esk legie a id

V idovsk sfe existuj dv velk tendence: komunizmus a sionizmus. Ob metody vedou ke stejnmu cli, toti ke konenmu vtzstv vldy nad celm svtem. To je nutn podmnka, aby piel na svt svtovldce Mesi. Nesta hegemonie jakou dnes mme. A neukod, kdy se poet neid zredukuje, co spn provozoval rusk id Trock (plnovanm hladomorem a popravami destek milion lid). Po roce 1917 se zdlo, e na svt vyhraje bolevizmus, neboli svtov revoluce Trockho. Kdy ale v roce 1991 zvtzil sionizmus, id narz komunismus odvrhli, jakoby nikdy neexistoval. To vak neznamen, e se neme vrtit. Anglie byla nejmilej dtko mezinrodnho organizovanho judaizmu v dob, kdy neexistoval stt Izrael. U od reformace a krle Jindicha Osmho, Anglie byla ztlesnnm Izraele. USA jsou postaveny od samho zrodu, pod pltm svobody vyznn, na judaizmu v rznch formch protestantizmu. Do konce 19. stolet id vyuvali vojensk sly Britsk imprie, avak jakmile se USA staly nejprmyslovj zem svta, vyuili sly Ameriky k zaloen sttu Izrael tm, e oslabili evropsk stty. Rusko i Nmecko se staly pro sionisty nepotebnmi, tm sp Rakousko-Uhersko. V dvactm stolet pro Ameriku bylo uiten vyvolat vlky mezi Nmeckem a Ruskem, stejn jako potkem 19. stolet byly uiten pro Anglii vlky mezi Franci a Ruskem. Rusko u od Petra Velikho poslun plnilo plny anglickch id a Francouzi si to ani neuvdomovali. NENVIST SIONIST K CAROVI Anglick premir Dizraeli (okolo 1850) ekl : "Zhadn rusk diplomacie, kter tolik znepokojuje zpadn zem, je dlo id." Diky Rusku, Anglie pln vystrila svho konkurenta z Ameriky. Mlokdo v, e prv za rusko-napoleonsk vlky r.1812 se v Americe odehrla tak zvan anglo-americk vlka, rovn 1812 ! Dky intrikm Rotschilda, Napoleon pohbil svou dosud vtzc armdu na bitevnch polch dalekho Ruska, kter by mu nemohlo poslouit ani jako trofej. Pedtm Francii patila Kanada i cel divok zpad, ponaje Luisianou a k Pacifiku. Tehdy jet Roschild ml v myslu Ameriku zniit, aby nekonkurovala jeho buldozeru, Anglii. Nicmn jednota Ameriky byla zachrnna jednak pomoc Francie a levnou prodej Luisiany, jednak Ruskem. Vte o tom, e za tto tak zvan obansk vlky, car Alexandr poslal svou baltskou flotilu do New Yorku a tichoocenskou do San Francisca ? Tento fakt, stejn jako carovu pozici na vdesk konferenci, Rotschild Rusku nikdy neodpustil.

Pokusy donutit cara k poslunosti zklamaly, sionist se tedy rozhodli k jeho svren. Cel 19. stolet je nepetrit pprava k revoluci. Rusk mlde jezdila studovat na zpad, odkud pivela podvratn mylenky, tiskly se asopisy, zakldaly se rzn spolky a politick krouky, organizovaly atentty na cara (jeden car jich peil tolik, e se to pestalo potat...). V beznu 1854 vetern z bitvy u Waterloo lord Raglan vysadil 22 tisc anglickch vojk v Krymu a souasn Anglie napadla Peterburk. Car jej vak ubrnil. Dnes nm et historici tvrd, e za Rakouska jsme ili v tlaku a e za autokratickho ruskho reimu byla nesvoboda. Moje rodie ili za Rakouska, ddeek byl v Americe a podle nho tam to nebylo lep. Mluvil jsem s lidmi, kte proili mld v carskm Rusku a z jejich vyprvn usuzuji, e jak za cara, tak i za csae pna se ilo sp svobodnji, ne ijeme dnes. Vidme to i v literatue. Nebyl ovem internet a nebyla ropa, dky kter meme rychleji cestovat a dobe si t. Dnes, na zatku 21. stolet, hlavnm buldozrem stnov svtovldy, nebo jak se k "JEJICH" vldy, jsou prozatm USA. Britskou i nakonec postihlo to, co "ONI" plnovali pvodn pro USA, toti rozdroben. Cel 20. stolet USA bohatly dky vzjemnmu sebeznien Nmecka a Ruska a dky nikm neruenmu rozkrdn mench zem cel planety. Francie a panlsko toti byly vyazeny ze hry u stolet pedtm. LP ryvky z knihy prof. A. P. Stolenikova "Rehabilitace nebude", kapitola 15:

