You are on page 1of 6

vod

na potku kad prce by se ml autor pokusit strun vysvtlit, pro si zvolil dan tma a pro m podle nj smysl se jm vbec zabvat. Co je tedy tak zajmavho zrovna na vztazch Mexika a Spojench stt1 a co nm me jejich podrobnj rozbor pinst? Potenm impulsem pro toto tma byla nepochybn urit fascinace stknm a potknm mezi dvma stty s vrazn odlinmi socilnmi i ekonomickmi podmnkami, jejich geografick poloha je vak peduruje k astm vzjemnm interakcm. Zjevn asymetrie, kter mezi obma zemmi panuje, vytv nejrznj pnut v mnoha oblastech. Z hlediska socilnch vd, kter si kladou za cl lpe chpat a pesnji analyzovat okoln sociln realitu, tak vznik uniktn pleitost pozorovat a interpretovat procesy a interakce, kter mezi obma stty probhaj, a u se jedn o pesuny lid, kontrabandu i kulturnch nvyk. Vztah Mexika a Spojench stt je proto mon vnmat jako pspvek do ir mozaiky, kter m podrobnji popsat a pochopit obecnj problm dsledk rozdlen na tzv. bohat globln Sever a chud globln Jih. Toto dlen toti m, a i do budoucna bude mt, klov vznam pro budouc vvoj mezinrodn politiky i ekonomiky. kvli spolen hranici dlouh pes ti tisce kilometr se v dnm jinm ppad nesetkvaj tyto dva svty tak intenzivnm zpsobem. konkrtn pklad vztah USA a Mexika tedy me hodn obohatit nae dal uvaovn o vztazch rozvinutch a rozvojovch stt. na prvn pohled by se mohlo zdt, e se jedn o tma velmi vzdlen eskmu i evropskmu prosted a problmm. Sniovn vzjemnch rozdl je ale jednm z klovch kon-

11

cept, na kterch je vztah vi kandidtskm zemm i novm lenm zaloen, a kter bude hrt vzhledem k perspektivm dalho roziovn Evropsk unie vznamnou roli. Zvry prce jsou vyuiteln i z hlediska vztah s geograficky blzkmi stty (nap. Tunisko, Blorusko, Maroko), kter sice nejsou kandidtskmi zemmi, nicmn svm psobenm stejn zasahuj do evropskho prostoru. komplikovan diskuse o legln a ilegln imigraci u probh jak na rovni Evropsk unie, tak i v esk republice, podobn jako debaty ohledn postupu vi obchodu s drogami. Ve vech tchto pkladech je dobr znt situaci mezi USA a Mexikem, nebo se lze inspirovat pozitivnmi pklady spnch program, a nebo se naopak snait vyvarovat odstraujcch pklad nefungujcch pstup. krom ist akademickho zjmu o chpn vc se tematika asymetrickho vztahu mezi Mexikem a USA dotk palivch socilnch problm, jako jsou ji zmiovan ilegln imigrace, dsledky rychl ekonomick integrace nebo boj proti drogm. Snaha o pochopen a vysvtlen pozorovanch jev proto me mt i konkrtn pesah do sfry tvorby politiky, kter zprostedkovan vyuv zvr akademickch studi pro prosazen jednotlivch nvrh, jak k tmto jevm v loklnm kontextu nejlpe pistupovat. Tm pidvme dal dvod, pro se tmatem vbec zabvat. otzka innho zmrnn nerovnovhy v rmci mezinrodnch vztah i svtov ekonomiky pat ze stedndobho i dlouhodobho hlediska ke stejnm, nebo prv pokraujc asymetrie je zdrojem mnoha negativnch socilnch jev. Relativn spn zapojen nkterch stt stedn a vchodn Evropy i vchodn Asie do svtov ekonomiky v devadestch letech 20. stolet znamenalo asto i zmrnn mry asymetrie vi pvodn mnohem bohatm sousednm sttm. Vyvolalo tak vlnu optimismu, e tento proces pjde zopakovat pomoc vhodnch politik i v ostatnch sttech v dalch regionech. Pklad Mexika a jeho snah piblit se rovni Spojench stt vak ukazuje, e tento proces nen zdaleka tak jednoduch, co pidv dal dvod pro jeho zkoumn.

