Evropsk komise

Europe Direct je sluba, kter vm pome odpovdt na otzky tkajc se Evropsk unie Bezplatn telefonn linka (*):

00 800 6 7 8 9 10 11
(*) ????

Mnoho doplujcch informac o Evropsk unii je k dispozici na Internetu. Mete se s nimi seznmit na evropskm serveru (http://europa.eu). Katalogov daje jsou uvedeny na konci tto publikace. Lucemburk: ad pro edn tisky Evropskch spoleenstv, 2007 ISBN 978-92-79-06203-2 Evropsk spoleenstv, 2007 Koprovn je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium Vytitno na recyklovanm pape, ktermu byla udlena ekoznaka EU pro grafick papr (www.europa.eu.int/ecolabel)

I TY OVLD ZMNY KLIMATU. Pijmi zvazek!

Brusel, 1. srpna 2006 Mil ku/studente, mil kyn/studentko, klimatick zmny jsou problmem celosvtovho vznamu. Mon sis poviml/a, e se ve zpravodajstv objevuje stle vce zprv o globlnm oteplovn a e se tmto tmatem zabvaj eln politit pedstavitel na celm svt. Jestlie proti klimatickm zmnm nepijmeme dn opaten, svt, v nm ijeme, se za nkolik desetilet velmi zmn. Bude obecn tepleji a nkter ostrovy a poben oblasti zmiz pod vodou, protoe se zv hladina ocen kvli tn ledovc. Bude vce vichic, zplav, vln veder a obdob sucha. Nedostatek potravin a vody se roz do mnoha st svta a nkter druhy zvat a rostlin citlivch na klima, nap. polrn medvdi a tuci, vyhynou. Je v naich silch tomu zabrnit. Vyaduje to vak, aby se do boje s klimatickmi zmnami zapojili i jednotlivci i prmysl a vldy na celm svt. Klima se mn hlavn kvli zpsobu, jakm vyrbme a pouvme energii k zsobovn elektinou, jak vytpme nae domy, pohnme tovrny, dme auta a spotebovvme pohonn ltky v letadlech, s nimi ltme na dovolenou. Zmnou tchto model a odpovdnjm vyuvnm energie meme snit emise CO2 a jinch sklenkovch plyn, kter jsou pinou klimatickch zmn. Evropsk Komise uskuteuje v rmci cel Evropsk unie kampa ke zven informovanosti o klimatickch zmnch a o tom, co meme udlat, abychom je zmrnili. Jako soust kampan jsme pro tebe sestavili malou brouru, v n nalezne informace o klimatickch zmnch a o loze, kterou me hrt pi jejich ovlivovn. Vyzvm t rovn k podpisu zvazku ke snen emis CO2 (viz druh strana) tm, e ve svm kadodennm chovn uin drobn zmny. Je dleit, aby ses o klimatickch zmnch dozvdl/a ji nyn, protoe je pravdpodobn, e a bude dospl/, bude situace jet zvanj. Uvtal bych, kdybys toto tma prodiskutoval/a tak ve sv td. Pokud zvazek podepe kad z tvch spoluk, mete spolen sledovat sv sil a vymovat si zkuenosti s bojem proti globlnmu oteplovn. Znn slibu spolu s dalmi informacemi a vzdlvacmi materily jsou k dispozici rovn na webov strnce www.climatechange.eu.com. Ovldn klimatickch zmn pat k nejvtm vzvm, kterm dnes lidstvo el. Vme, e se k nm ty i tvoje kola pipojte pi een tohoto problmu! S pozdravem

Stavros Dimas Komisa pro ivotn prosted

I ty ovld zmny klimatu Jak je dneska poas?

Nememe se divit, e lid asto mluv o poas, zvl kdy vezmeme v vahu, jak velk vliv m poas na nai nladu, na to, jak se oblkme a co jme. Klima ale znamen nco jinho ne poas. Jde o urit dlouhodob men typ poas v konkrtnm regionu.

Je normln, e se klima mn?

Klima se vdy mnilo a vdy se bude mnit z pirozench dvod. Men z minulch let vak ukazuj, e v prbhu nkolika poslednch desetilet dolo vlivem lidsk prmyslov a zemdlsk innosti ke zmnm, kter vybouj z normlu.

Pro tomu tak je?