DOBR VOJK VEJK

esk prapory se formovaly za prvn sv. vlky nejen v Rusku, ale i ve Francii a v Italii. Rekrutovali se i v USA a po celm svt, hlavn mezi idy. Dobrovolnci - "internacionalist", jak se pozdji kalo ve panlsku - byli vtinou pesunuti do Ruska. V Masarykov biografii (Edward Polson Newman, The making of a State, 1960) se pe o 92.000 z Ruska, 12.000 z Francie, 24.000 z Itlie plus 54.000 dobrovolnk, to by dlalo asi 182.000 lid. Ale dejme tomu, e 50 tisc ozbrojench ech se ocitlo na ruskm zem jako rakout zajatci. Ze zatku byli odzbrojeni. Pak njak chytrk ml npad je znovu ozbrojit a poslat proti Nmcm. Ozbrojen ech byla vlastn diverze proti Rusku a dolo k n jet za cara. Carsk armda vak namtala, e lid, kte pli nebojovali za svoje Rakousko, nebudou se rvt za ciz Rusko a lehko ho zrad. Tak se pozdji i stalo. Z mrtvho bodu se vc hnula a po beznov "buroazn" revoluci. Teprve 9. jna 1917 socialistick premir Kerenskij uznal nezvislou s. armdu, formln vedenou Masarykem, ve skutenosti Amerikou; veleli j francouzt, italt a rut generlov. tyi nedle ped bolevickm pevratem ! Dvodem uznn bylo zejm to, e mezi s. zajatci bylo znan mnostv id. id neradi bojuj jako prost vojci. V hodnosti politickho komisae nebo dstojnka, to je nco jinho ! V rusko-japonsk vlce z 20 tisc id hned prvn msc se 18 tisc dalo zajmout. To sam na sovtsko-nmeck front - rut id se vzdvali Nmcm, zatmco nmet, et a rakout se vzdvali Rusm. Richard Goldhurst v knize The midnight war pe, e 1. prask pluk pochodoval do zajet v pln zbroji i s hrajc kapelou vpedu.

Jednm z tch eskch zajatc byl i autor Dobrho vojka vejka. Otec Hakv byl esk id, jmnem Josef, matka snad byla eka. Jaroslav hned po skonen koly se stal povaleem se sklonem k alkoholu. V knize eskho autora Radko Pytlka se popisuje, jak byl znm jako alkoholik a vn nvtvnk praskch putyk, policejnch stanic a psychiatrickch nemocnic. Jeho ze pemlouval prvn Hakovu enu k rozvodu s alkoholikem a zpustlkem. Haek byl jednm z tch legion, kte peli na stranu Trockho zcela oteven. Sm vyprv, jak s ostatnmi eskmi boleviky se setkali v Moskv s pedsedou VCIK Jakovem Sverdlovem. Pe: "Sverdlov velmi pomohl eskm komunistm. ei byli spokojeni besedou." Haek dostal za kol agitovat mezi echy pro Trockho Rudou armdu. Haek potom spn komisaoval v Rud armd. To mu nakonec nevadilo, aby s ostatnmi echy sml odplout z Vladivostoku i se vm, co nakradl, co je vmluvn samo o sob. V Praze u nepracoval, ml plno penz. V hospod diktoval svho vejka a chlastal, od eho tak zemel ve vku 40 let. Jestlie podle vejka rakousko-uhersk armda se sestvala z idiot, jej protivnk, rusk armda, nebyla lep. Nen divu, e vejk byl zaazen mezi idovsk hrdiny typu Sancho Pancha, Tyla Ullenspiegela a Haek sm mezi idovsk veliiny: Rabelais, Cervantes, Charles de Coster. vejk je idiotsk apologie pacifizmu v moment, kdy je teba hjit vlast. Je zajmav, e idovt autoi jinch zem Haka koprovali : A. Zweig pin nmeckou armdu (Skandl kolem seranta Gri), V. Vojnovi pe paskvil na rudou armdu (Neobyejn phody vojka Ivana onkina), atd.

Systm je prost. Zatmco jejich organizace provokuj vlky na oslaben neidovskch nrod, idov sami nechtj se jich zastnit a pokud mohou, usazuj se pechodn dl od konfliktu. Kdo ve vech vlkch, pokud nejsou v zjmu Izraele, je nejhorlivjm pacifistou? id. To vysvtluje, pro v dob vietnamsk vlky byl v americkm tisku chvlen pacifismus, zatmco za vlek ve stedn Asii (Irk), kter b v zjmu Izraele, je pacifismus div ne pestupkem.

