BABETA 210

Potebn informace pro prvn seznmen se strojem po technick strnce vci.

Pro "legislativn" povinnosti idie si pette sekci "rzn".
Hlavn sti Babetty 210
Pprava paliva, pepnn palivov ndre
Zbh motoru po GO
Startovn motoru
Technick daje
Tabulku pravideln drby
katalog ND a manul

Hlavn sti Babetty 210

1-zadn svtlo, 2 -zadn blatnk, 3 -hustilka, 4 -nosi, 5 -msto pro nad,6 -
zadn teleskopy, 7 -vzduchov filtr, 8 -ndr, 9 -ztka ndre, 10 -idtka, 11 -
svtlo, 12 -rm, 13 -pedn vidlice, 14 -blatnk, 15 -zadn kolo, 16 -tlumi
vfuku, 17 -etz laptek, 18 -laptka, 19 -etz motoru, 20 -stojan, 21 -
odpojova motoru, 22 -alterntor, 23 -koleno vfuku, 24 -motor, 25 -
zapalovac svka s kabelovou koncovkou, 26 -pedn kolo, 27 -tachometr.

Moped BABETTA je jednostop motorov vozidlo jednoduch konstrukce. Lehce
ovladateln a je konstruovno tak, aby jeho obsluha-pravideln drba byla nenron a bez
vtch technickch znalost.

Ale pro toho, kdo je bordel a o babettu se nestar a stroj ho nech ve "tychu" - vrobce
namontoval laptka jako na kole. Vele doporuuji vyzkouet - alespo 2km a do kopce :-)).

Funkce automatiky :
Po nastartovn bez pouit
dalch prvk pouhm
pootoen plynov rukojet se
babetta rozjd na prvn
rychlostn stupe.Zvyovnm
rychlosti se pi cca 20 km
rychlosti automaticky zaad
stupe
druh.(viz spojky a pevody)

Pi poklesu rychlosti pi
jzd do kopce se opt (dky
pomrn sloitmu
konstruknmu een automatick pevodovky) samoinn pead na prvn stupe.

Protoe stroj m krom regulace rychlostn (od rychlosti vozidla) tak
momentovou,(od natoen plynov rukojet), m idi monost vyut tyto varianty
samoinnho azen :
1) Rozjezd s plnm plynem-sportovn zpsob.
Peazen z 1. na 2. stupe nastane pi zvench otkch a vy rychlosti.
2) Rozjezd s malm plynem-ekonomitj.
Peazen z 1. na 2. stupe nastane pi nich otkch a rychlosti.
3) Ve mst je mon jzda za pomalm vozidlem namsto vytoenho 1. stupn
ubrnm plynu pi stejn rychlosti na 2. ekonomitj a ti stupe.
4) Z urit ustlen rychlosti na 2. stupe je mono pidnm plynu peadit na 1.
stupe a tm inn akcelerovat.
5) Brzdit motorem na 2. stupe a do zastaven babetty po rozepnut rozbhov
spojky, kter nedovol zhasnut motoru.
Zbh motoru po GO : viz sekce motor.
Pprava paliva, pepnn palivov ndre : protoe mme motor, kter je
mazn olejem obsaenm v benznu musme patin druh oleje
pedem a v pesn danm pomru smchat s benznem!
Vzjemn pomr olej/benzn je pi zajetm motoru 1 : 33 co
znamen, e do 33 litr benznu nalejeme 1 litr vhodnho
oleje.

Bn pouvan sms se skld z benznu o
oktanovm sle 91 (SPECIAL), nebo 95 (NATURAL)
a oleje M2T.

Vce o mazn motoru olejem v danm pomru.



Ndr m obsah cca 4 litry. Nedoporuuje se ze zkuenost ndr plnit a po okraj, protoe
pi jzd a dvn na stojan dochz k niku paliva pes napoutc ztku a tm ke zneitn
ndre.Palivov kohout m tyi polohy : Horizontln poloha pky - ventil uzaven. Pka
nahoru- ventil oteven do ndre jako rezerva, pka kolmo dol - ventil oteven,v normlnm
provoznm stavu.




Motor - startovn:

startovn studenho
motoru.Zatlame tyinku uzvry
vzduchu v karburtoru a na doraz.
Uzvra vzduchu "syti" m dv
polohy. ( viz funkce karburtoru ).

START STUDENHO
MOTORU :
Start na stojanu: Stroj postavme na
stojan, pustme palivo, zatlame
tyinku uzvry vzduchu,rukoje
plynu nastavme na 50% rozsahu a
prudce lpneme na pedl. Dobe
sezen motor by ml naskoit
napoprv. Po nastartovn je teba
motor nechat chvli zaht.Po zaht
motoru pootome rukojet plynu
tak, a dojde k slyitelnmu
uvolnn klapky pvodu
vzduchu.(pozor klapka m dv
polohy)
Start rozlapnm : Zatla se
tyinka uzvry vzduchu a lapnm
se babetta uvede do rychlosti, pi
kter se zane pomoc spojek
protet motor, kter nastartuje a
pidnm plynu pokraujeme v jzd.

START TEPLHO MOTORU :
Stejn postup jako pi studenm
motoru, nemusme pouvat syti.

Pehled zkladn periodick drby:

O karburtoru...
Karburtor, sac potrub a isti vzduchu
Popis funkce karburtoru
Demont a vyitn
Sezen
Poruchy karburtoru
Karburtor, sac potrub a isti vzduchu : Zazen, kter smuje benzn a
vzduch v poadovanm
pomru se jmenuje
karburtor. Sprvn pomr
vsledn smsi uruje jeho
konstrukce, velikost trysek a
vka hladiny paliva v
plovkov komoe. idi pi
bezporuchovm provozu
nem dvodu mnit tyto
jednotliv sti a nastaven.
Bhem jzdy se otonou
rukojet mn zdvih ouptka
v karburtoru a tak mn
krcenm prtoku pedevm
mnostv nasvan smsi do
vlce motoru.

Plnn motoru sms
benznu a vzduchu ovlivuje nejen karburtor sam, ale vechny sousti, ktermi proud
nasvan vzduch do karburtoru a nsledn sac potrub, kterm proud pipraven sms do
motoru. Uspodn a konstrukce sn ovlivuje i celkovou hlunost motoru.

Vzduch se nasv vstupnm hrdlem vka tlumie sn. Potom prochz pes filtran stko
istie.(obyejn drtnka) Stko je navlheno olejem, aby lpe zachycovalo neistoty z
nasvanho vzduchu. Dle vzduch putuje rmem Babetty, kter zrove tvo funkci tlumie
sn. Potom pes hrdlo z uml hmoty do karburtoru.
Popis funkce karburtoru : Karburtor m dv hlavn sousti - plovkovou
komoru a vlastn karburtor, kter jsou spojeny v jeden funkn celek.

Benzn s olejem vlastn thou pitk pes uzavrac ventil z ndre. Potom tee kanlkem
nad jehlov ventil, kter je ovldn plovkem. Je-li plovkov komora bez paliva, plovk je
spadl dole a jehla ventilu je oddlen od sedla. Pi ptoku paliva plovk zane plavat (pokud
v nm nen dra) a tlait na jehlu ventilu, kter se bu zave a palivo pestane proudit, nebo za
chodu motoru, kdy palivo z plovkov komory ubv se svm pohybem, kter nsledn
pen na jehlu ventilu a tm otvr nebo pivr ventil. Jeho Hlavn funkc je udrovat
konstantn hladinu paliva v komoe. Od toho se odvj nkolik poruch karburtoru.

