ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

CO JE ERSTE INOVAN BAROMETR? Smysl a cle indexu

EU Office esk spoitelny pipravil tzv. Erste inovan barometr, tedy nstroj, kter je vodtkem pro porovnn atraktivity vech 28 ekonomik Evropsk unie z hlediska jejich inovan schopnosti a budouc konkurenceschopnosti. Aktuln fze pokroil globalizace toti ukazuje, e pokud chtj jednotliv evropsk ekonomiky ve stle silnj mezinrodn hospodsk souti dlouhodob uspt, mus se soustedit na inovace, vzkum a vvoj, informan spolenost, znalostn ekonomiku a vrobky s vysokou pidanou hodnotou. Jak je tato jeho snaha spn, m prv barometr. Erste inovan barometr se skld z devti statistik, kter determinuj inovan potencil, konkurenceschopnost a budouc prosperitu zem. Dleitou soust inovanho barometru je i dynamick rozmr na zklad jeho vsledk se d posoudit, zda se inovan potencil v dan zemi vyvjel pozitivnm zpsobem nebo naopak pevaovaly negativn aspekty. Pro tyto ely byl index dopotn zptn a do roku 2010. Barometr tak nen jen jednorzov analza - bude kadoron obnovovn v reakci na mnc se klov charakteristiky.

Sledovan oblasti
Jak ji bylo zmnno ve, Erste inovan barometr je sestaven z devti ukazatel. Jejich vbr se dil nkolika pravidly: samozejmost bylo, e statistika mus bt relevantn z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky. Bylo vytipovno nkolik oblast, kter inovan potencil kad ekonomiky determinuj a mezi nimi byly nalezeny co nejreprezentativnj statistiky. Dleitou roli pi vbru statistik tak hrla jejich dostupnost pro vech 2 8 lenskch zem EU, monost pravideln aktualizace a zejmna vysok kredibilita veker statistiky mus pochzet od renomovan instituce tak, aby data byla nezpochybniteln. Tabulka 1: Seznam zahrnutch promnnch Promnn Vdaje na R&D Patenty Popis Celkov vdaje na vdu a vzkum k HDP Poet podanch dost o patenty na 1 000 obyvatel zem pvodu adatele Poet absolvent V technickch obor na 1 000 obyvatel ve vku 20-29 let Poet ocitovanch vdeckch publikac na 1 000 obyvatel Investice fond riz. kapitlu do seed a start-up firem k HDP Podl domcnost s pstupem k irokopsmovmu pipojen internetu Veejn vdaje na vzdlvn k HDP Podl exportu high-tech produkt na exportu zem Podl osob komunikujcch s veejnou sprvou elektronickou formou Jednotka % ks Zdroj Eurostat WIFO

Absolventi Publikace Venture Capital Broadband internet Vdaje na vzdlvn High-tech export E-Government

ks ks % % % % %

Eurostat SCImago EVCA Eurostat Eurostat Eurostat Eurostat

WIFO - World Intellectual Property Organisation, SCImago = agency SCImago Journal & Country Rank, EVCA = European Private Equity and Venture Capital Association a) Vdaje na R&D

V kad publikaci vnujc se konkurenn schopnost i zem pat mezi klov ukazatele vdaje vynaloen na vzkum a vvoj, proto tato charakteristika nechyb ani v Erste inovanm barometru. daj sleduje Eurostat a jedn se o celkov vdaje veejn i privtn sfry smovan do oblasti vzkumu a vvoje vztaen k HDP dan ekonomiky. m vy jsou tyto vdaje, tm jsou vytvoeny lep pedpoklady pro rst konkurenn schopnosti zem a poslen jejho inovanho potencilu. b) Patenty

Vy orientaci na inovace a konkurenceschopnou vrobu s vysokou pidanou hodnotou uruje i mnostv patent, tedy vhradnch prv k prmyslovmu vyuit vynlez, kter subjekty dan ekonomiky pihls. Proto jsme ukazatel dost o udlen patentov ochrany dle zem pvodu adatele o patent zahrnuli do Erste inovanho barometru. Jedn se o celkov poet dost o udlen mezinrodnch patent v rmci Patent Cooperation Treaty v pepotu na 1 000 obyvatel podle zem pvodu adatele. Zdrojem dat je World Intellectual Property Organisation.

