Proměny Urbánní Sociologie Ve Spojených Státech A Evropě 1950-2000

STATI
Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

JI MUSIL* Stedoevropsk univerzita, Budape, Varava Prodovdeck fakulta, Univerzita Karlova, Praha
The Transformation of Urban Sociology in the United States and Europe 19502000 Abstract: The core of the paper is a comparative study of urban social theories in the United States, Western Europe, East Central Europe and the former Soviet Union during the period 19502000. The analyses of theoretical ideas are accompanied by references to empirical research that has had a substantial impact on urban social theory. At the same time, the paper compares the parallel developments of urban social theories in two parts of the world whose economies, policies and social systems considerably differed up until 1989. Paradoxically, neoWeberian approaches more adequately explained the urban social processes in Marxist-socialist countries than in Western capitalist societies. And conversely, the attractivity of neo-Marxism in Western urban sociology indicates that in societies in which the market and market-engendered social effects played a dominant role, different versions of Marxist interpretations of urbanism became attractive. The long-term perspective of the paper made it possible to distinguish three developmental phases. In the first phase, scholars concentrated their efforts on discovering yet unknown urban phenomena and on gaining an understanding of regularities in the structure of cities. In the second, urban sociologists attempted to explain urban structures, and here, competing explanations were employed. Cities were conceived mainly as a product and as a dependent variable. In the third phase the city came to be understood as a community linked to a concrete space, as well as to the national and global society. The concepts of space, time and settlement were rehabilitated, and settlements have come to be conceived as places endowed with meaning and identity. In turn, cities have ceased to be dissolved within a society. Sociologick asopis, 2003, Vol. 39, No. 2: 137167
Pokusit se popsat a interpretovat vvoj teorie americk a evropsk urbnn sociologie v uplynulch padesti letech se zd bt tm nemon. Zrove je vak zejm,
** Vekerou korespondenci zaslejte na adresu: Prof. PhDr. Ji Musil, CSc., jezd 15, 150 00 Praha 5, e-mail: musil.ceu@volny.cz ** Autor dkuje za etn pipomnky, kter vedly k vt jasnosti textu, Michalu Illnerovi a Petru Dostlovi. Sociologick stav AV R, Praha 2003
137
Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2
e takto pojat komparativn a historick studie je pitaliv, protoe by mohla poukzat nejen na pluralitu urbnnch situac, problm a jim korespondujcch reflex msta v rznch stech svta, ale i proto, e by mohla pispt k pochopen souvislost mezi vvojem globlnch nrodnch spolenost a vvojem mst. Jsem si pln vdom toho, e mnoz teni tto studie, kte se zabvaj urbnn sociologi, budou v n postrdat nkter dleit mylenkov smry, pedevm tzv. studie komunit (community studies), ale i dal jako nap. studie tzv. governance, vnovan formlnm institucm mstsk politiky, ale tak organizaci a fungovn obansk sfry mst. Zkoumn komunit patilo nepochybn zejmna ve Spojench sttech, avak tak v Britnii a Nmecku k vznamnm pspvkm povlench mstskch studi. Nezaadil jsem je, krom nkolika britskch, do nsledujcho pehledu ne proto, e bych je povaoval za nevznamn, prv naopak. Myslm toti, e jejich zamen je mnohem ir ne zbr intelektuln innosti, kterou oznauj pojmem urbnn sociologie. Druh vodn poznmka se tk srovnn vvoje urbnn sociologie v zemch s pevn trnm a pevn centrln plnovanm hospodstvm. Je to mj prvn pokus o takovou paraleln historii oboru ve dvou stech svta, kter se z hlediska svch ekonomickch, politickch i socilnch d vznamn liily. Navc lo o dv sti svta, kter byly ve znan me i intelektuln oddleny. I kdy je tedy zejm, e lo o dva odlin typy spolenosti s rozdlnmi druhy ekonomick a politick regulace co mlo rovn nutn dsledky i v sociln prostorov organizaci mst a region nen pochyb o tom, e tu lo zrove o dv varianty modernch nebo modernizujcch se spolenost. Probhaly v nich nkter makrosociln procesy, kter byly spolen nebo pinejmenm analogick. Tato paralelita nkterch socilnch proces usnadovala i v dob studen vlky komunikaci mezi urbnnmi sociology na Zpad a na Vchod. Ale tyto kontakty odhalily zrove paradoxn strnku. Sociologov v socialistick stedn a vchodn Evrop rozvjeli pomrn intenzivn sociln morfologii ili sociln ekologick vzkum mst a v skryt podob tak neoweberinsk pstup k studiu msta. Neoweberianismus prv v socialistickch zemch vysvtloval lpe nkter urbnn procesy ne v zpadnch spolenostech. Pro zpadn urbnn sociologii reflektujc situaci ve spolenostech s dominantnm postavenm trhu, s jeho socilnmi dsledky, se staly pitaliv naopak rzn verze neomarxismu. Pro ely tohoto pehledu bude sledovn vvoj urbnn sociologie pedevm v nsledujcch makroregionech: 1. ve Spojench sttech, 2. v Zpadn Evrop, s drazem na vvoj ve Velk Britnii, Spolkov republice Nmecko, Francii, 3. v socialistickch zemch stedn a vchodn Evropy, s drazem na prce z Polska, esk republiky, Maarska a bvalho Sovtskho svazu.
138
Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000
ir kontext vvoje urbnn sociologie ve Spojench sttech a zpadn Evrop 19502000 V dob mezi rokem 1950 a 2000 prochzely Spojen stty vznamnmi hospodskmi a socilnmi promnami, kter psobily na americk msta a nepochybn i na tmata a pstupy urbnn sociologie. Cel tento historick sek lze rozdlit do t obdob: 1. 19501975, kdy po krtk povlen hospodsk recesi v letech 19481949, nastalo v USA dlouh obdob prosperity, s trvale rostoucmi relnmi pjmy obyvatelstva a s pomrn velkm rozsahem finann pomoci federln vldy mstm. Bylo to a do roku 1965 tak obdob baby boomu a rychlho rstu obyvatelstva mst. 2. 19751985, kdy se, v dsledku dvou hospodskch ok zpsobench v 70. letech prudkm rstem ceny nafty zpomalil hospodsk rozvoj a federln stt musel v dsledku rostoucch rozpotovch deficit vrazn omezit finann podporu mstm. 3. 19852000, kdy byl zaznamenn opt hospodsk rst spojen s prstkem pracovnch pleitosti, avak s pokraujcm poklesem pm finann pomoci mstm z federlnch zdroj. Americk forma keynesinsk makroekonomick politiky byla vystdna rznmi podobami politiky neoliberln omezujcmi sociln vdaje. To vedlo k rstu chudoby, zejmna ve vnitnch stech velkch mst, vce ne v zemi jako celku. Krom toho ji od edestch let se zaala msta v USA rozdlovat na rychle se rozvjejc a bohatnouc msta tzv. sunbeltu (msta na jihu a jihozpadu) a na upadajc a chudnouc msta tzv. frostbeltu (msta na severu a severovchodu). Rst mst sunbeltu byl zpsoben rozvojem novch hospodskch aktivit, novch smr prmyslov vroby, vetn novho zbrojnho prmyslu. padek mst frostbeltu byl a je do znan mry dsledkem poklesu role tradinch prmyslovch odvtv. V zpadn Evrop lze v obdob 19502000 rozliit rovn ti asov seky, i kdy odlin strukturovan ne v USA: 1. 19501955 roky dokonovn povlen rekonstrukce ekonomie, infrastruktury a vlkou pokozench mst. 2. 19551975 dlouh obdob hospodskho rstu spojenho s budovnm modernho socilnho sttu, kter byl zaloen na trnm hospodstv, doplovanm prvn a politickou regulac; bylo to rovn obdob rstu obyvatel mst, i kdy nepli znanho v starch urbanizovanch oblastech Evropy, a zlepovn ivotnch podmnek obyvatel mst. Je to takt obdob vraznch krok smrem k hospodsk a politick integraci nekomunistick Evropy. Ideov bylo spojeno s doznvnm prvn moderny [Wagner 2001]. 3. obdob 19752000 zaznamenalo zatek stupu socilnho sttu, a tento stup byl spojen s rstem socilnch nerovnost, s rychlm padkem tradinch prmyslovch odvtv, s deindustrializac celch region, s pechodem od tzv. fordismu, tj. prmyslovho kapitalismu, k tzv. postfordismu, a s rychlm rozvojem sektoru slueb a aplikace novch technologi zpracovn informac a jejich penosu. Na sociln situaci mst ve Spojench sttech v obdob po roce 1975 psobilo vznamn dlouhodob zhorovn fisklnho zdrav vnitnch st mst, oznaovan obvykle pojmem fiskln krize. Bylo do znan mry zpsobeno zvenm mstskch dan spojench s bytovou vstavbou. Dky tmto vysokm danm, jen domcnosti s vymi a stednmi pjmy si mohly dovolit sthovat se do suburbi, a to
139
vedlo k tomu, e ve vnitnch stech mst rostl soustavn podl obyvatel s nimi pjmy. Situace vnitnch st americkch mst se od konce 70. let navc zhorovala rychle klesajcm rozsahem finann pomoci mstm z centrlnch zdroj americk federln vldy. Jak uvd Anita A. Summersov [1999] v USA se stala velk msta hlavnmi peovateli o chud a o imigranty, a umonila tak ostatnm stem zem zabvat se problmy spojenmi s chudobou v podstatn men me. To souvis s dlouhodob slab federln mstskou politikou USA ve srovnn s Evropou. V zpadn Evrop nabvaly na vznamu jin faktory, i kdy i tam dochzelo k fiskln krizi sttu blahobytu, pedevm na celosttn rovni. Argumentem zavdnch zmn byla teze, e kapitalismus si neme dovolit finann zt KeynesBeveridgova typu sttu blahobytu. To se ovem promtlo i do finannch a socilnch problm mst. V Evrop vak probhal i dal dleit proces, kter mnil situaci jednotlivch mst, tj. formovn celoevropskho systmu mst. Zrove to bylo obdob rstu sociln nerovnosti, marginalizace st obyvatelstva, vzniku vnitnch periferi, stagnace rstu obyvatel a tzv. druh demografick revoluce. Z hlediska vvoje samotn struktury mst a mstskch region patil k nejdleitjm trendm v USA i v zpadn Evrop v celm povlenm obdob proces suburbanizace obyvatelstva pozdji i pracovnch pleitost. Ta zaala v Spojench sttech dve ne v zpadn Evrop, ale i tam rostouc ivotn rove, rozvoj hust st dlnic a stle vt poet domcnost vlastncch auta, zkracovn pracovn doby a posilovn hodnot soukrom, bezpe a zdravho prodnho prosted vedly k radikln decentralizaci mst. Msta a mstsk regiony se promovaly v stle vt metropolitn oblasti. Zaalo se hovoit o exurbanizaci nebo dokonce o protiurbanizaci. Podle statistik toti rostl poet obyvatel v malch obcch. Vtinou lo ovem o sdla v irm zzem metropol. V poslednch letech se vak tento trend zmnil. Dolo nejdve k zpomalovn suburbanizace a pozdji k zatku reurbanizace, tj. k nvratu prce a obyvatel do vnitnch st mst. Paraleln s tmito zmnami rostla mobilita obyvatelstva. Pechod od konceptu socilnho sttu k neoliberalistickmu konceptu omezen sociln zodpovdnosti sttu, region a mst vedl zejmna ve Spojench sttech, ale tak v zpadn Evrop, k zven socilnch nerovnost, marginalizaci skupin obyvatelstva, a tak k politick radikalizaci a k mstskm konfliktm. Ve Spojench sttech dolo v dsledku hnut za lidsk prva ernoskho obyvatelstva vrcholcho v 60. letech k zlepen vztah mezi rasovmi a etnickmi skupinami a to se do jist mry promtlo do urbnnch proces. V zpadn Evrop ovem v jin dob, tj. v prbhu 90. let se naopak vztahy k pisthovalcm z jinch zem a kontinent zaaly zhorovat a to se nejvce opt projevilo ve mstech, kam smuje vtina pisthovalc.
140
