Strun stanovisko KSM k programovmu prohlen vldy Jiho Rusnoka (zpracovalo oddlen pro odborn zzem, obansk sektor

a mlde 6 .8. 2013)

K preambuli
Nejvce spor se vede k sebeidentifikaci Rusnokovy vldy jako vldy nestranickch expert. Jej jmenovn bez jednn s parlamentnmi stranami z n ale nein vldu pouze ednickou. Rozporn psob prohlen e se zam jen na aktuln otzky v kontinuit rozhodovn s odchzejc vldou (v textru lze nalzt nkter pevzat vci nap. z Agendy ODS) a souasn e nechce bt pouze udrovac vldou, e chce pekonat krizi a obnovit hospodsk rst. Jednotliv programov cle jsou pak formulovny jako by mandt vldy neml bt omezen jen na roku a nejsou rozlieny koly okamit, stedndob a dlouhodob,

Zahranin politika a Evropsk unie

Vlda podpo kroky k hlub integraci a k poslen politick a ekonomick vhy Evropsk unie ve svt. Prioritami vldy jsou dokonen jednn o legislativ navazujc na dohodu o vceletm finannm rmci EU na roky 2014-2020 a vytvoen pedpoklad pro efektivn a transparentn vyuit prostedk z fond Evropsk unie, vetn ppravy na nov programov obdob. Aktivn podpora dokonen vnitnho trhu Unie a rozvoj vnj obchodn politiky. Vlda podpo kroky smujc k hlub koordinaci hospodsk a fiskln politiky. Vlda podpo stabilizaci a obnovu dvry v evropsk finann sektor. R bude aktivn v Severoatlantick alianci. R bude podporovat visegrdskou spoluprci k prosazovn spolench zjm v rozhodovacch orgnech EU. R bude jako aktivn len OSN podporovat efektivn fungovn a vyuvn mechanism mezinrodnch organizac a instituc. Vlda esk republiky bude usilovat o co nejir spoluprci v globlnch otzkch (boj proti klimatickm zmnm, potrn terorismu, prosazovn lidskch prv). V zahranin a evropsk politice vlda povede vnitropolitick dialog jak s obma komorami Parlamentu R, tak i s prezidentem republiky. Vlda se zam na vyuit st zastupitelskch ad a 3 specializovanch vldnch agentur v zahrani tak, aby daleko aktivnji podporovaly esk podniky v zahrani, pomhaly pi otevrn novch trh a to pedevm v n, Rusku, Brazlii, Indii a dalch zemch s vysokm ekonomickm potencilem. Vlda podpo vt zapojen soukromho sektoru do realizace rozvojovch projekt.

Postoj KSM: I v ppad, e budeme brt toto programov prohlen jako men zlo, lze konstatovat, e v oblasti zahranin politiky zjmy vldy nevybouj z dosavadnch vldnch prohlen a v ad parametr je v pkrm rozporu se stanovisky, nzory, programem KSM a dosavadnmi volebnmi programy KSM. V prohlen je pedevm kladen mimodn draz na zapojen R do NATO a s tm souvisejcch aktivit. Ani na jedinm mst se zde nehovo o mrov politice, podpoe mrovch iniciativ a dodrovn mezinrodnho prva, respektovn suverenity a nevmovn se do vnitnch zleitost jinch zem. Vlda zde hovo o nprav reputace v tchto spojeneckch uskupench (EU a NATO). dvryhodnm a uznvanm lenem mezinrodnho spoleenstvvrtit tmto pojmm jejich skuten obsah. Tedy i deklarovanm hodnotm. Deklaruje silnou podporu euroatlantickm

zjmm VB, Francie a hlavn USA. Stejn tak zdrazuje prosazovn lidskch prv, ale bez toho, aby tato otzka nebyla jednostrann zamena. Programov prohlen je silnji zameno na prohlubovn hospodsk a mnov integraci R smrem do EU (podzen se zjmm EU) ale chyb objasnn vlastnch zjm R v evropsk integraci. Jako pozitivum v oblasti zahranin politiky je deklarovan podpora ekonomickch zjm R vi Vchodu (Rusko, na a BRICS obecn) a aktivnj podpora eskcch podnik v zahrani.. Obecn lze ci, e st programovho prohlen vldy k zahranin politice a EU pat k slabm mstm programovho prohlen a je pro KSM v nkterch mstech nepijateln. Programov prohlen se nezabv otzkami ppravy voleb a to i do EP, kter bude muset zabezpeovat.A tmaty, kter pro evropskou budoucnost budou v tchto volbch nastoleny.