SPOLUPRCE MASARYKA S BOLEVIKY

dn obansk vlka v Rusku neexistovala, existovala pouze vlka ruskho nroda proti okupantm, kte byli nstrojem v rukch idovsk internacionly. Bolevici zvtzili, protoe zjmy t id byli momentln shodn : Wilsona-Volfsona, Masaryka a Trockho-Bronsteina. Hned po rusk ("buroazn") revoluci 20. bezna 1917, Masaryk byl jmenovn velitelem s. vojsk v Rusku a odjel z Londna do Peterburku, jak ostatn pioni, na anglick lodi pes Stockholm. Dojel tam 16. kvtna. Lenin dojel u v dubnu, o nco pozdji Trock. Zajmav je vimnout si, e falen pas Masarykovi vystavil osobn f Scotland Yardu, a povate jen, na jmno Marsden ! Viktor Marsden byl znm anglick novin a pozdji pekladatel Protokol sionskch mudrc, po jejich vydn r.1921 zhadn zemel. V pedmluv k Masarykov biografii Eduarda Newmana, sir Robert Bruce-Lockhard (znm z eskho vysln "Vol Londn", poz. pekl.) nazv Masaryka "Prask mudrc", chyb jen slvko "sionsk". V komunik koalice Antanta z 12.1.1917 (tedy ped vstupem do vlky USA) se pe "osvobozen od cizho jha ital, slovan, rumun a echoslovk". To posledn slovo pr tam vnutil Masaryk. Z jakho titulu se mohl Masaryk vecpat do kabinet hlavnch spojenc a dlat opravy v mezinrodnch dokumentech? Oficiln byl nanejv na seznamu vlastizrdc. Zde je mon jedin odpov. Stejn jak i Trock, Chaim Vecman nebo plukovnk House, Masaryk byl emisarem idovsk internacionly.

Po vypuknut vlky Masaryk vyvinul aktivitu v Rusku, dokonce vystupoval na mtingu v Alexandrov divadle v Peterburku. Bolevici mu nijak nebrnili v innosti a kdy si vybrali hlavnm mstem Moskvu, esk Nrodn svaz se tak pesthoval. Za americk penze! V Moskv sdlily tedy dv vldy - bolevick a Masarykova nelegln - ob spe idovsk. Masaryk, s pomoc prosionistickch vld USA, Anglie, Francie, Italie a agent uvnit Ruska, sebral armdu mezinrodnch dobrovolnk, kter vyplnila prvn kol dan sionisty, znemonit nvrat Nmc na zpadn frontu. Pozdji, druhm kolem Masarykovm se stala likvidace rusk bl armdy. ei plnili tyto koly. Na Sibii se nahromadilo pes milion nmeckch a rakouskch zajatc, kte se vraceli dom po uzaven separtnho mru Leninem v noru 1918. Je zajmav, jakm smrem se vraceli - jako ei, pes Vladivostok? Kdepak ! Jeli pmo na zpad. Z toho je vidt, e ani echm nic nemohlo zabrnit jet se dom na zpad, nebt Masarykova rozkazu. Na zastvkch pi kiovn vlak mezi legioni a nmeckmi zajatci dochzelo ke stetm. Jeliko et internacionalist byli po zuby ozbrojeni a Nmci mli hol ruce, d se rovnou mluvit o exekuci. Zavradn prohlsili za obti ruskho zvrstva. Jen mlo Nmc peilo setkn s "echosobkami". Je dostatek dkaz o tom, e Ameriani a ei bojovali ve skutenosti za boleviky proti Kolakovi. Na pklad, kdy Kolak chtl zastavit postup Amerian a vyhodit tunely pobl Bajkalskho jezera, esk generl Gajda mu v tom zabrnil. Dostal za to od krle George Ptho anglick d. Nebo ten fakt, e ei nezachrnili cara ped exekuc, a k tomu mli monost. Cel rodina byla zastelena v Jekatrinburku dne