Palivo z plovkov komory pechz hlavn tryskou do emulzn trubky a trysky jehly
ouptka. Jehla je v ouptku uchycena pomoc takov malik jak kdyby segerovky.
Pohybuje se tedy zrove se ouptkem(kdy tome plynem) a tm pdem zvtuje, nebo
zmenuje prez trysky, co m za nsledek zmnu prtoku paliva. Proud vzduchu
prochzejcm difuzrem karburtoru v nm vytv podtlak. Na hladinu paliva v plovkov
komoe psob atmosfrick tlak a na palivo v trysce jehly ouptka podtlak. Psobenm
tchto tlak proud palivo a do difuzru karburtoru

Vku jehly vi ouptku a emulzn trubce je mono nastavit zmnou polohy pojistky na
jehle. Sprvn nastaven je
druh zez shora. ouptko
je pitlaovno do zaven
polohy pruinou, kter se
opr o vko. Ovld se
lankem lanovodu. Zkladn
poloha ouptka se nastavuje
dorazovm roubem.(viz
obrzek a barevn prvky) Je
to ten zelen a seizujeme s
nm velikost uzaven trysky
jehly ouptka a difuzru.
Pi stenm zaten
motoru je ouptko oteveno
cca 25-75 % celkovho
zdvihu. Je to nejastj
provozn reim. Hlavn
initel, kter uruje pomr
bohatosti smsi je jehla
ouptka. Poloha ouptka a
tm rychlost proudcho
vzduchu+poloha jehly v emulzn trubce jsou ve vzjemn souvislosti s velikost prtoku
paliva. Smovac pomr vzduchu a benznu je v rozsahu 13,5 : 1 a 15 : 1.
Pro chod motoru naprzdno (asi 1500 / min) je karburtor vybaven zvltn soustavou.
Rozhodujcmi stmi jsou tryska bhu naprzdno a roub bhu naprzdno. Tryska je
pstupn ze spodu po odmontovn plovkov komory. roub bhu naprzdno je na lev
stran karburtoru. Pi otkch bhu naprzdno je ouptko v zkladn poloze. Vzduch
prochz minimln mezerou pod ouptkem a souasn samostatnm kanlkem. V kanlku se
nastavuje prtok vzduchu roubem bohatosti smsi. Tento vzduch se smuje s palivem a jeho
pomr je jin ne pi stenm zaten a bv asi 8 : 1.

Zd se, e soustava bhu naprzdno je zbyten sloit. Musme si vak uvdomit, e
ouptko ve sv nejni poloze je oteveno jen nkolik desetin milimetru a me tedy
propoutt jen mal mnostv vzduchu velkou rychlost. Proto podmnky pro dodren
danho pomru smsi jsou sloit. roubem bohatosti smsi se reguluje mnostv vzduchu
proudcho kanlkem. Zaroubovnm roubu se omezuje prchod vzduchu, a proto sms
obsahuje vce benznu. Soustava bhu naprzdno pracuje i pi zvench otkch mntoru,
kdy ji zan pracovat hlavn dvkovac soustava.

Pro vkon motoru a spotebu paliva je dleit nvaznost a souinnost
soustavy bhu naprzdno a hlavn dvkovac soustavy.
Pln zaten motoru meme doshnout pi zcela zdvienm ouptku, kdy ouptko
neomezuje prtok vzduchu a jehla, kter je na ouptku nereguluje tm pdem prtok paliva.
Ten v tto situaci dvkuje hlavn tryska karburtoru.
Ke sputn studenho motoru je v karburtoru vytvoena zvltn soustava "syti".
Vychzme z podmnky, e pro sputn studenho motoru potebujeme sms o pomru asi
3:1 a to proto, e kapky paliva se srej na stnch sacho potrub, klikov skn a vznikl
sms je tmto ochuzovna. Karburtor m na vstupnm hrdle vzduchovou clonu, kter pi
startovn zakrv vstupn otvor do difuzru. Vzduch me proudit jen kanlkem bhu
naprzdno a malm otvorem ve clon. Pi spoutn (ouptko je sten zdvieno) je v
difuzru vt podtlak a tm lep podmnky pro vysvan paliva soustavou bhu naprzdno a
hlavn tryskou. Po stenm oht motoru se mus clona vyadit z innosti otoenm
rukojeti plynu na maximum. Po plnm proht motoru to musme udlat jet jednou,
protoe clona m dva stupn. zavena na 100 %-druh stupe, 50 %-prv stupe. Provozn
stav motoru - clona otevena. (neomezuje nijak proud vzduchu) Clonka se ovld tyinkou z
lev strany karburtoru. Pouit 1 nebo 2 stupn clony pi startu studenho motoru zvis na
teplot okol,sezen motoru a zkuenostech idie.
Demont a vyitn : Bezporuchov funkce karburtoru zvis na istot.
Prtokov otvory pro palivo a vzduch jsou mal, take i drobn smtko me zmnit funkci,
nebo ppadn vyadit cel motor z innosti.
Z karburtoru se nejprve odejme sac hrdlo vzduchu.Sthne se pvodn hadika paliva.
Odroubuje se sac potrub. Karburtor zstane pipojen jen na lanku ouptka. Lanko se od
ouptka odpoj po odmontovn vka nad ouptkem, kter dr dva rouby.

Dle rozebereme karburtor
tak, podle obrzku tak, e
odejmeme kryt plovkov komory.
Tm se dostaneme k jehlovmu
ventilu a tryskm. Trysky
vyroubujeme a profoukneme. Cel
karburtor umyjeme v technickm
benznu a vyfoukme vzduchem.
Pi monti kontrolujeme zvs
plovku jestli nkde nedrhne a
tsnost jehlovho ventilu. Tsnn
plovkov komory pochopiteln
nesm bt nikterak pokozeno.
Tot plat o tsnnch sacho
potrub! V mstech pokozenho
tsnn by mohl motor pisvat
falen vzduch, kter mn pomr
smsi a vzduch navc neproel
filtran vlokou.Pi monti
ouptka do karburtoru dme
pozor na zajiovac provku jehly.
Nepouvme dnho nsil.

ouptko s jehlou jde do
tla karburtoru vsunout
pouze v jedin sprvn
poloze.Je tam zmek.

Vloka istie vzduchu:
Zanesen vloky istie vzduchu
zvis na pranosti prosted ve
kter se babetta pohybuje. Interval
itn vloky by neml bt del ne po kadch 2000km jzdy. Vloka se vyjme po
odmontovn vka tlumie sn z rmu stroje. Po vyprn v benznu se na stko nakape olej.

Zanedbvn itn vloky m vliv na spotebu paliva. Nebo se zmn tlakov pomry
nasvanho vzduchu a tm pdem i pomr vsledn palivov smsi.
Sezen : Sezen karburtoru se provd ve dvou krocch
kontrola-nastaven hladiny benznu
sezen bhu naprzdno
Kontrolu hladiny paliva provdme vdy, kdy dojde k peteen
karburtoru, nebo vmn plovku i jehlovho ventilu.

Odmontujeme karburtor z motoru. Karburtor otome tak aby plovky smovaly
nahoru. Zkontrolujeme zda se plovky lehce ot na hdelce. Kontrolujeme kolmost obou
plovk na osu karburtoru a vku.Vka plovk m bt souos s horn hranou emulzn
trubky. Kdy tomu tak nen plovky nastavme na tuto mru pihbnm. Takto sezen
plovky by mly udrovat sprvnou hladinu benznu.
Z m zkuenosti m tak vka hladina paliva pm vliv na startovn
babetty a nutnost pouit sytie pi startu studenho motoru.

Sezen bhu naprzdno se provd na ohtm motoru. Nejprve se dorazovm roubem
(na obrzku ervenm) nastav otky asi na 1500/ min. Babetta se nesm pomoc
rozbhovch spojek samoinn rozjdt. Potom pomoc roubu bohatosti smsi(zelenm)
nastavme karburtor tak, aby motor pravideln bel a plynule akceleroval.

Nalzt sprvnou polohu roubu vyaduje trplivost a po kadm pootoen roubu je dobr
rozjezd stroje vyzkouet a zrove hldat uzaven ouptka pi ubranm plynu tak, aby motor
nezhasl.(Sed se druhm roubem).


Poruchy karburtoru : Pi sprvn pi o istotu nejsou z karburtorem vt
pote.Ped zsahem do karburtoru z dvodu patn funkce motoru je nutn si
uvdomit, e na chod motoru maj pm vliv i dal sti a sice zapalovn a vfuk.
(viz sekce ostatn sti)

Seznam nkterch monch pin :
voda v palivu
ucpan trysky
ucpan filtr vzduchu
praskl plovk-vytk palivo
zaseknut plovk
zasekl jehlov ventil
ucpan stko v palivov ndri
spadnut segerovka jehly ouptka
nesprvn rozmry trysek
Pro nalezen a odstrann poruchy mus ten, kdo prci provd vdt na jakm
principu to kter zazen funguje! Jen tak m anci uspt. Toto pravidlo plat pi
jakkoli opravsk praxi.
Jak pracuje n motor ?


