MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovnch studi

Katedra sportovn medicny a zdravotn tlesn vchovy










Kolorektln karcinom - prevence a lba
Bakalsk prce

















Vedouc bakalsk prce: Vypracoval:
Ing. Iva Hrnikov Lenka Manoukov
Regenerace a viva ve sportu





Brno, 2007





































Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn a na zklad
literatury a pramen uvedench v Seznamu pouit literatury.



V Brn dne 24. dubna 2007









































PODKOVN

Dkuji Ing. Iv Hrnikov za odborn veden m bakalsk prce, poskytnut
informac a odborn literatury.




OBSAH

VOD...............................................................................................................................................5
1 EPIDEMIOLOGIE ...............................................................................................................6
2 VOD DO PROBLEMATIKY VZNIKU RAKOVINOVHO BUJEN.........................9
2.1 NDORY A RAKOVINA, CO TO JE A JAK VZNIK...............................................................9
2.2 PATOFYZIOLOGIE KOLOREKTLNHO KARCINOMU..........................................................9
3 HLAVN PINY VZNIKU RAKOVINY.....................................................................11
3.1 PINY VZNIKU KARCINOMU KOLON (CRC)................................................................12
4 ZNAKY A SYMPTOMY RAKOVINY.............................................................................15
4.1 PROJEVY ONEMOCNN KARCINOMU KOLON (CRC)......................................................15
5 DIAGNOSTIKA..................................................................................................................17
5.1 VYETOVAC METODY ................................................................................................17
5.2 KLASIFIKACE PODLE STDIA.........................................................................................18
5.3 PROGNZA....................................................................................................................20
6 PRIMRN PREVENCE...................................................................................................21
6.1 KOUEN A ZHOUBN BUJEN ........................................................................................21
6.1.1 Energie a souvisejc faktory ...................................................................................24
6.1.2 Zkladn nutrin sloky ..........................................................................................25
6.1.3 Potraviny a npoje, komplexnj sloky.................................................................34
6.1.4 Zpracovn, skladovn a pprava potravy............................................................37
6.2 POHYBOV AKTIVITA V PREVENCI NDOROV HO BUJEN ............................................38
7 SEKUNDRN PREVENCE .............................................................................................39
8 LBA.................................................................................................................................41
8.1 CHIRURGICK VKON...................................................................................................41
8.2 RADIOTERAPIE..............................................................................................................42
8.3 CHEMOTERAPIE.............................................................................................................43
8.4 PALIATIVN LBA........................................................................................................43
8.5 VIVOV PODPORA.....................................................................................................44
8.5.1 Vznam vivov podpory .......................................................................................44
8.5.2 Dietn rada ..............................................................................................................45
8.5.3 Viva po operacch steva, chemoterapii a ozaovn...........................................46
8.5.4 Cle vivov podpory .............................................................................................46
ZVR...........................................................................................................................................47
RESUM .......................................................................................................................................48
SEZNAM POUIT LITERATURY.........................................................................................49
PLOHY
5
VOD
Kolorektln karcinom je zhoubn ndorov onemocnn tlustho steva a
konenku. esk republika podle celosvtovch epidemiologickch statistik
sledujcch vskyt a mortalitu dlouhodob zaujm prvn msto. Vzhledem k
vysokmu vskytu i pomrn vysok mortalit pat k nejdiskutovanjm
onkologickm problmm v rmci lkask pe. Komplikac je, e vtina
ndor je diagnostikovna v pokroilm stdiu. Pitom ndory zachycen vas lze
v naprost vtin lit trvale. Rizikov faktory zahrnuj jak genetick, tak
enviromentln vlivy. Proto je teba zamit se vce na strnku preventivn. Z
hlediska primrn vivov prevence zstv velik potencil dosud nevyuit. Pro
na populaci je typick konzumace stravy s nzkm podlem vlkniny, velkm
mnostvm ervenho masa a zven konzumace piva. Zmna stravovacch
nvyk, omezen alkoholu a kouen by mohly vznamn snit vskyt i mrtnost
tohoto civilizanho onemocnn. Od ostatnch enviromentlnch faktor je viva
znan odlin zejmna nutnou mrou expozice. Vystaven dietrnm faktorm je
naprosto nevyhnutelnm atributem ivota kadho lovka, avak je zrove
faktorem kontrolovatelnm. Vznam vivy je dnes veobecn akceptovn, avak
znalosti jsou nedostaten.
V vodn kapitole jsou porovnny epidemiologick statistiky za nkolik
poslednch let. Vsledky jsou alarmujc. Problematika vzniku karcinomu a
zkladn principy karcinogeneze jsou podrobn rozepsny v nkolika
nsledujcch kapitolch. Nejvt st prce je vnovna prv vivovm
faktorm ovlivujcm pzniv i nepzniv vznik karcinomu tlustho steva a
konenku. Nedlnou soust je sekundrn prevence, samotn lba a jej
vivov podpora.
Clem prce je ucelen poznatk o prevenci a lb kolorektlnho
karcinomu v esk republice. Prevence je zamena pedevm na rizikov
faktory ve vztahu k viv, kter by mohly vznamnou mrou snit incidenci
ndor kolorekta v na populaci. Zrove je moj snahou informovat o monch
pinch vzniku a dalch souvislostech tohoto onkologickho onemocnn.
6
1 EPIDEMIOLOGIE
Kolorektln karcinom je u ns jednm z nejastjch zhoubnch
ndorovch onemocnn. Ze vech zhoubnch onkologickch onemocnn
v esk republice zastupuje cca 19% u mu a 13% u en, viz. obrzek 1, 2.
Vedle zhoubnch bronchogennch ndor u mu a karcinomu mlnch lz u
en je tet nejastj malignitou. Postihuje pedevm vkov skupiny nad 50 let,
s mrnou pevahou mu. Absolutn poty jsou nejvy ve vkov kategorii 65-
75 let. Vkov specifickou incidenci a mortalitu kolorektlnho karcinomu
znzoruj grafy v ploze .1.

Obr. 1: Zhoubn novotvary dle etnosti, R 2002, mui [3].

Obr. 2: Zhoubn novotvary dle etnosti, R 2002, eny [3].

V celoevropskm mtku je esk republika ve vskytu u mu na
prvnm a u en na druhm mst. A podle statistiky WHO zaujm spolu
s Maarskem a Novm Zlandem prvn msto v mrtnosti na toto onemocnn.
Vskyt tohoto civilizanho onemocnn je vy ve vysplch sttech. Celkov
v prmyslovch zemch dosahuje incidence 65%, prmrn je to u en podle vku
22 - 33 ppad a u mu 31 - 47 ppad na 100 000 obyvatel ron. V esk
7
republice se u en udv prmrn 31,5 ppad a u mu 60,3 novch ppad na
100 000 obyvatel ron, co je srovnn alarmujc. Obrzek 3, 4 znzoruje
stoupajc incidence od roku 1960 do roku 2000. Dle stavu zdravotnickch
informac a statistiky z roku 2002 pesahuje poet 7 800 nov zjitnch ppad
[1, 3, 15, 23].

Incidence karcinomu
rektosigmodea (C19-20) v R
na 100 000 obyvatel/ rok
0
10
20
30
40
50
1960 1970 1980 1990 2000
mui
eny

Obr. 3: Incidence karcinomu rektosigmodea Obr. 4: Incidence karcinomu tranku[23]

I pes znan pokroky v lb poklesla celkov mortalita tohoto
onemocnn bhem poslednch nkolika let jen velmi mlo. Pinou je pedevm
zjitn onemocnn v pokroilm stdiu. U mu je kolorektln karcinom jako
pina mrt na druhm mst po karcinomu plic (obr. 5). Mortalita karcinomu
kolorekta se stala v roce 2001 dominujc ped mrtnost en na karcinom
mlnch lz (obr. 6).

Obr. 5: Zemel na zhoubn novotvary dle etnosti, R 2001, mui [3].


Incidence karcinomu tranku (C18 )
v R na 100 000 obyvatel/rok
0
10
20
30
40
50
1960 1970 1980 1990 2000
mui
eny

8

Obr. 6: Zemel na zhoubn novotvary dle etnosti, R 2001, eny [3].

V tabulce 1 jsou uvdny incidence a mortalita zhoubnch ndor
kolorekta v jednotlivch oddlech tlustho steva v esk republice v roce 2000.


Tab. 1: Incidence a mortalita kolorektlnho karcinomu v R v roce 2000 (absolutn poet
nemocnch a na 100 000 obyvatel) [15].
Zhoubn
ndory CRC
Mui eny Celkem

Absolutn Na 100 000 Absolutn Na 100 000 Absolutn Na 100 000
C 18 incidence 2323 46,5 1894 35,9 4217 41,1
mortalita 1437 28,7 1162 22,0 2599 25,3
C19 incidence 591 11,8 425 8,1 1016 9,9
mortalita 335 6,7 263 5,0 598 5,8
C20 incidence 1356 27,1 757 14,4 2113 20,6
mortalita 702 14,0 437 8,3 1139 11,1


9
2 VOD DO PROBLEMATIKY VZNIKU RAKOVINOVHO
BUJEN

2.1 Ndory a rakovina, co to je a jak vznik
Rakovina je nazvna nemoc bunnho cyklu. Za normlnch okolnost
se jednotliv buky v tle mno podle uritho du, v okamiku, kdy je tlo
potebuje. Bunn cyklus m nkolik fz, jejich dlka je do jist mry
promnliv, v konen fz probh samotn cytogeneze, neboli vlastn rozdlen
buky. Regulaci fz bunnho cyklu kontroluj dv specifick skupiny protein:
cyklindependentn kinzy (CKD) a cykliny. Mutace gen tchto kdujcch
protein spoutj proces kancerogeneze. Proliferace bunk nen omezovna,
buky se zanou tvoit nadmrn a vznik ndorov tk. Mutace gen zpsobuj,
e v prbhu cyklu jsou vynechvny kontroln body ve fzch, anebo buky
ignoruj vznikl genetick abnormality [13, 14].
Rozeznvme dva druhy ndor podle vztahu k okoln tkni:
Benign ndory jsou nezhoubn. Jsou podobn vchoz tkni a
nepronikaj do okolnch tkn, ani neexpanduj do jinch st tla. Obvykle
rostou pomalu a meme je odstranit, take nepedstavuj ohroen ivota [13,14].
Malign ndory, neboli karcinomy, zvan t rakovina jsou zhoubn.
Mohou infiltrovat a pokodit okoln tkn a orgny. Vrstaj invazivn skrze
bazln membrny a pronikaj skrze krevn nebo lymfatick systm dle do
organismu, kde tvo druhotn ndorov loiska, tzv. metastzy [13,14].

