Strana 1

OBSAH
vod
Rozhovor
1. kapitola Historick pozad strana 45 - 14
struktura le zasvcovac rituly Jachin a Boaz zednsk znamen v tisku
alomounuv chrm Lucifer Hiram Abif zachovvn tajemstv v rmci l
dvanct izraelitskch kmenu buh Jehova tajn hmaty temn andl
!. kapitola Oso"n #in$lost strana 15 % 1&!
'. kapitola (ov) sv*tov) +,d strana 1&' - !-4
decimace obyvatelstva kontroln mechanismy mikrocipy prodn katastrofy
jako zbra OSN globln nboenstv globln mna bezhotovostn platebn
styk antikrist Jes klamn obyvatelstva ohledn zmn klimatu martinist
Saint Germain drogy
4.kapitola Radi.st.zi. a s/#"olika strana !-5-'1!
pedpovdi geomantick vlky radiestezie obelisky 11. z symbolika csel
energetick linie
5.kapitola 0,lka svo"odn)ch z.dn,+1 strana '1'-'-&
vzpoura l had lid dutozem pokrevn linie - sst Nmci Antarktida
zrychlovn vibrac rok 2012
Shrn$t strana '-2-'&5
Seznam literatury a zdroju strana '&-
Obrazov dokumentace - zdroje strana '&
3ozn,#ka zpracovat.l. tto knih/4
Hlavnm clem tto knihy a clem svobodnch zednu je svdt a rekrutovat lidi z
obycejnch ad. Nezadriteln se bl velk zmny a nastolen novho svtovho
du. Lid se budou muset definitivn rozhodnout zdali opust hmotu a pujdou do
duchovnho svta stvoitele a nebo setrvaj ve hmot a budou zotroceny negativnmi
mimozemskmi entitami. Stvoitel je v tto knize oznacovn jako,milosrdn princip" a
negativn entity jsou oznacovny jako ,Lucifersk princip" dle Lucifera, padlho
andla a pna podsvt.
V tto knize nen tak vubec zmnna podstata a existence negativnho stavu jako
takovho.
Negativn stav (lucifersk princip) byl vytvoen pro pochopen celho vesmru a je
nstrojem jak odpovdt na jednu z nejvnjsch a nejduleitjsch otzek, kter
byly kdy poloeny. Tato otzka mus bt pln zobrazena a pochopena.
Jej podstata je nsledujc:
Jak by vypadal svt bez stvoitele, svt ve kterm by byly vechny duchovn
principy stvoitele pevrceny. amsto lsky, nenvist, namsto svtla,
temnota atd.!
Strana 2
Tato otzka se momentln bl ke svmu konci. Jakmile negativn stav dozraje do
sv absolutn polohy a projev svuj zkern charakter bude ukoncen samotnm
stvoitelem. Svou zkenou a pevrcenou podstatu projev pedevsm tm, jak bude
zachzet se svm vlastnm stvoenm(lidmi). Postupn proces ukoncovn ji
zapocal pchodem 5.67. 8rista p+.d cca !999 l.t/ a dokon: s. ;.ho dr$h)#
p+chod.#.
Do jist mry je tato kniha formou nebezpec pro lidi, kte tou po moci a ovldn
druhch. Z tchto duvodu je duleit upozornit, e lid kte se v budoucnu
rozhodnou zde ve hmot setrvat budou jak je uvedeno v bibli. zvidt mrtv"m!.
Tm se tak naplno odpov na vse uvedenou otzku.
0O<
Sttnci tohoto stolet nemaj co do inn jen s ldami! csa"i! krli a ministr#! ale
tak$ s tajnmi spolenostmi % uskupenmi! kter nelze i&noroat. T#to spolk# toti'
mohou zniit (echn# souasn$ politick$ "d#...)
(Benjamin Disraeli, 12. 9.1876)
Tento vrok nepochz od Jana van Helsinga nebo snad od konspiracnch teoretiku,
ale od konspiracnho ,praktika" - bvalho britskho premira a clena Rdu
svobodnch zednu Benjamina Disraeliho. Co nm tm chtl sdlit?
Je jasn, e na svt existovala a vdy existovat budou spiknut vseho druhu. U
Bismarck kdysi prohlsil, e se nikd# nel'e tolik jako p"ed olbami! bhem lk# a
po honu*. Pitom nezle na tom, zda se jedn o vlecn ppravy, pevody firem,
obchody s firemnmi akciemi a jinmi cennmi papry (= insider trading) nebo
obchody se zbranmi a drogami - nen to nic novho. V tto souvislosti lze zmnit
tak tajn projekt CA nazvan Operace Drozd (= Operation Mockingbird) na konci
40. let minulho stolet, jeho clem byla infiltrace mdi a jejich nsledn
manipulace. To jsou ale spse mal spiknut. Vts vznam maj udlosti spojen s
11. zm 2001, protoe v konecnm dusledku se njakm zpusobem dotkly celho
svta (pedevsm kvuli nslednm zkonum ohledn zpsnn kontroly lid). Nkte
autoi u od roku 2001 poukazovali na nejruznjs nesrovnalosti, ale nikdo je nebral
vn. Teprve v roce 2010 se o udlostech odvil kriticky informovat casopis +ocus
,one#.
Existence tajnch spolku tak nen pro nikoho tajemstvm. V tto knize vsak mluvme
o &loblnm spiknut na -roni ld - o velkm plnu, kter se pipravuje ji sto let a
nyn se zacn plnit. Mue opravdu existovat nco jako globln propojen na vsech
rovnch?
Britsk premir a svobodn zedn vysokho stupn zasvcen Winston Churchill byl
o tom pesvdcen, co dokld jeho tvrzen: ,us bt slep! kdo neid! 'e se na
.emi p"iprauje elk pln! jeho' realizace se smme -astnit jako rn sluho$)
Co je to za pln a o co tito ,sluhov" usiluj? Paul Warburg, spoluzakladatel
soukrom americk centrln banky (= FED), k tomu podotkl: Stoou ldu
budeme mt! a/ u' chceme nebo ne. Jedinou otzkou je! jestli s n budou lid$
dobrooln souhlasit! nebo je k tomu budeme muset p"inutit.)
Strana 3
Svtov vlda m tak sv jmno: no sto "d.
V nm m existovat globln vlda s jednotnou mnou, nboenstvm, polici,
soudnm dvorem a armdou - a podle plnovacu novho zzen zde m panovat
vcn mr. To pece zn celkem dobe, ne?
Ped necelmi sty lety se k tomu jasn vyjdil zakladatel Svtovho idovskho
kongresu Nahum Goldmann, kter roku 1915 ve sv knize Duch militarismu
poznamenal: Sm#sl a historick$ posln na( dob# lze shrnout do jedn$ t#: jejm
-kolem je stanoit no "d a no de0inoat -lohu lidsta. Souasn spoleensk
s#st$m mus bt nahrazen jinm. Tato p"emna spo e dou krocch: znien
star$ho "du a nastolen no$ho.
1ejd"e je t"eba odstranit jak$koli hranice! omezujc or&anizan po"dk# a krit$ria
i znak# dosaadnho s#st$mu a jasn a bez hodnocen stanoit s#st$mo$ prk#!
kter$ maj bt re&ulon#. 2ak m3'eme p"ejt ke druh$mu kroku % t#to prk# no
0ormoat a or&anizoat. 4kolem na( dob# je rozbit star$ho s#st$mu: (echna
sociln rozrsten a spoleensk$ 0orm# #to"en$ starm s#st$mem mus bt
znien#. Je t"eba zru(it e(ker$ tradice a #trhnout jednotlice z jejich p"irozen$ho
prost"ed. St" bude pouze znakem nemoci. 5eslo zn: co b#lo! mus pr#.
,oci! kter$ #konaj tuto ne&atin -lohu na( dob#! jsou kapitalismus oblasti
ekonomicko%sociln a demokracie na poli politicko%duchonm. 6(ichni me! kolik
u' toho #konal#! ale je nm jasn$! 'e jejich dlo je(t nen dokonno. 7apitalismus
stle sd trd boj s 0ormami tradinho hospod"st a demokracie se utk s
protireaknmi silami. 8lo dokon tepre ojensk duch. Jeho jednotc princip
proede beze zb#tku ne&atin -kol dob#9 ten bude splnn! a' budou (ichni
leno$ na(eho kulturnho okruhu uni0ormoan a jednotn jako ojci. 2ak #stane
mnohem t( a slo'itj( -kol: nastolen no$ho "du. Ti! kte" b#li #tr'eni z ko"en3
s$ho mnohorsten$ho okol a n#n neinn a bez "du dl na .emi jako anarchisti!
se mus pod"dit nom 0ormm a kate&orim. Je t"eba #budoat no s#st$m s
p#ramidln hierarchi.*
Nevte, e tito lid - bez ohledu na to, o koho jde - skutecn chtj zskat nadvldu
nad celm svtem? Myslte si, e to je utopie, pouze sen, kter se nikdy nenapln?
Henry Kissinger, jedna z neduleitjsch postav plnu novho svta, je
pesvdcen, e tento cl bude urcit dosaen. Na otzku, jak vid budoucnost,
odpovdl: 6(echno bude jinak! mnoz budou trpt. :ude nastolen !no sto
"d;. 1a t#! kdo p"e'ij! ek mnohem lep( st. <iot bude dlouhodob lep(. St!
po kter$m jsme tou'ili! bude realitou.)
O tomto asnm plnu se ve svm kzn dne 17. 6.1965 rozhovoil i pape Pavel
V.: =hceme #budoat sto stt a noou! ideln spolenost. Je (eobecn
znmo! jak mnohostrann se lidsto na budon tohoto ob"ho stnku podl a jak$
znamn$ pokrok# p"itom dosud udlalo. .aslou'te si obdi a nejt( podporu.)
Ke stejn rtorice se uchlil tak pape Jan Pavel ., o jeho loze jest v prubhu
knihy uslysme:
Jan 2ael >>. #zal k budon no$ho mezinrodnho spoleensk$ho "du! kter
b# zajistil mr! podporoal spraedlnost a respektoal lidskou d3stojnost. Jednota
lidsk$ ras# si tako$ spoleensk$ z"zen 'd!; pronesl pape'sk$m letnm sdle
=astel ?andol0o p"i audienci skupin# britskch poslanc3. 2odpora !dobroinn$
spoluprce mezi nrod# je podle jeho slo nal$ha -kol e st! kter stle silnji
nm zjemnou zislost jednotlich nrod3. Sat stolice rmci mezinrodnho
spoleenst nrod3 tuto spoluprci siln podporuje.*
Strana 4
Pesn to vyjdila skupina americkch svobodnch zednu v knize The City of Man
(= Msto lid) z roku 1940: 2okud m budoucm st panoat mr! musej
(echn# stt# seskoit z urostl$ho o"e a disciplinoan se pod"dit zkonu
sto$ho sttu @...A 2odmnkou (eobecn$ho mru m3'e bt pouze jednotn$ lidsto
pod"zen$ jednomu zkonu a jedn$ ld.*
Zd se vm to neuviteln? Nedejte se zmst. Jsme na nejleps cest, nebo
upmn eceno jsme pmo uprosted dn; k pln realizaci plnu chyb jen
nkolik mlo detailu. O nco podrobnji formulovan ideln obraz elk$ho
sto$ho plnoae* najdeme na takzvanch ?eor&ijskch poradnch kamenech (=
Georgia Guide Stones). Jde o sestimetrov megalitick uskupen ulovch kamenu
na kopci v regionu Elbert County v americkm Stt Georgia. Tento monument,
kter svm tvarem pipomn Stonehenge, nechal v cervnu roku 1978 na zakzku
postavit mu znm pod pseudonymem R. C. Christian. V osmi svtovch jazycch
(v anglictin, spanlstin, swahilstin, hebrejstin, arabstin, hindstin, cnstin ,
rustin) je na nm vyryto jaksi poselstv nebo chcete- li vseobecn principy a cle.
Jejich peklad z anglictiny zn takto:

Udrujte lidskou populaci pod hranic 500 milionu, aby byla zachovna trval
rovnovha s prodou. Kontrolujte moude reprodukci - zdokonalujte tlesnou
kondici a rozmanitost.
Sjednotte lidstvo pomoc novho ivho jazyka.
Ovldnte vsn, vru, tradice a vsechno ostatn smrnou cestou.
Ochraujte lidi a nrody spravedlivmi zkony a soudy.
At se vsechny nrody d svmi zkony a mezinrodn spory necht es
svtov soud.
Zruste zbytecn zkony a ednky.
Vyvaujte osobn prva povinnostmi ke spolecnosti. Postarejte se o
vyvenost mezi prvy jedince a spolecenskmi povinnostmi.
Velebte pravdu, krsu a lsku v touze po harmonii s nekonecnem.
Nebudte rakovinou na Zemi - dejte prostor prod, nechte pro ni msto!
Nkolik metru od monumentu stoj ulov deska s
informacemi o jeho velikosti, hmotnosti a
astronomickch vlastnostech. Vedle data jeho
vztycen (22. bezen 1980) jsou uvedeni sponzoi
projektu jako mal skupina Bmerian3! jejich' clem
je k rozumu)
Dle se zde pse o casov kapsli umstn v zemi
pod deskou. daje o tom, kdy byla zakopna a kdy
se m otevt, nejsou vyplnn, take nen jist, jestli
tam pouzdro vubec kdy bylo uloeno.
V rmecku pod nimi je vyryt npis: 1ech/ jsou t#to
kamen# meznkem na cest k ku rozumu.)
CA
Tak zde tedy narme na stejn cle globln budoucnosti: jedno svtov
nboenstv, jeden svtov soud a jeden jazyk. Lidstvo je oznacovno za druh
rakovinnho ndoru a m se zredukovat na pul miliardy, aby se zachovala
rovnovha s prodou. To je teba zduraznit - pse se tu o ideln svtov populaci
Strana 5
Obr 1: Gorgia Guide Stones
ctajc pul miliardy lid, zatmco v soucasn dob Zemi obv 14krt tolik obcanu. To
znamen - o 6,5 miliardy obyvatel navc. Co se stane s tmto ,nedoucm"
nadpoctem?
tento problm u plnovaci na teoretick rovin vyesili: nadb#ten strnci*
mus jednoduse pryc. Americk filma a osvcenec Alex Jones tento pln popisuje ve
svm filmu Dnd&ame % :lueprint0or &lobal enslaement (= Konec hry - Pln zotrocen
svta): lidstvo se m zredukovat pomoc clen decimace (= lat. decimatio; decimus
= kad dest byl zpusob vynucovn disciplny v msk armd a soucasn
nejtvrds trest v legii, k nmu se pistupovalo v ppad velkho provinn. Jejm
kolem bylo doshnout toho, aby se vojsko blo vce svho velitele ne neptele.
Latinsk slovo decimatio ve volnm pekladu znamen ,odstrann kadho
destho" - pozn. pekl.). Dokumentarista na nkolika pkladech upozoruje na to,
jak se malthusinsk snahy o eliminaci chudch nejdve promnily v sociln
darwinismus, aby se pak staly soucst programu rasov hygieny a sledovn
ddicn vbavy, bhem nich byli vybran americt obcan bhem 19. stolet nucen
sterilizovni. Alex Jones popisuje, jak rodina Rockefellerovch do Nmecka pinesla
eugeniku (= nauka o metodch vedoucch k dosaen co nejkvalitnjsho
genetickho fondu clovka. V podstat jde o clevdom slechtn lidskho
genofondu - pozn. pekl.); financovala stav csae Vilma, kter se v dob Tet se
stal nosnm pilem nacistick ideologie. Po pdu Tet se byli nkte pedn
nmect eugenici pod ochranou Spojencu, picem se vtzn mocnosti dohadovaly
o to, kdo nmeck ,rasov poznatky" po druh svtov vlce vyuije ve svuj
prospch. Ve svm filmu Jones dv slovo ijcm zstupcum ,elity", kte zcela
oteven vyzvaj k redukci obyvatel pomoc masov genocidy, moru a virovch
epidemi; mluv pitom v termnech pouvanch pi porce nemocnch zvat. V
tomto kontextu filma cituje kulturnho kritika Aldouse Huxleyho, kter varuje ped
tm, e vldnouc tda pomoc pokrocil lkask techniky a farmakologie zajist, aby
si lidsk populace mohla u't s3j otrock 'iot*.
Film tak dokumentuje vldy, je na svm obyvatelstvu bez jeho vdom testovaly
smrteln puvodce chorob, viry ci radiologick a biologick zbran za celem
urychlen procesu eugeniky. Jednm z uvedench pkladu jsou izraelsk dti
nakaen kon infekc zvanou trichoficie, kter byly vyuity jako pokusn krlci a
vystaveny smrtelnm dvkm radioaktivnho zen. Bhem pokusu zemelo 6 000
dt a tisce jich zustalo ochrnutch. Ve filmu se hovo tak o studii nrodn
bezpecnosti Memorandum 200, co je strategick geopolitick dokument sestaven
Henrym Kissingerem, v nm je uvedeno 13 zem, jejich obyvatelstvo m bt
masivn zredukovno pomoc hladomoru, sterilizace ci vlky.
6)
Pochybujete o tom, e by byl nkdo schopen nco podobnho udlat?
Odbornk na tajn sluby Wolfgang Eggert to vid ponkud jinak:
2rotokol# americk$ho 7on&resu! je' b#l# po desetilet skr#t# p"ed zrak# e"ejnosti!
dokldaj! 'e E. erna FEGE dr. ,cBrthur! zstupce edoucho oddlen zkumu p"i
,inisterstu obran# HSB! #stail 'dost na uolnn deseti milion3 americkch
dolar3. T#to penze ml# podle jeho podi slou'it na oj no$ho iru! kter b#
doedl zniit imunitn s#st$m naka'en$ho! a p"itom b#l odoln 3i obrannm
l$ebnm prost"edk3m. 2enze b#l# schlen# a laborato"ch b#l zahjen p"sn
tajn zkum. 1ejschopnj( dci s$ dob#! mezi nimi tak$ pozdj( !objeitel; iru
B>8S Iobert ?allo! pracoali na projektu! kter ml podle plnu trat deset let.
2"esn po upl#nut t$to dob# se HSB #no"il# prn p"pad# naka'en irem 5>6.
83kaz# se je e ce ohledech jako nepr3st"eln$! tak$ co se tk &enetick$
Strana 6
rekombinace iru. 6sledkem b#la prn &enetick zbraJ djinch lidsta! i kd#' ne
zcela dokonal! proto'e nedoede zabjet selektin @nezasahuje pouze uritou rasu
nebo -zemA a (" se nekontroloan.*
KA
Vratme se vsak zpt k Alexu Jonesovi. Ve filmu Dnd&ame popisuje svuj pohled na
nov d svta takto: po decimaci obyvatel planety zde zustanou lid dvojho druhu -
vudci a dav neboli otroci. Tato spodina lidstva bude nucena k tomu, aby ila v pln
kontrolovanch a hldanch mstech, zatmco pslusnci vldnouc kasty si budou
moci rozkosnicky uvat zbytku Zem a s pomoc novch technologi prodluujcch
ivot se budou pemovat v uperbytosti.
8)
Ted u ona zleitost s novm svtovm dem nezn tak optimisticky, co kte?
Ale mon Alex Jones prost jen trochu pehn nebo si celou vc vyloil plis
jednostrann. Je skutecn tak spatn cst lidstva odstranit, aby jeho zbyl clenov
mohli t v rji? Co myslte? Zle jen na tom, na kter stran stojte - na stran
vtzu, nebo poraench. To ostatn kal i Henry Kissinger: 1a t#! kdo p"e'ij! ek
mnohem lep( st.)
Jsou vldcov svta skutecn ti zl? Nen snad nov svtov d to nejleps, co cek
nasi planetu? Stoj za nm pece ti nejchytejs, nejinteligentnjs a nejbohats
osobnosti planety. To nemue bt tak spatn, vdyt to jsou rozumn bytosti! Anebo
jsou to pece jen obzvlst egocentrirk a bezcitn individua?
A proc veejnost o tom nev? Jak duvod by to asi tak mohlo mt?
Nositel Oscara a slavn americk reisr Mike Nicols m pro to jist vysvtlen:
,al hrstka lid kontroluje (echna sto m$dia. 6 souasn$ dob je to (est lid!
brz# budou jen t#"i a pod jejich dohledem bude (echno: e(ker$ noin#! asopis#!
0ilm# i teleizn po"ad#. :#l# dob#! kd# edle sebe eListoal# nejr3znj( nzor# a
postoje. 8nes eListuje pouze jeden nzor! kter se za t#"i a' pt dn st nzorem
(ech.)
Podobnho mnn je tak Paul Sethe, kter na protest odstoupil z funkce
spoluvydavatele denku +rank0urter Bll&emeine .eitun&: Soboda tisku je soboda
dou set bohatch lid! kte" do sta (" s3j nzor.)
Velk svtov mdia jsou v rukou nkolika mlo osob jako Maxwell, Murdoch,
Saban, Berlusconi, Beresowski a Gussinski. Jsou to monopoly a tomu pizpusobuj -
a podle toho i cenzuruj - publikovan nzory. O vlivu skutecnch vldcu svta
samozejm mlc; jednak pracuj v jejich slubch a z toho tak samy profituj.
Zveejuj, nebo naopak zamlcuj udlosti a fakta vdy podle toho, jak se jim to prv
hod nebo nakolik je to v souladu s jejich cli.
Navzdory vsemu si pod myslte, e by v dnesn dob nebylo mon zamlcet
skutecn stav vc, sit nepravdy nebo prost jen drze lht? V roce 1991 pi
pleitosti zahjen Bilderbergsk konference, tajnho setkn nejvznamnjsch a
nejvlivnjsch osob zpadnho svta, kter se pod kad rok, se tehdy 93let
bank David Rockefeller nebl nahlas ct:
Jsme dn denk3m Mashin&ton 2ost! 1eN Oork Times! Time ,a&azine a jinm
elkm m$dim! jejich' "editel$ se -astn na(ich setkn a u' po t$m" PQ let udr'uj
slib zachon diskr$tnosti. 1emohli b#chom pracoat na na(em plnu budoucho
sta! kd#b#chom po cel$ t#to rok# stli z"i re0lektor3 e"ejnosti. St pro(el
ojem a je p"ipraen na stoou ldu bez lek! kter cel$mu lidstu zaru mr
a blahob#t. 1adnrodn suerenitu intelektuln elit# a stoch bank$"3 je t"eba
up"ednostnit p"ed nrodn nezislost praktikoanou minulch stoletch)
To zn pece skvle! ntelektuln elita a banki svta, vldcov budoucho svta!
Strana 7
Vdyt to dlaj u dnes! Nen to snad duvodem k radosti?
Nasi pedn banki zejmna v nedvn dob dokzali, jak moc jsou pro svt
uitecn - bez nich bychom nemli dnou financn krizi...
David Rockefeller pednesl zahajovac ec v roce 1991. Pod slovem ,my" ml v
tomto ppad na mysli takzvan Bilderbergery, skupinu, ji v roce 1954 zaloil
nizozemsk princ Bernhard (o nm se jest zmnme). Jej clenov se kadorocn
setkvaj u tm 60 let a na svch zasednch projednvaj duleit rozhodnut a
tmata svtov politiky i hospodstv. Ve sv knize Memoirs (= Pamti) Rockefeller
uvd:
,noz dokonce "! 'e jsme soust tajn$ spolenosti! kter pracuje proti zjm3m
Spojench stt3 americkch a mne a mou rodinu popisuj jako internacionalist#! kte"
se tajn sp"hli s podobnmi lidmi z cel$ho sta! ab#chom spolen #budoali
inte&roanou &lobln a politickou strukturu % no st! chcete%li. 2okud to m bt
obinn! pak se prohla(uji za inka % a jsem na to p#(nR*
ES
Po takovm vyjden je jasn, e globln spiknut existuje ! Dals otzkou je, jak
daleko u to doslo a co dalsho je nyn v plnu. Ani s tm se vsak David Rockefeller
netajil. Jsme na potku &lobln reoluce. Jedin$! co nm ch#b k tomu! ab#
nrod# p"ijal# no sto "d! je celosto krize.*
A tuto krizi prv provme - je to celosvtov financn krize! Zacala roku 2009 a
jej dals vvoj bude jest hodn napnav. Financn nouze se pemn na chudobu,
co povede k agresi a povstnm obyvatelstva. Tm bude teba zabrnit tvrdsmi
zkony, kontrolou a sledovnm - a u se pomalu dostvme k novmu zzen
svta! Nen to vubec tak sloit, jak by se mohlo na prvn pohled zdt...
Pozorn cten si nyn pomysl: pak ted# 0inann krize neznikla nhodou! ale
b#la dlouho p"edem plnoan...
Sprvn! To, co v soucasn dob probh ve financn sfe, je soucst velmi
bezohledn pipravovanho plnu, jeho clem je dostat lidi pod jednu stechu, kde
by fungoval nov mnov systm na bzi bezhotovostnho platebnho styku.
Hospodsk krize a recese nespadly z nebe, ale byly dlouhodob plnovny. Je to
jeden ze dvou klcu, jak lidstvo uvst do novho kontroloan$ho* svta, ani by se
proti tomu mohlo brnit.
Jest se pozastavme u bezhotovostnho pevodu penz: je to nejvznamnjs
aspekt a prvn klc k novmu svtovmu du, protoe penze vldnou svtu.
Bezhotovostn spolecnost je cl, o nj je teba usilovat, picem se nebude platit
kreditn kartou, ale prostednictvm malch mikrocipu, kter se lidem implantuj pod
kui. Tyto mikrocipy ji existuj v nejruznjsch provedench - pro zvata i pro lidi.
Vy byste si snad takov cip nechtli nechat voperovat? A proc ne? Je to pece
skvl vc! U byste se nemuseli handrkovat s hotovost nebo kreditnmi kartami,
nemuseli byste mt strach, e vs pepadne skupina mladistvch kvuli nkolika
drobnm... Zamyslete se nad tm - bylo by to pece asn: nikdo by vs neokrdal,
nedochzelo by k bankovnm loupem ani k pepadenm na benzinovch pumpch,
zmizely by daov podvody a vy byste se nemuseli bt, e vm nkdo unese dti,
protoe bhem sekundy byste je byli schopni vyptrat...
Nebudte pece takov! Muste se na to dvat pozitivn!
V televizi se tyto cipy u nkolikrt pedstavovaly a vsichni modertoi z nich byli
Strana 8
nadsen. Zmiuje se o nich dokonce i bible: B nut (echn#! mal$ i elik$! bohat$ i
chud$! sobodn$ i otrok#! ab# mli na pra$ ruce nebo na ele cejch! ab# nemohl
kupoat ani prodat! kdo nen oznaen jm$nem t$ (elm# nebo slic jejho jm$na.
To je t"eba pochopit: kdo m rozum! a/ sete slice t$ (elm#. To slo oznauje
loka! a je to slo (est set (edest (est.) .jeen FT:FG%FU
Kdy se o tom pse i v samotn Knize knih, pak to asi bude ns osud a my bychom
to mli akceptovat. Nebo snad ne?
Navzdory vsem tmto pdnm argumentum - jest stle nejste pesvdceni? Pak
nejste sami! Ale co pak budou Rockefeller a jeho kolegov dlat, kdy vy, mil
ctenky a cteni, odmtnete nechat si cip implantovat? Tehdy je na ad klc cslo
dva - terorismus! Na peceti skotskho du svobodnch zednu, jednoho ze
systmu vyssch stupu, je napsno ordo ab chao, co znamen po"dek z
chaosu* (obrzek c. 55). Jak zmiuje Nahum Goldmann ve vse uvedenm cittu: k
tomu, aby se ustanovil nov d je teba nejprve znicit ten star. Tajn vldci svta
podporuj chaos, jak to jen jde - rus regionln hranice, nechvaj hrubnout dti i
celou spolecnost prostednictvm nsil a sexu v televizi, videohrch a na internetu,
nahrazuj hodnoty, jako je rodina, tradice, kultura, religiozita, moudrost a cest,
pomoc perverzity, pornografie a drog. Velmi duleit je pedevsm zmrn
pesouvn lid z kontinentu na kontinent neboli migrace cizch kultur. Vsledkem
jsou nepokoje mezi domcmi a cizinci, lid se nect bezpecn, boj se a volaj po
siln ochrann ruce. Tu jim nabz vlda ve form prukazu totonosti, osobn
kontroly, sledovn, svlkacch kamer, kontrole dlnic a nakonec v podob cipu pod
ku!
Pod pochybujete o tom, e terorismus byl vytvoen umle a e je vyuvn s
jistm pedem danm clem? Pak si poslechnte Nicholase Rockefellera, kter ped
svm ptelem a filmaem Aaronem Russem poznamenal:
Vipon lid se u' prod a nelze to nijak odrtit)
Clen slavn banksk rodiny to jest rozvedl: dajn existuj dva typy mikrocipu -
cip B, kter dostane bn obcan, a cip A, jej budou nosit zasvcenci systmu,
cm zskaj mimodn privilegia. Cip A bude jaksi druh elektronickho
diplomatickho pasu. Nicholas Rockefeller dal jasn najevo, e ,vlka proti teroru' je
obrovsk podvod, a jzliv se pitom na Aarona Russa pousml.
Jeden clovk zasvcen do praktik pouvanch v bankskm svt se pede
mnou vyjdil takto (viz Ruce pryc od tto knihy!): 6t(ina lid je p"li( pohodln a k
tomu je(t i&norantsk. 7d#b# zle'elo jen na dau! nikd# b# se nic nezmnilo.
2roto se toho musme chopit !m#W a zat lidi $st % pomoc &lobln ld# nebo
jednoho &loblnho lada"e.)
To, e svt zcela zmrn zaplav vlna terorismu, vyprvl velmistr jedn
berlnsk le mmu velmi dobrmu pteli u v roce 1995. Vsechno tedy jde podle
plnu.
Tm se dostvme k pojmu sobodn zedn". Co to vsechno m spolecn se
svobodnm zednstvm? Ne se vydme na tajuplnou pout za svtovm spiknutm,
podvejme se na to, co svobodn zednstv vlastn je.
Svo"odn z.dn,+stv a ;.ho pr.z.ntac. na v.+.;nosti
Pod pojmem klasick$ sobodn$ zedn"st se rozum etick spolek svobodnch
lid, kte jsou pesvdceni, e neustlou prac na sob samm lze doshnout
Strana 9
lidstjsho pstupu k jinm. Existuje pt zkladnch idelu svobodnho zednstv,
je se maj realizovat a prohlubovat kadodennm ncvikem v praxi. Jsou to
svoboda, rovnost, bratrstv, tolerance a lidskost. Strukturu organizace tvo systm
takzvanch l; v soucasnosti je na svt asi 35 000 zednskch l s piblin
pti miliony clenu. Bratrem neboli clenem le se mue stt kad bez ohledu na to,
z jak spolecensk vrstvy pochz, jakho doshl vzdln nebo jakou vyznv vru.
Rd svobodnch zednu je opeden mty, co m svuj puvod ve slibu
mlcenlivosti, kter mus brati striktn dodrovat vuci okolnmu svtu. Clenov nesm
vynset na veejnost obsah rozhovoru a ritulu provdnch v rmci le. To hned
nemus bt znmkou spiknut, spse to m co do cinn s ochranou soukrom.
Potvrzuj to nsledujc citty:
8m s$ estn$ sloo! 'e (e! co bude "eeno! uchom p"sn$ tajnosti.)
(prohlsen v dosti o pijet do curyssk le Libertas et Fraternitas)
6(ichni leno$ se slanostn zaazuj k nejp"snj( diskr$tnosti 3i nelen3m
ohledn (ech na"zen a udlost rmci lX'e @...A 2"i p"ijet do nit"nho Yrientu se
brat"i zaazuj k nejp"snj( diskr$tnosti ohledn e(kerch jednn tak$ 3i
len3m bratrsta! pokud ze"ejnn jednotlich rozhodnut nen poinn$ nebo
neb#lo o0iciln pooleno.) (rukopis jednacho du l
Norimbersk le U vychzejcho Slunce, str. 5)
Z oficilnch dokumentu zednskch l se dovdme, e pi setkn zednu se
konaj pednsky na nejruznjs tmata, kter probhaj v jaksi nbon, meditativn
atmosfe a pi nslednm spolecnm jdle se probraj. Mue jt o pspvky z
oblasti ekonomick, politick, sociln, ale i o ezoterick, okultn a mystick tmata.
Na veejnosti vsak zedni vystupuj tm vhradn v rmci charitativn cinnosti i
podpory vzdln a osvcen.
Podle oficilnch zednskch spisu cle a hodnoty svobodnho zednstv
vychzej z legendy o jeho vzniku. Rd vznikl ze stedovkch spolku, picem
duleitou cst symbolu a hodnot pevzal od zednickch a stavitelskch cechu. Podle
Velk le se mnoz zedni hls k tvurcmu principu, kter oznacuj jako Staitele
(ehomra.
Pt zkladnch pilu (= svobodu, rovnost, bratrstv, tolerance a lidskost) popisuj
nsledujcm zpusobem:
1. Svoboda znamen odstrann tisku a vykoistovn jako zkladn pedpoklad
svobody ducha a realizace kadho individua.
2. Rovnost se rozum rovnost vsech lid bez ohledu na tdn rozdly a tak rovnost
vsech ped zkonem.
3. Bratrstv souvis s bezpecm, duvrou, sociln pc, spoluzodpovdnost a
vzjemnm porozumnm.
4. Tolerance se praktikuje skrze aktivn naslouchn a uznvn nzoru ostatnch.
5. Lidskost zahrnuje vsechny pedesl pile a jejm symbolem je chrm humanity
neboli chrm lidskosti, na jeho vstavb svobodn zedni neustle pracuj.
Kdy se brati setkvaj k ritulnmu shromdn, mluv o prci na budovn
chrmu. Hodnoty du jsou jeho clenum pedvny prostednictvm ritulu, symbolu
a alegori. Zedni nejsou povinni zabvat se tmaty nboenskho charakteru a
Strana 10
bhem diskus jsou politick a nboensk spory dokonce zakzny.
V zsad se svobodn zednstv dl na ti stupn, kter symbolizuj cestu
osobnho rozvoje. Jde o takzvan modr stupn (v Nmecku jnsk stupn), jim se
nkdy k tak modr le nebo symbolick le - uce, tovarys a zednsk mistr.
Kdy je mu pijat do le (enm nen vstup do du povolen), nejdve je
zasvcen do ucovskho stupn. Ml by poznat sm sebe a bt schopen rozpoznat
svou nedokonalost - symbolizuje hrub kmen. Jako nedokonal clovk potebuje
pomoc od jinch, na jejm zklad si m uvdomit vznam lidstva a bratrstv.
Neustlou prac na sob se uce m stt - metaforicky eceno stavebnm
kamenem chrmu lidstv..
Pokud na sob uce pracuje a postupuje kupedu, obvykle po jednom roce
povs na tovaryssk stupe, jeho symbolem je kr#chlo kmen. kolem tovaryse
je naucit se sebekzni, kter je pedpokladem
toho, aby se jako stavebn kmen mohl
harmonicky propojit s ostatnmi ve spolecnou
stavbu chrm lidskosti. Tovarys dle usiluje
o zdokonalen socilnch vztahu jak ke svm
bratrum, tak i k blinm. Na rovni
mistrovskho stupn si m bratr uvdomit
pomjivost lidskho ivota, prohldnout svuj
ivotn pln a zamyslet se nad nm.
Obr. 4: George Washington jako svobodn zedn s helnkem kolem krku
Strana 11
Obr. 2 a 3:Krychlov kmen
u!av"en a otev"en
Obr. : znzorn!n obou s"st#m$ v"sok%h hodnost & vlevo skotsk a v'ravo
"orsk ritus
Tento stupe symbolizuje rsoac prkno. Prostednictvm pedobrazu svho
nkresu bude sit a pedvat sv zkusenosti. M vts zodpovdnost a pebr dals
koly, co ho ovsem jako mistra neosvobozuje od prce v nisch stupnch.
Do le mue bt pijat pouze clovk s dobrou povst.
Dve to bylo mon jen na zklad doporucen. Dnes se podaj veejn pstupn
pednskov vecery, na nich muete uchzet i o clenstv. Duleit je pedevsm to,
ze touha po pijet do spolku vychz z vlastnho pesvdcen tedy z prohldnut a
poznn.
Vsichni svobodn zedni - nehled na to, jakho stupn doshli - se povauj za
rovnoprvn bratry a v li se vse rozhoduje demokraticky. Pedsed j mistr le,
kter m dva zstupce, prvnho a druhho dohlitele. Le m tak pokladnka,
archive, ceremonie a jin pozice bn v tradicnch spolcch.
Rada l je propojena prostednictvm zastesujcch instituc, takzvanch velkol
(nkdy se jim k tak Velk orienty), kter mus bt uznny starsmi velkolemi.
Vse podlh pyramidln hierarchii.
O tom, jak dlouho existuj nezvisl zednsk le, koluj ruzn nzory. Jedni
mluv o minimln tiscovce let, jin o pouhch tech stech letech. Kadopdn prvn
velkole byla 6elk sjednocen lX'e an&lick, kter vznikla v roce 1717 spojenm
cty tehdy existujcch l.
Vsechny nmeck jnsk velkole podlhaj anglick matesk li. Ve Francii byl
v roce 1773 zaloen druh zastesujc spolek znm pod nzvem Velk orient
francouzsk.
Dnes se svtov zednstv clen do dvou hlavnch vtv - Sjednocen$ elkolX'e
an&lick$ a 0rancouzsk$ho 6elk$ho orientu. Vtsina svobodnch zednu ije v USA
(zhruba dva miliony clenu), dle jsou hodn zastoupeni v Anglii, Francii a
skandinvskch zemch.
Po dosaen mistrovskho stupn mohou clenov dle pokracovat ve stupnch
modrho zednstv nebo pejt na takzvan vyss stupn zasvcen, kter maj za
cel prohloubit ucen ucovskch, tovarysskch a mistrovskch stupu (obrzek c. 5
a 6).
Systmy vyssch stupu zasvcen jsou:
F. Skotsk ritus star a p"ijat
Z. Oorksk ritus
Vyss stupn se zde na rozdl od modrch stupu jnskch l nazvaj cerven
Strana 12
stupn nebo tak skotsk stupn. Jednotliv zednsk hodnosti jsou azeny
pyramidln, z ceho vyplv, e jde o elitsk systm, kde se skupiny clenu
smrem nahoru neustle zmensuj a ovldaj ty, kte se nachz pod nimi.
Pouze cst zednu se rozhoduje podstoupit zasvcen do vyssch stupu.
Zpravidla pak projdou nkolika stupni najednou. Systm vysokch hodnost Starho
a pijatho skotskho ritu zahrnuje 4. a 33. stupe, odpovd hodnosti
svrchovanho generlnho veleinspektora). Ve skutecnosti se (alespo v Nmecku)
prochz pouze stupni 4, 18, 30, 32 a 33 a vsechny ostatn jsou udlovny
prostednictvm takzvanch sdlen.
obr. (: )nzorn!n hierar%hie svobodn%h zedn$. *levo jsou "orksk#
stu'n!+ na'ravo skotsk#. ,od helnkem lze vid!t ti stu'n! jnsk#ho
zednstv -modr# l./e0.
Na vsech stupnch jsou zakzny politick a nboensk spory. V zednsk stav
se doslova uvd: 1emte dlat ani "kat nic! co b# mohlo jakkoli naru(it nebo
znemo'nit nenucenou lehkou konerzaci. 1e&atin b# to olinilo na(i sornost a
ma"ilo cl! kter sledujeme. 8o lX'e proto nepat" 'dn$ u(tpan$ poznmk# a
osobn rozbroje! nato'pak 'n$ spor# na t$ma nbo'enst! nrod nebo politika.*
(*viz www.wikipedia.de)
Skotsk ritus je celosvtov nejrozsenjs systm vysokch hodnost, kter jsou
tak oznacovny jako filozofick, protoe pi vkladu nepouvaj Bibli.
Naproti tomu stoj Yorksk ritus kestanskch vysokch hodnost. Jeho nzev
Strana 13
(nkdy se mu k tak americk ritus, krlovsk oblouk, d krlovskho oblouku
nebo d templskch rytu) se vztahuje k anglickmu mstu York, v nm podle
zednsk legendy byla v roce 928 po Kristu zaloena prvn zednsk le. Za
zakladatele je povaovn Thomas Smith Webb (1771-1819). Yorksk ritus se skld
z deseti stupu, zvanch tak templsk (na rozdl od skotskho s 33 stupni), a
jeho zamen je kestansk. Pstuj se v nm tradice zednskch rytskch ritulu
a rytsk ctnosti, co pedpokld vyznvn kestanskho dogmatu svat trojice.
V USA je zastoupen pevn yorksk ritus, v Anglii zase skotsk. Pojem
skotsk nem nic spolecnho se Skotskem, ale pochz z eckho slova scotus (=
tmav), protoe zedn vyssho stupn zamlcuje svou hodnost ped bratrem nisho
stupn.
Ve Francii existuje systm vysokch hodnost znm jako Velk orient a jeho
zamen je striktn svtsk. Kontakty mezi bratry nisch stupu zasvcen od
skotsk le po Velk orient nejsou povoleny, nicmn je znmo, e zstupci
vyssch stupu se setkvaj.
Toto je strucn shrnut, je vm umon leps vhled do problematiky zednskch
hodnost a vubec o tom, o cem pojednv tato kniha.
Bratrstv a jedna spojujc myslenka jsou zkladnmi kameny svobodnho
zednstv. Slavn zedni se vdy zasazovali o zmiovan idely: bojovali za
nezvislost, nevinost, svobodu a spravedlnost, za prva obcansk prva a proti
otroctv. Nen tedy divu, e se aktivn podleli na nejruznjsch revolucch a
pevratech, nebo je dokonce sami iniciovali, co potvrzuj nsledujc citty ze
zednskch spisu:
+rancouzsk reoluce! k n' do(lo roce FKUE! b#la dlem sobodnch zedn"39
(ichni p"edn mu'i t$ dob# toti' b#li sobodn zedn"i. Tot$' spolek proedl letech
FUTQ a FUPU. 2odejte se na (echn# italsk$ p"erat# z let a' do dne(ka % komu
jin$mu je lze p"ipsat ne' zedn"sk$mu spolku[ 1ejsou snad =arbonario$ jeho
s#no$[ Jestli'e mnoha zedn"skch -stach stoj! 'e se leno$ mus pokojn
podrobit sttnm zkon3m! pak je to jen proto! ab# ukonej(ili ned3ru t#ran3*
(Freimauer Zeitung /Casopis svobodnch zednu/, Lipsko, 24. 1 1864)
+rancouzsk lda je pln pod nadldou lX'.@...A 2onaje ,ac,ahonem jsou
(ichni prezidenti republik# nejen len# lX'e! ale tak$ innmi a&ittor#! kte" nich
zaujmaj ce i m$n edouc postaen @...A Stejn tak jsou (ichni mu'i! kte" hraj
na ministerstech nebo d3le'itch sttnch -"adech njakou roli! p"slu(nci "du. 8
se "ci! 'e e +rancii nem3'ete zastat 'dnou znamnou 0unkci! pokud nemte
doporuen ze stran# lX'e...* (svobodn zedn Ernst Freymann [Dr. Paul Kothner]
ve spise Bu0 den 20aden der internationalen +reimaurerei /Po stopch
mezinrodnho svobodnho zednstv, Berln, 1917, str. 7)
Jednm z nich je tak Nicolas Sarkozy a nkte jeho ministi jako napklad ministr
prce a socilnch vc Xavier Bertrand. Sarkozy pi svm projevu v saudsko-
arabskm Rijdu v lednu roku 2008 pronesl:
,ou poinnost je ujistit ka'd$ho! a/ u' je to <id! katolk! protestant! muslim! ateista!
sobodn zedn" nebo racionalista! 'e m3'e bt (/astn! 'e 'ije e +rancii! ctit se
sobodn a dt! 'e jeho p"esden! hodnot# a ko"en# jsou pln uznn#)
Strana 14
Sarkozy zacal nedvno ke svmu podpisu pidvat ti mal tecky - podle informace
spisovatele a zedne dr. Josefa Schauberga jde o takzvanou zednskou zkratku.
Dr. Schauberg to vysvtluje nsledovn: Souis to s m#(lenkou bo' trojjedinosti!
co' odpod p"edsta t" st3: 1ebe! .em a 2odst. 1ejpostnj( slo b#la
trojka9 je to l$i$! #ronajc a (eobecn pou'an$ slo.)
Pekvapuje vs to? Pedevsm USA jsou produktem svobodnch zednu. Socha
svobody byl dar francouzskch l americkm. Vsichni puvodn zakladatel a
vtsina americkch prezidentu byli nebo jsou svobodn zedni: Benjamin Franklin,
George Washington, Jefferson (33. stupe), Madison, Monroe, Jackson, Polk,
Buchanan, Andrew Johnson (32. stupe a velmistr), Garfield, McKinley, Theodore
Roosevelt, Taft, Harding (32. stupe), Franklin Roosevelt (32. stupe), Truman (33.
stupe a velmistr), Eisenhower, Kennedy, Lyndon Johnson (1. stupe), Nixon, Ford
(33. stupe), Carter, Reagan (33. stupe), George H. W. Bush Sr. a jeho syn George
W. Bush.
Slavn clenov du v djinch byli tak: Luis Armstrong, Mustafa Kemal Atatrk,
Edwin Aldrin, C. G. Cooper (astronaut), John Glenn (astronaut), Simon Bolivar,
Richard E. Byrd, Marc Chagall, Winston Churchill, Andr Citroen, Thomas Dehler,
Charles Dickens, Benjamin Disraeli, Arthur Conan Doyle, Johann Gottlieb Fichte,
Henry Ford, Franz ., rakousk csa, Fridrich ., velk krl prusk, Fridrich .,
Giuseppe Garibaldi, Andr Gide, Joiann Wolfgang von Goethe, Jacob a Wilhelm
Grimmovi, Samuel Christian Hahnemann, Charles Leon Hamme, Joseph Haydn,
Heinrich Heine, Johann Gottfried Herder, ( harles C. Hilton, Edgar J. Hoover (sf
FB), Victor Hugo, Alexander von Humboldt, Adolf von Knigge, Gotthold Ephraim
Lessing, Charles Lindberg, Franz Liszt, Wolfgang Amadeus Mozart, Carl von
Ossietzky, Prinz Philip, Herzog von Edinburgh, Anton Philipp Reclam (nakladatel),
James Rothschild, Graf Albrecht Wolfgang von Schaumburg-Lippe, Heinrich
Schliemann, Gustav Stresemann, Lev Tolstoj, Kurt Tucholsky, Mark Twain, Voltaire
(spisovatel), John Wayne, Oscar Wilde, Wilhelm . (nmeck csa) a mnoho dalsch.
=o skr)v, svo"odn z.dn,+stv
V zsad to lze shrnout nsledovn: clem svobodnho zednstv je pedevsm
vytvoen mrumilovnjsho svta na zklad globlnho spojen vsech zem pod
jednou svtovou vldou. Z toho vyplv, e zedni stli i u zaloen Spolecnosti
nrodu a pozdji tak Organizace spojench nrodu. To je ponkud odvn
tvrzen, nemyslte? A pece je tomu tak! Jen ctte dle:
,Jist: v jedn vci maj lid, kte tus souvislost mezi svobodnm zednstvm a
Spolecnost nrodu, pravdu. OSN jako takov vychz ze zednsk koncepce.
Bhem vlky zstupci z ad neutrlnch adu a adu Dohody na jednom snmu v
Pai vyjdili myslenku, e organizovan vyvradovn nrodu mus bt v
budoucnu znemonno vytvoenm ligy nrodu. Jde o produkt svobodnho
zednstv, na nj jeho clenov mohou bt pysn." (svobodn zedn Eugen
Lennhoff v clnku Vlkerbund und Freimaurerei /Spolecnost nrodu a svobodn
zednstv/ uveejnn v novinch vdeskch zednu Wiener Freimaurer-Zeitung
c. 6 z cervna 1927, str. 14)
2okud chceme pokraoat jako pocti sobodn zedn"i! pak musme rezolutn
prohlsit: u' nejsme k"es/an$! jsme sobodn zedn"i! nic mJ a nic c % tekaR
,usme soust"edit sou moc na jedin$! co lidsto pot"ebuje % spojen (ech lid sta
do jednoho spolku.) (svobodn zedn M. G. Conrad v tiskopise Die Bauhtte,
Strana 15
Lipsko, 1874)
Sobodn$ zedn"st jako posel 3le nrodn suerenit# je -dajn poolno k tomu!
ab# uroalo djin# zem a e(ker$ho lidsta. 1a tomto kon&resu b#la #sloena
nadje! 'e jednou p"ijde den! kd# padnou eropsk$ monarchie. To je den! na nj'
ekme a kter se bl'.) (stat Weltrepublik /Svtov republika/ v listu meklenbursk
le z 1889, str. 197)
:rat"iR Ioku FQQQ star pori st u"il! 'e p"i(el jeho konec9 e skutenosti to
b#l zatek konce jeho ld#. Jej smrteln zpas b#l zahjen roce FKUE. Y stolet
pozdji jsme s! brat"i! pozali! ab#ste b#li sdk# jeho poslednch smrtelnch
zch3 a souasn ab#ste p"ihl'eli p"chodu no$ho sta! jeho' znik oznamuje
na(e sto staa9 je to st prce! d#! spraedlnosti a mru. Jsme lep(
proroci ne' na(i soupe"i! kterm n#n proolme: rok ZQQQ zcela urit strd (
konec9 nznak# jsou den ode dne jasnj(... Sociln reoluce p"iede do pasti
na(eho spolen$ho nep"tele! a to tak! 'e (echn# krutold# Drop# a sta poh"b!
jak u' roce FUTC p"edpodl 5einrich 5eine: !:rz# budete u na(ich soused3
sdk# rozratu! e sronn s nm' b#la a(e reoluce jen dtskou hrou...;
2"ijde den! kd# zemch! kter$ neml# ani udlosti FU. stolet ani rok FKUE! padnou
monarchie a nbo'enst. Tento den nen daleko. Je to datum! na n' ekme.
6(ichni #ddnci budou osobozeni! (echn# nespraedlnosti budou odp#kn#!
(echna priile&ia zaniknou! (echn# utlaoan$ proincie @Blsasko%\otrinsko!
2olsko! 5ali a dal(A znou zskaj s pra sebeuren.
2ak se elkolX'e a (echn# 6elk$ orient# cel$ho sta spoj jeden unierzln
spolek. .aniknou hranice stt3! kter$ stoj mezi sobodnmi zedn"i. To je idel
budoucnosti! jen' p"ed nmi pomalu #st. 1a(m -kolem je ur#chlen tohoto
(eobecn$ho sbrat"on. 7 tomu pot"ebujeme unierzln heslo a solac
znamen. 1a(e h#mna "k: do zbran proti (em t#ran3mR) (svobodn zedn
Francolin na mezinrodnm kongresu svobodnch zednu v Pai v roce 1889)
Tak u vte? Nejde zde o myln domnnky ,konspiracnho teoretika" Jana van
Helsinga, ale o tvrzen samotnch zednu. Je vsak pravda, e za spiknutm stoj
vsechny osobnosti z vse uvedenho seznamu? Chtj vsichni tito lid nastolit nov
svtov d? Nebo je to tak, e nis hodnosti nev nic o tom, co se uc ,nahoe" ani
jak postoje se zde zastvaj? Kdy u nkde ctete o svobodnch zednch,
vtsinou jde o cleny jnskch a modrch l. Co ale zedni vyssch stupu
zasvcen? Neuc teba sv bratry nco jinho?
T'i(t na( prce spo e #((ch stupnch. Tam se uskuteJuje pokrok! tam
se rozhoduje politika a sto$ djin#. 2roto nadle udr'ujme skotismus (=
upednostovn vule ped rozumem; pozn. aut.)! 8k# nmu #konali na(i otco$
slan$ in#! sesadili t#ran#! zahnali cizince a tak dle... 6 >tlii (ak elk$ dlo je(t
neb#lo dokonno. 2roto pot"ebujeme #sok$ stupn skotsk$ho ritu @P.%TT. stupeJ!
pozn. autoraA. =o pro ns znamenaj prn t"i stupn jnsk$ho "du[ T# nm jen
prop3juj s$ mrumilon$ jm$no! a pomhaj tak obelstt na(e nep"tele. =o pro
ns znamen s#mbol[ Je to n( (tt a ochrana den boje. 1ic jin$ho. B co pro ns
znamenaj (echn# 0orm# lX'e[ ,aj ns uchrnit p"ed na(imi nep"teli.) (neapolsk
svobodn zedn na slavnostn schuzi l konan dne 26. 3. 1875, Freimaurer-
Zeitung /Noviny svobodnch zednu/, Lipsko 1875, 28. rocnk, str. 150)
Mil ctenky a cteni, tady to vidte zcela jasn. Svobodn zednstv se pi
Strana 16
povrchnm pohledu jev neuviteln bezelstn. Kdy listujete v knize bvalho
zedne Burkhardta Gorissena, mte dojem, e se jedn o jaksi spolek postarsch
muu, kte se doma zkrtka nudili. Tuto pedstavu podporuj tak nejruznjs
televizn poady vnujc se tto problematice.
Jak lze vycst z uvedench cittu, svobodn zednstv (a pedevsm jeho vyss
stupn) jsou penesen eceno ,vlkem v rouse berncm"; tady u nejde o charitu,
bratrstv ci humanitu. Jsou vsak vsichni zedni stejn a maj vsechny le stejn
cle? Vd clenov jnskch l, co se uc na vyssch stupnch?
Vleno$ skotsk$ho ritu nesm jnskch lX'ch #stupoat jinak ne' jako
p"edstaitel$ mistrosk$ho stupn a maj dooleno nosit pouze mistrosk od!
nikoli stuh# a zstr# odpodajc #((m stupJ3m zascen. :ratru! uni!
toar#(oi ani mistru nesm prozradit! 'e jsou #sokmi hodnost"i. 1ejen uen a
rit# skotsk$ho zedn"st! ale dokonce i jm$na bratr3! ji' doshli #((ch stupJ3!
proto z3staj pr3mrn$mu zedn"i neznm... To jsou skuten zascenci! ted#
ti! !co d; a jejich' rukch je soust"edna skuten moc "du... H' nkolikrt se
stalo! 'e se lX'e t$m" jednom#sln zep"el# proti nekontroloateln$ nadld
zedn"3 #sokch hodnost zastoupench jejich "adch. 2oka'd$ marnR)
(svobodn zedn 33. stupn Konrd Lerich po svm vstupu z le v knize Der
Tempel der Freimau- rer. Der 1. bis 33. Grad. Vom Suchenden zum Wissenden
/Chrm zednu. 1. a 33. stupe. Od hledajcho k vdoucmu/, Bern 1937, str. 24f)
Hrit jste u' sl#(eli! 'e lX'e!konaj mnoho dobraW. 6enkon st o nich sota c
ne' to! 'e se rmci lX' pstuje dobroinnost. To je o(em prada jen zsti! mil
brat"i...
=iiln ob#atelsto i ni'( zedn"i se ml! kd#' "! 'e tom spo hlan prce
lX'... .edn"st zde nen proto! ab# obla'oalo lidsto milosrdnmi dar#! to
p"enech dobroinnm spolk3m9 namsto toho jako 0ilozo0ick a pro&resin
instituce usiluje o znien klasick$ho spoleensk$ho z"zen jako posledn p"in#
ne(tst! p"iem' na jeho msto m nastoupit sttn a spoleensk "d zedn"sk..
:rat"i! nikd# nezapomeJte! 'e lX'e nejsou 'dn ob#ejn klub nebo spolek! do nj'
se stupuje k3li soukromm cl3m pod"adn$ho znamu9 lX'e jsou toti'
ztlesnnm sttnho s#st$mu...
Jestli'e a(e srdce obmkil pohled na elk$ utrpen a # jste sem p"i(li se
zmrem! 'e rmci dobroinn$ skupin# rozdte s$ penze na podporu nkolika
chudch! kter$ neblaze zashl osud! a m#slte si! 'e tak naplnte s$ posln! pak se
radji otote a b'te... kd#b# to b#l n( jedin cl! pak b#chom nic nemuseli tajit.*
(casopis Klet, orgn symbolick velkole madarsk, 13. rocnk, c. 9,
cervenec/srpen 1911, a c. 10, z 1911, str. 252 ff)
Pomalu nm pravda zacn vychzet na svtlo! A jak se to vlastn m s onm
zednskm nazenm, podle nj jsou politick tmata v rmci l zakzan?
6tka uren sobodnm zedn"3m mnoh$ zarazila: -dajn se p"li( mnoho
zabaj politikou % politika je lastn to jedin$! emu se nuj. ,3j bo'e! emu
jin$mu ne' pr politice b# se mli noat[ 1kd# sice muste prohlsit! 'e se
zedn"st nezab nbo'enstm ani politikou! ale to jen naenek! ne proto!
ab#ste strdili njak$ praidlo. Je to snad p"et"ka[ 1e! sp(e jsme pod tlakem
zkon3 a policie b#li nuceni skrt to! co je na(m jedinm -kolem.* (svobodn zedn
Gonard dne 18. 9.1886 na banketu francouzskho Velkho orientu. Bulletin du
Grand Orient de France [Vstnk Velkho orientu francouzskho], 1886, str. 545,
podle J. Linbrunner ve spise Freimaurer und Umsturz /Svobodn zedni a revoluce/,
Strana 17
Regensburg 1919, str. 18)
.nite nep"tele! a/ u' je to kdokoliR ,ocn$ znite pomluami a udlejte to co
nejd"e. 7 tomu jsou zapot"eb mlad lid$. Je nutn$ je s$st! ani' b# to tu(ili! a
sjednotit pod praporem tajnch spolenost. 1a cest k cli jsou d3le'it$ d ci:
naenek muste budit dojem holubice a bt obez"etn jako hadi. 6a(i otco$! dti! a
dokonce ani a(e 'en# se nikd# nesm dozdt tajemst! je' sob noste@...A
Sami te! 'e ten! kdo se dobrooln nebo nedobrooln prozrad! si sm
podepisuje rozsudek smrti.) (Z tajnho dokumentu italskch zednu z 20. 10. 1821,
zveejnnho Crtineau-Jolym v knize L'E-glise Romaine contre la Rvolution
/Rmsk crkev versus revoluce/, Paris 1859, 2. svazek, str. 86)
Cekali jste jednoznacnjs formulaci? Tady nen co vysvtlovat, je to nad slunce
jasn!
Jako svobodn zedni vystupuje ada prominentu, a jak lze vycst z vse uvedenho
zmiovanho seznamu, je mezi nimi dokonce mnoho znmch sttnku. Vd vsichni
tito lid o tom, co jsme se zatm dozvdli my? Svobodn zedn Louis Blanc k tomu
k: 1kterm hlam sttu! nap"klad +ridrichoi 6elik$mu! se po(tstilo zt do
rukou zedn"skou l'ci a uzat si tradin zstru. B pro lastn ne[ DListence
#((ch hodnost p"ed nimi b#la peli utajona! tak'e ze zedn"sk$ho "du znali
jen tolik! 'e si b#li jist tm! 'e mu mohou bezpen d3"oat.) (svobodn zedn
Louis Blanc v knize Histoire de la Rvolution francaise /Djiny francouzsk
revoluce/)
Pesn tak! Nic nevdli! Stejn jako vtsina z celkovho poctu pti milionu zednu
roztrousench po celm svte nem ani pont o tom, co se dje naho"e* na rovni
vyssch stupu. Dnes je to pochopiteln samozejm trochu jin ne ped sto lety.
Bval prezident USA George W. Bush si byl sv role jako svobodn zedn a clen
Skull & Bones (Skull & Bones = Lebka a hnty je tajn spolek na Yaleov univerzit
v USA - pozn. pekl.) pln vdom. Jorg Haider (= rakousk politik tzv. tetho tbora,
zemsk herjtman Korutan a pedseda strany Svobodnch, zemel pi autonehod v
2008) to naproti tomu ponkud podcenil a uvzl v pasti...
V knihch ,konspiracnch teoretiku" neustle cteme o tajnch znamench a skrytch
signlech v tisku, jejich prostednictvm se zedni dorozumvaj. K tomu nm vc
ekne nsledujc text:
,Tajn bratrstv, jak pedstavuj zednsk le, se vzjemn rozpoznvaj u od
dvnch dob prostednictvm znamen, je jsou znma pouze jim. Vtsinou jde
o nenpadn, casto ruznmi smysly vnmateln znaky a vroky, na jejich
nejpsnjs utajen se psah pi pijet do spolku. Rozum se samo sebou, e tato
poznvac znamen se mohou pout jen tehdy, kdy je jejich utajen zabezpeceno
ze vsech stran neboli (jak k zednsk vrok) ,le je kryt' Je-li duvod k obavm,
varuj se clenov nezvazn prohozenou poznmkou ,prs'." (nstrukce pi pijet
novch clenu do spolku svobodnch zednu U vychzejcho Slunce, vydal bratr
Zier v Erfurtu, Manuskript fur Freimaurer /Rukopis pro svobodn zedne/, str. 19)
Pozdji uvedu tak nkolik pkladu tajnch znamen. Nejdve bychom se vsak mli
podvat na to, jak postoj zedni zaujmaj k tistnm mdim:
Sobodn$ zedn"st mus mt a tak$ m moc #t"et e"ejn$ mnn a "dit je.)
(Rivista massonica /Zednsk casopis/, rocnk 1892,, str. 2)
Strana 18
:udeme #t"et a oldat e"ejn$ mnn! jinak nemme 'n$ oprnn k
eListenci.) (tamt, rocnk 1889, str. 19)
Co to znamen? Cle svobodnch zednu se kryj s tm, co jsme se dve dozvdli
o svtov vld a novm svtovm du. Je to snad znakem toho, e vsichni
castnci spiknut jsou svobodnmi zedni? Nebo od nich tuto myslenku
okoprovali? Je do konspirace zapojeno jen nkolik mlo zednu? Ppadn jsou
vsichni spolceni a dlaj v podstat tot?
Tomu, mil ctenky a cteni, chci nyn pijt na kloub.
Ped 16 lety jsem napsal dv knihy o tajnch spolecnostech, kter byly kvuli
svmu obsahu v roce 1996 ve vsech spolkovch zemch zabaveny a sthnuty z
obhu. Na vce ne 800 stran jsem v nich popisoval, jak se nkolika mlo vlivnm
rodinm prumyslnku a banku podailo hospodsky ovldnout velk csti svta. V
tomto kontextu se vdy uvdli svobodn zedni. Zednstv vsak nelze zamovat
s iluminty, jak ve svch knihch nazvm tyto mocn rodinn klany. Dlouhou dobu
se ptelm se zasvcenci vyssch stupu, a pestoe sm nejsem clenem dn
loe, velmi si cenm rozhovoru s lovmi bratry; ti, kter jsem dosud poznal, jsou
vzdlan, oteven, a pedevsm zvdav. Vsichni se projevuj jako poctiv, loajln a
citliv lid se zjmem o duchovno.
Bhem tchto intenzivnch hovoru vsak neustle vychz najevo, e existuj
nejruznjs zednsk vtve, je z csti zastupuj zcela protichudn nzory. To
znamen, e nen zedn jako zedn! Mnoh le jsou orientovny velmi duchovn,
jin pouze materiln (na moc, profesn ci hospodsko-politick zjmy a kontakty).
Rozhodujc roli v klasick$m* zednstv hraj idovsk mystika a Star zkon. Nen
tomu tak jen u americkch, anglickch a francouzskch l, ale tak u velk csti
nmeckch.
K mmu velkmu pekvapen stle vce a vce nmeckch l zastv
konzervativn a vlasteneck pedstavy o svt. slm je pro n neptelem cslo jedna
a vroky na adresu sttu zrael a americk centrln banky (= FED) znly v
soukromch rozhovorech se zedni vyssch stupu zasvcen vdy plis pravicov.
Pi setkn mistru z nejruznjsch l (zstupcu skotskho a yorskho ritu,
rosekrucinu nebo Pevorstv sionskho) v beznu roku 2009, jeho jsem se druh
den mohl zcastnit, jsem s nkolika ptomnmi vedl oteven hovory na tma
svtov politika, dbel, role soukromch banku ve svt nebo islamizace Evropy.
To, co jsem tam slysel, m zcela ohromilo, slbil jsem vsak, e o tom nebudu mluvit.
Zde slysm sv kritiky: ,Bno! ano! 5elsin& si m3'e trdit cokoli! i to! koho (eho
potkal9 sebere nkolik citt3! poskld je podle toho jak se mu to hod! a sledkem
je (len konspiran konstrukt. 6id stra(idla tam! kde nejsouR)
Takov kritika je zcela pochopiteln. A proto jsem si pro vs, ctene, v tto knize
vymyslel nco zcela mimodnho: msto toho abych se zednum snail nco
dokzat, dm prostor jednomu z nich, aby vm sm povyprvl, cm se zabvaj.
Co na to kte? Mue to bt napnav, ne? Pesn to si tak myslm! Fakt je ten,
e to, co se clovk doslechne nebo docte v souvislosti se svobodnmi zedni v
masmdich - co oni sami vynesou na veejnost - m s realitou jen mlo spolecnho.
Clenov du jsou v zsad svobodn duse, buici, revolucioni, zabvaj se
ezoterikou a okultismem. Hovoit s nimi je proto nanejvs zajmav. Zedni vyssch
Strana 19
stupu zasvcen chtj svt p"eto"it* a poddit jej elitrn svtov vld (takzvan
svtov socialismus). Je na tom snad nco spatnho? Nen to dobr cl? Nejsou
niciv udlosti jako vlky a decimace lidstva, zmny, kter je teba provst na cest
k nmu, dokonce nutn? Nebo je to ten nejdbelstjs pln, o jakm jste kdy slyseli,
a nov svtov d m bt pouze sttem otroku a vldcu?
Z toho nyn budu zpovdat jednoho zedne a clena vyssch stupu zasvcen.
U slysm dals kritiky: Jan an 5elsin& se snad zblznil. 1a kter$ stran lastn
stoj[; Tlumo nm takto ra0inoan pouze chtn$ in0ormace Wprotistran#W! nebo je to
i nadle on % ne-nan badatel! kter jde po stopch prad#[)
S klidem vychzejte z druh varianty. U svobodnch zednu stejn jako v
mnoha dalsch mocenskch systmech naseho svta dochz nyn k obrovskm
zmnm, o nich se vzpt dozvme podrobnosti. Proto tak podtitul tto knihy je
Vlka svobodnch zednu.
8 int.rvi.>4 Nejdve bych vm chtl krtce nco ct k nsledujcmu interview, a
kdo byl muj zpovdan. Ne jsem se do rozhovoru pustil, dal jsem mu pecst vod -
kter jste si prv pecetli - se vsemi citty a tvrzenmi ci obvinnmi, je zde padla.
V rozhovoru se k nim vyjd.
Po cel stalet se na tma zednstv vedou nejruznjs spekulace. Mm kolem
bylo na tyto tmata ,vyzpovdat" zedne a nositele vysokch stupu i hodnost v
soukromm rozhovoru - co se mi tak podailo. Budeme svdky svtonzoru, kter
se vtsin z ns bude (mon) jevit zcela abstraktn, ale pesto m pro ns vsechny
rozhodujc vznam, protoe tito lid maj velk vliv na politik a hospodsk dn.
Muj protjsek podrobn mluv o duchovnm i politickm pozad zednstv. Povauji
za duleit zduraznit, e NEJDE o MOJE vidn svta. Jde mi o to, aby se zveejnilo,
jak zedni mysl a co dlaj.
Samotn rozhovor vznikal v prubhu nkolika dn, mezi ktermi jsme dlali pestvky
den nebo dva a vse nahrvali na magnetofonov psek. Jak sami zjistte, zpoctku
pusob muj partner ponkud suse a rezervovan, co se ovsem bhem celkem 26
hodin casu vymezenho na rozhovor znateln zmnilo. Muj protjsek msty - v
zvislosti na emocionalit rozhovoru - pechzel v tykn, co jsem v textu vdom
ponechal, protoe je to autentictjs ne jakkoliv upravovan verze. Tak si muete
udlat leps obraz toho, jak clovk to ped nmi sed a vyprv o svch
zkusenostech.
Vdom chci poznamenat tak toto: ti, kdo znaj m pedchoz knihy, budou
pravdpodobn ocekvat, e podn ,dupnu na plyn" a bhem otzek na nov
svtov d a ostatn oehav tmata svho partnera v rozhovoru ,roztrhm". To se
vsak nestalo a j vm hned eknu, proc.
Za prv nebylo vubec jednoduch sehnat zedne vyssch stupu zasvcen a
pesvdcit ho, aby pohovoil o tmatech, kter jsou do dnesnho dne oznacovna za
tajnou zedn"skou moudrost* a jest nebyla zveejnna zbytku svta, tedy
nezednum.
Za druh vedle m sedl clovk, jen pat k nej vzdlanjsm z tch, kter jsem
bhem svho ivota potkal a kter by mohl bt s ohledem na ns vkov rozdl mm
Strana 20
otcem. Navc m velmi pozitivn a pjemn projev. Jde o osobu, kter se ts
velkmu respektu, cemu odpovd i to, jak se k nmu bhem rozhovoru stavm a
jak s nm mluvm. Znte-li rozhovor mezi Benjaminem Fulfordem a Davidem
Rockefellerem, pak vte, e novin si rovn pocnal velmi obezetn a nemohl se
do nho pustit zpma. Ns rozhovor jsem tedy zacal velmi opatrn, svho partnera
jsem chtl nejprve poznat a zjistit, co je za clovka, jak ,cistokrevn" svobodn
zedn mysl a co si k nmu mohu dovolit. Kdybych sel pmo k vci a zacal se
vyptvat na svtovou vldu, mohlo se stt, e by rozhovor perusil a odmtl
pokracovat. A to zrovna muj zmr nebyl.
Muj otec, kter je nejostejsm kritikem prvnch verz mch knih, je pesvdcen,
e jsem ml zact poutavjsmi politickmi tmaty, protoe to moji cteni ocekvaj.
Tak ml za to, e bych ml zkrtit pase tkajc se Starho zkona a popisy
mnohch ritulu, protoe jsou plis zdlouhav. Tak bychom ale ztratili pomyslnou
cervenou nit. Proto jsem se rozhodl rozhovor zveejnit v podob, v jak vm jej nyn
pedkldm. Je velmi duleit pochopit, jak se to m se alomounovm chrmem,
sloupy Jachin a Boaz, Bohem ze Starho zkona, nejruznjsmi rituly ruznch l,
a pedevsm s dblem, abyste pochopili, proc se 11. z 2001 musela ztit dvojcata,
Co pesn je nov svtov d a jak byl vybudovn a zejmna proc si soucasn
vldci svta mysl, e pocet lid na Zemi je teba masivn zredukovat. Kdy nevte,
kdo je dbel, nemuete pochopit, proc by svt ml uvtat nov svtov d. Kvuli
tomu byste museli zajt hluboko do Starho zkona a rituln symboliky svobodnho
zednstv. Abychom mohli sledovat, jak se vubec kdy pislo na myslenku ovldnut
svta a rozdlen lidstva do dvou kategori, bylo duleit se s tmto zstupcem
svobodnho zednstv lpe seznmit.
Zajmalo m proto, jak se k du dostal, jak probhaly prvn rituly i jak se u toho ctil,
a tak jsem se vyptval na jeho osobn vvoj. Proto jsou (pedevsm v prvn kapitole)
citovny pase, kter se ponkud spatn ctou. Avsak i u tmat vnujcch se
filozofickmu pozad svobodnho zednstv jsem se neustle snail o to, abych se
dostal k jdru vci. Prosm vs proto, abyste tyto pase nepeskakovali, protoe se
k nim pozdji bhem rozhovoru budu vracet.
Tak bych nechtl, aby mi nkdo vytkal, e jsem si ze svobodnho zednstv
vybral jen jeden dlc aspekt a ten pak negativn vyloil. Tuto knihu budou jist cst i
zedni samotn a pravdpodobn budou pekvapeni, s cm vsm je clen vyssch
stupu zasvcen konfrontovn. Proto je podle mho nzoru duleit nekrtit pase
o ritulech, aby cteni, kte jsou sami zedni, zjistili, e mluv skutecn clovk
zevnit bratrstva.
Svuj protjsek jsem nechtl nijak cenzurovat. Velmi oteven mluv proto o
tmatech, kter vs (mon) zneklidn, nebo dokonce zastras, a proto je duleit,
aby ml dost prostoru na to, aby vsechno jasn vysvtlil a zduvodnil.
Jako posledn bych jest zmnil, e mho partnera lze bez pehnn oznacit za
chodc encyklopedii svobodnho zednstv. Proto jsem do rozhovoru dnm
zsadnm zpusobem nezasahoval, nebot jsem nechtl promarnit monost dalsho
setkn, v jeho prubhu jsme (mon) mohli zajt jest hloubji.
Dost ec, pejdeme k cinum! Pokusme se spolecn proniknout do svta ritulu,
slibu, psah, tajemstv i superinteligentnch mystifikac, abychom zskali obraz eli-
trn atmosfry panujc v bratrstv zednu.
Ne zacnete cst, zhluboka se nadechnte. Slibuji vm, e z tohoto hlu jste se
na svt jest nedvali!
Rozhovor
Strana 21
1. Historick pozad
5ak dlo$ho ;st. :l.n.# +,d$ svo"odn)ch z.dn,+1? k ;ak l@6i pat+t. a ;akho
st$pn* ;st. dos,hlA
Zhruba ped 20 lety jsem byl pijat do le du svobodnch zednu ve vchodnm
Vestflsku. Mezitm jsem se stal clenem dalsch l a v nejruznjsch zednskch
systmech jsem doshl nejvyssch hodnost.
5ak ;st. s. k svo"odn#$ z.dn,+stv dostalA
Jako mladk jsem o existenci svobodnho zednstv vdl pouze z knih; jednoho
dne jsem v novinch objevil pozvnku setkn zednu. Tam jsem navzal prvn
kontakty. Nsledovalo nkolik dalsch setkn s lovmi bratry, nace jsem se stal
clenem Velk zemn le svobodnch zednu Nmecka.
8d/ to "/loA
V roce 1990 nebo 1991.
3opi7t. n,# pros# troch$ podro"n*;i? ;ak ;st. s. k. svo"odn#$ z.dn,+stv
dostal. 5. vc. n.6 n.o"v/kl? a"/ s. o n* za;#al #lad) #$6 a :.tl o n*#
knih/...
Jest dve, ne jsem se stal svobodnm zednem - zhruba od svch 18. narozenin
- jsem usilovn ptral po tom, co hbe svtem. U bhem sluby u nmonictva jsem
casto diskutoval s vojenskmi fari; zajmalo m, proc je Buh povaovn za
dobrotivho a milosrdnho, kdy z Bible vyplv nco zcela jinho, nebo (abych to
upesnil) - zjistil jsem, e mezi Starm a Novm zkonem existuj velk rozpory.
Radu let jsem byl clenem rosekrucinu a prosel jsem mnoha zasvcenmi.
Odpovdi, kter jsem tam dostal, vsak nebyly s to uhasit mou ze po vdn.
Kdy jsem se ped tm 20 lety poprv setkal se svobodnmi zedni, vdl jsem,
e tohle je nco jinho. Tito mui mi mohli dt odpovdi na m otzky, ackoliv to ve
skutecnosti nedlali. Bhem nejruznjsch setkn jsem nabyl pocitu, e jsou nositeli
jaksi prastar moudrosti. O nco pozdji jsem se stal clenem jnsk le, kter
vychz z vce ne stolet tradice. Tato modr le pat k du s mimodnm
systmem, kter zprostedkovv hodnoty, je se opraj o kestanstv.
Pestoe jsem u dlouho ped mm pijetm do du o zednch vdl hodn a tak
jsem znal texty zabvajc se jejich rituly, proces zasvcen se m hluboce dotkl a
uchvtil m. Nkter rituln prvky, je jsem znal z nejruznjsch knih, jsem bhem
pijmacho ritulu rozpoznal, ale to neuviteln hlubok pohnut, kter jsem pitom
zail, nelze popsat slovy.
8t.r rit$,ln prvk/ ;st. $6 znalA
Z literatury jsem vdl, e se nov clen do le uvd se zavzanma ocima a v
jeden okamik mu strhnou psku z oc, aby mohl ,prohldnout". Tak jsem odnkud
vycetl, e se novcci ukldaj do jaksi rakve. Pedstavoval jsem si, e si do n budu
muset lehnout ihned po zasvcen, a a teprve pozdji jsem se dozvdl, e se tento
ritul praktikuje a u mistrovskho stupn. Nco tedy pro m bylo znm, ale
Strana 22
samotn proitek zasvcen odnikud nevyctete; jste-li odkzni jen na svuj sluch a
hmat a mte zcela jin dojmy, ne kdy mte k dispozici vizuln vjemy.
Bo ;. osv*d:.n, t.chnika i p+i v)sl.7ch...
Hlubok pocity vnman bhem zasvcovacho ritulu nelze nikomu zprostedkovat.
Svobodn zednstv se intenzivn dotk podvdom a nevdom. Je to velmi siln
proces pemny clovka. Povauji jej za velmi cinn a bezpodmnecn nutn pro
zdrn souit lidsk spolecnosti. Svobodn zednstv zastupuje pravdu, pestoe
casto nen vtna nebo se jen tko sns. Pravda je toti nkdy nemilosrdn! Clovk
miluje sv iluze a jen zdka je ochoten vymnit sv sny a pn za hokou realitu.
07.chn/ n,"o6.nsk s/st#/ 6i; z rit$,l1? ;.;ich6 s#/sl z1st,v, ostatn#
lid.# skr/t. <och,z p+i nich k ;ak#$si p+.proCra#ov,n .#oc? #/sliA
Z kadho ritulu si clovk odns hlubok emocionln proitek; ritul je vystavn
tak, aby vystil ve zcela konkrtn cinek. Nkter lov prostory jsou dokonce
clen zazeny tak, aby vyvolvaly poadovan emoce a posilovaly je. Jsem toho
nzoru, e dve se toho v tto oblasti v rmci svobodnho zednstv dlo mnohem
vce ne dnes. Clovk vsak mue pomoc ritulnch pedmtu a postupu vytvoit
urcitou rezonanci, kter se tak intenzivn dotk podvdom, e zpusob zmnu v
lidskm vnmn.
5ak si #,#. takov) zasv*covac rit$,l p+.dstavitA
Prvn cili ucovsk stupe je v zednstv nej duleitjs a soucasn nejobsanjs.
Je v nm vesker moudrost svobodnho zednstv a to jen v samotnm
pijmacm ritulu. Problm je v tom, e to jako uce nedovedete rozpoznat. Pijdete
na to teprve po ad let a po absolvovn mnoha stupu. Probh to vdy tak, e
hledajc, kter u dve nkolikrt jako host navstvil li, je usazen do tmav
komory. Tam je zcela sm. Nkdy je prostor osvtlen svckou, nkdy ne, a kandidt
sed a cek, co pijde. Samota a tma ho nut zabvat se svmi myslenkami. V urcit
okamik se objev bratr, kter kandidta vyzve, aby odloil vsechny kovov
pedmty, svrsek i ostatn vci. Nezustane sice pln nah, ale ani ne rozumn
oblecen, co m symbolizovat, e ten, kdo je uvdn do le, nen ani oblecen,
ani neoblecen, ani obut, ani bos (obr. 25). Je to mezistadium, je pedstavuje
vvojov proces lidsk bytosti. Pak mu zavou oci a jeden pruvodce ho vede
ruznmi oklikami k jinmu bratru, kde ho opust; kandidt tak symbolicky nastupuje
novou cestu: nyn je pipraven vstoupit na Zemi. Pichz z tmavho prostoru, kter
je mimo nasi planetu a dost mon i mimo nm znm vesmr, a vstupuje do dan
le. Ta pedstavuje Zemi, Slunecn soustavu nebo ns vesmr existuj ruzn
monosti vkladu. Nyn se jej ujm jin bratr a kandidt mus projt takzvanmi
cestami. Aby se dostal k cli, kter ovsem zatm nezn, mus podniknout celkem ti
cesty nejprve nespsn. Z urcitch textu se dozv, e jeho prvn pokus
ztroskotal. Na druh cest si u (mon) vede lpe a napotet mue mt i nadji, e
nastoupil na sprvnou cestu. Zasvcovan je smrovn na vchod, kde sed lov
mistr. Ten mu polo adu otzek a pak nsleduj nejruznjs rituln kony, mimo
jin symbolick msen krve. Zdn opravdov krev pitom netece, vse se odehrv
na symbolick rovin: kandidt tmto zpusobem demonstruje, e nechal ,umt" svuj
star ivot.
Vsechno se toc kolem smrti a znovuzrozen: star ivot mus ,umt", aby clovk
Strana 23
mohl vstoupit do novho. To je symbolicky znzornno tak, e kandidtovi sejmou
psku z oc a pot je vystaven silnmu svtlu a spat ndhernou honosnou
mstnost. Pak je oblecen do zednskho odvu. Tento zvyk se v kestansk crkvi
objevuje tak: pi ktu umr to, co je v clovku star, ve vod a novoktnec dostv
nov oblecen, co symbolizuje jeho pemnu v novou bytost. Nov zednsk ucen
tak vstupuje do spolecnosti jako nov clovk. Ped oltem slo slib, e bude
dodrovat zkony a zvyky spolku. Jeho prvnm kolem je naucit se sprvn chovat:
jako uce mus pracovat, mlcet a poslouchat.
Zasvcen do tovarysskho stupn probh stejn: clen je uveden do le a
vykonv cesty, ale u ne se zavzanma ocima, protoe to u zn. Mus plnit jin
povinnosti a bhem ritulu se mu zjevuj jin symboly. Jako mistr je pak uloen do
rakve, picem v tomto ppad je smrt starho clovka u mnohem nzornjs ne u
zasvcen do hodnosti ucn nebo tovaryse: tady smrt poct na vlastn kui. Je to
velmi zvlstn pocit, kdy lete v rakvi a nad vmi se zave vko. Sice slyste, e se
venku nco dje, e nkdo mluv nebo nco dl, ale nevte, co to je. A to se vm
zaryje hluboko do podvdom. Leet v rakvi nen zrovna pjemn, ale pedevsm je
to velmi siln zkusenost opravdu mimodn!
(.n to tak troch$ v/#)v,n #ozk$A D v/77ch hodnost to pro"h, podo"n*A
Prubh u vyssch stupu zasvcen je velmi odlisn Je tam nkolik vrcholu, ale jsou
tam i rituly, kter mi pipadaj ponkud nudn. Tak zde kandidt prodlv nkolik
velmi silnch zitku, ovsem maj zcela jinou podobu ne u prvnch stupu. Opt jde
o odumrn starch pedstav a pijmn novch duchovnch postoju. Napklad u
modrch l mte sice pocit kestansk atmosfry, ale samotn slova ,kestanstv"
nebo ,Jes" se pi ritulech nepouvaj pouze mte ten pocit. Pak jsou zase
stupn, kter z kestanstv intenzivn cerpaj. Odkazy na nboenstv lze najt i ve
filozofickch skotskch stupnch. Objevuj se zde ale tak odkazy na buddhismus a
filozofii, co je na skotskm ritu asn. U filozofickch vah je pln jedno, co vyjde
na jejich konci, jestli Buh, duch nebo nco jinho. U filozofie nen duleit konkrtn,
ale stac njak zvr. U kestanstv mus vsechny vahy koncit kestanskm
Bohem, a to je dogmatick omezen. Pi nasem zpusobu uvaovn je to vsak
vhodn, protoe vsichni jsme byli vychovni zpadnm kestanstvm a dky tomu
nm pak mnoh pipad povdom a znm. U skotskch stupu zasvcen se vm
klidn mue stt, e se v tom ci onom stupni prost ,nenajdete", e se tam ctte
pln nesvuj, jako ,cizinec". Je to vsak velmi cenn a pi vchov svobodnho
zedne v oblasti tolerance dokonce nutn zkusenost.
=o pro z.dn,+. zna#.n, tol.ranc.A
Uchazec neboli hledajc m bt tolerantn, protoe svm clenstvm v li vstupuje do
vazeb, kter dosud neznal. Nikdo z nich nev, co jej tam cek! To, e toto riziko
pesto podstupuje tolik inteligentnch, mladch lid, souvis s otevenost jejho
postoje. Svobodn zednstv hled lidi, kte jsou schopni podstoupit duchovn
riziko. Jsou to inteligentn, siln a odvn osobnosti, kter se neboj objevovat
neznm. A u toho je poteba tolerance. Kdo na sv zednsk pouti nen schopen
pijmat svtonzory, pravdy a poznatky pesahujc rmec vlastnho ci bnho
zpusobu myslen, ztroskot a sele. Z tohoto duvodu je kad bratr pod velmi
peclivm dohledem, ne je mu umonno postoupit do systmu vyssch hodnost.
Duchovn postoj zedne vyjaduje Voltairuv vrok: T-j nzor nemohu 'dn$m
Strana 24
p"pad sdlet! ale dm 'iot za to! ab#s ho mohl sobodn #jad"oat * Je velmi
duleit, aby clovk ml prostor, kde se mue neomezen vyjdit.
0.l#i podro"n* ;st. popsal pr1"*h p+i;#acho rit$,l$ E $p+#n* 0,# za to
d*k$;i. Foc "/ #* za;#alo? ;ak ;st. to s,# vn#al a co to s 0,#i $d*laloA
Fohl "/st. pros# rit$,l popsat ;.7t* ;.dno$? t.ntokr,t z va7.ho pohl.d$A
Po nvstv mnoha pednskovch veceru jsem jednoho dne obdrel dopis s
vzvou, abych se v urcit den dostavl do le. Pijmajc bratr m zavedl do mal
tmav mstnosti a nechal m tam pomrn dlouho o samot. Pak pro m pisel jin
bratr, jemu jsem odevzdal cst oblecen a vsechny kovov pedmty, nace mi
zavzal oci a vedl m po li. Bhem cesty jsem musel vykonat nkolik zkousek.
Najednou jsem se ocitl v mstnosti, kde jsem krom ns tusil adu dalsch lid. Musel
jsem zodpovdt spoustu otzek. Vedli m pokad na jin msto a vyslechl jsem si
mnoho pipomnek.
O ;ak p+ipo#nk/ a ot,zk/ 7loA 3tali s. 0,s t+."a? ;.stli s. sk$t.:n* chc.t.
st,t :l.n.#A
Ne, otzky se nevztahovaly bezprostedn ke clenstv, ale tkaly se vseobecnch
znalost. U jsem kal, e hledajc bhem ritulu prochz takzvanmi cestami, na
kterch jsou zastvky, kde se hledajc dozv urcit moudrosti. U jednoho stupn
zasvcen se napklad k: ,Nen ivota beze smrti, nen smrti bez ivota." Kandidt
dostane cas nad tm pemslet, pak nsleduje dals moudrost. Navc vs pruvodce s
vmi bhem ritulu vede hovory na libovoln tmata, je si zvol sm a kter nejsou
pevn stanovena.