Take trocha such teorie o funkci spalovacho motoru obecn a zrove
konkrtn u babetty.

Zkladn sti motoru jsou :
funkce dvoudobho motoru
vlec a hlava vlce
pst
klikov mechanismus
sk motoru
drba, mazn a bn opravy motoru
demont a mont hlavy vlce
dekarbonizace motoru
demont, vlce,krouk, pstu
vmna vlce, pstu, epu
vmna gufer klikov hdele kdo nev co je to gufero, nebo "O" krouek
vmna loisek klikov hdele
poruchy motoru

Strun popis funkce dvoudobho motoru: tlak plyn, kter vznikly pi
vbuchu (zaplen) stlaen palivov smsi tla na pst. Ten pevd vznikl pohyb
pmoar pomoc ojnice a klikovho mechanismu na pohyb toiv, kter je dle pomoc
pevodovky a dalch soust piveden a na zadn kolo. Zrove je vak nutn odvst
shoel zbytky paliva do vfuku a souasn nast erstvou sms paliva pro dal stlaen a
vbuch.

Vmna obsahu smsi ve vlci je zena pstem a kanly ve stn vlce. Proto nen nutn
samostatn rozvodov mechanismus jak se pouv u tydobch motor. Cel pracovn
cyklus : sn-stlaen-vbuch-vfuk probh bhem jedn otky klikovho hdele (360).
Aby se u dvoudobho motoru omezil cel pracovn cyklus jen na dva zdvihy pstu, tedy na
jednu otku klikovho hdele, mus cel cyklus probhat ve vlci nad pstem, ale i pod
pstem v klikov skni.

Hlava vlce : je hlinkov tlakov odlitek
, kter je piroubovn tymi rouby M 6 k
vlci a skni motoru. Mezi vlcem a skn
motoru je paprov tsnn.

Vlec je taky odlitek, ve kterm je nalisovan
litinov vloka. V horn sti vlce je otvor pro
pvod smsi z karburtoru sacm potrubm do
klikov skn. Ve spodn sti vlce je
vfukov kanl, na kter navazuje pes tsnn
vfukov koleno a tlumi vfuku.

Pst : pen tlak spalin, kter vznikly stlaenm a zaplenm smsi
viz funkce zapalovn na klikovou hdel. Mn se zde pohyb pmoar (pstu) na rotan
(klikov hdel ). Pst je nejnamhanj st motoru. Zachycuje tlak plyn na dnu, je tepeln
zatovn pi hoen smsi a jet k tomu svm tlem pln funkci ouptka rozvodu. Pst
oddluje prostor klikov skn od prostoru ve vlci. Pst je odlitek z hlinkov slitiny, na
kterm jsou v jeho
drkch a zmcch
umstny dva pstn
krouky. Jejich funkc je
tsnit pst ve vlci. Pst s
ojnic spojuje pstn ep.
Proti vysunut z pstu se
pstn ep pojiuje dvma
prunmi krouky. Na
pstnm epu je oton
uloeno oko ojnice. Dk
ojnice je ukonen hlavou,
kter tvo vnj krouek
valivho loiska na
klikovm epu klikovho
hdele.

Klikov hdel :
Klikov hdel se skld ze dvou hlavnch ep (lev a prav) dvou setrvank a jednoho
klikovho epu. Vechny tyto sti jsou navzjem slisovny, valiv loisko a ojnice se na
klikov ep vkldaj ped slisovnm. Setrvanky akumuluj energii a udruj rovnomrn
chod motoru. Klikov hdel je uloen v kulikovch loiskch v lev a prav polovin
motorov skn. Mezi obma polovinami klikov skn je paprov tsnn. Vstupy klikov
hdele jsou utsnny gufery. Na pravm hdeli je upevnn rotor alterntoru a na lev
samoinn spojky. (viz obrzek spojek)

Toto byla strun charakteristika sloen jednovlcovho dvoudobho motoru.

innost dvoudobch benznovch motor je takov, e na uitenou
mechanickou prci dok penst necelch 30%energie zskan z paliva.
Dalch asi 30% je tepeln energie, kter ohv motor a pestupuje do okolnho
vzduchu. Zbytek energie odchz vfukem jako nedokonale splen sms.

drba, mazn a bn opravy motoru : Chladic ebra na vlci a hlav je
teba pravideln istit. Jako istc prostedek pouijeme zajist njak ekologick
odmaova. Nejvce oleje a prachu se zachytv na mstech spoj jednotlivch st motoru.


Klikov mechanismus motoru je mazn olejem M2T,
kter se na inn plochy dostv spolen s benznem.
Pedepsan pomr oleje a benznu : 1 : 33, se mus
dodrovat. Pemazvn motoru nem smysl a nevede k
prodlouen ivotnosti motoru. Pi nasvan smsi se do
motoru dostv neustle erstv olej, co je nejvt
vhodou tohoto typu mazni. Ji pi sputn studenho
motoru se olej dostv na vechny tec plochy, mae
klikov mechanismus a loiska. Jeho dal dleit
vlastnost je, e ochlazuje stny vlce. Spolen s
benznem se bhem pracovnho cyklu spaluje a na jeho
msto pichz v palivu olej erstv. I kdy olej M2T
(nedvno jsem kupoval 1litr za 51 kaek) je speciln
uren k mazn dvoudobch motor, nesho pln beze
zbytku, ale vytv v kompresnm prostoru a cel
vfukov soustav vrstvu karbonu a nespalitelnch
zbytk. Motor vyaduje itn a dekarbonizaci
kompresnho prostoru a vfuku.Usazeniny zpsobuj
poruchy zapalovac svky, podporuj vznik detonac a
samozpal. Olej M2T je sice levn, ale v dnen dob
jsou i modernj nhrady. Je vhodnj pouvat modern oleje, kter lpe vyhov nronm
podmnkm ve kterch motor pracuje(neusazuje se tolik karbonu). Na druhou stranu je nutno
podotknout, e v dobch nedvno minulch dn jin olej k mn nebyl a jezdilo se a jezd
do dnes bez problm na zmiovan M2T spousta motocykl. Pi vbru modernch, ( ale
podstatn drach typ ne M2T cca 60 K, lep olej cca 150 K a vce) si musme
uvdomit, e souasn motory (sekaky, kovinoezy, sktry....) to daleko vce otek/min
(klidn i 8000, babetta polovinu), a proto je kladen daleko vt poadavek na kvalitu a
vlastnosti oleje. Konen rozhodnut o typu oleje zle na uivateli.

POZOR!!! musme zde vak rozliovat, e olej nzvu M2T nen tot jako olej
s nzvem M2T Super. Takov olej je podstatn kvalitnj ne standart M2T. M klasifikace
API TC, JASO FC, ale je samozejm dra. Dle je nutno si uvdomit, e ne vechny druhy
"super modernch a drahch " motocyklovch olej jsou vdy vhodn pro n zpsob mazn,
kde olej pro mazn motoru je obsaen v danm pomru v palivu. Nap. u modernch sktr
se ji olej nems z benznem, ale leje se do samostatn ndrky.(Dvkovn oleje pro mazn
tchto motor se e jinm zpsobem.)
Zkladn pehled motocyklovch olej.

Vdy vak pouijeme olej pro mazn dvoudobch motor!


Bhem zbhu novho motoru, nebo po vbrusu vlce a vmn pstu je teba
dodrovat pomr oleje k benznu 1 : 25, a to asi do ujet 500km.
Jet pelivji ne pemazn motoru je nutno sledovat men pomr oleje a
benznu. Pi nedostatku oleje se vytv mezn a such ten. Teplo vznikajc
tenm zpsobuje snen ivotnosti motoru, a zaden motoru!!!

Zbh motoru velmi ovlivuje jeho ivotnost, vkon a spotebu paliva. Co je to vlastn ten
zbh ? Je to vzjemn doopracovn tecch povrch nov vymnnch soustek, je se
vzjemn pohybuj.