Urbnn sociologie ve Spojench sttech a zpadn Evrop 19501975 I kdy je zejm, e zejmna v Evrop je zapoteb z hlediska historicko-sociologickho rozliovat ti odlin obdob, pi interpretaci vvoje samotn urbnn sociologie, lze spojit prvn dv obdob do jednoho asovho seku a zabvat se obdobm 19501975 jako celkem. Jedinou ucelenou, i kdy ji siln kritizovanou, kolou urbnn sociologie byla po druh svtov vlce stle humnn ekologie, jej principy ve 20. a 30. letech formulovali lenov chicagsk koly. Neomezili se vak jen na vytvoen teorie msta, ale provdli v jejm duchu velk mnostv empirickch vzkum, kter se tkaly zejmna toho, co Ernest W. Burgess a Donald J. Bogue [1967] oznaili jako objevovn fyzickho vzorce msta, ili prostorovho rozloen jednotlivch kategori obyvatelstva a jednotlivch sloek sociln infrastruktury v Chicagu. Nemli bychom zapomenout rovn na to, e k vraznm strnkm chicagsk koly patila i jejich urbnn etnografie a pokus formulovat kulturn teorii msta oznaovanou jako urbanism as a way of life [Wirth 1938]. Kritika tto teorie urbanismu, kterou provedl Herbert J. Gans [1962, 1968a, 1968b] pedstavovala jednu z dleitch vtv povlenho vvoje urbnn sociologie. Zrove pedstavovala propojen urbnn sociologie s velkou americkou tradic komunitnch studi, jejmi reprezentanty byly napklad Street Corner Society [Whyte 1961], dva svazky o Middletownu [Lynd, R. S. a Lynd, H. M, 1929, 1937] a Yankee City [Warner, W. L., Lunt, P. S., 1941]. V obdob 19501975 se prce americkch autor vychzejcch ze koly humnn ekologie zabvaly hlavn tymi okruhy: empirickmi vzkumy sociln prostorov struktury mst a mstskch region [Bogue 1949; Boskoff 1962; Duncan 1960; Theodorson 1961], vzkumy tch strnek ivota ve mst, o kterch nejsou daje v ednch statistikch (vzkum mstskch komunit a rodin), reformulac teorie humnn ekologie a zlepovnm metod analzy sociln prostorov struktury mst. Tradin ekologick vzkum sociln prostorov struktury mst, i kdy pokraoval, u nepinel dn podstatn nov poznatky a z prac publikovanch v t dob je zejm, e se zjem pesunoval na studium metropolitnch region, na dominanci jdra metropol a subdominanci pedmstskch sdel [Bogue 1949]. Mnohem vce podnt pineslo metodologick sil Eshrefa Shevkyho a Wendella Bella [Shevky, Bell 1955] zlepit analzu socilnch oblast ve mstech. Podobn zjem vyvolalo i dal metodologick zlepen ekologick analzy mst znm pod pojmem faktorov ekologie. Pesto vak ji v edestch letech bylo zejm, e monosti novch objev, a zejmna novch teoretickch pohled na sociln prostorovou strukturu americkch mst pomoc ekologick analzy narej na pote. Hlavnm problmem se stala sociologick interpretace velkho mnostv vsledk, kter tyto metody pinesly. Tyto vzkumy nepochybn prohloubily znalost mst, vtinou ovem zpadnch. V okamiku, kdy se zaaly ekologick analzy mst, zejmna analzy sociln segregace, provdt v socialistickch zemch, nap. v eskoslovensku, Polsku a tak ve mstech tetho svta, a ukzaly na specifick rysy segregace v tchto zemch, byla by mohla sociln prostorov analza mst nabvat opt teoretick relevance, ale nestalo se tak proto, e na Zpad se tto produkci nevno-
141
vala tm dn pozornost a v socialistickch zemch nemli autoi tchto analz monost a odvahu vyvodit ze svch vlastnch zjitn obecn teoretick, a tm i politick konsekvence. Ponechvali to na tench. Z hlediska vvoje sociologick teorie msta, a zejmna udren paradigmatu humnn ekologie v USA, se staly dleit pokusy Amosa Hawleyho [1950] Otis Dudley Duncana a Leo F. Schnore [1959a, 1964] reformulovat principy humnn ekologie. Hawley ve snaze zachrnit humnn ekologii odmtl to, co povaoval za jednostrannou geografickou (prostorovou) orientaci chicagsk koly. Tvrdil, e jdrem ekologick analzy neme bt sociln prostorov analza mst, nbr to, jak se populace kolektivn a nevdomky adaptuj na sv okol. Humnn ekologie se neme zabvat motivacemi a postoji, jak to in sociln psychologie. Podobnmi argumenty obhajovali humnn ekologii Duncan a Schnore [1959a, 1959b] v diskusi se socilnm psychologem Peterem Rossim [1959]. Kritikov neoorthodoxn humnn ekologie sprvn upozorovali, e oputnm prostorov dimenze a tmto drazem na koncept kolektivn adaptace na prosted se humnn ekologie stala jednou z variant funkcionalistick teorie. Hawleyovo pojet ekologie se podobalo toti velmi siln Parsonsov koncepci [1961] tzv. adaptan funkce (tj. ekonomie) v jeho typolnm AGIL schmatu socilnch systm. Tmto obratem Hawley uvolnil ovem tsn vztah mezi ekologi a urbnn sociologi, kter pedpokldali otcov chicagsk koly, zejmna Robert Ezra Park. Tato diskuse o teorii msta byla nesmrn podntn a nebyla nikdy dostaten reflektovna v obecn sociologick teorii. Nepochybn vak ukzala na nejasnosti vchozch a zkladnch axiomat klasick humnn ekologie v pojet chicagsk koly. Jej kritika otevela cestu k novm pojetm urbnn sociologie, kter se odpoutvaly od tradic Chicaga. Tento proces zahjil onu fzi vvoje povlen urbnn sociologie, kter je spojena s pojmem nov urbnn sociologie. Zaala pedevm ve francouzskch, britskch a nmeckch publikacch v edestch a sedmdestch letech a s jistm asovm posunem se rozvinula i ve Spojench sttech. Ji ve tictch letech lze ve Francii pozorovat zjem o americkou humnn ekologii. V roce 1930 navtvil Maurice Halbwachs Chicago. Vsledkem byl mimo jin Halbwachsv lnek o etnickch zkuenostech tohoto msta [1932]. A Robert Ezra Park se ji dve [1926] zmiuje o podobnosti jeho koncepce humnn ekologie s mylenkami Durkheimovy koly. Tento vzjemn zjem je zpsoben paralelnm vvojem francouzsk sociln morfologie a chicagsk humnn ekologie. Sociln morfologie konceptualizovan Durkheimem dostala systematickou podobu v dle Maurice Halbwachse [Halbwachs 1946] a zstala silnm smrem francouzsk sociologie i v dob po druh svtov vlce ili v obdob, ktermu se zde vnujeme. Dlo, kter nejlpe dokumentuje fzi sociln morfologie a humnn ekologie, byla kolektivn prce zen Paul-Henry Chombart de Lauwem o pask aglomeraci [Chombart de Lauwe 1952]. V dob, kdy ve Spojench sttech humnn ekologie ztrcela svou dominantn pozici, ve Francii zstvala jet pitaliv. To nebylo zpsobeno jen silnm vlivem sociln morfologie, ale tak tradinm zjmem francouzskch so-
142
ciolog a tak historik o prostorov aspekty spolenosti a zrove tradinm zjmem francouzskch geograf o psoben socilnch a kulturnch faktor na krajinu. Francouzsk urbnn sociologie prvnho obdob, kter zkoumme, se vyznaovala, ve srovnn s americkou, vtm zjmem o kulturn strnky ivota mst, o sociologii dennho ivota, o aplikac urbnn sociologie v plnovn mst. Ke konci turbulentnch 60. let dolo k dleitmu obratu ve francouzskm mylen o mstech. Francouzsk intelektuln levice byla po druh svtov vlce silnm mylenkovm proudem, ale do sfry urbnn otzky pronikla a ke konci 60. let a zejmna v 70. letech. Bylo to spojeno zejmna s dly dvou marxisticky orientovanch autor: Henri Lefebvrea a Manuella Castellse. Star Lefebre podle nzoru nkterch autor patil mezi ty zpadn marxistick teoretiky, kte se nejvce zaslouili o vtaen prostoru do sociln teorie. To ho pirozen pivedlo k marxistick interpretaci proces urbanizace. Z hlediska vvoje marxismu bylo dleit, e Lefebvre povaoval urbanism za vrobn slu. To ovem neodpovdalo bn interpretaci Marxe v t dob. Ji ke konci 60. let se zabval rovn bojem o kontrolu nad prvem na msto (Le droit la Ville) [Lefebvre, 1968], urbanizac vdom a otzkou, do jak mry transformace kapitalismu vyadovala urbnn revoluci. V dle, kter s jistm zpodnm nejsilnji ovlivnilo urbnn sociologii, tj. La production de lespace, [Lefebvre 1977] formuloval teorii produkce a reprodukce nerovnomrnho zemnho rozvoje za kapitalismu. Produkce prostoru a mst za kapitalismu je zaloena podle Lefebvra na paraleln probhajcch procesech homogenizace, heterogenizace (hierarchizace) prostor a mst. Kapitalismus vede k rostouc kontrastnosti sdel i region. Zd se, e rozveden tto zkladn mylenky pak u Davida Harveye vedlo k formulaci teorie tzv. sekundrnho obhu kapitlu. Pojem produkce mst je dosud pouvn v soudobch uebnicch geografie a sociologie mst. Mlad z obou nejvlivnjch francouzskch marxist t doby, Manuel Castells, je mezi urbnnmi sociology pravdpodobn vce znm ne Lefebvre. Myslm, e je tomu proto, e sv nzory formuloval ve vt me v pm konfrontaci s hlavnm proudem urbnn sociologie, a tak proto, e publikoval adu empirickch vzkum. Mlad Castells, kterm se zde zabvme, byl siln ovlivnn strukturalistickou verz francouzskho marxismu a to zpsobilo, e povaoval vnitn uspodn mst za zvisl promnn, kter jsou pedevm produktem neprostorovch vrobnch vztah. To implicite znamenalo, e mstu nelze rozumt bez vztaen ke spolenosti jako celku a tak to, e nelze pomoc urbanismu vysvtlovat jin sociln jevy. Pedstavu, e existuje msto jako jaksi oddlen sociln fenomn, analogick rodin, kole, prvu, atd. povaoval za neadekvtn. Tmto nzorm odpovdalo tak stanovisko [Castells 1973], podle kterho ve vysoce urbanizovanch spolenostech lze urbnn sociologii jen obtn oddlit od obecn sociologie. Na to ostatn poukazovali autoi, kte ji dve kritizovali kolu humnn ekologie jako Leonard Reissman [1964], Ray E. Pahl [1968] a dal. S tm souvisejc nzor, e urbnn sociologie mus vstebvat do sebe cel pole sociologick teorie, tj. sociln organi-
143
zaci s jej tdn strukturou, sociln zmnu, kolektivn chovn, sociln kontrolu, populan vvoj a dal, vyjdil v jednom ze svch poslednch text ovem tak jeden ze zakladatel chicagsk koly urbnn sociologie, Ernest W. Burgess ji v 60. letech [Burgess, Bogue 1967]. Vchodiskem Castellsovy teorie msta je nzor, e msta jsou mstem socilnch kontradikc, socilnch boj a tak socilnch hnut vyjadujcch zjmy rznch socilnch td a skupin. K tomuto obecnmu vchodisku vak pidal dal, kter bylo inovativn a originln. Na rozdl od marxistickho mainstreamu tehdej doby, kter zdrazoval klovou roli vroby, Castells zdraznil spotebu. Ale nikoliv v obecnm slova smyslu, nbr explicite kolektivn spotebu [Castells 1973]. To nepochybn reflektovalo tehdej evropskou situaci silnho socilnho sttu. Msto je nejen mstem socilnch boj, nbr tak kolektivn spoteby, realizovan technickou, ale i sociln infrastrukturou, nap. veejnou dopravou, kolstvm aj. To je specifickm pedmtem urbnn sociologie. Kolektivn spoteba, kter je vznamn pedevm ve mstech, je ovem prostorem soute i konfliktu mezi rznmi slokami kapitlu, spotebitel, obyvatel, socilnch td. Velmi asto jej organizace a jej uvn vede k mstskm bojm a mstskm socilnm hnutm. To vyjdil Castells ve sv pozdj prci The City and the Grassroots [Castells 1983], ve kter je zejm jeho posun od Alhusserovskho strukturalismu k drazu na roli urbnnch aktr. Lefebvrovy a Castellsovy prce stimulovaly ve Francii a jinch zemch v 70. letech vlnu teoretickch neomarxistickch publikac autor, jako byli J. Lojkine [1976], M. Preceteille [1973], E. Mingione [1972] a tak adu empirickch vzkum. Britsk urbnn sociologie povlenho obdob nepinela vznamn podnty. Ruth Glass v lnku z roku 1955 prohlsila, e koment o soudob britsk literatue o urbnnch socilnch studich, tj. z poslednch 20 let, mus bt komentem o jejich nedostatcch [Glass 1968: 53]. Tyto studie podle n postrdaly jednak reformn zamen, kter bylo podle jejho mnn nejsilnj britskou tradici, jednak sil o nov teoretick mylenky. Britt sociologov v t dob nejevili rovn zjem o vsledky vzkum chicagsk koly, kterch si vmali spe urbnn geografov jako E. Jones [1960], R. E. Dickinson [1951]. Nejvznamnj nov podnty pinesla sociln antropologie aplikovan na mstsk prosted jako nap. studie Peter Wilmotta a Michael Younga o rodin a pbuzenstv v londnskm pedmst [Wilmott, Young 1960] a ve vchodnm Londn. [Young, Willmott 1962]. Zmna nastala v 60. letech. Byla spojena zejmna s pracemi Johna Rexe, Roberta Moorea [1967] a Ray E. Pahla [1968, 1970], kte vnesli do britsk urbnn sociologie nejen weberovsk perspektivy, ale tak novou sensitivitu pro teoretick otzky. Rex [1968] do znan mry souhlasil s nzorem, e to, co se dje ve mstech, je vrazem obecnch socilnch proces psobcch v globln spolenosti nrodnch stt. Pesto vak podle nho existuj specifick mstsk sociln procesy. To bylo umonno jeho pijetm Weberova konceptu sociln tdy. Ten ji definoval nejen spolenm postavenm a zjmy lid na trhu prce, nbr i na jinch trzch. John Rex z toho odvodil koncept housing classes (bytovch td). Alokace bydlen se ovem v smench bytovch systmech a ty jsou v soudobch prmyslovch spo-
144
