You are on page 1of 794

esk etymologick slovnk

Ji Rejzek

vodn st
Pedmluva

Asi dn jazykovdn disciplna se u ir veejnosti net vtmu zjmu ne


nauka o pvodu slov, etymologie. Hledn odpovdi na otzku, odkud se berou slova
kter meme sledovat v djinch lidskho mylen u od Platnova dialogu Kratylos , m v sob nco fascinujcho, vdy je to hledn koen na ei, naeho
mylen. Na druh stran nelze popt, e etymologie asto pracuje s nedoloenm,
rekonstruovanm materilem, s nktermi nepravidelnmi a tko uchopitelnmi
procesy, a je tedy jako vdeck disciplina mlo exaktn. Vhrady vech racionlnch skeptik pkn vystihuje Voltairv bonmot, e etymologie je vda, ve kter
samohlska neznamen nic a souhlska jen o trochu vc (posteh m sice na soudobou etymologii pedvdeckou, ale nezasvcen ten by jej jist mohl vzthnout
i na etymologii dnen). Neznamen to vak, e by etymologie byla vdou neserizn.
Jej vrohodnost je dna jen tm, do jak mry je ono vzruujc dobrodrustv hledn a rozpltn pediva lexiklnch vztah podloeno ovenmi jazykovmi fakty
a regulovno kritickm sudkem.
Souhrnn pouen o pvodu slov podvaj etymologick slovnky. esk jazykovda m v tomto ohledu dobrou tradici a me se pochlubit hned nkolika etymologickmi slovnky ve sv dob kladn pijatmi a dodnes vce i mn dostupnmi.
Mon se nabz otzka, zda je tedy vbec zapoteb nov esk etymologick slovnk vydvat. Dvody pro to jsou hned ti. dn z dosavadnch slovnk nezabral
slovn zsobu v cel jej relativn i: bu zahrnoval starou domc slovn zsobu a
opomjel slova ciz (Machek, Holub Kopen), nebo se naopak zamil na slova ciz
a pi vkladu slov domcch byl pli strun a povrchn (Holub Lyer). Dle, nov
etymologick slovnk zde nevyel ji vce ne ticet let a to je dlouh doba i pro etymologii. Nkter star vklady je teba korigovat, nkter jsou dnes ji neudriteln.
S tm nakonec souvis i poteba modernizace vykldan slovn zsoby a zaazen lexiklnch jednotek, kter se teprve v poslednch desetiletch zabydlely ve slovn zsob
etiny nebo byly v pedchozch slovncch z rznch dvod vyputny.
2

Pedmluva

esk etymologick slovnk

Vbr slovn zsoby kadho slovnku je samozejm klovm problmem a nikdy


neme vyhovt vem tenm. N etymologick slovnk je uren pedevm ir
veejnosti. Proto se sna postihnout zvlt bnou slovn zsobu etiny vetn slov
nespisovnch a nov pejatch, ale uvd i nkter slova id, nen a zastaral,
pokud jsou v obecnm povdom (nap. ogar, hambalek i lajntuch). Ve shod s prax
vtiny etymologickch slovnk se nezabv pvodem vlastnch jmen (vjimkou jsou
etnonyma ech a Slovan).
Vzhledem k zamen slovnku neuvdme odkazy na jin, pro bnho tene
obvykle tko dostupn etymologick slovnky a jin odborn prce (jejich zkladn
pehled uvd Seznam literatury). inme tak pouze u nkolika nejdleitjch eskch slovnk, pokud se na n vslovn odvolvme. Vedle toho jsou v heslech odkazy na slova etymologicky, ppadn i vznamov i slovotvorn souvisejc. Tetm
typem odkaz jsou odkazy na vodn textovou st, kde se pokoume o strun
pehled nejdleitjch hlskoslovnch a jinch zmn, kter m alespo sten
usnadnit teni porozumn srovnvanmu jazykovmu materilu. Ze stejnho dvodu je do vodnho oddlu zaazen i Pehled jazyk svta se strunou histori jazyk
pro srovnvac indoevropskou jazykovdu nejdleitjch.
Protoe slovnkov hesla nebvaj pli kvtnat, jsou psna stroze a sporn,
bude snad pro uivatele slovnku uiten vstavbu hesla osvtlit:
Pokud nen slovo neutrln, uvdme jeho zaazen k vrstv slovn zsoby i stylovou charakteristiku (obecn esk, slangov, zastaral, resp. vulgrn, expresivn
ap.). U neplnovznamovch slovnch druh a pslovc se oznauje tak slovndruhov pslunost. U slov mn znmch i vznamov nejednoznanch se dle
strun objasuje vznam, po nm nsleduje soupis odvozenin (pokud ji souvislost
nen zejm, uvd se i odvozenina jako samostatn heslo).
Vlastn etymologick vklad zan uvedenm ppadnch odlinch podob i vznam slova ve star etin. U starch domcch slov se pak udvaj ekvivalenty
v jinch slovanskch jazycch (zkladnmi zstupci jednotlivch slovanskch arel
jsou poltina, rutina, chorvattina i srbtina a je-li doloena staroslovntina).
Nsleduje rekonstruovan praslovansk podoba a jej srovnn s jinmi indoevropskmi jazyky a konen rekonstrukce vchozho indoevropskho koene. V ppad
poteby rekonstruujeme i vvoj vznamu, ppadn uvdme nkter dal doplujc
kulturn-historick informace.
U slov pejatch se uvd cesta pevzet, v rzn me pak objasujeme pvod
slova ve vchozm jazyce.
Nakonec jet poznmku k ast nejednoznanosti vklad. Je znmo, e uivatel jazyka od jazykovdc vyaduj v pravopise, tvaroslov ap. jednoznan
een. Vme, e v ppad etymologickho slovnku budou teni shovvavj.
Souvis to s tm, co bylo eeno v vodu. Etymologie asto pracuje s jazykovou
prehistori, s nedoloenmi tvary i vznamy. (Nemus to vak bt jen tento ppad
nkdy se vzpr vkladu i slovo star jen destky let, osudy slov jsou zkrtka nevyzpytateln.) U nkterch slov musme i dnes konstatovat pvod nejasn, u mnoha jinch
3

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

se nabz vce monost vkladu. V kadm ppad nm poukazovn na nejednoznan een pipad vi teni korektnj ne pedloen jedinho vkladu, kter
by pak mohl bt bez jakchkoli pochyb povaovn za jist. Subjektivnmu pohledu
se ovem v etymologii stejn vyhnout nelze.
Zvrem tto sti se slu podkovat vem, kte jakoukoli radou i pipomnkou
pispli ke zdaru tohoto dla nebo se zaslouili o jeho vydn. Jmenovit dk pat
pedevm recenzentce Ev Havlov za peliv proten rukopisu a adu cennch
pipomnek a korekc, dle Vclavu Blakovi za revizi vodnho pehledu jazyk,
lublaskm etymologm Marku Snojovi, Alence ivic-Dularov a Metce Furlanov
za dlouhodobou spoluprci a inspirativn podnty a v neposledn ad i m en
Milad za trplivost, s n snela mou tm tletou intenzivn prci na tomto
slovnku.
Ji Rejzek

Pehled jazyk svta

Na celm svt existuje nkolik tisc jazyk (podle rznch zpsob potn
se uvd 30007000). Hlavnm problmem je rozlien jazyka a dialektu (ne),
asto tu rozhoduj i politick hlediska. Tak nap. vzjemn nesrozumiteln nsk
i arabsk dialekty jsou povaovny za jedin jazyk, zatmco nap. chorvattina a
srbtina, kter jsou si velmi blzk, jsou dnes chpny jako dva rzn jazyky.
Jazyky se obvykle td z hlediska sv rodov pbuznosti, tj. pslunosti k jazykovm rodinm vzniklm z jednoho spolenho zkladu. Tato pbuznost je dobe
prozkoumna nap. u indoevropskch i semito-hamitskch jazyk, naproti tomu
nap. u indinskch, australskch, ale i kavkazskch jazyk se asto bere v vahu
sp hledisko geograck a pbuznost je tko prokazateln.

Indoevropsk jazyky
Slovansk jazyky
Slovansk jazyky se tradin dl na ti skupiny zpadn, vchodn a jin.

Zpadoslovansk jazyky jsou etina, sloventina (tvo podskupinu eskoslovenskou), horn a doln luick srbtina (podskupina luick), poltina, kaubtina a
vymel polabtina (podskupina lechick).
Prvn souvislej esk texty pochzej z 13. st., velk rozmach psemnictv pak
nastv ve 14. st. Toto obdob vvoje eskho jazyka (a do konce 15. st.) nazvme
staroetinou. Nsledujc obdob, kter nazvme stedn etinou, vrchol na pelomu 16. a 17. st. (tzv. zlat vk esk literatury). Jazyk tto doby pozdji vzal Josef
4

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Dobrovsk za zklad spisovnho jazyka a tento nvrat k norm star pes 200 let
vlastn zpsobil dnen napt mezi etinou spisovnou a obecnou. Stedn etina
pak pokrauje i v dob poblohorsk, od potk nrodnho obrozen (konec 18. st.)
mluvme o novoetin.
V eskm jazyce rozeznvme tyi hlavn skupiny ne (dialekt): esk nei
v um smyslu (cel oblast ech), stedomoravsk (hanck), moravskoslovensk a
lask.
Nejstar pamtky psan slovenskm jazykem jsou z 15. st. Spisovn jazyk se
formuje potkem 19. st. na zklad stedoslovenskch ne, do t doby byla spisovnm jazykem etina. Blzkost obou jazyk vedla v obdob prvn republiky k
falen pedstav jednotnho jazyka eskoslovenskho, podle n jsou etina a sloventina pouze dv rzn ne jednoho jazyka.
Luit Srbov jsou zbytkem rozshlho slovanskho osdlen na zem mezi Nisou
a Labem. Maj dva spisovn jazyky: hornoluick (v oblasti kolem Budyna/Bautzenu),
kter je bli etin, a dolnoluick (v okol Chotbuzi/Cottbusu), kter je bli
poltin. Nejstar pamtky jsou z konce 15. st.
Poltina m nejstar psemn doklady ze 13. st., rozmach literatury nastv v
15. st.
Kaubtina, kterou se mluv v okol Gdasku, je nkdy povaovna za ne
polskho jazyka. Je to vlastn zbytek jazyka, kterm mluvili pobaltt Slovan (Pomoan). Na nejzpadnjm okraji jejich zem se vyleuje jet pomoansk slovintina, jazyk dnes prakticky mrtv.
Polabt Slovan ili na zem mezi dolnm tokem Labe a Odry, kde po nich
zstala etn zempisn jmna. Jejich jazyk vystaven siln germanizaci zanikl do
konce 18. st. Dnes znme jen kolem 2500 polabskch slov.

Vchodoslovansk jazyky jsou rutina, ukrajintina, blorutina. V posledn dob


se projevuj i snahy ustavit spisovnou rusntinu.
Starorusk jazyk je jazyk psemnictv vchodnch Slovan od 11. do 14. st., kter
se uv vedle crkevn slovantiny (viz ne). Po tomto obdob se ji vraznji projevuj osobit rysy t rznch jazyk: pozdj rutiny, ukrajintiny a blorutiny.
Ukrajinsk a blorusk nrod se formuj ji koncem 16. st., svobodnj rozvoj jejich
jazyk vak nastv a v 19. st.
V posledn dob se nkdy vyleuje jazyk Rusn obyvatel Podkarpatsk Rusi a
pilehlch zem Polska a Slovenska. Gramaticky jejich jazyk vychz z ukrajintiny,
k jejm nem tak obvykle bv azen.

Jihoslovansk jazyky jsou slovintina, chorvattina, srbtina (zpadn podskupina), makedontina, bulhartina (vchodn podskupina). Jihoslovansk zklady m
i nejstar dochovan slovansk jazyk staroslovntina.
Slovintina je pokraovnm jazyka alpskch Slovan, kte kdysi sdlili i na zem
dnenho Rakouska a v okol Terstu. Nejstar psemnou pamtkou jsou latinkou
5

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

psan Frzinsk zlomky z pelomu 10. a 11. st., dal texty se objevuj a od 16. st.
Chorvati a Srbov pouvali dlouho jako spisovn jazyk crkevn slovantinu (viz
ne). Psemn pamtky v nrodnm jazyce vznikaj a v 16. st. u Chorvat a v 18.
st. u Srb (i kdy za srbsk lze povaovat i nkter pamtky ze 14. st.). V 19. st.
se spisovn standardy obou jazyk sbliuj a ustavuje se jednotn srbochorvattina,
lic se v obou variantch jen neetnmi hlskoslovnmi a lexiklnmi jevy (a ovem
psmem chorvattina se pe latinkou, srbtina cyrilic). Jednotn jazyk vzal za sv
a pi rozpadu Jugoslvie potkem 90. let 20. st., od t doby je patrn snaha po
vrazn diferenciaci (nkdy i nsiln) obou jazyk. Jist odlinosti maj i bosensk
a ernohorsk varianta srbochorvattiny, v ppad bosentiny se dnes ji tak d
hovoit o samostatnm jazyce.
Makedontina je nejmlad ze slovanskch spisovnch jazyk. Ustavuje se a ve
20. st., pamtky v nrodnm jazyce jsou o stolet star. Do t doby se jako spisovn
jazyk uvala crkevn slovantina.
Tak bulhartina pouvala dlouho jako spisovn jazyk crkevn slovantinu (siln
vliv na jazyk mla i etina a turetina). Novobulharsk psemnictv se rozvj od 18.
st. pod silnm vlivem ruskm.
Z jazyka balknskch Slovan vychz i nejstar psan slovansk jazyk staroslovntina. Konstantin (Cyril), povolan spolu s Metodjem zavst slovanskou
liturgii na Velk Morav, vzal za jeho zklad bulharsko-makedonsk ne okol Solun, kter znal, a sestavil pro nj i vlastn psmo hlaholici. Pozdji asi na pelomu
9. a 10. st. ji vystdala mlad cyrilice, kter se stala zkladem azbuky. Nejstar
staroslovnsk texty nejsou zachovny, dochovan pamtky pochzej z 10.11. st.
Od 12. st. se ve staroslovntin objevuje stle vce nrodnch prvk, mluv se o
redakcch staroslovnskho jazyka (esk, rusk, chorvatsk ap.) a jazyk se obvykle
nazv crkevn slovantinou. V pravoslavnch zemch ovlivovala crkevn slovantina jako bohosluebn jazyk psemnictv obzvl siln (viz ve).
Baltsk jazyky
Baltsk jazyky se dl na vtev vchodn (litevtina, lotytina) a zpadn (vymel
star prutina).
Litevtina je doloena od 16. st., odedvna bud zjem lingvist svou archainost,
pedevm v hlskoslov. Od 16. st. m psemn pamtky i lotytina.
Star jazykov pamtky m star prutina, kterou znme ze slovnku a nkolika
text ze 14.16. st. Prusov byli postupn ponmeni a jejich jazyk zanikl v 17. st.
(zbyl po nich nzev zem).
ada shodnch rys baltskch a slovanskch jazyk vedla k domnnce o pvodn baltoslovansk jazykov jednot. Druh tbor jazykovdc vak tyto shody
vysvtluje druhotnm sblenm dvou pvodn samostatnch jazykovch vtv.

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Germnsk jazyky
Germnsk jazyky se dl na vchodn, severn a zpadn.
Nejstarmi germnskmi psemnmi pamtkami jsou runov npisy z 2.6. st.
(tzv. severozpadn germntina).
Vchodn vtev je zastoupena pedevm gttinou, nejstarm germnskm literrnm jazykem (peklad bible ze 4. st.). Ve 2. st. po Kr. se Gtov objevuj na
severnm pobe ernho moe, kam peli od st Visly (a tam z jin Skandinvie). Jejich e pak zaujmala znanou st vchodn Evropy, ne byla koncem 4. st.
rozvrcena Huny. Na Krymu jsou pozstatky jejich jazyka doloeny ze 16. st.; jinak
jazyk Gt, kte se nsledn pesunuli do Itlie a panlska, zanikl kolem r. 700.
Severogermnsk jazyky jsou staroislandtina (uv se t termnu staronordick
i staroseversk jazyk), dle islandtina, nortina, vdtina, dntina, faertina.
Staroseversk jazyk neboli staroislandtina je jazykem ady literrnch pamtek
9.14. st. Ped koncem tohoto obdob se ji jasn vyleuj jednotliv skandinvsk
jazyky: nortina, dntina, vdtina, kter jsou si dost blzk, archaick islandtina
a j blzk faertina.
Zpadogermnsk jazyky jsou horn a doln nmina, nizozemtina, frztina,
anglitina.
Nmeck jazyk se formoval v 5.11. st. z rznch dialekt, z nich nejdleitj
byl fransk, dle nap. alemansk, bavorsk. Pat k nim asi i jazyk Langobard,
kte v 6. st. peli do severn Itlie. Nejstar nmeck psemn pamtky jsou z 8.
st., a do 11. st. pak mluvme o star horn nmin. Stedohornonmeck obdob
trv od pol. 11. st. do pol. 14. st. Hornonmeck (tj. jin) dialekty jsou zkladem
dnen spisovn nminy.
Dolnonmeck (tj. severn) dialekty maj nejstarho pedka ve star satin (pamtky z 9.12. st.). Od 13. do 15. st. mluvme o stedodolnonmeckm jazyce. V
dnen dob dolnonmeck dialekty pod tlakem spisovnho jazyka miz.
Zvltnmi variantami nmeckho jazyka jsou rakousk a vcarsk nmina, na
zklad nmeckho dialektu je postavena i lucemburtina.
Osobitm jazykem je jidi jazyk idovskho obyvatelstva, kter vznikl ve stedovku z nmeckho zkladu s pms slovanskch a hebrejskch prvk a rozil se
pedevm ve stedn a vchodn Evrop (Polsko, Litva, Ukrajina, Balkn).
Nizozemtina (neociln holandtina) je blzce pbuzn s doln nminou. Nejstar pamtky jsou z 12. st. (stedn nizozemtina). Variantou tho jazyka je vlmtina, j se mluv v Belgii, ze stejnho zkladu pak v Jin Africe vznikala od 17. st.
tzv. afrikntina (s pms anglickch a domorodch prvk).
Frztina je samostatn jazyk, jm se mluv v severn sti Nizozem (pamtky
od 13.14. st.).
Star anglitina (neboli anglosatina) vychzela ze stejnho zkladu jako doln
nmina a frztina (pchod Jut, Sas a Angl na britsk ostrovy v 5.7. st.). Nejstar pamtky jsou ji ze 7. st. Na dal podobu anglitiny psobil vliv skandinvsk
7

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

a pedevm po dobyt Anglie Normany r. 1066 francouzsk, kter vedl k romanizaci vtiny slovn zsoby i znanm zmnm v gramatice. Dnes se rozeznvaj dv
zkladn varianty anglitiny britsk a americk, lic se ponkud ve vslovnosti i
slovn zsob.
V koloniln e se stala anglitina ve zkomolen a zjednoduen podob pomocnm dorozumvacm jazykem v ad oblast (tzv. pidin).
Keltsk jazyky
Doloen keltsk jazyky se dl na podskupinu goidelskou (irtina, gaeltina, mantina) a britonskou (veltina, korntina, bretontina).
Nejlpe dochovanm keltskm jazykem je irtina se starmi pamtkami ji ze
7.10. st. (krtk zpisy jsou ji z 5.6. st.), mnostv literrnch pamtek pak pochz ze stedoirskho obdob (10.15. st.). Ze stejnho zkladu vychzej dva pozdji
doloen jazyky: skotsk gaeltina a mantina na ostrov Man, kter zanikla a ve
20. st.
Britonsk vtev je zastoupena pedevm veltinou (nazv se t kymertina
podle svho keltskho jmna) a bretontinou (mluv se j ve francouzsk Bretani)
oba jazyky maj nejstar pamtky z 9. st. Mn doloen korntina (uvan na
poloostrov Cornwall) zanikla kolem r. 1800.
Britonsk podskupin byly blzk i jazyky kontinentlnch Kelt, kte vak nezanechali dn souvislej psemn pamtky. Nejvznamnj z nich jsou Galov, po
nich zstala ada mstnch a osobnch jmen, krtk zpisy a glosy. V irm slova
smyslu k nim meme adit i jazyk kmene Bj ijcho na naem zem. Zmnku
si zaslou i jazyk keltibersk na Pyrenejskm poloostrov, kter ml naopak ble k
podskupin goidelsk.
Italick jazyky
Tato skupina se obvykle dl na dv vtve: oskicko-umberskou a latinsko-faliskou.
Oskitina a umbertina zanechaly pomrn znan mnostv kratch text z
poslednch stalet ped Kristem, ne byly jako dal jazyky Apeninskho poloostrova
pohlceny latinou.
Latinsky se mluvilo pvodn jen na malm zem okolo ma (tzv. Latium).
Nejstar zpisy jsou ze 7.5. st. p. Kr. Obdob od 3.1. st. p. Kr. je obdobm star
latiny, jazyk obdob od 1. st. p. Kr. do 1. st. po Kr. nazvme klasickou latinou. V
nsledujcch staletch mluvme o pozdn latin a od potku stedovku o stedn i
stedovk latin. Vedle spisovn latiny se ji od 2. st. po Kr. formuje lidov varianta
tzv. vulgrn latina, kter se stala zkladem romnskch jazyk, je se zanaj
utvet ve 2. pol. 1. tiscilet.
Romnsk jazyky se obvykle dl na zpadn a vchodn.

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Italtina a panltina maj nejstar psemn pamtky z 10. st., portugaltina a


katalntina z 12. st. Za samostatn jazyk se povauje i galicijtina, j se mluv na
severozpad panlska.
Nejstar romnsk text vbec pochz z pol. 9. st. a je psn starou francouztinou. Obdob star francouztiny s bohatou literaturou trv a do 15. st., od 15. do
17. st. mluvme o stedn francouztin.
Dleitm stedovkm jazykem je star provensltina (t okcitntina) s doklady ji od 10. st. Dnes je provensltina prakticky jen mluvenm dialektem francouztiny.
Ve vchodnm vcarsku a severovchodn Itlii se dr rtoromntina, kter zahrnuje nkolik dialekt (nap. ladinsk, furlansk) s rzn dlouhou tradic psemnch
pamtek.
Zvltn postaven mezi romnskmi jazyky se pisuzuje sardtin na Sardinii
(doklady od 11. st.), kter si zachovv nkter archaick rysy. Dnes je omezena
prakticky jen na mluven dialekt.
Vchodn i balknskoromnsk jazyky zahrnuj vymelou dalmattinu, kter se
a do 19. st. udrovala na pobe dnenho Chorvatska, a rumuntinu, kter stejn
jako jej varianta moldavtina vykrystalizovala z jazykov smen a nepehledn
oblasti Balknu (texty od 16. st.).
Albnsk jazyk
Nejstar albnsk text pochz a z konce 15. st., co znan ztuje uren pvodu
tohoto svbytnho indoevropskho jazyka, kter proel znanmi zmnami. Jeho
slovn zsoba je siln romanizovna, zahrnuje i adu eckch a slovanskch prvk.
Veobecn se soud, e albntina je alespo sten pokraovnm ilyrtiny,
nkter lexikln zvltnosti ukazuj na spojitost s trtinou, resp. dtinou (viz
reliktn jazyky).
eck jazyk
Nejstar eck psemn pamtky pochzej z Krty a z Mykn z 15.12. st. p. Kr.
a jsou psny na hlinnch tabulkch slabinm, tzv. linernm psmem A a B. Pro
srovnvac lologii vak m vt vznam a jazyk homrskch epos z 8. st. p.
Kr., zachycujc i jazyk starch obdob. Ze t hlavnch eckch dialekt aiolskho,
drskho a insko-atickho (v okol Atn) vzeel ve 4. st. p. Kr. spolen jazyk, tzv.
koin, kter trv a do konce staroeckho obdob (6. st.). Stedoeck (byzantsk)
ra trv od 6. do 15. st., z n pak vyrst dnen novoetina.
Armnsk jazyk
Nejstar pamtky ve staroarmnskm jazyce jsou z potku 5. st., toto obdob trv
a do 11. st., kdy zan obdob stedn armntiny (do 16. st.). Od potku psobil
9

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

na armntinu siln vliv pertiny i nkterch neindoevropskch jazyk. Soud se, e


armntina m blzko k trtin a zvlt frtin (viz reliktn jazyky).
Indornsk jazyky
Tato vtev se len na dv hlavn skupiny: indickou a rnskou.
Staroindickm jazykem rozumme vdtinu a sanskrt. Vdtina je jazykem brhmanskch nboenskch text, tzv. Vd, z doby okolo 1000 p. Kr. Mladm spisovnm
jazykem je sanskrt, jeho klasick forma je popsna v gramatice Pniniho ji kolem
r. 400 p. Kr. V 5.12. st. byl sanskrt jazykem bohat literatury, jako spisovn jazyk
se pouval i pozdji (jeho funkci lze pirovnat k funkci latiny v Evrop).
Lidov dialekty, je se vyvjely vedle sanskrtu od pol. 1. tiscilet p. Kr., se nazvaj prkrty. Nejvznamnj msto mezi nimi m jazyk pl. Prkrty lze oznait jako
stedoindick jazyky. Z nich se na pelomu 1. a 2. tiscilet vyvjej modern indick
jazyky, z nich nejdleitj jsou hindtina a urdtina (jde o t jazyk lic se jen
kulturnmi souvislostmi prvnm se mluv v Indii, druhm v Pkistnu), dle nap.
bengltina, pandbtina, marttina, gudarttina, sindhtina, radanstntina, bihrtina, nepltina, sinhltina na Sr Lance a tak romtina.
Romov odeli z Indie v nkolika vlnch v 1. tiscilet p. Kr., njak as ili v
rnu a v 11. st. doli na Balknsk poloostrov. Odtud se ve 13.15. st. rozili dle
po Evrop.
Starornsk jazyky jsou dochovny ve vchodn a zpadn variant. Vchodn
pedstavuje tzv. avesta, jazyk sbrky posvtnch knih, z nich st je pipisovna
Zarathutrovi (snad ji okolo 1000 p. Kr.). Zpadn variantou je star pertina,
kterou znme z text 6.4. st. p. Kr. Mezi starornsk jazyky pat i jazyk Skyt,
kte zejm ili kolem 6. st. p. Kr. v tsnm sousedstv protoslovanskch kmen,
nezanechali vak dn psemn pamtky.
Stedornskmi jazyky jsou nap. stedn pertina (texty ze 3.8. st.), sogdijtina,
alantina, parttina, z modernch rnskch jazyk pat mezi nejdleitj nov
pertina, pato (afghntina), kurdtina, osettina, baldtina.
Zvltn postaven mezi indickmi a rnskmi jazyky zaujmaj dardsk a nuristnsk jazyky, z nich nejdleitj je kamrtina v severozpadn Indii.
Tocharsk jazyk
Tochartina je znma z text ze 6.8. st., nalezench ve vchodnm Turkestnu v
podh Pamru. Jsou znmy dv varianty jazyka, kter se oznauj A a B.
Anatolsk jazyky
Anatolsk (t chetoluvijsk) jazyky, jimi se mluvilo v Mal Asii a severn Srii, jsou
nejstarmi doloenmi indoevropskmi jazyky. Nejdleitj z nich je chetittina,
znm z ady klnopisnch text archivu v Boghazky v Mal Asii pochzejcch z
10

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

16.13. st. p. Kr. Vznamn podl na rozlutn jazyka a prokzn jeho indoevropskho charakteru ml esk badatel Bedich Hrozn.
Z tho archivu je znmo i nkolik text v luvijtin a palajtin.
Vedle klnopisnch text existuj i o nco mlad pamtky psan hieroglyckm
psmem jejich jazyk se nazv hieroglyck luvijtina.
Mlad vrstvu anatolskch jazyk pedstavuj pedevm lykijtina (texty z 6.4.
st. p. Kr.) povaovan za pokraovn hieroglyck luvijtiny a ldtina (texty ze
7.5. st. p. Kr.) povaovan dnes za svbytnou vtev anatolskch jazyk.
Reliktn jazyky
Nkter jazyky se dochovaly pouze v ojedinlch zbytcch, vtinou zpisech jednotlivch slov a jmen, co neumouje stanovit jejich pesn msto v rmci indoevropskch jazyk. Takov jazyky nazvme reliktnmi.
Vznamn msto mezi nimi zaujmaj star jazyky Balknu (tzv. paleobalknsk jazyky): frtina (frygitina), trtina, dtina, ilyrtina, star makedontina,
pelasgitina.
Sdla Fryg a Trk (a jejich pozdj vtve Dk) pvodn zaujmala vt st
Balknskho poloostrova (historick sdla Fryg jsou vak v Mal Asii). Lpe je dochovna trtina, po n zstalo nkolik npis a ada glos u antickch i byzantskch
lexikograf.
Ilyrov obvali zpadn st Balknskho poloostrova, severn od ecka. Za pokraovn jejich jazyka se obvykle povauje albntina. Ilyrtina je doloena v glosch
a vlastnch jmnech.
Starou makedontinu a pelasgitinu znme pouze z nkolika slov zapsanch u
eckch autor. I z nich je vak vidt, e lo o jazyky dost odlin od etiny, nelze
s jistotou potvrdit ani jejich indoevropsk pvod.
Na Apeninskm poloostrov je nejvznamjm reliktnm jazykem venettina,
kterou znme z krtkch text z 5.1. st. p. Kr. ze severovchodn Itlie. Nejble
m k italickm jazykm.
Z krtkch npis je zachovna mesaptina, j se mluvilo v jin Itlii a je se
obvykle povauje za blzkou ilyrtin.

Semitohamitsk (afroasijsk) jazyky


Semitsk jazyky se dl na nkolik skupin.
Severovchodn skupinu tvo akkadsk (staroakkadsk) jazyk, jeho nejstar pamtky psan klnovm psmem jsou ji z 25.22. st. p. Kr. Jeho mlad stadia
pedstavuj babylonsk jazyk (20.8. st. p. Kr.) a o nco mlad asyrtina.
V severozpadn skupin giruj star jazyky eblajtina, kanantina, amorittina, ugarittina aj. s doklady ji z potku 2. tiscilet p. Kr., fnitina (14.7. st.
p. Kr.), dle starohebrejtina (nejstar biblick pamtky od 13. st. p. Kr.), kter
11

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

v poslednch staletch p. Kr. ustoupila aramejtin (nejstar pamtky z 10. st. p.


Kr., biblick pamtky z 5.2. st. p. Kr.). Hebrejtina se dle uvala jen jako jazyk
idovskho nboenstv, v 19. st. byla obnovena v modern podob zvan ivrit.
Stedojin skupinu tvo arabsk jazyky. Nejstar pedarabsk npisy jsou z 5. st.
p. Kr., obdob klasick arabtiny se vymezuje zhruba 4.9. st. po Kr. (nejdleitj
posvtn kniha Korn pochz ze 7. st.). Modern spisovn arabtina s adou variant
existuje od 19. st.
Jin skupinu tvo etiopsk jazyky, z nich je nejdleitj amhartina. Vymel
staroetiopsk jazyk (geez) s texty z 1.11. st. je dodnes jazykem etiopsk crkve.
Ostatn semitohamitsk jazyky spadaj do hamitsk vtve.
Jsou to berbersko-libyjsk jazyky (nap. tuaregsk), egypttina s bohatou histori
zanajc staroegyptskm jazykem ji ve 32.22. st. p. Kr. a konc koptskm jazykem (3.6. st. po Kr., dnes liturgick jazyk koptsk crkve), dle kuitsk jazyky
ve vchodn Africe (zvlt somltina a oromo v Etiopii a Keni) a konen adsk
jazyky, z nich je nejdleitj hausa v severn Nigrii (co do potu mluvch tet
nejdleitj africk jazyk po arabtin a svahiltin).

Kartvelsk jazyky
Mal jazykov rodina, do n pat st kavkazskch jazyk gruzntina (nejstar
texty z 9.10. st.), dle svantina, megreltina, jimi se mluv tak v Gruzii, a antina, j se mluv v sousednm Turecku. Srov. vak i dle severokavkazsk jazyky.

Uralsk jazyky
Dl se na vtev ugronskou a samojedskou, ugronsk se dle dl na nskou a
ugrickou.
Ve nsk skupin se vyleuje podskupina pibaltsk (pedevm ntina a estontina s texty ze 16. st., dle nap. kareltina, livontina, veptina), dle volsk
(mordvintina, marijtina), smsk (smtina neboli lapontina) a permsk (udmurttina a jazyk komi).
Ugrick skupina je zastoupena pedevm maartinou, je je doloena jednotlivmi slovy ji od 9. st., kdy se Maai usdlovali v Panonsk nin (jejich pvodn
sdla byla v oblasti Uralu), prvn text je z 12. st. Dle se do tto skupiny ad i
mansijtina (vogultina) a chantyjtina (osatina), jimi se mluv v okol eky Ob
na zpadn Sibii.
Samojedskmi jazyky se mluv v oblasti Archangelska a zpadn Sibie, pat
mezi n jazyky nneck, eneck, nganasan aj.

12

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Drvidsk jazyky
Jsou to pvodn jazyky oblasti Indickho poloostrova, kter byly sten vytlaeny
indoevropskmi (indickmi) jazyky. Nejvznamj z nich je tamiltina, j se mluv
v severn sti Sr Lanky, na jihu Indie, v jihovchodn Asii, ale i v jin Africe
a na Fidi (nejstar texty pochzej z potku naeho letopotu), dle jazyky telugu, kanada i malajalam, jimi se mluv v jin Indii. Pvodn sdla Drvid me
naznaovat jazyk brahui na pomez Pkistnu, rnu a Afghnistnu.

Altajsk jazyky
Dl se na jazyky turkick (turkotatarsk), mongolsk a tunguzsko-mandusk.
Turkick (turkotatarsk) jazyky maj nejstar pamtky v staroturkickm a staroujgurskm jazyce (2. pol. 1. tiscilet po Kr.), v 15.16. st. kvete psemnictv v
agattin, kter tak bv nazvna starouzbeckm jazykem.
Nejdleitjmi souasnmi jazyky jsou turetina (zvan tak osmantina, protoe jej modern djiny zanaj s Osmanskou zaloenou na pelomu 13. a 14. st.),
dle zerbajdntina, tatartina, uzbetina, kazatina, turkmentina, kyrgyztina, ujgurtina, bakirtina, jakuttina, uvatina aj.
Mezi mongolsk jazyky pat mongoltina (nejstar text ze 13. st.), burjattina,
kalmytina, mezi tunguzsko-mandusk nap. mandutina, eventina.
Do tto jazykov rodiny patila i ada koovnch kmen, kter vrazn ovlivovali dn ve stedn a vchodn Evrop v 1. tiscilet po Kr. Hunov (i kdy jejich
turkicko-mongolsk pvod nen pln prokzn), Avai, Protobulhai (asimilovni slovanskmi kmeny, kter pejaly jejich jmno), Chazai, Kumni aj.

Poznmka:
Ve uveden jazykov rodiny bvaj spojovny do tzv. nostratick prarodiny, u n se
pedpokld spolen pvod (viz oddl K jazykovm zmnm). Nkte jazykovdci
se sna tuto prarodinu rozit o dal jazykov rodiny (pedevm asijsk). Vbec
v dal klasikaci jazyk a urovn pbuznosti bvaj mezi jednotlivmi autory
znan rozdly.

Vymel jazyky Stedomo a Blzkho vchodu


Zjem badatel pout pedevm tajemn etrutina, z n se dochovaly ne pln rozlutn krat texty a npisy ze 7.1. st. p. Kr. Hledaj se souvislosti s jazyky indoevropskmi, semitskmi i kavkazskmi, ale pesvdiv ji s dnou znmou jazykovou
rodinou nelze spojit.
Vznamnm jazykem je i sumertina, nejstar psan jazyk na svt (pamtky
od potku 3. tiscilet p. Kr.). ivm jazykem pestala bt potkem 2. tiscilet
p. Kr., ale nadle se uvala v kultu a vd.

13

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Mezi dal jazyky tto oblasti pat ibertina, ligurtina (snad jazyk indoevropsk?), minojtina, chatijtina, churittina, urarttina (posledn ti jazyky nkte
badatel sbliuj se severokavkazskmi jazyky), elamtina.

Baskitina
Baskitina pedstavuje pozoruhodn relikt pedindoevropskho obyvatelstva Evropy.
Nelze ji spojit s dnm znmm svtovm jazykem, podobnosti se nejastji hledaj
v kavkazskch jazycch.

Severokavkazsk jazyky
Pat sem jazyky abchzsko-adygsk (abchztina, adygejtina, erkeztina, abaztina),
dagestnsk (avartina, lezgintina, dargintina, laktina) a nachsk (eentina, ingutina). Nkdy se tyto jazyky spojuj s ve uvedenmi kartvelskmi jazyky a oznauj se prost jako kavkazsk.

Paleoasijsk jazyky
Do tto skupiny se ad inuitsko-aleutsk jazyky (inuittina, dve t eskymtina,
se tymi skupinami grnskou, aljaskou, kanadskou a asijskou a aleuttina),
ukotsko-kamatsk jazyky (ukottina, korjtina), nivchtina (na Sachalinu a okolo
eky Amur) i tm zanikl jenisejsk jazyky, nkdy i jukagirtina v Jakutsku.

Izolovan asijsk jazyky


Do tto skupiny izolovanch, navzjem nepbuznch jazyk lze zaadit korejtinu
a japontinu (i kdy nkte badatel je ad k altajskm jazykm) s nejstarmi
pamtkami z 8. st., dle men jazyky ain v Japonsku, buruaski v severn Indii aj.

Tibetonsk (sinotibetsk) jazyky


Pat sem pedevm ntina se svmi dialekty. Severn dialekty, jimi mluv vtina
an, jsou si navzjem srozumiteln, archaitj jin tedy ye (kantontina),
wu (anghajtina), xiang, min aj. se od sebe ji znan li. Nejstar nsk psemn
pamtky pochzej z konce 2. tiscilet p. Kr.
Druhou podskupinu tvo tibeto-barmsk jazyky, zvlt tibettina, barmtina, karentina.

Thajsk jazyky
Nejdleitj jsou thajtina a laotina, dle jazyky uang, li, mjaojao (ten se nkdy
ad k austroasijskm jazykm).
14

Pehled jazyk svta

esk etymologick slovnk

Austroasijsk jazyky
Rozeznv se skupina monsko-khmrsk (khmertina, montina), viet-muongsk (vietnamtina), mundsk (santali, mundari ve vchodn Indii), nikobarsk a nkter men
skupiny.

Austronsk jazyky
Dl se na zpadn (indonsk), kam pat malajtina, indontina, javntina, sundtina, balijtina, malgatina i tagalog na Filipnch, a vchodn (ocensk), kam
pat dijtina, samojtina, maortina, havajtina i motu na Nov Guineji.

Papunsk jazyky
Okolo 700 malch jazyk, jejich pbuznost je tko prokazateln.

Australsk jazyky
Zbytky jazyk pvodnho obyvatelstva Austrlie, jimi dnes mluv mn ne 50 tisc
mluvch.

Africk jazyky
Dl se obvykle na ti skupiny: kongo-kordofnskou, nilo-saharskou a khoisnskou.
Mezi nigero-konskmi jazyky, kter pedstavuj dominujc sloku kongo-kordofnskch
jazyk, je nejdleitj benue-konsk podskupina, do n pat jazyk tiv v Nigrii
a bantusk jazyky, pedevm svahiltina ve stedn a vchodn Africe (co do potu
mluvch nejvt africk jazyk jin od Sahary), dle jazyky kongo, ngala (Angola),
zulu a xhosa (Jin Afrika), ona (Mosambik, Zimbabwe). Dal podskupiny jsou kwa
(jazyky joruba, ibo, ewe aj. v Nigrii a okol), zpadoatlantsk (jazyky volof, ful v
zpadn Africe), mande (jazyky maninka, bambara aj. v zpadn Africe), gur (jazyk
mosi v Burkin Faso a okol).
Nilo-saharsk jazyky se dl na adu mench podskupin (songhai, saharsk, mabansk, fur). Pat k nim i starobyl nubijsk jazyk v Sdnu a jinm Egypt s
psemnmi pamtkami od 6. st.
Khoisnskmi jazyky se mluv na jihozpad Afriky i v Tanznii. Pat k nim
jazyk nama (hanliv hotentottina) a dal men jazyky.

Americk indinsk jazyky


ist geogracky se dl na severoamerick, stedoamerick a jihoamerick.
Severoamerick jazyky zahrnuj adu skupin algonkinsk jazyky (kr, odibvejtina, ejentina, vymel mohykntina aj.), na-dene (navatina, apask jazyky,
15

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

tlingit na Aljace), siouxsk nebo t szsk (dakottina, crow), irokzsk (erokjtina, senetina), penutijsk, hokask aj.
Mezi stedoamerickmi jazyky jsou nejdleitj jazyky aztck (zvlt nahuatl
v Mexiku, ale pat sem nap. i oontina a komantina na jihu USA), dle maysk
jazyky (mam, quiche, yucatec) a skupina otomange (mixtec, otomi, zapotec) a dle
karibsk jazyky.
Mezi jihoamerickmi jazyky vynikaj potem mluvch jazyky keua (Peru a
okoln zem), guaran (Paraguay a okoln zem), aymara (Bolvie, Peru), dle sem
pat nap. arawack jazyky ve Venezuele a Brazlii (pvodn se jimi mluvilo v karibsk oblasti), tupi v Paraguayi a Brazlii i arauknsk jazyky v Chile.

K jazykovm zmnm

Jazyky lidstva podlhaj neustlm zmnm, kter vychzej jednak zevnit jazykovho systmu, jednak jsou zpsobovny kontaktem s jinmi jazyky. Jazykov
zmny meme nejlpe pozorovat v oblasti hlskoslov. Porovnvme-li nkter slova
dvou i vce pbuznch jazyk, postehneme jist pravidla, podle nich si hlsky v
tchto jazycch odpovdaj. Na zklad tchto pravidel pak meme jednak rekonstruovat hlsky vchozho prajazyka, jednak odhalovat hlskov zmny, jimi jazyk
na cest ke sv souasn podob proel. Tak meme pro etinu, poltinu, rutinu
a ostatn slovansk jazyky celkem snadno rekonstruovat spolen zklad nedochovanou praslovantinu a popsat zmny, ktermi souasn slovansk jazyky od obdob praslovansk jednoty proly. Pro jazyky slovansk, baltsk, germnsk, latinu,
etinu atd. zase ji s vtmi obtemi rekonstruujeme prajazyk indoevropsk.
V poslednch desetiletch se objevily pokusy jt jet dle do minulosti a byla formulovna tzv. nostratick hypotza, kter na zklad nkolika destek zjitnch
spolench koen uvauje o irm jazykovm spoleenstv (jazyky indoevropsk,
uralsk, semito-hamitsk, kartvelsk, altajsk a drvidsk).
Pi etymologickch vkladech domcch slov nen teba zachzet za hranice indoevropskho spoleenstv. V nsledujcm strunm pehledu se seznmme s nejdleitjmi hlskoslovnmi zmnami, jimi slovansk jazyky (a okrajov i jazyky
dal) od rozrznn indoevropskho prajazyka proly a na n se pi etymologickch
vkladech jednotlivch slov odvolvme. Je ovem teba si uvdomit, e vedle pravidelnch zmn se v jazyce objevuje i ada zmn nepravidelnch, k nim je nutno
pihlet ppad od ppadu (v zvrenm oddle D jsou uvedeny alespo nkter
asto se opakujc zmny psychologick povahy), a e sv skal m i samo uren pbuznosti slova: u nkterch slov imitativn, zvukomalebn (onomatopoick) povahy
mluvme pouze o elementrn, nikoli genetick (rodov) pbuznosti, zatmco v nkterch ppadech je zase obtn urit, zda podobn slova jsou geneticky pbuzn,
16

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

i zda jde o pevzet z jednoho jazyka do druhho.

A. Od indoevroptiny k praslovantin
Hypotetick indoevropsk prajazyk si dnes pedstavujeme jako dynamick, nen
rozrznn tvar. Dky migracm ie. obyvatelstva dochzelo k neustlmu men,
sbliovn a zase rozrzovn dialekt. Pravlast Indoevropan nen pesn znma
obvykle se klade do irokho psu mezi Balknem a Kavkazem, nejastji do oblasti
severn od ernho moe. Rovn zatek rozrzovn ie. dialekt se klade do rzn
doby obvykle do 3. tiscilet p. Kr. Zde uvdme nejdleitj hlskov zmny a
jevy pechodu od indoevroptiny k praslovantin.
A1. Jazyky kentumov a satemov
Pi porovnvn nkterch pbuznch slov ie. jazyk zjistme, e si v nich odpovdaj
tyto hlsky:
slov.
s
z
z

lit.

germ.
h
k
g

lat.
c (= k)
g
h

.
k
g
ch

sti.

j (= d)
h

Pklady:
a) stsl. dest, lit. deimt, gt. tehun, lat. decem, . deka, sti. daa (dle srov. sto,
srdce, osm),
b) stsl. znati, lit. inoti, nm. kennen, lat. nsc (pvodn gnsc), . gignsk, sti.
jnmi (dle srov. zrno, bza, mlezivo),
c) stsl. vezti, lit. veti, nm. Wagen vz, lat. vehere, . ochos vz, sti. vahmi vezu
(dle srov. zima, zem, lzat).
Na zklad tchto responz se rekonstruuj ie. tzv. palatalizovan velry (zmken zadopatrov souhlsky) k, g a gh, kter v jedn skupin jazyk ztvrdly a splynuly
s obyejnmi velrami (jde o jazyky kentumov podle klasick vslovnosti lat. centum sto), ve druh se zmnily v sykavky (nazvaj se jazyky satemov podle stper.
satm sto). V 19. st. byl tomuto rozdlen pikldn znan vznam (rozlenn ie.
arelu na oblast zpadn a vchodn), ale objeven novch kentumovch ie. jazyk
tochartiny a chetittiny na vchod tyto pedstavy naruilo.
A2. Pdechov souhlsky
Stdnice v nkterch ie. jazycch ukazuj na existenci speciln ady pdechovch
(aspirovanch) souhlsek:

17

K jazykovm zmnm

slov.
b
d
g

lit.
b
d
g

esk etymologick slovnk

germ.
b
d
g

lat.
b, f
d, b, f
h

.
f
th
ch

sti.
bh
dh
gh

Pklady:
a) stsl. bratr, lit. brolis, nm. Bruder, lat. frter, . frtr, sti. bhrtar- (dle srov.
brt, nebe),
b) stsl. dti udlat, lit. dti poloit, angl. deed in, lat. fec udlal jsem, .
tithemi kladu, sti. dadhami tv. (dle srov. rud, dcera, dm),
c) stsl. mgla mlha, lit. migla, . omichle, sti. megha- mrak (dle srov. stihnout,
host).
Na zklad tchto responz se rekonstruuje ada ie. znlch aspirovanch souhlsek bh, dh, gh, kter v bsl. ji nkdy v 2. tiscilet p. Kr. splynuly s normlnm b, d,
g. Srov. vak poznmku v A3.
A3. Labiovelry
U nkterch pbuznch ie. slov najdeme tyto responze:
slov.
k
g
g

lit.
k
g
g

germ.
hw
q
w, g

lat.
qu
g(u), v
f, v, g, u

.
p, t, k
b, d, g
f, th, ch

sti.
k
g
gh

Pklady:
a) stsl. kto, lit. kas, sthn. hwas, lat. quod, . tis, sti. ka- (dle srov. kolo, cena, pci),
b) stsl. iv (viz B1), lit. gyvas, gt. qius, lat. v vus, . bios ivot, sti. j va- (dle
srov. ena, hovado, rt),
c) stsl. sng, lit. sniegas, gt. snaiws, lat. nix (gen. nivis), ninguit sn, . nifa
(ak.) (dle srov. hnt, hoet).
Tyto responze ukazuj, e zadopatrovm souhlskm v slov., balt., sti. nkdy
odpovdaj retn souhlsky v germ., lat., . Proto se rekonstruuj ie. labiovelry ku ,
gu , gu h, kter si pedstavujeme jako zadopatrov souhlsky (velry) s vedlej retnou
(labiln) artikulac.
Poznmka: Z ve uvedench pehled vyplv, e systm raench souhlsek
byl v ie. znan bohat a sloit. Byly tu ti ady raench (znl, neznl, znl
pdechov) a navc ti ady zadopatrovch souhlsek (normln, zmken a labializovan). Takto rekonstruovan systm asto bud pochybnosti uveden ti ady
raench nejsou znmy v dnm jinm jazyce, ze t ad zadopatrovch souhlsek jsou v jednotlivch ie. jazycch doloeny vdy nejve dv atd. Rekonstruovan
18

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

ie. hlsky tak musme brt sp jako grack symboly, jejich pesnou fonetickou
realizaci neznme.
V tto souvislosti se zmnme jet o tzv. larynglch (oznauj se H ). Jde o jaksi
hrdeln hlsky, kter se mohly realizovat bu jako souhlsky, nebo jako samohlsky.
Jejich existenci v ie. pln uznv a jazykovda 2. pol. 20. stolet, ohledn potu
laryngl i jejich postaven v hlskoslovnm systmu ie. vak nepanuje jednota. Pozstatky laryngl jsou nejlpe patrny v chetittin (srov. het. pahhur . pr ohe).
V naich ie. rekonstrukcch s larynglami nepracujeme.
A4. Germnsk posouvn souhlsek
Nkdy v 1. tiscilet p. Kr. dolo v germ. k posunut ie. souhlskovho systmu. V
prvn pol. 1. tiscilet po Kr. pak dolo k dalmu obdobnmu posunu v hornonmeckch (jinch a stednch) nech, kter jsou zkladem spisovn nminy.
a) ie. bh, dh, gh dalo (jako v slov. a balt.) b, d, g, v horn nm. dle d dalo t.
Pklady: ie. *bheugh- ohbat, angl. bow, nm. biegen; ie. *dhe- poloit, angl. deed
skutek, nm. tat tv.
b) ie. b, d, g dalo v germ. p, t, k, v horn nm. dle f(pf ), tz, s, (z), ch (k) (hlsky
v zvorkch se vyskytuj na potku slova).
Pklady: psl. *slab, angl. sleep spt, schla ochabl, psl. *do, angl. to, nm.
zu; lat. edere, angl. eat, nm. essen; psl. *sedti, angl. sit, nm. sitzen; lat. mulgere
dojit, angl. milk, nm. Milch; psl. *govdo, angl. cow, nm. Kuh.
c) ie. p, t, k dalo v germ. f, th, h, v zvislosti na pzvuku vak nkdy dochzelo
k dalm zmnm.
Pklady: lat. pater, angl. father, nm. Vater; psl. *bratr, angl. brother, nm. Bruder;
lat. septem, germ. *sifn, ale do gt. sibun, nm. sieben; lat. capere uchopit, angl.
have, nm. haben.
A5. Indoevropsk s
Sykavka s byla jedinou tenou souhlskou v ie. souhlskovm systmu, s m zejm
souvis jej nchylnost k rznm zmnm.
a) Nkter ie. koeny maj na zatku tzv. pohybliv s- (s-mobile), kter se vyskytuje vdy jen v nkterch tvarech a nkterch jazycch.
Pklady: psl. *sng, angl. snow, lat. nix, . nifa; psl. *kora i *skora (viz kra), lat.
cortex; stir. camb kiv, . skambos tv.
b) Souhlska s se v ., rn., arm. a sti kelt. jazyk oslabuje na zatku slova
a mezi samohlskami v h, v lat. a sten v germ. se mezi samohlskami mn v -r(srov. lat. esse, posse laudare, audire, angl. was were).
c) Ke zmn s v ch ve slov. viz A8.
d) Do tohoto oddlu zaazujeme i jednu zmnu, pi n s naopak vznik disimilac z ie. -dt-, -tt-.
19

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

Pklady: vst, st, past. Tato zmna probhla i v balt., . a rn., ale sp ne o
star nen jev jde asi o paraleln vvoj v jednotlivch jazycch.
A6. Indoevropsk ablaut
Ablautem (mn frekventovan esk termny pro tento jev jsou stda a kmenostup)
rozumme stdn samohlsek uvnit koene slova. Pinou tohoto jevu asi bylo
psoben volnho a pohyblivho pzvuku. Rozeznvme ti zkladn stupn: pln
(zkladn), kter m ve vtin ie. koen podobu s e (e, ei, eu, er ap.), oslaben
(redukovan, nulov), s plnou absenc voklu nebo jeho redukc, a o-ov, obsahujc
o. Vedle toho se objevuje i stupe zdlouen s e i o. Pklady:
e
. petomai
poletuji
psl. *rekti
ei
. leipo
zanechvm
stsl. cvisti

0
eptomeen
poletoval jsem
*rko
i
elipon
zanechval jsem
cvto

eu
gt. giutan
lt
stsl. bljudo
dbm, dvm pozor
er
. derkomai
dvm se
psl. *merti

u
gutum
lili jsme
bdti

en
. penthos
truchlm
stsl. pti

n
epathon
A7)
truchlil
(impf.)
pno

r
edrakon
dval jsem se
*smrt

(srov.
jsem

o
poteomai
poletuji
*rok (viz ci)
oi
leloipa
zanechal
jsem
(perf.)
cvt (viz kvst)
ou
gaut
lil jsem
buditi (viz bdt)

e, o
potaomai
ltm

e(i), o(i)

or
dedorka
podval jsem se
(perf.)
*mor (viz mt)
on
pepontha
truchlil
jsem
(perf.)
poto (viz pnout)

er, or

e(i), o(i)

en, on

Poznmka: Hlskov zmny i rzn analogick procesy vedly ve slov. jazycch (a


v rzn me i jinde) ke znanmu petvoen pvodnch ie. ablautovch alternac
(srov. zvlt oddly B2, B6, B7, B8).
20

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

A7. Slabin sonanty


Pro ie. likvidy r, l a nosovky m, n nkdy najdeme tyto responze:
psl.
r,r
l,l

lit.
ir, ur
il, ul
im
in

germ.
ur
ul
um
un

lat.
or, ur
ol, ul
em, en
en

.
ra, ar
la, al
a
a

sti.
r
r
a
a

Pklady:
a) psl. *srdce, lit. irdis, lat. cor, . kardia,
b) psl. *vlk, lit. vilkas, gt. wulfs, sti. vr ka-,
c) stsl. dest, lit. deimt, gt. tahun, lat. decem, . deka, sti. daa,
d) stsl. pamt, lit. atmintis vzpomnka, gt. gamuns pamtka, lat. mens mysl,
sti. mati- tv. Srov. i hrdlo, erv, pln, devt, sedm.
Tyto responze vedou k rekonstrukci slabinch sonant r , l , m, n, kter se
realizovaly asi podobn jako nae slabikotvorn r, l (mohlo to vak bt i na zatku
slova). Do jednotlivch slov. jazyk se psl. r, r a l, l vyvjelo rzn (srov. i B8).
V . mme ve vtin ppad slabikotvorn r, l, jen po , je er (srov. erven,
er ) a l se zmnilo v lu (l) (srov. lut, dlouh). K viz B7.
A8. Slovansk ch
a) Slov. ch vzniklo z ie. s, pokud pedchzely hlsky i, u, r, k a nensledovala souhlska. Vzhledem k tomu, e za velmi podobnch podmnek dolo ke zmn s > v
indornskch jazycch a sten i lit., soud se, e bylo vvojovm mezistupnm
i v slov. a e zmna zaala zejm pod rn. vlivem zhruba okolo 7.6. st. p. Kr.
b) Ve zmnn pravidlo neme objasnit vtinu ppad ch- na potku slovanskch slov. Proto se pot i s rznmi nepravidelnmi, snad expresivnmi zmnami,
nap. ch- ze sk- (pes ks-?) (viz chvoj, chrabr) i z k, g (viz chlad, chtn) aj.
A9. Znik souhlsek
Koncov souhlsky asto zanikaj, souhlskov skupiny uvnit slova se zjednoduuj.
a) Ve slov. (a tak zpadogerm. jazycch) vechny koncov souhlsky zanikly
(srov. stsl. vlk proti lit. vilkas), v etin se zachovalo jen -s, -n, -r, ve sti. se
koncov -s asto oslabilo na -h ap.
b) Od potku psl. obdob se uplatuje tzv. zkon otevench slabik, tedy zjednoduuj se vechny souhlskov skupiny krom tch, kter jsou obvykl i na zatku
slova.
Pklady: psl. *sn z ie. *supno- (viz sen), psl. *vym z ie. *udhmen- (viz vemeno),
psl. *pot z ie. *poku to- (viz pot).
21

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

c) K zjednoduovn souhlskovch skupin dochz i v pozdjch obdobch, srov.


selka ze st. sedlka, edest ze estdest.

B. Od praslovantiny do rozpadu slovansk jednoty


Klasickou praslovantinou rozumme pomrn krtk obdob zhruba od 4. do 8. st.,
kdy dolo k ad zmn, kter vrazn zmnily slov. hlskoslovn systm i strukturu
slova. Je to zrove obdob expanze Slovan, kte se nhle vynoili na scn evropskch djin. Vznik slovanskho etnika je obesten tajemstvm: vtinou se dnes
pijm pedstava, e vykrystalizovalo na jihozpadnm okraji protobaltskho arelu
(tedy oblasti, kde ili pedchdci baltskch kmen) a na jeho genezi se podlely i jin
etnick sloky italick, rnsk, trck ap. Pravlast Slovan tedy msto, odkud
zaala v pol. 1. tiscilet po Kr. jejich expanze se klade obvykle severn od Karpat.
B1. Praslovansk palatalizace
Vraznmi zmnami, kter zsadn zmnily slov. souhlskov systm, byly tzv. palatalizace (zmna zadopatrov souhlsky v pedopatrovou, zmken). Rozeznvme
ti:
a) 1. palatalizace probhla ped samohlskami e a i s tmito vsledky: k > , g
> d > , ch > .
Pklady: stsl. etyre lit. keturi, stsl. iv lit. gyvas, stsl. ucho ui. Po takto
vzniklch tupch sykavkch a po j se mnilo e v a, srov. psl. *ar z *geer- (viz r),
*at z germ. hetaz (viz at) ap.
b) 2. palatalizace probhla ped samohlskami a i vzniklmi z dvojhlsek ai, oi
(viz B2) s tmito vsledky: k > c, g > dz (> z), ch > s (v zsl. jako u 1. palatalizace).
Pklady: stsl. cna lit. kaina, stsl. vlci lit. vilkai, r. seryj, . er. Ve vsl. a jsl.
dolo k palatalizaci i ve skupinch gv-, kv-, srov. . kvt, r. cvet, . hvzda, r. zvezda.
c) 3. palatalizace probhla po , i, pedevm v pponch, v koeni se s n
setkvme vjimen. Podrobnosti tohoto procesu i jeho asov zaazen jsou dodnes
sporn.
Pklady: stsl. kne, dz germ. *kuningaz (viz knz), ovca sti. avikaa- (viz ovce).
B2. Monoftongizace diftong
Ie. diftongy (dvojhlsky) se v psl. monoftongizovaly s tmito vsledky: ai, oi > (v
koncovkch tak i), ei > i, au, ou > u, eu > u.
Pklady: stsl. cna lit. kaina, stsl. iti lit. eiti, stsl. rud lit. raudas, stsl. ljudje
. eleutheros svobodn (viz lid).
K monoftongizaci diftong v psl. muselo dojt po proveden 1. a ped zatkem
2. palatalizace.

22

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

B3. Praslovansk souhlska + j


K palatalizaci zadopatrovch souhlsek nedochzelo pouze psobenm pednch samohlsek (B1), ale i psobenm neslabinho i (j) nap. stsl. loe > *log-io, stsl.
plao > *plak-iom. Tak skupiny si, zi daly , .
Po retnicch b, p, m, v se ve vsl. a jsl. vytvoilo tzv. epentetick l, v zsl. dochz
jen ke zmken souhlsky: . zem r. zemlja, . koupm r. kuplju, . Boleslav
(mstn jmno) r. Jaroslavl.
Nejsloitj byl vvoj u skupin ti (stejn vvoj maj i skupiny kt, gt ped i),
di, kde jsou ve slov. jazycch rzn stdnice:
psl.
ti
di

zsl.
c
dz(z)

vsl.

sln.

s./ch.

mak.
k
g

b., stsl.
t
d

Pklady: svce, noc, moci, mez.