Pot, co jsem tm ztratil pont o case, mi sundali psku z oc a j kolem sebe
uvidl ndhern sl pln symbolu. Byli v nm shromdni brati v krsnch
slavnostnch satech a vyzaovala z nich velk dustojnost. Ritul pokracoval. Musel
jsem provst adu konu a zodpovdt mnostv otzek. Opakovan se m ptali i na
to, jestli se skutecn chci stt clenem du, a nabzeli mi okamit ukoncen ritulu,
pokud bych svuj nzor zmnil. Jene j jsem chtl bt jednm z nich a na svm
rozhodnut jsem trval. Musel jsem sloit nkolik slibu a pak doslo na symbolick ritul
vmny krve. Tm bylo stvrzeno moje clenstv a j se stal svobodnm zednem.
Velmi to na m zapusobilo a dodnes si tento zitek velmi intenzivn a jasn
vybavuji.
=o p+.sn* zna#.n, rit$,l v)#*n/ krv.A
Tento ritul probh pouze v symbolick rovin. Provd se tak, e si kandidt na
srdce pilo krutko a mistr na n kladvkem mrn poklepe. Clem nen, aby z vs
vytryskla opravdov krev; je to pouze symbolick kon. Jin bratr pomyslnou krev
zachyt do ndoby urcen k tomuto celu.
0;.dno# star# spis$ z rok$ 12'5 ;s.# o";.vil po$kaz na sk$t.:n) kr.vn
rit$,l. 37. s. v n*#4
# $. stupni velk %zemn l&'e prusk mus bratr pi svm pi(et podstoupit
takzvan" krevn ritul.# kalichu se zachyt nkolik kapek krve z palce prav
ruky kandidta. )rev vech brat, kte doshli tohoto stupn, se uchovv ve
sklennm hranolu. ) zaschl krvi se pili(e vno, v nm' se krev rozpust, a
sms se vli(e do kalichu, z kterho se kandidt mus napt * pi(e tak krev vech
Strana 25
brat, (i' doshli ste(nho stupn.!
,+,
Gn to ;ako staroz,konn kr.vn rit$,l.
Tento ritul se praktikuje ve svdskm systmu a tk se skupiny bratru, kte
doshli jedenctho stupn. Dve se skutecn pouval i u devtho stupn.
Tradice uchovvn krve ve sklennm hranolu sah a k Janu Ktiteli. Kdy se bratr
napije z kalichu, je spojen s krv vsech brat tohoto jedinecnho du. Tento ritul se
provd i dnes.
Gn to d*siv*. 5ak) sli" ;st. #$s.l p+i zasv*c.n slo6itA
Kad kandidt slibuje, e se podrob zkonum, bude akceptovat sv bratry a mlcet -
nesm tedy vyzradit dn tajemstv.
Hkal ;st.? 6. "*h.# zasv*c.n do #istrovskho st$pn* #$s $chaz.: l.6.t v
rakvi.
Velk ,tajemstv" s rakv je u tak znm, e o nm brzy bude vdt cel svt.
Svobodn zedn se s rakv setkv na rovni mistrovskho stupn. Znamen to, e
pouze mistr se do n mue uloit a podstoupit promnu. Je to akt obesten velkm
tajemstvm a pedchz mu urcit vvojov proces. Nic takovho proto nelze cinn
provdt mimo rmec svobodnho zednstv. Do rakve si mue lehnout kad,
nebude u toho ale nic pocitovat - nic to pro nho nebude znamenat. Zedn vsak v
tto situaci projde nepopsatelnm procesem zasvcen prv a jen proto, e je
clenem bratrstva. Z tohoto duvodu je tato zkusenost nepenosn a nesdliteln;
tajemstv zustane jen u toho, kdo je proil. Smyslem tohoto druhu zasvcen je
promna vdom, je zasvcovanmu umon vnmat vci jinak ne dve.
Bo sk$t.:n* zn ;ako proc.s pro#*n/ :lov*ka. 3opi7t. #i pros# ;.7t* ;in
z,6itk/ z 0a7.ho 6ivota so$vis.;c s. svo"odn)# z.dn,+stv#.
Na sv dlouholet cest jsem pi ritulech proil nespocet udlost, je na m velmi
siln zapusobily. Vdy slo o nhl poznn, kter zsadn zmnilo muj dosavadn
ivot. Byl jsem si vdom toho, e svobodn zednstv je systm, jen mn lidskou
mysl. Prvn zmny m osobnosti se udly u krtce po mm pijet do du; moje
ena a cel rodina je vnmaly pozitivn.
5ak s. to pro;.vovaloA
Jako svobodn zedn je clovk - abych tak ekl - mnohem tolerantnjs vuci
spolecnosti. Pohybuje se mezi lidmi obezetnji a ohleduplnji, protoe v rmci
bratrstva sm na vlastn kui poct, jak je takov chovn pjemn. V li je tak
neustle nabdn, aby se k ostatnm choval ohledupln a ptelsky. Nepimen
chovn njakho bratra je v li castm tmatem. V prubhu let se clovk nauc, jak
s ostatnmi vychzet - je pece clenem bratrstva - a to se nutn projev tak v
rodinnm kruhu. Zkrtka v soukromm i pracovnm ivot berete vts ohled na
ostatn a ijete uvdomleji.
Bo zn do"+.? t.d/ pok$d s. i sk$t.:n* provoz$;. v praIi. (. v7.chn/ s/st#/
;so$ v7ak st.;n E .Iist$; p+.c. r1zn l@6.4 skotsk) rit$s? /orksk) rit$s?
7vdsk) s/st# a tak d,l.. Fohl "/st. v kr,tkosti v/sv*tlit? ;ak ;so$ #.zi ni#i
rozdl/A
Strana 26
Svobodn zednstv je velmi rozmanit, co nen vseobecn moc znmo. Tato
pestrost je vsak nezbytn.
Za prv existuje zkladn rove, bn oznacovan jako jnsk zednstv.
Vsechny le svta jsou pod patrontem Jana Ktitele. Vysvtluje se to tm, e Jan
vyzval ke zmn duchovnho postoje. Nen to sice spatn zduvodnn, ale existuj i
jin. Symbol Jana Ktitele nen zdvien ukazovcek, ale jeho setnut hlava. V Bibli
se pse, e na pkaz krle pisel o hlavu, protoe si to pla jeho ena Herodias a
dcera Salome. Zkladn barvy jnskch l jsou modr a zlat; modr pedstavuje
nekonecnost svta a hvzdn oblohy. Proto jsou jnsk le oznacovny jako
modr le. Jejich clenem se mue stt kad. Existuj tak ensk a smsen le,
ty vsak nejsou vseobecn uznvny - cleny bratrstva mohou bt pouze brati.
Jnsk zednstv zahrnuje nkolik odlisnch systmu. Napklad v povlecnm
Nmecku zavedly vtzn mocnosti systm Starch a p"ijatch zedn"3 (nmeck
zkratka AFuAM), kter m dnes vtsinu clenu nejen Nmecku, a i po celm svt.
Pozdji zde mohly obnovit cinnost star prusk le 1rodn mate"sk elkolX'e u
t" zemkoul (nmeck zkratka 3WK) a 6elk zemsk lX'e sobodnch zedn"3
1mecka (nmeck zkratka GLLdFvD). Dodnes se jim vsak nepodailo obnovit
puvodn velikost a vznam.
Jnsk le se skld ze t stupu: ucovskho, tovarysskho a mistrovskho. Po
obsahov strnce je mezi jednotlivmi systmy jen mlo rozdlu. Tistm je stavba
alomounova chrmu (alomoun = hebrejsky lomo, arabsky Sulejman) a
zavradn stavitele Hirama Abifa, jak je to popisovno v Bibli. Star a pijat
zednstv se zavrsuje zsknm mistrovskho stupn.
Na mistrovsk stupe navazuj dva ruzn systmy vysokch hodnost. Mistr Starho
svobodnho a pijatho zednstv se mue rozhodnout pro skotsk nebo yorksk
ritus, kter maj odlisn obsah. Skotsk nabz dalsch ticet stupu poznn, je
zpoctku navazuj na jnsk zednstv, ale vyss stupn jsou ryze filozofickho
zamen.
Yorkslc ritus tak nejprve navazuje na jnsk stupn a pak m k nejruznjsm
rytskm stupum, je zavrsuj stupn templsk. V kadm se odr obsah
svobodnho zednstv, stejn jako v jnskm zednstv lze najt odkazy na
temple.
Zcela jinak je postavena Velk zemsk le svobodnch zednu Nmecka, nkdy
tak nazvan jako Rd svobodnch zednu. Je soucst svdskho systmu a z
Francie se pes Zenevu dostala do Stockholmu, odkud se rozsila do Nmecka. Krl
Fridrich Velk du vystavil ochrann list a spolek v tto zemi nasel mnoho pznivcu.
Zvlstnost du svobodnch zednu nebo svdskho systmu tkv v tom, e jeho
orientace je vhradn kestansk. Zpusob vuky je cinn pouze na zklad
kestanstv a tvo jej deset stupu poznn. Na rozdl od jinch zednskch
systmu uce u od zactku v, e po modr li nsleduj jest dals hodnosti, jimi
vsemi mue - v zvislosti na svch monostech - projt. Cesta tmito deseti stupni
trv 12 a 15 let.
Nrodn matesk velkole u t zemkoul je vystavna podobn a dl se na sedm
stupu. Na svt samozejm existuj i dals zednsk ucen; abyste si mohli utvoit
vlastn nzor, muste znt asi 60 ruznch stupu poznn v ruznch systmech a
umt je po obsahov strnce porovnat. Pro vtsinu zednu to nen mon, protoe
z casovch, rodinnch nebo pracovnch duvodu nemaj monost vnovat se spolku
do takovto mry. Nicmn porovnn je duleit, protoe moudrost praotcu
Strana 27
svobodnho zednstv je rozdlena do ruznch systmu a jen ten, kdo m pehled
o vsech, mue toto tajemstv rozlustit. Vsichni ostatn jsou odkzni na ucitele, kte
jim toto poznn zprostedkuj; mnoho jich vsak nen. J jsem jednm z nich.
Ale ani pot clovk nedojde skutecnho poznn, protoe svobodn zednstv je
umn - nkdy zvan tak krlovsk - a nikoli vda, filozofie ci nboenstv.
G1stan. to t.d/ v*:n)# ta;.#stv#A
Pestoe to, co jsem vm nyn nastnil, nepusob plis povzbudiv, chtl bych
poukzat na to, e tajemstv mue objevit kad hledajc. Skryto zustane jen tomu,
kdo si je nezaslou. Vcn pravda by lidstvu mla bt odhalena v urcit pedem
dan cas; tento okamik nyn nastal, proto v soucasnosti panuje pomrn velk
otevenost a proto tu dnes tak spolu sedme...
F16.t. n,# prozradit? k ;ak#$ +,d$ pat+t.A
Jsem clenem Rdu svobodnch zednu, nejvts zemsk le svobodnch zednu
v Nmecku. Jak u jsem zmnil, jde o zednsk ucen, kter vychz z kestanstv.
Ritus Starch svobodnch a pijatch zednu naproti tomu smuje vce k filozofii. U
nj je na rozdl od nboenstv jedno, co na konci vah vyjde najevo - jestli Buh,
nebo njak energetick fenomn. Ovsem vsledkem nboensk vahy mus bt
vdy Buh. Z tohoto pohledu nejsou nboensk reflexe tak oteven jako filozofick.
Na druh stran clovk m ruzn zjmy i sklony a vtsina lid kestanskho Zpadu
je orientovna prv tmto smrem. Je jim proto blis myslenka, kter m urcit
nboensk nebo biblick zabarven, ne filozofick vahy, s nimi si vdy nemus
vdt rady.
J# s. t.d/ H,d svo"odn)ch z.dn,+1 li7 od n,"o6.nstvA
Mnoho lid neum duvovat sv intuici. Spolhaj se radji na pedem dan obraz
Boha. Hledaj njak ucen nebo dogma (= z ectiny: tvrzen, o kterm se v dan
oblasti ci spolecenstv nepochybuje), kterho by se mohli pidret a zastvat je tak
navenek. To ve svobodnm zednstv neexistuje. Nemme dn dogmata, ale
pitom sledujeme urcit cl. Lidem pijde zatko nco se naucit a pak to tak
prosazovat v praxi. Pro zedne je to vsak obzvlst duleit zejmna v souvislosti s
toleranc. Kdo se chce stt svobodnm zednem, mus bt tolerantn k ostatnm
zednum; provdj toti cosi, co ped vmi zustane utajeno a do doby, ne se
sami stanete jejich clenem.
Stt se svobodnm zednem je jako skocit do ledov vody. Pihlste se, podte
o pijet do le, pitom ale nevte, co vs cek. Pidv se k nm spousta lid
vesms jsou mlad, vzdlan a inteligentn. Ti, kdo nebyli obdaeni plisnou
moudrost, se k nm neenou.
k zednstv thnou jedinci, kter t spousta nezodpovzench otzek; chtj vdt,
jak funguje lidsk ivot, jak pusob energie nebo co dr svt pohromad na tylo
otzky jim veejnost nedv dn odpovdi. Zedstv je sice zn, ale nevydv je
jen tak! To je velk omyl. Jako zedn mte pstup ke vsemu, ale nemuete jen tak
pijt a zeptat se: 2osl#(! jak to ted# je s :ohem! duch# a podobn[) Zdnou
odpovd nedostanete, muste se k n sm dopracovat. Rd je jako jedna velk
knihovna s mnoha oddlenmi; pomalu se v n vzdlvte a krok za krokem
Strana 28
zskvte oprvnn postoupit dl. To, co v n objevte, je vsledek vasich
schopnost a sil Kdo se nesna nebo nen dostatecn zpusobil, ten z du nic
nevyt. Bude chodit a zklaman rozhlasovat: Bno! znm zedn"e! pro(el jsem
(emi stupni etn tch nej#((ch! ale m3'u s ujistit! 'e na tom nen nic
zl(tnho.) Takov clovk by ml spse kat: J jsem tom nic zl(tnho nena(el)
G.dn,+stv opravd$ n.n pro ka6dho. H.kn*t. n,# pros# ;.7t* n*co o
v/77ch st$pnch zasv*c.n.
J jako dov bratr jsem ml cestu k vyssm stupum u pedurcenou. Zednsk
d tvo vukov systm o deseti stupnch. Ocekv se, e jimi projde kad bratr.
Tento proces trv asi 15 let. Zednsk ucen maj systm vyssch stupu, kter je
odvozen od skupiny modrch l. Clen Starch svobodnch a pijatch zednu
mue po zskn mistrovskho stupn sv vzdlvn ukoncit a spokojit se s
dosaenm poznnm.
Kdy jsem byl ve sv prvn jnsk li pijat na mistrovsk stupe, pedsedajc mistr
na konci ritulu zaklepal na tajn dvee, a symbolicky mne tak pihlsil do druh,
zelen le. Po absolvovn t stupu se dostanete do dov kapituly neboli do
cerven le. Ve druh li se symbolicky pohybujete v jakmsi druhu podsvt a
nachzte tam obrovsk mnostv symbolu, jejich vznam pochopte a po letech.
Pestoe zde narazte tak na egyptsk znaky, ucebn ltka je s ohledem na
izraelsk nrod siln poznamenna Starm zkonem. stednmi postavami jsou
krl alomoun a buh Jehova. Stedobodem svobodnho zednstv je stavba
alomounova chrmu, kde se ukrv nejvts tajemstv.
Bhem sv zednsk kariry jsem se stal clenem nejruznjsch l a skol, proto
jsem schopen uvaovat nad rmec tchto systmu.
J# s. v so$:asnosti za")v,t.A
Zastvm spoustu funkc v ruznch lch, jejich jsem clenem. Pednsm adeptum
na zasvcen do vyssch stupu a tak v jedn li. Mimo to jsem zamstnn jako
tajemnk.
Dle dvm instrukce skupinm, kde se setkvaj brati, kte doshli nejvyssch
stupu. Pracuji v rituln komisi a velmi dobe jsem obeznmen se vsemi
praktikovanmi rituly. Znm tak pslusnou literaturu tkajc se ritulu a s nimi
souvisejc legendy. Bhem let jsem shromdil spoustu materilu o svobodnm
zednstv a vlastnm velmi star a vzcn zednsk listiny. Dohromady to vytv
cel tajn ucen, kter lze rozlustit jen za pomoci urcitho klce.
B/to knih/ si #16. ko$pit ka6d)? n."o .Iist$;. $r:it, lit.rat$ra? kt.r, ;.
p+st$pn, ;.n v/#.z.n#$ okr$h$ lidA
Existuje spousta literatury, ji si nemuete jen tak koupit v obchod. Na trh se
nedostane a vy ji muete zskat, jen pokud jste svobodn zedn nebo ji njakou
nhodou objevte v antikvaritu. Nen to vsak veejn dostupn literatura.
Fl$vt. o rit$,lnch spis.chA
Ne. Rituly si muete sthnout z internetu. Dnes u asi sotva existuje njak
zednsk materil, kter se pouv v praxi a nen pstupn na internetu. Prubh
Strana 29
kadho ritulu, jej zedni bn provd, si skutecn muete snadno sthnout a
nezle pitom na tom, k jak nauce nle.
0 so$vislosti s. z.dn,+i s. n.$st,l. #l$v o l."k,ch. 3ro: #, pro v,s l."ka
takov) v)zna#A
Lebka ns m podntit k zamyslen a tak poukazuje na konecnost lidskho ivota.
Symbolicky naznacuje, e by se clovk ml zbavit sv pchy a marnivosti, protoe
plu se smrt vsechno povrchn stejn zanikne. Lebka pedstavuje omezenost a
vzcnost ivota. Kdyby byl neomezen, neml by tak vysokou hodnotu; to nm
pipomn obraz smrti.
=o zna#.n, 7achovnicov) vzor? kt.r) lz. vid*t v z.dn,+sk)ch l@6chA
To je mozaikov podlaha (viz obr. 7), je m pedstavovat podlahu alomounova
chrmu. Skld se z trojhelnku a kosoctvercu - nikoliv ctvercu - a jsou v n
zakomponovan geometrick struktury obsahujc matematick a aritmetick zhady
jako napklad cslo p a podobn.
u
Obr. #: $hrm %a&onsk' velel()e
Strana 30
A co z.dn,+sk, z,st*raA So$vis n*;ak s +.#.slnicko$ z,st*ro$? do n6 si sta+
z.dn,+i $kl,dali sv n,stro;.A
Podle zednsk tradice navazujc na zvyky zednku a stavitelu se k, e kamenci
nosili ochrannou zstru, je jim mimo jin slouila i k odkldn nad. Urcit typ
zstry pouvali tak Adam a Eva pot, co si uvdomili svou nahotu. A navc
ucovsk zstra, kter je cel bl, m pedstavovat cistotu lidskho nitra (obr. 48).
0 r,#ci z.dn,+skho spol.:.nstv .Iist$; i takzvan v)zk$#n l@6.. =o si pod
t# #,#. p+.dstavitA
U starho a pijatho ritu jde o li ]uatuor =oronati, kestansk le pak zastupuje
Frederik. Clenem se mue stt kad zedn a zveejovat v nm sv pspvky,
myslenky, spisy a dals informace, kter jsou na konci roku vydny knin. Pokud
pistoupme na to, e svobodn zednstv slou ncemu vyssmu, pak se pirozen
musme zajmat o to, jak na bratry jejich clenstv pusob a co v nich zmnilo zda
dosli k njakmu poznn.
Zednsk spolecenstv uchovv velk pravdy a tajemstv celho lidstva. Je vsak
otzka, jestli to brati poznaj. Jist indicie lze vycst z projevu a publikac
pedloench ve vzkumnch lch.
Zkladem je urcit lidsk jesitnost a poteba nco sdlit. Brati jsou pysn na to, kdy
jejich myslenky vyjdou v knin podob a rozdaj se vsem clenum jestli si to
pectou, u je zase jin vc...
Podle m je duleit, e ti, kdo zednstv vyuvaj a d, tak vd, co vsechno
spolecenstv zahrnuje, jak pracuje a jestli se vubec vyplat mt kontrolu nad ostatnmi
bratry.
Kdyby plis mnoho bratru plis brzy pochopilo, o co v zednstv ve skutecnosti jde,
nemlo by to vznam.
<, s. t.d/ +ct? 6. v. v7.ch l@6ch v6d/ ;.n v/soc hodnost,+i v*d? o co
sk$t.:n* ;d.? a ;.n oni rozhod$; o to#? ko#$? co a kd/ $#o6n poznatA
Pesn tak. Rkal to u Albert Pike; strucn eceno, je dobr, kdy je zednsk dav
stejn hloup jako dav obycejnch lid. Mus bt hloup a ovladateln, aby mohl bt
efektivn vyuit, protoe zedni se povauj za duchonn elitu svta. Pod kontrolou
je teba mt jak bnho zedne, tak i prumrnho katolka. Uplatuj se pitom
stejn mechanismy. Zedne ani katolka samozejm nen mon srovnvat,
protoe zedn je podstatnji kritictjs a jde vce do hloubky, nicmn oba mus bt
ovladateln. Je to nutn dokonce i u velmi duchovn zaloench lid a stupovit
systm hodnost se k tomu dokonale hod. Tak lze zjistit, jak duchovn potencil
kter bratr m, a podle toho ho muete sprvn vyut. Zedni se toti siln
angauj v mezinrodn politice a zastupuj v n vznamn funkce obvykle to
nejsou jen obycejn zamstnanci.
0)rok Al".rta 3ik.ho o ni67ch st$pnch zasv*c.n zn,# - citoval ;s.# ho v.
sv pr,ci R$c. pr/: od tto knih/K 3och,z z dopis$ z !!. l.dna 1&9
adr.sovanho L$is.pp$ Fazzini#$? t.hd.;7#$ v1dci "avorsk)ch il$#in,t14
Strana 31
#em spolk-m musme povolit, aby (ako dosud dle .un/ovaly spolu se
vemi sv"mi systmy, centrlnmi or/anizacemi i ne(r-zn(mi druhy
korespondence mezi vysok"mi hodnostmi tho' ritu v (e(ich sou0asn
podob. 1usme vak vedle toho vytvoit (eden mimodn", ta(n" ritus, do n('
budeme podle svho uv'en povolvat zedne vysok"ch hodnost. 2
ohledem na nae spoluob0any se tito mu'ov mus poddit ne(psn(mu
uta(en. 2 tmto ne(vym ritem budeme vldnout celmu zednstv3 stane se
mezinrodn centrlou, kter bude o to mocn(, 'e (e( veden z-stane ta(n.!
Gd. ;. v.l#i ;asn* +.:.no? 6. anCa6ovat s. #oho$ ;.n p+.dstavit.l v/sok)ch
hodnost.
Sprvn. Modr le jsou do jist mry povaovny za jakousi sbrnu lid, protoe
clenem se mue stt v podstat kad. O clenstv v prvnch vyssch stupnch
zasvcen mue zjemce jest podat sm a po absolvovn pijmacho zen pak
pslusn orgn rozhodne, zda bude pijat. Do nejvyssch stupu se u pihlsit
nemue. Probh to tak, e dostane dopis, v nm stoj, e byl vybrn k casti. Tuto
nabdku bud pijme, nebo na ni nebude reagovat; v tom ppad se mu organizace
u nikdy neohls.
3ozv,n dost,v,t. sa#oz+.;#* proto? 6. si od v,s l@6. n*co sli"$;....
Pesn tak. Znovu muste psahat, e nevyzradte dn tajemstv, a pak se muste
osvdcit duchovn prac a cast na vstavb a poznn onoho mystickho
alomounova chrmu. A to nelze bez vynaloen urcitho sil.
Vtsin bratru vsak stac doshnout vyssho stupn, zskat d, vyznamenn nebo
jin vnjs znak, picem jim unik to podstatn toti e za vsm se skrv
mnohem vc a e i oni sami mohou pro sebe zskat mnohem vc.
J to sice vnmm jako politovnhodn, ale poteby vtsiny bratru opravdu mnohdy
nejsou vyss.
R,d "/ch si n*co $;asnil4 ;ak ;. to vlastn* s. sli".# #l:.nlivostiA
Kdy doshnete vyssho stupn, muste psahat, e poznn, je v rmci tohoto
stupn zskte, neprozradte bratrum nisch stupu zasvcen. Clem je, abyste
druh nepipravili o dan zitek - co osobn povauji za sprvn.
MIist$;. al. $r:it, p+saha? kt.r, z.dn,+1# na+iz$;. n.v/zradit v1".c nic...
To je pravda, vztahuje se to k ucovskmu zasvcen. Prav ruka pod krkem
znamen, e byste si radji nechali uznout hlavu, ne abyste vyzradili tajemstv
zednu (obr. 15). Ucte se, jak nevyzradit nic z toho, co se dozvte v rmci
spolecenstv. Podle psahy sv poznn nesmte prozradit vlastn ani jinm bratrum.
V prubhu sv cesty vsak skldte tolik slibu, e ve skutecnosti ani nen mon je
vsechny dodret. Vase vchova vsak spocv v tom, e se ucte, e nic z toho, co se
kolem vs odehrv, nesmte vyzradit nikomu. Toto pesvdcen se natolik vryje do
povdom kadho clena, e se postupn stane soucst jeho duchovnho postoje
jeho schopnost udret tajemstv. M to svuj vznam jak v rmci zednstv, tak i
mimo n. Dnes je na celm svt zhruba pt milionu clenu. Znamen to, e na
mnoha politickch a hospodskch postech zedni zaujmaj nejvyss msta. A kdy
Strana 32
jako zamstnavatel v oblasti politiky nebo volnho hospodstv mm zamstnat
clovka, kter je clenem njak le, automaticky vm, e bude dky sv schopnosti
zachovat tajemstv spolehlivjs ne kdokoliv jin. A pokud jsem sm zedn, pak
samozejm radji zamstnm jinho zedne, protoe vm, jak na nho pusobit.
3ro: s. ta;.#stv n.dostano$ k o"/:.;n)# lid.#A
Tajemstv, kter zednstv uchovv, je rozshl a brilatn. Obsahuje zkladn
pravdy lidstva a vysvtluje i nejvts zhady clovka. Jen pecliv pipraven a
proskolen lid jsou schopni tuto moudrost pijmout v jej ryz podob a i velmi
inteligentn a vzdlan jedinci se mus na tento druh poznn pipravit. Okruh
zasvcench nikdy nedopust, aby pstup k tomuto pokladu zskaly nevhodn
osoby. V zsad je umonno dostat se k tmto poznatkum kadmu clovku s
odpovdajc dusevn a psychickou zralost. Vtsina lid se o n vsak nezajm a
pouh zvdavost nestac k tomu, abyste se na nasem tajemstv mohli podlet. To
plat i pro velkou cst bratru, kte sice jsou cleny njak le, ale jim unik to
podstatn, co jim zednstv nabz. Poznn se dostane ke spoust lid, avsak
pesto zustane nepochopeno, protoe nejsou schopni tyto jeho obsah desifrovat.
Jsou pesvdceni, e v hodn, nebo dokonce vsechno, ale ve skutecnosti se dostali
na scest.
Fl$vt. o Nz,kladnch pravd,chO a Nn.;v*t7ch z,had,chP lidstva. F16.t. n,#
str$:n* popsat? o co ;d.A
To je prv problm. Kdy vm eknu, e mi trvalo patnct let, abych tohoto poznn
doshl, pak jist uznte, i je velmi tk to shrnout do nkolika vt.
(.zk$sil "/st. to p+.c. ;.nA
Zkladn pravdy jsou podobn hermetickm zkonum: vvchzej z myslenky, e jak
je nahoe, tak je i dole, e cel svt funguje harmonicky a materiln svt je v
harmonii s duchovnm. Duleitou pomucku pitom pedstavuje kabalistick strom
ivota - strom sefirotu. Kdo se zabv kabalou (= mystickou idovskou tradic; pozn
aut.), v, e se vyvj odshora, od Keteru (= koruny) smrem dolu k Malkutu (= fyzick
svt) a naopak. A mezi tm existuj dals vvojov stadia, jimi clovk v ivot
prochz. To je podstata, z n vychzme v dnm ppad to vsak nen
vsechno.
Strana 33
Zkladem kabalistickch tradic je hledn
zkusenosti, je m bez prostedn vztah k
bohu. Podle kabaly vsechno, co buh
vytvoil ve vesmru, udlal i na rovni Zem
a lid. Z toho vyplv pedstava svta jako
vzjemnho pusoben sil shora a zdola.
Popsat, jak takov kabalistick strom
funguje nebo z ceho se skld, by trvalo
velmi dlouho. Muste studovat mnoho let,
abyste byl schopen myslet v souladu s
kabalou. A to je prv klc k zednstv.
Proto se pedstavitel Starho svobodnho
a pijatho zednstv oznacuj za ,pijat
zedne", picem ,pijat" znamen
kabalistick. Jsou tedy sta, tradicn
svobodn zedni a kabalistict zedni,
protoe kabalistick myslen se do Evropy
dostalo relativn pozd.
3o;.# Np+i;at)O t.d/ n.zna#.n,? 6. "/l
:lov*k p+i;atA
Ne, znamen to, e mysl v souladu s
kabalou. Zednsk d je vystavn na
zklad kabaly. Existuje stupe, kter se nazv kabalista (cabbaliste). Bez
kabalistickho myslen nelze pochopit zedne ani rosekruciny.
Vratme se vsak jest k m cest. Stal jsem se tedy ucnm a podle nazen du
jsem mlcel. Ucni pracuj, naslouchaj a mlc! Teprve jako tovarys se muete trochu
porozhldnout okolo sebe a stt se platnm clenem spolku. Zacnte cestovat
znamen to, e v doprovodu zednskho mistra navstvujete sptelen le. Na
tyto cesty dodnes velmi rd vzpomnm. Nejprve jsem navstvil le podobn t moj
a pot jsem zacal objevovat jin. Tehdy m jejich rituly a symbolika velmi
pekvapovaly, ale dnes vm, e slo pouze o zdnliv, vnjs odlisnosti. Zednsk
symbolika a rituly maj stejnou logiku, pestoe se navenek projevuj ruzn. Jako
zkusen zedn dovedu tuto symboliku rozeznat v kadodennm zpravodajstv z
oblasti hospodstv a politiky. Musel jsem vsak projt dlouholetm vvojem, abych
toho byl schopen.
5ak z.dn,+i ovlivQ$; n,7 ka6dod.nn 6ivotA
Nase organizace navenek nijak nepusob, ale zato kad zedn pusob ve svm
osobnm a pracovnm okruhu a to velmi cinn! Clenov jsou velmi dobe
propojeni, a to dokonce i na mezisttn rovni. Bval prezident USA Ronald Reagan
na stejnou otzku, jakou jste mi poloil Vy, odpovdl: ,Kdy je teba, aby nkde na
Zemi zashla rychl a nebyrokratick sla, lze zadat o pomoc zednsk le."
Zedni se mezi sebou denn dorozumvaj prostednictvm podobnch vroku a
vyjden.
Strana 34
Obr. *: Strom se+irot,
A ;ak ;. lz. poznat nap+klad v o"lasti hospod,+stv a v politic.A 3odl. dr6.n
r$ko$A
To je pouze jedna z monost. Jde tady o urcit zprvy nebo poselstv, kter maj bt
prostednictvm tisku nebo televize pedny dalsm zednum. Mue to tedy bt
dren rukou (obr. 9-14) - kdy se napklad dva mui zdrav ucovskm zpusobem
(obr. 23) - nebo tak postaven nohou (obr. 20 a 24). Mnohem duleitjs je vsak
zpusob tvoen slov nebo samotn text v clnku ci tiskov zprv. Pokud jsou vty
formulovny tak, e napodobuj urcit pase z njakho ritulu, pak svobodn
zedn zbyst; onm ritulem u toti prosel nescetnkrt. Vdy jde o rituly modr
le. V novinch nebo v televiznm zpravodajstv si vsimnete nceho podezelho,
zprvu si projdete jest jednou a tentokrt ji ctete zednskma ocima. Tak lze
rozpoznat signly a poselstv, kter chce pisatel zprvy zprostedkovat
zasvcenmu cteni. Ten si z toho vyvod urcit zvry napklad si uvdom, e
je poteba nco udlat, a spoj se s ostatnmi bratry. Zept se jich, jestli se k nim
zprva dostala a jak si ji vyloili. Na zklad toho se pak rozvine hybn sla vedouc
k urcitmu cinu. Nkdy je zase kolem tajnch poselstv jen snaha informovat bratry
o njakm rozhodnut, napklad z oblasti politiky.
F16.t. $vst n*;ak) p+klad n."o v*t$? kt.r, "/ #ohla st,t v tit$lk$ zpr,v/A
F$s o"sahovat slovo Nkr$6idloPA
Obr. 1: 2on" 3lair a 4add5+
Obr. 67: ,a'e/ 3enedikt a
2on" 3lair+ Obr. 66: *#voda z
4entu+ Obr. 68: ,rin% 9harles
a :imon ,ere; Obr. 6<:
3arra%k Obama Obr. 64:
=i%hail Gorba>ov
Strana 35
Strana 36
Obr. 8< ?$zn# z'$sob" 'odn ruk" @ vlevo nahoe je u>Aovsk -boaz0
Obr. 84 )ednsk 'ozdrav v>etn! 'ostaven nohou
Obr. 8 Bledaj% >lov!k @ obut a neobut+ oble>en a neoble>en
Ne, to nen nutn. Ale pokud by v novinch stlo: ,Ve Vatiknu vcera siln prselo," v
zednskm pekladu by to znamenalo, e tam nco dosud tajnho vyslo najevo.
Take si pectte noviny a zjistte, co se vcera dlo a jak zprvy se v souvislosti s
Vatiknem objevily v mdich. Peclivm zkoumnm pak z textu poznte, co se ve
skutecnosti stalo, a muete se podle toho zadit, protoe nyn vte, e napklad v
pstch dnech m dojt k njak zmn. Kdy vyjde najevo urcit tajemstv, katolic
k crkev to pravdpodobn bude chtt zamst pod stul a zacne chlcholit lidi, e se
nic nedje, zatmco ostatn se tomu budou chtt podn podvat na zoubek. A nkde
vyvstane i poteba urcitho jednn.
On# siCn,l.# zd. "/lo slovo Npr7OA
Strana 37
Ano. Kdy se zedni mezi sebou bav se o tajemstvch, ritulech nebo o
zednskch praktikch a najednou nkdo vykikne: 2r(R) konverzace se ihned
ukonc a clenov se zacnou podezrav prohlet, protoe je pravdpodobn, e
nkdo ve skupin nen zedn nebo je clenem nisho stupn a tma, o nm je
prv ec, nen urceno pro nho. Rozhovor se stoc nkam jinam nebo jeho
castnci zmn zpusob vyjadovn tak, aby to nedouc posluchac nepoznal.
Zkrtka zacnou mluvit obezetnji.
Signalizacnch pojmu je nespocet. Napklad mohu ct, e nkomu nco sdluji ,sub
rosa", co v pekladu zna men ,pod ru". Z toho je patrn, e tento rozhovor
zustane mezi nmi a nikdo jin se o nm nedozv. Takov slovn obraty se vyskytuj i
ve zpravodajstv. Bn se pouvaj v rmci ritulu, zedn je tedy rozpozn a pak
dan zprv vnuje zvsenou pozornost.
<*k$;i v,# za odpov*R. Odpovdalo "/ to citaci i #.zin,rodnho z.dn,+skho
slovnk$? v n*#6 s. $v,d4 5i mluven a konn byste mli b"t obezetn, aby
se ani ten ne(byste( nezasvcenec nedozvdl , co nen ur0eno pro nho.
kdy (e teba rozhovor sto0it (inam a ve prospch ctihodnho bratrstva
zmnit tma.!
5ak ;. to s. zna#.n#i r$ko$? nap+klad kd/6 ;. po$6v, politikA 0zpo#n,# si
na tiskovo$ zpr,v$ $v.+.;n*no$ p+.d vol"a#i do sn*#ovn/ v roc. !995 v
:asopis.ch Spie&el! +ocus a 8ie Melt. B/la doprov,z.na st.;no$ SotoCraSi. Od
;istho do v*ci zasv*c.nho #$6. ;s.# v*d*l? 6. do;d. k. vznik$ v.lk
koalic.? co6 t.hd/ v.+.;nost ;.7t* n.v*d*la. (a SotoCraSii #*li AnC.la F.rk.l a
Tranz F$nt.S.rinC st.;n)# zp1so".# polo6.no$ r$k$ na krk$. L$ido
U.st.r>.ll. a T<3 VW Svo"odn, d.#okratick, strana (*#.ckaX "/l p+ito#
zo"raz.n Ypln* ;inak.
Ruka na krku nebo mrn pod nm je jaksi vseobecn znamen. Jako rozpoznvac
signl jej pouvali u Esejci. Stalo se z nj ucovsk znamen: pozvednete ruku a
posunete ji doprava, co m znamenat, e byste se radji podezali, ne abyste
vyzradili dotycn tajemstv (obr. 15).
Existuje neuviteln mnoho znamen. Na veejnosti lze casto zejmna pi njak
slavnostn pleitosti - vidt clovka s rukou poloenou na srdci. To je tovaryssk
znamen a demonstruje se jm pslusnost k zednskmu du. Ve vasem pklad s
Angelou Merkel tedy slo o zprvu, e ji bylo rozhodnuto, jak volba dopadne.
F/sl.l ;s.# si? 6. r$ka polo6.n, na krk$ ;. no$zov) siCn,l.
Ne. Nouzov signl vypad pln jinak. Pelote ruce pes hlavu, dlan otocte ven
a ruce tlacte smrem nahoru (obr. 22).
0 ti7t*n)ch #dich to sa#oz+.;#* n.n p+li7 do"+. vid*t. 0 pr1"*h$ l.t ;s.#
shro#,6dil n*kolik SotoCraSi? na nich6 ;so$ n.;r1zn*;7 politici n."o t+."a
pap.6 s r$ka#a nad hlavo$ slo6.n)#a do tvar$ tro;Yh.lnk$. 5. to zna#.n? 6.
dot/:n) ;. v n.sn,zchA
Je to mon. Musel bych vidt onu fotku nebo clnek, k nmu se vztahovala.
MIist$;. ;.7t* n*;ak) ;in) p+kladA
Strana 38
Stejn gesto lze provst, i kdy teba sedte v kesle u televize nebo pi ptelsk
rozprav. Vypad to, jako byste se protahovali. Ve skutecnosti vsak jde o zednsk
znamen. Dalsm pkladem nouzovho signlu je vrok: B moi! les en0ant de la
eue de 1aphtaliR), co, znamen: 2oj^te ke mn! dti do# z kmene 1a0tal)
Jednou jsem zail, e pi jedn pednsce o terapeutech a lcitelch mluvc po
dlouhm projevu navrhl udlat pestvku a ekl posluchacum: ,Rd bych se u
vchodu setkal s dtmi vdovy." Vtsin ptomnch to neekne nic, ale vsichni
svobodn zedni v mstnosti se s jistotou shromd u sloupu ve foyer, protoe jsou
schopni tento vrok desifrovat. Tak se zedni nechvaj veejn poznat, ale opt jen
jinm zednum.
Bhem jednoho pobytu v nemocnici ke mn pisel osetujc lka a podal mi
zednskm zpusobem ruku (obr. 21 a 23). Postupn to udlal u kadho pacienta.
Palcem mi stiskl kloub ukazovcku, co je ucovsk hmat. Ten, komu je pozdrav
smovn, ruku podepe, mrn ji stiskne a pejde k dalsmu hmatu.
Bo ;. pak p+i;d. dr$h) klo$"...
no, pak pijde na adu druh kloub, to je tovafyftsk hmat. Lka se ke mn po vizit
vrtil a pak jsme si spolu povdali. Tak jsme se sblili a oba jsme z toho mli
prospch a radost, protoe jsme v tom druhm nasli bratra. Tak to bn funguje,
jak ukazuje tento pklad, nemus jt o nic tajemnho. Zkrtka vs ts, e jste potkal
kolegu; bav vs to. Rada bratru se po zednsku zdrav se vsemi lidmi, kter potkaj
a tu a tam mezi nimi naraz na jinho zedne.
(.vadilo "/ 0,#? kd/"/cho# spol$ $d*lali n*kolik Sot.k rit$,l$ pro pozdravA
Nebude to snadn, protoe pozdrav probh velmi rychle. Pes ucovsk a
tovaryssk hmat toti plynule pechzte k dalsm a postupn zjistujete, jakho
poznn protjsek doshl a kam pat. Je to otzka nkolika vtein. Dalo by se to
natocit, ale na fotografich to pujde zachytit jen tko.
St)k,t. s. ;ako z.dn,+i tak v pracovn# 6ivot*? po#,h,t. si p+i o"chod.chA
Samozejm! Kdy v cizm mst poznm nkoho, kdo m pozdrav jako bratr, muu
od nho ocekvat pomoc. Reknu mu, v jakm oboru pracuji, a zeptm se ho, zda
nezn ve svm okol bratry, kte by mi mohli pomoci. Nen poteba se za tmto
celem setkvat v zasedacch mstnostech jednoduse se setkvte v li.
Obchody mezi zedni sice nejsou povinn, ale bn se provdj.
Je to praktick a nen na tom nic spatnho; mezi bratry panuje zcela jin duvra ne
mezi cizmi lidmi.
Pokud vyjde najevo, e njak bratr nkoho podvedl, pak to bude pro podvodnka
nanejvs nepjemn. V zednstv to chod jako u mafie panuje zde kodex cti. V
obchodnm ivot i v politice je z tohoto pohledu clenstv velmi uitecn. V politice
jsou urcit vci pedem dan, a kdy chcete dlat kariru, muste bt clenem
bratrstva. V Nmecku to nen bezvhradn nutn, ale napklad v Americe, v Anglii a
ve Skandinvii ano.
5. p+ito# ;.dno? k ;ak l@6i pat+t.A
V zsad ano. Zedni se vzjemn uznvaj, pestoe jsou mezi ucebnmi systmy
Strana 39
rozdly.
3ov*zt. #i pros# ;.7t* n*co k. stisk$ r$k/. 3ro: v1".c ta;n, C.sta .Iist$;A
5ak) #a; s#/slA
Kadmu stupni poznn odpovdaj jin gesta, znaky a slova. kolem du je
vychovat citlivho clovka, kter opatruje zskanou moudrost a nezprostedkovv ji
bratrum, je tohoto stupn jest nedoshli. Pipravil by je tm toti o siln zitek. Po
mnoha letech vvoje pak zedn pozn, jak duleit je umn mlcet. Lid, kte
dovedou moude a svdomit zachzet s duvrou, jsou uznvni tak ve veejnm
ivot. Jestlie usilujete

o zamstnn, je vyaduje znacnou mru spolehlivosti, s
nkolikaletm pusobenm v du pak mte oproti bnm uchazecum velkou
vhodu.
Bratrstvo je mnohem vce rozsen, ne se pedpokld. Kad den muete potkat
lidi, kte jsou cleny, a muete s nimi navzat duvrn kontakt. Pitom se nesm
porusit slib mlcenlivosti... Myslenka, e zedn nesm prozradit dn tajemstv, a
kdy se toho pece jen dopust, hroz mu smrt, je bohuel velmi rozsen. Povdom
o veejnch popravch existovalo vdy, ve skutecnosti vsak nejsou nikde doloen.
A pro: #i to vlastn* v7.chno v/pr,vt.A 06d/Z t# tak por$7$;.t. sv1; sli"K
Rd bych Vm tuto otzku zodpovdl, a si vyslechnete vsechno, co vm chci ct.
Pak Vm tak budu moci vysvtlit, proc je prozatm leps, abych nevystupoval pod
svm skutecnm jmnem. Jest to nejde...
0/ t.d/ dov.d.t. :lov*ka napno$tK 0/pr,v*;t. #i pros# ;.7t* o va7 c.st*
k v/77# st$pQ1#.
Pot, co jsem v jnsk li prosel stupni a jako uce, tovarys a mistr,
nsledovala ondejsk le se stupni V a V (stupn ucn a tovaryse se v
Nmecku spojuj). Pot jsem se stal rytem vchodu Slunce na Vchod a v
Jeruzalm, pak rytem ze Zpadu, duvrnkem jnk le a duvrnkem ondejsk
le. Odpovd destmu stupni v du, a tm je vzdln v rmci svobodnho
zednstv zavrseno. Pak jsem pestoupil do yorkskho ritu. Protoe jsem u byl
clenem a mistrem jnsk le, co je mezinrodn uznvan, mohl jsem nastoupit
rovnou do kapituly (= organizace vyssch stupu). Prosel jsem nkolika mistrovskmi
stupni a skoncil jako mistr krlovskho oblouku (7. stupe), co je zavrsen
kapitolskch stupu v rmci yorkskho ritu.
Yorksk ritus se od vsech zednskch ritulu lis v tom, e se v nm dokoncuje
stavba alomounova chrmu, co je clem svobodnho zednstv. V dn jin li
chrm nelze dokoncit. Neustle na nm pracujete, najednou se vm chrm zbort a
vy muste zact znovu. Pouze v rmci yorskho ritu stavbu muete dovst do konce
a v USA jste pak za to korunovn mistrem krlovskho oblouku. Koruna, ji vm pi
tom nasad, m souvislost s biblickm textem v Knize kronik a Knize krlovsk, kde
vysoc kn tak dostvaj korunu.
Zednsk stupn nsleduj za sebou tak jako stupn ve Starm zkonu, picem
posledn je hodnost nejvyssho duchovnho cili veleknze. Kad izraelitsk kmen
ml svho veleknze a vykonval po urcitou dobu v chrmu slubu. Veleknz mohl
vstupovat do velesvatyn, take i j jako veleknz v systmu svobodnho zednstv
Strana 40
tam mm pstup. Pedstavuji tohoto izraelitskho knho s veskerou jeho
symbolikou vcetn koruny. Ovsem v Evrop to neplat, tam se koruna nepouv.
3+.c. ;.n zd. t.d/ .Iist$; $r:it rozdl/.
Ano. V Nmecku nejvyss duchovn dostv korunu pouze symbolicky - projde pod
ivm obloukem, co je seskupen bratru pedstavujcch nejvts tajemstv
zednstv - poznn boha Jehovy. V celm spolecenstv se vsechno toc okolo
tohoto Boha a v urcit okamik za svcenec pozn, kdo to je a co znamen.
A kdo to ;.A
Boha Jehovu v chrmu znzoruje pedsedajc mistr, jen m okolo krku helnk.
Jehova pedstavuje lucifersk princip!
(o to s. podv.;#.K
V Rdu svobodnch zednu k tomu dospjete v sestm stupni, u Nrodn matesk
velkole u t zemkoul ve tetm, v yorkskm ritu v sedmm a ve skotskm ve
tinctm stupni. Pokud to nepoznte na tchto stupnch, muste se vrtit a zact
znovu, nebot jako mistr jste nezpusobil. V jednom ritulu lov mistr k: 1#ni
poznme! zda jste zral mistr! nebo zda odejdete! ani' jste doshl poznn.* Jestlie
na tomto mst nepoznte, kdo je Jehova, jste propustn.
5ak to pro"h,A
Bratr je symbolicky konfrontovn s Jehovou a mus jej poznat.
=o #$s +ctA
Nemus kat nic, pouze jej mus poznat.
A co p+.sn* pozn,A
Zjist, e Jehovu, boha Starho zkona, necharakterizuje vykupitelsk myslenka. Z
toho logicky vyplv, e neme bt nejvyssm Bohem a milujcm Otcem, jak jej
pedstavuje Jes.
8)# t.d/ ;.? kd/6 n. n.v/77# "oh.#A
Jehova je pnem svta a hmoty. Jehova d svt. Nen vsak takov, jakho si ho
pedstavuje, jak by si ho pl vidt clovk nen to ten, kdo vyslys pn clovka,
nen to tedy milosrdn a milujc Buh. Je to Buh, jen nahn hruzu, trest a mst se.
Bo +k, svo"odn z.dn,+stvA
Ne, ale jednoznacn to vyplv z ritulu. Zednstv samo o sob nic nek. Je
velmi obezetn, ale jeho rituly jasn ukazuj, e Jehova je tvurc bostvo, kter
zedni nazvaj T"ikrt elk staitel sta (tak Velk stavitel vsech svtu, Velk
stavitel vsehomra, Velk architekt svta apod. - pozn. pekl.). Kad stavitel je
tvoiv Buh - tvoitel je proto spojen s hmotou, protoe tu nelze formovat vhradn v
Strana 41
duchovn oblasti. Prv v tomto okamiku si zasvcenec uvdom, e to nen buh,
kterho hled.
Lucifersk princip je ,protivnkem Bostva" a ,pnem svta. Ani Bible nepochybuje o
tom, e takov postava existuje. Objevuje se ve Starm i Novm zkonu. Jehova
nen bosk princip milosrdenstv, jak ucil Jes. Nen to sice ani Lucifer, ale
pedstavuje lucifersk princip ovldnut svta. Naproti tomu Lucifer je uvznn duse
svta, kter je vsak znovu a znovu schopna vysvobodit sebe sama a osvobodit i
clovka.
Zedn mus poznat, e princip pusobc v rmci svta nen naplnn lskou, ale
zkonitost; e Jehova nen milujc Buh, ale Buh, jen se d zkony.
8 to#$ s. hn.d dostan.#.? ;.7t* "/ch s. v7ak r,d vr,til k /orksk#$ rit$.
Dobe. Nejdve jsem tedy byl mistr krlovskho oblouku. U yorkskho ritu zacn
takzvan koncil, kter se vztahuje k modrm lm a dopluje je. Pot pichzej na
adu rytsk stupn, je zacnaj v konklv stupnm ryte z Rma, na nj navazuje
stupe ryte cervenho ke Konstantina.
Na tomto mst je teba zduraznit, e v tehdejs Rmsk si jest nebylo rozseno
kestanstv a ryti Rma mli sv vlastn bohy. Kestansk myslenka se v zemi
postupn upevovala, take ji nebylo mono ignorovat, a csa Konstantin se pokusil
mrovou cestou integrovat kestansk Rmany do sv se. Ped bitvou na Milvickm
most ml vizi, v n vidl na nebi kaz ve tvaru ke s poznmkou in hoc si&no
inces) - tomto znamen ztz(R). Nechal si vyrobit prapor s kem a bitvu
skutecn vyhrl. Svm vojkum pak ekl, e zvtzil s pomoc kestanskho boha, a
pozdji ve sv si zavedl kestanstv.
Bo ;. p+.c. poh,dka? kt.ro$ si v/#/sl.l 0atik,nK
To je mon, ale je to pedevsm pbh, kter se v zednstv uplatuje pi ritulech.
Tm Jes prohrl, protoe tato mrumilovn bytost by nikdy nestanula v cele
vojensk operace. Ne aby zabjel, radji by se nechal zabt sm. Csa Konstantin
to vsak dobe vdl a kestany si pedchzel podle hesla chce(% li zniit njakou
or&anizaci! lo' do n penze a ona se zni sama). Jako by ji napadl virus, chtlo by
se ct! Tak zaniklo prakestanstv se svm mrumilovnm ucenm.
V nsledujcch stoletch ve jmnu Krista pisly o ivot miliony lid a d se ct, e
dn jin nboenstv nemailo vce dus ne toto.
Vysvtluji Vm to proto, e rytsk stupn yorskho ritu tento vvoj pesn kopruj.
Na jedn stran stoj msk ryt, kter o kestanstv nem tusen, a na stran druh
jeho kolega, jen ve jmnu tho nboenstv thne proti neptelum. Na tom je
postaven cel templsk systm.
Jde o zednsk fenomn, jen vznikl ve Francii v roce 1740 a zapusobil tam
takovou silou, e jej brzy nebylo mon v cel zemi udit. Objevovaly se pokusy
zabrnit existenci nov vzniklch rytskch stupu, ale templsk myslenka byla
natolik siln, e se nenechala znicit a jej pozustatky jsou v rmci zednstv patrn
dodnes. Z rytskch myslenek vznikl Rd svobodnch zednu, respektive svdsk
systm. Koncem 17. stolet tato myslenka zaujala pedn panovnick domy v Anglii i
ve Francii, je zjistily, e s jej pomoc mohou ovldat lidi. Rd svobodnch zednu
se koncem 17. stolet od rytsk ideje distancoval, ale uplatoval ji a do roku 1880.
Strana 42
O +#sk)ch r/t+ch ;s.# ;.7t* nikd/ n.sl/7.l...
To Vm vm. Kolem roku 1880, kdy byl dovm mistrem korunn princ Fridrich
Vilm, se v Nmecku objevily takzvan Schiffmannovy listiny, bratr jmnem
Schiffmann v nich dokazoval, e rytsk myslenka nen legitimn a e jde o
historicky nepodloen vmysl. Na zklad toho musel korunn princ Fridrich Vilm,
pozdjs csa, odstoupit ze sv funkce dovho mistra.
Rytskm hnutm se v minulosti nikdo plis intenzivn nezabval, ale dnes se
objevuj pokusy tuto starou templskou myslenku v rmci zednskho spolecenstv
znovu vzksit a ucinit z n protivhu k islmsk moci. Je teba si uvdomit, e
islmsk stty ve sv vlce proti zbytku svta buduj potencil, vuci nmu nemme
co postavit.
Osobn si myslm, e Vatikn templskou myslenku v Evrop a Americe vdom
podporuje; chce tak vytvoit protipl k islmu - alespo v duchovn oblasti, protoe
vsichni, kdo se s touto myslenkou ztotouj, se automaticky stav proti tomuto
nboenstv - a za papee.
3ov*st t.#pl,+1 ;. v7ak pon*k$d ;in,...
Soucasn templsk dy se v kostelch sna zachovvat urcit rity a d
prezentovat jako obrnce kestansk vry. Templi vsak kestanstv chpali
ponkud zvlstn byly to smrtc stroje! Clovk je natolik nekritick, e pistoup
na kadou hloupost.
Kdy se tuto zcela zejmou pravdu pokuste vynst na denn svtlo, nevdouc masa
Vs umlc a bude Vm v tom brnit. A to je velmi neradostn.
0/ ;st. t.d/ zavr7il st$di$# t.#pl,+sk)ch st$pQ1A
Ano.
=o n,sl.dovalo poto#A 5st. tak :l.n.# skotskho rit$A
Sice nejsem clenem, ale na zklad sv hodnosti mohu navstvovat vsechny
skotsk le a provdt rituly u vsech ticeti t stupu, cemu jsem se tak cel
lta vnoval. Je to vsak pln jin svt; tam je v poped rytsk odkaz najdeme
tu teba ryte I3'e a 7"'e nebo r#t"e 7ado(e.
Tak existuj rozdly mezi francouzskmi a anglickmi zedni. Anglict brati rytsk
stupn odmtaj, protoe je spojuj s vlkou.
0,lk/ a n.shod/ #.zi Tranci a AnCli t.d/ .Iistoval/ v6d/A
Ano. Naproti tomu Francie a Skotsko mezi sebou spolupracovaly, proto je v tchto
zemch myslenka templstv intenzivnjs. Anglick zednstv povauje tyto
myslenky do jist mry za neptelsk a odmt se ztonit s templstvm. Tm, e
pedstavuj v rmci svtovho zednstv vtsinu, maj na cleny rozhodujc vliv a
dky tomu je ovldaj.
Gna#.n, to? 6. t.#pl,+sk, #/7l.nka ;. zasto$p.na z.;#na v. Sranco$zsk)ch
l@6chA
Strana 43
Ano, vznikla v roce 1750 a z Francie se pes vdsko dostala do Nmecka, kde byla
pijata krlem Fridrichem Velikm, protoe ten byl - jak znmo - Francii velmi
naklonn. A prostednictvm krle Karla X. se pak dostali do Skandinvie.
Dalo by se ci, e templsk idea se dnes po dvousetlet pauze znovu zacn
objevovat a nachz mnoho pznivcu nejen mezi zedni. Ovsem je teba rozlisit,
zda nejde pouze o nostalgii na emocionln rovni, kter s puvodnm templskm
hnutm nem nic spolecnho.
5.7t* #* za;#,? ;ak ;. to s n,v7t*va#i ;in)ch l@6i. F16.t. #i pros# k to#$
n*co +ctA
Jsem clenem Rdu svobodnch zednu a yorkskho ritu. V obou systmech jsem
doshl nejvyss hodnosli proto mohu navstvovat nejvyss hodnosti jinch syr. tmu.
Existuj oficiln nvstvn dohody mezi nejr/ njsmi obediencemi (= zednsk
ucen; pozn. aut), ale bn se potkvme i mimo rmec tchto dohod zkrtka proto,
e se znme.
Z literatury mm k dispozici vsechny rituly. Nepocho pte je vsak pouhm ctenm,
muste jimi projt a zn.il i dodatky. Rituly jsou sepsny a vsechny je lze sthnou! z
internetu, ale k dodatkum se nedostanete. Dodatky a knihy otzek jsou podstatnou
soucst zednskho vzdln neboli cesty poznn; nejsou vsak nikde zveej nny
a oficiln cestou je nezskte. Jestlie se vsak bu dete snait, spolecenstv vm
zprostedkuje vsechno, co vs zajm, a pak muete urcit vci pochopit.
Ritul pochopte pouze jeho vcerm opakovnm, ne stac jm projt jednou nebo se
jej castnit jako pozoro vatel. Pi opakovanm ritulu ve vs vyvstanou otzky, kter
vs poprv vubec nenapadly.
Je to podobn jako pi cetb Bible. Na prvn pohled v n najdete nespocet rozporu,
ale ve skutecnosti tam dn nejsou. Na to vsak muste nejprve pijt a k tomu je nut
n studium.
Na druhou stranu nboenstv, studium Bible i clenstv v zednskm spolku jsou
vhodn pro lidi, kte chtj bt zkrtka dobrmi obcany a prot svuj ivot v lsce.
Pro ty je Bible optimln kniha a zednstv vhodn frum. To je jedna strnka
spolecenstv, je se vyzdvihuje zejmna v kestanskch lch.
D v/77ch st$pQ1 ;. to#$ ;inakA
Ano, pemsliv lid, kte chtj vdt, jak zednstv d svt se k tomu dostanou
pouze cestou vyssch hodnost, proc tomu tak je, jak to funguje a proc jen nkolik
mlo lid je schopno ovldat myslenky a pocity milionu ostatnch. Lid akceptuj to,
co ped jednou nebo dvma generacemi jest nebylo mon. Jak to, e se mn
mnn a mra tolerance celch nrodu? Jak je mon, e prastar struktury a
zpusoby myslen u najednou nejsou platn? To nen jen nsledek vvoje, protoe
clovk se vyvj smrem kupedu i zpt, ale spse jde o energetick program, kter
myslen a vnmn lid ovld.
5s#. t.d/ ovl,d,ni v*do#*A
Pen tak! Dochz k tomu skrze dic mechanismy, kter byly zednum znmy u
odnepamti. jin organizace vd, jak to chod nejen svobodn zedni maj na
lidstvo vliv. V dikttorskch reimech bv zednstv vtsinou zakzno, a pesto
existuj skupiny lid, je d cel nrody. Ve Tet si to byly oddly SS a tajn d -
chovali se stejn jako svobodn zedni.
Strana 44
5ak ;. to #o6nA
Jinak to nefunguje, protoe jinak se energie nemohou uvolovat. Britsk badatel
Rupert Sheldrake mluv o morfogenetickch polch a vysvtluje nm jejich funkci
nicioval vzkumn projekty, kter nen schopen zrealizovat, protoe mu v tom
neustle nkdo brn. Z jeho prce vyplv, jak funguje ovldn mas nebo
vymvn mozku celch nrodu a jak se proti tomu clovk mue brnit.
<ovolt.? a"/ch n/n :t.n,+1# kr,tc. v/sv*tlil? co ;so$ #orSoC.n.tick, pol.4
Britsk) "ioloC dr. R$p.rt Sh.ldrak. prac$;. na t.orii? v n na"z n.#at.ri,ln
v/sv*tl.n d*di:nosti? .vol$c. a pa#*t i $ orCanick)ch i anorCanick)ch
s/st#1.
5.ho #orSoC.n.ticlc) pohl.d na sv*t n.;.n6. zpoch/"Q$;. dos$d platn) o"raz
sv*ta? al. tak dod,v, nov podn*t/ paraps/choloC1#. 3odl. ;.ho t.ori.
v.s#r n.S$nC$;. na z,kl,d* n.#*nn)ch vzorc1[ n.n t.d/ SiIn? al. +d s.
$r:it)#i n,v/k/? kt.r vznikl/ v pr1"*h$ :as$ n.$st,l)# opakov,n#. 8a6d,
Sor#a i ka6d chov,n #, sv1; po:,t.k v takzvan# #orSoC.n.tick# poli? ;.6
;. ;ako$si sv*tovo$ pa#*Z a za;i7Z$;. st.;n) pr1"*h chov,n. J# vc.
opakov,n? t# siln*;7 pol..
0 #orSoloCick# poli s. $kl,d, v7.? co s. $r:it, Sor#a 6ivota na$:ila "*h.#
sv .Iist.nc.. Dlo6.n, inSor#ac. zp1so"? 6. pozd*;7 z,st$pci st.;nho
dr$h$ proSit$; z kol.ktivn pa#*ti. Bo zna#.n,? 6. :# vc. lid s. na$: +dit
a$to? t# snadn*;i si t$to dov.dnost osvo; p+7t C.n.rac.. \nSor#ac. $lo6.n
v #orSoC.n.tick# poli s. p+.n,7.; na ;.dnotlivc. a o";.kt/ po#oc takzvan
#orSoC.n.tick r.zonanc.? kt.r, s. 7+ :as.# i prostor.#. B#to zp1so".#
lz. tak v/sv*tlit? ;ak ;. #o6n? 6. ;s#. schopni v/volat stal.t inSor#ac.? ;.6
s. t)ka; na7ich p+.dk1.
3ro z;.dnod$7.n "/cho# rovn*6 #ohli +ct? 6. s. v7.chno skl,d, z inSor#ac..
5.stli6. ;. to#$ tak? poto# tak v7.chno #16. s. v7# sdl.t inSor#ac..
5.dnod$ch)# p+klad.# ;. ladi:ka. 3r1zk$#/ $kaz$;? 6. ka6d, ladi:ka ;.
sa#ostatn) s/st#? a p+.sto si s ;in)#i ladi:ka#i v/#*Q$;. inSor#ac..
0z,;.#n* s. pak ovlivQ$; v r,#ci inSor#a:nho pol..
ForSoC.n.tick pol. lz. ozna:it za dr$h kol.ktivn pa#*ti? kt.r, v so"* $kl,d,
podo"$ a chov,n orCanis#1. 3+roda t.d/ opl)v, n*:#? co "/cho# #ohli
nazvat pa#*t.
5so$ r1zn p+klad/? na nich6 lz. d.#onstrovat p1so".n #orSoC.n.tick)ch
pol E nap+klad na kr/s,ch? kt.r ;so$ C.n.rac. po C.n.raci r/chl.;i schopn/
nalzt c.st$ z la"/rint$. 3ot? co si t$to dov.dnost osvo;? ihn.d a st.;n* do"+.
to zvl,dno$ tak kr/s/ na dr$h# konci sv*ta Vn."oli ".z trnink$? ;.n6 "/
trval ;.dn$ n."o vc. C.n.racX. \nSor#ac. s. zp+st$pnila v7.# kr/s,# sv*ta
pot? co $r:it) po:.t kr/s
zskal v +.7.n Ykol$ cvik. Od $r:itho #no6stv po$:.n)ch kr/s zkr,tka
Np+.sko: ;iskraP.
<al7 p+klad s pt,k/4 po +ad$ l.t v AnClii zko$#ali zp*vn pt,k/ a zp1so"? ;ak
s. na$:ili odstraQovat v:ko z lahv od #lka? ;ak#il. ;. #lka+i postavili $
vchod$. Bot6 "/lo toti6 pozorov,no t#*+ v. st.;no$ do"$ v. vc. r.Cion.ch
na ostrov.ch. Ga;#av ;.? 6. o n*kolik l.t pozd*;i s. "al.n od #lka z#*nilo a
kovov, v:ka nahradil/ $z,v*r/ z $#*l h#ot/. 3t,ci si na7li ;in) zdro; o"6iv/
a C.n.rac.? ;.6 ;.7t*
il#rdl/ ot.vrat v:ka $ lahv? v/#+.l/. 3o n*kolika l.t.ch s. znov$ zav.dl/
Strana 45
lahv. s kovov)#i v:k/. Brvalo ;.n kr,tko$ do"$? n.6 ;. pt,ci nov C.n.rac.
zas. o";.vili a rozpoznali z nich zdro; potrav/. B.ntokr,t na to p+i7li #noh.#
r/chl.;i n.6 ;.;ich p+.dkov.
(.;zn,#*;7 p+klad ;. sa#oz+.;#* S.no#n st opic.. O to# ;s.# v7ak
podro"n* psal $6 v. sv)ch p+.dchozch knih,ch.
_.hruba t"icet let dci pozoroali japonskou opici jejm p"irozen$m prost"ed. 6
roce FECZ osmnctimsn samika objeila! 'e brambor# se daj umt potoce
@opice rd# jed brambor#! ale nesn(! kd#' jsou (pina$ od hln#A. 1auila to sou
matku i s$ spolenice! kter$ tento z#k zase p"edal# sm matkm. 6 roce FECU
poet opic! kter$ uml# omat brambor#! p"eshl hranici stok# a tehd# se stalo
nco p"ekapi$ho: (echn# opice z ostroa najednou zaal# omat brambor#! a
nejen to ` tato doednost se okam'it p"enesla i na
odlehl$ ostro# a peninu.
0.dl. t*chto novodo")ch p+klad1 .Iist$; tak tiscil.t tradic.? proto6.
.n.rC.tick pol.? ;.6 Sh.ldrak. v*d.ck/ d.Sinoval? .Iist$;. ;i6 odn.pa#*ti. 0.
starohind7tin* s. ozna:$;. ;ako kronika ]k,7a a $6 po n*kolik d.s.til.t s. s
n sna6 v/po+,dat t.osoSi. a antroposoSi.. (a G,pad* ;. toto pol. $6 dlo$ho
zn,#. R$dolS St.in.r? 3lotin? Mliphas ^.vi? Md$ard von Hart#ann n."o
3arac.ls$s - ti v7ichni o svtov pamti! v*d*li. <okonc. ;. to p.vn, so$:,st
k+.sZansk tradic. o"sa6.n, nap+klad v z,d$7n #7i V#issa pro d.S$nctisX z li
t$rCick knih/ Fissal. c$rial..
3odl. .zot.rik/ ;. tato ".z:as, pa#*Z so$:,st takzvanho astr,lnho sv*ta.
07.chn/ ;#.novan p+klad/ lz. v/sv*tlit po$z. .Iist.nc ;akhosi
int.liC.ntnho z,so"nk$ v*do#ost a dov.dnost? kt.r) ;. v7.# p+st$pn) a
kt.r) #/ sa#i n.$st,l. doplQ$;.#. E ;ak v pozitivn#? tak i v n.Cativn#
s#/sl$ slova.
Pesn tak. kolem mocnch nen poucovat o tchto mechanismech lidstvo. Clem
je udret lidi v relativnm klidu, pestoe jsou nespokojen a nemaj dnou
perspektivu jako dnesn mladistv. Mlad generace nas doby nem dn
vyhldky do budoucna a propad depresi. Pesto se chovaj klidn zamstnvaj
je drogy nebo nejruznjs poctacov hry. Nachzej perspektivu v neexistujcm
svt v kyberprostoru, kter je pro ns vsak relnm svtem. V tom vidm
nebezpec.
0. virt$,ln# sv*t* po:ta:1 v/plo$va; .#oc. na povrch4 kd/6 n*kdo n*koho
za"i;. v. h+.? r.,ln* pro6i;. pocit n.n,visti a to$h/ po za";.n. Bato .#oc. s.
$voln a #aniS.st$;. s. v #orSoC.n.tick# poli St.;n* ;. to#$ $ hororov)ch
Sil#1 n."o $ h$d"/ oslav$;c n,sil.
Pesn tak! U poctacovch her vychzej navenek dva zajmav aspekty: za prv
obrazy virtulnho zabjen a emoce, je u toho clovk prov, pechzej do
morfogenetickho pole. To nerozlisuje, jestli byla vrada skutecn, nebo se odehrla
jen na monitoru poctace. Podobn funguje nase podvdom.
Za druh clovk vystavovan opakovanmu zabjen naobrazovce hrubne. Nem
dn svdom stejn jako napklad bojov pilot, kter stiskne tlactko a na monitoru
pak sleduje, kam pad jeho raketa. Nem pocit, e by nkoho zabil, protoe se toho
pmo necastnil. dve byli vlecnci vychovvni tak, e zabjeli vlastnma rukama
Strana 46
a pesto se se svmi brutlnmi ciny neztotoovali. Dky tomu netrpli; nemli pocit,
e by se dopustili bezprv ci ,zhesili". Byli cist, bez viny, pestoe zabjeli holma
rukama.
Bo ;. v)zna# po;#$ N".z v):it.k sv*do#OA
Ano mue, kter z letadla vypustil bombu, pravdpodobn net svdom, protoe
byl dve cvicen na to, aby svuj cin nevnmal jako bezprv. Kivda je v podstat
subjektivn pocit, kter v objektivn rovin neexistuje. Nen to vsak dn kategorick
imperativ, jen by ml mt vdy a vsude platnost. Kivda je mentln postoj a v
soucasnm vkladu prva je velmi tk ji soudit. Mus se zvit vsechny okolnosti i
svdom pachatele.
G.;#na pok$d n.n p+to#no $v*do#*n. F/sl# t# v/kon,n $r:it v*ci s
v*do## toho? 6. ;d. o n*co 7patnho E nap+klad pok$d toto v*do# "/lo
dlo$hodo"* proCra#ov* #az,no.
Ano to je tak soucst zednskho vzdln nebo spse Vvoje; svobodn zedn
se toti nevzdlv, ale vyvj se. Zednem se nestvte na zklad clenstv v li,
ale teprve tehdy, a vs uznaj vasi brati-misti. Nikdo o sob nesm tvrdit, e je
zedn. Mue ct, e je clenem zednsk le, ale opravdovm zednem se stv
a postupnm vvojem, kdy je schopen svm chovnim manifestovat urcit
vlastnosti a charakteristiky.
Nikdo nen dokonal, a proto si lidsk spolecnost bude vdy vytvet obraz boha,
jen plat jako idel. del je jako hvzda. Vidte jej, a pitom vte, e jej nikdy
nedoshnete, muete se vsak podle nj orientovat, a prv to je duleit. Clovk
potebuje njak vzor. Proto je sprvn, e napklad Margot KBmann okamit
odstoupila z funkce zemsk biskupky pot, co si znicila povst (dila auto pod
vlivem alkoholu - pozn. pekl.). Nemue nadle zastvat svuj post, protoe to, co
udlala, nejde napravit. Vse je pryc. Jako biskupka byla vzorem pro lidi a svuj obraz
si navdy pospinila. Je to siln ena a uznv ji vtsina obyvatel, pesto svuj pecin
nikdy neodcin. Kad si nkdy trochu vypije, ale v tto pozici si to nesmte dovolit.
H.kl ;st.? 6. svo"odn z.dn,+stv si lz. p+.dstavil ;ako knihovn$. Gna#.n, to?
6. nap+klad na p,t# st$pni zasv*c.n zsk,v,t. p+st$p k $r:it)# knih,#?
#o$drost.# :i rit$,l1#? zat#co t+."a v. '!. st$pni k Ypln* ;in)#A F16.t.
$vst p+klad? s :# ;. :lov*k konSrontov,n na ni67ch st$pnch a co ;. #$
zp+st$pn*no $ v/77ch hodnostA
Po mnoha letech studia a poznvn zjistte, e v prvnm stupni je skutecn
obsaeno vsechno. Pozdji vsak pijdete na to, e chcete-li bt svobodnm
zednem, muste bt tolerantn. Zedni kladou velk duraz na toleranci hledajcch.
Nikdo jim neekne, co si myslme, co ctme a co dlme. Ocekv se, e budou
tolerantn a svoln podstoupit riziko spojen s tm, e se poust do absolutn
neznmho.
Na vyssch stupnch zasvcen se setkvte se strukturami, kter napklad s
bnm kestanstvm nemaj nic spolecnho. Je to zcela jin zpusob myslen. Tehdy
si uvdomte, e jste tolerantn, protoe bez tolerance byste tyto myslenky vubec
nemohl pijmout.
3ro:A
Strana 47
Protoe nejsme zvykl takto myslet a jednat. Na druhou stranu umme bt tolerantn,
jakmile nco zvme a pijmeme. Jsme konfrontovni s pravdou, je odporuje
ncemu, co jsme se od dtstv ucili. Mnoz ji odmtnou, ale tm ji nezrus.
Jedna z pravd svobodnho zednstv je, e si na zklad kestanskho ucen
pedstavujeme Boha jako laskavho a milosrdnho. Jene starozkonn Buh takov
nen. Co je to za boha, o nm se tam pse? Je to buh, ktermu Jes k Otec? Je
to buh, jeho uctvme nebo jeho uctvaj zedni?
Zacnete bt neuviteln kritict. Zacnete pochybovat a dostvat se do situac, kter
okoln svt povauje za satanistick a jim se brn. Kvuli sv vchov bn
odmtme vse, co njak souvis s dblem. Dvme od toho ruce pryc a volme: To
je (patn$! to p"ece nebudeme podporoatR) Ani se nad tm nezamslme a
automaticky se tomu vyhbme.
Satan p+.c. v. staroh."r.;7tin* zna#.n, 6alo"c....
O Satanovi ve skutecnosti nevme vubec nic. Nevme, e ve starm zkon je lcen
veskrze kladn a je zde uznvn, napklad v Knize Jb: u Boha se shromdili bo
synov, mezi nimi byl i Satan. Buh k nmu promlouval, vyjednval s nm a nakonec
ho uznal jako soucst celku. On mus bt jeho soucst, protoe je to protivnk neboli
veejn alobce. Je to podobn jako u bnho soudnho procesu: figuruje zde sttn
zstupce, prvn zstupce, odpurce, alobce a samozejm soudce. Funguje tak
cel lidsk spolecnost, kad systm, makrokosmos i mikrokosmos. Celek je
nemysliteln bez jakkoli sv csti.
Satan pedstavuje jeden pl, a pokud se chceme vypodat s celm problmem,
nemueme se zabvat pouze jednou stranou vci.
S t# ;so$ t.d/ :l.nov d+v. n."o pozd*;i konSrontov,niA
Ano. Nkdo z bratru k vm pistoup a sdl vm: Jsem 'alobce. 2"i(el jsem ti "ct!
'e to! co jsi dosud poa'oal za :oha! nen :3h! ale nco -pln jin$ho. Je mo'n$!
'e je to ^bel a t# jsi dodne(ka uctal SatanaR)
Neekne mu to doslova takto, ale zedn na to mus pijt sm; mus si uvdomit, e
zde nco nen v podku, co se dozv prostednictvm ritulu.
Po cest mezi ruznmi stupni se na urcitm mst zastav a proze: uvdom si, e
se kolem nho odehrv njak divadlo a to, co mu brati dosud ukazovali, je
obycejn le. Uvdom si, e vse nen tak asn, jak si vdycky myslel.
5. k to#$to $v*do#*n cl.n* s#*+ov,nA
Ano, mus si tm projt. Pokud u tto zkousky neobstoj, nepostoup do dalsho
stupn. Systm takto funguje u cel stalet. Nen to dn nov vynlez ani v tom
nen nutn hledat njakou zlomyslnost. Clovk, kter se chce stt zednem, je
hledac svtla a pravdy. Najednou je s n konfrontovn a uvdom si, e takto si to
nepedstavoval.
5.dna z pravd svo"odnho z.dn,+stv t.d/ ;.? 6. staroz,konn B1h n.n
Ndo"r)O a B1h? o n*#6 $: 5.67? ;. n*kdo ;in)A
Netvrdm, e starozkonn Buh nen dobr jen proto, e bud hruzu, zabj lidi a
vyaduje poslusnost a obti. Je to pedpoklad existence lidstva a hmoty vubec.
Strana 48
Clovk se mue rozhodnout mezi dvma cestami: mezi cestou zla a dobra. Avsak i
to je velmi zjednodusen, protoe dobro a zlo jako dva protichudn principy ve
skutecnosti neexistuj. V kadm lidskm jednn je vsak poteba ucinit jist
rozhodnut.
Clovk, chce-li doshnout urcitho cle, m k dispozici vce monost. Jedna z nich
je rychl, vyaduje vsak obti a spatn zachzen s lidmi. Druh cesta dobrocinnosti
i milosrdenstv je ponkud dels. A pak jest existuje kompromis mezi obma
variantami. Do cle vsak vedou vsechny.
kolem svobodnho zedne je bhem studia poznat, e se sice mus rozhodnout
mezi nutnost a monost, ale mus sv schopnosti a um vynaloit tak, aby bylo
splnno, co je teba, a pokud chce, mue do toho zahrnout i jistou dvku
milosrdenstv - je to vsak pouze otzka jeho vule. Pokud v pracovnm a rodinnm
ivot bude postupovat bezohledn, bude spsn a doshne vytycenho cle, ale
nebude oblben. Dobrosrdecn lid maj cestu k cli ztenou, protoe pro svou
povahu budou zneuvni a navzdory sv inteligenci nebudou tolik spsn. Vyberte
si cestu lsky k blinmu a budete biti. Jedno z pikzn k miluj bli'nho s$ho
jako sebe sama). To znac, e je potebn i sebelska!
5. to ;.dna z. z,konitost? s ;.;ich6 po#oc s. ovl,d, sv*tA
Clovk mus bt obezetn. Zedn tm mysl pohybovat se mezi nutnost a monost
na poli, je vytycuje helnk a kruidlo. helnk pedstavuje spravedlnost ci
oprvnnost, ale tak nemilosrdnost zkonitost, ji pedstavuje postava Lucifera.
Zkony samy o sob - at ji fyzikln, chemick nebo jin - jsou vdy nemilostn.
Clovk se jim mue pizpusobit a jednat v souladu s nimi - pak je spsn a nikdo
mu nemue nic vyctat, protoe postupuje legitimn ale soucasn nemilosrdn a
bezcitn a takto by svobodn zedn jednat neml.
Symbolem legitimnho bostv je Lucifer. Tento princip nemilosrdenstv, princip
tvrdho, nekompromisnho zkona, pedstavuje podle m Jehova. Sice to nen
Lucifer, ale zastupuje stejn princip nemilosrdenstv Lucifersk princip - sm o
sob - je nevyhnutelnost. Zasvcenec to mus poznat, pijmout a urcitm zpusobem
respektovat, ale nesm se tomuto principu poddat ani mu slouit! Pak by se toti
nemohl dl vyvjet.
Myslm, e v tom spocvalo ucen Jese Krista. O svm Bohu ekl: Tohoto :oha
m3'ete nazat Ytcem! m3'ete k nmu promlouat sami. 1en t"eba! ab# mezi nm
a mi zprost"edkoali kn'! je' si za to od s ezmou spoustu penz. Tento
:3h nesdl chrmu ani nem 'dn$ sdlo! ale okam'iku! nm' k nmu
promlou(! je u tebe. Jestli'e mu bude( d3"oat! pom3'e ti.)
Tak to skutecn je a j si myslm, e zednstv to ve svch ritulech, symbolech a
legendch pesn odr.
To je m poznn z velmi dlouh cesty opeden mnoha zkusenostmi. Nemuu zde
mluvit za vsechny zedne, protoe kad si ze svho studia odnese nco jinho.
Nikdo proto nemue zastupovat cel spolecenstv a kat, e zedni uctvaj Lucifera
nebo njak jin temn princip. Zednstv nikoho neuctv, ale ukazuje svm
bratrum realitu.
3osk/t$;. t.d/ r1zn pravd/A
Zednstv poskytuje pouze jednu pravdu clovk se ve svm vnmn boha ml:
buh, po nm toume, je ten ns vysnn obraz. Skutecn Buh a vldce svta -
Strana 49
nezle na tom, jak m jmno - m nad lidmi moc. Miliony vyznavacu uctvaj
nejruznjs bostva. Kdy se ti neda, vyhleds si boha, jakhosi duchovnho
partnera, s nm si mues popovdat a na nho se mues spolehnout. Nevids ho,
ale on pesto existuje.
G.dn,+sk, pravda t.d/ +k,? 6. "oh.# tto plan.t/ ;. ^$ciS.r a #, r1zn,
;#naA
Ano, m hodn jmen. Pojem Lucifer m u ns velmi negativn zabarven a vtsina
lid se bude zdrhat o nm mluvit.
5ak s. #$ ;.7t* +k,A
Jde o energetick principy, je na sebe vzjemn pusob. Jak k Goethe, je
Mefistofeles *t$ sl# dl! je'! chtc 'd# pchat zlo! 'd# dobro #kon).
Musme brt v potaz vsechny csti jedn sly, protoe je potebujeme a musme s
tmito energetickmi strukturami, jim kme buh a dbel, t; ovlivuj ns stejn
jako Slunce a Msc. Nemueme najednou dlat, jako by tu Msc nikdy nebyl. On
existuje a pusob na ns!
3ok$s# s. to shrno$t4 podl. z.dn,+1 .Iist$;. ;ak, si .n.rC.tick, podstata?
kt.r, #, ")t vl,dc.# na7i plan.t/ n."oli p,n.# sv*ta. 5so$ ;.7t* n*;ak, ;in,
;so$cnaA
Ano, existuje spsn princip, jen ns mue vysvobodil z otroctv hmoty. Proto
hledme spasitele toho, koho nazvme v kestanstv Jes. Jes je ns mesis,
kter ns m osvobodit. V kestanskm pojet je to Bo syn a m jest tet aspekt,
Ducha svtho, jen pusob na Zemi.
Kdy Jes opustil Zemi, slbil, e vysle Ducha svatho, kter se po zzraku
nanebevstoupen Pn uchop lidstva. Jenome lidstvo jej nepijalo. Mon, e Duch
svt existuje na Zemi v podob energetickho principu Jese Krista a cek, a jej
lid pijmou. Avsak my tuto energii nevyuvme, a proto se nemueme osvobodit.
Spasit cili osvobodit se mue (jen) kad sm. Tato myslenka neexistuje pouze v
kestanstv, ale je zastoupena v kadm filozofickm systmu a nboenstv; vsichni
tou po spse. To je duvod, proc lid chod do kostela. Tam vsak osvobozen
nenachzej, proto pebh j od jednoho vyznn ke druhmu a nebo se pipojuj k
nejruznjsm sektm, kter jim slibuj vykoupen. U kestanskho ktu se
demonstruje smrt starho clovka a zrozen novho. Touha po znovuzrozen je
lidem dan je to soucst jejich myslen a vnmn. Cm hloubji se nad tm
zamslte a cm inteligentnjs jste, tm kritictjs budou vase otzky. Ve spolecnosti
tedy proto vyhledvte lidi se stejnm pohledem na svt. Cm je clovk vzdlanjs,
tm vce m otzek a pochybnost, a na zklad toho se pirozen dostane k
zednstv, kde se setkv specifick vrstva lid. Je to zkon rezonance - rovn
rovnho si hled.
Mezi zedni jsou proto obcan, kte pemslej a vnmaj svt urcitm zpusobem;
jsou na stejn rovni a dky tomu nemaj problmy v komunikaci a dobe spolu
vychzej. Nen to tak, e by budoc cleny vyhledvala njak vyss moc; vsechno
vyplv ze zkona vyss rezonance (= souznn, kdy jsme s nkm na jednvln
pozn. vyd.). Z tohoto pohledu je teba mentln postoj zednu ci moc zednslcch
instituc vidt globln: v tomto morfologickm poli, kde se setkvaj podobn
Strana 50
smslejc lid, se rozvj urcit dynamika a vznik energie s jej pomoc lze vci
mnit.
Ano? z,l.6 v7ak na to#? co si kdo #/sl...
Pokud existuje urcit myslenka, pak se tato myslenka tak rozsiuje, manifestuje (=
zviditeluje, materializuje) a navc - myslenky lze ovldat. Rosekrucini to vdli u
ped nkolika tisci lety nen to tedy nic novho. Ostatn se o tom pse i v Bibli v
pbhu o krli alamounovi.
alamoun byl velmi moudr mu a dodnes je zhadou, jak se mu podailo ovldnout
tak obrovsk nrod a nashromdit ono nesmrn bohatstv. Pravdpodobnost, e
tento krl nikdy neexistoval, je vsak mnohem vts. Nejsps se nikdy nenarodil. A
pesto Bibli miliony lid uznvaj jako slovo bo, i kdy vtsina z nich vubec
nerozum obsahu. Je to vubec nejznamenitjs kniha, ji lidstvo kdy dostalo.
Zednstv je tedy vchovn a vvojov proces,bhem nj, se clovk uc zaujmat
postoje, kter jsou globln pijateln v jakkoliv spolecnosti. A to je vlast ns cl,
nastolen novho svtovho du.
Vte, e nov svtov d bude pro Zemi poehnnm navzdory tomu, e se k
nmu vtsina stav kriticky. Vad jim napklad, e se rus nrodn i sttn hranice, no
ale proc ne jsme pece jedno lidstvo! Proti cemu se dve bouily mal skupinky
lid v tom nebo onom nrod, proti tomu se dnes bou lid v globlnm mtku.
Soucasn vlky proto probhaj o dost jinak, ne tomu bylo napklad ped sto lety.
Kdysi se vedly vlky kvuli pud z lid se stali nevolnci a byli vyuvni na prci.
Dnes je ns na Zemi plis mnoho. Duvodem bylo tak zskvn novch zem, dky
nim by pemoitel mohli uivit svuj lid. Dnes je to spse otzka energi, ale tyto
konflikty brzy ustanou.
Soucasn vlky jsou o drogch. Clem je ovldnout a jejich prostednictvm ukojit
lidstvo, co podle mho nzoru vubec nen spatn npad. Hlavn je, aby lid byli
spokojen. Zneuvn nvykovch ltek je vsak velmi nebezpecn a tot plat i u
alkoholu. Mue vs uvolnit a pivst do vesel nlady, ale mue vs tak zruinovat.
To u je vsak o rozhodnut kadho jednotlivce.
H.kl ;st.? 6. ta;.#stv svo"odn)ch z.dn,+1 lz. o";.vit $6 na prvn# st$pni
zasv*c.n. Hl.da;c VW t.n? kdo chc. ")t p+i;at do l@6.X ;. prov,d*n
_alo#o$nov)# chr,#.# a kol.# slo$p1 Boaz a 5achin. 5. to ;.dno z on*ch
ta;.#stvA
Hledajc v pijmacm ritulu pedstavuje iv symbol. To si vsak sm neuvdomuje.
Nachz se ve stedu dni a na konci ritulu se stv zednem. Je to velmi
slavnostn okamik a nov bratr m radost, e nyn je konecn soucst spolku. Ve
skutecnosti pedstavuje pijmac ritul do prvnho stupn zasvcen superlativ
celho zednstv. Skld se z urcitch ritulnch konua nkolik dalsch prvku.