Strana 1 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

c)

Absolventi

Zem, kter chce bt dlouhodob spn v mezinrodn konkurenci, se mus soustedit rovn na budovn znalostn ekonomiky. Mezi jej vznamn mtko pat poet absolvent universit technickho smru, m je jich vce, t m jsou vytvoeny lep pedpoklady pro vy orientaci na znalostn ekonomiku. Z tohoto dvodu jsme do Erste inovanho barometru zaadili ukazatel absolvent matematickch, vdeckch a technologickch obor univerzit v pepotu na 1 000 obyvatel ve vku 20 a 29 let. Data pochz ze statistik Eurostatu. d) Publikace

Vt orientace na ekonomiku zaloenou na znalostech a inovacch do znan mry uruje i mnostv ocitovanch (tedy takovch, kter byly pro svj vznam citovny v navazujcch dokumentech) lnk, recenz a konferennch paper. Tuto statistiku sleduje agentura SCImago Journal & Country Rank a pro mon porovnn mezi rzn velkmi stty toto mnostv ocitovanch publikac autory z kad zem vztahujeme k 1 000 obyvatelm dan zem. e) Venture Capital

ada spnch firem vytvejcch vrobky a sluby s vysokou pidanou hodnotou se pi svm vzniku nemohla z dvodu vysokho rizika spolehnout na standardn extern financovn a byla podpoena kapitlovou injekc z fond rizikovho kapitlu. Meme ct, e vy investice venture kapitlovch fond do zanajcch spolenost (asto z progresivnch odvtv typu ICT, biotechnologie, nanotechnologie,) vytv podhoub pro snaz rozvoj inovativn zamench firem a zprostedkovan i konkurenceschopnost i cel ekonomiky. Proto jsme zahrnuli statistiku European Private Equity and Venture Capital Association o objemu investic venture kapitlovch fond do seed a start -up spolenost v pepotu na HDP ekonomiky pjemce investice. f) Broadband internet

Inovan potencil kad ekonomiky do znan mry uruje i vybaven ekonomickch subjekt modernmi prostedky informanch a komunikanch technologi. Jejich ir vybaven a vyuvn odr i lep perspektivu zem do budoucna. V zjmu zachycen tto sfry je soust Erste inovanho barometru i statistika Eurostatu sledujc podl domcnost, kter jsou vybaveny rychlm irokopsmovm pipojenm k internetu. g) Vdaje na vzdln

Pmou vazbu na budovn znalostn ekonomiky a zprostedkovan i na konkurenn schopnost zem uspt na mezinrodnch trzch m i objem vdaj smujcch do systmu vzdlvn. Erste inovan barometr je proto obohacen i 1 o data Eurostatu, kter sleduj veejn vdaje do vech t vzdlvacch stup tedy primrn, sekundrn i tercirn vi HDP dan zem. h) High-tech export

Schopnost kad zem konkurovat na nronch mezinrodnch trzch vyplv i ze statistik zahraninho obchodu, kter sleduj objem high-tech export kad zem. Nedlnou soust Erste inovanho barometru je tud i podl high-tech 2 export na celkovch exportech dan zem, kter sleduje Eurostat. Vy slo znamen, e zem se vce orientuje na vrobky s vysokou pidanou hodnotou a doke s nimi uspt na mezinrodnch trzch. i) E-government

Znalostn ekonomika a informan spolenost je do znan mry dna nejen vybavenost ICT infrastrukturou, ale i stupnm a smyslem jejho vyuit. Dobrm mtkem tto charakteristiky je nabdka slueb E-governmentu a jejich reln vyuvn subjekty danho sttu. Dalm ukazatelem je proto procentuln podl jednotlivc, kte za poslednch dvanct msc komunikovali s veejnou sprvou prostednictvm internetu. m vy je tento podl, tm vce se vyuv e-government a tm vt m zem inovan a znalostn potencil. Statistika vychz z dlny Eurostatu.