16. ervna. ei veli do msta teprve 25. ervna. Na co ekali, im se zabvali ? Pr "systematickm proesvnm les". A propak proesvali lesy? Hledali zbran? Nesmysl, nebo Trock teprv v dubnu zaal organizovat Rudou armdu. Tet kol, zajistit vtzstv rudch, byl sven Trockmu. Od Amerian dostal Trock obrnn vlak s kulomety, tak tk, e jej musely thnout dv obrnn lokomotivy. Byl v nm i sekretarit, restaurace, carsk vagon Trockho, koupelna a sauna, vagon oddychu, telegraf a radiovysila, tiskly se tam noviny. Podobn vstelek americk technologie mli i ei. Vlak ml i citernu s benzinem a ohromnou gar, odkud mohly rychle vyjdt obrnn osobn i nkladn auta stovky km od trat. Ale vrame se do jara 1918 : ei byli soustedni na Ukrajin, hlavn v Kyjev, ale mli sv zstupce v Moskv v esk nrodn rad, kter pedsedal Juraj Klesenda a Prokop Maxa. U 7. nora 1918 Masaryk podepsal s Muravjovem, emisrem Trockho, smlouvu o spoluprci ! Tim ei dali Kyjev bez boje do sprvy trockistm. Avak msc pot museli z Kyjevu utkat. Po Trockho odmtnut Leninova Brest-Litovskho mru, Ukrajinsk rada toti podala o pomoc Nmecko, zem, v kter Trockho sen o svtov revoluci se rozplynul. Nmci zaali rychle postupovat a zabrat ukrajinsk zem. ei thli smrem na Penzu, jen tak tak e jim uklouzli. Dokonce na jeden jejich eeln Nmci stleli. Kdyby Nmcm neunikli, mohlo to zachrnit Kolaka a SSSR by nikdy neexistoval ! Jene dostali se a do Penzy, odkud na rozkaz Masaryka, tedy na rozkaz z USA, se vydali okupovat sibiskou magistrlu. Pomyslete jen : byla-li ta eleznice uiten pro Ameriku, jak ivotn dleit musela bt pro

Kolaka! Bez n byl beznadjn izolovn v nesmrnch prostorch Sibie. Uboh car, co vecko jen neudlal pro rozpad sv e: dal svobodu spodin nroda, z lokln vlky udlal svtovou, v tk chvli opustil korb (podepsal abdikaci); a postavil magistrlu! Kdyby ta neexistovala, Trock by Kolaka z Moskvy nikdy nedostal a USA z Vladivostoku tak ne. Uznvm, e bez magistrly Kolak by se do Moskvy tko dostval, ale porazit ho bylo nemon.

ANABZE
eleznice vedla z Penzy do Samary a dle do ejabinsku na Urale, kde zanala Sibi. Aby ovldli magistrlu, ei ji rozdlili na nkolik kousk. Kapitn eek a 8 tisc mu vzalo pod svou kontrolu sek z Penzy do eljabinska. Zrdce rusk armdy, id eskho pvodu, generl rusk carsk armdy Bruno Vojcechovsk s 10. tisci legioni kontroloval sek eljabinsk-Omsk. Rudolf Gajda s 5 tisci legioni vzalo kontrolu z Omska do Krasnojarsku. Dl na vchod ei nepronikli - tam jim pomohla americk a japonsk armda. echoslovci natolik zeslili, e 18.5.1918 v eljabinsku organizovali sjezd s. armdy. Msto bylo v rukch bolevik. Kdo byl komisaem v eljabinsku? - Sadputskij. Na sjezdu inkovala i delegtka Trockho, madam Jekatrina Brekovskaja, idovka, zvali ji "matkou revoluce". ei zvolili i svj VCIK (Prozatmn Centrln vkonn vbor), tedy velitelstv armdy, kter dostvalo pes Masaryka pokyny od americkho prezidenta. Maxa se souhlasem Masarykovm a jmnem esk nrodn rady poslal z Moskvy na eljabinsk sjezd legionm rozkaz vydat zbran bolevikm. Legioni neuposlechli, protoe jednoho z nich bolevici zatkli za vradu maarskho zajatce. Co si to ti Rusov na ns dovoluj? ei zatoili na mstn sovt, osvobodili svho lovka a za odmnu vybili cel arsenl. Nakonec rud komisa incident urovnal, ale vztahy mezi legioni a boleviky pestali bt takovmi, jak by si Ameriani pli. Je pochopiteln, e kdyby ei, ozbrojeni po zuby, odjeli po magistrle na vchod ve svch 20 tisci vagonech nakradenho majetku, nikdo by si netroufl jim v tom brnit. Nepotebovali rozbjet drhu na sektory, zabrat ndra a dlouhodob eleznici kontrolovat, nebylo teba brnit se tokm Kolaka.

