Nlez stavnho soudu Pl S 66/04

Rozhodnut o nvrhu skupiny poslanc a sentor na zruen 21 odst. 2 zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, v platnm znn, a na zruen 403 odst. 2, 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 zkona . 141/1961 Sb., o trestnm du soudnm (implementace Evropskho zatkacho rozkazu) Pl. S 66/04

Plnum stavnho soudu ve sloen Stanislav Balk, Frantiek Ducho, Vlasta Formnkov, Vojen Gttler, Pavel Hollnder, Vladimr Krka, Dagmar Lastoveck, Ji Mucha, Pavel Rychetsk, Miloslav Vborn, Elika Wagnerov a Michaela idlick rozhodlo ve vci nvrhu navrhovatel - skupiny poslanc Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky a skupiny sentor Sentu Parlamentu esk republiky, zastoupench Prof. JUDr. Aleem Gerlochem, CSc., advoktem se sdlem Praha 2, Botisk 4, na zruen 21 odst. 2 zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, v platnm znn, a na zruen 403 odst. 2, 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 zkona . 141/1961 Sb., o trestnm du soudnm, v platnm znn, t a k t o :

Nvrh na zruen 21 odst. 2 zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, v platnm znn, a na zruen 403 odst. 2, 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 zkona . 141/1961 Sb., o trestnm du soudnm, v platnm znn, se z a m t .

Odvodnn:

I. Vymezen vci a rekapitulace nvrhu 1. stavnmu soudu byl dne 26. listopadu 2004 doruen nvrh skupiny poslanc Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky a skupiny sentor Sentu Parlamentu esk republiky (dle jen navrhovatel) na zruen v zhlav oznaench ustanoven trestnho du a trestnho zkona, ku dni vyhlen nlezu ve Sbrce zkon.

2. V vodn sti navrhovatel shrnuli dvody a okolnosti pijet shora oznaen prvn pravy. Ustanoven 21 odst. 2 trestnho zkona bylo pijato novelou tohoto zkona . 537/2004 Sb. a ustanoven 403 odst. 2, 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 trestnho du byla pijata jeho novelou . 539/2004 Sb. Podle navrhovatel jsou tato ustanoven (dle t napaden ustanoven) v rozporu s lnky 1, 4 odst. 2, 14 odst. 4 a 39 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina). Uvedenmi novelami byl do eskho prvnho du implementovn tzv. Evropsk zatkac rozkaz, v souladu s Rmcovm rozhodnutm Rady Evropsk Unie . 2002/584/JHA, ze dne 13. 6. 2002, o Evropskm zatkacm rozkazu a postupech pedvn mezi lenskmi stty. 3. Navrhovatel upozornili na skutenost, e pvodn vlda esk republiky, souasn s nvrhy shora uvedench novel, navrhla t novelizaci lnku 14 Listiny, vloenm odstavce ptho, kter ml znt: Oban me bt pedn lenskmu sttu Evropsk unie k trestnmu sthn nebo k vkonu trestu odnt svobody, pokud to vyplv ze zvazk esk republiky jako lenskho sttu Evropsk unie, kter nelze omezit ani vylouit. Nvrh novely Listiny byl Poslaneckou snmovnou zamtnut dne 2. dubna 2004. Pot byly uveden novely tr. zkona a tr. du pijaty Poslaneckou snmovnou i proti vetu prezidenta republiky, kter argumentoval jejich protistavnost. 4. Podle napadench ustanoven je mon pedat obana esk republiky do zahrani (tj. do lenskho sttu Evropsk unie) za elem jeho trestnho sthn, co vyplv z taxativn vymezench dvod, brncch pedn vydan osoby, uvedench v 411 odst. 6 psm. a) a e) trestnho du. Mezi tmito dvody nen uvedeno, e by dvodem pro zamtnut pedn osoby byla skutenost, e jde o eskho obana. Skutenost, e eskho obana lze vydat do jinho lenskho sttu EU, vyplv, krom 21 odst. 2 tr. zkona a 403 odst. 2 tr. du, t z ustanoven 411 odst. 6 psm. e) a odst. 7. tr. du, by nepmo. Tato ustanoven pedstavuj uritou vjimku z povinnosti vydat obana do jinho lenskho sttu EU. Zrove vak z tchto ustanoven, za pouit argumentu a contrario vyplv, e soud vdy vyhov dosti o pedn vydanho eskho obana v ppad, kdy m bt pedn do jinho lenskho sttu za elem trestnho sthn. 5. Oznaen ustanoven jsou proto v rozporu s l. 14 odst. 4 Listiny, podle nho oban nesm bt nucen k oputn sv vlasti. Zkaz uveden v tomto lnku Listiny je jasn a bezpodmnen. Prvo obana nebt nucen k oputn sv vlasti je zkladnm prvem, kter je, ve smyslu l. 1 Listiny, nezadateln, nezciziteln, nepromliteln a nezruiteln. Oban jm tedy ani neme nijak disponovat. Listina neumouje, aby toto zkladn prvo omezil zkon. S tm byla zajedno i dvodov zprva k navrhovan novele Listiny, zamtnut Poslaneckou snmovnou Parlamentu R dne 2. 4. 2004, jak shora uvedeno. Navrhovatel poukzali na fakt, e vlda R, jako pedkladatel novely trestnho zkona a trestnho du, zmnila svou argumentaci pot, co byl jej nvrh na novelizaci Listiny zamtnut. Teprve od dubna 2004 zaala vlda argumentovat s tm, e novela Listiny nen zapoteb, nebo pedkldan novely obou trestnch kodex s n nejsou nijak v rozporu. 6. Podle navrhovatel, nucen obana k oputn sv vlasti, ve smyslu l. 14 odst. 4 Listiny, je z kontextu obdobn povahy, jakou je vyhotn cizince ve smyslu odst. 5 tho lnku. V obou ppadech se tak dje proti vli doten osoby. Dsledkem tohoto zsahu sttu je navc zabrnn vstupu obana na zem eskho sttu, co je dal prvo, kter Listina obanm vslovn piznv (l. 14 odst. 4, vta prvn Listiny). Podle navrhovatel je nutno pout t argumentum a minori ad maius. Pokud Listina zakazuje nutit obana k oputn vlasti, m lze rozumt minimln nepm nucen (nepm ntlak), tm spe zakazuje jeho

pedn, kter je nucenm pmmi prostedky, tj. prostednictvm nucenho omezen svobody v pedvac vazb a nslednm pednm orgnm lenskho sttu EU. 7. Navrhovatel polemizuj s vkladem Listiny, kterm odvodnil stavn konformnost napadench ustanoven tehdej ministr spravedlnosti K. ermk pi svm vystoupen v Poslaneck snmovn. Podle nj bylo smyslem l. 14 odst. 4 Listiny zabrnit orgnm sttn moci vyvjet na jednotlivce ntlak k oputn republiky, jak tomu bylo v ppad tzv. Akce Asanace. Podle navrhovatel je teba hledat objektivn smysl l. 14 odst. 4 Listiny, kter je nezvisl na historickch motivech pijet tto pravy. Je nesprvn vychzet z historickch motiv zkonodrce, ale naopak je nutno vychzet z textu zkona, kter jedin me bt oporou pro objektivn zmry o smyslu a elu prvn normy, a to i v mncm se spoleenskm kontextu. 8. Z stavnprvnho hlediska napadenou pravou dochz k naruen sttoobanskho vztahu mezi sttem a obanem. V tto souvislosti navrhovatel odkzali na nlez stavnho soudu, publikovan pod . 207/1994 Sb., podle nho m oban prvo na ochranu ze strany sttu. S tm jsou napaden ustanoven v rozporu a ppadn modifikace tohoto principu by byla mon jen v rovin stavn, nikoliv pouze zkonn. 9. Zkaz vydvn vlastnch oban do ciziny je, podle navrhovatel, obecnm principem, kter je uznvn ve sttech Evropsk unie, co doloili citac relevantnch stavnch ustanoven ady lenskch stt EU. Ilustrativn je zejmna een slovensk, kde novela stavy . 90/2001 Z.z. zmnila pvodn ustanoven l. 24 odst. 3 stavy SR tak, e z jeho textu (Kad oban m prvo na svobodn vstup na zem Slovensk republiky. Obana nen mon nutit, aby opustil vlast, nen ho mon vyhostit ani vydat jinmu sttu.) byla vyputna slova ani vydat jinmu sttu. K stavn zmn dolo t v Nmecku nebo ve Francii. Z komparativnho hlediska tedy vyplv, e nen mono prolomit princip ochrany sttnch oban a pedvat je k trestnmu zen do sttzu EU bez pslun stavn zmny. 10. Podle navrhovatel je napaden prava (zejm. 412 odst. 2 tr. du) tak v rozporu s l. 39 Listiny, podle kterho: jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako i jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho spchn uloit. Ustanoven 412 odst. 2 tr. du pebr doslovn pravu l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut, podle kterho se, pro tam vyjmenovan trestn iny, pro pedn osoby k trestnmu zen do zahrani, nevyaduje oboustrann trestnost. Navrhovatel vytkaj takto koncipovan prav, e (krom nzvu) nijak tyto trestn iny nedefinuje. Bude proto mon, aby esk sttn oban byl pedn k trestnmu sthn do zahrani, ani by lo o pedn pro in, kter by byl trestn podle eskho prva. Jako zvlt zvan problm to navrhovatel vid u tch in, kter lze spchat na dlku nap. prostednictvm vpoetn techniky. Zde me jt o irokou klu jednn, kter budou spadat pod vet 412 odst. 2 psm. k) tr. du (potaov trestn innost). V takovm ppad se vyaduje znalost vech trestnch pedpis zem EU. Jako problm, by men, to navrhovatel vid u tch in, kter lze spchat jen na zem danho sttu, by i zde to me bt problmem u vvojovch stadi trestnho inu. Nkter jednn uveden v 412 odst. 2 tr. du nemaj obdobu v eskm prvnm du, nap. hstv uveden pod psm. cc zmnnho ustanoven. U obchodu s odcizenmi vozidly, podle 412 odst. 2 psm. aa) tr. du, dajn me, v nkterch sttech EU, pichzet v vahu zavinn ve form nedbalosti a plnou vdomost o nich by si mohli oban zjistit jen detailnm studiem cizch trestnch pedpis. Nen jist mono po obanech poadovat, aby byli znalci prva vech zem EU, nebo by to bylo v rozporu se zsadou ultra posse nemo tenetur.

Zkonodrce bude povinen tento problm eit na rovni zkona, nap. publikac seznamu trestnch norem v jednotlivch dvaceti pti sttech EU. 11. Navrhovatel zdraznili, e v otzce sluitelnosti napadench ustanoven s stavnm podkem R nelze argumentovat tm, e v dsledku principu pednosti evropskho prva ped prvem domcm dolo k nepm modifikaci stavnho podku, konkrtn l. 14 odst. 4 Listiny. Takto by bylo mon argumentovat pouze tehdy, pokud by rmcov rozhodnut bylo pmo aplikovatelnm komunitrnm aktem, co nen. Vznam l. 14 odst. 4 Listiny nelze modifikovat ani principem euro-konformnho vkladu, nebo i povinnost sttu interpretovat domc prvo souladn s prvem evropskm nen neomezen a nejde tak daleko, e by lensk stt a jeho soudy byly nuceny vykldat vnitrosttn pedpisy, vetn stavy, v rozporu s jejm znnm. lnek 14 odst. 4 Listiny zakazuje nucen k oputn vlasti bezvjimen, take jeho euro-konformn vklad v tom smyslu, e nucen oputn vlasti se za uritch okolnost pipout, by byl evidentn vkladem jdoucm proti textu uvedenho lnku. II. Rekapitulace podstatnch st vyjden astnk zen 12. K vzv stavnho soudu podali, jako astnci zen, vyjden, podle 69 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, v platnm znn (dle jen zkon o stavnm soudu), Poslaneck snmovna Parlamentu esk republiky a Sent Parlamentu esk republiky. 13. Podle vyjden Poslaneck snmovny byl 21 odst. 2 do trestnho zkona doplnn zkonem . 537/2004 Sb., kter projednvala Poslaneck snmovna ve 4. volebnm obdob, jako snmovn tisk . 514. Nvrh zkona byl schvlen ve 3. ten dne 30. 6. 2004 a po schvlen Sentem byl prezidentem republiky, dne 23. 8. 2004, vrcen Poslaneck snmovn k novmu projednn. 14. Ustanoven 403 odst. 2, 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 byla do trestnho du doplnna zkonem . 539/2004 Sb., kter projednvala Poslaneck snmovna rovn ve 4. volebnm obdob, jako snmovn tisk . 533. Nvrh zkona byl schvlen ve 3. ten dne 30. ervna 2004 a po schvlen Sentem byl vrcen prezidentem republiky, dne 23. srpna 2004, Poslaneck snmovn k novmu projednn. Proti vetu prezidenta Poslaneck snmovna setrvala potebnm potem hlas na pijatch zkonech dne 24. z 2004. Nsledn byly oba zkony podepsny pedsedou Poslaneck snmovny Parlamentu a pedsedou vldy a dn vyhleny ve Sbrce zkon. 15. K meritu vci Poslaneck snmovna uvedla, e zruenm napadench ustanoven by se nic nezmnilo na tom, e lze, podle Evropskho zatkacho rozkazu, pedat eskho obana jinmu lenskmu sttu Evropsk unie, a oban esk republiky by naopak pili o vhodnj postaven ve srovnn s osobami, kter nejsou obany R. Vlda sice pedloila Poslaneck snmovn, spolen s uvedenmi novelami obou trestnch kodex, t nvrh novely Listiny, ale Poslaneck snmovna zdraznila, e Parlament R je suvernnm pedstavitelem stavodrn a zkonodrn moci. Nebyl tedy vzn prvnm nzorem pedkladatele novely Listiny (v tomto ppad vldy R) a byl oprvnn k vci zaujmout vlastn nzor.

16. V souvislosti s podanm nvrhem Poslaneck snmovna rozliuje dva typy pedn oban R na zklad Evropskho zatkacho rozkazu. Jednak se jedn o pedn k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrannho len nebo ochrann vchovy, co je podmnno souhlasem obana R, podle 411 odst. 6 psm. e) tr. du. Nelze tedy hovoit o rozporu s l. 14 odst. 4 Listiny, protoe nesouhlas obana bude dvodem pro vydn soudnho rozhodnut o zamtnut pedn. Dle se jedn o pedn obana R jinmu lenskmu sttu EU k trestnmu sthn, kter podmnno souhlasem obana nen. Pi projednvn v Poslaneck snmovn zaznly, na podporu zvru, e toto vydn nen v rozporu s l. 14 odst. 4 Listiny, argumenty, kter lze rozdlit do t skupin. 17. Prvnm byly argumenty historick. Pi pijmn Listiny zkonodrce reagoval na praxi z doby ped rokem 1989, kdy vldnouc reim nutil adu oban opustit republiku, akoli tak uinit nechtli. lnek 14 odst. 4 Listiny je nutno chpat jako dobovou reakci na akci Asanace z doby eskoslovenskho normalizanho reimu. Z historickho vkladu vyplv, e v dob pijmn Listiny neml stavodrce na mysli zkaz vydvn oban do ciziny k trestnmu sthn, ale zkaz vyhoovn vlastnch oban. Z toho je, podle vtinovho nzoru Snmovny, patrn, e slova uit v l. 14 odst. 4 vt druh nucen k oputn vlasti je teba chpat jako nevratn proces, nikoliv jako doasn pedn osoby tetmu sttu k trestnmu sthn, po jeho skonen nebudou obanu R kladeny pi jeho nvratu do vlasti dn pekky. Historickou metodu vkladu pouil t stavn soud nap. v nlezu sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, sv. 4, . 74), pi vkladu l. 12 odst. 2 stavy R, kde mj. uvedl, e: l. 12 odst. 2 stavy, kter stanov, e nikdo neme bt proti sv vli zbaven sttnho obanstv, reaguje zejmna na instituci odnt sttnho obanstv z doby ped listopadem 1989 a sna se stavnprvn pravou takovmu zsahu do prv obana zabrnit. 18. Druhou skupinou byly argumenty srovnvac. esk prvn prav je nejbli prvn prava slovensk. V stav Slovensk republiky byl vyjden explicitn zkaz vydvn vlastnch oban v l. 23 odst. 4, podle kterho: Kad oban m prvo na svobodn vstup na zem Slovensk republiky. Obana nen mon nutit, aby opustil vlast, nen mon ho vyhostit ani vydat jinmu sttu. Po novele stavy zkonem . 90/2001 Z.z., kter vypustila zvren slova ani vydat jinmu sttu, oznaen lnek slovensk stavy zn: Kad oban m prvo na svobodn vstup na zem Slovensk republiky. Obana nen mon nutit, aby opustil vlast, a nen ho mon vyhostit. Slovensk prava tedy dsledn odliuje pojmy nutit, aby opustil vlast od vydn jinmu sttu. 19. Argumentem poslednm je fakt, e jednm z stavnch poadavk, kladench na eskou republiku, je t dodrovn zvazk, kter vyplvaj z mezinrodnho prva (l. 1 odst. 2 stavy). Z lnku 2 Aktu o podmnkch pistoupen R a dalch zem k Evropsk Unii toti vyplv, e ode dne pistoupen se ustanoven pvodnch smluv a akt, pijatch orgny spoleenstv a Evropskou centrln bankou pede dnem pistoupen, stvaj zvaznmi pro nov lensk stty a uplatuj se za podmnek stanovench v uvedench smlouvch a v tomto aktu. Nepijetm pravy provdjc Evropsk zatkac rozkaz by byl lnek 1 odst. 2 stavy poruen. 20. Poslaneck snmovna podotkla, e ani v ppad, e by se ukzal sprvnm nzor navrhovatel, e l. 14 odst. 4 Listiny zakazuje pedn oban R jinmu lenskmu sttu EU, nebylo by mon uinit zvr o protistavnosti napadench ustanoven. V takovm ppad by bylo teba eit kolizi zkladnch prv podle l. 14 odst. 4 Listiny a stavn chrnn hodnoty podle l. 1 odst. 2 stavy jejich vzjemnm pomovnm, jak to vyplv z