B4. Proteze (pedsouvn hlsky)
V psl. se vytvoily dv protetick hlsky: j a v.
Protetick j- pedstupovalo ped e, i, , mlad je proteze ped a.
Pklady: lat. est stsl. jest, lat. re . jt, lit. imti stsl. jti (viz jmout), lat.
agnus stsl. jagn (viz jehn), lit. obuolys . jablko.
Protetick v- pedstupovalo ped u, u (tedy pozdj y, , viz B5).
Pklady: lit. udra . vydra, av. ufyate stsl. vpiti (viz pt). Uvauje se i o
nkterch ppadech psl. proteze ped o (viz vn).
Pozn. V obecn etin dnes mme protetick v- ped o (vokno, vodejt). Tento
jev se vyvjel ji od konce 14. st., do spisovnho jazyka vak nepronikl.
B5. Zmny praslovanskho samohlskovho systmu
Ie. samohlskov systm proel do konce psl. obdob tmito zmnami:
ie. a, o splynulo v psl. o, srov. lit. ragas . roh
ie. i > psl. , srov. lat. vidua stsl. vdova (viz vdova)
ie. u > psl. , srov. lit. musai stsl. mch (viz mech)
ie. a, o splynulo v psl. a, srov. lit. duoti . dt
ie. e > , srov. lat. mensis stsl. msc (viz msc)
ie. u > y, srov. lit. sunus . syn
Ji na zatku psl. obdob dolo k nkterm zmnm v samohlskov kvalit,
pokud pedchzela palatalizovan souhlska nebo j (respektive i ) (tzv. psl. pehlsky):
o > , srov. ie. *mario- stsl. morje (viz moe)
u > > i, srov. lit. siuti . t
23

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

u > i > , srov. lat. jugum stsl. jgo (viz jho)


B6. Jery
Ke konci psl. obdob se z krtkho ie. i, u vytvoily tzv. jery polosamohlsky, jejich
vslovnost si pedstavujeme jako velmi krtk i, u (pklady viz B5). V dalm vvoji
(10.12. st.) na vtin slov. zem jery ve slab pozici (tj. lich v ad potno od
konce a ve slabikch, po nich nsledovala slabika s plnm voklem) zanikly, v siln
pozici (vechny ostatn) se vokalizovaly v . oba jery daly e. Pklady:
stsl. vc . vec, gen. vca . evce
stsl. mnog . mnoh, s./ch. mnog
stsl. dn . den, p. dzie, r. den, s./ch. dan
stsl. sn . sen, p. sen, r. son, s./ch. san
B7. Nosovky
V psl. obdob se z ie. skupin en, em a on, om a ie. no, mo (A7) vytvoily nosov
samohlsky oznaovan , o. Pklady:
. pente stsl. pt (viz pt), lit. ranka stsl. roka (viz ruka), sti. jambha- stsl.
zob (viz zub), dle srov. deset, pam. V dalm vvoji po rozpadu psl. jednoty byly
ve vech spis. slov. jazycch krom p. nosovky nahrazeny stnmi samohlskami (na
vtin slov. zem do konce 10. st.). V . > , kter se dle vyvjelo jako a (viz
C1); o > u.
Pklady:
stsl. svt, . svat, p. wity, r. svjatyj, s./ch. svet
stsl. pt, . pt, p. pi, r. pjat, s./ch. pet
stsl. roka, ., r., s./ch. ruka, p. rka, sln. roka, b. raka
B8. Metateze (pesmyk) likvid
Ke konci psl. obdob dolo k vraznm zmnm ve skupinch CorC, ColC, CerC,
CelC, orC, olC (C zde zna jakoukoli souhlsku).
Pklady:
psl. *korva . krva, s./ch. krava, p. krowa, r. korova
psl. *golva . hlava, s./ch. glava, p. gowa, r. golova
psl. *berg . beh, s. breg, p. brzeg, r. bereg
psl. *melko . mlko, s. mleko, p. mleko, r. moloko
psl. *ordlo . rdlo, s./ch. ralo, p. rad, r. ralo (slovo mlo starou raenou
intonaci, tzv. akut)
psl. *orvn . rovn, s./ch. ravan, p. rwny, r. rovnyj (slovo mlo starou taenou
intonaci, tzv. cirkumex)
psl. *olkom . lakom, s./ch. lakom, p. akomy, r. lakomyj (akut)
psl. *olkt . loket, s./ch. lakat, p. okie, r. lokot (cirkumex)
24

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

B9. Stahovn
Stahovn (kontrakce) je ji psl. jev, kter se vak vrazn projevil a po rozpadu
psl. jednoty (10. st., ped zmnami jer). Centrum zmny bylo na zpad slov.
zem (nejvce se projevuje v .), postupn na vchod j ubv (v r. je zastoupena
nejmn). Stahovn podlhaly skupiny VjV (V zde zna samohlsku), pokud si
nebyly samohlsky artikulan pli vzdleny. Vsledn kvalita bvala urovna
druhou samohlskou.
Pklady:
psl. *grjati . ht, r. grejat
psl. *pojas . ps, r. pojas
psl. *mojego . mho, r. mojego
psl. *stryjc . strc, stp. stryjec

C. Od rozpadu praslovantiny k etin


V 9. a 10. st. ji existovala ada hlskoslovnch, tvaroslovnch i lexiklnch jev,
kter oddlovaly jazyk naich pedk usazench na zem dnench ech a Moravy
od ostatnch jazyk zsl. oblasti. Tomuto jazyku, kter nem a do 13. st. souvislej
psemn pamtky, kme praetina, se vznikem psemnch pamtek pak mluvme
o staroetin (viz t Pehled jazyk).
C1. Staroesk pehlsky
Zmny, kter vrazn odliily . od ostatnch slov. jazyk, jsou st. pehlsky. Tyto
zmny vesms probhly jen na eskm zem v um slova smyslu, nezashly ani
moravsk ne. Rozliujeme tyto st. pehlsky:
a > (pokud pedchzela mkk a nensledovala tvrd souhlska, 12.13. st.).
Pklady: psl. *aa st. ie
u > i (pokud pedchzela mkk, 14. st.).
Pklady: stsl., p., slk. jutro . jitro
o > (pokud pedchzela mkk, 14. st.; tato zmna vak poslze ustoupila a
zstala jen vjimen, nap. st. koniem vedle kom.
C2. Zmny v souhlskovm systmu
g > h (12.13. st.)
mkk r > (13. st.)
Ve 14. st. se v souhlskovm systmu objevuje f (do t doby nahrazovan b i
p, srov. bimovat, biskup), zejm nsledkem toho se mn obouretn v v dnen
zuboretn.

25

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

Do 15. st. zanik prov mkkost souhlsek, kter se vytvoila u koncem psl.
obdob podle toho, zda nsledovala samohlska pedn (e, , , i, , souhlska se pak
mkila), i zadn (souhlska se nemkila).
C3. Zmny v souhlskovch skupinch
Nkter souhlsky v kontaktu s jinmi souhlskami podlhaj nahodilm asimilanm
zmnm, srov. st. sde (viz zde), st. dcho (viz tcho), dochz i k zjednoduovn
souhlskovch skupin, srov. st. sedlka, estdest. U nkterch souhlskovch skupin
vak jde o pravideln zmny:
> t i st (13. st.), srov. slk. revo . stevo, slk. rieslo . tslo.
> (14.15. st.), srov. r. uka . tika, r. e . jet
C4. Ztrta jotace a splynut i/y
Ztrtou jotace se rozum zmna > e. Po l dolo k tto zmn ji v prehistorick
dob (tj. ped vznikem psemnch pamtek), srov. stsl. mlko st. mlko, st. oni
val vedle oni prosie. Koncem 14. st. dolo ke ztrt jotace po sykavkch, a j, srov.
st. s, cna, du, ka, j, zstalo v psmu zachovno po retnch souhlskch
(b, p, m, v, f ) a d, t, n, ale nejde tu u o pvodn dvojhlsku b se vyslovuje
[bje], d [e].
Potkem 15. st. splynula vslovnost i a y, rozdl zstal jen v psmu.
Ob tyto zmny souvisej se znikem prov mkkosti (viz C2).
C5. Zmny v samohlskovm systmu ve 14.16. stolet
Od konce 14. do zatku 16. st. dochz k vraznm zmnm v subsystmu dlouhch
samohlsek. Tyto zmny jsou opt omezeny na esk zem v um slova smyslu,
jin prbh maj ve stedomoravskch nech a moravskoslovensk a lask ne
nezasahuj vbec.
> uo >
> (au) > ou
> (aj) > ej (neproniklo do spisovnho jazyka)
> (proniklo do spisovnho jazyka jen sten)
ie >
Ve stejn dob probh i zmna aj > ej v te slabin pozici, srov. st. vajce,
n. vejce, ale vajec.

D. Zmny psychologick povahy


Do tto skupiny adme nkter dleit slovn zmny, kter nevychzej pmo z
jazykovho systmu, ale jsou zpsobeny rznmi mylenkovmi pochody mluvch.

26

K jazykovm zmnm

esk etymologick slovnk

D1. Analogie
V jazykovd se tento termn obvykle zuuje na morfologickou analogii, tj. na vzjemn psoben tvar jednoho slova. Projevuje se ve dvou zkladnch podobch:
ve vyrovnvn tvar (srov. peu, peou msto peku, pekou podle ostatnch tvar,
nom.pl. ptel msto st. pietel podle ostatnch tvar v pl.) a dle v takzvan
tylenn analogii, kdy nap. k inf. kovati se vytvoil nov przens kovm, k pvodnmu przentu kuju se vytvoil nov inf. kouti.
Analogii lze pozorovat i ve slovotvorb nap. nadbyten ne- u slov jako nesvr, neplecha, nevrl, nehorzn, kter ji bez tto pedpony vyjadovala zporn
vznam.
D2. Lidov etymologie
Lidov etymologie spov v myln a etymologicky vznamov interpretaci slova
mluv spoj slovo, kter je pro nj neprhledn, s njakm jemu znmm silnm,
ve skutenosti vak nepbuznm koenem. Tato asociace me bt nahodil (viz
nap. hemnek), astji vak jde i o souvislost vznamovou (viz hbitov, rozheit).
Nkdy se pi tomto procesu nemn ani podoba slova (viz peklo), takov ppady
odehrvajc se vlastn jen v rovin jazykovho povdom se vak daj obvykle jen
tko zjistit.
D3. Kontaminace
Kontaminace spov ve zken dvou vznamov si blzkch slov, piem vznik
slovo nov. Formln blzkost obou slov tu nen podmnkou (viz bujar, krump),
ale proces asto usnaduje (viz blouznit).
D4. Tabu
Tabu v jazyce vychz z primitivnch pedstav o sept slova s podstatou vci sam
vysloven pravho jmna obvanho zvete, nemoci ap. mohlo podle tto pedstavy nepjemnou skutenost pivolat i zpsobit jej mstu. V sakrln oblasti zase
zbyten uvn posvtnch nzv psob znevaujcm dojmem (srov. i v kesansk tradici pikzn Nevezme jmno Bo nadarmo). Proto jsou prav jmna
obvanch i posvtnch vc nahrazovna rznmi zastenmi pojmenovnmi.
To se me dt rznmi jazykovmi mechanismy:
a) hlskovmi obmnami a peskupenmi viz nap. blecha, hnida, erchmant,
srov. dle i upraven kletby typu herdek, hernajs, hervec, safra ap.
b) popisnm pojmenovnm (tabuov npov) viz medvd, zmije, jeek, ert,
srov. i zubat smrt ap.
c) zmrujcmi nzvy (eufemismy), vychzejcmi ze snahy oslabit nepjemnou
skutenost, olit zl sly viz lasice, srov. bo posel blesk, star . hostec revma;
27

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

esk etymologick slovnk

nkdy to vede a k uit slova zcela opanho vznamu (tabuov antifrze), viz bolet,
srov. i zlom vaz, kde je naopak negativnm zpsobem vyjdeno pn spchu (aby
se nezakiklo).

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku


Zkratky jazyk a dialekt
afghn.
akkad.
alb.
am.-angl.
angl.
ar.
aram.
arm.
asyr.
av.
zerb.
b.
balt.
bask.
bav.
br.
bret.
bsl.
cik.
csl.
.
n.
dn.
dl.
dn.
dr.
egypt.
evr.
n.
fr.
frz.

afghnsk
akkadsk
albnsk
americko-anglick
anglick
arabsk
aramejsk
armnsk
asyrsk
avestsk
zerbjdnsk
bulharsk
baltsk
baskick
bavorsk
blorusk
bretonsk
baltoslovansk
ciknsk
crkevnslovansk
esk
nsk
dnsk
dolnoluick
dolnonmeck
drsk
egyptsk
evropsk
nsk
francouzsk
frzsk
28

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

frk.
galorom.
germ.
gt.
han.
hebr.
hl.
hnm.
ch.
chet.
ie.
i.
ilyr.
in.
ir.
rn.
isl.
it.
jap.
jihoam.
jihon.
jihoit.
jsl.
kaub.
kat.
kelt.
korn.
krym.-tat.
kurd.
kyrgyz.
langob.
la.
lat.
lit.
lot.
lu.
ma.
mak.
malaj.

esk etymologick slovnk

fransk
galoromnsk
germnsk
gtsk
hanck
hebrejsk
hornoluick
hornonmeck
chorvatsk
chetitsk
indoevropsk
indornsk
ilyrsk
insk
irsk
rnsk
islandsk
italsk
japonsk
jihoamerick
jihonsk
jihoitalsk
jihoslovansk
kaubsk
katalnsk
keltsk
kornsk / kornvalsk
krymsko-tatarsk
kurdsk
kyrgyzsk
langobardsk
lask
latinsk
litevsk
lotysk
luick
maarsk
makedonsk
malajsk

29

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

mong.
mor.
msl.
neie.
nm.
nhn.
niz.
nlat.
nor.
n.
oset.
osk.
p.
p.
per.
pgerm.
polab.
port.
pozdnlat.
prov.
pedie.
pedrom.
pedsl.
psl.
r.
rak.
rtorom.
romn.
rum.
.
s.
semit.
severoam.
severogerm.
severofr.
severoit.
skand.
skot.
slk.

esk etymologick slovnk

mongolsk
moravsk
moravskoslovensk
neindoevropsk
nmeck
novohornonmeck
nizozemsk
novolatinsk
norsk
novoeck
osetsk
oskick
polsk
praesk
persk
pragermnsk
polabsk
portugalsk
pozdnlatinsk
provenslsk
pedindoevropsk
pedromnsk
pedslovansk
praslovansk
rusk
rakousk
rtoromnsk
romnsk
rumunsk
eck
srbsk
semitsk
severoamerick
severogermnsk
severofrancouzsk
severoitalsk
skandinvsk
skotsk
slovensk

30

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

sln.
slov.
stangl.
stbav.
stbret.
st.
stfr.
stfrz.
sthn.
sti.
stir.
strn.
stisl.
stit.
stkorn.
stlat.
stlit.
stlot.
stlu.
stp.
stper.
stport.
stpr.
stprov.
str.
stangl.
stbret.
stdn.
stfr.
sthn.
stind.
stir.
stlat.
stniz.
stper.
st.
sttur.
stwal.
stsas.

esk etymologick slovnk

slovinsk
slovansk
staroanglick
starobavorsk
starobretonsk
staroesk
starofrancouzsk
starofrzsk
starohornonmeck
staroindick
staroirsk
starornsk
staroislandsk
staroitalsk
starokornsk
starolatinsk
starolitevsk
starolotysk
staroluick
staropolsk
staropersk
staroportugalsk
staroprusk
staroprovenslsk
starorusk
stedoanglick
stedobretonsk
stedodolnonmeck
stedofrancouzsk
stedohornonmeck
stedoindick
stedoirsk
stedolatinsk
stedonizozemsk
stedopersk
stedoeck
stedotureck
stedowalesk / stedovelsk
starosask

31

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

stsl.
stsrb.
stvd.
svahil.
p.
vd.
vc.
tat.
toch.
ttat.
tur.
ukr.
umb.
ural.
uzb.
val.
vlat.
vsl.
veevr.
vesl.
wal.
zsl.
Poznmka: zkratky mohou vedle pdavnch jmen oznaovat i pslovce i
podstatn jmna, tedy esk, esky i
etina.

esk etymologick slovnk

staroslovnsk
starosrbsk
starovdsk
svahilsk
panlsk
vdsk
vcarsk
tatarsk
tocharsk (A i B)
turkotatarsk
tureck
ukrajinsk
umbersk
uralsk
uzbeck
valask
vulgrnlatinsk
vchodoslovansk
veevropsk
veslovansk
walesk / velsk
zpadoslovansk

Jin zkratky
abl.
adj.
ak.
arg.
citosl.
st.
d.
dat.

ablativ
adjektivum (pdavn jmno)
akuzativ (4. pd)
argot
citoslovce
stice
dialektn, nen
dativ (3. pd)

32

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

dok.
expr.
gen.
hanl.
hov.
imp.
impf.
inf.
instr.
ji.
kni.
lid. etym.
lok.
m.r.
nr.
n.
nom.
ob.
odb.
onom.
os.
1.os.pt.

esk etymologick slovnk

dokonav
expresivn
genitiv (2. pd)
hanliv
hovorov
imperativ (rozkazovac zpsob)
imperfektum
innitiv
instrumentl (7. pd)
jin
knin
lidov etymologie
lokl (6. pd)
musk rod
nrodn
nen
nominativ (1. pd)
obecnesk
odborn
onomatopoick
osoba
tvar 1. osoby jednotnho sla ptomnho asu
perfektum
plurl (mnon slo)
po Kristu
prteritum
pedloka
pedpona
pechodnk ptomn
pest trpn
ppona
pslovce
ptomn as
ped Kristem
respektive
severn
singulr (jednotn slo)
slangov
spojka

perf.
pl.
po Kr.
prt.
pedl.
pedp.
pech. pt.
p. trp.
pp.
psl.
pt.
p. Kr.
resp.
sev.
sg.
slang.
sp.
33

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

spis.
srov.
st.
st.r.
subst.
tv.
vch.
za.
zjm.
zp.
zast.
ert.
.r.

esk etymologick slovnk

spisovn
srovnej
star; stolet
stedn rod
substantivum (podstatn jmno)
tho vznamu
vchodn
zatkem
zjmeno
zpadn
zastaral
ertovn
ensk rod

Vysvtlen nkterch termn


ablativ

pd v nkterch jazycch vyjadujc


vchodisko i odluku
jednoduch minul as uvan pro jednorzov dj
artikulan pizpsoben hlsky i skupiny hlsek jin pedchzejc i nsledujc hlsce
rozrznn stejnch i podobnch hlsek (opak asimilace)
citov zabarven, vyjadujc vedle zkladnho vznamu i emocionln vztah
v nkterch jazycch podstatn jmno
slovesn mluvnicky blzk innitivu
jednoduch minul as uvan pro neukonen i opakovan dj
sloveso, kter zesiluje dj vyjden zkladnm slovesem
slovo utvoen pesn podle ciz pedlohy, doslovn peklad
sloveso, jeho dj zpsobuje dj vyjden zkladnm slovesem (nap. trpit
trpt, budit bdt)
podstatn jmno vyjadujc jednotnm slem skupinu jedinc tho
druhu (nap. kamen )

aorist
asimilace
disimilace
expresivn
gerundium
imperfektum
intenzivum
kalk
kauzativum

kolektivum

34

Zkratky, termny a znaky pouit ve slovnku

konjunktiv

esk etymologick slovnk

slovesn zpsob v nkterch jazycch


vyjadujc vztah zvislosti nebo dj,
kter mluv pojm subjektivn
vslovnost pvodn stn hlsky jako
nosov hlsky (nap. slov. voda lit.
vanduo)
zvukomalebn, napodobujc svou zvukovou strnkou prodn zvuky (nap.
bluk, chrochtat)
slovesn as vyjadujc vsledek minulho dje (nap. esk spadl jsem pvodn znamenalo jsem spadl, dnes
vyjaduje prostou minulost)
prost minul as
jazykov prvky, kter pronikly z jazyka pvodnho obyvatelstva do jazyka
obyvatelstva nov pchozho a pevldnuvho

nazalizace

onomatopoick

perfektum

prteritum
substrt

Vznam nkterch znaek a vslovnost mn obvyklch znak


*

nen doloeno, rekonstruuje se pomoc


historicko-srovnvac metody u heslovho slova znamen, e se vyskytuje
pouze v ustlench spojench (zblo, holiky ap.)
vyvinulo se z
dalo
rzn typy pzvuk
dlka
(v semit.) hrdeln hltanov souhlska,
(v arm.) pdech
(v b., rum.) jako neurit hlska
(v toch.) jako neurit hlska
(v lit.) pvodn nosovky, dnes dlouh
samohlsky
(v s./ch.) velmi mkk
(v sti.) cerebrln vslovnost (se pikou proti patru)
(v s./ch.) velmi mkk d

<
>

, ,

d, t , n

35

Zkladn literatura

esk etymologick slovnk

(v germ. jazycch) jako angl. th ve slov


father
(v av.) jako angl. th ve slov father
(v lit.) dlouh zk e
(v alb.) jako neurit hlska nebo
jako oteven e
(v ie., av.) neurit hlska, kter v .
zazn nap. pi vysloven souhlsek b,
d, p, t ap.
(v ar.) jako d, (v tur.) jako slab g
(v chet.) laryngln (hrtanov) hlska,
(v semit.) podobn jako ch
(v ie.) jako neslabin i, u
(v arm.) jako dz
(v sti., av., arm.) jako d
(v ie.) viz oddl K jazykovm zmnm,
A3
(v lot.) jako , lj, rj
(v p., sti.) velmi mkk
(v germ.) jako th v angl. think
(v av.) th v angl. think
(v av.) podobn jako ch
(v ttat.) podobn jako ch
(v av.) ten g
(v lit.) dlouh i, (v sti., av.) j

g
h
i, u
j
j
ku , gu
, ,

Zkladn literatura
Battisti, C. Alessio, G.:
Dizionario etimologico italiano IV. Firenze 1968.
Bli, J. Kami, A. Kuera, K.:
Mal staroesk slovnk. Praha 1978.
Bezlaj, F.:
Etimoloki slovar slovenskega jezika I. Ljubljana 1977 (dosud neukoneno).
Berneker E.:
Slavisches etymologisches Wrterbuch III. Heidelberg 19081913.
Brckner, A.:
Sownik etymologiczny jzyka polskiego. Warszawa 1957.
Corominas, J.:
36

Zkladn literatura

esk etymologick slovnk

Breve diccionario etimolgico de la lengua castellana. Tercera edicin. Madrid


1987.
Cortelazzo, M. Zolli, P.:
Dizionario etimologico della lingua italiana IV. Bologna 19781985.
Dubois, J. Mitterand, H. Dauzat, A.:
Dictionnaire tymologique et historique du franais. Paris 1994.
Erhart, A.:
Indoevropsk jazyky. Praha 1982.
Erhart, A. Veerka, R.:
vod do etymologie. Praha 1981.
Etimologieskij slovar slavjanskich jazykov. Praslavjanskij leksieskij fond I. Pod
redakciej O. N. Trubaeva. Moskva 1974 (dosud neukoneno).
Etymologick slovnk jazyka staroslovnskho I. Praha 1989 (dosud neukoneno).
Etymologisches Wrterbuch des Deutschen. 2. Auage. Berlin 1993.
Fasmer, M.:
Etimologieskij slovar russkogo jazyka IIV. Perevod s nemeckogo i dopolnenija O. N. Trubaeva. Moskva 1964.
Frisk, Hj.:
Griechisches etymologisches Wrterbuch. 2. Auage. Heidelberg 1973.
Fraenkel E.:
Litauisches etymologisches Wrterbuch. Heidelberg 19551965.
Gluhak, A.:
Hrvatski etimoloki rjenik. Zagreb 1993.
(HK) Holub, J. Kopen, F.:
Etymologick slovnk jazyka eskho. Praha 1952.
(HL) Holub, J. Lyer, S.:
Strun etymologick slovnk jazyka eskho. 2. vyd. Praha 1968.
(Jg) Jungmann, J.:
Slovnk esko-nmeck IV. Praha 1834-1839.
(Jgd) Dodatky a opravy k pedelmu slovnku (v V. dlu).
Kluge, F.:
Etymologisches Wrterbuch der deutschen Sprache. 22. Auage bearbeitet
von E. Seebold. Berlin New York 1989.
Kopen, F.:
Etymologick slovnk slovanskch jazyk. Slova gramatick a zjmena I, II.
Praha 1973 a 1980.
Kopen, F. a kol.:
Zkladn veslovansk slovn zsoba. Praha 1981.
37

Zkladn literatura

esk etymologick slovnk

van Leeuwen-Turnovcov, J.:


Historisches Argot und neuer Gefngnisslang in Bhmen. Teil I: Wrterbuch.
Berlin 1993.
(Ma1 ) Machek, V.:
Etymologick slovnk jazyka eskho a slovenskho. 1. vyd. Praha 1957.
(Ma2 ) Machek, V.:
Etymologick slovnk jazyka eskho. 2., opraven a doplnn vydn. Praha
1968.
Miklosich, F.:
Etymologisches Wrterbuch der slavischen Sprachen. Wien 1886.
Pokorny, J.:
Indogermanisches etymologisches Wrterbuch. Bern 1959.
Schuster-ewc, H.:
Historisch-etymologisches Wrterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache.
Bautzen 19781989.
Skeat, W.:
The Concise Dictionary of English Etymology. Wordsworth Editions Ltd.
Ware 1993.
Skok, P.:
Etimologijski rjenik hrvatskoga ili srpskoga jezika. Zagreb 19711974.
Sawski, F.:
Sownik etymologiczny jzyka polskiego. Krakw 1952 (dosud neukoneno).
Sownik prasowiaski (red. F. Sawski). Wrocaw Warszawa Krakw Gdask
1974 (dosud neukoneno).
Snoj, M.:
Slovenski etimoloki slovar. Ljubljana 1997.
(SSJ) Slovnk spisovnho jazyka eskho IVIII. 2. vyd. Praha 1989.
Walde, A. Homann, J. B.:
Lateinisches etymologisches Wrterbuch. Fnfte, unvernderte Auage. Heidelberg 1982.
Websters Encyclopedic Unabridged Dictionary of the English Language. Deluxe
edition revised and updated. New York 1996.
Weekly, E.:
An Etymological Dictionary of Modern English. In two volumes. New York
1967.

38

Slovnkov st
A
a

sp., st. Vesl. Spojuje se s lit. tv. a


sti. at potom, i tak, dle. Vykld se
vtinou z ie. *d, ablativnho tvaru zjmennho koene *e/o s vznamem asi
od toho (pak) dle (Ma2 ). Nevyluuje
se vak ani citosloven pvod (HK).
Srov. :a, :ale, :ani, :ano, :asi.
a-1 pedp. Viz ad-.
a-2 pedp. Z . a- (ped samohlskou an), oznaujcho zpor. Stejn jako lat.
in- a nm. un- pochz z ie. *n-; pln
stda je ve slov. ne- (:ne) (A7, A6).
Viz nap. :atom, :amorfn, :asociln, :analfabet, :anonym.
ab- pedp. Z lat. ab od. Souvis s nm.
ab a . ap a tak slov. po - ve z ie.
*apo- od, pry. Viz nap. :absolutn,
:abiturient, :ablativ. Nkdy v podob abs- (:abstraktn, :abstinent).
abatye pedstaven enskho kltera. Ze stlat. abbatissa od abbas
otec z . bbas a to z aram. abba tv.
Srov. :abb, :opat, :jeptika.
abb katolick duchovn bez knskho
adu. Z fr. abb a to z lat. abbas otec
(viz :abatye). Srov. :opat, :jeptika a co do vznamu :pter.
abdikace zeknut se adu (obvykle

39

hlavy sttu), abdikovat. Z lat. abdicti k abdicre, kter je z :ab- a dicre


ohlaovat od dcere ci. Srov. :dedikovat, :indikovat.
abeceda, abecedn. Utvoeno (ji ve
st.) podle prvnch ty psmen lat.
abecedy. Srov. :alfabeta, :azbuka.
abiturient student stedn koly krtce
ped maturitou a po n, abiturientsk.
Z nm. Abiturient a to k nlat. abiturire
chtt, chystat se odejt utvoenho od
lat. abitrus majc, chtjc odejt k
abre odejt z :ab- a re jt.
ablativ pd (nap. v lat.) vyjadujc
obvykle odluku i vchodisko, ablativn. Z lat. (csus) abltvus (pd) odnmac k abltus odat, odnesen z
:ab- a ltus, co je p. trp. od ferre
nst.
ablaut stda, ablautov. Z nm.
Ablaut, sloenho z ab- (srov. :ab-)
a Laut hlska, zvuk v piblinm vznamu obmna hlsky.
abnormln. Pes nm. abnormal, abnorm z lat. abnormis tv. (viz :ab- a
:norma).
abonent pedplatitel. Z nm. Abonnent, kter je z fr. abonner pedpla-

abrahmoviny

tit, pvodn ohraniit (sumu), k stfr.


bon(n)e, borne, bosne hranice asi keltskho pvodu.
abrahmoviny padest narozeniny.
Podle starozkonnho patriarchy Abrahma, kter se doil vysokho vku.
abrakadabra. Slovo uvan v mnoha
jazycch jako zaklnadlo (v lat. ji od
3. st.). O jeho pvodu lze jen spekulovat, nkte spojuj s . Abraxas, pozdn
antickm oznaenm bostva.
abreviace zkratka, zkrcen. Z lat.
abbreviti zkrcen od abbrevire
krtit z :ad- a brevis krtk. Srov.
:brevi.
abrupce odtren. Z lat. abrupti od
abruptus, co je p. trp. od abrumpere z :ab- a rumpere trhat, rozbjet.
Srov. :korupce.
absces ved, loisko hnisu. Ze stlat.
abscessus odchod (hnisu) od abscdere z :ab- a cdere ustupovat, odchzet. Srov. :proces.
absence, absentr, absentovat. Z lat.
absentia od absns neptomn od
abesse bt neptomen z :ab- a esse
bt. Srov. :esence.
absint pelykov likr. Pes fr. absinthe z lat. absinthium a to z . apsnthion
pelynk.
absolutn, absolutismus. Z lat. absoltus
pln, naprost (vlastn oprotn
od veho), co je pest trpn od absolvere zprostit z :ab- a solvere tv.
Srov. :absolvovat, :solventn, :rezoluce.
absolvovat vystudovat, odb(va)t si,
absolvent, absolutorium. Z lat. absolvere zprostit (povinnost) z :ab- a
solvere zprostit, uvolnit. Srov. :absolutn, :solventn, :rezoluce.
absorbovat vstebat, absorpce. Z lat.
40

absorbre z :ab- a sorbre vstebat.


abstence zdren se, zdrenlivost. Pes
angl. abstention, fr. abstention od
abstenir zdrovat (se) z lat. abstinre
tv. Dle viz :abstinent.
abstinent, abstinence, abstinovat. Z lat.
abstinns zdrujc (se) od abstinre
zdrovat (se) z :ab- a tenre dret.
Srov. :abstence.
abstraktn pomysln, pojmov, nezobrazujc, abstrakce, abstrahovat. Pes
nm. abstrakt ze stlat. abstractus tv.,
vlastn odtaen, od lat. abstrahere
odtahovat z :ab- a trahere thnout.
Srov. :atrakce, :kontrakt, :trakt.
absurdn nesmysln, absurdita. Z lat.
absurdus nesmysln, pvodn vlastn
neharmonick, sluchu nepjemn, z
:ab- a surdus hluch, tup znjc.
aby sp. P. aby, str. aby tv., stsl. a by
kdyby, chyb v jsl. jazycch. Z :a a
by (viz :bych).
aceton organick rozpoutdlo, acett,
acetylen. Novj, od lat. actum ocet
od acidus kysel a to od cer ostr.
Srov. :ocet, :acidoln i :ostr.
acidoln snadno kysajc. Novj sloenina z lat. acidus kysel a . zkladu
-l milujc, tedy doslova milujc kyselost. Viz :aceton, :-l.
acylpyrin. Utvoeno umle z acyl (od
lat. actum ocet) a pyrin (od . pr
ohe, r). Srov. :aceton, :acidoln, :pyro-.
a, akoli sp. Jen ., slk. a pol.
acz(kolwiek), nepli jasn. St. a, ae
znamenalo i jestlie, stejn jako sln.
e, str. ae. Vykld se z :a a psl. *e,
kter zejm souvis s lat. -que, . te,
sti. a, ve ve vznamu a (jako pklonka) z ie. *ku e (Ma2 ), ppadn jako

ad-

advent

varianta k *ako z :a a st. *ko.


ad- pedp. Z lat. ad k, pi. asto
se asimilovalo k nsledujc souhlsce
a splynulo s n (srov. :akumulovat,
:asimilovat, :aglomerace, :apart,
:atrakce aj.).
adamita pslunk sekty tzv. nah.
Podle biblickho Adama. Adamovo jablko ohryzek v krku (stlat. pomum
Adami) je podle povsti, e Adamovi v
krku uvzl zbytek zapovzenho ovoce.
adaptovat pizpsobit, adaptace,
adaptr (pes fr.). Z lat. adaptre tv. z
:ad- a odvozeniny od aptus vhodn.
adekvtn. Z lat. adaequtus pimen, vyrovnan, co je pvodem p.
trp. od adaequre vyrovnvat z :ada aequus rovn. Srov. :ekvivalent.
adept uchaze. Z lat. adeptus nabyt,
dosaen, tedy ten, kdo doshl uritch znalost, pvodem p. trp. od
adipsc doshnout z :ad- a apsc
uchopit, osvojit si.
adheze pilnavost. Z lat. adhaesi
pilnut od adhaerre lpt z :ada haerre lpt, vzet. Srov. :koherence.
adi sbohem. Z fr. adieu z a- (z lat.
:ad-) a dieu bh (z lat. deus). Srov.
p. adis tv.
adjektivum pdavn jmno, adjektivn. Z pozdnlat. (nmen) adiectvum
(jmno) pdavn od lat. adiectus pidan, p. trp. od adicere pidat z
:ad- a iacere hzet. Srov. :objekt,
:projekt, :trajekt.
adjustovat uspodat, adjustace. Z
lat. adistre tv. z :ad- a odvozeniny od istus nleit, sprvn. Srov.
:justice.
administrace zen, administrativa,
administrativn. Z lat. administrti
41

od administrre dit, spravovat z


:ad- a ministrre slouit od lat. minister sluebnk. Viz :ministr, :ministrant.
admirl, admiralita. Z nm. Admiral
(piklonnm k lat. admrre obdivovat) z fr. amiral a to z ar. amir velitel,
po nm ve sloeninch nsleduje len
al- (ar. amr-al-m velitel lostva,
amr-al-bahr velitel vod ap.). Srov.
:emr.
adolescence dospvn, adolescent,
adolescentn. Z lat. adolscentia od
adolscere dospvat z :ad- a alscere
dorstat, prospvat od alere ivit.
Srov. :alimenty, :koalice.
adonis krasavec. Podle Adonise, mladka, kterho eck bohyn Afrodita
milovala pro jeho krsu (do . z fnickho adn pn).
adoptovat pijmout za vlastn, osvojit si, adopce, adoptivn. Z lat. adoptre tv. z :ad- a optre volit. Srov.
:opce, :kooptovat.
adorace zbon uctvn. Z lat. adrti od adrre zboovat, vzvat z
:ad- a rre modlit se. Srov. :oratorium, :orln.
adrenalin hormon z nadledvinek.
Umle z lat. ad (:ad-) a rnlis ledvinov od rn ledvina.
adresa, adrest, adresovat. Z fr. adresse
od adresser z vlat. *addrectire smrovat, poslat sprvnm smrem z lat.
ad (:ad-) a drecti smr od drigere
dit, smovat (innost) z :dis- a regere dit, vst. Srov. :dres, :dirigent, :region, :regulovat, :korekce,
:arogance.
advent pedvnon doba, adventn. Z
lat. adventus pchod od advenre z
:ad- a venre pichzet. V . ji od

adverbium

agenda

14. st. vedle st. ptie (=pchod)


Pn. Srov. :konvence, :prevence,
:eventuln.
adverbium pslovce. Z lat. :ad- a odvozeniny od verbum sloveso, tedy to,
co pat ke slovesu. Srov. :verbln.
advokt obhjce, advoktn, advokacie. Z lat. advoctus pivolan od
advocre pivolat z :ad- a vocre
volat. Srov. :provokace, :vokativ,
:vokl.
aero-1 (ve sloeninch) vzdun, tkajc se vzduchu. Pes lat. r z . aer
vzduch. Viz :aerobik, :aerodynamick, :aeropln, :aerosol.
aero-2 (ve sloeninch) leteck, tkajc
se letadel. Z :aeropln. Srov. aerolinie (viz :linie), aerodrom (viz :drom).
aerobik druh rytmickho cvien. Z
angl. aerobics tv. k aerobic aerobn
(dchn) od angl. aerobe (. aerob)
organismus potebujc k ivotu kyslk
z . aer (srov. :aero-1 ) a bos ivot
(srov. :bio-).
aerodynamick snadno pekonvajc
odpor vzduchu, aerodynamika nauka
o pohybu plyn a tlesech v nich.
Umle z :aero-1 a . dnamis sla.
Srov. :dynamick, :dynamo, :dynastie.
aeropln letadlo. Z :aero-1 a . plnos
bloudc. Srov. :planeta.
aerosol kapalina i tuh ltka rozptlen ve form malch stic v plynu,
aerosolov. Z angl. aerosol a to z
:aero-1 a solution rozpoutn, roztok.
afzie ztrta ei. Novj, podle .
afasa nmota z :a-2 a odvozeniny
od fm mluvm. Srov. :eufemismus,
42

:fma, :infantiln.
afekt prudk pohnut mysli, afektovan
strojen. Z lat. aectus od acere
psobit, inkovat z :ad- a facere
dlat. Srov. :fakt, :defekt, :satisfakce, :-kace.
afra. Z fr. aaire zleitost, afra, nepjemn vc z (avoir) faire (mt)
co dlat (s nm) z z lat. ad (:ad) a faire dlat z lat. facere tv. Srov.
:afekt, :fakt.
ax pedpona i ppona. Z lat. axus
pipojen, pipevnn od agere pipevovat z :ad- a fgere upevovat,
pitloukat. Srov. :prex, :krucix.
aforismus strun a vtipn prpovdka. Ze stlat. aphorismus, a to z
. aforisms, vlastn vymezen, od
aforz vymezuji, zmenuji z :apoa horz ohraniuji, vymezuji. Srov.
:horizont, :aorist.
afrikta polosykavka. Z lat. (cnsonns) aricta ten (souhlska) od
aricre tt z :ad- a fricre tv. Srov.
:frikativa, :frikce.
afrodiziakum prostedek povzbuzujc
pohlavn pud. Ze stlat. aphrodisiacum
od . afrodsiaks patc k poitku
lsky k afrodsiz oddvm se lsce,
afrod sios milostn (jako subst. poitek lsky), odvozenho od jmna
eck bohyn lsky Afrodity, kter je
asi, navzdory mtu o zrozen z mosk
pny (. afrs), ze semitskch jazyk.
afta vdek na stn sliznici. Pes lat.
apht(h)a z . ftha, dle nejasn, mon
od hptomai dotkm se, zancuji se.
agve druh cizokrajn rostliny. Z nlat.
agave a to z . agaue vzneen, ndhern od agaus vzneen, ndhern.
agenda
souhrn
administrativnch
prac. Z lat. agenda co m bt d-

agent

akademie

lno, projednvno od lat. agere jednat, vst, dlat, pvodn hnt. Srov.
:agent, :agitovat, :akce, :pedagog.
agent jednatel, zstupce; pin, agentura, agenturn. Pes nm. Agent z
lat. agns jednajc od agere (viz
:agenda).
agiln inorod. Z lat. agilis od agere
(viz :agenda).
agitovat horliv pesvdovat, zskvat
pro njakou mylenku, agitace, agittor. Z lat. agitre pohnt od agere
hnt, vst. Srov. :agenda, :aktivn.
aglomerace seskupen. Z lat. agglomerti od agglomerre tlait k sob
z :ad- a glomerre motat do klubka
od glomus klubko. Srov. :konglomert, :glbus.
agnosticismus nzor, e nelze poznat
podstatu vc, agnostik. Z . gnstos neznm, nepoznan z :a-2 a .
gignosk znm, poznvm. Srov. :diagnza, :gnma, :ignorovat.
agonie chorobn bezvdom ped smrt,
agonick. Pes lat. agnia z . agn
zpasen, zkost od agon zpas, sil
k . g vedu, enu. Srov. :antagonismus, :pedagog.
agrrn zemdlsk. Z lat. agrrius
poln od ager pole. Srov. :agro-,
:akr.
agregt seskupen, souprava stroj. Z
lat. aggregtus, co je pvodn p.
trp. od aggregre hromadit z :ad- a
gregre houfovat od lat. grex stdo,
houf. Srov. :kongregace.
agrese tok, agresivn, agresor. Z lat.
aggressi od aggred napadat z :ada lat. grad kret, postupovat. Srov.
:kongres, :progresivn, :degrado43

vat, :ingredience.
agro- (ve sloeninch) zemdlsk. Z .
agrs pole, venkov (lat. ager). Souvis
asi s . g, lat. ag enu (msto, kam
se vyhnl dobytek). Srov. :agrrn,
:akr.
agronom zemdlsk odbornk. Pes
nm. a fr. z . agronmos dozorce nad
mstskmi pozemky. Viz :agro- a :nom.
aha citosl. Ze st. haha, hah tv. onom.
pvodu (Ma2 ).
ahoj
citosl.
Pvodn
nmonick
pozdrav, asi z angl. a hoy loka, lun
(angl. hoy vak znamen i hej, hola).
U ns rozeno trampingem (podle
Ma2 z doln nm.).
ach citosl. Onom. Srov. achich, ech, och.
acht polodrahokam chalcedon. Ji ve
stedn etin. Pes nm. Achat z lat.
achts z . achats, jeho dal pvod
nen zejm. Souvislost se stejnojmennm nzvem eky na Siclii nen jasn.
airbag bezpenostn vzduchov polt
(v aut). Z angl. airbag tv. z air
vzduch a bag pytel, vak.
aj citosl. Z a + jej(e). Srov. ej, :ejhle, oj.
ajnclk ob. mstnost pro jednu osobu.
Z nm. Einzel(zimmer) tv. od einzeln
jednotliv, odvozenho od ein jeden
(viz :jeden, :jin).
ajznbok ob. elezni. Od nm. Eisenbahn eleznice z Eisen elezo,
sthn. sa(r)n (asi z kelt. i ilyr.), a Bahn
cesta, pvodn asi lesn prsek, od
ie. *bhen- bt.
akademie vzdlvac zazen; nejvy
vdeck instituce, akademik, akademick. Z lat. Acadma a to z .
Akademea, pvodn hj pobl Atn,
v nm uil Platn. Nazvn podle hrdiny, poloboha Akadma, jemu byl za-

akt

akribie

svcen.
akt trnovnk. Z lat. acacia a to z
. akaka, mon egyptskho pvodu.
Pvodn znamenalo rostlinu mimzu,
u ns pak peneno na jin druhy
strom, nakonec na dnen akt, penesen z Ameriky (Ma2 ).
akce, akn. Z lat. cti innost, jednn
od agere dlat, vst, jednat. Srov.
:agenda, :akt, :aktuln.
akcelerace zrychlen. Z lat. accelerti
od accelerre urychlit z :ad- a odvozeniny od celer rychl.
akcent pzvuk, draz, akcentovat, akcentuace. Z lat. accentus tv. od accinere pizpvovat, pizvukovat z :ada canere zpvat. Kalk z . prosi da
(:prozdie). Srov. :kantor, :kantta, :anson.
akceptovat souhlasn pijmat. Z lat.
acceptre od accipere pijmat z :ada capere brt, pojmat. Srov. :koncepce, :recept, :kapacita, :emancipace, :princip.
akcie cenn papr pedstavujc podl
na majetku, akciov, akcion. Z nm.
Aktie a to z hol. aktie (od 17. st.) z lat.
cti innost, ujednn, prvn nrok
od agere dlat, jednat. Srov. :akce,
:akt.
aklamace veejn projev souhlasu. Z
lat. acclamti (hlasit) projev souhlasu od acclamre volat, hlasit projevovat souhlas z :ad- a clamre volat. Srov. :reklamovat, :deklamovat.
aklimatizovat (se) pizpsobovat (se)
klimatu, aklimatizace. Pes nm. akklimatisieren ze stlat. acclimatare z
:ad- a odvozeniny od clma (viz
:klima).
akn trudovitost pleti. Z nm. Akne a
44

to nejsp z . akme hrot, vyvrcholen,


zralost se zmnou n za m. Vznamov pechod je vak trochu problematick.
akomodace pizpsoben, akomodan. Z lat. accommodti od accommodre pizpsobit z :ad- a commodus phodn, pohodln z lat. com(:kom-) a modus zpsob. Srov. :komoda, :modikace, :modern.
akort psl. Z nm. akkurat zrovna,
prv, pesn, pvodn adj. pesn z
lat. accrtus tv. od accrre peliv
se starat z :ad- a crre starat se od
lat. cra starost, pe. Srov. :akurtn, :kra, :kurrovat, :prokurtor.
akord souzvuk. Z fr. accord souhlas,
dohoda (obmna vznamu asi pod vlivem fr. corde struna z lat. chorda z
. chorde tv.) od accorder dohodnout
se ze stlat. accordare z :ad- a odvozeniny od cor (gen. cordis) srdce.
Srov. :akordeon, :konkordt, :rekord, :kur.
akordeon tahac harmonika. Z fr. podoby (accordon) pvodnho nm. nzvu Akkordion utvoenho z nm. Akkord (:akord) podle Orchestrion. Vynalezen ve Vdni ve 20. letech 19. st.
akr poln plon mra. Z angl. acre ze
stangl. cer pole, pbuznho s nm.
Acker, lat. ager, . agrs tv. Srov.
:agro-.
akreditovat povit, zmocnit. Z fr.
accrditer z ac- (viz :ad-) a crdit dvra, vr a to z lat. crditum od crdere vit. Srov. :kredit, :kredenc.
akribie vdeck pesnost. Z nm. Akribie a to v 19. st. z pozdnlat.
acrba pelivost, pesnost, psnost z
. akr beia od akrbes pesn, pe-

akrobat

alabastr

liv.
akrobat, akrobatick, akrobacie. Pes fr.
acrobate (pvodn jen provazolezec) z
. akrbatos na pikch jdouc z kros
vrcholn, vysok, krajn a odvozeniny
od ban jdu, krm. Srov. :akronym(um), :ostr, :bze, :ha.
akronym(um) inicilov zkratkov
slovo. Z . kros krajn, vysok a
odvozeniny od noma jmno. Srov.
:akrobat, :anonym.
aksamit hedvbn samet, aksamitov.
Ji st. Ze stlat. examitum z . hexmitos z hx est a mtos nit, tedy tkanina utkan ze esti nit (Ma2 ). Srov.
:samet.
akt in, jednn, akta spisy, aktovka.
Z lat. ctus in, jednn, pl. cta
edn spisy (do . ji od 15. st.) z
lat. agere init, jednat, vst. Jako malsk termn asi pes nm., kde je od
18. st. Srov. :agenda, :aktuln.
aktr astnk. Z fr. acteur a to z lat.
ctor ten, kdo jedn od agere (viz
:akt).
aktivn, aktivita, aktivovat, aktivista,
aktivum. Z lat. ctvus inn od lat.
agere (p. trp. actus) init, jednat.
Srov. :agiln, :agenda, :akt.
aktuln, aktualita, aktualizovat. Z
pozdnlat. ctulis inn, inn, skuten od ctus in od agere (viz :aktivn). Dle srov. :akt, :agenda.
akumulovat hromadit, akumulace,
akumultor. Z lat. accumulre z :ada cumulre od cumulus hromada.
akurtn pesn. Z lat. accurtus pes
nm. akkurat tv. (dle viz :akort).
akustika nauka o zvuku; zvukov vlastnosti prostoru, akustick. Z . akoustike (tchn) tv. od akoustiks tkajc
45

se slyen od . ako slym.


akutn nalhav, prudk. Z lat. actus
ostr, piat od acuere ostit. Srov.
:ostr, :akrobat, :ocet.
akuzativ 4. pd. Ze stlat. (casus)
accusativus (pd) obviovac od lat.
accsre obviovat, alovat z :ada causa pina, dvod, soudn pe.
Srov. :kauzalita.
akvabela slang. zvodnice v synchronizovanm plavn. Jen ., slang. vtvor vychzejc z lat. aqua i it. acqua
voda a lat. i it. bella krsn, tedy
nco jako vodn krska.
akvadukt vodovod. Pes nm. Aqudukt z lat. aquaeductus z aqua voda a
ductus veden od dcere vst. Srov.
:viadukt, :redukce.
akvalung potapsk dchac pstroj.
Z angl. aqualung, co je pvodem obchodn nzev z lat. aqua voda (srov.
:akvadukt, :akvrium) a angl. lung
(jedna) plce.
akvamarn svtle modr beryl. Z lat.
aqua marna mosk voda k aqua
voda a mare moe. Srov. :marna.
akvarel obraz malovan vodovmi
barvami. Z it. acquerella (fr. aquarelle), co je asi mazliv zdrobnlina
k it. acqua voda z lat. aqua. Srov.
:akvrium.
akvrium, akvarijn. V nynjm vznamu nov (pes angl.), k lat.
aqurium vodn ndr od aqurius
vodn od aqua voda. Srov. :akvadukt, :akvamarn, :akvarel.
akvizice zskan vc i osoba. Pes
nm. Aquisition z lat. acquisti od
acqurere zskat z :ad- a quaerere
hledat. Srov. :inkvizice, :rekvizita.
alabastr bl sdrovec. Ji st. Z lat.
alabastrum a to z . albastros, pvodu

alarm

alibi

snad egyptskho.
alarm, zalarmovat. Pes nm. Alarm
z it. allarme do zbran k it. arma
zbra z lat. arma tv. Srov. :armda.
albatros velk mosk ptk. Z angl.
albatross, co je zkomolenina ze p. i
port. alcatraz (pod vlivem lat. albus
bl). Slovo, oznaujc pvodn druh
pelikna, je jist z ar., jeho vklad vak
nen jednoznan.
albn jedinec s nedostatkem pigmentu,
albinismus. Ze p. i port. albino blav k lat. albus bl. Pvodn uvno pro africk ernochy svtl pleti.
Srov. :album.
album. Pes nm. Album z lat. album
bl deska oznamujc dleit informace a to od lat. albus bl (HK).
Srov. :albn.
aldehyd. Zkratkov slovo z nlat. alcohol
dehydrogenatus (viz :alkohol, :de-,
:hydro-) - vznik toti z alkoholu odntm vodku (nlat. hydrogenium).
ale sp., st. Pouze zsl. Z :a a stice -le
(viz :le, :leda, :alespo).
alegorie jinotaj. Z lat. allgoria z .
allgora a to z . llos jin a agore
mluvm (veejn) od agor trh, prostranstv. Srov. :alergie, :kategorie.
alej. Pes nm. Alle z fr. alle a to k fr.
aller jt z lat. ambulre prochzet se,
cestovat. Srov. :alou, :ambulance.
aleluja jsav chvalozpv (na vzken
Krista). Pes stlat. halleluia z hebr.
hallelu-jah chvalte Hospodina (hebr.
Jahve Hospodin, doslova jsouc).
alergie, alergick. Vytvoeno zatkem
20. st. z . llos jin, ciz a rgon
psoben, prce podle :energie. Pvodn tedy reakce organismu na ciz
ltky v tle (nap. po okovn). Srov.
46

:alegorie.
alespo st. Sloeno z :ale a stic :si a pon- (k vznamu viz :aspo).
Srov. i :ponvad, :ponkud, :asi.
alexandrin druh estistopho vere. Ze
stfr. (vers) alexandrin (tento ver byl
pouit ve stfr. eposu o Alexandru Velikm).
alfa prvn psmeno eck abecedy. Z .
lfa tv. a to z hebr. c alef prvn psmeno hebr. abecedy a tak bk (psmeno znzoruje hlavu bka). Ve starch jazycch mla asto psmena sv
vznamy, srov. :azbuka.
alfabeta eck abeceda. Podle prvnch
dvou psmen abecedy. Srov. :abeceda,
:azbuka, :analfabet.
algebra nauka o een rovnic, algebraick. Ze stlat. algebra a to z ar. algabr, doslova znovuspojen oddlench
st z ar. gabara znovu spojovat. Poprv uito ar. matematiky v 9. st. (srov.
:algoritmus).
algoritmus eln volen postup vpotu. Ze stlat. algorismus (s piklonnm k . arithms slo, poet) a to od
jmna ar. matematika Al-Hvarizmiho
(9. st.).
alchymie, alchymista. Ze stlat. alchimia a to pes p. alquimia z ar. alkmiy kmen mudrc. Ar. slovo je asi
z . chymea men, zpracovn kov
(viz :chemie).
aliance spojenectv, spolek. Z fr. alliance od allier spojovat z lat. alligre
svazovat z :ad- a ligre vzat. Srov.
:liga.
alias jinak (een). Z lat. alis jinak
k alius jin. Srov. :alibi, :alternativa.
alibi dkaz, e podezel nebyl na mst
inu. Z lat. alib jinde od alius jin

aligtor

alternovat

a ibi tam. Srov. :alias, :alternativa.


aligtor americk druh krokodla. Z
angl. alligator a to ze p. el lagarto jetrka, kde el je len (z lat. ille onen)
a lagarto z lat. lacerta tv. Formln se
piklonilo k lat. alligtor kdo pivazuje
vinnou rvu od alligre (viz :aliance,
:liga).
alimenty vivn na dt, alimentan.
Z lat. alimenta, pl. od alimentum viva k lat. alere ivit. Srov. :adolescence, :koalice.
aliterace opakovn stejnch hlsek na
zatku slov. Z nlat. alliteratio k lat.
:ad- a littera psmeno. Srov. :litera,
:literatura.
alka druh moskho ptka. Z nor. alka
tv.
alkalick zsadit, alkaloid. . alklie
zsada je ze stlat. alcalia pota a to
z ar. al-qal, doslova vylouhovan od
qal vait v hrnci. Srov. :cyankli.
alkohol, alkoholik, alkoholick, alkoholismus. Ze stlat. alcohol a to z ar.
al-kuhl (p.-ar. varianta al-kuhul). Pvodn vznam byl antimon, jemn
antimonov prek slouc k ernn
o, pozdji (v alchymii) jakkoli ltka
zskan destilac i sublimac. V 16. st.
je doloen termn alcohol vini vinn
extrakt, odtud dnen rozen vznam.
alkovna pstnek bez oken. Pes nm.
Alkoven z fr. alcve a to pes p. alcoba
z ar. al-qubba pstnek, klenut mstnost.
almanach roenka. Pes nm. Almanach ze stlat. almanachus a to asi ze
p.-ar. al-manh druh kalende. Dle
se hled souvislost s pozdn . izolovanm almenichiak kalende (pl.),
souvisejcm s . men msc, ale cel47

kov je etymologie slova nepli jasn.


almara. Ze stlat. almaria, armaria, co
je pl. tvar od lat. armarium k arma
zbra, tedy sk na zbran.
almuna. Ji st., pouze v zsl. a
sln. Ze sthn. almuosen a to z vlat.
*al(i)mos(i)na z . elmosne soucit,
milodar k ele mm soucit (srov.
Kyrie eleison Pane, smiluj se), mon
s piklonnm k lat. alimonia obiva
(srov. :alimenty).
alobal. Umle z al- (:aluminium) a obal
(:balit).
aloe cizokrajn bylina. Pes lat. alo z
. al a tam z nkterho jazyka Blzkho vchodu.
alotria nezbednosti (pl.). Z . alltria
od alltrios ciz, nepslun k allos
jin. Srov. :alegorie, :alergie.
alou citosl. Asi z fr. allons pojme od
aller jt (Ma2 ). Srov. :alej.
alpaka uml stbro. Z nm. Alpakka
(vynalezena ve Vdni r. 1825), snad
podle am.-p. el paco stbro.
alt, altistka. Z it. alto a to ze stlat. (vox)
alta vysok (hlas) k lat. altus vysok. Pvodn vysok musk hlas,
a s nstupem enskch slistek hlubok ensk hlas. Srov. :altn, :olt.
altn, altnek. Pes nm. Altan z it. altana k it. alto vysok z lat. altus. Z
pvodnho vznamu vrchn st domu,
sten terasa se vyvinul vznam zahradn besdka. Srov. :alt, :olt.
alternativa volba ze dvou monost, alternativn. Z fr. alternative od lat. alternre (viz :alternovat).
alternovat stdat se, alternace. Z lat.
alternre od alternus stdav k alter jin, druh a to k lat. alius

altruismus

amfora

jin. Srov. :alternativa, :altruismus, :alibi.


altruismus nesobeckost. Z fr. altruisme (poprv uil fr. lozof Comte r.
1830 jako opak egoismu) a to k fr. autrui jin, druh z lat. alter tv. Srov.
:alternovat, :alibi.
aluminium hlink, aluminiov. Utvoeno na zatku 19. st. angl. chemikem
Davym podle lat. almen kamenec.
amalgm slitina kovu s rtut, amalgmov. Ze stlat. amalgama, jeho
dal souvislosti nejsou jasn. Pvod se
hled pedevm v ar., pedloha vak
nen jist (al-mulgam, pr tv., amal
al-gamc a proveden slouen ?), ppadn i v . mlagma zmkujc prostedek od malss zmkuji.
amant milenec. Z fr. amant z lat.
amns milujc od amre milovat.
Srov. :amor(ek), :amatr.
amatr, amatrsk. Z fr. amateur milovnk z lat. amtor od amre milovat. Srov. :amant a co do vznamu
:diletant.
amazonka muatka. Pes lat. Amazonis z . Amazones mtick kmen bojovnch en sdlc v Mal Asii. Pvod nejasn, vklad z :a-2 a . mazs prs, prsn bradavka(tedy (eny)
bez prsou) je jen lid. etym. (D2). Na
eku Amazonku peneseno p. dobyvateli podle indinskch bojovnic vyskytujcch se v oblasti.
ambasda velvyslanectv. Z fr. ambassade, jeho koeny se hledaj v stlat. ambactia poven, sluba. To asi
stejn jako gt. andbahti, sthn. ambahti
tv. vychz z kelt. *ambactos vazal,
sluebnk, jeho prvn st souvis s
lat. amb(i) kolem, z obou stran. Srov.
48

:ambice.
ambice ctidost, ambicizn. Z lat.
ambiti obchzen (s dost ap.) od
ambre obchzet z amb(i)- kolem, ob a re jt. Srov. :ambit, :ambulance, :ob.
ambit chrmov ochoz. Z lat. ambitus
obchzen od ambre (viz :ambice).
ambivalentn majc dvoj platnost.
Utvoeno zatkem 20. st. z lat.
amb(i)- kolem, z obou stran a valns
mocn, platn. Srov. :ekvivalentn,
:ambice, :valuta.
ambrzie pokrm boh. Z . ambrosa od mbrotos nesmrteln z :a-2 a
*mrotos smrteln. Srov. :mt.
ambulance ordinace pro dochzejc pacienty; sanitka, ambulantn. Z fr. ambulance, pvodn poln nemocnice od
lat. ambulns objdjc od ambulre
objdt a to od lat. amb(i)- kolem,
ob-. Srov. :ambice, :alej, :ob.
amba mavka. Ze stlat. amoeba z .
amoibe zmna od ameb mnm se.
amen citosl. Pes lat. mn a . men
z hebr. c mn tak se sta, opravdu
(slovo stvrzuje, co bylo eeno pedtm)
(HK).
ametyst druh polodrahokamu. Z lat.
amethystus z . amthystos psobc
proti opilosti z :a-2 a meth jsem
opil k . mthy vno, medovina (vilo se, e psob proti opilosti). Srov.
:med.
amtetr divadlo s hleditm do plkruhu. Pes lat. amphitetrum z . amthtron z amf- kolem, z obou stran
(srov. :ob, :ambivalentn) a thtron
divadlo (viz :teatrln).
amfora starovk dvojuch ndoba. Z
lat. amphora a to z . amfores tv. od
amf- kolem, z obou stran a odvoze-

amin

anakonda

niny od fr nesu. Srov. :amtetr,


:fosfor, :metafora.
amin chemick slouenina, aminokyselina. K stlat. amilon (srov. amid,
amyl) a to z . myln nemlet mouka,
krob z :a-2 a mylon mlnice. Srov.
:mln.
amnestie prominut trestu, amnestovat. Pes lat. amnstia z . amnst
zapomenut (provinn ap.) od amnst upadm v zapomenut z :a-2
a mne stis vzpomnka od mimnesk
vzpomnm si. Srov. :anamnza,
:mnti.
amok lenstv. Pes angl. amok z
malajskho amok zuiv, len (pvodn o kucch opia, kte ve stavu
lenstv ohroovali okol).
amoleta. Petvoeno z :omeleta.
amoniak pavek. Ze stlat. (sal)
ammoniacus ammonsk (sl) podle
egyptsk ozy zasvcen bohu Ammonovi, kde byla nalezit tto soli.
amor(ek). Z lat. amor lska od amre
milovat. Srov. :amant.
amorln nemravn. Viz :a-2 a :morln.
amorfn beztvar. Z . morfos z :a-2
a morfe tvar. Srov. :morfologie.
amortizovat odepisovat (dluh), amortizace. Pes nm. i fr. ze stlat. a(d)mortizare umoovat (dluh) z
:ad- a lat. mors (gen. mortis) smrt.
Srov. :mortalita, :mt.
ampr jednotka elektrickho proudu.
Podle fr. fyzika A. M. Ampra (17751836).
amplion. Od angl. ample hojn, rozshl (srov. amplier zesilova) k
lat. amplus rozshl. Zakonen snad
podle :lampion. Srov. :amplituda.
amplituda nejvt vchylka pi kmi49

tn. Z lat. amplitd rozshlost, velikost z amplus rozshl. Srov. :amplion.


