Speciln analzy

ervenec 2013

Struktura novch operanch program na roky 2014-2020 v R

Jan Jedlika
EU OFFICE esk spoitelna, a.s. Budjovick 1518/13a,b 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420 224 641 301 EU_office@csas.cz http://www.csas.cz/eu

EU Office esk spoitelny

EU OFFICE

Jan eskJedlika spoitelna, a.s.

O lbrachtova 1929/62 jjedlicka@csas.cz 140 00 Praha 4 te l.: +4 20 2 61 015 073 019 +420 956 718
idlouha@csas.cz fa x: +420 261 073 004 Iva Dlouh

+420 956 718 014

EJana U_ofMajchrkov fice@csas.cz

+420 956 718 012 jmajchrakova@csas.cz

Petr Zahradnk

++420 420 2 61 0 73 013 019 956 718

tkozelsky@csas.cz

Tom Kozelsk

Jan Jedlika

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

vod
Budouc nastaven dotac ze strukturlnch fond EU v na zemi po roce 2013 by mlo ukonit nae neslavn prvenstv v jedn discipln. esk republika by ji nemla bt zem s relativn nejvtm potem operanch program vzhledem ke sv velikosti a cel dotan systm by se ml zjednoduit. Na druhou stranu nebudeme ji ani premiantem v oblasti celkov zskan alokace z evropskch fond na jednoho obyvatele. esk republika bohatne a to se odr i na snen celkov stky, kterou budeme mt k dispozici. Namsto 26,7 miliard eur v souasnm obdob 2007-2013 ns ek jen 20,5 miliardy eur. Vzhledem k reln absorpn kapacit tuzemskch subjekt je to vak stle vysok stka. Ji na podzim loskho roku bylo vldou schvleno, e hlavn st pomoci z evropskch fond v R bude realiztorm projekt proudit prostednictvm 8 operanch program namsto dosavadnch 17 OP. Ministerstvo pro mstn rozvoj, kter je orgnem odpovdnm za koordinaci ppravy budoucho programovacho obdob, slibuje i zjednoduen administrativy pi dn o dotaci zavedenm jednotnch, standardizovanch pravidel. Pehled operanch program v R pro obdob 2014-2020 OP Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) OP Vzkum, vvoj a vzdlvn (OP VVV) OP Zamstnanost (OP Z) OP Doprava (OP D) OP ivotn prosted (OP P) Integrovan regionln operan program (IROP) OP Praha - pl rstu R (OP PPR) OP Technick pomoc (OP TP) 10x OP cle Evropsk zemn spoluprce Program rozvoje venkova (PRV) OP Rybstv (OPR) Zdroj: MMR

Nemla by se tak opakovat situace, e know-how adatele pi zskn dotace napkl ad z Operanho programu ivotn prosted mu bylo pi dn o dotaci z ROP Severozpad zbyten.

Hlavn principy
Jednm z hlavnch princip novho programovacho obdob m bt strategick zamen a propojovn. Intervence operanch program mus smrovat k naplovn cl strategie Evropa 2020, Nrodnho programu reforem a Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti. Z dvodu zajitn maximlnch synergi by mly bt podpoen projekty vychzet z globlnjch rozvojovch strategi definovanch v Integrovanch plnech rozvoje mst (IPRM), Integrovanch plnech rozvoje zem (IPR) a Integrovanch teritorilnch investicch (ITI). Oproti stvajcmu obdob by mly podpoen projekty jet vce respektovat kritrium konkurenceschopnosti. Nov opraven nmst v ele se zrekonstruovanou kanou sice zpjemn ivot tamjch oban, nicmn ke zven konkurenceschopnosti danho msta, regionu ani republiky pli nepispje. Receptem je spe pestavba nevyuitho zemdlskho brownfieldu na nov vdeck laboratoe ve spoluprci s mstn univerzitou. Kritrium konkurenceschopnosti nabv podobu principu 3I: Instituce (efektivn a vkonn), Infrastruktura (dopravn, energetick, telekomunikan a informan) a Inovace (podpora inovanho potencilu ekonomik y). Posilovn konkurenceschopnosti by se nemlo tak jako v minulosti dostvat do stetu s principy trn konkurence. Operan programy by mly podporovat pouze ta odvtv a sektory, kde dochz k selhn trhu, i kde trn prosted neexistuje. V podnikatelskm prosted by se proto krom dotan formy pomoci mly mnohem vce vyuvat tzv. nvratn finann nstroje. Ty budou mt podobu pjek, garanc i pmch kapitlovch investic a jak ji z jejich souhrnnho nzvu vyplv, mly by se prbn splcet a znovu reinvestovat. Objem vyplacen pomoci z fond EU prostednictvm tzv. finannch nstroj se odhaduje na necelch 10 % z celkov alokace.

