Jde o ns, jde o Evropu!

Cesta k demokratickmu evropskmu obanstv

Aliance Evropskho roku oban (EYCA) 1
vod 2
Aktivn evropsk obanstv jako
spoleensk projekt 4
1.1. Budovn Evropy zaloen na solidarit 6
1.2. Budovn Evropy rovnch pleitost pro vechny obany 7
1.3. Budovn Evropy pln zapojujc obany do procesu rozhodovn 8
Oteven a inkluzivn evropsk demokracie 10
2.1. Zaruen zalenn a rovnosti v Evrop 12
2.2. Zaruen volnho pohybu a spravedliv mobility pro vechny obany 13
2.3. Zaruen obanskch a politickch prv a ast vech 15
Jedna evropsk demokracie,
ti evropsk pile 16
3.1. Demokratick pil #1: vzdlan a informovan oban 18
3.2. Demokratick pil #2: oteven a vstcn instituce 19
3.3. Demokratick pil #3: siln a uznvan organizovan
obansk spolenost 20
Zdroje 22
Obsah
O naich doporuench
xTato doporuen vyplynula ze spolen prce bhem Evropskho
roku oban 2013, na kter se podlelo vice ne 100 zstupc 80
vnitrosttnch i evropskch organizac obansk spolenosti z 27
stt.
x Doporuen maj bt dostupn obanm, organizovanm i ne-
zorganizovanm, a vyuvna jako nstroj pro prosazovn zjm,
zejmna bhem kampan ped volbami do Evropskho parlamentu
v roce 2014.
x Jsou navrena tak, aby byla konkrtn, jasn a pstupn, a proto
byla tak peloena do nkolika jazyk. Denice a odkazy na kl-
ov legislativn dokumenty, na kter odkazuje tento text, se na-
chzej na konci tto publikace.
x Doporuen jsou uspodna jako sdlen, kter nejdve stanov
priority a doporuen pro AKTIVN EVROPSK OBANSTV JAKO SPO-
LEENSKHO PROJEKTU (kapitola 1), a pak se zamuje na dv speci-
ck etapy na cest k tto vizi Evropy: dosaen OTEVEN A
INKLUZIVN EVROPSK DEMOKRACIE (kapitola 2) a zajitn JEDN
EVROPSK DEMOKRACIE a T DEMOKRATICKCH PIL (kapitola 3).
Kad kapitola m ti sti, kter odpovdaj hlavnmu smovn
naich doporuen. Jednotliv kapitoly i vechny jejich sti jsou
uvedeny do kontextu krtkm zdvodnnm a obsahuj hlavn pri-
ority (v textu zvraznn) a vlastn doporuen.
x Doporuen jsou urena:
institucm EU zabvajcm se ppravou politik a jejich zavdnm,
zejmna:
- legislativnm orgnm EU: Evropsk rad, Evropskmu parlamentu
a Evropsk komisi;
- konzultativnmorgnmEU: Evropskmu hospodskmu a socil-
nmu vboru a Vboru region.
lenskm sttm EU (vldm, parlamentm, mstnm adm
apod.)
dalmzainteresovanmsubjektm(organizacmobansk spole-
nosti a obanm, mdim, politickm stranm apod.)
Orgny, kterm jsou doporuen urena, jsou v textu zvraznny.
x Tato doporuen lze tak vyhledat, podpoit, sthnout a sdlet
online:
ey2013-alliance.eu/itsabouteuropeitsaboutus/
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 1
Aliance Evropskho roku oban (EYCA) je oteven s
organizac obansk spolenosti psobcch na evropsk i
nrodn rovni, kter se chtj v kontextu Evropskho roku
oban 2013 podlet na prosazovn aktivnho obanstv
jako zkladnho prvku evropsk integrace.
Se zmrem podporovat a it porozumn pojmu aktiv-
nho obanstv vytvoily vznamn evropsk organizace
obansk spolenosti a jejich st v roce 2011 Alianci orga-
nizac obansk spolenosti, jej principy jsou zakotveny
v Manifestu, pijatm na jae roku 2012. Prvnm zklad-
nm spchem Aliance bylo zmobilizovn sv st
organizac pro peklad Manifestu do 23 evropskch jazyk
a do anglickho Braillova psma, dky emu dolo k zp-
stupnn informac co nejvtmu okruhu lid.
V prbhu roku se pipojila irok kla evropskch st,
platforem a organizac, v souasn dob m Aliance 62
evropskch len, zastupujcch vce ne 4000 jednotli-
vch organizac v 50 evropskch sttech a psobcch v
rznch sfrch, napklad v oblasti vzdlvn, kultury,
ochrany zdrav nebo prce s mlde. EYCA je aktivn v
lenskch sttech EU tak dky 19 nrodnm aliancm a 3
iniciativm nrodnch alianc, do kterch jsou zapojeny
organizace obansk spolenosti s celosttn nebo mstn
psobnost, aby po cel Evropsk rok oban propagovaly
aktivn evropsk obanstv. EYCA tak navzala kontakty s
organizacemi v 6 dalch evropskch sttech.
Tento Evropsk rok m nejni rozpoet, jak byl kdy jak-
mukoliv Evropskmu roku pidlen, EYCA zskala pro sv ak-
tivity na celoevropsk rovni uritou limitovanou nann
podporu od Evropsk komise (G pro komunikaci), zatmco
nrodn aliance funguj prakticky vlun na dobrovoln
bzi.
SILNJ ZAPOJEN PROSTEDNICTVM -
INFORMOVN OBAN A ZVYOVNM -
POVDOM O AKTIVNM OBANSTV -
Na mstn, nrodn, i evropsk rovni probhaj diskuse,
konaj se konference, prezentace, semine, vstavy a dal
akce za elem zven povdom oban o jejich prvech
a zpsobech, jakmi se mohou zapojit do procesu rozhodo-
vn v EU prostednictvm lenskch organizac a v
partnerstv s dalmi subjekty zapojenmi do Evropskho
roku oban. Tyto akce a diskuse o obanstv jsou tak pod-
ncovny online, kde probhaj na webovch strnkch EYCA
(www.ey2013-alliance.eu) a v socilnch mdich (Face-
book, Twitter, Youtube a Flickr: EYCA2013).
V prbhu Evropskho roku oban jsme se tak pokusili
zachytit polaroidem vizi aktivnho (evropskho) oban-
stv, kterou maj evropt oban. Vsledn sbrka foto-
gra bude vystavena (fyzicky i online) pod nzvem [Work
in Progress] What does active European citizenship
mean to you? (www.polaroidproject.eu), co naznauje,
e tento projekt nebude nikdy konenm dlem, protoe
podobn jako demokracie i aktivn obanstv je proces,
kter nelze nikdy pln uzavt.
BUDOVN POLITICK AGENDY PRO -
OBANSTV EU -
Prosazujeme mylenku, aby se obanstv stalo prezovm
tmatem zahrnutm do vech evropskch politik a jednou
z klovch priorit ve vech oblastech psoben Unie,
umoujc pokrok smrem k Evropsk unii skuten
vstcn k obanm a neomezujc se pouze na ekonomiku..
Obanstv EU by se podle ns nemlo omezovat pouze na
pstup zaloen na prvech jednotlivce, ale mlo by mt i
siln rozmr zaloen na hodnotch, kter pispj k pro-
hlouben pocitu, e jsme soust spolen Evropsk unie.
V prbhu roku se lenov EYCA schzeli v rmci tech
pracovnch skupin: participace oban a obansk dialog;
ekonomick, sociln a politick prva jako souvisl celek;
inkluzvn evropsk obanstv pro vechny obyvatele, a
spolen diskutovali o zkladnch tmatech souvisejcch
s aktivnm obanstvm v Evrop.
Podrobn nvrhy vypracovan vemi pracovnmi skupi-
nami jsou dostupn na naich webovch strnkch a jsou
tak zahrnuty do tohoto dokumentu.
edest dva evropskch st sdruujcch asociace a
nevldn organizace, oprajc se o celonrodn koalice,
spojilo sv sly a vytvoilo Alianci Evropskho roku oban
2013 (EYCA) s clem zapojit obanskou spolenost* do
irok diskuse o dnenm smyslu evropskho obanstv,
identikovat koly, ped ktermi obansk spolenost stoj
a nachzet een.
Jednm z hlavnch cl tto irok nadnrodn a multisek-
torov st je zajistit, aby aktivn obanstv* bylo chpno
jako stl tma jdouc nap evropskmi veejnmi poli-
tikami. Po procesu diskus a konzultac, kter probhaly
cel rok, pedkld EYCA v tomto dokumentu sv klov
nvrhy na poslen a zkvalitnn aktivnho obanstv v Ev-
rop.
Koncepce obanstv Evropsk unie, zaveden Maastricht-
skou smlouvou v roce 1992, pidala politick rozmr pri-
mrn ekonomickmu charakteru Evropskho spoleenstv.
Podle Listiny zkladnch prv Evropsk unie, EU do stedu
sv innosti stav jednotlivce tm, e zavd obanstv EU
a vytv prostor bezpenosti, svobody a prva. Tyto prin-
cipy byly dle posleny ustanovenmi Smlouvy o fungo-
vn Evropsk unie (SFEU)*, zejmna lnky 2, 3, 6, 9, 10
a 11, jejich zmrem je poslen lohy organizovan ob-
ansk spolenosti.
Navzdory tomu, e ho smlouvy ociln uznvaj, nachz
se obanstv EU v souasn dob v krizi. Rozhodovac
orgny a zvolen zstupci by nemli podceovat celkov
rozarovn z projektu evropsk integrace. Na rozen
nespokojenosti stle systematitji stav populistick sly,
kter vyvolvaj nacionalistick a xenofobn postoje, aby
oslabily monost sdlen budoucnosti zaloen na demo-
kratickch a progresivnch hodnotch. Jde o velmi mnoho,
piem instituce Evropsk unie mus prokzat, e jsou
schopny obnovit solidaritu a poskytnout obanm* rmec
pro lep spoluit. Aby bylo mon znovu nabrat obrtky
na cest k vt integraci a usilovn o mr, bude podle
nzoru EYCA een tchto kol a zvrcen souasnho
trendu vyadovat velk zmny zpsobu, jakm vznikaj a
jsou realizovny evropsk politiky.