judikatury stavnho soudu (viz nap. nlez sp. zn. Pl. S 15/96 ze dne 9. jna 1996, publikovan ve Sbrce nlez a usnesen stavnho soudu, sv. 6, pod . 99). Poslaneck snmovna rovn uvedla, e ustanoven 412 odst. 2 tr. du je toton s taxativnm vtem uvedenm v l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut o Evropskm zatkacm rozkazu, kter nedv lenskm sttm monost odchyln prvn pravy. Tato implementace nemn nic na trestn odpovdnosti eskch oban za iny, kter pchaj na zem lenskch stt EU. Na obany R dopadala a dopad psobnost trestnch zkon, platnch na zem jinch stt Evropsk unie, pokud se na zem tchto stt dopust trestn innosti (zsada teritoriality). 21. Z vyjden Sentu Parlamentu R vyplv, e rozprava v Sentu, pi projednvn obou novel, vystila v zvr, e obsah l. 14 odst. 4 Listiny nebrn implementaci Evropskho zatkacho rozkazu. V l. 14 odst. 4 Listiny je vyjden zkaz exkomunikace, zbaven vlasti, vyhnn apod., co je zejm reminiscenn vazba k obdob totalitn moci, take nebyl pouit termn vyhotn, ale nucen oputn vlasti. Pedn k trestnmu zen v lenskm stt EU je kategori podstatn odlinou, nebo nenaruuje sttoobansk svazek. Trestn sthn v EU nemus nutn probhat vazebn a lze si pedstavit i dobrovoln dostavovn se obvinnho k jednotlivm procesnm konm dojdnm. lnek 14 odst. 4 Listiny neznamen zkaz vydvn obana do lenskho sttu EU za elem trestnho sthn. 22. Tradin pojet vydvn k trestnmu sthn nen jadrn stavn kategori, ale vychz spe ze zsad psobnosti trestnho prva. Pokud stt stoj na zsad personality, obvykle svho obana nevydv, stt s pednostnm pouvnm zsady teritoriality osoby vydv. 23. Sent upozornil i na historick kontext zkazu vydvn oban na rovni zkonn. Csask zkaz vydvn poddanch z roku 1772 a jeho zakotven do trestnho kodexu z roku 1852 odpovdal dobovmu vrcholu upevovn absolutistick moci, s jejm zemnm a personlnm vyjdenm. V Evropsk unii naopak hranice ztrcej na vznamu. Oban R jsou t obany EU, vyuvajc mj. svobody pohybu v rmci Unie. Tato prva a svobody jsou vyveny t pijetm urit odpovdnosti pi vytven jednotnho evropskho prvnho prostoru. Vechny lensk stty EU mus splovat evropsk standardy prvnho sttu, vetn uplatovn zsad spravedlivho procesu. l. 7 Smlouvy o EU navc dv monost pozastavit prva lenskho sttu v situaci, kdy bude zjitno zvan poruovn zsad prvnho sttu tmto sttem. 24. Kritici nvrh obou novel vychzeli, pi rozprav v Sentu, z toho, e elov vklad l. 14 odst. 4 Listiny bude patnm pkladem pro budoucnost. Nen toti teba vykldat jasn a srozumiteln pravidlo Listiny, ale je teba jt cestou pravy pedmtnho ustanoven Listiny tak, aby byla umonna implementace unijnho prva bez rozporu s stavnm podkem. Restriktivn vklad ustanoven o zkladnch lidskch prvech a svobodch je neppustn. 25. Pokud jde o navrhovateli tvrzen prolomen zsady oboustrann trestnosti, kritika nkterch sentor poukazovala na to, e zatm v evropskm prostoru dolo jen k minimln harmonizaci trestnch norem. Naopak zastnci obou novel poukazovali na to, e v zsad se bude jednat o postih pachatel trestnch in za jednn spchan na zem danho zahraninho sttu. Navc jsou vechna ustanoven, kter prolamuj oboustrannou trestnost, ve skutenosti t trestn podle eskho prva, piem jsou jen jinak pojmenovna. 26. V souladu s ustanovenm 42 odst. 3 zkona o stavnm soudu bylo vydno i vyjden Ministra spravedlnosti R. Podle tohoto vyjden skutenost, e pedchoz ministr spravedlnosti (K. ermk) pedloil, souasn s nvrhy novel trestnho zkona a trestnho

du, tak nvrh novely l. 14 odst. 4 Listiny, nepramenila z toho, e by novelizace tohoto ustanoven Listiny byla nezbytn. Uinil tak jen s ohledem na nespn pokus o ratifikaci Statutu Mezinrodnho trestnho soudu, kter ukzal nejednotnost nzor odborn i laick veejnosti, na vklad ustanoven l. 14 odst. 4 vty druh Listiny. Ministerstvo tehdy pedloilo nvrh novely Listiny pro ppad, e by v Parlamentu pevil nzor, e takov novela je potebn. 27. Vedle jazykovho a systematickho vkladu, kterm argumentuj navrhovatel, je nutn zkoumat toto ustanoven Listiny v cel i a vzt v vahu zejmna okolnosti jeho vzniku a dal souvislosti. Navrhovateli proklamovan zkaz vydvn oban do zahrani neobsahovala dn z stav platnch v eskoslovensk nebo v esk minulosti. Naopak, stavy z roku 1920 a 1948 chrnily prvo zcela odlin, toti prvo vysthovat se z zem s. sttu. Ustanoven l. 14 odst. 4, vty druh Listiny je nutno chpat jako zruku ped nsilnm vysthovvnm politicky nepohodlnch osob. 28. Ministr odkzal na l. 23 odst. 4 stavy Slovensk republiky v podobnm smyslu, jako Poslaneck snmovna. esk stava nikdy neobsahovala zkaz vydvn oban do ciziny (zkaz extradice) a neobsahuje takov zkaz ani dnes. Obdobn neobstoj ani argumenty komparativn, kter pedkldaj navrhovatel. Podobn jako esk stava, neobsahuje zkaz extradice ani stava maarsk, panlsk a vdsk. Zvis tak na stavn tradici konkrtnho sttu, zda je otzka extradice otzkou stavn i nikoliv. 29. Dle poukzal na posledn judikaturu Soudnho dvora ES (dle t ESD) ve vci C105/03 Maria Pupino, ze dne 16. 6. 2005, zejmna na tam stanovenou povinnost interpretovat domc prvo souladn s rmcovm rozhodnutm, vydvanm v rmci unijnch zvazk tzv. III. pile. Judikatue ESD v oblasti III. pile nutno pikldat stejn inky jako v pili prvnm, z dvod prohlen, kter esk republika uinila pi pistupovn k EU (prohlen . 26 R k l. 35 Smlouvy o EU, Zvren akt ke Smlouv o pistoupen R a dalch zem k EU, vyhleno pod . 44/2004 Sb. m. s.). dn zkladn prvo obana podle Listiny neme bt doteno pednm do lensk zem EU, nebo v tchto zemch je zruen trest smrti, je zarueno prvo na obhajobu a k ochran lidskch prv ve tyto zem t l. 6 Smlouvy o EU. 30. lnek 39 Listiny se tk podmnek trestn odpovdnosti a upravuje zsadu nullum crimen sine lege", kter je svou podstatou zsadou trestnho prva hmotnho. Ustanoven 412 odst. 2 tr. du se tto zsady nijak nedotk, protoe nestanov nov podmnky trestn odpovdnosti, ale upravuje podmnky uplatnn procesnho institutu pedvn osob na zklad Evropskho zatkacho rozkazu. Trestn zen je v takovm ppad vedeno v cizin a kolem sttnho zstupce a soudu, v zen o pedn, nen posuzovat otzku, zda se konkrtn osoba dopustila trestnho inu, ale pouze posoudit, zda jsou dny podmnky pro pedn tto osoby do jinho lenskho sttu EU. Zda je skutek, popsan v Evropskm zatkacm rozkazu, trestnm inem, je vdy stanoveno zkonem vyadujcho lenskho sttu. Transpozic l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut o Evropskm zatkacm rozkazu nedochz k plnmu zruen pezkumu oboustrann trestnosti jednn, pro n se d o pedn, ale pouze k jeho omezen. Trestnost skutku podle eskho prva nebude posuzovna pouze pokud budou kumulativn splnny dv podmnky, tj. e se jedn o trestn in, za kter je mon v lenskm stt uloit trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn ti roky, nebo nadit ochrann opaten spojen s omezenm svobody v dlce nejmn 3 roky a e tento trestn in spov v jednn uvedenm v 412 odst. 2 tr. du.

31. Vechna, v 412 odst. 2 tr. du, vymezen jednn jsou trestn ve vech zemch Evropsk unie, a jsou trestn t v esk republice. Pokud seznam trestnch jednn v 412 odst. 2 tr. du obsahuje pojmy, kter n tr. zkon nezn, neznamen to, e jde o jednn, kter nejsou v R trestn. Napklad hstv odpovd skutkovm podstatm trestnch in vymezench v 179 nebo 180 trestnho zkona (obecn ohroen) a v ppad potaov kriminality me jt nap. o tr. in podvodu ( 250 tr. zkona) nebo pokozovn cizch prv (209 tr. zkona). 32. V kadm ppad, pokud justin orgn vyadujcho lenskho sttu uvede v Evropskm zatkacm rozkazu, e skutek povauje za jedno z jednn podle l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut, neznamen to, e nae justin orgny bez dalho rozhodnou o pedn vydan osoby. Naopak, pokud by ji sttn zstupce ml, v rmci pedbnho zen, dvodn pochybnosti o subsumpci skutku pod nkter z trestnch jednn, uvedench v l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut, ml by si od justinho orgnu vyadujcho lenskho sttu vydat dodaten informace k odstrann takovchto pochybnost. 33. Navc odstrann pezkumu oboustrann trestnosti jednn nen v oblasti justin spoluprce ve vcech trestnch nic novm. esk republika je od r. 1992 smluvn stranou Evropsk mluvy o vzjemn pomoci ve vcech trestnch (. 550/1992 Sb.), kter nepoaduje, pro poskytnut prvn pomoci doadujcmu sttu, splnn podmnky oboustrann trestnosti jednn (vklad l. 5 uveden mluvy a contrario). 34. K l. 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut ministr uvedl, e dvody v tomto lnku uveden jsou fakultativn a jako takov je proto na vli lenskho sttu, zda je do svho prvnho du transponuje i nikoliv. V podstat se jedn o dvody odmtnut, toton s fakultativnmi dvody odmtnut vydn osoby podle l. 7 odst. 1, 2 Evropsk mluvy o vydvn (549/1992 Sb.), take se nejedn o zcela nov institut. Dvod odmtnut Evropskho zatkacho rozkazu, podle l. 4 odst. 7 psm. a) Rmcovho rozhodnut, se uplatn jen tehdy, pokud esk orgny inn v trestnm zen ji zahjily trestn sthn pro trestn in spchan na eskm zem, kter je toton s trestnm inem, pro kter byl vystaven Evropsk zatkac rozkaz, event. byla-li za takov trestn in dan osoba pravomocn odsouzena a trest byl vykonn, je vykonvn nebo ho ji nelze vykonat, nebo pedn brn jin pekka ne bis in idem ( 411 odst. 6 psm. c), d) tr. du). Ne vdy je, podle ministra, vhodn tohoto institutu vyut. Nap. se me jednat o distann trestn in nedovolenho pekroen sttn hranice podle 171a tr. zkona. Dvod odmtnut Evropskho zatkacho rozkazu podle l. 4 odst. 7 psm. b) Rmcovho rozhodnut nebyl do eskho prvnho du transponovn. 35. K vyjden Poslaneck snmovny a Sentu podali navrhovatel obshlou repliku, ve kter zopakovali podstatu svch argument uvedench v nvrhu. Pokud Poslaneck snmovna pipustila ve svm vyjden monost pouit principu proporcionality pi een kolize mezi l. 14 odst. 4 Listiny a l. 1 odst. 2 stavy, navrhovatel konstatuj, e princip proporcionality m vznam pouze tehdy, vedou-li dv pravidla, resp. nutnost respektovat dv hodnoty, k nesluitelnm dsledkm. V tomto ppad o takovou kolizi nejde, protoe pihlenm se k mezinrodn prvnm zvazkm R zajist nechtla zeslabit standard ochrany piznan vnitrosttnm prvem svm obanm. V tto souvislosti poukzali na l. 17 mluvy na ochranu lidskch prv a zkladnch svobod, podle kterho dn mezinrodn prvn zvazek neme vst k oslaben dosaenho stupn vnitrosttn ochrany prv a svobod jednotlivc. Navc, v l. 1 odst. 2 stavy, jde o zvazek sttu, a nikoli jednotlivc.

36. Nvrh na zruen 412 odst. 2 tr. du podali navrhovatel jednak proto, e opout princip oboustrann trestnosti, jednak proto, e neobsahuje vet skutkovch podstat trestnch in, ale jen jejich nzvy. Poukzali na zkladn principy trestnho prva s tm, e tyto poadavky pedstavuj takov zkladn principy demokratickho prvnho du, na kterch je nutno trvat, take je naplnna podmnka l. 9 odst. 2 stavy R. 37. Pokud jde o vyjden Sentu, navrhovatel poukzali na skutenost, e podstatou celho problmu je formulace v l. 14 odst. 4 Listiny, tj. nucen k oputn vlasti. Pednm obana do jinho sttu EU se naru dvra obana v jeho stt, spovajc v tom, e ho ochrn ped stty jinmi, co je mj. i dsledek sttn suverenity, kter trv i v EU. V tomto smru poukzali navrhovatel na rozhodnut Spolkovho stavnho soudu Nmecka ze dne 18. 7. 2005, podle kterho vydn vlastnho obana do jinho sttu naruuje zvltn vztah obana k prvnmu systmu, na jeho utven se podl. Navrhovatel nesdl zvr Sentu, e stty EU dodruj stejn standard ochrany lidskch prv a poukzali na vsledky rozhodovn Evropskho soudu pro lidsk prva, kdy jen za rok 2005 bylo vydno 18 rozsudk proti Rakousku, 12 proti Belgii, 10 proti Finsku, 50 proti Francii, 100 proti ecku, 67 proti Itlii, 17 proti Maarsku, 44 proti Polsku a 15 proti V. Britnii. 38. Ve druh sti sv repliky pak navrhovatel poukzali na problmy spojen s implementac Rmcovho rozhodnut o Evropskm zatkacm rozkazu, kter se dotk dvou stavn-prvnch problm. Prvnm je jeho rozpor s l. 14 odst. 4 Listiny a druhm je poruen zkladnch princip demokratickho prvnho sttu. Implementace Evropskho zatkacho rozkazu nerespektuje bezvjimen stavn-prvn zkaz pedvn, vydvn i jinho nucen vlastnch oban k oputn sttu. Rovn nerespektuje zkladn prvn principy, vlastn vem lenskm sttm EU, ktermi jsou pedvdatelnost prva, princip legality a princip formln publicity prva. K poruen tchto zsad dolo pedevm tm, e byl oputn princip oboustrann trestnosti, kter by snad, jako jedin, mohl legitimizovat potencionln monost vydvat do jinho sttu EU osoby, kter se dopustily jednn trestnho v tomto stt. 39. Pokud jde o problematiku evropskho prva, navrhovatel poukzali na zvry nlezu sp. zn. Pl. S 50/04, kde stavn soud vyslovil, e pednost evropskho prva nen absolutn a lensk stty si mohou rezervovat vhradu zejmna v otzkch, kdy je v szce ohroen princip demokratickho prvnho sttu i oblast ochrany zkladnch prv a svobod.

III. Podmnky aktivn legitimace navrhovatel 40. Nvrh, kter je pedmtem posuzovn stavnho soudu, byl podn skupinou tyiceti sedmi poslanc Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky a skupinou dvaceti jednoho sentora, tedy v souladu s podmnkami obsaenmi v 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu. Na stran navrhovatel jsou tedy splnny podmnky aktivn legitimace.

IV.

stavn konformita legislativnho procesu 41. stavn soud, v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, je v zen o kontrole norem povinen nejprve posoudit, zda napaden zkon byl pijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavn pedepsanm zpsobem. Podle daj Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky, veejn pstupnch na jejch internetovch strnkch (http://www.psp.cz), byl jak nvrh zkona novelizujcho trestn zkon, tak nvrh zkona novelizujcho trestn d, pedloen Poslaneck snmovn vldou esk republiky dne 12. listopadu 2003. Oba nvrhy byly schvleny dne 30. ervna 2004 usnesenmi Poslaneck snmovny . 1224 a . 1225. Z ptomnch 183 poslanc se vyslovilo pro nvrh novely trestnho zkona 92 poslanc a 83 poslanc bylo proti. Pro nvrh novely trestnho du se vyslovilo 93 z ptomnch 185 poslanc a 85 poslanc bylo proti. 42. Nvrh novely trestnho zkona byl pot schvlen, dne 29. ervence 2004, hlasy 35 z ptomnch edesti dvou sentor (usnesen . 339), nvrh novely trestnho du byl t den schvlen stejnm potem hlas (usnesen . 400). Prezident republiky oba zkony, dne 23. srpna 2004, vrtil zpt Poslaneck snmovn, kter hlasy 101 poslance a 105 poslanc, u novely trestnho zkona, setrvala na vrcench zkonech. Oba zkony byly dn vyhleny pod . 537/2004 Sb. a . 539/2004 Sb. Ze shora uvedench zjitn vyplv, e oba zkony byly pijaty a vydny pedepsanm zpsobem.