Hospodsk a rozpotov politika, erpn EU fond

Pispt k obnoven ekonomickho rstu a boj s narstajc nezamstnanost. Budou identifikovny vechny dostupn zdroje investic v rmci veejn sprvy a ve sttem ovldanch podnicch tak, aby v co nejkratm ase mohly podpoit rozvoj esk ekonomiky. Vlda je odhodlna udret schodek vldnho sektoru pod 3 % HDP, co povede k ukonen procedury nadmrnho deficitu, kterou vi R vede Evropsk komise. Potme ovem s poslenm investic do vzdln, vdy, vzkumu, dopravn infrastruktury a na dal prorstov opaten. V procesu sestavovn sttnho rozpotu jsme pipraveni serizn posoudit nzory zstupc zamstnavatel, odbor i zemnch samosprv. Vlda bude vnovat mimodnou pozornost prbhu, innosti a vsledkm vyuvn fond EU v rmci politiky soudrnosti Vlda vynalo veker sil k efektivnmu vyuit prostedk pispvajcch k rstu ekonomiky. Bude pravideln monitorovat vvoj erpn a pijmat nezbytn kroky v prv ad bude vyadovat jednoznanou odpovdnost za finann zen a dsledn audit - pro naplovn pln pro jednotliv operan programy. Vlda zajist finance z Fondu solidarity EU jako pspvek na odstrann nsledk kod psobench povodnmi. Vlda piprav do konce roku 2013 jednodu pravidla pro vyuvn Evropskch trukturlnch a investinch fond v ptch sedmi letech Dohodu o partnerstv, programy a metodick pokyny. Vlda povauje sprvu majetkovch ast sttu v podnicch za mimodn dleitou a chce zvit jej kontrolu povenmi ministerstvy. K naim prioritm nesporn pat boj proti daovm nikm. Vlda piprav nvrh zkona o registranch pokladnch s fiskln pamt, kter mj. poaduj zavst i podnikatelsk svazy. Jsme tak pipraveni podpoit poslaneck nvrhy zkona o majetkovch piznnch, pp. pipravme vldn nvrh. esk republika se aktivn zastn mezinrodn spoluprce pi potlaovn tzv. daovch rj a bude pokraovat v uzavrn dohod o vmn informac v daovch zleitostech. Vlda pedlo novelu zkona o spotebnch danch, tkajc se zaveden registru tzv. mazacch olej a pravy zajitn dan s clem minimalizovat daov niky. V oblasti vbru dan a jinch veejnch odvod se uskuten kroky nezbytn ke zjednoduen tto administrativy, zejmna zvenm elektronizace daovho zen, vetn daovch doklad. V oblasti finannho trhu vlda povauje za prioritn zejmna dokonit legislativn proces zmn stavebnho spoen, drustevnho pennictv, pojiovacho zprostedkovn a smnrensk innosti. Vlda bude podporovat kroky ke kontinulnmu zvyovn finann gramotnosti obyvatel. Pedevm se zam na daleko dslednj kontrolu tzv. finannch slueb nabzench veejnosti nejrznjmi nebankovnmi subjekty pjky na telefon atd., kter asto zneuvaj tiv sociln situace oban.

Pistoupme ke komplexn regulaci provozovn szkovch her, kter bude odpovdat principm vnitnho trhu EU. Podpome pijet novely loterijnho zkona, kter umon obcm innji regulovat provoz technickch hernch zazen na jejich zem. Je nam nrodnm zjmem rozvjet efektivn prmysl, schopn inovac a spch na svtovm trhu. Zamme se na zvyovn konkurenceschopnosti esk republiky, a to zejmna vhodnou energetickou politikou, podporou aplikovanho vzkumu, vvoje a inovac, poslenm technickho vzdlvn, zlepovnm podnikatelskho prosted i exportnch monost tuzemskch firem a v neposledn ad investicemi do klov dopravn infrastruktury. Dokonme proces schvalovn aktualizace Sttn energetick koncepce a Sttn surovinov politiky s clem dlouhodob zajistit stabilitu dodvek a cen energi. Vlda zabrn dal neefektivn podpoe obnovitelnch zdroj a prosad zmny, kter zastav nrst pspvku na obnoviteln zdroje. Vzkumn a inovan potencil firem vlda podpo novmi operanmi programy z EU fond a takovou alokac zdroj nrodnho rozpotu na VaV, kter bude vce motivovat k promovn pikovch npad do obchodovatelnho zbo a slueb. Budeme podporovat spolen projekty akademick a podnikatelsk sfry a rychl vyuit vsledk v praxi. Daov zvhodnme firmy pi zadvn clenho vzkumu akademick sfe. Vlda bude realizovat Exportn strategii R pro obdob 2012 2020 a vechny programy, vedouc ke zven exportn vkonnosti eskho prmyslu. Vlda zv draz na ochranu eskch spotebitel a vrobc ped dovozem nekvalitnch vrobk, polotovar a surovin a na ochranu spotebitel ped nekalmi praktikami prodejc a poskytovatel slueb.