Slunen paprsky zahvaj povrch Zem. Kdy teplota povrchu vzroste, uvoluje se teplo zpt do atmosfry. st tepla se absorbuje a st se odr zpt k povrchu Zem od sklenkovch plyn v atmosfe, jako napklad od CO2, vodn pry, oxid dusku, metanu a oznu. Tomuto pirozenmu procesu, kter umouje ivot na Zemi, se k sklenkov efekt. Bez nj by prmrn teplota klesla na -18C. Bhem minulho stolet si aktivity lid zaaly vybrat svou da. Koncentrace sklenkovch plyn v atmosfe, z nich 80 % pedstavuje CO2, vrazn vzrostla a je vy ne byla za poslednch 650 tisc let. Vsledkem je, e prmrn teplota na zemkouli vzrostla o 0,74C a v Evrop o 1C. Lid vypustili do atmosfry obrovsk objemy CO2 spalovnm tuhch paliv, jako je zemn plyn, ropa a uhl, pedevm pi vrob energie. Sklenkov plyny se uvoluj tak pi dalch prmyslovch a zemdlskch innostech nebo nsledkem ukldn odpad.

V, E?
Jedenct nejteplejch let, kter kdy byly nameny, spad do obdob od zatku 90. let 20. stolet. Vdci odhaduj, e prmrn teploty na Zemi by bhem tohoto stolet mohly vzrst o 1,1 a 6,4 C, jestlie nepodnikneme konkrtn kroky vedouc ke snen emis.

Me za narstajc problmy tak Evropa?

Emise sklenkovch plyn v EU v roce 2003

Doprava: 21 %

Energie, krom dopravy: 61 %

Zemdlstv: 10 %

Prmysl: 6 % Odpady: 2 %

V, E?
Kad Evropan vyprodukuje ron v prmru 11 tun sklenkovch plyn, z eho tm 9 tun pipad na emise CO2. Domcnosti spotebuj z celkovho objemu tetinu energie v Evropsk unii, co in kolem 20 % emis CO2, kter slou k vrob energie. Sedmdest procent energie vyuvan v domcnostech pipad na vytpn, trnct procent na ohev tepl vody a dvanct procent na osvtlen a elektrick zazen. Na soukrom auta pipad 10 % emis CO2 v EU. V Evrop ije 7 % svtov populace, ta pitom spotebuje 20 % zdroj svtovho ekosystmu, co se te vlken, potravin, energie a ukldn odpadu. Kad Evropan vyprodukuje denn v prmru 1 kg odpadu. Ron tak pouze z obal nashromdme odpad vhov odpovdajc 4 tiscm Eiffelovek a tento objem stle vzrst.

Jak jsou nsledky zmn klimatu?

Taj polrn ledovce. Plocha ocenu, kterou na severnm plu zaujmaly ledovce, se v uplynulch desetiletch zmenila o 10 % a tlouka ledu nad vodou klesla zhruba o 40 %. Na druh stran zemkoule dolo k destabilizaci ledov kry, kter pokrv Antarktidu. Ustupuj horsk ledovce. Je pravdpodobn, e 75 % horskch ledovc ve vcarskch Alpch roztaje do roku 2050. Stoup hladina ocenu. Hladina ocenu v prbhu minulho stolet stoupla o 12 a 22 cm a bude nadle stoupat, odhady ukazuj, e a o 59 cm bhem tohoto stolet. Tyto odhady nicmn nezahrnuj budouc prudk zmny pohybu ledovc v Grnsku a na Antarktid, proto nemohou bt vyloueny jet vy hodnoty. Dochz k extrmm v poas boue, zplavy, povodn, sucho a obdob tepla. V uplynulm desetilet se objevilo tikrt vce prodnch katastrof, kter maj souvislost s poasm, ne v 60. letech minulho stolet. Velmi parn lto roku 2003 pisplo k pedasnmu mrt 35 tisc Evropan bhem prvnch dvou srpnovch tdn, zpsobilo obrovsk pory les a zemdlce pipravilo o zisky v hodnot pesahujc 10 miliard EUR. Od roku 2070 by Evropa mohla provat obdob tepla jako v roce 2003 kad druh rok. Ztrc se biologick rozmanitost. Mnoho zva a rostlin nebude schopno se vyrovnat se zmnami teploty. Nejvce ohroeny jsou druhy jako ledn medvd, mro, lachtan a tuk.

To je vn! Co meme dlat?

Evropsk unie zaujmala vdy pedn msto v mezinrodnch aktivitch boje proti klimatickm zmnm. Ty probhaj pod ztitou Kongresu o klimatickch zmnch OSN konanho v roce 1992 a Kjtskho protokolu z roku 1997. Ten navazuje na kongres a stanovuje clov limity emis sklenkovch plyn ve vysplch zemch svta. Evropsk komise navrhla celou adu opaten, kter maj pomoci lenskm zemm EU doshnout limit stanovench v Kjtu. Vldy reguluj objemy emis prmyslovch a energetickch podnik vymezenm emisnch limit. Firmy psobc v tchto sektorech maj pitom monost obchodovat s emisnmi limity a kontrolovat tak nklady. Dal opaten, pijat na rovni Unie, maj za kol zlepit energetickou spornost prmyslovch podnik, budov a domcnost. Cle Kjtskho protokolu na snen emis jsou stanoveny pouze do roku 2012. EU je pevn pesvdena o tom, e k zintenzivnn boje proti klimatickm zmnm po uplynut tohoto obdob je nezbytn nov ambicizn celosvtov dohoda. Pokud chceme zabrnit tomu, aby dsledky globlnho oteplovn dosahovaly nebezpench rozmr, musme do roku 2050 snit emise sklenkovch plyn piblin na polovinu jejich hodnot z roku 1990 na celm svt a o 60 a 80 % ve vysplch zemch.