V. Dikce napadench ustanoven trestnho zkona a trestnho du 43. Ke zruen navren ustanoven 21 odst. 2 trestnho zkona (zkon . 140/1961 Sb., v platnm znn) zn: Oban esk republiky me bt pedn jinmu lenskmu sttu Evropsk unie pouze na zklad evropskho zatkacho rozkazu. 44. Ke zruen navren ustanoven trestnho du (zkon . 141/1961 Sb., v platnm znn) zn takto: 403 odst. 2: esk republika me pedat vlastnho obana jinmu lenskmu sttu Evropsk unie pouze za podmnky vzjemnosti. 411 odst. 6 psm. e) (upravujc jednu ze situac, kdy soud zamtne pedn vydan osoby): tato osoba je sttnm obanem esk republiky nebo m v esk republice trval pobyt, jej pedn se vyaduje k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrannho len nebo ochrann vchovy a osoba ped pslunm soudem do protokolu prohls, e se odmt podrobit vkonu tohoto trestu nebo ochrannho opaten ve vyadujcm stt; toto prohlen nelze vzt zpt. 411 odst. 7: Je-li pedvn sttn oban esk republiky nebo osoba, kter m trval pobyt v esk republice, do vyadujcho sttu k trestnmu sthn, soud podmn pedn tm, e tato osoba bude vrcena k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrannho len nebo ochrann vchovy do esk republiky, pokud j bude uloen takov druh trestu nebo ochrannho opaten a tato osoba po vynesen rozsudku ve vyadujcm stt nevyslov souhlas s vkonem trestu nebo ochrannho opaten ve vyadujcm stt. Takto soud

postupuje pouze v ppad, e vyadujc stt poskytl zruku, e osobu ped do esk republiky k vkonu trestu nebo ochrannho opaten. Nen-li vyadujcm sttem zruka poskytnuta, soud pedn vydan osoby zamtne. 45. 412 odst. 2 (kter obsahov souvis s odst. 1 tho ustanoven, vypotv jednn, u nich esk soud nezjiuje jejich trestnost podle prva esk republiky): Jednnm podle odstavce 1 se rozum a) ast na zloinnm spolen, b) terorismus, c) obchod s lidmi, d) pohlavn zneuvn dt a dtsk pornografie, e) nedovolen obchod s drogami a psychotropnmi ltkami, f) nedovolen obchod se zbranmi, stelivem a vbuninami, g) korupce, h) podvody vetn podvod postihujcch zjmy Evropskch spoleenstv ve smyslu mluvy ze dne 26. ervence 1995 o ochran finannch zjm Evropskch spoleenstv, i) legalizace vnos z trestn innosti, j) padln mny, k) potaov trestn innost, l) trestn innost proti ivotnmu prosted, vetn nedovolenho obchodu s ohroenmi ivoinmi a rostlinnmi druhy a jejich plemeny a odrdami, m) napomhn pi nedovolenm pekroen sttn hranice a pi nedovolenm pobytu, n) vrada, tk jma na zdrav, o) nedovolen obchod s lidskmi orgny a tknmi, p) nos, omezovn osobn svobody a bran rukojm, q) rasismus a xenofobie, r) organizovan nebo ozbrojen loupe, s) nedovolen obchod s kulturnmi statky, vetn staroitnost a umleckch dl, t) podvodn jednn,

u) vydrn a vymhn penz za ochranu, v) padln a pirtstv vrobk, w) padln veejnch listin a obchod s veejnmi listinami, x) padln platebnch prostedk, z) nedovolen obchod s jadernmi nebo radioaktivnmi materily, y) nedovolen obchod s hormony a jinmi rstovmi stimultory, aa) obchod s odcizenmi vozidly, bb) znsilnn, cc) hstv, dd) trestn iny, jejich sthn a trestn je v pravomoci Mezinrodnho trestnho soudu, ee) nos letadla nebo plavidla, ff) sabot. VI.

Klasick extradice a pedvn osob mezi lenskmi sty EU na zklad evropskho zatkacho rozkazu 46. Podle nauky trestnho prva, extradic se rozum vydn osoby sttem, na jeho zem se nachz, jinmu sttu na jeho dodn, za elem trestnho sthn nebo k vkonu trestu. Clem extradice je znemonit pachateli trestnho inu, aby unikl trestnmu sthn nebo vkonu trestu tm, e uprchne do jinho sttu. Povinnost sttu pobytu vydat pachatele vznik obvykle na zklad mezinrodn smlouvy (extradin smlouvy, smlouvy o prvn pomoci ve vcech trestnch apod.). Vlastn extradice je zaloena na cel ad zsad, mezi kter pat zejmna zsada reciprocity, oboustrann trestnosti, neppustnosti vydvn vlastnch oban, neppustnosti vydn pro stanoven okruh trestnch in a speciality. Teorie trestnho prva rozliuje materiln a formln extradin prvo. Materiln extradin prvo pedstavuje souhrn podmnek, za nich vznik, podle mezinrodnho prva, povinnost k extradici pachatele. Formln extradin prvo pak upravuje zvltn zen ped orgny dodanho sttu, na konci kterho je rozhodnut o vydn i nevydn pachatele, tedy odpov na poadavek doadujcho sttu (Musil J., Kratochvl V., mal P., Kurz trestnho prva Trestn prvo procesn, C.H.Beck, 2003). 47. Vydn (extradici) osoby do ciziny v eskm prvu upravuj ustanoven 391 a nsl. trestnho du. Cel zen m ti fze, tj. pedbn eten ( 394 a nsl.), rozhodovn soudu ( 397, 398) a povolen a realizace vydn ( 399). V rmci pedbnho eten sttn zstupce zjiuje, zda jsou splnny podmnky pro vydn podle materilnho extradinho

prva. Po pedbnm eten rozhoduje, na nvrh sttnho zstupce, pslun, zpravidla krajsk soud, o tom, zda je vydn ppustn. Konenou fz celho procesu je rozhodnut ministra spravedlnosti o povolen vydn osoby do cizho sttu. Ministr tak me uinit pouze tehdy, pokud pslun (krajsk i Nejvy) soud rozhodl, e vydn je ppustn. To ale neznamen, e v ppad kladnho rozhodnut soudu ministr mus vydn osoby povolit. V 399 odst. 2 tr. du jsou vyjmenovny ppady, kdy me ministr rozhodnout, e vydn osoby nepovol. Ministr pak ve sv innosti postupuje v souladu se zsadami diplomatickho styku mezi stty nebo formou meziministerskho styku, pokud to mezinrodn smlouvy dovoluj. 48. Zatmco klasick extradin proces je pomrn zdlouhav, jak ukzno na eskm pklad, (v jinch sttech je tato procedura obdobn) a probh za asti ministra spravedlnosti, jako reprezentanta moci vkonn, pedstavuje pedvac proces podle Rmcovho rozhodnut Evropsk rady ze dne 13. 6. 2002, o Evropskm zatkacm rozkazu a postupech pedvn mezi lenskmi stty (2002/584/JVV), dle jen Rmcov rozhodnut, vrazn zjednoduen a urychlen celho procesu. Evropsk zatkac rozkaz tedy nahrazuje, ve vztahu mezi lenskmi stty EU, klasickou extradici a pedstavuje kvalitativn zcela odlin postup. Je tedy nezbytn rozliovat mezi klasickou extradic a pedvnm osob mezi lenskmi stty Evropsk unie na zklad Evropskho zatkacho rozkazu, co ostatn in i esk trestn d. Cel vydvac i pedvac proces je sven pslunm soudm, kter se d jen prvem, take odpad intervence vkonn moci v konen fzi, jak tomu bv u klasick extradice. 49. Podle preambule Rmcovho rozhodnut je zkladnm elem Evropskho zatkacho rozkazu zruit, v rmci Evropsk unie, formln postup vydvn osob, kter se, po vynesen pravomocnho rozsudku, vyhbaj spravedlnosti a urychlit postup vydvn osob podezelch ze spchn trestnho inu. Z cle stanovenho pro EU, tj. stt se prostorem svobody, bezpenosti a prva, vyplynulo zruen klasick extradice mezi jednotlivmi lenskmi stty a jej nahrazen systmem pedvn mezi jednotlivmi justinmi orgny. Tradin formln vztahy kooperace mezi stednmi orgny sttn sprvy, nebo formou diplomatickou, kter a dosud pevldaly, jsou nahrazovny systmem volnho pohybu soudnch rozhodnut ve vcech trestnch. Nadle tedy ji nebude osoba, podezel ze spchn trestnho inu, vydvna na zklad individulnho aktu vykonvajcho sttu, ale pmo na zklad rozhodnut soudu v doadujcm sttu EU, kter tak m pm inek i ve stt vykonvajcm. Aktivita stednch orgn sttn sprvy je nahrazena spoluprac jednotlivch soud, loha stednch orgn sttu je tak omezena jen na praktickou a sprvn pomoc. 50. Rmcov rozhodnut zdrazuje, e mechanismus Evropskho zatkacho rozkazu je zaloen na vysokm stupni dvry mezi lenskmi stty EU, jeho provdn lze proto pozastavit pouze v ppad zvanho a trvajcho poruovn zsad stanovench v l. 6 odst. 1 Smlouvy o EU nkterm lenskm sttem, bude-li toto poruovn formln Radou zjitno ve shod s l. 7 Smlouvy o EU. 51. Evropsk zatkac rozkaz je tedy individulnm prvnm aktem, vydanm soudem lenskho sttu EU, kterm se vyaduje zaten a pedn poadovan osoby od jinho lenskho sttu. Evropsk zatkac rozkaz se nevztahuje na bagateln trestnou innost. Me bt toti vydn jen na podezel ze spchn trestnch in, za kter je mono uloit, ve vyadujcm lenskm stt EU, trest odnt svobody (nebo jin opaten omezujc svobodu) s horn hranic sazby alespo 12 msc, anebo na odsouzen k trestu odnt svobody (nebo k ochrannmu opaten) v dlce alespo 4 msc (srov. l. 2 odst. 1 Rmcovho rozhodnut a 404 odst. 2 tr. du). V ppad ticeti dvou vslovn uvedench trestnch in, pokud je za

n mono (ve vyadujcm lenskm stt EU) uloit trest odnt svobody s horn hranic sazby alespo t let, je prolomena zsada dvoj trestnosti. Posta tedy, pokud skutek, pro kter je poadovno pedn, je trestn podle prva vyadujcho sttu (k analze institutu Evropskho zatkacho rozkazu srov. nap. Polk, P., Evropsk zatkac rozkaz, Prvn frum . 2/2004, str. 76 a nsl.).

VII. Obsahov soulad napadench ustanoven s stavnm podkem

52. stavn soud je soudnm orgnem ochrany stavnosti, kter pezkoumv stavnost vech akt orgn veejn moci esk republiky. V principu se tedy jeho pravomoc vztahuje tak na esk vnitrosttn normy, kter ve shod s l. 10a a l. 1 odst. 2 stavy provdj zvazky esk republiky vi EU. Stejn jako u ostatnch sttnch orgn dolo, na zklad l. 10a stavy, vstupem esk republiky do EU, do jist mry i k omezen pravomoci stavnho soudu. Vzhledem k doktrn ESD o pednosti komunitrnho prva me stavn soud svou pravomoc, vi normm tohoto prva, uplatovat pouze za uritch okolnost. Podle ESD v oblastech, kter jsou upraveny vlun komunitrnm prvem, m toto prvo pednost a neme bt popeno referennmi kritrii nrodnho prva, a to ani na rovni stavn. Podle tto doktrny tedy stavn soud nem pravomoc rozhodovat o stavnosti norem evropskho prva, a to ani za situace, pokud jsou obsaeny v prvnch pedpisech esk republiky. Jeho kompetence posuzovat stavnost eskch norem je tedy, ve stejnm smyslu, omezena. 53. V nlezu sp. zn. Pl. S 50/2004, ze dne 8. bezna 2006, stavn soud odmtl uznat doktrnu ESD, pokud vyaduje absolutn pednost komunitrnho prva. Konstatoval, e delegace sti pravomoc vnitrosttnch orgn na orgny EU me trvat potud, pokud jsou tyto pravomoci vykonvny orgny EU zpsobem sluitelnm se zachovnm zklad sttn suverenity R a zpsobem, jen neohrouje samotnou podstatu materilnho prvnho sttu. Je pochopiteln, e pokud k tto vjimen a vysoce nepravdpodobn situaci nedojde, stavn soud, veden shora uvedenou doktrnou ESD, nebude pezkoumvat individuln normy komunitrnho prva z hlediska jejich souladu s eskm stavnm podkem. V tto vci ovem navrhovatel tvrdili, e pijetm Eurozatykae prv k takovmu rozporu s podstatnmi nleitostmi demokratickho prvnho sttu dolo. 54. Nicmn v nlezu sp. zn. Pl. S 50/04 stavn soud tak nastnil dal vjimky ze stanoviska, e nem pravomoc pezkoumvat stavnost prvnch pedpis esk republiky, pijatch jako transpozice i implementace evropskho prva. V situaci, kdy lensk stty implementuj normy evropskho prva a tato implementace ponechv lenskmu sttu prostor pro uven, pokud jde o vbr prostedk k uskutenn cle, stanovenho normou evropskho prva, pak lensk stt me pezkoumat vsledek z hlediska souladu s vlastn stavou. lensk stty maj tedy volnost ve vbru prostedk, danch komunitrnm prvem, k zajitn uvedench cl tak, e vyberou ty prostedky, kter jsou v souladu s jejich stavou a vylou ty, kter jsou s stavou v konfliktu. Jako dsledek tto doktrny, vyjden v nlezu sp. zn. Pl. S 50/04, kde delegace pravomoci nedv lenskmu sttu dn prostor pro uven, pokud jde o vbr prostedk, tj. tam, kde esk prvn prava reflektuje zvaznou normu evropskho prva, doktrna pednosti komunitrnho prva zsadn neumouje

stavnmu soudu pezkoumvat takovouto eskou normu z hlediska konformity s stavnm podkem esk republiky, ovem s vjimkou, uvedenou v bod 53. 55. Akoli jsou tedy napaden ustanoven svou povahou mandatorn, situace v tto vci je podstatn odlin od ppadu eenho v nlezu sp. zn. Pl. S 50/04 v tom, e se nejedn o komunitrn prvo v klasickm smyslu slova, tj. podle prvnho pile, ale jedn se o unijn prvo podle tetho pile ve form rmcovho rozhodnut. stavn soud souhlas s navrhovateli, e Rmcov rozhodnut, kter bylo zkladem pro pijet napadench norem, nem pm inek. elem rmcovho rozhodnut je sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt. Rmcov rozhodnut jsou zvazn pro lensk stty co do vsledku, kterho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se ponechv vnitrosttnm orgnm. Rmcovho rozhodnut se nelze, bez vnitrosttnho proveden, dovolvat proti fyzickm nebo prvnickm osobm. Rmcov rozhodnut tedy mus bt provedeno vnitrosttnmi prvnmi akty, co se stalo ustanovenmi, jejich st je navrena ke zruen. 56. Pestoe napaden ustanoven byla pijata za elem transpozice rmcovho rozhodnut, kter nedv dn prostor pro uven, pokud jde o vbr prostedk, stle se jet me jednat o ppad, kdy je me stavn soud pezkoumvat z hlediska souladu s stavnm podkem. Zda tak me postupovat, bude zleet na aktuln povaze a postaven norem pijatch v rmci tetho pile, jako jsou rmcov rozhodnut. 57. Otzky tkajc se povahy a postaven takovchto unijnch akt pramen z rozdl mezi nimi a tradinmi normami komunitrnho prva. Nap. rmcov rozhodnut jsou pijmna legislativnm postupem podle Hlavy VI. Smlouvy o EU v rmci tzv. tetho pile, to znamen na nvrh bu Komise nebo lenskho sttu, jsou schvlena jednomysln Radou, tj. souhlasem vech lenskch stt, po konzultaci s Evropskm parlamentem. Jak ve uvedeno, pm inek takovhoto rmcovho rozhodnut je vylouen lnkem 34 odst. 2 psm. b) Smlouvy o EU. Tm se mj. li od primrnho komunitrnho prva (zejmna zakldac smlouvy) a klasickho sekundrnho komunitrnho prva, vytvenho orgny EU, podle l. 251 - 252 Smlouvy o ES. Navc povinnost implementovat rmcov rozhodnut nen vynutiteln Evropskm soudnm dvorem, protoe Hlava VI. Smlouvy o EU nezn alobu pro poruen Smlouvy (viz l. 226 Smlouvy o ES). Je ovem vynutiteln politickm a administrativnm tlakem Evropsk komise na lensk stty. Pokud tedy nedojde k nleit transpozici rmcovho rozhodnut, toto nenabude pmho inku (viz citovan l. 34 odst. 2 psm. b Smlouvy o EU). Aplikace Evropskho zatkacho rozkazu v lenskch sttech podlh jurisdikci Evropskho soudnho dvora ve vcech platnosti a vkladu rmcovho rozhodnut v rmci zen o pedbn otzce, za podmnek l. 35 Smlouvy o EU (viz Zemnek J.: Evropskoprvn meze pezkumu stavnosti transpozice rmcovho rozhodnut o eurozatykai, Prvn rozhledy . 3/2006). 58. Dsledky tchto rozdl pro aktuln povahu a postaven takovchto norem, ve vztahu k prvnmu podku lenskho sttu, dosud nebyly v judikatue ESD definitivn a jasn vyjdeny. Akoli cit. lnek 34 Smlouvy o EU vslovn stanov, e rmcov rozhodnut nemaj pm inek, v rozhodnut ve vci Maria Pupino ESD konstatoval, e smlouva o EU obsahuje princip loajln spoluprce, analogicky tomu, kter je stanoven v lnku 10 Smlouvy o ES. V dsledku tohoto principu maj rmcov rozhodnut nepm inek (viz vc C-105/03 Maria Pupino ze dne 16. 6. 2005, odst. 42 43, esky na internetov adrese ESD http://www.curia.eu.int. To znamen, e nrodn soudy jsou povinny v co nejvtm monm rozsahu vnitrosttn prvo vykldat ve svtle znn a elu Rmcovho rozhodnut, aby byl dosaen vsledek, kter Rmcov rozhodnut sleduje a dosaen tak soulad s l. 34 odst. 2

