Aparature

TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY
VOJENSK ROZHLEDY
2
RONK 20 (52)
Vojensk rozhledy 2/2011
PhDr. Milo Balabn, Ph.D., PhDr. Antonn Raek
Vchodiska ppravy aktualizovan Bezpenostn strategie esk republiky 2011
Del dobu meme sledovat stetnut dvou metodologickch i praktickch pstup: jeden postuluje a prosazuje nutnost a monost globlnho strategickho vldnut spojen s integranmi snahami demokratickch seskupen; druh povauje cosi takovho za zbyten a nemon a logicky se stav proti integranm snahm, za ktermi navc vid snahy po plnovn a socilnm inenrstv. Spolh spe na seberegulujc mechanismy trn ekonomiky a operativn zen. Podobn tomu je pokud jde o jednotliv stty. Zatmco za prvnm pojetm jsou modelov spe liberln demokratick orientace, za druhm pot orientace konzervativn nebo liberln-konzervativn. Pevaha tch i onch politickch sil se projevuje i v ochot tvoit a realizovat v nejrznjch oblastech spoleenskch aktivit strategick dokumenty. Lze pipustit, e v nkterch zemch i v uritch obdobch tomu me bt i naopak, podle toho, ped jakmi problmy stoj. [1]
vod
Podobn tomu me bt i v ppad vazby preference tvorby strategickch dokument a tendenc k integraci. Souvis to s vysokou mrou pravdpodobnosti s teori rozporu mezi dlouhmi periodami, resp. cykly, a velkou setrvanost zench spoleenskch dj, a relativn krtkmi cykly rozhodovn politick moci determinovanmi volebnmi obdobmi. V esk republice byla a je v tomto smru situace ambivalentn. Zatmco bezprostedn po listopadovch udlostech roku 1989 se projevovala vraznj snaha po strategickm vldnut a zen zem v souladu s participativn tvoenmi vizemi, koncepcemi a strategiemi, velmi rychle byly tyto tendence zatlaeny do pozad operativnmi pstupy. as od asu se sice objevovaly zmry vst zemi systematitjm zpsobem, nap. Jahnova ekonomick strategie, [2] i strategick dokumenty Nrodn ekonomick rady vldy (NER), vtinou vak jen na zklad narychlo a elov zpracovvanch program politickch stran. Tyto snahy nemly dlouh trvn, protoe byly prosazovny jen nktermi politickmi stranami, a navc ne pli dsledn. Podobn tomu bylo i se strategickmi dokumenty v bezpenosti. Byly sice zpracovny, ale vesms byly mlo inn, nepromtaly se do praktick bezpenostn politiky, vtinou ani neodpovdaly monostem zem. Vjimkou bylo zpracovn vojensk doktrny v roce 1991, vytvoen integrovanho zchrannho systmu a profesionalizace armdy. V souasn dob je patrn tendence se znovu k tvorb strategickch dokument vrtit, prv v oblasti bezpenosti. Reformy v sociln oblasti, zdravotnictv a dchodech takov strategick zzem ve form fundovanjch strategi s pesn vymezenmi cli vtinou postrdaj. V souvislosti s ppravou, se vstupem a s lenstvm v Severoatlantick alianci bylo velmi pozitivn rozhodnut zpracovvat a kad dva roky novelizovat i aktualizovat
3
bezpenostn strategii esk republiky. Stalo se tak bohuel jen v letech 1999, 2001 a 2003 s mnoha doprovodnmi problmy.
I. Bezpenostn politika R a bezpenostn strategie 19992003: historick reexe

Na zklad kritick analzy bezpenostnch, obrannch a vojenskch strategi byly a mnohdy zstvaj hlavnmi problmy formovn bezpenosti a obrany esk republiky, obrazn eeno, nkter dluhy z minulosti, kter komplikovaly a komplikuj jej orientaci na budoucnost a na odpovdajc respektovan zalenn do NATO a EU a v souasnosti na aktivn psoben v nich v jejich prospch i v prospch na zem. Jsou to tato nepekonan rezidua: bezpenostn politika, jej tvorba a realizace je zatm nevraznou soust veejn politiky, netransparentnost rozhodovacch proces v oblasti bezpenostn politiky a ni mra profesionality jejch aktr, nedostaten rove a obsah civilnho zen a kontroly bezpenostnho systmu jako celku i jeho jednotlivch hlavnch soust, absence kvalifikovan odborn i veejn diskuze o bezpenostn politice R a jejch prioritch, zastnn mon diskuze permanentnmi kauzami a skandly v ministerstvech obrany, vnitra a zahraninch vc, nzk mra participace obansk veejnosti na tvorb a realizaci bezpenostn politiky, nzk rove respektovn jakchkoliv dokument strategickho zen v oblasti bezpenosti obecn a vstavby prvk bezpenostnho systmu zvlt, rezervy v pprav profesionl pro oblast bezpenosti. Vechny ti dosavadn bezpenostn strategie R se shoduj v tom, e funkc bezpenostn politiky je usmrovat ochranu demokratickch zklad sttu a zajiovat vnitn bezpenost a vnitn podek. Dle se shoduj, e tento proces se uskuteuje prostednictvm bezpenostnho systmu, i kdy ve vtu jeho prvk se li. Zatmco v Bezpenostn strategii R 1999 se jet pe o samostatnm systmu vnitn bezpenosti, Bezpenostn strategie 2003 ji uvd bezpenostn systm jako komplexn. Smyslem koncipovn bezpenostn strategie esk republiky bylo a je vytvoit podklad pro politick zadn zajitn bezpenosti a obrany republiky. Zatmco v letech 1990-1992 tato zadn nap. armda dostvala (neutralizace, loajalizace, pechod k obrann strategii reorganizac a redislokac ve smyslu vdeskch dohod, rozdlen armdy), po vytvoen Armdy esk republiky (AR) toto zadn dlouho chyblo, co psobilo vn problmy. Podobn tomu bylo i v rezortech ministerstev vnitra a zahrani. Bezpenostn strategie R mla bt zkladnm dokumentem bezpenostn politiky, kter identifikuje zjmy R, obecn bezpenostn hrozby a z nich vyplvajc rizika pro R. Definuje dlouhodob zmry a opaten, jejich clem je zajistit podmnky
4
pro mrov vvoj a hospodskou prosperitu R a zabezpeen jejch obyvatel ped vnjmi a vnitnmi hrozbami a riziky. Posledn Bezpenostn strategie R z roku 2003 tento zmr ne zcela naplnila z tchto zkladnch dvod: 1. Analza bezpenostnch hrozeb byla zredukovna na jejich pouh vet, nebyl tu ani nznak kvantitativn a kvalitativn analzy, o predikci vvoje tchto rizik nemluv. Bez toho vak nen mon dlouhodob zmry a opaten definovat. Neznamen to, e by tyto pase nutn musely bt v textu bezpenostn strategie, ale nutn by mly bt v plohch, aby bylo prkazn, z eho vet bezpenostnch hrozeb vychz. 2. Vvody z charakteristiky bezpenostnho prosted byly uvdny ve vgnch formulacch jako: Hlavnm pedpokladem pro bezpenj mezinrodn prosted R je stabiln bezpenostn situace v Evrop. R k n bude vrazn pispvat... nebo Na obranu ivotnch zjm pouije R kombinaci vech dostupnch prostedk vetn krajnch. K obran strategickch zjm, kter jsou uspokojovny s ohledem na zjmy ivotn, pouije pimen prostedky s ohledem na vlastn monosti atd. Takto text pokraoval v obecnch formulacch dl, nebylo tu ani jedno konkrtn opaten a termny jejich een, take neumooval nebo znemooval vcn rozhodovac procesy, jako je proporce nrodn a aliann obrany, zbrojn politika, struktura armdy, nkupy techniky, zvlt leteck apod. Opt to neznamen, e bezpenostn strategie (BS) by mla nutn obsahovat konkrtn opaten i een vetn termn, nebo jenom vjimen jako zvazn pokyn pro vrazn uniktn, jednorzov strategick rozhodnut, a to v ppad, e se jedn o opaten strategickho vznamu. Konkrtn opaten a jejich termny jako nstroj zen bezpenostnho systmu, resp. zen prvk tohoto systmu, pro n bezpenostn strategie vytv rmec, by mohla bt uvedena v nvazn smrnici. 3. Bylo metodickou chybou svit tvorbu strategie jen ministerstvu zahraninch vc s jen stenou participac dalch relevantnch rezort, v ele zpracovatelskho tmu by ml stt mstopedseda vldy poven gesc za oblast bezpenostn politiky a mla by bt zpracovvna v rmci Bezpenostn rady sttu. 4. Skutenost, e pilem kolektivn obrany je pro R NATO a e mezi strategick zjmy R pat komplementrn rozvjen obrannch schopnost NATO a EU, nevypovd tm nic o tom, m R konkrtn hodl ke zven schopnost Aliance a EU jako soust tchto organizac pispt. Vvoj od r. 2003 jen potvrdil malou mru ztotonn se esk spolenosti s NATO a EU pevld nzor my, R a oni, EU a NATO. Bezpenostn strategie esk republiky 2003 nevymezovala pesnji proporce mezi zrukami kolektivn bezpenosti a obrany a nam obrannm pspvkem, aby byl dostaujc a pesvdiv. Zrove ani nenaznaovala, v em se meme spolhat na spojence a v em naopak jen na sebe, vetn monosti vzjemn koordinace a vpomoci. Nap. mezi novmi lenskmi zemmi NATO ve stedn Evrop (protivzdun obrana, protichemick a zdravotnick zabezpeen apod.). Charakteristika bezpenostnho prosted uvdla nov jevy v tto oblasti, nap. posilovn postaven oban, postaven nevldnch organizac, vznam sdlovacch prostedk a veejnho mnn ad., ani by naznaovala pstup k een. Podobn tomu
5
bylo s rolemi OSN, OBSE a EU, kter se jen obecn konstatovaly, co je nedostaten, zvlt pokud jde o evropskou bezpenostn a obrannou politiku, [3 ] vstavbu vojenskch a policejnch sil. Nespornou slabinou Bezpenostn strategie R 2003 bylo, e se sousteovala vraznji ani ne tak na analzu jako sp na popis existujcho systmu a na vet existujcch bezpenostnch hrozeb, mlo na hrozby potenciln. Takov postup obvykle vede k optimistitjmu posuzovn bezpenostnho prosted. Nespornm kladem Bezpenostn strategie R 2003 je definovn bezpenostnch zjm R. Jsou vak do t mry obecn, e se mohou vztahovat k jakkoliv evropsk demokratick zemi. Bylo by ale poetil oekvat, by by to bylo douc, e tyto zjmy budou vyjadovat specifick zjmy, kter R vzhledem ke sv geografick pozici, tradicm i schopnostem m. Poetilost takovhoto oekvn spov v neschopnosti eskch politickch aktr dohodnout se na jakmkoliv konsenzu zejmna v tom, co by znamenalo jasnou a nemnnou profilaci R v aliannm a evropskm spoleenstv, kterou by R musela komplexn komunitrn prosazovat. Rozhodujc bylo, jak komplexn zvry pokud lo o prostedky bezpenostn politiky tvrci dokumentu z analzy bezpenostnho prosted a identifikace bezpenostnch zjm esk republiky vyvozovali. Odpovdnost byla delegovna orgnm zkonodrn, vkonn a soudn moci. Za funknost komplexnho psoben bezpenostnho systmu mla odpovdat vlda. Pokud lo o bezpenostn systm esk republiky, dokument vak popisoval pouze prvky, ze kterch se skld, a jejich odpovdnost vyplvajc z stavy a ze zkon. Ani ve stanoven obrannch kol dokument nepekraoval vy mru obecnosti. Sice se zde uvdlo, e obrann politika se d zsadami demokratick kontroly ozbrojench sil a pedpokld pedevm politick een kriz, ani by tu byl nznak, e prv absence profesionlnho civilnho zen pivedla bezpenost, obranu a armdu do veobecn znmho krizovho stavu, kter trv dodnes a mon i kulminuje. Bezpenostn strategie esk republiky 2003 jako v poad tet dokument s dvouletou periodou obmny sehrl sice koordinan funkci mezi relevantnmi institucemi, ale zrove pi kvalitativnm zlepen opakoval zkladn neduh: byl pedevm zahranin-politickm dokumentem. Z dikce dokumentu bylo patrn, e autory byli pevn pracovnci ministerstva zahraninch vc a a pli respektovali, e tvo materil, kter bude zrove a pedevm studovn zahraninmi partnery. Lze sice souhlasit a autory dokumentu, e lenstv v Severoatlantick alianci poskytuje samo o sob bezprecedentn rove bezpenostnch jistot, ale to neznamen, e se na to lze automaticky spolhat. Je teba objektivn hodnotit konkrtn stav potencilu NATO a EU a jejich vli a schopnost elit existujcm i potencilnm bezpenostnm hrozbm. Ji pi projednvn druh inovovan pracovn verze bezpenostn strategie na semini ministerstva zahraninch vc a vboru pro zahranin vci, obranu a bezpenost Sentu Parlamentu esk republiky 31. 10. 2000 se objevila ada kritickch poznmek: bezpenostn hrozby je teba hierarchizovat, je nutn proporce expedin, mrov a krizov funkce ozbrojench sil, mezi nevyeen otzky pat dal rozvoj spoluprce v rmci mnohonrodnch sil, zejmna ve vytven mnohonrodnch velitelstv,
6
chyb analza morln politickho a obanskho profilu obyvatel, mry jejich identifikace se zkladnmi hodnotami eskho sttu, v mnoha oblastech stle chyb koncepce krizovho zen, je nutn zdraznit zajitn bezpenosti informanch systm a utajen, dokument by ml mt urit motivan charakter, existuje rozpor mezi narstajc kvalitou dokument a dosti znanm chaosem v relnm provozu bezpenostnch sloek, na co dokumenty pli nereaguj, zapojen do evropsk obrany je zatm iluz, nae bezpenost je pedevm spojena s Alianc, nen mon se vyhnout struktue vojenskho rozpotu a rozpotovm prioritm, zvlt pokud jde o podl mezi investinmi a neinvestinmi prostedky, pedevm vdaji na vdu a vzkum. V souvislosti s tmito zvry lze pipomenout, e ji v roce 2002 byly identifikovny tyto hlavn cle pro zven efektivity bezpenostn politiky R (Raek: 2002): 1. Zapojit se aktivnji do mezinrodnho spoleenstv pi zajiovn stabilnho bezpenostnho prosted, a to pedevm v multilaterlnch institucch, co je v souladu s eskmi nrodnmi zjmy (EU, NATO, OSN, RE, OBSE, SB, MMF, ad.). 2. Mt v souladu s bezpenostn strategi R vliv na strategickou bezpenostn a obrannou koncepci Severoatlantick aliance a evropskou bezpenostn a obrannou politiku v Evropsk unii, zvlt pokud jde o stedoevropsk a vchodoevropsk prostor. 3. Podporovat transatlantickou spoluprci v NATO a EU a ujasnit si pstup k protiraketov obran Spojench stt. 4. astnit se rznch typ mrovch mis zvlt v Evrop. 5. Podporovat vojenskou spoluprci zem Visegrdu a koordinaci zbrojn vroby. 6. Vytvoit podmnky pro rozvoj bezpenostnho mylen, a to zvlt budovnm pracovi se strategickm urenm. 7. Zajistit kvalitn civiln zen a kontrolu armdy a policie a vytvoit prosted pro obanskou a politickou podporu armdy a policie.
II. Bezpenostn strategie 2011: pozitivn krok s riziky

Po mnohalet absenci tvorby bezpenostn strategie R se v programovm prohlen vldy Petra Nease ze 4. srpna 2010 objevil zvazek vrtit se k tvorb bezpenostn strategie. Tento zmr bezspn prezentovaly i pedchzejc vldy premira Mirka Topolnka (2006-2009). Neasova vlda bere tento zmr vnji. Ministerstvo zahraninch vc proto v listopadu 2010 pro zasedn Bezpenostn rady sttu zpracovalo Harmonogram aktualizace Bezpenostn strategie esk republiky. Nem jt o nov dokument, ale po osmilet pauze jen o aktualizaci strategie z roku 2003. Bude opt zpracovvn v gesci MZV, i kdy v ele je mstopedseda vldy. Harmonogram aktualizace Bezpenostn strategie esk republiky ustavil k jejmu zpracovn ad hoc pracovn skupinu vboru pro koordinaci zahranin bezpenostn politiky (VKZBP) Bezpenostn rady sttu pod vedenm prvnho nmstka ministra zahraninch vc. Tato skupina zdila est odbornch komis pro ppravu textu aktualizovan bezpenostn strategie, je byla pedloena VKZBP v plnovanm termnu
7
do konce dubna 2011. V prbhu ppravy strategie probhly mj. dva semine s bezpenostn komunitou v CEVRO Institutu a v Poslaneck snmovn Parlamentu R (nor, bezen) v gesci CEVRO Institutu. Pijat termny vzbuzuj jistou skepsi. Byly by pijateln za pedpokladu, kdyby novelizace, resp. aktualizace probhaly v pijatch dvouletch cyklech, co se nestalo. Nen naplnn ani druh pedpoklad, jm je permanentn diskuze o strategickch bezpenostnch problmech a prioritch R. Ta ale neprobhala a neprobh ji od roku 2000. Proto se tak mohlo stt, e jak Bezpenostn strategie z roku 2001, tak z roku 2003 nemly dn reln vliv na vvoj AR, kter prola v prvn dekd spe chaotickm procesem reforem reforem. Ten zpsobil znan materiln i personln ztrty a AR nyn mus na potku druh dekdy zcela nov stanovovat sv priority, a to ve ztench ekonomickch podmnkch (vchodiskovm dokumentem je Bl kniha o obran, jej zpracovn zaalo ped zahjenm ppravy Bezpenostn strategie R 2011). Za jedin nznak diskuze o strategickch otzkch mohla bt povaovna debata o rozmstn radioloktoru protiraketov obrany USA na naem zem v letech 2007-2009. V tomto strategickm rozhodovacm procesu nebyly respektovny (geo)politick ani technologick souvislosti dislokace, resp. rozmstn radioloktoru se primrn stalo pedmtem vnitropolitickho boje. Oputn projektu novou americkou prezidentskou administrativou v z 2009 jen zvraznilo chybn postup druh Topolnkovy vldy v tto problematice. Od prosince roku 2003, kdy plat novelizovan text Bezpenostn strategie esk republiky, dolo pouze k jedinmu pokusu o uritou reflexi aktulnho bezpenostnho vvoje v podob Zprvy o zajitn bezpenosti esk republiky (schvlena usnesenm vldy . 83 ze dne 25. ledna 2006). Je tedy patrn dlouhodob absence tvorby zkladnho strategickho dokumentu v tto oblasti. To mj. svd o malm zjmu odpovdnch orgn o tuto problematiku. Aktualizace platn Bezpenostn strategie R je podle vldy nutn z dvodu zvanch zmn v bezpenostnm prosted, kter se stv stle vce komplexnm a obtn pedvdatelnm. Pokrauje strn rozdl mezi vnitn a vnj bezpenost sttu. Roste rznorodost aktr a prohlubuje se provzanost bezpenostnch trend, faktor a hrozeb. Zkladn koncepn dokumenty aktualizovala Severoatlantick aliance (Strategick koncepce NATO 2010) i Evropsk unie (Evropsk bezpenostn strategie 2003, Zprva o implementaci evropsk bezpenostn strategie 2008, Nvrh strategie vnitn bezpenosti EU 2010). Vznamnou soust procesu aktualizace bezpenostn strategie je podle vldy tvorba konsenzu nap politickm spektrem, co pedpokld akceptovat metodu participativn tvorby dokumentu, jako je tomu nap. i pi tvorb tzv. Bl knihy o obran esk republiky. Neopomenutelnou soust aktualizace Bezpenostn strategie R je proto ast zstupc bezpenostn komunity, vetn odborn veejnosti z nevldnch organizac, akademickch kruh apod. Z ppravnch text je patrn, e struktura aktualizace bezpenostn strategie bude determinovna strukturou pracovnch komis, kter se maj zabvat touto problematikou: 1. Strategick prosted, zjmy R a strategie jejich prosazovn. 2. Obrana R. 3. Vnitn hrozby a rizika a ochrana obyvatelstva. 4. Ekonomick aspekty bezpenostn strategie. 5. Energetick a surovinov bezpenost. 6. zen a fungovn bezpenostnho systmu.
8
Z metodologickho hlediska je zajmav a ambicizn zmr pracovat s bezpenostnmi hrozbami jako sekvenc hrozba dsledek jak hrozb elit. Stejn tak je nutn pijmout zmr, aby problematika nebyla zpracovvna rezortn vetn analzy bezpenostnch hrozeb. Podobn je tomu s respektovnm vazby bezpenostn hrozba alokace zdroj. I kdy je to z hlediska zpracovn dokumentu velmi nron. V dnm ppad by se nemlo pochybovat o tom, zda v bezpenostn strategii m i nem bt problematika zen a fungovn bezpenostnho systmu, protoe to je dosud nejslab lnek celho systmu. Bezpenostn strategie 2011 mus tak vychzet z analzy globlnho a evropskho bezpenostnho prosted, respektovat bezpenostn politiku NATO a EU vetn zvr strategickch bezpenostnch dokument obou organizac.
III. Mezinrodn kontext ppravy Bezpenostn strategie R 2011, strategick bezpenostn dokumenty NATO a EU
Pprava nov verze bezpenostn strategie R se uskuteuje v obdob, kdy jsou ve svtov politice a ekonomice patrn nkter nov klov trendy vvoje, je nebyly v dob ppravy pedel strategie tak patrn: 1. Rst role novch aktr (vetn vt emancipace starch jako je Rusko) mocnost v globlnm mtku a s tm souvisejc pesun tit mezinrodnch zleitost z transatlantickho prostoru do prostoru vchodn a jin Asie (na, perspektivn Indie). 2. Pokles globln role Zpadu (USA a Evropa), a to nejen vzhledem k rstu novch aktr, ale i pod vlivem finann a ekonomick krize, kter zashla pedevm Spojen stty a Evropu (EU). Krize me ovlivnit i bezpenostn politiku jednotlivch lenskch zem EU a NATO (reprioritizace cl bezpenostn politiky, omezen vdaj na obranu vetn Spojench stt, omezen globlnch bezpenostnch ambic). 3. Krizov symptomy uvnit EU (krize eurozny) ovlivujc akceschopnost EU a jej monost vystupovat jako globln bezpenostn aktr. 4. Oslabovn transatlantick vazby (odlinost geopolitickch, ekonomickch a bezpenostnch priorit USA a Evropy) a paraleln rozdln pstupy evropskch zem k ad ekonomickch a bezpenostnch problm a vzev eench v rmci EU a NATO. 5. Existence novch typ hrozeb, mj. ekonomick a sociln povahy, [4] a jejich slc vzjemn provzanost. Tyto nov trendy budou ovlivovat bezpenostn prosted zejm po celou druhou dekdu 21. stolet. Z tohoto dvodu je pro eskou bezpenostn politiku dleit dal smovn NATO, o kterm se jednalo na jeho 22. summitu v Lisabonu (listopad 2010). Klovm dokumentem summitu se stala nov strategick koncepce NATO Active Engagement, Modern Defence Strategic Concept for the Defence and Security of the Members of the North Atlantic Treaty Organisation. [5]
9
V souladu s logikou pedchzejcch strategickch koncepc je i koncepce 2010 uren ke stanoven cl a kol Aliance a zpsob jejich naplovn v dlouhodobjm horizontu v danm ppad do roku 2020. Z textu koncepce vyplv jeden rozdl proti pedchzejcm koncepcm: koncepce 2010 je pojmna spe jako zklad pro dal diskuze a jednn mezi leny Aliance o tom, jak naplnit jej obsah, ne jako jasn interpretace vymezujc proces obrannho plnovn a politiky NATO. Jedn se tedy o urit vymezen rmce pro dal fzi evoluce NATO, ale bez konkrtnj specifikace, jak tento proces realizovat. Pesto koncepce potvrdila status quo Aliance ve tech zsadnch clech: kolektivn obrana (lnek 5 Severoatlantick smlouvy), krizov zen, kooperativn bezpenost. Nebyl sice definovn nejvce prioritn cl, nicmn nejvt pozornost co do rozsahu byla vnovna krizovmu zen, kontrole zbrojen, odzbrojen, procesu neroziovn ZHN, posilovn spoluprce se zemmi mimo NATO (pedevm Rusko) a mezinrodnmi organizacemi. V koncepci t zstal, i kdy do jist mry formln, zvazek politiky otevench dve pro dal evropsk zem, kter by se chtly stt leny NATO. Definovn hlavnch vzev a hrozeb budoucho vvoje pro NATO odr dva pstupy k budoucmu smovn NATO, kter se uvnit Aliance projevuj od konce studen vlky. Jeden pstup pojm NATO jako vojenskopolitickou alianci, kter je zamena na obranu zem a zjm jejch len. Druh naopak vnm NATO jako politickou organizaci, kter je zodpovdn za vytven kooperativn bezpenosti v euroatlantickm prostoru. V danm ppad je nutn uvst, e ze strategick koncepce, ani z dalch dokument pijatch na summitu NATO nevyplv, kter ze dvou smr me bt v rmci NATO prioritn. V charakteristice mezinrodnho bezpenostnho prosted jsou definovny tyto hlavn bezpenostn hrozby: roziovn raketov technologie a ZHN, terorismus a vechny typy peshraninho organizovanho zloinu, kybernetick toky, ohroen komunikanch, transportnch a tranzitnch cest zajiujcch globln obchod a energetickou bezpenost, militarizace vesmru, negativn klimatick zmny, zdravotn rizika (epidemie), nedostatek vody, tlak na zvyovn energetick spoteby. V koncepci byly reflektovny i negativn dopady globln ekonomick a finann krize. Se strategickou koncepc NATO je do znan mry kompatibiln i evropsk bezpenostn strategie. [6] Jej prvn verze z roku 2003 definovala pt hlavnch hrozeb: terorismus, en ZHN, regionln konflikty, zhroucen sttn moci a organizovan zloin. Ve zprv o implementaci strategie [7] (2008) byly navc mezi globln vzvy a klov hrozby zaazeny zajitn kybernetick a energetick bezpenosti a hrozba klimatickch zmn. Evropsk bezpenostn strategie byla nicmn asto oznaovna jako svho druhu abstraktn bezpenostn vize. Nicmn je nutn konstatovat, e i pes aktuln problmy evropskho integranho procesu se v obdob po schvlen
10
Lisabonsk smlouvy projevuje posun k vt konkrtnosti cl a nstroj evropsk bezpenostn politiky, co mj. reprezentuje nvrh strategie vnitn bezpenosti EU Smrem k evropskmu modelu bezpenosti [8] kter pedloilo panlsko jako pedsednick zem v Rad EU v noru 2010. Nvrh strategie pichz s nkolika zvanmi tezemi a zvry, kter mohou bezesporu bt i inspirac pro ppravu Bezpenostn strategie R 2011. Co se te hlavnch bezpenostnch hrozeb, definuje je takto: vechny formy terorismu, zvan a organizovan trestn innost (obchod s drogami, hospodsk trestn innost, obchodovn s lidmi, pevadstv, nedovolen obchod se zbranmi, nsiln trestn iny, pran penz, falovn doklad, korupce), potaov trestn innost, peshranin trestn innost, nsil samo o sob (nsil pchan mladmi lidmi nebo nsil pchan na sportovnch akcch), prodn katastrofy a katastrofy zpsoben lidmi. Strategie vnitn bezpenosti definuje evropsk model bezpenosti, jeho hlavnmi principy by mla bt ochrana prv a svobod, zlepovn spoluprce a solidarity mezi lenskmi stty, een pin nedostaten bezpenosti a nikoliv jen nsledk, zaazen prevence a pedvdn mezi priority, zapojen vech sektor, kter hraj roli v oblasti ochrany veejnosti (politickho, ekonomickho, socilnho atd.), informovn oban o bezpenostnch politikch a v neposledn ad uznn vzjemn zvislosti mezi vnitn a vnj bezpenost pi vytven koncepce globln bezpenosti se tetmi zemmi. Velmi zsadn tez strategie je konstatovn, e bezpenost se tedy prostednictvm prevence a zvldn spolench hrozeb stala klovm faktorem pi zajiovn vysok kvality ivota v evropsk spolenosti a pi ochran kritickch infrastruktur. Mon realizace strategie vnitn bezpenosti EU, resp. evropskho modelu bezpenosti, bude zviset na vvoji evropskho integranho procesu v postlisabonskm obdob vetn postoj na politick reprezentace. Pi pprav Bezpenostn strategie R 2011 by stlo za vahu implementovat do jejho obsahu principy lidsk bezpenosti (human security), tak jak jsou obsaeny v Doktrn lidsk bezpenosti pro Evropu z roku 2004. [9] V danm ppad se jedn o nov pstupy k pouvn vojenskch i nevojenskch sil a kapacit, kter m EU k dispozici pro een konflikt ohroujcch globln a regionln bezpenost.
IV. Zvry a doporuen pro ppravu Bezpenostn strategie R 2011

Zkladn problmy, pedpoklady a vchodiska 1. Zvit, zda Bezpenostn strategii R nekoncipovat jako dokument urujc priority a cle bezpenostn politiky R v dlouhodobjm horizontu (2020). 2. Pi zpracovn Bezpenostn strategie vychzet ze strategickch dokument vy rovn NATO, EU, pop. OSN, OBSE ad., na jejich zpracovn se R podlela. Nelze je pejmat bez pihldnut k eskm bezpenostnm zjmm a konkrtnm
11
3.
4.
5.
6. 7.
8.
bezpenostnm hrozbm, zvlt obecnjm a vnitnm. Bezpenostn strategie R by zrove mla svm obsahem pispt k tomu, aby nai zstupci v tchto svtovch a evropskch organizacch mohli ovlivnit jejich politiku jak obecn, tak v n prospch. R by v Bezpenostn strategii 2011 mla jasn deklarovat, m pispje ke zven jejich schopnost v oblasti bezpenosti, a to i v nevojenskch oblastech, jak se na n Aliance vraznji orientuje. To je dleit zejmna proto, e je to nvaznost na budovn vlastnch schopnost, resp. kapacit, kter budou znamenat i znan nklady (viz zkuenosti z tzv. specializac v oblasti pasivnch sledovacch systm a OPZHN). Bude to nutn i v nevojenskch oblastech, jinak se R definitivn dostane do role ernho pasara NATO a EU a na periferii evropskho dn. lenstv v NATO a EU pedstavuje zsadn garanci bezpenosti R, je ale teba objektivn hodnotit konkrtn stav potencilu NATO a EU. Vzhledem k tomu, e jak NATO, tak i EU prochzej jistou vnitn kriz, mla by bezpenostn strategie jasn deklarovat, jak R pispje k jejmu pekonn. Velmi dleitou st bezpenostn strategie by mla bt vnitn bezpenost sttu jako soust bezpenosti cel EU (v nvaznosti na evropsk model bezpenosti, resp. pojet zem EU jako prostoru svobody, bezpenosti a prva, je nutn pesnji urit adresty Bezpenostn strategie R, tj. komu je primrn urena (sttn sprv, bezpenostnm expertm, veejnosti, zahraninm partnerm); mla by vak bt dostupn a srozumiteln co nejir obansk veejnosti. Klov pro posuzovn struktury a obsahu nejen bezpenostn strategie, ale cel bezpenostn politiky jsou bezpenostn zjmy, kter definuje stavn zkon 110/1998 Sb. (Zajitn svrchovanosti a zemn celistvosti esk republiky, ochrana jejch demokratickch zklad a ochrana ivot, zdrav a majetkovch hodnot.). Bezpenostn zjmy musej vychzet zrove z obanskch zjm. V poped pozornosti mus proto bt axiologick problematika, tj. kter lidsk hodnoty, typick pro eskou populaci, je nutn v Bezpenostn strategii R preferovat. Bezpenostn strategie by mla vychzet z toho, e zajitn vnj a vnitn bezpenosti R je zkladnm pedpokladem kvality ivota, jej udritelnosti, a jednou ze zkladnch funkc sttu. Bezpenostn strategie R 2011 by se mla promtnout do reln podoby bezpenostn politiky jako irho procesu a jednotlivch sloek bezpenostnho systmu a mla by na tomto zklad pispt k vraznmu zlepen civilnho zen a kontroly bezpenostnho systmu a jeho jednotlivch hlavnch soust. Bezpenostn strategie by mla definovat vchodiska pro optimalizaci bezpenostnho systmu a pro vytven systmu komplexnho zen bezpenosti v R.
Analytick pedpoklady 9. Analza by mla zhodnotit pedchzejc bezpenostn strategie, zvlt z roku 2003, stav jejich plnn, negativa i pozitiva, zmny, k nim v analyzovanm obdob dolo, tzn. jak vliv mly pedchoz na reln fungovn bezpenostn politiky R a jednotlivch soust bezpenostnho systmu.
12
10. V procesu ppravy bezpenostn strategie by mla bt maximln pozornost vnovna co nejkonkrtnj analze globlnch geostrategickch trend a bezpenostnch hrozeb a z nich vyplvajcch rizik. 11. Analza a prognza bezpenostn situace v procesu ppravy bezpenostn strategie musej vdy identifikovat nositele konkrtn hrozby a vystit ve scne dsledk pro bezpenostn politiku (cle bezpenostn politiky, fungovn bezpenostnho systmu, logistick a prvn zajitn, civiln zen a demokratick kontrola bezpenostn politiky). [10] 12. Analza mus vce pihlet k zvanm aspektm ekonomick a energetick bezpenosti sttu a k dopadm klimatickch zmn a prodnch kalamit. Tvorba bezpenostn strategie 13. Pi pprav Bezpenostn strategie R 2011 by se mla v celm prbhu jej tvorby pln vyut participativn metoda jej ppravy vzhledem k tomu, e se jedn o zkladn dokument bezpenostn politiky sttu. Participativn zpracovn Bezpenostn strategie R a jej parlamentn projednvn by mlo pispt k co nejir me souhlasu politickch stran, nevldnch organizac a cel obansk veejnosti s tmto dokumentem. 14. Tvorba Bezpenostn strategie R je vsledkem deduktivn-induktivn metodiky, tzn. mus vychzet z vlastn analzy, a zrove respektovat poznatky strategi ni rovn obecnosti, vetn strategickch dokument jednotlivch rezort. 15. Bezpenostn strategie by mla vzt v vahu i riziko vyplvajc z devalvace bezpenostnch vd, a zejmna nzk rovn mylen politick reprezentace v oblasti bezpenosti (nap celm politickm spektrem) bez viditeln snahy tento stav zlepit (clenou kultivac svch politickch program a vchovou odbornk). 16. I kdy dosavadn vvoj vzhledem ke sloitosti a nelehk pedvdatelnosti bezpenostnch hrozeb a z nich vyplvajcch rizik prokazuje splvn vnj a vnitn bezpenosti a nut k integraci nstroj ke jejich een, je teba tuto tendenci pesn specifikovat, aby nedolo ke kompetennm sporm, vyhbn se odpovdnosti i ke zneuit. 17. Vznamn pozornost mus bt vnovna vymezen obrann funkce ozbrojench sil, vysln jednotek do zahraninch mis a zajitn ochrany vzdunho prostoru R. Zrove by mlo bt jasn, kter funkce R nebude schopna zajistit samostatn a bude se spolhat na spojence. 18. Bezpenostn strategie R mus respektovat lidsk, finann, materilov aj. zdroje zem, zvlt by mla bt kvalifikovanm odhadem specifikovat objem prostedk na zajitn bezpenosti R ve stedndobm a dlouhodobm horizontu. 19. Bezpenostn strategie by mla obsahovat vahu o jej proveditelnosti, tzn. nvrh prvnch a exekutivnch, aktulnch i perspektivnch realizanch opaten. 20. Pozornost by mla bt vnovna trendu mon privatizace vnitn a vnj bezpenosti pedevm s ohledem na vzrstajc roli soukromch bezpenostnch slueb (prvn vymezen jejich psobnosti). 21. V procesu ppravy Bezpenostn strategie R by mlo dojt k poslen role Bezpenostn rady sttu v procesu tvorby, realizace a zen bezpenostn
13
politiky R. Bezpenostn rada sttu by se mla pemnit v instituci, v n by kvalifikovan odbornci mezi zasednmi rady kontinuln jednak analyzovali zmny, kter v bezpenostnm prosted vyvolvaj zmny v charakteristice hrozeb, v jejich sle a pravdpodobnosti, jednak by dbali na realizaci Bezpenostn strategie R. Bezpenostn strategie, jej vazby, proces schvalovn a vyuit 22. Na Bezpenostn strategii R navazuj dal strategick dokumenty, kter ji konkretizuj. Bezpenostn strategie se proto neme vyhnout znan me obecnosti, mla by vak jednotliv oblasti, jich se tk, dostaten jasn vymezit. V diskuzi o bezpenostn strategii by pi tom mlo bt zpracovatelskmu tmu jasn, jak konkrtn dokumenty niho du to budou, tj. jejich struktura a obsahov zamen. 23. Posoudit, zda by nebylo vhodn urit, kter strategick dokumenty ni rovn maj bt v pslunch rezortech vldy zpracovny a s jakou periodicitou. [11] 24. V ppad, e bude rozhodnuto o platnosti bezpenostn strategie pro del asov horizont, je nutn zajistit proceduru pravidelnho hodnocen jejho plnn a dopad realizace (mj. prvn, ekonomick aj. zajitn obrany zem, fungovn bezpenostnho systmu apod.). 25. Posoudit, zda by Bezpenostn strategii R jako zkladn dokument bezpenostn politiky sttu neml projednat a mon i schvlit Parlament R a podepsat prezident republiky. 26. Bezpenostn strategie R by mla poskytnout domc veejnosti a zahraninm partnerm jasnou pedstavu o eskch bezpenostnch zjmech, hodnotch a prioritch esk bezpenostn politiky o BS jako nstroji komunikace s veejnost.
Prce vznikla v rmci projektu vzkumu, vvoje a inovac Trendy, rizika a scne bezpenostnho vvoje ve svt, Evrop a R dopady na bezpenostn politiku a bezpenostn systm R, VG2012013009 a vzkumnho zmru FSV UK Praha Rozvoj esk spolenosti v Evropsk unii:vzvy a rizika, MSM 0021620841. Poznmky k textu:
[1] Autoi dkuj za cenn poznmky a pipomnky Luboovi Dobrovskmu, Ing. Vladimru Karaffovi, CSc., Ing. Vladimru Krulkovi a PhDr. Liboru Stejskalovi. [2] Ing. Martin Jahn, MBA, nar. 1970, esk manaer a bval politik, generln editel Volkswagen Group v Rusku. Jeho ekonomick teorie slibuje vraznj ekonomick rst, nzkou nezamstnanost a rostouc ivotn rove, a to za pedpokladu poda-li se z na zem vytvoit znalostn technologick centrum Evropy. Cestou k tomu je pt pil: optimln institucionln prosted pro podnikn, nann zdroje, optimln infrastruktura hospodskho rozvoje, vyuit lidskch zdroj a podpora vdy a vzkumu podncujc inovan rozvoj, http://www. wikipedia.org/wiki/Martin_Jahn. [3] 1999 vznik tzv. evropsk bezpenostn a obrann politiky (ESDP European Security and Defence Policy), v r. 2007 Lisabonskou smlouvou pejmenovanou na spolenou bezpenostn a obrannou politiku (CSDP Common Security and Defence Policy), kter je podobn jako byla ESDP stlou soust SZBP, spolen zahranin a bezpenostn politiky EU (CFSP Common Foreign and Security Policy), zaloen maastrichtskou smlouvou v r. 1993. [4] Na pt prask bezpenostn konferenci Bezpenostn strategie pro Evropu: nov priority, nov vzvy podan SBP CESES FSV UK v rmci pedsednictv Francie v Rad EU v listopadu 2008 identikovali M. Balabn a A. Raek v hlavnm vystoupen konference Evropsk bezpenost v globlnm kontextu (Reexe bezpenostnch analz a prognz ve svt, v EU a v R v letech 2003-2008)
14

dvanct hrozeb nad rmec hrozeb jmenovanch v evropsk bezpenostn strategii z roku 2003: degradace ivotnho prosted nevratnmi klimatickmi zmnami, omezen pstup k energetickm zdrojm, prodn katastrofy, epidemie, resp. pandemie, strnut populace v zemch EU, ilegln migrace, ohroen evropskho socilnho modelu vlivem nepedvdanch, resp. nezvladatelnch nsledk globalizace (sociln bezpenosti), radikalizace sti spolenost z etnickch a socilnch pin, korupce a pran pinavch penz, technologick havrie, selhn, zneuit nebo kolaps potaovch technologi, humanitrn krize. Ble viz BALABN M., RAEK A. Evropsk bezpenost v globlnm kontextu (Reexe bezpenostnch analz a prognz ve svt, v EU a v R v letech 2003-2008), Vojensk rozhledy 1/2009, s. 23-30. http://www.nato.int/cps/en/natolive/ofcial_texts_68580.htm. Nvrh strategie vnitn bezpenosti Evropsk unie: Smrem k evropskmu modelu bezpenosti, http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/10/st05/st05842-re02.cs10.pdf; http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/78367.pdf. http://www.eu-un.europa.eu/documents/en/081211_EU%20Security%20Strategy.pdf. http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/10/st05/st05842-re02.cs10.pdf. Doktrna lidsk bezpenosti pro Evropu. Barcelonsk zprva studijn skupiny pro evropsk bezpenostn kapacity (http://www.ceses.cuni.cz/CESES-76-version1-doktrina_lidske_bezpecnosti.pdf). Navrhovan struktura strategickch dokument R v oblasti bezpenosti Vzhledem k teoretickm vchodiskm tto studie a ke konkrtn situaci by pravdpodobn stailo, kdyby struktura strategickch dokument byla nsledujc: a) Bezpenostn strategie R vychz z aktuln evropsk bezpenostn strategie a ze strategie NATO, z dosavadnch bezpenostnch strategi a je zaloena na dlouhodobch vizch a novelizovna v souladu s programovm prohlenm vldy. Je schvalovna parlamentem. b) Programov prohlen vldy R vychz programu vtzn politick strany nebo koalice stran, jak z aktuln situace, tak z dlouhodobch program zaloench na stranickch vizch. c) Obrann strategie R. d) Dlouhodob vize jednotlivch rezort. e) Strategie ministerstev zahraninch vc, vnitra a obrany. f) Dl strategie a koncepce rezort nap. Vojensk strategie R, Vojensk doktrna AR, strategie boje proti terorismu, organizovanmu zloinu a korupci apod. g) Zprva o stavu zajitn bezpenosti. h) Zprva o stavu zajitn obrany zprvy se pedkldaj v urench termnech vld. Ble viz RAEK, A. Tvorba strategickch bezpenostnch dokument. In Strategick zen ve veejn sprv a pstupy k tvorb politiky. Praha: FSV UK, Matfyzpress, 2010, s. 106-128.
[5] [6] [7] [8] [9] [10]
[11]
Literatura:
BALABN, M. Tvorba a realizace bezpenostn politiky-historick reexe a souasn vzvy, In Bezpenostn politika esk republiky vzvy a problmy. Praha: AVIS, 2004. BALABN, M., STEJSKAL, L. a kol. Kapitoly o bezpenosti. Praha: Karolinum, 2010, druh, zmnn a doplnn vydn. BALABN, M., RAEK, A. Monosti realizace systmu komplexnho zen bezpenosti v esk republice. In Kapitoly o bezpenosti. Praha: Karolinum, 2010, druh, zmnn a doplnn vydn. JANDA, J. (ed.) Bezpenostn politika esk republiky. Praha: stav mezinrodnch vztah, 1996. POTEK, M.; PURKRBEK, M.; VAVROUEK, J. (ed.) Zrod teorie veejn politiky v R. Praha: UK FSV ISS, 1994. RAEK, A. a kol. Polistopadov vvoj armdy a bezpenostn politiky ve vztahu k EU. Praha: UK FSV CESES, 2004. RAEK, A. Nelehk pemna armdy a zrod bezpenostn politiky. Bezpenostn politika esk republiky vzvy a problmy. Praha: AVIS, 2004. SLA, J. Strategick bezpenostn dokumenty. In Kapitoly o bezpenosti. Praha: Karolinum, 2010, druh, zmnn a doplnn vydn. VEBER, Jaromr (ed.) Management zklady, prosperita, globalizace. Praha: Management Press 2002. ZEMAN, P. (ed.) esk bezpenostn terminologie. Brno: SS VA 2003. Aktualizace bezpenostn strategie R, zapojen bezpenostn komunity do tvorby esk bezpenostn politiky. Semin I, CEVRO Institut, 1. nora 2011. Pehled nvrh, nmt, koment a pipomnek. Zpracoval Jan Jire, Centrum transatlantickch vztah vysok koly CEVRO Institut.
15

Bezpenostn strategie 1999. Praha: AVIS pro MZV 1999. Bezpenostn strategie 2001. Praha: ZV pro MZV 2001. Bezpenostn strategie 2003. Praha: ZV pro MZV 2003. Governance for Human Development. UNDP FRY, December 2000. Prvodce krajinou priorit. Autorsk kolektiv CESES. Praha: G plus G, 2002. Terminologick slovnk pojm z oblasti krizovho zen a plnovn obrany sttu. Praha: Ministerstvo vnitra, 2004.
Nzor NATO na nrodn strategick dokumenty
Ploha 1
Aliann nzor na nrodn strategick dokumenty prezentoval na semini Institutu CEVRO zstupce nmstka generlnho tajemnka pro nov bezpenostn vzvy Severoatlantick aliance Jamie Shea. [1] Podle nho je kad nrodn bezpenostn strategie (NBS) pokusem denovat rovnovhu mezi zjmy sttu, jeho ambicemi a vlastnmi monostmi a prostedky. Jen velmi zdka se to vak poda, v opanm ppad je to ale nespch. NBS m denovat nrodn cle a ambice v mezinrodnm kontextu. Dalm clem NBS je vzdlvn veejnosti k jej mobilizaci vi bezpenostnm hrozbm a vzvm, kter identikujeme jako reln. Dobr bezpenostn strategie je zrove prostedkem vchovy veejnosti. Vize bez schopnosti realizace je nesmysln. Hlavnmi skalmi je mj. pipravovat se na minulou vlku namsto pedvdat budouc vvoj, tj. budovat ozbrojen sly jenom na pedchozch zkuenostech; snaha pojistit se proti pli mnoha rizikm bez uren priorit; vst neustle neeln diskuze jak snit rozpoty; orientovat se vrazn jenom na nrodn bezpenost a nrodn priority, jako kdyby bezpenost byla ist v rukou nrodnch vld; pokuen zvlt malch zem omezovat v dob nann krize vojensk rozpoet; nedostaten rozvinut instituce a nstroje bezpenostn politiky; rigidn rozdlen odpovdnost a pravomoc rznch vldnch agentur; ignorovn faktu, e zmizely hranice mezi vnitn a vnj bezpenost; existence konkurence mezi vldnmi agenturami rliv chrnc sv pozice a moc, penze a prci, kter jsou s nimi spojeny. Jak vytvoit dobr NBS? Jamie Shea se domnv, e proces jejich tvorby je dleitj ne vsledek. Vsledek obvykle nen revolun. Vtina problm je znma. Nen teba vymlet nco pln novho. Ve vtin strategi jde pedevm o hledn rovnovhy. Tento tvr proces umouje lidem podlet se, odreagovat se, aby byl lovk mnohem ochotnj ke kompromisu, je klem ke konsenzu s konenm vsledkem. Dleitm prvkem spchu je mt nezvisl analzy hrozeb. Nen vhodn, aby lid, kte jednaj, zpracovvali i analzy hrozeb. Posuzuj je pot z hlediska toho, co jsou schopni dojednat a udlat. Nejt a nejdleitj je hodnocen rizik, jejich pravdpodobnosti a dsledk. NBS mus bt schopna alokovat zdroje na nejdleitj rizika a reektovat, co je znm a pedvdateln, a zrove si zachovat prunost vypodat se s pekvapivmi situacemi, jako jsou krize. Dobr NBS mus respektovat nrodn, regionln a mezinrodn rove odpovdnosti, co si me zem zajistit sama a jak me pispt k ir evropsk bezpenosti. Problmem dneka je, e tonci jsou anonymn a toky nepedvdateln. Musme pipustit, e obas dojde k njak mimodn udlosti, ale musme bt schopni je zvldnout a minimalizovat dsledky co nejrychleji. Proto je nutn vnovat pozornost prevenci a vytvoit zklady odolnosti na spolenosti. Vdy existuj dv rovn vnmn ohroen: Jednou z nich je pocit fatalismu ze zvanosti a nevyhnutelnosti ohroen; druhou je vdom, e existuj zpsoby, jak zvit nai bezpenost. V prvn ad bychom nemli pedstrat, e existuje absolutn bezpenost. Pot bychom mli ci lidem, e nebezpe, kterm elme, jsou minimln v porovnn s riziky naich prarodi. 16
Pro komunikaci bezpenostn politiky ve vztahu k veejnosti by ml bt volen v NBS jasn, jednoduch jazyk. I kdyby to znamenalo mt dva dokumenty jeden strun pro veejnosti, prezentujc zkladn principy a psan laickm jazykem, a dal podrobnj intern, kter je uren pro vldu. Bezpenostn politika by se mla stt soust veejnho politickho diskurzu. Existuje mnoho zpsob, jak propagovat obsah NBS jako jsou tiskov konference i projev pedsedy vldy. NBS by mla bt pedmtem politickho konsenzu stran se zapojenm parlamentu a mdi. Bez ohledu na to, kdo a jak se do diskurzu zapoj, bude-li obsah kritizovat. To je rysem na demokracie a sdlench hodnot.
Pozn.: [1] Aktualizace bezpenostn strategie R: zapojen bezpenostn komunity do tvorby esk bezpenostn politiky. Semin I, CEVRO Institut, 1. nora 2011. Pehled nvrh, nmt, koment a pipomnek.
Poznatky Stediska bezpenostn politiky CESES FSV Univerzity Karlovy [1]
Ploha 2
Workshop Stediska bezpenostn politiky (SBP) se konal v rmci realizace projektu vzkumu, vvoje a inovac Trendy, rizika a scne bezpenostnho vvoje ve svt, Evrop a R dopady na bezpenostn politiku a bezpenostn systm R. [2] Intern workshop stediska se soustedil vraznji na metodologick problmy tvorby BS. V centru pozornosti workshopu byly pedpoklady kvalitnho zpracovn BS, zvlt pro pli krtk termny na jej vlastn tvorbu ped schvalovacm procesem. V tak krtkm asovm seku pi nedostatku prbnho diskurzu o tto problematice se vtina ptomnch domnvala, e me maximln dojt jen k jist novelizaci BS, jak o tom konen rozhodla vlda, ale v takov situaci me mt jen krtkodobou platnost, rozhodn ne v horizontu pti i deseti let, jak se nkte participujc na jej tvorb domnvaj. Pedstavitel zpracovatel z ministerstva zahraninch vc obhajovali krat dobu na tvorbu BS potebou, aby co nejrychleji navzala na strategickou koncepci Severoatlantick aliance, a nedolo tak k pli dlouh asov prodlev. Je ovem otzkou, jak dalece tento tlak skuten existuje, resp. jak je siln a nutno jej respektovat, nebo zda je spe jen zmrem zpracovatel a ochotou vyjt veden Aliance vstc. Jeden z oponent vak namtal, e nap. ve Francii zpracovvali podobnou strategii po dobu jednoho roku a v nkterch zemch tvorba trvala jet dle. Napjatost asovch termn me i omezit a blokovat participaci na tvorb BS. Termny jsou nedostaten i pro parlamentn vbory, zvlt zabvajc se bezpenost, obranou a zahraninmi vztahy, jak o tom hovo i nkte poslanci a sentoi. To sniuje pedpoklady a monosti dosaen poadovanho hlubho konsenzu mezi politickmi stranami, bezpenostnmi experty a bezpenostn komunitou. Jin handicap spov podle nkterch astnk semine ve faktu, e tvorba bezpenostn strategie vyaduje jistou klidnj atmosfru, ne ji tvoit v situaci, v n probhaj za znanho socilnho napt zvan a jen zsti pipraven reformy sociln pe, zdravotnictv, dchodovho systmu ad. Ty se dotkaj i sttnho apartu vetn policie, armdy, diplomacie ad., kter by ml bt tvrcem a realiztorem reforem a zajistit jejich bezpen prbh. Krom toho je nutn brt v vahu, e nkter postoje vychzej ze subjektivnho a relativizujcho vnmn pojmu bezpenost, resp. z jej individuln a skupinov reexe pipravovanch reforem., co od nich oekvaj a jak pro n budou prospn i naopak. Jistm problmem je i koordinace mezi hlavnmi zpracovateli a realiztory BS, tj. ministerstvem zahraninch vc (MZV), ministerstvem obrany (MO) a ministerstvem vnitra (MV). Vzhledem k tomu, e garantem tvorby BS je pedevm MZV, existuje jist nebezpe, e stejn jako v minulosti u tech bezpenostnch strategi pev jeho pohled. 17
A to i pesto, e krtce ped zahjenm prac na BS zaalo MO pracovat na Bl knize; ta na druh stran vak me poslouit a zejm i slou jako jist zdroj poznatk pro BS a pro vzjemnou koordinaci a sjednocen pohledu na mnoho spolench problm, zvlt pokud jde o bezpenostn prosted. Mohou se vak navzjem i pekrvat. Vnm nedostatkem je, e existuje jen mlo hodnovrnch a pesvdivch bezpenostnch analz, zvlt pokud jde o jejich hloubku. Obecnou tendenc je prv v univerzln rovin opakovat vty bezpenostnch hrozeb a z nich vyplvajcch rizik, jak jsou denovny v bezpenostnch dokumentech zvlt Aliance a Evropsk unie. To nae poznn, a zvlt pijmn adekvtnch opaten pli neobohacuje, a tm mn inspiruje. Tvorba BS vyaduje nepehlet axiologick pstup. Axiologie resp. teorie hodnot je naukou o povaze hodnot a jejich mstu ve struktue spoleensk skutenosti, o vzjemnch vazbch a hierarchii, o jejich funkci v procesu lidsk innosti. Pedmtem zkoumn jsou hodnoty mravn, estetick, kulturn, politick, ekonomick uplatujc se v sociologii, etice, estetice, kulturologii, politologii, ekonomii apod. Ve vd o bezpenosti maj vznam jako faktory motivujc k bezpenostnm aktivitm jak agresivnho, tak obrannho chovn. Jsou kritriem k hodnocen povahy nsil v jejich nejrznjch podobch vetn rozlien spravedlivch a nespravedlivch vlek. V konkrtnm ppad tvorby BS jde zejmna o to identikovat, jak hodnoty preferujeme a kter proto chceme i chrnit a brnit. Na pednm mst jsou to demokracie, svoboda a solidarita a v jakm hodnotovm svt je esk republika zakotvena. Proto se ve vystoupench nap. Luboe Dobrovskho a v diskuzi objevily i otzky, na kter by BS mla reagovat: Kdo jsme jako spolenost, jako stt, kter jsme si zdili; kde jsme dnes v mezinrodnm kontextu zaazeni jako svobodn demokraticky jednajc spolenost, co nen vbec samozejm. K obanskm svobodm, k obanskm jistotm, k demokracii, k samostatnmu sttu, vedla nron cesta, na n, krom jinho, nalzme tak padl ve dvou svtovch vlkch. Tak jejich piinnm jsme dnes svobodnou spolenost, kter demokraticky rozhoduje o sv existenci a o sv bezpenosti. A prv to nesamozejm, to je nezbytn nesamozejm chrnit a brnit. Kdysi se tomu kalo vlastenectv, dnes obansk spoluodpovdnost. Pokud se j zekneme, pokud ji nebudeme pstovat a posilovat, vyznj vechny podnty k posilovn bezpenosti naprzdno. V Bezpenostn strategii 2003 nen o tom ani slovo. Vechno nae sil, vechna nae spojenectv, kter uzavrme v zjmu na bezpenosti v nejirm slova smyslu, jsou vsledkem njakho clevdomho snaen. Nen pece samo od sebe, e jsme pekonali okupaci bhem svtov vlky a vbec u nen samozejm, e se nai oban i po rozputn armdy podleli za vlky na naem osvobozen se zbran v ruce. A daleko od domova. Nen samozejm, e jsme se silm mnohch dokzali vymanit ze satelitnho postaven, v nm ns drela svho asu Moskva, a nen samozejm, e se nm podailo obnovit demokracii, jakkoliv snad v nkterch ohledech dosud neuspokojivou. Teprve z takto historicky pojatho popisu stavu na spolenosti a jejho sttu jsme pece schopni odvodit to, emu kme zjmy. A nebudou jen materiln. Problmem je i validita bezpenostn strategie pro vldu, respektive pro budouc vldy. Jak moc se j musej dit? Jak je mra jejich odpovdnosti za realizaci vech tch opaten, k nim je bezpenostn strategie zavazuje? Je to pro nsledujc vldy dokument zvazn? A dosud zejm ne. Jinak by se za tch uplynulch tm osm let musel dokat aktualizace a zaznamenatelnho naplnn, zvlt vzhledem k nkterm vznamnm zmnm v mezinrodnch vztazch, v bezpenostnm prosted, v nm se promnil charakter ohroen v pomrn irok kle. Proto se logicky nabz i dal otzka: Nen na ase zmnit Bezpenostn radu sttu (BRS) ve skuten funkn instituci, v n by kvalikovan odbornci mezi zasednmi rady kontinuln jednak analyzovali zmny, kter v tak zvanm bezpenostnm prosted vyvolvaj zmny v charakteristice hrozeb, v jejich sle a pravdpodobnosti, jednak by dbali na realizaci doporuen, kter BS pin? Idea pemny BRS na funkn instituci reagujc v relnm ase na zmny bezpenostnho prosted a sledujc realizaci klovch opaten v bezpenosti je pijmna jednomysln. K takov roli ovem mus mt BRS nejen pslun kvalikovan apart, ale stejn 18
tak vdeckovzkumn zzem. V opanm ppad maj pijat bezpenostn rozhodnut vtinou empiricko-intuitivn charakter, mlokdy charakter empiricko-analytick, nemluv ji o vdecko-analytick zklad. Stle jednomyslnj je i pohled pedstavitel bezpenostn komunity na terorismus jako stle traktovanou primrn bezpenostn hrozbu. V globlnm pohledu a v jistch teritorich to jist plat, ale ne v naem konkrtnm bezpenostnm prosted. Prioritu terorismu jako nejdleitj bezpenostn hrozbu akceptujeme jen ze solidarity s naimi spojenci a s ohroenmi oblastmi, pro ns ji tak nalhav nen. To neznamen, e i u ns neme dojt k teroristickmu inu. Ta pravdpodobnost je vak statisticky nzk. Daleko vnjm problmem se pro ns v budoucnosti me stt nezen migrace, nezvldnut integrace nkterch etnik a v zvislosti na tom i rst pravicovho extremismu nejrznjho typu, zvlt neonacistickho. Za tto situace narst role preventivn obrany a ochrany a interoperability mezi spojenci a uvnit naeho sttu. Preventivn charakter by proto mly mt i reakce na politickou a sociln situaci v republice a z n vyplvajc bezpenostn hrozby, o kterch hovoili v souvislosti s absenc strategickho vldnut a chyb v zen sttu i dva z ptomnch komenttor. V tto souvislosti padla i kritika, jak nedostaten politici, novini i obansk veejnost reaguj na problmy v bezpenosti zem, nap. na nepli promylen opaten majc za nsledek odchody vojk a policist, nedomylen reorganizace a sniovnch sluebnch poitk pslunk ozbrojench sil a policie. V diskuzi byl znovu nastolen problm racionalizace vldnho zen, aby tu mstopedsedov vld koordinovali innost ekonomickch, socilnch a bezpenostnch rezort. To se ji del dobu nedje a pravdpodobn reln je to jen v ppad, e u moci bude jedna politick strana, jako tomu bylo v ppad sociln demokracie v obdob tzv. opozin smlouvy s ODS. V souasn dob jsou nap. dva mstopedsedov vld v ele bezpenostnch rezort MZV a MV. Tet mstopedseda vldy nejsp v rmci spornch opaten jmenovn nebyl. Pokud jde o vlastn bezpenostn strategie, byl prezentovn nzor, e dosavadn nemly ani charakter vize, ani nebyly faktickmi bezpenostnmi strategiemi se zvazn formulovanmi cli, ale pevn byly politickou deklarac. Proto se tak na n v prbhu vce ne deseti let nikdo neodvolval, s vjimkou obdob, kdy probhal politick stet v souvislosti s projektovanou dislokac radioloktoru americk protiraketov obrany na naem zem. O naich BS je tak mlo informac na internetovch vyhledvach. Tm sp panuj obavy, e aktualizace BS 2011 bude po jejm schvlen v podstat splnnm kolem, vlastn rozhodovac procesy v bezpenostn oblasti v podstat vnji neovlivn, ty budou probhat ad hoc jako reakce na vznikl bezpenostn situace a problmy se vemi negativnmi dsledky. Tm spe, e tko po zpracovn a schvlen BS budou zpracovny scne reakc na potenciln bezpenostn hrozby, co se v globlnm mtku aktuln projevilo v nepipravench reakcch nap. Spojench stt a Evropsk unie na udlosti v severn Africe, Stednm vchod a v arabskm svt a u ns pi een krize spojen s odborovmi aktivitami ve zdravotnictv. Dal takov situace ns vak zkonit v globlnm i loklnm mtku ekaj a nemli bychom se proto jimi nechat zaskoit.
Pozn.: [1] Workshop Vchodiska ppravy aktualizace Bezpenostn strategie R 2011 se konal 15. 2. 2011 v Karolinu. V vodu vystoupil vedouc SBP PhDr. Milo Balabn, Ph.D.; komenttory byli Mgr. Frantiek Bublan, pedseda vboru pro obranu a bezpenost PSP R; Lubo Dobrovsk, poradce ministra obrany, bval ministr obrany; Ing. Ji Halaka, VUT-Fakulta biomedicnskho inenrstv Kladno, bval zstupce nelnka Generlnho tbu AR; prof. Otto Pick, Univerzita Karlova, a brig. gen. Ing. Milo Svoboda, nmstek generlnho editele HZS R. [2] Scne nemus bt pmou soust bezpenostn strategie, ale na ni bezprostedn navazovat. Nelze je tak redukovat na katastrock scne nebo dokonce divok karty. Naopak mly by i reagovat na pleitosti, jak bezpenostn hrozby eliminovat nebo redukovat.
19
Ing. Pavel Zona, Ph.D.
Cesty rozvoje civiln-vojensk spoluprce

(Konceptuln a doktrinln vvoj)
lnek se vnuje novm pohledm Aliance na postaven a lohu civiln-vojensk spoluprce v souasnch a budoucch operacch vedench silami NATO nebo armdami jeho jednotlivch lenskch stt. Se zmnou poadavk na veden modernch operac v rmci NATO se mn i poadavky a koly CIMIC. Ty jsou zakotveny pedevm v dokumentech jako je Souhrnn politick smrnice (CPG Comprehensive Political Guidance). Nov koncept civiln-vojensk spoluprce nebo FM 3-07 Stability Operations. V tchto a dalch dokumentech se jasn odr zkladn poadavek na CIMIC, a tm je poslen koordinace a koexistence vojenskch aktivit s aktivitami civilnch organizac podlejcch se na humanitrnch nebo rekonstruknch aktivitch v prostoru operac.
vod
Vvoj bezpenostn situace ve svt s sebou nese zsadn zmny v roli NATO a armd jejch len. V souasnosti veden operace jsou prvem nazvny irokospektrlnmi (full spectrum operations). Jedn se o operace, do kterch jsou vedle armdy zapojeny i dal sly. Zkladem tchto operac odehrvajcch se mimo teritorium stt NATO je, e probhaj kontinuln, soubn, a zrove kombinuj ton, obrann i stabilizan aktivity. Kombinace tchto aktivit je smovna tak, aby byly pln vyuity schopnosti armdy aktivn vyuvat vech svch letlnch a neletlnch monost vst operaci. [1] Tyto poadavky kladou na velitele, jejich tby a mustvo, celou adu novch kol, kter jsou v ad aspekt diametrln odlin od poadavk operac minulch. Mnoh z nich jsou vnmny jako zkladn, jin jako mn dleit i vedlej. Pedevm poadavky, kter nejsou pmo spojeny s bojem jako takovm, jsou mnohdy podceovny i zcela opomjeny. Jednm ze skuten modernch poadavk je dosaen inn civiln vojensk spoluprce (CIMIC) ve vech fzch operace, vetn jej ppravy a ukonen. Aliann velitel poaduj na zklad svch zkuenost zsadn aktualizaci ppravy, ale i celho konceptu CIMIC tak, aby se zamil mnohem vce na aktivity na podporu komplexnho pstupu k veden souasnch operac [2]. Na druhou stranu se po velitelch stle vce d, aby pi plnovn a zen vojenskch akc brali v potaz sociln, politick, kulturn, nboensk, ekonomick, mstn a humanitrn faktory. Bez jejich znalosti je psoben zasazen jednotky v jakkoli operaci pouze souborem plnnch rutinnch kol. Nelze hovoit o schopnosti eit skuten problmy v souladu s clem tto operace. V souasnch operacch vedench spolenmi silami nejde v pevn vtin o vojenskou porku protivnka, ale o nastolen novho prosted, co je spojeno s nutnost akceptace, spoluprce a koordinace cel ady subjekt. V prv ad velitel mus brt v vahu ptomnost velkho potu zkuench mezinrodnch, vldnch i nevldnch i humanitrnch organizac. Zkuenosti nauily velitele
20
vnmat tyto organizace pedevm jako zdroj potencilnch tenic a problm. Ze strany vojk je mnohdy zcela zsadn opomjen informan potencil civilnch organizac, kter se pohybuj v danm prostoru dlouho ped pchodem prvnch vojenskch jednotek. Jejich znalost prosted, pedevm vztah a mechanism, kter zde probhaj, jsou nedocenny. Dal z podceovanch schopnost tchto organizac jsou jejich zkuenosti, vztahy, kontakty, monosti pomhat. Vzhledem k kolu maximalizovat podl ve uvedench organizac a snit soupeivost mezi nimi nebo mezi nimi a armdou, je nezbytn propracovat se k vzjemnmu efektivnmu vztahu mezi vojenskmi a zastnnmi civilnmi organizacemi v danm regionu. To vak nelze bez dkladn zaloench, postupn pstovanch a prbn udrovanch vztah mezi armdou a rznmi civilnmi institucemi i organizacemi. K tomu, aby armda a jej velitel mohli tyto koly splnit, je nezbytn vytvoit soubor pravidel, jeho clem je vraznm zpsobem pispt k naplnn souasnch, ale i budoucch kol CIMIC v operacch. Z tohoto dvodu vznikl v prbhu roku 2007 v rmci Spojeneckho velitelstv pro transformaci (Allied Command Transformation) v Norfolku nov koncept civiln-vojensk spoluprce.
Nov koncept civiln-vojensk spoluprce NATO

S novmi krizemi a s nimi spojenmi operacemi vedench aliannmi silami v nejrznjch stech svta je stle markantnj, e prv vztahy mezi jednotlivmi aktry, psobcmi v prostoru operac, jsou zsadn pro jej spn splnn. Zkuenosti NATO z operac vedench v uplynulm obdob ukazuj, e spektrum vztah mezi ozbrojenmi silami, civilnmi pedstaviteli, obyvatelstvem, organizacemi a agenturami je velmi sloit. Tento stav je podrobn rozebrn v vodu zmiovan Comprehensive Political Guidance. [3] Mr, bezpenost, rozvoj a stabilita v krizovch regionech, zvis do jist mry na schopnosti zk spoluprce a koordinaci mezi mezinrodnmi organizacemi. Tato schopnost tak hraje vznamnou roli v pedchzen krizovm situacm. Zrove je jasn, e ani jakkoli rychl i razantn, ale izolovan vojensk akce je zcela nedostaten pi pedchzen i zastaven krize nebo konfliktu. Pro dosaen spchu je tedy nezbytn doshnout rozen vzjemn spoluprce mezi NATO a initeli mimo Alianci na vech rovnch, a to ji ped a hlavn v prbhu samotn operace. Proto veden NATO a vldy jednotlivch stt souhlasily s nvrhy smujcmi k nejumu propojen nstroj krizovho zen NATO a reln spoluprce na vech rovnch s dalmi partnery v rmci OSN a dalmi relevantnmi mezinrodnmi organizacemi, nevldnmi organizacemi a mstnmi pedstaviteli pi plnovn a propojovn souasn probhajcch, ale pedevm budoucch operac.
Zkladn mylenky konceptu

Pestoe se politicky i vojensky NATO zavzalo k irokmu pstupu k zajitn bezpenosti, jak je zakotveno ve strategick koncepci z roku 1999, ale i v CPG (2006) i nov strategick koncepci NATO (2010), zstv rozhodujcm modelem krizov zen. NATO se sna zvit efektivitu, a zrove zdokonalit pouvan nstroje
21
krizovho zen. Navc je jasn, e NATO nem potebu ani kapacitu dle rozvjet vlastn autonomn schopnosti zamen na civiln obyvatelstvo. To vak nemn nic na faktu, e se vojensk sloky Aliance, pln zapojen do operace, budou zapojovat, v zjmu dosaen konenho stavu, do dalch vojenskch i nevojenskch aktivit. Metody NATO pro veden konzultac, plnovn a pijet een pi zabezpeen podpory mis nebo operac, stejn jako vojensk schopnosti a kapacity, mus brt tyto prvky v vahu, jak samostatn, tak v zvislosti na schopnosti roziovn vztah mezi leny a neleny NATO, vetn zapojen dalch organizac do samotnho velen. [4] Clem konceptu budouc civiln-vojensk spoluprce je zven schopnost NATO spolupracovat na co nejvhodnj rovni s ostatnmi astnky konfliktu stojcmi mimo NATO s clem zvit pspvek NATO k pedchzen kriz a veden operac. V neposledn ad jej lze povaovat za podprn koncept v celkovm rmci komplexnho pstupu NATO. [5] Koncept v sob zahrnuje celou klu aktivit NATO zamench na pedchzen kriz a zen. Nen limitovn vojenskmi zvazky NATO. Na zkladn sloku irokho pstupu NATO k otzkm bezpenosti tento materil povyuje zlepen souinnosti a zlepen pracovnch vztah, ale nesna se o vymezen role nkterho z astnk v jednotlivch situacch. Vzjemn vztah nelze zjednoduovat jakmkoli schematickm podzenm civilnch sloek vojenskm, ale ani naopak. Navazuje na souasnou politiku NATO a pokraujc sil obou sloek, civiln i vojensk, zlepit vzjemn vztah a spoluprci mezi nimi v nejrznjch krizovch situacch s clem doclit komplexnjho pstupu k pijmn krizovch een. V irm kontextu tento koncept civiln-vojensk spoluprce v plnm rozsahu vychz a navazuje na vztahy, kter existovaly jak uvnit NATO samotnho, tak mezi jednotlivmi leny a neleny Aliance. Tak vztahy mezi civiln a vojenskou slokou v operaci vdy existovaly na vech rovnch. Nicmn souasn doktrny tyto vztahy popisuj pouze na vojensko-strategick rovni. Nov koncept navrhuje rozit tyto mechanismy z politicko-strategick na ostatn rovn. To me pro NATO zajistit, e jeho nov nstroje krizovho zen budou v ppad spolenho postupu vech aktr efektivnj, a navc budou pro ostatn aktry (mimo NATO) vhodnj.
Trendy rozvoje CIMIC

Navzdory pochopen a uznn, vemi subjekty a na vech rovnch, vznamu civiln-vojensk spoluprce a existenci tto politiky a doktrny, byla a doposud je jej podpora z vojensk strany omezen. Vzhledem k velkmu mnostv nejrznjch kriz a poteby je neodkladn eit, je nezbytn spoluprci zefektivnit, pesn a jasn smrovat s clem doshnout poadovanho vsledku v operacch, ve kterch je Aliance zainteresovna. K tomu je nezbytn: doshnout uho spojen sil a akc jednotlivmi initeli zapojench do krize nebo konfliktu, rozvjet a zlepovat kadodenn, ale i pleitostnou civiln-vojenskou spoluprci a na zklad toho rozvjet mechanismy a procesy umoujc optimalizaci spoluprce, rozvjet a postupn pedchzet od nhodnch nebo jednoelovch spolench akc zainteresovanch stran k pevn stanovenm a systematizovanm vztahm,
22
pojmenovat a pochopit nedostatky ve formlnch vztazch s clem jim pedejt a respektovat anebo i vyrovnat vzjemn role aktr, zrevidovat a zmnit souasnou bezpenostn politiku s clem bt schopen podle poteby vzjemn rozshl vmny aktulnch informac s aktry stojcmi mimo NATO, peklenout mezeru mezi souasnou npln prce CIMIC v rmci NATO a aktuln vyadovanou a nezbytnou spoluprac mezi velenm a ostatnmi aktry vzhledem k tomu, e souasn definice CIMIC ji nesta a nezahrnuje cel spektrum vzjemnch vztah s aktry mimo NATO, zmnit souasn zamen vojensk sloky na sp vojenskou strnku operace i na spoluprci a koordinaci velitele s civilnmi aktry, zohlednit vzjemnou provzanost bezpenosti a rozvoje, kter je dna propojenm vojensk strnky s civilnm a ekonomickm okruhem psobnosti, doshnout optimalizace neformlnch procedur a struktur NATO vetn rozvren kol a odpovdnosti mezi mezinrodn tb, mezinrodn vojensk tb, strategick velitelstv a jeho podzen prvky. Clem je doshnout vt innosti a sbliovn s clem sladit vzjemn vztahy mezi NATO, jeho jednotlivmi leny, partnerskmi a dalmi stty vn NATO, mezinrodnmi a nevldnmi organizacemi s ohledem na podporu doucho rozen vzjemn civiln-vojensk souinnosti. [6]
Nov poadavky na CIMIC

Nutnost zsadn kvalitativn zmny v konceptu civiln-vojensk spoluprce je pomrn jasn. Je dna v prvn ad pro souasn podmnky, determinovan spektrem operac, nevyhovujcmi vztahy mezi aktry i initeli psobcmi v prostoru zodpovdnosti. Zdaleka se nejedn jen o vztahy mezi vojenskmi astnky a civilnmi organizacemi. Je mnohem komplikovanj. V souasnosti probh v armdch NATO, a pedevm v rmci spojeneckho velitelstv NATO pro transformaci, prce na tvorb nov podoby civiln-vojenskch vztah. V jeho gesci vznikl dokument Future Comprehensive Civil Military Interaction Concept. Tento dokument e celou adu cest ke zlepen innosti aliannch sil v oblasti CIMIC. V ervenci roku 2007 byl pedn na operan velitelstv NATO k posouzen. Rozvoj spoluprce ve spolenm prostoru m irok spektrum monost. Zven schopnost NATO v tomto smru me bt dosaeno prostednictvm: 1. Podpory pipravenosti ostatnch aktr, zaloenou na principu dobrovolnosti a pslunm stupni vzjemnho porozumn. 2. Dosaenm nekonfliktnosti mezi astnky, zaloen na principu vzjemnho sdlen informac, vzjemnho respektu a transparentnosti. 3. Pizvnm dalch vybranch aktr ochotnch spolen pracovat na zvldnut souasnch nebo potencilnch kriz cestou spolenho postupu. 4. Dosaenm spolenho postupu na jednotlivch ppadech zaloenm na zklad spolenho plnovn a vzjemn shod dosaen na strategicko-politick rovni a pokraujc na rovnch dalch (nich).
23
Tato tyi pravidla jasn ukazuj vlastn podstatu vzjemnch vztah mezi NATO a aktry stojcmi vn aliannch struktur zainteresovanch na spolenm een krize. Dl vztahy mezi jednotlivmi aktry prochzej celm spektrem vzjemnho psoben a jsou vdy zvisl na typu a stadiu krize. Cesty rozvoje vzjemn souinnosti mezi NATO a subjekty stojcmi mimo NATO mohou bt nsledujc: rozvoj komplexnho plnovn a sblen vztah na pracovn rovni mezi silami Aliance a vnjmi aktry ji ped operac nebo alespo na jejm samm potku, nalezen spolenho zjmu soustednho na prostor zodpovdnosti s clem prohloubit komplexnost spolenho sil rznmi nstroji na een krize, stanoven pevn formy mechanism vzjemnho civiln-vojenskho psoben na vech rovnch, uvnit i vn NATO, a vytvoit spolen celek zamen na co nejjasnj stanoven kol a odpovdnosti, propojen spolen stanovenho mechanismu v rmci Crisis Response System a Operational Planning Process s aktry stojcmi mimo NATO. koly, ped ktermi stoj CIMIC, se zkonit mus odrazit na schopnostech jednotlivch nrodnch armd v rmci NATO. Lze pedpokldat, e zmny se budou tkat cel jejich kly monch doktrinlnch zmn. Je tm jist, e CIMIC bude mt rozhodujc vliv na schopnosti vojsk ve vech budoucch operacch. Z toho plyne, e ve vech doktrnch bude nutn potat s dsledky spolen innosti NATO a aktr stojcch mimo jeho struktury v prostoru operace, a to ve vech smrech. Bude se to tkat nsledujcch oblast: 1. Institucionalizace vzjemnho psoben. To bude ovlivovat celou politiku a doktrinln systm uvnit NATO zamen na tuto oblast, je zahrnuje rzn nstroje Aliance, kter maj vliv na NATO Civil Emergency Planning Policy vetn vojensk doktrny NATO. 2. Souasn organizan smrnice budou muset bt rozeny s clem jasnho vymezen kol a zodpovdnost uvnit NATO tam, kde je to nezbytn. 3. Pro ppravu a vcvik bude stle vznamnjm prvkem zapojen aktr podlejcch se na sil NATO a stojcch mimo Alianci. Tam, kde to bude mon, je nutn zapojit experty z prosted mimo struktury NATO do tohoto procesu, kter bude probhat podle odpovdajcho a dobe promylenho vcvikovho plnu. 4. Tvorba cel ady zcela novch nebo zsadn inovovanch dokument, kter umon spolen psoben, a kter budou zajiovat interoperabilitu s aktry stojcmi mimo NATO. 5. K usnadnn pijet koncepce rozenho vzjemnho ovlivovn pispje jednn na nejvy politick, vojensk plnovac a rozhodovac rovni. 6. Nezbytnm se jev tak rozen okruhu odbornch znalost i mimo vojenskou oblast. 7. Rozen informanch center s monost vyuit souasn struktury a uspodn v rmci Aliance jako nezbytn pedpoklad k vytvoen stedisek zajiujcch v oblasti vzdlvn zsadn podporu nov rovn spolen civiln-vojensk souinnosti.
24
8. Poadavek na rozen vzjemnho sdlen informac na vech rovnch me vyvolat revizi souasnch bezpenostnch pravidel, systmu sbru a shromaovn dat, vetn standardnch operanch postup (SOP). Na zklad vyhodnocen tohoto typu operac vedench armdami NATO v Irku a Afghnistnu vznikaj nov pedpisy a doktrny, nebo jsou zsadnm zpsobem inovovny stvajc. Jednm z pklad je americk FM 3-07 Stability Operations. V nm jsou obsaeny zcela nov poadavky na schopnosti CIMIC plynouc prv z dosavadnch zkuenost, problm a chyb zaznamenanch v tto oblasti. Jednm z nich je poadavek na zizovn novho centrlnho prvku CIMIC, a tm je Operan centrum CIMIC jako orgn spojeneckho velitele. [7]
Operan centrum CIMIC

