You are on page 1of 19

Msnk EU aktualit

slo 109, jen 2012

strana 2

Udlosti: ECB pome s eenm dluhov krize v eurozn Sloupek Komise: 20 let od vzniku jednotnho trhu Drobnohled: Bankovn unie? Ano, ale... Hlavn tma: Nklady prce v Evropsk unii Prvodce podniknm: Bulharsko

strana 6

strana 8

strana 9

strana 13

Ven teni,

esk spoitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 EU_office@csas.cz http://www.csas.cz/eu EU OFFICE (KANCEL PRO EU) Jan Jedlika manaer EU Office +420 956 718 014, jjedlicka@csas.cz Tom Kozelsk +420 956 718 013, tkozelsky@csas.cz Iva Dlouh +420 956 718 015, idlouha@csas.cz Helena Chamerov +420 956 718 012, hchamerova@csas.cz EKONOMICK A STRATEG. ANALZY David Navrtil hlavn ekonom esk spoitelny +420 224 995 439, dnavratil@csas.cz GRANTIKA ESK SPOITELNY Richard Lev editel odboru Projektov poradenstv +420 731 192 877, lev@grantikacs.com Mte zjem o realizaci projektu s podporou fond EU? Hledte financovn rozvojovch pln? Plnujete expanzi do zahrani? Chcete zskat vce informac? Prosm, obrate se na ns.

inovan nlada podpoen kladnou zptnou vazbou od Vs ten (dkujeme za ni!) nm vydrela i v msci z, kdy jsme pipravili dal dv novinky. Prvn je slibovan promna rubriky Statistick oknko, kter se ujal Tom Kozelsk. Zatmco dve jsme se zamovali ist na makroekonomick ukazatele, nyn chceme sledovat i statistiky mikroekonomick. Nov si tak v Msnku EU aktualit me porovnat teba prmrnou mzdu ve vech lenskch zemch EU, prmrn roen hypotnch vr i prmrnou cenu elektiny. Zajm Vs, jak hodn jsme se piblili prmrnm mzdm v Nmecku? Nebo jestli je elektina v prmru dra u ns i na Slovensku? Podvejte se na stranu 16. V ptm Msnku se zase vrtme k HDP, veejnm financm a spol. Vytvoili jsme toti dv sady sledovanch statistik, kter se budou pravideln stdat. Od druh novinky si slibujeme, e nm dle zatraktivn tento n bulletin. V jnovm vydn jsme zahjili spoluprci pmo s Evropskou komis a tak v kadm sle najdete kapitolu Sloupek Komise, kterou napluje Zastoupen Evropsk komise v R. Na vod nm poslali tma z nejzajmavjch. Vnuje se vznamnho ivotnmu jubileu vymoenosti, kterou i zavil kritici evropsk integrace povauj za pnos. O kom i o em je e se dotete na stran 6. Npovda: letos oslavila ji 20 let svho fungovn. Jinak samotn z pineslo zptky ke kadodennm povinnostem nejen kolky, ale i evropsk instituce, kter si v srpnu zpravidla uvaj dovolenou. A zaaly hned zostra. Evropsk komise sty svho pedsedy Jos Barrosa pila s nvrhem na zaveden Bankovn unie, kter by mimo jin mla pinst jak jednotn bankovn dohled, tak i teba jednotn systm pojitn vklad. Nvrh je to natolik pevratn (ti kontroverzn), e jsme mu vnovali speciln koment v rubrice Drobnohled. Z hlediska zjmu medi a zejmna investor vak Barrosv nvrh pekonal pedseda Evropsk centrln banky Mario Draghi. Ten vyslyel nek finannch trh a pedstavil novou megazbra v boji s dluhovou kriz eurozny. Jej podstatou jsou neomezen nkupy sttnch dluhopis Evropskou centrln bankou na mezibankovnm trhu. Sputn programu pro dluhopisy vybran zem sice doprovz podmnka, e dan zem mus provdt spory a reformy, ale pece jen se zde centrln banka pout na tenk led. Jak jsme psali v zijovm Msnku v rubrice Drobnohled, ze statutu Evropsk centrln banky vyplv povinnost banky peovat o cenovou stabilitu, nikoliv zachraovat lensk stty eurozny, kter ztratily dvru vitel. Na druhou stranu, pokud reln hrozilo rozen dluhov nkazy na panlsko, Itlii a dal stty, co jinho mohl Draghiho tm dlat... esk republika vak ila metanolovou kauzou, kter v nkterch zemch vystila i v zkaz dovozu tvrdho alkoholu z eska. Tma m i evropskou rovinu, proto se nevyhnulo ani Msnku. Ven teni, pjemn poten jnovho sla a ji se sklenkou dobrho nezvadnho alkoholu i bez n Vm peje Jan Jedlika

Obsahovmi partnery Msnku EU aktualit jsou Zastoupen Evropsk komise v R a portl EurActiv.cz

Udlosti
POLITIKA

O tzv esk vjimce se bude v Evropskm parlamentu hlasovat znovu v jnu. Evropsk komise pedstavila nvrh bankovn unie, Evropsk centrln banka by mla zskat prvo provdt namtkov kontroly a odebrat licence ve vech bankch eurozny. Pi een dluhov krize v eurozn pome i Evropsk centrln banka. Nmeck stavn soud rozhodl, e Nmecko me ratifikovat ESM. na jako nejvt svtov vrobce solrnch zazen je vyetovna Evropskou komis kvli dumpingu.
v eurozn. To vak odmt Nmecko. Ministr financ Wolfgang Schuble minul tden mylenku kritizoval s tm, e pod dohledem by mly bt pouze systmov dleit bankovn instituce. Velkou st evropskho bankovnho systmu tvo mal banky. Vce ne 90 % aktiv pak spov v rukou dvou stovek nejvtch instituc. Dalm problematickm bodem je nvrh, aby mla ECB monost dohlet tak na banky mimo stty eurozny. Tyto zem by mly s Evropskou centrln bankou uzavt formln dohody o blzk spoluprci. Na jejich zklad by pak tak mohly bt provdny namtkov kontroly. To se nkterm sttm pirozen nelb. Hlavnm odprcem mylenky je Velk Britnie. I kdy esk republika nen soust eurozny, podle evropskho komisae tefana Fleho bude bankovn dohled dleit i pro esko. Pokud Vs zajm n nzor, podvejte se do rubriky Drobnohled. http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/ reform/20120912-com-2012-511_en.pdf http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/v-eu-se-rodibankovni-unie-cesi-jsou-ostraziti-010237 http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/evropskakomise-planuje-vyznamne-pravomoci-pro-evropskou-centralnibanku-ukazal-navrh-na-podobu-bankovni-unie-010221

Klausova vjimka opt narazila, hlasovn ve vboru EP se mus opakovat


Vbor Evropskho parlamentu pro stavn zleitosti tsn schvlil (dvanct ku jedencti hlasm) zprvu o nvrhu tzv. esk vjimky z Listiny zkladnch prv EU. Vsledek hlasovn byl vak pozdji zpochybnn, a proces se tak bude opakovat na zatku jna. Projednvanou vjimku si na konci roku 2009 stanovil jako podmnku pro podpis Lisabonsk smlouvy prezident Vclav Klaus z obavy ped majetkovmi nroky sudetskch Nmc. Na zasedn vboru byl zrove odmtnut nvrh socialist, aby se projednvanou vjimkou Evropsk rada v budoucnosti vbec nezabvala. V takovm ppad by vjimka u v platnost vejt nemohla. Pokud tzv. Klausova vjimka dostane v jnu zelenou, zam do Evropskho parlamentu. Ten m sice pouze konzultan roli, nicmn vyjden europoslanc je nezbytn k tomu, aby o pijet tohoto protokolu mohly hlasovat lensk stty, kter se k jejmu pijet zavzaly u v roce 2009. Jestlie evropsk sedmadvactka protokol, kter ml bt pvodn soust pstupov smlouvy s Chorvatskem, pijme, pipoj se esk republika k Polsku a Velk Britnii, kter si u vjimku z Listiny v minulosti vyjednaly. http://www.europarl.europa.eu/ep-live/en/committees/ video?event=20120917-1500-COMMITTEE-AFCO http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/ klausova-vyjimka-opet-narazila-hlasovani-ve-vyboru-ep-semusi-opakovat-010246

ECB se rozhodla pomoci s eenm dluhov krize v eurozn


Evropsk centrln banka (ECB) shla k mimodnmu kroku, kdy jej prezident Mario Draghi po zasedn rady ECB oznmil, e banka bude nov nakupovat dluhopisy nejvce zadluench zem v eurozn. Chce doshnout toho, aby si tyto zem mohly pjovat levnji, a pro evropsk politiky zskat as na een dluhov krize v eurozn. Evropsk centrln banka hodl v budoucnosti nakupovat dluhopisy zem, kter jsou nejvce zasaeny dluhovou kriz. ECB tak bude nakupovat v podstat neomezen dluhopisy se splatnost od jednoho do t let od nejvce zadluench zem, kter si pak ve vsledku budou moct pjovat levnji. Takov pomoc ale nebude urena pro kadho, banka si stanov psn podmnky, komu ji poskytne. Bude se tkat zem, kter podaj o finann pomoc ze zchrannch fond eurozny a nebudou mt nmitky vi jejm podmnkm. ECB se k nkupu dluhopis v minulosti ji nkolikrt odhodlala, napklad na jae v roce 2010, kdy takto nakoupila sttn dluhopisy piblin za 210 miliard eur (asi 5,3 miliardy korun). Jeliko se ale ken vsledky nedostavily, tuto praktiku opustila. Jak uvedl prezident banky Draghi, souasn praxe bude jin. Banka bude moct od nkupu odstoupit, pokud se uke, e dan zem nepln dohodnut podmnky pomoci. ECB rovn

EKONOMIKA A EURO Evropsk komise pedstavila nvrh bankovn unie


Evropsk komise navrhla vy pravomoci pro Evropskou centrln banku. Evropsk centrln banka by tak mohla zskat prvo provdt namtkov kontroly a odebrat licence ve vech bankch eurozny. Takov prvo prozatm nle pouze nrodnm centrlnm bankm. Jej pravomoci by navc mohly sahat i do stt, kter jednotnou mnu nepouvaj. ECB by se mla sv nov role ujmout od ervence ptho roku, pln pravomoci by mla postupn zskat do zatku roku 2014. V kadm ppad bude muset nvrh projt vyjednvnm mezi vldami lenskch stt a Evropskm parlamentem. Aby mohla bt pedstava Evropsk komise uvedena do praxe, mus ji schvlit vech 27 zem EU a Evropsk parlament. Problm by mohl nastat zejmna ve dvou bodech. ECB by mla zskat prvo dohlet na vechny banky