Postoj KSM: Vtinu bod programovho prohlen v tto kapitole lze brt za urit posun ve filosofii hospodsk politiky. Vce se mluv o obnov hospodskho rstu a podpoe veejnch investic., ovem nen ajsn jak od slov ke konkrtnm opatenm v podob korekce rozpotov politiky Avzovan ukonen procedury nadmrnho schodku napovd, e se pi absenci daovch opaten budeme pohybovat v nastavench mantinelech. Ponkud platonicky vyznv slib identifikovat zdroje investic a poslen investic do infrastruktury, vdy, vzkumu a vzdln. Chyb konkretizace Dohody o erpn prostedk EU na lta 2014-2020. Aktualizace Sttn energetick koncepce je logick, otzkou je jak tma Temeln zde nap. vbec nefiguruje, ani konrektizace pstupu k obnovitelnm zdrojm i stabilizace cen energi V souladu s cli KSM jsou majetkov piznn, ponkud nadceovan jsou ve vztahu k daovm nikm opt navrhovan registran pokladny, pouhm heslem bez konkretizace je regulace szkovch her, t zmny ve stavebnm spoen. Draz promyslov poltiky na inovace je tak velmi obecn. Uvtat lze vt kontrolu nebankovnch poskytovatel finannch slueb Dobe zn hesla o ochran ped dovozem, podpoe eskch firem, spoluprce podnikov a akademick sfry, t podpora exportu (ale jen realizace Topolnkovi Exportn strategie ?) apod. Konkrtn naplnn je vak i vzhledem ke krtkmu mandtu tto vldy, nejpozdji do voleb v kvtnu 2014, sporn. Hlavn vtky lze smovat k tomu, e v programovm prohlen nen dn pm zmnka o ivnostenskm podnikn.

Zemdlstv, ivotn prosted, doprava a regiony

Prioritou vldy bude neprodlen odstraovn povodovch kod na zemdlskch objektech, vodnch dlech a vodohospodskm majetku s vyuitm nrodnch a unijnch finannch zdroj. V souladu s reformovanou Spolenou zemdlskou politikou bude vlda usilovat o zaveden opaten podporujcch zemdlsko-potravinsk komplex zamen rovn na tradin zemdlskou a potravinskou produkci. Vlda prosad efektivn vyuvn vech dostupnch finannch nstroj a zdroj ke zven prosperity eskho zemdlstv s drazem na rozvoj ivoin vroby. Vyvine maximln sil k

spnmu doerpn evropskch prostedk z finannho obdob 2007 2013 a zajist finann nstroje pro budouc obdob. Vlda bude podporovat vechny aktivity smujc k zajitn vroby kvalitnch potravin a zejmna ke zven zastoupen regionlnch potravin na trhu, vetn erstvch potravin s prokazatelnm pvodem. Za elem zajitn stabilnho podnikatelskho prosted v zemdlskm sektoru bude vlda usilovat o eliminaci negativnch dopad klimatickch zmn, a to pomoc rmcovho programu een kod v zemdlstv a rybstv a zaloenm Rizikovho fondu pro zemdlce. V oblasti ivotnho prosted bude vlda usilovat o racionln ochranu prody a krajiny a o jej rozvoj. Soustedme se zejmna na soustavn zlepovn kvality ovzdu, pedevm v nejvce zatench regionech esk republiky. Vlda zajist co nejrychlej zahjen programu Nov zelen sporm vetn jeho financovn s del perspektivou. K tomu pedpokld, zejmna v poten fzi, vyut sten prostedky kumulovan na tech podniku Lesy R, s.p. Za svoji prioritu povaujeme doshnout co nejvyho stupn erpn zdroj z Operanho programu ivotn prosted v tomto programovacm obdob. Pro obdob 2014 2020 pak nastavit tento OP podle dohodnutch priorit a zjednoduit maximln administraci pro adatele. K tomu chceme vst diskusi se vemi zainteresovanmi stranami. Bude i nadle pokraovat odstraovn starch ekologickch zt s pihldnutm k ekonomickm monostem a pipravme konkrtn nvrhy odpadov legislativy s clem dodrovn hierarchie nakldn s odpady. Vlda povauje rozvoj dopravn infrastruktury za dleit faktor konkurenceschopnosti R a investice do tto oblasti pokld za vznamn protikrizov opaten. Vlda zabezpe nrodn zdroje nezbytn k zajitn spolufinancovn staveb dopravn infrastruktury zajiujc maximln vyuit prostedk z fond EU v rmci tohoto i ptho programovacho obdob. Vlda vytvo pedpoklady pro obnovu dopravn infrastruktury pokozen letonmi povodnmi. Vlda zajist zven dohled nad innost investorskch organizac rezortu Ministerstva dopravy tak, aby prostedky na investice, opravy a drbu byly vynakldny eln, efektivn a transparentn. Vlda podpo pln vyuit regulatornch i fisklnch funkc mtnho systmu tak, aby byly upednostnny zjmy oban R a maximalizovny prostedky generovan tmto systmem, kter bude mon zptn alokovat na opravy, drbu a ppadn i rozvoj dopravn infrastruktury. Vlda bude usilovat o vytvoen pedpoklad pro dosaen splavnosti Labe. Vlda rovn podpo zpracovn komplexn studie proveditelnosti a SEA vodnho dla Dunaj Odra. K tomu bude usilovat o zajitn nezbytnch dohod ve vci tohoto dla se sousednmi stty. Vlda vytvo pedpoklady pro zpsobilost tohoto projektu k financovn z fond EU. Vlda bude iniciovat zmnu vkonu dopravn sprvnch agend tak, aby tento systm zaal skuten slouit obanm. Vlda zajist pokraovn liberalizace v eleznin osobn doprav za vyvench podmnek pro jednotliv astnky. Pitom mus bt zachovna kontroln funkce sttu a jeho zpsobilost garantovat dopravn obslunost. Vlda zajist stabilizaci rozsahu objednvky sttu pi zajitn eleznin dlkov osobn dopravy a jej pedvdatelnost v ase. Respektovnm ustanoven pslunho memoranda z r. 2009 vytvo vlda pedpoklady pro stabilizaci objednvky i regionln eleznin osobn dopravu ze strany krajskch samosprv. Vlda povauje za nutn doshnout dlouhodob stabilizace zdroj na drbu, opravy a rozvoj dopravn infrastruktury, a to i bez zahrnut prostedk EU. V oblasti systmov nastartuje vlda v resortu dopravy zmny vedouc k motivaci vech astnk k veejn prospnmu chovn (projektanti a stavitel vydlaj na zlevovn staveb, kamiony na tom, e budou jezdit mimo piku atd.) V regionln politice vlda zabezpe obnovu zem postienho povodnmi v kvtnu a ervnu 2013. Za tm elem pedlo Strategii obnovy zem postiench kraj a vylen potebn finann prostedky na dotan programy uren na opravy a rekonstrukce majetku ve vlastnictv nesttnch subjekt, vetn opaten, kter umon maximln realizaci obnovy zem jet do konce letonho roku. V oblasti peshranin spoluprce vlda zajist dnou implementaci program Evropsk zemn spoluprce pro souasn programov obdob. Pro budouc programov obdob vlda maximln