Operan centrum CIMIC (CMOC Civil-Military Operations Center) je zkladnm prvkem, kter by ml vytvet vechna vojensk uskupen zabvajc se civiln-vojenskmi aktivitami. Toto centrum zizuje velitel a je tvoeno personlem uskupen a pouv jej vybaven a materil. Je zizovno pedevm jako prostednk mezi mstnm obyvatelstvem a institucemi, humanitrnmi organizacemi, vldnmi a nevldnmi organizacemi, mezinrodnmi vojenskmi silami a vemi dalmi organizacemi, pohybujcmi se v prostoru operace. Je pln podzeno veliteli, kter jej zdil. Jeho sloen, rozmstn a velikost je dna situac a me se mnit v prbhu operace. Me bt tak doplnno o dal prvky, jako napklad vojenskou policii, enisty, lkae atd. kolem centra je pedevm podporovat vechny aktivity tkajc se civiln-vojenskch vazeb, provdt analzu, plnovat a dohlet na jednotky provdjc tyto operace. Koordinan centrum je spe jednotka ne organizace. Centra mohou mt rzn nzvy a rzn koly. Zvis to na kolu a potebch velitele, kter jej zizuje. Na prci centra se mimo armdy Spojench stt, kter jej zizuje, podlej dal prvky. Jsou to dal partnersk armdy v rmci mnohonrodnch operac, mstn pedstavitel a organizace, zahranin organizace, privtn sektor a nevldn organizace. Na organizaci centra m vliv cel kla faktor: poten podmnky a pepokldan koly, poadavky velitele, operan bezpenost, pracovn postupy, vztahy s mezinrodnmi organizacemi a dal. Zklad CMOC tvo struktura podle obr. 1, kter se schematicky dl na nsledujc nosn sti: sekce spojovac, sekce zajiujc bezpenost ve vech jejich aspektech fyzickou, operan, personln a velen a zen v kontextu s funkc CMOC, operan a zpravodajsk sekce, kter specifikuje statut a smr innosti CMOC, buka funknch specialist, jejich kolem je realizovat jednotliv projekty nebo mt nad jejich realizac dozor, buka zabvajc se vztahy s veejnost a mdii, jejm kolem je informovat veejnost o innosti CMOC, styn tmy tvoen stynmi dstojnky zajiujcmi vnj vztahy CMOC s vojenskmi i civilnmi organizacemi a prvky.
25
Operan centrum CIMIC
Spojovac sekce
Zajitn
Operan a zpravodajsk sekce
Buka pro informovn veejnosti
Buka funknch specialist
Obr. 1: Nrodn Operan centrum CIMIC armdy USA [8]
Styn tmy Styn tmy
Vechny CMOC psobc v prostoru operace pracuj v souladu s poadavky a v zvislosti na aktuln situaci. Velitel na ktermkoli stupni me zdit svj vlastn CMOC. Tm, e si velitel vytvo vlastn CMOC, si vytv dobr vchoz podmnky pro koordinaci vzjemnch civiln-vojenskch vztah a poadavk. Velitel, kter psob ve velk geografick nebo operan vzdlenosti od nadzenho velitelstv, ct nutnost zdit vlastn CMOC mnohem intenzivnji a o jeho zzen usiluje. Zjednoduen schma propojen vazeb uvnit CMOC vetn zainteresovanch sloek je znzornn na obr. 2.
Ozbrojen sly
Mezinrodn organizace
NGOs
CMOC
Vldn organizace, agentury Nrodn a mezinrodn organizace
Obr. 2: Koordinace uvnit civiln-vojenskho operanho centra [9]
Privtn sektor
26
Dleitm prvkem CMOC je buka zabvajc se informovnm veejnosti o jeho aktivitch. Zastuje se pravideln jednn centra a zabezpeuje pedevm to, aby se lenov organizac spolupracujcch s CMOC pln ztotonili s informacemi pedvanmi mdim prostednictvm pracovnk pro vnj vztahy. Je logick, e ne vechny informace od vech soust centra jsou identick je vak nezbytn zajistit to, aby se vzjemn nepopraly. Spoluprce zajiujc kontakt a vzjemnou komunikaci mezi ozbrojenmi silami, vldnmi i nevldnmi organizacemi a agenturami, je zkladnm stavebnm kamenem vzjemnho porozumn a dosaen jednoty spolenho sil. Spoluprce je zcela nezbytn ve stabilizanch operacch, kde se setkv velk mnostv vnjch aktr s irokou klou vnitnch problm. Clem Konceptu budouc civiln-vojensk spoluprce je zven schopnost NATO spolupracovat na optimln rovni s ostatnmi astnky konfliktu stojcmi mimo NATO s clem zefektivnit innost NATO pi pedchzen kriz a veden operac. V neposledn ad jej lze povaovat za podprn koncept v celkovm rmci komplexnho pstupu NATO. Jde o v rmci NATO prosazovan koncept komplexnho pstupu (comprehensive approach), kter vychz ze zkladn mylenky, e sly a prostedky ozbrojench sil (armdy) samy o sob nemohou zajistit spn een kriz. Toto me zajistit pouze irok propojen celho spektra civilnch a vojenskch nstroj a zkou spoluprci a koordinaci mezi jednotlivmi aktry. To vyaduje komplexn pstup mezinrodnho spoleenstv. [10] Koncept budouc civiln-vojensk spoluprce, a pedevm jeho naplnn se jev jako logick a nedln soust tohoto pstupu. Je zajmav, e v zatm neautorizovanm pekladu nzvu dokumentu se anglick slovo interaction nepekld jako spoluprce, ale pouv se vraz interakce jako kvalitativn nov stupe dosud pouvan spoluprce (CMI Civil-Military Interaction). Ji z toho je patrn, kudy povede nov cesta a s n spojen rozvoj teorie v oblasti CIMIC. Ze zsad kter byly zakotveny v Konceptu vychz novelizovan AJP 9A Allied Joint Doctrine for Civil-Military Cooperation. Rozebrat cel dokument je nad monosti tohoto lnku, ale na druhou stranu bude v nejbli dob nezbytn provst jeho dslednou analzu s clem objasnit nov mylenky v nm obsaen. A e bude co rozebrat, to vyplv ji ze samotn definice CIMIC. Ta klade draz na podporu mise na rozdl od dosud platn, kter je zamena pedevm na podporu velitele. K naplnn tohoto kolu pispvaj tak odpovdajc zsady zapojen pslunk CIMIC v operaci, kter maj zajistit efektivn veden aktivit CIMIC v prostoru nasazen. V ppad definovanho cle CIMIC je mon spatit uplatovn konceptu budouc civiln-vojensk spoluprce do praxe. Lze pedpokldat, e aktualizovan doktrna CIMIC NATO se po jejm schvlen odraz tak v nutnosti pepracovn doktrn AR a z nich odvozench dokument. Vzhledem k tomu, e NATO v roce pijalo na svm zasedn v Lisabonu nov strategick koncept obrany a bezpenosti len NATO, lze pedpokldat, e pi jeho rozpracovn do jednotlivch schopnost vyvstanou pro oblast CIMIC nov koly. Plyne to mimo jin z sti pojednvajc o krizovm managementu a jeho kolech kde se k: NATO m v souasnosti jedinen a robustn soubor politickch a vojenskch schopnosti eit cel spektrum kriz pedchzejc konfliktu v jeho prbhu nebo po nm. NATO hodl aktivn vyuvat a vhodn kombinovat tyto politick a vojensk nstroje,
27
kter pomhaj eit tyto krize. Tento potencil hodl vyut aktivnmu ovlivovn bezpenostn situace a vvoje kriz dve ne mohou eskalovat do konflikt, ppadn k zastaven pokraujcch konflikt, kde se dotkaj bezpenosti Aliance, a k znovunastolen stability v post-konfliktnch situacch v ppad, e maj vliv na euroatlantickou bezpenost.
Lessons learned po r. 2008

Draz na stle rostouc potebu zkho propojen aktivit politickch, civilnch a vojenskch se odr mimo jin v odstavci 21 tohoto konceptu. Tam je eeno, e na zklad lessons learned z operac NATO v Afghnistnu a na Balkn se jasn ukazuje, e spolen sil politickch, civilnch subjekt je v krizovm managementu nezbytn. Aliance mus mnohem aktivnji spolupracovat s mezinrodnmi organizacemi psobcmi v krizovm regionu, a to ve vech fzch operace. Spoluprce je nezbytn v oblasti analz, plnovn a veden spolench aktivit s clem doshnout co nejvt mry sladn a efektivity aktivit. [11] Z tohoto na prvn pohled jednoduchho a jednoznanho odstavce vyplyne pro oblast CIMIC cel ada kol, kter nebude mon naplnit v podmnkch NATO, ale pedevm v podmnkch AR, bez nutnosti hlub revize filozofie pstupu k CIMIC. Na zklad zkuenost z psoben naeho PRT v Lgaru, ale i pedelch psoben eskch kontingent v zahrani se ukazuje: a) nutnost co nejuho propojen aktivit eskch nevldnch organizac s innost naich vojk v krizovch oblastech, b) nutnost vzjemn spoluprce ji ve stadiu vcviku nebo ppravy a hlubho vzjemnho poznn a pochopen kol, postup a priorit, c) nutnost hlub mezirezortn spoluprce postaven na jasnch pravidlech a zsadch vetn vzjemnho propojen finannch tok, d) nutnost stanoven jasnch a zvaznch pravidel pro CIMIC v rmci Aliance, tak jak o tom jednal workshop Civil-Military Interaction v Norfolku v zvru loskho roku.
Zvr
V souasn dob je v rmci operac pod vedenm NATO (EU) oblast CIMIC jednou ze stejnch. Je velmi obtn stanovovat obecn platn pravidla prce v tto oblasti. V operacch mimo zem, pedevm mrovch, nar armda na sv limity zejmna ve stabilizan fzi operace. Ty jsou dny nejen omezenmi kapacitami a monostmi armdy podlet se na humanitrn innosti a obnov, ale tak pstupem sil Aliance k naplovn vojenskch a politickch cl operace jako takov. Podobn, jak ukzaly zkuenosti z povodn v uplynulch letech, nar armda nasazen v rmci integrovanho zchrannho systmu (IZS) na sv limity dan v prv ad zkonem . 219/1999 Sb., kde je jasn stanoveno, k emu lze armdu vyut. Co se vak jev jako zkladn problm ve spoluprci civilnch organizac, armdy, mstnch pedstavitel a obyvatelstva, je komunikace a koordinace a s tm zce souvisejc vzjemn vazby tchto subjekt. Jako zkladn naplovn novch poadavk v oblasti CIMIC se jev postupn tvorba pravidel spoluprce mezi civiln a vojenskou
28
slokou, je se nabz jako logick a smujc k naplnn cle operace ve vech jejch oblastech a jednotlivch fzch. K tomu je nezbytn vyut pedevm aliannch materil a dokument z konferenc a semin. K dispozici jsou ale dnes ji bohat zkuenosti, kterch AR a jej sloka CIMIC nabyla v poslednch zhruba deseti letech. Jde o zkuenosti zskan v republikch bval Jugoslvie, v Irku i Afghnistnu, nebo pi nasazen armdy v rmci IZS (vetn stediska CIMIC) zvl pi povodnch v letech 2002 a 2006. A v tom je mono spatovat dal zamen prce v tto oblasti.
Pouit literatura:
[1] CALDWELL, Wiliam B. The U.S.Army Stability Operations Field Manual. The University of Michigan Press, 2009 p. 2-1. ISBN 978-0-472-03390-4. [2] HENDRIGAN, Mike. Civil-Military Interaction Contributing to a Comprehensive Approach. In 2010 CD&E Conference, Norfolk USA. [3] Comprehensive Political Guidance. Riga: NATO, 2006. Dostupn na www.nato.int/issues/com_political_guidance/index.html. [4] Future Comprehensive Civil Military Interaction Concept. Norfolk: NATO, 2007, p.1. [5] Future Comprehensive Civil Military Interaction Concept. Norfolk: NATO, 2007, p.4. [6] Future Comprehensive Civil Military Interaction Concept. Norfolk: NATO, 2007, p.6. [7] FM 3-07 Stability Operations. HQ US Army, 2008, p. A 12. PIN: 080499-000. [8] FM 3-07 Stability Operations. HQ US Army, 2008, p. A 13. PIN: 080499-000. [9] FM 3-07 Stability Operations. HQ US Army, 2008, p. A 14. PIN: 080499-000. [10] A Comprehensive Approach. Dostupn na http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_51633.htm. [11] Strategic Concept For the Defence and Security of The Members of the North Atlantic Treaty Organisation. Adopted by Heads of State and Government in Lisbon. NATO. P 2. Dostupn na http://www. nato.int/lisbon2010/strategic-concept-2010-eng.pdf.
Kdy jsem nastupoval do funkce, sliboval jsem dv vci realismus a otevenost. Bl kniha o obran popisuje bez pkras souasn stav, ve kterm se nachzej ozbrojen sly. Nen to pjemn ten, ale bez upmnosti nememe pistoupit k een. Nepichzm s nataenou dlan a neekm skokov zvyovn rozpotu Ministerstva obrany podobn, jako se v poslednch letech skokov krtalo. Nicmn pedpokldm, e se rozpoet ministerstva postupn zvyovat bude. Jsme na rozcest. Analzy ukazuj, e po letech krcen rozpotu, nekoncepnch zsah a pltvn jsou rezervy vyerpny. een problmu, ve kterm jsme se ocitli, nebude jednoduch, ale existuje. Vyaduje proveden hlubokch systmovch zmn a pesmrovn zdroj do hlavnch funkc, je maj plnit ozbrojen sly R. Je jasn, e se zmny, se ktermi Bl kniha o obran pichz, nebudou vem lbit, e nkte lid budou zpochybovat napklad ukonen nkterch zbytnch vojenskch schopnost. Pokud bychom ale nedlali nic, znamenalo by to rezignaci na obranu zem. dn politik, kter je skuten odpovdn obanm, si nco takovho neme dovolit. Je proto nutn pistoupit k systmovm zmnm a postupn zvyovat rozpoet na obranu, aby ozbrojen sly R byly schopn naplnit vytyen politicko-vojensk ambice. Komplexn problm vyaduje komplexn een, je pesahuje horizont jedn vldy a nen v silch jednoho ministra. Je proto nutn, aby budoucnost ozbrojench sil byla zleitost vech demokratickch stran a vld. Alexandr Vondra, ministr obrany R, Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
29
PhDr. Milo Balabn, Ph.D.
Nov globln a regionln akti a svtov a evropsk bezpenost
V souvislosti s ppravou aktualizovan Bezpenostn strategie 2011 a Bl knihy o obran se v ppad pedpokldanho vvoje bezpenostnho prosted uvd jako jeden z jeho dleitch faktor rst vlivu a ambic novch globlnch a regionlnch aktr. Tomuto problmu je nutn vnovat patinou pozornost. Je toti zejm, e v nsledujcch deseti dvaceti letech bude pokraovat zsadn transformace celho mezinrodnho systmu, kter se vytvel zhruba od tet tetiny 19. stolet. Realitou jsou dnes tyi hlavn globln mocensk centra: Severn Amerika (Spojen stty a Kanada), EU, na a Japonsko. Ke konci 19. stolet zaaly dominantn roli ve svtovch zleitostech a ve svtov ekonomice postupn pebrat zpadn Evropa a Spojen stty. Prvn a druh svtov vlka tuto dominanci oslabily, mj. vznikem Sovtskho svazu a poslenm jeho velmocenskho postaven po porce nacistickho Nmecka v roce 1945. Svt se na tyicet let dostal do ry bipolrnho svta ovlivovanho soupeenm mezi SSSR a USA, nicmn role Sovtskho svazu jako supervelmoci skonila jeho politickm, ekonomickm a socilnm kolapsem. I pes existenci bipolrnho svta si Spojen stty a zpadn Evropa (po druh svtov vlce i Japonsko) byly schopny vytvoit dky vkonnosti sv ekonomiky ped zbytkem svta zeteln nskok. S koncem unipolrnho momentu historie kdy po konci studen vlky koncem osmdestch let minulho stolet svtu dominovaly zhruba po dv dekdy Spojen stty jako jedin svtov supervelmoc je ale patrn, e geopolitick a geoekonomick situace ve svt doznv zsadnch zmn.
Rst vlivu vynoujcch se mocnost

V souasnosti probh proces rstu a posilovn ekonomickho, politickho, a tak bezpenostnho vlivu ady novch tzv. vynoujcch se mocnost. V prv ad se jedn o nu, kter se nyn nachz po ticeti letech intenzivnch ekonomickch reforem ji v pozici druh svtov supervelmoci, ale t pedevm o Indii, Brazlii, Indonsii, Turecko, a Mexiko. Nelze opomjet ani Rusko, kter i pes sv nepehldnuteln vnitn problmy stle zstv mocnost pedevm dky svmu prodnmu bohatstv a bezpenostnmu potencilu. O potencilu vynoujcch se mocnost me svdit i fakt, e je u nich lokalizovno 52 % globln prmyslov produkce. Na zklad ekonomickch analz a prognz si lze uinit obraz o trendech ekonomickho vvoje v ptch zhruba dvou dekdch. V roce 2010 se Spojen stty podlely na objemu svtov ekonomiky 24 % a EU 27 %. Za dvacet let v roce 2030 maj jejich podly klesnout zhruba na polovinu. Pokles bude jet markantnj u Japonska (z 9 na 3 %). Naopak absolutn podl ny se zv ze souasnch 9 % na 24 %a Indie ze 2 %
30
na 10 %. Prognzy potaj s tm, e na konci druh dekdy me na fakticky dohnat Spojen stty co do objemu HDP a v roce 2030 se podle tohoto kritria stt nejvt svtovou ekonomikou. [1] Postupn tak vznikla tyi hlavn globln mocensk centra: Severn Amerika, tj. Spojen stty a Kanada, Evropsk unie, na a Japonsko. Patrn je i trend uzavrn novch politickch a ekonomickch spojenectv, kter zanaj pedstavovat protivhu dosud dominantnm politickm, ekonomickm a bezpenostnm uskupenm a organizacm, kde m Zpad rozhodujc podl vlivu (Mezinrodn mnov fond, Svtov banka) nebo, kter si pmo vytvoil k prosazovn a obhajob svch zjm (NATO). Pklady jsou v tomto smru pedevm uskupen BRIC a anghajsk organizace spoluprce. Akronym BRIC (Brazlie, Rusko, Indie a na) pouil poprv v roce 2001 ekonom investin banky Goldman Sachs Jim ONeill k charakteristice nejdynamitji ekonomicky se rozvjejcch zem. Jeho teoretick abstrakce se ale v prbhu nkolika let stala geopolitickou a ekonomickou realitou. Stty je zaujmaj 25 % svtovho teritoria, a ije v nich 40 % obyvatelstva svta zaaly svoji politiku vce koordinovat v zvru prvn dekdy 21. stolet, kdy dolo k prvnm summitm hlav stt a vld v ruskm Jekatrinburgu (2009) a hlavnm mst Brazlie Brasilia (2010). tyi velk mocnosti a jejich ekonomiky Brazlie, Rusko, Indie a na maj v horizontu dvou a pti ptch dekd dohonit a sten i pedhonit nejrozvinutj zem svta. Podle daj Mezinrodnho mnovho fondu (MMF) z roku 2007 pedstavuje ekonomick potencil zmnnch ty zem 12 % svtovho HDP (8 % v roce 2000), s tm, e v horizontu let 2040-2050 bude jejich HDP vy ne zem tvocch do roku 1997 uskupen G7 (USA, Kanada, Velk Britnie, Francie, Nmecko, Itlie, Japonsko). [2] Vliv uskupen me dle zeslit i pot co se v prosinci 2010 jeho dalm lenem stala Jihoafrick republika. Zkratka BRIC se tm rozila na BRICS podle prvnho psmene v anglickm nzvu Jihoafrick republiky, South Africa. Jej lenstv m vznam v tom, e se roz geopolitick rozmr uskupen o nejvlivnj a ekonomicky nejrozvinutj africk stt, kter disponuje velkm prodnm bohatstvm. Dleit je i hledisko strategick Jin Afrika se nachz uprosted moskho spojen mezi Brazli a Indi, tedy mezi jinm Atlantikem a Indickm ocenem, co me mt do budoucna i vojenskostrategick konsekvence, pedevm ve vztahu k omezen globln nmon vojensk dominance Spojench stt. Samozejm, e existuj limity spoluprce uvnit BRICS dan odlinou ekonomickou rovn jednotlivch len, sten odlinmi ekonomickmi bezpenostnmi zjmy, a tak geografickm rozprostenm. Pesto zejm existuj i spolen jmenovatel spoluprce, kter se projevuj ve zeteln politick snaze vce prosazovat politick a ekonomick zjmy nezpadnch aktr vi Zpadu. Vyplv to nap. ze spolenho prohlen ze summitu v Brazlii v dubnu 2010, kde bylo poukzno na nutnost urychlen eit problm nedostaten legitimity MMF a Svtov banky cestou perozdlen hlas v obou organizacch ve prospch dynamicky se ekonomicky rozvjejcch zem tak, aby to bylo v souladu s jejich vzrstajc vahou ve svtov ekonomice. [3] Z hlediska vojensko-strategickho potencilu t euroasijskch mocnost Ruska, ny a Indie m svj vznam i v roce 2001 zaloen anghajsk organizace spoluprce (OS), jejmi leny jsou krom Ruska a ny Kazachstn, Kyrgyzstn, Tdikistn a Uzbekistn. Indie m spolu s rnem, Pkistnem a Mongolskem status pozorovatele. V globlnm rmci je vznamn, e OS ve stvajc podob zahrnuje
31
tm polovinu svtov populace a velmi vznamnou st teritoria Eurasie, ti velk ekonomiky, obrovsk zsoby energetickch surovin a tyi zem disponujc jadernmi zbranmi. OS v souasnosti pedstavuje hlavn geopolitickou osu ve vztazch Ruska a ny, kter jim umouje prohlubovat svj politick, ekonomick a vojensk vliv na vznamn sti teritoria Eurasie, a to i pesto, e mezi obma zemmi existuj ve vztahu k clm OS nkter rozdln pstupy. Rst ekonomick moci, a tm i politickho vlivu nastupujcch mocnost tak mn i dosud zaveden vnmn nkterch geopolitickch pojm jako je nap. (rozvinut) Zpad a Sever a (zaostalej) Vchod a Jih. Nemn dleitj bude i fakt, e poprv od kolapsu svtov socialistick soustavy koncem osmdestch let Zpad zan elit urit ideologick vzv: liberln demokracie je konfrontovna s modelem neliberlnho kapitalismu, kter uznv fungovn svobodnho trhu v rmci autoritsk politiky, uplatovan v n nebo v Rusku. Tento model se pitom stv pitaliv pro adu zem v Asii, Africe i Latinsk Americe v konfrontaci s ekonomickou a finann kriz je v prv ad postihla pedevm Spojen stty a Evropu. D se ci, e nekontrolovan ekonomick liberalismus se kriz vrazn zkompromitoval a ztratil na atraktivit. ny a dalch dynamicky se rozvjejcch ekonomik se krize pli vrazn nedotkla, naopak se staly garantem a genertorem globlnho ekonomickho rstu. Pisplo to i k rstu nskho politickho a ekonomickho sebevdom, kter se promt a bude promtat i do jej zahranin politick strategie.
Slc pozice ny vi USA a Evrop

na s vdomm sv slc ekonomick moci bude v pozici rovnoprvnho politickho a ekonomickho partnera v prv ad Spojench stt a t Evropsk unie, resp. nejvznamnjch zem unie (Nmecko, Francie, Velk Britnie). Vzjemn vztahy mezi nou a Spojenmi stty bude minimln ve stedndobm horizontu ovlivovat ve nskch dolarovch rezerv (v roce 2010 inily tyto rezervy 2,85 bilinu dolar) a fakt, e na je nejvtm vitelem Spojench stt. Koncem listopadu 2010 drela na dluhopisy americk vldy v objemu 895,6 miliardy dolar (objem americkch dluhopis drench zahraninmi subjekty dosahuje stky 4,35 bilionu dolar). na se tak zejm v nejblich letech stane hlavnm ekonomickm partnerem Spojench stt. Zesl tm vzjemn ekonomick zvislost mezi obma zemmi. To m vliv i na zmnu zahraninpolitickch priorit Spojench stt, kdy se Asie, kde m na stle slc vliv, stv pro Spojen stty dleitjm regionem ne Evropa. nsko-americk tandem nebude fungovat bez problm s ohledem na to, e mezi obma zemmi bude dochzet k politickm a ekonomickm sporm a konfliktnm situacm, nap. ohledn nerovnovhy obchodn bilance (v roce 2010 nap. inil americk vvoz do ny 81,8 miliardy dolar, kdeto dovoz z ny 344,1 miliardy dolar). Strategicky se ale budou muset ob mocnosti spolhat jedna na druhou v delm asovm horizontu, piem nelze zcela vylouit e me dojt i k u politick spoluprci (nap. v podob formtu G2). Mohl by tak vzniknout urit model limitovan bipolarity, co by zejm vyvolalo nepzniv reakce od dalch vznamnch globlnch aktr, vetn EU. [4] Na druh stran se ale na me v dlouhodobm horizontu pokraovat ve snaze sniovat svou zvislost na vztazch se Spojenmi stty v danm ppad se jedn
32
pedevm o oslabovn pozice dolaru jako svtov rezervn mny. Napklad investuje sv miliardov rezervy do nkupu vznamnch akvizic po celm svt. Pokles hodnoty ady zpadnch spolenost ji umonil n dostat se ped Nmecko a Spojen stty na druh msto v ebku fz a akvizic. Primrn se na sousteuje na akvizice ve strategickch odvtvch, jakmi jsou IT, finannictv a surovinov zdroje v Africe, na Stednm vchod i v Asii. na se zan sousteovat i na Evropu oslabenou ekonomickou a finann kriz a kriz eurozny. na se stala hlavnm vitelem, kter skoupil panlsk dluhopisy, stejn tak postupuje v ppad Portugalska. [5] na si zrove poizuje rozshl akvizice v ekonomicky oslabenm ecku, kter se tak me stt brnou nsk ekonomick expanze do Evropy. Ta ji ostatn zaala: v roce 2010 se nsk investice v Evrop zvily o 12 % a oekv se jejich dal rst. na tak zaala platit Rusku za dodvky ropy novm ropovodem ze Sibie v janech vzhledem k tomu, e na a Rusko zavedly v roce 2010 smnitelnost svch mn. Strategickm dlouhodobm clem ny me pitom bt nahrazen dolaru jako svtov rezervn mny svoj mnou janem, co deklaroval v roce 2011 i nsk prezident Chu in-tchao.
na jako asymetrick velmoc

I pes tato fakta o nskm vzestupu je ale nutn vidt, e na je stle i po ticeti letech reforem fakticky stle jet rozvojovou, i kdy bouiv se rozvjejc zem nachzejc se ve stedn fzi industrializace. Odr se to i v tom, e ekonomick prosperita a s tm spojen odpovdajc ivotn rove nen rozloen rovnomrn. V roce 2009 byla nap. hodnota HDP na hlavu (PPP Purchasing Power Parity) dle daj MMF pouhch 7518 dolar (Spojen stty maj HDP na hlavu 47 123, Nmecko 35 930 a esk republika 24 987 dolar). V n je stle 43 milion obyvatel pod hranic chudoby (dva dolary denn), nen dostaten rozvinut systm zdravotnho a socilnho zabezpeen, investice do veejnho vzdln dosahuj 2,4 % HDP piem celosvtov prmr je 4,9 %. Vznamn jsou i regionln rozdly v roce 2008 inil rozdl mezi prmrnm pjmem obyvatel mst a venkova 3,3 nsobek. Rozdl v hodnotch HDP mezi oblastmi na rozvinutjm vchod a oblastmi na zaostalejm zpad ny pak peshl trojnsobek, rozdl HDP na hlavu pak 2,3 nsobek. Dal vvoj ny bude ovlivnn tm, zda se j poda udret vysok tempo rstu, kter je pedpokladem socilnho smru a udren spoleensk soudrnosti. Ned se pitom vylouit rst socilnch tenz, kter vyplvaj z ekonomickch a socilnch rozdl v n jak mezi regiony, tak i mezi obany. Otzkou tak je zda bude mon, aby nadle existoval ve stvajc podob mocensk monopol vldnouc komunistick strany pi zen zem, jej ekonomika se d trnmi principy. Severn Amerika a Evropa jsou tak ve srovnn s nou (respektive stty BRICS) stle jet ve vhodnjm postaven. Nejedn se pitom pouze o vi ivotn rovn dokumentovanou v HDP na hlavu, ale i o rove vdy a vzkumu, vysokokolskho vzdlvn, ekonomickou konkurenceschopnost a obecn o atraktivitu americk a evropsk soft power. Nejvraznji to zejm dokumentuje globln index konkurenceschopnosti (2010-2011), kdy v prvn destce jsou s vjimkou Japonska a Singapuru pouze zem z transatlantickho okruhu (v poad vcarsko, vdsko, Singapur, Spojen stty, Nmecko, Japonsko, Finsko, Nizozem, Dnsko a Kanada). na je pro srovnn 27, Indie 51, Jin Afrika 54, Brazlie 58 a Rusko 63.
33
Vznamnm faktorem v ptch dvou dekdch zstane vojensk sla, kde zejm Spojen stty nebudou mt s ohledem na poetn stav, kapacity a technologickou rove armdy konkurenci. S ohledem na tento fakt je mon dojt k zvru, e ve svt jet koexistuje unipolarita (vojensk moc USA) s multipolaritou (ekonomick sla USA, EU, ny, Japonska a dalch nastupujcch mocnost). Pesto je mon oekvat v horizontu 20 let, e se na i pes svoje zaostvn za americkm vojenskm potencilem (viz tab.) stane hlavnm vojenskm vyzyvatelem Spojench stt. Tab.: Pomr vojenskch sil mezi USA a nou
USA 729 4,3 1,58 milionu 2 379 139 11 72 57 9 400 Rozpoet celkem v roce 2010 (v mld USD) % HDP 2008 poet pslunk ozbr. sil Vzbroj letadla neviditeln stroje letadlov lod ponorky torpdoborce jadern hlavice 1 320 0 0 9 27 240 na 78 2,0 2,26 milionu
Svd o tom stl kvantitativn i kvalitativn rst jejch vojenskch kapacit, co odr stl rst vojenskch vdaj. na sice bude muset potat s tm, e ve vojensk oblasti bude po del dobu ve slab pozici, avak zejm nebude opakovat chybu Sovtskho svazu, kter se snail dret se Spojenmi stty krok ve vojensk sfe, co ho ekonomicky mimodn vyerpvalo a v konenm dsledku vedlo k jeho kolapsu. an mohou naopak postupovat jako asymetrick velmoc, kter bude vyuvat svoji ekonomickou slu a postupn tak zskvat stle vt zdroje energetickch a jinch strategickch surovin. Ukzkovm pkladem je v tomto smru monopolizace nou svtovho trhu kov vzcnch zemin, kter ovldla z 97 %. Jedn se o sedmnct prvk strategickho vznamu, kter se v zemskm nitru sice vyskytuj pomrn hojn, ale jen mlokdy v takov koncentraci, aby jejich tba byla rentabiln. Prmysl jich potebuje mlo, avak bez nich se neobejde jako teba automobilky, vrobci potaovch komponent ale i vojenskch radar. na me tak naruovat americkou vojenskou pevahu ve vybranch segmentech nap. v kosmick nebo internetov technologii, co ji in. Nelze ale pominout rizikov trendy, kter by mohly americkou vojenskou pevahu naruit i vlivem ekonomick krize v USA. Dnes nap. americk vlda na roky z dluh utrat 8 % svch pjm, podle vhledu rozpotovho vboru Kongresu by to ale mlo bt na konci druh dekdy stolet 17 %. Take pokud bude nucena na roky z dluh vnovat tm ptinu me to vst i k omezovn znanho vojenskho rozpotu a eten na armd, co by mlo vliv na rozsah vojenskho a politickho angam Spojench stt ve svt. Mohlo by se to dotknout i fungovn zatm nejsilnj svtov vojenskopolitick organizace NATO a pozice Spojench stt k Evrop. Jist symptomy jsou
34
pitom patrn ji v souasnosti, kdy Spojen stty se mus sousteovat na een situace v klovch bezpenostnch ohniscch (Afghnistn, Irk, rn), co si spolu s reflex mocenskho vzestupu ny vyaduje znan vojensk kapacity a ekonomick vdaje. Spojen stty tak postupn opoutj svoji povlenou roli evropsk mocnosti na pln vazek, co me bt pro Evropu impulz, aby se vce sousteovala na posilovn vlastn vojensk kapacity.
Evropsk unie: globln mocnost bez sttu?

V utven nov globln mocensk konfigurace m svoje msto i Evropsk unie, kter deklaruje svoji ambici stt se jednm z hlavnch globlnch aktr. Proti ostatnm globlnm aktrm je ale v urit nevhod, nebo v kadodenn politick praxi mus eit (resp. 27 zem, kter jsou leny unie) zsadn politickou otzku, zda me bt mocnost, ani by byla sttem. To je i v pozad spor o mru a rozsah evropsk integrace v politick, ekonomick a bezpenostn rovin. Tyto spory se vyostily i vlivem ekonomick a finann krize, kter vyvolala i krizi jednotn evropsk mny eura. Jej vystn zejm pedur vvoj unie v dalch letech. Klovou otzkou zde bude nakolik se poda dostat do rovnovhy politickou a ekonomickou integraci unie v situaci, kdy objektivn existuj rozdly ve vkonnosti jednotlivch ekonomik lenskch stt EU, resp. pstupy k zen ekonomik. Ned se pitom vylouit, e v nsledujcch letech budou politiku EU jet vce ne dnes urovat zem, kter maj jasnj pedstavu o zpsobech jak se prosadit v globlnm svt (Nmecko, Francie, Itlie, panlsko, Polsko) a jak elit vzestupu a politickm a ekonomickm zjmm ny, Indie a Ruska. Rusk otzka spolu s eenm vztahu k Turecku bude mt pitom v nsledujcch letech pro EU zsadn geopolitick vznam. Ob zem pedstavuj pro EU klov partnery pi zajiovn jej regionln (vojensk, ekonomick a energetick) bezpenosti, piem ale dosud nebyl nalezen optimln model jejich vzjemn spoluprce. Rusko stojc mimo EU a NATO chce eliminovat stav, kdy je jako regionln i globln mocnost vyazeno z rozhodovacch proces v otzkch evropsk a transatlantick bezpenosti i pesto, e se podl na jejm zajiovn, mj. spoluprac s USA a NATO pi een konfliktu v Afghnistnu, spoluprac pi een problmu s rnskm jadernm programem. Proto usiluje o vytven novho modelu evropsk bezpenostn architektury, co se setkalo se vstcnost Nmecka a Francie. Paraleln s tm rusk veden formulovalo dal strategick cl: ekonomickou modernizaci Ruska, kter m vst k pekonn jednostrann zvislosti zem na modelu surovinov ekonomiky. Zapojen EU do tohoto procesu by mohlo poslit proevropsk charakter rusk politiky co me zptn posilovat globln ekonomickou (zajitn energetick bezpenosti) i politickou roli EU. V ppad Turecka pjde o nalezen takovho modelu vztah ve kterm by Turecko jako regionln mocnost, ani bude lenem EU, nebo vstup je minimln ve druh dekd stolet z politickch, ekonomickch i bezpenostnch [6] dvod nepravdpodobn, zce s EU spolupracovalo v ekonomick i bezpenostn oblasti formou specifickho pilenn (status privilegovanho partnerstv). Co se te vztah EU jak s Ruskem, tak i Tureckem bude klov, aby mra vstcnosti unie k obma mocnostem byla takov, e nebudou vraznji preferovat sv zapojen
35
do jinch geopolitickch konfigurac, kter jim nabz jejich poloha, politick a ekonomick vha (posilovn vztah a spoluprce Ruska s nou, resp. Turecka s rnem). EU, kter me bt del dobu zaneprzdnna eenm sv vnitn politick a ekonomick stabilizace (udren socilnho sttu, eura, een dopad strnut populace) a konfrontovna s nktermi bezpenostnmi hrozbami ve svm bezprostednm okol (nestabiln politick a bezpenostn situace v severn Africe a na Blzkm vchod, zven mra nelegln migrace z tchto oblast), se zejm bude vce sousteovat na svoji regionln roli, vztahy se sousedy a rozvoj globlnch hospodskch kontakt. Zrove m jako uskupen s vce ne padestiletou zkuenost z spnho evropskho integranho procesu vysok potencil atraktivity, kter j umouje efektivn podporovat utven nov podoby globlnho vldnut. EU tak me podporovat posilovn role dalch regionlnch politickch a ekonomickch uskupen (nap. ASEAN, Africk unie, Mercosur), a zrove se podlet na zejm dlouhodobm a komplikovanm procesu vzjemn kooperace OSN, neformlnch seskupen jako je nap. G20 i G8 a nesttnch aktr (ekonomick korporace, mezinrodn nevldn organizace, crkve, mdia apod.). Evropsk bezpenostn strategie z roku 2003 denuje v tto souvislosti pozici EU pomrn pregnantn: Ve svt globlnch hrozeb, globlnch trh a globlnch mdi, zvis ve zven me nae bezpenost a prosperita na efektivnm multilaterlnm systmu. Rozvoj silnjho mezinrodnho spoleenstv, dobe fungujcch mezinrodnch instituc a mezinrodnho du respektujcho prvo je n cl. [7] Je ovem zejm, e v souasnm svt bude dosaen takovho modelu vztah velmi sloit a komplikovan. Kad z klovch globlnch aktr Spojen stty, na, Rusko a potenciln Indie i Brazlie m toti sv vlastn strategick, politick, ekonomick a bezpenostn zjmy a geopolitick priority: Spojen stty udren sv globln dominance pokud mono co nejdle v novch podmnkch (prvn mezi rovnmi), na pokraovn mrovho vzestupu, kdy prioritou pro ni je vytvoen pznivho mezinrodnho ovzdu, kter j umon sousteovat se primrn na ekonomick rozvoj vlastn zem a zskvn surovin pro rychle rostouc ekonomiku, Rusko potvrzen statusu velmoci a politick, ekonomick a bezpenostn dominance pedevm v postsovtskm prostoru, Indie poslen role regionln mocnosti v jin Asii a Brazlie takt poslen role regionln mocnosti v Latinsk Americe. Rozdlnost zjm vyvolv a bude vyvolvat spory a konikty. Na druh stran ovem existuj i prseky zjm, kdy se zjmy mocnost shoduj a vystupuj spolen, resp. koordinovan: zde je mon nap. uvst snahu o koordinovan postup pi zvldn dopad ekonomick a nann krize ve formtu G20, boj proti pirtm v zpadn sti Atlantskho ocenu, kte ohrouj mezinrodn obchod, een situace v Afghnistnu a sten tak na Korejskm poloostrov. Mra angaovanosti nezpadnch aktr ale i v tchto ppadech potvrzuje jejich rostouc globln vliv.
Tato studie vznikla jako soust vzkumnho zmru FSV UK a FF UK Rozvoj esk spolenosti v Evropsk unii: vzvy a rizika, dlho projektu CESES Vize a strategie rozvoje esk spolenosti v EU, MSM0021620841 a projektu vzkumu, vvoje a inovac Trendy, rizika a scne bezpenostnho vvoje ve svt, Evrop a R dopady na bezpenostn politiku a bezpenostn systm R, VG2012013009.
36
Vojensk rozhledy 2/2011 Poznmky k textu:

[1] Ble k ekonomickmu rstu novch mocnost < http://www.standardchartered.com/media-centre/ press-releases/2010/documents/20101115/The_Super-cycle_Report.pdf > a Grant, Ch: Can Europe and China shape a new world oder, London, Centre for European Reform, 2008; <http://www.cer.org. uk/pdf/p_837.pdf >. [2] Global Trends 2025: A Transformed World. The National Intelligence Councils 2025 Project (2008). <http://www.dni.gov/nic/PDF_2025/2025_Global_Trends_Final_Report.pdf > s. vi. [3] Sovmstnoje zajavlenije glav gosudarstv pravitlstv stran uastnic Vtorovo samita BRIK, < http:// news.kremlin.ru/ref_notes/524>. [4] Za reakci na tento mon budouc trend se d povaovat vyjden prvn mstopedsedkyn Evropsk komise a vysok pedstavitelky unie pro zahranin vci a bezpenostn politiku Catherine Ashtonov, kter na jednn Rady EU v prosinci 2010 ve svtle upadajcho zjmu USA o spoluprci s Evropou vyzvala k u spoluprci s nou a vytvoen novho trojhelnku EU-USA-na. Bval britsk ministr zahrani David Miliband dve prohlsil, e je v zjmu Evropy, aby msto potenciln G2 fungovala G3, tedy trio USA-EU-na. [5] Odhaduje se, e koncem ervna 2010 drela nsk vlda obligace eurozny v hodnot 630 miliard eur (7,4 % jejich celkovho objemu). [6] Problmem pro EU je mra ilegln migrace z Turecka do EU. V roce 2008 bylo na pstupovch cestch do schengenskho prostoru zateno 150 tisc uteenc z Turecka. [7] Bezpen Evropa v lepm svt. Evropsk bezpenostn strategie. In Bezpen esko v bezpen Evrop. Praha: ad vldy R, 2007, s. 11.
Hlavn pouit literatura:

BALABN, M. Megatrendy svtovho vvoje. Praha: Prague Social Science Studies, Filozock fakulta UK, Fakulta socilnch vd UK, http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/281_031 %20- %20Balaban.pdf. BALABN M., POTEK M. Aktuln stav a perspektivy globlnho vldnut. The Science for Population Protection, .1/2009, <http://www.population-protection.eu/current-state-and-prospects-global-governance>. BALABN, M., RAEK A. Nezpadn akti svtov bezpenosti. Praha. Karolinum, 2010. BALABN, M. Europe and the United States in the Asian 21st Century: the Political, Economic and Security Context. Central European Journal of International & Security Studies, <http://cejiss.org/ articles/vol4-1/balaban/> . Global Trends 2025: A Transformed World. The National Intelligence Councils 2025 Project <http://www. dni.gov/nic/PDF_2025/2025_Global_Trends_Final_Report.pdf>. GRANT, Ch. (with BARYSCH, K.) Can Europe and China Shape a New World Order? London: Centre for European Reform, <http://www.cer.org.uk/pdf/p_837.pdf>. LEONARD, M. Divided World: The struggle for primacy in 2020. London: Centre for European Reform, 2007. Mapping the Global Future. Report of the National Intelligence Councils 2020 Project, 2004. <http://www. cia.gov/nic/NIC_globaltrend2020.html> . The New Global Puzzle. What World for the EU in 2025. Paris, European Union Institute for Security Studies 2006, <http://www.iss-eu.org/books/NGP.pdf> . WALL, S., GOLDBERGER, J. America and Europe: Moving Towards 2020. Oxfordshire, Alden Press, 2007. ZAKARIA, F. Postamerick svt. Praha: Academia, 2010.
37
Bezpenostn pedpoklady a hrozby

(Ekonomick, religizn a kybernetick bezpenostn rizika)
Vchodiskem bezpenostn politiky naeho sttu i strategie Severoatlantick aliance je poznvat, analyzovat a hodnotit vznikajc nov bezpenostn hrozby, i ty dosud znm, kter nabvaj nov podoby nebo se jejich nebezpenost intenzifikuje. Bezpenostn hrozbou rozumme mimo ns nezvisle existujc vnj jev, kter me nebo chce pokodit njakou konkrtn hodnotu; zvanost tto hrozby je mrn tomu, jak si tuto hodnotu cenme; me bt prodnm nebo spoleenskm jevem. Bezpenostn riziko je mrou pravdpodobnosti, e se hrozba stane relnou. [1] Z historickho hlediska se d obecn d ci, e nejvnjmi hrozbami jsou zpas o moc, nacionalismus a boj o energetick a surovinov zdroje. Evropsk bezpenostn strategie z roku 2003 definovala pt hlavnch bezpenostnch hrozeb: terorismus, en zbran hromadnho nien, regionln konflikty, zhroucen sttn moci a organizovan zloin jde vak o sekundrn jevy. Tyto hrozby jsou selhnm, neschopnost svtovho a evropskho spoleenstv i vld jednotlivch stt eit minul, existujc i budouc problmy, jsou sekundrnmi dsledky pin jinch, primrnch. Proto je nutn zkladn metodologick odlien hrozeb na primrn a sekundrn. Na piny a jejich nsledky. Evropt pedstavitel si ji uvdomili, e dynamika bezpenostnho vvoje vyaduje, aby spektrum bezpenostnch hrozeb, jejich pin, bylo pojato e. V zjmu terminologickho upesnn a s pihldnutm k dalm pramenm lze ci, e jde o pedpoklady zajitn bezpenosti ve svt. V souladu s tm svtov, evropsk a nae bezpenostn politika mus preventivn zajistit takov pedpoklady bezpenosti jakou jsou: politick bezpenost, ekonomick bezpenost, finann bezpenost, sociln bezpenost, potravinov bezpenost, zdravotn bezpenost, religizn bezpenost, souit etnik, demografick vvoj, zen migran politika, dodrovn lidskch prv a svobod, environmentln bezpenost, energetick a surovinov bezpenost, technologick bezpenost, zvlt jadern, prevence a likvidace nsledk prodnch katastrof, kybernetick a informan bezpenost. V zajiovn svtov, evropsk a na bezpenosti hraj rozhodujc roli jej klov akti. Souasnmi klovmi aktry svtovho bezpenostnho systmu jsou Spojen stty jako supervelmoc, na jako velmoc s potencilem stt se supervelmoc a integrujc se Evropa v Evropsk unii se stle vzrstajcm bezpenostnm vlivem a pro svou kesanskou a humanistickou tradici jako stabilizujc element. Rusko, Indie, rn, Brazlie, Indonsie jsou faktickmi nebo potencilnmi regionlnmi velmocemi s aspiracemi dle posilovat velmocensk postaven, co se zvlt tk Ruska a zsti Indie. Ke klovm aktrm evropsk bezpenosti je nutn piadit instituce jako je Organizace spojench nrod, Evropsk unie, Severoatlantick aliance, Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop, anghajsk organizace spoluprce, G8, G20, dle Mezinrodn mnov fond, Svtov banka, nadnrodn monopoly (Exxon Mobil, ING
38
Group, Toyota Motor ad.), globln nevldn organizace (Greenpeace, Transparency International), mdia a internetov portly (CNN, BBC, Al Dazra, You Tube ad.), ozbrojen organizace (al-Kida, Talibn, mafie, drogov kartely, pirti ap.) event. dal instituce. Vzdlenji ASEAN (Spoleenstv jihovchodnch asijskch stt), Africk unie, LAS (Liga arabskch stt), CCASG (Rada pro spoluprci arabskch zem Perskho zlivu, ECOWAS (Ekonomick spoleenstv zpadoafrickch stt), MERCOSUR (Jihoamerick spolen trh). Aktry svtov bezpenosti tedy rozumme stty s faktickm i potencilnm supervelmocenskm a mocenskm statusem, instituce se svtovm bezpenostnm dosahem a dal vn bezpenostn jevy, co nevyluuje existenci vlivu vdch osobnost a jimi prosazovanch i pijatch bezpenostnch strategi, doktrn, politik, koncepc, zmr, cl apod. Na druh stran lze konstatovat vzjemnou zvislost jednotlivch aktr, co sniuje napt, konfrontace a vznik konflikt. Mezi aktuln problmy mj. pat ekonomick, religizn a kybernetick bezpenost, ve vnitn bezpenostn politice i lobbyismus. Rozhodujc je nalzt pro jejich eliminaci i minimalizaci protiopaten, pokud mono nejmn nkladn.
Ekonomick bezpenost
Ekonomick bezpenost by mla bt zkladem kadho sttu, kter chce prosperovat; jak vak ekl jeden z referujcch na konferenci Ekonomick bezpenost esk republiky, pesnj by byl vraz bezpenost ekonomiky. [2] Z tohoto hlediska je prvoad pozornost ped investicemi ze zem, kter zrove s ekonomickmi zjmy usiluj o to ovlivovat vnitn dn v pslun zemi. Zvlt je teba se brnit privatizaci st strategick infrastruktury. Pili jsme ji o sttn kontrolu nad vodou a plynem, tot se me stt s leteckou dopravou. Chybj nm adekvtn plny na ochranu infrastruktury. daje o stavu infrastruktury je pitom teba utajovat, a to rozhodn lpe ne dosud. Z vnitnch ekonomickch hrozeb je nejvnj s tm asto spojen korupce. Nejvtm budoucm rizikem me s velkou pravdpodobnost bt energetick bezpenost, kterou nm nyn nen a nejsp nebude schopna zajistit ani Evropsk unie, a pokud jde o Severoatlantickou alianci, jej angaovat v tto oblasti by mohla narazit na odpor svtovho veejnho mnn a mnohch aktr svtov bezpenosti. Nejslabm lnkem je nae energetick zvislost na Rusku. elit je j mono diplomaticky, sporami energie jako ve skandinvskch zemch, hlednm novch zdroj, lepm vyuvnm vlastnch a investovnm do jadern energetiky. V ohnisku pozornosti mus bt Transgaz, epro, Unipetrol a EZ. Monm potencilem je nae legislativa, kter znemouje ad vznamnch fond u ns investovat. Vnm problmem jsou akcie v listinn podob na doruitele, kter umouj korupci a podporu terorismu a organizovanho zloinu, protoe jsou neregistrovan, a tud nekontrolovateln. Z tohoto hlediska bylo vnou chybou zruen finann policie.
Pohled Kevina Rudda

Australsk ministersk pedseda Kevin Rudd ve spoluprci se svm kolektivem a poradci napsal v roce 2009 do norovho sla asopisu Monthly rozshl lnek Australian Politics, Society and Culture s podtitulem Celosvtov finann krize. [3]
39
Podle nho se tato krize stala jednm z nejvtch tok na ekonomickou stabilitu, jak se odehrl za posledn ti tvrt stolet. Odr nejvt selhn regulace v modernch djinch. Znamen to, e autor povauje krizi za bezpenostn hrozbu. Rudd se domnv, e jde vc ne jen o krizi na vrovch, dluhovch a derivtovch trzch, trzch s nemovitostmi a na kapitlovch trzch nehled na dleitost kadho z tchto aspekt. Tato krize se podle nho roziuje na ir frontu: je to finann krize, je se stala kriz obecn ekonomickou a me se stt kriz zamstnanosti; v mnoha zemch zpsobila krizi sociln a postupn i politickou. Dokonce se zanaj objevovat vahy o dlouhodobch geopolitickch dsledcch imploze na Wall Street jej dopad na budouc strategick vliv Zpadu, a zvlt Spojench stt. Celosvtov finann krize ji dokzala, e nebere ohledy na jednotlivce, na jednotliv odvtv, ani hranice stt. Je kriz souasn pro jednotlivce, nrody i cel svt. Je kriz jak pro rozvinut, tak pro rozvojov sti svta. Je kriz jak institucionln, tak i intelektuln a ideologickou. Zpochybnila pevaujc neoliberln ekonomickou doktrnu uplynulch ticeti let doktrnu, na n stly nrodn i celosvtov dc rmce, je tak velkolep nedokzaly zamezit ekonomickmu chaosu, kter ns zashl. Administrativ prezidenta Baracka Obamy pipadl kol podpoit globln penn systm, kter by vyvil soukrom pohnutky s veejnou odpovdnost. Tento kol je reakc na vn vzvy, je pedstavuje souasn krize. Spolenou mylenkou, je spojuje vechny ti tyto udlosti, je spolhn se na innost sttu pro znovunastolen dn usmrovanch trh a znovuvytvoen domc i celosvtov poptvky. Penn trhy utrply dosud nejrozshlej naruen. Hodnota celosvtovch trh s akciemi poklesla od svho vrcholu zhruba o 32 bilion USD, co odpovd spolenmu hrubmu domcmu produktu zem G7 za rok 2008. vrov trhy tm vyschly a nrst vr je na nejni rovni od druh svtov vlky. Ceny dom v mnoha zemch prudce klesaly, stejn tak americk ceny ly dol nejvt rychlost od potku novodobch zznam. Reln ekonomika elila jednomu z nejtch zaznamenanch obdob. MMF odhaduje, e rozvinut ekonomiky se z poprv za edest let, m poet nezamstnanch v zemch OECD naroste o osm milion. V rozvojovch zemch by podle odhad Mezinrodn organizace prce mohla finann a ekonomick krize uvrhnout do chudoby vce ne sto milion lid. Tato krize navc zpsobila nebval vdaje a zadluen vld, jim bude citeln jet v nsledujcch desetiletch. Odhadovalo se, e deficit Spojench stt bude v roce 2009 celch 12,5 % HDP. A odhady celkovch (skutench a zvislch) finannch zvazk plynoucch z pomoci bankm a zruk doshly vce ne 13 bilion USD. To je vce ne nklady na vechny vt vlky, v nich kdy Spojen stty bojovaly. USA se ztilo zskvat v zahrani nov pjky. Krize zashla ivoty rodin rostouc nezamstnanost, sniovnm nrstu mezd a propadem hodnoty majetku, zatmco odmny dcch pracovnk ve finannm sektoru neustle plhaly jet uritou dobu vzhru, zjevn bez vztahu k realit. V roce 2007 mli vkonn fov S&P 500 v prmru 10,5 milionu USD (zhruba 344nsobek platu americkch pracujcch). Manaei 50 nejvznamnjch investinch fond a akciovch fond mli v prmru kad 588 milion USD (19 000krt tolik, co bn pracovnk). V roce 2007 vyplatilo pt nejvtch firem na Wall Streetu odmny ve vi 39 miliard USD. Ztrty investinch bank pot stt zaplatil z penz americkch daovch poplatnk.
40
Souasn krize je vyvrcholenm 30let nadvldy ideologie volnho trhu, porznu nazvan neoliberalismus, ekonomick liberalismus, ekonomick fundamentalismus, thatcherismus nebo washingtonsk konsenzus v pstupu k ekonomice. Stejn mylenkou tto ideologie je, e innost vldy by mla bt omezena a na konec nahrazena trnmi silami. S kriz neoliberalismu zaala bt role sttu opt uznvna jako zsadn. Stt je primrnm initelem, kter reagoval na ti zejm oblasti souasn krize: zchranou soukromho finannho systmu ped kolapsem; poskytnutm pmch podnt reln ekonomice kvli zhroucen soukrom poptvky; navrenm nrodnho a mezinrodnho systmu regulace, v nm bude mt vlda konenou zodpovdnost za uren a prosazovn jeho pravidel. Prvnm krokem k udren dvry a obnoven likvidity koncem roku 2008 bylo poskytnut jednoznan garance vklad do tradinch finannch instituc. Ochota veejnosti, vyjden prostednictvm jednotlivch vld, pijmout ppadn s tm spojen zvazky, odhaluje obecn uznvan nzor, e stabilita bankovnho systmu je veejnm statkem sama o sob. Jak poznamenal Keynesv ivotopisec Robert Skidelsky: Kdy piel rozhodujc okamik, zjistili jsme, e daov poplatnci nroda stle stoj za bankami a nrodn zen insolventnosti je dleit. Vldy nsledn pedvedly ochotu podniknout nebval intervence na soukromch vrovch trzch a zapojily se konkrtn do kapitalizace bank, pmho nkupu bankovnch a korporanch obligac, vytvoen elov zaloench nstroj pro sdlen rizik se soukrommi finannmi institucemi, a do hlavnch zruk pro podporu mezibankovnho pjovn. Ve Spojench sttech se zchrana Citigroup a Bank of America de facto rovn zesttnn. To nsledovalo po uvalen nucen sprvy na Fannie Mae (Federal National Mortgage Association, FNMA) a Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation) a faktickho znrodnn AIG, nejvt pojiovac spolenosti na svt. Opt byl k zchran povoln stt, ne nespoutan trn sly. Pi navrhovn aktivnch opaten ke stimulaci poptvky je tud nutn zdraznit stedn princip keynesinskho zen ekonomiky: potebu vyvit rozpoty v prbhu ekonomickho cyklu. Selhn v tomto smru, spolu s pehnanou toleranc inflace, do znan mry pisplo k pdu keynesinskho zen ekonomiky na potku sedmdestch let. Nrst veejnch investic a pm pevody domcnostem budou stimulovat ekonomiku, ale bude teba za n v budoucnu, a se obnov ekonomick rst, zaplatit. Vyvstvaj ti hlavn zsady: zaprv, nrodn finann trhy vyaduj innou nrodn regulaci; zadruh, globln finann trhy vyaduj innou globln regulaci, i kdyby jen proto, e kvantum svtovch finannch transakc je nyn schopn zdolat jakoukoli osamocen stojc nrodn ekonomiku; a zatet, prostedky pro dosaen inn regulace v obou ppadech mohou podat jen navzjem spolupracujc nrodn vldy. Nenabz se dn een ze soukromch finannch trh, kter by se vypodalo s rozsahem a sloitost celosvtov systmov nestability, j nyn elme. Skupina ekonomicky nejvznamnjch zem svta G20, je se na tvorb hrubho domcho produktu cel planety podlej asi z 85 procent, letos vypracovala mechanismus, kter m vas odhalit nerovnovhu v globln ekonomice a zabrnit vzniku dalch kriz. U sedmi zem, kter skupina povauje za systmov dleit, budou sledovny hlavn ekonomick charakteristiky, pedevm rove zadluen a obchodn bilanci. Dohoda pedpokld, e uveden charakteristiky podrobn prozkoum Mezinrodn mnov fond, kter pak ur, zda politika dan zem ohrouje globln ekonomiku. Pokud zjist, e ano, pak bude usilovat o zmnu.
41
Zde ale patrn bude i nejvt skal cel snahy, protoe doporuen, kter z tchto zkoumn vzejdou, nebudou zvazn a nijak vymahateln. Sedm zem bylo vybrno podle toho, e pedstavuj vce ne pt procent hrubho domcho produktu cel G20, z eho pramen jejich dleitost. Nejve na seznamu jsou Spojen stty, pro kter je nejvtm problmem vysok zadluen, a na, kter vytv vysok obchodn pebytky a m tak zdaleka nejvy devizov rezervy. Seznam dopluj Francie, Nmecko, Velk Britnie, Japonsko a Indie. Podle francouzsk ministryn financ Christine Lagardeov, kter skupin G20 pedsed, dohoda pedstavuje obrovsk pokrok na cest k vyrovnanjmu rstu svtov ekonomiky. Do budoucna se mechanismus nebude automaticky omezovat pouze na sedm nejvtch zem, pokud to bude teba, kontrole hlavnch ekonomickch charakteristik podle n budou podrobeny i dal. Skupina se na podob mechanismu, kter m fungovat jako systm vasnho varovn, dohodla po mscch rokovn. Hlavn na mla obavy, e snaha o vytvoen takovho systmu je zamena proti n a e se lenov G20 budou snait Peking dotlait ke zmn politiky stanoven kurzu janu. na odolv poadavkm, aby uvolnila kurz sv mny jan a nadle chce prosazovat jen jeho pozvoln rst. [4]
Pohled Simona Johnsona

Americkho ekonoma a bvalho pracovnka Mezinrodnho mnovho fondu. Simona Johnsona oznail britsk msnk Prospect za lovka, kter nejpodstatnji posunul diskuzi o souasn finann a ekonomick krizi. [5] Je faktem, e te-li lovk jeho nzory, jako kdyby se mu otevral vrazn nov pohled na aktuln ekonomick problmy. Domnv se, e krize jet neskonila, [6] protoe jak George Bush, tak Barack Obama nezvolili nejvhodnj opaten a situaci jen zhorili. Banki se nyn ct nedotknutelnj ne dve, jsou pesvdeni, e je vlda nenech padnout, bude se bt ohroen ekonomick a spoleensk stability a zaplat proto jejich ztrty z penz daovch poplatnk. Firma, kter neme padnout, nem podle nho vbec existovat. Bankroty mus bt pirozenou hrozbou pro kadou firmu, jinak pjdou do nezvldnutelnch rizik. Banky proto nemly bt sanovny, ale projt zenm bankrotem. Johnson proto doporuuje rozdlit velk banky a firmy na nkolik mench. Pipravit zkon, kter by byl stejn inn jako dvno pijat protimonopoln legislativa, kter se osvdila a nikdo proti n nic nenamt. dn banka v USA by nemla mt vt aktiva ne 3 % HDP (dosavadn Riegel-Neal Act z roku 1994 povoluje 10 %). Nap. na Islandu byly banky s aktivy pes 100 % HDP zem, a proto byl jejich pd tak krut, dluhy v zemi peshly ptilet HDP. Johnsonovy jakkoli radikln nzory nezstvaj neoslyeny. Barack Obama podle listu Wall Street Journal [7] zvauje zavst zvltn da prv pro velk banky. [8] Chtl by tm zskat a 120 miliard USD a poslit americk deficitn rozpoet. Pisplo by to k uklidnn veejnosti, kter je znepokojena velkmi vdaji na sanaci bank, ani by byli podstatn postieni jejich vlastnci a manaei, zvlt v tch bankch, kter pomoc jet nevrtily. Vtinu ze 700 miliard USD programu TARP vak banky ji splatily, Obama chce zptky vechny penze, vyzval Wall Street, aby proto snil prmie vrcholovm bankovnm manaerm. Navrhovan da m bt placena minimln po dobu deseti let, ale mon i dle. Jeho zmr pijal velmi pozitivn Mezinrodn mnov fond. Americk vlda nezstala jen u toho, zdila komisi pro vyetovn finann krize a zaala
42
vyetovat fy nejvtch bank na Wall Streetu, aby zjistila jej piny. Vyetovan sice brnili vysok odmovn, ale zrove pipustili nutnost regulace. Vyetovno m bt nkolik stovek lid. Nezstalo se ale jen u toho, m se omezit velikost a spletitost velkch finannch instituc a jejich aktivit. M se tm pedejt k deviacm, kter zpsobily finann a ekonomickou krizi. Jednm z opaten m bt omezit monost obchodovn s majetkem komernch bank, aby se oddlily od investinch. Nesmly by ani vlastnit tzv. hedge fondy, kter jsou mn regulovny a jejich prostednictvm svuj majetn klienti sv penze rizikovjmu investovn. Nebudou-li zavedena tato opaten, nelze vylouit, e dve nebo pozdji dojde k dalmu a jet katastrofitjmu zhroucen finannho systmu. Na druh stran Obama nevhal uvolnit 100 milion USD a pislbil v budoucnosti dal na pomoc zemtesenm znien Haiti a vyslat tam zchrann a vojensk jednotky, podobn pomohly Spojen stty i Japonsku. Z dvou pklad je patrn rozdlnost pstup k een finann, ekonomick a nsledn sociln krize a je vc diskurzu a nsledn politickho strategickho rozhodnut jak krizi eit. V ekonomickch studich i v publicistickch textech v tchto souvislostech se objevuj varovn, e pekonvan finann a ekonomick krize me znovu nabrat na sle, vstoupit do druh etapy nebo dokonce vypuknout krize nov, kter by mla pedevm charakter krize potravinov. Ostatn jednm z vznamnch faktor, mon nejdleitjm, probhajcch udlost v arabskm a pilehlm svt je prv nedostatek, resp. rychl zvyovn jejich cen v jednotlivch zemch v prmru o 20 a 30 %.
Religizn bezpenost
M knihy jsou prodchnuty kesanskmi principy, ale jsem ateista. Nememe sprovodit ze svta nboenstv, ale mu a musm je kritizovat. Nen ve mn dn posedlost, jen myslm na mnoho milion obt nboensk netolerance. A ta je nejhor ze veho... Jos Saramago, nositel Nobelovy ceny za literaturu Mezi bezpenostn hrozby pat i nejrznj ideologie, nap. v politick oblasti krajn pravicov i krajn levicov, nacionln determinovan a v obecn ideov oblasti ideologie nboensk vyznvan fundamentln a prosazovan militantn, vetn vyuvn terorismu jako nstroje prosazovan pslun religiozity, jak je to patrn nap. u fundamentln islmsk vry. Nkte autoi dokonce povauj zvlt monoteistick nboenstv, jako je prv islm ale i kesanstv, za hlavn bezpenostn hrozbu lidstvu. [9] Nedomnvaj se, e fundamentalismus je jen deformac jinak pozitivn psobcho nboenstv jako nap. Dinesh DSouza a Terry Eagleton. [10] Pinou je na jedn stran soudob terorismus a ochota z nboensko-ideologickch dvod obtovat vlastn ivot a pout i zbran hromadnho nien. Paradoxem, nemn tragickm, je, e nap. pi aktivitch al-Kidy pichz podle studie Smrtc pedvoj o ivot osminsobn poet muslim ne ostatnch obt. [11] Na druh stran je niiv i zpsob odvety pijat prezidentem Georgem Bushem st., kter byl v tomto sil podporovn fundamentln a militantn orientovanmi pedstaviteli kesanstv.
43
Nejde vak jen o konfrontaci islmu a kesanstv, ale jak uvd Tom Hbek, krom globln konfrontace mezi kesanstvm a islmem jsou zde i dal nboensky motivovan konflikty souasnosti: mezi ity a sunnity v Irku; mezi idy a muslimy v Palestin; mezi muslimy a hinduisty v Kamru; pravoslavnmi kesany a muslimy v bval Jugoslvii i bojem mezi protestanty a katolky v Severnm Irsku. [12] I nap. buddhist podpoili za druh svtov vlky japonskou genocidu an. Nejde proto z bezpenostnho hlediska jen o terorismus, ale i nboensky a etnicky determinovan istky a prosazovn nboenskch zvyklost i do ivota sekularizovanch spolenost, jak na to upozoruj Richard Dawkins, [13] Daniel C. Dennett, [14] a zvlt Christopher Hitchens. [15] I u ns si odbornci na tuto problematiku nebezpe religizn bezpenosti uvdomuj. Nap. religionista a docent na katede psychosocilnch vd a etiky Husitsk teologick fakulty a na katede religionistiky Evangelick teologick fakulty Univerzity Karlovy Zdenk Vojtek ve sv vaze o prognze do roku 2009 napsal: Mrn zviditelnn patrn zpsob odmtavou reakci a zrychl tak tendenci ve smru novho ateismu Pjde o aktivismus pesvden, e nboenstv (zvlt monoteistick) podncuj k nsil a bez nich by bylo mon doshnout klidnjho svta. [16] Je vak pesvden, e zatlaovn nboenstv vede k obrannm reakcm vysujcm v krajnm ppad a k fundamentalismu. Nev vak, e by dolo k poslen sektskch skupin. [17] Spe posl vra v kosmick duchovn energie, aury, minul i budouc ivoty, vtebn metody, sly jing a jang, telepatick kontakty s mimozemany apod. Tedy pjde o ateismus v podob vry v cokoli, pokud to nebude nboensk. [18] Hledme-li piny, jednu z nich nabz Martin Vopnka v ploze Salon denku Prvo: svm mylenm brzdme prostor i as bez fyziklnch omezen. Nejene si vybavujeme, co bylo, ale pedstavujeme si dokonce, co bude. A pedstavujeme si, jak je to prv te v odlehlch koninch vesmru, odkud k nm let informace miliardy let kdyby bylo naeho mylen a ctn odvoditeln jen z hmoty, nemohlo by se pece hmot takhle vzept; muselo by respektovat jej zkony. Mus tady existovat jet pt rozmr rozmr ducha. Piem ivot vznik na spojnici hmoty a ducha, odehrv se v naich hmotnch tlech, ale mylenm tuto hmotnou pedurenost prolamujeme. To v em ijeme, nen tyrozmrn prostor, ale ptirozmrn asoduchoprostoru. [19] lovk je tedy schopn nejen adekvtn reflexe reality, ale ve svm mylen jt za n vetn kreace boh nejrznjho typu, aby na konec jejich existenci a uctvn materializoval v budovn chrm, provozovn ritul a v obran svho nboenskho vtvoru i za cenu ivota jinch i vlastnho. V islmu je nap. iv mylenka, e nejvtmi jeho nepteli, kter je teba a vyhubit, jsou ateist. Ukazuje se, e nebezpe religiznch hrozeb nen asto sociln determinovan. Nap. nigerijsk atenttnk Omar Fark Abdul Mutallab je z bohat rodiny, jeho otec je bankem a byl o ministrem. Tiadvacetilet mladk se stal radiklem pod vlivem duchovnch v londnsk meit. K radikalismu vak thl ji jako stedokolk v interntn kole v zpadoafrickm Togu. Prbh jeho leteck pepravy z Nigrie do Detroitu byl provzen mnoha a podezelmi pochybenmi. Generl Andor ndor k tomu napsal: Tento ppad je v ad dalm, kter vak dokazuje, e ideologie dihdu islmskch fanatik nachz nezmenenou podporu potencilnch terorist kdekoli. [20] Nejvnj je, e terorista nebyl osamlm aktrem, jak se pvodn pedpokldalo, ale piznal se ke spojen s al-Kidou. K tomu se pihlsila i jedna z jejch regionlnch
44
vtv na Arabskm poloostrov, kter jej na tok pipravila i vybavila plastickou trhavinou PETN s chemickou rozntkou, kter letitn rentgeny nejsou schopny odhalit (byla ji pouita pi nespnm atenttu na nmstka sadskho ministra vnitra Mohammeda bin Najfa, kter m na starosti likvidaci al-Kidy). Tuto vtev ovldaj i bval vzov z americk zkladny Guantnamo na Kub, kte proli npravnm programem v Sadsk Arbii a pot byli proputni na svobodu. K toku jsou pipraveni dal terorist. Podle Scotland Yardu jde o 25 mladch britskch extremist somlskho a pkistnskho pvodu. tok se zdvoduje jako reakci na leteck toky proti muslimskm bojovnkm v Jemenu. Tato zem se skuten po Irku a Afghnistnu stala tetm ohniskem napt, kde proti teroristm zasahuj spolu s jemenskmi ozbrojenmi silami i pslunci americk zpravodajsk sluby, kte je kol v boji proti teroristm. Jsou sem vyslna i speciln vycvien komanda. Na tuto innost vylenilo ministerstvo obrany USA 70 milion USD. Lze to povaovat za pklad nov preventivn bezpenostn strategie v boji proti terorismu. V Jemenu tak po vypuknut arabsk krize dolo k nejvnjm protivldnm nepokojm. Podobn si Amerian mus ponat i v Pkistnu, kde jednotliv pslunci armdy, police a zpravodajskch slueb spolupracuj s extrmisty. Mutallabv ppad oznail americk prezident Barack Obama za systmov selhn a vedl ke zpsnn bezpenostnch opaten na letitch a k dalm opatenm, [21] co je vedlejm clem podobnch tok. Dolo k zaveden skener, piem poizovac hodnota jednoho je pes milion K. Pa poaduje osobn daje pi nkupu letenky a pedv je francouzsk policii. K budoucnosti islmu se vylovil i bezpenostn expert generl Andor ndor: Jedno je vak jist. Islm tu bude. Bude nboenstvm, kter bude vyznvat mnohem vce lid ne dnes, a to i v Evrop, a navc Evropany sammi. Budou existovat muslimsk meniny v evropskch zemch. Budou vak poetnj. Ve sv demokratick zpadn zemi budou stle vce zasahovat do spoleenskho a sttnho zzen. I ti, kte se narod letos, budou mt u volebn prvo. To bude nepochybn vyvolvat spoleensk ten, jejich eenm v rmci politick korektnosti bude i ntlak na zkn se vnjch kesanskch symbol. Za to budou muslimov astji a nalhavji vyzvni, aby se zbavili svch. ada radiklnch islmskch skupin, jejich clem je vytvoit celosvtov islmsk chalft, bude pokraovat v argumentaci, e lkem na vechny choroby zpadn spolenosti je islmsk prvo ara. Muslimsk vtiny v zemch vyznvajcch islm nebudou o nic tolerantnj k nboenskm meninm Islm jako celek bude stle postrdat vrcholnou nboenskou autoritu, kter by zvazn kodifikovala vklad kornu, pedevm tch st, kter jsou zneuvny extremisty k ospravedlnn nsil. Pipusme, e za tto situace se nepoda, co povauji osobn za pravdpodobnj, inn potlait radikln islmsk hnut se vemi jeho nsilnmi projevy orientovanmi proti zpadnmu svtu a jeho zpsobu ivota. Co tedy v budoucnu meme oekvat? [22] Ukazuje se vak, e Amerian bez ohledu na 11. z 2001 dok zatm lpe integrovat muslimy ne Evropan. Evrop, kde dnes negativn stereotyp muslima jakoto nebezpenho cizince zaujal mentln a emocionln prostor, kter v pedchozch staletch patil k negativnmu obrazu ida, americk pklad nepmo adresuje otzky, je nelze ignorovat. Jak je mon, e se v USA da muslimsk imigranty a jejich potomky bez vtch problm integrovat, zatmco v Evrop se zd situace o poznn
45
sloitj? Jak je mon, e v Evrop provz stavbu meit masov vn, zatmco v Americe se nad existenc vce ne tiscovky meit, modliteben a muslimskch center nikdo nepozastav? [23] Odpov nen sloit, Spojen stty jako melting pot jsou historicky pipraven integrovat nejrznj etnika. Sthuj se sem tak mlad, vzdlanj, jazykov pipravenj, kvalifikovanj a pracovit, a tm i lpe zamstnavateln muslimt migranti ne do Evropy, kam smuj pedevm ekonomit migranti. Muslimsk eny v USA maj vy vzdln ne mui a jsou mimodn emancipovan. Touto problematikou se clevdom zabv i Evropsk unie. Stty vi migrantm mimo jejich odmtnut mohou zaujmout v podstat ti strategie: izolovat je (tedy umstit v podstat do ghett), asimilovat je, tj. integrovat je bez zachovn jejich etnick identity, nebo je integrovat se zachovnm jejich identity, co je i clem. I kdy bval eurokomisa pro tuto problematiku Vladimr pidla tvrd, e v praxi se rozdl mezi asimilac a integrac smazv.
Nejde jenom o religizn piny

Zatmco Mutallab byl oznaen jako systmov pochyben, stejn flagrantn ppad zabit sedmi americkch zpravodajc vetn velitelky zklady trojnsobnm agentem v Afghnistnu tak oznaen nebyl, akoli je stejn zvan. Nen pece v dnm ppad mon, u z hlediska utajen, aby agent zpravodajsk sluby se mohl setkat se sedmi profesionly zpravodajsk sluby. Tady se zejm projevuje jist amatrismus v prci s lidskmi zdroji. Americk sluby jsou znmy obrovskmi technickmi monostmi, ale malou schopnost verifikace technickch poznatk prostednictvm lidskch zdroj. Navc lze s vysokou mrou pravdpodobnosti pedpokldat, e Amerian, vrni svmu neoliberlnmu nboenstv, peceuj loajalitu lidskch zdroj zaloenou na materilnch vhodch resp. na penzch. Tento agent byl primrn muslim a jeho spoluprce s Ameriany pravdpodobn zen. Americk zpravodajsk sluby, nejsp pro svou etnost, a tud svzelnou koordinovanost, se potkaj obecn s vnmi problmy, jak pokud jde o pravdivost zskanch poznatk, tak zpsob prce zaloen ve srovnn s britskmi zpravodajskmi slubami pedevm na krtkodobm spchu. Prci pli nezlepilo ani zzen protiteroristick centrum. Jinm pkladem je poprava britskho obana pkistnskho pvodu a islmskho vyznn Akmala Shaikha v n za paovn 4,5 kg heroinu. Od roku 1951 se Evropanovi v tto zemi nic takho nestalo, nsk veden vdy bralo ohled na ppadn protesty. Objektivn nelze u ns posoudit, zda tento manaer londnsk taxisluby touc po pveck karie byl obt komplotu i jako mentln postien, resp. duevn labiln neml bt trestn vbec. Protesty rodiny i britsk vldy jsou pochopiteln, je to proti duchu evropsk justice i etiky. K protestu se proto pidala i Evropsk unie. Je ovem faktem, e trest smrti je v asijskch prvnch systmech stejn jako ve Spojench sttech bn, vychz z tiscilet i stalet tradice. Rozdl ovem je v praxi soudnch jednn a vykonatelnosti rozsudku. nsk krok je v tto souvislosti hodnocen jako vraz sebedvry, sebevdom a sebejistoty, je signlem, e na svj prvn systm povauje za stejn oprvnn, jako jsou jin prvn systmy. Je tak odhodlna jako jin asijsk stty jej praktikovat i ve vztahu k cizincm. I kdy jsme pesvdeni, e evropsk tradice je humanistitj, v Asii takov nzor nepevld.
46
Je zejm, e tento fenomn vyaduje celosvtov diskurz. Tma je v podstat stle na programu. Hned prvn den novho roku 2010 se somlsk radikln islamista pokusil zavradit dnskho karikaturistu Kurta Westergaarda, autora karikatury proroka Mohameda s kouc bombou na hlav. Petr Uhl k tomu napsal: Spolenostem a sttm zaloenm (sten) na islmskm prvu je teba trpliv vysvtlovat, e laick stt neme trestat za karikatury a e hanoben nboenstv, v Evrop asto kesanskho, nesm bt trestnm inem. Ve spolenosti, ve kolch i v crkvch by ale stt ml podporovat nejen toleranci, ale pmo respekt ke vem nboenstvm a k jeho prorokm. Mohameda nevyjmaje. [24] K religizn problematice jako potenciln i faktick bezpenostn hrozb je vak nutn uvst, e crkve jsou a budou soust modernho sttu a jejich pedstavitel i vc citliv vnmaj analzy, kter by mohly bt vykldny jako obecn hodnocen a pstupy. V kadm nboenstv se najdou extrmn smry i sekty, kter se ve fzi spoleensk krize aktivizuj, a prv na n by bylo nutn se zamit. To neznamen vst obecn protinboensk boj, naopak v zjmu religizn bezpenosti se lze oprat i o pozitivn strnky nboenstv a innosti crkv, kter v mnoha spolenostech pevauj. Proto se ozvali kritici posuzovn religiozity jako hrozby. [25] Kritizovn je zejmna Richard Dawkins za nepochopen obsaen v knize Bo blud, e vda a nboenstv se vzjemn prolnaj. S m je mon tak nesouhlasit. Bez ohledu, e ada vdc jsou vcmi. Tko prochz i kompromis, kdy kesanstv pizn tlesnost lidsk existence, ale existenci lidsk due pisuzuje Bohu. Nic na tom nemn ani fakt, e si vda zatm pli nev rady s lidskm duevnem. Modern vchodisko nabz Petr Drulk [26] interpretac Kunderovy eseje Rideau (Opona), v n uvd: Osvobodit velk lidsk konflikty od naivn interpretace, kter v nich vid pouh boj dobra se zlem, pochopit je ve svtle tragdie, to byl nesmrn vkon ducha; odhalil fatln naivitu lidskch pravd; nauil lovka bt spravedliv k nepteli. Kundera mylenku konkretizuje Hegelovou interpretac Antigony. Jej brati Polyneikos a Etheoklos se v boji o vldu na Thbami zabij. Nov krl Kren pike, e Polyneikos nesm bt pohben, protoe se v boji spojil s Athany, m se dopustil zrady obce jako nejvyho monho zloinu. Antigona vak svho bratra pohb. Dv pednost sestersk povinnosti vi bratrovi ped obc a pijde o ivot. Drulk z toho vyvozuje poselstv pro politiku: Nov prezident Obama si je tchto skal vdom. Jeho ivotn zkuenost ho patrn otevela vdom tragina. Odmt proto pedchoz ernobl schmata, americkm rivalm piznv prvo na jejich pravdu a sna se s nimi hledat spolenou e. Leckomu vak chyb falen jistota Bushova morlnho kompasu. I v esk politice ml adu pznivc. Ped nkolika lety varoval jeden len esk vldy ped tm, e bychom se nemli pokouet teroristy chpat, ale prost pijmout, e jsou zl, a podle toho s nimi jednat. ada jinch uvauje stejnm zpsobem o Rusku a Obamovi vytaj, e esko a stedn Evropu zaprodal. Argumentaci je mon najt i v jinch textech. Nap. kdy se u ns znmho francouzskho historika Ernesta Denise pi obhajob jeho dizertan prce jeden profesor zeptal, zda si uvdomuje, e by v 15. stolet byl za obhajobu husitstv nic kulturn hodnoty na pd tto univerzity uplen, Denis mu odpovdl, e jim prv dkuje, pro nen uplen nyn. A zstaneme-li u Francouz, tak dajn nebrnili za druh svtov vlky ped Nmci Pa proto, aby zachrnili jej kulturn pamtky; Polci Varavu brnili, o pamtky pili, ale zpsobili nacistm vt kody ne Francouzi. [27]
47
Kybernetick hrozba a monost kybernetick vlky

Bezpenostn hrozba toku na potaovou s a na internet je v centru pozornosti ji adu let. Zeslila zejmna po toku na internetovou s v Estonsku a na webov strnky Blho domu a lotyskho prezidenta Valdise Zatlerse. toku hacker v Estonsku se roku 2007 zastnilo cca milion pota s pirtskm softwarem. Byla to dajn odplata za rozhodnut odstranit z hlavnho nmst v Tallinu pomnk sovtskch vojk padlch pi osvobozen Estonska ve druh svtov vlce. Podobn tok se rok pot odehrl proti litevsk sttn sprv. T rok hackei odstranili na den webov strnky gruznskho prezidenta Saakaviliho. toky se nevyhnuly ani na zemi. Koncem roku 2010 hackei mnoha tisci fiktivnch objednvek vyadili objednvkov systm esk poty prv v dob, kdy byla zahlcena pedvnonmi nkupy. Pirti zablokovali i jin systmy pota a odcizili cenn informace mnoha instituc vetn vldnch. Nsledkem by mohl nakonec bt i nap. blackout. Zkuenosti s nm maj po peten elektrick st jak ve Spojench sttech a v Jin Koreji, tak z podobnch energetickch dvod v Evrop. [28] Stt se to me i v daleko katastroflnjm rozsahu, ne se stalo dosud. Nemluv o vyuvn modernch technickch schopnost ke pioni. Amerian ji tuto bezpenostn hrozbu vzali vn, v Evrop zatm dostaten ne. Je teba rozliit pojem kybernetick hrozba a kybernetick vlka: Kybernetick hrozba je potenciln pina nedouc udlosti v kybernetickm prostoru, kter me mt za nsledek pokozen systmu a jeho aktiv, nap. znien, nedouc zpstupnn (kompromitaci), modifikaci dat nebo nedostupnost slueb. [29] Kybernetick vlka je ji konkrtn realizace nedoucch udlost v kybernetickm prostoru za pouit pota a internetu, a to pedevm formou kybernetickho toku. Spoluautor britsk bezpenostn zprvy G. Day ped kybernetickou hrozbou vysujc v kybernetickou vlku varuje: Jt do vlky vyaduje miliardy dolar, pro kybernetickou vlku vtina lid najde snadno zdroje. [30] Ve zprv se kybernetick hrozba povauje za vnj ne jadern der. Plat tu zkonitost, e m modernji je zem vybavena, tm nebezpenjmu riziku je vystavena. Zrove samozejm me i takovou vlku vst sama, resp. se j pi pslun pozornosti brnit. Nen neznmou vc, e jsou zem, kter se na takov tok pipravuj. Mohlo by tu dojt i ke vzjemnho a nebezpenmu souten. K obran se zatm pipravuj jen USA, Rusko, na, Izrael a Francie. Na toky i protitoky je pipravena na, Severn Korea, Jin Korea, Nmecko a Francie. [31] Zkuenosti s vyuitm praktik kybernetick vlky zskali i Amerian pi ochromen irck obrany v Irku. Vhoda zpadn vyspl techniky se vak nyn stala spe nevhodou. Chyb zejmna monost identifikace neptele. V Evropsk unii se sice tato agenda ji na poad dostala, ale ne v takov intenzit jako v uvedench sttech. Pokud jde o Evropskou unii, obecn lze ci, e postupn dohn skluz ve schopnostech reagovat na kybernetick hrozby pro kritickou infrastrukturu jednotlivch stt EU. Nkter stty EU se postupn stvaj dokonce partnery USA pi vzkumu a vvoji novch technologi, vetn R. [32] Globln rozmr kybernetick vlky i charakter protiopaten, kter pesahuj informan zem jednotlivch stt, si vynutily pro oblast kybernetick obrany EU zzen agentury ENISA, [33] kter se identifikac digitlnho protivnka zabvala (nap. materil Good Practices on Reporting Security Incidents). Krom toho se vrazn zvily i aktivity jednotlivch stt EU v kybernetick bezpenosti. Nap. v prbhu roku se objevilo nkolik tiskovch zprv o tom, e armda Velk
48
Britnie, Nmecka, Polska a dalch stt vytvej speciln kybernetick jednotky a provdj nbor IT specialist. Na vstav EOROSATORY 2010 Francie dokonce oznmila, e zahjila vvoj tzv. digitlnch zbran. Podle zprvy spolenosti McAfee jsou velk zem zapojeny v kybernetick studen vlce navzjem se pehuj a testuj sv st ppravch v na vlku po internetu. Mezi tyto zem lze podle McAfee zaadit USA, Izrael, Rusko, nu a Francii. Studii vedl bval poradce Blho domu pro otzky nrodn bezpenosti Paul Kurtz a pisplo do n vce ne dvacet expert z oblasti mezinrodnch vztah, nrodn bezpenosti a internetov bezpenosti. Obavy z kybernetickch tok na vldn systmy existuj ji mnoho let. Experti nov popisuj trend, kdy se jednotliv zem sna zjistit co nejvc informac o systmech jinch zem a tyto zem v kyberprostoru tak napadnout. I kdy jsme zatm nebyli svdky opravdov kybernetick vlky mezi velkmi zemmi, snahy stt o vytvoen schopnch tm lid, kte by tyto toky mohli podniknout, jsou m dl vt a zna, e kybernetick studen vlka ji zaala, pe se ve zprv Virtually Here: The Age of Cyber Warfare od McAfee s tm, e vlka po internetu me brzy zapot. Bhem dalch 20 a 30 let se kybernetick toky stanou bnou soust vlek, k William Crowell, bval vysoce postaven pracovnk americk sttn agentury NSA. Bude zejmna chybt rychl monost identifikace neptele. Stejn tak ovem pedstavuje bezpenostn hrozbu i neregulovan ekonomika a spekulativn fungujc bankovn systm. Na tuto problematiku se zamil projekt bezpenostnho vzkumu Ministerstva vnitra Problematika kybernetickch hrozeb z hlediska bezpenostnch zjm esk republiky (VD2007010B01), kter byl zahjen v ervenci 2007 a trval do konce roku 2010. Jedn se o projekt, jeho zmrem byla analza stvajcho globlnho informanho prostoru, stavu jeho ochrany a navren novch monost a forem ochrany pota a potaovch st v esk republice ped kybernetickmi hrozbami (vetn prevence, detekce a monitorovn tok a monost odstraovn jejich nsledk). Na projekt byly alokovny prostedky o celkov vi 16 milin K z rozpotu Ministerstva vnitra. V pslunm vbrovm zen zvtzilo konsorcium, kter se skldalo ze zstupc nkolika fakult Univerzity Karlovy, eskho vysokho uen technickho, sdruen CESNET a spolenosti NESS Czech. Mezi uskutenn a pipravovan vstupy projektu mimo jin pat: Analza pipravenosti esk republiky na aktuln kybernetick ohroen (vymezen zkladnch termn a skutenost, legislativn a organizan rmec, analza sociln-psychologickch profil populace kyberprostoru, shromdn zkladnch statistickch daj, zkladn zjitn slabiny). Zmapovn stvajcho stavu a pedpokldanho rozvoje struktury a penetrace internetu a navzanch st v esk republice. Nvrh technickch, organizanch a ppadn legislativnch opaten, potebnch k zlepen situace v oblasti boje s kybernetickmi hrozbami v esk republice. Nvrh krizovho scne v ppad vnho naruen dan informan infrastruktury. Analza slabch mst a detekce monch zpsob tok, vetn jejich dopadu na rozsah primrnch a sekundrnch kod a popis monost boje proti ve uvedenm tokm.
49
Zkoumn postup pro odhalen, monitorovn, odraen, vyhodnocovn a dokumentaci jednotlivch forem tok a jejich cl z hlediska destabilizace komunikanch systm v esk republice. Pouit automatickch vyhledva, lingvistickch metod a nstroj smantickch analz pro detekci zvadnch strnek a server. Vvoj software a popis dalch opaten nutnch pro analzu (odvracen) kybernetickch hrozeb. Nvrh standardizovanho prosted pro forenzn analzy informatickch systm. Zkoumn sociln psychologickho profilu tonka. Provdn specializovanch kolen v oblasti boje s kybernetickmi hrozbami. Pprava souvisejcch vukovch materil (skripta, CD-ROMy, e-learning, vukov programy). Popularizace a osvta smrem k irok veejnosti. Dal aktivity podle aktuln poteby bezpenostnch sloek esk republiky. Pro poteby co nejelnjho smovn projektu byla vytvoena expertn komise sloen ze zstupc nejvce zainteresovanch veejnch instituc (policejn tvary, zpravodajsk sluby esk republiky, atd.). lenov komise konfrontovali prbn vstupy projektu s prax (nap. s ohledem na vyuvn forenznch nstroj), a tm je piblili smrem k praktick vyuitelnosti. Je tedy logick, e na nebezpe kybernetick hrozby upozoruj jak dokumenty Evropsk unie, tak Severoatlantick aliance vetn zprvy tmu Madeleine Albrightov k nov strategick koncepci NATO. V souvislosti s ppravou Bezpenostn strategie R 2011 se k problmu, jak zvanou hrozbu pedstavuj pro R kybernetick toky, vyjdil i CEVRO Institut. Bezpenostn strategie 2011, podle jejich pracovnho textu, na rozdl od sv pedchdkyn jasn identifikuje kybernetick toky jako hrozbu pro R a jej spojence: Kybernetick toky jsou stle astj, lpe organizovan a mohou zpsobit zvan kody sttn sprv, podnikm, hospodstv a potenciln tak dopravnm a zsobovacm stm a dal klov infrastruktue. Ppadn kybernetick toky by na bezpenost R mohly mt dalekoshl dopady od monho ohroen kritick infrastruktury a po nik strategicky dleitch informac a zsahy do informanch systm sttnch instituc i strategickch podnik a spolenost, kter zajiuj zkladn funkce sttu. toky mohou pochzet jak od sttnch, tak i nesttnch aktr. Zvislost na informanch a komunikanch technologich i vzjemn provzanost systm zvyuj nai zranitelnost. Jako by se s jeho zzenm ekalo, a se stane nco vnjho. [34] Vzhledem k tomu, e v budoucnosti by mohly bt kybernetickmi toky vyazeny i banky, elektrrny, dopravn st apod., chyst se Ministerstvo vnitra tomu elit. Premir Petr Neas dokonce podobn toky svmi dsledky srovnv s toky za pomoci zbran hromadnho nien. Jsme posledn zem v EU, kter nem vldn stedisko CSIRT (Computer Security Incident Response Team). Opakuji, jako kdyby se ekalo, a se nco stane. I vmluva je typick, na zzen nejsou penze. Teprve v posledn dob se podailo zskat dv st milin korun z evropskch fond na zzen pracovit, kter by dohlelo na bezpenost vldnch server a penosov soustavy a mlo pravomoc odpojovat nebo i zakzat podezel uivatelsk st a v ppad teroristickho toku
50
ji v souladu se zkonem o krizovm zen z roku 2000 vypnout i celou, co se jet nestalo. Jak ale ukzal ppad WikiLeaks, nejnebezpenj mohou bt lid uvnit vldnho systmu, kte daj k dispozici daje nejcitlivj.
Lobbyismus jako bezpenostn hrozba

