BORIS PAVLOVIC DEMIDOVIC eras Shirka tloh a cviceni z matematicke analyzyBoris Pavlovié Démidovié Sbirka Uloh a cviéeni z matematické analyzy Originally published in Russian under the title "Collection of Problems and Exercises in Mathematical Analysis" by B.P. Demidovich, Moscow, Nauka, 1990. All rights reserved. Z ruského origindlu pielozili Miroslav RozloZnik a Miroslav Tima. Graficka tiprava Marek Jodas Odbornd korektura Eva Murtinova Odpovédny redaktor Karel Kuna Technicka redaktorka Alena Suchénkov Vydalo nakladatelswi Fragment, Humpolecki 1508, Havlitktiv Brod, jako svou 631. publikaci. 1. vydani, 2003, Sazbu zhotovil Fragment DTP, s. r. 0. Vytiskla Centa, spol. s r. 0., Brno. Ceské vydanf © Fragment, 2003 Translation © Miroslav Rozlointk, Miroslav Tima, 2003 ‘Typo © Marek Jodas, 2003 Kontaktni adresa: Radiova 1, 102 27 Praha 10 - Hostivat il: fragment@fragment.cz eww.fragment.cz ISBN 80-7200-587-1 (1. vydan‘, 2003)§l. §2. §3. §4. §5. §6. §7.8 §8. §9. $10. §l §2. §3. §4. §5. §6. 87. §8. §9. § 10. sul. § 12. § 13. $14. § 15, $1 §2. §3. $4. §5. §6. KAPITOLA | — Uvod do matematické analyzy OBS. Redind tla .......+45 SIG na ONnGHD Sonn Don DRO SRERnD TE ater = Limita posloupnosti 4 Pojem funkce : 26 Grafické zndzomént funkce 32 Limita funkce . 42 Poudfvant symbolu O wee eobeae ae pojitost funkee ... 5 : . Boeo 65 Invermi funkce. Funkce zadané parametricky 174 Stejnomérnd spojitost funkce 7 Funkciondlni rovnice . eee veeeeeeeeeeees cess 79 KAPITOLA Il — Diferencialni poéet funkci jedné realné proménné Derivace funkee ... Sono : 5 81 Derivace inverznt funkce. Derivace funkce zadané parametricky. Derivace implicitné funkce .. 96 Geometricky vjznam derivace Diferencil funkce Derivace a diferencidly vy$fch Fadi. Rolleova, Lagrangeova a Cauchyova véta Monoténn¥ funkce. Nerovnosti Konvexni a konkavné funkce. Inflexnf body Vypoéet limit pomoci I’Hospitalova pravidla ... Taylorova véta B08 08o on a0: on cone nangcono Extrémy funkce. Maximaln{ a minimalni hodnoty funkce VySetovani pritbéhu funkce Ulohy na maximum a minimum funkce ...........-+- Dotyky kfivek. Oskulaéni kruinice (kruinice kfivosti). Evoluta Piiblizné feseni rovnic KAPITOLA Ill — Neuréity integral NejjednoduSi neuréité integrdly eg oe ies Integrované raciondlnich lomengch funket Integrované funkef s odmocninami Integrovani goniometrickych funkei Integrovani transcendentnich funket Dali pftklady integrovani funket ... KAPITOLA IV — Uréity integral §1. §2. §3. §4. §5. 86. 87. $8, §9. § 10. §il Definice uréitého integrdlu .. 172 Vypoéet uréitého integralu pomoci primi 175 Vaty 0 sttedné hodnoté 184 Nevlastni integral . : 187 Vypozet obsahu rovinngch ploch 193 Vypotet délky rovinnych ki 196 Vypotet objemu téles 198 Vypotet povrchu rotatnich ploch . 200 201 Vypotet momentii. Soufadnice téziié Becerra e : Ulohy z mechaniky a fyziky cee eee eee ee eee eee eee : - 203 Piiblizné metody vypoctu urvitych integ,. Ciselné fady. Kritéria konvergence fad s konstantnim znaménkem § 2. Kritéria konvergence fad s obecnymi dleny § 3. Operace s fadami § 4. Rady funkef § 5. Mocninné fady Fourierovy fady Nekoneéné souginy § 10. Stirlingiv vzorec » Aproximace spojitfch funket pomoc: polynomd sr ee §2. § 8. Derivovani implicitnich funket . § 4. Ziména proménngch § 5. Geometrické aplikace . § 6. Taylordiv vzorec 299 § 7. Extrémy funkcf vice proménnych 302 KAPITOLA VII - Integraly zavislé na parametru § 1. Urdité integraly zavislé na parametru A § 2. Neurdité integrdly zAvislé na parametru. Stejnomérnd konvergence integréli § 3. Derivace a integrovant nevlastnich integral zdvislfch na parametru . § 4. Eulerovy integraly § 5. Integrélnf Fourierdv rozvoj KAPITOLA VII — Vicerozmérné a krivkove integraly § 1. Dvojné integrily § 2. Vypotet obsahii rovinnych ploch § 3. Vypotet objems téles §4. prostorovjch ploch . §.5. Pouditi dvojnjch integral v mechanice § 6. Trojné integrily § 7. Vypotet objemu pomoct trojnych integral § 8. Pouditf trojnych integral v mechanice § 9. Nevlastni dvojné a trojné integral § 10. Vicerozmérné integrély § 11. Kiivkoveé integraly § 12. Greenova véta § 13. Vyuitf hfivkovych integréla ve Fyzice § 14. Ploiné integrély .... § 15. Stokesova véta ‘i oe § 16. Gaussova-Ostrogradského véta § 17. Zaklady vektorové analjzy a teorie pole - 262 . 