STRANA 2 Z 7

EU OFFICE S, E-MAIL: EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.: +420 956 718 012

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

Nov sada operanch program

IROP
Nejvt revoluc ve struktue operanch program bude nvrat ped rok 2007. Tak po roce 2013 zde bude regionln problmy eit jednotn tzv. Integrovan regionln operan program (IROP) a struktura sedmi Regionlnch operanch program a dodatenho centrlnho IOPu zanikne. IROP se bude skldat ze ty prioritnch os. Prvn prioritn osa se vnuje zven konkurenceschopnosti zem a v jejm rmci budou financovny projekty smujc k modernizaci a rozvoji regionln silnin infrastruktury, rozvoji dopravnch systm nebo k podpoe destinanho marketingu. Druh prioritn osa se dl na dv sti. Prvn je zamena na sociln a zdravotn oblast a druh st je zamena na investice do vzdlvn, dovednost a celoivotnho uen. IROP prioritn osy (PO) PO 1: Zven konkurenceschopnosti v zem PO 2: Zkvalitnn veejnch slueb v zem PO 3: Poslen institucionln kapacity veejn sprvy PO 4: Technick pomoc Zdroj: MMR

Clem tet prioritn osy je modernizace veejn sprvy, dle pak zven transparentnosti, efektivity a elnosti proces ve veejn sprv. Cle maj veobecn zvit konkurenceschopnost esk republiky v oblasti vkonu instituc na mstn i centrln rovni. Prioritn osa Technick pomoc se zabv efektivnm zenm operanho programu. Jedn se o prezovou prioritn oblast, kter se tk ostatnch prioritnch os. Technick pomoc je obsaena ve vech operanch programech a pln zde stejnou funkci, proto ji ji v nsledujcch OP nebudeme komentovat.

OP Doprava
Druhm nejtdejm rozpotem by ml disponovat Operan program Doprava, kter navazuje na stejn nazvan souasn OP. Prvn prioritn osa bude podporovat aktivity v oblasti navazujc dopravy, aktivity vedouc ke zlepen infrastruktury mstsk a pmstsk dopravy. Dle podpo vstavbu a modernizaci elezninch trat a zavdn novch technologi. V rmci tto prioritn osy budou financovny i projekty vstavby a modernizace vnitrozemskch vodnch cest, podpory multimodln dopravy, zlepovn stavu drn infrastruktury mstsk a pmstsk dopravy. OP Doprava prioritn osy (PO) PO 1: Infrastruktura pro eleznin a dal udritelnou dopravu PO 2: Silnin infrastruktura na sti TEN-T PO 3: Silnin infrastruktura mimo s TEN-T PO 4: Technick pomoc Zdroj: MMR

Druh prioritn osa bude roziovat rozvoj silnin infrastruktury transevropsk st TEN-T, tzn. vstavbu a modernizaci silnic a dlnic. Tet prioritn osa se zam na innosti smujc ke zlepen parametr rychlostnch silnic mimo s TENT, za elem zven bezpenosti a plynulosti dopravy.

OP ivotn prosted
Stejn nzev si v letech 2014-2020 udr i Operan program ivotn prosted, kter je nejvtm kandidtem na krcen prostedk oproti souasnosti.

STRANA 3 Z 7

EU OFFICE S, E-MAIL: EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.: +420 956 718 012

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

est navrench prioritnch os sleduje nsledujc cle. Opaten podporovan v rmci prvn prioritn osy pispj k redukci zneitn povrchovch i podzemnch vod. Dle budou financovna opaten k zajitn povodov ochrany a preventivn protipovodov opaten.