Msnk EU aktualit jen 2012

Udlosti
plnuje vydvat o nkupu dluhopis pravideln zprvy, take cel proces by ml bt o poznn transparentnj ne v minulosti. Dal zmnu pedstavuje i ve zmnn tlet splatnost obligac. Zpadoevropsk burzy na oznmen ECB nakupovat dluhopisy problmovch zem reagovaly rstem, kter ale podle poslednch zprv ji pozvolna zpomaluje. http://www.ecb.int/press/pressconf/2012/html/is120906.en.html http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/ecb-chcepomoct-s-resenim-dluhove-krize-v-eurozone-010217 Nmecko ESM ratifikovat me, rozhodl soud v Karlsruhe Po dlouhm oekvn nmeck stavn soud rozhodl, e Nmecko me ratifikovat Evropsk stabilizan mechanismus, tzv. trval zchrann fond eurozny. Bez asti nejvt evropsk ekonomiky by pitom ESM nemohl ani zat fungovat. Soudci dali zelenou tak ratifikaci fisklnho paktu. Nmeck stavn soud rozhodl, e Nmecko me ratifikovat vznik trvalho zchrannho mechanismu eurozny ESM (European Stability Mechanism), na kterm se ped rokem dohodl summit EU a kter m nahradit stvajc fond EFSF (European Financial Stability Facility). Nmecko bylo posledn zem, kter vznik fondu jet neschvlila. Potalo se pitom s tm, e bude platit ji od ervence. Na rokovn nmeckho stavnho soudu se uprala velk pozornost. Bylo to zejmna proto, e Nmecko bude do zchrannho mechanismu pispvat nejvy stkou ze vech stt eurozny. Od jna tak zaal nov systm trvalho zchrannho mechanismu ESM fungovat. http://www.bverfg.de/entscheidungen/rs20120912_ 2bvr139012.html http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/nemeckoesm-ratifikovat-muze-rozhodl-soud-v-karlsruhe-010233 na je nejvtm svtovm vrobcem solrnch zazen, zajiuje asi 65 % globln vroby. Evropsk unie je pak pro vchodn velmoc nejvtm dovoznm trhem. Piblin 80 % nskch solrnch panel se prodv prv v Evrop. Vyetovn me trvat vce ne rok, bhem devti msc by vak Komise mla vydat pedbn rozhodnut o tom, jestli pijme njak konkrtn represivn opaten. http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=829 http://www.euractiv.cz/obchod-a-export0/clanek/komisevysetruje-cinske-solarni-dovozce-kvuli-dumpingu-merkelvyzvala-ke-smiru-010213

ENERGETIKA A DOPRAVA Mal vodn elektrrny se vrac na esk toky, podporuje je i EU


Evropsk unie v rmci sv prorstov strategie Evropa 2020 usiluje o naven podlu obnovitelnch zdroj (OZE) v energetice. Do roku 2020 by z nich mlo bt vyrbno 20 % energie. esk republika se v rmci tto strategie zavzala, e OZE budou pokrvat 13 % hrub konen spoteby. Jednm z monch zdroj, kter lze pro dosaen tohoto cle vyut, jsou vedle solrnch panel nebo vtrnch turbn tak vodn elektrrny. Jejich vhodou je zejmna prunost, dky kter mohou napklad pokrvat vpadky jinch zdroj. Dky tomu, e jsou rozptleny po cel republice, tak nen teba elektinu penet daleko, co sniuje zaten penosov soustavy. Nemus pitom jt jen o velk stavby, ale i mal vodn elektrrny (MVE). V pojet EU jsou to zazen s vkonem do 5 MW. V esku jsou vak jako mal vnmny i elektrrny s vkonem do 10 MW. V souasn dob zajiuj necel 3 % vroby energie. Polovina z toho pitom pipad na mal elektrrny. Podle nov pipraven Sttn energetick koncepce jsou monosti rozvoje velkch vodnch zdroj do znan mry vyerpny. V mench elektrrnch ale jet spov urit potencil, kter chce ministerstvo prmyslu a obchodu (MPO) postupn vyut. Vstavba novch MVE je finann nron a kapacita vhodnch vodnch tok omezen. Proto je vhodn vyut tradice, kterou mal vodn zdroje v esk republice maj. Ve tictch letech minulho stolet bylo na zem eskoslovenska asi 15 000 malch vodnch dl. asto dochz prv k obnov vodnch dl, kter na eskch ekch fungovala v minulosti. Prv fondy Evropsk unie jsou pro rozvoj MVE vznamnm finannm zdrojem. Soukromm podnikatelm poskytuje dotace na jejich vstavbu program Efektivn energie, kter spad pod Operan program Podnikn a inovace. http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/665a13aa-e1ff-484dab28-84e90b454c89/OP-Podnikani-a-inovace

ZAHRANIN OBCHOD Komise vyetuje nsk solrn dovozce kvli dumpingu


Skupina evropskch vrobc solrnch panel (z Nmecka, Itlie, panlska a dalch lenskch zem) si stuje na nskou konkurenci, e prodv sv vrobky v Evrop za ceny, kter se pohybuj pod trn hodnotou. Evropsk komise proto zahjila vyetovn vi nskm vrobcm solrnch panel a jejich soust. Bude zkoumat, zda sv vrobky na evropskm trhu neprodvaj za dumpingov ceny. Pokud jde o cenovou hodnotu dovozu, jde o nejvznamnj stnost, kterou kdy Komise obdrela. V roce 2011 na vyvezla do EU solrn panely a jejich klov komponenty v celkov hodnot 21 miliard eur, upozornila exekutiva.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Udlosti

esko vyuije zisky z emisnch povolenek na rekonstrukce budov projekt Zelen sporm bude pokraovat. Evropsk regiony se boj niho objemu spolenho rozpotu EU, esko pat mezi zem, kter prosazuj jeho snen. esk republice hroz nevyerpn evropskch penz z Operanho programu Vzdlvn pro konkurenceschopnost, prostedky se maj pesunout do jinch operanch program. Metanolov kauza vedla k zkazu dovoz eskho alkoholu do evropskch zem.
regiony. V Bruselu se na tom shodl Ramn Luis Valcrcel Siso, pedseda Vboru region, kter na evropsk rovni zastupuje regionln a mstn samosprvy, s evropskm komisaem pro regionln politiku Johannesem Hahnem. V ppad, e pt sedmilet rozpoet EU pro obdob 20142020, z nho se financuj jednotliv unijn politiky, bude vrazn redukovn, Evropsk unie me potat s dalm hospodskm zpomalenm. Ze vech jejch politik pak bude nejvce ohroena regionln politika (tak kohezn politika), jejm clem je odstraovat hospodsk a sociln rozdly mezi bohatmi a chudmi regiony v EU. S nvrhem rozpotu EU po roce 2014 pila Evropsk komise vloni v ervnu - jeho objem by ml bt 1.025 miliard eur. Jak ale bude rozpoet skuten vypadat, zle na dohod mezi Evropskou komis, Evropskm parlamentem a lenskmi zemmi. Mezi lenskmi stty ale stle existuje ada neshod, napklad prv ohledn ve celho vceletho rozpotu, kdy zejmna star lensk stty argumentuj tm, e v dob ekonomick krize by Evropa nemla pli utrcet. esk republika, kter pedstavuje istho pjemce penz ze spolenho evropskho rozpotu, zatkem letonho roku neekan pozmnila svou vyjednvac strategii. ei, kte dosud patili do neformln vyjednvac skupiny koheznch stt, jejmi leny jsou dal ist pjemci penz z evropskho rozpotu (Polsko, Slovensko, apod.), se letos v lednu pipojili ke skupin stt (like-minded group), kter prosazuj snen celkovho objemu evropskho rozpotu pod rove 1 % HDP. Dal spory se tkaj napklad otzky dan z finannch transakc (financial transaction tax FTT), kter by mohla pedstavovat dal z pjm evropskho rozpotu, kohezn politiky, spolen zemdlsk politiky nebo novho nstroje pro propojen Evropy (infrastrukturn fond; CEF). http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=CO R/12/53 http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/regionyse-obavaji-nizsiho-rozpoctu-eu-v-sazce-je-podle-nichhospodarsky-rust-010274

http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/male-vodnielektrarny-se-vraci-na-ceske-toky-maji-podporu-i-od-evropskeunie-oze-010242

IVOTN PROSTED esko peml, co se zisky z emisnch povolenek


Poslaneck snmovna schvlila zkon o obchodovn s emisnmi povolenkami v rmci evropskho systmu ETS, kter se m od ptho roku dit novmi pravidly. Povolenky se propt budou prodvat v aukcch, st z nich vak mohou podniky stle zskvat od sttu zdarma Nyn mus zkon schvlit Sent a podepsat prezident. lensk zem nyn pemlej o tom, jak vyuij zisky, kter jim prodej povolenek vynese. Podle pravidel by mly lensk stty vyuvat minimln 50 % z pjm z emisnho obchodovn prostednictvm aukc na projekty zamen na sniovn mnostv emis. Evropt ldi se na tom dohodli ji v prosinci 2008. esk republika svou pedstavu m, st penz by mla putovat na rekonstrukce veejnch budov, jako jsou kolky a sociln nebo kulturn zazen. Druhou skupinou pak budou rekonstrukce soukromch budov. Nstrojem pro finann podporu bude i nadle dotan program Zelen sporm. V roce 2013 by mlo bt celch 50 % zisk z povolenek pouito na tyto projekty. Od roku 2014 se vak 36 % vnos bude pouvat na spory energie v rozvodnch systmech tepla a podporu spor v prmyslu. Trval na tom ministr prmyslu a obchodu Martin Kuba. Druh polovina vnos z EU ETS pak poputuje pmo do sttnho rozpotu. Vldn strany se na tom dohodly v dubnu. Ministerstvo ivotnho prosted odhaduje pjmy z aukc ve dvou scnch. V ppad ceny 26 eur za tunu CO2 by esko mohlo bhem sedmi let zskat 7,5 miliard eur. Pokud cena povolenek vzroste ze souasnch 7 eur na 14 eur za tunu, celkov vnosy by se pohybovaly okolo 3,7 miliard. Jednotliv nrodn plny na vyuit vnos z povolenek od roku 2013 vak vznikaj pomalu a jsou podle odbornk asto nedostaten konkrtn. http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=123295 http://www.psp.cz/sqw/phlasa.sqw?o=6&s=46&pg=3 http://www.euractiv.cz/energeticka-ucinnost/clanek/novazelena-usporam-bude-potrebovat-i-podporu-eu-rikajiodbornici-povolenky-emise-ets-010273