Vlda rozhoduje jako prsek vlivovch sfr. Kolem ministerstev se ustlily lobbyistick a mocensk struktury, bez nich nelze nic prosadit. Cesta je jen jejich branou. Zatmco za sociln demokratickch vld za tyto sluby platilo ve statiscch a milionech, nyn v deseti a stamilionech. Lobbyismus pipv k vytven oligarchie: Ve svt vidte spoustu rznch typ oligarchie. Od chvle, kdy vznikla v antickm ecku, se stle promuje. m je zem civilizovanj, tm sofistikovanj je tamn oligarchie. Ta americk nestoj na prvoplnov korupci, jak vidme v rozvjejcch se ekonomikch. Vtina velkch hr z Wall Streetu pispv politikm na kampan. Maj je tak v hrsti hned ze dvou stran. Potebuj jejich penze, kdy se uchz o zvolen. Kdy u jsou pak v ad, nemohou si velk finann domy nechat padnout, protoe by ohrozili ekonomiku. Nerozhoduj politici, ale banki. A samozejm dokou snadno zabrnit reformm, kter jdou proti jejich zjmm. Vlda je bezmocn a nen ochotna proti nim jt. Finannci maj tak obrovsk vliv na utven ideologi. [35] Jeden z nejzapshlejch pedstavitel liberalismu a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1995 Robert Lucas piznal: V zkopech jsme vichni keynesini. Jinak eeno, kdy bankm a podnikatelm tee do bot okamit poaduj: Stte, pomoz! Lobbismus by si zaslouil rozshlej a samostatnou analzu. Vznamn se to ukzalo tak v prbhu vldn krize v dubnu 2011. Je a zejm bude soust fungovn souasnho sttu, jde o to inn jej regulovat.
-ar-
Poznmky k textu a literatura:

[1] Ble viz ZEMAN, P. esk bezpenostn terminologie: Vklad zkladnch pojm. Brno: stav strategickch studi Vojensk akademie v Brn, 2003. [2] Konference se konala 23. 3. 2010 v Sentu Parlamentu esk republiky za odborn spoluprce vboru pro hospodstv, zemdlstv a dopravu. [3] RUDD Kevin, The Global Financial Crisis, The Monthly: Australian Politics, Society & Culture, Feb. 2009, http://themonthly.net.au/monthly-essays-kevin-rudd-global-nancial-crisis--1421; esky Kevin Rudd Celosvtov nann krize, http://www.fontes-rerum.cz/soubory/download/RUDD_clanek_ cesky.doc. [4] G20 se dohodla na systmu vasnho varovn ped dal kriz, TK, http://www.novinky.cz/ekonomika/230968-g20-se-dohodla-na-systemu-vcasneho-varovani-pred-dalsi-krizi.html?ref=boxE. [5] ZLMALOV, L. Ob banky a rmy nesm krizi pet. Rozhovor se Simonem Johnsonem. Lidov noviny, Byznys rozhovor, 9. 1. 2010, s. 16. [6] Podobn nzor napsal i autor. Protoe ekonomick krize byla eena sice keynesinskmi postupy, ale bez zajitn nsledn kontroly nad tzv. stnovm bankovnictvm a nebankovnm sektorem, nad spekulativnmi, investinmi a hedge fondy, bez zaveden Tobinovy dan z globlnch nannch trh, podpory mikrobankovnictv, zruen daovch rj, bankovnho tajemstv, kvli neochot i neschopnosti peruit vazby mezi ekonomikou a zloinem apod., znovu pevldla neoliberln politika, kter vedla k dal a hlub sociln diferenciaci, trvala s nslednmi socilnmi dsledky dle, ne se pedpokldalo, a za nkolik let po dalch podvodnch aktivitch bankovnho sektoru dolo k daleko hlub
51

krizi. Viz RAEK, A. Extremismus nastupuje. Rizikov budoucnost: Devt scn vvoje esk spolenosti. Nakladatelstv Matfyzpress Praha 2010. Zdroj: TK 12. 1. 2010. K tomu se nap. nyn odhodlalo Nmecko. Nap. HARRIS, S. The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason. New York and London: nakladatelstv W. W. Norton, 2004. DSouza, D. Kesanstv a ateismus pln jinak. Praha: nakladatelstv Idel, Praha, 2009; EAGLETON, T. Reason, Faith and Revolution: Reections on the God Debate. New Haven: Yale University Press, 2009. Deadly Vanguards. Studie Centra pro boj s terorismem pi americk akademie ve West Pointu. Studie zachycuje obdob 2004-2008 a analyzuje 313 teroristickch tok s 3010 obmi, ke kterm se al-Kida pihlsila, z nich 88 % bylo z islmskch zem a jen 12 % ze Zpadu. HBEK, T. Nov ateismus a jeho kritici. Lidov noviny. Ploha Orientace. 7. 11. 2009, s. 24. DAWKINS, R. Bo blud. Praha: Academia, 2009. DENNETT, Daniel C. Breaking the Spell Religion as a Natural Phenomenon. New York: nakladatelstv Viking, 2006. HITCHENS, Ch. God Is Not Great: How Religion Poisons Everything. New York: nakladatelstv Hachette Book Group, 2008. VOJTEK, Z. Zstaneme vcmi ateisty. MF DNES, rubrika Nzory, 19. 12. 2009, s. A13. Celkov bude konikt mezi vtinovou spolenost a nov vznikajcmi protestnmi nboenskmi skupinami (tzv. sekti) spe oslabovat. Ve stle rznorodj esk spolenosti bude pro nov spoleenstv m dl t zaujmout. Tamt. Tamt. Martin VOPNKA, Prvo, ploha Salon, 20. 8. 2009. NDOR, A. Na osamocen teroristy jsou tajn sluby krtk. Prvo 28. 12. 2009, s. 6. Prezident Barack Obama nadil stanovit nov kritria pro udlovn vz; zlepit technologie bezpenostnch prohldek na letitch, ani by ohrozily prvo na soukrom a obansk svobody; vyjasnit zodpovdnost jednotlivch bezpenostnch sloek pi analze hrozeb; urychlit technologie pro vmnu a zjiovn informac a pro propojovn dat; zrychlit distribuci zpravodajskch informac a zlepit vytven seznamu podezelch osob; zlepit vcvik analytik, kte sleduj protiteroristick hrozby. Zdroj: TK 8. 1. 2010. Rozhovor s Andorem ndorem: Za dvacet let nebude v esku tm jist bezpenji. IDNES.cz, 11. nora 2010. ERN, K. Inspirace od americkch muslim. Orientace/Analza, Lidov noviny, 17. 4. 2011. UHL, P. Kdy rouhn nen zloin. Prvo, 4. 1. 2011. JARO, F. Kick taen novch ateist. Orientace, ploha Lidovch novin, 23. 1. 2010, s. 24. DRULK, P. Tragino a politika kunderovsk inspirace. Antigona odchz. Salon, ploha Prva 28. 1. 2010. VOTRUBA, A. Rozskpan mtus ech. Literrn noviny, 4/2010, s. 8-9. Viz nap. RAEK, A. Divok karty jako varovn prognzy aneb Jak by to jinak mohlo bt. Sondy, 22/2007, s. 15; BALABN, M., RAEK, A. Divok karty v budoucm vvoji svtov bezpenosti: Trendy do roku 2040. Vojensk rozhledy 2/2008, s. 3-17; BALABN, M., RAEK, A. Energetick kolaps. The Science for Population Protection, 2/2009, s. 7-18. SN ISO/IEC TR 13335-1, potenciln pina nedoucho incidentu, kter me mt za nsledek pokozen systmu nebo organizace. Vzhledem ke vzrstajcmu vznamu ochrany dat a systm byla v ervnu 2001 vytvoena pravideln platforma pro setkn s clenm zamenm na problematiku informan bezpenosti, semine E-security Pulse. Do konce roku 2003 probhlo 11 semin, kterch se astnilo v prmru 90 nvtvnk, kter specickou problematikou elektronick bezpenosti a ochrany dat provzeli zkuen odbornci. Jednoho z tchto semin se zastni v roce 2003 i Greg Day. Zdroj: CNET, http://news.cnet.com/8301-27080_3-10399141-245.html. Experti VUT spolupracuj od roku 1999 s Ameriany na kybernetick bezpenosti leteck a nmon dopravy. Nazen Evropskho parlamentu a Rady ES . 460/2004 ze dne 10. bezna 2004 o zzen Evropsk agentury pro bezpenost st a informac. Aktualizace Bezpenostn strategie R: zapojen bezpenostn komunity do tvorby esk bezpenostn politiky. Semin II, Poslaneck snmovna Parlamentu esk republiky, 31. 3. 2011. ZLMALOV, L. Ob banky a rmy nesm krizi pet. Rozhovor se Simonem Johnsonem. Lidov noviny, Byznys rozhovor, 9. 1. 2010, s. 16.
[7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21]
[22] [23] [24] [25] [26] [27] [28]
[29] [30]
[31] [32] [33] [34] [35]
52
Ing. Jn Spik
Koncept operanch smr doktrinln aplikace

(2. st)
VOJENSK UMN
Zklady teorie konceptu operanch smr, kter pinesli Lloyd, Blow a Jomini, a je byly vysvtleny ve VR 1/2011, [1] zstaly ve sv aplikaci v podstat nezmnny a do souasnosti. Pi pohledu na prostor operace, ve kterm vojska psob, je zejm, e stle existuj operan zkladny, obdobn jako smry a trasy (operan, zsobovac, komunikan, odsunov atd.), po nich se plnovit i neplnovit pohybuj vojensk formace. Vojsko se na tchto smrech s vt nebo men intenzitou setkv s protivnkem, prochz urenmi msty rozhodujcmi body poppad na tchto smrech napluje rozhodujc podmnky pro dosaen definovanho vojenskho cle. Na cest k dosaen vojenskho a politickho konenho stavu ni, eliminuje nebo ovlivuje tit protivnka, poppad psob tak, aby jej zskalo ve vlastn prospch a prospch cel operace. Takovto pohled na bojit by jednoduchmu konceptu operanch smr zcela jist vyhovoval, pokud se na nj dvme optikou pouze geometricky linernho bojit vlek prvn, druh, a zejmna tet generace. Jej potek je pisuzovn podob taktiky bleskov vlky v druh svtov vlce. Vlka tet generace se zamuje se na obranu v hloubce, sna se zashnout tl protivnka. Je to taktika infiltrace, kter, namsto vyhledvn pmho boje, m obejt a zniit jednotky protivnka zevnit. toc armdy s technologickou pevahou nedvaj druh stran anci na zformovn inn obrany. Zasahuje vojensk jednotky i domc obyvatelstvo. Takovto aspekty st do vlek tvrt generace, kter jsou vlkami rychlosti a iniciativy. Zapojuj nejen ozbrojen sly, ale s mnohem vt intenzitou dopadaj na domc obyvatelstvo. Je to konflikt charakterizovan strnm hranic mezi vlkou a politikou, vojkem a civilistou. Vlka tvrt generace [2] pedstavuje ztrtu tm monopolnho vlastnictv bojovch jednotek nrodnm sttem a nvrat bojovho konfliktu do jeho pradvn podoby. V nejjednodu definici jde o jakoukoliv vlku, ve kter jednm z hlavnch astnk ji nen stt, ale spe mimovldn initel. V tomto pojet dostv koncept operanch smr a jeho aplikace v koncepci operace vrazn jin obsah. Pouit vojenskch prvk, jako jednoho z nstroj sttn moci, se tak dostv do zk korelace s politikou, diplomaci, ekonomikou, prvky infrastruktury, otzkami socilnmi i kulturnmi.
Doktrinln vchodisko souasnho konceptu operanch smr

Vznik taktick doktrny z jedinench a specifickch strategickch podmnek nen ve vlenictv novm jevem. Nap. nmeck armda v prvn svtov vlce, kdy elila
53
strategickmu patu na zpadn front, zdokonalila novou taktickou doktrnu o techniky infiltrace pchoty taktika dernch jednotek, tzv. Stotruppen, nebo taky Hutier taktika proniknut, [3] ve snaze zskat adu rozhodujcch vtzstv a nakonec ukonit vlku za strategicky pznivch podmnek. Jinm pkladem lze poukzat na Eisenhowerovou New Look strategii a politiku Zpadu, znmou bhem padestch let jako strategii hromadn odvety, je vedla k vvoji taktick nuklern doktrny ozbrojench sil USA. Ve vvoji podobnch, tzv. capstone vrcholovch doktrn, ozbrojen sly USA zastvaly v minulosti pedn msto. Nen tajemstvm, e aliann doktrny byly vytveny nsledn, jako odezva na velk doktrinln mylenky tto supervelmoci. Transformace strategickch koncept a idej do publikovan operan doktrny v USA i NATO musela na sv probuzen ekat jet nkolik dalch desetilet. Strategick obavy z boj s poetn pevahou v konvennch zbranch Sovtskho svazu a jeho satelit, zobecnn zkuenost z tankovch bitev vysok intenzity bhem arabsko-izraelsk vlky v roce 1973 a vznamn psychologick dopad z vlky ve Vietnamu, na konec formuloval prosted hledn, jemu elili vysoc pedstavitel ozbrojench sil. Jednm z takovch byl generl William E. DePuy, [4] jen hrl rozhodujc roli v rozvoji sjednocujcho a holistickho pstupu k doktrnm v armd. Vsledkem tohoto pstupu byl vznik doktrny FM 100-5 Operation (1976), znamenajc vznamn odklon od pedchozch, spe taktickch verz tohoto manulu. Primrnm clem DePuyho bylo vytvoit doktrnu, kter by prezentovala zasteujc koncept vlenictv. Ten, z hlediska jak hodl armda v budoucnu bojovat, ml v armd zefektivnit ve, od vcviku povolanc a po vrobu tank. Manul splnil svj el doktrn dal zcela novou roli a pozemn sly nasmroval na vojsko jednadvactho stolet. Doktrna mla pochopiteln i sv nedostatky, byla zamena hlavn na taktickou rove vlky a dnm vznamnm zpsobem neeila oblast operanho plnovn. Dal, takticky zamen verze FM 100-5 Operation z roku 1982, ji eila nkter nedostatky, kdy formln uznala operan rove vlky. Krtce nato vznikla verze FM 100-5 (1986), kter provedla kvantov skok v operanm poznn a vyznaila jeho vztah k operanmu plnovn. Tmto skokem byl koncept operanho umn. Manul definoval operan umn jako: Pouit vojensk sly k dosaen strategickch cl na vliti nebo prostoru operac prostednictvm koncepce, organizace a veden taen a hlavnch operac. To, co velikni ruskho a sovtskho vojenskho umn jako Svein, Triandafilov i Tuchaevsk pochopili o edest let dve, nalo konen sv uplatnn i na Zpad. Toto poznn a porozumn operanmu umn dovolilo armd USA kolektivn uplatovat operan koncepty, jako jsou tit, rozhodujc body a operan smry zpsobem, kter plnovn operac zsadn zmnil. Analza doktrinlnch publikac jednotlivch druh vojsk nebo spolench doktrn nedvn historie, ponajc doktrinln publikac americk armdy FM 100-5 Operations z roku 1993, potvrzuje rychl teoretick a doktrinln vvoj, kter petvoil koncept operanch smr z aspektu Jominiho linernho geometrickho bojit na vznamn nstroj operanho plnovn. Podprn doktrny, jako nap. verze FM 100-7 Decisive Force: The Army in Theater Operations (1995), postupn zlepovaly oblast operanho umn a plnovn, zavedenm specifickch koncept a klovch prvk koncepce taen a operace. Radikln pehodnocen tm vech doktrn, postihujc strategickou a operan rove vlky,
54
postupn pineslo uznn dleitosti vizualizace prbhu operac jet dve, ne vzniknou. Tato celospektrln vaha mla vznamn dopad na zkladn stavebn nstroje pouvan veliteli a plnovai pi promn jejich vize do plnu. Tmito nstroji jsou operan koncepty. Jako doktrinln pojem, byl koncept operanch smr zpotku vysvtlovn a definovn pouze v geografickch termnech. Specifikoval jen fyzick vnj a vnitn operan smry. Zdrazoval aplikaci fyzick bojov sly v ase, prostoru a logickm sledu, jen integruje palebnou slu, psychologick operace, klamn, speciln operace a manvr sil, sbhajc se v titi protivnka. Na zklad vlek devadestch let minulho stolet si velitel a plnovai postupn uvdomuj nov souvislosti. Byla to vak a publikace FM 3-0 Operation z roku 2001, kter poprv pedstavila nov zpsob aplikace konceptu operanch smr. Vojci mus plnit znan poet innost, je jsou mimo tradin sfru tonch i obrannch kol. Mnohem astji jsou zapojovni do stabilizanch, humanitrnch nebo podprnch operac. Jejich plnovn se mn v souvislostech kognitivn a pinn vazby (tj. pina a inek), spe ne v geometrickm nebo linernm vztahu mezi vojskem a jeho clem. V tomto dsledku je tak provdna ada kol, je nemus nutn souviset jen s vojenskmi. V konenm efektu vak vedou ke splnn vojenskch cl a dosaen poadovanho konenho stavu.
Teorie konceptu operanch smr v souasnch doktrinlnch publikacch

Jestlie se plnova nebo opertor podl na tvorb koncepce operace, pochopen teorie konceptu operanch smr je pro nj zcela zsadn. Dnes jen velice zdka, spe vbec, si otevou dlo Jominiho a budou horliv studovat jeho mylenky. Pravdpodobnji se budou snait vyst moudro z dostupnch nrodnch nebo aliannch doktrinlnch publikac. To co nabz aliann a tedy i nae esk (peloen) doktrinln publikace, nap. AJP-01(C) a AJP-5, vytv jen stroh obraz o teoretickm vznamu a praktick pouitelnosti konceptu. V souvislosti s popisovanm konceptem je, mimo jin, v nich uvedeno: Po uren celkov nejvhodnjho postupu k titi protivnka je dalm krokem tvorby koncepce operace uren hlavnch a zlonch operanch smr. Operan smry spojuj rozhodujc body v ase a prostoru ve smru k titi protivnka. Propojuj sly s jejich operan zkladnou a stanovenmi cli. Velitel je vyuv k zamen bojov sly smrem k poadovanmu cli (konenmu stavu), pitom pouv bojovou slu ve vech tech dimenzch prostoru, v ase a v logickm uspodn, kter integruje vechny vojensk schopnosti spolench sil za elem jejich soustedn k porce tit protivnka. Nsledn vak doktrna (AJP-5) ji nerozliuje a nerozvd existenci a vznam jak fyzickch, tak logickch operanch smr, jejich zobrazen veobecn aplikuje pro ppad pouit jen vojensk sly. Vstupn branou do oblasti porozumn operanho umn by pro odbornka mla bt jednak sprvn terminologie a nsledn teoretick vvody, popisujc danou oblast. Pekladem aliann doktrny AJP-01(C) Vojensk operace NATO, vydan eVD v roce 2007, je operan smr definovn (ve shod s terminologickm slovnkem
55
pojm a definic NATO AAP-6 z roku 2009) jako ra, kter pi vojenskm taen nebo operaci spojuje rozhodujc body v ase a prostoru ve smru tit bojov innosti. [5] Nen zde clem objasovat podstatu koncepce tit, ble viz Vojensk rozhledy . 3/2008 a 4/2008, [6] ovem takto postaven definice poukazuje na zsadn nepochopen tit jako operanho konceptu. Text doktrny dle zdrazuje vztah operanch smr v ase a prostoru mezi rozhodujcmi body a titm a je uvedeno, e operan smry mohou mt funkn nebo prodn charakter (bez dalho vysvtlen co tento charakter znamen). Publikace rovn uvd, e velitel tyto operan smry vyuvaj k usmrnn nstroj moci pi dosahovn poadovanho konenho stavu, pi pouit sil ve vech dimenzch prostoru, ase a v logickm uspodn, kter spojuje vechny vojensk schopnosti spolench sil za elem porky tit sil protivnka. [7] S ohledem na zmnn deficit, tkajc se konceptu ve ve uvedench aliannch publikacch, nabz se monost ohldnut po jinch, terminologicky i obsahov bohatch zdrojch. Za vhodn vzor mohou slouit zejmna americk a britsk doktrny, [8] jen maj svj vlastn svt sebezdokonalovn, umocnn realitou probhajcch operac s okamitou zptnou vazbou na nutn zmny a stlou podporou kvalitnch doktrinlnch pracovi. V souasn dob jsou pro zobrazen pedstavy pouit vojensk sly v operaci popsn spojen rozhodujcch bod s operanmi nebo strategickmi cly vyuvny dva zkladn zpsoby zobrazen. Velitel me popsat operaci podl operanch smr, je jsou fyzick (prodn charakter) nebo logick (funkn charakter), ppadn oboj. Spolen operace vyaduj, aby na cest ke splnn vojenskch operanch a strategickch cl a dosaen stanovenho vojenskho konenho stavu velitel jednotliv aktivity vhodn kombinovali a synchronizovali.
Fyzick operan smr

Fyzick operan smr spojuje srii rozhodujcch bod vedoucch k ovldnut geografickho cle (vztah k ji znmmu Jominiho linernmu geometrickmu pojet vlky, s konceptem vnitnch a vnjch operanch smr), ppadn vedoucch k porce sil protivnka. Velitel tento smr pouv ke spojen vojensk sly s jejich operan zkladnou a cli, kdy dleitm faktorem je pozin vztah k protivnkovi. Fyzick operan smry mohou bt bu vnitn, nebo vnj. Jejich dleitost zvis na vztahu asu a vzdlenosti mezi proti-stojcmi silami. V prvnm ppad vojensk sla operuje po vnitnch smrech, kdy v operaci diverguje (rozchz se, odchyluje) z stednho bodu (nap. operan zkladny). Z tohoto dvodu m bl k rozdlen sil protivnka ne je vzdlenost jeho sil k sob navzjem. Vnitn smry pin slab sle vhodu tm, e dovoluj pesunout hlavn sil smujc do strany rychleji ne protivnk. Proti tomu vojensk sla operuje po vnjch smrech, kdy v operaci konverguje sbh se, sousteuje smrem k protivnkovi. spn operace po vnjch smrech vyaduj silnj a mobilnj sly, ovem nabzej monost obklen a znien slabho nebo mn mobilnho protivnka. Pi plnovn operace vznam vnitnch a vnjch operanch smr zvis na vztahu asu a vzdlenosti mezi bojujcmi silami. Protivnk me rovn psobit po vnitnch smrech vzhledem k proti-stojcm slm, ovem tato vhoda miz, jestlie tyto sly jsou agilnj a operuj ve vym operanm tempu.
56
VNITN SMRY
VNJ SMRY
Vojensk sla operuje po vnitnch smrech, kdy diverguje (rozbh) z stednho bodu (nap. operan zkladny). M bl k rozdlen sil protivnka ne je vzdlenost jeho sil k sob navzjem.
Vojensk sla operuje po vnjch smrech, kdy v operaci konverguje (sbh se, sousteuje) smrem k protivnkovi.
Obr. 1: Vnitn a vnj operan smry
A naopak, jestlie men sly manvruj do postaven mezi vtmi, ale mn agilnjmi silami protivnka, mohou je porazit dve, ne tyto jsou schopny inn reagovat. Uvaovn o faktickm vyuvn vnitnch nebo vnjch operanch smr ztrc na vznamu, jestlie etnost a intenzita typickch vojenskch (tonch, obrannch) operac se zmenuje. Existuje mnostv monch zpsob grafickho popsn operanch smr, je mohou pomoci plnovam ve vizualizaci spolench operac v celm jejich prbhu a nsledn pprav zmru nebo operanho rozkazu. Z pohledu spolench operac, existuje krom vojenskch, ada diplomatickch, ekonomickch, informanch a jinch aktivit, kter mohou ovlivnit fzovn a veden vojenskch operac. Plnovai by proto mli na pslunm diagramu operanch smr zvit zobrazen dleitch innost (udlost) i tchto nstroj sttn moci. Obr. 2 znzoruje fyzick operan smr, kter je orientovn na geografick rozhodujc body, vedouc ke splnn cle v dan fzi operace. Je zde spojena ada rozhodujcch bod, vedouc k ovldnut (dosaen) geografickho (prostorovho) cle nebo porce sil protivnka. Velitel pouvaj tyto smry, jestlie dleitm faktorem je pozin vztah k protivnkovi. Spolen operace mohou mt jeden nebo zpravidla vce fyzickch operanch smr. Jednotliv operan smr m vhodu koncentrace sil a zjednoduen plnovn. Na druh stran, jestlie je tchto smr nkolik, zvyuje to flexibilitu sil a vytv podmnky pro spch operace. Rovn to znevhoduje protivnka v uren cl taen nebo operace a nut jej rozdlit (rozlenit) sly a prostedky na obranu vi mnohonsobnm hrozbm. Fyzick operan smr lze zobrazit ve variant, kdy ozbrojen sly psob spolen jako celek, ppadn kdy psob na operanch smrech jednotlivch druh sil, viz
57
PKLAD FYZICKHO OPERANHO SMRU Zdit a uvst v innost pechodn zkladny Zabezpeit msta vstupu Zdit a uvst v innost leteck a nmon zkladny Zmocnit se klovch prostor Zabezpeit komunikace do hlavnho msta
CL Zabezpeit hlavn msto
innosti na rozhodujcch bodech a/nebo uzlech Obr. 2: Fyzick operan smr varianta SOUASN SITUACE FZE 1 Nasazen sil Operan smr 1 (pozemn sly) RP 4 FZE 2 Stabilizace RP 7 POADOVAN SITUACE FZE 3 Pedn odpovdnosti a staen sil RP 11 Konen stav operace
Operan RP 1 smr 2 (vzdun sly) Operan smr 3 (nmon sly) Operan smr 4 (CIMIC, NGO...)
RP 2
RP 3
RP 5
Kontingent sil opustil Cl operace prostor Operan A RP 10 operace. tit Uchopen protivnka moci vldn autoritou. Cl operace Zajitna C obnova Vldnut RP 8 RP 13 nrodn suvereRP 6 nity. RP 9 RP 12 Cl operace Infrastruktura D Cl operace B Vlastn operan tit
Vlastn CV
RP rozhodujc podmnka CV Critical Vulnerabilities (rozhodujc zranitelnosti) Obr. 3: Pklad operanch smr pi zapojen jednotlivch druh sil
obr. 3. Navc lze zobrazit zapojen a aktivity dalch prvk sttn moci, je se na operaci podlej. Tm se dostvme do souvislost logickch operanch smr.
Logick operan smr

V kontrastu s fyzickm operanm smrem se logick vce zamuje na zobrazen rozumnho (logickho) uspodn cl, ink nebo kol. Operan velitel pouv tyto operan smry k vizualizaci a popsn operace, jestlie vzjemn (geografick) postaven sil vlastnch a protivnka je mlo relevantn. Takto je spojeno vce rozhodujcch bod s logikou elu, kter vede k porce, eliminaci nebo jinmu ovlivnn protivnka, a tm dosaen stanovench cl. Logick operan smry jsou obzvl uiten, kdy spolupsob meziagenturn organizace nebo nadnrodn partnei. Velitel spolench sil me takto uvaovat o kolech a clech organizac zobrazench na samostatnch (nevojenskch) operanch smrech a tyto koly a cle vztahovat
58
k vojenskm operanm smrm. Rovn mu to umouje pedstavit si, jak vojensk prostedky mohou podporovat nevojensk nstroje sttn moci a naopak. Operan cle jsou zobrazeny podl logickho operanho smru, stejn operan cl me bt zobrazen podl vce logickch operanch smr. Tyto vechny by mly vst k titi.
CIVILN KONTROLA
Rekrutace a zahjen vcviku policejnch sil Zahjen vcviku bezpenostnch sil Integrace policejnch sil do operace Boj s organizovanm zloinem Nastolen prvnho systmu Pedn odpovdnosti policii hostitelsk zem Pedn odpovdnosti nrodnm bezpenostnm silm Znovuoteven kol a univerzit PODMNKY Prvn d zaveden
CIVILN BEZPENOST
Zzen nrodnch bezpenostnch sil Integrace bezpenostnch sil do operace
Izolace Porka obyvatelstva povstaleckch od povstalc sil
Bezpen prosted vybudovno
ZKLADN SLUBY
Zprovoznn istren odpadnch vod Zaveden systmu odvozu odpadk Zprovoznn praven pitn vody Obnoven dodvky elektrick energie
Znovuoteven nemocninch zazen
Zkladn sluby obnoveny
ROZVOJ EKONOMICK INFRASTRUKTURY

Implementace program zamstnanosti Zajitn dleitch prodnch zdroj Doprava a obnova infrastruktury Stanoven Dostupnost priorit zkladnch rekonstruknch bankovnch projekt slueb Implementace projekt veejnch prac Zklady pro rozvoj vybudovny
VLDA
Uren a poslen mstnch vdc Pomoc pi ustanoven zastupitelstev v sektorech Pomoc pi ustanoven zastupitelstev v obvodnch radch Podpora a zajitn voleb Regionln a mstn vldy ustanoveny
Obr. 4: Pklad logickch operanch smr (varianta stabilizan operace)
Obr. 4 zobrazuje mon pklad toho, co by se mohlo objevit na relnm diagramu operanch smr. Ukazuje operan smry s typickmi koly pro jednotliv nstroje sttn moci, zaloen na uspodn kol nezbytnch ke splnn cl. Skuten operan smry by byly v zobrazen specifickch kol mnohem detailnj. Zobrazen operanch smr na tto rovni me operanmu veliteli a jeho tbu pomoct pi diskuzi o vztahu klovch a specifickch kol. Na danm obrzku se operan smry jev do urit mry na sob nezvisl, ale v reln situaci by byly tsnji propojeny a sladny v innostech smrem ke spolenmu elu naplnn strategickch cl. V nkterch ppadech by operan smry mohly zobrazovat souvisejc diplomatick, informan, vojensk a ekonomick rozhodujc aktivity (body, podmnky, koly nebo inky) podl jednotlivho smru (linie). Akoli se jev, e kad operan smr zobrazuje koly v posloupnosti, rozen diagram by ve skutenosti zobrazoval mnostv kol djcch se soubn a odrel by vzjemnou zvislost. Rozlin aktivity podl tchto smr zajiuj plnovai mon rmec pro tvorbu kvalitn varianty innosti. Diagram na obr. 5 ukazuje tyi zkladn operan smry kad pro jeden nstroj sttn moci. Velitelm i jejich plnovam umouje udrovat pehled o akcch nebo udlostech podl tchto smr, je mohou ovlivnit probhajc nebo budouc vojensk akce. V prbhu tvorby koncepce operace plnovai graficky uspodaj koly, jak
59

FZE I D I P L I N F O V O J E K O N rozhodujc body/podmnky Obr. 5: Pklad logickch operanch smr se zobrazenm diplomatickch, informanch, vojenskch a ekonomickch aktivit FZE IV Strategick/ operan cle
oekvaj, e nastanou v ase v souladu s operanmi fzemi. Tyto jsou hlavnmi logickmi operanmi smry, protoe plnovai se nepokou ukzat postup sil podl geografickch bod, co je typick u fyzickho operanho smru. Komplexn diagram pro konkrtn vojenskou operaci by odrel rzn poet aktivit pro kad ze ty smr. Alternativy pouit jednotlivch nstroj sttn moci lze na operanch smrech vyjdit: organizac (nap. RB OSN, vlda, spolen velitelstv, pp. jednotliv velitelstv prvk sil), clem (uspodn kol, rozhodujcch bod/podmnek nebo ink orientovanch na dosaen specifickch cl) a funkc (nap. udren bezpenosti, vybudovn vldy nebo podpora civiln administrativy apod.). Metody psoben sil na danm operanm smru se budou liit v zvislosti od stupn velen. Jin bude pohled a zamen strategickho velitele ve srovnn s velitelem spolench sil nebo danho komponentu. Na operan a taktick rovni se vojensk organizace zam spe na konkrtn aplikaci vojenskch schopnost, a to i v ppad, e budou podporovny civilnmi autoritami. V kadm ppad je pro velitele zcela zsadn pochopit el, cle a aktivity tchto civilnch a nadnrodnch organizac, sloucch podpoe a propagaci spolench innost. Uvaovn ohledn konceptu logickch operanch smr je dleit zejmna ve fzi, kdy velitel a tb provd analzu kolu. V jejm prbhu zvauj, jak mohou dal nstroje sttn moci, hlavn diplomatick a ekonomick, bt pouity na podporu velkch strategickch cl. Plnovan vojensk innosti (aktivity na vojenskch operanch smrech v rmci vslednho plnu taen nebo operace) mus bt v souladu s tmito nevojenskmi operanmi smry.
60
Nezbytn je analza asu a prostoru, jestlie innosti na operanm smru maj bt efektivn seazeny. Vojensk taen nebo operace bude zpravidla lenno na jednotliv fze, nkter innosti v nich budou plnny postupn, zatmco jin mohou probhat soubn. Velitel proto mus mt na pamti souvislosti asu a prostoru ohledn vech svch podzench, aby jejich koly byly plnny v souladu s celkovm plnem operace. Rovn mus brt v vahu as a prostor ohledn nevojenskch operanch smr, aby tyto byly v koordinaci s jeho vlastnm plnem. Dobr analza zajist sprvn sled innost v operaci s dostatenm tempem ve vztahu k innostem protivnka a v konenm efektu umon doshnout poadovan cl.
Smry sil nov obsah?

Krom veobecn znmch a ji zaitch pojm, vyskytujcch se ve vtin doktrinlnch publikac, kter byly pedmtem zjmu, se objevuje termn smry sil. Jeho zdrojem je publikace FM 3-07 Stability Operations, je pedstavuje doktrinln publikaci pro veden stabilizanch operac, u nich je typick zapojen vech nstroj sttn moci i dalch civilnch organizac a autorit. Doktrna uvd, e operaci lze popsat podl operanch smr nebo smr sil, ppadn kombinac obou. Rovn jako u logickch operanch smr, jsou jednotliv koly spojovny pouitm logiky elu pina a inek, pro zamen sil smrem k vytvoen vhodnch operanch a strategickch podmnek. V operacch zahrnujcch mnostv nevojenskch faktor, co je u stabilizanch operac typick, mohou bt smry sil jedinm zpsobem jak spojit koly, inky, podmnky a poadovan konen stav. Velitel pouvaj smry sil k popsn, jak si pedstavuj veden operace, vytvenm vce mn hmatatelnch podmnek konenho stavu, typickch u stabilizanch operac. Smry sil ukazuj, jak jednotliv akce souvis mezi sebou navzjem a rovn s dosaenm poadovanho konenho stavu. Zdrazuj kombinaci doplujcch se dlouhodobch ink stabilizanch nebo civilnch podprnch kol s cyklickmi krtkodobmi udlostmi, je jsou pznan pro ofenzivn nebo defenzivn innosti. Doktrna uvd, e aplikace smr sil je typick zejmna v stabilizanch operacch a operacch na podporu mru, kdy velitel berou v vahu primrn stabilizan koly a tyto dvaj do souvislosti s nslednmi, post-konfliktnmi koly. Stabilizan innosti tak spojuj vojensk aktivity s irm, mezirezortnm silm nap jednotlivmi rovnmi vlky. Kompletn zobrazen smr sil se v podstat neli od logickch smr, me zahrnovat typicky vojensk aktivity s dalmi, je jsou nap. informan, prvn, ekonomick a dal. Aktivity jednotlivch rezort nebo sektor v post-konfliktnm obdob lze rovn zobrazit jako smry sil. Oznauj komplexnost vznamnch kol civilnch organizac a zdrazuj jejich vzjemn vztah. Jejich pouit jako smr sil pomh ozbrojenm silm ve spolenm mezirezortnm plnovn a dialogu. Tak jsou lpe vyuity inky vech nstroj sttn moci. Jednotliv rezorty i sektory vak samy osob nejsou smry sil a ani neposkytuj standardn een pro kadou operaci. Napklad v operaci veden na podporu civilnho obyvatelstva, smry sil mohou zobrazovat podprn aktivity po vzniku prodn katastrofy, podporu k poslen prva a jinou innost, podle toho, jak je vyadovno,
61
podstatn je vak jejich vzjemn integrace s inky vojenskch operac. Zvrem lze ct, e akoliv se termn smry sil dostal do podvdom plnova, obsahov se od termnu logickch smr neodliuje. Snad to pro zainteresovan odbornky nebude dal terminologick past.
Zvr
Teorie vojenskho umn, a je jakkoli dobe popsan v doktrinlnch publikacch, zstv pouhou teorii, jestlie nen aplikovna v operan praxi. Toho si byli dobe vdomi i amerit generlov po zahjen operace Irck svoboda v roce 2003. Americk generl Gene Renuart, v tom ase editel operac u Central Command, v pednesenm briefingu uvedl: Pokraujeme v pouit velkho tlaku nap irm prostorem operanch smr. To nm dovoluje vystavit tlak na reim. To nm dovoluje komunikovat s irckmi civilnmi vdci v rozlinch komunitch, zskat informace, a pot vybrat si za cl nkter z teroristickch bunk, kter dr rukojm v mnoha mstech severnho Irku. To nm rovn umouje pracovat na zpad a severu s mnostvm kmenovch vdc, abychom pokraovali v rozen vlivu na svobodn Irany ve vech tchto stech krajiny. Pokraujeme v izolaci reimu, jeho sil na zemi, jeho mst velen a zen. Krme spolu s humanitrn pomoc. [9] Prost a vystihujc podstata tohoto konceptu. Jinm vynikajcm pkladem aplikace konceptu operanch smr v nedvnch operacch v prbhu vlky v Irku je lnek Winning the Peace: The Requirement for Full-Spectrum Operations autor Chiarelliho a Michaelise, zveejnnm v asopisu Military Review. V roce 2005. itateli jej s patinm odkazem vele doporuuji. [10] Koncept operanch smr je jednm z vznamnch operanch koncept, jen asistuje velitelm a plnovam pi naplovn vojenskch cl operace. Pestoe jeho uitenost je zcela zejm, lze v AR vidt doktrinln a znalostn mezeru ve zpsobu jeho aplikace zejmna na operan rovni vlky (pokud uvaujeme, e v podmnkch AR tato jet existuje, nebo se aspo o n mluv). Na otzku, zda je k tomuto konceptu dostatek informac, najdeme spe zpornou odpov. Nen tajemstvm, e nae nrodn doktrinln publikace se teori tohoto fenomnu pli nezabvaj. Ostatn, jako u vtiny operanch koncept. Mezera, kter podle mho nzoru m tendenci se nadle zvtovat, me v budoucnu pinst plnovam znan problmy ve sprvnm pojmenovn danho problmu i v praktick aplikaci operanho umn jako takovho. Mlo by bt snahou kadho vojenskho profesionla, aby k tomu nedolo.
Poznmky k textu:
[1] SPIK Jn. Koncept operanch smr, I. st. Vojensk rozhledy, 2011, ro. 20, . 1, s.30 49, ISSN 1210-3292. [2] LIND, William S; NIGHTENGALE, Keith; SCHMITT, John F; SUTTON, Joseph W; WILSON, Gary I. The Changing Face of War: Into the Fourth Generation. Marine Corps Gazette, 1989, Quantico, str. 22-26. [3] Oskar von Hutier (1857-1934), nmeck generl pchoty, byl jednm z nejspnjch a nejpokrokovjch generl v prvn svtov vlce. Poviml si, e v mnoha pedchzejcch bojch konvenn
62

zpsoby zahjen toku s dlouhou dlosteleckou ppravou podl cel fronty, po kter nsledoval masov tok pchoty, vedly ke zniujcm ztrtm. Navrhoval alternativn pstup, nyn zvan Hutierova taktika nebo taktika inltrace, sestvajc z nkolika zkladnch krok: a) Krtk palba pozemnho dlostelectva granty velk re, kombinovna s granty s otravnm plynem, je se soustedila na demoralizaci a neutralizaci jednotek na pedn linii. elem bylo zmst protivnka, a snit jeho schopnost zahjit inn protitoky z druhho obrannho postaven. Pro maximln inek, pesn msta toku zstala skryta a do poslednho monho okamiku. b) Pod pohyblivou pehradnou palbou nmeck dern jednotky tzv. Sturmbatallione postupovaly a pronikaly skrz obrann postaven spojenc na pedem urench slabch mstech. Kdykoliv to bylo mon, vyhbaly se boji a pokouely se zniit nebo zajmout protivnka na mstech velen a zniit postaven dlostelectva. c) Pot, co dern jednotky splnily svj kol, dal jednotky vyzbrojen tkmi kulomety a minomety zahjily zdrcujc tok podl zkch prchod proti jakmkoliv oprnm bodm, kter dern jednotky minuly. Po pchodu vlastnho dlostelectva mohli dstojnci dit palbu kdykoliv to bylo potebn pro zrychlen prlomu. d) V posledn fzi toku pchota zniila jakkoliv zbyl odpor obrnc. William Eugene DePuy (1919-1992), americk generl a prvn velitel TRADOCu. Je iroce uznvn jako jeden z hlavnch architekt restrukturalizace doktrn pozemnch sil USA po odchodu USA z vietnamsk vlky. SPIK Jn. Tit rozhodujc operan koncepce. 1. st. Vojensk rozhledy, 2008, ro. 17, . 3, s. 14-29, ISSN 1210-3292; SPIK Jn. Tit rozhodujc operan koncepce. 2. st. Vojensk rozhledy, 2008, ro. 17, . 4, s. 36-43, ISSN 1210-3292. Originln text v terminologickm slovnku v anglitin uvd: ... line linking decisive points in time and space on the path to the centre of gravity. Jednoznan se zde jedn o Clausewitzovo tit, jemu pekladatel AAP-6 zjevn nerozum. Nutno podotknout, e ve uveden informace (podle pekladu doktrny) psob nejen znan neohraban, v operanm jazyku terminologicky i vznamov nepesn, a pro odbornka (nemluv o laikovi) jsou pmo zavdjc. Velkm nedostatkem souvisejcho textu je smovn pojmu tit ve dvou vznamech: tit sil protivnka, resp. tit bojov innosti, o kter v koncepci operace vbec nejde. Logicky nen ani dotaena mylenka aplikace nstroj moci pi dosahovn poadovanho konenho stavu. Pokud uveden informace mly bt pro tene vstupn branou do oblasti porozumn operanho umn, tato publikace za vzor slouit neme. K takovm pat nap. Field Manual 3-0 (FM 3-0) Operations, Field Manual 3-07 (FM 3-07) Stability Operations, Field Manual 3-24 (FM 3-24) Counterinsurgency, Joint Publication (JP) 3-0 Joint Operations, Joint Publication (JP) 5-0 Joint Operation Planning, Joint Publication (JP) 5-00.1 Joint Doctrine for Campaign Planning nebo britsk doktrna Joint Doctrine Publication (JDP) 01 Joint Operations. We continue to apply good pressure across a broad area of lines of operations. This allows us to put pressure on the regime. It allows us to communicate with the Iraqi civilian leaders in the various communities and to take that information and then target some of these terror cells that are holding hostage many of these cities of Southern Iraq. It also allows us to work in the west and in the north with a number of tribal leaders to continue to expand inuence of free Iraqis throughout those parts of the country. We continue to isolate the regime, its forces on the eld, its command and control networks. We continue to take strides with humanitarian aid. Zdroj: http://www.globalsecurity.org/wmd/library/ news/iraq/2003/iraq-030329-centcom04.htm. Zdroj: http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/milreview/chiarelli.pdf.
[4] [5] [6] [7]
[8]
[9]
[10]
Pouit literatura:
CLAUSEWITZ, Carl von. O vlce. Academia, 2008, 752 s. CLAUSEWITZ, Carl von. On War. Michael Howard and Peter Paret, Chichester, West Sussex, UK: Princetown University Press, 1984, 732 s. CODY, Matthew J. Leveraging Logical Lines of Operation in COIN. Fort Leavenworth, Kansas: School of Advanced Military Studies, United States Army Command and General Staff College, 2006, 70 s. DIAZ, Mario A. Prosperity or Perdition: Do Lines of Operations Apply in Stability Operations? Fort Leavenworth, Kansas: School of Advanced Military Studies United States, Army Command and General Staff College, Academic Year 02-03.
63

LIND, William S; NIGHTENGALE, Keith; SCHMITT, John F; SUTTON, Joseph W; WILSON, Gary I. The Changing Face of War: Into the Fourth Generation, http://twm.co.nz/4thgenwar.htm. VEJMELKA, Oto a kol. Vojensk vkladov slovnk vybranch operanch pojm. [pomcka], Praha: Avis, 2004, bez ISBN. AAP-6, NATO Glossary of Terms and Denitions, 2007. AJP-5, Spojeneck spolen doktrna pro operan plnovn, 2006. Field Manual 3-0 (FM 3-0) Operations, Department of the Army, Washington, DC, 2008, 220 s. Field Manual 3-07 (FM 3-07) Stability Operations, Department of the Army, Washington, DC, 2008, 208 s. Field Manual 3-24 (FM 3-24) Counterinsurgency, Department of the Army, Washington, DC, 2008, 282 s. Field Manual 100-5 (FM 100-5) Operations, Department of the Army, Washington, DC, 1993, 163 s. Joint Doctrine Publication (JDP) 01 Joint Operations, UK Armed Forces, March 2004. Joint Publication (JP) 1-02, Dictionary of Military and Associated Terms, (US) 2001, amended through 17 October 2008, 780 s. Joint Publication (JP) 3-0, Joint Operations, 2006, 238 s. Joint Publication (JP) 5-0, Joint Operation Planning, 2006, 218 s. Joint Publication (JP) 5-00.1, Joint Doctrine for Campaign Planning, 2002, 121 s. Pub-100-31-01, Vojensk operace podle princip doktrny NATO pro spolen operace AJP-3(A).
Bylo by nesmysln, aby se politick hledisko podrobovalo hledisku vojenskmu, nebo politika zplodila vlku; jen ona me tdit a posuzovat mylenky, ale vlka je jen nstroj, a ne obrcen. Zstv tedy mon jen podzen vojenskho hlediska hledisku politickmu. Tato slova Carla von Clausewitze vyjaduj princip, na kterm stoj modern armdy. M ovem dv strany. Prvn je prvo rozhodovat o ozbrojench silch jako nstroji k zajitn bezpenosti sttu a kontrolovat je. Druhm je odpovdnost za jejich rozvoj, protoe bez nich neme bt bezpenost nikdy zajitna.V roce 1989 se zmnily nejenom politick pomry v eskoslovensku, ale zmizel i dosavadn neptel. Zmnil se proto i pstup k vstavb a pouit ozbrojench sil. Ji nebylo zapoteb masov armdy, take logicky dolo ke sniovn stav a pozdji k profesionalizaci. Od roku 1999 jsme nedlnou soust Severoatlantick aliance. Jako stedn velk stt musme mt ambice nejenom bezpenost konzumovat, ale aktivn k n pispvat. Proto mi pijdou lich nzory, e dky vstupu do NATO nepotebujeme rozvjet schopnosti Armdy R. Je tomu prv naopak. etz je pouze tak siln, jak siln je jeho nejslab lnek. V roce 2002 jsme odstartovali reformu ozbrojench sil, kter mla zajistit, e nebudeme pomyslnm nejslabm lnkem. Nejsme jm, ale meme se jm stt. Nasazujeme sly a prostedky spolu se spojenci, jsme za to pozitivn hodnoceni a dokazujeme, e umme pomhat i doma. Nicmn musme oteven piznat, e transformace nebyla zcela spn. Hlavnm dvodem byl zuujc se rozpotov rmec a zpoovn jednotlivch modernizanch projekt Armdy R. armdn generl Vlastimil Picek, nelnk Generlnho tbu AR, Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
64
The Comprehensive Operations VOJENSK Planning Directive (COPD): novelizovan UMN smrnice operanho plnovn
Pprava a veden vojenskch operac se stvaj mnohem komplexnj zleitost, ne tomu bylo v nedvn minulosti, narst nutnost tsnj spoluprce v een kriz mezi jednotlivmi prvky sttn moci, mezi vojenskmi a nevojenskmi partnery. Souasn vojensk operace jsou dkazem toho, e nejen vojent profesionlov, ale zejmna politici jsou nuceni se ohlet za hranice vojenstv a vnmat vechny promnn v komplexnm operanm prosted. Toho si byli vdomi i pedstavitel stt a vld, kdy na bukureskm summitu v roce 2008 podepsali adu vcnch nvrh k rozpracovn a implementovn pspvk NATO ke komplexnmu pstupu k operacm, tzv. Comprehensive Approach. Jednm z dleitch identifikovanch tmat byl nvrh tkajc se zdokonalen pouit nstroj krizovho zen Aliance, s vazbou na politick a vojensk plnovn operac. Pechod z tto politick roviny do roviny vojensk pinesl nsledn adu dalch aktivit na aliannch velitelstvch strategickch i operanch stup velen, jejich clem bylo zmr summitu podpoit a dle rozpracovat. Spolenm jmenovatelem byla poteba podchytit a uchovat filozofii komplexnho pstupu v operanm mylen, plnovn a provdn aktivit NATO. Ji nkolik let jsou operanmi tby krom znmch plnovacch doktrn a smrnic, nap. AJP 5, MC 133 pouvny tzv. Guidelines for Operational Planning, oznaovan jako GOP (2005). Tyto jsou poplatn podmnkm strategickho a operanho mylen konce devadestch let minulho stolet, ppadn potku tohoto tiscilet. Existuje ovem ada dvod, e uvaovn o pstupu k operacm je nutno pehodnotit a piblit pojetm ji zmiovanho Comprehensive Approach, vnmat souvislosti tzv. Effect Based Thinking, ppadn Multi-dimensional Environment. Vsledkem spolench vah, e operan prosted se neustle vyvj, je nahrazen GOP jejich novelizovanou verz, tzv. Comprehensive Operations Planning Directive (COPD), tedy smrnic pro komplexn operan plnovn. Je reln, e smrnice vejde v platnost v prbhu roku 2011 a bude mt dopad na skupiny a jedince na vech rovnch vlky, je se zabvaj oblast operanho plnovn a operanho umn jako takovho.
Vchodiska a dvody zmn

Modern krize a konflikty jsou poznamenny komplexem vzjemnch, prolnajcch se historickch, politickch, vojenskch, socilnch, kulturnch a ekonomickch souvislost. V operanm prosted, do kterho se Aliance rozhodne zasadit sv sly, existuje interakce mnoha aktr, kdy jsou vytveny rzn podmnky, je ve smyslu dosaen konenho stavu mohou bt pro Alianci pijateln nebo naopak nepijateln. Porozumn tohoto prosted proto vyaduje vestrann, komplexn a systmov pohled
65
na vechno, co se k nmu vztahuje. NATO v nm rozliuje est zkladnch domn politickou, vojenskou, ekonomickou, sociln, infrastrukturu a informan. Cestou systmov analzy hrozeb, stanovench cl, silnch a slabch strnek a vzjemnch vazeb mezi hlavnmi aktry v tchto oblastech, se zskvaj potebn informace o jejich chovn, jednn a monm vvoji. Tato znalost je poslze vyuvna v procesu operanho plnovn, k zskn dkladnho pochopen charakteristickch rys a schopnost rznch aktr a jejich vzjemnch spojen. Vsledkem je pak stanoven zpsobu, jak tyto aktry ovlivnit, doshnout operanch a strategickch cl, a tm pispt k naplnn doucho konenho stavu v souladu s poadavky mezinrodnho spoleenstv. Ve smyslu komplexnho pstupu si NATO uvdomuje, e krizi nebo konflikt nelze vyeit pouze vojenskmi prostedky. Existuje poteba pro lpe uven a veobsan plnovn a aktivity cestou stanovench postup krizovho zen, je dovoluj zapojen vojenskch i nevojenskch zdroj a schopnost, a tm dosaen vt jednoty v sil a elu. Pijet takovho pstupu k operacm zan vchovou k aktivn spoluprci a transparentnosti jednn vech, co jsou do krizovho zen zapojeni. Tm souasn vznik poteba evoluce smrnic a postup operanho plnovn v tom ohledu, aby vojensk prvek sttn moci byl pipraven vst operace v celm spektru a mohl pokrt vechny faktory majc vliv na eln, inn a spn veden modernch operac.
Co je ve smrnici nov?
Smrnice se zabv mnostvm problm, kter v procesu plnovn dve nebyly kodifikan pokryty. K tm pat nap. civiln-vojensk interakce v rmci komplexnho pstupu, systmov pstup k rozvoji znalost, hodnocen a plnovn na strategick rovni takovm smrem, aby rozhodnut vrcholnch pedstavitel Severoatlantick rady (NAC North Atlantic Council) poskytovalo podzenm velitelm vechny potebn detaily pro jejich vlastn operan plnovn. Smrnice se zamuje na vechny aspekty operanho plnovn od rovn politicko/vojensk (velitelstv NATO), pes vojenskostrategickou a po operan rove. Objasuje zsadn rozdly mezi tmito rovnmi, zrove vak vyzdvihuje potebu spolupracujcho, propojenho plnovn nap vemi rovnmi. Dleit je skutenost, e ve smrnici je zakomponovn souasn nzor strategickho velitelstv pro operace (ACO Allied Command Operations) na pouit ink v plnovn a veden operac. Nen to zsadn revoluce ve zpsobu veden vojenskch innost, spe se jedn o evoluci, je pin lep znalosti a pochopen operanho prosted, lep koordinaci innost mezi vojenskmi, nevojenskmi a ostatnmi aktry v danm prostoru. Smrnice pokrv detaily ppravy, schvlen, promulgace, distribuce, implementace, revize a administrace dokumentace operanch pln nezbytn k proveden kol pidlench vrchnmu veliteli (SACEUR) a jeho podzenm velitelm. Je pramenem vdomostn databze operanho umn, je detailn vysvtluje kad krok operanho plnovn na strategick a operan rovni velen. Obsahuje osm zkladnch kapitol, jejich obsah zdokonaluje vzjemnou vazbu mezi strategickou a operan rovn velen. Vznamnou soust smrnice pedstavuj rovn jej jednotliv plohy, ke kterm pat nap. Operan umn v aliannm kontextu, formty dokument jako Warning
66
Order, SACEURs Strategic Assessment, Military Response Options, Strategic Planning Directive, Strategic CONOPS/OPLAN main body a nkter dal.
Tab.: Obsah kapitol novelizovan smrnice pro operan plnovn Comprehensive Operations Planning Directive (COPD) Smrnice pro komplexn operan plnovn Kapitola 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Obsah vod Poznatky o informacch a rozvoj znalost (nov) Strategick rove (s generovnm sil) vetn vzor (nov) Operan rove vetn vzor. (Operan plnovn je revidovno, k zsadnm zmnm nedolo, ovem existuje jasnj vazba na strategickou rove.) Hodnocen Struktura (formty) a administrace Vklad pojm Seznam zkratek
Nov plnovac proces

Proces operanho plnovn je rozdlen do esti etap, je jsou zce spjaty s procesem krizovho zen NATO. Tm je dosaeno lep harmonizace pechodu mezi vojenskostrategickou a operan rovn. Smrnice je pouiteln pro vechny innosti operanho plnovn na strategick a operan rovni velen v rmci struktury NATO, rovn me bt pouita na nich rovnch velen, v kurzech operanho plnovn a jednotlivmi operanmi skupinami pi tbnch ncvicch a cviench. Vzhledem k EBAO (Effect Based Approach to Operations) se smrnice zabv vzjemnou interakci jednotlivch rovn velen, od strategick po taktickou. Taktick rove (Component Command) obdr z operan rovn (JFC Joint Force Command) posln (misi), cle, inky, innosti a koly. Tyto vstupy zpracovv a nsledn sdluje posln a koly podzenm taktickm jednotkm. Tato pemna filozofie EBAO do pojet taktiky v rmci velitelsk hierarchie NATO, tak do urit mry pemosuje mezeru mezi operan a taktickou rovni, kter v pedchzejcch GOP nebyla tak zcela zejm. Zkladn funkc smrnice je tyto vstupy pemnit do posln a kol podzench soust a zajistit jasn pochopen celkovho konenho stavu a ink vych stup velen, je maj bt dosaeny, nebo naopak, kterm je nutno se vyhnout.
Zvr
Akoli smrnice je pomrn obshl, pes 400 stran, v komplexu pin teorii, praxi, procesy a produkty. Co je obzvl pozitivn, jedn se o neutajovan dokument, jen me bt distribuovn v rmci irok mezinrodn vojensk komunity, kter nabz adu spolench princip a pstup k operanmu plnovn. Souasn vojensk operace jsou dkazem toho, e vojent profesionlov jsou nuceni se ohlet za hranice vojenstv a vnmat dal promnn v komplexnm operanm
67
prosted. Operan umn jim v jejich innosti nabz monost uplatnit jejich vizi o uspodn innosti sil v prostoru, ase a elu. K tomu, krom svch schopnost a dovednost, intelektu, pedvdavosti, tvoivosti a vlastn zkuenosti, mohou vyuvat doktrinln publikace, pedpisy a pomcky. Tato smrnice k nim zcela prvem nle.
Ing. Jn Spik Literatura:
Comprehensive Operations Planning Directive. Trial version. Allied Command Operations. Belgium: 2010, Supreme Headquarters Allied Power Europe, 407 str. SIMON, Geza, DUZENIJ, Muzaffer. The comprehensive operations planning directive. NRDC-ITA Magazine, Issue 14, 2010, str. 16-19.
Zkratky uit v textu:

ACO AJP CC COPD EBAO GOP JFC MC NAC SACEUR Allied Command Operations Allied Joint Publication Component Command Comprehensive Operations Planning Directive Effect Based Approach to Operations (SACEURs) Guidelines for Operational Planning Joint Force Command Military Committee North Atlantic Council Supreme Allied Commander Europe spojeneck velitelstv pro operace (vel mu SACEUR) spolen spojeneck publikace komponentn velitelstv, taktick rove smrnice pro komplexn operan plnovn pstup k operacm, zaloen na vsledku EBAO smrnice pro operan plnovn velitelstv spolench (vevojskovch) sil, operan rove vojensk vbor (NATO) Severoatlantick rada vrchn velitel spojeneckch sil v Evrop
Vznamn teoretik vojenstv Mistr Sun ped necelmi dvma a pl tisci lety napsal: Promylen pln pin vtzstv, nedostaten pln nese porku. Co teprv, kde dn pln nebyl. Bl kniha o obran, na kter velice aktivn spolupracovali vojci s civilnmi odbornky, se d do jist mry chpat jako takov pln. Jsem rd, e tento dokument vznikl, protoe situace, ve kter se nachzme, je vn. Nyn se nerozhoduje jen o tom, jestli bude AR vt i men a jak bude vyzbrojena. Jde o mnohem vce, o samotn peit armdy jako funknho organismu. Uskuteovn Bl knihy o obran nebude jednoduch. Chtl bych proto apelovat na vechny vojky, aby se ztotonili s jejmi zvry a doporuenmi, by se jich mohou nkdy i bolestn dotkat. armdn generl Vlastimil Picek, nelnk Generlnho tbu AR, Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
68
Posun v charakteru budoucch operac: Joint Doctrine Publication 3-40
VOJENSK UMN
spn proveden vojensk operace vyaduje intelektuln rigorzn, jasn rozlenn a empiricky zaloen rmec chpn fakt, a zejmna jejich souvislost, co s sebou pin vhodu pro ozbrojen sly dan zem a jejm pravdpodobnm partnerm. Tento rmec je nezbytn nutn pro een konfliktu a spolen zklad jeho pochopen se nazv doktrnou. Dokument Security and Stabilisation: The Military Contribution byl vytvoen kolektivem autor a vydn instituc Development, Concepts and Doctrine Centre (DCDC) ministerstva obrany Velk Britnie a mezi autory jednotlivch kapitol lze najt jak vysok funkcione ministerstva obrany a ministerstva zahraninch vc Velk Britnie, vdeck kapacity znmch univerzit, ale i pedstavitele nevldnch organizac jako napklad Transparency International. V elektronick verzi je k dispozici k nahldnut a staen na adrese www.dcdc.mod.uk. Publikace je podobn jako dal dokumenty publikace ady Joint Doctrine Publications, z nich jsou nkter rovn ke staen na uveden strnce, vytvoena jako nvod na zpsob, jakm by mli vojent odbornci v obecn rovin eit koly spojen s vylennm pspvku ozbrojench sil k een otzek stability rozpadajcch se stt a stt potkajcch se s problmy v oblasti sv vnitn bezpenosti. Je tedy primrn urena pro velitele a dstojnky jejich tb, kte se zabvaj stabilizanmi operacemi na rovni spolench sil nebo tuto problematiku studuj. Zcela bezpochyby ji lze vele doporuit jako velmi vhodn studijn materil pro pslunky karirovch kurz celoivotnho vzdlvn, je jsou pravideln organizovny na Univerzit obrany v Brn (kurz vych dstojnk a kurz generlnho tbu). Publikace je rozdlena do t st nazvanch Stabilizace, Vojensk pspvek ke stabilizaci a Veden operac ve fzi stabilizace. Tyto sti jsou dle rozdleny do dvancti kapitol, ve kterch je pehledn uvedeno nejir spektrum tmat patcch do oblasti operanho plnovn a lohy ozbrojench sil pi stabilizanch operacch. Obsahem je nap. role mezinrodnho spoleenstv a jeho ozbrojench sloek ve vztahu k nestabilnm a rozpadajcch se sttm, proces
69
plnovn, realizace, podpora a vyhodnocovn stabilizanch operac a operac na podporu vldy zkona a prva, apod. V tto souvislosti si rovn nelze nepovimnout dosti podrobn rozpracovan stati k problematice vojenskho plnovn jednak v oblasti plnovn na zklad schopnost (CBP Capability Based Planning), naznaen trend tvorby a rozvoje tchto schopnost, a v neposledn ad i hodnocen podle schopnost (CBA Capability Based Assessment). Jednotliv autoi se zde dle vnuj jak otzkm plnovacho prosted a plnovacch postup, tak i vahm o charakteru budoucho plnovn a integraci sil. Je zde rovn analyzovn nov fenomn vznik a existence soukromch bezpenostnch polovojenskch agentur resp. spolenost. Je zde objasnno jejich msto a role v konfliktu a obdob po jeho ukonen, a vztahy mezi nimi a jednotkami ozbrojench sil. Znan pozornost je v dokumentu rovn vnovna roli a loze zpravodajskch slueb v soudobch a budoucch stabilizanch operac. V kapitolch je eena problematika poadavk, kladench na zpravodajsk sloky ve stabilizanch operacch a nutnost koordinace mezi jednotlivmi komponenty, zpsob vyuvn jejich zdroj a prostedk, a tak nap. problematiku organizace systmu zen a velen zpravodajskch slueb. Velmi cenn jsou informace autor, vnovan popisu a vyuvn zkuenost z rznch vlench konflikt, vetn tzv. konflikt nzk intenzity z nedvn historie. V tomto povauji za vhodn zmnit zejmna stabilizan operace veden v souasn dob v Irku a v Afghnistnu, z dvjch pak operace v IFOR/SFOR v Bosn a Hercegovin a KFOR v Kosovu nebo vlen konflikt v Omnu v letech 1973-1975.
Rostouc ast civilnch subjekt v operacch

Co sdlit tenm zvrem? Nejen to, e dokument je nasycen spoustou velice nzornch schmat, obrzk a graf, kter vhodn ilustruj textovou st publikace, ale zejmna skutenost, e celm dokumentem se vcelku nenpadn proln nepli zdrazovan mylenka, kter je podle mho nzoru jednou z nejdleitjch, co by si lovk pracujc s tmto dokumentem ml odnst: touto mylenou je zeteln posun v charakteru jak budoucch operac, ale i tch v souasn dob probhajcch. Tento posun spov v rostouc asti civilnch subjekt ve vlench konfliktech, zejmna pak ve stabilizanch operacch. Tato ast je velmi znateln nejen v tom, e souasn vlen konflikty zasahuj do bnho ivota civilnch subjekt na postiench zemch v daleko vt me, ne kdykoliv v minulosti, ale i v aktivn asti civilnch komponent, jakmi jsou soukrom (civiln) bezpenostn agentury, polovojensk soukrom jednotky apod.
Security and Stabilisation: The Military Contribution, vydalo Development, Concepts and Doctrine Centre, MOD, Shrivenham, Swindon, Wiltshire SN6 8RF, 2009, 244 stran. pplk. Ing. Miroslav Krm
70
Ing. Jaroslav Kulek
Soukrom vojensk spolenosti

(Nov faktor spolenho operanho prosted)
VOJENSK UMN
Motto: Vojci budou vdy tm, co z nich uin politici. Soukrom vojensk spolenosti jsou organizace, kter na zklad uzavench kontrakt a smluv nasazuj sv zamstnance do vojenskch operac a uivatelm zajiuj poskytovn podpory, zabezpeen a slueb vojenskho charakteru.
Encyclopedia Wikipedia
vod
V dsledku cel ady iroce medializovanch krvavch incident, na kterch se v nedvn dob v Irku a Afghnistnu podlely soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury (PMSCs Private Military and Security Companies), se vojent odbornci, svtov veejnost a mdia ve stle vt me zamuj na innost PMSCs pi zajiovn a poskytovn bezpenosti v probhajcch ozbrojench konfliktech a postkonfliktnm prosted. [1] V souasn dob soukrom vojensk spolenosti a soukrom bezpenostn agentury pedstavuj dleit prvek bezpenostnho sektoru. Proto clem tohoto lnku je informovat ir vojensko-odbornou veejnost o otzkch a problmech, kter byly vyvolny vznikem tchto spolenost a agentur a pedstavit rzn typy a rozsah slueb, innost aktivit a vojenskch operac poskytovanch soukromm vojenskm a bezpenostnm sektorem a uvst jejich charakteristick rysy. Vhody a nevhody vyuit slueb soukromho bezpenostnho sektoru jsou v lnku rozebrny v rznm kontextu, jako i otzky spojen s regulac a zenm innosti soukromho bezpenostnho sektoru. Clem je tak seznmit odbornou veejnost s problematikou vojensk innosti PMSCs a postavenm soukromch vojenskch zamstnanc. Dle poskytnout pehled hlavnch prvnch norem, kter se svm obsahem a zamenm psoben PMSCs dotkaj, a to pedevm objasnit rozdl v prvnm postaven oldne a soukromho vojenskho zamstnance. A v neposledn ad poukzat na mon smry sil zamen na regulovn a usmrovn innosti soukromho vojenskho odvtv.
1. Charakteristika soukrom vojensk sfry

Soukrom vojensk spolenosti poskytuj sv zamstnance k zabezpeovn a provozovn irokho spektra slueb vojenskho charakteru. Najmn profesionlnch
71
vojk je veobecn znmm jevem v celm obdob historie vlek. V minulosti byli nmezdn vojci znmi pod oznaenm oldni. Modern PMSCs pro sv bojov aktivn zamstnance upednostuj nzvy jako jsou: bezpenostn zamstnanci, soukrom vojent zamstnanci nebo soukrom bezpenostn zamstnanci a usiluj o to, aby jejich organizace byly znm jako: soukrom vojensk korporace, soukrom vojensk firmy, soukrom bezpenostn agentury [2] nebo poskytovatel (provozovatel) vojenskch slueb a tak, aby veobecn byly vnmny a znmy jako soukrom vojensk sektor i soukrom vojensk odvtv, to vechno s clem vyhnout se negativnmu stigmatu asto spojovanmu s pojmem oldni. Poskytovan sluby a zkuenosti jsou zpravidla stejn jako druhy slueb, kter poskytuj sttn vojensk nebo policejn sly, ale astji v menm mtku. I kdy soukrom vojensk spolenosti asto poskytuj sluby v pprav vojenskch jednotek nebo v nahrazovn funkce oficilnch ozbrojench sil, kter jsou podzeny vldm, mohou bt tak pouity jako soukrom bezpenostn spolenosti, je poskytuj osobn ochranu klovm funkcionm nebo ochranu objekt budov spolenosti i s psluenstvm, zvlt tch, kter se nachzej na neptelskm zem. Pesto nmezdn vojci, kte pouij ozbrojenou slu v zn vlenho konfliktu, mohou bt povaovni za nelegln bojovnky, a tedy odpovdat pojet, kter je nepmo obsaeno v enevskch mluvch.
TYPY SOUKROMHO VOJENSKHO ODVTV Zabezpeujc agentury provdn odminovn a likvidace vbunho materilu zabezpeen logistiky a zajitn zsobovn provdn konzultace monch rizik Soukrom bezpenostn agentury ochrana prmyslovch a komernch center ochrana v poskytovn humanitrn pomoci ochrana velvyslanectv a rznch mis sledovn a vyetovn trestn innosti provdn vyhodnocen a analzy rizik Soukrom vojensk spolenosti provdn vojenskho vcviku zajiovn vojenskho zpravodajstv uskutenn tonch bojovch akc (bojovch operac)
Nabdka monost, charakter a druh provozovanch poskytovanch slueb Obr. 1: Struktura soukrom vojensk sfry [3]
PMSCs pln mnoho zcela diametrln odlinch poadavk a kol. Tak nap. me zahrnovat poskytovn osobn ochrany afghnskmu prezidentovi Hamdu Karzmu nebo pilotovn przkumnch letadel s plnou vzbroj a bitevnch vrtulnk jako soust boje s kolumbijskou narkomafi. ada soukromch vojenskch spolenost je tak dritelem licenc vydanch Ministerstvem zahraninch vc USA a nechaj se najmat uzavraj smlouvy se zahraninmi vldami na provdn vcviku pslunk ozbrojench sil rznch stt nebo maj uzaveny kontrakty na reorganizaci armd v Nikaragui, Bulharsku, Tchaj-wanu a Rovnkov Guineji. Soukrom vojensk odvtv jako celek doshlo za rok 2010 finannho obratu 202 miliard UDS (proti 55,6 miliardy USD zskanch v roce 1990. [4] Vytvoen globlnho trhu na poskytovn nmezdnch vojenskch slueb, tzn. realizace produkt soukrom vojensk sfry na svtovm trhu s vojenskou silou, je jednm
72
z nejzajmavjch vvojovch smr ve zpsobu veden modern vlky v poslednch deseti letech. Obchodn innost v tto oblasti je realizovna v rozsahu od malch poradenskch firem, kter ponejvce zahrnuj vyslouil generly, a po nadnrodn korporace, kter nabzej a poskytuj k pronajmut pluky sthacho letectva nebo prapory specilnch sil. V souasn dob PMSCs psob v padesti zemch svta. Soukrom vojensk spolenosti jsou klovm initelem v mnostv ozbrojench konflikt a napomhaly doshnout vtzstv ve vlkch vedench v Angole, Chorvatsku, Etiopii-Eritreji a Sierra Leone. Dokonce ozbrojen sly USA se staly jednm z prvoadch klient soukromho vojenskho odvtv. V rozmez let 1994-2002 uzavelo Ministerstvo obrany USA pes ti tisce kontrakt s americkmi soukrommi vojenskmi spolenostmi v hodnot vce ne ti sta miliard USD.[5] 1.1 Globln vojensk sfra Privatizovan oblast vojenstv nen pouze fenomnem USA, ale je to fenomn globlnho vojenskho rozmru. Napklad kanadsk ozbrojen sly nechaly zprivatizovat sv zsobovac sluby britskou firmou Tibbett & Britten. Prce soukromch vojenskch spolenost nen omezena jen na sluby poskytovan vldm. Jejich klienti se nachzej v rozsahu od povstaleckch skupin, drogovch kartel a po humanitrn nevldn organizace (NGOs Nongovernmental Organizations) a OSN. OSN, Mezinrodn vbor ervenho ke a Svtov vize vyuvaj slueb soukromch vojenskch spolenost k ochran svch objekt, zazen a zamstnanc v neptelsky naladnm prosted, jak panuje v Sierra Leone nebo Kongu. Takt skupiny ochrnc prody pedevm Svtov fond ochrany prody vedou jednn se soukrommi vojenskmi spolenostmi s clem zajistit ochranu a peit ohroench druh divok zve ve voln prod ped nenechavmi, vudyptomnmi a dobe vyzbrojenmi pytlky. Snad dn jin pklad nevyjaduje nzornji rostouc aktivity soukromho vojenskho odvtv ne vlka v Irku. Zamstnanci soukromch vojenskch spolenost zvldali vechno, od zabezpeovn stravovn a ubytovn koalinch vojsk a po drbu pikovch zbraovch systm zaazench do vzbroje ozbrojench sil USA, jako je neviditeln bombardr B-2. Pes 15 000 soukromch vojenskch pracovnk sehrv dokonce vt lohu v souasnm okupanm obdob zem tm, e ste klov zazen a zamstnance ped toky terorist, povstalc a partyzn a vedou vcvik jednotek a ppravu osob novch irckch ozbrojench sil, polovojenskch oddl domobrany a policie. Soukrom vojensk odvtv se d vlastnmi jak vojenskmi, tak obchodnmi principy a dl se na ti zkladn sektory: Firmy, kter poskytuj aktivn vojensk sluby, je jsou tak znm jako soukrom vojensk spolenosti (PMSCs Private Military Security Companies). Poskytuj bojov sluby a poadovanou rove ochrany. Vojensk konzultan firmy, kter poskytuj poradenstv a sluby spojen s ppravou osob a vcvikem jednotek. Firmy vojensk podpory, kter poskytuj podprn sluby, jako je zajiovn jednotlivch oblast logistiky. Expanze soukromho vojenskho odvtv nabz mnoho monost, nap. jako je spora nklad prostednictvm konkurence. Nejdleitj vak je, e tato expanze
73