Zkladn pravidla pro zbh jsou :
jezdit maximln 25 km/h a nevytet rukoje plynu nad 50%
pi zastaven mopedu a zbyten netrovat motor
nenechvat dlouho motor bet na volnobh
pi dlouh jzd po rovin se doporuuje motor pimazat tm, e se na krtkou dobu
pooto rukoje plynu na maximum.
pi del jzd s kopce nebrzdit motorem (neuzavrat pln plyn) , ale pibrzovat
brzdou
Demont a mont hlavy a vlce : demont hlavy vlce a vlce jsou operace,
kter se dlaj nejen pi kontrole jich samch, ale i kontrole pstu, pstnho epu, krouk a
ojnice.
Pracovn postup :
odpojit svku
demontovat koleno vfuku-pozor na tsnn!
odroubovat sac hrdlo karburtoru
zastavit kohout paliva,odpojit hadiku a karburtor i s kolenem odroubovat
trubkovm klem uvolnit tyi matice M6, kter dr hlavu vlce
opatrn se sthne po zvrtnch roubech hlava vlce a vlec
opatrn sundat tsnn (jestli se povede) a otvor pikrt istm hadrem a nm tam nic
nespadne
Pi zptn monti postupujeme v opanm poad.

Pozor velice opatrn nasazujeme vlec na pstn krouky, kter mus sedt v
zmcch. Nepouvejte dn nsil, protoe pstn krouek je kehk a me
prasknout !!!
Dekarbonizace motoru : Usazeniny, kter zstvaj ve spalovacm prostoru
dvoudobch motor, vytvej polotuh, nebo a tuh povlak na vnitnch plochch hlavy
vlce, pstu, vfukovch kanlech vlce, kolenu a tlumii vfuku. Jsou to nesplen
uhlovodany-karbon-sloky mazacho oleje. V hlav vlce a na dnu pstu je karbon nejtvrd.

Dekarbonizace motoru je vlastn odstrann tohoto marasmu z mst, kde jeho ptomnost
me negativn ovlivovat chod motoru. Jeho odstrann je soust drby. Karbon se bude
tvoit vdy.(rychlost usazovn karbonu je zvisl na kvalit pouvanho oleje) S tm nic
nenadlte. Odstrauje se mechanicky. Karbon se sekrabuje krouivmi pohyby nejlpe
tupm noem. Zvit pro svku se tak dkladn oist. Pokraujeme v itn dna pstu.
Pokud nen vlec demontovan tak pst vysuneme do horn vrati a oistme. Zbytky neistot
ometeme ttcem. Potom se sthne vlec s pstu a dokon se itn dna pstu. Z pstu se
sthnou oba dva pstn krouky. Proist se jejich drky. Pl pstu bv zakarbonovn od
dna po prvn pstnkrouek, a to tm vce , m je motor opotebovanj.Je li pst
zakarbonovn v cel sv dlce tak vymnme pst a pslun krouky. Vlec je zakarbonovn
ve vfukovm kanle. istme jej roubovkem, nebo podobnm nstrojem. Dvme pozor,
aby se nepokodila vnitn plocha vlce a hrany mezi kanly. Po mechanickm oitn ve
umyjeme v benznu.
Demont pstnch krouk, vlce, pstu, epu : Pstn krouky se opotebuj
pedevm na sv vnj ploe. Vhodn ukazatel opoteben je jeho vle v zmku krouku.
Nov pstn krouky maj vli v rozmez od 0,2 do0,4 mm. Opotebovnm se vle zvtuje a
kdy doshne velikosti 0,6 mm, krouek vymnme. Vle se kontroluje tak, e se pstn
krouek demontuje z pstu, vlo se do horn sti vlce a zm lstkovou mrkou.

Pstn krouek se mus vymnit kdy je praskl. V mst pechodu pes plnc kanly a
kanl vfukov se rozpn nejvce a me prasknout.

Pohodln se krouky sundvaj segerovmi kletmi, nebo tak tak, e se mezi krouek a
pst postupn vsunou ti tenk ocelov psky.(tlouka 0,5mm, ka 6-10mm a dlka 50mm)
Jeden plech bude uprosted a dva u konc-zmk krouk. Krouek se sthne po plcch jako
po vodtku.

Drky v pstu pi monti novch krouk mus bt naprosto ist. Na novch kroucch
se mohou pomoc brouscho kamene nepatrn srazit hrany. Takto upraven pstn krouek se
snadnji posouv pes hrany kanlk vlce a je taky mn mechanicky namhn.

Znovu upozoruji, e s krouky se mus zachzet velice opatrn.(nebo
prasknou) Pstn krouky mus bt rozmrov shodn s typem pstu. viz
tabulka.

Pstn krouky ped mont poteme olejem M 2 T. Pi nasazovn krouk se pouv
opan postup ne pi jejich snmn.

Kolky v drkch zmk mus bezpodmnen dobe zapadnout do vybrn
v pstnm krouku. Mus se zkontrolovat, zda pstn krouek pru v drce
voln bez zadrhvn. Pstn krouek se mus vymnit po vbrusu vlce. Jejich
rozmr mus odpovdat
prmru vlce.
Vmna pstnch
krouk, vlce, pstu, epu :
Vlec se postupn opotebovv
provozem. Nejvt opoteben je v
sti, kde se pohybuj pstn
krouky a v rovin kyvu ojnice,
protoe v tto rovin je pst bhem
komprese a expanze pitlaovn ve
vlci stdav na jednu a druhou
stranu. Rozdly ve tvaru a
rozmrech vlce vyrovnvaj pstn
krouky svou prunost jen do urit mry.

Vlec se me opotebovat i v rovin pohybu pstnho epu. Zpsob to mrn ohnut
ojnice, kter nevede pst v ose vlce. Potom se rychle opotebuje vlec i pst. Pst dostaten
netsn kompresn prostor a motor nedosahuje pln vkon.

Vlec se opravuje vbrusem. (vyvrtvnm a honovnm na rozmry podle tabulky)
Vmna pstu a pstnho epu : Klikovou sk utsnme hadrem. Vyjmeme
prun pojistky pstnho epu. Na pl pstu se nasad vytlaovk (ppravek). Dra v objmce
mus bt proti otvoru v pstu. Mezi pstn ep a roub vytlaovku vlome pomocn ep
(ppravek). 3roubem vytlaujeme pstn ep otvorem objmky. Okem ojnice pstn ep
prochz voln.

Pstn ep nikdy nevyrme ! Mohla by se ohnout ojnice a pokodit loisko
!!!

Pst se mus vdy montovat pomoc stedic trubky a zavdcho epu. Pi monti se
nejprve pedmontuje stedic trubka s jehlami a elnmi krouky do oka ojnice. Jehly lpe sed
v oku, kdy je pilepme na vazelnu. Na oko ojnice se nasune pst.

(Pst m vepedu ipku, kter by mla smovat dol k vfuku. Je tam proto,
aby zmek pstnch krouk pi ppadnm otoen pstu pi monti nevyel do
sacho, nebo vfukovho kanlu ve vlci!!!)

Zavdc ep se menm prmrem prostr otvorem v pstu a opatrn se vtlauje do
stedc trubky. Dalm tlakem se pomoc zavdcho epu vytla stedc trubka z oka ojnice
a pstu. Dle se nahrad zavdc ep pstnm epem. Na men prmr zavdcho epu se
msto stedic trubky nasad pstn ep. Ten se pomoc ppravku nalisuje do pstu a pi tom
vytla zavdc ep. Nakonec se zajist poloha pstnho epu vloenm pojistnch krouk do
drek v pstu.
Vmna gufer
klikov skn :
Prostor klikov skn
motoru mus bt tsnn
vzhledem k venkovnmu
prosted. Tsncmi
gufery v obou stech
skn. Gufera tsn
prostor za kulikovmi
loisky klikovho hdele.
Vnitn okraj gufera
pilhajc na ep
klikovho hdele se po nkolikaletm provozu opotebuje, take pestane tsnit.Pruinka,
kter je v guferu se me rozpojit a vyskoit z krouku. Tm tsnc krouek ztrat svou
vlastnost .( To se u souasnch gufer nestv. Gufer existuje vce druh.(podle pouitho
materilu) Kvalitnj jsou vak pochopiteln dra.Orientan cena u standardnho gufera je
asi 30,- K.)
Gufero v prav
polovin skn je
pstupn po
demonti rotoru
alterntoru. Ten
sundme tak, e
nejprve
odroubujeme
stedov roub z
epu klikov
hdele (M5 x 25).
Potom rukou
sthneme rotor
alterntoru. Ten je
nasazen na kuelu ,
take se mu asi nebude chtt tak jednodue dol. Proto budeme
muset pout roubov stahovk.(je to obyejn roub-rozmr z hlavy nevm, kter je na konci
osoustruen aby mohl vlzt do klikov hdele a nepokodil zvit, kterm je zajitn rotor
alterntoru) Kdy se poda sundat rotor tak u mme gufero ped sebou. Gufero vythneme a
vymnme. (Gufero propchneme nejlpe njakou ostrou jehlou, nebo zabrouenm
roubovkem. Nejlpe je pout dva a opatrn vypme.