Metodologie v kostce
Po sesbrn dat byly statistiky pevedeny na bezrozmrn sla od 0 do 100 . Nejhor vsledky znamenaly 0, naopak ty vsledky, kter jsou pro konkurenn schopnost zem velmi vhodn, byly ohodnoceny 100 body. Abychom se vyhnuli extrmm, tak byly vsledky omezeny na vzdlenost dvou smrodatnch odchylek od celounijnho aritmetickho prmru. Vsledn index je prostm nevenm prmrem ze vech bod. Index tak m konkurenn schopnost zahrnutch 28 lenskch zem EU nikoliv v absolutn, ale v relativn hodnot. Napklad, pokud se zem v zahrnutch ukazatelch lep mn, ne o kolik se zlepil prmr cel EU, v ebku danm Erste inovanm barometru se propad na ni pozice.

1 2

Statistika porovnvajc dle jednotn metodiky soukrom vdaje do vzdlvn nen k dispozici.

High-tech exporty jsou v souladu s metodikou Eurostatu exporty z tchto odvtv: Aerospace, Computers-office machines, Electronicstelecommunications, Pharmacy, Scientific instruments, Electrical machinery, Chemistry, Non-electrical machinery, Armament.

Strana 2 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013 CELKOV VSLEDKY Zem stedn a vchodn Evropy mus projt strukturln zmnou, st cesty ji uly
Za poslednch dvacet let (se zintenzivnnm od nejvtho rozen Evropsk unie v roce 2004) jsme byli v Evrop svdky pesunu kapitlu a vrobnch kapacit ze zpadn Evropy do postkomunistickch zem stedn a vchodn Evropy (CEE), respektive jihovchodn Evropy (SEE). Motiv podnikatelskch subjekt byl zejm: levnj pracovn nklady, levnj vstupy do podnikn, ni dan. Tyto vhody mnohdy pekryly nedostatky v podob vt byrokracie, men vybavenosti infrastrukturou, vt nestability prvnho prosted a celkovho vyho rizika. Masivn pliv kapitlu do zem CEE a SEE tak vedl k vraznmu vzestupu jejich ekonomick i ivotn rovn a podporoval proces ekonomick konvergence vi zpadn Evrop i prmru EU jako celku. Prvn trhliny dostal tento dosud fungujc model nstupem finann krize v roce 2008 a nyn se zd bt m dl vce jist, e k dlouhodob prosperit a vyrovnn se ekonomick vysplosti zpadn Evropy low costov hra nevede. Jet levnj ekonomick prosted toti nabzej dal stty vchodn Evropy i zem jihovchodn Asie, kam se v nedvn minulosti pesunula ada vrobnch kapacit, kter do stedoevropskch zem ped deseti a vce lety pichzela. Aby si zem CEE a SEE udrely atraktivitu pro zahranin investory, mus pokroit se strukturlnmi zmnami a sv hospodstv vce orientovat na produkci vrobk s vy pidanou hodnotou, na znalostn ekonomiku, na vy vyuvn inovac, na vt investice do vzdlvn a R&D , apod. Jak se jim to da, resp. pli neda ukazuje Erste inovan barometr. Nelichotiv vsledek zem CEE a SEE odr skutenost, e do prvn poloviny 28 sledovanch zem se zaadily pouze dv zem tohoto regionu: 10. Estonsko a 13. Slovinsko. Ostatn zem se kr v druh polovin, kdy ebek Erste inovan barometr mc konkurenceschopnost uzavraj pedposledn Rumunsko a posledn Bulharsko. Podprmrn vsledek tchto zem nen vsledek selhn v nkolika mlo sledovanch kategorich, ale spe nap vemi relevantnmi statistikami s obasnmi vjimkami. Krom Slovinska a Estonska stty stedn a jiho-/vchodn Evropy zaostvaj v investicch do vdy a vzkumu. V kategorii sledujc patentovou ochranu vynlez ani jedna zem z tto mnoiny nebyla lep ne prmr EU. Kdyby nebylo Slovinska, mohli bychom tot ct u ukazatele mnostv ocitovanch publikac, resp. u kategorie investic venture kapitlovch fond do start -up spolenost a zde ojedinle spnho Maarska. Maarsko je vedle esk republiky a Estonska svtlou vjimkou i u podlu export high -tech vrobk, kde jak tak mohou konkurovat zemm zpadn Evropy. S vjimkou Estonska a sten Zmna bod barometru v letech 2010 2013 Slovinska a Lotyska je v zemch CEE a SEE zem bod zem bod zatm v plenkch i vyuvn e-governmentu, 1. Estonsko +10,7 15. Nmecko -0,0 ktermu nepomh ani podprmrn vybaven domcnost pstupem k rychlmu 2. Maarsko +6,3 16. Chorvatsko -0,7 irokopsmovmu internetu. Vcemn jedinou 3. Slovinsko +5,7 17. ecko -1,2 kategori, kde zem stedn a jiho-/vchodn Evropy za svmi zpadnmi protjky vrazn 4. Slovensko +4,6 18. Rumunsko -2,1 nezaostvaj je podl absolvent technickch 5. Litva +4,4 19. Portugalsko -2,1 obor vysokch kol. Dje se tak i pesto, e objem veejnch prostedk do vzdlvn je 6. Irsko +3,6 20. Kypr -2,9 v tomto regionu z evropskho hlediska vtinou 7. Lotysko +2,9 21. UK -3,0 znan poddimenzovan. Akoliv aktuln stav stle poukazuje na vy 9. Bulharsko +0,5 23. Dnsko -3,6 inovan potencil a konkurenn schopnost zpadn a severn Evropy, situace se pro stty 10. Rakousko +0,5 24. Lucembursko -4,1 CEE a SEE pozvoln zlepuje. Za posledn tyi 11. Polsko +0,5 25. Itlie -4,1 roky meme v cel evropsk osmadvactce identifikovat 13 stt, kter na zklad Erste 12. R +0,4 26. Belgie -5,2 inovanho barometru zvily svj inovan 13. Francie +0,3 27. vdsko -5,2 potencil. Z tchto 13 zem je hned devt stt 14. Malta +0,0 28. Finsko -7,6 z regionu stedn a (jiho)vchodn Evropy v. esk republiky. Naopak stty, kter si relativn na ebku danm inovanm barometrem pohorily, pochz v drtiv vtin ze zpadn sti starho kontinentu. Meme tak konstatovat, e konvergence mezi zpadn a vchodn Evropou probh nejen v reln ekonomice (meno zejmna HDP na obyvatele), ale i v oblasti inovanho potencilu a konkurenceschopnosti.