lenostech ubikvitn nedje jen prostednictvm trhu, nbr tak administrativnm pidlovnm. Koncept bytovch td doplnil pak na zklad empirickho studia Birminghamu teori socilnch konflikt mezi tmito bytovmi tdami. Ekologickou teorii zejmna Burgessovo rozlenn mst do zn povaoval za inspirativn, ale za nedostatenou. Postrdala podle nho dostaten zdvodnn vklad, pro k takovmu rozlenn mst dochz. Obecn odkaz na souten o uit pdy nesta, prv tak jako aplikace ekologickch koncept dominance, invaze a sukcese. Vchoz otzkou Raye E. Pahla [1970, 1977], kter je znm dky sv teorii urbnnho manaerismu, byl vztah sociln struktury, tj. stratifikace, a prostorov struktury mst. Patil mezi ty sociology, kte se snaili organicky zalenit to, co nazval socio-technickm, jindy urbnnm technologickm systmem a co lze oznait tak jako ekologick systm do globlnho systmu spolenosti. Urbnn sociologie mus rovn reflektovat skutenost, e ve mstech existuje konflikt o zdroje, kter podmiuj podstatnou st sociln definovanch ivotnch styl. Podle Pahla mus byt prostor a bydlen, jako dleit a pitom vzcn zdroje, efektivnji zalenny do sociologick analzy. K mechanismm alokovn element socio-technickho systmu mst nepat jen trh, ale tak byrokratick mechanismy. Konkrtn to znamen, e o kvalit prosted, byt a slueb, kter jednotliv domcnosti nebo i cel skupiny nebo vrstvy obyvatelstva uvaj, rozhoduj asto tzv. gate-keepers, tj. rzn ednci v mstsk administraci. Alokace je tedy nejen vc ekonomickou, nbr tak politickou a souvis zce se strukturou moc. Pahl tud reprezentoval neoweberinskou vtev tehdej urbnn sociologie a nebylo proto divu, e polemizoval s Castellsem a s jinmi neomarxisty. V tchto diskusch, kterch se astnila cel ada dalch britskch, francouzskch a italskch urbnnch sociolog, se formulovaly principy nov urbnn sociologie. Pochopen pomrn velkho vznamu socio-technickho systmu mst vedlo Pahla k tomu, e si ji v 60. letech kladl otzku, zda neexistuje njak obecn logika organizace prostoru mst pokroilch prmyslovch spolenost zvisl na rovni technologie , ke kter vechny prmyslov spolenosti smuj. Vyjdeno jinak: je struktura a prostorov organizace mst v rznch typech prmyslovch spolenost nap. socialistickch a kapitalistickch vrazn rozdln, anebo naopak analogick? To vysvtluje jeho velik zjem o msta v tehdejch socialistickch zemch. Doplnil bych toto konstatovn jet tm, e analze vvoje mst v socialistickch zemch se tehdy vyhbali pedevm urbnn sociologov marxistick orientace. Dnes je ji zejm pro. Neoweberinsk interpretace toho, co se dlo v dvjch socialistickch zemch, kde velk st alokanch mechanism trhu musela bt nahrazena byrokratickou racionalitou, byla toti mnohem adekvtnj a odpovdala vce skutenosti ne tradin marxistick interpretace. Ivan Szelenyi [1983: 23] ocenil Pahlovy vhledy takto: V ad pesvdivch esej Pahl ukzal, e rozdly mezi urbnnmi vzorci v zpadn a vchodn Evrop nemohou bt pln nebo dostaten vysvtleny pouze srovnnm kapitalistickho zpsobu vroby se socialistickm zpsobem vroby. A i kdy Pahl pozdji opustil sv pvodn formula-
145
ce o urbnnm manaerismu, ponechvaje manaerm pouze intervenujc nebo zprostedkujc roli, jeho chpn ink byrokratick moci na formovn struktury mst zstv jednm z nejvznamnjch pnos urbnn sociologie 60. a 70. let. I kdy David Harvey byl geograf, jeho prce ze sedmdestch let siln ovlivnily urbnn sociologii. Byl vedle Manuela Castellse nejvlivnjm reprezentantem neomarxistick vtve nov urbnn sociologie. Ve svch pracch se zamil na poznn vztahu mezi mstem a spolenost z hlediska historickho materialismu, zpsobem, kterho si ortodoxn marxismus nevmal. Vyel pitom z Marxovy koncepce renty a doel v prci z roku 1976 k zvru, e msta jsou sfrou konfliktu mezi kapitlem oprajcm se o pdu a kapitlem oprajcm se o vstavbu a prci [Harvey 1973]. Na rozdl od Castellsovy teorie, kter vysvtlovala strukturovn socilnho prostoru kapitalistickch mst jako vsledek konflikt tkajcch se kolektivn spoteby, Harvey kladl draz na rozdln zjmy vznikajc v procesech produkce. Harvey vak zrove zdrazoval, e sociln prostorov diferenciace mst je relativn samostatnou, sekundrn silou sociln stratifikace kapitalistickch mst. Jakoby v mrn podob pijal Rexovu teorii bytovch td. K jeho nejoriginlnjm mylenkm pat jeho koncept dvou obh kapitlu [Harvey 1973 a 1982]. Prvn obh zahrnuje investice do vroby zbo, kdeto druh se tk investic do pedmt fixnho kapitlu (technick st, silnice, budovy atd.). Druh okruh m pitom vedle sv primrn funkce tak dleitou dal: je eenm krize nadmrn akumulace kapitlu v primrnm okruhu. Harvey tak spojil produkci lovkem vytvenho prosted s toky kapitlu a s krizemi kapitalismu. Kritikov upozorovali na to, e jeho teorie jsou siln deterministick, strukturalistick a nepotaj pli s konkrtnmi socilnmi aktry a s tlaky zespoda. Zamtnut ekologickho paradigmatu, diskuse a kontroverze mezi neomarxisty a neoweberiny a vahy o vztahu mezi urbnn sociologi a plnovnm mst vytvoily intelektuln rmec tehdejch britskch diskus. Omezen rozsah tto studie neumouje analyzovat vechny tyto prce, a lze proto jen uvst autory nejvznamnj: Peter Saunders [1981], Michael Harloe [1977], Chris Pickvance [1976], Peter H. Mann [1965], a Rosemary Mellor [1977]. Obdobn je tomu i s psobenm koncepc Anthony Giddense [1984], kter vrazn obohatil urbnn sociologii zahrnutm prostoru do sociln teorie. Pro omezenost prostoru tohoto lnku, nemohu na tomto mst podat vklad Giddensova pojet socilnho prostoru. Pehled britsk urbnn sociologie by zstal nepijateln nepln, kdybychom se alespo strun nezmnli o sociln antropologii. Po Malinowskho zmn paradigmatu sociln antropologie a po zahjen proces urbanizace v bvalch britskch kolonich, britt antropologov zaali studovat africk a asijsk msta a tak, co bylo velmi inspirativn, msta ve Velk Britnii [Frankenberg 1966]. Mimodn podntn, ovem nejen pro urbnn sociologii ale i pro teorii modernizace, byla kniha Ronalda P. Dorea City Life in Japan publikovan roku 1958. Vvoj urbnn sociologie v Spolkov republice Nmecko po 2.svtov vlce je neobyejn instruktivnm pkladem interakce mezi zmnami mst a intelektuln reflex tchto zmn. Vzhledem k mla pekladm z nmeck urbnn sociologie do
146
anglitiny, nedostv se j podle mho nzoru t pozornosti, kter by si zasluhovala. Pi interpretaci jejho vvoje lze rozliit podle Ulferta Herlyna [1989] ti zkladn obdob. V prvnm, zahrnujcm 50. lta, bylo provedeno nkolik vzkum stedn velkch mst nap. Darmstadtu, Euskirchen, Steinfeldu a Dortmundu, kter umonily vyzkouet techniky empirickho vzkumu, jak byly vyvinuty v USA. Nmet sociologov vnovali zvltn pozornost integraci nmeckch uprchlk a obyvatel vysthovanch z Polska, eskoslovenska, Maarska, a tak otzkm spojenm s rekonstrukc mst pokozench vlkou. Tyto rekonstrukce otevely ovem vznamn politicko-ideologick otzky tkajc se plnovn mst a pestavby vlkou pokozench mst. Stetaly se zde ti ideologick proudy: restaurativn liberalismus, konzervativn velkomstsk politika a nepolitick technicismus [Bahrdt 1968]. Druh obdob, kter trvalo zhruba od konce 50. let do poloviny 70. let, bylo zce spojeno s hospodskm rozvojem zem na bzi konceptu sociln-trnho hospodstv inspirovanho teori ordoliberalismu. Ve srovnn nap. s Franci nebo Itli t doby vliv marxismu byl v nmeck urbnn sociologii podstatn slab, ale tot se d ci i o humnn ekologii. Zdrenliv postoj k obma tmto mylenkovm proudm ml koeny v politick sfe. U marxismu to byla zkuenost vlky, vznik elezn opony a rozdlen zem do dvou stt, u ekologie ostatn jako u demografie obava z rozvjen jakchkoliv teori, kter mly biologickou konotaci a mohly by bt spojovny s rasismem. Nmeck mylen se tehdy spontnn piklonilo k mylence modernizace. Hospodsk rst, rychl urbanizace, technologick rozvoj spojen s formovnm silnho socilnho sttu tvoily zkladn kontext tehdej nmeck urbnn sociologie. Vrazem tto konstelace bylo dlo Hanse Paula Bahrdta. Usiloval o propojen teoretickho konceptu msta, odvozenho z dla Maxe Webera, s humanistickm konceptem vstavby mst. Podtitul jeho nejvznamnj knihy Die moderne Grosstadt [Bahrdt 1961] to explicite vyjaduje: Sociologick vahy k stavb mst. Jeho dal kniha jet vce spojuje sociologii s vstavbou mst: Humaner Stdtebau [1968] a Bahrdt vlastn napsal jaksi sociologick nvod, jak postupovat ve vstavb mst, aby byla vytvoena nov a dan urbanita. Teoretickm vchodiskem Bahrdtovy sociologie msta je polarizace veejn a soukrom sfry. V tradinch spolenostech existovalo pomrn znan pekrvn veejn a soukrom sfry, modern velkomsta se vyznauj rostoucm separovnm tchto sfr. Soudob velkomsta se vyznauj navc velkou pluralitou ivotnch forem a plnovn mst i novch obytnch tvrt mus respektovat vechny tyto jejich fundamentln sociologick kvality. Mlokde se v edestch letech zabvalo tolik sociolog vztahem sv disciplny k plnovn mst. Dokonce se zaal pouvat nevhodn pojem Stadtplanungssoziologie (Sociologie plnovn mst), jak na to kriticky upozornil Bernhard Schfers [1970]. Krom prac H. P. Bahrdta vak postrdala nmeck urbnn sociologie 60. let teoretick paradigma a byla co do vchodisek i co do produkt znan rznorod. Pesto lze jist mylenkov spoleen-
147
stv objevit. Bylo j pijet teorie modernizace, kter byla spojen se strukturln funkcionalistickm paradigmatem. Ve srovnn s Francii a Velkou Britnii byl poet autor, kter lze oznait za reprezentanty neomarxismu, pomrn mal. Nejoriginlnj byla nepochybn Heide Berndtov, kter se v knize Die Natur der Stadt [1978] zabvala promnami individua v dsledku proces urbanizace. Prce m historickou podobu, aplikuje historick materialismus a sleduje od archaickch dob prvnch mst a do ptomnosti promny chovn lid. Souasn buroazn msta oznaila Berndt za pechodn instituce ve vvoji k totln urbanizaci. Ve sv analze sledovala na jedn stran dsledky procesu individuace a na druh vvoj vztahu mezi mstem a venkovem. Bernhard Schfers naznauje jist paralely mezi jejmi vahami a teori civilizanho procesu Norberta Eliase [srv. Schfers 1989]. Mnohem bohat byla v 70. letech produkce neoekologick koly. K jejm nejvlivnjm pedstavitelm patil Jrgen Friedrichs a Bernd Hamm. Friedrichs u na zatku 70. let publikoval dl ekologick analzy, tak pruku o empirickch metodch sociologickho vzkumu [Friedrichs 1973] a v roce 1977 vydal kritickou a zrove konstruktivn knihu Stadtanalyse. Byla to jednak teorie msta, jednak metodick pruka k provdn analz msta. Friedrichs odmt termn urbnn sociologie a sil o sociologickou definici msta. Zdrazuje spe analzu prostorovho chovn. Prostorov chovn a prostorovou organizaci lze vysvtlit ze sociln organizace spolenosti. Na msto sociologick teorie msta nastupuje obecn teorie o vztazch sociln a prostorov organizace. Msta nebo velkomsta jsou pak z tohoto pohledu jednmi z oblast takovch analz, jsou oblastmi testovn teorie. Z tohoto strunho shrnut vyplv, e Friedrichs se nepipojil k Hawleyov kritice prostorov orientace v klasick humnn ekologii a naopak zdrazuje, e lidmi vytven prostor a jeho struktura jsou soust spolenosti. V tom je spe blzk O. D. Duncanovi a L. F. Schnoreovi [1959], ili teorii ekologickho komplexu. Friedrichs se neomezil jen na intraurbnn analzy, ale snail se o aplikaci ekologickch metod i v komparativnch analzch velkomst evropskch kapitalistickch a socialistickch zem. V pozdjch fzch se odklonil od funkcionln-strukturalistickch makropostup v analze sociln prostorov struktury spolenosti k mikrometodm a vcerovovm analzm. Pro Bernda Hamma je rovn klovou otzkou vztah mezi strukturovnm prostoru a strukturovnm spolenosti. Ve stati, kterou napsal s Peterem Atteslanderem [1974], se explicite hls k Durkheimovsk tradici sociln morfologie a k rozvjen americk neoorthodoxn vtve humnn ekologie. Pozitivn oceuje Duncan-Schnoreovou teorii ekologickho komplexu, a rovn Shevky-Bellovu [1955] metodu analzy socilnch oblast. Sm provedl empirickou analzu struktury Bernu [Hamm 1977] pomoc metody faktorov ekologie a pozdji napsal adu pehledovch studi o ekologickch analzch mst [Hamm 1982b] a vydal kvalitn uebnici sociologie osdlen [1982a], za jej soust povaoval i to, co je obvykle oznaovno pojmem urbnn sociologie. Ve svch teoretickch pracch odmt jak tradin sociologii obce (Gemeindesoziologie), jak ji v Nmecku pedstavoval Ren Knig [1958)], tak i sociologii msta
