-1-

Stejnosm rn pulzn motor

Ing. Ladislav Kopeck, 2004

vod
ada lid se zabv (nebo zabvala) mylenkou sestrojit elektromotor, kter by dodval vce energie ne spot#ebuje. %as od 'asu se ve sd)lovacch prost#edcch objev senza'n zprva, e se takov v)c poda#ila, ale takov zprva 'asto bv zleh'ovna a doprovzena ironickmi poznmkami. (%ast)ji je vak zcela mimo zjem mdi hlavnho proudu.) Za n)kolik tdn+ vzruen opadne a ivot jde neruen) dl ve vyjed)nch kolejch, take spo#dan ob'an d masmdim zapravdu, e se zase jedn o n)jak humbuk, vdy. se p#ece ve kole u'il, e nic takovho nen mon. Zejmna na internetu lze nalzt mnostv zprv o takovch senza'nch objevech, mnohdy doprovzench technickmi podrobnostmi, avak 'asto se jedn o jaksi folklr a svm zp+sobem mytologii. Snad nejznm)jm takovm vynlezem je Adams+v motor, z n)ho 'erpali inspiraci nap#. japont vynlezci Kawai a Takahashi nebo dva jist vynlezci z Austrlie (sv+j motor nazvali Lutec 1000 a star pn Adams je odsoudil jako plagitory), dle pak r+zn samochodn magnetick motory, za vechny jmenujme Johnson+v motor, a v neposledn #ad) Flynn+v motor, kter se tv# velmi v)rohodn). I j jsem zatouil p#isp)t k technickmu rozvoji v tomto sm)ru a navrhl #een, k n)mu m) inspiroval ve zmn)n Adams+v a tak Flynn+v motor, p#i'em moj snahou bylo, aby tento motor byl jednoduch, snadno vyrobiteln z b)n) dostupnch sou'stek (pokud mono bez elektroniky) a teoreticky zd+vodn)n, take bude mon vypracovat p#esn matematick postup nvrhu stroje, eventuln) odhadnout jeho 'innost, kter pochopiteln) p#eshne 100%. D#ve ne se pustme do vkladu o vlastnm motoru, nebude na kodu pov)d)t si n)co o motorech, kter m) inspirovaly.

Flynn+v motor
Na obr. 1 je zobrazen nkres principu Flynnova motoru. Tento princip vychz z jednoduchho faktu, e silov 'inky magnetickho pole jsou m)rn druh mocnin) magnetick indukce:

kde / je magnetick indukce [T], A je plocha, na n mag. indukce p+sob [m2], 00 je permeabilita vakua (41.10-7 H/m),

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-2-

F je sla [N].

Obr. 1. Princip Flynnova motoru Nyn se podvejme na pravou 'st obrzku 1. Uvaujme, e ob) cvky jsou buzeny takovm proudem, aby se veker magnetick tok uzavral p#es horn hranol. Kdy nyn odstranme permanentn magnety, bude se polovi'n magnetick tok uzavrat p#es oba hranoly. Jestlie slu, kter nyn p+sob na oba hranoly, zvolme za jednotkovou, bude sla, p+sobc na horn hranol za p#tomnosti obou magnet+, teoreticky rovna 'ty#em jednotkm, jak plyne z ve uvedenho vztahu pro vpo'et sly. P#idnm magnet+ jsme tud celkov) dostali dvojnsobek sly. V lev 'sti obrzku je nakreslena aplikace tohoto principu na vytvo#en st#davho elektromotoru. Tento motor m vak n)kolik nedostatk+: 1) Zabr pouze jedna 'st statoru (p#i plnm vybuzen cvky), 2) Kdy cvka nen pln) vybuzena, druh 'st rotoru p+sob opa'nm krouticm momentem, 3) Rotor je nerovnom)rn) namhn, co m+e vst k nadm)rnmu opot#eben loisek. 4) Dalm nedostatkem (kter vak je vlastn vem sou'asnm motor+m na st#dav proud) je, e jsou zde hysterezn ztrty. Na obr. 2 je nakreslena hysterezn smy'ka. Oblast vypln)n edou barvou p#edstavuje hysterezn ztrty, 'ili ztrty zp+soben zm)nou polarity proudu.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-3-

Adams#v Motor
dnm z t)chto nedostatk+ netrp #een, se kterm p#iel pan Adams z Novho Zlandu. Na obr. 3 vidte schmatick znzorn)n jeho motoru.