12

Clem tto publikace je pedstavit a analyticky uchopit komplexn asymetrick vztah mezi Mexikem a Spojenmi stty. V souvislosti s tm si klade mimo jin nsledujc otzky: Jak jsou hlavn dsledky asymetrickho vztahu mezi Mexikem a USA? Pro tato asymetrie petrvv? Jak pispvaj politiky USA a Mexika v rznch oblastech ke sniovn jej mry? Jakou hraje asymetrie roli ve vnmn socilnch problm v obou sttech? Za elem jejich zodpovzen budou v jednotlivch kapitolch podrobnji rozebrny klov problematick aspekty vzjemnch vztah. Hlavn tez prce je, e petrvvajc asymetrie je sama o sob zdrojem socilnch problm a napt, kter negativn zasahuj oba stty. Je proto v zjmu obou partner, aby se zamili na jej zmrnn a za tmto elem efektivn spolupracovali. Asymetrick vztah je vak pekkou i v tomto ohledu, nebo jeho samotn existence vede asto k nedve a nedorozumnm na obou stranch. Aby tedy byly schopny spolupracovat a tyto pekky pekonaly, mus si ob strany bt dobe vdomy sv pozice v rmci asymetrickho vztahu i konceptulnch dsledk, kter z n vyplvaj. k takovmu vsledku m sten pispt i tato prce. Z metodologickho hlediska vychz prce z kontextulnho pstupu charakteristickho pro teritoriln studia. Jeho zkladn premisou je, e historick, sociln, politick i ekonomick kontext danho problmu m klov vznam pro jeho interpretaci a chpn.2 Proto i v tomto ppad zan prce uvedenm do irho historickho rmce vztah USA a Mexika. Pot se vnuje specifickm ppadovm studim nejdleitjch problm ve vzjemnch vztazch, na jejich zklad pak pistoup k zvrenmu zobecnn zjitnch trend. To pak me bt vyuito pro komparativn studie asymetrickch vztah v jinch ppadech a v jinch regionech, kter vak nutn budou mt svoji vlastn vnitn dynamiku a specifika. Jednotliv ppadov studie se vdy vztahuj k centrlnm otzkm prce a pinej argumenty, kter podporuj, nebo naopak vyvrac hlavn tezi.

13

I kdy je pro celou publikaci dleit historick vvoj vzjemnch vztah USA a Mexika v jednotlivch oblastech, nen jejm clem podat podrobn a ucelen popis vech relevantnch djinnch udlost. nejdleitj momenty jsou msto toho podrobnji analyzovny v souvislosti s obecnjmi aspekty vzjemnho asymetrickho vztahu. napklad ra Porfirio Daze i znrodnn ropnho prmyslu jsou z tohoto dvodu zmnny opakovan, nebo vznamn ovlivnily jak postoj k ekonomick nezvislosti, tak postaven Mexika z hlediska centra a periferie. Vraz asymetrie je obsaen v samotnm nzvu publikace a hraje dleitou lohu i dle v textu, proto je vhodn jeho vznam podrobnji definovat. Asymetrie je pvodn ist geometrick pojem, kter vyjaduje jakoukoliv nesoumrnost. V socilnch vdch se zaal v penesnm smyslu slova pouvat zejmna v teorii her a pro oznaen konflikt, ve kterch maj strany k dispozici vrazn odlin prostedky k jejich veden (nap. asymetrick vlka proti povstalcm v Irku).3 Podobn pak meme v irm smyslu hovoit i o asymetrii mezi jednotlivmi stty, kter se zpravidla li podle jednotlivch vybranch ukazatel. Tato asymetrie tedy me mt mnoho podob, od vojensk pes ekonomickou, a po demografickou i surovinovou. I kdy mezinrodn prvo vychz z fikce rovnosti vech stt, reln jsou jejich vzjemn vztahy zsadn ovlivovny existujcmi asymetriemi. Jako asymetrick vztah tedy tato publikace oznauje vztah mezi dvma stty, z nich jeden m vrazn vce monost a prostedk jak ovlivovat sv okol ne ten druh. V konkrtnm ppad Mexika a Spojench stt m tato asymetrie mnoho rznch rovin (viz tabulka 1), ze kterch je ale vzjemn nerovnovn pozice obou zem zejm. Vzhledem k tomu, e se text tk pevn socilnch a ekonomickch problm souvisejcch s asymetri, nejastji je to prv rozdlnost v socioekonomickch indiktorech, kter za paulnm oznaenm asymetrick stoj. Zobecujc pase vak odkazuj i na celkovou mru asymetrie mezi obma stty v mezinrodn politice, kdy meme ci, e ve vzjemnm vztahu jsou USA tm silnjm a Mexiko tm slabm partnerem.