148
a nahrazuje ji obecnj sociologii osdlen. Ta vznikne podle nho spojenm systmov teorie geografickho a demografickho vzkumu sdel se sociologickm vzkumem komunit. Vrac se tak k otzce konkrtn explikace vztahu mezi materilnm substrtem a sociln fyziologi, jak ji formulovala durkheimovsk kola. een nachz v interpretanm modelu, kter nazval Systmem prostorovho chovn, kter se skld ze t subsystm: morfologickho, institucionlnho a semiotickho. Analzu tchto jednotlivch subsystm, a zejmna vztah mezi nimi povauje za konkrtn koly sociologie osdlen. Prostor v takovm pojet je tud lidmi osvojovn, pouvn a tak vytven, produkovn. I na Hammov inovativnm rozveden ekologickho pstupu je patrn, e tu lo zrove o variantu strukturln-funkcionalistickho mylen doplnnho zahrnutm prostorov dimenze do konceptu komunity. Tuto dimenzi zdrazoval ostatn tak Talcot Parsons a Hamm ho se sympatiemi cituje. Ekologicky orientovan sociologie mst stimulovala v 70. letech adu empirickch studi o sociln struktue, a zejmna o sociln segregaci v mstskch obcch. Friedrichs [1977] ve Stadtanalyse zdrazuje, e studium segregace je stedn oblasti analzy mst. V tto souvislosti je zapoteb uvst zejmna souhrnnou studii Ulferta Herlyna [1974]. Pehled nmeck urbnn sociologie v 50. a 70. letech by zstal nepln, kdybychom nepipomnli skutenost, e to bylo obdob, kdy vyly prce Norberta Eliase [1969a, 1969b], z nich zejmna Die hfische Gesellschaft (Dvorsk spolenost) obsahovala kapitoly, kter rozhodujcm zpsobem stimulovaly jak kulturn orientovan analzy msta, tak i sociologick vzkum bydlen, kter vychzel z Eliasova konceptu civilizovn. K nejoriginlnjm pracm v tto oblasti patily tehdy studie Petera Gleichmanna [1963, 1964], kter otevely dosud neprozkoumanou vtev sociologie bydlen. N obraz evropskho vvoje sociologick analzy mst se opr pedevm o komente k francouzskm, britskm a nmeckm studim. Autor je si vak pln vdom zvanosti pspvku italskch, panlskch, holandskch a skandinvskch urbnnch sociolog a socilnch geograf. Vzhledem k omezenmu rozsahu tto studie, lze pouze uvst jmna nkterch z nich, jejich prce autor zn a kte pispli k hlubmu poznn evropskch mst a pomhali rozvjet sociln teorii msta. Z italskch sociolog to jsou M. Boffi [1972], A. Gasparini [1979], F. Martinelli [1974], G. Martinotti [1967], E. Mingione [1972], R. Strassoldo [1977]. A jejich prce naznauj, e v Itlii byla a je velmi siln sociln morfologick a ekologick tradice na jedn stran, ale tak tradice vzkumu socilnch td a chudoby ve mstech.
Urbnn sociologie v evropskch socialistickch zemch 19501975 Soustedm se zde na vklad o urbnn sociologii v Polsku, eskoslovensku, Maarsku a v bvalm SSSR, i kdy jsem si vdom zajmavch a inovativnch prac z bval Jugoslavie, nap. Zdravko Mlinara [1990], z Rumunska i Bulharska. Rozdly mezi socialistickmi zemmi byly pravdpodobn stejn velk jako rozdly mezi zemmi zpadn Evropy. Co bylo vem spolen byla pevaha veejn149
ho vlastnictv vrobnch prostedk, systm centrlnho hospodskho plnovn i ten ovem v rzn me , neexistence skutenho pluralitnho systmu politickch stran, vedouc role komunistickch stran a oficiln marxismus jako sttn ideologie a konen hegemonie Sovtskho svazu. Existovaly vak znan rozdly, nap. co do stupn industrializace i urbanizace a pouze NDR a esk zem, sti Polska a Maarska patily ji ped druhou svtovou vlkou mezi industrializovan spolenosti. Vtina socialistickch zem, s vjimkou eskch zem a NDR, prochzela a za socialismu prudkou industrializac, urbanizac a celkovou modernizac. Tempo urbanizace bylo v tchto zemch (opt s vjimkou SR a NDR) tm dvojnsobn tak vysok jako v zpadn Evrop. V edestch letech Polsko, eskoslovensko a Maarsko doplnily sv nstroje plnovn, tj. hospodsk, regionln a mstsk o tzv. strategie urbanizace, kter vak byly znan heterogenn co do cl i nstroj. To ovem souviselo se znan rozdlnmi strukturami osdlen, kter jednotliv zem zddily z minulosti. Ke vemu tomu je zapoteb pidat jet rozdly v me ideologick ortodoxie. Zem jako SSSR, NDR a eskoslovensko se vyznaovaly znanou ideologickou rigiditou a kontrolou, Polsko a Maarsko nebyly ideologicky tak siln senrovny a to se pozitivn projevovalo na postaven sociologie. Pes oficiln sil o politickou a ideologickou integritu tzv. sovtskho bloku se vdy znovu a znovu prosazovaly tak star nrodn intelektuln tradice a to se opt promtalo i do vvoje urbnn sociologie. Nejsilnj postaven mla v regionu polsk sociologie. To bylo dsledkem jist liberality polskho komunistickho reimu, pznivjho postaven univerzit a intelektul v polsk socialistick spolenosti, pekldn a vydvn nejdleitjch teoretickch dl zpadnch autor a vlivn tradice pedvlen polsk sociologie. Robustn rozvoj polsk urbnn sociologie byl navc stimulovn rychlou industrializac a urbanizac zem, ohromnmi pesuny obyvatelstva, vysokou geografickou mobilitou a otzkami spojenmi s rekonstrukc vlkou pokozench mst. Podle Bohdana Jaowieckeho [1998] k pti hlavnm smrm, kter se rozvjely paraleln ji v letech 19501975, patily: 1. vzkum urbanizace Polska a problm s tm spojench, 2. sociologie novch obytnch soubor a obecn sociologie bydlen, 3. ekologie polskch mst, 4. msto jako kulturn a semiotick fenomn, 5. marxisticky orientovan studie produkce msta. I kdy nkte autoi povaovali polsk studie o urbanizaci za konvenn, je nutno zdraznit, e upozornily na ti fenomny, kter nejene poukzaly na specifick rysy urbanizanch proces v Polsku, nbr byly podntem k nkterm teoretickm konceptm. Prvnm byl fenomn ruralizace mst, kter byl dsledkem neobvykle vysok migrace obyvatelstva z venkova do mst. Wodzimierz Mirowski [1988] spotal, e v obdob 1946 a 1985 se z polsk vesnice do mst pesthovalo 6 milion lid. To v zemi, kter mla roku 1950 25 milion obyvatel, bylo velmi mnoho. Druhm byl koncept nedostaten urbanizace, tj. e rozvoj prmyslu ve mstech, spojen s rstem pracovnch pleitost, byl rychlej ne rozvoj technick i sociln infrastruktury a bydlen. To vedlo k zhorovn kvality ivota ve mstech. Upozorovala na to ada polskch sociolog ji v sedmdestch letech a povaovala to za
150
jednu z nejdleitjch pin krize socialistickch mst. Jaowiecki, odvolvaje se na Marxe definoval tuto krizi jako rozpor mezi produkc a reprodukc pracovn sly [Jaowiecki 1982: 91; 1998]. Tetm byla krize ekologick a regionln, vyvolan rychlm rstem mst a koncentrac prmyslu v nkterch regionech zem, doprovzen vznikem novch vnitnch periferi. Pozoruhodn byl vvoj humnn ekologie, kterou polt sociologov stejn jako nmet pejmenovali po druh svtov vlce na sociln ekologii. I v tomto ppad byla dleit tradice. Florian Znaniecki ji v roce 1938 vydal studii: Socjologiczne podstavy ekologii ludzkiej a v n spojoval tradin ekologick pstup se svou koncepc humanistick kulturn sociologie. Je zejm, e polt sociologov byli dobe informovni o vvoji americk humnn ekologie a tak o pracch francouzsk skupiny Chombarta de Lauweho a ada z nich provdla ji ke konci 50. let empirick studie. Pozoruhodn poznatky pinesly studie nap. o ekologickch procesech v tzv. zpadnch mstech, tj. tch, na zem, kter bylo do roku 1945 soust Nmecka.Ty, jako i dal, vak zstaly stranou pozornosti vtiny zpadnch urbnnch sociolog. Prce takovch autor, jako je Stanisaw Ossowski [1946a, 1946b], Janusz Zikowski [1960] Zygmunt Piro [1962], Wacaw Piotrowski [1966], Ewa Kaltenberg-Kwiatkowska [1973], nemly jen analytickou povahu, obsahovaly teoreticky dleit zvry. Zygmunt Piro [1962, 1982] zdrazoval, e i ve spolenosti, kde je trh nahrazen plnovnm a administrativnm rozhodovnm, lze pozorovat psoben tzv. spontnnch faktor na utven sociln prostorov struktury msta. Byl si rovn vdom toho, e za socialismu budou mt ekologick faktory specifickou povahu odpovdajc tomuto spoleenskmu du. Socialistick msta se budou podle nho tedy jak podobat, tak i liit od mst v kapitalistickch spolenostech. Dleitm tmatem polskch sociolog zkoumanho obdob, nap. St. Ossowskeho, Z. Pira, J. Zikowskeho, byla rovn otzka vztahu sociologie a plnovn mst. Byli pesvdeni o tom, e sociln ekologie doplnna funkcionalistickou teori lidskch poteb, jak ji formuloval Bronisaw Malinowski [1944], me bt jednm z dleitch teoretickch zklad plnovn mst. Byli natolik sociologicky vzdlni, e vdli, e hospodsk, oblastn a mstsk plnovn se neme stt ani za socialismu totlnm zenm cel spolenosti a e je nesmrn dleit znt efekty neplnovitch, tzv. spontnnch socilnch proces. To ovem byla otzka pesahujc zamen tradin urbnn sociologie a tkala se obecnch otzek fungovn spolenost za socialismu. Tet oblast, ve kter polsk sociologie vytvoila dla mezinrodnho vznamu, byla kulturn a semiotick studia mst. Nejvznamnj v tomto ohledu byly prce Alexandra Wallise a Bohdana Jaowieckeho. Wallis [1967, 1971, 1977] rozpracoval koncepci tzv. kulturnch oblast (obszarw kulturowych) ve mstech a analyzoval z tohoto hlediska adu prostor ve Varav a jinch polskch mstech. Druhm jeho pnosem byla aplikace symbolickho interakcionismu na analzu mst. Kad generace se podle Wallise sna vnst do prostoru mst symboly sv kultury chpan v nejirm slova smyslu. Budovy i prostory vyjaduj hodnoty konkrtn mstsk
151
komunity, ale tak nrodn spolenosti. Semiotika msta psob i na uvn jednotlivch prostor a psob i na chovn lid. Jaowiecki [1982, 1988] se soustedil na propojen urbnn sociologie se semiologii. Jeho silnou inspirac byla dla francouzskch semiolog a neomarxist. esk urbnn sociologie by byla mohla po druh svtov vlce hodn tit z tradice. Podobn jako v Polsku, tak i v eskoslovensku existovaly ji od zatku 20. stolet intenzivn kontakty s Chicagskou universitou. Souvisely zejm s nvtvami T. G. Masaryka na Chicagsk univerzit a studiem Alice Masarykov na tto univerzit ped prvn svtovou vlkou. Metody urbnn ekologie, zejmna modifikovan Burgessova teorie rstu msta, doplnn demografickmi analzami Prahy Antonna Bohe [1922] byly aplikovny v rozshlm vzkumu proces suburbanizace okol Prahy v tictch letech [Ullrich, vyd. 1938]. V nmin publikovan vsledky vedly R. E. Dickinsona [1951] k tomu, aby konstatoval, e Praha byla pravdpodobn prvnm mstem v Evrop, kde byly pouity ekologick metody doplnn o analzy zmn hodnot a zpsobu ivota. Likvidace oddlen sociologie na univerzitch brzy po komunistickm pevratu roku 1948 vak na mnoho let zastavila nejen vyuovn sociologie, ale i sociologick vzkum mst. Ten nalezl v omezenm rozsahu azyl v oborech, jako byla sociln hygiena, demografie a geografie. Prvn studie Jiho Musila [1958, 1968] z urbnn sociologie, kter vznikaly jako soust zdravotnickho a demografickho vzkumu, usilovaly vak explicite o obnoven tradic chicagsk koly. Pozdji k tomu pistoupila aplikace faktorov ekologie a typologickch analz zem Prahy v pracch Jiho Linharta, Vladimra Raka a Jiho Voenlka [1977], Petra Matj, Jiho Veernka a Hynka Jebka [1979]. Zvry tchto empirickch analz byly teoreticky relevantn. Na jedn stran potvrdily hypotzu, e zmny spoleenskho systmu mn vnitn strukturu mst, na druh stran vak ukzaly, e ekologick struktury zddn z minulosti maj neobyejnou setrvanost a konen na tetm mst naznaily, e msta prmyslovch spolenost a ji socialistickch, nebo kapitalistickch maj jistou spolenou prostorovou strukturu. Rozdly mezi jednotlivmi stmi mst byly za socialismu urovny ve vt me fzemi rodinnho cyklu, stupnm urbanizace tvrt, a mn pslunosti k socilnm vrstvm ne za kapitalismu. Socialistick msta byla sociln-prostorov smenj ne msta v zemch s trnm hospodstvm. Zrove vak analzy Prahy ukzaly, e se vynouj nov, tj. socialistick nerovnosti. Ty byly pedevm dsledkem alokace byt prostednictvm bytovho systmu, kter se vyznaoval smenmi formami vlastnictv (sttn, drustevn, soukrom) a kombinac administrativnho pidlovn byt s kvazitrnm zskvnm byt. Podobn zamen byly i esk studie zabvajc se procesy urbanizace. I ty i kdy byly objednvny jako podklady pro plnovac strategie zkoumaly implicite otzku, do jak mry se procesy urbanizace za socialismu li od tch, kter probhaj v zemch kapitalistickch [Musil 1980, 1983]. Praha, stejn jako hlavn msta ostatnch socialistickch zem, rostla pomaleji ne hlavn msta v zpadn Evrop. Rychlej ne v zemch s trnm hospodstvm byl rst mst stedn velikosti a tak mst malch, to platilo zejmna o eskoslovensku. Ve velkch eskch mstech,
