You are on page 1of 4

V eskch zemch se zzrak pohyblivch obrzk objevil pomrn zhy po jeho prvn velk a spn prezentaci v Pai bratry

Lumierovmi. Prvn filmov pedstaven se konala roku 1896 v Karlovch Varech a v Praze . O rok pozdji se v echch poprv filmovalo. Americk filmov spolenost natela v Hoicch na umav tradin divadeln pedstaven Paijovch her. Prvn stl kinosl byl v Praze oteven od roku 1907 . Film vyloen domc produkce (tedy takovch, kter by byly nejen natoeny, ale i vyvolny v eskch zemch) vak mnoho nevzniklo. Podle zahraninch model zaaly v prvnch letech 20. stolet vznikat v eskch zemch soukrom filmov spolenosti , kter vak mly jepi ivot. esk filmov prmysl zaostval za svtovmi trendy a stle se pohyboval ve stavu pionrskch pokus. Historii prvnch eskch filmovch pokus smvn popsal reisr Ji Menzel ve svm filmu Bjen mui s klikou. Situace na filmovm trhu se zaala vraznji vyvjet a od konce prvn svtov vlky po vzniku samostatn eskoslovensk republiky. Povlen euforie ene vped celou eskou spolenost vetn filmu. Ustavuj se nov filmov spolenosti, vznikaj prvn profesionln ateliry, natej se ambicizn projekty podle zpadnch vzor . esk kinematografie zan hrt vemi nry, vznik siln stedn proud produkce. Profiluj se prvn vrazn reisrsk osobnosti, kter pothnou esk film v dleitm obdob nstupu zvuku Martin Fri , Karel Lama ,Gustav Machat . Prvn eskou hereckou hvzdou evropskho formtu byla Anny Ondrkov , kter pozdji ztvrnila hlavn roli v prvnm zvukovm filmu Alfreda Hitchcocka Jej zpov (Blackmail, 1929). Vrcholy esk nm produkce (srovnateln se zahraninmi) pedstavuj historick drama Stavitel chrmu, sociln drama Erotikon a melodrama ze souasnosti Varhank u sv. Vta. Nstup zvuku pekal mlad esk filmov prmysl vcelku bez vtch otes. Jeden z prvnch pln zvukovch eskch film, C. K. poln marlek (reie Karel Lama), znamenal kolosln spch, zvlt pak pro pedstavitele hlavn roleVlastu Buriana , z kterho se stala jedna z nejpopulrnjch filmovch hvzd. Dal zsadn udlost pro esk film bylo vedle nstupu zvuku vybudovn Barrandovskch atelir. Na kraji Prahy vyrostl velk filmov komplex, kter byl v t dob nejmodernji vybavenm studiem v Evrop a stal se jednm ze symbol eskho filmovho prmyslu. Prvn film zde byl natoen roku 1933 . e esk film konen chytil tu sprvnou vlnu, je patrn i z toho, jak spn se penesl pes lta hospodsk krize. Energii filmu dodvali jednak zkuen a profesionln filmai (Lama, Fri,

Machat ), jednak nov hereck hvzdy (Vlasta Burian, Hugo Haas, Jan Werich a Ji Voskovec, Adina Mandlov, Lda Baarov a dal). Mezi velk filmov hity, kter zaznamenaly vrazn spch i v zahrani, pat pedevm filmy Extze (reie Gustav Machat) a eka (reie Josef Rovensk). Od roku 1938 se ovem zaaly radikln mnit pomry v cel Evrop. Od chvle, kdy bylo eskoslovensko donuceno pijmout Mnichovskou dohodu, byl u jen krok ke vzniku Protektortu echy a Morava (a samostatnho Slovenskho ttu) pod kdly agresivnho hitlerovskho Nmecka. Nmeck administrativa mla samozejm velk zjem o prask Barrandovsk ateliry, kter se staly hlavnm filmovm centrem e. Na zatku vlky bylo stle mon, by v omezen me, natet esk filmy pro esk publikum, ke konci vak okletn kinematografie bojovala o peit. Filmai asto vyuvali nmt z esk historie a literatury, ale vznikly tak tituly, pedevm komedie, kter oslovovaly publikum po cel Evrop (napklad drama Non motl Frantika pa). Tyto tituly dodnes pat ke stlicm programu eskch televiznch stanic (nap. Kristin Martina Frie, v nm zila nejvt hereck osobnost 40. let Oldich Nov). S koncem vlky piel i konec soukromho podnikn v oblasti filmu . Zhy po ukonen okupace (r. 1945) byl celfilmov prmysl znrodnn . Mezi dal povlen poiny v oblasti filmu patilo jednak zaloen Akademie mzickch umn s filmovou fakultou (FAMU) a tak r. 1946 ustaven filmovho festivalu v Marinskch Lznch, kter byl pozdji pesunut do Karlovch Var, aby se z nj postupem asu stala nejvt tuzemsk filmov pehldka - Mezinrodn filmov festival Karlovy Vary. V noru 1948 vak eskoslovenskou republiku postihla dal rna v podob pevzet moci autoritativn Komunistickou stranou, kter ovldla i film. Nastolila oficiln dramaturgii v duchu socialistickho realismu a eskoslovensk film znovu trpl cenzurou a propagandismem. Krom nkolika mlo zajmavch hranch titul (snad nejspnj esk film vech dob, pohdka Pyn princezna, reie Boivoj Zeman) vznikl velk poet jedinench film animovanch . V padestch letech natoili krsn filmy vrazn tvrci, nap. Karel Zeman prkopnk trikovho filmu (spn filmy jako Cesta do pravku nebo Vynlez zkzy kombinovaly hran a animovan film) nebo Ji Trnka zakladatel modernho loutkovho filmu. Na konci padestch let se zrodil jet jeden fenomn esk kultury. Tm byl projekt renomovanho filmovho a divadelnho reisra Alfrda Radoka nazvan Laterna magika . Pedstaven, kter velmi poetizujcm zpsobem kombinovala divadlo, tanec a film, mla premiru na svtov vstav EXPO 58 v Bruselu, kde si zskala nesmrnou popularitu. Alfrd Radok a jeho spolupracovnci pivezli z Bruselu do Prahy zlatou medaili.