8. panlsko

+2,3

22. Nizozemsko

-3,5

Strana 3 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

Skandinvie tahounem konkurenceschopnosti a prosperity

Erste inovan barometr potvrdil, e kolbka konkurenn a inovan sly starho kontinentu se nachz v jej severn sti. Za vechny tyi sledovan roky se prvn trojlstek zem nemn, v aktulnm roce 2013 je poad 1. vdsko, 2. Dnsko a 3. Finsko. Rozdly mezi tmito zemmi jsou minimln. A to jak v aktulnm roce, tak i za vechny ti dal sledovan obdob v minulosti. Vznamn je naopak zeteln a nesniujc se odstup od zbytku Evropy. A co je pinou takto excelentnch vsledk skandinvskch zem? Zjednoduen vechno, resp. tm vechno. Vjimku ze siln nadprmrnch vkon tvo pouze jedin ukazatel. V podlu export s high-tech vrobky dosahuje skandinvsk trojka pouze prmrnch a mrn podprmrnch vsledk. U ostatnch ukazatel je koment velmi prost skandinvsk zem dosahuj vdy siln nadprmrnch vsledk (vjimkou me bt pouze prmrn podl absolvent technickch univerzit ve vdsku a high-tech exporty u Finska a Dnska). Skandinvsk model tak i v post-krizovm obdob zstv vzorem pro ostatn evropsk stty, a ji zpadn Evropy, tak obzvlt zemm stedn a jiho-/vchodn Evropy. Zatm na tom pli nemn ani stup ze slvy dosavadn firemn vlajkov lodi tohoto regionu vrobce mobilnch telefon Nokia. I kdy uritm varovnm me bt skutenost, e cel vedouc skandinvsk trojlstek si v bodovm vyjden za posledn tyi roky zeteln pohoril.