MMT: R zejm nevyerp vechny penze na vzdln a pevedou se na jin OP


Nekvalitn pipraven projekty a zbyten prodlevy by mohly eskou republiku pipravit o tyi a pt miliard korun z evropskch fond, kter jsou v programovm obdob 20072014 ureny na oblast vzdlvn. Pipustil to ministr kolstv Petr Fiala. Operan program Vzdlvn pro konkurenceschopnost (OPVK) podporuje projekty zamen na zkvalitnn a modernizaci vzdlvn a tak ke zlepen podmnek ve vzkumu a vvoji. esk republika me jeho prostednictvm

REGIONLN POLITIKA Regiony se obvaj niho rozpotu EU, v szce je podle nich hospodsk rst
Pokud se objem ptho sedmiletho rozpotu EU sn, jak poaduj nkter lensk stty, doplat na to zejmna evropsk

Msnk EU aktualit jen 2012

Udlosti
vyerpat a 1,83 miliard eur, v pepotu pes 45 miliard korun. Vzhledem k tomu, e program provzej ji del dobu znan komplikace, je tm jist, e vechny prostedky z nj do konce sedmiletky vyerpny nebudou. Evropsk komise ji na zatku roku pozastavila rezortu kolstv, kter tehdy vedl ministr Josef Dobe proplcen 1,2 miliard korun. Dvodem byly vsledky auditu, kter odhalily zvan pochyben v nkterch projektech OPVK. Rok 2013 je pro tento program kritick, uvedl ministr Fiala. Podle nj se toti projev chyby v erpn z roku 2011. Od ledna ptho roku by ale podle ministra mlo jt erpn snadnji. Plnuje se zjednoduen administrace projekt a rezort se pr pipravuje i na jednn o ppadnm pesunu prostedk, jim hroz nevyerpn, do jinch program. Ministr prmyslu a obchodu Martin Kuba proto navrhne vld Petra Nease, aby pesunula nevyerpan prostedky z evropskch fond, kter se nachzej v Operanm programu Vzdlvn pro konkurenceschopnost (OPVK), na podporu technickho kolstv v esk republice. http://www.martinkuba.cz/media/clanky/ministr-martin-kubareaguje-na-hrozici-nedostatek-kvalifikovanych-techniku-vceskem-prumyslu.html http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/ministr-fiala-crzrejme-nezvladne-vycerpat-vsechny-prostredky-z-fondu-euna-vzdelani-010206 19. 9. 18. 9. Prodej lihovin z R zakzalo Slovensko. Evropsk komise podala R, aby kvli smrtcm otravm z panovanho alkoholu zakzala export tvrdho alkoholu. Zstupce komise o tom informoval na zasedn vboru Evropskho parlamentu pro ivotn prosted, veejn zdrav a bezpenost potravin. Komise m kvli riziku ohroen veejnho zdrav pravomoc poruit principy vnitnho trhu a teoreticky tedy me vvoz zakzat sama. Postup esk republiky proto uvtala. Ministr financ Miroslav Kalousek podepsal vyhlku o novch kolcch, kter by mly pomoci odliit nov vyroben alkohol. Ministr zdravotnictv Leo Heger veer zakzal vvoz alkoholu od 20 procent z R, a to s okamitou platnost. Podle premira Petra Nease chtla export z R zakzat EU a na dva msce, vlda ji proto pedela. Pedseda vldy na tiskov konferenci uvedl, e tak esko bude moci bariry exportu odstranit samo. Lihovarnci proti rozhodnut neprotestuj. Dovoz alkoholu z R zakzalo Rusko. Policejn prezident Martin ervek oznmil, e se vyetovatel ji dostali k pedpokldanmu vrcholu pyramidy vrobc alkoholu s metanolem. Policist oznmili, e v minulch dnech obvinili dva lidi z Moravskoslezskho kraje z obecnho ohroen. Vlda zmrnila prohibici bude mon prodvat a konzumovat tvrd lihoviny vyroben ped 1. lednem 2012 a letos vyroben alkohol s prokzanm pvodem lihu, tedy opaten takzvanm rodnm listem.- Likrky zaaly dostvat nov kolky. Prohlenm ministra zdravotnictv Leoe Hegera velo v platnost opaten o zmrnn prohibice. Mon je tak vvoz starch lihovin a tch s prokzanm pvodem. Na pulty me tvrd alkohol vyroben loni a dve a tak lahve s prokzanm pvodem lihu, takzvanm rodnm listem. Mon je tak vvoz starch lihovin a tch s prokzanm pvodem.

20. 9.

21. 9. 23. 9. 24. 9.

OCHRANA SPOTEBITELE Metanolovou kauzou se zabv i EU


eskou republikou otsla v z velmi sledovan kauza metanol. Z pvodn loklnho problmu se, asem a distribunmi kanly roziovan otrven alkohol, stal a mezinrodn problm, kter musela eit na sv pd i Evropsk komise. Nkter stty pistoupily k tomu, e dovoz alkoholu z R pmo zakzaly. Pehled nejdleitjch udlost kolem souasn vlny otrav metylalkoholem, pinej nsledujc zprvy z TK. 3. 9. 6. 9. 12. 9. Prvn ob na otravu alkoholem. Byly zveejnny prvn informace o otravch. Vlda zakzala prodej tvrdho alkoholu ve stncch. Zkaz se tkal destilt a tuzemku s obsahem alkoholu od 30 procent. Ministerstvo zdravotnictv zakzalo prodej lihovin s obsahem alkoholu od 20 procent na celm zem R. Zkaz platil pro vechny obchody, restaurace, hotely i internetov prodej, dosud byl zakzn prodej jen ve stncch. Polsko na msc zakzalo obchodovn s vce ne dvacetiprocentnm alkoholem vyrobenm v esk republice.

26. 9

27. 9.

Evropsk komise situaci podrobn sledovala od notifikace v systmu RASFF a byla v nepetritm kontaktu s pslunmi orgny v esk republice a okolnch sttech, zejmna v Polsku a Slovensk republice. Jen as uke, nakolik byla jednotliv opaten spn a kolik otrvenho alkoholu se jet objev. Snad tato afra pinese i v budoucnu kontroly nejen na zvadnost alkoholu, ale i na ern trh s nm vbec, aby se u toto selhn kontrolnch orgn neopakovalo. http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/ 120921_cs.htm

14. 9.

16. 9.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Sloupek Komise

Rubrika Sloupek Komise napluje Msnk EU aktualit pspvky Zastoupen Evropsk komise v R. V tomto sle se vnujeme 20. vro vzniku jednotnho vnitnho trhu v EU. Ji od roku 1992 si sjednocen Evropa uv volnho pohybu osob, zbo, slueb a kapitlu a s vce ne 500 miliony obany tvo nejvt podobn uskupen na svt. S tmto jubileem je spojena ada udlost a akc, o kterch se dotete vce zde.

20 LET OD VZNIKU JEDNOTNHO TRHU


V letonm roce si pipomnme vznamn milnk v historii evropsk integrace od vzniku jednotnho trhu uplyne 20 let. Jak se v ppad kadho vznamnho vro slu a pat, je na mst pipomenout spchy oslavence a souasn mu popt hodn tst a pevn zdrav do budoucna. Pi svm zrodu v roce 1992 byl jednotn trh Evropsk unie pstupn 345 milionm lid ve 12 zemch EU. Dnes zahrnuje vce ne pl miliardy lid ve 27 lenskch sttech. Za dobu sv existence pinesl vedle neustlho posilovn ty zkladnch svobod svobodnho pohybu osob, zbo, kapitlu i slueb nesporn vhody jak obanm, tak podnikm. V mnoha odvtvch vzrostl objem obchodu a exportu, spotebitelm pinesl ir nabdku, lep ochranu a zrove snil ceny. A protoe na vhody si vtina z ns zvyk velmi rychle, povaujeme dnes za samozejm, e meme napklad nejen snadno zmnit mobilnho opertora nebo dodavatele energie do sv domcnosti, nakupovat pes internet v zahraninch obchodech z pohodl svho domova nebo levn ltat po Evrop dky konkurenci mezi leteckmi spolenostmi. Meme dokonce studovat, pracovat, investovat a t v ktermkoli jinm lenskm stt EU. Nadnrodn firmy mohou tit z spor z rozsahu a menm podnikm se zase otevraj nov trhy dky pstupu k 500 milionm potencilnch zkaznk. Je snaz zat podnikat v jinch zemch EU nebo do nich st podnikn pesthovat. A dky pravidlm pro zadvn veejnch zakzek se mohou nae firmy uchzet o zakzky v ktermkoli z lenskch stt EU. Jakkoli bylo snadn si na tyto vhody rychle zvyknout, o to sloitj bylo ony tyi svobody skuten uvst v ivot. Pestoe to bylo ambic stle se zvtujcho evropskho spoleenstv tm od samho potku evropsk integrace v padestch letech, nelze tento cl povaovat za splnn ani dnes. V mnoha sektorech jednotn trh funguje pouze omezen napklad v oblasti energetickch a dopravnch st, digitlnch slueb, ochrany duevnho vlastnictv nebo v nkterch odvtvch slueb. Evropsk komise usiluje o lep fungovn trhu a odstraovn dalch barir, co dokldaj nvrhy, kter Komise pedloila v nvaznosti na tzv. Montiho zprvu. Svj podl na odstraovn pekek m i esk republika vdy Evropa bez barir byl v roce 2009 oficiln slogan eskho pedsednictv v Rad EU, kter povaovalo jednotn trh za klov nstroj ekonomickho oiven. U pleitosti letonho vro jsou proto stle aktuln slova, ktermi koncem roku 1986 v Evropskm parlamentu vyzvala k vytvoen jednotnho trhu tehdej britsk premirka Margaret Thatcherov: Meme bt hrd na to, jak daleko jsme doli. Ale nesmme tak zapomenout, jak dlouh cesta ns jet ek. Dvact vro bude v R pedevm pleitost k diskusi o dalm vvoji jednotnho trhu. Monost zapojit se to tto diskuse mte monost i vy v rmci akc, kter pod Zastoupen Evropsk komise v esk republice se svmi partnery. Ve dnech 16. a 17. jna se ve spoluprci s adem vldy R a Ministerstvem prmyslu a obchodu bude v Praze konat konference s nzvem Evropsk jednotn trh: nstroj pro rozvoj a zdroj pleitost za asti premira Petra Nease a ministra prmyslu a obchodu Martina Kuby. V Praze, Liberci, Olomouci a st nad Labem probhnou bhem jna veletrhy evropskch informanch st a v ostatnch krajskch mstech tematick debaty a semine. Akce s mottem Evropa je vm na dosah pedstav nvtvnkm veletrh monosti zamstnn v zemch EU, studijn pleitosti na evropskch univerzitch, podmnky podnikn i prva spotebitel nap EU. Informace o tchto a dalch akcch Zastoupen Evropsk komise v R naleznete na strnkch www.evropska-unie.cz a na strnkch adu vldy www.euroskop.cz. Mnoho dalch akc k vro 20 let jednotnho trhu se kon i jinde v Evrop. Jejich celoevropsk pehled naleznete na adrese www.singlemarket20.eu.