152
nedochzelo k tak siln suburbanizaci jako v zpadn Evrop. V socialistickm eskoslovensku nebylo formovn metropolitnch mstskch region tak vrazn jako na Zpad, spe bylo mon hovoit o zdren metropolitnch forem urbanizace. Oslaben byl rovn tzv. polarizan proces, tj. stimulace rstu mench mst v okol velkch. Zrove vak esk analzy ukzaly na zkladn podobnosti urbanizanch proces v obou typech prmyslovch spolenosti. Tyto prce o procesech urbanizace v podstat naznaovaly, e zsti plat jak teze o konvergenci, tak i divergenci obou tchto variant prmyslovch spolenost. Tet skupinou eskch, explicite teoretickch dl, kter byla rozvjena v obou prvnch obdobch, kter zkoumme, byly prce, je vznikly v rmci sociln a regionln geografie a zabvaly se obecn teori evoluce a speciln evoluc lidskch sdelnch systm. Oznail bych je pojmem evolun humnn ekologie. Jejch potkem byly poznatky o specifickm typu rozloen etnosti geografickch jev, jako jsou nap. dlka ek, velikost ostrov, ale tak mst, ve srovnn s rozloenm etnosti rozmr biologickch a socilnch jev, publikovan Jaromrem Korkem [1941]. Systmy osdlen jsou produktem interakce mezi geografickmi a socio-kulturnmi fenomny a vyvjej se podle Martina Hampla [1971] v dsledku zmn zkladnch societlnch subsystm, rostouc sociln dlby prce a s tm spojen rostouc propojenosti jednotlivch sdel i celch region. Hamplova teorie je, podle mho nzoru, v sociologick interpretaci originln verz modernho evolucionismu s mylenkami navazujcmi na filozofii Herberta Spencera a Emile Durkheima. Dnes pedstavuje ucelenou vdeckou kolu, k jejm pedstavitelm pat Petr Dostl [1995], Ludk Skora a dal pracovnci Prodovdeck fakulty UK. Tet socialistickou zem, kde vznikly v letech 19501975 ideje, kter pisply k rozvoji svtov urbnn sociologie, je Maarsko. Tradice, na kter navazovali tamn urbnn sociologov, byly vak jin ne v Polsku nebo eskoslovensku. Generace badatel, kter zaala odborn pracovat v 60. letech byla ovlivnna marxismem Gyrgy Lukacse, ale tak mylenkami Karla Polanyiho [1957], kritickou sociologii americkou a oproti starm maarskm sociologm usilovala o realistickou a kritickou analzu maarsk socialistick spolenosti. K nejprominentnjm pedstavitelm tto generace pat Ivan Szelnyi. Jeho pspvky k urbnn sociologii na zklad analzy maarskch mst jsou patrn tm nejvznamnjm, co v 60. a 70. letech v tto discipln vzniklo v socialistickch zemch. Tkaly se cel ady otzek urbnn sociologie, avak nejvznamnjmi byly jeho prce o specifick povaze socialistick urbanizace, tj. o nedostaten urbanizaci v socialistickch zemch, a studie o Urban inequalities under state socialism (Mstsk nerovnosti za sttnho socialismu) [Szelnyi 1983]. Specifick znak socialistick urbanizace, tj. nedostasten urbanizace byly dsledkem socialistickho typu sociln a ekonomick struktury [Szelnyi 1996] nedostaten urbanizace prost znamene rst mstskho obyvatelstva zaostv za rstem pracovnch pleitost v prmyslovm a tercirnm sektoru. [Szelnyi 1996: 295]. Nedostaten urbanizace byla podle Szelnyiho pmm dsledkem socialistick politiky
153
extenzivn industrializace, kter se snaila uetit na neproduktivnch investicch, jako je bydlen, a dal sloky nevrobn infrastruktury. Do souasn doby pokrauje mezi maarskmi autory diskuse o tom, zda existuje vce genericky odlinch model urbanizace [Szelnyi 1996], anebo jeden, v podstat univerzln model urbanizace, modifikovan ovem socioekonomickm systmem, a stupnm hospodsk a technick rozvinutosti, jak pedpokld Gyrgy Enyedi [1995]. Originln byla i Szelnyiho teorie urbnnch nerovnost v socialistickch mstech. Tyto nerovnosti nebyly podle nho dsledkem zddnch struktur, ani korupce, ani patnho plnovn, nbr vyplvaly podle nho z novch mechanismu alokace byt za socialismu. Vzkum novch obytnch soubor v Budapeti, kter provdl spolen s Gyrgy Konradem [1969, srv. rovn Konrad, Szlenyi 1977] v letech 1966 a 1967, vedl k poznatku, e v novch, tehdy za lep povaovanch bytech, bydlely pedevm socialistick horn tdy, nikoliv proletsk domcnosti. Jeho nejsilnj tez bylo tvrzen, e jestlie nerovnosti v mstech kapitalistickch jsou dsledkem trhu, v mstech socialistickch jsou naopak dsledkem administrativnho pidlovn byt. Pijal a modifikoval vlastn Rexovu teorii bytovch td inspirovanou Weberovou koncepc socilnch td. Nikde v Evrop nerostla msta v obdob 19501975 tak rychle jako v Sovtskm svazu. Poet obyvatel mst se zvil ze 70 milin v roce 1950 na 153 milin v roce 1975. A nelo jen o rst ji existujcch mst, ale ve velkm potu o vstavbu novch mst. Problm spojench s tak rozshlou a rychlou sociln zmnou bylo bezpoet. Veejn a vn odborn diskuse o nich se vak nekonala. O mstsk otzce se hodn a zajmav diskutovalo ve dvactch letech po revoluci, kdy Sovti hledali vhodn strategie regionlnho a mstskho rozvoje. Tyto diskuse vak byly zastaveny na zatku 30. let, kdy Stalin prosadil strategii urychlen industrializace zem a kolektivizaci zemdlstv. V dlouhm obdob od konce vlky a do zatku 70. let, vzhledem k totalitrn povaze sovtskho reimu a ideologick ortodoxii v socilnch vdch, tak neexistoval sociologick vzkum mst. Nicmn v sedmdestch letech se zaaly vci mnit. Toto obdob oznauj rut autoi jako dobu stagnace a hledn novch stimul. K prvnm pracm, kter informovaly o urbnn sociologii, patila ideologick kritika zpadn, zejmna americk sociologie mst, kterou publikoval Oleg Janickij [1975]. V Sovtskm svazu takov kritika byla astou metodou intelektul, jak otevt i doma diskuse na podobn dosud tabuizovan tmata. Mezi nov stimuly, ktermi chtl brenvovsk reim oivit dynamiku sovtsk spolenosti v sedmdestch letech, patila vdecko technick revoluce. Skupina urbnnch sociolog, geograf a architekt, kter bych oznail jako sdruen reformnch marxist a liberln myslcch intelektul, k nim patili zejmna A. S. Achiezer, A. V. Koetkov, O. S. Pelincev, O. I. karatan, A. I. Perevedencev, J. L. Pivovarov, L. Kogan a O. Janickij [srv. o vtin tchto autor sbornk J. L. Pivovarova 1972], zaala zdrazovat pozitivn sociln a kulturn roli mst. Souasn publikovala adu studi o tom, jak urbanizace spolenosti vytv podmnky pro rozvoj vdy, intenzifikaci ekonomie a socilnho ivota. Urbanizace podle nich nen jen
154
dsledkem zmny vrobnch sil, ale tak dsledkem zmny socilnch vztah. Bylo to podobn sil nkterch zpadnch marxist o potlaen deterministickho strukturalismu a o zdraznn role konkrtnch mstskch aktr. Oleg Janickij [1972] krom toho zdrazoval roli volby, vbru, socilnch kontakt, informac a rozvoje osobnosti. Vechny tyto jevy lze najt pedevm ve velkch mstech. lo tu podle mho soudu o argumenty podporujc pechod od sovtskho industrialismu analogie zpadnho fordismu k postindustrialismu. Podpora urbanizace, a explicite i rstu velkch mst, se tak stala intelektulnm nstrojem v sil liberalizovat sovtskou spolenost. Myslm, e dky sil tto skupiny mohli sovtt sociologov zat provdt empirick vzkum sovtskch mst a otevely se i monosti rozvoje nkterch NGO, zejmna tch, kter byly spojeny s ekologi.
Urbnn sociologie ve Spojench sttech a zpadn Evrop po roce 1975 Obdob po roce 1975 jak v Evrop, tak ve Spojench sttech se ekonomicky, sociln i kulturn dosti vznamn liilo od t povlench desetilet. Mnilo se ovem tak mstsk osdlen. Ve Spojench sttech pokraovala suburbanizace, kter pechzela do desurbanizace a zejmna dolo k fiskln krizi mst, kter vyvolala krizi vnitnch st mst. Paraleln s padkem starch prmyslovch mst a region se naopak zaala rozvjet tzv. msta slunenho psu (Sunbelt Cities) na jihu zem, nap. v Alabam, na Florid, Oklahom, Texasu. V zpadn Evrop dochzelo k podobnm zmnm, by nkdy s jistm zpodnm, anebo tak v mrnj podob. Hospodsk a sociln otesy spojen s velkm pisthovalectvm do evropskch zem z Asie a Afriky vedly v nkterch zemch k vln mstskch nepokoj jako nap. ve Velk Britnii na zatku 80. let (Brixton, Manchester, Liverpool a dal). A i kdy v zpadn Evrop krize vnitnch mst nikdy nenabyla takovch rozmr jako ve Spojench sttech, i tam se projevila rstem mstsk chudoby, zloinnosti, konsumu drog a jinch symptom sociln disorganizace. Na tyto zmny soudob trn ekonomie, postaven sttu a na zmny socilnho sttu, ale tak na zmny kulturn, kter se v sociologii nebo pesnji eeno v sti sociologie projevily odklonem od tradinho scientismu, racionalistickho universalismu, a naopak pklonem k holistickm, historickm, kulturnm a kvalitativnm pstupm, reagovala tak urbnn sociologie. Americk ekologicky orientovan sociologie pinesla v t dob jet vznamn, by siln kritizovan dlo Amose Hawleye z roku 1986, ale tak adu novch empirickch prac, kter analyzovaly zejmna rozvoj sunbeltu. Pozorovatel zvenku m vak nutkav pocit, e Hawley udlal svm drazem na ekologicky orientovan funkcionalismus a evolucionismus z urbnn sociologie okrajovou empirickou disciplnu a analytick studie Kasardovy se staly spe sociln nebo hospodskou geografi a pestaly bt sociologi [Srv. Frisbie, Kasarda 1988]. Na cel vci byla zajmav tak politick strnka vci. Bylo zejm, e ti, co se zabvali dsledky fiskln krize mst, deindustrializac, padkem starch prmyslovch mst, thli k rznm ver-
155
zm neomarxistickho vkladu nebo k interpretacm, kter byly kritick k fungovn americkho politicko-ekonomickho systmu. Naopak ti, kdo analyzovali sunbelt, thli k neoekologick kole a nebyli vi americkmu systmu kritit. Na rozdl od Spojench stt lze v zpadn Evrop pozorovat v poslednch letech obnovovn zjmu o humnn ekologii a jej doplovn o nov pohledy. Peter Saunders, kter jet ped 15 lety kritizoval paradigma humnn ekologie, nedvno zakonil pehled soudob urbnn ekologie pozoruhodnm konstatovnm: Podstatnm poznatkem R. E. Parka, poznatkem, kter byl kdysi pro urbnn sociologii stednm, kter je vak dnes vtinou ignorovn, nebo prost zapomenut, je skutenost, e mstsk systmy jsou strukturovny zsti procesy, kter psob nezvisle na lidskch zmrech, procesy, kter odrej jak vrozen instinkty lidskch bytost, tak rozvinutou logiku prostorovch forem. Je to poznatek, kter nadle k na velk kod nebereme v vahu. [Saunders 2001: 50]. Podobn se pihlsil k biotickmu vchodisku humnn ekologie dal britsk sociolog, a to Peter Dickens [1992, 1996]. Saunders zdrazuje, e soudob sociobiologie, kter v podstat vychz z podobnch axiom jako R. E. Park, vysvtluje pravdpodobn nejrealistitji formovn spontnn vznikajcch etnickch pirozench oblast v soudobch velkomstech. Prostorov blzkost lid, kte si jsou svou kulturou blzc, je pirozenm efektem poteby bezpe. Prce J. Friedrichse [1988, 1995], B. Hamma [1982, 1996], J. Dangschata [1985] a U. Herlyna [1980] z Nmecka, ale tak analzy italskch sociolog nap. G. Marttinotiho [1993], A. Mela [1991] a v zemch socialistickch nap. prce J. Musila (1988), nebo Marka S. Szczepakeho [1981] a Grzegorze Wcawowicze (1988) a ady dalch autor dokldaj rovn pokraujc zjem o ekologickou orientaci v evropsk urbnn sociologii a geografii. Zrove je zejm, e zhruba ped dvma a temi dekdami v zpadoevropsk sociologii nastal tzv. obrat ke kultue. V dsledku tohoto obratu, role a zjmy lid, kter byly dosud odvozovny z jejich pozice v stratifikovanch spolenostech, pestaly bt vykldny pouze tmto zpsobem. Stle astji se zjiovalo, e ivoty lid zvis siln na jejich identitch, kulturch a pesvdench. Tento kulturn obrat se projevil i v urbnn sociologii. Zde mohu uvst pouze nkolik jmen tch, kdo zaali zkoumat msta z tto perspektivy. V Spolkov republice Nmecko to byli nap. Hartmut Hussermann, Walter Siebel [1987], Bernhard Schfers [1988], ve Velk Britnii David Byrne [2001], W.Williamson [1982] a ve Francii velk skupina mstskch antropolog. Nov teoretick koncepce, kter v tomto tetm obdob vznikly ve Spojench sttech, byly rznorodj ne v pedchozch obdobch. Podle Andrzeje Majera [1997] lze rozliit pinejmenm tyi hlavn proudy: 1. prvnm je regulan kola, oznaovan tak nkdy jako regulan marxismus, 2. druhm je tzv. kalifornsk kola, 3. tetm je kola nerovnomrnho rozvoje a globalizace, 4. tvrtou kolou jsou rzn interpretace kulturn. Prvn dva proudy jsou nepochybn siln ovlivnny evropskm neomarxismem. Regulan pstup m koeny ve Francii 70. let. V 80. letech byl zlepen pracemi politickch ekonom, kte chtli vysvtlit dlouhodob 50let cykly ekono-
