Argumentace: Ve sv prci se vnuji projevm, pinm a pstupm k dtem s poruchou ADHD, a to proto, e se s dtmi trpcmi touto poruchou setkvme

ve kolskch zazench stle astji. Mnohdy mme takov dt za zlobiv a problmov. Rodie tchto dt i dti samotn potebuj vak pomoc a individuln pstup ke zvldnut nedoucch projev. Studuji obor Uitelstv pro M na Pedagogick fakult Masarykovy univerzity v Brn a zrove pracuji jako uitelka v matesk kole, kde mme jedno dt s diagnostikovanou ADHD integrovan, kter m vytvoen individuln vzdlvac pln. Vm, jak je tk zvldat hyperaktivitu takovch dt nejen pro uitele, ale i pro rodie, dti trpc touto poruchou se potkaj s neporozumnm okol. Proto povauji za dleit vnovat se problematice dt s ADHD, vhodnmu pstupu k tmto dtem a nabdce pomoci rodinm v rznch formch. Anotace: Obsahem prce Porucha ADHD u dt je popis symptom poruchy ADHD, jako je impulzivita, porucha soustedn a hyperaktivita jedinc, je jsou zkladem pi posuzovn mry poruchy ADHD a diagnostikovn odbornky z oblasti psychologie. Dle jsou zde uvedeny projevy chovn postiench dt od tlho dtstv a po koln vk nejen v rodin, ale i ve kolskch zazench. Jak pracovat s dtmi s ADHD v matesk kole i v rodin, mohou poradit nejen pedagogickopsychologick poradny a specilnpedagogick centra, ale i dal organizace, jako napklad Centrum pro rodinu a sociln pi v Brn, kter rodinm nabz aktivity, je pomhaj rodim pochopit poruchu ADHD a zvldat vchovu svch dt. Pedagogicko-psychologick poradny na zklad diagnzy ADHD vypracuj v souinnosti se kolskm zazenm individuln vzdlvac pln, kter umon integraci tchto dt do kol.

Klov slova: ADHD dt, hyperaktivita, poradenstv, integrace, projevy, matesk kola, psychoterapie

Porucha ADHD u dt
ADHD je tzv. spektrln porucha, vyskytuje se u rznch lid v rznch stupnch zvanosti. V minulosti se pouval k pojmenovn termn LMD - lehk mozkov dysfunkce, pokozen mozku, hyperkinetick reakce nebo hyperkineze. Dnes se pouv pro poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou termnu ADHD - z anglickho vrazu Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Dti s poruchou ADHD jsou impulzivn, nedostaten se sousted a bvaj hyperaktivn v me, kter je vzhledem k jejich vku a intelektulnm schopnostem abnormln. Bvaj velmi aktivn ji v prenatlnm vvoji, po narozen hodn pl a patn sp, nkter nemly rdy tlesn kontakt. Nejvce jsou vak patrn jejich zvltn projevy a v matesk kole, poslze ve kole zkladn. Obecn se m za to, e klovm nedostatkem u ADHD je neschopnost zamezit reakci na impulz. Tyto dti nedokou ovldnout sv reakce na signly, podnty a udlosti, kter nesouvisej s tm, co prv dlaj. Jde napklad o zvuky, mylenky nebo vytrenou nit na svetru. Dti se snadno nechaj vyruit, nejsou schopny plnovat a organizovat, jsou netrpliv. V socilnch situacch se jejich impulzivita projevuje v tom, e skou druhm do ei, kaj bez rozmln nevhodn vci, pouchuj druh dti, protoe maj potebu to udlat. Nen vak jejich zmrem se chovat asociln i opozin. Dt s poruchou ADHD pak m problmy si najt kamardy a je kolektivem odmtno. Je pro n tk zvldat pravidla spoleenskho chovn a pochopit sociln pravidla. Dalm problmem je udren pozornosti. Protoe se nedok dle soustedit, je pro n nesmrn nron se uit praktickm dovednostem, motorickm schopnostem a osvojovn komunikanch dovednost - zapojen dtte do konverzace a do skupinovch aktivit. Znan st dt s poruchou ADHD trp specifickmi poruchami uen, jako je dysgrafie a dyslexie, tedy porucha psan a ten. Nkte trp tak dyspraxi, poruchou koordinace, pedevm jemn motoriky, co m vliv na hlednost jejich psma (Munden & Arcelus, 2008). astou pinou problm pi vstupu dtte do matesk koly bv nerovnomrn vvoj, hyperaktivita nebo zven afektivita a emocionalita, nkdy se u tchto dt projevuj i problmy se sebeobsluhou. V matesk kole me jt o problmy zkladn hygieny a sebeobsluhy, kter vrstevnci tchto dt ji zvldaj bez problm. Dky pinm spovajcm v naruen motoriky, motorick koordinace a impulzivnmu jednn trp tyto dti astj razovost. V lepch ppadech mvaj dti v matesk kole jen urit vchovn problmy. Nezdka je jim doporuen odklad koln dochzky. Uitelky v mateskch kolch mohou bt prvnmi, kter tyto problmy zaznamenaj. Mus hledat zpsoby, jak kadmu dtti poskytnout odpovdajc pi a vzdln. 1