Msnk EU aktualit jen 2012

V rubrice Informan servis zobrazujeme nadchzejc zasedn klovch rozhodovacch orgn Evropsk unie, kter jsou doplovny dalmi vznamnmi udlostmi typu mezinrodnch summit se svtovmi velmocemi apod. Agenda jednn tchto klovch orgn je s ohledem na jej maximln aktulnost pipravovna asto jen nkolik dn ped vlastnm jednnm a je mono ji vyhledat na tomto odkazu: http://europa.eu/newsroom/calendar/

Informan servis

Zasedn klovch instituc EU


4. 10. 2012 4. 5. 10. 2012 7. 8. 10. 2012 - Euroskupina 8. 9. 10. 2012 10. 11. 10. 2012 15. 10. 2012 16. 10. 2012 18. 19. 10. 2012 - Zasedn Evropsk rady 22. 23. 10. 2012 22. 23. 10. 2012 25. 10. 2012 25. 26. 10. 2012 25. 26. 10. 2012 29. 10. 2012 trasburk, Francie Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko trasburk, Francie Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko - Plenrn zasedn Evropskho parlamentu - Zasedn rady pro zemdlstv a rybolov - Zasedn Rady pro ivotn prosted - Plenrn zasedn Evropskho parlamentu - Zasedn Rady pro spravedlnost a zleitosti vnitra - Zasedn Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku
Zdroj: www.europa.eu, pstup ke dni 1. 10. 2012

Lucemburk, Lucembursko Niksie, Kypr Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko Lucemburk, Lucembursko Brusel, Belgie

- Zasedn Rady pro zamstnanost, sociln politiku, zdrav a ochranu spotebitel - Neformln setkn ministr kolstv

- Zasedn Rady pro ekonomick a finann zleitosti (ECOFIN) - Zasedn Rady pro konkurenceschopnost - Zasedn Rady pro zahranin politiku - Zasedn Rady pro veobecn zleitosti

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Drobnohled

Clem nov oteven rubriky Drobnohled je podvat se detailnji komentovanou podobou na aktuln tmata, kter hbou evropskou politikou. V jnovm sle se zabvme tmatem, kter vzbudilo ve finannch i politickch kruzch velk rozruch konkrtn nvrhem Bankovn unie. Tu v polovin z pedstavil pedseda Evropsk komise a vyvolal tm nejeden otaznk. Stihne se prvn fze Bankovn unie realizovat ji od ledna 2013? Co vechno bude obsahovat? M se k n pipojit i esko?

BANKOVN UNIE? ANO, ALE...


Jednm z hlavnch zijovch tmat se stal nvrh Komise na zaveden Bankovn unie. Jej cl je chvlyhodn: pestihnout spolen pouto mezi nrodnmi stty a bankami, kter se navzjem stahuj pod hladinu a dle zesiluj dluhovou krizi. Bankovn unie ale troku pipomn bjnho snnho mue Yettiho. Vichni o ni mluv, ale nikdo podn nev, jak vlastn vypad i bude vypadat. Pesto, zkusme si ji na zklad dostupnch informac vykreslit a popsat jej tyi mon pile. V Bankovn unii by pod pltkem solidarity ml vzniknout spolen fond pojitn vklad, do kterho by pispvaly vechny banky zem astnc se Bankovn unie, ale erpaly by z nj jen ty problmov. Pokud by ve spolen kasice nebylo dost penz, napklad dky hypotetickmu kolapsu velkch panlskch bank, musely by tam penzky dosypat nrodn stty neboli jejich daov poplatnci. A zadnmi vrtky jsme se dostali k fiskln unii. No nevm nevm. I pokud by se spolen fond nemusel dotovat z nrodnch rozpot, zkuste vysvtlit finskmu drobnmu sponkovi, e m pes svou finskou banku a celoevropsk fond uhradit ztrty jeho eckmu kolegovi...

1. Spolen bankovn dohled


Idea spolenho bankovnho dozoru nad panevropskmi bankovnmi skupinami je pirozen a logick. Jeliko jsou bankovn skupiny nadnrodn, na stejnm principu by ml fungovat i dohled nad nimi. Obsahem nvrhu pana pedsedy Barrosa je proto vytvoen jednotnho bankovnho dohledu nad vemi bankami v eurozn, kter by vykonvala Evropsk centrln banka. Pot je v tom, e tch bank je est tisc a ECB rozhodn nem dostatek kapacit, aby je vechny uhldala. Vhrady vi rozsahu dohlench bank vyjdil ji hlavn evropsk decision maker Nmecko. To se sty svch nejvych pedstavitel vetn ministra financ Wolfganga Schubleho vyjdilo za u zbr dohledu ECB, kter by se mla vnovat pouze velkm systmov dleitm evropskm bankm. Nmci si evidentn nepej, aby ji celoevropsk bankovn dozorce muchal v nepehlednm systmu jejich zemskch bank a spoitelen. Hlavn obavou je ale mon stet zjmu mezi dozory dcein a matesk banky. Napklad i dky vlivu Bundesbanky problmov italsk Unicredit neme vythnout dostatek likvidity ze sv bohat nmeck dcery HVB. Co se stane, a Bundesbanka ztrat sv pravomoci ve prospch ECB?

4. Spolen systm pro krizov zen


V rmci tohoto pile se uvauje o spolench pravidlech na rekapitalizaci, jinou formu zchrany i naopak zavrn nesolventnch bank. Hlavn lohu zde bude hrt Evropsk stabilizan mechanismus (ESM), kter by mohl pmo rekapitalizovat problmov banky. Detaily zatm nebyly zveejnny, ale aby mechanismus fungoval a zbavil se rizika morlnho hazardu (budu dlat rizikov operace, protoe kdy prodlm, ztrtu za m zaplat ESM) mus zchrana bank bolet vinky: stvajc investoi pijdou o akciov podly (resp. se jim vrazn naed) a management o prci. ESM by neml bt trvalm vlastnkem, ale po stabilizaci situaci by ml podly v bankch privatizovat. Bankovn unie je pirozen krok sprvnm smrem. Problmy nkterch bankovnch skupin perstaj nrodnm sttm pes hlavu a jedin een mohou dodat celoevropsk instituce. Na druhou stranu, pokud ty budou nesolventnm bankm pomhat, a ji pes pm kapitlov vstupy ze strany ESM i nkupem praivch sttnch dluhopis z jejich portfoli Evropskou centrln bankou, je logick, e by mly poslit i svou dozorovou lohu nad nimi. Spolen systm pojitn vklad mn osobn pak pijde jako nadbyten nstroj, kter vyvol pouze odstediv tendence v bohatch sttech eurozny. Transparentnjm eenm je pes ESM poskytnout penze pmo vld postien banky na dodren zvazku garantovat vklady jejich obyvatel. esko nen lenem eurozny a NB zde funguje jako vitel posledn instance. Mra zadluen veejnho i privtnho sektoru je zeteln ni ne na zpad od naich hranic, co spolu s pouenm z bankovnho socialismu 90. let vedlo k tomu, e domc banky maj ve svch portfolich podek. esk republika se svou dominantn exportn orientac na euroznu rozhodn eurovou perspektivu m, ale vykejme, jak se situace v zn eura vyvine. A to i v oblasti bankovn unie. Jan Jedlika, EU Office

2. Spolen pravidla fungovn bank


Proti tmto pravidlm panuje nejmen opozice. Dvod je nasnad, vtina z nich ji byla dvno zavedena v souvislosti se zavedenm vnitnho trhu pro oblast finannch slueb. Ji nyn existuj harmonizan smrnice, kter definuj fungovn bank v cel EU. Jedn se napklad o evropsk pas umoujc peshranin podnikn, spolen pravidla platebnho styku, spolen pravidla kapitlov pimenosti, stejn zdaovn spor, boj proti pran pinavch penz apod.

3. Jednotn systm pojitn vklad


Z mho pohledu patrn nejvce kontroverzn st Bankovn unie, nebo dosud funguje systm ist na nrodn bzi. Za vklady stadatel v eskch bankch ru tuzemsk Fond pojitn vklad, za depozita panlskch klient zase obdobn panlsk instituce atd.

Msnk EU aktualit jen 2012

Hlavnm tmatem msce jna Msnku EU aktualit je analza nklad prce v Evropsk unii. Detailnji se podvme na strukturu a vvoj nklad prce ped hospodskou kriz i bhem n a jak zmny se v dan oblasti udly. Nsledujc pspvek nabdne srovnateln data za EU a pibl i postaven esk republiky v rmci konkurenn vhody, kter ni nklady prce oproti vysplm sttm pinej.

Tma

NKLADY PRCE V EVROPSK UNII


VOD
Nklady prce jsou sledovny jak na nrodn, tak i mezinrodn rovni, neb jejich rove zsadn ovlivuje jak trn a vnosov postaven a rozhodovn podnikatelskch subjekt, tak i podnikatelsk aktivity, podnikatelsk klima a monosti substituce kapitlu a prce. Nklady na prci jsou v jednotlivch sttech zkladnou vrobnch a celkovch reproduknch nklad. Jejich ve a struktura rozhoduj o konkurenn pozici na loklnch i svtovch trzch a me vznamn ovlivovat aktivitu investor. Struktura nklad prce, tj. pomr mezi mzdovou slokou a sociln personlnmi nkladovmi slokami, zase odr zkladn mechanismy rozdlovacch a perozdlovacch proces a ovlivuje tak vztahy mezi zamstnavateli, zamstnanci a sttem. Nklady prce pedstavuj spojnici mezi ekonomickou a sociln sfrou. Jejich rove a dynamika jsou ve vzjemnm vztahu s rovn a dynamikou produktivity prce, relativn hladinou vrobnch a spotebitelskch cen. Nklady prce jsou takt vznamnm faktorem konkurenn pozice. Obsahuj mzdy a platy, tj. pevaujc sti pjm nejpoetnj sociln skupiny - zamstnanc. Jejich architektura souasn spolu s dalmi zdroji zabezpeuje tvorbu finannch prostedk pro fondy sociln ochrany, z nich se vyplcej starobn a invalidn dchody, penn a naturln dvky v nemoci, kryj se nklady zdravotn pe pop. dal sociln poteby zamstnanc. Rovn zahrnuj personln vdaje na zskn a udren pracovn sly, zvyovn jej kvalifikace aj.