Hledajc vychz z temn mstnosti, kde cekal se zavzanma ocima. Vsude kolem
nho je tma a on je veden kolem sloupu k hlavnmu mistrovi, jen nem
pedstavovat Boha, ale Lucifera. Dovd se, e je nevdom a bude veden k pravd,
ale ta vypad jinak, ne jak si dosud pedstavoval. Pichz na to, jak svt funguje a
e jen clovk sm je svm vlastnm osvoboditelem ci vykupitelem. To vsechno je
obsaeno v prvnm stupni.
Nkdo z bratru by na to ovsem nepistoupil, kdyby vdl, e pedsedajc mistr ve
skutecnosti pedstavuje Lucifera.
Strana 51
A ;. to sk$t.:n* takA
Samozejm. Hlavn mistr nese prav helnk a v tom sdl dbel!
Hledajc pichz pmo od Boha z temn komory alamounova chrmu. Buh je
na zpad a je nepoznateln: kdysi ekl, e chce bydlet v temnotch cili v utajen. No
i hledajc pichz ze sfry nepoznatelnosti: nen oblecen ani nah, obut ani bos
a nem na sob dn kovy, co symbolizuje, e nemue bt sveden vzcnmi
kovy, dy ani vyznamennmi pedstavuje symbol absolutn cistoty. Kdy vyjde z
Bostv (z krlovstv nebeskho) ze zpadu a smruje k vchodu, o boskosti u
nemue bt ec. Hlavn mistr pedstavuje protipl cili alobce a tedy opravdovho
vldce. Hledajc mus poznat, e pichz ze sfry nejcistsho duchovna, z nebesk
se, ale jeho duse spadla na Zemi; jitenka padla...
(a v)chod* v/ch,z Sl$nc.? ta# t.d/ sdl Sv*tlono7.
Tam, kde je svtlo, je i nositel svtla a svteln princip je princip lucifersk. Jestlie
Buh ekl, e dl v temnot, pak ho nemueme hledat ve svtle. To vsak nen jen
zednsk pojet na zklad tto premisy funguje kad crkev. Do chrmu se
vstupuje na zpad a pokracuje se smrem na vchod, kde je stle vce pepychu a
jasu. V zplav svtla u pozlacenho olte stoj knz (obr. 31). Tam vsak Buh bt
nemue, protoe si pl pebvat v temnot. Kdy se blme svtlu, logicky se Bohu
vzdalujeme. Nejsme v blzkosti Boha, ale Svtlonose.
Hledajc nad tm pemsl a poznv, e dosud uctval vse, co souviselo s oltem,
jen se tpytil zlatem a kde plly svce. To je svat msto a mue tam vstoupil pouze
knz. Hledajc zjistuje, e sloupy Jachin a Boaz v alomounov chrmu stoj jinak,
ne popisuje Bible. 6 na(ednou si uvdom, 'e nevstoupil do chrmu bo'ho, ale
prv (e( opustil7 Prochz sloupy a bl se k olti postavenmu na vchod,
odkud vychz svtlo. A najednou se i jemu vyjasn stoj toti ped Svtlonosem,
pnem hmoty!
3ro: n,# to kn*6 d*la;A 3ro: n,s n,"o6.nsk s/st#/ a ;.;ich p+.dstavit.l
zn.$6va;A
Pesn o to tu jde! Clovk poznv, e byl po cel svuj ivot klamn a obelhvn.
Zednstv mu ukazuje pravdu, ale hledajc se j brn a odmt ji. Pipad mu krut
a zl. Samozejm, e takov je je nemilosrdn. Ale fakt je ten, e touha poznat
pravdu byla naplnna.
Nyn je teba se zmnit a rozhodnout se, e u nebudete jen tak bezvhradn
nkoho uctvat; zacnete bt vce kritict. Toto nhl vnuknut nemuete ihned vyzradil
ostatnm, protoe i vm trvalo pomrn dlouho, ne jste se k nmu dopracovali.
Pokud nkomu eknete, e to, co dosud povaoval za Boha, je ve skutecnosti dbel,
pak si Vs partner bude pi nejlepsm myslet, e jste se zblznil a e jste jako ostatn
zedni vyznavac dbla!
Zedni ovsem Lucifera nevyznvaj. My nikoho neuctvme, pouze znme pravdu.
Nco vdt a nco uctvat, to jsou dv velmi rozdln vci. Ale zkuste to vysvtlit
lidem! Sm se ptm, jestli je to vubec poteba. Je mon, e by se kvuli tomu
povradili, protoe stejn jako kad clovk pravdu nechtj slyset. Rozdl je ovsem v
Strana 52
tom, e zedn, ne ji objevil, musel projt dlouholetou zkusenost. Pokud nkomu
naservrujete pravdu jen tak bez obalu, nebude si s n vdt rady a rozhod ho to.
Nen to tak?
Obr. 2-: .alomoun,v chrm se slou&y
/achin a 0oa!
Strana 53
8 v/o"raz.n _alo#o$nova chr,#$ Vo"r. !--'9X
..B tak postail t# sloup# sni chrmo$. B postai sloup na pra$ stran nazal
jm$no jeho Jachin9 a kd#' postail sloup na le$ stran! nazal jm$no jeho :oaz.)
(Prvn kniha krlovsk 7:21)
Postaven sloupu znzoruje obrzek 26; stoj voln ped chrmem. Je njak
rozpor mezi tmto zobrazenm vyobrazenm na zednsk pracovn desce (obr. 27)?
V li se do chrmu vstupuje na zpadn stran a postupuje se smrem ke svtlu,
je sdl na vchod. Puvodn alomounuv chrm byl orientovn tak, e do nj kn
vstupovali pouze na vchodn stran. V sankturiu, v temnot, se nachzel Pn a
zde promlouval veleknzem. Nasm kolem je sloupy z pracovn desky zabudovat
do prostoru chrmu (obr. 28).
Toto postaven sloupu ovsem odporuje popisu ze starho zkona. Abychom tyto dva
pohledy sladili, musme chrm pootocit o 180 stupu (obr. 29). Tak zjistme, e se
le nachz na ndvo chrmu. Na zedsk pracovn desce pedstavuje
mikrokosmos obraz vesmru.
Pro leps pochopen se jest jednou podvejme na stavbu zednsk le v
ucovskm stupni na obrzku 30. Zjistme, e alomounuv chrm nen na mst
lovho mistra. Ten je toti usazen na vchod a naproti nmu-na zpad-sdl
dozorci. Na vchod vychz Slunce, zpadu vldne temnota; zde je sanktuarium
symbolizovan temnou komorou, v n se uce nachz na poctku cesty.
Znamen to, e na vchod sed hlavn mistr s helnkem, kter pedstavuje nositele
svtla Lucifera.
5, to vid# pon*k$d ;inak. (.#/sl# si? 6. pravda ;. stra7liv, a zl, E ;.
prost,. 0.lk) Ysp*ch #)ch knih dokaz$;.? 6. odhalov,n n.;r1zn*;7ch pravd
;. znak.# novho d$cha do"/. ^id si s t# $#*; poraditK
R,d "/ch s. t#at.# ^$ciS.ra VW Sv*tlono7.X za")val troch$ podro"n*;i.
(.;l.p7 "$d.? kd/6 to v.z#.#.- h.zk/ od za:,tk$. =o "/lo na po:,tk$
svo"odnho z.dn,+stvA
Lessng ve svm spise Ernst a Falk, rozhovory se svobodnmi zedni pse:
Sobodn$ zedn"st eListoalo od jak'iaR) Jde o svobodn duchovn postoj, kter
zde byl vdy, jen byl pozdji pojmenovn.
Zednstv vzniklo v okamiku, kdy se clovk vymai z duchovnho otroctv. Podle
m - a je to pouze moje mnn - je Lucifer prvnm svobodnm zednem, protoe se
postavil proti dikttu svho Stvoitele. Zda to bylo dobe, nebo spatn, nen
podstatn. Nezvisle uvaujc lid, kte vyznvaj svobodu, existovali vdy;
sdruovali se do spolku, a protoe jich nikdy nebylo mnoho, ostatn na n pohleli s
velkou neduvrou. Z tohoto duvodu se podobn uskupen vdy drela v stran a na
veejnosti se neprojevovala. Lidsk dav je ve sv podstat zbabl a zvykl
naslouchat vrchnostem, kter ho zotrocuj. Tento fakt musme mt neustle na
pamti, protoe prv kvuli nmu maj zstupci vysokch stupu takovou moc.
5ak s. v to#to kont.It$ ;.v ros.kr$ci,nsk $:.nA
Byly doby, kdy lid nerozlisovali mezi svobodnmi zedni a rosekruciny.
Rosekrucinstv vsak pat ke kestansko-egyptsk tradici, kterou zedni
Strana 54
nensleduj. V dnesnm zednstv nen ji ani tak hluboce zakoenna inklinace k
alchymii, typick pro rosekruciny, jak tomu bylo jest ped dvma sty lety.
S,# ;st. na za:,tk$ z#nil? 6. ;st. "/l ros.kr$ci,n.
Byl jsem clenem rosekrucinu a po adu let jsem byl clenem AMORC ( Antiqus
Mysticusque Ordo Rose Cruis = Star i mystick d rosekrucinu - pozn. aut.).
Nelbilo se mi vsak, e se ritulu mohou castnit soucasn mui i eny. U zednu to
vnmm jako mnohem pjemnjs, protoe zde nejsou smsen le. Jinak pro m
rosekrucinstv pedstavovalo velk obohacen dky praktickmu vyuit mystickch
obsahu. Zedni se tmito otzkami zabvaj spse teoreticky, ale u rosekrucinu lze
v praxi sledovat, jak nco muete ovlivnit na duchovn rovni. To mi pozdji
pomohlo: u rosekrucinu jsem spoustu vc mohl prakticky vyzkouset, ale nevdl
jsem, jak zkonitosti za tm stoj. Tuto teorii jsem si zase doplnil u zednu; tm se
tyto dv organizace dopluj.
J# s. li7 ros.kr$ci,nsk, a z.dn,+sk, t.ori.A 5ako$ roli v nich hra;.
r.inkarnac. n."o ^$ciS.rA MIist$;i v ros.kr$ci,nstv t#ata? kt.r, si s.
z.dn,+stv# zc.la odpor$;A A v :.# s. naopak shod$;.t.A
Ne, tmata jsou stejn, rosekrucini pouze kladou duleitost jinam ne zedni
maj zkrtka jin priority, Napklad jsou velmi dobe vzdlan v oblasti lcitelstv,
Strana 55
Obr. 31: Kostely %sou
&ostaveny &odle v!oru
.alomounova chrmu
zatmco zedni se o tento obor vubec nezajmaj.
Hk,t. Nvzd*lanO. =o si pod t# #,#. p+.dstavitA MIist$; n*;ak vzd*l,vac
k$rz/A
Ano, rosekrucini podaj nejruznjs setkn a nabz praktick kurzy takzvan
monografie, je se mezi zjemce rozeslaj v pravidelnch intervalech. V prvnch
letech clenstv se zabvte s takzvanmi samozascenmi, co v podstat
znamen, e pomoc sv vule muste zpusobit nco na rovni hmoty. Napklad do
ndoby s vodou pidte ti kapky oleje a silou myslenky jimi muste pohnout. Nebo
tot provdte se sirkami plovoucmi na hladin. Kdy se vm to poda, psemn to
oznmte organizaci a pot jste pipustni k dalsmu zasvcen (= iniciaci).
=o6 zna#.n,A
Dostvte se o stupe vs.
Bo s vodo$ ;. opravd$ za;#av) p+klad.
Jde vlastn o to, abyste dovedli navzat telepatick spojen s jinmi lidmi. Muete to
trnovat ve velkm sle plnm lid; soustedte se na jednu osobu a pomoc mysli ji
pimjete k tomu, aby se otocila nebo nco udlala. U rosekrucinu se tedy prakticky
naucte, jak lze duchovn ovlivovat lidi.
(a toto t#a p+.c. .Iist$; knih/...
Ano. Existuje velmi mnoho knih a skvle popsanch cvicen, je vs pivedou k
tmto schopnostem a pomohou Vm je praktikovat.
5.7t* "/ch s. r,d kr,tc. vr,til k ^$ciS.rovi. Ros.kr$ci,ni "/li sp;ati tak s
Alic. Bail./? ;.6 provozovala v/davat.lstv ^D=\S Br$st. 0. sv)ch dl.ch s.
v*novala ^$ciS.rovi a ;.ho p1so".n.
V souvislosti s Alice Bailey mohu ct jen to, e jej dla jsou mezi rosekruciny cten
a pouvan, ale oficiln u se nedistribuuj. V monografich, kter organizace s
oficiln, vsak nen od Bailey ani jedin poznmka.
A ;ak s. ros.kr$ci,ni stav k ^$ciS.roviA
O luciferovi si stejn jako o zednstv muste udlat vlastn obrzek. zde jsou vm
poskytnuty informace, i nich si muete udlat vlastn zvr a ten je docela
jednoznacn.
Pro tyto organizace je dost nebezpecn jasn poukazovat na to, kdo je Lucifer,
protoe by se kvuli tomu mohly doslat do obt. Rituly jsou zde - stejn jako ve
svobodnm zednstv - postaven tak, e lucifersk princip zarucen poznte
muste akceptovat to, co ovlivuje svt a co s nm hb.
=o zna#.n, a ;ak d1sl.dk/ #, pro l@6ovho "ratra pozn,n? 6. p,n.# sv*ta
;. ^$ciS.rA A co pro 0,s oso"n*A
Nejsem v ivot duviv ani naivn a netvrdm, e :3h u' to njak za"d). Ten,
Strana 56
jemu duvuji a kter d ns svt, nen laskav a konejsiv Otec. Svt by
nefungoval, kdyby byl Buh takov, jakho bychom si pli. Toume po nkom, kdo
ns pijme s lskou, jak nm zvstoval Jes Kristus. Biskupka hannoversk zemsk
crkve Margot Kabmann v tto souvislosti k, e nikd# neklesne( hloubji ne' do
bo' nrue). V podstat je to sprvn, protoe milosrdn Buh, jeho zedni
oznacuj za bytost nejvyss, skutecn existuje, ale pouze na duchovn rovni a
hlavn nen sm! Na Zemi, na materiln rovni, panuje nkdo jin.
Jako zasvcenec se proto nedvm na svt ruovmi brlemi a nespolhm se jen
na Boha. Je teba vit ve vlastn schopnosti a neustle mt na pamti, e v kadm
okamiku, na kadm mst a v kad situaci vdy existuj dva principy dobro i
zlo; a je nutn zohlednit oba. To je velmi duleit a k se to i v Bibli. Kdy se Jes
v pousti setkal se Satanem, pesn vdl, s km m tu cest natrefil na pna
svta. Byl vystaven pokusen a obstl. my lid jsme kad den nejruznjsmi
zpusoby svdni, a to je teba si uvdomit.
Tot najdeme i v pbhu o Jbovi. Kdyby byl tak dobr a nezkaen, jak se pse v
Bibli, pak by milosrdn Buh nikdy nedopustil, aby ho znudn Satan zacal jen tak z
voln chvle trpit. Satan si na Jba stoval; vyctal Bohu, e se Jbovi da,
protoe mu spln kad pn. Msto toho by ho ml trochu poskdlit; pak se uke,
jestli mu Jb neplivne do obliceje a nepestane ho uctvat. Buh dal tedy Satanovi
svolen, aby Jba potrpil. Rekl mu, e si s nm mue dlat cokoliv, ale nesm ho
zabt. A tak Satan nechat umt Jobovy dti a pipravil ho o majetek i zdrav. Copak
by to nkdy milosrdn Buh mohl dopustit? V nasem pojet pbhu ne. Ale v Bibli
stoj, e Buh se na tto he domluvil se Satanem; dovolil satanovi, aby ji s Jbem
hrl.
Jedno vysvtlen existuje tak v Zoharu (= Sefer ha Zohar je nejznmjs
kabalistickou knihou - pozn. aut.,): Jb kad den pinsel obt pro ppad, e by se
jeho dti nebo on sm dopustil hchu. Obtoval dobr stran, ale zlou pitom
zapomnl. Proto se u nho sama ohlsila a dala po nm, aby ji vzal na vdom.
Nebyl zkrtka dostatecn pozorn, nevnmal ob.
Vezmte si bezprv, k nmu dochz na celm svt. Dti jsou muceny,
zneuvny nebo vradny. Pipustil by to snad Buh, kterho popisuje Jes? Kdyby
ml tu moc, nikdy by na to nepistoupil! Jeliko vsak k tmto zlocinum dochz kad
den, ocividn tak mocn nen. To je realita a nemilosrdn pravda. Pnem hmotnho
svta a pnem lid je Lucifer. Je teba si z toho vzt ponaucen a chovat se podle
toho.
5. #i lto? al. v tto v*ci zast,v,# opa:n) n,zor. S,# #,# nap+klad #oc
$rovnat c.st$ 6ivot.# sv)# d*t.#? co6 "/ ov7.# ni;ak n.prosp*lo ;.;ich
v)vo;i.3rincip svo"odn v1l. #, s#/sl ;.n t.hd/? pok$d t$to v1li tak
r.sp.kt$;.t. $ ka6dho. Sa#oz+.;#*? 6. stvo+it.l #, #oc? al. ;ak) s#/sl "/
pak #*la svo"odn, v1l.? kd/"/ pro"l#/ lid +.7il B1hA
To je vc nzoru. Zvry, je Vm zde pedkldm, ucinili zedni a na zklad toho
buduj nov svtov d, kter toto vsechno zohleduje. Zavd se takovm
zpusobem, aby jej pijal cel svt. Ze pitom ada lid pijde o ivot, to u zkrtka
pat k vci. Nejde o zednsk pesvdcen, je to vsledek hlubokch vah. Dospje
k tomu kad, kdo se nad tm trochu vc zamysl, a nemus bt ani svobodn zedn.
Jest jednou zdurazuji, e zedni nic takovho nehlsaj, ale je fakt, e nase ucen
obsahuje i tuto myslenku.
Bo ov7.# zn dost kr$t*. 5, oso"n* "/ch n.cht*l ")t zodpov*dn) za 6ivot/
Strana 57
;in)ch... A n.vzpo#n,# si? 6. "/ n*kd. na G,pad* ^$ciS.ra pova6ovali za
#ilovnka svo"od/.
Lucifer je u ns spojovn s negativnmi konotacemi, a kdo se vuci nmu nepostav
odmtav, toho spolecnost odsoud. Pitom slovo ,lucifer" znamen ,jitenka" nebo
,nositel svtla, svtlonos". V Bibli je jitenka popisovna jako Cherub, jeden z
nejuslechtilejsch andlu, jakho kdy Buh stvoil. Pro svou pchu byl vyhnn z
krlovstv nebeskho a sesazen na Zemi. V knize Ezechiel je oznacovn jako Hiram,
krl Tru.
Je vseobecn znmo, e kolem zednu je postavit alamounuv chrm. Jde o
pomyslnou budovu a jednotliv zedni maj pedstavovat iv stavebn kameny. V
ritulech a zednskch legendch se opt setkvme se stavbou chrmu. Kdy
alomoun zapocal stavbu podle plnu svho otce, krle Davida, pisel k nmu
Hiram, krl Tru, jen ml k Davidovi dobr vztah. Nabdl alamounovi pomoc a
dodal mu stavebn materil. Tak to popisuje Bible. Jestlie je vsak krl Tru Lucifer a
jasn jitenka, ji Buh vyhnal na Zemi, mus to u kriticky smslejcho ctene vyvolat
jist otzky. Mueme vychzet z toho, e zedni jsou vzdlan lid, kte o vsem, co
dlaj, hodn pemslej. Jist tedy budou znt i hlubok smysl alomounova
chrmu. Podle Bible vyrostl chrm bez toho, aby bylo slyset jakkoliv nstroje,
protoe vsechen materil byl hotov. Jako by budovu stavl duch! A zde se
dostvme k prav podstat vci.
07.chno s. t.d/ to: kol.# _alo#o$nova chr,#$A
alomounuv chrm je stedobodem zednskho myslen a konn: je stedem
zednskch ritulu od prvnch stupu a po vysok hodnosti. Je to nase vnjs i
nejniternjs tajemstv a soucasn tajemstv celho lidstva. V tto souvislosti je teba
si uvdomit, e templst ryti se oznacuj za ryte alomounova chrmu. Kdo
rozlust tuto zhadu, pronikne do nitra lidskho poznn,
Kad zasvcenec k tomuto poznn musel ujt dalekou cestu trvajc nkolik let.
8do "/l on.n ta;.#n) kr,l _alo#o$n? kt.rho z.dn,+i tolik $ctva;A
Krl alomoun od svho boha dostal do vnku moudrost, j pevysoval vsechny
obyvatele Zem. V Bibli se uvd, e mluvil s rostlinami a zvaty. V tom nen teba
bezpodmnecn hledat njak mimodn schopnosti. Korn je zde podrobnjs:
pse se v nm, e vldce Sulejman hovoil se zvaty a rostlinami a zskal od nich
mnoho podntu, je pozdji s spchem pouil. Sulejman byl pemoitel dinu, co
jsou v arabskm pojet dmoni. A alomoun dajn donutil dmony, aby mu
postavili chrm. To je nanejvs pozoruhodn. A protoe zedni vtsinou vd vce
ne bn vzdlan lid, budou mt ke stavb chrmu sv duvody.
8do "/l Hira# A"iS? stavit.l _alo#o$nova chr,#$? a ;ako$ roli hra;. v.
svo"odn# z.dn,+stvA
Stavitel Hiram Abif, kter se narodil kolem roku 900 ped Kristem, hraje v rmci
svobodnho zednstv stedn roli. Lze ci, e jnsk zednstv (modr le) by
bez nho nebylo mysliteln. Byl zavradn temi vzbouenmi tovarysi. Chtli po
nm, aby jim prozradil kouzeln sluvko, a oni tak pi vyplcen mzdy mohli dostat
vce, ne na co mli nrok. Mistr Abif jim vsak slovo nevyzradil a vzal si ho s sebou
do hrobu. Od t doby po nm lid ptraj a zabv se tm i ada zednskch stupu.
Strana 58
Z Bible vme jen to, e Hiramuv otec byl z Tru a jeho matka pochzela z kmene
Naftal. Je oznacovna jako ,vdova z Naftal". Spisy, ve kterch je v zednsk
literatue zmiovn Hiram Abif, by mohly naplnit cel sly.
8 to#$to t#at$ ;s.# na7.l n,sl.d$;c histork$4 .Iist$;. takzvan, t.#pl,+sk,
l.C.nda n."oli ^.C.nda o Hira#ovi. Hira# ;. ozna:ov,n tak ;ako Adonhira#?
p+i:.#6 NadonO zna#.n, v h."r.;7tin* Np,nO. Hira# A"iS n."/l o"/:.;n)
s#rt.lnk? proto6. ;.ho p+.dk.# "/l 8ain a t.n podl. l.C.nd/ poch,z.l p+#o z
^$ciS.ra. 8ainova #atka sic. "/la Mva? otc.# v7ak n."/l Ada#? al. and*l \"ls
VR,".lX. B1h #*l 6,rlit na Cnia? kt.r)# ^$ciS.r svho poto#ka o"da+il? a
v/hnal Ada#a a Mv$ z r,;.. Rozdl #.zi ]".l.# Vpoto#k.# Ada#a a Mv/X a
8ain.# V;.n6 vz.7.l z. spo;.n Mv/ a ^$ciS.raX "/l t.n? 6. Ada#ovo poto#stvo
#*lo d$7i otrok1 a ^$ciS.rovo "/lo svo"odn. Ot.c Hira#a A"iSa z.#+.l ;.7t*
p+.d s/nov)# naroz.n#? a proto s. Hira#ovi n*kd/ +k, Ns/n vdov/O.
Mte pravdu, piblin tak njak zn legenda, ovsem je to jen jedna z variant, ji
navc zn jen nkolik mlo zstupcu vysokch hodnost. Pestoe nikdo nev, jestli je
tento pbh pravdiv, m pro zednstv velk vznam. A tak v nm vidme roli
Lucifera.
V zednskch legendch se vsak objevuj Hiramov dva a je teba si dt pozor,
abyste je nezamnili. Jsou to Hiram, krl Tru, a Hiram Abif, stavitel alomounova
chrmu.
Hiram, krl Tru, dodal krlovi alomounovi stavebn materil a stavitel Hiram Abif
vytvoil umleck pedmty urcen pro tento chrm. U jste zmnil choulostivou
historku o jeho puvodu. Byl to toti onen padl andl stvoen Bohem, u nho
pozdji nenasel milost, a proto byl sesln na Zemi jinmi slovy, byl to Lucifer.
V pbhu stavby chrmu se uvd, e krl z Tru byl ochoten dodat alomounovi
materil, protoe krl z urcitho duvodu nebyl schopen chrm postavit za pomoci
svho lidu. A jeliko slo o duchovn stavbu, musel se obrtit na takov bytosti, jako je
padl andl, jen vdl, jak vypadal originl chrmu na nebesch.
Krl z Tru neboli Lucifer samozejm nebude pracovat na stavb sm, ale pov
tm nkoho manuln schopnho! a tm byl stavitel Hiram Abif.
8d/6 s. na to podv,#. pozorn*;i? z;ist#.? 6. Hira#? kr,l z B)r$? "/l s,#
^$ciS.r. A stavit.l _alo#o$nova chr,#$ Hira# A"iS "/l poto#.k 8aina n."oli
l$ciS.rova s/na. 5d. t.d/ tak+ka;c o rodinn) pro;.kt.
Pesn tak! A prv zde zedni reaguj velmi nesmliv, kdy na to pijde ec.
Pbhy o blsovi najdeme v Kornu, kde se uvd, jak Buh od vsech andlu
poaduje, aby se poklonili Adamovi, jeho stvoil. bls se tomu jako jedin vzepe, a
proto jej Buh zapud. V islmu je bls oznacovn tak jako Satan odpurce ci
Lucifer.
bls neboli Lucifer nasel zalben v Evin krse a zplodil s n syna Kaina. Kainova
duse mla tedy v sob luciferskou jiskrou, a tm pdem byla mnohem vyss ne duse
belova. Nicmn se Kain k Adamovi i belovi choval velmi pvtiv. Buh ho vsak
ze rlivosti vyloucil z rje. Adam s Evou mu to mli za zl, nebot zpusobil, e Buh
vyhnal i je. Eva celou svou lsku nadle vnovala Ablovi, kter kvuli tomu zpychl a
na Kainovu nklonnost reagoval opovrhovnm. To byl duvod, proc Kain pozdji
bela zabil a Buh tento skutek prohlsil za nesmiiteln. Kain, syn Lucifera, chtl
utisit Adamovu a Evinu bolest a zacal se vnovat vzdlvn jejich dt. Naucil je
obdlvat pudu, jeho syn Henoch je zasvtil do taje ivota ve spolecnosti a jeho
Strana 59
potomek Metuzalm jimvysvtlil psmo. Lmech jim ukzal mnohoenstv a jeho syn
Tubal Kain je naucil, jak se zpracovvaj kovy.
Vratme se jest k Hiramu Abifovi. Krl alomoun si chtl vzt krlovnu ze Sby; u
ml pislben jej souhlas pot, co uvidla velkolep palc, jej postavil Hiram Abif.
Zatouila poznat tohoto stavitele, kter il osamocen v stran, ani by nkomu
prozradil tajemstv svho vysokho puvodu. Zamilovala se do nho a byla tak
nadsen jeho stavbou, e si pla vidt jeho dlnky a spolupracovnky. Zrliv krl
alomoun prohlsil, e to nejde. Nato Hiram Abif udlal mystick ,T" a ihned se ped
nm shromdili vsichni misti, tovarysi a ucni. Pispchali zblzka i zdli, byli ruznho
puvodu a mluvili ruznmi jazyky. Tchto vce ne sto tisc muu se seadilo ped
Hiramem podle cechu a na jeden pohyb ruky vsichni zmlkli. Krlovn ze Sby tedy
bylo ihned jasn, e m tu cest s mimodnm clovkem.
Tato situace, samotn stavba a komplikace, je bhem n nastaly (zavradn
stavitele temi tovarysi), se symbolicky znzoruj v zednskm ritulu. Pod je
teba mt na pamti, e zedni jsou zde proto, aby postavili alomounuv chrm. A
to je nov svtov d!
<*k$;i p*kn*K 3+.;d*#. ;.7t* kr,tc. k. skotsk#$ rit$? ;ak v/pad, rit$,l
t+ic,tho t+.tho st$pn*A
Zedn je konfrontovn se situac, kdy jsou vsechna nboenstv svta postavena
na stejnou rove, cm se demonstruje, e je zcela nepodstatn, jakho Boha kdo
vyznv, a e lidsk byt samotn je to nejduleitjs. A to je jasn vpovd
clovk je korunou ci zavrsenm tvurcho procesu, nehled nato, kdo je opravdovm
stvoitelem. Nejsme schopni ho nijak definovat, protoe nm to nedovoluje rozum,
nase pojet nekonecnosti a vcnosti.
t ni isti. Kad clovk prost mus pistoupit na to, e existuje jaksi duchovn Byt,
je ns kdysi stvoilo a dosud ns ovlivuje; jestli ho nazvme Buh, nebo Duch, ji
nen podstatn.
Gna#.n, to? 6. s. z.dn,+ "*h.# sv c.st/ r1zn)#i st$pQi $: o to#? 6. na
;.dn stran* .Iist$;. ;ak,si tv1r: "o6sk, "/tost a na stran* dr$h to? 6.
^$ciS.r ;. p,n.# tto plan.t/ a p,n.# h#ot/.
Pesn tak. Existuje princip zvan 1ej#(( b#t! jen pro ns zustane navdy
neuchopiteln; to je opravdov Buh a sla, kter vsechno vytvoila.
Na druhou stranu duchovn sly, je nm vldnou a kter v rmci svobodnho
zednstv oznacujeme jako 6elk$ho staitele, architekta, pna svta, jeho
udrovatele nebo nicitele, pedstavuj lucifersk princip, a to je teba pijmout.
A nad n# ;.7t* .Iist$;. z#iQovan (.;v/77 "/tA
Ano, ale ale to my nikdy nepoznme.
<, s. +ct? 6. to ;. vl,dc. v7.hoA 5. to <o"roA
Je to milosrdn princip: ten, kter stoj nad vsm.
8d/ ;st. si poprv $v*do#il? 6. z.dn,+stv ;. pon*k$d ;in? n.6 ;ak s. nav.n.k
;.vA
Strana 60
Vsiml jsem si toho pi svm pijet, kdy mi strhli psku z oc a j jsem na koberci
ped sebou uvidl symboly, kter ve mn nevyvolvaly zrovna pjemn pocity. V
tom okamiku jsem si ekl, e jsem se nejsps dostal nkam, kam jsem vubec
nechtl.
O ;ak s/#"ol/ 7loA
Byl to pentagram se spickou otocenou dolu. Uvdomil
jsem si, e to je pece satansk symbol! V jin
souvislosti jsem se s tm dosud nesetkal a nelbilo se mi
to (obr. 32 )
V t dob jsem vsak u byl rozhodnut, a navc jsem se
nachzel uprosted ritulu. Take jsem pokracoval dl a
v prubhu sv zednsk drhy jsem se naucil tento
symbol vnmat jinak. Pro zedne toti pedstavuje
planouc hvzdu, a nikoliv pentagram. Klasick
pentagram nem plameny v rozch ani psmeno G
uprosted, a tm pdem nese jin vznam, ne se bn
uvd v ezoterick literatue. Vklad pentagramu je
neuviteln rozmanit.
Pentagram (= pticp hvzda, z ectiny pentagrammos,
pt tahu ci pmek - pozn. Vyd.) je numinznm
symbolem. Numinzn je vsechno, co je duchovn,
nehled na to, jestli je to v spojen s bohem, dmonem
nebo s ncm jinm. Pentagram je symbol nadfzickho na rovni hmoty. Vidme-li
pentagram se spickou obrcenou smrem dolu, znamen to, e v rmci hmoty
pusob duchovno. Pokud spicka smruje nahoru ( ), je to znak toho, e duch hmotu
opustil a clovk je ponechn sm sob napospas.
Je to tot jako kvadratura kruhu. Kruh vdy pedstavuje bostv, zatmco symbolem
hmoty je ctverec. Kdy se z kruhu stane ctverec, neboli kdy se Buh zhmotn, pak se
Buh stane clovkem. A vdy, kdy se njak buh, duch nebo nco posvtnho
zhmotn, stane se synem sebe sama.
Stejnou optikou je teba pohlet i na kestanstv, kde Otec, Syn a Duch pedstavuj
jednotu. Jestlie Otec, jen zastupuje duchovn svt, chce pusobit na rovni hmoty,
mus se stt Synem. Pohrou se do hmoty a v rmci n pusob jako Syn, zatmco
mimo ni jako Otec. To je kvadratura kruhu. V kad duchovn budov najdete msto,
kde bostvo vstupuje do hmoty, neboli kde dochz ke kvadratue kruhu; v
kestanskch kostelch Zpadu je to msto, kde se nachz ktitelnice a kde dve
bylo baptisterium. Projdete urcitou zmnou rytmu a ocitnete se v ken (prunik
hlavn lodi a navazujcho chru s pcnou lod - pozn. pekl.), je u kestanskch
staveb vdy pedstavuje chrm Boho hrobu. O Velikonocch eny pisly k Jesovu
hrobu a zjistily, e je przdn to je jeho tajemstv. Ken v kestanskm kostele
proto mus bt vdy przdn, jinak nepedstavuje hrob. Zde se ctverec zaobluje, co
znamen, e Buh vystupuje z hmoty. Znzoruje to tak pentagram se spickou
otocenou smrem nahoru. Bhem liturgie nebo ritulu se vc dostane do stavu,
kdy je schopen se transcendovat, a po tto promn ho buh zase opust. Zskal slu
a nyn u dl mus jt sm ctverec se opt zaobluje. Pentagram m hrot otocen
smrem nahoru, a proto v nm vidme duchovn osvobozen clovka; je to symbol
svobody. Lid spatuj v pentagramu se spickou nahoru osobn svobodu
vygradovanou a k anarchii a spicku otocenou dolu si vykldaj jako princip zla a
Satana. Nemaj pravdu, ale nijak je o tom nelze pesvdcit. To je dals z tajemstv
Strana 61
Obr 32: 1edn"sk
!st2ra s &lanouc3
hv2!dou ! mu!ea skotsk'
velel()e
svobodnho zednstv, o nm se ped laickou veejnost nemluv...
8d/ ;st. s. poprv dozv*d*l o nov# sv*tov# +,d$A
O novm svtovm du jsem se v rmci svobodnho zednstv dozvdl v
souvislosti s obrazem na jednodolarov bankovce (obr. 40) a bhem svho clenstv
jsem samozejm zaslechl mnoh o 2"sn$ re&uli (nmeck zednsk d - pozn.
pekl.), bavorskch ilumintech nebo o rodinch, je vlastn nejvts bankovn
instituty svta. Zedni se od toho samozejm navenek distancuj, a do urcit doby
je to pro bratry dokonce tabu.
V vodu knihy jste uvedl nkolik cittu zstupcu vysokch stupu, kte dokldaj to,
co vm ted km. Clem svobodnho zednstv vdy bylo vytvoit nov svtov d.
<o ;akho oka#6ik$? pop+pad* st$pn* s. t/to inSor#ac. :l.n1# $pra;A
Tk se to clenu modrch l; na tto rovni by se tm brati vubec nemli zabvat.
Clenov modrch neboli jnskch l sice vd, e tato tmata v rmci zednstv
existuj, a nov pijat ucni i tovarysi se tak casto ptaj na iluminty nebo Psnou
reguli. Je jim eceno, e se mus obrnit trplivost a pozdji se k tmto informacm
dostanou.
Gna#.n, to t.d/? 6. ;ak#il. :lov*k vsto$p do v/77)ch st$pQ1...
pak se o tom mluv oteven a bratrum jsou vysvtlovny djinn souvislosti i
duvody, proc se tyto informace nefiltruj na veejnost. Lid se dnes vyjaduj velmi
obezetn a tomuto tmatu se vyhbaj, aby nevzbudili ppadn negativn emoce.
3ok$d ;s.# to spr,vn* pochopil? cl.# z.dn,+1 ;. v/"$dovat i#aCin,rn
_alo#o$n1v chr,#.
Ano. A tento chrm pedstavuje nov svtov d. Je zcela jednoznacn, e jde o
duchovn budovu, a nikoliv stavbu z kamene nebo jinho pevnho materilu.
=o si z.dn,+i #/sl o kr,li _alo#o$novi? o n*#6#l$v Bi"l. a kt.r) o:ividn*
nikd/ n..IistovalA
alamoun ml postavit chrm pro svho boha, co tak udlal. Z tohoto pohledu
pebr ad luciferskho principu a stv se jeho pnem. Jak je znmo, alomoun
byl mg a dovedl poroucet dmonum a uml tak ovldnout jejich vudce.
Dalo by se to nyn interpretovat tak, e alomoun byl na krtkou dobu schopen
ovldnout Lucifera a zaujmout jeho msto jako jaksi mstodritel. Nepenesl na sebe
jeho moc ani nepevzal jeho prva, ale vynutil si je. Mimo jin to popisuje Goethe v
pbhu o Faustovi a Mefistofelovi. Mon, e tm chtl poukzat na to, e je nco
takovho mon. Jene podobn vci se nesmli kat nahlas. Znamen to, e krl
alomoun, nehled na to, zda existoval, nebo ne, byl schopen odejmout nadvldu
principu, jen vldl nad hmotou, a na urcitou dobu jej vyloucit ze hry. A to se pnovi
svta nelbilo, protoe zjistil, e je pemoiteln.
5ak) ;. rozdl #.zi skotsk)# a /orksk)# rit.#? pop+pad* :# s. ka6d) z nich
li7 od Sranco$zskho 0.lkho ori.nt$A =o s. v nich $:A
Strana 62
Ve Velkm orientu existuj proudy patc k takzvanmu rektifikovanmu ritu (stoj na
opacnm konci spektra ne Psn regule - pozn. aut.), kter je povaovn za
pokracovatele templskho du a hls se k rytskmu zednstv. Tento vvoj
probhal ve Francii od roku 1740 zatmco Anglican se orientovali jinam, a proto se
zednstv v Evrop pece jen ponkud rozstpilo.
B.R s. dost,v,#. k v.l#i za;#av#$ t#at$ k t.#pl,+sk)# r/t+1#. <, s.
+ct? 6. t.#pl,+sk, #/7l.nka "/la v z.dn,+stv potla:ov,naA
Ano, a to prostednictvm vlivu, jej ml v lch Star zkon. Je vsak teba rozlisovat
mezi templi, kte se odvolvaj na tradicn etick hodnoty spolecenstv rytu, je
existuje u osm set let, a pitom nejsou zednskmi bratry, a bnmi cleny spolku
svobodnch zednu, kter mimo jin obsahuje tak templsk stupn.
V roce 1868 se clenov Rdu svobodnch zednu od templsk myslenky
distancovali, protoe neexistoval dukaz pmho nslednictv templskho du. O
tom vyprv pouze legendy. Rk se, e kdy byl Jacque de Molay v roce 1314 zajat,
ped vkonem trestu smrti si k sob nechal zavolat svho synovce Francoise
Beaujena a prozradil mu, kde se nachzej dokumenty pojednvajc o tajemstv
templu. Po jeho smrti Francois Beaujen tyto listiny odnesl z chrmu na sle de
France a ukryl je na tajnm mst ve Skotsku. Ve starch spisech se uvd, e listiny
byly vybrny z podzemnch prostor.
3ok$d s. n.pl.t$? 7lo o v/kop,vk/ v 5.r$zal#$.
Byl to majetek templu, jen byl pevezen na Kypr. Odtud chtli templi smrem do
Francie vybudovat svuj vlastn templsk stt. Na to vsak tisce z nich zajali, zabili a
d byl rozpustn.
Bo zna#.n,? 6. p+:ina p1vodnho z,nik$ t.#pl,+1 "/la ta? 6. si cht*li zalo6it
vlastn +,d. O to# s. n.v.
Ano, a je to pochopiteln. Templsk d byl zaloen s pomoc Bernarda z
Clairvauxe.
B.d/ cist.rci,k/A
Ne. Kdy se podvme na sam poctek, uvidme, e templsk a cistercick d
byly zaloeny tm soucasn. Cistercick d vsak zaloil Robert z Molesme
(znm i jako svt Robert z Molesme) a pozdji byl vcemn nsiln pebrn
Bernardem z Clairvaux (znm i jako svt Bernard z Cl.) a jeho dalsmi ticeti mui.
To se tehdejsmu opatu Stephanu Hardingovi sice vubec nelbilo, ale nemohl proti
takovto pesile nic dlat. Lid pod vedenm Bernarda z Clairvaux byli vtsinou
pbuzn rodiny Montbardu (odkud pochzela jeho matka), poppad Fontaineu (z
n pochzel jeho otec). Montbardov usilovali o vybudovn du a tak financovali
prvn cistercick klster. Byla to cist rodinn zleitost, za n stl Bernarduv strc
Andr z Montbardu. Bernard byl charismatick vudc osobnost, kterou by dnesn
mezinrodn soudn dvory odsoudily za vyvradn nroda, nebot si pocnal
extrmn brutln. Dopustil se nejvtsho bezprv, ale velmi mnoho za to zskal.
Jeho strc byl jednm ze zakladatelu templskho du.
Kdy byl templsk d v roce 1128 v Troyes uznn, vyslo najevo, e on i cistercici
Strana 63
jsou tm pbuzn dy.V nsledujcch desetiletch neuviteln rychle doshly
pohdkovho bohatstv. Clenov byli velmi organizovan; na jedn stran cistercici
jako bojujc mnisi a stratu a stran druh modlc se ryti. Templsk d byl v
Bernardovch pedstavch ryze bojovn bez jakkoliv charitativn lohy byli to v
podstat bo bojovnci. Bernard ji oznacoval za ,vojky Krista" a ve svm rytskm
chvalozpvu prohlasoval nco ve smyslu ivot je krsny slva pins cest, ale
leps je zemt jako Kristuv vojk, jen chladnokrevn zabj a jeho smrt je jist. To
byla deviza!
Je to tot, co dnes pod zstitou islmskho dihdu provdj svat vlecnci.
Bernard chtl vybudovat svat stt pomoc boch vojku. Byl to cist vojensk d
modlcch se rytu a cistercici zase byli dem bojujcch mnichu. To byl ideln
stav. S pomoc templskho du mohl Bernard pracovat na tom, co u mnisskch
(napklad benediktinskch) du v dob stedovku vdy vedlo k rozpadu. Jejich
mnichov se vnovali pouze prci a ve, ili skromn a byli piln a milosrdn. Tm si
zskali hodn uznn a bohatli a prv bohatstv bylo duvodem jejich padku a
nslednho zniku. Templi v t dob ovldali evropsk obchod, kter se rozsil i
do oblasti Stedozemnho moe. Orientovali se v obchodu i v politice a dky tomu d
ve velmi krtk dob zaujal vudc pozici v Evrop a v severn Africe; v dob svho
rozkvtu vlastnil na devt tisc dovch hradu.
Dvoj d templu a cisterciku ml jednu zvlstn vhodu: penze, je vloili
cistercici, mohli templi ,utopit", a pece majetek zustal - jak se k - v rodin.
Mnichov zustvali chud, protoe templi odcerpvali z jejich bohatstv.
Vsechny cistercick klstery jsou postaveny stejn: na ohranicenm zem stl
kostel, vedle nj kovrna, mln, nemocnice a vodn hospodstv, je sestvalo z
mnostv rybnku. Nezasvcen by si mohl myslet, e to dlali kvuli hygien, ale to
nebyl jedin duvod...
B/l t.d/ ;.7t* n*;ak) ;in)A
Klstery byly vborn organizovan, mly enormn velk skladovac prostory,
kovrny, mlny a tulky pro nemocn, ale ilo v nich jen nkolik mlo modlcch se
mnichu. Ti nemohli vykonvat misionskou cinnost, nemohli ktt ani opoustt
klster. A bn obyvatelstvo do nej mlo vstup zakzn.
Nyn si pedstavte, e najednou pijede sptelen d - templi. V prostornch
klsterech si mohli opravit zbran a nstroje, spravit oblecen a osetit rann.
V rybncch se pstovaly tuny kapru, sklady ukrvaly nasolen hovz, take i stravy
byl pro vsechny dostatek! Je pravda, e mnisi tak dvali najst chudm, ale ve
skutecnosti klstery slouily jako logistick stanovist pro templsk oddly. A
vborn to fungovalo!
Kostel byl rozdlen na dv csti: jedna patila pracujcm mnichum a v n visel k s
Jesem Kristem. Na vchod by prostor pro modlc se mnichy, kte nemli dn
k, protoe jej neuctvali stejn jako templi; ti na k plivali.
3ro:A
Templi tvrdili, e k je mucic nstroj, na nm zemel jejich Pn a Buh. Nemohli
jej proto uctvat, dvali se na nj s opovrenm a plivali po nm. Byli o tom hluboce
pesvdceni a dlali to z upmnho srdce. Pokud bych se na vc dval jejich optikou,
tak bych kestanskmu ki neprokazoval ctu. Crkev vsak vyaduje, aby ji vc
kestan projevoval. Je tedy klamn? Jak m smysl uctvat postavu pibitou na
vraednm nstroji a sledovat jej utrpen?
Strana 64
8lasick) v)klad v7ak zn ;inak. Hkalo s.4 pliv.t. na k+6? proto6. ;st. antikristi.
3+ito# to zna#.n, prav) opak.
Pesn tak! Pro rozpustn templskho du bylo poteba nashromdit
argumenty. Na druhou stranu si je teba tak uvdomit, e templi vldli cel
Evrop, byli neuviteln bohat (napklad francouzsk krl Filip V. Slicn byl u nich
velmi zadluen) a Jakub z Molay ( - Jacques de Molay) se pot, co pisli o Palestinu,
sthl na Kypr a Maltu. Jakub z Molay, posledn znm velmistr - zdurazuji ,znm",
protoe velmisti stle existuj - oznmil, e se chce se zbylmi ryti vrtit do sv
matesk zem a na jihu Francie hodl zaloit templsk stt.
Z pohledu Filipa Slicnho je teba si uvdomit nsledujc fakt: toto bojovn mustvo
o sle tiscu vojku mlo v hlav jedinou myslenku zabjet. To byl jejich kol, jejich
,umn" a posln. Byli schopni obrtit zemi vzhuru nohama. Takovto vradc stroje
nikdo neudr pod kontrolou. Pak je logick, jestlie krl trval na tom, aby byli
zniceni. K tomu nakonec doslo, ovsem pouze na zem Francie. Portugalci na to
vyzrli pomrn jednoduse tm, e prohlsili, e u nejsou templsk, ale
kestansk d, a dky tomu se jim nic nestalo. A jmy nedosly ani nmeck, ani
skotsk dy. Jestlie vsak templi ovldali celou Evropu, nestacilo pobt jeden
nebo dva tisce vojku. K tomu bylo zapoteb zabt miliony lid, ale k tomu nedoslo.
Templsk d pesto oficiln zmizel z evropskho jevist a podle zednskch
legend se tajemstv jeho spchu dostalo do skotskho Heredomu. Pravdpodobn
vs napadne, e jde o njak msto na Zemi ostrov, horu nebo nco podobnho.
Posadte se k internetu, zadte pojem do vyhledvace a nic nenajdete! Na svt
a zejmna v Evrop, vsak existuje spousta mst, kter nesou nzev Heredom, a to je
znamen, e se v nich schovv templsk moudrost. Nen vsak pstupn kadmu
zedni, a to bez ohledu na to, jakho stupn zasvdcen doshl.
Zednstv se pozdji rozdlilo na ctyi sekce a dky tomu se templsk moudrost
mohla opt vrtit na pevninu. Moc a disciplna tehdejsch templskch chrmu se
pesunuly do Evropy takto rozdlen, aby vsechno vdn nezustalo na jednom
mst. Do mst a l uvnit Evropy se tm vdy dostala jedna ctvrtina informac. Na
zklad toho lze ci, e nejruznjs zednsk ucen jsou v podstat jednotliv
kapituly nkdejs templsk moudrosti, je dohromady pedstavuj kompletn souhrn
vdn.
V prubhu let jednotliv zem postupn upednostnily urcit ucen a ubraj se kad
svm smrem. Konkrtn se to tk Starch a pijatch zednu, Nrodn matesk
velkole u t zemkoul, yorkskho ritu a Rdu svobodnch zednu. Tyto spolky
vsak zahrnuj jen cstecn vdn, nemaj mezi sebou dohodu o navstvovn a
navzjem se povauj za zcela rozdln skupiny. Take kompletn vdn nkdejsch
zednskch l dosud nebylo mon zskat, pestoe zednstv jako celek tyto
informace m.
A v to# s. (*#.cko li7A
Ano. V Nmecku je toti klc, protoe po druh svtov vlce doslo k ncemu
mimodnmu. Vychzejme z pedpokladu, e v poslednch desetiletch se moudrost
rozdlila do jednotlivch zem a v Nmecku za obdob Tet se byly zednsk le
zakzny a tedy oficiln neexistovaly. Vtzn mocnosti po vlce v Nmecku
zaloily vlastn vojensk poln le. Francouzi, Kanadan, Anglican a American se
tedy sdruovali do vlastnch spolku s odlisnmi vzdlvacmi systmy, a vytvoili tak
pro sv vojky (z nich byli tm vsichni clenov) dobe organizovan systm
Strana 65
polnch l; zednstv se jako kontroln systm vyuv po celm svt.
Po urcit dob se okupacn vojska sthla, ale le stle existovaly. Byli pijati i
nmect clenov a vsechny rituly postupn peloeny do nmciny. A pak nastalo
nco mimodnho nmect brati se zacali vzjemn stkat, ackoliv mezi sebou
nemli dohodu o navstvovn. Setkvali se tedy ilegln; castnili se ritulu a
postupn pisli na to, e na oteven otzky jednoho systmu um odpovdt ritul
jinho. Ne spojenci a zednsk vrchnosti zjistili, co se tu dje, pomalu, ale jist se
kruh uzavel. Pokouseli se tomu zabrnit zkazem nvstv nebo pozmovnm
ritulu a falsovnm jejich vkladu, ale u bylo pozd. Co se vyvjelo po cel stalet,
nebylo mono zmnit za nkolik let. Jednu vlku jsme tedy mli za sebou, ale nyn
nastoupila dals vlka l, a to l spojeneckch proti nmeckm. Spojenci
Nmcum nevdomky pedali klc k velkmu tajemstv.
Gap1so"ila zd. ona sla? kt.r, chtc v'dy pchat zlo, v'dy dobro vykon!A
Ano, tak by se to dalo ct. Mme stst, e cel moudrost zednskho ucen je v
Nmecku k dispozici v jednom jazyce. Duleit je zejmna ucelen systm ritulu,
protoe pro poznn je nezbytn, abyste jimi prosli. Texty jsou znmy, lze je
porovnvat, ale nemuete je rozlustit, dokud neabsolvujete pslusn ritul a
nepoznte odpovdajc legendy. Zednsk tajemstv lze toti pochopit jen
prostednictvm symbolu, legend a ritulu. Vse dohromady vytv jednu ctvrtinu
tajemstv. Jestlie se jako j seznmte s prvky vsech vzdlvacch systmu, muete
je mezi sebou porovnat a zjistit, co se za nimi ukrv. Pak poznte, e prastar
ucen templu je v podstat moudrost bratrstva adu :o'ho hrobu. Tito ryti ji
zskali od takzvanch Sedmi s#rskch k"es/an3, co je puvodn kestanstv ci
spolecenstv Jese Nazaretskho.
Tato organizace svou moudrost steila po cel stalet; utocist nasla v jednom
kostele v Jeruzalm a pes dv st let byla pod ochranou templu a po roce 1314
svobodnch zednu.
Dnes u nen mezinrodn zednstv schopno jinak smslejc chrnit. Nsledkem
toho se zedni stahovali do pozad a ukrvali se pod rousku kestansk nebo
egyptsk symboliky. Kvuli tto ,mnohosti" vznikl urcit 1 chaos a to i mezi bratry
sammi, kte u nedovedli rozpoznat, kde tajemstv je.
Mysleli si, e se ukrv pod touto pestrou symbolikou, ,ale to je jen jaksi obal.
Tajemstv je zcela prost, to se pse i v Bibli. Dokud vsak k nmu nemte klc,
zustane vm skryt.
Spo:v, toto ta;.#stv v ovl,dn$t lidstvaA 0 to#? ;ak lz. kontrolovat v.lko$
#as$ lidA
Pesn tak! Z tohoto pohledu je zednstv jen jednou cst mezinrodnho
kontrolnho systmu. Obcany lze sledovat na zklad jejich pslusnosti k
nejruznjsm nboenskm systmum.
Ten, kdo nem velkou touhu po vdn, ale pesto se klan ped Bohem nebo hled
jeho ochranu, mue nalzt klid duse v kostelch a mesitch. V kad spolecnosti
vsak jest stle existuj svobodomysln a kriticky smslejc lid, kter lze sotva
uspokojit pouze vyznvnm njak vry. A prv ti Bibli zpochybuj a tvrd o n, e
je pekroucena a lze ji vyloit pouze metafyzicky, a nikoliv historicky. Maj za to, e to
je pouze soubor eticko-morlnch zsad.
Ano, v kad spolecnosti existuj svobodn duse, je se nenechaj nicm svzat.
Nechtj bt zvisl na dn stran ani existovat v njakm nboenstv, pesto
Strana 66
vsak i oni maj touhu nkam patit. A tak se pidvaj k zednum, protoe v, e
uvaujeme svobodnji a mme sv tajemstv. Uchovvme je v tajnosti jednak
proto, e si je spolecnost nepeje slyset, a pak tak dky tomu, e jsou brati
vychovvni k discipln a mlcenlivosti. Clenov bratrstva nejsou hloup; pat k
vyssm vrstvm spolecnosti a do jist mry se povauj za duchovn elitu. Zastvaj
duleit funkce, a proto lze vliv spolecenstv poctit tak v oblasti politiky a
hospodstv. Tam nepusob zednstv jako celek, ale tak, e kad zedn m
individuln vliv ve sv profesi ci oblasti. Nad kadm vsak neustle stoj kontroln
systm, jen se sna mt dohled a organizovat v rmci lidsk spolecnosti i toho
nejvtsho volnomyslenke.
Takovto systm rozsen po celm svt - a zedni jsou opravdu celosvtov
skvle organizovan a propojen - lze velmi dobe vyuvat. Prostednictvm ritulu a
zednskho vnmn svta jsou usmrovn i vysoce nteligentn lid, ani by o
tom mli tusen. Ct se ve spolecenstv svobodn. Vyznvaj pouze jedno
nedefenovateln bostvo bn oznacovan jako supreme be-ing - cili nejvyss Byt
neboli nadazen, tvurc a energetick fenomn. ten nejchytejs myslitel v, tus
nebo je pesvdcen o tom, e za vsemi fyziklnmi a chemickmi zkony je
nevysvtliteln energetick princip, jej lze definovat Bohem ci Bostvm. Take
existuje celosvtov organizace svobodomyslnch lid, kte jsou kontrolovni, ani
by to tusili. Otzkou je kdo je kontroluje.
8do t.d/? vt. toA
Nechci nikoho jmenovat.
Bo ;s.# si #ohl #/sl.t. Al. kontrola p+.c. ;.n S$nd$;.K 5ak ;. to s on*#i
s.d#i p1vodn#i k+.sZan/A 8do to "/lA
Podle zprv templu bylo v jedn jeskyni objeveno sedm syrskch kestanu, jejich
jmna jsou uvedena v templskch spisech. Vzali je ke kanovnkum Svatho hrobu
a po njak dob vzjemnho poznvn zasvtili tehdejsho pedstavenho
templu do svho tajemstv. Pochzeli ze spolku, kter po Jesov smrti zaloil
bratr Jkob. Puvodn k nim patili jest Petr a Jan.
Pln svtov kontroly vymyslel Pavel; vliv tohoto mue nen radno podceovat.
Pavel puvodn kestansk hnut pronsledoval a mnoho kestanu nechal zabt.
Kestan byli v zemi povaovni za buice, mnoho jich bylo zabito, ale Pavel ml i
pesto dojem, e se stle rozrustali. Jednoho dne cestou do Damasku ml vizi, v n
se ped nm objevil Jes a ptal se ho, proc jej pronsleduje. Po tto udlosti Pavel
oslepl. V Damasku pak zvstoval clenum kestanskch obc, e se po setkn s
Jesem zmnil a nyn je jednm z nich. Po njak dob je pesvdcil a kestan ho
uznali za svho vudce.
Jestlie urcitou organizaci nelze zlikvidovat zvenc, znicte ji zevnit na tto
myslence nen nic novho. Je to vsak velmi oehav tma, protoe dnes se svt
Pavel ts velk ct mnoha lid. Kadopdn se jeho skupina tak mue poctat k
puvodnm kestanum. Po Jesov smrti vznikla ada kestanskch spolku, kter je
mon takto oznacit. Jedin vsak skupina veden Jkobem by mohla vznst nrok
na puvodnost, jene na propavlovskm Zpad byla o n dostupn literatura
zakzna, dokud sikovnm zpusobem na poctku 12. stolet nepronikla na
evropskou veejnost. Jakmi duchovn pevraty Evropa v tto dob prosla, je znmo.
Sedm puvodnch kestanu byli strci tajemstv zkladnch pravd lidstva a clovka.
Strana 67
Templi je objevili, ochraovali a pozdji i pochovali. Jejich tajemstv pak steili po
dv st let; tento poklad - jedn se o zsadn pravdy - se uchovv a pedv i
nadle, ale u ne pod zstitou templu.
MIist$;. pokr.vn lini. p1vodnch k+.sZan1A
Ne.
5ak ;. #o6n? 6. ta;.#stv slo$6 #oci? n."o s. ; dokonc. st,va;A
Nejde o mluven slovo, o zznam, nejde ani o to, co je nkde napsno. Tajemstv
templu a ilumintu nelze odnikud vycst, je to mechanismus cinku, jaksi funkce,
chcete-li.
Zsadn je pitom poznn, jak funguje ivot a vesmr. Existuj mnoh tajemstv,
historick zhady nebo zhady kolem puvodu mimozemstanu, krve ci pokrevnch
lini. Mnohem duleitjs je vsak tajemstv duse, mentln ci duchovn sly, struktury
ivota a jeho fungovn na zklad sly myslenky neboli magnetismu. Otzka zn -
jak lze toto poznn vyut k ovldn lid?
V posledn dob se tmto tmatem intenzivn zabv anglick vdec Rupert
Sheldrake. Zavedl pojem morfogenick pole, jm rozum prostor, kde se mue
myslenka dynamicky vyvjet. Kdy tuto myslenku vnm velk mnostv lid, nabr
energie tto myslenky vlastn dynamiku podle svho puvodce: toho, kdo ji uvedl do
pohybu. Konkrtn prubh a dobu trvn tohoto procesu nelze pedem urcit, je vsak
nezpochybniteln, e je to tak. Pak je teba v lidsk spolecnosti vytvoit kontroln
mechanismy, abyste mohl sledovat, jak daleko a v jak podob a ryzosti se
myslenka rozsila, a v ppad poteby mt monost ji upravovat.
R,d "/ch 0,s n/n kr,tc. p+.r$7il. 3o;.# #orSoC.nick pol. s. v podstat*
kr/;. s. star)# hind$istik)# n."o #onistick)# princip.# n.h#otn
s$"stanc..
Sprvn. Pan Sheldrake pouze zvolil jin oznacen. Jde o fyzikln pojem, ale
mueme tomu kat napklad tak duch. U ped sto lety se tm zabval Wallace D.
Wattles; napsal, e existuje nehmotn substance, je pronik veskerou hmotou i
prostorem mezi n.
=o #,t. na #/sli pod po;#.# s$"stanc.A
Na rovni materilnho myslen lze pojem substance jen tko uplatnit. Je to nco
mezi hmotou a duchem, u to nen (jen) hmota, ale ani to nen (pouze) duch. Myslm
si, e oznacen morfogenetick pole pesn vystihuje to, co pedstavuje tetragram
JHVH (- tetragramaton, z ectiny = ctyi psmena, pozn. vyd.) neboli buh Jehova.
Jehova je toti takov morfogenetick pole, kter je schopno kontrolovat lidstvo a
ovldat je za pedpokladu, e mue z lid cerpat dostatek energie. Pokud bostv
nedostane od lid dostatek energie a pokud je nepijmou, pak prohrlo. Tento druh
bostva je zvisl na lidstvu. Clovk toti nen zvisl na bozch, ale bohov jsou
zvisl na clovku. A prv zde vstupuje do hry tak lucifersk princip, jen vldne
nad lidmi, svtem a veskerou hmotou. Dje se to na urcit energetick rovni, ji lze
tko popsat slovy mohl bych se o to pokusit, ale jeho podstatu vm stejn
nepedm. Dve k tomu slouila ctyi psmena JHVH. Podle Starho zkona jde o
Strana 68
trestajc bostvo, je vyvolv strach a hruzu. Jeho devizou je vrok jestli'e se
budete dr'et mch p"kaz3 a zkon3! odmnm s! a pokud ne! znim s*.
5ak ;. #o6n? 6. s. lid n.ch,va; kontrolovat a ovl,datA
Je to duleit pro ty, kte vldnou. Chtj, aby lidstvo bylo poddajn, akceptovalo
veden a poadovan tendence a aby se poddilo moci boha Jehovy, kter mu
vldne. Velmi dobe je to popsno v Bibli. Lid vsak toto bostvo mohou tak
pemoci, protoe do jist mry je slabs ne clovk.
Krsn pklad najdeme v Bibli: Jkob zpasil uprosted proudu eky Jabbok s
andlem, jen po dlouhotrvajcm boji volal: 2us/ m! Slunce #chzR) Jkob toto
bostvo tedy pemohl a donutil je, aby mu poehnalo.
Jen si to pedstavte! Clovk bojuje s duchem, nadpirozenou bytost, andlem,
dmonem s cm pesn, to z bible nen jednoznacn. A tato bytost jej pak
pod, aby ji pustil, protoe vychz Slunce! Ped Sluncem pece maj strach leda
tak upi, jak vme z filmu. A Jkob prohls: 1epustm t! dokud mi nepo'ehn().
Nato mu bytost d poehnn a ekne mu: Yd toho okam'iku u' nejsi Jkob! ale
>zrael! proto'e ses utkal s duchem i lokem".
Tato udlost stoj na poctku vldy izraelskho nroda, nad jeho bratry.
=o ch,p.t. pod po;#.# \zra.l a \zra.lit a co pro v,s zna#.na; `idi a
sionistA
U pes vce ne sto let koluje svtem fma, e Zid ovldaj lidi, mdia, penze i
politiku. Kdo vsak tito Zid jsou? Kdo je izraelsk nrod a co znamen stt zrael?
Peres jej povauje za zem sttu, na nm sdli nrod idovsk. (imon Peres
27.1. 2010 uvedl ped Nmeckm spolkovm snmem: Stojm dnes p"ed mi jako
prezident sttu >zrael! domoa 'idosk$ho nroda.*)
5. to podo"n? ;ako kd/6 +.kn$? 6. Bavo+i 6i; v (*#.ck$.
Ano, protoe Zid ani Bavoi nejsou nrod, pouze kmen. Zid jsou jeden z dvancti
izraelitskch kmenu. Ale co dnes znamen zrael? Je to sttn tvar, zatmco
puvodn to byla jedna jedin osoba Jkob.
3ro: pr,v* \zra.lA F, to n*;ako$ spo;itost s Nn.;v/77# "oh.# M^P z. !.
tiscil.t p+.d na7# l.topo:t.# kt.r) vl,dl c.l#$ 3+.dn#$ v)chod$A
EL znamen buh, bostvo, a hlsky ped nm jsou vdy jen atributem tohoto bostva.
5ak s. v7ak z 5,ko"a #ohl st,t \zra.lA
Andl ekl: T$ jm$no nebude u' jkob! ale >zrael! proto'e jsi bojoal s :ohem i
lokem a ztzil jsi.) Etymologicky to znamen nco jako ten! jen' bojuje s
:ohem). Jestlie clovk pemohl Boha, znamen to, e hmota zvtila nad
bostvem. A to je teba mt na pamti. Hmota bude vdy vtzit nad duchem, protoe
je mocnjs ne on. Tolik bychom si pli, aby byl duch silnjs a vsemu vldl. Jene
duch nicemu nevldne na rozdl od hmoty.
Bo ;. ot,zka n,zor$. 0id to z.dn,+i sk$t.:n* taktoA
Strana 69
Ano, hmota je silnjs ne duch a z toho duvodu pozdji vyjde najevo, e Lucifer je
pnem svta. Clovk je soucst hmoty a mus akceptovat princip, jen za n stoji,
M jej uctvat, ale nesm se mu koit. Pokud tento materiln princip zacne vzvat,
zacne se mu koit, pak je ztracen a pijde i o monost, aby osvobodil svho ducha.
Jlov*ka tvo+ t*lo? d$ch a d$7..
Ano, tlesnost i dusi jsme jaktak schopni pochopil, protoe - jak se k - duse je
jaksi druh pocitu, jej v sob nosme. S duchem samm nic nenadlme, protoe
rozum, nase myslen, je soucst hmoty. 8ozum nen duch, (e to tlo. 9uch (e
mimo tlo. :o (e (edno z hlavnch ta(emstv svobodn"ch zedn- a templ-7
A protoe je to v rozporu s tm, co uc nboenstv nebo co k duchovn ci
ezoterick literatura, udruje se to v tajnosti. Nen dobr, aby to lid vdli, protoe
by se mohli zact vzpouzet. A svtsk dav nem reptat, ale poslusn chodit do
kostela ci do mesity a pracovat...
R,d d$cha p+irovn,v,# k .l.ktrick#$ pro$d$? kt.r) $v,d do chod$ stro;.[ ;.
to t.d/ .n.rCi.? ;.6 poh,n d$7i v t*l.A
Ano, za tm stoj duchovn ci energetick princip.
Sv*tlo - Sl$nc. - k$lt Sl$nc.. 0. slov* \z-ra-.l ;. tak A? :ili Sl$nc.[ Ra
zna#.n, v6d/ sv*tlo? sl$nc.. A p+.d ka6d)# dn.s zn,#)# n,"o6.nstv#
.Iistoval k$lt Sl$nc..
0. SilozoSii ost.opati. s. to#$ +k, breath o. li.e? d.ch 6ivota? kt.r) s. v
lidsk# t*l. zkapalQ$;. a p+.dstav$;. vlastn .n.rCii lidskho t*la? "/t a
6ivota. Fo6n, "/l S$th.rland? zakladat.l ost.opati. a p1vod.# A#.ri:an? tak
svo"odn) z.dn,+. 0/vin$l kraniosakr;n t.rapii a hodn* #l$vil o d.ch$ 6ivota.
<1l.6it, ;. t*l.sn, t.k$tina? a to n.;.n $vnit+ "$n*k? al. tak v #ozk$. 0 n s.
podl. S$th.rlanda $kr)v, #oc? ;ak,si ;iskra? ;in) dr$h h#ot/ :i .n.rCi..
Ga;#av ;.? 6. orCanick, "$Qka S$nC$;. st.;n* ;ako c.l t*lo. 8d/6 si v.z#.t.
t$ n.;#.n7 "$Qk$ v t*l.? z;istt.? 6. #cha a p,t.+ S$nC$; na z,klad* st.;nho
s/st#$ i#p$lz1 E t.k$tina s. poh/"$;. zdola nahor$. 5ako orCanick, "$Qka
ostatn* S$nC$;. i 0.lk, p/ra#ida v Lz.. B.k$tina s. v n poh/"$;. zdola
nahor$ i do stran a naho+. v/ch,z v.n.
Duch je sla, bez n by nic nemohlo existovat! Ale na venek to vypad tak, e se
vsechno duleit odehrv na rovni hmoty. Andl kaj: ,us( se rozhodnout!
jestli p3jde( sou lastn cestou! nebo si na pomoc a inspiraci pro s$ konn
zaol( duchon sl#.) Znamen to, e rozhodovat se mues v zsad sm. Jestli t
to uspokoj a pinese ti to stst, je u jin vc. Ale ocividn nelze jen tak prohlsit,
e na vsechno stacme sami a budeme se chovat podle svho, ani bychom na
duchovn svt brali jakkoliv ohled.
Mohu se vsak tmto silm - negativnm i pozitivnm - tak poddat a ony zacnou mm
prostednictvm pusobit. Zd se vsak, e tato sla - kejme j Satan nebo Lucifer - m
v rmci duchovnho svta sv pevn msto a jen v tomto rmci je schopna pusobit.
Je soucst urcit hierarchie, struktury, j je vzna. Jestlie vsak m monost
vstoupit do hmoty, m mnohem vts vliv. Mimo hmotu je jakoby svzan, ale kdy ji
lid pithnou - pivolaj do hmotnho svta - pak zacne pusobit.
Strana 70
5, s. na to dv,# pon*k$d ;inak. 3o 0a7.# v)klad$ "/ch v7ak #ohl +ct? 6.
d$ch pot+."$;. :lov*ka :ili h#ot$. 5. to takA
To je ns problm. My lid musme ducha a hmotu neustle oddlovat. Rozum pat
do oblasti hmoty, protoe ovld skrze impulzy tlo a jen za n je zodpovdn za
eln a zdrav clovka. Za vsm se vsak nachz duchovn princip, jej mueme
vnmat na rovni pocitu kdy si kme: To je nco bo'sk$ho! #((ho: nco! co si
nedoedu #stlit ani to nedok'u pochopit. 2"esto (ak ctm! 'e se m to dotk.)
Duch vsak - na rozdl od rozumu - nen schopen hmotu dit. Hmota se nachz nad
rozumem a dus v oblasti mezi sociln toleranc a seberealizac, a tedy mezi
altruismem a egoismem.
U malch dt toto chyb. Zohar, tajn ucen, v nm je podle mho nzoru uloena
moudrost lidstva, tvrd: Novorozenec je spojen s principem zla) nemluvn kic
tak dlouho, dokud nen uspokojeno. (Zohar = kabalistick spis s mystickm
komentem k Te. pozn. red.) Na matku pitom nebere dn ohledy, nezajm ho,
jestli je nemocn nebo ti noci nespala. Kdyby tomu tak nebylo, dt by nepeilo.
Teprve kolem destho, jedenctho, nkdy a tinctho roku se pidru princip
dobra). Pichz puberta a s n spojen problmy a idely. Mlad lid jsou schopni se
obtovat pro jakoukoliv myslenku. V tomto obdob jsou velmi ovlivniteln, protoe
najednou rozpoznvaj nco, co m vyss hodnotu jaksi idel, jen se nachz za
hranicemi jejich ega. Dostvaj se do problmovch situac. Zohar to popisuje jako
vliv druhho andla. Clovka po cel jeho ivot provz oba principy, svtl i temn;
nenazval bych je vyloen dobro a zlo.
Fo;. d*ti n.n,l.6.; princip$ zla!? to ;. p+.c. n.s#/slK
Tak to stoj v Knize Zohar. Chtl jste pece vdt, jak mocn pusob na dti a mlde.
To, co jsem vm prv ekl, je jen zklad. Dotycn lid o nm vd a vyuvaj toho,
pestoe se vm to nemus zrovna lbit...
8d/6 $6 ;. +.: o id.,l.ch dvan,ctil.t)ch? latinsk slovo Nr.liCioO - z n*;6
poch,z t.r#n Nn,"o6.nstvO p1vodn* zna#.n, Nzp*tn, vaz"aO.
Prv proto se v tomto vku kon konfirmace (= z lat. con-firmatio nebo firmatio =
upevnn, poslen, potvrzen - pozn. red.) nebo bimovn, kter maj mladho
clovka poslit; setkv se toti na duchovn rovni s ncm novm, s cm jest
neum zachzet. Potebuje duchovn posilu - a to je ,dobr" andl. Od t doby ije
mezi obma andly, mezi dobrem a zlem. Jestlie thne k prvnmu z nich, k , dobru",
vyd se ostatnm napospas a ze sam lsky k blinmu se znic. Pokud je pro nho
pitalivjs druh z nich cili ,zlo", bude sice siln, ale spolecnost ho nebude
tolerovat. A pln sm clovk t nedovede. Mus se tedy umt pohybovat mezi
obma principy neboli, jak kaj zedni, mezi kruidlem a helnkem. Je velmi
duleit, abychom se s tmito principy vyrovnali a naucili t. Jsou to dva andl, ji
ns neustle provzej.
Iudol0 Steiner kd#si "ekl! 'e ^bel sdl prem -hlu). Je pak kru'idlo s#mbolem
dobra[
Ne, stejn jako helnk nen znakem zla. Zlo toti neexistuje. hel je mra nebo
rozpt, je to zkon, spravedlnost a nutnost. Zkon ci spravedlnost jsou
nemilosrdn, protoe se nepizpusobuj. Fyzikln zkonitosti funguj na zklad
Strana 71
pciny a nsledku uvdj nco do chodu. Tot se dje i v chemii: slouc se dv
ltky a vznikne nco zcela novho. Jakmile zmcknes kohoutek pistole a z hlavn
vystels kulku, nen cesty zpt zkon se naplnil. To je to, ceho symbolem je helnk
- zkona cili luciferskho principu!
Naproti tomu kruidlo je symbolem milosrdenstv, je to bosk princip. Jedno je
spravedlnost, to druh prvo volby nevyhnutelnost, anebo monost. Clovk se
mue rozhodnout, zda se zachov velkoryse a odpust. Mue bt spravedliv, nebo
milosrdn co je bosk.
Jes ekl: 6(e! co dlm! je sice nezkonn$ % milosrdenst stoj toti' 'd# proti
zkonu a spraedlnosti % ale p"esto tom budu i nadle pokraoat.)
Naproti tomu prav hel je nemilosrdn; je to veejn alobce neboli Anubis v
egyptskm kontextu. Prokurtor nesm bt na rozdl do soudce milosrdn. Pednost
m to, co ke zkon. Soudce mue zvaovat mezi objektivn skutkovou podstatou
obalovan tedy objektivn nkoho zabil, ale ml pro to sv subjektivn duvody. A
zde mus soudce pecliv zvit vsechny okolnosti rozhodnout mezi nutnost a
monost, mezi zkonem a milosrdenstvm s tm vsm se clovk potk v ivot.
Ten, kdo kon z pohledu pravho hlu, je vdy v prvu. Je nemilosrdn, protoe
nen tvrn, je neovlivniteln. To je vsak soucst hmoty.
5.d.n svo"odn) z.dn,+ #i kd/si +.kl? 6. il$#in,ti ;so$ za;ati v. h#ot*. 0idt.
to tak takA
Ano. Ovldaj ji, jsou to umlci hmoty, vldcov materie. Nikdy nepochopme, proc
jsou tak spsn. Proc? Nebot skvle a hluboce znaj zkon kauzality, zkonitosti
pciny a nsledku a chladnokrevn s nm pracuj. Bn lid se casto rozhoduj na
zklad emoc a zvauj pouze mezi objektivn a subjektivn strnkou vci. Z
bnho pohledu se proto pslusnci ilumintskch rodin chovaj tm bezcitn.
Ocividn nevnmaj svt jako my a do svch rozhodnut nevnsej emoce. obycejn
lid, kdy chtj bt spravedliv nebo spsn, mus nkdy sv pocity nsiln vytsnit.
luminti to dlat nemusej, protoe tyto emoce nemaj.
5.7t* s. vraZ#. k and*lovi? kt.r) s. ",l Sl$nc.. 5. +.ka 5a""ok s/#"ol.#
+.k/ 6ivotaA
At u to znamen cokoliv, s nejvts pravdpodobnost k tto udlosti nikdy nedoslo.
Musme se zamyslet nad tm, co ns to m naucit to, e se Jkob stal zraelem.
Jkob ekl andlovi: 1epustm t! dokud mi nepo'ehn(.) A duch si pomyslel: B'
#jde Slunce! stejn zah#nu! mohu ted# Jkoboi klidn po'ehnat.)
Jde tedy o vynucen poehnn. Temn andl pak soupei ekl: 1#n se u'
nejmenuje( Jkob! ale >zrael! proto'e jsi zpasil s :ohem i lokem.)
zrael pak vysel vstc svmu bratru Ezauovi a jeho dvanct synu bylo tak
pojmenovno jako on. zrael u tedy nebyla jedna osoba, ale dvanct. Dvanct
izraelskch kmenu pedstavuje dvanct cst zvrokruhu.
Jkob tedy dostal poehnn, ale buh Jehova prohlsil: 6#bral jsem si s a n#n
s poedu. Stanu se a(m bohem. 7d#' budete dodr'oat moje zkon#! budu
m 'ehnat a dostanete (e! po em tou'te.)
Lid vsak nebyl spokojen, protoe byl v Egypt potlacovn. Mojs jej tedy odtud
vyvedl. Po njak dob si zacal opt stovat, e v Egypt ml dostatek jdla,
zatmco nyn mus kad den jst manu. Mojs se vydal na horu pro zkony a
mezitm si zraelit v dol vytvoili zlat tele a zacali je uctvat, protoe se ctili nejist
a Mojs byl u dlouhou dobu pryc.
Strana 72
Buh se tomuto nrodu neustle vnucoval a pokad byl zklamn. Vyhladil miliony
pslusnku jinch nrodu a chtl se vydat pouze onm dvancti izraelskm kmenum.
Jene tento nrod o boha nestl a msto toho chtl mt soudce a krle. Za vldy
krle Davida se udl nespocet vlek. Byl to velmi spsn panovnk a podailo se
mu vybojovat si cel imprium. David pak Bohu chtl postavit chrm, nace mu Buh
odpovdl, e nic takov dlat nemus, ale jeho syn mu svatostnek postav. Pak
pisel alomoun, nejmoudejs ze vsech moudrch a soucasn nespsnjs krl,
kter kdy na Zemi il; byl neuviteln bohat a ml sedm set en. Svmu Bohu na
hoe Moria vystavl chrm, kter je dodnes znm po celm svt. V Bibli je
popisovn jako nekonecn velk, ve skutecnosti vsak nebyl vts ne bn dum. V
nm je cel tajemstv ovldn lid. Jednu cst tajemstv najdeme ve stavb chrmu
jeho ndvo i zadnho dvoru, ve vchodech, pedmtech uloench vevnit a v
jeho sprv. O chod chrmu se staralo dvanct dozorcu a na cel msc byl urcen
jin izraelitsk kmen. Odpovd tomu hvzdn zvrokruh: kad msc vstupujeme
do jinho znamen, take kad msc slou domu jin znamen. Dum se skld z
devti ednku, ji se nechvaj od onch dvancti znamen obsluhovat. Mueme si
to promtnout do naseho pozemskho systmu: na cel lidstvo, kadou spolecnost a
kadho jednotlivce. Princip vldy vyjden pomrem 12:9 se dotk ns vsech
kadho individua, nroda, lidstva i celho vesmru.
Zustame vsak jest u sttu zrael: po opustn Egypta pomoc svho Boha porobil
ciz zemi a ml soudce a krle nejdve Saula, pak Davida a nakonec alamouna.
Za jeho vldy proili zraelit nevts rozkvt sv zem. V tomto obdob byl nrod
jednotn, oplval neskutecnm bohatstvm a byl stastn. Krl alomoun navzdory
svmu slibu nectil Boha, od nj dostal sv poehnn. A v tom bylo tajemstv jeho
spchu!
B$to v.rzi p+"*h$ ;s.# nikd/ n.sl/7.l.
To byl duvod, proc byli alomounovi lid tak spsn. Z toho vyplv, e jestlie
zrael mue bt cel nrod i jeden clovk, pak oba mohou bt spsn jen tehdy
pokud se nepodizuj bohu Jehovovi!
alomoun dovedl mluvit se zvaty a rostlinami. Ovldal produ a byl vldcem
hmoty. Proto ml takov spch a proto se na nho Buh rozhnval a ekl mu, e a
zeme, znic jeho si. Dokud byl alomoun naivu, Buh nemohl nic dlat. alomoun
byl pnem hmoty a soucasn pnem boha Jehovy. Buh Jehova toti nem moc nad
hmotou, ale hmota nad nm.
Duch nikdy nemue vldnout hmot; mue si z n pouze udlat ochotn nstroj, a
kdy se hmota nech obalamutit, pak mu bude nevdomky slouit.
Legenda k, e alomouna po smrti opeli o tyc, aby budil zdn, e je naivu. Dky
tomu mu dmoni, jeho sluebnci, nadle slouili. alomoun toti ovldal i dmony
abyli to prv oni, kdo mu postavil chrm. V Bibli se uvd, e pi stavb palce
nebylo slyset ani jedinou rnu kladiva. Byl tedy vystavn za pomoci zvlstnch sil
(elementrnch duchu prody), je alomoun ovldal. Byl pnem dinu, co jsou
pomrn nebezpecn dmoni, kte ovldaj lidi a vsechno ostatn. alomoun je vsak
dokzal pinutit, aby mu slouili. Dnes diny znme leda z televize, ale fakt je, e
stle existuj, toc na lidi a ti pak trp depresemi nebo schizofreni. Protoe je vsak
nikdo nen schopen zkrotit ani ovldat, lid lc svou posedlost pomoc lku. Jene
dmoni jsou tady pod! Neexistuje na Zemi vldce, kter by byl schopen je ovldat!
Nebo abych byl pesn, nkolik jich je, ale jejich pocet stle kles.
0*t7ina lid si v7ak #/sl? 6. _alo#o$n t.nto chr,# n.chal postavit sv#$
Strana 73
Boh$.
Nen to tak, krl si chrm nechal postavit sm pro sebe. Svmu Bohu vybudoval
chrm o velikosti vts stje, zatmco jeho svatostnek - budova, ze kter vldl - byl
neskutecn velk. Oba byly ze stejnho materilu a stly naproti sob (obr. 26). Krl
vsak chrm bo zanedbval, kdeto o svuj se pecliv staral. A dky tomu ml
neuvitelnou moc.
J# s. dn.s z.dn,+i vlastn* za")va;A
Maj za to, e jejich kolem je stavba alomounova chrmu. Clenov le buduj
mentln koncept, jen nen postaven z kamene. Jeho stavebnmi dly jsou jednotliv
brati, co znamen lsku k blinmu, bratrstv a toleranci. Jsou pesvdceni, e
buduj asn dlo.
Fakt je ovsem ten, e vtsina z nich nem pont, co to alamounuv chrm je
netus, co buduj. V tomu, e stav svmu ,dobrmu" Bohu, a tmto smrem
vynakldaj veskerou svou energii a sil. Ve skutecnosti stav tento chrm
alomounovi. Ten byl toti vldcem duchu; odporoval Bohu, kter jej nsledn
proklel, pestoe krl byl nejmoudejsm muem na Zemi. Dokud il, buh Jehova mu
nemohl nic udlat, a tak pouze slbil, e mu po jeho smrti znic si. Kdy alomoun
zemel, v izraelitskm nrod nastaly nepokoje. Z Egypta pisel Jarobem a odvedl
deset kmenu zvanch zrael. Dva z dvancti kmenu zustaly na jihu se. Na svm
puvodnm zem zustal kmen Juda a v oblasti Jeruzalma kmen Benjamn. Judejci
vsak chtli vldnout v Jeruzalm, protoe tam sdlil Buh a byla tam uloena i Archa
mluvy.
Slovo MC/pt s. v Bi"li v/sk/t$;. #nohokr,t? zat#co \zra.l s. v .C/ptsk
chronoloCii o";.v$;. ;.n ;.dno$? a navc v podo"* 5.zra.l V5.s-r.-.lX.
8onkrtn* ;d. o ka#.nno$ d.sk$ z p,t d/nasti..
zrael je v podstat jen mentln koncept v rmci lidskho spolecenstv. Po obdob
alomounovy vldy byl clovk cili individuum lidstvo schopen vymanit se z boch
omezen a realizovat se. Jestlie je lidsk individum schopno realizovat v sob
CLOVKA, pak se stalo tvurcm bohem, a tm splnilo svuj kol.
Prvn Buh v Bibli postavil rajskou zahradu a usadil v n clovka, aby o ni pecoval.
Znamen to, e clovk by ml spravovat veskerou hmotu. CLOVK jako energetick
potencil je lidstvo i individuum. V kadm z ns je tedy soucasn cel lidstvo,
stejn jako jev kad buce tla program celho clovka. Vyjaduje to vrok jak
naho"e! tak dole) neboli jak na rovni mikrokosmu, tak ve vesmru.
To je zrael. Kvuli svmu prohesku museli Adam a Eva opustit rajskou zahradu a
kvuli tomu, e krl alamoun neposlouchal svho Boha, byl jeho nrod po jeho smrti
rozdlen na deset dvanctin a dv dvanctiny deset a dv csti. Deset z nich
neslo spolecn nzev zrael a dv se jmenovaly Juda. Poehnn se ovsem vdy
vzatahuje na vsech dvanct cst. V babylonskm zajet se jich deset ztratilo, ale
zbyl dva kmeny Juda a Benjamn se z Babylonu vrtily a pod Nehemisem znovu
vztycily chrm a zaloily novou si, ji pojmenovaly zrael. Nikdy to ovsem nebyl cel
zrael chyblo deset ztracench kmenu! A tak to zustalo dodneska.
5d. o r/z t.orii? n."o ;. to prokazat.lnA
zrael pedstavoval severn si; spojil se s jinmi zemmi, tm prakticky zanikl.
Strana 74
Ztracen kmeny tedy jest stle existuj, ale u je nelze doloit. Mon je to pouze u
kmene juda; jeho zstupci prohlasuj, e jedin oni jsou zrael a e jsou oprvnn se
tak nazvat.
Sionist zase tvrd, e potebuj celou zemi, a tedy vse, co kdysi patilo pod zrael.
To, co jednou Buh nrodu slbil, je slib bo, tvrd, a proto jsou pesvdceni, e maj
na toto zem prvo.
Nrody Try co jsou ti, kte uctvaj Pt knih Mojsovch (= Genesis, Exodus,
Leviticus, Numeri a Deutoronomium) a ij podle nich, se na to dv ponkud jinak,
protoe v, e z dnesnho hlediska onch deset, respektive dvanct izraelitskch
kmenu, je dohromady tvoily zrael, u neexistuje. Nikdo z dnes vldnoucch nen
schopen dokzat, e je prav Zid ci potomek kmene Juda. Pesnji eceno jich
nkolik existuje, ale jsou v mensin. Vtsinu tvo Sionist, kte si sice kaj Zid,
ale vtsina z nich z genetickho hlediska Zid nejsou. Jejich pedci Askenzyov
toti nebyli hebrejskho puvodu, ale pochzeli z vchodn Evropy a idovstv pijali z
politickch duvodu. Mezi askenzskmi a sefardskmi Zidy trv dodnes prastar
spor. Mimo jin se pslusnci tchto dvou skupin nesm mezi sebou brt.