ampule baka. Z lat. ampulla, co
je zdrobnlina od ampora (varianta k
:amfora).
amputovat chirugicky odejmout (st
tla). Z lat. amputre z amb(i)- kolem,
ob- a putre istit, oezvat. Srov.
:ambulance, :ambice.
amulet ozdobn mal pedmt noen
pro tst. Z lat. amultum, jeho dal
pvod nen jasn. Spojen s lat. mlr
odstranit, odvracet (HK) se zd bt
lid. etym. (D2).
an- pedp. Viz :a-2 . Srov. :analfabet,
:anarchie, :anonym.
ana- pedp. Z . pedl. a adv. an na, po,
nahoru, opt. Souvis s . :na1 . Srov.
:analogie, :anatomie, :anoda.
anabze dlouh obtn taen. Z .
anbasis vstup, cesta do vnitrozem z
an (:ana-) a bsis (viz :bze). Srov.
:akrobat.
anabolika ltky podporujc vytven
sloitjch ltek v organismu. K .
anabll pozvedm, vyhazuji z an
(an(a)-) a bll hzm, enu. Srov.
:metabolismus, :balistika, :parabola.
anagram slovo vznikl peskupenm
hlsek jinho slova. Utvoeno k . an
(:ana-) a grmma (:gram).
anachronismus co nepat do dan
doby. Z nlat. anachronismus a to z .
anachronisms tv. z an (:ana-) a odvozeniny od chrnos as. Srov. :kronika.
anakolut vyinut z vtn konstrukce.
Z . anaklouthos nesouvisl z :an- a
aklouthos souvisl, pslun.
anakonda hroznovit had. Pvodn

analfabet

angna

oznaen jistho ceylonskho hada,


snad ze sinhlskho henakanday, doslova bleskov stvol.
analfabet negramot. Viz :an- a :alfabeta.
analgetikum lk tic bolest. K .
anlgtos bezbolestn z :an- a lgos
bolest. Srov. :neuralgie.
analogie obdoba, analogick. Z .
analoga podobnost, pravidelnost od
anlogos podobn, pimen z an
(:ana-) a lgos, zde pomr, poet,
platnost. Srov. :logika, :logaritmus.
anly letopisy. Z lat. (libr) annls
ron (knihy) k annlis ron od annus rok. Srov. :bienle, :milnium.
analza rozbor, analyzovat, analytick, analytik. Z . anlysis od anal rozluuji z an (:ana-) a l
uvoluji, rozvazuji. Srov. :katalyztor, :paralza.
anamnza obraz zdravotnho stavu pacienta ped chorobou. Z . anmnsis
vzpomnn, piznn z an (:ana-)
a mne sis pamatovn. Srov. :amnestie, :mnti.
ananas. Z port. anans a to z domorodho nzvu jihoamerickch Indin
(anana).
anarchie bezvld, anarchismus, anarchista. Pes stlat. anarchia z . anarcha bezvld, neposlunost od narchos bez vdce z :an- a archs
vdce, pedk od rch vldnu, velm. Jako politick smr od Velk fr.
revoluce. Srov. :monarchie, :archi-,
:archiv.
anatomie vda o stavb organism,
anatomick. Ze stlat. anatomia z .
anatome rozznut od anatmn rozezvm z an (:ana-) a tmn eu.
50

Srov. :dichotomie, :atom, :tt.


anovika sardel obecn. Z nm. Anchovis a to asi niz. i angl. prostednictvm z fr. anchois, p. anchoa, pvodu
asi baskickho.
andl, andlsk, andlek, andlek, andlkka. St. tak anjel. Vesl., evr.
kulturn slovo. Z lat. angelus a to z .
ngelos tv., pvodn posel, zvstovatel, jeho pvod je dle nejasn. Srov.
:evangelium.
android uml lovk. Umle z . aner
(gen. andrs) mu a :-oid.
andulka. Lid. etym. (D2) z lat. nzvu
(Mellopsittacus) undulatus (papouek)
vlnkovan. Srov. :ondulace.
anekdota. Asi pes fr. anecdote z . ankdota, pl. od ankdotos nevydan z
:an- a kdotos od ekddmi vydvm
z ek- (viz :ex) a ddmi (srov. :dt).
Byzantsk historik Prokopius (7. st.)
tak nazval sbrku historek z csaskho
dvora. Srov. :edice.
anektovat zabrat ciz zem. Z lat. annectere z :ad- a nectere plst, vzat.
Srov. :konexe.
anmie chudokrevnost. Z nlat. anaemia a to z . anaima k anamos bezkrevn z :an- a (h)ama krev. Srov.
:hemo-.
anestzie znecitlivn, anestetikum. Z
. anaisths necitelnost z :an- a
asthsis pocit, vjem. Srov. :estetika.
anexe zbor cizho zem. Z lat. annexi od annectere (viz :anektovat).
angam zamstnn v umleckm souboru, angaovat, angaovan. Z fr. engagement zvazek od engager zavazovat (si), najmat za plat z en (:in1
) a odvozeniny od gage zstava, plat
germnskho pvodu (viz :ge).
angna, angnov. Ze stlat. angina od

angora

antna

angere dusit, svrat, je je pbuzn s


. :zk.
angora jemn vlna ze srsti angorskch
koz a krlk. Podle jmna tureckho
hlavnho msta Angora (dnes Ankara).
angret. St. agrest (od 15. st.) vno z
nezralch hrozn, nezral hrozny. Slk.
egre (pes ma.), p. agrest, s. ogrozd.
Z it. agresto tv. z vlat. *acrestis kysel
k lat. cer ostr. Srov. :ocet.
ani sp., st. Z :a a :ni.
anilin bezbarv kapalina k vrob barev, lk ap.. Umle kolem r. 1840
od port. anil indigovnk (zskval se
destilac z indiga) z ar. an-nl (z alnl) a to pes per. ze sti. n la- tmav
modr.
animln zvec. Z lat. animlis od
animal ivoich k animus dech,
duch. Srov. :animovat.
animovat snmat jednotliv rozfzovan obrzky, animovan, animace,
animtor. Pes fr. animer z lat. animre oivovat od animus dech, duch.
animozita zaujatost, neptelstv.
Z lat. animsits tv. od animsus
prudk, hrd k animre oivovat.
Srov. :animln a co do vznamu
:rozilen.
anion(t) atom se zpornm nbojem.
Viz :an- a :ion(t).
anketa. Z fr. enqute vslech, vyetovn z vlat. *inquaesitus, jemu odpovd lat. inqustus, co je pvodem
p. trp. od inqurere vyhledvat, ptrat z :in-1 a quaerere hledat, vyetovat. Srov. :inkvizice.
ano st. V . doloeno od 15. st. Z navazovacho :a a pitakvac st. :no
(Ma2 ). asto se vak vykld i z a +
ono (:on) (HK).
anoda kladn elektroda. Utvoeno
51

podle elektroda z :ana- a . (h)ods


cesta.
anomlie nepravidelnost, anomln.
Pes stlat. anomalia z . anmal od
anomalos nerovn z :an- a homals
rovn, hladk. Srov. :homo-.
anonce reklamn oznmen, anoncovat.
Z fr. annonce od annoncer oznamovat
a to z lat. annuntire tv. z :ad- a nuntire dvat zprvu, hlsit od nuntius
posel. Srov. :nuncius, :denuncovat.
anonym nepodepsan pvodce, anonymita, anonymn. Ze stlat. anonymus a to z . anonymos bezejmenn,
neznm z :an- a noma, nyma
jmno. Srov. :pseudonym, :metonymie, :onomastika.
anorganick. Z :an- a :organick.
anotace pipojen poznmek; strun
charakteristika textu. Z lat. adnotti poznmka od adnotre poznmkovat z :ad- a nota poznmka. Srov.
:nota, :notes, :notorick.
ansmbl soubor, ansmblov. Z fr. ensemble tv., pvodn adv. dohromady
z vlat. insimul zrove z lat. :in-1
a simul tv. k similis podobn. Srov.
:simultnn, :asimilovat.
anovika, anovka. Viz :anovika.
antagonismus protichdnost, protiklad, antagonistick. Nov utvoeno k
. antagnzomai bojuji proti nkomu,
soupem s nkm z :anti- a agnzomai bojovat, zvodit od agon zpas, boj, sil k g vedu, enu. Srov.
:protagonista, :agonie.
ante- pedp. Z lat. ante ped, dve. Srov.
:antedatovat, :antika, :anti-.
antedatovat opatit dvjm datem.
Viz :ante- a :datum.
antna. Ze stlat. antenna (lat. antemna), pvodn rhno, pak tyka-

anti-

aorta

dlo (hmyzu), v dnenm vznamu od


konce 19. st. (Marconi). Dle nejasn.
anti- pedp. Z . ant proti, je souvis
s lat. :ante-. Srov. :antagonismus,
:antipatie, :antonymum.
antibiotikum. Nov utvoeno k :antia . bitiks ivotaschopn, ivotn
od . bos ivot. Tedy lk proti choroboplodnm zrodkm.
anticipovat pedjmat, pedvdat, anticipace. Z lat. anticipre brt naped
z :ante- a capere brt. Srov. :participovat, :koncepce.
antika, antick. Z lat. antquus star,
dvj, pedel (pozdj forma antcus) k :ante-. Srov. :antikvarit.
antikoncepce ochrana proti poet,
antikoncepn. Nov utvoeno z :antia lat. concepti pojet, poet. Viz
:koncepce.
antikvarit obchod se starmi knihami,
tisky ap., antikvrn, antikv. K lat.
antqurius staroitnk od antquus
(viz :antika).
antilopa. Pes fr. antilope a angl. antelope ze stlat. ant(h)olopus z pozdn .
anthlops (jmno bjnho zvete), je
se vykld z . nthos kvt a ps oko
(tedy krsnook), co je vak mon
lid. etym. (D2).
antimon druh kehkho kovu. Ze stlat. antimonium a to nejsp z njakho
arabskho zkladu s lenem al-. Srov.
:amalgm, :alkohol.
antipasta vrobek z marinovanch
drobnch ryb a zeleniny. Z it. antipasto pedkrm (s piklonnm k
:pasta) z anti- (viz :ante-) a pasto
jdlo z lat. pstus pastva, krmen, potrava. Srov. :pastor.
antipatie odpor, averze. Pes lat. antipatha z . antiptheia k :anti- a p52

thos pocit, ve. Srov. :sympatie,


:patos.
antologie vbor z literrnch dl. Ze
stlat. anthologia a to z . nthos kvt
a loga sbrka od lg vybrm, sbrm, jinak t mluvm, km atd..
Srov. :-logie, :analogie, :chryzantma.
anton ob. policejn uzaven vz. Snad
podle berlnskho vzen na Antonstrasse (Ma2 ), i z dajn pezdvky
praskho kata (HL).
antonymum slovo opanho vznamu.
Z :anti- a . noma, nyma jmno.
Srov. :anonym, :synonymum.
antouek pohodn, ras. dajn podle
praskho pohodnho Antona Schecka
(Ma2 ).
antracit nejstar a nejvhevnj
ern uhl. Pes lat. anthractis z . nthrax hav uhlk.
antropo- (ve sloeninch) tkajc se
lovka. Z . nthrpos lovk, je
je dle nejasn. Srov. :antropologie,
:lantrop.
antropologie nauka o vvoji a tlesnch vlastnostech lovka. Viz
:antropo- a :-logie.
antuka povrch hit z cihlov mouky,
antukov. Z fr. en tout cas v kadm
ppad (tedy povrch pro kad poas).
anulovat zruit. Z lat. annllre z
:ad- a nllus dn. Srov. :nula.
anz aromatick bylina. Pes sthn.
anz, ans z pozdnlat. ansum, ansum
a to z . nson neznmho pvodu.
aorist jednoduch minul as. Z . aristos neohranien, neurit z :a-2 a
(h)orz ohraniuji. Srov. :horizont.
aorta srden tepna. Z lat. aorta z .
aorte tv. od aer zavuji, zvedm,

apan

apologie

tedy pvodn co je zaveno. Srov.


:meteor.
apan pravideln bezpracn pjem. Z
fr. apanage od apaner ivit a to ze stlat. appanare zaopatovat (chlebem) k
lat. :ad- a pnis chlb. Srov. :kumpn, :marcipn.
apart, apartn, aparatura. Z lat. appartus nin, vybaven; vbava, pprava od apparre pipravit, opatit z
:ad- a parre pipravovat, zaizovat.
Srov. :komparace, :prepart.
apartheid oddlovn ras. Z niz.
apartheid, doslova oddlenost. Utvoeno pp. -heid (srov. nm. -heit) od
niz. apart oddlen, zvltn z fr.
part stranou, zvl z lat. ad (:ad) a partem (ak. od pars strana, st).
Srov. :apartm, :apartn.
apartm vcepokojov byt (v hotelu).
Z fr. appartement z it. appartamento,
doslova oddlen, k it. appartare oddlit od a parte stranou, zvl z lat.
:ad- a partem (ak. od pars strana,
st). Srov. :apartheid, :apartn,
:partaj.
apartn sluiv, zvltn elegantn. Z
nm. apart tv. a to z fr. part stranou, zvl z lat. :ad- a partem od
pars strana, st. Srov. :apartm,
:apartheid.
apatie netenost, apatick. Pes lat.
apatha z . aptheia z :a-2 a pthos
pocit, ve. Srov. :sympatie, :patologie.
apatyka zast. lkrna. Pes nm. Apotheke ze stlat. apotheca tv., lat. apothca skladit a to z . apothek tv.
z :apo- a thek schrnka, skka.
Srov. :putyka, :butik, :kartotka.
apel vzva, apelovat. Z fr. appel od appeler volat, vyzvat z lat. appellre
53

volat, oslovovat snad z :ad- a pellere


dotkat se, vret. Srov. :interpelace.
apendix pvsek (slepho steva). Z
lat. appendix pvsek od appendere
pivsit z :ad- a pendere vet.
Srov. :pendlovky, :suspendovat.
aperitiv. Z fr. apritif otvrajc ze stlat. aperitivus tv. k lat. aperre otvrat. Pvodn v lkastv prostedek
odvdjc z tla neistoty, dnen vznam npoj k povzbuzen chuti asi od
19. st. Srov. :ouvertura.
apetyt, apett ob. chu. Pes nm. Appetit z fr. apptit tv. z lat. appettus
dost (stlat. chu) od appetere dat z :ad- a petere tv. Srov. :petice,
:kompetence.
aplaudovat tleskat, aplaus. Z lat. applaudere (p. trp. applausus) z :ada plaudere tleskat. Srov. :exploze.
aplikovat pout, aplikace, aplikan.
Z lat. applicre pipojovat, pipnat
z :ad- a plicre vinout k plectere
plst. Srov. :komplikovat, :replika,
:duplikt.
apo- pedp. Z . ap od, pry, z. Souvis s
lat. ab (:ab-), nm. ab i . :po. Srov.
:apostrof, :apokryf, :apotol.
apokalypsa zjeven sv. Jana o hrzch
konce svta, apokalyptick. Z . apoklypsis zjeven, odhalen od apokalpt
odhaluji z :apo- a kalpt zahaluji,
skrvm. Srov. :eukalypt.
apokryf neprav, podvren spis. Ze
stlat. apocryphus a to z . apkryfos tajn od apokrpt zatajuji, skrvm z :apo- a krpt ukrvm, utajuji. Srov. :krypta, :krt.
apologie slovn obrana, apologeta,
apologetick. Pes lat. apologia z .
apologa od apologomai omlouvm se,

aportovat

arest

hjm se k :apo- a lgos e, slovo


ap.. Srov. :-logie.
aportovat pinet (o psu), aport. Od
citosl. aport z fr. imp. apporte! pines!
a to od fr. apporter pinst z lat. apportre z :ad- a portare nst. Srov.
:export, :portmonka.
apostrof odsuvnk. Z lat. apostrophus
z . apstrofos odvrcen k apostrf
obracm, otm z :apo- a strf tv.
Srov. :strofa, :katastrofa.
apotol, apotolsk. Z lat. apostolus
z . apstolos vyslanec od apostll
odeslm, propoutm z :apo- a
stll vypravuji, vyslm atd. (apotolov byli iiteli Kristova uen). Srov.
:epitola.
apozice pstavek (ve vt). Z lat. apposti k apponere pikldat z :ad- a
ponere klst.
aprl, aprlov. Z lat. Aprlis (mensis),
co byl pvodn 2. msc lat. kalende.
Pvod nen jist, uvauje se o souvislosti s lat. aperre otvrat (zemi, produ) i s :ab- (druh, nsledujc
msc). Ren vyvst aprlem asi podle
nm. in April schicken, pvod zvyku
neznm.
aprobace zpsobilost (k vyuovn). Z
lat. approbti schvlen, souhlas od
approbre schvalovat z :ad- a probre zkouet, uznvat. Srov. :reprobace, :prubnout.
apsida polokruhovit vstupek pro olt. Ze stlat. absis, apsis (gen. apsidis) tv. z . (h)apss oblouk, kolo.
ar jednotka plochy. Z fr. are (vytvoeno za Velk fr. revoluce) a to podle
lat. rea prostranstv. Srov. :hektar,
:arel.
arabeska (arabsk) ornament; krtk
povdka. Pes nm. Arabeske, fr. arabe54

sque z it. arabesco arabsk (lo o sloit ornamenty ze stylizovanch rostlin


ap.).
arak lihovina z re. Pes fr. arac z ar.
araq va z datl, lihov npoj. Srov.
:rakije.
aranm prava. Z fr. arrangement od
arranger (viz :aranovat).
aranovat upravovat, podat, pipravovat, aranr(ka), naaranovat, zaranovat. Z fr. arranger tv. z a- (:ad) a ranger adit, sestavovat k rang
ada germ. pvodu. Srov. :rynk.
arad bursk oek, aradov. Z fr.
arachide z nlat. arachidna, je bylo v
18. st. utvoeno na zklad . arachidna
druh lutniny od rakos hrachor.
Srov. angl. peanut, doslova hrachov
oech.
arbitr rozhod sporu, arbitrrn/ arbitrrn libovoln, arbitr (pes fr.).
Z lat. arbiter rozhod, svdek, dle
nejist.
arci st. ovem. Z :a a rozkazovacho
rci (viz :ci); vvoj tohoto spojen
k dnenmu vznamu vak nen pli
zejm (Ma2 ).
arci- vele-. Ze stlat. arci- z .-lat.
archi- (viz :archi-). Srov. arcibiskup
(ji st.), arcidlo.
arel zastavn pozemek; oblast
vskytu. Ze stlat. arealis, co je adj.
k lat. rea prostranstv. Srov. :ar,
:rie.
arna prostor pro zpasy, pedstaven
ap.. Pes nm. Arena tv. z lat. arna,
pvodn psek (zpasit bylo posypno pskem).
arest zast. ob. vzen, arestovat. Z nm.
Arrest ze stlat. arrestum zabaven, zadren od arrestre a to z lat. :ada restre zstat z :re- a stre stt.

argon

arkebuza

Srov. :rest.
argon druh atmosfrickho plynu.
Utvoeno umle (konec 19. st.) z . args neinn k :a-2 a rgon dlo.
Srov. :energie, :orgie.
argot hantrka kriminlnch ivl. Z fr.
argot, jeho dal pvod je diskutabiln.
argument dvod, dkaz, argumentovat. Z lat. argmentum, doslova co
slou k objasnn, dokzn od arguere objasovat, dokazovat, vlastn
dlat jasnm, je souvis s lat. argentum stbro (z toho Argentina).
arch (dvou)list papru, ark. Nejsp
pes niz. ark (tak i ve star .) z lat.
arcus oblouk, luk (podle toho, e se
vyroben papr pehbal do oblouku).
Srov. :arkda.
archa biblick Noemova lo; posvtn
schrnka s deskami Desatera. Pes
nm. Arche z lat. arca sk od arcre
zavrat. Omezeno na biblick spojen archa Noemova a archa mluvy.
Srov. :rakev.
archaismus zastaral jev, archaick,
archaizovat. Pes nm. Archaismus,
stlat. archaismus z . archaisms
od archaz zastarvm k archaos
star, prapvodn od arche zatek,
pvod. Srov. :archiv, :archeologie.
archandl. Ze stlat. archangelus, viz
:archi- a :andl.
archeologie vda zkoumajc pozstatky minulosti, archeolog, archeologick. Pes nm. Archologie z . archaiologa vypravovn starch djin
od archaos star (viz :archaismus a
:-logie).
archi- (ve sloeninch) hlavn, vedouc.
Od . rch jsem prvn, velm. Srov.
:arci, :archandl, :architekt, :ar55

chaismus, :patriarcha.
architekt navrhovatel staveb, architektonick, architektura. Pes nm. Architekt z lat. architectus a to z . architktn stavitel z :archi- a tktn
emeslnk, umlec. Srov. :technika,
:tesat.
archiv sbrka psemnost dokumentrn
povahy, archivn, archivovat, archiv,
archivnictv. Ze stlat. archivum msto
pro uloen dokument, co je varianta
k lat. archium z . archeon vldn
budova, ad od rch vldnu, jsem
prvn. Srov. :archaismus, :archi-.
rie (opern) slov skladba pro zpv s
doprovodem. Z it. aria pse, melodie, dve umn (stfr. aire), je souvis s lat. r vzduch (tedy umn
penen vzduchem). Srov. i angl. air
vzduch i rie.
rijec pslunk indoevropsk rasy,
rijsk. Podle vlastnho oznaen sti.
obyvatelstva arya- od ar- cizinec
(snad pohostinn k cizincm, srov. i
sti. ary- pn a nae :Hospodin). Nzev zneuit nacistickou ideologi.
aristokracie lechta; vlda lechty,
aristokrat, aristokratick. Z . aristokrata vlda nejlepch z ristos nejlep a krato vldnu. Srov. :demokracie, :byrokracie.
aritmetika obor matematiky zkoumajc vztahy sel. Pes lat. arithmtica z . arithmtike (tchn) potsk
umn od arithmtiks vhodn k potn od arithmo potm k arithms
slo. Srov. :logaritmus.
arkda podloub. Z fr. arcade z it. arcata od arco z lat. arcus oblouk, luk.
Srov. :arch.
arkebuza hkovnice. Z nm. Arkebuse z fr. arquebuse a to z germ. ja-

ark

asfalt

zyk (nm. Hakenbchse, niz. haakbus


puka s hkem), lid. etym. (D2) k fr.
arc oblouk.
ark kryt vstupek s okny. St. ark, alk (z toho p. alkierz). Ze sthn.
rker a to ze stfr. arquiere stlna k
lat. arcus oblouk. Srov. :arch, :arkda.
armda, armdn. Ze p. armada a
to z lat. armta ozbrojen (skupina
lid) od armre ozbrojovat k arma
zbran. Srov. :almara, :alarm.
armatura kovov sousti. Z lat. armtra vzbroj, vstroj od armtus
vyzbrojen od armre (viz :armda).
arogance povenost, arogantn. Z lat.
arrogantia od arrogns poven, co
je pvodem pech. pt. od arrogre
osobovat si z :ad- a rogre dat,
je souvis s regere dit. Srov. :regulace, :dirigovat.
aroma (siln) vn, aromatick, aromatizovat. Pes lat. arma z . rma,
jeho dal pvod je nejasn.
artefakt umleck vtvor. Novj,
umle z lat. ars (abl. arte) umn a
factum in, skutenost. Srov. :artista, :fakt.
artrie tepna. Z lat. artria a to z .
artr tv. k aer zvedm, zavuji.
Srov. :aorta.
artikl zbo. Z nm. Artikel z lat. articulus lnek, kloub, zdrobnliny od
artus kloub, d. Srov. :artikulovat,
:artrza i :artista.
artikulovat vyslovovat, lnkovat, artikulace. Z lat. articulre od articulus
(viz :artikl).
artilerie zast. dlostelectvo. Z nm. Artillerie z fr. artillerie od stfr. artillier vyzbrojit a to ze stfr. atillier tv.
56

(s piklonnm k stfr. art z lat. ars


umn), jeho dal pvod nen jist.
Srov. :adaptovat.
artista cirkusov umlec, artistick. Z
fr. artiste a to ze stlat. artista umlec
od lat. ars (gen. artis) umn, je asi
souvis s artus kloub, d. Srov. :artefakt, :artikl.
artrza degenerativn onemocnn
kloubu. Z lat. rthrsis k . rthron
kloub, d. Srov. :artikl, :neurza.
artyok druh zeleniny. Ze severoit. articiocco a to asi pes star p. alcarchofa z ar. al-harufa.
arytmie porucha rytmu, arytmick.
Viz :a-2 a :rytmus.
arzn jedovat chemick prvek. Ze
starho arsenik z lat. arsenicum a to z
. arsnikn k arsniks mun, siln,
to pak lid. etym. (D2) pes syrsk zarnika ze stper. *zarnk tv., pvodn
zlat (barvou se podob zlatu).
arzenl zbrojnice, sklad. Pes nm. Arsenal z it. arsenale a to z ar. dar assinac a lodnice, tovrna z dar dm
a sinac a emeslo, profese.
asanovat upravovat zdravotn zvadn
prostor. Pes nm. assanieren z lat.
assanre z :ad- a sanre lit, napravovat.
asertivita aktivn, pevn, ale klidn
projeven vlastnho nzoru, asertivn.
Na zklad angl. assertiveness tv. od
assertive pozitivn; pli sebevdom,
troufal od (to) assert trvat na nem, prohlaovat, uplatovat nrok
a to z lat. asserere (p. trp. assertus) prohlaovat, osobovat si, tvrdit z
:ad- a serere adit, pipojovat. Srov.
:disertace, :inzert.
asfalt, asfaltovat, asfaltka. Ze stlat.
asphaltus a to z . sphaltos zemn

asi

astrologie

pryskyice, je je mon vyvodit z :a2


a sfll kcm, srm, viklm (uvalo se ho jako pojicho materilu pi
stavb zd). ada autor vak pedpokld vchodn pvod slova (HK).
asi st. St. asi, as, asa znamenalo tot
co :aspo, dnen vznam od 16. st.
Vykld se z :a a st. :-si (Ma2 ).
asimilovat pipodobovat, pizpsobovat, asimilace. Z lat. assimilre z :ada similre (simulre) dlat podobnm
k similis podobn. Srov. :disimilace,
:simulovat, :ansmbl.
asistent, asistence, asistovat. Nov z lat.
assistns, co je pech. pt. od assistere pomhat z :ad- a sistere stavt,
postavit (se). Srov. :existovat, :rezistence.
asketa lovk ijc zdrenliv a odkav, asketick, askeze. Z . asktes
atlet, vycvien lovk od asko cvim, usiluji.
asociace sdruen, spojen, asociovat.
Z lat. associti od associre z :ada socire sdruovat od socius druh,
je souvis se sequ nsledovat. Srov.
:sociln, :sekvence.
asociln, asocil. Viz :a-2 a :sociln.
asonance zvukov shoda poslednch samohlsek ve veri. Ze stlat. assonantia od assonare pizvukovat z lat.
:ad- a sonre znt. Srov. :konsonant, :rezonovat.
aspargus chest. Z lat. asparagus a to
z . aspragos, pvodu asi rnskho.
aspekt hledisko. Z lat. aspectus ohled,
vzhled od aspicere z :ad- a specere
dvat se, pozorovat. Srov. :respekt,
:inspekce, :spektrum.
aspik rosol. Z fr. aspic tv., jeho pvod
nen jasn. Spojuje se s homonymnm
fr. aspic zmije z lat. aspis z . asps tv.,
57

ale vznamov souvislosti nejsou pesvdiv vysvtleny.


aspirta pdechov souhlska, aspirace, aspirovan. Z lat. (cnsonns) aspirta pidechnut (souhlska) od aspirre (viz :aspirovat).
aspirin lk proti teplot a bolesti. Z
nm. Aspirin, co m bt zkratkov
slovo z acetylspirsalicacidin (tedy lk
z kyseliny acetosalicylov, zskvan z
kvt tavolnku - lat. Spiraea). Vyuito
formln podobnosti s :aspirovat.
aspirovat uchzet se, dlat si nrok,
aspirant, aspirace. Z lat. aspirre snait se piblit, doslova pidechovat z
:ad- a spirre dchat. Srov. :konspirace, :piritus.
aspo st. St. t asa, aspon (srov.
:asi). Sloeno z :a, :-si a pon-,
snad s pvodnm vznamem a budi
po to (= do t mry) (Ma2 ). Srov.
:alespo, :ponkud, :ponvad.
asteroid planetka. Umle z . aster (viz
:astro-) a :-oid.
astma zducha. Pes lat. z . sthma
tv., je etymologicky pat k ie. *andchat (srov. . nemos vtr, dech,
lat. animus dech, duch); pvodn
tedy snad *nsthma. Srov. :animovat.
astra zahradn kvtina. K lat. astrum
od . aster hvzda (viz :astro-).
astrln hvzdn. Ze stlat. astralis
k lat. astrum hvzda. Srov :astro-,
:astra, :konstelace.
astro- (ve sloeninch) tkajc se
hvzd. Srov. astrofyzika, :astrologie,
:astronomie, :astronaut. K . aster
hvzda, je souvis s lat. stella, nm.
Stern, angl. star tv. Dle srov. :asteroid, :astra, :astrln.
astrologie hvzdopravectv, astrolog,
astrologick. Viz :astro- a :-logie a

astronaut

atom

:astronomie.
astronaut kosmonaut, astronautika. Z
:astro- a . nats plavec z n
plavu, plynu (srov. :navigace). Pouvno sp v angloam. prosted k odlien od :kosmonaut.
astronomie vda o vesmru, astronom,
astronomick. Viz :astro- a :-nomie.
V 17. st. v souvislosti s pokrokem
ve hvzdstv vznamov odlieno od
:astrologie.
asymetrie nesoumrnost, asymetrick.
Viz :a-2 a :symetrie.
a st. Dnes pouze . Z :a a *ti, je asi
souvis s lit. te- v tzv. permisivu (srov.
lit. tegyvoja a ije) (Ma2 ). Mon
vak je - stejn jako v :by, :vdy
ap.; pvod snad je v dat. zjm. pro 2.
osobu ti (viz :ty).
atakovat napadat, atak. Z fr. attaquer
z it. attacare s pvodnm vznamem
pipevnit, pipojit (srov. :ata).
Pozdj vznam z it. konstrukc jako
pipojit se k bitv ap. Vykld se z
:ad- a germ. zkladu (gt. *stakka,
angl. stake kl), tedy pvodn pipevnit ke klu.
ataman nelnk kozk. Z ukr. atman, r. atamn nejistho, snad tur. pvodu.
ata diplomatick pidlenec. Z fr. attach, co je p. trp. k attacher pipevovat, pipojovat ze stejnho koene jako it. attacare (viz :atakovat).
atavismus ddin znaky po vzdlench pedcch, atavistick. Z fr. atavisme, utvoenho koncem 19. st. od
lat. atavus prapedek k avus dd, pedek, je souvis s :ujec.
ateismus bezvrectv, ateistick. V 16.
st. utvoeno k . theos bezbon z
58

:a-2 a thes bh. Srov. :teologie.


atelir umleck dlna. Z fr. atelier,
stfr. astelier od astele tska, devn
odtpek z lat. astula, co je zdrobnlina k asser kl, er. Pvodn tedy
msto s mnostvm tsek, z toho pak
truhlsk dlna a dnen vznam.
atentt, atenttnk. Pes nm. Attentat
z fr. attentat a to ze stlat. attentatum
zloin, pokus o zloin od lat. attentre pokouet se z ad- a tentre (vedle
temptre) zkouet, pokouet se. Srov.
:ostentativn.
atestace osvden. Z lat. attestti od
attestr osvdovat z :ad- a testr
svdit od testis svdek. Srov. :test,
:testament, :protest.
atlas1 soubor map, vyobrazen ap.
Podle znmho souboru map anderskho zempisce Mercatora (1595) s titulnm vyobrazenm bjnho obra Atlanta (nom. Atlas) drcho na ramenou
zemkouli. Sta ekov nazvali podle
Atlanta poho v sev. Africe a pak i
ocen rozprostrajc se za tmto pohom.
atlas2 hladk ltka z hedvbn pze.
Pes nm. Atlas z ar. at las hladk.
atlet, atletika. Pes lat. thlta z .
thltes od athlo (thle) namhat
se, zpasit k thlon nmaha, zpas,
cena. Srov. :triatlon.
atmosfra ovzdu. Nov utvoeno v
17. st. k . atms (atms) pra, vpar
a sfara koule. Srov. :sfra.
atol korlov ostrov s lagunou. Z angl.
atoll a tam z domorodho oznaen takovchto ostrov na Maledivch v Indickm ocen.
atom nejmen, nedliteln st prvku,
atomov, atomizovat, atomizace. Pes
lat. atomus z . tomos nedliteln, ne-

atrakce

autodrom

ezateln z :a-2 a tmn eu (uvno ji v antick materialistick lozoi). Srov. :anatomie.


atrakce nco pitalivho, atraktivn. Z
lat. attracti pitahovn od attrahere
pitahovat z :ad- a trahere thnout.
Srov. :abstrakce, :kontrakt, :traktor.
atrapa napodobenina zbo. Z fr. attrape past od attraper chytit z fr. a(srov. :ad-) a trappe past, je je z
germ. (srov. angl. trap).
atribut pvlastek. Z lat. attribtum
od attribuere pidlovat z :ad- a
tribuere tv. Srov. :tribut, :tribuna,
:distribuce.
atrium stedn nekryt st (mskho) domu. Z lat. trium, snad etruskho pvodu. Vylouena nen ani souvislost s lat. ter tmav, stinn.
atroe zakrovn, hynut. Z . atrofa od trofos patn iven z :a-2 a
trf ivm. Srov. :hypertroe.
asi st. Z :a a :-si.
audience slyen. Z lat. audientia od
audre slyet. Srov. :audio-, :auditorium, :audit.
audio- (ve sloeninch) tkajc se sluchu. Srov. audiovizuln (viz :vizuln) a dle :audience, :audit, :auditorium.
audit revize t, auditor. Z angl. audit tv. a to nov (od 70. let 20. st.) od
lat. audtus slyen od audre slyet.
Srov. :audience, :auditorium.
auditorium posluchastvo. Z lat.
audtrium tv. od audtor poslucha
od audre slyet. Srov. :audit, :audience.
augmentace zvtovn, rozhojovn.
Z lat. augmentti od augmentre
zvtovat od augmentum zvten k
59

augre zvtit (viz :aukce).


aukce draba, aukn. Pes nm. Auktion z lat. aucti tv. od augre (p.
trp. auctus) zvtovat (pi aukci se
zvtuje cena vydraovanho pedmtu). Srov. :augmentace, :autor.
aula (univerzitn) slavnostn s. Z lat.
aula hala, atrium, palc a to z . aule
dvr, obydl.
aureola svatoz. Z lat. aureola od aureolus zlat k aurum zlato (pvodn
zlat kruh okolo hlavy, s nm byli zobrazovni svat).
auus ob. zmetek. Z nm. Ausschuss tv.
od ausschiessen vyadit, vystelit z
aus (srov. :vy-) a schiessen stlet,
odpalovat. Srov. :uspajtl, :aut.
aut zmez, autov. Z angl. out ven,
vy-, je souvis s nm. aus a . :vy-.
Srov. :outsider, :knokaut, :auus.
autentick hodnovrn, autenticita.
Ze stlat. authenticus z . authentiks
od authnts pvodce, pn (do tur.
dalo efendi pn), jeho prvn st m
stejn pvod jako :auto-2 , druh st
je nejasn.
auto. Zkrceno z :automobil.
auto-1 tkajc se aut. Viz :automobil. Srov. autokola, autoopravna, :autobus, :autokar, :autodrom, :autostop, :autostrda.
auto-2 samo-. Z . auts sm, svj,
vlastn. Srov. autoportrt, autosugesce,
autobiograe, :autogram, :autogen,
:automat.
autobus. Z :auto-1 a angl. :bus. Srov.
:mikrobus, :trolejbus.
autodaf plen kac. Z port. auto da
f skutek vry z vlat. acto de de k lat.
ctus in, jednn a ds vra. Srov.
:akt, :kondent.
autodrom zvodn drha pro motorov

autogen

azalka

vozidla. Z :auto-1 a :-drom.


autogen svec pstroj, autogenn.
Novj, k . autogenes ze sebe vznikajc, pirozen z :auto-2 a gnos rod,
pokolen, pvod. Srov. :geneze.
autogram vlastnorun podpis. Z
:auto-2 a :-gram.
autochtonn vzel z vlastn zem, praobyvatelsk. Z . autchthonos tv. z
:auto-2 a chthon zem, krajina.
autokar komfortn zjezdov autobus.
Z am.-angl. autocar auto z :auto-1 a
car auto. Srov. :kra.
automat samoinn fungujc zazen,
automatick, automatizovat, automatizace. Pes lat. automatus z . autmatos sm ze sebe vychzejc, samoinn z :auto-2 a pechodnkovho tvaru koene *men- myslet, tedy
vlastn samomyslc. Srov. :matematika, :mnie, :memento, :pamatovat.
automobil, automobilov, automobilista. Z fr. automobile (1890) a to
z :auto-2 a lat. mobilis pohybliv.
Srov. :mobiln, :mobilizace.
autonomie samosprva, nezvislost. Z
. autonoma tv. z :auto-2 a odvozeniny od nmos zkon, zvyk, prvo.
Srov. :-nomie.
autor, autorsk, autorstv, autorizovat.
Z lat. autor, auctor pvodce, tvrce,
pvodn vlastn rozmnoovatel, z lat.
augre (p. trp. auctus) zvtovat,
mnoit. Srov. :autorita, :aukce.
autorita vnost, vliv; uznvan osobnost, autoritativn, autoritsk. Z lat.
au(c)trits platnost, hodnovrnost
od auctor (viz :autor).
autostop. Z :auto-1 a :stop. Snad
podle nm. Autostopp.
autostrda dlnice. Z it. autostrada z
60

:auto-1 a it. strada silnice z lat. (via)


strta dldn (cesta). Srov. angl.
street, nm. Strasse a dle :stratikace, :estrda, :substrt.
avantgarda pedvoj. Z fr. avantgarde
tv. z avant vpedu, pedn a garde
str. Srov. :garda, :garderoba.
avantra (milostn) dobrodrustv. Z
fr. aventure tv. z vlat. *adventra phoda, udlost k lat. adventrus co m
pijt od advenre z :ad- a venre pijt. Srov. :advent.
averze odpor, nechu. Z lat. versi odvrcen od vertere odvrtit z :ab- a vertere obracet. Srov.
:konverze, :kontroverze, :diverze i
:verze.
aviatik zast. letec, aviatika, aviatick.
Z fr. aviateur od avion letadlo (utvoeno r. 1875 k lat. avis ptk).
aviv zlepen vzhledu a vlastnost
ltky namenm ve specilnm ppravku, avivn. Z fr. avivage oiven
(barev) od aviver oivit, osvit, vyletit z vlat. *advvre z lat. :ad- a
vvere t od vvus iv (viz :iv).
avzo nvt, oznmen, avizovat. Z
nm. Aviso, Avis a to asi z fr. vis,
vlastn k vidn z lat. ad (:ad-) a vsum, co je p. trp. od vidre vidt.
Srov. :vzum, :vizuln.
avokdo druh tropickho ovoce. Ze p.
avocado a to z indinskho ahuacatl (v
jazyce nahuatl).
avak sp. Z :a a :vak.
axiom zsadn pouka, tvrzen. Pes
lat. axima z . axma od axi
oceuji, uznvm od xios platn,
hodn, oprvnn.
azalka druh okrasnho keku. Z lat.
Azalea, je utvoil botanik Linn k .
azalos such, vyprahl (da se j v

azbest

bacat

such pd).
(varianta as-simt), co je plurl od
azbest vlknit neholav nerost,
samt cesta. Srov. :zenit.
azbestov. Z . sbestos neuhasiteln, azur mod, azurov. Z fr. azur ze stlat.
nepomjejc z :a-2 a odvozeniny od
azurum a to zkomolenm z ar. lzaward,
slovesa sbnnymi hasm, dusm.
lzuward lazurov kmen, lazurit, ulazbuka. Podle :alfabeta z prvnch dvou
tramarn.
psmen cyrilsk abecedy az (znamen azyl toit, azylov. Pes nm. Asyl
j) a buky (psmeno). K etym. souz lat. asylum a to z . sylon od sylos
vislostem nzv psmen srov. :j,
bezpen, nevyloupiteln z :a-2 a
:buk.
slon, syl lup, koist, zabaven (lodi).
azimut smrov hel potan od se- a. Z :a a zesilovac pklonky -e (viz
veru. Z fr. azimut a to z ar. as-sumt
:e) (Ma2 ).

B
ba st. Star pisvdovac slovo. P., ukr.
ba. Psl. *ba m obdobu v lit. ba, sti. b.
Souvis s -bo v :nebo.
bba, baba, bab, babsk, babka, babika, expr. babizna. Vesl. - p. baba,
r. bba, s./ch. baba, stsl. baba. Psl.
*baba odpovd lit. bba tv. (B5), dle
srov. nm. Bube hoch, angl. baby
nemluvn (slk. bbtko tv.), it. babbo otec, tur. baba tv. Jde o dtsk
vatlav slovo, jemu vlastn pisuzuj
vznam dospl. Srov. :mma, :tta
a dle :babka, :baboka, :bbovka,
:babyka.
babka druh houby; chroust aj.. Penesen od babka (:bba) (hnd barva,
rozpraskan klobouk, resp. zvrsnn
krovky ap.). Ren koupit za babku,
mt penz jako babek pr podle jaksi
drobn uhersk mince, u ns neplatn
(Ma2 , HK). Srov. :babyka.
baboka druh motla. Pejato Preslem
z r. bboka tv., kde je to zdrobnlina k
bba (:baba). Asi slovo tabuov (D4),
vilo se, e v motlech sdl due ze61

melch (podle jinho vkladu arodjnice, ale to se asi tkalo sp motl


nonch) (Ma2 , HK).
bbovka druh peiva. St. bba (v .
od 15. st.), srov. ob. semlbba, st. bba
emlov. P. babka, r. bba velikonon
bernek. Vraz bbovka je vlastn pvodn pek, forma na bbu (Jg).
Vzhledem k starmu . ppa kae (Jg)
je mon hledat pvod v dtsk ei s
piklonnm k :bba (srov. :babka)
(Ma2 , HK).
babrat (se), zbabrat, babrav. P. babrac
si, ukr. bbraty tv. Psl. *babrati (s)
je slovo onom. pvodu, srov. podobn
tvary :piplat, :patlat i :brblat.
babyka druh javoru. St. babka pro sv
pokroucen devo (srov. :babka). Zakonen -yka snad podle :osika (dve
psno osyka) (HK, Ma2 ).
bacat, bc, nabacat, bacit. R. bcat
plcat, s./ch. bcati vrhat. Psl. *bacati nem pli jasn souvislosti. Otzkou je, zda je prvotn citosl. bc (HK)
i naopak sloveso - pak by se dalo uva-

bacil

bago

ovat o elementrn souvislosti s fr. battre, it. battere bt (Ma2 ). Srov. i :batoh.
bacil, bacilonosi. Pojmenovno koncem
19. st. podle pozdnlat. bacillus, bacillum hlka (m tyinkovit tvar),
co je zdrobnlina k lat. baculum hl.
Srov. :bakterie.
baculat. Varianta k :buclat.
baa vrchn ovk. Slovo karpatsk pastsk kultury (p. bacza, ma. bacsa,
rum. baciu ap.), dle nejasn. Srov.
:brynza, :fujara ap.
bakora, bakorka, bakorov. Z ma.
bocskor stevc (Ma2 ).
bdat, bdn, badatel, badatelsk, bdav, probdat, vybdat. Pevzato
Jungmannem z p. badac, je se obvykle
vykld z *ob-adati, mylnm rozloenm pedpony z nho vzniklo *o-badati
(srov. podobn :balit). Zkladov sloveso je doloeno v st. jadati bdat,
zkoumat. Psl. *adati (B4) se dle spojuje s lit. osti ichat, lat. odor ich,
pach, vn, . z ichm, ve z ie.
*od- ichat (Ma2 ). Vvoj vznamu byl
vnmat ichem vnmat, zjiovat
zkoumat.
-bdat (nabdat, pobdat). Zdlouen
iterativum (optovac sloveso) od :bodat.
badminton hra s opeenm mkem odrenm raketou, badmintonov, badmintonista. Z angl. badminton tv. a to
podle mstnho jmna Badminton, sdla
vvody z Beaufortu v ji. Anglii, kde
tato hra vznikla.
badyn druh koen. Z fr. badiane a to
z per. bdin anz.
bafat, bafnout, vybafnout. Onom. pvodu, od citosl. baf !. Podobn je nm.
62

blaen, dn. bjee tkat. Srov. :paf.


bafu slang. sportovn inovnk. Slovo
dost mlad (od 40. let), nepli jasn.
Snad od angl. buoon aek, kapar
(Ma2 ) - mohli tak bt sportovci nazvni rdoby inovnci, kte jen parazitovali na sportovnch zjezdech a jinch akcch.
bagn zast. expr. primitivn venkovan.
Asi z bagoun uhersk vep a to nejsp pes slk. bagn ze stlat. baco, baconus vep na vkrm, unka (odtud pes
stfr. do angl. bacon slanina), kter je
z germ. (viz :bachyn).
bagane tk okovan nrovac bota.
Pes slk. bagana z ma. bakancs tv.
(Ma2 ).
bagatelizovat podceovat, zlehovat,
bagatelizace. Od starho . bagatela
bezvznamn vc, malikost a to pes
fr. bagatelle z it. bagatella drobnost,
co je asi zdrobnlina k lat. bca bobule, zrnko vna. Srov. :pakatel.
bag zavazadla. Z fr. bagage tv., co
je hromadn jmno k stfr. bague zavazadlo, ranec, jeho dal pvod nen
jasn. Srov. :pak.
bageta francouzsk bl chlb zkho a
prothlho tvaru. Z fr. baguette tv. z it.
bachetta, co je zdrobnlina k bacchio
hl z lat. baculum tv. Srov. :bacil.
bgl ob. batoh. Snad kontaminac (D3)
z :batoh a :pingl.
bago vanec tabku; zbytek doutnku;
hra, pi n se hr v kruhu sna zashnout m, kter si pihrvaj ostatn.
Nepli jasn. Prvn dva vznamy pr
z ma. bag tv., pvodn sova (podrobn Ma2 ), posledn vznam bu
njakm penesenm, i mon z fr.
lid. bagot zavazadlo (hr uprosted

bagr

bakterie

vlastn pek).
bagr, bagrovat, vybagrovat. Z niz.
bagger(machine) stroj na odstraovn bahna od bagger bahno (viz i
:bahno).
bahnice bez ovce. Od slovesa bahnit
se, kter vzniklo mylnm rozkladem
*ob-agniti se, stt se bez (o ovci) (viz
:jehn). Srov. podobn :bdat.
bahno, bahnko, bahenn, bahnit,
zabahnit, odbahnit, rozbahnit, rozbahnn. P. bagno, r.d. bagn, chyb
v jsl. Psl. *bagno nem zcela jasn
pvod. Nejsp souvis s nm. Bach
potok, stangl. becc tv., angl. beach
pl, vchodiskem by bylo ie. *bhag/*bhg- (A4). Srov. ale i niz. bagger bahno, kter by ukazovalo na ie.
*bhagh-/*bhgh-.
*bach (dvat bacha) dvat pozor, bacha ob. dozorce. Z nm. Obacht (geben) (dvat) pozor, odvozenho od
Acht pozor.
bachor st aludku pevkavc; zhrub.
bicho. St. bacho tlust stevo, jinak jen b. bchur tv., s./ch. bahor
bicho. Psl. *bachor je asi expr.
tvar od *bachati onom. pvodu. Srov.
:buchta.
bchorka smylenka, pohdka. Dve
t bchora. R.d. bachra prma,
chvastoun, s./ch. bahoriti arovat, zakvat. Psl. *bachora, *bachoriti jsou
expresivn tvary od zkladu *ba-, viz
:bjit, :bse (HK).
bachrat. Jen ., od :bachor.
bachyn samice vepe divokho. Z
nm. Bache tv. (s produktivn pp.
-yn) a to penesen ze sthn. bahho
hbet, unka, slanina, je je pbuzn s
angl. back zda (viz :bek). Pes stlat. baco a stfr. bacon pelo do angl.
63

jako bacon slanina (srov. :bagn).


bjit, bj(e), bajka, bajk, bjn, bjen, vybjit (si). St. bti, baju (z
*bajati, B9), dnen innitiv je novj.
Vesl. - p. bajac, r.d. bjat mluvit,
s./ch. bajati arovat, zakvat. Psl.
*bajati souvis se sthn. ban pkaz, zkaz, nm. bannen vyobcovat, oarovat, lat. fr mluvit, . fm tv.,
fne hlas, arm. ban slovo, sti. bhnati
mluv, ve od ie. *bh- mluvit (A2).
Srov. :bchorka, :bse, :fma aj.
bajonet bodk. Pes nm. Bajonett z
fr. bayonette podle msta Bayonne ve
Francii, kde se bodky zaaly vyrbt.
bakal nejni univerzitn hodnost,
bakalsk. Ze stlat. bac(c)alarius tv.,
je dle nen pli jasn. Podoby bacalaureus a bacalaureatus jsou pozdj, a
proto oblben vklad z lat. bca bobule a lauretus ozdoben vavnem
(viz :lauret), vlastn tedy ovnen
vavnem s bobul (HK, HL), bude nejsp ertovnou lid. etym. (D2). Stfr. bachelor znamenalo mlad aspirant rytstv, bylo i stlat. baccalaria venkovsk statek. Vechny dal pokusy o
pesvdiv vklad troskotaj.
bakelit uml pryskyice, bakelitov.
Podle vynlezce, belgickho chemika
Baekelanda (za. 20. st.).
baklan lilek velkoplod. Z r. baklan a to pes tur. patlydan z ar.-per.
bdinjn.
baki spropitn. Do evropskch jazyk pes tur. a ar. z per. bah dar
od bahden dvat.
bakterie, bakteriln, bakteriologie. Pvodn bacterium (1838) podle . baktrion, co je zdrobnlina k bktron hl
(podle tvaru mikroorganismu). Viz i

bl

balkon

:bacil.
bl hov. ples. Z nm. Ball a to z fr., stfr.
bal od stfr. baler tancovat z pozdnlat.
ballre tv., je souvis s . bll hu,
vrhm. Srov. :balet, :balada, :balistika.
balada krat bse i pse pochmurnho obsahu, baladick. Pes nm.
Ballade z fr. ballade, pvodn tanen
pse a to ze stprov. balada od balar
tancovat z pozdnlat. ballre tv. (viz
:bl).
balalajka strunn nstroj. Z r. balaljka nejasnho, asi onom. pvodu. V
bala- je mono vidt stejn zklad jako
v :balamutit, :blbolit, srov. i r. balagr prma.
balamutit, balamucen. P.d. baamcic,
r.d. balamtit, chyb v jsl. Psl. *balamotiti je nejsp pozoruhodn star
sloenina z onom. *bala- (srov. :balalajka, :blbolit) a *motiti kalit, mchat (srov. :rmoutit), vlastn tedy
asi (neustlm) povdnm kalit, mst
mysl (trochu jinak Ma2 ). Star domnnka o vpjce z mong. balamut
svvoln (HK) nen pesvdiv.
balanc rovnovha, balancovat, zabalancovat. Z fr. balance (rovno)vha, bilance a to pes vlat. *bilancia z pozdnlat. bilanx (viz :bilance). Poten
ba- asi vlivem stfr. baler tancovat (viz
:bl).
balast zt, pt. Z nm. Ballast, pvodem slovo dnm. (nmon termn),
kde je povaovno za vpjku z niz.
i skand. Zatmco druh st se veobecn ztotouje s nm. Last, niz.
last ap. nklad, zt, prvn st nen
zcela jasn. Snad je pvodn tvar dochovn ve vd. barlast, pak by lo spojit s nm. bar pouh, hol, vlastn
64

tedy pouh, ist pt.


baldachn ozdobn ltkov stecha.
Pes nm. Baldachin z it. baldacchino,
doslova (ltka) z Bagddu od Baldacco, co byl stit. nzev tohoto blzkovchodnho msta, odkud byla tato
ltka dovena. Srov. podobn :damaek.
baldrin kozlk lkask. Z nm. Baldrian a to ze stlat. valeriana tv., nejistho pvodu.
balet, baletn, baletka, balerna. Pes
nm. Ballett z it. balletto, co je zdrobnlina k ballo tanec, pozdji bl, od
ballare tanit z pozdnlat. ballre tv.
Srov. :bl, :balada.
balk1 , balek, balkov. U Jg bal, balk.
Zejm z nm. Ballen tv. (zklad stejn
jako u :balon), viz vak i :balit.
balk2 hlupk, spoleensky neobratn
lovk. Snad z ma. balek prost lovk, hlupk (Ma2 ), srov. i podobn
:bulk.
balistika nauka o pohybu vrench tles, balistick, balistik. Novotvar 19.
st. k lat. ballista vrha kamen, oblhac stroj z . ballistes tv. a to od
. ballz vrhm, metm od bll tv.
Srov. :parabola, :bel.
balit, balic, balrna, sbalit, obalit, obal,
nabalit, pibalit, pebalit, zabalit, zbal, ubalit, vybalit, zaobalit. Jen . Vykld se mylnm rozloenm st. obvaliti obalit (msto toho o-b(v)aliti)
(Ma2 ). Vzhledem k tomu, e Jg toto
sloveso nezn, je teba pist jeho rozen psoben nm. ballen tv. (viz i
:balk1 ) (HK).
balkon, balkonov. Pes nm. Balkon
z fr. balcon z it. balcone a to zase z
germ., asi z langob. *balko, kter odpovd nm. Balken trm, nosnk. Srov.

-ball

banln

:hambalek.
-ball. Druh st nzv movch her,
z angl. ball m (srov. :fotbal, :basketbal, :baseball, :softbal ap.). Angl.
ball je pokraovnm germ. *balla(nm. Ball, stisl. bolr), kter je pbuzn s lat. follis mch, m, . falls
penis od ie. *bhel- nafouknout se, bt
prun (A2).
balon, balonek, balonov. Pes nm.
Ballon a fr. ballon z it. ballone, pallone,
co je zveliujc jmno k balla, palla
koule, m a to z germ. (viz :-ball).
balok hov. druh lehkho plt. Od
:balon, vyrb se z hedvbn ltky,
kter se uv k vrob balon.
balustrda sloupkov zbradl. Z fr.
balustrade z it. balaustrata od balaust(r)a kvt grantovho jablka a
to pes lat. balaustium z . balastion
tv. Podle jeho prothlho, ztlutlho
tvaru, s nm byly sloupky srovnvny.
balvan, balvanovit. Vesl. (krom lu.)
- p. bawan balvan, klda; pohansk
bek, ulpas, r. bolvn hlupk, paez, s./ch. blvan klda, trm, b. balvn balvan, trm. Psl. asi *bal()van
i *blvan, slovo velmi nejasn. Vzhledem k struktue slova se veobecn
soud na pejmku z Vchodu, zdroj i
pvodn vznam vak zstvaj sporn.
V vahu pichz nap. ttat. balbal nhrobn kmen i per. phlivn hrdina, bojovnk (do kazatiny palvan,
balvan), o vvoji vznamu vak lze jen
spekulovat.
balza lehk devo jistho jihoamerickho stromu. Ze p. balsa vor, lun
zejm pedrom. pvodu. Peneseno na
toto devo proto, e se jeho lehkosti
a izolanch schopnost vyuvalo ke
65

stavb lun, plovk ap.


balzm vonn mast zskvan z rostlin,
balzamovat. Z lat. balsamum z . blsamon balzmov ke a to ze semitskch
jazyk (srov. hebr. bsm, ar. bam
tv.).
bambitka krtk runice. Expr. obmnou ze starho banditka, panditka
(viz :bandita), podle astch uivatel tto zbran (Ma2 ).
bambula hlupk. Pr od ma. bamba
hloup (Ma2 ), mon ale i domc
expr. tvar srovnateln s :bambule.
bambule (ltkov) koule. Jen ., podobn vak je dl. bombolica oteklina,
r.d. bambulka kulat nunice. Expr.
tvary oznaujc nco kulatho, kter
je mon srovnat s :bublina, :boubel
(Ma2 ).
bambus tropick rostlina s devnatmi
stbly, bambusov. Pes nm. Bambus
z niz. bamboes, co je pl. tvar od bamboe
z malaj. bambu, mambu tv.
b kupole; slang. vzen, baka,
baat, bsk, bank (ze slk.). Vesl.
- slk. baa dl, nco baatho, p. bania kupole, baat ndoba, r. bnja
(parn) lze, s./ch. banja lze, stsl.
banja tv. Psl. *bana se vykld z vlat.
*ba(n)nia, *ba(n)nea, co je tvar pl. od
lat. bal(i)neum lzn z . balaneon tv.
Pvodn lo o kamennou lze zaputnou do zem, odtud peneseno u zp.
Slovan na dl a konen na zklad
typickho ovlnho tvaru i na vydut
pedmty. Vznam vzen se vykld
ze stejnho zkladu, ale pes it. bagno
tv., dajn podle tkho vzen z bvalch lzn v Caihradu (Ma2 ).
banln vedn, triviln, banalita. Pes
nm. banal z fr. banal a to od stfr.
ban veejn vyhlka, klatba pvodu

bann

bar

germ. (srov. :bandita, :bjit). Pvodn vznam fr. slova tedy byl dan
k obecnmu uvn.
bann, bannek, bannov, bannovnk.
Pes nm. Banane ze p. i port. banana, dal pvod nen jist - uvauje se
o domorodch jazycch v oblasti rovnkov Afriky (Guinea, Kongo), ale i karibsk oblasti. Zarejc je i podobnost
ar. bann prst, banna prsty (srov.
:datle).
banit ob. expr. bt, tlouci, nabanit,
zbanit. Asi onom. pvodu. Srov. mor.
baa rna, pohlavek.
banda. Pes nm. Bande z fr. bande vojensk oddl a to pes stprov. banda
z germ. (srov. gt. bandw znamen).
Pvodn tedy tlupa, oddl pod jednm
znamenm (praporem).
bandaska. Nejasn. N. i banda. Snad
od baat (:b), ale slovotvorn
struktura je nejasn.
band pevn ochrann obvaz, bandovat, zabandovat. Z fr. bandage tv.
od bander vzat germ. pvodu (srov.
nm. Band obvaz).
bandita, banditsk. Z it. bandito postaven mimo zkon, co je pvodem
p. trp. od bandire postavit mimo zkon, pvodn bannire z germ. *banna(srov. nm. bannen vyobcovat, stfr.
ban klatba, veejn vyhlen). Srov.
:banln, :bjit.
*bandursk (spustit, zahrt bandurskou
hubovat, lteit). Pvodn hlun,
zn hudba od bandur, pandur p
vojk, ednk, drb (v Uhrch a Slavonii) ma. pvodu.
banjo. Viz :bendo.
banka, bankovn, bank, bank, banksk. Pvod tohoto internacionalismu
je v it. banco, banca lavice (penzo66

mnc), co je star pevzet z germ.