2.2 Patofyziologie kolorektlnho karcinomu
Kolorektln karcinom, neboli rakovina tlustho steva a konenku, pat
mezi zhoubn ndorov onemocnn. Vzniku tohoto karcinomu me pedchzet
kolorektln polyp, kter je zpotku benign. Pacientm s tmto nlezem se
polypy odstrauj a nadle jsou nutn pravideln preventivn vyeten. A 80%
10
malignch karcinom pedchz tento poten benign lzov pedchdce
[4,8].
Karcinom tlustho steva se me it lokln, homogenn nebo
lymfaticky. Lokln en bv plon, karcinom me prorstat skrze stnu
stevnho epitelu do okolnch tkn a pilehlch orgn. Homogenn jsou
ndorov buky zaneny dle do organismu, metastzy vznikaj nejastji
v jtrech a plicch. Napadnou-li ndorov buky lymfatick obh, me dojt
k usazen a dal bujen v lymfatickch uzlinch nebo cvch. Existuj i dal
formy en ndoru, nap. angioinvaze, neuroinvaze, aj. [8].
Ndorov onemocnn tlustho steva a konenku se li nejen
anatomicky, ale tak klinicky a biologicky. Podle anatomick lokalizace se
karcinomy tlustho steva dle dl na:
tranku (s oznaenm C 18),
rectosigmoideln (C 19),
vlastnho konenku (C 20),
anln karcinom (C 21) [1].
Nejastjm kolorektlnm karcinomem je hlenotvorn a tabulrn
adenokarcinom, zastupuje pes 90 % vech zhoubnch ndor tlustho steva.
Ostatn ndory tlustho steva jsou vjimen. Podle makroskopick struktury se
me jednat o karcinom z prstencovch bunk, skvamozn, adenoskvamozn nebo
neklasifikovateln. Histologicky se posuzuje stupe diferenciace- tzv. grading
(G) ndoru. G1-2 je oznaen pro dobe a stedn diferenciovan ndory, bvaj
pokldny za mn zhoubn. G2 jsou patn diferenciovan. G4 u jsou
nediferenciovan a tedy vysoce malign. A v 80% mestastzuj lymfogenn a
maj nejhor prognzu [8, 11, 15].

11
3 HLAVN PINY VZNIKU RAKOVINY
Nejvznamnj roli pro vznik zhoubnho bujen maj zevn vlivy.
Ddinost ovlivuje jen relativn mal procento onemocnn. Dnes je na zklad
globlnho vyhodnocen dostupnch daj odhadovno, e zevn vlivy zpsobuj
vznik 80 - 90% ndor. (Fiala, 2004) Pravdou je, e vtinou se jedn o
ovlivniteln faktory a ty nejvznamnj z nich zvis na vli jedince [5].
Pi vtu a popisu jednotlivch faktor se setkvme s ltkami, kter maj
prokazateln mutagenn i karcinogenn inky. Reln vznam rizikovch
faktor lze popsat i tzv. populanm atributivnm rizikem. Tento ukazatel uruje,
jakou st z celkov se vyskytnuvch ndor lze pisuzovat vlivu uritho
faktoru. Informuje o me zven rizika spjatm s uritou expozic a o me
vskytu tto expozice v dan populaci. Odhaduje tedy rovn proporci ndor
v populaci, kterm by redukc expozice mohlo bt zabrnno. U nkterch
faktor je sice riziko prokazateln vysok, ale lovk s nimi prakticky bu
nepijde do styku, nebo jen s dvkami, pro kter nebyl faktor prokzn [5].
Zkladn pehled nejvznamnjch pin rakoviny, spolu s podlem
ndorov mortality uvd graf v obrzku 7.
35
30
5
5
5
3
3
2
2
0 10 20 30 40
vivov faktory
kouen
alkohol
nzk pohybov aktivita
inf ekce
reprodukn a sex faktory
prof esionln expozice
ionizujc a UV zen
chem. Zneitn prosted
Podl na ndorov mortalit v %

Obr 7: Nejvznamnj piny ndorovch onemocnn podle podlu na celkov ndorov
mortalit (dle dat z rznch zdroj) [5].

12
Z grafu sledujeme, e viva je z faktor zevnho prosted vbec
nejvznamnjm faktorem ndorovch rizik. Podobn vznamn jsou pouze
faktory kouen. Vliv ostatnch faktor sice nen zanedbateln, ale je ji podstatn
ni. Sprvnou vivou bychom zejm mohli zabrnit vzniku a 35% vech
ndor. Zmnn procento je vak prmrn pro vechny ndory a jednotliv
ovlivuje mru preventability rzn. Zvlt vysok hodnoty dosahuj pedevm
ndory zce spjat s trvcm traktem a to v horn hranici odhadovan a na 75%.
Pesto, nezanedbateln potencil vivy se objevuje i u ndor, kter anatomicko-
fyziologicky nesouvis s trvcm traktem, napklad u ndor prsu, dlohy i plic
[5].

3.1 Piny vzniku karcinomu kolon (CRC)
Na vzniku kolorektlnch karcinom se zpravidla podl ada faktor.
Vlastn piny nejsou pesn znmy. Vme pouze, e buky nemocn tkn
podlhaj nekontrolovatelnm dlen, jeho pinou je mutace genu [5, 16].
Nejvce podmiujc vznik karcinomu kolorekta v na populaci jsou ji
v pedchoz kapitole zmiovan faktory vnjho prosted a to zejmna
nevhodn stravovac nvyky. Zastupuj 66-75% vlivu na vznik ndoru tlustho
steva i konenku. Konkrtn se jedn nejen o zastoupen nutrinch sloek ve
strav, ale tak o pravu, zpracovn a uchovvn potravin. Je teba zmnit
nadbyten energetick pjem a nzk vdej vedouc a k obezit. Dle se
setkvme s nebezpenmi ltkami podporujcmi nebo dokonce vyvolvajcmi
vznik karcinogen, tzv. kancerogeny. Jsou jimi napklad sloueniny vznikajc
pi pepalovn tuk, pi uzen, alkohol a cigaretov kou [5, 16].
Existuj vak i vivov prostedky sniujc psoben nedoucch
karcinogen, o kterch se zmnme v kapitole vivov prevence. Je nutn si
pedevm uvdomit, e jsou tyto faktory nejvce ovlivniteln a proto je zde
prevence opodstatnn [5, 16].
13
Dal monou pinou vzniku kolorektlnho karcinomu jsou nezhoubn
onemocnn tlustho steva a konenku. Vskyt karcinomu kolorekta je astji
prokzn u idiopatickch stevnch znt, Crohnovi nemoci a ulcerzn kolitidy.
Se vznikem kolorektln rakoviny je spojeno kad est mrt pacient
s nespecifickm stevnm onemocnnm. Problm vyvstv zejmna pi
dlouhotrvajcch a chronickch zntech a pi zvyujcm se rozsahu zntlivho
procesu. U pacient s desetiletm trvnm nemoci je riziko vzniku kolorektlnho
karcinomu 2%, po dvaceti letech se zvyuje na 8% a po ticeti na 18%
pravdpodobnost. Pi souasn ptomn primrn sklerozujc cholangitid, jedn
se o autoimunitn onemocnn intra a extrahepatrnch luovod, je riziko pmo
limitujc a prognosticky vbec nejzvanj. Postihuje 3-5% nemocnch
s ulcerzn kolitidou [19].
Endogennmi faktory jsou ddin dispozice. Mohou bt dal pinou
vzniku karcinomu a v ppad karcinomu kolorektlnho je tato proporce vce ne
10%. Rizika vzniku ndoru u jedinc, kde bylo sledovno dva a vce ndor u
pbuznch 1. a 2. stupn jsou mnohonsobn vy, ne u bn populace.
Hereditrn mutace jedn alely genu je ptomna ji v zroden buce a je tedy
ptomna ve vech bukch organismu. Ddin dispozice je penena jako znak
autosomln dominantn s vysokou penetrac. Ndorov onemocnn se me
projevit ji v rannm vku a je teba dbt na preventivn opaten [16].
Familirnm vskyt je zejm zpsoben vce podobnm stylem ivota a
expozic kodlivin, ddinost je nejasn. Tak se mu pisuzuje zhruba 10%
zastoupen, na rozdl od ddinch forem se objevuje v pozdjm vku.
Zbvajcch zhruba 80% vzniklch karcinom je sporadickch [16].


Pehled autosomln ddinch forem onemocnn CRC
Lynchv syndrom (Lynch I, Lynch II- syndrom karcinomov
rodiny)
14
Familirn adenomatzn polypza
Juveniln stevn polypza.
Peutz- Jeghersv syndrom [16].
15
4 ZNAKY A SYMPTOMY RAKOVINY
Obecn mohou bt rakovinov symptomy rozdleny do t skupin.
Z potku se jedn pedevm o symptomy lokln: tumor, krvcen, vedovitost,
loutenka. Je-li ndor malign, mohou se objevit typick symptomy metastze.
Nejastji se jedn o zvten lymfatickch uzlin, zvten jtra, neurologick
obte, bolesti a zlomeniny postiench kost. Pozdji organismus zane reagovat
na nemoc systmov. Dochz k bytku hmotnosti, nechutenstv, podviv a
tzv. chadnut a dalm souvisejcm obtm spojenm s hormonlnmi zmnami,
zvenm srenm krve a chudokrevnost [1, 13] .