Prav semitst Zid cili Sefardov tvrd, e jsou nrodem, kter ije podle Try, a e
je nikdo nemue spojovat s tm, co se dje ve stt zrael. Hls se vlucn ke
kmenu Juda, ale ne ke kmenu Benjamn. Nebot podle proroka zajse mue
vldnout jen kmen Juda. Skutecn Zid ij hlavn podle jeho proroctv a maj za to,
e tyto spisy pochzej pmo od Boha, a proto je nelze zpochybovat.
D6 ch,p$? co t# #/slt.. G.dn,+i #a; r.sp.kt p+.d 6idovsk)#i d*;ina#i? p+.d
p1vodn# 6idovsk)# n,rod.#. 3roto6. v7ak v.lk, :,st 6i;cch `id1 #, $6 ;.n
#,lo spol.:nho s t.hd.;7# n,rod.# \zra.lit1? #a; k ni# $r:it) odst$p. 5. to
tak spr,vn*A
Dalo by se to tak ct.
5.7t* s. vraZ#. lc \zra.lit1#. 8d/si .Iistoval izra.lititsk) n,rod? ;.n6 :tal
d.s.t k#.n1 \zra.l :i d.s.t dvan,ctin? a ;.d.n k#.n 5$da zahrn$;c dv*
dvan,ctin/ \zra.l.. 8do #, dn.s n,rok na "o6 po6.hn,n a +7i? ;i6 B1h
\zra.lit1# posk/tlA
Dnes na svt ij miliony mormonu, pslusnku Crkve Jese Krista Svatch
poslednch dnu, u nich se muete nechat poktt a stt se jejich clenem. Mormoni
byli ostatn puvodn zedni, jen se pozdji od bratrstva odlili. Pi ktu je ptomen
takzvan ,prorok", kter poktnmu sdl, ke ktermu izraelitskmu kmenu pat,
pujde o jeden z deseti ztracench kmenu. Jinmi slovy, zrael se znovu postupn
obnovuje mormoni ,filtruj" z lidstva jeho lid. Tra se znovu zacn budovat a
vznik nov nrod zrael. Dje se to vsak u dlouho, ne teprve od roku 1830, kdy
spolecenstv mormonu zaloil zedn Joseph Smith. Je teba si uvdomit, e u
Bernard z Clairvaux mluvil o templskm du jako o ,zraeli"
Sk$t.:n*A
Nyn to zacn bt zajmav! Pokud by to bylo opravdu tak, mli by templi nrok na
cst urcenou pro deset izraelitskch kmenu! Jde o jedno z nejvtsch templskch
tajemstv a je to i soucst ucen svobodnch zednu. Templi ani zedni by
ovsem nikdy nepiznali, e stoj za tmito deseti ztracenmi izraelitskmi kmeny.
Pesto vsak maj nrok na svtovldu a jsou pipraveni ji i prosadit. Podle starch
Strana 75
zkonu dnes templum, respektive Rdu nmeckch rytu, pat jest Litva,
Estonsko a jin stty.
3ros#A
Skutecn! V konecnm dusledku jde o nroky na sumy kolem nkolika stovek
miliard dolaru, mon e i do vse bilionu. Jestlie templsk d, kter byl zrusen
roku 1314, znovu zacne pusobit veejn a bude i prvoplatn uznn, zsk prvo
uplatnit svuj nrok na jeho puvodn majetek. Jde o obrovsk majetky na zem cel
Evropy.
5ak #oc ;. to r.,lnA
Templskou myslenku podporuj organizace, je jsou v zkm kontaktu s
Vatiknem. Vatikn templsk d jednou zrusil, a proto jej nemue znovu zaloit.
Na druhou stranu pokud by vznikla njak organizace, kterou uzn Vatikn za
nslednick spolek templskho du, mezinrodn soudn dvur j bude muset
vesker zabaven jmn piznat zpt. Je znmo, e jist instituce dnes shromaduj
pslusn dokumenty a smlouvy. Krtce ped rokem 1314 se toti templsk
majetek odevzdal drcum s tm, e pokud bude d znovu zzen, obnov se tak
jeho prvo na vsechny jeho pozemky a nemovitosti. Stac prokzat, e dotycn
organizace ci spolek je prvoplatnm nsledovnkem templskho du.
Bo ;. sk$t.:n* za;#avK 8do s. toho #16. do#,hatA
Myslm si, e by to mimo jin mohly bt slavn evropsk rodiny, proto se windsorsk
dynastie sna vsemon tomu zabrnit. Je to jedna z nejvlivnjsch rodin na
planet, kter ovsem v tto vci bude stt na stran poraench, protoe v Anglii byli
templi pronsledovni, zatmco ve Skotsku nalezli tocist. Dky podpoe
templskch rytu Robert . Skotsk (= Robert de Bruce) se svmi 21 klany 23. 6.
1314 vyhrl bitvu u Bannockburu a odrazil Anglicany. Templsk myslenka vsak ve
Skotsku ani Francii u nen aktuln. Jestlie se ale Francie dohodne se Skotskem a
zalo spolu njakou organizaci, mue se stt, e anglicko-americk linie bude
poraena.
Bak6. i na tto Yrovni pan$;. ;ak)si dr$h v,lk/. AnClicko-a#.rick l@6. s. k
t.#pl,+1# stav sp7. n.p+,t.lsk/? zat#co n*#.ck z.dn,+stv s. v/v;
s#*r.# k t.#pl,+stv? :#6 chc. poslit Mvrop$ a ods$no$t AnClii i DSA na
dr$ho$ kol.;.
Ano, tak to vidm.
5ak to zapad, do novho sv*tovho +,d$A 07.chno #, ")t p+.c. st.;nA
Ano. Systm kontroly je pecliv vybudovn. Dosavadn vldnouc struktury
Anglicanu a Americanu pozvolna slbnou, zatmco roste vliv nmecko-rusko-
francouskch struktur. Je vce ne pravdpodobn, e budou na stran vtzu a
americko-anglick linie bude poraena.
Gna#.n, to? 6. charakt.r a zp1so" #/7l.n v n*#.ck/ #l$vcch z.#ch "$d.
v kont.It$ novho sv*tovho +,d$ do#inovat a niv.liz$;c tr.nd/ p+ich,z.;c
Strana 76
z DSA $sto$p do pozadA
Sprvn! Po celm svt lze vidt, jak vliv m dnes Nmecko ve svtovm dn!
Nen vlky, na n by se Nmci njakm zpusobem nepodleli. Zaujmaj pedn
msto ve zbrojnm prumyslu a provozuj vojensk satelity ve vesmru ve stejn me
jako zbyl svtov mocnosti. Vlastn jednu tetinu Evropsk centrln banky a jsou
spickou zejmna v oblasti mezinrodn kontroly. Proto se domnvm - a toto tvrzen
mm dobe podloen - e Nmecko u dvno pedhonilo Anglii i Ameriku.
Nmce u nen mon vyadit ze hry; velmoci je mus i pes veskerou nevoli
akceptovat. V pstch letech budou muset slu a moc Nmecka jednoduse
akceptovat.
Vase puvodn otzka se vsak vztahovala k navrcen templskho majetku.
Pedpokladem je tedy uznn nslednick organizace. A tm by se doclilo toho, e
by se templsk d stal zraelem!
=o s t# #, n/n spol.:nho ^$ciS.rA
Lucifer se mus vrtit zpt, protoe ovld lidstvo i hmotu a mysl si, e je Buh.
Lucifer nev, e jm nen. V, e m moc, e je pn, a d se zkonem; nedovede bt
ovsem milosrdn, a proto potebuje Spasitele neboli milosrdenstv, je symbolicky
znzoruje Jes.
Spasen je teba hledat v kestanstv, protoe v zpadnch zemch je toto
nboenstv urcujc a vytv duchovn zkladnu.
To co i jak to km, nen nboensky ,korektn", a proto to zedni udruj v
tajnosti...
Nemueme cekat, a nkdy odnkud pijde Spasitel a vyzdvihne ns do nebes.
Nikdy bychom se ho nedockali.
Jde o to, co Jes skutecn ucil. Evangelium je pouze pbh o Jesovi; popisuje
jeho skutky, jak vyhnl duchy, ksil mrtv a tak dle. Ale vsichni, kdo o nm psali,
ili a dlouhou dobu po nm nikdo z autoru nebyl jeho soucasnkem.
8+.sZansk, na$ka t.d/ n.n tot6 co 5.67ovo $:.nA
Kadopdn to nen to, co stoj v evangeliu, protoe tyto texty vznikly dlouho po
Jesov smrti a pouze o nm referuj. 5.67 $:il? 6. Boha nos#. v. sv# srdci
a ta# ;. kl:.
Bak to ch,p$ i ;,.
Musme si ujasnit, e existujeme na hmotn rovni, kde 1 plat zkony hmoty, ne
ducha. Pokud se nm poda udlat zkonitosti hmoty pro lidstvo snesitelnjs, pak
jsme splnili svou lohu v rmci hmotnho svta.
Ot,zka ;.? pro koho "/ #*l ")t h#otn) sv*t sn.sit.ln*;7A
Musme si uvdomit, e do dnho nebe neodchzme ani z nj nepichzme!
Vsechno, co pochz ze Zem v n tak zustane, a co pochz z ducha, zustane v
si duchu. Jak kaj Korintan, nepostane( z mrtch hmotn$m tle.) Hmota
zustane hmotou a duch duchem. Tvuj duch je vsak nyn uvznn v tle, a teprve a
tato forma pomine, bude se moci osvobodit. Kad se pak dostane do svho
krlovstv. My jsme vsak stle na rovni trojjedinosti zaloen na existenci tla,
ducha a duse, co vytv urcit chaos. Pokud budeme chtt, mueme tento mentln
Strana 77
i hmotn princip ovldat.
M to souvislost se zmiovanmi morfologickmi poli. My lid mueme ovlivnit to,
zda rozpoutme vlku a vzjemn se povradme, nebo spolu budeme t v klidu a
mru. Edgar Cayce (= takzvan spc prorok, 1877 - 1945, USA - pozn. Vyd.) jednou
prohlsil, e je p"edem dan$! 'e lidsto zahub lk# a p"rodn katastro0#). To se
vsak stane jen tehdy, kdy se pro vlku rozhodne vtsina lid - pokud je to jejich
mentln naladn. V opacnm ppad k dnm konfliktum nedojde. Zle jen na
postoji davu a na tch, kdo tyto postoje podporuj.
5ak ;. to s. z;.v.n# E s proroctv# sv,tho 5anaA
Udlosti se napln. Ne vsak, e by to bylo nevyhnutn nemnn. Ti, kdo d svt, si
to tak pej, tak i vse smuj a sna se pln zjeven naplnit. Proto je to duleit pro
kadho clovka na Zemi.
F.nt,ln posto; a v*do# v7ak lz. +dit a kontrolovat? O to# ;s#. s. #ohli $6
vc.kr,t p+.sv*d:it.
V konecnm dusledku to mon nen! Teoreticky ano, ale prakticky a ve skutecnosti
nen nikdo schopen ovldat lidstvo a vnucovat lidem urcit postoje; lze vsak tmto
procesum napomhat. A v tom spocv tajemstv zednstv i ilumintu cili
vldnoucch rodin jsou schopni vytvet jist tendence!
Tak je mon vytvoit nebo podpoit urcit postoj, aby sm od sebe vlastn
dynamikou smroval k vytycenmu cli? To je pedmtem prce a zjmu vysokch
stupu zasvdcen zednstv i ilumintu. Tito ,usmrovaci" sed vdy u kormidla
pmo v energetickch centrech, tam, kde je sla. Dve to byly katedrly a posvtn
msta, zatmco dnes sdl v centrlnch bankch. Kormidla moci jsou vdy tam, kde
se mysl, kde vznikaj myslenky a kde se nco d.
Tak snadn to ovsem nen. Nemuete si jen tak vytisknout na nkolik stovek kil
papru bankovky, rozdlit je mezi lidi a myslet si, e nyn mte moc. Tak to
nefunguje. Moc mte jen tehdy, kdy si zskte tak duvru lid, kte jsou ochotni k
njakmu vkonu. Mnostv penz v tom nehraje plis velkou roli; v dobch inflace
mli lid penz a po strop, jindy zase pln minimum duleit je ochota lid
pracovat za penze nebo bez nich. Jde o duvru.
A pesn v tomto bod dochz momentln k pelomu. Bankovn a mnov systm
je zaloen na duve. Jestlie si umm zskat duvru milionu lid, pak je mohu i
ovldat bud nsilm, nebo pomoc drog. Dnes se uplatuje druh varianta a lid
konzumuj drogy v chemick i elektronick podob: nejruznjs druhy chemikli,
pedevsm fluor; a tak jsou posedl mobilnmi telefony a televiz.
J osobn povauji globln vldu neboli nov svtov d, jen je u dvno
nastolen, za poehnn pro lidstvo. Ztrcme sice velkou cst svch svobod, dost
mon vsechny, ale lid mezi sebou ij - do jist mry - mrumilovn a na svt je
relativn mlo bezprv. A se ns pocet sn o zhruba deset dvanctin, vtsina si
toho ani nevsimne. Prost se to stane.
Je teba si lidstvo zskat, naklonit a pak to funguje. A ti, kdo jsou schopni tento
proces dit, budou z toho i profitovat.
3ro #* i # :t.n,+. to ;. katastroSa. 8v1li to#$ ;s#. s. na G.#i $r:it*
n.narodili...
Al. pos$Q#. s. d,l.4 B)val) p+.ds.da p+.dstav.nstva a$to#o"ilovho
Strana 78
konc.rn$ <ai#l.r-=hr/sl.r a :l.n sk$pin/ Bild.r".rC 5$rC.n Schr.#pp #l$v
o proc.s$ sl$:ov,n Sir.# na #.zin,rodn Yrovni a ;ako ;.ho d1sl.d.k vid
dal.kos,hl z#*n/ a r$7.n n,rodnch st,t1. 9osp(eme k (edn
transatlantick alianci, pak musme pokra0ovat dle a nakonec vytvoit
svtovou unii < bez hranic mezi (ednotliv"mi zemmi! +.kl Schr.#pp
hospod,+sk#$ #aCazn$ Tor".s
Bak z toho proSit$; ti? kt.+ to +dA
Lil vdy vyhledvaj pohodl a prahnou po uspokojen svch poteb zkrtka
chceme a musme uspokojovat sv touhy. Jsme-li skromn, drme je sice na uzd,
ale pece je uspokojujeme. Tak to m bt. U Jes kal: =o jest =sa"oo! dejte
csa"i! a co jest bo'ho! :ohu.* Proto uspokojujeme sv tlo a dopvme mu klid,
aby se duch mohl nerusen rozvjet. Jinmi slovy, pokud chci pstovat a rozvjet
svou duchovnost, nejdve musm utisit sv tlesn poteby hlad, ze ci sexuln
touhu. Duleit je, abych byl klidn a spokojen. svt Pavel kal: Je -'asn$! 'e
t#to pot"eb# nemm! ale ti! kdo je maj! je mus uspokojit.* Ne se tedy vyds ke
stolu Pn, ne pineses obt, splat sv dluhy - snsej se s bratrem, vyspi se svou
enou nebo snz nco dobrho - teprve pak se Tvuj duch mue osvobodit. Hmota je
toti silnjs ne Ty.
Ukojen tla pitom nen nic sloitho: nkomu stac jablko, jin k nasycen potebuje
vepov koleno. Je to otzka vnitn dohody. Duleit je, aby se clovk dostal do
stavu, kdy je schopen oddat se svmu vnitnmu Bostvu a mluvit s nm bez toho,
aby ho rusilo tlo.
Bo ;. t/pick/ #$6sk) zp1so" $va6ov,n? podl. #ho oso"nho n,zor$ ;. to
Nstar) sv*Za. =o z toho ;. v. svo"odn# z.dn,+stv v.+.;n a co ;. ta;n $:.nA
Zednstv nic neuc, pouze dv clovku monost poznn. Je to jako knihovna s 33
poschodmi. S kadm dosaenm stupnm dostvs povolen ke vstupu do dalsho
patra: mues tam studovat knihy a cerpat z nich poznn. Projdes-li vsemi 33 stupni,
prozkoumal jsi celou budovu, a pokud jsi byl pozorn, odneses si z n veskerou
moudrost lidstva. Co si z toho vezmes, je pouze na tob to nikdo ned.
Zednstv v sob ukrv vsechna tajemstv a pravdy svta, ale jestli je odhals a
pozns, nebo ne, je vlucn tvoje vc. Bratrstvo samo nic neuc, jen nco nabz a ty
po tom mues shnout.
Bo? co ;st. #i pr,v* +.kl o 5.67i? "oh$ 5.hovovi n."o ^$ciS.rovi? ;. t*6c.
stravit.ln. (.n to p+.c. ;.n v*c n,zor$? pop+pad* 0a7 int.rpr.tac.A
Odpor$;. to toti6 v7.#$? co ;s#. s. #ohli v posl.dnch l.t.ch dozv*d*t od
n.;r1zn*;7ch d$chovnch #di? od lid z .zot.rick scn/? n.#l$v* o to#? co
;. v7.o".cn* zn,#o z k+.sZanstv...
Mil pane van Helsingu, sm dobe vte, cemu v a jak mysl ezoterici i duviv
kestan. Duvod naseho setkn a tohoto rozhovoru je pece ten, e byste se rd
dozvdl, co si mysl svobodn zedni vysokch hodnost, co vd a jak se svmi
vdomostmi nakldaj. O tom Vm zde vyprvm. A protoe to, co vme, se spoust
lid nelib, uchovvme sv poznn v tajnosti. Tak prost to je!
Copak jste si jest nevsiml, e takzvan duchon zalo'en lid$) nejsou v ivot
spsn, e se jim neda a ve skutecnosti nejsou ani plis stastn? Znaj toti jen
cst pravdy a enou se za svm falesnm obrazem Boha. Zdn Spasitel nepijde a
dn andl z ns nic nesejme. Spasit se mueme jedin kad sm a sami si
Strana 79
musme i odpustit. Teprve pak nm mohou pomoci i andl nebo jin duchovn
bytosti. To my sami jsme spasitel, tuto slu nosme kad ve svm nitru!
Chtl byste vdt, co si mysl nejmocnjs lid svta, jak se jim podailo zavst nov
svtov d a jakou pedstavu maj o svt a Bohu? Pak m dobe poslouchejte!
Mnoh z toho, co Vm ted eknu, se Vm nebude lbit. Ale dejte si na cas a
zamyslete se nad tm, s cm se Vm svm.
Nejzajmavjs na tomto rozhovoru je to, e Vm prozrazuji nejhlubs tajemstv, ale
lid - tedy vtsina ctenu - mu stejn neporozum. Nepijmou je, protoe odporuje
jejich dosavadnmu obrazu svta. A vlastn to ani pochopit nemohou, protoe jim k
tomu chyb dodatecn vzdln. Nevd, jak tyto informace zaclenit do svho ivota,
jak je vyut ve svuj prospch. Svobodn zedn je s tmto vdnm konfrontovn po
dobu patncti let.
Doostv se k nmu pomalu a postupn pes kad stupe zasvcen. Dokonce ani
mnoz brati, kdy dojdou tak daleko, nejsou schopni tyto pravdy pijmout.
Jednoduse to nechtj, odmtaj to akceptovat, nebot toto vdn by je promnilo.
Vtsina lid se mnit nechce. Pej si, aby vsechno zustalo pi starm tak, jak to
znaj. Existuj zedni vysokch stupu, kte vd vsechno, a vysoce postaven
zedni, kte o urcitch tmatech nic neslyseli, protoe ve svm nitru jsou slep).
Pokud se clovk neoteve pravd, pak ji nemue vidt.
A tak ezoterici i nadle ij svuj vysnn obraz svta, kestan nsleduj zbon
pedstavu, kterou jim vstpili na hodinch nboenstv, a my zedni si stojme za
svm; jsme spsn, zavdme nov svtov d a vldneme Zemi...
3ok$s# s. to shrno$t4 _alo#o$n1v chr,# ;. t.d/ chr,# ^$ciS.ra. 8d/6
#l$v#. o to#? 6. ;.; z.dn,+i "$d$;? pak to zna#.n,? 6. n.stav "$dov$? al.
nastol$; nov) sv*tov) +,d? a"/ do n*; #ohl vsto$pl a #ohl v n*# p1so"it
^$ciS.r1v d$chA
Pesn tak!
8do z v/soc. postav.n)ch svo"odn)ch z.dn,+1 #, k t*#to inSor#ac#
p+st$pA 8do z nich to v7.dno vA
Osobn znm v Nmecku asi deset nebo dvanct bratru, s nimi mohu mluvit o
vsem. Mezi nimi jsou dva protestantst fari, jeden ucitel a dva T manaei, ji
pusob na mezinrodn rovni jako poradci z oblasti svtov politiky a hospodstv.
Jsou to bez vjimky velmi chyt a kriticky smslejc lid, dn blzni. Dovedou
informace pijmat a tak je vyut. To je to nejduleitjs, kad vdn je teba t a
praktikovat.
Samozejm existuj tisce zednu, kte k tmu tak maj pstup a s nimi o
tomt mohu oteven mluvit, ale ty neznm osobn. Jestlie nkdo doshne
vysokho stupn zasvcen a zsk pstup k nejruznjsm spisum a znalostem, jest
zdaleka to neznamen, e je tak pochop a pijme. Jak ji bylo eceno, naprost
vtsina zednu je stejn nevdouc jako prumrn dav.
3ok$d s. n.#)l#? lid na vrchol$ politick #oci o to# p+.c. #$s v*d*t?
;inak "/ podl. toho n.#ohli +dit sv*t.
Sprvn, vd o tom. Z tohoto duvodu je na svt velmi mnoho sttu, kde vysok
politick posty mohou zastvat pouze clenov bratrstva.
Strana 80
Bito lid #a; $r:it inSor#ac.A
Ano.
0*d tak o #ilosrd.nstvA An."o pochopili ;.n :,st $:.n o ^$ciS.rovi? o p,n$
S/zickho sv*taA
Vd, e princip funguje jen tehdy, kdy konaj v rozpt trojhelnku a kruidla.
Muss se pohybovat mezi obma, jinak to nefunguje. Pokud pi vkonu moci
neprojevs urcitou mru milosrdenstv, seles anebo systm pestane fungovat. Bez
toho to nejde. tomu nejpragmatictjsmu obchodnkovi ekne rozum, aby si spetku
milosrdenstv zachoval, pestoe je sm nepoct.
3ro:A
Milosrdenstv je pro tento systm conditio sine bua non neboli nezbytn podmnka.
Pokud ji nepijmes a nezohledns, ocekvan spch se nedostav.
5ak ;. to s il$#in,t/? kt.+ - ;ak ;st. +.kl s,# - t$to vlastnost postr,da;A
Konec koncu i oni sami tomuto systmu pouze slou svou schopnost analyticky
myslet, je to nevyhnutelnost, jedna z danost. Vldce potebuje jak milosrdenstv, tak
i analytick rozum. Chces-li nkomu vldnout, muss mt na sv stran banke,
kter vm bez skrupul polo na stul csla.
8ona; t.d/ z pozic. roz$#$? a nic p+ito# n.ctA
Pesn tak. Vd vsak, e je teba uspokojit nrod. Na svt jsou miliardy lid, kter
je teba njakm zpusobem udret v klidu. Svtov vlda mue dnes experimentovat
a vytvet okolnosti pro konflikty v libovolnch regionech zemkoule. Pot stac tise z
povzdl pozorovat vvoj situace a obcas i zashnout nebo tak ne...
Ped nedvnem jsme mli setkn zstupcu vysokch hodnost, jej se zcastnili
tak zedni z Afriky. Na otzku, jak s kestanskou morlkou a chpnm lsky k
blinmu koresponduje fakt, e v Sdnu jsou kestan vyvradovni, ho jejich
kostely a vlda proti tomu nic nedl, odpovd znla: +rancouz(t brat"i to
momentln nechtj). Ano, systm je nekompromisn a bezohledn. Francouzi maj
v Sdnu ocividn urcit zjmy, kter se mus pedem zajistit. Pot do zem pijdou
humanitrn organizace a opt bude mr.
(a prvn# #st* ;so$ t.d/ .kono#ick z,;#/A 3ravd*podo"n* to "$d. #t
so$vislost s t#? 6. n*kd/ po .C/ptsk# o"do" SYd,n p+.7.l do
Sranco$zskho vlastnictv. Fi#ochod.# SYd,n v p+.klad$ zna#.n, (i'n
e!.
Ano, francouzst zedni si dlaj na tuto zemi nroky Maj vytycen urcit cle.
Jednou zde zjednaj mr a vybuduj blahobyt, ale nejdve mus pijt konflikt, aby
dostli starmu zkonu ,podek z chaosu". Pozdji vzejde z chaosu nov d.
A ;.ho o"*Z#i "$do$ do#orod o"/vat.l...
...bohuel. A jednoho dne budou vyhlazeni. Znm bratra, jen je jednm z pednch
Strana 81
vldcu Afriky. Mezi zedni je hodn cernochu; jsou neuviteln bohat a velmi
inteligentn. Vsichni kaj, e jejich nrod je teba zdecimovat, nejlpe na zklad
rozep mezi kmeny, pak se vyvrad sami, at u kvuli nboenstv nebo cemukoliv
jinmu. Zatm se jim to vsak vymyk z rukou, protoe Africanu je hodn a kadm
dnem jich pibv. Tenhle proces je opravdu tk ovldat.
(.6 s. za:n.#. v*novat nov#$ sv*tov#$ +,d$ apolitick sit$aci v. sv*t*?
cht*l "/ch s. ;.7t* ;.dno$ dotkno$t t#at Ndl$hP a Nh+chP.
Dluh ani hch neexistuje, protoe kad clovk je (potenciln) Buh. Z Boha jsme
vzesli, Buh ns tvo a sdl v ns. Jestlie si uvdomme, e mme ve svm nitru
Bostv, e jsme toto Bostv, a odpustme si vlastn hchy, budeme-li milosrdn k
sob samm, pak jsme bez viny. Kdy jsi bez hchu, pijdes do nebe. To znamen,
e si odpusts z celho srdce vsechny sv hchy. Napklad: Kdy zabiju svho
nadzenho, ale stojm si za tm a nevnmm to jako hch, jsem nevinn a dostanu
se do nebe. Vyjdu sm ze sebe a vstoupm do dimenz, je jsem rozumem dosud
nedovedl obshnout.
Bo p+.c. n.;d.? a"/ n*kdo n*koho zavra6dil a n."/l za to zodpov*dn). Bo? co
:lov*k $d*lal? dostan. zp*t - to ;. z,kon kar#/.
Zdnou karmu nem ten, kdo ije bez pocitu viny nebo hchu. Kdo z lid vsak o tom
v?
B+."a p.doSil n."o #asov) vrah? ;.n6 #, na sv*do# stovk$ lid v:.tn* d*t a
6.n. (a;.dno$ ho n*co osvt a on dos,hn. st.;nho pozn,n ;ako v/[ ;. k so"*
#ilosrdn) a odp$st si. Gna#.n, to? 6. t# zr$7il svo$ kar#$A
Samozejm. Problm je ten, e 99,9 % lid m spatn svdom, protoe v, e se
dopustili kivdy. Mysl si, e svm cinem zhesili, a proto pitahuj karmu. Teoreticky:
kdyby se na to dvali jinak, by dnou mt nemuseli.
Bo "/ "/l ".zohl.dn) posto; ".z ;akhokoliv sv*do#. =o "/ na to +.kli
"$ddhistA
Buddhismus dr lidi v sachu, protoe jim k, e karmu si berou vdy s sebou. A tak
se znovu a znovuvracej na Zemi, protoe karma produkuje dals energii.
Dalsm pkladem je crkev. Je to jako v tom vtipu, kde se clovk dostane do pekla,
pijde k nmu hlavn cert a povd: : To je od tebe hezk$! 'e jsi ns p"i(el na(/it.
1echce(! ab#ch t tad# proedl[ 1ejd" si ale poj^me sednout k baru! nco si
#pijeme! pobame se! zazpame si.) Stane se a pot spolu pejdou do dals
mstnosti kde se kon swinger party. Tak to pokracuje pod dl a v kad mstnosti
ho ocekv jen to nejleps. Clovk nevychz z divu a ekne certovi: 2osl#(!
kostele nm "kali o pekeln$m ohni! mukch a podobn. To tu nikde neidm.)Ble
ano! to tu mme tak#* odpov cert, ,poj^ se mnou.) Oteve dals dvee a za nimi se v
plamenech svj zstupy nestastnku. Pchoz se pt: B co m ziki menat tohle[)
nace cert prohod: ,To jsou katolci! nebo/ to tak chtli.)
Negativn vibrace ci emoce nesmte podporovat. Jste li bohat, muete se dt na boj
s chudobou, ale pokud jste chud, tot udlat nemuete a zkonit ztroskotte.
Ano? p+:ino$ ch$do"/ ;. ;.dnostrann "ohatstv.
Strana 82
A co dti? Mal dti jsou krut, protoe nemaj dn morln zbrany. Muc brouky,
trhaj abm noicky, tahaj kocky za ocas...
3ro:A
Jest jsou bez svdom. Jsou nevinn. Pedstavte si, e si dt vezme otcovu pistoli,
kdy prv cist dals zbra, a nechtn ho zabije. Je vinno? Nen, protoe to
neudlalo vdom. Vubec netusilo, e m v ruce smrtc zbra, a proto tmto
skutkem nevytvoilo dnou karmu. Ani podle nasich zkonu se dti nesm soudit.
Nikdo je tomu jest nevychoval, je nezdlan$*, a tak je nelze ani potrestat. Jsou
nevinn a bez hchu. Hchy tedy souvs pouze se subjektivnm jednnm a s
objektivnmi skutky nemaj nic spolecnho. Jde o mru vdom ci uvdomn.
Jlov*k t.d/ #16. #t kar#$ - kd/6 si to p+.;. % n."o ;i tak/ #t n.#$s...
Pokud ji nechces, tak ji nems. Nechces-li bt nemocn pak nejsi. Tak to je.
Vezmme si jin pklad. Vojk zastel 50 lid. Ti, kdo hodili atomovou bombu na
Hirosimu a Nagasaki, zabili 100 000 lid. Jene to byla jejich prce, udlali to v rmci
sv sluby! Ten, kdo vykonv pouze svou slubu a nem pitom spatn svdom,
dnou karmu nevytv.
M-li spatn svdom a ct-li se za sv ciny odpovdn, pak karma zkonit vznik!
Bo zn d*siv*. 3odl. tohoto princip$ s. p+.c. +d i takzvan N"o6 "o;ovnciO.
(ad+z.n ;i# +.kno$? 6. kd/6 za"i; n.p+t.l.? p+i;do$ do n."....
...cili zustanou bez karmy. Vezmte si situaci, kdy izraelsk vojk zabije palestinsk
dt. Bn obcan se bude ptt: Jak mohl zabt neinn$ dt[ Jene vojk mu na to
odpov: 7d#b#ch je nechal 't! #rostlo b# a za deset let b# zlikidoalo t"icet mch
lid. 2roto'e jsem tomu zabrnil! udlal jsem dobr skutek ` a dostanu se do nebe.
Jestlie si takov clovk odpust, je bez hchu. Odpustit mueme jen sami sob,
nikdo jin to za ns nemue udlat. A to je tak jedno z tajemstv svobodnho
zednstv!
Nase morlka a rozum ns omezuj. Zbrany a omezen vznikaj v nas hlav, proto
je mueme pekonat pouze my a vylcit se sami. Systm sm rozpozn chyby, nelze
jej obelhat. Pokud je clovk nemocn, mue se vylcil sm pomoc autosugesce tm,
e se koncentruje na msto ve svm tle, kde vznikla disharmonie cili nemoc. Je
vsak poteba tomu vit, bez toho to nefunguje.
V tom spocv i moc morfogenetickho pole. Nen ani nutn hledat nemocn msto,
stac ct: =hci! ab# se e mn #to"ila harmonie a opustila m nemoc.) A pak to
funguje.
Gas tak ;.dnod$ch #i to n.p+ipad,.
Ale ano.
3odl. #* ;. k to#$ ;.7t* pot+."n #al spo;.n? spna: #.zi roz$#.# a
podv*do##.
To je systm, ten rozpozn chybu. Podvdom mus pouze vdt, e to funguje.
Jednou jsem musel bt devt mscu hospitalizovn na kardiologii. Prodlal jsem pt
Strana 83
infarktu za sebou a ctil se jako mrtvola. Zustalo mi pouze 20 % puvodn srdecn
svaloviny. Leel jsem nehybn v posteli a byl jsem tak slab, e jsem nebyl schopen
ani zvednout ruku. Cekal na m hospic a pomal umrn, to jsem vsak odmtl. To
bylo ped deseti lety. Dneska u byste to do m neekl, e?
(.? to opravd$ n.. Ji7 z v,s sla a .n.rCi..
Vdl jsem, e to jde. Vdl jsem, e nezemu a e se vsechno zahoj. Dokonce
jsem se ani nemodlil.
Nechal jsem se zavzt na vozku domu, picem mi jeden doktor ze sousedstv slbil,
e mi v ppad poteby pomue. Vysadil jsem vsechny lky. Pul roku jsem
poteboval na to, abych se dostal z koleckovho kesla, a za dals ti jsem zase zacal
chodit. A dnes je mi, jako by se nic nestalo. Prost to jde!
H.kl ;st.? 6. h#ota ovl,d, d$cha. Bv1r: .n.rCi. #/7l.n.k? ;.6 o"nov$; "$Qk/
t*la :i zdrav? ov7.# poch,z od;in$d? co6 zna#.n,? 6. po$h) roz$# na to
n.sta:K F$s# si t.d/ vnit+n* z#*n$ p+,tA
Njak tak. lustruj to slova z Talmudu:
8bej na s$ m#(lenk#! proto'e se z nich stanou sloa. 8bej na s sloa! proto'e se
promn e skutk#.
8bej na s$ skutk#! proto'e se z nich stanou z#k#.
8bej na s$ z#k#! proto'e to" t3j charakter.
8bej na s3j charakter! proto'e se stane tm osudem.
Pesn takto to probh. Clovk zformuje myslenku a vysle ji ven. A ona si vlastn
dynamikou najde cesty nutn k vyesen problmu. Na to se mueme spolehnout.
Tak funguj morfologick pole. Naucil jsem se to u rosekrucinu; byl jsem jejich
clenem dvanct let a a pot jsem se pipojil k zednum. U rosekrucinu jsem se
naucil praxi, ale nechpal jsem, jak to funguje. To m naucili zedni. Jedni maj
teorii, druz praxi. Ms-li oboj, mues toho dobe vyut.
Dve byly ob sloky v jednom ucen, ale protoe zednstv mlo obrovskou moc,
rozdlili je. Mocn by bratrstvo mohlo bt i dnes, kdyby clenov o tchto
souvislostech vdli. Na vrcholu zednsk hierarchie jsou d3rnci* Rdu
svobodnch zednu nebo 33. stupe skotskho ritu a jest vse jsou martinist,
kte zastupuj tot co rosekrucini. Pokud se dostanete tak daleko a vstoupte do
martinistick organizace, dovedete zednstv uplatnit v praxi. Odtud u pak nen
cesty zpt.
5so$ #artinist #ilosrdn vl,dciA
Ne, nejsou milosrdn, ale uvdomuj si, e milosrdenstv nen na skodu.
G cit,t1? ;.6 ;s.# v/psal v Yvod$ knih/? v/pl)v,? 6. +ada p+.dstavit.l1
v/sok)ch hodnost skotskho rit$ s. podl na "$dov,n Clo",ln vl,d/[ n.;d.
o 6,dn #artinist/. 5. #o6n? 6. ;so$ zasv*c.ni po$z. do #at.ri,ln :,sti?
zat#co o d$chovn# pozad n.#a; t$7.nA
Nejprve potebujes hmotu, pak je teba ji opracovat a smyslupln zaclenit do celku.
Je to postupn vvoj Kdo chce bt martinistou, nejdve mus zskat vysok
Strana 84
zednsk stupe. V prubhu let pak zsk mnoho kontaktu po celm svt a
jednoho dne ho oslov njak martinista s otzkou, jestli se k nim nechce pidat. Tak
to probhalo u m. Nikdy jsem o tom do t doby neslysel, take jsem se logicky ptal,
o co jde. Odpovdl mi, e to m co do cinn se Saint Germainem a s principem, s
nm pracoval. Zeptal jsem se, kde se martinismus provozuje, nace mi ekl, e
vsude, kde je to zrovna poteba. Setkn probhaj jednou v New Yorku, podruh v
Moskv a jindy zase v Kapskm mst, picem jsou u toho vdy stejn lid. Znaj se
navzjem a ovlivuj celosvtov dn. Tmto zpusobem jsem se i j stal martinistou.
G#nil ;st. #artinist/ v so$vislosti s hra"*t.# Saint L.r#ain.#...
Ano, hrab Saint Germain pedstavuje moc, je se neustle obnovuje. Objev se,
nco vykon a zase zmiz je vdy tam, kam si jej pivols.
Sant Germain a Louis Claude de Saint Martin jsou soucst francouzsk spolecnosti
poloviny 18. stolet a z thoto hlu pohledu by tak mli bt posuzovni. Saint
Germain byl vjimecnou osobnost evropsk slechty a mimo jin se zabval
alchymi. Louis Claude de Saint Martin byl znm jako philosophe inconnu a v tomto
smyslu chtj bt vnmnii dnesn martinist jako neznm filozofov. Filozofick
zkladna martinistu nele na osob Saint Germaina, ovsem ten z hlediska faktu, e
byl nesmrteln, a v souvislosti s praktickm vyuitm alchymistickch a
rosekrucinskch poznatku tak nen bez vznamu.
Sm vlastnm jeden kmen ze zkladu ve na zmku Louisenlund, v n provdl
sv alchymistick pokusy, a tak sklennou pyramidu jednoho dnes u zesnulho
vznamnho alchymisty Evropy. Kdy tyto pedmty polom na urcit radionicky
citliv msta, maj vnmav lid vize, je sahaj od silnho podrdn a ke stavum
osvcen. U m tyto experimenty nevyvolvaj dnou reakci.
Saint Germain nen hlavn tma martinistu, ale je jednm z mnoha, jimi se zabvaj.
Kad jejich clen je filozof a zustv v utajen (= philosophe inconnu). Znaj se mezi
sebou jen pod jmny, kter si vol sami pi vstupu do spolecenstv, a nos masky.
Zastupuj tak filozofii svtho Martina, co je ovsem zcela jin zjmov oblast.
Duleit je zsada tto filozofie: nen podstatn, co vyjde na konci vah.
Martinist jsou v podstat ochrnci merovejsk linie. Tato pokrevn linie je sice
prastar, ale z dnesnho pohledu velmi aktuln, protoe se nachz uprosted
urcitho cyklu, kdy se otevr svtu. M to tak co do cinn i s Pevorstvm
sinskm. Merovejci prohlasuj, e v jejich pokrevn linii jsou nslednci Jese Krista,
a tud jsou potomky Krista a M Magdalny. Jsou to dva pklady: Jes Kristus
pedstavuje puvodn bosk princip a M Magdalna je ztlesnnm hmoty a
enskosti. Z metafyzickho hlediska jde o ideln spojen, z nj vzeslo minimln
jedno dt, a proto existuje pokrevn linie a ijc potomci. Jestlie byl Jes
poslednm krlem judejskm, pak jeho potomek mus bt cekatel na trun v ppad,
e by Judejci mli zase nkdy mt krle. Jes je sice syn Davida, ve skutecnosti
vsak pochz z pokrevn linie alomounovy. A alomoun byl mg. Pokud bychom sli
jest dle, Merovejci se poj s kmeny Dan a Naftal. A zde mme dals tajemstv:
Crkev uc, e Jes je potomek Daviduv, zatmco zedni kaj, e jde o potomka
alomouna!
Souvis s tm i symbol vcely, kter ns na tto cest neustle provz. Napklad
kdy zemel katarsk pape poloili ho na mry a pikryli plstm posetm vcelami.
Pak k nmu pistupovali crkevn hodnosti a kad si jednu vzal. Vcela
pedstavovala jeden hlas pro volbu dalsho papee.
Ne do Jeruzalma pislo prvnch devt rytu, aby zde zaloili Rd chudch rytu
Strana 85
Krista a alomounova chrmu, byli ve mstecku Seborga vysvceni katarskm
knm. Seborga je jedin cistercick stt, jen existuje dodnes. Je to miniaturn
knectv v horch severn od Janova kdy se na vrcholu jeho hlavnho msta
rozhldnete, vidte hranice celho zem. Je to nezvisl stt, m vlastn mnu i
postovn znmky. Jen si to pedstavte!
A ted si vsimnme znaku Merovejcu: je to vcela. Bernardu z Clairvaux se kalo
doctor mellitus fluus; mellitus fluus znamen tekut med, opt je tady souvislost se
vcelou...
(.#, s/#"ol v:.l/ n*co spol.:n i s 0atik,n.#A
Ne, tam je to holubice. lo o nco jinho, ale i tak to zapadalo do katarskho
myslen. Je vsak obtn doloit, e bazilika svtho Petra v Rm je vlastn chrm
svtho Ducha. Dals takov stoj v rakouskm Klagenfurtu.
V mskokatolickm vyznn existuje Otec, Syn a Duch svt. Je to stle tot. Otec
pedstavuje mocn, milosrdn Bostvo. Syn je Jes, kter nejdve na Zemi udlal
mrn povyk, pot se vrtil k Otci a usadil se po jeho pravici. Kde vsak zustal
posledn z trojice? Nade vsechno uctvme Boha Otce, Boha Syna jest vc, ale co
svt duch? Ten m pece stejn nrok jako oni!
Svat duch je tot co Buh Otec a Buh Syn. Jestlie nedoshneme na Boha Otce a
Buh Syn se od ns odloucil, mme k dispozici Ducha, kterho nm seslal Jes. Je
pro ns dosaiteln. V symbolick rovin je to Buh-vdom, podvdom a uprosted
jsme my.
V chrmu Ducha svtho nepotebujete krucifix ani Jehovu.
3+.dt# ;st. ov7.# +kal? 6. d$ch ;. v. h#ot*.
Duch svt je Buh stejn, jako jm je Otec a Syn. Mohu jej vzvat, a dokonce bych
ho ml i stejn symbolizovat.
Jene pokud msto ke na olt postavm holubici a zacnu se j koit, snese se na
m vlna kritiky, a adu lid tm velmi popudm. Duch rovn se Buh. V evangeliu je
psno, e mues hesit vuci Otci i Synu a vsechno ti bude odpustno. Ale hchy vuci
svtmu Duchu se nikdy neodpoustj. Nejde to. Zkladem trojjedinosti je fakt, e
Buh v sob spojuje ti bosk osoby. Svatmu Duchu se m dostvat stejn cty
jako Bohu Otci, protoe je to jeden a tent.
Gnostici kaj, e kdy Buh vesel do hmoty, stal se svm vlastnm synem. Buh sm
o sob nen schopen spojit se s hmotou; to, co pusob na rovni hmoty, je svt
Duch.
(a za:,tk$ ;st. #l$vil o to#? 6. svo"odn z.dn,+stv $: pravd$. Bo v7ak ;in,
$:.n tvrd tak. J# s. z.dn,+i li7 od ostatnch v/zn,nA 5ak vt.? 6. to? co
p+.d,va;? ;. sk$t.:n* 3RA0<AA
Pravda je logick, a mus bt tedy snadno prokazateln. Pravdy obsaen ve
filozofickch systmech si neodporuj. Jestlie jsem systm svobodnho zednstv
akceptoval jako nositele pravdy a porovnm je s ostatnmi nboenstvmi nebo
filozofickmi systmy, skolami ci zobrazenmi, neml bych najt dn rozpory. To,
co k zednstv, nen v rozporu s tm, co k Bible, samozejm za pedpokladu,
e ji ctete sprvn.
Spr,vn* :st "/ pak zna#.nalo po#ino$t v7.chn/ #or,ln z,sad/...
Strana 86
3ro: ;. pravda tak n.pohodln,A A pro: trv, z.dn,+1# tak dlo$ho - a6 patn,ct
l.t - n.6 ;i pozna;A =o ;. na n tak ta;.#nho a slo6itho? pro: s. n.d, l.hc.
pochopitA 5. to snad kv1li postav* ^$ciS.ra a t#at1#? ;.6 s t# so$vis.;A
Je fakt, e Boha si vdy nejradji pedstavujeme jako milosrdnho a laskavho Otce,
kter ns chrn, provz a usnaduje nm ivot. Pi kritickm pezkoumn
konceptu Boha z kterhokoliv nboenskho systmu zjistme, e vubec nen
laskav a e v podstat nem lidi rd. Jak se mueme docst ve Starm zkon,
nejprve stvoil clovka, pak ho vyhnal z rje a ped jeho brny postavil andla, aby
se clovk nemohl do svho domova vrtit zptky.
Pravda je nemilosrdn. Rk, e se nemueme beztrestn piblit Bohu, protoe to
nechce, a e se musme podvolit nemilosrdnm zkonitostem hmoty, fyziky a
chemie. Nemueme se proti tomu vzbouit. Pokud by Buh byl milosrdn, clovk by
mohl porusovat zkony a Buh by mu to toleroval. Lucifersk bostvo neboli bostvo,
je vldne na Zemi, nic neodpoust clovk nesm dlat chyby.
To je jedna z pravd. Dals je ta, e existuje jest jin bostvo, kter je tomuto
nadazen. To je to, o nm mluvil Jes. Tato pravda se vsak netk hmoty ani nas
planety. Toto Bostvo sdl v ns. Jene to nemuete ct lidem jen tak.
5. to podivn) konstr$kt... Hk,t.? 6. h#ota vl,dn. nad d$ch.#. (a dr$h
stran* ;st. z#nil? ;ak lz. silo$ #/7l.nk/ poh/"ovat kapka#i ol.;. n."o
ovlivQovat lidi. Bo dokl,d, tak plac."o .S.kt. 5. to t.d/ ot,zka v)klad$A
Ano i ne. Musme si sprvn definovat pojmy. Jestlie pomoc sly myslenky nebo
vule rozpohybuji njak pedmt, vylcm nemoc nebo si splnm njak sv pn,
nejde o ducha, ale o rozum. A rozum spad do oblasti fyzicna. Je to hmota a s
duchem nem nic spolecnho. Je to tak, jak jste psal ve sv knize Eine Million-Euro-
Buch (Milionov kniha). A funguje tak vsechno. Vrok hovorov eci duch ldne
nad hmotou) nen zcela pesn. Po obsahov strnce je to v podstat sprvn,
protoe to znamen, e pomoc svch myslenek a pesvdcen meme ovldat
fyzick svt. Ve skutecnosti by ta vta mla znt takto: Iozum ldne nad hmotou).
Duch je nco jinho ne rozum, ppadn vule.
Bak6. roz$# ovl,d, h#ot$? proto6. ;. so$:,st #at.ri.A
Pesn tak!
A d$cha lz. p+irovnat k ;ak#$si pro$d$? kt.r) v7# proplo$v, a $#o6Q$;.?
a"/ d$7. a t*lo v1".c S$nCoval/. A st.;n*? ;ako kd/6 v/t,hn.#. ka".l z.
z,str:k/? kd/6 s n# p+.r$7#. spo;.n? pro$d tto .n.rCi. s. zastav...
Duch je boskho puvodu. Dalo by se ct, e stejn puvod m i clovk, protoe v
sob nese bo jiskru. Vsichni ji v sob mme; vyvolv v ns nbon pocity,
schopnost vzvat jednoho nebo vce bohu a vubec popsat nco, co jest nikdo nikdy
nevidl. A dky tomu mueme vnmat i duchy. Je to spojen s Bostvm, kter je nm
zcela neznm. Mon je to onen signl ci kanl, jej nm dali Bo synov, nasi
puvodn stvoitel, tito mimozemstan, abychom mohli navzat kontakt bud s nimi,
nebo s nejvyssm Bytm. Bosk jiskra pijm impulzy, kter ns pimj dlat nco,
co pak vnmme jako vuli bo.
Tento pijmac (bosk jiskra) je lpe vyvinut u jasnovidcu a mediln nadanch
osob ne u bn populace.
Strana 87
Vsichni znme lidi, ji maj pocity, kter si nedovedeme nijak kloudn vysvtlit. Duch
tlo ani hmotu nemue ovldnout, zatmco rozum ano. Kdy se hmota pro nco
rozhodne, duch se mue vzpouzet, jak chce, ale hmota jej pekon. Zashnout
mohu pouze rozumem.
Obr. 3343#: 50ohov'67 kte"3 kdysi &anovali v
8gy&t27 m2li v9ichni &odlouhlou lebku7 a to ne%en
dos&2l37 ale tak' d2ti :l!e to vid2t na detailu
rytiny v&ravo naho"e;. /sou to 0o)3 synov' !e
Star'ho !kona7 nebo snad mimo!emsk' bytosti<
!. Oso"n #in$lost
(.6 s. za:n.#. "avit o politick)ch ot,zk,ch? r,d "/ch s. dozv*d*l n*co o
0a7 #in$losti a 0a7 6ivotn c.st*. G#nil ;st.? 6. ;st. "/l v ar#,d*? pak ;st.
pracoval $ polici. a pozd*;i ;st. si zalo6il ".zp.:nostn aC.nt$r$. Al. ;.7t*
n*co ch/"...
Mte pravdu. Dostal jsem se k tajnm slubm a organizacm, co bylo dlouho
pedtm, ne jsem se pidal ke svobodnm zednum. Neml jsem to v plnu. V
ivot by m nenapadlo, e budu dlat nco podobnho. Poprv jsem ml co do
cinn se strukturami, kter pusobily v tajnosti a sledovaly lidi nebo s nimi
manipulovaly.
V armd m to bavilo, ctil jsem se tam dobe a dlal, co mi ekli. U jako dt jsem
byl idealista a myslm si, e si tohoto mho povahovho rysu vsimli a zacali m
pozorovat. Vdy si vybraj kandidty s podobnmi vlastnostmi, aby je pak mohli
Strana 88
vyut pro koly, je maj probhat v utajen. Hledaj lidi, kte konsekventn pracuj,
jsou spolehliv a daj se snadno pesvdcit. Takov jsem byl i j.
Byl jsem u nmonictva. Udlali jsme si na pevnin vlet; obvykle se pitom hodn
pilo a tentokrt tomu nebylo jinak. V noci jsem se vrtil do pstavu a rno zjistil, e
nemm sluebn prukaz. Vlastn jsem to ml zjistit u pedesl vecer, protoe pi
vstupu do pstavu se provd kontroly a bez prukazu vs nesm vpustit dovnit.
Vdycky jsem byl velmi oteven a srdecn, rd jsem vtipkoval a bavil se s ostatnmi.
Vtsinou jsem rychle navazoval znmosti s lidmi ve svm okol, co byl i tento ppad
sptelil jsem se s pstavnm personlem, take jsem ten vecer prosel, ani bych
musel prukaz ukazovat.
Znepokojovalo m, e jej nemm, nevdl jsem ani, jestli jsem jej ztratil, nebo mi jej
nkdo ukradl. Ml jsem v plnu vydat se pes den do hospody, kde jsme trvili vecer,
a doufal jsem, e jej tam najdu. Nakonec k tomu nedoslo. Navstvil m neznm mu
a prukaz mi vrtil. Ptal se m, proc jsem ztrtu neohlsil, a sdlil mi, e bude muset
ucinit disciplinrn opaten. Kdyby se prukaz dostal do rukou ciz tajn sluby, mlo
by to pr dalekoshl nsledky, jak si ani neumm pedstavit...
Ten rozhovor m pln dostal. Podailo se mu prost vytvoit ve mn dojem, e jsem
tm vyvolal - nejm - tet svtovou vlku. Nakonec mi ekl, e o nm jest uslysm,
a vzdlil se.
Krtce nato m peadili. Ptali se m pitom, jestli bych se nechtl zcastnit
specilnho vcviku a zat trochu dobrodrustv, co by ovsem vyadovalo, e o tom
nebudu s nikm mluvit. Protoe mi slbili tak vyss plat, souhlasil jsem. Pod njakou
zminkou jsem byl odvelen z lodi a zaazen do specilnho komanda.
Nkolikrt m zkouseli, jestli dovedu zachovat mlcen. Bylo to pro m nesmrn
zajmav. Odjel jsem do vcvikovho tbora, kde se o m i dals cleny skupiny
vborn starali ctili jsme se jako absolutn elita. Uvali jsme si vcviku, skolili se,
a kdy se vyjdlo na moe, vraceli jsme se ke svm posdkm. Trvalo to asi dva
tdny.
D se ct, e ze m udlali agenta, jen se tomu kalo trochu jinak. Vnmali jsme to
jako dobrodrunou hru. Nikdo z ns netouil po tom bt ovsen dy nebo sedt v
ziv uniform v kanceli a probrat se papry. Byli jsme nadmru spokojen s tm,
co dlme. Dostali jsme se na hranici tlesn i psychick zte, sv spchy jsme
slavili jen mezi sebou, byli stastn a nemli potebu se o tom sit jinde. Na druhou
stranu jsme vdli, e ns sleduj, a kdybychom nkde vyzradili, kde jsme a co
dlme, byl by se vsm konec. Kdy byl vcvik u konce, zacali jsme dostvat koly.
Mli jsme se napklad zamit na urcit objekty, fotit je a sehnat o nich co nejvce
informac. Pak jsme je mli pomoc trhaviny znicit. Vykonvali jsme obvyklou slubu
u sv posdky a pitom dlali vci, je slouily zcela jinm zmrum. Pokud by se na
to pislo, prohlsili by ns v domc jednotce za zrdce. Brali jsme to tak, e to tak
zkrtka mus bt, kdy pracujete jako agent nebo spion. Piznvm, e ns to bavilo.
Vychvalovali ns a prohlasovali, jak jsme skvl, neporaziteln a jak drme
pohromad. To bylo opravdu asn.
Nejdve byly nasimi cli objekty, pozdji tak lid. Napklad jsme mli za kol
pivzt do zraele lod. Museli jsme je vyzvednout v jedn nmeck lodnici v
Severnm moi a dopravit do Haify. Peveli jsme i jin vci, ale o tom nemohu
mluvit.
Nikdy jsme se neptali, proc se Nmecko na ncem takovm podl. Jestli to bylo
zkonn, nebo ne, ns nezajmalo. Vykonvali jsme rozkazy. Hlavn byla cest,
spolehlivost a tak pesnost. Vsechno muselo slapat pesn podle plnu. Dodnes
trpm, kdy se s nkm domluvm na schuzce a dotycn je nedochviln. Absolutn
pesnost a spolehlivost byly pro nasi skupinu ivotn duleit a k tomu jsem se
Strana 89
snail vst i sv dti moc se mi to ovsem nepodailo.
Dostali jsme se nkam, kam jsme nechtli. Vyhledali si ns a my jsme
spolupracovali. Na zklad urcitch charakterovch rysu jsou nkte lid
manipulovateln a ovladateln vce ne ostatn.
Po vojn jsem se dostal do soukrom lodnice v Kielu. Tam m tak obcas
kontaktovalo speciln komando kdy se clovk jednou stane agentem, je jm
navdy. Lodnice byla armdn. Nco se mi vsak nelbilo. koly pro m nebyly
problm, ale vadilo mi, e organizace stle vce spad pod USA. Zatmco dvjs
zakzky jsme vykonvali pro Nmecko, nyn jsme pracovali pro Ameriku. American
byli ve lesvicku-Holstnsku hodn aktivn pod zem. Navzali tam hodn kontaktu a
my jsme museli jezdit do tchto podzemnch krytu, ekl bych skoro podzemnch
mst, a plnit jejich koly.
zde vse probhalo na nejvyssm stupni utajen. Vydrat ns mohli v obou ppadech.
lo o tajn koly, take to byla nase soukrom zbaa*. Nebyli jsme pod ochranou
sttu, a kdyby se pislo na to, co dlme, kad z ns mohl skoncit na hodn
dlouhou dobu ve vzen. Byli jsme pod velkm tlakem, ovsem vdli jsme, e se
nm nic nestane. Nasi sfov by to nikdy nedopustili.
Kdy dlte nco neleglnho, mohou vs vydrat, a tud jste snadno ovladateln.
Pak je na vs stoprocentn spoleh. Vsichni jsme odolvali velk psychick zti a
mli sv slab msto v obav z toho, jestli na ns nkdo nepijde.
Jednou jsme teba dopravovali auta do Maroka, picem jsme nevdli, co v nich je.
Neptali jsme se. Dostanes kol, provedes jej, pak pilets zpt a jdes si po svch.
Nikdo se na nic nept.
(*kd/ ;st. v7ak #$s.li zapoch/"ovat o to#? co d*l,t..
Po sesti letech spoluprce jsem chtl pestat. Zacal jsem pracovat u policie, ale
netrvalo dlouho a zemsk kriminln ad mi zadal kol, kter jsem odmtl vykonat.
Dali mi najevo, e vd o m minulosti. Neekli mi to sice pmo, ale poznal jsem to.
Musel jsem se podvolit. kolu od policie bylo cm dl vc; vykonval jsem je mimo
slubu i bhem n. Nebyly tak strasn jako dv, ale stejn mi to bylo nepjemn.
Opt m mohli vydrat. Napklad po mn chtli, abych sehnal plny veejnch nebo
soukromch budov, zjistoval nosnost plochch stech jistch budov, jestli na nich
mue pistt vrtulnk, jak maj zklady, podzemn prostory, zabezpecovac sachty a
podobn. Zaopatil jsem plny bez toho, abych vdl, k cemu budou slouit. Ani m
to nezajmalo, na nic jsem se neptal a prost provdl, co mi ekli.
Po njak dob jsem ze dne na den u policie skoncil, pestoe jsem ml status
ednka na doivot. U jsem s tm prost nechtl mt nic spolecnho. Byl jsem sice
vystudovan optik, ale nejdve jsem zkusil provozovat restauraci, pak jsem
nkolikrt zmnil bydlist, ne jsem se konecn usadil v severnm Nmecku a zacal
pracovat v dodavatelsk firm pro automobilov prumysl. Ani tady netrvalo dlouho,
ne si m nechal zavolat sf a zeptal se m, jestli jsem nebyl u armdy. Potvrdil
jsem mu to kad pece byl na vojn. To sice ano! ale 6# jste pracoal pro tajn$
slu'b#!* odpovdl.
Dokonce i v soukromm sektoru mi byla m minulost v patch, co m samozejm
velmi rozrusilo. Krtce na to jsem dal vpovd a zaloil bezpecnostn firmu. Myslel
jsem si, e s vlastnm podnikem budu mt svuj ivot lpe v rukch a sm si urcm, co
chci a budu dlat.
Po krtk dob jsem opt dostal nabdku. Chtli po mn, abych spolupracoval s
firmou se sdlem v Rusku, kter byla zapletena do prostituce a do obchodu s lidmi
Snaili se m dostat na svou stranu a byla v tom spousta penz, ale mn se do toho
Strana 90
nechtlo. Zadavatelem zakzky byl jeden pask z Por, jeho jsem znal u z dob,
kdy jsem pracoval u policie, a kter tak vdl mnoh o m minulosti. Vzkzal jsem
mu, e bych se radji zastelil, ne abych s nm spolupracoval. Jako odpovd na to
mi zaplili statek.
Od t doby je klid, pesnji eceno od okamiku, kdy jsem se rozhodl, e u m
nikdo nebude vydrat. Ziju poklidn a stastn ivot a je mi jedno, jestli m nkdo ud.
Nic mi nedokou a na druhou stranu j u ani nic neskrvm. Dlouhou dobu jsem
svou minulost spsn tajil bez toho, abych kvuli tomu psychicky trpl, ale u to
zkrtka nechci skrvat. Je to bemeno, je s sebou budu nosit cel ivot, nikdy se ho
nezbavm a ani se s nm nikdy nesmm. Je to epizoda z mho mld, kdy jsem byl
snadno a neuviteln ovladateln.
Zmnil jste, e ve spolkov zemi lesvicko-Holstnsko byly podzemn prostory. Mohl
byste to trochu rozvst?
Nevm, co se tam dl. V t oblasti je spousta vchodu a ty vedou do neznicitelnch
tunelovch komplexu. Kdyby na to spadla bomba, nic by se s podzemnm systmem
nestalo jsou to vzjemn svaen hotov konstrukce pevn jako Nov labsk
tunel. A spravuj to American. Kdy jsme se pi jedn z akc, kdy jsme peveli
speciln pstroje, dostali jin od lesvicka-Holstnska za binu jednoho ze
vchodu, museli jsme projet nkolika kontrolnmi stanovisti. Pak jsme nkolik hodin
projdli podzemm a na druhm konci jsme zase vyjeli na povrch. Tyto vchody byly
v Kielu a v blzkosti Schleswigu u Olpelnize.
V Olpenitzu postavili ped nkolika desetiletmi velk pstav. Jak to vypad dnes,
nevm, ale tehdy tam nebyly dn lod, jen obrovsk voln prostranstv. Peveli
jsme nkolik micch pstroju extrmn citlivch na zmnu teploty. Spojili jsme se s
nas centrlou a krtce na to ped nmi zastavily dva americk dpy. Nsledovali
jsme je nekonecnmi provlhlmi lukami, pak se jelo chvli z kopce a najednou jsme
stli ped obrovskmi ocelovmi vraty. Za nimi bylo nkolik dalsch dve a propust a
byli jsme v podzem. Cesta trvala velmi dlouho. Nakonec jsme pstroj odevzdali a
vyjeli z podzem na povrch. Celou dobu nikdo nepromluvil jedin slovo a ani pozdji
jsme se o tom nikdy nebavili. O vcech, jim nerozumte, je leps nemluvit.
Kdo tuto podzemn si navrhl a vybudoval, mi nen znmo, kadopdn jsme tam
zahldli americk vojky. Bylo to nkdy kolem roku 1979 nebo 1980. Pak jsem se ze
lesvicka-Holstnska odsthoval. Nijak m nelkalo po tom ptrat bohuel. Dnes
bych neml klid, dokud bych vsechno neprozkoumal.
'. (ov) sv*tov) +,d
3+.;d*#. n/n k ;,dr$ v*ci. =o +k,t. na cit,t/ v/soc. postav.n)ch z.dn,+1 na
t#a Clo",ln vl,da n."o nov) sv*tov) +,d? kt.r $v,d# v p+.d#l$v*A
Zmnil jste Benjamina Disraeliho, jen oteven piznal, e se urcit organizace
podlej na svtov politice, a Winstona Churchilla, kter byl pysn na to, e mue
bt sluebnkem velkho plnu. Na uskutecnn tohoto plnu se pracuje u vce ne
sto let a vsledkem m bt nov svtov d, jen lidstvu pinese mr a harmonick
ivot. Mnoho lid z nj m strach a brn se mu. Citoval jste tak Henryho Kissingera,
kter prohlsil, e mnoz budou trpt. To je pravda. Pro lidi, ji nechpou nutnost
zmny, budou tyto procesy velmi tk. Mli by se zamyslet nad tm, e pro
nastolen novho du horuje dokonce i sm pape.
Rozhodujc je vsak vrok Davida Rockefellera, jednoho z tch, kdo d lidstvo
prostednictvm penz. Penze jsou hlavnm faktorem v globlnm ovldn lidstva a
pouze penze umouj absolutn moc nad lidmi. S touto skutecnost je kad zedn
Strana 91
konfrontovn u krtce po svm zasvcen.
Uvdomte si, e vysoc politici ani jin slavn lid svta sv clenstv nijak netaj.
Svobodn zednstv existuje ji dels dobu a v budoucnu se jeho systm rozs na
celou lidskou spolecnost.
5ak s. z.dn,+i dovda;? 6. ;. lidstvo #o6n kontrolovat ;.n skrz. p.nz.A
Kad kandidt je pi pijet zbaven vsech kovovch pedmtu. Nen ani nah, ani
oblecen, ani bos, ani obut. Odejmut kovu poukazuje na zlat vk, dobu, kdy nm
kovy nemtly hlavu a nemly nad nmi dnou moc dobu, kdy neexistovaly
penze.
Metafyzick pozad tohoto aktu je to, e v pbhu o stvoen se dn kovy
nezmiuj. Clovk k nim v rji neml pstup, teprve a krl alomoun s pomoc krle
z Tru pinesl kovy ze zem Ofir, hlavn zlato a stbro. A zacaly nov casy, kter
trvaj dodnes. Pro lidi byly tyto kovy pokusen, svdly je, probouzely v nich
chamtivost, a tak je lid zacali shromadovat.
Zlato se zskv velmi pracn: zeme pitom mnoho lid a nic se proda. Pak se
roztav a zase ulo pod zem. Vtsina zlata zustv tedy pod zem dokud nen
nalezeno nebo vydolovno nebo pot, co je nkdo najde. Tajemstv tkv v jeho
pusoben na lidi. Na prvn pohled je to pouh kov, mue to vsak bt velmi cinn
ochrana ped bohy.
3ro: ochrana p+.d "oh/A
Stojte-li pod kopul ze zlata, bohov na Vs nemaj dn vliv. Proto se v radiestezii
a pi vysln ci sen myslenek vyuvaj kopule. Vtsinou jsou z mdi, avsak zlat
jsou mnohem cinnjs.
0 ;.dn "$dov* s. zlato$ kop$l ;s.# "/l. B/lo to v Br$n.;i...
To jsou opravdov centra moci. Zde jste v bezpec ped mentln kontrolou, co
vnmm jako smyslupln zejmna v dnesn dob technickho pevratu a myslenkov
kontroly. Dnes u nemusme chodit do katedrl, je se dve vyuvaly k ovlivovn
lid. Ani sledovn televize u nen tak vznamn jako kdysi. Rd ns morfogenetick
pole, kter usmruj nase myslen, pesvdcen a jednn. Ten, kdo si chce
zachovat nezvisl myslen, potebuje kryt; iluminti maj sv podzemn msta, kde
jsou chrnni. A co ostatn? Jednou z monost jsou budovy se zlatou kopul. V nas
li zrovna zkoumme, jak to pusob v mensm mtku napklad se zlatou
helmou nebo ncm podobnm.
3+ipo#n, #i to t/p/ lid? kt.+ si vnit+.k klo"o$k$ v/kl,d,va; alo"al.#.
Ano, vm o tom a nco na tom skutecn je. Zlato je v kadm ppad cinnjs ne
hlink.
Koneckoncu j puvodn pochzm z bezpecnostn brane a vm, co je dneska v
oblasti sledovn osob mon. Kdyby jen lid vdli...
Sl.dov,n za:n, doc.la ti7. $6 v oso"n# a$t*. Od rok$ !91' #a; ")t nov
voz/ v/"av.n/ ;ak)#isi komunika0nmu sk=kami>? kt.r $kl,da; p+.sn
inSor#ac. ohl.dn* r/chlosti a poloz. vozidla. (.;.n6. $#o6n s.stavit
p+.sno$ linii poh/"$ #a;it.l.? al. v1z #16. ")t lokalizov,n s p+.snost na
Strana 92
;.d.n #.tr. 3ok$d tato data zko#"in$;.t. s Yda;i z #o"ilnho t.l.Son$?
dostan.t. po#*rn* ".zch/"n) kontroln s/st#.
8a#.ra v/vin$t, na $niv.rzit* v Dtah$ dov.d. s po#oc :id.l? kt.r,
zazna#.n,va; r,diov vln/? vid*t p+.d z.R. B#to zp1so".# lz. sl.dovat
poh/" lid za zav+.n)#i dv.+#i? a navc v p+## p+.nos$K
(a ;.dn stran* to $r:it* po#16. hasi:1# a z,chran,+1# p+i hl.d,n oso" po
z.#*t+.s.n n."o na p+klad v ho+c# do#*. Bak "/ s. to dalo v/$6t k.
sl.dov,n za;at)ch r$ko;#ch? ov7.# st.;n* tak i k. sl.dov,n o":an1.
0 so$:asn do"* s. prac$;. ;.7t* na zc.la ;in t.chno loCii4 na $niv.rzit* v
B.rk.l./ v 8aliSornii dva n.$roloCov o";.vili zp1so"? ;ak lz. po#oc
sk.nov,n #ozkov aktivit/ :st lidsk #/7l.nk/. \ t.nto o";.v #, dv* stran/
#inc.4 dk/ n*#$ "/ "/lo #o6n vid*t #/7l.nk/ posti6.n)ch lid n."o
paci.nt1 v k@#at$? p+padn* sl.dovat #oz.k pod.z+.lho a z;istit? zda s.
dop$stil zlo:in$? n."o n.. (a dr$ho$ stran$ s. tak da; :st #/7l.nk/
;akhokoliv ;inho :lov*ka. B$d. takto v/padat "$do$cnostA
Ano, DS (= Defence ntelligence Agency, americk vojensk zpravodajsk sluba -
pozn. pekl.) u v roce 2008 prohlsila, e ,bojistm budoucnosti je lidsk mozek. A
proto je duleit se proti tomu chrnit, v cem nm mue pomoci zlato.
H.kl ;st.? 6. il$#in,ti a ;in #ocn rodin/ vlastn podz.#n #*sta. =hr,n ;. to
p+.d #orSoC.n.tick)#i poliA
Vlastn by se ani nemuseli chrnit, protoe jsou to JEJCH postoje a pesvdcen.
Vnucuj lidstvu SVUJ obraz svta. Svt ovsem zatm nen pipraven tento
PROGRAM pijmout.
=o ;. to za proCra#A
Tento program ci programy jsou v zsad velmi jednoduch. Kdy chcete ovlivovat
nebo uklidnit lidi, opatte je urcitmi chemickmi ltkami.
5ak to v/pad, v praIiA
Chcete-li zklidnit nebo manipulovat velkou masu lid, pouijete na to drogy. Jednou z
nejcinnjsch je fluor je to jed. Jestlie pivedete lidi k tomu, aby si s nm kad
rno cistili zuby nebo pouvali fluorizovanou sul dokonce i kojenci, kte jest dn
zuby nemaj, ale dostvaj fluorov tabletky - pak jste na nejleps cest.
Fluor se bn uv od rna do vecera a lid si pitom mysl, kdovco ,dobrho" pro
sv tlo nedlaj. Pitom je pomalu, ale jist otravuj. Druh vc je sledovn a
kontrola lid: je faktem, e si na to clovk zvykl a nevnm to jako nenormln. Bn
obcan nakupuje skoro vdy s platebn kartou, nebot je to pohodln, modern a je to
fajn je to ivotn styl. Tak se vytvej postoje a pesvdcen. Za vsm je vsak pln,
nejde o pirozen vvoj spolecnosti. Manipulace lid je zcela vdom, protoe je
naviguje urcitm smrem.
5ak)# s#*r.#A
Aby lid milovali nov svtov d! O to jde. Ped ctymi desetiletmi bychom se tomu
brnili, dnes je vsak naprosto bn, e platme kreditn kartou. Je to vymvn
mozku v praxi!
Strana 93
Lid jsou tak nevdom, nedisciplinovan, sobect a hloup, e iluminti nemaj
nejmens zbrany je sledovat, a dokonce masov zabjet. Lidstvo za nic nestoj! To
je nzor tch nahoe a j si to myslm tak.
Bo? 6. v*t7ina lid ;so$ iCnoranti? si #/sl# tak? al. ;.n kv1li to#$ "/ch n."/l
chladnokr.vn) a v/po:tav) E ;ako nap+klad H.nr/ 8issinC.r? kt.r) na
"ild.r".rCsk konS.r.nci v. Sranco$zsk# Mvian$ v roc. 122! prohl,sil4
9nes by se 6meri0an bouili, kdyby vo(ska ?2 vstoupila do @os 6n/eles a
chtla tam zavdt podek. 6le ztra za to budou vd0n7 5lat to ze(mna
tehdy, kdy' se (im ekne, 'e (e ohro'en (e(ich 'ivot, nehled na to, zda (e tato
in.ormace skute0n, nebo (e to sou0st propa/andy. #ichni lid na svt pak
budou 'adonit, aby (e vldci svta tohoto zla zbavili. #ichni toti' ma( hr-zu z
neznma. 5ostavte*li ped n tento scn, budou si chtt udr'et sv-(
,blahobyA a za to (sou ochotni vzdt se i osobnch prv.!
Lid si vubec neuvdomuji, jak moc u jsou na systmu zvisl. Pichzme o svou
pirozenou svobodu cili o monost postarat se sami o sebe. Kdysi chodil clovk do
lesa, znal ruzn byliny i rostliny a nehrozila mu smrt hladem. Dnes jsme zvisl na
nepirozen strav a plodinch z jinch zem, a ne pmo z naseho regionu, take se
u ani nedovedeme ivit plody rostoucmi ve voln prod ztratili jsme schopnost
takto t. Rozhodujc je pitom to, e tuto zvislost akceptujeme, a jest se pitom
ctme i dobe! Nov svtov d, zvislost a kontrola, na tom vubec nemus bt nic
spatnho, mohou pracovat ve prospch lidstva, co je tak jejich kolem. Ale pesto
je to jaksi druh otroctv, protoe dl z lid nesobstacn jedince neschopn t
pirozen. Mal skupiny dnes u nepeij.
F,# zd. n*kolik za;#av)ch cit,t1? ;.6 "/ch 0,# r,d p+.:.tl. Bednstv (e
prodchnuto v"znamem svho cle, (en' vrchol v ideln, svtov i, (e(m'
zkonem (e humanita.! Vz.dn,+ H.r#ann S.tt.Cast v. spis. 9eutsche
Creimaurerei, ihre Drundla/en, ilire Biele V(*#.ck svo"odn z.dn,+stv? ;.ho
z,klad/ a cl.X? B.rln 1212? 2. v/d,n? str. 44X
An."o dal7 cit,t4
Bavedeme (ednotnou zednskou vldu pro cel" svt v (edin"m neviditeln"m
vldcem! VTr.i#a$r.r-G.it$nC bG.dn,+sk novin/b? ^ipsko 1&'? str. !5X
6 kdy' cel" svt bude chrmem du, pak se mocn lto Bem dobrovoln
ped nmi sklon a penecha( nm vldu.! Vsvo"odn) z.dn,+ dr. 3hilip L.orC
Bl$- #.nhaC.n v G.itschriSt Sir Tr.i#a$r.r.i bJasopis svo"odnho z.dn,+stvb?
Alt.n"$rC 1&!&? str. '!9X
5ak si #,#. p+.dstavit Clo",ln vl,d$? t.nto nov) sv*tov) +,dA
Kdy s otevenma ocima a s jasnou mysl pozorujete soucasnou situaci ve svt,
zjistte, e nov svtov d u je vlastn zaveden. Vtsina lid to vsak jest
nepoznala a i v budoucnu se bude dit podle starch zvyku a vzorcu chovn. Nov
svtov d se ukld do postoju a pesvdcen lid, a nakonec sami uv tomu, e
je to jejich vlastn vnmn svta a e se sami rozhodli t tak, jak ij. V budoucnu
tento pesvdcovac proces urychl dals udlosti. Soucst systmu novho
svtovho du je tm pln kontrola lid. V kadodennm ivot a dn mus bt
clovk nanejvs pozorn a ve stavu bdlosti, aby si tchto kontrolnch mechanismu
vubec vsiml nebo je vnmal. Dokonce i lid, kte se na tvorb tohoto systmu
podlej, casto netus, e jsou tak soucst programu. spolecnost se zmn.
Vsechno dosavadn bude zniceno, rozbito a korunou chaosu bude nov svtov d
Strana 94
pokud se tak u nestalo. V nkterch oblastech ivota a spolecnosti se u pevn
usadil, ani by si toho lid vsimli.
0.l#i za;#av, ;. v tto so$vislosti p+.dn,7ka doktora Richarda <a/.?
")valho +.dit.l. 2pole0nosti pro plnovan rodi0ovstv VW 33 W 3lann.d
3ar.nthoodX sponzorovan rodino$ Rock.S.ll.r1. 3+.dn.sl ;i na s.tk,n
a#.rick)ch d*tsk)ch lka+1 v 3itts"$rC$ !9. "+.zna 12-2. 3opsal v n nov"
/lobln systm!? ;.n6 $6 ;. pr) zav.d.n a "$d. #t za n,sl.d.k post$pno$
pro#*n$ lidstva. =ht*l? a"/ s. os#d.s,t shro#,6d*n)ch lka+1 na t.nto Sakt
p+ipravilo.
0 do"* p+.dn,7k/ "/l proS.sor.# d*tskho lka+stv na $niv.rzit* v (.>
cork$ a so$:asn* nosit.l.# v/sok)ch z.dn,+sk)ch st$pQ1. 0aroval
posl$cha:. p+.d pl,n.# sv*tov .lit/ zavst sv*tovo$ diktat$r$ a ;.dnotn
sv*tov n,"o6.nstv. 0/zval ;.? a"/ si n.psali 6,dn pozn,#k/ a v/pn$li
v7.chna nahr,vac za+z.n. (.6 za:al? z#nil? 6. d+v. #$s.l #l:.t? al. n/n - v
roc. 12-2 VKX - $6 o ta;n# pl,n$ pr) #16. svo"odn* #l$vit? n."oZ ve (e
pipraven a nikdo to u' nezastavP.G.#+.l rok$ 12&2.
0 n*kolika h.sl.ch sv)# posl$cha:1# v/sv*tlil? co ;. v "$do$cn$ :.k,4
sn6.n po:t$ o"/vat.l G.#*
povol.nlk/ k roz.n d*t
nov po;.t s.I$
s.I ".z r.prod$kc.
kd.koliv dost$pn, ochrana
s.I$,ln osv*ta #l,d.6. ;ako n,stro; sv*tov vl,d/
podpora potrat1 ;ako n,stro; sn6.n po:t$ o"/vat.l G.#*
podpora ho#os.I$alit/
nov t.chnoloCi. r.prod$kc. ".z pohlavnho spo;.n
z,nik rodin/
$l.h:.n $#r,n a zav.d.n Npil$lk/ s#rtiO
o#.z.n p+st$p$ k ".zplatn zdravotn p:i? a t# v/lo$:.n star7ch
lid z. s/st#$
p+sn* kontrolovan) p+st$p k lk1#
zr$7.n so$kro#)ch lka+1
Y#/sln* s. zko#plik$;. diaCnostika nov)ch n.v/l:it.ln)ch n.#oc
potla:ov,n l:"/ rakovin/
v/vol,v,n srd.:nch inSarkt
krat7 do"a vzd*l,n z d1vod$ $r/chl.n p$".rt/ a dospv,n
slo$:.n n,"o6.nstv
z,nik star)ch n,"o6.nstv
p+.#*na t.It$ Bi"l. #anip$lovano$ r.viz kl:ov)ch slov
7koln doch,zka ;ako n,stro; indoktrinac. VW Ysil za#*+.n k sl.p#$ a
od.vzdan#$ p+i;.t $r:itho $:.n n,zor1 :i posto;1? kt.r n.p+ipo$7t
disk$si ani kritik$X
prodlo$6.n :as$ str,v.nho v. 7kol.? "*h.# n*;6 s. al. d*ti nic
novho n.$:
kontrola p+st$p$ k inSor#ac#
7kol/ ;ako c.ntr$# o"c.
odstran*n ;ist)ch knih z knihov.n
z#*n/ z,kon1? ;.6 v/vola; soci,ln a #or,ln chaos
Strana 95
podpora $6v,n droC
podpora spot+."/ alkohol$
o#.z.n svo"od/ poh/"$
v*t7 po:.t v*znic
v/$6v,n n.#ocnic ;ako v*z.Qsk)ch za+z.n
n$lov, ps/choloCick, a S/zick, ;istota
kri#inalita ;ako n,stro; k ovl,d,n spol.:nosti
o#.z.n vliv$ DSA v o"lasti pr1#/sl$
p+.s$n/ n,rod1 a .kono#i
v/tr6.n soci,lnch ko+.n1
podpora sport$ za Y:.l.# p+.stav"/ spol.:nosti
s.I a n,sil ;ako so$:,st z,"avnch proCra#1
i#plantov,n id.ntiSika:nch kar.t V#ikro:ip/X
kontrola potravin
#anip$lac. po:as
ovl,d,n a kontrola lid
zkr.slov,n .kono#ick)ch dat a poznatk1
t.roris#$s za Y:.l.# v*t7 kontrol/
t.l.viz. sl.d$;c svho div,ka
zr$7.n so$kro#ho vlastnictv
nastol.n totalit,rnho Clo",lnho s/st#$
15X
Opravd$ si nov) sv*tov) +,d #,#. p+.dstavovat taktoA
Ano, je to pomrn pesn.
<oktor <a/ to zv.+.;nil ;i6 v roc. 12-2. Gna#.n, to? 6. ;s#. $6 hodn*
pokro:iliK
Ano, moje ec. A nen cesty zptky.
<oktor <a/ #i#o ;in $v.dl? 6. il$#in,ti nasad ;.dn$ n."o dv* ato#ov
"o#"/? a"/ p+.sv*d:ili lidi? 6. to #/sl v,6n*. 0idt. to st.;n*A
Takov informace nemm, ale nen to vyloucen. Pokud by neuspl mrov pln A
neboli pokojn integrace nrodu do novho svtovho du, je v zloze nkolik
dalsch variant. Ty u ovsem vldn nejsou...
<oktor <a/ tak +.kl? 6. svtov vlky ne(sou bezpe0n kv-li mo'nosti
(adernho kon.liktu, proto (e nahrad terorismus!.
5.d.n #1; "lzk) p+t.l? kt.r) pracoval v prosl$l ".rlnsk n.#ocnici =harit?
"/l host.# n*kolika s.tk,n z.dn,+1? nikd/ s. v7ak n.stal :l.n.#. 5.dnoho
dn. za7.l do ".rlnskho antikvari,t$? kt.r) "/l dk/ sv #i#o+,dn na"dc.
hodn* nav7t*vov,n i z.dn,+i. Ba# narazil na v.l#istra l@6.? ka# ")val zv,n.
B.n znal p+t.l1v o"li:.; z ;.ho n,v7t*v v l@6i? a proto6. "/l p+.sv*d:.n? 6.
#l$v s "ratr.#? "/l v.l#i sdln). B/lo to p+i"li6n* p+.d patn,cti l.t/? a t.d/
okolo rok$ 1225. 0.l#istr s. podval na knih/? ;.6 si p+t.l v/"ral? a +.kl #$4
Je dobe, 'e se vm podailo zskat tyto knihy, musme vechno za(istit, ne'
na svt za0nou nepoko(e.! 3ak #$ v/pr,v*l? 6. si ;ako +ada ;in)ch "ratr1
po+dil do#.k na v.snici? proto6. v. #*st.ch to :as.# za:n. ")t n.Ynosn.
Strana 96
Bak #l$vil o to#? 6. v "$do$cn$ n,s :.k, $#*l. v/volan) t.roris#$s? kt.r)
"$d. z,#inko$ pro vl,dc. sv*ta? a"/ #*li d1vod k. zost+.n kontrol/ nad
lid#i. Fl$vil tak o takzvan)ch #iniato#ov)ch "o#",ch? ;.6 s. "$do$
odpalovat v. #*st.ch.
0 podstat* tot6 +.kl doktor <a/ a p+.sn* to odpovd, i to#$? co (icolas
Rock.S.ll.r sv*+il Aaron$ R$ssovi? ;ak ;s.# psal v Yvod$ knih/4 po#al$ s.
zav,d*; :ip/ a n.lz. to#$ ni;ak za"r,nit. 5d. o dva dr$h/ E t/p B "$d. $r:.n
pro "*6n) dav a t/p A dostano$ ti? kt.+ ;so$ do s/st#$ zasv*c.ni. B$d. ;i#
za;i7Zovat #i#o+,dn v)hod/? a ;.dn, s. t.d/ o ;ak)si dr$h diplo#atickho
pas$. (icolas Rock.S.ll.r tak $v.dl? 6. v,lka proti t.ror$ ;. o"rovsk) podvod.
Pochybuji, e terorismus pochz pmo od zednu. Ano, slysel jsem u o tom. Tyto
hovory se vedou ve vsech lch, ale je teba si uvdomit, e brati zaujmaj v
pracovnm ivot pozice, kde maj pstup k jinmu druhu informac ne bn
obcan. Podle m tento zinscenovan terorismus slou k tomu, aby lidstvo vydsil a
ono samo zacalo volat po ostejs kontrole.
K tomu bych jest nco dodal: Na konci devadestch let byla nase clensk
zkladna hodn velk, a proto v souvislosti s pedpokldanmi udlostmi - jsme so
vsichni snaili zabezpecit sebe, sv eny, dti a rodiny. Probhlo to ovsem ponkud
jinak, ne jsme cekali o nco poklidnji, lid jsou mrnjs a ij ve vts harmonii,
ne se pedpokldalo. Dve se bouili kvuli kad nepstojnosti, zatmco dnes u
ne. Svdc o tom i nedvn bankovn krize. Obcany zpadnch zem to u vubec
nerozciluje. Jsou u tak zklidnn, e maj sv agrese pod kontrolou. Z tohoto
duvodu nebude - jak se zd - dochzet mezi obyvatelstvem k dnm vtsm
bombovm tokum nebo atenttum. Udlosti, ke kterm dochz v muslimskm
svt, jsou jen tce pochopiteln a z pozice atenttnku i smyslupln. Kdy se
vyhod do povt ve stedu davu lid, koho pitom zabij? Vlastn krajany! Nezabij
,kapitalisty", sv hlavn neptele, kte vpadli do jejich zem a nic jejich vru, ale
vrad sv souvrce! To pece nedv smysl!
Ano? al. #/ zd. #l$v#. o Nzinsc.novan# t.roris#$O? ;ak to potvrdil (icolas
Rock.S.ll.r. Bo#"/ t.d/ n.odpal$; #$sli#ov? al. t/to akc. #o6n,
orCaniz$;. =\A n."o Fosad tak ;ako v p+pad* 11. z,+ !991 v (.> cork$. A pak
to hod na n*koho ;inho? nap+klad na dr,n.
F/sl# si? 6. s. ;.7t* n*co "l6. Barrack O"a#a? n.;l.p7 lo$tka il$#in,t1?
;ako$ kd/ #*li? 14. d$"na !919 v. UashinCton$ varoval4 Jestli'e se vichni
hlavn akti budou chovat (ako doposud, pak (e na EF nebo vce procent
pravdpodobn, 'e se terorist-m poda v (ednom z naich mst zaplit
bombu.!
Vyloucit se to ned. Bohuel k tomu nic vc nevm.
<oktor <a/ v. sv p+.dn,7c. #i#o ;in $v.dl? 6. kl: k v/l:.n rakovin/ ;. k
dispozici v instit$t.ch a v)zk$#n)ch la"orato+ch Rock.S.ll.r1? al. dr6 s. v
$ta;.n. Bak +.kl? 6. s. n.")val. roz#oho$ $#*l. v/tvo+.n n.#oci.
