OBSAH Uvodem 2. Vywoj a formy etnicity 2. Danajsky dar v novém baleni? Malé etnické a jazykové skupiny ~ sougasné aktivity na poli pretrvani a revitalizace identity a jazyka (teorie a praxe) a. Etnické a jazykové menginy a jejich misto ve spolegnosti 2. Jaayk a jeho role v etnickém kontextu 3. Snahy o zachovani a revitalizaci meniinovych jazyki a etnického védom{ Smysl snah o zachovan/ etnické identity a jazyka: argumentace 1, Idealistické argumentace 2. Praktické argumentace Co délat? 1. Teorie: Idea, vize, motivace Vitalita 2. Praxe: Etnické védomi Postoj/vztah k jazyku; jazykova volba a loajalita; p¥epinni kédi; domény uditi 10 a 20 3 31 37 63 64 66 78 7 78 798] Prestié a propagace jazyka Jazykova politika a jazykové plénovang; jazykové ekologie Zakonodarné ustanovent; politické/kulturné autonomie Uiednf styk Skolstvi Média Ekonomika Mldez Kontakty s jinymi etnicko-jazykovymi menginami V. _ Reprezentativni modely na poli Gspéiné etnicko-jazykové revitalizace: srovnavaci material 1. Kulturni model (Gaelové) 2. Kulturni model s politickjm piidechem (Laponci/Sdmové; Mao¥i 3. Kulturné-politicky model (Veléané) 4. Politicko-kulturn{ model (Baskové; Gagauzové) Vi. Zavérem 10 bodti na poli snah o zachované a revitalizaci etnické identity a jazyka VIL. N&které kligové pojmy VIIL. P¥ilohy 1. Skotsko / Prof gaelitina? 2. Severni Frisko / Prof fristina, dolnonéméina (Plattdeutsch), jihojutska danstmna? Deset ,zlatych pravidel” dvojjazyéné wichovy 3. Burgenland / Prot ne? Konkrétni argumenty pro dvojjazyénost 4. Novy Zéland / Chranit jazyk tim, Ze jej wefvdme (argumentace Maorit) 83 84 90 92 93 95 98 100 101 105 105 105 107 107 109 113 us aay ug 122 123 125, 133 ‘Nékteré obecné falesné predstavy 0 maorstiné Hovo¥ime doma maorsky ~ N&které béiné otdzky a odpovédi Wales / Deset wjhod pra vase dit plynouctch z dvojjazyénosti; Dya jazyky - dvakrdt na vybér S. Lewis: Osud jazyka Saunders Lewis a jeho boj za velitinu Lutice / Pritvodce ranou dvojjazyénow wfchovou déti; Kolik Feéf and - tolikrat jsi Glovékem J. A. Fishman: Ohrodené jazyky ‘Deset jazykovych p¥ikézani" IX. Literatura Index zemépisnych ndzvil, obyvatelskych jmen a ndzvi jazykit Jména osob a uméleckych dal Obecné pojmy a ndzvy organizaci a dokumentit zabyvajicich se problematikou mengin English summary 337 339 M43 146 249 152 156 358 161 203 208 209 213v0 I. UVODEM Pyelom 20. a 21. stoletf je éasto nazyvdn vékem globalizace, jed- notné svétové civilizace. To jisté do uréité ~ na nékterych rovindch dokonce do znaéné - miry plati, zeiména v souvislosti s rozitfentm Fady wirobkii, technologit stejné jako spolegenskych a kulturnich norem a hodnot na vsech kontinentech. Jednotnou svitovou civilizaci” vsak miiZeme sougasné nahli- et jako tenkou stupku, pod kterou jsou skryty staré tradice a kul- turné modely. Kdy Carl G. Jung v této souvislosti definuje rozdil mezi civilizact a kulurou, pravi, Ze civilizace je vidy plodem rozu- mu, intelektu, zatimco kulturu tyoFt duch, kteryé nenf nikdy ome- zen vidorim jako intelekt, ale je obsazen a utvden i v nevédomt. Ina toto mnohdy neprithledné propojent a prolnuti tak mii- deme vztahovat vjrok, Ze ,moderni a tradiént koexistuje, priéemz kaddé z nich vypliiyje rozdiiné potfeby spoleénosti a jednotlivce.” (etsHMan 1991: 31) Primdrnim cflem textu nenf dnes tak éasté teoretické zamyslent nad problematikou ,fenoménu etnicity’, ,etnické identity” anebo minoritnich populact. Hypotetickjch modelii a konstruket stejné jako kniznich monografit, studit, konferenct a workshopii na zmi- nénd obecnd témata vaniklo Gi probéhlo (zejména v poslednich dvou dekdddch) znacné mnotstvi a dalst stdle pribyvaji. Nehod- ldme poptrat jejich wyznam a oprdvnénost - domnivdme se véak, Ze prakticky aspekt konkrétnich a aktudlnich jmenovanych pro- blémii (a v jeho rdmci mj. srondvact pohled na tispéiné aktivity a modely na poli jazykového plénovani a etnicko:jazykové revitali- zace) je mnohdy stdle zanedbdn a podhodnocen. I kdy2 by se autor jen obttiné tajil syymi sympatiemi k Fadé forem snah o pietrvdnt a revitalizaci malych etnik a jefich jazyk, mal by byt ndsledujict text chépdn pFedevsim jako véend informa- ce 0 jednom ze spolegenskyich trendii mnohovrstevnaté u mnuhdy rozporuplné souéasnosti. 1. VYVOJ A FORMY ETNICITY To, co dnes nazyvame celosvétovou integraci & globalizact (nosenau 2003; TOMES -FESTA-NOVOTNY 2007), nen{ samo- ziejmé ani adaleka zcela novym jevem ~ jeho koteny sahajf hluboko do lidské historie. Mira a diisledky uvedenych proce. sti viak ve 20. stoleti, zejména pak po druhé svétové valce, vy- raané zesilily a mély dopad i na pedstavy o vyznamu, funkei a perspektivach ,ndroda" (v jeho obéanské i kulturni podo- bé).' V souvislosti s oslabenim role hranic - nejenom statnich a ndrodnich, ale i ekonomickych, informagnich a komunikaé- nich ~ vznam stétni/ndrodni p¥islugnosti skuteéné do jisté miry zeslabl. Existovaly dokonce oficidlni teorie tykajici se vy- tvaieni »nadnérodnich" pospolitosti ~ v této souvislosti ma- zeme jmenovat teze o vzniku ,sovétského" nebo ,jugoslivské- ho" ndroda. Také v rémei USA dominoval néhled vychazejfes z doktriny melting pot’ - ,tavicfho kelimku", ktery etnické zvlaStnosti véech piichozich skupin rozpusti a spojf. © to vice pak v 60. letech 20. stoleti pfekvapil nenadaly rozmach ndrodnich a regiondlnich hnuti v zépadni Evropé - a to i ve zdanlivé etnicky homogennich zemich (jako Velké Britanie di Francie). Neogekavané byly i trendy k etnickému odivent (,ethnic revival") a emancipaéni projevy u etnickych a rasovych skupin v USA (Afroameriéané, indidni...) a v Ka- 1 _V fad zapadoevropskjch zemi ~ ale i v USA ti v zemich tretiho svéta ~ ‘ena pojmy ,narod", ynérodni" (nation; national) mnohdy nikal etnické, ale spiie statn’ Ei politické fenomény. (Srov. i nékteré terminy v gesting ~ kup. Or- anizace spojenych narod /OSNY, Narodni knihovna ER aj.)nadé (pfevazné francouzsky hovo¥ci provincie Québec), které postupné vedly k prosazenf se idey kulturnsho pluralismu. Od 70. a 80. let se pak oZivenf etnickych trendi vyraznéji proje- vovalo i ve vychodozvropskych zeinfch a v Sovétském svazu. Mnohi ze zminénych hnuti piekvapila svou silou, Zivel- nosti a wpornosti. V zépadni Evropé doélo k militantnim akti- vitém piedevsim v Severnim Irsku a Baskicku, dale i v Horni Adii (Jinim Tyrolsku), na Korsice, v ramei kampané za sa- mostatny Svycarsky kanton Jura aj. Méné vypjatou (spiSe jen kulturni, resp. umfrnéné politickou) podobu mély tyto sna- hy ve Walesu di v Katalansku, Disledkem uvedenych hnuti bylo - kromé konkrétnich vysledki, jichz jednotlivé skupiny doséhly ~ rozbiti piedstav o blfZfcim se konci etnicity a etnic- kého védomi v Evropé a Severni Americe. Od této doby zauj mA problematika malfch etnickych a jazykovych skupin opét vyznamné misto ve spolegenském déni (POGARELL 1983). Zminénd tematika je dnes navic nahlizena v souvislosti s problematikou lidskych prév a prév nejriznéjsich mengin (nejenom etnickych). Jako takovd naSla své vyj4d¥en{ vy mnoha mezindrodnich smlouvach a konvencfch. Riznorodost a pes. trost etnik, jazykii a kultur je nové stale vyrazndji chépéna 2 pojimana coby kulturni dédictvé lidstva; s uréitou hyperbo- lou jako soutést ,ekologie Zivotniho prostfedi" (z1ma 2002) & n(bio)diverzity" (siopIveRstTY AND MAORI 1994; MAFFI 2001; MIDDLETON 2003). wN&8 vjzkum vykazuje markantni (striking) korelaci mezi ob- lastmi biodiverzity a oblastmi s nejvy33i jazykovou rozrtizné- nosti a umoitiuje ndm tak hovofit o spoleéném zdroji toho, co budeme nazjvat ,biojazykova diverzita’: bohaté spektrum 2ivota zahrnujic{ viechny druby rostlin a zvifat na Zemi spo. leéné s lidskymi kulturami a jejich jazyky.” (ETTLE - ROMAINE 2000: 13) Prosazuje se vfraznéjsi uvédomént si skutetnosti, Ze i v mo- derni, integrované industridin{ spoletnosti aistéva etnické a minoritni problematika vyznamnym fenoménem - vedle spoleéenské a kulturni sféry znaéné vyrazné i v (geo)politické roviné (BAAR 2002). Ve vychodni Evropé, tradiéni z6né etnickych konfliktt (Sip - vabura 2007; TESAR 2007), se zminény trend vyzna- duje jistymi specifiky. Ackoli se dst tecich ploch a antagonis- mi podatilo po roce 1945 utlumit (mj. y souvislosti s realizaci mnohdy dodnes sporngch transferdi obyvatelstva a nedemo- kratickymi metodami stdtn{ spravy), v #adé oblasté pietrvaly do dneint doby. Piikladem toho jsou ,horkj" region Kosovo v ramci byvalé Jugoslavie (resp. Srbska)*, problematika Ma- dart v Rumunsku & turecké menSiny v Bulharsku. Zvlasté silny narist, resp. potétek nacionalistickych ndlad a konflik- tii se pak projevil v go. letech 20. stoleti - ve spojitosti se spo- letenskymi zménami v letech 1989-90. Mnohé z mezietnic- kych vatahdi v této asti Evropy se ukazaly byt nedoteSené, Za 2vlasté tragické je mozno povazovat ndsledné krvavé etnické (resp. pod etnickou vlajkou vedené) konflikty na teritorifch byvalé Jugoslavie nebo Sovétského svazu ~ v zemich, kde byly narodnostni vztahy tidajné jiz po desetileti vyieseny a takika idediné fungujici... Osobitou skupinu tvoti konflikty mimo evropsky a seve- roamericky kontinent, deklarované mnohdy také jako ,etnic- é". Pies jejich riznorodé pozadi, prolinajicf s vazbami a 24- Imy politickymi, ckonomickymi, regiondlnimi, ndboZenskjmi aj. je (alespoi v jejich ideologickém zézemi) mnohdy patrné inspirace etnicko-politickjmi modely euroamerické sféry. Ze starSich stietd pfipomerime napf. odtréent se Bangladése od Pakistanu v roce 1971 & naopak netispééné snahy nigerijskych Ibit o vytvofent statu Biafra v letech 1967-70. V souvastiusti Gi nedavné minulosti jsou vyraznymi pitklady mj. jié desitky let trvajfcf antagonismy a stiety mezi Zidy a palestinskymi Araby v Izraeli, separatismus Tamilé na Sri Lance, dlouhotr- 2 _Dne 17. 2. 2008 wyhigsilo Kosovo nezévislost, kterou jié uznala Fada stato (weetné Ceské republiky).wl vajiei aktivity Kurdi v Turecku a v dalSich statech Gi konflikt mezi Hutuy a Tutsii ve Rwandé. Jednoznaéné oznaéeni téchto antagonismi jako ,etnickych" je vsak mnohdy jest spornéjii nefli u déjt v rémci evropskéhv kontinentu. V souvislosti s problematikou etnicity a etnické pifsluinosti se miiZeme setkat s pestrou Skalou ndzora, pohybujicich se mezi dvéma krajnimi polohami: L Traditni, ryze ,ndrodni" (etnické) koncepce, vanikajici v novém ideovém Klimatu zhruba na pfelomu 18. a 19. stolets* a plné se prosadivsi v epo’e (némeckého) roman- tismu 19. stoleti - proto bjvé nazjvana také ,herde- rovska".* Védomi nérodnf (tj. etnické & etnopolitické) piisluinosti - vymezujici se pfedevsim na bazi jazyka, kultury a ,mravit" (Volksgeist) jako jasné ohranigenych a stabilnich entit - je v toto axiomatickém rémei pova- Zovino za objektivnt, ,odvékou" kategorii (uRocH s.d.: 2-3), za nezpochybnitelnou hodnotu, piirozeny a pie- dem dany (askribovany) pevny kulturn{ jev, trvaly feno- mén, kterému je moZno (i tieba) dokonce takika nabo- densky holdovat coby sanctu a podFidit mu jiné hodnoty. Toto védomi je widajné transparentn{ a existuje prakticky nezavisle na vili osob. IL Opaény krajni ndzor pokladé etnické védomi — kladené nad obéanské, etatistické ale i nad obecné lidské citénf - 3 Vdaném kontextumohiy byt pozoruhodnym spoustécim momentem i i terdrnivlivy. V preromantickém obdobi bylo zasadnim momentem publikovant dain starobylfch (ve skuteznosti mystfikaénich) Ossianovych zpévi Jamesern Macphersonem (souborné 1765; éesky 1827). Pro pruni polovinu 19. stolet je tba rminit mimoFadné popularni poezi a zejména prézu Waltera Scotta. 