psm. b Smlouvy o EU (tamt, odst. 43). ESD ponechal otevenou otzku, jakou povinnost maj nrodn soudy v situaci, kdy nemohou vyloit sv nrodn prvo v souladu s rmcovm rozhodnutm. Jinmi slovy, ESD se nedotkl problmu pednosti, tj. zda, jako v ppad komunitrnho prva, maj rmcov rozhodnut pednost ped prvem nrodnm, tedy zda jsou nrodn soudy povinny odsunout sv nrodn prvo na vedlej kolej, je-li v rozporu s rmcovm rozhodnutm. V psemnch vyjdench k uveden vci Itlie, vdsko a Spojen krlovstv trvaly na mezivldnm charakteru spoluprce mezi lenskmi stty v rmci hlavy VI. Smlouvy o EU (odst. 26 tamt). Generln advoktka ve vci M. Pupino zdraznila, e zatmco men tsnost spoluprce smlouvy o Evropsk unii je patrn v definici Rmcovho rozhodnut, kter vyluuje pm inek. Pojem politiky indikuje, e smlouva o EU obsahuje nejen mezisttn spoluprci, ale i spolen vkon suverenity Uni (stanovisko generln advoktky J. Kokott ve vci M. Pupino, ze dne 11. listopadu 2004, odst. 31, 32). Viz tak Zemnek J.: Eurokonformn vklad Rmcovho rozhodnut Povinnost nebo soudcovsk aktivismus?, Jurisprudence . 8/2005, str. 37 a nsl. 59. Sm ESD se tedy nijak nevyslovil, zda princip pednosti se vztahuje i na rmcov rozhodnut. Ve vci M. Pupino se ESD rovn nedotkl takovch otzek, zda princip pednosti, kter vyloil ve vztahu ke komunitrnmu prvu, se stejnm zpsobem vztahuje i na unijn prvo, zda rmcov rozhodnut jsou svou povahou jen mezivldn, nebo zda pichz v vahu njak jin vklad. Lze tedy konstatovat, e judikatura ESD, tkajc se pesn povahy akt unijnho prva, jakmi jsou rmcov rozhodnut, je dosud ve vvoji. 60. Takovto stav pedstavuje mon ideln situaci pro pedloen uvedench problm ESD jako pedbnou otzku. Nicmn, vzhledem ke skutenosti, e belgick Cour dArbitrage, u ESD pedloil otzku, tkajc se platnosti rmcovho rozhodnut, nen dn dvod pro to, aby stavn soud R postupoval stejn. ekat na rozhodnut ESD by nebylo zcela na mst, protoe napaden ustanoven zstvaj inn a me podle nich dojt k pedn osoby na zklad Evropskho zatkacho rozkazu. Za tto situace povauje stavn soud za naprosto nezbytn rozhodnout o tom, zda zkladn prva takovchto osob jsou ohroena i nikoli. V sil vyeit toto dilema, stavn soud rozhodl, e posoud, zda ustanoven, implementujc Rmcov rozhodnut, mohou bt interpretovna v souladu s eskm stavnm podkem. Protoe rozhodl, e takovto interpretace je mon, nen nutn ekat na vyjasnn shora naznaench otzek unijnho prva ze strany ESD.

VIII. Posouzen souladu napadench ustanoven s l. 14 odst. 4 Listiny

61. Z lnku 1 odst. 2 stavy, ve spojen s principem spoluprce, stanovenm l. 10 Smlouvy ES, vyplv stavn princip, podle nho maj bt domc prvn pedpisy, vetn stavy, interpretovny souladn s principy evropsk integrace a spoluprce komunitrnch orgn a orgn lenskho sttu. Pokud tedy existuje nkolik interpretac stavy, jej soust je Listina zkladnch prv a svobod, piem jen nkter z nich vedou k dosaen zvazku, kter pevzala esk republika v souvislosti se svm lenstvm v EU, je nutno volit vklad, kter podporuje realizaci tohoto zvazku, a nikoli vklad, kter tuto realizaci znemouje. Tyto zvry se vztahuj i na vklad l. 14 odst. 4 Listiny.

62. Nen opodstatnn tvrzen navrhovatel, e by vnitrosttnm pijetm Evropskho zatkacho rozkazu byl naruen trval vztah mezi obanem a sttem. Oban pedan k trestnmu zen do lenskho sttu EU zstv, i v dob trvn tohoto zen, pod ochranou eskho sttu. Evropsk zatkac rozkaz umouje toliko asov omezen pedn obana k jeho sthn v lenskm stt EU pro konkrtn vymezen skutek, piem po skonen tohoto zen mu nic nebrn vrtit se zpt na zem R. Oban m prvo se brnit proti opatenm orgn innch v trestnm zen, pi pedn podle Evropskho zatkacho rozkazu, opravnmi prostedky, nevyjmaje z toho ani ppadnou stavn stnost. VIII/a 63. Nov prava trestnho du, kter umouje pedat obana R do jinho lenskho sttu EU k trestnmu zen, bezesporu prolamuje pedchoz zkonnou pravu, kter nepipoutla (a dosud nepipout - viz 393 odst. 1 psm. a) tr. du), vydvn oban do zahrani pro tam probhajc trestn zen. stavn soud zastv nzor, e protistavnost napadench ustanoven nelze dovodit pouze z toho faktu, e vlda R, jako pedkladatel obou novel trestnch kodex, nejprve pokldala za vhodn provst zmnu Listiny zkladnch prv a svobod, a teprve po zamtnut nvrhu novely Listiny v Poslaneck snmovn zaala dovozovat, e jej zmna nen nutn. stavn soud souhlas s prvnm nzorem, vyslovenm Poslaneckou snmovnou, podle nho je Parlament R pedstavitelem stavodrn a zkonodrn moci, a nebyl proto vzn prvnm nzorem pedkladatele novely stavy. 64. Ustanoven l. 14 odst. 4 Listiny, podle jeho vty prv m kad oban prvo na svobodn vstup na zem republiky, a podle vty druh oban neme bt nucen k oputn sv vlasti, zcela jist znemouje vylouit eskho obana ze spoleenstv oban esk republiky, jako demokratickho sttu, k nmu ho ve pouto sttnho obanstv. Ze samotnho textu l. 14 odst. 4 Listiny nelze, bez dalch argument, jednoznan odpovdt, zda a nakolik vyluuje asov omezen pedn obana do lenskho sttu EU pro tam probhajc trestn zen, pokud m prvo se po skonen tohoto zen vrtit do vlasti. Jazykov vklad termnu nucen k oputn vlasti toti me obshnout i takovto relativn krtkodob pedn obana k trestnmu zen do zahrani. 65. Skutenost, e text l. 14 odst. 4 Listiny neodpovd sm o sob na otzku, zda lze pedat eskho obana do lenskho sttu EU pro tam probhajc trestn zen, lze ilustrovat i pkladem slovenskm, kterho se ostatn i navrhovatel dovolvaj. Slovensk prvn prava je svm zkladem v bval federln Listin zkladnch prv a svobod esk prav nejbli. V stav Slovensk republiky byl vyjden vslovn zkaz vydvn vlastnch oban v l. 23 odst. 4. Po innosti novely stavy . 90/2001 Z.z., kter vypustila zvren slova ani vydat jinmu sttu, oznaen lnek slovensk stavy zn: Kad oban m prvo na svobodn vstup na zem Slovensk republiky. Obana nen mon nutit, aby opustil vlast, a nen ho mon vyhostit. Slovensk prava tedy dsledn odliovala a odliuje pojmy nutit, aby opustil vlast a vyhotn od vydn obana jinmu sttu. esk prava l. 14 odst. 4 Listiny je, ve srovnn s pravou slovenskou, expressis verbis u a vdy hovoila a hovo jen o zkazu nutit obana k oputn vlasti. 66. Pojem zkazu nucen k oputn vlasti lze interpretovat jak extenzivn, tak restriktivn. stavn soud, ve shod s navrhovateli, soud, e pro vyeen otzky vznamu l. 14 odst. 4 Listiny je teba hledat jeho objektivn smysl. Pro posouzen vznamu tohoto ustanoven Listiny maj sv msto zejmna historick motivy pijet tto pravy. Ustanoven lnku 14 odst. 4 vty druh Listiny se poprv objevilo v rmci l. 15 odst. 2 nvrhu Listiny, ve zprv

stavn prvnch vbor Snmovny lidu a Snmovny nrod, ze dne 7. ledna 1991 (viz tisk 392, http://www.psp.cz). stavn soud se shoduje jak s navrhovateli, tak s astnky tohoto zen, e zkuenost se zloiny komunistickho reimu hrla, pi utven Listiny, nepominutelnou roli. Tuto roli sehrla i pi tvorb souasnho l. 14 odst. 4 Listiny, na pelomu let 1990 a 1991, tehdy jet zcela nedvn zkuenost, spojen zejmna s akc Asanace, pi n komunistick reim nutil nepohodln osoby k oputn republiky (obdobn srov. nap. Kavna M., Zkladn prvo obana R nebt nucen k oputn sv vlasti, Evropsk zatkac rozkaz a mezinrodn trestn soud, EMP . 5/2004, str. 42 a nsl., na str. 43, nebo Kysela J., Rok 2004 ve vvoji vybranch institut eskho stavnho prva - 1. st, Prvn rozhledy . 12/2005, str. 425 - 426). Historick vklad tedy svd pro to, e ustanoven l. 14 odst. 4 Listiny se nikdy netkalo extradice. 67. Zmr stavodrce, vychzejc z historickch zkuenost, kter jsou za situace, kdy se historick pam zkracuje, budoucm generacm nesdliteln, protoe jsou vzny na dobov proitky, nen sm o sob rozhodujcm argumentem. stavn soud proto hledal objektivn vznam l. 14 odst. 4 vty druh Listiny, kter je nutno pomovat souasnmi reliemi potku 21. stolet. Pi hledn objektivnho vznamu oznaenho ustanoven Listiny vzal stavn soud v vahu rovn historickou genezi prvnho institutu extradice. Extradice pachatel obecn kriminality v zsad a do 19. stolet neexistovala a nepedstavovala ani zvanj problm, s ohledem na nzkou mobilitu evropskho obyvatelstva onch dob, stejn jako velmi omezen stupe spoluprce mezi tehdejmi evropskmi stty (srov. epelka . turma P., Mezinrodn prvo veejn, Praha 2003, str. 353). 68. Stvajc prava extradice m, u vtiny evropskch stt, svj pvod v modelu vytvoenm v 19. stolet. Ten jednak nepipoutl pmou innost soudnho rozhodnut v trestn vci, vetn zatkacho rozkazu, v jinm stt (srov. Musil J., Kratochvl V. mal P., Kurs trestnho prva, C.H.Beck, Praha 2003, str. 962), jednak si osoboval plnou kontrolu a plnou trestn pravomoc nad vlastnmi obany (v pvodnm pojet poddanmi), kterou nesmly provdt jakkoliv tet stty. Zsada, podle n stt tradin nevydval sv vlastn obany k trestnmu zen do zahrani, zpotku tedy ani zdaleka neodrela zkladn prvo oban nebt vydn, ale spe vyjadovala sttn suverenitu nad svmi obany v jejm tehdejm pojet. Zsada nevydvn vlastnch sttnch oban k trestnmu zen do zahrani mla tehdy siln ospravedlnn v iroce panujc vzjemn nedve mezi soupecmi evropskmi mocnostmi. 69. Teprve pozdji, po tragickch udlostech, ke kterm dolo zejmna v Evrop v prvn polovin 20. stolet, se zsada nevydvn vlastnch oban transformovala, ze sttem nrokovan odpovdnosti za vlastn obany, na princip ochrany vlastnch oban ped vydnm do zahrani. Praxe tak zstala stejn, jen se zmnilo jej odvodnn. Nkter stty, na zklad svch historickch zkuenost, ly tak daleko, e zkaz extradice zalenily do svch stav (nap. l. 55 odst. l stavy Polsk republiky, i l. 16 odst. 2 Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko, pokud jde o sousedn stty.) Zkaz extradice se tak postupn posouval do oblasti zkladnch svobod, co je zcela pochopiteln za situace, kdy ve svt stle existuje ada nedemokratickch reim, kter nezajiuj prvo na spravedliv proces ve standardech vlastnch nap. lenskm sttm EU. 70. Nelze pominout, e souasn doba je spojena s mimodn vysokou mobilitou lid, se zvyujc se mezinrodn spoluprac a rostouc dvrou mezi demokratickmi stty EU, co klade na pravu vydvn, v rmci tto unie, nov poadavky. V EU existuje kvalitativn nov situace. Oban lenskch stt maj, vedle obanskch prv svch stt, tak prva

oban EU, kter jim mj. zaruuj svobodn pohyb v rmci cel Unie. EU je prostorem svobody, bezpenosti a prva, kter usnaduje voln pohyb oban a zrove zajiuje jejich bezpenost a ochranu (viz preambule Smlouvy o EU). Evropsk zatkac rozkaz vychz z tchto realit a in spoluprci orgn innch v trestnm zen efektivnj. Nahrazuje spoluprci stednch orgn sttn sprvy lenskch stt EU pmou spoluprac orgn justinch a in vjimku z principu zkazu vydvn vlastnch oban k trestnmu zen do zahrani. 71. Jsou-li et oban poivateli vhod, spojench se statutem obanstv EU, je v tomto kontextu pirozen, e s tmito vhodami je nutno akceptovat t jistou mru odpovdnosti. Vyetovn a potrn trestn innosti, k n dochz v evropskm prostoru, nen mono spn realizovat v rmci jednotlivho lenskho sttu, ale vyaduje irokou mezinrodn spoluprci. Vsledkem tto spoluprce je nahrazen dvjch procedur vydvn osob podezelch z trestnch in novmi efektivnjmi mechanismy, reflektujcmi relie 21. stolet. Souasn standard ochrany zkladnch prv uvnit Evropsk unie nezavdv, podle stavnho soudu, dn piny se domnvat, e tento standard ochrany zkladnch prv, skrze uplatovn princip z nich plynoucch, m ni kvalitu ne ochrana poskytovan v R. 72. Pi nalzn objektivnho vznamu l. 14 odst. 4 Listiny nelze tyto skutenosti pominout. Nen v souladu s principem objektivnho teleologickho vkladu, reflektujcho realitu souasn EU, zaloen na vysok mobilit oban v rmci celho unijnho prostoru, aby l. 14 odst. 4 Listiny byl vykldn tak, e neumouje ani asov omezen pedn obana do jinho lenskho sttu za elem trestnho zen o trestnm inu spchanm tmto obanem v tomto stt, pokud je garantovno, e po skonen trestnho zen bude, na vlastn dost, pedn zpt do R k ppadnmu vkonu trestu (srov. 411 odst. 7 tr. du). asov omezen pedn obana k trestnmu zen, probhajcmu v jinm lenskm stt EU, podmnn jeho nslednm optovnm pednm do vlasti, tedy nen a neme bt nucenm k oputn vlasti ve smyslu l. 14 odst. 4 Listiny. Obdobn lze upozornit na pravu, podle n oban R nebo osoba s trvalm pobytem v R bude pedn k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrannho len nebo ochrann vchovy do jinho lenskho sttu Unie jen se svm souhlasem ( 411 odst. 6 psm. e) tr. du). Z toho plyne, e bez svho souhlasu nebude do zahrani k vkonu trestu odnt svobody nikdo pedn.