Irsk tygr se chyst k nvratu a Francie konkurenceschopnj ne Nmecko

Nevdnou bramborovou medaili si za 4. msto v ebku odn Nizozemsko, kter s vjimkou nzkho podlu absolvent technickch univerzit ve vech sledovanch kategorich vykazuje nadprmrn vsledky. Zem tulipn a vtrnch mln o vlsek peskoilo pt Irsko. To pitom pat mezi ptici stt eurozny odkzanch na pomoc z evropskch zchrannch mechanism, ale vzhledem k podmnkm pro rst konkurenceschopnosti a inovan potencil odhadujeme, e pozici problmovch perifernch ekonomik eurozny v nejblich letech opust a dostane se opt do pozice keltskho tygra. Zem nem vraznou slabinu, pro jet lep pozice v ebku Erste inovanho barometru by mlo zvit dosud podprmrn podl domcnost se irokopsmovm pipojenm k internetu. Krom absolutn pozice v letonm roce dv nadji na budouc restart Irska i vvoj v ase. Za posledn tyi roky se Irsko neustle zlepuje , kdy v roce 2010 obsadilo sedmou pku. Zajmav je umstn na est pce, kter okupuje Francie. Pitom vzhledem k nelichotiv situaci v rstovch vyhldkch a stavu veejnch financ se o zemi galskho kohouta spekuluje jako o dalm nemocnm mui Evropy. Z hlediska inovanho potencilu to vak nen vbec patn. Francie produkuje vbec nejvy poet absolvent vysokch kol technickho zamen na 1 000 obyvatel ve vku 20 a 29 let v cel EU. Naopak velk prostor pro zlepen maj francout autoi odbornch stat mnostv ocitovanch publikac je jedinou kategori, kde zem doshla zeteln podprmrnho vsledku. Bez zajmavosti i kdy tentokrt s opanm znamnkem nen ani umstn Nmecka. Dosavadn ldr a tahoun evropsk ekonomiky se umstil a na 8. pce. Ekonomick prosperita bude do budoucna urovna m dl vce znalostn ekonomikou i vdou a vzkumem, a pro udren nmeck hospodsk hegemonie bude dleit, aby Nmecku neujel v tchto oblastech vlak.
3

Prvotnm problmem ecka a Itlie nejsou veejn finance

Vsledky Erste inovanho barometru 2013 vyvrtily i jedno kli: ecko a Itlie primrn trp kriz veejnch rozpot. Ano, veejn kasa v obou sttech nen zrovna napchovan eury, ale nen to pina, ale spe dsledek. Hlavnm dvodem slabch veejnch financ je nedostaten ekonomick rst, kter vyplv ze strukturlnch pin. Ani v jedn z devti sledovanch statistik tyto zem nevykzaly evropsky nadprmrn hodnoty. V nkterch ukazatelch byly zem zcela nejslab v cel EU-28. To je ppad Itlie a nejniho podlu jednotlivc, kte komunikuj s veejnou sprvou prostednictvm internetu (necel ptina osob), resp. ppad ecka a nejmenho potu dost o udlen patent v pepotu na 1 000 obyvatel. Ob zem se li ve vvoji v ase. U ecka je patrn dlouhodob stagnace na 26. mst, u Itlie panuje naopak zhorujc se trend. Zatmco jet v roce 2011 zem na Apeninskm poloostrov obsadila 21. msto, za posledn dva roky se o tyi msta zhorila a letos ji pat 25. pka. Situace je alarmujc zejmna v Itlii, u kter si dovolujeme tvrdit, e pokud v nejbli dob neshne ke strukturlnm reformm posilujcm konkurenn schopnost a inovan potencil zem, me se stt dal obt dluhov krize a dalm klientem Evropskho stabilizanho mechanismu.

ecko, Irsko, Portugalsko, panlsko, Kypr

Strana 4 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

Erste inovan barometr 2013

100
body

Vdaje na R&D k HDP Ocitovan publikace na 1000 obyvatel Veejn vdaje na vzdlvn k HDP

dosti o patent na 1000 obyvatel Venture kapitlov investice do start-up k HDP Podl export high-tech vrobk