Bohuel, USA dala echm strategick kol udret magistrlu tak dlouho, dokud rusk armda veden Kolakem, nezeme v izolaci na Sibii a nerozpadne se pod toky rud i esk armdy. Dobe to vymysleli ve Washingonu. Mstn bolevick klika takov strategie nebyla schopna. Vte, co echm ekl prezident Wilson? e Ameriani a Japonci berou pod kontrolu zbytek eleznice z Irkutsku do Vladivostoku. Tm cel magistrla byla odebrna od admirla Kolaka, jeho armda se tak octla v pasti. lo tedy o spolen koordinovan postupy americkch, japonskch a eskoslovenskch vojsk proti rusk nrodn armd. Dodejte k tomu toky Trockho, ktermu na Sibii pomh 50 tisc ech... jakou ml Kolak nadji ? dnou. Byli to ei, kdo rozbil armdu Kolaka, zajali jej a vydali bolevikm ! Vimli jste si, jak jsou dezinformovni teni na zpad ? k se jim, e ei a Amerikni bojovali s rudmi, co je primitivn, sprost le. Ale ten, jako vdy, spokoj se l a odpov dle nehloub. Nedolo mu dosud, e historick pravda nen pokryta jednou, nbr nkolika vrstvami l. V The Quarterly Journal of Military History (2001, Vol. 13) se pe: Pouze pi kontrole eleznice armda me pevet vojska, zbran, proviant. Trassibisk eleznice byla dvojnsobn dleit, protoe dovolovala vjezd ze Sibie do evropsk sti Ruska. V asopise jsou fotografie. Pohlete na americk obrnn vlak ech. Trock ml taky takov. Tehdy to byl nejmodernj zzrak americk technologie, zdaleka ne nco pedpotopnho, co vidme v sovtskch filmech o revoluci. Takov vlaky bylo

mon zniit pouze dalekonosnou artileri, kterou Kolak neml. A te hdejte, kdo po odjezdu ech zabral ty skvl americk obrnn vlaky ? Sprvn, Trock, mu, kter zabral pro sebe i lecos jinho. Od toho okamiku Rud armda se stala nejmocnj silou od "tajgy a do britskch mo"! Vzpomete na Pasternakv "Doktor ivago", jak rud obrnn vlak se bl k neposlun vesnici a srovnv ji se zem... Otzka: Za kolik dn lo dojet vlakem z Penzy do Vladivostoku ? Odpov: za 7 dn. I kdy uvme, e pevzt 50 tisc vojk nen nic snadnho, za msc tam mohli bt. Masaryk ped nimi tam sm dojel. Uvate, e posledn lo s echy odplula z Vladivostoku a 2. z 1920. Cesta z Penzy jim trvala vc jak dva roky!! Dobr chodec by to uel pky za rok. Co tam tedy dlali? Zatkem roku 1919 byli ei vtaeni do obansk vlky. Ale na stran ? Americk vlda, kontrolovan idovskou internacionlou, porn tvrd, e bojovali za Kolaka. Pitom jejich noviny popisovali "tyransk reim admirla Alexandra Kolaka, bezalostnho dikttora, kter m ambice stt se novm carem..." Zkrtka, prost Amerian neml pont, m se zabv jeho vlda v dalek Sibii. Myslel zajist, e na svch bajonetech pin tam demokracii a svobodu, jako v Irku. k se tomu lht bez zaervenn. Vzte vak, e ve, co se odehrv ve vysok politice, b podle jinch pravidel, ne se obyejn uvd.

AMERICK PLN
Goldhurstova kniha popisuje situaci : Prezident Wilson-Volfson sed a dum, jak pomoci Trockmu zbavit se Kolaka. Spojenci nalhali, aby udlal masovou intervenci, njakch 100 tisc americkch vojk, a e nen jinho vchodu. Wilson se bl, e pi vlce takovho rozmru by se mohlo dostat na veejnost, za koho vlastn Amerika bojuje. Byl ve slep ulice. A najednou k nmu sm pnbh posl Masaryka, jeho armda se prv nachzela v centru Ruska. Sta ji pomoci finann i zbranmi a poslat do boje proti Kolakovi. Rychle byl vypracovn pln zmocnit se magistrly. Dleit bylo, e lo udret udlosti na Sibii mimo zjem americk veejnosti tvrzenm, e Amerika jen pomh neastnm echm dostat se dom. ei se veteli do pzn Kolaka natolik, e Kolak jmenoval eskho plukovnka Rudolfa Gajdu generlem rusk armdy, velitelem svch vojsk ! Pipomeme americkho majora Schulera, kter vyprvl : "Americk armda na Sibii byla pln bolevik z Moskvy. tb se skldal tm vlun z id. Vechny nae informace, uren generlu Kolakovi, ly tak pmo do Moskvy." Kdy v lednu 1920 armda Trockho se piblila k Omsku, co bylo sdlo tbu Kolaka, Rudolf Gajda udeil Kolaka zevnit. Porazil Kolaka, zajal ho a pedal komisam. Uboh, naivn Kolak ! Jeho osud dokazuje, e dve, ne se vojk d do boje, ml by s jistotou vyjasnit, kdo je ptel a kdo neptel. Ze ve citovanho americkho asopisu znme sumu carskho pokladu ve zlat, kterou ei zabrali: 414 milion 254 tisc zlatch rubl. Jestlie 20 milion tehdejch dolar pedstavuje