Soukrom vojensk spolenosti rmy a bezpenostn agentury poskytuj Aktivn vojenskou innost bojovnky, kte se pmo podlej na veden bojov innosti ochranu a obranu osob, objekt a zazen velitele k velen a zen innosti mstnch ozbrojench sil Executive Outcomes, Sandline Vojensk konzultace vojensko-odborn poradenstv provdn ppravy a vcviku, kter je zcela integrln s nadchzejcmi operacemi mstnch ozbrojench sil MPRI Military Professional Resources Incorporated, Levdan Vojenskou podporu logistick zabezpeen zabezpeen pevoz a peprav zabezpeen udritelnosti operanch schopnost vojenskch sil na bojiti (v prostoru operace) Kellogg, Brown and Root, Olive Group, Supreme Group
Obr. 2: Rozdlen PMSCs podle druhu poskytovanch slueb
nastala v dob, kdy ve zmnnm globlnm bezpenostnm prosted existuje rozdl mezi nabdkou a poptvkou po profesionlnch vojenskch silch. Humanitrn pracovnci v souasn dob vyvjej innost v daleko nebezpenjch znch vlench konflikt a podstupuj vt rizika, ne tomu bylo dv. Prohlen o neutralit jim ji nezaruuje ochranu ped mstnmi vlenky, dtskmi vojky a teroristy. Poet obt z ad pracovnk nevldnch organizac (NGOs Nongovernmental Organizations) m proto stle stoupajc tendenci. [6] PMSCs v nedvn minulosti zskaly velmi vznan postaven z mnoha dvod. Sniovn poetnho stavu mnoha svtovch armd po skonen studen vlky znamen, e stty maj k dispozici mn akceschopnch vojenskch sil pro nasazen do zahraninch mrovch a stabilizanch operac ve vnitn nestabilnch sttech. Dalm z dvod je tak skutenost, e se velk svtov mocnosti postupn sthly z mnoha oblast rozvojovho svta. Velmi dleitm dvodem, ne vak pln poslednm, je prudk zrychlen globlnho procesu liberalizace svtovho trhu, co napomh a usnaduje PMSCs vyvjet vojenskou podnikatelkou innost na mezinrodn rovni. Postaven nesttnch poskytovatel bezpenosti v rmci mezinrodnho prva stle zstv docela nejasn a innost PMSCs je ve velk vtin ppad na mezinrodn rovni neregulovan. Na nrodn rovni pouze nkolik stt pijalo specifick opaten pro usmrovn aktivit tchto spolenost, respektive een tohoto problmu. [7] 1.2 Soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury PMSCs Soukrom vojent zamstnanci a soukrom spolenosti jsou ve stle vt me zapojovni do asti na vojenskch konfliktech a innosti v post-konfliktnm prosted tm, e rznm initelm vetn vld, mezinrodnch a humanitrnch organizac, soukromm spolenostem a jinm nevldnm initelm a aktrm poskytuj neustle se roziujc rozsah vojenskch a bezpenostnch slueb. V uritch ppadech se jedn o mstn spolenosti, kter nabzej zkladn ochranu majetku a sledovac systmy. V jinch ppadech nadnrodn korporace nabzej mezinrodn klientele irok rozsah slueb, vetn tch, na kter je tradin pohleno jako na klasick vojensk operace ozbrojench sil. Klasifikace nesttnch poskytovatel bezpenosti zvis na podstat tchto slueb. I kdy neexistuje dn prvn definice, veobecn eeno, existuj rozdly mezi
74
oldni, soukrommi vojenskm spolenostmi a soukrommi bezpenostnmi agenturami. oldni (svobodn vojensk ivnost, svobodn vojensk povoln), nejsou sttnmi pslunky strany zapojen do vojenskho ozbrojenho konfliktu, kter je najala k asti na tomto konfliktu. oldni jsou motivovni zitnmi zjmy vce ne loajalitou a oddanost vci, kvli kter se vede vlka, a z tohoto dvodu jsou asto nazvni jako soldiers of fortune (fortune penze, jmn, bohatstv; tst). PMCs nebo tak soukrom vojensk firmy (PMFs Private Military Firms), jak jsou obas oznaovny, poskytuj vojensk sluby spojen s nahrazenm funkce armdy nebo s podporou innosti armdy, ozbrojench skupin nebo spojen se zvenm efektivity veden bojov innosti. V souladu s tm se PMCs specializuj na poskytovn vojenskch innost vetn proveden bojovch operac, strategickho plnovn, soukromho vojenskho zpravodajstv, hodnocen rizik, konzultac ke strategickmu plnovn a nasazen ozbrojench sil, operanho a logistickho zabezpeen, ppravy osob a vcviku jednotek, obsluhy a drby zbraovch systm a poskytovn technickho zabezpeen leglnm domcm a zahraninm organizacm. Jet nedvno se veobecn pedpokldalo, e poskytovn tchto slueb je vlun domnou sttu. Proto je na pslunky PMCs a PMFs asto pohleno jako na oldne modernho vku a asto jsou tak i nazvni. [8] PSCs nebo tak soukrom bezpenostn agentury (PSCs Private Security Companies) jsou registrovan civiln spolenosti, kter se na komernm zklad specializuj na poskytovn bezpenostnch slueb jak pro domc, tak i zahranin organizace. Clem poskytovanch slueb je ochrana osob a majetku ped dopadem kriminlnch aktivit. PSCs se mohou podle zamen a obsahu sv innosti dlit podle nsledujcch irch kategori oblast: steen urench prostor vetn ochrany: prmyslovch a obchodnch objekt, organizac a pracovnk, kte poskytuj humanitrn pomoc, sdel velvyslanectv, objekt diplomatickho zastoupen a mis, velmi dleitch osob (VIPs) osobn ochranka, elektronick bezpenost, pouvn senzor a sledovn innosti, vyetovn a hodnocen rizik, soukrom bezpenostn informan sluba a soukrom zpravodajstv. [9] Pestoe se rozdl mezi PMCs, PMFs a PSCs jev na prvn pohled jako docela jasn, jedna skupina spolenost poskytuje vojensk, neboli aktivn sluby organizacm zapojenm do bojovch operac, zatmco druh skupina spolenost prvoad poskytuje ochranu neboli pasivn sluby a nen zapojena do bojov innosti. Ve skutenosti nen vbec snadn rozeznat pesn rozdly v praktick innosti, i kdy tento problm byl odbornky mnohokrt analyzovn a posuzovn. Ve snaze vyhnout se sporm s eenm a hlednm rozdl mezi soukrommi vojenskmi spolenostmi a soukrommi bezpenostnmi agenturami a hledn odstn v vahch a pemtnm nad tm, zda jsou spolenosti zapojeny do ofenzivn nebo defenzivn vojensk sluby, a nebo zda se pmo i nepmo astn bojov innosti a vlench akc, jsou tyto spolenosti asto pragmaticky spojovny do jednoho celku pod souhrnnm nzvem soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury (PMSCs Private Military and Security Companies).
75
1.3 Mezinrodn opaten a prvn normy OSN se pokou eit problematiku oldnstv prostednictvm Mezinrodn mluvy proti zskvn, pouvn, financovn a vcviku oldn. Tento dokument, stejn jako opaten pijat na nrodn rovni, postrd kapacitu vypodat se s novou skutenost, tj. nen schopen rozliovat mezi oldni a soukrommi vojenskmi spolenostmi. Navc se pokou zakzat innost soukromch vojenskch spolenost navzdory jejich ptomnosti v ozbrojench silch a armdch mnoha zem svta. Tato mluva byla podporovna velkou adou africkch stt, ale nedokala se ir ratifikace. mluva OSN proti oldnstv m omezenou pouitelnost, protoe nen schopna reagovat na vznik novch, korporativnch forem privatizovanho vojenstv a bezpenosti. Takt tato mluva nen nijak iroce akceptovna: pouze dvaadvacet stt ji po podpisu tak ratifikovalo, s dalmi devti stty navc, kter ji sice podepsaly, ale jet neratifikovaly. Naproti tomu Montreuxsk dokument pedstavuje pomrn spn pokus o een komplexu otzek a problm, kter vyvstaly z existence a innosti soukromch vojenskch spolenost. Dokument stanov zodpovdnost za dodrovn ustanoven mezinrodnho humanitrnho prva (IHL International Humanitarian Law) pedevm tm sttm, kter uzavraj dohodu se soukromou vojenskou spolenost. [10] Dokumenty OSN a Montreuxsk dokument [11] pouvaj shodn pojem PMSCs a definuj tyto spolenosti nsledovn: Soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury (PMSCs Private Military and Security Companies) jsou soukrom podnikatelsk organizace (subjekty), kter bez ohledu na svj nzev nebo sv oznaen poskytuj zkaznkm vojensk a bezpenostn sluby. Poskytovan vojensk a bezpenostn sluby zahrnuj zejmna ozbrojen steen a ochranu osob a objekt jako jsou dopravn konvoje, budovy a jin ivotn dleit zazen; obsluhu a drbu zbraovch systm; steen vz a ochranu vznic; vojensk a bezpenostn poradenstv nebo vcvik mstnch vojenskch sil a pslunk bezpenostnch sloek.
Pouvn PMSCs na komernm zklad k zajiovn a poskytovn vojenskch a bezpenostnch slueb je nicmn po prvn strnce problematick z mnoha dvod: 1. Soukrom prmyslov odvtv se neme jen tak lehce zbavit neblahho ddictv oldnstv. oldni nebo vojci tstny byli v prbhu studen vlky, ale i po jejm skonen, zapojeni do mnostv boj v obanskch vlkch zvlt v Africe, s clem svrhnout nebo zniit legitimn vldy. Napklad reim apartheidu v Jihoafrick republice se asto uchyloval k pouvn oldn k destabilizaci reim a vld, kter povaoval za neptelskou hrozbu, a tak k tokm proti vdcm Africkho nrodnho kongresu. oldni byli bhem sv asti v ozbrojench konfliktech tak spojovni s obchodem se zbranmi, paovnm diamant a dalmi kriminlnmi aktivitami. 2. Najmn soukromch vojenskch zamstnanc k asti na bojov innosti nebo vlench operacch a zajiovn bezpenosti je vraznou vzvou monopolu
76
sttu na pouit vojensk sly. Tato vzva narst mrn tomu, jak se rozdly mezi veejnmi a soukrommi vojenskmi initeli straj v ppadech, kdy soukrom vojent zamstnanci jsou vyzbrojeni stejn, ne-li lpe, ne pslunci pravidelnch nrodnch ozbrojench sil. 1.4 Vcn na smluvnm podklad zaloen een krizovch situac V posledn dob mnoz vznamn initel zanaj volat po vcnm na smluvnch vztazch, na smluvnm podklad zaloenm een svtovch humanitrnch a bezpenostnch problm, kter by svm obsahem odpovdalo poadavkm 21. stolet. Ti, kte navrhuj realizovat tuto mylenku, pekvapiv zskvaj stle vt podporu, vt poet pznivc, co je pedevm zpsobeno zklamnm a negativnmi zkuenostmi zskanmi pi een krizovch situac za posledn desetilet. Rychle se rozrstajc skupina zahrnuje i nkter aktivisty z tch kruh, kter se podlej na veden humanitrnch operac, a tak mnoho tradinch zastnc mrovch operac OSN, kte jsou rozarovni nedostatenmi vsledky, je jsou v posledn dob dosahovny pi vedench mrovch a krizovch operacch. Pro tsnj sept a navzn mnohem uch vztah mezi humanitrnmi organizacemi a soukrommi vojenskmi spolenostmi existuje pomrn velk prostor. Mezinrodn instituce a nevldn organizace mohou najmat soukrom vojensk spolenosti k ochran svch objekt, zazen a pracovnk na mnohem institucionalizovanjm zklad, ne je tomu v souasn dob, a to jako alternativu k nynjm ad hoc ujednnm uzavenm pouze na rovni orgn v prostoru krizov oblasti (nejmn sedm organizanch sloek OSN a mnoho nevldnch organizac maj ji uzaven smlouvy se soukrommi vojenskmi spolenostmi). Mnoz odbornci navrhuj zajt jet dle a zvit lohu soukromch vojenskch spolenost tak, aby mly monost chrnit ped nebezpem a nsilm mstn obyvatelstvo a uprchlky, o kter se staraj a peuj humanitrn organizace. Nakonec organizace, kter se zabvaj poskytovnm pomoci, by mohly lpe vyuvat konzultantsk a podprn agentury-firmy, kter by mohly a jsou schopny nabdnout vlastn zkuenosti pro innost v mn kontroverznch oblastech, jako je odzbrojen, demobilizace mstnch vojenskch sil, vstavba infrastruktury a distribuce potebn humanitrn pomoci. 1.5 Rizika privatizace Privatizace jakhokoliv typu s sebou nese vdy pozitivn a negativn efekty. Zvlt to plat ve sfe vojenstv, kde snaha o dosaen profitu vede ke zvenmu mlen o skutenm stavu vc a situac, a tm pdem k nrstu neprhlednosti mlhy vlky. Soukrom vojensk spolenosti mohou bt schopn rychlejho a mn nkladnho nasazen, ale ve finannch prostedk vynakldanch na pokryt jejich pronjmu bude vdy vytvet velk mnostv pochybnost z nsledujcch dvod. Cle klient se velmi asto dostvaj do rozporu s cli soukrom spolenosti doshnout maximln monho zisku. Tak zatmco spolenosti mohou mt trn stimuly, aby neopustily sv msta, nebo aby je opustily pro lpe placen kontrakty jinde, zamstnanci tchto firem takovto stimuly asto nemaj. Vsledky operace proto budou takto zviset na soukromch vojenskch zamstnancch, kte nepodlhaj vlenmu prvu, ale kte podstupuj osobn rizika na zklad vlastn analzy o zskn mon odmny. Tud, jestlie se humanitrn
77
organizace rozhodnou pro najmut soukromch vojenskch spolenost, mus tyto organizace stanovit jasn kritria soute a postupy vbrovho zen o zskn nabzenho kontraktu tak, aby identifikovaly tu nejlep spolenost na nabzenou prci za co nejlep cenu, stanovily provize za dohled, zen a manaerskou innost k zajitn toho, e kontrakt bude plnn podle plnu na zklad uzaven dohody, a tak mt pipraven nhradn pln, een pro nahrazen vojensk spolenosti, jestlie se tato spolenost jako celek nebo jej zamstnanci uk nezpsobilmi pro plnn stanovench povinnost. [12] S privatizac tak vyvstvaj problmy s vbrem vhodnch zamstnanc a stanoven zodpovdnosti. Soukrom vojensk spolenosti najmaj sice efektivn, ale ne nezbytn vhodn pracovnky. Mnoho bvalch pslunk vtiny nechvaln znmch a krutost proslulch tvar sovtskho reimu a apartheidu nalo zamstnn ve sfrch soukromho vojenskho odvtv. Dokonce i kdy soukrom vojensk spolenosti jsou peliv ve vbru a provovn svch zamstnanc, je pro n velmi obtn sledovat chovn a jednn svch vojk v prostoru nasazen do operace. Krom toho, jestlie se zamstnanci dopust nsilnost a poruen zkon, existuje pro soukrom vojensk spolenosti jen velmi mlo dvod, aby je pedalo k trestnmu sthn pslunm orgnm, kter se ani v mnoha krizovch oblastech rozpadlch sttnch tvar nenachzej. Kdyby se o to nkter soukrom vojensk spolenost pokusila, riskuje, e ztrat mnoho perspektivnch zamstnanc a pze klient. A tak v rmci souasnho neregulovanho trhu spov bm nleitho vbru a dkladn provrky soukromch vojenskch spolenost, a to jet ped tm, ne si nkterou z nich najme, pouze na klientovi. Jednm z monch pstup k een tohoto dilema by mohlo bt vytvoen databze provench a finann transparentnch soukromch vojenskch spolenost, kter spluj mezinrodn kritria. Tato databze by byla vytvoena a vedena pod patronac OSN a humanitrnch organizac. Databze by musela bt neustle aktualizovna skupinou vojenskch pozorovatel a revizor, kte by u soukromch vojenskch spolenost monitorovali uzavrn kontrakt, provdn nboru personlu a veden vlastn innosti. Dalm problmem privatizace jsou aspekty dlouhodobho vznamu. Klem k dosaen kadho trvalho mru je nastolen zkonnosti. Bohuel, pokud je zajitn bezpenosti ponechno na privtnm initeli, stvaj se soukrom vojensk spolenosti pouze doasnm mechanismem zachovn mru a in velice mlo pro to, aby eily zsadn a asto skryt piny nespokojenosti, nepokoj a projev nsil. Navc spolhn se pouze na vnj soukrom vojensk sly pispv velmi mlo k obnoven mstnch spoleenskoorganizanch vazeb. Msto toho to vede k posilovn mylenky, e moc a bezpenost pat pouze tm, kte si ji mohou dovolit udrovat, kte na to maj. Proto humanitrn organizace mus mt tuto negativn vvojovou tendenci stle na pamti, a tak se mus neustle snait o to, kdykoliv je to jen mon, se j vyhnout. 1.6 Ohroen neutrality Ptomnost soukromch vojenskch spolenost me ohroovat zsady neutrality postaven a innosti humanitrnch organizac a vst k dalmu navyovn potu ozbrojench sil v prostoru operace. Poslze, kdyby tit innosti soukromch vojenskch spolenost bylo poloeno pouze do ochrany humanitrnch pracovnk a pslunch zazen, mohlo by sil vnjch hrozeb zmnit smr vi slab chrnnmu mstnmu obyvatelstvu a uprchlkm. Objekty humanitrnch organizac by se takto mohly stt
78
dalm znakem rozdlen spolenosti, kter je v souasn dob charakterizovno propast mezi bohatstvm a chudobou. S tmto na pamti mus bt humanitrn organizace uvliv pi uzavrn kontrakt se soukrommi vojenskmi spolenostmi. Dosaen prospchu a uitku z dlouhodobho a krtkodobho hlediska mus bt dkladn posouzena a ve zveno jet ped uzavenm kontraktu, zvry z tohoto posouzen mus bt neustle aktualizovny podle toho, jak dochz k vytven schopnost mstn veejn sprvy. Humanitrn organizace mus tak uinit vechno pro to, aby zajistily, e uzaven kontrakt je plnn v souladu s politickou lini a za podpory pslunch politickch orgn. Zvrem: zajitn naplovn humanitrnch poteb za pomoci soukromho vojenskho een nen nezbytn nutn nepijateln a nemon vc. Ale mus bt jasn a pesn stanoveno, jak to pinese vhody a nevhody. Mon vhody a nevhody mus bt podrobeny neustlmu posuzovn a zvaovn a v souladu s potebami tyto nevhody zmrovny nebo eliminovny a vhody zvyovny prostednictvm innch kontrolnch opaten a psnho obchodnho sudku. V nejdleitj spoleensk oblasti, kde jsou v szce lidsk ivoty, mus bt dvojnsobn zajitna prhlednost jednn ze strany soukromho vojenskho odvtv. Nesm bt dovoleno, aby snaha vyhnout se nespchu pi realizaci humanitrnch mis pivedla humanitrn organizace na nebezpenou stezku privatizace bezpenosti bez vestrannho posouzen a dkladnho zven vech okolnost a monost. 1.7 Celkov vvojov charakteristika soukromho vojenskho odvtv Vznik a rychl rst soukromch vojenskch spolenost a soukromch bezpenostnch agentur v devadestch letech 20. stolet nastal jako nsledek drastickho snen velikosti ozbrojench sil v dsledku skonen studen vlky a vzniku mnoha novch konflikt, co zvilo poadavek mt k dispozici bojeschopn a zkuen vojensk sly. Pedefinovn bezpenostnch strategi a restrukturalizace ozbrojench sil nejen lenskch stt NATO vystila v eliminaci tzv. nepodstatnch funkc a okrajovch innost mnoha ozbrojench sil, bez kterch je ale operan innost vojenskch sil nemon. Proto mus bt vnikl vpadky vojenskch schopnost ve stle vt me vyplovny prostednictvm rznch forem nkupu (pronjmu) nutnch alternativnch slueb poskytovanch trhem, a to zvlt ze strany soukromho vojenskho sektoru. Nkter z nejoehavjch problm, kter s sebou nese privatizace vojenskho a bezpenostnho sektoru, jsou znepokojiv dsledky jejich pouit na bojiti, problmy a dilemata doprovzejc uzavrn smluv, nejasn prvn postaven spolenost, dopad jejich innosti na civiln-vojensk vztahy, zajiovn zodpovdnosti a prhlednosti, problmy s dodrovnm lidskch prv, problm ekonomickho vykoisovn, hjen oprvnnch a ivotn dleitch zjm v konfliktu a pouit soukromch vojenskch a bezpenostnch organizac jako zstupc stt, kte obhajuj vldn zjmy nebo za n bojuj. Mezi dleit zkuenosti, kter byly zskny v dosavadnm prbhu privatizace sfry bezpenosti, pat: loha sttu byla transformovna do takov mry, e stt ztratil monopol na ovldn a pouvn prostedk ozbrojench sil. Dolo k takov rovni nerovnomrnho rozdlen bezpenostnch rizik, e pouze subjekty, kter maj dostatek finannch prostedk si mohou zajistit vlastn bezpenost.
79
Civiln-vojensk vztahy se v kontextu privatizace a vyuvn vnjch zdroj zmnily natolik, e pro politick veden mnoha stt se stalo snadnj zathnout tyto stty do vlky. Soukrom vojensk spolenosti mohou, tm jak stabilizuj sttn moc vnitn nestabilnch stt, poslit jejich prvo a poadavek na suverenitu de iure, s eventulnm snenm ochoty tchto stt obnovit nebo vybudovat efektivn fungujc sttn sprvu. Ve vnitnch konfliktech sttu (obanskch vlkch) jsou soukrom vojensk spolenosti asto pouvny ke zven vojensk kapacity vldy, kter je u moci. V ppadech, kdy legitimita postaven vldy je sporn, me dojt k omezen prva lidu na sebeuren a omezen pstupu lidu k vyuvn prodnch zdroj. Soukrom vojensk spolenosti nejsou za svoji innost zodpovdn lidu a parlamentu, zamstnanci tchto spolenost vyvjej innost na zklad uzavenho kontraktu, nejsou vzni psahou a nepodlhaj mezinrodnmu vlenmu prvu. Privatizace vojenskch funkc a slueb me vst k podlomen spolehlivosti vkonu operan innosti v ozbrojenm konfliktu a vlce. Zvlt markantn se to jev ve Spojench sttech, kde existuje vznamn potencil pro vznik konfliktu zjm, kter vyvstv z zkho sept bvalch vldnch initel a ednk se soukromm sektorem, vetn syndromu otecch dve, kter je dsledkem rotace personlu mezi vldnmi institucemi, sfrou prmyslu a oblast vojenstv. [13] Nemonost pesn stanovit prvn postaven soukromch vojenskch a bezpenostnch spolenost v rmci mezinrodnho prva inn odsouv een problm spojench s jejich innost na nrodn rove. Bohuel, jen mlo stt m jasn stanovenou legislativu nebo efektivn mechanismus kontroly, aby se tohoto kolu spn zhostily. 1.8 Vznik a vvoj soukromch vojenskch spolenost Vznik a vvoj soukromch vojenskch spolenost vyvstal ze specifickch zmn na svtovm trhu s vojenskou silou. Mezi nejdleitj z tchto zmn pat: konec studen vlky, tlak na privatizaci a zmny vytvoen rozvojem informanch technologi. [14] V prbhu studen vlky si stty udrovaly svj monopol na ozbrojen sly a jejich pouit. S koncem studen vlky ke konci devadestch let 20. stolet se v mezinrodnm mtku vytvoil irok okruh novch podmnek spoleenskho vvoje. Bez existence dvou supervelmoc, kter by dle udrovaly pod kontrolou slab a vnitn nestabiln stty, se mnostv ozbrojench konflikt, zvlt vnitnch konflikt odehrvajcch se v rmci tchto stt, nhle a velmi rychle rozrostlo. Rozpad Sovtskho svazu vedl k zaplaven mezinrodnho trhu obrovskm mnostvm zbran veho druhu. Konec reimu apartheidu v Jihoafrick republice uvedl na svtov trh s vojenskou silou kvalitn pipraven a vycvien bval pslunky jihoafrickch ozbrojench sil. OSN se snaila psobit proti nkterm z tchto hrozeb zvenm potu humanitrnch intervenc, nicmn tato snaha byla maena nedostatkem vojenskch sil, nedostatkem nebo slabm projevem politick vle a vlastn organizan strukturou, kter nebyla vhodn k proveden vojenskch intervenc.
80
Exemplrnm ppadem je Rwanda. Po nezdaen mrov misi k upevnn sttn moci v Somlsku ani takov supervelmoc jako USA nebyla po njakou dobu pli ochotna se vojensky zapojovat do een krizovch situac v problmovch oblastech svta. Neochota americk supervelmoci podlet se na een konflikt vytvoila vojensk vakuum, kter bylo okamit vyplnno horenmi podnikatelskmi aktivitami soukromch vojenskch spolenost. Dalm z pispvajcch faktor bylo zven sil o privatizaci v osmdestch a devadestch letech 20. stolet. V USA a Velk Britnii se zaaly realizovat dalekoshl privatizan plny, kter byly obecn, nikoliv vak veobecn, povaovny za spn. I kdy se privatizace v osmdestch letech minulho stolet nijak nedotkala oblasti vojenstv, v devadestch letech nastaly velk zmny v organizan struktue vojsk. Jednotliv vldy usilovaly o udren obranyschopnosti uzavrnm kontrakt se soukrommi spolenostmi na zabezpeen podpory ozbrojench sil v oblastech jako jsou technologie, pkladem je AeroSpatiale ve Francii a Rolls Royce ve Velk Britnii. Vldy tak usilovaly o poizovn bojov nepodstatnch slueb jako je: logistick zabezpeen a stravovn z vnjch zdroj, a to prostednictvm podobnch program jako je Rozen program civiln logistiky Spojench stt (LOGCAP U.S Logistics Civil Augmentation Program). Tm, jak ozbrojen sly zaaly z vnjch zdroj poizovat vce zabezpeovacch innost, tak souasn zaaly pociovat prudk snen finannho rozpotu na obranu, co mlo za nsledek sniovn poetnch stav vojsk, tj. propoutn velkho mnostv pslunk ozbrojench sil z vojensk inn sluby. Vysoce pipraven, kvalitn vycvien a odborn zdatn vojci opoutli armdy a snaili se najt nov zamstnn, asto v soukromch vojenskch spolenostech. Soukrom vojensk spolenosti byly schopny plnohodnotn vyut slueb vojenskho personlu, pro kter ji nebylo msto v armdch se snenmi poty, kter zstvaly pod neustlm tlakem zmenujcch se finannch rozpot. Napklad spolenosti Xe Services LLC (bval Blackwater) a DynCorp jsou naplnny pslunky specilnch sil USA, spolenosti Aegis a ArmorGroup najmaj bval pslunky specilnch vsadkovch jednotek (SAS Special Air Service) britsk krlovsk armdy. Tendence k poizovn slueb z vnjch zdroj zaala vytvet poptvku po soukromch vojenskch spolenostech a dostupnost odborn zdatnch bvalch vojk pedstavovala pro tyto spolenosti trn vhodn realizovateln a zpeniteln produkt. V neposledn ad tak pokrok v informanch technologich vznamn pispl ke vzniku a vvoji soukromch vojenskch spolenost. Mohutn vojensk sly takov jako jsou ozbrojen sly USA jsou zvisl na informanch systmech. Informan systmy pouvan ozbrojenmi silami jsou vak vytveny civilnmi odbornky. asto dokonce i pot, co vojensk sly podily komplexn systmy informanch technologi, jsou zachovny v platnosti uzaven kontrakty s tmito civilnmi odbornky na drbu a provoz tchto systm. To znamen, e ozbrojen sly v oblasti informanch technologi nevytvej nezvisl kapacity. Soukrom vojensk spolenosti jsou schopny a mohou v krtk dob a pomrn snadno vyprodukovat nebo podit prostedky tak pikov a vkonn jestlie ne lep jako jsou prostedky, kter pouvaj nrodn ozbrojen sly. V prbhu devadestch let minulho stolet si soukrom vojensk spolenosti podstatn upevnily sv postaven a ekonomicky zeslily. V dsledku ukonen studen vlky spolenosti zskaly vechny potebn zbran, v dsledku privatizanch trend
81
spolenosti zskaly odborn zdatn a vysoce pipraven vojky a dky pokroku dosaenmu v oblasti civilnch informanch technologi si spolenosti podily potebn technologie. Rychle rostouc a nenasytn trh s poptvkou po vojenskch soukromch produktech byl pro tyto spolenosti v rozvojovm svt snadno a rychle dostupn. 1.9 Soukrom vojensk spolenosti souasnosti Rozmach a pevaha soukromch vojenskch spolenost a bezpenostnch agentur jak v rozvinutch zemch, tak v mezinrodnch organizacch, je zcela bezprecedentn. Ministerstvo obrany USA nen schopno ble specifikovat poetn stav soukromch vojenskch zamstnanc, kter zamstnv v Irku. Kvalifikovan odhady jejich potu ze strany odbornk se pohybuj nco mezi 100 000 a 180 000 osob. Na domc pd vlda USA najala bvalou spolenost Blackwater k tomu, aby zajiovala zchrann a vpomocn prce pi odstraovn nsledk huriknu Katrina. Kanadsk armda si zajiuje veker potebn vojensk logistick zabezpeen z vnjch zdroj, tj. od soukromch vojenskch spolenost. Soukrom vojensk spolenosti po ukonen studen vlky prodlaly vznamn vvoj a tento vvoj bude pravdpodobn i nadle pokraovat, nebo soukrom vojensk spolenosti souasnosti jsou flexibiln organizace, kter se sna vychzet vstc svm zkaznkm a okamit reagovat na jejich poadavky. Pkladem takov prun reakce soukrom vojensk spolenosti na situaci je nedvn extempore s pejmenovnm Blackwater na spolenost Xe Services LLC. Spolenost si zmnila svj nzev s clem vyhnout se negativnm dopadm pochybn publicity, kterou zskala dky neblah innosti nkterch svch soukromch vojenskch zamstnanc v Irku. Ke zmnm u soukromch vojenskch spolenost nedochz pouze v jejich povsti na veejnosti, ale tak se mn jejich podstata. Spolenost Saracen zapoala odminovac innost s clem vyut doasnho nedostatku nabdky na trhu vojenskch sil v Angole a doshnout zisku, podobn nrst pot soukromch vojenskch spolenost v Irku je reakc na zvenou poptvku trhu v tto oblasti po vojenskch silch. Z dvodu neexistence prvnho rmce regulanch opaten, kter by usmrovala innost soukromch vojenskch spolenost, budou jejich aktivity v budoucnu utveny pouze a jenom na zklad poadavk zkaznk.
2. Historick vvoj oldnstv

Na oldnsk armd existuje cosi nesmrn fascinujcho. oldn je njemn profesionln vojk, kter bojuje ve slubch kterhokoliv sttu nebo nroda, bez ohledu na politick zjmy nebo podstatu konfliktu.
Encyclopaedia Britannica
Novodob oldni jsou dkladn pipraven, kvalitn vycvien, vysoce ukznn, myslc pragmatici, a co je nejdleitj, jsou hierarchicky vlenni do organizan struktury registrovanch spolenost, kter nabzej sv vojensk sluby vldm, velkm
82
korporacm a nevldnm organizacm. Zamstnanci tchto spolenost jsou asto bval pslunci ozbrojench sil, kte maj za sebou mnoho let aktivn vojensk sluby. oldni jsou iroce vnmni jako vlen podnikavci a spekulanti, kte vyuvaj nsil k dosaen osobnho zisku. Tato nepli lichotiv povst je pinou toho, pro novodob oldni tvrd usiluj o zmnu pedstavy o tomto velmi starm emesle. V novodobm jazyce oldni pouvaj nekodn, nic nekajc obchodn nzvy, jako jsou nap. soukrom vojensk spolenost nebo soukrom vojent zamstnanci. [15] Termn oldn v celm svm obsahu s sebou nese nsilnick, negativn vznam, kter vznikl v potcch modern historie ve 14. stolet. Ve skutenosti ovem oldni njemn vojci existuj od samho potku civilizace. Historii vvoje a boj soukromch nmezdnch armd meme vysledovat a ti tisce let nazpt, do doby okolo roku 1274 p. n. l., kdy numidt oldni najat faraonem Ramsesem II. sehrli rozhodujc lohu v toku egyptsk armdy proti Chetitm v bitv u Kadee. oldni biblickho krle Davida tisc let p. n. l. vypudili filitnsk bojovnky z Izraele. Starovc ekov a man ve vlkch takt velmi spolhali na oldne, stejn jako csa Justicin nebo Vilm Dobyvatel. V uritch historickch obdobch panovala se slubami poskytovanmi oldni znan nespokojenost. Pi posuzovn a hodnocen innosti oldn ve stedovkch vlkch obvinil italsk historik Niccol Machiavelli (1469-1527) svobodn spolenosti oldn z sil vyhbat se bojovm srkm se silami protivnka a snahy poutt se pouze do nekrvavch boj. Na druh stran si vak oldni zskvali i dstojnou a uznvanou reputaci. Napklad vcart kopinci, kte pvodn bojovali za svobodu sv zem, byli po skonen stolet vlky v roce 1453 najmni do vojenskch slueb v cel Evrop. V roce 1502 najal pape Julius II. k doplnn sv armdy pluk vcarskch nmezdnch vojk. Pluk v bojch proslul mimodnou udatnost, zskal skvlou povst vlenk a postupem asu se transformoval do modern papesk vcarsk gardy. [16] Pouvn oldn v Evrop nebylo a do konce ticetilet vlky nijak omezeno a Albrecht z Valdtejna dosahoval v jejm prbhu se oldnskou armdou znanch spch. Zlom a zmnu pineslo a uzaven vestflskho mru 24. 10. 1648 a nsledn vznik nrodnch armd. Ke konci 18. stolet najala Velk Britnie hesensk oldne k tomu, aby porazili povstalce v americkch kolonich, kter vyhlsily nezvislost. Toto opaten vak nebylo nijak zvl spn. Ke konci americk revolun vlky tetina hesenskch oldn dezertovala a usadila se natrvalo v Severn Americe. Britsk vchodoindick spolenost a holandsk vchodoindick spolenost trvale najmaly soukrom armdy, kter po celou dobu existence tchto spolenost spn chrnily jejich obchodn zjmy.
2.1 Mezinrodn-prvn vymezen pojmu oldn

Ustanoven sti III, hlavy 2, lnku 47 oldni, Dodatkovho protokolu pijatho 8. ervna 1977 k enevskm mluvm (konvencm) z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench konflikt (Protokol I, respektive Dodatkov protokol I) vymezuje prvn postaven oldn v ozbrojenm konfliktu a uruje, kterou osobu lze za oldne povaovat viz ploha. Charakteristika oldne je vymezena takt l. 1 Mezinrodn mluvy proti zskvn, pouvn, financovn a vcviku oldn [17] viz ploha. Charakteristika oldne, kter je obsaena ve ve uvedench dokumentech, je pln poplatn dob, kdy byla pijata, tj. kdy stt jet ml absolutn monopol na realizaci
83

Mezinrodn-prvn dokumenty pro potrn oldnstv oldni (jednotlivci nmezdn vojci) Ustanoven sti III, hlavy 2, lnku 47 oldni, Dodatkovho protokolu pijatho 8. ervna 1977 k enevskm mluvm (konvencm) z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench sil (Protokol I). mluva Organizace stt africk jednoty o potrn oldnstv v Africe pijat Organizac stt africk jednoty dne 3. ervence 1977. Mezinrodn mluva proti zskvn, pouvn, nancovn a vcviku oldn pijata Valnm shromdnm OSN dne 4. prosince 1989. Soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury Montreuxsk dokument ze dne 17. z 2008, platn mezinrodn-prvn zvazky a pslun doporuen pro stty, kter v prbhu ozbrojenho koniktu vyuvaj slueb soukromch vojenskch spolenost a bezpenostnch agentur.
Obr. 3: Pehled mezinrodn-prvnch dokument pro potrn oldnstv
ozbrojenho nsil a veden ozbrojenho konfliktu a neodpovd dosaenmu stupni globalizace trhu, rozvoje demokracie a pojet zaruench osobnch svobod jednotlivce v souasnosti jako je svobodn volba pi vbru povoln, by by se jednalo o soukromho vojenskho zamstnance nebo bezpenostnho pracovnka. Realitou souasnosti zstv, e mnoho stt, dokonce nejvysplejch demokraci, ve stle rostouc me spolh na soukrom vojensk zamstnance proto, aby spn zvldly vynakldan vojensk sil, a to jak v ozbrojench konfliktech, tak v dob mru. Nejvraznji se to projevuje na vojenskm sil v Irku a Afghnistnu, kde Ministerstvo obrany USA velmi spolh na soukrom vojensk spolenosti. Vojensk sla cca 120 000 soukromch vojenskch zamstnanc v Irku [18] a 70 000 v Afghnistnu pedstavuje, hned po ozbrojench silch USA, druh nejvt vojensk kontingenty, kter jsou nasazeny a operuj v obou zemch. Z prvn perspektivy vyvstv sporn otzka, zda soukrom vojensk spolenosti, a pedevm soukrom vojent zamstnanci, kter tyto spolenosti zamstnvaj, by mli bt posuzovni jako subjekt nadnrodn podnikatelsk innosti, nebo zda by k nim mlo bt z hlediska mezinrodnho prva pistupovno jako k oldnm? Soukrom vojensk spolenosti jakoukoliv spojitost se oldnstvm odmtaj a poukazuj na to, e ustanoven platnho mezinrodnho prva nelze v dnm ppad vi nim uplatovat. Soukrom vojensk spolenosti jsou zcela novm spoleenskm fenomnem, proti ktermu nejsou zastaral prvn normy o postihu oldnstv aplikovateln. Vzhledem k tomu a na zklad ji v praxi vytvoench obchodn-prvnch vztah mus bt stanovena nov prvn zvazn pravidla pro jejich innost, kter by adekvtn odrela a eila dosaen stav privatizace vojenskch ozbrojench sil ve 21. stolet. 2.2 Rozdl mezi oldni a soukrommi vojenskmi spolenostmi A co te, oldni, co vlastn umte? Zabt a udeit, obrat zabit, ldovat kanny a kecat o prvu, rozdupat zkony, vykonat popravu. Jaromr Nohavica V tom roce pitomm (oldni) 1990 Na prvn pohled se me zdt, e mezi oldni a soukrommi vojenskmi spolenostmi existuj jen okrajov rozdly. Pesto se li velmi vznamn, a to pedevm v oblasti organizace, prvnho postaven, rozsahu poskytovanch slueb a postaven
84
zamstnanc. Definice oldne uveden v lnku 47 Dodatkovho protokolu I enevsk mluvy se vztahuje pouze na jednotlivce. Kdy byly Dodatkov protokol I a ustanoven lnku 47 pipravovny, soukrom nmezdn vojci byli ztlesovni svrznmi a samorostlmi jednotlivci, asto mezinrodnmi dobrodruhy, kte vyvjeli innost v malch skupinch a nabzeli svoje sluby na ernm trhu s vojenskou silou. V devadestch letech 20. stolet se vak soukrom vojensk aktivity institucionalizovaly a transformovaly do velkch vojenskch firem-korporac. Soukrom spolenosti jako Blackwater a Triple Canopy zaaly vyvjet vojenskou podnikatelskou innost zcela v novm duchu, v souladu s organizan strukturou korporace, a zaujaly vznamn msto na svtovm trhu s vojenskou silou. Na rozdl od oldn edestch let 20. stolet jsou soukrom vojensk spolenosti zcela legitimn prvnick subjekty. Spolenosti Xe Services LLC (bval Blackwater) a MPRI jsou registrovny v USA, spolenosti Aegis a ArmorGroup jsou registrovny ve Velk Britnii. To znamen, e na rozdl od pochybnch ujednn se oldni jsou kontrakty uzavran se soukrommi vojenskmi spolenostmi zcela v rmci platnho prva, kter je vymezen zkony a prvnmi pedpisy. Tradin oldni poskytovali pouze jedinou slubu, a to aktivn bojovnky (operan innost) na bojiti. Soukrom vojensk spolenosti poskytuj celou adu slueb, a to zvlt firmy, kter se zamuj na poskytovn vojenskch konzultac a vojensk podpory, napklad spolenost: Supreme zabezpeuje stravovn, zsobovn a distribuci produkt ponaje pohonnmi hmotami a kone ovocem, provozuje bezceln prodejny a provd nron vstupn a vstupn kontroly, MPRI zabezpeuje provdn ppravy a vcviku vojenskch sil a poskytuje konzultan sluby, Xe Services LLC (bval Blackwater) poskytuje sluby, kter zahrnuj pepravu nklad, leteckou pepravu, ostatn druhy pepravy vetn vstavby silninch komunikac, zabezpeuje pepravu vojsk, nmon logistiku a dokonce nbor a vbr osob pro vkon aktivn vojensk sluby. Definice oldne obsaen v lnku 47 Dodatkovho protokolu I enevsk mluvy se nevztahuje na vtinu soukromch vojenskch spolenost. Vtina zamstnanc Xe Services LLC jsou obany USA, kter jsou legitimn stranou v ozbrojenm konfliktu v Irku. Protoe enevsk mluva vyluuje z definice oldne ty, kdo jsou sttnmi pslunky nkter ze stran zastnnch v konfliktu, nemohou bt zamstnanci Xe Services LLC, kte jsou obany USA, v dnm ppad povaovni za oldne. Navc soukrom vojensk spolenosti jsou veobecn najaty proto, aby v zn vlenho konfliktu poskytovaly sluby jako jsou: odborn konzultace, pprava a vcvik ozbrojench sloek nebo ochrana osob, a ne k tomu, aby se podlely na veden bojov innosti. Executive Outcomes jsou vjimkou. K tomu enevsk mluva vyaduje, e oldni mus bt najati za elem pm (ton) asti v konfliktu. Vzhledem k tomu, e zamstnanci soukromch vojenskch spolenost jsou najmni k tomu, aby plnili obrann lohy, nemohou bt tedy klasifikovni jako oldni. Z toho plyne, e zamstnanci soukromch vojenskch spolenost nespluj dv podmnky z definice oldne, kter je obsaena v lnku 47 Dodatkovho protokolu I enevsk mluvy.
85
3. Dsledky privatizace vojenskch sil

Vlka nen nic jinho ne skvl byznys, proto neme bt ponechna pouze v rukou vojk. 3.1 Vzrstajc loha soukromch vojenskch spolenost Velikost soukromho vojenskho sektoru a rozsah jeho psobnosti asto unik pozornosti veejnosti. Soukrom vojensk sektor vyvj svoji innost na vech kontinentech, hraje rozhodujc roli v mnoha ozbrojench konfliktech a m podstatnou lohu v mrov organizan struktue vojenskch sil mnoha stt. ast soukrom vojensk sfry v ozbrojench konfliktech a jej podl na udrovn akceschopnosti ozbrojench sil v dob mru nesm bt v dnm ppad podceovny. Je naprosto zejm, e vyspl demokratick stty v naplovn svch bezpenostnch poteb a dosahovn obrannch cl ve stle vtm mtku spolhaj na soukromou vojenskou sfru. Vzestup a prudk rst moci soukrom vojensk sfry inn prolomil monopol sttu na pouit ozbrojench sil a vede k potenciln obrovskm spoleenskm dsledkm jak v obecnm chpn samotn podstaty vlky, tak v pochopen nov, stle omezenj lohy sttu pi jejm veden. V rmci vvojovch trend probhajc globalizace dochz k postupnmu osvobozovn vojensk sly z podru politick moci sttu a vzrstajc zvislosti tto politick moci na schopnostech nmezdn vojensk sly. V mezinrodnm mtku v soukrom vojensk sfe neexistuje dn omezen pro innost soukromch vojenskch a bezpenostnch spolenost. Soukrom vojensk sfra je ve sv innosti zcela nezvisl a stoj mimo jakkoliv dosah omezen, kter byla pijata jednotlivmi stty. Soudob chpan lohy vldy a postaven sttu v otzce zajiovn nrodn bezpenosti a ochrany oban stoj na pedpokladu, e to je jednm z hlavnch kol vldy a sttu. Existuje vak dlouh historick obdob, kdy vldy spolhaly pouze na soukrom vojensk sly, a to a do potku 20. stolet, kdy stty obecn na zklad veobecn brann povinnosti doshly monopolu na pouit vojenskch sil. Charta OSN pedpokld, e jednotliv stty maj monopol na pouit sly a m za to, e nejlep zpsob, jak ochrnit budouc generace ped trapami vlky, je omezit schopnost lenskch stt k tomu, aby se uchylovaly k pouit tto sly. Charta OSN se opr o postult, e jestlie m bt pouito vojensk sly, tak jenom jako posledn monost zplnomocnnch lenskch a suvernnch stt, a v tom ppad tyto lensk stty mus bt odpovdn OSN za proveden vojenskch akc. Veejn nedvra k oldnm je zsti zakoenna ve vnmn oldn jako tch, kte naruuj sttn monopol na pouit vojensk sly. Z tohoto postoje nedvry vychz draz na monopolizaci vojensk sly stty, co vedlo k odsouzen oldnstv v mezinrodnm mtku na zatku edestch let 20. stolet v dob, kdy oldni bojovali proti dekolonizaci a hnutm za nezvislost v Africe. Bval Organizace africk jednoty (OAU Organization of African Unity) navrhla v roce 1972 pijet Regionln mluvy pro potrn oldnstv v Africe (mluva OAJ), [19] kter spolu s Dodatkovm protokolem pijatm 8. ervna 1977 k enevskm mluvm z 12. srpna 1949 (Protokol I, t Dodatkov protokol I) o ochran obt mezinrodnch ozbrojench konflikt zbavily oldne postaven bojovnka a vlenho zajatce. Dal omezen oldnskch aktivit pinesla v roce 1989 pijat mnohem ir definice oldnstv, kter je obsaena
86
v Mezinrodn mluv proti zskvn, pouvn, financovn a vcviku oldn, je vstoupila v platnost v roce 2001. [17] Soukrom vojent zamstnanci podobn jako oldni podkopvaj kolektivn monopol stt na uplatnn nsil, ale na rozdl od oldn soukrom vojent zamstnanci doposud spn unikaj mezinrodnmu odsouzen. Jednou z pin, pro se soukrom vojensk sfra stle spn vyhb odsouzen je, e jejmi velkmi pznivci a zamstnavateli jsou stty samotn. Vsledkem je, e soukrom vojent zamstnanci jsou uznvan jako ztita sttnho systmu proti destabilizaci spe ne za ohroen sttnho monopolu na pouit sly. Nkte odbornci prosazuj nzor, e pokud se soukrom vojent zamstnanci nachzej ve slubch sttu (byli najmuti do slueb sttu), mli by bt povaovni za urit typ sttnho zamstnance. Ve skutenosti privtn podstata soukromch vojenskch spolenost je zahrnuta do veejn funkce, pro kterou tyto byly najaty, aby ji plnily. Podle tto teorie soukrom vojent zamstnanci pedstavuj nebezpe pouze tehdy, kdy se nachzej mimo systm kontrolovan sttem. Soukrom vojent zamstnanci vak nepracuj pouze pro stty, pro plnn vojenskch kol jsou najmni nadnrodnmi korporacemi a nevldnmi organizacemi, aby zajiovali bezpenost pro jejich zamstnanc a zazen. Jako takov soukrom vojent zamstnanci vyvjej innost mimo systm sttu, inn prolamuj monopol sttu na pouit sly stejnm zpsobem jako ostatn nesttn initel, kte pouvaj nsil. Soukrom vojent zamstnanci tak pracuj pro zloineck organizace, kter pmo stoj proti sttn moci, jako jsou kolumbijsk a mexick drogov kartely. Zkrtka a dobe, protoe soukrom vojensk trh nen nijak regulovan, tak soukrom vojensk spolenosti a soukrom vojent zamstnanci mohou vskutku pracovat pro kohokoliv, kdo si je najme. Akoliv v nkterch ppadech me snaha soukromch vojenskch spolenost o zachovn sv dobr povsti vst k odmtnut prce pro pochybnho klienta, jako je drogov kartel, na druh stran vidina velk finann odmny me pevldnout nad snahou o udren si dobrho jmna. Nkter soukrom vojensk spolenosti mohou dokonce zaloit svoji reputaci na ochot pracovat pro kohokoliv a pomysln klesnout a na sam morln dno. Proto by bylo myln si myslet, e soukrom vojent zamstnanci jsou bezhonn jenom proto, e jsou najmni vhradn sttem. Spe naopak, stejn jako v ktermkoliv jinm oboru podnikn mohou soukrom vojent zamstnanci nabzet a prodvat sv sluby komukoliv, kdo se jim naskytne. Jene na rozdl od ostatnho byznysu jsou soukrom vojent zamstnanci zapojeni do prodeje pouit vojensk sly. Vsledkem kter je vytvoen trhem s nsilm je inn prolomen monopolu sttu na pouit vojensk sly. [20] Soukrom vojent zamstnanci tak ohrouj sttn monopol na pouit sly, protoe asto vyvjej operan innost mimo psobnost jakchkoliv nrodnch zkon a prvnch norem. Tam, kde se stt pokusil jejich innost njakm zpsobem regulovat, byl pokus o zaveden sttn kontroly v omezen podnikatelsk innosti soukromho vojenskho odvtv vrazn nespn, protoe mnoho soukromch vojenskch spolenost operuje virtuln. To spolenostem umouje rychle se rozpustit, reformovat a snadno peskupit, kdy se pro n stane pli obtnm realizovat operace v urit oblasti nebo pslunm mst. Pkladem je spolenost Executive Outcomes, kter se pot, co Jihoafrick republika vydala v roce 1998 zkon o poskytovn zahranin vojensk pomoci, formln rozpustila. Ve skutenosti se vak transformovala do konglomertu mench
87
firem, kter vyvjely operan innost v zahrani mimo jakkoliv dosah jihoafrick jurisdikce. [21] Monopolizace vojensk sly stty jim umouje, pinejmenm teoreticky, regulovat pouit vojensk sly v rmci mezinrodnho prva prostednictvm sankc Rady bezpenosti OSN, rozhodnut Mezinrodnho soudnho dvora, politickho a ekonomickho ntlaku vi jinm sttm. Pokud je vojensk sla zbom, kter me bt nakupovno a prodvno v rmci trhu jako kad jin komodita, pak se tato omezen pravdpodobn stanou jet mn efektivnmi, ne v souasnosti jsou. Zkladn koncepce systmu OSN neuspje, kdy se ada mocnch initel, kter vlastn a ovld prostedky vojensk sly, bude nachzet mimo jakoukoliv kontrolu stt. Navc dokonce i kdyby stty mohly efektivn kontrolovat soukrom vojensk odvtv, bude pro soukrom vojensk spolenosti vdy existovat hlub a skrytj cl, a to pevzt zkladn vldn zodpovdnost. spn nrodn regulace soukrom vojensk sfry se me jevit jako nastolen sttn kontroly nad tmto odvtvm, ale zjevn zvislost sttu a jeho spolhn na soukrom vojensk zamstnance je znakem nerespektovn a ignorovn vit normy toho, e stty maj prvoadou zodpovdnost a monopol moci nad legitimnmi bezpenostnmi slokami. Jestlie monopol sttu na pouit sly je zkladnm rysem modernho sttnho systmu, potom privatizace vojenskch funkc sttu bude vdy ve sv podstat velmi problematick. Soukrom vojent zamstnanci ohrouj sttn monopol na pouit vojensk sly, protoe pedstavuj jasnou alternativu vi sttnm silm, alternativu najmatelnou a za penze dostupnou, kter se ukzala bt lkavou pro kriminln skupiny a dal sly, kter se stav na odpor legitimnm vldm. Ohrouj sttn monopol na pouit vojensk sly tak proto, e soukrom vojent zamstnanci mohou vyvjet operan innost mimo dosah psobnosti nrodnch zkon. A tak nebo onak dokonce i tehdy, kdy jsou soukrom vojent zamstnanci najati sttem, role sttu jako prvoadho poskytovatele bezpenosti je nutn a nevyhnuteln omezena a zredukovna.
3.2 Vyuvn soukromch vojenskch zamstnanc omezen demokratick kontroly veden vlky
K zpochybovn monopolu sttu na pouit vojenskch sil a k privatizaci vojenskch sil se ve tak ohroen podstaty demokratickch stt, nebo privatizace vojenskch sil umouje vldm vst vlku a zcela se vyhnout demokratick odpovdnosti. Demokratick vldy maj sven monopol na pouit vojensk sly, ale jejich moc pout tuto vojenskou slu je omezen vldou zkona a bemenem odpovdnosti ped obany sttu. Soukrom vojent zamstnanci vak ve velk me s spchem podkopvaj princip demokratick zodpovdnosti ve snaze vytvoit si podmnky pro obchzen demokraticky vyjdenho nesouhlasu s rozpoutnm a vedenm vlky. Podkopvnm veejn kontroly nad vlkychtivmi silami sttu, soukrom vojensk spolenosti ohrouj svrchovanost lidu v danm stt. Tud podstata problmu s kontrolou innosti soukromch vojenskch sil nemus prost spovat jenom v nedostatku sttn kontroly, ale a v pli velik kontrole vldn, zvlt pak kontrole uplatovan ze strany vkonn moci, kter je uskuteovna na kor kontroly veobecn lidov a demokratick. V krajnm ppad me vlda dokonce vlda demokratick pout soukromou bezpenostn agenturu jako brutln policejn slu k tomu, aby si zajistila kontrolu nad lidmi.
88
V praxi to znamen, e pronajmn a vyuvn vojenskch funkc z vnjch zdroj legitimn zvolenou vldou podkopv a naruuje demokratick proces mnohem jemnji a plivji, ne jakkoliv za vlasy pitaen scn nrodnho ohroen. Vzhledem k tomu, e vkonn moc m veobecn ve sv psobnosti na starosti najmn soukromch vojenskch zamstnanc, soukrom vojensk spolenosti j jako bonus na opltku umouj, aby se v oblasti zahranin politiky mohla inn vyhbat parlamentn kontrole. Privatizace vojenskch sil vysuje v nedostatek prhlednosti a posouv tit vojenskho sil mimo rmec demokraticky vedenho dialogu, zamluje monost proveden uvlivho zhodnocen vojenskch poteb a analzy pravdpodobnch humnnch aspekt. Je pozoruhodn, e nap. v esk republice soukrom bezpenostn agentury nespadaj pod ustanoven zkona o poskytovn informac, co ve znan me omezuje poadavek veejnosti, aby byla dobe informovna o propojen bezpenostnch agentur se sttn moc a o pronikn bezpenostnch agentur do nejvych pater politickho ivota a sttn vkonn moci. [22] ili privatizace vojensk sly umouje vkonn moci vyvjet operan innost ve stnu, mimo pozornost veejnosti a podvracet demokraticky pijat politick omezen innosti. [23] Privatizace bojovch funkc a monost je potenciln mnohem problematitj, ne privatizace ostatnch vldnch odvtv, protoe privatizace pouit vojensk sly neodmysliteln snm mnohou zt vlky z oban, a tmto redukuje veejnou kontrolu nrodnho zapojen do ozbrojenho konfliktu na minimum. Ve skutenosti se vldy mohou obracet na soukrom vojensk sly ne proto, e jsou mn nkladn (lacinj) ne vlastn ozbrojen sly, ale protoe za pouit soukromch vojenskch sil je vlda mn zodpovdn a jejich nasazen bude s men pravdpodobnost vyvolvat negativn politick odezvy. Napklad pozenm vojenskch slueb jejich nkupem z vnjch zdroj je vkonn moc schopna se vyhnout zaruenm formm politick zodpovdnosti tm, e obejde parlamentem schvlen strop na poetn stav vojk pro vysln do zahraninch operac. Zamstnn soukromch vojenskch zamstnanc tak vkonn moci umouje vyhnout se zaveden vojenskch odvod, oficilnmu zveejovn seznamu padlch osob, umouje udrovat veejnou kritiku na uzd a umouje se dokonce vyhnout i embargu na vvoz zbran. Vlda je tak schopna distancovat se od omyl a svst zodpovdnost za n na soukrom vojensk spolenosti. Podvracenm veejn diskuze a podkopvnm systmu dlby moci pedstavuje privatizace vojensk sly pmou hrozbu vi demokratickmu systmu. [24] Jak soukrom vojensk odvtv pedstavuje hrozbu pro zaveden demokratick reimy, stejn tak toto odvtv potenciln zabrauje vzniku novch demokratickch stt. Kdy se soukrom vojent zamstnanci zastn na ozbrojenm konfliktu, existuje nevyhnuteln nebezpe, e bezpenost se stane produktem, kter si mohou dovolit pouze bohat. Tato tendence me vst k podkopvn demokratickch hnut, jejich clem je perozdlen zdroj a moci. Soukrom vojent zamstnanci v podstat slou spe pro komern ne humanitrn ely. Soukrom vojensk spolenosti na zklad sv motivace nethnou k obhajob zjm nemajetnch, ale k tm, kte maj dost na to, aby jim mohli za nabzen sluby dobe zaplatit. Pes naprosto zejm nedostatek veejn odpovdnosti stle nejasnm zstv, jak osobn odpovdn soukrom vojent zamstnanci skuten jsou. Obas se pedpokld, e soukrom vojensk spolenosti jsou odpovdn kontrolnmu mechanismu trhu, a e
89
patn povst sn vyhldky soukrom vojensk spolenosti na spch ve vbrovm zen, tedy sn mru pravdpodobnosti, e bude najata a obdr kontrakt. Avak v praxi soukrom vojensk spolenosti asto unikaj z dohledu trhu prostednictvm postaven vhradnho dodavatele, uzavenm kontraktu bez vbrovho zen nebo za pomoci jinch pochybnch praktik, kter umouj obchzet zkony trhu, co vyvolv otzku, jak efektivn a innou kontrolu trh skuten poskytuje a umouje. Navc, i kdy soukrom vojent zamstnanci jsou do urit mry technicky ve sv innosti usmrovni uzavenmi kontrakty, existuje ve skutenosti znateln nedostatek prostedk (kontrolnch mechanism) k zajitn faktick kontroly nad naplovnm uzavench kontrakt. Pomrn dleit je skutenost, e vtina vojenskch orgn nem propracovan kontroln systm, s jeho pomoc by bylo monitorovno plnn uzavench kontrakt. Z uvedenho vyplv, e kdy stt privatizuje svoje vojensk funkce, velk st odpovdnosti spovajc na demokratick vld je ztracena, protoe v systmu velen a zen soukromch vojenskch spolenost neexistuje dn pm vazba mezi vldnmi orgny a jednotkami soukromch vojenskch zamstnanc. Svm postavenm korporace nejsou subjektem tho druhu odpovdnosti volim jako vldy, protoe zatmco podstata veejn odpovdnosti spov v jejm sdlen, podstata trn odpovdnosti spov v jejm prodeji. Zatmco soukrom vojensk spolenosti mohou bt odpovdn v tom smyslu, e mus vytvoit dostaten zisk, kter jim umon uchovat vlastn ivotaschopnost a dal existenci, demokratick vlda mus bt odpovdn v kadm smru s mnohem komplexnjm a efektivnjm zamenm. 3.3 Privtn zjmy soukromho vojenskho odvtv a zjmy veejnosti ivobyt soukromho vojenskho zamstnance zvis na pokraovn jestlie ne, na roziovn ozbrojenho konfliktu. asto existuje velk rozpor mezi veejnm prospchem a soukromm zjmem s tm rozdlem, e vojensk sla sttu je pouita ve smyslu dosaen veejnho prospchu, kdeto soukrom vojensk spolenosti zamuj svoje sil na realizaci svch soukromch cl. Soukrom vojensk spolenost je korporace a jako kad jin korporace pracuje pro akcione-dritele podlu ve spolenosti. Jejm kolem je zapojit se do ozbrojenho konfliktu a svou innost doshnout co nejvtho zisku pro majitele. Na rozdl od sttu, kter se nachz pod politickm tlakem stdav intenzity, aby konflikty co nejrychleji vyeil, pro soukrom vojensk spolenosti neexistuje dn vt motivace, kter by je pobzela k een ozbrojench konflikt. Pro soukrom vojensk spolenosti je v prv ad samotn konflikt motivac k tomu, aby se nechaly najmout k asti na nm. Kdy je tedy vojensk sla nabzena a prodvna jako komodita na trhu, existuje neustle riziko, e soukrom vojensk spolenosti, kter maj pm uitek z existence vlky a lidskho utrpen, budou usilovat o rozdmchvn konfliktn situace s clem udret vysokou rove dosahovanch zisk. Strun eeno, zatmco vojci slou sv vlasti, soukrom vojent zamstnanci slou svm manaerm a akcionm. Pesto vechno soukrom vojensk spolenosti maj snahu a projevuj odhodln udret si svou dobrou povst, co je veobecn motivuje, aby spn a beze zbytku plnily zvazky, kter vyplvaj z uzavench kontrakt, m se v mnoha ppadech velkou mrou podlej na vyeen konflikt. [25]
90
I kdy ast soukromch vojenskch zamstnanc me obas napomoci k okamitmu, krtkodobmu vyeen danho konfliktu, pesto v irch souvislostech me operan innost soukromch vojenskch spolenost vst ke zhoren podmnek pro dosaen dlouhodob stability. Soukrom vojent zamstnanci mohou bt pouiti k tomu, aby poskytovali podporu problmovm reimm, zamili svoji innost proti sil nrod na sebeuren, pispvali k en zbran a rozmsovn vojk v celm svt v principu se stvaj destabilizujcm initelem, a tm pdem nedoucm fenomnem. Navc soukrom vojent zamstnanci obas zstvaj v zemi postien konfliktem dlouho pot, co ozbrojen konflikt, a tak jejich kontrakt skonil. Tato jejich petrvvajc vojensk ptomnost destabilizuje zemi oslabenou vlkou, protoe vytv paraleln vojensk sly, kter jsou konkurentem nrodnch ozbrojench sil. Tato skutenost odhaluje zvlt velk nebezpe, kter vznik, kdy se veejn zjmy slou se zjmy soukrommi, a to zvlt kdy vldy, kter nemaj dostatek finannch prostedk, plat za sluby soukromm bezpenostnm agenturm, je ochrauj dleit vldn a hospodsk objekty a zazen, nerostnm bohatstvm zem: diamanty, zlato, ropa, coltan (80 % svtovch zsob coltanu je v Kongu) apod. Placen soukromm vojenskm spolenostem a bezpenostnm agenturm koncesemi na tbu surovin a nerost podlamuje kontrolu lidu nad nrodnm prodnm bohatstvm zem a vede k prosazovn korporanch priorit a soukromch zjm v krizovch oblastech. Navc soukrom vojensk spolenosti jsou velmi asto tsn propojeny s jinmi nadnrodnmi korporacemi, a proto na jejich zapojen a ast v ozbrojench konfliktech me bt pohleno pouze jako na prostedek k zskn konces a smluv pro pslun korporativn uskupen. ada vojenskch odbornk zastv nzor, e napojen soukromch vojenskch spolenost na jin podnikatelsk subjekty nemus bt zdrojem znepokojen, protoe toto propojen vytv u soukromch vojenskch spolenost ekonomick zjem na udren mru a stability v dan zemi a regionu. dn byznys pece neme profitovat z chaosu. Toto vaha vak pln pedpokld, e veejn prospch a soukrom zjem jsou jedno a tot. Je jasn, e byznys velmi asto prosperuje uprosted konfliktu a chaosu. Historie poskytuje dostatek pklad toho, e konflikt a profit asto kr ruku v ruce a e soukrom zjmy na dosaen zisku mohou velmi snadno pln pevit a zastnit veejn zjem na upevnn mru a udren bezpenosti. Nikde jinde nen zisk spolenosti tak vlun a jednoznan spojen s chaosem a konfliktem, ne je tomu v soukromm vojenskm odvtv, kter by v ppad dosaen trvalho mrovho upodn ve svtovch zleitostech pestalo velmi rychle existovat. Soukrom vojensk odvtv ohrouje demokratick stt ve dvou rovinch, a to jako samotn sttn tvar, protoe soukrom vojensk spolenosti podkopvaj sttn monopol na pouit vojensk sly, a jako demokratick systm, protoe soukrom vojensk spolenosti naruuj demokratickou odpovdnost a upednostuj soukrom zjmy na et prospchu veejnosti. Tyto vahy ukazuj, e odsuzovn soukromch vojenskch spolenost svtovou veejnost v dsledku skandl spojench s bvalou spolenost Blackwater je naprosto opodstatnn a ospravedlniteln. [26] 3.4 Zkony potrajc oldnstv a soukrom vojensk spolenosti Oznaen soukromch vojenskch zamstnanc jako oldn nem, jak se mnoz myln domnvaj, jednoznanou oporu v mezinrodnm prvu, kter je poplatn sv
91
dob a bylo vypracovno a pijato k tomu, aby odradilo stty od najmn jednotlivch nmezdnch vojk-oldn. Pojem oldn s sebou nese nelichotiv vedlej vznam, ktermu se soukrom vojensk odvtv sna usilovn vyhnout, a to z velmi dobrho dvodu. Bli zkoumn aktivit soukromch vojenskch spolenost toti prokazuje, e ve uveden znepokojen nad operan innost soukromch vojenskch zamstnanc velmi pipomn obavy, kter vedly k pijet norem mezinrodnho prva o oldnch a potrn oldnstv. Soukrom vojensk spolenosti se tak v souasn dob nachzej v prvnm vakuu. Nrodn zkony jednotlivch stt svm obsahem neodpovdaj nov realit: bu jsou zastaral, nebo vbec neexistuj, a takt regulace innosti soukromch vojenskch spolenost na mezinrodn-prvn rovni je naprosto nedostaten. 3.4.1 Nechvaln znm povst oldnstv Historie bojov innosti oldn je velmi dlouh a jak u bylo eeno, sah a k sammu svitu djin. A donedvna mezinrodn humanitrn prvo neposuzovalo oldne odlin od jinch bojovnk. Od potku sedmdestch let 20. stolet se vak na oldne zaalo pohlet jako na hrozbu, proto byla pijata ada mezinrodnch konvenc k tomu, aby odradila zjemce od jejich pouvn. Pojem oldn je pouvn jako oznaen irok ady osob od jednotlivc-njemnch zabijk, pes pslunky armdy naverbovan jednou zem, kter tak in ve prospch zem jin, a k soukromm vojenskm zamstnancm souasnosti. V povdom veejnosti jsou oldni zafixovan jako jeden z bs vlky nebo vojci na voln noze bez trvalho pobytu, kte za velkou sumu penz jsou ochotni bojovat za velmi pochybn cle. Nkte oldni jako Thomas Michael Hoare, Robert Denard, Jacques Schramme, Siegfried Mller a Rolf Steiner se stali nechvaln znmmi v mezinrodnm mtku pro svoji nsilnou roli v bojch vedench proti nrodnosvobozeneckm hnutm a dekolonizanm snahm v Africe. oldni jsou velmi asto bval vojci, kte se nechaj najmat jako bojovnci na voln noze a asto pracuj pro rzn odbojov a povstaleck skupiny; pro obchodn spolenosti, kter operuj ve vnitn nestabilnch sttech; pro rasistick reimy nebo rasistick hnut. Navc u oldn se m za to, e jsou k boji motivovni touhou po zskn finann odmny, a tm se odliuj od dobrovolnk nebo pslunk nrodnch ozbrojench sil, u kterch se pedpokld, e bojuj z ulechtilho pocitu loajality nebo vlastenectv za vzneen cle. V dsledku tohoto pomyslnho rozdlu, i kdy neexistuje dn jasn shoda o definici oldnstv, zskal tento pojem vrazn nelichotiv vedlej vznam. Sla tohoto nelichotivho vznamu se odr v radikln deklaraci lnku 47, odstavce 1, Dodatkovho protokolu pijatho 8. ervna 1977 k enevskm mluvm z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench konflikt (Protokol I, viz ploha), kde je uvedeno, e oldni se neposkytuje prvo na postaven bojovnka nebo vlenho zajatce. Toto vylouen z prva, postaven mimo zkon je v pkrm rozporu vi veobecnmu poadavku mezinrodnho humanitrnho prva zajistit ochranu tak velkmu mnostv civilist a bojovnk, jak je to jen mon. Tento rozpor v mluvch je pouze dokladem toho, jak negativn mezinrodn prvo pohl na oldne. [27] I kdy soukrom vojent zamstnanci zd se v mnoha ohledech uspli ve sv snaze distancovat se od povsti oldn, nen vbec jasn, v em se de facto od oldn
92
odliuj. Ve skutenosti obavy, kter v druh polovin 20. stolet byly motivem k vypracovn a pijet mezinrodnch zkon proti oldnstv, jsou mimodn podobn soudobm obavm z operan innosti soukromch vojenskch zamstnanc. [28]
4. Zvr
Poskytovn vojenskch slueb jednotlivci a soukrommi vojenskmi firmami a bezpenostnmi agenturami nabylo v souasnosti neoekvanho rozmachu, rozsahu a vvojovho smru, co v uplynulch letech nebylo dnm z renomovanch vojenskch odbornk, prognostik a svtov znmch strategickch a bezpenostnch institut vbec oekvno a pedvdno. Poptvka po slubch poskytovanch PMSCs stle a ve velk me narst a soukrom vojensk odvtv je ve svtovm mtku jednm z nejrychleji a nejprudeji expandujcch hospodskch, ekonomickch, podnikatelskch odvtv. Za poslednch dvacet let se soukrom vojensk a bezpenostn odvtv rychle rozrostlo co do potu aktivnch soukromch vojenskch spolenost a bezpenostnch agentur, i do rozsahu innost, na kterch se tyto korporace podlej. Politick prosted, ve kterm soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury operuj, zstv k jejich prospchu naopak relativn stl a nemnn. Souasn soukrom vojensk spolenosti a bezpenostn agentury jsou diametrln odlin od oldn minulosti. Soukrom nmezdn vojky-oldne v minulosti tvoili osaml bojovnci, kte se nechvali podle poteby najmat do sluby. Spolenosti Xe Services LLC (bval Blackwater) a DynCrop, kter reprezentuj soudob soukrom nmezdn vojensk zamstnance, demonstruj, e soukrom nmezdn vojci jsou pslunky perfektn fungujc organizace a dky vysok mobilnosti jsou prakticky vudyptomn. Vyuvn slueb soukromch vojenskch zamstnanc podkopv monopol sttu a zbavuje stt vhradnho prva na pouit vojenskch sil a dle sniuje lohu sttu jako prvoadho ochrnce bezpenosti svch vlastnch oban. Pouit soukromch vojenskch zamstnanc oslabuje demokratickou zodpovdnost a posiluje vkonnou moc sttu, kter to umouje vst vlky bez kontroly provdn na zklad demokratickch omezen. Soukrom vojensk odvtv upednostuje soukrom zjem na kor veejn prospnosti, co vede k riziku stle vt militarizace svta. [29]
Mezinrodn-prvn vymezen pojmu oldn
Ploha
Ustanoven sti III, hlavy 2, lnku 47 oldni, Dodatkovho protokolu pijatho 8. ervna 1977 k enevskm mluvm (konvencm) z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench konikt (t Protokol I i Dodatkov protokol I) vymezuje prvn postaven oldn v ozbrojenm koniktu a uruje, kterou osobu lze za oldne povaovat: 1. oldni se neposkytuje prvo na postaven bojovnka nebo vlenho zajatce. 2. oldnem je kad osoba, kter: byla v danm mst nebo v zahrani speciln zskna a najmuta s clem bojovat v ozbrojenm koniktu, 93
Vojensk rozhledy 2/2011 skuten se pmo astn bojov innosti a vlench akc, k asti na bojov innosti a vlench akcch je motivovna pedevm touhou po dosaen osobnho zisku, a kter skuten byla jednou ze stran ozbrojenho koniktu nebo jejm jmnem pislbena materiln kompenzace, je ve znan me pevyuje materiln kompenzaci, a u pislbenou nebo vyplacenou, bojovnkm stejnch hodnost a podobnch funkc ozbrojench sil tto strany, nen sttnm ani nrodnm pslunkem dn ze stran zastnnch na koniktu, ani obyvatelem zem, kter je pod kontrolou nkter ze stran ozbrojenho koniktu, nen pslunkem ozbrojench sil dn ze stran zastnnch na koniktu, nebyla jako pslunk ozbrojench sil sttu, kter nen zastnn na ozbrojenm koniktu, tmto sttem vyslna k plnn ocilnho posln. [30] Charakteristika oldne je vymezena takt l. 1 Mezinrodn mluvy proti zskvn, pouvn, nancovn a vcviku oldn. [17] Podle ustanoven tto mluvy oldnem je kad osoba, kter: byla v danm mst nebo v zahrani speciln zskna a najmuta s clem bojovat v ozbrojenm koniktu, k asti na bojov innosti a vlench akcch je motivovna pedevm touhou po dosaen osobnho zisku, a kter skuten byla jednou ze stran ozbrojenho koniktu nebo jejm jmnem pislbena materiln kompenzace, je ve znan me pevyuje materiln kompenzaci, a u pislbenou nebo vyplacenou, bojovnkm stejnch hodnost a podobnch funkc ozbrojench sil tto strany, nen sttnm ani nrodnm pslunkem dn ze stran zastnnch na koniktu ani obyvatelem zem, kter je pod kontrolou nkter ze stran ozbrojenho koniktu, nen pslunkem ozbrojench sil dn ze stran zastnnch v ozbrojenm koniktu, nebyla jako pslunk ozbrojench sil sttu, kter nen zastnn na ozbrojenm koniktu, tmto sttem vyslna k plnn ocilnho posln. oldnem je tak kad osoba, kter v jakkoliv situaci: byla v danm mst nebo v zahrani speciln zskna a najmuta za elem asti na pipraven nsiln innosti, kter byla zosnovna s clem: svrhnout vldu nebo jinm zpsobem podkopat a naruit stavn podek sttu, podkopat a naruit zemn celistvost sttu, je k asti na nsiln innosti motivovna pedevm touhou po dosaen vznanho osobnho zisku nebo k n pobdnuta pslibem nann odmny i materiln kompenzace, nen sttnm ani nrodnm pslunkem sttu, proti ktermu je nsiln innost namena, nebyla vyslna sttem k plnn ocilnho posln, nen pslunkem ozbrojench sil sttu, na jeho zem se nsiln innost uskuteuje. [31] Poznmky k textu:
[1] The Montreux Document on private military and security companies. International Committee of the Red Cross and Switzerland Federal Department of Foreign Affairs, Geneva-Bern, September 17th, 2008, http://www.eda.admin.ch/psc. [2] Nkte odbornci vyslovuj nzor, e je nutno odliovat soukrom bezpenostn agentury od soukromch vojenskch spolenost s poukazem na to, e jejich sluby nelze povaovat ve sv podstat za ist vojenskou innost, protoe jsou zamen na ochranu a obranu civilnch osob a jejich majetku. [3] Anna Richards and Henry Smith, Addressing the role of private security companies within security sector reform programmes, Safeworld, The Grayston Centre, London, January 2007, str. 7. [4] Fred Schreier and Marina Caparini, Privatizing Security: Law, Practice and Governance of Private Military and Security Companies, Occasional Paper, No 6, Geneva Centre for the Democratic Control of Armed Forces (DCAF), Geneva, March 2005, str. 2. [5] Peter W. Singer. Corporate Warriors: The Rise of the Privatized Military Industry. Ithaca: Cornell University Press, 2003, str. 12.
94

[6] Fred Schreier and Marina Caparini (2005), str. 10. [7] Fred Schreier and Marina Caparini (2005), str. 5. [8] Samuel Amule, Hillary Gama (2008), Mercenarism and the Curbing of Mercenary Activity in Africa, 1990 to 2005, Pretoria: University of Pretoria, August 2008, str. 14-15. [9] Samuel Amule, Hillary Gama (2008), str. 16-17. [10] The Montreux Document (2008), str. 32. [11] Montreuxsk dokument je mnohostrann mezisttn dohoda, kter stanov povinnosti a zvazky soukromm vojenskm spolenostem a bezpenostnm agenturm v rmci jejich psoben v znch vlench konikt. Dohoda byla uzavena dne 17. z 2008 v Montreux ve vcarsku. Dokument obsahuje 73 doporuench zpsob a forem sttn kontroly nad innost PMSCs, jako je provovn operan innosti a vkonu v oboru podnikn spolenost, kontrola postup a metod pouvanch pi provrkch zamstnanc, trestn sthn spolenost v ppadech poruen zkona, zajitn dodrovn norem stanovench mezinrodnm humanitrnm prvem a lidskmi prvy pi pprav a vcviku osob. Ratikujcch stt bylo 17: Afghnistn, Angola, Austrlie, na, Francie, Irk, Jihoafrick republika, Kanada, Polsko, Nmecko, Rakousko, Sierra Leone, vdsko, vcarsko, Ukrajina, USA, Velk Britnie. [12] Fred Schreier and Marina Caparini (2005), str. 15. [13] Tamt, str. 1. [14] Tamt, str. 2. [15] Tamt, str. 15. [16] Guinnessova kniha rekord. Praha: Olympia, 1990, str. 180. Nejstar nepetrit existujc armdou je papesk vcarsk garda dislokovan Vatiknu, ve kter dnes slou 83 mu. Byla zaloena 21. ledna 1506, potky jejho vzniku vak sahaj a do doby ped rokem 1400. [17] Mezinrodn mluva proti zskvn, pouvn, nancovn a vcviku oldn z roku 1989, znm t jako mluva OSN proti oldnm [International Convention against the Recruitment, Use, Financing and Training of Mercenaries]. Rezoluce Valnho shromdn OSN-A/RES 44/34, byla pijata Valnm shromdnm OSN a podepsna 42 lenskmi stty OSN (z toho 32 stt mluvu ratikovalo). USA, Jin Korea, Severn Korea, Rusko, na, Japonsko a Francie tuto mluvu nepodepsaly. [18] Podle daj zveejnnch Pentagonem dosahoval v prvn polovin roku 2009 poetn stav soukromch vojenskch zamstnanc v Irku 132 610 osob. [19] Organization of African Unity Convention for the Elimination of Mercenaries in Africa, O.A.U. Doc. CM/433/Rev.L, annex 1, 1992 (OAU Convention). [20] Zoe Salzman. Private Military Contractors and the Taint of a Mercenary Reputation. International Legal Studies, New York University School of Law, 2008, str. 863. [21] Tamt, str. 865. [22] Milo Balabn. Privatizace bezpenosti: velk byznys bez kontroly, Prvo, Publicistika, 1. 7. 2010, str. 8. V soukromch bezpenostnch slubch v esk republice psob 50 000 zamstnanc a velikost bezpenostnho trhu je odhadovna na 17 miliard K. Poet zamstnanc fakticky pevyuje stavy armdy, policie nebo hasi. Ale na rozdl od tchto sttnch sloek innost soukromch slueb nepodlh dn specick legislativn prav, co omezuje i monost kontroly. A to samozejm me bt zdrojem problm. Spor o obsazen ministerstva vnitra mohl bt jejich odrazem. [23] Zoe Salzman (2008), str. 868. [24] Tamt, str. 869. [25] Tamt, str. 872. [26] Tamt, str. 874. [27] Tamt, str. 875. [28] Tamt, str. 876. [29] Tamt, str. 879. [30] Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, and Relating to the Protection of Victims of International Armed Conicts. Art. 47, Dec 7, 1978, 1125 U.N.T.S 3 (Protocol I). [31] United Nations: International Convention against the Recruitment, Use, Financing and Training of Mercenaries. Adopted and opened for signature and ratication by General Assembly resolution 44/34 of 4 December 1989, Article 1.
Literatura:
AMULE Samuel, GAMA Hillary. Mercenarism and the Curbing of Mercenary Activity in Africa, 1990 to 2005. Pretoria: University of Pretoria, August 2008.
95

BALABN Milo. Privatizace bezpenosti velk byznys bez kontroly. Prvo, Publicistika, 1. ervence 2010. ELSEA Jennifer K. Private Security Contractors in Iraq and Afghanistan: Legal Issues. Congressional Research Service Report for Congress, Washington, January 7th, 2010. RICHARDS Anna, SMITH Henry. Addressing the role of private security companies within security sector reform programmes. Safeworld, The Grayston Centre, London, January 2007. SALZMAN Zoe. Private Military Contractors and the Taint of a Mercenary Reputation. International Legal Studies, New York University School of Law, 2008. SCHREIER Fred, CAPARINI Marina. Privatizing Security: Law, Practice and Governance of Private Military and Security Companies, Occasional Paper, No 6, Geneva Centre for the Democratic Control of Armed Forces (DCAF), Geneva, March 2005. SINGER Peter W. Corporate Warriors: The Rise of the Privatized Military Industry. Ithaca: Cornell University Press, 2003. ZAPLETALOV Pavlna, NOV Jindich. Nov jevy v innosti ozbrojench sil nrst zapojen PMC a PSC do ozbrojench mis (Private Military Company, Privaty Security Company). Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16, zvltn slo, str. 139-144. ZVICK Jan. Soukrom vojensk a bezpenostn spolenosti. Vojensk rozhledy, 2005, ro. 14, . 4, str. 77-85. International Convention against the Recruitment, Use, Financing and Training of Mercenaries. Adopted and opened for signature and ratication by General Assembly resolution 44/34 of 4 December 1989, Art 1, United Nations, http://www.un.org/documents/ga/res/44/a44r034.htm. Montreux Document on pertinent international legal obligations and good practices for States related to operations of private military and security companies during armed conict, Montreux, 17 September 2008. Status of the Protocols Additional to the Geneva Conventions of 1949 and relating to the protection of victims of armed conicts, General Assembly, Security Council, United Nations, A/63/467 S/2008/636, 26 pages, http://www.eda.admin.ch/etc/medialib/downloads/edazen/topics/intla/humlaw. Par.0057.File.tmp/Montreux%20Document%20(e).pdf. Organization of African Unity Convention for the Elimination of Mercenaries in Africa of July 3rd, 1977, O.A.U. Doc. CM/433/Rev.L, annex 1, 1992 (OAU Convention). Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, and Relating to the Protection of Victims of International Armed Conicts. Art. 47, Dec 7, 1978, 1125 U.N.T.S 3 (Protocol I). Wikipedia, the free encyclopedia, Private military company, page 1, http://www.mhtml.
Seznam zkratek uitch v textu:

DCAF IHL LOGCAP MPRI Democratic Control of Armed Forces International Humanitarian Law U.S Logistics Civil Augmentation Program Military Professional Resources Incorporated Demokratick kontrola ozbrojench sil (mezinrodn nadace v enev) tzv. mezinrodn humanitrn prvo Rozen program civiln logistiky Spojench stt Sdruen vojensk profesionln zdroje (americk soukrom voj. spolenost, pomhala v r. 1995 Chorvatsku porazit Srbskou Krajinu) nevldn organizace Organizace stt africk jednoty (19632002), nahrazena Africkou uni (AU African Union) soukrom vojensk spolenosti soukrom vojensk rmy soukrom vojensk a bezpenostn agentura soukrom bezpenostn agentury velmi dleit osoby speciln vsadkov jednotky
NGOs OAU
Nongovernmental Organizations Organization of African Unity
PMCs PMFs PMSC PSCs VIPs SAS
Private Military Companies Private Military Firms Private Military and Security Company Private Security Companies Very Important Persons Special Air Service
96
Doc. Ing. Milan Kubea, CSc.
Zajde vojensk klamn na byt?
NZORY POLEMIKA
In his movements the general should act like a good wrestler; he should feint in one direction to try to deceive his adversary and then make good use of the opportunities he finds, and in this way he will overpower the enemy. Emperor Maurice The Strategikon, c. 600 AD
Klamn je pojmem, kter se uplatuje nejen v civilnm ivot, ale i ve vojenstv, kdy jde o vojensk klamn (MILDEC Military Deception). V civilnm ivot se klamn da, pedevm v nkterch oblastech je zneuvno k obchodnm ziskm, resp. k politickm zjmm. Podle mho nzoru je ve vojenstv situace jin. Pokud se budu dret domcho prosted, mohu s klidnm svdomm konstatovat, e pojem klamn takka vymizel z terminologie vojenskho, resp. operanho umn. lnek je vstupn vahou, resp. pokusem vzbudit v odborn vojensk veejnosti zjem o tuto, v teorii vojenskho umn, opomjenou oblast. Pro ve uveden konstatovn existuj jasn dkazy. V oblasti tvorby a rozvoje doktrinln soustavy se lze pesvdit, e v Doktrn Armdy esk republiky (2010) se pojem klamn vyskytuje jednou, a to v l. 0440, kter se tk informanch operac. V Doktrn AR v mnohonrodnch operacch (2008) se vyskytuje estkrt, ale vdy jako pojem v rmci textu o jinch oblastech, nap. v l. 0125, kter charakterizuje informan vlku, nebo v l. 0412, kde je popisovn obecn princip mnohonrodnch operac pekvapen atd. Prost fenomnu klamn nen vnovn v tto doktrn ani jeden odstavec, resp. kapitola. V Doktrn AR v operacch na zem R pod nrodnm velenm (2007) nen pojem klamn uveden vbec. Konen ve vojensk publikaci Pub-53-01-1 Velen a zen v operacch se nachz pojem klamn tikrt, ale zase jen v rmci charakteristiky jin oblasti. Bylo by mon takto probrat i dal dokumenty a pitom zjistit, e oblasti klamn je z hlediska tvorby a rozvoje doktrinln soustavy vnovan minimln pozornost, ne-li vbec dn. V oblasti ppravy velitel, tb a jednotek tm nen tematika klamn zaazovna do program velitelsk ppravy a velitelsko-metodickch shromdn u operanch velitelstv, velitelstv brigd, u tvar a jednotek, velitelsko-tbn cvien a tbn ncviky neobsahuj otzky klamn, tato oblast nen centrln zena, procviuj se pouze dl otzky v rmci druh vojsk.
97
V rmci cvien jednotek se pedevm maskuje, co je jen zkladn stupe utajovn skutenosti. V oblasti vzdlvn a rozvoje vojensk vdy sebekriticky piznvm, e ani na Univerzit obrany se tato oblast systematicky neu, pokud ano, tak opt jen v rmci vojenskho umn druh vojsk (nap. enijnho zabezpeen, pouit vzdunch sil v operacch apod.). V karirovch kurzech se provdj pouze zkladn pednky, m nen dostaten naplnn poadavek, aby budouc velitel zskali schopnost realizovat i otzky klamn pi modernm plnovn a veden operac. Pi pohledu do vojenskho odbornho tisku, lze zjistit, e k problematice vojenskho klamn vychz v prmru jeden lnek za pt let, co je zcela nedostaujc. V rmci naeho armdnho systmu Lessons Learned nejsou k tto problematice zkuenosti zeveobecovny. Pro je potebn obhajovat vhodnost vojenskho klamn? Bylo by mon na tomto mst uvst nesetn mnostv historickch pklad uplatovn klamn v ozbrojench konfliktech. Tko by se nala historick bitva nebo povlen regionln ozbrojen konflikt (ob svtov vlky nevyjmaje), kdy se klamn v njak form a rozsahu nerealizovalo. Klamnm se me zvit sla nejen tonka, ale i obrnce. Nedostatek lidskho potencilu, absence sofistikovanch zbraovch systm a mnohdy i vt bytek morln sly se v mnohch ppadech nahrazoval klamnm neptele. Klamnm na strategick, operan nebo i taktick rovni se dld cesta k dosaen pekvapen neptele, co vede k jednostrann vhod t strany, kter aktivn klamn plnuje a realizuje. Klamn a nsledn efekt pekvapen zvyuje samo o sob nadji na rychl a pln spch, piem sniuje ztrty na osobch a materilu. Klamnm neptele se zvyuje rove ochrany vlastnch vojsk. Maskovnm ped psobenm zbraovch systm neptele se sniuje pravdpodobnost nien a umlovn vlastnch vojsk a objekt a dosahuje se tak toho, e neptel spotebovv sv zsoby munice, materil a energii neefektivn. Klamn zatuje zpravodajsk systm protivnka, a tm vlastn negativn ovlivuje jeho rozhodovac proces z hlediska kvality informac a asu pijmanch opaten. V soudobm informanm vku to me znamenat, e se neptel rozhodne k innosti, kter bude ze strany vlastnch vojsk snze pekonateln nebo kter bude opodna tak, e k bojovmu stetu vbec nedojde a cle operace bude dosaeno pohodlnm a levnm zpsobem. Klamn pat k relativn nejmn finann nkladnm vojenskm opatenm v rmci ppravy a veden operac. Erudice a entuziasmus pipravench velitel a tbnch plnova me propracovanm systmem zplnovanch a realizovanch opaten klamn neptele uetit nemal lidsk, materiln a finann prostedky, kter se mohou pout pi jinch potebnch nap. humanitrnch, zchrannch i rekonstruknch aktivitch. Bylo by mon vyjmenovat mnostv dalch dvod, pro je klamn nezbytn, a zrove i modern v soudobch operacch. Pokud pijmeme tezi, e klamn je star jako vlky sam, pak si meme poloit i otzku, pro tento fenomn nevyuvat i v operacch budoucch? Bylo by pece nerozumn vojensk klamn podceovat, kdy je histori vlek dokzan, e nm me pinet jednoznan uitek. Strun lze shrnout, e nevyuvn klamn v operacch znamen sniovn nadje na spch a riskuje nespch.
98
I make the enemy see my strengths as weaknesses and my weaknesses as strengths while I cause his strengths to become weaknesses and discover where he is not strong. Sun Tzu, The Art of War
Kam nasmrovat inovan aktivity k oiven a rozvoji teorie a praxe vojenskho klamn? Povauji za potebn pipomenout, e se mnoh, nejen asijsk zem, vracej ke klasikm. Spis mistra Suna O umn vlenm nebo spis 36 nskch vlench lst je od osmdestch let minulho stolet vyuovn na nskch zkladnch a stednch kolch, jeliko se lest tk i civilnho ivota a je teba se umt ped negativn lst brnit a pozitivn lest vyuvat, je soust vuky diplomacie a zahranin politiky a je v osnovch vojenskch kol nejen v asijskch, ale postupn i v zpadnch zemch. I mezi vojenskmi funkcioni existuj nzory, e nen teba pstovat a rozvjet teorii vojenskho klamn. Ve pr pijde samo sebou. Vojk-velitel, kter se octne ve sloit bojov situaci, podvdom, automaticky zvauje, jak neptele oblafnout, jak ho uvst v omyl s clem, donutit jej pijmout patn rozhodnut, a tm si vytvoit vhodn podmnky pro innost vlastnch vojsk. S tmito nzory lze i souhlasit, ale je nutno podotknout, e tato praxe spe souvis s vrozenou operan inteligenc, tvr schopnost velitele rychle reagovat a jet rychleji se rozhodnout v podmnkch boje na ni taktick rovni drustva, hldky, skupiny i ety v boji s teroristy nebo povstalci. Pokud se jedn o bojovou innost ve vtm rozsahu, tyto schopnosti by zejm nemusely bt dostaten. Kad sloitj innost, tedy i bojov, by mla bt teoreticky zdvodnna a na zklad zskanch zkuenost rozpracovna do podoby pedpis, doktrn a metodickch postup a na tomto zklad veliteli, tby a vojsky nacviena. Je klamn innost sloitou innost? Nejde o zcela bnou vc, proto si myslm, e si zasluhuje pozornost, kter by mla bt v pm me jejmu vznamu. Ve uveden mylenky mohou bt dokladem toho, e vojensk klamn vznamn bylo, je a bude i pi uplatovn v rmci budoucch operac. Bt pipraven znamen nerealizovat vci na rovni pokus-omyl. V bojov innosti by tato zsada mla platit dvojnsobn. Nesta o klamn jen diskutovat, je teba se na tuto specifickou innost systematicky pipravovat jet ped pouitm vojensk sly. V oblasti vojensk teorie by nebylo na kodu vci obas vyhlsit a eit projekty obrannho vzkumu v oblasti vojenskho klamn, vyhlsit a eit koly klamn v rmci vnitn grantov agentury nejen u vojenskch instituc, nebo i v rmci specifickho vzkumu doktorand na Univerzit obrany eit zajmav projekt z oblasti klamn. Urit by bylo vhodn, aby se v rmci armdnho systmu Lessons Learned zavedla sloka k zeveobecovn
99
zkuenost z oblasti vojenskho klamn v operacch. Poslze by se zajist rozrostly ady autor lnk v rmci publikan innosti v odbornm tisku. Vce prostoru a pozornosti by bylo vhodn vnovat vojenskmu klamn v doktrinln soustav. Pi inovaci jednotlivch doktrn by stlo za zven, aby se v jednotlivch doktrnch na nejvy rovni zpracovala kapitola, kter by obsahovala zkladn informace a definice ke klamn. Mla by se cel oblast klamn systematizovat, mly by se objasnit principy klamn a ponkud podrobnji by se ml doporuit postup pi prosazovn otzek klamn v rmci operanho plnovn. V oblasti vojensk praxe by bylo potebn do osnov vuky na Univerzit obrany zaadit problematiku taktickho klamn v bakalskm a operanho klamn v magisterskm studijnm programu ekonomika a management na rovni zkladnch pednek. V karirovch kurzech celoivotnho vzdlvn (v kurzu vych dstojnk a v kurzu generlnho tbu) by mla bt vuka v rozsahu pednek, semin a cvien v rmci operanho plnovn. Samozejmost by mlo bt zaazen tto oblasti v rmci odbornch pedmt doktorskho studijnho programu vojensk management. Pslunci karirovch kurz, jako i studenti doktorskho studijnho programu vojensk management, by mohli k problematice vojenskho klamn pst zvren (disertan) prce. V rmci systmu velitelsk ppravy na operanch velitelstvch, na velitelstvch brigd a u vojsk, jako i pi cviench s vojsky by se mly otzky klamn astji zaazovat a procviovat. Cel problematice klamn by prosplo zpracovn vojensk publikace nebo uebnch text, kter by pro velitele a tby mohly bt zkladnm zdrojem informac.
Zvr
Inspirac k intenzifikaci inovanho sil pi rozvoji vojenskho klamn v rmci rozvoje teorie a praxe vojenskho umn, resp. operanho umn, by mohla bt, vedle zskanch zkuenost z vojenskch mis, zvlt zkuenost z relnch zasazen 601. skupiny specilnch sil v operacch Enduring Freedom v Afghnistnu, i vojensk publikace USA Joint Publication 3-13.4 Military Deception z roku 2006. Existuje pedpoklad na strnkch Vojenskch rozhled problematiku vojenskho klamn prezentovat z hlediska cl, princip, systematizace, metod a postup, operanho plnovn a zpsob provdn na rznch rovnch a v celm spektru operac, a tm podntit odbornou diskuzi k tomuto, v teorii vojenskho umn, pozapomenutmu fenomnu.
Literatura:
Doktrna Armdy esk republiky. 2. vydn, Institut doktrn VAV-VA, 2010. 112 s. Doktrna Armdy esk republiky v mnohonrodnch operacch. 1. vydn, Praha, 2008. 143 s. Doktrna Armdy esk republiky v operacch na zem R. Sprva doktrn eVD, Vykov 2007, 96 s. Joint Publication 3-13.4, Military Deception. USJFCOM JWFC Doctrine and Education Division, Suffolk, Virginia, 2006. 79 s. Dostupn z http://www.fas.org/irp/doddir/dod/jp3_13_4.pdf. KUBEA, M. Klamn v obrann operaci armdnho sboru. Skripta, VA Brno, 1995, 99 s. Pub-53-01-1, Velen a zen v operacch. Sprva doktrn eVD, Vykov 2006, 214 s.
100
Podplukovnk Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.
Zapojovn civilnho sektoru do innosti ozbrojench sil: vojensko-sprvn a vojensko-prmyslov komplex
INFORMACE
Ozbrojen sly bvaj povaovny za stt ve stt, jeho velikost a moc jsou v demokracich regulovny orgny civiln kontroly ozbrojench sil. To sice omezuje hrozbu militarizaci spolenosti, neznamen to vak nutn minimalizaci vlivu vojk na ekonomiku a sttn moc, vi a strukturu vojenskch vdaj a rozhodovac proces mechanismu veejn volby. Tento vliv bv uplatovn cestou personlnho propojovn veejn sprvy a odvtv nrodnho hospodstv s ozbrojenmi silami. Zatmco pevodem sprvn agendy z vojenskch a na civiln osoby omezuje sobstanost armdy a jej vliv mimo psobnost agendy ministerstva obrany, vyuvn bvalch profesionlnch vojk v podnicch uspokojujcch poadavky ozbrojench sil a privatizace vojenskch innost me vst k opaku. Tm je rst vlivu vojensko-prmyslovho komplexu.
vod
Jednm z trend v mezinrodnm bezpenostnm systmu se v poslednch 20 letech stalo vt a vt zapojovn soukromch firem do innost jinak vykonvanch ozbrojenmi silami, a tud vykonvanch jako soust monopolu sttn moci. Zatmco dve zapojen soukromho sektoru do novodobho podnikn v oblasti vojenstv mohlo bt spojovno s tradinmi vojenskmi znakami, jako byla francouzsk cizineck legie, dnes psob na svtovm trhu s vojenskmi slubami pehrel podnikatelskch subjekt, kter jsou teori systematizovny od malch vojenskch/bezpenostnch firem, pes nadnrodn koncerny a po cel soukrom armdy. [1, 2] Akoliv byl tento trend rozeznateln ji v posledn dekd dvactho stolet, [3] a to zejmna v souvislosti s nedostatenmi kapacitami OSN pro mrov operace [4, s. 123-133], naprosto zetelnm se stal s vyhlenm globln vlky proti terorismu a nasazenm americkch vojsk v Irku a Afghnistnu. [5] Privatizace innosti sttnch instituc zajiujc vojensk innosti je jevem zasluhujcm si bli pozornost, pesto o nm nelze hovoit mimo civiln-vojensk vztahy, propojovn armdy, sttn sprvy, sttu a ekonomiky. Clem tohoto textu je ukzat kontext existence dvou vojensko-civilnch komplex, z kterch trend privatizace vojenskch innost vychz. lnek je vstupem projektu GAR P408/11/0709 Privatizace bezpenosti a vznikl za finann podpory Grantov agentury R, m j autor lnku tmto dkuje.
1. Model sttu ve stt

Ji ve stedovku byly skupiny, organizace a spoleensk instituce vykonvajc sv aktivity na zem ovldanm sttnm suvernem, kter mly potencil tohoto suverna
101
mocensky ohrozit, nahleny jako stt ve stt (imperium in imperio). Toto slovn spojen pouit ve Spinozov Trakttu politickm bylo pouvno zejmna pro armdu, ozbrojen sly, ozbrojenou moc podizovanou moci sttnho suverna, kter mu na jedn stran slou a je nstrojem pro obhajovn a upevovn jeho moci nad svrchovanost a zemn celistvost ovldanho zem, na druh stran m vak potencil jej o tuto moc pipravit a psobit proti jeho zjmm. Vojsko tak bylo z jedn strany nahleno jako nstroj zajiovn bezpenosti atribut sttnosti, z druh strany pak jako nstroj schopn ohrozit existenci sttnho zzen, tedy pevzt v danm stt moc vojensky, pomoc zbran, pomoc vojenskho nsil, vojensk operace veden proti svrchovan vld. Konen, toto podezen v historii potvrdily nesetn ppady vojenskho pevzet moci, jeho svdky jsme byli i ve dvactm stolet, a tkala se i demokratickch sttnch zzen. Na zklad historick zkuenosti je dvod pro to, aby se v demokracich nahlelo na ozbrojen sly stle s podezenm jako na potenciln ptou kolonu, suverna uvnit suverna, stt ve stt, kter m bt pod kontrolou moci obecn nedisponujc vojenskmi a politickmi schopnostmi, nevojenskch osob, jejich moc vyplv z jejich politickho postaven jako len vldy, demokraticky volench zstupc lidu s legitimnm mandtem hjit zjmy oban a zjmy demokratickho sttu. V tto souvislosti se hovo o civiln/ politick kontrole ozbrojench sil, [6] i spe o civilnm zen a kontrole ozbrojench sil, [7] kde jsou vojsko a vojci kolovni orgny vytvejcmi svrchovanou vldu demokratickho sttu, a to a u jde o kolektivn rozhodnut pijman ve sboru, nebo individuln rozhodnut pijman pslunm ministrem vldy, nebo jinm stavnm initelem v postaven vrchnho velitele ozbrojen moci. Svou podstatou vak sttem ve stt nemus bt pouze vojsko, ale tak policie nebo zpravodajsk sluby. Z tohoto hlu pohledu by proto civiln kontrole mly tak podlhat vechny sloky vyuvajc vojensk zpsob organizace prce zaloen na psn hierarchii, kolovn podzench prostednictvm rozkaz a trestnprvn odpovdnosti jednotlivc zamstnvanch ve sluebnm pomru za splnn tchto rozkaz. V rmci modelu/konceptu obrannho nebo bezpenostnho systmu [8] jde o bezpenostn instituce pedstavujc tzv. polovojensk prvky. Do tto kategorie pat vechny bezpenostn instituce zaazen podle nrodn definice do struktury ozbrojench sil. Takto nap. a do zruen zkona . 92/1949 Sb., brann zkon, v roce 1999 byly v 2 definovny esk ozbrojen sly: (1) Ozbrojen sly tvo vojsko (odstavec 2) jako jejich zklad a veejn ozbrojen sbory, kter ur vlda, sti tchto sbor nebo jednotliv jejich pslunci, pokud podle tohoto zkona nebo zvltnch pedpis podlhaj vojenskmu velen; v dob mimodnch opaten podle tohoto zkona ( 46 a 50) po pslunm povoln ( 46, odst. 2) t veejn ochrann sbory uren zvltnmi pedpisy, jejich sti nebo jednotliv pslunci a jednotky sloen z tchto osob, jako i osoby povolan k osobnm konm pro poteby ozbrojench sil ( 45). (2) Vojsko je souhrn vojk. Vojky se rozumj osoby, kter byly odvedeny ( 15) a maj sluebn povinnost ( 20). V optice dnenho institucionlnho lenn bezpenostnch instituc pedstavovaly veejn ochrann sbory zhruba to, co dnes pedstavuj bezpenostn sbory definovan zkonem . 361/2003 Sb., o sluebnm pomru pslunk bezpenostnch sbor. Naopak souasn definice eskch ozbrojench sil, je je v platnosti od roku 1999 a je obsaena v 2 odst. 6 a 3 odst. 2, 3 a 7 zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch
102
esk republiky nedefinuje ozbrojen sly tak extenzivn, jako tomu bylo u definice pevzat z eskoslovenskho zkonodrstv: (6) Pslunkem ozbrojench sil je jen vojk v inn slub. (2) Ozbrojen sly se len na armdu, Vojenskou kancel prezidenta republiky a Hradn str. (3) Ozbrojen sly tvo vojci v inn slub a vojci mimo innou slubu; (7) V ozbrojench silch se zamstnvaj obant zamstnanci, kte tvo civiln personl ozbrojench sil Extenzivn charakter eskoslovensk definice je dn konceptem vstavby ozbrojench sil a konstrukc brannho systmu socialistickho eskoslovenska. Ten pedpokldal, e tehdej ozbrojen sly budou pouity ve velkm ozbrojenm konfliktu odpovdajc intenzitou svho prbhu a nroky na zdroje zkuenostem prvn a druh svtov vlky, tedy tzv. totln vlce. Do n se nezapojovali pouze vojci, ale nepmo tak vechny pracovn sly nrodnho hospodstv. [9, 10, 11] Ppravu spolenosti na totln vlku dokldaj tak tehdej eskoslovensk publikace pouvan jako vukov standard na vojenskch kolch, [12, 13] jej vklad se tehdy nenesl pouze v duchu tehdej oficiln politick propagandy, ale ml tak zklad v brann propagand. Ta byla povaovna u tak malho sttu, jakm bylo eskoslovensko, s tak velkm sousedem a s tehdy tak patnou vojenskou povst, jakm bylo Nmecko, za douc. [10, 14] Fakticky tato definice pracovala s pojetm ozbrojench sil jako celkovch/plnch sil dostupnch pro zajitn vojenskch poteb sttu. Vt zastoupen vojk ve sttnm apartu nebo nrodnm hospodstv ovem znamen zven stupn jejich militarizace. Ta je v nkterch ppadech douc. Jde o ppady, kdy pro poteby rychlho uveden ozbrojench sil do stavu pohotovosti, jejich mobilizace a aktivaci vojenskho hospodstv [9, 10] je nutn, aby vojensk personl ji v dob mru kontroloval st sprvnho apartu umoujcho ozbrojenm silm pstup ke zdrojm, statkm a slubm potebnch pro veden bojov innosti po, eeno eskou terminologi, vyhlen vlenho stavu nebo stavu ohroen sttu. V tomto svtle tak existuje v rmci sttu a nrodnho hospodstv prostor, kde pslunci ozbrojench sil maj povoleno pronikat do civiln spolenosti v rmci ppravy na potenciln ozbrojen konflikt. Ozbrojen sly takto funguj v rmci nrodnho modelu sttu ve stt, jen prostednictvm bezpenostn/brann legislativy [8] vymezuje msto ozbrojench sil uvnit spolenosti a ekonomiky. Takov model je prezentovn v obr. 1, a to v podob pekrvn vrstev sttu ztotonnho s nrodn ekonomikou dlenou na produkn a neprodukn st s vrstvou aktivnch ozbrojench sil, kter, jak je naznaeno ipkami, maj potencil expandovat v rmci sttu i ekonomiky. Stejn tak se me mnit pomr mezi vojskem a bezpenostnmi sbory. Model sttu ve stt pracuje s eskoslovenskou definic ozbrojench sil, kdy jsou tyto sly definovny jako vojsko, budovan pro vkon bojovch innost, a bezpenostn sbory, budovan pro vkon nebojovch bezpenostnch innost. Mezi vojskem a bezpenostnmi sbory pitom me existovat pesah, jestlie si podpora bojov funkce vojska vyaduje innosti jinak plnn polici, hasii nebo zpravodajskmi slubami. To umouje expanzi vojska do bezpenostnch funkc. Ozbrojen sly uren k mocenskmu ovldn uritho prostoru potebuj ke sv innosti sprvn orgny. Mohou vykonvat st sttn sprvy prostednictvm orgn, kter jsou soust ozbrojench sil, nebo vojci mohou bt integrovni do civiln sttn sprvy. Ve vztahu k podpoe bojovch nebo bezpenostnch funkc vykazuj ozbrojen
103

stavn orgny sttn sprva sprvn funkce bojov funkce sprvn funkce
odvtv stt/ekonomika neprodukn st podprn funkce
bezpenostn funkce
aktivn vojsko
bezpenostn sbory
aktivn ozbrojen sly odvtv pesah aktivnch ozbrojench sil do civiln spolenosti pesah ozbrojench sil do civiln spolenosti
Obr. 1: Model ozbrojench sil jako sttu ve stt
sly uritou mru sobstanosti, hospodsk autarkie, na zem, kter ovldaj. V tomto smru mohou bt nkter podprn innosti vykonvny vojky v jinak civilnch odvtvch neprodukn sti sttu/ekonomiky, jako je nap. zdravotnictv i kolstv, nebo v produkn sti sttu/ekonomiky, nap. v oblasti speciln vroby, vzkumu a vvoje, nebo dokonce zemdlstv. [15, 16] Ve vysplch demokracich vak nemaj ozbrojen sly, a tedy vojci v inn slub pstup do vrstvy nejvych politickch orgn sttu, mezi stavn orgny. Pi vojenskch pevratech je ovem i tato varianta mon, kdy i vysoc vojent dstojnci se stvaj hlavami stt nebo vld. Ve sv minimalistick podob mohou bt ozbrojen sly pedstavovny pouze aktivnm vojskem, tj. vojky v inn slub, vykonvajc pouze bojov funkce, nemajc pstup ke sprvnm funkcm, ani k funkcm podprnm. Takto by existovala absolutn civiln kontrola ozbrojench sil, kdy sprvn i podprn funkce vykonvaj civiln osoby bez jakhokoliv vztahu k vojsku. V maximalistick variant je teba k aktivnm vojkm pipost vojky v zloze, tedy jinak civiln osoby, kter vak proly odvodem a vojenskou slubou a v ppad poteby mohou bt povolny do aktivn sluby. Tmto zpsobem ozbrojen sly pesahuj do civiln spolenosti jaksi pirozen, je-li vojensk sluba chpna jako sluba tto spolenosti a tato sluba me dojt svho politickho nebo hospodskho ocenn ze strany tto spolenosti. Me se jednat o zskn volenho adu, zamstnn nebo daovch vhod. [17, 18] Zejmna v americk spolenosti bv tma spoleenskch zsluh dleitm tmatem politickch kampan.
104
produkn st
Jak expanze vojk v aktivn slub, tak vojk v zloze mimo instituci vojska me bt nahlena jako zvyovn stupn militarizace sttu/ekonomiky. Teoreticky lze doshnout pln militarizace. Zmenovn tohoto stupn lze doshnout nejenom zmenovnm ozbrojench sil i zmnou jejich nrodn definice, jako tomu bylo v esk republice, ale tak konverz vojenskch mst zpt na civiln, nebo outsourcingem podprnch funkc z produknch nebo neproduknch odvtv nrodn ekonomiky. Takovto demilitarizace spolenosti vede k opanmu jevu, ne tomu bylo pi expanzi vojk do spolenosti a hospodstv. Tm je snen stupn ekonomick sobstanosti ozbrojench sil, tj. zven jejich zvislosti na civilnm okol. V ppad uplatovn outsourcingu v ozbrojench silch je tak outsourcing strategi budovn ozbrojench sil, [19] jejm rizikem je monost etablovn novch stt ve stt v podob spolenost podnikajcch v oblasti vojenstv schopnch nejenom uspokojovat poadavky vojska v oblasti podpory vkonu jeho bojovch funkc daleko prunji, ne by toho byl schopen sprvn apart pslunho Ministerstva obrany, ale dokonce schopnch ovlivovat poptvku ozbrojench sil a ppadnou vi a strukturu vojenskch vdaj. Shrnuto a podtreno, v rmci modelu ozbrojench sil jako sttu ve stt existuj dv zkladn linie expanze vojska ve stt a ekonomice: horizontln a ikm (ppadn vertikln). V rmci prvn linie me vojensk moc expandovat pouze v rmci sttu, sttn moci. Dje se tak jednak pebrnm bezpenostnch funkc sttu a roziovnm definice ozbrojench sil z vojska i o bezpenostn sbory, jednak i roziovnm agendy patc do psobnosti Ministerstva obrany nebo ministerstev dcch jednotliv bezpenostn sbory a vkon tto agendy vojenskmi osobami. V rmci druh linie me vliv ozbrojench sil expandovat pmm zapojovnm vojk do innosti dodavatelskch subjekt, nebo zapojovnm bvalch vojk do dcch orgn tchto subjekt. Zde vak na rozdl od penosu vojensk agendy na civiln orgny ve vodorovn linii modelu nemus redukce vojenskch innost v podob jejich outsourcingu znamenat zmenen vlivu ozbrojench sil na spolenost.
2. Vojensko-sprvn a vojensko-prmyslov komplex

Msta, kde se v modelu sttu ve stt ozbrojen sly stkaj nebo pekrvaj ve svch innostech s civiln spolenost, nazvejme vojensko-civilnmi komplexy. V rmci demokratickho sttu lze vdy rozliit dva z tchto komplex: vojensko-sprvn a vojensko-prmyslov komplex. V zvislosti na poteb pesnosti vyjden lze vak hovoit i o vojensko-prmyslovm a vdeckm komplexu [20] pro zvraznn propojen ozbrojench sil s vzkumem a vvojem nebo o vojensko-zdravotnickm i dokonce vojenskovzdlvacm komplexu, jestlie bychom chtli zvraznit angaovanost ozbrojench sil ve zdravotnictv a kolstv. Jestlie by vojsko plnilo peven policejn role, pak lze teba tak hovoit o vojenskopolicejnm komplexu. Pi zvraznn vlivu think-tank jako vdecko-akademickch organizac s vlivem na veejnou politiku se po roce 2003 v USA dokonce objevilo pojmenovn the Military-Industrial-Think Tank Complex. [21] Z hlediska pstupu armdy k moci jsou ovem klov pstup k vkonu sttn sprvy a pstup k produknm odvtvm nrodnho hospodstv, tedy vojensko-sprvn a vojensko-prmyslov komplex. Na rozdl od pojmenovn vojensko-prmyslov komplex poprv pouitho prezidentem Spojench stt americkch, Dwightem D. Eisenhowerem, v roce 1961 v jeho
105
projevu v americkch pramenech oznaovanho jako Military-Industrial Complex Speech, jm se louil s adem prezidenta, [22] se pojmenovn vojensko-sprvn komplex bn nepouv. V eskm prosted se lze setkat spe s pojmenovnm vojensk sprva pouvanm v brannm zkonodrstv pedvlenho i povlenho eskoslovenska, jen vyjaduje skutenost, e vkon sprvn agendy, nap. ve vcech brann povinnosti, mobilizace apod., je pmo svena do psobnosti ministerstva obrany a vykonvan vojenskmi osobami, tj. pslunky vojska. Na tomto mst je teba zmnit, e v ppad ozbrojench sil nasazovanch za hranicemi sttu (expedin) to byli asto vojci, kdo jako prvn zajiovali sprvu vojensky ovldanch zem a tato sprva pechzela na civiln osoby teprve s konsolidac pomr na takovmto spravovanm zem. Tedy prostednictvm ozbrojench sil vstupoval jeden stt do funkc jinho sttu, piem existence funknho bezpenostnho sektoru byla vdy pedpokladem pro stabilizaci a rozvoj spravovanho zem. [23, 24, 25] Jak lze usuzovat z obou ve prezentovanch definic eskch ozbrojench sil, existoval vojensko-sprvn komplex i v esk republice. Z pohledu organizanho modelu zvolenho pro vkon vojensk sprvy mohly bt vojensk sprvn orgny pmo soust ozbrojench sil a nachzet se v podzenosti pslunho ministra obrany, nebo vojci mohli bt dle navc pidleni mimo psobnost ministerstva. V rmci prvn monosti si esk ozbrojen sly cestou st okresnch/zemnch vojenskch sprv zajiovaly doplovn brann povinnmi vojky a zajiovaly souinnost hospodskch subjekt pi pprav mobilizace a koordinovaly svou innost s civiln sttn sprvou pi operan pprav sttnho zem. V rmci druh monosti byli vojci pidleni do podzenosti jinch ad a v jejich psobnosti vykonvali innosti ve prospch ozbrojench sil a ve prospch ppravy na veden vojenskho konfliktu. Vdy lo o nebojov innosti, kter mohly vykonvat civiln osoby. Nicmn z dvod organizace takov prce ve spe sociln i personln uzavenm systmu fungujcm z dvodu utajen v jinm socilnm systmu (sttu ve stt), byly tyto innosti vykonvny pslunky ozbrojench sil. Pehled o vvoji vojk pidlench mimo psobnost Ministerstva obrany ukazuje tabulka.
Tab.: Vojci pidlen mimo psobnost Ministerstva obrany v letech 1993 a 2010 Pracovit ad vldy sekretarit Rady obrany R oddlen komplexnho zchrannho systmu sekreti rad obrany zemn sprvnch celk Ministerstvo vnitra Ministerstvo hospodstv esk telekomunikan ad Sprva telekomunikac a.s. TELECOM Praha Sprva radiokomunikac Praha esk pota Ministerstvo zahraninch vc Ministerstvo nanc Ministerstvo pro sprvu nrodnho majetku a jeho privatizaci 1993(*) 14/4 1/2 86/ 17/2 4/ 2/ 1/ 2/ 2/ 8/2 1/ 2000 2 24 3 5 2003 2 2007 2010 1
106

Pracovit Ministerstvo dopravy (a spoj) odbor civilnho letectv Ministerstvo zdravotnictv Vojensk zdravotn pojiovna Ministerstvo ivotnho prosted Ministerstvo sttn kontroly Ministerstvo prce a socilnch vc Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy Vysok kola ekonomick Praha Sprva sttnch hmotnch rezerv Sttn ad pro jadernou bezpenost Nrodn bezpenostn ad esk nrodn banka esk rozhlas Celkem 1993(*) 7/ 2/ 10/ 30/ 3/ 16/4 2/ 2/ 8/ 14/ 1/ 2/ 4/ 239/14 2000 16 1 3 2 5 17 1 25 104 2003 2 2007 0 2010 1
Poznmka: (*) Vojci z povoln/policist z aktivn zlohy Ministerstva vnitra Pramen: Usnesen vl. . 88 z 24. 2. 1993, na. vl. . 258/1999 Sb., na. vl. . 562/2002 Sb., na. vl. . 83/2007 Sb., na. vl. . 25/2010 Sb.
Z tabulky je patrn, e vojensko-sprvn komplex se v esk republice zmenoval. K nejvtm zmnm dolo v souvislosti s profesionalizac ozbrojench sil, kdy se ze 104 systemizovanch mst nachzejcch se mimo psobnost Ministerstva obrany vymezench nazenm vldy . 258/1999 Sb., o orgnech sttn sprvy, v nich vojci z povoln pln sluebn koly obrannho charakteru, a o potu vojk v nich, zstala pouze dv takov msta a nsledn na zklad novely zkona . 218/1999 Sb., o rozsahu brann povinnosti a o vojenskch sprvnch adech (brann zkon) a pijet zkona . 585/2004 Sb., o brann povinnosti a jejm zajiovn (brann zkon), jen nahradil brann zkon z roku 1999 dolo k redukci st zemnch vojenskch sprv dislokovanch v bvalch okresnch mstech a zemnch obvodech hl. msta Prahy na s pouhch 14 krajskch vojenskch velitelstv. Za povimnut stoj fakt, e jet v roce 1993 se uvaovalo o to, e vojci maj bt ptomn ve veejnoprvnm rozhlase, v centrln bance a e dokonce maj zajiovat chod jedn z rezortnch zdravotnch pojioven. V t dob se rovn potalo s organizac obrany na zem sprvnch okres. Paradoxem vvoje vojensko-sprvnho komplexu v esk republice je vylenn 25 vojk z psobnosti Ministerstva obrany do psobnosti Nrodnho bezpenostnho adu, kter vznikl na zklad zkona . 148/1998 Sb., o ochran utajovanch skutenost a o zmn nkterch zkon, a ml zajiovat sprvn agendu na seku ochrany utajovanch skutenost, kterou si dve zejmna Ministerstvo obrany eilo samo ve sv psobnosti, bylo tedy v tto vci sprvn sobstan. Takto byla st agendy penesena mimo ozbrojen sly a poslze pevzata civilnmi osobami, by mnoz z nich mohou bt vojky v zloze. Zvltn je i skutenost, e vojci i dnes psob i mimo vojensk koly. Pestoe zanikla systemizovan msta pro vojky v psobnosti Ministerstva kolstv, mldee
107
a tlovchovy, nezmnn zstal statut katedry vojensk tlovchovy, je je dodnes soust Fakulty tlesn vchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a jej personl je tvoen prv z vt sti vojky z povoln. Ukazuje se, e je mon fungovn modelu vojenskch kateder fungujcch pi vysokch kolch, kter existoval ped rokem 1990 a kter byl upraven zkonem . 39/1980 Sb., o vysokch kolch. Vojensk pprava byla tehdy povaovna za soust akademick ppravy mu odvedench do vojska. Dvj brann legislativa umoovala pidlovat vojky k podnikm ve vlastnictv eskoslovenskho lidu, kter pro bezpenostn sektor zajiovaly strategick i jin speciln dodvky. Privatizac nrodnho prmyslu tato monost zanikla. Stejn jako byla ponechna monost pidlit vojka mimo psobnost Ministerstva obrany, byla zkonem . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, ponechna monost, aby vojci z povoln slouili v: orgnech sttn sprvy nebo v prvnickch osobch a organizanch slokch sttu, jejich zizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo. Tak to bylo nap. ve sttnch podnicch a pspvkovch organizacch zizovanch v psobnosti Ministerstva obrany v roce 1998 plnovno 405 mst pro vojky z povoln u pspvkovch organizac. O deset let pozdji to bylo ji jenom 219 mst. Pestoe nap. jeden z vojenskch dodavatel, Tatra, a.s., zamstnal jednoho z bvalch nelnk Generlnho tbu Armdy esk republiky, [26] lze jenom spekulovat, jestli vojensko-prmyslov komplex v esk republice pedstavuje stejn zvan problm, jako je tomu u vojensko-prmyslovho komplexu v USA. Jak dokld obr. 2, zde se vdaje na nrodn obranu dlouhodob pohybovaly vysoko nad 2 % hrubho domcho produktu (HDP), a zrove Spojen stty v dsledku svho angam ve druh svtov vlce disponovaly obrovskmi prmyslovmi kapacitami, kter po jejm skonen proly jenom stenou konverz. Vroba a obchod s vojenskm materilem mohly zstat vnosnou zleitost i deset let po skonen druh svtov vlky, jestlie po tchto produktech existovala nrodn poptvka ze strany jejich uivatel, kterou formulovala instituce armdy a obhajovali jej vrcholn pedstavitel, tzv. vojenskho establishmentu (military establishment). [27] Tito pedstavitel v postaven generl a vysokch dstojnk zrove byli vnmni jako dleit st spoleenskch elit schopn ovlivovat veejn mnn. [28, 29 s. 79-100] Vzkumu vlivu vojensko-prmyslovho komplexu na spolenost byla vnovna obrovsk pozornost prv v USA, a to pedevm v 60. letech a 70. letech dvactho stolet pot, co ve svm projevu na existenci vojensko-prmyslovho komplexu upozornil Dwight D. Eisenhower. [22] Problm se zdl politicky a spoleensky znepokojivm, protoe ve vysplm demokratickm svt, kter se Chartou OSN vzdal monosti ton vlky, mly bt vojensk vdaje urovny stejnm zpsobem jako vdaje na jin veejn statky sluby, tj. na zklad program politickch vld a objektivn potebou ppravy na obrannou vlku. Nicmn, jak dokld obr. 2, v dob Eisenhowerovy vldy sice ji dochzelo ke sniovn podl vojenskch vdaj na HDP, ale vojensk rozpoet rostl i po ukonen korejsk vlce. Navc, jak si lze uvdomit z obr. 3, rozpoet americkho Ministerstva obrany (DoD) obsahoval vce ne 60 % vdaj, kter nemly povahu vdaj na vojensk personl nebo vdaj na zabezpeen poteb jeho ubytovn nebo bydlen rodin vojk. Tyto vdaje, kter bu pmo plynuly dodavatelm statk a slueb pro vojensk poteby, nebo byly spojeny s potencilem privatizace innost zajiovanch doposud DoD, byly
108

800 700 600 500 400 300 200 100 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2%
0% 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 mld. USD % HDP Poznmka: daje pro roky 2010 a 2015 jsou oekvanmi vdaji. Pramen: Ofce of Management and Budget/Historical Tables dostupn na <http://www.whitehouse.gov/ omb/budget/Historicals/>, citovno 31. 12. 2010. Obr. 2: Vdaje USA na nrodn obranu v letech 1950 a 2015 jako celkov vdaje a jejich podl na HDP (v b.c.)
od roku 1962 soustedny v programech: Operation and Maintenance, Procurement, Research, Development, Test, and Evaluation a Military Construction. Vvoj veejnch financ, kde vojci diktuj politikm vi vojenskch vdaj a vysok stupe militarizace ekonomiky, bylo obtn racionln vysvtlit jenom strachem ze Sovt. Vznikla teorie vojensko-prmyslovho komplexu. [30, s. 115-137] Teorii vojensko-prmyslovho komplexu jako druhu tajn dohody proti zjmm oban a daovch poplatnk pivtalo hlavn antimilitaristick hnut [31] a jako takov se postupn stala nstrojem i ideologick manipulace a propagandy v socialistickch sttech. Jenom Vojensko-politick slovnk z roku 1987 [32] vnoval heslm establishment USA a vojensko-prmyslov komplex dohromady dv strany z celkovch 336 stran. Na druhou stranu varovn zmnka prezidenta Eisenhowera o propojovn ozbrojench sil s jejich dodavateli podntila zjem o zkoumn oblasti vztahu armdy a prmyslu, kter vak ji tehdy trvaly vce ne 100 let. Jak lze vyvozovat ze zvru lnku M. Noona, [33] tento zven zjem byl pro ozbrojen sly sice nepjemn, brnil vak izolaci ozbrojench sil: Jako zkaznci a uivatel, kte hledaj nejlep produkt za nejni cenu, mme enormn zjem na tom, aby americk prmysl uspokojil nae poteby. Jak vak meme dokzat kritikm vdaj na obranu, e spoluprce s prmyslem nen synonymem pro tajnou dohodu? Za prv, meme odrazit starost o hospodrnost a efektivnost vyjadovanou naimi civilnmi a vojenskmi vdci. Musme dokzat veejnosti, e vzdun sly se skuten staraj o svoje nklady. Za druh,
109

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1962 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1967 1972 1977 1982 1987 1992 1997 2002 2007
celkov vdaje
podl vdaj na jin ely, ne vojensk personl
Poznmka: daje pro roky 2010 a 2011 jsou oekvanmi vdaji. Pramen: Ofce of Management and Budget/Historical Tables dostupn na <http://www.whitehouse.gov/ omb/budget/Historicals/>, citovno 31. 12. 2010. Obr. 3: Vdaje Ministerstva obrany USA (DoD) a podl vdaj na jin ne vojensk personl u tohoto ministerstva v letech 1962 a 2011 (v b.c.)
musme pemlet, st a pst alespo tolik o vdajch na obranu, jako to in nai kritici. Za tet, musme zajistit, e nae vztahy s prmyslem nebudou takov, aby podporovaly nae kritiky. Pak, pokud ve pjde hladce, bude dalch 125 let vztah s prmyslem stejn spnch, jako tch prvnch 125 let. Odpovd na kritiku a spoleensk tlak vyvjen na ozbrojen sly se stalo sil o transparentnost, [34] tedy poslen role civilnho dohledu nad ozbrojenmi silami a dialog ozbrojench sil s civiln spolenost. Ten musel vst samotn vojensk establishment, aby si zskal zpt veejnou dvru a vyvrtil vznen podezen. Bylo nejvnjm z osmi obvinn vojensko-prmyslovho komplexu, [34] tajc: (1) komplot proti civiln spolenosti, (2) pehnan utajovn skutenost, a z toho pramenc (3) nedostaten dohled spolenosti nad vojensko-civilnmi vztahy, (4) institucionln fixaci struktur vzniklch pro podporu veden vlky, kter se nezmenuj, akoliv USA nejsou ve vlce, a naopak (5) pipvaj k tomu, e vojenskou slu lze pout ke konfrontaci s kmkoliv a kdekoliv na svt (6) a e na vlce je mon vydlvat, (7) minimln ve form zvyovn vojenskch vdaj, bylo nejjednodueji prokazateln odvinn (8) z vytven personln uni ozbrojench sil a jednotlivch prmyslovch koncern v podob pslunk vojenskho establishmentu zaazench do vrcholnho managementu podnik vojensko-prmyslovho komplexu. Fenomn byl podroben zkoumn ze strany Kongresu a to indikovalo, e mezi roky 1959 a 1969 vzrostl poet bvalch profesionlnch vojk v hodnostech plukovnka
110
a vy zamstnanch u nejvznamnjch vojenskch dodavatel z 541 na 1688 osob. Podl plukovnk vi generlm inil v roce 1959 jenom 1,31, piem nejvce bylo zastoupeno nmonictvo (250 osob); v roce 1969 se vak tento pomr zvil na 7,88 a nejvce zastoupeny byly vzdun sly (755 osob). [31] Fakticky na tchto dvou studich vznikla Yarmolinskho publikace The Military Establishment: Its Impacts on American Society [27], ze kter erpali i eskoslovent ideologov [30] pehlejc skutenost, e u ns vojensko-civiln komplex rovn existoval a bval vojci, z nich mnoz pravdpodobn patili mezi spolupracovnky Sttn bezpenosti, do jeho podnik byli umsovni programov. V socialistickm eskoslovensku toti existovala pracovn povinnost, a kde jinde bylo mon vyut kvalifikaci vojenskch kdr ne ve speciln vrob? Reakc na podezen z existence tajn aliance mezi vojky a prmyslem dokazovanmi studiemi pochzejcmi z per a psacch stroj americkch akademik bylo zaveden regulace zamstnvn bvalch dstojnk v hodnostech major a vych v podnicch patcch do vojensko-prmyslovho komplexu. Jednalo se o ohlaovac povinnost zavedenou v roce 1972 a DoD mlo povinnost pedkldat Kongresu pravidelnou zprvu o zamstnvn bvalch vojk, kte splovali ustanoven Public Law 90-121, Sec. 410. [35, 36] Nicmn nov vlna zjmu o vojensko-prmyslov komplex se vzedmula po roce 2001 s rozpoutnm globln vlky proti terorismu. Zde si nasazen americkch vojsk v Irku a Afghnistnu vydalo vt ptomnost tzv. kontraktor, ne tomu bylo v pedelch konfliktech. Jak si lze uvdomit z obr. 3, od roku 1973, kdy byly v USA ustaveny pln profesionln ozbrojen sly, rostla jejich zvislost na civilnm sektoru, a to a v dsledku zcivilovn vojenskch mst nebo outsourcingu/privatizaci vykonvanch innost. [37, 38, 39] Vzhledem k ve prezentovanmu modelu ozbrojench sil jako sttu ve stt musel rst i vliv vojensko-prmyslovho komplexu. Proto nen pekvapiv zjitn nejvyho rozpotovho adu USA GAO (General Accounting Office) z roku 2008, [40] e v roce 2006 pracovalo pro 52 nejvtch kontraktor ozbrojench sil USA 2435 bvalch vojk, pracujcch na DoD v hodnostech major a vy. Takka dv tetiny z nich pracovaly pro sedm nejvtch kontraktor. Podle odhadu GAO 422 z tchto vojk pracovalo dve v podobnch oblastech, ve kterch byly zadvny kontrakty pro jejich nov civiln zamstnavatele; nejmn devt bvalch vojk pelo k novmu zamstnavateli bhem trvn smluvnch vztah, kter zajiovali, a pokraovalo v prci na nich na druh stran barikdy.
Zvr
Vliv vojk na civiln spolenost byl vdy nahlen s nedvrou. Byli povaovni za potenciln zdroj ohroen civiln moci. Z tohoto dvodu se hlavn demokratick sttn zzen sna kontrolovat existenci ozbrojench sil jako sttu ve stt. Tato kontrola je urovna prostednictvm stanoven stupn jejich sprvn a hospodsk sobstanosti uvnit danho sttu. Pesto je nkdy douc sten militarizace sttn sprvy a ekonomiky v podob expanze vojensko-sprvnho komplexu a vojensko-prmyslovho komplexu. To jednak
111
z dvodu zajitn ppravy na mobilizaci sttu v ppad vlky, jednak pro poteby udren schopnost vojensk sprvy vyuiteln pi expedinm nasazen ozbrojench sil. Zatmco vak pevod sprvnch innost z civilnch osob na vojky a opan roziuje a opt omezuje vliv ozbrojench sil na civiln spolenost, u pevodu vojenskch innost na civiln sektor a naopak tomu tak bt nemus. Privatizace innost vykonvanch vojky me vst k poslen moci vojensko-prmyslovho komplexu v podob zven zvislosti ozbrojench sil na jejich dodavatelch, jak jsme toho svdky v ppad USA. To je podstatn riziko zapojovn civilnho sektoru do innosti ozbrojench sil, a zrove jeden z nejsilnjch argument antimilitaristickho hnut obracejcho se v konenm dsledku proti ozbrojenm silm samotnm.
Pouit literatura:
[1] KANZLEITER, B. et al. Das Unternehmen Krieg. Paramilitrs, Warlords und Privatarmeen als Akteure der Neuen Kriegsordnung. 1. Au. Berlin: Assoziation A, 2003. ISBN 978-3-9359-3617-0. [2] POAST, P. The economics of war. 1st ed. New York: McGraw-Hill Irwin, 2006. ISBN 0-07313399-X. [3] OBRIEN Kevin, SARVA tefan. Soukrom armdy nov element na mezinrodn scn. Mezinrodn vztahy. 1999, ro. 23, . 4, s. 19-25. [4] BURE, O. United Nations Peacekeeping. Bridging the Capabilities-Expectations Gap. 1st ed. Saarbrcken: VDM Verlag Dr. Mller, 2008. ISBN 978-3-8364-8188-5. [5] COTTON, S., K et al. Hired Guns. Views About Armed Contractors in Operation Iraqi Freedom. 1st ed. Santa Monica: RAND, 2010. ISBN978-0-8330-4982-7. [6] K, Z. Civiln zen a demokratick kontrola armdy v esk republice: Peripetie transformace vojensko-civilnch vztah po roce 1989. 1.vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-2103590-0. [7] RAEK Antonn. Vznam civiln kontroly armdy: Jej historie a budoucnost. Vojensk rozhledy, 2001, ro. 10, . 4, s. 51-55. [8] PERNICA Bohuslav. Pojem bezpenostn struktury a monosti jeho vyuit pro poteby bezpenostn vdy. Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16, . 4, s. 26-29. [9] FAIRCHILD, B., GROSSMAN, J. The War Department: The Army and Industrial Manpower. Reprint 1st Ed. New York: University Press of the Pacic, 2002. ISBN 1-4102-0140-6. [10] Armda a nrod. 1. vyd., Praha: Nrodn rada eskoslovensk, 1938. [11] BROAD, R. Conscription in Britain 1939-1964: The militarization of a generation. 1st. Ed. Abington: Routledge, 2006. ISBN 0-714-65701-8. [12] CAVAR, J. at al. Zklady vojnovej ekonomiky. 1. vyd., Praha: Nae vojsko, 1980. [13] ANDRIK, L. at al. Vlen ekonomika. 1.vyd., Praha: Nae vojsko, 1989. ISBN 80-206-0124-4. [14] STRAKA Karel. Pamtnk osvobozen (1929-1939) a jeho pedchdci. Historie a vojenstv. 2009, ro. 58, . 3, s. 32-64. [15] FRST Rudolf. Ekonomick aktivity nsk armdy. Mezinrodn politika. 1998, ro. 22, . 5, s. 28-30. [16] DRKA Pavel. as SA na hospodrskej vstavbe pri nstupe k budovaniu socializmu v rokoch 1948-1954. Historie a vojenstv. 1981, ro. 30, . 2, s. 76-97. [17] MOORE, A., B. Conscription and Conict in the Confederacy. 1st ed. [1st published 1924] South Carolina: University of South Carolina Press, 1996. ISBN 1-57003-152-5. [18] BEIWINKEL, K. Wehrgerechtigkeit als nanzpolitisches Verteilungsproblem. 1.Ag. Frankfurt am Main: Verlag Peter Lang, 1986. ISBN 3-8204-8965-7. [19] PERNICA, B. Pspvek k metodice posuzovn monost vyuit vnjch zdroj v ozbrojench silch R. In Vyuit vnjch zdroj v podmnkch AR. 1. vyd., Brno: SS Univerzity obrany, 2006. ISBN 80-7231143-3. S. 26-41. [odborn semin Vyuit vnjch zdroj v podmnkch AR, Brno, Univerzita obrany 7. 12. 2005] [20] FELDMAN Theodore S. Military-industrial-scientic complex, dostupn na <http:science.jrank.org/ pages/49283/military-industrial-scientic-complex.html>, citovno 29. 12. 2010.
112

[21] HARTUG William, CIARROCCA Michelle. The Military-Industrial-Think Tank Complex. Corporate Think Tanks and the Doctrine of Aggressive Militarism. The Multinational Monitor, 2003, Vol. 23, No. 1,2, dostupn na <http://multinationalmonitor.org/mm2003/03jan-feb/jan-feb03corp2.html>, citovno 30. 12. 2010. [22] Dwight D. EISENHOWER, Military-Industrial Complex Speech, 1961, dostupn na <http://www.hnet.org/~hst306/documents/indust.html>, citovno 28. 12. 2010. [23] ZNA Jaromr, Reformy bezpenostnch sektor: podpora komplexnch pstup k een kriz ze strany Evropsk unie je vc tak esk republiky. Vojensk rozhledy, 2009, ro. 18, . 4, s. 87-100. [24] KALK, P. Nation-building, problm obnoven bezpenostnho sektoru v Afganistanu [diplomov prce] Praha: Metropolitn univerzita Praha, 2010. [25] DOBBINS, J et al. The Beginners Guide to Nation-Building. 1st ed. Santa Monica: RAND, 2007. ISBN 978-0-8330-3988-0. [26] Bval f armdy tefka zamil do kopivnick Tatry. TK, dostupn na <http://aktualne.centrum.cz/ domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=646417>, citovno 29. 12. 2010. [27] YARMOLINSKY, A. The Military Establishment: Its Impacts on American Society. 1st ed. New York: Harper & Row, 1971. ISBN 0-0601-4767-9. [28] MILLS, W. C. The Power Elite. New Edition. New York: Oxford University Press, 2000. ISBN 9780-1951-3354-7 [esky: Mocensk elita, Praha: Orbis, 1966]. [29] JODL, M. Teorie elity a problm elity. 1. vyd., Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-8560594-5. [30] HRB, J. Americk armdy soudobho imperialismu. 1. vyd., Praha: Nae vojsko, 1977. [31] LARSON Arthur, D. The Military-Industrial Complex and Antimilitarism. The Role of Retired Ofcer Employment. Air University Review, 1972, Vol. 23, No. 4 [May-June], pp 26-33. [32] MIKULN, A. Vojensko-politick slovnk. 1. vyd., Praha: Nae vojsko, 1987. [33] NOONE Michael, F., Jr. The Military-Industrial Complex Revisited. Air University Review, 1978, Vol. 30, No. 1 [November-December], pp 79-83. [34] BAUSE George, H. Myths, Realities, and the Military-Industrial Complex. Air University Review, 1974, Vol. 25, No. 6 [September-October], pp 82-86. [35] AR 600-47, Reporting Procedures on Defense Related Employment, dostupn na <http://www.whs. mil/library/mildoc/AR%20600-47,%2028%20March%201972.pdf>, citovno 31. 12. 2010. [36] AR 600-50, Standards of Conduct for Department of the Army Personnel, dostupn na <http://www. whs.mil/library/mildoc/AR%20600-50,%2029%20February%201988.pdf>, citovno 31. 12. 2010. [37] GAO Report B-146890, Extensive Use of Military Personnel in Civilian-Type Positions, dostupn na <http://archive.gao.gov/f0202/094055.pdf> citovno 31. 12. 2010. [38] GATES, M. S., ROBBERT, A., A. Comparing the Costs of DoD Military and Civil Service Personnel. 1st ed. Santa Monica: RAND, 1998. ISBN 0-8330-2654-2. [39] DAHLMAN, C., J. The Cost of a Military Person-Year: A Method for Computing Savings from Force Reductions. 1st ed. Santa Monica: RAND, 2007. ISBN 978-0-8330-4151-7. [40] GAO Report, GAO-08-485. Defense Contracting: Post-Government Employment of Former DOD Ofcials Needs Greater Transparency, dostupn <http://www.gao.gov/new.items/d08485.pdf>, citovno 1. 1. 2011.
Zajitn obrany sttu je dlouhodob a kontinuln proces. My, vojci, asto kme, e nam poslnm je pouze poslouchat rozkazy a plnit je. Nesmme bt tak pasivn. Nerozhodujeme sice o tom, jak je posln armdy a jak m bt nasazovna, ale musme bt aktivnj pi navrhovn toho, jak nejlpe zorganizovat vojenskou strnku obrany esk republiky a jejch spojenc. armdn generl Vlastimil Picek, nelnk Generlnho tbu AR, Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
113
PhDr. Viktor Meca, Ph.D.
INFORMACE
Analza hlavnch problm novodobch vlench vetern mimo innou slubu s drazem na uplatnn na trhu prce
Clem analzy je zmapovat souasn postaven vlench vetern astnk zahraninch mis po roce 1989 (dle jen novodob vlen vetern) po skonen jejich sluebnho pomru. Pedevm se zamuje na otzku dalho uplatnn vlench vetern na trhu prce, na ppadn zdravotn, psychick a dal nsledky spojen s ast v misi a na zjem vlench vetern o ppadnou pomoc ze strany sttu, potamo Ministerstva obrany. Analza je rozdlena do dvou st. Prvn analyzuje dostupn statistick data a studie tkajc se astnk zahraninch mis, a zrove slou pro formulaci hypotz k vzkumn sti. Druh st hodnot vsledky vzkumu zaloenho na anonymnch dotazncch, kter v obdob od 4. prosince 2009 do 25. ledna 2010 vyplovali vlen veterni mimo innou slubu.
1. Vymezen a analytick zhodnocen skupiny vlench vetern

Tato st analzy vychz z daj uvedench v databzi vlench vetern a v personln databzi Ministerstva obrany (tzv. ISSP), z archivnch materil a dotaznkovch studi Univerzity obrany. 1.1 Denice clov skupiny Dle zkona . 170/2002 Sb., o vlench veternech, ve znn pozdjch pedpis, se za vlenho veterna (astnka zahranin mise) oznauje pslunk ozbrojench sil (Armdy R, Vojensk policie, Policie R), kter nepetrit alespo po dobu 30 kalendnch dn konal slubu v mst ozbrojenho konfliktu nebo slubu v mrovch operacch podle rozhodnut mezinrodn organizace, j je esk republika lenem. [1] Mrovmi operacemi se mysl mise pod hlavikou OSN, NATO i nov EU za elem nastolen i udren mru i stabilizace bezpenost situace v regionu. Pro nae ely sledujeme astnky mis po roce 1989 a pracovn budeme pouvat termn astnk zahranin mise nebo novodob vlen vetern. 1.2 Celkov poty Od roku 1990 se zahranin mise i mrov operace zastnilo 22 tisc vojk, piem se nkte vojci zapojili do nkolika mis nebo vyjeli do zahrani v rmci jedn mise vcekrt. Skuten poty se tak pohybuj do 15 tisc, piem v databzi vlench vetern bylo k 31. 12. 2009 vedeno 13 488 osob. Toto slo vak nen konen a je ovlivnno nedostatenou evidenc asti v misi v personln databzi u vojk pedevm
114
ped rokem 2002.[2] Navc tyto evidence nezahrnuj vlen veterny vyslan do mis jinmi rezorty. Z proveden analzy vyplv, e v databzi vlench vetern je vedeno 704 veternek (tj. 5,2 % vech vlench vetern). [3] Z hlediska zamen vzkumu je vak podstatnj daj tkajc se vlench vetern, kte ukonili sluebn pomr a jsou tedy clovou skupinou analzy. Pesn vyslen je omezeno datem sputn centrln personln databze rezortu, [4] resp. relevantn data jsou vkldan v roce 2001 a v nsledujcch letech. K 14. 1. 2010 bylo v personln databzi vedeno 8 561 vojk ve sluebnm pomru (z toho 23 jako studujcch), kte absolvovali alespo jednu zahranin misi. Od roku 2001 do souasnosti bylo naopak ze sluebnho pomru proputno 2 340 vlench vetern, nejvce pak v roce 2009 (455 osob ). [5] S ohledem na ve uveden skutenosti lze konstatovat, e po roce 1989 bylo do konce roku 2009 proputno ze sluebnho pomru nejmn 4 927 vojk, kte se alespo jednou astnili zahranin mise. Z nsledujc tab. 1 a grafu 1 vyplv, e pedevm v poslednch letech tvoili astnci mis zhruba tvrtinu proputnch vojk. [6]
Tab. 1: Poty proputnch vlench vetern dle let 2001 258
30 % 25 % 23,9 % 25,2 % 21,9 % 20 % 15 % 10 % 5% 0% 2001 18,8 % 23,2 %
2002 58
2003 198
2004 320
2005 250
2006 192
2007 228
2008 368
2009 455
Graf 1: Podl vlench vetern na bytku vech vojk z povoln

27,4 % 2009
10,6 %
2002
6,0 %
2003
7,2 % 2004
2005
2006
2007
2008
1.3 Populan struktura Vce ne ti tvrtiny (68,2 %) vech vlench vetern (v zloze i v inn slub) se profiluje mezi 26 a 40 roky vku viz graf 2. U en je to dokonce 74,6 %. Vlen veterni mimo innou slubu v armd ji nehls rezortu obrany zmny svho pobytu. Pi analze zemnho rozloen tak meme vychzet pouze z posledn uveden adresy, nap. v dosti o osvden vlenho veterna. Vt variabilita bude proto u osob, kter daly o osvden vlenho veterna jet ve sluebnm pomru a mohly uvdt adresu v mst vojensk zkladny. Na druhou stranu ada vojk zakld rodinu v mst svho psoben v armd, nebo naopak nejvt zjem o slubu v armd je v krajch, kde jsou dislokovny vojensk posdky. Tmto zpsobem lze odvodnit vy poet vlench vetern ijcch v Jihoeskm a Olomouckm kraji, kde je i v minulosti bylo dislokovno nejvce posdek.
115

2 %1 % 4 % Graf 2: Vkov struktura vlench vetern
5% 7%
21 % 13 % star 60 (1 %) do 60 (2 %) do 55 (5 %) do 50 (7 %) do 45 (13 %) do 40 (21 %) do 35 (26 %) do 30 (21 %) 26 % 21 % do 25 (4 %)
Pes ve popsan omezen lze procentuln strukturovat bydlit vlench vetern dle grafu 3. Z celkovho potu vleGraf 3: Bydlit vlench vetern po krajch nch vetern m tvrtina vysokokolsk vzdln ale6,7 % Praha spo nejniho stupn, do tohoto prmru vak nen Stedoesk 6,9 % zapotena Praha (zde je 13,5 % Jihoesk podl vysokokolsky vzdlanch 52 %). A na ojePlzesk 7,0 % dinl vjimky (nap. titul DiS., Bc.) se jedn o vojky 2,0 % Karlovarsk v dstojnickch hodnostech steck 6,1 % (16,6 % ni dstojnci a 12,4 % vy dstojnci). Libereck 4,1 % Z grafu 4 lze dovodit, e nejvt podl dstojnk ije Krlovhradeck 3,9 % pobl velitelstv i vzdl6,8 % Pardubick vacch zazen (Univerzita obrany a kolic stediska), 6,2 % Vysoina markantn je to u kraj Stedoeskho, KrlovhradecJihomoravsk 7,8 % kho a Jihomoravskho. Zlnsk 4,6 % Nadpolovin vtinu vysokokolk vykazuj okresy Olomouck 15,5 % Praha-vchod, Slan, Mlad Boleslav a Brno-msto. Moravskoslezsk 8,9 % Naopak s nejnim 0% 5% 10 % 15 % 20 % stupnm vzdlan jsou
116

Graf 4: Podl vysokokolsky vzdlanch vlench vetern 40 % 36,3 % 35 % 30 % 25 % 24,8 % 22,4 % 20 % 15 %
Stedoesk
34,4 %
32,9 %
24,6 %
26,2 %
27,6 %
23,3 %
19,3 %
Libereck 17,7 %
15,5 %
Olomouck Moravskoslezsk Jihomoravsk
Karlovarsk
Pardubick
10 % 5% 0%
Krlovhradeck
Jihoesk
steck 14,7 %
Plzesk
Vysoina
veterni v krajch steckm, Moravskoslezskm a Libereckm, kde vysokokolsk vzdln nem ani ptina z vlench vetern. D se rovn ci, e se s potem vysokokolsky vzdlanch zvyuje i podl nejvych vojenskch hodnost (pedevm plukovnick) oproti nim dstojnkm. [7] Tento jev se nsledn promt i do vyho vkovho prmru danho regionu. Celkov tvo dstojnci 29 %. 1.4 Zdravotn a psychick dopady asti v zahranin misi Pestoe rezort obrany vnuje zvenou pi vojkm, kte pi plnn sluebnch kol utrpli vnj raz (viz nap. mimodn udlosti v Afghnistnu), nebyla doposud speciln analyzovna razovost v rmci zahraninch mis. Zatmco v ppad raz se lze dobrat k pomrn pesnm potm, hodnocen monch dopad zahranin mise na lidskou psychiku nar na obecn pedsudky vi psychologm, stejn jako obavy z monch dopad na kariru. Mon i z tohoto dvodu, vojent lkai i psychologov nevykazuj vt poet vetern, kte se potkaj se zdravotnmi, psychickmi (vetn zvislosti na alkoholu) i socilnmi dopady (nap. rozpady rodin). Z dostupnch analz vojk v inn slub lze pesto predikovat nkter potencionln initele. [8] Nejmarkantnj je to v ppad analzy asti v misi na partnersk vztahy, kde problmy v partnerskch vztazch piznv ptina vojk a psychick dopady 5 a 6 % respondent. [9] Do jak mry je tato kategorie vojk vce ohroena socilnm vylouenm, vak meme jen spekulovat. 1.4.1 Zrann v misi Data ke zrannm utrpnm bhem psoben v zahranin misi byla zjiovna z archivnch svazk k zahraninm mism uloench ve Vojenskm stednm archivu Praha, [10] kter by mly zahrnovat astnky zahraninch mis na Balkn, Irku a v Afghnistnu z let 1999 a do nora 2010. Vychzelo se pedevm z rozhodnut o piznn bolestnho, nebylo-li k dispozici tak z prvotn lkask zprvy, v nkterch ppadech i z jinch materil. Zde je vak teba upozornit, e zrann jet automaticky neznamen, e dotyn m trval zdravotn nsledky, by se d u tkch zrann pedjmat. Do analzy nejsou zahrnuty razy, kter se uskutenily bhem ppravy na odjezd do mise.
117
Zlnsk
Cel R
24,6 %
Zrann se kategorizovala do t, resp. ty kategori: 1. TZ tk zrann v lkask zprv bylo takto oznaeno, nebo pouito oznaen velmi vn apod., nebo se sem piadily razy ohodnocen 100 a vce body (vtinou lo o komplikovan zlomeniny i mnohoetn zrann, vn porann hlavy a o, vetn amputac konetin). 2. SZ stedn tk zrann pod toto oznaen byla zahrnuta i zrann, kter byla sice v lkask zprv oznaena jako lehk, nicmn rozsah zrann i pidlen body bolestnho odpovdaly jinm razm oznaenm jako SZ, bodov rozpt od 50 do 100 (vjimen i vce), nap. zlomenina kosti pan. Obyejn se jednalo o vn zlomeniny i porann nohou a kloub, kde lze pedpokldat trval nsledky, pokozen u (pedevm po explozch), pohmodniny vt sti tla, popleniny, stenou amputaci prst. 3. LZ lehk zrann zaazovny jen razy, kter vznikly pi plnn kol v misi a jejich bodov hodnocen peshlo alespo 10 bod. Pat sem nekomplikovan zlomeniny rukou i nohou, pohmodniny malho rozsahu, vt trn rny, pokousn zvetem, pohmodn unch bubnk (nsledky exploz), vyraen nkolika zub apod. Trval nsledky by zde nemly bt pro ivot omezujc. 4. Drobn zrann neevidovny byly razy banlnho rzu, nap. poezn noem pi krjen chleba, pohmodniny i podvrtnut kotnku apod., kter byly uplatovny se snahou zskat alespo minimln bolestn. Ve snaze identifikovat razy, kter vznikly bhem plnn sluebnch kol a kter vznikly mimo posln mise (sport, voln as, prce v kuchyni, drba vozidel), byla pouita kategorizace uveden v tab. 2.
Tab. 2: Typy raz v rmci zahraninch mis Typ udlosti dopravn nehoda leteck nehoda napaden neptelem nstran systm hldka patrola ad se sem nehody jak pi patrole, tak pi pevozu vojk na jin msto. Jedn se o zcen vrtulnku 8. ledna 1998 krtce po startu u zkladny praporu SFOR v Bosensk Krup. Napaden hldky, patroly, zkladny stelbou, raketovm tokem i jinm obdobnm zpsobem. Najet vozu i nalpnut na nstran systm (nkdy lo jen o rozbuku k systmu vstrahy ped vlastnm stanovitm). razy bhem strn sluby na stanoviti, pokud nelo o ve uveden typ udlosti (obyejn lo o nepozornost). raz vznikl bhem pesunu jednotky i na patrole, pinou bylo nap. jzda po nerovnm ternu, patn dopad pi seskoku z vozidla, omrzliny, pokousn psem. lo o jin typ udlosti. Nkter zrann vznikla bhem vcviku, nap. steleb, ppadn nejde o zrann spojen pmo s poslnm mise. V jednom ppad jde o vn raz na cest do R. Dle lo o ppady, kde nebylo mon udlost zjistit. Rannch 64 20 38 26 3 15
jin
47
S ohledem na ve uveden skutenosti bylo zjitno, e v rmci zahraninch mis bylo zranno 212 vojk. [11] Z tohoto potu spad 61 zrann do kategorie
118
vnjch (40 SZ a 21 TZ). Dochzelo k nim zejmna u prvnch ty udlost uvedench v tab. 2. Kolik vojk z tohoto potu skuten trp zdravotnmi nsledky nelze definovat. [12] Vme vak, e ze zrannch vojk ji 80 nen ve sluebnm pomru, [13] z toho 4 pracuj na mstech obanskch zamstnanc rezortu, vetn dvou se SZ a TZ (daj k 2. 11. 2009). Pouze u jednoho ppadu bylo uvedeno, e byl repatriovn kvli psychickmu traumatu zpsobenmu ostelovnm zkladny. Pro plnost uvdme, e po roce 1989 zahynulo v zahraninch misch 17 vojk AR.
2. Vzkum zjmu vlench vetern o zlepen pe o astnky zahraninch mis mimo innou slubu
Vzkum si klade za cl zjistit skuten problmy a poteby pmo od vlench vetern mimo innou slubu. Pro tyto ely byl mezi vlen veterny distribuovn anonymn dotaznk. Vzkum probhal od 4. prosince 2009 do 25. ledna 2010. Formulace dotaz i hodnocen odpovd vychzelo z prvn sti tto analzy. 2.1 Vzkumn otzka Potebuj vlen veterni mimo innou slubu pomoc sttu s uplatnnm na trhu prce i pi een nkterch socilnch a psychickch problm? 2.2 Hypotzy Zkladnm vchodiskem pro tuto analzu je Koncepn zmr pe Ministerstva obrany o astnky zahraninch mis na lta 2009 a 2010, kter 13. nora 2009 schvlila tehdej ministryn obrany. Jedn se o prvn ucelenj analzu souasnch poteb a benefit novodobch vlench vetern. Jeho zkladnm nedostatkem je absence zptn vazby vlench vetern. Nkter vchodiska tak vyplvaj jen z poadavk Sdruen vlench vetern R, individulnch dost a posteh zamstnanc odboru mimorezotn spoluprce MO. V tomto kontextu je teba zmnit, e Sdruen vlench vetern m zhruba tisc len. 1. Vlen veterni maj problmy s uplatnnm na trhu prce, pedevm se to tk mladch ronk bez vyho vzdln (tedy i ni hodnosti). Tato hypotza vychz ze skutenosti, e nejvt problmy s uplatnnm na trhu prce maj osoby s nim vzdlnm a odpovdajc prax. D se zrove oekvat, e se v civilnm sektoru he uplatuj vojci s zkou vojenskou specializac. 2. Rekvalikace nabzen rezortem obrany ped skonenm sluebnho pomru je neexibiln a neefektivn, a nedv vlenm veternm lep perspektivu na uplatnn na trhu prce. Tento zvr vychz z individulnch podnt vlench vetern. Z analzy systmu poskytovanch rekvalifikac vyplynulo, e se z kapacitnch dvod efektivita rekvalifikac neprovuje a e v roce 2008 byla rekvalifikace piznna 383 vojkm z 479 adatel (tj. 80 %); v dotenm obdob pitom ukonilo innou slubu 1 585 vojk (rekvalifikace se tedy tkala jen jedn tetiny). [14] Sami vlen veterni si stuj, e si nemohli vybrat rekvalifikaci dle svho pedpokldanho uplatnn na trhu prce a e nabyt poznatky v praxi neuplatnili. V tto souvislosti je nutn zdraznit, e dle zkona
119
. 221/1999 Sb., o vojcch z povoln, je rekvalifikaci mon vojkovi piznat a po 5 letech sluebnho pomru a e tato rekvalifikace nen nrokov. Z analzy vojk v inn slub vyplynulo, e 67,5 % vojk by uvtalo pomoc pi hledn zamstnn po odchodu z aktivn sluby z dvodu zrann nebo invalidity v dsledku zrann. [15] 3. Se stvajcmi rezortnmi vhodami nejsou vlen veterni spokojeni, a proto o n vtinou nejev zjem. O nedostaten pi o vlen veterny se zmiuje u analza vojk v inn slub (mysl si to 21,4 % vojk, 40,3 % to z nedostatku informac nedovede posoudit). [16] Mezi benefity vlench vetern po skonen sluebnho pomru, nejde-li o veterna pobrajc starobn dchod od VSZ, pat jen o ozdravn pobyty a monost zdravotn pe ve vojenskch lkaskch zazench. 4. ada vlench vetern trp nsledky asti v misi a uvtala by odbornou pomoc. Pedpokldme, e ada vojk sv psychick problmy zatajuje, aby nezavdala pinu k ukonen sluebnho pomru. V tomto kontextu lze odkzat na vskyt tzv. posttraumatickho syndromu u americk i nmeck armdy. [17] 5 S potem absolvovanch mis a zrann v rmci mise stoupaj i poadavky vetern na vt pomoc ze strany sttu. D se oekvat, e vt participace v zahraninch misch bude u vetern vyvolvat pocit, e by se spolenost mla vce revanovat za nasazen jejich ivot. O to vc to bude platit v ppad utrpnho zrann. 6. Pjemci invalidnho dchodu i vsluhovho pspvku ji nebudou mt o pomoc v oblasti pracovnho poradenstv takov zjem. Pedpokldme, e stabiln pjem z dchodovho systmu, pp. vojensk vsluha ji nemotivuje vlen veterny tolik k hledn uplatnn na trhu prce jako v ppad nezajitnch osob. To pirozen nevyluuje, e i tyto osoby mohou mt zjem pracovat. 2.3 Vzkumn metoda Pro zskn zptn vazby od vlench vetern byla zvolena metoda anonymnho dotazovn formou dotaznku, kter umouje oslovit ir okruh osob. Rozsah dotaznku byl ve snaze o maximln nvratnost minimalizovn na jednu A4. Dotaznk zjioval zkladn daje ke slub v armd, zahraninch misch, aktuln zamstnanost, ast v rekvalifikanm kurzu MO, vyuvn benefit pro vlen veterny a ppadn zjem o pomoc sttu. V rmci snen variability odpovd pro jejich lep zpracovn byla vtina dotaz formulovna strukturovan (dv, max. tyi monosti pro zakkovn nebo vepsn jednoho sla). Hodnotc dotazy pedpokldaly klu odpovd dle znmkovn jako ve kole 1 a 5. Pouze ti dotazy pedpokldaly vypsn odpovdi (kraj, obec a nzev kurzu), ke kad sti mohl navc respondent pidat svou vlastn poznmku. Dotaznk byl vytvoen v psemn a titn verzi, vetn verze ve formtu XLS pro pm vyplovn dotaznku na potai (formul umstn na webov strnce). 2.4 Vzkumn vzorek Hlavn clovou skupinou vzkumu jsou astnci zahraninch mis mimo innou slubu v potu cca 5 000 osob. Potou bylo osloveno 593 vlench vetern, z nich vt st slouila mn ne 15 let [18], a zbytek tvoili veterni proputn po 30, 45
120
a 52 let vku [19]. 301 vlench vetern mlo vyplnit dotaznk na krajskch vojenskch velitelstvch (KVV) pi odchodu do zlohy tedy byli proputni v poslednm msci roku 2009. Dal ppadn oslovovn vlench vetern bylo ji nhodn a zviselo na aktivit obanskch sdruen (sOL, SVV R), na en dotaznku mezi veterny i na nhodn nvtv internetov strnky. Na konec bylo odevzdno 155 dotaznk (z toho 69 elektronicky a 38 odeslalo KVV), co pedstavuje 3,1 % proputnch vlench vetern. Dle sdlen KVV nemla vtina proputnch vojk zjem dotaznk vyplovat z dvodu negativnho postoje k rezortu spojenho s proputnm. 2.5 Vyhodnocen dotaznk 2.5.1 Obecn statistick daje Vzhledem k pevaujcmu potu mu v armd se pepokldalo dominantn zastoupen mu i v dotazncch. Pesto povaujeme tyi dotaznky vyplnn enami z celkovho potu 704 za nedostaten. Navc vechny pochzej z Olomouckho kraje, jsou ve vku 38 a 40 let. Ti eny projevily zjem o pracovn poradenstv, tvrt ji prola rekvalifikac MO. Nejvce dotaznk pilo z Olomouckho kraje, dle pak z kraj Jihoeskho, Moravskoslezskho a z hlavnho msta. Naopak jen jeden dotaznk piel z kraj Krlovhradeckho a Karlovarskho a dva z steckho kraje. Tento pomr v zsad odr i strukturu vlench vetern dle trvalho bydlit (podkap. 1.3), nicmn pro takto minimln zastoupen kraje meme jen tko init njak zvry. Celkem odevzdalo dotaznk 47 vojk, kte ukonili sluebn pomr v loskm roce. Vkov struktura respondent v zsad kopruje vkovou strukturu vlench vetern (kap. 1.3.) s tm rozdlem, e je zde vt podl osob ve vku 40-45 let na kor vku 35-40 let (60,6 % respondent oproti 68,2 % ze vech vetern). 21 vetern ve vku 23 a 40 let slouilo mn ne pt let, s pibvajcm vkem se rovn zvyovala dlka sluby v armd. Nejvce dle sloucch vetern vak najdeme ve vku 30 a 45 let. Stejn skupina osob byla rovn proputna v roce 2009. 63 % respondent mlo praporickou i poddstojnickou hodnost, zrove se jednalo o osoby bez vysokokolskho vzdln. Pokud se z tohoto hlediska podvme na zjem respondent o ppadnou pomoc ze strany sttu, projevuj ji nejvce vy dstojnci (71 % v ppad pracovnho poradenstv), kdeto u ostatnch je zjem polovin. V absolutnch slech vak evidujeme tento zjem nejvce u nedstojnickch hodnost (48 osob v ppad pracovnho poradenstv). Drtiv vtina respondent ije v manelstv (78 %), rozvedench bylo jen 6,4 %. Zajmavost je, e polovina rozvedench a tetina svobodnch se astnila vce ne jedn mise (devt z nich strvilo v misi rok a vce). Psychick problmy pitom piznvaj jen dva zadan, oproti tomu 5 nezadanch by uvtalo pomoc pi een problm v partnerskch vztazch. 2.5.2 Zamstnn a stabiln pjem 51 respondent uvedlo, e momentln nemaj prci. 33 z nich pitom ukonilo innou slubu v roce 2009. I z toho dvodu je tak nejpostienj Olomouck kraj (24),
121
dle Zlnsk, Jihoesk a Praha (vdy po 5) a Moravskoslezsk kraj (3). Z ostatnch kraj je to jen jeden nebo dn respondent. 68 % nezamstnanch ije ve mst (23 % v Praze nebo Olomouci). 8 respondent uvedlo, e je bez prce vce ne 3 msce (4 dokonce dle ne rok). 86 % nezamstnanch slouilo v armd dle ne 5 let a polovina pak dle ne 15 let. 62 % nezamstnanch pitom projevilo zjem o pracovn poradenstv, ale jen necel polovina i o rekvalifikaci. 12 nezamstnanch pitom uvedlo, e jsou alespo sten finann zabezpeeni (dchod i vsluha). Dohromady tvo dchodci ptinu vech respondent (26), pitom pouze dva jsou v dchodovm vku. Zajmav je, e 65 % tchto vetern m zjem o pracovn poradenstv a vc ne tetina o rekvalifikaci nebo jinou pomoc sttu. 2.5.3 Zdravotn i psychick nsledky v souvislosti s ast v misi Pt vlench vetern uvedlo, e v rmci mise utrplo zrann, ti uvedli vn onemocnn (endokrinologick, onemocnn CNS, plicn chlamydie). Pouze ti z nich uvd trval nsledky, nicmn dva z nich by uvtalo psychickou pomoc. Dva veterni uvd vn sluebn razy, kter vak neutrpli bhem plnn kol v zahranin misi (jednou ztrta prav ruky). Psychick nsledky uvd 8 vetern (nap. stres spojen se smrt koleg) a 6 z nich by uvtalo pomoc psychologa pedevm v oblasti partnerskch vztah. Z celho okruhu uvedlo est respondent, e je pjemcem dchodu (asi invalidnho). Na mru psychickho dopadu mise lze usuzovat i z potu zjemc o psychologickou pomoc, kterou projevilo 16 % respondent (24). Z nich 80 % m na mysli pomoci ohledn zvislosti na alkoholu i jin nvykov ltce, 41 % partnersk vztahy a 29 % psychick problmy ti uvd vechny oblasti pomoci. Vce ne polovina tchto respondent je ve vku do 35 let. 2.5.4 Mra participace na roli vlenho veterna Zskn statusu vlenho veterna jet neznamen, e dotyn osoba se k tto roli aktivn hls. Tato skutenost se me promtat do jeho zapojen do obanskch aktivit i jen v me znalost nkterch jev, kter jsou spojeny s innost vlench vetern. 37 % vlench vetern (58) uvedlo, e je lenem obanskho sdruen. Z nich pouze 9 se vbec neast aktivit vlench vetern, naopak vce ne polovina z nich se astn pravideln. Celkov vak ast na akcch vlench vetern piznv 64 % respondent. Pokud by o akcch vdlo, bylo by toto slo asi mnohem vt, nebo zjem o pozvnky projevilo 73,4 % vetern, piem 19 se doposud akc neastnilo. Zvrem tedy meme ci, e maximln participaci projevuje zhruba 40 % tazatel, alespo vlanou pak vce ne 70 %. 2.5.5 Spokojenost s benety vlench vetern Vzhledem ke skutenosti, e tazatel nepochopili dotaz a do odpovd zahrnovali i benefity v rmci sluebnho pomru, nelze hodnotit vyuvn benefit. Na druhou stranu je vidt, e poet tch, kter uvedli pspvek na lzn i ozdravn pobyt je velmi mal (12 lzn a 5 ozdravnch pobyt). Ostatn tyto nzk poty vychz tak v souhrnu vech vetern mimo innou slubu adatel o pspvek na ozdravn pobyt i lzn.
122
[20] Nvtvu vojensk nemocnice po skonen pomru uvedlo 33 respondent, prmrn lo o 7,7 nvtv na jednoho respondenta. Dvody nzkho zjmu o benefity lze vyst z poznmek, kter uvedli respondenti. Za prv jde o patnou informovanost vlench vetern o monch vhodch, za druh o nezjem vojensk nemocnice vlen veterny oetovat. Kadopdn vhody povauj za nedostaten. Hodnocen vak uvedla jen vce ne tetina respondent, prmrn znmka 3,5 (4 jedniky proti 18 ptkm). Celkovou pi o vlen veterny hodnot prmrnou znmkou 3,6 (1 jednika proti 20 ptkm). 2.5.6 Efektivita rekvalikanch kurz poskytovan MO pi odchodu z armdy Hodnocen je rozdleno na dv sti: dvody neasti v kurzu a spokojenost s ast v kurzu. A. Dvody neasti v rekvalikanm kurzu MO Rekvalifikanho kurzu se neastnilo 66 % oprvnnch adatel. 17 z tchto adatel neuvedlo dn dvody, naopak tm polovina uvd jako hlavn dvod skutenost, e je nikdo o monosti podat o rekvalifikan kurz neinformoval (2 byli informovni pozd, take se ji nestihli pihlsit). 13 % (11) uvedlo, e jim kurz nepovolil jejich nadzen. Zhruba tetina tazatel si stovala, e v nabdce nenala odpovdajc kurz a tvrtina si chtla vybrat jin kurz, ale nemohla (21 % uvd oboj dvody) viz graf 5.
Graf 5: Dvody neasti v rekvalifikanm kurzu MO neinformovanost ast nepovolena patn nabdka kurz omezen monost vbru kurz se nekonal neuvedeno 0% 10 % 1,2 % 20,0 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 12,9 % 31,8 % 25,9 % 48,2 %
B. Spokojenost s rekvalifikanm kurzem MO ast na rekvalifikanm kurzu MO uvedlo 44 respondent, jeden z nich neuvedl nzev kurzu. 15 osob se astnilo kurzu v roce 2009. Celkem se jednalo o 22 druh kurz, z toho pt se nepodailo piadit k Nabdce rekvalifikanch aktivit editelstv personln podpory. Nejvce navtvovan kurzy byly management se zamenm na zen malho podniku (6), obsluha osobnho potae (5), hostinsk innost, etnictv a dva typy sveskch kurz (4), Zklady podnikn (3), pracovnk bezpenostn sluby a masr pro sportovn a rekondin mase (2). Ostatn kurzy byly po jednom. [21])
123