S potkem edestch let pilo uvolnn politickch pomr a umonilo tak nstup jedn z nejslavnjch dob eskho filmu nov vlny (nazvan po francouzskm vzoru). Nejvraznjm pedchdcem nov vlny a pozdji jejm hlavnm pedstavitelem se stal Milo Forman, kter roku 1963 natoil prvn esk film podle vzoru cinma-vrit, ern Petr. Forman natoil v eskoslovensku jet dva filmy (Lsky jedn plavovlsky, 1965 a Ho, m panenko, 1967), ne roku 1968 emigroval do Spojench stt americkch (kde natoil adu znamenitch film se svm stlm spolupracovnkem, kameramanem Miroslavem Ondkem). V edestch letech natoili sv mistrovsk dla dal Formanovi filmov spolupracovnci Ivan Passer Intimn osvtlen, 1966 (Passer pozdji tak emigroval a natel v USA) a Jaroslav Papouek Ecce Homo Homolka, 1969. Vlastn jdro nov vlny tvoili mlad absolventi FAMU Ji Menzel, Vra Chytilov, Jan Nmec a dal. Uvolnn pomr se snaili vyuvat vichni tvrci (nap. reisr Otakar Vvra , kter debutoval ji za protektortu, natoil historick film o arodjnickch procesech v sedmnctm stolet, Kladivo na arodjnice, v jeho pozad lze st jasnou obalobu stalinskch padestch let). Vznikaly psobiv filmy, kter v sob nesly nov, komplexnj pohledy na vlku (nap. Dmanty noci, reie J. Nmec, ale hlavn Obchod na korze, reie Elmar Klos a Jn Kadr , a Oste sledovan vlaky, reie J. Menzel , kter v letech 1965 a 1966 ocenila americk Filmov akademie Oskarem pro nejlep cizojazyn film). Dalm tmatem byla dvn historie (nap. Markta Lazarov, reie Frantiek Vlil ) i historie nedvn (Spalova mrtvol, reie Juraj Herz , Vichni dob rodci, reie V. Jasn , Skivnci na niti, reie J. Menzel). Zobrazovny byly tak pomry souasn (ert, reie Jaromil Jire, podle knihy Milana Kundery). Vedle Laterny magiky se v hlavch eskch tvrc zrodil dal nevedn filmov projekt. Tm byl Kinoautomat , "prvn interaktivn film na svt", kter si divci mohli zastavovat v prbhu dje. Setkal se s asnm spchem pi sv prezentaci na veletrhu EXPO 67 v Montrealu. Po invazi vojsk Varavsk smlouvy v srpnu 1968 nsledovala dal velk vlna emigrace nejen filma . Filmov poetika edestch let byla nenvratn ztracena a tvrci nov vlny mli (pokud neemigrovali) minimln v prvn polovin sedmdestch let zkaz natet. Mnoho film se nesmlo promtat a nkter z nich (kter nejosteji kritizovaly komunistick reim) byly cenzory zabaveny tyto se oznauj jako tzv. trezorov filmy (nap. Spalova mrtvol, Skivnci na niti, Ucho, Vichni dob rodci a dal). Filmy s dtskou tematikou bylo umonno natet i jinak nepohodlnm autorm (nap. Karel Kachya U zase sku pes kalue, r. 1967 podle romnu Alana Marshalla). Velmi populrnm komedilnm subnrem se stala blzniv komedie a parodie. S humorem specifickm pro esk prosted a prakticky nepenosnm do zahrani pila autorsk dvojice Zdenk Svrk a Ladislav Smoljak psobc jak na divadle, tak ve filmu.