2. Zvratn slovesa (se si, ses sis) 2.

2.1 Se, si Vrazy se, si (bez ohledu na to, zda je nazvme osobnmi zvratnmi zjmeny i volnmi morfmy) se poj se slovesy. ohou bt soust sloves pouze zvratn!h (tzv. refle"iv tantum)# smt se, narodit se, divit se, umnit si, stovat si apod., m$%eme jeji!h prost&edni!tvm m'nit nezvratn slovesa ve zvratn# umyl (n'(oho)n'!o) * umyl se, koupil (n'(omu n'!o) * koupil si (n'!o), pozdravili (n'(oho) * pozdravili se, nenvidli (n'(oho) * nenvidli se, drela matku za ruku * drela se matky za ruku. +omo! se tvo&me ta( tzv. zvratn pasivum# dm se opravuje, drky se rozdaly dtem apod. , slovesnho podst. jmna (-n/-t: dln, snaen, myt) je p&tomnost se/si v e-tin' mo%n, ale nen povinn, a to ani tehdy, je.li podstatn jmno odvozeno od slovesa pouze zvratnho# nap&. vemlouvat se, adaptovat se, zapojit se * takov vemlouvn (se pu!liku se mi nel!ilo, lid maj rznou "rove# adaptovn (se na podmnky, m pro!lm se zapojenm (se do kolektivu apod. V n'(ter!h ustlen!h p&pade!h zvratn se vyne!hvme tradin'# zasmt se, usmt se, setkvat se, koupat se * povdt n$o pro zasmn, dkovat p%vtiv&m pousmnm, p%jemn setkvn lid, koupn je tu zakzno. V jin!h ustlen!h p&pade!h je naopa( tradin' pone!hvme# neodvodnn nedostaven se ke zkou'$e. (e/si je t&eba pone!hat u slovesn!h podst. jmen tehdy, jestli%e !h!eme e"pli!itn' vyjd&it, zda p$vod!e d'je je identi!( s p&edm'tem, (ter je d'jem zasa%en. Vypu-t'n by mohlo pozm'nit vznam v'ty. /ap&.# sna)a stavt !udou$nost na neustlm u*en se podnikov)o kolektivu * u*en podnikov)o kolektivu (u*it * u*it se) prvo ak$ion% na seznmen se s roz)oduj$mi dokumenty * seznmen s roz)oduj$mi dokumenty (seznmit * seznmit se) politika spo*v v domlouvn * v domlouvn se (domlouvat * domlouvat se) n)l a ni*m nezap%*inn o!jeven se n*e)o se me p%i)odit v rm$i vde$k&$) zkon * o!jeven n*e)o (o!jevit * o!jevit se) odtren *sti zem od sttu * odtren se *sti zem od sttu (odtr)nout * odtr)nout se) V jedn v't' se mohou vys(ytnout dv' slovesa s vrazy se, si. +ravidla pro vypou-t'n i pone!hvn jednoho z ni!h v mluvni!!h nenajdeme. 0bvy(le si!e tam, (de se ve v't' set(aj dv' refle"iva se, jedno z ni!h vyne!hvme, po(ud tm nedojde ( naru-en v'tnho vznamu, nen to v-a( nutn, nap&. p%inutili se smt (se , v'i$)ni se sna vrtit (se . +o(ud by do-lo vyne!hnm jednoho se (e zm'n' vznamu, je t&eba ob' zvratn zjmena pone!hat# snam se nezlo!it se (nebt rozilen) * snam se nezlo!it (nap&. nezlobit rodie). 1et(.li se ve v't' zvratn se a si, pa( ani jedno refle"ivum vyne!hat nelze, nap&. dovolujeme si o!rtit se na +s s dotazem, snail se upo%dat si v'e$)ny v$i. V n'(ter!h p&pade!h by do(on!e vyne!hn jednoho ze zvratn!h zjmen mohlo pozm'nit vznam# snail jsem se p%i %e'en "kolu pomo$i otzkami (pomo!i n'(omu jinmu) * snail jsem se p%i %e'en "kolu pomo$i si otzkami (pomo!i sm sob'). 1rovnej rozdly mezi slovesy# uvdomit , uvdomit si, vzdt , vzdt se, u*it , u*it se, za%adit , za%adit se, odpoutat , odpoutat se, p%i)lsit , p%i)lsit se, otev%t , otev%t se, an-aovat , an-aovat se (tot% plat pro dvoji!e slovesn!h podstatn!h jmen z t'!hto sloves utvo&en!h). 2.2 Ses, sis, bys, by sis, by ses

Ve tvare!h pomo!nho slovesa (!&t) v minulm ase se tvar 2. os. jed. sla jsi nahrazuje pouhm -s, (ter se spojuje s osobnm zvratnm zjmenem# vrtil ses, p%l sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrtil jsi se, p%l jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou si!e zejmna v mluvenm jazy!e ast, ale dosud ne(odifi(ovan). 3ovn'% v podmi4ova!m zp$sobu u%vme sta%en ses, sis: ty !y ses nekoupal, a!y sis ne*etl, kdy!y ses podval (ni(oli !y jsi se, kdy!y jsi se, a!y jsi se).