okolo miliardy dnench, sumu ve zlatch mincch lze nsobit dnes ptsetkrt - to by dlalo asi 10 trilion dolar. Amerikni mince mohli pepotat, protoe Trock vyplatil i s procenty sv americk pny jak za revoluci, tak i za obanskou vlku, jet ne si nael nov zamstnn : organizaci hladomoru v Povol, na Kubni a na Ukrajin, kter a do t doby bvala "spkou Evropy". Jakob Schiff mu dal na revoluci 20 milion dolar. kejte si co chcete, ale nejspnj finann operace jsou vlky a zabrn majetku. Trock popisuje, jak 23. srpna zasadil prvn der echm a nedovolil jim evakuaci s Angliany z Archangelska. Boris Sokolov, autor biografie Masaryka, pokrauje ve vyprvn, jak se 8. z zastnil Druhho stavodrnho zasedn, kter znovu zkazil nehezky znm Viktor Michajlovi ernov. Konalo se v Uf, kdy ei thli od Volhy na vchod. Hle, co pe: "Sovtsk vlda rychle se zorientovala a dala echm povolen vrtit se do vlasti, ale pouze pes Sibi." A pro ne pes ern moe nebo pes ten Archangelsk? Protoe kdyby ei odjeli z Archangelska, neml by Trock koho proti Kolakovi postavit. To vysvtluje, pro se tolik bil s echy pod Kazan. s. armda se tak pevrtila na bandu, kter thla na vchod, vradila a loupila cestou, co se dalo. Pl roku, od z 1918 do jara 1919, s nimi cestoval Boris Sokolov, kter kdyby mohl, musel by ci, e to byla banda dezertr, kter kradla cestou, co se dalo. Z jist piny to nenapsal, dokonce pozdji vydal biografii Tome Masaryka. Ve Vladivostoku na legione vele ekal sm Masaryk, dokonce i s dcerou Olgou. Byl osobou slo 1 ohledn legi. Platil agenty, kurry, piony, vech 7 milion americkch dolar prochzelo jeho rukama. Vrtilo se mu to nastokrt.

VERSAILSK KONFERENCE
6. ervna 1918 prezident Wilson peetl genrlnmu tbu svj pln: USA a Japonsko se vylod ve Vladivostoku, celkem 7 a 8 tisc mu, s kolem zajistit s. armd zsobovn a tl a do Irkutska. 19. ervna pak dolo k setkn s Masarykem, kde mu vysvtlil, co od legi ek. Angliani uznali s. armdu 9. srpna. V jnu 1918 byl Masaryk jmenovn hlavou "Stedo-evropskho svazu", kter vyhlsil vojenskou unii s USA. Kdy byla svolna mrov konference, Masaryk Wilsonovi poradil se j osobn nezastovat. Msto Wilsona do Versailles pijel americk miliard Bernad Baruch s tmem 117 idovskch poradc. Bhem konference se neekan zhorilo zdrav jak Wilsona, tak i Lenina. Za dosud neexistujc eskoslovansko pijela nemal delegace, veden eskm idem Karlem Kramem, byl tam i Eduard Bene. Zajmav situace : ei, bojujc v poraen rakousk armd, jsou pozvni. Za formln vtznou velmoc - Rusko, tam nebyl ani jeden delegt, ani z carsk, ani z Rud armdy. Zato na konferenci velkou ast pijmalo - o em neradi se zmiuj mnoz historikov - sdruen idovskch delegac, mezi nimi Svtov sionistick organizace, Svtov idovsk kongres i mocn americk B'nai Brith. Reprezentovali vce ne 10 milion americkch a evropskch id. Kdo jim dal na to prvo? Bohatstv. Prezident Svtovho idovskho kongresu N. Goldman ekl v tictch letech, e pouh jeho organizace disponuje stovkami milion dolar (dnes by to byly stovky miliard), m tisce zamstnanc a rozpoet vy, ne u mnoha stt.