Akoliv jsou nvrhy EYCA siln poznamenny souasnou
ekonomickou, sociln a politickou kriz, opodstatuj pe-
devm politickou vizi spolenosti a Evropy, ve kter chtj
lenov EYCA t, tj. Evropy oteven a participativn. V
souasnm kontextu posilovn obanstv jsou i odpovd
na zkladn otzku Jak (opt) vybudovat solidaritu tak,
aby Evropan nabyli zpt vru ve spolenou evropskou bu-
doucnost?
Clem tchto nvrh je oivit projekt evropk integrace
tm, e oban, solidarita, rovnost, spravedlnost a vize se
vrt tam, kde maj bt: v srdci Evropy. Znamen to posun
od pevldajcho pstupu k obanm jako individulnm
spotebitelm, k pstupu obanskmu, kter respektuje
individuln aspirace a zrove bere ohled na kolektivn
poteby spolen budoucnosti.
Uskutenn takovho modelu vyaduje zsadn posun od
Evropy povaovan za pedevm ekonomick projekt k
Evrop, kter obnovuje a prosazuje hodnoty solidarity a
rovnosti stt a oban Evropy. Pouze zdrazovnm
tchto zkladnch tez lze zajistit legitimitu projektu ev-
ropsk integrace, dvru a naden pro Evropu a vraz-
nj pokrok v procesu integrace.
vod
1
Aktivn
evropsk obanstv
jako spoleensk
projekt
2 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
Vizi EYCA pro Evropu nelze uskutenit, pokud tu nebude
snaha rezolutn vyeit petrvvajc nerovnost a diskri-
minaci, s kterou se mus potkat mnoz zraniteln, mar-
ginalizovan a vylouen oban.*
Nezbytnm pedpokladem pro sociln inkluzi a obanstv
je nedlitelnost prv. Zvltn pozornost by proto mla bt
vnovna tomu, aby dn oban ijc v Evropsk unii
nebyl vylouen ze spolenosti, nebo mu hrozilo vylouen
ze sponosti, nebo byl diskriminovn z dvodu nedosta-
tenho respektovn jeho socilnch a ekonomickch
prv. V jdru evropskho socilnho modelu je pe a
ochrana vech, zejmna zranitelnjch len spolenosti.
EYCA sdl nzor, e je mon, aby si oban byli vdomi
sv vzjemn odpovdnosti pouze v takov spolenosti,
kter umouje efektivn a univerzln pstup k prvm.
V dobch krize by mly vce ne kdykoliv jindy instituce
EU upt svou pozornost na zajitn zkladnch prv, jako
jsou ochrana volnho pohybu, politick prva, nebo
ochrana pstupu zranitelnch, marginalizovanch a vy-
louench skupin oban ke spravedlnosti.
Krom tchto zkladnch otzek je teba, aby pro zajitn
ivouc evropsk demokracie, schopn naplovat jej
smysl, optimln fungovaly vechny pile demokracie. Je
teba zajistit nezvislost vzdlvn a mdi, zrove vak
posilovat jejich evropsk rozmr. V rmci danm univer-
zlnmi hodnotami zakotvenmi v mezinrodnch smlou-
vch mus instituce Evropsk unie zajistit, aby pijat
rozhodnut byla v souladu s potebami oban a jejich na-
djemi, i s viz spolenosti. Zejmna v dobch krize je
teba poslit organizovanou obanskou spolenosti hjc
lidsk prva a obecn prospch konstruktivnmi a kolek-
tivnmi eenmi ze sv zsadn pozice obhjce a hybn
sly zmn.
Hlavn tma evropskho obanstv se vrac k tomu, jak
byla Evropsk unie vybudovna. Jestlie si instituce Ev-
ropsk unie skuten pej sociln a politickou Evropu,
pak je teba poskytnout obanstv Unie vem lidem, kte
na jejm zem ij, vetn sttnch pslunk tetch
stt, kte se v Evrop trvale usad.
Takov vnitn posun by poslil lohu Evropsk unie i na
mezinrodn rovni a vyslal pozitivn zprvu o otevenosti
a spoluprci tetm, zejmna sousednm, zemm a jejich
obanm.
Toto je vize EYCA pro poslen obanstv v Evrop. Na
vechny zainteresovan subjekty nalhme, aby uinily
okamit kroky a zajistily, aby tato doporuen byla vysly-
ena a bylo k nim pihldnuto, zejmna v debatch sou-
visejcch s blcmi se volbami do Evropskho parlamentu.
V Evrop lze v otzce obanstv doshnout pokroku pouze
tehdy, budou-li evropsk i nrodn instituce vstcnmi
partnery dialogu tak, aby se naplnila oekvn, kter byla
v rmci Evropskho roku oban projevena obany sa-
motnmi.
2
Za otevenou
a inkluzvn
evropskou
demokracii 3
Jedna evropsk
demokracie,
ti pile
demokratice
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 3
Aktivn
evropsk
obanstv
jako
spoleensk
projekt
4 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE | 5
Subjektm s rozhodovacmi pravomocemi v EU se neda
prosazovat politickou vizi pro Evropu. V dsledku toho ne-
mohou bt aktivn oban Evropy ne znepokojeni a kri-
tit ohledn politickho a institucionlnho vvoje v
Evropsk unii. EYCA je pesvdena, e jako aliance sdru-
ujc aktivn evropsk obany je povinna pispt k diskusi
o Evrop pedloenmvize pro Evropu - vize oteven, udr-
iteln, participativn a poltick Unie.
Dosaen tohoto modelu znamen posun od stvajcho
paradigmatu, kdy je Evropa vtinou povaovna za pro-
jekt ekonomick, k oiven a prosazovn hodnoty solidarity
mezi lenskmi stty a mezi evropskmi obany jako z-
kladn sloky pokroku v procesu integrace a zajitn legi-
timity evropskho projektu.
EYCAje pesvdena, e tento projekt by ml bt zaloenna
mezinrodnch a regionlnch lidsko-prvnch instrumen-
tech, prvn zvaznchpro vechny lensk stty, zejmna
na Listin zkladnch prv Evropsk unie*, dle kter maj
vichni jednotlivci vedle ekonomickch, socilnch a kul-
turnch prv i adu prv obanskch a politickch. EYCA se
dle domnv, e povn a vkon obanskch prv je ne-
zciziteln, bez ohledu na pobytov status jednotlivce.
Proces budovn obanstv EU, zaloen pedevm na prvech
jednotlivce, budeme muset doplnit o to, jak Evropan vnmj sami
sebe jako soust spolen evropsk budoucnosti.
EYCA Manifeste
1.1
... zaloen na
solidarit
1.2
... rovnch
pleitost pro
vechny obany
1.3
... pln zapojujc
obany do procesu
rozhodovn
1
Budovn
Evropy
6 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
POSILOVN SOLIDARITY LENSKCH STT -
x Nalhme na instituce EU, aby se pro zajitn so-
lidarity lenskch stt EU i pes souasnou nutnost
doshnout skln konsolidace zamily na model
rstu, v jeho srdci je lovk, a spojily ekonomick
vkon s uskuteovnm socilnho pokroku smrem k
aktivnmu zaleovn* a posilovn postaven oban.
xEYCA tak podporuje veker opaten prosazovan
EU a jejmi lenskmi stty, kter umouj evrop-
skm obanm mt vt kontrolu nad svtem eko-
nomie a nanc a vytvet prosted, ve kterm se
trhy pizpsobuj demokratickm pravidlm a nikoliv
naopak, napklad zavedenm kapitlov dan nebo
bojem proti daovm rjm.
1.1
Budovn Evropy
zaloen na solidarit
V poslednch letech se pro Evropskou unii stalo prioritou
posilovn skln konsolidace a uskuteovn mnov
unie. Tato skutenost nkdy zastiuje sociln rozmr Ev-
ropy 2020 a vytv atmosfru konkurence mezi lenskmi
stty, kter brn mylence integrovan a soudrn Evropy.
Pi budovn politick Unie se ekonomickaskln dimenze
dopluje vzjemn s dimenz sociln, aprotoje tebaobma
vnovat stejnou pozornost a nezaujat je jasn vyjadovat.
Reakce na sociln obavy oban, potlaovn zvyujcho
se nebezpe chudoby a marginalizace, kter hroz mnoha
Evropanm, azabezpeen obanpomoc sociln soudr-
nosti vyaduje, aby Evropsk unie poslila sociln rozmr
svch politik, a to i v situaci nutnho eten.
POSILOVN SOLIDARITY EVROPSKCH OBAN -
xPro obnoven dvry oban v Unii, kter je ochotn
a schopn reagovat na jejich poteby, EYCA nalh na
instituce EU, aby zajistily rovn pstup k ekonomic-
km a socilnm prvm
hlub harmonizac socilnch politik,
prosazovnm veobecnho pstupu k socilnm
slubm a adekvtnm zchrannm stm,
poadavkem adresovanm lenskm sttm, aby
zajistily sociln soudrnost a eily sociln dopad
ekonomick krize podporou spravedlivho a rovnho
perozdlen bohatstv a prosperity prostednictvm
progresivnho zdann.
EYCA vyzv jmenovit instituce a lensk stty EU, aby
zajistily daovou spravedlnost zavedenm podku v poli-
tikch perozdlovn dan se zamenm na dan z pjmu
a z kapitlu a na ekologick dan.
Podobn, a navc k opatenm zajiujcm politick zapo-
jen na vech rovnch a vech oban, se na lensk stty
nalh, aby zachovvaly, udrovaly a rozvjely systm do-
staten sociln ochrany, zahrnujc adekvtn a dostup-
nou minimln mzdu, pspvkov a nrokov plny,
zdravotn pi, pojitn pro ppad nezamstnanosti a pi-
men dchody.
x Za klovou sloku strategi EU v boji proti chu-
dob a pro poslen socilnho zalenn se povauje
trh prce. EYCA proto nalh na instituce EU, aby
prosazovaly hodnoty spoluprce, socilnho zalenn,
dvry, demokratick legitimity a rovnosti v hospo-
dskm sektoru, zejmna pijmnm politickch
strategi a nstroj podporujcch osobn rozvoj, za-
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 7
pojen do ivota spolenosti, naplovn potencilu a
pleitost v ivot, a tm i aktivn obanstv vech.