*bankiz lavice (nm. Bank, angl.
bench tv.). Srov. :bankrot, :bankovka, :vabank, :banket i :panchart.
baka. Od :b.
banket slavnostn hostina. Z fr. banquet
z it. banchetto tv., pvodn stolek, lavika, od banco lavice (viz :banka).
Pvodn asi oznaen pro servrovac
stolky. Srov. :pangejt.
bankovka, bankovkov. Pvodn paprov penz vydvan cedulovou
(emisn) bankou, srov. star bankocetle z nm. Bankzettel. Jinak viz
:banka.
bankrot nann krach, (z)bankrotovat,
bankrot. Pes nm. Bankrott z it.
banca rotta, doslova zlomen lavice
(viz :banka). It. rotto je z lat. ruptus,
co je p. trp. od rumpere rozbt,
zlomit.
bantam slang. bantamov vha (v boxu
do 54 kg ap.). Podle provincie Bantam
(Bandung) na Jv, kde se chovali kohouti k zpasm.
baobab mohutn africk strom. Z
ei africkch domorodc, podle jinch
slovo ar. pvodu. Do Evropy se slovo
dostalo asi z Egypta.
baptista novoktnec, baptistick,
baptismus. Pes lat. baptista z . baptistes kdo kt od baptz ktm (protoe pijmaj kest a v dosplosti).
bar1 nlevn pult; non podnik, barov, barman(ka). Z angl. bar tv., pvodn pepka, ty, bevno, ze stfr.
barre tv., nejistho, snad keltskho pvodu (srov. stir. barr pika, hrot,
bret. barr hrot, vtev). Srov. :barira, :barikda, :bark, :bar,

bar

barnabitka

:embargo.
bar2 jednotka tlaku vzduchu. Pevzato
z modernch evr. jazyk, tam umle od
. bros te. Srov. :barometr, :baryton.
barabizna expr. star sel staven, chatr. Expr. tvar k :bark, pp. jako
v babizna (viz :bba). Srov. vak
tak star . baraba dlnk na stavb
eleznice, otrhanec z it. baraba niema (podle biblickho Barabe), je
tu mohlo psobit.
bark, barek, barkov, barnk.
Pes nm. Baracke a fr. baraque ze p.
barraca, pvodn bouda pro vojky,
primitivn venkovsk domek. K nm
se dostalo za ticetilet vlky. Dle se
spojuje se p. barro hlna, jl, i barra
ty, zvora (viz :bar1 ), v obou ppadech nejistho, zejm pedrom. pvodu.
bar rozaovac zpas i turnaj (obvykle o postup i sestup), barov.
Z fr. (match de) barrage rozaovac
zpas (pvodn v ermu pi stejnm
potu bod) od barrage zbrana, pekka a to od barre zvora, ty (viz
bar 1 ).
barbar, barbarsk, barbarstv. Z lat.
barbarus cizinec, barbar i ciz, nevzdlan, hrub z . brbaros tv.,
onom. pvodu, vlastn mluvc nesrozumiteln, blbolc.
barbiturt uspvac lk obsahujc kyselinu barbiturovou. It. chemik Grimaux (1789) tak nazval kyselinu vznikajc kondenzac kyseliny malonov
(vyrb se z cukrovky, it. barbabietola)
s moovinou (it. urea, srov. :urologie).
barborka druh kvtiny; teov vtvika uznut na den sv. Barbory majc do Vnoc rozkvst. Od vlastnho
67

jmna Barbora, je pochz z . Brbara, vlastn cizinka (viz :barbar).


bard bsnk jako mluv urit skupiny,
lidov pvec. Pes nm. Bard a fr.
barde z keltskho bard lidov pvec.
barel elezn sud. Z angl. barrel tv., pvodn (devn) sud, ze stfr. baril, jeho dal pvod nen jist. Snad souvis
s barre ty (podle kovovch vztu).
Viz :bar1 .
baret ploch apka. Z fr. barrette tv. a
to pes it. barretta ze stlat. ber(r)et(t)a
epice, dle viz :biret.
barchet hrub bavlnn ltka. St. barchan, parchan. Pejato z ran nhn.
Barche(n)t (zatmco st. podoby jsou
z pozdn sthn. barchan(t)) a to pes
stlat. barrac(h)anus (ppadn stfr.
barragan) a dle asi p. prostednictvm z ar. barrakn ltka z velbloud
srsti.
barira ohrada, zbrana, bezbarirov.
Z fr. barrire tv. od barre ty, zvora.
Viz :bar1 .
barikda
narychlo
vybudovan
obrann ztaras, barikdnk, barikdovat, zabarikdovat (se). Pes nm.
Barrikade z fr. barricade (do irho
povdom velo v revolunm roce
1848), pvodn ztaras ze sud od
fr. barrique sud, ze stejnho zkladu
jako stfr. baril (viz :barel). Nkte to
povauj za lid. etym. (D2) a vychzej
z it. barricata od barricare zahradit
od barra zvora (viz :bar1 ).
brka loka. Ji st. Asi pes sthn.
barke z pozdnlat. barca a to z . bris
vor, lun asi z koptskho bri tv.
barnabitka lenka mniskho du.
Podle kostela sv. Barnabe, prvodce
sv. Pavla, v Miln, kde byl d v 16.

barok(o)

basketbal

st. zaloen.
barok(o) umleck sloh 17.-18. st.,
barokn, barokizovat. Veevr. kulturn
slovo (nm. Barock, fr. baroque), je
se vykld z port. barroco nepravideln perla, jeho pvod nen jasn.
Zcela jasn nen ani historie pojmenovn umleckho slohu, zd se vak,
e to bylo pvodn hanliv oznaen
fr. klasicist (18. st.) pro pedchoz,
stylov tolik odlin obdob (srov. podobn :gotika).
barometr tlakomr. Viz :bar2 a :metr.
baron lechtick titul, baronsk, baronet, baronesa. Pes nm. Baron z fr. baron (jako titul od 17. st.), stfr. vazal z
pozdnlat. baro (gen. barnis) oldn,
vazal z germ. *baro bojovnk, asi ze
stejnho zkladu jako :borec.
bartrov smnn (obchod). Z angl.
barter tv., jako sloveso i dohadovat se
ze stfr. barater, bareter klamat, podvdt nejasnho, zejm stedozemnho
pvodu. Srov. i p. barato lacin.
barva, barvika, barevn, barevnost,
barvov, barvit, barvrna, barvit,
zbarvit (se), vybarvit (se), zabarvit,
nabarvit, odbarvit, pebarvit, podbarvit, pibarvit, obarvit aj. St. barva,
barba. Vpjka ze sthn. varwe, ppadn sthn. far(a)wa (dnes Farbe) (ve
starch vpjkch f > b, C2). Slk.
farba je tedy mlad pevzet.
barvnek druh rostliny, brl. Z nm.
Beerwinck z lat. pervinca, lid. etym.
(D2) k :barva (je stle sve zelen).
baryt druh nerostu. Z fr. baryte, utvoenho (konec 18. st.) od . bars
tk. Srov. :baryum, :baryton,
:bar2 .
baryton stedn musk hlas, baryto68

nov, barytonista. Z it. baritono, pvodn adj., umle k . bartonos hluboce, tce znjc (ve srovnn s tenorem, kter byl zkladnm hlasem)
z bars tk, hlubok (srov. :bar2 ,
:baryt) a tnos zvuk, struna.
baryum alkalick prvek obsaen v barytu. Utvoeno angl. chemikem Davym (1808) od . bars tk. Srov.
:baryt, :baryton.
batipn nadut, blahobytn lovk.
Nov (Jg nem). Expr. tvar, snad
v prvn sti kontaminac :batit a
:but?
bas hlubok musk hlas, hlubok tn,
basov, basista. Pes nm. Bass z it.
basso tv., vlastn nzk, z pozdnlat.
bassus tv. Srov. :basa.
basa hudebn nstroj; pepravka na
lahve ap., ob. expr. vzen, basov,
basista. Z nm. Bass, ppadn fr. basse
tv., dle viz :bas a :kontrabas. Vznam vzen asi podle fr. au violon,
doslova v houslch, odtud snad penesen i pepravka (lahve jsou v n
uvznny).
baseball druh plkovac hry, baseballov, baseballista. Z am.-angl. baseball z base zkladna (mysl se prostor
vytyen metami, kter se obhaj) z fr.
base (viz :bze) a :-ball.
bse, bsnk, bsnka, bsnick, bsnictv, bsnit, pebsnit, vybsnit (si).
Lu. basen (z .), r. bsnja bajka, bchorka, s./ch. basna bajka, stsl. basn
bje, smylen pbh. Psl. *basn je
odvozeno od *bati, *bajati (viz :bjit),
srov. podobn i :pse.
basketbal kokov, basketbalov, basketbalist(k)a, basketbalistick. Z angl.
basketball z basket ko(k) nejasnho

basrelif

batolit se

pvodu a :-ball.
basrelif polovypoukl plastick vzdoba. Z fr. bas-relief z bas nzk (viz
:bas) a relief (viz :relif).
basta citosl. ob. Z it. basta! dost, sta od
bastare stait z vlat. bastre tv. a to z
. bastz nesu, zvedm.
bastard hanl. levoboek, kenec,
zrda. Z nm. Bastard (sthn. basthart
aj.) ze stfr. bastart (vedle ls de bast,
ls = syn), pvod zkladovho slova
vak nen jasn. Spojuje se se stlat.
bastum sedlo (asi germ. pvodu),
vznam by pak byl zplozen v (na)
sedle, jsou vak i jin vklady. Zakonen -art, -ard je z germ. osobnch jmen
obsahujcch pvodn -hart tvrd (Richard, Reinhard, Bernard ap.), ve fr.
zobecnlo jako pp. osobnch jmen
(srov. vieillard stak). Srov. i :parchant.
bata1 vovit hradebn opevnn. Z
it. bastia tv. od it.st. bastire stavt z
germ. *bastjan, doslova plst z lka
(srov. nm. Bast lko).
bata2 ob. expr. dobr jdlo, poitek, batit, zbatit, nabatit se. Jen ., mlo
jasn. Snad z it. pasto jdlo, pokrm
(Ma2 ), srov. :antipasta.
bt se, bojcn, bzliv, bze. Vesl. p. bac si, r. bojtsja, s./ch. bjati se.
Psl. *bojati (s) (B9) je pbuzn s lit.
bijtis tv., sti. bhyate boj se, vchodiskem je ie. *bhei- tv. Srov. :bs.
batalion zast. prapor (vojensk jednotka). Pes nm. Bataillon z fr. bataillon z it. battaglione od battaglia
bitva, dve i bitevn zstup, od lat.
battulia ermsk cvien od battuere
bt. Srov. :baterie, :debata.
baterie dlosteleck jednotka; skupina
stejnch pedmt (stroj ap.); such
69

lnek do elektrickch spotebi, bateriov, baterka. Z fr. batterie dlosteleck jednotka, stfr. baterie bit, tluen od batre (fr. battre) bt z lat. battuere tv. Z vznamu ada dl v bojovm postaven se pak vyvinul vznam
2, koncem 18. st. pak i vznam akumultor (pes angl. battery). Srov. :batalion, :debata.
batik run barven ltek s vyuitm
vosku; ltka takto obarven, batikov. Pes niz. batik z malaj. batik
kropenat (pvodn jihoasijsk lidov
umn).
batist jemn bavlnn i lnn ltka,
batistov. Z fr. batiste a to snad podle
jmna vrobce Baptiste (il dajn ve
13. st. v Cambrai v sev. Francii).
batoh, batoina. Do . ze slk. batoh tv.
Odlin vznam m st. batoh dtky,
p. batog tv., r. batg prut, hl, s./ch.
batog suen ryba (podle suen na tych?), stsl. batog bi, dtky. Zdnliv nesluiteln vznamy by se snad
daly peklenout vznamem r.d. badg
aj. vhy k noen bemen, odtud bemeno, ranec (pvodn na tyi). vahy
o pevzet . slova z nm. (Ma2 , HK)
neznj vrohodn, nelze vak pehldnout ma. batyu ranec (nabz se i
monost jeho psoben na vznam pvodnho slov. slova v slk.). Psl. *batog dtky, hl nem jednoznan vklad, obvykle se odvozuje od *batati
bt onom. pvodu (srov. :bacat), ale
asto se - s poukazem na formu pp. a
mnostv variant pedevm v r. dialektech - uvauje i o vpjce z vchodu.
batolit se, batole. Jen . a slk. Dve i
batla, batle, batlika (Jg). Expr. tvar,
snad srovnateln s :matlat, :patlat

batyskaf

baina

ap.
batyskaf podmosk laborato pro hlubinn vzkum. Z fr. bathyscaphe
(1946) a to z . baths hlubok a skfos lo, lodn dutina.
bauxit hlinkov ruda. Podle fr. msta
Les Baux, kde byla objevena.
bavit (se), pobavit (se), zbavit (se), vybavit (se), vbava, zabavit (se), zbava, zbavn. Vesl. - p. bawic (si),
r.d. bvitsja otlet, s./ch. baviti se
zabvat se. Psl. *baviti (s) je formln kauzativum k *byti (:bt),
srov. podobn :stavit - :stt2 ,
:unavit - :nt2 . Pvodn vznam
zpsobovat byt je patrn v odvozeninch - nap. vybavit (si) zpsobit, e nco je, zbavit se - zbt se
ap. Prost *baviti (s) v uvedench
vznamech zejm nen pokraovnm
starho kauzativa, ale vzniklo odlouenm pedpony ze *zabaviti (s). Tvarem stoj nejble gt. bauan pobvat,
bydlet (nm. bauen stavt) a sti. bhvyati pivd na svt, ie. vchodisko
je *bheue-/*bhoue-. Dle viz :bt.
bavlna, bavlnka, bavlnn, bavlnk, bavlnsk, bavlnstv. Pejmka (16.
st.) z nm. Baumwolle, doslova stromov vlna. Prvn st zkomolena na
ba-, druh peloena (tzv. polokalk,
srov. :Vnoce).
bazalka druh byliny. V 16. st. v podobch bazylika, bazalika (Ma2 ). Pes
stlat. basilicum z . basilikn, vlastn
krlovsk (rostlina), od basiles krl.
Srov. :bazilika, :baziliek.
bazalt edi. Pes nm. Basalt z lat. basalts zkuebn kmen, chybnm psanm z basanits, je vychz z . bsanos
tv., pvodu asi egyptskho.
bazar orientln trh; obchod s poui70

tm zbom. Asi pes nm. Basar (ppadn dal evr. jazyky) z per. bzr
trh, trit.
bze zkladna, bazln. Pes nm.
Basis z lat. basis, . bsis zklad(na),
stopa, chze od ban krm. Srov.
:anabze, :akrobat, :baseball.
bazn, baznek, baznov. Z fr. bassin
ndr, miska, kotlina z vlat. *baccnum, odvozeniny od *bacca, *baccus
ndoba na vodu, zejm kelt. pvodu.
bze. St. bzn. Psl. *bojazn (B9) je
odvozeno od *bojati (s) pp. -zn
(dle viz :bt se).
bazilika typ kesanskho chrmu, bazilikov. Z pozdnlat. basilica, pvodn
obchodn a soudn budova se sloupovm a to z . basilike (sto) krlovsk (obydl se sloupovm) od basiliks krlovsk od basiles krl. Srov.
:bazalka, :baziliek.
baziliek bjn jetr, bazili. Ji st.
Z lat. basiliscus z . basliscos, co je
zdrobnlina od basiles krl. Ve stedovku tak byl zvn bjn netvor se
skvrnkou na hlav pipomnajc korunku, jeho pohled byl osudn. Dnes
zoologick nzev americkch tropickch jetr bizarnho vzhledu (Ma2 ).
bazrovat ob. pikldat nemu zsadn
vznam. Z nm. basieren zakldat se,
oprat se od Basis (viz :bze).
baant, baant, baantnice. Ze sthn.
fasant (k hlskovm zmnm srov.
nap. :barva, :ok) a to ze stlat.
fasianus z . fasians a to podle jmna
eky Fasis na jinm pat Kavkazu,
kde je domov baant (Ma2 ).
baina, bainat. Jen . Nejsp odvozenina od koene *bag-, kter je v
:bahno. Zcela vylouit nelze ani spojitost s dnes dkm baina tv. od psl.

bait

bedrnk

*bara (srov. nap. s./ch. bara loue)


(Ma2 ).
bait, nabait se. Jen ., slk. a r.d. bit, ukr. baty tv. P.d. zabagac si,
zabazyc si zachtt se i ukr. bahty,
baty pt ukazuj na pravdpodobnost rekonstrukce psl. *bagati, *baiti
(B1), je se srovnv se sthn. bahhan
(nm. backen) pci, . fog opkm,
smam z ie. *bhg- tv. Ve slov. vvoj pci, hnout horoucn touit,
srov. :prahnout - :prait.
bdt, bdl, bdlost, probdt. Dl.st. bzes,
str. bdti, ch. bdjeti, stsl. bdti. Psl.
*bdti je stavov sloveso, k nmu je
kauzativum *buditi. Pesn mu odpovd lit. budeti tv. (B6), pbuzn je
i sti. budhyt procit, poznv (odtud Buddha, vlastn probuzen), vchodiskem je ie. *bheudh- bdt, dvat
pozor. Dle viz :budit, srov. :bedliv, :bodr.
beat. Viz :bigbt.
beatikace prohlen za blahoslavenho, beatikovat. Ze stlat. beaticatio z lat. betus blaen a -ctio
(viz :-kace).
beet, zabeet, beiv. P. beczec, r.d.
becat tv., s./ch. bati buet, kiet.
Onom. pvodu, vlastn dlat b.
beka. Dve i beva, odtud bev
kdo dl beky. Vesl. (krom lu.)
- p. beczka, r. bka, s./ch. bava (d.
baka aj.). Psl. *bka je odvozenina od *bi (gen. *bve) (srov. csl.
*bv). Zejm star vpjka bu z
germ. (sthn. vak doloeno jen botahha,
je je tko zdrojem), i z romn. (vlat.
*buttia, pozdnlat. buttis tv.), oboj jde
k st. bottis tv. Hlskoslovn mlo
jasn (ti > jen v sti slov. jazyk
(B3)). Srov. :bedna, :putna, :bu71

telka.
bda psl., citosl. Viz :bda.
bedekr knin turistick prvodce.
Podle nm. vydavatelsk rodiny Baedekr (od 18. st.).
bedla druh jedl houby. Do . zavedeno Preslem (z p. nebo z naich ne), doloeno jen v zsl. - hl. bedo
hubka (na stromech), p. bda bedla.
Psl. *bdla/*bdlo se obvykle spojuje s
lit. bude houba na stromech, troud.
Pochybn je spojen s lat. bltus, .
blts hib (tak Ma2 , HK).
bedliv. Dnes jen v ., psl. asi *bdliv(j) (B6, B9). Dle viz :bdt.
bedna, bednka, bednika, bedn, bednit, bednn, zabednit, obednit. Vesl.
(krom lu.) - slk. debna (pesmyk),
p.d. bednia k, r.d. bdnja, s./ch. bdanj k, sud. Psl. *bdna, *bdna
aj. je vpjkou z germ. *budin(sthn. butin(n)a k, sud, nm. Btte
putna, dber) a to pes stlat. butina
(i vlat. *budina) z . pytn, bytn
devn lahev. Srov. :putna, :butelka, :beka.
bedra, bedern. Vesl. - p. biodra boky,
kyle, r. bedr stehno, s./ch. bdro
stehno, bok (v pl. i bedra), stsl. bedra
bedra, kyle. Psl. *bedro nem jasn
pvod. Obvykle se spojuje s lat. femur
stehno, vchodiskem by snad mohlo
bt ie. *bhed- (A2), ale hlskov nesrovnalosti lze jen tko pekonat. Spojen s arm. port pupek, bicho, sted (z
*bodro) je hlskoslovn lep, ale nar
na nedostatek dalch souvislost.
bedrnk druh byliny. P. biedrzeniec, r.
bedrenc, s./ch. bedrinac. Odvozeno od
*bedro (:bedra), vykld se jako bylina s magickmi inky na plodnost
(bedra byla povaovna za sdlo plo-

bedun

benece

div sly) (Ma2 , HK). Je vak i ojedinl stsl. bedrn bohat, hojn, jeho dal souvislosti jsou problematick
(srov. :beruka).
bedun koovn arabsk pastevec, bedunsk. Z fr. bdouin a to z ar. badawjn (v lid. vslovnosti bedewn), co
je pl. k badaw obyvatel pout od
badw pou.
begonie ozdobn kvtina. Z nlat. begonia a to podle fr. guvernra dnenho
ostrova Haiti M. Begona (17. st.), kter
podporoval botaniku.
bhat. Viz :bet.
bek slang. obrnce (ve sportu). Z angl.
back tv., vlastn zadn. Srov. i :bachyn.
bekhend der (v tenise, hokeji ap.) provdn na opan stran tla, bekhendov. Z angl. backhand z back zadn
(viz :bek) a hand ruka (srov. :handicap, :handl), vlastn der hbetem
ruky, zadn stranou rakety ap.. Srov.
:forhend.
bekyn lenka stedovk nboensk
spolenosti. Z fr. bguine a to snad od
stniz. *beggen povdat. dajn zakladatel spolenosti L. Begh i Bgue
(Lutych, 12. st.) se toti zd bt vmyslem. Nzev motla penesen podle
edch kdel s kresbami. Srov. :pikart.
bel, decibel jednotka sly zvuku. Podle
amer. fyziologa a fyzika A. G. Bella (
1922), vynlezce telefonu a mikrofonu.
*bela (star bela nic). Snad souvis se
str. bela penze (srov. dnen blka veverka, jej ke fungovala jako platidlo) (Ma2 ).
beletrie krsn literatura, beletristick, beletrista. Pes nm. (tam je
vak Belletristik) z fr. belles-lettres (17.
72

st.) z belles, co je pl. . r. od beau


krsn z lat. bellus tv., a lettres psemnictv od lettre psmeno, dopis.
Srov. :belveder, :literatura.
belhat (se), belhav, pibelhat (se), dobelhat (se), odbelhat (se). Jen ., nejasn. Vloen -h- asi jako v :kulhat,
srov. n. belat kolbat (Ma2 ).
blmo bl zevn st oka. Od psl. *bl
(:bl) vzcnou starou pp. -mo (mo).
belveder letohrdek. Z it. belvedere
krsn vyhldka z bello krsn (z lat.
bellus tv.) a vedere vidt (z lat. vidre
tv.). Srov. :beletrie, :vidt).
belzebub kne bl. Pvod ne zcela
jasn. V Novm zkon je Beelzebub,
Beelzebul vrchn bel, s jeho pomoc
podle farizej vymt Je zl duchy.
Obvykle se ztotouje s Baal-Zebbem
(hebr. Bac al ze ww pn much), starozkonnm bostvem z Ekronu. Vychz
se vak i z podoby Beelzebul, druh st
se pak spojuje s hebr. zibbl hnojit
(tedy bel = pn hnoje), interpretuje se t jako Bac al ze wl pn nebes.
bendo, bendov, bendista. Z am.angl. banjo, co je asi ernosk petvoen angl.st. bandore i p. bandurria z
pozdnlat. pandura z . pandora hudebn nstroj o tech strunch, asi vchodnho pvodu. Srov. :mandolna.
Jin vklad pedpokld africk pvod.
benediktin len mniskho du. Podle
zakladatele, sv. Benedikta (6. st.). Od
lat. benedictus blahoeen, poehnan z bene dobe a dictus een
od dcere kat.
benece umleck pedstaven s vtkem na humanitrn ely, benen.
Z lat. benecium dobrodin, ptelsk

benevolence

bs

sluba z bene dobe (srov. :benevolence), druh st k facere init (srov.


:-kace).
benevolence shovvavost, blahovle. Z
lat. benevolentia dobromyslnost, laskavost z bene dobe (srov. :benece,
:benign) a volentia vle od velle
(pech. pt. volns) chtt (srov. :volit).
bengl ob. expr. vava. Zkrceno z benglsk ohe (z angl. Bengal light benglsk svtlo), co je intenzivn, rzn
zbarven osvtlen zaplenou holavou
sms, kter Anglian poznali v Benglsku.
benign nekodn, nezhoubn (o ndoru). Z lat. benignus dobrotiv,
vldn z bene dobe (srov. :benece,
:benevolence) a odvozeniny od slovesa gignere rodit (srov. :gen), tedy
vlastn dobe rozen. Srov. :malign.
benjamnek nejmlad len rodiny i
skupiny. Podle Benjamina, nejmladho z 12 syn starozkonnho patriarchy Jkoba.
benzin, benzinov, benzen, benzol. Od
zkladu benz-, kter se v 18. a 19. st.
stal vchodiskem ady chemickch nzv. Z lat. benzoe vonn tropick pryskyice, co je polatintl podoba p.,
kat. benju (15. st.) z ar. lubn gw
vonn pryskyice z Jvy (lu- bylo v
kat. pejato jako len - tedy lo benju ).
beran, bernek, bern, beranice. Takto
jen . (ji st.); jinak slk., p. baran, hl.
boran, r. barn, s./ch. bran. Psl. *baran nem jednoznan vklad. asto se
poukazuje na podobn alb. berr ovce,
fr.d. berri, it.d. bero, bar beran, bask.
barra tv., ale sotva jde o praevropsk
substrt (Ma2 , HK), ppadn souvislost je nanejv elementrn (od vbi73

cho citoslovce). Pp. -an by mohla signalizovat i vpjku z vchodu, srov.


per. barra jehn, sti. urana- jehn, beran z ie. *uren- beran, jehn.
brec, brce hole, brcov. Preslem
pejato z r. brce, berc tv. a to asi z psl.
*bedrce, co je zdrobnlina od *bedro
(:bedra) (srov. sln. bdrce, b. bedrc
stehnko) (Ma2 ).
beri-beri onemocnn zpsoben nedostatkem vitamnu B. Ze sinhlskho
beri slabost.
berla, berlika, berlov. Ji st. Pes
sthn. fer(a)la z lat. ferula, pvodn
prut, metla, hl.
bernardn. Podle kltera sv. Bernarda
ve vcarskch Alpch, kde byli tito psi
chovni pro zchranu zbloudilch poutnk.
bern zast. da, bern, ob. berk. Od
:brt.
beruka, berunka. .st. bedruka, p.
biedronka, ukr.d. bobrnka, bdryk aj.,
br. babrunica, bedryk. Pvod nejasn,
snad lze uvaovat o vchozm ie.
*bhedh- bodat (viz :bodat) (podle
charakteristickch teek, bod na krovkch), pokusy spojit s :bedra i
:bedrnk nejsou smanticky pesvdiv. V . se pes berunka piklonilo nakonec k beruka, vlastn oveka (od
:beran), co byl pvodn nzev pro
jin druhy hmyzu a drobnch kor,
pedevm svinku (Jg).
beryl druh drahokamu. Z lat. beryllus
z . beryllos asi vchodnho pvodu
(srov. ar.-per. ballr kil). Srov.
:brle, :briliant.
bs zl duch, dmon, bsnit, bsnn,
rozbsnit (se). P. bies, r. bes, ch. bijs,
s. bs, stsl. bs. Psl. *bs se obvykle
srovnv s lit. baiss straliv a lat.

beseda

bet

foedus ohavn, vchodiskem by bylo


ie. *bhoid-s- (B2, A7) (jinak by s po i
dalo ch (A8)), pro n svd i lit. baidti strait. Souvis s :bt se a snad
i :bda.
beseda, besdka, besedn, besedovat, pobesedovat. Vesl. - p. biesiada, r. besda, ch. bsjeda, stsl. besda e, slovo,
rozmluva. Psl. *besda se obvykle vykld od koene sd- (viz :sedt), nejasn je vak prvn st. Nkte v n
vid stici be-, vyjadujc durativnost
(trvn), ta je vak ve slov. nedoloen (bn je v balt.). Proto se astji soud na pedp. *bez- , a to v jejm pvodnm pslovenm vznamu
vn, venku (:bez2 ) (Ma2 ), tedy posezen venku, problmem je vak opt
nedoloenost tohoto vznamu ve slov.
Snad tedy nelze vylouit ani interpretaci (rozhovor) bez sezen (HK).
besemerace zpsob zkujovn surovho eleza, besemerovat. Podle angl.
vynlezce H. Bessemera ( 1898).
bestie drav zve; krut, zl lovk,
bestiln, bestialita. Z lat. bstia zve,
elma.
bestseller komern spn kniha. Z
angl. bestseller z best nejlpe a sell
prodvat (souvis se :-slat).
beamel druh omky, beamelov. Z
fr. bchamel podle markze L. de Bchamela, gurmna pi dvoe Ludvka
XIV. (konec 17. st.).
betel listy pepovnku obsahujc
omamn ltky. Pes port. betel z tamilskho vet t ilei.
betl ebrk (v marii). Z nm. Bettel
k betteln ebrat, je souvis s bitten
prosit a asi i :bda.
beton, betonov, beton, betonrna,
betonrka, betonovat, vybetonovat,
74

zabetonovat. Z fr. bton ze stfr. betun


asfalt, malta, su a to z lat. bitmen
zemn pryskyice, asfalt.
bez1 vysok ke, bezov, bezinka, bezinkov. Vesl., ale s rznmi obmnami
- p. bez, r. buzin (str. boz), ch. bzga, sln. bezeg. Pvodn ern bez, v
sti slov. jazyk peneseno i na ek. Psl. *bz (vedle *buz, *bzg aj.)
nem pesvdivou etymologii, je jen
lit. bzdas tv. Spojen s lat. sambucus
tv. (Ma2 , HK, pr pvodu praevropskho) je nenosn hlskoslovn, spojen s ie. nzvem buku (:buk) zas vznamov (ale v lit. znamen bkas buk
i bez !). Vykld se i z onom. zkladu,
protoe ze stvolu zbavenho charakteristick mkk den se dlaj trubiky,
palky ap.
bez2 pedl. Vesl. Psl. *bez odpovd lit.
b, lot. bez tv., pbuzn je dle i sti.
bahh vn, venku, co byl asi pvodn
vznam (srov. mon pozstatek v bt
bez sebe bt mimo sebe) (Ma2 ). Vchodiskem je asi ie. *b(h)e-gh- (A1,
A2). Srov. :beseda, :bezdky.
bezdky psl. St. bez dieky mimovoln,
bezmylenkovit. Kalk ze sthn. ne
danc tv., kde danc je ovem jet v
pvodnm vznamu od denken myslet
(Ma2 ). Viz i :dk.
bezprizorn oputn, jsouc bez dohledu. Dve astji bezprizorn. Z r.
besprizrnyj tv. a to z bez (viz :bez2 )
a prizr dozor (viz :zt).
bet, bhat, bh, bhav, bhoun,
bn, bec, beck, benec, benka, obhnout, obh, obivo,
obn, probhnout, prbh, prbn, pibhnout, pbh, rozbhnout,
rozbh, sbhnout (se), sbh, zbhnout,
zbh, vybhnout, vbh, ubhat, b-

bov

bidlo

nk, podbhnout, nadbhnout aj. P.


biec, biegac, r. bet, ch. bjati, stsl.
bati. Psl. *bati, *bgati m nejble
k lit. begti tv. (vzhledem k p. biec, r.d.
be se obvykle pedpokld vchoz
psl. tvar tak *bgti), dle se spojuje
s . fbomai prchm, hind. bhg- tv.,
s men jistotou i s lat. fugi tv. a
nm. biegen ohbat. Vchodiskem je
ie. *bhegu - bet (A2, A3).
bov. Z fr. beige, stfr. bege, pvodn o
barv surov vlny. Dal pvod nejasn.
bi- dvoj-. Z lat. bi- ze stlat. dvi-, jemu
odpovd . di- (:di-1 ), av. bi-, sti. dvtv., ve z ie. *dui- (dle viz :dva).
Srov. :biceps, :bigamie, :bienle,
:biskvit.
bianko nevyplnn, przdn. Z it. bianco bl, przdn z germ. *blankabl. Pbuzn je nm. blinken svtit,
srov. :blanket, :blankvers, :plonk.
biatlon kombinovan zvod v bhu na
lych a stelb, biatlonov, biatlonista. Umle utvoeno (pol. 20. st.) z
lat. bi- (:bi-) dvoj- a . thlon zvod, zpas. Srov. :triatlon, :atlet.
bible, biblick. St. bibl, bibl, biblij.
Pes stlat. biblia z . bibla, co je
pl. od biblon, byblon kniha, spis, papr, odvozeniny od bblos, bblos tv. To
byl pvodn nzev pro papyrus, kter
se dovel z fnickho pstavu Byblos (dnes Debel severn od Bejrtu)
(Ma2 ).
bibliol milovnk knih, bibliolsk. Viz
:bible a :-l.
bibliograe odborn zpracovvn publikovanch prac, bibliograck, bibliograf. Viz :bible a :-grae.
bibliotka knihovna. Pes lat. bibliothca z . bibliothek z biblon kniha
(viz :bible) a thek schrnka, skka
75

(srov. :apatyka).
bbr zast. hov. bradka. Z nm. Biber
bobr (snad e tento druh vousu pipomn bobra?).
biceps dvojhlav sval. Z lat. biceps
dvojhlav z bi- (:bi-) a odvozeniny od caput hlava. Srov. :kapitola,
:kapitn.
bicykl jzdn kolo. Z fr. bicycle, doslova
dvojkolo z lat. bi- (:bi-) a cyclus (viz
:cyklus).
bi, bik, biovat, zbiovat, vybiovat
(se). Vesl. - p. bicz, r. bi, s./ch. b ,
stsl. bi. Psl. *bi je odvozeno od
*biti (:bt). Z . je nm. Peitsche tv.
bda, bdn, bdnk, bdk, bdck, zbdait, zbdael. Vesl. - p. bieda,
r. bed, ch. bijda, stsl. bda tse,
nutnost, nebezpe, bditi nutit, vybzet (srov. i r. pobda vtzstv,
vlastn pinucen, pemoen). Psl.
*bda, *bditi se obvykle spojuje s gt.
baidjan nutit, beidan oekvat, spolhat, lat. fdere dvovat (vlastn
bt pesvden), . peth pemlouvm, pesvduji z ie. *bheidh- nutit.
Uvauje se vak i o spojen s lit. baidti
strait (viz :bs) i se sti. bdhate
tla, nut, nm. bitten prosit z ie.
*bhedh-, *bhdh- tlait, nalhat. Srov.
:-bzet.
bidet sedac umyvadlo. Z fr. bidet tv.
(od 18. st.), metaforou od pvodnho
vznamu konk, osel. Od stfr. bider
klusat neznmho pvodu.
bidlo, bidlko. Ji st. Psl. *bidlo od biti
(:bt). Pvodn to, m se bije, pak
dlouh, tenk ty. O starobylosti tvoen svd podobn tvary v niz. beitel
dlto, . ftrs bevno (ie. *bhei-tro-

-bdnout

bl

?).
-bdnout. Viz :-bzet.
biedermeier mck umleck styl
(1.pol.19. st.). Zptn hanliv pojmenovn (srov. :gotika, :barok(o)) ze
spojen jmen Biedermann a Bummelmeier, dvou postaviek mk z jistch nmeckch novin z 50. let 19. st.
bienle dvoulet vro. Od lat. biennium dvoulet z :bi- a annus rok
(srov. :anly).
biovat (se) slang. uit se nazpam.
Z nm. beln, vlastn dt se jako
buvol, od Bel buvol (Ma2 ).
bifokln s dvojm ohniskem. Nov k
lat. :bi- a focus ohnisko.
biftek, bifteek. Z angl. beefsteak z beef
hovz (ze stfr. buef z lat. bs, gen. bovis, viz :hovado) a steak zek skandinvskho pvodu, souvis se stick
hl; napchnout, pvodn maso peen na roni ap..
bigamie dvojenstv, bigamista. Ze stlat. bigamia tv. od bigamus dvakrt enat a to zmnou nslov z . dgamos
tv. (viz :bi-) z :di-1 a gmos svatba,
manelstv.
bigbt smr populrn hudby (od konce
50. let), bigbtov. Z angl. big beat z big
velk a beat tep, bubnovn, tempo,
draz.
bigotn pehnan zbon. Z fr. bigot,
co bylo pvodn hanliv oznaen Norman (doloeno t jako jmno). Dal
pvod ne zcela jasn. Tradin vysvtlen ze stangl. (i jinho germ.) zaklen
b God u Boha sice zavn lid. etym.,
ale me bt podpoeno stfr. goddam
Anglian (podle typick angl. kletby).
bikiny dvoudln plavky. Podle atolu
Bikini v Tichomo, kde Amerian po
vlce zkoueli jadern vbuchy, snad
76

vyuito shody prvn slabiky s lat. :bidvoj- (srov. pozdji dotvoen monokiny).
bilance pehled vsledk innosti, bilann, bilancovat. Pes nm. Bilanz z
it. bilancio a to z pozdnlat. bilanx
vha se dvma miskami z lat. :bia lanx miska. Srov. :balanc.
bilaterln dvojstrann. Z lat. bilaterlis tv. z :bi- a laterlis bon od
latus strana, bok. Srov. :latentn.
bilet(ka) uvad(ka). Od fr. billet
lstek, stfr. billete otisk peeti, potvrzen, edn zprva vedle bullete tv.
(snad vlivem stfr. bille koule) od stfr.
bulle pee, listina ze stlat. bulla tv.,
pvodn bublina, hrbol.
bilir kulenk, bilirov. Z fr. billiard
tv., pvodn oznaen hole, s n se
hraje, z fr. bille kmen, devo z vlat.
*blia, pvodu asi kelt. (srov. stir. bile
kmen).
bilion, bilionov. Z fr. billion, umle
utvoenho z :bi- a million (:milion)
(m dvakrt tolik nul).
bilirubin dleit luov barvivo.
Umle (2. pol. 19. st.) z lat. blis lu a
rubeus rud, erven (srov. :rubn).
blkovina, blkovinn. Vytvoil Presl od
blek (viz :bl).
billboard plaktovac plocha s reklamou. Z am.-angl. billboard tv. z angl.
bill plakt, oznmen aj. a board
deska, tabule.
bl, blost, blostn, blav, bloba,
blit, blic, blidlo, blou, bloch,
bloka, blosk, blsek, blice, blek, blit, vyblit, nablit, oblit, zablit.
Vesl. - p. biay, r. blyj, ch. b jel, stsl.
bl. Psl. *bl m formou nejble asi
ke kelt. *belos svtl, ziv (jmno
boha Belenos aj.), dle je pbuzn

bimbat

bivak

angl.d. ball k se svtlmi skvrnami,


. fals bl, svtl, s rozenm koene pak lit. bltas bl. Vchodiskem
je ie. *bhel-/*bhol- zit (A2). Srov.
:blto.
bimbat. Onom. pvodu (bim bam jako
tik tak, pif paf ap.), srov. i nm. bim
bam a bimmeln bimbat, zvonit (Ma2 ).
binrn dvojlenn. Z pozdnlat. bnrius od lat. bn po dvou, dvoj.
Srov. :bi-.
binec ob. expr. nepodek. Zejm onom.
pvodu, srov. binknout zarachotit,
bouchnout, n. binovati lehat pomlzkou.
bingo druh spoleensk hry. Z angl.
bingo onom. pvodu.
bio- tkajc se ivota. Z . bos ivot
(viz :t), srov. :biograf, :biologie,
biochemie, biofyzika.
biograf kino; ivotopisec, biograck.
Vlastn kdo zaznamenv ivot, viz
:bio- a :-graf.
biologie vda o ivot organism, biolog, biologick. Viz :bio- a :-logie.
biret pokrvka hlavy jako odznak adu. Ze stlat. bir(r)etum,
ber(r)et(t)a epice (z druhho tvaru
je :baret) z pozdnlat. birrus krtk
pehoz s kapuc, asi kelt. pvodu (srov.
stir. berr, stwal. byrr krtk).
biic drb, pochop. St. i birda. Lu.
bric, r.d. bir, sln. bir , csl. birit.
Psl. *birit nen zcela jasn. Npadn
je blzkost it. birro tv., nevysvtleno
vak zstv zakonen slova (Ma2 pod
birda, HK). Proto se uvauje i o odvozenin z psl. *bir da (r. bir, s./ch.
br tv.), pvod se hled i v ttat. jazycch (tat. bjrwy, tur. bujurudu
nelnk, velitel).
bimovat udlovat jednu ze svtost,
77

bimovn, bimovanec. Pes sthn. rmen z lat. rmre upevovat, utvrzovat. Srov. :rma.
biskup, biskupsk, biskupstv. Ze sthn.
biscof (dnes Bischof, k nahrazen f viz
C2) a to asi romn. prostednictvm
(vlat. *biscopus?) z pozdnlat. episcopus z . epskopos tv., doslova dohlitel, viz :epi- a :-skop. Penesen na
zadn st peen drbee snad podle
podoby s biskupskou mitrou (HL).
biskvit suenka, pikot. Z fr. biscuit
tv., doslova dvakrt peen z bis- (z
lat. bis dvakrt, srov. :bi-) a cuit,
co je p. trp. od cuire vait, pci z
lat. coquere (p. trp. coctus) tv. Srov.
:pikot, :kuchyn.
bistro. Z fr. lid. bistrot hospoda, co
je pomrn mlad slovo (19. st.) neznmho pvodu. Snad njak souvis s
bistouille patok, patn koalka z bisdvakrt (srov. :biskvit) a touiller
pehrabovat, petsat.
bit jednotka mnostv informace.
Zkratkov slovo z angl. b(inary) (dig)it
slo v dvojkov soustav (viz :binrn a :digitln).
bt, bitka, bitva, bitevn, bijec, zbt, nabt, nabje, pibt, pebt, ubt, zabt,
zabijk, rozbt, rozbitn, rozbje, sbt,
sbjeka, probt (se), vybt (se), odbjet, odbjen aj. Vesl. - p. bic, r. bit,
s./ch. b ti, stsl. biti. Psl. *biti m nejbli pbuzn v kelt. (stir. benim biji,
stbret. bitat tpe), s rznmi rozenmi koene sem pat i nm. Beil sekyra, beissen kousat, angl. bite tv.,
lat. ndere tpat, . ftrs kl, klda,
arm. bir klacek, ve k ie. *bhei- bt
(A2, B2). Srov. :bi, :bidlo, :boj.
bivak nouzov nocleh pod irm nebem, bivakovat. Pes nm. Biwak z fr.

bizam

blanket

bivouac a to (v 17. st.) z germ. - bu


z niz. bijwacht, i vc.-nm. bwacht,
vlastn zvltn, pidan hldka, srov.
nm. bei pi a Wacht hldka od wachen bdt, hldat.
bizam koeina z ondatry. Z nm. Bisam tv., tak pimo (viz :pimo) ze
stlat. bisamum vonn rostlina, vn
a to z hebr. bsm (srov. :balzm).
bizarn podivn, bizarnost. Z fr. bizarre tv. z it. bizzarro rozmarn, podivn, sml a to snad z it. bizza vbuch hnvu, zlost, pvodu asi onom.
-bzet (nabzet, pobzet, vybzet, podbzet (se), podbziv, nabdka, pobdka).
St. -biezti. Psl. *bdati (B3, C1) je
iterativum (optovac sloveso) od *bditi nutit (viz :bda). V . nkter
vznamy vlivem nm. (an)bieten nabzet.
bizon, bizon. Z am.-angl. bison z lat.
bison z . bsn a tam z germ. (srov.
sthn. wisunt, nm. Wisent zubr), srov.
i stpr. wisambrs a s nm souvisejc
:zubr.
biuterie. Z fr. bijouterie od bijou
perk, klenot a to z kelt. (bret. bizou
prsten (s kamenem) od bz prst).
blbolit, blbol. Hl. blobotac, r. balablit. Psl. *bolboliti je tvoeno zdvojenm onom. zkladu *bol- (B8), srov. lit.
balbatuoti tv., lat. balbus koktav i .
brbaros ciz (viz :barbar) a co do
tvoen :hlahol, :chlcholit. Srov. i
:blb, :brblat, :blekotat.
blaf vst; nechutn jdlo, blafat, blafovat, blafk klika branki v hokeji, oblafnout. Zd se, e tu formln
splynula dv slovesa a jejich odvozeniny - jedno domc ve vznamu hltat (Jgd), pak i vanit, zejm onom.
pvodu (srov. nm. blaen tkat),
78

druh s vznamem klamat, liv pedstrat (pedevm v pokeru) z am.angl. blu tv., snad tak onom. pvodu.
blahovink. Preslv peklad . eukalypts (viz :eukalypt).
blhov, blhovost. Jen ., tko lze oddlit od :blah. Vznamov posun
astn poetil je dobe mon,
mon tu psobilo i blzniv (viz :blzen).
blah, blaho, blait, blaen, oblaovat,
blahobyt, blahoeit, blahoslavit (kalky
z lat. benedcere i . eulogen tv.).
P. bogi, s./ch. blg, stsl. blag dobr,
mil, slab doloeno ve vsl. Psl. *bolg
nem pesvdiv vklad. Spojuje se s
lot. balgans blav, lat. agrre planout, sti. bhrga- ze aj. z ie. *bhelg- zit (srov. :bl) s pedpokladem vznamovho pechodu zc
mil, dobr (HK). Jin vklad hled
pbuzenstv v av. brjaya- vtat,
bra vtan, mil (ie. *bhelg-?)
(Ma2 ).
blam ostuda, blamovat (se). Z nm.
Blamage tv. a to ve studentskm slangu
od blamieren zostudit z fr. blmer krat, tupit (stfr. blasmer) z pozdnlat.
blasphmre z . blasfm tupm, pomlouvm (viz :blasfemie).
blna, blanka, blnov, blanit, blnovit, odblanit. P. bona, r. bolon,
sln.st. blna. Psl. *bolna souvis s lit.
balan mzdra mladch strom a asi
i . fells korek z ie. *bhel-, je je asi
toton s *bhel- zit, blat se (viz
:bl, :blto), emu nasvduje i .
bl mlad svrchn vrstva deva (HK).
Srov. i :plena.
blanket nevyplnn formul. Z nm.
Blankett tv. a to asi ze stlat. blanche-

blankvers

blekotat

tus bl, ist z germ. Srov. :blankyt,


:bianko, :blankvers.
blankvers druh ptistopho vere. Z
angl.st. blank verse (16. st., Shakespeare aj.) z blank przdn, nermovan (viz :blanket, :bianko) a verse
(viz :ver).
blankyt jasn modr barva. Ji st. Asi
ze stlat. blanchetus bl hmota, ist,
podrobnosti nejsou jasn. Srov. :blanket.
blasfemie rouhn, znevaovn, blasfemick. Pes pozdnlat. blasphmia z
. blasfma pomluva, rouhn, jeho
prvn st nen jasn, druh souvis s
fem povst, e, vrok, fm mluvm. Srov. :blam, :bjit.
blto, bltiv, blatnk, blata, blatouch,
zabltit, rozblcen. Vesl. - p. boto,
r. bolto, s./ch. blato, stsl. blato. Psl.
*bolto je pbuzn s lit. bal baina
i ilyr. *boltom, je se rekonstruuje na
zklad alb. balt tv., rum. balt, severoit. polta, n. bltos tv. Dle se obvykle
spojuje s lit. bltas bl (z ie. *bhel, viz :bl), vznamov paralela se
vid v p.d. biel, r.d. bil baina (motivac me bt leskl vodn hladina, bl
rostliny i barva uschlho blta) (Ma2 ).
Pak ovem tko pipojme i sthn. pfuol
(nm. Pfuhl) baina, angl. pool kalu,
rybnk (HK), kter ukazuj sp na ie.
*bol-.
blzen, blznek, blznovsk, blznovstv, blzniv, blzinec, blz- nit, zblznit se, poblznit, vyblznit se. P. bazen, r.d. blzen, sln. blzen blzniv,
stsl. blazn chyba, omyl, pokuen.
Psl. *blazn nem pesvdiv vklad.
Jednou z monost je spojen s lot. blazt
blytt, blazma ze od ie. *bhel- zit (srov. :blah, :bl ap.). Vchoz
79

vznam by pak byl zejm bludn


svtlko, odtud pak sveden z cesty,
omyl a dle poetilec.
blazeovan
pesycen
poitky,
znudn. Z fr. blas tv., pvodn zmoen alkoholem, od blaser niit alkoholem, asi z niz. blasen foukat (srov.
nm. blasen tv.).
blaen. Viz :blah.
blb, blbost, blb, blbec, blbeek, blbina, blbnout, zblbnout, oblbnout, vyblbnout se, piblbl aj. Jen . (doloeno od Komenskho). Od onom. *blb, srov. :blbolit, blebtat ap., tedy vznamov posun nesrozumiteln mluvc hloup. Srov. jet sln. bebti
vanit, bbec blbec.
bled, bledost, bledule, blednout, zblednout, poblednout, vyblednout. Vesl.
- p. blady, r.d. bledj, ch. blijd, stsl.
bld. Psl. *bld je pbuzn s lit. blavas svtl (o obloze), sthn. bleizza
modina, stangl. blt bled, vchodiskem je ie. *bhleid-/*bhloid- bled,
co je rozen koene *bhel- zit (viz
:bl, :blskat (se), :blto).
blecha, bleka, ble, odbleit, zableen.
Vesl. - p. pcha, r. bloch, ch. bha,
s. bva. Psl. *blcha pesn odpovd
lit. blus (A8, B6). Dal ie. paralely sthn. h, stangl. a(h) (z *plouk-),
lat. plex, alb. plesht, . pslla, arm. lu,
sti. pli- ukazuj, e pvodn ie. slovo
prolo rznmi hlskovmi obmnami
a pestavbami (srov. i p.) tabuovho
pvodu (D4).
blejzr druh saka. Z angl. blazer sako (v
klubovch barvch ap.) od blaze zit,
stavt na odiv, pbuznho s :bled,
:blskat (se).
blekotat, blekotav, zablekotat. P. blekotac, r. blekott, s./ch. blknuti.

blesk

bloudit

Onom. pvodu, od citosl. ble. Srov. i


nm. blken beet, meet, . blchomai tv. a :blbolit.
blesk, bleskov, bleskat, zablesknout,
problesknout. P. blask lesk, tpyt, r.
blesk, s. blsak tv. Psl. *blsk je odvozeno od *bliskati (viz :blskat).
blikat, bliknout, zablikat, rozblikat se.
St. i blkat mourat. Ze sthn. blicken hledt, pvodn lesknout se, bt
vidt, je souvis s :blskat (se). Srov.
i :blinkr.
bln prudce jedovat bylina. St. bln,
r. belen, s. bn, b. bljan. Psl. *beln
m paralely v stangl. belene, beleone,
kelt. (galskm) belnion tv., co svd k
domnnkm o praevropskm pvodu
slova (Ma2 , HK). Mon je vak i pvod z ie. *bhel- (viz :bl) podle naloutlch kvt i edozelench list.
blinkat. Dtsk slovo k :blt, srov. spt
- spinkat.
blinkr. Z nm. Blinker tv. od blinken
blikat, tpytit se, je souvis s blicken
(:blikat) i blank leskl (srov. :blankyt).
blt zhrub., poblt (se), vyblt (se), expr.
blivajz. St. blvati, 1. os. pt. bluju
(k tomu pak pitvoen nov innitiv).
Vesl. - p. blwac, bluc, r. blevt, s./ch.
bljvati. Psl. *blvati je onom. pvodu,
souvis asi s lit. bliuti meet, iet.
Srov. i :plivat.
blizard snhov boue. Z am.-angl.
blizzard, asi n. pvodu (srov. nm.,
niz. blasen foukat) (uvno od konce
19. st.).
blzk, blzkost, blin, blenec, blit se,
piblit se, sblit se. Vesl. - p. bliski,
r. blzkij, s./ch. bl zak, stsl. blizk.
Psl. *blizk se nejpesvdivji spojuje
s lot. blaizt tlait, lat. gere bt z ie.
80

*bhleig- bt. Vznamov paralela je v


lat. pressus tisknut - it. presso, fr. prs
blzko i . nch dvm, rdousm nchi blzko (HK). Srov. i :ublit a
:blizna.
blizna st rostlinnho kvtu. Pevzato Preslem z p. blizna jizva (podle
nm. Narbe, kter m oba zmnn vznamy). Stejn pvod jako :blzk,
ovem s uchovnm pvodnho vznamu co je zpsobeno bitm.
blok kus hmoty; seskupen pedmt;
notes, bloek, blokovat. V pvodnm
vznamu kus hmoty pevzato z nm.
Block, pvodn klda, palek, je asi
souvis s Balken (viz :balkon). Vznam blok dom ap. se prvn objevil
v angl., jinak je tk ci, zda ten kter
speciln vznam piel z nm., angl. i
fr. (bloc).
blokda nsiln uzaven protivnkova
prostoru (pstav ap.). Z nm. Blockade, utvoenho romn. pp. -ade k
blockieren blokovat z fr. bloquer tv. od
bloc z niz. bloc (viz :blok).
blond, blondn, blondn(k)a, blonat.
Z fr. blond z vlat. blundus tv. a tam
germ. pvodu (barva typick pro vlasy
Germn). Snad je v koeni opt ie.
*bhel- zit, srov. :bl, :bled,
:blinkr, :blskat (se).
bloudit, bloud, blud, bludn, bluda,
bludit, bludika, zbloudit, zabloudit.
Vesl. - p. bdzic, r.d. bludt, s./ch.
blditi, stsl. bloditi. Psl. *bloditi je iterativum (optovac sloveso) k *blsti
(A5) (stsl. blsti vanit, smilnit, st.
blsti vanit), odtud je i blod (ve stsl.
smilstvo, rozmailost), obecnjm posunem pak vznam sejt z cesty, bloudit. Psl. *blsti se obvykle spojuje s
lit. blesti kalit se, tmt se, lot. blenst

bloumat

bod

patn vidt, kat nesmysly i gt.


blandan (sik) plst se a rodinou germ.
*blindaz (gt. blinds, nm., angl. blind)
slep, ve snad lze vzthnout k vchozmu ie. *bhlendh- nezeteln vnmat i
mluvit. Vvoj vznamu ve slov. (pedevm smilnit) vak nen zcela jasn.
bloumat, bluma budikniemu, vhavec. Jen ., novj. Asi expr. obmna
k :bloudit, srov. i n. bluncat, bla
toulat se (Ma2 ).
blouznit, blouzniv, blouznivec. Jen .,
slk. a p. (bluznic rouhat se), srov. i la.
bluni mluvit necudn. Asi expr. novotvary k st. blditi (:bloudit) (srov.
jet st. blzenie bloudn, poblouzen), vzhledem k -u- by p. slovo muselo bt z . (Ma2 ).
blud. Viz :bloudit.
blues, bluesov. Z am.-angl. blues a to
zkrcenm z blue devils, doslova mod
dmoni, co je metaforick nzev pro
depresi, melancholii.
bluf, blufovat. Viz :blaf.
bluma druh slvy. Ze stdn. plme
slva (nm. Paume) a to pes vlat.
*prmum z lat. prnum tv. z . promnon tv.
blza, blzka, blzika. Pes nm. Bluse
z fr. blouse tv., pvodn (od 18. st.)
(modr) dlnick halena. Dal pvod
sporn. Snad ze stlat. pelusia podle
egypt. kraje Pelusium, kde vyrbli indigem obarven tuniky, kter si kici
oblkali pes zbroj.
blskat (se), blskav, blskavice, zablsknout (se). P. byskac (si), r.
blistt, s./ch. bl skati, stsl. bliskati.
Psl. *bliskati aj. (*blyskati je zsl. inovac) souvis s lit. blizgeti tv., sthn. blchen, stangl. blcan lesknout se, ve
z ie. *bhlei-g- lesknout se (A1) od
81

*bhel- zit. Srov. :blesk, :blytt


se, :blikat, :bl.
blytt se, blytiv. St. blyti s (- < -sk-) (B1, C3), dle viz :blskat (se).
boa hrozn; koiina kolem krku. Z lat.
boa vodn had, jeho pvod - zejm
ciz - nen znm.
bob1 lutnina, bobek plod vavnu,
nco malho, kulatho, bobov, bobkov. Vesl. - p. bb, r. bob, s./ch.
bob. Psl. *bob je pbuzn se stpr.
babo, lat. faba tv., vchodiskem je ie.
*bhabho-, *bhabh, co je zejm zdvojen expr. zklad oznaujc nabobtnal, napuchl plody (srov. :bobule,
:bobtnat). Stejn zklad je asi i v
nm. Bohne, angl. bean fazole.
bob2 druh iditelnch sn, bobov, bobovat. Z angl. bob-(sleigh) tv. z bob trhan, houpav se pohybovat a sleigh
sn.
bobr, bob. Vesl. - p. bbr, r. bobr
(str. bebr), s./ch. dabar (rozrznnm
b-b > d-b). Psl. *bobr/*bebr/*bbr
je pbuzn s lit. bbras, bbras, nm.
Biber, stangl. beofor (angl. beaver),
korn. befer, lat. ber, av. bawra tv. Ie.
*bhebhr-/*bhobhr- se dle srovnv se
sti. babhr- hnd, co je zdvojen ie.
*bher- hnd, kter je nap. i v germ.
oznaen medvda (:medvd).
bobtnat, nabobtnat. Pvodn je zejm
varianta botnat, srov. r. st. bott
tloustnout, nabvat na objemu, snad
onom. pvodu. Podoby s bobt- vlivem
slov jako :bob1 , :bobule.
bobule, bobulka, bobulovit. Podle Jg
ze slk., asi pponov tvoen od :bob1 .
bod, bodov, bodovat, zabodovat, obodovat. Takto jen . a slk. Od :bodat,
snad kalk podle pozdnlat. pnctum

bodat

bojler

bod, teka z lat. pungere bodat.


bodat, bodnout, bodk, bodec, bodn,
bodav, bodlk, bodl, bodlina,
bodlo, nabodnout, zabodnout, probodnout, zbodnout, vybodnout (se). Typ
bodati, bodnouti nahradil st. bsti, 1.
os. pt. bodu, kter je vesl. - p. bsc,
str. bosti, s./ch. bosti, stsl. bosti. Psl.
*bosti (z *bodti (A5)) je pbuzn s lit.
bsti, badti pchat, lat. fodere bodat, kopat a dle i nm. Bett, angl.
bed postel, pvodn vlastn vyhlouben msto. Vchodiskem je ie. *bhedh(A2, A6) bodat, kopat. Srov. :bod,
:-bdat.
bodej, bodej st., citosl. Ze st. spojen
bh daj bh dej (st. i bdaj, bodaj) a
zesilovac st. -, resp. - (Ma2 ).
bodr dobromysln, vesel, bodrost.
Pevzato - asi dky Hankovi - z r. bdryj il, sv a to z psl. *bdr, je
pesn odpovd lit. budrs bdl (viz
:bdt, :budit). Zmna vznamu v .
vlivem nm. bieder bodr, rozafn,
mon i :dobr.
bodyek zastaven soupee tlem (v hokeji), bodyekovat. Z angl. body-check
tv. z body tlo a check napadat, je
je peneseno z achov hry (check =
ach).
bohat, bohatstv, boh, bohatnout,
zbohatnout, zbohatlk, obohatit. Vesl.
- p. bogaty, r. bogtyj, s./ch. bgat,
stsl. bogat. Psl. *bogat je odvozeno
od bog (viz :bh) v jeho pvodnm
vznamu podl, tst, dostatek (Ma2 ,
HK). Srov. i :zbo.
bohatr, bohatrsk. Pejato za nr.
obrozen z r. bogatr a to pes mong.
bagatur, ttat. *baatur z per. bahadur
udatn.
bohm nespodan ijc lovk, pede82

vm umlec, bohmsk. Z fr. bohme


tv. (v Pai od 19. st.), pvodn cikn
a to od Bohme echy - o echch se
toti soudilo, e jsou domovinou cikn
pilch ve stedovku do zp. Evropy.
Srov. :bohemista.
bohemista odbornk v eskm jazyce,
bohemistick, bohemistika. Z lat. nzvu ech Bohemia z dvjho Boiohemia - v prvn sti je jmno kelt. kmene
Boj (u ns ijcch v 3.-2. st. p. Kr.),
v druh germ. *haima- domov, sdlo
(srov. nm. Heim tv.).
bochnk, bochnek, bochnek. St. i
bochnec ze sthn. vochenz(e) bl,
chlb, druh kole a to z lat. foctia
od focus pec, krb. Srov. :fokus.
boj, bojov, bojvka, bojit, bojovat,
bojovn, bojovnk, zabojovat, vybojovat, probojovat se. Vesl. Psl. *boj
je odvozeno od *biti (:bt) (stdnice
*bhei-/*bhoi- (A6, B2)).
bojar rusk lechtic. Z r. bojrin nejistho, snad ttat. pvodu.
bje vstran plovk, bjka. Z nm.
Boje a to ze stniz. bo(e)ye tv., tak
pouto, ze stfr. boie, buie pouto asi
kelt. pvodu.
bojnek druh pcniny. Snad podle nm.
Timotheusgras, .lid. timotejka (podle
prvnho pstitele Timothea Hansena v
18. st.) mylnm spojenm jmna Timotheus s lat. time bojm se msto s .
tm (then) uctvm (boha) (HL).
bojkot odmtn vrobk i styk s clem izolovat protivnka, bojkotovat.
Podle angl. statke Ch. Boycotta,
proti nmu kvli jeho tvrdosti takto
poprv postupovala irsk zemsk liga
(1880).
bojler ohva vody. Z angl. boiler od
boil vait ze stfr. bouiller tv. z lat.

bok

bonikace

bullre vt, bublat od bulla bublina.