4 Vedle ,ideové"sloiky byly wenamnym ptedpokladem pro vanik novodobé podoby néroda i spofegenské a kulturni zmény epochy modernizace/industria: lizace (cetinen 1983; noc 1986), ale i Fada daliich vliv, jako existence ,pFed moderniho" néroda a zemského patriotism, to vie za krize stavajictho rezimu (eeznix 2003: 40-77). Mezi badateli na tomto poi véak nepanuje shoda v tom, jak vjznamn je podiljednotlivjch slozek, resp. jak 2 nakolik modern’ nérod navazuje na jeho ,pFedmodernt" podobu (.1o8eRA 1998), za abstrakci, umély, kulturné reprodukovany socidlni konstrukt, Ten je soutasnou optikou mnohdy nahiien vyrazné kriticky & odmitavé - jako pouhy vyvojem dav- no piekonang v¥lvor frustrovanych intelektual, atavis- ticky anachronismus, studnice xenofobniho nésili, pée- ite, ktery postrédé v souasnych podminkéch smysl a je odstranitelny osvétou a ekonomickou prosperitou. Pfitom se ovSem soutasny stav spoletenského diskur- zu a dneinf realita ahistoricky aplikuji ina pfedchoai epochy. V tivahu je tteba vzit mnohdy silné prolinani etnické/nérodni identity s pocitem soundlezitosti s uréitou politicko-teritorial- ni formaci (regiondlni éi stétni piishuSnost). Tato skuteénost je avlast8 vyraznd v nékterych oblastech Gi zemich 2ipadni PY, vyznaéujicich se tradiéné vysokjm stupném védom{ ctatismu ~ napiiklad ve Francii (ztotoZiovani pojmi politic- kého naroda a stétu), ale i v regionech typu Walesu, Skotska, Katalanska &i Baskicka, Oproti tomu ve stfedni a jihovychod- nf Evropé se po stiedovékém chapanf néroda, zalozeném na teritoridlnim principu, prosadilo od poéétku 1g. stoleti spise ctnokulturn{, ,herderovské" pojeti, 2ddrazitujfei kritéria stej- ného jazyka a kultury, jasné vymezujici ndrodni pHislusnost a ve svych vypjatych forméch (extrémem je nap. ideologie nacistického Némecka) ji povySujici nad jiné hodnoty. Specifické piipady pak tvolf supraetnické pojeti ,ndrod- ni" pfislusnosti u (sti) populace nékterfch vicendrodnich ‘Atnich dtvard (kup. Belgigandi, Svycard, Jugosléveti...) & stieSnf ,americké” identita obyvatel USA. Intenzita etnického/nérodntho védomi jednotliveé i po- spolitosti je ovSem jen nesnadné méfitelnd a je tieba poditat nejen s velkfmi individudlnimi rozdily, ale i s vykyvy v éase a v zavislosti na konkrétni situaci a souvislostech Zobecnén{ dané problematiky je tak znaéné obtiiné. Je viak skuteénost{, Ze napifklad i fada stati sougasné vysoce integrované a ekonomicky prosperujfef z4padni Evropy &i Se- Ins16) verni Ameriky se musi stale etnickou problematikow na svém vetoria v té &i oné mife zabjvat ~ via problematika Baskic™ ies, v minohém disharmonické a divergentnf souzits belgickych Vlamii a Valonti ¢i dlouhodobé masivnié hnuti frankofonnich Xanadant v provincit Québec. Naopak v podminkéch, je# jinde vedly k prudké eskalaci probléme, mnehdy potencidlné etnické hnuti ‘vabec nevzniknou & nevykazuji ogekavanou in- Teniita, Jo také a¥ejmé, Ze etnické védomi a pfedstavy 0 Jeho hodmnoté se nepoji se (skuteénow é domnélou) zaostalosti" Stejné tak ~ jak ukizala praxe go. let v byvalych socialistic- igjeh zemich ~ se nepotvrdila ani hypotéza, 2 piechod do de- wr eratického systému zabezpeei automaticky i perspektivu etnickych menfin a zastaveni asimilaéntho procesu. Naopak: jejich situace se mize v novgch pomérech na jistyeh rovinach paradoxné dokonce zhorsit. Spolegenské trendy dnent doby jsou v mnohém protikladné. Vedle posunu k unifikovanému, stéle provazané sj8imu celosvé- tovému systému pasobi i decentralizatni koncepees usilujies o ofivovni funkce a tlohy regionu® a obce, a s tim souvisejici snahy 0 uchovéni kulturnich ,nik".* "\mibivalentni je i situace etnickych a jazykovgch mino- rit. Zatimeo v ,praktické roviné" nabyl fenomén etnicty na Konei 20. stoleté negekané na vfznamu’ a ,pitslugnost" (nejen tice etnickém smyslu, ale analogicky ik jiné minoritn{ sku- ping, pohlav{ aj.) pronikla vysoko i na hodnotovém zebiiéku vc mokratickjch 2dpadnich spoletenskjch systéma (st0r0LI- ‘trea 2996: VI), prosadil se v roviné spolecenského diskurzu 5 Wodvektimu soupetentclakinich a lokilnfobzor presahujcch spots Sljch tren” vie LozaviUk 2005: 76-88 (kapitole Etnoreglonalizmus 2 global ace). 6 Komaéeni kor propojen bj utivn i pojem «glocalization”(nosenrs0N 99% 1998). Her urisost se situa ky etnicksKlasicace preva nad jinn! SPY Cor 7 ilualaee mane hovoit o,nasycenostietickéhofaktoru”(RABUSHKA a SHEPSLE 1972: 62-65 cit. dle AMERSFOORT 1995: 210-20), sstence yglobslnino” a lokdlniho ajeich synersizuicho?) vid spite privé opaény trend (srov. yetnicky paradox" in: BRO Mux} 1973: 106; dale GEERTZ 1996: 69 ~ cit. dle KRAMER 2997, ny). Etnicita je oproti drivéjSi perspektivé mnohdy chépéna stile vyraznéji jako pouze jedna 2 moinych podob kkolektivni identity, vedle jinych, ,neetnicky" konstruovanjeh spolecen- Wiech vzorct Gi ,sitwaénich identit’." Zhruba uprostied pak stoif rmec, operufici nikoli s fenoménem ,etnicity’ ale § et nickfmi aspekty socidlniho chovani" (FRANCIS 1976: 223)- Odhlédneme-li od snah o tiplné popfenf vyznamu etnici- ty, stietévajf se na praktické roviné dvé protikladnd paradig- mata i koncepee: Koncepce 1: ,Bud’ anebo’® Tento dualisticky, ,puristicky” &i ,tradicionalisticky” koncept uychézi ze zminéné ,herderovské"” piedstavy nérods coby organického kolektivntho subjektu, homogenns pospolitost! (LOEWENSTEIN 1997: 183) stejného jazyka, kultury 2 mrava. Glovék je bud! pristusnikem jedné etnické pospolitosti, anebo jiné ~ , theti cesta" (pies existenci etnicky smiSenych manzel- ‘sti a jejich potomkkdt) je jen obtiné realizovateln4 éi praktic- ky zcela nemoiné. Tato zdanlivé ji% pfekonand polarizaéni varianta nabyla v evropskch podminkéch go. let, zejména v souvislosti s Foz" 3 vymtuvny je oblouk mezi vydénim jedné ze stékjnich prac na poll etn ljch stu Ethnic Groups and Soundaries (ear 19696) ~ tezemisbarthow eee konference The Anthropology of Ethnicity: A Critical Review v Amsterdam se 883 (VERMEULEN ~ COVERS 1994), kde zFetelné wystupuje posun k individu “hon a paychologiza’etnické problematiky ve smyslu pfekrazovin’hranic ma- aan esniominantn! ,etnické identity” smrem kidentitém jineho Fadu (Onenex 1994: 334). dané couvislostsrov. Prescottovu interpretaci pojmt Juranice” a po rane se vtahuje k lini, kde3to pohranzik zone” (exescit 1987: sree le couen 1996: 63). V druhém ze jmenovanjch pfipadii se jedné 0 pro stupny jev 9 Srov. anquivt 1998: 18-19. 30 J. @. Herder byl oviem zastancem koexistence takovichto populach tedy lastnd etnického pluralismu. Srov. nsuman 1985: 10-1 \718 padem Sovétského svazu a Jugoslavie, dramaticky na vyznamu. V novgch stétnich ttvarech, vanikajicich (& se alespo dekla- rujicich) na etnickém (etnopolitickém) principu, doslo pod hesly nacionalismu k fadé tragickjch excest. Piné ,reprizované piedstaveni” model ndérodnich obrozenf 19. stoleti je ov8em v podminkéch nacho éasu jen sté#{ moZné (HRocH 1996: 193- 194); vedle tradiénich schémat vstupuje do hry fada novych, mnohéy ne zcela ustélenjch a transparentnich aspekti. Koncepce BUS-ANEBO véak nemusi byt nutné ,funda- mentalisticka" - v sraxi evropskych nérodnich stati je vlastné nejbé%néjsim automatickym modelem kazdodennfho Zivota vét8iny populace. Tzv. ,vSedni nacionalismus” (banal nationa- lism), tj. rutin stvrzovani latentné piitomné reality ndrodné existence, byv4 oznagovan i za ideovou tendenci (habit), umoz- Aujfcf ideologickou reprodukei ,ndrodi"” (Bitzi 1995: 6). Ze zorného tihlu pohledu na etnicitu coby pozitivni, zachovéni- hodnou hodnotu také byla a je strategie ,etnického sebevyme- zen‘" v fadé pifpada elnd (kup? endogamie pobaltskych né- rodii versus rusifikace; separace protestantské a katolické sloz ky v Severnim Irsku Gi Makedonci a Albanctt v Makedonii). Koncepce 2: ,Nejen - ale i" ,Liberdini", mul:ikulturalistické koncepce vztahujfef se k dneSni pozici a roli etnicity/jazyka nalezneme pod riiznfmi nézvy. Jejich spolzénfm jmenovatelem je snaha 0 propojeni/ koexistenci majoritni a minoritn{ slozky, o pohled na véechny kultury jako souéést spoletného bohatstvi spoleénosti. Pojmy jako ,kulturni diverzita",’? ,kulturni pluralismus"”, ,hybrid- ‘ni/heterogenni kultura” (TscHERNOKOSHEWA 1997), »main- T1__Jak ve stdtnim (obéanském), tak iv etnickém smystu, 12 ‘Srov. ofteidin’ text organizace UNESCO: OUR CReATWvE pivensiry 1995/96 (Govier take lritické ohlasy na néj vduchu jeho oznagent za ,hadnoty rozmani- tosti pro konzervativee' in: ERSEN 2007: 236-267). 33 Na cestu kulturriho pluralismu (namisto pFedchozich doktrin ,anglokon- formismu' 2 ,melting pot”) se nap. od pelomu 60. a 70, let 20. stoleti vydaly Spojené stity. Spolu s védomim ,koFeni" a udriovanim kulturnich, nébo¥en- stream and sidestream” (FISHMAN 1985: 514-517), wkreolizace” synkretismus" (ERIKSEN 2007: 78) — to vie jsou vrazy snah o nalezen{ nového mista pro pietrvani etnickych a jazy- kovych subkultur pfi eliminaci jejich moiné role omezujictho Ginitele & zdroje konfliktu. Akcent je kladen piedevsim na (multi)kulturni a jazy- kové aspekty ~ vazba na ,etnickou identitu” je méné vfraznd. V idedlni form’ by mél byt multikulturalismus domySlenfm idealu obéanské rovnosti, ktery v8ak zdrovelt vede k pozadav- ku ohledu na rizné skupiny. ,Cilem multikulturalismu nent separace .., nbr2 integrace do spoleéenstvi rovnosti, svobody a solidarity.” (BaRSa 1999: 19) ‘Model NEJEN-ALE 1 je 2éejmé cestou, kterou ~ ji vzhle- dem ke globalizaci a vzdjemnému prolindni kultur ~ pajde vy budoucnosti velka 4st lidstva."* Nejen v souvislosti s exis- tencf ,stétnich” a ,nestétnich” nérodi je vSak ziejmé, Ze vy- chozi podminky pii tomto procesu nejsou samoziejmé rovné ani v té nejliberéln’j§i spoleénosti. Obé koncepce, tj. jak BUB-ANEBO, tak NEJEN-ALE 1, se tak unaéné lili jak co do vgchozich principt, tak co do zpisobu uplatitovani, Pesto véak majf uréitého spoleéného jmeno- vatele: vyslednicf obou (v prvnim p¥fpadé ovSem deklarova- ngm cflem, v druhém spiSe ,vedlejim produktem”) je pretr- vani etnické pospolitosti a jeji kultury. Srovnavans je ovsem krajné obtfiné, Je 2fejmé, Ze se nejednd o jevy stejné kva- lity — ,homogenni" kultura A mitze byt jen st82f totoZnd se slotkou A ,hybridni” kultury AB. Pluralismus s sebou nese transformaci, v niZ se jako prizpiisobivéjsi ukazuje menSino- vé kultura. slojch a jazykowjch tradic zde oviem existuje i wfenamnéj identita,zaloZend na obéanském principu (coROON 1964: 27). u Tooviem vzbuzuje i obavy 2 nebezpeti konzumace” jednotné nadnarodnt ultury ve styl celosvétové vEedostupnosti Zokolédovjch tytinek Mars (baudril- lardovska ,akulturace svadénim) & odévnso sloganu ,One size fits al”. teint ,americka”20| Logickym diisledkem dvoj- & multikulturnosti je tak i avySend prostupnost, zamlen{ di tiplné ztréta etnodiferen- cujfcf hranice. To - spolu s problematikou (ne)integrace imi- grantskych skupin v Evropé ~ vyvolava v novéj8i dobé i proti. reakci a 2vfSenou krititnost vidi fenoménu multikulturalis- mu (SARTORI 2005). 2. DANAJSKY DAR V NOVEM BALENI? Zatimco radikéln{ zastdnci varianty suD—ANEBO povazuji et- nickou identity za nezpochybnitelnou hodnotu ~ sanctum, prosadila se v souéasném spoletenskovédnim diskurzu, ze zorného tihlu ,pos:moderns" optiky, operujies s relativizact, detabuizaci a dekoastrukef Hddu tradiénich pravd a hodnot, do znaéné miry opaénd - ,multikulturn‘", & a2 pifmo ,anti- etnicks" koncepce. Na etnicitu se tak v dneinf dobé, v tase expandujfef svi tové globalizace, éasto nahlfii jako na néco nepraktického, do- Konce jako na anachronismus éi potencidlnf zdroj xenofobie a konfliktu (viz ANDERSON 1983: 129; SaTAVA 1998d: 109) - jako takovou je ji tdajné téeba hodnotit znaéné kriticky & ji i zcela odmitnout. Tyto ,antietnické tendence" (kupi. v mé- dich) mohou byt i projevem up#imné snahy o ,dobrou véc", nebo! nedavné i v souéasnosti probhajici etnicky deklarované stiety vyvolaly strach pfed timto politicky snadno zneuZitel- nym fenoménem. Pfitom se viak Casto piehlti, Ze: Nirvana mezikulturni komunikace zakrfva nésilny charakter mizeni Jjazyki." (CRONIN 1998: 156) uke kontextu ,etnického eisténi': Skutetnost, de nékteré nové statotvorné etnojazykové spoletenské celky (aggre- gate) vnesly zéhy smrt a zkézu mezi své sousedy (a trad ni rivaly), samozfejmé ovlivnila reakci veFejnosti pokud jde © podporu zachovani jazyki.. Je treba podrobné ukézat vld- dam i veFejnosii, Ze v bézném denim i jiném tisku dochazi k falesnym spojenim. Existuje dostatek védeckych dikazit © tom, Ze kombinace dlouhodobé deprivace a nahlého od- stranéni dohliitelské donucovac! moci vede ve zvjsené mite k obéanskym svérdim. Sougasné hrizné etnocidni udélosti a pohromy ... nejsou v Zdném pifpadé vedlejsimi produkty tisili o zachovani jazyka, ti dokonce snah 0 sebeurteni u etno- jazykovych spolegenskjch celki. Predevsim jsou rezidui dlou- hotrvajicich nacionélnich rivalit a ambic ... které nyni, kdyz byla odstranéna dfivéjsi vrchni dohlizitelské hrozba, ziskaly meomezenou moc..." (e1sH#MAN 1995: 313) Narodnf ideji je nékdy vyt¥kéna ,umélost” & ,projekce pki", nebot vnitini jednota nérodii a kultur tidajné viastné ani ni kdy neexistovala (GEERTZ 1996: 23 ~ cit. dle KRAMER 1997: 30). Oproti dive dominantnimu primordialistickému (esenciona- listickému; objektivistickému), resp. sociobiologickému nable- du na ,odvéky" a ,objektivn’ existujici" fenomén néroda, jenz ovsem vykazuje - zejména v béiné kaidodenni praxi emoci- onélntho pouta (etnickych) loajalit - tetné setrvainé aspekty a rezidua, dominuji (v odborném spoleéenskovédnim diskur- zu) od druhé poloviny 20. stoleti piistupy instrumentalistic- ké (situacionistické) & konstruktivistické, resp. modernizaé- ni’ (BACIK 2002; COMAROFF 1996; LLOBERA 1999; OZKIRIMLI 2000, 2005; TESAK 2007: 54-57). Ty (i kdyz z rozdilnych whl pohledu a pii vyrazné interpretaéni diferenci) operujf s twrze- nim, Ze souasné forma etnického védomi vanikla teprve rela- tivné nedvno (v novovéku, vyraznéji pak pted zhruba dvéma sty lety) v souvislosti s Fadou kulturnich a socidlnich giniteli, vlivé a 24jmii.”* Tento ,,symbolicky a politicky produkt" je tak moéno nahlfet coby ,spoletensky proces, jako opci mozného 1 J. Llobera dé pstupy modernizaén‘ teorie vniku ,nacionalismu" na: V socisiné-Komunikaéni, 2/ekonomistické; 3 poltickoideologické (\Lo8eea 1999; 10-20) 16 Vizpozn. 