VIII/b 73. Navrhovatel poukzali na stavu Estonska (l. 36 odst. 2), Litvy (l. 13 odst. 2), Polska (l. 52 odst. 4), Maarska (l. 69 odst. 1), Slovinska (l. 48), SRN (l. 16 odst. 2), Finska (l. 9 odst. 3), Francie (l. 88 - 2 bod 3), Itlie (l. 26), Portugalska (l. 33 odst. 3) i panlska (l. 13 odst. 3). stavy uvedench zem zakotvuj prvo sttnch oban na to, aby nebyli vydni do ciziny, ppadn upravuj vjimky pro mezinrodn smlouvy nebo jmenovit pouze ve vztahu k EU. Protoe v ad zem dolo, v souvislosti s Evropskm zatkacm rozkazem, ke zmn stavy (nvrh uvd SRN a Francii), navrhovatel z toho dovozuj existenci obecnho, iroce sdlenho, stavnho principu, zakazujcho vydvn vlastnch oban do ciziny. Z toho, podle nich, plyne zvr, e proveden Evropskho zatkacho rozkazu v esk republice nelze realizovat jinak, ne po pedchoz stavn zmn. 74. stavn soud vzal v vahu, e v ad zem skuten dolo, v souvislosti s implementac Evropskho zatkacho rozkazu, k novelizaci domc stavy (nsledujc data podle zprv na

XXI. Kongresu FIDE, Dublin, erven 2004, dostupn na http://www.fide2004.org , nen-li uvedeno jinak). Vedle navrhovateli zmiovanho Nmecka a Francie mono zmnit mj. Slovinsko (stavnm zkonem . 24 - 899/2003) a Lotysko. 75. Navrhovatel ovem neuvedli adu jinch lenskch stt EU, kde zkaz extradice vlastnch oban nepedstavoval vbec otzku stavnho principu a dokonce ani nebyl zakotven v prvu podstavnm. Nap. v ecku nebyl nikdy zkaz vydvn oban povaovn za stavn princip a byl vdy een jen na rovni zkona. Podobn tomu bylo v Dnsku, kde tak postaila, ke zmn stvajcho stavu, pouh zmna zkona. Za situace, kdy nrodn stava otzky vydvn i pedvn pachatel do zahrani neupravuje, nebylo teba init dn stavn zmny ani v Nizozemsku (v souladu s rozhodnutm Sttn rady Nizozemska), Belgii, Lucembursku nebo ve vdsku (viz zprvy na ve cit. XXI. Kongresu FIDE). Ve specifick stavn situaci Velk Britnie nepedstavovala prava Evropskho zatkacho rozkazu zsadnj problm, protoe britsk prvo na zkazu vydvn vlastnch oban nikdy netrvalo (srov. epelka, ., turma, P., Mezinrodn prvo veejn, Praha 2003, str. 354). Naopak britt prvnci samotn tradin toto een nadazovali nad prvn pravy evropskch kontinentlnch zem (srov. Biron, H.Ch. - Chalmers, K. E., The Law and Practice of Extradition, London 1903, str. 13). Britsk model, kter vdy umooval extradici vlastnho obana, obecn nsleduje Irsk republika a Malta (srov. Stanbrook, I . - Stanbrook, C., Extradition: Law and Practice, 2nd ed., Oxford 2000, str. 313, str. 385, str. 427). 76. Navrhovateli citovan Polsko novelizovalo trestn zkon, trestn d soudn a pestupkov zkon, zkonem ze dne 18. bezna 2004 (Dz.U. 2004, . 69, pol. 626). Touto novelizac nebyl nijak formln zmnn l. 55 odst. 1 stavy (navrhovatel nesprvn uvdj l. 52 odst. 4). Dne 27. 4. 2005 polsk stavn tribunl zruil, rozhodnutm P 1/05, nkter ustanoven oznaen novely trestnch pedpis, pro rozpor s l. 55 odst. l stavy, podle nho je zakzna extradice polskho obana (Ekstradycja obywatela polskiego jest zakazana.) a podle jeho odstavce druhho se zakazuje extradice osob podezelch z politickch trestnch in nensiln povahy. Polsk stavn tribunl uvedl, e pod pojem extradice, ve smyslu l. 55 stavy, je nutno a fortiori podadit t pedn ve smyslu Evropskho zatkacho rozkazu. 77. V tto souvislosti esk stavn soud poukazuje na skutenost, e znn l. 55 odst. 1 polsk stavy vyluuje jakoukoli formu extradice polskho obana (zahrnujc v to i pedn podle Evropskho zatkacho rozkazu), na rozdl od dikce l. 14 odst. 4 esk Listiny. Ve srovnn s eskm stavnm podkem tak polsk stava nedv ani prostor pro jej ppadn vklad, souladn se zvazky sttu vi EU. 78. S ohledem na tato fakta nelze dt za pravdu navrhovatelm, e z komparativnho pohledu lze dovodit existenci obecnho stavnho principu zkazu vydvat vlastn obany do zahrani a e je teba vyadovat, pro proveden Evropskho zatkacho rozkazu, stavn zmnu. V ad lenskch stt EU k dn stavn zmn nedolo. stavn zmna je nezbytn pouze tam, kde by byla zkonn zmna, vyvolan implementac Evropskho zatkacho rozkazu, v rozporu s domc stavou, tedy v situaci, kdy domc stava vydn i pedn obana do cizho sttu, za elem jeho trestnho sthn, pmo vyluuje.

VIII/c

79. stava R zakotvila v l. 1 odst. 2 obecn princip, podle nho esk republika dodruje zvazky, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnho prva. stav by proto ml bt zsadn pikldn vznam konformn z hlediska mezinrodnho prva, nebo stava samotn je hodnotov vi mezinrodnmu prvu oteven (srov. nlez sp. zn. Pl. S 31/03, Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, sv. 32, str. 143, publikovan pod . 105/2004 Sb.). 80. Ponaje 1. kvtnem 2004 zskal l. 1 odst. 2 stavy R nov vznam ve vztahu k dodrovn povinnost, kter pro eskou republiku vyplvaj z jejho lenstv v EU. Jak ji stavn soud ve sv judikatue zdraznil, evropsk prvo je zaloeno na zkladnch hodnotch, spolench vem lenm EU. stavn soud se tak pihlsil k evropsk prvn kultue i k jejm stavnm tradicm. Ve svtle obecnch prvnch zsad, existujcch ve vech lenskch sttech Unie, tak stavn soud interpretuje stavn pedpisy, pedevm Listinu zkladnch prv a svobod (nlez sp. zn. Pl. S 5/01, Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, sv. 24, str. 79, . 410/2001 Sb.). 81. Z ustanoven lnku 1 odst. 2 stavy, ve spojen s principem spoluprce, zakotvenm v l. 10 Smlouvy o ES, vyplv stavn princip, podle nho domc prvn pedpisy, vetn stavy, maj bt interpretovny pokud mono souladn s procesy evropsk integrace a spoluprce evropskch orgn a orgn lenskho sttu (srov. obdobn rozhodnut polskho stavnho tribunlu K 15/04 ze dne 31. kvtna 2004, OTK ZU ser. A., stka 5, . 47, str. 655 - 668 a jmenovit, pokud jde o pedpisy tzv. III. pile, rozhodnut ESD ze dne 16. ervna 2005, podle nho zsada konformnho vkladu se vztahuje t na rmcov rozhodnut, pijat v rmci hlavy VI Smlouvy o Evropsk unii, viz vc C-105/03 Maria Pupino, odst. 43. 82. stavn princip vkladu domcho prva souladn se zvazky esk republiky, vyplvajcmi z jejho lenstv v Evropsk unii, je omezen monm vznamem stavnho textu. lnek 1 odst. 2 stavy tedy nen ustanovenm zpsobilm libovoln mnit vznam jakhokoliv jinho vslovnho stavnho ustanoven. Pokud domc metodologie vkladu stavnho prva neumouje vyloit pslunou normu souladn s evropskm prvem, je pouze na stavodrci zmnit stavu. Tuto pravomoc me ovem stavodrce vykonvat jen za podmnky zachovn podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu (l. 9 odst. 2 stavy), je nejsou v dispozici stavodrce, proe pravomoc mnit tyto nleitosti nelze penst ani smlouvou podle l. 10a stavy (srov. Hollnder, P., Materiln ohnisko stavy a diskrece stavodrce, Prvnk . 4/2005). 83. Z toho tedy plyne, e pokud existuje, podle domc metodologie vkladu, nkolik monch interpretac stavy, piem jen nkter z nich vedou k dosaen zvazku, kter pevzala esk republika svm lenstvm v Evropsk unii, je nutno volit vklad, kter podporuje realizaci tohoto zvazku, nikoliv vklad, kter tuto realizaci znemouje. Tm souasn bude zachovn i princip lnku 1 odst. 2 stavy. Tyto zvry se vztahuj i na vklad l. 14 odst. 4 Listiny. Protoe stavn soud vyloil vznam l. 14 odst. 4 Listiny podle domc metodologie vkladu stavy, nebylo ani teba provst pomovn v vahu pipadajcch hodnot a princip prva evropskho a stavnho prva domcho.

VIII/d 84. Nlez stavnho soudu publikovan pod . 207/1994 Sb., na kter se odvolvaj navrhovatel, definoval sttn obanstv jako asov trval, mstn neomezen prvn vztah

fyzick osoby a sttu, kter je proti vli fyzick osoby zpravidla nezruiteln, na jeho zklad vznikaj jeho subjektm vzjemn prva a povinnosti, spovajc zejmna v prvu fyzick osoby na ochranu ze strany sttu na jeho zem i mimo n, v prvu pobytu na jeho zem a na prvu asti na jeho sprv veejnch zleitost (Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, sv. 2, str.7). 85. Prvo obana na ochranu ze strany sttu se projevuje mj. v tom, e by dolo k poruen l. 14 odst. 4 ve spojen s l. 36 odst. 1 Listiny a l. 6 odst. 1 mluvy, pokud by oban byl pedn k trestnmu zen do sttu, kde by standardy trestnho zen nesplovaly poadavky kladen na trestn zen eskm stavnm podkem, nap. v situaci, kdy by bylo reln ohroeno prvo obana na spravedliv proces (l. 36 odst. 1 Listiny), ppadn kdy by oban mohl bt vystaven muen nebo jinmu nelidskmu nebo poniujcmu zachzen nebo trestu (l. 3 mluvy, l. 7 odst. 2 Listiny). Tak tomu ovem v ppad Evropskho zatkacho rozkazu nen. 86. ESD ji v roce 2003 konstatoval, e lensk stty maj vzjemnou dvru ve sv systmy trestn justice a kad z nich uznv trestn prvo platn v jinm lenskm stt, a to i tehdy, pokud by aplikac svho vlastnho prva dospl k jinmu vsledku (vci C-187/01 a C385/01, trestn zen proti Hseyinu Gztokovi (C-187/01) a Klausi Brggemu (C-385/01), [2003] ECR I-1345, odst. 33). Je vdy nutno pamatovat na skutenost, e vechny lensk stty EU jsou signati Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a svobod. Proto neme bt oban vznamnji doten na svch prvech tm, e o jeho trestn vci bude rozhodovno v jinm lenskm stt Unie, nebo kad lensk stt EU je vzn standardem ochrany lidskch prv, kter je ekvivalentn standardu vyadovanmu v esk republice, piem prvn dy vech lenskch stt jsou postaveny na hodnotch, k nim se n stt pihlsil teprve po roce 1989. esk Listina zkladnch prv a svobod toti rovn vychz z Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a svobod. 87. Rmcov rozhodnut, s ohledem na ji zmnn princip vzjemn dvry mezi lenskmi stty EU ve fungovn jejich trestn justice, vychz z toho, e provdn Evropskho zatkacho rozkazu lze pozastavit pouze v ppad zvanho a trvajcho poruovn zsad stanovench v l. 6 odst.1 Smlouvy o EU (ochrana lidskch prv) nkterm lenskm sttem, piem toto poruovn mus bt formln Radou zjitno ve shod s l. 7 Smlouvy o EU (odst. dest preambule). 88. Za jistou pojistku, zaruujc ochranu eskho obana na stavn-prvn rovni, lze povaovat ustanoven 377 tr. du, podle nho dosti orgnu cizho sttu nelze vyhovt, jestlie by jejm vyzenm byla poruena stava R nebo takov ustanoven prvnho du esk republiky, na kterm je teba bez vhrady trvat, anebo jestlie by vyzenm dosti byl pokozen jin vznamn chrnn zjem esk republiky. Tento princip, obsaen v hlav dvact pt, oddlu prvm tr. du (oznaenm jako obecn ustanoven), se tedy vztahuje jak na klasick zen vydvac podle oddlu druhho, tak na zen o pedn osoby mezi lenskmi stty EU na zklad Evropskho zatkacho rozkazu, podle oddlu tetho te hlavy. O vznamu toho ustanoven se stle vede odborn diskuze (srov. Zemnek J., Evropsko-prvn meze pezkumu stavnosti transpozice rmcovho rozhodnut o eurozatykai, Prvn rozhledy . 3/2006). 89. I kdy je toto ustanoven trestnho du uvozeno marginln rubrikou ochrana zjm sttu, lze zejmna z textu jeho prvn vty dovodit, e se bude jednat zejmna o zjem sttu na tom, aby nedolo k poruen zkladnch prv eskch oban, zakotvench v stavnm

podku R, jeho nedlnou soust je i Listina zkladnch prv a svobod (... jestlie by jejm vyzenm byla poruena stava R nebo takov ustanoven prvnho du esk republiky, na kterm je teba bez vhrady trvat...). 90. Osob, kter m bt pedna do jinho sttu EU, je zachovno prvo podat proti pslunm opatenm orgn innch v trestnm zen stnost, kter m odkladn inek ( 411 odst. 5 tr. du), a eventuln t stavn stnost, piem po dobu, bhem n stavn soud rozhoduje, lhty k pedn osoby neb ( 415 odst. 3 tr. du). Tmito ustanovenmi je zachovna ochrana obana, ppadn i jin osoby, kter m bt pedna k trestnmu zen, a souasn je zachovna podmnka, e v dsledku pedn vydan osoby nebude v individulnm ppad doten stavn podek esk republiky. 91. Tyto zsady jsou konformn s Rmcovm rozhodnutm, podle nho nic v nm nelze vykldat tak, e zakazuje odmtnout pedn osoby, na kterou byl vydn Evropsk zatkac rozkaz, existuj-li na zklad objektivnch skutenost dvody domnvat se, e uveden zatkac rozkaz byl vydn za elem sthn nebo potrestn tto osoby na zklad jejho pohlav, rasy, nboenstv, etnickho pvodu, sttn pslunosti, jazyka, politickho pesvden nebo sexuln orientace, nebo e by postaven tto osoby mohlo bt pro nkter z tchto dvod zhoreno. Rmcov rozhodnut nebrn lenskmu sttu v tom, aby uplatoval sv stavn zsady, tkajc se prva na spravedliv proces, svobody sdruovn, svobody tisku a svobody projevu v jinch sdlovacch prostedcch. Rmcov rozhodnut rovn vslovn deklaruje, e nikdo by neml bt odsunut, vyhotn ani vydn do sttu, ve kterm existuje vn nebezpe, e by mohl bt vystaven trestu smrti, muen nebo jinmu nelidskmu nebo poniujcmu zachzen, nebo trestu. 92. Dvodem pro zamtnut dosti o pedn vydan osoby je mj. situace, kdy na trestn in, pro kter je Evropsk zatkac rozkaz vydn, se vztahuje amnestie, kter byla udlena v esk republice, anebo trestn sthn i vkon trestu jsou v R promleny, jestlie sthn tohoto trestnho inu spad do psobnosti trestnprvnch pedpis esk republiky ( 411 odst. 6 psm. b) tr. du). 93. Zachovna je rovn zsada ne bis in idem. Podle 411 odst. 6 psm. c) tr. du bude dost o pedn zamtnuta, pokud vydan osoba byla v esk republice nebo cizm stt za tent skutek ji pravomocnm rozhodnutm odsouzena a trest byl ji vykonn nebo je prv vykonvn nebo ho ji nelze vykonat anebo trestn zen bylo v R nebo jinm lenskm stt pravomocnm rozhodnutm skoneno, nebyla-li takov rozhodnut v pedepsanm zen zruena. 94. V neposledn ad je nutno zdraznit, e trestn zen, probhajc proti vydan osob na zem esk republiky, m pednost ped pednm vydan osoby podle Evropskho zatkacho rozkazu [podle 411 odst. 6 psm. d) tr. du soud zamtne pedn vydan osoby tehdy, jestlie vydan osoba je v R trestn sthna za stejn in, pro kter byl Evropsk zatkac rozkaz vydn]. 95. Nen proto opodstatnn tvrzen, e by vnitrosttn pravou Evropskho zatkacho rozkazu byl naruen vztah mezi obanem a sttem. Oban pedan k trestnmu zen do lenskho sttu EU zstv, i v dob trvn trestnho zen, pod ochranou eskho sttu. Evropsk zatkac rozkaz umouje toliko asov omezen pedn obana pro jeho sthn v lenskm stt Unie, pro konkrtn vymezen skutek, piem po skonen tohoto trestnho zen mu nic nebrn vrtit se zpt (event. k vkonu trestu na zem esk republiky). Trestn

d specifikuje dvody, za kterch k pedn osoby do jinho lenskho Unie nedojde (zejm. 411 ). Oban m prvo brnit se, proti opatenm orgn innch v trestnm zen, opravnmi prostedky, kter maj odkladn inek (viz 411 odst. 5 tr. du), nevyjmaje ani ppadnou stavn stnost. V ppad, kdy by pednm obana dolo k poruen stavnho podku, k pedn obana nedojde. 96. Pi tchto zvrech je nutno vzt na zetel nejen ochranu prv osob podezelch ze spchn trestnho inu, ale t zjmy obt trestnch in. K ochran prv obt a pokozench se obecn jev jako praktitj a spravedlivj, aby trestn zen probhalo ve stt, v nm dolo ke spchn trestnho inu (srov. podmnky pro een ppadu soubhu vce Evropskch zatkacch rozkaz v 419 tr. du a l. 16 Rmcovho rozhodnut, kde jednou ze zkladnch podmnek je zven otzky msta trestnho inu). Protoe realizace Evropskho zatkacho rozkazu, pi pedvn vlastnch oban, je podmnna vzjemnost ( 403 odst. 2 tr. du), navrhovateli napaden prava chrn prva osob, kter se povauj za osoby pokozen podle eskho trestnho du. Obecn je mono ci, e ve stt, kde k trestnmu inu dolo, bude, s ohledem na dkazn materil v tomto stt se nachzejc, trestn zen rychlej, efektivnj a souasn i vrohodnj a spravedlivj jak pro obalovanho, tak pro ppadnou ob trestnho inu.