Srov. :bujon, :bula.
bok, bek, bon, bonice, odboit, vyboit, zaboit. Vesl. - p., r. bok, s./ch.
bk. Psl. *bok nem jasn souvislosti.
Spojen s angl. back zda (Ma2 ) nevyhovuje zcela hlskoslovn (A4), spojuje
se i se stir. bacc hk, . bktron hl
(HK), s pvodnm vznamem nco zakivenho.
bolen kaprovit ryba. Ji st. Slk. bolen, p. bolen, sln. blen, ch. boln, jinde
chyb. Psl. *bolen nem jasn pvod.
Lze uvaovat o odvozen z ie. *bhel/*bhol- bl (srov. p. bielec, nm.
Weisslachs tv.) (Ma2 ) i od psl. *bolj
vt (je vt ne jin kaprovit ryby).
Vzhledem k tto jeho charakteristice i
k zemnmu rozen nzvu se objevila i mylenka o pevzet z lat. balaena
velryba.
bolero panlsk lidov tanec; krtk
ensk vesta. Ze p. bolero tv., pvodn tanenk, nejistho pvodu.
Snad souvis s bola koule, m z lat.
bulla bublina (srov. :bula).
bolet, bol, bolav, bolk, bolest, bolestn, bolstka, zabolet, rozbolet, pebolet, pobolvat. Vesl. - p. bolec, r.
bolt, ch. bljeti, stsl. bolti. Psl. *bolti nem pesvdiv vklad. Tradin
se spojuje s gt. balwjan trpit, sthn.
balo netst, zl udlost, stkorn. bal
nemoc, snad z ie. *bhel-/*bhol-. Zajmav je mylenka vyjt z psl. *bolj
vt (srov. sti. bla- sla, blyan silnj, . beltn lep), tedy z pvodnho vznamu slit - lo by pak o tabuovou nhraku k oklamn zlch sil
(D4).
bolevik komunista leninskho typu,
bolevick,
bolevismus,
bolevi83

zace. Pvodn stoupenec vtinovho


proudu (r. blij vt) uvnit rusk
soc.-dem. strany (1903).
bolevnk druh byliny. Preslem pevzato z r., tam je vak jen dk borevnik. Snad n. piklonn k zkladu
bol-, jde toti o velmi hojnou bylinu
vysokho vzrstu. Dle viz :bor.
boltec. Vytvoeno Preslem, nev se vak
pesn podle jak pedlohy. Snad od r.
boltt umi plandat uima (o psu)
onom. pvodu (Ma2 ).
bomba, bombika, bombov. Pes nm.
Bombe, fr. bombe z it. bomba tv. a
to z lat. bombus dunn, hukot, um
z . bmbos tv., onom. pvodu. Srov.
:bimbat, :boom, :bum.
bombardon basov dechov nstroj. Z
fr. bombardon, pvodn bombarde (viz
:bombardovat).
bombardovat, bombardr. Z fr. bombarder tv. od bombarde kann, vrha
bomb od bombe (viz :bomba).
bombastick okzal, pepjat. Pes
nm. Bombast z angl. bombast (dve
bombace) slohov nabubelost, pvodn vata, vycpvka, a to ze stlat.
bombax, bombyx, bambax bavlna z .
bmbax, bambkion ze stper. pambak
tv.
bon poukzka. Pes nm. Bon z fr.
bon tv., substantivizovanho adj. bon
dobr z lat. bonus tv. Tedy vlastn
co m lovk k dobru, dobropis. Srov.
:bonbon, :bonmot, :bonita, :bonvivn, :bonton.
bonbon, bonbonek, bonbonira. Pes
nm. Bonbon z fr. bonbon, co je z
dtsk ei, z expr. zdvojen adj. bon
dobr. Srov. amam a :bon.
bonikace pipsn k dobru, zvhodnn. Ze stlat. bonicatio, viz :bon

bonita

bor

a :-kace.
bonita jakost pdy. Z lat. bonits dobrota od bonus dobr (srov. :bon,
:bonbon, :bonikace).
bonmot vtipn prpovdka. Pes nm.
Bonmot z fr. bon mot vtip, doslova
dobr slovo, z bon dobr (srov.
:bon) a mot slovo (viz :moto).
bonsaj vypstovan zakrnl stromek.
Z jap. bonsai z bon miska, hrnec a sai
pstovat, tedy (stromek) pstovan v
hrnci.
bonton spoleensky dobr chovn. Z
fr. bon ton z bon dobr (viz :bon) a
ton tn, hlas, odstn (viz :tn).
bonvivn poitk. Z fr. bon vivant,
doslova dobe si ijc, z bon dobr
(srov. :bon) a vivant ijc od vivre
t z lat. vvere tv. (viz :iv).
bonzovat slang. donet, bonzk. Pvodn zejm argotick slovo vychzejc z hanl. bonz (na prospch hledc) politick pedk, placen funkcion ap. z nm. Bonze tv., dve (19.
st.) prost hanl. oznaen pedstavenho, hodnoste, a to pes fr. bonze a
port. bonzo z jap. bons buddhistick
mnich.
bookmaker osoba vypisujc a pijmajc szky. Z angl. bookmaker z book
zapsat, zaknihovat (viz :buk) a maker, co je initelsk jmno od make
dlat (srov. :machr).
boom rozmach. Mdn slovo z am.angl. boom tv. (tam kolem r. 1900),
angl. tak dunn, tesk onom. pvodu. Srov. :bum, :bomba.
bor borov les, borov, borovice, borovika, borovicov. .n. borovice.
Vesl. - p. br jehlinat les, r. bor tv.,
s./ch. br borovice. Psl. *bor m paralely v germ. - stangl. bearu les, stisl.
84

borr strom, dle vak nejist. V slk.d.


a p.d. znamen t mol, proto se
nkdy spojuje s psl. *bara tv. (Ma2 ).
Spe vak k ie. *bhar- hrot, ttina,
pvodn tedy jehlinat strom. Srov.
:borvka, :brada.
br nekovov prvek. Z nm. Bor, co je
zkrceno z Borax (:borax).
borax tetraboritan sodn. Pes nm.
Borax ze stlat. borax a to z ar. braq
z per. brah tv.
bordel vulg. nevstinec; expr. nepodek, bordel, bordelsk. Z nm.
Bordell tv. ze stfr. bordel, pvodn
bouda z prken, co je zdrobnlina od
borde tv. z vlat. *bordum (pl. *borda)
prkno germ. pvodu (srov. :bort,
:snowboard).
bord rud. Podle znmho vna z fr.
msta Bordeaux.
borec. Pevzato z r. borc (Hanka?) od
bortsja bojovat, srov. i slk.d. bori
sa tv. (v . dochovno v osobnch jmnech Boivoj, Ctibor, Dalibor ap.). Psl.
*borti (s) souvis s lit. brti nadvat,
sthn. berjan bt, lat. ferre tv., . fros
pluh, sti. bhr nti vyhrouje, spl,
ve od ie. bher- bt, ezat; ostr. Srov.
:brna, :brnit.
borovice. Viz :bor.
borreliza infekn onemocnn penen klttem. Z nlat. borreliosis od
nzvu rodu bakteri Borrelia a to podle
fr. lkae A. Borrela ( 1936).
bor rusk polvka s masem a zeleninou. Z r. bor, pvodn nzev rostliny, z n se polvka vaila (viz :bolevnk), srov. i .st. br bolevnk,
p. barszcz tv. Psl. *br asi souvis
s nm. Borste ttina, sti. bhr t ost (podle ostrch list) k ie. *bher-

bort

boule

ostr.
bort slang. bok lodi. Z nm. Bord, Bort
tv., tak paluba, pvodn prkno
(srov. angl. board prkno, paluba a dle
:bordel). Vchodiskem je ie. *bherezat, slovotvorn se zd bt blzko
:brdo.
bortit (se), zbortit (se), zborcen. Nejstar doklady uit ukazuj na souvislost s :bort postranice, okraj, pn
prkno, vznam byl zejm kivit se,
padat na stranu (o dev) (Jg). Od
zatku ovem siln psobil i vznam
:boit.
borvka, borv, borvkov. Ve st.
nedoloeno. Ve slov. jazycch zna
rzn lesn plody (p. borwka brusinka, sln. borovnca borvka). Odvozeno od :bor, podle msta vskytu.
boit, boitel, zboit, poboit, rozboit,
proboit (se), zaboit (se). Jen . (ji
st.) a slk. P. *boriti vzniklo mylnou
dekompozic z *ob-oriti, dle viz :oboit se.
bosorka n. arodjnice. Z ma. boszorkny tv., pvodn duch zemelch,
ttat. pvodu (Ma2 ).
boss f, vedouc. Z am.-angl. boss a to
z niz. baas patron, f, pvodn strc
(srov. sthn. base teta) nejistho pvodu.
bos, bos. Vesl. - p. bosy, r. bos/bosj,
s./ch. bs, stsl. bos. Psl. *bos odpovd lit. bsas tv., germ. *baza- hol
(nm. barfuss, angl. barefoot bos), s
jinou pp. sem pat arm. bok bos.
Vchodiskem je ie. *bhoso-, pvodn
asi hol, nezakryt.
bota, botka, botika, botov, botnk.
Pejato asi ve 14. st. z fr. botte i stlat. bota nejistho pvodu. Pvodn vznam byl vysok bota (proti :ste85

vc, srov. podobn i angl. boot proti


shoe bota). Udlat botu je pr podle
nm. einen Stiefel reden ci botu, kde
Stiefel je pr pjmen jistho fare
(Ma2 ).
botanika nauka o rostlinch, botanick, botanik. Pes nm. Botanik, stlat. botanica k . botanike (tchn) tv.
od botaniks tkajc se rostlin od botn trva, rostlina.
botel hotel na kotvc lodi. Z angl. botel, myslnm zkenm boat lun s
:hotel. Srov. :motel.
botulismus otrava potravinovm jedem. Od lat. botulus klobsa, podle
prvn popsan otravy (konec 19. st.)
zpsoben prv klobsou.
boubel uher, vrstek, boubelat buclat. P. bbel boubel, bublina, puch. Od psl. onom. zkladu *bob(B7), kter m paralely v lit. bumbulas
bublina, uzel, . bombuls bublina.
Dle viz :bublina, srov. :bambule,
:bob1 .
bouda, budka, boudika, budnk. Jen
slk. bda, lu. a p. buda (odtud do r.
a ukr.). Vzhledem k tomuto vskytu,
kter je omezenj ne u pbuzenstva
nm. Bude (sthn. buode, stisl. b/,
vd. bod), je pravdpodobnj pevzet z nm. do slov. ne naopak (tak
Ma2 , HK). Z . bouda vak bude nm.
Baude horsk chata. Souvis s bauen
stavt. Vznam lka je z argotu.
bouchat. Vesl., onom. od citosl. buch.
Srov. i lot. baugt klepat, dle :buit.
boule, bulka, boulika, boulovat, vyboulit. Takto jen . P. bua hrouda,
chuchvalec, sln. bla ndor, opuchlina. Velmi blzko stoj nm. Beule
tv. (sthn. bl(l)a), ale vvoj obou
slov byl asi paraleln. Srov. i gt. uf-

bourat

brak

buljan nadmout, lat. bulla bublina.


Vechno jsou to tvary od ie. *bheunadouvat se, rst. Srov. :bulva,
:poulit.
bourat, bouraka, zbourat, nabourat,
odbourat, pobourat, probourat, rozbourat. Jen . a slk., pravideln iterativum (optovac sloveso) k :bouit.
bourec. Odvozeno od boura, co je zevn vrstva zmotku bource z pozdnlat. burra hrub vlna.
bouit, boue, bouka, bouliv, boulivk, bouk, vzbouit (se), pobouit
(se), vybouit (se), rozbouit (se), zabouit. Vesl. - p. burzyc bouit, bourat, niit, r.st. buritisja bouit se (o
moi), s./ch. briti se tv., stsl. burja
boue. Psl. *buriti, *bura nejsp souvis s lot. barut buet (o volech),
nor. bura tv. a mon i stir. bre zuivost, lat. furere bsnit, zklad je asi
onom. (ie. *bheu-r-?). Srov. :bourat,
:burcet, :burcovat, :buinka.
bovden ocelov lanko k penen sly
a pohybu. Podle angl. vynlezce Fr.
Bowdena (pol. 20. st.).
bowle alkoholick npoj s ovocem. Z
angl. bowl msa, pohr ze stangl. bolle
tv., kter bylo ovlivnno fr. boule (viz
:bowling).
bowling americk kuelky. Z am.-angl.
bowling od bowl (devn) koule z fr.
boule tv. z lat. bulla bublina. Srov.
:bula, :bilir.
box1 oddlen. Z angl. box krabice,
bedna ap., pvodn nzev deva i kee
zimostrzu, z nho se bedny vyrbly.
Pes stlat. buxis z . pyxs zimostrz.
Srov. :piksla, :busola, :puka.
box2 rohovn, boxovat, boxer, boxersk, boxerky. Z angl. box nejistho, asi
skand. pvodu. Zklad je zejm onom.
86

(srov. dn. bask plcnout i nae buch).


brada, bradka, bradat. Vesl. - p.
broda, r. borod, s./ch. brda, stsl. brada
vousy. Psl. *borda (B8) je pbuzn
s lit. barzd vousy, nm. Bart, angl.
beard, lat. barba tv., ve z ie. *bhardhtv. (A2), asi od *bhar- hrot, ttina.
Srov. :bradatice, :bradavice, :bor.
bradatice, bradatka tesask sekyra s
irokou epel. Nepochybn souvis s
:brada, nen vak jist, zda jde o domc tvoen, i vliv nminy (srov.
Barte, Bartaxt tv.). Je i stsl. brady
(gen. bradve) tv., kter svm zakonenm germ. pvod naznauje. Motivac je metaforick penesen brada
prodlouen ost. Srov. :halapartna.
bradavice, bradavka, bradavinat. P.
brodawka, r.d. borodavca, s./ch. bradvica. Psl. *bordavica, *bordavka je odvozeno od *borda (:brada) v jeho
pvodnm vznamu vousy. Pvodn
tedy asi nco jako vousatice (na bradavicch asto rostou chlupy).
bradla tlocvin nad. Zavedl Tyr
podle st. bradlo tes, hradba, zbradl (jen . a slk.), kter se vykld
z psl. *bordlo (B8) od *borti (viz :borec), pvodn tedy vlastn co slou k
obran. Srov. :brna.
brhman pslunk knsk kasty v Indii. Pes angl. ze sti. brhmana tv. od
brahman modlitba.
brach, brcha. Expr. k :bratr pp. -ch.
Srov. kmotr-kmoch, Petr-Pech.
brajgl ob. expr. nepodek, vava. Pr
podle niz. male P. Breughela, kter
maloval run lidov scny (HK).
brak podadn, nehodnotn zbo, brakovat drancovat, plenit. Z nm. Brack
tv., je souvis s :vrak. Sloveso bra-

brambor(a)

brt

kovati pvodn znamenalo tdit, vyazovat podadn kusy, z toho expr.


dnen vznam.
brambor(a), brambrek, bramborov,
brambork, bramboraka, bramboit, bramborsk. Jen . Vykld
se jako plodina z Branibor (srov. lu.
Brambor Branibor), pro co svd i
.n. branibor, brantbor, rum.d. brandraburca brambor, slk.d. vbka tv.
(tedy plodina ze vbska). K nm
se tedy brambory zejm dostaly pes
sev. Nmecko (asi za ticetilet vlky).
Nm. pvodu jsou i nkter nen podoby - erteple (z nm. Erdapfel zemn
jablko), krumpr, krumple ap. (z nm.
Grundbirne zemn hruka, Grundapfel zemn jablko), podle nich i domc
zemk (Ma2 , HK).
brambok druh okrasn byliny. Od
:brambor, asi podle hlzovit rozenho oddenku.
brna, branka, brankov, brankovit,
brank, branksk. Ve vznamu
vrata jen ., slk. a sln.d. (brna). P.
brama tv. (odtud do br. a ukr.) asi
bude z . Psl. *borna (B8) je odvozeno
od *borniti (:brnit), tedy pvodn
to, co brn ve vstupu. Srov. :bradla,
:brny.
brandy plenka podobn koaku, vnovice. Z angl. brandy, zkrcenho
z brand(e)wine, brandy wine plen
vno z niz. brandewijn tv.
brnice, brnicov. Jen ., podobn je
sln. brna (dve i brnica) blna,
brnice. Nejpirozenj je vklad od
:brnit, tedy blna chrnc vnitn
orgny (HK, Jg). Souvislost s . fren
tv. (z ie. *bhrn?) (Ma2 ) nen pravdpodobn.
brnit, brann, branec, ubrnit, za87

brnit, zbrana, obrana, obrann,


obrnce. Vesl. - p. bronic, r.st. boront, s./ch. brniti, stsl. braniti. Psl.
*borniti (B8) je odvozeno od *born
(srov. st. bran, bra obrana, odpor,
zbra a :zbra) a to pp. -n od
*borti (viz :borec). Stejn je tvoeno
lit. barns spor.
brny poln nad. Vesl. - p. brona, r.
boron, s./ch. brna. Psl. *borna je odvozeno asi pmo od ie. *bher- ostr;
ezat (nen tedy etymologicky toton
s :brna, a s nm souvis). Z pbuznch slov srov. pedevm nm. bohren
vrtat, lat. forre tv., . fros pluh i
:brzda. Dal souvislosti u :borec.
brane obor. Z fr. branche vtev a to
z pozdnlat. branca tlapa, asi kelt. pvodu.
brana, branika. Jen ., r.d. boronj a
sln. brnja. Nepli jasn. Asi od psl.
*borno (r.d. bron (itn) mouka,
sln. brno jdlo (na cestu), stsl. brano pokrm), je souvis s gt. barizeins jen (srov. angl. barley jemen),
lat. farna mouka, ve z ie. *bhar(e)sjemen (A2) od *bhar- ttina, hrot
(srov. :bor, :brada). Vvoj vznamu
by byl rozemlet jemen jako jdlo na
cestu jdlo na cestu schrnka
na jdlo (HK). Na utven vznamu
mohla psobit i slova :mona a :brt
(co se bere na cestu).
brt, sebrat, sbrat, sbr, sbrn, sborov, nabrat, obrat, odebrat (se), odbr, pobrat, podebrat, probrat (se), zabrat, zbr, rozebrat, rozbor, vybrat,
vbr, vbrov, vbor aj. Vesl. - p.
brac, r. brat, s./ch. brati, stsl. brati.
Psl. *brati se veobecn spojuje s gt.
baran nst, rodit, angl. bear tv., lat.
ferre nst, . fr, arm. berem, av. ba-

bratr

breptat

raiti, sti. bhrati tv., ve z ie. *bhernst. Ve slov. posun nst, odnet
brt. Srov. :bm, :bez.
bratr, bratek, bratrsk, bratrstv,
bratrstvo, bratranec, bratit se, sbratit se, pobratit se. Vesl. - p., r. brat,
s./ch. brat, stsl. bratr. Psl. *brat(r)
je pbuzn s lit. brlis (ze zdrobnlho
brotere lis), nm. Bruder, angl. brother, lat. frter, stir. brth(a)ir, . fratr
len rodovho pbuzenstva, arm. elbair, toch. A pracar, av. brtar, sti.
bhrtar-, ve z ie. *bhr-ter- bratr
(A2), je dle nen prhledn (srov.
:matka, :otec, :dcera).
brav men dobytek (vepi, kozy, ovce).
Vesl. - slk. brav(ec) (kastrovan)
vep, p.d. browek, r. brov tv., s./ch.
brv dobyte, vep, skopec, stsl. brav
(drobn) dobyte. Psl. *borv se obvykle spojuje s nm.d. Barch, Borch
vykastrovan vep, angl. barrow, stisl.
borgr tv., ve z ie. *bhor-u- kastrovan
vep (i jin domc zve) od *bherezat. Srov. :borec, :brny.
bravo citosl. vborn, znamenit, bravura, bravurn. Z it. bravo, pvodn
vborn, staten pes vlat. *brabus
z lat. barbarus divok, krut, cizozemsk (viz :barbar). Posun divok,
hrub staten.
brzda, brzdit, zbrzdit, rozbrzdit.
Vesl. - p. bruzda, r. borozd, s./ch.
brzda, stsl. brazda. Psl. *borzda (B8)
nen zcela jasn pedevm slovotvorn
(pp. -zda i -da?), jinak m blzko k
*borna (viz :brny). Srov. jet lit. birs tv. (ukazovalo by na ie. *bher-g(A1)), . far orm, ve k ie. *bherostr; ezat.
brblat hov. expr. Onom. pvodu, srov.
88

:breptat, :mrmlat.
brl poloke se stle zelenmi listy, brlov. Do . zavedl asi Presl z jsl.,
kde je sln. brl bean (Ma2 ), s.
branova trva brl, dle nejasn.
Srov. :brslen, :bean i :bor.
brko. Zdrobnlina od brko (:brk).
brdo heben tkalcovskho stavu. Dnes
jen ve spojen na jedno brdo stejn.
Penesen hbet hory (srov. Brdy).
Vesl. - p. bardo, r. brdo, s./ch.
br do. Podle Ma2 pvodn devn
mek vsouvan mezi osnovn nit.
Psl. *brdo m nejble k lot. birde
tkalcovsk stav, slovotvorn odpovd
i nm. Bort, angl. board (viz :bort),
ve nejsp k ie. *bher-dh- od *bher- ezat; ostr.
brebentit. Onom. pvodu, srov. lot. berbelt rychle, nesrozumiteln mluvit i
:brblat, :breptat.
breberka expr. ve i jin podobn
hmyz. U Jg bebelka ve. Snad z dtsk
ei (Ma2 ).
brca vulg. (nepjemn) ena. Asi
onom. pvodu, srov. :breet.
breet, brek, obreet, pobreet si, vybreet (se), zabreet (si), rozbreet (se),
probreet, ubreen. St. beti zvuet, hluet, p. brzczec tv., r.d. brjat kiet, hlasit mluvit, sln.st. brati kiet, vt, plakat. Psl. *brati
je onom. pvodu, souvis s :binkat.
brejk nik, rychl protitok. Z angl.
break rozbit, prlom ap. od slovesa
(to) break zlomit, rozbt (nm. brechen tv.), je souvis s lat. frangere tv.
(ie. *bhreg- od *bher- bt, ezat).
brejlovec druh kobry s kresbou podobnou brlm. Viz :brle.
breptat, brept, brepta, vybreptat.

brevi

brloh

Onom., srov. :brblat, :brebentit.


brevi modlitebn kniha pro knze.
Z lat. brevirium, pvodn vtah, sum od brevis krtk. Srov. :brnk.
brhlk druh zpvnho ptka. St. brhel,
brhlec. P. bargiel, r.d. berglz, sln. brglez
tv. Psl. *brglz se obvykle vykld
z *brz rychl (viz :brzk) a *lzti
(viz :lzt), tedy rychle lezouc, pro
jeho obratnost pi plhn po stromech.
Hlskoslovnm problmem je vak -gmsto -z-.
brid karetn hra. Z angl. bridge a to
- zejm piklonnm k bridge most ze starho biritch (19. st.) neznmho,
dajn ruskho pvodu.
brnk informativn schzka. Z angl.
brieng od (to) brief (krtce) instruovat, informovat od brief krtk ze
stfr. brief, bref z lat. brevis tv. Srov.
:brevi.
brigda vojensk i pracovn tvar;
dobrovoln krtkodob prce, brigdnk, brigdnick. Pes nm. Brigade,
fr. brigade z it. brigata tlupa, bojov
skupina od briga boj, potyka. Ve
vznamu pracovn skupina a dobrovoln veejn prospn innost po
vlce z r.
brigantina druh plachetn lodi, briga.
Z angl. brigantine (zkrcen brig) z it.
brigantino lehk pirtsk lo od brigante lupi, loupen vojk od briga
boj, potyka (srov. :brigda).
briketa cihla lisovanho uhelnho prachu. Z it. briquette, co je zdrobnlina od brique cihla ze stniz. bricke
(srov. angl. brick tv.), je souvis s
nm. brechen, angl. break rozbt (srov.
:brejk).
brilantn skvl, znamenit. Pes nm.
89

brillant z fr. brillant (viz :briliant).


briliant, briliantov. Pes nm. Brillant
z fr. brillant tv., doslova tpytc se,
od briller tpytit se z it. brillare tv.,
pvodn asi tpytc se jako beryl, viz
:brle, :beryl.
brioka druh jemnho peiva. Z fr.
brioche od brier (vedle broyer) drtit,
makat z germ. *brekan (srov. nm.
brechen rozbt, zlomit).
brza tepl mosk vtr. Z nm. Brise
i angl. breeze (dve brize) z fr. brise,
nejasnho pvodu.
brk tuh osa ptaho pera, pta pero,
brko, brko. Takto jen . a slk., jinak
r.d. bork stblo, stvol, sln., s./ch. brk
knr. Psl. *brk nem spolehliv ie.
paralely. Pvodn vznam snad byl ostr vrstek (na tle) od ie. *bherostr. Srov. nm. Borste ttina a
:bor.
brkat zakopvat, brknout. St. brkati
ltat, poletovat. Hl. borkac bruet,
r.d. borkt hzet, s./ch. brkati krabat, tlouci, uvdt v nepodek. Psl.
*brkati m asi onom. pvod, srovnv
se s lit. burkoti vrkat.
brlen zbradl. U Jg t brdlen. Vznamov souhlas s bradlo (:bradla),
ale hlskoslovn je vztah mlo jasn.
brloh doup. P. barg postel ze slmy,
doup, r. berlga zimn doup medvda, s./ch. brlog svinsk pelech.
Psl. *brlog/*brloga nen pli jasn.
Prvn st slova se spojuje s s./ch.
brljati pinit, slk. brla sa hrabat se
(psl. *brlati onom. pvodu). Vzhledem k tomu, e pp. -og- je nezvykl,
je teba pipustit monost zkrcen z
*brlo-log-, kde druh st souvis s
:loe (Ma2 ). Blzkost nm. Brenloch

brnn

brouk

medvd doup je zejm jen nhodn.


brnn kovov ochrann odv. St. br,
brn, slk. bro, r. bronj, b. brnja,
stsl. brnj. Psl. *brna je vpjka
z germ., nejsp ze sthn. brunja tv. a
tam asi z kelt. (srov. ir. bruinne prsa,
lo tedy pvodn asi o prsn panc).
Srov. :obrnit.
brnt, bravka, zabrnt. St. brnti
temn zvuet, inet, r.d. brent, sln.
brnti tv. V nov etin pokleslo na
pouh trnout, chvt. Psl. *brnti je
onom. pvodu, srov. :brnkat, :binkat ap.
brnkat, brnkn, zabrnkat, vybrnkat.
Onom., srov. :brnt, :binkat.
brod, brodiv, brodit se, pebrodit.
Vesl. - p. brd, r. brod, s./ch. brd.
Psl. *brod je odvozeno od *bresti,
1.os.pt. *bredo, (st. bsti, brdu i
bedu brodit se, r. brest pomalu jt,
sln. brsti brodit se), ktermu odpovd lit. brsti, 1.os.pt. brend tv. Jin
ie. souvislosti nejist. Star sloveso bylo
vude nahrazeno sekundrnm *broditi
(s).
brojit horliv vystupovat proti nemu. Takto jen . a slk. St. brojiti s
hemit se, rojit se (snad piklonnm
k rojiti s), p. broic init zle, vyvdt,
r.d. brot hbat se, s./ch. brjiti potat, brj slo. Vchodiskem je asi psl.
*briti holit, ezat (srov. r. brit tv. a
:bitva) z ie. *bhrei-, co je rozen
koene *bher- ezat (viz nap. :borec). Od *briti je *broj (srov. :zbroj)
(podobn :bt - :boj) a od toho *brojiti. Jsl. vznam potat je penesen
z dlat zezy (HK).
brojler jaten kue vhodn k peen.
Z angl. broiler tv. od (to) broil pci,
grilovat ze stfr. brusler tv., nejistho
90

pvodu.
brok, brokov, brokovnice. Z nm.
Brocken drobek, lomek, kousek, je
souvis s brechen zlomit, rozbt (germ.
*brekan tv.). Srov. :brejk, :briketa.
brokt ltka protkan kovovmi
nitmi, broktov. Z nm. Brokat a
to z it. broccato tv., co je vlastn p.
trp. od broccare provat (zlatem i
stbrem) od galorom. *brocca jehlice.
Srov. :bro, :broura, :brokolice.
brokolice druh zeleniny podobn
kvtku. Z it. broccoli, co je pl. od
broccolo tv. od brocco vhonek galorom. pvodu (viz :brokt).
brom kapaln prvek, bromov. Z nm.
Brom, fr. brome, utvoenho (1826) od
. bro mos zpach podle jeho charakteristick vlastnosti.
bronchitida znt prduek. Z lat.
bronchitis, co je modern tvar od
pozdnlat. bronchus prduka z .
brnchos hrdlo, prduka.
brontosaurus. Umle z . bronte hrom,
boue, ohromen a saros jetr(ka),
tedy vlastn ohromn jetr.
bronz, bronzov. Pes nm. Bronze z it.
bronzo tv. Dle nejist, mon z per.
piring, biring m.
broskev,
broskvika,
broskvov,
broskvo. St. bskev (jako i sln.
brskev aj.) je pejato ze stlat.
(prunus) pers(i)ca, vlastn persk
(vestka) (srov. nm. Prsich i mlad
r. prsik tv.). V . se sblilo s broskev
zel z lat. brassica a potlailo jeho pvodn vznam, z forem beskev/broskev
(Jg) se pak prosadila ta druh (Ma2 ).
brouk, brouek. St. brk. Jen . a lu.
(bruk). Asi onom. pvodu od :broukat, :bruet (srov. st. chrst tv.)
(HK), npadn vak je i blzkost st-

broukat

brusle

lat. brucus vvojov stadium saranete, pevzet vak je mn pravdpodobn.


broukat, zabroukat, pobrukovat. Onom.
Psl. *brok - (B7) je o-ovou variantou
k *brk-, kter je v :breet, srov. i
:bruet, :brouk.
brousit, brus, brousek, bruska, brusn,
brusi, brusrna, zbrousit, nabrousit,
pibrousit, vybrousit, obrousit, pebrousit. Vesl. - p. brusic, r.d. brust sbrat list; blouznit aj., s./ch. brsiti. Psl. *brusiti, pvodn asi drhnout, nejsp souvis s lit. brakti otrat (ie. dvojtvar *brauk-/*brauk- (A1,
B2)). Pbuzn je i psl. *brsati (r.
brost vrhat, srov. i lit. brkti vrazit). Jin ie. souvislosti nejsou zejm.
Srov. :brusinka, :brusle.
brouzdat (se), brouzdalit. Jen ., asi
novj (u Jg nen). Zejm njak expr.
petvoen brodit (se) (viz :brod).
brovnink ploch automatick pistole.
Z angl. browning podle vynlezce J. M.
Browninga (kolem r. 1900).
bro ozdobn pendlk na aty. Z fr.
broche a to z vlat. (galorom.) *brocca
jehlice. Srov. :broura, :brokt,
:brokolice.
broura seit i slepen knka, broovat, broovan. Z fr. brochure (pes
nm. Broschre) od brocher sevat,
stehovat od broche (viz :bro).
brslen druh kee. St. i brsnl. Slovo
ve slov. jazycch formln i vznamov rznorod - slk. brlen, p. przmiel, ukr. bruslna, r. beresklt aj., ale
sln. brljn, ch. brljan znamen bean. Nejasn, pvodn souvislosti zcela
zasteny (jinak vak Ma2 , HK). Srov.
:bean, :brl.
brtnk medvd hnd. Jen . Od
91

st. brt, br hnzdo divokch vel ve


strom (p. barc, r. bor, v jsl. chyb).
Psl. *brt/*brt nen zcela jasn, obvykle se vykld z ie. *bher- ostr; ezat, srov. lat. forre vrtat, :brzda
aj., tedy vyvrtan dutina.
bruet, bruoun, bruiv, zabruet.
Onom., srov. :broukat, :mruet.
brukev kedlubna. Pejato za nr. obrozen z p. brukiew a to z dnm.
Wru(c)ke, Brucke tv. nejistho pvodu
(Ma2 ).
brumlat. Onom. pvodu, srov. nm.
brummen bruet, bzuet a dle :bruet, :brundibr, :brblat, :mrmlat,
:mumlat.
bruntn tmav rud (o oblieji),
(z)bruntnt. Od st. brunt sukno
tmav, ervenohnd barvy a to ze
sthn. brnt tv. od brn (dnes braun)
hnd z ie. *bher- tv. Srov. :brunet
i :bobr.
brundibr melk, bruoun. N. i
brundibl, brumbr. Nejsp podle nm.
Brummbr bruoun, prvn st onom.
(srov. :brumlat, :bruet), v druh je
Br medvd.
brunet, brunet(k)a. Z fr. brunet od
brun hnd z germ. *brn- tv. (viz
:bruntn).
brusinka, brusinkov. Dve brusnice,
msty znamen i borvka (Ma2 ).
Vesl. - p. brusznica, r. brusnka, s./ch.
brsnica brusinka i borvka. Psl.
*brusnica se spojuje s lit. brkn, lot.
bruklene tv., tato paralela dle ukazuje
na souvislost s psl. *brusiti (:brousit), resp. lit. brakti odrat, drhnout
- podle toho, e plody se eou, odraj
najednou ve vtm mnostv (nap. pi
esn hebenem).
brusle, brusla(ka), bruslask, bruslit,

brutln

beka

bruslen, zabruslit si, vybruslit, pibruslit, nabruslit si. Jen . (slk. korula, p. yzwa atd.), bn od Jg.
Nejsp od :brousit podle nm., kde
schleifen znamen jednak brousit,
jednak smkat, bruslit (Ma2 ).
brutln surov, brutalita. Ze stlat.
brutalis zvec, nerozumn k lat.
brtus tk, hloup. Srov. :brutto.
brutto hrub (pjem, vha ap.). Z it.
brutto, vlastn neist, sprost, od lat.
brtus (viz :brutln).
brva on asa. P. brew, r. brov, s./ch.
obrva, stsl. brv, ve obo. V . slovo
vyhynulo a do jazyka bylo opt uvedeno za nr. obrozen Hankou, ujalo
se vak ve vznamu on asa (Ma2 ).
Psl. *bry (gen. brve) je pbuzn s lit.
bruvs, nm. Braue, angl. brow, . ofrs,
av. brvat-, sti. bhr-, ve obo z ie.
*bhr- tv. (A2).
bryka leh nekryt povoz. Z p. bryczka a to nejsp pes nm.d. Birutsche z it. biroccio ze stlat. *birotium,
vlastn dvoukolk, z :bi- a lat. rota
kolo. Srov. :rotace.
brykule vrtochy. Z fr. bricole uskoen,
vzpnn se (kon) od bricoler uskakovat, kutit aj. nejistho pvodu.
brle, brejle, brejliky, brlat, obrlen. Z nm. Brille, sthn. b(e)rille,
dle viz :beryl. Z tohoto polodrahokamu byla kolem r. 1300 v sev. Itlii
zhotovena prvn on skla. Srov. i :briliant.
bryndat, brynda, bryndk, bryndek,
pobryndat, vybryndat, nabryndat. Jen
., nen jist, zda prvotn je sloveso
i subst., vce starch doklad je na
subst. (Jg). Pak by mohlo jt o tvoen expr. pp. -nda (srov. :sranda,
:bunda) od nm. Brhe brynda,
92

beka, vvar (HK).


brynza ov sr. Z rum. brnz. Star
karpatsk pastsk slovo (p. bryndza,
brdza, ukr. brn(d)za), srov. :baa.
bryskn pkr, ostr. Z fr. brusque ostr, trpk (o vn) z it. brusco tv., asi
kelt. pvodu.
brzda, brzdov, brzdn, brzdit, zabrzdit, zbrzdit, ubrzdit, pibrzdit, odbrzdit. Takto jen . a slk., dle je sln.
brzda uzda a str. a stsl. brzda st
koskho postroje. Do . zavedeno afakem v pol. 19. st. jako ekvivalent
nm. Bremse (Ma2 ). Psl. *brzda (pokud to nen a stsl. novotvar!) souvis s
lit. bruzdklis roubk, uzda; dal uvdn paralely, stisl. broddr ost, kraj,
stir. brot bodec, ve z ie. *bhr(u)zdhod *bher- ostr; ezat, nepesvduj
pli vznamov.
brzk, brzy, brziko, brzo. St. i brz
rychl. Vesl. - stp. barzy tv. (p. bardzo velmi), r.st. brzyj rychl, s./ch.
brz, stsl. brz tv. Psl. *brz nem
jednoznan vklad. Obvykle se spojuje s lit. burzds rychl, iv, vyjt
lze z ie. *bhr s- od *bhers- spchat
(A6), k nmu se ad i lat. festnre tv.
(A2). Jin vklad spojuje s lat. brevis
krtk a . brachs tv., vchodiskem
by bylo ie. *br ghu- (A1, A3, A7).
brzlk lza s vnin sekrec uloen v
hrudnku. Zavedeno Preslem, asi pod
vlivem nm. Briesel tv., vedle Bries tv.,
je asi souvis s Brust prsa. Srov. vak
i slk. brzica vepov lalok, podkr a
nepli jasn st. brzic (Klaret, 14.
st.), je mohl Presl znt (Ma2 , HK).
beka. Hl. brka, p. brzeczka, sln.
bra, ch. bree (ve vsl. a zbytku jsl.
chyb) znamen sladk va ze stromu
(zvlt bzy), mlad pivo ap.. Psl.

bean

bm

*bra/*brka nen pli jasn, ale


asi m kelt. koeny (srov. stir. braich
slad, wal. brag tv., odtud pak i stlat.
braces tv.).
bean, beanov. P.d. brzeszczan,
ukr. broetan, sln. brljn, ch. brljan.
Psl. podobu nelze pro rozmanitost forem stanovit, pekrv se i s nzvem
pro :brslen. Nejasn. Srov. jet :brl.
-bednout (zabednout, vybednout, rozbedl). Ve star . bednouti, bednu
bylo tot co brodit (:brod), tedy
zabednouti, zabsti znamenalo zajt
hluboko do vody, blta ap.. Zptnm
oddlenm pedp. pak asi i vznam tt,
dnout.
beh, pobe, poben, behule. St.
bh tak kopec, srz. Vesl. - p. brzeg, r. breg, ch. brijg, s. brg, stsl.
brg. Psl. *berg (B8) je pbuzn s
nm. Berg hora, wal., bret. bre vyvenina, arm. berj vysok, av. brz-,
chet. parku tv., toch. AB prk- tyit
se, ve z ie. *bhergh- vyvenina, tyit
se (A1, A3). Ve slov. je g msto oekvanho z, ale nen teba proto pedpokldat pevzet z germ. (tak HK).
bemeno. Novotvar k :bm (gen. bemene) (D1).
beskn pronikav znjc. Onom. pvodu, srov. :tesknout, :vskat
(dve i bskat), :binkat.
bevno. P. bierwiono, r. brevn, s./ch.
brvno, stsl. brvno. Psl. *brvno je
odvozeno od *brv klda, lvka (pes
vodu) (st. bev tv.), kter se spojuje
se stisl. br most, nm. Brcke i gal.
brva tv. Je mon, e vchodisko je nakonec stejn jako u :brva (ie. *bhr) (obo = mstek), a k rozdvojen obou slov by bylo muselo dojt u
93

dvno.
bezen, beznov. Odvozeno od :bza
(msc raen bz). Stsl. brzn vak
znamen tvrt msc.
bez oplodnn (o samicch savc).
R.d. beraja, sln. brja, s./ch. brela
csl. brda. Psl. *berda je star odvozenina od ie. *bher- nst (jet ped
slov. zmnou vznamu v brt). Srov. i
lat. forda tv. od ferre nst. Viz :brt,
srov. :bm.
bdil packal, neobratn neodbornk.
Od idho slovesa bdit kazit, packat, u Jg biditi, je je asi od bidk
ohavn, zneitn (viz :bitk)
(Ma2 ).
bidlice, bidlicov. Jen . a slk., novj (od Presla). Nepli jasn. N.
a v star . i bidla, skidla, skidlice. Vzhledem k sln. skrl, ch. krlja,
kr levac tv. je asi teba vychzet z
psl. *skridl- od ie. *skreid-, z nho je i
gt. dis-skreitan roztrhat, bav. schritzen tv. (srov. :opuka) od ie. *skerezat, krjet. Zmna nslov v . je
asi podle .st. bidk ostr, drsn (viz
:bitk, :bitva) (HK).
bicho, bko, bichat, bich, bichatt. St. buch(o), p. brzuch(o), r. brjcho, chyb v jsl. Psl. *brucho nen
zcela jasn. Srovnvno se stir. br tv. i
nm. Brust, angl. breast prsa. Vchodiskem by bylo ie. *bhreu-s- (A8, B2),
rozen koene *bhreu- nadmat se.
bm, bemeno. Vesl. - p. brzemi, r.st.
bermja, s./ch. breme, stsl. brm. Psl.
*berm (B8) je pokraovnm ie. *bhermen-, odvozenho od *bher- nst (o
starobylosti odvozeniny svd, e je
tu zachovn pvodn vznam nst,
viz :brt). Srovnateln tvary jsou
. frma plod (v ln matky) a sti.

binkat

budit

bhrman- pe, udrovn (HK).


binkat, zabinkat, binkav. Onom.,
srov. r. brent, sln. brenti tv., kter
jsou pokraovnm psl. *brati (se
sekundrnm -n-). Srov. :breet a dle
:brnkat, :inet.
bit ost. Novj vtvor podle
:bitk, :bitva.
bitk ostr. St. bidk ostr, odporn, ohavn, p. brzydki okliv,
r.d. bridkj ostr, studen, s./ch.
br dak ostr, stsl. bridk ostr,
drsn. Psl. *bridk se obvykle odvozuje od *briti holit, ezat, vychzejcho z ie. *bher- (viz :bitva, :brojit). Pro zsl. musme pedpokldat vvoj ostr odporn, okliv (asi
nejprve o chuti ap.), proto nkte autoi (Ma2 , HK) vychzej z pesmyknut podoby *bidrk ostr, hok, odporn chuti, srovnateln s nm., angl.
bitter hok. V kadm ppad v nov
etin dolo jet ke zmn bidk >
bitk vlivem :bitva.
bitva. Vesl. - p. brzytwa, r. brtva,
s./ch. br tva, stsl. britva. Psl. *britva
je odvozeno pp. -tva od slovesa *briti
holit, ezat, kter spolu se sti. bhrnati
zrauje, pokozuje a snad i trckm
brln holi vychz z ie. *bhrei-, co
je rozen koene *bher- ezat; ostr. Srov. :brojit, :bitk, :borec,
:brny.
bza, bzka, bezov. Vesl. - p. brzoza,
r. berza, s./ch. breza. Psl. *berza (B8)
je pbuzn s lit. bras, stpr. berse,
nm. Birke, angl. birch tv., sti. bhrjdruh bzy a snad i lat. fraxinus jasan. Vchodiskem je ie. *bherg- bl,
svtl (srov. sti. bhrjate svt), motivac je typick barva kry (HK).
bubk. Od onom. bubu, jm se stra
94

mal dti (spojen retn souhlsky a


temn samohlsky), srov. slk. bobo, r.
bka, sln. bavbv, nm. Popanz, Bobo,
angl. bugaboo, ma. mumus ap. (Ma2 ).
buben, bubnek, bubnov, bubnkov,
bubenk, bubenick, bubnovat, zabubnovat, vybubnovat. Vesl. - p. bben,
r. bben, s./ch. bbanj. Psl. *bobn je
odvozeno od ie. onom. zkladu *bomb, kter najdeme i v stisl. bumla tv.
i lat. bombus, . bmbos dunn (viz
:bomba).
bublat, zabublat, vybublat, bublanina.
Viz :bublina.
bublina, bublinka, bublinov. P. bbel,
s./ch. bubljica. Od psl. *bob- onom.
pvodu (srov. :boubel, :bobule,
:bubet), srov. i lit. bur bulas, angl.
bubble tv. (Ma2 ).
bubet, nabubet, nabubel. Jen .,
od stejnho onom. zkladu *bob- jako
:bublina.
buclat, buclk. U Jg i bucat, p. pucolowaty tv. Asi od slab dochovanho
bucat (citosl. buc) bouchat, podobn
jako :ducat, tedy vlastn nabouchan (Ma2 ). Srov. i :baculat.
bek. Zdrobnlina od :bok.
buet, buiv, zabuet. Vesl., onom. od
citosl. b. Psl. *buati je variantou k
*bukati (srov. :buka i :bk).
bu(to) sp. Pvodn rozkazovac zpsob
od :budu. Jen ., slk. a p. (bdz).
buddhismus, buddhista, buddhistick.
Od sti. myslitele Buddhy (6.-5. st. p.
Kr.) (viz :bdt).
budit, budk, budek, buditel, buditelsk, buditelstv. Vesl. - p. budzic, r.
budt, s./ch. bditi tv. Psl. *buditi je
tzv. kauzativum (zpsobovac sloveso)
k *bdti, vlastn zpsobovat, e nkdo bd (viz :bdt). Srov. jet lit.

budor

buk

bdinti, sti. bodhyati tv.


budor dmsk pokojk (zvlt v dob
rokoka). Z fr. boudoir, vlastn trucovna, od bouder trucovat.
budovat, budova, budovatel, budovatelsk, vybudovat, pebudovat, zbudovat, zabudovat. St. budovati s stavt stany, tboit, p. budowac stavt,
budovat. Jen zsl., co ukazuje na souvislost s :bouda, ale vztah nen zcela
jasn.
budu, budouc, budoucnost. Vesl. - p.
bdzi, r. bdu, s./ch. bm, bdem, stsl.
*bodo. Psl. *bodo stanu se, budu funguje jako budouc as slovesa *byti (z
ie. *bh-, viz :bt). S nm bv tak
nejastji spojovno, ale hlskov nesrovnalosti se vysvtluj rznm zpsobem. Srovnv se s lat. -bundus v
tvarech jako moribundus kdo je na
umen od mor zemt, srov. :vagabund (HK).
bufa ob. expr. velk, tk bota. Zejm
njak vychz z fr. bouer nadouvat
se, srov. p. bufa zvon u rukvu, r.d.
buf velk zhyb (na zclon ap.).
bufet, bufetov, bufetka. Z fr. buffet, pvodn stolek (s vystavenm zbom), dal pvod nejasn.
bugr ob. expr. vtrnost, rmus. Nejasn. Snad njak souvis s fr. bougre
hrome, sakra, bougrement stran ze
stfr. bogre kac, sodomita stejnho
pvodu jako :buzerant.
bh, bek, bo, bosk, bostv, bostvo, zbon, zbonost, zboovat.
Vesl. - p. bg, r. bog, s./ch. bg, stsl.
bog. Psl. *bog znamenajc jednak
bohatstv, tst, podl (viz :bohat,
:zbo), jednak bh odpovd stavu
v i. jazycch, kde je sti. bhaga- bohatstv, podl, tst i udlovatel, drce
95

(sti. bhjati rozdluje), stper. bagabh. Nzory na mru rn. vlivu na


vvoj vznamu bh ve slov. se rzn
(Ma2 ). Vchodiskem slov. a i. slov je
ie. *bhag- udlovat, kter je jet v .
fagen pojst, toch. A pk dl, st
(A2). Pvodn ie. nzev pro nejvy
bostvo je zejm dochovn v lit. divas, lat. deus (viz :div).
buchar strojn kladivo. Z nm. Pochhammer z pochen bouchat a hammer
kladivo s piklonnm k . :bouchat.
buchta, buchtika. Takto je . a p. Od
zkladu buch-/puch- asi onom. pvodu.
Srov. sln. bhniti, bhtati otci, napuchnout a dle :puchnout, :buclat. Vznam rna do zad od :bouchat ertovnm pichlenm k nzvu
peiva (Ma2 , HK).
bujar. Jen . a slk., asi a od nr. obrozen (Rukopisy). Vysvtluje se kontaminac (D3) :bujn a :jar, st. bylo
jarobujn tv.
bujn, bujnost, bujet, rozbujet se, pebujel. Vesl. - p. bujny, r. bjnyj, s./ch.
bjan. Psl. *bujn je odvozeno od
*buj (str. bui sml, stsl. bui poetil). Vchodisko se hled v ie. *bheunabvat, rst, vvojov vznam asi
byl rychle rostouc, nabvajc na sle
siln, sml zpupn, nevzan.
Pesn ie. paralely chybj.
bujon hovz vvar. Z fr. bouillon tv.
od bouillir vt z lat. bullre vt,
bublat od bulla bublina. Srov. :bojler, :bula.
buk, bouek, bukov, bukvice. Vesl. p., r. buk, s./ch. buk, stsl. buk. Psl.
*buk je nejsp vpjkou z germ.
*bk- (nm. Buche, stangl. bk, bce,
stisl. bk, odtud pak i germ. slovo
pro knihu, protoe prvn runy byly

buka

buly

asi psny na bukovou kru, srov.


:bookmaker). Pbuzn je lat. fgus
tv. a . fgs dub, ve z ie. *bhgobuk (A2). Slovem se asto argumentovalo pi urovn slov. a ie. pravlasti
- buk toti neroste vchodn piblin
od spojnice vch. pobe Baltu a st
Dunaje. Z neexistence pvodnho slov.
vrazu pro tento strom se tedy soudilo,
e pvodn sdla Slovan byla na vchod od tto hranice (Ma2 ). Podobn
botanick i zoologick argumenty je
vak teba brt opatrn.
buka druh brodivho ptka. Od onom.
bukat podle jeho hlasu, srov. lit. bu kas
tv. a dle :buet a :bk.
bukanr pirt. Pes nm. Bukanier z
fr. boucanier tv., pvodn lovec, dobrodruh (na Karibskch ostrovech) od
boucan devn rot na opkn masa
domorodho, karibskho pvodu.
buket vn vna. Z fr. bouquet tv., penesen z vznamu kytice (viz :pugt), srov. i :bu.
bukl koberec s hrubm plastickm povrchem. Z fr. boucl kadeav od
boucle pezka, smyka, klika, kade
a to penesen z lat. buccula, co je
zdrobnlina od bucca tv.
bukolick pastsk. Z lat. bcolicos z
. boukoliks tv. od bouklos past z
bos dobytek a kll enu, strkm.
bula (papesk) listina s kovovou peet. Z lat. bulla bublina, penesen
vypoukl pee a ve stlat. listina s
peet. Srov. :bulletin, :bilet(ka)
i :bujon, :bojler, :boule.
buldok, buldo. Z angl. bulldog, doslova
b pes, z bull bk (srov. :buldozer, :buly) a dog pes (srov. :doga).
buldozer, buldozerista. Z am.-angl. bulldozer od bulldoze, je je v 19. st.
96

znmo v slang. vznamu silou zastraovat (pvodn ernochy). Interpretuje se jako dt b dvku z bull bk
a dose dvka, ale to me bt lid.
etym. (D2). Ve 20. st. peneseno na nzev stroje.
bulk hlupk, bulkovat, nabulkovat.
Pvodn mlad vl z nm. Bulle bk,
vl (srov. :buldok).
bulimie chorobn hlad. Pes lat. z .
boulm tv. od bos bk (srov. :bukolick) a lms hlad, tedy vlastn
b hlad.
bulit breet, ubulen. Onom. pvodu,
od citosl. b.
bulink druh kemene. Z r. bulnik
tv. od bulga kmen, kemen, sukovit
hl, je souvis s :boule.
bulka. Zdrobnlina od :boule.
bulletin vstnk, (edn) zprva. Z fr.
bulletin tv. a to (podle it. bolletino,
co je dvojnsobn zdrobnlina od bolla
listina, pee) od stfr. bulle tv., oboj
ze stlat. bulla tv. (viz :bula).
bulva on koule; hlza. Pejato Jg z p.
bulwa hlza, brambok (odtud je i lit.
blv brambor). V p. bu vpjka
z lat. bulbus cibule, hlza, nebo slovo
domc, pbuzn s :boule (srov. .d.
bulav tlust, nadut, s./ch. buljav
vypoulen).
bulvr irok tda, bulvrn. Z fr. boulevard tv., pvodn rouben val, ze
stniz. bollwerc tv. (srov. nm. Bollwerk
tv. z Bohle fona a Werk dlo, prce),
po demolicch paskho opevnn v
18. a 19. st. peneseno na promendy
postaven na jeho mst.
buly vhazovn pi hokeji. Z angl. bully
tv. Pvodn vznam byl brach, kamard, pak rv, tyran (asi vlivem bull
bk, srov. :buldok, :buldozer) a ko-

bum

burza

nen rvaka, mela.


bum citosl. Onom., srov. :bomba, :buben.
bumbat. Onom. pvodu, z dtsk ei.
Srov. :bumbrlek.
bumbrlek. Utvoeno od citosl. bumbu
a brmbr napodobujcch pit (srov.
:bumbat).
bumerang. Z angl. boomerang a to z
jazyka australskch domorodc (pvodn forma se uvd rzn, nejastji
womur-rang).
bunda, bundika, bundov. Z ma.
bunda druh koichu, odkud se rozilo do vech okolnch jazyk.
bungalov lehk obydl (pvodn v tropech). Z angl. bungalow a to z hind.
bangl, vlastn benglsk (domek),
srov. Banglad, doslova benglsk
zem.
buniina. Viz :buka.
buka, bunn, buniina, buniit. Jen
. a slk. (bunka), pvodn pouze komrka velho plstu. Ne zcela jasn.
P.d. bunka hlinn ndoba, sln. bnka
opuchlina, der, b.d. bnka hrudka
ukazuj, e psl. *bunka (zdrobnlina
od *buna) by mohlo vychzet z ie.
*bheu- rst, nabvat na objemu. Srov.
:boule, :bujn.
bunkr (vojensk) pevnstka. Pes nm.
Bunker z angl. bunker tv. (uv se od
1. svtov vlky). Pedtm ve vznamu
skladit, zsobnk uhl a uml psen jma (na golfovm hiti). Pvod nejasn.
buntovat se. Viz :punktovat (se).
br ob. ptikoruna. Dve t v podobch bra, burek, bora, borek. Z argotu, nepli jasn. Vychz se z nejistho nm. arg. bor hotov penze z
nm. Bargeld tv. z bar hol, obnaen
97

(srov. :bos) a Geld penze.


burcet, burciv, zaburcet. A n.
expr. tvar od :bouit, podle :kymcet, :trmcet (Ma2 ).
burk1 hov. arad. Univerbizac ze spojen bursk oek, jen je nazvn po
Brech, potomcch holandskch osadnk v ji. Africe (souvis s nm. Bauer
sedlk, srov. :buran). V dob tzv.
brsk vlky (s Angliany) na pelomu
stolet se k nm arady zaaly ve vt
me dovet.
burk2 krmn epa. Pejato Preslem z
p. burak, je nem pesvdiv vklad.
buran ob. hanl. venkovan, buransk. Zkladem pojmenovn je ji st. br potupn pezdvka sedlkm ze sthn.
br(e) soused, sedlk, hrub lovk
(nm. Bauer sedlk), je souvis s
nm. bauen stavt z ie. *bheu- (viz
:bt). Srov. i :burk1 .
burcovat, vyburcovat, zburcovat. St.
burcovati lomcovat, smkat, sret je
asi pevzato ze sthn. burzen porazit,
ztit se. V n. dostv vznam dlat
hmot (Jg) vlivem :bouit a :burcet.
burk mlad, nevykvaen vno. Asi
od mor. burka bouit (viz :bouit,
:burcovat) (Ma2 ).
burleska fraka, burleskn. Pes nm.
Burleske od it. burlesco smn od
burla vtip, je se dle vykld z pozdnlat. *bu(r)rula, co je zdrobnlina od
burra hrub vlna (srov. :bourec).
burnus bedunsk pl. Pes nm.
Burnus z fr. burnous z ar. burnus a to
pes . brrhos z lat. birrus (viz :biret).
bursk. Viz :burk.
burza stedisko obchodu s cennmi papry; msto smnnho obchodu, bur-

buroazie

burka

zovn, burzin. Vchodiskem je stlat. bursa (koen) vek (na penze)


(srov. angl. purse penenka) z .
brsa staen ke. Zklad dnenho
vznamu se zrodil v belgickch Bruggch v 16. st., kde bylo nmst nazvan beurs, borse podle domu jist
kupeck rodiny, kter mla ve znaku
ti vky (stniz. borse, niz. beurs) a u
n obchodovali bentt kupci. Ti pak
penesli nzev na obchodn stedisko v
Antverpch (1531).
buroazie, buroazn. Z fr. bourgeoisie, pvodn vlastn mansk stav
(ve feudln spolenosti), od bourgeois man od bourg msto z germ.
*burg-, je souvis s Berg hora (srov.
:beh, :purkmistr).
bui, buisk, buistv. Od :bouit.
buinka pnsk klobouk s vyztuenm
dnkem, ideji bouka. Pr kalk z nm.
slang. Gewitter(tulpe), doslova boukov (tulipn) (podle tvaru), protoe
poskytuje ochranu ped detm (Ma2 ).
but, expr. butk. Z nm. Wurst, kter
vychz z ie. *uer- kroutit, otet,
srov. :vrstva, :vrtit.
bus autobus. Z angl. bus tv., kter
vzniklo zkrcenm z :omnibus a bylo
dle vyuito k tvoen podobnch slov
(srov. :autobus, :trolejbus, :mikrobus).
busola druh kompasu. Z it. bussola,
vlastn krabika, od stlat. buxida,
buxis krabice, schrnka z lat. pyxis
tv. z . pyxs krabice (ze zimostrzu)
od pxos zimostrz. Srov. :piksla,
:puka, :box1 .
busta. Viz :bysta.
bu tropick kovinat porost. Z angl.
bush kov a to asi ze skand. (dn.
98

busk, vd. buske). Srov. :pugt.


buit, zabuit, zbuit. Onom. pvodu,
srov. :bouchat.
butan druh uhlovodku, butanov.
Utvoeno od zkladu, kter je v lat.
btyrum mslo (butan je odvozen od
kyseliny mseln) z . botyron tv. z
bos dobytek, krva (srov. :bulimie,
:bukolick) a tyrs sr.
butelka, butylka lhev. Z fr. bouteille
tv. (druh podoba pes r. butlka) a to
z pozdnlat. but(t)icula, co je zdrobnlina od but(t)is sud, beka (viz
:beka, :putna).
butik obchod s mdnm zbom. Z
fr. boutique krm(ek), konfekn prodejna, dlna a to pes prov. botica z .
apothek (st. vslovnost s -i-) sklad,
dle viz :apatyka, :putyka.
buton kulat nunice. Z fr. bouton
knok, tlatko, pupen od bouter tlait, poloit.
buvol, buvol. St. i bubal, buval, byvol.
Z lat. bbalus z . bobalos buvol, antilopa, zejm od bos dobytek. V .
druh st slova piklonna k st. vl
(:vl).
buzar strk o mantinel (v kulenku). Z
fr. pousser strkat z lat. pulsre tepat,
pudit (srov. :puls).
buzerant vulg. homosexul, buzerovat
ob. trpit nemstnmi poadavky, buzerace. Pes nm. Buserant tv. ze severoit. buzarada sodomita, je je odvozeno od pozdnlat. bgeru(m), bulgaru(m) Bulhar, pslunk hnut bogomil (nboensk hnut rozen v
10.-15. st. mezi ji. Slovany) na zklad
bn pedstavy kac = smilnk, sodomita. Sloveso je pak zejm novj,
u ns z vojenskho slangu.
burka umlohmotn obal k izolaci vo-

bydlet

bt

di. Asi od buie pryov rourka k


zavdn do trubicovch stroj a to z
fr. bougie tv., pvodn (i dnes) svka,
podle alrskho msta Bougie (ar. Bujyah), centra voskaskho prmyslu.
bydlet, bydlit, zabydlet, obydlet,
obydl. Jen . a slk. Odvozeno od st.
bydlo pbytek, obydl, bydlit a to
pp. -dlo od psl. *byti (:bt). Srov.
:byt.
bych. Pvodn tvar aoristu slovesa bti
(:bt), tedy byl jsem. Tvarov odpovd . fysa (z *ebh-s-m) (A2, A8).
Spojen s l-ovm pestm (nap. dal
bych) mlo pvodn vznam pedminulho asu (byl jsem dal), ale brzy
zaalo fungovat jako podmiovac zpsob, zatmco pro pedminul as se
ustlilo spojen l-ovho pest s tvarem imperfekta slovesa bti (biech dal)
(HK).
bk, b, bek, ob. bejkovec, bejit vyvjet velk fyzick nasazen. Vesl. p., r. byk, s./ch. bk. Psl. byk slovotvorn odpovd lit. bu kas buka
(B5, A7) (viz :buka), oboj je tvoeno od onom. slovesa (psl. *bukati,
srov. :buet). Tedy pvodn buc
(zve).
bylina, bylinn, bylinka, bylinkov, bl,
blorav. Vesl. - p. bylina, r. bylnka,
s./ch. bljka, stsl. byl tv. Psl. *bylje odvozeno l-ovou pp. od ie. *bh, *bheu- rst, nabvat (B2, B5), podobn tvoeno je . flon plm, rod,
vznamov je bli jin . slovo od stejnho zkladu - fytn rostlina. Dle viz
:bt.
byrokracie vlda ednickho apartu, byrokrat, byrokratick. Z fr.
bureaucratie (od pol. 18. st.) z bureau ad(ovna), psac stl, p99

vodn hrub ltka (pokrvajc stl)


z lat. burra (viz :bourec, :burleska).
Druh st z . -krata vlda, srov.
:demokracie.
bysta socha hlavy a sti prsou. Z fr.
buste tv. z it. busto a to asi z lat.
bustum hrob, rovit, pijmeme-li
domnnku, e pvodn lo o jaksi gurln pomnk na hrob.
bystr, bystrost, bystina, bystit,
zbystit. Vesl. - p. bystry, r. bstryj,
s./ch. b star, stsl. bystr. Psl. *bystr se obvykle srovnv se stisl. bysia
prudce vyrazit, dn. buse tv., frz.
bsterig bouliv (HK) i sti. bhati
je il (Ma2 ) (z ie. *bhs-). Mon je
vak vyjt i z pedsl. *bd-tro- (A5, B5)
bdl, il, je vychz z ie. *bheudh(viz :bdt, :budit).
byt, bytov, bytn, obytn, ubytovat,
ubytovna. Od :bt, pvodn abstraktn vznam byt, jsoucno, pak
pobyt a obydl.
by sp. Z by (viz :bych) a zdrazovac
stice -.
bt, byt, bytost, bytostn, byteln, bvat, bval, nabvat, pobvat, pobyt,
pebvat, pebytek, pibvat, pbytek,
zbvat, zbytek, ubvat, bytek, odbvat, dobvat, dobyvatel, obvat, obvac, zabvat se aj. Vesl. - p. byc, r.
byt, s./ch. b ti, stsl. byti. Psl. *byti
je pbuzn s lit. buti, angl. be tv.,
sthn. buan t, bydlet, stir. buath
bt, lat. fu byl jsem, . fomai
rostu, vznikm, sti. bhvati vznik,
stv se, bhuti- byt, ve z ie. *bheurst, vznikat (ale vznamov posun
k bt je spolen vem ie. vtvm).
Srov. :bych, :budu, :bavit, :byd-

bval

capart

let, :byt, :dobytek, :bylina.


bzkati tv. Tvoeno od onom. bz, stejn
bval. Od bvat (viz :bt).
jako :bzuet.
byznys obchod. Z angl. business tv. od bzuet, bzukot, bzuiv, bzuk.
busy zaneprzdnn, piln nejistho
Onom., od citosl. bz. Srov. :bzikat
pvodu.
i :bruet, :buet, :vret ap.
bzdt n. poukat. St. bzdieti, pzdi- bunda ob. expr. legrace. Dve (jet
eti, p. bzdiec, r. bzdet, sln. pezdti. Psl.
SSJ) nezdar, brynda, pr z hor*pzdti, *bzdti m dle paralely v
nictv, kde bylo takto oznaovno
lit. bezdeti, lat. pdere prdt, . bd
plan vyfouknut nloe (onom. bun!)
prdm, nm. Fist prd, ve z ie. *pezd(Ma2 , HL). Vznam legrace asi podle
, kter bylo podle veho ti varian:junda, :sranda, :vanda.
tou onom. *perd- (viz :prdt) (Ma2 ).
bzikat, bzikavka. Stejn je p. bzikac, sln.