vyuije potencil phranin spoluprce pi rozvoji dotench region a zajist dnou ppravu novch operanch program. V oblasti cestovnho ruchu vlda zabezpe plnn opaten Koncepce sttn politiky cestovnho ruchu R na obdob 2014-2020 a ppravu nvrhu vcnho zmru zkona o podpoe rozvoje cestovnho ruchu. V oblasti bydlen se vlda zam na podporu vzniku njemnch byt, socilnch byt vetn byt pro seniory. Vlda piprav provdc pedpisy k novmu Obanskmu zkonku, navrhne zkrcen vzac doby njemnch byt vystavnch s podporou Ministerstva pro mstn rozvoj, pijme koncepci socilnho bydlen a posl prostedky programu PANEL. Vlda bude podporovat poizovn zemnch pln a zemnch studi obc zamench na een problm spolench vce obcm zejmna na zlepovn odolnosti zem proti prodnm hrozbm.

Postoj KSM: V bodech tkajcch se zemdlstv zde uvedeno ve podstatn. Je zachovna kontinuita na prci minul vldy, kter navzala i na dvj pokusy v tomto smru . V prohlen mluv o nstrojch, kter vlda k jejich realizaci pouije. viz nap. rizikov fond pro zemdlce. Otzkou je jak zmnn cle jako nap. vy zastroupen regionlnch potravin na trhu, doshnout. V oblasti ivotnho prosted jsou cle vldy velmi mlo ambicizn, chyb vraznj snaha o redukci materilov, energetick a dopravn nronosti vroby a spoteby. Zelen sporm je jedinou vjimkou, ale pipravovala ji ji pedchoz vlda (viz opaten na rok 2014 financovan zdrojy z podniku Sttn lesy). V doprav je nejasn nastaven mtnho, jak zjmy a kterch oban R chce vlda upednostnit. Pokud by to byly zjmy spedin lobby (jako u Neasovy vldy), je to zcela patn. Zjmem naich oban toti je, aby se tranzit zbo, teba i celch kamin, lpe vak kontejner, uskuteoval po eleznici. Proto je mtn nutno pitvrdit a vybrat je na cel silnin sti. Zmnka o nkladn eleznin doprav vak ve vldnm prohlen chyb. Leton sucho jasn ukzalo i nutnost dosaen celoron splavnosti Labe, kter je nam jedinm vodnm spojenm se svtovm ocenem. To je v prohlen obsaeno. Mluvit o gigantickm dle kanl Dunaj-Odra by nemlas prozatmn vlda, kter nem ujasnn zkladn fiancovn takovho dla. Poteba je tak bt opatrn pi lakovn" s pokraujc liberalizac eleznin dopravy. V regionln politice nen jasn, co vlda mn maximln realizac obnovy zem. Rovn v tto oblasti nen eeno, jak chce vlda eit problematiku vyrovnvn rovn rozvoje jednotlivch regin. Pokud jde o sfru bydlen, je teba podporovat prvo na bydlen obecn, postrdme zmnku o drustevnm bydlen. O bytovch drustvech se nezmiuje ani ped asem schvlen Koncepce bydlen. Za sprvn poadavek v oblasti bydlen povauje KSM pslib vyerpn vech disponibilnch prostedk v rmci programu n+2. Za mimodn vhodn a potebn povaujeme spojit program Zelen sporm s praktickmi a spnmi programy MMR a SFRB. K heslm o podpoe njemnho bydlen a socilnch byt schz pedstava financovn. Zkon o socilnm bydlen nesm vytvoit jakkoliv vylouen lokality. Pspvek na bydlen by neml bt vyplcen v ubytovnch. Osvdenou formou je naopak pronjem obecnch byt rozptlench v obecnch domech socilnmu odboru.

