informacemi.

Po zpifjemneni vztahu mezi lidstvem a pocitaci, po odstraneni barier v pracovnirn prostoru mezi ruznymi softwary a aplikacemi, pote co byla zjednodusena propojeni pocftaCll s tiskarnarni, digitalizacnimi pffstroji, nastroji pro zachyceni a reprodukci obrazu a zvuku, dnes pokrok v rozhranich zaiitocil na nepruhledny kyberprostor.

Zdokonalene mobilni telefony, digitalni televize, digitalni diai'e, vsechny ryto terrninaly kyberprostoru budou posiIeny o velky vypocetni vykon a parnetovou kapacitu. Provozni systerny techto pfistrojri budou obsahovat navigacnf a orientacni nastroje pro stale pruhlednejsi kyberprostor,

Uz dries jsou velmi silne prograrny schopny automaticky "vylovit" inform ace a texty ze stovek databazi a knihoven v kyberprostom. je rovnez moine spoustet specializovane softwarove agenty, zvane knowboty ("roboty vedeni"), ktere v kyberprostoru periodicky vyhledavaji zajimave multirnodalni informace a automaticky je prezcntuji ve forme strukturovaneho Interaktivniho "magazinu" nebo zvlast' pro jednu osobu vytvorenych hyperdokumentu.

Jine programy, gopbery, pi'inaseji svyrn uzivatelum urcity typ inteligentnich map schopnych zavest na mista, ktera ukazuji. Konecne, system vzajernnych propojeni a vyhledavani dokumentu, jakym je World Wide Web, rna poslani promenit Internet v obrovsky hypertext, nezavisly na fyzickern urnisteni pocitacovych souboru. Na Webu obsahuje kazdy informacni prvek odkazy nebo propojeni, po kterych kdyf pujdeme, dojdeme k dalsim dokumenturn na spfiznena ternata. Web umozfiu]e take prostfednlctvim klicovych slov pfistup k dokumenturn rozesetym po stovkach ruznorodych pocitacu po svete tak, jako by byly obsazeny v jedne databazi nebo na jednorn pevnern disku.

Virtualne jiz vsechny texty tvofi pouze [eden hypertext, jedine plynule textove tkanivo.Tato analyza je stejne platna i pro obrazy, ktere tvofi, virtualne, jedinou hyperikonu, bezmeznou, kaleidoskopickou, rostouci, pod nadvladou pfizraku. A hudba, vychazejici z bank zvukovych efektu, rejstfiku sarnplovanych barev, automatickych syntetickych, sekvencnich a aranzovovacich prograrnu, se sklada do neposlouchatelneho polyfonniho celku, ktery se sleva do symfonie Babelu.Vyzkumy navigacnich rozhrani se orientuji.pfimo nebo nepnmo, na konecny vyhled, kdy se kyberprostor rna pretvofit v jedinya jedinecny virtualni svet, nekonecne rozrnanity a neustale promenlivy.

II.

NAVRHY

OA

KAPITOLA 15

KRITIKA SUBSTITUCE

Nepodlozena a casto prehnana kritika techniky branf obcanum, tvurcum, verejne sprave a podnikatelurn v jejich zapojenf do cinnosti podporujici pokrok lidstva.Takove vyhrady bohuzel nechavaji volne pole pusobnosti projekturn vyhledavajicim pouze zisk a moe, projektum, ktere si nic nedelaji z intelektualni, socialni ci kulturnf kritiky, Chtel bych proto v teto zprave nektere nespravne argumenry kritiku analyzovat. V prve rade se pokusirn ukazat, jak rnylna je pfedstava, ze virtualita nahradf realitu a ze telekomunikace a pfitomnos,F na dalku jednoduse vytlaci fyzick}' pfesun osob a prime kontakty. Predstava substituce nijak nedba analyz skutecne spolecenske praxe a nebere zadny ohled na otevirani novych dimenzf existence, ktere predesle mechanismy nenahrazuji, ale spfse je doplfiuji a rozsiruji.