C
ccorka n. konipas, expr. drobn,
svin dvka. Od expr. ccat houpat
(dnes jen ve slk.) pp. -or(k)a asi jako
:skor(k)a. Podle charakteristickho
pohybu ocsku (srov. :tasoitka).
cachtat se. Expr. varianta k :ckat.
Srov i :vachtat.
cajk pevn bavlnn ltka, slang. nin, nad, cajkov. Z nm. Zeug vete, ltka, nin asi od ziehen thnout. Srov. :vercajk.
ckat, cknout, ckanec. Onom. pvodu
(citosl. ck), jen . Srov. :cachtat se,
:vachtat, :camrat, :cancat.
clovat ob. platit. Z nm. zahlen tv., je
souvis s angl. tell vyprvt, ci (srov.
nm. erzhlen tv.).
calvados plenka z jablenho motu.
Podle departementu Calvados v severozpadn Francii (okolo msta Caen).
camping. Viz :kemp.
camrat expr. vanit, nacamrat se expr.
opt se. Od stejnho onom. ca-, kter

je v :ckat. Podobn je :cancat.


cancat expr. vanit, pocancat se potsnit se. Viz :camrat.
cancour ob. trek ltky, cr. Dve t
cancor, kancour (Jg), cancr (Ma2 ).
tvary nejasn. Snad je vchodiskem cancr, disimilac z *car-car (viz
:cr). Pozoruhodn jsou podobn
tvary mimo slov. jazyky - dnm. Zanzer, lot. kankars tv., st. tsntsalon
hadr (Ma2 ).
candt drav sladkovodn ryba. St.
t cendt, p. sandacz, ukr., r. sudk.
Nejasn. Nm. Zander, stdn. sandt
atd. jsou vtinou povaovny za vpjky ze slov. - domovem t ryby m
bt oblast Labe, Odry a Visly (Ma2 ).
Uvauje se o pedie. substrtu.
capart hov. expr. mal dt. Dve trek, malikost, nepatrn vc, st. capart, tapart, tabard pl s dlouhm
pruhem vzadu (ze stlat. tabardum
akademick i vojensk pl), z toho
pak chatrn ebrck odv. Zmna t

100

capat

celofn

> c i obmny vznamu mon vlivem


capit trhat (Jg), nov vznam dt
snad vlivem :capat.
capat jt drobnmi krky, capav, cpota, ob. expr. cpek nezkuen mladk. Onom. pvodu (pvodn asi o
chzi v mokru), asi stejn ca- jako u
:ckat. Srov. :cupat, :apat.
car, carevna, carevi, carsk, carismus. Z
r. car ze str. csar, co je varianta psl.
tvaru, z nho vzniklo nae :csa.
cr. Snad ze sthn. zar roztren, trhlina od zerren (roz)trhat, je souvis s
:drt1 . Mn pravdpodobn je zkrcen z cancr (Ma2 ) (viz :cancour).
Srov. vak i :courat.
causa. Viz :kauza.
causerie zbavn, duchapln rta. Z
fr. causerie od causer povdat z lat.
causr uvdt za pinu, pedstrat.
Srov. :kauza.
cavyky okolky. Dve hateen, povyk (Jg). Asi kontaminac (D3) z cry
hluky, okolky (Jg) a :povyk.
cecek ob. struk, zhrub. prs. Od starho
. cecati st onom. pvodu, je je variantou k :cucat.
cedit, cednk, vycedit, ucedit, pecedit,
scedit aj. Vesl. - p. cedzic, r. cedt,
ch. cijditi, s. cditi, stsl. (is)cditi. Psl.
*cditi m nejble k lit. skidyti oddlovat, tdit, vchodiskem je ie. *skeid-/*skoi-d- oddlovat, odezvat (B1,
B2). Srov. :ist, :cesta, :cedule.
cedr vzcn jehlinat strom rostouc ve
Stedomo. Z lat. cedrus z . kdros
tv., pvodn jalovec.
cedule hov., cedulka, cedulov. Ji ve
stedn . Ze stlat. cedula z pozdnlat. schedula, co je zdrobnlina od lat.
scheda, scida list, prouek (papru),
asi z . schd, schza odezek, tska

od schz tpm, odtrhvm. Srov.


:schizma, :cedit.
cech (feudln) organizace mistr a tovary tho emesla, cechovn. Ze
sthn. zeche tv. k sthn. zehn vybavit,
dt do podku.
cejch edn znamen, znaka, cejchovat. Z nm. Zeichen tv. (souvis s angl.
token znamen, symbol).
cejcha ob. expr. velk bicho. Metaforicky z :ccha.
cejn druh sladkovodn ryby. Z nm.
Zinnsch tv., a to podle stbit barvy
upin (viz :cn).
ceknout hlesnout. St. t cknti.
Onom. pvodu. Srov. :tkat.
cela kobka. Z lat. cella komora, kobka.
Souvis s nm. Halle, angl. hall (viz
:hala). Srov. i :celofn, :celulza.
celebrovat slouit mi, celebrita
slavn osobnost. Z lat. celebrre oslavovat, hojn navtvovat od celeber
slavn, hojn navtvovan.
celer, celerov. Z rak.-nm. Zeller (spisovn Sellerie) ze severoit. selleri, co
je varianta k it. selano z lat. selnon z
. slnon tv.
celibt bezenstv (zvlt katolickch
kn). Z lat. caelibtus od caelebs svobodn, neenat.
cello smycov hudebn nstroj, cellista. Zkrceno v 19. st. z it. violoncello,
co je zdrobnlina od violone velk basov housle, to naopak zveliujc slovo
k :viola. Kurizn je, e samotn cello
je pouze zdrobujc ppona.
celn, celnice. Viz :clo.
celofn prhledn balic hmota z celulzy, celofnov. Z fr. cellophane a to
umle z fr. cellulose (viz :celulza) a .
(dia)fanes prhledn, jasn od fan

101

celovat

centrum

vyjevuji, ukazuji. Srov. :fenomn.


celovat zast. lbat, pocelovat. Pvodn
zdravit (stsl. clovati tv.). Dle viz
:cel.
celta stanov dlec, celtov, celtovina.
Z nm. Zelt stan, jeho dal pvod je
nejist.
celuloid lehk, prun plastick hmota,
celuloidov. Z am.-angl. celluloid,
umle utvoenho v 70. letech 19. st.
Viz :celulza a :-oid.
celulza buniina, celulzov. Pes
nm. z fr. cellulose od cellule kltern
cela, pak i buka (v plstu), z lat.
cellula, co je zdrobnlina k cella (viz
:cela). Srov. :celofn, :celuloid.
cel, celek, celkov, celkem, zacelit, scelit. Vesl. - p. cay, r. clyj, s./ch.
c o, c jel, stsl. cl. Psl. *cl, pvodn neporuen, zdrav (srov. :celovat, zacelit), souvis se stpr. kailstiskan (ak.) zdrav, gt. hails zdrav,
nm. heil tv. (srov. pozdrav heil!), angl.
whole cel a heal hojit (se), zacelit
(se) a asi i stir. cl tastn znamen,
ve k ie. *kailo-/*kailu- zdrav, neporuen (B1, B2, A4).
cembalo strunn hudebn nstroj s klvesnic, cemballov. Zkrceno z it. clavicemballo z lat. clvis kl (viz :klvesa) a cymbalum (viz :cimbl).
cement, cementov, cementrna, cementovat. Pmo, i prostednictvm
nm. a stfr. z lat. caementum lman
kmen od caedere tlouci, tesat, lmat. Cement se pvodn dlal z drcenho kamene s psadou vpna. Srov.
:czura.
cemr ob. hbet, zda. Z nm. Ziemer
hbet (zviny) nejasnho pvodu.
cena, cenov, cenn, cennost, cenina, cenk, cenit, ocenit, podcenit, pecenit,

docenit ap. Vesl. - p. cena, r. cen,


ch. cijna, stsl. cna. Psl. *cna m
blzk pbuzn v lit. kina tv., . poine nhrada, pomsta, trest, av. kan
tv., ve z ie. *ku oi-n pokuta, odplata
od *ku ei- dbt, dvat pozor, druhotn
i trestat ap. (A3, B1, B2). Pvodn
tedy pokuta, nhrada (za zabit ap.),
pak cena, hodnota vbec. Srov. :kt
se, :st.
cenit (zuby), vycenit, zacenit (se). Jen
., nepli jasn. Snad expr. varianta
k st. citi, iti tv. asi k ie. *sker(Ma2 , HK). Srov. :trbina.
cent1 vha 100 kg. Ze starho centn
(nm. Zentner) z lat. centnrius vha
100 liber k centum sto. Srov. :cent2 ,
:centi-, :procento i :cetka, :sto.
cent2 setina americkho dolaru. Zkrceno z lat. centsimus st (dl), srov.
fr. centime setina franku a :cent1 ,
:centi-.
centi- (ve sloeninch) st dl (srov.
centimetr, centilitr, centigram). Z fr.
centi-, kter bylo koncem 18. st. utvoeno k lat. centum sto. Srov. :cent1 ,
:cent2 i :deci-.
centr slang. pihrvka z kdla ped
branku; stedn tonk, centrovat,
odcentrovat, zacentrovat. Z angl. centre tv. z lat. centrum, druh vznam
zkrcenm z centre-forward. Viz :centrum a :forvard.
centrifuga odstedivka, centrifugln.
Z fr. novotvaru centrifuge k lat. centrum (viz :centrum) a fugere prchat
(viz :fuga).
centrum, centrln, centrla, centralizovat, centralizace, centralismus, centralistick. Z lat. centrum z . kntron bodec, osten, bod ve stedu kruhu od
kent bodm. Srov. :koncentrace,

102

cenzura

cibetka

:excentrick.
cenzura kontrola tisku a jinch materil urench k zveejnn, cenzurn,
cenzurovat, cenzor, cenzus. Z lat. cnsra kontrola, posouzen od cnsre
cenit, odhadovat, posuzovat. Srov.
:recenze, :ine.
cep, cepovat hov. expr. psn cviit.
Vesl. - p., r. cep, ch. c jep. Psl.
*cp je od slovesa *cpiti, je se vyvozuje z ie. (s)koip- (B1, B2), varianty
k *(s)kep-, z nho je :tpat.
cepent hynout, tuhnout, zcepent. R.
cepen stvat se nehybnm, sln. cepenti tvrdnout. Souvis asi s :chcpat, scpat. Pbuznost se hled v lit.
kapti chadnout, kepti hynout (B1,
B2) (Ma2 ).
cepn horolezeck hl. Pes sln. cepn z
it. zappone od zappa motyka ze stlat.
sappa nejistho pvodu. Srov. :sapr.
cerelie obilniny, obiln vloky. Z lat.
cerelia obiln zrna od jmna msk bohyn rody Cers (dnen uvn pes angl. cereals).
cerebrln mozkov. Z lat. cerebrlis
od cerebrum mozek. Souvis s . kr
hlava. Srov. :koryfej.
ceremonil ustlen podek kon
slavnostnho obadu, ceremoniln, ceremonie, ceremoni(ka). Z fr. crmonial z pozdnlat. caerimnilis, adj. od
lat. caerimnia, caeremnia uctvn,
slavnost nejistho pvodu.
certikt osvden, certikan, certikovat. Ze stlat. certicatum od certicare osvdovat z lat. certus jist
od cernere rozliovat, vnmat a -cre
(viz :-kace).
cesium mkk alkalick kov. Od lat.
caesius modroed.
cesmna ke s bodlinatmi listy. Ze

s./ch. smina, snad od koene *kes(srov. :esat).


cesta, cestovat, cestovn, cestovn, cestujc, cestovatel(ka), cestovatelsk,
cest, scestn, pocestn, rozcest ap.
Jen p.d. cesta, sln. csta, s./ch. cesta
a csl. csta. Nejsp od slovesa *cstiti
istit, klestit (csl. cstiti tv.). Vchoz
psl. adj. cst by pesn odpovdalo lit.
skistas jasn, ist z ie. *(s)kaid-t(A5, B1, B2). Srov. :ist.
-cet (dvacet, ticet, tyicet). Z psl. *desti, pvodem nom. pl. od *dest
(viz :deset). Srov. nap. *tri desti
ti destky, st. tidsti, tidcti, je se
dle zkrtilo. Srov. :-dest, :-nct.
cetka levn ozdbka. P. ctka skvrnka,
znamen, r.st. cta ozdoba ikon,
stsrb. ceta drobn mince, stsl. cta.
Psl. *cta penz, mince je star, ji psl.
vpjka, jej pvod je vak sporn.
Nejsp z lat., bu prostednictvm gt.
kintus drobn penz (byl by to vak
jedin doklad 2.palatalizace ped -
(B1)), nebo pmo, lat. zdroj vak nen
jist - ani vlat. quintus, ani lat. *centus (srov. cent) nejsou pesvdivmi
vchodisky.
cva, cvka, cvn, cvka, cvkov. Vesl.
- p. cewa, r. cvka, ch. cijv, s. cv. Psl.
*cva, pvodn dut stvol, odtud vznamy cvka a cva (jen ., slk., sln.).
Nejble mu stoj lit. eiv (n. aiv)
cvka, troubel, pestoe je tu v nslov
rozdl pvodnho slov. k- (B1, B2) proti
balt. k (A1). Dal ie. souvislosti nejsou
jist.
czura pervka (ve veri). Z lat. caesra od caedere ezat, bt. Srov. :cement, :genocida.
cibetka peste zbarven kunovit
elma. Z it. zibetto k stlat. zibethum

103

cibule

cinkat

pimo (z cibetky) z ar. zabd pna.


cibule, cibulka, cibulov, cibulovit. Ze
sthn. zibolle (dnes Zwiebel) z pozdnlat. cpula, zdrobnliny od cpa tv.
cdit, vycdit. St. cditi istit (C1),
p. cudzic istit kon, cviit, bt. Nejasn. Vklady mylnou dekompozic z
*ot-juditi (HK) i *ot-suditi (Ma2 ) nemaj zdaleka tak pesvdiv zklad
jako u :ctit, protoe pedpokldan
*juditi ani *suditi nem spolehliv pbuzenstvo. Srov. :cudn.
cifra slice, cifernk. Z nm. Zier a
to pes stlat. cifra z ar. sifr nula, pvodn przdn (nula byla zavedena a
s ar. selnm systmem). Srov. :ifra.
cigareta, cigaretov. Pes nm. Zigarette z fr. cigarette, co je zdrobnlina
k cigare ze p. cigarro. To bu z indintiny, nebo metaforou (podle tvaru)
ze p. cigarra cikda (viz :cikda).
cihla, cihlov, cihelna, cihl. Ze sthn.
ziegel z lat. tgula (pmo z lat. je
slk. tehla) a to od tegere krt. Srov.
:tga.
ccha povlak na peinu. Ze sthn.
ziech(e) a to ze stlat. theca pokrvka
z . thek schrnka, skka. Srov.
:hypotka.
cikda blanokdl hmyz, znm pronikavm cvrkotem samek. Pes nm.
Zikade z lat. cicda. Asi onom. pvodu.
cikn, ciknka, ciknsk, cikntina. V
Evrop rozeno, pvod vak nejasn.
Poprv se objevuje v Byzanci jako
(a)tsnganoi, co pipomn jmno jaksi heretick sekty Athnganoi; spojen
vak nen jist (Ma2 ). Jde o jmno dan
zven, sami Cikni se oznauj jmnem
Rom.
cikcak. Z nm. zickzack, asi od Zacke(n)
zub, zez. Srov. podobn tvary

:mima, :cimprcampr, tiktak (:tikat).


cikorka psada do kvy. Z nm. Zichorie a to ze stlat. cichorea, lat. cichrium z . kichorion ekanka. Srov.
:ekanka.
cl, clov, clit, doclit, clevdom.
Stejn jako p. cel (odtud r. cel), sln.,
ch. clj pejato ze sthn. zil tv. Souvis
s angl. till (a) do.
cimbl, cimblov, cimblista. Z lat.
cymbalum a to z . kmbalon, pvodn
cosi jako inely. Srov. :cembalo.
cimbu zubovit zakonen hradnch
v ap.. Asi pesmykem z nm. Burgzinne z Burg hrad (srov. :purkrab)
a Zinne cimbu, je souvis s Zahn
zub (srov. :dse) (Ma2 ).
cimprcampr ob. expr. (na cimprcampr
na kousky). Expr. tvoen zdvojenm
a obmnou zkladu (srov. :mima).
Snad souvis s :cimprlich.
cimprlich ob. expr. choulostiv, nedtkliv. Z nm. zimperlich tv., dve
n. i zimper, zimpfer zdoben, jemn
ap.. Dle nejasn.
cimra ob. mstnost. Z nm. Zimmer tv.
ze sthn. zimbar stavebn dv, staven,
mstnost, je asi souvis s :dm (A4).
cn, cnov. St. i cajn. Stejn jako p.
cyna, sln. cn, s./ch. c n pejato ze
sthn. zin (dnes Zinn, angl. tin). Dal
pvod nejist.
cingrltko ob. (cinkav) ozdbka. Novj, nejasn. Souvislost s :cinkat
me bt a druhotn.
cnie druh zahradn byliny. Podle nm.
botanika Zinna.
cink slang. znamen (na kartch), cinknut poznaen. Asi z nm. Zinke
zub, vroubek. Srov. :zinek.
cinkat, cinkot, cinkav, zacinkat. Onom.

104

cintat

citovat

pvodu (citosl. cink). Srov. :klinkat,


:binkat.
cintat, pocintat se, cintek. Asi expr.
varianta k :slintat.
cp, cpek. Ze sthn. zipf (dnes Zipfel)
tv. Souvis s angl. tip pika (srov.
:tiptop) a asi i :cop.
cirty ob. expr. okolky. Dve t
ozdoba z nm. Zierat, Zier tv.
cirka asi, piblin. Z lat. circ kolem.
Srov. :cirkus.
crkev, crkevn. St. crkev, cierkev.
Vesl. - p. cerkiew, r. crkov, s./ch.
crkva, stsl. crky i cirky. Pozdn psl.
*crky je vpjkou z . kyri(a)kn
dm pn, chrm (od kyrios pn),
nzory na detaily pevzet se vak
rzn. Vtinou se pedpokld germ.
prostednictv - gt. *kirik i *kirk,
sthn. kirihha aj. (B2) (srov. nm. Kirche, angl. church). Uvauje se i o regionln a asov rznch pevzetch ze
dvou rznch zdroj.
cirkulovat krouit, cirkulace, cirkul,
cirkulrka. Z lat. circulre tvoit kruh
od circulus, zdrobnliny od circus tv.
(viz :cirkus).
cirkumex taen pzvuk, cirkumexov. Z pozdnlat. circumexus otoen, zahnut z circum kolem (srov.
:cirkus) a exus od ectere ohbat
(srov. :exe).
cirkus, cirkusov, ob. cirkusk, cirkusck. Pes nm. Zirkus z lat. circus
kruh, zvodn drha do kruhu a to z
. krkos (vedle starho krkos) kruh,
obru, nramek.
cirok. Viz :irok.
cirza svratn (jater). Z nlat. cirhosis
k . kirrhs lut (podle lut barvy
jatern tkn pi tto chorob).
csa, csaovna, csask, csastv. St.

ciesa. Vesl. - p. cesarz, r. czar (jen


o mskm csai), s./ch. cesar, cezar. Z
lat. jmna Caesar, nejsp prostednictvm gt. kaisar (B1, B2), podle jinch
z lat. adj. caesarius (Ma2 ). Srov. :car
i :krl.
cistercik len mniskho du. Podle
fr. kltera Cteaux (lat. Cistercium),
kde byl d zaloen (1098).
cisterna, cisternov. Z lat. cisterna ndrka na deovou vodu od cista
schrnka z . kst sk, truhlice.
Srov. :kysna.
citadela tvrz uvnit msta i opevnnho msta. Pes nm. Zitadelle, fr. citadelle z it. cittadella, co je zdrobnlina od stit. cittade (dnes citt) msto
z lat. cvits (gen. cvittis) msto,
obec, stt, obanstv od cvis oban.
Srov. angl. city (velko)msto a :civiln.
citera drnkac strunn nstroj. Pes
nm. Zither z lat. cithara, . kithra.
Srov. :kytara.
ctit, cit, citov, citliv, citlivost, citeln,
poctit, pocit, proctit, vyctit, soucit,
necita ap. St. ctiti. Vesl. - p. cucic budit, r. outtsja ocitnout se,
outt poctit, s./ch. ctjeti ctit,
stsl. otutiti tv. Vykld se mylnou dekompozic z psl. *ot-jutiti (do p. *octiti (B3), o- odpojeno jako pedpona).
Samotn psl. *jutiti nemme doloeno,
dobr paralela je vak v lit. at-jasti
ctit, jautrs citliv. Od tohoto zkladu je i psl. *jutro (viz :jitro1 ),
vlastn doba procitnut. K blzkosti
vznam ctit a bdt srov. i st. pobdieti poctit (Ma2 , HK).
citovat doslovn uvdt ciz vrok, citace, citt, cittov. Z lat. citre (p.
trp. cittum) dvat do pohybu, vy-

105

citron

cmunda

volvat, oivovat od cire oivovat,


povzbuzovat. Srov. :excitace, :recitace.
citron, citronov, citronda, citronk, citrus. Z nm. Zitrone z it. citrone od lat.
citrus citronk, je souvis s . kdros
cedr (oboj asi pejato z njakho pedie. jazyka). Srov. :cedr.
civt. Jen . (doloeno od 17. st., u Jg
t ceventi), slk. civie tup hledt,
chadnout, p.d. cywic, cewiec hubnout, hynout. Pvodn asi *cvti, je
souvis s lit. kivinti vysilovat, vyerpvat (B1, B2) (Ma2 ). V . vznamov
pechod ztrcet slu tup zrat.
civiln obansk; nevojensk, civil, civilista, civilizovat, civilizace, civilizan. Pes nm. zivil, fr. civil z lat. cvlis obansk od cvis oban. Srov.
:citadela.
cvka. Viz :cva.
cizelovat umlecky zdobit kov tepnm;
tbit, cizelr. Z fr. ciseler od stfr. cisel
dlto, sekek a to pes vlat. k lat. caedere (p. trp. caesum) tesat, tlouci.
Srov. :cement, :czura.
ciz, cizk, cizck, cizina, cizinec, cizinka, cizineck, cizota, odcizit, zcizit
aj. St. cuz (C1). Vesl. - p. cudzy, r.
uj, s./ch. tl, stsl. tud, tud. Psl.
*u, *tu (B3) se spojuje s lit. taut
nrod, gt. iuda tv. (sem pat i nm.
adj. deutsch ze sthn. diutisk, vlastn
patc k nrodu), stir. tath tv., osk.
touto obec, ve z ie. *teut, *tout nrod, zem. Kvli slov. d msto oekvanho t se nkdy uvauje o vpjce
z germ. s tm, e psl. slovo oznaovalo
nejdv jen lid germnsk (HK). Pro
posun obecn, nrodn ciz (v protikladu k rodinn) jsou dobr doklady
v p. obcy, sln.d. ljdski a br.d. ljudski

ve vznamu ciz (Ma2 ).


cizrna druh lutniny, cizrnov. Z nm.
(dkho) Zisern z lat. cicer hrch (od
toho vlastn jmno Cicero). Srov. :iorka.
clavichord dvj klvesov nstroj.
Z lat. clvis kl a chorda struna z .
chorde tv. Srov. :klvesa, :cembalo,
:akord.
clearing zpsob vytovn pohledvek, clearingov. Z angl. clearing vyrovnn, zaplacen, vlastn vyjasnn,
od clear jasn, ist a to pes stfr. z
lat. clrus tv. Srov. :deklarace.
clo, celn, celnk, celnice, clt, proclt.
Jen v zsl. Ze sthn. zol (dnes Zoll) a
to z vlat. tolnum, lat. telnum, .
telonion od tlos dvka, da, lhta, konec, el. Srov. :teleologie.
clonit, clona, zclona, zaclnt, odclonit aj. St. i (za)sloniti. Vesl. - p.
(za)sonic, r. (pri)slont, s./ch. slniti.
Psl. *sloniti pvodn znamenalo naklnt, oprat, z toho pak zakrvat
(st. c- se vykld mylnou dekompozic z ot-sloniti, srov. :ctit) (Ma2 ).
Souvis s lit. liti opt (se), naklonit
(se), stangl. hleonian (angl. lean, nm.
lehnen) tv., lat. clnre klonit (se), .
kl n tv., sti. sryati opr (se), pokld (se) z ie. *klei-n- klonit, oprat
(A1). Variantou je asi :klonit. Srov. i
:slon.
cloumat, zacloumat. Jen ., mlo jasn.
Doloeno od Jg, kde je i zejm pvodn
vznam mlaskat(vznamov pechod
nen pli jasn). Snad expr. varianta
k :cumlat.
cmrndat ob. expr. bryndat. Onom.expr.
cmunda n. brambork. Expr. k starmu smouditi kouit, dmat. Srov.

106

co

cuketa

:moudit, :oudit.
co zjm. St. so (ke zmn s > c srov.
:est). Stejn jako slk. o, p., dl. co,
polab. c je pokraovnm psl. *eso,
*so, co je star gen. od zjmena *
(rozenm o zesilovac -to vznikly jin
slov. tvary jako r. to, s./ch. to, ta,
stsl. to; samotn * pev v ch.d.
a a ve spekch jako pro, na, za,
o). Psl. * je pokraovnm ie. *ku id
co (A3, B1, A9), odpovd mu stir.
cid, lat. quid, . t, sti. id, chet. kuit.
Srov. :kdo, :.
coca-cola. Podle nzvu rostlin coca (viz
:koka, :kokain) a cola druh tropickho oechu s drogovmi inky.
computer pota, computerov. Z
angl. computer od compute vypotat,
a to pes fr. z lat. computre tv. z com(:kom-) a putre potat. Srov. :deputace, :amputovat.
cop, copnek, copat. Jen . (od Jg). Z
nm. Zopf cop; vrek (kmene). Souvis s angl. top pika, vrchol. Srov.
:cp, :tiptop.
copyright autorsk prvo. Z angl. copyright tv. z copy (z lat. cpia, viz
:kopie) a right prvo (srov. :rektor,
:rycht).
coul palec (dlkov mra), coulov. Zsl.
pevzet z nm. Zoll tv., dve t ep,
palk, je asi souvis s nam :dlaha
(A4, B8).
courat, coura, ob. courk. Ve star etin i crati tv. (Jg). Pvod onom., nen
vylouena souvislost s :cr.
couvat, couvnout, zacouvat, vycouvat.
Zsl. pevzet (srov. p. cofac (si) tv.)
z nm. n. (bav.) zaufen tv.
cpt, nacpat, ucpat, zacpat, vecpat, procpat, pecpat aj. Jen v lu. a p.d. (slk.
pcha ). Asi onom. pvodu (HK), srov.

star . capati tv. (Jg) (vedle vznamu


:capat). Podle jinho, mn pravdpodobnho vkladu pesmykem st > ts
ze *stipati, je by odpovdalo lat. stpre tv. (Ma2 ).
cret, criv. Onom. Srov. :urat.
ctt, ctitel(ka), ctnost, ctnostn, poctt,
uctt, pocta, cta. Ze st. stti (s >
c) z psl. *stiti (viz :est).
cucat, cucnout, cucav, ob. hanl. cuck, nacucat se, ucucnout, vycucnout,
zhrub. cucek aj. Onom. Srov. :cecek,
:cumlat.
cucek, cuckovat, cuckovit. Snad expr.
vtvor od :cuchat, me vak bt i
pes vznamov obte od :cucat.
cudn mravn ist, stydliv, cudnost,
necudn, necuda. Ve st. bylo cudn,
cidn divn, podivuhodn, opatrn,
tajn a cdn pkn, hezk. Spolu
s p. cudny divukrsn, znamenit lze
vyjt z psl. *udo, *ud div, kter
je vesl. krom . (srov. slk. udn
divn); poten c- je snad vlivem p.
(tzv. mazuen). Vvoj vznamu v .
by byl: podivuhodn krsn
mravn ist. Cdn by mohlo bt i
od cditi (:cdit). Ob slova by pak
zejm splvala (u Jg cudn hezk,
stydliv, coudn ist).
cuchat, pocuchat, rozcuchat, cuchta aj.
Expr. tvar, jeho vchodisko vak
nen zejm. Snad lze pomlet na culiti (viz :culk).
cukat, cuknout, cuknut, zacukat, ucuknout aj. Z nm. zucken tv., je souvis
s ziehen thnout. Srov. :cajk.
cukern uml sladidlo. Od :cukr
podle :sacharin.
cuketa, cukina druh tykve. Z it. zuccheta, zucchina, co jsou zdrobnliny
od it. zucca tykev. Dal pvod ne-

107

cukr

cyankli

jist, mysl se na pevzet z njakho


neznmho stedomoskho jazyka. Viz
i :tykev.
cukr, cukrov, cukr(ka), cukrsk,
cukrstv, cukrrna, cukenka, cukrov, cukrovinka, cukrovka, cukernat,
cukernatt, cukrovat, cukrovar aj. Ze
sthn. zucker z it. zucchero, tam z ar.
sukkar, to pak ze stind. (pl) sakkhar
tv. (srov. sti. sarkar pskov cukr,
pvodn trk, psek, krupice). Z ar.
je i fr. sucre, z toho angl. sugar, zatmco r. schar lo pes . skcharon
(srov. :sacharin).
cukrkandl zast. krystalovan cukr. Z
nm. Zuckerkandel ze stlat. succurcandi. Viz :cukr a :kandovan.
cukrovat (o hrdlice), ob. expr. cukrou.
Od citosl. kukr piklonnm k :cukr
(hrdlika jako symbol sladk nhy).
culk hov. pramen vlas staen gumikou i stukou. Asi od starho culiti
zapltat, molit (Jg), dal souvislosti
nejist.
culit se hov. expr. usmvat se, uculovat
se, zaculit se. Snad expr. varianta k
:tulit se (Ma2 ).
cumlat cucat, cumel. Expr. tvar k
:cucat, srov. i :dumlat.
cupat, cupitat. Onom. pvodu, srov.
:capat, :dupat.
cupovat tepit na nit, cupanina, rozcupovat. Z nm. zupfen tv., snad souvis s :cop.
curaao likr modr barvy ze slupek
plod citronku. Podle ostrova Curaao u venezuelskho pobe.
cvakat, cvaknout, zacvaknout, procvaknout. Onom. pvodu (citosl. cvak).
Srov. nm. zwacken tv. i :cvok,
:cvikr.
cvlat, cval. Jen . a p. Pvodn pe-

chodn (cvlat kon). Z nm. n.


(bav.) zwalen trznit, zbt (Ma2 ).
cvalk expr. tloutk. Z nm. Zwalch nemluvn, mal dt.
cviit, cvik, cvin, cviitel, cviit, cviebn, cviebnice, cvienec, cviky, rozcvika, vcvik, ncvik, procviit, zacviit aj. V . a od konce 15. st., kdy
se vyvinulo nejsp ze svykati osvojovat si, cviit se, svyenie osvojen si
(viz :zvyk). Nm. zwicken tpnout,
n. i prsknout biem, zkrotit, s nm
tak bv spojovno (Ma2 ), se mohlo
podlet na zmn podoby slova, vznamov rozdl a mnostv odvozenin vak
svd proti vpjce z nm.
cvik karetn hra. Z nm. Zwick od zwicken tpat. Srov. :cvakat, :cvok,
:cvikr.
cvikr skipec. Z nm. Zwicker, pvodn
Nasenzwicker, pekladem z fr. pincenez co svr nos k zwicken tpat.
Srov. :cvik.
cvok krtk hebk se ir hlavikou;
blzen, cvoek, zcvoknout se. St. i
cvek. Ze sthn. zweck hebk, od toho
je zwicken (srov. :cvik). Vznam blzen ze ren mt cvek v hlav bt potrhl (Jg).
cvrek1 druh hmyzu, cvret, cvrkat, cvrkot. Onom. podle vydvanho
zvuku (srov. :cret, :cvrlikat).
cvrek2 expr. dt, drobn lovk. Z
nm. Zwerg trpaslk s formlnm piklonnm k :cvrek1 (Ma2 ). Odtud i
:scvrknout se.
cvrlikat. Onom. Srov. :cvrek1 .
cvrnkat, cvrnknout. Onom. od citosl.
cvrnk. Srov. :frnknout.
cyankli kyanid draseln. Z lat. cyanz . kanos (viz :kyanid) a stlat. calium draslk z ar. qali draslo. Srov.

108

cyklista

achrovat

:alkalick.
cyklista, cyklistika, cyklistick. Z fr.
cycliste od cycle kolo, kruh z lat.
cyclus tv. (viz :cyklus).
cyklokros ternn cyklistick zvod.
Viz :cyklista a :kros.
cyklon vtrn smr. Z angl. cyclone,
je bylo utvoeno v 19. st. k . kyklo
kroum, pohybuji se v kruhu. Srov.
:cyklus.
cyklostyl pstroj na rozmnoovn psemnost, cyklostylovat. Viz :cyklus
a :styl.
cyklus soubor na sebe navazujcch jednotek, obh, cyklick. Z lat. cyclus z
. kklos kruh, kolo, obh. Srov. :encyklika, :recyklovat.
cylindr vlec, sklenn kryt lampy,
tvrd pnsk klobouk. Pes nm. Zylinder z lat. cylindrus vlec a to z .
klindros od kylnd vlm (se), zmtm.
cynik otrl, necitliv lovk, cynick,

cynismus. Pes lat. cynicus z . kyniks


ps od kn pes (srov. :kynologie).
Pvodn lozock kola (4. st. p. Kr.)
odmtajc morlku doby (z toho dnen
vznam) i uspokojovn svch poteb.
cypi jin jehlinat strom, cypiov. Z lat. cypressus, cyparissus z .
kyprissos a to z neznmho jazyka oblasti Stedomo.
cyrilice slovansk psmo vytvoen z
eckch velkch psmen. Podle vrozvsta Cyrila, jemu bylo pipisovno.
cysta vek, chorobn dutina v tkni.
Pes lat. z . kstis mch.
cyto- tkajc se buky. Pes lat. k .
ktos dutina. Srov. cytoplazma (viz
:plazma, :cytostatikum).
cytostatikum ltka tlumc rst bunk (hlavn ndorovch). Novj, viz
:cyto- a :statick.

- (na, pro, za ap.). Viz :co.


abajka druh klobsy. Z ma. csabai
abajsk podle msta Csaba (dnes Bkscsaba), kde se vyrbla.
abraka ozdobn pokrvka na kon.
Dve t aprak (Jg). Z ma. csbrg,
csprg z tur. aprak tv.
ack kni. staten. St. i adsk, od
d, ad dt (chlapec) a to z psl.
*do dt (b. do, r.st. do), kter se
vykld z psl. -*ti (:-t) zanat,
ppadn (zvlt dve) jako star vpjka z germ. *kina (srov. nm. Kind
tv.) (B1, B7). K posunu vznamu srov.

st. dtesk staten (mlad = hrdinn) (Ma2 , HK).


aa spoleensk tanec kubnskho pvodu. Ze p. cha-cha onom. pvodu.
adit, oadit, zaadit. Vesl. - p. czadzic,
r. adt, sln. adti. Souvis s *kaditi
(viz :kadidlo); nejsp to bude jeho
expresivn varianta (a- < kja-) (B3)
(Ma2 ). Srov. :oudit.
ahoun, ahounsk. Dve t ahn, sahn (Jg). tvar od expr. ahati sahat.
Srov. i :ouhat.
achrovat nepoctiv, pokoutn obchodovat i jednat, achry. Z nm. scha-

109

aj

as

chern obchodovat, smlouvat z jiddi


sachern, sochern z hebr. shar tv.
aj, ajek, ajov, ajovna, ajovnk,
ajnk, ajovat. V . od 20. let 19. st. Z
r. aj a to - asi pes ttat. jazyky, pertinu a mong. - ze severon. h, zatmco v zp. Evrop (nm. Tee, angl.
tea, fr. th) zdomcnlo jihon. znn
nzvu tto rostliny t.
ajznout ob. expr. ukrst. Asi expr. petvoen snout (viz :rozsnout roztpnout). K vznamu srov. tpnout
ukrst (Ma2 pod esn )
ka nadje. Od :ekat (st. i akati).
akan okovan hl se sekyrkou. Dve i
ekan. Vesl. pevzet z tur. akan bojov sekyra, mon ma. prostednictvm.
alamda zeleninov sms naloen v
oct. Z ma. csalamd tv.
aloun dekoran tkanina k pokrvn
stn i nbytku, alounk, alounick,
alounictv, alounit, alounn, alounn. St. aln je ze sthn. schalne
podle fr. msta Chlons sur Marne, kde
se tato tkanina vyrbla. Dnes jen .
amara kabt zapnan na rky. V
19. st. pejato z p. czamara a to ze p.
zamarra krtk ov koich, asi bask.
pvodu.
amrda otiv knok s hdelkou
uprosted, ka. St. amrha. Slovo
jist expr., proto tak mlo prhledn.
Pozdj zmna podoby asi piklonnm
k mrdati vrtt (:mrdat).
p, povit. Jen . (srov. slk. bocian),
jinde a ve st. jsou podobn nzvy pro
volavku - st. p, p. czapla, r. cplja, s./ch. aplja z psl. *apja. Spojuje
se vtinou se starm a n. pat neohraban chodit (srov. :capat) i a-

pati chytat (viz :apnout).


apka. P. czapka, r. pka. Pes sthn.
(t)schapel ze stfr. chape(l) (srov. fr.
chapeau klobouk) a to z pozdnlat.
cappa druh pokrvky hlavy nejistho
pvodu. Srov. :epice, :kp, :kapuce.
apnout, naapat. R. pat chytat,
sln. pati tv., ale asto i vznamy jin.
Asi sem pat i apnout, piapnout
depnout si a n. pat (viz :p).
Srov. i :capat, :chpat. Vechno je
to z expr. a onom. zklad.
ra, rka, rat, rkovat, vyrkovat, zarkovat. Omezeno na ., slk. a
lu. Lkav je spojen s ry, :arovat - dvj vznam byl hranin linie, mohlo jt tedy nap. i o linii vymezujc tzv. arodjn kruh (Ma2 ). Blzkm se vak jev i ie. koen *ker- ezat
(viz :rta); konen, nen vyloueno
ji star splvn obou koen - dlat
ry (tj. linie) = arovat.
ard, ardov. Z ma. csrds od
csarda krma.
arovat, ry (mry), arovn, aro-, zaarovat, odarovat, piarovat, rozarovat, oarovat, uarovat. Vesl. - p.
czarowac, ukr. aruvty, s./ch., sln. rati. Psl. *arovati, *arati m nejble
k lit. kereti oarovat(B1), dle souvis
s av. r- (pomocn) prostedek, sti.
karti dl, ve z ie. *ku er- dlat (A3,
B1). Srov. i :ra.
as, asov, asn, asovat, naasovat, vyasovat, vyasit se, nadasov,
pesas, doasn, vas. Vesl. - p. czas,
r. as, s./ch. as, stsl. as. Psl. *as
se spojuje se stpr. ksman (ak.) a alb.
koh (< *ks) tv. (B1), v hledn ie.
vchodiska vak vldne znan nejed-

110

asopis

ekat

nota.
asopis, asopiseck. Kalk podle nm.
Zeitschrift tv. z Zeit as a Schrift
psmo, spis.
st, stka, steka, stice, sten,
ast. Vesl. - p. czsc, r. ast, s./ch.
st, stsl. st. Psl. *st nem jednoznanou etymologii. Nejsp lze pijmout jako vchodisko ie. *kndtis kus,
nco ukousnutho(A5, A7, B1, B7);
pak souvis s lit. kndu kousm (inf.
kasti) a psl. *kos (viz :kus), rozdl je
v ppon a stupni ablautu (A6). Srov.
:tst.
astovat hostit, zahrnovat, poastovat. Pevzato ze stp. czestowac hostit,
vlastn vzdvat est (viz :est), asi
kontaminac s :ast, asto.
ast, asto, astokrt. Vesl. - p. czsty,
r. styj, s./ch. st, psl. st. Psl.
*st znamenalo pvodn hust (tak
i ve st. a dnes v jsl., vsl., k vznamu
srov. . zhusta, sln. pogsto asto).
Spojuje se s lit. kimtas namakan,
nacpan (B1, B7), k monmu vznamovmu posunu srov. :frekvence.
Dal ie. souvislosti jsou problematick.
atni ostr sms z ovoce, koen a bylinek. Pes angl. chutnee, chutney z
hind. chatn.
au citosl. Z it. ciao a to z bentskho
sc(h)iao z it. schiavo sluha, sluebnk.
Srov. :servus a star . sluebnk jako
pozdrav.
eetka drobn zpvn ptk. P. czeczotka, r. etka. Onom. nzev podle
zvuku, kter vydv.
edar tvrd sr vrazn chuti. Podle
vesnice Cheddar v hrabstv Somerset v
jihozpadn Anglii.
edi tmav vyvel hornina, ediov.
Pvodn n. slovo pro ern, tvrd

kmen, v nrodnm obrozen pijato


jako termn za bazalt (Jg, Ma2 ). Asi k
:adit (u Jg aditi i editi), tedy kmen jakoby oazen.
eh citosl. vlevo (jako pokyn pro tan
zvata). Star, tko lze dle etymologizovat. Srov. :hot.
ech, esk, esko, eskost, estv, etina, etin. Toto star etnonymum,
oznaujc pvodn pouze jeden kmen
sdlc v centru dnench ech, se pokou objasnit mnostv vklad. Za
nejpijatelnj povaujeme vklad ze
zkladu *el-, kter je v :ele, :lovk, s expresivn obmnou l ch (srov.
:hoch) (pslunci kmene sami sebe
asto nazvaj lid, srov. i Deutsch u
:ciz), dal dobr monost je odvozen od *echati, *esati esat, drhnout, ale i bt, pak by ech znamenalo bojovnk. Nejasn je vztah k sln.
eh pastevec, chlapec, vznamov je
vak lze spojit s obma vklady.
echrat, naechrat, echratka. P.
czochrac, s./ch. srati. Expr. varianta
k :esat. Srov. :cuchat.
ejka. Stejnho vznamu je p. czajka,
ukr. jka (C1), zatmco slk. ajka a r.
jka znamen racek (to byl asi vznam pvodn). Zejm onom. pvodu,
podobn jako teba :kavka.
ekanka rostlina, z jejho koene se
vyrb cikorka, ekankov. Z lat. cichorium piklonnm k :ekat, snad
proto, e roste na okrajch cest (srov.
i nm. Wegwarte). Dle viz :cikorka.
ekat, ekac, ekrna, ekatel, ekan,
naekat se, pokat, dokat (se), pekat, vykat, posekat. St. i akati.
Vesl. (krom r.) - p. czekac, hl. akac,
ukr. ekty, s./ch. ekati, b. kam,
stsl. ekati. Psl. *ekati, *akati m asi

111

ele

epice

stejn zklad jako *ajati tv. (s./ch.


ajati, r. jat), je se obyejn spojuje se sti. ayati pozoruje, obv se
z ie. *ku i- (A3, B1). Varianta *ekati
se pak vysvtluje disimilac (rozrznnm) dvou stejnch samohlsek. Srov.
:ka.
ele, eldka, eledn. Vesl. - p.
czeladz, r. ljad, s./ch. eljd, stsl.
eljad. Psl. *elad s pvodnm vznamem lenov rodu se sluebnictvem se obvykle interpretuje jako odvozen pponou -jad od zkladu,
kter je i v :lovk. Dle sporn. Spojovalo se se sti. kula- zstup, rod a .
tlos vojensk oddl (z ie. *ku el- rod
(A3)), dnes se vak pro ob slova hledaj etymologie jin. O nco nadjnj
je spojen s lit. kilts pvod, rod, je
ovem zase tko oddlme od klti(s)
zvedat (se). Srov. :ech, :elo.
elist, elistn, elisov. Vesl. - p. czelusc, r. ljust, s./ch. eljst, stsl. eljust. Psl. *elust nem jednoznan
vklad. Prvn st se spojuje nejastji
s :elo, druh pak s :sta nebo se
v n vid ppona; prvn st je vak
mono vykldat i jinak (viz nap. HK).
elo, eln, eln, elit, elenka, nelnk, prel. Vesl. - p. czoo, r. el,
s./ch. lo, stsl. elo. Psl. *elo se obvykle spojuje s lit. klti zvedat, lat.
-cellere tv., celsus vysok, angl. hill
pahorek aj., ve k ie. *kel- nt, zvedat se. Mn pravdpodobn je spojen s germ. slovy oznaujcmi holou
hlavu, lebku, nap. stisl. skalli, angl.
scull (Ma2 ). Srov. :el, :elist.
emeice jedovat bylina s velkmi blmi kvty. Vesl. - p. czemierzyca,
r. emerca, s./ch. emrika, ve od
psl. *emer tv., odtud pak i dal

penesen vznamy (srov. .st. nechutenstv, uhersk nemoc (Jg)). Pbuzn je sthn. hemera tv. a lit. kmeras konop, asi tedy balto-slovanskogermnsk izoglosa (Ma2 ).
enichat, enich, vyenichat, zaenichat, proenichat, oenichat. Jen . St.
euchati (C1) se skld ze zesilovac
pedpony e- (srov. :ko-1 ) a uchati
(p. niuchac, r. njchat, sln. njhati).
Psl. *nuchati ichat, vdechovat je asi
onom. pvodu. Srov. :muchat.
ep, epovat, naepovat, doepovat, vep, vepn. Vesl. - slk. ap, p. czop,
r.d. op, s./ch. ep, ap. Psl. *ep,
*ap ztka sudu je asi onom. pvodu, stejn jako nm. Zapfen tv. (srov.
:tampon), s nm bvalo dve spojovno (zvlt jako vpjka), elementrn asi souvis i s :apnout. Vznam
slovesa je pvodn opatit epem; vznam toit, nalvat je jen ., novj
(snad piklonnm k erpat?). epobit,
dve vojensk veerka, je vlastn zatloukn epu do sudu, tj. konec veernho pit (HK, Ma2 ). Srov. :pek.
epec, epeek. Vesl. - p. czepiec, r. epc, s./ch. pac. Psl. *epc se asto
(le ne zcela pesvdiv) spojuje s
lit. kepr epice a . skp kryt,
ochrann pikrvka (Ma2 , HK). Kvli
-e- uvnit slova se oddluje od :apka,
:epice, vznamov a formln blzkost slov je vak zarejc. Zcela nen
vylouena ani souvislost s :ep, akoli
to pin tkosti vznamov.
epel, epelka. V jinch slov. jazycch
doloeno dce (nap. ukr. epl n
s ulomenm koncem). Nepli jasn.
Snad odvozeno od onom. zkladu *ep, k nmu pat i :ep.
epice, epika, epi. St. pic, slk.

112

epit (se)

erv

apica (C1). Stejn jako :apka, rozdl


je jen v ppon.
epit (se), naepit (se), rozepit (se). Slk. eperi (sa), p. czapierzyc (si), sln. epriti (se), epriti (se).
Od psl. *pyriti s (viz :p) zesilovac
pedp. *e- (srov. :enichat) (Ma2 ).
erchmant ob. ert; luta. Expr. (tabuistick (D4)) obmna slova :ert podle
nm. Schwarzmann ern mu, ert.
erchovan skldajc se stdav z rek a teek, vyerchovat. Od erchovat, dve erchat, erkat mrat k st.
rcha, erka ra od stejnho zkladu,
kter je v :rta a snad i :ra.
ermk rehek zahradn. Jen . a slk. Od
psl. *rmn erven (.st. ermn,
Jg), je souvis s :erven a tedy s
:erv. Psl. *rm asi bylo variantou
k astjmu *rv, srov. lit. kirms
erv (Ma2 ).
ernobl druh pelyku. Viz :ern a
:bl. Nen tu vak asi mylena barva,
ale jeho magick inky. Srov. :ernoknnk.
ernoknnk. Jen ., slk., p. Druh
st nesouvis s knz, nbr s kniha.
Star . ernokniha (Jg) bylo ekvivalentem k nm. Schwarzkunst (doslova
ern umn) a stlat. nigromantia, jeho piklonn k niger ern je ovem
lid. etym. (D2), pvodn bylo necromantia z . nekromantea vtn z
mrtvol (HL, Jg).
ern, er, ernidlo, ernoch, ernosk, ernat, zernat, ernit, oernit, naernit, zaernit. St. rn. Vesl. - p.
czarny, r. rnyj, s./ch. crn, stsl. rn.
Psl. *rn se spojuje se stpr. kirsnan a
sti. kr na- tv. (ie. *kr sno-) (A7, B1);
dal analza nejist, nkte rekonstruuj jako zklad ie. *ker- tmav. Pene-

sen vznamy nelegln, tajn (ern


trh, fond, pasar ap.) maj zklad v
tom, e podobn aktivity se provdly
hlavn v noci (Ma2 ).
erpat, erpac, erpadlo, erpadlov,
naerpat, vyerpat, peerpat, oderpat. Vesl. - p. czerpac, r. rpat, s./ch.
crpati, stsl. rpati. Psl. *rpati (od
pvodnjho *erpti, z nho je st.
ieti, slk. rie ) se spojuje s psl. *erp
step, hlinn ndoba, lit. kir pti ezat, sthat, lat. carpere trhat, stisl.
hrfa uchopit, ve z ie. *(s)kerp- ezat, sekat. Ve slov. dolo k inovaci vznamu, pvodn asi nabrat ndobou
(stepem) (viz :step).
erstv, zerstva, oberstvit, oberstven. Vesl. - p. czerstwy il, hbit;
tvrd (o peivu), r. rstvyj tvrd,
okoral, s./ch. vrst pevn, hutn,
stsl. rstv pevn. Vznamov rozrznnost, je nkde vede a k opozici vznamu (. prv upeen proti
p., ukr., r. tvrd, okoral) se d vyloit ze zkladu pevn, siln. Psl.
*rstv vak nem pesvdivou etymologii, i kdy tradin se spojuje se
sti. kr tsna- pln, pln i lat. crtis
pletivo, prout, nm. Hrde proutn
ohrada aj., ve z ie. *kert- plst, kroutit.
ert, ertovsk, ertovina, ertit se, rozertit se. St. rt, p. czart, r. rt, chyb
v jsl. Nejasn. V kesanstv tabuistick
nhraka (D4) slova bel, ale zejm
je to vtvor ji pedkesansk (psl.
*rt).
erv, ervk, ervek, erviv/ervav,
ervivt/ervavt. Vesl. - p. czerw, r.
erv, s./ch. crv, stsl. rv. Psl. *rv
vytlailo asi pvodnj *rm (viz
:ermk), je je pbuzn s lit. kir-

113

erven

ka

ms, stir. cruim, per. kirm, sti. kr mi- z


ie. *ku r mi- (A3, A7, B1); s jinm nslovm sem potom pat i nm. Wurm,
angl. worm, lat. vermis z ie. *ur mi-,
ve ve vznamu erv. Srov. :erven.
erven, ervenec, ervnov, ervencov.
Motivace nzv tchto msc nen
zcela jist; nkte je spojuj s ervy
v ovoci i se sbrem ervce, z nho
se zskvalo barvivo, pece jen se vak
zd bt nejpijatelnj spojen s barvou, kter je v t dob pro produ
(dozrvajc plody) typick (Ma2 ). Viz
:erven.
erven, erve, ervenka, ervnky,
ervenat, zervenat, zaervenat se. St.
rven. Vesl. - p. czerwony, r.st. ervljnyj, s./ch. crven, stsl. rvljen.
Psl. *rv(j)en je pvodem p. trp.
od *rviti barvit ervcem - erven
(purpurov) barvivo se toti bn zskvalo ze specilnho druhu erv. Z
vznamu obarven na erveno pak
bylo peneseno na ervenou barvu vbec. Srov. :erv, :erven.
een rybsk s na tyi. Tento vznam je jen v ., slk. a dl. Star a
n. . (Jg) m i dal vznamy: horn
st pece, vrchn plocha hory a st
vinaskho lisu (v ostatnch slov. jazycch slovo oznauje nejastji rzn
msta nad ohnitm i pmo ohnit).
Obtn pokusy rekonstruovat spolen
smantick vchodisko vedou k vznamu m nad ohnitm (Ma2 ), pak
ovem lze tko pijmout ast spojen
psl. *ern s nm. Herd krb, ohnit
z ie. *ker- plit. Nejasn.
eit, zeit, rozeit. Dve t echrat,
jeit, tak v podob eeiti. Ta bv
povaovna za prvotn (Ma2 ) a spojovna s lot. cecers kuerav i slovy

jako :kokok, :kuera. Slovo je vak


pouze . a slk. a jeho psl. st je pochybn. Me to bt i pozdj expr.
inovace, mon onom. pvodu.
esat, es, esaka, uesat, es, oesat, sesat, rozesat, proesat, vyesat,
naesat, paesy, rozsnout aj. Vesl.
- p. czesac, r. est, s./ch. sati,
stsl. esati. Psl. *esati mlo asi pvodn vznam krbat, tt. Pbuzn
je lit. ksti rt, kasti krbat, dle
nm. Hede koudel, . kskeon tv.,
. ksan eu i chet. kia- tv. aj.,
ve ze iroce zastoupenho ie. *keskrbat aj. (B1). Srov. :echrat,
:esnek, :kosmat, :kosa, :ajznout i :ech.
esnek, esnekov, esneka. Vesl. - slk.
cesnak, p. czosnek, r. esnk, s./ch.
san. Psl. *esnk je odvozeno od
*esn a to od *esti, *esati (:esat).
Podle toho, e hlavika esneku je rozsnut na strouky.
esno vstupn otvor do lu. T eslo.
Asi souvis s :esat stejnm zpsobem jako :esnek, jde o nco rozsnutho.
est, estn, poestn, ctn, ctnost, ctt,
poctt, pocta, poctiv, uctt, cta. St.
est, gen. sti (ke zmn s > c srov.
:co). Vesl. - p. czesc, r. est, s./ch.
st, stsl. st. Psl. *st je stejn
jako :st odvozeno od ie. zkladu
*ku ei-t- hledt na nco, mt zetel (A3,
A6, B1). Formou mu odpovd sti. tti
mylen, chpn, av. isti- tv. (A5).
Srov. :astovat.
ka pohybliv kost v pedn sti kolena. Jen . St. ieka, ka znamen
vedle toho i malou i (viz :e).
Mysl se tedy na metaforick penesen
podle vyhlouben podoby (HK). Exis-

114

eta

init

tuje vak i st. cha, iecha, je by pak


muselo bt zptn utvoeno od ka,
ieka. Hledaj se i souvislosti mimo
slov. jazyky - podobn je zvlt lit.
kik stehno, kyel (Ma2 ).
eta, eta, etask, etnk, etnick,
etnictvo. Pejato v dob nr. obrozen
asi ze s./ch. eta oddl, (vojensk) skupina. Pouze v jsl. a sten vsl. jazycch. Psl. *eta souvis s :st, :poet ap., pvodn tedy zejm skupina
o uritm potu lid. Srov. i st. et
poet.
etn, etnost. St. ve vznamu potov, poetn, v dnenm vznamu
poetn pouil poprv Hanka v rukopise Krlovdvorskm (Ma2 ). Viz :poet, :st, :eta.
evapii opeen iky ze sekanho
masa. Ze s./ch. cevapic, co je zdrobnlina od cevap z tur. kebap tv., to pak
z ar. kabb, vlastn peen.
i sp. Vesl. Pvodn stice tzac. Pbuzn je stangl. hw (angl. why) jak,
pro, lat. qu tv., av. jak, ve z
ie. *ku - (A3, B1), co je nejsp ustrnul instrumentl od ie. zjmena *ku o/*ku e-, z nho je nae :co.
zjm. Vesl. - p. czyj, r. ej, s./ch. ji,
stsl. ii. Psl. *j se vykld bu z psl.
*k (viz :kdo) rozenho pivlastovac pp. -j (B1, B9) (srov. vlk vl ), nebo - pokud je u ie. st - z ie.
*ku ei-io- (zkladem je lokl zjmena, z
nho je psl. *k), slovotvorn se pak
shoduje s lat. cuius tv.
ibuk krat dmka, lulka. P. cybuch,
r. ubk, s./ch. buk. Pevzato z tur.
ybuk tv., asi jsl. prostednictvm.
iorka druh lun kvtiny. Z it. cicerchia z vlat. *cicercula, co je zdrobnlina od lat. cicer hrch. Srov. :ci-

zrna.
idlo. Novj. Viz :t.
hat, pohat si, vyhat, ohnout, ihadlo, iba. Jen . a slk. (ha ), z
. do p. a odtud do ukr. St. hati,
hati (i uba, iba ap.) byly pedevm ptnick termny souvisejc s
chytnm ptactva, star je ale i vznam
okount, lelkovat (Ma2 ). Snad rozenm od ti (:t). Srov. :ouhat.
ich, ichov, ichat, zaichat, naichat
se, oichat, piichnout, vyichnout aj.
V ob. etin uch, uchat ap. St.
uch, ich tlesn smysl, pak zeno
na smysl k vnmn vn a zpachu.
Odvozeno od ti (:t). Srov. :iet.
ili. Viz :i a :-li.
ilimnk ke i poloke se lutmi listy.
Pevzato Preslem dajn z rutiny, ale
pramen pevzet nen znm (Ma2 ).
il, ilost. Slk. ul tv., p. czuy citliv by svdilo pro odvozen od *uti
(:t), avak hl. iy il, siln, s./ch.
o, l, sln. l tv. hovo pro nedochovan *iti, je se spojuje vtinou se
zkladem, kter je v :odpoinout. V
slk., p. pak asi dolo ke ken s *uti.
man chytrk. Nejasn.
inila jihoamerick hlodavec. Z am.p. chinchilla, co je zdrobnlina od
chinche tcho, pvodn tnice, z lat.
cmex tv.
inely hudebn nstroj ze dvou kovovch poklic. Z it. cinelle a to mon
zkrcenm z bacinelle okrouhl misky
od bacina msa, lavor asi kelt. pvodu.
init, in, inn, innost, initel, initelsk, inovnk, inovnick, uinit, inek, inn, vyinit, odinit, piinit
(se), pina, zapinit, pein, nin
aj. Vesl. - p. czynic, r. int, s./ch.
niti, stsl. initi. Psl. *initi je odvo-

115

inka

ist

zeno od *in, pvodn vznamy jsou jak dokld i stsl. - podat, resp. postaven, podek, zpsob (srov. i st.
in skutek; zpsob). Spojuje se se sti.
inti sbr, skld a . poi dlm
(srov. :poezie), ve z ie. *ku ei- klst,
podat (A3, B1, B2).
inka. Ve star . i inek laka na tkalcovskm stavu. Pejato ze sthn. schin
tv., dnes Schiene kolejnice, dlka.
Poten - mon podle :init.
Dnen tlocvin vznam od Tyre.
ine, inovn, ink. St. in(),
cin() da, poplatek. Ze sthn. nebo
sthn. zins a to z lat. cnsus od cnsre
cenit, odhadovat. Srov. :cenzura.
ip mikroprocesorov destika. Z angl.
chip tv., pvodn odtpek, lomek,
lupnek, kousek, je asi souvis s chop
ezat.
pek. Zdrobnlina od :ep.
ipern, ipera, iperka. Star podoby
t iprn, eprn, uprn (Jg). P. czupurny urputn a ukr. purnyj hezk,
hrd ukazuj na pbuznost s :epit (se). Obmny potenho e- jsou
asi expresivn, mon i odrej rznost
koenn samohlsky v tto skupin pbuznch, ale hlskov i vznamov variantnch slov.
rka druh kachny. R. irk. Onom.,
podle jejho hlasu, irikn.
irok druh pcniny. T cirok. Z ma.
cirok a to z jsl. (sln. srek, s./ch. srak),
tam pak z lat. *syricum (grnum) syrsk (zrno).
irvka druh houby. Spojuje se s r. rej ved, oteklina, s./ch. r tv. z psl.
zkladu *ir-, pro nj se nepesvdiv
hled pbuzenstv v . skros mozol,
opuchlina (Ma2 ). Spe od stejnho zkladu jako :init s vznamem co se

tvo, nabr.
ir, irost. Ve st. ir, pouh. Jen .
a slk. (ry), dle je pbuzn p. szczery
ryz, prav (szczere pole rovn pole),
r. ryj tv. Psl. *ir souvis s gt.
skeirs jasn (nm. schier ist, angl.
sheer pouh, ir), stir. cr ist z
ie. *skeir- (B1, B2). Srov. :irok.
slo, seln, slice, slicov, slovka,
slovat, oslovat, peslovat, vyslit, nessln. St. i poet, stejn jako
v dalch slov. jazycch. Vesl. - stp.
czyso, r. isl, s./ch.st. slo, stsl. islo.
Psl. *islo je odvozeno od zkladu *it(viz :st) nejsp pp. -slo (srov.
:veslo, :mslo).
st, tiv, ten, tanka, tat, potat, stat, odtat, vytat, protat,
pedtat, natat, poet, souet, vet
aj. St. sti st, potat, povaovat.
Stp. czysc, s./ch.st. sti, stsl. isti, jinak vesl. je *itati. Psl. *isti (z *itti, A5) je pbuzn s lit. skaitti st,
potat a sti. tati pozoruje, db z ie.
*(s)ku ei-t-, rozenho z *ku ei- pozorovat, hodnotit (A3, B1, B2). Pvodn
vznam psl. slova asi byl rozeznvat,
z toho pak jednak povaovat, vzdvat
ctu (srov. :est), jednak potat a
pak i st. Srov. :slo a dle i :cena,
:kt se.
ist, istota, istotn, istrna, isti,
istit, vyistit, proistit, zneistit, oistit, oistec, oistn, istka aj. Vesl.
- p. czysty, r. styj, s./ch. st, stsl.
ist. Psl. *ist souvis se stpr. skstan
tv., lit. skstas tekut a vyvozuje se z
ie. *(s)kd-to- oezan, oddlen (A5,
B1), p. trpnho od *(s)kei-d- ezat, oddlovat, k nmu pat i lit.
skesti oddlovat, lat. scindere tpat, . schz tv., sti. hintti ee,

116

mrat

tpe a asi i nm. vulg. scheissen srt.