Sociln vci a zdravotnictv

Vlda povauje boj proti narstajc nezamstnanosti za svj kol slo jedna. Za zsadn een kter je ovem dlouhodob a pesahuje horizont innosti tto vldy - povauje obnoven hospodskho rstu, kter me pinst nov a trval pracovn msta. Vlda je pipravena podpoit tvorbu novch pracovnch mst a zmrnit dopady rostouc nezamstnanosti v kriz postiench regionech.

Vlda pokld za nezbytn obnovit intenzivn, neformln dialog se socilnmi partnery v rmci tripartity, kde oekv konstruktivn pstup partner k een nalhavch problm obnoven hospodskho rstu. Je si vdoma, e jejm zkladnm kolem je obnoven dvry veejnosti v socilnzdravotn a dchodov systm, respektujc zachovn podmnek dstojnho ivota vech skupin oban, pedevm sociln nejpotebnjch rodin s dtmi, senior a osob se zdravotnm postienm. Vlda podpo dokonen ji zahjenho legislativnho procesu v sociln oblasti a zamstnanosti, vetn zruen karty socilnch systm. Vlda ji rozhodla o zven minimln mzdy k 1. srpnu 2013. Vlda s ohledem na vvoj hospodsk krize - navrhne zvit objem prostedk na aktivn politiku zamstnanosti ve sttnm rozpotu na rok 2014. Za svj prvoad kol proto povauje urychlenou stabilizaci a zven efektivity adu prce R v oblasti zamstnanosti a pedevm spolehliv fungovn informanch systm pro nepojistn sociln dvky, kter bylo v minulosti vrazn oslabeno. V souinnosti s orgny samosprvy a nevldnmi organizacemi bude een systm poskytovn a financovn socilnch slueb, vetn paliativn pe v zazench hospicovho typu. Vlda bude pokraovat v pprav nov prvn pravy tzv. dlouhodob pe. Udren souasn kvality eskho zdravotnictv a jeho finann stabilizace pat mezi zkladn priority tto vldy. Vlda navrhne valorizaci platby za sttn pojitnce a odkup pohledvek zdravotnch pojioven za elem zlepen jejich likvidity. Zajist lep podmnky hrad pe pro poskytovatele zdravotn pe, zvlt v sektoru stavn pe. K tomu pispje i dal rozvoj hradovch mechanism a dokonen kultivace Sazebnku vkon. Prioritou bude rovn efektivn vyuit maximlnho objemu finannch zdroj EU pro oblast zdravotnictv. Vlda bude pokraovat i v restrukturalizaci pe podle poteb pacient a v souladu s trendy rozvoje medicny. S ohledem na strnut obyvatelstva bude tak rozvjet koncepci dlouhodob pe a prohlubovat koordinaci zdravotnch a socilnch slueb. Vlda dokon legislativn proces pipravovanch novel zkon, zejmna prosad pipravovan zkon o zdravotnickch prostedcch. Vlda piprav nvrh novely zkona o zdravotnm pojitn vztahujc se k ekonomicky nronj variant pe a regulanmu poplatku za hospitalizace. Vlda podpo pipravenou novelu zkona vztahujc se k peshranin pi, kter uvede prvn d R do souladu se zvazky vyplvajcmi z naeho lenstv v EU. Zasadme se tak o realizaci Koncepce hygienick sluby a primrn prevence. Tyto kroky Ministerstvo zdravotnictv piprav po regulrn debat se stavovskmi organizacemi, odbory, odbornmi spolenostmi a pacientskmi organizacemi.

Postoj KSM: V sociln oblasti zde z pohledu programu KSM nejsou podstatn rozpory. Pozitivn vsledek je zven minimln mzdy (na 8500,- od 1.8, 2013, co je minimln krok, KSM navrhovala v prvnm kroku aspo na 9 000 K, Neasova vlda jednala o pouhch 300,-, nyn pravice odmt zcela). Potebn je tak zven efektivity ad prce pro podporu zamstnanosti. Pivtat lze i ruen S-karet. Schz zde vak nkter aktuln koly, kter KSM povauje za zsadn. Jde pedevm o transformaci a umrtven II. dchodovho pile ; dle pak prodlouen ttdenn vplaty nhrady mzdy v ppad nemoci zamstnavatelem (stabilizace veejnch rozpot); prodlouen platnosti stvajcho zpsobu realizace razovho pojitn zamstnanc (jinak nastane zmatek) a vrcen nkterch prv v pracovnm prvu (zkonk prce) odborm a zamstnancm. Je teba ocenit sprvn uveden rodin s dtmi, jet lpe by bylo neplnch rodin s dtmi jako nejohroenj skupiny obyvatel. Z tohoto pohledu zde pak chyb zvazek vldy o urychlen zaveden nhradnho vivnho, v prvn ad pro rodie-samoivitele s postienm dttem. Co se tk oblasti zdravotnictv vlda deklaruje finann stabilizaci eskho zdravotnictv jako jednu z priorit a do poped stav valorizaci plateb za sttn pojitnce , co je v souladu s programem KSM. Odkup pohledvek zdravotnch pojioven nesta, jestlie nebude doprovzen zrovnoprvnnm podmnek pro vechny zdravotn pojiovny. Lep podmnky hrad, a u v podob hradov vyhlky nebo kultivace sazebnku vkon je jist krok sprvnm smrem. 6