4.1 Projevy onemocnn karcinomu kolon (CRC)
Pznaky kolorektlnho karcinomu nebvaj vrazn a mohou proto
snadno uniknout pozornosti. Navc z potku me ndor rst skryt,
asymptomaticky. Pozdji se mohou objevit pznaky mstn i celkov. Akutn
komplikace mohou bt obstrukce a perforace steva [1, 16].
Mstn pznaky jsou nejastji zmny v charakteru stolice a astosti
vyprazdovn. To me bt zpotku spojovno s dietn chybou, stresem i
jinm nezvanm onemocnnm. Je vak vdy vhodn vem neobvyklm
pznakm vnovat pozornost, vylouit ptomnost ndoru vhodnm vyetenm a
objasnit piny obt [1,14].
Pznaky se projevuj v zvislosti na umstn v prbhu tlustho steva,
form a stdiu ndoru. Pokud je ndor velk, blokuje prchodnost steva a
zpsobuje nejastji plynatost, zcpu, prjem, pocit nedostatenho
vyprazdovn a bolesti bicha nebo v oblasti konenku. Bolesti mohou bt
trval, pechodn, nebo souvisejc s odchodem stolice. U tchto pznak bvaj
ndory povtinou lokalizovny v lev sti tranku nebo rekta. Ndor me tak
krvcet a dle vst ke ztrtov anmii, kter bv tm jedinm pznakem u
ndor v prav polovin steva. Ve stolici se me objevovat krev nebo hleny [1,
8, 14].
16
K celkovm pznakm pat nechutenstv, malnutrice, nevolnost, slabost,
nava hubnut, bledost, narstajc objem bicha nebo loutenka. Vechny celkov
obte jsou zpravidla pznaky pozdn. Proto v ppad projev nkterch ve
jmenovanch pznak je vhodn vyhledat lkae brzy. Nejlpe ur piny pot
gastroenterolog [1, 14].
17
5 DIAGNOSTIKA

5.1 Vyetovac metody
Mezi zkladn vyetovac metody, v ppad podezen na vznik
kolorektlnho karcinomu, pat anamnza pacienta a klinick vyeten, vetn
per rektum a gynekologickho vyeten u en. Z odbru krve jsou provdny
laboratorn rozbory. astou metodou je zjiovn krve ve stolici, tzv. okultn
krvcen [1, 15].
Dal vyeten umoujc pesnj diagnzu jsou endoskopick a
rentgenologick. Endoskopick vyeten tlustho steva je provdno pomoc
trubice s optickm zazenm. Tato zazen umouj revizi tlustho steva, dky
pmmu pohledu do nitra orgnu. Pat mezi invazivn diagnostick postupy. Lze
rozliovat zmny povrchn i sliznin, provst odbr bioptick tkn a souasn
rovnou provdt terapeutick vkon. Vdy zvis na zkuenostech lkae a na
individulnm stavu traktu. Indikac k endoskopii jsou jakkoliv podezen na
patologick procesy v tlustm stev. Podle msta zavdn trubice do tlustho
steva rozliujeme metody dle na rektoskopickou, sogmodeoskopickou a
kolonoskopickou [1, 12].
K rentgenologickm diagnostikm pat irrigiskopie a irrigografie. Tyto
metody vyuvaj principu dvojho kontrastu ltky aplikovan do steva na
rentgenovm snmku [1].
Jin vyeten mohou bt provdna pomoc ultrazvuku dutiny bin,
vpoetn tomografie (CT) nebo nuklern magnetick resonance (NMR). Pro
vylouen metastz se kontroluj rentgenov snmky plic a CT bicha. Z krevnho
sra meme zjistit stav CEA marker, kter jsou karcinoembryonlnm
antigenem. Tyto antigeny se nachz pedevm v tkni ndor tlustho steva [1,
15, 22].
18
V rmci sekundrn prvence je u bezpznakovch osob spadajcch do
rizikovch skupin populace provdn tzv. screening
1
. Nejuvanj screenigovou
metodou je test Hemoccult II. na ptomnost krve ve stolici. Zmry sekundrn
prevence jsou popsny podrobnji v kapitole Sekundrn prevence [1].

5.2 Klasifikace podle stdia
V esk republice se pouvaj dv klasifikace stdi karcinomu kolorekta.
Onkology nejpouvanj je klasifikace TNM podle Mezinrodn unie proti
rakovin (UICC, International Union Against Cancer) z roku 1978. Klasifikace
stadia nemoci I-IV TNM/IUCC se shoduj se stadii A,B,C, D podle Dukese
(1932). Z dalch klasifikac lze jmenovat Modifikaci Aster-Coller, AJCC
(Americk vbor pro rakovinu) aj. Klasifikace byly postupn upravovny , proto
se mohou v detailech liit podle vydn [8, 15].

1
Screening = provovn
19

Tab. 2 : Klasifikace stdi nemoci podle TNM/UICC a dle Dukese, 5. vydn) [15].
Stadium
nemoci
T: N: M:
Dle
Dukese

lokln pokroilost
ndoru
postien mznch
uzlin
ptomnost vzdlench
metastz

Stadium 0 Tis N 0 M 0
Stadium I T 1 N 0 M 0 A
T 2
Stadium II T 3 N 0 M 0 B
T 4
Stadium III T 1-4 N 1 M 0 C
T 1-4 N 2
Stadium IV T 1-4 N 0,1,2 M 1 D
T0, N0, M0neptomnost ndoru
Tisndor in situ
2
: intraepitelrn
T1 ndor submukza
3

T2ndor muscularis propria
4

T3ndor pronik do subserzy nebo do perikolickch
5
tkn bez peritonelnho
6

krytu
T4ndor pronik do pilehlch orgn

2
In situ = v pirozen poloze
3
Submukzn = pod sliznin
4
muscularis propria = vlastn svalovina
5
Peri kolon = kolem tranku
6
peritoneln = pobinin

20
TX, NX, M0 nlez nelze hodnotit
N1 postien regionlnch uzlin
N2 postien vce ne t regionlnch uzlin
M1 vzdlen metastzy
Prefixem pTNM je pooperan klasifikace, znaen stda po operan
lb, yTNM se pouv po pedchoz aktinoterapii
7
a ypTNM.po neadjuvantn
8

a operan lb. Klasifikace bv dle doplnna o dal oznaen. Zejmna po
operaci lze hodnotit diferenciaci ndoru, radikalitu lby i biologickou aktivitu
ndoru, je oznaovna symbolem R - reziduln klasifikace. Jako R0 je
oznaovno totln odstrann ndoru, bez dalch metastz. R1 je stav, kde
zstala ptomna mikroskopick rezidua R2 oznauje rezidua makroskopick,
tedy napklad dal metastzy nebo neoperovateln ndor [8].

5.3 Prognza
Za pedpokladu diagnostiky ndoru v asnm stdiu je lba
kolorektlnho karcinomu velmi spn. Zejmna asymptomatit jedinci maj
velkou nadji na dlouhodob peit. Pro stdium I je 90% pravdpodobnost
ptiletho peit. U stdia II je prognza 60-80% a u stdia III je 50-30%.
Pacienti ve IV stdiu nemoci nepeij pt let. Prognzu vedle pokroilosti ndoru
ovlivuje pedevm stupe diferenciace a akutn komplikace. Karcinomy
konenku maj ve srovnn s karcinomy tlustho steva hor prognzu. Doba
peit se u nich zkracuje zhruba o 10 - 15% [11].
Recidiva ndoru postihne zhruba ptinu kurativn lench pacient.
Pacienti mus bt nadle pravideln sledovni, v 80% ppad se recidiva projev
bhem nsledujcch dvou let po ukonen lby. Pitom litelnch je pouze 20%
asymptomatickch recidiv. Nemonost lby spov nejastji v dsledku
mnohoetnch metastz, tzv. generalizace ndoru [11].

7
Aktinoterapie = lba zivou energi, ozaovn
8
Adiuvantia = s vyuitm lk, kter zesiluj inek vlastnho liva
21
6 PRIMRN PREVENCE
Primrn prevence by mla bt soust lkask pe, zejmna
v souvislosti s preventivnmi lkaskmi prohldkami. Zkladn principy primrn
prevence, kter obsahuj sniovn vlivu nejzvanjch rizikovch faktor ve
zpsobu ivota byly opakovan ovovny a tak definovny Svtovou
zdravotnickou organizac (Komrek, Kernov, Rov 2002). kolem primrn
prevence je pedchzet zdravotnm problmm u zdravch lid. Jedn se nejen o
prevenci vzniku nemoc, ale i pozitivn ovlivovn zdravotnho stavu s clem
zvyovat kvalitu ivota [18].
Prevence a podpora zdrav by mli smovat k sten i pln eliminaci
expozice rizikovm faktorm zpsobu ivota: kouen, nevhodn strava,
nadmrn spoteba alkoholu, nzk pohybov aktivita, nevhodn sexuln a
reprodukn chovn. A tm, k zabrnn vzniku a rozvoji nemoc s nimi
spojench [18].

6.1 Kouen a zhoubn bujen
Kouen podle odbornch hodnocen pispv 30% k mrtnosti na rakovinu
a m klovou lohu ve stoupajc incidenci ndorovch onemocnn.
Epidemiologick studie prokzaly, e kouen je odpovdn za dramatick nrst
mrtnosti na rakovinu plic i mnoha dalch typ rakoviny. Pro vznik rakoviny
tlustho steva je druhm nejrizikovjm faktorem hned po viv. Studie tak
potvrzuj, e kouen je odpovdn za 16% mrt na karcinomy tlustho steva a
22% mrt na rakovinu konenku. Tabkov kou je zaazen v seznamu IARC
(International Agency of Research on Cancer) mezi prokzan humnn
karcinogeny, pesto mnoho badatel dajn popisovalo pozitivn vztahy kouen
ke kolorektlnmu karcinomu. U en kouen ovlivuje riziko stejn, avak m
del dobu latence (minimln 35 let). Riziko stedn silnch kuaek je dvakrt
vy ne u nekoucch en [16].
22
Nepzniv inky tabkovho koue jsou pm i nepm. Kou vyvolv
zhoubn bujen ve tknch, s nimi je v pmm kontaktu i v orgnech vzdlench.
V tabulce 3 jsou uvedeny ndory s kauzlnm vztahem ke kouen. Incidence u
tchto karcinom stoup s denn dvkou, po zanechn kouen se rizikovost
sniuje jen u silnjch kuk.Ve rizika je krom dennho mnostv
vykouenho tabku ovlivnna tak typem tabku, dobou kouen, zpsobem
inhalace a individuln sensitibilitou. Existuj dkazy o vy vnmavosti mladch
osob ke karcinogennm inkm tabkovho koue. Tyto dkazy vyplvaj z
epidemiologickch studi, kter dokumentuj vy relativn rizikovost zhoubnch
ndor u osob, kter zaaly kouit ped dosaenm pln biologick zralosti [16].