DEFINICE A STRUKTURA PLNCH NKLAD PRCE


Nklady prce (msn) jsou eskm statistickm adem definovny jako: nklady zamstnavatele na zamstnance. Jsou soutem pmch nklad (mezd v. nhrad), socilnch poitk, socilnch nklad/vdaj, personlnch nklad/ vdaj, dan. Pijat dotace od ad prce na veejn prospn prce i spoleensky eln pracovn msta se odetaj. Jedn se o hodnotu pipadajc v prmru na 1 zamstnance za msc. Zkladnm zdrojem dat o struktue a pohybu nklad prce v R jsou pravideln ron eten provdn S od roku 1994. Vsledky ad publikuje v prosinci nsledujcho roku v ad publikac pln nklady prce. Definice plnch nklad prce a jejich struktura, eten S, je odvozena od metodiky Eurostatu, kter je definuje jako: vdaje zamstnavatele, kter souvisej se zamstnvnm pracovnk. Zahrnuj nhrady zamstnancm (vetn mezd, plat v penzch a v naturlich, pspvk zamstnavatel na sociln zabezpeen); nklady na odborn vzdlvn a ostatn vdaje (jako jsou nklady na pijmn pracovnk, vdaje na pracovn odvy a dan z mezd povaovan za nklady prce mnus jakkoli pijat podpory). Tyto sloky nklad prce a jejich prvky jsou vymezeny v Nazen . 1737/2005 ze dne 21. jna 2005. daje se tkaj t hlavnch ukazatel: prmrnch msnch nklad prce, vymezench jako pln nklady prce za msc vydlen odpovdajcm potem zamstnanc vyjdenm jako pepoten poet zamstnanc; prmrnch hodinovch nklad prce, vymezench jako pln nklady prce vydlen odpovdajcm potem odpracovanch hodin; struktury nklad prce (mzdy a platy; pspvky zamstnavatel na sociln zabezpeen ; ostatn nklady prce), vyjden jako procento z plnch nklad prce. S zjiuje pln nklady prce a jejich podrobnou strukturu kad rok. Eurostat et objem a podrobnou strukturu nklad prce v lenskch sttech EU ve tyletch intervalech v eten nklad prce (Labour cost survey - LCS). Posledn dostupn daje jsou za rok 2008 a tkaj se organizac v odvtvch prmyslu a slueb. Data sbraj nrodn statistick sluby na zklad stratifikovanho nhodnho vbru z podnik nebo mstnch jednotek s vce jak 10 zamstnanci. daje se z hlediska metodiky po pepotu na EUR, pop. na PPS, daj porovnvat. Aktualizace dat mezi jednotlivmi 4letmi etenmi probh pomoc metody LCI (Labour cost index), tj. prbnou indexac ve struktue pmch a vedlejch nklad prce na bzi vstup eten LCS. K indexaci se vyuvaj daje o rstu prmrnho vdlku za pepoten osoby, kter se promtaj do prstku pmch nklad a povinnch socilnch pspvk fixovanch na vi mzdy. Struktura nklad prce ovlivuje podnikatelsk aktivity, motivuje zamstnance a psob na vztahy mezi sttem, zamstnavateli a zamstnanci a dalmi socilnmi skupinami obyvatelstva. Rozhodujc polokou nklad prce jsou pm nklady, tj. mzdy a platy. Podle eskch

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Tma
prvnch norem je mzda a plat odmnou za prci. Na rozdl od vtiny evropskch zem sociln situace zamstnance a jeho domcnosti nen soust ceny prce, e ji sttn rozpoet. Nklady prce se dl na pm nklady, tj. mzdy a platy (tarifn mzda, odmny a prmie, mimodn vplaty, pplatky ) a nhrady mzdy placen zamstnavatelem. V esk republice se pm nklady podlej na plnch nkladech prce vce ne 70 %. Dal slokou jsou nepm nklady, kam pat sociln poitky (vrobky firmy se slevou, pspvky na bydlen, stravovn, spoen ), sociln nklady/vdaje (platby zkonnho pojistnho, odstupn, ostatn sociln dvky ), personln nklady/vdaje (nklady na nbor zamstnanc, na vchovu u, oatn, nklady na kolen ) a dan a dotace (dan a sankce vzan na zamstnvn lid, dotace na pracovn slu). Konkrtn nklady prce na osobu jsou v podstat cenou, za kterou zamstnavatel nakupuje prci na trhu. Jejich rove a vvoj osciluje kolem rovnovhy mezi nabdkovou a poptvkovou stranou trhu prce. Na rozdl od cen zbo a slueb jejich utven ovlivuj ekonomick a politick pomry a v jejich rmci sla a pozice socilnch partner pi vyjednvn mzdovch a pracovnch podmnek. V dsledku minimln ronch ujednn (kolektivnch smluv) pohyb nklad prce vykazuje zhruba ron rigiditu za vvojem ekonomickho vkonu v makro a mikro proporcch. esk republika m jedny z nejnich pmch nklad prce v EU. Rozdl nejvych a nejnich pmch nklad prce in v EU zhruba 25 procentnch bod. Zmna relace pmch a nepmch nklad u stt EU nen v ase vysok (trend mrnho rstu podlu pmch nklad na nkladech prce), pohybuje se za posledn roky zhruba kolem 1 p. b. (vjimkou je Bulharsko, zven pmch nklad od roku 2005 o cca 9 p.b.) Struktura nklad prce v % (2010) Francie vdsko Belgie Itlie** Litva R Estonsko** panlsko Rakousko Maarsko Slovensko Rumunsko Nizozemsko** Polsko** Nmecko Finsko Lotysko ecko* Portugalsko Bulharsko Velk Britnie Slovinsko Kypr** Lucembursko Dnsko Irsko Malta* Pm nklady 66,6 67,1 72,0 72,2 72,2 73,1 73,4 73,7 73,8 74,4 74,5 76,8 76,9 77,3 77,7 77,9 79,1 79,4 80,9 83,9 84,3 85,7 85,9 86,0 86,5 86,6 91,1 Nepm nklady 33,4 32,9 28,0 27,8 27,8 26,9 26,6 26,3 26,2 25,6 25,5 23,2 23,1 22,7 22,3 22,1 20,9 20,6 19,1 16,1 15,7 14,3 14,1 14,0 13,5 13,4 8,9

Zdroj: Eurostat; Nace Rev. 2 B-S_X_O; * - daj za rok 2009, ** - daj za rok 2008

VVOJ NKLAD PRCE V EU OD ROKU 2005


Nklady prce proly od roku 2005 do dneka zmnami, na nich se ve velk me podepsala hospodsk krize. Nejnovj data jsou za rok 2010. Eurostat publikuje pedbn data mezinrodn vyladn a srovnateln s dvouletm zpodnm a v dalch letech je dle zpesuje. Hodnocen obdob 2005 - 2010 nen kvalitativn jednolit. V letech 2005 - 2007 se ekonomika nachzela v konjunktue. Ve druh polovin roku 2008 se nejen do esk ekonomiky pelila globln hospodsk krize s potkem v roce 2007 v USA. esk republika se v letech 2005-2007 v svch msnch nklad prce v EUR pohybovala ve spodn tetin. Maarsko jet v roce 2005 bylo nad R, ale vy dynamikou rstu nklad prce R Maarsko pedbhla. Nejdra pracovn sla v rmci zem EU je v Lucembursku (4517 EUR v roce 2005). Nad hranic 4000 EUR se jet pohybuj nklady prce v Dnsku a vdsku. Naopak nejni nklady prce byly v Bulharsku, kter dosahovaly zhruba 5% nklad prce v Lucembursku. Ve druh polovin roku 2008 se v esk ekonomice zaaly projevovat krizov signly svtov hospodsk krize, kter se projevily naplno v roce 2009. Jejich dopad v oblasti prce navc zeslila rigidita pohybu nklad prce profilovan mzdami. Proces propoutn zamstnanc trv v dech msc a vou se na nj finann nklady (odstupn, administrativn nklady a dal). V prvn vln eten nklad na prci v roce 2008 sniovali cenu pomocnch prac, pop. se zbavovali nekvalifikovanch pomocnch pracovnch pozic s nzkm mzdovm ocennm a teprve nsledn pistupovali k proputn kvalifikovanch zamstnanc s vym mzdovm ocennm. V konenm efektu i pes sniovn mry zamstnanosti v R rostla v roce 2009 v nominlnm (za celou R o 3,3 %, za podnikatelskou sfru o 3,0 % a