14

Tabulka 1: USA a Mexiko, vybran ukazatele, 2007 Zdroj: Central Intelligence Agency: CIA World Factbook: Mexico, k dispozici na https://www. cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html a: Central Intelligence Agency: CIA World Factbook: United States of America, k dispozici na https://www.cia.gov/library/ publications/the-world-factbook/geos/us.html, posledn pstup 30. 9. 2009.
Mexiko Poet obyvatel mn ne 14 let vce ne 65 let HDP (parita kupn sly) na obyvatele Rozpoet (vdaje) Produkce elektrick energie Poet obyvatel pod hranic chudoby Poet uivatel internetu Poet pevnch linek Pracovn sla Gini koeficient (sociln nerovnost) Prmrn dlka ivota narozen na 1 000 obyv. mrt na 1 000 obyv. kojeneck mrtnost (na 1 000 ivch porod) Gramotnost Rozloha 91 % 1 972 550 km2 97 % 9 826 630 km2 19,63 6,37 108 700 891 30,1 % 5,9 % 1,149 bilionu USD 10 700 USD 196 mld. USD 242 mld. kWh 40 % 18,622 milion 19, 856 milion 58 % sluby, 24 % prmysl, 18 % zemdlstv 54,6 72,84 mui, 78,56 eny 20,36 4,76 USA 301 139 947 20,2 % 12,6 % 13,13 bilion USD 44 000 USD 2,6 bilionu USD 3,979 bilionu kWh 12 % 205,3 milion 172 milion 76,5 sluby, 22,9 % prmysl, 0,7 % zemdlstv 45 75,15 mui, 80,97 eny 14,16 8,3

15

Z podstaty vci se v textu velmi asto hovo o Mexiku a Spojench sttech. Ve vtin ppad jsou tm myleny oficiln postoje pedstavitel vld obou zem. Pokud se tyto vrazy tkaj napklad vsledk przkum veejnho mnn, je to v textu i v poznmce vslovn zmnno. Zvolen pstup je uritou generalizac, kter zplouje sloit procesy tvorby politiky jak ve Spojench sttech, tak v Mexiku. Z hlediska hledn obecnjch trend v rmci asymetrickho vztahu je vak toto zjednoduen nezbytn. Pro zachovn patinho kontextu jsou v jednotlivch kapitolch zmnny i hlavn ntlakov skupiny, kter maj na proces vytven vzjemnch vztah vliv, vetn velmi vznamnho rozdlen moci mezi vkonnou a zkonodrnou v USA. I pes postupujc celosvtovou ekonomickou (a v ppad Evropy i politickou) integraci prv ppad Mexika a Spojench stt ukazuje, e pojem sttu zdaleka neztrc v socilnch vdch svj smysl a vznam.4 Postupn opevovn hranic USA me slouit jako jasn argument, e faktick kontrola uritho teritoria prostednictvm orgn sttu zstv jednm ze zkladnch kamen mezinrodn politiky. Publikace m pt hlavnch kapitol. Prvn z nich se zabv historickm vvojem asymetrickch vztah Mexika a Spojench stt a jeho vznamem pro souasnost. Druh se zamuje na podrobnj rozbor konceptu nezvislosti, kter ve vzjemnch vztazch hrl a dodnes hraje dleitou lohu. nsleduje kapitola, kter se zamuje na perifern postaven Mexika v rmci svtov ekonomiky a na snahy ekonomickou integrac tuto asymetrii zmrnit. tvrt kapitola se pak vnuje problematice migrace mezi obma stty, a to jak z historickho, tak i ze souasnho pohledu. navazujc kapitola se pak zabv problematikou obchodu s drogami, kter je v souasn dob velmi aktuln a kde hraje asymetrie mezi obma stty opt vznamnou roli. Zvren st pak zobecuje poznatky z pedchozch sekc pro ely zhodnocen dalho monho vvoje. obsahuje i abstraktnj model asymetrickho vztahu, kter vysvtluje promny postoj USA i Mexika a je vyuiteln i pro ppadn komparativn studie na podobn tma.

16