Tab. . 3: Relativn riziko ndor, kter maj kauzln vztah ke kouen [16].
Ndor Nekuci Exkuci Kuci (cigaret/den) Dmka,
doutnk

1 - 9 10 - 19 20 - 39 > 40

plce 1,0 5,0 4,6 11,5 22,4 30,0
hltan 1,0 2,5 2,5 5,4 9,9 13,0
Jcen 1,0 2,0 1,8 3,4 5,9 7,7 3,0
hrtan 1,0 2,0 1,6 2,9 4,9 6,3 3,5
sta, jazyk 1,0 2,0 1,6 2,9 4,9 6,3 3,5
Pankreas 1,0 1,0 1,2 1,6 2,1 2,5 1,0
Moov
mch
1,0 1,5 1,5 2,5 4,0 5,0 1,5
Ledviny 1,0 1,0 1,2 1,5 1,9 2,2 1,0
23
V tzv. hlavnm proudu tabkovho koue je obsaena vtina
prokzanch humnnch karcinogen zaazench do seznam IARC a EPA
(Environmental Protection Agency). inkm tchto ltek je vystavovn aktivn
kuk. Jako vedlej proud cigaretovho koue je oznaovn kou doutnajc
cigarety, kter je navc obohacovn zbytky vydechovanmi kukem. I pasivn
kuk je vystaven kodlivm zplodinm [16].
Nejinnj obranou pro snen nemocnosti a mrtnosti na zhoubn
ndory je omezit a postupn vylouit kouen ze ivotnho stylu. Vjimenmi, by
se staly prv nejastj ndory. Je veobecn znmo, e kouen m kauzln
vztah ke vzniku rakoviny plic i jinm formm zhoubnch ndor a e kuci maj
tak dal vn zdravotn problmy. V prevenci a odvykn kouen maj
vjimenou a nezastupitelnou roli lkai [16].
Bezpen cigareta a nekodn kouen neexistuj (Hrub, 2001)!

6.2 Vivov faktory v prevenci ndorovch onemocnn
Kapitola obsahuje strun vod o principech vlivu vivy na vnik
karcinomu kolorekta. Souvislosti jednotlivch zkladnch nutrinch sloek,
nkterch potravinovch komplex a pravy jdel jsou zaloeny na mnoha
empirickch studich.

6.2.1 Zkladn princip vlivu vivy na vznik ndoru
Mechanismus karcinogeneze byl rozshle studovn pedevm na zvecm
modelu a byl kategorizovn do t zkladnch stdi: iniciace, promoce a progrese.
Pestoe lidsk karcinogeneze me bt popisovna jako srie udlost a
interakc, zahrnujcch zmnn ti stdia popisovan u zvecho modelu, jde o
model laboratorn. Ve skutenosti jde o komplikovanj a mn pehledn
kontinuln proces. Zkladn schma popisuje obrzek 8, ze kterho je vidt, e
dietn faktory mohou zasahovat do procesu karcinogeneze prakticky na vech
24
rovnch . Psob nejen formou jednotlivch specifickch chemickch ltek, ale
tak komplexnji a navc v neustl interakci s ostatnmi enviromentlnmi vlivy a
v rmci genetickch predispozic [16].

Expozice relevantnm ltkm:
Metabolismus:
INICIACE: Interakce s DNA:
Reparace: pokozen DNA,
smrt buky nebo replikace
klonu abnormlnch bunk
PROMOCE: Rst abnormlnho klonu,
Vnik loiska pre-neoblastickch bunk
PROGRESE: Rst tumoru a jeho en
mimo pvodn loisko

Obr. 8: Schmatick popis lidsk karcinogeneze [16].:


6.1.1 Energie a souvisejc faktory
Pli vysok pjem energie svd o zven rizika vzniku ndorovho
onemocnn. Monm mechanismem pmho vlivu je, e nadbyten energie
v buce me zvit pohotovost k replikaci a tm i ndorov riziko. zce
souvisejcmi faktory jsou: BMI (Body Mass Index), fyzick aktivita a rst
v dtstv. Efekt celkovho pjmu nelze posuzovat oddlen bez tchto faktor
[16].
Vysok hodnota BMI poukazuje na nadvhu i obezitu, kter zvyuje
rizika ady ndor. Kauzln vztah m pedevm na ndory endometria, prsu,
ledvin, lunku a tlustho steva. A u je mechanismus vzniku obezity jakkoli,
somatick alterace onkogen,
tumor-supresorovch gen, a
DNA-reparanch gen
Abnormln DNA a bunn
replikace

Prekancerzn lze, dysplazie

Ndor Metastzy
Prokarcinogen

Konen karcinogen

DNA addukty
25
tukov zsoby pedstavuj zvenou nabdku energie pro buky a ta je stimulem
k replikaci. Navc v tlesnm tuku se mohou ukldat a hromadit karcinogeny.
Nkter ndory jsou hormonln zvisl a je zejm, e tukov tk hraje
vznamnou roli v metabolismu a produkci hormon. Kvalifikovan doporuen
BMI pedstavuj rozmez 18,5-25 pro dospl jedince. Hodnoty 25-29,9 oznauj
nadvhu a vy ne 30 obezitu, tyto kategorie pedstavuj jist riziko [6,16].
Sprvn vyven energetick bilance vede k udren zdrav tlesn
hmotnosti. Nadbyten tuk lze redukovat zvenm tlesn aktivity a omezenm
pjmu energeticky bohat potravy [6].

6.1.2 Zkladn nutrin sloky
Zkladn nutrin sloky potravy tvo sacharidy, lipidy, proteiny a nemn
dleit vitamny s minerly. Plnohodnotn strava by mla obsahovat pimen
mnostv zkladnch i doplkovch nutrinch sloek .
Sacharidy
Vznamnou protektivn slokou v prevenci ndor tlustho steva a
konenku je potravinov vlknina., tvoen nekrobovmi polysacharidy,
rezistentnmi oligosacharidy a ligninem. Vlknina je rezistentn vi hydrolze
trvcmi enzymy, prochz traktem v nezmnnm stavu a ovlivuje peristaltiku
stevn pase. Rychlej prchod stevnho obsahu sniuje dobu expozice
kodlivch sloek stravy se sliznic tlustho steva. Nsledn zabrauje
vstebvn nedoucch ltek. Rozpustn st vlkniny m schopnosti vzat
nejen vodu, ale i mastn kyseliny, luov kyseliny a steroly. Fyziologick
prospnost spov v omezen vstebvn tchto ltek a snen hladiny
cholesterolu a glukzy v krvi. V tlustm stev je vlknina sten fermentovna
mikroorganismy, kter vznamnou mrou pzniv ovlivuj stav organismu.
Preventivn vliv tchto bakteri je podrobnji popsn v kapitole Probiotika [16,
17].
26
Potravinov vlknina je pirozenou slokou rostlinn potravy, je hojn
zastoupena v ovoci, zelenin, lutninch, cerelich a o oech. Doporuen
denn dvka je 25g. Obsah vlkniny v nkterch potravinch uvd tabulka
v ploze . 2. [16, 17]
Zven konzumace jednoduchch sacharid naopak zvyuje riziko
vzniku rakoviny tlustho steva a konenku. Pjem rafinovanch cukr by ml
tvoit mn ne 10% celkovho energetickho pjmu [16].
Tuky
Vysok konzumace tuk se ukzala jako mon rizikov faktor ve vztahu
k ndorm tlustho steva. Prokzan skuten kauzln asociace je vak velmi
slab. Nepm efekt tuk je vak spojovn se zvenm pjmem celkov energie
a obezitou, kter prokazateln zvyuje rizika ndorovch onemocnn. Vliv
specifickch tuk na ndory je nadle zkoumn. Je tedy teba se dit obecn
vivovm doporuenm. Tuky by mly zastupovat max. 30% z celkovho
energetickho pjmu [6, 16 ].
Blkoviny
Neexistuje dn kauzln spojitost zvenho rizika kolorektln
karcinomu s pjmem blkovin. rizikovost souvis s pravou [16].
Vitaminy a minerly
Nedostaten pjem vitamn me ovlivnit rizika vzniku ndorovho
onemocnn. Vznamn funkce vitamn spov pedevm v antioxidanch
incch. Antioxydanty potlauj voln radikly
9
pokozujc tkn, kter je pak
mn resistentn vi vzniku rakoviny. Nejvce prospn a nepostradateln se
ve vztahu k tomuto riziku ukazuj vitamny: A + karotenoidy, D, E, B
5
, B
6
, B
12
a
C. Pro vitaminy B
1
a B
2
je jen mlo dkaz a naopak lykopen, karotenoid bez

9
voln radikly = reaktivn sloueniny s jednm nebo vce volnmi elektrony
27
aktivity provitaminu A pat mezi prkazn prospn. Pro innost je
doporuovno dodvat vitaminy konzumac ovoce a zeleniny. Vitaminov
suplementy nejsou doporuovny pro neprokzan pzniv efekt. Zdroje ve
jmenovanch vitamin v potravinch jsou uvedeny v nsledujc tabulce 4 [2, 6,
16].

Tab. 4: Vitamny se vztahem k rakovin [20].