IX. Soulad napadench ustanoven s dalmi ustanovenmi Listiny 97. stavn soud zvaoval soulad napadench ustanoven, zejmna 412 odst. 1 a 2 tr. du, i s lnkem 39 Listiny, podle nho jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako i jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho spchn uloit. Ustanoven 412 tr. du implementuje pravu l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut a prolamuje zsadu, podle n se osoby nevydvaj k trestnmu sthn do zahrani, pokud nejde o podezen ze spchn inu, kter je trestn jak podle prva vyadujcho sttu, tak i ve stt pedvajcm. Podle 412 odst.1 tr. du v ppad, kdy je pedn poadovno pro trestn iny, za kter je mono ve vyadujcm stt uloit trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn ti roky nebo nadit ochrann opaten spojen s omezenm svobody v dlce nejmn ti roky a kter spovaj v jednn, kter orgn vyadujcho sttu ozna v evropskm zatkacm rozkazu jako jedno nebo vce z jednn uvedench v odstavci 2, soud nezjiuje, zda jde o in trestn podle prva esk republiky. Ustanoven 412 odst. 2 tr. du pak vyjmenovv trestn iny, u nich soud, v souvislosti s pedvacm zenm, nezjiuje jejich trestnost podle prva esk republiky. 98. Na prvn pohled by se zdlo, e argument, spovajc v tom, e 412 je v rozporu s lnkem 39 Listiny, me bt odmtnut, jako z principu vylouen. Pedevm je nutno poznamenat, e l. 1 odst. 3 Rmcovho rozhodnut stanov, e: tmto rmcovm rozhodnutm nen dotena povinnost ctt zkladn prva a obecn prvn zsady, zakotven v l. 6 smlouvy o EU. Tud Rmcov rozhodnut neme bt interpretovno tak, e by po lenskm sttu vyadovalo uinit nco, co by znamenalo poruen zkladnch prv, tedy vetn principu legality, zakotvenho v l. 39 Listiny. 99. Veobecn uznvan princip legality, obsaen v l. 39 Listiny, znamen pedevm poadavek, e stt me uloit urit osob trest pouze na zklad dn informace, obsaen

v jeho vlastnm prvu, podle kterho je urit chovn tmto sttem zakzno. Tmto zpsobem stt dv vem subjektm monost pedvdat nsledky jejich jednn (obecn poadavek pedvdatelnosti). Tento poadavek m dva aspekty. Prvnm je, e prvo sttu mus jasn a pesn definovat jednn, kter je zakzan (srozumitelnost normy). Podle druhho mus existovat spojen mezi chovnm obvinnho subjektu a zemm nebo veejnm zjmem sttu, hodlajcho trestat (nexus, tj. spojitost s trestn jurisdikc danho sttu) tak, aby bylo umonno danmu subjektu si uvdomit, e jeho chovn vyvol nsledky, pedvdan zkony danho sttu. 100. Vidno z tto perspektivy, argument proti 412 tr. du, vzat doslovn, by znamenal, e esk republika selhala v poadavku na respektovn principu pedvdatelnosti trestnho prva. Ale tento argument pehl skutenost, e l. 39 Listiny obecn omezuje eskou republiku v jej vlastn trestn jurisdikci. Neupravuje toti ani extradici, ani pedn osoby. V situaci, kde esk prvo dv R zmocnn k extradici i pedn osoby, nachzejc se v jej jurisdikci, esk republika neaplikuje svou trestn jurisdikci proti obvinnmu, take by se zdlo, e l. 39 Listiny se neuplatn. Nakonec 412 tr. du nedefinuje trestn iny a aby toto ustanoven mohlo bt uplatnno, mus bt tyto trestn iny pesn definovny v zkon sttu poadujcho vydn i pedn osoby. lnek 39 Listiny se, podle svho znn, aplikuje vyloen tam, kde esk republika si sama peje danou osobu trestn sthat. V takovm ppad bezpodmnen plat, e lnek 39 Listiny vyaduje, aby takov trestn sthn probhalo jen pro trestn in pesn definovan v jejm trestnm zkon. Ze shora uvedench dvod, pijetm ustanoven 412 tr. du, esk republika neporuila princip legality, zakotven v l. 39 Listiny. 101. stavn soud se proto neztotouje s argumentac navrhovatel, kte tvrd, e 412 odst. 2 tr. du je v rozporu s l. 39 Listiny, protoe tato prava nijak nedefinuje trestn iny, nevyadujc oboustrannou trestnost. Pokud by se jednalo o hmotnprvn pedpis, zakotvujc trestnost jednn zpsobem, jakm to in 412 odst. 2 tr. du, tedy jen jeho pojmenovnm bez jakkoliv zkonn definice, dolo by jist k rozporu s l. 39 Listiny. stavn soud ovem vychz ze skutenosti, e 412 odst. 2 tr. du nen ustanovenm hmotnprvnm, ale procesnprvnm. Pedn podle Evropskho zatkacho rozkazu jet nen uloenm trestu ve smyslu l. 39 a l. 40 Listiny. 102. Osoby podezel ze spchn trestnho inu a pedan podle Evropskho zatkacho rozkazu nebudou sthny pro trestnou innost podle 412 odst. 2 tr. du, ale trestn zen bude vedeno pro trestn iny vymezen v hmotnm prvu vyadujcho sttu EU. Zkonn vpoet trestnch in v 412 odst. 2 tr. du (l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut), slou toliko k procesnmu postupu soudu. esk soud toti v ppad, e orgn vyadujcho sttu ozna v Evropskm zatkacm rozkazu chovn pedvan osoby jako jedno z jednn uvedench v 412 odst. 2 tr. du, resp. l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut, nezjiuje trestnost takovho inu podle prva esk republiky. Pijet 412 tr. du tedy nem za nsledek, e by se trestn prvo vech lenskch zem EU stalo aplikovatelnm na zem R. Znamen toliko, e esk republika napomh ostatnm lenskm sttm EU pi prosazovn jejich trestnho prva. Na osoby v esk republice (obany, osoby s trvalm pobytem a ostatn osoby bn se na jejm zem nachzejc) tedy ustanoven 412 tr. du neklade povinnost znt trestn prvo vech zem EU. 103. Vet trestnch in v 412 odst. 2 tr. du resp. l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut navc obecn odpovd jednnm, kter jsou trestn i podle eskho prva, by tomu nemus pesn odpovdat nzev pslunho trestnho inu. Vet trestnch in, kter nevyaduj

oboustrannou trestnost, nen dn proto, e by se pedpokldalo, e nkter z tchto jednn nen trestnm inem v ktermkoli z lenskch stt, nbr prv naopak, e jde o jednn, kter, s ohledem na sdlen hodnoty, jsou trestn ve vech lenskch zemch EU. Dvodem tohoto vtu je uspen vyzen Evropskho zatkacho rozkazu, protoe odpadne procedura zjiovn trestnosti takovho inu podle eskho prva. Navc, pijetm tohoto Rmcovho rozhodnut kad lensk stt EU vyjdil svj souhlas s tm, e vechna trestn jednn, spadajc do takto obecn definovanch kategori budou tak trestn sthna. 104. Skutenost, e 412 tr. du neposkytuje prvn zklad pro trestn sthn v R, jet nevyerpv otzku, zda byl i nebyl poruen lnek 39 Listiny. Jako ustanoven, tkajc se spoluprce v trestnch vcech mezi nezvislmi stty, tato otzka neme bt nazrna pouze z perspektivy R. Je teba mt tak na pamti, e osoby, na kter se vztahuje jurisdikce R, mohou bt tak podrobeny trestn jurisdikci jinch stt. To me nastat v ppad, kdy k jejich jednn dolo sten v R, sten v jinm stt, nebo jejich chovn v R vyvolalo nsledky v jinm stt. Tato prvn prava mus tedy bt vidna eji, jeliko se tk mezisttnch souvislost a mus se pamatovat na skutenost, e v takovchto ppadech se budou uplatovat prvn systmy jin, ne domc, esk. Tento aspekt pin dal dimenzi ochrany poskytovan l. 39 Listiny. 105. Touto dal dimenz l. 39 Listiny je skutenost, e zabrauje R participovat i pmo napomhat jinmu sttu, kter nerespektuje princip legality, pi realizaci trestnho postihu. K tomu by dolo za situace, kdy by R sama netrestala a pedala by obvinnho do sttu, kter nerespektuje princip legality. Nutno vzt v potaz tak vznam rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva, podle l. 3 mluvy (ppad Soering v. Velk Britnie, kter zakazuje lenskm sttm Rady Evropy vydn osoby do sttu, kter nen vzn zkazem krutho i svvolnho zachzen a kter nedv zruky, e tento zkaz neporu. 106. Ve svtle vah o dalch, shora uvedench, aspektech principu legality, stavn soud me posoudit, zda oputn poadavku oboustrann trestnosti znamen poruen l. 39 Listiny. Poadavek oboustrann trestnosti je typickou pojistkou proti sttm, majcm smluvn povinnost vydat nkoho k potrestn za jednn, kter samo o sob nedv k trestnmu postihu dvod. Byla to zruka proti zvazku spolupracovat i tolerovat jednn pijmajcho sttu, kter nerespektoval principy legality, zkazu krutho, svvolnho nebo nespravedlivho zachzen i trestn. Zkladn ideou je, e pokud oba doten stty shledaj urit typ jednn hodnm potrestn, pak vydvajc stt me jen tko tvrdit, e trest za takovto jednn by byl krut, svvoln nebo v rozporu s principem legality. 107. Oputnm principu oboustrann trestnosti ve vztahu k lenskm sttm EU tedy R nijak neporu princip legality. Obecn eeno, poadavek oboustrann trestnosti me bt, jako pojistka, oputn ve vztahu mezi lenskmi stty EU, kter maj dostatenou rove vzjemnho sblen hodnot a vzjemn dvry, jedn se o demokratick reimy dodrujc principy rule of law a jsou vzny povinnost tento princip dodrovat. Je to pesn ta situace, kdy rove sbliovn mezi 25 lenskmi stty EU doshla takov mry vzjemn dvry, e u nect potebu lpt na principu oboustrann trestnosti. 108. Po zvru, e princip legality podle l. 39 Listiny nevyaduje trvat na zsad oboustrann trestnosti, jako na nezbytn sousti pedvacho procesu, obrtil stavn soud svou pozornost na posouzen otzky, zda pedn osoby podle Rmcovho rozhodnut neodporuje l. 39 Listiny. Je samozejm, e tento lnek by zakzal R pedat osobu za elem trestnho sthn do sttu, kter by ve svm prvu neml jasn definovno, e chovn,

kterho se obvinn dopustil, je v tomto stt trestn. Ale v Rmcovm rozhodnut nen nic, co by esk republice ukldalo, aby takto postupovala. Navc, i kdyby by bylo toto chovn ve stt, kter hodl uplatnit vi osob svou trestn pravomoc, pesn definovno, princip legality stle jet vyaduje nexus (viz vklad shora) mezi tvrzenm chovnm a sttem hodlajcm trestn sthat. 109. Mezinrodn prvo uznv nkolik legitimnch hledisek, umoujcch sttu uplatovat svou trestn jurisdikci. Tmito obecn uznvanmi hledisky jsou princip nacionality, ochrany, univerzality a teritoriality. Krom nkolika drobnch vjimek, ktermi nen nutn se zabvat, prvn ti principy nepedstavuj dn zvazn problm ve vztahu k poadavku nexu. Z hlediska poadavku nexu se tedy nic nemn na pedchozm stavu, kdy oban esk republiky a dal osoby v jej pravomoci byli a jsou odpovdni, podle prvnho du danho sttu, za ty trestn iny, kter spchaj v zahrani. Na vechny osoby dopadala a dopad zsada teritoriality, zakldajc psobnost trestnho prva hmotnho na zem cizch stt (vetn stt EU), pokud se na zem tchto stt dopust trestn innosti. vahy navrhovatel o nutnosti vnitrosttnho publikovn trestnho zkonodrstv vech dalch 24 lenskch stt EU nejsou proto namst. Princip teritoriality, akoli celkem obecn pijmn, pin nkter aplikan problmy. Napklad je obecn uznvno, e stt me uplatnit svou trestn pravomoc pro chovn realizovan na jeho zem, co u postauje pro uznn nexu. Nicmn princip teritoriality tak zahrnuje uplatnn pravomoci sttu na jednn, ke ktermu sice dolo mimo jeho zem, ale nsledky zashly jeho zem. 110. stavn soud vychz z toho, e pedn eskho obana nebo jin osoby, oprvnn se zdrujc na zem R, za elem jeho trestnho sthn do jinho lenskho sttu EU, bude pravideln pipadat v vahu pouze tehdy, pokud k jednn, znamenajcmu spchn trestnho inu, dolo nikoli v esk republice, ale v jinm lenskm stt Unie. Pokud dojde ke spchn trestnho inu dlem v zahrani, dlem v R, bude pipadat v vahu trestn sthn v esk republice. Tm vznikne pekka pro pedn dan osoby k trestnmu zen do zahrani (srov. 411 odst. 6 psm. d) tr. du), pokud nebude, s ohledem na povahu danho jednn, elnj sthn v jinm lenskm stt EU, nap. proto, e v tomto stt je rozhodujc dkazn materil, skutek se odehrl pevn v tomto stt, atp. 111. Podle l. 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut me vykonvajc justin orgn odmtnout vkon Evropskho zatkacho rozkazu tehdy, pokud jde o trestn in, kter byl spchn zcela nebo zsti na zem vykonvajcho lenskho sttu nebo na mst, kter se za toto zem povauje. Toto ustanoven, kter poskytuje domcmu justinmu orgnu monost uven, zda vkon Evropskho zatkacho rozkazu odmtnout, chrn hodnotu prvn jistoty, kter je t hodnotou prva evropskho, a jej dodrovn na evropsk rovni je pedpokladem toho, e esk stavn podek umon aplikaci evropskho prva v domcm prvnm du (v tomto ppad implementaci a aplikaci Rmcovho rozhodnut). lnek 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut sice nebyl vslovn v eskm prvnm du implementovn, ale v souladu s principem stavn konformn interpretace mus esk justin orgn vzt na zetel dvru eskch sttnch oban v to, e jejich jednn na zem esk republiky je regulovno eskm trestnm prvem. Zdruje-li se toti esk oban na zem esk republiky, aplikuje se na jeho jednn domc prvo, z eho plyne tak stavn chrnn dvra tto osoby v to, e jejmu prvnmu jednn se pikldaj prvn nsledky stanoven eskm prvem. Obecn hodnota prvn jistoty nachz, v oblasti stavnprvn, sv vyjden v zsad, formulovan v l. 39 Listiny, a v rovin podstavnho prva je vyjdena v obecnm principu 377 tr. du, kter se uplatn subsidirn vi 411 odst. 6 psm. d) tr. du, tedy bude aplikovno pouze tehdy, pokud o stejnm inu doposud neprobh trestn sthn v esk republice.