Pi vech tchto pracch zachovvme absolutn istotu. Pozor na
demontovan rotor. Je to vlastn permanent siln magnet !!! Tak a se vm
nepisaje ve elezn co je kolem! Pochopiteln a to plat obecn nepouvme
pi dn takovto prci hrubho nsil !

Gufero se montuje pruinou dovnit motoru. Nasadme ho rukou a nejlpe trubkou
pslunho prmru lehce dorazme na msto. Nepouvme dn ostr pedmty, aby jsme
do nho neudlali dru )
Lev tsnc krouek vymnme tak, e musme nejprve sthnout spojku s elistmi
(viz obrzek). Pro sthnut spojky vak musme pout ppravek ! (Mm dojem, e nkdo
povdal, e se d koupit v obchod. Kdo m k dispozici soustrunka ten m vyhrno.) Spojka
je nasazena na kuelu klikov hhdeleo uvolnn spojky ppravkem j opatrn popootme
zrove rukou stahujeme ozuben emen. Pozor musme dt na dv jehlikov loiska.
Gufero vymnme a spojky opanm zpsobem namontujeme.


Pozor na zamatn tecch ploch elist a bubnu spojek!
Vmna
loisek klikov
hdele :
Klikov hdel je v
bloku motoru
umstn na
loiskch.
Podmnka vmny
loisek je
demont motoru
ze stroje. Zatek
postupu demonte
motoru je stejn jako pi vmn gufer. Dle se vak mus rozplit motor.Pedtm musme
sundat vlec motoru. Ob plky motoru jsou seroubovny esti rouby.Klikov hdel je
teba vytlait pomoc ppravku. Po rozplen motoru by mla loiska zstat v bloku motoru.
Opatrn se vylisuj, nebo vyklepnou pes vnitn krouek loiska. Pi monti novho loiska
se toto loisko vsune rukou do bloku, kter je oht na teplotu 80 - 90 C.Postup monte je
opanm zpsobem demonte.
Pi monti dvme veker paprov tsnn nov !


Poruchy motoru : Ped jakmkoliv zsahem do motoru si musme 3x rozmyslet co
dlme a pro to dlme. To plat u kadho zazen.Vtinou je zvada stejn nkde jinde.
Mjme na pamti, e:

pro sprvnou funkci motoru mus sprvn pracovat i ostatn jeho sti.

Jako pomrn zken skupina je pprava smsi a elektro soustava.
(Podle m dlouholet praxe seizovae a drbe stroj, mohu s klidnm svdomm
konstatovat, e nejt je nalzt pinu poruchy! Nprava je u podstatn jednodu.
Zde jsou uvedeny nkter mon poruchy motoru.

Jak pracuj pevody a spojky ?

Zkladn pevodovho stroj jsou :
spojky
primrn pevod
pevodovka a jej sprvn funkce
sekundrn pevod
vmna oleje v pevodovce
drba spojek a elist
demont spojek, vmna elist a gufer, kdo nev co je to gufero, nebo "O" krouek
poruchy spojek, azen

Uspodn pevodovho
stroj mopedu typ 210 se
podstatn li od verze mopedu
207. (jednorychlostn babetta).

Pevodov stroj se skld
ze spoutc a rozbhov
spojky, primrnho
emenovho pevodu (ozuben
gumov emen), dvoustupov
pevodovky se samoinnm
azenm a sekundrnho etzu (klasick etz, pohon zadnho kola) .
Spojka : Se skld ze dvou tecch odstedivch spojek umstnch radiln na konci
epu klikovho hdele.Vnitn spojka je rozbhov a m 3 elisti. Jsou uloeny na epech
bubnu, kter je nalisovn na kuelov ep klikovho hdele. Pi jzd je rozbhov spojka
stle v zapnutm stavu. M-li idi v myslu babettu zastavit,ubere plyn a brzd.Poklesem
otek motoru se rozbhov spojka rozpoj a umon chod motoru na volnobh.Kad elist
rozbhov spojky je veden epem v otvoru bubnu a jej pohyb je pibrzovn a tlumen
listovou pruinou mezi elist a bubnem.
Vnj spojka je spoutc. M dv elisti uloen oton na epech rozbhovho bubnu. V
zkladn poloze jsou pidrovny dvma vratnmi pruinami. Spoutc spojka pln dv
funkce. Hlavn funkce je pi spoutn motoru. lapnm do pedl se dostv hnac sla od
zadnho kola pes pevodovku na primrn emenov pevod a rozbhov buben. Otenm
rozbhovho bubnu se odstedivou silou dostvaj elisti do zbru jako nbn a penej
hnac slu na buben nalisovan na epu klikovho hdele. Postupn se ot klikov hdel a
motor se spust. Po sputn motoru se zpravidla zan jzda a spoutc spojka je stle
zapnut a pln druhou funkci. Toiv moment motoru pevd na primrn emenov pevod.
Zastavovnm mopedu se postupn zmenuj otky primrnho emenovho kola, a se
zastav. Vratn pruiny stahuj elisti smrem do zkladn polohy a spoutc spojka zstane
rozpojena. Souasn je rozpojena i rozbhov spojka. elisti rozbhov spojky pi otkch
bhu naprzdno motoru nejsou pln v zkladn poloze.
Pro spolehlivou innost spojek je dleit, aby se do jejich pracovnho
prostoru nedostal olej pes tsnic krouek klikovho hdele, tsnic krouek
loiska malho emenovho kola a krouky v pevodovce. Kryt spojky a
primrnho pevodu m tsnit po celm obvodu a zabraovat vstupu prachu a
vody na sousti tecch spojek.
rozmry tsncch krouk a gufer zde
Primrn pevod : Primrn pevod tvo dv ozuben kola a ozuben emen. Mal
kolo s 12 zuby je pevn spojeno se spojkou a uloeno na epu klikovho hdele na dvou
jehlovch loiskch 15x19x13 INA.Mal kolo m vodic plech, kter brn sklouzvn
emenu na klikovou sk. Hnan ozuben kolo se 42 zuby je zrove tec buben pro adic
spojku pevodovky. Plechov kryt na ele kola zabrauje sklouzvn emenu smrem k
plastovmu krytu. Hnan ozuben kolo se 42 zuby je uloeno v kulikovm loisku a dvma
zuby je spojeno s ozubenm kolem uvnit pevodovky.
ivotnost ozubenho emenu se prodluuje mrnm pimaznm zub.

Pozor na pemazn a nsledn rozstkn maziva na tec plochy spojek !!!
Na ivotnost emenu m vliv teplota, kter vznik prokluzovnm elist pi
patn funkci spojek !

Pevodovka : Sk pevodovky je dlena podln a tvo celek se skn motoru. V
pevodovce jsou dva pry ozubench kol. Na pedlohovm hdeli je na tvalekov
volnobce ozuben kolo s 35 zuby a dle jet kolo s 26 zuby. Pedlohov hdel je uloen
ve dvou pouzdrech, kad je v jedn polovin skn. Vstupn hdel pevodovky vystupuje
ze skn na obou stranch. V prostoru pod hnanm emenovm kolem je na vstupn hdeli
vnitn a regulan une a na opanm konci etzov kolo. V pevodovce je na vstupnm
hdeli ozuben kolo s 28 zuby, kter je spojeno s hnanm etzovm kolem. Dal kolo s 37
zuby je spojeno ozuby s uneem dvou adicch elist. Pevodovka m plnc vypoutc a
kontroln otvor pro olej. Mezi poloviny skn je vloeno paprov tsnn.
U prvnho rychlostnho stupn postupuje hnac sla z ozubenho emenovho kola do
pevodovky na ozuben kolo s 28 zuby, dle na kolo s 35 zuby a pes pevn spojenou
volnobku na pedlohov hdel. Dle s ozubenho kola s 26 zuby na kolo s 37 zuby a jeho
zuby na une adicch elist ven z pevodovky. epy na adicch elistech unej regulan
a vnitn une, a tm i vstupn hdel pevodovky, kter prochz pevodovkou a na konci
ot etzovm kolem sekundrnho pevodu. A pes odpojova sekundrnm etzem
zadnm kolem.