Na zklad tchto princip jako ekonomickho modelu,
kter slou veejnmu prospchu a sociln soudrnosti,
je odoln tv v tv krizi a sledujc zjem, jen odpovd
stvajcm zmnm, ped ktermi stoj nae spolenosti,
mus instituce EU prosazovat a podporovat rozvoj sek-
toru sociln ekonomiky*.
lensk stty jsou vyzvny, aby prosazovaly iniciativy a
strategie doprovzejc politiky pro oiven zamstnanosti
poskytovnm socilnch a vzdlvacch slueb (nap. so-
ciln ochranu, odborn vzdlvn a vcvik, pleitosti
pro celoivotn vzdlvn a sociln poradenstv), a tm
poslily postaven jednotlivce a reagovaly na rostouc po-
tebu socilnch a zdravotnickch slueb.
ZAJITN BLAHOBYTU PRO VECHNY V EVROP -
xPstup k socilnm slubm, kter je jednou ze t
lini strategie EU pro aktivn zaleovn, je spolen
s dostatenou podporou pjmu a inkluzvnm pra-
covnm trhem naprosto zsadn pro poslen posta-
ven lid a poskytovn pleitost, kter jim umon
uplatovat sv ekonomick a sociln prva a zapo-
jit se do spolenosti.
EYCA proto nalh na instituce EU, aby prosazovaly my-
lenku veobecnho pstupu k socilnm slubm jako nut-
nho pedpokladu pro boj proti chudob a pro dosaen
rovnosti, jako i mylenku pln zruky pstupu lid k z-
kladnm prvm zakotvenm v Listin zkladnch prv Ev-
ropsk unie, se zvltnm zetelem na prvo na vzdln
(l. 14) a na zdravotn pi (l. 35).
lensk stty jsou vyzvny, aby zaruily veobecn p-
stup k veejnm a vysoce kvalitnm vzdlvacm a zdra-
votnm slubm, jak stanov Listina zkladnch prv,
napklad tm, e odstran pekky vytvoen privatizac a
nekalou konkurenc v socilnm a zdravotnickm sektoru
a podpo organizace obansk spolenosti, kter posky-
tuj sociln a zdravotnick sluby.
1.2
Budovn Evropy
rovnch pleitost pro
vechny obany
EYCA m vizi Evropy jako rovnostsk a spravedliv spo-
lenosti, kde kad oban me uplatovat sv obansk,
politick, ekonomick a kulturn prva. Zajitn plnho
povn tchto prv pro vechny obany je zkladnm
pedpoklademinnho a smysluplnho zapojen oban
do spolenosti.
ZAJITN PLEITOST VZDLVAT-
SE PRO VECHNY-
x EYCA vyzv instituce EU, aby prosazovaly rovn a
inn pstup pro vechny k prvu na vzdln a od-
born a kontinuln vzdlvn a vcvik, vetn pstupu
k bezplatnmu povinnmu vzdln, jak je zakotveno v
Listin zkladnch prv Evropsk unie (l. 14).
8 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
PROSAZOVN INKLUZVNHO, ROVNHO A -
SPRAVEDLIVHO PRACOVNHO TRHU -
xRovn pleitosti na pracovnch trzch je teba na-
bzet vem a zajistit dodrovn prva oban na prci
bez jakkoliv formy diskriminace. V tomto ohledu se
poaduje, aby lensk stty pln zavedly Smrnici pro
rovn zachzen v zamstnn a povoln* (Smrnice
Rady 2000/78/ES), zakazujc diskriminaci v zamst-
nn na zklad nboenskho vyznn nebo vry,
zdravotnho postien, vku nebo sexuln orientace.
EYCA proto lensk stty d, aby vypracovaly strategie
boje proti dlouhodob nezamstnanosti a potraly diskri-
minaci v pstupu k pracovnm mstm.
lensk stty jsou vyzvny, aby neprodlen zavedly Z-
ruku pro mlad* pijatou Evropskou Radou v dubnu roku
2013, kter stanov, e nezamstnanm osobm mladm
25 let m bt poskytnuta monost dalho vzdlvn
nebo uovsk msto v podniku, a to do ty msc od
okamiku, kdy se stali nezamstnanmi nebo ukonili for-
mln vzdlvn, jako i pijaly konkrtn opaten pro do-
plnn a podporu Zruky pro mlad, aby se tato stala
skutenm a efektivnm nstrojem v boji proti nezamst-
nanosti mladch lid.
Instituce EU a lensk stty jsou vyzvny, aby zajistily
spravedlivou mobilitu lid a pracovnk, rovnou mzdu a
prosazovn pracovnch a socilnch prv, napklad tm, e
budou ovovat, zda prva pracovnk vyslanch do za-
hrani jsou respektovna a chrnna ped zamstnavateli,
kte zneuvaj prvn nejistotu a mezery v zkonech.
ZARUEN UVN KULTURNCH PRV OBANY -
xVe vech lenskch sttech a nap vemi pslu-
nmi programy a politikami instituc EU mus bt
prosazovna a zajitna kulturn rozmanitost, jako i
pstup pro vechny k umleckm a kulturnm aktivi-
tm a zapojen se do nich.
Mobilitu umlc a pracovnk v oblasti kultury stle zt-
uj nann pekky, vzov povinnosti pro umlce z te-
tch zem, problmy s pracovnm povolenm nebo
povolenm k pobytu, socilnm zabezpeenm a problmy
kolem otzek duevnho vlastnictv. EYCA proto nalh na
instituce EU a lensk stty, aby dle koordinovaly sv
politiky pro konkrtn povzbuzen a podporu mobility
umlc.
Podle iniciativy OSN Desetilet pro vzdlvn k udritel-
nmu rozvoji 2005-2014 umouje zahrnut perspektivy
kulturn rozmanitosti a multikulturnho dialogu do vzd-
lvacch a kolnch systm rozvoj talent a povzbuzuje
kritick a tvr mylen. lensk stty jsou vyzvny, aby
do hlavnho proudu svch vzdlvacch strategi zahrnuly
kulturn iniciativy, kter uznvaj rozmanitost prosted-
nictvm lidsko-prvnho pstupu ve vzdlvacch strate-
gich.
lensk stty by mly peovat o rovn pstup vech ob-
an, vetn zranitelnch, marginalizovanch a vyloue-
nch, ke kulturnm zdrojm, k mstm konn akc a ke
kulturn innosti, a poskytnout lep pleitosti pro po-
znvn vlastnho kulturnho ddictv i ddictv ostatnch
a uen se z nho, jako i pro rozvjen vlastnch tvrch
dovednost a zapojen se do individuln i kolektivn kul-
turn praxe.
1.3
Budovn Evropy pln
zapojujc obany do
procesu rozhodovn
Krom monosti astnit se voleb, kter se na evropsk
rovni poprv konaly v roce 1979, pojem obansk parti-
cipace na evropsk rovni zpravidla odkazuje na inovace
zaveden lnkem 11 Smlouvy o Evropsk unii (SEU).
Krom politickho a prvnho uznn tohoto pojmu, exis-
tuje mnoho dalch problm tkajcch se danho lnku
a jeho zavdn.
Pes skutenost, e pro posun ke skuten politick Unii
zaloen na reprezentativnj a participativnj demo-
kracii bude zapoteb provst zmny ve smlouvch, EYCA
v, e je mon doshnout uritch zlepen i za souas-
nho institucionlnho rmce. Pro poslen reprezentativn
demokracie je teba poslit mechanismy participativn
demokracie. Tato kapitola se zamuje na stvajc nstroje
pro zapojen oban na evropsk rovni a na dokonalej
zavdn lnku 15 SFEU pokud jde o pstup k dokumen-
tm.
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 9
POSLEN ZASTUPITELSK DEMOKRACIE -
V EVROP -
x Ve stvajcm institucionlnm a prvnm rmci je
teba klst vt politickou vhu na Evropsk parla-
ment, jedinou evropskou instituci pmo volenou ev-
ropskmi obany.
Volby do Evropskho parlamentu by se mly konat ve
vech lenskch sttech ve stejn den.
Pro poslen obrazu Evropskho parlamentu jako instituce,
kter pijm rozhodnut ve spolen prospch Evropy, a
pro hlub npl demokratickho a politickho ivota EU,
je teba zavst nadnrodn kandidtn listiny.
POSLEN PARTICIPATIVN DEMOKRACIE -
V EVROP -
xEvropsk obansk iniciativa (EOI)* vznikla jako n-
stroj pro zkvalitnn evropskho modelu demokracie.
Ani dva roky po svm vzniku a po sil Evropsk ko-
mise regulovat jej uplatovn vak EOI nenaplnila
svj pln potencil. Evropsk komise by proto mla
pezkoumat pravidla EOI a zrove zajistit, aby tyto
iniciativy respektovaly hodnoty a zkladn prva za-
kotven v preambuli a prvnch lncch Lisabonsk
smlouvy, v Listin zkladnch prv Evropsk unie a v
Evropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod* (ke kter by EU mla pistoupit).
Instituce EU by mly zjednoduit proces podvn do-
st o EOI a uinit tak tento nstroj dostupnj obanm a
organizacm obansk spolenosti.
Evropsk komise by mla vylouit uplatovn jakhoko-
liv diskrenho principu, kter by mohla mt k dispozici pi
hodnocen a zvaovn spnch iniciativ.
Instituce EU a lensk stty by mly zajistit zapojen
organizac obansk spolenosti do rozhodovn na
vech rovnch na rovn bzi s ostatnmi zaintereso-
vanmi subjekty.
Evropsk komise by mla iniciovat neprodlenou revizi Mi-
nimlnch standard pro konzultace / KOM (2002)
704* na evropsk rovni s ohledem na uplatovn do-
konalejch standard pro zapojen obansk spolenosti
do evropskho rozhodovacho procesu, kter budou zahr-
novat systmov, organizovan a nann zabezpeen
mechanismy a pleitost pro konzultace.
lensk stty by mly zajistit, aby alespo na mstn
rovni vznikaly konzultan orgny, kter by vypracov-
valy doporuen k environmentlnmu, ekonomickmu a
socilnmu vvoji, tkajc se irok kly socilnch part-
ner, a to s clem prosazovat sociln dialog a konsenzus
o demokratick sprv a zen.
x EYCA nalh na instituce EU, aby zvily kvalitu
interakce a komunikace mezi obany a evropskmi
institucemi tak, e zvt transparentnost rozhodovn
a vyjednvn odehrvajcho se v evropskch institu-
cch a zajist pstupnost a dosaitelnost informac a
dokument.