4 \21221 spoleéenského organizovani se" (NIEDERMULLER 2001: 318) & piimo jako imagindrn{, abstraktn{ a relativni spoleéen- sky konstrukt (ANDERSON 2983} BANKS 1998; RAUMAN 1996: 154-169} BRUBAKER 1998, 2004; CONNOR 1993; CORBETT 2001; ERIKSEN 2002; GELLNER 1983 /1993/, 2003; GUIBERNAU 2001, 2007; HOBSBAWM 2000; HOBSBAWM ~ RANGER 1983; HROCH 2003, 2004, 2005; KEDOURIE 1993; KEZNIK 2003} THIESSOVA 2007), jakysi novodoby totemismus (comAROFrF-COMAROFF 1992). Je ovSem ziejmé - aniz bychom se nutné pfiklanéli k ryze primordialistickjm pozicim, ale uvazovali spiSe evo- lucionisticky/perenialisticky (sm1r1 1981, 1986, 1995) ~ Ze u velké dsti dneinich ,ndrodit" je mozno ve vétsi Gi menSi mffe nalézt také vjznamné p¥edmoderni kofeny ,nacionalis- mu" (ARMSTRONG 1982), zalozené mj. na pocitech duchovni sp¥iznénosti a kul:urnich - pfes mimofédnou vagnost tohoto pojmu - tradic (crertz 2000: 289). K primordialistickému nahledu: ,Je vidét, Ze toto sdileni krve, et, zvykii atd. md nepopsatelnou a nékdy silnou setrvaénost. Clovék je vazan na své pribuzné, sousedy, spoluvérce; je to vy- sledkem nejen osobni naklonnosti, praktické nezbytnosti, spo- leéného zdjmunebo pripadnych zavazki, ale prinejmensim do znaéné miry i pisoben{ ndjakého nevypotitatelného absolutni- ho wyznamu ptipsaného vazbé samé.... 2da se, Ze doslova pro kaidého dlovéka v kaidé spoletnosti teméy ve viech dobach nékteré vazby vyplyvaji vice z pocitu prirozeného ~ nékdo by ¥ekl duchovniho ~ ptibuzenstvi ned ze socidini interakce.” (GEERTz 2007: 289)" V konstruktivistickém kontextu byva asto citovan ji2 klasic- ky wjrok Ernesta Renana o tom, ze ,ndrod je kaidodenn/ ple- biscit", proneseny v zévéru dvahy na téma ,Co je to nérod?", prednesené na pafféské Sorbonné n, brezna 1882. (RENAN 1993: 15) 17 Citovino v pFekladu M. Humlickové. Joshua A. Fishman uvadi: ,Etnicita se tyka nejenom existence dané osoby spjaté s pivodem (paternita) a chovanim (patri- monie), ale i vyznamu, ktery tato osoba své existenci spjaté s pivodem a chovanim piisuzuje (fenomenologie).” (e1sHMAN 1977: 23) 1Co je vlastné narod? To je, jak je obecné znamo, té#ka otaz- ka, na kterou neexistuje jednoduch4 odpovéd, s nfz by moh! byt kazdy spokojen. Narod neni ,realita" tak jako stat. Nérod je od zaéétku a% do konce imaginarni komunitou; jakoito entita existuje jen potud, pokud se jeho p¥isluinici duSevné a citové ,identifikujt” s kolektiver, s vat8inou jehoz lent ani nikdy neprijdou do fyzického kontaktu. Narod se stava duchovni realitou, a jako takovy je imagindrni.” (Bauman 1996: 162-163)"* ,/Etnicita/ ve své podstaté otevira Siroké pole pro Ziti sym- bolii a manipulaci s nimi. SloZky pouzivané v etnickém dis- kurzu vypadaji zprvu zcela pfirozené: piivod, biologické po- zadi, soundlezitost, dzemi, kultura a d@jiny — to vse vyhlizi skvéle redlné a tvoFl to, co mnozi povazuji za zjevnou realitu, Definice vech t&chto pojmi jsou viak mimoFadné vagni." (RoosENs 1989: 160) ‘Takto nahlfgeno jsou ovSem umélé i jiné fenomény, o které se lidstvo opird jako o sloupy své existence (kup¥. nabotenstvi, ale i trini ekonomika...). Etnické pospolitosti také nemohou byt vytvofeny G vymySleny absolutné ex nihilo (LLOBERA 1994: 220);"” socidln{ konstrukce (etnickych) identit je limito- vana historickfmi a daldimi okolnostmi (sRIKSEN 2007: 86). 18 Citovino v ptekladu J. Ogrocké. 19 Kproblematice koncipovani etnicity a néroda v souvislosti se ,spoleéensky- mi nahledy" viz arusaxer 2004, k (umélému) ,stvoFeni tradice” Hoaseawns~ Ran ‘sex 1983. Pro mentalni obrazy, stereotypy 2 mty vZeském prostiedi srov. MAcu: rea 1983, 1998; naK 1994; TONCROVA~UHLIKOVA 200); pro slovenské KREKOVIE ~ aunovA ~ KREKOVIEOVA 2005, 123| 24 | »Zakladni podminkou tispéchu jakékoli agitace (nejenom n4- rodni) je, Ze jejf argumentace alespoii v hrubé podobé odpo- vida realité tak, jak ji pocituji ti, na n&z je mffena." (HRocH 1998: 99) Etnické identita je paradoxné totiZ nejen situaént, ale sougasné je i imperativem, kterého je ~ pies veikerow sna- hu ~ mimofddné obtféné se plné zbavit (ERIKSEN 2007: 70). Sociologové E.a H. Hughesovi v kontextu problematiky exis. tence/neexistence etnické skupiny uvedli: ,Pokud je snadné ztici se (resign) ptislusnosti ke skupiné, neni to opravdova etnicka skupina.” (aucHes - wscHEs 1952: 156 — cit. dle MARGER 1994: 16) Je také napadné, Ze spolevenské védy vétSinou u etnicity za- znamendvaji ptedev3im dva extrémy: bud’ etnické konilikty a politicky separatismus na strané jedné, & plnou asimilaci a zanik etnik na strané druhé. Um{rnénéjii a medidlné méné atraktivnf ,,stiedn! proud” sougasnych projevit etnicity tak unikd pozornosti, a je pomérné malo zmapovan (FISHMAN 1985: 517). Realita v8ak neni éernobila. Etnické spoletenstvi (stejné jako mnohé jiné jevy uréujici b&h véci a tvainost svéta) jsou bezpochyby imagined” (ANDERSON 1983) a jsou tedy ,spole- éenstvimi piedstavy” (BaRSA ~ sTRAMSKA 1999: 22); mohou byt také vniména jako ,neprakticky" fenomén (a mnohdy jim i objektivné jsou). Avsak po dvou stoletich své existence je moderni forma etnicity - at se to jejim kritikim a oponen- tim Iibi, nebo ne ~ ,jeSt? mnohem trvalejiim a silnéjsim je. vem, neili se obvykle uvédi,... je hluboce spjata s historicky- mi ko¥eny a spoletznskymi podminkami." (smrrH 1981 - cit. dic risman 1985: 516) V Fad& sfér Zivota spoleénosti za ni vlastné ani neexistuje plnohodnotnd nghrada.”” 20 Zejména zépadniEvrope jsou stétn’ a etnické plslufnost spjaty mnohem ‘ej nell je tomu ve stf=do~ a wjchodoevropskjch zemich = viz wjznam pojmu nation” v angliéting & francousitiné(srov. pozn. 1), [pod pojmem ,ndrod” je v ndsledujicich — zejména prvnich dvou ~ citacich minén predevsim politicky, stdtnt (rousseauov- sky), nikoli etnokulturni (herderovsky) kolektiv - L.5.] wNarod koresponduje s uréitjm stadiem wjvoje zépadné ci- vilizace, ukazal se viak pruzngjsi, neili se obecné otekévalo, a neni pravdépodobné, ze by v predvidatelné budoucnosti zmizel. Nicméné se... /nérodnt identita pravdépodobné sta- ne/méné vyznamnou na individualni{ roving a... zesili roviny multiplikovanych identit." (ctoBERA 1994: 221) wos Zda se, jako by dnes princip demokracie s opovrienim odhodil nérod, ktery po dvé sté let poutival jako nastroj a dopravni prostfedek, nékam do pfikopu. Bylo by to pouze piisobivé — a nikoli znepokojivé -, kdyby k dispozici bylo né- jaké nové vozidlo &i ndstroj, nebo kdyby se na jeho pripravé zjevné pracovalo, Ale Z4dna nova politicka forma se nikde neukazuje." (manent 1997: 20)" wos navadory schopnosti nacionalisma [v neutrdinim vyzna- mu slova ~ L.5,] Siroce generovat hriizy a zkézu, pFedstavuji narod a nacionalismus jediny realisticky sociokulturni rémec moderniho svétového Fadu. V sougasnosti nemaji Z4dné soupete. Narodni identita rovnéz zistéva velmi atraktivni a efektivni a mnoha lidmi je pocitovana jako cosi, co uspo- kojuje jejich pottebu kulturntho napingni, kofend, bezpeti a bratrstvi. Rada lid’ je stale pripravena reagovat na volani naroda a polozit Zivoty za tuto véc. Koneéng, nérody jsou spjaty élinky paméti, mytu a symbolu do Siroce rozsifeného a trvalého typu spolezenstvi, ethnie, a to je to, co jim dava je- dineény charakter a co ma hluboky vliv na pFani a predstavy tak velkého mnodstvi lid Citovino v piekladu B. Pscheidtove las26| Tim nemé byt popirana ,temné stranka nacionalismu’, jeho schopnost rozdélovat, destabilizovat a nitit. Co je tre- ba vysvétlovat, je vEudypFitomna sila naroddi a nacionalismu v globainim svété, a to mize byt udinéno pouze tehdy, jest de porozumime jejich etnohistorickjm zakladim a zpiisobu, jak se moderni trendy revitalizovaly a jak byly formovany tr- vajicimi etnickjmi vazbami. Ve svatle vech téchto tivah by bylo posetilé predpovi- dat brzké nahrazeni nacionalismu a bezprostfedni proménu néroda, Oboji zlistava nepostradatelnymi prvky vzdjemné zivislého svéta a kultury masové komunikace. Nebot global- ni kultura se 2d byt neschopna nabidnout kvality kolektivni viry, distojnosti a nadéje, které mize zajistit pouze nahrazka nabozenstvi, s jejimi piisliby teritoridlné-kulturni kormunity nap#lé generacemi, Nad kaidjm politickym &i ekonomickjm prospéchem, ‘tery mize etnicky nacionalismus poskytnout, av jelich pozadi je to tento pislib kolektivni, avsak pozem- ské nesmrtelnosti, Zelici smrti a zapomnéni, ktery pomahal zachovat tolik nérodi: a narodnich stat v dobé bezprece- dentnich spoleéenskyjch zmén a oZivit tolik etnickyjch mino- rit, které se zddly byt na pokraji zkazy v éfe technologické uniformity a podnikové vykonnosti.” (sts 1995: 159-260) V souvislosti s odklonem od etnického pojeti pojmu narod" smérem ke stétnimu, obéanskému je také moéno se ptat: prot by mélo byt jedno umélé délent lidské populace epi", prija- telnéj§i nez drubé. Snad proto, Ze statnf titvar je moZno jas néji vymezit (BAUMAN 1996: 154-169)? Avak i praxe fungo- vani stat je ve velké vétsiné zaloZena na preferenci jednoho jazyka & kulturnfho modelu ~ Ize tedy hovofit o ,falesnosti ‘univerzalismu kulturné homogenizovaného nérodniho sté- tu", V této souvislosti by vSak nemél byt zavrhovén univerza- lismus jako takovy as nim spojené hodnoty rovnosti, svobody a solidarity (BaRSa 1999: 18)- V obou éastech Evropy stojf narodni stat na mySlence shody politickych a kulturnich hranic, V tom se pfekriva ,zapadni” pojeti naroda s jeho pojetim ,vjchodnim” ~ idea ,obéanské- ho", ,statntho” naroda s ideou néroua ,etnického" & kul turniho", At jiz je narod pojat predev3im jako souhrn indivi dualnich obéanii s rovnymi pravy a povinnostmi odvozenymi z jejich univerzdlni lidskosti (francouzsky model), nebo jako spoletenstvi spojené krvia jazykem (némecky model), v obou pifpadech se predpoklidé homogenizace spoletnosti ~ roz- pusténi skupinovych rozdil vjednom nérodnim kolektivu." (parSa 1999: 8) V daném kontextu je navic nedostateéné oddélovéna situa- ce a zkusenost USA a obdobné vaniklych ,statné-nérodnich" spolegenstvi od ,.Klasickych” nérodi Evropy, ale i nékterych zemi Asie (Japonsko, Korea...) (ALEK 1998: 12). Kromé toho: pokud bychom chtéli apriorné akceptovat ndzory, Ze etnicita viastné nema smysl, jak potom odiivod- nit takové (minimdlné podstatnou éasti euroatlantické veFej- nosti pozitivné akceptované) pifpady, jako zalozent Izraele, anovuvytvofent samostatnych pobaltskych stati nebo i zno- vusjednocen{ Némecka podle etnického principu (CALEK 1998: 12)?"* Napadné je i skutetnost, Ze v existujici zéplavé ,etnickjch studis" tém&é chybf bliz8{ pohled di pokus o odpovéd' na z4- sadn{ otazku, kterd je s fenoménem etnicity mimotédné tés- né spjata - otdzku, prof lidé viibec uvedenym ,nedédoucim wgtvortim imaginace" podléhajt. V souvislosti s tim by bylo potiehné pohlédnout pozorndji rovnéz do druhé poloviny ja- nusovské tv4ie sledované problematiky 2 pokusit se odpové- dét na to, co kladného vlastné etnické védomi jeho aktivnim J) W Geské republice se v soutasnosti (rtésti a ne zcela transparentné i na ‘lidnt Grown’) projevuii snahy © podporu vytvatent romské etnické identity s ro2v9j a uplatnéniromitiny jako menginového jazyk, \2728| ,subjektim” & ,nositelim" pfind8. Tuto sloZku problema- tiky etnickych hautf a procestt totiz drtiva Est zminénych studif obchazi. PFitom je skutetnust, Ze akiha vSichui lidé jsou ~ tak onak ~ zasazeni do uréitého etnického kontextu. I kdyi o p¥es- ném vyznamu Gi definici tohoto pojmu by jisté bylo mozno diskutovat, bylo by omylem tento fakt podceiovat anebo jej nevidét. P¥ihlégen{ se k ,etnickym kofentim" a etnické identité je v mnoha pifpadech jisté moZno vid&t ryze utilitémné (a je moino je i vyuzivat i dokonce zneuéfvat) - coby prost¥edek pragmatického (eventualné i militantniho) sebeprosazeni &i pimo politickch a ekonomickych aspiraci: Je zajimavéjsi prezentovat se spolezensky jako élen etnika neili jako vzorek ni#8i socioekonomické kategorie. ... Pokud se nékdo identifikuje jako ¢len niiSi tidy, zafa- zuje se na dno spolegenského Zeb¥itku. Déleni na t¥idy je vertikalni, a tud{Z hierarchické dlenéni skupin lidi; etnické daleni je horizontaini, vytvafejici spiSe rovnocennost neili hierarchii.” (RooseNs 1989: 13-14) Etnicka hnuti (a hnutf za prava mengin ve spoletnosti obec- né) se samoztejmé mohou stat i prostfedkem realizace a se- bepotvrzeni ambicidznich i frustrovanych jedincit a celych skupin ¢i vyznamnym (eventudlné i zneuzitelnym a také zne- udivanym) nastrojem politického natlaku. uJe8t& pred nedavnem by bylo pro soud neptedstavitel- né nafidit... zastavent gigantického projektu Hydro-Québec v hodnoté rriliard dolarti v severnim Québecu v roce 1975, protoze par nemajetnych indianskych pfedékit trvalo na tistavnich pravech svého etnika." (Roosens 1989: 14) Mnozi se véak snaii postihnout i jiné momenty. Napiiklad Ralf Dahrendorf Hika: ,Opatovné objevens etnickosti bylo kro- kem dop¥edu v procesu civilizace. Znamend vanikajfei pocho- peni, Ze vSeobecnd obéanské prava nejsou v rozporu s kul- turnimi odliinostmi, ale naopak jim davajf novy rozmér." (DaHRENDORF 1991: 242) Také jeden z ,otci zakladatelii" pohledu na etnické vé- domi coby ideovy (tedy ,pomyslny" di lépe ,mySleny"~ niko- li viak ,,vymySleny"!)”