Ano, je to tak. Nemuete chtt na jedn stran decimovat obyvatelstvo Zem a na
druh stran je zase zachraovat. To nejde. Mnoho dnes znmch druhu rakoviny
se vyvolv clen cili vdom prostednictvm pdavku do potravin, ozaovn a
dalsmi zpusoby.
Strana 97
<oktor <a/? ;.n6 pracoval v dr$h sv*tov v,lc. v o"lasti #anip$lac. po:as?
+.kl? 6. po:as lz. v/$6t p+i v,lk,ch n."o za Y:.l.# v/vol,n s$cha a
hlado#or$.
Ano, mon to je. Wilhelm Reich na poctku 20. stolet zjistil, e pomoc svch
pstroju (takzvanch cloud busteru - pozn. aut.) mue ovlivovat pocas. Kovovou
trubku spojil pomoc prun kovov hadice s vodou a na zataen obloze se
najednou objevila modr msta. Tak dovedl v obdob delsho sucha pivolat dst.
Pokusy provdn v Libanonu v letech 2005 a 2009 dokazuj, e tmto zpusobem
lze zavlaovat i poust. Wilhelm Reich byl kvuli sv vdeck cinnosti zatcen a zemel
v USA ve vzen.
Nov metody ovlivovn pocas pracuj s vlnami extrmn nzk frekvence (=
anglick zkratka ELF). Tylo vlny se vyskytuj v oblasti Schumannovy rezonance* a
maj schopnost tak vnikat hluboko do Zem. Casto se vyuvaj ve vojenstv. S
pomoc tchto frekvenc lze tak ovlivovat pocas a k se, e bhem druh
svtov vlky Rusov pomoc ELF vln zpusobili fenomn El Nio. Jde o klimatickou
anomlii, je se odehrv nad Pacifickm ocenem a m vliv na svtov klima.
Je jist, e clovk mue dit a ovlivovat pocas. Ke spektru monost pat i
chemtrails.**
Dalekoshl nsledky u si kad domysl sm.
__________________________________________________________________
_ Schumannoa rezonance je 0rekence! e kter$ kmit elektroma&netick$ pole nad
zemskm porchem pod ionos0$rou. 6 roce FECK je dolo'il nmeck dec M. Y.
Schumann. 1kd# se t$to 0rekenci "k tlukot srdce .em planet# a je spojona s
l$enm! duchon trans0ormac a zr#chlonm asu % pozn. 2"ekl.
__ =hemtrails jsou stop# podobn$ b'n$ kondenzan stop! kterou za uritch
podmnek zanechaj tr#sko letadla. , se za to! 'e slou' k oliJon poas %
pozn. p"ekl.
Sl/7.l ;st. n*co o t.ktonick z"raniA (ikola B.sla $6 rok$ 1&2& v (.> cork$
po#oc #alho p+stro;. rozpoh/"oval v)7kov) d1#. A#.rick, ar#,da #*la
pr) t$to t.chnoloCii napodo"it a po$6vat. 0/pad, to? 6. s. ;i# to tak poda+ilo
E t.d/ pok$d #16.#. v*+it ")val#$ ;aponsk#$ #inistr$ Sinanc
Bakanakovi? kt.r) na ot,zk$? pro: 5aponsko sv*+ilo kontrol$ nad sv)#
Sinan:n# s/st#.# sk$pin* a#.rick)ch a .vropsk)ch oliCarch1? odpov*d*l4
Japonsko bylo ohro'eno tektonickou zbran.!
(."/l to ;.din) v/soc. postav.n) politik? kt.r) n*co podo"nho v/slovil.
0.n.z$.lsk) pr.zid.nt H$Co =h,v.z v. v/sl,n 0i0. B0 $v.dl? 6. Spo;.n
st,t/ dispon$; t.ktonicko$ z"ran? s ;.;6 po#oc v/volal/ z.#*t+.s.n na
Haiti. 5. p+.sv*d:.n? 6. DSA sto; za z.#*t+.s.n# v 8aliSornii 2. l.dna !919 a
v Jn* .&. !99&.
Kdy si uvdomte, jak slab a citliv je vnjs vrstva nas Zem, mus vm bt
jasn, e i nejmens zsahy mohou mt niciv nsledky. Seismologick stanice
dovedou zachytit otesy vzdlen spoustu kilometru. Tak vme, kde m Zem sv
citliv msta. Pi hledn ropy se uml zemtesen bn vyvolvaj, jde vsak jen o
nepatrn pohyby.
Po technick strnce vsak nen dn problm vyvolat i velmi siln zemtesen s
Strana 98
nicivmi cinky na okoln krajinu. Lid a nrody ijc v potenciln nebezpecnch
tektonickch oblastech jsou pirozen postieni vce ne ostatn. Pokud clovk nco
potebuje, vyuije vsechny mon i nemon prostedky, aby doshl svho. Je proto
dost dobe mon, e nkter stty jsou takovmto zpusobem vydrny. Nelze to
sice nijak dokzat, ale pravdpodobnost, e u k ncemu podobnmu doslo, je
velk.
=o vt. o pl,novan t+.t sv*tov v,lc.A Al".rt 3ikr? ;.n6 zast,val v/sok) post
v ;i6n ;$risdikci starho a p+i;atho skotskho rit$ v S.v.rn A#.ric.? napsal
v. sv# dopis. z 15. srpna 1&1 Fazzini#$4 Baplavme spole0nost nihilisty a
ateisty a vyprovoku(e nensiln" spole0ensk" rozvrat, kter" vem nrod-m
(asn uk'e vliv absolutnho ateismu, p-vodce hr-z a krvav"ch nepoko(-.
?b0an pak budou nuceni postavit se proti menin revolucion- a tyto
ni0itele civilizace vyvra'dit. #tina lidstva, kter (e vc, vak nena(de v
kesAansk ve naplnn, z-stane bez orientace a znepoko(en, bez (asnho
cle za0ne hledat (in" idel, ktermu by se koila. 5ak bude lidstvo zral
pi(mout ryz svtlo @uci.erova u0en, (e' kone0n bude moci b"t vee(n.
5edchzet tomu budou vude reakcionsk hnut, (e' vze(dou z ni0en
kesAanstv a ateismu.!
,G,
0 to#t6 roc. 3ilc. a Fanzzini v/vin$li pl,n? ;ak po#oc t+.ch sv*tov)ch v,l.k
rozpo$ta; v7$d. n,sil. (a c.st* k nov#$ sv*tov#$ +,d$ #*la ")t
zinsc.nov,na prvn sv*tov, v,lka? a"/ s. carsk R$sko ;ako No"*tn ".r,n.kO
dostalo do r$ko$ +,d$ "avorsk)ch il$#in,t1 a ti pak #ohli 7+it sv cl. po
c.l# sv*t*.
<r$ho$ sv*tovo$ v,lk$ #*l rozpo$tat #anip$lovan) konSlikt
#.zi n,zor/ n*#.ck)ch nacionalist1 a politick)ch sionist1.
Bo #*lo p+isp*t k roz7+.n r$skho vliv$ a zalo6.n st,t$
\zra.l. B+.t v,lka #*la podl. pl,n$? v/pl/no$t z n,zorov)ch
n.shod v/volan)ch #.zi sionist/ a Ara"/ a t.nto konSlikt s.
#*l roz7+it po c.l# sv*t*.
So$:,st pl,n$ t+.t sv*tov v,lk/ "/lo op*t v/p$stit do sv*ta
nihilist/ a at.ist/ a zah,;it spol.:.nsk) p+.vrat doprov,z.n)
n.")valo$ "r$talito$ a kr$tost. 3o z,nik$ k+.sZanstv a
at.is#$ pak #ohli kon.:n* zavst l$ciS.rsko$ doktrn$? :#
"/ s.? ;ak prav star p+slov? za"il/ dv* #o$ch/ ;.dno$
rano$. (apln s. t.nto pl,nA
To je tk ct. Jak jsem ji uvedl, sm do toho nejsem pmo zapojen, ale lze se
domnvat, e se pln pln. Prvn dv svtov vlky probhly a tet, jak sami vidme,
je na cest. Konflikt zraele s arabskm svtem je vyvoln clen.
Nesmme vsak tak zapomenout, e tyto vroky jsou star sto let. Dnes existuj
zcela jin zbran, jin pedpoklady, okolnosti i monosti. Proto stle existuje tak
pln B nebo C pro ppad, kdyby prvn nefungoval.
5ak) #,t. n,zor na h/st.rii? ;.6 v posl.dnch l.t.ch pan$;. okolo z#*n
kli#at$A Jasto s. #l$v o Nkli#atick l6iP.
Vzniklo to na ministerstvu propagandy soucasnho veden vlky. Puvodcem je
skupina lid s celosvtovm pusobenm, kter je u mezitm znm. Fakt, e
prezentace globlnho oteplovn se zhoubnmi nsledky pro lidstvo jsou hol li,
zn hodn lid, ale stle ne vsichni! Vtsina m za to, e opaten proti hrozcmu
Strana 99
oteplovn jsou smyslupln a nutn. Jsou ochotni tuto myslenku financn
podporovat, poppad se omezit. Tent fenomn mueme vysledovat i v kad
form ochrany ivotnho prosted.
Dve vldci svta lidi nemilosrdn a oteven k placen nutili. Dnes se o to sna
sikovnjsm zpusobem skrze strach od ns zskvaj dobrovoln financn
pspvky. Je to tak daleko, e vnucovnm emisnch poplatku lze utiskovat a vydrat
cel stty. Duleit pi tchto snahch je to, e mte na sv stran i veejn mnn.
Zatm co Fridrich Velik jest prohlasoval, e m3j nrod m nesm miloat! on se
m m bt), dnes se daj cel nrody podmanit (manipulovanou) lskou ke sv
vldnouc elit tak, aby s pochopenm pijaly jakkoliv jej jednn.
V podstat jde pouze o vydrn, obelhvn lid, kte vsak maj pitom pocit, e se
vse kon pro jejich dobro. To je skutecn umn. Platon kdysi poznamenal, e
krlovsk umn spocv ve schopnosti vldnout nad svobodnmi lidmi. Nemusm
snad ani zmiovat, e svobodnmu zednstv se tak k ,krlovsk disciplna".
Gn,t. oso"n* z.dn,+.? kt.+ Ndr6 v r$ko$O os$d sv*taA
Ano, znm, ale nesetkvm se s nimi casto. Jsou to velmi pjemn osoby, maj
skutecn obrovsk vliv a dvaj si zleet na tom, aby si vyslechly a zohlednily
nejruznjs nzory a postoje, protoe cin rozhodnut tkajc se cel planety. Ale o
tom nemohu mluvit.
(.#16.t. +ct ani n*co #,loA
Jsou to pragmatict lid, kte svtov dn, politiku i hospodstv vnmaj z pozice
t3rho boha*. Tento buh dopoust na svt bezprv, zlociny a perverznosti. Je to
nutnost. Tito lid rozhoduj chladnokrevn a pragmaticky, a dokud nejsme na jejich
mst, jen st je mueme pochopit. Uvedu pklad ilumint by napklad ekl: 1a
st jsou lid$! kte" zneu'aj dti. Ysobn to nepoa'uji za sprn$! o(em 0akt je
ten! 'e 'd# eListoali a i nadle budou. 1echme to ted# bt! zabrnit tomu nejde!
proto'e celosto$m dn jsou t#to ci pen dn# jakousi nutnost % karmou!
osudem! p"edurenm i napro&ramonm. 2at" to k 'iotu.)
Gna; tito lid proCra# s#*r$;c k nastol.n sv*tovho +,d$A
Program se utv sm od sebe, jen je teba vdt, jak se mn a jak jej lze
pizpusobit novm okolnostem. Nen na svt clovk - samozejm a na vjimky -
jen by jen tak u stolu nco vymyslel a vzpt to i zrealizoval. Nkte lid jsou vsak
schopni vnmat duchovn proudy, rozpoznaj, co se bude dt, a sna se tyto procesy
optimln kanalizovat a humnn dit a smrovat.
Muste bt pipraven pijmout kadou zmnu - to je program. Nevymyslel jej,
nevypracoval a ani jej nerealizuje dn lidsk mozek. Je to pedurcen, je vychz
z univerzlnho cyklu. Nkte si to uvdomili a rozpoznali jej, jin se zase hod na to,
aby tyto procesy dili. Neznamen to vsak, e jsou to bezcitn jedinci, oni takov
nejsou, ale jsou velmi pragmatict.
Vme, e vsechno, co se dnes na svt dje, je psno ve Starm a Novm zkon.
luminti, zedni nebo jin organizace jsou jen asistenty pi plnn velkho plnu.
Gn,t. ;ist* =arla von U.izs,ck.ra? kt.r) s. "*h.# dr$h sv*tov v,lk/ podl.l
na v)vo;i ato#ov "o#"/. 0 roc. 12&' zv.+.;nil knih$ s n,zv.# <.r ".droht.
Strana 100
Tri.d.n VW Ohro6.n) #rX? v n6 n.;.n6. p+.dpov*d*l z,nik sov*tskho
ko#$nis#$? za co6 s. #$ t.hd/ v/s#vali? al. $v.dl zd. i ;in proCn@z/
ohl.dn* na7 "$do$cnosti. =it$;i n/n z n*#.ck tiskov aC.nt$r/ a :asopis$
3H\ V- 3olitisch. Hint.rCr$nd-\nSor#ation W \nSor#ac. z politickho pozadX4
1. 3o:t/ n.za#*stnan)ch dos,hno$ po c.l# sv*l* n.t$7.n)ch roz#*r1.
!. 3lat/ kl.sno$ na historick #ini#$#.
'. Soci,ln st,t zanikn. st,tn# "ankrot.#? ;ako prvn odpadno$ d1chod/.
Spo$7t*:.# "$d. Clo",ln hospod,+sk, kriz. o"rovsk)ch roz#*r1
v/volan, sp.k$lant/.
4. Ghr$"a dvac.t l.t po rozpad$ ko#$nis#$ "$do$ lid v (*#.ck$ op*t
$#rat hlad/.
5. (a c.l# sv*t* dra#atick/ sto$pn. n.".zp.: o":ansk)ch v,l.k.
-. 0l,dno$c .lita "$d. n$c.na $dr6ovat si so$kro# ar#,d/ pro vlastn
ochran$.
. 3ro za;i7t*n sv nadvl,d/ v/tvo+ t/to .lit/ st,t/ s tot,ln kontrolo$ a
zav.do$ c.losv*tovo$ diktat$r$.
&. Oddan p+isl$hova:i tto Sinan:n 7l.cht/ "$do$ zkor$#povan politici.
2. 8apitalistick) sv*t "$d. podporovat n,r1st nacionalis#$ VSa7is#$X
dopos$d n.vdan)ch roz#*r1 ;ako o"ran$ proti p+padn#$ vz.st$p$
ko#$nis#$.
19. A"/ si .lita $dr6.la #oc? zr.d$k$;. o"/vat.lstvo plan.t/ na #ini#$#.
<os,hn. s. toho $#*l. v/volan)#i n.#oc.#i V"ioz"ran*X? hlado#or.# a
v,lka#i. 5ako d1vod poslo$6 Sakt? 6. v*t7ina lid n."$d. schopna
Sinancovat vlastn strav$. Focn "$do$ n$c.ni zavst no$zov, opat+.n?
a"/ za"r,nili vznik$ o"rovskho konSliktnho pot.nci,l$.
11. 3ro $dr6.n #oci a n.rostnho "ohatstv "$do$ v.l#oci vst v,lk/ za
po$6it z"ran hro#adnho ni:.n.
1!. 3o z,nik$ ko#$nis#$ lidstvo za6i;. n.;".zcitn*;7 s/st# pohrda;c lid#i
E sv1; Ar#aC.don. S/st#? ;.n6 ;. zodpov*dn) za t.nto zlo:in? n.s. n,z.v
Nn.kontrolovan) kapitalis#$sO.
0on U.izs,ck.r to napsal p+.d os#n,cti l.t/ a v*t7ina toho s. ;i6 v/plnila?
p+padn* s. pln. A$tor s,# osv kniz.? kt.ro$ ozna:il za sv posl.dn v.lk
dlo? prohl,sil? 6. ;i lid s (istotou nepochop, a tak vci naberou spd!.
O n*#.ck# n,rod$ n.#l$vil zrovna v/"rav* a ozna:il ;.; za typickho
p(emce rozkaz-, bezv"hradn poslunho v-0i vrchnostem a neuvyklho
pem"let, kter" se chov hrdinsky ped neptelem, ale %pln mu chyb
ob0ansk odvaha H..., :ypick" mec se brn teprve tehdy, a' u' nem nic, co
by stlo za obranu. 5okud se vak probud ze spnku, vechno ve slepm
hnvu zni0 * dokonce i to, co by mu (et mohlo pomoci.!
8olik ;. #.zi il$#in,t/ (*#c1A A ;ako$ roli hra;. (*#.cko v. sv*t*A
Nmci bezesporu pevezmou veden jako myslitel, protoe je k tomu pedurcuj
jejich schopnosti nebo chcetete-li, vyplv to z genetickho programu tohoto nroda.
Nmecko sed odnepamti u kormidla svtov politiky a zustane v tto rozhodujc
pozici i nadle. Urcit tam nemuste hledat Konany nebo Kurdy. Stac jen pozorn
sledovat dn jazyky, ktermi tito lid mluv, nebo jmna, je nos, nejsou
podstatn. Pokud byste vsak ml pleitost rekonstruovat puvod historickch
vudcch postav, byl byste pekvapen, kolik pslusnku nmeckho nroda se podl
na rozhodovn celosvtovho vznamu. Napklad ti z nejmocnjsch rodin svta
Strana 101
jsou nmeck jde o Windsorskou dynastii, dve znmou pod oznacenm
Saskokobursko-gothajsk, pak o Rockefellery, jejich pedek Johann Peter
Roggenfeller narozen v Atwiedu na poctku 18. stolet vycestoval do USA a usadil
se v Germantownu v Pensylvnii, a za tet je to rodina Rothschildu, ji pochzej z
nmeckho Frankfurtu.
5ak ;. to #o6nA =o s t# #a; (*#ci spol.:nhoA
Jestlie pozorn vnmte svt, jeho ptomnost i historii, je npadn, e tm
vsechno, co dnes hb svtem, m svuj puvod v Nmecku: klasick hudba, motory
(wankeluv, ottuv, dieselov), chemie, fyzika, filozofie, sport, vynlez faxu, satelity,
cesta do vesmru, ltajc tal, atomov bomba, nuklern fyzika, dny, znacky
Adidas a Puma, uzeniny a tak dle. Jmna jako Martin Luther, Einstein za vsm
jsou nmeck geny. Z csti k tomu lze pipoctat i Rakousko a vcarsko.
Nmci maj jistou schopnost, je je odlisuje od jinch nrodu. Po druh svtov vlce
se vsak jejich nrodn povdom ve vztahu k severskm nrodum potlacovalo.
dnes je Nmcum pikazovno, co a jak si maj myslet, a z velk csti to tak
funguje. Pesto je schopnost regenerace tohoto nroda pozoruhodn. Takov
spchy ve vsech oblastech ivota vyvolvaj samozejm zvist a nenvist ze
strany jinch nrodu. Nmci jsou pro sv mimodn schopnosti a specifika svtem
uznvni a oceovni, co vsak neznamen, e jsou tak oblben. Spse pocituj od
jinch zvist a zst ne ptelstv a lsku.
U jsme zmnili pojem pokrevn linie. Velmi mnoho lid se zabv pokrevnmi liniemi
francouzskch a anglickch slechtickch domu, lini Jese a M Magdalny ci
puvodem egyptskch krlu.
Kdo vsak v nco o pokrevn linii nmeckch pedku? Kad vzkum vnovan tto
problematice by byl potlacen hned na poctku. Odkud tedy pochz tento spsn,
nenvidn nrod odoln vuci vsem snahm, kter by jej chtly vyhubit? Co bylo
pedtm, ne Karel Velik krut a nsiln pokestanstil celou Evropu? Kdo tuto zemi
udruje pod kontrolou? Ve skole se nic takovho nedozvte. Na druhou stranu je
podl lid ryze nmeckho puvodu stle mens. Nmect zedni se tmito tmaty
intenzivn zabvaj a neberou si dn servtky.
Existuje skutecn pln, jak Nmce navdy vyhubit, je to vsak pouze produkt
ustrasench mozku. Kadopdn to potrv jest nkolik generac, ne skutecn
nmeck duch znovu povstane ve sv puvodn podob, k cemu nemus nutn dojt
na nmeck pud. Nmci se mus umt potkat s nenvist okolnho svta a naucit
se s n zachzet.
A o to# s. "avt. v l@6iA
Samozejm, kde jinde bychom se o tom mohli bavit? Zajmav je tak to, e vtsina
nositelu Nobelovy ceny jsou Zid. Nejde o hebrejsk Zidy, ale o vchodoevropsk
Askenzy. Pokud bychom se na to podvali s mrnm odstupem, d se vysledovat i
jejich spolecn puvod.
V nas li o tom hodn diskutujeme. Je pece zajmav, e na jedn stran maj
idovsk rodiny velk podly na svtovm bankovnictv nebo v oblasti mdi a
literatury a na stran druh Nmci vynikaj v praktickch oborech. Namsto odlisnost
bychom podle m mli hledat to, co ns spojuje.
H.kn*t. n,# pros# n*co k #ikro:ip1#.
Strana 102
Toto opaten se u realizuje. V zsad nejde o nic, co by tu u nebylo napklad
maltzsk pas. Jeho majitel je nejsvobodnjs clovk na svt a mue dlat v
podstat vsechno. Je obcanem nezvislho sttu bez vlastnho zem, a pesto je
jeho domovem cel svt. Tato privilegia se penesou na cipy. Odpovd to dnesnm
casum, abychom namsto pasu nebo - jako kdysi - povolen od krle pouili nco, co
je pimen nas dob. Nepovauji to za nic zvlstnho.
Bak si n.ch,t. i#plantovat :ipA
Samozejm!
5ak) :ip si zvolt.? "$d.t.-li #t na v)"*rA
Je velmi pravdpodobn, e cip typu A nedostanu. Nen to v mm zjmu a ani nutn
v oblasti, kde pusobm. Jsem jen pouh nstroj, ne ten, kdo rozhoduje.
3ro: ;. n$tn? a"/ .Iistovala ;.dnotn, sv*tov, #*naA
Snahy o zaveden jednotn mny trvaj u dels dobu a ztroskotvaj pouze na me
tolerance ruznch nrodu. Anglican pijmou svtovou mnu jako posledn, protoe
jsou vzni tradic a nechtj se vzdt sv libry. Globln mna vsak ji dlouho
existuje v oblasti cetnictv. Rozdln formy a nzvy penz nejsou podstatn. A
clovk se pizpusob i Nmci si zvykli, e nemaj marku, a ted automaticky plat
eurem. V jednotnm svtovm mnovm systmu se ctuje u dlouho; plat zde jin
cetn jednotky a je to odlisn od toho, jak vnmme penze my. My bn obcan
nemme ani pont o tom, co penze vlastn jsou.
0t. o n*;ak# dat$? kd/ s. #, p+.;t na ".zhotovostn plat."n st/kA
Nzory na to se ruzn. Nkte lov brati kaj, e u ml bt zaveden dvno, jin
tvrd, e nespokojenost lid je pod plis velk. Vtsina stle trv na starch
formch placen a nejsps by ji rozhnvalo, kdyby fyzick penze pestaly ze dne na
den existovat. Realizovat se to mohlo u minimln ped deseti lety, ale pak se
rozhodlo, e se bude postupovat pomalu. V tto souvislosti bych chtl jest jednou
zmnit morfogenetick pole lid k tomu jest nejsou dostatecn oteven, a tak je
teba je jest vce zotrocit a omezit jejich vuli, aby to slo provst rychle. Ani bankovn
systmy nejsou dostatecn sladn a pohyb penz mezi bankami je mnohem
pomalejs, ne se cekalo.
Gna#.n, to? 6. to ;. po$z. ot,zka :as$A
Ano, mue se stt, e to bude velmi rychl, ale dokud bude mezi bankami panovat
takov nejednotnost, jako je tomu dnes, musme si jest njakou dobu pockat.
(a int.rn.tov str,nc. >>>.hartC.ld.co# ;s.# na7.l z#nk$ o rozhovor$
;istho podnikat.l. s ;.dn# a#.rick)# proS.sor.#? ;.n6 p+.dn,7 na v/sok
7kol. #.zin,rodnho #anaC.#.nt$? na t#a G,nik .$roz@n/. 3roS.sor na
ot,zk$? pro: z,nik .$ra trv, tak dlo$ho a ;ak ;. #o6n? 6. a#.rick) dolar ;.7t*
n.padl? odpov*d*l4 Iuroz&na (e stle pli siln. 1omentln snahy vedou k
ochuzen euroz&ny, a ze(mna mecka. Bmrem (e, aby po velkm krachu
mci nevyli poslen a 6merika nav'dy neztratila svou pozici svtov
Strana 103
velmoci. Jakmile se toho doshne, nastoup krach... :o byl ostatn tak d-vod
pro zaveden eura.! <v,t. s. na to st.;n*A
Ano, je to tak. Jen nesmme ztratit cl, kterm je svtov vlda a jednotn mna.
Euro, amero ci jin mny jsou pouh mezistupn na cest k jedinmu globlnmu
platidlu. Opt tedy zaniknou, co bylo pedem naplnovno. Bval kancl Helmut
Kohl pi pleitosti svch 80. narozenin uvedl, e evropsk sjednocen a spolecn
mna jsou ,otzkou vlky a mru". Nad tm bychom se mli zamyslet.
3+.:t$ 0,# cit,t Bho#as. 5.SS.rsona V14'-1&!-X? ;.dnoho z. zakladat.l1
DSA4 5okud americk" nrod sv kontrolu nad vystavovnm a tiskem penz
soukrom"m bankm, pak tyto instituce oberou lidi pomoc in.lace a de.lace o
vechen (e(ich ma(etek a nepestanou, dokud se (e(ich dti (ednoho dne
neprobud bez stechy nad hlavou na svtadlu, kter" dobyli (e(ich otcov.! =o
na to +k,t.A
Je to tak. Skupina bohatch rodin ovld svt prostednictvm neexistujcch penz a
bere si roky za neexistujc penze.
3+ipo#n, #i to v)rok H.nr/ho Torda? kt.r) rok$ 12!9 +.kl4 #lastn (e dobr,
'e lid nerozum bankovnmu a mnovmu systmu. 5okud by ho chpali, do
ztka bychom tu mli revoluci.!
B.nto n,zor sdl.l tak 5osiah Sta#p? +.dit.l Bank/ AnCli. VW Bank oS MnClandX
v l.t.ch 12!&-12414 1odern bankovn systm vyrb( penze z ni0eho. :ento
proces (e mo'n ne(podivuhodn( ke(klsk" trik, kter" se kdy vymyslel.
Jankovnictv se narodilo do Kchu a zpychlo. 2vt nyn pat bank-m. )dy'
(im (e( vezme a nech (im pitom moc manipulovat penzi, vytisknou
dostatek bankovek, aby (e( zase mohli koupit zpt... 5okud (e o tuto moc
piprav, vechny velk ma(etky zmiz * ste(n (ako ten m-( * co' by bylo
dobe, proto'e bychom pak 'ili v lepm a Aastn(m svt. Jestli'e v tom
vak chcete pokra0ovat, z-stat otroky bank a platit za sv vlastn otroctv, pak
nechte banke dl tisknout penze a dohl'et na poskytovn p-(0ek.!
Ano, jak ji bylo eceno, lidstvo je ovldno pomoc penz. Znte slavn citt
sourozencu Rothschildovch z roku 1863? 5rstka tch! kdo rozum s#st$mu! bude
tak zisl na prospchu! kter jim s#st$m umo'Juje! 'e z jejich "ad nikd# nezejde
'dn opozice. B masa lid! kter nen e stau to pochopit! ponese s$ b"emeno
bez jak$hokoli reptn. B mo'n dokonce nebude ani tu(it! 'e s#st$m je
nep"telsk 3i jejm zjm3m.) Tak svt funguje.
8d/"/ ;.n lid v*d*li? co s. zd. od.hr,v,... <o ;ak #r/ ;st. s,# zapo;.n do
novho sv*tovho +,d$A
Bhem sluby u policie jsem pracoval na bezpecnostnch programech, je jsou dnes
rozseny po celm svt. Nmci jsou toti v celosvtovm mtku spicka v oblasti
tajnch slueb a spione. U policie v Nmecku mme skvle fungujc organizacn
struktury a systmy, je se v nezmnn podob pouvaj tak ve Spojench
sttech. A co dlaj nmeck vojska v Jugoslvii, Afghnistnu nebo jinde na svt?
Buduj tam policejn organizace. Je to umn, je dovedli k dokonalosti vytvej
mechanismy a struktury, kter kontroluj, organizuj a uspodvaj cel nrody.
Policejn program vytvoen v Nmecku funguje jako vvozn zbo pro cel svt.
Strana 104
=o s t# #,t. spol.:nho 0/A
Cstecn jsem se pmo podlel na vvoji podobnch mechanismu.
5ako policistaA
Ano.
(ikoliv ;ako :l.n l@6.A
Ne, jako clen le jsem s tm neml nic spolecnho. Jen m pekvapilo, e se
mnoh setkn s vedoucmi pracovnky policie konala v prostorech le. Tehdy jsem
se nad tm nijak zvlst nepozastavoval. Setkvali jsme se ve starobyl budov s
adou obrazu zednskch osobnost a j jsem ve sv naivit ani nepomyslel na to,
e rozhovory, je se tkaly severnho Nmecka a urcitch sledovn, se vdy konaly
v soukromch domech nebo v budovch l, a ne na policejnm inspektortu, kde k
tomu byl dostatek mstnost.
Byl jsem clenem Mezinrodn policejn asociace, kter je vsak tak zednskou
organizac. Dky tomu jsem se castnil podobnch rozhovoru. Teprve na konci jsem
zjistil, e po cel ty roky m jen vyuvali vybrali si m, abych byl ptomen u
urcitch rozhovoru, kde jsme si vymovali nzory, kter se pak vyhodnotili.
Byl jsem a jsem i dnes pouh nstroj. j vyuvm jin jako nstroje, ani by o tom
tito lid sami vdli. Nen na tom nic spatnho. Prost kdy usilujete o njak cl,
vyhledte si lidi, kte dokou v jeho intencch kreativn myslet, bez ohledu na to,
odkud tyto osoby pichzej.
5ak) s#/sl #, #$ltik$lt$rn spol.:nost? kt.ro$ z.dn,+i propaC$;A
Nasm heslem je ,svoboda, rovnost, bratrstv", z ceho vyplv, e tak zednstv
mus bt multikulturn. Na druhou stranu m zedn siln pouto ke sv vlasti. My
multikulturn spolecnost nepropagujeme, ale tolerujeme.
5ak) ;. na to 0,7 oso"n n,zorA A co si o to# #/sl ;in v/soc. postav.n
+,dov #ist+iA
Na multikulturalismus nemm dn nzor a podobn postoje povauji za umle
vytvoen a pokryteck. Cenm si ptelskch vztahu mezi sousedy a jin kultury
respektuji a toleruji. To je tak nzor nkterch dovch mistru, alespo pokud jde o
rytsk d.
St.;n) n,zor #a; v7.chn/ l@6.A
Ne. Napklad spanlsk nebo italsk le jsou zamen velmi nacionalisticky a
dn msen kultur si nepej podobn jako star prusk le, kter se nyn v
Nmecku dostvaj do poped. Myslenka multikulturnosti pochz hlavn z
anglickch a americkch l.
5. #o6n? 6. prvn* z#iQovan l@6. ;so$ vc. oddan k+.sZansk #/7l.nc.A
Pojem ,kestansk" nelze pesn definovat; vypovd nco o celkovm postoji, o
Strana 105
ctnostech, o lidskosti, pslusnosti k jistmu nrodu, schopnosti regenerace a
schopnosti dit svt. Nkter nrody jsou nadazen jinm a k nim pat seversk
nrody. Toto pesvdcen zastvaj prusk le, je maj blzko k Francii a mnohem
mn jsou naklonn Anglii.
3ro: #, B$r.cko vsto$pit do MDA
Aby byl jest vts chaos.
0$ral eC.r? zn,#) t$r.ck) podnikat.l v c.stovn# r$ch$? #a;it.l n*#.ckho
pas$ a ")val) $ni;n poslan.c za S3< VW Soci,ln d.#okraci. (*#.ckaX? v roc.
!994 $v.dl v d.nk$ H$rri/.t4 # roce +FLL bude v mecku 't ME milionu
:urk-. 5o0et nmeck"ch obyvatel bude asi +L milion-. H..., :o, co za0ali :urci
v roce FE+$ pi oblhn #dn, dokon0me my s pomoc naich siln"ch mu'-
a zdrav"ch 'en.!
9o(de k tomuN
Doufm, e ne.
3+i s.tk,n +,dov)ch #istr1? ;.;6 ;s.# s. zY:astnil v roc. !992? s. v.l#i
kritick/ #l$vilo o #lad)ch #iCrant.ch. 3+.dstav$;. isl,# s,# o so"*
pro"l#A
Nejde v o islm samotn, protoe zednstv se vuci nmu nijak nevyhrauje a
akceptuje jej; to se ostatn tk vsech ostatnch nboenskch smru. Problmem
je spse obrovsk mnostv lid, kte zaplavuj ns kontinent a zemi a je nelze (a
my je ani nechceme) zaclenit. Maj jinou kulturu a v zsad jsou pro nase nrodn
povdom, ns vvoj i to, jak pojmme kulturu my, ,nestraviteln". Dokonce i
generace ji narozen v Nmecku je jin ne my; je ovlivnna ddictvm svch
pedku. Maj jinou mentalitu, je neodpovd tomu, co Nmci povauj za
sounleitou kulturu. V nas zemi i nrodu vdy zustane nco cizho, ale trvale se to
tolerovat ned.
5ak) #, t.d/ s#/sl a cl s#*7ov,n n,rod1A
Nov svtov d mohou pohnt kupedu pouze stejn smslejc lid, kte
spolupracuj. Jestlie se nrody mezi sebou proms, zhloupnou jest vc a budou
mon snadnji kontrolovateln. Nebo budou ponechny svmu osudu a proms se
pozdji samy. Ze to funguje, ukzal ppad bval Jugoslvie. Byl to prosperujc,
politicky stabiln stt s spsnou ekonomikou. Pak tam stacilo ,zast" semnko
etnick nenvisti, nace se zem sama znicila. Tot se dje v africkm Sdnu.
Nen dn problm zmanipulovat lidi tak, aby se pozabjeli sami.
3raI. v7ak $kaz$;.? 6. k #7.n k$lt$r n.doch,z. (.n to ov7.# z,sl$ha
(*#c1? al. sa#otn)ch #$sli#sk)ch i#iCrant1? kt.+ zakaz$; sv)# d*t.# "r,t
si k+.sZan/ n."o o":an/ n*#.ckho p1vod$.
Podlej se na tom ob strany. Turci podaj nejruznjs akce, otevraj mesity a
zvou do nich Nmce, ale nabdka nebv vyslysena. Nmec jen sotva pujde na
njakou tureckou slavnost jednoduse proto, e kulturn rozdly jsou plis velk.
K msen v Nmecku nedojde. Tento pln ilumintum nevyjde. Turci se nikdy
Strana 106
nepizpusob a na druhou stranu Nmci je nikdy nepijmou. Dokonce ani ve
Spojench sttech, je jsou povaovny za pkladnou zemi, to fungovalo jen nkolik
desetilet; v soucasn dob ij Hispnci, cernosi, Can i bl opt pevn
oddlen.
(.d,vno ;s.# "/l na c.st,ch v Bots>an*? (a#i"ii a 5i6n ASric. a dovol# si
tvrdit? 6. so$:asn, sit$ac. s rasis#.# ;. podl. #* #ini#,ln* tak 7patn, ;ako
za vl,d/ (.lsona Fand.l/.
A bude to jest hors...
5ak s. z.dn,+i stav*; k 6idovstvA
A do nedvn doby podle zkona Velkole Nmecka nemohli bt do du pijmni
obcan idovskho puvodu. M to jeden prost duvod: vzdlvac systm Rdu
svobodnch zednu mue bt cinn pouze na kestanskm zklad; nen mon,
aby se s nm ztotonili nekestan, a proto se jejich clenstv pedem vylucuje.
S vjimkou du se vsak mue stt clenem i Zid, pokud se ztoton s obsahem a je
pijat lovmi bratry. Pokud se stvajc clenov vyslov proti nmu, nemue bt
pijat. V tto vci zedni nedlaj dn rozdly. Zid vsak maj sv vlastn le a je
spse nepravdpodobn, e by se o clenstv v zednsk li uchzel Zid.
3+.;d*#. na t#a droC/. 3ro: s. v*do#* 7+A A ;ako$ roli zd. hra;. J.sk,
r.p$"likaA
Od ledna 2010 nen v Cesku trestn sthno dren drog v mal$m mno'st
uren$m pro lastn pot"ebu). Marihuana, extze (= MDMA, pilulky nebo tobolky),
kokain, heroin, amfetaminy a halucinogeny se mohou veejn konzumovat. Je
zejm, e urcit klientela tento ,drogov rj" vyhledv. Tm se na dels dobu vyesil
problm Holandska a mezitm se buduj v rmci Evropy nov zsobovac cesty. Je
teba se na to dvat velmi pragmaticky: v Evrop se denn zkonzumuje obrovsk
mnostv omamnch ltek a tomu je teba pizpusobit zsobovn. Na americkm
kontinentu je to z vts csti v reii tajnch slueb. Evropa je na tom stejn, protoe
vldy maj na kontrolovanm sen drog zjem. V obhu je pitom velk mnostv
penz, je nelze kontrolovat. Legln konzumace drog v Cesku dokazuje fakt, e
evropsk obchod s drogami se nov buduje a loutkov evropsk demokracie mus
tuto politiku nsledovat. Na jedn stran jsou programy pro boj proti drogov
kriminalit, na stran druh vroba drog nikoho nezajm, jak je mon, e Nmecko
posl do Afghnistnu tisce svch vojku, aby tam hldali makov pole?
3ro: s. t.d/ konz$#ac. droC podpor$;.A
Aby se lid zklidnili. Uvte-li drogy nebo sedte u poctace, neboute se. Nehroz
dn revoluce. Masy se dnes zkliduj pomoc fluoru, alkoholu, drog, televize nebo
internetu. Rozhldnte se kolem sebe a uvidte lidi pikovan k obrazovkm.
Vezmte si poady typu hledn superstar, nejruznjs talkshow nebo serily! Pro
kadho se nco najde, a tak dav zustv doma, nevychz do ulic a nebou se.
kolem jakkoliv vldy nebo panovnka je zadit, aby nrod byl spokojen. Ten mu
pak bude oddan slouit a systm funguje. Jestlie vedete njak spolek, firmu ci
nrod, pod jde o tot. Vhodnm prostedkem k uspokojen lid jsou znm chlb a
hry a omamn ltky.
Strana 107
Alkohol a cigarety jsou legln drogy. Nelegln je hasis nebo marihuana cili konop,
o nm se k, e je to vlastn lk. Je kdekoliv k dispozici, je levn a mohl by
pomoci ad lid, ale farmaceutick prumysl by na tom nic nevydlal.
Na druh stran jsou kokain a heroin, kter nic spousty lidskch ivotu. Pokud jsou
ovsem podvny v cist podob a konzumovny uvdomle, mohou clovku pomoci
zvldnout stresov situace a jasn myslet.
V politice a hospodstv se konzumuje hodn ,dobrho" kokainu. Je k dispozici
vsude tam a tehdy, kde se cin duleit rozhodnut. Jestlie osoba nebo skupina
rozhoduje o osudu velkho mnostv lid, je teba vytsnit trmu i emoce a uvolnit se,
k cemu kokain velmi dobe poslou. pesto budete moci jasn uvaovat a moude
rozhodovat.
Z toho duvodu (ale tak z mnoha dalsch) maj vldy zjem na tom, aby byly sirok
masy obyvatelstva spolehliv zsobovny. S pomoc omamnch ltek mohou bt
nis vrstvy povoln nebo je lze pln ,vyadit z provozu".
A#.ri:an L.orC. Lr..n tvrd? 6. kd/6 pracoval v 9. l.t.ch v. Sinan:n#
s.ktor$? "/l pozv,n k s.tk,ni #ocn)ch oso"nost z politickho a
.kono#ickho 6ivota do Asp.n$ v. st,t* =olorado. 0zal s s."o$ i sv dv*
dc.r/? kt.r #.zit# l/6oval/ a p+i7l/ pozd*;i. (a s.tk,n? ;.;6 s. #i#o ;in
zY:astnil tak B.d 8.nn.d/? s. Lr..na ptali? ;.stli s. n.chc. st,t Sinan:n#
poradc.# p+7tho pr.zid.nta. (a ;.ho ot,zk$? kdo "/ to #*l ")t? #$
odpov*d*li4 5i##/ =art.r. =art.r "/l t.hd/ zc.la n.zn,#) #$6 a p1so"il ;ako
d.#okratick) C$v.rnr v L.orCii. Lr..n na to +.kl? 6. s,# ;. r.p$"lik,n. :o
nen problm, dohl'me na vs oba,! dostal odpov*R.
B.d 8.nn.d/ #$ pr) popisoval? ;ak pak "$d. ",;.:n* v/d*l,vat? #16.
podnikat .Ikl$zivn c.st/ a pozn,vat p+;.#n, d*v:ata. 0 to# oka#6ik$ do
#stnosti vsto$pila ;.dna z Lr..nov)ch dc.r? na:.6 8.nn.d/ - ;.#$6 s.
o:ividn* zal"ila - podotkl4 :u bych chtl do postele.! L.orC. Lr..n prohl,sil?
6. to ;. ;.ho dc.ra a 6. ;. ; t.prv. :trn,ct rok1. 8.nn.d/ na to pr) odpov*d*l?
6. ;. #$ to ;.dno...
Bo "/l d1vod? pro: s. L.orC. Lr..n rozhodl sv z,6itk/ zv.+.;nit[ n.cht*l s
t*#ito lid#i #t nic spol.:nho. G#nil tak? 6. s. s.tk,n Y:astnil i ")val)
kanadsk) pr.#ir a v7$d. kol.# l.6.l/ #isk/ s "l)# pr,sk.#? kd/"/ #*l
n*kdo z host1 ch$Z...
Jak u jsem kal, bhem sluby u armdy a policie jsem vykonval speciln koly.
Neslo pouze o pevoz ,nejrznjsho zbo" na Blzk vchod, ale i o drobn kurrn
sluby. Byl jsem tehdy mlad a nijak zvlst duleit, ale ml jsem pstup do
spolecnosti, jakou popisuje pan Green. Vm, e to tak chod. Byl jsem v soukromch
pokojch politiku i pi kabinetnch zasednch a vsude se pokad a zcela oteven
supalo. Je to tak: lid z ekonomickch a politickch kruhu si vedle spolecnosti dam
dopvaj i drogy. Zkrtka to k tomu pat. Morlka a etika ve smyslu, jak je znme
my, zde neplat. Zvlstn je, e tito lid neznaj pocit hchu a ani je netrp, e by se
dopoustli njak kivdy. Jednou jsem se bavil s clovkem, kter si uval s mladm
dvctkem, co se mi neuviteln pcilo. Vytkl jsem mu to, ackoliv mi to moje
postaven absolutn nedovolovalo a tehdy m to mohlo stt msto. A on mi na to
odpovdl: 2ro[ 6'd#/ za to platmR)
Je to k neve, e ano? Lid tohoto typu nemaj absolutn spatn svdom nebo
pocit, e by dlali nco spatnho. Je to fenomn. Kdo nem pocit spatnho
svdom, nem ani hch. Kdo ,nezhes", nem pocit viny. Tak to vnmaj zedni.
Strana 108
3odl. z,kona r.zonanc. s. p+.c. :lov*k$ v7.chno vr,t.
Duchovn ci univerzln zkon a lucifersk princip, jak jej znme my zedni, ovsem
funguje ponkud jinak, a v tom je rozdl. V trestnm prvu existuje pojem nulla poena
sine culpa, co znamen, e dn trest nen bez viny. Pokud ve Vs urcit skutek
nevyvol pocit viny, pak jste nevinn. Nestihne Vs trest, ale je mon, e se Vs
udlost dotkne emocionln.
Pesn to tm myslm. Ovsem zkon rezonance a rytmu vyaduj, aby se mi vsechno
v ivot vrtilo nezvisle na tom, jestli se ctm vinen, nebo ne. Mohu se pitom ctit
nevinen, a pesto se po nkolika letech mohu ocitnout v podobn situaci a najednou
se ve mn ozve spatn svdom.
Sm s tm mm zkusenost. Kdysi jsem se dopustil jedn hlouposti a neml jsem
pitom vubec pocit, e jsem se provinil. Vse bylo v podku tak, jak se to stalo.
Dostalo m to pak jindy ocitl jsem se v situaci, kdy jsem stl tv v tv tomu, co
jsem kdysi provedl. A tak to chod at ji jde o dobr, nebo spatn skutky.
Ano, v tom Vm dm za pravdu. Princip rytmu funguje skutecn tak, e jsme v
prubhu ivota nkolikrt konfrontovni s urcitm tmatem. Casto si pitom
uvdomme, e jsme poprv nejednali zrovna sprvn.
8d/6 si pak :lov*k $v*do#? 6. s. dop$stil k+ivd/ a ;in#$ $"l6il? pak do hr/
vst$p$;. kar#a E nastav n,# zrcadlo Sor#o$ podo"n $d,losti.
Ano, tak si myslm, e nakonec tomu nikdo neunikne.
Jest bych se chtl krtce vrtit k onomu mui s dvctkem: nikdo zde netrpl, neslo
o dramatick znsilnn, ale v podku to tak nebylo.
V ivot existuj urcit zkonitosti: kdy nkomu sloute za penze, muste sv koly
plnit. Na jedn stran je povinnost, na druh stran loajalita vztah zamstnance a
zamstnavatele. Sm jsem nikdy v ivot nezastval vyss funkce, vdy jsem ale byl
v kontaktu s lidmi ve vysokm postaven.
0*n$;#. s. n/n h$d"*. 5ak Y:ink/ #a; h.av/ #.tal n."o hard rockA
Hard rock a heavy metal byly sponzorovny. Mly se rozsit po celm svt,
ohlupovat mlde a vyvolvat agresi. Tato hudba se intenzivn zavrtv do
podvdom a zpusobuje v nm urcit zmny. Stejn je to ale i u jinch typu modern
hudby jako napklad u hiphopu. Podvejte se, co to dl s mladmi lidmi! Celkov to
ovsem nedopadlo tak, jak si nkte stratgov pedstavovali, protoe doba jejich
vlivu na mlad lidi je krtk. Vtsina z nich propadne jejich specifickmu zvuku a
atmosfe jen na nkolik let a pak je konec, nemaj zjem. Jsou vsak jedinci, kte
tomu zustanou vrni po cel ivot, ale vtsina Evropanu poslouch v pozdjsm vku
jin druh hudby. Jak jsem ekl, nen to nastlo. Zkrtka to nedopadlo podle
ocekvn stejn jako ppad s ADS.
0zpo#n,# si? 6. kd/6 a#.rick, vo;ska za"rala BaCd,d? po$7t*la z
r.prod$ktor1 h.av/ #.tal a 7+ila #.zi lidi pornoSil#/.
Ano, je to zpusob, jak okamit znicit star a pevn sociln struktury. Je to levnjs,
ne kdy rozdvte lidem penze. Za podobnm konnm je urcit cl. Vytvo se
Strana 109
chaos a pak se vytvo nov struktury, je umon zotrocovat lidi novm zpusobem.
Podrobit si lid nen vdy tak jednoduch, protoe clovk m neuvitelnou touhu po
svobod a poznn, ji je teba bezpodmnecn spoutat. Pokud by se lid mohli
svobodn rozvjet tak, jak je vytvoil Buh, pak bychom tu mli jen sam chaos
tedy alespo podle nzoru tch, kte lidstvo d. Vdy jde o to, jak udret miliardov
stdo v poklidu; je teba je smyslupln zamstnat. Kdy je jich mnoho, tak to nejde, a
proto je teba decimovat obyvatelstvo. Mens skupinku lid lze dit snadno, kdeto
velk mnostv muste nejprve utisit. Velk mnostv lid mohou zklidnit tak nemoci
a pot je muete ovldat.
Na svt je ns zkrtka plis mnoho. Clovk je programovn tak, aby se beze
smyslu rozmnooval, nebot tak byl vyslechtn: jako australst krlci. Nrust jejich
populace u nelze utlumit jen pomoc lku a chemickch prostedku. Podobn
problm je i s lidstvem, a zejmna ,svtu neprospsnmi jedinci", tmi, kdo
neprospvaj blahu Zem. Proto je nutn tyto procesy regulovat, ale tak, aby si toho
dav nevsiml. Lidi lze dobe ovlivovat, kdy maj z nceho nebo ped ncm strach.
Teba vsak ct, e strach je energie, kterou nejsou ve vsech ppadech schopni dit
ani vudcov.
Fl$vt. o d.ci#aci lidstva E ;ak #, pro"*hno$t a kolika lid s. "$d. t)katA
Den redukce lidstva se bl. Bude to nco podobnho jako morov epidemie v 15.
stolet a cst Evropy i svta bude vyhlazena. Existuje vce variant. Jednou z nich je i
vlka nebo nasazen chemickch bojovch ltek. Mocn rodiny tohoto svta budou
odpocvat ve svch podzemnch mstech (na Zemi je jich vce ne sto) a vyjdou
teprve tehdy, a bude po vsem. Pravdpodobn se to bude dt pomalu, projev se to
ruzn a kvuli spatnmu zpravodajstv se to lid nebudou schopni vdy a vsude na
svt vnmat. Fakt je ovsem ten, e clovk nen tak hloup a bezmocn, jak by si
mon mocipni pli.
Proto bychom vsichni mli jednat uven a zodpovdn. Ti, kdo se dovedou
zsobovat sami a ij v malch skupinch, budou vuci ostatnm ve vhod.
3ro: vlastn* d.ci#ac.A
Jak ji bylo eceno, lidsk druh se plis rozrostl. Rozumn a pirozen vbr lidsk
rasy je nemon. Ti, kdo d ns svt, maj za kol kontrolu populace na regionln a
dnes u tak na globln rovni.
Kdybychom vili Bibli a jinm nboenskm knihm, pak bychom vdli, e Stvoitel
dal clovku na Zemi kol, kter m splnit. Pokud se vsak podvte na dnesn
spolecnost, muete o smyslu boskho pedurcen clovka spsn pochybovat.
Lidsk snaen urcuje zejmna chtc a na prvnm mst stoj uspokojovn
materilnch poteb a tueb. Soucasn clovk uspokojuje hlavn sm sebe a svuj
ivot hodnot podle mry zbavy, ji prov. Vsemocn Buh, jak se doctete z Bible,
u jednou v historii Zem podobn lidstvo jako nase dnes nechal jednoduse utopit.
Dnesn generace sed u poctacu a uspokojen nachz ve virtulnm svt. Podobn
jako sny se vsak i tento svt mue stt realitou. Stedovk clovk tak skutecn
svt povaoval za klam a ten opravdov hledal v si duchu. Ti na Zpad, kte sed
ped monitory svch poctacu, necinn a znudn individua, jsou vsak na tom
evidentn mnohem lpe ne jejich vrstevnci ijc ve tetm, ctvrtm nebo ptm
svt. Kultura, kterou kestansk Zpad vytvoil, z vts mry zanikla. V nasem
modernm svt se pstuj potraviny, aby se z nich pak vyrbly pohonn ltky
krmme stroje, zatmco v jinch cstech Zem lid umraj hlady! Dti a mladistv
Strana 110
trv vtsinu svho casu tm, e zabjej lidi v bojovch poctacovch hrch. Tyto vci
se ukldaj hluboko do podvdom, proto u ted mueme tusit, jak budoucnost ns
cek. Roste tu cel generace chladnokrevnch a dusevn nemocnch lid, kte se v
pstch desetiletch nebudou schopni postarat sami o sebe ani o sv star a
nemocn pbuzn. Zatm se tyto tendence tkaj pouze mladch lid zpadnho
svta, ale postupn se to rozs na cel svt, kter po tomto nesmyslu dycht. Stle
vce jsou dobrovolnmi ,obtmi" tohoto trendu i dti migrantu. Kdo pak zaopat
masy lid neschopnch ivota?
Cekaj ns nepokoje, v nich bude platit prvo silnjsho a bezohlednjsho. Toto
apokalyptick proroctv je u skutecnost. Jestlie nepodlehnete internetu,
soucasnmu centrlnmu mozku lidstva, ve spolecnosti sotva peijete. Na ,netu" je
spousta zpusobu, jak pekonat nudu, a internet je tak skladem a dodavatelem iluz.
Pokud se na vc podvte pozornji, zjistte, e na uivatele internetu, kte tam
(vlastn) hledaj upokojen, jsou kladeny stle vyss nroky; neustle vznikaj dals a
dals nejruznjs omezen, cm se vytvej zvislosti.
Vsechny otroksk systmy zacnaj vldnout viz nov, zdnliv svobody a
nekonecnch monost. Vyuvaj neutisitelnou touhu clovka po svobod, aby mu
pak nepmo vnutily jest vts nesvobodu. Je znepokojujc, kdy pozorujete, jak
obrovsk masy mldee slep nsleduj ,kyber-krysae".
G#nil ;st.? 6. p+pad s A\<S n.S$nCoval? ;ak #*l. =o ;st. t# #/sl.lA
Nemoc ADS byla myslena jako prostedek ke zdecimovn lidstva, clem bylo
vyhubit africk kontinent.
Z duvodu, je mi nejsou znm, to nefungovalo nebo - pesnji eceno - probh to
plis, plis pomalu. Nyn se hled jin esen, vyvjej se nov druhy nemoc a do
urcitch zem se dodvaj zbran, aby se jejich obyvatel mohli vzjemn vyvradit.
Z pohledu pnu svta jsou African neuitecn pivnci, kte nepispvaj k vvoji na
Zemi. Vsechno vsak jde plis pomalu. Africk kontinent je mezitm beznadjn
zadluen pedevsm na zklad agitac Trilaterln komise a Mezinrodnho
mnovho fondu. Je zvisl na vedoucch sttech svta tak, e u se z tto situace
nikdy nedostane. Je to velmi prost: globln vldce zajm pouze nerostn
bohatstv tchto zem a mstn obyvatelstvo jim stoj v cest. Zjem na ,vyplenn"
Afriky vsak nemaj pouze americk a evropsk vldy, ale pedevsm Can.
NF.zi +,dk/O s. sic. od il$#in,t1 a novho sv*tovho +,d$ distanc$;.t.? na
dr$ho$ stran$ v7ak o nov) +,d $sil$;.t.. F,# to#$ roz$#*t tak? 6. stavt.
il$#in,t/ a svo"odn z.dn,+stv na rozdln Yrovn*A
Hierarchicky stoj iluminti nad zedni zednstv je vkonn nstroj ilumintu.
luminti jsou zase vkonnmi nstroji duchovn sfry a d nejruznjs organizace a
struktury.
Nad zedni vysokch stupu jsou zase martinist mimochodem i j jsem jednm
z nich. Martinist d hierarchii zednu neoficiln jsou soucst hierarchie
zednstv a soucasn (jako martinist) pracuj na vcech, ktermi se nezabv ani
samo zednstv a ani nositel jeho vyssch stupu. D se ct, e se spse bl
rosekrucinskm a alchymistickm myslenkm. Co znamen, e to, co zednstv -
vcetn vysokch stupu - formuluje jako teoretick zklad, uplatuj jin organizace
prakticky. Ucen je teba aplikovat a prakticky ho vyut a pout: pouze rituly
nestac. Proto m v tto souvislosti zvlstn roli hrab Saint Germain. Vce k tomu
zatm nemohu ct.
Strana 111
D6 Al".rt 3ik. +.kl? 6. z.dn,+stv ;ako n,stro; shro#a6R$;. n.;l.p7 #ozk/?
kt.r s. zd. t+" a ;.6 pak pokra:$; p+.s ;.dnotliv st$pn* hi.rarchi. d,l.
Zednstv funguje jako vzdlvac program a pusob na miliony inteligentnch lid.
D se ct, e je to jaksi rezervor duchovn elity, z nj jsou vybrni pouze nejleps
z nejlepsch. Vtsina zednu nen schopna dlat svtovou politiku; to je vsada
pouze tch nejlepsch.
So$:,st novho sv*tovho +,d$ ;. tak sv*tov n,"o6.nstv. 5ako$ roli zd.
hra; z.dn,+iA
Zedni hledaj nco, co odpovd pojmu supreme being, Nejvyss Byt, kter vsak
nen definovn konkrtnji. Je to jaksi nadazen sla, pod n si kad clovk nebo
skupina mue pedstavit nco jinho. Jde o to, aby si nboensk skupiny
(subjektivn) pro sebe nenrokovaly nco, co je vseobecn platn, a aby lid spolu
ili v mru i pes sv odlisn vnmn a pojet Boha. Zedni to praktikuj u nkolik
stovek let. Nezle na tom, jakou vru kter bratr vyznv. Stac, kdy se shodneme
na nadazenm pojmu jedinho velkho Stvoitele nebo Stavitele pak nezle na
tom, jak vry kdo je. To je podle m tak pedpoklad pro klidn souit lidstva.
F, pro z.dn,+. r.inkarnac. v1".c n*;ak) v)zna#A
Ano, v tom smyslu, e vdom ci moudrost, ji v sob clovk nos, nezanik fyzickou
smrt, ale pens se do dalsho ivota. Myslenka reinkarnace je obsaena v kadm
nboenstv; v kestanstv v zzraku zmrtvchvstn to je tak urcit druh
reinkarnace. Hluboko ve svm nitru m kad clovk pocit, e se njakm zpusobem
reinkarnuje.
5. r.inkarnac. tak so$:,st Clo",lnho n,"o6.nstv svo"odn)ch z.dn,+1?
n."o s. s n zd. n.po:t,A
Zednstv jednoznacn odmt porovnn s jakmkoliv nboenstvm. Globln
nboenstv (cili jednotn myslenkov proud s konkrtnm nzvem jako napklad
kestanstv) v tomto smyslu to nebude; to by ani nebylo mon prosadit. Lidstvo se
vsak bude muset vypodat s rozdlnmi koncepty Boha, kter se sjednot v pojmu
Nejvyss Byt.
<ostan. sv*t v1dc.A (*;akho Antikrista? n."o Faitr;$A
Rituly du mluv o tom, e se v poslednch stupnch projev vize nebeskho
Jeruzalma. Ten je popsn i v Apokalypse: na konci vku, a bude Satan spoutn,
se nco stane a na Zemi bude sesln nebesk Jeruzalm, v nm m vldnout 144
000 vyvolench spolu s Bohem nebo bernkem. Kad nboenstv prorokuje svou
individuln variantu konce (ech k3), kdy zvtz jejich pesvdcen a lid vedle
sebe zacnou t v pokoji a mru protoe vsledkem snah vsech vyznn je pokojn
souit vsech obyvatel Zem.
J.ka; t.d/ na svho N#.si,7.O? na sv*tovho n,"o6.nskho v1dc.A
Ano, kaj to vsechna nboenstv i nejruznjs jasnovidci. O pchodu svtovho
Strana 112
vldce mluvil tak Edgar Cayce nebo Nostradamus. Lid na nho cekaj, a co
ocekvaj, to tak dostanou.
Aha? po#al$ za:n,# ch,pat? ;ak t.n NproCra#O S$nC$;.... 0t. o to#to p,n$
sv*ta n*co konkrtnhoA
To co vykrystalizuje, bude pochzet z pokrevn linie Jese a M Magdalny,
protoe tato myslenka je v soucasn dob nejvce pijmna. Pokud dnes urcit
mocn rod hodnovrn proke, e existuje pokrevn spojen mezi Jesem, pnem
svta, a tm, kdo se bude prezentovat veejnosti, pak je tm jist, e se tato osoba
bude tsit velkmu uznn jako krl i veleknz soucasn. Svtov vlda je nase
budoucnost, protoe demokracie u dnou budoucnost nemaj.
Abych to vsak mohl dostatecn vysvtlit, musel bych to vzt ze siroka.
3ros#? v6d/Z proto t$ spol$ s.d#.K Hra;. zd. d1l.6ito$ roli 3+.vorstv
si@nskA
Je to organizace, je vesla pod tmto oznacenm do sirsho povdom teprve
nedvno. program, jeho kolem je i sen kestanstv. Co se tce tohoto
programu, vlastn ani nen duleit, zda spolu Jes a M Magdalna mli dt;
klidn to mohl bt nkdo jin. Myslenka mon existence Jesova potomstva se
vsak celkem hod a ocividn je tak spsn. A z tohoto duvodu je podporovna.
5. v1".c ;ist? 6. 5.67 #*l 6.n$ a d*tiA
Jsem pesvdcen o tom, e Jes potomky ml. Jako dukaz mi stac dokumenty a
stn podn, kter mm k dispozici.
Jeho osud zatm nen urcen pro sirokou veejnost, protoe lid jsou jest pod silnm
vlivem klamnho obrazu, jej po celm svt vybudovali kestanst duchovn.
8d. s. nach,z hro" 5.67. a F,+ FaCdaln/A
V prubhu uplynulch dvou tisc let se ostatky uchovvaly na mnoha mstech.
Jedno z tchto mst by se mlo nachzet na zem Francie, ale u nkolikrt bylo
zmnno. Existuj jist organizace, je se o pozustatky - tuto pokrevn linii a jej
odkaz - staraj a uchovvaj je. Jsou to romsk a zednsk organizace, potom
Pevorstv sinsk, a hlavn martinist, kte adu vc d, a proto o tom tak mm
jist informace. Pro budouc svtovou vldu je duleit, aby ped lidi postavili ivou
bytost, je je pmm potomkem Jese Nazaretskho. Pomrn hodnovrn lze
doloit, e mezi Jesem a M Magdalnou doslo ke spojen, a stejn tak lze
doloit, e dodnes na svt ij jejich potomci. Jes byl poslednm idovskm
krlem, proto by Zid mohli jeho ppadnho potomka pijmout a uznat jako svho
novho krle. U kestanu by to neml bt problm a je pravdpodobn, e by ho
mohli akceptovat i Zpadan, ji nejsou tak siln kestansky vyhranni.
Mlo by to tedy vypadat tak, e odnkud vzejde charismatick vudc osobnost, kter
bude sirok veejnosti prezentovna jako potomek Jese a M Magdalny a bude
pijata na celm svt. Clem organizac, o nich jsem mluvil, je ochrnit tyto
pokrevn linie a zachovat myslenku jejich existence prostednictvm pslusnch
spisu a jejich pozvolnho odhalovn. Cas nyn nazrl a lidstvo je pipraveno tuto
myslenku pijmout a tak akceptovat jednoho vudce. Z tohoto duvodu jsme nyn v
procesu, kdy se oslabuj nrodn suverenity sttu a vdom lidstva se pipravuje na
Strana 113
sirs spoluprci.
Aby se lidstvu mohl genetick puvod novho vldce prokzat i vdecky, bude
poteba dodat ostatky Jese a M Magdalny, co se tak stane. Duchovn
pprava v rmci Evropy i mimo ni je u tm u konce.
G ;ak rodin/ "/ #ohl poch,z.tA
Mnoh odkazuje na Habsburky. Rada lid se shodne na tom, e by mohl pochzet
tak z dynastie Merovejcu, kte maj puvod v clovku, jen nebyl zplozen dvma
lidskmi bytostmi, ale clovkem a Bohem, ppadn jinou duchovn bytost. Stejnm
zpusobem na svt pisel i Jes Nazaretsk tedy pokud se mueme odkzat na
Bibli. Jes pedstavuje clovka i bo dt zrove. Mnoho kestanu ho vnm
optikou trojjedinosti, ale tento pohled ji nen tak rozsen, jako tomu bylo teba jest
ped sto lety. Modern spolecnost se na to dv ponkud kritictji, pestoe je stle
ochotna na tuto myslenku pistoupit.
5ak #16. n*kdo vz.;t z. spo;.n Boha a :lov*kaA
Zplozen Jese ci udlost, kdy se Marii zjevil andl Gabriel, odkazuje na to, e se
nejedn o pozemsk bytosti.
V Novm zkon se nadpozemsk jevy zmiuj pomrn casto; kestanstv se jich
nezk, protoe to, co Bible oznacuje za andly, jsou bytosti, je nepochzej ze
Zem; jsou tedy nadzemsk nebo mimozemsk. A kdy panna Marie othotnla s
duchem, othotnla s nadpozemskou bytost.
5os.ph$ S#ithovi? zakladat.li hn$t #or#on1? s. z;.vili dva and*l
doprov,z.n ;asn)# sv*tl.#. 0zn,7.li s. p+.d n# v "*loskvo$cch h,"it.ch?
diktovali #$ r1zn t.It/ a tak #$ prozradili? kd. ;so$ zakopan zlat cihl/.
Foha#.dovi s. zas. z;.vil and*l La"ri.l. 3odl. #* to n."/li 6,dn and*l.
8d/6 v kniz. L.n.sis :t$? co v7.chno and*l d*lali s poz.#sk)#i 6.na#i?
poch/"$;i o to#? 6. #ohlo ;t o d$chovn "/tosti.
Jsou-li ti, koho oznacujeme jako andl, duchovn bytosti, pak by se museli njakm
zpusobem zhmotnit, aby je clovk mohl vnmat. Pot se asi hmoty opt vzdaj a
zmiz do svta duchu. Bible to popisuje velmi casto napklad v souvislosti s
Nefilimi nebo obry, Bomi syny, kte nejsou ble popsni. Moc nm to nepomue,
ale alespo mme k dispozici pbh o Abrahmovi, kde se pse, jak k jeho stanu
pisli mui, v nich rozpoznal andly. Vypadali jako lid, a pesto ctil, e to lid
nejsou. Njakou dobu se u nho zdreli, nco sndli a vypili a pak zase zmizeli. Byly
to nadpozemsk bytosti: nen pitom duleit, jestli pisly z nebe, nebo z jin planety;
v kadm ppad nepochzely ze Zem.
Monosti jsou dv: mohly to bt duchovn bytosti, je doshly energetickho pole
Zem a zhmotnily se do formy odpovdajc pozemskm podmnkm. O andlech
nevme skoro nic krom toho, e jsou duchovn, a tedy energetick podstaty. Jsou
pouze z energie. Vnmat je mueme teprve tehdy, kdy se zhmotn.
Druh monost je, e to byly bytosti mimozemskho puvodu, je mly fyzick tlo,
protoe se mi nechce vit, e andl mue jst, pt a v ppad Nefilima plodit dti.
Fakt je ten, e skoro vsechna nboenstv vznikla na zklad podobnch andlskch
setkn. Proto se ptm: kdo jsou a jak maj zmr? Jsou to nasi ptel, nebo si s
nmi nehezky zahrvaj?
Tyto andl a jin mimozemsk a duchovn bytosti mueme vnmat na rovni
Strana 114
podvdom a pijmat od nich zprvy. Musme vsak bt velmi opatrn, protoe ne
vsichni jsou ,dob".
5ak, "/la podl. 0,s rol. 5.67.A
Jesovm kolem bylo rozsit mezi lidmi nov postoje a pedstavy, co se mu tak
podailo. Pedstavy a postoje jsou energetick jev s vlastn dynamikou, kter lze tak
ovlivnit zvenc skrze siln energetick vlny nebo modulac (= zde: modulace mn
charakter puvodnho signlu ci informace - pozn. vyd.). Tak se mue stt, e ucen,
kter nese urcitou vpovd svho zakladatele, mohou jeho vykladaci zcela zmnit.
Puvodn Jesovo ucen m dnes adu vkladu a kad z nich m jin pznivce.
Skupinm, v nich se tito vyznavaci sdruuj, se k sekty; z celho ucen si vybraly
pouze cst, je nejvce odpovd jejich citovmu a duchovnmu vnmn. Pemsliv
a kritict lid se vsak naopak budou neustle snait, aby se doptrali puvodn a cel
pravdy.
H.kn*t. #i pros# n*co o F.rov.;cch.
Zvlstnost Merovejcu je to, e sice jsou lidskho puvodu, ale pochzej z clovka,
jen vzesel ze spojen duchovn bytosti a clovka. Tohoto puvodu jsou izraelitsk
kmene Dan a Naftal. Pokud dobe znte Bibli, muete se toho doptrat, ale jen
tehdy, jestlie se intenzivn zabvte i dvancti izraelitskmi kmeny Starho zkona.
Duleitou postavou je zde Bilha, Rchelina sluka, je Jkobovi porodila syny Dana
a Naftal. Lidem, kte se tm nezabvaj, je ale tk to vysvtlit nkolika vtami.
Nedvno jsme se bavili o tom, e Jes tak vzesel ze spojen pozemsk eny a
Boha. Nco takovho se podle Bible udlo ji dve. V knize Genesis k Eva:
2orodila jsem mu'e s pomoc 2na.) V Bibli najdeme tak zmnku o tom, e Bo
synov s pozemskmi enami plodili dti. Nen to tedy nic neobvyklho, e je lidsk
ena oplodnna duchovn nebo chcete-li mimozemskou bytost a e z tohoto spojen
vzejde bohoclovk.
Potomci tchto boholid jsou obdaeni velkou pzn, ale na druhou stranu jsou i velmi
ohroeni. V jejich okol jsou vdy lid, kte pecuj o jejich ochranu i ochranu pokrevn
linie. Pocnaj si pitom velmi diskrtn a spsn odvdj pozornost tch, kdo se
ocitnou v plisn blzkosti tajemstv. Z toho duvodu je v oblasti takzvanch
konspiracnch teori tolik odlisnch pojet. Nkter z nich se velmi bl pravd, jin
zase maj pouze za kol svst zvdavce na spatnou stopu. Take ti, kdo ,hledaj", by
se mli snait rozpoznat ob strany a patit do okruhu tch, kdo ,nasli". Zjeven ci
odhalen jsou mon jen v urcit cas a kadmu z nich pedchz doba ppravy.
Pchod Jese napklad pipravoval Jan Ktitel. V budoucnu dostaneme odpovdi
na vsechny tyto otzky.
Fohl "/st. +ct n*co k t.#pl,+sk)# r/t+1#A
Bernard z Clairvaux kdysi ekl: <iot je krsn! tzst p"in( slu! ale je(t lep(
je zem"t jako st. 7rist3 ojk zabj bezstarostn a je(t klidnji umr.)
Temple je nutn vnmat z tohoto pohledu alespo pokud je skutecn chcete
pochopit.
Kolem roku 1120 Hugo z Payens (= Hugues de Payens) sestavil skupinu rytu z
Burgundska a Champagne, aby chrnili poutnky na jejich nebezpecnch cestch k
posvtnm mstum. Krl Balduin . daroval Chudm rytum Krista, jak si tehdy kali,
cst svho palce, kter stl na zkladech alomounova chrmu. Na tomto mst
Strana 115
spolecenstv postavilo svuj matesk klster a rychle zskalo dobrou povst, kter se
rozsila a Francie. Nkdy kolem roku 1126 clenov nov organizace odcestovali za
Bernardem z Clairvaux, aby ho podali o pomoc s vypracovnm dovch pravidel.
Dky tomu mla hodn spolecnho s pravidly benediktnu a blila se spse
mnisskm ne rytskm zsadm. Kadopdn templi nebyli mnissk d, kter se
upsal idelum kickch vprav, pouze svou formu postavili na mnisskch
zsadch. V roce 1128 byl nov d crkevn uznn na koncilu v Troyes. Bernard z
Clairvaux se stal horlivm podporovatelem templu a jeho spis De laude novae
militae (= Chvla Novho rytstva) piml mnostv mladch evropskch slechticu,
aby zacali nosit bl plst s rudm kem nov dov kroj.
Jak ji bylo eceno, templi nemli dn charitativn ambice. Byl to ryze vojensky
zamen bojov d. Mlo znm je role, kterou na jeho poctku sehrlo knectv
Seborga. Kolem roku 950 hrab Kvido penechal benediktnum z Lrinsu hrad a
kostel svtho Michaela ve mst Ventimiglia vcetn rozshlho zem; v roce 1079
byla Seborga jmenovna a vysvcena knectvm Rmsk se a v roce 1118 se
stala prvnm a jedinm cistercickm sttem.
Nejvts tajemstv templskch rytu vychz z jejich jmna: 2auperes
commilitones =hristi templibue Salomonici 5ierosalemitanis (= Rd chudch rytu
Krista a chrmu alomounova v Jeruzalm); jako u zednu se zde opt objevuje
odkaz na alomounuv chrm. Toto oznacen vsak v zednstv znamen mnohem
vce, ne co uvd Bible; ta chrm popisuje spse skromn jen jako posvtnou
budovu. U jsem mluvil o jeho stavb a zmnil nkolik zvlstnost; duleit je, jak tato
stavba funguje a jak je vyuvna.
V Bibli cteme, e alomoun pro chrm poteboval devt ednku. Tak templi
zacali sv plny uskutecovat v devti rytch a podobn u zednu mus bt pi
urcitch ritulech ptomno devt bratru. Duleitou roli zde hraje Saturn. Tyto i jin
poznatky templi zskali v Jeruzalm. Ne nepodstatn je pitom skutecnost, e byli
zasvceni do tajemstv Archy mluvy. Jej obsah a jeho sprvn vyuit dv
zasvcenm obrovskou moc a vliv. Ve Starm zkon je Archa mluvy vnmna jako
symbol ptomnosti Boha. Majitel pedmtu obsaench v arse je tedy ve stavu
pusobit jako Buh, co templi, respektive pedstaven klstera, dovedli. Z tohoto
duvodu Jakub z Molay (= Jacques de Molay), posledn znm templsk velemistr,
nemohl dn tajemstv vyzradit, pestoe ho vyslchali a mucili. Zdn toti
nevdl!
3ov*zt. #i pros# n*co o Ar7. Y#l$v/. =o v n "/loA ^othar L@rinC ;i
popis$;. ;ako d.vat.n,ct sarkoS,C1 s. spis/? kt.r "/l/ z 5.r$zal#a
p+.v.z.n/ do Tranci. na Font =ha$v..
Jsou v nich pedmty, kter lze vyuvat k vstavb novch mocenskch struktur.
Opt se v tto souvislosti vrac symbol alomounova chrmu. Pbh templu
dokazuje, e organizace, kter vznikla dajn z niceho, se bhem krtk doby mohla
rozsit a vytvoit mocnou strukturu. Templi si kali Rd chudch rytu Krista a
chrmu alomounova v Jeruzalm, protoe pusobili v blzkosti bvalho
alomounova chrmu. Pochybuji, e se pojem ,chrm" vztahoval na njak
konkrtn msto, kde ,nhodou" dky krli Balduinovi . pebvali. Podle m toto
jmno pijali zcela vdom, protoe alomounuv chrm je symbolem moci. Vldce
chrmu je tak vladaem lidstva a hmotnho svta. Templi dokzali dky znalosti
tajemstv alomounova chrmu ovldnout Evropu.
Gna#.n, to? 6. aZ $6 s. v sarkoS,C.ch nach,z.lo cokoliv? pr,v* dk/ ni# s.
Strana 116
stali n.;"ohat7# spolk.# sv*taA
Pesn tak. Spolu se schrnkami se tajemstv dostalo pes Stedozemn moe do
Evropy. Nkter zednsk rituly a tradice zcela vdom odkazuj na pepravu
moudrosti z Vchodu na Zpad, pestoe geograficky sprvn je to spse z jihu na
sever. Jde o to, e Vchod byl centrem moudrosti a toto centrum bylo pesunuto
pes Stedozemn moe a jin Francii do Skotska a odtud zpt do kontinentln
Evropy. Ve schrnkch se uchovvalo tajemstv a v podstat slo o jaksi druh
knihovny. Neobsahovaly jen knihy a spisy, ale tak adu nejruznjsch pedmtu.
Tradicn se mluv o deskch zkonu s Desaterem, ronov holi a misce s manou.
Podle Bible byla archa mluvy pro nrod zrael symbolem ptomnosti Boha. Jednou
za rok sml veleknz vstoupit do nejsvatjsho msta chrmu, kde byla uloena, a
tam se setkat s Bohem a promlouvat s nm.
V zednskch ritulech se casto objevuj nejruznjs podoby schrnek, je maj
pedstavovat archu mluvy stejn jako schrnky templu. Na olti zednskho
chrmu le oteven Bible, pes ni je poloen mec a vedle stoj ndoba, ve kter se
ms krev bratru. Oteven bible pedstavuje kamenn desky se zkony, je Mojs
dostal od Boha. Mec symbolizuje ronovu hul a miska s promsenou krv je
symbolem sjednocen neboli grl (ci mana). Tyto pedmty jsou nesmrn duleit.
Aronova hul vykvetla pes noc, dky cemu ron dostal od Boha povolen k
proveden svho kolu. Desky se zkony jsou vnmny jako deseticlenn zklad,
ovsem ne jako pravidla chovn nebo etickomorn kodex. To je klc, a kdo jej
rozlust, m moc.
Dals pedmt znme z legendy o svtm grlu, ppadn z jinch povst a
pohdek. Puvodn se v misce sbrala kad den mana a uchovvala se ve svatyni.
Miska tedy obsahuje boskou potravu. Tomu, kdo k man nebo grlu najde cestu, se
bude navdy dait. Jej tajemstv lze stejn jako tajemstv ronovy hulky ci desek se
zkony vyut i dnes.
Uvidte-li v li nebo v kestanskm kostele na olti otevenou Bibli, njak prothl
pedmt a misku, pak to znamen, e je tam Archa mluvy a mstn zasvcen jsou
soucst tto moci, protoe vd, jak funguje. To je symbolika a vznam zednskho
chrmu v kestanskch kostelech: jsou tam kn, kte o tom vd. Samozejm
existuje tak ada ,przdnch" ritulu a slovnch spojen, je zcastnn provdj
nebo vyslovuj, ani by znali jejich vznam a cel, a proto nemohou bt cinn. Na
svt vsak pod jest ije dost zasvcench, kte to dovedou.
Krom tchto t pedmtu existuje jest ada dalsch, je se uplatuj v oblasti
kontroly lid - napklad jde o nejruznjs mapy a spisy. Z toho duvodu je loist vce.
Mnoh z pedmtu vyzauj velkou energii, proto musej bt uchovvny v odolnch
kamennch schrnkch.
Ybr. TE a PQ: 2#ramido kmen z ekdorsk$ d'un&le b#l objeen zhruba p"ed
Strana 117
t"iceti let#. 6 horn sti se nachz (eidouc oko! stejn jako je tomu u
jednodolaro$ bankok#. 2od H6 z"enm se oko je jako oprado$. 2odle jedn$
posti eListuj t"i kus# tchto p#ramidoch kamen39 jeden lastn rodina Iotschild3
a dal( ,uzeum ma&ie :ruselu.
1a spodn stran kamene je zobrazeno souhzd Yrionu a edle nj je teLt! kter
rozlu(til pro0esor 7urt Schildmann z nmeck$ho lin&istick$% ho spolku takto: S#n
Sto"itele je na cestch.*
Bi"l. ot.v+.n, na olt,+i p+.c. n.s/#"oliz$;. d.sk/ z,kon1? al. stro# s.Sirot1.
Mte pravdu. Nen to tak jen v zednsk symbolice, ale i v mnoha crkvch. Na olti
jsou bud dv desky zkonu, nebo oteven Bible, na lev stran lze vidt msk
cslice a napravo V-X. Vc kestan m za to, e to pedstavuje Bibli,
ppadn desky s deseti pikznmi, je pinesl Mojs z hory Sinaj.
Ve skutecnosti je to kabalistick klc: je to symbol stromu sefirotu se temi hornmi
sefiroty a sedmi spodnmi (obr. 8). Ten, kdo jej rozlust, pijde na kloub veskermu
kestanskmu, idovskmu ci islmskmu tajemstv. Je to velmi duleit klc, ovsem
abyste jej mohli pout, muste bt zasvceni do kabaly a jej stejn Knihy Zo- har.
3odl. ^othara L@rinCa? ;.n6 tvrdil? 6. ;. ;.dn# z. s.d#i oso"? kt.r #*l/
p+st$p k t*#to d.vat.n,cti schr,nk,#? s. v nich v.dl. n.;r1zn*;7ch
p+.d#*t1 a #ap nach,z tak #noho spis1 s.psan)ch v n.zn,# +.:i. 3ozd*;i
s. z;istilo? 6. to "/la atlant7tina? a trvalo d.s.t l.t? n.6 "/l/ t.It/ p+.lo6.n/. =o
o to# vt.A
Sm jsem jest nikdy dn atlantsk spis nevidl, ale slysel jsem o tom a mm za
to, e to je pravda.
Strana 118
=o z.dn,+i v*d o Atlantid*A 5. to #)t$s? n."o ;. na to# n*co pravd/A
Atlantida je castm pedmtem lovch diskus u proto, e o n existuje ada
spekulac. Mnoz si mysl, e slovo Atlantida se vztahuje k Americe, konkrtn k
Aztkum. Sm se spse domnvm, e Aztkov jsou potomci Atlantanu.
Kadopdn njak spojen s Atlantany mus existovat, co dokldaj pyramidy
objeven v Jin Americe.
(a ;ist)ch #ap,ch ;. v Atlantick# oc.,n$ zo"raz.n n.zn,#) kontin.nt.
Ano, vm o tom (obr. 44). Je dost pravdpodobn, e tam tak byl, sm jsem se tm
vsak nikdy plis nezabval. Tma Atlantidy je pro m mnohem zajmavjs z
duchovnho hlediska: zajm m energie, kter z tohoto kontinentu kdysi vzesla. Fakt
je ten, e se tomuto tmatu vnuje ada autoru a zajm to miliony lid po celm
svt. Proc je tomu tak a odkud pramen touha po rozlustn tto hdanky? Zd se,
e to v lidech nco rozeznv a rozdmchv to jejich niternou jiskru.
5. to proto? 6. d$7.? ;.6 kd/si 6il/ na Atlantid*? s. na G.#i znov$ inkarnoval/A
Mon to je. Mon je duvodem tak ona energetick jiskra, je v ns dm.
Potomky Atlantanu jsou dajn rov se zrzavmi vlasy. Tak se mohlo stt, e se v
prubhu tiscilet rozsila tato genetick informace mezi lidmi. Myslm si, e tento
ztracen kontinent hledme, protoe ctme, e je pro ns jako lidstvo velmi duleit
mohl by nm dt klc k sob samm.
Ros.kr$ci,ni p+ikl,da; MC/pt$ a Atlantid* v.lk) v)zna#...
...na rozdl od zednu, kte se tolik nezabvaj lidskm puvodem, ale spse se
vnuj budoucnosti a aktulnm tmatum. Zkoumaj metody ovlivovn a monosti
promny clovka; kolem zednstv je sit tento systm umoujc transformaci lid
a zrove je vst. Moc by nm nepomohlo, kdybychom ztrceli energii ptrnm v
minulosti. Minulost je duleit stejn jako ostatn oblasti vdy ci nboenstv. Pro
zedne neexistuje tma, je by pro nho nebylo zajmav. Duleitjs je vsak
podlet se na aktulnm svtovm dn.
Gd, s.? 6. z.dn,+i ".ro$ s#/7l.n) p+"*h \zra.lit1 o stvo+.n v,6n*.
Je jedno, jak kultura byla na poctku a jestli byla jedna, nebo vedle n existovaly
jest dals. Vdy byla na prvnm mst moc a zpusob, jak ovldat lidi.
Vratme se vsak k Arse mluvy: podle zednskch spisu, je krl Karel X. v roce
1819 penechal nmeckm zednum, velmistr Jacques de Molay prozradil svmu
synovci Francoisu de Beaujeu, kde se mluva nachz. Ten ji spolu s dalsmi
dokumenty a mnostvm penz vyzvedl a uloil ve Skotku na ostrov Mull. Templi
byli ve Francii zruseni a ve zbytku Evropy zakzni, proto mohlo bt toto prav ucen
Esejcu uloeno pod zednskou rouskou do bezpec a uchovno pro budouc
generace. Templstv a vysok stupn svobodnho zednstv jsou vlastn tajnm
ucenm Esejcu. Toto ucen do Evropy a na Zpad proniklo dky kabalistickmu klci.
Nen snad ani teba zmiovat, e lid, ji tuto myslenku nesli, mli velkou moc a
politick vliv.
Strana 119
=o p+.sn* ;. p+.d#*t.# .s.;skho $:.nA
Skupina Esejcu uchovvala puvodn pravdy a principy, na nich stoj lidstvo. Jde o
onu energii, ji oznacujeme jako alomounuv chrm. Jes byl clenem tto
spolecnosti a dky svm genilnm schopnostem ji ve dvancti letech dovedl v
chrmu vyloit Bibli. To bylo opravdov a obdivuhodn umn, protoe citovat z n
nebo pecst si ji um kad, ale pochopit souvislosti a vznam vtnch kombinac je
dno jen nkterm. Proto byl tak povaovn za moudrho mue podobn jako
alomoun, jeho byl potomkem. Bible vsak radji uvd, e byl synem Davida. Tak
ho nazvali puvodn kestan, co vedlo k tomu, e byl takto pozdji oznacovn.
Jes nemohl bt synem Davida, protoe se narodil a devt set let po nm, ale
pochzel z Davidova pokolen. alomoun byl pm potomek a druh syn Daviduv.
Logicky tedy Jes pochz tak ze alomounova rodu. O alomounovi se v Bibli, a
zejmna v Novm zkon moc nemluv, protoe to byl mg, co se plis nehod do
nbonho myslen katolickch kestanu.
O alomounovi se nemluv, aby se lid plis nepiblili pravd. Esejci po cel vky
uchovvali mnoho pravd a jednm z nich byl tak Jes, jen tajn vdn sdlil
nrodu, aby jej osvobodil z otroctv a tlaku jeho kn. To byla jeho touha a kol, za
nj musel zaplatit ivotem. Po Jesov smrti jeho ucen sili jeho brati Jakub a
imon Petr a dals.
Vdy existovaly skupiny, je o nej vtsch pravdch svta vdly a uchovvaly je pro
pst generace. A kdy se templst ryti v roce 1118 zdrovali v okol
alomounova chrmu, znamen to, e se dostali k tmto esejskm dokumentum.
Vse, co Esejci a prvn kestan zachrnili, se dostalo do rukou templskch rytu.
Ti tajemstv nejprve ukryli u kanovnku Boho hrobu a pozdji do nj zasvtili
templskho pevora Andrho z Montbardu. Tak se templsk d stal majitelem
puvodnch esejskch a pythagorejskch tajemstv, jinmi slovy zkladnch pravd
lidstva. Pomoc nich se mohl intenzivn rozsiovat a Bernard z Clairvaux a jeho
rodina mezitm zaloili cistercick d.
(al.zl/ s. tak .s.;sk dok$#.nt/A
Ano, byly i soucst Archy mluvy. Podle zednskch legend Jakub z Molay,
posledn znm velmistr du, dostal povolen od krle Filipa V., aby pevezl
pozustatky pedposlednho dovho mistra Vilma z Beaujeu (== Guillaume de
Beaujeu, 1243-1291) z Vchodu ped Stedozemn moe do Francie.