Instituce EU by se mly pi projednvn evropskch ot-
zek vyhbat pouvn pli odbornho jazyka, protoe
tento me odrazovat a nkdy brnit obanm a jejich za-
stupitelskm orgnm v pispvn do diskuse.
Instituce EU by mly zveejovat co nejvt poet klo-
vch dokument EU ve vech ednch jazycch a pobzet
lensk stty k dosaen Barcelonskho cle 2002, jeho
zmrem je umonit obanm komunikovat ve dvou dal-
ch jazycch krom jejich mateskho jazyka.
Oteven
a inkluzivn
evropsk
demokracie
10 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 11
Vize EYCA pro Evropu nebude naplnna, dokud se Evropa
rozhodn nevypod s etnmi nerovnostmi a diskrimi-
nac, se kterou se setkv pli mnoho zranitelnch,
marginalizovanch a vylouench oban.
Akoliv Listina zkladnch prv Evropsk unie stanov, e
vichni obyvatel EU maj adu obanskch a politickch,
ekonomickch, socilnch a kulturnch prv, zraniteln,
marginalizovan a vylouen obyvatel narej na vudy-
ptomn pekky, kter jim brn tato prva uvat. To
vznamn brn jejich zalenn do spolenosti a zapojen
jako aktivn oban a brn jim i v povn stejn rovn
ochrany, jakou maj ostatn oban EU.
S odkazem na doporuen Vboru ministr Rady Evropy
poukazujc na potebu, aby spolenost reektovala roz-
manitost svch oban, EYCA vyzv vechny astnky
rozhodovacch proces v EU, aby vnovali zvltn pozor-
nost zranitelnm, marginalizovanm a vylouenm
obanm, jak z hlediska zalenn, tak i z hlediska jejich
zapojen.
Evropsk obanstv by se mlo zakldat na principu trvalho
pobytu,piem ve jmnu univerzlnosti prv by se vem
obyvatelm Evropsk unie mlo dostvat stejnho zachzen a
stejnho prva podlet se na veejnm ivot jako maj oban
EU.
EYCA Manifeste
2.1
... zalenn a
rovnosti v Evrop
2.2
... volnho pohybu a
spravedliv mobility
pro vechny obany
2.3
... obanskch a
politickch prv a
ast vech
2
Zaruen...
12 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
ZAJITN PSTUPU K EKONOMICKM -
A SOCILNM PRVM -
x Stle jet pli mnoho obanm je brnno za-
lenit se do spolenosti nebo se ctit bt zalenn, a
to kvli nedostatenmu respektovn jejich socil-
nch a ekonomickch prv. Instituce EU a lensk
stty jsou nalhav nabdny, aby poskytovaly rovn
pstup k ekonomickm a socilnm prvm, jako
pedpokladu pro aktivn zalenn a participativn ob-
anstv.
Instituce EU a lensk stty by mly tak podporovat efek-
tivn a inkluzivn dialog, aby zajistily, e se pi tvorb politik
na vech rovnch bude pihlet ke zkuenostem a hlu
pohledu nejzranitelnjch, marginalizovanch a vyloue-
nch skupin, napklad lid, kte zavaj diskriminaci kvli
svmu socio-ekonomickmu postaven.
2.1
Zaruen zalenn
a rovnosti v Evrop
Nezbytnmi pedpoklady pro sociln zalenn* a aktivn
obanstv jsou na jedn stran nedlitelnost prv, a na
stran druh odpovdnost vyplvajc z obanstv: bt ob-
anem znamen nejen mt prva, ale tak pebrat oban-
skou odpovdnost a podlet se na ivot komunity. Z toho
vyplv, e kad oban by ml uvat socilnch a ekono-
mickch prv, kter mu umon t slun ivot, jako i za-
pojit se a pispvat do ivota komunity, ve kter ije.
Zraniteln, marginalizovan a vylouen skupiny jsou
zvlt postieny systmov nesprvnm uplatovnm
prva EU a patnm vkonem sprvy ze strany vnitrostt-
nch a mstnch ad. Obyvatel a nezdokumentovan mi-
granti el ad omezen a pekek zejmna ve sprvnm
zen, nebo kdy usiluj o pstup ke spravedlnosti nebo so-
cilnma zdravotnmslubm.
ZAJITN ROVNOSTI A POTLAEN -
DISKRIMINACE V CEL EU -
xI pes existenci rznch evropskch smrnic zam-
ench na zajitn rovnosti a nediskriminovn v EU,
nejsou prva zranitelnch, marginalizovanch a vy-
louench skupin zdaleka zajitna na nrodn rovni
z dvodu nedostatku zjmu nebo neochoty ze strany
nkterch lenskch stt ratikovat nebo zavdt
stvajc legislativn rmce EU.
EYCA proto nalh na instituce EU a lensk stty,
aby pi pprav veker legislativy a politik braly pln
v vahu antidiskriminan klauzuli obsaenou v Lisa-
bonsk smlouv a pijaly spolenou a koherentn stra-
tegii na podporu inkluzvnho obanstv, a to ze vech
hledisek.
lensk stty by mly neodkladn dokonit vyjednvn o
nvrhu Evropsk komise z roku 2008 na ochranu rovnho
zachzen mimo zamstnn bez ohledu na nboensk
vyznn nebo vru, zdravotn postien, vk nebo sexuln
orientaci (Smrnice o rovnm zachzen*). Krom toho,
lensk stty, kter tak dosud neuinily, by mly ratiko-
vat Protokol . 12 Evropsk mluvy o ochran lidskch
prv, kter zakazuje diskriminaci z podobnch dvod.
lensk stty by mly zajistit, aby orgny na nrodn
rovni, kter sleduj zavdn antidiskriminan legislativy,
vnovaly pozornost zejmna boji proti vceetn diskrimi-
naci (kdy je diskriminovan osoba diskriminovna hned z
nkolika dvod najednou, nap. kdy jsou muslimky dis-
kriminovny kvli jejich pohlav i nboenstv).
Evropsk komise by mla zajistit, aby nrodn strategie
integrace Rom obsahovaly opaten pro boj proti diskri-
minaci Rom vetn nejzranitelnjch podskupin, jako
PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE | 13
jsou eny, dti, mlad lid a star Romov, kte el vce-
etnm formm diskriminace.
x Instituce EU, lensk stty a vechny zaintereso-
van subjekty, kterch se to tk, mus bojovat proti
negativn stereotypizaci, vetn genderov stereoty-
pizace, krom jinho pouvnm sprvnho nzvoslov
v diskusch o politikch, sdlovacch materilech,
ednch dokumentech a pekladech. V nkterch p-
padech me bt zapoteb zmnit souasn formulace
pouvan v tchto dokumentech tak, aby odpovdaly
formulacm, kter pouvaj smlouvy EU a mezinrodn
lidsko-prvn mluvy.
ZARUEN PSTUPU K ADMA -
SPRAVEDLNOST PRO VECHNY -
xEU a vnitrosttn ady by mly zajistit, aby prvo na
sprvn edn postup a prvo na pstup k dokumen-
tm, jak ho zaruuj lnky 41 a 42 Listiny zkladnch
prv Evropsk unie, bylo uvedeno do praxe, a aby vichni
obyvatel, vetn zranitelnch, marginalizovanch a vy-
louench skupin, byli uvdomeni o svch prvech a aby
jim bylo umonno napadat nesprvn rozhodovac pro-
cesy s vstupy, se ktermi se mus potkat.
V souladu s tmito prvy by vnitrosttn a mstn ady
mly pro co nejlep zavdn prva EU:
poskytovat kontinuln a dostupn kolen vem za-
mstnancm a adm ve vech aspektech prva EU,
vetn lidsko-prvnch norem, aby se zabrnilo jejich
nesprvnmu pouvn;
zavst inn vynucovac opaten, aby zajistily sprvn
uplatovn prva EU, a koncipovat sankce proti tm,
kte pedpisy EU poruuj;
zvyovat povdom obyvatel a poskytovat jim dostupn
informace o zpsobu, jakm lze napadnout nesprvn
rozhodovac procesy a jejich vstupy.
xVichni obyvatel, vetn zranitelnch, marginali-
zovanch a vylouench skupin, by mly mt monost
povat sv zkladn lidsk prva a mt pstup ke
spravedlnosti a prvn pomoci, zejmna tehdy, jsou-
li poruovna jejich lidsk prva.
lensk stty by mly poskytovat lep rove vazebnch
podmnek v souladu s hodnotami prosazovanmi Evrop-
skou uni a zajistit reintegraci zadrovanch osob do spo-
lenosti.
lensk stty by mly zajistit dostupn a inn pstup
ke spravedlnosti pro vechny osoby, vetn migrant, a to
ve vech stdich soudnho procesu, ponaje pedbnmi
stdii (napklad pedbnm projednvnm ped jedn-
nm soudu). Navc veker informace a komunikace tka-
jc se zkonnch prv, prvn pomoci a soudnho zen by
mly bt dostupn vem. Vem astnkm procesu spra-
vedlnosti by mlo bt krom jinho dostupn tlumoen
do znakovho jazyka nebo informace v Braillov psmu.
Mly by bt vymezeny nezbytn prostedky na poskyto-
vn prvn pomoci, kter byla v mnohch lenskch st-
tech vznamn zredukovna ke kod oban.
lensk stty by mly zajistit, aby transpozice a zaveden
smrnice o obtech poskytlo rovn a inn pstup k
prvu na informace, podporu, respekt a ochranu, kter
smrnice obsahuje. Rovn a inn pstup k tmto pr-
vm by ml bt zajitn pro vechny obti bez jakkoliv
diskriminace a bez ohledu na jejich pobytov status (dle
lnku 1 smrnice).
2.2
Zaruen volnho
pohybu a spravedliv
mobility pro vechny
obany
Akoliv Lisabonsk smlouva zakotvuje prvo volnho po-
hybu, nen totoprvorealizovnovpraxi provechnyobany
a zejmna mnoz zraniteln, marginalizovan a vylouen
Evropan stle el nepekonatelnmpekkm, kter jim
brn studovat, pracovat nebo psobit jako dobrovolnci v
jinm lenskm stt, nebo dokonce jin lensk stt jen
navtvit. Tyto pekky maj asto mnoho aspekt a jsou
silnou brzdou brnc zaleovn zranitelnch, margina-
lizovanch a vylouench skupin do spolenosti.