268 279 286 295Tak jako mnohodalsich matematiki, ijd jsem pouztval tuto velmi populdrnéknihudvakrdt. Poprvéto bylo tehdy, kdyz jsem studoval matematickou analyzu. Podruhéto bylo, kdyt jsemsdm podle ni uéil jiné. Proto jsem velmi réd, 4e se stdéudm suddkem dalstho vydéni sbirky prikladit B. P. Démidovice, tentokrat v ceském jazyce. S prirozenyim pocitem vdéku tak reaguji na toto wydini napsdnim jeho predmluvy. B. P. Démidovié (1906-1977) wystudoval Béloruskou stdini univerzitu. Nékolik let zde strévenych vyuéoval matematiku, pak prijal misto vedouctho hatedry matematické analyzy na Moskeuskéstatné univerzité. Zde piedndsel vice nex étyricet let, zishal tituly kandiddtaadoktora matematichych véd a stal se profesorem matematiky. Sbirka tiloh, kterou nyni dostdvdte do ruky, patit mezi jeho vysoce oceitovand dila. Uz po pronim vydént v roce 1952 si kniha, k nti autor shromaidoval material patndct let, 2iskala povést ztkladni univerzitns sbirky viloh z matematické analfzy. Struktura knihy byla zvolena natolik tispé%né, %e ani v dalsich vydénich nevyiadovala podstatné zmény. Do dnesntho dne se piitom dockala trindcti vydani v ruském jazyce s vice nei milionem vytiskti a byla prelozena do mnoha dal8ich jazykt. Vijvoj matematiky postupné prindst novou terminologii, pojmy, metody a koncepce, které obuyhle sjednocuji dosavadnt poznatky. Casto jsou tak ovlivnény i zakladné obory, které se ji daily byt ucelené. To se dnes v plné mire thd diferencidlntho a integrdlntho poctu s modernt invariantnt interpretact diferencidlu a pravidel derivovdnt, jazyha diferencidlnich forem 4a jejich integrace, kleré umoziujt moderni zdpis a chdpant Newtonova-Leibnizova vzorce. Presto tento formalismus i zobecnénd Stokesova véta dodnes chybéjt ve sbirkach prikladt ivpovinnych kurzech matematickéanalyzy. Déleexistujiasymptotickémetody, které spojujtvice matematichych odvitut a toot velmi uiite’ny apardt, jehok sowedsti, jako jsou teorie limitniho piechodu a Taylor vzorec, by také nemély chybét v tddné sbirce tiloh z matematické analyzy. Praktiché: zkusenost ukdzala, % shirka tiloh sestavend B. P. Démidovitem umotivuje studentiim 2iskat potiebné znalosti v pouitudné apardtu hlasické matematické analyzy. I dnes se alo kniha tat zasloutené popularité. Proto mohu jejé nové vydané, nynii v éeshém jazyce, jen privilat jako vydéni jedné z nejlepsich vysokoskolshych sbirek prikladit z klasické matematické analzy. Profesor V. A. Zorié Vedouci Oddélené matematické analyzy Katedra mechaniky a matematiky Moskeuska stdtné univerzita cosa SnD SE SSN SS LKREALNE FUNKCE ~_JEDNEREALNE __ PROMENNE csaesionsscrnance seman RUMI KAPITOLAI Uvod do matematické analyzy § 1. Redlna cisla § 1, METODA MATEMATICKE INDUKCE. K tomu, abychom dokazali, Ze néjaké tvrzeni plat{ pro | kaidé piirozené aslo n, stati ukézat, Ze: 1) toto tvrzenf plati pro m=1 a 2) platéli toto wrzent | pro néjaké piirozené dislo m, pak platf i pro ndsledujici ptirozené dislo m +1 9, DEFINICE REZU CiSELNE MNOZINY. Dvojici mnodin raciondlnich eisel A a B nazveme fezem, | jsou-li splnény nésledujicl podminky: 1) %dna z mnoiin 4, B neni prézdnd; 2) kaédé racionalnt Glo lexi pravé v jedné z téchto mnofin a 3) libovolné éislo z mnodiny A (dolné skupina Fezu) je ment nez libovoiné éislo z mnofiny B (horni skupina tezu). Rez A/B jednoznatné urcuje: a) Zislo raciondlni, obsahuje-lijeho dolni skupina A nejvét8i cislo nebo obsahuje-li jeho hornf skupina & nejmensf éfslo; b) eislo iracionalni, jestlize mnozina A neobsahuje nejvétst dislo a mnozinal + neobsahuje nejmenii dislo, Cisla racondlné a iraciondlni budeme dohromady nazfvat redlnymi 3. ABSOLUTNi HODNOTA REALNEHO CiSLA. Absolutné hodnotou redlného Gsla x rozumime | nezaporné dislo, které znacime symbolem |x| a které je uréeno nasledujfcimi podminkami _[-x, jeclix<0, 1*| x, je-li x20. ledujicim textu budeme pod pojmem éisio rozumat rediné éislo, nebude-ti explicitn’ zminéno néco jiného, SE ee eect tessa RASA SEDER: Sg INA