Dnes jsrne svedky rychleho nastupu celosvetoveho destabilizujiciho fenornenu, ktery zpochybiiuje mnohe vzite postoje, zvyklosti a predstavy; jsern presvedcen, ze v roli myslitele, experta ci ucitele mi nepfislusi nahanet strach a budit odpor [ednotlivcu i verejnostl. Mnozi radoby "kritiCtf" intelektualove si ovsern zvolili prave tento postoj.Tisty kriticky odstup je nezbytny, prave on nas vsak nutf uznat, ze nastup kyberkultury je jevern nezvratnyrn a do jiste miry neurcityrn. A tak spfse nef budit strach zdurazriovanfm sekundarnfch jevu (napi'fklad kyberkriminality), jevu okrajovych (kyberprostor ve sluzbach kapitalisticke globalizace, americke hegemonie, nove vladnouci tfidy) Ci jevll spatne pochopenych (virtualita, ktera rna nahradit realitu, hrozba zrnizeni fyzickeho prostoru) , budu radeji odhalovat nove kvality, ktere kyberkultura pfinasi a piflezitosti, ktere nabizi rozvoji lidstva. Strach k prernysleni nevede.Pomluvy a odsuzovani toho, v cern je ocividne velky pfinos pro budoucnost lidstva, k odpovednernu rozhodovani nevedou.

-1'I.:i

NAHRADA CI vETSf KOMPLEXNOST?

ho. S rustern poctu telefonnich linek rostIa i mestska doprava. Jist}' substituent vztah mezi nimi zajiste je- poroucha-Ii se ve vasern meste telefonni sit', budete pravdepodobne svedky vetsf dopravni zacpy nez obvykle. Hlavnf historickou tendenci presto zustava simultdnni rozvoj telekomunikacnich pifstroju a dopravnich prostredku. Totez muzerne pozorovat i pfi detailnejsi analyze: soeiologicke studie ukazuji, ze osoby, ktere pfijimaji a vysilajf nejvice telefonatu, se take nejvice premfsrujf a udrzujf mnoho pifrnych kontaktu. Tyto studie porvrzuji nase intuitivni chapani sveta kolem nas. U stareho osamoceneho a malo pohybliveho cloveka zazvoni telefon na krajkove decce malokdy, Naopak podnikatele, kteif jsou neustale na cestach a pfebihaji z jedne schuzky na druhou, maji svu] mobilni telefon caste u ucha v taxiku, v letistni hale i na ulici. Skutecnost, ze mobilni telefon rna takovy uspech, je vyrnluvnym dokladem toho, ze te1ekomunikace a presuny z mista na mfsto jsou uzce spjate.

Pokud jde 0 kyberprostor, nername jdte tak hojne statistiky jako pro tradicni telekomunikace. Podivejme se tedy na ukazatele, ktere marne v dosahu, Uzivateli kyberprostoru jsou pfevazne diplomovant rnladi lide zijici v mestskern prostfcdi, studenti, vyucujici, odbornici, pracujici caste v oblasti vedy, spickove technologic, obchodu Ci soucasneho umeni. Prave tento typ lidi patif k nejmobilnejsi a nejspolecenstejsi vrstve populace. Typicky uzivatel Internetu (mimochodem stale casteji jsou to zeny) specha z jednoho mezinarodniho kolokvia na druhe a je aktivnirn clenern jcdrre i vice odbornych spolecnosti. Me osobnf zkusenosti a zkusenosti mych znarnych uzivajfcfch Internet tuto hypotezu jasne potvrzuji, Ti, kdo provozu]f cetnou e1ektronickou korespondenci a snadno surfuji na Webu, jsou tytez osoby, ktere cestujf a setkavajf se s druhyrni. Kolokvia, schuze ei vystavy .v realu" se pfipravuji pomod nastroju Internetu. Seminar muze pokracovat formou elektronicke konference. Prave tridy piipojene na Internet jsou ty, Ietere nejsndze vyjizdeji ze skoly.