Absolventi technickch univerzit na 1000 obyvatel Podl domcnost s broadband internetem Podl osob vyuvajcch e-government

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

41,0 bod 19. msto

Kypr

Nizozemsko

Lotysko

Belgie

Malta

Litva

Slovinsko

Chorvatsko

vdsko

Slovensko

Francie

Polsko

Itlie

Finsko

Velk Britnie

Maarsko

Portugalsko

Estonsko

Dnsko

panlsko

ecko

Irsko

esk republika

Rakousko

Strana 5 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

Lucembursko

Rumunsko

Bulharsko

Nmecko

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013 SOUVISLOSTI Vztah msnch nklad prce a Erste inovanho barometru
Erste inovan barometr dv pehled inovanch schopnost a budouc konkurenceschopnosti kad lensk zem EU, ale i odhaluje nkter zajmav souvislosti. Jednotliv stty, kter chtj uspt v globln hospodsk souti, mohou jt cestou nzkch vstup nebo prv zvenm svho inovanho potencilu . Pokud srovnme msn nklady prce 4 v podnikatelsk sfe a vsledky Erste inovanho barometru 2013, zjistme silnou korelaci (viz graf ne). V lev doln sti grafu se nachz skupina zem, vtinou z regionu stedn, vchodn a jin Evropy, kter se dky nimu inovanmu potencilu orientuje spe na vrobu zbo s ni pidanou hodnotou. Aby tyto stty zstaly nadle pro investory atraktivn, nemohou si dovolit vyplcet vy mzdy, resp. celkov osobn nklady. Z tto skupiny zem sten vynv Itlie, ecko a panlsko, kde jsou tamj osobn nklady vy, ne by odpovdalo inovanmu potencilu tchto zem. I to me bt jednm z vysvtlen jejich pokulhvajc konkurenceschopnosti a aktulnch problm, kter se nejvce projevuj v oblasti zadluen. Naopak vpravo nahoe jsou zem zpadn Evropy a Skandinvie, kter sice maj vrazn vy nklady prce, ale vzhledem ke sv souasn vysok konkurenceschopnosti si to mohou dovolit. Analza Erste inovanho barometru a nklad prce nm tedy k, e podmnkou pro zven mezd, resp. celch nklad prce je souasn zven inovanho potencilu zem: vt investice do vzdlvn, rozvinut informan spolenost, pokroila znalostn ekonomika, vkonn vzkum a vvoj,. Pokud tento vztah nen respektovn, zadlv si dotyn zem na vn makroekonomick problmy viz jin kdlo eurozny.

Msn nklady prce proti Erste inovanmu barometru

180 vdsko Lucembursko
Msn nklady prce (% prmru EU)

160 Belgie

Dnsko Francie Nizozemsko Finsko

140 Rakousko 120 Itlie 100 panlsko 80 ecko 60 Kypr Malta Portugalsko Chorvatsko Rumunsko 20 Bulharsko 0 0 10 20 30 40 50 Slovinsko

Nmecko Irsko Velk Britnie

40

esk republika Polsko Estonsko Slovensko Maarsko Lotysko Litva

60

70

80

90

100

Poet bod v Erste inovanm barometru

Vztah vkonnosti veejn sprvy a Erste inovanho barometru

Nae analza prokzala i siln vztah mezi vkonnost veejn sprvy menou indexem Svtov banky Doing business index a inovanm potencilem. Vztah je pozitivn a uvd, e stty s vkonnou veejnou sprvou a nzkou rovn byrokracie neboli spn v hodnocen Doing business jsou souasn zem s vym inovanm potencilem. Na zklad tohoto vztahu meme konstatovat, e nezbytnou podmnkou pro zven inovanho potencilu zem a budouc konkurenceschopnosti je efektivn vkon veejn sprvy a minimalizace byrokratickho zaten podnikatelskho sektoru.