Pehled vitamin se vztahem k rakovin, zdroje a dal poznmky
Vitamin A -
retinol
Biochemie:
- lipotrofn, skladovn pedevm v jtrech,
- ivoin strava forma retinol
- rostlinn strava provitamin beta-karoten
Rakovina:
- buky pokozuje nedostatek i vysok dvky
- snen dvky zvyuj nchylnost k ndorovm onemocnnm.
- vit. A zvyuje innost chemoterapie
- pro hojen zntlivch onemocnn tlustho steva
DDD: 750- 800mcg
Zdroje:
- ryb tuk, loutek, vnitnosti, plnotun mln vrobky
- mrkev, pent, brokolice, petrel, meruky, mango
28
Karotenoidy - skupiny lutho a ervenho pigmentu,
- tzv. zhee volnch radikl, (angl. Quenchers )
Zdroje:
beta-karoten: paprika, pent, meruky, brokolice, zel, salt,
alfa-karoten: mrkev, dn
lykopen: rajata, vodn meloun, erv. grep
kryptoxanthin: mango, broskev, pomerane, papja
zeaxanthin: kukuice, tmavozelen zelenina, erven paprika
lutein: pent, brokolice, prek
Vitamin D -
kalciferol
Biochemie:
- lipotrofn, vznik v ki psobenm UV zen,
Rakovina:
- psob preventivn
DDD: 5mcg, (sta 15 minut zen, 3x tdn)
Zdroje:
- ryb tuk, loutek, ,ln vrobky, naklen semena
Vitamin E -
tokoferol
Rakovina:
- sniuje pokozen DNA a chromozom vlivem karcinogen,
- zabrauje peroxidaci lipid, kter oslabuje imunitu bunk
- spolu s vit. C, K a selenem bojuj proti volnm radiklm
- detoxikace jater ped vnjmi toxiny,
DDD: 8-10mg
Zdroje:
- penin klky, olivov olej, oechy, slunenicov a sezamov
semena, loutek, sojov boby, zelenina, ovoce
29
Vitamin K Biochemie:
- lipotrofn, vznik produkc stevnch bakteri,
Rakovina:
- prospn zejmna po pacienty po radioterapii, role v prevenci
DDD: 60-80mcg
Zdroje:
- kapusta, kadevek, pent, zel, brokolice, salt, rajata,
rostlinn oleje, ryb tuk, maso, vnitnosti, mln vrobky,
mosk asy, loutek, pistcie, penin klky
Vitamin B
4
k.
listov
Biochemie:
- v potravinch ve form filut
Rakovina:
- dleit role v prevenci,
- podporuje funkci stev, chrn proti stevnm parazitm
DDD: 200-300mcg
Zdroje:
- zelen listov zelenina, jtra, cerelie, mln vrobky, oechy,
ovoce
Vitamin B
5
-
k.pantotenov
Biochemie:
- st molekuly koenzymu A, dv formy: pantetin, kalcium
pantotent, st syntetizovna stevnmi bakteriemi
Rakovina:
- ovlivuje peristaltiku stev, celkov zlepen funkce stev
DDD: 25mg
Zdroje:
- mate kaika, pivovarsk kvasnice, drod, vnitnosti, ryby,
cerelie, maso, oechy, semnka, sja, lutniny
30
Vitamin B
6 -
pyridoxin
Biochemie:
- skupina substanc podobnho sloen a funkce,
- funkce koenzymu,
Rakovina:
- zpomaluje rst ndor, brni vzniku genetick mutace,
DDD: 1,8 - 2,2 mg
Zdroje:
- pivovarsk kvasnice, drod, penin otruby, cerelie,
zelenina, ovoce, vejce, re, mlko, maso, slunenicov semena
Vitamin B
12
-
kobalamin
Biochemie:
- ltky podobn chemick struktury, hydrofiln
- zvyuje obranyschopnost
DDD: 2 - 4 mg
Zdroje:
- jtra, sardinky, kvasnice, vejce, sr, mlko, tempeh, nkter
asy s obsahem mikrobilnho pvodu
Vitamin C
k.askorbov
Biochemie:
- hydrofiln, genetick omyl - lidsk organismus na rozdl od
tm vech ostatnch ivoich nedoke vit.C syntetizovat
Rakovina:
- posiluje imunitu, regeneruje postien tkn i buky,
- trojnsobn a dvacetinsobn prodluuje dobu peit u
pacient s onkologickm onemocnnm,
- zpomaluje rst ndor,
-detoxikuje organismus
DDD: 75mg
Zdroje:
- pky, petrelov na, ovoce, zelenina, zelen bylinky

31
Minerly ve vztahu k rznm druhm ndor maj tak protektivn
vznam. Pro prevenci kolorektlnho karcinomu jsou vak mn podstatn. Jako
stopov prvky s protindorovm inkem jsou hodnoceny selen a zinek. Tabulka
5 uvd vznam tchto minerl [16].

Tab. 5: Minerly se vztahem k rakovin [20].

Pehled minerl se vztahem k rakovin, vznam a zdroje
Selen Vznam:
- protirakovinn minerl, antioxydant
- chrn proti volnm radikl, kodlivmu zen a bakteriln
infekci
- inn psoben proti tkm kovm, alkoholu a nikotinu
DDD: 60 200mcg
Zdroje:
- obiloviny, cerelie, kukuice, neloupan re, obiln klky,
mosk ryby, maso, vnitnosti, brokolice, rajata, cibule, fazole,
houby, esnek
Zinek Vznam:
- ast pi biochemickch pochodech v organismu,
- zvyuje obranyschopnost
- urychluje hojen ran,
- antioxydant
- prevence rakoviny
DDD: 15 mg
Zdroje:
- semena, penin otruby, klky, cerelie, jtra, mk, ovesn
vloky, maso, zelenina, ovoce, lutniny, aj, kakao,
32
Sra Vznam:
- detoxikan inky od kodlivin vdechnutch ze zneitnho
prosted a koue, odbourvn alkoholu
DDD: 0,5 - 1 g
Zdroje:
- vejce, oka, maso, ryby, mlko, lutniny, sry, hrek, zel,
brokolice, erven paprika, kapusta
Koenzym Q
10

Koenzym Q
1O
je nejznmjm antioxidantem a jeho role v prevenci
karcinom je velmi vznamn. Je vudyptomn, v organismu je vytven
z potravy bhem mnoha pochod a psobenm stevnch bakteri.
Fytochemiklie
Fytochemiklie jsou bioaktivn ltky, obsaen v rostlinnch potravinch.
Jejich inek je ve fzi vzkumu, avak pedpokld se velk antikarcinogenn
inek tchto ltek. Pehled tchto ltek je uveden v tabulce 6 [16].

Tab. 6: Fytochemiklie pehled [20].

Pehled fotochemickch ltek, vznam a zdroje
Flavonoidy Vznam:
- zvyuj dvacetinsobn vyuitelnost vit. C,
- posiluj obranyschopnost, psob jako antoxidanty,
-DDD: alespo 1g
Zdroje:
borvky, citrusy, kra piniovch borovic (registrovan znaka
Piknogenol, tzv.vnitn kosmetika), pky, ern rybz, hroznov
vno, petrelov na, brokolice, rajata, cibule, salt, pohanka
33
Glukosinolty Vznam:
- ochrana proti rakovin, stimul jaternch enzym
DDD: nebyla stanovena, prmr 10mg
Zdroje:
- zelenina eledi brukvovitch (zel, brokolice, kapusta, )
Fytoestrogeny




- Izoflavony
- Lignany
Vznam:
- podobn vlastnosti jako ensk estrogen
- potlaen rstu ndorovch bunk
DDD: lebn 50 100 mg
Zdroje:
- sojov boby, lutniny
- semena lnu, bobule, sezamov s., itn otruby, oechy, sja
Monoterpeny Vznam:
- stimul jaternch enzym, antimikrobiln fce., prevence
rakoviny
Zdroje:
- ten, citrusy, zelen bylinky
Oragnosulfidy Vznam:
- stimul jaternch enzym, prevence rakoviny
Zdroje:
- esnek, cibule, prek, zel
Fenoly Vznam:
- antioxydant, protizntliv inky
Zdroje:
- aj, kakaov boby, maliny, jahody