Obrzek bloku motoru

Zaazen druhho rychlostnho stupn zan pi zvyovn rychlosti tm, e se odstedivou
silou zanaj oprat adic elisti o buben. Tuto prvn fzi azen idi nepostehne. Pi n
regulan une svm tvarem jet stahuje-pidruje-elisti. Kdy tec moment penen
elistmi pekro toiv moment na ozubenm kole s 37 zuby, prvn rychlostn stupe se
vyad-volnobka v ozubenm kole s 35 zuby se voln prot. Hnac sla se pen s
ozubenho emenovho kola tenm na elisti a z nich na regulan a vnitn une a dle na
vstupn hdel pevodovky. Pomr mezi pevodovm pomrem prvnho a druhho
rychlostnho stupn je 1,778 a tento nrst(pokles) pevodovho pomru se po peazen pi
jzd projev vzrstem(poklesem) otek motoru.
Optimln adc moped zan adit druh stupe ve vzdlenosti asi 18 m od msta startu a
peazen trv 1,5 -2 sekundy. azen je ukoneno ve vzdlenosti asi 26 m od startu. Studen
adic spojka prodluuje azen o 9 m jzdy a naopak peht zkracuje asi o 3 m. Provozn
teploty doshnou spojky asi po tyech peazench.
Pi brdn motorem, pi jzd s kopce a pi spoutn motoru pichz toiv moment od
sekundrnho etzu (zadnho kola) pes mal etzov kolo na vstupn hdel
pevodovky.Ten pooto vnitn a regulan une tak, e se opr o nos regulan elisti(dle
roku vroby jsou elisti "lehk,nebo tk") a tla ji na buben-ozuben kolo emenovho
pevodu. Tenm se pen toiv moment na kolo primrnho pevodu. Pevodovka pracuje
jako kdy je zaazen druh rychlostn stupe.
Sprvn innost pevodovky je podmnn jej drbou.
V pevodovce je olejov npl asi 8 cm3 oleje M6A, nebo
PP80. Na typu oleje zas tak mnoho nezle. Na viskozit
(hustot-SAE30) vak pro sprvnou funkci azen ano.
Pouv-li se moped i v zim, me se olej nahradit idm.
Olej se mn po ujet 6000km. Viz. intervaly drby.
Hladina oleje se kontroluje otvorem na prav stran
pevodovky u etzovho kola. Nalvac otvor je z prav
strany nahoe na bloku motoru.(velk hlava roubu pro
roubovk) Vpustn roub najdete dole zespodu motoru.(mal roubek) Olej mnme po
jzd, kdy je motor a olej tepl. Nov olej nalejeme a po kontroln otvor.
drba spojek a elist : Samotn elisti a tec bubny nevyaduj bhem sv
ivotnosti dnou vt drbu, nebo sezen. Jednou za as je dobr sundat plastov kryt a
ttcem omst prach a neistoty, kter se zde vytvoily z obloen. (praxe ukzala, e dokud
nejsou problmy, nem cenu do spojek zasahovat)
elisti, pruiny a jejich uloen je teba dret v istot, ale nim nemazat !!!
Demont spojek, vmna elist a gufer : Tato innost je pomrn
jednoduch. Je ale poteba ppravek. Spojka je pstupn z lev strany po uvolnn dvou
roub M 5 x 30, kter dr plastov kryt.
Klem slo 17 se uvoln matice v ose klikovho
hdele. Pitom se mus pidrovat buben spojky.
Buben spojky je na kuelu hdele a k jeho
uvolnn je teba pout ppravek.

Po uvolnn bubnu spojky otme bubnem a pomalu stahujeme gumov emen i z
velkho emenovho kola. Pozor dme na dv jehlov loiska. Nyn mme demontovanou
spojku,ve kter
jsou elisti startovac
(2 kusy) a elisti prvnho
stupn (3 kusy). Takt
mme pstup ke guferu ,
kter tsn prostor klikov
hdele.

Nyn demontujeme
obdobnm zpsobem
buben velkho emenovho
kola. Uvnit jsou adic elisti
druhho stupn. Tchto elisti
existuj dva druhy ! (tzv.
"lehk" a "tk" a k nm
pslun regulan une /
to je ten velk plech/ a vnitn
une / to je ten mal co se
strk do velkho plechu / ).
elisti vythneme po
uvolnn matice a
odejmut velk plechov
podloky a sejmut
regulanch une.
elisti s uneem elist
se vytla dvma
roubovky zapenmi o
elisti v blzkosti
otonch ep a
openmi o velk buben-
emenov kolo. Tmto se
taky vythne vymezovac
kovov krouek a tsnc
gumov "O" krouek.

Babettu si opete o ze. Nenechvejte ji na stojanu, protoe by mohl vytct
olej z pevodov skn a zamastit velk buben !


Nyn mme k dispozici dal gufero( ve velkm ozubenm tecm bubnu). Velk buben
lze vysunout z bloku motoru rukama mrnm tahem a pootenm. Za nm je dal, posledn
gufero.


Ne buben vythnete vimnte si jak byl v bloku motoru hluboko usazen,
aby jste jej zptn namontovali stejn !!!

Zptn mont je opanm postupem demonte. Veker tec plochy vech soust mus
bt dokonale odmatny !
Poruchy spojek a azen : Nejastji je to prokluzovn, dlouh azen, nebo nejde
nastartovat-nechce se protoit motor.Vtinou se jedn o zneitn olejem z netsnho
gufera, prasklou pruinu elist, praskl ep elist. Vidl jsem u ulomen zuby na vnitnm
unei elist. Dleit je taky stav na vytlaen une..

Jak je elektrika mopedu?


Zkladn sti elektro vzbroje:
Zdroj proudu
osvtlen
Princip zapalovn
Diagnostika poruch
Sezen pedstihu

Zdroj proudu : V naem mopedu,
jako i v jinch vozidlech mus bt njak
zdroj elektrick energie.Je to alterntor,
neboli magneto.Jeho vkon v naem ppad
6V / 20 W. Vyrb stdav elektrick napt
a to njak takto. Rotor alterntoru tvo dva
plov nstavce, kter svm hvzdicovm
uspodnm vytvej estiplovou soustavu
buzenou orientovanm feritovm
kroukem.Krouek je v nemagnetick vplni.
Tomuhle celmu se k ROTOR, protoe se
ot.

STATOR (stoj) je sloen ze ty nstavc
s cvkami. Tyto cvky v naem ppad jsou
pouity ti pro svteln okruh(na obrzku
jsou to ty hnd) zapojen do srie.tvrt cvka slou k napjen JTZ. Prvn konec cvky je
spojen s kostrou mopedu a tvo jeden pl("kostru"). Posledn konec tet cvky je (cvky jsou
zapojeny za sebou jako monolnky ve va domc baterce na svceni) pl druh. Ply
nerozliujeme, protoe se jedn o napt stdav. Napt naeho alterntoru je zvisl na
otkch motoru a pi otkch 4500/min je kolem 8 V pi zaten.
Osvtlen : Je natolik
jednoduch, e nem smysl se
jm dle zabvat. Schma
zapojen elektroinstalace je na
obrzku. Snad jen pipomenout,
e musme pouvat rovky na
6 volt.
Princip zapalovn :
Zapalovac soustava kadho
zehovho motoru m za kol
ve sprvn okamik pomoc
zapalovac svky peskokem
jiskry zaplit stlaenou sms
paliva a vzduchu.
(viz funkce karburtoru)
Zapalovac okruh se dl na
nzkonapov - po zapalovac
indukn cvku - primrn vinut a na vysokonapov okruh.Ten tvo sekundrn vinut
zapalovac cvky, vysokonapov kabel, koncovka a zapalovac svka.