10

Msnk EU aktualit jen 2012

Tma
v nepodnikatelsk sfe o 4,6 %) a relnm (za celou R o 2,3 %, za podnikatelskou sfru o 2,0 % a v nepodnikatelsk sfe o 3,6 %) vyjden prmrn mzda a prmrn nominln pln nklady prce. V krizovm obdob se na pomysln trn nejvych msnch nklad prce dostalo Dnsko a pedstihlo tak Lucembursko. Situace na opan stran zstala stejn a Bulharsko, Rumunsko a pobaltsk stty uhjily sv pozice stt s nejnimi msnmi nklady prce v EUR. Msn nklady prce v EUR (2005-2007) 2005 2006 Bulharsko 235 249 Rumunsko 365 434 Lotysko 449 552 Litva 545 637 Slovensko 620 711 Estonsko 712 827 Polsko 808 878 R 949 1 031 Maarsko 969 995 Malta 1 298 1 341 Portugalsko 1 669 1 735 Slovinsko 1 699 1 773 panlsko 2 125 2 197 Kypr 2 190 2 277 Velk Britnie 3 368 3 499 Finsko 3 531 3 598 Belgie 3 706 3 814 Rakousko 3 717 3 782 Nmecko 3 768 3 819 Dnsko 4 060 4 222 vdsko 4 134 4 242 Lucembursko 4 517 4 658 Zdroj: Eurostat; odvtv NACE C - O (prmysl a zemdlstv a rybolovu); data nejsou dostupn za ecko, Francii, Nizozemsko 2007 287 549 719 760 842 995 983 1 126 1 104 1 371 1 788 1 871 2 284 2 368 3 585 3 687 3 966 3 847 3 853 4 381 4 338 4 817 sluby bez Itlii, Irsko, psmo 2,25 %. Litva dobrovoln udruje pevn kurz sv mny k euru a v Lotysku dodruj fluktuan psmo na rovni 1 %.) Pozdj reakci, a v roce 2009, lze sledovat v ppad R a Polska. Vvoj na finannch trzch tak krtkodob pomohl novm zemm EU v udren a poslen vhody levn prce v obdob sniovn produktivity prce. Zem, kterm se v roce 2009 zmkil kurz nrodnch mn vi EUR, vykzaly v roce 2009 vraznj pokles nklad prce ve srovnn se zemmi Eurozny. Situace se vak v roce 2010 zmnila a mnov vvoj se vrtil k trendu zrelovn mn postkomunistickch stt. Msn nklady prce v EUR (2008-2010) Bulharsko Rumunsko Lotysko Litva Maarsko Polsko Slovensko R Malta Portugalsko Slovinsko ecko Velk Britnie panlsko Finsko Nmecko Rakousko Irsko Francie Belgie Nizozemsko vdsko Lucembursko Dnsko 2008 375 n/a 885 848 1 164 1 116 n/a 1 323 1 452 n/a 1 962 n/a n/a 2 808 3 716 3 838 3 847 n/a n/a 4 195 4 203 4 428 4 563 4 564 2009 416 618 861 847 1040 965 1 096 1 297 1 429 1 790 2 000 2 516 2 870 2 932 3 869 3 938 3 951 4 097 4 149 4 305 n/a 4 136 4 650 4 637 2010 441 633 816 818 1 028 1 083 1135 1 387 n/a 1 832 2 087 n/a 2 917 2 974 3 934 3 954 4 008 4 021 4 256 4 426 n/a 4 688 4 763 4 908

Krizov lta 2008 - 2009 s sebou pinesla vrazn poruen smnnch relac nrodnch mn zem EU mimo Euroznu k EUR. Posuzovn ve nklad prce v rmci EU proto mus pihlet ke krtkodobm pohybm mnovch kurz. V krizovm obdob 2008 - 2009 nrodn mny zem EU (mimo reim ERM II) vi EUR zmkily. (V Bulharsku maj smnn kurz nrodn mny (bulharsk lev) pevn navzn na EUR pepotacm koeficientem 1,956. Dal ti stty Evropsk unie (Dnsko, Litva, Lotysko) zapojen do evropskho mechanismu smnnch kurz II (ERM II) maj v souasnosti sv mny navzny na euro a mohou se pohybovat v rozmez patncti procent (i kdy to nevyuvaj a maj stanoveny jin fluktuan psma) od stanovenho stednho kurzu k euru. Dnsko m stanoveno fluktuan

Zdroj: Eurostat; Nace Rev. 2 B-S_X_O; data nejsou dostupn za Itlii, Estonsko, Kypr Vysok tempo rstu eskch nklad prce na euro trhu mlo pinu v rychl apreciaci K vi EUR. Po vstupu esk republiky do EU v pedkrizovm obdob dosahovaly meziron prstky zhruba 2x vy rst nklad prce po pepotu na EUR ne v K, stejn proporce vak platily i pro produktivitu prce. Zmken nrodnch mn evropskch zem mimo Euroznu v krizovm roce 2009 v. K umonil eskm podnikm na euro trhu konkurovat nimi nklady prce. Nvrat K k zhodnocovn vi EUR v roce 2010 tuto vhodu smazal.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

11

Tma
Msn nklady prce ve vybranch odvtvch v EUR (2010) C F H I J K Belgie 5 077 3 711 4 433 n/a n/a 7 304 Bulharsko 359 381 509 265 895 844 R 1 303 1 350 1 346 835 2 616 2 605 Dnsko 5 215 4 675 4 996 3 683 6 430 7 250 Nmecko 4 427 3 341 3 413 2 047 5 459 5 849 Irsko 4 326 4 158 4 091 2 161 5 425 5 984 panlsko 3 093 2 880 3 061 2 053 3 920 5 217 Francie 4 485 3 911 4 027 3 049 6 178 6 772 Lotysko 741 773 942 538 1 521 1 730 Litva 794 775 940 472 1 302 1 562 Lucemb. 4 296 3 246 4 396 2 520 6 014 8 068 Maarsko 1 035 868 1 075 625 1 953 2 240 Rakousko 4 369 3 924 4 087 2 172 5 939 6 328 Polsko 962 1 023 1 057 699 2 001 1 735 Portugalsko 1 487 1 487 2 312 1 276 3 152 4 309 Rumunsko 538 516 699 359 1 193 1 443 Slovinsko 1 872 1 715 2 076 1 563 3 193 3 130 Slovensko 1 107 1 098 1 048 662 2 125 2 087 Finsko 4 477 4 356 3 647 3 061 5 246 5 416 vdsko 5 138 4 549 4 405 3 207 6 479 8 163 UK 3 341 3 276 3 280 1 366 4 247 5 177 Zdroj: Eurostat; C Zpracovatelsk prmysl, F Stavebnictv, H Doprava a skladovn, I Ubytovn, stravovn a pohostinstv, J Informan a komunikan innosti, K Pennictv a pojiovnictv; B-S_X_O Prmysl a sluby; data nejsou dostupn za Estonsko, ecko, Itlii, Kypr, Maltu, Nizozemsko

Pi blim pohledu na msn nklady prce v jednotlivch sttech Evropsk unii, najdeme rozdly i mezi jednotlivmi odvtvmi. Vzhledem k tomu, e Eurostat nesleduje data za Zemdlstv, lesnictv a rybstv, lze vi msnch nklad v odvtvch srovnvat jen za Prmysl a sluby. U tradin a dlouhodob nejni nklady prce jsou v odvtv Ubytovn, stravovn a pohostinstv, hodnoty dosahuj od zhruba 50 % do 75 % nklad prce za Prmysl a sluby. Nominln jsou nejvy v Dnsku (3683 EUR) a nejni v Bulharsku (265 EUR) za rok 2010. Pod prmrem za Prmysl a sluby jsou jet msn nklady prce ve Stavebnictv. Nejdra pracovn sla je v odvtv Pennictv a pojiovnictv (jen Informan a komunikan innostiv nkterch sttech je jet dra). Nklady prce tam doshly stky od 844 EUR v Bulharsku do 8163 EUR ve vdsku, co pedstavuje troj a tynsobn vce ne v odvtv Ubytovn, stravovn a pohostinstv.

ZVR
Podniky psobc na zem R maj v dsledku nzk vdlkov hladiny monost stle vyuvat nzkch plnch nklad prce ve srovnn s vysplmi lenskmi stty EU. Mra odstupu ve nklad prce mezi vysplmi stty EU a R je dosud natolik vrazn, e konkurenn vhody z jejich nzk rovn se budou realizovat jet po del asov obdob. Proces pibliovn cenov (v dnen dob pes 70 %) a vdlkov hladiny ke standardnm proporcm vnitnho jednotnho evropskho trhu a apreciace kurzu K vi EUR, kter se projevuje v rychlejm rstu nklad prce, bude dlouhodob a podnikatelsk subjekty maj dostatek prostoru pro eliminaci nepznivch dopad zvyovnm produktivity prce. Po pistoupen k EU se dailo dret koncept levn pracovn sly v relaci k vysplejm zemm EU. Na druh stran se vak zvyuje odstup od okolnch postkomunistickch zem. Tento vvoj stav ped esk podniky a zahranin investory problm odklonu od vyuvn levn, avak zdraujc se jednoduch prce, resp. jejho vyvezen do levnjch zem, jej nhrady kvalifikovanou a dra prac, tj. pechodem na sofistikovan pracovn innosti s vy pidanou hodnotou. S ohledem na zatm ni esk mzdov ocenn prce v evropskch relacch nepjde o jednorzov nebo rychl proces. Podnikatelsk subjekty psobc v R budou mt jet dlouho k dispozici levnou pracovn slu. Vrazn ni pracovn nkladov hladina vi nejvysplejm sttm EU umouje eskm exportrm vyuvat cenov konkurence nebo dosahovat vy mry zisku. Nzk pracovn nklady stle motivuj pliv zahraninho kapitlu. Koncepce nzk ceny prce v R, tj. udrovn nzkch nklad prce, vak nestimuluje substituci prce kapitlem a me vst k postupn dekvalifikaci pracovnch sil a meme se tak stt jen dlnou Evropy.

12

Msnk EU aktualit jen 2012

Rubrika Prvodce podniknm je soust poradenskho programu Prvodce podniknm (nejen) v EU, kter od zatku roku nabz EU Office esk spoitelny. V rmci programu poskytujeme zdarma naim klientm z ad malch a stednch podnik informace, jak spn expandovat do zahrani a jak je zde ek podnikatelsk prosted. Vce informac o programu naleznete zde: www.csas.cz/eu. V tomto vydn pedstavujeme Bulharsko.

Prvodce podniknm

BULHARSKO
Zkladn daje
Oficiln nzev Bulharsk republika (Republika Bulgariya Poet obyvatel 7 504 868 (2011) Rozloha Mna 110 879 km2 Leva (BGN)

Etnick sloen Bulhai 83,9 %; Turci 9,4 %; Rumuni 4,7 % Zdroj: CIA World Factbook Bulharsko vyhlsilo nezvislost na Osmansk i roku 1908. Po 2. svtov vlce spadlo do sfry sovtskho vlivu, pod kterm zstalo a do roku 1989. Roku 2004 se stalo lenem NATO a roku 2007 lenem EU. Bulharsko je parlamentn demokraci. V ele vldy stoj prezident volen na 5 let pmou volbou s monost jednoho znovuzvolen. Zkonodrn moc je svena jednokomorovmu parlamentu Nrodn shromdn (Narodno Sabranie), kter se skld z 240 poslanc volench na 4 roky.

Itlie (9,9 %) a Rumunska (8,1 %). Bulharsk podniky naopak nakupuj v zahrani strojrensk vrobky, kovy a rudy, chemiklie a plasty, paliva, minerly a surov materily. Nejdleitjm dovoznm partnerem je Rusko (16,3 %), Nmecko (11,8 %) a Itlie (7,5 %).