Jeliko i v jinch delegacch bylo znan mnostv id, Versaillsk konference se d pokldat za fililku Svtovho idovskho kongresu, kter mnila hranice stt podle zjm id. Amerit politikov nikdy nevdli, kde le Bosna, Bohemie, Slovenie a Slovcko, tm se zabvali amerit id. U 3. ervna uznali hranice SR, tak jak je nartnul Masaryk Wilsonovi, a hlavn Baruchovi, kter stl za jeho zdy. Masaryk ve sv prci "Vznik sttu" vysvtlil svj nzor na Evropu, v jeho stedu ml bt siln (idy ovldan) esk stt, dle na Nmecku a na Rakousku nezvisl Polsko a Jugoslvie. V tom uspl, ale asem jak esk, tak i ledabyle uplcan jusoslvsk stt se rozpadly. SR byla vytvoena tak, aby v n byl pokud mono kad nrod v minorit a vldli id. Vznikl stt vdy hrl proizraelskou politiku, i pi komunistech (pomohl r. 1948 dodvkami zbran Izraeli), i za Dubeka (odvedl pozornost na urvn Jeruzalmu od Palestinc) i dnes (vlka v Irku, smlouva s USA o radaru).

MASARYK A ID
Roku 2000 slavili ei 150. vro narozenin Tome Masaryka. Jeho pamtnk v Praze odhalovala sttn sekretka USA ve vld Clintona, idovka eskho pvodu Madeleine Albright. Ptomen byl rovn prezident, esk id Vclav Havel. Matka Masarykova byla slukou v dom velmi bohatch id jmnem Redlich. Masaryk byl nemanelskm synem Nathana Redlicha. Kdy sluka othotnla, rodina zvolila j za enicha jednoho svho koho. Krom nezkonnho syna, Nathan Redlich ml jet ti legitimn syny, o jejich vchovu se staral. Tome poslal studovat na university do Leipzigu a do Vdn. Z Pamt majora Vitka se dozvdme, e Masaryk dky nmeckm kolm esk pravopis nikdy podn nezvldl. Pokldal se za povenho nad sv okol, ml drzost a pansk zliby. Cel ivot si dlal blzny z eskho nroda a vdom ho obelhval, e je slovanem jako poleno. Ve Vdni se setkal s americkou studentkou, idovkou Charlottou Garrigue a dokzal se s n oenit. Charlotta byla pbuznou velmi bohatho americkho banke a podnikatele jmnem Charles Crane. Ten vzal Masaryka k sob do zamstnn a Masaryk proil nemalou dobu v USA. Dky Cranemu, o existenci Masaryka se dozvdl i prezident Woodrow Wilson. Wilson byl toti vden Cranemu za pomoc pi financovn voleb, v kterch byl zvolen. Zajmav je si vimnout, e Masaryk jezdval se lit na italsk ostrov Capri (navtvil jsem ten dm s rajskou zahradou, pozn. pekl.), kam jezdval i nejvt idovsk vrah a dikttor Trock. Jezdil mon kontrolovat kolu ruskch terorist ida Rappoporta.

Masaryk jako profesor a advokt hjil ida Hilznera (1900), podezelho z rituln vrady. Mluvilo se o tom i mezi americkmi idy. Proto r. 1917 id Luis Brandeys, nejvy soudce USA a ptel Wilsonv, organizoval v New Yorku setkn idovsk spolenosti na poest Masaryka. id sebrali na jeho politickou kariru velk penze. Pozdji, r. 1918 dostal pjku 10 milion dolar od idovskch bank z Wall Streetu. Masaryk byl v Americe pokldn za odbornka na Rusko. Jet ped vlkou hjil Podkarpatsk rusny v Marmaroi a Jihoslovany v Zhebu, co mu vyneslo povst slavofila a zastelo jeho postoj k idovstvu, kter radi mluvilo nmecky. Napsal knihu "Russland und Europa", kter vyhovovala nmeckm idm v chpn slovanskho a pravoslavnho carskho Ruska jako neptele. Pi formovn esk druiny v Rusku za vlky kniha eskm zajatcm kodila. Kdy Masaryk pijel do Ruska, zbavil se postupn ruskch ech v ele s dr V. Vondrkem a obklopil se tmi, kdo ili jeho slvu v Odboce esk nrodn rady. Ta byla zena idem Prokopem Maxou, stedokolskm profesorem, a stala se klanem zedn, kolaborujcch s boleviky (Patejdl, Pavl, Maixner). V podrobnostech se biografie Masaryka podob biografii Trockho (i biografii oranovch revolucion Juenka a Gruznce Saakavilliho, pozn. peklad.). Oba dky enitb se dostali do kruhu americkch bank. Oba dostali penze na svoje revoluce od nejbohat new-yorksk idovsk spolenosti (kniha Benjamin R. Epstein, Thomas G. Masaryk and the Jews). V rakousko-uhersk i 14 hlavnch nrod ilo celkem v ptelstv a souladu. Masaryk ml jin nhled na situaci a s