Navc hranin kontroly jsou asto provdny v rozporu s
lidskmi prvy lid, kte se sna vstoupit do EU, vetn
tch, kte hledaj mezinrodn ochranu. Je teba tak za-
znamenat, e obansk a politick prva, vetn prva na
rodinn ivot, jsou ovlivnna pravidly pro udlovn vstup-
nch schengenskch a britskch/irskch vz. Diskriminovni
jsou tak obyvatel EU, kte maj nedostatek nannch
prostedk a dan praxe me mt nemrn velk dopad
na eny a osoby se zdravotnm postienm.
POSLEN PRVA NA VOLN POHYB -
xInstituce EU a lensk stty by mly pijmout ve-
ker pslun opaten nezbytn pro to, aby vichni
obyvatel EU, zejmna zraniteln, marginalizovan a
vylouen obyvatel, mohli uvat prvo volnho po-
hybu v Evropsk unii na rovn bzi s ostatnmi, jako
14 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
i prvo vyuvat program na podporu mobility a do
vech akc a program spoluprce.
xInstituce EU, lensk stty a ostatn subjekty, kte-
rch se to tk, by mly pijmout veker pslun
opaten pro zajitn spravedlivch a pznivch pod-
mnek pro pobyt a prci, i srovnatelnou ivotn ro-
ve pro pslunky tetch stt ijcch a pracujcch
v Evropsk unii.
Instituce EU by mly zrevidovat nazen o koordinaci
systm socilnho zabezpeen tak, aby zahrnovalo po-
teby zranitelnch, marginalizovanch a vylouench sku-
pin. Zavdc pokyny a kolc akce pro mstn ady by
mly bt zameny na poteby specickch skupin.
Instituce EU a lensk stty by mly pijmout navrho-
van Evropsk akt pstupnosti: zlepen pstupu ke
zbom a slubm na vnitnm trhu* pro lep zajitn
dostupnosti zbo a slueb pro vechny obany, zejmna
osoby se zdravotnm postienm.
Kadmu obyvateli EU, kter navtv jin lensk stt EU,
vetn zranitelnch, marginalizovanch a vylouench
obyvatel, by mly bt k dispozici zkladn sluby poskyto-
van tmto lenskm sttem za stejnch podmnek jako
jeho sttnm pslunkm. Principy antidiskriminace a
rovnho zachzen by mly bt soust hlavnho proudu
prochzejcho nap vemi programy EU.
xInstituce EU by mly zajistit, aby lensk stty do-
drovaly Smrnici o volnm pohybu (2004/38/ES),
jako i zsadu rovnho zachzen, a tm zajistit u-
vn prva na voln pohyb vemi obany EU, zvlt
Romy, a zabrnit deportacm a vyhnn Rom z len-
skch stt.
ZAJITN PRV OBYVATEL TETCH -
STT PI VSTUPU DO EU A ZSKVN -
OBANSTV -
x Instituce EU a lensk stty by mly reformovat
stvajc legislativu a politiku tkajc se vstupu do
EU, azylovho systmu EU a pobytu na zem EU, aby
bylo zajitno dn plnn mezinrodnch, regionl-
nch i komunitnch zvazk vztahujcch se k lidskm
prvm vech obyvatel.
Instituce EU a lensk stty by mly ustavit harmonizo-
van kritria pro stanoven dnho pobytu pro migranty
ve vech lenskch sttech. V tomto smyslu by kad
osoba s dosud nevyzenou dost nebo osoba, kter po-
dala odvoln na imigranm nebo azylovm adu, nebo
osoba, kter je astnkem trestnho, pracovnprvnho
nebo jinho soudnho zen, nebo se z jinho dvodu ne-
me vrtit do sv zem pvodu, mla bt povaovna za
osobu zkonn pobvajc v lenskm stt a v souladu s
tm by j mlo bt udleno povolen k pobytu a (nebo) po-
volen zstat tak dlouho, dokud existuj dan okolnosti.
lensk stty by mly zvit sil v innm zaruovn
prva na rodinn ivot a slouen rodiny pro vechny mi-
granty a osoby povajc statutu mezinrodn ochrany.
x Instituce EU by mly pezkoumat podmnky pro
umonn pstupu k evropskmu obanstv a jmeno-
vit rozit a harmonizovat podmnky stanoven
smlouvami EU, dle kterch maj osoby s dlouhodobm
pobytem pstup k prvm a povinnostem vyplvaj-
cch z evropskho obanstv.
2.3
Zaruen obanskch
a politickch prv a ast
vech
V cel ad lenskch stt EU existuj omezen volebnho
prva, kter mnohm obanm EU brn v zapojen se do
politickho ivota zem, kde ij, jako i volit a kandidovat
v evropskch volbch. V mstnm, regionlnm i celostt-
nm politickm procesu jsou migranti ze tetch zem vy-
loueni z prva volit a kandidovat ve volbch. To
pedstavuje zvanou pekku pro vkon jejich prva za-
pojit se do politickho ivota, kterouoban EUnepijmaj.
Jak zdrazuje Programpro obany EU2013 Evropsk ko-
mise [v internetov veejn konzultaci o obanstv EU, ko-
nan od 9. kvtna do 27 z 2012], mnoho astnk se
tak domnvalo, e kdo plat dan, mus mt monost poli-
tick participace.
Zraniteln, marginalizovan a vylouen skupiny nejsou
dle tak dostaten zastoupeny v politickch stranch,
na volebnch seznamech a ve sprvnch a celosttnch or-
gnech.
ZAJITN VOLEBNHO PRVA PRO VECHNY -
OBANY TRVALE IJC V EVROP -
x Instituce EU, lensk stty a dal subjekty, kte-
rch se to tk, by mly v souvislosti se zapojenm do
politickho a veejnho ivota, zejmna v souvislosti s
volebnm prvem, pijmout vhodn opaten zajiujc
vem rovnost, ochranu ped diskriminac a dostupnosti,
zejmna se zetelem na poteby zranitelnch, margina-
lizovanch a vylouench skupin.
Instituce EU a lensk stty by mly zrevidovat smlouvy
EU a zruit vechny restrikce zaveden lenskmi stty,
kter se vztahuj na prvo oban EU volit v mstnch a
evropskch volbch.
Instituce EU a lensk stty by mly poskytovat dostupn
informace o volebnm procesu, programech nebo politic-
kch stranch. Mly by obanm poskytnout pomoc, kter
zajist informovan hlasovn a pitom vnovat pozornost
zejmna zranitelnm, marginalizovanm a vylouenm
skupinm. Pstup k volbm by ml bt umonn vem bez
ohledu na zpsob proveden hlasovn: pozornost by mla
bt vnovna dostupnosti volebnch lstk, elektronic-
kmu hlasovn, e-volbm a fyzickmu pstupu k voleb-
nm mstnostem.
lensk stty by mly odstranit zkonn pekky, kter
brn obanm ve vkonu jejich zkonnch a politickch
prv vetn prva volit, napklad v ppad osob se zdra-
votnm postienm nebo zadrovanch osob.
ZAJITN POLITICKHO A VEEJNHO -
ZASTOUPEN VECH -
x Krom zajitn volebnho prva pro vechny ob-
any trvale ijc v EU, je teba vrazn zlepit zapo-
jen zranitelnch, marginalizovanch a vylouench
skupin do politickho a veejnho ivota na vech
rovnch rozhodovn v Evrop.
Instituce EU, lensk stty a politick strany by mly, jako
prioritu, zajistit genderovou rovnovhu a zastoupen roz-
manitch socilnch skupin na kandidtnch listinch, pi
faktickm obsazovn post a ve vkonu veejnch funkc
na vech rovnch rozhodovn.
lensk stty, kter jsou signati mluvy Rady Evropy
o asti cizinc na veejnm ivot na mstn rovni*,
by mly cizm sttnm pslunkm s dnm trvalm po-
bytem piznat klasick prva, tj. svobodu projevu, shro-
maovn a sdruovn (vetn prva volit a bt volen ve
volbch do mstnch samosprv) za stejnch podmnek, za
jakch tato prva zaruuj svm vlastnm sttnm pslu-
nkm.
Instituce EU a lensk stty by mly zajistit aktivn ob-
ansk zastoupen Rom v politick, sociln a ekonomick
sfe EU, jmenovit organizovnm innost, kter zv
povdom Rom a aktivn je oslov a budou podntem
pro jejich zapojen.
Jedna evropsk
demokracie,
ti demokratick
pile
16 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 17
Na EU se asto nahl jako na procedurln stroj, nikoliv
jako na entitu plnou ivota, sousteujc 500 milin lid
kolemstejnho demokratickho projektu. EYCAje pesvd-
ena, e Evropsk unie je vce ne prvn a ekonomick
rmec, protoe je vybudovna na principech demokracie,
lidskch prv, prvnch norem a socilnho zabezpeen.
Tytozsady vak nejsouvnmny jasn jakohlavn sly nebo
jako principy, kter pedstavuj skutenou podstatu budo-
vn Evropy. Tento fakt je brzdoupravho procesuevropsk
integrace s transparentnjmi a zodpovdnjmi subjekty
s rozhodovacmi pravomocemi a nleitmi zpsoby zaji-
ovn obansk angaovanosti.
EYCA proto dochz k zvru, e fungujc demokracie spo-
vnatechvzjemn se doplujcchpilch, ktermi jsou:
informovan a vzdlan oban;
instituce vstcn k obanm, kter pln zahrnuj do roz-
hodovacch proces;
siln a nezvisl organizovan obansk spolenost.
Abychom mohli doshnout evropsk demokracie pln i-
vota, je teba tyto ti pile posilovat nejen individuln, ale
tak zlepit jejich vzjemn propojen a (nebo) interakci. To
vyaduje vznamnou reformu smluv EU.
Aktivn obanstv pro ns znamen v prvn ad aktivn zapojen
oban ve smyslu asti v ivot komunity, a tm i demokracie, z
hlediska aktivity a rozhodovn.