Obr. 2. Hysterezn smy'ka Adams+v motor p#ipomn klasick stejnosm)rn motor s elektronickou komutac a permanentnmi magnety v rotoru, ale jsou zde podstatn rozdly: 1) Proud ve statoru neobrac polaritu. 2) Stator je buzem stejnosm)rnmi impulzy. 3) Magnetick obvod statoru nen uzav#en. 4) Magnety v rotoru jsou plovny tak, aby severn ply vech magnet+ sm)#ovaly ven. 5) Cvky statoru jsou plovny tak, aby magnety v rotoru vdy odpuzovaly. Princip funkce Adamsova motoru je jednoduch a na prvn pohled z#ejm z obr. 3. Pokud cvky statoru nejsou napjeny (spna' rozpojen), p+sob na rotor kroutic moment, vyvolan p#talovost mezi jdry statoru a permanentnmi magnety rotoru, dokud se ply statoru a ply rotoru nekryj, potom p#ijde do statorovch cvek proudov impuls, kter umon p#ekonn mrtv polohy rotoru. Jak ji bylo #e'eno, vhodou tohoto motoru je to, e nem hysterezn ztrty a navc zadarmo vyuv p#taliv sly permanentnch magnet+ v dob), kdy cvky nejsou napjeny. Nevhodou tohoto #een je, e nen uzav#en magnetick obvod statoru a e pohybem permanentnch magnet+ v blzkosti statorovch cvek se v nich indukuje nap)t, kter p+sob proti nap)t napjecmu.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-4-

Obr. 3. Principiln schma Adamsova motoru

Nov &een
Spojenm vhod a potla'enm nevhod obou motor+ vzniklo #een, kter najdete na obr. 4. Stator (1) je tvo#en uzav#enm magnetickm obvodem se 'ty#mi vyniklmi ply, kter jsou buzeny z jedn strany cvkou (2), napjenou stejnosm)rnmi pulzy, odvozenmi od polohy rotoru (3), z druh strany silnm permanentnm magnetem (4). Rotor je tvo#en pouze feromagnetickm materilem takt s vyniklmi ply. Nejsou zde tedy dn magnety ani cvky. Jestlie cvkou neprochz elektrick proud, magnetick tok, buzen permanentnm magnetem se tm)# cel uzavr mag. obvodem statoru a na rotor prakticky nep+sob dn sla. Pokud ve vhodnm okamiku do cvky p#ivedeme el. proud takov polarity, e mag. tok vybuzen touto cvkou p+sob proti mag. toku permanentnho magnetu, oba toky se za'nou uzavrat p#es rotor a ten bude vyvolvat kroutic moment. Je z#ejm, e pomoc jedin cvky ovldme dva magnetick toky, z nich jeden je zadarmo. O tomto faktu se m+eme p#esv)d'it p#i pohledu do nsledujc tabulky, kde jeden ze sloupc+ obsahuje hodnoty krouticho momentu v zvislosti na p#tomnosti (resp. nep#tomnosti magnetu) a velikosti proudu protkajcho cvkou. P#i proudov hustot) 3 A/mm2 se p#tomnost magnetu p#li vrazn) neprojevuje. Je-li vak proudov hustota vysok (6 A/mm2), je kroutic moment vce ne dvojnsobn proti p#padu, kdy magnet nen p#tomen. Dle si vimn)te, e kdy cvka nen buzena, bl se kroutic moment nule, protoe magnetick tok vyvolan magnetem se tm)# cel uzavr statorem.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-5-

Magnet [ano / ne] Ano Ne Ano Ne ano

Proudov hustota v cvce [A / mm2] 3 3 6 6 0 Tab. 1

Kroutic moment [Nm] 1,9 1,76 6,56 2,97 0,018

Obr. 4. Nov #een motoru Na obr. 5 m+ete vid)t pr+b)hy silo'ar, kter odpovdaj ptmu #dku tabulky a na obr. 6 je pak zobrazena situace odpovdajc t#etmu #dku tabulky.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-6-