Makroekonomick vhled
Po vce ne 5% propadu ekonomiky v roce 2009 a nepatrnm rstu 0,4 % o rok pozdji doshlo bulharsk hospodstv v roce 2011 rstu ve vi 1,7 %. Na vkonnost bulharsk ekonomiky mla markantn podl zejmna prmyslov vroba, taen pedevm stle rostoucm exportem zem. Pro nsledujc roky se oekv pomal tempo hospodskho oivovn, kter se v roce 2013 bude pohybovat pod 2% hladinou rstu HDP. Silnj akceleraci balknsk ekonomiky bude brnit stle slab trh prce (mra nezamstnanosti zstane v dvoucifernch slech), pokraujcm sniovnm vrov zte podnikov sfry a stle snenou aktivitou v oblasti stavebnictv. Zkladn makro ukazatele Rst HDP (%) Mra nezamstnanosti (%) Inflace (%) Deficit veejnch rozp. (% HDP) Veejn dluh (% HDP) Zdroj: Evropsk komise; e - odhad Stav veejnch financ bude i v nadchzejcch letech vkladn skn bulharskho hospodstv. Deficit veejnch financ zstane bezpen pod maastrichtskou hladinou 3 % a veejn dluh se nedostane pes hranici 20 % vi HDP. Zkladn ukazatele trhu prce Mra nezamstnanosti (2011) Produktivita prce k EU (2010) Minimln msn mzda (1H/2012) 11,2 % 41,4 % 138,1 EUR R 1 303 1 350 1 346 835 2 616 2010 2011 2012e 2013e 0,4 10,2 3,0 -3,1 16,3 1,7 11,2 3,4 -2,1 16,3 0,5 12,0 2,6 -1,9 17,6 1,9 11,9 2,7 -1,7 18,5

Struktura hospodstv a zahranin obchod


Na prvn pohled je v bulharsk hospodsk struktue patrn vy podl zemdlstv, kter spolh hlavn na produkci ovoce a zeleniny. Prmysl, jeho vznam je ni ne v R, se orientuje na vrobu elektiny a plynu, potravin a npoj i na strojrenstv. Z hlediska slueb je nadprmrn zastoupen cestovn ruch. Bulharsko vyv zejmna textiln vrobky, elezo a ocel, paliva a strojrensk vrobky. Nejvce se vyv do Nmecka (10,9 %),

msn nklady prce v odvtvch Bulharsko (2010) Zpracovatelsk prmysl Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladovn Ubytovn, stravovn a pohostinstv Informan a komunikan innosti Zdroj: Eurostat 359 395 509 265 895

EU Office S http://www.csas.cz/eu

13

Prvodce podnikn
Trh prce
Mra nezamstnanosti v Bulharsku je dlouhodob vy ne v R, v roce 2011 tento rozdl inil 4,5 procentnho bodu. Naopak prmrn produktivita prce je zde vi podobnmu ukazateli v R ni o cca 1/3. Minimln msn mzda v Bulharsku pedstavuje ekvivalent 138,1 EUR. Ve vech nejvznamnjch bulharskch podnikatelskch odvtvch pedstavovaly pracovn nklady piblin jednu tetinu pracovnch nklad v R. fyzickch osob je stejn jako u prvnickch osob plon 10 %. Zkladn sazba DPH je 20 %, snen sazba ve vi 9 % se vztahuje na hotelov sluby. Nkter druhy zbo a slueb jsou osvobozeny od DPH jedn se nap. o oblast zdravotnictv, kolstv a sportu, kultury a nboenstv, dle finann i pojiovac sluby aj. Celkov pspvky na sociln zabezpeen v Bulharsku in 30,7 31,4 % z msn mzdy (zamstnanec pispv 12,9 % a zamstnavatel 17,8 18,5 %), piem tyto pspvky se odvd z mezd pouze do ve 2 000 BGN (cca 25 000 CZK). Da/odvod Korportn da Da z dividend nerezidentm Da z pjmu jednotlivc (rovn da) DPH (zkladn/snen sazba) Sociln a zdravotn pojitn zamstnanec Sociln a zdravotn pojitn zamstnavatel Zdroj: Social Insurance Code Sazba 10 % 5% 10 % 20 % / 9 % 12,9 % 17,818,5 %

Zklady pracovnho prva


Pracovn smlouva mus bt uzavena psemn. Je mon ji uzavt na dobu uritou, neuritou a na zkuebn obdob. Pracovn smlouva na dobu uritou me bt uzavena v maximln dlce 3 let. Pracovn smlouvu na zkuebn obdob je mon uzavt v dlce max. 6 msc a po celou tuto dobu je ji mon vypovdt kdykoli bez udn dvodu. Vpovdn lhta u vpovdi od zamstnance mus init min. 1 msc, max. 3 msce, zle na podmnkch uvedench ve smlouv. U vpovdi ze strany zamstnavatele nle zamstnanci odstupn ve vi minimln 4 msnch plat.

Zklady obchodnho prva


Spolenost s ruenm omezenm (OOD) je nejastj formou vstupu zahraninch osob na bulharsk trh, a to zejmna dky omezenmu ruen spolenk OOD jen do ve jejich nesplacenho vkladu. Minimln poadovan kapitl in 2 BGN ili ekvivalent 25 CZK. Pro vt podnikatelsk projekty je vce vyuvna akciov spolenost (AD), jej zkladn kapitl in minimln 50 000 BGN tj. cca 630 000 korun. Nklady na zaloen prmrn OOD nejsou v Bulharsku vysok aktuln se pohybuj do 150 BGN (cca 1 900 CZK). Administrativn zleitosti jsou hotov piblin za tden, dal 2 tdny trv ekn na formln verdikt. Prvn forma Kolektivn spolenost Komanditn spolenost Spolenost s ruenm omezenm Akciov spolenost Komanditn spolenost na akcie Evropsk spolenost Zdroj: Invest Bulgaria Agency (IBA) Minimln kapitl nen stanoven nen stanoven 2 BGN 50 000 BGN 50 000 BGN 120 000 EUR

Energetika
Bulharsko, podobn jako zbytek balknskho regionu, trp nedostatkem energetickch zdroj. Podle daj Svtov banky pes 40 % spotebovan energie v Bulharsku pochzelo v roce 2009 ze zahrani (v R to bylo cca 25 %). Ceny elektrick energie jsou v Bulharsku obecn ni ne v esk republice (v obdob mezi 2. pololetm 2007 a 2011 o vce ne 40 %). Obdobn si i bulhart spotebitel uvaj nich cen plynu; ve sledovanm obdob byly prmrn o tm 17 % ni ne v R. velkoobchodn ceny v 2H/2011 Elektrick energie (EUR/kWh) Zemn plyn (EUR/GJ) Zdroj: Eurostat, ceny bez DPH Bulharsko 0,0657 8,85 R 0,1071 9,24

Investin pobdky
Bulharsko nabz zahraninm investorm 3 zkladn typy investinch pobdek: daov, zamstnanostn a pobdky na zklad Zkona na podporu investic. Daov pedstavuj osvobozen od korportn dan ve vybranch regionech, odputn DPH pi dovozu technologi i zven odpis na ICT i vdaj na R&D. V rmci zamstnanostnch pobdek je mon zskat a ron minimln mzdu a hradu socilnho a zdravotnho pojitn. Pobdky na zklad Zkona na podporu investic maj podobu zejmna administrativn a finann podpory na odborn vzdlvn a poradenstv.

Hlavn dan a vedlej nklady prce


Sazba dan z pjm prvnickch osob je plon ve vi pouhch 10 % a pat mezi nejni v Evrop. Srkov da ve vi 5 % se vztahuje na dividendy vyplacen bulharskm nerezidentm, pro rezidenty je rovna 0 %. Sazba dan z pjm

14

Msnk EU aktualit jen 2012

Rubrika Vlet do historie ns v kadm sle Msnku EU aktualit provz vvojem Evropsk unie. V prvn fzi ns zavede do samho potku vzniku evropsk integrace. Nejprve se ohldneme za zakldacmi smlouvami, kter zsadn ovlivnily vvoj evropsk ekonomick integrace. V tomto vydn se zamme na tzv. msk smlouvy, kter zaloily Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) a Evropsk spoleenstv pro atomovou energii (Euratom).

Vlet do historie

PO STOPCH ZAKLDACCH SMLUV ANEB JAK TO VECHNO ZAALO II


V roce 1956 se v italsk Messin konala konference lenskch stt Evropskho spoleenstv uhl a oceli (ESUO) (tzv. estka), na zklad kter se stty dohodly na poslen spoluprce i v dalch oblastech, a to vytvoenm dvou novch spoleenstv. Dne 25. bezna 1957 podepsali zstupci lenskch stt ESUO v m Smlouvu o zaloen Evropskho hospodskho spoleenstv (EHS) a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (Euratom). Tyto smlouvy vely v platnost 1. ledna 1958. pidruen zmoskch zem a zem ke Spoleenstv za elem zvyovn vzjemnho obchodu a spolen podpory hospodskho a socilnho rozvoje. Spolen trh ml bt postupn vytvoen v prbhu pechodnho obdob dvancti let. V roce 1968 zaalo EHS fungovat jako celn unie. Spolen jednotn trh se postupn vyvj dodnes. Euratom Hlavnm clem Euratomu bylo prohlouben spoluprce v oblasti mrovho vyuvn jadern energie s clem vybudovn a rstu jadernho prmyslu. Hlavn koly Euratomu: rozvoj vzkumu a zajitn en technickch poznatk vypracovvn jednotnch bezpenostnch standard pro ochranu zdrav obyvatelstva a pracovnk a dbt na jejich dodrovn, usnadovn investic a zajitn, zejmna podporou podnikn, vybudovn zkladnch zazen nezbytnch pro rozvoj jadern energetiky ve Spoleenstv, pravideln a rovnomrn zsobovn vech uivatel ve Spoleenstv rudami a jadernmi palivy, zaruen vhodnho dozoru, aby jadern materil nebyl zneuvn k jinm elm, ne ke kterm je uren, vykonvat vlastnick prvo, je mu bylo piznno ke zvltnm tpnm materilm, zajiovat irok odbyt a pstup k nejlepm technickm prostedkm vytvoenm spolenho trhu zvltnch materil a zazen, volnm pohybem kapitlu pro investice v oblasti jadern energie a svobodou zamstnvn odbornk uvnit Spoleenstv, navazovat s ostatnmi zemmi a s mezinrodnmi organizacemi vztahy, kter mohou pispt k pokroku v mrovm vyuit jadern energie. Zmny v institucch Po vzniku EHS a Euratomu existovala ti spoleenstv s vlastnmi vkonnmi orgny. V roce 1965 proto byla podepsna tzv. Sluovac smlouva (Smlouva o zzen spolen Rady a spolen Komise Evropskch spoleenstv), kter zavedla spolen instituce pro vechna ti spoleenstv. Tato smlouva vstoupila v platnost 1. ervence 1967. Zvltn rada ministr Evropskho spoleenstv uhl a oceli, Rada Evropskho hospodskho spoleenstv a Rada Evropskho spoleenstv pro atomovou energii se slouila v Radu Evropskch spoleenstv. Vysok ad Evropskho spoleenstv uhl a oceli, Komise Evropskho hospodskho spoleenstv a Komise Evropskho spoleenstv pro atomovou energii se slouily v Komisi Evropskch spoleenstv.
EU Office S http://www.csas.cz/eu