Evropsk komisa pro ivotn prosted Stavros Dimas k:

Lid maj stle dojem, e na nich osobn nezle, e jednotliv nemohou v celosvtovm mtku niemu prospt. Klimatick zmny jsme zpsobili a meme tak pomoci je zastavit. Kad z ns se me zapojit, kdy ve svm kadodennm rozhodovn bude vdy pihlet k ivotnmu prosted.

ada rem pispv k zastaven klimatickch zmn tak, e preferuje zpsob vroby etrn k ivotnmu prosted. Vrobci aut usiluj o co mon nejni spotebu pohonnch hmot u aut, kter se prodvaj v EU, protoe ni spoteba znamen mn emis CO2. Prohldni si webov strnky tvch nejoblbenjch znaek a podvej se, co dlaj, aby pisply k zastaven klimatickch zmn.
Chcete se dozvdt vce? Navtivte: www.eea.europa.eu Dal informace o tom, co ve v tto vci podnik Generln editelstv Evropsk komise pro ivotn prosted, najde na http://www.europa.eu.int/comm/environment/climat/home_en.htm

Jak mu pomoci j? Zkus toto!

Kad me pomoci zastavit klimatick zmny. Na nsledujcch dcch najde rzn tipy, kter me sm a snadno zkusit.

ZTLUM
Nepetpj doma. Kdy sn nastavenou teplotu o jeden stupe, mete doma uetit a 7 % nklad na energii. Sedmdest procent z celkov energie spotebovan v domcnostech jde na vytpn. Popros rodie, a ti pomohou nastavit domc termostat, aby se teplota v noci a v dob, kdy nejste doma, snila na 17C a aby mla pjemnch 20C, ne se probud nebo se vrt ze koly. eti teplou vodu sprchuj se msto koupn ve van. Pi sprchovn spotebuje tyikrt mn energie. Kdy va aj nebo kvu, va jen tolik vody, kolik potebuje. Pokud vtr, otevi okna na pr minut dokon a pak je zase zavi. Je to lep, ne nechat teplo dlouho pozvolna unikat. Pravideln odmrazuj lednici. Me tm uetit a 30 % spotebovan energie. Nenastavuj lednici, aby se chladila na maximum. Kdy teplota v lednici klesne pod 5C, bude jen erpat vc energie, ale jdlo v n rozhodn nevydr o nic dle. Nedvej do lednice tepl nebo hork jdlo. Nech ho nejprve vystydnout a pak ho teprve dej do lednice.

VYPNI
Zhasnej svtla, kdy je nepotebuje. Nenechvej televizi, CD pehrva a pota zapnut na stand-by (pohotovostn reim). Televize ve stand-by modu spotebovv v prmru 45 % energie. Kdyby dn Evropan nepouval stand-by, uetilo by se tolik energie, ze kter by fungovala zem velikosti Belgie. Nenechvej mobil dobjet, kdy je baterie pln. Kdy ho nech zapnut, pijde 95 % energie nazmar, jen 5 % se vyuije k dobjen telefonu. Promluv si s rodii o spornch rovkch dle vydr a spotebuj ptkrt mn energie ne obyejn rovky. Kupuj-li se nov zazen do domcnosti (lednice, praka atd.), pemluv rodie, aby koupili spotebi energetick kategorie A+, kter je velmi sporn. Kdy zave kohoutek pi itn zub, uet a nkolik litr vody.

RECYKLUJ
Pi nkupu si vezmi normln taku msto igelitky na jedno pouit. Vracej vratn lhve a ostatn recykluj stejn jako papr, karton, plasty, kovy a ostatn odpad. Recyklace hlinkovch plechovek od npoj je energeticky desetkrt vhodnj ne vroba novch. Vrobci papru vyerpaj mnohem mn energie, kdy vyrbj papr ze starch novin, ne pi produkci z devnch odezk. Pokud mte zahrdku, dvej rozloiteln vci na kompost. Vybrej si vci, kter maj co nejm obal, a kupuj nhradn npln, pokud to jde. Nos si svainu v krabice, kter se d znovu pout, msto alobalu nebo paprovho sku.