Srov. :cesta, :cedit.
e, ka, nk. St. ie. Vesl. - p.
czasza, r. a, s./ch. aa, stsl. aa.
Psl. *aa (C1) bv vysvtlovno jako
pevzet z rn., z nedochovanho slova,
z nho se vykld i sti. aka- a
arm. aak tv. Nkte vak v v jeho
domc pvod a spojuj je s :esat
(s vznamem nco vyezanho). Srov.
:ka.
iet. Souvis s ichat (viz :ich), srov.
podobn vznam ve vyichnout, naichnout.
t zast. vnmat, vtit, tuit (ob. uju,
ul ap.), idlo, iteln (vznamov pelo k :st). St. ti. Vesl. - p. czuc,
r. jat, s./ch. uti slyet, ctit, stsl.
uti. Psl. *uti se vykld z ie. *(s)keuvnmat smysly (B1, B2), k nmu
pat i lat. cavre mt se na pozoru,
. ko hledm, sti. kav- jasnovidec,
nm. schauen dvat se (A5) a asi i nae
:zkoumat. Srov. :ich, :iva.
-t (zat, pot, nat), zanat, ponat,
nanat, zatek, zatenk, potek.
Vesl. - p. -czc, r. -t, s./ch. -ti,
stsl. -ti. Psl. *-ti, 1.os.pt. *-no,
vychz z ie. *ken- rodit se, zanat, slit (B1, B7). Spojuje se se stir. cinim
vznikm, lat. re-cns nov, erstv,
. kains nov, sti. kan n
a- mlad,
problematick je spojen s nm. beginnen, angl. be-gin. Srov. :konec,
:konat, :ack.
tat. Viz :st.
iva kni. nerv. Jen . a slk. (uv). Novj, u Jg nedoloeno. Odvozeno od
:t.
iba zast. chytn ptk. Viz :hat.
ek. Dve t . Vesl. - p. czyz, r.st.
iik, i, s./ch. ak. Psl. *i(k) je

slovo onom. pvodu, podle hlasu onoho


ptka.
ima n. vysok bota, im. Pes
ma. csizma z tur. izme tv.
lnek, lnkov, lnkovat. Asi star
zdrobnlina od :len, nkter detaily
vak nejsou jasn.
len, lensk, lenstv, lenstvo, lenit,
lenit, lenovec, rozlenit, vylenit,
zalenit, vlenit. P. czon, s./ch. ln,
stsl. ln, ve vsl. doloeno jen okrajov. Psl. *eln, pvodn asi kloub,
d, nen etymologicky pli jasn. Obvykle se spojuje s :koleno, lit. klis tv.,
. ko lon kloub, len (B1), jako vchodisko vak pipad v vahu nkolik ie.
koen - *(s)kel- ohbat, *ku el- otet i *kel- vypnat se; asto se vak
uvauje o jejich kontaminaci.
lovk, lov, lovina, lovenstv.
Vesl. - p. czowiek, r. elovk, s./ch. vek, stsl. lovk. Psl. *elovk (ztrta
prvn slabiky v zsl. a jsl. asi rychlou a
astou vslovnost) se chpe jako star
sloenina, jej prvn st *elo- je pbuzn s :ele, druh pak s lit. vakas dt, chlapec, psl. vk (:vk).
Pvodn vznam se pak vykld jako
dt rodu (s adou i neie. paralel),
ale - vzhledem k pvodnmu vznamu
ie. *ueik- sla, bojovat - t jako bojovnk rodu. Jsou vak i vklady jin.
Srov. i :ech.
lun, lunek, lunov. Vesl. - p.d. czn,
r. ln, s./ch. n. Psl. *ln byla pvodn loka vydlaban z jednoho kusu
deva. Za pbuzn je mon pokldat
lit. klmas kmen (a tak dk kelnas
rybsk lun) od klti zvedat se z
ie. *kel- tv.
mrat, mranice, namrat, zamrat, pomrat, pemrat. Jen . a slk.

117

melk

tverk

Expr. k :ra.
melk, melk. St. mel, mel. P.
czmiel, trzmiel, r. mel, sln. mrlj, na
jihovchod slov. zem chyb. Psl. *mel se vykld z onom. zkladu *kem/*kom- (B1), k nmu pat i :komr.
Za pbuzn se povauj lit. kamn
druh melka, stpr. camus melk
a nm. Hummel, angl. humble-bee tv.
(A4). Zajmav je podobnost s n. kimalainen vela, melk.
moudit, moud. Expr. obmna (asi
podle :adit) starho smouditi kouit, udit, je je zastoupeno v zsl. a jsl.
jako varianta k psl. *svoditi, k nmu
viz :udit. Srov. :oudit, :cmunda.
mouha. Viz :mouha.
muchat, muchal, vymuchat. Expr. k
obecn . uchat, viz :ich, :t.
mra zast. menstruace. Jen ., mlo
jasn. Snad od emer nevolnost, nechutenstv ap. (Ma2 ). Dle viz :emeice.
nt, nlka, vynvat, penvat. Jen .
a slk., nejasn. Vzhledem k star variant mti (Jg) a dochovanmu (ovem
a po Jg) tmti nelze vylouit komplikovan vvoj ze synonymnho strmti
(viz :strm) (Ma2 ).
oka, okov, okovit, oovice. St.
sovic, soovic. Vesl. - slk. oovica, hl. sok, p. soczewica, r. eevca,
s./ch. sovo, stsl. soivo. Psl. *soevica, *soivo souvis se sok va (z
ie. *soku o- tv., pbuzn je lit. saka
pryskyice, . ops va a asi i lat.
scus tv.), vznamovm mezistupnm
je nedochovan *sokati vait (vlastn
zpsobovat avnatost), od nho je
sln.st., ch.st. soka kucha, r.st. sokal
kuchy. Pvodn vznam tedy asi to,
co je ureno k vaen. V . dolo k asi-

milaci prvn slabiky a pak i zkrcen.


oka v optice metaforicky podle podoby (podle zp. vzoru).
okl ob. expr. pes. Jako argotick slovo
(t ukl, ukl, dukel) pelo z romtiny (Ma2 ).
okolda, okoldov, okoldovna. V .
ji od konce 17. st. Pes it. cioccolata
ze p. chocolate a tam z aztckho chocolatl z choco kakao a latl mlko. Pvodn npoj z kakaovch bob.
olek drobn obojivelnk. Zavedeno
Preslem z p.st. czog had od czogac
si plazit se.
oudit, oud, oudiv. Expr., asi kenm :adit a :moudit.
ouhat. Ze st. hati, z nho je i
:hat. Podoba bez pehlsky (C1)
byla expr., vvoj vznamu byl asi hat lelkovat vynvat. Srov. i
:umt.
pavek. Viz :pt.
pt, pav, vypt, napt. St. pieti, pieti vychz ze stejnho zkladu,
kter je v :tpat (st. pati).
rta, rtat, nartnout, nrtek. St. ojedinle rta, obnoveno v 19. st. podle
r. ert (u Jg nen); jinak v zsl. chyb,
s./ch. cr ta, stsl. rta. Psl. *rta je
odvozeno od *ersti (str. rsti) dlat rhu, brzdu ap., je je pbuzn
s lit. kir sti sekat, sti. krtati ee z
ie. *ker-t- ezat (B1). Srov. :erchovan, :krtk, :tslo2 .
trnct. Viz :tyi (s oslabenm samohlsek) a :-nct.
tverk, tverck, tverctv, tverait.
Ve starm jazyce s negativnm vznamem (jmenovni ve spojitosti s hri,
freji, lichvi, kejkli ap.). Motivace
nen jasn. Mysl se na spojitost se tverem karetnch barev (Jg), podle jinch

118

tverylka

urat

znalec tvera umn (HL, Ma2 ). Jet


jin vklad vychz z toho, e udavai
dostvali tvrtinu konskovanho majetku (viz t doklad u Jg). Dle viz
:tyi.
tverylka spoleensk tanec pro tyi
pry. Podle fr. quadrille a to ze
p. cuadrilla, pvodn jzdn vojsko ve tyech skupinch od cuadro
tverhran z lat. quadrus tyhrann.
Srov. :tyi, :kvadrt, :kdr.
tvrt, tvrt, tvr (srov. :kvartr),
tvrtina, tvrtek, tvrtka, tvrtit, roztvrtit. Vesl. Psl. *etvrt vychz
z ie. *ku etur to (B1), srov. i lit. ketvir tas, sthn. ordo, lat. qurtus, .
ttartos, sti. aturth- tv. Dle viz
:tyi.
tyi, tyka, ty-. Vesl. - p. czterzy, r.
etre, sln. trje, s./ch. tiri, stsl. etyre, etyri. Psl. *etyre, etyri (v zsl.
dolo k redukci v prvn slabice) vychz
z ie. *ku etr- (A3, B1, B5), zatmco
pvodnj *ku etuer- m pokraovn v
psl. *etver- (tvero, tverec ap.). Pbuzn je lit. ketur, lot. etri, gt. dwr (nm. vier, angl. four), stir. cethir, lat. quattuor, alb. katr, . tttares,
arm. orkc , toch. A stwar, sti. atvarah.
uba ob. fena, ubka dvka, ub,
ubika. Ze sthn. zpe (dnes Zaupe)
fena (Ma2 , Jg).
ubrnt ob. expr. Asi expr. varianta k
:umt (ji u Jg).
uet. Dve i sedt (tie, skryt), dept, co vznamov odpovd sln.
ati, mak. ui sedt na bobku, vedle sln. kati, stp. kuczec tv. Pbuzn
se zd bt lit. kiksti, nm. hocken
tv., co ukazuje na ie. *keu-k-, *keu-gohnut (B1, B2).
ufty (mn.) opkan iky z mletho

masa v rajsk omce. Ze s./ch. ufte


a to z tur. kfte z per. kfte od kften
semlt, roztlouci.
uchat. Viz :ich.
umt ob. expr., umk, umil, oumovat, umenda. U Jg t vynvat, koukat ven, co pipomn mti (:nt).
Spojitost se sln.d. umti leet, sedt
na bobku m zase obdobu u :uet.
V kadm ppad jde o njak expr.
tvar. Srov. :ubrnt.
undr ob. toulka, vlet do prody, undrk, undraka, undrovat. Z nm.d.
(t)schundern, pvodn klouzat se, je
je pbuzn se schnden spchat.
un ob. (expr.), unk, utko, une,
uk. U Jg t una, dle jen sln.d.
na tv. Nejsp z vbicho citoslovce
u! (je i v p.d., dl. a slk.) a nabzecho na (srov. koza na) (Ma2 ). S ma.
csunya okliv (HK) nebude mt nic
spolenho.
upr zast. ob. expr. hezk. Mdn slovo ze
zatku 20. st. (upr holka ap.), snad z
n. uprn (viz :ipern) (Ma2 ).
upina kade, chom vlas. Dve
upryna (Jg). Pejato z p. czupryna i
r. uprna. Souvis s n. ub chochol,
upek drdol, srov. r. ub ktice, chochol, s./ch. upa kade. Srovnv se s
nm. Schopf tv., Schaub snop slmy.
Asi slova expr., take prola nepravidelnm hlskovm vvojem.
urat, rek, pourat se, vyurat se, naurat, vulg. urk. Vesl. - p. ciurkac
hlasit tci, ukr. rkati, urti tci,
s./ch. criti tv. Onom. pvodu, podobn je lit. iurnti cret i vc.-nm.
tschuren tv. (Ma2 ). Srov. i sln.d. cra
penis, lit. iurkai tv. Dle srov. :cr-

119

urbes

dalek

et, :zuret.
ciutura (Ma2 ), mn pravdpodobn je
urbes ob. expr. nepodek. Nejasn.
pevzet pes s./ch. tura. Ani dal
utat hov. hrt kopanou, kopat, utpvod nen jasn - uvauje se o romn.,
nout, nautnout, utan. V dobch po. i tur. zdroji.
tku kopan u ns pevzato z angl. uva druh psa. Snad ze s./ch. a b. n.
shoot stlet (srov. stlet gly). Souuvati hldat (Ma2 ).
vis s nm. schiessen tv. a snad i nam za vulg. nepjemn ena. Z nm. arg.
:kydat.
Tschutsi prsa, cecky z romskho in
utora poln lhev. Pilo z Balknu,
tv.
cesta pevzet vak nen zcela jasn. Asi vachtat, vachtanice, vchat. Onom.pes slk. z ma. csutora a to z rum.
expr. Srov. :cachtat, :ckat.

D
bel, belsk. Z lat. diabolus z .
dibolos, vlastn rozkolnk, pomlouva, od diabll rozdvojuji, pomlouvm, klamu z :dia- a bll hzm,
stlm, zasazuji. Srov. :as, :diblk,
:diabolka, :parabola.
dabing pemluven lmu do jin ei,
dabovat. Z angl. dubbing tv. od dub a
to asi slang. z double zdvojovat, stdat roli, zaskakovat od double dvojit
(viz :debl, :dublovat).
dacan ob. expr. nevychovanec, lump.
dajn z pjmen jistho proslavenho
darebka (Ma2 ).
dada(ismus) umleck smr vyznaujc se rozbitm obsahu a formy, dadaista, dadaistick. Zaloen r. 1916 ve
vcarsku. Od fr. dada konk (v dtsk ei), pak i konek, hobby.
dchnout si ob. expr. odpoinout si.
Expr. petvoen k oddechnout si (viz
:dech, :dchat).
daktyl druh verov stopy, daktylsk.
Pes lat. z . dktylos, doslova prst.
Snad proto, e jeho ti slabiky pipomnaj lnky prstu. Srov. :daktylo-

skopie, :datle.
daktyloskopie zjiovn totonosti
podle otisku prst, daktyloskopick.
Z . dktylos prst a skopo pozoruji.
Srov. :daktyl, :horoskop.
dalajlma tibetsk duchovn vdce.
Z mong. dalaj, doslova ocen, moe
(jako symbol neomezen moci), a tibetskho lama (viz :lma).
dalamnek men peivo z chlebovho
tsta. Z fr. (pain) dAllemand nmeck (chlb) z de z (srov. :de-) a
Allemand Nmec (podle germ. kmene
Alaman). Ji u Jg ve vznamu bl
chlb.
dalek, dlka, dlkov, dln, dlnice,
dlava, oddlit, vzdlit, vzdlenost,
opodl, zpovzdl, dalekohled, dlnopis
aj. Vesl. - p. daleki, r. dalkij, s./ch.
dlek, stsl. dalek. Psl. *dalek je odvozeno od *dal (. dl) pp. -ok (srov.
:hlubok, :irok) (B5). Spojuje se
s lit. tol daleko i . te le tv. (i pes
rozdl znlosti t/d) (srov. :tele-), problematick je souvislost s :dlka, protoe pedpokldan vchoz ie. *del-

120

dal

datel

dlouh; roztahovat se nem dostatenou materilovou oporu. Srov. jet


:dal, :otlet.
dal. Vlastn komparativ od :dalek,
tedy pvodn vzdlenj (jako dnen
p. dalszy), pak nsledujc.
dma1 pan, dmika, dmsk. Pes
nm. Dame z fr. dame a to z lat.
domina tv. k dominus pn od domus dm. Srov. :madona, :domna, :dominovat, :dm.
dma2 stoln hra. Z nm. Dame(spiel) z
fr. jeu de dames hra dam. Snad v protikladu k achm jako he krl. Asi
tu vak jde o lid. etym.: vchodiskem
je p. ajedrez de la dama dmsk achy, co je asi zkomolen ar. a-itang
attm achov hra. Srov. :dma1 .
damaek ltka s vetkanm lesklm vzorem, damakov. Asi pes it. damasco
z lat. jmna syrskho msta Damascus
(ar. Dimaq).
da, daov, zdanit, zdaovat. Vesl.
- p. dan, r. dan, s./ch.st. dan, stsl.
dan. Psl. *dan je odvozeno pp. -n
od *dati (viz :dt, :dar). Podobn
tvary i jinde (lit. duons, lat. dnum
dar).
dank druh jelena. St. danl, dahel.
Pejato z nkterho zp. jazyka (fr.
daim, daine, it. daino, sthn. dame, damme, ve z lat. damma a tam asi z
kelt.) a pichleno k osobnmu jmnu
Daniel (domcky Dank). P. t daniel.
dar, drek, drkov, drce, drkyn,
drcovsk, drcovstv, darovat, obdarovat, podarovat. Vesl. Psl. *dar
je star odvozenina od slovesa (viz
:dt), odpovd mu . do ron tv.
Srov. :darmo.
darda slang. porka, vprask. T n-

zev jist karetn hry. Pvod nejasn.


darebk, dareba, darebck, darebctv. Od darebn a to zmnou mn > bn z
daremn neuiten, nicotn, pak niemn od :darmo.
darmo psl., zadarmo, nadarmo, daremn, zdarma, darmorout aj. Odvozeno od :dar, pvodn vlastn darem, za nic, pak marn, pro nic. Srov.
:darebk.
dait se, vydait se, podait se, zdait se,
zdar, nazdabh aj. Jen ., slk. a p. Asi
nesouvis s psl. *dariti od *dar (srov.
obdait), nbr s lit. drinti init zdrnm, dereti dait se (Ma2 ).
as. St. t ds. Tabuov obmna (D4)
k :bel (podle :bs).
dse, dsov. Vesl. - p. dziso,
r. desn, s./ch. dsna. Psl. *dsno,
*dsna (ppadn *dslo) je odvozeno
pp. -sno/-sna od *dent- (A9, B7),
je souvis s lit. dants, gt. tunus
(nm. Zahn, angl. tooth), lat. dns, .
odon, sti. dn, ve zub z ie. *(e)dent-,
*(e)dont- tv., je se spojuje s koenem
*ed- jst (srov. chet. adant- jedouc).
Pvodn vznam tedy byl zubn maso,
srov. nm. Zahneisch, sln.d. zobina tv.
dt, dvat, dvka, prodat, udat, vydat, nadat, vzdt, odevzdat, vdt se,
vdavky, pidat, pdavek, dodat, dodatek, zadat, zdatn, vydatn, daj, vdaj, vdej, prodej, nadn aj. Vesl. - p.
dac, r. dat, s./ch. dati, stsl. dati. Psl.
*dati je pbuzn s lit. doti, lat. dare,
. ddmi, sti. ddmi tv., ve z ie. *d(B5). Srov. tak :da, :dar.
datel. Vesl. - p. dzicio, r. djtel, ch.
djtao, s. dtao. Psl. *dtel (z *dtel?) je odvozeno initelskou pp. tel, slovesn zklad vak je sporn.
Vtinou se soud, e *d- vzniklo z

121

dativ

debata

*delb- (viz :dloubat, :dlabat) disimilac l (*deltel- > *dentel- (A9, B7)),
uvauje se i o spojitosti s lot. dimt drnet, dunt.
dativ 3. pd, dativn. Z lat. (csus) datvus (pd) dvajc od lat.
dare (p. trp. datum). Srov. :datum,
:dt.
datle, datlovnk. Z nm. Dattel a to
pes pozdnlat. dactylus z . dktylos
tv., tak prst (srov. :daktyloskopie).
Slovo je nejsp semitskho pvodu (ar.
daqal); v . se piklonilo k dktylos
prst (podle tvaru plod i list datlovnku).
datum, datovat, datace. Z lat. datum,
co je p. trp. od dare dt. Tedy
dno (tj. toho a toho dne). Srov.
:dt, :dativ.
dav, davov. Jen . a slk. St. ve vznamu tlaen, nval, tisk, od stedn
doby hust zstup. Odvozeno od dviti (:dvit).
dvit, dviv, dvidlo, zadvit, udvit
(se). Vesl. - p. dawic, r. davt, s./ch.
dviti, stsl. daviti. Psl. *daviti (z ie.
*dhu- rdousit, tisknout) souvis s
gt. dauus smrt (angl. death, nm.
Tod tv.) a asi i lat. fnus poheb (z ie.
* dheu- slbnout, umrat) (A2). Srov.
:dav.
dvn, dvno. Vesl. - p. dawny, r. dvnij, s./ch. dvan. Psl. *davn je odvozeno od psl. *dav ped asem, to
pak z pedsl. *du- k ie. *deu-, *d(A6) vzdalovat se i jist asov sek.
Souvis s lat. ddum u dlouho a . den
tv.
dbt, dbal, nedbalky, zanedbat. Jen
zsl., ukr. a br. St. tbti (tba starost,
pe), p. dbac, ukr. dbty. Nejasn.
dn z dosud uvaovanch souvislost

(mj. s :doba, i lat. dubitre pochybovat (Ma2 )) nen pesvdiv. Zajmav


je st. tb-.
dcera, dcerka, dceruka, dcein. St.
dci, gen. dcee. Vesl. - p. cr(k)a, r.
do, s./ch. kc, stsl. dti. Psl. *dkti,
gen. dktere (B3) prolo na cest do
jednotlivch slov. jazyk rznmi formlnmi zmnami, v . pelo k typu
ena (ale srov. dat. dcei). Pbuzn je
lit. dukte , gt. dahtar (nm. Tochter,
angl. daughter), . thygtr, arm. dustr,
sti. duhitar-, toch. B tkcer, ve z ie.
*dhug(h)ter tv. (A3) (k ppon -tersrov. :bratr, :matka, :otec, o vznamu zkladu lze pouze spekulovat).
de- pedp. Z lat. d od, z. Srov. :decit, :degenerace, :dekadence, :delirium, :demonstrovat, :destilovat.
asto s vznamem opaku (centralizace
- decentralizace, podobn demilitarizovat, demobilizace ap.). Z lat. je fr. d(:depee, :debut, :debakl).
dealer obchodn zprostedkovatel. Z
angl. dealer od deal jednat, obchodovat, rozdlovat, zabvat se, je souvis
s nm. Teil dl (viz :dl).
debakl naprost porka. Z fr. dbcle
tv., doslova prolomen (ledu), od dbcler prolomit, uvolnit z d- (viz
:de-) a bcler zavt, blokovat; to
asi z vlat. *bacculre, vlastn uzavt
zvorou, hol od lat. baculum hl.
Srov. :bacil, :imbecil. Dnen vznam zejmna dky Zolovu romnu La
dbcle.
debata, debatn, debatovat, debatr.
Pes nm. Debatte z fr. dbat od dbattre diskutovat, doslova bt (se) (tj.
pebjet se slovy), z d- (viz :de-) a
battre od lat. battuere bt. Srov. :ba-

122

debil

deftista

terie, :batalion.
debil, debiln, debilita. Z lat. dbilis (tlesn) slab. K prvn sti viz :de, druh vak nem jednoznan vklad. Nkte tu vid *de-hibilis od habilis schopn, aktivn (srov. :habilitovat se), jin spojuj lat. -bil- s ie. *belsiln.
debl tyhra (v tenise), deblov, deblista. Z angl. double dvojit, zdvojen a to pes fr. z lat. duplus tv. Srov.
tak slang. deblkanoe, deblkajak a dle
:dubleta, :dabovat.
debrecnka druh uzeniny, debrecnsk.
Podle ma. msta Debrecnu.
debut prvn veejn vystoupen, debutovat, debutant. Z fr. dbut od dbuter
zanat, mt prvn der, hod ap. od
but cl (srov. angl. butt tv.), asi germ.
pvodu.
deburovat expr. dobe jst a pt. Z fr.
se dbaucher hit, dbauche zhral
ivot, oberstv. Dal pvod nejist.
decentn slun, decentnost. Pes nm.
dezent, fr. dcent z lat. decns, co je
pech. pt. od decre sluet (se) k
decus ozdoba, pvab.
deci. Zkrceno z decilitr (viz :deci-).
deci- desetina (srov. decibel, decilitr,
decimetr). Z fr. dci- a to z lat. decimus
dest od decem deset. Viz :deset,
srov. :centi-.
decimlka ob. Ze spojen decimln vha
- zjitn vha se zde nsob deseti. Od
lat. decimus dest. Srov. :decimovat.
decimovat niit, vyhlazovat, decimace. Z lat. decimre popravit kadho destho (uvno pedevm pi
vzpourch ve vojsku) od decimus dest. Srov. :deci-, :decimlka.
dcko. Spodobou z *dtsko, co je p-

vodn jmenn tvar adj. (srov. musk


ve vznamu mu). Ve star . bylo i
adj. dck. Dle viz :dt.
dd, dda, ddek, ddeek. Vesl. - p.
dziad, r. ded, ch. djed, stsl. dd, psl.
*dd. ad se k dtskm vatlavm
slovm jako :bba, :mma, :tta,
li se vak kvalitou samohlsky i neplnm zdvojenm. Podobn je r. djdja
strc, lit. de d tv., . tethe babika,
angl. daddy tta. Od toho :ddit,
:ddic.
ddic, ddika, ddick, ddictv, ddin, ddinost. Slk. dedi, p. dziedzic, sln. ddi, jinde se bn neuv. Utvoeno pp. -itj (B3) od dd
(:dd) s vznamem nstupce dda
(jako vldce rodiny).
dedikace vnovn, dedikovat. Z lat.
ddicti tv. od ddicre z d (:de-)
a dicre vnovat, ohlaovat od dcere
ci. Srov. :abdikace, :indikovat.
ddit, zddit, vyddit, poddit. Od
:dd. K rozen i vznamu viz :ddic. Sem pat i n. ddina, vlastn rodov ves, j vldne dd.
dedukovat vyvozovat, dedukce, deduktivn. Z lat. ddcere tv. z d(:de-) a dcere vst, thnout. Srov.
:indukce, :redukce.
defekt porucha, defektn. Pes nm.
Defekt tv. z lat. dfectus vada, bytek
k dcere ubvat, chybt z d- (:de-)
a facere dlat. Srov. :decit.
defenestrace svren z okna. Ze stlat.
defenestratio od defenestrare z :de- a
lat. fenestra okno.
defenziva obrana, defenzivn. Pes
nm. ze stlat. defensivus od lat. dfendere hjit, brnit z d- (:de-) a
*fendere tlouci. Srov. :ofenziva.
deftista
poraenec,
deftismus,

123

decit

deklamovat

deftistick. Z fr. dfaitiste od dfaite


porka od dfaire zniit, uvolnit
z d- (viz :de-) a faire dlat z lat.
facere. Srov. :defekt, :decit.
decit schodek, decitn. Z lat. dcit
chyb od dcere chybt (viz :defekt, srov. :deftista). K zpodstatnn
slovesnho tvaru srov. nap. :refert.
del slavnostn pehldka, delovat. Z
fr. dl od dler jt v ad z d(viz :de-) a le ada z lat. flum nit,
vlkno. Srov. :l.
denice vymezen pojmu, denovat,
denitivn konen, denitiva. Z lat.
dfnti vymezen, uren od dfnre
z d- (:de-) a fnre omezit, urit,
konit od fnis konec. Srov. :innitiv, :ni, :nle.
deorace zbaven panenstv, deorovat. Z pozdnlat. drti od drre, doslova zbavit kvtu, z d(:de-) a lat. s (gen. ris) kvt.
Srov. :oskule, :ra.
deformace, deformovat, deformita. Viz
:de- a :forma.
defraudovat zpronevit, defraudace,
defraudant. Z lat. dfraudre podvst,
oklamat z d- (:de-) a fraudre tv. od
fraus (gen. fraudis) podvod, klam.
degenerovat upadat (ve vvoji), degenerace. Z lat. dgenerre odrodit se,
odchylovat se z d- (:de-) a generre
plodit, rodit od genus rod. Srov.
:generace.
degradovat snit hodnost, degradace.
Z pozdnlat. dgradre z d- (:de-) a
gradus krok, stupe. Viz :grd.
degustace ochutnvn, degustovat,
degustr. Novj. K lat. dgustre z d(:de-) a gustus chu. Srov. :gusto.
dehet, dehtov. St. dehet, p. dziegiec,
r. dgot, chyb v jsl. Psl. *degt od-

povd lit. degutas tv. od dgti plit,


jinak se koen *deg- ve slov. asimiloval v *geg- (srov. :hnout). Pvodn
se dehet plil z bezov kry v milch
(Ma2 ).
dehydratace vysychn, zbaven se
vody. Umle k :de- a . hdr voda
(srov. :hydro-, :hydrant).
dech, dechov, ndech, vdech, vzdech,
nadechnout, nadchnout, vydechnout,
prodchnout, zdechlina aj. Psl. *dch
(od *dchnoti) m pokraovn jen v
. (v slk. je dych) a jsl. - *dch- je
oslaben koen k *dych- (B5). Dle
viz :dchat, srov. :duch, :due,
:tcho.
dj, djov, djstv, djit, djiny, djepis, zlodj. Od psl. *djati init. Viz
:dt se.
deka pikrvka, deka, ob. dekovat se
klidit se (skryt). Z nm. Decke tv. od
decken krt, je souvis s :tga. Dle
srov. :dekl, :doek, :cihla.
dekda obdob deseti dn; destka. Z
fr. dcade a to pes lat. decas z . deks (gen. dekdos) destka. Srov. :dekagram.
dekadence padek, dekadentn. Z fr.
dcadence a to ze stlat. decadentia tv.
od lat. dcadere z d- (:de-) a cadere
padat. Srov. :kadence, :kaskda.
dekagram 10 gram. Pes fr. z . dka
deset a dle viz :gram. Srov. :deci-,
:deset.
dkan hlava fakulty; crkevn hodnost, dkansk, dkant, dkanstv. Z
lat. decnus, doslova zstupce deseti
(mu), od lat. decem deset. Srov.
:deset.
dekl ob. poklop, vko. Z nm. Deckel tv.
od decken (viz :deka).
deklamovat (proctn) recitovat, de-

124

deklarovat

dlka

klamace, deklamtor. Z lat. dclmre


hlasit enit, pednet z d- (:de-)
a clmre volat. Srov. :proklamovat,
:reklamovat.
deklarovat vyhlsit, deklarace. Z lat.
dclrre z d- (:de-) a clrre uinit zetelnm od clrus jasn, svtl.
Srov. :klarinet.
deklasovat vylouit ze spolenosti, snit, deklasovan. Z fr. dclasser z d(viz :de-) a classe tda. Srov. :klasick.
deklinace skloovn, deklinan, deklinovat. Z lat. dclnti od dclnre
odklonit z d- (:de-) a clnre klonit. Srov. :inklinovat, :klinika.
deko hov. Zkrceno z :dekagram.
dekolt vstih, dekolt. Z fr. dcollet
od dcolleter obnaovat krk z d- (viz
:de-) a collet lmec od col krk z lat.
collum tv. Srov. :kolrek.
dekorovat zdobit, dekorace, dekoratr,
dekorativn. Z lat. decorre tv. od decus
(gen. decoris) ozdoba, pvab. Srov.
:decentn.
dkovat, dkovn. Jen ., slk. akova a
p. dzikowac. Odvozeno od :dk.
dekret rozhodnut, vnos. Pes nm.
Dekret z lat. dcrtum tv., co je pvodem p. trp. od dcernere rozhodnout z d- (:de-) a cernere rozliovat, vnmat, chpat. Srov. :diskrtn,
:koncern.
dlat, dlnk, dlnice, dln, udlat, pidlat, vydlat, oddlat aj. Vesl. (ale
slk. robi ). Od psl. *dlo (viz :dlo).
delegace skupina zmocnnch zstupc, delegovat, delegt. Z lat. dlgti od dlgre z d- (:de-) a lgre
odkazovat, vyslat s poselstvm od
lx (gen. lgis) zkon. Srov. :legt,

:kolega.
delfn. Pes nm. Delphin z lat. delphnus a to z . delfs, delfn od delfs dloha. Motivac tohoto pojmenovn je,
e jde o ivoicha s dlohou (tedy nikoli o rybu), ppadn o ivoicha tvarem podobnho dloze.
deliktn jemn, choulostiv, delikatesa lahdka. Z fr. dlicat z lat. dlictus vbn, jemn od dliciae lkadlo, ozdobika.
delikt provinn, pestupek, delikvent.
Pes nm. Delikt z lat. dlictum tv., pvodn p. trp. od dlinquere provinit
se, chybovat z d- (:de-) a linquere
zanechat. Srov. :relikvie.
delimitovat vymezit, urit, delimitace.
Ze stlat. delimitare z :de- a lat. lmitre tv. od lmes hranice. Srov. :limit.
delirium blouznn (pi horece, otrav
ap.). Pes nm. Delirium z lat.
dlrium od dlrre blznit, doslova
vyinout se z brzdy, z d- (:de-) a
lra brzda.
dlit, dlba, dlitel, dliteln, dltko,
podlit, rozdlit, oddlit, udlit, pidlit, pdl, pedl, nadlit, nadlka aj.
Vesl. Vtinou se povauje za odvozen od *dl (viz :dl). Pbuzn je
lit. dailti, gt. dailjan (nm. teilen) a
dle . daomai a sti. dyat, ve z ie.
*dai- dlit (B2). Problmem je germ.
d- msto oekvanho t- (A4), proto se
nkdy uvauje o vpjce ze slov.
dlka, del, podl, podln, nadl, obdlnk. Odvozeno od st. dl, dle tv. z
psl. *dl- (srov. r. dlin tv.); slk. dka,
p. dugosc, sln. dolgst jsou od rozenho *dlg-, *dlg- (viz :dlouh).
Srov. jet :podle, :vedle, :dalek,

125

dlo

demolovat

:dlt.
dlo, dlov, dlostelec, dlostelba. Jen
., slk. a p. (dziao). Z psl. *dlo stejn
jako :dlo (tam i etymologie). Rozlien dlky bylo vyuito k rozlien vznamu. Pvodn stroj, nstroj (oblhac), pak tk steln zbra.
dloha, dlon. Pouze . Uvauje se o
psl. sloenin *d(to)-loga (prvn st k
:dt, druh k :leet) (Ma2 , HK). Poprv v Klaretovch slovncch (14. st.)
- mon tedy jde o jeho vtvor.
delta vidlicovit st eky. Z . dlta
4. psmeno . abecedy, protoe jeho
tvar rozdvojen st pipomnal (nejprve uvno o st Nilu). Slovo je asi
semitskho pvodu.
demagog kdo psob na city lid zmrnm pekrucovnm skutenosti, demagogie, demagogick. Pes nm. Demagoge z . dmaggs, pvodn vdce
lidu z de mos lid a g vedu. Srov.
:demokracie, :pedagog.
dmant. Varianta k starmu :diamant
(pes nm. a fr.).
demarkace vytyen hranice, demarkan. Z fr. dmarcation, p. demarcacin od demarcar vytyit hranici
z de- (srov. :de-) a odvozeniny od
germ. *mark hranice. Srov. :marka,
:markrab.
demare diplomatick zkrok. Z fr. dmarche od dmarcher zakroovat z
d- (viz :de-) a marcher pochodovat,
kret. Srov. :mar.
demaskovat odhalit, zbavit masky.
Z fr. dmasquer z d- (viz :de) a masquer maskovat od masque
maska. Viz :maska.
demence slaboduchost, dementn, ob.
hanl. dement. Z lat. dmentia lenstv
od dmns len z d- (:de-) a mns

mysl, duch. Srov. :dementi, :mentalita.


dementi edn popen, dementovat.
Z fr. dmenti, co je pvodem p. trp.
od dmentir poprat (le) z d- (viz
:de-) a mentir lht z lat. mentr tv.,
vlastn vymlet, od mns (gen. mentis) mysl. Srov. :demence, :mentalita.
deminutivum zdrobnlina. Z lat. (nmen) dmintvum (slovo) zmenovac od dminuere zmenovat z d(:de-) a minuere tv. Srov. :minus,
:minorita1 , :men.
demise odstoupen (z adu). Z fr. dmission tv. z lat. dmissi proputn od dmittere propustit, rozpustit
z :dis- a mittere poslat. Vedle toho
je i lat. dmissi sputn, sesln od
dmittere (viz :de-).
demiurg tvrce svta. Pes stlat.
z . dmiourgs emeslnk, umlec,
tvrce, doslova pracujc pro lid.
Srov. :demagog, :chirurg.
demion velk baat (opleten) lhev. Z angl. demijohn, a to petvoenm z fr. dame-jeanne, doslova panJana (srov. it. damigiana, p. damajuana). Bu ertovnou metaforou, i
lid. etym. (D2) z ar. damagn druh ndoby.
demograe vda zkoumajc poet, sloen ap. obyvatelstva, demograck,
demograf. Viz :demokracie, :-grae.
demokracie vlda lidu, princip vldy
vtiny nad meninou, demokratick,
demokrat. Z . dmokrat tv. z de mos
lid a krat vldnu. Srov. :demagog, :demiurg, :demograe, :byrokracie, :aristokracie.
demolovat niit, boit, demolice, demolin. Podle nm. demolieren z lat.

126

dmon

deprivace

dmlr tv. z d- (:de-) a mlr


hbat mnostvm hmoty od mls
ohromn hmota, masa. Srov. :molo,
:molekula.
dmon zl duch, dmonick, dmonizovat. Z lat. daemn z . damn bostvo, zl osud, duch, ert, zejm od
daomai dlm, pidluji (srov. :dlit). Motivace nen pli jasn - snad
pidlova osudu (srov. :bh).
demonstrovat veejn a hromadn
projevit smlen; nzorn ukzat,
demonstrace, demonstrativn, demonstrant, demonstrtor. Z lat. dmnstrre ukazovat, dokazovat z d(:de-) a mnstrre ukazovat od
mnstrum kaz, (zl) znamen od
monre pipomnat, napomnat. Srov.
:monstrum, :monstrance, :mustr.
den, denn, denk, rozednt se. Vesl. p. dzien, r. den, s./ch. dn, stsl. dn
(B6). Psl. *dn souvis s lit. dien,
sti. dna- tv. i s druhou st gt. sinteins kadodenn, lat. nn-dinus devtidenn, ve z *dei-n, *din-, rozenho ie. koene *dei- svtit, zit
(srov. lat. dis den). Pvodn tedy jen
svtl st dne. Srov. :dnes, :tden,
:ndenk :vedn i :div, :dieta2 ,
:urnl.
denr stbrn mince. Z lat. dnrius
od dn po deseti od decem deset
(platil 10 as). Srov. :dinr, :deset.
denaturovan znehodnocen psadami, denaturovat, denaturace. Od fr.
dnaturer zbavit prodnch vlastnost
z d- (viz :de-) a nature proda.
Srov. :ntura, :natalita.
dentln zubn, dentista. Z nlat. dentalis od lat. dns zub. Souvis s :dse.
Srov. :paradentza.
denuncovat udvat, donet, denun-

ciace, denunciant. Podle nm. denunzieren tv. z lat. dnntire oznamovat, hlsit z d- (:de-) a nntire tv.
od nntius posel, prostednk (srov.
:nuncius). Hanliv vznam a od 19.
st.
deodorant prostedek zbavujc zpachu. Z angl. deodorant, je je umle
utvoeno od :de- a lat. odrre pchnout, vont od odor zpach, vn.
Srov. :odr.
depee rychl psemn zprva. Z fr. dpche tv. od dpcher rychle poslat,
vlastn zbavit pekek (srov. :dispeer), je je opakem (srov. :dis-) k
empcher peket z vlat. impedicre
z :in-1 a lat. pedica pouto na noze od
ps noha. Srov. :expedice.
depilace zbaven chlup, depilovat, depiltor. Ze stlat. depilatio od lat. dpilre zbavit chlup z d- (:de-) a pilus
chlup. Srov. :pilulka, :pls.
depo msto pro drbu a opravu vozidel;
skladit. Z fr. dpt tv. z lat. dpositum to, co je uloeno, pvodem p.
trp. od dpnere (viz :deponovat).
deponovat uloit, depozice, depozitn.
Z lat. dpnere (p. trp. dpositus)
odloit, uschovat z d- (:de-) a pnere poloit. Srov. :depo, :pozice.
deportovat nucen vysthovat, deportace. Z lat. dportre odnst, odvzt z
d- (:de-) a portre nst. Srov. :export.
depozice. Viz :deponovat.
deprese sklenost, depresivn. Z lat.
dpressi od dprimere (p. trp. dpressus) stlaovat, stsovat z d(:de-) a premere tisknout, tlait.
Srov. :expres, :kompresor, :pres.
deprivace strdn z nedostatku podnt (matesk lsky ap.), deprivovat,

127

deptat

deskriptivn

deprivant. Ze stlat. deprivatio od deprivare zbavit neho z lat. d- (:de) a prvre tv. od prvus vlastn. Srov.
:privt.
deptat (psychicky) niit, zdeptat.
Dve lapat, tisknout nohou, asi pevzato z pol. deptac tv. Psl. *dptati
by bylo variantou k *tptati (r. topt
lapat, sln. teptti, hl. deptac tv.).
Onom. pvodu. Srov. :dupat.
deputace vyslan zstupci (k jednn).
Ze stlat. deputatio tv. z lat. dputre
odhadovat, urovat, v pozdn lat. urit nhoho, povit z d- (:de-) a putre potat, oezvat. Srov. :computer, :amputace.
deratizace huben krys. Z fr. dratisation z d- (srov. :de-) a odvozeniny
od rat krysa (srov. angl. rat, nm.
Ratte), jeho dal pvod nen jist.
derby velk dostihy; utkn tradinch
mstnch soupe. Podle zakladatele
nejvznanjho dostihu v Anglii (v
Epsomu), lorda Derbyho.
derivace odvozen, odchlen, derivan, derivovat, derivt. Z lat. drvti od drvre odvozovat, doslova
odvdt vodn tok, z d- (:de-) a rvus potok, kanl. Srov. :rivira.
dermatologie kon lkastv, dermatolog, dermatologick. Z . drma (gen.
drmatos) ke (staen) od dr
du, stahuji ki a :-logie. Srov.
:dt.
dernira posledn pedstaven. Z fr.
dernire tv. od dernier posledn. Srov.
:premira.
ds. Viz :dsit.
-dest (padest, edest atd.). Z psl. *dest, pvodem gen. pl. od *dest
(viz :deset). Srov. nap. *pt dest
pt destek, st. patdest (B7, C1).

Dle srov. :-cet, :-nct.


deset, desetnk, desetina, dest, destek, destnk, desatero. Vesl. - p. dziesic, r. dsjat, s./ch. dest, stsl. dest. Psl. *dest odpovd lit. dimt,
dle je pbuzn gt. tahun (nm. zehn,
angl. ten), stir. deich, lat. decem, .
dka, alb. djet , arm. tasni, sti. dsa,
toch. A sk, ve z ie. *dekm- (A1, A4,
B7). Srov. :sto.
design vtvarn nvrh, vzhled (vrobku), designr. Z angl. design tv. od
slovesa (to) design navrhnout, urit
z fr. dsigner z lat. dsignre stanovit, oznait, nartnout z d- (:de-)
a signre oznaovat, peetit od signum znaka, znamen. Srov. :insignie, :signl.
designovat urit (jako kandidta na
funkci), designovan, designace. Z lat.
dsignre (viz :design).
dsit, ds, dsn, dsiv, vydsit, zdsit se, podsit, ob. pods. Jen . (odtud
do slk.). Souvis s :asnout. Ve st.
bylo t siti lekat (C1). Ve spojen s
pedp. z- dolo v nslov k tmto zmnm: z-zd-d- (srov. :dmat), z
toho pak zdsiti a po odlouen pedpony nov dsiti.
deska, destika, deskov, deskovit.
Vesl. - p. deska, r. dosk, s./ch.
dska, stsl. dska. Psl. *dska je nejsp pevzetm z lat. discus (ploch) msa (z . dskos disk, kotou),
mon germ. prostednictvm (srov.
nm. Tisch stl, angl. dish msa,
jdlo); m vak msto oekvanho
a . rod. St. dska (dnen e je vkladn
(B6)). Srov. :disk.
deskriptivn popisn, deskriptiva,
deskripce. Pes nm. deskriptiv ze stlat. descriptivus od lat. dscrbere (p.

128

despekt

dti

trp. dscrptus) popisovat z d- (:de) a scrbere pst. Srov. :skripta,


:transkripce.
despekt pohrdn. Z lat. dspectus tv.
od dspicere (p. trp. dspectus) pohrdat, vlastn shlet svrchu, z d(:de-) a specere pozorovat, dvat se.
Srov. :aspekt, :respekt, :inspekce,
:konspekt.
despert zoufalec, psanec. Z lat.
dsprtus, co je pvodn p. trp. od
dsprre zoufat, nemt nadji z d(:de-) a sprre doufat od sps nadje.
despota tyran, despotick, despotismus, despocie. Z . despts pn,
vldce, doslova asi pn domu (srov.
sti. dmpati- tv.). Prvn st souvis s
. dmos (viz :dm), druh je z ie.
*poti- pn (srov. :potence, :hospod). Dnen negativn vznam od pol.
18. st. (Francie).
destilovat istit kapalinu odpaenm
a optnm zkapalnnm, destilace,
destilan, destilt. Z lat. dstllre
skapvat z d- (:de-) a stllre kapat od stlla kapka.
destinace uren. Z lat. dstinti od
dstinre upevovat, urovat z d(:de-) a rozenho koene sta-n od
stre stt (srov. :stanovit).
destrukce rozvrat, rozklad, destruktivn. Z lat. dstrcti od dstruere
(p. trp. dstrctus) niit, rozvracet
z d- (:de-) a struere skldat, stavt.
Srov. :konstrukce, :struktura, :obstrukce.
deifrovat rozlutit. Z fr. dchirer
(viz :de- a :ifra).
d, deov, detiv, detn, detnk,
deovka. Vesl. - slk. d, p. deszcz,
r. dod, s./ch. dad, stsl. dd. Psl.

*dd nem jednoznanou etymologii. Nejastji se pijm vklad z ie.


sloeniny *dus-diu- patn den, nepohoda (viz :dys- a :den, srov. . euda
jasn, klidn poas, pohoda, viz :eu), nadjn je i spojen s lit. dzgeti,
dzgnti huet, dunt, klepat onom.
pvodu (B1). Ani nkter jin vklady
nelze zcela odmtnout.
detail podrobnost, detailn, detailista.
Z fr. dtail, vlastn odezek, od dtailler odezvat z d- (srov. :de-)
a tailler ezat z lat. talire tpat.
Srov. :tal.
detaovan oddlen, vylenn, detaovat. Z fr. dtacher odpojovat, oddlovat z d- (srov. :de-) a koene
*tach- germ. pvodu. Viz :ata a
:atakovat.
detektiv tajn policista provdjc ptrn, detektivn, detektivka, detekce,
detekn, detektor. Z angl. detective
tv. od (to) detect odhalovat z lat.
dtctus, co je p. trp. od dtegere
tv. z d- (:de-) a tegere krt. Srov.
:protekce, :tga, :cihla.
determinovat vymezovat, urovat, determinace, determinan, determinismus. Z lat. dterminre tv. z d- (:de) a terminre omezovat, konit od terminus meznk, hranice, konec. Srov.
:termn1 .
dti, dtsk, dtstv, dtina, dtinsk,
dtinstv, dtintt. Zkladem je psl.
kolektivum *dt dti, potomstvo, z
toho pl. *dti (p. dzieci, r. dti, stsl.
dti, jinak v jsl. tvary jin). Souvis s
:dojit, dle s lot. dt st, gt. daddjan kojit, lat. flre st, . thle prs,
sti. dhyati saje, ve od ie. *dh- st,
kojit (A2). Pvodn tedy asi kojenec-

129

detonace

dezinfekce

tvo. Srov. :dva, :dt.


detonace vbuch, detonan. Z fr. dtonation od dtoner vybuchovat z lat.
dtonre hmt z d- (:de-) a tonre
tv., onom. pvodu. Srov. nm. donnern
tv., nae :dunt.
deuterium tk vodk. Od . deteros
druh, tedy vlastn druh vodk.
dva, dve, dveka, dvenka. Vesl.
(vtinou vak zast. a n.) - p. dziewa,
r. dva, ch. djva, s. dva, stsl. dva.
Psl. *dva je od ie. *dh- kojit, st,
tedy asi kojc, schopn kojit. Srov.
lat. fmina ena a flre st (dle viz
:dti). Srov. :dvka, :dvka.
devalvovat snit hodnotu (penz), devalvace. Podle angl. devaluate (ppadn fr. dvaluer) a to z de- (:de-)
a angl. value cena, hodnota z fr. value, co je p. trp. .r. od valoir mt
cenu z lat. valre bt siln, platit.
Srov. :valence, :validita.
devastovat
pustoit,
devastace,
(z)devastovan. Z lat. dvastre tv.
z d- (:de-) a vastre tv. od vastus
pust.
devt, devt, devatenct, devadest,
devtina, devatero, devtka. Vesl. - p.
dziewic, r. dvjat, s./ch. devet, stsl.
devt. Psl. devt je pbuzn s lit. devyn, stpr. newnts, nm. neun, angl.
nine, stir. ni(n), lat. novem, . enna,
alb. nand, arm. inn, sti. nva, toch.
nu, ve z ie. *neun- tv. (A7). Slov. a
lit. d- se vykld vlivem sl. deset.
devtsil druh liv byliny. Podle liv moci tto byliny (magick slo
9). Srov. nm. Neunkraft (neun devt, Kraft sla).
deviace chylka, deviant. Z lat. dviti vyboen (z cesty) od dvire
vyboit (z cesty) z d- (:de-) a via

cesta. Srov. :viadukt.


deviza ciz mna, devizov. Vznam
pejat z nm., tam z fr. (za. 20. st.),
pvodn zejm pkaz (k platb). Pvod m stejn jako :devza.
devza heslo, zsada, hodnota. Z fr. devise, pvodn oddlen pole erbu, pak
heslo (ve znaku) od deviser dlit, sdlovat, pikazovat z vlat. *dvisre, *dvisre od lat. dvidere (p. trp. dvsum) dlit. Srov. :divize, :dividenda.
dvka hanl., dvka, dvkask. Vznamov odlieno (pomoc rzn kvantity
samohlsky) od :dvka.
devon tvrt tvar prvohor. Podle
angl. hrabstv Devon, kde se hojn vyskytuje.
devtn pehnan oddan, podlzav,
devtnost. Pes nm. devot tv. z lat. dvtus zaslben (bohu), vrn oddan,
co je p. trp. od dvovre vnovat (jako smrnou ob), zaslbit z d(:de-) a vovre zaslbit. Srov. :votivn.
dezert zkusek, dezertn. Z fr. dessert
od desservir sklzet ze stolu (tedy posledn chod) z des- (viz :dis-) a servir z lat. servre slouit od servus otrok, sluebnk. Srov. :servis, :rezervovat.
dezertovat zbhnout, dezerce, dezertr. Z fr. dserter z pozdnlat. dsertre opoutt od lat. dserere
(p. trp. dsertum) opoutt, vydvat vanc z d- (:de-) a serere pipojovat, adit. Srov. :disertace, :srie.
deziluze rozarovn. Z fr. dsillusion z
ds- (viz :dis-) a illusion (viz :iluze).
dezinfekce odstrann choroboplodnch zrodk, dezinfekn, dezinkovat. Z fr. dsinfection (viz :dis- a :in-

130

dezinformace

dialog

fekce).
dezinformace nesprvn informace. Z
fr. dsinformation (viz :dis- a :informovat).
dezintegrace rozpad. Z fr. dsintgration (viz :dis- a :integrace).
dezodorant. Viz :deodorant. S vyuitm fr. pedp. ds- (viz :dis-).
dezoltn alostn, neuten. Pes
nm. desolat tv. z lat. dsltus oputn, pust, co je p. trp. od
dslre opustit z d- (:de-) a slus
sm, pouh. Srov. :slo.
dezorientovat
zbavit
orientace,
(z)mst, dezorientovan, dezorientace.
Z fr. dsorienter (viz :dis- a :orientovat (se)).
di-1 dvoj- (ve sloeninch . pvodu).
Srov. :diftong, :diglosie, :dilema.
Odpovd lat. :bi-, sti. dv- , ve z ie.
*dui-. Srov. :dva.
di-2 . Viz :dis-.
dia- pedp. Z . pedl. a adv. di skrz,
pes, na vechny strany. Srov. :dialog, :diagnza, :diabetik, :bel.
Srov. :dis-.
diabetik osoba trpc cukrovkou, diabetick. Z nlat. diabetes (mellitus)
cukrovka z . diabets moov plavice od diaban prochzm skrz (=
mo) z :dia- a ban jdu, krm.
Srov. :akrobat, :bze.
diabol(k)a nboj do vzduchovky.
Podle tvaru pipomnajcho dvj
hraku diabolo (cosi jako :ka i
:amrda), doslova ert (z it.). Viz
:bel.
diadm krlovsk elenka. Pes lat. z
. didma tv. od diad o(b)vazuji z
:dia- a d vu, poutm.
dialm. Viz :diapozitiv a :lm.
diagnza rozpoznn, uren choroby,

diagnostick. Z . dignsis rozhodnut, poznn od diagignosk rozeznvm, rozhoduji z :dia- a gignosk poznvm. Srov. :prognza, :gnozeologie.
diagonla hlopka. Pes nm. Diagonale ze stlat. diagonalis od . diagonios vedouc od rohu do rohu z
:dia- a gna roh, hel. Srov. :trigonometrie.
diagram graf, nkres. Pes nm. Diagramm z . digramma kresba, obrazec od diagrf kreslm, pepisuji z
:dia- a grf pu. Srov. :graf, :gram.
diachronn tkajc se asovho vvoje
(jazyka), diachronie. Umle vytvoeno
za. 19. st. (jazykovdec de Saussure)
k :dia- a . chrnos as. Srov. :synchronn.
dikon. Viz :jhen.
diakritick rozliovac. Pes nm. diakritisch z . diakritiks od diakr n
rozliuji, posuzuji z :dia- a kr n
oddluji, tdm, posuzuji. Srov. :kritika, :krize.
dialekt ne, dialektick. Pes nm.
Dialekt tv. z . dilektos rozmluva, ne od dialgomai rozmlouvm, projednvm z :dia- a lg mluvm, tu,
potm. Srov. :dialektika, :dialog,
:idiolekt, :lekce.
dialektika metoda zkoumn pojm a
vyhledvn denic, dialektick, dialektik. Pes nm. Dialektik, lat. dialectica z . dialektike (tchn) umn
vst rozmluvu od dilektos rozmluva
(dle viz :dialekt).
dialog rozhovor, dialogick. Pes lat.
dialogus z . dilogos tv. od dialgomai rozmlouvm (viz :dialekt).

131

dialza

digesto

Srov. :monolog.
dialza proitn krve pomoc uml
ledviny, dialyzan. Pes modern evr.
jazyky z . dilysis rozputn, oddlen od dial rozluuji, dlm z
:dia- a l uvoluji, rozvazuji.
diamant, diamantov. Pes nm. ze stfr.
diamant ze stlat. a pozdnlat. diamas
(gen. diamantis), to pak pes lat. adams z . adms ocel, diamant, doslova nepekonateln (pro svou tvrdost), z :a-2 a dam, damz krotm, pemhm (srov. angl. tame tv.).
Pozdj dia- je vlivem . diafanes prhledn, jasn.
diametrln opan, protilehl. Pes
nm. diametral z pozdnlat. diametrlis od lat. diametros, diametrus prmr (kruhu) z . dimetros tv. z di
(:dia-) a mtron mra. Srov. :metr.
dianetika teorie o monosti zvyovn
duevnho potencilu na zklad ovlivovn vlastnho vdom, dianetick. Z
am.-angl. dianetics tv. a to podle . dianotiks tkajc se mylen od dinoia
mylen, rozum, due z :dia- a no
pozoruji, myslm. Srov. :noetika.
diapozitiv pozitivn obraz na prhlednm podklad. Umle vytvoeno (kolem r. 1900) z :dia- a pozitiv. Viz
:pozitivn.
di denk. Z lat. dirium tv. od dis
den. Srov. :dieta2 , :urnl, :den.
diaspora rozptlen (nroda). Pes modern evr. jazyky z . diaspor rozptlen, vyhnanstv od diasper rozptyluji (se) z :dia- a sper seji,
sypu, trousm. Srov. :sperma, :sporadick.
diastola roztaen srdenho svalu, diastolick. Pes modern evr. jazyky z
. diastole oddlen, roztaen od di-

astll rozdluji, roztahuji z :diaa stll strojm, podm. Srov.