* konstrukt, Benedict Anderson, pige v knize ,Imagined Communities": ,... neni jisté, zda spole- Genské zména Gi transformace védom{ jsou samy 0 sobé s to plné objasnit pouto, které nérody citi k vytvortim vlastni ima- ginace - anebo... prot jsou nérody ochotny za tyto vytvory umirat." A dale: ,V dobé, kdy pokrokovi, kosmopolitni inte- Iektudlové (zejména v Evropé?) tak béiné trvaji na tom, Ze nacionalismus [tj. v neutrdlnim vyznamu tohoto slova - L.S.] je ve své podstaté takika patologickym jevem, vychdzejicim ze strachu z jinakosti’ a z nendvisti k nf, a Ze je svgmi rysy bliz- kg rasismu, je uZiteéné si pfipomenout, Ze pFislugnost k nd- rodu probouzi lésku, fasto a hlubokow sebeobétujict lisku. Kulturné vftvory nérodnich hnuti - poezie, préza, hudba & vftvarné uménf - zrcadl{ tuto lésku velmi zfetelné v tisicfch rozliénych podob a styl." (ANDERSON 1983: 129) B. Anderson se pokousi alespoii 2é4sti nach4zet odpovédi na v¥$e zminénou otézku — hovo¥i o takovych momentech, jako je ,krdsa pospolitosti" (,beauty of gemeinschaft") & tloha jazyka, ktery divi jeho nositeltim moZnost za¥it ,pilezitost jednohlasu” (,occasions for unisonality”) coby ,ozvuku fyzic- k¢ho zhmotnén{ pospolitosti existujfci v naich p¥edstavch” (,echoed physical realization of the imagined community’) (ANn- DERSON 1983: 131-132). Podobnou argumentaci wifvd i J. A. Fishman - viz s. 51-52, 64. 23K problematice Zeského pekladu pojmu ,imagined communities” srov. ko- ‘mentaf MA. Hrocha in: HROCH 2003: 239-240. l29301 Pri pohledu do dneéni Luzice se ndm platnost téchto nézo- rit potvrdi. Pri sociolingvistickych wjzkumech na druhém stupni luzickosrbskych zékladnich 3kol a na Luzickosrbském gymnaziu (Serdski gymnazij/Sorbisches Gymnasium) v Budy- Hing jasné vyvstal ndsledujici pozoruhodny jev. U Zaki tzv. ‘Actifd (Iudické srb8tina je zde vyuéovacim jazykem ve vatsing predméta) byl proveden dotaznikowy wjzkum zaméfeny na hodnotici a vatahové postoje vidi luzické srbitiné a néméi- n&. Zobrazeni visledkit jednotlivych roénika formou diagra- mise nehledéna vékovy rozdil témét kryji! Néméina dosahla jasné vy3sich hodnot, pokud jde o utilitarnt sféry »sily", ak~ tivity” a ,vitality". U faktord typu ,krdsa", ,veselost" nebo _zajimavost” jz dominovala luzické srbitina nad néméinou. V ai neotekévané mire pak dosahuje luzicka srbitina peva- hy v pocitové sféFe: u fenoménii jako ,pratelskost”, ,vFelost”, .pfirozenost',,blizkost”. Silnéjsi osobni néklonnost vigi ma- te¥’skému jazyku a vlastnimu etnickému zazemi se tak pro} vila (na rozdil od roviny st¥izlivého, racionalniho hodnoceni) predevsim v emocionaini sféfe. (Sarava 1997; 2005: 67-74, 157-265) Nent tieba byt scaromilskjm idealistou, slepé vyzndvajicim romantické hodnoty viastenectvi, aby bylo mono konstato- vat skutegnost, Ze hluboce pocitovand nérodni/etnické identi- fikace se (vedle potenciondlnsho nebezpeéi Sovinismu a kon- fliktu) mize stét zdrojem jak osobni radosti, tak i spoleéen- ského obohaceni. Ul. MALE ETNICKE A JAZYKOVE SKUPINY souéasné aktivity na poli pretrvani a revitalizace identity a jazyka (teorie a praxe) 1. ETNICKE A JAZYKOVE MENSINY A JEJICH MiSTO VE SPOLECNOSTI Hovoifme-li 0 ,etnickych mendindch", je téeba si uvédomit, de tento mnohovyznamovy a vagni pojem byva uzivin jako pomiicka p# zafazovani rozlitnych typti a kategorif etnickych spolecenstvi (s v¥jimkou stétnfch ndrodii na viastnim terito- viu) pod jeden strung ,st¥eSni termin". V této souvislosti je mono etnické mendiny rozdélit do Ayé hlavnich typu: 1, ,Malé etnika’,2* nedisponujici vlastnim nérodnim sta: tem® (napi. Luditti Srbové, VelSané, Baskové, Rétoro- mani...). a, CAsti,,statnich nérodi”, Zijici mimo matefskou zemi v ji- ngich stStnich titvarech (Némei v Dénsku, Madafi v Ru- munsku...). 4 Termin ,malé etnikum" u&ivime k wyiddfeni uréité spolegenské situace ~ honkrétné neexistence vlastniho stitniho itvaru, tedy nikoli v ryze kvantitati ‘vy smystu slova (4oce 1986: 53). Kupi, potet Katalaned (cca 6-7 mil) je ~i pFi dhlédmnutf od tay. ,trpasl- Wich stati” ~ stejnj i wy38i neti pozet obyeatel Fady samostatnch ,nrodnich” {tnich itvards Evtopy (skandindvskéstaty swjimkou Svédska, pobaltské zemé, faudn stati na Balkdnd, Slovensko aj.) Vie Gumennay 1999,xl 3. Etnické spoleéenstvi, u ktergeh chybi nékteré znaly kla- sicky" vyvinutfeh néroda, kupf. dizemt di standardizova- ny jazyk (napi, Romové Zidé mimo Izrael). 4. Specifické pHipady, stojicf mezi etnickow a etnografickow skupinou (napi. Kaiubové v Polsku) - nékdy i zvlé3tni nabodenské nebo sociélni skupiny (Pomaci v Bulharsku, ‘Tinkers /,,Travellers"/ v Irsku a ve Velké Britanii Pokud jae o definici ,etnické/ndrodnostni mensiny”, je mozno se sethat s nepfebernym mnoistvim pFiklad&. Casto je stale tuivina a citovéna napiiklad definice Francesca Capotortiho, qvidstniho spolupracovnika Subkomise pro prevenci diskri- minace a ochranu mensin péi komisi za lidské prava OSN z roku 1977. Podle ni je menSina: sue skupina pogetné slabii nez zbytek obyvatelstva statu, Tachézejici se v nedominantnim postaveni, jejf@ pFislusnt G— coby obzané daného statniho Gitvaru ~ maji etnické, na- bodenské nebo jazykové rysy, kterymi se odlisujf od zbytku obyvatelstva, a vykazui}, byt pouze implicitné, smysl pro sour ndleditost zaméFeny na uchovant své kultury, tradic, nébo- Jenstvi nebo jazyka.” (carorortt 1979: 96) Snaha o nalezeni jakési ,idedlns", ,,iplné" definice na tomto poli by ovgem byla utopické. Pokud jde o etnickou tematiku, je tieba poukézat i na terminologické p:oblémy. Nejen proto, Ze rizné jazyky mo- hou nazyvat rozdilné fenomény stejnym pojmem a naopak. Je potieba potitat is nejraznéjsimi epecifiky 4 konotacemi- Srov. anglické slovo ,nationality’, oznatujici v prunf fadé ,statni pFislusnost", nikoli_ pfisluinost etnickou (,narod- ost"). Stejné tak ma anglické slovo ymation" mnohdy silnéjsi politicky vyznam (konotaci) nezli etnicky. Kup?. Skotové se tak mohou deklarovat jako , nation” ~ jejich Zeské oznacent za ,nérod” (a to is ptidomkem ,politicky") je vEak sporné, Rovnéz dhelny termin ,nacionalismus” (nationalism) je znatné problematicky vzhledem k jeho riznorodé interpre: tact: od Zehosi formativniho a pozitivniho (ve smyslu vias- tenectvi, patriotismu) pres ryze neutralni nahled az k (asté a vjrazné) zatidenosti pojmu konotacemi s agresemi anérod: nostni nesnasenlivost{ (HROCH s.d.; ERIKSEN 2002; 96-120). Nejednoznaény je v Zeském kontextu i pojem wetnické skupina", uzivany v Siroké vjznamové Skile ~ od oznageni ne- potetnych, politicky slabé konstituovanjch skupin (sovetska/ ruskd tradice) az po mnohem sifeji aplikovatelny viraz prak- ticky synonymni s pojmem ,etnikum” (anglofonni model). ‘Také samotng (aé dnes pievééné yneutréiné" uZivany) pojem samengina” mize v uréitém kontextu obsahovat i pejorativns hanlivg ti ,defenzivu sugerujfei" pFidech. V odborné literatuée tak dnes byvd termin ,ndrodnostni meniina" (national minority; nationale Minderheit; nacional'no- je mexSinstvo) spie suplovén jinymi vfrazy. Nejfrekventova- néjii je 2fejmé obecnéjsi a neutrélndjsi pojem etmikum 3 et- nickd skupina (ethnic group; ethnische Gruppe resp Volksgrup- pe; etnigeskaja gruppa). V ryze odborné produkei se Ize setkat i's terminy et(h)nos a ethnie. Mnohdy ~ zejména v posledni dobé - se terminologicky problém také fei orientaci na (pievaéné Gist8) jazykove hledisko - hovoii se 0 jazykové mensiné (linguistic minorit Sprachgruppe), © amalych’® di gastéfi o pméné udtvanych/rozii- Fenyich jazycich" (lesser used languages; wenig verbreitete Spra- chen)?” anebo stéle éastéji o ,regiondlnich jazycich" (regional languages; Regionalsprachen). FE Podle kontextu mohou byt jako ymalé" ovkem chépény i jazyky mnohar/: Hlenovjch stétnich nérodis v kontextu Zetiny viz EmsjnKovA - Danes 1993 By brow nézev organizace European Bureau for Lesser Used Languages /EBLUL/ (Brusel/Dublin).. 133341 Jako ,regiondin’ jazyky" jsou v soutasné Evropé obvykle ‘oznagovany vyrezné lokdini jazykové subvariety/dialekty ~ tedy t2v. Ausbausprachen podle kategorizace H. Klosse (KLOss 1967) -, pretendujfcf na jistou miru Ufedniho uznani a uplat- néni ve sfé¥e lokalni spravy, 3kolstvi a médii arava 2005p). Termin je oficidIné pouzivan i Radou Evropy a dalsimi orga nizacemi. Jako priklady je moZno uvést asturStinu ve Spanél sku, kaSubstinu v Polsku, latgaltinu ve vychodnim LotySsku 8 voro-seto v jihovychodnim Estonsku (Sarava 2006b). Velka Rast evropskjch regiondlnich jazykii vsak nema vjrazné ,na- tion-building’ i politické (ve smyslu snah o viastni statnost) aspirace — na rozdil od ,klasickych" obrozeneckych hnuti 19. a potétku 20. stolett je v soutasnosti etnické vymezeni v fadé pFipadd nahrazovano spige akcentem na kulturni fe- nomény, resp. ra ,diversity management” (GRIN 2000: 19). Zminény posun smérem k jazykovému aspektu nenf v mno- adech nijak néhodng: diislednou orientaci na néj je mono ,obejit" v pfedchozim oddfle prace zmihované sporné otdzky 0 vyznamu di smyslu etnicity vibec; problematika se tak rovnéé posouvé z mnohdy horké pady ,nacionalismu” na piijatelngjSi, méné zpolitizovanou a spise kulturn{ rovinu Vazba etnicity (s jejimi latentnimi politickymi aspiracemi) a jazykovych aktivit tak byvd v tadé pfipadti zimérné obché- zena a nereflektovéna. Podle definice Rady Evropy se v pripadé ,,regiondiniho gi men- Sinového jazyka” jednd o jazyky: i. tradiéné ufvané na daném statnim teritoriu jeho obéa- ny, ktefl tvo¥! pozetné menii skupinu neili zbytek oby- vatelstva statu; ji, odliSné od titedntho jazyka/dtednich jazyk statu; do toho nejsou zahrnovany dialekty difedniho jazyka/tiFed- nich jazykit statu ani jazyky migrant (BaHERES ~ STRUBELL 1988: 9-10) Jid na zékladé tohoto krétkého vyétu je atejmé, te pokud jde ‘© terminologii, nenf etnick4 problematika piiliS transparent: ni. Bojem ,mendina’ se navic v demokratickfch systémech (tj piedeviim v Evropé a v Severni Americe) nepoji pouze s et- pickou, ale také s ndbozenskou, rasovou, spolegenskou a dalst rovinow. Jako ,mensiny" jsou dnes oznagovény nejriznéjst skupiny a subkultury populace, které se svymi postoji & zpt- sobem Zivota odliguji od béinych norem spoleénosti - kupi. homosexudlové éi télesné a duSevné handicapovant aj V béiné jazykové praxi je termin ,nérodnostnf/etnické mengina” moZno samoziejmé (v neutrélnim vyznamu) uzi- vat, Dilezity je dzus, ktery se v konkrétnim pifpadé (statnim Gitvaru) prosadf; zésadni a dasledné rozliSovénf mezi termi ny ~ napfiklad mezi pojmy ,mendina a ,etnické skupina”- je mnohdy velmi subjektivni a relativnt. Mezindrodni pravni ochrana nérodnostnich menSin ma ji svou histori (posPf81L 2006; SCHEU 1998). Mala etnika a et- nické menéiny sehrély v déjindch Evropy svou nezanedbatel- nou tlohu. I kdy® v ramei tohoto textu nenf mozno zhodnotit obiirnji vjvoj na tomto poli, je treba poukézat alespoh na Versailleskou mirovou smlouvu (1919), ¥ nf byla v mezina- rodn{ dimenzi poptvé obSirnéji zakotvena i ustanoveni na ochranu nérodnostnich mengin. Nehledé na to vSak i v me- givleéném obdobi v Fadé zemi nadéle trvaly asimilaén{ tla- ky a tendence k etnické unifikaci daného stétniho dtvaru. Na druhé strané je pak mono uvést i opainé pHpady, kdy menfinové pozadavky a iniciativy (piedevéim v souvislosti 5 autonomistickymi ¢i iredentistickymi snahami) ohrozova- ly majoritné etnikum, chod statnfho organismu, G dokonce samu existenci daného statu ~ suad nejendméjéim piikladem na tomto poli jsou sudetsti Némei v Ceskoslovensku. Rada nedofeSenych, mnohdy velmi spletitych a nejednoznaénych piipadi nérodnostni problematiky pak v Evropé pietrvdvd dodnes. Jako ,zhavé" piipady mizeme jmenovat nékteré regi- ony bfvalé Jugoslavie (Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedo- 135361 nie...); ji po desetilett trvaji ndsilné stiety v Severnim Irsku & Baskicku... V uplynulych zhruba 1g a% 20 letech se projevuje urvité ovum ~ 2vfécny tlak mezindzodntho spolegenstvi na garanci a dodrZovani prav etnickych menSin; za vyznamny pielomovy moment Ize povazovat konferenci o lidské dimenzi v Koda- ni v roce 1990. Od :éto doby dand problematika nabyla na kevantité i vyznamu a stala se i do jisté miry nedflnou slod- Kou mezindrodntho prava (vareNNEs 2001). Z vyznatnych aktudlnich aktivit je tieba zminit piedevim dvé konvence Rady Evropy - ,Rémcovou timluvu 0 ochrané ndrodnastnich mensin"™* (ratifikaéni listina umluvy byla Ceskou republikou signovana 28. 4. 1995 a je pro ni zavaznd od 1. 4. 1998) a dale Evropskou chartu regiondlnich é menginowych jazyk" (Ceskou republikou byla podepséna 11, 12. 2000; v platnost vstoupila 1. 3. 2007).”° P¥i hodnocent pozic a pozadavkt etnicko-jazykovych a regi ondlnich hnuti je tteba tuto problematiku posuzovat velmi pozorné a obezietné. Ani jejich nejzanicenéjsi pFivrienci by neméli vychazet pouze 2 idealistickych pozic a slepé litovat eho, co se pHirozenou a nenésilnou cestou transformuje, piedivé a eventudlné i zaniké a mizi. Etnické pospolitosti a je- jich jazyky nebyly v histori lidstva nikdy nétim konstant- nim ~ vidy se vyvijely, transformovaly, rodily a mizely. Na druhé strané by vzk bylo neopravnéné hodnotit akulturaéni 2 asimilaéni procesy Gisté raciondlné, utilitaristicky & fatalis- ticky (nemluvé jiz o obecné rozSifené piedstavé o prediti ,nej- schopnéjstho", platné i v rémei ,spoleenského/kulturniho/ jazykového darwinismu" ~ DORIAN 1998: 10-12) v téch pii- padech, kdy trv4 uvEdoméle tsili pFisluSnikca inensinové po- pulace o uchovani vlastni svébytnosti. Je ovem Z4douct, aby 28 Srov. wewer 2005. 