112. Podle 377 tr. du, interpretovanho ve smyslu l. 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut, tedy nebude esk oban pedn do jinho lenskho sttu EU pro podezen ze spchn trestnho inu, kter ml bt spchn na zem esk republiky, krom ppad, kdy, s ohledem na zvltn okolnosti spchn trestnho inu, je teba dt pednost proveden trestnho sthn v doadujcm stt, napklad z dvod nleitho zjitn skutkovho stavu jednn, kter se z vt sti odehrlo v zahrani, a sthn v danm lenskm sttu Unie je v danm ppad vhodnj ne sthn tto osoby na zem esk republiky. Uven soudu, kter me, ale nemus, odmtnout vkon Evropskho zatkacho rozkazu, je zde namst, nebo v ad ppad bude vhodn, aby byla osoba podezel ze spchn trestnho inu pedna, by k jej aktivit dolo na zem esk republiky (nap. organiztor trestnho inu, k jeho realizaci ovem dolo v jinm lenskm stt Unie). Bli konkretizaci tohoto ustanoven ovem provede a rozhodovac praxe a v tto fzi nen na stavnm soudu, aby tuto praxi pedjmal. 113. stavn soud zdrazuje, e esk stavn podek nechrn pouze dvru eskch sttnch oban v esk prvo, ale chrn obdobn t dvru a prvn jistotu i jinch osob, oprvnn se zdrujcch na zem esk republiky (nap. osoby ciz sttn pslunosti s trvalm pobytem na zem R). 114. Specifickou kategorii, spadajc pod zsadu teritoriality, pedstavuj trestn iny distann, pchan zejmna prostednictvm vpoetn techniky, kter teoreticky pipoutj, e dsledky jednn, k nmu dojde v esk republice, mohou v jinm lenskm stt EU naplnit skutkovou podstatu trestnho inu. stavn soud pipout, e by, za zcela vjimench okolnost, mohla bt aplikace Evropskho zatkacho rozkazu v rozporu s stavnm podkem esk republiky, zejmna v ppad, e by distann delikt byl trestnm inem podle prva doadujcho sttu, nebyl by vak trestnm inem podle eskho trestnho prva, event. by dokonce poval v esk republice stavn ochrany (nap. v rmci stavn ochrany svobody slova). V tomto smyslu jsou nmitky navrhovatel opodstatnn. V takovmto, by nepravdpodobnm ppad, by nastoupila aplikace 377 tr. du, obsahujc mechanismus, jak pedejt nestavnm dsledkm Evropskho zatkacho rozkazu, ve smyslu shora uvedenm. 115. I kdy tedy mohou bt napaden ustanoven tr. du aplikovna protistavn, nen takovto hypotetick a nepravdpodobn situace dvodem pro jejich zruen. stavn soud ji mnohokrte ve sv judikatue uvedl, e teoreticky lze samozejm kad ustanoven prvnho pedpisu aplikovat nesprvn, tedy v rozporu s stavnmi pedpisy, co samo o sob neme bt dvodem pro zruen takto eventuln nesprvn aplikovatelnho pedpisu. (Nlez sp. zn. Pl. S 8/98, vyhlen pod . 300/1998 Sb.). Jinmi slovy, je-li prvn pedpis zpsobil mt vcero vklad, piem jen nkter z nich je protistavn, je nutn zvolit vklad stavn konformn (nlez sp. zn. Pl. S 48/95, vyhlen pod . 121/1996 Sb.). elem zen o obecn kontrole norem vak nen eit vechny jednotliv hypotetick situace, kter doposud nenastaly, by snad nkdy nastat mohou. Pokud by takto stavn soud postupoval, pekroil by svou funkci, kter mu nle v rmci obecn kontroly norem, a nahrazoval by ochranu zkladnch prv, kterou z povahy vc mus poskytovat t obecn a sprvn soudy. 116. Pokud jde o soulad napadench ustanoven s l. 8 Listiny, tj. s prvem na osobn svobodu, zkladn prva, zakotven v tomto lnku, jsou zajitna v postupu justinch orgn, pedepsanm podle 409 a nsl. trestnho du.

117. stavn soud zvrem podotk, e Rada EU me, po konzultaci s Evropskm parlamentem, rozit seznam trestnch in uvedench v l. 2 odst. 2 Rmcovho rozhodnut, u nich se nevyaduje zsada dvoj trestnosti, o dal druhy trestn innosti (lnek 2 odst. 3 Rmcovho rozhodnut). Me tak uinit pouze jednomyslnm rozhodnutm, tedy pouze se souhlasem zstupce esk republiky, kter bude, pi svm eventulnm souhlasu s rozenm seznamu tchto trestnch in, pihlet t k poadavkm eskho stavnho podku. Souasn pochopiteln nebude vylouen optovn pezkum novelizovanch eskch trestnch pedpis stavnm soudem. 118. S ohledem na vechny shora uveden prvn zvry stavn soud nvrh zamtl podle ustanoven 82 odst. 1 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis.

P o u e n : Proti nlezu stavnho soudu se nelze odvolat.

V Brn dne 3. kvtna 2006

Pavel Rychetsk pedseda stavnho soudu

Odlin stanovisko soudkyn Eliky Wagnerov k nlezu sp. zn. Pl. S 66/04

Zdrazuji, e moje odlin stanovisko nenapad Rmcov rozhodnut o evropskm zatkacm rozkazu (dle jen eurozatyka), nbr mm vhrady k jeho implementaci domcm zkonodrcem, piem smuje k vroku i odvodnn nlezu. Moje vhrady ve vztahu k vtinovmu stanovisku jsou dvojho druhu. Jednak dle mho nzoru vtina promarnila pleitost zformulovat doktrnu eskho stavnho soudu ve vztahu k tetmu pili EU, tedy k oblasti policejn a justin spoluprce v trestnch vcech lenskch stt EU (tj. k sti tzv. unijnho prva). Druh vhrada se dotk metody

posouzen implementace eurozatykae do eskho prvnho du, resp. otzky s jakmi stavnprvnmi normami mla bt tato implementace konfrontovna. 1. Odvodnn vtiny je zaloeno na vyuit doktrny formulovan stavnm soudem v nlezu sp. zn. Pl. S 50/04, kter se ovem tkal komunitrnho prva, tedy pedpis, kter jsou soust acquis communautaire a tzv. prvnho pile EU. V tomto nlezu stavn soud zformuloval doktrnu, podle kter, vzhledem k l. 10a stavy R, bylo R umonno penst nkter pravomoci jejch orgn na orgny ES (EU). Dle bylo v tomto nlezu uvedeno, e dvod uplatnn komunitrnho prva v R je teba hledat v dogmatice, kterou ve vztahu ke komunitrnmu prvu vyvinul ESD. Jinmi slovy, dvod psoben komunitrnho prva v eskm prosted tehdy stavn soud nenalezl pmo v stav. V n vak nalezl hranice pro takov psoben, a to v l. 9 odst. 2 a v l. 1 odst. 1 stavy R. Tuto stavnm soudem ani ne ped dvma msci zformulovanou doktrnu dnen stanovisko vtiny posouv tvrzenm, e vstupem R do EU dolo do jist mry i k omezen pravomoci stavnho soudu a tam, kde esk prvn prava reflektuje zvaznou normu evropskho prva, doktrna pednosti komunitrnho prva neumouje stavnmu soudu pezkoumvat takovou eskou normu z hlediska konformity s stavnm podkem R. Ve skutenosti stavn soud v citovanm nlezu uvedl, e v ppadech zptn delegace pravomoci z orgn ES (EU) na orgny R (stle jde o oblast prvnho pile EU) bude stavn soud prvn normy, kter jsou jejm vsledkem, pezkoumvat z hlediska stavnho podku R, kter ovem pro tento ppad bude vykldat s ohledem na judikaturu ESD k tm principm, kter jsou identick s principy obsaenmi v stavnm podku R. Na uveden vahy vtinov stanovisko navzalo i pi hodnocen implementace smluvnho prva plynoucho z tetho pile. S tmto postupem vak nemohu souhlasit. Pedevm v oblasti tetho pile EU nedolo a nemohlo dojt k penosu sti pravomoc eskch orgn na orgny EU podle l. 10a stavy R. Na rozdl od prvnho pile EU vystavnho na enumerativnm vtu vcn vymezench kompetenc orgn ES, by lo v ppad tetho pile pi aplikaci l. 10a stavy o bianco ek poskytnut orgnm EU ve vgn, nebo zcela rmcov, vymezen oblasti to jest v trestn agend spojen s justic a polici. Protoe trestn prvo je svou povahou onou oblast, kter nejcitelnji ingeruje do zkladnch prv a pedevm do jejich samotnho zkladu, tj. od svobody jednotlivce, byl by takov pauln penos pravomoc na orgny EU podle l. 10a stavy zejm v rozporu s podstatnou nleitost demokratickho prvnho sttu (l. 9 odst. 2 stavy R). Imanentn soust podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu je toti ve smyslu judikatury stavnho soudu R (III S 31/97) jak respekt k jednotlivci nadanmu zkladnmi prvy, tak povinnost sttu chrnit zkladn prva jednotlivch osob. Je otzkou, kterou po mm soudu je teba zodpovdet negativn, zda dnes vbec lze na orgny EU penst v trestn oblasti, by i pesn vymezenou st pravomoci podle l. 10a stavy, s dsledkem, e se R stavn kontroly nad touto oblast vzd, by i s vhradou optovnho pevzet tto pravomoci orgny R, byla-li by tato pravomoc na rovni EU vykonvna v rozporu pedevm s l. 9 odst. 2 stavy. Moje pochybnosti o monosti penosu i pesn definovanch pravomoc v trestn oblasti pramen z faktu, e EU dosud nedisponuje vlastn stavou obsahujc katalog zkladnch prv vyrstajc ze spolen sdlen pedstavy o svobod osob a o monostech jejho omezen.V mm pojet je stava onm jednoznanm legitimizujcm instrumentem, kter zrove u svm elem omezuje moc, kterou orgny organizovanho spoleenstv, v danm ppad orgny EU, v tto citliv oblasti, tedy v trestnm prvu, vykonvaj, by

i pouze v rovni normotvorby. Pedivo mezinrodnch smluv, na nm je dnen Evropsk unie vybudovna, po mm soudu neskt dostatenou zruku pro ochranu svobody jednotlivce v doslovnm smyslu. Jsem proto pesvdena o tom, e v rmci tetho pile pijman rmcov rozhodnut jsou svou povahou intergovernmentlnmi smlouvami, a to se vemi dsledky, kter z toho plynou. Pozitivn prvn lze poukzat na l. 34 odst. 2 psm. b) Smlouvy o EU, podle kterho je rmcov rozhodnut jako sekundrn unijn akt zvazn pouze z pohledu vytenho cle. Rmcov rozhodnut nem podle l. 34 odst. 2 psm. b) Smlouvy o EU bezprostedn inky a jeho uplatnn v domcch prvnch dech je odkzno na implementaci domcm zkonodrcem. Zahrnutm vylouen bezprostednho inku do Smlouvy o EU chtly lensk stty zabrnit zejmna tomu, aby jurisdikce ESD k bezprostedn aplikovatelnosti smrnic nebyla rozena i na rmcov rozhodnut(rozhodnut BVerfG ze dne 18. 7. 2005 sp. zn. 2 BVR 2236/04). Povaha rmcovch rozhodnut vyluuje jejich kvalifikaci jako mezinrodnch smluv podle l. 10 stavy R ji proto, e absentuje stavou pedvdan proces vnitrosttn ratifikace (souhlas Parlamentu), preventivn kontrola stavnosti stavnm soudem je proto vylouena. Dle mho nzoru implementace rmcovch rozhodnut podlh toliko reimu l. 1 odst. 2 stavy R a kompletnmu stavnprvnmu pezkumu podlh a ppadn implementace rmcovho rozhodnut domcm zkonodrcem. Souhlasm s nlezem potud, e domc implementace nen vynutiteln skrze jurisdikci ESD, avak mylenka v nlezu vyjden o tom, e implementaci lze vynutit politickm a administrativnm tlakem Evropsk komise na lensk stt je pro m nepijateln, nebo ji povauji za rozpornou s nleitostmi demokratickho prvnho sttu, v nm politika se sm pohybovat toliko v mezch vytench stavnmi principy. To ve mne vede k pesvden, e doktrna zformulovan stavnm soudem ve vztahu ke komunitrnmu prvu neme nalzt uplatnn ve vztahu k pedpism tetho pile, resp. k pedpism domcm implementujcm rmcov rozhodnut. V tchto ppadech nelze hranici pezkumu snit a na rove podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu, resp. zkladnch nleitost spojench s nrodn suverenitou. Naopak v tchto ppadech je teba dsledn pouvat cel stavn podek jako referenn hledisko pi posouzen stavnosti implementovanho rmcovho rozhodnut. Proto povauji za nutn pipomenout, e zstupci vldy by pi hlasovn v Rad ministr mli mt na pamti, e jejich hlas pro navrhovan een, kter bude teba implementovat do prvnho du R, mus obstt z pohledu celho eskho stavnho podku.

2. Nemm vhrad proti podanmu objektivnmu vkladu l. 14 odst. 4 Listiny. Nicmn byla-li jeho aplikace jako referennho mtka v danm ppad vylouen, je pro mne obtn uchopiteln fakt, e se v cel sti VIII. nlezu implementace eurozatykae k nmu vymezuje. Tut metodu zvolil nlez i ve vztahu ke zkoumn napadench ustanoven z hlediska l. 39 Listiny, kter je dle nlezu garanc vc se k hmotnmu prvu, nikoliv k prvu procesnmu, avak pesto jsou napaden ustanoven trestnho du z jeho pohledu dle zkoumna.

Dle mho nzoru mla bt napaden ustanoven zkoumna pedevm z pohledu l. 8 Listiny, a to zejmna s drazem na to, zda zvolen domc prava me bt posouzena jako proporcionln. Po mm soudu proporcionalita dna nen, a to zejmna proto, e nebyl implementovn l. 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut, z nho vyplv, e eurozatyka je mon odmtnout v ppad trestnch in, kter byly zcela nebo zsti spchny na zem R, nebo na mst, kter se za toto zem povauje, nebo kter byly spchny mimo zem sttu, kter eurozatyka vydv, a prvo R neumouje sthn za tyto iny, byly-li spchny mimo jeho zem. Je toti zejm, e osoba podezel z trestnho inu (typicky oban R nebo osoba zdrujc se trvale i dlouhodob na zem R) se ppadnm vykonnm eurozatykae, tj. pednm do cizho sttu ocit v situaci, kter je pro ni mnohem nepznivj, ne kdyby byla sthna na zem R, jej e ovld, zn kulturn prosted v irokm slova smyslu, m dokonalej pedstavu o domcm prvnm du a o hodnotch, na nich je tento d vystaven. Pokud by bylo toto ustanoven implementovno, bylo by mon pi rozhodovn o eurozatykai tato kritria zohlednit. Dnes to podle mho pesvden mon nen. Nesouhlasm toti s tm, e lze v takovch ppadech aplikovat 377 trestnho du, a to nejen pro jeho el vyplvajc z marginln rubriky, kter jej oznauje, ale zejmna proto, e konstrukce 411 odst. 6 tr. ., kter upravuje zamtnut pedn vydan osoby, je konstrukc kogentnho ustanoven s taxativnm vtem dvod, kter nepipout dnou dal extenzi dvod v nm pedvdanch. Ostatn, pokud jde o kritrium pezkumu v podob prva na osobn svobodu, lze odkzat na rozhodnut Odvolacho vboru Snmovny lord ve vci Office of the Kings Prosecutor, Brussels v. Cando Armas z 17. 11. 2005. V nm obsaen stanovisko Lorda Hope (bod 24) je zaloeno na pesvden, e pi aplikaci eurozatykae je v szce pedevm osobn svoboda jednotlivce a v minulosti pijat velkorys pstup k vydvn mus bt vyven ve prospch prv osob, jejich vydn je na zklad tto procedury poadovno. Baronka Hale (bod 60) pak ve svm stanovisku dodala, e by bylo politovnhodn, pokud by soudn orgny v ostatnch lenskch sttech pot, co pouily eurozatykae podle rmcovho rozhodnut, mly shledat, e anglick soudn orgny jej nejsou schopny implementovat. Zvolen pstup pitom podle n mus odpovdat duchu a poadavkm rmcovho rozhodnut ovem za podmnky dsledn ochrany osobn svobody jednotlivce.

Zvr Podle ustanoven l. 34 odst. 2 psm. b) Smlouvy o EU je elem rmcovch rozhodnut sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt v oblasti justice a vnitn bezpenosti. Oblast trestnho prva je vak tou oblast na rozdl od oblasti soukromho prva -, v n se projevuj hodnotov specifika toho kterho lenskho sttu EU a kter je zrove velmi citliv, nebo je pmo propojen s ingerenc veejn moci do osobn svobody jednotlivch osob. V existenci a konstrukci jednotlivch trestnch in a procesnch postup se markantn promtaj hodnoty zskan zkuenost a sdlen spolenost. Nemohu proto pijmout ani tu premisu obsaenou v nlezu, e lensk stty EU maj dostatenou rove vzjemnho sbliovn hodnot. Jako pklad odlinch, nepochybn zkuenostmi podloench, hodnotovch pedstav o mon ingerenci do osobn svobody lze uvst pravu obsaenou ve panlskm trestnm du,

kter do nj byla pojata jako tzv. antiteroristick novela. Podle n lze podezelou osobu zadrovat v tzv. incommunicado detenci (jaksi samovazb) a 10 dn. V tto dob je tto osob odepeno kontaktovat jak tet osobu, tj. pbuzn, ambasdu a pod., tak advokta nebo lkae dle vlastnho vbru. Po uplynut tto doby, tj. v prbhu ppadn dal pedsoudn vazby me pslun soudce nebo tribunl rozhodnout, vyaduje-li to vyetovn, e uval dal ti dny reimu incommunicado detence. Tuto situaci opakovan kritizovala Komise pro lidsk prva pi OSN, kdy nap. v rezoluci z roku 2003 konstatovala, e prodluovan incommunicado detence me tendovat k pchn muen a nebo sama o sob me pedstavovat formu krutho nelidskho nebo poniujcho zachzen anebo i dokonce muen (UN Commission on Human Rights, resolution 2003/32, para 14; citovno podle Human Rights Watch, January 2005, vol. 17, No. 1 (D), s 24). Jako hodnotov protipl lze uvst rozhodnut Odvolacho vboru Snmovny Lord (VB) z 8. 12. 2005 vyjadujc se k eventuln ppustnosti muen a jinho krutho nelidskho i poniujcho zachzen. Ve svm stanovisku (bod 51) uvedl Lord Bingham mimo jin, e: anglick common law pohl na muen a jeho dsledky s odporem ji pes 500 let (...). Jedn se o zleitost stavnho principu, zda mohou dkazy zskan muenm jin lidsk bytosti bt prvoplatn pouity proti astnkovi zen ped britskm soudem, bez ohledu na to kde, km, nebo na pkaz bylo muen provdno. Na tuto otzku bych dal velice jasnou zpornou odpov. Lord Hoffmann ve svm stanovisku (bod 82 83) uvedl: Pouvn muen je hanebn, pokozuje a degraduje stt, kter je pouv a prvn systm, kter je akceptuje (...). Odmtnut muen dle common law m zvltn symbolick vznam jako prubsk kmen humnnho a civilizovanho prvnho systmu. Lord Hope postehl (bod 126), e nzory na to, kde je hranice pijatelnosti, se mohou zsadn liit stt od sttu. Lord Carswell podotkl (bod 150): [U]vn muen (...) by odporovalo mravnm principm, snilo a degradovalo soudn zen a uvrhlo stt do morlnho marasmu. Je otzkou, zda by esk stavn soud povaoval za muen i krut nebo nelidsk zachzen zadrovn podezel osoby, kter svd presumpce neviny v podmnkch a po dobu, kterou pipout incommunicado detence. Jist je, e Listina zkladnch prv a svobod v l. 8 odst. 3 zaruuje obvinnmu nebo podezelmu z trestnho inu, e bude do 48 hodin bu proputn na svobodu anebo odevzdn soudu, kter do 24 hodin bu rozhodne o vazb anebo tuto osobu propust na svobodu. Navc l. 37 odst. 2 Listiny garantuje kadmu prvo na prvn pomoc, a to od potku zen, jako soust spravedlivho procesu. Z uvedench ppad vyplv, e pojet hodnot spojench s trestnm zenm se stt od sttu li a stejn tak se li i hodnocen toho, co je v jinch sttech zkonem piputno. To pesto, e vechny lensk stty EU jsou signati Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod. Jak vak stavn soud R judikoval v nlezu (Pl. S 36/01) dosaen standard ochrany lidskch prv nelze sniovat. Samotn eurozatyka je jist velmi potebn a douc prvn institut, bez nho se EU mimo jin charakterizovan volnm pohybem osob neobejde. Nelze pehlet ani zven bezpenostn rizika spolen vem sttm sdruenm v EU. Pesto vak mm za to, e implementace eurozatykae byla v esk republice provedena nedbale. Moje vhrada vc se k neimplementaci l. 4 odst. 7 Rmcovho rozhodnut byla vlastn ve svtle ve uvedenho minimlnch poadavkem, kter by vak vznamn pispl k proporcionalit legislativnho een obsaenho v eskch trestnprvnch pedpisech.