EYCA Manifeste
3.1
#1: vzdlan a
informovan oban
3.2
#2: oteven a
vstcn instituce
3.3
#3: siln a uznvan
organizovan
obansk
spolenost
3
Demokratick
pil
18 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
Mediln zpravodajstv o zleitostech EUby mlo bt d-
leitm kanlem pro poslen moci dobe informovanch
oban EU. Cesta ke skuten nezvislmu evropskmu
medilnmu prosted, kter by podncovalo informovan
diskuse o politikch EU, je vak stle jet velmi dlouh. Po-
dobn je teba tak chrnit a posilovat obansk vzdl-
vn, aby se toto stalo nstrojempro vytven povdom a
znalost o evropskm obanstv a jeho hodnotm a jeho
porozumn.
POSKYTOVN KVALITNCH INFORMAC O -
EVROP A JEJCH HODNOTCH -
xInstituce EU by mly zahjit proces strukturlnch
zmn, kter zajist, aby oban zskvali kvalitn a re-
levantn informace o EU. Toto sil je teba vyvinout
zejmna na nrodn a mstn rovni a nemlo by bt
pouze delegovno na decentralizovan initele Ev-
ropsk komise..
Instituce EU by mly vypracovat inovativn a kreativn ko-
munikan strategie, kter zaujmou obany, podpo pro-
cesy participace a zam se na nrodn a mstn rove.
Mly by bt vhodn zameny na rzn skupiny, na vizi
spolenho evropskho projektu pro vechny obany EU a
podporovat aktivn zapojen vech Evropan do procesu
rozhodovn.
3.1
Demokratick pil #1:
vzdlan a informovan
oban
Informovanost a povdom evropskch oban, spojen
mezi institucemi EU a obany, jako i pochopen pslu-
nch rol evropskch instituc a dalch zainteresovanch
subjekt (vld stt, zjmovch skupin apod.) jsou stle
velmi nzk. Tyto mezery je poteba vyplnit, aby bylo mon
poslit zapojen Evropan do spolenho projektu.
Instituce EU a lensk stty by mly vypracovat politiky,
kter vyhlad digitln propast a prosazovat inn akce
na podporu integrace marginalizovanch skupin do elek-
tronick spolenosti.
x Jak tradin, tak i nov mdia hraj v tomto pro-
cesu zsadn roli a mla by bt vyuvna ve prospch
innj komunikace a porozumn mezi institucemi
EU a obany. Instituce EU a lensk stty by mly po-
mhat pi vytven odpovdnho medilnho pro-
sted, kter zajist, aby zleitosti EU byly obanm
pibliovny vyvenm zpsobem. V tomto ohledu je
teba monitorovat zejmna svobodu a pluralismus
mdi a respekt k prci urnalist.
Pod dohledem vnitrosttnch orgn regulujcch vysln
a mdia obecn by vnitrosttn mdia, zejmna veejno-
prvn televize a rozhlas, mla podporovat vyvenost
vysln a zajitn dostatenho prostoru a asu vnova-
nho zleitostem EU.
Instituce EU a lensk stty by mly poslit evropsk a
nrodn programy na podporu malch a nezvislch
mdi.
Instituce EU by mly pekldat dokumenty EU do ed-
nch jazyk lenskch stt, aby rozily pstup vnitro-
sttnch mdi a oban k informacm o EU.
x V evropskch i vnitrosttnch mdich je teba pro-
pagovat pozitivn obraz skupin vystavench diskrimi-
naci a negativn stereotypizaci. Proti tmto stereotypm
je teba v ptch letech aktivn bojovat, pitom vak
vnovat specickou pozornost dodrovn svobody
mdi.
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 19
PODPORA PROJEKTU EVROPSK INTEGRACE A -
DEMOKRATICKCH HODNOT PROSTEDNICTVM -
FORMLNHO I NEFORMLNHO VZDLVN -
xVchova k obanstv nabz pleitost pro pozitivn
zmnu a je klovm nstrojem pi budovn demo-
kracie. Instituce EU a lensk stty by se proto mly
postarat o to, aby se v rmci formlnho i neformlnho
vzdlvn prosazovalo obanstv a obansk vchova s
clem formovat angaovan obanstv a zamit se pi-
tom na principy solidarity, multikulturality a tolerance.
lensk stty mus zaruit, aby nrodn vzdlvac
systmy na vech stupnch zahrnovaly vchovu k demo-
kratickmu obanstv a respektovn lidskch prv, a to v
rmci konkrtnch pedmt i nap osnovami. Mly by
tak zajistit, aby pro zven povdom oban o projektu
evropsk integrace podporovaly nrodn vzdlvac pro-
gramy studium a znalost veobecnch hodnot zakotve-
nch v Listin zkladnch prv Evropsk unie i znalosti o
jinch nrodnostnch a kulturnch identitch len EU.
Instituce EU by mly prosazovat a podporovat roli orga-
nizac obansk spolenosti, kter poskytuj neformln
vzdlvn, informln uen a multikulturn vzdl-
vac,pleitosti jako nstroj pro poslen moci oban a
prosazovn aktivnho evropskho obanstv.
x Instituce EU a lensk stty by mly zajistit pro-
pagaci kulturn a jazykov rozmanitosti Evropy a
pedchzet a bojovat proti negativn sterotypizaci
zranitelnch, marginalizovanch a vylouench skupin.
Instituce EU by mly zahrnout uen se rznm evrop-
skm jazykm do vech program mobility pidnm
vzdlvacch prvk do tchto program.
lensk stty by mly obanm trvale ijcm v EU posky-
tovat kursy svch nrodnch jazyk a zajistit, aby tyto
kursy byly dostupn a bezplatn pro leny zranitelnch,
marginalizovanch a vylouench skupin.
lensk stty by mly zajistit, aby postoje, rozpravy a
akce, kter jsou zvlt diskriminan, byly inn kon-
frontovny a tam, kde je to vhodn, podrobeny soudnmu
zen a veejn odsouzeny (pi souasnm dodrovn
prva na svobodn projev a nzor).
Instituce EU by mly podporovat zalenn kol a vyso-
kokolskch instituc do projekt zaclench na boj proti
nerovnosti pohlav, diskriminaci, rasismu, xenofobii a
jinm formm diskriminace.
3.2
Demokratick pil #2:
oteven a vstcn
instituce
Mylenku evropanstv, evropskho projektu, s demokra-
ticky zapojenm obanstvem, nelze prosazovat shora, ale
mli by ji kultivovat samotn evropt oban. Maj-li bt
oban lpe informovni o EU, mus tomuto politickmu
systmu lpe porozumt, aby byli dostaten vybaveni ho
zmnit. Potebuj bt tak lpe do tohoto systmu zapo-
jeni, piem instituce a subjekty s rozhodovac pravomoc
jim mus vce naslouchat.
Instituce EU postrdaj schopnost pijmat rozhodnut,
kter by byla pnosn pro celou Unii, vzhledemk tomu, e
rozhodovn je stle jet dominantou rznch nrodnch
zjm. Instituce EUpostrdaj legitimitu kvli chybjcmu,
obany uplatovanmu systmu brzd a protivah.
20 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
K postupnmzmnmdochzelo od samho zatku pro-
jektu Evropsk unie, dnes je vak teba se posunout ke sku-
ten politick unii, inspirovan zsadami zastupitelsk
demokracie, participace a zodpovdnosti. Vce demokra-
cie znamen jednak vt transparentnost a legitimitu me-
chanismzastupitelsk demokracie, jednak vce pleitost
a lep podmnky pro vkon participativn demokracie.
EYCAse domnv, e takov demokratick impulz bude vy-
adovat zsadn institucionln zmny.
x Instituce Evropsk unie by mly zahjit proces re-
vize smluv za elem poslen zejmna participativn a
zastupitelsk demokracie, navrcen oban do centra
zjmu evropskho integranho procesu a obnovy le-
gitimity evropskch projekt dky zven demokra-
tick kontrole ze strany oban. Tento proces by ml
zahrnovat vechny dotyn zainteresovan strany a
ml by bt pouit jako nstroj pro zven povdom
veejnosti o evropsk integraci.
xAby bylo mon nastoupit cestu k demokratitj
Evrop, kter se zodpovd svm obanm, je teba
poslit lohu Evropskho parlamentu v evropskch
rozhodovacch procesech souasn s posunem sm-
rem k dob sprv a zen Evropy a k evropsk de-
mokracii.
x V souasn dob je nutn vyhodnotit a podrobn
prodiskutovat vkonnou a politickou loh Evropsk
komise v rozhodovacch procesech EU, zejmna co se
tk jmenovn sboru komisa.
xNelze dovolit Evropsk rad, aby dominovala v ev-
ropskm procesu rozhodovn, ale mlo by bt zaru-
eno, aby se musela zodpovdat Evropskmu parlamentu
(tj. zdvodovala sv rozhodnut v parlamentu). Mla by
se zahjit veejn diskuse mezi evropskmi obany o
monosti pm volby pedsedy Evropsk rady.
xReforma demokratick psobnosti EU by mla zv-
it tak lohu dalch orgn a zajistit, aby vnitro-
sttn instituce byly lpe zahrnuty do evropskho
rozhodovacho procesu.
Evropsk hospodsk a sociln vbor by ml bt vybrn
tak, aby zpsob, jakm jsou jmenovni jeho lenov, byla
jasn a transparentn, a , , bylo zajitna i dn zastou-
pen vech sektor spolenosti. Je teba zahjit diskusi o
roli tohoto vboru v zastupovn evropsk obansk spo-
lenosti.
Zsadn roli by mly tak hrt instituce lenskch stt,
jmenovit zdrazovnm lohy nrodnch parlament a
politik v rozhodovacch procesech v EU a poslenm me-
ziparlamentn spoluprce.
3.3
Demokratick pil #3:
siln a uznvan
organizovan obansk
spolenost
Participativn demokracie odpovd souasnm pote-
bm demokratickho zen a sprvy Evropy v cel Unii,
protoe dopluje a posiluje zastupitelskou demokracii.