34
6.1.3 Potraviny a npoje, komplexnj sloky
Komplexnj sloky obsahuj zkladn nutriety v rznch zastoupench.
Jejich hodnocen je dleit vzhledem k faktu, e dn ze sloek zpravidla nen
konzumovna jednotliv. Dle je uveden pehled zkladnch potravinovch
skupin a jejich vliv na prevenci kolorektlnch ndor.
Obiloviny
Obiloviny tvo zklad zdrav stravy, mly by pedstavovat 45 - 60%
celkovho energetickho pjmu. V denn porci je to 400-800g. Jejich dleitost
spov v obsahu vitamn a minerlnch ltek. V prevenc rakoviny steva hraje
roli pedevm vitamn E a selen. Prospnost je dle spojovna s obsahem
vlkniny. Doporuuje se pedevm konzumovat obiloviny celozrnn. Mra
zpracovn cereli ovlivuje efektivnost prevence kolorektlnho karcinomu [6,
16, 21].
Zelenina a ovoce
Prospnost ovoce a zeleniny spov v obsahu stovek potencionln
prospnch ltek, jako jsou vitamny, minerly, vlknina a dal bioaktivn
protindorov ltky. Mnoho studi prokzalo spojitost mezi snenm vzniku
rakoviny se zvenou konzumac ovce a zeleniny. inek mnohch obsaench
sloek sice dosud nen prokzn, avak komplexn psoben ovoce a zeleniny je
nejpesvdivj ze vech dietnch faktor. Doporuen denn dvka je min 400g,
tj. zhruba 5 porc, nejlpe v syrovm stavu. ACS doporuuje konzumovat
rozmanit druhy a irokou paletu ovoce a zeleniny ke kadmu jdlu. Ovocn a
zeleninov vy vybrat 100% [6, 16, 21].
Maso a vejce
Dieta s vysokm obsahem pedevm ervenho masa a vajec podle
rznch studi zvyuje riziko vzniku kolorektlnho karcinomu. erven maso by
35
mlo bt konzumovno v maximlnm dennm mnostv do 80g. Piem je lpe
nahradit jej spe masem drbem nebo rybm. Pro ndorov riziko me bt
dleit prv nasycen tuk, proto je teba vybrat pouze maso libov a pro
pravu pout tuk rostlinn, nikoliv sdlo. prava m tak dleitou lohu. Jsou-
li ivoin blkoviny vystaveny vysok teplot, vznikaj mutagenn sloueniny
pispvajc k riziku rakoviny [6, 16, 21].
Alkohol
Alkoholick npoje jsou klasifikovny jako karcinogeny prvn tdy, tedy
karcinogenn pro lovka. Na vznik kolorektlnho karcinomu psob jejich pm
efekt na buky epitelu. Z vtu mechanism se jedn napklad o vznik volnch
radikl a inhibici reparanch enzym . Pestoe se konzumace nedoporuuje
vbec, je stanovena maximln doporuen denn dvka pro mue na 500ml piva,
200ml vna nebo 50ml destiltu. eny odbourvaj v tle alkohol mnohem he,
proto jejich doporuen dvka je polovin [6, 16].
Kva a aj
Existuj vzkumy, kter potvrzuj, e kva a zelen aj maj
protindorov inky. V ppad kvy je princip zaloen na omezen vzniku
luovch kyselin. Zelen as je zdrojem antioxidnt, polyfenol, fluorid,
katzechin a tanin. Obsahuje vitamny E, C a minerln ltky: draslk, hok,
zinek, elezo a fosfor. Pravideln pit zelenho aje sniuje riziko vzniku
rakoviny kolorekta na polovinu. Doporuen mnostv je 4 - 5 lk denn [16,
20].
Liv rostliny
Nkolik mlo dalch rostlin obsahuje nkter z bioaktivnch ltek
podporujcch prevenci onemocnn rakovinou. Evropskm populrnm lkem je
vtaek z hroznovch jader. Hroznov jdra obsahuj skupinu prodnch ltek
ze skupiny flavonoid. Prevence spov ve schopnosti upravovat genetick
36
pokozen bunk. Ginko biloba je antioxidant, v jeho sloen nalezneme
bioaktivn flavonoidy a terpeny. Obrovsk vznam v prevenci m enen, kter
potlauje rst ndorovch bunk a zvyuje obranyschopnost. U pacient
podstupujcch chemoterapii zmenuje bytek kostn den. Urit lebn vliv
me mt zejmna pro pacienty po ozaovni tapatka nachov. Tato rostlina
znm pod nzvem echinacea obsahuje velk mnostv cennch ltek v koenu a
kvetouc nati. Tato rostlina stimuluje buky imunitnho systmu a psob jako
prodn antibiotikum. Slibnch vsledk dosahuje podvn starodvn livky
aloe vera, jeho inek je v obran proti infekci a zlepen funkc zavacho
traktu. Liv silice zzvoru psob tak jako antioxidanty a zlepuj zavn.
Pro zven obrany schopnosti lze dle doporuit: yuccu, pupalku, propolis,
mate kaiku, aj. Protizntliv inky m tea tree oil [20].
Probiotika
Probiotika jsou nepatogenn mikroorganismy, kter po konzumaci
vykazuj pozitivn vliv na zdrav nebo fyziologii hostitele(Hronek, Nekvidov,
Jandk, 2004). Probiotit mikrobi jsou vyuvni pro vrobu fermentovanch
mlnch vrobk. Jedn se nejastji o bakterie mlnho kvaen, kmeny
Lactobacillus a Bifidobacterium [9].
Lidsk stevn mikroflra obsahuje stovky druh bakteri, kter tvo
pirozenou ochranou bariru proti patogennm mikroorganismm. Probiotika
upravuj mikroflru naruenou antimikrobilnmi ltkami v terapii, nap.
antibiotiky i po dietn chyb, tak aby nedolo k vymcen i pemnoen
nkterch kmen [9].
Pro kmen Lactobacillus acidophilus obsaen v kysanm mlce je
prokzno, e pispv snit poet hnilobnch bakteri ve stev. Prv hnilobn
bakterie jsou povaovny za rizikov faktor pro vznik karcinomu kolon. I jin
kmeny jsou doporuovny v prevenci a jako doplnk k lb onemocnn
gastrointestinlnho traktu. Pzniv inek je prokzn pro urychlen lby
enteritidy, gastroenteritid a rotavirovch prjm. inek probiotik v prevenci
37
zntlivch onemocnn stev a kolorektlnho karcinomu je nadle zkoumn
[9,10].
Zamezen karcinogeneze pomoc probiotik je spojovno s pravou
fyzikln - chemickch podmnek ve stev, vazbou a degradac potencionlnch
karcinogen a se zvenou imunitn odpovd organismu. Probiotika nebo ltky
jimi produkovan toti um inhibovat rst ndorovch bunk (prokzno na
zklad studie MCF7 bunn linie ndoru prsu). Dal schopnost bakteri
mlnho kvaen je vzat metabolity vznikl pi rozkldn tuk. Stevn bakterie
um syntetizovat vitamn K a nkter vitamny ze skupiny B, zvyuj
vstebatelnost vpnku a sniuj hladinu LDL lipoprotein [9].
Pestoe vtina poznatk o psoben probiotik v prevenci karcinomu
nen pmo prokzna na lovku, avak pouze laboratorn na zvecch
modelech, je zejm, e maj veobecn pozitivn vliv na lidsk organismus a
psob detoxikan [10].
Probiotika mohou bt konzumovna ve zmnnch mlnch produktech
s obsahem mln kultury i formou suplement. Pro podporu rstu bakteri
v tlustm stev lze vyuvat tzv. prebiotik. Jedn se o substrty , kter vytvej
vhodn prosted pro ivot tchto bakteri. Vhodnm substrtem jsou nestraviteln
oligosaridy, z nich nejvznamnj je inulin [9].

6.1.4 Zpracovn, skladovn a pprava potravy
Potraviny mohou bt kontaminovny rznmi chemickmi ltkami nebo
mikroorganismy. Chemick ltky se jsou pedevm rezidua bn pouvanch
prmyslovch hnojiv, pesticid, herbicid, veterinrnch lk a rovn tk
kovy. Vtina tchto chemikli nepesahuje v potravinch takov mnostv, aby
byla dvna do souvislosti s rakovinou. Potraviny napaden mikroorganismy,
zejmna mykotoxiny je nevhodn konzumovat. V nkterch studich byla
souvislost s rakovinou prokzna. Veejnost hojn diskutovanou slokou pro
vylepen vlastnost a konzervaci potravin jsou aditiva. Jedn se o rzn barviva,
38
ochucovadla, armata jin konzervan ltky. Ani pro tyto ltky nejsou dkazy
pmho vztahu s karcinomy. Pro zpsob uchovn potravin je nejlep
zmrazovn, nebo nen zapoteb dalch konzervant. Konzervovn uzenm a
pidvnm rznch dusitan a dusinan je vbec nejhorm zpsobem
uchovvni potravin. Akoli konzumace toho druhu jdla by mla bt vjimen,
nen tomu tak a zejm i to je hlavnm dvodem vysok incidence kolorektlnho
karcinomu v R. Druhm hlavnm dvodem je prava masa za vysokch teplot.
Pi grilovn a smaen vznikaj karcinogeny z ady heterocyklickch amin.
Vhodnj zpsoben pravy je vaen a duen [1, 6] .

6.2 Pohybov aktivita v prevenci ndorov ho bujen

Zven fyzick aktivity se jev vznamnm preventivnm faktorem. Je
soust kvalitnch doporuen pro prevenci ndor vydanch ACS (American
Cancer Society) a dkazy jsou klasifikovny jako pesvdiv. innost
pohybov aktivity je komplexn. Pravideln pohyb pomh udret optimln
tlesnou hmotnost a vyrovnv bilanci mezi energetickm pjmem a vdejem.
Pmm mechanismem je ovlivnn peristaltiky tlustho steva a rychlosti pase.
Dochz tak k redukci expozice stevnho epitelu s mutageny. V ppad
hormonln zvislch ndor m pohybov aktivita vliv zejmna na energetick
metabolismus a snen koncentrace inzulnu. Soust prevence rakoviny tlustho
steva je i prevence diabetu druhho typu a obezity. Pozitivn efekt m zven
pohyb tak na fyziologick pochody souvisejc s steroidnmi hormony a na
imunitn funkce [1, 6].
Aktivn ivotn styl by ml odpovdat nejmn 1,75 nsobku bazlnho
metabolismu, co odpovd 1 hodin ostr chze denn a alespo 1 hodin
intenzivnho cvien v tdnu. K redukci rizik karcinomu kolon zejm dochz ji
pi mrn a stedn intenzivn pohybov innosti [1, 6].

39
7 SEKUNDRN PREVENCE
V esk republice se odbornkm podailo vybudovat uznvan systm
sekundrn prevence. Tento systm se podailo zaadit mezi jednu z priorit
eskho zdravotnictv, pedevm dky vsledkm celosvtovch
epidemiologickch statistik, podle kterch pedstavuje kolorektln karcinom
v R zvan zdravotn problm. Sekundrn prevence toho onemocnn je
zamena na asymptomatick jedince vysokorizikovch skupin, kter jsou
definovny ve smrnicch esk gastroenterologick spolenosti. Jedn se o
clen vyhledvn osob , kter nemaj pznaky nemoci, pesto maj jist riziko
onemocnn vzhledem k vku i ddinmu faktoru. Sytm se zamuje na dva
programy [4, 25].
Depistn program asymptomatickch jedinc nad 50 let vku m
jednotn diagnostick program, obsahujc test na okultn krvcen a v ppad
pozitivity kolonoskopii i irrigografii. Z celkovho potu pozitivnch test se
uvd zjitn zhruba 10-20% karcinom, u 15-30% jde o nezhoubn polypy a 40-
50% jedinc o jinou pinu krvcen. Prv odstrann doposud adenomovch
polyp, kter se asto oznauj jako prekancerzy je vznamnou slokou
profylaxe. Metoda endoskopick polypektomie a pravidelnho kontrolovn
sniuje incidenci karcinomu kolorekta [4, 25].
Metody screeningu jsou rzn, avak nejastji se pouv vyeten na
okultn krvcen ve stolici (TOKS). Zejmna pomoc testu Hemoccult II, co je
paprek impregnovan guajakovou pryskyic, kter s hemoglobinem ve stolici
reaguje mode a oznauje tak pozitivn test. Pedevm je tato metoda populac
velmi dobe akceptovna, m vysokou specifiku, dv mlo falench vsledk a
je ekonomick. Spluje tedy poadavky pro masovou identifikaci nerozpoznan
nemoci u zdrav se ctc populace. Prv u tto metody byla prokzna vysok
efektivita sekundrn prevence pomoc populanho screeningu. Mortalita na
kolorektln karcinom tak klesla o 19% a incidence pokroilho stdia o 10-48%.
Jako dal metody pro screening se vyuvaj flexibiln simoideoskopie
(FSS), kombinace TOKS a FSS, kolonoskopie a virtuln kolonografie [4, 25].
40
Dispenzrn program vysokorizikovch skupin nem oproti
depistnmu programu stejn diagnostick postup. Pro dan rizikov skupiny se
uv rznho testovn, v rznch asovch intervalech. Rizikov skupiny tvo
osoby s rodinnou nebo osobn anamnzou kolorektlnho karcinomu, pp.
adenomu, dle jedinci s familirn adenomovou polypzou, se syndromem
hereditrnho nepolypznho kolorektlnho karcinomu (Lynch I.a II.) a
s dlouhotrvajcm idiopatickm stevnm zntem. Metody pouvan pro tento
program zahrnuj krom opakovanch endoskopickch vyeten a klinickho
testovn tak genetick poradenstv a testovn, kde clem je detekovat vrozen
mutace tumor-supresorovch gen u genotypickch jedinc a nosi mutace u
pbuznch. Piem pro kadou vysoce rizikovou skupinu jsou navreny metody
specifick [4, 7, 25].
Nvrhy pro metodiku dispenzrnch program jsou zaloeny na
pedchozch smrnicch a smrnicch Americk gastroenterologick asociace a je
teba je po urit dob upravovat. Novelizace jsou provdny na zklad poznatk
a vsledk tak, aby vedly ke zlepen pe o takto vysoce rizikov skupiny
populace [4, 7, 25].