Graf 6: Mra spokojenosti s rekvalifikanmi kurzy MO
35 31 30 25 21 20 15 10 5 0 nabdka Nespokojenost (4,5) 15 11 17 9 16 32
8 5 2 vbr 2 spokojenost Nevyhrann (3) vyuitelnost Spokojenost (1,2)
Z grafu 6 je vidt, e vce ne 70 % astnk bylo spokojeno s rovn kurzu i s monost svobodn si vybrat s pedloen nabdky. Naopak spojenost se samotnou nabdkou kurz byla men (40 % ku 26 % nespokojench). S vyuitelnost kurzu v praxi byla sice spokojena polovina astnk, ale zrove 38 % s rovn spokojeno nebylo. Tabulka 3 toto hodnocen vyjaduje prmrnou znmkou (hodnotili jako ve kole).
Tab. 3: Hodnocen rekvalifikanch kurz nabdka 2,8 vbr 2,0 spokojenost 2,1 vyuitelnost 2,7
Nejlpe hodnocen kurzy (znmky 1-2). odborn zpsobilost pro koly v prevenci rizik v oblasti BOZP, pracovnk bezpenostn sluby, turistika, zkuebn komisai idi. Nejhe byly hodnoceny kurzy (znmky 4 i 5 z hlediska vyuitelnosti i ve vech atributech) sprvce konkurzn podstaty, projektov specialista manaer, skladnk, pracovnk zahraninho obchodu, pracovnk v socilnch slubch se zamenm na seniory. etnictv, daov evidence, hostinsk innost (pro zskn emesln ivnosti). Je teba dodat, e patn vyuiteln znamenalo tak to, e dotyn pracovali na pln jin pozici. Zajmav je jet jeden daj. 16 astnk kurz dnes nem prci (37 %), prmrn hodnot vyuitelnost kurz znmkou 2,8. Tetina astnk kurz (13) projevila zjem o pracovn poradenstv a 9 by opt rdo absolvovalo rekvalifikan kurz.
124
2.5.7 Zjem o pracovn poradenstv a rekvalikaci Alespo o jednu z forem 10 pomoci v oblasti uplatnn Praha 7 na trhu prce by uvtalo 60 % 8 Stedoesk vlench vetern (93). 7 52 % vech respondent by 8 Jihoesk 6 uvtalo pomoc v oblasti uplatnn na trhu prce. O nco 6 Plzesk 1 mn 38 % i o rekvalifikaci. 0 Z hlediska kraj zjem vce Karlovarsk 0 mn kopruje poty dotaz2 steck 2 nk dle kraj, s vjimkou nzkho zjmu v kraji Pardu4 Libereck 2 bickm (a tak v kraji Krlovhradeckm, Karlovarskm Krlovhradeck 0 0 a steckm, kde je to ale Pardubick 1 dno tm nulovm potem 1 dotaznk), viz graf 7. 8 Vysoina 5 Jak ji bylo uvedeno 4 ve, 62 % nezamstnanch Jihomoravsk 3 projevilo zjem o pracovn 5 Zlnsk poradenstv, ale jen necel 4 polovina i o rekvalifikaci. 18 Olomouck 15 Zajmav je, e o pracovn 7 poradenstv projevilo zjem Moravskoslezsk 6 tak 44 % pracujcch vete0 5 10 15 20 rn (46), resp. tetina z nich pracovn poradenstv (33) i o rekvalifikaci. Tetina rekvalifikace astnk rekvalifikanch kurz (13) projevila zjem o pracovn poradenstv a devt z nich by opt rdo absolvovalo rekvalifikan kurz. 2.5.8 Zjem o jinou pomoc ze strany sttu 57 respondent (37 %) projevilo zjem o jin typ pomoci ne ten, kter byl uveden v dotaznku. 12 pitom nemlo zjem o pomoc s uplatnnm na trhu prce. Pouze necel ti tvrtiny (39) vak tuto otzku rozvedly v poznmce, piem nkter pn se tkala benefit pro vlen veterny (viz ve). Hodnoceno tak bylo jen 32 poznmek, kter me lenit nsledovn: 6 pomoc rezortu bhem inn sluby Veterni zaznamenvaj sv patn zkuenosti z armdy: neeen problm pi nvratu z mise, patn pe o rodiny bhem asti v misi, nemonost erpat dovolenou, rehabilitaci, nulov zvhodnn i morln ocenn za ast v misi. 4 jin typ pe o veterny ze strany MO Poznmky se opt dotkaj morlnho ocenn (prezentace vlench vetern na veejnosti, pomoc pi obnov uniforem vyslouilch vetern) nebo pomoci v ednch zleitostech.
125
Graf 7: Zjem o pomoc s uplatnnm na trhu prce dle kraj
4 daov zvhodnn pi podnikn Pn smuj k daovm levm pro podnikatele-veterny nebo subjekty zamstnvajc vlen veterny. 4 zvhodnn pi vpotu dchodu Veterni by uvtali zohlednn sluby v zahranin misi do vpotu ve dchodu. 2 pomoc s hlednm pracovnho uplatnn Vedle pomoci uveden v dotaznku (tedy pracovn poradenstv a rekvalifikace), by veterni uvtali nabdku zamstnn ve sttnch organizacch, pi drb vojenskch vcvikovch prostor, vyuit v humanitrnch programech. 8 dal pomoc sttu Objevuje se snaha o zskn podobnch benefit v sociln oblasti jako maj veterni druh svtov vlky. Jednou jsou zmnny pjky i slevy na dopravu pro vlen veterny. 2.6 Zvry vyvozen z vzkumu 2.6.1 Zjem o komunikaci s rezortem MO Vzkumnou st bohuel poznamenal pomrn mal zjem vlench vetern vyplovat dotaznky. Pekvapujc je to zejmna v ppad len obanskch sdruen, nebo se oekvala vt participace eskoslovensk obce legionsk a Sdruen vlench vetern R. [22] Ta se bohuel projevila jen v nkterch krajch (Moravskoslezsk, Jihoesk, Plzesk, Stedoesk kraj a Praha). Dle se na vzkumu podlela rozdln mra angaovanosti KVV v distribuci dotaznk, kde je vak nutn podotknout, e nkter kraje i dky sv poloze vi vojenskm zkladnm vykazuj nzk poet ijcch vojk, resp. je nepostihly restrikce armdy nejvce dotaznk zaslala KVV Olomouc (22) a KVV Zln (6), dal KVV odeslala jen 2 a 3 dotaznky, nebo dn. V ppad KVV tak meme hovoit o 12% nvratnosti. Protoe vzhledem k anonymit dotaznk nelze pesn zjistit nvratnost odpovd v ppad dotaznk odeslanch dopisem, ale meme tvrdit, e jich nebylo vce ne 20 %. Rovn i nkter dotaznky naznaovaly, e nkte veterni nemaj o spoluprci s rezortem moc velk zjem. Nkte proto, e byli proti sv vli proputni z armdy, jin z dvodu, e v podstat nevid dn zvhodnn vlench vetern, a nkte zase dnou pomoc nepotebuj. Na druhou stranu by urit byla mnohem vy odezva, jestlie bych jim stt (MO) nabzel ji konkrtn pomoc (jak vyplv z dotaznk, pedevm v oblasti pracovnho poradenstv). Z ve uvedench dvod je vak otzka, do jak mry lze aplikovat vsledky vzkumu na celou skupinu vlench vetern. Je pravdpodobn, e vtina vetern nebude mt potebu s rezortem komunikovat i jej o nco dat. V tuto chvli tak meme pouze predikovat minimln zjem o komunikaci s rezortem, kter asi nejlpe odr mra nvratnosti odpovd na odeslan dopisy. Z tohoto pohledu by se dalo ci, e meme spoluprci oekvat nejmn u tiscovky vlench vetern. Men vypovdac schopnost maj dotaznky v ppad regionln struktury vlench vetern. Je z nich ale zejm, e nejvt odezvu meme oekvat v krajch Olomouck, Moravskoslezsk, Jihoesk a v hlavnm mst.
126
Obecn meme ci, e 68 % vlench vetern (106) mlo zjem o jednu z forem pomoci sttu (v oblasti uplatnn na trhu prce, psychologickou nebo jinou pomoc). 2.6.2 Oven platnosti hypotz Na zklad vsledku vzkumu meme konstatovat, e a na jednu hypotzu se v zsad naplnily vechny hypotzy tohoto vzkumu, i kdy ve dvou ppadech jen sten: 1. U druh hypotzy lze za prokzanou povaovat prvn st vty, tzn. rekvalifikace nabzen rezortem obrany ped skonenm sluebnho pomru je neflexibiln a neefektivn, nebo ji fakticky mohlo vyut jen 36 % respondent. Pokud se ale rekvalifikace astnili, tak ji hodnot vtinou pozitivn (70 %), zbytek vak ml problmy s uplatnnm na trhu prce. 2. Vzkum neodhalil vy poet vlench vetern, kte by trpli nsledky zpsobenmi asti v misi. Popen tto hypotzy neznamen, e by nebyli dn veterni, kte tmito nsledky trp. Nepmo to dokazuje i statisticky relevantn zjem vetern (16 %) o odbornou psychologickou pomoc, pestoe ti tvrtiny z nich psychick nsledky nepiznv. 3. Oproti oekvn m stejn zjem o pracovn poradenstv tak 65 % pjemc invalidnho dchodu i vsluhovho pspvku. Celkem do tto kategorie patilo 26 vetern.
Zvr
Na zklad analzy dostupnch personlnch daj Ministerstva obrany a na zklad vzkumu zaloenho na anonymnm dotaznku, kter se konal od 4. prosince 2009 a do 25. ledna 2010, lze z hlediska aktulnho stavu a poteb novodobch vlench vetern formulovat nsledujc zvry: Ze zhruba 15 tisc vlench vetern ji nen tetina ve sluebnm pomru. Z personlnch daj pitom vyplv, e zejmna v poslednch pti letech tvo vojci, kte se minimln jednou astnili zahranin mse, tvrtinu i tm tvrtinu proputnch. 68 % vech vetern se nachz ve vkovm rozpt 26 a 40 let, nejvy vkov prmr vykazuje Jihoesk, Karlovarsk a Jihomoravsk kraj. Ve vzkumu se nejvce objevovali veterni mimo innou slubu ve vku 30 a 45 let, kte slouili pt a vce let. tvrtina vlench vetern m vysokokolsk vzdln, nejni vzdlanost vykazuje steck, Moravskoslezsk a Libereck kraj. Podl osob, kter se potkaj se zdravotnmi i psychickm nsledky, je nepatrn (vn i velmi zvan zrann jsme evidovali u 61 astnk mis). Pesto projevuje zjem o pomoc psychologa 16 % vlench vetern, pedevm v oblasti zvislost na nvykovch ltkch a partnerskch vztah. 64 % oprvnnch vetern, kte konili sluebn pomr v armd, se nemohlo astnit rekvalifikanho kurzu pedevm proto, e o tto monosti nevdli. Tetina proto, e nenala odpovdajc kurz. Tm 70 % tch, kte se astnili kurzu, byla spokojena. Zbytek si naopak stoval na uplatnn na trhu prce (nap. kurzy etnictv, daov evidence, hostinsk innost).
127
Tetina respondent je bez prce. Nejvce takto odpovdali veterni z Olomouckho kraje, dle Zlnskho, Jihoeskho a Moravskoslezskho kraje a Prahy. 62 % nezamstnanch pitom projevilo zjem o pracovn poradenstv, ale jen necel polovina i o rekvalifikaci. Pomoc s lepm uplatnnm na trhu prce by vak uvtaly dv ptiny zamstnanch vetern. Zjem o spoluprci s rezortem obrany (nvratnost dotaznk) projevila zhruba ptina oslovench vetern, pedevm v Olomouckm, Jihoeskm a Moravskoslezskm kraji a dle v Praze. Pekvapujc je pedevm nzk podl len obanskch sdruen sdruujc vlen veterny. 69 % vlench vetern m zjem o jednu z forem pomoci sttu (v oblasti uplatnn na trhu prce, psychologickou nebo jinou pomoc). Nejvt procentuln zjem o pomoc sttu maj vy dstojnci (71 % v ppad pracovnho poradenstv), kdeto u ostatnch kategori je zjem polovin. V celkovch potech je vak tchto zjemc nejvce u nedstojnickch hodnost. Veterni pli nevyuvaj vhody vlench vetern, protoe je povauj za nedostaten nebo o nich vbec nev. Stuj si pitom na odmtav postup vojensk nemocnice vi nim. Uvtali by pitom pedevm ozdravn a rehabilitan pobyty. Dle veterni volaj po daovch zvhodnnch pro podnikatele zamstnvajc vlen veterny a po vt roli sttu pi jejich zamstnvn.
Poznmky k textu:
[1] 30denn lhta neplat pro ppady, kdy pslunk v mst vkonu sluby utrpl jmu na zdrav nebo vykonal mimodn zslun in, nebo ozbrojen konikt i mrov operace trvala krat dobu. [2] Sledovn kategorie vlen vetern zaalo a v roce 2002, tedy po schvlen zkona . 170/2002 Sb. Stvajc databze se opr o adatele o osvden, kterch je 8 389. Ne vichni vlen veterni si vak o toto osvden podali, a proto byla dal jmna doplnna z personlnch rozkaz o vysln do zahranin mise, ale i zde je nutn potat s neplnost. [3] Pro srovnn k 31. 12. 2009 slouilo v AR 3 091 en, co pedstavuje 13,4 % vech vojk z povoln. [4] Databze GINIS, aplikace ISSP zaala fungovat v roce 2001. [5] Tento poet byl ovlivnn personlnmi restrikcemi v rezortu obrany z dvod sniovn mandatornch vdaj stednch orgn sttn sprvy. Na zklad rozhodnut ministra obrany ze dne 16. 7. 2009 o personlnch restrikcch bylo zrueno 1350 obsazench mst vojk z povoln, z tohoto potu se jednalo o 372 astnk zahranin mise (tj. 27,5 % ze vech vojk). [6] Za obdob pedchozch devti let pak tento podl vetern tvoil 16,8 %. [7] Dstojnkem se mysl hodnosti podporuka a kapitna. Za vyho dstojnka jsou oznaovni majoi, plukovnci a generlov. Nimi hodnostmi se mn praporci, eventuln poddstojnci. [8] SALIGER, R; BALLOV, N; HODN, J. Prezentan zprva sociologickho przkumu Organizan kultura v Armd esk republiky, Brno: Univerzita obrany, 2006. Jak siln se vae prce spojuje s pojmy (podl ze zkoumanch osob): ikana 6 %, bolest hlavy 9,6 %, nespavost 13 %, nava 30,6 %, napt 35,3 %, nejistota 24,3 %, problmy v rodin 12,8 %, problmy v partnerskch vztazch 17,1 %. [9] BALLOV, N.; HODN, J.; SALIGER, R.; PAVLT, J. Zvren zprva vzkumu Zahranin mise a partnersk souit, Brno: Univerzita obrany, 2008. Po nvratu z mise m 23,3 % vojk problmy zvyknout si na partnera, 16 % si s partnerem nerozum jako dve, 15,6 % hovo o odcizen s partnerem, 12,1 % hls rozchod, 10 % rozvod a 10,6 % nem dn vztah. 5,2 % vojk trp vzpomnky na zitky z mise a 5 a 7 % se po misi ct bt vce agresivnj, podrdnj, netrplivj i vbunj. [10] Jednalo se o svazky oznaen UNPROFOR 1992-1995, SFOR 1999-2001, IFOR-SFOR 1998, KFOR 1999-2009, EUFOR, Kuvajt 2002-2003, MNF 2004-2008, ISAF 2002 poln nemocnice, ISAF PNaCHJ, End. Freed. 2006, ISAF 2007 Fayzabad, ISAF PRT Logar, Uzurgn a Logar, piem u dan mise lo o vce svazk; uvdn rok vyjadoval datum doruen svazku do archivu.
128

[11] Z toho dva ppady nelze ble urit. [12] Vme nap., e VPZ dnes vyplc odkodnn pti zrannm veternm (u dalch dvou se vede soudn spor). [13] Ve sluebnm pomru vojka z povoln je nadle 13 vetern s TZ a 25 se SZ. [14] Toto slo se tk vech vojk, tedy nejen vlench vetern, nebo tato kategorie nen u rekvalikac sledovna. V roce 2009 odelo 1658 VZP, v roce 2008 odelo 1585 VZP, v roce 2007 ukonilo sluebn pomr 1043 VZP, v roce 2006 ukonilo sluebn pomr 762. [15] SALIGER, R; BALLOV, N; HODN, J. Prezentan zprva vzkumu Armda a veejnost 2009, Brno: Univerzita obrany, 2009. [16] SALIGER, R; BALLOV, N; HODN, J. Prezentan zprva vzkumu Armda a veejnost 2009, Brno: Univerzita obrany, 2009. [17] ROBBE, R. Wehrbeauftragten des Deutschen Bundestages vom 16. Mrz 2010, Jahres Bericht 2009 (51. Bericht). Deutscher Bundestag, Drucksache 17/900, 17. Wahlperiod, Kap. 12.8. [18] Seznam osob s vyplacenm odbytnm pedstavoval 3725 osob. Protoe ped 15 rokem sluby konili pevn vojci, kte byli povolvni do armdy hlavn za elem asti v misi, lze v tto kategorii oekvat minimln polovin poet vlench vetern. [19] 9 496 vojk, co z kapacitnch dvod vyluovalo klasikaci vtho potu vojk na veterny a neveterny. [20] V roce 2009 zskalo pspvek na ozdravn pobyt 47 novodobch vlench vetern a na lzn i rekreace 91 vetern. Pozn.: o pspvek na ozdravn pobyt lze standardn dat kad ti roky. Pspvek na lzn a rekreace je omezen jen na poivatele vojenskho dchodu (starobnho a invalidnho). [21] Protoe nzvy uveden respondenty se rznily od ocilnch, nemuselo se vdy pesn odhadnout pesn nzev kurzu, sedt by ale mlo obecn zamen. [22] Jestlie tato sdruen prezentuj zhruba tisc len, tak se jich podailo aktivovat jen necelch 6 % len!
Literatura:
DIESMAN, D. Jak se vyrb sociologick znalost. Praha: Karolinum, 2005. SALIGER, R; BALLOV, N; HODN, J. Prezentan zprva sociologickho przkumu Organizan kultura v Armd esk republiky, Brno: Univerzita obrany, 2006. SALIGER, R; BALLOV, N; HODN, J. Prezentan zprva vzkumu Armda a veejnost 2009, Brno: Univerzita obrany, 2009. BALLOV, N.; HODN, J.; SALIGER, R.; PAVLT, J. Zvren zprva vzkumu Zahranin mise a partnersk souit, Brno: Univerzita obrany, 2008. Koncepn zmr pe Ministerstva obrany o astnky zahraninch mis na lta 2009 a 2010 z 13. nora 2009.
Prameny:
Databze vlench vetern Personln databze MO Vojensk stedn archiv Praha
Nkter uit zkratky v lnku:

BOZP sOL PNaCHJ ISSP KVV SVV R VPZ VSZ bezpenost a ochrana zdrav pi prci eskoslovensk obec legionsk poln nemocnice a protichemick jednotka informan systm o slub a personlu /platech krajsk vojensk velitelstv Sdruen vlench vetern R Vojensk ad pro prvn zastupovn MO Vojensk ad socilnho zabezpeen
129
INFORMACE
Pplk. MUDr. Vladimr Pavlk, Ph.D., pplk. MUDr. Jana Fajfrov, kpt. MUDr. Michaela Husrov, doc. MUDr. Pavol Hlbik, CSc.
Preventivn aspekty nadvhy a obezity v Armd esk republiky
Autoi popisuj monosti monitorovn vskytu neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu a realizaci preventivnho intervennho programu s redukc nadmrn tlesn hmotnosti s vyuitm dietnch,reimovch, pohybovch a farmakologickch postup, kter skt reln pedpoklad poklesu prevalence nadvhy a obezity v AR a souasn snen morbidity pslunk AR.
vod
Vce ne 70 % obyvatel esk republiky trp nadvhou nebo obezitou, zvanm chronickm onemocnnm charakterizovanm vzestupem podlu tlesnho tuku a hodnotou BMI pesahujc v ppad obezity hranici 30 kg/m2. Obezita se stala nejastj metabolickou chorobou v dsledku ivotnch podmnek a ivotnho stylu, kter vystil v pozitivn energetickou bilanci. [1] Zejmna abdominln forma obezity je dnes povaovna za zkladn komponentu metabolickho syndromu. [2] Kardiovaskulrn a metabolick onemocnn jsou aktuln i v Armd esk republiky. Pestoe jsou vojci profesionlov a dal by se pedpokldat jejich vy energetick vdej, vsledky kadoronch zdravotnch prohldek vech vojk hovo o jin skutenosti. Antropometrick a biochemick charakteristiky vojk tak do znan mry kopruj neradostn vskyt neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu v bn populaci.
Program preventivn pe v AR
Od roku 1999 je v Armd esk republiky kadoron realizovn program rozen preventivn pe. Realizaci vyeten zabezpeuj posdkov oetovny. Vsledky tohoto programu jsou cennm materilem sloucm ke zmapovn skuten situace v distribuci rizikovch faktor neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu v souasn AR. Zatmco pravideln lkask prohldky probhaj kadoron u vech pslunk AR, rozen preventivn prohldky se tkaj vojk a vojky z povoln, kte v roce prohldky doshnou vkov hranice 25, 30, 33, 36, 39, 40-57 let. Vedle anamnestickho eten a bnho fyziklnho vyeten je v rmci rozen preventivn pe odebrno biochemick spektrum a provedeno ir antropometrick eten, vetn men tlesnho sloen pomoc impedann techniky, kter nm podv informaci o aktulnm zdravotn nutrinm stavu profesionlnch vojk AR. [3, 4] Do kly rozen preventivn pe pat tak pravideln zznam EKG kivky. Od 40 let vku se u mu pravideln kontroluje hladina prostatickho antigenu. Od 45 let vku se monitoruje kadoron stolice na okultn krvcen. U en ji od 36 let vku, pak dle od 39 let vku kadoron se provd mamografick vyeten. Kadoron
130
preventivn vyeten profesionlnch vojk, od 40 let vku navc doplnn o biochemick a antropometrick spektrum, je zameno na preventabiln rizikov faktory neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu. Pozornost je v posledn dob zamena pedevm na rizika vzniku metabolickch nemoc, prevalenci a incidenci nadvhy a obezity a z n plynoucch komorbidit. V rmci rozench preventivnch prohldek je kadoron vyeteno okolo 7000 osob. Rozvoj kardiovaskulrnch, metabolickch nebo onkologickch onemocnn v populaci esk republiky jist zv i morbiditu pslunk AR, a zrove sn jejich schopnost plnn pracovnch kol doma nebo v zahraninch operacch. Lze tedy konstatovat, e systm rozench primrn preventivnch opaten, zavedench v AR v poslednm desetilet pedstavuje dleit protektivn faktor podlejc se na zlepen zdravotn nutrinho stavu vojk a na zvyovn jejich fyzick a psychick vkonnosti. Zjitn vsledky jsou pro adu vojk prvnm stimulem k tomu, aby zmnili sv dosavadn vivov nvyky nebo reimov opaten, zejmna pak naven pravideln pohybov aktivity. Vojkm, u nich byly nalezeny patologick hodnoty nkterch vyeten, je po jejich oven poskytovna odpovdajc zdravotn pe. Pro osoby bez ptomnosti rizikovch faktor znamen proveden vyeten psychologick faktor vedouc k uklidnn a potvrzen sprvnosti dosavadnho ivotnho stylu.
Metodika a vsledky
V prbhu roku 2009 bylo v rmci rozen preventivn prohldky komplexn vyeteno celkem 8460 osob, z toho 7487 mu a 973 en. Prmrn vk vyetovanho souboru byl u mu 38,0 7,2 let a u en 38,49 6,8 let. Pi hodnocen nadvhy a obezity v AR vychzme z hodnoty body mass indexu (BMI). Podle tohoto ukazatele z vyetovanho souboru 57,0 % mu a 26 % en trp nadvhou a 14 % mu a 8 % en je obznch. Prakticky to znamen, e 70 % profesionlnch vojk m diagnzu nadvhy nebo obezity. Toto vysok slo me bt z sti zpsobeno mladmi jedinci muskho pohlav, kte disponuj velkou svalovou hmotou, v tomto ppad nen BMI pln relevantnm ukazatelem. Stle vce se proto v diagnostice a prognostice obezity vyuv hodnoty obvodu pasu. Z danho souboru m obvod pasu vy ne 94 cm 40 % mu a 35 % en m obvod pasu vy ne 80 cm. Zven mnostv celkovho tlesnho tuku nad 20 % bylo nameno impedann technikou u 44 % mu a u 2 % en (hranice 30 % celkovho tlesnho tuku). Prmrn antropometrick hodnoty mui: BMI 26,9 4,6, obvod pasu 92,7 9,6 cm a % tuku 19,1 5,6 %. eny: BMI 24,2 3,9, obvod pasu 78,2 10,1 cm a % tuku 19,7 5,9 %. Ve uveden antropometrick parametry, jako jsou procento celkovho tlesnho tuku, obvod pasu, nebo hodnota BMI, se zvyuj s narstajcm vkem sledovanch osob. Antropometrick parametry profesionlnch vojk svd o vskytu nadvhy a obezity v AR. Rovn nkter z biochemickch marker, zejmna sloky lipidovho metabolismu a hladiny krevnho cukru, byly zveny u ady pslunk AR. Do budoucna tyto nlezy mohou vystit v rozvoj kardiovaskulrnch onemocnn, kter jist zv morbiditu pslunk AR, a zrove sn jejich schopnost plnn pracovnch kol vetn jejich nasazen do zahraninch mis.
131

70 60 50 40 30 20 10 0 celkem 50-59 40-49 30-39 25-29
nadvha obezita Obr. 1: Prevalence nadvhy a obezity v procentech dle vkovch kategori mui 35 30 25 20 15 10 5 0 celkem 50-59 40-49 nadvha 30-39 obezita 25-29
Obr. 2: Prevalence nadvhy a obezity v procentech dle vkovch kategori eny
Nov doporuen k metodice men

V posledn dob se mnoily pipomnky stran hodnoty body mass indexu (BMI) jako jedinho kritria obezity v podmnkch AR. Stvalo se pak nezdka, e mlad trnovan jedinci muskho pohlav mli hodnoty BMI kolem 30 nebo lehce pes tuto hodnotu a mli pak problmy s rekrutac do AR nebo se zdravotn klasifikac. Na zklad tto skutenosti pak lkai katedry vojensk hygieny Fakulty vojenskho zdravotnictv byli podni cestou odboru vojenskho zdravotnictv ministerstva obrany k vypracovn pracovn verze nvrhu diagnostickch a lebnch opaten pro nadvhu a obezitu v AR. V danm nvrhu zstv hodnota BMI na prvnm mst. Diagnza obezity je pak stanovena od hodnoty BMI 30 ve. V ppad hodnoty BMI nad 28 je doporueno
132
vdy doplnit o men mnostv celkovho tlesnho tuku. Zlatm standardem je jist rentgenov absorpn fotometrie (DEXA), v podmnkch stle se sniujcho armdnho rozpotu pak mus postait pstroje na bzi impedance, nejlpe souasn kombinace bimanulnho a bipedlnho men, pstroje TANITA nebo OMRON. Hodnoty celkovho tlesnho tuku u mu nad 20 % a u en nad 30 % je pak nutno povaovat za zven a rizikov. U namench hodnot BMI nad 30, ale zrove s obvodem pasu do 94 cm resp. 80 cm a souasn s mnostvm celkovho tlesnho tuku do 20 % resp. 30 % pak takovho pacienta nepovaovat za obznho. V ppad BMI nad 30 a zven hodnoty obvodu pasu nebo zven hodnoty mnostv celkovho tlesnho tuku takovho pacienta povaovat za obznho. Ve uveden doporuen ekaj na schvlen cestou odboru vojenskho zdravotnictv Ministerstva obrany a nelnka vojensk zdravotnick sluby.
Primrn prevence nadvhy a obezity v armdn praxi

Neustle se zvyujc poet pacient s rizikem vzniku neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu znamen nutnost komplexn terapie v rmci preventivnch program i v kadodenn lkask praxi. Zkladem kad lby nadvhy nebo obezity je samozejm elementrn dodrovn dietnch a reimovch opaten [5]. Tato zkladn pravidla nejsou bohuel obecn pijmna laickou veejnost jako dostaten inn. Vychz ze souasnho zdravotnho stavu a chovn esk a potamo i vojensk populace, kde pevauje sedav zpsob ivota a naprosto nedostaten pohybov aktivita. To spolu s dietnmi chybami vede k nrstu tlesn hmotnosti a zmnoen celkovho tlesnho tuku. Pitom pouze komplexn pstup k takovmu pacientovi s vyuitm vech dostupnch preventivnch metod i vlastn terapie dv anci na spch. Redukce hmotnosti m pozitivn vliv na kvalitu ivota i vrazn snen zdravotnho rizika vech nemocnch. Ve vojenskch podmnkch se pmo nabzej monosti jak upravit vivu osob v souladu s modernmi dietologickmi poadavky, zvit innost sluebn tlesn ppravy, clen upravit preventivn rehabilitace nebo lzesk lby, provdt efektivn dispenzrn pi o rizikov osoby na posdkovch oetovnch nebo v odbornch zdravotnickch zazench typu vojenskch nemocnic. Vojent profesionlov maj irokou klu monost, jak udrovat a peovat o svj zdravotn stav. V prbhu pracovn doby maj vyhrazen as na sluebn tlesnou ppravu, kdy nabzen kla sportovnch innost je velmi irok. Kad vojk z povoln m monost astnit se sluebn tlesn ppravy v rozsahu 4 hodin tdn a kadoron bv pezkuovn testy fyzick zdatnosti a hodnocen dle vkovch kategori. U jednotlivch vojenskch tvar je k dispozici zzem, kter uspokojuje sportovn poteby vojk i nad rmec povinn tlesn ppravy (tlocvina, posilovna, sportovn stadion, tenisov i volejbalov kurty, plaveck bazn). Krom toho AR pod rzn sportovn akce, armdn pebory, nebo sportovn dny v cel ad sportovnch odvtv. Dle jsou to specializovan kurzy s tlovchovnou npln (kurz instruktor lyovn, kurz vsadkov ppravy, kurz vojenskho lezen, kurz bojovho umn MUSADO). Na druhou stranu vyaduje AR od vojk vbornou fyzickou kondici, co bv objektivizovno pi pezkouen z TV kadoron v obdob kvten-erven. Nespln-li
133
vojk normu nebo se ze zvanch sluebnch i zdravotnch dvod nezastn pezkouen, povoluje velitel nhradn opravn termn v msci z. Na zklad rozhodnut oetujcho lkae me bt vojk pro zdravotn oslaben doasn osvobozen od pezkouen (nejdle na dobu jednoho roku, ne vak opakovan). V ppad nesplnn poadavk na tlesnou ppravu pichz na adu nejprve finann postih, pi opakovanm nesplnn proputn ze sluebnho pomru. Programy preventivn rehabilitace nabz dvoutdenn pobyty se sportovn npln po cel rok ve vybranch vojenskch rekreanch a rehabilitanch zazench. V ppad nutnosti rehabilitace nebo lzeskch procedur se nabz ada vojenskch lzeskch zazen. Mezi nejlpe vybaven zazen sportovnho typu pat vojensk zotavovny Bedichov ve pindlerov Mln a Mn na behu Slapsk pehrady. pikov vojensk lzesk a rehabilitan zazen jsou nap. v Karlovch Varech, Teplicch nebo v Jesenku. Nrok na preventivn rehabilitaci (PR) v dlce 14 dn za rok maj vichni vojci z povoln, pokud jsou ve sluebnm pomru dle jak 10 let nebo po dosaen 35 let vku. Program preventivn rehabilitace se li v zvislosti na zamen rehabilitace, mezi nejastj druhy pat standardn i nadstandardn program, tlovchovn program letn nebo zimn. Specialitou jsou kardiovaskulrn program a veobecn rekondin program (pouze na lkask nvrh). Vedle vlastn pravideln sluebn tlovchovy a program preventivn rehabilitace je k dispozici kadmu profesionlnmu vojkovi vysok rove lebn preventivn pe cestou posdkovch oetoven a vojenskch posdkovch lka, kte zajist diagnostickou a lebn preventivn pi a cestou preventivnch prohldek i vlastn primrn prevenci a prvotn zchyt nejen neinfeknch onemocnn hromadnho vskytu. Na nejvym stupni pak stoj ti vojensk nemocnice, z nich zejmna stedn vojensk nemocnice v Praze m nejvy standard poskytovan pe na zem esk republiky.
Souasn farmakoterapie obezity

Vedle zkladnch reimovch, dietnch a pohybovch opaten zstv farmakoterapie dleitou soust sekundrn prevence a lby obezity. Bohuel v lednu 2010 Evropsk lkov agentura na zklad studie SCOUT (Sibutramine Cardiovascular OUTcomes) pozastavila rozhodnut o registraci pro do t doby spn sibutramin v cel Evrop. Zkladem pro toto rozhodnut byly vsledky studie SCOUT, kter prokzala zven kardiovaskulrnho rizika u pacient s dg. ischemick choroby srden nebo po probhl cvn mozkov phod. Tito vysoce rizikov pacienti navc sibutramin uvali po dobu esti let. Vbor esk obezitologick spolenosti vzal na vdom doporuen Evropsk lkov agentury pozastavit rozhodnut o registraci pro sibutramin, je vak pesvden, e podvn sibutraminu v souladu s platnmi omezenmi je pro pacienty pnosem a e bude v nejkrat dob opt mon [6,7]. Souasn monosti farmakologick lby obezity jsou tak velmi omezen a kdy pomineme obsolentn fentermin, zstvaj k dispozici jenom lky s obsahem orlistatu jako bloktoru stevnch lipz. V roce 2010 se objevila na eskm trhu inkretinov analoga exenatid a liraglutid, indikovan primrn pro lbu diabetu 2. typu. Jako velmi vhodn se vak ukazuj i v lb obezity u diabetik 2. typu, nebo i v lb obezity bez diabetu.
134
Zvr
Pouze komplexn pstup k obznmu pacientovi s vyuitm vech dostupnch metod primrn prevence i vlastn terapie dv anci na spch. Je poteba znovu zdraznit, e redukce tlesn hmotnosti m pozitivn vliv na kvalitu ivota i vrazn snen zdravotnho rizika vech obznch nemocnch, vojensk profesionly nevyjmaje. Snenm prevalence morbidity vojenskch profesionl klesnou vdaje na jejich zdravotn pi vetn vdaj za farmakoterapii ostatnch sloek metabolickho syndromu, jako jsou arteriln hypertenze, hyperlipoproteinmie nebo diabetes mellitus. Preventivn opaten v AR jsou zkladnm kamenem ve sloit a komplexn pi o obznho pacienta a mohou inn sniovat vysokou prevalenci nadvhy a obezity. V neposledn ad jsou ve uveden preventivn opaten vrazn levnj, ne dal terapeutick postupy, zaloen na farmakoterapii, metabolick chirurgii nebo pak vlastn hospitalizan pi o polymorbidn a rizikov obzn pacienty. [8]
Literatura:
[1] HAINER V. Zklady klinick obezitologie, Praha: Avicenum, 2004. [2] REAVEN P. Metabolic syndrome. In J. Insur. med., 2004, 36: 132-142. [3] CHALOUPKA J., Bma S., Hlbik P. Rozen preventivn pe Vybran vsledky programu rozen preventivn pe v AR. In Vojensk zdravotnick listy, 2000, vol. 69, . 2, s. 57-62. [4] STTECK H., Hlbik P. Program rozen prevence Armdy esk republiky. In Hygiena, 2009, 54(4):117-121. [5] KABRNOV A., Hainer V. Vliv nutrinch faktor na spnost reduknch reim. In asopis lka eskch, 2005, 144: 529-533. [6] JAMES W.P., Caterson I.D., Coutinho W. et al. Effect of sibutramine on cardiovascular outcomes in overweight and obese subjects. In New England Journal of Medicine, 2010, 363 (10): 905-17. [7] TORP-PEDERSEN C., Caterson I., Coutinho W. et al. Cardiovascular responses to weight management and sibutramine in high-risk subjects: an analysis from the SCOUT trial. In European Heart Journal, 2007, Dec., 28 (23): 2915-23. [8] MINARKOV I. Farmakoekonomick aspekty ve farmakoterapii obezity. In esk a slovensk farmacie, 2003, 52: 258-261.
Poadavek na zpracovn Bl knihy o obran (dle jen Bl kniha) vychz z ady faktor. Mezi klov z nich pat: dynamick vvoj bezpenostnho prosted; zkuenosti z mezinrodnch operac; nov strategick koncepce NATO; aktualizovan Bezpenostn strategie R; dopady ekonomick krize na veejn rozpoty v R a souhrnn analza zdroj Ministerstva obrany a stavu ozbrojench sil R. Clem Bl knihy je analza celkovho stavu Ministerstva obrany a ozbrojench sil esk republiky a vymezen koncepnch princip a konkrtnch cl pro jeho stabiln rozvoj. Draz je kladen pedevm na peklenut obdob okamitch dopad rozpotov krize (krtkodob horizont) a na nslednou stabilizaci fungovn ministerstva (stedn a dlouhodob horizont), a to v zjmu zachovn akceschopnosti ozbrojench sil, zajitn obrany esk republiky a jejch mezinrodnch zvazk. K tomu je nezbytn aktualizovat i zpesnit funkce, cle a koly, kter m Ministerstvo obrany R v souasnch podmnkch a s vhledem na vvoj v ptm desetilet naplovat a dosahovat. Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011. 135
VOJENSK Priority logistiky AR PROFESIONL v nadchzejcm obdob
Prof. Ing. Petr Hajna, CSc., Ing. Jaroslav Linhart, Ph.D.
S pchodem roku 2011 byl mezi hlavn koly rezortu obrany stanoven i kol zpracovat dva zsadn dokumenty, kter maj definovat konkrtn cle AR (i jej logistiky). Podle Alexandra Vondry (ministra obrany) jde o vypracovn Bl knihy o obran. Dokument, kter m bt zsadnm koncepnm materilem o budoucnosti cel AR na dalch 10 a 15 let. Armda a jej logistika potebuje jasn definovn cl a schopnost, kde v neposledn ad sehrv velmi vznamn msto reforma akvizinho systmu a zmna systmu zen a kontroly v rezortu obrany. Tedy nikoliv realizovat rzn nkupy bez pesn stanovenho stedndobho plnu pod tlakem asu a v zvru roku. Konkretizace kol Bl knihy bude rozpracovna v druhm dokumentu pro poteby AR, v ed knize.
1. Audit v oblasti vyzbrojovn

Proveden forenzn audit v celkem 54 ppadech u provovanch 129 zakzek v oblasti vyzbrojovn za obdob let 2005-2010 zjistil rzn pochyben i neobvykl okolnosti tkajc se postupu vbrovch zen. Okolo padesti procent zakzek bylo provovno u Sprvy vojenskho bytovho fondu, zbvajc st u vojenskch ubytovacch a stavebnch sprv. Ve vech ppadech se jednalo o nkup slueb souvisejcch s nemovitostmi. Na zklad vsledk forenznho auditu a provrky zakzek v oblasti vyzbrojovn bylo zjitno, e cel systm nkupu v armd zan ji patnm ppravnm obdobm zakzkov innosti, kdy v ad ppad dochz k nedodren, poruen a obchzen zkona o zadvn veejnch zakzek a k preferenci a zvhodovn nkterch soutcch dodavatel. Nkter chyby se tkaj pouze administrativy, jin ale ovlivnily vsledek vbrovho zen. V kadm ptm vbrovm zen nevyhrla nejlevnj nabdka. Sm generln sekret Jan Vylita konstatoval, e: Za vy cenu ministerstvo nezskalo lep sluby nebo dodvku. Nejlevnj nabdky byly z rznch dvod, vtinou administrativnch, vyazeny, nebo nezvtzily kvli patn nastavenm hodnotcm kritrim. Krom forenznch audit zadanch externm firmm souasn od z 2010 probhala intern kontrola akvizinho procesu zamen na zakzky realizovan sekc vyzbrojovn MO. Tuto kontrolu provdl ad pro dohled nad akvizicemi MO, kter konstatoval, e problmem minulch zakzek je patn plnovn. Ministr obrany uvd, e: Napklad dlouhodob pln na nkup zbran prakticky neexistuje a stedndob pln je asto nesplniteln a zbyten nadhodnocen. Reforma plnovn akvizic bude zsadn soust pipravovan Bl knihy. kolem do budoucna je systm radikln zmnit, omezit roli prostednk, spolupracovat s jinmi rezorty na novelizaci legislativy, a zrove se vce astnit mezinrodnch zbrojnch projekt. Proto, aby v budoucnu rezort obrany nakupoval efektivn, je potebn zat efektivn plnovat.
136
2. Priority v logistice
Mezi hlavn koly logistiky v roce 2011 lze zaadit: zabezpeen logistick podpory sil a prostedk R v zahraninch misch, zvyovn schopnost nasaditeln logistiky, centralizace a optimalizace stacionrn logistiky, centralizaci v oblasti slueb, monou zmnu v poskytovn logistick podpory 1. rovn, optimalizaci ve zsob materilu. Pro realizaci akvizinch innosti v na armd se jev pedevm vyuit Agentury NATO pro drbu a zsobovn NAMSA (NATO Maintenance and Supply Agency). Agentura existuje od roku 1958 a lenskm sttm Aliance nabz specializovan sluby vetn oprav techniky a vzbroje, modernizace zbraovch systm, nebo zsobovn nhradnmi dly i stelivem. V souasn dob tak pro poteby jednotek psobcch v zahraninch operacch zajiuje kompletn logistickou podporu. NAMSA funguje jako akvizin agentura. Nae MO zatm tchto slueb vyuvalo jen minimln. Prvn nmstek ministra obrany Ji ediv uvd, e: Prostednictvm NAMSA je toti mon realizovat nkupy naprosto transparentnm zpsobem, v rmci oteven mezinrodn soute a doshnout jednoznan nejvhodnj ceny. Agentura na rozdl od eskch prostednk navc za sv sluby nepoaduje dnou provizi, hrazeny ze strany zkaznka jsou pouze administrativn poplatky. Jako pklad vhodnho nkupu uvd Ji ediv mon pozen munice principem takzvan konsolidovan akvizice, kdy esk republika vyspecifikuje svj poadavek (ur typ a mnostv materilu). NAMSA pak zjist, zda-li a kde probh podobn akvizice, a oba poadavky spoj. Ve vsledku tak lze uetit 20 a 30 procent. Pozornosti logistiky v roce 2011 rovn neujde velmi dleit oblast logistick podpory v oblasti vyazovn zastaralho, v mnoha ppadech ji zcela nefunknho, ale i nadpoetnho majetku armdy. Je to jedna z dalch priorit letonho roku, kterou lze spatovat v poteb vnst dynamiku do zbavovn se nepotebnho majetku. Tento majetek je pro rezort pt. Jednak se majetek mus skladovat, evidovat, oetovat, ale mus se rovn steit a hldat. To vechno si vynucuje vynakldat dal nemal finann prostedky. Ministerstvo obrany nyn disponuje movitm a nemovitm majetkem v poizovac cen okolo 190 miliard korun, kter je ovem piblin z 60 procent odepsn. Chceme mimo jin eit otzku prodeje byt, o kterou se rezort sna u od roku 2004, v podstat bez jakhokoliv vsledku, konkretizuje ministr obrany. Ministerstvo obrany chce letos prodat 1400 byt v Praze, kter vlastn. Dal prodej se tk 36 letoun L-159 Alca. Alexandr Vondra na internetovch strnka army.cz uvd, e: Probhaj aktuln jednn se dvma zemmi. Jednou z nich je Irk a mohu ci, e jsme tak daleko, jak jsme jet nikdy nebyli. Myslm, e je tu opravdu nadje, e se nm v letonm roce poda tento velk kol vyeit. K uvedenmu odprodeji podle army.cz generln sekret Jan Vylita uvd, e racionalizovat majetek ministerstva obrany je sm o sob obrovsk kol. Na prodeji bitevnk a armdnch byt stt me vydlat kolem 1,5 miliardy korun. Dalch piblin 700 milion by mohl zskat vyazenm 350 rznch komodit movitho majetku, co pedstavuje asi 750 tisc poloek, a prodejem piblin 300 nemovitost a pozemk v poizovac hodnot 3,6 miliardy korun. Celkov vnosy z prodeje by tak mly doshnout zhruba 2,2 miliardy korun.
137
Pro urychlen procesu prodeje majetku chce generln sekret spolupracovat s ministerstvem financ na novele zkona o nakldn s majetkem sttu. Logistika AR, stejn jako cel rezort obrany, se potk s obecn znmmi limitujcmi faktory. Sniujc se objem finannch prostedk vtinou sta pouze na zakonzervovn stavu. Nedostv se na tm dn rozvoj a mnohdy ani na reprodukci. Vynucen pokles zdrojovho rmce nut a neustle bude nutit hledat nov pstupy a zpsoby v materiln-technickm zabezpeen, vetn zabezpeen vcviku. Clem sekce logistiky MO (dle SLog MO) bylo a je vytvoit funkn systm velen a zen, kter zabezpe proces velen a zen logistiky od strategick a po taktickou rove. Doshne vraznho zefektivnn pmoarou a flexibiln organizan strukturou, kter bude schopna reagovat v relnm ase na pedloen poadavky v oblasti operan i mrov logistick podpory. Z hlediska logistiky se jev jako optimlnj vytvoen logistick agentury v pm podzenosti SLog MO a zalenn stacionrnch zkladen logistiky do struktury operanho velitelstv. Tm by byla zabezpeena souinnost majetkovch manaer ze strategick rovn s rezortnmi slokami Nasaditeln logistice druh rovn, kter je tvoena 14. brigdou logistick podpory (dle jen 14. blogp) dislokovanou v posdce Pardubice, se dvma prapory (141. zsobovac prapor je dislokovn v posdce Pardubice a 142. prapor oprav techniky je umstn v posdce Klatovy), se v pln me nedostv kapacita logistick podpory k plnmu pokryt politicko-vojenskch ambic R. 14. blogp vytv jednotliv modulrn NSE, ktermi podporuje jednotky vyleovan pro NRF. Krom tchto NSE 14. blogp vytv jdro mnohonrodnho dopravn praporu, m napluje FG E0035/26. Hlavn chybjc schopnosti 14. blogp lze spatovat v zabezpeen RSOM (Reception, Staging and Onward Movement), v doprav a skladovn PHM a v doprav a skladovn vody. Uveden chybjc schopnosti byly zvlt pociovny pi pprav EUBG, kde AR zastvala funkci vedoucho nroda. Nicmn se jedn o obecn schopnosti, kter jsou nepostradateln pro jakkoliv rozmstn a psoben vojsk mimo zem R. K optimalizaci logistick podpory jednotek zasazench do expedinch operac v rmci mnohonrodnch sil je potebn vybudovat 143. zspr. Proto budovn 143. zspr se jev jako nevyhnuteln opaten, kter zv potebnou kapacitu 14. blogp. Organizan jdro budovanho 143. zspr lze umstit na letiti Pardubice. Podle tempa budovn 143. zspr, kter bude zleet na personlnch a finannch monostech rezortu, bude editel sekce logistiky MO zvaovat doasn umstn tohoto praporu. Zkladnm krokem mus bt vstavba autoparku, tak aby nov technika nebyla technicky degradovna svm umstnm na volnm prostranstv. Dleitm trendem v oblasti logistiky bude obsazovn klovch post v systmu logistiky. Nejedn se pouze o nrodn struktury jako jsou logistick sla vojenskch odbornost (dle VO) v rmci kontingent a NSE, ale i o clen obsazovn logistickch mst ve strukturch NATO a EU osobami s rozshlmi logistickmi nrodnmi, tak i nadnrodnmi zkuenostmi. Podobn pstup bude prosazovn i v ppad obsazovn mst v organizacch, kter mohou rezortu obrany pinst vhody, tak jako tomu bude v ppad MCCE (Movement Coordination Centre Europe) v nizozemskm Eindhovenu, kter m koordinovat vechny druhy strategickch peprav v rmci NATO. Dleitm kolem je vysln skupiny logistickch odbornk do Kosova. Ti budou na zkladn ajkovac (Bosna) plnovat postupnou likvidaci zkladny, na kter et vojci tm deset let psob.
138
Dal cestou jak snit vynaloen nklady na nkter sluby a doshnout jejich zkvalitnn je hlub sbliovn s civilnm sektorem. Jde pedevm o spoluprci se Sprvou sttnch hmotnch rezerv (dle jen SSHR) pi nkupu PHM, plnovan distribuci olej a maziv, poizovn platebnch karet SSHR. V oblasti specilnho zabezpeen vzdunch sil se jedn o sdlen dat, vyuvn jednotnho informanho pole a technologickch zdroj, kter zv rove bezpenosti letovho provozu. Bude pokraovat vt vyuvn rezortem zaloench organizac. Sekce logistiky MO bude do budoucna prosazovat, aby se stle vce objevovaly u vojsk jak v posdkch, tak v operacch servisn skupiny, kter by mly vrazn usnadnit prci opravrenskm jednotkm. Toto zven vysln civilnch zamstnanc pro podporu jednotek v zahrani bude vyadovat ujasnn jejich statutu, co nen v gesci sekce logistiky. Sekce logistiky MO se bude snait prostednictvm tchto organizac najt cestu k vymu vyuvn slueb organizac, jako je NAMSA. Outsourcing se v AR ukzal jako dobr monost ke snen poetnho stavu pracovnk armdy a sten i na snen finannch prostedk. Je pedpoklad v oblasti zabezpeen slueb dle roziovat formu outsourcingu. Pokraovn outsourcingu vak realizovat pouze v oblastech, kde to bude ekonomicky vhodn. Tak, aby bylo zajiovn innost a slueb sloucch k podpoe tvar a zazen MO externm dodavatelem vysoce efektivn. Je potebn dle velmi peliv oetovat pedevm smluvn st a kontrolu praktickho vkonu vech tch, kte outsourcing v armd vykonvaj. Mezi zkladn pedpoklady limitnho charakteru pro uplatovn a dal roziovn outsourcingu nadle pat: udren schopnost potebnch pro bojovou innost u tvar a zazen, psn dodrovn pravidel hospodrnho, kvalitnho a efektivnho vyuvn majetku rezortu, celkov vhodnost a ekonomick pnosy (dodavatel nesm zskat monopol v oblasti svho psoben), dodrovn prvnho rmce. Proto i v roce 2011 mezi rozhodujc koly logistiky pat kol pokraovat ve vyuvn outsourcingu v ekonomicky vhodnjch oblastech, pedevm ve slubch stravovn, ochran objekt, technickm steen pi ochran muninch sklad a u osobnch silninch vozidel. Dle se pedpokld pokraovat v dve pozastavenm pilotnm projektu Outsourcing vystrojovn rezortu obrany. V oblasti stravovn bude dle dochzet k roziovn projektu outsourcingu stravovn. V souasn dob je 25 stravovacch zazen, kter vyuvaj catering jako slubu. Dalm krokem bude uzaven smlouvy s poskytovatelem sluby na regionln bzi. V roce 2011 se tato regionln smlouva bude dotkat regionu Pardubice, Chrudim, Hradec Krlov. V roce 2013 dojde k vyhodnocen tohoto procesu a po zskn pozitivnch zkuenost je pedpoklad pokraovat regionem Praha nebo Olomouc. V roce 2014 pipojit region Brno. Hlavnm clem je opt ji zmiovan centralizace a uzaven rmcov smlouvy s jednm partnerem. Zavedenm tto smlouvy dojde ke zven stability systmu, zkrcen asu od vzniku poteby zabezpeen stravovn po jeho realizaci a snen nklad, kter je vedle kvalitn poskytovan sluby ji nedlnou soust celho projektu. V budoucnu pro zlepen systmu zsobovn PHM cestou SSHR pipad v vahu i monost dodvek vybranch druh olej a maziv. Tato varianta je v souasn dob v een a vyaduje zmnu zkona o psobnosti SSHR. Zaveden platebnch karet SSHR na poizovn PHM u civilnch erpacch stanic je ve zkuebnm provozu u Univerzity
139
obrany v Brn a Zkladny neopravovanho materilu Brno. Vhodou nov zavdnch platebnch karet je skutenost, e cena za odebran PHM nen dle cenku erpac stanice, ale shodn s cenou centrln poizovanch PHM cestou SSHR. Nevhodou zstv prozatm s erpacch stanic, u kterch je mono takto poizovat PHM (zatm pouze erpac stanice EuroOil, MV a Benzina). V oblasti vojensk dopravy byla jej praktick innost realizovna odborem vojensk dopravy a temi regionlnmi ady vojensk dopravy. Odbor vojensk dopravy zabezpeoval mezinrodn pepravy jednotek AR do mis a provdl souinnost s ostatnmi stty v oblasti poadavk na zabezpeen pesun ozbrojench sil na a pes nae zem. Pslunci regionlnch ad vojensk dopravy zabezpeovali vnitrosttn pepravy jednotek AR a souinnost s jednotkami cizch stt tranzitujcch nebo pesunujcch se do nebo z vojenskch vcvikovch prostor. V roce 2011 se doporuuje vytvoit Vojensk dopravn ad, kter by centralizoval dc a sprvn innost vojensk dopravy. Tm by dolo ke vzniku koordinanho dispeerskho stediska, kter bude sledovat veker zsilky ozbrojench sil R. Logistika v doprav bude realizovat strategick pepravy vemi druhy dopravy se zamenm pedevm na strategickou vzdunou pepravu. Povede jednn a bude clevdom obsazovat ta logistick msta ve strukturch NATO, EU a organizacch, kter pro rezort obrany budou vhodn (dc vbor SALIS, dc vbor Movement Coordination Centre Europe apod.). Organizace NAMSA bude ve vtm mtku vyuvna k hledn cest vyho efektu slueb logistiky AR. Logistika v rmci modernizace a pijmanch modernizanch projekt logistiky bude vychzet z priority zabezpeen politicko-vojenskch ambic naeho sttu. Proto bude draz poloen na logistick tvary, kter uveden ambice napluj. Mezi n pat pedevm zabezpeen druh rovn logistick podpory 14. brigdou logistick podpory, a zejmna nov vytvenm 143. zspr. Vytvoenm tohoto praporu dojde k doplnn chybjcch potebnch sil a prostedk logistiky, a tm k pokryt priorit politicko-vojenskch ambic. V nsledujc tabulce jsou uvedeny nkter vhledov modernizan projekty.
Projekt Vysokozdvin vozky pravny vody EC 60 kW Cisternov automobil CAS Vstavba tpnov Vstavba Tnit n. O. Vstavba ermn n. O. Vstavba sklad 14. blogp Mn. (ks) 414 70 105 17 Finann zdroje 0,98 mld. K 0,84 mld. K 0,45 mld. K 0,26 mld. K 1,49 mld. K 1,4 mld. K 0,7 mld. K 0,64 mld. K Zahjen 2011 2011 2009 2006 2015 2018 2012 Plnovan Poznmka ukonen splnn norem EU
2016
porn ochrana zbv 0,87 mld. K
1. etapa 2012-2014
Na uveden projekty jsou naplnovny finann zdroje v celkov vi 16,25 mld. K, z toho 12,02 mld. K na projekty movitho majetku a 4,23 mld. K na projekty nemovit infrastruktury. Prmrn jsou v letech 2010 a 2014 do oblasti logistiky vylenn ron finann zdroje ve vi 450 mil. K ron, z toho na uveden modernizan projekty pipad cca 50 %. Pi souasnm trendu pidlovn finannch limit by byla poteba na realizaci uvedench projekt cca nkolika destek let. Autoi lnku jsou proto nzoru, e se souasn pidlovanmi prostedky a tmto tempem nelze postupovat. Proto
140
v souasn dob je potebn priority modernizace nastavit na modernizaci pedevm techniky pro tvary 14. blogp vetn vytvenho 143. zspr tak, aby byly naplnny politicko-vojensk ambice. Obmnou dosavadn pouvan ton puky Sa vz.58, kter je ji morln zastaral, se velen esk armdy zabv ji del dobu. V roce 2010 zahjilo ministerstvo obrany proces obmny runch palnch zbran, zadnm zakzek a nsledn uzavenm smluv. Ve veejnch zakzkch vbrovm zen na novou tonou puku s psluenstvm, zvtzila nabdka esk zbrojovky a.s. z Uherskho Brodu. Prv ona nabdla unifikovan modulrn zbraov systm. Pod oznaenm CZ 805 BREN A1 se skrv ton puka a verze CZ 805 BREN A2 (m krat hlave), je oznaovan jako karabina. Obmna osobn zbran zapad do projektu Vojk pro 21. stolet. Tento komplet bude ve sv konen podob integrovat veker prvky osobn vzbroje, vstroje, komunikace, navigace, optoelektroniky a prvky sloucmi k identifikaci vojka. Vzhledem ke snen zdrojovch prostedk jsme byli nuceni tento projekt rozlenit na vce etap a v t prvn etap do roku 2015 Ministerstvo obrany R pod pedevm run paln zbran, uvd na www army.cz prvn nmstek ministra obrany Ji ediv. Rezort obrany pedpokld, e v ervenci 2011 by ml pebrat prvn dodvky uvedench zbran. Pot se vojci tyto ton zbran mus nauit dobe ovldat a pouvat. Pravdpodobn na podzim roku 2011 by mly ton puky projt prvnm operanm nasazenm.
Zvr
Z ve uvedench skutenost vyplv, e nejenom armda, ale i jej logistika bude v nsledujcch letech vrazn etit. Znan snen finann zdroje mus pedevm zabezpeit pokryt politicko-vojenskch ambic R. Proto logistick podpora 1. rovn bude zabezpeena organickmi jednotkami logistiky vevojskovch jednotek a tvar s vyuitm progresivnch zsobovacch systm logistiky 2. rovn (14. blogp). Z zem R bude podpora nasazench sil zajiovna silami stacionrn logistiky, kter budou souasn zabezpeovat cel ivotn cyklus VTM od pozen a do jeho vyazen a pln spektrum slueb logistiky vetn zabezpeen krizovch stav. Vhledov modernizace logistickho systmu pot s vytvoenm logistickho centra, opravrensko-skladovac zkladny, kter bude poskytovat a dit pidlovn logistickch zdroj (zajiovat podporu ivotnho cyklu VTM v uvn AR, zabezpeen plnho spektra slueb) s vhledem zahjen realizace po roce 2015. Jej organizan struktura vyplyne ze zvr proveden analzy v roce 2012. V zvislosti na vi pidlench finannch prostedk v budoucch letech budou eeny dal modernizan projekty techniky a zazen logistiky.
Pouit literatura:
HALENKA, V. Zmr rozvoje logistick podpory v roce 2010 a v nsledujcch letech. [pover point], Praha 2010. www.czub.cz, esk zbrojovka Automatick zbran CZ 805 BREN A1, Nov zbra pro esk vojky: CZ 805 BREN A1/A2, ze dne 2. 2. 2011. www.army.cz, Alexandr Vondra pedstavil priority rezortu v letonm roce, ze dne 13.1.2011. www.army.cz, Ministerstvo obrany uvauje o vtm vyuit agentury NAMSA pi nkupech, ze dne 13.1.2011. www.army.cz, Zveejnn vsledk auditu a kontroly zbrojnch zakzek, ze dne 20. 12. 2010.
141
VOJENSK Sluebn tlesn vchova v rezortu PROFESIONL Ministerstva obrany

(Nov normativn vnos MO)
Plukovnk PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.
Dne 1. dubna 2011 veel v platnost nov normativn vnos MO, Sluebn tlesn vchova v rezortu Ministerstva obrany. Uplynulo tak vce jak dvacet let od poslednho vydn, kter bylo znm jako pedpis Tl-1-1, Tlesn pprava v eskoslovensk lidov armd. O novelizaci pedpisu pro sluebn tlesnou vchovu se uvaovalo od potku 90. let minulho stolet hned po rozdlen eskoslovensk federativn republiky na dva samostatn stty. Jeho realizaci pozastavilo skonen povinn zkladn sluby a pechod na pln profesionln armdu a v roce 2005 tlovchovn management, kter ji pipomnkovan a po legislativn, jazykov a redakn prav k podpisu MO pipraven pedpis smetl ze stolu. O tom jak je nov normativn vnos MO, co obsahuje a co pravdpodobn vojky zajm nejvce, tedy jak zmny v testovn tlesn vkonnosti pin, jsou nsledujc dky.
vod
Pedpisy pro sluebn tlesnou vchovu vychzely pod rznmi nzvy pravideln po celou dobu existence samostatnho eskoslovenskho sttu vdy, kdy bylo teba reagovat na spoleensk zmny nebo nov poznatky z tlesn vchovy a sportu. Tm prvnm byl pedpis Vo-1a, Tlesn vchova vojska eskoslovenskho z roku 1920. Chronologicky nsledovaly pedpisy z let 1931, 1935, 1950, 1961, 1969, a tm poslednm byl ve zmnn pedpis z roku 1989, z nho v souasn dob neplatilo prakticky u tm nic.
Prezentace normativnho vnosu a jeho pozitiva

Nov normativn vnos pro sluebn tlesnou vchovu odr stvajc legislativu. Pi jeho tvorb musely bt vzaty do vahy mimo jin zkony . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln a . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon (antidiskriminan zkon). Normativn vnos stanovuje systm organizace, realizace, hodnocen a zabezpeen sluebn tlesn vchovy v rezortu MO a obsahuje systm kontroly a hodnocen tlesn ppravy, normy a testy tlesn vkonnosti. Nabytm jeho innosti pozbyly platnost: odborn provdc pedpis Tlesn pprava v eskoslovensk lidov armd (neutajovan, evid. zn. Tl-1-1) vydan v roce 1989, rozkaz ministra obrany esk republiky . 14/1999 Vstnku Vcvik vojk a k vojenskch kol ve speciln tlesn pprav, nazen nelnka Generlnho tbu Armdy esk republiky nmstka ministra obrany . 5/1993 Smrnice pro organizaci a zen sluebn tlesn vchovy v Armd esk republiky,
142
nazen nelnka Generlnho tbu Armdy esk republiky . 10/2000 Vstnku, kterm se mn a dopluje NNG . 5/1993. Ve srovnn s poslednm pedpisem m zejmna tyto vhody: poprv se legalizuje systm sluebn tlesn vchovy (viz schma) se vemi jeho soustmi a jeho flexibilita, kter se nejednou osvdila v transformaci AR a rznch zmnch koncepc jinch oblast vojenskch innost, legalizuje se rizikov vcvik v oblastech speciln tlesn ppravy, podailo se udret vbrovou tlesnou vchovu a zachovat i jej chpn jako druh sluebn innosti, co ne vichni velitel akceptuj, je eena sluebn tlesn vchova ve smnnch a nepetritch provozech a v dcch strukturch a v zahraninch misch, v oblasti kontroly se vronmu pezkouen vrac role, kter se i dky nkterm tlovchovnm odbornkm siln zkreslila, a kter m od zatku funkci jen v ovovn schopnosti vojka ke slub po tlesn strnce, nikoliv jeho pipravenosti pro vkon zastvanho systemizovanho msta, k tomu elu se zavd povinn profesn pezkouen bez ohledu na vk a pohlav, systm sluebn tlesn vchovy vetn jeho kontroly reaguje na souasn podmnky AR, plnn kol v zahraninch operacch a misch, zkuenosti modernch zahraninch armd a odpovd psobnosti AR, kter vc ne k obran zem esk republiky bude vyuvna k ochran aliannho zem a jejch zjm.
Sluebn tlesn vchova (d nelnk tlovchovy Ministerstva obrany)
zkladn tlesn pprava tlesn pprava speciln tlesn pprava
vcvik podle program ppravy ukzkov a metodick zamstnn kurzy a vcvikov soustedn komplexn zamstnn kontroln innost zen vzkumn programy
vbrov tlesn vchova
armdn sportovn hry a pebory dlouhodob soute krtkodob soute sportovn dny velitel preventivn rehabilitace s tlovchovnm programem jednorzov mimorezortn akce jednorzov zahranin akce tlovchovn aktivity v rmci prevence sociln nedoucch jev
Schma: lenn sluebn tlesn vchovy
Kontrola tlesn ppravy testovn tlesn vkonnosti

Testovn tlesn vkonnosti je pirozenou soust kadho trninku a vcviku, protoe jeho vsledky pomhaj pedvdat budouc vkonnost, indikovat slabiny, mit
143
zlepovn, umouj hodnocen spnosti trninkovho programu a hlavn motivuj k dalmu trninku a vcviku. S tmto vdomm se snaily armdn tlovchovn orgny bezprostedn po zmn politickch pomr v zemi po roce 1989 eit nespokojenost s rovn tlesn zdatnosti a vkonnosti vojk. Vsledkem bylo zaveden povinnho vronho pezkouen (NNG . 16/1991). Po rozdlen sttu nahradila toto nazen Smrnice 1. NMO pro organizaci a zen tlesn vchovy v AR, vydan jako ploha v NNG . 5/1993. Zodpovdn a kvalitn pipraven normy [1] byly dky patn nastavenmu zpsobu celkovho hodnocen obchzeny (nejastji se jednalo o vyhbn se testu vytrvalostnch schopnost). Npravu nepineslo ani NNG AR z 6. ledna 2000, kterm se zmnilo a doplnilo NNG . 5/1993. Nejene se touto zmnou [2] zvily administrativn nroky, ale paradoxn proti poadavkm armdy se slevilo z nrok na vytrvalostn schopnosti. V novm normativnm vnosu stanoven poadavky na testovn tlesn vkonnosti maj za kol souasnou situaci napravit. Vedly k tomu zejmna tyto dvody: Zlehen norem vronho pezkouen v roce 2000 se promtlo do vslednho hodnocen z porovnn vsledk z let 1999 a 2000 vyplynulo, e dolo k vraznmu zlepen hodnocen a odklonu rozloen jednotlivch hodnocen od Gaussovy kivky znzorujc normln rozloen pravdpodobnosti. Tato situace se prakticky v prbhu deseti let nezmnila, co potvrzuje hodnocen vronho pezkouen z roku 2010, kdy 8669 vojk doshlo vtenho hodnocen, 5181 dobrho hodnocen, 4597 vyhovujcho hodnocen a jen 640 vojk bylo nevyhovujcch. Dolo k vrazn preferenci trninku silovch schopnost na kor vytrvalostnch, co bylo umonno systmem bodovho hodnocen s monost vysokho zisku bod v jedn ze dvou discipln ve prospch celkovho hodnocen. Snen poadavk na vkonnost v oblasti vytrvalostnch schopnost bylo kontraproduktivn v porovnn s hodnocenm aerobn zdatnosti podle Bunce [3] normy nepodporovaly rozvoj aerobn zdatnosti. V praxi dochzelo k situacm, kdy vojk s vysokm skrem bod (s vtenm hodnocenm) z vronho pezkouen neuspl pi tematick nebo komplexn kontrole, v n byl testovn ve zrychlenm pesunu. Nov normy koresponduj s testovnm v armdch NATO, [4] v porovnn s pedpisem z roku 1989 jsou normy v Cooperov testu (bh na 12 minut) dokonce leh. Normativn vnos Sluebn tlesn vchova v rezortu Ministerstva obrany dl testy na zkladn a roziujc a stanovuje povinnost pro vedoucho organizanho celku v rmci jeho psobnosti kadoron organizovat kontrolu tlesn ppravy formou: vronho pezkouen podzench vojk, profesnho pezkouen, kontrolnch cvien podle programu vcviku, osnovy vuky nebo uebnch pln. Zsady pro provdn vronho pezkouen se prakticky nemn. Jak jsou nov stanoveny normy mue a eny v jednotlivch vkovch kategorich a jak je stanovovno vsledn hodnocen ukazuj tabulky 1, 2 a 3 (pozn. H-hodnocen znmkou, 1-vten,
144
2-dobe, 3-vyhovujc, 4-nevyhovujc, MJ-mic jednotka, SSC-souborn silov cvien, VK-vkov kategorie).
Tab. 1: Normy a hodnocen kontrolnch test vronho pezkouen vojk Test H VK\MJ I II III IV V VI SSC (L-S/klik-vzpor) 1 2 3 poet 52/32 46/28 42/22 51/30 45/27 39/22 44/27 40/24 34/19 41/25 39/22 32/16 38/23 34/19 29/13 Shyb na hrazd 1 2 3 poet 12 10 8 11 9 7 10 8 6 9 7 5 8 6 4 Bh na 12 minut 1 2 3 metry 3000 2800 2600 2950 2700 2500 2850 2600 2400 2750 2500 2200 2650 2300 2000 2400 2100 1800 Plavn na 300 m 1 2 3 minuty 4:20 5:20 6:00 4:30 5:30 6:20 4:40 5:50 6:40 4:55 6:10 7:20 5:10 6:30 7:50 5:20 6:50 9:00
Tab. 2: Normy a hodnocen kontrolnch test vronho pezkouen vojky Test H VK\MJ I II III IV V VI 1 45 40 35 30 25 Leh-sed 2 poet 40 33 30 25 22 3 35 28 26 23 20 Vdr ve shybu nadhmatem 1 2 3 minuty 0:50 0:30 0:10 0:46 0:28 0:10 0:34 0:22 0:08 0:20 0:14 0:07 0:18 0:10 0:05 Bh na 12 minut 1 2550 2400 2300 2200 2100 1900 2 metry 2300 2200 2100 2000 1900 1800 3 2100 2000 1900 1800 1600 1500 Plavn na 300 m 1 4:50 5:10 5:20 5:40 6:10 6:35 2 minuty 5:50 6:10 6:50 7:20 7:20 8:10 3 6:20 6:40 7:20 8:00 8:50 9:40
Tab. 3: Celkov hodnocen jednotlivc z vronho pezkouen (varianty) Hodnocen ze silovho testu Hodnocen z vytrvalostnho testu Celkov hodnocen 1 1 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 3 2 3 1 2 2 3 3 3 2 3 3 3 3 1 4 4 4 1 4 2 4 4 4 2 4 3 4 4 4 3 4 4 4 4
Poznmka: SSC se hodnot podle testu, ve kterm doshl vojk hor vsledek, celkov hodnocen jednotlivce zaazenho do VI. vkov kategorie se hodnot podle znmky z vytrvalostnho testu-bh na 12 minut nebo plavn na 300 m.
Profesn pezkouen je pezkouen pohybovch schopnost a zvltnch dovednost jednotlivc a sloek organizanho celku na zklad test a vkonnostnch limit, kter se li podle typu organizanho celku, odbornosti a systemizovanho msta, bez ohledu na vk a pohlav vojk. Lze ho provdt v rmci tematickch kontrol nebo kontrolnch cvien v souladu s programy vcviku, osnovami vuky nebo uebnmi plny. Pi profesnm pezkouen se zjiuje: a) rove pohybovch schopnost jednotlivc ve vytrvalosti, rychlosti, obratnosti a sle pomoc zkladnch kontrolnch test (tab. 4), b) rozsah a rove zvltnch dovednost a nvyk z vcviku jednotlivc, skupin a sloek organizanho celku danho druhu vojska (pouv se znm dlen organizanch celk do vkonnostnch skupin A, B a C podle poadavk na stupe jejich vycvienosti) z tematiky speciln tlesn ppravy pomoc roziujcch kontrolnch test (tab. 5).
145

Tab. 4: Normy pro hodnocen tlesn ppravy zkladn testy Nzev testu (jednotka men) Leh sed (poet cvik) Klik vzpor (poet cvik) Shyb na hrazd (poet cvik) Vdr ve shybu nadhmatem (minuta) plh 4 m po lan bez prazu (sekunda) Vmyk na doskon hrazd (poet cvik) lunkov bh 4krt 10 m (sekunda) lunkov bh 10krt 10 m (sekunda) Hod grantem (metr) Hod kriketovm mkem (metr) Skokansko akrobatick cvien SAC (sekunda) Bh na 100 m (sekunda ) Plavn na 100 m (minuta) ROC Opakovan toe na tonici HUP 1M Pekonn PD (minuta) Bh na 1000 m (minuta) Bh na 2000 m (minuta) Bh na 12 min (metr) Plavn na 300 m (minuta) Zrychlen pesun na 5 km (minuta) Sloky organizanch celk typu A 1 2 3 55 52 48 35 32 28 12 10 8 1:00 10 7 10 25,8 56 70 18 0:50 12 5 14 26,0 52 65 20 0:40 14 3 18 27,0 47 58 22 Sloky organizanch celk typu B 1 2 3 50 45 40 30 28 25 9 7 5 0:50 15 4 16 26,8 50 65 22 0:40 17 3 18 28,0 48 60 24 0:30 19 2 20 30,0 45 55 26 Sloky organizanch celk typu C 1 2 3 45 40 38 25 22 20 5 4 3 0:40 20 3 20 27,8 45 55 26 0:30 24 2 24 30,0 40 50 28 0:20 26 1 26 32,0 35 45 30
13,0 13,5 14,0 1:40 1:55 2:10 Podle tdnch zkouek Podle tdnch zkouek 1:10 1:20 1:30 3:10 3:20 3:30 7:10 7:30 7:50 3 100 2 900 2 700 5:50 6:20 7:00 26 27 28
Tab. 5: Normy pro hodnocen tlesn ppravy roziujc testy Disciplna Boj zblzka Vojensk lezen Vojensk plavn P pesun na 20 km, (hodina) Pekonn pekkov drhy NATO (minuta) Sloky organizanch celk typu A 1 2 3 Hodnocen viz poznmka Hodnocen viz poznmka Hodnocen viz poznmka 4:00 4:30 5:00 4:00 4:30 5:00 Sloky organizanch celk typu B 2 3 1 Hodnocen viz poznmka Hodnocen viz poznmka Hodnocen viz poznmka 4:50 5:30 4:20 4:15 4:45 5:10
Poznmka: Kontroln testy, kter nejsou pmo miteln v mezinrodn soustav jednotek, se hodnot podle tchto kritri: a) vten (1), byl-li kol proveden technicky sprvn a v poadovanm tempu, b) dobe (2), byl-li kol proveden technicky sprvn, ale v nesprvnm tempu, nebo byl-li proveden v poadovanm tempu, avak s nepatrnmi chybami v technice cvien, c) vyhovujc (3), byl-li kol proveden, avak s vtmi chybami, d) nevyhovujc (4), nebyl-li kol proveden vbec nebo byl proveden nesprvn. e) U pho pesunu je nesen zt 20 kg.
146

Sloky organizanch celk typu C 1 2 3 4:00 4:30 5:00 15 20 25 1. 2. 20 m
Disciplna P pesun na 15 km (hodina) lunkov bh 4 10 m (vteina) Hod grantem na cl podle PD (zsah) Poznmka: U pho pesunu je nesen zt 10 kg
Zvr
Pijet novho normativnho vnosu pro sluebn tlesnou vchovu nebylo jednoduch. Nejen proto, e byl mnohokrt pepracovvn a v prbhu jeho zrodu se mnohokrt mnila legislativa, ale pedevm proto, e i uvnit odbornch kruh se stetvaly asto protichdn nzory. Konen produkt je vsledkem vtinov shody a nedomnvm se, e by staronov pohled na tlesnou zdatnost ml bt pro profesionln vojky problmem. Mlokdo ve spolenosti m takovou atraktivn vsadu, e by mohl v pracovn dob peovat o vlastn tlesnou vkonnost potamo zdatnost, prostednictvm jemu vyhovujcch pohybovch aktivit. Pravideln pohybov aktivity za dodren zsad sportovnho trninku [5] jsou tou nejlep cestou, jak bez stresu zvldnout poadavky a rozvjet vkonov i zdravotn orientovanou tlesnou zdatnost. Limity pro splnn vronho pezkouen se vcemn vracej na rove poadavk plnnch ped rokem 2000 a variabiln profesn pezkouen vcemn kopruje vojensk vcvik. Tedy zase nic, co by pi pravidelnm vcviku a trninku mlo bt nedosaiteln. Zmrem novho normativnho vnosu nen likvidace nebo zdravotn jma vojk, ale zajitn skutenho vzestupu tlesn zdatnosti a vkonnosti vojk profesionln Armdy esk republiky v intencch poadavk velitel, kte psobili nebo psob v zahraninch operacch.
Literatura:
[1] PETERA, L. Hodnocen a ovlivovn tlesn zdatnosti vojk profesionln Armdy esk republiky. Kandidtsk dizertan prce, Praha: FTVS UK, 1993. [2] Tlesn pprava vojenskho profesionla. Zvren zprva vdeckho kolu . 217v05-22, Brno, VA Brno 1997. [3] BUNC, V. A simple method for estimating aerobic tness. Ergonomics, vol. 37, no. 1. 1994. [4] GEDDIE, J. NATO Soldier Target Audience Description. RTO-TR-22. 2000. [5] DOVALIL, J. & PERI, T. Sportovn trnink. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.
147
VOJENSK PROFESIONL
Profesor Ing. Ale Komr, CSc.
Poznatky z vzkumu vivovho stavu vojk
Prce se zabv sledovnm vivovho stavu vojk v zahraninch operacch AR. Clem lnku je pedstavit vsledky vzkumu provdnho Univerzitou obrany v kontingentech KFOR a ISAF. Prvn st prce m metodologick charakter, kter spov v sestaven pehledu databze experimentlnho men a zkladnch daj pozorovanch soubor. Pehled je doplnn nvrhem statistickho zpracovn s odvodnnm vhodnosti vbru zvolench metod k rznm zpsobm zpracovn zskanch datovch soubor. Druh st prce hodnot fyzickou kondici a bazln metabolismus 4. kontingentu poln nemocnice v misi ISAF.
1. vod do problematiky
Vznam sprvn vivy a zdravho ivotnho stylu v poslednch nkolika letech stle stoup. V AR sprvn viva hraje vznamnou roli zejmna pi plnn kol v zahraninch misch. Pi provdn nejrznjch operac jsou na vojky kladen zven poadavky po strnce fyzick, a tak psychick. Mezi vivou a fyzickou kondic existuje velmi zk vztah, kter bv u vojk, kte se astn zahraninch operac, naruen. Dochz k tomu hlavn kdy je vbr nutrinch zdroj do znan mry omezen a konzumace netradin. Studiem vivovho stavu v misch KFOR a ISAF se zabv Univerzita obrany od roku 2005 v rmci vzkumnho zmru Fakulty ekonomiky a managementu. [1, 2, 3, 4] Strava vojk v zahraninch misch se v poslednch letech vrazn zmnila. Vojci jed vce zeleniny nebo mlnch vrobk. Dle se sniuje podl kaloricky nronch potravin. Konzumace tradinch konzerv a pedpipravench pokrm poklesla na minimum. V AR se postupn napluj vivov doporuen sprvn vivy WHO/FAO. [5] 1.1 Vivov doporuen dvky Vivov doporuen dvky upravuj nroky na biologickou a energetickou hodnotu potravin u rozdlnch skupin obyvatelstva a jsou doporuenm, je by ml kad jedinec pijmout prioritn v zvislosti na rovni fyzick aktivity. Udvaj mnostv a struktury hlavnch ivin v souladu s jejich energetickou hodnotou, vitamn, minerlnch ltek, stopovch prvk, vlkniny, cholesterolu a dalch nutriet. Dodrovn doporuen vede jednoznan k podpoe zdrav. Dvky jsou stanoveny tak, aby byla zachovna rovnovha mezi pjmem a vdejem energie. Pro poteby armdy jsou vytvoeny zvltn vivov dvky, kter lpe vystihuj poadavky na nutrin pjem vojk. [6, 7] 1.2 Viva Poteba ivin vyjaduje mnostv ivin, kter potebuje jedinec v zvislosti na pohlav, st a fyzick aktivit k zajitn pln vkonnosti vech ivotnch a pracovnch funkc, k udren svho zdrav a kondice, ppadn tak k rstu a na reprodukci. Zkladnm
148
kolem sprvn vivy je zajistit optimln pvod energie, ivin a vody pimen k vku, zdravotnmu stavu a ivotnmu stylu lovka. Zvodn stravovn respektuje ve uveden a hovome o racionln viv. [8] Vivov stav. Je to kondin a zdravotn stav jednotlivce v uritm ase, kter je vsledkem psoben vivy. Meme tak sledovat vvoj vivovho stavu ve vztahu k urit spoteb potravin. Vivov situace (nutrin rove populanch skupin). Hodnot vliv vivy na zdrav a kondin stav urit skupiny lid (nap. obyvatelstva kontinentu, sttu, vkov nebo sociln skupiny lid) v urit dob, za pomoci statistickch metod. Vivov (nutrin) studie. Provd se vtinou u skupiny osob po del dobu a sleduje vliv jednoho nebo nkolika faktor. Pitom se v pravidelnch intervalech stanovuje vivov stav jednotlivce nebo vivov situace pokusn skupiny osob. 1.3 Ve stravn dvky Zsady zvodnho stravovn v AR jsou uvedeny v dosud platnm pedpisu Prov1-5 vloka 1 (Penn stravn hospodstv). Nikde nen stanovena pesn ve stravn dvky, kter pslu na zabezpeen proviantu vojku psobcm v zahraninm kontingentu v rznch geograficko klimatickch podmnkch. Ve stravn dvky se d nazenm nelnka generlnho tbu s ohledem na momentln ceny potravin a npoj a poteby vojk v jednotlivch ronch obdobch. [9] 1.4 Zpsoby zsobovn Podmnky zsobovn v jednotlivch misch se znan li. Zkladna ISAF v Afghnistnu je zvisl pevn na doprav pitn vody a potravin. Dopravu zde znan komplikuj pravideln pepady kontejner s jdlem a trasa dopravy, kter vede pes oblasti kontrolovan Talibnem. Velice rychlou metodou psunu potravin je zsobovn zkladen vzdunou cestou. Strava vcemn stejn kad den je dodvan ad libitum prostednictvm americk armdy. Podmnky jsou zde navc zhoreny dky vysok teplot vzduchu a nadmrn pranosti. Zkladny mnohonrodn operace KFOR v Kosovu se naproti tomu mohou zsobovat jednak z provench mstnch zdroj a jednak kamionovou dopravou z R. Pslunkm je nabzena pestr strava a dky dovozu indigenznch potravin z R jim me bt servrovna tradin esk kuchyn, na kterou jsou vojci zvykl. 1.5 Antropometrick men Tlesn hmotnost sama o sob nen nejlepm indiktorem dobrho zdrav. Vznam antropometrickch men spov zejmna ve stanoven podlu tuku, vody a sval v tle ven osoby. Zskan daje pak napovdaj, jak nejlpe ovlivnit vivov stav. U vytrnovanho bce je velmi nzk hodnota podlu tuku normln, ovem u jinch osob to me bt upozornnm na vn onemocnn, nap. anorexii. Hmotnost osoby, kter pravideln sportuje, se skld pevn ze svalov hmoty. Tato osoba sice v vc, ale je v normlnm ppad zdravj ne nkdo, kdo dr dietu. Pi diet me hmotnost velmi kolsat, piem dochz k poklesu svalov hmoty a vody, ale podl tuku me pomalu pibvat. V zsad plat, e krtkodob zmny hmotnosti se ve vtin ppad tkaj podlu vody v tle, stedndob a dlouhodob zmny se tkaj tak podlu tuku a sval v tle. [10]
149
2. Materil a metody prce