OP ivotn prosted prioritn osy (PO) PO 1: Zlepovn kvality vody a sniovn rizika povodn PO 2: Zlepovn kvality ovzdu v lidskch sdlech PO 3: Odpady a materilov toky, ekologick zte a rizika

PO 4: Ochrana a pe o produ a krajinu Druh prioritn osa se sousted na intervence PO 5: Energetick spory pispvajc ke sniovn mnostv emis PO 6: Technick pomoc a zlepovn systmu sledovn, hodnocen Zdroj: MMR a pedpovdn vvoje kvality ovzdu. Tet prioritn osa se zabv opatenmi, kter pispj k pedchzen vzniku odpad a zvyovn materilnho vyuit z odpad. Dle povede k odstraovn ekologick zte, sniovn environmentlnch rizik a rozvjen systmu jejich zen. tvrt prioritn osa bude posilovat biodiverzitu a kvalitu prosted v zemnch sdlech. Pt prioritn osa bude podporovat pechod na nzkouhlkov hospodstv a energetickou innost u budov a veejnho osvtlen. Ke sniovn energetick nronosti budov pispj investice do zlepen tepeln technickch vlastnost budov.

OP Vzkum, vvoj a vzdlvn

Naopak nejvt poslen finannch prostedk se oekv u novho Operanho programu Vzkum, vvoj a vzdlvn, kter by ml v sob spojit dosavadn OP Vzkum a vvoj pro inovace a OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost. Operan program bude mt 5 prioritnch os, piem prvn z nich se zamuje na zven mezinrodn konkurenceschopnosti eskho vzkumu a ppravu pikovch odbornk se zjmem o prci ve vzkumu a vvoji. Druh osa m za cl zvyovn vyuvn potencilu veejn vzkumn sfry. OP Vzkum, vvoj a vzdlvn prioritn osy (PO) PO 1: Posilovn kapacit pro kvalitn vzkum PO 2: Rozvoj prosted pro vyuit vzkumu jako zdroje dlouhodob konkurenn vhody PO 3: Rozvoj vysokch kol PO 4: Rozvoj celoivotnho uen a rovnho pstupu ke kvalitnmu vzdln PO 5: Technick pomoc Zdroj: MMR Soust tto osy je t maximalizace dlouhodobho pnosu dosavadnch investic se zapojenm vzkumnch a vrobnch kapacit eskch podnik. Ke zlepen kvality vysokch kol m dopomoci tet osa zamen na zven relevance vysokokolskho studia pro trh prce a na profilaci vysokch kol zejmna v oblasti profesnch obor. tvrt prioritn osa se rozdluje na zven kvality vzdlvn, poslen rovnho pstupu ke vzdlvn a rozvoji celoivotnho uen.

OP Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost

Dalm rozpotov bohatm programem, kter navc jet posl, konkurenceschopnost nstupce souasnho OP Podnikn a inovace. bude OP Podnikn a inovace pro

Operan program je sloen z pti prioritnch os. Opaten prvn prioritn osy povedou ke zven inovan vkonnosti podnik, intenzity a vyuit vsledk prmyslovho vzkumu a experimentlnho vvoje v rmci konceptu inteligentn specializace. Postup realizovan v druh prioritn ose cl na zven potu novch podnikatelskch subjekt nebo zmr a ke zven marketingov pipravenosti malch a stednch podnik. Dal st smuje k vybudovn kvalitn podnikatelsk infrastruktury a k rozvoji stvajc infrastruktury pro vzdlvn v podnikatelskm sektoru.

STRANA 4 Z 7

EU OFFICE S, E-MAIL: EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.: +420 956 718 012

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

OP Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost prioritn osy (PO) PO 1: Rozvoj podnikn zaloen na podpoe vzkumu, vvoje a inovac PO 2: Rozvoj infrastruktury a slueb podporujcch podnikn ve znalostn ekonomice a internacionalizace podnikn PO 3: Udriteln hospodaen s energi a rozvoj inovac v energetice PO 4: Rozvoj vysokorychlostnch pstupovch st k internetu a podpora modernch informanch a komunikanch technologi PO 5: Technick pomoc Zdroj: MMR Aktivity spolufinancovan v rmci tet prioritn osy povedou ke zven podlu vroby energie z obnovitelnch zdroj, ke sniovn energetick nronosti podnikatelskho sektoru a rozvjen energetickch slueb, k modernizaci a rozvoji distribunch st nebo k vtmu uplatnn inovac v energetice. Opaten realizovan ve tvrt ose napomohou ke zvten pokryt vysokorychlostnm pstupem k internetu a k rozvoji pokroilch komunikanch technologi.