U tch dt, kter trp motorickm neklidem, se zsadn nedoporuuje dti nsiln nutit ke klidu nebo je za projevy hyperaktivity krat a trestat. Naopak je vhodn dt jim prostor, dostatek monost k pohybovmu uvolnn a nkdy je i pnosnj na drobn psychomotorick neklid nereagovat. Na ovlivnn hyperaktivity velmi dobe psob stdn innost. Nemli bychom nikdy etit oceovnm i malch spch, i kdy vsledek nkdy zcela neodpovd naim pedstavm. Je velmi dleit oceovat i projevenou snahu ze strany dtte (Minakov, 2010). S ADHD asto souvisej i jin poruchy nebo jsou s nimi zamovny. Jde o dtsk autismus, Aspergerv syndrom, obsedantn-kompulzivn porucha, Tourettv syndrom, porucha opozinho vzdoru, porucha chovn, pchylnosti, deprese, zkost a zneuvn nvykovch ltek. Nepozornost, hyperaktivita nebo impulzivnost se me projevit u dt, kter majc poruchy zraku nebo sluchu, u dt trpcmi zchvaty, me jt o nsledky porann hlavy, o projevy akutnho nebo chronickho somatickho onemocnn, jako dsledek patn vivy i nedostatku spnku. Aby se vylouily jin poruchy ne porucha ADHD, je velmi dlet provst pesnou diagnostiku a nsledn zvolit vhodn postup lby. Vechny projevy a symptomy dt s ADHD maj vliv nejen na problmy ve kole, ale i doma. Rodie takto postiench dt bvaj unaven, mohou mt pocit, e jsou neschopn, bvaj obviovni z toho, e patn vychovali sv dt. Proto je poteba urit vasnou diagnzu a vnovat rodim, jejich dtem i uitelm odbornou pomoc. Jakmile si dospl vimnou, e nco nen v podku, mli by vyhledat odbornou pomoc pediatra, psychologa i dtskho psychiatra. Celkov vyeten zahrnuje peliv posouzen symptom a zdravotn, psychiatrick, psychologick, osobn i rodinn anmnzy. Tyto informace se shromauj z lkaskch zprv, z rozhovor, z klinickch pozorovn a vyeten. Pokud je to nutn, lze si vydat odborn posudky a vyeten od jinch zdravotnk a uitel. Po stanoven diagnzy ADHD nastupuje lba a terapie. Psychologov se specializuj na zvldnut psychickch a psychologickch pot bez medikace, pediati a psychiati mohou pedepsat na len somatickch pot lky. Krom tchto odbornk me rodinm a postienm dtem pomoci tdn uitel, koln i poradensk psycholog, rodinn terapeut, rodiovsk organizace na podporu dt s ADHD, ir rodina a zjmov organizace i sociln pracovnci (Munden & Arcelus, 2008). V Brn je rodim nabzena aktivita Klubu rodi a ptel neklidnch a hyperaktivnch dt pi Centru pro rodinu a sociln pi. Ji v nzvu je obsaena jedna z hlavnch zsad tto aktivity je urena rodim, kte vnmaj chovn svch dt jako nezvladateln a maj s dtmi vchovn problmy, nikoliv pouze pro rodie dt se stanovenou diagnzou ADHD. Z rozen clov skupiny i na rodie dt bez diagnzy ADHD plynou odlinosti v nabzench slubch. 2

Sluby akcentuj spe edukan a podprn prvky oproti diagnostice a farmakologick lb, je je typick pro intervenn programy uren dtem s ADHD a jejich rodinm.