zdroj: Eurostat, podnikatelsk sfra NACE Rev.2 odvtv B-N

Strana 6 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

Erste inovan barometr proti Doing Business Indexu

100

vdsko

Dnsko

Poet bod v Erste inovanm barometru

80 Finsko Francie 60 Belgie Slovinsko Estonsko Maarsko esk republika Chorvatsko ecko 20 Bulharsko Polsko Itlie Kypr panlsko Portugalsko Litva Lotysko Slovensko Rakousko Nizozemsko Nmecko Lucembursko Malta 40 Irsko Velk Britnie

Rumunsko

0 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Poet bod v Doing Business Index

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013 VSLEDKY PRO ESKOU REPUBLIKU esk republika vy konkurenceschopnosti brn podprmrn vdaje na vzdlvn
daje za Erste inovan barometr 2013 potvrdily, e esk republika m ve sv snaze zvit svou budouc konkurenceschopnost a inovan slu stle co dohnt . Z 28 lenskch zemch EU obsadila R 1 9. msto s podprmrnmi 41,0 body (prmrn hodnota znamen 50 bod). V porovnn s pedchozm rokem si esko dokonce pohorilo o ti pky. Mezi vznamn hnac sly budouc prosperity zem pat podl absolvent univerzit technickch obor na populaci ve vku 20 a 29 let. V tto kategorii doshla R 12. nejlepho vsledku v EU s hodnotou 16,6 absolvent na 1000 obyvatel. Jet lep umstn 8. pku obdrela esk republika za relativn vysok podly export high -tech vrobk na celkovch exportech. esk republika pat zrove mezi zem, kter nepodceuj vdaje na vzkum a vvoj. Aktuln slo hovo o tom, e R je 11. zem v ebku nejvych investic do oblasti R&D vi svmu hrubmu domcmu produktu. Vznamn pekka pechodu zem ke znalostn ekonomice le na zklad Erste inovanho barometru v nzkch veejnch vdajch na vzdlvn. V tomto ukazateli je esk republika na 24. mst v EU s vdaji ve vi 4,24 % HDP (prmr EU pedstavuje 5,44 %). Pro zven inovan sly esk ekonomiky je teba rovn vznamn zvit vyuvn e-governmentu. Ze statistiky Eurostatu vyplv, e za poslednch 12 msc s veejnou sprvou komunikovalo elektronicky pouze 30 % oban, horho vsledku doshly jen ti lensk zem EU. Bariru budoucmu zvyovn konkurenceschopnosti zem tvo i nedostaten zapojen fond rizikovho kapitlu do financovn zanajcch firem, kter asto podnikaj v progresivnch oborech s vysokou pidanou hodnotou (ICT, biotec hnologie, nanotechnologie,...) a je pro n obtn zskat standardn dluhov financovn. Z hlediska asovho vvoje si esk republika v letonm hodnocen pohorila o ti pky, z loskho 16. msta na aktuln 19. pku. Hlavnm dvodem je pokles v kategorich, kter pat mezi vznamn slabiny konkurenn schopnosti ekonomiky: v podlu oban, kte vyuvaj sluby e -governmentu, v rozen irokopsmovho pipojen k internetu a v abolventech technickch obor, kde jinak patme mezi nadprmrn zem. Celkov zhorujc se vsledek nedokzaly zvrtit ani vdaje na vzkum a vvoj, kter v mezironm porovnn vzrostly.

Strana 7 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012

ERSTE INOVAN BAROMETR 2013

JEN 2013

Erste inovan barometr pro R v letech 2010-2013

R&D Patenty Absolventi Publikace Venture Cap Broadband Vzdlvn High-tech Ex E-Government

17. msto 40,5 bod 34,3 55,8

26,2 40,4 22,0 44,6 62,2 31,5 47,7

17. msto 42,0 bod 24,9 62,6

18,9 41,2 42,0 45,9 63,3 31,6 47,5

16. msto 45,0 bod 48,7 67,4

24,2 47,3 24,0 46,7 63,8 33,1 49,6

19. msto 41,0 bod 24,2 66,1

24,5 34,9 25,5 45,2 59,0 33,6 55,7

2010

2011

2012

2013

2 2 0 0 0 1 8 1

Source: EU Office esk spoitelny

Strana 8 z 8

EU Office S, e-mail: EU_Office@csas.cz, tel.: +420 956 718 012