41
8 LBA
Lba ndor tranku a konenku je individuln pro kadho pacienta.
Obecn je lba zvisl na kompletn diagnostice, dan pedevm klasifikac
ndoru, celkovm zdravotnm stavu pacienta a jinch chorobch. O vhodnm
lebnm postupu rozhoduje vdy odbornk nebo tm odbornk. Zkladnmi
lebnmi metodami je chirurgick lba, radioterapie a chemoterapie. Metody
mohou bt kombinovny [1, 14].

8.1 Chirurgick vkon
Chirurgick lba je nejbnjm a nkdy tak jedinm zpsobem lby
pacienta. Clem tto zkladn lebn metody je dosaen stavu R0, tedy totln
odstrann ndoru [11].
Polypektomie, neboli snesen polyp, je provdna pomoc elektrick
kliky v rmci kolonoskopickho vyeten. Je dostaujcm radiklnm vkonem
v ppad klasifikace Tis a T1 s diferencovanost G1,2. Kompletnost odstrann je
teba histologicky potvrdit. V ppad plonch lz vak nelze vylouit kompletn
odstrann ani pomoc biopsie. Pi pochybnostech o radikalit vkonu je
doporuovna segmentrn resekce [11].
Segmentrn resekce je odstrann sti steva i konenku , kde je ndor
lokalizovn. Zrove jsou odstranny spdov lymfatick uzliny. Tato chirurgick
metoda bv pouita vdy pi diagnze v rozsahu T2 a T3. Po odstrann
postien sti steva je provdna anastomza
10
, dky n je mon okamit
spojen zbylch konc steva a kontinuita steva zstv zachovna. Resekce
rekta v horn tetin je zkladnm vkonem, v distlnch dvou tetinch je vkon
komplikovanj, piem pi ndorech v doln tetin je nejastji nutn provst
amputaci rekta. S amputac je vdy spojena trval stomie, neboli uml vystn
steva [11].
42
Subtotln kolektomie je metodou, kdy dochz k chirurgickmu
odstrann celho tlustho steva, napklad pi vceetnm postien tranku
karcinomem. Na zbyl pahl rekta je anastomzou napojeno tenk stevo.
Pirozen defekace zstv jet zachovna [11].
Multiviscerln resekce steva i konenku bv monost pro stdia T4
karcinomu, vdy rozhoduje rozsah pokozench tkn. Indikace k vkonu bv
pouze tehdy, je-li mono doshnout totlnho odstrann ndoru bez jakchkoli
rezidu [11].

8.2 Radioterapie
Radioterapie je standardn onkologickou lbou pi ndorovch
onemocnnch rekta. Pro lbu ndor tranku se zen pouv velmi omezen
z dvod nedoucho vlivu na okoln mlo rezistentn tkn. Tk tumoru je
ozaovna paprsky s vysokou energi, kter pokozuje buky a zabrauje dal
proliferaci. Nejastji je aplikovna jako prvn krok lby ped operac, nebo
zvyuje operabilitu samotnho ndoru. Po operaci se radioterapie aplikuje pro
odstrann rezidu. Chirurgick lba a radioterapie v kombinaci s chemoterapi
sniuje poet loklnch recidiv. Doba lby zenm je povtinou nkolik minut,
jedenkrt denn, pt dn v tdnu, po dobu 4-5 tdn. Celkov dvka je 45Gy.
Program ozaovn kadho pacienta je vak velmi individuln, je provdn
povtinou ambulantn. Vedlejmi inky lby mohou bt lokln kon reakce,
pigmentace, astj nucen na stolici i na moen a prjmy [1, 11, 14].

8.3 Chemoterapie
Chemoterapie je lbou adjuvantn, neboli doplkovou. Jedn se o
podvn protindorovch liv, tzv. cytostatik. Doporuen dle reimu Mayo pro

10
Anastomosa = pirozen jemn spojka mezi nervy, cvami apod.; chirurgicky uml spojen
dvou dutch orgn
43
adjuvantn chemoterapii je 1-5 dn v 6 cyklech, opakujcch se kad 4 tdny.
Cytostatiky jsou nap. 5-fluorescil a leukovorin. Lky bvaj podvny a pi
ndoru klasifikovanm dle AJCC jako II. stupn a vy. Program lby se vak
me individuln liit. Zpsob aplikace me bt nitroiln injekc nebo infuz,
ppadn perorln v kapslch. Chemoterapie je systmov lba, cytostatika
proniknou pomoc krevnho obhu do vech st organismu. Aplikuje se
zpravidla po operaci, aby se zabrnilo dalmu en ndoru. Ptilet peit se
zvyuje o 10% [1, 11, 14, 15].
Lba cytostatiky bv doprovzena nepjemnmi vedlejmi inky.
V rznm rozsahu bvaj zasaeny i zdrav tkn. Dochz k poklesu ervench i
blch krvinek, objevuje se nevolnost, zvracen, prjmy a pechodn vypadvn
vlas. V nkterch ppadech se setkvme s tzv. perifern chladovou neuropati,
kter se projevuje mravenenm na konecch prst [1].
Jsou testovny nov zpsoby lby chemoterapi. Clem je omezit toxick
inky cytostatik na zdravou tk. V ppad jaternch metastz u karcinomu
kolorekta je testovna tzv. intrahepatln chemoterapie, pi kter jsou lky
injektovny pmo do jatern tkn [14].

8.4 Paliativn lba
Paliativn lbou rozumme lbu zmrujc bolest, avak neodstraujc
pinu nemoci. elem je pedevm zlepen kvality a prodlouen ivota u
nevyliteln nemocnch. Tato lba je indikovna v ppad, e karcinom nelze
zcela chirurgicky odstranit. Pi ndorech na tlustm stev jsou provdny
chirurgick paliativn zkroky s clem zachovn prchodnosti steva. Nejastji
se setkvme se stevnmi obchvaty v ppad rakoviny steva a s vytvoenm
kolostomie
11
pi ndorech konenku. Jinm eenm me bt laserov
rekanalizace nebo kryodestrukce
12
. Paliativn resekce se provd, i kdy ndor na

11
kolostomie = chirurgick vystn tlustho steva navenek
12
kryodestrukce = znien zmrazenm
44
stev i konenku lze sice odstranit, ale dal metastzy jsou chirurgicky
neovlivniteln. Dvodem je tak zlepen podmnek pro adjuvantn lbu, od
kter se oekv prodlouen peit [11].

8.5 Vivov podpora
Viva hraje dleitou roli jak v prevenci, tak v lb ndorovch
onemocnn. Pi lb onkologickch pacient jsou doporuen vce individuln,
vdy lep stav vivy konzultovat s dietologem nebo lkaem.

8.5.1 Vznam vivov podpory
Sprvn viva u onkologickch pacient je soust doplujc pe. Stav
vivy v prbhu onkologick lby ovlivuje spnost lby. U pacient a
nedostaten plnohodnotnou stravou me dochzet ke ztrt zsobnch ltek i
svalov hmoty. Ke katabolismu dochz u nemocnho mnohem rychleji, ne u
zdravho lovka. Jestlie pacient neprospv, je oslaben i jeho imunitn systm a
he se vyrovnv s vedlejmi inky onkologick lby i nemoc samotnou.
Snen obranyschopnost navc komplikuje pooperan stavy. Pacient s kontrolou
nad sprvnou vivou celkov lpe sn tuto nronou lbu i psychicky, ct-li
e jeho organismus m dostatek potebn energie [24].
U pacient s diagnzou karcinomu tlustho steva je podviva primrn
zpsobena poruchou vstebvn ivin. Dal bytek na vze me bt spojen
s bolestmi, nechutenstvm, nevolnost i patnm psychickm stavem. Vedlej
nedouc inky na zavn m samotn lba. Po chirurgickm zsahu dochz
k pechodnm poruchm funkce stev a samotn vkon zvyuje ztrty energie.
Vedlej inky cytostatik zatuj cel organismus a zpravidla zpsobuj
nevolnost, nechutenstv, zvracen, prjmy a celkovou slabost. Ozaovn se
provd povtinou u karcinomu rekta, nebo ozaovn tlustho steva
pedstavuje velk riziko pokozen okoln mlo odoln tkn. Zde se mohou
vyskytnou problmy spojen s poruchou defekace [24].
45

8.5.2 Dietn rada
Strava onkologickch pacient by mla bt biologicky plnohodnotn.
Biologicky hodnotnou stravu zabezpeuje pestrost. Poteba energie se v zvislosti
na vivovm stavu nemocnho pohybuje v rozmez 25-45kcal/kg tlesn
hmotnosti. Dleit je dostaten pjem blkovin, kter pedstavuje 1,0-1,5g/kg
tlesn hmotnosti. Doporuen dvka bn populaci je pro srovnn stanoven na
0,8g/kg. Krom typickch zdroj blkovin, jako je maso, lutniny, mln
vrobky a cerelie se lenm pacientm doporuuje zejmna podmsl, netun
tvaroh, cereln peivo, libov a ryb maso. Pro podporu imunity se podvaj
vitamny pedevm z ad antioxidant. Antioxidan inky maj vitamny A,C,
E, betakarotn a dle stopov prvky selen a zinek. Z dkaz, e lid konzumujc
vce zeleniny a ovoce maj ni vskyt rakoviny vyplvaj ochrann vlastnosti
rostlinn stravy. Bioaktivn ltky (fytoestrogeny, flavonoidy,..) obsaen
napklad v esneku, cibuli, citrusovch plodech, zel a dalch maj prokzan
protindorov inky [24].
Pro doplnn a poslen vivy onkologickch pacient je na trhu ada
farmaceutickch vivovch ppravk. Vhodou je znalost pesnho sloen.
Me se jednat o tekutou nebo prkovou enterln vivu s kompletnm
zastoupenm vech ivin, pp. jedn hlavn iviny. Dle jsou to ppravky
multivitamnov, nebo s obsahem jednotlivch vitamn, minerl a stopovch
prvk [24].