K tomuto odlinmu stanovisku se pipojila soudkyn Vlasta Formnkov.

Odlin stanovisko soudce Stanislava Balka

Hlasoval jsem proti zamtavmu nlezu, maje pedstavu nvrhu vyhovt, a to z nsledujcch dvod. Okouzlen jako pokad pi prci s stavou a Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen Listina) ndhernm bohatm jazykem jejich preambul, polaskal jsem se nejprve se slvkem vlast v l. 14 odst. 4 vta druh Listiny. Vybraje, zda mi lahodnji zn patria i country, volm osobn star z tchto slov. Jest jist vce synonym pro slovo vlast, mn nejblim je a to i pesto, e je mus mobiln telefonista teprve nauit systm T9 otina, ppadn tak domovina. A je tedy nkdy otzka pokldna ve smyslu nutit nkoho opustit R (srv. t J. Filip, Evropsk zatkac rozkaz ped stavnmi soudy, asopis pro prvn vdu a praxi . 2/2005, str. 162), nejedn se dle mho nzoru o oputn rei publicae, ale o oputn patriae i chcete-li rodn hroudy, v Kollrov duchu je to zem ta, dve kolbka, nyn nroda mho rakev. Pojet vlasti, zahrnujcmu v sob atributy domova a rodu, odpovd i oznaen jazyka jako matetiny i Muttersprache nebo langue maternelle apod. Pedn obana k trestnmu sthn i vkonu trestu a nyn se sousteuji ist na otzku jazykovou je nepochybn vytrenm ze shora popisovanch koen. Stesk a nemonost mluvit s nkm rodnm jazykem ovlivnily kvalitu ver po strnce nmtu, stylu i jazyka, i v ppad bsnka, kter o svm dle oprvnn napsal ore legar populi perque omnia saecula fama vivam, piem pro nae ely nepehldnme, e vyhnanstv probhalo v rmci te msk e, nicmn v jazykov spe eckm Pontu (srv. t heslo Ovidius, in: Encyklopedie osobnost Evropy od starovku do souasnosti, Praha 1993, str. 494). Pejdme vak k nejpraktitjm problmm, kter pedanmu mohou vzniknout, a to i pi plnm respektovn prva na tlumonka, proijme s nm mozaikov jeden z modelovch dn hezky po podku.

xxx Abychom naeho hrdinu pedstavili, nen to jet zatm i ppadn nebude nikdy zloinec, nebo pro prv ppad plat presumpce neviny, v ppad druhm se navc v budoucnu uke, e nap. in, kter je mu kladen za vinu, vbec nespchal. I toto by jej mohlo ostatn potkat: Probuzen v cele s portugalskm spoluvznm. Vmna Bom dia, za topry ten, obasn tekuji i obrigado, jinak mlen ve dvou. Kde bude ona Ptahotepova leva, kterou

pin, kdy je lovk alespo vyslechnut? (Papyrus vezra Ptahotepa. Peloil Z. ba, Praha 1971, str. 35). K obdu alfdi gulsleves. S paprikou to snad nebude problm, jak vak vykouzlit zpor a pidat maarsky slvko lunk. Odpoledne na nvtvu pijde , s nm stoprocentn t jeden z mnoha soudnch tlumonk specializovanch na xenofobii, a tak nebude sloit najt vyerpvajc interdisciplinrn odpov na otzku: ; Zbude naprosto triviln zleitost z vazebn vznice zorganizovat vmnu advokta ex offo za obhjce na plnou moc, co arci jist rda vye cho obvinnho, kter si za ist msn pjem koup zpten letenku Praha Solu nebo Praha Athny, a pro jistotu si na tuto misi vymn koruny z narychlo zruenho stavebnho spoen za eura, kdyby eck advoktn tarif byl nhodou o nco vy ne esk. V podveer se dostavila ledvinov kolika. Dky Monteverdiho madrigalu a nkolikermu poslechu italskho proveden Dona Giovanniho bude mono ne se poda v den sttnho svtku navzat kontakt s eskm konzultem ci italskmu lkai alespo : Non lasciate mi morire!. Domleli jsme vak, jak to bude s pacientem, kter nen v Itlii zdravotn pojitn? Primum vivere deinde philosophari plat zajist i zde

xxx Vskutku nesah esk historick pam dle ne k tzv. Akci asanace? Nechci te vstupovat do odbornch diskus historik o konkrtnch historickch udlostech, v rmci mnohonrodnho evropskho souit bychom ale asi mli chpat each other. Doporuuji tak teba peten vynikajc prvnhistorick studie z pera Jiho Keje Husv proces (Praha 2000). V zpt po Husov smrti neteba to ani opakovat se v echch ozv rozhoen nad nespravedlivm a neodvodnnm rozsudkem, jak to vyjaduje ji protestn list lechty, zaslan 2. z 1415 do Kostnice, v nm se prokazuje, e Hus se ani nepiznal, ani nebyl usvden. Jet v Basileji je koncil kostnick naen z nespravedlivho soudu nad Husem, jak to et vyslanci optovn vyhlauj ve svch projevech Co vak o tom soudili novodob historikov ? Vdy jen otzka, zda kostnick ortel byl vysloven ve shod s prvem a spravedliv, zda vystihl poctiv Husovu vinu, zda nebyl poplatn zaujatosti soudc a ovlivnn politickmi zjmy, byla zodpovdna v nesmiitelnch divergenzch, , pe mj. Ji Kej a dodv: Neoddvme se plinm nadjm, e po na studii nezstanou siln residua dvjch tko smiitelnch odsudk. (srv. Kej, Husv proces, str. 200-201). Husv proces konn mimo Husovu vlast, soudci jin nrodnosti, jednac jazyk latina, chyby v obhajob, zpsoben nepizpsoben se pravidlm kanonickho procesu. Nerezonovaly tyto vahy v hlavch t onm, kte formulovali lnek 14 Listiny ?

Kad prmrn vzdlan ech byl ve kolnch letech seznmen s osudy Karla Havlka Borovskho. Vyhnanstv v Brixenu, tehdy mst, lecm v habsburskm soustt. Jedno z nedvnch podn je nsledujc: V noci z 15 na 16. prosince 1851 byl zaten a s policejnm doprovodem odvezen do tyrolskho msteka Brixenu, kde byl pinucen t vce ne ti roky. Vytren z esk spolenosti a veejn innosti pivedlo Havlka do tkch vnitnch kriz, avak nezlomilo ho. (srv. Kdo byl kdo v naich djinch do roku 1918, Praha 1993, str. 97). Meme si bt jisti, e tuto mon i tradin interpretaci neslchaj dodnes ci a studenti v eskch kolch? Poloil jsem si tuto otzku proto, abych meditoval o prvnm vdom oban esk republiky de lege ferenda v okamiku, kdy vlda navrhovala spolu s novelou trestnho du a trestnho zkona t novelizaci l. 14 Listiny. Poloil jsem si tuto otzku i v souvislosti s - z dnenho pohledu osobm se zkrcenou historickou pamt ji tm pradvnou debatou ped pijetm Rmcovho rozhodnut Rady Evropsk Unie . 2002/584/JHA, ze dne 13. ervna 2002. Znme each other? Ke chvle britskho modelu extradice v odvodnn nlezu jsem si uinil jen nkolik marginlnch angloamerickch poznmek blova advokta convicts servants v severoamerickm kolonilnm obdob, americk Fugitive Slave Act z roku 1850 i rozhodnut Nejvyho soudu Spojench stt americkch ve vci Dreda Scotta z roku 1857 Vnujme se te chvilku reciprocit

xxx Cui prodest? Je skuten tolik Evropan, kte pchaj z eskho pohledu trestnou innost, po nich by prahly esk orgny inn v trestnm zen, a kte zstvali jinde netrestni? Nebo pevaovala vle transponovat vce ne toho bylo teba? Vzpomnl jsem si na skromn zkuenosti ze sv advoktn praxe a zapochyboval o tom, e vkon vazby v esk republice je kvalifikovan europeizovn. Napadly m i dal konsekvence, sliboval jsem si, e se dokm chlcholivch odpovd.

xxx

Zkonodrce, jak se ukzalo, je ponkud Superbus. Poslaneck snmovna zdraznila ve vyjden k nvrhu, e Parlament je suvernnm pedstavitelem stavodrn a zkonodrn moci, a tud nen vzn prvnm nzorem pedkladatele novely Listiny, a je oprvnn k vci zaujmout vlastn nzor. A co tak teba troku pokornj vyslechnut nzoru publika? Nebylo by vce hlas vce ne mn? Nepozapomnlo se na pslov Dvakrt m, jednou e? Zajmaly m pak odpovdi na otzky souvisejc s praktickou realizac projednvan prvn pravy. V zznamu z rozpravy ve snmovnch jsem zmnky, je by m pivedly na tuto stopu, nenalezl. Ptal jsem se tud, zda poslanci mli k dispozici komparatistiku, tkajc se du vkonu vazby, prbhu ppravnho zen v jednotlivch zemch, zda-li mli k dispozici informace o potech a rovni tlumonk, co vdli o garancch prva na obhajobu, zda existovalo povdom o tom, jak je upravovna nhrada kody za nesprvn edn postup (viz protokol z veejnho jednn stavnho soudu, konanho dne 3. kvtna 2006). Parafrzuji to, co jsem se dozvdl. Ti, kte nebyli leny tzv. garannho vboru, hlasovali, dvujce zprv garannho vboru, evtl. referentovi z jejich poslaneckho klubu. Piznm se, e een otzky, do jak mry bylo vcn promyleno stanovisko prezidenta odvodujc, pro zkon nepodepsal, jsem si z obav o prudk pokles hladiny optimismu o stavu politick kultury radji ponechal na rovni hypotz Nepat vak k stavn konformit zkona t Normenwahrheit, v souzen vci promtnut do jistot, e oban esk republiky bude reln pod ochrannou rukou sv vlasti i v bnch situacch, kter jsem shora pedestel?

xxx Pokusil jsem se sestoupit z vin definice prvnho sttu k ukzkm z praxe, naznaujcm, e unifikovan model prvnho sttu, resp. trestn politiky, zatm neexistuje. I odlinosti, na n nemus bt subjekt trestnho zen prv pipravovn, mohou jeho pozici nap. v pprav na hlavn len znan ztovat. Nabz se dal nmt k vaze. Ocituji z projevu paskho btoniera Jean Marie Burguburu pi Zahjen soudnho roku v Pai dne 18. listopadu 2005: Ano, justici se da patn, a ekli-li Vm to, pane ministe, soudci jasn, pat advokti Vm to znovu opakuj. - Jak je tomu napklad s presumpc neviny? Krsn to nmt pro okouzlen slavnostnch shromdn, ale odr se tato presumpce i v chovn vyetujcho soudce, zstupce prokuratury nebo soudce rozhodujcho o ponechn na svobod i uvalen vazby, tzv. JLD

(Juge des Liberts et de la Dtention), jeho by bylo mono nazvat soudce svobody tak vjimen a vazby tak ast? V zkoncch m toti presumpce neviny sv msto, podobn jako ve smlouvch: avak v praxi, pi soudnch stetnutch, kdy soudce a ji soudce vyetujc nebo soudce rozhodujc o ponechn na svobod i umstn do vazby mus rozhodnout, tehdy u tato presumpce neexistuje! Samozejm je zde pran pinavch penz, organizovan zloin, ba i terorismus, to ve by bylo dvodem pro to, aby soudci prost a jednodue pijali policejn a bezpenostn rozhodnut: urit osoba je pedvedena, je tedy teba ji zavt. Nevina, kme? - Tolik je bezdvodnch ppad uvalen vazby, a pitom podle souasn metody je ji vtina nleitost spisu v rukou vyetujcho soudce, spolen s dalmi ji zadrovanmi, sthanmi osobami je nemon, stejn jako dkazy pozbvaj vhy a nebezpenost vyetovan osoby asto bv men ne evidentn. Je hanebn zmnit zde skandlnost uvalen vazby stejn tak pro pli ast, ba systematick pouvn tohoto prostedku jako pro podmnky, v nich toto zadren probh? Stav naich vzeskch zazen stav nai zemi do situace, v n poruuje ta nejzkladnj lidsk prva. Co je nejvznamnjm faktorem recidivy? Uvznn, podmnky, v nich je trest odnt svobody vykonvn. Nedodrovn podmnek respektovn zadren a jejich dstojnosti povede k recidiv, kter nedoke zabrnit ani elektronick nramek i opaten prodluovn trest. Za tto politovnhodn, ostudn situace, kter byla nedvno odsouzena, zejmna pokud jde o paskou vazebn vznici Evropskch komisaem pro lidsk prva, nemohou advokti mlet. Nen to pouze problm penz, je to pedevm nedostatek politick vle. Provinil bych se, kdybych tuto situaci nepranoval. (srv. J.-M.Burguburu, Respektujte advokty, Bulletin advokacie . 3/2006, str. 7). Osamocen hlas volenho reprezentanta vce ne 6 000 advokt, zapsanch ve vd francouzsk advoktn komoe?

xxx Bylo by jist mon opakovat argumentaci prezidenta i navrhovatel. Z valn vtiny na ni odki s poznmkou, e si i pro futuro zaslou pozornost. Neml bych ale opomenout vlastn vahu de lege ferenda. een vztah trestnho prva hmotnho pedevm v procesnm pedpisu je pinejmenm nesystmov. Pipad mi vhodn pijmat trestn zkon a trestn d ve stejnm asovm seku.

Nebylo by vhodnj doshnout shody na evropskch skutkovch podstatch zvanch trestnch in a jednotn podob trestnho zen proti obvinnm z takovch in? Nemohla by bt v kadm stt zzena pro takov ppad alespo jedna specializovan cizineck vazebn vznice?

xxx Odvodnn nlezu vychz mj. z judikatury stavnho soudu v tom smyslu, e teoreticky lze samozejm kad ustanoven prvnho pedpisu aplikovat nesprvn, tedy v rozporu s stavnmi pedpisy, co samo o sob neme bt dvodem pro zruen takto eventuln nesprvn aplikovanho pedpisu. Odlin stanovisko je postaveno na principu dubitandi. Nen to klasick in dubio pro reo, by i v jeho prospch by mlo vyznt. Nenabyl jsem dojmu, e na otzky, kter jsem se laskavmu teni pokusil namtkov vybrat a pedestt, mm ve vech ppadech jednoznan odpovdi. Protistavnost napadench ustanoven spatuji pak primrn v tom, e legislativn chvat pistihl v mch och zkonodrce ponkud nepipravenho, a pokud jde o een vztahu nvrhu novel zkon spolu s nvrhem novelizace Listiny, zbrklho a za hranic stavn konformity stavodrnho a zkonodrnho procesu. Jedn se o problematiku, pi jejm een by se asi nemlo zkouet, kolik stavn soud unese, ale naopak, postupovat s ctou k stavnmu podku, jak se o to pvodn v Parlamentu R pokusil navrhovatel novelizac. Za vznikl situace jsou pak napaden ustanoven trestnho du a trestnho zkona, pokud jde o jejich protistavnost, pinejmenm diskutabiln, a to z ady relevantnch dvod, na n upozornili navrhovatel v tomto zen, prezident i spoludisentujc kolegyn.

xxx pln na zvr jak se kv v jistm prosted na frovku. Pedstavme si, e by toto odlin stanovisko bylo poslednm slovem obalovanho. Ve v ct k tlumonkm bych prosil o to, aby si zkusili z voleje cvin peklad, a to pokud mono doslovn, do fintiny, maartiny, novoetiny, holandtiny, francouztiny a anglitiny.
Publikovno: 5.5.2006 Michal Spil