Obr. 5. Pr+b)h mag. toku p#i proudov hustot) v cvce 0 A/mm2

Obr. 6. Pr+b)h mag. toku p#i proudov hustot) v cvce 6 A/mm2 Nyn se podrobn) podvme na za#zen, kter #d p#ivd)n pulznho proudu do statorov cvky. Tato pas je velmi d+leit a m+e podstatnou m)rou ovlivnit vsledek naeho snaen, proto j v)nujte nleitou pozornost. Ideln by bylo, kdyby cvkou probhal proud obdlnkovho pr+b)huse st#dou 1: 1. V tomto p#pad) by bylo dosaeno maximlnho vkonu motoru. V praxi je vak situace dky 'asov konstant) L/R - pon)kud odlin. P#ipojme-li cvku na nap)t, za'ne v n nar+stat proud od nuly po exponenciln k#ivce na hodnotu U/R, kde U je napjec nap)t a R je 'inn odpor obvodu. Po rozpojen obvodu cvky se v cvce naindukuje nap)t opa'n polarity, kter zp+sobuje opalovn kontakt+

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-7-

mechanickho spna'e, nebo - v p#pad) elektronickho #zen - elektricky namh spnac polovodi'ov prvek a m+e ho zni'it.

Obr. 5. Relaxa'n obvod cvky Na obr. 5 mme za#zen, kter doke tto nep#jemnosti zabrnit. Sepneme-li spna' S, cvkou za'ne prochzet proud, kter vzr+st podle znmho exponencilnho pr+b)hu: i(t) = U/R(1 e-Rt/L) (1)

Po odezn)n p#echodovho d)je probh cvkou konstantn stejnosm)rn proud o hodnot) I = i() = U/R. Cvka nyn obsahuje ur'itou energii, kter se rovn vynaloen prci na jej nabit. Jestlie spna' nyn rozpojme, energie nahromad)n v cvce se vybije p#es diodu D a odpor RS. P#itom dojde k opa'nmu exponencilnmu d)ji podle vztahu i(t) = i(t1)e Rt/L (2)

kde i(t1) je proud, kterho bylo dosaeno p#i odpojen zdroje nap)t od cvky. Zatmco v prvnm p#pad) byl odpor R tvo#en pouze odporem vinut cvky RL (dal odpory v el. obvodu jsme zanedbali), v druhm p#pad) je k tomuto odporu nutn p#i'st hodnotu odporu RS: R = RL + RS. Nyn se podvejme na 'asovn nap).ovch impulz+ p#ivd)nch do cvky. Jejich vhodnm na'asovnm a volbou odporu RS lze toti doclit toho, e energie, kter se v cvce nahromadila b)hem p#ipojenho zdroje nap)t, bude konat prci i p#i vybjen cvky. A to je dal energie, kterou zskme zadarmo. Konven'n st#dav i stejnosm)rn elektromotory toti neobsahuj relaxa'n sloku periody a tuto energii potla'uj p#ivedenm energie opa'n polarity (u st#davho stroje se tomto pltvn energi #k reaktance cvky, u stejnosm)rnho stroje komutace). Vra.me se vak k naemu problmu. N stroj m 'ty#i ply, b)hem jedn ot'ky tedy prob)hnou 'ty#i pracovn cykly stroje. Kad cyklus rozd)lme na 'ty#i stejn dly. B)hem fze 1 je cvka p#ipojena na nap)t a roste v n proud podle vztahu (1). V 'ase t = t1 je nap)t odpojeno a proud, tekouc cvkou se za'ne uzavrat diodou D a odporem RS, p#i'em kles podle exponencionlnho pr+b)hu (2). Odpor RS mus mt takovou velikost, aby na konci druh fze v 'ase t2 byl proud v cvce prakticky nulov. Situace je z#ejm z obr. 6. Horn 'ra p#edstavuje plov nstavce statoru, prost#edn 'ra p#edstavuje pr+b)h nap)t na cvce (V okamiku sepnut cvky je rotor v poloze mezi dv)ma p 2y statoru.) a spodn 'ra znzor5uje pr+b)h proudu protkajcho cvkou. Vimn)te si, e 'asov konstanta p#i nr+stu proudu je v)t ne p#i jeho poklesu. Je to pochopiteln) zp+sobeno odporem Rs. Jeho velikost zvolme tak, aby v okamiku, kdy se kryj ply rotoru s ply statoru proud prochzejc cvkou nep#esahoval 5% jeho maximln hodnoty.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-8-