Vysokonapov okruh: pen elektrick nboj, kter na zapalovac svce vytvo
jiskru. Jednodue eeno zapalovac cvka tvo zesilova malinkho napt asi 4V na napt v
dech tisc volt, kter se penese po vysokonapovm kabelu na svku, kter peskokem
jiskry zapl sms. Zapalovac svka m v sob zabudovn odruovac odpor.(aby
"nekrelo" rdio) Vzhledem k tomu, e pracuje za velkch teplot pod velkm tlakem a
elektrickm naptm se jej ivotnost pot cca na 10 000km.Svka bhem sv ivotnosti
potebuje minimln drbu. Ta spov pouze v zajitn pedepsan vzdlenosti elektrod. To
je daj , kter poskytne vrobce. Obyejn to je mezi 0,5 -0,7 mm a samozejm v istot tla
svky a jejho okol, aby nevznikaly nedouc svody napt. Cvka a kabel krom istoty
nevyaduj dnou dal drbu.
Nzkonapov okruh: tvo polovodiov spnac jednotka , kter m za kol pivdt
peruovan mal napt na
zapalovac cvku. Jednotka je
napjena ze tvrt cvky
alterntoru (na schmatu
erven)Pro snmn polohy
klikov hdele je na
alterntoru pipevnna jet
jedna cvka.(na schmatu lut)
Ta vlastn d okamik vzniku
jiskry a m pm vliv na
seizovn pedstihu. Jeliko spnac jednotka je zalit v uml hmot, mus se pi porue
nahradit novou.

Diagnostika poruch : Co se te elektroinstalace svteln, nem se snad ani co
pokazit. Dleit je dbt tak jako vdy na istotu objmek rovek a jejich ukosten. Jeden
pl vlastn nevede drt ale kovov st stroje. Na konkrtnm zapojen elektroinstalace
babetty se nem krom vypnae co pokazit.Leda vtinou u novjch stroj, kter maj
elektrick troubtko. V nm rda zrezav plechov ozvunice a nechce troubit. st
alterntoru u je ale nchylnj na zvady.Stator m na sob tyi + 1 cveku (impuls pro
jednotku), kter trp otesy a zmnami teplot.

Pro diagnostiku poruch musme pout mc pstroj. Ohmmetr, kterm budeme zjiovat
odpor cvek. Cvka me bt peruena , nebo m mezizvitov zkrat, nebo m zkrat na
kostru.Taky me bt peruen spoj mezi dvma cvkami .

Nesmme zapomenout, e moped m vlastn dva samostatn elektrick
okruhy.Je to okruh pro rovky a druh je pro napjen elektronick jednotky
zapalovn + impuls do jednotky.

Nejrychlej postup hledn zvady zapalovn je ten, e vyroubujeme svku, babettu
hodme na stojan. Svku pidrme pomoc izolovanch klet asi 5mm od hlavy
motoru.(neberte do hol ruky kope!!!) Potom tome lapadly a sledujeme jestli he jiskru.
Pozor to jet nemus znamenat, e svka je v podku. Nkter zvady zapalovac svky se
projev a pi vy teplot nebo tlaku !!!

V ppad , e jiskru nemme musme zait s menm. Ped zapoetm men je dobr
pozorn prohldnout vodie vedouc k cvce, alterntoru a jednotce zapalovn a tlatku
chcpku. Drty mou bt uhnit, pelomen, mechanicky pokozen,zaoxidovan spoje....
Mme ohmmetrem:
zapal. cvka-odpor mezi svorkou 1-15 maximln 1 ohm
zapal. cvka-mezi svorkou 15 a vysokonapovm. vvodem asi 6000 ohm

Mme ohmmetrem impulsn (lutou) cvku : mezi blokem motoru a odpojenm vodiem
od svorky I -(17 +/- 1 ohm).

Mme napjec cvku (ervenou): mezi blokem motoru a koncem vodie od svorky G-
(220 +/- 10 ohm)

Mme ohmmetrem odpojenou spnac jednotku : svorky (mezi sebou) (G, 1,
15)nekonen odpor, svorka (1 a I ) odpor (60-400 ohm).
Sezen pedstihu : Motor babetty vyaduje pedstih zapalovn 1-1,5mm ped
horn vrat pstu.
Okamik zaplen smsi ve vlci m podstatn vliv na hoen smsi. Pmo ovlivuje velikost
vkonu a spotebu paliva. Optimln pedstih nelze u mopedu doshnout v celm rozmez
pracovnch otek, protoe zapalovn nem regulaci pedstihu zapalovn. Toto je vak vit
u vtiny motocyklovch motor.

Mal pedstih zpsobuje pokles vkonu pi vych otkch motoru. Motor
se pi akceleraci tko dostv do vych otek.

Velk pedstih zase zpsobuje pehvn motoru a pokles vkonu. Motor je
nchylnj ke klepn.

Nastavovn pedstihu se dl vdy, kdy byl demontovn rotor, nebo stator alterntoru.

Rotor alterntoru a nosnk statorovch cvek maj rysky! Nosnkem jde po uvolnn roub
sten pootet. Pokud nemme hloubkomr polohu pstu odmme pomoc njak vhodn
kulatinky a posuvnho mtka.

Ze sv zkuenosti mu konstatovat,e alespo na moj babet pokud je
ve ostatn v podku motor nasko v jakkoliv poloze nosnku cvek, kter je
dan drkami ve statoru (rouby "E") Take pi hledn piny poruchy, pro
nelze motor spustit, meme teoreticky pesnou hodnotu nastaven pedstihu
pro tuto chvli ignorovat.V provozu vak m sprvn nastaven prioritn vznam
na pomr: vkon/spoteba!
Postup nastaven pedstihu zapalovn:
1. vymontuje se svka
2. msto svky se d hloubkomr
3. demontuje se kryt alterntoru
4. pooto se rotorem ve smru hodinovch ruiek a jsou rysky na rotoru a
statoru proti sob a zaznamen se poloha hloubkomru
5. znova se pooto rotorem alterntoru, a je ryska hloubkomru nejvce vysunuta
6. potom couvneme rotorem alterntoru o 1-1,5mm
7. rysky by mli bt proti sob
8. pokud nejsou uvolnme rouby "E"nosnku alterntoru a pootome pslunm
smrem (jestlie byl pedsti mal, nosnk se nato ve smru ipky "D", jestli byl
vt ne 1,5 mm tak ve smru ipky "C")
9. upevnme rouby
10. pekontrolujeme znovu vzdlenost 1-1,5mm s krytm rysek na rotoru a
statorovm nosnku

Dal sti babetty...
Podvozek
Kola
Brzdy a jejich drba a sezen
Pedn teleskopy a zen
Zadn teleskopy a vkyvn vidlice
Vfuk
Poruchy brzd

Kola : Kolo m velikost 16"" a
tvo je vlastn nboj kola, drty
,pochromovan rfek a vloka, due
a pl. V nboji pednho kola je
umstn krom elist brzdy i nhon
tachometru.
Nboje kol jsou hlinkov odlitky se
zalitm litinovm brzdovm bubnem.
Na epech kol jsou umstny na
kulikovch loiskch. Proti vnikn
prachu jsou loiska chrnna
tsncmi krouky. Mazac tuk se dopluje po ujet asi 6000 km. Pro bezpenost jzdy je
mimodn dleit, aby epy kol byly dn pipevnny k pedn vidlici a k vkyvn vidlici
zadnho kola. Pod upevovac matici se vdy podkld prun podloka!
Co se te drby pryovch st tak dbme hlavn na sprvn nahutn pneumatik a
istotu. Dobr je konzervovat njakm prostedkem na gumu.
Brzdy : Moped babetta m na sob nezvisl dv mechanick elisov brzdy. Prav
pka dtek je pedn brzda, lev zadn. Pi brdn se maj pouvat ob brzdy.( s tma
brzdami to nen dn velk slva) Princip elisovch brzd je jednoduch. S kolem se ot
brzdov buben. Uvnit bubnu jsou pevn uloeny elisti. Pi brdn se pes vaku ovldanou
lankem od dtek roztahuj elisti, kter se pitlauj na buben a tenm pibrzuj kolo.
Ztracen energie pi brdn se mn v teplo.

drba a nastaven brzd : Buben a brzdov obloen se udruj ist. Pi
manipulaci s nimi je teba chrnit buben a tec plochy elist od zamatn! Buben a elisti se
ist po ujet 6000 km. Ten mezi elistmi a vakou zmenme namaznm.