OP Zamstnanost
Poslenm rozpotem by ml disponovat i nstupce dosavadnho OP LZZ tedy Operan program Zamstnanost. Nov operan program Zamstnanost bude sloen z pti prioritnch os. Ta prvn bude vnovna zvyovn znalost a kompetenc zamstnanc stejn jako tmatu sladn soukromho a pracovnho ivota nebo modernizaci veejnch slueb zamstnanosti. Druh prioritn osa se zam na podporu socilnho zaleovn, sociln podnikn a na zven uplatnitelnosti osob sociln vylouench nebo ohroench socilnm vylouenm na trh prce. OP Zamstnanost prioritn osy (PO) PO 1: Podpora zamstnanosti a adaptability pracovn sly PO 2: Sociln integrace a boj s chudobou PO 3: Sociln inovace a mezinrodn spoluprce

Tet prioritn osa se zamuje na mezinrodn PO 4: Efektivn veejn sprva spoluprci v oblasti socilnho zaleovn, boje proti PO 5: Technick pomoc chudob, pstupu k zamstnvn pro uchazee Zdroj: MMR a neaktivn osoby apod. Smyslem tvrt prioritn osy je posilovat institucionln kapacitu a vkonnost tuzemsk veejn sprvy a mstn samosprvy i sniovat administrativn a regulatorn zt.

OP Technick pomoc
Nejmenm operanm programem by ml zstat OP Technick pomoc, ze kterho je financovno zen evropsk dotan politiky v esk republice. V novm programovacm obdob 2014 a 2020 bude disponovat tymi prioritnmi osami. Clem prvn z nich je podpora aktivit smujcch k naplnn cl Dohody o partnerstv a koordinaci zen fond. Druh osa povede k zabezpeen jednotnho monitorovacho systmu strukturlnch fond v R. OP Technick pomoc prioritn osy (PO) PO 1: zen a koordinace Dohody o partnerstv PO 2: Jednotn monitorovac systm

PO 3: Rozvoj lidskch zdroj na rovni Dohody o partnerstv Aktivity podporovan v tto prioritn ose budou PO 4: Zajitn absorpn kapacity smovat k udren vysokho standardu Zdroj: MMR administrativn kapacity a prohlubovn kvalifikace pslunch pracovnk dcch orgn. Hlavnm clem posledn tvrt prioritn osy je prostednictvm podpory zajistit efektivn rozvoj absorpn kapacity z centrln rovn.

OP Praha pl rstu
Na rovni dotac pro Prahu tak dojde ke zjednoduen. Msto dosavadnch OP Praha -Adaptabilita a OP PrahaKonkurenceschopnost se meme tit na jednotn OP Praha pl rstu.

STRANA 5 Z 7

EU OFFICE S, E-MAIL: EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.: +420 956 718 012

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

Intervence jednotnho operanho programu pro Prahu budou rozloeny do esti prioritnch os. Prvn z nich sleduje naplnn cle poslen vzkumu, technologickho rozvoje a inovac. Hlavnm elem podpory je tak stimulovat vyuvn vsledk vzkumu a vvoje v aplikan sfe, veejn i komern. Druh prioritn osa se zabv podporou praskch malch a stednch podnikatel prostednictvm vytvoen kvalitn a kapacitn dostaten infrastruktury a slueb pro podnikn (nap. podnikatelsk centra, inkubtory).

OP Praha - pl rstu prioritn osy (PO) PO 1: Poslen vzkumu, technologickho rozvoje a inovac PO 2: Zven konkurenceschopnosti MSP PO 3: Udriteln mobilita a energetick spory PO 4: Podpora socilnho zaleovn a boj proti chudob PO 5: Vzdln a vzdlanost PO 6: Technick pomoc Zdroj: MMR

Prask projekty z oblasti sniovn energetick nronosti budov (zateplovn, rekuperace, vyuit OZE), zvyovn energetick innosti v doprav a podpory vyuit veejn dopravy, budou financovny v rmci tet prioritn osy. Nsledujc prioritn osa je obdobou OP Zamstnanost na prask rovni a vnuje se rozvoji socilnch slueb s clem podpoit sociln zaleovn a omezovat chudobu. Pt prioritn osa cl na podporu kolstv na vech jeho rovnch: od pedkolnho, pes zkladn a stedn a po vysokokolsk. V rmci tto osy by mly zskat finann asistenci i projekty na propojovn vysokch kol, vdecko-vzkumnch zazen a podnikatelskho sektoru.