Obr. 6. %asov pr+b)hy proudu a nap)t v cvce v zvislosti na poloze rotoru Ve funkci rezistoru m+eme s sp)chem pout rovku nebo pro vy vkony - topn t)leso. Poadovan p#kon spot#ebi'e m+eme vypo'tat podle vzorce: P = U2/Rs V nsledujc tabulce jsou uvedeny vypo'ten hodnoty p#konu, proudu a odporu: P&kon [W] 25 40 60 75 100 150 200 500 1000 2000 El. odpor [] 2116 1323 882 705 529 353 265 106 53 26 El. proud [A] 0,109 0,174 0,261 0,326 0,435 0,652 0,870 2,174 4,348 8,695 (3)

Pokud rovka bude napjena nap)tm nim ne jmenovitm, musme po'tat s tm, e jej odpor bude ni. Tto skute'nosti je mon vyut u pomalub)nch stroj+, kde frekvence spnn je ni ne 'asov konstanta vlkna rovky. Ne se vlkno sta' rozhavit, protk cvkou vy proud a tvar pr+b)hu proudu (viz obr. 6) je p#zniv)j, co se projev vym vkonem. Slabinou tohoto #een je to, e pr+b)h proudu v cvce bude mt k idelnmu obdlnkovmu pr+b)hu hodn) daleko - sp bude mt pr+b)h, kter se bude podobat trojhelnku. Pokusme se nyn vytvo#it takov #een relaxa'nho obvodu, aby se pr+b)h proudu cvkou co nejvce podobal obdlnku. Nr+st proudu mus bt co nejstrm)j, potom by m)l proud klesat jen velmi zvolna a nakonec by m)l co nejrychleji zaniknout. Schma obvodu, kter toto zajist, najdete na obr. 7. Pr+b)hy proudu jsou exponenciln, ale pro jednoduchost byly nahrazeny p#mkami. Jak tento obvod funguje? Nejd#ve na krtkou dobu sepne kontakt S1, kter po dosaen jmenovit hodnoty proudu cvky op)t vypne. D#ve ne ale vypne, sepne kontakt S2. Po rozepnut S1 se proud cvky uzavr p#es S2 a diodu D. Proud kles po exponencile s dlouhou 'asovou konstantou L/RL, tedy velmi zvolna. Po ur'it dob) je kontakt S2 rozepnut a do obvodu cvky za#azen odpor Rs. Od tohoto okamiku za'ne proud prudce klesat s 'asovou konstantou L/R, kde R = RL + Rs.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

-9-

Obr. 7. Prudkho nr+stu proudu v cvce doshneme velkm pom)rem napjecho nap)t k induk'nosti cvky. Nyn si ukeme, pro'. Sm)rnice te'ny obecn funkce 'asu f(t) v 'ase t je dna prvn derivac tto funkce. V naem p#pad): di(t) d U -------- = ----- (U/R(1 e-Rt/L)) = ---- . e-Rt/L dt dt L V 'ase t = 0 je di(0)/dt = U/L. Pro t << m+eme pst: i U K = ----- = ---t L Vznam tohoto vztahu si ukeme na p#kladu. P#klad: Je dno: U = 300V, L = 2H, In = 2A. Mme vypo'tat, za jakou dobu doshne proud jmenovit hodnoty In za p#edpokladu, e 'asov konstanta L/R je dostate'n) velk. een: Sm)rnice te'ny je K = U/L = 300/2 = 150. t = i / K = 2 / 150 = 13,3 ms.

(4)

(5)

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com