Pozor-velk mnostv tuku se me teplem roztct a zamastit tec plochy.
Nsledek-ztrta brzdnho inku !

epy a bowdeny se maou olejem. Kdy potebujeme odmastit tec plochy pouijeme
technick benzn, nebo lh. Normln benzn nen pli vhodn.

Pedn a zadn brzda se bn nastavuje rouby na dtkch. Vymezujeme vli ovldac
pky. Pokud u nm rozsah roubu nesta nastav se vle na tiscihranu brzdov
vaky.(nezapomeneme pedtm dt roub na pce brzdy do stedn polohy. Tm mme
monost jemnho doladn.)Pi seizovn brzd je nutn neustle kontrolovat jestli nm kolo
nepibrzuje!

Minimln rozmr opotebovanho obloen je prmr 81,5 mm.
Teleskopy : Pedn vidlice se skld ze dvou st, pevn a pohybliv. Pevnou st
tvo dv trubky se dvma pivaenmi nosnky. Pohybliv st se skld ze dvou
samostatnch kluzk, kter maj na konci otvor pro ep kola.Spojen pevn a pohybliv sti
je provedeno roubovitmi pruinami.Kdy kolo pejd pes nerovnost na silnici, zasouv se
doln pohybliv st do horn a pitom stlauje pruiny. Po pejet nerovnosti pruina vrac
doln st. Jednoduchost je v tom, e vidlice nem olejov tlumi.

drba se zamuje na to, aby mezi kluzky nevnikaly neistoty a voda. Pravideln se
kontroluj ochrann gumov manety a maou se olejem.
Pedn vidlice : Provozem babetty a zanedbvnm drby se opotebuj pouzdra a
kluzky.To se pozn pi brdn, kdy ctme jak se vle projev v opanm smru. Kluzky a
pouzdra se vymn za nov. Dal vc je zaden kluzk v pouzdrech. To se nestane pokud se
o babettu starme.

Dal porucha je velk vle v zen. Vle se pi jzd vymezuje typickm kovovm
cvaknm, kter se pen do idtek. Vle se vymezuje utahovnm matice pod hlavou zen.

Jestlie se pi vykyvovn kola z lev krajn polohy do prav zen zadrhv, mus se
pedn vidlice odpojit od rmu. Uvoln se matice a vyjme se dlouh roub v hlav zen.

Pozor a pitom nepotratte kuliky!
Zkontroluje se stav misek. Jsou li vymakny mus se vymnit. K monti mus bt pouit
pedepsan poet a rozmr kuliek.
Zadn teleskopy : Provn vkyvn zadn vidlice zajiuj zadn teleskopy.

Horn chyt teleskopu je nasunut na pevn ep na nosii zavazadel. Spodn je nasazen na ep
vkyvn hlavice. Zajitny jsou maticemi M8. Zdvih zadnho provn je 60 mm. Provn
jako celek nevyaduje drbu krom obasnho promazn.
Vkyvn vidlice :K rmu se pipevuje pomoc trubky, kter tvo ep a zrove
"loisko" hdele lapadel. Ve spojen vidlice s epem je
pryov vloka. Ta zabrauje penosu kovovch nraz od
provn do rmu a tvo "loisko", kter se nemus mazat.
Strnutm a mnohaletm provozem se poru pryov pouzdra
na trubkovm epu vidlice. Pro demont je teba ppravek.
(Dlouh roub se zvitem a kousek trubky patinho rozmru.)
Demontujte hdel lapadel
Z lev strany vsunout roub
O pravou eln stranu oka vidlice se ope vzprn
trubka
Na roub se nasad matice a dotahovnm se vylisuje trubkov ep
Mont se provd obrcenm zpsobem. Ped mont nov vloky ji pro lep zasunut
namaeme. Teba jarem.
Vfuk : Vfukovm
potrubm se odvdj
spaliny z vlce do ovzdu
a tlum se hluk, kter
zpsobuje prudk zmna
tlaku pi unikn spalin
otevenm vfukovm
kanlem. Je to dleit
funkn st dvoudobho
motoru, protoe m pm
vliv na vmnu spalin
erstvou sms z
karburtoru ve vlci.
Ovlivuje toiv moment
v celm rozsahu otek
motoru. Tvar a vnitn
uspodn tlumie vfuku
se projev i na
maximlnm vkonu motoru. Zasahovat do konstrukce vfuku se nedoporuuje, protoe
tlumi je rozhodujc pro udren nzk hladiny hluku a kad prava zpravidla pinese i
zvten spoteby paliva.

Pozor na ucpn otvor karbonem v tlumc vloce vfuku. Projev se nhlou
ztrtou vkonu motoru!!
Vyitn tlumie vfuku a potrub : Piblin po kadch 3000 km jzdy se
mus vyistit koleno a vloka tlumie vfuku. Vfuk se demontuje od vlce a z rmu. Tsnn
pod vlcem je teba pozorn sejmout, aby se nepolmalo. Vfukov koleno se oist od
karbonu tvrdm ostrm pedmtem. Demontuje se koncovka tlumie vfuku. Pozor na tsnc
azbestovou ru.Vloka se nejlpe vyist od karbonu tm, e se vypl. Na bezpenm mst
se vloka poleje petrolejem a zapl. Usazeniny sho, protoe to jsou nesplen uhlovodky z
paliva.

Po vyitn se vfuk namontuje zpt. Pozor je teba dt na azbestov tsnn. Kdy
nebudou tsnit budou kolem spoje pronikat spaliny, kter obsahuj nesplen zbytky oleje a
dochz ke zneiovn msta spoje. Na takto zaolejovan msta se pi jzd nachyt mnoho
prachu.
Co mus mt u sebe idi babetty?

Z doklad je to:

idik, technik (doklad o koupi), zaplacenou pojistku!
Dal nleitosti jsou :

Na hlavu pilbu a zapnout svtla! Cel rok!


Z 6 odst1.bodu f) zkona . 361/2000 Sb., provozu na pozemnch komunikacch
vyplv: ....mt za jzdy na motocyklu nebo mopedu na hlav nasazenou a dn pipevnnou
ochrannou pilbu schvlenho typu podle zvltnho prvnho pedpisu (Zkon . 38/1995 Sb.),
a chrnit si za jzdy zrak vhodnm zpsobem, napklad brlemi nebo ttem, pokud tm nen
snen bezpenost jzdy, napklad za det nebo snen.

podle 7 odst1.bodu d) idi nesm: kouit pi jzd na motocyklu, mopedu a na jzdnm
kole.

podle 53 odst7 : osoba vedouc jzdn kolo nebo moped sm ut chodnku, jen neohroz-
li ostatn chodce; jinak mus ut prav krajnice nebo pravho okraje vozovky.
Povinn vbava pro babetty:

Z 32 odst. 5 vyhlky . 341/2002 Sb., o schvalovn technick zpsobilosti a o
technickch podmnkch provozu vozidel na pozemnch komunikacch, vyplv, e:
povinnou vbavu moped tvo tyto poloky:

- jedna nhradn pojistka, (babetta pojistky nem!)
- po jedn nhradn rovce od kadho druhu rovky pouvan pro vnj osvtlen a
svtelnou signalizaci vozidla a nad nutn k jejich vmn.(pokud nevite hodnoty mrknte
do sekce elektrika)

Lkrnika nen pro mopedy pedepsna. Vyplv to z 32 odst. 6 shora uveden
vyhlky, kter mj. stanov: "Kad motorov vozidlo, krom mopedu a motokola,
jednonpravovho traktoru s pvsem a motorovho vozku, mus bt vybaveno pslunm
druhem lkrniky pro poskytnut prvn pomoci."


Pruku sestavil podle internetovch strnek http://alesmarek.byl.cz/babetta/ Milan Iza Titz.