Pravdou je, ze nekteri lide zavisli na Internetu travi 1.1 pocftace cele noei a hraji spolecenske hry na siti, iicastni se on-line diskusi a donekonecna surfuji z jedne webove stranky na druhou. Tyto vyjirnky porvrzuji pravidlo, ze virtualni skutecnost nenahradi realitu. Predstava nehybneho cloveka-pocftace, prikovaneho ke sve obrazovce, je chorobnou fantazii vznikajicf ze strachu a nepochopent novych jevu jako iibytek teritoriality, univerzalizace a oseobecny rust vztahu a teontaku; usebo drubu.

Abych pfedesel opravnenernu znepokojeni, musim nejprve venovar nekolik itidek vyvraceni neirozsfrcneisfcn argurnentu pouzfvanych nasimi "kritickYmi intelektualy'', Jednou z nejfalesnejsich a nejutkvelejsich predstav je predstava eiste substituce stareho novyrn, pfirozeneho technickyrn ci realneho virtualnfm.Vzdelana verejnost prave tak jako nekteif ekonomove a politici casto vyslovuji obavu, ze nastup kornunikacf v kyberprostoru nabradt pfimy lidskY kontakt.

Stava se ve1mi zfidka, ze by novy zpusob komunikace Ci vyjadfovani uplne nahradil zpusoby pfedchozf. Copak od vynalezu pisma mluvime mene? Nikoliv. Role ziveho slova se vsak prece jen zrnenila a urcitou cast jeho funkci od te doby plni pismo: prenaseni znalosti a pfibehu, uzavfranf smluv, vykonavani hlavnfch ritualnich a spolecenskych aktu apod. Objevily se nove druhy znalostf (napifklad znalost .reorertcka'') a nove zanry (zakonik.roman atd.). Pismo nevytlacilo slovo, ale znasobilo komplexnost a zrnenilo strukturukomunikacniho systernu i spolecenske pameti,

Nahradila fotografie malbu? Nikoliv, stale jdte marne malire.

Lide nadale, a rnozna vic net difve, navstevujf rnuzea a chodf na vystavy, nakupuji umelecka dila, aby si jimi vyzdobili sve domovy. Na druhe strane je pravda, ze malffi, krcslfri, rytei a sochari uz nejsou - jak tomu bylo az do 19. stolen - jedinyrni vyrobci obrazu. Ekologie ikon prodelala hlubokou prornenu. Malffi od impresionismu k neexpresionismu pres urnenf abstraktnf a konceptualnf tudfz museli malbu pfehodnotlr tak, aby znovu zfskala sve orlginalnf a nenahradite1ne mfsto v novem prostfedi vytvarenem prumyslovyrni vyrobnirni postupy tvorby a reprodukce obrazu,

A nahradil snad film divadlo? Naprosto ne. Film je nezavislyrn zanrem, ktery rna sve prostredky, svou bohatou historii, sva pravidla a zakony, Divadelni autofi, herci, saly i divaci stale existuji.

Nastup te1evize filmovou produkei zajiste poznarnenal, ale neznicil. Na filmy se nyni divarne i v te1evizi a televiznf spolecnosti se podileji na produkci novych filrnu.