Individuln poradenstv Kontakty na specialisty Pednkov innost

Aktivity v Klubu rodi Ncvik socilnch a emonch dovednost Cvien pro dti s ADHD

Ternn sociln sluba

Rodiovsk skupiny

V koncepci prce rodiovsk skupiny se vychz z pedpokladu, e sebejist a dobe informovan rodi zvldne nesnze s vchovou neklidnho dtte spnji. Za spnj zvldn je pokldno tak to, e se bude lpe hodnotit v rodiovsk roli, i kdy se nebudou naplovat veker, mnohdy nerealistick, oekvn ve vztahu k dtti (Lacinov & krdlkov, 2008). Rodie i uitel maj monost spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou, ppadn se specilnpedagogickm centrem. Pod tmito organizacemi lze najt innou pomoc psycholog a specilnch pedagog. Na zklad zjitn zvanosti projev nemoci ADHD u konkrtnho dtte vypracuj individuln vzdlvac pln, kter umon kolskm institucm zaadit - integrovat toto dt do vzdlvacho systmu. Integraci dt se specilnmi vzdlvacmi potebami popisuje Metodick pokyn MMT R k integraci dt a k se specilnmi vzdlvacmi potebami do kol a kolskch zazen. Je bn, e integrovan dti pak maj ve kolch pidlenho asistenta pedagoga, kter pomh dtti zvldat sv pote, v zkladn kole pak i uen dle IVP. Uitel i rodina mohou pouvat rzn techniky psychoterapie, kter pomhaj zmnit chovn postienho dtte. Jednou z nich je behaviorln terapie, kter je zaloena na vyuvn principu uen k zskn doucch reakc a vzorc chovn vmnou za nedouc. 3

Nejbnji se pouv technika analzy ABC a technika pozitivnho posilovn. Analza ABC je zaloena na tom, e projevy vtiny vzorc chovn jsou ovlivnny pedchzejcmi udlostmi (antecedenc) a nsledujcmi udlostmi (konsekvenc). Zmnami v tchto udlostech lze doshnout zlepen v etnosti vskytu nedoucch projev chovn. Pozitivn posilovn pozitivn podpora je popisn technika. Dospl jasn komentuj iny dtte a popisuj, co od nj oekvaj, sprvn chovn odmuj. Nkte lid z poruchy ADHD vyrostou, asi polovina postiench dt se na prahu dosplosti projevuje normln. U 30 - 80 % diagnostikovanch hyperaktivnch dt se vyskytuj pznaky, kter petrvvaj a do dosplho ivota. Pokud se u nich poda poruchu co nejdve rozpoznat a sprvn lit, mlo by bt mon najt tak profesi a ivotn zpsob, kter jim bude dobe vyhovovat a nebude jim pitom psobit v ivot zsadn pote (Munden & Arcelus, 2008).

Pouit zdroje: MINAKOV, Lenka. Dt s ADHD v matesk kole. Metodick portl: lnky [online]. 06. 05. 2010, [cit. 2012-12-15]. Dostupn z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/7993/DITE-SADHD-V-MATERSKE-SKOLE.html>. ISSN 1802-4785. MUNDEN, Alison a Jon ARCELUS. Poruchy pozornosti a hyperaktivita: pehled souasnch poznatk a pstup pro rodie a odbornky. Vyd. 3. Praha: Portl, 2008, 119 s. Speciln pedagogika (Portl). ISBN 978-807-3674-304. LACINOV, L., & KRDLKOV, P. (2008). Koncepce a teoretick vchodiska prce s rodiovskou skupinou Klubu rodi a ptel neklidnch a hyperaktivnch dt. E-psychologie [online], 2(4), 47-57 [cit.2012-12-15 ]. Dostupn z WWW: <http://e-psycholog.eu/pdf/lacinova_etal.pdf. ISSN 1802-8853. 4

Hodnocen pouitch zdroj: 1. Minakov Lenka: Dt s ADHD v matesk kole - jde o lnek publikovan na Metodickm portle RVP, kter je pod patronac Evropskho socilnho fondu, Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy a Nrodnho stavu pro vzdln - autorka je erudovan v oboru, je zamstnna jako odborn asistentka Pedagogick fakulty UJEP v Liberci - v lnku jsou pro mne pnosn informace, kter jsou vhodnm zdrojem pro mou prci - obsah lnku je objektivn, odborn - jsou pouity dvryhodn zdroje, na kter autorka na konci odkazuje v souladu s citan normou 2. Munden A., Arcelus J.: Poruchy pozornosti a hyperaktivita - kniha britskch autor shrnuje zkladn poznatky ohledn poruch ADHD - eji je zde popsna diagnostika tto nemoci - jsou zde uvedeny i postupy diagnostiky a terapie, pstupy k dtem trpcmi ADHD - autoi maj dlouholet zkuenosti s hyperaktivnmi dtmi - knihu vydalo vydavatelstv Portl, kde vychzej odborn pedagogick publikace 3. Lacinov L., krdlkov P.: Koncepce a teoretick vchodiska prce s rodiovskou skupinou Klubu rodi a ptel neklidnch a hyperaktivnch dt - jde o lnek v elektronickm asopise eskomoravsk psychologick spolenosti - autorka Mgr. Lenka Lacinov, Ph.D. pedn vvojovou psychologii na Masasrykov univerzit - Petra krdlkov m dlouholet zkuenosti s rodiovskmi skupinami neklidnch dt - jeich informace jsou pro mne cenn, protoe jsou nabdkou praktick pomoci rodinm s dtmi s ADHD