To je opt teba vidt symbolicky: templi museli sv tajemstv zanechat na
Vchod, na konci sv existence je vsak mohli dopravit do jin Francie a uloit do
bezpec. Cst moudrosti skoncila ve Skotsku a cst ve Francii.
5. #o6n? 6. ;so$ z#iQovan schr,nk/ na ostrov* Ds.do#? ;ak to nazna:il
;.d.n z. :l.n1 3+.vorstv sionskhoA
Ne, v Usedomu nejsou, ale cst moudrosti tam je. Msta, na kterch se dnes
uchovv templsk tajemstv, maj zvlstn jmno Heredom.
V tto souvislosti je teba zohlednit fakt, e v dob zaloen templskho du
panovalo v Evrop pesvdcen podporovan Karlem Velikm a jeho pamtnm
spisem Libri carolingi. Ve Francii se dky snaze opata ze Saint-Denis zacaly uctvat
spisy Dionsia Areopagity (= tak Dionsios z Aeropdu - pozn. pekl.), kter mly
za nsledek zmnu evropskho myslen. Dionsios se na zklad kzn Pavla z
Tarsu (viz Skutky apostolsk 17:34) stal kestanem a jako prvn athnsk biskup
Strana 120
zemel mucednickou smrt. V 6. stolet sepsal neznm filozof syrskho puvodu pod
jeho jmnem spisy, je ve stedovku patily k nejvznamnjsm hned po Psmu
svtm. Tento neznm autor spojil teorii novoplatoni- ku Prokla a Plotina s
kestanskou teologi a mystikou. Je pedstavitelem takzvan negativn teologie a
jeho dlo bylo povaovno za tajn ucen. Mimo jin pse o hierarchii andlu
rozdlench na serafny a cherubny pes archandly a k obycejnm andlum. Tto
nebesk hierarchii na Zemi odpovd hierarchie kestansk, sahajc od nejvyssch
kn po prost lid.
Pozitivn teologie uc o nebesk linii, kter je lidem vzdlen, zatmco podle
negativnho ucen jsou lid naplnni boskou silou; prochz stupni ocistn,
osvcen, zasvcen, pak podoby s Bohem a dokonalho Bostv. Bezejmenn Buh
je tedy pozitivn Byt, zatmco ,zlo" je jen urcit nedostatek, pomjiv okamik v
harmonickm boskm du svta.
5ak #ohl/ spis/ ;.dnoho s/rskho spisovat.l. natolik ovlivnit Sranco$zsk
#/7l.nA
Ve 12. stolet bylo francouzsk myslen vnmno jako znovuzrozen biblickho
Dionsia. Jak jsem ji uvedl, tento druh, syrsk Dionsios, zvan tak
Pseudodionsios, dky svmu spisovatelskmu umu vzbudil zdn, e byl prvnm
biskupem Athn a soucasnkem apostola Pavla. Prvnho podvrhu se tedy dopustil
sm, o druh se pak postaral Suger, opat klstera v Saint-Denis a nejblis poradce
krle Ludvka V: v Saint-Denis jsou uloeny tlesn pozustatky svtho Dionsia (=
tak svt Divis nebo svt Denise - pozn. pekl.), misione a patrona Francie, jen
zemel po roce 250.
Opat Suger tuto relikvii umn zpropagoval tm, e podpoil a rozsil zdn, e
Pseudodionsiovy spisy jsou dlem francouzskho patrona, dky cemu chtl poslit
vznam svho opatstv. Mnich Abelard tuto troj le odkryl a za to byl pozdji
pronsledovn.
Hugo z opatstv svatho Viktora u Pae v roce 1137 na zklad Dionsova dla
vyvinul filozofii krsy. Dky podvrhu zskala Sugerova crkev, je uchovvala
pozustatky francouzskho Dionsia, obrovsk vznam. Suger sm ml velk vliv na
politiku a nboenstv v zemi. V urcitm smyslu ho lze povaovat za zakladatele
gotiky.
Bernard z Clairvaux se se Sugerem bezvhradn neztotooval, hlubok ptelstv
obou opatu ani jejich spolecn cl vsak nepipoustly, aby tento fakt pronikl na
veejnost. V dob architektonickho rozkvtu bylo nasnad, e Bernard z Clairvaux
sv pesvdcen manifestoval do kamene, ovsem do jak mry dionsovsk myslen
zaclenil i do sv mystiky, lze jen tko urcit. Jeho trval vliv na Bernardovo
pesvdcen vsak nelze popt.
Pozdji postaven kostely, kter jsou harmonicky a proporcn vyvenjs,
vychzej z augustininskho myslen.
Pekroucen skutecnch djin zpusobilo, e se spisy eckho Dionsia dostaly do
Evropy a do jist mry se staly vlastn pcinou vzniku gotiky. Tm pes noc v
Evrop vznikl nov stavebn styl, kter nenavazoval na pedchoz romnsk sloh, ale
pedstavoval zcela novou formu zitku. Pestoe urcit stavebn prvky nasly
uplatnn u v romnsk architektue, s novm stylem neml nic spolecnho. Ani
historici architektury nemaj uspokojiv vysvtlen, jak je mon, e bhem tak krtk
doby vyvstaly pro nov evropsk sloh i emeslnick a architektonick techniky.
Gotick katedrla pedstavuje vesmr, jej harmonick proporce odpovdaj
vesmrnm zkonitostem a budova v podstat slou jako mikrokosmos; pro
Strana 121
zasvcenho pozorovatele se z n stv ivouc bytost. Pestoe u ady katedrl by
dnesn statici nikdy nevydali povolen ke stavb, dmy i pes svuj vk dokazuj, e
tehdejs stavitel disponovali znalostmi, kter jsou dnesn generaci utajeny.
8 :.#$ slo$6il/ a co v/povda; t/to kat.dr,l/ novho t/p$A
Tehdejs monastick architektura kostelu mla zcela jinou vpovd ne gotick
katedrly. Je teba si v tto souvislosti uvdomit, e templsk d nevznikl sm, ale
e m nco jako dvojce: cisterciky. Mnissk kostely cisterciku mohou zjevit
tajemstv, jestlie nechte mluvit jejich kameny. Podle star gnostick pravdy a
stavitelsk tradice tajemstv uchovvaj ti nejmn zasvcen. Kdo by tak hledal
templsk pravdy prv u cisterciku?
Ve stavebnm postupu cistercickho kostela je ukryt klc k duchovnmu poselstv
templu a rovn k tajemstv svobodnch zednu!
Bo ;. opravd$ pozor$hodn. 5.7t* s. ov7.# vraZ#. k t#at$ sv*tovho
n,"o6.nstv. Ga;#alo "/ #*? zda "$d. nastol.no n.;d+v. prost+.dnictv#
OS( a t.prv. pak s. zSor#$;. v n*co konkrtnho.
Mon to je. Skupiny, je chtj vyut postavu jednoho vudce, a zskat tak
stoupence po celm svt, maj v zloze ruzn monosti. Nemue to bt ryze
politick program, protoe by jej lid nepijali. Pujde to napul politickou, napul
nboenskou cestou a vudce bude prezentovn jako potomek boskho Otce a
pozemsk matky.
Gd. #$s# podotkno$t? 6. z.dn,+i v/"$dovali OS( a Spol.:.nstv n,rod1?
a"/ s ;.;ich po#oc prosadili sv*tovo$ vl,d$. 8oSi Annan? ")val) C.n.r,ln
ta;.#nk OS(? kd/si pozna#.nal4 2vtov vlda m-'e vo(ensky zashnout
do vnitnch zle'itost ka'd zem, pokud nebude souhlasit s (e(mi
aktivitami!.
Ano, je to tak.
(ov) sv*tov) v1dc. "$d. nasaz.n ;ako nov) C.n.r,ln ta;.#nk OS(A
Asi tak njak. Rd bych to ukzal na pkladu mormonu: mormoni jsou disciplinovan
organizace s mnoha miliony clenu i vlastnmi univerzitami. Maj dobe propracovan
myslenkov systm a jsou to odbornci na vzkum pedku. Mimo to se oznacuj jako
nrod zrael. Kadmu novoktnci je sdleno, k jakmu izraelitskmu kmenu pat.
5ak s. to pozn,A 3rost+.dnictv# d$chovnho napo;.nA
To nevm pesn, ale je to mon. Deset z puvodnch dvancti izraelitskch kmenu
se ztratilo a rozprostelo po svt. Pi ktu vm osoba, kter kest provd, sdl, k
jakmu z tchto kmenu patte. Pslusnci z celho svta se spoj a nrod zrael se
znovu sjednot; opt se v tto souvislosti vyuv symbol alomounova chrmu.
Obrovsk organizace mormonu podlh takzvanmu ronskmu knstv. Kn ci
veleknzi mormonu, kte organizuj a vedou tyto masy lid, pat ke kmeni, kter svuj
puvod spj s ronem, Mojsovm bratrem. ronsk knstv a mormoni vsak
cekaj na duchovnho vudce, jako byl Melchisedech to byl prvn knz, jen dal
Abrahmovi dobrovoln destek. A se jednou nkdo takov objev, miliony
Strana 122
mormonu ho budou nsledovat. Podobnm zpusobem se m ovldnout a
kontrolovat lidstvo i skrze osobu Mesise, kterho (a se objev) uzn vtsina lid
jako vyvolenho a vytouenho proroka. Dosud k tomu nedoslo, ale je mon, e v
tchto dobch by se to mohlo konecn stt.
^z. t.d/ +ct? 6. to n."/la Ypln, n,hoda? kd/6 <an Bro>n prodal #ilion/ knih?
;.6 po;.dn,va; o tto t#atic.A
Ale jist, bylo to clen podporovno. Takto se to bn dl, a jak vidme, ada lid
to akceptuje. V me, v jak jsou tyto knihy prodvny, lze vycst zjem, kter je pak
podporovn a dle se na nm stav. Dan Brown je svobodn zedn a jeho kolem
je pipravit lidstvo. Projevuje se to zejmna v jeho nej novjs knize, v n m
pedstavit a zpstupnit zedne veejnosti (Ztracen symbol - pozn. pekl.).
Jak ji bylo eceno, vudce novho svtovho du bude pochzet z pokrevn linie, v
n se Buh spojil s pozemskou enou. Tato rasa skutecn existuje a jde o potomky
hadch lid. Nen to dn vmysl, je to geneticky prokazateln.
(*kt.r spis/ poch/"$; o to#? zda 5.67 v1".c z.#+.l na k+6i.
Sprvn. Mezi zedni je jen nkolik mlo tch, kdo v, e se to odehrlo tak, jak
se to traduje. Mnohem pravdpodobnjs je, e Jes odesel do ndie a zemel ve
Francii. Podle starch zednskch dokumentu nase moudrost puvodn pochz z
ndie.
H,d svo"odn)ch z.dn,+1 ;. p+.c. ori.ntov,n k+.sZansk/. (.n zd. t.d/
rozporA
Ne, v dnm ppad. V du jde o r#z uen Je'(e 7rista! jak je obsa'eno
:ibli). Tento vrok si muete vyloit ruzn, protoe v Bibli je mnoho rozporu. Jak ji
jsem zmnil, yorksk ritus je orientovn idovsky, skotsk ritus filozoficky a Nrodn
matesk velkole u t zemkoul, pm nsledovnk Psn regule, je bez
orientace. U vsech se tedy o tto problematice diskutuje.
0 ;ak# rozsah$ ;st. 0/? pop+pad* 0a7. l@6.? zaanCa6ov,ni do tohoto
pro;.kt$A
Podl se na nm kad pozorujc a vnmav clovk, zedni vsak pedevsm.
Nkter osoby na soucasnm vvoji vdom pracuj. V lch se shromaduj
pemsliv lid, proto se tam tak kumuluje nejvts energie. Pak do toho vstupuj
mechanismy nebo lpe eceno energetick pole, je v li daj urcit vci do pohybu.
Jednotliv le jsou tak psn kontrolovny a i v zednstv se hodnot stav
poznn jednotlivch bratru. Zednstv jako celek je ovsem pouze nstrojem
nadazen organizace.
Svo"odn z.dn,+stv ;. t.d/ ;.n n,stro; #ocn)ch rodin a ;.;ich nad+az.n)ch
orCanizac E :ili il$#in,t1.
Ano, sprvn.
5ak s. hodnot #ra pozn,n "ratr1A
Strana 123
Na zklad zkousky. Pedtm, ne vs vpust do vyssho stupn, muste podstoupit
zkousku, a pokud jsou ostatn brati s jejmi vsledky spokojeni, muete pokracovat
dl. Vdy rozhoduje bratrstvo. A jestlie brati nkoho pijmou nebo podpo, toto
rozhodnut se respektuje na celm svt.
Stan. s. n*kd/? 6. n*koho od#tno$A
Ano, stv se to. Pokud si nkdo mysl, e po urcitm case mus pejt do dalsho
stupn, ani by prokzal duchovn pokrok, je na omylu. Pokud nepod vkon, vs se
nedostane. U nisch stupu mohou kandidti podat o podporu na cest do
dalsho stupn, ve vyssch hodnostech jsou brati povolvni bez zkousky.
5ako$ roli zd. hra;. 0atik,nA
Vatikn mentln ovlivuje mnoho lid. V prubhu stalet tato organizace
nashromdila obrovsk bohatstv, a tm tak vliv na svtovou politiku, hospodstv
a vdu. Takov majetek nelze spravovat a rozmnoovat, a pitom vyznvat
milosrdenstv a lsku k blinmu. Proto mus Vatikn uplatovat tak svou stinnou
strnku. K tomu potebuje profesionln spolupracovnky a bezpecnostn systm.
gnc z Loyoly (= tak svt gnc z Loyoly, 1491-1556 - pozn. vyd.) s jezuitskm
dem vybudoval vojensk apart, jen slouil pouze na obranu papee a jeho
instituc. Organizace, je provdj podobnou prci, maj pirozen velk vliv na sv
zadavatele. Pape m proto co dlat, aby tento obrovit podnik prezentoval svtov
veejnosti tak, aby v lidech zachoval zdn morln a etick cistoty. Dokud vsichni
zcastnn hraj pidlen role, nic se nedje. Kad nboensk struktura stoj a
pad na tom, jak obraz maj jej pedstavitel u lidu. Vytvet tento obraz
,nedotknutelnosti" bylo ovsem dve mnohem jednoduss ne dnes.
Jezuitsk d v roli ochrnce papee a jeho instituc nadlal v prubhu sv existence
tolik ostudy, e se ve sv puvodn podob u nedal udret. Pot, co byli jezuit
vykzni z Francie, se v 18. stolet pokusili usadit v zednskch lch, co se jim
celkem dailo. Zruseni byli organizac Opus Dei (= osobn prelatura katolick crkve
- pozn. vyd.). Posledn zbytky jezuitu se dnes ,odstrauj" zveejovnm
pedofilnch skandlu jejich zstupcu. Opus Dei je na vzestupu; tise, nenpadn a
efektivn. Navc jako ne zcela crkevn organizace je veejn jen tko
napadnuteln.
5ist) t.#pl,+? ;.ho6 ostatn* s,# zn,t.? #i ;.dno$ v/pr,v*l? 6. v H#* nav7tvil
l@6i 3!? a"/ s. podval na ;ist spis/. <o podz.#nch prostor? kd. s.
nach,z.l/? ho v.dl #nich s t#av)#i sl$n.:n#i "r)l.#i. 8d/6 s. ho t.#pl,+
z.ptal? pro: si ;. n.s$nd,? odpov*d*l #$? 6. ;. nos v7ichni :l.nov +,d$ kv1li
to#$? 6. #a; zvl,7tn o:i. 3ak #nich "r)l. na chvli odlo6il a "/lo vid*t? 6. #,
6l$t zorni:k/. R/chl. si "r)l. nasadil zp,tk/ a na dal7 ot,zk/ $6 pr)
n.odpovdal. 0t. o to# n*coA
Ne, o tom slysm poprv, ale zeptm se na to.
5ako$ roli hra;. pap.6 B.n.dikt f0\.A
Pape Benedikt XV. jednou jest jako kardinl Ratzinger prohlsil, e ztlesnn
dbla ije mezi nmi. Nen jedin, kdo zastv tento nzor. Tak clenov Knskho
bratrstva svtho Pia X. (= lat. Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X., FSSPX) se
Strana 124
vyjdili v tom smyslu, e Vatikn je pod dohledem Satana.
V posledn dob se nkolik z nich postaralo o nechtnou pozornost v novinch,
protoe se o nkterch nboenskch skupinch a lidech na okraji spolecnosti
vyjdili zpusobem, kter je v mnoha zemch trestn.
Ptm se sm sebe, jak je mon, e se pape Benedikt hls k tomuto bratrstvu?
Pravdpodobn k tomu bude mt njak pdn duvod, protoe bylo pedem jasn,
e jeho rozhodnut zrusit exkomunikaci cty biskupu se neobejde bez komentu.
Tyto udlosti nm umouj rozpoznat tendence soucasnch boju o moc, kter se
odehrvaj na pozad svtovho dn.
Bo? 6. 0atik,n zast$p$;. .Itr#n n,zor/? ;. zn,#o. Spol$ s. St.San.#
Mrd#ann.# ;s#. p+.d n*kolika l.t/ nav7tvili ")valho Sinan:nho poradc.
^.opolda ^.dla? ;.n6 napsal knih$ o sv)ch kri#in,lnch o"chod.ch
prov,d*n)ch na 'dost #atiknu!. (.;.n6. ;ako nastr:.n, postavi:ka
v/"$doval :il) o"chod s antikonc.p:n#i pil$lka#i? al. tak o"chodoval s
Sal7ovan)#i c.nn)#i papr/ v #iliardov v)7iK koloval ho t.hd/ kardin,l
M$C.n Biss.rant? kt.r) "/l v.l#istr.# R/t+1 sv,tho hro"$. =o ;. cl.#
0atik,n$ a do ;ak #r/ ;.; ovlivQ$; z.dn,+iA
Mezi kardinly je mnoho zednu, protoe podporuj myslenku, kterou sme jako
vseobecn princip. Vatikn je mocensk organizace a m tyt struktury, principy a
koly jako zedni, proto tak ada z jeho zstupcu jsou cleny zednskch l
samozejm ne obycejnch modrch l. Normln smrtelnk se k nim nikdy
nedostane, co vsichni zedni nevd; ani by to nebylo vhodn, protoe by to
vyvolvalo zbytecn nepokoje a podncovalo myslenky, je by nebyly cel
organizaci ku prospchu.
Je teba uvdomit si tak to, e Bazilika svtho Petra ve Vatiknu je vlastn chrm
svtho Ducha, jak jsem ji jednou zmnil. Na urcitch mstech chyb krucifixy, olt
je vdy na vchod a na zpad se nachzej dva olte, je maj tak tvar rakve;
vsechny ti dohromady tvo trojhelnk. Nahoe uprosted je holubice.* Parakltsk
vazby jsou zcela jinho raen, ne jak m zbytek kestansk obce, a ty jsou pro
vtsinu lid neznm.
5ako$ roli hra;. pap.6 B.n.dikt v. srovn,n s. sv)# p+.dch1dc.#A 5an 3av.l
\\. "/l z.dn,+ a "/l do sv S$nkc. dosaz.n? a"/ ovlivnil polsko$ politik$? pro
co6 .Iist$;. +ada doklad1. =o ;. v7ak Ykol.# pap.6. B.n.diktaA Hra;. roli
;.ho n*#.ck) p1vodA 5. zn,#o? 6. zast$p$;. sp7. konz.rvativn z,;#/.
Fohl/ "/ to ")t z,;#/ t.#pl,+1A
Jan Pavel . je chpn jako postava smiujc a harmonizujc; udlal mnoho
stupku, navstvoval synagogy, Zidy oznacil za stars, milovan bratry... Pape
Benedikt se naopak vrac ke starm mocenskm strukturm katolick crkve, o
sbliovn neusiluje, ale jde mu o to zskat moc prostednictvm duchovnch principu,
je katolick crkev nsledovala od svho poctku u od samotnho svtho Pavla z
Tarsu. To znamen oiven star mocensk organizace i tradice. Ocividn uznv
tak Bratrstvo otce Pia, a navc nem strach ped kritikou veejnosti - a v tom je jeho
vhoda.
5. to t.#pl,+A
Npadn casto nos templsk symboly. Stac se podvat, co m na sob
Strana 125
pehoz, klobouk nebo cokoliv, co si oblk! Dv tm najevo, e je vuci templskm
myslenkm oteven. Mimo jin povolil vydn starch dokumentu, je prokazuj
nevinu templskho du. A nazraje cas, templi znovu povstanou ve sv puvodn
podob. Je mon, e prv to je papeovo pn, vule a dost mon i jeho kol.
3+.d. dv*#a l.t/ ;s.# a"solvoval dlo$h) rozhovor s v/sok)# z.dn,+.#
0.lkho ori.nt$ hra"*t.# Dr.chio$? ;.n6 znal na7.ho so$:asnho pap.6.
;.7t* v do"*? kd/ "/l kardin,l.#. B/l ;# nad7.n a prohl,sil? 6. RatzinC.r "/l
$6 ;ako kardin,l n.;#ocn*;7# #$6.# v. 0atik,n$? n.po:t,#.-li pap.6. 5ana
3avla \\.
Ano, vdy to tak bylo. Nejlepsm pkladem je Bernard z Clairvaux. Nikdy nebyl
papeem, ale vdy ml slovo. A tak to bylo tak s Ratzingerem ve funkci kardinla.
Ml vliv na mnoh vci, z nich katolick crkev v soucasnosti profituje, a vrtil j
puvodn postaven; hrozilo j toti, e kdyby Jan Pavel . pokracoval v procesu
sbliovn a sen tolerance vuci ostatnm nboenstvm, byla by oslabena a casem
by zanikla.
5ak lz. ohodnotit p1so".n pap.6. B.n.dikta E ;. v so$lad$ s. z.dn,+sk)#i
#/7l.nka#i? n."o proti ni#A
Urcit pusob v souladu se zedni, protoe nase myslen a struktury se znovu bl
tm templskm. Stac si vsimnout tendence vvoje katolick crkve smrem k
templsk myslence a inklinaci zednu stejnm smrem; templsk ideje nebyly
velmi dlouho soucst ivota zednu.
Puvodn ano, ale pozdji se od toho upustilo. Vvoj svobodnho zednstv i
katolick crkve ukazuje, e templsk myslenka se v budoucnu stane stejnm
tmatem. Co to pro ns znamen? Nejde tu o hran si na ryte v blch hbitech. V
templstv je skryta myslenka projektu svtov vldy! A to je to, oc tu b.
0so$:asn do"* v/ch,z na v.+.;nost #noho p+pad1 s.I$,lnch d.likt1
prov,d*n)ch na d*t.ch v crk.vnch za+z.nch. 0 tto so$vislosti ;s.# si
vzpo#n*l na ka$z$ ".lCickho p.doSila Farca <$tro$I.? kd. skoro v7ichni
zY:astn*n "/li z.dn,+i.
0/$6va; t/to ;.dinci z.dn,+stv a ;.ho str$kt$r/ k za#askov,n sv)ch
n.kal)ch hr,t.kA
Zednstv nem s pedofili ci pedosexualitou nic spolecnho. Pokud vsak nkte
brati maj podobn sklony, pirozen vyuij zednsk struktury k tomu, aby se
mohli v tto oblasti nepozorovan realizovat a ppadn i pchat trestn ciny. V
rmci nas organizace je to samozejm mnohem jednoduss ne jinde. Je to
smutn, zavrenhodn a ohavn, ale je to reln. Vsechno, co se dje v crkvi a
mezi svobodnmi zedni, nemus bt vdy v souladu se spolecenskmi pravidly.
Bohuel se stv mnoho zlch vc.
8d/"/st. potkal z.dn,+. s p.doSiln#i sklon/? co "/st. $d*lalA
Udlal bych vse, abych na nho upozornil a dostal ho ped soud, kde by mu vymili
spravedliv trest. V dnm ppad bych ho nehjil.
(.d,vno ;s.# s. v ;.dn a#.rick kniz. o rit$,l.ch do:.tl? 6. s. n*kd.
Strana 126
po$6v, d*tsk, kr.v. =o o to# vt.A
Jsou situace, kdy vlivn lid rituln zabij dt; dti se shnj po celm svt.
3o z.#*t+.s.n na Haiti "/la za;ata sk$pina A#.ri:an1 spol$ s n*kolika
#stn#i za to? 6. $n.sli sirotk/.
Vtsina dt to nepeije. Bud se stanou obtmi pedofilu, nebo jsou rituln
zavradny.
3.doSil1A
Pojem ,pedofil" nen dostacujc. Ti, kdo dti rituln zabjej, nejsou dn
pedofilov. Nejsou to osoby, kter by snad dti ,milovaly", chtli se jich dotkat ci
sexuln se na nich ukjet. Tito lid obtuj dti jako ,nutnost" pro dosaen z jejich
pohledu ,vyssho" cle; se sexulnm uspokojovnm to nem nic spolecnho.
Dtsk krev je vsostn nejcistjs a m nejvyss energetickou hodnotu, a o to prv
jde. To jsou praktiky cern magie a satanismu!
0 kniz. o rit$,l.ch d,l. st,lo? 6. .Iist$; ;ist Npo#aha:iO? kt.+ odklz #rtvolk/
d*t? ;.6 "/l/ zavra6d*n/ p+i rit$,l.ch? a"/ s. n.p+i7lo na ;.;ich vrah/.
Bhem policejn drhy jsem se seznmil s jednm soudnm vysetovatelem, kter o
ritulnch vradch vyprvl. Ani nejde popsat slovy, s cm vsm bt konfrontovn.
Jak je mon zabt jinho clovka, a zejmna mal dt, jen proto, aby nkdo doshl
sexulnho uspokojen? Nebo kdy nkdo zabije dt jen proto, aby pouil jeho krev
pi ritulu! Vysetovatel byl konfrontovn s fotografiemi z mst cinu, kdy se rituly
nezdaily, nebot se stalo nco nepedvdatelnho, co je perusilo, a tak to proniklo
na veejnost. Co se pi podobnch obadech dje, je skutecn nepopsateln. Se
zednstvm to vsak nem nic spolecnho. Nazvat to pouhm zlocinem je plis
mlo, podobn ciny by se mly pokud mono ihned vymtit...
Bo si tak #/sl#. 3+.;d*#. n/n k politic.. MIkancl+ H.l#$t 8ohl "/l podl.
#)ch r.7.r7 n.;v/77# z.dn,+.#? kt.r) kd/ v (*#.ck$ zast,val politicko$
S$nkci. 5. zn,#o? 6. na v.+.;nosti :asto v/st$poval s. z.dn,+sk)#i s/#"ol/ a
prov,d*l z.dn,+sk, C.sta. F16.t. k to#$ n*co +ctA
Helmut Kohl ml za kol odstranit stvajc struktury a pipravit pudu pro pchod
novho svtovho du. To se mu tak povedlo. Pi vsech zkulisnch jednnch ml
mezinrodn podporu. Je to velmi schopn mu, kter v ivot podal neuviteln
vkon korunovan obrovskm spchem, za nj vsak nikdy nebude veejn uznn.
Za sv politick umn nikdy nedostane ocenn, nebot mus jako zedn zustat v
pozad a nakonec zmiz v propadlisti djin. Udlal nco, co otslo zklady Evropy i
cel zemkoule. Je pozoruhodn, co vsechno tento obratn clovk ve svt dokzal.
B/l pod.zr,n z. zrad/? proto6. od#tl p+i;#o$t Yz.# na v)chod* (*#.cka?
;.6 #$ na"dl Lor"a:ov. 3ro: to $d*lalA
Odpovd je prost neslo to ufinancovat. Neslo o nrodn chtc, o historick
hranice nebo o puvodn zem Rse. Jde o nastolen du, kter je provediteln
pouze na urcitm prostoru. Udret d na sskm zem z roku 1937 by znamenalo
Strana 127
velkou financn zt. Poadavek Gorbacova ve vsi ptaticeti miliard je jen zrnko
psku proti tomu, co by se do takovho projektu muselo investovat.
A pak "/ #ohlo do;t k. s;.dnoc.n (*#.cka s ;.ho p1vodn# v)chodn#
Yz.##A
K tomu dojde, proces jest nen uzaven. Kohl nemohl udlat nic, co by bylo v
rozporu s mezinrodnm prvem. V soucasnosti je prvn situace Nmecka
nevyjasnn, proto se v pstch letech bude nco dt.
Nejprve je teba oslabit soucasn kapitalistick struktury, privatizovat cel nrody a
pak opt zavst urcit druh socialismu, co je ted kol Angely Merkel. Je teba ct,
e si vede spsn.
5ak) ;. ;.; YkolA
Helmut Kohl rozloil star struktury a pipravil cestu pro nstup novho svtovho
du. kolem bylo zprivatizovat sttn instituce, poppad cel stty, uvrhnout je do
bankrotu a znovu je postavit na nohy urcitou formou socialismu.
A jak je situace dnes? Cel sjednocen Nmecko je zprivatizovan, skld se jen z
podniku a spolecnost nejruznjsch prvnch forem a mnostv agentur. Vsechny
dvjs sttn instituce se pemnily v jaksi prapodivn tvary v soukromch
rukch, je nejsou dlouhodob udriteln. Pan Merkel doshla toho, e cel penn
a bankovn systm spocv na duve, kterou lze manipulovat. Stt dal jasn najevo,
e u nem dn penze a penzijn fondy jsou vycerpan, take zem u nen
schopna plnit svou funkci. Vsechno se zprivatizovalo, banky zskaly velk vliv a
duvru obyvatel do okamiku, kdy zbankrotovaly a nebyly schopn existence. Stt,
kter byl sm bez penz, banky financn podpoil, aby se mohly postavit na nohy!
Vsechno to se Merkel podailo naservrovat nrodu! A lid j na to bez jakhokoliv
pobouen skocili, nedoslo k dn panice a systm funguje vesele dl! Mueme
tedy vykrocit do budoucnosti s nadj a optimismem. Vidme, e najednou se znovu
vsechno znroduje, a formou jakhosi ,soft socialismu
1
jdeme vstc novmu
svtovmu du.
Bo zna#.n,? 6. s. zas. $p$st od privatizov,nA
To v kadm ppad.
5. AnC.la F.rk.l :l.nko$ n*;ak 6.nsk l@6.A
Mm za to, e ano. Nebo alespo jej poradci mus bt zedni, protoe bez nas
podpory by to nedokzala.
5ako schovanlca H.l#$ta 8ohla vlastn* #$s ")t :l.nko$ n*;ak z.dn,+sk
str$kt$r/? nap+klad kl$"$ Atlantik-Briick.A g
To, co pan Merkel dl, by bez podpory zednskch struktur bylo nemysliteln.
G#nil ;st.? 6. (*#.cko #, n.v/;asn*no$ pr,vn sit$aci. Fohl "/st. to pros#
troch$ rozvstA
Ale ano. Od znovusjednocen Nmecka nemme platnou stavu (= v nmcin
Strana 128
Grundgesetz = Zkladn zkon - pozn. vyd.). Zem nem trestn prvo ani zkony
proti narusovn podku a soudci s tm maj pochopiteln spoustu problmu. Znm
nkter prvn ppady, kdy nedoslo k vme trestu jen proto, e na to chybly
prvn podklady. Kdy neexistuje zkon, nemuete proces ani vyhrt, ani bt
potrestn.
__________________________________________________________________
_ SpolekBtlantik%:riicke @Transatlantick mostA b#l zalo'en roce FECZ jako
soukrom! nadstranick a (eobecn prosp(n or&anizace* s clem budoat
most# hospod"sk$! 0inann! zdlac ojensk$ oblasti mezi tznou mocnost
HSB a zpadnm 1meckem. ,ezi jejmi \en# dnes jece ne' pt set 3dch
osobnost z bankonict a 0inannho sektoru! hospod"st! politik#! m$di a d#.
Sdlo spolku je :erln.
Jeden z nasich bratru, kter pusobil v prvn oblasti, byl jednou zaalovn pro
narusovn podku. S vdomm, e se na jeho ppad nevztahuj (cili pro nj
neexistuj) dn paragrafy, ped soudem prohlsil, e nezaplat. Soud nemohl nic
dlat a nevymil mu dn trest. On vsak byl vzdorn a nenavn, psal na ruzn
msta a dohadoval se spravedlnosti, a ho pak jednoho dne odvedli a zaveli na
psychiatrick klinice. Nastst ji vedl jeden zedn, take se ns bratr opt dostal na
svobodu. Dnes vede poklidn a skromn ivot, nikomu neodporuje a radji se u s
nikm nedohaduje.
Spolkov, vl,da p+.c. #$s #t z,;.# na z#*n* t*chto po#*r1. 3odl. z,kon1
0rchnho v.lit.lstv spo;.n.ck)ch .Ip.di:nch sil V- SHAMTX (*#.cko po
s;.dnoc.n s (<R #*lo z+dit novo$ Ystav$? co6 s. n.stalo. 5. to d1vod? pro:
spolkov, vl,da chc. co n.;r/chl.;i prosadit .vropsko$ Ystav$ E a"/ s. tato
pr,vn sit$ac. v/;asnilaA
Ano, to je cl. Jestlie usilujeme o nmeck nrodn zkonodrstv, pak se vracme k
nrodnmu povdom cili k nrodnmu omezen. Proto m - pro Nmecko nebo
Evropu - vts smysl poddit se mezinrodnmu zkonodrstv, kter u je hotov. V
soucasn podob by je vsak nmeck nrod nepijal, proto musme mt jest trochu
strpen. To je tak pedmtem kritiky: ada bratru je v prosazovn nkterch
myslenek moc pomal a vci se nehbou kupedu. Nmeck nebo anglick nrod by
na nco podobnho pistoupil pouze z donucen, napklad v ppad financn krize.
Tomu by se vsak dalo pedejt; nen nutn uvrhnout nrod do chudoby jen proto, aby
se na nj mohlo dve udeit. Stac, kdy do novho svtovho du vstoup
dobrovoln.
0/ pova6$;.t. .vropsko$ #/7l.nk$ za do"ro$A <n.s ;i v podstat* nikdo
n.chc.. B)val) ko#isa+ MD a :l.n Bild.r".rC$ 5.an =la$d. 5$nck.r ;.dno$
popsal? ;ak s. prosaz$; .vropsk z,kon/? p+.sto6. ;. nikdo n.chc.4
Osneseme se na n0em, pedneseme to ostatnm a n(ak" 0as vy0kvme,
(estli se nco stane. )dy' kolem toho nevznikne 'dn" velk" povyk * povstn
nebo nco podobnho, proto'e vtina nem tuen o tom, co se prv
rozhodlo * pak pokra0u(eme hezky krok za krokem, dokud u' nen cesty
zptky.!
Z evropsk myslenky nemm zrovna dobr pocit, jsem tlem i dus Nmec. Nem
vsak smysl stavt na nrodnm uvdomn ci vzpomnkch. Musme t ve velk
spolecnosti a i v jejm rmci si mueme zachovat svou nrodn identitu.
Strana 129
0t. n*co o orCanizaci Atlantik-Briick.A
Tento spolek brzy po skoncen druh svtov vlky signalizoval, e hospodsk
moc pramen v Nmecku. Dnes se v nm schzej velc nmect myslitel a vyvjej
tlak na politick i hospodsk dn. Na druhou stranu tato organizace slou
svtovm obchodnm partnerum jako jaksi sonda, dky n mohou ovlivovat
udlosti v Nmecku. Je v zjmu nkterch zem, aby vliv Nmecka ve svt byl co
nejmens. Mnoho clenu spolku jsou zedni; jeden z nich Arend Oetker jednou ekl:
HSB "d asi d st rodin! s nimi' chceme mt dobr$ ztah#".
=o vt. o Rad* pro zahrani:n vztah/ VW =TRX? 0)"or$ '99 a o Bild.r".rC.chA
Pojmy a oznacen se neustle mn, skupiny osob vsak zustvaj stejn. U Vboru
300 jde o nejruznjs rodiny svzan pokrevn lini, je sice zastupuj jin politick i
hospodsk nzory a maj jin cle, ale vzjemn se nerus. Rada, Vbor 300 i
Bilderbergov jsou spolky, je pat do minulosti. Samozejm tyto organizace stle
existuj a jejich clenov si vymuj nzory na monosti svtov vldy. Svuj puvodn
vliv vsak ztratily a jejich funkci pevzaly energetick programy. Soucasnou svtovou
politiku zcsti d tak zemn centrln banky a rozhodujc cinitel jsou rovn
pouze jednou cst celho programu. A v tom se skrv tajemstv a nebezpec
soucasn doby. Dosud nevme, do jak mry jsme zvisl na morfogenetickch
polch a jejich modulacch. Zatm jsou energetick cinky tchto pol stle jest v
jaksi poctecn fzi a svt se k nim stav vzdorovit. A u dlouho nemme
svobodn tisk ani zpravodajstv, proto je pro ns tk rozpoznat pravdu.
5ak ;. #o6n? 6. #oc #a; i Yz.#n c.ntr,ln "ank/A
Maj ji, protoe rozdluj penze a jsou soucst monetrnho systmu. Ale hod se
tak k manipulaci lid. Kontrola - nad cmkoliv - je vdy na prvnm mst: to je pln, to
je nov svtov d. Pokud byste dnes chtli zjistit msto pobytu njak osoby,
nepujdete na ad pro evidenci obyvatel, protoe lid, kte chtj nepozorovan
zmizet, se nebudou chodit nikam hlsit. Ani policie tuto cestu nepouv.
Nejjednoduss to je pes zdravotn pojistovnu a zemn centrln banky. Kad
banka vdy v, kde se nachz majitel jej platebn karty a co dlal s penzi. Tyto
daje se nesm sdlovat policii, protoe se nedaj pout u soudu, ale policie k nim
stejn m pstup. Vm to, protoe jsem tam pracoval. Banky maj poctacov
systmy, je mohou sledovat lidi; velk banky jako napklad FED se zajmaj o
penze, a ne o sv klienty, proto jsou duleit prv zemn banky. Po pdu
bvalho Sovtskho svazu byla nov vznikl zem donucena zdit fungujc st
tchto instituc, aby byl cel nrod pod dohledem. Teprve pak dostali mezinrodn
podporu. Tak to zkrtka chod...
=o #16.t. +ct k. Brilat.r,ln ko#isiA
Trilaterln komise puvodn vznikla ze skupiny Bilderbergu. David Rockefeller tehdy
mezi n chtl pijmout tak Asiaty, co se plis nelbilo ostatnm clenum, a odpojili
se. Trilaterln komisi tvo zhruba ctyi sta osob z oblasti hospodstv a politiky z
Evropy, Ameriky a Asie.
Z poslednho setkn neznm dn detaily, jen to, e je nutn zachrnit euro,
protoe pedstavuje vznamn krok k jednotn svtov mn. Dle se diskutovalo o
Strana 130
tom, e se mon vyuije hospodsk krize jako prostedek k tomu, aby se plny
svtov vldy popohnaly kupedu.
5.d.n z. :l.n1 Fikhail Slo"odovsici? hlavn poradc. r$skho v.d.n? s. p+.d
;.dn# n.:l.n.# n.dopat+.n# v/;,d+il takto4 1y rozhodu(eme o
budoucnosti svta.! A na adr.s$ dr,n$ pozna#.nal4 1usme se (ich zbavit!.
Ano, rnsk konflikt byl plnovn dlouho pedem. Ovsem ani tito lid nejsou ve
svch nzorech jednotn. Zstupci Trilaterln komise jsou takkajc pracovn ceta
Bilderbergu, kte se setkvaj obvykle ctyi tdny po nich. Trilaterti vypracuj plny,
je pak prezentuj Bilderbergum.
Sv*tov, vl,da #*la ")t oSici,ln* zav.d.na ;i6 v roc. !999...
Ano, na jedn stran je odpor jednotlivch zem a jejich obyvatel, na cem m svuj
podl mimo jin internet, nebot lid maj vce informac. Na druhou stranu existuj i
jin plny. Kdy to nepujde smrnou cestou, existuje i nsiln.
4. Radi.st.zi. a s/#"olika
G#*Q#. n/n t#a. 0*+t. na proroctvA 5ak v,6n* ;. z.dn,+i ".ro$A
Vm na proroctv popsan v Bibli, protoe znm jejich hlubs smysl. Vstby velkch
proroku starovku i novovku dosud nebyly plis pesvdciv. Kdy ale srovnte
symboliku Bible s vvojem lidstva, zjistte, e dochz k cyklickm opakovnm.
Situace popsan v knize knih lze promtnout na soucasn stav lidstva a ucinit si z
toho vlastn zvry. Urcit zednsk stupn s biblickmi proroctvmi pracuj.
Fa; z.dn,+i n*;ak, proroctv? k ni#6 "/ v*do#* s#*+ovali E kro#* z;.v.n
apo7tola 5ana popsanho v Bi"liA Dv.d$ p+klad4 italsk) kn*z <on Bosco #*l
v roc. 1&&' vizion,+sk) s.n? 6. na #st*? kd. s. dn.s nach,z #.tropol.
Brazli.? v/rost. Y6asn #*sto. (a z,klad* ;.ho viz. dal pr.zid.nt 8$"itsch.k
postavit Braslii? nov hlavn #*sto z.#*. 5. ta# nap+klad prorokov,n i
p+chod novho sv*tovho +,d$A
Ano, vsechno je prorokovno. Stavn alomounova chrmu je programem zednu.
Nejde o to nkde na svt podle stavebnch plnu vystavt hmotnou budovu, jde o
pemnu lidsk spolecnosti podle jednoho duchovnho modelu. Nov svtov d je
alomounuv chrm.
5. to _alo#o$n1v chr,#? o n*#6 s. #l$v v. Star# z,kon*A
Ne. Pojem alomounuv chrm popisuje duchovn budovu, je nen historicky
doloen. Vlastn je zcela nepodstatn, jestli nkdy existovala, nebo ne.
alomounuv chrm pedstavuje nov svtov d. Je to zpusob ovldnut lidstva, a
to ne pomoc ntlaku a vyhroovn, ale na zklad svobodnho rozhodnut obcanu.
Jde o to, aby lidstvo poznalo, e m smysl se tto myslence poddit. Kdy ji lid
pijmou, kad z nich se stane ivm kamenem velkho dla, a cm vce jich bude,
Strana 131
tm rychleji bude budova rust. Je to prastar program zednu, kter se nyn
napluje.
=l z.dn,+1 ;. t.d/ v/stav*t _alo#o$n1v chr,#? ;in)#i slov/ nastolit nov)
sv*tov) +,d? ;.ho6 v1dc.# ;. 0.lk) stavit.l n."oli ^$ciS.r.
Ano; Lucifer vdy vudcem byl.
(.;v/77 B/t ;. v ;az/c. z.dn,+1 to? co 5.67 pova6oval za svho otc.. MIist$;.
pro to ;.7t* ;.dnozna:n*;7 po;#.nov,nA
Ne, nic takovho nemme; k se, e zedni v v tvurc bostvo, je pedstavuje
pojem Velk stavitel. Zdn definice vsak neexistuje, protoe definice znamen
dogma a z dogmat m bratrstvo velk strach. Pitom samo o sob mus bt i
dogmatick, aby se vubec dovedlo vyjdit.
O (.;v/77# B/t s. "*6n* n.#l$vA
Ale ano, mluv se o tom, ale podle m neexistuje dn slovo, je by toto souslov
dovedlo pln nahradit.
0 co v*+t. 0/ oso"n*A 0*+t. v BohaA
Pojem Velk stavitel svta, kter se uv v zednstv, pedstavuje tvurc bostvo,
aktivn princip neboli demiurga. Je schopen vytvet hmotu a pracovat s n. Tento
druh sekundrnho Boha neexistuje jen v monoteistickch nboenstvch. V nas
Bibli je oznacovn jako Buh nebo Pn, jen hned po prvnm stvoen zpusobil dals.
Docteme se, e pot, co stvoil clovka, ho seslal na Zemi a rajskou zahradu nechal
hldat ozbrojenm andlem pro ppad, e by se clovk chtl vrtit. Clovk se usdlil
na vchod od rje a zacal se - spse tce ne lehce - probojovvat pozemskm
ivotem. Ve skutecnosti vsak byl stvoen pro rj. dajn hch je podle m svvoln
bo akt, k nmu doslo potom, kdy clovk poznal, e je sm (s)tvoitelem cili
Bohem. A Buh se od toho okamiku musel ped clovkem chrnit.
V biblickm pbhu pot Pn na sv nezdaen dlo seslal potopu a nechal pet
jen osm lid, z nich vzeslo dnesn lidstvo.
Na obranu ped dals potopou lid v Babylonu vystavli vysokou v. To, co
nsledovalo, najdeme v 11. kapitole prvn knihy Mojsovy, kde Hospodin - voln
interpretovno - ekl: 5le! jsou jeden lid a maj jeden jaz#k. B toto je tepre zatek
jejich dla. 2ak neustoup od nieho! co si jednou usm#sl pro$st. 1u'e! sestupme a
zmateme jim "e! ab# jeden nerozuml jaz#ku druh$ho. > rozehnal je 5ospodin po
cel$ zemi! tak'e upustili od budon msta. 2roto i jeho jm$no ` :bel @c zmatek
% pozn. p"ekl.A. 5ospodin zmtl "e lidu a rozehnal je po cel$ zemi.) Boha-Pna
znervzuje, kdy lid mezi sebou ij v mru a harmonii. Kdo cte Bibli pozorn, zjist,
e tento Buh v mnoha ppadech nen clovku zrovna naklonn.
Z tchto duvodu mm vuci bohum neduvru.
Fodlt. s.A
Nemodlm se zpusobem, jak se bn uplatuje v chrmech; nedodruji dn
pedepsan formy, ale vedu dialog s bytostmi, je oznacuji za bohy. Stv se mi to
casto a spontnn. Dkuji za situace, do nich jsem se mohl dostat, a mlokdy o
Strana 132
nco prosm. Mnoho lid se modl, kdy nceho chtj doshnout nebo kdy potebuj
pomoc. To j dlm zdka. Spse pi modlitb projevuji vdk za to, co mi ivot dv.
0*+t. na os$d? na on$ pov*stno$ :.rv.no$ nit t,hno$c s. 6ivot.#A
Ano, vm, e kadmu clovku bylo v okamik jeho narozen pidleno urcit
pedem dan posln. Nemyslm si vsak, e jde o nco nezvratitelnho, co svm
konnm nemueme zmnit. Kdyby tomu tak nebylo a znali jsme kad sv (ped)
urcen, museli bychom propadnout fatalismu. Nejsme tedy svmu osudu ci programu
vydni napospas, mueme jej zmnit.
8do os$d stanov$;.A (*;ak, prapodstataA
Myslm, e je to duse; je to kol, jej clovk dostv, kdy se inkarnuje na Zemi.
3ov*zt. #i pros# n*co o v7.vido$c# ok$. 5. to s/#"ol BohaA
Vsevidouc oko je symbol, jen je odjakiva spojovn s iluminty a svobodnmi
zedni. Jeho vklad je pomrn jednoznacn: zornicka (kruh uvnit) pedstavuje
alomounuv chrm. Duhovka je Jeruzalm a ovln cs oka symbolizuje zrael.
nterpretace veskerch dalsch geometrickch tvaru se nese v souladu s tmito
vznamy. Je vsak duleit uvdomit si, co se mn pod pojmy Jeruzalm a zrael
(obr. 39 a 48).
Napad m k tomu jedno velmi star kamenick a zednsk kadlo:
6e t#"ce se t"i skraj! jednou e st"ed cestu maj.
Ydtud do t" putujou! en zas skrze t#"ku jdou.
,ezi -hl# t"i a t#"i jeden bod se cest# zk"'.
6 nm je od hdank# kl! strach a bda zmiz pr#.
To/ (e. Te^ u' jenom zb najt! kde se bod ukr.
.apomeJ na (e! co zn(! jen tak 2radu uhld(R
5ako$ roli #a; v. #*st.ch o".lisk/A
Lidstvo jev jistm ohledu zvisl na energii z vesmru. Je snadno dosaiteln v
hornatch oblastech a na vrcholcch, protoe tam proud tyto sly pirozen. Tato
kosmick energie se zesiluje prostednictvm vysokch budov, sakrlnch i svtskch
a nejruznjsch monumentu. Hors je to v ninch, napklad na poustch nebo v
hluboko poloench oblastech.
V Egypt se proto vyuvaly obelisky jehlovitho tvaru, je koncentruj kosmickou
energii a odvdj ji z atmosfry dolu na zem. Tuto energii pak lze ruzn usmrovat
a modulovat. Je pro ns nesmrn duleit, protoe clovk se nemue vyvjet jen s
pomoc pozemsk energie. Obelisky bychom mohli pirovnat k akupunkturnm
jehlm, kter do zem svdj energii a harmonizuj neuspodan, chaotick sly
podobn, jako akupunkturn jehla rozproud energii v meridinech, harmonizuje
zdravotn stav pacienta a on se uzdrav.
Zem obcas potebuje ozdravit a zharmonizovat, aby lid, kte ji obvaj, mohli t v
klidu a mru. Lidstvo je pod silnm vlivem zen vesmrnho i pozemskho.
Kad to u nkdy - byt nevdomky - poctil a slysel nco i o podzemnch
pramenech a jejich cincch. Ovlivuj ns tak fze Msce; vesmrn zmny mn i
nase chovn.
Strana 133
A pokud nco nen na Zemi v podku, lze to usmrnit pomoc
onch ,jehel". Stavj se ve velkch mstech v podob
obelisku nebo jinch sloupovtch tvaru a ovlivuj
energetick pole celho zem. Je teba si uvdomit, e kdy
na malm prostoru ije mnoho lid, velmi rychle mue dojt k
agresi nebo jinm stavum a chovn, je jsou tko
kontrolovateln. Aby se tomu pedeslo, ppadn aby se
situace njakm zpusobem usmrnila, stavj se na
energetickch bodech velkomst pile. Navenek vypadaj
teba jako pomnky osobnostem, ale ve skutecnosti jsou to
regultory energie msta, kter udruj mstsk obyvatelstvo
pod kontrolou.
Strana 134
Obr. =*:
1edn"sk!st2ra
s v9evidouc3m
okem
Obr. =>: Obelisk na Svato&etrsk'm nm2st3 v ?3m2 Obr. @A:
B2sto Catikn ! &ohledu shora
Strana 135

3ok$d p+isto$p#. na 0a7. srovn,n o".lisk1 s ak$p$nlct$rn#i ;.hla#i? #$s
s. .n.rCi. p+.n,7.t tak #.zi ni#i. 5.;ich S$nkc. t.d/ n.spo:v, po$z. v to#?
6. $dr6$; #*sta pod kontrolo$? al. tak slo$6 k p+.nos$ .n.rCi z ;.dnoho
#sta na dr$h.
Ano, je to mon a tak se to praktikuje energie se transportuje pes zemsk
meridiny z jednoho bodu na druh a existuj urcit msta moci, odkud se moc d.
Napklad jde o neznm zem na Kavkaze, je jsou dajn velmi duleit pro
globln zen moci a o n maj jist lid enormn zjem. Byl to tak jeden z duvodu,
proc Adolf Hitler investoval tolik energie do bitvy o Stalingrad. Stalingrad ci dnesn
Petrohrad je toti klcovm bodem umoujcm pstup k jist oblasti na Kavkaze,
kter je z hlediska svtov vldy strategick.
V Gruzii v soucasn dob probhaj v krizovch oblastech nepokoje, protoe se v
nich nachzej tato centra, a mnoz mocenst cinitel usiluj o jejich kontrolu.
Podobn centra existuj po celm svt a jsou velmi intenzivn steena
zasvcenmi lidmi. Do tchto oblast se pokousej proniknout jedinci, kte ba po
moci, cel nrody i nejruznjs zjmov skupiny. To je skutecnm duvodem konfliktu
v tchto vesms chudch a tm neobydlench regionech.
(.#a; i #rakodrap/ t$t6 S$nkci ;ako o".lisk/A =o t+."a SrankS$rtsk, v.l.tr6n
v*6A
Takov honosn budova jist neslou jen k jednomu celu. Veletrn v ve
Frankfurtu byla vdom postavena jako druh rezontoru. Stoj na duleitm bod, a
pokud vm, pouv se mimo jin k vytven hologramu. Rodina Rothschildu, kter
Strana 136
Obr. @-:Dov budova De%vy993ho soudu v E!raeli7 %eho)
stavbu +inancovala rodina Fothschildovch. Da st"e9e :vlevo
naho"e; %e &yramida !a&u9t2n do &olokruhu. Obr.@#:
1edn"sk chrm s &yramidou na st"e9e. .&iGka symbolicky
chyb3.Obr. @*:Hyramida De%vy993ho soudu v E!raeli7 &ohled
!bl3!ka. Daho"e %e symbol v9evidouc3ho neboli Iorova oka.
Obr. @>:Obelisk u De%vy993ho soudu v E!raeli. C &odstat2
%de o &yramidu Gn3c3 do nebe7 kter se nach!3 ve v9ech
mocenskch centrech :m2stech; !edn",.
je tak clenem zednskho spolecenstv, tam m zklad svho impria.
Stejn tak mrakodrapy bankovnch budov se neomezuj jen na sprvn funkci a na
to, aby v nich mohl sedt co nejvts pocet lid. Jejich prostednictvm se s
program neboli morfogenetick pole, je ovlivuje lidi a sna se je pesvdcit, e je
tento systm pro n prospsn. cinnost pennho systmu spocv na duve.
Jestlie obyvatelstvo nem duvru v penze nebo v banku, pak se cel struktura
zbort.
=o zna#.na; :sla '?11 a ''A
Pro zedne je nej duleitjs cslo ti, pesnji eceno 3 x 3; je to posvtn cslo.
Nen to tot co cslovka devt, ale znamen to tikrt se opakujc trojku. Na tto
kombinaci csel jsou postaveny aritmetick a geometrick funkce, cel koncept
zednstv a velk cst nas symboliky.
V rmci zednstv casto narazte na cslovku 27 a jest vce na 81. Posledn
jmenovan m dalekoshl vznam nejen pro zedne, ale uplatuje se tak v
rytsk myslence a pi konstruovn duchovnch budov.
Bn se zakldaj le o devti bratrech. Urcitch ritulu se mus castnit devt
clenu. Podle Bible byl alamounuv chrm postaven a spravovn devti ednky, ji
zastvali ruzn funkce. Jestlie pijmeme fakt, e tato budova ve skutecnosti nikdy
neexistovala, ale jde o mentln koncept, mueme vypozorovat, proc zedni - pokud
buduj novou organizaci nebo chtj doclit urcit zmny - vdy vychzej ze zkladu
cslice devt.
3ro: vlastn* z.dn,+i prac$; s dat/? v nich6 s. v/sk/t$; tato :slaA
To, e se urcit udlosti spojuj s urcitmi daty, m co dlat s astrologi, numerologi
a kabalistikou vyuv se nejvhodnjs energie. To je vsak druhoad duvod.
V zsad je to opt otzka moci. Demonstruje to fakt, e clovk m moc, aby si
chtnou udlost naprogramoval v casovm seku, kter v oblasti kabaly a symboliky
csel nese jistou vpovd. Je to demonstrace moci.
A co :sla 11 a 1'A O";.v$; s. nap+klad v so$vislosti s. zalo6.n# DSA? co6
;. ;.dnozna:n* z.dn,+sk) st,t.
Tato csla pedstavuj mocensk nroky. nstituce sama i jej stabilita jsou zaloeny
na cseln kombinaci 3 x 3. Za vnjs vlivy zodpovdaj csla jedenct a tinct,
picem existuje jest ada dalsch csel s odlisnmi funkcemi.
=o p+.sn* to zna#.n,A
Tuto otzku jsem chtl njak nenpadn pejt, ale Vase povstn vytrvalost mi
nedv na vybranou.
V zednstv k tomu neexistuje mnoho konkrtnch odkazu, z jejich obsahu vsak
vyplv obrovsk vznam tchto csel. Mimo rmec zednskho spolecenstv se
cslovka jedenct pipisuje nedu ci nesouladu. Soucasn je to cslo moudrosti.
Nepodek je chaos a jen z chaosu mue vyvstat d. Kad systm a kad d
vymyslen lidmi jednou naraz na sv hranice. Zijeme v nedokonalosti. Aby se
udlosti trvale pzniv vyvjely, mus bt zmrn vyvolan chaos postaven na
solidnm zklad a k tomu je zapoteb moudrosti. Moudrost je nco jinho ne
chytrost, vzdln nebo vysok inteligencn kvocient. Moudrosti clovk dosahuje
Strana 137
vhradn prostednictvm utrpen! Mnoz lid by rdi byli povaovni za moudr, ale
jen mlo z nich je ochotno projt cestou utrpen. Z toho duvodu je mezi znmmi
osobami jen nemnoho moudrch lid.
U jsem zmioval, e cesta zasvcen Rdu svobodnch zednu odpovd deseti
stupum. Nen to tak docela pravda, protoe existuje jest jedenct stupe, jej
doshne jen nkolik mlo brat. Zedn, kter jej absolvuje, si opt oblkne
jednoduchou cernou zstru, jakou nos ucni. V tom se ukrv moudrost.
Jestlie jedenctka i v zednstv pedstavuje ned, ppadn chaos, pedstavte si,
co se stane, pokud toto cslo promtneme na svtov dn. V nsledujc dvanctce
se nachz sla, je podobn jako zvetnk pozitivn ovlivuje nov udlosti. U jsem
kal, e napklad dvanctka v horoskopu m zvlstn vliv na devt ednku
alomounova chrmu.
Kdy se pracuje na ncem novm, spch je zarucen prostednictvm csla tinct. V
zpadnm svt je toto cslo spojovno s neststm, protoe v ptek tinctho byl
zrusen templsk d; ve skutecnosti je to vsak stastn cslo.
Podvejme se na to, co jsem nyn ekl, v souvislostech:
11 = moudrost
12 = zklad a moc
13 = stst a radost
Nyn to spojme se temi pili zednstv moudrost, silou a krsou a dostaneme se
na stopu receptu na spch.
Pejdme nyn k pudorysu sttu Washington D. C.: cel vnitn msto je postaven
podle zednsk symboliky budovy, ulice, umstn obelisku...
Obr. -A: Hln m2sta Jashington K. $. ulice vedouc3
k ne%d,le)it2%93m nm2st3m tvo"3 obrovsk &entagram.
Hrav 9&iGka uka!u%e &"3mo na b3l d,m. C&ravo nad
6rohatcem6 se nach!3 Ka&itol s&o%ench stt,
americkch. Obr.-1: Lrasy ulic ve Jashingtonu
neko&3ru%3 &ou!e obra! &entagramu7 ale symboli!u%3
tak' nedostav2nou &yramidu7 %e%3) %eden hrot uka!u%e
na b3l d,m.
Zatmco v Evrop zedni pracuj vce v stran, ve Spojench sttech si nelze
nevsimnout jejich kadodenn ptomnosti. Jednou z vynikajcch osobnost byl
zedn George Washington, jen byl nej vyssm velitelem pozemskch vojsk v
americk vlce o nezvislost. Zaloil demokratick spolkov stt a jest za jeho
ivota po nm byl pojmenovn dnesn Washington (obr. 4).
Ve Washingtonu je ada velkolepch budov, je byly postaveny vhradn na pocest
zednstv. Tak geometrick uspodn ci obrazce na jeho zem maj zednsk
vznamy. Vsudyptomn symbolika je zmrn, je to prezentace moci zednskho
Strana 138
spolecenstv v USA. Je teba podotknout, e tm deset procent musk populace
msta jsou cleny njak le. Na rozdl od Nmecka nemaj americt zedni s
kontaktem s veejnost dn problmy.
5ako$ roli #*l/ v so$vislost.ch? o kt.r)ch #l$v#.? v*6. Sv*tovho
o"chodnho c.ntra v (.> cork$A
Pokud na ,dvojcata" promtneme symboliku alomounova chrmu, tak byly
symbolem sloupu Jachin a Boaz, je podle Bible stly ped chrmem. Duleit je
fakt, e stly samostatn a budovu nijak nepodpraly (obr. 26). Pedstavovaly urcit
symbol nezvisl na architektonickch zkonitostech stavby.
Zednstv vid ve stavb chrmu duchovn budovu, k jejmu vzpmen potebuj
dva sloupy, podle nich se mohou orientovat a kter jsou jejm symbolem. Stavba
chrmu je vrazem moci, protoe nrod zrael ml v dob jeho existence nejvts
moc a proval sv nejspsnjs obdob. Dve nebyl jednotn a po vld
alomouna se opt rozpadl.
Jestlie dvojcata pedstavovala sloupy ped alomounovm chrmem, pak to
znamen, e ten, kdo tyto sloupy postavil, si nrokuje moc nad hmotou, nad New
Yorkem a tak celm svtem, a to prostednictvm penz.
Mme zde penn systm postaven na rocch, kter dobe fungoval po mnoho
stalet, ale nyn je u konce. Sice je jest stle velmi mocn, ale peil sm sebe a
nen nadle udriteln. Paraleln k tomu existuje islmsk bezrocn systm, kter
se spsn zavd ve svt, ale jest do nj zcela nepronikl. Vldci penz si dlaj
nroky na duchovn mocenskou budovu a je mon, e ve malajskho koncernu
Petronas v Kuala Lumpuru tak chtj bt vnmny jako sloupy Jachin a Boaz.
Prost kdy si dv ruzn skupiny nrokuj moc nad alomounovm chrmem a
vzpm jeho symboly Jachin a Boaz, nastv problm.
Bo ;. .vid.ntn...
Moc si mue oprvnn nrokovat jen jeden z nich. Djiny ukzaly, e u ped
stavbou ,dvojcat" i bhem n dochzelo k protestum a sabotm. Ob budovy byly
pod intenzivn ochranou, protoe opakovan pichzely vyhruky. Ale jednou se
zkrtka rozhodlo, e ve musej bt odstranny, nebot ideologick vlka byla
prohran. Jak se to konkrtn stalo, jsme vidli sami. Pokud jsou m informace
sprvn, nov financn moc newyorkskm bankum povolila, aby to provedli sami a
ve strhli, picem se do vci zapojila talc CA a izraelsk zpravodajsk sluba
Mosad.
Nemohlo jt o spontnn akci njakch amatru; podlela se na tom ada organizac,
a pestoe pislo o ivot mnoho civilistu, mjme na pamti, e to mohlo dopadnout
jest hue.
Ppravy probhaly dlouho a podleli se na tom tak castnci ze strany poraench.
Jen tak to bylo mon spsn provst a nsledn naservrovat lidem.
Udlost poslouila vce vcem. Odstranila se budova zamoen azbestem a zahjila
se vlka proti nepteli, jen nikdy neptelem nebyl. Vsledkem bylo zpsnn
bezpecnostnch zkonu po celm svt. Je to dukazem toho, e kdy tito lid nco
dlaj, tak to dlaj dusledn.
3ok$s# s. to shrno$t4 cl.# svo"odnho z.dn,+stv ;. postavit na G.#i
_alo#o$n1v chr,#? kt.r) p+.dstav$;. nov) sv*tov) +,d. Slo$p/ 5achin a Boaz
;so$ vst$p.# do tohoto chr,#$? ;.n6 podl. oSici,lnho z.dn,+skho v)klad$
Strana 139
p+.dstav$;. +7i Boha. 3roto6. v7ak o"a slo$p/ v z.dn,+sk# chr,#$ sto;
naopak a olt,+ s. nach,z na v)chod*? ;d. v. sk$t.:nosti o +7i ^$ciS.ra. 5. to
tak spr,vn*A
Ano.
0*6. Sv*tovho o"chodnho c.ntra v (.> cork$ t.d/ #*l/ p+.dstavovat
vst$pn "r,n$ do poz.#skho _alo#o$nova chr,#$ E do +7. ^$ciS.ra.
Ano.
<alo "/ s. to v/lo6it tak? 6. (.> cork ;. sdl.# vl,dc1 a n.;v/77ch l$ciS.ri,n1
n."oli il$#in,t1A
Do tetice ano.
0*6. "/l/ zni:.n/. 5ak si to #,#. v/lo6itA
Ze se financn moc pesunula jinam.
(/n t.d/ slo$p/ 5achin a Boaz p+.dstav$; v*6. v 8$ala ^$#p$r$. F, to snad
zna#.nat? 6. s. vl,dci p.n*z st*h$; do Asi.A
Vypad to tak. Jak ji vsak bylo eceno, vsechno jsou to jen m osobn domnnky a
nem to nic spolecnho se zednstvm jako takovm.
Odstran*n dvo;:at ;. t.d/ s/#"ol.# toho? 6. p.n*6n #oc #, $r:it trhlin/.
Bo "/ d,valo s#/sl. 0 5aponsk$ 6i;. ")val) 7Sr.daktor #aCazn$ Tor".s pro
;ihov)chodn Asii B.n;a#in T$lSord? ;.n6 tvrd? 6. "/l pov*+.n :nsk)# ta;n)#
spol.:.nstv# a ;aponsko$ cak$zo$ p+.d,n# $lti#,ta $r:.nho pro
il$#in,t/. \l$#in,ti? p+.sn*;i +.:.no rodina Rothschild1 a Rock.S.ll.r1 a ;.;ich
p+idr$6.n orCanizac.? #a; odsto$pit? ;inak "$do$ zlikvidov,ni asi;sk)#i
ta;n)#i spol.:.nstv#i. Boto varov,n zazn pr) po$z. ;.dno$? pak s. za:n.
;.dnat a hornch tisc il$#in,t1 "$d. odstran*no. Bo#$ "/ s. #ohli v/hno$t?
pok$d "/ do"rovoln* odsto$pili. Foho$ si pr) pon.chat sv pal,c.? ;.stli6.
sl"? 6. s. zasad o z,chran$ plan.t/.
Nejsem si zcela jist, zda pan Fulford mluv pravdu. Je vsak jist, e penze a moc se
pesouvaj do Asie. Nyn si penn moc nrokuj jin instituce ne FED, City of
London nebo BS (- Banka pro mezinrodn platby - pozn. pekl.). Nelze ct, zda to
byl hlavn duvod k odstrann v, ale mimo jin to urcit byla symbolick
demonstrace moci.
Bude zajmav sledovat, co se stane s dals bastou, s City of London, protoe jde o
tyt banksk rodiny. Mon to poznme pi jednom z ritulu pi takzvan Lord
Mayors Show, pi n se krlovna Buckinghamskho palce veze pes ulici Mali k
City of London. Brna City je obvykle uzaven. Pi tto kadorocn podvan
krlovna vdy zaklepe na dvee a na otzku ,Kdo je tam?" odpov: ,Tady je krlovna
Anglie, je se doaduje vstupu do City of London."
City of London nen centrum Londna, ale tvar nezvisl mocensk struktury ci
organizace podobn jako Vatikn, v tomto ppad financn slechty. Dokud krlovn
povol vstup na jejich zem, bude panovat a i nadle sm zustat symbolem Anglie. V
Strana 140
Anglii jsou rozhodujc ti instituce: parlament, koruna a krlovna, picem dv
posledn pedstavuj zcela rozdln instituce. Krlovna se kad rok mus ptt, zda
bude touto mocenskou strukturou cili City of London i nadle uznna. Je teba ct,
e dosud to slo bez problmu. Musme sledovat, zda se pi tomto kadorocnm
ritulu nco nezmn. Tak je mon, e se u vubec nebude konat. Pak by to toti
znamenalo, e star mocensk struktury u zanikly.
3+.d n*kolika dn/ ;s.# #*l #o6nost #l$vit s. :l.n.# ;ihokor.;sk ta;n
spol.:nosti. 3rozradil #i? 6. v so$:asn do"* ;. n.; v/77# il$#in,t.#
5ihokor.;.c? ;.n6 sdl v HonkonC$. 5. to pr) ;.d.n z. s.d#i dal7ch il$#in,t1?
p+i:.#6 s. #.zi n* po:t, #i#o ;in i anClick, kr,lovna? L.orC. B$sh star7 a
F$"arak. Bi zas. zast$p$; sv rodin/? p+padn* klan/? a +ka; si T$ndation V-
(adac.X. F1; inSor#,tor #i +kal? 6. kr,lovna a ;ihokor.;sk) vrchn il$#in,t s.
p+.d n*kolika #*sci s.tkali a kr,lovna s. p+i t p+l.6itosti Yda;n* v/slovila v
to# s#/sl$? 6. n.ch, padno$t "ritsko$ li"r$ i n,rod. Bo "/ zna#.nalo? 6. s.
Sinan:n #oc sk$t.:n* st*h$;. do Asi.. F1; inSor#,tor s. na adr.s$
n.;r1zn*;7ch "ank+sk)ch rodin v (.> cork$ a AnClii v/;,d+il v.l#i
n.v/"rav* a ;. p+.sv*d:.n? 6. ;.;ich #oc ;. po#al$ $ konc.. (ov) sv*tov)
+,d "$d. pr) nastol.n v roc. !91! a po:.t lid s. z#.n7 #ini#,ln* na
polovin$. Bak tvrdil? 6. t.nto vrchn il$#in,t? ;.ho6 s/na oso"n* zn,? #,
Yda;n* 1-9 l.t? a to dk/ sp.ci,ln#$ #in.r,l$? kt.r) s. t*6 na G.#i. B.nto
prost+.d.k dov.d. po 7.d.s,t# roc. 6ivota zpo#alit proc.s st,rn$t? d+v.
v7ak n.p1so".
<al7# za;#av)# #$6.# ;. a#.rick) #iliard,+ 8.vin Fark Br$d.a$.
3roslavila ho kniha (at$ral =$r.s VW 3+rodn l:X? ;6 s. prodalo n*kolik
#ilion1 v)tisk1. Bvrd? 6. zn, n*kolik Bild.r".rC.r1 a zY:astnil s. ;.dn ;.;ich
konS.r.nc.? kd. s. ot.v+.n* hovo+ilo o p+.lidn*n plan.t/ ;ako o n.;v*t7#
so$:asn# pro"l#$ .lit. B/lo rozhodn$to? 6. dv* t+.tin/ o"/vat.lstva s.
s#a6o$ z povrch$ z.#skho. 07. pr) pro"*hn. pod ro$7ko$ h$#anit/ a "$d.
s. #l$vit o n$tnosti p+iroz.n r.d$kc. sv*tov pop$lac.. ^id "$do$ pot
rozd*l.ni na dv* sk$pin/ E na vl,dno$c t+d$ a t+d$ d*lnicko$.
Br$d.a$ v7ak tak +k,? 6. on/ n.;vlivn*;7 rodin/ n.;so$ zl v prav# s#/sl$
slova E zkr,tka ;so$ p.vn* p+.sv*d:.n/ o to#? 6. kona; v. prosp*ch c.lho
lidstva a plan.t/ G.#*. Bak ;ako 0/ z#nil? 6. s. t/to rodinn klan/ n.d.Sin$;
prost+.dnictv# p.n*z ani #oci? al. na z,klad* svho C.n.tickho p1vod$.
Pesn tak!
Ostatn* to v*d*l i +7sk) #inistr zahrani: Ualth.r Rath.na$ V1&--12!!X? kt.r)
kd/si prohl,sil4 ?sud cel Ivropy d (en ti sta mu'-, kte se zna( mezi
sebou, a ti tak vol sv nstupce. :ito mu'ov ma( moc zni0it ka'd" stt, (en'
se (im znelb.! \l$#in,ti p+ito# na adr.s$ lid? ;ako ;. Al.I 5on.s? 8.vin Fark
Br$d.a$ n."o ;,? kdo o t*chto sk$t.:nost.ch p7.#.? tvrd? 6. n.;s#. ;.;ich
n.p+,t.l? proto6. lidi vlastn* p+iprav$;.#. na "$do$c $d,losti.
Myslm si tot, jinak bych tu dnes nebyl a nebavil se s Vmi. Lid se mus urcitm
zpusobem pipravit na to, co se bude v pstch letech dt. Je to pro ns urcit druh
alibi...
8.vin Br$d.a$ v ;.dno# rozhovor$ prohl,sil? 6. il$#in,ti ;so$ vc.#n*
rozd*l.ni do dvo$ t,"or1. 5.dna :,st ;. toho n,zor$? 6. ;. C.n.tick/
Strana 141
hodnotn*;7 n.6 z"/t.k lidstva? a dr$h, :,st - z.;#na #lad7 :l.nov rodin -
zas. raz t.zi? 6. .Iist$; r1zn t/p/ lid? kt.+ ;so$ r1zn* ch/t+? tal.ntovan :i
#otivovan. 0 z,sad* "/ v7ak ka6d) #*l #t n,rok na Ysp*ch n."o n.zdar. A
Ysp*7n "/ pak n.hl.d* na sv1; p1vod #*li ")t za sv v)kon/ oc.n*ni.
5i6 d+v. ;st. z#nil radi.st.zii. =o p+.sn* s. t# #/sl a ;ak) to #, v)zna# pro
z.dn,+. a pro 0,s oso"n*A
Radiestezie je nauka o schopnosti clovka vnmat urcit druhy zen pochzejc ze
Zem nebo z vesmru.
V usm smyslu slova je to proutkaen. Kad u nkdy slysel o podzemnch
pramenech, nad nimi se spatn sp. Krom nich existuje ada pozemnch i
vesmrnch zen, je ns ovlivuj. Znme to tak z horoskopu kadho
charakterizuje jeho znamen, na kterm je do urcit mry zvisl. Datum narozen
urcuje typick charakterov znaky a lid na zklad svho znamen thnou k
urcitmu typu chovn. Stejn tak ns ovlivuj vsechny typy zen. Vyuv se toho
v ritulnch prostorch k zeslen jistch vjemu zcastnnch; rituly toti probhaj
zejmna na rovni podvdom. S pomoc vhodnch textu, obrazu a melodi jsou lid
vce ochotni pijmout urcitou myslenku.
0 tto so$vislosti "/ch z#nil pro$d/ .n.rCi pod povrch.# G.#* - takzvan
.n.rC.tick lini. - n."o sZ #aCn.tick)ch pol? na n6 s. nach,z.;
radi.st.tick "od/.
Radiestezie rozlisuje mezi ruznmi typy lini. Nejznmjs je prvn systm lini, zvan
Hartmannova mka. Skld se z psu energie, kter probhaj movit od severu
k jihu a od zpadu k vchodu a s jejich pomoc lze zjistit individuln zamen
clovka. Pi stavb ady sakrlnch budov se nezohledovaly pouze svtov strany,
ale tak tyto energetick linie. V energetickm poli Hartmannovy mky se d
pomoc proutkaen mit tak pevnost charakteru clovka i odchylky v zamen
jeho cinnosti.
Druh mka se nazv Curryho psy podle nmeckho lkae Manfreda Curryho.
Sta stavitel chrmu ji oznacovali za linii ivota. Jde o toky energie probhajc od
severovchodu k jihozpadu a jejich vlnovou dlku lze zmit pomoc osciloskopu.
V blzkosti tchto lini se da rostlinm a tato msta vyhledvaj napklad nemocn
zvata. U clovka se zrychluje ltkov vmna, ale pokud se v tchto energeticky
potentnch mstech zdruje plis casto, jeho imunitn systm kolabuje a mue
onemocnt.
Tet mku nazvali stavitel katedrl ,linie vmluvnosti". Tvo ji kreativn energie,
je je duleit pi tvurcm procesu. Pokud je na tto linii konkrtn pracovist, pak se
jeho uivateli dobe mysl, je tvurc a nikdy se neunav. Naopak v prostorch, kde
lid sp, tyto energie vyvolvaj iv sny nebo trp nespavost a bhem dne jsou
unaven.
Stavitel o tom vsem vdli a podle toho stavli na tchto mstech sv dla. Navc
tyto energetick proudy zesilovali pomoc vhodnch typu rezontoru a dky tomu
dovedli ovlivovat vc. Existuj napklad poutn kostely, v nich se lc nebo mrn
urcit zdravotn obte. Kdy se napklad naslo msto, kter na zklad svch
vibrac mlo pozitivn vliv na ledviny, postavila se tam kaple nebo kostel, do nj se
pak chodili uzdravovat lid s ledvinovmi obtemi.
Bak6. na to# n.#a; podl crkv. n."o d$chovn? al. z,+.n.
Pesn tak. Lid to kdysi dvno vdli a vyuvali: urcit msta oznacovali kameny a
Strana 142
pak na n poslali nemocn.
<n.s s. v? 6. z.;#na v. Trancii? AnClii a (*#.ck$ "/l/ kost.l/ stav*n/ na
.n.rC.tick)ch linich. B/lo to pr,v* z toho d1vod$A
Ano. Vsechny mocensk struktury ci instituce se stavly na stejn linie a dky tomu
se v tchto budovch mohly realizovat stejn nebo podobn programy. Vezmte si
napklad podzemn pramen: v radiestezii je nej znmjs vodn proud, kter vysl
zen na zemsk povrch. Radiestezie se zabv elektromagnetickmi vlnovmi jevy,
je clovk mue vnmat, ale pitom nemus bt miteln. Mohou mt posilujc i
niciv cinky.
Podzemn proud je prodn jev a ze sv podstaty nen patogenn nen tedy pro
clovka skodliv sm o sob, ale teprve kvuli informaci, ji nese. Vme, e voda je
asn nositel informac. Nyn se ptm: Jak do vody dostanu informaci? Pedstavme
si, e podzemn proud funguje jako nositel jist frekvence. Mme tedy vyslac, jen
mue sit elektromagnetick vlnn pod ovsem jest nejde o program. S
pomoc dlouh antny se tato nosn frekvence uprav prostednictvm
vysokofrekvencnho vlnn a v rdiu nebo v televizi pak zachytte hudbu nebo film;
ob tedy pedstavuj informace tto elektromagnetick vlny.
Stejn funguj i podzemn proudy nenesou dnou informaci. Prochzej vsak
urcitmi geologickmi strukturami, je jsou pro clovka prospsn, a na povrchu, kde
ze zem vychzej douc informace, lze vybudovat nemocnice nebo sanatoria.
Stejn tak na tchto mstech muete postavit kostel. V urcitm bod tohoto
podzemnho proudu ped mstem, kde stoj kostel, muete tento proud modulovat a
naplnit jej myslenkami cili programem, jen se pak rozs do cel budovy a pusob
na lidi, kte do n vstoup.
Gna#.n, to? 6. ;. lz. ovlivnit nap+klad po#oc #/7l.nkovho proCra#$
NpokoraO n."o N$zdrav.nOA
Pesn tak. A pokud tento program poslte jest ritulem, nboenskou ceremoni
nebo rozhovorem s duchovnm, clovk opust svatostnek s dobrm pocitem a je
ochoten se s tmto obrazem ci myslenkovm konceptem ztotonit. Tmto zpusobem
se v dvjsch dobch ve velkch katedrlch manipulovalo s lidmi. Bylo bn, e
alespo jednou tdn zasli do kostela, kde pak byli programovni bez toho, aby o
tom vdli. Pkladem za vsechny jsou kick vpravy, je byly iniciovny crkv.
Aby se tyto programy mohly sit na dels vzdlenosti, stlo na tchto energetickch
linich vce budov v nkolikakilometrovch rozestupech a v kad z nich probhal
soucasn tent program.
Nejdve se tedy do energetick linie zformovala myslenka (= program), je se pak
sila po cel zemi na zem stovek kilometru. K dokonalosti to dovedla Sttn
bezpecnost, kter nechala na energetickch linich postavit spoustu budova sdel, a
tak mohla ovlivovat cel nrod ctajc nkolik milionu lid. Doshla toho, e vci, na
n by dve Nmci nepistoupili, byly najednou mon. Cel nrod byl ovlivnn
myslenkami senmi na akcch podanch ve velkch slech, na stadionech a
podobn. Pot, co se Tet se rozpadla, u to neslo. Tent princip odnepamti
praktikuje crkev a tak se vyuv pi nastolovn novho svtovho du, i kdy v
ponkud jin podob.
3rost+.dnictv# t.l.viz.A
To tak, ale pedevsm pes internet.
Strana 143
8 to#$ #,# ;.dn$ za;#avo$ pozn,#k$. F*l ;s.# to 7t*st oso"n* s. potkat s
;.dn# z posl.dnch 6i;cch :l.n1 spol.:nosti Bh$l.g. Mrich (. "/l n.;.n
v/nika;c radionilc? al. tak s. za")val s.stavov,n# podiv$hodn)ch
spir,lovit)ch p+stro;1. 5.dno$ s. #$ - p+.d na7i#i zrak/ - poda+ilo s.sk$pit
#rak/ na o"loz. a s.stavit z nich o"raz h,kovho k+6.. Fnoh.# za;#av*;7 ;.
al. to? 6. dodn.s praktik$;. C.o#antii. (a d+.v*no$ d.sk$ si nal.pil #ap$
Mvrop/ a v7$d. ta#? kd. sto; kat.dr,l/? kost.l/ a ;in k$polovit "$dov/?
zapchl 7p.ndlk. Mn.rC.tick lini. v/zna:il po#oc :.rv.n nit*. Bak "/lo
z+.t.ln? 6. v*t7ina n.;v*t7ch crk.vnch "$dov s. sk$t.:n* nach,z pr,v* na
t*chto linich. Bo al. n.n v7.chno. Bvrdil? 6. na G.#i .Iist$; $r:it, hlavn
.n.rC.tick, c.ntra a 6. t.n? kdo ;. o"sad? #, v.lko$ #oc. Bato #sta ;so$ v
"lzkosti Foskv/? v. Skotsk$? v okol pskovcov)ch Ytvar1 zvan)ch
MIt.rnst.in. v S.v.rn# 3or)n-0.stS,lsk$? v H#* a v 5.r$zal#$.
_____________________________________________________________
_ Thule b#l spolek nmeckch okultist3 zalo'en roce FEFU. .ab se ma&i!
Btlantidou a runoou s#mbolikou. 23odnm znakem spolenosti b#la obrcen
sastika! kter b#la s#mbolem 1S8B2 obdob nacismu. Sloo Thule je nze
bjn$ho seersk$ho ostroa! z nj' -dajn ze(la rijsk rasa % pozn p"ekl.
A v7.chn/ v,lk/ v Mvrop* s. v.dl/ s#*r.# k t*#to #st1# E Y:.l.# "/lo ;.
o"sadit. Ga;#av ;.? 6. hlavn .n.rC.tick c.ntr$# pro o"last St+.doz.# s.
nach,z na Falt*? kd. sto; kost.l s n.;v*t7 k$pol na sv*t*. Mrich (. prohl,sil?
6. nad to$to "$dovo$? ;.6 ;. postav.n, na .n.rC.tick)ch linich? s. k$#$l$;
.n.rC.tick pro$d/? kt.r v.do$ p+.s H# do 5.r$zal#a. Bak popisoval? 6.
;.dnotk/ SS "/ ;.7t* dn.s s po#oc #ap podo"n)ch t? ;ako$ si s,# v/tvo+il?
"/l/ schopn/ p+.sn* v/#*+it? k$d/ pro$d na G.#i .n.rCi. a kd. ;. n.;l.p7
za"lokovat ;.; tok? a osla"it t# protivnka. 3roto s. na t*chto #st.ch stav*;
sp.ci,ln zdi v. Sor#* r$n? ;.6 s. p+.kr)va; z.#ino$? a"/ ;. protivnci n.na7li.
3ok$d cht*; .n.rCi. op*t rozpro$dit 6,do$c# s#*r.#? #$s postavit
kop$lovito$ "$dov$.
Ano, i to se dnes dl. Pozoroval jsem to v okol Hannoveru ped posledn vstavou
Expo v roce 2000: obrovsk pole se pod nejpodivuhodnjsmi zminkami osazovala
kamennmi tvary, podkopvaly se kostely a - do jist mry spsn - se sily i jist
programy. Upozornily m na to antroposofick spolky, je maj v tto oblasti
dlouholet zkusenosti.
8do podl. 0,s t/to Ytvar/ stav*lA F$s.l to ")t p+.c. n*kdo? kdo s. v to#
v/zn,.
Bezesporu to byli zedni, protoe o tom maj znalosti. Je teba si uvdomit, e cel
stedovk byl ve znamen nejruznjsch chrmu a stavitelu. Tito lid moc dobe
vdli, kudy zen proud a jak s nm pracovat. Nepochybuji o tom, e jim bylo
jasn, e stavj rezontory. Dodneska existuje spousta mst, kde lze doshnout
neuvitelnch vc.
Nen to vsak jen otzka msta stavby, ale tak takzvan posvtn geometrie, podle
n se mimo jin stavly chrmov kupule. Napklad slavn katedrla Notre Dame,
Strana 144
u n kad modern statik k, e by podle dnesnch architektonickch poznatku a
hledisek vubec nemla stt. Pitom stoj pevnji ne jin podobn stavby prv
proto, e byla zbudovna podle zsad posvtn geometrie.
Katedrla Notre Dame stoj v oblasti vibracnch vln, kter ji staticky podporuj.
Dnesn architekti o tom nic netus. Tedy a na zednsk architekty, ji maj pstup
ke starm spisum. Rada staveb by dnes nedostala povolen, a pesto stoj u nkolik
stalet a je dukazem toho, e to jde. Je to tot jako u cmelka: z hlediska stavitele
letadel je nemon, aby tento hmyz vubec bt schopen letu, a pesto lt!
Odk$d vlastn* poch,z $:.n posv,tn C.o#.tri.A Dr:it* ;. znal ^.onardo da
0inci? kt.r) n*kt.r poznatk/ zv.+.;nil a roz7+il. <1kaz/ o .Iist.nci tto na$k/
v7ak na;d.#. tak $ p/ra#id? ;.6 "/l/ postav.n/ p+.d d.s.ti tisci l.t/. D:.n
posv,tn C.o#.tri. ;. ;.dn# z kl:1 svo"odnho z.dn,+stv.
Mte pravdu. Zedni svuj puvod odvozuj od aktu stvoen Zem. Zednsk
moudrost se nevyvjela postupn, evolucnmi kroky, ale byla zde od poctku a
lidstvo ji pouze ,pebralo".
(/n s. na"z ot,zka? kdo n,# ;i p+.dalA Bo6 s/novA
Bo synov, a tedy ti, kdo osdlili Zemi.
Fl$vt. o h$#anoidnch Sor#,ch 6ivotaA
Ano. Musme se na clovka dvat jako na duchovn bytost: nen to jen tlesn,
fyzick zjev. Vsichni vme, e se clovk skld z tla, duse a ducha, picem s tlem
dovedeme pomrn umn zachzet vsichni je znme. Vtsina lid je
pesvdcena, e m dusi; kestansk crkev nm zase tvrd, e dusi nemme, ale e
jsme duse. Katolict duchovn v tom dlaj velmi jemn rozdl. Ve vci ducha vsak
panuje mnoho nejasnost a nejednotnost. Pistoupili jsme na to, e mme tlo,
ducha a dusi, a vubec ns pitom nezajm, co tento duch vlastn znamen.