PARALELNI RUST TELEKOMUNIKACI A DOPRAVY

Pfinesl s sebou rozvoj telefonu pokles pifrnych kontaktu a iistup dopravy? Nikoliv, ba prave naopak. Pripomefime znovu, ze vyvoj teIefonu a automobilu probihal paralelne, nikoIiv jeden na iikor druhe-

194

196

Historickou tendenci bychom mohli shrnout takto: Cfm vice se informace shrornazduji, obihaji a mnozi, tim Iepe [sou vyuzity (rust virtualna) a tim rychleji roste rozmanitost fyzickych objektu a mist, s nimiz jsme v kontaktu (rust realna). Nas inforrnacni svet se nicmene rozsiruje rychleji nez svet konkretnich interakcf. Jinak receno, rust virtualna s sebou nese rust realna, ale prvni se vyviji rychle]i nez druhe. Tim vznika pocit zaplavy dar, sdeleni a obrazu a budi to dojern, ie virtualita a realita se od sebe vzdaluji, Vetsina z nas si prohlizela vice reprodukci nez origindlu. A pfitorn diky velkyrn putovnim vystavarn, rostoucirnu poctu muzei a snadnernu cestovani jsme rnohli videt vice originditc nei Europane a A11lericane v 19. stoleti. On-line muzea na Internetu nebo CD-ROM s umeleckym zamerenim zvfSf nase moznosti objevovat a porozumet fade del, a to v nas vzbudi touhu jit si prohlednout malby a sochy zblizka, v jejich hrnotne podobe. Neustale debaty 0 substituci bohuzel brani dnesnimu opravdovemu estetickernu a kulturnfrnu rozletu, at se to tYka novych zpusobu tvorby a vnimanf urneleckych del Ci vznikajicich umeleckych druhu opfrajlcich se o nastroje kyberprostoru.

Existuji obavy, aby nastroje komunikace a virtualni interakce nevytvarely, v dusledku velke "uspory casu", generaci lenochu s nedbalyrn a uspechanyrn pifstupem k poznani, lenochu neznalych narnahy, jii je treba k opravdovernu objevovani .realneho" sveta a jeho citoveho bohatstvf. Moralizujicf schemata tu bohuzel nahrazuji pozorovani a premysleni. Abychorn rozptylili nektere predsudky, zamysleme se nad skutecnymi dusledky nekterych technickych inovaci, ktere mely "usetrit Cas". Lednice, rnrazaky, pracky, rnycky nadobi, vysavace, domacf roboti.zdckonalene praci prostfedky zeny nijak "neosvobodily". Bylo vypocitano. ie prurnerna doba, kterou zen a v domacnosti stravf uklfzenfm a vafenfrn, zustala priblizne stejnd pfed i po zavedeni elektrickych pfistroju do dornacnosti. Technologie pro dornacnost "nellSeti'ily cas", ale u11lo:inily zvysen( standardu pofddku, hygieny a cistoty. Usnadnily take praci zen mirno domov a tim jejich celkovou pracovnf dobu nezkratily, ale spfse prodlouzily,

Nedavne urbanisticke studie ukazaly, ze zrysenf rychlosti remer nikdy nepi'ineslo zkraceni doby prepravy mezi pracf a domovem. Naopak prumerna doba prepravy (dvacet minut az pul hodiny) je pozoruhodne konstantnf. Na druhe strane vsak lide meni fyzickou lokalizaci svych dornovu tak, aby si pfiblifili sve

1<.:il

Hypoteza ciste substituce je v rozporu se vserni ernpirickyrni studiemi i s dosazitelnyrni statistikami I. je smutne, ze v poslednicli peti knihach takoveho myslitele, jakyrn je Paul Virilio, se vyskytuji uvahy, jejichz nespravnost narn potvrdi pouhe pozorovani naseho okoli, Ve stejnern duchu narn Nicolas Negroponte, sice ne jako sycek vestici nestesti, ale jako usrnevavy odborrrik na marketing bi-tecb vyzkurnu, ohlasu]e ve sve knize L'Ho11111le numerique (Digitalni clovek) "prechod z atornu na bity"\ jinak receno nahrazeni hmoty inforrnacf eHi nahrazeni reality virtualitou, V ekonomicke oblasti stacf pfipomenout, ze se objern mezinarodniho obchodu - i pres telekomunlkacnf a kyberprostorovou revoluci - jizpatnact let neprestava zvetsovat (a vice tun je i vice atornul).