Zapojen organizovan obansk spolenosti do formo-
vn politik a ppravy rozhodnut posiluje demokratic-
kou legitimitu veejnch instituc, jejich prce a
innost. Kvalita obanskho dialogu (vetn dialogu
socilnho, kter je jeho klovm prvkem) ukazuje na
stav naich demokraci. EYCA Manifeste
Navzdory politickmu a prvnmu uznni pojmu obansk
participace, zavedenmu lnkem 11 Lisabonsk smlouvy,
stle chyb jasn a strukturovan rmec pro evropsk ob-
ansk dialog, kter by umonil trval dialog. Jak zdraz-
uje stanovisko Evropskho hospodskho a socilnho
vboru k l. 11 odst. 1 a 2 Lisabonsk smlouvy, nadle pe-
trvv mezera mezi platnmi prvnmi normami a skute-
nm zapojenm oban a organizac obansk spolenosti
do rozhodovacch proces v Evrop. Podle EYCA monosti
nabzen lnkem11 nebyly dosud institucemi EUpln po-
chopeny a zavedeny.
Navc jsou organizace obansk spolenosti brnc veej-
nouprospnost oslabovny a jejichexistence obas ohro-
ovna opakovanm ohroenm svobody sdruovn a
problmy s udritelnost nancovn, se ktermi se pot-
kaj, zejmna za souasn krize.
UZNN ROLE OBANSK SPOLENOSTI A -
JEJHO PSPVKU K DEMOKRACII -
x EYCA nalh na instituce EU, aby ocenily a pod-
poily roli dobrovolnch organizac a organizac ob-
ansk spolenosti v peklenovn propasti oddlujc
EU od jejch oban a uznaly roli, kterou nevldn a
dobrovolnick organizace psobc v oblasti politik
pro mlad lidi a pro star obany, prv dt, socil-
nch otzek, rovnosti pohlav, chudoby a sociln in-
kluze, a prv osob se zdravotnm postienm hraj v
sil o dosaen inkluzvnj spolenosti a pstovn
aktivnho obanstv prostednictvm posilovn moci
oban jak na mstn, tak i na evropsk rovni.
Instituce EU a lensk stty by mly zavst doporuen
Politickho programu pro dobrovolnictv (P.A.V.E.)*,
vypracovan bhem Evropskho roku dobrovolnictv 2011,
a tm se pihlsit k zvazku propagovat a podporovat
dobrovolnictv jako dkaz evropskch hodnot a jako pro-
stedek aktivnho obanstv, kter zrove pispv k eko-
nomickmu rstu a vytven socilnho kapitlu.
EYCA nalh na lensk stty, aby podpoily evropsk a
mstn dobrovolnick st, jejich clem je zprostedkov-
vat sdlen zkuenost, osvden praxe, dovednost a
schopnost mezi organizacemi za elem vytven pocitu
evropsk identity u nov generace.
ZAJITN FUNGOVN ORGANIZAC -
OBANSK SPOLENOSTI -
x Instituce EU a lensk stty by se mly zavzat k
podpoe nezvislho fungovn a udritelnosti orga-
nizac obansk spolenosti, zejmna v dobch krize.
Spolkov ivot je teba chrnit vude v Evrop, piem
Instituce EU a lensk stty mus poskytnout prostedky
na podporu organizac obansk spolenosti, aby tyto
mohly zprostedkovvat sdlen osvdench zkuenost
se zapojovnm oban a obansk spolenosti na mstn,
nrodn a evropsk rovni, tlumoit obavy oban, ze-
jmna zranitelnch, marginalizovanch a vylouench
skupin, a vytvet aliance, jejich clem je tyto skupiny
inn zastupovat na vech rovnch participace.
Instituce EU, nrodn vldy a dal nancujc instituce
by mly usnadnit a podpoit zahrnut asu dobrovolnk
mezi pjmy organizac, a umonit tak jeho vyuit ke ko-
nancovn projekt.
ROZVJEN KONSTRUKTIVNHO OBANSKHO -
DIALOGU V EVROP -
xPslun zainteresovan subjekty (Evropsk komise,
vnitrosttn a regionln ady atd.) by mly na vech
rovnch rozhodovn aktivn podporovat a zavdt
obansk dialog v Evrop, aby zajistily konkrtn, efek-
tivn a udriteln zapojen oban do evropskho de-
mokratickho procesu.
EYCA konkrtn nalh na Evropskou komisi, aby pijala
zelenou knihu obsahujc jasn nvrh politiky vytvoen
stlho a stabilnho rmce pro vertikln, transverzln a
horizontln obansk dialog.
lensk stty jsou vyzvny, aby vytvoily nezbytn me-
chanismy a orgny, kter umon konn obanskho di-
alogu na nrodn a ni rovni.
xEvropsk instituce by mly pijmout Statut evrop-
skho sdruen a Statut evropsk nadace, aby zajis-
tily vt uznn, zviditelnn a legitimitu organizac
obansk spolenosti a usnadnily jejich prci na evrop-
sk rovni a v evropskm rozsahu, a tm formalizovat
jedno z nedlnch prv demokratickho obanstv: prvo
sdruovac.
| 21
Zdroje
Co znamen
Aktivn obanstv
Aktivn obanstv pro ns znamen v
prvn ad aktivn zapojen oban jako
astnk ivota spoleenstv, spole-
nosti a (nebo) politickho ivota z
hlediska aktivity a rozhodovn a v sou-
ladu s principy a hodnotami lidskch
prv a demokracie.
Oban a obyvatel
lnek 1 Veobecn deklarace lidskch
prv prohlauje: Vichni lid rod se svo-
bodn a sob rovn co do dstojnosti a
prv. Bt obanem znamen sdlet spo-
len se vemi, kdo tvo demokratickou
spolenost s rovnmi prvy, prva, kter
jsou nedliteln a veobecn, tj. oban-
sk, politick, ekonomick, sociln,
kulturn a ekologick prva. Proto
vichni, kdo ij na danm zem, mus
bt uznvni jako oban a mt monost
uplatovat sv obanstv: obanstv
vyplvajc z trvalho pobytu, a to od
mstn a po evropskou rove. Toto je
zkladn prvo kadho, kdo ije, pracuje
a pispv na spolen vdaje v njak
oblasti. Jin nen ani zvr zasedn
Evropsk rady v Tampere a tvrt zprva
Evropsk komise o pstupu k obanstv,
vetn evropskho obanstv.
V tomto dokumentu pouvme termny
oban a obyvatel zamniteln
krom ppad, kdy pekky a doporu-
en se tkaj konkrtn lid se zvltnm
pobytovm statusem (napklad oban
EU, obyvatel s dlouhodobm pobytem,
dn migranti, uprchlci a adatel o
azyl, nezdokumentovan migranti). V
takovch ppadech je status konkrtn
oznaen.
Obansk spolenost a organizace
obansk spolenosti
Naimi leny jsou organizace obansk
spolenosti a st, co jsou v podstat
oban, kte se organizuj do skupin, aby
prosazovaly projekt obecnho zjmu cel
nebo konkrtn sti spolenosti. Krom
tohoto rozmru obrany spolenho pro-
spchu, jsou nai lenov nevldn a
neziskov organizace, jejich clem je dosa-
en demokratickch a socilnch zmn.
Organizace obansk spolenosti jsou v
naem chpn kolami demokracie.
Podle denice Svtov aliance pro parti-
cipaci oban (CIVICUS), je obansk
spolenost arnou mimo rmec rodiny,
sttu a trhu, kde se sdruuj lid, aby pro-
sazovaly spolen zjmy.
Pi zamen na obanskou spolenost
a organizace obansk spolenosti
oslovujeme organizace, kter brn
obecn zjmy, nikoliv ty, kter pouvaj
termn organizace (nebo sdruen)
obansk spolenosti pro oznaen
organizac, kter zastupuj partikulrn,
jmenovit obchodn, zjmy.
Demokratick obanstv:
Demokratick obanstv znamen
obanstv jako soubor obanskch, poli-
tickch a socilnch prv a politickou
praxi [kter] me generovat pozitivn
pocit ztotoen se a sounleitosti s
politickm systmem, kter se opr o
demokratick instituce a dodrovn lid-
skch prv (Stanford Encyclopedia of
Philosophy). Nae chpn demokratic-
kho obanstv vychz z denice toho
pojmu, jak ji pijala Rada Evropy.
Zraniteln, marginalizovan a vylou-
en oban (nebo skupiny)
Jako zraniteln, marginalizovan a
vylouen obany nebo skupiny ozna-
ujeme ty, kter el diskriminaci kvli
etnickmu pvodu, nrodnosti, nboen-
stv, pohlav, genderu, vku, tlesnmu
postien, sexuln orientaci, socilnmu
nebo jinmu postaven (vetn lid pot-
kajcch se s chudobou, problmy
souvisejcmi s migrac nebo pobytovm
statusem nebo lid se statusem zadro-
van osoby), kter je klade do
znevhodnnho postaven.
Ne uveden denice nejsou ani vdeck ani pln, ale odrej nae chpn pojm, kter pouvme pi
na prci a v stvajcm dokumentu.
22 | PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE
Co je
Listina zkladnch prv Evropsk unie
Listina zkladnch prv EU sluuje v
samostatnm dokumentu zkladn prva,
kter jsou chrnna v EU. Listina obsa-
huje prva a svobody pod esti hlavami:
Dstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita,
Obansk prva a Soudnictv. Po svm
vyhlen v roce 2000 nabyla Listina
prvn zvaznost pro EU pot, co v pro-
since roku 2009 vstoupila v platnost
Lisabonsk smlouva.
Sdlen o minimlnch standardech
pro konzultace (KOM (2002) 704 v
konenm znn)
Sdlen Evropsk komise z 11. prosince
2002 K poslen kultury konzultac a
dialogu Obecn principy a minimln
standardy pro konzultace Komise se
zjmovmi stranami zakld proces
konzultac, m [pomh] zlepit in-
nost politik pi souasnm posilovn
asti zjmovch stran a irok
veejnosti.
mluva o asti cizinc na veejnm
ivot na mstn rovni
Tato mluva Rady Evropy, kter byla pi-
jat v roce 1992 a vstoupila v platnost v
roce 1997, udluje cizincm prvo volit
ve volbch do mstnch zastupitelstv,
pokud spluj stejn zkonn podmnky
platn pro sttn pslunky a pokud po
dobu 5 let byli leglnmi obyvateli s
obvyklm pobytem v danm stt. K roku
2013 tuto mluvu ratikovalo 8 len-
skch stt Rady Evropy a 5 dalch ji
podepsalo.