Bude ovem zleet na tom, jakm zpsobem, protoe tuto snahu zatm deklarovaly vechny polistopadov vldn koalice a nebylo to vdy ve prospch nemocnin pe a nsledn i pacient. Tak slibovan rozvjen koncepce dlouhodob pe a koordinace zdravotnch a socilnch slueb neuskutenila zatm dn pedel vlda a tak zdravotnick systm mnohdy stle supluje sociln pi. Vlda chce prosadit pipravovan zkon o zdravotnickch prostedcch, kter je velmi potebn, ale ne v podob pedkldan pedelou vldou. Za velmi problematickou lze z pohledu KSM povaovat pas tkajc se ekonomicky nronj varianty pe U regulanho poplatku za hospitalizace KSM je za plnm zruen vech tzv. regulanch poplatk a nesouhlas ani s tzv. nadstandardy, pokud se tkaj poskytovn potebn zdravotn pe pacientm. Zmr novely zkona vztahujc se k peshranin pi i realizaci koncepce hygienick sluby a primrn prevence lze podpoit. Bude vak zleet na faktick podob nvrh, aby nedochzelo ke sniovn dosavadnch standard tak, jak to v poslednch letech bylo obvykl. Proklamovanou debatu ministerstva zdravotnictv se stavovskmi organizacemi, odbory, odbornmi spolenostmi a pacientskmi organizacemi KSM vt. Byla by to pjemn zmna po obdob pedelch pravicovch vld. V programovm prohlen naopak zcela chyb draz na boj s korupc ve zdravotnictv a to i v souvislosti s nedvnm nlezem NK.

Vzdln, vda, vzkum, kultura

Vlda podpo prioritn prodovdn a technick vzdln, kter pokld za dleit pro technick inovace, vzkum a vvoj, na jejich zklad lze budovat vkonnou a efektivn ekonomiku. Je nutn tak soustavn rozvjet znalost jazyk umoujc vyuvat nejir spektrum informanch zdroj. Bude vlda rozvjet mechanismy podporujc zefektivnn spoluprce mezi kolami a zamstnavateli. Polome draz na podporu odbornho vzdlvn a poslen motivace zamstnavatel v. daovch vhod. esk republika vybudovala s vyuitm strukturlnch fond EU adu vzkumnch vdeckch infrastruktur. Vlda bude dbt, aby prostedky na jejich provoz byly efektivn vyuity a tato centra dosahovala oekvanch vsledk. Vlda bude respektovat autonomii vech stup vzdlvn a s n spojenou zodpovdnost samotnch vysokch kol a kraj a obc jako zizovatel kol za jejich vsledky. Spolen se zizovateli bude trvat na zvyovn kvality vzdlvn. Vlda piprav nov zkon o podpoe sportu. Jeho soust bude i nov systm financovn sportovn innosti jako dleit obansk aktivity. Vlda podpo i vrcholov sport a reprezentaci. Vlda piprav vyven zpsob financovn kultury pro rok 2014 tak, aby byly v odpovdajc kvalitativn i objemov struktue zajitny veejn sluby, kter oban v oblasti kultury oekvaj. Zajistme stabilitu Sttnho fondu kinematografie, dokonme novelu autorskho zkona. Vlda finann podpo sil vlastnk pamtek pi odstraovn kod vzniklch na pamtkch pi povodnch v roce 2013.

Postoj KSM: V oblasti vzdlvn, vdy, vzkumu a kultury chyb zejmna nasmrovn finann podpory (formou zmny rozpotovho uren dan nebo pmmi dotacemi) do pedkolnho vzdlvn tak, aby mohlo dochzet k integrovan vchov, vzdlvn a socializaci cel dtsk populace ji od t let vku vetn vech znevhodnnch (zdravotn i sociln). Je nutn se urit vce akcentovat uovsk kolstv. K opatrnosti vede formulace o autonomii a zodpovdnosti vysokch kol, kraj a obc jako zizovatel. Lze chpat i jako zbavenm ekonomick odpovdnosti za jednotn rozvoj vzdlvac soustavy, Za pozitivn lze oznait tu pas, ve kter se vlda zavazuje vce prohlubovat spoluprci vdeckch pracovi a V s prax, a podporovat i optovn zakldn vdeckch instituc v podnikov sfe, zce zamen na een problematiky 7

Ve vztahu k vd a vzkumu se ve vldnm prohlen objevuje nkolik pas s nimi lze jen souhlasit. Rovn tak v oblasti tlovchovy a sportu je pak programov prohlen v souladu se zmry KSM (nov zkon o sportu a systmu financovn) to sam plat i o sti vnovan kultue. Obecn je teba tto sti vyknout jej malou obsanost a absenci nkterch dleitch bod.