Clovk sm je duch. Vsechno ostatn je pouze okrasa, cosi vedlejsho. Duchovn
clovk vsak mus pouvat tlo, pokud chce pusobit na rovni hmoty, a tm pdem
m pevahu nad bohy. Bohov jsou cist duchovn povahy ave svt hmoty nic
nezmohou. Pokud by ve hmot chtli nco podniknout, budou zvisl na lidech.
Jestlie vsak lid nemaj sklon nsledovat ,vuli bo", jsou bezmocn. Z Bible vidme,
e bohov - zejmna Buh Jehova - lidi trestali za jejich neposlusnost. Na druhou
stranu pokud lid neuctvali Jehovu, ale jin bostva, nic se nestalo. Zd se, e
existence jedinho Bostv prosazovan v monoteismu neplat pro vsechny. Na
Zemi existuje ada nboenskch smru, je si s jednm Bohem nevtstac.
Bostva nejsou tak siln a mocn, jak by se nm rda jevila. Skutecnou korunou
stvoen je CLOVK. Kdyby to opravdu a hluboce pochopil, mohl by t svobodn a v
mru.
Jedno je jist bohov CLOVKA nemaj zrovna v lsce. Kdo vsak tyto bytosti
jsou, jestli maj i mimozemskou podstatu, zda jsou to mimozemstan, nebo pouh
myslenkov formy, je se chtj usadit na Zemi, v tom se nzory velmi lis.
Konkuruj si dokonce i rodiny, je pochzej z pokrevnch lini Boch synu cili
mimozemstanu, ij na Zemi a ovldaj lidstvo. Bohov jsou stejn nejednotn jako
lid, proto cel princip nefunguje tak, jak bychom chtli. Jednotn veden, jej se
obvme, neexistuje, nebo alespo zatm. Musme vsak poctat s tm, e s
nstupem novho svtovho du se mocn rodiny bhem velmi krtk doby
Strana 145
sjednot a mnoh se zmn.
5.7t* "/ch s. cht*l vr,tit k Bo6# s/n1# z. Starho z,kona4 z. star)ch spis1
;. z+.;#? 6. 7lo o S/zick "/tosti? #i#oz.#7Zan/? ;.6 p+i7l/ na G.#. S$#.rov
;i# +kali An$nnaki. Fa/ov? \nkov n."o indick vd/ ;. popisovali ;ako
"/tosti z lta;cch o";.kt1? kt.r oplodQoval/ poz.#sk 6.n/? stav*l/ do#/?
$:il/ lidi o"d*l,vat p1d$ a podo"n*. (."/l/ to t.d/ 6,dn d$chovn "/tosti?
al. S/zick...
Ano, vypadali jako lid. Jak jsem ji ekl, kdy clovka rozdlme na tlo, dusi a
ducha - duchovn prvek je pitom forma byt dokonalho CLOVKA - pak se
vyskytuje i ve fyzick podob. Bohov, kte maj i fyzickou podobu, vnmaj vsak
jinak ne my. To je rozdl mezi bohy a lidmi: vypadaj sice stejn, ale vnmaj zcela
jinak, proto maj v oblasti duchovna nad nmi jednoznacn pevahu, a to naprostou!
5. to proto? 6. "ohov n.;so$ schopni #ilosrd.nstvA
Pesn tak! Clovk je nastst vybaven svdomm. Nezle na tom, co dl - jestli
je jeho chovn vrozen, nebo se v nm njak rozvinulo postupem casu - zkrtka m
nkdy spatn svdom. A kdy udl nco nesprvnho, mus se s tm sm
vypodat. Bosk rasy svdom nemaj. Rd se rozumem a jejich myslen m
jasnou strukturu, zatmco clovk se rozhoduje z velk csti na zklad pocitu,
picem kdy chce svou tezi podpoit, nkdy si sv pocity i rozumov zduvodn. V
oblasti analytickho myslen jsou tyto rasy vysoko nad nmi a maj leps schopnost
rozhodovn, protoe neberou ohled na emocionln strnku vci.
Gn,t. n*;ako$ rodin$? o n6 "/st. #ohl prohl,sit? 6. poch,z z ;.;ich pokr.vn
lini.A
Ano.
Fohl "/st. ;i ;#.novatA
Ne, to nejde.
5. zn,#,A
V zednskch kruzch ano, veejnosti u tolik ne.
Fohl "/st. troch$ popsat ;.; :l.n/A Gn,t. n*;akho oso"n*A 5ak v/st$p$;.? ;.
;in) n.6 "*6n lidA
Pslusnci tchto rodin jsou ptelst, uvolnn a vdy ochotn pomoci. Navc jsou
velmi dobe vychovan a k ostatnm se chovaj laskav a zdvoile. Vdy jde o vudc
osobnosti, ale bez znmek autoritativnho chovn prost se umj chovat. Jsou to
pjemn lid a velmi rychle jim to mysl. Ti nebo ctyi znm osobn. Nikdy jsem u
nich nezaregistroval dnou emoci, a to ani ve vypjatch situacch. Kdy se na
konferencch, kde se dlaj velk rozhodnut, jejich podzen nechovaj tak, jak by
mli, nikdy nedaj najevo zlost a jsou neustle v klidu. Dnes u vsak nelze rozlisit,
zda pcinou vyrovnanosti tchto vudcch osobnost nen kokain, kter utlumuje,
nebo prv pslusnost k tto zvlstn rase.
Strana 146
5ak ;. lz. poznatA
Navenek nijak, ale poznte to, kdy je dels dobu pozorujete pedevsm v
situacch, je nemaj nic spolecnho s obchodem. To je mon v li; muete pak
porovnat, jak se tito lid chovaj tady a jac jsou pracovn ve svch pozicch.
5so$ lid? kt.r zn,t.? z,#o6nA
Nevm pesn, co myslte pod slovem ,zmon"? Nikdo z nich se za bohatho
nepovauje, ale nelze ct, e by mli existencn problmy.
5so$ si v*do#i svho v);i#.:nho postav.nA
Ano, je to dokonce jejich zvazek. Jsou zeni svmi rodinami, kter je velmi
intenzivn pozoruj. Navc se to dnes d geneticky zjistit.
Napklad j tak patm k jedn pokrevn linii, a to francouzsko-skotsk. Skotsk
vudce naseho rodu, jen bydl ve Spojench sttech, vyzval vsechny cleny, aby
podstoupili genetick test, a prokzalo se tak, kdo z rodiny pat k urcit vtvi a kdo
ne. Je to zvlstn rodinn vtev s vlastnm programem z 11. stolet. Tto zkousce se
mus podrobit vsichni dnes ijc clenov momentln je to nkolik tisc. Pot se
vyhodnot, kdo z nich je jest spojen se starm rodovm programem.
Bo v7ak n.n 6,dn, #i#oz.#sk, pokr.vn lini.? an."o anoA
Ne, ale je to pklad toho, e tyto rodiny berou genetiku velmi vn. luminti a
podobn organizace kladou na puvod velk duraz a skrze nj se definuj.
0/ ;st. - ;.stli to tak #oh$ +ct - opak.# chladnokr.vnho :lov*ka...
Urcit nejsem dn mimozemstan, protoe jsem iv tm pouze z emoc (smch).
Jak jsem ji ekl, sebe jsem uvedl jen jako pklad. Takov rodiny se setkvaj a
podle genetickho kdu stanovuj, kdo mezi n skutecn pat a kdo ne. V soucasn
dob se sna vycistit sv genetick pokrevn linie. Zijeme v nebezpecnm
energetickm vku, nebot tradice pestaly mt vznam a rozhoduj pouze fakta.
Genov testy zjist, kam patte, a podle toho jste zaazen.
U samo oznacen nov svtov d nm k, e je to nco, co tu jest nebylo. Po
cel stalet jsme ctili nejruznjs tradice napklad slechtick rodiny odkazovaly na
svuj puvod na zklad prastarch dokumentu, kter mohou bt i zfalsovan, aby se
na jejich zklad uplatnily mocensk nroky. Ty casy jsou dvno pryc! Dnes se
puvod dokazuje genetickm testem. V dobch neomezen komunikace se tyto vci
es velmi rychle a ,neclenov" jsou automaticky vylouceni.
V soucasnosti vs na Zpad mohou zbavit jakhokoliv oprvnn dokonce i
elektronickou cestou. Bez nej ruznjsch karet nejsme schopni udlat ani krok:
kreditn karta nebo doklad totonosti vs opravuj k tomu nebo onomu, ale o toto
prvo mueme bt tak bhem vteiny pipraveni. Dnes si napklad koupte letenku
a ztra u vm nedovol vstoupit do letadla. Nemus to bt pjemn, ale kadopdn
je to efektivn. Zijeme ve vku absolutn kontroly. Otzkou zustv, na jak stran
stojme.
5so$ ;asnovid.ctv a :t.n a$r/ t#a i pro z.dn,+.A
Strana 147
Mezi bratry znm spoustu lid, ji se zabvaj jasnovidectvm, nebo je dokonce
praktikuj, a nkte z nich maj jasnovidn schopnosti.
3rov,d s. v r,#ci l@6. chann.linC n."o s. kona; s.tk,n s ;asnovidciA
Vchrmu ne. Rituly se provdj pesn podle pedpisu; texty, pohyby a postup
jsou pedem dny. Po skoncen ritulu, kdy se brati sesednou v kruhu a zacnou se
mezi sebou bavit, vsak k podobnm vcem dochz. Navc existuj speciln
zednsk semine, kter se tmto intenzivn zabvaj. castnci na nich pak ctou z
aury nebo praktikuj jasnovidn schopnosti. Abych vsak odpovdl na Vasi otzku: v
zednstv se to praktikuje velmi casto, intenzivn a vdom.
Hkal ;st.? 6. s. za")v,t. radi.st.zi...
Ano, provdm rituly a pracuji s energeticky silnmi msty. Dlm to u ticet let.
Napklad pomhm lidem, kte chtj mt v dom klidn kout, kde by rdi meditovali
nebo se umlecky realizovali. Upravm energie v dom tak, aby na danm mst tyto
energie mohli vnmat. To nen problm, sta stavitel to dlali tak. Mimo to jsem
pomohl zaizovat praxi mnohm lcitelum. Nkte z nich nevd, e pokud lky ulo
na energeticky siln msto, mohou zmnit, nebo dokonce i ztratit cinek. Je to proto,
e pijmaj zen z podzem.
Jedna lcitelka napklad postavila vedle skky s lky orgonitov akumultor, cm
se vsechny lky dokonale znehodnotily.
Pokud do takovho akumultoru ulote na ti dny psek a pak hrst hodte do
znecistnho rybnka plnho vodnch as a bahna, po tdnu bude voda pruzracn.
Bo #$s# ;st ps.k? a"/ch s. $zdravilA
Ne, stac peslicka roln. Je vhodn pedevsm pi nedostatku vpnku. Kemk, kter
je v n obsaen, zpracuje buku tak, e je schopna pijmout vpnk. S peslickou
pekonte kad problm s vpnkem, napklad osteoporzu.
8ol.# na7.ho do#$ rost. spo$sta p+.sli:k/.
Pak mte v rodin nedostatek vpnku a potebujete poslit kui, vlasy a podobn.
Rostliny se vyskytuj v okol toho, kdo je potebuje, a vsude jej nsleduj. A je
nebudete potebovat, zkrtka zmiz.
B/ rostlin/ t$ al. "/l/ od;ak6iva.
Vdly, e pijdete. U jste nkdy cetl nco od Wolfa Dietera Storla? M profesuru z
botaniky a pse o lcivch rostlinch, jejich dusi, pprav a metafyzickch cincch.
Zabv se otzkou, proc provzej clovka a proc rostou v jeho blzkosti.
Podvejte se, co roste v okol msta, kde se narodily vase dti. Tyto rostliny
spoluprovaly jejich zrozen a pomohou jim, a to budou potebovat.
Jest jedna poznmka k peslicce: vyskytuje se sice vsude, ale nikdy ne v npadn
velkm mnostv. Pokud mte pocit, e j je kolem vs opravdu hodn, svdc to o
nedostatku kemku nebo vpnku ve vas rodin.
3odl. ho#.opati. trp v7.chn/ # d*ti n.dostatk.# v,pnk$.
Strana 148
Proto vm v zahrad roste peslicka jednou ji vase dti budou potebovat a ona
tam na to cek. Vasi potomci jsou odmalicka blondat, e ano?
Ano.
Udlejte si peslickov caj nebo stvu, ppadn ji muete jst tak syrovou v saltu.
M kehkou strukturu a nepoddajn stonek, drsn jako smirkov papr dve se s
n lestilo cnov ndob. Dovede vsak pemnit buky v tle tak, aby byly schopny
pijmout kemk, a tm pdem i vpnk. Muete vypt ohromn mnostv kravskho
mlka, ale vpnk se zase vylouc ven. Peslicka buku dovede pipravit a zadit,
aby vpnk pijala.
Shrnul bych to takto: kdy na sebe njak rostlina zacne upozorovat, sna se ti
ct: ,no'm se! ab# sis m (iml! pot"ebuje( m a j tu jsem pro tebe.) Pokud bude
teba, vleze Vm klidn a do postele, jen aby na sebe upozornila. To je teba mt na
pamti.
F,t. tak n*;ak zvl,7tn schopnostiA
Dovedu navzat kontakt se silami, je pusob v prod, a proto k n mm tak velmi
blzk vztah; umm cst prodn dje a vyznm se v lcivch rostlinch a jejich
cincch. Pomhaj mi, kdy mi nen dobe nasbrm si urcit druhy nebo se
zdruji v jejich blzkosti, co samo zpusob, e se mi ulev.
8d/ ;st. si poprv $v*do#il .Iist.nci p+rodnch sil :i "/tost a ;ak ;st. s ni#i
nav,zal kontaktA
Vnmal jsem je u jako dt, jen jsem tehdy nevdl, co si s tm mm poct. Kdy mi
bylo zhruba dvacet let, zacal jsem s proutkastvm. Navzal jsem kontakt s prodou
a vctil se do jejho kolobhu; napojil jsem se na ni.
Je mon, e jsem u tehdy navzal kontakt s mimozemskmi bytostmi, to jsem si
ovsem neuvdomoval. Bhem let jsem zjistoval, e s pomoc proutku nebo
nejruznjsch jinch pstroju jsem schopen vnmat udlosti a situace, kter zrovna
probhaly, ppadn se odehrly v jinm case. Zskal jsem mezi proutkai urcitou
povst a adu domu a mstnost jsem zbavil rusivch vlivu.
Kdy v lonici zjistm v jistch strukturch odchylky a nepravidelnosti, ekne mi to
tak dost o lidech, ji tuto mstnost obvaj. Napklad jsem v dtskm pokoji poznal,
jak maj dti vztah k rodicum a naopak, pestoe jsem se s potomky svch
zkaznku nikdy nevidl. Dovedl jsem pak pojmenovat urcit problmy, jejich
pciny byly v rodicch nebo dtech.
Dosplm bych to nikdy nepiznal, ale co se tk dt, jsem velmi senzitivn. Kdy
jsem nkde zjistil urcit nesrovnalosti mezi generacemi, dovolil jsem si pekrocit sv
pravomoci a rodicum pmo ekl, na co jsem pisel a co je podle m teba napravit.
Jak si asi dovedete pedstavit, casto jsem je tm rozhnval, to mi ovsem bylo jedno.
V t dob jsem zjistil, e jsem schopen proniknout do prodnch dju a do
morfogenetickch pol a sthnout si odtud urcit informace. Nejene dovedu
stanovit, kudy prochz podzemn pramen, ale tak umm urcit jeho kvalitu a to, jak
program je v nm uloen. Voda je toti skvl nosic informac, kter vdom ci
nevdom s.
Pomhalo mi to pi zkoumn domu, jejich majitel mi tvrdili, e nkter mstnosti
nemohou obvat, protoe se tam nect dobe nebo se jim v nich spatn sp.
Strana 149
Vyvinul jsem metodu, na jejm zklad slo zjistit, zda se tam napklad neusadil
hologram, kter pramenil z njak bolestiv udlosti teba e tam v minulosti
doslo k zlocinu.
Ped nkolika lety muj ivot nabral zcela jin smr. Navstvila m znm se
sedmiletou dcerou, kterou znm od narozen. Kdy byly na odchodu, dvce projevilo
pn zustat u m. Cel odpoledne jsme strvili na zahrad, hrli si a vecer jsem ji
zavezl domu. Na druh den chtla pijt zase a nakonec u m pobyla skoro cel lto.
Vsiml jsem si u n nceho velmi zvlstnho: trvili jsme hodn casu v prod a ona
hodn vyprvla o kvtinch nebo o stromech a o tom, co se v nich odehrv. Velmi
pozorn jsem j naslouchal.
Jednou mi lcila, jakou funkci maj v prod lciv byliny. Rkala jim vonicky a pod
njak hledala. Znal jsem msto, kde rostou, a zavedl ji tam. Vzala si napklad
salvj, pivonla k n a pak prohlsila, e zbavuje clovka bolesti. Z rozmarnu
vycetla, e pomh lidem, kdy ztrcej pudu pod nohama propujcuje jim tedy
urcitou stabilitu. Vyjadovala se samozejm v dtskch obratech, ale vdy bylo
jasn, co tm mysl. Tymin pro ni byla bylinka, kter se uv ped zkouskou
odvahy, tedy kdy m clovk pekonat nco, co je spojeno s urcitm rizikem.
O lcivch bylinch mi toho napovdala hodn. Dval jsem se pak do lov
literatury i lkaskch knih, abych zjistil, jestli to odpovd realit, a hodn m
pekvapilo, e ano.
Hus kui jsem dostal, kdy jsem si poustl pse Scarborough Fair, nebot v refrnu
se vyskytuj ctyi bylinky: salvj, tymin, rozmarn a petrel. Pesn o nich mi dvka
vyprvla. O tto psni, kter je navc v anglictin, nemla tusen. Je znm od 15.
stolet a m pomrn nezvykl text. Od toho okamiku jsem j pak naslouchal jest
pozornji.
Dostala m jej teorie o tom, e energie, z n je clovk iv, nepichz shora - z nebe
nebo od Boha - ale ze zem. Zduraznila pitom, e pmo ze zem nebo ze vzduchu
by ji clovk nemohl pijmout, ale dostv se k nmu v poivatelnm stavu skrze
rostliny. Popisovala mi, e rostlina tuto energii pijm koeny a skrze listy ji zase
odvd ven. Teprve pak je nm k dispozici a mue ns lcit nebo nm jinak
pomhat.
Jednou jsem se j zeptal, co tato energie je. Odpovdla mi, e to je ,slovo bo"! A
to s takovm pesvdcenm, e to se mnou otslo. Vdyt j bylo teprve sedm let!
Cel lto jsem j pecliv naslouchal a pot sepsal vsechno, co ekla.
Zhruba za rok, bhem nj jsme se nevidli, sv schopnosti vcemn ztratila. Dnes
je j deset let a na nic z toho, co mi pedtm povdala, si u nevzpomnla.
Co na to kte? Napsal jste pece knihu o dtech se zvlstnmi schopnostmi.
Ano? s to$to pro"l.#atiko$ ;s.# v.l#i do"+. o".zn,#.n. 0*t7ina takto
nadan)ch d*t sv schopnosti ztrat s n,st$p.# do 7kol/. <o t do"/ s. ;.;ich
#oz.k v/v; har#onick/? proto6. d*la;? co s. ;i# zrovna zachc. E n,sl.d$;
sv1; pocit. 8d/6 za:no$ chodit do 7kol/? #$s vst,vat v $r:ito$ do"$? p+.sto6.
s. ;i# n.chc.? s.d v.dl. n*koho? koho n.#a; r,di? #$s zkr,tka d*lat v*ci?
kt.r s. ;i# n.l"? co6 nar$7$;. rovnov,h$ #.zi #/7l.n# a .#oc.#i. Roz$#
s. dost,v, do pop+.d a zvl,7tn schopnosti s. v/tr,c.;.
Tak jsem si toho vsiml. Toto mimodn dvce si velmi dlouho zachovalo dtskou
mysl. Se skoln ltkou se vypodv normln a nijak nevybocuje, ale zachovalo si
dtskou naivitu.
Energie, ji oznacila jako slovo bo, se podle n vskne do zem, tam se kumuluje a
skrze rostliny se zase vrac zpt do atmosfry, kde je dostupn pro lidi.
Strana 150
Pokud si clovk doke tuto energii v podzemn si pedstavit a pak se na ni
dostatecn koncentrovat, energie se zahust a zviditeln a nabere formu jeho
pedstavy.
Je tedy mon pedstavit si ci ,vymyslet" energetickou podstatu cili elementrn
bytost kad rostliny. Pokud se napklad zdrujete v okol kvetouc rostliny, vyslete
koncentrovan pn, aby se z n zhmotnila elementrn bytost. Uvedete tm do
pohybu skutecn proces, kdy energie putuje pes koeny na povrch zem a na n se
vm zjev bytost v podob, v jak jste si ji pedstavovali. U dt jsou to casto takzvan
elfov. Tato energie mue vsak nabt jakkoliv podoby.
S tmito prodnmi bytostmi muete pracovat, dokud je energie zhustn natolik, e
si udruje stabiln formu. Zptn proces probh opt pes rostlinu. Poznal jsem
velmi mnoho lid, kte mi vyprvli, e zaili podobn vci jako j. Vidli tyto bytosti
jako tpytiv body nebo jako lidem podobn bytosti nejruznjsch typu; vdy to byly
elementrn bytosti prody a mly v sob jakousi zvlstn lehkost. Dnes u dovedu
najt msta, kde se tato ,lehkost byt" d vyvolat a kde je mon se s tmito
duchovnmi bytostmi setkat nebo je pomoc pedstavivosti materializovat ci
zviditelnit.
<isk$t$;. s. o t*chto t#at.ch v l@6iA
Ano, mnoho zednu ale nen podobnm zleitostem oteveno.
To, cm se zabvm, m hodn spolecnho s radost, lehkost, vysokou kvalitou
ivota a podobnmi vjemy a pocity, kter v zednstv zkrtka nemaj odezvu.
Zedni se zabvaj vnmi tmaty, jako je politika nebo hospodstv, a kdy se
najednou vyno nco podobnho, jednoduse jim to moc nesed. Brati sami jsou
tomu osobn naklonni, ale v li to neprojevuj. Kdyby vdli, e o tom, jak
pracovat s elementrnmi bytostmi, psal tak mg Franz Bardon, mon by se na to
dvali ponkud jinak...
=o "/st. #i +.kl k R.nn.s-l.-=h,t.a$A
V Rennes-le-Chteau se dlouho vedl poklidn a nicm nerusen ivot: do t doby,
ne se tam ocitlo vts mnostv penz. Lidsk mamon pedc vsechno ostatn, a
proto se hlavn zjmy mstnch badatelu zamuj na nalezen bohatstv. Pitom se
zapomn na skutecn a hlubok vznam tohoto msta. Ale mon je to tak dobe.
Rennes-le-Chteau ml po roce 1314 pro temple jest dlouho velk vznam. Ve
vesnickm kostele najdeme dmona Asmodise, kter je oznacovn tak jako dbel.
V knize Genesis 28 najdeme vrok: Jak hrozn$ jest msto totoR 1en jin$ho! jedin
d3m bo'! a tu jest brna nebesk.) Pro nezasvcenho je tko pochopiteln, e se
dum bo oznacuje jako msto hruzy, a nen obvykl ani to, e se v kostele nachz
zpodobnn dbla. Dmon jmnem Asmodis vsak postavil alomounuv chrm!
=o #, kost.l v R.nn.s-l.-=h,t.a$ spol.:nho s. _alo#o$nov)# chr,#.#?
kt.r) t.#pl,+i zanc.n* $ctva; a ;.n6 tak v r,#ci svo"odnho z.dn,+stv
za$;#, Yst+.dn postav.nA
Pokud bychom Rennes-le-Chteau chtli dt do souvislosti s templi, museli
bychom promtnout duchovn postoj Bernarda z Clairvaux do naseho zpusobu
uvaovn. Bernard z Clairvaux ml o takovm mst jasnou pedstavu. To, o cem
mluv kniha Genesis 28, pro nho bylo msto dokonn a Boho soudu. Zde Jkob
ve snu spatil, jak se otevela nebesk brna a andl sestoupili na Zem. Kdy se na
Strana 151
takov msto dostane vc a buh ho nepijme, upadne do zatracen odtud mue
pramenit ono nelichotiv oznacen.
Rennes-le-Chteau skutecn vykazuje urcit radiestetick zvlstnosti, kter zkusen
geomanti rozpoznaj.
S ohledem na jist stavebn prvky by se kostel mohl vyuvat jako siln rezontor. To
bylo kdysi umn opravdovch mistru. V kostelech dochzelo k ,zzracnm"
uzdravenm a lid zde byli duchovn ,smrovni". Poucen duchovenstvo takov
msta mue vyuvat i jako msta zasvcen a z tohoto duvodu mohou slouit jako
skutecn brny do nebe.
V tto souvislosti bych chtl zmnit cistercick klster Loccum, jen se nachz v
Dolnm Sasku nedaleko Hannoveru. Nad brnou kov chodby je napsno Quam
terribilis est locus iste. Tak tato budova je vlastn ,mstem hruzy". Nvstvnci to
samozejm nepoct, protoe pedpokladem cinnosti radiestestickch jevu je umn
vyuit zvlstnch energetickch struktur.
Po zhruba desetiletm bdn se nm ped nkolika lety podailo na zklad urcitch
rezonanc v kostele a v kov chodb vyvolat kazy, je byly opravdu dsiv.
Podailo se nm prakticky vyut to, co zedni mnohokrt teoreticky popsali.
Rozmluvili jsme kameny; nemyslm tm, e zacaly skutecn mluvit jako lid, ale bylo
mon od nich pijmat nebo k nim vyslat informace.
Z tohoto duvodu i ady jinch m toto msto v Dolnm Sasku mimodn politick
vznam. Loccum je pod silnm vlivem mstnho opata a kad intenzivn bdn je
doprovzeno vsudyptomnm horlivm a vstcnm personlem.
5ak "/lo pos.lstv ka#.n1? co ;st. z;istiliA
Jak jsem kal, v klstee naleznete vrok z knihy Genesis 28 podobn jako v
Rennes-le-Chteau. Bernard z Clairvaux jm byl jist velmi ovlivnn. Rennes-le-
-Chteau je znm v souvislosti s dblem Asmodisem, pnem dmonu, jen
alomounovi postavil chrm. Podobn funguje tak klster Loccum. Prozkoumvali
jsme jej spolu s nkolika zedni a dosli jsme k tomu, e jsme v klstee schopni
mnit energetick frekvence a e aktivac urcitch mst ve zdivu nebo na zemi
dovedeme vts skupiny lid pivst do nepcetnho stavu. Mohli jsme dit jejich
chovn a tak pedpovdat, jak budou reagovat, jestlie se urcit vci v klstee
zmn. Bylo to ohromujc. V Evrop je pouze nkolik kostelu s podobnmi
vlastnostmi a v dnesnch dobch by mohly sehrt duleitou funkci.
Dve takto fungovaly sakrln budovy a duchovn je vdom vyuvali k
manipulovn a zen lid. Dokzali jsme, e je to mon i dnes. To bylo tajemstv
starch katedrl, picem se znovu dostvme k pedmtum obsaenm v Arse
mluvy. Jestlie mte budovu, kter m energetick cinky, a chcete ji njakm
zpusobem vyut, potebujete na to nevyhnutn podobn pedmty, jak byly
nalezeny v Arse mluvy, kter slou jako rezontory a skrze n je mon pusobit
na lidi.
Duleit je uvdomit si, e to, co funguje v katedrlch, lze vyut tak ve mstech,
celch zemch a svtadlech ve velkm i malm mtku; princip je pod stejn. A
iluminti to vdom vyuvaj!
Kdy se postavte na urcit energetick proudy a aktivujete je, muete penset
myslenky na velk vzdlenosti. Udlali jsme pokus se dvma skupinami lid. Jednu
skupinu jsme postavili k malmu rybnku u klstera Loccum, cili na mst takovto
linie. O nkolik kilometru dl je jin rybnk, kter je s prvnm propojen energetickou
carou; tam jsme umstili druhou skupinu. Prvn skupin jsme nco ekli a lid u
druhho rybnka se mli soustedit na jeho hladinu a odtud vycst puvodn zprvu.
Strana 152
Nkolik castnku skutecn vzkaz pijalo a neslo pitom o lidi s ezoterickmi ani
meditativnmi sklony, a tedy o dn mimodn citliv nebo trnovan osoby. Tm
jsme chtli dokzat, e je mon, e se dve myslenkov programy pensely na
velk vzdlenosti. To bylo tajemstv jednotek SS, kter v obdob Tet se
zmanipulovaly nkolikamilionov nrod.
5. to proto? 6. ;.;ich hrad/ "/l/ stav*n/ na .n.rC.tick/ siln)ch #st.chA
Pesn tak, tato msta k tomu byla clen vyuvna. A dl se to i dnes. Nkter
budovy se stavj na urcitch bodech a jejich funkce je pedem dan; to je tajemstv
mistru stavitelu.
5. to tak d1vod? pro: t/to "$dov/ "/l/ stav*n/ podl. z,sad posv,tn
C.o#.tri.A
Pokud by nebyly proporcn a harmonicky vyven, jak to bylo bn u gotickch
kostelu, nemohlo by to fungovat. Gotika se objevila nhle a vzesla z niceho. Nem
dnou nvaznost na romnsk styl, spse m pedstavovat jeho protipl. Jej puvod
je ve vdn nalezenm ve schrnkch.
Na urcitm mst v klstee se nachzej ornamenty. Jak souvisej s ovldnm lid?
Templum se vyctalo, e uctvaj takzvanho Bafome- ta, co je v nejsirsm smyslu
slova ,mluvc hlava". V Bibli ji najdeme u Jana Ktitele jeho symbolem je uznut
hlava, kter se po jeho smrti vznsela nad Herodovm palcem a stle mluvila.
Templi tak vyuvali podobnou hlavu a dky tomu si nejsps zachovali sv
dominantn postaven (obr. 63).
5. BaSo#.t tot6 co ^$ciS.rA
Ne, Lucifer je duchovn bytost. Postava Bafometa spse odkazuje na eckho Pana.*
Pan je spse princip, na nm je postavena proda a z nj vychzej jej zkonitosti;
nen vsak schopen pusobit na duchovn rovni. Legenda k, e Bafomet sice
ovldal produ, ale nemohl ji opustit. Bafomet je zvisl na prod, je to prodn
princip. Lucifersk princip se naproti tomu pohybuje svobodn, pichz zvenc a je
schopen produ ovldat.
________________________________________________________________
_ 2an je "eck b3h les3! pastin! std a tak$ past"3 a loc3! kte" ho uctali. ,
poloz"ec podobu ` je porostl srst! m roh#! koz koptka! bradu a ocas.
Templi prostednictvm mluvc hlavy rozmlouvaj s prodou a dovedou ji dit. Krl
alomoun tak dovedl mluvit s rostlinami, zvaty, rybami a hmyzem. Dky prod
dostal informace, je mu pomohly ji ovldnout.
Bafomet je na jednu stranu odmtn, protoe si jej lid ztotouj s Bafometem
Eliphase Lviho (obr. 62).
Zednsk Bafomet nen satansk symbol neboli obrcen pentagram s hlavou
kozla, ale je znzorovn jako jedna nebo dv hlavy pipojen na horn cst tla se
dvma paemi (obr. 63). Jde o lidsk vtvor. Spodn cst tla nen vidt, protoe je
vrostl do hmoty. Bafomet pedstavuje Otce prody; nachz se v n, ovld ji a je
pnem vsech prodnch zkonitost, pitom ji vsak nemue opustit; nemue se
osvobodit ani spasit.
Strana 153
Obr. -2: 0a+omet od 8li&hase
M'viho. Obr. -3: 0a+omet
tem&l",.
Na druhou stranu maj templst ryti na blm plsti vysit takzvan tlapat k. V
heraldice je to symbol mluvc hlavy, co je pro dnesnho temple pirozen
zavdjc. Je to znak Bafometa, jen je povaovn za symbol prody.
Clovk je na prod zvisl a mus uznat a respektovat jej moc. Na druhou stranu
se j vsak nesm koit to by se mu stalo osudnm. Za urcitch okolnost z n mue
nacerpat obrovskou slu. Proda jsou minerly, rostliny, zvata a lidi. Clovk m ze
vsech nej slabs spojen s Bohem, protoe je obdaen svobodnou vul a ned se
pouze instinkty jako zvata. Ta jsou na prod naprosto zvisl; nsleduj sv pudy,
a tm pdem jsou Bohu ble. Z Bible vme, e ani andl nemaj svobodnou vuli,
take jsou na Bohu zvisl stejn jako zvata na svch instinktech.
Jedin clovk je skutecn svobodn. Spojen s Bohem mue podpoit pomoc rostlin,
kter jsou napojeny na bosk kolobh. Nejsnadnjs zpusob, jak se mue dostat do
stavu zvanho unio mystica, duchovnho sjednocen s Bohem, je tedy
prostednictvm rostlinn se; pitom nen duleit, jakm zpusobem se k tomu
dopracuje. Clovk se na produ napoj vdy, kdy se ocitne sm v lese nebo jinde
ve volnm prostranstv. Tam se mue pmo setkat s Bohem.
Na svt je jen nkolik mlo nrodu, kter produ k ivotu potebuj. Vtsina lid a
takzvanch ,kulturnch nrodu" ji nevyhledv a uzavr se do domu, kter sami
vybudovali. Blzk vztah k prod maj kupodivu seversk nrody, a zejmna pak
Nmci. Nmci jsou nrod tulku a poutnku, kte v n rdi trv cas a cerpaj z n slu.
Proto je tak mon, e se v Nmecku pijalo tolik zkonu v oblasti ochrany
ivotnho prosted, pestoe nkter byly odsouhlaseny jen proto, e slibovaly
psun penz.
Kadopdn sklon napojit se na produ a splynout s Bohem seversk nrody maj.
Rman na to pisli, kdy si chtli podmanit sever Evropy a bojovali s germnskmi
kmeny. Jejich pslusnci, kte u byli oslaben neustlmi bitvami, se sthli se do
rozshlch tisovch lesu a - jak dokldaj msk spisy - vysli z nich nabiti novou
energi. Rman zjistili, e Germni jsou schopni njakm zpusobem cerpat z tchto
lesu slu. Jakmile lesy vyplili, byli Germni poraeni.
Potomci Germnu dodnes cerpaj energii z rostlin a stromu, co je u ostatnch
nrodu jinak. Tyto schopnosti bychom vsak mli vyuvat jest vce. Soucasn Nmci
o prodnch energetickch zsobrnch nevd, ale pitom se vytrvale zasazuj o
ochranu prody.
Prvn kestanst misioni domorodm germnskm kmenum zakazovali, aby
vyhledvali tisov hje, odkud cerpali moc druidov. Prohlsili to za pohanskou
zvyklost, a tm pdem to bylo zapovzen. Vse, co bylo njakm zpusobem spojen
s prodou, bylo vnmno velmi kriticky. Seversk nrody vsak produ uctvaly, a
proto po sob nezanechaly dn stavby ani historick doklady; pokud nco dlaly,
Strana 154
tak v prod.
5ak Y:ink/ #, tisA
Germni vyuvali tisov devo na vrobu kop a luku, protoe vsechny csti tisu
krom duniny bobul jsou jedovat. Zve, kter ojd jehlic, cek jist smrt. Stejn
pusob i na clovka, proto se vyuval jako zbra. Tis neobsahuje pryskyici a roste
velmi pomalu; dov se a t tisc let. Nen nijak vysok a vyhledv stn jinch
stromu. Tisov hje se casto vyskytuj v bukovch lesch. Vnmav lid se v nich ct
zcela jinak ne v obycejnm lese. Jsou pln energie a dovedou se napojit na bohy.
Seversk nrody v tisovch hjch dosahuj spiritulnch zitku a setkvaj se s
bohy, dmony nebo jinmi duchovnmi bytostmi.
=o L.r#,n/ posliloA
Kdy je v lt tepleji, tisy vydvaj zvlstn omamnou vuni. Jestlie se posadte pod
tisov ke, velmi rychle se dostanete do stavu, v nm jste schopni pijmat nov
myslenky. Mue jt o nov npady, ruzn druhy osvcen nebo si uvdomte nco, co
jste dve nemohl pochopit.
V dnesn dob jsme neustle vystaveni pusoben elektrickch ci jinch druhu
energetickch pol, kter ns tlesn i dusevn ovlivuj. Budeme-li se chtt vymanit
z toku krtkch vln, vyhledvejme tisov hje, protoe ns cist a pomhaj nm
zachovat si jasnou mysl.
Povauji za velmi duleit, abychom si vypracovali imunitu vuci vlivum, je na ns
pusob, a to vcetn tch, kter souvisej s novm svtovm dem abychom si
uchovali svobodn myslen i schopnost rozhodovn.
5. 0,lka svo"odn)ch z.dn,+1
(/n "/ch s. cht*l dostat k na7.#$ hlavn#$ t#at$ E v,lc. z.dn,+1. Dv.dl
;st.? 6. ;st. n.spoko;.n s. sit$ac v. svo"odn# z.dn,+stv a 6. s. d*; $r:it
z#*n/. MIist$;. #.zi z.dn,+i n*;ak, Sor#a r.volt/A
Nerad bych v rmci zednstv mluvil o revolt; tento pojem nen pro popis soucasn
situace dostacujc. Spse by se dalo mluvit o intern vlce. K nzorovm stetum
dochzelo vdy ovsem vldnouc struktury je pokad dovedly urovnat. V soucasn
dob je zednstv v situaci, kdy se jednotlivci mus podvolit vtsinovmu tlaku a
mensinov nzory jsou stle castji potlacovny. Podobn ,demokratick" proces je
pitom zednsk myslence zcela ciz. Je fakt, e v prubhu djin lidstva moudrost
nikdy nebyla vsadou davu a prav poznn bylo vdy urceno jen pro malou hrstku
vyvolench. Dokud je mensina schopna sv informace vyuvat ve prospch nroda,
lidem se da. Spousta bratru vsniv s idel lidstva postaven na absolutn lsce
k blinmu, co je sice nanejvs chvlyhodn, ale nevede to k cli. Ten, kdo chce
nceho doshnout, mus stt pi zemi a chovat se realisticky. Pokud zedni zacnou
ztrcet svou slu a vedouc postaven v dusledku oportunistickch snah, je teba
zakrocit a situaci napravit. Nikomu neprospje, kdy se slabosti pikryj plstm
bratrsk lsky. Zedni kestanskho Zpadu jsou soucasn tak kestan; prav
kestan ije lskou k ostatnm, zatmco zedn se sousteduje sm na sebe. Jde-li o
njak vysok cl, je teba bt ochoten popt sm sebe. Jde o vce ne osobn
Strana 155
jesitnost. Svobodn zednstv je spojeno svtovou myslenkou a m jist kol.
Jak jsem ji zmnil, Nmecko mlo po skoncen vlky tu nevhodu, e v nm
neexistovaly zednsk le, protoe za doby Adolfa Hitlera byly zakzny.
Okupacn mocnosti v zemi zavedly vlastn le a nmect brati, ji se bratrstva
nechtli vzdt, byli nuceni vstoupit do l okupantu. Teprve mnohem pozdji se
podailo optovn vybudovat star prusk le, kter mly blzko k Francii a nesly
templskou myslenku. Ta nebyla mezi okupanty plis vtan. Nmecko bylo proto
siln ovlivnno Starm a svobodnm pijatm zednstvm a moc puvodnch
pruskch l se dodneska nepodailo zcela obnovit.
Jde o zcela jin zpusob uvaovn. Nmeck zednstv thne spse k
francouzskmu pojet, a proto se v nm mohl usadit svdsk systm Nmci
zkrtka nebyli ochotni poddit se britskmu stylu myslen. Dochz ke stetum mezi
Angli a Skotskem, protoe Skoti nemaj anglick systm plis v lsce. American se
z anglickho systmu stacili vymanit ji dve, kdy nastoupili cestu yorkskho ritu.
Chtl bych podotknout, e anglick matesk le zacn po celm svt trpt
nedostatkem clenu. Anglican nejsou schopni se dostatecn rychle pizpusobit
duchu doby. To m svuj puvod v jejich mentalit; rdi se dr tradic, pestoe u
dvnou nejsou aktuln.
(*#.ck l@6. s. t.d/ v so$:asn do"* sna6 ;t vlastn c.sto$A
Ano, Nmci se stle vce orientuj na Francii, svdsk systm a tak rytskou
myslenku. Dochz k pebhn clenu mezi jednotlivmi ucenmi; jestlie se bratr
nect dobe mezi ostatnmi cleny le a nen spokojen s ucenm, ktermu se vnuje,
jednoduse li zmn, pejde k jinmu systmu a douf, e tam bude moci udlat
leps kariru. Je to bn lidsk jesitnost a nen na tom nic zvlstnho. Jin vc je, e
mocensk struktury ztrcej svou puvodn slu a moc se pesouv jinam. Pak je
zejm, e zde velkou roli hraje duch doby. Tak v rmci zednstv tedy dochz k
velkm zmnm!
Hk,t.? 6. s. (*#.cko st,l. vc klon k Trancii. (a dr$ho$ stran$ 0/ spol$ s
+ado$ :l.n1 r1zn)ch l@6 +k,t.? 6. pok$d to tak p1;d. d,l? od#t,t.
spol$pracovat. =o s. stan.A Odd*lt. s. od anClick #at.+sk l@6.A
Ano, existuj jist osvobozeneck hnut, jejich kolem je dostat nmeck zednstv
ze stvajcho porucnictv. U se nechceme podvolovat anglickmu ani americkmu
dikttu. Americk zednstv je velmi mocn a vuci svm clenum dominantn. V
Nmecku to tak nefunguje; pokud Nmci chtj nceho doshnout, je pro n clenstv
v li nepodstatn, zatmco v USA nebo v Anglii by se bez toho neobesli.
Pro nmeck zedne je pedmtem jejich snah hlavn zednsk myslenka, dky
cemu se nmeck le i velkole stle vc uzavraj do sebe a osvobozuj se z
podruc americkch a anglickch struktur. Ty se naopak sna nmeck zednsk
instituce prohlsit za nelegln, protoe se jim nelb, e jdou vlastn cestou. To je
vlka, je probh v rmci svobodnho zednstv po celm svt!
5ak) ;. 0,7 oso"n pl,nA
Chci pimt bratry k vts otevenosti a k tomu, aby se neobraceli k realit zdy.
Pravdu, ji jsem poznal, chci rozsit mezi vsechny lidi a neskrvat ji jako njak
tajemn poklad. Zedni si od svho poctku kladou za cl osvobodit lidi z pout, je si
sami z nevdomosti nasadili. Vychzet a pracovat se sob rovnmi je toti podstatn
Strana 156
vhodnjs a pjemnjs ne dlat tot s pouhmi otroky systmu. Proto chceme
podpoit myslenku svobody v rmci zednstv, ale i celho svta, a dodat j energii
tm, e ji budeme sit. Ocividn to vsak nen pro vsechny le zrovna douc.
=o 0,# z.dn,+stv daloA A co 0,# naopak vad E z.;#na v dn.7n do"*A
Dky clenstv v bratrstvu jsem pozornjs a kritictjs. Zskal jsem bezpec uvnit
mocnho spolecenstv, je se rozprostr po celm svt. Vm, e ve svm bdn a
zpolen nejsem sm a e spousta bratru m stejn cl jako j.
Zednsk myslenka se mi lb. Vad mi, kdy se spolecn pln nemue vdy a
vsude rychle prosadit. Nkte brati vsak maj zcela jin idely nebo jim to prost
mysl o nco pomaleji.
8d/si ;s.# s. zY:astnil ;.dnoho s.tk,n +,dov)ch #istr1[ z ;.;ich hovor$
;.dnozna:n* v/pl/n$lo? 6. #.zi z.dn,+i pan$;. v.lk, n.spoko;.nost v1:i
st,va;c $:."n n,plni.
To mte pravdu. Myslm si, e zedni v administrativn oblasti u nejsou tak aktivn
jako ped dvma sty lety. Problm podle m spocv pedevsm v demokratickch
strukturch; pracuj plis pomalu a neslibuj spch. Nesmysln mi pijde zejmna
omezovn myslen. Zednstv je v urcitch oblastech dogmatick, protoe
neakceptuje nkter skupiny lid nebo myslenkov smry. To vsak nen v souladu se
zmry Stvoitele...
Bak ;d. o kor.kci star)ch $:."nch pl,n1. 5. to takA
Ano, to je tak jedna z vc, s nimi nejsem spokojen. Konkrtn jde o zpusob
uvaovn clenu modrch l a tak ve skotskm ritu brati v nich nejsou
dostatecn flexibiln. Trvaj na starch, neaktulnch konceptech, jim sami
nerozumj a je uplatuj pouze ze zvyku. V podstat je to spolek bzlivcu. Dve
mli zedni na adu vc vliv: vyvolvali revoluce, stli u vzniku sttu ci dosazovali
prezidenty. Naproti tomu dnes se spse utpj ve vzpomnkch, ne aby nco
konkrtnho podnikli. Aby byl clovk schopen nco dlat, mus umt svobodn
uvaovat a nebt se sv myslenky projevit na veejnosti. Nen mon, aby nco
vdli jen zedni a zbytek lidstva zustval v nevdomosti. To ns nikam neposune.
Chceme a musme se vrtit k templskm hodnotm, protoe prv na nich bylo
zednstv u ns postaveno. V mnoha lch se vsak lid chovaj tm jako
zmanipulovan, pokud jde o starozkonn ltku. Postupn i zde ovsem dochz ke
zmnm.
Palestinsk konflikt a chovn zraelcu vuci Palestincum se nepostaraly o prv
pozitivn obraz v occh zednu. Lid jsou nastvan kvuli agitovn zraelcu a od
vseho se distancuj. Tento odstup se ukazuje tak na ucebn nplni, je pestv bt
tolerovna. Jednn sttu zrael nen prv vzorov ba naopak je odstrasujc.
Zatmco dve zedni idovstv podporovali, dnes k nmu maj spse odmtav
postoj.
=hc.t. s. vc. za#*+it na k+.sZansko$ #/7l.nk$ E na t.#pl,+sk id.,l/A
Ano. Kestansk myslen templu je vsak tak ponkud omezen. Templi pece
na k plivali. V jejich chrmech nenajdete krucifix ani trpcho Krista, protoe jej
nepijali a namsto nj uctvali Bafometa.
Strana 157
5.n6. oni n.plivali na k+6 kv1li to#$? 6. "/ n."/li v/znava:i 5.67.? al. pr,v*
proto? 6. "/liK
Ano, podporovali Jese, protoe chtl osvobodit lidi, a ne si je podmanit. Pak jsme
se ale dostali k pavlovskmu kestanstv neboli vyznn svtho Pavla z Tarsu, kter
si lidi podmaovalo stejn, jako to cinili i idovst kn se svm lidem. A to nen ns
zmr. Jestlie se k tto myslence obrt velk cst brat, nco nepochopili a stanou
se neptelem svch vlastnch idej. Nutn pak pujdou sami proti sob a nkde tam
bratrstv konc. Pokud zedn nev, v jak rodin se nachz, nemue bt nadle
akceptovn.
MIist$;. n*;ak, n*#.ck, l@6.? kt.r, na rovin$ +k,? 6. s. chc. odd*lit od
anClick #at.+sk l@6. a vc. s. so$st+.dit na sv vlastn z,;#/A
Puvodn prusk le, je se po vlce pipojily k americk nebo anglick obedienci,
chtj nyn ze systmu vystoupit. Rdy by se vrtily ke starm pruskm strukturm a
navzaly vce kontaktu s Franci. Prv to se nyn dje a vede to k oslaben
anglickho i americkho zednstv. Puvodn praevropsk neboli tak nmecko-
francouzsk myslenka zskv na sle, bude se jest dle rozsiovat a anglick
systmy kvuli tomu mon zaniknou.
Zednstv postupn zapluje bigotn obsah, o co se zasazuj zejmna kestansk
le; s myslenkou svobody ani s tm, co dlal Jes, to pitom nem nic spolecnho.
Zedn mus poznat, e obvan starozkonn Buh nen vsemocn a e my lid se
mu pinejmensm vyrovnme.
V rmci zednstv to mueme kat nahlas a tak podle toho t, ale navenek se
musme projevovat ,kestansky".
Mnoh le se nyn zacnaj obracet ke zbonm tmatum aexistuj hlasy, kter Rd
svobodnch zednu oznacuj za katolick. Pokud by to byla pravda, d i cel
spolecenstv by bylo zniceno. To vse m na svdom osobn prelatura Opus Dei.
Jeho vyznavace pijmaj do zednskch l, a protoe jsou velmi inteligentn a
charismatict, dostanou se v hierarchii dost vysoko, aby se mohli projevovat i nahlas.
Pak se projev jako ecnci, agituj a ohlupuj ostatn bratry, a tm nic celou
zednskou myslenku.
V mnoha lch u nen vubec mon bavit se tak, jako se ted bavme my dva. Kdy
se brati nemodl jako v kostele, maj pocit, e nco dlaj spatn.
Ba;.#stv ;. t.d/ v. svo"od*? vzpo$+. a l$ciS.rsk #/7l.nc.A
Ano, a ted jsou tyto ideje aktuln prv uvnit samotnho spolecenstv; postupn
propasovvan myslenky organizace Opus Dei maj zpusobit, e se zednstv
rozlo zevnit. Je jasn, e dobe strukturovan instituce jako ta nase, kde se
shromaduj svobodn a kriticky smslejc lid, nen nkomu zrovna po chuti.
5ako n.z,visl) pozorovat.l "/ch +.kl? 6. zd. pro"h, vzpo$ra.
Ano, dalo by se to tak ci.
3o6adovala od 0,s l@6. n*kd/ n*co E t.d/ kro#* zachov,n #l:.nlivostiA
Ne, to se nikdy nestalo.
Strana 158
Gn,# p+pad ;.dnoho lka+.-z.dn,+.. <o7lo n*kd. k vra6d* a l@6. od n*ho
po6adovala? a"/ Y#rtn list v/stavil ;ako s.".vra6d$. 5ak ;. n*co takovho
#o6nA
Jestlie chce clovk nceho takovho doshnout, oslov bratra, o nm si mysl, e
ho mue v tomto smru vyut, a pesvdc ho, aby nco takovho provedl. Dotycn
vyuije jeho slabho msta a bratr to pak udl z vlastnho pesvdcen. Z pozice
le by vsak nikdo nic takovho nedal alespo j jsem o podobnm ppadu
neslysel. Pokud vm, le nemue dat nco, co by mohlo nkomu uskodit nebo co
je v rozporu s platnmi zkony. To je stanoveno lovmi pravidly a clenov jsou na
to upozorovni pi svm pijet do spolecenstv. Je mon, e se nkte zedni
chovaj i jinak, s l jako takovou to vsak nem nic spolecnho.
0zpo#n*l ;s.# si na p+pad? kd/ z.dn,+. a "ank+. Ro".rta =alviho na7li
pov*7.nho na #ost* Blac- kSairs v ^ond)n* s. sv,zan)#a noha#a. Bo "/la
klasick, rit$,ln vra6da.
U takovch ppadu to chod tak, e se brati nezvisle sejdou a rozhodnou, e je
poteba jednat a demonstrovat nco ostatnm jako vstran pklad. Je to vsak
vlucn jejich rozhodnut nikdo nadazen je k tomu nenut. Udlaj, co je poteba,
a zpusob, jak si k tomu zvol, je pouze na nich. Nemla by vsak utrpt povst le
ani zednstv jako celku.
Ro".rto =alvi #*l noh/ sv,zan do pravho Yhl$ a v kaps,ch #*l cihl/. 0 ;.ho
p+pad* "/lo p+.c. o:ividn? 6. 7lo o z.dn,+sko$ poprav$. 8ro#* pachat.l1
"/lo v7.chno naprosto ;asn.
Roberto Calvi byl zrdce a tmto zpusobem se zednum celho svta ukzalo, jak
zrdci konc.
5.7t* ;.dno$ "/ch s. cht*l z.ptat? pro: #i to v7.chno v/pr,vt.A 5. to snad
kv1li z#iQovan#$ p+.vrat$ v r,#ci svo"odnho z.dn,+stvA
O zednstv nen zakzno mluvit. Nesmme prozrazovat obsah ritulu a o tch
jsme se nebavili. To, co vm vyprvm, je m osobn poznn, je jsem si vzal z tto
obrovsk knihovny. Nikdo mi nikdy nezakazoval o tom mluvit. Je pravda, e nkte
zedni budou oteseni, a si pectou, co Vm tu km. V tom jsem pro n skutecn
zrdce. Jene na druhou stranu Albert Pike, ns slavn skotsk bratr, to u dvno
vyslovil veejn.
Ano? zn,# ;.ho cit,t? kt.r) ;. datov,n do rok$ 1&&24 9avu musme ct toto4
Octvme Joha, ale (e to J-h uctvan" bez pedsudk-. #m, 2uvernnm
velk"m /enerlnm instruktor-m kme, 'e bratr-m M+., MF. a ML. stupn
m-'ete zopakovat toto4,Bednsk nbo'enstv by mlo b"t vemi z ns, kdo
(sme zasvceni do vych stup=-, udr'ovno v 0istot luci.ersk doktrny P
H...,
6no, @uci.er (e J-h a 6dona( (e bohu'el tak J-h. 5odle v0nho zkona nen
svtla bez stnu, krsy bez oklivosti a bl bez 0ern. 6bsolutno m-'e
eQistovat (en ve spo(en dvou bo'stev3 temnota (e nutn (ako pozad pro
svtlo, (ako (e podstavec nutn" pod sochu a brzda pro lokomotivu H...,
2atansk doktrna (e hereze a prav a 0ist .ilozo.ick nbo'enstv (e vra v
Strana 159
@uci.era, kter" (e na ste(n %rovni (ako 6dona(. @uci.er, J-h svtla a dobra,
bo(u(e za lidstvo proti 6dona(ovi, Johu temnoty a zla.!
Je to tak. Pro nis stupn a nkolik vysoce postavench brat je to jist novinka. Je
spse dokladem toho, e se o svou kariru zajmaj vce ne o ucebn npl. My,
vysoc zedni, pesn vme, kdo je Lucifer, pestoe existuj nejruznjs vklady
jeho skutecnho pusoben. Sm zstupce vysokch stupu vyucuji a zasvcuji je do
puvodu a sprvnho praktikovn ritulu; vm tedy, o cem mluvm.
Je jasn a pochopiteln, e brati, kte vsechno poznali, nechtj, aby o tom vdl
jest nkdo jin. Do jist mry je to pro n vc cti a uznn vsichni toti mme
vcemn sklony prezentovat se na veejnosti jako nco mimodnho. Na druhou
stranu zedni nemaj dn problmy s nedostatkem zjemcu o clenstv. Zednstv
nikdy nezanikne, prv naopak! Prustky jsou tak velk, e je teba je regulovat.
Le nemohou donekonecna pijmat nov a nov cleny, protoe kad hledajc
mus bt po mnoho let pod intenzivnm dohledem, jinak by to nefungovalo. Bez tto
pce by se jednotlivec nemohl optimln vyvjet a zednstv jako vzdlvac
instituce by selhalo. Stv se, e ani nkte brati vysokch stupu nedovedou dojt
poznn. Opakuj przdn slova a nenapluj rituly ani symboly pravm obsahem.
Cl tedy nen vdy dosaen. Duleit ovsem je to, aby zedni rituly nadle
provdli vrn a nepozmovali je. Prastar moudrost lidstva, ji mme k dispozici,
se vdy do jist mry pizpusobovala duchu doby, ale co se tk zkladn struktury,
nikdy se nezmnila. Dky tomu maj k tomuto starmu tajemstv pstup vsechny
generace.
Zde musm zmnit tak Zidy, konkrtn nrod vyznvajc Tru, jen uchoval Pt
knih Mojsovch a v nepozmnn podob je pedal dalsm generacm, pestoe je
nepochopil. Nic vsak nezmnil, a to je pro ns i nase potomky velmi cenn, pestoe
tomu dnes jest ne zcela rozumme. Jednou pijde generace, kter pochop princip
bostv, jak na sebe Buh a clovk pusob, a nakonec mon zjist, e clovk je
vlastn Buh.
Jestlie je clovk Buh, mue bt milosrdn a dovede odpoustt. Ten, kdo je schopen
odpoustt hchy, je bosk a o to bychom mli usilovat. Nkdo mue namtnout,
e to je rouhn, e nikdo si nesm myslet ani o sob tvrdit, e je Buh! Proto kdy
chceme prohlsit: Jsem lok a e s$m nitru nosm :oha ` bo'skou jiskru. Jsem
protot#p :oha a nesu zodpodnost za to! co ka'd den #t"m!) musme bt
odvn, velmi oteven a tolerantn.
Pokud jsme u tak daleko, vyhrli jsme. Jist mocn struktury tomu vsak chtj
zabrnit, protoe pak u ns nebudou moci kontrolovat a dit pomoc strachu. Buh
Starho zkona kolem sebe neustle sil strach. A ze strachu se nrod koil a slouil
mu. Jes tehdy ekl: 1eslu'te :ohu ze strachu! ale proto! 'e ho milujete) A to je
velk rozdl jde toti stle o jednoho a tho Boha. Jestlie dlm cokoliv z lsky,
je to mnohem intenzivnjs a efektivnjs, ne kdy konm ze strachu.
To je podstatn rozdl mezi Starm a Novm zkonem.
Sluba zustv, zvislost na energetickch ci boskch strukturch tak. Pokud se
vsak nkomu oddm z lsky, budu mt mnohem vts spch, ne kdy to udlm ze
strachu.
0/hn$l ;st. s. v7ak # ot,zc.. 3ro: #i to v7.chno v/pr,vt.A A ;ak #oh$
v*d*t? 6. #* po$z. n.v/$6v,t. k 7+.n ;ist)ch inSor#acA
Nezlobte se, trochu jsem odbocil... mte pravdu, v zednskm spolecenstv
skutecn probhaj nejruznjs zmny. Stle vce bratru je pesvdceno, e by urcit
Strana 160
informace mly proniknout na veejnost; j jsem jeden z nich.
Vce ne deset let hledme lidi, kte chtj svobodn uvaovat, jsou nanejvs
prozrav a ochotn podpoit myslenku svobody svou energi. Jsme si vdomi toho,
e v tomto novm vku mme co do cinn s energetickmi jevy a e soucasn i
budouc vlky se vedou kvuli energim. Pitom zdaleka nejde o nerostn suroviny,
ale zejmna o duchovn sly, je srozumiteln popsal Rupert Sheldrake. Pi
nejruznjsch akcch a seminch jsme se seznmili se stovkami zajmavch lid, s
nimi jsme v kontaktu. Pocet zasvcench v nasem okruhu na zem Rakouska a
Nmecka je vsak stle velmi mal. Vyvinuli jsme si dobe fungujc zpusob
komunikace a vymujeme si mezi sebou zkusenosti a novinky. Mimo to mme po
celm svt kontakty na organizace a uskupen, je mysl a pracuj podobn jako
my.
V uplynulch letech jsem zjistil, e rytsk myslenka po cel Evrop zav
renesanci a zajm se o ni spousta lid. Neustle vznikaj nov rytsk spolky a dy.
Tak zednstv odnepamti zahrnuje templsk stupn, kter se u nkolik let ts
stle vts oblib. Tradicn rytsk dy nyn na zklad svch stanov nesmj
pijmat dn zedne. Zedni se naproti tomu ct bt svzni jistmi neexistujcmi
arknovmi pedpisy, podle nich nesmj navzat kontakt s jinm uskupenm. Tato
omezen povauji za zcela scestn a u lta se snam je nabourat a pimt ryte
nejruznjsch spolku ke spolecn vmn myslenek. Navc jsme se rozhodli, e
urcitou cst naseho poznn zprostedkujeme veejnosti, protoe se domnvme, e
cas pro to nazrl.
3ro: n.chc.t. zv.+.;nit sv ;#noA
Jsem pesvdcen zedn a i nadle bych jm chtl zustat. Stojm si za tm, co
dlme v li. Bylo by to pro m tk, kdybych Vm je prozradil.
0 p+pad* so$dnch n."o ;in)ch ko#plikac "/st. ;. zv.+.;nilA
Samozejm. Nemm z toho strach a chci se vyhnout negativnm pedsudkum na
adresu svobodnho zednstv. Prohlasuji, e zednstv je v rmci lidsk
spolecnosti nutnost. Bez jeho idelu a postoju se lidem nemue dait. Nechci tm
vubec ct, e jedin zedni maj pstup k pravd. Zednsk idel lze najt i mimo
nase spolecenstv. Ty, kte jej vyznvaj a praktikuj, a pitom nejsou cleny le,
nazvme ,zedne bez zstry". Velmi duleit je pro m to, e svm bratrum mohu
vzkzat, e jsou povolni k tomu, aby pusobili navenek. Jestlie pracuj jen v rmci
malho svta sv le, pak dlo nepochopili.
Zdn zednsk tajemstv Vm zde neprozrazuji. Rd bych Vm a ostatnm lidem
ukzal, e zedni nejsou dn tajnustki. Ste vsak obrovskou moudrost a jsou
velmi dobe organizovan. Vzhledem k tomu, o cem se tu s Vmi bavm, se nkdy
pohybuji tm na hran, co pro m nemus bt vdy pjemn. Na druhou stranu
jsem pesvdcen o tom, e kriticky smslejc lid by prv nyn v tto pechodov
fzi mli mt monost se vyjdit. Mon, e v budoucnu to u nebude tak snadn.
F16. to #t n*;ak n,sl.dk/A Hk, s.? 6. z.dn,+.? kt.+ pro#lo$va; k
v.+.;nosti? stihn. tr.st s#rti. 5. to pravdaA
Mue to tak bt, ale nemus! Zedni v tom nejsou zcela jednotn. Na internetovm
fru na m u mnohokrt tocili, a dokonce mi ji tak telefonicky vyhroovali smrt.
Strach nemm, protoe si myslm, e je nutn, aby jist vci vysly na svtlo. A pokud
Strana 161
se mezi zedni najdou brati, ji jsou toho nzoru, e jsem zrdce, kter si zaslou
smrt, a j bych opravdu pisel o ivot, pak jsem ml prost smulu. Mue se to stt,
ale nemus. Jestlie se to m stt, tak ped tm neutecu.
Navc jsem pesvdcen, e cel scn svtovho dn a novho svtovho du
pokrocil natolik, e u je beztak jedno, jestli Vm dnes tyto vci vyprvm, nebo ne.
Vm, e se vsechno uskutecn podle plnu. Pak zmiz i vesker tajnustkstv,
protoe u zkrtka nebude mon. Momentln se nachzme v pechodnm
obdob, kdy se jest mueme k urcitm vcem vyjadovat. Obvm se toti, e za
pt ci sest let to u nebude mon. Mon u nebudou existovat knihy v tistn
podob a my nebudeme mt dnou sanci, jak zveejnit svuj nzor. Jen si zkuste v
televizi ct, co si skutecn myslte nepoda se vm to. Ani noviny vm nedaj
prostor. Pouze v malch nakladatelstvch se dnes jest mohou publikovat skutecn
pravdy. Mon, e za pr let u to tak samozejm nebude.
Mm jednu otzku na odlehcen: Co se mezi zedni k o Janu van Helsingovi?
Mezi bratry se najde mnoho Vasich stoupencu a pravdpodobn je jich mnohem vc,
ne si dovedete pedstavit.
Al. $r:it* s. na;do$ i tac? kt.+ #* n.#a; p+li7 v l,sc....
Ano, ada bratru se boj a nesouhlas se svobodnm senm vsech myslenek.
Neustle pozoruji v lch, e kdy se m diskutovat o idovstv nebo o
zpochybovn idovsk nauky, ihned se pihls strach. Vseobecn je ho vsude
moc. Nkte brati se osvaj tak tehdy, kdy nkdo zmn jmno Jan van Helsing,
jin zase prohlasuj, e to vsechno je nesmysl... na druhou stranu by si zedni pli,
aby se ostatnm jevili jako tolerantn a oteven instituce.
Vtsina zednu uvauje v podstat stejn jako Vy. To je zkrtka dan. Jsou to lidi,
kte miluj svobodu, a pokud bude poteba, posbraj odvahu a zacnou jednat, aby si
svobodn myslen udreli. O tom vlastn cel zednstv je o duchovnm
osvobozen.
Ddr6$; #.zi s."o$ ;.dnotliv l@6. p+,t.lsk vztah/A Spol$prac$; #.zi s."o$
skotsk) a /orksk) rit$s? 0.lk) ori.nt? 7vdsk) s/st# a dal7A
Ano, spolupracuj, protoe zedni jsou v prvn ad brati, nehled na to, k jakmu
systmu pat. A donedvna mezi lemi existovaly nvstvn dy a urcit skupiny
se mezi sebou nesmly navstvovat, protoe k tomu nemly povolen. Brati vsak
tato nazen nedodrovali a schzeli se. Nkte dokonce pijali clenstv v
zakzanch systmech, co by za normlnch okolnost mlo vst k vyloucen z
matesk le, ale nestalo se tak. Takto si na zklad ntlaku zespoda vynutili
zmny zkonu. Nvstvn pravidla se v prubhu poslednch deseti a dvaceti let
ponkud uvolnila a ada zkazu byla zrusena.
0n#a; v/soc n*#.:t z.dn,+i sv Sranco$zsk a anClick kol.C/ ;ako so"*
rovnA MIist$;. #.zi ni#i navzdor/ o"*#a sv*tov)# v,lk,# sk$t.:n
"ratrstvA
Ano, bratrstv se na mezinrodn rovin bere velmi vn. Je to stejn jako v rodin
nemuste svho bratra milovat, ale respektujete ho a pravdpodobn mu
nebudete chtt nijak skodit. Jist vjimky samozejm existuj.
Strana 162
0*d p+.dstavit.l v/sok)ch hodnost? kdo pl,noval a Sinancoval prvn a
dr$ho$ sv*tovo$ v,lk$A
Samozejm e ano!
Uinston =h$rchill kd/si +.kl4 eodpustiteln"m zlo0inem mecka ped +.
svtovou vlkou byl (eho pokus vydlit sv hospodstv z novho /loblnho
obchodnho systmu a vytvoit vlastn v"mnn" systm, z n(' by svtov
instituce nemohly pro.itovatRR
___________________________________________________________________
_ =hurchill k lordu Iobertu :oothb#mu! cit. z: Sidne#! Io&erson: 2ropa&anda in
the 1eLt Mar @2ropa&anda p"(t lceA! p"edmlua ke Z. #dn z roku ZQQF!
p3odn #dan$m roce FETU
<v,t. s. na to podo"n*A
Byl to jeden z duvodu. Velkm duvodem vsak byly snahy Nmecka o pedcasn
zajistn energetickch zsob. Tato problematika, jak je vidt, doshla v soucasn
dob jakhosi vrcholu. V Nmecku bylo jasn u za csae, e je teba v tomto
ohledu nco podniknout, pokud chce zem zustat nezvisl. Tyto tendence byly
preventivnm opatenm Nmecka, aby se vyhnulo budouc energetick zvislosti na
jinch sttech.
(akolik vlast.n.ck ;. n*#.ck z.dn,+stvA 5ak s. stav k. B+.t +7i a k
Hitl.roviA
Nmeck zednstv se ct bt vdy zavzno tm, kdo jsou u moci. Tak to
pedepisuj zkony. V obdob Tet se se zedni velmi snaili pizpusobit se duchu
doby. Spisy generla Ludendorffa mluvily vsak jasn proti lm, a tak zedni
museli zustat v utajen. Bratrstvo toti nen mon ani rozpustit, ani znicit.
=o vt. o lta;cch tal+ch B+.t +7.A
Rozmluvy, vmna zkusenost a mnn mezi lovmi bratry jsou mnohem
otevenjs a svobodnjs, ne je bn zvykem mezi obycejnmi lidmi. Mimo jin se
diskutuje i o ltajcch tlesech. Jasn je, e existovaly. Nikdo vsak pesn nev, kolik
jich na konci vlky ltalo, kolik jich existuje dnes, ppadn kolik lid v soucasn dob
ije na tajnch mstech Antarktida byla podkopan stejn jako Alpy.
0t. o ta;n)ch z,kladn,ch na Antarktid* n*co vcA
Nevm vc, ne jsem Vm prv ekl. Mnohokrt jsem o tom slysel, protoe v li je
to pomrn cast tma. Znm jednoho bratra, kter slouil na mic stanici v
Antarktid. Jeho kolem bylo dohlet nad pstroji. Ped zimou, jest ne se pln
setmlo, museli vsichni zkladnu opustit, protoe v ppad nouze by se odsud
nedostali. Vyprvl, e osdky zkladen se udrovaly pod vlivem alkoholu, aby
nebyly schopn obsluhovat stroje a mic zazen. Jinak alkohol slouil tak na
podporu psychiky. O tom, co se dlo v nitru Antarktidy, nemli tusen. Nesmli
opoustt zkladnu a krom toho stejn nebylo kam jt.
O tuto problematiku se zajmm, proto jsme se snaili zjistit, co se tam dje. V nas
Strana 163
li jsou brati, ji maj rozshl znalosti v oblasti vyuit satelitu. Pokusili se
vyhodnotit zznamy z geostacionrnch satelitu umstnch nad ply, jene ty jsou
tak zajistn, e pohled na ply vubec nen mon. S pomoc meteorologickch
druic jsme se dostali pomrn blzko plu a to, co jsme spatili, nemlo nic
spolecnho s tm, co se bn uvd v knihch - nebyly tam dn ledovce ani
snhov pole - vubec dn snh. Na Antarktid jsou jist zem, kde u miliony let
nepadla jedin vlocka. Na okraji Antarktidy lze najt star vzkumn stanice; kdyby
tam snilo, museli byste je hledat pod obrovskmi zvjemi, snh tu vsak nen!
Oblast je sice chladn, ale velmi dobe vyuvan. Shora bylo vidt nezledovatl
plochy, ale a pmo k plum se satelity nedostaly. Zkrtka to neslo.
=o z.dn,+i v*d o t.orii d$t G.#*A
O teorii dut Zem se mezi zedni diskutuje, je povaovna za relnou, ale nen to
soucst jejich vzdlvacho programu. Fakt je ten, e se brati nebav jen o ritulech;
spolecenstv se pizpusobuje duchu doby a zabv se aktulnm dnm, politikou,
hospodstvm a vdou. Jinak by nemlo smysl.
Znm adu bratru, kte se touto problematikou zabvaj, a nkte z nich maj i
osobn zkusenosti. Mezi bratry panuje duvra, a proto je mon se o tchto
tmatech bavit na zcela jin rovni ne s bnmi obcany. Avsak co se tk
ovovn pravdivosti vroku a vsledku bdn, jsme na tom vsichni stejn. Rozdl
je v tom, e brati mohou mezi sebou duvrn komunikovat na celm svt. Existuje
domnnka, e ve stedu Zem ji tisce let ije jaksi prarasa, kter obcas vychz
na povrch.
Obr. -= a -@: Obr!ky ! knihy 8tidorh&a. Obr. --:
1em2 %ako dut koule. Hodle legendy by se v nitru
1em2 m2lo nach!et mal' Slunce7 obydlen' kontinenty
a mo"e.
Strana 164
Strana 165
Podle mho nzoru se v dob, ji nedovedeme pesn definovat, njak rasa, kter
zastnila puvodnho clovka, sthla do podzem. Schovala se v nitru Zem a udrela
si tam svou puvodn cistotu. Vyprv o tom jedna zednsk legenda a znm tak
zprvy, je popisuj, jak nkde pistly ltajc tale s bytostmi pochzejc z nitra
Zem: neslo tedy o mimozemstany. Jsem pesvdcen, e tito tvorov pravideln
komunikuj na vce mstech Zem s pslusnky naseho lidstva a to zejmna v
Jin Americe.
Duvryhodn ada lid je ochotna podat zprvy o svch kontaktech s podzemnm
svtem. Ji sama skutecnost, e mon pstupy k plum jsou pro bn smrtelnky
hermeticky uzaven, je vce ne pozoruhodn a je podntem na zamyslen.
Gn,t. p+"*h o Mtidorhp*? o d$t z.#iA B.nto ro#,n 5ohna Dri ^lo/da z rok$
1&29? ;.n6 prokazat.ln* o"sah$;. r.,ln prvk/? popis$;. p+"*h #$6.? kt.r) s.
stan. :l.n.# z.dn,+sk l@6. a zv.+.;n z.dn,+sk ta;.#stv. Brat+i ;so$ sic.
Strana 166
Obr. ->:Kiskovit' letadlo &o"3!en' v roce 1>#> v Horn3.
Cedle sto%3 %e"b !naGky Ianomag.Obr. #A:1ku9ebn3 let
diskovit'ho letadla CFEMi okolo roku 1>=A.
toho n,zor$? 6. "/ si zaslo$6il s#rt? al. da; #$ 7anci. Gav.do$ ho k. vchod$
do podz.# v 8.nt$ck/? kd. s. s.tk, s :lov*k.# ".z o: a pohlavnch orC,n1?
s n#6 podnikn. c.st$ do nitra G.#*. 5.;ich p$tov,n s. v #noh# podo",
popis$ =.st/ do st+.d$ G.#* od 5$l.s. 0*rna z rok$ 1&-4. Bak ta# na;do$
ohro#n ho$"ov porost/? ;.sk/n*? pra;.7t*r/ a podz.#n ;.z.ro kon:c
propast z,+. a ".zt6nho stav$. 3odl. Mtidorhp/ ;. G.#* ;.dna v.lk, "$"lina?
na ;.;6 vnit+n stran* .Iist$;. dal7 paral.ln sv*t Vo"r. -4 a -5X.
Tento pbh osobn neznm, ale myslm, e o nm brati vd. Zedni vsak maj,
jak u jsem zmnil, svoji legendu: U jsem mluvil o Hiramu Abifovi, potomku Kaina a
synu Lucifera. Mezi jeho tisci pomocnky byli i ti tovarysi, kte se ctili nedostatecn
zaplacen a poadovali mistrovsk plat. Ucni dostvali svou odmnu u sloupu
Jachin, tovarysi u sloupu Boaz a misti v prostedn komoe. Vplatcmu museli
poseptat tajn sluvko, jinak by nedostali nic. Jene Hiram Abif jim heslo neprozradil,
a tak se mu chtli pomstt.
Schvln spatn namchali pomry pi odlvn ,kovovho moe", a forma praskla a
tekut elezo se vylilo ven. Hiram Abif se pokousel rozhavenou hmotu zchladit, ale
ta se rozprskla, co mnoh stlo ivot. A pot stanul ped krlovnou ze Sby, je se
do nho zamilovala, jako mu, kter selhal.
Tu uslysel z plamenu tikrt sv jmno; zvalo ho k sob jaksi zjeven. Pod jeho
ochranou vstoupil do ohn, jen mu nyn nemohl nic udlat, a nsledoval postavu do
nitra Zem, do duse svta. Podle legendy je oznacovna jako Kainova se, sdlo
svobody, msto, kam nedoshne moc Adonaje. Zjeven Hiramovi eklo: Toto je "(e
tch otc3! zde m3'e( u'at plod3 stromu poznn.* Byl to Tubal-Kain, Kainuv
prapravnuk cili praprapravnuk Lucifera. To ml na mysli Albert Pike, kdy prohlsil,
e Adonaj neboli Buh Jehova a Lucifer jsou do jist mry partnei. Lucifer podle
Pikeho ztlesuje dobro: nen to tedy biblick Satan, ale osvoboditel!
Hiramovi se v legend zjev tak Lucifer a Kain, jen mu vyprv, jak to ve
skutecnosti bylo s Adamem a Evou.
A ted to zacn bt zajmav. Tubal-Kain, kter m v svobodnm zednstv
mimodn vznam, se oenil se svou sestrou a spolu mli syna Vulkna. Ten
sestoupil do hlubin Zem a zachrnil se ped potopou svta v jcnu Etny.
Bo #i p+ipo#n*lo 5$l.s. 0*rna a ;.ho =.st$ do st+.d$ G.#*. A$tor v kniz.
popis$;. v$lk,n? kt.r)# s. s.st$povalo do podz.#n +7..
Pesn tak! Vulkn Hiramovi pedpovdl, e bude mt syna, kterho vsak nikdy
nespat, a ten zplod velk potomstvo, je bude mnohem mocnjs ne Adamovo.
Pak jej Tubal-Kain znovu vyvedl na povrch Zem, kde poslze Hiram dokoncil sv
dlo. S krlovnou ze Sby zplodil dt, ti tovarysi ho zradili a na pkaz krle
alomouna byl zabit.
Legenda dle k, e jist rasa peila potopu svta v podzem, zatmco Noe a jeho
rodina se zachrnili na povrchu.
3odl. Bi".Zan1 ;. podz.#n +7. pod Hi#,la; a vl,dn. ; 3,n sv*ta zvan)
RiCd.n 5/.po.
Ano, vm o tom. Napklad Jes tak strvil ti dny v podzem. Mus tm projt vsichni
ucitel a siitel moudrosti a tot se praktikuje tak v zednstv. Kad bratr v
urcitou dobu symbolicky sestoup do podzem, jinak se nedostane do nebe.
Rosekrucini tuto zkusenost nazvaj vitriol, nebo spse V. . T. R. . O. L. Je to slovo
Strana 167
sestaven z poctecnch psmen latinsk vty 6isita >nteriora Terrae Iecti0icando
>nenies Yccultum \apidem (Veram Medicnm) co v pekladu znamen na(ti
nitro zem! oi(tnm se najde( skr#t kmen! skuten l$k).
Bo ;. sk$t.:n* za;#av4 zc.la to v7ak p+.vrac so$:asn ch,p,n p+"*h1 z
Bi"l. a 8or,n$.
F,# zd. n*kolik n.o"/:.;n)ch p+"*h1 a r,d "/ch sl/7.l 0,7 n,zor. 3rvn
poch,z od =arst.na MnC.la? ;.n6 #i rok$ !99& napsal4
#'en" pane van Kelsin/u, 0etl (sem nkolik #aich knih a znm tak dal,
kte se zab"va( #aimi teQty. 8d bych #m povyprvl dva pbhy, kter by
#s mohly zau(mout.
5rvn se stal v lt roku F$$S. Jyl (sem v @%becku a ml ped sebou n(ak
(ednn. 5ro0tal (sem prvn dl #a knihy :a(n spole0enstv a zrovna (sem
narazil na pas' vnovanou nmeck"m diskovit"m letadl-m. 6bych byl
upmn" < pova'oval (sem to za ne(vt nesmysl, o (akm (sem kdy slyel.
a(ednou se otevely dvee a v nich stla osoba, na kterou (sem 0ekal <
postar mu', mohlo mu b"t kolem osmdesti let. 5olo'il (sem knihu s .otkami
lta(cch tal- na sekret a obrtil se k nvtv.
1u' pohldl na rozeven strnky a po'dal m, zda by se nemohl podvat.
5odal (sem mu knihu, on se posadil a za0al si (i prohl'et. Jet bych chtl
poznamenat, 'e (sme se nikdy pedtm nevidli. a(ednou straliv zbledl,
vytetil o0i a s oteven"mi %sty zral na obrzky. 5okusil (sem se ho oslovit,
ale nerea/oval. 5o n(ak dob se kone0n oto0il ke mn a rozvykldal se.
5opsal mi pbh svho dlouholetho ptele, kter" vyprvl o tom, co za vlky
za'il na ta(n leteck zkladn v eubrandenbur/u. 1l za %kol dohl'et prv
na toto zazen. Jednou tam zahldl nkolik lta(cch ob(ekt- ne(r-zn(ho
tvaru a velikosti. ?d t doby o tom s nik"m nemluvil, proto'e si byl (ist", 'e by
mu nikdo nevil. 5i pohledu na .oto/ra.ie otitn ve #a knize se mu vak
vzpominky vrtily. e(za(mav( na tom (e, pane Kelsin/u, 'e ve sv knize
uvdte, 'e tyto lta(c tale byly testovny v eubrandenbur/u7 en to
.ascinu(cN
9ruh" pbh, o kter" bych se s #mi rd podlil, (e (et za(mav(. ?dehrl
se v roce F$$$ na 1aui na Kava(i, co' (e m-( druh" domov. Jednou (sem
odpo0val na mal pl'i, o n' vd (en mstn, a potkal neznmho mu'e. Jylo
mu kolem ptaticeti let a viml (sem si ho proto, 'e rozmlouval s (ednm
mcem, kterho znm. 1luvil plynn nmecky, ale znlo mi to (aksi
starom&dn3 byl to (azyk z dob m"ch prarodi0-. 1u' byl ponkud snd,
hodn vysok" a ml hnd o0i. O' pesn nevm, (ak (sme se dali do e0i. a
otzku, z kter 0sti mecka pochz, mi odpovdl, 'e nepichz z
mecka, ale z ovho Jerlna HT eu*Jerlin,7
2p z le/race (sem se ho zeptal, (estli mluv o ovm Jerln v O26, nebo v
podzemnm svt. a okam'ik zavhal, chvli si m mil pohledem a pak
zcela v'n pronesl4 Jsem z ovho Jerlna v podzemnm svt!.
Bnlo to tak vrohodn, 'e (sem si nebyl (ist", (estli si ze m neutahu(e.
Ba(malo m, pro0 * pokud odtud opravdu pochz * mi toto ta(emstv svil.
?dvtil, 'e ho mo(e otzka velmi pekvapila4 nco takovho se mu (et pr"
nestalo, a 'e nevypadm (ako a/ent. 6 navc, dodal, mi ste(n nikdo neuv,
kdybych to i nkomu vyprvl. Uekl mi tak, 'e eQistu(e ur0it" pln, (ak
lidstvo in.ormovat o eQistenci podzemnch bytost. Jude to ale probhat pouze
podprahov, proto'e vldcov hornho svta! cht( en tchto in.ormac
Strana 168
vemi mo'n"mi prostedky zabrnit.
Beptal (sem se ho, (estli (sou pravdiv zvsti o nmeck eQpedici na 6ntarktidu
bhem druh svtov vlky, pi n' byl ob(even vchod do vnitnho svta.
9ozvdl (sem se od nho, 'e zmnky o dut Bemi eQistovaly u' ped rokem
F$M$. 2pole0nosti :hule a #ril se k tto in.ormaci pr" dostaly mediln cestou
a (eden tibetsk" d, takzvan Vlut kapuce, pr" pedznamenal, 'e mci
ob(ev vnitn svt (ako posledn.
Wizinec mi vyprvl tak o tom, 'e nmeck nmonictvo ob(evilo podmoskou
cestu do vnitnho svta pod arktick"m ledem, ale pro velk riziko (i nemohli
prozkoumat. #ychzeli z toho, na (i'nm p&lu tak mus b"t vchod, proto se
vydali do 6ntarktidy a pod ledem nali obrovsk prostory. #chod se nachzel
na pevnin, tak'e se tam muselo lett. 1u' se m zeptal, (estli (sem u' slyel o
lta(cch talch. 5ik"vl (sem a na to se rozpovdal o tom, (ak tomuto stro(i,
lta(cmu tali, kter" slou'il na v"zkumn %0ely, vd0 za to, 'e mohli
proniknout do nitra dut Bem. :am (e pi(ala vyspl civilizace, (e' vlastnila
podobn lta(c pstro(e (ako oni, (en podstatn modern(. #e stedu Bem
(e %da(n svt s oceny a velk"mi plochami soue s bu(nou ve/etac. avc (e
tam pr" ero, proto'e tvrdil, 'e poka'd, kdy' vnitn svt opout(, mus si
zvykat na svtlo.
1useli tehdy narazit na velmi vysplou lidskou rasu H(mno (sem zapomnl,,
kter (e tisce let ped nmi < technolo/icky, duevn i mentln. Jyla to pr"
ne(moude( a ne(mocn( rasa na tto planet, kter svou moc nikdy
neobrtila proti (in"m s v"(imkou ppad-, kdy musela brnit sama sebe.
e(sem si (ist, kdy pesn se to mlo odehrt, ale vm, 'e v t dob v mecku
zuila vlka. ?byvatel podzemnho svta mc-m kali, 'e se na n u' 0ek,
proto'e (sou posledn, kdo m do n( vstoupit. 5r" (e d-le'it, aby se ve vku
#odne v podzem vechny nrody s(ednotily. Bnlo to, (ako bychom odtud
kdysi pili. 1o'n to byla znm ra(sk zahrada...
kter"m mc-m bylo e0eno, aby vzkzali svmu v-dci, 'e zmnu
pozemskho svta nelze nastolovat takto7 echal se pr" pny svta svst k
nsil a mc-m nebude za 'dn"ch okolnost dovoleno nasadit novou
technolo/ii, (e' spo0v na bo'skm principu.
# ppad, 'e by tento po'adavek nesplnili, bylo by (im zabrnno v pesunu
do vnitnho svta.
5odzemn lid se sna'ili mc-m vysvtlit, 'e (sou pedur0eni k tomu, aby
pot, co doshnou potebn zralosti, osvobodili lidstvo z pout vldc- hornho
svta>. ?ni sami se do toho nesm( plst, proto'e to (e %kolem nmeckho
nroda.
9le mi vyprvl, 'e s pomoc specilnch ponorek a lta(cch tal-
pepravovali lidi i materil ne(prve ke stanovitm u hrani0nho psma a odtud
(e pevdli do (e(ich nov vlasti. 5oznamenal, 'e vlku bylo mo'no ukon0it
mnohem dve, ale bylo (et poteba vce 0asu, aby se do novho mecka
dostalo ve nutn. Uekl, 'e vechny ty statisce vle0n"ch obt nezemely
nadarmo, proto'e bez nich by nebylo mo'n zbudovat nov mecko. #
podzem (sou %da(n tito mrtv uctvni (ako spasitel novho svta7
9le ekl, 'e nkolika mocn"m lidem v nmeck i se nelbilo, 'e ma(
dodr'ovat pravidla, (e' (im stanovila podzemn rasa. ?ddlili se od chystanho
plnu a pokusili se demonstrovat svou moc v (in"ch 0stech svta. emohou
vak konkurovat podzemnm mc-m, proto'e ti s pomoc sv"ch nov"ch
ptel! mezitm doshli takovho pokroku, 'e vechna pozemn vo(ensk
Strana 169
zazen (sou na n krtk.
1luvil tak o mnoha ta(n"ch pozemnch stediscch, kter spravu(, a kdy'
pi(de sprvn" 0as, nastol mr a svobodu pro cel lidstvo. :ak se ukzalo, 'e
ma( kontakty na nkolik nmeck"ch skupin, (e' v pr-bhu let zmnily nzor a
nyn se zekly nsil (ako prostedku k prosazovn svobody. 1luvil i o
mimozemsk"ch rasch, kter 'i( mezi nmi a podporu( tento proces obnovy.