39 _ Vir bie internetové strany Rady viédy /ER/ pro. nérodnostni mensiny “netp:fww vlada.caleaividenm/default2.html> [13.1 2008) takovéto snahy nesklouzvaly do nesnaéenlivych nacionalis tickjch pozic a neuchylovaly se k u2iti nasilnych prostiedki 2. JAZYK A JEHO ROLE V ETNICKEM KONTEXTU Za hlavni znak etnicity bywa (zejména v evropském kontextu) obvykle oznazovén jazyk, povazovany i za ,kulturn{ Kapital" etnika (zsseR 1996). V dané souvislosti je role jazyka nedflné propojena is ideologiemi a politickmi snahami (kxosKRITY 000), resp. déjinami lidstva vibec (osTLER 2007). Jednoznatnd vazba etnicty ajazyka v8ak nen‘ ani evropskych podminkach absolutni. Kupy. Irové jsounepochybné narodem, i kdy® irstina zaujima v Zivot Irska spe symbolickou roll 5 prosazenim se praxe ,volntho" pihlaseni se k etnické pifslusnosti navic viastné neni znalost piisluiného jazyka te- Greticky ani nutnd; ve skuteznosti véak jazyk hral a hraje ve vatding pFipadii mimoFadné silnou (| emoén/) roli. Proto se nékdy v dané souvislosti hovorf i o yfilologickém nacionalis mu" di ,etnicky defnovaném jazyce" XK roli jazyka v ramci etnicity viz kupy. HAARMANN 1986 Piesny poéet jazyk svéta nen{ mono stanovit. Zajem o tuto problematiku je sice velmi starého data ~ byla vSak vétSinow nahligena dobowymi paradigmaty. Ji v jedné ze st¥edovélyjch rétorickch fgur interrogatio ze zatatku 1. stoleti je mozno Zist: , ,Kolik je na svéte jazy- kai?" — Odpovéd: ,Dvaasedmdesat.’ Otazka: Proé ne vie, ani mand?’ — Odpovéd: ,Kvilli t¥em syntim Noemovymn: Semovi, Chamu a Jafetovi. Sem ml dvacet sedm synd, Cham tficet a Jafet patndct, to je dohromady dvaasedmdesat."" (ue Gorr 2005: 359)” 40 Citovine v pekladu J. Cermaka, \3738] Pomysind hranice mezi jazykem a dialektem™ (resp. etnolek- tem*2/sociolektem*) je velmi vagni, flexibiln{ a podléhajici dobovym politickjm, kulturnim, lingvistickym a dalSim kon- textiim a souvislostem. V této souvislosti byv4 s nadsdézkou Zasto citovéna aforistické ,definice", formulovand v r. 1945 ‘Maxem Weinreichem, podle nf ,jazyk je takovy dialekt, ktery mé armadu a (wdleéné) lodstvo."** (ssaacs 1975: 203; WIXI- pepra 2008) S védomim uvedenjch souvislosti je tak modno pHjmout pouze hruby odhad, de na svété v sougasnosti exis- tuje kolem 5 000 aZ 7 000 dosud Zivgch jazykt."* Dobrym prikladem relativity na uvedeném poli je kodifkace spisovné albanstiny v race 1972, opirajici se predevaim o jeji jini — toskickou variantu. Ta nahradila do té doby prevaéu- FT Vanglofonnim dzu navi byly (i dosud bjvaj) tradiéné mazjvny term’ hem adialects” ja2yky (zejména z mimoevropskjch oblasti) bez vlastni literérnt form, V tomto sebestFecném pojeti viak bjvala coby ,ialekt” nazyvana kup. Tiaetina » tedy jazyk s podstatné desi tradiclpisemnicteé v nérodnim jazyce edi pripad® anglitiny! Tato obéas docnes pretrvavajt praxe nalezla svt od- repivdeskjeh prekladech zanglgtiny,v nicht sou kupf.yexoticks" jazyky Afiky 'hinaie (mmohdy s vEtiim podtem uivatellinezliv pfpadé Zestiny!) stale bakne ‘oznatovany jako pialekty* 32 Oprotl predeviim teritorisIné definovanému dialektu je etnolekt spjat J urtitou etnickou/kulturi skupinou ~ kupf. afroamerieky (Cernoisky) etnolekt angldtiny v USA (ebonics) i roms etnolekt Zetiny (2oRKOvCOVA 2006). 33 Ve smyslu jazykovs variety charakterizované sodislnim pozadim (status, prestié aj). By Vids origindle: A shprakh iza diyalekt mit an armey un aft.” (Anglicky pieklad:,A language isadialet with an army and navy") Be Kupr. databaze Ethnologue udiva ve svém 1, vyein’ (orttes 2005; www sethnologue.com) potet 6 912 Bivjch jazyki. Existuje znatny poet dalsich (knif- sae mcemetovjel), ninohdy absirnyeh situaénich pFehledd/soupist jazykt Ayznatufeih se vak vitinou~ pFes veskerou snahu sestavovatelt ~nedpinosti eptesnostmi i primo fadou omy (KL0s5~ MecONNeLL 1974-1984; KRUPA GE. son 1996; majewie? 1889; naa etal. 2005; Price a kol. 2002; VOEGELIN-VOEGE tun 1997). 7 movdjiich pract pfehledné mapuiicich jazykovou problematiku svéta, stoji za zminku kupt. allasové zpracovani R. Bretona (eReroN 2003, 2007). Te: matiky je vlak modno dotknout sei Iehdim ténem (viz maRvan 2004). jick severni ~ gegskou formu. V dané souvislost! z¥ejmé neni i vihodné, Ze tehdejfi dlouholety viidce Komunistické strany Albani Enver Hoda (Hoxha) i mnozi jeho blizci spolupra- covnici pochézeli z jiznich oblasti zemé. Zajimavé. srovnént poskytne také vjvo} makedonttiny od [8. 1. 2008] Jazyk je v této souvislosti n&kdy dokonce vnimén jako zboii & komodita (HELLER 2003): hovoif se o ,jazykovém marketin- gu" (language marketing), ,prodavajicim" nabidku na tomto poli (8aKER — PRYS JONES 1998: 221-227). Pro piedskoln{ a Skolni vyuku v menfinovém jazyce je potfeba organizovat psychologicky promy$lenou ,propagaci”. __ Pi vyuce samé by se mély poutivat jid vyzkousené osvédéené 19394 | metody a postupy ~ jako nap. metoda imerze. Ta je vyznam- na zejména tam, kde u urvitého etnika ji% doslo k pteruse- ni p¥irozené mezigeneraéni ,Stafety” pti preddvani jazyka Gi v rémei plénovitych snah 0 co nejsiri{ bilingvismus v uréitém regionu (kupf. Katalénsko — viz s. 87-88). Metoda imerzni dvojjazyéné jazykové vychovy, p¥i ni je dité ve $kolnim zafizenf vystaveno intenzivnimu (v prvnich letech pokud mozno ve 100% mite, pozdaji miiZe tento po- dil klesnout na 80% &i az na 50%) piisobent druhého (= ne- mate¥ského) jazyka, vnikla v roce 1965 v Kanade v provincli Québec s cilem zprostfedkovat francouzitinu a frankofonni kulturu détem z anglicky hovoricich rodin. Od této doby byla ~ v fadé modiftkact ~ s dspéchem vy: dita v mnoha dal8ich regionech celého svéta, mj. v souvis- lostis menSinovimi etniky a jejich jazyky (Baskové, Katalanci, Gaelové, Bretonci, Maofi, Laponci/Sémové aj., novéji i Luzicti Srbové) (BAKER - PRYS JONES 1998: 496-507; OUDIN s.d.) U maorské populace na Novém Zélandu jsou imerzni pted- 2koini zaFizenf, zvand kdhanga reo (,jazykova hnizda"), zaklé- dana od r. 1982 jako hlavni protivaha hrozic{ jazykové asimi- lace. V sougasnesti je navétévuje téméF polovina (cca 12 000 a 13 000) d&ti ve véku do pati let z plivodem maorskych ~ aviak vat8inou jz anglicky hovo¥icich - rodin. V esti téchto skolek plat velmi prisné jazykové re gule - kupf. v jejich prostoru je zcela vylougeno uditi angligti- ny. »Maorské" tradice jsou uplatiiovany i pti hrach dati na piskoviSti kupi. stavi 2 dfevénych kolikt palisédu maorské opevnéné vsi pa’ Zi vyryvaji tradiéné jamy pro pfipravu jidla vzemi (BakER - PR¥S JONES 1998: 196-198} MATTHEWS 1999) 67 Obdobné se dti v aponskyjch predskolnich zatizenich udt sklédat z klact kis kostru typického simského pFenosného stanu lavvo, Ve Svédsku a Norsku se v souvislosti s imerzni vjukou silné ohrozené jizn{ laponstiny a lule laponitiny konaji tabory pro dospalé, na niché se podilejt i (stars) osoby, pro n& je lapon Stina mate¥Stinou. Behem pobytu je zakazdno utivat jakykoli majoritni skandinavsky jazyk; pro p¥fpad ,nezbyti" jsou kro- mé laponitiny povoleny pouze svétové jazyky. Tabory jsou umistény v odlehlé divoging a jednim z jejich cflt je i bliss! osvojeni si tradini laponské kultury a zpisobu Zivota. Vedle toho existujf ve skandinavskych zemich i daléi specidlni imerzni programy a kurzy, majici za cil revitalizaci laponitiny. (auss aggg: 117-123) Tam, kde neni moiné prosadit povinnou vyuku mengino- vého jazyka ina ,vétSinovych" Skolich jazykové smiSeného regionu, je tieba usilovat o 2iskanf alespoit Edsti Zaku z fad majoritni populace pro ,menSinové Skoly". Pouhd existence Skolské vyuky (v) dané menSinové iedi je véak vnimana jako nedostatujict, pokud nejsou zabezpegeny i dali domény uzit{ jazyka mimo Skolu (HORNBERGER 2008).°* Média V rémci médif (meRcaTor MEDIA FORUM (1995-2006); MER- CATOR MEDIA GUIDE (1993~1998); RIGGINS 1992; CORMACK — HOURIGAN 2007) je tieba zvySit pHitomnost a ,dosazitelnost” menSinového jazyka. I kdyz nen{ moéné zajistit kvantitativn{ paritu s ,velkym" jazykem, je pokrok mony, pokud jde o do- stupnost médii v menSinovém jazyce (GRUFFUDD 1997: 224). Mimofddné vyznamné, mj. i v souvislosti se zvySenim prestize jazyka, je pravidelné televizni vysiléni (INTERNATIO. 68K aktuélnimu stavu a situaci mensinového Skolstvi existuje pomérné bohaténabicka materélé, mj. monografck selitovd Tada (regional doses), vEnovand jednotlivjm minoritnim jazyktim (zépadni) Evropy, vydivand organi zaci Mercator-Education (Leeuwarden/Ljouwert, Nizozemsko) Zi fada sborntkis (6 munch 2008), » 9596| NALE MEDIENTAGE...1999). V poslednich letech se také rychle vyviji vyuziti mendinovych jazyk ve sféte internetu (piede- véim vzhledem k jejich rychlosti a relativn{ levnosti - kupi. ve srovnani s tidténymi periodiky).°? Stejné tak - diky satelit- nimu vysilini - mohou kupi. baskicky hovofci v Jini Ameri- ce sledovat televizi v baskitting; déti z izolovanych a tizemné vaddlengch maorskjch $kol spolu komunikujf pomocf video- konference... Dochazi i k bouflivému vjvoji na poli oteviené internetové encyklopedie Wikipedia. Sougasné globalizaéni trendy tak mohou bjt menSinovym jazykiim paradoxné vy- razné i ku prospéchu (stNcLaiR - CUNNINGHAM 2000)! Wikipedia v z4¥/ 2008 evidovala 264 jazykovych verzi, z toho 158 s vice neZ 1 000 piispévkti. I kdy2 je medialni sféra jenom jednou z mnoha, které formuji vatah k jazyku, mél by v jejim ramei byt vrazné bran ohled na specifické 24jmy a zéliby mladeZe - hudebni popkultura, video, potitagovy software aj. (BAKER 1992: 110-112). Stanovisko vlddy Nového Zélandu k rozhlasovému a te- leviznimu vysilani v maorstiné: wWlada uznava, 2¢ maorsky rozhlas a televize jsou vyznamny- mi nastroji pti revitalizaci maorského jazyka, nebot: — _jejich existence ma vgznamné symbolické disledky, pro- toe ukazuji vem obyvateltim Nového Zélandu, Ze ma- orstina je diy jazyk — _ zpfistuprtuji maorstinu tém, kdo se ji uti, i osobam v ni zbéhiym, a usnadiiuji kontakt - v maorSting - mezi té- mito dvéma skupinami = jsouhlavnim zdrojem nowjch slov a mohou tedy podpo- rovat a Sifit vyvoj maorStiny — poslouchani rozhlasu a sledovant televize jsou popular- ni zplisoby traveni voiného tasu 69. Soupis deniki evropskjch mensinovych etnik viz in: vatendi 1998. ~ tozhlas a televize zajiStuji Maortim Fadu modnostf sly- 3et maorstinu a poslouchat ji, coz stimuluje jejf dalsi uzivani ~ tozhlas a televize zajiitujf a podporyji vedélivact pro- gramy." (T= TUAOMA... 1999: 11) Za zdatily a nasledovanthodny pokus na poli tvorby pro mi- noritni mlided je mozno povazovat dobrodruiny televiznt serial v maorstin& Moko Toa z roku 1998, vyutivajici prvky ™maorské mytologie a historie v kombinaci s novodobymi ,ac- tion’ filmy, z koprodukce Te Haeata Productions a Te Mangai Paho. (PARKER 2000: 39; SATAVA 2001) V souvislosti s filmovou produkci v minoritnich jazycich je mono zminit i vanik prvniho celoveterniho filmu v laponiti- nn Ofelad (Zesky Stopaf, angl. Pathfinder) z roku 1988, ktery se po svém uvedeni stal hitem skandinavskych kin, a byl do- konce nominovan i na Oscara. Sémské kultura tak vystoupila i mimo hranice doméciho regionu, a stala se mnohem zné- méjsi a viditelnéjst. Obdobnym prikladem z Kanady je prvni eskymécky (inuitsky) celoveéerni film Atanarjuat (esky Rychly b&zec, angl. The Fast Runner) z roku 2007; pozitivnt ohlas vebudil i netradiéné pojaty faersky film Bye Bye, Blue Bird (1999). Uspésnym kniznim bestsellerem se stal titul M. Kurlanskeho The Basque History of the World (kuxLansky 2000), popula- rizujict (v angliétin€) vtipnym zpasobem baskickou historii, kulturu a osobitosti. MimoFadné popularity nabyla i (3védsky napsana) be- letristicka préce M. Niemiho Popmusic z Vittuly (Zesky pFe- klad wien: 2003) z prostfed? tornedalskjch Find na severu Svédska, jez byla vedle ,velkych" jazyk: prevedena i do auto- \9798 rovy rodné regiondini formy finstiny (medinkieli) éi do severni laponstiny. V race 200% byl v Norsku publikovan také vibec prvni romén napsany v kveniting Elaman jatko (Pokragovani Zivo- ta) — NiLSEN-BoRSSKOG 2004. Ekonomika Mendinovy jazyk by se mél udivat v maximélnf moiné mite iv ekonomické oblasti. To se tyk4 mj. jeho uziti v souvislosti se specifiénostf, atraktivnosti daného regionu, jez by mohlo mit pozitivni dopad napfiklad v souvislosti s turistikou. Pro- to jsou dilezité spoleiné aktivity podnikatelé z tad mendino- vé komunity a jejich vzdjemna informovanost (KULTUR UND WIRTSCHAFT... 