156
mick stability a zmny. Jdrem mylenek tto koly je sil vysvtlit rozpor mezi inherentn tendenc kapitalismu k nestabilit, krizi a zmn k tomu, co ji Weber oznaoval jako vratkost kapitalismu a jeho schopnost stabilizovat ekonomii pomoc instituc, norem a pravidel. Amerit autoi jako nap. Christine Boyer [1983], Allen Scott [1988] zkoumali vztahy mezi temi podle nich zkladnmi sframi , tj. mezi kapitlem,prci a sttem, pomoc pojm reim akumulace (regime of accumulation), nebo modus regulace (mode of regulation). Proti evropskm ekonomm tito amerit autoi zdrazovali, pod vlivem americk sociologick tradice C. W. Millse [1956] a F. Huntera [1953], psoben politick moci, tj. sttu. To ve vidli v kontextu pechodu americk ekonomie z fordismu k postfordismu, kter hluboce zmnil reim akumulace, co se nejvce projevilo na trhu prce a pes nj i v ivotnch zpsobech. I v dlech kalifornsk koly, kter je reprezentovan pracemi ekonoma-sociologa Davida Gordona [1984], sociolog Johna Logana a Harveye Molotcha [1987] je rovn ctit vliv neomarxismu zejmna v Lefebvreov a Castellsov verzi. Jak v tzv. konfliktnm podn tto teorie v studich Davida Gordona, tak i v jej trn verzi, kterou vyjaduj prce Johna Logana a Harveye Molotcha, je msto produktem pedevm strukturlnch faktor, nap. trhu pdy, trhu prce. Pat sem i prce postmodernho socilnho geografa Edwarda W. Soji [1989]. Tet kolou, kter pitahuje mimodnou pozornost vzhledem k obecn rostoucmu zjmu o procesy globalizace, je proud zabvajc se teori nerovnomrnho vvoje a globlnch mst. Teorie nerovnomrnho vvoje m adu podobnch rys se kolou regulan a kalifornskou. Jak interurbnn, tak i intraurbnn struktura mst jsou prostorovm vrazem akumulace kapitlu, konkurence jeho jednotlivch sloek a exploatace. Cel tato oblast urbnnch studi se prudce rozvj, jej orientace je vak zcela pirozen urovna pedevm ekonomy, regionlnmi vdci a geografy, kte se vnuj spe morfologickm strnkm, tj. procesm urbanizace, mstskm systmm, vztahm mezi globlnmi msty a mn nebo vbec nesocilnm vztahm, komunitm, hodnotm lid mncm se v dsledku globalizace ekonomie, politiky a kultury. Toto rychle se rozvjejc pole urbnnch studi el cel ad konceptulnch pot, jak na to poukazuje ada autor [King 1990; Knox, Taylor 1995]. Je vak nepochybn, e zkoumn globalizace prostednictvm analzy mst pineslo, jak na to ukzala Saskia Sassenov [1991, 2001], nov pohledy i na samotn msta. Otevelo na pklad otzku tkajc se novch typ nerovnost mezi msty. A protoe teorie nerovnomrnho vvoje m adu podobnost s regulan a kalifornskou kolou, autoi tto tet perspektivy soudob americk urbnn sociologie zdrazuj, e jak interurbnn, tak i intraurbnn struktury soudobch mst jsou prostorovm vrazem soudobch proces akumulace kapitlu a soute mezi jednotlivmi formami kapitlu. Novm prvkem je draz na mezinrodn dlbu prce. Globalizace je tud v souasn dob povaovna za jeden z nejvznamnjch faktor, kter mn hospodskou, sociln a tak prostorovou strukturu soudobch mst. Uveme vak, e ji v osmdestch letech se zkoumaly dsledky globalizanch proces na
157
pomalu, avak soustavn se formujc svtov systm mst a na hierarchii mst ve svtovm mtku [Christopher K. Chase-Dunn 1985; Michael Timberlake 1985]. Za soust sociologick vtve tto koly lze povaovat i nejnovj prce Manuela Castellse a Petera Halla [1989, 1994], zabvajc se informanmi msty a technopolemi. Castellsovo rozlien prostoru tok a prostoru msta, jakoto dvou rozdlnch organizanch princip utvejcch vnitn struktury mst, ale tak vztahy mezi msty, je podle mho soudu z hlediska urbnn sociologie produktivnj ne ada teoretickch vah ekonomicky orientovanch autor. Upozoruje na nebezpe vnitnho rozdlen jednotlivch mst a na nebezpe rozdlovn zem svta na stle bohat a stle chud. tvrtou perspektivou urbnn sociologie, kter v poslednm obdob nabyla na vznamu je ta, kter se sna porozumt psoben kultury, prostoru a msta na utven soudobch mst. Jestlie star urbnn sociologie elila nebezpe, kter pramenilo z toho, e se zabvala pli vnitnmi strukturami a procesy mst, nov urbnn sociologie a neomarxistick koly, kter na ni navazuj, el opanmu nebezpe. Jsou natolik soustedny na to, aby vysvtlily msta a zmny, kter v nich probhaj odkazem na makroekonomick procesy nrodnch spolenost a stle vce na globln procesy, e udlaly z urbnn sociologie spe institucionln ekonomick analzy mst. To je vak zrove Achillovou patou tchto kol. Seven to vyjdil Michael Peter Smith [2001: 6]: akumulan strategie kapitalistick logiky, struktur a aktr, kterm mnoz analytici mst vnuj tak velkou pozornost, nejsou jedinmi initeli vytvejcmi mstsk ivot. Stejn dleit je psoben obyejnch mu a en jejich vdom, zmry, denn innosti a kolektivn akce Mstsk konflikty, kter se tkaj rasy, nboenstv, etnicity, moci, zpsobu ivota, nemaj nic spolenho s ekonomi, ani s tdami a definovanmi marxisticky, nebo weberovsky. To chpali rovn lenov chicagsk koly, kdy paraleln s hlednm obecn teorie msta se snaili formulovat teorii kultury msta [Wirth, 1938]. Do vztahu obecn teorie msta a teorie kultury msta soudob urbnn sociologie pronik lpe tm, e pracuje se sofistikovanmi modely vztah mezi rznmi rovnmi (individuum-skupina-msto) nap. pomoc teorie sti, jak ukzaly ji dve prce Claude S. Fischera [1977], pozdji J. Friedrichse [1995]. Rostouc zjem o kulturn perspektivy v urbnn sociologii [srv. Zukin 1995], jak o tom svd rozvoj urbnn antropologie, urbnn semiotiky a dalch hybridnch discipln, je na prvm mst dsledkem intelektulnch koalic, kter se vyvinuly mezi tmi vdci, kte zkoumaj zpsoby ivota, hodnotov orientace rznch skupin, ale tak symbolick hodnoty spojovan s stmi mst atd. Na druhm mst kulturn perspektiva byla podpoena nktermi nepedvdanmi efekty samotnch makroekonomickch zmn. Tak nap. postfordismus, kter souvis se zmnami technologi a mody akumulace a regulace, pinesl neoekvan a paradoxn dsledky. Stimuloval toti rozvoj novch mstskch subkultur a ivotnch zpsob a vedl obecn k vt kulturn diverzit a ta byla spojena asto s hlednm adekvtnch prostorovch nik. David Byrne [2001] upozornil na to, e st zmn na makroekonomick rovni, tj. vznik kulturnho prmyslu a pemny kultury na komoditu,
158
stimuluje rovn tuto orientaci. Dokladem je ada monografi, nap. S. Zukinov o SoHo v New Yorku [1988] nebo J. Garreau [1992] o mallech, kter dokldaj vznik novho typu mstskch kulturnch oblast. spn monografie o mstech, jako nap. Mike Davise [1990] o Los Angeles, ukazuj, e roste zjem o rozdly mezi msty. Pedstava univerzln, stejnorod mstsk kultury v nejrznjch stech svta, ztrc na vznamu. Relevance kulturn dimense v urbnn sociologii byla krom toho podpoena vsledky studi mst v nezpadnch kulturch. Vechny tyto studie pak vedou k zvru, kter vyjdil Ulf Hannerz [2001: 88], a kter k, e regionln formy urbanismu jsou vsledkem: vzjemn souhry mezinrodnch vliv a mstnch sil sociln a prostorov diferenciace
Poznmka o urbnn sociologii na vchod stedn Evrop Konec 20. stolet byl v zemch na vchod stedn Evropy a v Sovtskm svazu rozdlen do dvou obdob. Prvnm byla lta koncho relnho socialismu, druhm obdob transformace po zhroucen komunistickch reim v roce 1989. Sedmdest a osmdest lta byla v celm sovtskm bloku obdobm hospodskch pot a socilnho napt a nepzniv hospodsk situace se projevovala s vjimkou bval NDR omezovnm bytov vstavby a tak rstu mst. Cel toto obdob do roku 1989 bylo dobou nejistot a hledn cest z krize, pi zachovn existujc mocensk hegemonie komunistickch stran. Vvoj urbnnch studi stagnoval rovn, dn inovativn teoretick prce nevychzely. Zhroucen komunistickch reim bhem roku 1989 a procesy politick a ekonomick transformace mly tak dsledky v urbnn sfe. Obnovovn trnch mechanism, privatizace, zmny bytovho systmu, zvyovn role samosprv, omezovn role hospodskho, ale tak regionlnho a mstskho plnovn zaaly postupn mnit vnitn strukturu mst a tak cel urbnn systmy. Je zapoteb zdraznit, e lo o dv revoluce, kter probhaly souasn. Na prvm mst to byla rychl pemna plnovanho hospodstv na hospodstv trn a na druhm mst zmny vyvolvan procesy globalizace. Ovem kad z tchto zem si zrove pinela do nov situace jak ddictv sv vlastn formy socialismu, tak i pedsocialistickho obdob. Prvn analzy [ Enyedi 1995, 1998; Hampl 1999; Musil 1993; Szelnyi 1996] ukzaly proto jak podobnosti s vvojem mstskch systm v zpadn Evrop v pedchozch desetiletch, tak i rozdly. Hlavn trendy ve tech zkoumanch zemch [Srv. Skora 2000; Jalowiecki 1999; Jalowiecki, Szczepaski 2002; Bodnr 2001] lze shrnout do nsledujcch bod: 1. ukonen proces tzv. plnovan urbanizace a omezen regionlnch perozdlovacch politik vedlo k rstu rozdl mezi regiony, 2. rostouc mra decentralizace vedla k rstu vznamu role endogennch ekonomickch, socilnch a kulturnch potencil jednotlivch mst, 3. hlavn msta vech postkomunistickch zem zaala rst rychleji ne v minulosti a ne ostatn msta, 4. msta v zpadnch stech postkomunistickch zem a na hlavnch dopravnch tazch do zpadn Evropy zaala rst rychleji ne ta, kter byla ve vchodnch regionech ze-
159
m, 5. vylidovn venkovskch oblast a obc se zpomalilo a zaaly rst obce v blzkosti velkch mst, rozvinuly se procesy metropolizace a procesy suburbanizace, 6. star prmyslov oblasti a msta vstoupily do obdob dlouhodobch pot a kriz. 7. vnitn struktura mst postkomunistickch zem stedn Evropy se mn vrazn v dsledku obnoven trhu pdy a nemovitosti a komodifikace bytovho systmu, a tak proces komercializace vnitnch st mst, nemn dleit jsou dsledky proces globalizace a zahraninch investic, jak je to patrn zejmna na okrajch velkomst, 8. dochz ovem tak k vraznm zmnm sociln struktury mst zejmna v dsledku rstu tercirnho sektoru a tak v kultue mst. Mnohem dleitj a z hlediska teoretickho zajmavj jsou ovem rozdly mezi urbnnmi procesy v jednotlivch postkomunistickch zemch, kter jsou zpsobeny rozdlnmi postupy privatizace, rozvoje prmyslu, stimulovn pmch zahraninch investic, rozvoje slueb a zejmna rozdly v bytovch politikch a konen, nikoliv vak na poslednm mst, rozdly v kulturnch tradicch.
Souhrn a nkolik zvr Padest let urbnn sociologie, kter se tento pehled snail popsat i kdy nepochybn zstal znan nepln , je pkladem pomrn spnho odstraovn jednostrannost v teoretickch pstupech a hledn pimenjch vklad. V prvn fzi jet doznvalo obdob, kdy se badatel sousteovali na objevovn dosud neznmch strnek mst. Vnovali svou energii na popis mst a jejich region, na poznn vnitn struktury mst. Hledali prostorov vzorce mst, ale zrove se snaili proniknout do jemn sociln a kulturn tkn st mst. Dleitou soust jejich vzkumu bylo modelovn procesu rstu msta. Ve vkladu poznvanch sociln-prostorovch vzorc spolhali na ekologick vklad vce ne na kulturn. Postupn vak ekologickou interpretaci opoutli a nahrazovali ji ekonomickou nebo strukturln funkcionalistickou. Msto chpali analyticky jako sociln jednotku do jist mry oddlenou od ostatn spolenosti. V druh fzi se pesunul draz na hledn vkladu poznvanch struktur. Vznikly vzjemn soutc neomarxistick, neoweberinsk, neoekologick a kulturn vklady. Draz poloeny na kauzln vklad struktury a proces msta vedl k tomu, e msto bylo chpno pedevm jako produkt, jako zvisle promnn a zjem o objevovn novho v samotnch mstech ochaboval. Soustedil se na analzu celospoleenskch sil a mechanism, pedevm na ekonomii a moc. Pitom byla poznna cel ada dosud neznmch souvislost. Msto jako objekt se vak zaalo v dsledku toho rozplvat ve spolenosti. V pln urbanizovan spolenosti se urbnn sociologie z toho pohledu rovn sociologii. Soust tto perspektivy bylo tak mizen prostoru jako elementu spolenosti. Kad z vklad vzniklch v pedchoz fzi, pokud byl jednostrann zdraznn, narazil na meze vech typ redukcionism a monokauzlnch interpretac. V tomto tetm obdob se zaala proto vynoovat pluralitn koncepce msta. Msto je