pomoc Wilsona jej r. 1919 uskutenil a zmnil tak mapu Evropy. Kdy se stal prezidentem, svho bratra po otci, Josefa Redlicha, udlal ministrem trhu a financ. Syn Charlese Craneho, Richard, bratr Charlotty Garrigue, byl v Praze vyslancem USA. Druh jeho syn John byl od r. 1922 sekretem Masarykovm. Syn Masaryka, Jan, pracoval jak u Craneho, tak pozdji i u prezidenta Wilsona. Oenil se s dcerou Craneho. Potom pracoval v ministerstvu zahrani a pozdji byl velvyslancem v Londn. Ti roky po nvratu ech dom, Masaryk daroval 2 miliony korun ve zlat kadmu lenovi sv poetn rodiny, jako i svmu druhovi Beneovi. Ml dva syny a dv dcery. Svmu nelegitimnmu synovi koupil dm. Nevlastnmu bratrovi koupil tiskrnu. Sob koupil zmek Lny. Mnoho penz rozdal rznm ptelm, roku 1932 dal 10 milion zlatch korun jm zaloenmu "Masarykovu fondu".

EMANUEL VOSKA
S Masarykem je spojena jet jedna zajmav osobnost, esk id Emmanuel Viktor Voska, narozen r. 1875, emigrujc do USA r. 1894. Byl to socha, v USA se stal majitelem kamenolomu. Mlokdo na nj vzpomn, ale byl velmi innm lenem s. Vojensk organizace USA a aktivn pracoval pro prezidenta Wilsona. Byl vdcem eskch Sokol, v Americe tehdy spe bolevick organizace, v etin tiskl nkolik marxistickch asopis. Po zahjen 1. sv. vlky jezdil po Evrop se zvltn mis, to jest jako pion, byl ve Vdni, v Praze, Pai, Londn a Peterburku. Jet v ervnu 1915 Masaryk jmnem neexistujcho eskoslovenska vyhlauje vlku Rakousko-Uhersku, v USA tiskne letky, vybzejc k dezerci, Voska zabezpeuje jejich en v rakousko-uhersk armd. To vysvtluje, jak vznikla s. armda - ei se dvali zajmout tm kolektivn. Po vstupu USA do vlky, Voska se stal oficiln kapitnem armdy USA. Na vlastn dost ! Zkuste jen, pochzte-li z neptelskho sttu, stt se americkm dstojnkem ! Ovem pracujete-li pro idovskou internacionlu, projdete i betonovou stnou. Nejm od dubna do z 1917 pod krytm Slovanskho Pressbyr organizoval Voska v Peterburku pionn Stednevropsk oddl generlnho tbu USA, v letech 1918-19 byl jeho nelnkem, prost byl hlavou americkch tajnch slueb v Peterburku. Tvoil spojen mezi Masarykem a Wilsonem. Na Versailsk mrov konferenci byl konsultantem za Ameriku. V dubnu 1917 prezident Wilson (lnek Eustace Mullins: FDR) vyslal do Evropy 1,2 milionu americkch vojk. 18. jna odmtl mrov nvrh, pedloen mu rakouskm csaem

Karlem. Ten sam den v Pittsburku Masaryk vyhlsil nezvisl eskoslovensko. Byl to smrteln der csastv. Biografie Emmanuela Vosky je vmluvn. Dky jemu, s. legie se vydala na Sibi. Od r. 1919 il v SR. V letech 1936-37 aktivn podporoval obanskou vlku ve panlsku na stran mezinrodnch (idovskch) brigd. pion jednou - pion vdycky. Roku 1939 ho zatk sttn policie, ale kvli patnmu zdrav (!) je proputn a odjd do USA ! Tam r. 1940 pe pionn recepty (Spy and Counterspy). Po vlce se vrtil, r. 1959 byl odsouzen. Chcete vdt za co ? Jeliko napsal knihy o pioni, mus to bt americk pion! Rehabilitovn teprve r. 1991 !
(Navzdory tomu, e v ryvku knihy je spousty nepesnost, ba nesmysl, je teba se na text dvat, jako na nzor ruskho spisovatele, jen m snahu po odkryt pravdy o naich legich pozn. L.Mal)