8.5.3 Viva po operacch steva, chemoterapii a ozaovn
Tlust stevo je mstem, kde dochz ke vstebvn vody a sol.
V dsledku jeho odstrann dochz ke ztrtm sodku, draslku a vody. Pro
zven dodvky energie je vhodn zven dvka tuku. Zven mnostv tuku
ve strav vak omezuje vstebvn vpnku, hoku a zinku. Tyto minerly a
stopov prvky je teba doplovat ve form suplement [24].
46
Chemoterapie m spotu nepznivch vedlejch ink, kter vznamn
omezuj pjem stravy. Proto zde maj velk vznam tekut farmaceutick
vivov doplky [24].
Nsledky terapie ozaovnm vedou k znt steva, tzv. radian
enteritid. Pedpokldanm nsledkem je malabsorbce ivin. Doporuovny jsou
mkk, lehce straviteln pokrmy v mench porcch a kratch intervalech. Ze
stravy je vhodn vylouit tuk a povn vtho mnostv mlnch produkt.
S omezenm tuku je teba nahrazovat vitamny rozpustn v tucch ve zvenm
mnostv. Zjistit dostatek tekutin [24].
V tkch ppadech je energie doplovna parentln vivou do ly.

8.5.4 Cle vivov podpory
Cle dietnho reimu u pacient s onkologickm onemocnnm jsou:
Zabrnit poruchm vivy nebo poruchy zlepit tak, aby nedochzelo k dalm
bytkm na vze.
Zabezpeit dostatek hlavnch ivin a energie, pedevm blkovin a vitamn
Zlepit rezistenci organismu vi protindorov lb a zmrnit vedlej
inky
Zvit imunitu a zefektivnit tak lbu
Zkvalitnit fyzick i psychick zdrav pacienta [24].
47
ZVR
Abychom nemuseli eit samotnou lbu civilizanch onemocnn je teba
aktivn se zabvat prevenc. Lkai vd, e je nenahraditeln. Proto v esk
republice vypracovali velmi kvalitn systm sekundrn prevence kolorektlnho
karcinomu. Lba onkologickch pacient je mnohdy velmi komplikovan a
nkladn. Primrn pedchzen onemocnn zle na zodpovdnosti kadho
jedince. Vysok incidence i moralita na ndorov onemocnn tlustho steva a
konenku v esk populaci je zpsobena pedevm patnmi stravovacmi
nvyky a dietnmi zvyklostmi. Vliv maj i dal faktory. Jde pedevm o kouen,
stres, snenou pohybovou aktivitu a genetick zaten populace. Faktor vivy
hraje v prevenci kolorektlnho karcinomu vznamnou roli. Viva je soust
zkladnch lidskch poteb, konzumace potravy je vc nevyhnuteln. Je vak
zrove faktorem nejvce kontrolovatelnm, co tvo obrovsk potencil pro
prevenci. Kvalitn ivotosprva pzniv ovlivuje veker funkce organismu a je
tedy barirou pro civilizan choroby. Z mnoha studi vyplv, e v rmci
vivov prevence rakoviny je teba, aby strava obsahovala dostaten mnostv
zeleniny a ovoce. Tyto potraviny obsahuj potebn vitamny, minerly, vlkninu
a dal bioaktivn ltky, kter funguj jako inhibitory kancerogen. Je nutno
podotknout, e jejich protektivn sloky psob komplexn. Podvn vivovch
suplement tedy postrd vznam. Do budoucna se jev velice vznamn dsledn
prozkoumn vlivu jednotlivch fytochemickch ltek na prevenci ndorovch
onemocnn. Velmi dleit jsou tak probiotick kultury. Zachovn vyven
stevn mikroflry znamen snen rizika vzniku stevnch znt i rakoviny.
Diskutovanou funkci v prevenci m vlknina. Dostaten pjem pzniv
ovlivuje peristaltiku traktu a sniuje tak dobu expozice stevn sliznice se
kodlivmi ltkami. Ve zmnn sloky potravy lze kompletn zajistit
vyvenou stravou. Studenti oboru regenerace a viva ve sportu by mli v rmci
svch vivovch a trninkovch doporuen vychovvat k lepmu ivotnmu
stylu. Jestlie se populace nau vnmat zdrav ivotn styl, je to zklad pro
snen incidence vech civilizanch onemocnn v R.
48
RESUM
Prevence a vasn diagnza vznamn sniuj incidenci a mortalitu u
onemocnn kolorektln rakovinou. Zvltn pozornost by mla bt vnovna
vivov prevenci. Je faktorem kontrolovatelnm a skt obrovsk potencil.
Zdrav ivotn styl tvo vyven strava a dostatek pohybu. Doporuen pro
eskou populaci zn: vce pohybu, vce zeleniny a ovoce, mn uzenin, piva,
stresu a cigaretovho koue.

SUMMARY
Prevention and early diagnosis significantly decline incidence and
mortality of colorectal cancers diseases. Special attention should be given to the
nutrition`s prevention. It is factor control able and it provides giant radox
potential. Healthy life style is composed from balanced nutrition and enough
move. Suggestion for Czech population is: more movement, more vegetables and
fruits, less smoke/dry-salt meets, less beer and smoke from cigarettes.
49
SEZNAM POUIT LITERATURY

[1.] Abrahmov, J. Rakovina tlustho steva a konenku. 1.vydn, Praha: Sttn
zdravotn stav, 2004, str.8
[2.] Blatn, J. Vitaminy v prevenci ndorovch onemocnn. Retrieved 15.4.2007
on the Word Wide Web:
http://www.prevencenadoru.cz/mouprev/section_show.jsp?s=900|908&selIdD
oc=70
[3.] elko A. M. Epidemiologie, trendy incidence a mortality kolorektlnho
karcinomu. Loket - Bulletin esk spol. hepato-pankreato-bilirn chirurgie.
2005, ronk 13, .2 Retrieved 16.4.2007 on the World Wide Web:
http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-03
[4.] esk gastroenterologick spolenost: Smrnice pro screening, diagnostiku a
terapii kolorektlnho karcinomu. Retrieved 16.3.2007 on the World Wide
Web: http://www.cgs-cls.cz/cps/rde/xchg/cgscls/xsl/index_21155.html
[5.] Fiala, Jindich. Viva a riziko rakoviny st I: Zkladn principy. Viva a
potraviny. 2004, . 1. s.16-19.
[6.] Fiala, Jindich. Viva a riziko rakoviny st II: Aktuln vivov
doporuen. Viva a potraviny. 2004, . 2. s.30-33.
[7.] Fri, P; Zavoral, M: Dispenzrn programy vysokorizikovch skupin
kolorektlnho karcinomu (KR-CA). Loket - bulletin esk spol. hepato-
pankreato-bilirn chirurgie, ronk 13, .2, 2005 Retrieved 16.4.2007 on the
World Wide Web: http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-05
[8.] Hoch, J. Nvrh standardu chirurgick lby kolorektlnho karcinomu. Loket
- bulletin esk spol. hepato-pankreato-bilirn chirurgie, 2005. ronk 13,
.2. Retrieved 16.3.2007 on the World Wide Web:
http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-07>
[9.] Hronek, M.; Nekvidov, J.; Jandk, P.: Probiotika v prevenci kolorektlnho
karcinomu. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, viva. 2004. ronk
7, . 3, s. 130-132
[10.] Hronek, M.;Kudlkov, Z.; Jlek, K.;Hrniarikov, D.: Probiotika
v profylaxi a terapii ndorovch onemocnn vulvovaginitid. Intern medicna
pro praxi. 2006, .3, s.109-111.
[11.] Jech, Z.;Hoch, J.Chirurgick lba kolorektlnho karcinomu. Intern
medicna pro praxi. 2 / 2004. s. 81-84
[12.] Jirsek, V. Indikace k endoskopickmu vyeten horn a doln sti trvc
trubice (gastroskopie a kolonoskopie). Intern medicna pro praxi. ervenec
2003. s. 360-363
[13.] Kakov, K. a spol. Patologick fyziologie pro bakalsk studijn
programy. 1.vydn. Brno: Masarykova univerzita v Brn, 2003. 161 s. ISBN
80-210-3112-3
50
[14.] Kolektiv autor. Co potebujete vdt o ndorech tlustho steva. Brno:
Masarykv onkologick stav, 2001, s.16
[15.] Kolektiv autor. Diagnostika a lba vybranch malignch ndorovch
onemocnn, Brno: Masarykv onkologick stav, 2005. 204 s. ISBN 80-
86793-04-4
[16.] Kolektiv autor. Onkologick rizika. 1.vydn. Brno: Masarykv
onkologick stav, 2001. 96 s. ISBN 80-238 7620-1
[17.] Kolektiv autor. Vlknina v potravinch. Bratislava: VTIP Nitra, NOI
Bratislava, 2003. s. 30
[18.] Komrek, L. Primrn prevence jako soust primrn lkask pe. Intern
medicna pro praxi. nor 2002. s.78-82.
[19.] Luk, M.; Vtkov, I.; Bortlk, M.; Kohoutov, M.. Idiopatick stevn
znty a kolorektln karcinom. Intern medicna pro praxi. kvten 2005. str.
250-254
[20.] Mandukov, J. Liv sla vitamn, minerl a dalch ltek. 1.vydn.
Beneov: nakladatelstv START, 2005. s. 267. ISBN 80-86231-36-4
[21.] Marques-Vidal, P.; Ravasco, P.;Camilo, M.E. Foodstuffs and colorectal
cancor risk: A review. Clinical Nutrition. February 2006. s. 14-36. ISBN
0261-5614
[22.] Masarykv onkologick stav. Jednotliv ndorov markery. Retrieved
16.3.2007 on the World Wide Web:
http://www.mou.cz/mou/upload/jednotl.html
[23.] Musil, D. Populan skrning kolorektlnho karcinomu. Intern medicna
pro praxi. bezen 2003. s. 126-130
[24.] achlov, M.; Hrbkov, D. Ndorov onemocnn a viva. Brno:
Masarykv onkologick stav, 2004. 34 s.
[25.] Zavoral, M.; Zvada, F. Screening sporadickho kolorektlnho karcinomu.
Intern medicna pro praxi. prosinec 2005, s. 534-538




PLOHY

Ploha .1:


Graf 1: Vkov specifick incidence kolorektlnho karcinomu v R v roce 2001, Mui +
eny (elko, 2005)



Graf 2: Vkov specifick mrtnost na kolorektln karcinom v R v roce 2001, Mui +
eny(elko, 2005)