1998). Jeité vyznamnéjsi - piedevsim pro posilovani prestize a vyznamu jazyka — je, stane-li se jeho znalost jasnou ekono- mickou vyhodou, Sanci na tispéch na trhu préce. To mize byt skuteénosti i v pfipadech, kdy ma mensinovy jazyk v oéich vat3inové populace stigma ménécennosti. Vznik pracovnich mist, v jejich rémei je podminkou znalost mensinového ja- zyka, resp. preferovaai dvojjazyéngch osob pii zaméstnavani v tttadech, ve Skolach, v obchodech, ve sféie sluzeb apod., je totiz mnohdy pfesvédéivéjéi neZli ,idealistické" argumenty. Dilezitou soudést{ této strategie je i uziti menSinového jazyka pii obchodovini a také v rémei dvojjazyéného ozna- Geni prodejen, reklamnich tabuli, p¥i potisku zboZi apod.”” (carros 1992). Napfiklad v severnim Skotsku povazujf gaelitinu za motor perspektivniho ekonomického vyvoje 4 celkového odivent kraje. V gaelském ,turistickém kulturnim primyslu" bylo v roce 1993 zaméstnno 2 000 osob. (PEDERSEN s.d.: 7-12) 70 Organizace EBLUL poskytuje v této souvislost i finanéni podporu jednot: livjen projekt. Veliska televizni stanice S4C (zalozena v roce 1982) méla V roce 1996 cca 140 zaméstnancil, (Grin - vaILLANcouRT 1999: 38) Ve Walesu jsou si dnes mnozi zaméstnavatelé védomi toho, 3e poutivani velstiny: - — zvySuje kvalitu slugeb zékazniktim — _ pfitahuje nové zakazniky - 2vyuje loajalitu zékaznikit = podchycuje ,dobrou vali’ pti vynalozeni relativné ma- Ich nakladi, = ziskavé marketingovou piidu v soutédi s druhjmi — _zlep3uje vysledky na poli public relations (vy FFETL-O-IAITH GYMRAEG / ‘THE WELSH LANGUAGE FACT FILE 1999: 17) V nékterych zemich (napiiklad na Novém Zélandu) se situace mensinového etnika na ekonomickém poli dokonce zimérné sleduje a zkoumé (parxKER 2000). V p#ipadé sociélntho a eko- nomického handicapu (eventudlné diskriminace) meniinové Komunity by méla byt vyvijena snaha o odstranén{ téchto jevia (PROGRESS TOWARDS CLOSING... 2000). Menginovy jazyk a kultura mohou sehrét vyznamnou roli i pi vytvdtenf nebo oZivovant regiondlntho védomi”. V rémei téchto snah i v souvislosti s turistikou Sak neni Z4douci spo- Iéhat se pouze na folklorismus, nebot hrozi nebezpedi plné komercionalizace (POTTLER - KAMMERHOFER - AGGERMANN 1994). Etnické zvlaStnosti se ov’em také mohou stt pouhym. romantickjm faktorem - designem, zastitujicim —,etnicky marketing" k podpofe konzumerismu specifického druhu (HaxtER 2000). 71 Viz kupr. ekonomické, kulturni a daliiaspekty ludickosrbské problematiky V souvislosti seuroregionem Nisa-Nysa-Neife (xravovh 2000). l99100| Mlédez Bez usilovani o jazykové dobée vybavenou a nérodné uvédo- mélou mlédez nemtiée 24dné etnicko-jazykova skupina vést svoji existenci za horizont vzddlenéjsi ned nékolik malo de- setileti (srov. MEODZINA 1999: 2-7). V této vékové skupiné se Gasto rozhoduje o celkovém vztahu jedince k edi a jejimu dal3fmu (ne)uZivani. (BAKER 1992: 110). Vysledky vjzkumu u 300 vice éi méné bilingynich mladych lidi ve v8ku 16-77 let ve Walesu hovofi o 60% podilu dosud Jazykové nerozhadnutych. (crurrupp 1997: 222) ‘Motivace k udivani jazyka a také kulturn{ nabidka v ném by tak mély vrazné zrcadlit i zdjmy mladeze ~ tj. ,modernost”, kreativitu, sebezvyraznéni, spontannost, dobrovolnost, ne- zavislost (at jiZ skucetnou di zdénlivou), ,,rebelskost, anti- autoritativnost a mezinarodni rozmér (GRUFFUDD 1997: 225) 2000: 178). V souvislosti s kulturni nabidkou pro mlade¥ se ve Walesu koncentruji na tii sféry: 1. tradiéni kultura, zpracovana podle trendii vétsinové kultury miédeze; 2. _ imitace svétové popkultury v menginovém jazyce; 3. _zprost¥edkevani (¢asti) vétSinové kultury pomoci men- Sinového jazyka. (crurrupp 2000: 204) Za zvlaité citlivy byvé povazovan vék kolem 1s let, kdy v rém- ci dospivani a plné socializace mnohdy dochézf k uréité krizi (etnické) identity, vyraznému oslabeni di zpfetrhani vazeb na minoritni jazyk a kulturu, pokladané za neuditeéné &i mélo +n", cool” & ,sexy", a piiklonu k vétSinovému tzu (BAKER 1992: 132; GRUFFUDD 1998: 210; SATAVA 2005a: 216-217). Tato skutetnost se u édsti mladych lidi mize pozdéji - ve véku kolem 20 let & pozdéji ~ vlivem Eady faktorit (celkové vys- & zralost, partner z minoritni populace....) opét zménit ve prospéch menSinového jazyka (BOTT-BODENHAUSEN 1997: 70; BAKER 1992: 131-132; GRUFFUDD 1998: 210). Pravé pii védomi uvedengch skuteénosti jou u ¥ady ma- Ich etnik (VelSané, Laponci/Samové...) medidlni i jiné akti- vity ve sféie jazykové revitalizace smérovany piedevéim na milddez. Existujf i vyzkouené modely menginovych organiza- ci mlideze, které dstein’ udriuji i vedjemné kontakty — na- pifklad YEN/JEV/MHE/JCEE coby souéast FUEN/UFCE/FUEV (wurte - suéovnix 1995). Kontakty s jinymi etnicko-jazykovymi menéinami Dilezité jsou kontakty a vyména zkuSenostt s jinymi etnicko- jazykovymi menSinami Evropy i dal8ich svétadili - avlasté s témi, u kterfch jiz revitalizace aspéSné probéhla & pravé probiha. Vzdjemné styky, navitévy, studijni pobyty a spoleé- né projekty by mély byt samoziejmosti.”* ‘Mezi nejvyznamnéjsi mezinarodnf organizace pati: = Federal Union of European Nationalities/Féderalistische Union Europaischer Volksgruppen (FUEN/UFCE/FUEV), (Flensburg); periodikum FUEV Aktuell; - European Bureau for Lesser Used Languages (EBLUL), (Bruxelles/Brussel-Dublin); periodikum Contact Bulletin; = Minority Rights Group (London); periodikum MRG Report; - Gesellschaft fiir bedrohte Vélker (Géttingen); periodi- kum Pogrom; - European Centre for Minority Issues (ECMI), Flensburg; ¥ada publikact. Pro mnohé minority mize bjt usitedné i vykroteni z tradigniho omezené- hho kontaktniho rémce. Nap. pro Ludické Srby by bylo potiebné orientovat se zmérnéji nejenom na etnické skupiny ze slovanského, resp. némecky hovoFeiho kkulturniho okruhu (k iniciativim na tomto poli vi SarAvA ~ Hose 2000). fioPeriodik vénovanych otézkém etnicity a mensinowjch etnik je velké mnoistvi. Z obecné zamétenych tituldi je mozné zminit: ~ _ Nations and Nationalism (Oxford); Na problematiiu Evropy je dlouhodobé zamaten tasopis: - Europa Ethnica (Wien). Sociolingvistickému vyzkumu maljch jazykii, vicejazyénosti apod. jsou vénovana napr. periodika: ~ __ International Journal of the Sociology of Language (Ber- lin-New York); ~ Journal of Multilingual and Multicultural Development (Clevedon); ~ Current Issues in Language and Society (Clevedon); ~ Current Issues in Language Planning (Clevedon); ~ _ International Journal of Bilingual Education and Bilin. gualism (Cevedon); ~ Language Variation and Change (Cambridge); ~The International Journal of Bilingualism (Newcastle upon Tyne); ~ Language Problems § Language Planning (Amster- dam); ~ Anthropological Linguistics (Bloomington); ~ Language (Washington); - — Multilingua (Berlin); Centréini informaéni bazi shromazdujic data tykajici se pro- dukce a aktivit v souvislosti s malymi jacyky Evropy Je MERCA- ToR-PRo|EcT Evrepského parlamentu, zaméfenj na mensino- vélregionalni jazyky a kultury Evropské unie. Ges é ji ve tre h: Svou ginnost vyviii ve tech centrec! ; Mercator Education; nové od roku 2007 Mercator, Euro: pean Centre on Multilingualism and Language Learning (Fryske Akademy, Leeuwarden, Nizozemsko/Frisko); Mercator Legislation (ciemen, Barcelona, Spanélsko/Ka- talansko); . Mercator Media (Univ. of Wales, Aberystwyth, Velka Britanie/Wales). Z velkého mnodstvi univerzitnich ti akademickych pracovit zaméfenjch na studium etnicity, je mono zminit organiza! ASEN (The association for the study of ethni Ce nalism), pasobicl pi London Schoo of Economies an ee cal Science, jejié webové strinky [22. 5. 2008) uvadéjf velké ee od- kazti na pribuznd pracovisté (zejména ve Velké Britanii). Velmi informativni je také server The Nationalism Project [22. 5. 2008], obsahujici my. hlavni teze fady osobnosti studia etnicity/nacionalismu, 0 kazy na literaturu aj.etapa Vv. REPREZENTATIVNI MODELY NA POLI USPESNE ETNICKO-JAZYKOVE REVITALIZACE srovnavaci material 1. KULTURNI MODEL (GAELOvE) Vyhledy na dlouhodobéj8 pietrvani Gaelt, sidlicich zejmé- nav severnim Skotsku, a jejich jazyka (v souéasnosti zhruba 80 000 gaelsky hovo¥icich) se jeSté v 80. letech 20. stoleti ne- 2daly byt p¥ilis nad8jné. Po staletich jazykového a kulturntho tlaku, ktery ve druhé poloviné 20. stolet{ dospél az k hroz. DE uipIné asimilace, se vSak zejména v poslednim desetilet{ Podatilo diky iniciativém ,shora" zaéit tomuto trendu éelit a dat gaelitiné a gaelskému védomi ve Skotsku nové Sance do budoucnosti. Gaelské hnuti se odehravé piedevSim na jazyko- vém a kulturnim poli (posileni pozice gaelStiny ve sféfe Skol- stvi, v medidlni oblasti...) ~ do jisté miry viak je, vzhledem k silnjm historickjm vazbém, vyuzivino i jako symbol Sirsi skotské (regiondln{) identity, Blige: MackINNON 1993; PEDERSEN s.d., 2000; WHY Gat- LC? / CARSON GaiDHLIG? s.d. (viz PFfloha 1). 2. KULTURNI MODEL S POLITICKYM PRIDECHEM (LAPONCI/SAMOVE; MAORI) A) Laponei (Sémové) v Norsku (evropsky prtklad) Laponsky (sdmsky) model ,sougasného nirodného obrozen{" m4 fadu podobnosti s gaelskjm. Laponci (zejinéna v Nor- sku, z2de eca 20 000-30 000 osob) vak Sli déle: v souvislosti 8 ideou ,domorodého obyvatelstva” (indigenous people) - viz SIS SSSTSCS“CN TT hhos106 | bitée oddfl IV. - se angazujf v celosvétovém hnuti pivodntho obyvatelstva; ptitom systematicky vyuiivajf i moznosti spo- Inprdce s organizaci UNESCO a dalSimi mezinérodnimi orga- nizacemi. Navadory sfetrvavajicimu ambivalentnimu postoji ‘velké asti majoritni populace skandinavskych zem{ vaiéi La- ponciim se v poslednich dvou desetiletich podatilo zésadn{ mérou zvfSit prestii laponské mendiny a dosdhnout wznéni Jejich specifickych problém® a prav ze strany stétnich organi (zejména v Norsku, ale i ve Svédsku a Finsku). Soutasny vyvoj na poli praktické aplikace jazykovych a kulturnich podadavkii je bezprecedentni v celé laponské histori. Blige: MaGGa 2000; SaTAVA 1998c. B/ MaoFi (mimoevropsky piiklad) Maofi, pattici k polynéskému etniku, sidlili na Novém Zé- Jandu ji pied usazovanim Evropanti v 1g. stoleti, Smlouvou s britskou korunou ve Waitangi (1840) ziskali ve srovnd- nf s domorodfmi populacemi jinjch kolonizovanych tzem{ neobvykle Siroké priva, k jejiché aplikaci viak fasto v praxi nedochazelo. Kolem roku 1900 piekonali nepiiznivy demo- graficky vivoj a jejich potet stoupal. Po druhé svétové valce, v souvislosti se sthovinim do méstskjch center a s rozpa- dem rodovych struktur, véak b&éné dochazelo k ,jazykovému posunu" ve prospéch anglitiny. V 70. letech 20. stolet{ byla jiz maorStina péedavina détem pouze vyjimetné a z4nik ja- zyka se 2dél byt na dohled. Siroky program jazykové revitali- zace v uplynulych dvou desetiletich (ptedev8im v souvislosti s vytvofenim sité imerznich Skolek) a postupné zesilovanf po- litické pozice Maoré, maorStiny a maorské kultury v celono- vozélandském kouitextu dovoluji poklédat ,maorsky model” za jeden z nejvyraznéjfich ispésnych piipada odiveni jazyka a kultury v celosvétovém kontextu, BliZe: PROMOTING POSITIVE ATTITUDES... 2000; USING MAORI IN THE HONE s.d. (ca 2000); SATAVOVA ~ PAWLIKEC 1999 dle WAITANGI TRIBUNAL 1986 (vSe viz P#floha Iv). 3. KULTURNE-POLITICKY MODEL (VELSANE) Také VelSané ve Velké Britanii, hovofici jednim 7 keltskych jazyki, byli az do 6o. let 20. stoletf vystaveni nebezped rychlé asimilace. Pasobenim na potétku spife elitdiského, brzy ale relativné Sirokého hnutf se podatilo odvratit bezprostiedni nebezpeé{ a mj. i diky rozvoji skolstvi se poprvé po sto letech podatilo v roce 2001 zvySit poget osob znalych velStiny (cca 580 000 na tizemi Walesu).’ Soutasnd Siroké sit veliskych Skol, médii (véetné zvl48tniho televizntho kandlu) a dalsich instituci, zejména ale zména spoleéenského Klimatu v sou- vislosti s ned4vno jet zavrhovanou, ,primitivas" veléskou strankou Zivota zemé je dikazem redlnosti ,obréceni sméru jazykového posunu" (r1sHMan 1991). Hnuti md i svij politic- ky aspekt (nérodni strana Plaid Cymru) — jeho osobitosti je weak tizka propojenost etnického a regiondlntho prvku (z 2,9 mil. obyvatel Walesu umf pouze 21% velisky). Velkym tspé- chem regiondIn{ politiky se stalo prosazen{ veniku lokalntho velského parlamentu (1999) pomoct referenda. Blize: Jones 1993; LEwrs 1996 (viz Piiloha VI); Satava - SaTavovA 1996 (viz Pifloha VI); WILLIAMS 2000a. 4, POLITICKO-KULTURNI MODEL (BASKOVE; GAGAUZOVE) A/_ Baskové ve Spanélsku (z4padoevropsky pitklad) Do roku 1975 jen ZivoFict baskicky jazyk a kultura dosdhly (ve Spanélsku) v uplynulém étvrtstoleti v moderni dobé dosud nikdy nebyvalého rozkvétu, K lumu pfispél ptedevSim vznik autonomni provincie Euskadi (1979) na etnicko-regiondlni bazi ~ s vlastn{ vlédou a parlamentem -, v nié je baskiétina (spolu se Spanélitinou) ti¥ednim jazykem a je oficiélné vSe- moiné podporovina a rozvfjena. Masivni finanéni investice 73 Britské jazykové cenzy uvSd8ji pouze osoby ve vEku nad tii roky. lro7108 | ve sféie ,jazykového plénovin‘" stejné jako konsekventni politika opravdové évojjazyénosti ji% dosahly vyznamngch spéchti, Potet baskicky hovoifefch osob v zemi tak postupné stoupd (dnes cca 600 000-800 000 osob); baskicky piiklad jazykové revitalizace je éasto vnimén jako modelovy. BliZe: AZURMENDI ~ MARTINEZ DE LUNA (s.d. - 2008), ELIZONDO 2000. B/ Gagauzové v Moldavsku (vyichodoevropsky piiklad) Do doby rozpadu Soviétského svazu jen mélokomu znémi Ga- gauzové (etnikum tuckické jazykové rodiny, piedevsim v Moldavsku - zde cca 160 000 osob) vyuzili v go. letech 20. stolet{ svou historickou pifleditost. Jejich aktivn{ hnuti si teprve neddvno (v leech 1994-95) vydobylo Sirokou (terito- ridln{) autonomii v rémci moldavského stdtu. Vlastni regio- nalni vidda, parlament di pliny na podporu doposud témét Jen tistné pfedavané gagauzské Feli ~ to vie dovoluje oznatit ngagauzskou kauzu'" za nejiispéinéjsi etnicko-jazykové hnutt malého etnika v byvalych socialistickych