CHO
Pokud t ek pouze krtk vzdlenost nkolika kilometr, nejezdi na motorce nebo autem. Jdi pky nebo se proje na kole. Kdy jede dl, zjisti si, jestli se ned jet tramvaj, autobusem nebo vlakem. Sna se vyhbat ltn letadla vypoutj do ovzdu obrovsk mnostv CO2. Ltn je nejrychleji rostouc zdroj emis CO2 na svt. Kdy rodie uvauj o koupi auta, navrhni men auto s nzkou spotebou krom jinho uet za benzn. Vrobci aut maj podle evropskch zkon povinnost zveejnit informace o emisch CO2 a o spoteb paliva.

DAL
Zasa ve kole, u vs na zahrad nebo nkde v okol strom. Pt strom zlikviduje v prbhu svho ivota 1 tunu CO2. Poohldni se v obchodech a supermarketech po vcech, kter jsou oznaeny jako evropsk eko vrobek hledej symbol mal kytiky. eti paprem: kopruj oboustrann, pouvej e-mail. Dvej pednost mstnm, seznnm potravinm. Je to nejen zdravj, navc et ivotn prosted. Jez mn masa. Vroba masa je velmi nron na emise CO2.

Zaznamenvej si, co dl proto, abys pispl k zastaven klimatickch zmn. Po dobu 6 tdn si boduj kadou vc, kterou jsi bhem tdne udlal. Na zvr pak seti vechny body a uvid, jak jsi dopadl.
Tden 1: Tden 2: Tden 3: Tden 4: Tden 5: Tden 6:

Ztlum.
Sni u vs doma na tden topen o 1C. Dostv 10 bod. Zavrej ve vytpnch mstnostech tden okna a dvee. Dostv 10 bod. Msto koupni ve van si tden dvej jenom rychlou sprchu. Dostv 5 bod. Ne oteve lednici, rozmysli si, co v n chce nenechvej dvee lednice dlouho oteven. Za tden dostv 1 bod.

Vypni.
Tden zhasnej, kdykoliv se nkde svt zbyten. Dostv 5 bod. Kdy m mobil nabit, vyndej nabjeku ze zsuvky. Za tden dostv 1 bod. Vypnej tden pln televizi, v a pota. Nenechvej je zapnut na stand-by. Dostv 5 bod.

Recykluj.
Tden vracej nebo recykluj lhve a sklo. Dostv 1 bod. Tden si nos do koly na pit lhev, kter se d znovu pout, msto plechovky nebo npojovho obalu na jedno pouit. Dostv 5 bod. Ber si tden na nkup taku nebo znovu pouvej star igelitky. Dostv 5 bod.

Cho.
Do koly a na vechny mimokoln aktivity cho tden pky, jezdi na kole nebo veejnou dopravou. Za kad kilometr zskv 1 bod.

Dal.*
*Podvej se na web www.climatechange.eu.com a vyber si dal aktivity. Celkov skre po 6 tdnech: Jmno a podpis: Svdci (jmna a podpisy):

Bu aktivn ve kole, doma, ve sportovnm klubu atd. m vc vs bude, tm vt me bt legrace! Piprav plaktovou kampa, kter m inspirovat ostatn, aby udlali drobn zmny v kadodennm ivot, jako je zhasnn svtel, chozen pky, recyklovn atd. Vyvs plakty po kole, v okol, v mstnm sportovnm klubu apod. Zorganizuj njakou benen akci, kter umon tvmu sportovnmu klubu etit energii. Prospje boji proti klimatickm zmnm a jet uet v nkladech na energie. Promluv si s vedenm koly (tdnm uitelem) o vytpn a vtrn ve tdch, o energetick spornosti potaov uebny a o recyklaci papru a jinch odpad. Uspodej benen cyklistick zvod a zskan penze daruj neziskov organizaci, kter pod kampan za zastaven klimatickch zmn.

10

SLIB OVLDME ZMNY KLIMATU

My, ci/studenti ............................................................................................... (doplte kolu a tdu) meme pispt ke kontrole klimatickch zmn, a proto slibujeme, e se budeme chovat odpovdn a omezme emise CO2 drobnmi zmnami kadodennho chovn. Datum: ............................................... Stt: .................................................... Adresa koly: .................................................................................................... ........................................................................................................................... ........................................................................................................................... Telefonn slo koly: ........................................................................................ Jmno uitele: .................................................................................................. E-mailov adresa uitele: .................................................................................

Podepsan zvazky zalete na adresu pledge@climatechange.eu.com nebo potou na adresu: European Commission Environment DG Information Centre Ofce: BU-9 00/11 B-1049 Brussels Belgium

11

Podpisy: Jmno Datum narozen Podpis

12

Evropsk komise I TY OVLD ZMNY KLIMATU. Lucemburk: ad pro edn tisky Evropskch spoleenstv 2007 16 stran 13,5 x 20,2 cm ISBN 978-92-79-06203-2

KH-78-07-164-CS-C

ISBN 978-92-79-06203-2