Xda(n eQistu( tak (in mimozemsk rasy, (e' si nepe(, aby se cokoliv
mnilo, a pomha( vldc-m vn(ho svta, aby nepili o svou moc. Jen'e to
nen mo'n, a tak se sna' uniknout cestovnm v 0ase7
1luvil o tom, 'e dnes u' eQistu( miliony bo(ovnk- za svobodu!, kte by v
ppad, 'e by vldci svta rozpoutali n(ak" masakr, lidstvo brnili. 5ni svta
moc dobe vd o eQistenci podzemnho svta, (eho obyvatel i (e(ich moci, ale
pesto se budou sna'it ovliv=ovat lidi vemi manipulativnmi prostedky tak
dlouho, (ak (en bude teba, aby si nad nimi za(istili moc.
:ak mi vyprvl, 'e u' dvno eQistu( stanovit i mimo nai planetu. 5rvn
zkladna byla zzena nkdy v EL. a' GL. letech na 1sci a na 1arsu, pozd(i
se pidaly dv dal na mscch Jupitera a 2aturnu. 9odal, 'e cestu( i mimo
2lune0n soustavu, kde (sou tak vybudovan stanice.
#elk nmeck zbro(n spole0nosti a ocelrny %da(n sympatizu( s vnitnm
svtem a materiln i .inan0n (e( podporu(. Uada 'i(cch v"znamn"ch
osobnost, (e' p-sob na %zem mecka, nen ve skute0nosti z vn(ho
svta, ale z podzem. IQistu(e pr" tak spousta a/ent- novho vnitnho
svta!, kte velk" pln podporu( na Bemi. 5ak mluvil o tom, 'e ada m"t- (ako
napklad le/enda o b(n 6tlantid (sou pravdiv. )dyby se archeolo/-m
podailo dostat se pod antarktick" led, ob(evili by tam %da(n zbytky zaniklho
kontinentu. 5ipadalo mi, 'e 6tlanAan (sou (ednou z ras 'i(cch ve vnitnm
svt, ne(sem si vak (ist, (estli zrovna oni mc-m pomha(. 2pe si
myslm, 'e eQistu(e rasa, (e' podzem ob"v (et dle ne' 6tlanAan, kte tam
podle veho sdl zhruba dvanct tisc let. 5laneta (e toti' star a ped
6tlanAany eQistovaly i (in vyspl civilizace, (e' naly cestu do nitra Bem. Je
to vak (en m-( nzor.
5okouel (sem se vybavit si a zapsat vechno, co mi ten mu' ekl. 9ou.m, 'e
nkter vci pro #s budou nov, a0koliv si myslm, 'e vtina (e #m u'
znma. )dybych tehdy vdl, to co vm dnes, kladl bych mu zcela (in otzky.
Ylovk nikdy nev a ( na Kava(i pob"vm pravideln, tak'e dou.m, 'e na
nho (et nkdy natre.m a zskm od nho vce nezvykl"ch in.ormac,
samoze(m za pedpokladu, 'e si m bude pamatovat tak dobe (ako ( (eho.
1o'n (e vechno7
5e(i vechno dobr, Warsten In/el.
=o na to +k,t.A
Ano, takov pbhy obcas slchvm. Dokonce na toto tma existuje i literatura, i
kdy ne zrovna fundovan.
K podzemnmu svtu Vm sice mnoho neeknu, ale na druhou stranu muu potvrdit,
e se dle pokracuje v sen ddictv pedku to Vs mon bude zajmat.
Ped koncem vlky se mnoho Nmcu dostalo do Argentiny a Chile. Dnes v Latinsk
Americe v Chile, Argentin, Hondurasu, Kostarice, v Nikaragui a dalsch zemch sdl
ada nmeckch koloni, kter pravideln navstvuj nmeck vojensk jednotky,
vzdusn i nmon. V nmeck armd je bn poslat vojky do tchto koncin a
mladm muum se tam dostv velho pijet. Potomci puvodnch Nmcu mluv
perfektn nmecky, vyznvaj typick nmeck zvyky a zpvaj nmeck nrodn
Strana 170
psn. Vojci, kte se zamiluj do mstnch en, se zde vtsinou tak usad. Tmto
zpusobem se nordick rasa v Jin Americe velmi spsn udruje, a napomh se
tak tomu, aby nmectv v Latinsk Americe nezaniklo. Nmci se uzavraj do sebe,
oddluj se od domorodho obyvatelstva a neudruj dn kontakty s vnjsm
svtem. Rkm to z vlastn zkusenosti, protoe jsem dvacet let enat a moje
manelka pochz z Latinsk Ameriky. Je to dcera Nmce a jedn domorodky a
nase dti jsou zase blondat, co potvrzuje, e nordick gen je silnjs.
F,# t$ ;.7t* ;.d.n za;#av) p+"*h? kt.r) #i zaslal ;.d.n #1; "lzk) p+t.l.
(apsal #i4
1il" Jane, :oto (e pbh, kter" mi vyprvl mu', (eho' (sem potkal v dubnu
roku +LLM ve 2chZarzZaldu. )dy' mu bylo kolem pta0tyiceti let, p-sobil u
vo(ensk kontrarozvdky a za zsluhy byl pevelen do (ednotky zvltnho
nasazen v 6ntarktid.
Jeho %kolem bylo hldat (istou hrani0n linii v nehostinn"ch ledov"ch polch.
2tanovit bylo vzdleno asi sto kilometr- od (i'nho p&lu. 6bsurdnost cel
situace si uvdomil (i' nkolik dn po svm p(ezdu4 s vysoce technolo/icky
modernmi zbranmi mli dohl'et na zdnliv nhodn polo'enou hranici v
neobydlen oblasti ledovho krlovstv7 6 to vechno dvacet 0tyi hodin
denn ve vcesmnnm provozu. 1l povel ihned stlet na vechno, co by se
pokusilo kter"mkoliv smrem pekro0it hranice hldanho teritoria.
9en co den se mu nask"tal ste(n" obraz. 2nh, snh a zase snh, nkdy pro
zmnu snhov boue a krut" mrz. Jedin znmka 'ivota tam byli pouze
podivni! 0ili (eho kole/ov, vechno speciln a/enti (ako on, z 0sti
6meri0an, per.ektn vycvi0en a po zuby ozbro(en. Jylo to poetil3 u
hranice se neukzalo ani zve. 6le %kol byl samoze(m v"born zaplacen.
5o t"dnech (ednotvrn prce se rozhodl, 'e se vci podv na kloub. ebylo
to prv (ednoduch, a navc dost nebezpe0n. 5ekra0ovat hranici bylo
striktn zakzno a uzaven oblast byla tabu i pro 0leny rozvdky. 5r-zkum
bylo teba pe0liv naplnovat4 nenpadn shrom'dit vybaven < ly'e,
oble0en, proviant, termolahve a tak dle.
)dy' ml ppravy za sebou, musel (et na(t vhodn" 0as. ;deln byla
snhov vnice, v n' by se mohl snadno vytratit, a stdn slu'eb. #
phodnm okam'iku se vydal do zakzan oblasti. Wh-ze byla namhav a
vysilu(c. Kodiny ubhaly a zdnliv se nic nemnilo. #ude byla (en
nekone0n bl pouA. )rom boue a zimy ho trpil tak .akt, 'e m-'e skon0it
ve skryt ledovcov puklin. 5o mnoha hodinch se po0as uklidnilo a
dobrodruh ml do(em, 'e na horizontu vid n(ak" pohyb. 5okra0oval v ch-zi.
? nkolik kilometr- dl bylo na obloze (asn vidt (aksi lta(c pedmty.
)i'ovaly horizont a stdav za nm mizely a zase se ob(evovaly. ?0ividn tam
musela b"t obrovsk propast. # 'ivot u' za'il a vidl hodn, ale tohle (et
ne. @eteck ob(ekty mly r-zn tvary a barvy, a nkter dokonce vyslaly
zen. #znedla mla tvar tale nebo doutnku a pohybovala se bezhlasn a
pomrn rychle. ?d (e(ich zkladny ho dlilo (en nkolik kilometr-. 5eel mu
mrz po zdech. Jylo mu vak (asn, 'e ho kamardi u' nkolik hodin
postrda( a (ist tak hleda(.
a(ednou se (eden z ob(ekt- pibl'il a pistl pmo ped nm. 1l asi ticet
metr- v pr-mru a vo(ensk ozna0en :et e7 ezmohl se na slovo. ?tevely
se dvee a v nich se ob(evil mu' v sk uni.orm. Jyl urostl", vysok" a budil
do(em siln osobnosti. Jezchybnou nm0inou mu ekl4
9obr" den, pane 2chmitte, vte, 'e se pohybu(ete na zakzanm %zemN 5tr
Strana 171
po #s nkolik skupin. abzm #m, abyste letl se mnou. :o by pro #s
znamenalo vzdt se svho dosavadnho 'ivota, ale za to poznte 'ivot, (ak" si
ani nedovedete pedstavit. Je (en na #s, (ak se rozhodnete.!
1u' u'asl. 5rv ho oslovil nmeck" sk" d-sto(nk, a navc (eho vlastnm
(mnem7 ?dkud (e mohl zntN #esmrn lodi, lta(c tal s hkov"m k'em,
d-sto(nk < to vechno pece nen mo'n7 avc v zemi nikoho7 #hal. Jyl
ne(ist" a ml strach. 9-sto(nk svou nabdku opakoval (et (ednou. 5okud
p-(dete se mnou, # 'ivot se od zkladu zmn. 6le vzte, 'e odtud nen
cesty zptky7 ebo m-'ete z-stat zde a 0ek #s vzen < ptrac 0eta nen
daleko...!
1u' vhal, ale nakonec odmtl. echtl se spolhat na ne(istotu a rad(i se
rozhodl pro vzen.
9obr,! ekl d-sto(nk, (e to vae svobodn volba. Vi(te blaze7> nastoupil do
lta(cho tale, dvee se zavely, vesmrn lo[ se lehce zvedla nkolik metr-
nad zem, chvli tam setrvala, pak prudce zrychlila3 a (ako kdy' stel, se
vzdlila smrem k podivn"m lta(cm ob(ekt-m, kter byly vidt v dlce.
5o n(ak dob se a/ent vydal na zpte0n cestu. O' po nkolika minutch
slyel rachot motorov"ch san. ?pravdu se nakonec dostal do vzen a pouze
nazna0il, co tam %da(n pro'il < v"slechy, mu0en a podobn.
#"slechy se provdly ne(dve v O26 a po nkolika t"dnech ho pevezli do
mecka, kde ho znovu mu0ili. #dl, 'e u' to dl nevydr' a pravdpodobn
zeme. 9ky (eho vdomostem a schopnostem se mu vak podailo utct.
5okud by ho tentokrt ob(evili, byla by to (eho (ist smrt.
5odailo se mu vzt s sebou 0st psemnho materilu ohledn vc, (e' mu
zmnily 'ivot. 1ezi dokumenty byla tak literatura t"ka(c se podzemnch
(eskyn a mimozemsk"ch kontakt-. 1imo (in slyel tak o vchodech do
podzem, pi0em' (eden se ml nachzet v (i'nm 2chZarzZaldu. :o byl tak
d-vod, pro0 (sem na n( narazil.
yn byl na %tku ped or/anizac, k n' kdysi patil. Uekl mi, 'e pro nho
eQistu(e (en (edno bezpe0n msto a 'e se tam brzy dostane. Beptal (sem se ho,
(estli ho budu moci nkde zastihnout, a on mi odpovdl, 'e m vyhled sm.
6si po tech letech mi zavolal. Uekl mi, 'e se m dobe a 'e (e v bezpe0. 5ak
mi podkoval, popl vechno dobr a rozlou0il se.!
5okud bylo vyprvn tohoto a/enta pravdiv, byl to %'asn" ob(ev, co kteN
To je opravdu zajmav. Vzpomnm si na jednu pednsku Reinholda Messnera, na
n popisoval svou expedici do Antarktidy. Zmnil tehdy, e on a jeho druh uprosted
ledovch pln narazili na uzavenou oblast, kterou hld po zuby ozbrojen armda.
Pana Messnera tehdy velmi rozcililo, e je nenechali projt. Horolezec jim ekl, kdo
je, ukzal povolen a pohrozil, e to nahls do televize. Hldac mu odpovdl, e i
kdyby byl cnsk csa, nemue ho nechat projt. Cestovatel tedy museli udlat
kolem tohoto zakzanho zem velkou obchuzku, je jim zabrala nkolik dn.
Myslm, e se o tom ve sv knize nezmnil. Je mon, e slo o tut oblast.
3ok$d ;. pravda? co $v,d*; t/to dva zdro;.? pak s. 0a7i p+,t.l il$#in,ti
#$s.; dost t.pl. o"lkat? n.#/slt.A
Ocividn jsou do toho zainteresovni American. Pokud ne, pak m nic nenapad,
ale jsem oteven vsem monostem. O sprvnosti novho svtovho du jsem
pesvdcen, protoe se mi jev jako jedin skutecn realizovateln cesta. Pokud by
vsak existovaly njak alternativy, budu posledn, kdo bude trvat na starch
Strana 172
myslenkch.
(/n "/ch s. 0,s cht*l z.ptat na star pokr.vn lini. a 7l.chtick rod/. F16.t.
#i k to#$ n*co +ctA
Mohu Vm ct to, e Windsorov pochzej z Nmecka. Maj nmeck puvod, a to i
z energetickho hlediska. Mon to bude pro Vs zajmav. Windsorsk dynastie
zacala s Jim V., kter pochzel z okol Hannoveru a najednou se stal krlem
Anglie. Puvodn si kali dynastie sasko-kobursko-gothajsk, teprve pozdji za Jiho
V. pijali nov jmno.
Ji V. vybudoval britsk imprium, kter existuje a do jist mry je respektovno
dodnes. Dokonce i Austrlie a Kanada uznvaj krlovnu jako duchovnho vudce a
hlavu se, co je tak zsluha energetickch programu sench po energetickch
linich jednoduchm zpusobem tak, jak to dlali kdysi sta stavitel.
U jsme se bavili o energetickch linich, na nich se stavly svatostnky, kostely a
gotick katedrly, skrze kter je mon lidi ovldat, vyvolvat urcit emoce nebo
pesvdcen. Nyn se podvejme na prvnho krle Anglie, Jiho V. a jeho rodinu, je
mla impriu nadle vldnout. Krl si nechal kameny pipravit ve Weserberglandu (v
Dolnm Sasku), porucil je pevzt do Anglie a z nich postavit zmek Windsor.
Nmeck krl, jen se stal krlem Anglie, tedy sice sdl na ostrov Velk Britnie,
ale dky tomu, e si s sebou pivezl nmeckou horninu, pod ije ve sv vlastn
zemi, na svm kameni, ve sv vlastn struktue a ve vlastnm energetickm
programu, protoe kameny, jak znmo, v sob uchovvaj energii cili informace. Je
to nmeck energie na anglickm zem!
Kmen se skld z kemene a kemen je schopen pijmat informace. Nejmens
znm kemen nebo tak kemk nesouc informaci se nachz v hodinkch. Je
naprogramovn tak, aby se kadou sekundu posunul
o mal dlek kupedu, a dil tak hodinov strojek. Je mon jej naplnit urcitm
duchovnm programem a kemk jej v sob bude udrovat tak dlouho, ne jej
vystd jin informace. Jestlie kmen, jen se nachz na jistm energeticky silnm
mst, kter m svou specifickou informaci, pemstme jinam a postavme z nj
budovu, pak se spolu s nm do novho prostoru pesune tak puvodn program.
Ze stedovku jsou znm brmsk kameny. Pochzej z okol Hannoveru a z Brm
byly rozvezeny lodmi do celho svta - do Austrlie, Kanady, USA nebo Jin
Ameriky - a vsude z nich byly postaveny vldn nebo sprvn budovy britskho
impria. Kdy anglick krlovna cestuje po svt, bv pijmna celnmi
osobnostmi ze vsech oblast ivota prv v tchto starch a vznesench budovch.
Lze tedy ct, e kdekoliv na svt se ocitne, je ve sv vlasti, ve svm duchovnm
programu, ve vlastnm morfogenetickm poli, je je nmeck. Na lidi, kte se zdruj
v tchto budovch, pusob program, jen je v nm uloen. A tm pdem jsou vuci
myslence britskho impria tolerantnjs a snadnji akceptuj i mocensk nroky ze
strany krlovny. Mimo rmec tchto budov by to bylo podstatn nrocnjs. Pokud
se v tchto budovch formuluj a podepisuj smlouvy, pak je nasnad, kdo z toho
bude mt prospch.
Uindsorsk, d/nasti. ;. t.d/ n*#.ck,A
Je to prapuvodn nmeck dynastie. Nrod vsak podle tto puvodn myslenky neije,
a proto se kolem krlovskch dt toc tolik skandlu.
5.stli6. ;. >indsorsk, d/nasti. n*#.ck,? pak "/ p+.c. Uindsorov #*li
Strana 173
$dr6ovat #noh.# $67 kontakt s (*#.ck.#.
Kontakty nejsou spatn.
A co dr$h, sv*tov, v,lkaA
Nejprve Nmecko napadlo a bombardovalo Anglii, ale jen kvuli nejasnostem na obou
stranch. Co se tk hlavn myslenky, nikdy k dnm nesrovnalostem nedoslo. Na
jejm zklad Anglican obsadili na konci vlky nmeck zem, v nich byli vlastn
doma. Proto ije v Dolnm Sasku - spse v stran - nkolik tisc britskch vojku. A
naopak v Anglii je tak spousta nmeckch vojku, co se obecn moc nev.
Spoluprce za kulisami je zcela jin, ne jak se to prezentuje navenek.
U obou svtovch vlek hrly roli tak mocensk pomry mezi Windsory, Habsburky
a Hohenzollerny.
5ako$ roli "$d. hr,t >indsorsk, d/nasti. v "$do$cn$A 5ason Fason?
inSor#,tor ;.dn rodin/ pokr.vnch lini? #*l za to? 6. Uindsorov pat+ k
Horov* l@6i zn,# tak ;ako Rada t+ -E v.dl. Rock.S.ll.ra a Rothschilda.
3ok$d to tak opravd$ ;.? co to zna#.n,A
Znamen to, e kdy windsorsk dynastie uzave mr se skotskm ritem,
automaticky bude navzno spojen s Franci. Po cel Evrop by se pak mohla sit
merovej- sk myslenka a pak by vesker neptelstv zaniklo, protoe u i tak jsou
vsichni spolu spznni.
5. to v pl,n$A
Ano. Windsorsk dynastie se v poslednm desetilet stle vce pibliovala Skotsku a
tak skotsk klany jsou nyn vuci krlovskmu domu otevenjs. Ze zvyku a tradice
vsak bude vzjemn nevraivost i nadle petrvvat. Navenek budou tedy mezi
sebou vlcit a zustanou nejednotn. Ve vsech oblastech Evropy i na celm svt se
vsak prosazuj tendence opacn, protoe se etabluje nov svtov d. Vsechny
strany mus dlat stupky, at u to jsou nboensk obce, star rodiny nebo
krlovsk domy, a pak to bude fungovat. Nov svtov d je toti postaven na siln
myslence, je pochz z prastarch struktur. Jej puvodcem jsou bytosti, kter bud
reprezentuj pralidstvo samo, nebo slu a moc, je byly na lidstvo peneseny.
Britsk) a$tor <avid \ck. tvrd? 6. anClick, kr,lovsk, rodina ;. r.ptili,nskho
p1vod$. 3odl. tvrz.n ;ist oso"/ s. kr,lovnina tv,+ ;.dno$ Yda;n* z#*nila a
#*la podo"$ hadovitho tvora. 0#? zn to a"s$rdn* a podo"n, sv*d.ctv s.
ihn.d odkaz$; do o"lasti ps/chiatri.... g
Je tk to pijmout, ale tyto pokrevn linie skutecn existuj. V soucasn dob si
nejruznjs rodiny, klany a nboensk skupiny nechvaj dlat genetick testy, a
ovuj tak puvod svch clenu. Myslm, e skutecnm duvodem tohoto rozshlho
testovn je snaha zjistit skutecn potomky tto pokrevn linie.
Mormoni na tom pracuj ji dlouho a napklad webov strnka www.hagalil.com
propaguje genetick testy firmy genea, po kterch se muete dovdt, ke ktermu
kmenu patte.
___________________________________________________________________
_ Ieptilini jsou popisoni jako FUQ a' ZPQ cm #sok$ dounoh$ b#tosti se
Strana 174
(upinatou zelenou poko'kou! kter$ jsou schopn# mnit tar % pozn. p"ekl.
Rodiny, z nich vzesly vsechny lidsk rasy, se shromaduj a jednoznacn zjistuj,
kdo ke komu pat. U nestac pedloit jako dukaz njak star, a mon i
zfalsovan listiny. Kad mus svuj puvod prokzat na zklad genetickho testu.
Jestlie test zjist genetickou pbuznost, osoba je zaclenna do programu a pak
bude vlda i moc tchto rodin mnohem cinnjs.
A se tyto struktury upevn, u nebude mon, abychom se oteven vyjadovali tak,
jako to cinme dnes.
H.kn*t. #i n*co vc o had ras..
Hadi jsou popisovni v knize Genesis v pbhu o stvoen svta v souvislosti s
Bomi syny. Po odchodu zraelitu se objevila knsk kasta, Levit. To byli had
lid, ji disponovali zvlstnmi schopnostmi a vdomostmi a najdete o nich mnoho
zmnek. Byli to alomounovi synov.
Na had lidi lze narazit v cel star literatue v Bibli nebo v nboenskch spisech
ci legendch. Puvodn vldci byli prv pslusnci had rasy neboli reptiloidi. Nemus
nutn navenek pusobit jako plazi, ale maj odpovdajc charakterov vlastnosti a
koeny. Musm ale piznat, e o tmatu nevm o moc vc.
Bo ;. v.l#i za;#av. (a Falt* s. na7l/ l."k/? ;.6 ;so$ podstatn* v*t7 n.6
lidsk a ch/" na nich 7pov 7v/. <okl,d, to .Iist.nci n*;akho zc.la
n.zn,#ho dr$h$? ;.n6 ovl,dal kn*6sko$ kast$ had1. Spol$ s kol.Co$
St.San.# Mrd#ann.# ;s#. o to# podro"n* psali v kniz. 5ahrta$s.ndlYC. VW
^.6 stol.tX. 3odo"n had k$lt/ .Iistoval/ tak v MC/pt* a $ Aztk1 a Fa/1.
MIist$; na toto t#a knih/? n."o ;st. s.
o to# dozv*d*l v l@6iA
Nco jsem se dozvdl z knih, pedevsm z Bible, kter odkazuje na tyto bytosti
schopn ovldat lidi. Nen jen tak pro nic za nic, e ti, kdo vldnou, jsou i dnes
oznacovni jako ,hadi". Mon, e v minulosti tchto tvoru bylo mnohem vce.
Nechci vyloucit, e existuj dodnes, ackoliv neznm nikoho, kdo by hadho clovka
kdy vidl.
V diskusch mezi zedni vsak tuto monost nevylucujeme. Vedou se vn
rozpravy o tom, jestli je to mon, proc jsou tito tvorov natolik odlisn od ns a jak
to, e jsou schopni ovldat lidi. Pod jsem toti toho nzoru, e Zem byla stvoena
pro clovka v jeho nejcists podob a e clovk sm jen velmi omezen vyuv svuj
skutecn potencil. Podle vdcu, kte se zabvaj mozkem, zustv vtsina
mozkov hmoty nevyuita, a tak je docela dobe mon, e zbytek je duleit pro
nasi duchovn, a nikoliv materiln strnku.
Brzy to vsechno zjistme. Mme ped sebou obdob velkch zmn. Jedn se pouze o
lta a je pravdpodobn, e i my se toho jest doijeme.
Strana 175
Obr. #1 a #2: Da obr!ku vlevo a v&ravo naho"e %e
vid2t lebka b2)n'ho Glov2ka s v2ncovm a 93&ovm
9vem. S&odn3 &od'ln lebka na +otogra+ii v&ravo
byla nale!ena na Balt2. /e &odstatn2 v2t937
ob%emn2%93 a 93&ov 9ev u ni chyb3N
Spol$ s. St.San.# Mrd#ann.# ;s.# "/l v Ynor$ rok$ !9f9 $ aSrickho
7a#ana =r.da F$t>/ Vo"r. 'X? n.; star7ho a n.; slavn*;7ho z$l$ l:it.l.
ASrik/? ;.n6 n,# o r.ptiloid.ch tak v/pr,v*l. Fl$vil i o ;.7t*r- kovit)ch
tvor.ch? ;i#6 +kal k.nta$+i? kt.+ z+.;#* spol$prac$; s Rock.S.ll.rov)#i a
pravd*podo"n* i ;in)#i rodina#i.
Ano, domnvmse,e je na tom nco pravdy. V Bibli najdeme pojem ,la", kter je
popisovna jako neobycejn rychl zve, zatmco v eck mytologii mla
pedstavovat pseru. La byla symbolem kmene Naftal. Z kmenu Naftal a Dan
pochzel slavn Hiram a tak Debra, je je v rabnsk tradici tak oznacovna jako
la. Krom toho m v tomto kmenu sv koeny i pokrevn linie Merovejcu. Hebrejsk
slovo debra znamen v pekladu vcela. Vcelu maj ve znaku Merovejci a je to tak
symbol katarskch kn. Ve Starm zkon soudkyn Debra pedstavuje jednu z
nejvznamnjsch en, je si k sob nech zavolat Bralca a sdl mu bo vuli!
5i6 d+v. ;st. sp7. #i#ochod.# z#nil? 6. :lov*k "/l v. sk$t.:nosti
v/7l.cht*n. Ga;#alo "/ #*? k)#A =opak n.poch,z#. z opic.A
Vy ani j z opice urcit nepochzme. Clovka vyslechtila ciz rasa, co se ostatn
pse i v Bibli.
0 3rvn kniz. Fo;67ov* s. $v,d4 N...kd/6 vch,z.li s/nov Bo6 k dc.r,#
lidsk)#? on/ rodil/ ;i#. Bo ;so$ ti #ocn? kt.+6 zd,vna "/li? #$6i na slovo
vzat.P
(a ;in# #st* s. p7.4 N(.cht. n,s $d*lat lidi? o"raz? ;.n6 ;. n,# st.;n)?P a
oni Nvido$c. V...X dc.r/ lidsk? on/ kr,sn ;so$? "rali so"* 6.n/ z. v7.ch?
kt.r6 o"li"ovali.P
Pesn to tm myslm. Bo synov vyslechtili rasu, kter jim s nej vts
pravdpodobnost mla slouit.
Strana 176
Obr. #3: /an van Ielsing a Ste+an 8rdmann s
$redem ButOou7 /i)ni P+rika7 rok 2A1AObr. #= a
#-: ?ada !kamen2lch otisk, ob"3ch nohou a rukou
:%ako na&"3klad otisky nale!en' v Glen Fose ve
stt2 LeQas; %e %edno!naGn2 &"i&isovna
&"edch,dc,m lid3. /eden ! otisk, byl ob%even %i)
v roce 1>12 v /i)n3 P+rice. Fo!m2ry: d'lka 13A
cm7 93"ka -> cm7 v9ka 1* cm. Dach!3 se v )ulov'
skle :na +otogra+ii %e &ro+esor Iurtak;7 %e%3)
geologick v2k %e odhadovn na n2kolik milion,
let. Hr,!kumy doka!u%37 )e se ne%edn o &odvrhN
Obr. ##: Mebka &erunsk'ho vldce o v9ce 27# m
(a s$#.rsk)ch ta"$lk,ch ;so$ Bo6 s/nov ozna:ov,ni ;ako An$nnaki4 Bi? kdo
p+i7li z n.".. da;n* s. na G.# dostali z plan.t/ (i"ir$? kol.# n6 s. na7.
Sl$nc. oto: ka6d)ch ' -99 l.t.
Je to mon. Vm, e na Zemi nepisla jen jedna skupina bytost. Kadopdn zde
byla vyslechtna lidsk rasa a existuje mnoho dokladu o tom, e dnesn rodiny a
pslusnci pokrevnch lini vzesli ze spojen s bytostmi, je nebyly lidskho puvodu.
Mluvme tedy o rodinch, kter pochz z pm linie Boch synu.
Jejich potomci se povauj za zvlstn, nadazenou rasu, co mezitm potvrdili i
mnoz badatel a dokldaj to tak kostern pozustatky. Nasly se lebky, je jsou
Strana 177
zcela jinak tvarovan ne lidsk.
Ano? nap+klad l."ka z Falt/? na n6 ch/" 7pov) 7.v. <okl,d, .Iist.nci hadch
lid? poto#k1 Bo6ch s/n1? n."o dokonc. p+#o Bo6ch s/n1.
Stoj to v Psmu, ale cteni Bible ci Try se to stle brn pijmout. Pesto vsak je to
pravda. Mnohem hors je to u islmu. V Kornu se tak vyskytuj pase s
podobnmi popisy, ale jeho vyznavaci jsou natolik umnn a nekritict, e to nechtj
vidt. Zdurazuji mysln sluvko ,nechtj", nebot by mohli. Navc Korn bhem
stalet prosel mnoha zmnami zedni maj k dispozici puvodn spisy, je to
dokldaj.
A vubec je zde otzka, ji ostatn es i zedni sami do jak mry je nutn
zasvtit masu do danch skutecnost? M smysl kat nrodu, e pochz z
mimozemskch bytost? Ze existuj Bohov, kte se pohybuj ve vesmru a
spolupracuj s nasimi mocnmi? Nebo e existuj jejich pm potomci? Sm nevm.
Rada bratru je vsak toho nzoru, e by se to nemlo tajit.
3ok$d t.d/ n.;s#. Ypln* sl.p? #$s#. si v7i#no$t rozpor1 v <ar>inov*
$:.n a v n,"o6.nsk)ch spis.ch r1zn)ch n,rod1. 5so$ #i#oz.#sk "/tosti?
p1vod :lov*ka? stavit.l p/ra#id a dal7 t#ata d1l.6it
i pro z.dn,+.A 8d/6 s. do toho pono+#. hlo$"*;i? v6d/ s. dostan.#. k
Bo6# s/n1#? ;i6 o:ividn* dodn.7ka 6i; #.zi n,#i. Bav s. o to# v/soc.
postav.n z.dn,+iA
Ano, jsou to velmi duleit tmata. Pedstavitel vysokch stupu si jsou vdomi
toho, e tyto informace by bn dav nestrvil, a prv proto se tak dlouho
uchovvaly v tajnosti. Ve srovnn s veskerm obyvatelstvem planety o tom v a
diskutuje jen hrstka zasvcench.
Prv v lch se o tchto tmatech muete svobodn bavit, ani by se vm nkdo
vysmval. Bn, nepoucen lid to vtsinou nechpou, zatmco se zedni o tom
muete zasvcen debatovat; vd, o co zde jde, a uvdomuj si, e pedstavy
,zbonho kestana" o Bohu jsou zcela myln. Zedni vd, kdo vldne svtu.
Stle vce bratru je pesvdceno, e se m lidem ct pravda, aby to pochopili a
vytvoili si nov obraz o svt, cm by se oslabila moc zstupcu pokrevnch lini
tchto elitnch ras, protoe by nemli lidstvo nadle utiskovat. Nov svtov d
poprv clovku umouje pevzt moc nad Zem. Lid se sice rod svobodn, ale
zachz se s nimi jako s otroky. Genesis k, e Adam a Eva byli stvoeni proto, aby
obdlvali rajskou zahradu byli tedy vyvoleni, aby ovldli Zemi. Clovk m bt
vldcem tto planety, ale nen jm, protoe ho utiskuj jin rasy. Mus se osvobodit a
bt sm sebou, cili CLOVKEM. A to je jeden z duleitch clu zednstv.
Jsem pesvdcen, e tato myslenka je nejsilnji zastoupena u severskch nrodu.
To jsou ti, kdo se bou proti otroctv a kdo v budoucnu povedou svt. Nadje svta
je a vdy byla v jejich rukou. Podvejme se na puvodn obyvatele Stedn Ameriky:
jejich svtlovlas a modrook Quetzalcoatl pedstavoval jejich nadji! Pozdji se
nechali oklamat panly, o kterch vili, e jsou jejich ocekvan ,bohov". Jejich
ocekvn a nadje vsak mli reln puvod. Jinmi slovy seversk nrody v sob
nos princip puvodnho lidstva.
Bavt. s. s "ratr/ tak o to#? zda t/to #i#oz.#sk "/tosti 6i; #.zi n,#iA
Urcit mezi nmi jsou. Vme, o jak struktury, rodiny a potomky jde a kde se zdruj.
Strana 178
A shodujeme se na tom, e je leps, kdy tyto informace zustanou uzaveny v zkm
okruhu lid.
5ak pl,n/ #a; do "$do$cna p+sl$7nci v/sok)ch st$pQ1 klasickho
z.dn,+stv? a to i co s. t):. os$d$ sv*ta n."o lidstvaA 0t. o to# n*coA
Vysok stupn zednstv maj za kol otevt zralm muum oci a ukzat jim vci za
hranic bnho vnmn svta. A jejich pocet dostatecn naroste, pravda se rozs
mezi lidi a clovk se nenech u nikdy obelhvat. Je to vsak tak soucst systmu
vdom kontroly a ovlivovn. Jestlie je vsak takov program kontroly sociln
nosn a zarucuje lidem spokojenost, ml by se podporovat. Osud svta je v rukou
clovka! Bude-li vtsina obyvatel Zem myslet pozitivn a mrumilovn, bude se
tmto smrem vyvjet tak osud svta. Clovk si vsak bohuel nen vdom toho,
jakmi nesmrnmi dusevnmi silami disponuje.
B$d. zav.d.n nov) sv*tov) +,dA
Nov svtov d je u dnes realitou. Nen to vsak duvod k obavm. J sm jsem se
ji ped ticeti lety podlel na programech, je jsou dnes duchovnm exportnm
zbom. Nov svtov d s sebou pinese netusenou mru kontroly. Dokud kontroln
mechanismy slou k ochran lid, je to v podku. Ve skutecnosti se vsak stle vce
uplatuj proti nim a vyuvaj se napklad k ptrn po jinak smslejcch obcanech.
Blahobyt mue bt zarucen jen tehdy, jestlie lidstvo bude zeno shora. Nikdo
nev tomu, e by tyto systmy mly globln dosah. Rozvoj vsak postupuje
kupedu a miliony lid jsou dnes tlumeny chemicko-fyzikln cestou a nikdo tomuto
druhu kontroly neunikne natrvalo. Na urcit cas je vsak mon se tomuto vlivu
vyhnout, zskat odstup a udlat si vlastn obraz o situaci ve svt. K tomu je nutn
uniknout ped vsudyptomnmi energetickmi programy. A to je mon, pokud vme,
co je rezonance.
Stle jsem vsak toho nzoru, e nov svtov d je v tto dob pro lidi nejleps
mon program a lidstvo na nj pistoup.
Hk,t.? 6. lid ;so$ $klidQov,ni po#oc ch.#ick)ch l,t.k. 5ak to #,# ch,patA
Hlavn za pomoc fluoru. Fluor je toti chemick jed!
Bo ;st. $6 z#nil.
Lidsk tlo tvo ze sedmdesti procent voda. Pokud clovk po dels dobu uv
fluor, nasbr jej do tlesn vody tolik, e je ,schopen" pijmat zvenc signly ci
informace urcit frekvence, kter jsou vyslny prostednictvm opakovanch
impulzu. Kolem ns jsou vsude mobiln telefony s polovodici, je osahuj fluor,
pouvme fluoreskujc zivky, mazac prostedky, ve kterch je fluor a podobn.
Vsechno to jsou vyslace, je vyslaj jist frekvence, na kter clovk reaguje. Dokud
m ve sv tlesn vod fluor, je pijmacem, je na stejn frekvenci, a tedy ovlivovn
urcitm programem.
Hk,t.? 6. ;. t+."a s. v/hno$t v7$d/p+to#n)# .n.rC.tick)# proCra#1#.
3opi7t. to pros# p+.sn*;i.
M to co spolecn se zmrnm vytvenm rezonance. Tyto programy se dostvaj
Strana 179
do tla formou vysokofrekvencnho vlnn. Je-li tlo pipraveno pomoc urcitch
chemikli, kter tento proces urychluj, je dobrm pijmacem tchto informac. (Tlo
= pijmac m stejnou frekvenci jako vyslac = rezonance - pozn. vyd.) Bez
chemikli, je podporuj rezonanci, tyto signly ci programy clovk neakceptuje tak
snadno nebo vubec.
Tl$or ;. ;.dna z t*chto ch.#ik,liA
Nejen fluor, ale tak vsechny dals halogeny brom, jod a chlor. Vyskytuj se v
lcch a prumyslov upravovanch potravinch. Pokud se budete ivit potravinami v
syrovm stavu, mte vts sanci, e zustanete alespo do jist mry imunn vuci
sen vysokofrekvencnch poselstv.
3ro"h, to t.d/ z.;#na na Yrovni t*laA (.po#16. #i? kd/6 "$d$ p*stovat
d$chovn h/Ci.n$ a #.ditovatA
Jde o rezonance na fyzick rovni. Program neustle pusob na lidsk podvdom a
sna se vs zmanipulovat tak, abyste se zbavili vlastnch myslenek a pijali to, co
vm nabz on. Pi meditaci dosahuj lid jistch stavu a otevraj se energii, je jim
sdluje urcit poselstv. Nyn vsak okolo sebe mme takov mnostv frekvenc a
informac, e se i k lidem s medilnmi schopnostmi krom doucho obsahu
dostane tak spousta nesmyslu.
Nkte lid jsou na zklad poznatku a jistho trninku schopni zustat vuci
manipulaci skrze vysokofrekvencn zen odoln, vyaduje to vsak spoustu
disciplny. Velmi duleit je vdt, co na ns pusob zvenc a jak ltky v nasem tle
pusob jako rezontory pro vyslan programy. Kdo se chce tmto morfogenetickm
polm s energetickmi programy vyhnout, mus - z casu na cas -opustit velk msta
a zustat pr dn v prod, nejst nebo omezit prumysln upravovan potraviny a
nahradit je cerstvmi plody.
Pokud jste dostatecn disciplinovan, mal mnostv upravench potravin vm
neuskod.
Bak6. v.p+ov, k)ta #i n.$"l6A
Urcit ne, ta je dokonce nutn! (smch)
F*li "/cho# s. t.d/ stravovat pok$d #o6no co n.;- p+iroz.n*;i a vzd,t s.
hotov)ch ;d.l i potravin s ch.#ick)#i p+davk/A
To jsou ty nejleps pedpoklady odolnosti vuci nedoucm programum. Duleit je
pt obycejnou pramenitou vodu a konzumovat cistou sul moskou nebo him-
lajskou, a ne kuchyskou. Pokud konzumuji cistou prodn sul a piji cistou vodu, pak
m tko mue nco ovlivnit.
A tak "/cho# #*li vc. po")vat v l.s..
Pesn tak.
F1; ot.c s. kd/si s.zn,#il s ;.dno$ d,#o$? ;.6 pracovala ;ako v.do$c vodn
.l.ktr,rn/ v n*#.ck# v.lko#*st*. 3rozradila #$? 6. v .l.ktr,rn* #a;
Strana 180
n.$st,l. p+iprav.no #noho k,d s $klidQ$;c#i prost+.dk/? kt.r s. #a;
nas/pat do pitn vod/ v p+pad*? 6. "/ #*sto ovl,dl/ n.poko;.. Sa#oz+.;#*
to plat i pro ;in, #*sta.
Ano, dl se to. V 60. letech bhem studentskch nepokoju, kdy jsem jest pracoval
u policie, se obyvatel Berlna zklidovali pomoc pitn vody. Vsude dochzelo k
vtrnostem, jen Berln byl v klidu... nen to dn problm. Takov esen se nabz
samo, protoe vodu z kohoutku vyuv kad.
Al. pi;. ;i st,l. #n* lid. A:koliv p+i :ist*n z$"1 s n op*t p+i;do$ do st/k$...
Lid si kupuj hektolitry vody v plastovch lahvch, kter u je njakm zpusobem
upravovan. V kadm ppad bych byl opatrn a pil jen vodu, je pochz z
jednoho ovenho zdroje nebo ze studny s vhodnm filtrem. Vsechno ostatn je
manipulovateln. Nikdy nevte, co pijete. Voda je nakonec nejlpe kontrolovateln
potravina.
V Nmecku naizuje zkon povinnost kontroly pitn vody, a tedy i t z potrub, na
vce ne sto ruznch prvku. Tyto doklady, kde jsou tyto ltky uvedeny, si lze vydat.
Ostatn prvky, kter tam nejsou uvedeny, vsak kontrole nepodlhaj, neznamen to
ale, e nejsou ve vod ptomny. A v tom spocv nebezpec.
B$do$c v,lk/ s. "$do$ pravd*podo"n* vst #i#o ;in o vod$ ;ako nap+klad
v Bi".t$. 5.n #,lokdo v? 6. c.l) konSlikt v Bi".t$ ;. v podstat* v,lka o vod$?
proto6. d.v*t n.;v*t7ch +.k Asi. pra#.n pr,v* zd.. G tohoto hl.diska "/lo
d1l.6it p+ipo;.n ti".tsk provinci. A#do k Jn*? proto6. ;so$ zd. pra#.n/
o"o$ hlavnch tok1 5anC-c-ZianC$ a =h$anC-ch.. B.prv. dk/ to#$ ;. Jna? co
s. t):. vod/? n.z,visl,. <+v. #ohl Bi".t t/to tok/ p+.s#*rovat n."o ;inak
ovlivnit. 5.n6. kdo to dn.s v...
Mte pravdu.
5.d.n #1; do"r) p+t.l zn, ")valho 7Sa MO($ s. sdl.# v ;.dno#
;ihon*#.ck# #*st*. (.chal si na sv# so$kro## poz.#k$ postavit
cist.rn$ na vod$ o o";.#$ d.s.ti tisc litr1? proto6. ;. p+.sv*d:.n? 6. voda
;.dno$ "$d. c.nn*;7 n.6 ropa.
Sprvn. Njak voda se sice vdycky najde a lid vdy budou mt prostedky, aby
si ji pefiltrovali, ale to se tk spse tch, co ij mimo velk aglomerace. Obyvatel
mst jsou zcela zvisl na elektrickm proudu a dodvce pitn vody.
Jlov*k? o n*#6 ;s.# #l$vil? "/dl v. v.lko#*st*.
Zsobrna vody je sice rozumn, ml by si ale podit jest nouzov agregt na
proud, protoe bez elektiny nic nezmue.
0,# s. Clo",ln kontrola nad lid#i asi tak #oc n.pozd,v,? 6. anoA
Vubec z toho nemm radost, ale snam se pizpusobit se tomu, co nemohu zmnit,
a pitom v rmci tohoto nemilosrdnho kontrolnho systmu zustat do jist mry
svobodn.
Strana 181
J# ;. charakt.ristick) rok !91!A
Podle mayskho kalende je to konec letopoctu na Zemi. Ji v minulosti v tom
mnoz vidli znik svta a vyvolvalo to v nich jist obavy.
Je pravda, e se dnes nachzme v jakmsi konecnm vku, kter se durazn
ohlasuje. Mnoho zednu ve vysokch stupnch se tmto tmatem zabv. Sm jsem
clenem jedn vzkumn skupiny, kde provdme intenzivn men, a vsledky
nasich vzkumu se vyhodnocuj na univerzitch. Nkte badatel a profesoi z
oblasti geofyziky nm mohou potvrdit, e se mn magnetick pole Zem. Existuj
obrovsk plochy, kde lze namit pozoruhodn odchylky.
Sm jsem provedl spoustu radiestetickch men a zjistil jsem, e prvn neboli
Hartmannova mka je ve stadiu urcitho rozvolovn. Jde o energetickou
strukturu, kter je stovit rozprostena po Zemi od severu na jih a od vchodu na
zpad a dlka jednotlivch ok je dva a ti metry. V soucasn dob je mon na
zklad radiestetickho men poznat, e energie tchto mek slbne a velikost
ok se mn. cinky lze sledovat na mnoha lidech. V oblastech, v nich se mka
zcela rozpadla, trp ztrtou orientace. V metafyzick oblasti to znamen rozpad
hierarchickch struktur. Zanikaj tradicn rodiny a dti maj velk problmy zaclenit se
do spolecnosti. Struktury ve firmch jsou labiln a neustle mus bt korigovny a
stabilizovny vudcmi osobnostmi s empatickmi schopnostmi. Podobn je to i u
zednu, kde se rozpadaj star systmy a dochz k velkm zmnm.
Mezitm jsme si postavili rezontory, kter se daj vyut na velk plose a dovedou
tyto stovit struktury do jist mry udret; ovsem jen do t doby, dokud tam zustane
energie.
Na zklad poznatku z Evropy a Japonska stle vce zejmna mladch lid bhem
dne jen zdka opoust sv domovy. Velk mnostv lid zkrtka ve spolecnosti chyb.
Trv svuj ivot ped monitorem poctace a bav se hrami, kter jim vsugerovvaj
zdnlivou osobn duleitost. Nachzej si novou existenci v kyberprostoru.
S tmto problmem se potk tak politika a zdravotnick systm. Pcinou je
energetick pusoben prvn mky a magnetickho pole nas Zem. Geofyzikln
men dokazuj, e magnetick pole slbne, a jist teorie pedpovdaj jeho
postupn znik. Z hlediska historie Zem je to fenomn, k nmu doslo u vcekrt;
nastv vdy zhruba po 26 000 letech.
Zd se, e lid pomalu ztrcej pudu pod nohama a zacnaj bt nejist. Citliv jedinci
proto radji zustvaj doma a domnvaj se, e tam jsou v bezpec. Tento fenomn
se s zejmna v Japonsku a tk se velkho mnostv lid. Z nkolikaletho
pozorovn lze vysledovat postupn zanikn socilnch struktur. Lid jsou stle
mn ochotni pizpusobit se vldnoucm strukturm a na druhou stranu lze
pozorovat vlny solidarity, je nabvaj extrmnch podob. Lid, kte usedle nkde
ij, zejmna na mstech, kde proces rozpadu ji postoupil, vid stle mn svt v
celistvch souvislostech a ztrcej pehled o celku. Ti, kdo se ze zvyku nebo kvuli
svmu povoln nezdruj stle na jednom mst, jsou ohroeni nejmn. Rada lid
nadanch radiestetickmi schopnostmi u ucinila potebn energetick opaten a
ije relativn mimo nebezpec.
Lidstvo peije i tuto energetickou zmnu, jen nevme, kolik bude obt. Je mon,
e vsledkem tohoto procesu bude decimace obyvatelstva, co nahrv ilumin-
tum, kte pak o to m budou muset lidi likvidovat takticky. Dojde k zemtesenm,
zmn se pocas a lidstvo bude mt velk problmy pizpusobit se. A dotkne se to
i zasvcench a mocnch.
=o vt. o zr/chlov,n vi"racA
Strana 182
S promnou energetickch pol jde ruku v ruce zvysovn frekvence svta, kter
mue u lid vyvolat zrychlen ltkov vmny a oslaben imunitnho systmu. Mli
bychom se proto dusledn pozorovat a dbt zejmna na to, abychom se pravideln
energeticky uvolnili. Pro modernho a po spchu prahnoucho clovka je duleit
hlavn cerpn energie a doplovn sil. Zijeme v energetickm vku. Nejde jen o
fosiln paliva nebo nej ruznjs energetick nosice, ale tak o energii v lidskm tle a
duchovn energie. S touto situac si nevme dost dobe rady, protoe je pro ns
nov. Lid, kte nsleduj svou intuici, vyhledvaj vyven energetick struktury.
Hledaj harmonii ve vyplnn volnho casu a tomu pizpusobuj svuj ivot i duchovn
postoje.
Jedinci, kte se dovedou jakmkoliv zpusobem zharmonizovat a stabilizovat, jsou
nositeli nadje lidstva. Pokud jich bude dostatecn mnostv, procesy ,osudu" svta
budou mt poklidn prubh.
F/slt. si? 6. il$#in,ti o t*chto sk$t.:nost.ch v*dA
Ano, a dokonce velmi dobe. Maj zjem na tom, aby vybudovali systm, kter se
osvdc i v budoucnosti. Nakonec je to ovsem na clovku samm: jestlie dovede t
a konat jako CLOVK, sm si bude strujcem individulnho i globlnho blahobytu.
G c.lho srdc. 0,# d*k$;i za 0a7. ot.v+.n, slova a t*7# s. na na7. dal7
s.tk,n.
2K8O:\
Mil ctenky a cteni, co na to kte? Nen to bomba? Z prvn ruky jsme se
dozvdli, e se za nasimi zdy buduje nov svt, kter m stle relnjs obrysy.
Navenek nm pedkldaj jaksi virtuln obraz postaven na zavdjcch
myslenkovch konstruktech, at u se to tk oficilnch nboenstv, pennho
systmu nebo toho, co nm den co den servruj masmdia na tma politika a
hospodstv. Velk cst toho je obycejn podvod.
Z celho srdce dkuji svmu protjsku za to, e se s nmi v rozhovoru podlil o
sv znalosti. Doufm, e bude moci i nadle t klidn a harmonick ivot.
Jak nyn my nalome s tmito informacemi? To, co jsme se dozvdli, je pohled
nositele vysokch zednskch stupu. Nevme, nakolik jde o realitu a nakolik je to
pouze myslenkov konstrukt svobodnch zednu, tedy nco, o cem jsou oni
pesvdceni, e je to pravda. Anebo je to snad jen cst pravdy? Jakou roli hraj
Lucifer a buh Jehova? Jak je skutecn pravda o vzniku svta a nakolik pravdiv
jsou zmnky o mimozemstanech nebo zprvy
o tom, e nase Zem je dut a e ji od dvnch dob obv vyspl pracivilizace i
nkolik zstupcu pozemskch nrodu vcetn Nmcu z takzvan Tet se? A jak je
skutecn pomr mocenskch vztahu v nasem svt?
Jest jednou chci zduraznit, e nejde o muj obraz svta, ale o vahy
zasvcenho zedne. Chtl jsem se dozvdt, jak zedni mysl. Mnoh z toho
dv smysl, ada vc si podle m protiec a nkter nechpu. Ale to nen
podstatn. Duleit je poznn, e tito mocn lid a organizace jsou pesvdceni o
sv pravd a na zklad tohoto obrazu se sna dt svtu novou strukturu. A je teba
ct, e svho cle (cili novho svtovho du) u doshli: to nikdo nemue popt.
Jejich pedstava svta se postupn stala i nas realitou a nyn je pro ns nutn zjistit,
Strana 183
jak s touto skutecnost nalome.
Osobn si myslm, e kad z ns by se ml nyn sm zamyslet a otevt se
otzce, zda zedni v nkolika vcech pece jen nemaj pravdu a zda by nov
svtov d pece jen nebyl esenm nasich problmu. Existuje jest jin reln
koncept, kter by dostal pod kontrolu vtsinu nebo i vsechny problmy lidstva?
Dnes je na svt sedm miliard obyvatel. Co a ns jednou bude deset miliard?
Do nedvn doby si lid na Zpad mysleli, e ij v oze dokonalho a
prosperujcho svta, a tak to i navdy zustane. Po umle vyvolan financn krizi se
nm vsak tento obraz svta zbortil a ivot zacal bt nepohodln i pro ns. Pod
jsem na cestch, take vidm situaci i v jinch koutech svta, kde je skutecn duvod
ke starostem. Neustle se ptm sm sebe, jak to bude na svt vypadat za dvacet
let. Jak to vsechno zvldneme? Otevrn ci rusen hranic mezi stty, stoupajc
nezamstnanost nebo nboensk konflikty... Jednou z variant je nov svtov d.
Vymyslelo si jej nkolik nesmrn chytrch hlav a dovedlo jej a do dokonalosti.
Soucit, milosrdenstv, solidarita nebo lska v nm vsak nemaj msto.
Mue ale nkolik lid, ppadn l nebo jinch organizac, rozhodovat o osudu
miliard lid, o budoucnosti celho lidstva? Mohou hrt roli Boha? Tyto otzky jsou ve
skutecnosti bezpedmtn, protoe u se to dvno, a navc se to dje spsn.
Spse by ns mlo zajmat, jak s touto informac nalome. Nov svtov d je na
dosah ruky, a pokud se v blzk dob na svt nco nestane, nase auta, domc
zvata i kad z ns dostane mikrocip, s jejich pomoc budeme neustle
monitorovni a kontrolovni. Chceme to snad? Nikdo se ns na to nebude ptt,
stejn jako tomu bylo pi zavdn eura. Pokud nebudeme usilovat o zmnu my,
rozhodne se o ns bez ns.
V podstat jde jen o to co nyn udlme?
Nemohu jen tak strcit hlavu do psku a cekat, i kdy jin mon uvauj opacn.
Mm dti v pedskolnm a skolnm vku a stojm uprosted ivota. Nechci utkat ani
se nkde schovvat a myslet si, e se to njak a nkdy udl beze m. A kam bych
vlastn sel? Nakonec jde o nov svtov d, to znamen, e se to tk cel planety!
Navc j nikam utkat nechci: chci t a zustat tady a svobodn se rozvjet. Take
je teba najt zpusob, jak se s tm poprat.
Pedevsm je duleit vdt, co ns v pstch letech cek, abychom se na to
mohli vnitn i navenek pipravit. Nen nic horsho ne bt zastien nepipraven.
Pokud se zaposlouchte do vah jednoho ze soucasnch nejznmjsch
futurologu Geralda Celenteho, odvahu a odhodln nco dlat to ve vs nevyvol.
Proc je tak slavn? Nejene jako prvn pedpovdl rozpad Sovtskho svazu, ale i
pd burzy v roce 1987, rozvrat Sovtskho svazu v roce 1990, asijskou krizi v roce
1997, kolaps rusk ekonomiky v 1998, prasknut internetov bubliny v roce 2000,
recesi v 2001, dle poctek machinac se zlatm v roce 2002, pd trhu s
nemovitostmi v roce 2005 a recesi v roce 2007. Jeho pedpovdi maj vysokou mru
spsnosti.
Jeho prognzy jsou vsechno jin ne ruov a jeho scne budoucnosti odporuj
tm vsemu, co tvrd k jistm tmatum masmdia.
Celente k, e Americany cek druh velk revoluce a Evropa od Velk Britnie
a po Rusko se rozpadne na spoustu drobnch zem, kter mezi sebou budou vst
obcansk vlky Podle Celenteho k tomu m dojt u v pstch letech. Gerald Celente
a jeho tm se dosud nikdy nemlili, a proto jeho katastrofick scne mdia a
politick pedstavitele velmi znejistuj. Autor bestselleru Udo Ulfkotte, kter je znm
tm, e si nebere ped nikm servtky, o nm pse:
.atmco badatel$ oblasti budoucch trend3 jako nap"klad dob"e placen ,atthias
5orL nm l budoucnost r3'och barch! rozepisuj se o ellcch p"le'itostech
Strana 184
a neustle (" optimismus! co' kituj p"e'n politit p"edstaitel$! =elente
p"ichz se zcela jinm obrazem budoucnosti. 2odle jeho p"edpoklad3 bezpenostn
slo'k# zpadnch stt3 u' brz# nebudou schopn# zajistit bezpenost oban3 a moc
mnoha mstskch a&lomeracch p"eezmou &an&#. Stt# jsou 0inann i jako
autorita u konce. .kon odplat# a pro silnj(ho ili chaos a praidla ulice) se pro
t(inu lid 'ijcch !hlahob#tnchW sttech pr stanou smutnou ka'dodennost.
2olitika! je' je tr$noan obelhn a manipulon lid! bude rea&oat je(t
brutlnj(m utiskonm oban3.*
FEd
Celente navc varuje ped vvojem, jemu jen sotva mueme zabrnit a to
deportacm pisthovalch obyvatel zpt do zem jejich puvodu. Miliony
nezamstnanch domorodcu toti vyjdou nsilm do ulic a budou poadovat, aby
pisthovalci odesli, odkud pisli.
Ptte se, jak to, e se o tom nedovdte z tisku? Odpovd Johna Swintona,
bvalho vedoucho redakce denku New York Times, z roku 1880 (!) je platn i
dnes:
6 Bmerice dnes neeListuje nic! co b# se dalo oznait jako nezisl tisk. 6# to te a
j to tak$ m. 1ikdo z s se neod' napsat pradu a s3j up"mn nzor! a
kd#b#ste to p"ece jen udlali! p"edem te! 'e b# m jej nikd# neotiskli. 7a'd tden
jsem placen za to! ab#ch noinch! jim' jsem zazn! nepublikoal s$ up"mn$
p"esden. Ystatn z s jsou na tom podobn a ka'd! kdo b# b#l tak hloup a
ze"ejnil s$ lastn mnn! skon na ulici a bude se muset poohl$dnout po jin$
prci. 2okud b#ch si doolil otisknout noinch! pro kter$ pracuji to! co si opradu
m#slm! neupl#nulo b# ani t#"iadacet hodin a b#l b#ch bez msta. 2rac noin"3 je
rozbjet a niit pradu! ba p"mo lht! 0al(oat -daje! slou'it mamonu a na(i zemi a
s3j lid za% prodat za denn chleba. 6# to te a j to m tak$. =o ted# m
znamenat onen po(etil p"pitek na nezisl tisk[ Jsme nstroje a azalo$
bohatch p3sobcch za oponou dn. Jsme loutk#9 oni tahaj za nitk# a m# podle
nich tanme. 1( talent a 'iot je majetkem nkoho jin$ho. Jsme intelektuln
prostituti.)
ZoA
V tomto smru se za poslednch sto let nic nezmnilo. Ted si asi pomyslte: ,To je
katastrofa, m to na tto planet jest vubec smysl?" Ano, je to katastrofa.
Piznvm, e kdy jsem ped osmncti lety psal svou prvn knihu
o mocenskch strukturch, ml jsem jest nadji, e jsme schopni vzt ote do
vlastnch rukou a vse zvrtit k harmonickmu vvoji. Na poctku devadestch let
byla ve
373
vzduchu ctit jaksi zvlstn bojovn atmosfra. Dnes se na to dvm ponkud
rezervovanji. Kdy se podvte na lidi kolem sebe, mte pocit, e u to ani nemue
bt hors. Muj ddecek, dustojnk Harry Weise, by o nas generaci asi ekl, e s nimi
dnou vlku nevyhraje. A j zase tvrdm, e kdy zustaneme takov, jac jsme,
vlce nezabrnme.
Ns tehdy skutecn zaplavil optimismus a Nmecko i cel zbytek zpadnho
svta zachvtilo duchovn hnut. Mluvilo se tehdy o tom, e podle pravidla ,st opice"
je mon pozitivn myslenky energeticky znsobit do takov mry, e ,peskoc" i na
zbytek lidstva. Zatm se vsak nic neprojevilo.
Hnut takzvan spirituln scny podle nzoru zednu selhalo. Namsto toho,
aby se morfogenetick pole naplovalo pozitivnm obsahem, se dje prav opak.
Miliony lid ij ve virtulnm svt televize, internetu a poctacovch her a
morfogenetick pole Zem napluj pouze negativnmi a destruktivnmi myslenkami.
Strana 185
Myslm si, e se i zde - jako ostatn vsude na svt - oddl zrno od plev. Nepeij
ti, kdo si jen chtj pijt na rychl penze nebo konformn plout na vln mainstrea-
movho mnn. S tmi, kte zustanou, bude mon nco podniknout. Djiny
ukzaly, e na jakoukoliv zmnu je vdy teba jen nkolika mlo schopnch lid, a
tak tomu bude i dnes.
S nas planetou to vypad sice dramaticky, ale pesto bychom to nemli vzdvat!
Kad pozitivn rozhodnut a konn, kad projev pomoci, radosti nebo solidarity se
ukldaj do morfogenetickho pole ve prospch celho lidstva.
Nejruznjs starovc i novovc proroci mluvili o nkolika monch scnch nas
budoucnosti. O vce ne stovce z nich jsem mluvil v jedn ze svch knih. Podle nich
sice dojde k zaveden globln vldy, ale jen na krtkou dobu. Jejich pedpovdi
mluv o prodnch katastrofch, epidemich a vlkch, kter pr vyplen lidstvo, ale
tak o tom, e vznikne nov svt bez centrln kontroly.
Je tk pedpokldat, nakolik jsou tyto scne reln. Jak kal v rozhovoru muj
protjsek, osud lidstva urcuje kad z ns. Nase myslenky a ciny plynou do
magnetickho pole Zem, ale tak do duchovnho svta, kter oznacujeme jako
astrl neboli svt andlu a dmonu. Vse, co cinme nebo na co si pomyslme; vse,
co ct kad z ns, souhrn toho vseho udv osud nas planety. To je zkon prody
a rezonance. Dostvme zpt plody toho, co jsme my vsichni spolecn zaseli.
Jak jsme zjistili, nejsou vsichni zedni stejn. V rmci jednotlivch zem, a
dokonce i jednotlivch l, panuje nejednotnost a rozdly najdeme tak mezi
vzdlvacmi systmy. Nmeck a rakousk le se oddluj od americkch a
anglickch. V zednstv jsou rozdln nzory na Boha, dbla, nadpirozeno,
starozkonn tradice i jin tmata. Nejde je tedy vsechny takkajc hzet do jednoho
pytle. Rada zednu vydv rozkazy a ada se jim pizpusobuje. Jsou ale mezi nimi i
revolucioni, kte se neboj vystoupit a pokusit se nco zmnit. Zakldaj vlastn
le nebo - jako v nasem ppad - dvaj rozhovory.
Muj zednsk protjsek je toho nzoru, eiluminty nelze srovnvat se zedni,
e jsou pouze jejich nstrojem a vtsina o jejich clech ani netus. Zbavuje je tovsak
zodpovdnosti?
Bhem rozhovoru jsem si uvdomil, e zde velkou roli casto hraje pitalivost
,starho svta", at ji jde o rituly, kostmy, vybaven lovch prostor, porucnictv,
dlen lid na zklad urcit hierarchie, tajemstv nebo zachovvn mlcenlivosti...
Komu jsou tyto vci blzk, mue se stt clenem, ale podle mho nzoru to znamen
krok zptky. A mnoho zednu se chce z pout bratrstva vymanit. Proc tedy rovnou
hned nezustat voln?
Hodiny bychom mohli diskutovat o tom, zda je Lucifer pnem planety, nebo je to
ten, koho Jes nazv Otcem, jestli je Kain jeho potomek a kdo vlastn napsal Bibli.
Jsou tmata, kter lze dokzat jen cstecn, nebo jsou dokonce zcela
neprokazateln, jako napklad obsah nboenskch knih. Pitom ona byla na
poctku vtsiny vlek. Myslm si, e bychom se proto mli zabvat spse ptomnost
a pipravovat se na budoucnost ne se utpt v minulosti a ptrat po tom, proc jsou
vci tak, jak jsou.
Divadlo rozporu mezi katolky a protestanty, Asken- zyi* a Sefardy" nebo spory
mezi nejruznjsmi hinduistickmi kastami existuj i ve svobodnm zednstv.
Pslusnci jednotlivch ucebnch systmu se dohaduj o prubhu ritulu a dovch
regul namsto toho, aby usilovali o spolecn vci.
Osobn lidi radji rozlisuji na vdom a nevdom a nedlm je podle toho, k jak
kast, nboenstv nebo nrodu pat, ppadn zda maj ,dokonal" geny.
___________________________________________________________________
Strana 186
_ B(kenzo$ je oznaen pro <idi pochzejc ze st"edn a chodn Drop# %
pozn. p"ekl.
__ Jako Se0ardo$ nebo tak$ se0ard(t <id$ se oznauj <id$ a jejich potomci!
kte" do roku FEPZ 'ili na 2#renejsk$m poloostro a pot$ oblasti St"edomo"!
:alknu a Yrientu! ale tak$ nkterch eropskch zemch % pozn. p"ekl.
Duleit je pro m vdom clovka, je je nezvisl na nboenstv, genetick
vbav ci vsi konta. Vdom lid jsou zastoupeni ve vsech vrstvch spolecnosti, ve
vsech nrodech a vyznnch. Ti mne zajmaj, ti mne obklopuj a ti obohacuj muj
ivot. Jestlie se zacnete pi vbru svch blzkch orientovat podle jejich vdom,
zmn se vm cel ivot i jeho kvalita.
Nyn byste snad mohli namtnout, e kdy je nkdo clenem le, m pstup k
mnoha informacm. To je sice pravda, ale tyto informace lze zskat i jinak. Jsou k
dispozici na celm svt, a kdy je clovk oteven pravd, podle zkona rezonance
k nmu pijde sama tak, jako mistr pijde k kovi, a m pocit, e je k pipraven.
A jestlie jste dostatecn zral, dostanou se k vm sprvn knihy nebo se setkte s
urcitmi lidmi. Dukaz drte prv v rukou!
Fakt je ovsem ten, e dochz k obrovskm pevratum, co potvrzuje, e se
nachzme v obdob velkch zmn, kter se dotkaj celho svta. Dozvdli jsme
se, co ns v budoucnu cek na poli hospodskm a politickm. Ale jak to vypad s
nasimi soukrommi ivoty? Jak je to s duchovnmi zkony, kter mueme vyuvat?
S jejich pomoc mueme pebudovat svuj ivot a silou myslenky do svho ivota
pivolat vci, po nich toume. Jak tyto zkony funguj a jak se uplatuj, jsem
popsal ve svch pedeslch knihch a u bych se nechtl opakovat.
V kadm ppad se musme rozhodnout kad z ns. Zde jsou ruzn varianty:
1. Budeme dlat, jako bychom nic necetli, a nechme vci tak, jak jsou.
2. Vstoupme do zednsk le nebo do organizace ilumintu (pokud je to vubec
mon) a pokusme se pejt na stranu (domnlch) ,vtzu".
3. Vyhlsme tmto skupinm vlku.
4. Pokusme se zskan informace vyut ve svuj prospch a zadit se v ivot tak,
abychom nebyli pekvapeni, a se nco vznamnho stane.
5. Budeme cekat na zachrnce z nitra Zem nebo na mimozemstany.
6. Budeme cekat na ,svho" Spasitele, kter ns pak vsechny vysvobod.
7. ntuitivn se nechme vst svm vyssm J, boskou jiskrou ve svm nitru nebo
andlem strnm, chcete- -li.
8. Pestaneme se zabvat (jen) sami sebou a zacneme se vnmat jako soucst
VEHO.
Kad nase rozhodnut - bez ohledu na to, jak - m nsledky. Vci se zmn a
daj do pohybu dals procesy. Nen nic horsho ne necinnost, protoe jen mrtv ryby
plavou s proudem!
Ted by vs mon zajmalo, co udlm nebo ucinm s tmito ,informacemi" j. Za
prv jsem se rozhodl, e o tom napsu knihy a umonm i jinm cst, co zajmavho
jsem zail a na co jsem pisel, aby si mohli udlat vlastn zvry. Pokud to nkoho
inspiruje ke konkrtnm cinum, bude to dobe; pokud ne, i to je v naprostm podku.
Ziji s rodinou na venkov a v prod, protoe tady je zatm klid. Pokud by se
situace zacala vyostovat - a to se mue dve nebo pozdji stt - mme urcit leps
vchoz pozici, ne kdybychom bydleli ve velkomst. Mme vlastn studnu i proud.
Cst penz jsem vloil do fyzickch statku a zbytek jsem neuloil do banky, ale
radji investoval do vvoje vynlezu v oblasti energi, protoe v tom vidm
Strana 187
budoucnost. Ve volnm case cestuji, protoe dky cestovn se clovk mn a
neustle si rozsiuje dusevn obzory. A to je pro m duleit.
Praktikuji to, co jsem popsal v jedn ze svch minulch knih, a vdom vyuvm
slu myslenky k tomu, abych utvel svuj kadodenn ivot. Kad je toho schopen! K
tomu nen teba bt soucst njak crkve nebo bratrstva!
Kad jednotlivec mue s ncm pohnout. J psu knihy, jin pednsej a vnuj
se osvtov cinnosti. Co muete udlat vy? U nkterch jako bych u pedem slysel
nmitku: =o b#ch tak j! ob#ejn smrtelnk! mohl udlat[ B kd#[ 6'd#/ j jsem
po"d jednom kole a bojuji o!chl$b ka'dodenn). Od toho jsou tu pece jin, a navc
nov svtov d je u pece zaveden. Jak bych mohl/a j zmnit chod svtovch
djin?"
Jak zmnit svtov dn, to nevm, ale vm, jak se muete zmnit vy sami, a tm
petvoit i svt. Mon si myslte, e jsem se pln zblznil. Snad. Nejprve si vsak
pectte nsledujc pbh:
Rk vm nco jmno Joe Vitale? Je to americk trenr, kter uc lidi, jak
doshnout spchu. Tento autor nkolika bestselleru a spolutvurce filmu Tajemstv
(= The Secret) proslavil havajskou metodu znmou pod nzvem Hooponopono.
Doslo k tomu takto: Joe Vitale slysel
o jednom havajskm terapeutovi haleakalau Hew Lenovi, jen ,zzracn" vylcil na
jedn psychiatrick stanici bez vjimky vsechny pacienty dusevn nemocn!
Vitale se s nm zkontaktoval a dozvdl se od nho tohle: Jednoho dne byl pidlen
jako vedouc lka na psychiatrickou stanici jedn nemocnice. Pomry nebyly zrovna
pzniv; tamn psychologov se casto stdali, osetujc personl byl neustle
nemocn nebo dval vpovd, nebot je casto ohroovali pacienti, mezi nimi byli i
zlocinci. Rada nemocnch byla pipoutna na luko a odsouzena k ivotu v posteli.
2l)
Od novho stanicnho lkae se ocekvalo, e se na sv pacienty pijde nejdve
podvat, nave s nimi kontakt a podobn. Jene doktor Len udlal nco zcela
jinho a neocekvanho. Za pacienty nesel a s dnm z nich se ani pot nikdy
osobn nesetkal. Namsto toho si nechal pinst jejich chorobopisy a uzavel se do
sv kancele. Co myslte, e se stalo pak?
Bhem krtk doby se pacienti zacali uzdravovat. Ti, kdo mli problmy s
pohybovm apartem, se zase mohli voln pohybovat. Kdo bral siln lky, mohl je
nyn vysadit. A ti, u nich nebyla nejmens sance, e se kdy dostanou z lcebny, byli
propustni. Stalo se vsak jest nco zajmavjsho osetovatel zacali zase rdi
chodit do prce. Neschopenky najednou nebyly poteba a velk fluktuace
zamstnancu se snila na minimum. Najednou zde pracovalo vce zamstnancu,
ne bylo nutn, protoe pacienti byli jeden po druhm propoustni. Po njakm case
psychiatrickou stanici zrusili.
2l)
Zajmalo by vs, jak toho doktor Len doclil?
Joeovi Vitalemu ekl: ,Vylcil jsem v sob tu cst, kterou ml pacient nemocnou.
Pevzal jsem plnou zodpovdnost za svuj ivot - to znamen za vse, co k nmu
pat. Cely svt je v pravm smyslu slova mm vlastnm vtvorem"
2l)
To je zkon rezonance: vsechno, co v ivot provme, je rezonanc ci zrcadlovm
obrazem toho, jac (vnitn) jsme. Jestlie budu vesel a ptelsk, i lid v mm okol
se ke mn budou chovat podobn. Uvdomme si, e vse funguje na principu
znmho rcen ron ron$ho si hled
)
, a proto se musme ptt, proc mme kolem
sebe urcit lidi, proc se neustle dostvme do jistch ivotnch situac a tak dle.
Doktor Len potvrzuje to, co k i muj zednsk protjsek e kad z ns je
Buh, z nj pochz a on ns tvo. Proto jen my sami si mueme prominout sv
hchy. Sami vytvme to, co jsme a co mme okolo sebe, a denn jsme s tm
Strana 188
konfrontovni! Je vsak pravda, e nco z toho jsme si mohli pinst i z
pedchzejcch ivotu.
Fakt je vsak jeden ijeme v dokonalm svt, v nm neexistuje nhoda.
Podle zkona rezonance si do nj pitahujeme vse vlucn sami! Jsme
spoluodpovdn za to, co se dje v nasem okol i s lidmi kolem ns.
kdy doktor Len neml vubec tusen, proc byl kter pacient hospitalizovn prv
na psychiatrii, ze zkona rezonance logicky a jednoznacn vyplv, e byl njakm
zpusobem se svmi pacienty a jejich osudy propojen, protoe jinak by do tto
lcebny nenastoupil. Jeho metoda fungovala, pacienti se uzdravili a zazen u pak
nebylo poteba provozovat! Nejde o dn kouzla ani vplody fantazie.
Co pesn doktor Len udlal? Prostudoval si choro- bopisy a za vsechno, co
poctil - at to byl vztek, odpor ci strach - poprosil o odpustn. Neustle opakoval: ,Je
mi to lto, prosm, odpust mi, dkuji Ti, miluji T."
Oslovoval tm jaksi vyss J svch pacientu, kter je nesmrteln a vsechno v.
Je v nm uloeno vse, co si pacienti kdy mysleli nebo udlali. Dr. Len pevzal za
jejich skutky i myslenky plnou zodpovdnost, Co vyjdil nsledovn:
,Jsme zodpovdn za vsechno, co vidme, ctme a provme. Jestlie nco
odsuzujeme, vzdalujeme se ivotu. Pokud soudme za nco druh, kad ns soud
je dukazem toho, e tyto csti mme v sob, e jsme se s nimi nesmili a nepijali je.
Problm nen to, co je mimo ns, ale to, co je v ns, a to znamen, e my sami
(mme) jsme esen! Kdy pevezmeme veskerou zodpovdnost za svuj ivot, pak
jsme pcinou vseho, co vidme, slysme, vnmme - vseho, ceho se dotkme nebo
co nja- l<m zpusobem poznvme - nebot je to soucst naseho ivota.
Terorismus, prezidenti, politika a cokoliv, co slysme a vidme kolem sebe, co
zaijeme nebo se nm nelb, to vsechno nosme v sob a je poteba to vylcit.
V podstat neexistuje nic - krom toho, co se promt z naseho nitra ven. Problmy
tedy nejsou nikde venku, jsou v ns, v nasem nitru. Pokud chceme cokoliv zmnit,
nejdve musme zmnit sami sebe."
2l)
Dejme tomu, e jsme jest tak ochotni pijmout zodpovdnost sami za sebe.
Ovsem bt zodpovdn tak za jin lidi a jejich skutky? To pece nejde! Nebo ano?
Odpovd hledejme v prodnch zkonech. Jsou nemilosrdn a ns alobce nm
neustle pedkld plody toho, ceho pcinou jsme my sami. Metoda doktora Lena
fungovala a on pinesl dukazy!
Pokud se dostanete do nepjemn situace, postupujte nsledovn:
Uvdomte si situaci ve svm nitru, potvrdte ji a eknte si: ,Je mi lto, e jsem to
zavinil/a!"
Odpustte si. Jste sice za vzniklou situaci spoluodpovdn, ale chcete to napravit.
Muete napklad ct: Sto"iteli! jen' sdl( e mn! prosm odpus/ mi.)
Vyjdete Stvoiteli lsku za to, e vs obdail svobodnou vul, ji muete pouvat.
Reknte ,Miluji T." Podkujte za to, e se v tomto okamiku vci zmn a
vylc.
22)
Pt jednoduchch vt stac k tomu, abyste zmnili svuj ivot: ,Omlouvm se. Miluji
T. Prosm. Odpust mi. Dkuji Ti."
V konecnm dusledku to znamen, e jsme vsichni propojeni se vsemi s
bezdomovci na ulici, s Rockefellery, Rothschildy ci s iluminty... Ani je nemusme
osobn znt. Doktor Len sv pacienty tak neznal.
Strana 189
My vsichni jsme spolutvurci chaosu, kter nyn na Zemi panuje jinak bychom
tu ted nebyli. Kad z ns se mue podlet na uzdraven svta, zacne-li sm u sebe.
Napklad kdy zacne havajskou metodu praktikovat doma, dotkne se kadho
clovka kdekoliv na Zemi. Zamyslete se: Kdy doktor Len z kesla sv kancele
dovedl zmnit ivoty lid, kter nikdy nepotkal, co se stane, kdy to vzthnete na
nkoho, kdo je aktivn v politice, hospodstv nebo v oblasti mezinrodnho
bankovnictv? Kad z ns se mue podlet na procesu uzdraven svta, protoe
vsichni mme nco spolecnho s tm, co se na nm dje. Byli jsme a vdy budeme
spoluodpovdn za stav nas planety, a proto jsme tak oprvnni cokoliv zmnit!
Nejlpe bude, kdy si nejdve zameteme ped vlastnm prahem. A kdy to bude
fungovat, mueme se posunout k dalsmu, o nco vyssmu cli.
Hooponopono v podstat znamen ,nco napravit nebo ,uvst znovu v
harmonii". Clovk odpoust sm sob
i jinm za to, co udlal, a nesvaluje vinu na jin. Duleit je milovat sm sebe. M
okol a moji blin jsou tak j, protoe vsichni pochzme ze stejnho ZDROJE, do
nj se zase jednoho dne vrtme. Pirozenou soucst naseho ivota proto nen jen
Buh, ale tak Lucifer; pat k nmu tak iluminti, svobodn zedni nebo cokoliv
jinho, jakkoliv - z naseho pohledu - ,dobro" nebo ,zlo". Odpustme si, e na tom
vsem neseme svuj podl a kvuli tomu jsme nyn na Zemi. Provme to, protoe
rezonujeme s tm, co nosme v sob: to, co je, je zrcadlem toho, jac jsme v nasem
nitru. Jinak bychom tu nebyli to je zkon prody.
A skutecn se u nco mn, i kdy vtsina o tom zatm nem tusen. Pi jednom
zasedn CRF na jae roku 2010 v Montrealu hrozil Zbigniew Brzezinski, poradce
pti prezidentu USA a spoluzakladatel Trilaterln komise, e vvoj smrem ke
svtov vld zacn mt trhliny. Duvody vid ve vzestupu Cny jako geopolitick
mocnosti, dochz k bojum o moc v rmci samotnch elitnch rodin, ale za
nejduleitjs faktor povauje skutecnost, e poprv v historii lidstva jsou nrody
politicky bdl a uvdomuj si, e spiknut elit se kon na jejich cet. To je zcela
nov realita a tak duvod, proc se lid vuci svtov vld zacnaj brnit.
221
S tmito myslenkami bych se s vmi chtl nyn rozloucit. Je mi jasn, e se
vtsina z ns nachz nkde uprosted ivota, m rodinu, prci, dti a bn starosti.
Njakm zpusobem vsak musme tyto nov informace skloubit s kadodennm
ivotem. Z vlastn zkusenosti mohu ct, e zrovna snadn to nen. Realita ns
neustle sr zpt na zem at u je to kicc dt, trvnk, jen potebuje posekat,
nebo rozladn partner. Je to fyzick svt a ten ns ponkud svazuje. Ale prv tady
mueme udlat zmnu. Jsme sice uvznni ve hmot, ale pomoc vdom mueme
doshnout obratu. Zle na tom, JAK se na vci dvme. Kad je toho schopen!
Kad z ns se mue svobodn rozhodnout, co chce a jak bude. Chceme trpt,
stovat si a svmi pesvdcenmi i zpusobem ivota otravovat jin? Nebo se
chceme otevt ivotu, provat a uvat si jej a udlat z nj to nejleps?
Pijmme svuj kol! J jsem to udlal. A co vy? Bylo by pro m radost, kdybyste
to ucinili tak. Tak se do toho dejte a ze svho ivota nco udlejte! Ns Stvoitel,
jeho jiskra dm v ns vsech, chce bt na ns pysn. Chce, abyste prosli zkouskou
a obstli. M radost, kdy jeho dti maj spch, stejn jako vy a j mme radost,
kdy se da nasim dtem.
Pedevsm nezapomete, e nikdy nejste sami! Tm nemyslm jen duchovn sly,
je vs provzej - jako andl strn napklad - ale tak vase blin. Vsichni
pochzme z tho ZDROJE, patme tedy k jedn velk rodin,
i kdy jsme na to u tm vsichni zapomnli. Nyn nastal cas, abychom si to znovu
pipomnli. Je tu cas zact znovu. Drm vm palce!
Z celho srdce
Strana 190
Vs
Jan van Helsing
Seznam literatury a zdroju:
1) Goldmann, Nahum: Der Geist des Militarismus (Duch militarismu), Deutsche
Verlagsanstalt, 1915, str. 37
2) Pape Pavel V. v kzni z 17. cervna 1965, citt ze: Georges de Nantes, Liber
Accusationis in Paulum Sextum..., 1973, str. 23
3) Denk Deutsche Tagespost z 28. z 1989
4) Herbert Agar, Frank Aydelotte, G.A. Borgese, Hermann Broch, Van Wyck Brooks,
Ada L. Comstock, William Yandell Elliott, Do- rothy Canfield Fisher, Christian Gauss,
Oscar Jszi, Alvin Johnson, Hans Kohn, Thomas Mann, Lewis Mumford, William
Allan Neilson, Reinhold Niebuhr, Gaetano Salvemini: The City of Man, A Declara-
tion on World Democracy (Msto lid - vyhlsen svtov demokracie), New York
1940, str. 23 a 25
5) www.earthfiles.de
6) http: //infowars.wordpress.com/20o8/o7/o3/die-deutsche-versi- on-von-endgame-
der-plan-fur-globale-versklavung/, (nmeck verze konecn hry, pln globlnho
zotrocen)
7) www.muslim-markt.de nterview s Wolfgangem Eggertem, autorem knihy Erst
Manhattan, dann Berlin (Nejdve Manhattan, pak Berln) z 25. jna 2007
8) http: //infowars.wordpress.com/20o8/o7/o3/die-deutsche-versi- on-von-endgame-
der-plan-fur-globale-versklavung/, viz: 6)
9) David Rockefeller: Memoirs (Pamti), str. 405 10-11) www. wikipedia.de
i2)Bissinger, Edgar (vyd.): Enthllte Weltfreimaurerei (Odhalen svobodnch
zednu), Aufbau-Verlag, 1935, str. 9
13.) Queensborrough, Lady: The occult Theocracy (Okultn teokracie), str. 208 a 209
14) Helsing, Jan van, Erdmann, Stefan: Die Jahrtausendlge (Le tiscilet),
Ama Deus Verlag, 2008
15) http: //alles-schallundrauch.blogspot.com/20o8=i2/der-grosse- -plan-was-
sie-mit-uns-vor.html
16) viz 13)
17) PH - nformace z politickho pozad, Zuvedru 4, LT 56337 Rum- siskes -
Litva, vydn z 27.1.1996, str. 223
18) Alle, Gary: Die nsider - Band 1 (Zasvcenci - svazek prvn), VAP-Verlag,
Dusseldorf 1996, str. 223
19) http://info.kopp-verlag.de/news/survival-scout-der-bestbezahl- te-beruf-
der-zukunft.html
20) www.flegel-g.de/pressefreiheit.html
21) http://de.spiritualwiki.org/Wiki/Hooponopono a www.huna-vi-
ta.de/hoopono.html
22) http://euro-med.dk
Obrazov dokumentace - zdroje
Obr. 1: http://kickthemallout.com Obr. 2: www.sentex.net Obr. 3: soukrom archiv
Obr. 4: www.greatdreams.com Obr. 5: www.abovetopsecret.com Obr. 6:
www.mastermason.com Obr. 7: www.masonicregalia.org Obr. 8: soukrom archiv
Obr. 9: www.guardian.co.uk Obr. 10: www.thedoggstar.com Obr. 11:
www.catalyst.co.uk Obr. 12: www.vaticanassassins.org Obr. 13:
Strana 191
www.thedoggstar.com Obr. 14: www.texemarrs.com Obr. 15-22: soukrom archiv
Obr. 23: www.ephesians5-ll.org Obr. 24: www.freemasonrywatch.org Obr. 25:
www.vigiliantcitizen.com Obr. 26-31: soukrom archiv Obr. 32:
http://aftermathnews.fiks. wordpress.com Obr. 33-37: soukrom archiv Obr. 38:
Allen, Gary: Die nsider (Zasvcenci), VAP-Verlag, str. 220 Obr. 39: Habeck,
Reinhard:
Die letzen Geheimnisse
(Posledn tajemstv), Tosa-Verlag, str. 76
Obr. 40-43: soukrom archiv
Obr. 44: www.altarcheologie.nl Obr. 45-47: soukrom archiv Obr. 48:
www.freemasonry.bcy.ca Obr. 49-54: Stefan Erdmann Obr. 55: www.wordpress.com
Obr. 56: www.samliquidation.com Obr. 57: www.luciferia.tv Obr. 58,59:
www.samliquidation.com Obr. 60: www.geocities.com Obr. 61: www.thruthnews.us
Obr. 62: soukrom archiv Obr. 63: www.wfg-gk.de Obr. 64,65: www.sacredtexts.com
Obr. 66:
www.hollowearththeory.com Obr. 67-70: soukrom archiv Obr. 71: www.wikipedia.de
Obr. 72:
www.bibliotecapleyades.net
Obr. 73: soukrom archiv
Obr. 74: http://fischinger.alien.de/
beweise.html
Obr. 75: www.zillmer.com
Obr. 76: www.aifs.org
Obr. 77: www.mysteriousworld.com
Existuji dv rzna pojeti svtovych djin: prvni je oficialni, live
Existuji dv rzna pojeti svtovych djin: prvni je oficialni, livea bn se vyuuje na olach!
"i# druhy# jsou tajne djiny
lidstva, je sryvaji prave p$iiny svtovych udalosti
Honore de Balzac
Vite, e na svt existuje tajne spiknuti nkolika lidi? Jste oteveni mylence, e nkolik
malo mocnyc or!anizaci ovliv"uje djiny lidstva? #a toto tema u $yl napsan $ezpo%et kni,
a pece je vtina lidi ne$ere pili van& 'pisovatele jako Jan van Helsin! jsou ozna%ovani za
konspira%ni teoretiky, ktei vidi straidla tam, kde nejsou, a $alamuti tak adove o$%any& Janu
von Helsin!ovi se podailo dostat se do kontaktu s aktivnim, vysoce postavenym svo$odnym
zednaem a pimt o k intervie(& V nm detailn popisuje skryte p)so$eni celosvtoveo
tajneo spole%enstvi * ve se tedy dozvite z prvni ruky+ ,ento zasvceny mu mimo jine
in-ormuje o tom. co pedstavuje novy svtovy ad, kdy $yl zaloen a jak je koncipovan pro% se
maji lidem implantovat mikro%ipy jakou roli ve svo$odnem zednastvi raje /uci-er jakou roli
raji Jei a iluminati e skute%n existuji adi lide jaka jsou zednaska znameni, pomoci nic
se jednotlivi %lenove poznavaji jak p)so$i ducovni sily a jak je lze vyuivat jalcou roli v
zednaskem spole%enstvi maji templati rytii jak lze ovladat lidi pomoci mor-o!enetickyc
poli pro% vtina nmeckyc zedna) aji narodni zajmy a pro% jsou v mnoa loic
neadouci ur%ite na$oenske skupiny e se zednai $oui a mezi nkterymi panuje pimo
valka
,oto neni knia pro sla$e natury+
Strana 192