zem{ch vychodni Ev- ropy v dobé politickych zmén go. let. Blige: NEUKIRCH 2002; SATAVA 2000; WELCOME TO GA- Gauzia / JO5PO NOKANOBATD B FATAY3HI0 1997. Vi. ZAVEREM 1 kdyz je vstup lidské spoletnosti do tettho tisicileti mono | 109 chapat jako ryze formalni numericky symbol, je dneini doba skuteéné v mnohém pielomové. Na spoleensko-kulturni ro- ving se to se tyké mj. problematiky sledované v textu této pré- ce ~ tedy situace (piedevéim malych) etnik a jejich jazyk. V celosvétové perspektivé samoziejmé nelze p¥edpoklé- dat zachovanf viech dosud existujfefch jazyk; je naopak té- mbt jisté, Ze velkeé Cast z nich nebude aktivné udivina ani ve druhé poloviné 21, stolet{. Tento fakt mize v zvislosti na Posuzovateli budit rizné reakce a ohlasy - od Iitostivych pies Ihostejné a% po uspokojené. Jazykova asimilace je uspifena skuteinost{, Ze velkou éést malych feti tvoli pouze jazyky s ordlni tradici, pfetrvavajici mnohdy diky (do nedavné doby) Beografické izolaci svfch uéivateli; tato situace se nyné rapid- né ménf, AvSak i fda malych jazykt s vlastnim pfsemnictvim nenf s to pokryt vechny potiebné roviny Zivota. Stejné tak bude na fadé mist pokragovat také (p¥irozend i ndsilna) etnick4 asimilace. V urtitych pHipadech pak zfoj- mé dojde i k etnickému rozrizhovini a eventudlnimu vaniku novych statnich titvard na této bézi; 2fejmé i skalni piivr- Yonec etnickych wnezadatelnych prév", iniciativ a aktivit by vSak byl zaskoten existenci svéta, v nmi by kazdé 2 n&kolika tisic oficialné existujicich (a nemalého pottu latentnich) etnik pretendovalo na zdanlivé tak demokratické a ,nezadatelné” prévo, jakym je ,sebeurdent", tj. Siroké samospréva & samo- statny stat. Je ov’em nepochybnou skutetnosti, ¥e v mnohano| regionech svéta etnické problematika dosud hraje a v blizké budoucnosti pravdépodobné i bude hrét vjznamnou roli. Univerzélni, jednoznaéné odpovéd na otazku, jak emi néné skutetnosti hodnotit &i jaké 2 nich vyvodit disledky, samoziejmé neexistuje. Stejné tak nelze ani zdaleka jedno- znaéné uréit hranici mezi ,jest zachovanthodnym" a ,jié po stradatelnjm", To vie din{ pohyb v tomto abstraktnim terénu zajimavym a piitazlvym, orientace v ném je vsak mnohdy zaroveit néroénd a nep¥ehlednd. ‘Tématem na8i price je vét8i ptiblizeni #ady momenté ve zminéné problematity, zejména v souvislosti s jednim 2 je Jich aspekti — se snattami o zachovini a revitalizaci mensino- vfch etnik a jejich jazykd. Piiklady uvedené v péedchozim o dile (a i dal8i, které by bylo mozno jmenovat) jsou dokladem toho, kolika konkrétnimi vysledky na poli jazykové a etnické revitalizace se mize fada malch etnik vykazat. Bylo by jisté moiné namitnout, Ze se jedné do urdité miry 0 vybrané, ni koli zcela typické populace ~ jakési ,vykladni skiné" tispéchi na revitalizatnim poli, zatimco jind etnika se nadéle asimiluji &iv lepsim pHipadé stagnuji. Presto viak tyto vybrané ukézky a informace maji znaény vyznam. Umoziujt ném totié uvé domit si, jaké jsou moZnosti na poli ,obrécent sméru jazyko- vého posunu" a zachovani etnického védomi, pokud existuje skuteény zajem a vile je realizovat, a také to, jakjm ideovym i praktickym potencidlem revitalizaéni aktivity disponuyji. V textu jsme usilovali o shrnutf co nejvétisho poétu dile- Zitych aspekta téchto aktivit ~ mj. od potieby existence nosné ideje, bez niz nemuie Zddné hnuti dosdhnout dspéchu, pies nutné opanovéni rdznjch jazykovych rovin a komunikaénich domén az napi. k rezastupitelné iloze lokélnich komunit, Ukézali jsme, Ze etnickd revitalizace je mozné a uskuteénitel .nd - samozfejmé pouze tehdy, rezonuje-li toto hnutt se z4jmy a valf lidi, jich2 by se mélo tykat. Nazory na uvedené skuteénosti se samoziejmé mohou riznit, V dané souvislosti v3ak nenf na Skodu pipomenout obecné zndmy, v sougasné ,samozieyme", kazdodenni realité éeského statu s EeStinou jako titednim jazykem v8ak jen mélokdy uvé- domovany si fakt, Ze tato dneSni praxe se rodila teprve pied zhruba piildruhym stoletim v situaci a souvislostech mnohdy témét analogickych s fadou etnicko-jazykovych snah a hnutf blige popisovanych v nagem textu. AvSak ani v kontextu dneinj, etnicky do velké miry homo- genn{ Ceské republiky neni uvedend problematika ryze akade- mickym tématem. I kdyz v soutasné dobé neexistuj{ pokusy © diverzifikaci destiny,” ziistéva piesto otevienou a nedoie- Senou kupi. otdzka ,moravské" a ,slezské" ndrodnosti (jez je moéno oficiélné uvddét i p#i séitdn{ obyvatelstva) - zejména pak jejich vatah k fenoménu ,eSstvi". Skuteénost, de cenzus z biezna 2001 zaznamenal rapidni ubytek osob hlisicich se k témto skupindm, neznameni, 3e by se jednalo o cosi nevy- znamného. Navic poéet obéanti CR G na jejim tizem{ dlou- hodobé Zijicfch piisluiniké z tad novych, ,neautochtonnich" populacf (Vietnamci...) naopak vyrazné veristé. Stejné tak nebyl dosud jasné formulovan oficidlné postoj, tykajfci se postaveni romské populace v naif zemi. Pokud maji byt Romové povatovani za osobité, plnchodnotné etni- kum, neni mj. dofeSena otdzka rozvoje, vjuky a uditi rom- ského jazyka. Problém je viak mozno nahlizet i opaéné: ideme-li striktné z vysledkti nejnovéj8tho cenzu (2001), neni potet Romi hlasicich se witedné ke své nérodnosti (mensi nezZ 12 000) piilis vyznamny. Pkedpokléddme-li souéasné, Ze je- Jich ,skutetny” poéet je mnohondsobné vyisi, jaké a jake opod- statnénd kritéria se pri definovani oné ,skuteénosti" vlastné uplatiiuj{? Obavy 2 role demiurga p¥i vytvétens ,romské po- litiky" jsou namist8; dosavadni spiSe vytkévact taktika véak neni feSenim. 74 Stow. snahy Ondry tysohorskél 20. stolet © wytvorent spisovné ,laétiny" z poloviny linn2| Rada hlasi, komentujicich neéekany pokles pottu osob, hlasfcich se pi séiténi obyvatel k etnickym men8inam (vedle Roma markantn{ i u Slovak) tvrdi, Ze za touto skutetnosti stoji netolerance a xenofobni naladéni éeské majority, uvyk- 1é Zit po vice ned piilstoletf v etnicky tém&* homogenni a ci- zim vliviim mélo wystavené spoletnosti. Zit v Ceské republice jako ,Negech" je tak vidajné mnohymi éleny etnickych menSin chapano jako handicap, a veFejné deKlarované vlastnf etnicity tedy neni nijak z4douci. Potvrzeni ti vyvracent této teze, nebo naopak jind inter- pretace zminéného poklesu je samoziejmé tématem Kk disku- zi, Skuteénosti vac je, Ze majoritn{ populace obecné maji trend k sebestiednosti. V tom nejsou Cedi niéim vyjimetnym. Nulové znalost drt:vé vétSiny Prazant tykajief se problémt polské meniiny na Tésinsku mé svij pandén v nezdjmu Ber- Iifiana 0 Luzické Srby di v nezigastnéném postoji Patizana k jazykovym snahdm Bretoncti. To ovSem neznamen, Ze pro- biematika (etnickych) minorit by méla byt ,vyfeSena" jejim ignorovanim &i apriornim odmitanim. Zmiiovat v dané souvislosti znovu v textu vicekrét zminéné ivahy a teze o vyznamu ,kulturn{ riznorodosti", 0 ,kultur- nim bohatstvi lidstva” apod. by ji bylo nadbytetnym opako- vénim. Chceme viak vyslovit nad&ji, Ze ten, kdo nahliéi svét jako misto koexistence fady kultur a mé zajem procitit a oce- ‘nit (hloubéji a nite-néji neZ jakési exotické dréididlo) vyznam_ alternativy, nalezne v této praci cena Gi zajimavé 2jidténs. BudySin, 24. 7. 2001; Praha 4. 6. 2008 10 bodii na poli snah o zachovani a revitalizaci etnické identity a jazyka: 1. Je téeba si jasné uvédomit, 4e zastavenf etnicko-jazykové asimilace, obréceni sméru jazykového posunu a uskuteé- néni tispéSné revitalizace je moZné a redlné! O tom je téeba pfesvédtit i Sirokou veiejnost. 2. PH vytvdieni modelu etnicko-jazykové revitalizace je po- tiebnd idea, zahrnujici vizi a strategickou koncepci dal- Stho vyvoje jazyka. 3. Jaaykové plénovani" je sice organizovéno ,shora", pro jeho uskutetnént je vSak tieba ziskat Sirsi zdkladnu. Po- téebné je koordinovand finnost na vice trovnich (3kol- stvi, kultura, politika, ekonomika), eventudlné iizend avldStnimi orgény. 4. Je tieba vybrat komunikatn{ domény, jez je Z4douct a re- ‘Alné ovlédnout, nebo ve kterfch je mond pind dvojjazyé- nost (obecné, teritoridlné); tento program je pak teba duisledné provést. 5. Menfinova feé by méla byt nahlizena jako alternativa. Pro dosazeni tohoto cfle je treba vést kampait na poli public relations a marketingu (vytvdient potiebné spole- éenské atmosféry, vysvétlovni a propagace, posilovani image a prestize...). Tyto snahy musi byt zaméfeny i na majoritni etnikum (ziskavani spojencii na oficidln{ drov- ni, vliv na minénf co nejgirsich vrstev). 6. Plénovit8 zadlenit ekonomickou sféru. Dvojjazyénost by méla byt vyhodou pii hledani pracovntho mista. V rémci toho je wiitetné i vyusiti turistiky - nespoléhat se ale jen na folklorismus (hrozi nebezpeti komercionalizace). 7 Stéle hledat modely a formy nérodnich aktivit odpovi- dajici aktudlni situaci, Pfitom dbat plénovité i na zéjmy a potieby mladé generace. 8. Nekoncentrovat se pouze na globélni otdzky (zdkonny status, prava...), ale zaméfit se dusledné i na béznou |n3ng! 10. Jokdlni/komundlni sféru (v ni se pokusit v maximdlni moiné mie uvést do praxe ,papirové moznosti’). Cilené a systematicky vyuzivat zkusenosti jinych malych etnik; udrzovat s nimi kontakty. V rimei véech tichto aktivit by nemélo chybét pozitivni naladéni a kulturn{ vyzafovani — divéra v budoucnost. Vil. NEKTERE KLiCOVE POJMY (Podle: BAKER ~ PRYS JONES 1998: 702-704; BAKER 2005: 166— 188; BAKER 2006: 193-216) Jazykova loajalita /Language Loyalty/ - Cilevédomé ucho- vavani a podpora jazyka v situaci, kdy je nahlizen jako ohrogeny. Ty9ké se Easto mensinovych jazyk v regionech s jinou dominant feéf. Jazykova mengina /Language Minority/ - Jazykové komunita (nebo osoba), jejiz prvni jazyk je jiny nezli dominant- ni jazyk zemé. Skupina, hovoifei jazykem s nizkou spo- ledenskou prestii, slaba anebo tvo¥fci jen nepoéetnow slozku spoleénosti. Jazykova revitalizace /Language Revitalization/ - Proces ob- noveni jazykové vitality formou podpory wiivani jazyka a rozsahu jeho funkei v uréitém spolevenstvi. Jazykova vitalita /Language Vitality/ - Mira, ve které jazy- kova meniina uchovava ivy jazyk, rozsah jeho béiného udivani a Sifi jeho funkei. Jazykova vitalita je tidajné po- silovina ndsledujicimi faktory: jazykovy status, institu- ciondlni podpora, ekonomicky status a poéet a roz8ften{ ubivateli jazyka. Jazykova zména /Language Change/~ Zména v jazyce probi- hajici v dase. Vechny zivé jazyky prochdzeji postupnymi zménami (nap. ve vyslovnosti, gramatice, slovni z4so- bé). Jazykové plinovani /Language Planning/ ~ Vytvo¥eni cilené politiky Hzen{ (engineer) v souvislosti s uzivanim riz- Insn6 | nych jazykovgch variet v uréitém region Gi zemi na ja- zykovédngch, politickych nebo spoleéenskych zdkladech. Jazykové plénovini éasto zahrnuje korpusové plénovant ‘(Corpus Planning/ (vybér, kodifikace a Siten{ jazykovych norem) a statusové plénovani /Status Planning/ (volba riznych jazykovgch variet pro rozdilné funkce a tiéely). Jazykovy posun/jazykova sména /Language Shift/ - Pie- chod od uzivani jednoho jazyka k druhému u jedince & jazykové komunity. Tento fakt Zasto znamend p¥echod od menginového jazyka k dominantnimu jazyku zemé. ‘Termin byva okvykle chépén jako negativni’ posun (tj. ztrata jazyka). Jazykovy zénik /Language Death/ - K zéniku jazyka dochazi, kdyz mizejici Yet ztrati posledni osobu, které jf hovo# - af jiz z davodu jejf smrti Gi jejfho piechodu k jinému jazyku. Reé tak nadale neexistuje jako komunikatnf pro- stiedek v #4dné z jazykovych domén. Mateisky jazyk /Mother Tongue/"* - Termin se pou! vice vyznamech: (a) jazyk, ktery nds nauéila matka; (b) prvnf naudeny ja- zyk, bez ohledu na to, ,kdo ns jej nauéil’; (c) siléjst ja- zyk v prabéhu Zivota; (d) ;matefsky jazyk’ regionu nebo zemé (napé. irétina v Irsku); (e) jazyk, ktery osoba ne} East8ji uziva; (f) jazyk, ke kterému mé osoba pozitivngj vatah a néklonnost. Postoj/vztah k jazyku /Language Attitudes/ - Nézory a hod- nocen{ vyjadiované lidmi ve vatahu k riznym jazykém v souvislosti s jejich favorizovanim & nefavorizovanim. Uchovavani jazyka /Language Maintenance/ - Kontinuél- nf udivini jazyka, zeiména v rémei jazykovych menéin (napé. pomoci dvojjazyéného vzdélévans). Termin byva Zasto udivan v souvislosti s politikou na ochranu a pod- poru menSinovjch jazyk. 