Obrana, vnitn bezpenost, veejn sprva a justice

Transatlantick spojenectv zstv zkladnm pilem obrany a bezpenosti R. Vlda podporuje rozvoj Spolen bezpenostn a obrann politiky Evropsk unie. Dal rozvoj obrannch schopnost Armdy R a v ppad poteby podpome jej adekvtn zapojen do mezinrodnch operac NATO, EU i OSN na zvldn kriz. Vlda bude pokraovat s potebnmi zmnami v brann legislativ, prioritou je schvlen novely zkona o vojcch z povoln. Vlda bude pokraovat v realizaci opaten stanovench Blou knihou o obran, je se tkaj vnitn reorganizace resortu MO a poslen jeho efektivity, vetn optimalizace vojenskch jezd. Vlda je pipravena dokonit jednn o vyuvn letoun Gripen Armdou R v obdob po roce 2015. Budeme se rovn zabvat budoucnost vrtulnkovho a transportnho letectva. Vlda respektuje zvazek, aby ve vdaj sttu na obranu ve vztahu k HDP nepoklesla pod souasnou rove. Pipravme mandt pro vysln sil Armdy R do zahraninch mis na obdob let 20152016 a pedlome jej ke schvlen Parlamentu R. Na vech rovnch EU chceme prosazovat reformu konceptu a financovn unijnch sil rychl reakce (EU Battlegroups) a vytvoen skuten rovnch podmnek pro psoben firem obrannho a bezpenostnho prmyslu z lenskch zem na evropskm trhu. Vlda si v rmci rozpotovch monost klade za cl zejmna poslen pmho vkonu sluby Policie R a Hasiskho zchrannho sboru navenm potu jejich pslunk. Chceme tak zajistit zlepovn vnitn bezpenosti esk republiky. Vlda nebude tolerovat dn druhy rasov, etnick, nrodnostn, tdn a sociln nesnenlivosti a nenvisti. Zrove bude vlda vnovat zvenou pozornost analze pin radikalizace. Drazn a dsledn postup proti vem formm extremismu a postihovn snah o poruovn zkona ze strany stoupenc protidemokratickch ideologi povauje vlda za jeden ze svch zsadnch kol. Vlda nebude tolerovat dn druhy rasov, etnick, nrodnostn, tdn a sociln nesnenlivosti a nenvisti. Zrove bude vlda vnovat zvenou pozornost analze pin radikalizace. Drazn a dsledn postup proti vem formm extremismu a postihovn snah o poruovn zkona ze strany stoupenc protidemokratickch ideologi povauje vlda za jeden ze svch zsadnch kol. Vlda bude pokraovat v pprav, realizaci a rozvoji klovch IT projekt, kter jsou v souladu s principy elektronick vldy (e-government). Clem vldy je snit finann nklady a asovou nronost styku oban a podnikatel se sttn sprvou pedevm zefektivnnm elektronick komunikace uvnit sttn sprvy. Vlda si uvdomuje nutnost pijet zkona o edncch jako podmnky Evropsk Unie pro erpn evropskch fond. Proto bude prosazovat pokraovn procesu schvalovn nvrhu prvn pravy postaven sttnch ednk, kterou pedloila pedchoz vlda. Nalzn a vymhn spravedlnosti a prva je zkladn funkc sttu a prioritou vldy. Vlda uin ve pro to, aby byla dodrena innost rekodifikace soukromho prva od 1. ledna 2014. Vlda proto podpo schvlen doprovodnch prvnch pedpis a bude pokraovat v projektu vzdlvn zamstnanc veejn sfry a informovn veejnosti o novm soukromm prvu. Vlda bude pokraovat v procesu humanizace a zvyovn efektivity vzestv. Podpo redukci typ vznic pro vkon trestu ze stvajcch ty na dva. Vytvo se tm vt prostor pro stl zamstnvn odsouzench, jejich resocializaci, a to ve s vtm drazem na hradu nrok obt, pokozench i sttu. Zavedenm sporn varianty elektronickho monitoringu odsouzench chceme pokraovat ve vyvaovn trestn represe a prevence.

Prioritou vldy je potrn kriminality a zejmna korupce. Proto navrhne hlub a vraznj zmny nvrhu zkona o sttnm zastupitelstv smujc k poslen jeho nezvislosti a oddlen od exekutivy pi souasnm zven odpovdnosti sttnho zastupitelstv za vkon sven moci. Vlda pedlo novelu trestnho du zamenou na zjednoduen a zrychlen trestnho procesu. Vlda pedlo novelu zkona o soudech a soudcch, kter zavede karirn postup zamstnanc justice. Jmenovn do funkce soudce by mlo bt podmnno alespo pti lety praxe, absolvovnm funkce justinho kandidta a povinnm vbrovm zenm. Dlouhodob podfinancovan stav justice vlda zlep zahjenm nkolika investinch projekt, a to alespo eenm havarijnho stavu opakovan zaplavovanho Krajskho soudu v st nad Labem a vstavbou novch budov Nejvyho soudu a Nejvyho sttnho zastupitelstv v Brn.