160
pedevm chpno jako spojen komunity s prostorem, prostedm a s globln spolenost. Dochz k rehabilitaci prostoru a konceptu sdla a sdlen a spolen s drazem na kulturn prvky (identita msta, symbolick hodnoty aj.) pestv msto splvat se spolenost globln. Pitom vdom existence tsnch vazeb se spolenost zstv zachovno. V tomto poslednm obdob roste vznam typologie mst a koncept msta jako svho druhu figurace v N. Eliasov smyslu. Msto v tomto pojet je tak interpretovno jako aktivn prvek psobc na globln spolenost. Nen jen recipientem popud z velk spolenosti. Mstsk procesy spoluvytvej vznamn tuto velkou spolenost. Hlavnmi analytickmi dimenzemi jsou pitom ekonomie, moc, sociln struktura, kultura a prosted. Nadle zstvaj pro urbnn sociologii dleit ovem rzn typy mstskch nerovnost, kter ji vak nejsou vysvtlovny pouze pomoc sociln ekonomickch pojm.
JI MUSIL je profesorem Stedoevropsk univerzity v Budapeti a Varav a Univerzity Karlovy v Praze. Zabv se zejmna sociologi msta a region, politickou sociologi a sociologickou teori. Publikoval nkolik knih o mstech, urbanizaci, bydlen, sociln ekologi a o regionlnm vvoji. ada z nich byla peloena do anglitiny,italtiny,nminy, poltiny a maartiny. Posledn jeho knihou, se spoluautory Pavlou Horskou a Eduardem Maurem, je Zrod velkomsta (2002). Byl rovn editorem knihy The End of Czechoslovakia (1995), The Meaning of Liberalism East and West (2000), The European Left after 1989 East and West (2001). V letech 1999 a 2001 byl prezidentem Evropsk sociologick asociace, je zakldajcm lenem Uen spolenosti R a lenem Academia Europaea, World Academy of Sciences and Arts a Academia Scientiarum et Artium Europaea.
Literatura
Achiezer, A. S., A A. V. Koetkov 1972. Urbanizacija i intensifikacija proizvodstva v SSSR. In: Pivovarov, Jurij L. (ed.), Problemy Sovremennoj Urbanizaciji. Moskva: Statistika. Atteslander, Peter, Bernd Hamm 1974. Grundzge einer Siedlungssoziologie. Pp. 1132 in Atteslander, Peter, Bernd Hamm (eds.), Materialien zur Siedlungssoziologie. Cologne: Kiepenheuer and Witsch,. Bahrdt, Hans Paul 1961 Die Moderne Grossstadt. Soziologische berlegungen zum Stdtebau. Reinbek : Rowohlt. Bahrdt, Hans Paul 1968. Humaner Stdtebau. Hamburg: Christian Wegner Verlag. Berndt, Heide 1978. Die Natur der Stadt. Frankfurt/M.: Suhrkamp. Boffi, Mario et al. 1972. Citt e conflitto sociale. Milano: Feltrinelli. Bodnr, Judit 2001. Fin de millnaire Budapest. Metamorphoses of Urban Life. Minneapolis: University Of Minnesota Press. Bogue, Donald 1949. The Structure of the Metropolitan Community: A Study of Dominance and Subdominance. Ann Arbor, Mich.: University Of Michigan Press. Boskoff, Alvin 1962. The Sociology of Urban Regions. New York: Appleton-Century-Crofts. Boyer, Christine 1983. Dreaming the Rational City. The Myth of American City Planning. Cambridge, Mass.: The MIT Press.
161
Burgess, Ernest, Donald Bogue 1967. Urban Sociology. Chicago: The University of Chicago Press. Byrne, David 2001. Understanding the Urban. Houndmiles, Basingstoke, Hamp.: Palgrave. Castells, Manuel 1973. La Question urbaine. Paris: Franois Maspero. Castells, Manuel 1983. The City and the Grassroots. London: Edward Arnold. Castells, Manuel 1989. The Informational City. Information Technology, Economic Restructuring, and the Urban-Regional Process. Oxford: Blackwell Publishers Inc. Castells, Manuel, Peter Hall 1994. Technopoles of the World: The Making of Twenty-First Century Industrial Complexes. London: Routledge. Chase-Dunn, Christopher K. 1985. The System of World Cities, A. D. 8001975. In Timberlake, Michael (ed.), Urbanization in the World-Economy. Orlando, Florida: Academic Press, Inc. Chombart De Lauwe, Paul-Henry et al. 1952. Paris et l'agglomration Parisienne. 2. Vols. Paris: Presses Universitaires de France. Dangschat, Jens 1985. Soziale und rumliche Ungleichheit in Warschau. Hamburg: Christians. Davis, Mike 1990. City of Quartz. London: Verso. Dickens, Peter 1992. Society and Nature. Hemel Hempstead: Harvester Wheatsheaf. Dickens, Peter 1996. Reconstructing Nature. London: Routledge. Dickinson, Robert. E. 1951. The West European City. London: Kegan Paul, Trench, Trubner. Dore, Ronald P. 1958. City Life in Japan. London: Routledge and Kegan Paul. Dostl, Petr, Martin Hampl 1995. Geographical Organization and Societal Development: Searching for an Integral Approach. Acta Universitatis Carolinae Geographica, 30 (12) 2142. Duncan, Otis D. et al. 1960. Metropolis and Region. Baltimore: John Hopkins Press. Duncan, Otis D. 1964. Social Organization and Ecosystem. In Faris, Robert E. L. (ed.), Handbook of Modern Sociology. Chicago: Chicago University Press. Duncan, Otis D., Leo F. Schnore 1959a. Cultural, Behavioral, and Ecological Perspectives in the Study of Social Organization. American Journal of Sociology, 65 (1): 132146. Duncan, Otis D., Leo F. Schnore 1959b. Rejoinder. American Journal of Sociology, 65 (1): 149153. Elias, Norbert 1969a. ber den Prozess der Zivilisation. Bern: Verlag Francke Ag. Elias, Norbert 1969b. Die hfische Gesellschaft. Darmstadt-Neuwied: Heemann Luchterhand Verlag. Enyedi, Gyrgy 1995. The Transition of Post-Socialist Cities. European Review 3 (2): 171182. Enyedi, Gyrgy 1998. Transformation in Central European Postsocialist Cities. In Enyedi, Gyrgy (ed.), Social Change and Urban Restructuring in Central Europe. Budapest: Akadmiai Kiad. Fischer, Claude S. et al. 1977. Networks and Places: Social Relations in the Urban Setting. New York: Free Press. Frankenberg, Ronald 1966. Communities in Britain. Social Life in Town and Country. Harmondsworth, Middlesex: Penguin Books Ltd. Friedrichs, Jrgen 1973. Methoden empirischer Forschung. Reinbek: Rowohlt. Friedrichs, Jrgen 1977. Stadtanalyse. Soziale und rumliche Organisation der Gesellschaft. Opladen: Westdeutscher Verlag. Friedrichs, Jrgen 1988. Stadtsoziologie Wohin. Pp. 717 in Friedrichs, Jrgen (ed.), Soziologische Stadtforschung. Opladen: Westdeutscher Verlag.
162
Friedrichs, Jrgen 1995. Stadtsoziologie. Opladen: Leska + Budrich. Frisbie, W. Parker, John Kasarda 1988. Spatial Processes. Pp. 629666 in Smelser, Neil J. (ed.), Handbook of Sociology. Newbury Park: Sage Publications,. Gans, Herbert J. 1962. The Urban Villagers. New York: Free Press. Gans, Herbert J. 1968a. The Levitowners. London: Allen Lane. Gans, Herbert J. 1968b. Urbanism and Suburbanism as Ways of Life. Pp. 95118 in Pahl, Ray E. (ed.), Readings in Urban Sociology. Oxford: Pergamon Press. Garreau, J. 1992. Edge City. New York: Doubleday. Gasparini, Alberto et al. 1979. Spazi sociali tra quartiere e citt. Udine: Editrice Grillo. Giddens, Anthony 1984. The Constitution of Society. Cambridge: Polity Press. Glass, Ruth 1968. Urban Sociology in Great Britain. Pp. 4773 in Pahl, Ray E. (ed.), Readings in Urban Sociology. Oxford: Pergamon Press. Gleichmann, Peter 1963. Sozialwissenschaftliche Aspekte der Grnplanung in der Grosstadt. Stuttgart: Ferdinand Enke. Gleichmann, Peter 1964. Soziologische Bemerkungen zur Anpassung der Wohnung an den Menschen. Bundesarbeitsblatt (1): 1829. Gordon, David 1984. Capitalist Development and the History of American Cities. In Tabb, W. K., L. Sawers (eds.), Marxism and the Metropolis. New York: Oxford University Press. Halbwachs, Maurice 1932. Chicago, Exprience Ethnique. Annales dhistoire economique et sociale 4 (1): 1149. Halbwachs, Maurice 1946. Morphologie Sociale. Paris: Libraire Armand Colin. Hamm, Bernd 1977. Die Organisation der Stdtischen Umwelt. Ein Beitrag zur sozialkologischen Theorie der Stadt. Frauenfeld,Stuttgart: Verlag Huber. Hamm, Bernd 1982a. Einfhrung in die Siedlungssoziologie. Mnchen: Verlag C. H. Beck. Hamm, Bernd 1982b Social Area Analysis and Factorial Ecology: A Review of Substantive Findings. Pp. 316337 in Theodorson, George A. (ed.), Urban Patterns. Studies in Human Ecology. Univerrsity Park: Pennsylvania State University Press. Hamm, Bernd 1996. Siedlungs-, Umwelt- und Plannungssoziologie. kologische Soziologie. Band 2. Opladen: Leske + Budrich. Hamm, Bernd, Bohdan Jaowiecki (eds.)1990. The Social Nature of Space. Warszawa: Pastwowe Wydawnictwo Naukowe. Hampl, Martin 1971. The Theory of Complexity and Differentiation of the World. Prague: Charles University Press. Hampl, Martin et al. 1999. Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Prague: Charles University, Faculty of Sciences. Hannerz, Ulf 2001. City. Pp. 8688 in Kuper, Adam, Jessica Kuper (eds.), The Social Science Encyclopedia. London: Routledge. Harloe, Michael (ed.) 1977. Captive Cities. Chichester: John Wiley. Harvey, David 1973. Social Justice and the City. London: Edward Arnold. Harvey, David 1982. The Limits to Capital. Oxford: Blackwell. Hussermann, Hartmut, Walter Siebel 1987. Neue Urbanitt. Frankfurt/M.: Suhrkamp. Hawley, Amos H. 1950. Human Ecology: A Theory of Community Structure. New York: Ronald. Hawley, Amos H. 1986. Human Ecology. A Theoretical Essay. Chicago: Chicago University Press. Herlyn, Ulfert (ed.) 1974. Stadt- und Sozialstruktur. Arbeiten zur sozialen Segregation, Ghettobildung und Stadtplanung. Mnchen: Nymphenburger Verlagshandlung.
163
Herlyn, Ulfert 1980. Grosstadtstrukturen und ungleiche Lebensbedingungen in der Bundesrepublik. Frankfurt/M.: Campus. Herlyn, Ulfert 1989. Der Beitrag der Stadtsoziologie: Ein Rckblick auf die Forschungsentwicklung. Pp. 359385 in Hesse, Joachim Jens (ed.), Kommunalwissenschaften in der Bundesrepublik Deutschland. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft. Hunter, Floyd 1953. Community Power Structure. Chapell Hill: University Of North Carolina Press. Jaowiecki, Bohdan 1982. Proces Waloryzacji Przestrzeni. Pp. 64112 in Piro, Zygmunt (ed.). Przestrze I Spoeczestwo. Z Bada Ekologii Spoecznej. Warszawa: Ksiazka I Wiedza. Jaowiecki, Bohdan 1988. Spoeczne Wytwarzanie Przestrzeni. Warszawa: Ksiazka I Wiedza. Jaowiecki, Bohdan 1998. Socjologia Miasta. Pp. 221239 in Krawczyk, Z., K. Sowa (eds.), Socjologia W Polsce. Rzeszw: Wydawnictwo Mana. Jaowiecki, Bohdan 1999. Metropolie. Biaystok: Wyzsza szkola finansw i zarzadzania w Biaymstoku. Jaowiecki, Bohdan, Marek S. Szczepaski 2002. Miasto I Przestrze W Perspektywie Socjologicznej. Warszawa: Wydawnictwo naukowe Scholar. Janickij, Oleg 1972. Socialnyje aspekty urbanizaciji v uslovjach nauno-technieskoj revoljucii. Pp. 3350 in Pivovarov, Yuri L. (ed.), Problemy sovremennoj urbanizaciji. Moskva: Statistika. . Janickij, Oleg 1975. Urbanizacjia i socialnyje protivoreija. Moscow: Nauka. Jones, Emrys 1960. A Social Geography of Belfast. London: O. U. P. Kaltenberg-Kwiatkowska, Ewa 1973. Przeobrazenia Struktury Spoeczno-Przestrzennej Miasta Pod Wpywem Uprzemysowienia. Warsaw: Polish Academy of Sciences. King, Anthony D. 1995. Global Cities: Post-imperialism and the Internatiolization of London. London: Routledge. Knox, Paul L., Peter J. Taylor (eds.) 1995. World Cities in a World-System. Cambridge: Cambridge University Press. Knig, Ren 1958. Grundformen der Gesellschaft: Die Gemeinde. Reinbek: Rowohlt. Konrd,Gyrgy, Ivan Szelnyi 1977. Social Conflicts of Under-Urbanization. Pp. 157174 in Harloe, Michael (ed.), Captive Cities. Chichester: John Wiley. Kork, Jaromr 1941. Prodn dualita statistickho rozloen. Statistick Obzor 22 (2): 171222. Lefebvre, Henri 1968. Le droit la ville. Paris: Anthropos. Lefebvre, Henri 1972. La pense marxiste et la ville. Paris: Castermann. Lefebvre, Henri 1977. Reflections on the Politics of Space. In Peet, R. (ed.), Radical Geography. Chicago: Maaroufa Press. Linhart, Ji, Vladimr Rak, Ji Voenlek 1977. Sociln aspekty ekologick znace hlavnho msta Prahy. Sociologick asopis 23: 94115. Logan, John, Harvey Molotch 1987. Urban Fortunes: The Political Economy of Place. Berkeley, Los Angeles: University of California Press. Lojkine, Jean 1976. Contribution to a Marxist Theory of Capitalist Urbanization. Pp. 119146 in Pickvance, Chris G. (ed.), Urban Sociology. Critical Essays. London: Tavistock Publications,. Lynd, Robert and Helen 1929. Middletown. New York: Harcourt, Brace and Co. Lynd, Robert and Helen 1937. Middletown in Transition. New York: Harcourt, Brace and Co. Majer, Andrzej 1997. Due Miasta Ameryki. "Kryzys" I Poliyika Odnowy. d: Wydawnictwo Uniwersytetu dzkiego.