75 Srov. uesser 2004. vill. PRILOHY |n7n8| pramyslu gaelstina vlastné uzitetné PRILOHA | - SKOTSKO Prog gaelstina? ~ Nékteré otazky a odpovédi V poslednim desetileti proila gaelitina pozoruhodnou renesanci. Po staletich potlagovdat vabudilo vytvoFent novyich organizact za- métenyich na rozvoj gaelitiny sebevédomt jejfch uzivatelii a vedio k Fadé iniciativ na pozad{ vzestupu zdjmu a podpory verejnosti. kay tyto iniciativy tyly vysoce uditeéné, nerozsttily se informace 0 jejich zdmérech a wjanamu v takové mite, jak by si to gaelské orgény prdly. Doufame, Ze ndsledujict odpovédi na nékteré typické otdzky pomohou pri objastiovdnt vyznamu gaelstiny v go. letech. Neni gaelstina vymiely jazyk? Rozhodné ne. Ve Skotsku je 66 000 gaelsky hovoiicich a nej- méné stejné mnoistvi jich Zije v jinych kondindch svéta. Prak- ticky véichni gaelsky hovo¥ici mluvi i anglicky. Mnozf z nich ufivaji gaelstinu v pievdiné Césti svého kaZdodenniho Zivota. Poéet gaelsky hovoiici ml4deze v sougasnosti stoupé vlivem prudkého ndrtistu pottu skolek a Skol, ve kterych vuka pro- ‘ihd v gaelstiné. Nebylo by pro déti lepif uit se ,uziteéndst" jazyk - napii- Klad francouzstinu nebo néméinu? Ve Skotsku je v souvislosti s prudky nardstem kulturntho { legitimaci pro pfijeti do zaméstnani nedli francouzstina nebo néméina. Dati, vadé- lavané ve skoléch s gael8tinou jako vyuéovacim jazykem, jsou opravdu dvojjazyéné a je pro né mnohem snazii uit se téetf nebo étvrtou # Nebrzdi skolni vyuka v gaelstiné vyvoj detiY Naopak ~ studie ukézaly, Ze d&ti, vedélévané v mendinovém jazyce, maji lepSi vysledky ve vech piedmétech véetné ang- ligtiny. Dirvodem je to, Ze tyto déti nahlféejf svét simultanné dvéma kulturnimi a jazykovymi ,okny", coz zvySuje jejich in- telektudlni potencial a socidin{ dovednosti. Nené gaelétina handicapem pro uplatnént v dospélosti? Uréité ne. Gaelétina je dnes opravdovou vyhodou. Nejenom proto, Ze je uditeénd pro ziskéni zaméstndn{ — je i spoleten- skym a kulturnim obohacenim, posilujicim jedinetnou identi- tu Skotska. Jaké misto zaujimé gaelstina v Evropé? Sila nové Evropy je v jejf riznorodosti. Zhruba 40 milion lidi v Evropské unii hovoli mfstnim ,méné uzivanym" & men- Sinovym jazykem. Silici spoleény 24jem a podpora jiz vedly k novym moznostem na poli kultury a obchodu. Neni pFilig obttiné nauéit se gaelsky? Ne. Malé déti to dini zcela ptirozené a v pithodném prostiedi do sebe jazyk vst¥ebajf. Proto jsou gaelsky hovofici skupiny ve Skolkach a gaelské Skoly tak diilezité. Ugent se druhému jazyku je mnohem obtién8j&i pro dospélé, avSak za pomoci modernich metod, opirajicich se o televizi, dosahly jiz tisice lid vyrazného pokroku v aktivni znalosti gaelstiny. Proé jsou nékte¥t gaelsky hovorict sami skeptiétt pokud jde 0 gaelské hnutt? Protofe gaelstina byla po staletf, s vyjimkou cirkewni sféry, systematicky vylugovana ze skotského instituciondlntho Zivo- ta, Vlastné az do sougasnosti byli gaelsky mluvicf ve Skoléch tresténi a vysmivani, kdyz mluvili svym rodnym jazykem. Ing120 | »Etnické €i8t8ni" nenf nigim novjm. NaStést{ je nyni hodnota gaelStiny ve vjuce uznna a vatah k nf se rychle méni, pfede- véim mezi mladou generaci. Nehledi gaelska kultura jen do minulosti? Gaelské kultura se mize odvolat na pfinejmeniim dvoutisi- ciletou bohatou, nepferusenou a vyvijejici se tradici. Soutas- nd gaelské kultura je tiva, zamB¥end do budoucnosti, vysoce inovativni a piitdhla jiz velké mnoZstvi sympatizanti, v ne- posledni fadé 2 kontinentalni Evropy, kde jsou tyto osoby dti- leditym zprostéedkuyicim Ginitelem p¥i propagaci skotskjch produkti. Gaelitina ma snad své misto na skotské Vysoéiné (Highlands) a na ostrovech pii zépadnim pobFedi (Islands), ale jaky vy- znam mé ve skotské Niziné (Lowlands)? V minulosti byla gaelétina Siroce rozifena v celém Skotsku ~ jak je 2tejmé 2 velkého podilu mistnich jmen gaelského pi- vodu v Niging. Gaelitina byla jazykem krélt, krélovského dvora i prostych lidi. I kdyZ 2de dnes maji pfevahu skotské dialekty a spisovnd angliétina, zije témé¥ polovina skotskjch Gaelit stale v Nitin, kde nalezneme mnoho novfch gaelskych iniciativ, véetné skupin ve Skolkéch, &kol, kulturnich a ekono- mickych aktivit. Nevydava se na gaeiétinu prilif mnoho verejnych prostied- ki? Nikoli ve srovnané s angliétinou, Vlada spotfebuje pfiblizné 13 milion’ liber (zhruba 200 £ na jednu gaelsky mluvici oso- bu). Toto éisla je treha porovnat s ptiblizné 250 miliardami liber (zhruba 4 500 £ na osobu), vydanymi na zajisténi sluzeb a za¥izeni prostiednictvim anglittiny. Je tieba také vzit na vidom{, e mnohé z ,gaelskych” sluzeb, nap¥. Skoly, moZnosti 76 Tj. Vritin' a predevsim Vnéjst Hebridy (U3). vjuky, televizni programy atd. vyuZivaji rovnéé zdjemei z Fad tach, kdo gaelsky nemluvi. WHY GAELIC? / CARSON GAIDHLIG?, s. d. (cca 1995) fray22 | PRILOHA II ~ SEVERN FRISKO Prot fritina, dolnonéméina (Plattdeutsch), jihojutska danitina...? Severni Frisko je regionem s neobytejné velkou jazykovou pestrosti. Pfi diskusich mj. s mladymi lidmi je hodnota dvoj- a vicejazytnosti vesmés uznavina. Castéji je ovsem mozno slySet: Jazyky jako fristina, dolnonéméina, jihojutské dan- Stina mi nic nepfinesou; radji se budu uéit dansky, anglicky nebo francouzsky.” Bezpochyby je dosah téchto jazykit mnohem vétii a téSi se také mnohem vét3i vidnosti ne napiiklad fristina, kterd byla a je mnohymi vniména jako zastaralé, k tomu navic poutiva- nd ptevainé starymilidmi, Piesto plat: ten, kdo Zije ve friské jazykové oblasti a ckce, aby jeho déti pozdéji hovotily dobie anglicky, by jim mé friStinu zprostiedkovat. Nebot fristina v tomto regionu vanikla a je zde zakotvena. Rodiée, prarodiée, piibuzni, pitelé - to vie jsou Getné styéné body s friitinou (a také s dolnonéméinou nebo jihojutskou dantinow). Kaida fet je kligem, mostem do svéta. Je vice nez pou- hym podle uréitych pravidel uspofédanym souhrnem hlések, pismen, slov. V kaddé edi je obsazcn uréity pohled na svét, tery se vyvijel po staleti. V tomto smyslu je tak jazyky mozno oznatit jako ,spolegnou pamét lidstva". Také ve sjednocujfci se Evropé se bude pfed unifikujicf Sedf jednoho jediného jazy- “kového pojeti kazdopddné davat p¥ednost pestrému spektru Fady jazykovych, a tim i duchovnich pohledii na svét. Také severni frftina piedstavuje zcela jedinetny zpiisob »pohledu na svt". Je ,doméci fet" beavyhradné nélezejici k regionu Severntho Friska, existujiei pouze zde a nikde jinde na svété. Takovd fed vytvaii vazbu. Pravé v moderni masové spoleénosti, v silné technizovaném a byrokratizovaném svat s jeho nepiehledngmi organizaénimi jednotkami, hrozicimi dezorientact, miize regiondlnf identita zprostedkovat jistotu. Tim neni minéno nekritické horovani pro vie ,domécf". Mezi- nérodni spoluprace, otevienost pro nové, otevient se ,velké- mu svétu je Z4douct a nepostradatelné. Avéak élovék potebu- je i mal svét", ve kterém by naSel titotilt’. STEENSEN 1998: 8-19. Deset ,zlatych pravidel” dvojjazyéné vchovy (piedevsim podle: Harding — Riley, Kielhéfer - Jonekeit a Ok- saar) 1. _Blaho ditéte je nejpednéjai. Dité nemé byt k nigemu nu- ceno. Ten, kdo se vdomé ziiké dvojjazyéné vychovy, by mél jasné vidét, 0 co jeho dit p¥ichézi. 2. Dbejte na smysluplné oddélenf obou jazyktt. Jako zvlasté pithodné se napéiklad ukazalo: jedna osoba — jeden jazyk, jazyk rodiny ~ jazyk okolf. Vyvarujte se mfsenf jazyki. 3. Praktikujte toto rozdélenf dle moznosti od narozent dité- te, Budte ve svém zpiisobu jazykového pouiiti disledn{ a vytrvali, véetné Zasti krize, kdy napfiklad dité slabou Bec odmita. I kdy2 vase dité slabou feéf viibec nemluvi, nenf to Z4dny diivod k rezignaci. V takovém piipadé po- skytnete pesto svému ditéti na cestu Zivotem pasivai kompetenci. 4. Zprostiedkovavejte obé Feti s plnow pétf a v celé jejich mnohotvérnosti ~ pomoef obsfrnych hovord se svjm di- tétem, pomocf her, pisni, historek, rymi, kazet, filmi, hernich d&tskych skupin, navitév a styki s osobami, mluvicimi dotyénou Fett. [123124] 5 Dbejte na to, aby se slabé et nestala piili8 slabou. Vy- tvoite napfiklad herni détskou skupinu vedenou ve slabé Feti, navStévujte Cast&ji rodiny, v nichi se touto Fetf ho- vor, atd. 6. Nenechte se vyvést z konceptu feémi, pedsudky éi pro- blémy. Dvojjazyénost sama o sobé nemiize zptisobit Z4d- nou poruchu. 7. Vytvatejte u sete sama au svého ditite pozitivni postoje k dvojjazyénosti. Propagujte ji i ve svém okoli. Neped- vadéjte ale dvojjazyénost svého ditéte jako kuriozitu, na- pitklad tim, Ze je vyzvete ,Rekni piece néco frisky!" 8. Nedobirejte si nebo netrestejte své dité nikdy za chyby, Jjiché se dopustive slabém jazyce. NepieruSujte a neopra- vujte je stale, Sprévné obraty vyplynou nejlépe pomoci hravosti, povzbuzent, potvrzeni. Nekladte pili vysoké naroky, pokud jde o bezchybny projev ve slabé edi. 9. Usifite mluveni v obou jazycich pro dit z4bavou, nikoli obtiznou povinnosti. Postarejte se o prozitky dspéchu. Pochvalte pokrcky. 10. Pokud mite dalif dotazy, nechte si poradit od odbornikii STEENSEN 1998: 21-22. PRILOHA Ill - BURGENLAND Prog ne? - Konkrétni argumenty pro dvojjazyénost Obdvam se, Ze moje dité bude pret8iovano, jestlize bude vy- chovavano dvojjazyéné. V poslednich letech p¥ichazelo na na8i Skolu stile vice dét{ ze zahraniéi, které neumély némecky. Ina mne samotného asto zapiisobilo to, jak snadno se nage déti s témito piichozimi sii- ly. Bezpochyby jim p¥i tom podstatné napomshala zkuSenost s dvojjazyénosti ve Skole i v obci. Takovéto zkuSenosti jsou i pozddji neobyéejné vyznamné. At ud v préci & na dovole- né ~ jak éasto jste vy sami v duchu litovali, de neovladéte vie jazyk? Dati, Které se ji% odmala uéi ve dvou jazycich, se poz- déji s takovymi situacemi vypoFédaji daleko sndz. PYipravme Jena to ve ékole! Dakaz o tom, Ze déti nejsou pfetézovany, Ize vydist ze Skolnich statistik. Ze véech déti v dvojjazyénych (chorvat- ‘ch) Skoléch udalo pouze 31% jako mateisky jazyk chorvat- Stinu. 56% uvedlo jako matefsky jazyk néméinu. To zname- nd, Ze vétSina Zakti se chorvatsky uéi teprve ve Skole. Ukazuje se viak, Ze v porovndni s jednojazyénymi skolami dosahuji dvojjazytné stejnych anebo i lepSich vysledkt. Z p¥et&Zovant tudié nenf tieba mit 24dny strach. Coépak miize moje dité v tomto véku jiz zvlddnout dva jazyky? ‘Mame ve Skole - jak vite - nékolik déti béienct. Ty jsou inte- groviny do tiid. Vétdina z nich neuméla na poéatku ani slovo némecky. AvSak po kratké dobé se ji mohly dorozumét. Tak hrs,226 | jsme v praxi zazili, jak rychle se mohou déti uéit, Vét8ina déti uprchlfktt se ji od druhého roku podilela na vyuéovani jako #Adni skoléci. Vim tedy z uvedené zkuSenosti, Ze ani pro vase dité by nebylo problémem uéit se dvojjazyéné. Prirozené je uditek pro vase dit o to vét8i, éim vice slyS{ v pribéhu dne chorvat8tinu a um{ jf i samo mluvit. V nai vsi mluvi chorvatsky beztak jiz jen par lidi! Bohuéel je rok od roku méné détf vychovavano roditi v chor- vatstiné. Skolky a skoly pak museji zaéfnat prakticky od nuly", Dvojjazyénost m4 mnoho vyhod. AvSak Skola nemitze vSeho dosdhnout sama. To je mozné pouze pii spoleéném ti Ii rodiét a Skoly, Budte ditéti népomocni a pomahejme mu spoleéné, aby skuteiné dosdhlo vyhody znalosti druhého ja- zyka! Pro€ musi byt dvojjazyénd vyuka pravé u nds? Na& Burgenland je mnohymi obdivovan pro svou mnohotvar- nost. Existuje jen mélo zemi, kde se lidé mohou od narozeni uéit ve tech jazycich. A pravé v dneini dobé je tato mnoho- strannost Z4ddna. Rakousko potfebuje obéany schopné doro- zumét se s lidmi za hranicemi, My Burgenlandané disponu- jeme zminénou ,piirozenou startovni vyhodou". Tento fakt bychom méli vyuzit i v budoucnu a piedat ji nadim détem. Myslim, Ze déti jsou nejspt prilig zatééovany! Pro dospélého mize vypadat jako 24t8z, kdyi se dité od zatét- ku uéi ve Skole dva jazyky. Aviak véite mi: déléme to velmi citlivé a s pomoci modernich uéebnich metod. Nae déti maji pfirozené vice price. Aviak diky tomu si také osvojf disledné pracovni ndvyky. Dité zcela jist nebude pietédovano, Na dru- hé strané se vSak dati nauéi n&éemu, co pro né bude v daliim Zivoté velmi udite’né. A to nemiize vasemu ditéti uz nikdo “vzit. Méli bychom si tedy navzdjem divéiovat a poskytnout dit&ti néco opravdu uziteéného: totiz druhou fet! __ Pfece jen je lépe, kdyz se déti budou ucit jiz nyni anglicky misto chorvatsky. V dneini dobé majf lidé, ovlidajici pouze jeden jazyk, pro- blémy s postupem v zaméstndn{, Na’e moderni spoletnost a sjednocovani Evropy s sebou prosté p¥indSejf potfebu ovlé- dat vice jazykii. Vase dité se bude pozdéji udit jesté dal8t jazy- ky, naptiklad angliétinu nebo francouzitinu. A bude pii tom mit velkou vyhodu, nebot uz bude ovlddat dvé Hedi. On Gi ona vam pozdéji nebudou moci vytykat, Ze jste ho (ji) o tuto Sanci pfipravili. Rozvaite si to v klidu! Pochdzime z Vidné. Pro’ se musi moje dité iiastnit vyuky chorvatitiny? Péestthovali jste se do Burgenlandu, protoze se vm tu zali- bilo. Kvalita Zivota Gi vesnické pospolitosti jsou u nds né&im zvlditnim. Jednou éasti ,typické burgenlandskosti" je také pestrost. K ni ndlez{ rovnéz ti jazyky, kterymi se zde hovo¥i. To v8e chceme uchovat i do budoucna. Nai zakon piedepisuje dvojjazyénou vyuku. Musime se podle néj Hdit. A vaSemu df- téti to pomitze porozumét vesnické pospolitosti. Nedélejte rozdil mezi svjm ditétem a ostatnimi! AvSak Jestlite vétite, Ze je va8e dité p¥etiovano, mitzete je z dvojja- zyiné vuky odhlésit. V souvislosti s tim existuji rizné moz- nosti, o kterych by oviem bylo tieba jesté obsfrnéji hovotit. Jini rodiée mi Ftkali, te pro vyuku chorvatstiny existuje jen _ mélo vhodnyich uéebnic. ‘Mite pravdu, kdyz itkéte, ¥e existuje piilis mélo uebnic a uéebnich pomiicek pro vyuku chorvatétiny. I jé jako uéitel bych si nékdy pi4l mit vice material. AvSak na druhé strané mohu s détmi fadu véef udélat sim. Tim se vyuéovani stava HivéjSim ~ déti jsou do néj daleko silnéji vtazeny. Z viastni zkuSenosti vim mohu Hci, jak dilebité to je pro chut Zki uit se. I pro vs samotné to bude v pribéhu Skolnfho roku piekvapenim, |re7