Postoj KSM: V tto kapitole lze vidt v sti vnovan obran opt rozpory programovho prohlen s programem KSM, nebo KSM je pro celoevropskou bezpenost a proti soudob podob NATO, proti agresivn politice USA. Spolen bezpenostn a obrann politika EU je mon, ale ne jako nstroj agrese mocenskch a nadnrodnch struktur. Rozvoj obrannch schopnost Armdy R pak KSM povauje za nutn, zapojen do mezinrodnch operac vak podmiuje vhradn mandtem OSN a to mise s humanitrnm charakterem. Prohlen, klade draz na zapojovn Armdy R do mezinrodnch operac a vojenskch mis NATO, EU a OSN a jejich finann zajitn. Ale to me bt i na kor poslen role Armdy R v rmci integrovanho zchrannho systmu (nap. v ppad ivelnch pohrom), o kterm se programov prohlen nezmiuje. Z velk sti je nam poadavkem, aby vlda pokraovala s potebnmi zmnami v brann legislativ a v realizaci opaten stanovench Blou knihou o obran, je se tkaj vnitn reorganizace resortu MO a poslen jeho efektivity, vetn optimalizace vojenskch jezd. Stejn tak vldn prohlen je ve shod s poadavkem KSM, aby ve vdaj sttu na obranu ve vztahu k HDP nepoklesla pod souasnou rove. Plnn zvazk z praskho summitu NATO vak nen prioritou. V oblasti HZS a PR je cl vldy, poslen pmho vkonu pslunk HZS a PR sprvn. Vzhledem k pedpokldanmu krtkodobmu mandtu vldy a souasnm rozpotovm monostem obtn uskuteniteln bez snen potu dcho apartu HZS, kter oderpv znan prostedky. To by vak pedpokldalo celkovou reorganizaci HZS. V IZS jsou vak i dal zkladn sloky, jako ZZS (Zdravotnick zchrann sluba) a jednotky dobrovolnch hasi, ale jim vak v prohlen nen vnovna pozornost. V oblasti legislativy, veejn sprvy a justice jsou vyjden vldy opatrn. V legislativ smuj spe k dokonen rozpracovanch projekt jako nap. reforma vzestv, prava postaven sttnch ednk.. Velk zklamn pedstavuje naopak postoj k Obanskmu zkonku, resp. doprovodnm zkonm, kterm vlda rovn vyjaduje podporu. Jinak je i v legislativ pirozen orientace na ekonomiku (boj proti daovm nikm aj.). Oblast lidskch prv vldu (stejn jako vldy pedchoz) pli nezajm. Zmiuje pouze z povinnosti odmtn rasov, etnick, nrodnostn, tdn a sociln nesnenlivosti a odmtnut extremismu. Vstavba budov NS a NSZ je vc rozpotovch prostedk. Otzkou je proveden oddlen systmu sttnch zastupitelstv od exekutivy. Zvr: Vtina obecnch cl prohlen je v souladu s obdobnmi body pipravovanho volebnho programu KSM. Nesoulad je vidt pedevm ve vztahu KSM k NATO (v prohlen se dokonce k, e vlda bude aktivn v Severoatlantick alianci). Evropsk politika nem oporu v jasnj esk pozici. Boj proti korupci a potrn kriminality je v prohlen vyjden pouze ve dvou vtch, a k tomu jet a na konci textu prohlen - v nvrhu volebnho programu KSM je na prvnch mstech. esk populace povauje dlouhodob boj proti korupci za hlavn vadu esk spolenosti. Rovn tak je programov prohlen v rozporu se stanoviskem KSM k NATO. 9

S prohlenm vldy tedy nelze souhlasit v pln me. Souasn pak rozsah a npl cl prohlen pesahuje monosti jejich realizace v potenciln omezenm asovm rozsahu. Je tedy otzka, zda je v silch vldy ve obsaen v programovm prohlen v dob maximln 10 msc naplnit. Body asto nerozliuj, kter cle jsou aktuln, kter stedndob a kter dlouhodob Je mon pedpokldat, e reakce oban na text prohlen budou spe pozitivn, jako mrn posun smrem od dosavadn praxe to e skutenou zmnu mohou vyeit a volby a e vlda s omezenm mandtem (asov, vcn i politicky) ani tyto dl sliby nenapln, nemus oban vdy rozliit. Celkov, i pes nkter ve zmnn nedostatky a vhrady, lze podle vyjden vtiny pedsed a vedoucch odbornch komis a sekc odbornho zzem V KSM povaovat text programovho prohlen vldy Jiho Rusnoka z pohledu KSM a jejho programu za ve sv vtin pijateln pro vtinu obany R. Proto bude klov nikoliv polemika s obsahem prohlen, ale dotazy na to jak a kdy maj bt jednotliv body realizovny

10