164
Malinowski, Bronislaw 1944. A Scientific Theory of Culture and Other Essays. Chapell Hill: The University Of North Carolina Press. Mann, Peter 1965. An Approach to Urban Sociology. London: Routledge and Kegan Paul. Martinelli, F. 1974. Le societ urbane. Problemi e studi di sociologia. Milano: F. Angeli. Martinotti, Guido 1967. Citt e analisi sociologica. Milano: Marsilio. Martinotti, Guido 1993. Metropoli. la nuova morfologia sociale della citt. Bologna: Mulino. Matj, Petr, Ji Veernk, Hynek Jebek 1979. Social Structure, Spatial Structure and Problems of Urban Research: The Example of Prague. International Journal of Urban and Regional Research 3 (2): 181200. Mela, Alfredo 1991. Paradigmi teoretici e metodologie nel filone ecologico della sociologia urbana. Pp. 6183 in Petsimeris, Petros (ed.), Le transformazioni sociali dello spazio urbano. Verso una nuova geografia della citt Europea. Bologna: Ptron Editore. Mellor, Rosemary J. 1977. Urban Sociology in an Urbanized Society. London: Routledge and Kegan Paul. Mills, C. Wright 1956. The Power Elite. New York: Oxford University Press. Mingione, Enzo et al. 1972. Citt e conflitto sociale. Milano: Feltrinelli. Mirowski, Wodzimierz 1988. Rola Migracji W Procesach Urbanizacji Kraju. Pp. 2944 in Jaowiecki, Bohdan, Ewa Kaltenberg-Kwiatkowska (eds.), Procesy Urbanizacji I Przeksztacenia Miast W Polsce. Warszawa: 1988. Mlinar, Zdravko 1990. Territorial Identities: Between Individualization and Globalization. Pp. 5762 in Kukliski, Antoni (ed.), Globality Versus Locality. Warsaw: University of Warsaw. Musil, Ji 1958. Statistick rozbory demografick a sociln-hygienick struktury mstskch sdli. Statistick obzor 38 (12): 544553. Musil, Ji 1968. The Development of Pragues Ecological Structure. Pp. 232259 in Pahl, Ray E. (ed.), Readings in Urban Sociology. Oxford: Pergamon Press. Musil, Ji 1980. Urbanization in Socialist Countries. Armonk, New York: M. E. Sharpe. Musil, Ji, Zdenk Ryav 1983. Urban and Regional Processes under Capitalism and Socialism: A Case Study from Czechoslovakia. International Journal of Urban and Regional Research 7 (4): 495527. Musil, Ji 1988. Der Status der Sozialkologie. Pp. 1834 in Friedrichs, Jrgen (ed.), Soziologische Stadtforschung. Opladen: Westdeutscher Verlag. Musil, Ji 1993. Changing Urban Systems in Post-communist Societies in Central Europe: Analysis and Prediction. Urban Studies 30 (6): 899905. Ossowski, Stanisaw 1946. Urbanistyka I Socjologia. Pvodn v asopisu Problemy . 1, 1946. Petitno roku 1967 v Dziela, Tom III, pp. 337350. Paddison, Ronan (ed.) 2001. Handbook of Urban Studies. London: Sage. Pahl, Ray E. 1968. Readings in Urban Sociology. Oxford: Pergamon Press. Pahl, Ray E. 1970. Whose City? And Other Essays on Sociology and Planning. London: Longman. Pahl, Ray E. 1977. Managers, Technical Experts and the State: Forms of Mediation, Manipulation and Dominance in Urban and Regional Development. Pp. 4960 in Harloe, Michael (ed.), Captive Cities: Studies in the Political Economy of Cities and Regions. London: John Wiley. Park, Robert Ezra 1926. The Urban Community as a Spatial Pattern and a Moral Order. in Burgess, Ernest W. (ed.), The Urban Community. Chicago: University of Chicago Press.
165
Parsons, Talcott 1961. General Theory in Sociology. Pp. 338 in Merton, Robert K., Leonard Broom, Leonard S. Cottrell (eds.), Sociology Today: Problems and Prospects. New York: Basic Books. Pickvance, Chris C. 1976. Introduction: Historical Materialist Approaches to Urban Sociology. Pp. 132 in Pickvance, Chris C. (ed.), Urban Sociology: Critical Essays. London: Tavistock Publications. Piro, Zygmunt 1962. Ekologia Spoeczna W Urbanistyce. Warszawa: Arkady. Piro, Zygmunt 1977. Procesy Rozwojowe Aglomeracji. Warszawa: Ksiazka i Wiedza. Piro, Zygmunt 1982. Gowne Nurty Ekologii Spoecznej. Pp. 751 in Piro, Zygmunt (ed.), Przestrze I Spoeczestwo. Z Bada Ekologii Spoecznej. Warszawa: Ksiazka i Wiedza. Piotrowski, Wacaw 1966. Spoeczno-Przestrzenna Struktura M. dzi. Studium Ekologiczne. Wrclaw: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk. Pivovarov, Jurij L. 1977. Sovremennaja urbanizacija. Moskva: Statistika. Pivovarov, Jurij L. 1972. Sovremennaja urbanizacija: sunos, faktory i osobennosti izuenija. Pp. 932 in Pivovarov, Yuri L. (ed.), Problemy sovremennoj urbanizacijii. Moskva: Statistika. Polanyi, Karl 1957. The Economy as Instituted Process. Pp. 1220 in Polanyi, K. et al. (eds.), Trade and Market in Early Empires. New York: The Free Press. Preceteille, Edmond 1973. La Production des Grands Ensembles. Paris: Mouton. Reissman, Leonard 1964. The Urban Process. Cities in Industrial Societies. New York: The Free Press of Glencoe. Rex, John 1968. The Sociology of a Zone of Transition. Pp. 211231 in Pahl, Ray E. (ed.), Readings in Urban Sociology. Oxford: Pergamon Press. Rex, John, Robert Moore 1967. Race, Community and Conflict. London: Oxford University Press. Rossi, Peter H. 1959. Comment. American Journal of Sociology 65 (1): 146149. Sassen, Saskia 1991. The Global City. New York, London, Tokyo. Princeton: Princeton University Press. Sassen, Saskia 2001. Cities in the Global Economy. Pp. 256272 in Paddison, Ronan (ed.), Handbook of Urban Studies. London: Sage. Saunders, Peter 1981. Social Theory and the Urban Question. New York: Holmes And Meier Publishers. Saunders, Peter 2001. Urban Ecology. Pp. 3651 in Paddison, Ronan (ed.), Handbook of Urban Studies. London: Sage. Schfers, Bernard 1970. Soziologie als missdeutete Stadtplanungswissenschaft. Archiv fr Kommunalwissenschaften 9 (2): 240259. Schfers, Bernard 1988. Stadt und Kultur. Pp. 95110 in Friedrichs, Jrgen (ed.), Soziologische Stadtforschung. Opladen: Westdeutscher Verlag. Schfers, Bernard 1989. Stadt- und Regionalsoziologie: Ausgewhlte neuere Anstze. Pp. 387407 in Hesse, Joachim Jens (ed.), Kommunalwissenschaften in der Bundesrepublik Deutschland. Baden-Baden: Nomos. Scott, Allen J. 1988. New Industrial Spaces: Flexible Production, Organization and Regional Development in North America and Western Europe. London: Pion. Shevky, Eshref, Wendell Bell 1955. Social Area Analysis. Stanford: Stanford University Press. Smith, Michael Peter 2001. Transnational Urbanism. Locating Globalization. Malden, Mass.: Blackwell. Soja, Edward J. 1989. Postmodern Geographies. The Reassertion of Space in Critical Social Theory. London: Verso. Strassoldo, Raimondo 1977. Sistema i ambiente, introduzione all'ecologia umana. Milano: Angeli.
166
Strassoldo, Raimondo 1990. The Social Construction and Sociological Analysis of Space. Pp. 1947 in Hamm, Bernd, Bohdan Jalowiecki (eds.), The Social Nature of Space. Warszawa: Pastwowe Wydawnictwo Naukowe. Summers, Anita A. 1999. Urban America and Urban Western Europe: Are They Different? Pp. 112 in Summers, Anita A., Paul C. Cheshire, Lafranco Senn (eds.), Urban Change in the United States and Western Europe. Comparative Analysis and Policy. Washington, D. C.: The Urban Institute Press. Skora, Ludk 2001. Promny prostorov struktury Prahy v kontextu postkomunistick transformace. Pp 127166 in Hampl, Martin et al., Regionln vvoj: specifika esk transformace, evropsk integrace a obecn teorie. Praha: Univerzita Karlova, Prodovdeck fakulta, katedra sociln geografie a regionlnho rozvoje. Szczepaski, Marek S. 1981. Miasto Socjalistyczne I wiat Spoeczny Jego Mieszkacw. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego. Szelnyi, Ivan 1983. Urban Inequalities under State Socialism. Oxford: Oxford University Press. Szelnyi, Ivan 1996. Cities under Socialism and After. Pp. 286317 in Andrusz, Gregory, Michael Harloe, Ivan Szelenyi (eds.), Cities after Socialism. Urban and Regional Change and Conflicts in Post-socialist Societies. Oxford: Blackwell. Szelnyi, Ivan, Gyrgy Konrd 1969. Az j laktelepek szociolgiai problmi. Budapest: Akadmiai Kiad. Theodorson, George A. (ed.) 1961. Studies in Human Ecology. Evanston New York: Harper And Row. Timberlake, Michael (ed.) 1985. Urbanization in the World-Economy. Orlando, Florida: Academic Press, Inc. Ullrich, Zdenk (ed.) 1938. Soziologische Studien zur Verstdterung der Prager Umgebung. Prague: Verlag der Revue Soziologie und Soziale Probleme. Wagner, Peter 2001. A History and Theory of the Social Sciences. London: Sage. Wallis, Aleksander 1967. Socjologia Wielkiego Miasta. Warsaw: Omega. Wallis, Aleksander 1971. Socjologia I Ksztatowanie Przestrzeni. Warszawa: Pastwowy Instytut Wydawniczy. Wallis, Aleksander 1977. Miasto I Przestrze. Warszawa: Pastwowe Wydawnictwo Naukowe. Warner, W. Loyd, Paul S. Lunt 1941. The Social Life of a Modern Community. New Haven: Yale University Press. Weber, Max 1958. The City. New York: The Free Press. Wcawowicz, Grzegorz 1988. Struktury Spoeczno-Przestrzenne W Miastach Polski. Wrclaw: Ossolineum. Whyte, William F. 1943. Street Corner Society: The Social Structure of an Italian Slum. Chicago: University Of Chicago Press. Williamson, W. 1982. Class, Culture and Community. London: Routledge and Kegan Paul. Willmott, Peter, Michael Young 1960. Family and Class in a London Suburb. London: Routledge And Kegan Paul. Wirth, Louis 1938. Urbanism as a Way of Life. American Journal of Sociology 44 (1): 124. Young, Michael, Peter Willmott 1962. Family and Kinship in East London. London: Routledge and Kegan Paul. Zikowski, Janusz 1960. Sosnowiec. Katowice: PWN. Znaniecki, Florian 1938. Socjologiczne Podstawy Ekologii Ludzkiej. Pozna: Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny. Zukin, Sharon 1988. Loft Living. New York: Radius. Zukin, Sharon 1995. The Culture Of Cities. Oxford: Blackwell.
167

Proměny Urbánní Sociologie Ve Spojených Státech A Evropě 1950-2000

Загружено:

Сведения о документе

Исходное описание:

Оригинальное название

Авторское право

Доступные форматы

Поделиться этим документом

Поделиться или встроить документ

Параметры публикации

Этот документ был вам полезен?

Это неприемлемый материал?

Авторское право:

Доступные форматы

Proměny Urbánní Sociologie Ve Spojených Státech A Evropě 1950-2000

Загружено:

Авторское право:

Доступные форматы

STATI

Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2003, Vol. 39, No. 2

Ji Musil: Promny urbnn sociologie ve Spojench sttech a Evrop 19502000

Вам также может понравиться