Operan programy cle Evropsk zemn spoluprce

V budoucm programovacm obdob by ml bt kladen draz i na zahranin projekty, kter jsou eeny minimln dvma subjekty z minimln dvou zem, v rmci cle Evropsk zemn spoluprce. esk republika se bude astnit nsledujcch operanch program na rznm regionlnm stupni: Peshranin programy: OP esk republika Polsk republika OP Slovensk republika esk republika OP Rakousko esk republika OP Svobodn stt Bavorsko esk republika OP Svobodn stt Sasko esk republika Nadnrodn a mezinrodn spoluprce: OP nadnrodn spoluprce Central Europe OP nadnrodn spoluprce Danube OP meziregionln spoluprce INTERREG C OP ESPON OP INTERACT

Programy financovan z EZFRV a ENRF

Strukturu novch dotanch program budou tvoit i operan programy financovan z Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), respektive z Evropskho nmonho a rybskho fondu (ENRF). Z prvn jmenovanho fondu bude financovn nov Program rozvoje venkova (PRV), kter bude eit strukturln problmy na venkovsk rovni. Z PRVu by se mly financovat projekty zamen na zven konkurenceschopnosti zemdlskch, lesnickch a potravinskch podnik, poslen zamstnanosti venkova pi zachovn trval udritelnosti a zohlednn prodnch znevhodnn venkovskch oblast, obnovu, zachovn a zeslen mstnch ekosystm, podporu efektivnho vyuvn energetickch zdroj a pechod na nzkouhlkov venkovsk hospodaen i na sociln zaleovn a potrn chudoby na venkov.

STRANA 6 Z 7

EU OFFICE S, E-MAIL: EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.: +420 956 718 012

STRUKTURA NOVCH OP NA ROKY 2014-2020 V R

ERVENEC 2013

Objemov menm programem bude Operan program Rybstv. Podpora z tohoto programu bude zamena na ekologicky udritelnou akvakulturu a innosti v odvtv akvakultury, kter jsou vysoce etrn k ivotnmu prosted, i na zvyovn konkurenceschopnosti odvtv rybstv prostednictvm produktivnch investic do akvakultury a rozvoje inovanch aktivit s drazem na penos a zavdn technologi do podnik.

Zvr
Tak v novm programovacm obdob se pedpokld, e vtina projekt zejmna investin povahy bude muset bt pedfinancovna z externch zdroj. Ve zle na nastaven ze strany dcch orgn. Ve vtin ppad bude dc orgn (vcn pslun ministerstvo) dotace uvolovat zptn po ukonen jednotlivch etap projektu. U komernch projekt se navc budou uplatovat pravidla veejn podpory, kter by se mla oproti stvajcmu programovacmu obdob jet zpsnit. Zatmco nyn mohou velc podnikatel s potem zamstnanc nad 250 osob zskat investin dotaci ve vi 40 % (a stedn podnikatel o 10 procentnch bod vce a mal o 20 procentnch bod vce), do budoucna by se tato tzv. intenzita veejn podpory snila na 25 % pro velk podnikatele, resp. 35 % a 45 % pro stedn a mal podniky. Tuzemt realiztoi projekt z ad veejnho sektoru, kraj, municipalit, podnikatel a neziskovho sektoru ji v souasnm obdob zskali dostatek zkuenost s realizac a zenm projekt podpoench z fond EU a ekaj na pipravenost pslunch sttnch orgn cel nov dotan systm spustit. A zde jsme pomrn pesimistit. Akoliv nov programovac obdob zan ji 1. 1. 2014, prvn vzvy k pedkldn dost o dotaci pedpokldme a zvrem roku 2014.

Tato publikace je povaovna za doplkov zdroj informac poskytnutch naim klientm. Na informace uveden v n nelze pohlet tak, jako by lo o daje nezvratn a nezmniteln. Publikace je zaloena na nejlepch informanch zdrojch dostupnch v dob tisku. Pouit informan zdroje jsou veobecn povaovan za spolehliv, avak esk spoitelna, a.s. ani jej poboky i zamstnanci neru za sprvnost a plnost informac. Autoi povauj za slunost, e pi pouit jakkoliv sti tohoto dokumentu, bude uivatelem informac tento zdroj uveden.