Jednotliv men fyzickch zmn tla, kter byla uskutenna v rmci vzkumu provdnho Univerzitou obrany, se tkala profesionl vyslanch do mis KFOR a ISAF. 2.1 Materil 4. kontingent poln nemocnice v Afghnistnu byl pedmtem stanoven vybranch antropometrickch men a vivovho stavu. Z nho bylo vybrno padest dobrovolnk, kte se men zastnili ve dvou etapch, a to na pelomu dubna a kvtna roku 2008, a pot v druh polovin ervence roku 2008. Z tchto padesti dobrovolnk bylo tinct en a ticet sedm mu. Vkov hranice u mu se pohybovala mezi tyiadvaceti a ptapadesti lety. Prmrn vk mu se pohyboval okolo ticeti esti let a medin dosahoval hodnoty tyiaticet let. Vk en se pohyboval v rozmez mezi dvaceti esti a padesti pti lety, piem u vtiny en nepeshl vk tyicet rok, pouze ti eny byly star tyiceti let (tyicet osm, padest a padest pt let). Menm osobm byly jiovny na zatku a ke konci pobytu v misi antropometrick parametry. Ke zjiovn tlesnch parametr byla pouita osobn vha Tanita. Tato vha je schopna vst elektrick impulz na zklad schopnosti lidskch tkn, a tm zmit tlesn parametry. K tmto vahm je dodvn doplkov software, pomoc nho lze statisticky hodnotit vsledky. [11] 2.2 Metody Sloen tla a jeho kondice Sloen tla se zjist tak, e tlem projde slab, neciteln proud. Men probh kovovmi senzory, kter jsou umstny na vc ploe osobn vhy. Proud me relativn voln prochzet tekutinami ve svalovch tknch, ale pi prchodu tukovmi tknmi a kostmi se setkv s odporem. Vyuit vodivosti respektive odporu elektrickho proudu nzk intenzity lidskho tla se nazv bioelektrick impedann metoda. Osobn vha po zadn osobnch hodnot, vku, pohlav, stupe fyzick aktivity a vky postavy, je schopna s dobrou pesnost vypotat podl tuk a vody v tle v procentech, obsah sval a kostn hmoty v kilogramech, dle viscerln tuk, fyzickou kondici, urit metabolick vk a bazln metabolismus s energetickm pjmem osoby. Pot se provede vpoet indexu hmotnosti tla Body Mass Index (BMI). [12] Hodnoty tuku v tle jsou rozdleny podle pohlav a dle do t vkovch skupin (viz tabulky 1 a 2). [11]
Tab. 1: Podl tuku v tle en eny vk 18-39 40-59 60-99 mui vk 18-39 40-59 60-99 nzk < 21 < 23 < 25 hodnota (v %) normln vysok 21-33 33-39 23-34 34-40 25-36 36-42 hodnota (v %) normln vysok 8-20 20-25 11-22 22-28 13-25 25-30 velmi vysok > 39 > 40 > 42 Tab. 2: Podl tuku v tle mu nzk <8 < 11 < 13 velmi vysok >25 > 28 > 30
150
Tlesn tuk je ivotn dleit pro kadodenn funkce tla. Kad lovk jej potebuje, aby zstal aktivn a zdrav. Na druh stran jeho nadbytek kod a me vst k ad onemocnn, jako je cukrovka, zven hladina cholesterolu, onemocnn srdce a cv a jinm obtm. [13] Hodnota vody v tle je rozdlena podle pohlav do nsledujcch skupin. [11]: vysok podl vody v tle je u en vt jak 60 % a u mu vt jak 65 %, normln podl vody v tle u en je v rozmez 45-60 % a u mu 50-65 %, pli nzk podl vody v tle u en je men jak 45 % a u mu men jak 50 %. Vyven pomr vody v tle rozhoduje o funknosti a dobrm zdravotnm stavu lovka. Mrn kolsn vody v tle je normln a zvis na aktivit, mnostv pijatch tekutin, okoln teplot a denn dob. Dsledkem nedostatku vody v tle mohou bt nap. poruchy koncentrace, vyerpn, nava a bolesti hlavy. Velk nedostatek pak me zapinit ztrtu fyzickch schopnost a koordinace, zvracen, svalov kee apod. Ani pli velk mnostv v tle nen dobr a me vst k poruchm tlesnch funkc. Pli vysok hodnoty vody v tle se mohou objevovat u vytrvalostnch sportovc. Naopak velmi nzk podl vody v tle me bt zaznamenn u lid s vysokm podlem tuku. Na zklad pohlav a vku jednotlivce jsou hodnoty podlu sval v tle rozdleny do t skupin (viz tab. 3 a 4). [11]
Tab. 3: Podl sval v tle en eny vk 10-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-100 hodnota (v %) nzk normln vysok < 36 36-43 > 43 < 35 35-41 > 41 < 34 34-39 > 39 <33 33-38 > 38 < 31 31-36 > 36 < 29 29-34 > 34 < 28 28-33 > 33 < 27 27-32 > 32 mui vk 10-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-100 Tab. 4: Podl sval v tle mu nzk < 44 < 43 < 42 < 41 < 40 < 39 < 38 < 37 hodnota (v %) normln vysok 44-57 > 57 43-56 > 56 42-54 > 54 41-52 > 52 40-50 > 50 39-48 > 48 38-47 > 47 37-46 > 46
Svaly jsou indiktorem fyzick kondice a tlesn vkonnosti. Procentuln podl sval je zvisl nejen na fyzick kondici, ale i na vku a pohlav lovka. Clen budovn sval napomh tak posilovat stabilitu kostry. Podl kostn hmoty v tle na zklad pohlav a hmotnosti jednotlivce me bt nsledujc (viz tab. 5 a 6).
Tab. 5: Hmotnost kostn hmoty v tle en vha hmotnost kost eny < 50 kg 1,95 kg mui < 65 kg 2,65 kg 50-75 kg 2,4 kg > 75 kg 2,95 kg
Tab. 6: Hmotnost kostn hmoty v tle mu vha hmotnost kost 65-95 kg 3,29 kg > 95 kg 3,69 kg
151
Stejn jako cel lidsk tlo i kosti podlhaj pirozenm procesm rstu a strnut. V dtskm vku kostn hmota velice rychle pibv a svho maxima dosahuje ve vku ticeti a tyiceti let. Pot s pibvajcm vkem kostn hmoty zase mrn ubv. Kostn hmotu nen tm mon ovlivnit, lehce vak kols v rozmez faktor: hmotnost, vka, vk a pohlav. Nmi pouvanou vahou zjistme pouze podl kostn hmoty a nelze takto mit hustotu kost, zjiovat zmny kost nebo jejich tvrdost. [11] Index hmotnosti tla (BMI), kter lze zskat vydlenm hmotnosti lovka v kg druhou mocninou jeho vky v metrech, se pouv jako mtko hmotnosti osoby a k vyjden zdravotnho rizika. Tabulka 7 ukazuje na vztah hodnoty BMI, stanoven vhov kategorie a velikosti zdravotnho rizika.
Tab. 7: Hodnoty BMI. [12] BMI mn ne 18,5 18,5 25 25,0 30 30,0 35 35,0 40 40,0 a vce kategorie podvha norma nadvha obezita 1. stupn obezita 2. stupn (zvan) obezita 3. stupn (tk) zdravotn rizika vysok minimln nzk a lehce vy zven vysok velmi vysok
Vypoten BMI se porovnv s fyzickou kondic, kter je obrazem stupn tlesn aktivity a konstituce. Je nutn upozornit, e svalnat osoby mohou mt BMI vy, a pitom nadvhou i obezitou netrp. Jev se proto vhodn vylenit ze sledovan skupiny men osoby, kter maj atletick reim, a ty vyhodnotit tak zvl. Mezi osoby s atletickm reimem zaazujeme ty, kte alespo deset hodin tdn pravideln sportuj, a to nejmn po dobu jednoho roku. Podl tlesnch hodnot u tchto atlet se opt znan li od osob, kter tento atletick reim nemaj. Zejmna podl tlesnho tuku v tle dosahuje u atlet tm o polovinu nich hodnot, ale BMI a o tvrtinu vy. [12] Fyzick kondice je mena tak, e porovnv tlesn tuk a svalovou hmotu. Pi zven aktivit se sn mnostv tlesnho tuku a fyzick kondice se podle toho mn. I pi nemnn tlesn hmotnosti me dojt ke zmn svalov hmoty, a zrove ke zmn podlu tlesnho tuku, co me zlepit zdravotn stav a snit riziko nkterch onemocnn. Na zklad fyzick kondice lze jednotlivce rozdlit do nkolika skupin: 1-vysoce obzn, 2-obzn, 3-nadvha, 4-mlo pohybu, 5-standard, 6-mrn svalnat, 7-thl, 8-thl a svalnat a 9-velmi svalnat (atlet). [11] Viscerln tuk se nachz v bin dutin a obklopuje vnitn orgny. Vzkumy prokazuj, e s pibvajcm vkem se ukldn tuku mn a tuk se m dl vc ukld v oblasti bicha. Zjitnm mnostv viscerlnho tuku a jeho udrovnm na ppustn hodnot lze snit riziko nemoc, jako jsou nap. srden choroby, vysok krevn tlak aj. Vha hodnot mnostv viscerlnho tuku ve stupnici od 1 do 59. Pokud se hodnota viscerlnho tuku pohybuje v rozmez od 1 do 12, jedn se o normln stav zdravho jedince. Pokud se hodnota viscerlnho tuku pohybuje v rozmez od 13 do 59, jedn se o zven mnostv viscerlnho tuku. [11] Ten lze snit zmnou ivotnho stylu, stravovacmi nvyky nebo zvenm tlesn aktivity.
152
Bazln metabolick spoteba ukazuje mnostv kalori, kter lidsk tlo potebuje pro vmnu zkladnch ltek. Je tedy hodnotou ivinami dodan minimln energie, kterou nae tlo potebuje v klidnm stavu, aby mohlo normln fungovat (nap. dchn, obh krve, nervov systm, trven, vyluovn). Na zklad bazln metabolick spoteby jednotlivce je vypotn prmrn vk, ktermu nle jeho metabolismus. Pokud je metabolick vk vy ne skuten vk jednotlivce, znamen to, e mus zlepit bazln metabolismus. Zven tlesn aktivita pome zvtit objem svalov tkn a snit tak metabolick vk. K pemn ltek je pouito asi 70 % energie v potrav. Spotebovan energie zvis na aktivit, kde zkladem jsou mozek a svaly, kter funguj jako motor a spotebuj velk mnostv energie. Spoteba bazlnho metabolismu pak zvis na podlu sval v tle jednotlivce. Vy bazln metabolick spoteba zvyuje poet kalori a pomh sniovat podl tlesnho tuku. Pi nzk hodnot metabolismu je spalovn tuk a sniovn celkov tlesn hmotnosti velice nesnadn. Energetick spoteba bazlnho metabolismu je spotna u mu na piblin hodnoty kolem 7200 kJ (1700 kcal) a u en pak na hodnoty kolem 6300 kJ (1500 kcal), kde ni hodnota u en je zpsobena vym podlem tukov tkn, kter m ni energetickou spotebu ne svalov hmota. K hodnocen rozdl mezi vstupnmi a vstupnmi hodnotami bazlnho metabolismu byl pouit test statistick vznamnosti. Metodologick poznmky Zkoumn ivho organismu by mlo respektovat pi antropometrickch mench k vyvarovn se chyby men ne uveden zsady. Protoe tlesn vha lovka me v prbhu dne kolsat asi o 2 kg, je dobr men provdt vdy ve stejnou dobu a vysvleeni. K zskn reprodukovatelnch vsledk jsou dleit okoln podmnky, kter je teba pi men udrovat pokud mono konstantn. Men ovlivuj zejmna nsledujc faktory: vlhkost vzduchu, teplota, umstn vhy a vlhkost chodidel. V zvislosti hlavn na stravovacch nvycch a sportovn aktivit kadho jedince mohou kolsat podly vody a tuku v tle. U podlu vody v tle hraje dleitou roli dle teplota okol a mnostv vypitch tekutin. Zven konzumace alkoholu se odraz na vodnm reimu, a tm tak na namenm podlu tlesnho tuku. U en mohou bt nameny vy hodnoty bhem menstruace. K tomu, abychom mohli jednotliv kontingenty vyhodnotit, je nutn rozdlit sledovanou skupinu vojk zvl na mue a eny. Dvodem je, e eny maj naprosto jin sloen tla a jin fyzick dispozice ne mui. Napklad podl vody nebo sval v tle je u mu znan vy ne u en. Naproti tomu podl tuku v tle dosahuje u en zsadn vych hodnot ne u mu. Namen hodnoty tuku mohou kolsat u osob, kter intenzivn sportuj, tzn. deset a vce hodin tdn, dle u profesionlnch atlet nebo kulturist, u lid, kte maj klidov pulz ni ne 60 tep za minutu, u lid, kte uvaj kardiovaskulrn lky (ty mohou ovlivnit klidovou srden frekvenci), nebo dky nemoci ztratit hodn vody v tle, a dle u osob s vraznmi anatomickmi odchylkami na nohch (vrazn zkrcen nebo prodlouen dlka nohou). Optimln denn doba pro men je mezi 18. a 20. hodinou. V tto dob jsou hodnoty tuku podle zkuenost nejni. Po vydatnjm jdle bychom mli pokat aspo dv
153
hodiny. Rovn nen dobr se vit po nezvykl fyzick nmaze. V takovm ppad je lep pr hodin pokat. Metoda men pohybov aktivity krokomry K men pohybov aktivity byl pouit krokomr HJ-113-E OMRON. [14] Men tmto pstrojem bylo uskutenno u 11. kontingentu mise KFOR jako doplkov k antropometrickmu u dvou dobrovolnk s rznou pohybovou aktivitou. Jednou z dobrovoln mench osob byla zdravotn sestra a druhou osobou byl idi. Men byla provdna v dob trvn jednoho tdne a byla uskutenna celkem ptkrt v msnch intervalech. Ped vlastnm menm je nutn na pstroji nastavit denn as, tlesnou hmotnost a dlku kroku sledovan osoby, a tak uvst specifikaci innosti. Vojk vybaven krokomrem pak zapisuje nejlpe na konci dne daje zjitn z tohoto pstroje do piloen tabulky. Pstroj na zklad vstupnch daj vypot poet krok celkem za dan den, mnostv splench kcal a vzdlenost v km.
3. Vsledky a diskuze
Vsledky zahrnuj sumarizaci shromdnch dat men za pslunou dobu pozorovn vzkumu provedenho na objektech KFOR a ISAF a monosti statistickho zpracovn antropometrickho men. Experimentln zjitn vivovho stavu zahrnovalo vyhodnocen fyzick kondice vojk a bazlnho metabolismu bylo provedeno u 4. kontingentu mise ISAF. 3.1 Objekty provdnho vzkumu Byly sledovny zmrn dv geograficky a klimaticky odlin lokality, Balkn (Kosovo) a Stedn vchod (Afghnistn). Vzhledem k odlehlosti lokalit a nestabilnm podmnkm nebylo mono men zajistit permanentn osobou. Pesto statistick zpracovn ovovanch pozorovn prokzalo validujc vsledky. [1, 3, 4] Men provdl zainteresovan zdravotn personl oznaen v tabulce akronymem a zastnili se ho dobrovoln osoby se zjmem o problematiku. Poty men, tj. poet sledovanch osob, naruoval opadajc zjem o men. Nezjem je patrn pi snaze zskat vzkumn vsledky z men dvou krokomr, kter vyadovalo jejich noen a kadodenn zznam namench dat. Rozpt data jednoho men i jeho neuritost uveden v tabulkch byla zpsobena sluebnmi povinnostmi, ponejvce ast na patrolch. Pslunci mise KFOR byli meni v rmci 7., 11., 12. a 13. kontingentu, jak je patrn z tab. 8.
Tab. 8: Antropometrick men v rmci mise KFOR nzev kontingentu 7. kontingent 2005 11. kontingent 2007-2008 25 men provedl(a) TOM MUL poet osob 35 50 antropometrie datum men 3.-8.10. 28.11. 3.12. 4.8., 4.9., 4.10.07 8.11., 6.12.07 2.1.2008 erven a 4.8.2008 krokomr krokomr poet osob datum men
6.-12.8.,10-16.9.07 10.-16.10.07 11.-17.11.,11-17.12.07
154

men provedl(a) TUC poet osob 66 60 53 49 51 45 antropometrie datum men 3.2.2008 29.2.2008 5.4.2008 6.5.2008 9.6.2008 31.7,22.8.,24.9.08 25.10.,21.11.08 18.12.08,9.1.09 krokomr krokomr poet osob datum men
nzev kontingentu 12. kontingent 2008
13. kontingent 2008-2009
HUS
Men 7. kontingentu mise KFOR bylo provedeno ve dvou etapch. Prvn men se uskutenilo ve dnech 3. 8. 10. 2005 v dob po pjezdu do mise, kdy se dalo pedpokldat, e jsou vojci ji aklimatizovan. Druh men pak probhlo na konci pobytu vojk v misi ve dnech 28. 11. 3. 12. 2005. Sledovan soubor tvoilo ptaticet dobrovolnk ve vku od ptadvaceti do padesti osmi let (z toho bylo pt en). U 11. kontingentu mise KFOR bylo men provedeno bhem plronho pobytu vojk na zkladn celkem estkrt. Prvn men bylo provedeno na zatku srpna roku 2007, a pot bylo provdno kad nsledujc msc. Posledn men bylo uskutenno potkem ledna 2008. Sledovan soubor zde tvoilo padest vojk ve vku od dvaceti do tyiceti sedmi let (z toho ti eny). Po nvratu a karantn bylo domeno dvacet pt osob. U dvou dobrovolnk byl proveden i zznam z krokomru. Men krokomru bylo provedeno celkem ptkrt. 12. kontingent mise KFOR byl podroben men v rmci plronho pobytu vojk celkem ptkrt. Prvn men probhlo na potku nora roku 2008, pot nsledoval zhruba v msnch intervalech. Posledn men pak bylo uskutenno potkem ervna roku 2008. Sledovan soubor zde nen jednoznan. Prvnho men se zastnilo celkem edest est dobrovolnk ve vku od dvaceti dvou do tyiceti sedmi let (z toho sedm en). Poslednho men se vak ji zastnilo pouze padest jedna dobrovolnk. V rmci 13. kontingentu mise KFOR bylo men provedeno bhem plronho psoben vojk v misi celkem sedmkrt. Prvn men bylo zapoato ke konci msce ervence roku 2008, pot kad dal msc. Posledn men pak bylo provedeno v prvn polovin ledna roku 2009. Men se zastnilo s velkm zjmem o vsledky celkem tyicet pt dobrovolnk ve vku od jednadvaceti do dvaatyiceti let (z toho devt en). U pslunk mise ISAF bylo men provedeno v rmci 2., 3., 4. a 5. kontingentu, jak je uvedeno v tab. 9.
Tab. 9: Antropometrick men v rmci mise ISAF nzev kontingentu 2. kontingent (2007) 1. rotace 2. rotace 3. kontingent (2008) 4. kontingent (2008) 5. kontingent (2008) men provedl(a) PSU KOC MIR JAN poet men 21 87 58, 51, 67 50 59 datum men bezen, srpen jen-listopad leden, nor, bezen kvten-erven ervenec srpen, z jen-listopad
155
Men u 2. kontingentu mise ISAF bylo provedeno ve dvou rotacch. Z prvn rotace se podrobilo men dvacet jedna dobrovolnk ve vku od dvaceti ty do tyiceti ty let (z toho sedm en). Men probhlo v beznu a pot v srpnu roku 2007. Men v rmci druh rotace probhlo celkem tikrt a zastnilo se ho osmdest sedm dobrovolnk ve vku od jednadvaceti do ptapadesti let (z toho dvacet sedm en). 3. kontingent mise ISAF byl podroben men celkem tikrt, a to v lednu, noru a v beznu roku 2008. Poet vojk, kte se men zastnili, se kad msc mnil. V lednu bylo meno padest osm vojk, v noru padest jedna vojk a v beznu bylo meno sedmaedest vojk. Men 4. kontingentu mise ISAF bylo uskutenno celkem dvakrt, a to na pelomu kvtna a ervna, a pot v druh polovin ervence roku 2008. Men bylo provedeno u padesti pslunk ve vku dvacet tyi a padest pt let (z toho tinct en). 5. kontingent mise ISAF byl men tikrt v prbhu srpna, z, a jna a listopadu roku 2008. Zastnilo se ho celkem padest devt dobrovolnk ve vku dvacet tyi a edest jedna let (z toho estnct en). 3.2 Monosti statistickho zpracovn Jak je patrno z pedchozch tabulek jde o mstn, asov, periodicky a rozsahem soubor nesourod vsledky, take ke statistickmu vyhodnocen nen mon pout stejnou metodu. daje, kter pstroj na zklad bioelektrick impedann metody poskytne, obsahuj jak numerick promnn vyjdeny seln, tak promnn kategoriln vyjdeny slovn. Pi vyhodnocovn vivovho stavu jednotlivch kontingent je nutn tyto promnn od sebe navzjem rozliit. Mezi numerick promnn pat procento tuku a vody v tle, tlesn hmotnost, hmotnost sval a kost, viscerln tuk, bazln metabolismus a metabolick vk. Mezi kategoriln promnn pat fyzick kondice, kde seln hodnota, kterou nm vha uke v rozmez 1-9, znamen stav fyzick kondice dan osoby a kad slo tto stupnice m sv slovn vyjden. Na zklad namench hodnot u profesionl v jednotlivch kontingentech, kter jsou k dispozici, porovnn meme provst. V rmci jednoho souboru konkrtnho kontingentu meme pozorovat dynamiku vivovho stavu vojk bhem sledovan periody men bhem pobytu na misi. Vvoj lze zjistit za pedpokladu, e jednotliv men byla uskutenna v pravidelnch asovch intervalech (nap. za kad msc). Interval byl nap. dodren u 11, 12. a 13. kontingentu mise KFOR, kde byla men provdna kad msc. U tch kontingent, kde men bylo uskutenno na zatku a pot a na konci pobytu vojk v misi, meme jednorzov zjistit, zda bhem tohoto pobytu dolo ke globlnm zmnm jejich vivovho stavu, i nikoli. To se tk soubor 2., 3., 4. a 5. kontingentu mise ISAF, a tak 7. kontingentu mise KFOR. Dle lze porovnat i zmny vivovho stavu vojk u jednotlivch kontingent mezi sebou. Porovnvat meme jednak rzn soubory v rmci jedn mise (nap. 4. a 5. kontingent mise ISAF), ale tak kontingenty rznch mis (nap. 4. kontingent mise ISAF a 12. kontingent mise KFOR). Pedpokladem je, e men u tchto profesionl bylo provedeno ihned po pjezdu do mise, pop. v R ped vyjetm vojk do mise a srovnme vsledky namench hodnot tchto rznch kontingent. Po ukonen mise se provede vstupn men a pomoc parametrick analzy rozptylu srovnme tato konen men danch kontingent mezi sebou v jedn nebo vech lokalitch.
156
3.3 Vyhodnocen vivovho stavu Vyhodnocen vivovho stavu zahrnuje vzkumn men 4. kontingentu ISAF poln nemocnice v Afghnistnu, proveden poprv na pelomu dubna a kvtna roku 2008 a nsledn v druh polovin ervence roku 2008. K tomu, abychom mohli jednotliv kontingenty vyhodnotit, bylo nutn rozdlit sledovanou skupinu vojk zvl na mue a eny. Dvodem je, e eny maj naprosto jin sloen tla a jin fyzick dispozice ne mui. Napklad podl vody nebo sval v tle je u mu znan vy ne u en, naproti tomu podl tuku v tle dosahuje u en zsadn vych hodnot ne u mu. [13] Antropometrick men souboru byla provedena u celkem padesti vojk, z toho bylo tinct en a ticet sedm mu. Zjitn data slouila k vyhodnocen fyzick kondice a bazlnho metabolismu. Vyhodnocen fyzick kondice Hodnoty antropometrickho men vyuvan ke stanoven fyzick kondice mu a en se bhem intervalu men nezmnily takovou mrou, aby vyhodnocen soubor bylo rozdln u vstupnho a vstupnho stavu. Z tohoto dvodu jsou hodnoty kondice mu a en uvedeny pouze jednou souhrnn za vstupn a vstupn vyhodnocen. Ze sledovan skupiny ticeti sedmi mu bylo hodnoceno dvacet dva jako obzn, trnct jako normln (standard) a jeden spadal do kategorie nadvha. eny z tto sledovan skupiny dosahovaly lepch vsledk, kdy pouze jedna byla hodnocena jako obzn, osm en jako normln (standard) a tyi eny byly zaazeny do kategorie mlo pohybu. Zjitn daje jsou uvedeny v tabulkch 10 u mu a 11 u en a zobrazeny v grafech 1 a 2.
Tab. 10: Vk a poty mu podle fyzick kondice vk 24 25 28 29 30 31 32 33 34 37 38 39 40 41 45 46 52 55 Celkem obzn 0 1 1 3 1 1 0 1 4 3 1 0 3 1 0 0 1 1 22 nadvha 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 standard 1 0 1 0 0 1 1 0 2 2 0 1 0 2 1 1 1 0 14
157

4 3 poet osob 2 1 0 vk 24 25 28 29 30 31 32 33 34 37 38 39 40 41 45 46 52 55 obzn nadvha standard Graf 1: Fyzick kondice mu
Z tabulky 10 a grafu 1 je patrn, e vtina mu m patnou kondici zpsobenou obezitou a nadvhou. Znepokojujc stav dokresluje skutenost, e obznch mu je nejvce zejmna ve vku ticet ti a tyicet let. patn fyzick kondice me bt asto pinou mnoha zdravotnch problm. Ke zlepen fyzick kondice je teba dbt na sprvnou vivu, mt dostatek aerobnch aktivit. [15]
Tab. 11: Vk a poty en podle fyzick kondice vk 26 29 30 32 33 35 36 38 40 48 50 55 Celkem obzn 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 mlo pohybu 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 4 standard 1 1 0 1 1 0 2 0 0 1 0 1 8 Graf 2: Fyzick kondice en
poet osob
0
vk
26
29
30
32
obzn
33
35
36
38
40
48
50
55
mlo pohybu
standard
158
Fyzick kondice en je na mnohem lep rovni ne u mu. Vtina en mla fyzickou kondici na standardn rovni a cca tetin en chyblo mlo pohybu. Pouze jedna ena mla zhorenou fyzickou kondici z dvodu obezity. Ze zjitnch skutenost vyplv, e ve vyhodnocovan skupin ticeti sedmi mu bylo 59 % obznch, 3 % mlo nadvhu a 38 % dosahovalo standardnch hodnot. Naproti tomu ve sledovan skupin tincti en bylo 8 % obznch, 31 % en mlo mlo pohybu a 61 % dosahovalo standardnch hodnot. Za sledovanou dobu pobytu vojk v misi se fyzick kondice nezmnila. Hodnoty namen pi vstupnm men se vcemn shodovaly u vech mench profesionl s hodnotami vstupnmi se statisticky nevznamnmi rozdly. Jednm z faktor shodnho vsledku je krtk interval piblin dvou msc mezi obma menmi. Vyhodnocen bazlnho metabolismu K hodnocen rozdl mezi vstupnmi a vstupnmi hodnotami bazlnho metabolismu byl pouit test statistick vznamnosti. Hodnocen bazlnho metabolismu vojk bylo provedeno za pedpokladu homogennch vbr, tedy hodnocenm mu a en zvl. Jeliko byla jednotliv men uskutenna celkem dvakrt (na zatku a na konci pobytu vojk v misi) byl k vyhodnocen bazlnho metabolismu pouit prov Studentv test. Vsledky hodnot bazlnho metabolismu en zachycuje tabulka 12 a graf 3 a jeho zmnu graf 4, mu tabulka 13 a graf 5 a zmnu graf 6. Absolutn zmna metabolismu mench dokld nepatrn kladn i zporn vkyvy.
Tab. 12: Hodnoty bazlnho metabolismu en poadov slo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 vstupn hodnoty (kJ) 6 380 5 328 9 172 5 325 6 392 5 281 5 549 6 298 5 630 5 294 5 305 6 297 6 487 vstupn hodnoty (kJ) 6 388 5 329 9 171 5 315 6 391 5 280 5 551 6 299 5 628 5 292 5 304 6 299 6 485
Z tab. 12 a znzornn na grafu 3 vyplv, e hodnoty bazlnho metabolismu en se ve vtin ppad pohybovaly v intervalu mezi 5000-6500 kJ. Pouze jedin ena mla vysokou hodnotu bazlnho metabolismu, a to vc jak 9000 kJ. Tato ena byla tak jedinou, kter pi vyhodnocen fyzick kondice byla obzn. Z grafu je tak dobe patrno, e rozdly bazlnho metabolismu mezi vstupnm a vstupnm menm a na uvedenou vjimku jsou tm nepatrn jak je dle patrno z grafu 4 zmn bazlnho metabolismu, i kdy lze z nj vypozorovat tendenci k jeho sniovn (60 %).
159

Graf 3: Bazln metabolismus en 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 kJ 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1 2 6 7 8 9 10 11 12 poadov slo osoby vstupn hodnoty (kJ) vstupn hodnoty (kJ) 3 4 5 13
Graf: 4: Zmna bazlnho metabolismu en 10 8 6 4 2 kJ 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 poadov slo osoby 10 11 12 13
Tab. 13: Hodnoty bazlnho metabolismu mu poadov slo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 vstupn hodnoty (kJ) 7 457 8 998 8 999 5 435 8 935 7 399 7 514 9 235 7 839 9 145 7 515 9 198 vstupn hodnoty (kJ) 7 461 8 999 8 987 5 436 8 933 7 398 7 513 9 236 7 838 9 146 7 516 9 199 poadov slo 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 vstupn hodnoty (kJ) 7 885 7 115 9 187 8 025 9 189 7 587 8 571 9 008 7 555 7 516 10 081 8 655 vstupn hodnoty (kJ) 7 884 7 117 9 182 8 029 9 190 7 585 8 579 9 010 7 559 7 518 10 073 8 659
160

vstupn hodnoty (kJ) 7 435 7 893 7 884 7 934 7 885 7 504 7 891 vstupn hodnoty (kJ) 7 433 7 895 7 882 7 931 7 881 7 509 7 888 vstupn hodnoty (kJ) 8 563 9 181 7 525 7 506 8 584 8 438 vstupn hodnoty (kJ) 8 565 9 182 7 526 7 508 8 586 8 459
poadov slo 13 14 15 16 17 18 19 12 000 10 000 8 000 kJ 6 000 4 000 2 000 0
poadov slo 32 33 34 35 36 37
Graf 5: Bazln metabolismus mu
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 poadov slo osoby vstupn hodnoty (kJ) vstupn hodnoty (kJ) Graf 6: Zmna bazlnho metabolismu mu
25 20 15 10 kJ 5 0 -5 -10 -15 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 poadov slo osoby
Hodnoty bazlnho metabolismu se u vtiny mu pohybovaly v intervalu od 7000 kJ do 9500 kJ. Pouze u jednoho mue byl namen bazln metabolismus vt jak 10 000 kJ. Tento mu byl tak jako jedin vyhodnocen indexem hmotnosti tla jako obzn. Naproti tomu jedna osoba dosahovala hodnot bazlnho metabolismu men jak 5500 kJ piem jeho fyzick kondice byla hodnocena jako standard. Ani v tomto vbru nejsou rozdly
161
mezi vstupnm a vstupnm menm pli patrn, ale z grafu 6 zmna bazlnho metabolismu mu je patrna zetelnj tendence k jeho zven (66 %). Rozdl mezi vstupnmi a vstupnmi hodnotami bazlnho metabolismu jak u en, tak i u mu vyel jako statisticky nevznamn. Se spolehlivost 95 % se nepodailo prokzat rozdl mezi vstupnmi a vstupnmi hodnotami bazlnho metabolismu.
Zvr
Vzkum se zabval vivovm stavem v podmnkch stravovn mise a jejm vlivem na organismus. Pin shrnut jednotlivch men, kter byla v danch misch uskutenna na zklad bioelektrick impedann metody, s nvrhem jejich statistickho zpracovn. Vlastn experimentln st prce se zabvala vyhodnocenm fyzick kondice a bazlnho metabolismu 4. kontingentu poln nemocnice mise ISAF. Podmnky stravovn vojk v misch se od sebe znan li. Pslunci mnohonrodn operace KFOR jsou stravovni pevn indigenznmi potravinami. Strava, kter je podvna pslunkm mise ISAF ad libitum, je vce mn stejn kad den. Vlastn vyhodnocen experimentln prce se zabvalo vsledky antropometrickho men v ukazatelch fyzick kondice a hodnot bazlnho metabolismu u 4. kontingentu. Ve sledovanm souboru nebyly shledny v period cca dvou msc statisticky vznamn rozdly. Pesto je nutno upozornit, e pi hodnocen fyzick kondice souboru dosahovalo jen 44 % osob kontingentu standardn kondice a zbytek ne pro vt nadvhu, piem sledovan skupina tincti en mla pomrn lep vsledky ne mui. Pi vyhodnocen fyzick kondice bylo zjitno, e ze sledovan skupiny ticeti sedmi mu byla vtina (59 %) obznch, 3 % mlo nadvhu a 38 % dosahovalo standardnch hodnot. Pouze 8 % en bylo vyhodnoceno jako obzn, 31 % mlo mlo pohybu a 61 % en dosahovalo standardnch hodnot. U vech mench jedinc se hodnoty fyzick kondice za dobu pobytu v misi nezmnily. Pro zlepen fyzick kondice by bylo zapoteb zmnit stravovac reim tchto vojk a dbt na posilovac trnink a dostatek aerobnho pohybu. Hodnoty bazlnho metabolismu se ve vtin ppad pohybovaly v intervalech, kter byly pro dan pohlav normln. Pouze dva mui a jedna ena dosahovali hodnot, kter z danho intervalu vynvaly. Jednalo se o mue, kter byl obzn a dosahoval vysok hodnoty bazlnho metabolismu (vc jak 10 000 kJ). Druh mu ml hodnoty bazlnho metabolismu nzk (men jak 5500 kJ) a jeho fyzick kondice byla zhodnocena jako standard. ena byla obzn a dosahovala hodnot bazlnho metabolismu mu (vce ne 9000 kJ). Bhem dvoumsnho pobytu vojk v misi dolo jen k nepatrnm zmnm hodnot bazlnho metabolismu, kter byly vyhodnoceny jako statisticky nevznamn. Pesto bylo mon pozorovat u en tendenci k poklesu a u mu k nrstu metabolismu. Z dosavadnch vzkum je dosaena dobr reprodukovatelnost a validace vsledk. Vsledky zskan za pouit zkouman metody dokladuj nenronost vzkumu a validitu pstroje urenho k antropometrickmu men. K potvrzen tto hypotzy se jev vhodn pokraovat ve statistickm hodnocen dat shromdnch vzkumem za celou dobu pozorovn.
162
Vojensk rozhledy 2/2011 Literatura:

[1] KOMAR, A., BEZA, T., MUSIL, M. and VASICKA, P. Survey of Soldiers Nutritional Level During Foreign Mission. Activities Report & Minutes of the R&D Associates. Vol. 59, 2006, 2 p. ISSN 01980181. [2] KOMAR, A., NOVOTNY, R. and SROLL, B. Food Supply to the Army of the Czech Republic. In Worldwide Defence Catering Seminar CATCON 06. (CD). Birmingham, UK, 2006. [3] BZA. T., KOMR, A., VASICK, P. and MUSIL, M. Survey of nutritional level in KFOR 2005. In Proceedings of the International Conference on Military Technologies, ICMT07. Brno, 2007, p. 655660. ISBN978-80-7231-238-2. [4] KOMR, A.,VASICK, P. Stanoven fyzick kondice a vivovho stavu vojka. Vojensk rozhledy, 2009, 18 (50), . 1, s. 135-147. ISSN 1210-3292. [5] World Health Food and Agriculture Organization of the United Nations Organization. Preparation and use of food-based dietary guidelines. 1998. 108 p. ISBN: 41208805. [6] MO. Vyhlka . 266/1999 Sb., o zpsobu zabezpeovn bezplatnho stravovn vojk z povoln. [7] MO. Vyhlka . 272/1999 Sb., o rozsahu a zpsobu poskytovn naturlnch nleitost vojkm v zkladn nebo nhradn slub a vojkm v zloze povolanm na vojensk cvien [8] NOVOTN, R. a KOMR, A. Zajitn kvality vivy v AR. Vojensk rozhledy: Czech Military Review. 2008, 17 (49), . 3, s. 148-154. ISSN 1210-3292. Dostupn z www: <army.cz>. [9] MO. Nazen NG . 32/2003 ve znn NNG . 32/2004 a NNG . 3/2008. Penn hodnoty nleitost potravin, krmiv a nann limity pro hospodaen s materilem ve vojenskch stravovacch zazench. 2008. [10] JUKOV, J., BEZINA, P., PRZYBILOWICZ, K., CICHON, R. Hodnocen obsahu tlesnho tuku (% hm.) z rznch hledisek. Konference hygienicko-epidemiologick sluby AR s mezinrodn ast, VLA JEP Hradec Krlov, 10. 12. 4. 2001. [11] Tchibo. Body Analysis Scales: Instructions for use and guarantee. Tchibo GmbH D-22290 Hamburg 2007. Dostupn z www.tcm-quality.com (cit. leden 2005). [12] JUKOV, J., KOMR, A. a KREUZIGER, J. BMI jako prostedek posouzen pimen tlesn vhy a zdrav. Vojensk profesionl. 2001, . 1-3, s. 108-111. ISSN 1210-3179. [13] National Heart, Lung, and Blood Institute. Clinical Guidelines on the Identication, Evaluation, and Tratment of Overweight and Obesity in Adults. NHLBI Communications Ofce. National Institutes of Health, USA. June 17, 1998. [14] OMRON. Krokomr: Nvod k obsluze. (Walking style II). 2005. [15] BRANCA, F., NIKOGOSIAN, H. and LOBSTEIN, T. The challenge of obesity in the WHO European Region and the strategies for response. 2007. 324 p. ISBN 978 92 890 1408 3.
Situace, v n se nachzme, je tedy kritick, nen vak bezvchodn. Bl kniha navrhuje adu krok smujcch ke konsolidaci sektoru Ministerstva obrany. Pedevm lze prostednictvm vnitnch opaten generovat spory okamit (ve vi stovek milion korun) i stedndob (ve vi nkolika miliard korun). Deficit sloen z dluhu nahromadnho v minulosti a z pedpokldanch investic v budoucnosti je vak dov vy. Naplnn politicko-vojensk ambice, jejm vyjdenm m bt dosaen pln operan schopnosti ozbrojench sil plnovan do roku 2018, se jev jako nereln. Obdobn je ohroena kapacita pro plnn mezinrodnch zvazk esk republiky a plnn kol na zem R v ppad krizovch situac nevojenskho charakteru. Je tud nezbytn dlouhodob pesmrovat zdroje, jimi ministerstvo disponuje, a soustedit je na podporu klovch rol a funkc ozbrojench sil, a to zejmna tch povinnch, vyplvajcch ze zkon R a mezinrodnch zvazk zem. Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
163
VOJENSK PROFESIONL
Podplukovnk Ing. Lubomr Stda
Taktick komunikace
lnek pojednv o zkladnch rysech vyuit vojenskch komunikac a porovnv rozdly a podobnosti mezi touto oblast a komernm vyuitm komunikac.
1. vod
V obecn rovin pojmu taktickch komunikac meme nahlet na slovo komunikace jako na nco, co je blzk vrazu spojovn, kter me vyjadovat nejen pemsovn lid a materilu, ale i zprv a informac, i vzjemn informovn dvou nebo vce lid. S ohledem na hlub vznam slova komunikovat bychom jej mohli tak pekldat jako sdlen. Jde o situaci, kde jeden z partner vstupuje do komunikanho aktu s uritm zmrem a chce doshnout uritho efektu (vsledku, cle). Cel komunikace se d potom znzornit jako hra zmr a efekt dohadovn (bargaining), kdy dva nebo vce partner se sna zskat maximum z ppadn vzjemn dohody, i kdy mezi nimi existuje konflikt zjm. Ne vdy vak dochz k danmu efektu, s m bezprostedn souvis strategie a taktika komunikace. [1] S pojmem taktika jsou spojeny aktuln problmy, tedy takov, kter je nutno eit tady a te. Jde tedy o promylen jednn a postup odpovdajc potebm a objektivnm monostem. Naproti tomu podobn uvan pojem strategie se d charakterizovat jako dlouhodob pln toho, jak doshnout cl. Strategie dlouhodob uruje smr a rozsah aktivit organizace. V idelnm ppad pizpsobuje zdroje organizace mncmu se prosted, v nm organizace psob, trhm, zkaznkm a oekvnm zainteresovanch stran (stakeholders). Vojensk taktika (respektive bojov taktika) je soubor konkrtnch metod pouvanch vlcmi stranami za elem napaden a znien neptele v bitv. V irm slova smyslu lze vojenskou taktiku chpat jako vdu, zabvajc se taktickmi metodami vlen, v um slova smyslu pak jako jednu konkrtn bojovou metodu. [2] V souasn dob je vojensk taktika chpna jako operativn aplikace sly v konkrtn situaci, jako soubor konkrtnch postup v jednotlivch bitvch. Tm se odliuje od vojensk strategie, kter se zabv dlouhodobmi cli a celkovm obrazem vojenskch operac. Zjednoduen se rozdl mezi strategi a taktikou vyjaduje tak, e strategie ur cl (na koho udeit a co dobt), zatmco taktika definuje zpsob (na kterm seku a jakm zpsobem tok provst). I tak je ovem hranice mezi tmito dvma disciplnami velice neostr a ob oblasti se pekrvaj. [2] Taktick rove velen a zen je rove, na n jsou jednotky, tvary, svazky nebo taktick uskupen zasazovny do operace. Na taktick rovni vedou jednotky, tvary, svazky a nebo taktick uskupen bojovou, ppadn i nebojovou innost k dosaen taktickch, v nkterch ppadech operanch nebo i strategickch cl. [3] Velmi asto se meme v rmci vojenstv setkat s pojmem taktick cvien. Clem taktickho cvien je provit pipravenost jednotek k plnn kol, prohlouben a zdokonalen schopnosti velitel v organizaci a zen bojovch operac. Tmto cvienm
164
me pedchzet cvien s podporou taktickho simultoru. Taktick cvien vak nejsou jen domnou vojenstv, ale v civilnm ivot se s nimi meme setkat u provovn havarijnch pln integrovanho zchrannho systmu. Kad cvien zpravidla provuje pedevm souinnost jednotek z Hasiskho zchrannho sboru s dalmi subjekty a slokami IZS. Taktika nen slovo znm jenom z oblasti vojensk. Napklad v rmci obchodn taktiky nen zmrem druhou stranu zniit a zvtzit nad n, ale nalzt optimln dohodu mezi prodvajcm a zkaznkem. Obchod je dobrm obchodem tehdy, jsou-li spokojeny ob strany. Firemn taktika a strategie spolu velmi blzce souvis. Taktika firmy e realizaci strategie v praxi. Strategie organizace uruje cle, taktika e, jak jich doshnout.
2. Vojensk a civiln komunikace

Komunikan a informan podpora je stejn dleit pro rozhodujc proces ve vojensk operaci, jako jsou ozbrojen sly a zbraov prostedky nezbytn pro proveden bojovho kolu. Toto bylo optovn potvrzeno v novodob historii v prbhu vlky v Perskm zlivu v roce 1991, vlce v Afghnistnu i ve druh vlce v Zlivu. [4] Z dvodu rznch poadavk, plynoucch z vojenskch a civilnch poteb, dolo ke vzniku vojensk specializace komunikac, s clem splnit specifick poteby vojenskch innost. V minulosti byla obdob, kdy vvoj vojenskch technologi byl v pedstihu ped uvanmi komernmi, ale byla i obdob, kdy tomu bylo naopak. V dnen dob se nachzme na rozhran zmny mezi tmito dvma stavy, s rostoucm vznamem vojenskho vyuvn sofistikovanch civilnch komunikanch technologi. Rozdly u vojensk komunikace: Nen jednoduch si pedstavit nebo zcela definovat celkov souhrn vojenskch komunikanch systm, tak jak zahrnuj mnoho vzjemn spojench a pekrvajcch se systm a sovch propojen. Vzhledem k tomu, e jde jen o pohled na typickou a obecnou architekturu a rozmstn, mohou mt civiln i vojensk st a jednotliv realizace i jinou strukturu, ne je zde uvdno. Z tohoto hlu pohledu meme konstatovat, e vojensk komunikace jsou rozdln od typickch veejnch komutovanch uivatelskch komunikac v nkolika rozhodujcch kritrich: Vojensk komunikace jsou asto elov zameny, uskuteovan v rozmanitch stch, kde kad je vylenna pro speciln vyuit. Poadovan doba pro reakce vojenskch komunikac je extrmn krtk. Pednostn poadavky jsou bn nastaveny pro komunikace s vy prioritou poadavku na voln, nebo zprv, kter jsou uskuteovny ped zprvami i volnm s ni prioritou, i kdy tyto mohly bt poadovny dve. Dokonce ve srovnn s velmi spolehlivmi komernmi telefonnmi systmy jsou vojensk komunikan systmy mimodn spolehliv.Tato spolehlivost je vtinou vyadovna i v systmu jejich zlohovn. Pouit vojenskch komunikac je v zvislosti pedevm na bojov innosti rozdln a mnohdy tko pedvdateln. Rovn mra finann nronosti je pi maximlnm i minimlnm vyuit vdy mimodn.
165
Pevnou st uivatel vojenskch komunikac tvo mobiln uivatel, a ji jde o pozemn, vzdun i nmon prosted. Vojensk komunikan systmy mus zpravidla asto bt rozmstny a znovu zzeny ve stejnch nebo rznch prostedch, a to zpravidla v krtk dob. Rozmanitost rovn utajovn informac a jejich zabezpeen je zkladnm prvkem u vtiny vojenskch komunikac. Ve srovnn s civilnmi komunikacemi, vojensk komunikace prokazuj vt mru propojen hlasovch a datovch tok. Tyto rozdly od civilnch komunikac vychzej ze skutenosti, e vojensk operace jsou zsadn odlin od civilnho zpsobu zen podnik, kdy vojci mnohdy riskuj sv ivoty, a osud nroda je doslova zvisl na specifickch vojenskch akcch. I kdy ji od dob studen vlky jsou svtov vojensk operace mlo pravdpodobn (vyrovnanost sil), pesto pipravenost vojenskch sil a provdn kadodennch ncvik a cvien pro udren bojov pipravenosti ve vcvikovch prostorech bylo a je bnou prax. Poadavky na splnn kol v obou tchto stavech bojov operaci a stl pipravenosti mus bt schopny vojensk komunikan systmy plnit souasn.
3. Dleitost komunikac v modern vojensk strategii a taktice

Z pohledu jednotlivch zem je strategie dlouhodob kol pro vojensk operace a m svoji podstatu v politickm zadn. Oproti tomu taktika je metodologie, kterou je strategie realizovan. Jako pklad slou skutenost, e v prbhu vce jak 40 let (1948-1989) byla jednm z kl politiky USA a svtovch zpadnch velmoc snaha z pozice sly obklopit SSSR a jeho satelity zemmi zpadnho svta. Tato strategie seven se uskutenila zformovnm organizace NATO spolu s vojsky dalch vojenskch uskupen na zklad spolench bezpenostnch dohod. Obdobn pouit strategie pi vyjednvn o eliminaci atomov hrozby byla vzjemn zabezpeena faktem, e atomov tok bude mlo pravdpodobn, protoe potenciln tonk si mus bt vdom toho, e tento tok pinese znien i pro nho samho. Taktika k realizaci tto strategie zahrnuje zzen a provozovn kontrol i pro balistick stely dlouhho doletu umstn na lodch i ponorkch a interkontinentln balistick zen stely. [4] Zkuenosti z tto strategie a taktiky jsou pro ostatn stty motivac. Nicmn dn strategie ani taktika nen konen, jestlie takovto prostedky hromadnho nien existuj a je monost jejich pouit. V ji uvedench ppadech, kdy tyto prostedky jsou zahrnuty do struktur nkterch ozbrojench sil, vyplv poadavek na implementaci taktiky a komunikace, potebn k zen tchto ozbrojench sil. Bez zen jsou ozbrojen sly jenom nekoordinovan ozbrojen skupiny. Ukznnost a zen, kter se procviuj prostednictvm komunikace, jsou to, co odliuje armdn ozbrojen sly od ozbrojenho davu. Tuto problematiku e zcela jasn napklad sbor nelnk tb USA v definici pojmu velen a zen jako: Vykonvn pravomoc a veden dn jmenovanm velitelem pidlench ozbrojench sil pro dosaen spchu pi proveden bojovho kolu. Funkce velen a zen jsou vykonvny prostednictvm velitelskho sboru, vybaven, komunikac, technickch prostedk a procedur, kter jsou pouity velitelem pi plnovn, zajiovn, koordinaci a zvldnut ozbrojench sil a zen pi spnm proveden bojovho kolu. [4]
166
4. Komunikan doktrna
Praktick zkuenosti z mnoha rznch bojovch nasazen taktickch a strategickch sil potvrzuj, e komunikan doktrny a architektury mohou bt rzn. Taktick komunikace jsou krtkho a stedndobho rozsahu a prvoad se tkaj innosti, spojen s rychlm provdnm zmn na modernm vlenm bojiti. Strategick komunikace maj typick dlouhodob charakter a jsou vce orientovny smrem k udrovn vjimenosti vysok spolehlivosti komunikanch spoj s clem zabezpeit absolutn kontrolu nad strategickmi prostedky, kter maj k dispozici (nap. nuklern zbran). V obou tchto ppadech vznamn pozornost je vnovna udrovn zlonch spojen i v ppadech, kdy zkladn prvky st i astnci st jsou znieni. Klasick architektura taktickch komunikac: Sov architektura slou k podpoe vojenskch jednotek, ale je zde uplatnn jin zpsob zen, ne je tomu u struktur vojenskch jednotek, kdy vojensk dc spoje maj svoji stupovitou strukturu. Soubn mus tento systm zabezpeit pedpokldan ale i znien spoje na vych nebo podobnch rovnch pi velen a zen bojov innosti. Tedy v rmci komunikan a informan podpory se mus vynaloit vechny schopnosti a poskytnout je k rychl reorganizaci, k reakci na dosaen spchu v bojov innosti. Tato skutenost se projevuje ve vzrstajc me tak, jak je soudob vlit mstem, kde se jednotliv epizody boje odehrvaj v rychlm sledu, a kde dochz k velkm destruktivnm inkm. K porozumn konceptu taktickch komunikac je teba vyjt z klasickho pstupu pi plnovn komunikan a informan podpory, kter nen spojen z technologickmi zmnami, pedstavovanmi hlavn zavdnm digitalizace a vpoetn techniky koncem 80. let minulho stolet. S nstupem tchto novch schopnost se postupn petvely klasick systmy, m se zaala pst novodob ra vojenskch komunikac. Poadovan rychlost slueb v systmech taktickch komunikac je odlin od st, uvanch v komern sfe. Na prvn pohled tato dleitost vojenskch komunikac nevypad odlin od poadavk kladench na pohotovostn sluby v civilnm sektoru. Poadavky jsou samozejm srovnateln. Ovem pi blim prozkoumn je etnost nouzovch voln irokou veejnost s vyuitm komunikanch st statisticky oekvateln a m tendenci opakovatelnosti. Napklad nouzov voln budou v prmru mt vt etnost v sobotu v noci mezi 1. 3. hodinou rann, ne v tu samu dobu napklad ve stedu. D se rovn pedpokldat, e tento stav voln bude mt tendenci se opakovat. Nsledkem toho komunikan systm me bt statisticky analyzovn a pi jeho vstavb se me systm pipravit na zvldnut pedpokldanho vtho mnostv krizovch hodin. Toto hodnocen obecn neplat pro vojensk komunikace. Systm je v klidovm stavu po del dobu a pak je nhle vyuvn intenzivn silnm provozem voln. Ve skutenosti bezpenostn nazen ozbrojench sil stanovuj pro komunikace pipravenost ve vtm asovm pedstihu ped zapojenm do bojov innosti. Je velice obtn pedpovdt statistick odhad, jak bude komunikan provoz v prbhu bojov innosti. Nejzkuenj odbornci mohou vyvodit jist odhad z minulho ozbrojenho konfliktu, kter ovem bv asto velmi nepesn. V nejlepm ppad se me nastaven vojenskch komunikanch systm pesn nadefinovat, avak proveden uvlivch
167
sofistikovanch rozhodnut o stanoven takovchto parametr, jako je napklad odhad potebnch blokac st ve spojen, je velice obtn. Co blokovat, kdy chceme napklad preventivn obvodov chrnit nae jednotky ped bezprostednm znienm neptelskm dlostelectvem? Samozejm vechny systmy. Ale je tento stav blokace dosaiteln? Ovem, e nen. Kladenm si takovchto otzek, kter vyplvaj z monch variant v bojov innosti, se v rmci plnovn spojovacho systmu pibliujeme k optimlnmu nvrhu. Oddlen, samostatn st pro specifick ely poskytuj asi jedinou cestu, kde se stetvaj poadavky na plnou a nulovou blokaci. Toto pibliovn k extrmnm stavm blokace je bn uvno z tchto pin ve vojenskch taktickch komunikacch a tak z dvodu pispn k vt schopnosti peit. Na rovni skupin a bojovch tm je komunikace provdna obvykle verbln a v pmm kontaktu. Akoliv elektronick komunikace se bn uvaj u malch pozemnch jednotek, je prax vyzkoueno, e tyto jsou kontraproduktivn a mnohdy zbyten, protoe mal pozemn jednotky operuj na uzavenm prostoru a osobn kontakt je rozhodujc komunikac uvnit tto mal pozemn jednotky. Nicmn v jinch ppadech, jako jsou v civiln sfe komunikace u ostrahy v bance nebo u osdky letadla, je elektronick komunikace bn a nutn pro pozdj vyhodnocen een konflikt. Rovn je to mnohdy i z dvodu fyzickho oddlen osdky i hlunosti prosted. Tyto komunikace jsou obvykle eeny cestou pouit systm interkomu. Komunikace v rmci velen a zen mezi velitelem ety a velitelem drustva je zpravidla provdna v poln rdiov sti specilnmi rdiovmi stanicemi, umoujcmi vem astnkm vzjemnou komunikaci mezi sebou. Informace tak mohou bt velmi rychle pedvny a i pes bojov ztrty nedochz ke znien informan struktury v bojovch jednotkch. Komunikace na rovni ety s velenm roty ze stejnch dvod vyuv obdobn rdiov spojen. Charakteristickm rysem pi provozu v tchto stch je vyuvn psma velmi krtkch vln s frekvenn modulac, ppadn provozem zazen pro irokopsmov penos dat na principu rozprostenho spektra. Posledn jmenovan druh se stal zkladn normou provozu spojovacch prostedk z dvodu pispn k bezpenosti, kter znamen pro vojensk jednotky vt obtnost ke zjitn a uren polohy vyuvanch prostedk detekc jejich rdiovho vyzaovn. Na rotn rovni je komunikace vce komplexnj. Vyuv se zde pedevm vnitn st pro vlastn prvky struktury roty (ety a dal vybran, i pidlen skupiny). Takto to tak funguje v rmci dalch st provozovanch na stupni praporu, ke kterm tento zpsob pat. Tyto struktury obsahuj st velen a zen a dal st, uren pro zabezpeen specifickch typ podpory, jako je dlosteleck nebo logistick podpora. Krom toho data z tchto st poskytuj automaticky informace o poloze a dal rozhodujc data, kter jsou na tto rovni nezbytn. Rozlin struktura st se vyuv zejmna proto, e poskytuje nejlep monosti k zabezpeen rychlho rozhodnut a stanoven odpovdajcch priorit. Akoliv samostatn komunikan st mohou bt navreny k zen rznch druh provozu, poadavky na jejich vstavbu by vyadovaly potom neobyejn sofistikovan, a mnohdy i rozporn rozhodovac metody k jejich zabezpeen. Jako pklad me poslouit voln o okamitou dlosteleckou podporu, ekajc v pijet za mnohem mn nalhavm poadavkem, kter piel dve o nkolik hodin, a obsahuje informaci o doplnn proviantnch pdl. Takovto normalizovan s by potebovala bt mimodn spolehliv, pstupn,
168
udriteln a v neposledn ad velmi odoln. Avak vechny tyto poadavky zvyuj nejen jej komplexnost, ale i cenu. Vojci se pipravuj na to, e pro vkon povoln, stejn jako u vtiny ostatnch profes, je obvykle upednostovn co nejednodu pstup k een problm. Roziovn rstu st na praporn a vy rovni reflektuje na velk poet specifickch funkc a je zen rstem kol. dn z uivatel nepracuje ve vech stch soubn, avak v rmci dsledn zenho systmu astnky, podlejcmi se na komunikaci v nkolika vzjemn propojench stch, je mon zabezpeit propojen, kdy uren informace smuj mimo uren uivatele. Provozn pedpisy, podle kterch jsou rdiov st zeny, jsou vydvan jako odborn dimenzovan dokumenty, dodvan vem astnkm. Obsahuj takov informace jako je sloen astnk st, provozn frekvence, volac znaky, provozn zsady nebo stanoven kdy. Pochopiteln tyto dokumenty jsou opateny vysokmi stupni utajen s clem zabrnit nepteli zasahovat do naeho vlastnho systmu velen a zen. Na vych stupnch velen (nap. brigdn rove) jde ji o celkov pokryt smench komunikac zasteujcmi rdiovmi stmi. Tento systm, nkdy oznaovan jako poln plon systm (v AR oznaen jako TAKOM), skldajc se z mnohokanlovch komunikac mezi uzlovmi body, je dosti podobn architektue civilnch telefonnch st. V ptenm systmu brigdn poln st je zahrnuto spojen pro pmou viditelnost, satelitn, VKV a KV spojen a sporadicky kabelov spojen. Hlasov komunikace jsou smovny systmem pepojovanch spoj. Dleit uivatel taktickch st mohou pro vstup do polnch st velice asto vyuvat i mobiln terminly. Tyto bezdrtov technologie jsou pouze doplujc a jejich vyuit je velice sporadick.
5. Zvr
Taktick komunikace jsou zkladnm prvkem vech civilnch obor a odvtv, kde jde zejmna o jejich aplikaci v manaersk prci. Ve vojenstv je jejich hlavnm poslnm pm nebo podprn vyuit pi innosti taktickch jednotek. Novodob poadavky na zavdn novch digitlnch technologi jsou eeny i v rmci projekt pro pokroil taktick komunikace v integrovanm prosted Network Enabled Capability (TACOMNEC) roziovnm a zdokonalovnm polnho komunikanho systmu AR. [5]. NEC spolu se souasnm budovnm dalch klovch operanch schopnost umon pemnit slu informac do zven bojov sly a operan efektivnosti OS R. Dosaenm schopnost NEC bude mono zsadn zlepit kvalitu velen a zen rozhodovacho procesu a operan efektivnosti. [6].
Literatura:
[1] NMEC Petr. Public relations - komunikace v koniktnch a krizovch situacch. Praha: Management Press, 1999, 125 s., ISBN 80-85943-66-2. [2] Vojensk strategie esk republiky. Praha: MO R Agentura vojenskch informac a slueb, 2004 a 2008. [3] Doktrna Armdy esk republiky. Praha: MO R, 2004. [4] FROEHLICH Fritz E., KENT Allen. Encyclopedia of Telecommunications. New York, 1996, 473 s., ISBN 0-8247-2909-9. [5] Strategie budovn Network Enabled Capability v OS R. Praha: MO R, 2007. [6] Koncepce Network Enabled Capability (NEC) v OS R. Praha: MO R, 2006.
169
RECENZE
Strategick zen ve veejn sprv a pstupy k tvorb politiky

(Nvrh struktury strategickch dokument R)
Autoi v vodu publikace Strategick zen ve veejn sprv a pstupy k tvorb politiky uvdj, e spoleensk procesy maj a dodejme i v rezortu obrany a v armd svou zvltnost v tom, e jsou realizovny prostednictvm innosti jednotlivch aktr, piem pro sociln innosti je v ad ppad typick, e jsou svou podstatou innost vdomou a clevdom zamlenou. V tto souvislosti vznik otzka, zda je mon takov innosti projektovat. Pokud podle autor pijmeme kladn stanovisko o monosti projektovn lidsk innosti, otevr se ped socilnmi aktry monost dit spoleensk procesy. Jestlie budeme stt na opanm stanovisku, kdy spoleensk procesy budeme povaovat za vsledek spontnnch aktivit, pak se budeme k monosti zen spoleenskch proces stavt skepticky. Oba pstupy jsou z hlediska vstavby teori vsledkem volby pstupu se vemi z toho plynoucmi argumentanmi axiomaticko-deduktivnmi dsledky vstavby teori. Autoi vychzej z pedpokladu o monosti ovlivovat spoleensk procesy nstroji strategickho zen. Zamlej se nad tm, jak je mon strategicky vldnout a dit spoleensk procesy, pokouej se rozvjet ideje strategickho zen ve veejn sprv v podmnkch R, vymezuj dimenze a aktry strategickho vldnut a strategickho zen, zkoumaj proces strategickho zen a strategickho plnovn ve veejn politice. Vzhledem k analze existujcho stavu na rovni stednch orgn sttn sprvy analyzuj roli viz, prognz, strategi, koncepc a provdcch pln a metodik ve strategickm zen a plnovn innost rezort. Souasn ukazuj na monosti pouit vybranch teoretickch koncept zen veejn sprvy. Problm strategickho zen a strategickho rozhodovn ve veejn sprv autoi pibliuj na pkladu ppadovch studi z stedn sttn sprvy v R, kde jsou dv studie vnovny bezpenostn vojensk problematice a dal dv tomuto oboru blzk. V prvn ppadov studii nazvan Tvorba strategickch bezpenostnch dokument je na pkladu bezpenostn politiky analyzovna institucionln kapacita ministerstva zahraninch vc, ministerstva obrany a ministerstva vnitra k tvorb a realizaci strategickch
170
dokument. Ve studii je zkoumna organizan struktura zmnnch ministerstev a jejich psobnosti k vkonu strategickho zen a strategickho vldnut. Disponibilita ke strategickmu vldnut je demonstrovna na pkladu tvorby a realizace klovch strategickch dokument. Na zklad proveden analzy je navrena struktura strategickch dokument R v oblasti bezpenosti. Druh navazujc studie Strategick rozhodovac proces o dislokaci radioloktoru americk protiraketov obrany m charakter procesn analzy, jejm pedmtem je zkoumn rozhodovn o dislokaci radioloktoru americk protiraketov obrany v R. Tato studie byla psna v dob, kdy probhala diskuze o rozmstn radioloktoru. Analyzuje stav, kter existoval piblin v dob nstupu Baracka Obamy do adu prezidenta USA. Studie je zmrn ponechna v tto podob, tedy bez dodatench prav souvisejcch s rozhodnutm americk strany dislokaci radioloktoru v R nerealizovat. ten m tak monost zaujmout analytick stanovisko k zvrm, k nim dospl autor studie v dubnu 2009, tedy v dob, kdy jet odmtav rozhodnut americk strany o dislokaci radioloktoru na zem R nebylo znmo. Tet studie Strategick zen vzdlvac politiky v esk republice: Pklad Nrodnho programu rozvoje vzdlvn v esk republice (Bl kniha) je analzou dokumentu, kter v roce 2001 schvlila vlda R jako tzv. Blou knihu. Tento dokument v esti strategickch linich prostednictvm doporuench opaten nastiuje, jakm smrem se m ubrat konn rozhodujcch aktr v oblasti vzdlvn. Usnesen vldy nsledn zavazuje ministra kolstv k jeho realizaci, informovn o naplovn a zapracovn finannch poadavk do stedndobho vhledu. Osm let od schvlen Bl knihy poskytuje dostaten odstup pro hledn odpovdi na otzky, zda a jak se podailo zmry jej tvrc realizovat a m byly zpsobeny problmy provzejc jej implementaci. Ppadov studie v prvn sti popisuje politick, ekonomick a mylenkov kontext vzniku Bl knihy. Ve druh a tet sti se zabv zamlenm elem Bl knihy a jejm hodnocenm z pohledu strategickho plnovn. tvrt st se pak vnuje popisu a hodnocen opaten est strategick linie zamen na zen kolstv a vzdlvac sfry. tvrt studie Strategie udritelnho rozvoje nstroj pro strategick zen? na historickm pehledu zahrnujcm roky 1998-2009 poukazuje na proces ppravy strategie udritelnho rozvoje a na souasn stav v oblasti implementace a aktualizace tohoto dokumentu. Tak tato studie na relnch faktech dokresluje stav v oblasti strategickho zen ve veejn sprv a dokresluje celkov obraz o relnm pstupu rznch koalinch vld ke tvorb politik a dokument se strategickm obsahem. Publikace je vstupem z Vzkumnho zmru Rozvoj esk spolenosti v Evropsk unii vzvy a rizika, MSM0021620841 eenho FSV a FF UK Praha eenho v letech 2005-2010.
-akOchrana, F. (ed.) a kol.: Strategick zen ve veejn sprv a pstupy k tvorb politiky. Fakulta socilnch vd UK. Praha: Matfyzpress, 2010, ISBN 978-80-7378-130-9.
171
RECENZE
Jan Eichler: Terorismus a vlky v dob globalizace

(Je mon vyhnout se vlkm?)
Jan Eichler z stavu mezinrodnch vztah se problematikou terorismu zabv dlouhodob. Jeho publikace Terorismus a vlky v dob globalizace vznikla v rmci grantovho projektu GA R Vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb a rizik na potku 21. stolet. Jde o druh, upraven vydn jeho stejnojmenn knihy. Svd to o velkm zjmu o publikace s bezpenostnm problematiku. Prvn vydn Eichlerovy knihy z konce roku 2007 bylo vyprodno. Nov vydn je rozeno o hodnocen novch vlek, kter probhly v letech 2008 a 2009, zvlt vlky mezi Gruznskem a Ruskem, k n dolo v lt 2008, a tzv. ttdenn vlky, kterou zaal Izrael proti Palestincm na zem Gazy na pelomu let 2008 a 2009. Dle je vydn obohaceno o hodnocen dalho vvoje vlek v Africe, v Kolumbii i na Sr Lance. A v neposledn ad postihuje zmny, kter se odehrly ve dvou vznamnch islmskch zemch, staly se mstem vojenskch operac vojsk USA a jejich spojenc. V ppad Afghnistnu pibylo zejmna hodnocen mise ISAF, v ppad Irku zmny pstupu USA. A prv aktivity USA vedly podle autora k ad dalch zmn, kter nemohly zstat nepovimnuty. Jedn se zejmna o kritick stanoviska k vlce v Irku a k jejm dsledkm, o bezpenostn-politick tmata prezidentsk kampan 2008 a o strategick dokumenty z poslednch let, kter vymezily zcela nov pstupy k bezpenostnm hrozbm dnenho svta. Vechny tyto dokumenty se staly soust tohoto pepracovanho a rozenho vydn. Konen na mnoho z nich se reaguje v textech uveejovanch ve Vojenskch rozhledech. Posledn vraznj zmnou novho ve srovnn s prvnm vydnm je zvren zamylen nad tm, zda je na potku 21. stolet mon vyhnout se vlce jako nejvnj hrozb v ivot kadho sttu, spolenosti i jednotlivce, nebo zda vlka i nadle zstv nstrojem k dosahovn politickch cl. Publikace m pvodn strukturu: 1. Nstup globalizace: zkladn teoretick pstupy k souasn etap globalizace, kritick hodnocen globalizace, dopad globalizace na mezinrodn bezpenostn vztahy, vznik novho bezpenostnho prosted, geostrategick revoluce, parametry sly v dob globalizace. 2. Vlky v historickm svt: vlky na africkm kontinentu, vlky v Asii, vlky v Latinsk Americe, vlekl izraelsko-palestinsk konflikt, rozdln a spolen rysy ozbrojench konflikt a vlek v tzv. historickm svt. 3. Vlky za asti USA a jejich spojenc devadest lta 20. stolet: operace Poutn boue, operace Spojeneck sla. 4. Globln terorismus nejvnj bezpenostn hrozba souasnosti: zkladn charakteristika terorismu, mezinrodn terorismus poslednch t desetilet 20. stolet, globln terorismus, jeho initel a referenn objekty, politick vyhodnocovn hrozby globlnho terorismu, oteven evropsk fronty, teoretick hodnocen globlnho terorismu, hrozba nekonvennho terorismu, varianty boje proti terorismu na potku 21. stolet, politick psoben na zkladnu soudobho globlnho terorismu. 5. Vlky veden USA a jejich spojenci po nstupu globlnho terorismu:
172
vlka v Afghnistnu 2001 operace Trval svoboda, vojensk odstrann reimu Saddma Husajna v Irku operace Irck svoboda. 6. Shodn a rozdln rysy vlek na potku 21. stolet: spolen rysy vlek postkonfrotanho obdob, vztah mezi vlkami a terorismem v dob globalizace, jak dl v boji proti globlnmu terorismu, vlky po roce 1990 a jejich vzjemn propojen s terorismem, je mon vyhnout se vlkm? Jan Eichler se nejvce vnuje gruznsko-ruskmu konfliktu, kdy podle nho gruznsk prezident Michael Saakavili svm zbrklm a nedomylenm derem na Cchinvali, pi kterm navc bylo zabito nkolik ruskch vojk, nabdl Kremlu neodolatelnou pleitost k tomu, aby pedvedl svoji slu a odhodlanost nedopustit pekroen jm stanoven pomysln erven linie, za kterou nen ochoten nikoho pustit. Nevyhnutelnm dsledkem dramatickho vvoje na rusko-gruznskm pomez se stala vlka, kter i pi sv krtkosti konila pokoujc porkou gruznskch ozbrojench sil. I kdy tento soud je jist zsti pravdiv, Gruzii jako tonka oznaila i zprva zvltn komise EU za pedsednictv vcarsk diplomatky Heidi Tagliavini, situace byla pravdpodobn sloitj. A mnoh se dozvme a po ad let. V kadm ppad v pozad hrly roli zpravodajsk sluby, a nejsp i nepesn interpretovan sdlen Gruzii naklonnch politik, cosi jako pythick pedpov Pekro-li eku Halys, zni velikou zemi. Vznikl problm se nakonec nestal agendou euroatlantick aliance, ale Evropsk unie, a zstv nadle latentn. Podrobnji se autor vnuje i Somlsku, kter podle nho od samho potku 21. stolet se stle vce projevuje jako typick zhroucen stt (failed state). Takzvan transnacionln federln vlda (TFG) se u moci drela jen dky mezinrodn finann pomoci a ptomnosti etiopskch ozbrojench sil. Jej vliv a kontrola nad zemm sttu trvale slbly a pohybovaly se v psmu kolapsu. Naproti tomu trvale slil vliv protivldnch vzbouenc, warlords a nejrznjch zloineckch band. Somlsko je pod vlivem islamizace, kter se pizpsobovala tamnm tradicm a zvykm. V letech 2007-2008 se vystupovaly boje mezi obma stranami. Probhaly pedevm v hust zalidnnch oblastech Mogadia. Vzbouenci se v nich skrvali ped vldnmi a etiopskmi jednotkami z tchto oblast na n toili, a pak se do nich zase vraceli, tak vlastn brali civiln obyvatelstvo jako sv rukojm. Vldn a stejn tak etiopt vojci palbu vzbouenc optovali bez ohledu na ztrty zpsoben civilistm, nezdka provdli krut vslechy a vykonvali masov popravy s odvodnnm, e trestaj ty, kte kolaborovali se vzbouenci. Jejich chovn vi civilnmu obyvatelstvu bylo poslze hodnoceno jako jet agresivnj ne postup vzboueneckch jednotek. Dal vnou hrozbou se podle Jana Eichlera stal rozmach nmonho pirtstv, kter jen dle potvrdilo, e souasn Somlsko je vnm problmem nejen v africkm, ale i v celosvtovm rozmru. Tento stt je na rozcest, a teprve budoucnost uke, zda se jako celek udr na zklad regionlnho pojet islamismu, nebo se rozpadne v dsledku slcho vnitnho napt a konflikt. V tomto teritoriu se angauje i esk republika. Somlsko je dal zem, se kterm si svtov spoleenstv nev rady a nap. americk prezident Barack Obama je ve sv zemi vystavovn kritice, e v tomto prostoru nezashne radiklnji, jako kdyby neml dost problm v Irku a v Afghnistnu. Velmi znepokojivm problmem africkho kontinentu je v tto souvislosti podle autora slc pronikn organizace al-Kida do Afriky. Jej bojovnci se sousteuj v rozlehlch nekontrolovanch oblastech, a to zejmna v saharsko-sahelskm psmu, kde nachzej toit, vcvikov zkladny i zdroj bezpracn obivy. Navc se vude tam, kam pijdou, okamit zapojuj do rozkrdn nerostnho bohatstv a energetickch zdroj. Nejvce
173
vyhledvaj oblast Mauretnie, Mali, Nigeru a adu, kde se mohou rozptlit v nekonench rozlohch tajcch dohromady tm pt milion km2. Velmi aktivn jsou tak v jinm Alrsku a v Sdnu. Ve vech mstech svho psoben jednak vyuvaj stvajc politickou nestabilitu, jednak ji sami dle vyhrocuj, aby mohli o to lpe unikat pozornosti svch protivnk a dle it a umocovat nenvist k Zpadu jako takovmu. Pokud jde o Sr Lanku, ji na potku roku 2008 stedn vlda obvinila organizaci LTTE (Liberation Tigers of Tamil Eelam), e dlouhodob zneuvala pm k tomu, aby obnovovala sv sly do dalch boj, a zdraznila, e podmnkou pro dal mrov jednn je naprost odzbrojen vzbouenc z LTTE. A v lednu 2008 prezident Rajapaksa vyhlsil, e vlda odstupuje od pm. Vldn vojska bhem nkolikamsn ofenzivy vytlaovala rebely z LTTE ze vech zem, kter do t doby ovldali. Dlouholet obansk vlka na Sr Lance byla ukonena dne 19. 5. 2009, kdy stedn vlda oznmila, e jej ozbrojen sly o sle 25 tisc vojk po rozshl vojensk operaci bez zbytku vyistily vechna zem na vchod a na severu ostrova, na nich do t doby psobily LTTE. Bhem zvrench boj zahynulo 6500 civilist a byl zabit stejn poet bojovnk LTTE. Obti na stran civilist zavinili pedevm rebelov z LTTE, kte se zmrn ukrvali do zalidnnch oblast, a tm je brali jako sv rukojm a vystavovali je hrozb der vldnch vojsk. Navc se dopoutli ady teroristickch tok a tzv. mimosoudnch poprav. Porka LTTE byla vsledkem nkolika vnitropolitickch i mezinrodnpolitickch faktor. Obyvatelstvo Sr Lanky ji bylo unaveno vleklmi boji, kter trvaly dlouhch dvacet est let, veden LTTE se v dsledku svho vlun destruktivnho a zastraovacho postupu odcizilo i samotn tamilsk menin, jejmi zjmy se zatiovalo, a ztratilo jej podporu. Navc se LTTE dostalo do mezinrodn izolace v kvtnu 2008 jej i EU oznaila za teroristickou organizaci. Dleitou lohu sehrla nepm podpora vznamnch asijskch stt, LR poskytla vojenskou techniku, Pkistn pomohl pi vcviku, Indie dodala neletln zbraov systmy. To ve vydatn pomohlo vldnm silm k tomu, aby povstalce na hlavu porazily. Na pelomu let 2008 a 2009 se znovu potvrdilo, jak konfliktn potencil maj vztahy mezi Izraelem a Palestinci. Jeho hromadn vystilo ve vlku. Byla sice krtk, trvala pouh ti tdny, ale i tak pinesla velk materiln, ale hlavn psychologick kody a traumata. Tto vlce autor vnuje velkou pozornost. Jedn se o vbunou oblast svtovho vznamu, na boje zde vdy citliv reaguje cel islmsk i zpadn svt. Nedln s tm je to jaksi polygon asymetrickch vlek na potku 21. stolet, z nho si berou pouen jak slab, tak silnj strany. A v neposledn ad je to laborato modernho vojenstv bohatch a vysplch stt, v n se testuj jak nejnovj zbraov systmy, tak i nov zpsoby veden ozbrojenho zpasu. Z ist zempisnho pohledu probh izraelsko-palestinsk konflikt na relativn malm, tm zanedbatelnm prostoru. Tak poet mrtvch a rannch je zejmna ve srovnn s jinmi konflikty nzk. Pesto vak m velmi vn dopad na mezinrodn bezpenostn vztahy v globlnm rozmru. Proto je v zjmu celho svta, aby se v co nejvtm rozsahu prosadilo vestrann pijateln mrov een. K tomu je bezpodmnen nutn dlouhodob angaovanost OSN, EU, USA, Ruska a dalch vlivnch initel svtov politiky. Ukonen vleklho konfliktu a nastolen pevnho mru je toti i v jejich zjmu. Jde jen o to, aby se dokzaly shodnout na spolench clech a na jejich naplovn.
- ar Jan Eichler: Terorismus a vlky v dob globalizace. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelstv Karolinum, 2010, 398 stran, ISBN 978-80-246-1790-9. 174
Devt vzpomnek na eskou budoucnost