Kdyby Negroponte uvedl, ze kontrola informad a strategickych kompetend Ci schopnost iicinne zpracovavat a sfi'it dlgitalni data dnes rfdi vyrobu a distribuci hrnotnych produktu, byl bych s nim souhlastl. Ale prechod z atornu na bity je zjednodusenf tak prehnane, ze hranici s absurditou.

ZvYSENY VYBER svtrn.

RUST VIRTUALNA S SEBOU PIZINASi RUST REALNA

Podivejrne se blize na tolikrat uvadeny pifklad z kulturnf oblasti, totiz problem muzef. Nekteri se obavaji (anebo si to pfeji), ze "virtualnf rnuzea" nahradf rnuzea "realna", tj. ze navstevnost sluzeb poskytovanych on-line rnuzei nebo webovych stranek venovanych urnenf bude mit za nasledek oslabenf proudu mivstevnfkll v budovach uchovavajicich originaly. Z obavy pfed moznou "dezinkarnacf" urnenf ci vztahu ke svetu vubec se stale opakuje, ze bleda digitalnf kopie prfstupna na Internetu se nikdy nevyrovna citovernu bohatstvi dna fyzicky piftornneho. S takovou samozrejmost! lze jen souhlasit. Podivame-H se vsak do historie zjistime ze rozsirenf tisterrych reprodukcf, casopistl, knih 0 umen;, muZejnfch katalogu, filrnu Ci televiznfch poradu 0 keramice, malifstvf a socharstvf navstevnost rnuzef nijak neomezilo, ba naopak podporilo.

, Viz Marie-Helene Massot, Transport et Tr!lec(!1ll112UnicClti(ms, PaNt, INRETS-Paradigrne 1995.V teto studii je kornpletnf rnezinarodnf blbllografle k problernu vztahu mezi telcaktivitou a mobilitou.

, Bit je v rnaternaticke teorll kornunikace zakladni [ednotkou pro mefenf informace.

zajmy, Do prace budou stale jezdit pul hodiny, ale navic budou mit rychleji pristup k odpocinkove zone, ke vzdelavacimu zaifzeni, k obchodnimu centru, k mistum schuzek apod.

Odvazrne se tento poslednfpifklad zevseobecnit. Dornnivame se, ze rychlost a virtualizace technickeho puvodu narn "seti'i cas". Ve skutecriosti narn umoznuji venovat tentyz cas nebo jdte delsi dobu zkoumani a vyuzivani Informacnich prostoru, vzajernnych vztahu nebo sirSlch konkretnich prostoru, Rychlost (a virtualno je v podstate jisty druh rychlosti) nevyrnazava prostor, rychlost prornenuje nestabilnf a slozitj system lidskych prostoru. Kazde nove vozidlo, kazde nove zrychleni vytvafi topologii a prostorovou kvaIitu, ktere se pripojuji k tern predchozirn, zaclenuji se do nich a meni celkovou strukturu globalni ekonomie prostoru. Existuje prostor silnic, topologie, jii s sebou prinesly zeleznice, svetova Ietecka sit, specificka kartografie telefonni site, kazda z techto casoprostorovych vrstev rna svu] system vzdalenostf, sve hustsi zony a sve cerne diry nebo bile skvrny. Ani dalnice, ani letadla, ani telefon, ani Internet neuymazaiy z map postranni silnlce (':1 znacene turisticke trasy (zadny zakon nezakazuje po nich chodit), zmenily pouze jejich poslani.