Evropsk hospodsk spoleenstv Clem Evropskho hospodskho spoleenstv bylo vytvoen spolenho trhu s volnm pohybem osob, zbo, slueb a kapitlu a postupn odstraovn rozdl mezi hospodskmi politikami lenskch stt, zvyovn ivotn rovn a u kontakty mezi lenskmi stty. Nejdleitj koly EHS: odstrann cel a mnostevnch omezen dovozu a vvozu zbo mezi lenskmi stty (i opaten s rovnocennm inkem), vytvoen spolenho celnho sazebnku a spolen obchodn politiky vi tetm zemm, odstrann pekek volnho pohybu osob, slueb a kapitlu mezi lenskmi stty, zaveden spolen zemdlsk politiky, zaveden spolen dopravn politiky, ochrana hospodsk soute na vnitnm trhu, koordinace hospodskch politik lenskch stt a odstrann nerovnovhy v jejich platebnch bilancch, sblen vnitrosttnch prvnch pedpis v me nezbytn pro fungovn spolenho trhu, vytvoen Evropskho socilnho fondu, zaloen Evropsk investin banky,

15

Statistick oknko
Klov ekonomick ukazatele
v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU V-12 2,6 1,8 3,5 2,1 2,2 4,1 1,9 0,9 1,9 2,3 3,5 3,7 2,3 2,6 2,7 5,4 3,7 2,5 2,2 3,6 2,7 2,0 2,4 3,4 3,1 0,9 2,8 2,6

Statistick oknko zobrazuje dleit ekonomick ukazatele vech 27 lenskch zem Unie. Zahrnuj srovnateln data z oblasti trhu prce (mra nezamstnosti, prmrn mzdy k prmru EU, produktivita prce k prmru R), i cenov charakteristiky (meziron inflace na bzi indexu HICP, prmrn roen hypotk, ceny elektiny k prmru EU 1000-2500 kWh). Pro srovnn jsou v tabulce i stejn ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

Meziron inflace VI-12 VII-12 VIII-12 2,2 2,0 2,6 1,6 2,4 3,1 3,8 3,3 3,4 2,2 2,1 2,6 2,0 1,9 2,2 4,4 4,1 4,2 1,9 2,0 2,6 1,0 0,9 1,2 1,8 2,2 2,7 2,3 2,2 2,4 3,6 3,6 3,3 2,9 3,8 4,5 2,1 1,9 1,9 2,6 2,9 3,4 2,6 2,7 2,8 5,6 5,7 6,0 4,4 4,2 3,2 2,5 2,6 2,5 2,2 2,1 2,3 4,2 4,0 3,8 2,7 2,8 3,2 2,2 3,1 4,0 2,4 2,6 3,1 3,7 3,8 3,8 2,9 3,1 3,3 0,9 0,7 0,9 2,4 2,6 n/a 2,5 2,5 2,7

Mra nezamstnanosti Q3-11 Q4-11 Q1-12 Q2-12 7,3 7,2 7,1 7,1 11,1 11,6 12,0 12,2 6,6 6,6 6,8 6,7 7,5 7,8 7,5 8,0 5,8 5,7 5,6 5,5 11,4 11,5 10,9 10,1 14,7 14,6 14,7 14,8 18,4 20,5 21,7 23,5 22,1 23,0 23,8 24,7 9,6 9,8 10,0 10,1 8,5 9,2 10,1 n/a 8,1 9,4 10,1 10,6 15,7 15,4 15,4 15,9 15,0 14,1 13,6 13,3 5,0 5,0 5,2 5,3 11,0 10,9 11,1 10,9 6,3 6,5 6,0 6,1 4,4 4,9 5,0 5,1 3,8 4,2 4,1 n/a 9,7 10,0 10,0 10,0 12,8 14,1 14,8 15,5 7,5 7,5 7,2 7,2 8,2 8,6 8,2 8,2 13,5 13,9 13,7 13,7 7,7 7,6 7,5 7,6 7,3 7,5 7,5 7,6 8,3 8,3 8,2 8,1 9,7 10,0 10,2 10,4 Prmrn roen hypotk 2009 2010 2011 1H-12 n/a n/a n/a n/a 10,9 9,7 8,8 8,5 5,8 5,2 4,5 4,1 4,4 3,7 4,0 3,5 4,3 3,8 4,0 3,4 4,3 3,9 3,7 3,3 3,1 3,1 3,5 3,2 4,1 3,8 4,7 4,0 3,4 2,6 3,5 3,6 5,0 4,3 4,4 4,6 3,8 2,8 3,6 4,4 5,9 4,6 5,3 5,6 22,0 21,3 22,2 22,2 9,9 6,0 4,2 3,7 n/a n/a n/a n/a 14,6 10,5 10,5 12,2 3,8 3,7 3,6 3,6 4,9 4,6 4,6 4,4 4,0 3,1 3,4 3,4 8,0 7,1 7,0 8,9 3,4 3,4 4,8 5,1 12,6 11,7 9,5 7,7 4,4 3,5 4,0 3,9 6,2 5,6 5,2 5,4 2,6 2,1 2,6 2,3 2,1 2,4 3,9 3,7 n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a

2007 128,5 8,6 30,0 154,5 133,9 29,7 103,7 55,0 73,1 107,7 85,8 74,2 22,2 21,0 150,4 28,5 51,6 139,6 120,4 28,4 53,5 16,0 48,6 23,7 118,2 121,0 161,3 100,0 2008 133,5 44,3 116,0 172,3 138,9 48,8 128,2 53,0 97,3 81,1 96,5 105,4 53,3 51,4 106,7 91,9 55,9 80,0 116,2 78,7 98,9 62,0 75,1 99,4 86,4 110,0 91,7 100,0

Prmrn mzdy k 2008 2009 135,1 138,1 11,1 12,7 36,3 35,9 160,0 166,1 137,5 138,5 33,4 32,0 108,1 107,1 55,5 62,5 77,2 81,4 111,5 115,0 89,1 92,4 n/a n/a 26,9 27,9 24,6 23,2 156,2 162,3 30,8 29,3 55,7 57,7 143,3 149,6 123,7 127,5 31,9 27,2 55,4 57,7 18,1 16,8 52,4 54,2 28,2 30,5 124,1 129,5 121,7 114,9 139,2 126,3 100,0 100,0

EU 2010 134,3 12,6 36,8 163,5 137,3 31,0 104,6 66,2 80,2 112,8 91,4 n/a 26,6 21,9 159,7 29,5 58,1 146,4 124,6 29,3 56,2 18,0 54,8 30,2 129,4 125,0 129,4 100,0

Produktivita prce k R 2008 2009 2010 2011 251,3 267,5 260,7 261,0 30,4 n/a n/a n/a 100,0 100,0 100,0 100,0 267,2 280,9 283,3 282,3 202,2 209,5 205,5 205,7 81,2 81,9 83,5 85,1 282,2 296,1 281,9 281,9 158,3 170,4 160,1 158,6 173,3 192,9 185,9 187,0 232,3 249,1 238,0 238,5 207,1 219,6 212,1 210,2 142,8 152,3 147,0 146,5 66,7 66,8 63,9 76,3 70,2 66,8 68,4 73,1 607,4 615,0 611,6 620,8 89,6 86,0 85,8 86,0 117,9 127,7 124,6 123,8 227,8 238,7 231,1 229,4 n/a n/a n/a n/a 75,7 69,6 74,2 74,8 109,0 118,6 115,8 114,2 47,6 44,2 43,7 47,5 123,0 128,6 123,2 124,0 87,2 94,4 94,7 95,8 239,6 246,6 240,5 246,0 240,4 232,6 259,2 274,5 202,4 193,3 196,7 195,3 n/a n/a n/a n/a

Ceny elektiny k EU 2009 2010 2011 121,2 120,5 122,0 47,0 45,0 43,5 119,5 118,4 118,8 166,6 163,8 167,4 144,5 145,6 143,0 53,6 55,0 52,9 128,0 117,7 125,1 54,0 56,9 56,4 105,5 111,2 116,2 80,2 82,3 81,6 96,6 88,9 86,7 80,6 105,7 114,7 60,1 57,4 61,0 55,3 66,3 65,1 117,2 105,0 95,6 93,5 93,9 87,3 103,3 109,5 103,0 65,1 53,9 55,6 119,6 117,4 113,6 71,8 80,0 78,1 100,5 100,3 102,4 55,9 57,4 56,7 90,9 92,3 86,9 98,4 97,3 98,0 93,6 93,8 100,6 103,2 112,5 116,1 87,8 83,5 84,0 100,0 100,0 100,0

16

Msnk EU aktualit jen 2012

Tato publikace je povaovna za doplkov zdroj informac naim klientm i nejir veejnosti. Na informace uveden v n nelze pohlet tak, jako by lo o daje nezvratn a nezmniteln. Publikace je zaloena na nejlepch informanch zdrojch dostupnch v dob tisku. Pouit informan zdroje jsou veobecn povaovan za spolehliv, avak esk spoitelna, a.s. ani jej poboky i zamstnanci neru za sprvnost a plnost informac. Autoi povauj za slunost, e pi pouit jakkoliv sti tohoto dokumentu, bude uivatelem tento zdroj uveden. Nkter obrzky pouit v tto publikaci pochz z audiovizuln knihovny Evropsk komise. Vydvno pod evidennm slem Ministerstva kultury R: MK R E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

www.csas.cz