(Ukzky msto recenze)
RECENZE
I tak by se dala nazvat publikace Rizikov budoucnost, dlo jedenctky pracovnk a spolupracovnk Centra pro sociln a ekonomick strategie Fakulty socilnch vd Univerzity Karlovy. Kolektivu autor, kte jsou si vdomi rizikovosti i vlastn prognostick prce. Pythinosti prorockch vpovd a mytinosti Libuinch proroctv i proroctv Slepho mldence, ale zrove verneovskho gnia. Kdyby se nap. splnily medicnsk pedpovdi z druh poloviny minulho stolet, rakovina by u byla zcela vylitelnou chorobou, lid by ovldali telefony stejn jako idii sv vozidla hlasem, byty byly pln robotizovny a napojeny na stedn elektronick systm, lid by si mohli urovat pohlav svch dt a prostednictvm obraz, zvuk a vn se nejen zbavit depres, ale si vybrat nladu, poas by se dalo spn pedvdat na deset dn dopedu, vlaky jezdit rychlost 500 km za hodinu a ve vesmru by byly vybudovny nov lidsk kolonie. Na druh stran nikdo nepedvdal rozen nemoci AIDS, pta i prase chipky a nemoci lench krav nebo existenci stolnch pota a internetu. Vtina verneovskch pedpovd se splnila teprve za pldruhho stolet. Pesto je dostatek argument pro to, aby se prognostika dle rozvjela a byly zpracovvny dal prognzy. Praxe ukazuje potebu vytvet si pedstavy o budoucnosti a na jejich zklad odhadovat pravdpodobnost uskutenn rznch alternativ a variant budoucho vvoje. Jen tak lze na zklad jedn i vce z nich, resp. jejich funkn syntzy vdom psobit v jejm duchu. Pitom si musme bt vdomi, e budoucnost se ned pro nepln a zkreslujc informace o minulch a ptomnch djch pedvdat pesn. Budoucnost nen jednoznan determinovan, a u vbec ne predestinovan, je zvisl i na subjektivnch faktorech, a proto ani neexistuje jen jedna jaksi objektivn trajektorie vvoje a jeho nevyhnutelnost. V tom je i jist optimismus, e budoucnost lze uritm zpsobem ovlivnit, dojt alespo zsti k vytyenmu cli nebo eliminovat i alespo redukovat identifikovan hrozby a z nich vyplvajc rizika. Prognostick innost tedy umouje identifikovat budouc ohroen, pichzet s podnty pro strategick rozhodovac procesy a strategick zen
175
a aktivizovat obanskou veejnost proti ohroenm. Akoli jsou problmem ji krtkodob bezpenostn pedpovdi na pt let, praxe potebuje nejen stedndob na deset patnct let, ale i dlouhodobj. Prognzy maj pitom jeden vn handicap, e nejsou prognzami bez pekvapen, a to nejen pokud jde o tko pedvdateln teroristick akce, ale i zsadn vdeck objevy a s nimi spojen inovace, kter maj vliv na rozvoj spolenosti. To je i dvod, pro maj takov vznam prognzy varovn. Sousteuj se na nedouc a katastrofick monosti extrapolace nedoucch jev. Proto autoi vnuj vnou pozornost metodologii a metodm psan scn, elu, typm a procesu jejich tvorby. Z tchto hledisek je nutn i vnmat devt pedloench prognostickch scn. Zatme se alespo do nkterch mylenek Pavol Fri a Vlado Benek v prvnm scni Elity tv tv vlekl krizi uvdj, e na rozdl od scn relativn stabilnch variant vvoje, kter se mohou oprat o setrvanost minulch strategickch pil vvoje, tj. motivan oporu trend v Evropsk unii a dlouhodobou produktivnost konvergence ke globalizovanm svtovm trhm, se soustedili na monost opanho vvoje, na vrazn oslaben vazeb jak na svtov trendy globalizace, tak na jejich evropskou modifikaci v podob Evropsk unie. Podle autor petrvvn nkterch dsledk svtov ekonomick krize povede k dlouhodobmu tlumu svtovho obchodu, desintegraci globalizovanch finannch trh, omezen migrace pracovnk a k oputn imitanho nadnrodnho charakteru spoteb. Souasn dojde k zamtnut ideovho sept rozvoje s liberalismem a s vrou v pokrok veden racionalitou rozhodovn vychzejc z univerzln zvnjku pijman interpretace svta zejmna hierarchie jeho hodnot, cl a prostedk. Je to scn kontrarevoluce globalizace a lze ho charakterizovat snahou elit elit vnjm destabilizanm ekonomickm a politickm tlakm uzavrnm se do ulity nrodnho patriotismu a provincialismu. Tato strategie obrany k peit m v esk spolenosti tradici, i kdy je zejm, e krom krtkodobch pnos m sv rizika a nklady. Ty je teba hledat v destabilizaci demokratickho vvoje a pimknut politiky k extremismu. Krize eskho managementu vedla k zvanm spoleenskm dsledkm. Pot co se zahranin velkokapitl vzdal, respektive ani nedostal anci sanovat esk prostor ekonomickho podnikn, nsledn domc bezvdcovsk ekonomika si nedokzala ani piznat diagnzu, najt spn recept na een problm ekonomick krize a vynst spolenost na trajektorii zetelnho dohnn modernizanch center Zpadu. To vedlo k odlivu zbvajcho mla eskch elitnch odbornk do zahrani, resp. do nadnrodnch spolenost. Manaei exportn orientovanch multinacionlnch korporac selhali ve svm sil eit problmy krize na celoevropsk rovni. een problm Evropsk unie se rozpadlo do nekoordinovanch intervenc a protekcionismu suvernnch nrodnch entit. Politick, expertn i ekonomick elity v jejch och jako manaei selhaly. Veejnost ztratila vru ve schopnost demokratickch elit dit kapitalismus. Vra v liberln kapitalismus vbec byla najednou tce otesena v celosvtovm kontextu. Ekonomika se mnoha obanm zaala jevit jako nevypoitateln sla, kterou doke zkrotit jen autorita sttu, resp. psn regulace trh. Hrdinou se stv komunisty zen na. Druh scn Martina Potka Stt na houpace vychz z potenciln predikce, e nae nevkonn a mnohmi opovrhovan sttn sprva me zat selhvat i ve svch zkladnch funkcch, jako je zajiovn elementrn osobn bezpenosti, sociln ochrany a rovnosti ped zkonem. Naplno se tak nekompetentnost politik a ednk projev
176
v reakci na globln krizi, s n se vtina ostatnch stt srovnateln ekonomick rovn vyrovnala mnohem rychleji a lpe. Nespokojenost irokch vrstev povede v roce 2016 k vtzstv politick strany svit, kter uspje v nsledujcch dvou volebnch obdobch s tez, e siln ekonomika vyaduje silnou vldu. Poda se j realizovat vldn program, v nm pozornost fungujc a kompetentn veejn sprv dopln draz na jej otevenost obanskmu sektoru a obanm samotnm a na vytvoen transparentnho prosted pro podnikn. Prolom i oportunn symbizu mstnch a regionlnch podnikatelskch a sprvnch klientel. Jej prozravj st postupn pochop nezbytnost vstoupit do frov soute v transparentnm prosted. Vlda se pitom bude oprat o obnovenou podporu mezinrodn ukotvench podnikatelskch kruh, kterm na dlouhodob institucionln stabilit zem zle nakonec pece jen vce ne na nich danch. Frantiek Ochrana a Jitka Kloudov napsali scn Problm kreativn spolenosti. Podle autor esk republika nedokzala v prvnm desetilet naeho stolet zachytit trend kreativn spolenosti. Politici dlouho otleli s pijetm dokumentu vymezujcm nrodn politiku vzkumu, vvoje a inovac esk republiky. Pestoe tento dokument ml vymezovat rmce pro nrodn politiku vzkumu, vvoje a inovac R na lta 2009-2015, jet v polovin roku 2009 nebyla schvlena jeho definitivn verze. Usnesen vldy ze dne 26. bezna 2008 . 287 k nvrhu Reformy systmu vzkumu, vvoje a inovac v R v bod II. 9. sice uloilo pedsedovi vldy a pedsedovi Rady pro vzkum a vvoj ve spoluprci s ministrem kolstv, mldee a tlovchovy pedloit vld do 31. bezna 2009 nvrh Nrodn politiky vzkumu, vvoje a inovac R na lta 2009-2015, avak realita byla jin. Politici v t dob mli jin starosti. Po pdu vldy v beznu 2009 se spe utpli v politikaen a v ppravch na pedasn podzimn volby v roce 2009 a nsledn 2010. A expres s clovou stanic kreativn spolenost uhnl dl, ani by do nj pistoupili pasai z esk republiky. K tomu navc esk republika euroskeptismem svch nkterch politik nahlodala spolu s nktermi stty stedn a vchodn Evropy EU tak, e ta stla v roce 2025 ped nejvt vlastn institucionln kriz ve svch djinch. st eskho politickho spektra byla toho nzoru, e vvoj spolenosti je spontnnm procesem, do nho nem smysl zasahovat, nebo jakkoliv vldn zsahy vedou k naruen rovnovnho stavu. Proto nem smyslu ani dn strategick dokument vytvet. Jin politici byli mnn, e trend kreativn ekonomiky je jenom mdnm jevem, na nj nem smysl reagovat. Nech byly piny jakkoliv, faktem bylo, e dosavadn vldy R a do roku 2020 nepijaly dnou innou strategii, kter by se zabvala realizac vzev globlnho trendu kreativn spolenosti. Potvrdilo se, e hlavnmi faktory kreativn ekonomiky jsou poptvka, otevenost spolenosti, bohatstv spotebitel, vzdln a dovednosti, vznam st pro pedvn znalost a dovednost, rove veejnho sektoru vzhledem k veejnm grantm a chovn instituc, intelektuln bohatstv a budovn velkch obchodnch kapacit. Znepokojiv na stavu v R bylo i to, e na globln vzvu kreativn spolenosti nedokzaly zareagovat nkter vysok koly. Nabzely zastaral studijn programy, kter neodpovdaly potebm kreativn spolenosti. Vznikala vak nov iniciativa, kter vzbuzovala nadji, e bude pekonna obansk netenost vi neinnostem centrln vldy. Rodila se tak nadje na renesanci demokracie a obnovu esk spolenosti. esk spolenost stoj ped volbou, zda se vydat cestou vytven nov ekonomiky zaloen na znalostnch technologich a produkci slueb, na vytven tzv. sektoru kreativn ekonomiky, nebo zda setrv na klasick produkci statk a slueb.
177
Arnot Vesel nazval svj scn Dobr vzdln jen pro nkoho. Uvd v nm, e koncem prvnho desetilet 21. stolet (cca od roku 2005) se zaalo rodit stle vce dt, kter postupn zaaly navtvovat matesk a pozdji zkladn koly. Zizovatel sttnch pedkolnch a kolnch zazen na to nebyli s to dostaten reagovat. Rychle ovem reagovali soukrom zizovatel zejmna pedkolnch zazen za platu a poet dt v soukromch pedkolnch zazench vrazn vzrostl (dov o cca 20 000 ron). Kvalitn zkladn koly reagovaly na petlak tm, e zavedly pijmac zen ji do prvn tdy. Jejich ci tak pochzeli bu z dan spdov oblasti, nebo sloili nron pijmac zkouky. Ve velkch mstech zaalo bt umstn dt na dobrou zkladn kolu v rodinch, kter nedisponovaly dostatenmi pjmy ani znmostmi, velmi frustrujc zleitost. Rodie zaali ji v matesk kole poslat sv dti na rozmanit kurzy vuky studijnch pedpoklad, ve kterch se dti uily mimo jin zpamti jmna postav oblbench seril, nebo na n byly u pijmacch zkouek asto dotazovny. Nebylo vjimkou, e dti navtvovaly 2-3 kurzy a doma jet nacviovaly lohy k pijmacmu zen s rodii. Obdob pijmacch zkouek pak bylo obdobm rodinnch tragdi, kter mly siln dopad na psychiku nejen rodi, ale i samotnch dt. Nkter pronsledoval nespch u pijmac zkouky do 1. tdy po cel ivot. V t dob potkem druhho desetilet 20. stolet se tak zaaly vraznji projevovat dsledky finann a hospodsk krize. Zatmco lid z vtch mst se tato krize pli nedotkla a nkterm z nich naopak pomohla pedevm v mench mstech a vesnicch se krize projevila vraznm vzrstem nezamstnanosti, a to i nezamstnanosti dlouhodob. Kriz byli postien pedevm lid s nim vzdlnm a kvalifikac, a to hlavn v sektoru prmyslu. Tito lid pochopiteln nemli prostedky k tomu, aby podporovali vzdln svch dt napklad tm, e by je vozili do jinch, kvalitnjch kol a vlastn je to ani pli netrpilo. To dle prohloubilo zemn diferenciaci v kvalit kol a vzdlvac nabdce. Akoli napt a pocit nespravedlnosti ve spolenosti pomalu rostly, vzhledem k tomu, e systm byl promoen vzdlvacmi nerovnosti ji od kolbky, mnoho lid vnmalo tento stav jako fakt, se kterm je poteba se smit. K eskalaci napt dolo a tragdi v roce 2023. Tehdy na stedn kole v Karvin jeden ze student zastelil svho uitele, pt svch spoluk a pot i sebe. Student koly se pitom pedem postaral o medializaci svho inu tm, e tsn ped svm inem zveejnil svoje jednn v emotivnm videu na jedn z velmi populrnch elektronickch st. Svj in zdvodnil tm, e uitel ho od samho potku ikanovali, a e v tto nespravedliv spolenosti nem cenu t. Incident psobil jako neekan rozbuka. Politici se zaali obviovat, kdo za to me a situace vyuili tak nkte prekrn intelektulov, kte pinu spatovali v nespravedlivm nastaven spolenosti, piem znovu vythli nkter mylenky Karla Marxe. Problm byl dle eskalovn dal ekonomickou kriz, kter se mla tehdy ji za zaehnanou, a tak plivem migrant z vchodu, kte, podle mnn mnohch, zabrali msta na pracovnm trhu. Mnoho lid, a to tentokrt i s vym, ale nikoli prestinm vzdlnm ztratilo prci. Jdrem odporu proti establishmentu byli lid z venkovskch colleges, kte se znali z dob studi a kte sdleli podobn osud relativn vysok dosaen vzdln a nezamstnanost. Vzhledem ke svm dovednostem se tito lid dobe organizovali prostednictvm internetovch st a tak se jim dailo, pomrn spn, nabourvat se do systmovch databz, obsahujcch citliv informace. Tmto zpsobem se jim podailo sabotovat mnoh veejn projekty a programy.
178
Martin Nekola a Markta Nekolov spolen vytvoili scn Reforma trhu prce: hledn rovnovhy v dob krize. Uvdj v nm, e od potku novho stolet ekonomika neustle rostla, zahranin firmy v esku masivn investovaly a koruna posilovala neuvitelnm tempem. Tak vvoj souhrnnch ukazatel trhu prce v poslednch nkolika letech opravoval k optimismu a jedinm viditelnm problmem se tak stala relativn stabiln rove dlouhodob nezamstnanosti (40 a 50 procent z celkov nezamstnanosti). Pesto se vak ozvaly hlasy varujc ped nzkou konkurenceschopnost esk ekonomiky, jej piny spovaly mimo jin v plin rigidit trhu prce. Symptomy dalch problm signalizoval tak velk pevis poptvky po zamstnancch s vysokokolskm vzdlnm (pedevm technickho zamen) a kvalifikovanch emeslncch. Zahranin investice do rznch montoven vak zvyovala poptvku i po mn kvalifikovan sle a postupn rostl podl pracovnk ze zahrani. Nkter obory a regiony zaaly doplcet na nedostatek pracovnk snenou produktivitou a vymi mzdovmi nklady. Naplno se tak projevila mal provzanost trhu prce se socilnm a vzdlvacm systmem, a tak mal ochota ekonomicky aktivnch obyvatel sthovat se za prac (nzk mobilita pracovn sly) zpsoben jednak nedostatenou podporou ze strany sttu (infrastruktura, administrativn pekky), pokivenm trhem s nemovitostmi, ale tak silnmi socilnmi vazbami. Nedostatek pracovnch sil na jedn a neklesajc dlouhodobou nezamstnanost na druh stran se koalin vlda v ele s ODS rozhodla eit dalm pitvrzenm v oblasti aktivanch opaten a dalm zvyovnm flexibility trhu na kor ochrany. Za hlavn pinu dlouhodob nezamstnanosti povaovala zneuvn socilnho systmu, kter oznauje za mucholapku. Zabrnn zneuvn socilnch dvek se tak stv jednm z hlavnch cl socilnch reforem s pedpokladem, e bude mt pozitivn vliv i na trh prce. Zmny v druh oblasti zvyovn flexibility trhu prce liberalizac zkonku prce se tkaj pedevm zaveden zelench karet pro zahranin pracovnky, vcnho plnn existennho minima a psnjch postih za prci na erno. To ve pod heslem Kdo prci hled, ten si ji najde a nezastranm pedpokladem, e vtina lid pobrajcch sociln dvky systm zneuv, pracuje na erno a nepistupuje ke zlepen svho postaven dostaten aktivn. Dlouhotrvajc ekonomick stagnace a ada korupnch skandl doprovzejcch realizaci Novho plnu vystila na podzim 2013 v politickou krizi, na jejm konci stla demise koalin vldy. Jednou z vldnch priorit se podle oekvn stal i trh prce, jeho reform vnovala vlda celou jednu kapitolu svho programovho prohlen. Navren vldn politika pekvapila svho zbru a provzanost se vemi dleitmi oblastmi, kter ovlivuj trh prce, tj. vzdlvac systm a inovace, sociln systm, politika zamstnanosti a podpora podnikn a investic. Vlda byla ve svm programu oividn inspirovna skandinvskm pstupem k regulaci trhu prce a zamstnanosti, kter podporuje rovn Evropsk unie v rmci Evropsk strategie zamstnanosti. Opaten byla smovna souasn k podpoe flexibility trhu prce z hlediska pracovnch forem a pracovn doby, k rozvoji innch aktivanch nstroj aktivn politiky zamstnanosti, k zajitn funknho a dostupnho systmu celoivotnho vzdlvn a konen k adaptaci socilnho systmu, kter by zohledoval rostouc i pracovnch reim a z nich vyplvajcch socilnch nrok vech skupin pracovnk. Scn Spolenost se tp napsal jako druh svj text Martin Potek. Vychz z vahy, e esk spolenosti se na konci prvn dekdy 21. stolet podailo relativn
179
spn by stle s citelnmi nedodlky adaptovat na nroky trnho kapitalismu evropskho stihu. Globln krize vak rozbouila jej zklidujc se vody zpsobem, kter ji v nsledujcch dvou desetiletch na konec promnil k nepoznn. Autoritativn pravicov vlda pokraovala od roku 2014 v ordinovn podle n v minulosti se osvdivch neoliberlnch recept. Na zatku tet dekdy 21. stolet drela eskou republiku pohromad u jen setrvanost chtrajcch instituc socilnho sttu, sla zvyku a nutnost zachovat formln reprezentaci ve vztahu k vnjmu svtu, pedevm k Evropsk unii. Ve vem ostatnm se lid nauili spolhat pedevm na spoleenstv, kter drel pohromad spolen zjem i osud na rodinu, profesn sdruen, firmu, obec, region. V mnoha ppadech tato spoleenstv, pedevm tch bohatch, pekraovala formln dosud existujc hranice zem. Veobecn nespokojenost vedla v roce 2022 k nstupu autoritativn levicov vldy, kter se udrela u moci po dv nsledujc volebn obdob a pvodn radikln koncept masivnho zesttovn postupn revidovala do podoby pimenj relnmu vlivu relevantnch kapitlovch skupin; nicmn se j podailo resuscitovat veejn sluby a vrtit stt zpt na jeho msto. Po volbch v roce 2022 se, nesena vzedmutou vlnou veobecn nespokojenosti, ujala moci nov ustaven autoritsk levicov vlda. Po vzoru bvalho venezuelskho prezidenta Chavze a na politick platform Nov lidov fronty nabdla een cestou razantnho zesttovn vybranch sektor nrodnho hospodstv sovch odvtv, bankovnictv a veejnch slueb. Kamenem razu tto strategie byl pedevm naprost nedostatek kvalifikovanch ednk a dcch pracovnk, kte by dokzali zvldat specifick nroky managementu veejnho sektoru; vtinu talent z tchto oblast u pedtm vysl soukrom sektor, a to dky vym platm a nabdce zajmavjho pracovnho uplatnn. Velkou barirou byl ovem i chronick nedostatek veejnch financ pro uskutenn tchto pln. Pesto se tato vlda dokzala udret u moci i v nsledujcch parlamentnch volbch v roce 2026, nebo dokzala zskat na svou stranu jak irok vrstvy lid, kterm nabdla pocit znovunabyt lidsk dstojnosti, tak i rznorodou paletu neziskovch organizac hjcch jejich specifick zjmy, a tak pevnou vtinu ji zmnnch takzvanch prekrnch intelektul. Vlda byla ovem nucena vzdt se svho klovho postaven v Nov lidov front. Se situac se nakonec smily i v zemi operujc velk kapitlov skupiny, kter pisply k uzaven politick dohody vldnoucch a opozinch parlamentnch politickch stran o nepekroitelnch limitech zesttovn na jedn stran a o soukromm financovn sttnch dluhopis nutnch k realizaci politickch pln vldy na stran druh. Scn Extremismus nastupuje napsal Antonn Raek. Vychz z nzoru, e intelektuln elity esk spolenosti dlouho provzel sen, ale pro ir veejnost iluze, o multikulturn spolenosti, protoe pevn st oban byla pro neschopnost eit petrvvajc problmy spoleenskho zaleovn Rom a nekoordinovan pliv migrant posilujc pravicov extremismus stle xenofobnj. Akoli pedstava snejcch se a spolupracujcch etnik v Evrop a v esk republice se nezhroutila, souit se idovskm, pravoslavnm i islmskm etnikem takov problmy nezpsobovalo, zaala pesto mt povliv trhliny. Ty aktuln a dal nsledn a daleko osudovj ekonomick a poslze spoleensk krize na pelomu druh a tet dekdy 21. stolet prohloubila. dn opaten vak vnji nezabrala, byla vtinou poloviat. U ke konci prvn dekdy se znovu po pochodech extremist objevily na severu ech a Moravy prvn pokusy o zaloen domobrany, nejprve ve form ochrany Rom. Dlnick strana se spolu
180
s Nrodn stranou, Nrodnm odporem a Autonomnmi nacionalisty dle aktivizovala, astnila se do voleb. V jejich politickm programu dominovala tzv. ochrana oban ped migranty a romskm etnikem. Rmov substituovali neonacistm neptele podobn jako nmeckm nacistm id. Kdyby neexistovali Romov i migranti, neonacist by zvolili jinou zstupnou skupinu. Zcela negativn iniciativn roli sehrvali pedevm neonacist. Pro neonacistick organizace byl charakteristick nacionalismus, xenofobie, rasismus, antisemitismus, antiimigrantsk averze, ultrapravicovost, korporativismus mussoliniovskho typu a konzervativn ivotn styl zamen proti ekonomick globalizaci, lenstv v Evropsk unii, kapitalismu, komunistm, socilnm demokratm a levici vbec, proti osvtimsk li, multikulturalismu, nepizpsobivm meninm, homosexulm, za vldu tvrd ruky, bojkot zahraninho zbo, roziovn monosti nosit zbra a i germanizaci eskho pohrani i naopak panslavismus. V programu mli i boj proti nezamstnanosti a kriminalit a podporu stedn podnikatelsk vrstvy. Jeho prostednictvm se stle usilovnji snaili prostednictvm voleb proniknout do politick struktury a legln se astnit moci. Protoe ekonomick krize byla eena sice keynesinskmi postupy, ale bez zajitn nsledn kontroly nad tzv. stnovm bankovnictvm a nebankovnm sektorem, nad spekulativnmi, investinmi a hedge fondy, bez zaveden Tobinovy dan z globlnch finannch trh, podpory mikrobankovnictv, zruen daovch rj, bankovnho tajemstv apod., znovu pevldla neoliberln politika, kter vedla k dal a hlub sociln diferenciaci, trvala s nslednmi socilnmi dsledky dle, ne se pedpokldalo, a za nkolik let po dalch podvodnch aktivitch bankovnho sektoru dola k daleko hlub krizi. V kad spolenosti, i v t nejdemokratitj a nejspnj, se setkvme s extrmnmi nzory, idejemi a aktivitami a jejich individulnmi a skupinovmi nositeli. Je to objektivn jev, extremismus jakkoli je odsouzenhodn, organicky do spolenosti pat. Je kritriem efektivnosti spoleenskoekonomickho systmu. Jde jen o to, aby aktivity a ady extremist byly okrajovm jevem, nevedly k chaosu a nedejboe k tomu, aby extremist jakhokoli typu se uchopili moci, jako tomu bylo nap. v ppad nacistickho reimu i komunistickch vld, rznch generlskch junt i dikttor, kte se dostvali a dostvaj k moci po celou lidskou historii. Nositeli extremnch nzor a aktivisty jsou jednotlivci a skupiny, kte se nejsou schopni ve spolenosti prosadit. Uplatuj se tam, kde se dobe nee ekonomick, sociln, etnick, nboensk a jin problmy a spolenost se kvli tomu dostv do krize. Nstup extremismu je u ns podmnn ekonomickou kriz a situac na politick scn. Zuzana Drhov zvolila pro svj scn tma Mn se klima, mn se spolenost. Vychz z konstatovn, e ekonomick krize na konci prvn dekdy 21. stolet, nstup prezidenta Obamy, program Green New Deal, na kterm se shodly instituce OSN a podpoila je Evropsk komise i administrativa Spojench stt, pprava post-kjtskch dohod a zvazky radikln sniovat emise sklenkovch plyn otevely cestu k celosvtovmu rozmachu novch zelench prmyslovch odvtv zamench na spory a rozvoj obnovitelnch energetickch zdroj. Pro adu eskch podnik se orientace na sporn technologie stala eenm nkolikaletch ekonomickch pot. Prvn polovina druh dekdy byla poznamenna klopotnou koordinac vdy, vzkumu a praxe, jako i potenm nedostatkem odbornk, zejmna v prodovdnch a technickch
181
oborech. V t dob stle jet odchzely nejlep esk mozky na zpad do zem, kde mly pro svoji tvr innost lep podmnky. Nicmn i v esk republice se podmnky postupn zlepovaly. Vlda zaala hrt mnohem aktivnj roli v podpoe vdy, vzkumu a inovac a s posilou zahraninch odbornk z jihovchodn Evropy a jet s vyuitm evropskch fond se podailo v druh dekd nastartovat innost regionlnch inkubanch a inovanch center, dolo k poslen mezinrodn spoluprce a zapojen eskch kapacit do mezinrodnch program. Zlepenm spoluprce vzkumu, vysokch kol a praxe, ale tak investinmi pobdkami ze strany vldy i soukromch instituc, se podailo pesmrovat strojrensk provozy, ale tak automobilov prmysl i tradin esk sklstv, k novm pleitostem spornch technologi a obnovitelnch zdroj. Struktura eskho hospodstv se tak v druh dekd 21. stolet vznamn mn. Vedle automobilovho prmyslu jsou hnacm motorem esk ekonomiky sporn technologie, obnoviteln zdroje i biotechnologie, se ktermi se esk republika vcelku spn prosazuje i na poli evropsk konkurence. Stle vznamnj roli zastvaj tak sluby ve vzdlvn, v socilnch slubch, v kultue, v turistice a v regionlnm rozvoji, na kterch se stle astji podlej neziskov organizace spn rozvjejc sociln (not-for profit) podnikn v esk republice. V esk republice a v Evrop obecn se podailo v poslednch dvaceti letech stabilizovat kvalitu ivotnho prosted: istotu vod, ovzdu i emise sklenkovch plyn. Ale dje se tak na kor odsunut nkterch ekologickch zt, jako jsou zneiujc a energeticky nron provozy, do mn rozvinutch region. esk spolenost se v poslednch dvaceti letech vznamn zmnila ve vztahu k cizincm, meninm a imigrantm obecn. Zejmna velk msta jsou oteven jako ostatn evropsk metropole pro lidi rznch nrodnost a um vyut i specifinosti rznch kulturnch prosted. Dobr ivotn standard, kvalitn zkladn vzdln pro vechny a pevaujc pocit bezpe pispvaj k spnmu zalenn cizinc a menin do ekonomickho i spoleenskho ivota a obasn excesy a nznaky konflikt se da zvldat. Po roce 2025 se vak situace mn, a to dky narstajcmu potu imigrant pichzejcch z nestabilnch oblast Afriky, ale pedevm Asie a jihovchodn Evropy. Do esk republiky poprv pichzej v masovm mtku nejen studenti i lid vzdlan a reprezentujc ve svch zemch stedn tdu, co jsou lid schopn se zapojit a pizpsobit novmu stylu ivota, ale tak lid chud, bez jakchkoliv prostedk i vzdln. Stailo tak nkolik let k tomu, aby se zejmna ve mstech vytvoily samostatn a uzaven enklvy, kter se odliuj kulturou, jazykem, ivotnm stylem a tak pstupem ke zdrojm: ke vzdln, prci i k socilnm a zdravotnm slubm. Vytv se tak napt, do t doby v esk spolenosti nezvykl. Lid jsou konfrontovni s chudobou, se kterou si neum poradit. Atmosfra nejistoty vyvolv nsil, co posiluje projevy rasov nesnenlivosti. Ve mstech pestv bt bezpeno, a zejmna bohat a stedn vrstvy rychle opoutj dve oblben run centra mst a sthuj se do steench objekt na jejich okraji i do nov urbanizovanch sdelnch celk na venkov. S mnohem vt intenzitou se tak opakuje to, co esk republika zavala na konci prvn dekdy 21. stolet v severnch echch. Tk se to zejmna starch lid v dchodovm vku i mladch rodin s dtmi. Ve mstech naopak vznikaj oblasti, ve kterch ij nedostaten adaptovan cizinci a lid, kte jsou dlouhodob bez prce. Jsou centrem frustrace lid vyazench a potencilnm zdrojem nsil obrcenho proti sob navzjem i proti zbytku spolenosti.
182
Milo Balabn a Antonn Raek napsali scn Evropa a esko odvrac energetick kolaps. Vychzej z konstatovn, e potkem druh dekdy 21. stolet se zaaly prohlubovat komplikace se zajiovnm energetick bezpenosti Evropy. Po delm vpadku v dodvkch plynu do Evropy z Ruska pes Ukrajinu na potku roku 2009 se vpadky opakovaly v jet vtm mtku v mrazivm prosinci 2010 a potkem jara 2011, kdy jet panovalo chladn poas, a zsobnky plynu byly v ad evropskch zem zvislch na dodvkch ruskho plynu po siln zim vyprzdnn. Primrn pinou byl faktick politick a ekonomick rozpad Ukrajiny po parlamentnch a prezidentskch volbch v roce 2009, resp. 2010. Absence stedn moci v zemi zpsobila, e systm plynovod vedoucch pes Ukrajinu z Ruska se ocitl v rukou nkolika spolenost s nejasnou vlastnickou strukturou a zejm napojench na organizovan zloin. Soupeen tchto spolenost o kontrolu nad lukrativnmi pepravnmi kapacitami plynu a nelegln oderpvn ruskho plynu urenho pro export nakonec vedl k zastaven dodvek plynu do Evropy, a to v prosinci 2010 na ti tdny a potkem jara 2011 na cel msc. Plynovmi krizemi bylo stejn jako v roce 2009 nejvraznji zasaeno Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a stty bval Jugoslvie, nedostatek plynu se ale tentokrt dotkl vrazn i Polska, Maarska, Rakouska, eska a Nmecka. Situaci komplikoval fakt, e jet nebyly dostavny mon alternativn trasy pro pepravu plynu z Ruska do Evropy na severu (Nord Stream) a jihu (South Stream) Evropy. Aktuln krizovou situaci se podailo zsti vyeit vyjednvnm mezi Nmeckem, Ukrajinou a Ruskem s vznamnou ast Polska uchovvajcm si vliv na st ukrajinskch politickch elit pedevm na zpad Ukrajiny. Tyto plynov krize se staly vraznm varovnm pro celou EU nutnost skuten koordinovan eit energetickou bezpenost se pro unii stala kategorickm imperativem. Dlouhodob problmy se zajitnm energetickch surovin a dodvkami elektiny vedly k masovm projevm nespokojenosti v jednotlivch lenskch zemch EU, kter dokonce pivodily pd nkolika vld. V rmci EU se nicmn nepodailo ani v letech 2014-2019 doshnout konsenzu o podob jednotn a koordinovan energetick politiky, vetn vstavby novch jadernch elektrren jako klovho prvku zajitn energetick bezpenosti a sobstanosti Evropy.
- arRizikov budoucnost: Devt scn vvoje esk spolenosti. Pavol Fri, Arnot Vesel (eds.). Praha: Matfyzpress, 2010, 102 stran, ISBN 978-80-7378-110-1.
183
RECENZE
Kapitoly o bezpenosti podruh

(Prognzy svtovho vvoje)
O aktulnosti svtov bezpenostn situace svd zvyujc se frekvence vydvn publikac o bezpenostnch tmatech. Vtinou jsou analytickho charakteru a o terorismu. V roce 2007 k nim pibyla monografie Kapitoly o bezpenosti, pevn informanho charakteru, uren zvlt vysokokolkm, tedy svm zpsobem uebnice. Nejsp byla zajmav i pro jin tene zajmajc se o bezpenostn problmy, kte o tomto jevu chtj zskat ir pedstavu. To byla i pina, pro byla rychle rozebrna. A byl to zrove i dvod, pro z podntu nakladatelstv Karolinum Univerzity Karlovy vychz druh a rozen vydn. Stedisko bezpenostn politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie Fakulty socilnch vd opt proto podalo devatenct bezpenostnch odbornk, aby sv kapitoly upravili, novelizovali, pidali dal aktuln informace. Tm se i rozila o vce ne padest stran. Chtj tak hloubji postihnout strukturu a vzjemn vazby bezpenostnho systmu esk republiky jako konkrtn podobu esk bezpenostn politiky. Soubor monografickch studi vychz v vodn studii Bezpenost hrozby rizika z klov bezpenostn problematiky, j je koncept a souvislosti bezpenosti spolu s identifikac bezpenostnch hrozeb a z nich vyplvajcch rizik. Vnuje se modernm sociologickm nhledm na bezpenost, na jej roli a chpn v souasn spolenosti, dle legislativ, ekonomickmu zajitn bezpenosti a kritick analze strategickch bezpenostnch dokument, zejmna t dosavadnch bezpenostnch strategi. Centrln st v rozsahu tetiny publikace je kapitola Bezpenostn systm a jeho hlavn komponenty. Autoi se detailn zabvaj esti slokami naeho bezpenostnho systmu: ozbrojenmi silami esk republiky, Polici R, integrovanm zchrannm systmem, zpravodajskmi slubami, obecn polici a zslun i soukrommi bezpenostnmi slubami, jej loha byla dosud podceovna a mdii jsou obvykle zmiovny jen v souvislosti s loupenmi pepadenmi pennch zsilek. V posledn dob tak silm podlet se na moci, tj. rozit ekonomickou moc i na moc politickou. Samostatnou pozornost autoi vnuj mezinrodnmu zajitn bezpenosti
184
esk republiky, tj. Organizaci Severoatlantick smlouvy, Evropsk unii, Organizaci pro bezpenost a spoluprci v Evrop a Organizaci spojench nrod s jejich bezpenostnmi koly a strategiemi. Jejich loha i pes kritick obdob v jejich existenci roste, i kdy k nim pistupuj i dal akti svtov bezpenosti jako jsou anghajsk organizace spoluprce, G8, G20, dle Mezinrodn mnov fond, Svtov banka, nadnrodn monopoly (nap. Exxon Mobil, ING Group, Toyota Motor ad.), globln nevldn organizace (nap. Greenpeace, Transparency International), mdia a internetov portly (nap. CNN, BBC, Al Dazra, You Tube ad.), ozbrojen organizace (nap. al-Kida, Talibn, mafie, drogov kartely, pirti) event. dal instituce. Lze pipomenout i ASEAN (Spoleenstv jihovchodnch asijskch stt), Africk unie, LAS (Liga arabskch stt), CCASG (Rada pro spoluprci arabskch zem Perskho zlivu), ECOWAS (Ekonomick spoleenstv zpadoafrickch stt), MERCOSUR (Jihoamerick spolen trh). Soust monografie je i prognza svtovho vvoje do roku 2020, v n jsou predikovny hlavn trendy svtovho vvoje a hlavn akti bezpenostn situace ve svt do konce druh dekdy tohoto stolet. Z nich lze odvodit i budouc poteby zbrojn vroby a jejich trendy. V plohov sti publikace se teni mohou mj. seznmit s prvn pravou zajiovn bezpenosti, strukturou bezpenostnho systmu esk republiky, seznamem vybranch instituc a organizac zabvajcch se bezpenost. Je tu i studie o human security. Zvren ploha se vnuje monostem realizace systmu komplexnho zen bezpenosti v esk republice.
- nr Balabn, M., Stejskal, L. a kol. Kapitoly o bezpenosti. Karlova univerzita v Praze, druh, upraven a rozen vydn (1. vydn 2007). Praha: nakladatelstv Karolinum, 2010, 484 stran, ISBN 80-246-1863-0.
Politicko-vojensk ambice esk republiky, kter byly popsny v dokumentech Transformace resortu Ministerstva obrany esk republiky (2007) a Vojensk strategie R (2008), zstvaj zkladn politickou smrnic rozvoje vojenskch schopnost. Ozbrojen sly jsou mimo zem R nasazovny pouze v souladu s stavnm podkem a pslunmi zkony R a v souladu s principy Charty Organizace spojench nrod (OSN). Nasazen probh v rmci irho sil mezinrodnho spoleenstv a v celm spektru operac vedench NATO, EU, OSN nebo ad hoc koalicemi. Pro kolektivn obranu v souladu s lnkem 5 Severoatlantick smlouvy poskytne R pozemn a vzdun sly ze souboru sil pedurench v rmci obrannho plnovn NATO, jejich hlavn st je brigdn kolov uskupen na bzi mechanizovan brigdy stednho typu. Pi ozbrojenm konfliktu takovho rozsahu, kdy bude ohroena svrchovanost a zemn celistvost R, budou nasazeny vechny sly a prostedky profesionlnch ozbrojench sil vetn vyuit veobecn brann povinnosti. Bl kniha o obran. Praha: MO R OKP MO, 2011.
185
PERSONLIE
15 let duchovn sluby v AR PhDr. Frantiek Pavel Novotn Zakladatel duchovn sluby v polistopadov armd
* 25. listopadu 1925
Historik, sociolog a filozof Frantiek Pavel Novotn se narodil 25. 11. 1925 ve Strnicch u Prahy. Jeho otec Frantiek Novotn byl vznamnm sociln demokratickm, odborovm a tlovchovnm pracovnkem. Frantiek Pavel Novotn vystudoval Vy hospodskou kolu v Plzni,Vysokou kolu politickou a sociln a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1950 a 1970 slouil v armd: po absolvovn zkladnho vcviku a vojenskm vzdln se stal redaktorem djin a socilnch vd, mj. ve vojenskopolitickm asopise A-revue. Po vpdu vojsk Varavsk smlouvy byl z armdy proputn a pracoval nejdve jako skladov dlnk a pozdji jako pedagog v stednm domu pionr a mldee. V roce 1990 byl rehabilitovn, poven do hodnosti plukovnka v zloze a stal se poradcem nmstka ministra obrany pro sociln a humanitrn vci. V tu dobu poloil i zklady duchovn sluby v armd. Po odchodu ze slueb Ministerstva obrany se stal pedagogem na Katolick teologick fakult a spolupracoval s Fakultou socilnch vd UK. Frantiek Pavel Novotn je autorem ady studi a recenz z eskch a svtovch djin, nap. o eskm nrod, o sporech o evropskm ddictv a o vznamnch eskch a zahraninch osobnostech. Od roku 1956 byl jako aktivn astnk obrodnho procesu pronsledovn a sledovn, zvlt jako blzk ptel Frantika Kriegela, kter jako jedin odmtl podepsat v roce 1968 tzv. moskevsk protokol, a panlskm interbrigadistou Josefem Pavlem, kter se tak jako jedin v procesu s Rudolfem Strnskm po krutch vslech nepiznal, byl odsouzen na doivot, v roce 1968 se stal ministrem vnitra a po 21. srpnu 1968 se tvrd postavil proti okupaci a normalizaci. F. P. Novotn byl perzekuovn i proto, e v roce 1968 zakldal Svaz dstojnk s. armdy a v roce 1976-1987 nezvisl Klub mladch filozof. (K jeho edestm narozeninm mu lenov klubu pipravili originln dar: kopu upravench slepich skopek, kter pedstavovaly svtov filozofy: przdn skopka Anaximens, tj. ve pochz ze vzduchu, Anaximandros na dn skopky voda, ve pochz z vody a po dv krvav rud vejce, Marxe a Engelse; oslavenec jich poznal 59). V dobch normalizace se podlel i na tvorb a realizaci projektu socilnho systmu zen prmyslovch podnik a na projektu kultivace lidskho potencilu, kter pisply ke zlepen zen, pracovnch podmnek a vztah mezi lidmi. V t dob se zastnil i ady neformlnch
186
diskuz o nejrznjch tmatech a komeniologickch kolokvi. Zslun je jeho innost na poli vydavatelsk innosti, piinil se nap. o vydn T tez o Masarykovi Erazima Kohka. Je nositelem ady naich a zahraninch vyznamenn a ocenn.
Duchovn sluba jako soust transformace armdy

Frantiek Pavel Novotn chpal zaveden duchovn sluby v armd jako soust transformanch pemn. [1] V polistopadovm obdob probhaly ti zkladn procesy: vytven stabilnho prvnho demokratickho sttu, pemna plnovan ekonomiky v trn a vytven obansk spolenosti. F. P. Novotn se ztotooval s Jaquesem Rupnikem, a tm i de facto s T. G. Masarykem, e zatmco politick a ekonomick zmny je mon uskutenit za pl roku, tvorba obansk spolenosti bude trvat ti generace. Varoval jako historik ped tm, aby se politika zmnila na stranick partikularismus, jako tomu bylo po vzniku eskoslovensk republiky v roce 1918, aktuln ped politickmi praktikami Vladimra Meiara a Miroslava Sldka. Roli polistopadov armdy vidl v jej neutralizaci a nsledn zruky tvorby stabilnho demokratickho sttu, aby se sama restrukturalizovala a redislokovala v souladu s novm geopolitickm postavenm eskoslovenska. To bylo mon jen po vypracovn nov vojensk doktrny, co se stalo v roce 1991. Vznamn loha pslu armd rovn v oblasti nejsloitjho procesu pi vytven obansk spolenosti M-li bt armda skutenou oporou demokracie, mus bt sloena z oban. [2] Polome-li si po dvaceti letech otzku, jak se nm to podailo, pli spokojeni bt nememe, protoe teprve nyn se u ns obansk spolenost zan znovu tvoit a projevovat sv obansk zjmy.
Obansk duch armdy

Stejn jako soust transformace armdy povaoval F. P. Novotn duchovn slubu jako prvek obansk vchovy a ducha armdy. [3] Byl pesvden, e vtina velitelskho sboru armdy pijala s ulehenm rozhodnut, e ve vojenskch strukturch nesm psobit politick orgny a chtj se stt obany v uniform. Idea obanstv se pro nho stala hlavn npln nejen publicistiky, ale zejmna praktick innosti v rezortu obrany. Duchovn slubu budoval v armd proto, e mylenku obanstv pevzalo i kesanstv. Crkev odmtala poddit duchovn moc moci svtsk, protoe nekontrolovateln svtsk moc je velmi nebezpen; neodmtala ale podporu svtskm vldcm, brnila se vak tomu, aby partikulrn zjmy pevyovaly zjmy velidsk a obansk. F. P. Novotn se zabval renezanc a reformac, byl pesvden a dokazoval, e i v procesu revoluc a vlek se idea obanstv obnovuje. Stoupenci svobody, chpajc realisticky podstatu lovka a spolenosti se nevzdvali kesanstv, ale naopak:
187
jejich sil o svobodn ivot vychzelo z vry v Boha. Nejvznamnjmi pedstaviteli tohoto mylenkovho smru byli zakladatel Spojench stt americkch, kte v praxi uskuteovali zsady demokratickho souit svobodnch lid oban. A tak obansk idea antiky a kesanstv nalezla svj modern vraz v americk demokracii a v ostatnch svtovch demokracich, mezi nimi mla vznamn postaven demokracie prvn eskoslovensk republiky. [4]
Nezbytnost duchovn sluby v armd

Jednm ze zkladnch dvod potebnosti duchovn sluby v armd je, e vojci i policist, pslunci ozbrojench sil vbec, maj v rukou zbran a jsou organizovni, a tm vce vystaveni selhn a zneuit svho postaven. Pi nasazen do bojovch operac jsou navc v situacch, kter mohou bt a mnohdy jsou v rozporu s jejich svdomm a pesvdenm. Ji v prosinci 1989 podala skupina vcch ministra obrany obnovit v armd nboensk svobody, aby duchovn mohli vstupovat do vojenskch objekt a poskytovat vojkm duchovn sluby. K uzkonn tto monost dolo v polovin bezna 1990. Vojensk knihovny byly obohaceny o nboenskou literaturu a asopisy s nboenskou tematikou. Zaaly vychzet Filozofick a nboensk rozpravy pro duchovn sluby v s. armd. V t dob bylo mezi vojky z povoln asi desetina vcch a mezi vojky v zkladn slub tvrtina. Duchovn pe se stala soust systmu socilnch a humanitnch slueb a zamila se na vechny problmy vojk v zkladn slub i vojenskch profesionl a jejich rodin. F. P. Novotn zval do armdy nejvy crkevn pedstavitele. Jednm z prvnch byl monsignore Dominik Duka, nynj arcibiskup prask, metropolita a primas esk. Tak ve srovnn s jinmi oblastmi spolenosti mla armda pi en duchovn problematiky kultivovan a nekonfrontan partnery.
loha vojenskch kaplan

F. P. Novotn se zastnil ady konferenc, semin a kolokvi u ns a v zahrani o duchovn slub v ozbrojench silch. Nepipravoval duchovn slubu v armd jen teoreticky a ideov, ale i prakticky, zabval se nap. bezprostedn lohou vojenskch kaplan v armd. [5] Prosazoval zejmna jako znalec Polska polsk zkuenosti. innost kaplan v polsk armd se neomezuje jenom na prci v kostelch a v modlitebnch mstnostech, ale zejmna ve vojenskch vcvikovch prostorech, kolch a v nemocnicch a vbec vude, kde jsou
188
vojci. Zvltn duchovn pe se vnuje dstojnkm v inn slub a jejich rodinm i vojkm ve vslub. Pslunci armdy a jejich rodiny se obracej na vojensk kaplany s nejrznjmi zleitostmi z oblasti svtost. Jde o zpovdi, kty, bimovn, uzavrn manelstv apod. innost kaplan je neustle zamovna na souit mezi lidmi, na nalzn a uplatovn zsad kulturnho ivota. Je-li takto vykonvna, je pro zdrn vvoj armdy nezastupiteln. Vojensk kaplan se stv dvrnm ptelem a poradcem v mnoha sloitch ivotnch situacch, kter provaj lid v uniform. Vojensk farnosti organizuj tak charitativn pomoc v zemch vojenskch operac a na mstech katastrof. Z toho je zrove patrn, e proces integrace vojenskho prosted kolem univerzlnch kesanskch hodnot neprobh snadno. Roli kaplan F. P. Novotn na mnoha svch pednkch charakterizoval takto: lohou kaplan v armdch demokratickch stt nen it vru, ale citliv pomhat vem bez ohledu na jejich vru a svtov nzor pekonvat ivotn obte a napomhat jejich kulturnmu a duchovnmu rozvoji. Duchovn sluba byla v Armd esk republiky zzena rozkazem ministra obrany esk republiky . 19. ze dne 3. ervna 1998. Prvn vojensk kaplan vak nastoupil do AR ji v roce 1996.
Americk pomoc
Ke zkvalitnn duchovn pe v armd pispla mezinrodn spoluprce s. armdy a AR s armdami Polsk republiky a Maarsk republiky. Pomohli i kaplani ze zpadn Evropy a ze Spojench stt. Americk armda dokonce vyslala do eskoslovenska na dlouhodobou st majora Josepha Supu, kter navc ml vhodu, e uml esky a jeho poznatky se objevily i v mdich. [6] Krom mnoha setkn s adou kaplan ve vojenskch tvarech, na leteckch zkladnch a v nemocnicch jsme zskvali adu zkuenost z duchovn sluby v dob vlek v Perskm zlivu, v operacch Poutn tt a Poutn boue. Zaznla tu mylenka: Duevn ivot vojka je dleitj ne jeho vzbroj. Za vemi tmito aktivitami a spchy byla nesmrn houevnat, promylen a clevdom ideov a organizan innost Frantika Pavla Novotnho, vychzela z jeho hlubokho a encyklopedickho humanitnho vzdln, z jeho poctivosti, lidskosti a moudrosti.
- tr Poznmky k textu a pouit literatura:
[1] NOVOTN, F. P. Armda v procesech zkladnch pemn spolenosti. A-revue 8/1991, s. 4-5. [2] Tamt, s. 5. [3] NOVOTN, F. P. Obansk duch armdy. Vbr stat pro profesn ppravu a rekvalikaci. Praha: Redakce Impuls, MO R, nor 1995, s. 13-21. [4] Tamt, str. 20. [5] NOVOTN, F. P. Jak je loha vojenskch kaplan? Vbr stat pro profesn ppravu a rekvalikaci. Praha: Redakce Impuls, MO R, z 1995, s. 80-88. [6] Viz nap. GRNTAHALOV, P. Potebuje esk armda vojensk duchovn? Zkuenosti kaplana letectva USA s duchovn p o vojky americk armdy. Telegraf, 29. 4, 1993, s. 9.
189
English Annotations
Starting Points for the Preparation of Updated Security Strategy of the Czech Republic2011 by PhDr. Milo Balabn, Ph.D., PhDr. Antonn Raek. In our country, existing strategical documents related to security used to be compiled very carefully, but proved to be not very effective, as they did not t to practical everyday security policy, they did not comply with day-to-day requirements. The only exception was the 1991 doctrine dealing with the creation of Integrated Rescue System and the implementation of professional armed forces. At present, there is a tendency to rewrite those strategy documents again, namely in the eld of security. The preparation of a new version of Czech security strategy is taking place in time marked with new trends in world politics and economy. The main attention is attracted by crisis management, arms control, disarmament, WMD non-proliferation, cooperation with non-NATO nations, and international organizations, last but not least counterterrorism and cyberspace security strategy. In short the study mentions Czech political-military ambitions, defence strategy, defence capacity and resources, it appreciates in value knowledge gained by the Centre of Security Policy, Faculty of Social Science, Charles University Prague, and it contains conclusions and recommendations for the preparation the 2011 Czech National Security Strategy. The Various Ways of Civil-Military Development (Concepts and Doctrines) by Ing. Pavel Zona, Ph.D. With the running changes in methods of modern operations within NATO framework, there are also changes in demands and tasks in the scope of civilmilitary operationsCIMIC. They are incorporated in many documents, such as the Comprehensive Political Guidance, New Concept of Civil-Military Cooperation or Field Manual 3-07 Stability Operations. The CIMIC capacities ought to be used for active impact on impending security situation, crisis development, impact implemented more sooner then crises might escalate to conicts, eventually they could be used to halt the conicts, in the places where they are a threat to Alliance security. We must create new rules of co-operations between civil and military sections, with the use of Alliance materials, resources and documents from conferences, seminars and eld working shops. Today we have also abundant experiences the Army acquired in preceding ten years. New Global and Regional Actors and World and European Security by PhDr. Milo Balabn, Ph.D. Taking into account the prepared 2011 Security Strategy and the White Paper on Defence in our country, due attention ought to be paid to political ambitions and economy influence of emerging actors, both world and regional. In ten or twenty years to come we shall face basic transformation of international system. Today, there are four main global power centres: North America (United States, Canada), the European Union, China and Japan. The author of this study concentrates predominantly on their economy strength that is also a base of all sources spent on armed forces. Among emerging powers belongs above all India, regional power in South Asia, Brazil in Latin America, followed by Indonesia, Turkey, and Mexico. They together cover 52 per cent of words economy production. Different interests give rise to various disputes, but they are able to act cohesively against e.g. decisions by G-20. Among others, the article is accompanied by the table comparing military powers of the USA and Russia. Security Preconditions and Threats (Economy, Religious and Cybernetic Menaces). One of main task while preparing new security documents is to identify, analyze and evaluate newly emerging, self-generating security threats. They menace cybernetic, economy, bank, and religious security. The special menace, as for inner security, it is lobbyism. Cybernetic threat is today regarded as more dangerous than nuclear strike. The Americans lived through those experiences in Iraq. Another example is cyber attacks on Estonia in 2007 that swamped websites of Estonian organizations, including Estonian parliament, banks, ministries, newspapers and broadcasters. The attacks triggered a number of military organisations around the world (including NATO) to reconsider the importance of network security to modern military doctrine. There is a paradigm: the more modern country, the more risks are opened. The situation is complicated by the fact that in sophisticated society there is hard to identify attacking enemy. The author underlines that we are the last member nation in the EU that has no ofcial CSIRT (Computer Security Incident Response Team) to react cyber /terrorist attracts.
MILITARY ART
The Lines of Operation Concept (Part II) by Ing. Jn Spik. The fundamentals of this concept, as they were explained in previous Military Review No 1, 2011, have stayed unchanged, up to the present. There still exist operational bases, directions, courses, lines, upon which military convoys transfer by the plan or in disorderly manner. Such picture corresponds to linear wars of rst, second and third generations. The wars of fourth generation are characterized by the speed and initiative. The frontiers between war and politics are blurred, so are between civilians and combatants. They are mostly wars with and among non-state actors, counter-insurgency operations (COIN) Based on doctrinal analysis; author describes concepts
190

philosophy in functional and logical aspects. This might help the commander and staff to visualize the arrangement of military capabilities in time, space, and purpose to accomplish the mission. The concept might be successfully applied in connection with stability and COIN operations. The Comprehensive Operations Planning Directive (COPD): Revised Instruction. All-inclusive attitude of NATO forces assumes that conict cant be solved only by military means. This shift from purely soldierly level to political brought around numbers of Alliance activities at Strategical and Operational Commands. The common denominator was the philosophy of complex approach in operational thinking, planning, and implementing NATO activities. As a result the operational SACEURs directive GOP was substituted by its revised successorthe so-called Comprehensive Operations Planning Directive (COPD). It is going to be introduced in 2011 and will inuence groups and military persons at all levels of warfare, dealing with operational planning and operational art for arts sake. The article familiarizes readers with this directive (COPD) as a tool for comprehensive approach to operations. The COPD offers more deliberate and inclusive planning procedures that allow for both military and non-military actors broader understanding of operational environment and better cooperation in their common effort. The Shift in Character of Future Operations: Joint Doctrine Publication 3-40. The document Security and Stabilization: the Military Contribution UK revision of Joint COIN doctrine was created by the team of authors of DCDC (Development, Concepts and Doctrine Centre), Defence Ministry, Great Britain. The publication was similarly as other JDP series written as an instruction manual for members of armed forces to solve at general level the tasks in missions abroad, in disintegrated countries: security, stabilisation and insecurity, strengthening the capacity within armed forces to work alongside civilians for certain specic, short-term reconstruction, development tasks in hostile environments, and to provide a stabilisation presence in the immediate aftermath of a military operation while sufcient security is put in place to enable civilians to deploy. It is highly recommendable literature for members at the level of join staffs, participants in stabilization operations, or for attenders of Higher General Staff Courses. Private Military Companies (New Elements in Operational Environment) by Ing. Jaroslav Kulek. This article deals with PMSCs as a relatively new phenomenon in warfare areas. It is open to discussion whether private military companies and the private contractors that they employ, should be treated just like any other transnational industry, or whether they should be treated like mercenaries under international law. As it happened in many countries, private companies and private contractors operate in a legal vacuum. From a strictly legal point of view, individuals employed by private military companies are not to be considered as mercenaries. The private military industry offers a wide range of services. Procurement of military services by individuals and private rms has developed in a direction that had probably not been anticipated in previous years. Some military analysts say that the exclusive role of the state in the domain of defence and security is outdated and should be re-examined.
OPINIONS, CONTROVERSY
Will Military Deception Pass Away? by Doc. Ing. Milan Kubea, CSc. There are no military conflicts without deception, as it is among others a very cheap method how to contribute to the successful accomplishment of the assigned mission. Military deception (MILDEC) is applicable across a wide range of military operations. MILDEC can be conducted during all phases of military operations at strategic, operational, and tactical levels. It is dened as being those actions executed to deliberately mislead adversary decision makers as to friendly military capabilities, intentions, and operations, thereby causing the adversary to take specic actions (or inactions) that will contribute to the accomplishment of the friendly mission. According to he author, the operational deception is to be explained in more detail, basic rules are to be outlined, including fundamental principles and methods of deception for operational planning.
INFORMATION PAGES
The Participation of Civilians in Military Activities: Military-Governmental and Military-Industrial Complex by Lt.Col. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D. The article deals with the problem of a certain militarization of a society, supposing countrys military establishment is expanding its scope of activities to government or economy. From this point of view, the military and their civilian counterparts could be seen as imperium in imperio and such a model of military as a state within a state. There are a military-governmental complex and a military-industrial one in each state and both ought to be under civilian authorities control, in order to prevent the democratic state from being fallen under inuence of this complex. Although the notion was sketched more than fifty years ago, the military-industrial complex theory has been still living, and author gives some examples of the evolution of military-governmental and military-industrial complex. The Analysis of Main Problems of New War Veterans (ret.) with the Accent on their Admittance to Labour Market by PhDr. Viktor Meca, Ph.D. The purpose of this analysis is to trace contemporary position of recent war veterans, members of missions abroad after 1989 after they retired. Above all, it concentrates on their problem on home labour market, eventually on psychic disorders, negative after-
191

effects or syndromes, possible assistance and support on the part of state, eventually of Czech Ministry of Defence. The article is divided into two parts. The rst one analyses accessible statistical data concerning participants in foreign missions and at the same time collected data serve for drafting hypothesis tied with a research segment of this paper. The second part of this study evaluates results reached, based upon anonymous questionnaires completed by retired new war veterans in the period from December 4, 2009, till January 25, 2010. The Preventive Aspects of the Overweight and Obesity in the Army of the Czech Republic by Lt.Col. MUDr. Vladimr Pavlk, Ph.D., Lt.Col. MUDr. Jana Fajfrov, Capt. MUDr. Michaela Husrov, Doc. MUDr. Pavol Hlbik Pavol, CSc. The problem of obesity is most frequent metabolic disease rising from unhealthy life style of contemporary population. Cardiovascular and metabolic disorders are pressing even in the AR, so the authors could describe monitoring the risk factors of non-infectious diseases of mass incidence and the implementation of preventive programme with excessive weight losses, using dietetic, psychological, movements and pharmacological approaches that offer real stimulant for decrease in overweight and obesity prevalence within the Czech Army and concurrently decrease in morbidity of Czech servicemen. contrary each other, the Czech legislation changed once or twice. The nal product is a compromise, setting testing norms at a level of the year 2000 standards; PT preparations imitate mostly military exercises. This article familiarizes the readers of Military Review (Vojensk rozhledy) with the new norms of PT testing, standards, new PT tablets, and schemes. Knowledge from the Research into Nourishment Background of Czech Servicemen by Prof. Ing. Ale Komr, CSc. The article deals with nutritious conditions of professional soldiers of the army of the Czech Republic in foreign operations. The way of food subsistence in KFOR and ISAF missions was evaluated. Results reached of performed investigations were summarized; collected data of respective observations were used for processing. The article is supplied by the description of various methods used for above mentioned measurements and data processing. The second part of study also contains the interpretation of physical condition and the basal metabolism of servicemen from the 4th Contingent of ACRField Hospital, ISAF. The research was done by the academic staff of Defence University Brno. Tactical Communications by Lt.Col. Ing. Lubomr Stda. Communications in which information of any kind, especially orders and decisions, are conveyed from one command, person, or place to another, are basic feature of all civilian organizations, namely as far as managerial work is concerned. In military, they are used within the armed forces, usually by means of electronic equipment, including communications security equipment, organic to the tactical forces. They are implemented in integrated surrounding NEC (Network Enabled Capability) by means of widening and updating eld communication system of the ACR. The NEC together with other key operational capacities will enable to change information power into higher operational effectivity and strength of Czech armed forces.
MILITARY PROFESSIONAL
Priorities of Czech Army Logistics in Upcoming Period by Prof. Ing. Petr Hajna, CSc., Ing. Jaroslav Linhart, Ph.D. The thing that authors regard as most important and that needs attention before anything else is the modernization of logistics in the Czech armed forces, as well as within the whole Sector of Defence, as we are facing now the topical problemdecreasing amount of nancial resources from defence budget. This decrease has been enforcing logistics to find new and non-traditional approaches and ways how to solve tasks related to material and technical support. This article is aimed at the description of undertaken measures in the performance of logistics tasks in 2011 and following years. The conception and vision of the Czech Armed Forces future, including its logistics, should be involved in the White Defence Paper. The specication of the targets and the abilities in bigger detail will be involved in the White Paper on Defence. Military Physical Training in Department of Defence (New DoD Management Regulation) by Col. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc. On April 1, 2001, a new management regulation of Czech Defence Ministry came into force. The previous one was in existence for more than twenty years, it was known as the PT-1-1 (Tl-1-1), Physical Preparation in the Czechoslovak Peoples Army. Approving this new management regulation was not easy. It was revamped many times; there were several experts opinions
BOOK REVIEW
Strategical Command and Control in Public Administration and Policy (A Book on Czech Strategic Documents). It is a book review over the book by Prof. F. Ochrana (editor). Its authors tried to dene dimensions and leading actors of the so-called strategical governance in the conditions of the Czech Republic with a special respect to strategical planning in public policy. Two chapters of this book are concentrated on military and defence problems. Predispositions for strategical control are backed by the creation and implementation of strategical documents. Among further themes discussed belonged also the White Paper on Defence. We specifically need single or comparative case studies that examine the process of formulating security strategies and their implementation, the interaction between respective processes at national and international levels, and the
192

results of security policy implementation in respective cases. Jan Eichler: Terrorism and Wars in Era of Globalisation. (Is it possible to prevent wars?) The author Jan Eichler works at the Institution of International Relations Prague, so those are the themes he is professionally involved in. His publication deals with security threats and their assessments at the beginning of 21st century. This second edition of his book is amended by several wars taking place since the rst edition was released. They were wars between Russia and Georgia 2008-2009, Israel vs. the Palestinians 2008-2009, several conflicts in Africa, Columbia, and Sri Lanka; ISAF operations in Afghanistan; in Iraq the new attitude of the USA towards conict solution. Somalia represents a typical failed state with warlords, criminal gangs, Somalia and sea piracy is a mutually tied problem the word community was not able to solve. Last but not least, there are dangerous activities of Islamists in North Africa. Even though those mentioned conicts are only regional, their consequences are global. They therefore need the involvement of international organizations, the EU and the UN respectively. Nine Memories for the Czech Future (Illustrations instead of critiques). The book consists of papers by eleven authors, members and fellow members of the Centre for Social and Economy Strategy, Faculty of Social Sciences, Charles University Prague. At present, we must prepare to face socially unwelcome phenomena. We must arrange preventive projects, so that we could solve prospective crises. The authors therefore pay their attention to methodology of crisis scenarios, or how they are to be prepared. Predicted nine worst-case scenarios anticipate prolonged crises, failure in education policy, rise of extremism, climate changes, energy collapse, lack of international balance, and separation of the Czech Republic from Europe. Chapters on Security for the Second Time (Prognosis of Worlds Development). International situation lies still in the middle of our attention. Public is still interested in current security situation. The publications dealing with security threats are sold out, thats why the Karolinum Publishing House issued the second edition of this reviewed book, Chapters on Security. Nineteen security analysts amended and brought up to date their original papers; the book was enlarged by fty pages. The monograph covers both inner politics and international organizations. Inseparable are prediction of worlds development till the year 2020. The book is also involved with the so-called humane security and the system of complex security control in the Czech Republic.
PERSONAL DATA
PhDr. Frantiek Pavel Novotn: Founder of Military Chaplaincy system in Post-November Army. (Fifteen Years of Military Chaplaincy in the ACR) Historian, sociologist, and philosopher Frantiek Pavel Novotn was born in 1925. He graduated from Political and Social University and the Philosophical Faculty, Charles University Prague. From 1950 till 1970 he served in the army, he became a member of editorial staff of military magazine A-revue. After the invasion of Warsaw Pact to the former Czechoslovakia, he was separated from the Army. First, he worked as a storeman, later as an instructor in the Central House of Pioneers and Youth. After 1990 he was legally rehabilitated, promoted to the rank of retired colonel and became an advisor to Deputy Defence Minister for Social and Humanitarian Affairs. At this time he laid down foundation of Military Chaplaincy in the Army of the Czech Republic. After leaving defence department, he became a pedagogue at the Catholic Theological Faculty and cooperated with the Faculty of Social Sciences, Charles University.
Pedstaven autor tohoto sla

PhDr. Milo Balabn, Ph.D. (plk. v zl.), nar. 1962, absolvent VA, 1983-2001 v armd, zst. vedoucho odd. veejnch vztah, vedouc odd. vkonn komunikace odboru pro styk s veejnost MO, autor a len dcch vbor dvou mezinrodnch projekt EU/PHARE, 1992-1995 viceprezident a len vkonnho vboru Evropsk rady braneckch svaz (ECCO), od r. 2001 spoluprce s Centrem pro sociln a ekonomick strategie FSV UK Praha, 2004 vedouc Stediska bezpenostn politiky CESES FSV UK. V letech 2008-2009 psobil v pracovn skupin Foresight and Scenarios European Security Research and Innovation Forum. len vdeck rady generlnho editele Hasiskho zchrannho sboru R. Autor nkolika destek odbornch studi a lnk v oblasti bezpenostn politiky. Pplk. MUDr. Jana Fajfrov, nar. 1979, vedouc skupiny hygieny vivy katedry vojensk hygieny, Fakulta vojenskho zdravotnictv Hradec Krlov, Univerzita obrany. lenka mezinrodn odborn spolenosti ESPEN (Evropsk spolenost klinick vivy a metabolismu), 2004-2006 lenka akademickho sentu UO Brno. Zabv se problematikou vojensk hygieny se zamenm na vivu, obezitu a poruchy metabolismu v podmnkch AR a dle ve spoluprci s Fakultn nemocnic Hradec Krlov e problematiku metabolickch poruch u nemocnch s chronickm jaternm onemocnnm. Prof. Ing. Petr Hajna, CSc., (plk. v.v.), nar. 1949, absolvent VA Vykov, VA Brno, praxe u tlu (tvar-
193

svazek), od r. 1981 uitel na VA v Brn, od 1994 ZVK ve VV PV ve Vykov, do r. 2006 vedouc katedry logistiky, v r. 2003 dkanem Fakulty ekonomiky obrany sttu a logistiky a v roce 2004 dkanem Fakulty ekonomiky a managementu na VV PV ve Vykov. Na Fakult ekonomiky obrany sttu a logistiky habilitace habilitan prac v roce 2002, profesorem jmenovn 2005. Zabv se problematikou logistick podpory Armdy R, logistikou NATO a hospodskou logistikou. Je autorem nkolika vdeckch projekt a cel ady vdecko-vzkumnch prac a studijnch materil v oblasti logistiky Armdy esk republiky. V dan problematice publikuje v tuzemsku i v zahrani. len redakn rady Vojenskch rozhled. Doc. MUDr. Pavol Hlbik, CSc., nar.1957, vedouc katedry vojensk hygieny, Fakulta vojenskho zdravotnictv Hradec Krlov, Univerzita obrany Brno. Zabv se problematikou rizikovch faktor metabolickho syndromu, monosti diagnostiky a lby. V rmci primrn prevence zamuje pozornost na poruchy vivy, nadvhu a obezitu, pracuje jako vedouc Centra pro poruchy vivy. Aktivn pracuje v ad odbornch lkaskch spolenost: esk obezitologick spolenost, esk spolenost pro aterosklerozu. Pravideln pedn na tuzemskch i zahraninch konferencch a publikuje v recenzovanch tuzemskch i zahraninch asopisech. Kpt. MUDr. Michaela Husrov, nar. 1982, asistent skupiny hygieny prce od r. 2006, katedra vojensk hygieny, Fakulta vojenskho zdravotnictv Hradec Krlov, Univerzita obrany Brno. Specializan vzdlvn v oboru pracovn lkastv ve FN Hradec Krlov. 2008-2009 zahranin operace KFOR Kosovo lka pracovit zdravotnickho zabezpeen. Zabv se problematikou vojensk hygieny se zamenm na hygienu prce, ochranu zdrav a preventivn aspekty zdravho ivotnho stylu. Prof. Ing. Ale Komr, CSc. (v. v.), nar. 1949, VZ Brno, pracoval v oblasti ubytovac a stavebn sluby, kde se zamil na problematiku ivotnho prosted ve vojenskch objektech. Od r. 1990 byl v ele ekologick sluby, prosadil vuku environmentln problematiky na vysokch vojenskch kolch. 1996-97 byl editelem odboru ivotnho prosted MO, docentem a profesorem byl jmenovn v oboru ochrana vojsk a obyvatelstva. Psobil na Fakult ekonomiky a managementu VV PV ve Vykov ve funkci zstupce vedoucho katedry ekonomiky a hygieny vivy a vedoucho katedry materilu a slueb. Na Univerzit obrany v Brn byl vedoucm katedry materilu a slueb. len oborov rady ekonomika a hygieny vivy, oborov rady ekonomika a management a vdeck rady FEM UO. Je eitelem ady projekt NATO, EU a autorem vce ne 600 publikac, z nich je jedna tetina zahraninch. Pplk. Ing. Miroslav Krm, nar. 1958, VVL Koice, 1989 vysln jako vojensk pozorovatel do mise OSN, po nvratu v r.1990 pracoval v stavu vdeckch informac FMNO/VI MO. Jako prvn dstojnk s. armdy byl vysln ke studiu zen zdroj na Defense Resources Management Institute v Monterey v USA. Od r. 1993 na G, v r. 1995 odeel na vlastn dost do zlohy. Pracoval ve vce ne 12 misch OSN (UNTAG - Namibie, Angola; UNMIN - Nepl), OBSE (BosnaHercegovina, Kosovo, Gruzie, Blorusko), volebn pozorovatel EU (Afghnistn, Indonsie, Nepl, Etiopie), 1999-2003 sekretarit OBSE ve Vdni. V lednu 2009 byl povoln zpt do aktivn sluby a psob jako odborn asistent na Univerzit obrany. Zabv se problematikou mezinrodn vojensk i civiln spoluprce a oblast vojenskho plnovn. Doc. Ing. Milan Kubea, CSc. (plk. gt. v.v.), nar. 1949, VA v Brn, VAK-G, proel zkladnmi velitelskmi funkcemi na taktickch a tbnmi na operanch stupnch velen. Psobil mj. jako vdeck pracovnk Institutu vzkumu operanho umn (IVOU) v Brn a v rznch funkcch na katede zen obrany sttu Fakulty velitelsk a tbn na VA v Brn. Nkolik let vykonval funkci pedagogickho vedoucho kurzu generlnho tbu. Vypracoval adu studijnch materil a metodickch pomcek pro poteby vuky student a podlel se rovn na vypracovn vdeckch prac a odbornch text z dan oblasti. V souasn dob pracuje jako akademick pracovnk katedry celoivotnho vzdlvn FEM. Je vojenskm odbornkem v problematice vojensko-strategickch a operanch aspekt vstavby, ppravy a pouit ozbrojench sil. Ing. Jaroslav Kulek (pplk. v zl.), nar. 1953, VV PV LS Vykov (1977), VAAZ Brno (1985), Integrovan kola nizozemskch krlovskch ozbrojench sil NIAGOS (1999). Na operanm velitelstv EU psobil v oblasti operanho plnovn a zen operan innosti pozemnch sil, na G AR pracoval na seku vstavby systmu velen a zen bojovch jednotek pro veden expedinch operac, operanho pouit Battle Groups EU, budovn operan schopnosti komplexn integrovanho bojovho informanho prosted (NEC) v podmnkch AR a procesu zavdn operan standardizace. astnk mise OSN (UNOMIG), NATO (SFOR, NTMI) a EU (EUFOR RD CONGO). Zkuenosti z veden operac zskal v znch vlench konflikt na Kavkaze a v Irku. Od 1. ledna 2011 pracuje u SOC MO jako specialista v oblasti systmu zvldn a een kriz, procesu operanho plnovn a krizovho zen. Plk. gt. Ing. Jaroslav Linhart, Ph.D., nar. 1960, jako absolvent Fakulty tlovho a technickho zabezpeen VV PV ve Vykov (1984) proel funkcemi NS PHM praporu, pluku a brigdy, od r.1989 psobil v oblasti sluby PHM na tbech 4. armdy, Zpadnho vojenskho okruhu a vojenskho velitelstv Sted. Od roku 1993 na velitelstv logistiky ve funkcch nelnka oddlen, odboru, zstupce nelnka adu materilu a po nelnka sekce logistiky. V roce 2005 absolvoval kurz generlnho tbu. Od r. 2004 pracoval ve funkci nelnka sprvy majetkovch uskupen-zstupce editele editelstv logistick a zdravotnick
194

podpory ve Star Boleslavi, v souasn dob zstupce editele sekce logistiky MO. Zabv se problematikou vstavby a rozvoje logistiky. PhDr. Viktor Meca Ph.D., nar. 1975, vystudoval Policejn akademii esk republiky a Fakultu socilnch vd Univerzity Karlovy, kde v letech 2000-2005 absolvoval postgraduln studium v oboru mediln studia. Psobil v eskm rozhlase, Hospodskch novinch a dalch mdich, pot pracoval jako mediln poradce ministra dopravy, poslze ministryn obrany, kde se zaal vnovat problematice vlench vetern. Vedle odbornch stat, nap. v Sociologickm asopise, mu nakladatelstv Albatros vydalo knihu Richard Koi srdce. Pplk. MUDr. Vladimr Pavlk, Ph.D., nar. 1969, doktorandsk prce na tma antioxidan vitaminy v prevenci kardiovaskulrnch onemocnn.vedouc, 19972002 sekundrn lka, Metabolick klinika Fakultn nemocnice Hradec Krlov. Dlouhodob studijn pobyty: vojensk koly NATO Kanada, Francie, vcarsko. Zahranin mise: Kbul, Afghnistn, zstupce hlavnho lkae HQ ISAF 2008, len mezinrodnho NATO panelu RTO v problematice bojovch dvek potravin. Vdeck pracovnk katedry vojensk hygieny, Fakulta vojenskho zdravotnictv Hradec Krlov, UO Brno. Zabv se problematikou vojensk hygieny se zamenm na vivu, bojov dvky potravin, obezitu a poruchy metabolismu v podmnkch AR. Pplk. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., nar. 1973, VV PV ve Vykov, slouil jako nelnk nann sluby protileteckho raketovho pluku, 1998-2007 odborn asistent ve vojenskm vysokm kolstv (VV PV, UO), kde v roce 2003 zskal doktort z ekonomiky obrany sttu. V letech 2007-2009 pracoval jako analytik na G AR a MO R. V r. 2010 pracoval na Velitelstv vcviku ve Vykov Vojensk akademie jako nelnk odboru, od 1.12.2010 poradcem prvnho nmstka MO. Vnuje se ekonomickm aspektm fungovn a nancovn profesionlnch ozbrojench sil, zejmna otzce postaven ozbrojench sil na trhu prce, problmm udritelnosti jejich personln struktury a otzkm msta ozbrojench sil ve veejnch nancch. Plk. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc., nar. 1960, absolvent PdF UJEP v Brn 1984, rig. zkouka tamt 1987. Disertan prce a zkouka na FTVS UK v Praze 1993. Po praxi uitele na gymnziu do roku 1987, len katedry tlesn vchovy a sportu na VV PV, od roku 1994 jejm vedoucm. Od roku 1996 nelnkem Vojenskho oboru UK FTVS v Praze. Zabv se otzkami tlesn vkonnosti a pohybovmi aktivitami vojenskch profesionl a zdravotn orientovanou tlesnou zdatnost. Podlel se na prosazen speciln tlesn ppravy do vuky. Publikuje v odbornch asopisech vojenskch i civilnch spoluautor nkolika sbornk z vojenskch, celosttnch i zahraninch konferenc. PhDr. Antonn Raek (genmjr. v. v.), nar. 1935, VJ, pchotn uilit, slouil est let u letectva. Vystudoval FF UK v Praze, obor lozoe a historie (1961), pot se stal vojenskm novinem a pracoval ve spoleenskch organizacch armdy. Po srpnu 1968 z armdy proputn, vnoval se jako vzkumn pracovnk, lektor a poradce prmyslov sociologii zen. 1990-1992 byl civilnm nmstkem ministra obrany pro sociln a humanitrn vci a v roce 1993 editelem Institutu pro strategick studia. Spolupracuje se Stediskem bezpenostn politiky CESES FSV UK, len autorskho kolektivu publikac Vize rozvoje esk republiky do roku 2015 (CESES 2001), Prvodce krajinou priorit pro eskou republiku (CESES 2002) a Putovn eskou budoucnost (CESES 2003). Autor devatencti romn. Za svou literrn innost dostal adu cen. Ing. Jn Spik (plk. gt. v zl.), nar. 1958, VV PV ve Vykov, praporn velitelsk kurz v roce 1997, brigdn velitelsk kurz v roce 2001 a kurz generlnho tbu v roce 2007. Od roku 1983 do roku 2003 proel velitelskmi a tbnmi funkcemi u vojsk po mechanizovanou divizi, 2003 a 2007 psobil na operanm odboru a na Sprv doktrn eVD, 2007-2009 nelnk oddlen zen obrany sttu stavu operan taktickch studi (OTS) a vedouc oddlen studi vojenskho umn stavu strategickch a obrannch studi (SOS) Univerzity obrany Brno. V souasn dob pracuje jako akademick pracovnk na katede celoivotnho vzdlvn Fakulty ekonomiky managementu UO v Brn. Zabv se problematikou vojensk strategie a operanho umn. Pplk. Ing. Lubomr Stda, nar. 1956, Vysok vojensk technick kola v Liptovskm Mikuli, pot vykonval velitelsk funkce u jednotek radiotechnickho zabezpeen letectva. V letech 1995-1997 psobil na skupin REB 2. armdnho sboru. Od roku 19972002 nelnk oddlen O-6 11. brigdy vojenskho zpravodajstv. Nsledn byl vysln do tbu mnohonrodn brigdy v Topoanech (2003-2005). Po nvratu nastoupil jako odborn asistent na katedru vojenskho managementu a taktiky Fakulty ekonomiky a managementu UO Brno. Ing. Pavel Zona, Ph.D. (pplk. v. z.), nar. 1957, v r. 1984 ukonil Vysokou vojenskou kolu pozemnho vojska, 1984-98 velitelsk a tbn funkce u motosteleckch a mechanizovanch tvar, 1995-96 studium na VA Brno, 1998-2001 nelnk OVS (VS) Znojmo, 2001-2003 nelnk stediska CIMIC/PSYOPS. Od roku 2003 akademick pracovnk stavu operan taktickch studi VA a UO v Brn. Od z 2008 akademick pracovnk stavu strategickch a obrannch studi, Univerzity obrany. V roce 2009 dokonil doktorandsk studium na Fakult ekonomiky a managementu UO Brno. Od 1. 1. 2010 akademick pracovnk K 111. Zabv se teori vojenskho umn, vojenskou strategi, a pedevm civiln vojenskou spoluprac na vech rovnch.
195
CONTENTS
Starting Points for the Preparation of Updated Security Strategy of the Czech Republic 2011 ..........................................................................................................
The Various Ways of Civil-Military Development (Concepts and Doctrines) .......................................................................................................................................... 20 New Global and Regional Actors and World and European Security Security Preconditions and Threats (Economy, Religious and Cybernetic Menaces)
....................
30 38
....................................................................................
MILITARY ART
Ing. Jn Spik.
The Lines of Operation Concept (Part II)
..............................................................................................
53 65 69
The Comprehensive Operations Planning Directive (COPD): Revised Instruction ....................................................................................................................................................... The Shift in Character of Future Operations: Joint Doctrine Publication 3-40 ......................................................................................................................
Ing. Jaroslav Kulek
Private Military Companies (New Elements in Operational Environment)
..........................................................................................
71
OPINIONS, CONTROVERSY
Will Military Deception Pass Away?
..........................................................................................................
97
INFORMATION PAGES
Lt.Col. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.
The Participation of Civilians in Military Activities: Military-Governmental and Military-Industrial Complex
................................................
101
The Analysis of Main Problems of New War Veterans (ret.) with the Accent on their Admittance to Labour Market ....................................................... 114
Lt.Col. MUDr. Vladimr Pavlk, Ph.D., Lt.Col. MUDr. Jana Fajfrov, Capt. MUDr. Michaela Husrov, Doc. MUDr. Pavol Hlbik, CSc.
The Preventive Aspects of the Overweight and Obesity in the Army of the Czech Republic ............................................................................................................... 130
CONTENTS
MILITARY PROFESSIONAL
Priorities of Czech Army Logistics in Upcoming Period
......................................................
136
Col. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.
Military Physical Training in Department of Defence (New DoD Management Regulation) .............................................................................................................. 142 Knowledge from the Research into Nourishment Background of Czech Servicemen .................................................................................................................................................... 148 Tactical Communications
......................................................................................................................................
Prof. Ing. Ale Komr, CSc.
Lt.Col. Ing. Lubomr Stda
164
BOOK REVIEW
Strategical Command and Control in Public Administration and Policy (A Book on Czech Strategic Documents) ...................................................................................................... 170 Jan Eichler: Terrorism and Wars in Era of Globalisation (Is it Possible to Prevent Wars?) .......................................................................................................................... 172 Nine Memories for the Czech Future (Illustrations Instead of Critiques) .................................................................................................................... 175 Chapters on Security for the Second Time (Prognosis of Worlds Development) ............................................................................................................... 184
PERSONAL DATA
PhDr. Frantiek Pavel Novotn:
Founder of Military Chaplaincy system in Post-November Army (Fifteen Years of Military Chaplaincy in the ACR) ............................................................................ 186 English Annotations English Contents
..................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................
190 193 196 198
Who is Who in this Issue Contents
..............................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................................................
OBSAH
Vchodiska ppravy aktualizovan Bezpenostn strategie esk republiky 2011 ..................................................................................................................................................
Cesty rozvoje civiln-vojensk spoluprce (Konceptuln a doktrinln vvoj) ................................................................................................................... 20
Nov globln a regionln akti a svtov a evropsk bezpenost ............................................................................................................................................... 30 Bezpenostn pedpoklady a hrozby (Ekonomick, religizn a kybernetick bezpenostn rizika)
..................................................
38
VOJENSK UMN
Ing. Jn Spik
Koncept operanch smr doktrinln aplikace (2. st)
...............................................
53 65 69
The Comprehensive Operations Planning Directive (COPD): novelizovan smrnice operanho plnovn ................................................................................. Posun v charakteru budoucch operac: Joint Doctrine Publication 3-40 ......................................................................................................................
Ing. Jaroslav Kulek
Soukrom vojensk spolenosti (Nov faktor spolenho operanho prosted)
....................................................................................
71
NZORY, POLEMIKA
Zajde vojensk klamn na byt?
................................................................................................................
97
INFORMACE
Pplk. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.
Zapojovn civilnho sektoru do innosti ozbrojench sil: vojensko-sprvn a vojensko-prmyslov komplex ..................................................................... 101 Analza hlavnch problm novodobch vlench vetern mimo innou slubu s drazem na uplatnn na trhu prce .............................................................. 114
OBSAH
Pplk. MUDr. Vladimr Pavlk, Ph.D., pplk. MUDr. Jana Fajfrov, kpt. MUDr. Michaela Husrov, doc. MUDr. Pavol Hlbik, CSc.
Preventivn aspekty nadvhy a obezity v Armd esk republiky
.........................
130
VOJENSK PROFESIONL
Priority logistiky AR v nadchzejcm obdob
.............................................................................
136
Plk. PaedDr. Lubomr Pvtiv, CSc.
Sluebn tlesn vchova v rezortu Ministerstva obrany (Nov normativn vnos MO) .................................................................................................................................. 142 Poznatky z vzkumu vivovho stavu vojk Taktick komunikace
.................................................................................
Prof. Ing. Ale Komr, CSc.
148 164
Pplk. Ing. Lubomr Stda
..................................................................................................................................................
RECENZE
Strategick zen ve veejn sprv a pstupy k tvorb politiky (Nvrh struktury strategickch dokument R) .................................................................................... 170 Jan Eichler: Terorismus a vlky v dob globalizace (Je mon vyhnout se vlkm?) ............................................................................................................................. 172 Devt vzpomnek na eskou budoucnost (Ukzky msto recenze) ................................................................................................................................................. 175 Kapitoly o bezpenosti podruh (Prognzy svtovho vvoje) ................................................................................................................................... 184
PERSONLIE
PhDr. Frantiek Pavel Novotn
Zakladatel duchovn sluby v polistopadov armd (15 let duchovn sluby v AR) .............................................................................................................................. 186 Anglick anotace
.............................................................................................................................................................. .......................................................................................................................
190 193 196 198
Pedstaven autor tohoto sla Obsah v anglitin Obsah
.........................................................................................................................................................
..........................................................................................................................................................................................
VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY tvrtletnk Vydv: Ministerstvo obrany esk republiky Odbor komunikace a propagace MO Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 IO: 60162694 Vojensk rozhledy, slo 2/2011 Ronk: XX. (LII.) Datum vydn: 26. kvtna 2011 Roziuje: OKP MO, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Oga Endlov, tel. (973) 215 563, endlovao@army.cz Redakce: Jaroslav Furmnek (fredaktor), telefon: (973) 215 733 E-mail: voj.rozhledy@army.cz Fax: (973) 215 523 Redakn rada: Ing. Vladimr Karaffa, CSc., prof. Ing. Petr Hajna, CSc., PhDr. Milo Balabn, Ph.D., doc. PhDr. Oldich Bure, M.A., Ph.D., doc. PhDr. Felix ernoch, CSc., prof. Ing. Ale Komr, CSc., plk. gt. Ing. Imrich Kutn, CSc., doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mare, Ph.D., plk. gt. prof. MUDr. sterreicher, Ph.D., pplk. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., pplk. Ing. Ivo Pikner, Ph.D., kpt. PhDr. et Mgr. Hana evkov, DEA, Ph.D., plk. prof. Ing. Miroslav Vala, CSc., brig. gen. Ing. Jaromr Zna, MSc. Sdlo redakce: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Adresa pro zasln poty: Ministerstvo obrany Odbor komunikace a propagace Vojensk rozhledy Tychonova 1, 160 01 Praha 6 asopis Vojensk rozhledy v elektronick podob naleznete na: http://www.army.cz/avis/voj_rozhl.htm (1998-2003) http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3538 (2004-2011) asopis je evidovn v databzi esk nrodn bibliograe: http://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642 lnky ve veobecn sti a nkter dal jsou recenzovny. Grack prava: Andrea Blohlvkov Tiskne: VGHM Dobruka Evidenn slo: MK R E 6059 Identikan slo: ISSN 1210-3292

Aparature

Загружено:

Сведения о документе

Оригинальное название

Авторское право

Доступные форматы

Поделиться этим документом

Поделиться или встроить документ

Параметры публикации

Этот документ был вам полезен?

Это неприемлемый материал?

Авторское право:

Доступные форматы

Aparature

Загружено:

Авторское право:

Доступные форматы

TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY

Vojensk rozhledy 2/2011

PhDr. Milo Balabn, Ph.D., PhDr. Antonn Raek

Vchodiska ppravy aktualizovan Bezpenostn strategie esk republiky 2011

Vojensk rozhledy 2/2011

I. Bezpenostn politika R a bezpenostn strategie 19992003: historick reexe

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

II. Bezpenostn strategie 2011: pozitivn krok s riziky

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

IV. Zvry a doporuen pro ppravu Bezpenostn strategie R 2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

[5] [6] [7] [8] [9] [10]

Vojensk rozhledy 2/2011

Nzor NATO na nrodn strategick dokumenty

Vojensk rozhledy 2/2011

Poznatky Stediska bezpenostn politiky CESES FSV Univerzity Karlovy [1]

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Ing. Pavel Zona, Ph.D.

Cesty rozvoje civiln-vojensk spoluprce

Vojensk rozhledy 2/2011

Nov koncept civiln-vojensk spoluprce NATO

Zkladn mylenky konceptu

Vojensk rozhledy 2/2011

Trendy rozvoje CIMIC

Vojensk rozhledy 2/2011

Nov poadavky na CIMIC

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Operan centrum CIMIC

Vojensk rozhledy 2/2011

Operan centrum CIMIC

Operan a zpravodajsk sekce

Buka pro informovn veejnosti

Buka funknch specialist

Obr. 1: Nrodn Operan centrum CIMIC armdy USA [8]

Styn tmy Styn tmy

Obr. 2: Koordinace uvnit civiln-vojenskho operanho centra [9]

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Lessons learned po r. 2008

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

PhDr. Milo Balabn, Ph.D.

Nov globln a regionln akti a svtov a evropsk bezpenost

Rst vlivu vynoujcch se mocnost

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Slc pozice ny vi USA a Evrop

Vojensk rozhledy 2/2011

na jako asymetrick velmoc

Vojensk rozhledy 2/2011

Vojensk rozhledy 2/2011

Evropsk unie: globln mocnost bez sttu?