pfistupna kazdernu, item, kteif nemaji :ladne vlohy ke kresleni. Jeden aspekt fotografie je banalne substitucni: vice lidi deJa podobne, snadno reprodukovatelne obrazy a delaji je rychleji a bez zvlastnich dovednosti. Na druhe strane ovsern fotografie umoznila rozvinuti novych funkci obrazu, a to jak ve svem vlastnirn prostoru, tak _ pusobenim fenornenua snahy po odliseni - i v rnalfrstvf, ktere rnela podle nekterych nazoru nahradit: Od vynalezu fotografie se vizualni umeni rozdelila (na jedne strane fotografie, na druhe malirstvi) a toto rozdeleni ohlasovalo dalsi odvetvi (film, animovany film, Interaktivni obrazy, virtualni reality) i rozvinuti novycli obrazovych horizontu, Kazde rozcestf v obrazovych technikach pi'inasi rozvo] rnoznosti, jejichz zarodek je jii obsazen ve starsim vlzualnim urneni. Nevnirname snad starou malbu jinak v dusledku nasi zkusenosti s fotografli, filmem a soucasnym malifstvim? Mozna se take jinak divarne na film na zaklade virtualni reality. Jde tedy 0 kontinualni rust Ci prohlubovani a zaroveri 0 proces vyvoje a radikalniho orvirani.

o ZTRATE

NOvE (mOVNE EXISTENCE

Technicka inovace s sebou pi'inaSi rust a aktualizaci latentnich virtuaIit. Pfispiva take k tvorbe novych ur ovnf existence. KompIikuje orientaci v estetickych, praktickych a socialnich prostorech.To OVSem neznamena, ie nikdy nezpusobuje zanlk.V kazdern rneste uz rieni kovar, na ulicich mest uz nenajdeme koriske koblihy. Cosi vyrnizclo. Zvyky, dovednosti, zpusoby subjektivizace sku pin a jednotlivcu stareho sveta dnes jii nejsou adekvatni. Technicke zrneny tedy temer nutne zpusobuji utrpeni. Staver se proti teto zrnene, popirat ji, neuznavat ji, zduraznovat jenom jeji negativni aspekty, to vse jen zvetsuje utrpeni nevyhnutelne s ni spojene. jak mi'izeme toto utrpeni ornezit? Tak, zc budeme tuto zrnenu pozorne sledovat, nebo jdte Iepe ze se ji ucastnlme, zaujmeme pozici zaka a vyuzijerne piflezitosti spjatych s rustern a rozvojern lidstva.

Rozvoj kyberprostoru "nezmeni zivot" jako zazrakern ani nevyresf soucasne ekonornicke a socialnf problemy. Otevira vsak nove exlstericnf urovne:

- druby uztabu: interaktivni a vzajernna komunikace kazdeho s kazdyrn uvnitr mformacnich prostoru kolektivne a neustale prestavovanych,

Zda se rni, ze predstava substituce pfi interpretaci technickych zmen rna svu] puvod v tom, ze lze tezko postihnout, pi'edstavit si a pochopit nove kulturnf forrny, dosud nezname rozmery sveta Iidi. Kdyz se v biologickern vyvoji objevilo oko, prevzalo samozrejme nektere funkce hmatu a cichu, ale predevsim prineslo - rozvinutim rieurcite citlivosti nekterych castf zvirecf kuze na svetlo - dosudneznarny svet forem a barev; zkusenost uideni:

Stejne tak jako je tomu u nove vyvinutych organu, hlavni technicke objevy neurnoznuji pouze "totti" rychleji, iicinneji a ve vetsfrn rnefitku. Umozriuji predevsim jine konani, citcni a usporadani. Vedou k rozvoji novjJch funleci a k reorganizacl celkoveho systernu funkci predchozich. Problernatika substituce brant v uvazovani, pfijirnani a realizaci kvalitativne noveho, totiz novjJch urotmi existence, jejichz virtualnim nositelern je technicka inovace.

Vratrne se k pfikladu fotografie. Fotografle nenahradiIa malii'stvi, prestoze "opticke .zobrazenf" urciteho vyjevu je diky ill snazsi a rychlejsi nez pornoci stetce a barev; i prestoze tato technika je

198