Smrnice o rovnm zachzen v
zamstnn (smrnice Rady
2000/78/ES)
Tato smrnice ze dne 27. listopadu 2000,
kterou se stanov obecn rmec pro
rovn zachzen v zamstnn a povoln,
zavd obecn rmec pro zajitn rov-
nho zachzen s osobami v Evropsk
unii bez ohledu na jejich nboensk
vyznn nebo vru, tlesn postien, vk
nebo sexuln orientaci v pstupu k
zamstnn nebo povoln a lenstv v
uritch organizacch.
Evropsk mluva o lidskch prvech
Evropsk mluva o lidskch prvech je
mezinrodn smlouva o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod v Evrop. Byla
vypracovna Radou Evropy a vstoupila v
platnost v roce 1953. Na provdn
mluvy ve 47 lenskch sttech Rady
Evropy dohl Evropsk soud pro lidsk
prva.
Evropsk unie se pipravuje na podpis
Evropsk mluvy o lidskch prvech.
Strategie EU pro aktivn zaleovn
Za elem boje proti nerovnosti a vylou-
en pijala v jnu roku 2008 Evropsk
komise Doporuen o aktivnm zaleo-
vn lid, kte jsou nejvce vyloueni z
pracovnho trhu. Vyzv k pijet kom-
plexn politick strategie sluujc ti
prvky: podporu dostatenho pjmu,
pstup ke kvalitnm slubm a inkluzivn
pracovn trhy.
Evropsk obansk iniciativa (EOI)
EOI, zaveden Lisabonskou smlouvou, je
vzvou Evropsk komisi, aby navrhovala
legislativu tkajc se zleitost, kter
jsou v legislativn kompetenci EU. EOI
mus mt podporu alespo jednoho mili-
onu oban EU nejmn v 7 z 28
lenskch stt. Pravidla a postupy EOI
jsou stanoveny nazenm EU, pijatm
Evropskm parlamentem a Radou Evrop-
sk unie v noru roku 2011.
Politick program pro dobrovolnictv
v Evrop (P.A.V.E)
Program P.A.V.E. byl vypracovn Alianc
Evropskho roku dobrovolnictv 2011
(EYV2011) a obsahuje doporuen pro
innj a efektivnj rmec evropsk
politiky na podporu a propagaci dobrovol-
nk, dobrovolnictv a organizac
zapojujcch dobrovolnky a jejich partnery.
Doporuen P.A.V.E. propaguj a podporuj
dobrovolnictv jako projev evropskch
hodnot a nstroj aktivnho obanstv.
Sociln ekonomika
Sociln ekonomika je zpsob uspodn
lidskch innost na zklad kolektivn
solidarity a demokracie, kter se opr o
ekonomickou innost svch prostedk.
CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 23
Zabv se vrobou, distribuc, smnou a
spotebou zbo a slueb a zasahuje do
vech ekonomickch, socilnch, ekologic-
kch a spoleenskch oblast. Pispv tak
k vyjden aktivnho obanstv a zajitn
individuln a kolektivn prosperity.
Sociln a aktivn zaleovn
Sociln zaleovn je o boji proti chu-
dob a socilnmu vylouen, za to, aby
se kad mohl pln zastnit ivota spo-
lenosti. Pojem aktivnho zalenn, kter
je teba chpat jako prvek ir koncepce
socilnho zalenn, je zamlen jako
nstroj, kter umouje jakkoliv osob,
obzvlt nejvylouenj a nejvce zne-
vhodnn, pln se astnit ivota
spolenosti, vetn zskat zamstnn.
Smlouva o fungovn Evropsk unie
(Lisabonsk smlouva neboli Reformn
smlouva)
Lisabonsk smlouva, kter vstoupila
v platnost 1. prosince 2009, reformovala
Smlouvu o Evropsk unii (SEU,
Maastricht) a Smlouvu zakldajc Evrop-
sk hospodsk spoleenstv (SEHS,
m), piem tuto bhem procesu pe-
jmenovv na Smlouvu o fungovn
Evropsk unie.
lnky, na kter se EYCA ve sv prci
nejastji odvolv, jsou lnek 2 (hod-
noty Unie), 3 (cle Unie), 6 (ustanoven
Listiny zkladnch prv EU), 9 (o principu
rovnosti mezi obany), 10 (o zastupitel-
sk demokracii) a 11 (o asti oban).
Smrnice o prvech obt
Smrnice, kterou se zavd minimln
pravidla pro prva, podporu a ochranu
obt trestnho inu [smrnice
2012/29/EU] byla pijata 25. jna 2012.
Ve vech lenskch sttech EU zajiuje
zkladn prva obt (nap., aby se s nimi
zachzelo s respektem, aby byly obti
informovny o svch prvech a ppadu
zpsobem, ktermu porozum, aby byly i
rozpoznny a sprvn chrnny zrani-
teln obti atd.).
Zruky pro mlad
Zruky pro mlad lidi pijat Radou v
dubnu roku 2013 by mly zajistit, aby
mlad lid do 25 let dostali kvalitn
nabdku zamstnn, dalho vzdlvn,
uovsk ppravy nebo ste do ty
msc pot, co odeli ze koly nebo se
stali nezamstnanmi.
24 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV
Nai lenov
DC VBOR-
AEDH European Association for the Defense of Human Rights www.aedh.eu
ALDA Association of Local Democracy Agencies www.alda-europe.eu
ATD FOURTH WORLD ATD Fourth World (Acting Together for Dignity) www.atd-fourthworld.org
CEV European Volunteer Center www.cev.be
ECF European Civic Forum www.civic-forum.eu
EDF-FEPH European Disability Forum www.edf-feph.org
EMI European Movement International www.europeanmovement.eu
ENNA European Network of National Civil Society Associations www.enna-europe.org
SOLIDAR SOLIDAR www.solidar.org
VOLONTEUROPE Volonteurope www.volonteurope.eu
LENSK ST A ORGANIZACE -
AE aisbl Autism Europe www.autismeurope.org
AEBR Association of European Border Regions www.aebr.eu
AEGEE European Students Forum Association - AEGEE-Europe www.aegee.org
AGE PLATFORM AGE Platform www.age-platform.eu
AIM Association Internationale de la Mutualit www.aim-mutual.org
BCSDN Balkan Civil Society Development Network www.balkancsd.net
CAE Culture Action Europe www.cultureactioneurope.org
CEDAG European Council of Associations of General Interest www.cedag-eu.org
CEECN Central and Eastern European Citizens Network www.ceecn.net
CESES Confederation of European Senior Expert Services www.ceses.net
CIVILSCAPE Civilscape www.civilscape.org
COFACE Confederation of Family Organisations in the EU www.coface-eu.org
CONCORD European confederation of Relief
and Development NGOs www.concordeurope.org
CVA Conservation Volunteers Alliance www.conservationvolunteers.eu
EA European Alternatives www.euroalter.com
EAPN European Anti-Poverty Network www.eapn.eu
EASPD European Association of Service Providers
for Persons with Disabilities www.easpd.eu
ECAS European Citizen Action Service www.ecas-citizens.eu
ECDN European Community Development Network (formerly CEBSD) www.eucdn.net
ECICW European Center of the International Council of Women www.ecicw-cecif.com
ECON European Community Organising Network www.econnet.eu
EFC European Foundation Centre www.efc.be
EFOMW European Forum Of Muslim Women www.efomw.eu
EN Europa Nostra europanostra.org
ENAR European Network Against Racism www.enar-eu.org
ENGSO European Non-Gouvernemental Sports Organisation www.engso.com
EPHA European Public Health Alliance www.epha.org
ERIO Network European Roma Information Ofce www.erionet.eu
ESN Erasmus Student Network www.esn.org
EUCIS-LLL European Civil Society Platform on Lifelong Learning www.eucis-lll.eu
EUCLID EUCLID Network www.euclidnetwork.eu
EUNET European Network for Education and Training e.V. www.european-net.org
EURAG European Federation of Older People www.eurageurope.org
EUROCHILD EUROCHILD www.eurochild.org
EWL European Women's Lobby www.womenlobby.org
IFSBH International Federation for Spina Bida and Hydrocephalus www.ifglobal.org
ILGA-Europe European region of the International Lesbian,
Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association www.ilga-europe.org
Inclusion Europe Inclusion Europe www.inclusion-europe.org
ISCA International Sport and Culture Association www.isca-web.org
JEF-Europe Young Europeans Federalists (JEF Europe) www.jef.eu
Lions Club Lions Club International www.lionsclubs.org
MHE-SME Mental Health Europe www.mhe-sme.org
OBESSU Organising Bureau of European School Students Union www.obessu.org
PICUM Platform for International Cooperation
on Undocumented Migrants www.picum.org
PIE Platform for Intercultural Europe www.intercultural-europe.org
S&C Sports et citoyennet www.sportetcitoyennete.com
SMES Europa SMES Europa www.smes-europa.org
SOCIAL PLATFORM Social Platform www.socialplatform.org
SVI Service Volontaire International www.servicevolontaire.org
WAGGGS World Association of Girl Guides and Girl Scouts,
Europe Region www.europe.wagggsworld.org
WOSM World Organisation of the Scout Movement www.scout.org
YFJ European Youth Forum www.youthforum.org
Nrodn lenov
NRODN ALIANCE -
EYCA -
EYCA - esk Republika
EYCA - Danmark
EYCA - Espaa
EYCA - France
EYCA - Hrvatska
EYCA - Italia
EYCA - Latvija
EYCA - Lietuva
EYCA - Luxembourg
EYCA - Magyarorszg
EYCA - Malta
EYCA - Nederland
EYCA - Polska
EYCA - Romnia
EYCA - Slovenija
EYCA - Slovensko
EYCA - Suomi
EYCA - United Kingdom
INICIATIVY NRODNCH ALIANC -
EYCA - Belgique / Belgi
EYCA -
EYCA - Portugal
KONTAKTN ORGANIZACE -
Deustchland / Nmecko
Eesti / Estonsko
Eire / Irsko
/ ecko
/ Makedonie
sterreich / Rakousko
Sverige / vdsko
Za informace a nzory vyjden v tto publikaci vhradn odpovd autor
(autoi) a nemusej nezbytn odret oficiln stanovisko Evropsk unie.