:systola, :apotol.
diatermie lebn prohvn. Umle k
:dia- a . thrm teplo, horko. Srov.
:termo-, :termln.
diblk expr. ipera, ertk (o dtech i
dvkch). Dve t dblk (Jg). Z nedoloenho *dieblk (B1), co je zdrobnlina k :bel.
didaktika obor pedagogiky zabvajc
se vyuovnm, didaktick, didaktik.
Pes nm. Didaktik z . didaktike
(tchn) umn vyuovn od didsk
um. Souvis s lat. discere uit se.
Srov. :disciplna.
diecze biskupstv. Ze stlat. dioecesis
z . dioksis sprva, zazen z :diaa okos dm, pbytek, domcnost.
Srov. :ekumenismus, :ekonomie.
diesel naftov motor, dieselov. Podle
nm. vynlezce R. Diesela.
dieta1 lebn viva, dietn, dietetika.
Pes nm. Dit, lat. diaeta z . daita
zpsob ivota, strava, ivobyt.
dieta2 nhrada vloh pi sluebn cest.
Ze stlat. dieta, pvodn denn mzda,
od lat. dis den. Srov. :di, :den.
diference rozdl, diferenn, diferencovat, diferenciace, diferencil. Z lat. dierentia od dierre liit se, roznet
z :dis- a ferre nst. Srov. :indiferentn, :konference, :referovat.
diftong dvojhlska. Pes lat. diphthongus z . dfthongos, vlastn dvojzvuk,
z :di-1 a fthngos hlas, e, zvuk.
difze samovoln prolnn, difzn, difundovat. Z lat. disi od diundere
(p. trp. disus) rozlvat, it (se)
z :dis- a fundere lt, vypoutt. Srov.
:infze, :transfuze.
digesto sk k odsvn plyn. Od

132

digitln

dimenze

lat. dgestus strven, co je pvodn


p. trp. od dgerere rozvdt, trvit,
zavat z :dis- a gerere nst, vst.
Srov. :sugerovat, :gesto.
digitln slicov, seln. Z angl. digital tv. od digit slice, a to z lat.
digitus prst (od potn na prstech).
Srov. :bit.
diglosie vskyt dvou jazyk v jedn
oblasti. Nov utvoeno z :di-1 a
. glo ssa jazyk, e. Srov. :glosa,
:izoglosa.
digrese odboen (od tmatu). Z lat.
dgressi od dgred (p. trp. dgressus) rozchzet se z :dis- a grad
kret, jt. Srov. :agrese, :regrese,
:kongres, :grd.
dichotomie dlen na dv sti. Novotvar k . dichotom dlm na dv
sti z dcha ve dv, rozdvojen (souvis s :di-1 ) a tmos dl od tmn
eu, dlm. Srov. :atom, :anatomie.
dk. St. diek. Jen ., slk. a pol. (srov.
:dkovat). Pejato ze sthn. denke
dky (nm. Dank dk) (B7), je bezprostedn souvis s nm. denken myslet. Pvodn tedy mylenka (na prokzan dobrodin), odtud vdnost
(Ma2 ). Srov. i angl. thank dk, think
myslet. Pvodn vznam je jet dochovn v :bezdky.
dikce zpsob vyjadovn. Z lat. dicti
tv. od dcere (p. trp. dictum) kat.
Srov. :jurisdikce, :verdikt, :diktt,
:indikovat.
dikobraz hlodavec s dlouhmi ostny.
Pejato Preslem z r. dikobrz z dk(ij)
divok a obrz podoba. Tedy (tvor)
divokho vzhledu.
diktafon diktovac pstroj. Z angl.

dictaphone (viz :diktt a :-fon).


diktt, diktovat, dikttor, dikttorsk,
diktatura. Pes nm. Diktat z lat.
dicttum, co je zpodstatnl p. trp.
od dictre pedkvat, naizovat od
dcere (p. trp. dictus) kat. Srov.
:dikce, :verdikt.
dl, dlek, dlec, dl. St. diel. Vesl. p. dzia, r.st. del, ch. d o, s. deo, stsl.
dl. Psl. *dl odpovd gt. dails,
nm. Teil tv., dal souvislosti u :dlit.
dilatace zvten, roztahovn. Z lat.
dltti od dltre roziovat z
:dis- a ltus irok.
dilema nutnost volby mezi dvma monostmi. Pes lat. dilmma z . dlmma
z :di-1 a le mma nabyt, prospch od
lambn beru, uchopuji. Srov. :epilepsie.
diletant neodbornk, nedouk, diletantsk, diletantstv. Pes nm. Dilettant z
it. dilettante (laick) milovnk umn
od dilettare z lat. dlectre bavit, tit
od dlicere obveselovat z d- (:de-) a
lacere lkat, vbit. Srov. :deliktn,
:laso.
dlo. St. dielo. Vesl. - p. dzieo, r. dlo,
ch. djelo, s. delo, stsl. dlo. Psl. *dlo je
odvozeno od *dti z ie. dh- (viz :dt
se). Spojuje se i s lit. daile umn, emeslo, vrobek, stpr. dlas prce, dlo
i stisl. daell snadn (v balt. slovech
vak je nutno v koeni vychzet z dvojhlsky). Srov. :dlat, :dlo.
diluvium star obdob tvrtohor, diluviln. Z lat. dluvium potopa (do t
doby se klade potopa svta) od dluere
rozmoit, rozpustit z :dis- a luere
mt. Srov. :lavor, :latrna.
dimenze rozmr, dimenzovat, pedimenzovan. Z lat. dmnsi tv. od

133

dinr

disent

dmtr (p. trp. dmnsus) rozmit z :dis- a mtr mit. Srov.


:mit, :meditovat.
dinr mnov jednotka nkterch
stt. Pvodn zlat mince islmskch
stedovkch stt. Z lat. dnrius (viz
:denr).
dingo divok australsk pes. Z ei australskch domorodc.
dinosaurus vyhynul velejetr. Polatintl podoba z . deins hrozn,
stran, mocn a saros jetr(ka).
Srov. :brontosaurus.
dioda elektroda se dvma elektronkami. Umle z :di-1 a (elektr)oda (viz
:anoda).
dioptrie jednotka pro optickou mohutnost oky, dioptrick. Umle k . diptra optick pstroj z :dia- a zkladu *op-, kter souvis s :oko. Srov.
:optika, :panoptikum.
diplom psemn osvden, diplomov,
diplomn, diplomovan. Pes nm. Diplom z lat. diplma z . dplma doporuujc, povujc list, doslova dvojit, nadvakrt sloen (dleit listiny se skldaly a peetily), z diplos,
diplos dvojit. Srov. lat. duplex tv.
(od toho :duplikt a :debl) a dle
:di-1 a :diplomat.
diplomat poven zstupce svho
sttu; obratn vyjednavatel, diplomatick, diplomacie. Z fr. diplomate od
adj. diplomatique tkajc se (ednch) listin. Dle viz :diplom.
diptych dvoudln umleck vtvor. Ze
stlat. diptychon z . dptychos dvojice,
dvouvrstv z :di-1 a ptyche zhyb,
vrstva. Srov. :triptych.
dra, drka, drav, drovat, drn, prodravt. Vesl., ale s rznou koennou
samohlskou - st. diera, hl. dzra (--

), br. dzir, stsl. dira (-i-), p. dziura,


ob. . :oura (-u-), r. dyr (-y-). St.
diera je od *-drati a to od *drati
(viz :drt2 , srov. nap. st. prodierati
- prodrati). Srov. i :dt.
direkt pm der (v boxu). Z angl. direct tv. z lat. drctus pm od drigere (p. trp. drctus) (viz :dirigent).
direktiva smrnice, nazen, direktivn. Z angl. i fr. directive tv. od fr.
directif dc ze stlat. directivus tv.
od drigere (viz :direkt, :dirigent).
direktor hov. expr. editel, direktorsk.
Pes nm. z pozdnlat. drctor, co je
initelsk jmno k drigere (viz :dirigent, :direkt).
dirigent, dirigentsk, dirigovat. Pes
nm. Dirigent z lat. drigns (gen. entis) vedouc, dc, co je pech.
pt. od drigere dit, zamovat k nemu z :dis- a regere dit. Srov.
:direktor, :regent, :rektor, :korigovat.
dis-. Lat. pedp., nejastji s vznamem
roz- (:dislokovat, :disident, :distribuce, :disponovat), nkdy s vznamem zporu (:disharmonie, :disproporce) i zeslen (:dirigent). asto se
mn v d- (:dimenze, :digrese, :dirigent, :diverze), nkdy splv s nsledujc souhlskou (:diference). Odtud fr. ds- (:deziluze, :dezorientovat). Stejn jako :dia- snad souvis s
slovkou :dva (srov. :di-1 , :bi-) a
oznauje pvodn rozdvojen.
disciplna kze; vdn i sportovn
obor, disciplinrn. Z lat. disciplna
vchova, vyuovn, nauka, obor, kze od discipulus k od discere uit
se.
disent opozice vi reimu. Z angl. dis-

134

disertace

diskurs

sent nesouhlas, rozdl v nzorech, nonkonformismus a to z lat. dissnsus tv.,


co je pvodn p. trp. od dissentre
bt rozdlnho nzoru z :dis- a sentre ctit, vnmat, myslet. Srov. :sentence, :senzace.
disertace doktorsk prce, disertan.
Z lat. dissertti vklad, vdeck pojednn od dissertre vykldat, rozprvt, probrat od disserere (p. trp.
dissertus) tv. z :dis- a serere adit,
spojovat. Srov. :dezertovat, :srie,
:inzert.
disgustovat znechucovat. Viz :dis- a
:gusto.
disharmonie nesoulad, disharmonick. Viz :dis- a :harmonie.
disident odpadlk, jinovrec, disidentsk. Pvodn v nboenskm, dnes
pedevm v politickm smyslu. Z lat.
dissidns tv., co je pvodn pech.
pt. od dissidre bt odlouen, jinak
smlet, doslova sedt rozdlen, z
:dis- a sedre sedt. Srov. :prezident, :rezident, :sedt.
disimilace rozrznn, disimilan, disimilovat. Z lat. dissimilti od dissimilre od dissimilis nepodobn, odlin z :dis- a similis podobn. Srov.
:asimilovat, :simulovat.
disjunkce rozpojen, rozluka. Z lat.
disincti tv. od disiungere rozpojovat z :dis- a iungere spojovat. Srov.
:konjunkce.
disk ploch kotou (k hzen), diska,
diskask. Z lat. discus z . dskos tv.
Novj vznamy z angl. disk, disc kotou, tal, gramofonov deska. Srov.
:deska, :disketa, :diskotka, :diskokej.
diskant zast. vysok chlapeck hlas.
Pes nm. ze stlat. discantus, vlastn

protizpv z :dis- a cantus zpv


od canere zpvat (pvodn protihlas
k tzv. cantus rmus). Srov. :kantor,
:kantta.
disketa magnetick kotou k ukldn
potaovch dat. Z angl. diskette (vedle oppy disk), co je zdrobnlina od
disk (viz :disk)
diskotka sbrka gramofonovch desek;
tanen veer s jejich pehrvnm.
Z angl. a fr. discothque, co je novotvar z disc (viz :disk) a . thek
schrnka, skka. Srov. :kartotka,
:hypotka, :apatyka.
diskreditovat pipravit o dvru, diskreditace. Z fr. discrditer tv. z :dis- a
crditer dvovat od crdit dvra
(viz :kredit).
diskrepance neshoda, nepomr. Pes
nm. Diskrepanz z lat. discrepantia tv.
od discrepre nesouhlasit, rzn znt
z :dis- a crepre (hlun) znt.
diskrtn taktn, ohledupln, diskrtnost. Z fr. discret tv. a to pes stlat.
a pozdnlat. vznam schopn rozliovat z lat. discrtus rozlien, co je
p. trp. od discernere rozliovat, rozeznvat z :dis- a cernere vnmat,
vidt, rozliovat. Srov. :indiskrtn,
:dko, :konkrtn.
diskriminovat piznvat mn prv
i vhod, omezovat nkoho, diskriminace. Z lat. discrminre oddlovat,
rozliovat od discrmen rozlien z
:dis- a crmen posouzen, obvinn,
vina. Souvis s discernere (viz :diskrtn). Dle srov. :inkriminovan,
:kriminl.
diskurs rozhovor, rozmluva. Z lat. discursus, co je p. trp. od discurrere
rozbhat (se), pozdji sdlovat, petsat, z :dis- a currere bet. Srov.

135

diskuse

distribuce

:konkurs, :kurs.
diskuse vmna nzor, rozprava, diskusn, diskutovat, diskutr, diskutabiln. Z lat. discussi od discutere
(p. trp. discussus) rozbjet, petsat, v pozdn lat. rozprvt, zkoumat
z :dis- a quattere tst, tlouci.
diskvalikovat vyadit, prohlsit nezpsobilm, diskvalikace. Pes modern evr. jazyky ze stlat. disqualicare tv. Viz :dis- a :kvalikovat.
diskokej konferencir hudby z desek.
Z angl. disc-jockey (viz :disk a :okej).
dislokovat rozmstit, dislokace. Ze
stlat. dislocare z :dis- a lat. locre umstit od locus msto. Srov.
:lokl1 .
disonance nesouzvuk. Ze stlat. dissonantia od lat. dissonre nesouzvuet z :dis- a sonre zvuet od sonus zvuk. Srov. :rezonance, :konsonant, :sonet.
dispartn rznorod. Z lat. dispartus
tv. od disparre rozdlovat, oddlovat
z :dis- a parre dlat stejnm od pr
stejn. Srov. :parita, :pr.
dispeer pracovnk dc chod provozu, dispeink. Z angl. dispatcher tv.
z dispatch odeslat, odbavovat a to ze
p. despachar tv. asi stejnho pvodu
jako fr. dpcher (viz :depee).
dispens zprotn povinnosti. Ze stlat.
dispensa osvobozen od crkevnho zkona od lat. dispnsre psn zvaovat, pidlovat od dispendere rozvaovat, odvaovat z :dis- a pendere vit. Srov. :kompenzovat.
displej zazen pro zobrazen njak
hodnoty. Z angl. display od slovesa
(to) display vystavit, ukzat ze stfr.
despleier z lat. displicre rozvinout z

:dis- a plicre plst. Srov. :komplikovat, :explicitn.


disponovat voln nakldat, disponent,
dispozice, dispozin. Z lat. dispnere
(p. trp. dispositus) uspodat, rozkldat, rozdlovat z :dis- a pnere
klst. Srov. :deponovat, :komponovat, :oponovat.
disproporce nepomr, disproporn.
Viz :dis- a :proporce.
disputace uen hdka, vdeck rozprava, disputovat. Z lat. disputti
od disputre uvaovat, debatovat,
vlastn rozezvat (problm), z :disa putre ezat, potat. Srov. :amputovat, :deputace, :reputace.
distance vzdlenost, distancovat zastavit nkomu innost, distancovat se
zci se. Pes nm. Distanz z lat.
distantia tv. od distre bt vzdlen,
odliovat se z :dis- a stre stt.
Srov. :instance, :substance, :konstantn.
distichon dvojver. Z lat. distichon tv.
z . dstichos dvouverov, dvouad z
:di-1 a stchos ada, dka, ver.
disting(v)ovan uhlazen, jemn. Z
fr. distingu od distinguer vyznaovat
se (mravy) z lat. distinguere odliovat,
vyzdobovat z :dis- a tinguere barvit.
Srov. :distinkce.
distinkce odznak hodnosti. Z lat. distncti rozlien, vyzdoben od distinguere (p. trp. distnctus) (viz
:disting(v)ovan).
distorze podvrtnut, zkroucen. Z lat.
distorsi od distorqure (p. trp. distorsus i distortus) toit, kroutit z
:dis- a torqure tv. Srov. :tortura,
:dort.
distribuce rozdlovn, distribun,
distribuovat. Z lat. distribti tv. od

136

distrikt

dividenda

distribuere rozdlovat, tdit z :disa tribuere udlovat, pidlovat. Srov.


:tribut, :tribuna, :kontribuce.
distrikt sprvn okrsek, obvod. Ze stlat. districtus soudn okrsek, co je pvodem p. trp. od lat. distringere rozprostrat, roztahovat z :dis- a stringere stahovat, svrat. Srov. :striktn.
dko, dko ob. spropitn. Z hov. dikrece z diskrece (viz :diskrtn). Pvodn tedy odmna za diskrtnost,
ppadn z fr. discrtion podle libosti.
diputt zast. ob. rozmluva. Z lat. disputtus od disputre (viz :disputace).
dt zast. kat. St. dieti, 1.os. pt. dju
i diem. Ve slov. jazycch dnes v tomto
vznamu dk (hl. dzec, sln. dejti).
Psl. *d(ja)ti vychz z ie. *dh- poloit, stavt, pak dlat a od toho kat. Starobylost tohoto vznamovho
posunu dosvduje chet. te- klst i
mluvit. Dle viz :dt se, srov. :pezdvka.
dt se. St. dieti, 1.os. prz. dju dlat,
pokldat. Vesl. - p. dziac si dt se,
r. det strit, zaloit, dtsja podt se,
ch. djeti klst, stsl. dti, djati dlat,
poloit. Psl. *dti, *djati souvis s lit.
deti klst aj., nm. tun, angl. do dlat, lat. fc udlal jsem, . tthmi
kladu, sti. ddhmi tv. - ve z ie. *dhklst, stavt (A2) (srov. :dt). Dle
srov. :dj, :dlo, :nadt se, :odt
se, :udt se, :zdt se, :soud, :d
aj.
dt. St. diet. Vesl. - p. dzieci, r. ditj, ch. dijte, s. dte. Psl. *dt (B7)
je utvoeno pponou - (charakteristickou pro mlata) nejsp od kolektiva
*dt (viz :dti).
div, divn, divit se, podivit se, udivit.

P. dziw, r.d. div, stsl. div, chyb v


jsl. (srov. vak s./ch. dvan, sln. dven
ndhern). Pro psl. *div lze vyjt z
ie. *deiuos (B2), kter je v lit. divas bh, lat. dvus bosk, sti. dvbh, od ie. *dei- zit (srov. :den).
Vznamov posun by byl bh, bosk as(n), zzrak. Jsou vak nejasnosti ve vztahu k :dvat se i :div.
diva slavn lmov i jevitn umlkyn. Z it. diva bosk z lat. dva tv.
od dvus bosk. Srov. :div.
divan pohovka. Pes fr. a tur. z per.
dwn, pvodn sbrka bsn, dokument, pak edn mstnost, pijmac mstnost (opaten podukami)
a konen pohovka.
dvat se, divk, divck, divadlo, divadeln, divadelnictv, podvat se, vynadvat se, zadvat se, podvan. St. dvati
s dvat se i divit se. Dle jen v slk. a
lu. To by svdilo pro zsl. inovaci - obmnu psl. *diviti s (viz :divit se). Pro
starobylost slova naopak hovo spojen
s lit.d. deivti hledt, sti. dh- pozorovat, myslet z ie. *dhei- vidt, hledt.
divergence rozbhn, odklon, divergentn. Z lat. dvergentia od dvergere
rozbhat se z :dis- a vergere klonit
se. Srov. :konvergence.
diverze zkodnictv, diverzn, diverzant. Pes r. divrsija i pes nm. z
pozdnlat. dversi odboen, odvrcen od lat. dvertere (p. trp. dversus) rozchzet se, odchylovat se
z :dis- a vertere obracet, kroutit.
Srov. :konverze, :averze, :traverza,
:ver.
dividenda podl z istho zisku akciovch spolenost. Z nm. Dividende a
to (asi pes angl.) z lat. dvidendum to,
co m bt rozdleno od dvidere roz-

137

divis

dloubat

dlit z :dis- a koenu *vid-, kter je


zejm v :vdova. Srov. :divize, :devza, :individuum.
divis spojovnk. Od lat. dvsus rozdlen (viz :divize).
divize vy jednotka vojska; ni mistrovsk sout, divizn. Z fr. division
z lat. dvsi rozdlen od dvidere
(p. trp. dvsus) rozdlit (viz :dividenda).
divizna vysok bylina se lutmi kvty.
Vesl., ale s formlnmi rozdly - p.
dziewanna, r.d. divina, divena, sln. divn, s./ch. dvizma, b. divzna. Slovo
mlo prhledn. Vtinou se spojuje s
:div, tedy divotvorn bylina, co by
odpovdalo jejm lebnm inkm.
dvka, dv, dvina. St. dievka, dvka
(s pozdjm rozlienm vznamu, viz
:dvka). Zdrobnlina od :dva.
div, divoch, divok, divokost, divok,
divoina, divoit, divoenka. Vesl. - p.
dziwy, r.d. dvij, s./ch. dvlj, stsl. divii.
Psl. *div divok lze tko oddlit od
*dik tv. (srov. p. dziki, r. dkij, :dikobraz), je se spojuje s lit. dkas neinn, przdn. Na druh stran jsou i
dobr dvody pro spojen s :div - vznamov posun by byl bo voln
ijc divok. Argumentuje se pedevm lot. dievs bh, dieva zuosis divok husy.
dixieland klasick typ dezov hudby.
Pvodn zaslben zem americkch
ernoch, pvod slova Dixie nepli
jasn, snad z vlastnho jmna.
de ndoba na msen tsta. St. die.
Vesl. - p. dzieza, r. de, s./ch. da.
Psl. *da (< dz-ja) se vyvozuje z
ie. *dhoigh-ia (A1, A2, B2, B3) od
*dheigh- msit, hnst. Souvis s nm.
Teig, angl. dough tsto i lat. gra

(vlastn vtvor vznikl hntenm).


Srov. :lady, :ze.
dlabat, vydlabat, nadlbnout se. Z psl.
*dolbati (B8), kter m pokraovn
jen v ., slk., b. a mak. Jinde tvary z
psl. *dlbati (viz :dloubat). Srov. tak
:dlto, :kadlub. Nen jist, zda sem
pat i zhrub. dlabat jst (podle Ma2
od lbati pt velkmi douky).
dlaha devn deska na zlomeninu. Jen
., slk., s./ch.d. (dlaga) a b.d. (dlga).
Psl. *dolga (B8) asi souvis se stir.
dluigim tpu, nm. Zelge odznut
vtev, ve k ie. *del- ezat. Srov.
:dluh, :dldit, :podlaha.
dla, dlaov, dlanit. Vesl. - p. don,
r.d. doln, s./ch. dlan, stsl. dlan. Psl.
*doln (B8) souvis s lit. dlna(s) tv.
Dal souvislosti nejist. Uvauje se o
. thnar, sthn. tenar tv. (z ie. *dhenploch msto) i psl. *dol (viz :dl)
- pak by se vychzelo z vznamu miskovit prohlouben st ruky.
dlask zpvn ptk se silnm zobkem.
Slk. glezg, p. klsk, s./ch. dlaska. Onom.
pvodu. Srov. :mlaskat, :tleskat.
dlto, dltko. P. duto, r. dolot, b. dlat.
Z psl. *dolbto (A9, B8). Dle viz :dlabat, :dloubat.
dldit, dldn, dldn, dladice,
dladika, dladi, dlaba, vydldit.
St. dlaiti, dliti (jet u Jg rovnocenn s dlditi). Jen . a slk. (dk
doklady i v s./ch. a sln.). Psl. *doliti
je odvozeno od *dolga (viz :dlaha).
dle. Souvis s :dlka. Srov. :podle,
:vedle.
dlt, prodlvat, prodlen. Viz :dlka.
dloubat, dloubk, dloubanec, vydloubnout. Vesl. - p. dubac, r. dolbt, sln.d.
dlbati, s./ch. dpsti, ve ve vznamu
dlabat. Psl. *dlbati, *dlbiti, *dolbati

138

dlouh

dobrodruh

(viz :dlabat) ap. souvis s lit. dlba


sochor, sthn. bi-telban zahrabvat,
stangl. delfan kopat, hrabat - ve z ie.
*dhelbh- hloubit, hrabat (A2, A4).
dlouh, dlouhn, dlouhatnsk, dlouit, prodlouit, zdlouit, dlouho-. Vesl.
- p. dugi, r. dlgij, s./ch. dug, stsl.
dlg. Psl. *dlg (*dlg) se vyvozuje
z ie. *dl gh, pbuzn je . dolichs,
sti. drgh-, chet. daluki- a s problematickm odsunutm d- snad i lit. lgas tv., dle (rovn bez d-) asi i nm.
lang, angl. long, lat. longus. Komparativ del je z nerozenho *dl- (viz
:dlka).
dluh, dlun, dlunk, dlunick, dluit,
zadluit, dluhopis. Vesl. - p. dug, r.
dolg, s./ch. dg, stsl. dlg. Psl. *dlg
se povauje za pbuzn se stir. dliged
povinnost, gt. dulgs dluh (to je vak
pro svou izolovanost asi vpjka ze
slov.). Pijateln je vklad z ie. *delezat, rubat (srov. :dlaha) s posunem zez, vrub dluh (srov. m
u m vroubek), mn pravdpodobn
je spojitost s :dlouh (dluh = lhta,
dlouh doba ekn).
dmout (se), dmut, vzedmout (se),
nadmout (se). Novotvar k dti
(:dout) analogi podle przentnho
dmu, dme atd. (D1). Srov. :dmchat.
dmchat, rozdmchat, dmychadlo. .st.
i dmuchati, p. dmuchac. Expr. odvozenina od :dout (1.os.pt. dmu). . -asi podle :dchat.
dna onemocnn kloub, artritida. St.
dna stevn kolika, podobn vznamy
i v dalch slov. jazycch vetn stsl.
Psl. *dna nejsp souvis s *dno
(:dno) spodn st neho, asi t
vnitnosti, jak svd nap. str. dna

dloha i esk n. dena vepov aludek.


dnes, dnen, dneek. Vesl. - p. dzis, str.
dnes (nyn segdnja), s./ch. dnas. Psl.
*dns (B6) je z *dn (:den) a zjmena *s tento. Srov. :letos, :zde.
dno. Vesl. - p., r. dno, s./ch. dno,
stsl. dno. Psl. *d(b)no se nejastji
spojuje s lit. dgnas (< dubnas), lot.
dubens tv., je souvis s lit. dubs,
nm. tief, angl. deep hlubok z ie.
*dh(e)ub- tv. (A4). Jin vklad pot s pesmykem *bhudh- > *dhubh-.
Z ie. *bhudh- vychz nm. Boden, lat.
fundus (srov :fond), . pythmen, arm.
bun, sti. budhn- - ve dno, zklad.
Srov. :dna, :dnko.
do pedl. Vesl. Psl. *do je z ie. zjmennho koene *do/d/de a souvis s stic -da (srov. :leda), nm. zu, angl. to
k (A4) i . ndon uvnit (viz :endo).
doba, dobov, obdob. Vesl. - p. doba,
r.d. dba, s./ch. doba. Psl. *doba vychz nejsp z ie. *dhabh- vhodn a
souvis s lit. dab povaha, vlastnost,
dabar nyn, gt. gadaban hodit se.
Pvodn tedy asi vhodn doba, pak
doba vbec (k tomu srov. :hod).
Pat sem i odvozeniny :podoba, obdoba, :zdobit aj., k nim stoj vznamov blzko lit. dab (viz ve) i dabnti
zdobit. Srov. :dobr.
obat, poobat, pooban, vyobat.
Expr. Snad zkenm :zobat a ubat.
dobrman plemeno ps. Podle chovatele Nmce Dobermanna, kter plemeno vyvinul kenm pine a ovckho psa.
dobrodin, dobrodinec. K druh sti
sloeniny viz :dt se.
dobrodruh, dobrodrun, dobrodru-

139

dobr

-dolat

stv. St. dobrodruh staten druh,


dobrodrustvie hrdinstv, dobrota,
pozdjm pehodnocenm vznamu se
stv ekvivalentem fr. aventure (srov.
:avantra).
dobr, dobrk, dobraka, dobrck,
dobrctv, dobrota, dobrotiv, dobrotivost, udobit (se). Vesl. - p. dobry,
r. dbryj, s./ch. dobar, stsl. dobr.
Psl. *dobr je utvoeno pponou -ro
od ie. *dhabh- vhodn. Nejble mu
je lat. faber emeslnk, kov, dovedn (dal souvislosti pod :doba).
K posunu vhodn dobr srov.
:hodn.
dobytek, dobyte, dobyt, dobytkstv. Vesl. - p. dobytek dobytek,
jmn, str. dobytk majetek, jmn,
s./ch. dobtak zisk, vhra, b. dobtk dobytek. Psl. *dobytk je odvozeno od *dobyti zskat, nabt. Pvodn vznam byl zejm majetek, nabyt jmn (je i ve st.), z toho pak
domc skot (dnes v ., slk., p., b.,
mak. a ukr.d.). Svd to o tom, e dobytek tvoil hlavn soust jmn (srov.
i lat. pecus dobytek - pecnia penze
a :skot).
docent titul vysokokolskho uitele,
docentsk, docentura. Z lat. docns
(gen. docentis) uc, pvodn pech.
pt. od docre uit. Srov. :doktor,
:dokument.
doga ps plemeno. Z angl. dog pes, jeho dal pvod nen jasn.
dogma zkladn teze nepipoutjc nmitky, dogmatik, dogmatick, dogmatismus. Pes lat. dogma z . dgma mnn, pouka, pikzn od dok mnm, je souvis s lat. docre (viz :docent).
dohoda, dohodnout (se). Novj (u

Jg nen). Nejsp od starho dohoditi


zprostedkovat, opatit (viz :hodit).
dojit, dojen, dojika, dojn, dojnice, dojivost. Vesl. - p. doic, r. dot, s./ch.
djiti, stsl. doiti. V s./ch., sln. a stsl.
je doloen pvodn kauzativn vznam
nechat st, kojit (srov. i st. dojka
kojn). Psl. *dojiti souvis s ie. koenem dh(i)- st (A6) (srov. nap.
:hojit - :t). Viz :dti, :dva.
dok pstavn zazen k stavb a oprav
lod. Z angl. dock, je m paralely v
germ. jazycch, avak jeho dal pvod
nen jasn.
dokavad. Z do- (viz :do), -ka- (viz
:kdo) a spojen stic -va- a -de. Srov.
:dokud, :ponvad.
dokonal, dokonalost. Od dokonati;
vlastn tedy dokonen, pln, z toho
bezvadn.
dokon. Expr. obmna st. do koen
do zklad, zcela. Viz :koen.
doktor, doktorka, doktorsk, doktort,
doktorand. Z lat. doctor uitel od docre uit. Srov. :docent, :doktrna,
:dokument, :dogma.
doktrna soustava zsad; uen, doktrin. Pes nm. z lat. doctrna tv. od
docre uit. Srov. :doktor.
dokud. St. i dokad, dok. Viz :dokavad. Ve slov. jazycch rzn podobn
formy (srov. slk. dokial).
dokument (psemn) doklad, svdectv, dokumentovat, dokumentace, dokumentan, dokumentrn. Z lat. documentum dkaz, svdectv, vlastn
co slou k pouen, od docre uit.
Srov. :doktor.
dolar druh ciz mny, dolarov. Z angl.
dollar a to z nm. Taler (viz :tolar).
-dolat (odolat, udolat, zdolat, odoln,
nezdoln, neodolateln). Souvis se st.

140

dole

dorota

dole zdar, moc, sla (srov. stsl. odolti


zvtzit), je se vyvozuje z psl. *dola
dl, osud. To je pbuzn s lit. dali
tv., sti. dalam dl, dl, ve snad od
ie. *del- ezat, sekat. Uvauje se i o
souvislosti s :dlit.
dole. Ustrnul tvar loklu psl. *dol (viz
:dl).
dolin dokazujc spchn trestnho
inu. Od starho . (Jg) doliti dokzat, dotvrdit. Viz :lit1 .
dolmen keltsk nhrobn i obtn kmen. Z bret. tol stl a men kmen.
dolomit druh vpence. Podle fr. geologa D. G. de Dolomieaua ( 1801).
dol. St. dolv (viz :dl). Asi podle
:dom.
dm hlavn mstsk chrm. Pes nm.
Dom, fr. dme a it. duomo z lat. domus
dm (mysl se dm Bo, pp. dm
biskupv). Viz :dm.
doma, domc, domcnost, zdomcnt.
Star ustrnul pd, jeho uren vak
nen jednoduch. Snad z ie. loklu
*dom(u) (dle viz :dm).
domna hlavn obor psobnosti. Pes
nm. Domne z fr. domaine, a to z
lat. dominium panstv od dominus
pn k domus dm. Srov. :dominovat, :domino, :dma1 , :dm.
domestikace zdomcnn, ochoen,
domestikovat. Z angl. domestication od
domesticate zdomcovat ze stlat.
domesticare tv. od lat. domesticus patc k domu od domus dm. Srov.
:dm, :dominovat.
dominikn len mniskho du. Podle
zakladatele sv. Dominika (13. st.).
Jmno je z lat. dominicus patc
Pnu. Srov. :dominovat.
domino hra s obdlnkovmi kameny.
Asi z fr. Nejsp souvis s lat. domi-

nus pn, ale podstata penesen nen


jasn.
dominovat vvodit, vynikat, dominanta, dominantn. Z lat. dominr
vldnout od dominus pn od domus
dm. Srov. :domna, :domino.
domnvat se, domnnka, domnl. Viz
:mnti.
domov, domovina, domovsk, bezdomovec. Zpodstatnl krtk adj., pouze .
a slk. Srov. p. domowy, r. domvyj,
s./ch. dmov, psl. *domov - ve ve vznamu domovn. Dle viz :dm.
dom. St. domv (C5), r. domj, sln.
domv, stsl. domovi (ale nap. p. do
domu). Psl. *domov je se v pravdpodobnost ustrnul dativ z pvodnho *domovi (srov. stsl. tvar). Dle viz
:dm, srov. :doma.
don panlsk lechtick titul. Z lat.
dominus pn. Srov. :dma1 .
donace veejn darovn, dontor. Z
lat. dnti darovn od dnre darovat od dnum dar. Srov. :dotace,
:dar, :dt.
donchun zletnk. Podle legendrn,
umlecky mnohokrt zpracovan postavy zletnka Dona Juana (srov.
:don, p. Juan = Jan).
donkichot poetil snlek usilujc o
nemon, donkichotsk. Podle Dona
Quijota, hrdiny romnu M. de Cervantese ( 1616). Srov. :don.
dopovat uvat nedovolen povzbuzujc prostedky (ve sportu), dopink(-g),
dopingov. Z angl. dope podat drogu,
ommit (se) drogou asi z hol. doopen
namoit, ponoit (souvis s angl. dip
tv., nm. taufen ktt).
dorota zast. hanl. nepodnice, bhna. Z
osobnho jmna Dorota (z . Drotha
bohyn dar, astji vak interpreto-

141

dort

dout

vno jako dar bo), astho u venkovskch dvek pichzejcch do msta.


Srov. :dra.
dort, dortov. V . od 16. st., vude jinde
s t- (slk. torta). Z nm. Torte a to (pes
fr.) ze stlat. torta druh (kroucenho)
peiva od lat. torqure (p. trp. tortus) kroutit. Nkte vak kvli dlouhmu -- v pozdnlat. trta tuto etymologii zpochybuj. Srov. :tortura.
dorzln hbetn. Ze stlat. dorsalis tv.
od lat. dorsum hbet.
dosavad, dosavadn. Viz :dokavad, s(a)- je od starho ukazovacho zjmena *s tento. Srov. :dokud, :dosud, :kde, :zde i :dnes.
dospl, dosplost, dospt, dospvat.
Jen . Ve st. dokonal, hotov, zral.
Dle viz :spt.
dost(i). Vesl. - p. dosyc, r.d. dosyt,
s./ch. dosta tv. ukazuj na psl. *do syti,
*do syta (srov. . dosyta), s ppadnm
oslabenm samohlsek (u pslovc bnm). Dle viz :do a :syt.
dostatek, dostaten aj. Od dostat (viz
:stt2 ), ale vznamem spojovno s nesouvisejcm :dost(i).
dosud. Srov. :dokavad, :dosavad,
:dokud.
doek slamn otpka k pokrvn stechy, dokov, dok. St. doch. Ze
sthn. dach stecha, pokryt, je souvis s lat. tegere krt (srov. :tga,
:cihla), . (s)tgos stecha i nam
:stoh (A4, A5, A6). U ns dolo k
metonymickmu posunu sti za celek
jako v angl. thatch doek.
dotace pravideln pdl prostedk,
dotan, dotovat. Z lat. dtti od
dtre vybavit darem (vnem) od ds
(gen. dtis) vno, dar od dare dt.

Srov. :donace, :dt, :doze.


oubat. Expr. Snad k :obat a
:dloubat. Srov. i :ubka.
doubrava listnat, zvlt dubov les.
Vesl. - p. dbrowa, r. dubrva, s./ch.
dbrava, stsl. dobrava hj, listnat les.
Psl. *dobrava zejm souvis s *dob
(:dub), je vak i dost odprc tohoto
spojen (mj. Ma2 , HK), kte vychzej
z toho, e pvodn vznam byl hj, lesk obecn. Lze pomlet i na kontaminaci (D3) psl. *dob a *dbr rokle od
ie. *dh(e)ub- hlubok (srov. :dno).
doufat. St. doufati vzniklo z do- a
fati doufat, spolhat se, dvovat
(p. ufac, sln. pati tv.), to pak spodobou z p. *upvti z psl. *pvati (pevn)
dvovat (viz :pevn). Srov. :zoufat.
doup. St. dp .r. (jako due). Vesl.
- p. dupa zadnice, dziupla dutina v
strom, r. dupl, s./ch. dplja tv. Psl.
*dupa, *dupa, *dupla se vykld z ie.
*dheup-, varianty k *dheub- hlubok
(viz :dno, :doubrava). Souvislost se
hled v lot. dupis, duplis devn ndoba, stangl. dyfan (angl. dive) ponoit, potopit (se).
oura. Expr. k :dra.
douek. Vlastn zdrobnlina od :duch,
v pvodnm vznamu dech. Tedy co
se vypije na jedno nadechnut.
douka ppisek. U Jg jet nen. Vklad ze spojen do ka (tedy dvrn dodatek) (HL, Ma2 ) je asi lid.
etym. (D2); motivace bude asi podobn
jako u :douek (HK), je to vlastn
zdrobnlina od :due. Srov. :matedouka.
dout, zadout, nadouvat (se), vzdouvat.
St. dti, 1.os.pt. dmu, pak analogi (D1) nov przens duji (srov.

142

doutnat

drama

:dmout). Vesl. - p. dc, r. dut, s./ch.


duti, stsl. doti. Psl. *doti souvis pedevm s lit. dmti foukat a sti. dhmati
fouk z ie. *dhem- tv. Zd se vak,
e bylo i psl. *duti z ie. *dheu- (viz
:duch), s nm se *doti kilo. Srov.
:dut, :dmchat, :dm, :duet.
doutnat, doutnk, doutnk, doutnkovit. Jen ., ne zcela jasn. Dve t
tlt, trouchnivt. Spojen s doutnat
(Jg), st. doupnat dut by ukazovalo na pvodn vznam trouchnivt
(v dutin stromu) (viz :doup), z
toho pak trouchniv hoet (srov. HK,
jinak Ma2 ).
doyen nejstar len sboru. Z fr. doyen
a to z lat. decnus (viz :dkan).
dza ozdobn schrnka s vkem. Z
nm. Dose, a to z hol. doos krabika.
Dal pvod nen zcela jist, ale asi je
stejn jako u :doze (metonymick posun dvka (lku ap.) schrnka (na
lk)).
doze dvka. Pes stlat. dosis z . dsis
dvka, dar od ddmi dvm. Srov.
:dza, :dt, :dotace.
de hlava bval bentsk a janovsk
republiky, dec. Ze severoit. doge z
lat. dux (gen. ducis) vdce od dcere
vst. Srov. :dukt a Mussoliniho titul duce.
drb biic. St. (najat) vojk. Asi
zkrcenm z drabant, trabant p vojk, len osobn stre z nm.st. drabant, trabant, snad od nm. traben
klusat.
draba velbloud dvouhrb. Z nm. Traber od traben klusat. Srov. :drb.
draft systm vbru hr do profesionlnch tm (v hokeji ap.), draftovat.
Z angl. draft tv., vlastn vbr, tah,
ztah, odvod ap., od (to) draw th-

nout, nabrat, zskat.


dragoun jzdn vojk, dragounsk. Z fr.
dragon z lat. drac drak. Fr. dragon
penesen znamenalo i druh steln
zbran a vojensk standarta - na to,
kter z tchto vznam byl pro motivaci naeho slova rozhodujc, se nzory
rzn. Srov. :drak.
drha, drka, drhov, ndra, ndran. Vesl. (krom b., mak.) - p.
droga, r. dorga tv., s./ch. draga dol,
soutska. Psl. *dorga (B8) souvis s
:drhnout a spolu s nm s :drt2 . Pvodn cesta mezi poli, kudy se vyhnl
dobytek (tak i st.), tedy vydrhnut
(dobytkem). V nov dob pouito pro
eleznici.
drahn kni. dlouh, znan, velk. Jen
. Nabz se spojitost bu s :drha i s
:drah, ale vvoj vznamu nen jasn.
drah, drahota, drahouek, draho-.
Vesl. - p. drogi, r. dorogj, s./ch. drg,
stsl. drag. Psl. *dorg (B8) nem spolehliv ie. paralely krom lot. drgs,
kter se zd bt vpjkou ze slov.
Snad psl. novotvar od koene *dergh, kter je v :dret, i kdy vznamov
strnka nen pli jasn (co stoj za
dren ?).
drachma jednotka eck mny. Z .
drachme, pvodn hrst, od drssomai
uchopuji, nabrm.
drajv ton der (v tenise, stolnm
tenise). Z angl. drive hnt, odret (srov. nm. treiben tv.). Souvis
s :draft a vzdlenji asi i s nam
:drod.
drak, drakovit. Z lat. drac (gen. dracnis) z . drkn a to asi od drkomai hledm, tedy snad tvor s hrozivm zrakem. Srov. :dragoun.
drama, dramatick, dramatinost, dra-

143

dramaturg

drek

matik, dramatizovat, dramatizace.


Pes nm. Drama ze stlat. drama z
. dra ma jednn, divadeln hra od
dr jednm, konm. Srov. :drastick.
dramaturg kdo vybr a sestavuje repertor, dramaturgie, dramaturgick.
Viz :drama a k druh sti :chirurg.
drancovat, vydrancovat, nadranc. Jen
. Odvozuje se od dranec (HK) i dranice (Ma2 ) (od :drt2 ), ale je to tvoen znan neobvykl.
drandit ob. expr. rychle jet (na nem).
Asi onom. Srov. :drnet.
dranrovat rozezvat (na porce),
slang. dranrk n na porcovn. Z
nm. tranchieren z fr. trancher rozezvat, dal pvod nejist.
drpat, drp, drpek, drpanec, drapk,
drpav, rozdrpat, vydrpat (se).
Vesl. Psl. *drapati je starm rozenm koene, kter je v :drt2 . Souvis asi s . drp trhm, kubu. Srov.
:drsat.
draperie dekorativn zvs. Z fr. draperie od drap sukno, pvodu asi germ.
drsat, drsav, rozdrsat. Sln. drsati
rozloit, oddlit, podobn je b. drsna
krbnout, pol. drasnc tv. Asi z
*drap-sati (Ma2 ) (viz :drpat).
draslo uhliitan draseln, draslk, draseln. Vytvoeno Preslem (pradlenm
drs ruce).
drastick krut, tvrd, siln psobc.
Pes nm. drastisch, fr. drastique tv. z
. drastiks inn od dr jednm,
konm. Srov. :drama.
drt1 , drtek, drtov, bezdrtov, drtn, drtnka, drtenk, drtovat, zadrtovat, pidrtovat, drtkovat. Slk.
drt. Z nm. Draht tv. (srov. angl.
thread nit) od drehen toit, kroutit

(podle toho, e se navj).


drt2 , prodrat (se), rozedrat, odrat, prodrat (se), rozdrat aj. (srov. :dt).
Vesl. - stp. drac, r. drat, s./ch.
drati, stsl. drati. Psl. *drati je variantou k *derti (viz :dt) a souvis s lit.d. dir ti tv., nm. zerren,
angl. tear trhat, . dr, arm. ter em
du, stahuji ki z ie. *der- tv.
Srov. :drav, :drpat, :drancovat,
:drhnout, :drbat, :ndor aj.
drav, dravost, dravec. Jen . a slk. Od
:drt2 .
drdit, drdiv, drdivost, drdidlo,
podrdit, rozdrdit, vydrdit. St.
i driti, drniti. Vesl. - p. draznic,
r. draznt, sln. driti, s./ch. drzniti, driti. Psl. *draiti a *drazniti se
mon sblily a druhotn. Prvnmu se
zd bt blzk stangl. dreccan trpit,
drdit, sti. drghate sou, trp od
ie. *dhrgh- (A2), druhmu sp tvary
od :drt2 (srov. :drsat).
dra obl, hladk pilulka i cukrovinka. Z fr. drage a to z . tragemata
pamlsky od trog pojdm.
drait, draba, draebn, zdrait, vydrait, podrait, prodrait se. Od :drah.
drbat, drb, drbna, podrbat (se), vydrbat, zdrbat, prodrbat. Jen . a slk. (ojedinl doklady v sln. a vsl. dialektech).
Nepochybn tvar souvisejc s :drt2
(psl. *drbati); ie. paralely vak jsou i vzhledem k malmu potu slov. doklad - pochybn.
drcat, drcnout, drc. Onom. pvodu.
Srov. :drkotat, :trkat, :drnet.
drdol. Jen . (doklady od 17. st.). Asi
od starho . drdati kubat a to od
:drt2 (srov. :drbat).
drek vulg. lejno. Z nm. Dreck tv., je
souvis s lat. stercus, . stergnos hnj

144

dren

drobit

(A4, A5). Srov. :pendrek.


dren odvodovn, drn. Pes fr.
z angl. drainage od drain odvodnit,
oderpat ze stangl. dreahnian suit
(srov. angl. dry such).
dres sportovn bor. Z angl. dress obleen, aty, (to) dress oblci, upravit z fr. dresser upravit, pipravit, napmit z vlat. *drctire tv. od lat.
drctus (viz :direkt). Srov. :dresink,
:drezura.
dresink ochucen majonza do saltu.
Z angl. dressing od dress upravit, ozdobit, oblci (viz :dres).
drezna sluebn eleznin vozk. Z
nm. Draisine podle vynlezce K. F.
von Draise (19. st.).
drezura psn vcvik (zvat), drezr.
Z nm. Dressur tv. a to od fr. dresser
pipravit, napmit z vlat. *drctire
tv. od drctus pm (viz :direkt).
Srov. :dres, :dresink.
drhnout, zadrhnout, zdrhel, hanl. odrhovaka. Vesl. - p. dziergac, r. drgat,
sln.d. drgniti. Psl. *drgnoti, *drgati
souvis s *drati (:drt2 ). Pbuzn
je lit. drginti drdit, stangl. tergan tahat, kubat, nm. zergen thnout, mnout, co svd o st tohoto
tvaru (ie. *dergh-).
drchat zast. ob. cuchat, muchlat. Expr.
k :drt2 . Srov. :drbat, :drhnout.
driblovat individuln postupovat s
mem, driblink, driblr. Z angl.
dribble tv., pvodn odkapvat od
starho drib tv. (souvis s drop kapka,
srov. :drops).
dril bezduch, mechanick cvien, drilovat. Z nm. Drill tv. od drillen cepovat, vit, kroutit, je souvis s drehen
toit, kroutit.
drink alkoholick npoj. Z angl. drink

npoj, (to) drink pt. Srov. nm.


Trunk (z toho truk) a trinken tv.
Mimo germ. jazyky nem jist paralely.
drkotat, drkotav, zadrkotat, pidrkotat. Odvozeno od drkat vret, ouchat. Asi onom. pvodu (srov. :drcat,
:drncat, :drnkat); na druh stran
m pomrn blzko k :drhnout, :drbat ap.
drmolit, drmoliv, oddrmolit, zadrmolit. Dve makat, drobit, drtit (Jg).
Odvozeno od nedoloenho *drmati
(slk. drma tahat, kubat). Nelze oddlit od vznamov i formln blzkch
slov jako :drhnout, :drbat; jde tedy
o tvar od :drt2 .
drn, drnov. Vesl. - p. darn, r. drn,
sln. drn, s./ch. drn skla v moi. Psl.
*drn je star odvozenina od slovesnho koene *der- (viz :drt2 , :dt),
tedy co je rozruen denm.
drncat, drncav, zadrncat. Zeslen varianta k :drcat, drkat (:drkotat).
drnet, drniv, zadrnet, rozdrnet se.
Asi onom. pvodu, srov. :drnkat.
drndat vanit, drndav, vydrndat.
Spe onom. pvodu (expr. k :drcat,
drkat) ne expr. varianta k :drbat
(tak HL). Srov. sln.d. drndrati tv.
drnkat, drnkac, drnkav, zadrnkat.
Onom. pvodu. Asi zeslen varianta k
drkat (:drkotat), ale vznamov souhlas s :brnkat.
drobit, drobek, drobeek, drobet,
drobn, drobnost, podrobn, drobiv,
droben, drobenka, drobotina, nadrobit, rozdrobit. Vesl. - p. drobic, r. drobt, s./ch. drbiti, stsl. drobiti. Psl.
*drobiti se spojuje s gt. gadraban vysekvat, vyezvat, stisl. drafna rozpadnout se z ie. *dhrebh-. Z balt. slov
je asi pbuzn lit. drebzna lomek,

145

droby

drbe

zatmco spojen s lot. drupt, lit. trupti


drobit (HK) i drebti tst se (Ma2 )
nevyhovuj hlskov, resp. vznamov.
Srov. :drolit, :droby, :drbe.
droby vnitnosti zabitch zvat,
drbky. P. drbki, sln., s./ch. drb,
chyb ve vsl. Souvis s :drobit (HK);
spojen s :troby (Ma2 ) je mlo pesvdiv.
droga, drogov, drogovat. Pes nm.
Droge z fr. drogue koen, lkrnick
zbo, chemiklie (srov. :drogerie) a
tam asi ze stdn. i stniz. droge such
(koen ap. se suilo). Mn pravdpodobn je ar. pvod slova (HL).
drogerie, drogista, drogistick. Pes
nm. Drogerie z fr. droguerie od drogue (viz :droga).
drolit, droliv, oddrolit (se), rozdrolit
(se), vydrolit (se). Jen . Dve bylo
(n.) i drlit tv., drl rychl, il. K
:drt2 , :dt, asi s vznamovm piklonnm k :drobit. Vedle drolit - dt
srov. i star troliti tv. k :tt (Jg).
-drom. Viz :autodrom, :kosmodrom,
:velodrom. Z . drmos zvodn
drha, cviit. Srov. :dromedr.
dromedr velbloud jednohrb. Z pozdnlat. dromedrius tv. od . droms bec, bc. Srov. :drop, :velodrom.
drop rychl stepn ptk. St. droptva.
Vesl. - p. drop, r. drof, s./ch. droplja.
Psl. *dropty (gen. *droptve) je starou sloeninou, v jej prvn sti je ie.
*dr-, *der- bet (srov. :dromedr),
ke druh viz :koroptev.
drops tvrd cucav bonbon. Z angl.
drops, co je pl. od drop tv., vlastn
kapka. Souvis s :driblovat.
drozd. Vesl. - p., r. drozd, s./ch.
drzd. Psl. *drozd, asi z dvjho
*trozd, m obdobu v stpr. treste, lit.

strzdas, nm. Drossel, angl. throstle,


lat. turdus, stir. truit; ie. zklad
*(s)trozdos, *tr zdos se tradin vykld jako onom. (podle typickho
drozdho kiku). Existuje i zajmav
novj vklad slova jako star sloeniny ((s)tro-zdo-) s vznamem kdo
sed na trv (srov. :hnzdo).
drod, droov. St. drodie. Vesl. p. drozdze, r. dri, sln. dro, stsl.
drodij. Psl. podoba m vce pponovch variant vychzejcch ze zkladu
*drozg- (B1). Ten se spojuje se stpr.
dragios, stisl. dregg tv., angl. dregs usazenina, dle i s . tryga nevykvaen
vno, sedlina (Ma2 ) a lat. fracs (pl.)
usazenina v oleji. Ie. *dher-gh- me
bt jako star vinask termn pevzetm z neznmho jazyka.
droka, drok, droksk. Do . (19.
st.) pes p.d. drozka z r. drki (pl.)
lehk vozk, co je zdrobnlina od
drgi pracovn vozk (spojen jen
osami kol a podlnmi erdmi) od
drga er spojujc pedn osu se
zadn nejasnho pvodu.
drsn, ob. drsk, drsnt, zdrsovat. Jen
. a slk. St. drstn. Ne zcela jasn, ale
asi pat k psl. *dr- (:drt2 ). Srov.
:drsat, :drka.
drka st aludku pevkavc. Jen
., nepli jasn. Asi od :drsn.
drtit, dr, drcen, drtiv, drti(ka), rozdrtit, zdrtit. Sloveso je novj, ve st.
jen subst. drt dr, zdrcen (dle jen r.
dert produkt pi hrubm mlet zrna).
Odvozeno od *dr- (:drt2 ) podobn
jako :drn; tedy co je rozedeno.
drbe, drbe, drberna, drbestv. St. drbe drobn ryby, s./ch.
drbe drobnosti. Pvodn tedy nco
drobnho. Utvoeno pp. -e od

146

drbky

dept

*drobiti (:drobit).
drbky, drbkov. Zdrobnlina od
:droby.
druh1 spolenk, ptel, druka, druika, druba, druina, druice, drustvo, drustevn, drun, druit se,
sdruen, pidruit se, podruh, soudruh. Vesl. - stp., r. drug, s./ch. drg,
stsl. drug. Psl. *drug pesn odpovd lit. dragas, dle je pbuzn
gt. ga-drahts spolubojovnk, driugan thnout do vlky, stisl. draugr
mu, drtt druina a asi i ir. drong
vojensk druina. Ie. *dhrougho- tedy
asi znamenalo len (vojensk) druiny, snad od *dher- pevn dret.
Srov. :druh2 , :druh, :dret.
druh2 sorta, druhov. Jen . Tento
nov vznam se vyvinul a ve stedn
dob ze spojen jako toho druh, ten
n je mho druh (= takov jako mj)
(Jg, Ma2 ), tedy jist vc je druhem
ostatnm vcem podobnm. Dle viz
:druh1 .
druh, druhotn, podruh, druhdy.
Vesl. - p. drugi, r. drugj, s./ch. drugi,
stsl. drug. Psl. adj. *drug se vyvinulo
ze subst. *drug (:druh1 ) dky konstrukcm jako drug druga jeden druhho. Nejdv tedy m vznam jin,
pak vytlauje i adovou slovku *vtor (srov. :ter) druh (v poad)
(dnes je tento vznam zkladn v .,
slk., p. a sln.).
druid keltsk knz. Z lat. druids (pl.)
a tam z njakho kelt. jazyka (stir. dri
tv.). Vykld se z *dru-uid, kde prvn
st odpovd nm. treu vrn i angl.
true pravdiv (viz :devo), k druh
viz :vidt, :vdt. Tedy nco jako
jist vdouc, pravdiv vidc.
drvotp. Star sloenina, viz :devo

a :tpat. Dnes n. drvo (st. pl.


drva dv) je z oslabenho ie. koene
*dru(u).
dryda lesn vla. Z . drys (gen. drydos) tv. od drs devo (srov. :devo,
:drvotp).
dryk pochybn lk, drynk, drynice, drynick, drynictv. Pes stlat. tiriaca, lat. thriaca z . thriaks
lk (ze zvecch jed) podvan jako
protijed od ther zve. Srov. :zve.
drz, drzost, drzoun, pidrzl. Vesl. - p.
dziarski, r. drzkij, s./ch. dr zak, stsl.
drz. Psl. *drz se spojuje se stpr.
dyrsos zdatn, lit. drss sml,
gt. ga-darsan odvit se, . thrass
sml, drz, sti. dhr n- tv., ve z ie.
*dhers- sml.
dret, drk, dradlo, drtko, dritel,
drava, dodret, obdret, podret, vydret, zadret, zdret, ndr(ka), vdr, zdrenliv aj. Vesl. - stp. dzierzec,
r. dert, s./ch. drati, stsl. drati.
Psl. *drati m nejbl k av. draaite
dr (ie. oslaben koen *dhr gh- (A7,
B1)). Pbuzn je i lit. dir as emen,
sti. dr hyati je pevn (s koncovm
-gh), dle lat. rmus pevn aj. Zkladem je ie. *dher- bt pevn (A2).
Srov. :druh1 .
de vnitn hmota kost, zub, duniny
plod ap.. P. (z)drzen, hl. drjen. Nepochybn ze st. sten, stren vnitek
stromu, nitro, i kdy zmna st- > d- je
mlo jasn (srov. i :dez). R. stren,
sln. strn tv. Psl. *stren souvis
se stpr. strigeno mozek, vd. streke
de, dal souvislosti nejist.
dept, dep, podep, podepnout. Jen
. a slk. (drepie ), asi expr., bez uspo-

147

devn

dub

kojiv etymologie.
devn. Viz :dve.
devo, dvko, dv, devn, devnt,
devnat, devnatt, devina, devk,
deva, devask, devaina, devnk,
devce aj. Vesl. - p. drzewo, r. drevo,
s. drvo, stsl. drvo devo, strom (vznam devo pevld v zsl., strom v
jsl. a r.). Psl. *dervo souvis s lit. derv
smla, nm. Teer dehet, angl. tree
strom, wal. derwen dub, . dndreon
strom, sti. daru- devo, chet. tarutv., ve z ie. *deru-, *doru-, *dr(e)udevo, strom. Srov. :dve, :zdrav,
:drvotp.
dez kopek (na myt ndob). Jen .,
dve t stez, zez, tez (Jg). Vchodiskem bude asi stez (srov. :de),
dle mlo jasn. Vychz se ze sez (Jg,
Ma2 ) (e vypad, jako by vysok ndoba byla sezna na nzkou), ale to
zavn lid. etym. (D2).
dk kni. hlavn st kmenu, sloupu
ap.. Jen . a slk. (driek), jinak sln.d.
drek tunost, plnost, s./ch.d. dran
mocn, zdrav. Spojuje se s lit. drakas urostl, koat, dle nejasn.
dmat, dmota, zdmnout si, podimovat. Vesl. - p. drzemac, r. dremt,
ch. drijmati, s. drmati, stsl. drmati.
Psl. *drmati se spojuje s lat. dormre
spt, sti. drati tv. a vychz z ie. *drm tv. Nepat sem vak asi angl. dream
(angl. d = ie. dh).
dn ke se lutmi kvtky a jedlmi
plody. Vesl. - stp. drzon, r. dren,
s./ch. dren. Psl. *dern (B8) nem
jasnou etymologii. Nkte spojuj s
*derti (:dt), npadn je blzkost se
sthn. tyrn, dirn tv., kter se vysvtluje pevzetm z njakho pedie. ja-

zyka (Ma2 ).
dil ostnit ke se lutmi kvtky
a ervenmi bobulemi. Jen ., st.
distel, diel. Vzhledem k n. dr
je pravdpodobn souvislost s :dt,
bli rozbor formln strnky je vak
obtn.
dt, dina, d, sedt, odt, vydt,
nadt (se), odenina aj. P. drzec, ch.
drijti, s. drti. Psl. *derti je variantou
k *drati (viz :drt2 ).
dve, dvj, nejdve, devn. St.
dve, p. drzewiej, sln. drvi dnes veer, stsl. drevlje, jinde jen adj.: r. drvnij dvn, s./ch. drevn tv. aj. Psl.
*drevje nem jednoznanou etymologii.
asto se spojuje s nm. treu vrn, lit.
drtas siln, sti. dhruv- pevn od
ie. *dreu- (viz :devo) (sti. tvar vak
pedpokld dh-) s vvojem vznamu
devo siln, pevn star,
dvn (srov. :zdrav i :star). Jin
vklad spojuje s ie. *dreu- bet (sti.
drvati b) (ubhl = dvn).
dtt kni. Stsl. dditi pret. Dle viz
:d (B6).
dtto tot, rovn. Zkratka z it. detto
eeno, co je p. trp. k dire ci z
lat. dcere tv. Srov. :dikce, :diktt.
d-. Dlouh varianta pedpony do(:do), nap. st. dvod (od dovoditi),
dvtip, dmysln, dchod (C5). Srov.
:dstojn, :dtka.
dul dvojn slo, dulov, dualismus,
dualistick. Z lat. dulis dvojn od
duo dva. Srov. :duel.
dub, dubov, dubnka, duben, dubina,
(pod)dubk, doub, dubisko. Vesl. p. db, r. dub, s./ch. db, stsl. dob.
Psl. *dob nen uspokojiv vysvtleno.
Jde o psl. inovaci, asi z dvod tabu
(D4) (dub byl posvtn). Star v-

148

duben

dukt

klady spojuj s angl. timber stavebn


dv, kmen, klda, sthn. zimbar stavebn dv, budova, pokoj, . dm
stavm od ie. *dem- tv. (srov. :dm).
Novji se rzn motivace pro tabuovou nhraku hledaj v ie. *dheubh- tmav, *dheu-b- hlubok (srov.
:doubrava) i *dhamb(h) bt. Jet
jinak, jako praevropsk, vykldaj Ma2
a HK.
duben, dubnov. Vlastn msc, kdy
ra duby. Viz :dub.
dubizn pochybn. Z lat. dubisus tv.
od dubius pochybujc k lat. duo dva
(vlastn kolsajc na dv strany).
Srov. :duel.
ubka ob. jamka (dve t upka),
ubkat. Zejm je souvislost s :oubat, ale vzhledem k podob s -p- je
teba myslet i na star dupa (Jg) (viz
:doup). Snad zken obou.
dubleta dvojtvar. Pes nm. Dublette
z fr. doublet od double dvojit z lat.
duplus tv. od duo dva. Srov. :debl,
:dublovat.
dublovat zastupovat herce. Z angl.
double zdvojovat. Dle viz :dabing
a :debl.
ducat, duc, ducnout. Onom. Srov. :ducat.
ducat, naducan. Od :ducat, tedy
vlastn nabouchan. Srov. :buclat.
dudek. St. dedek, vdedek. P. dudek, hl.
hupak, r. udd, sln. vdab. Vechno to
jsou zvukomalebn slova napodobujc
dudkv hlas.
dudlk. Od slovesa dudlat st, je je
onom.-expr. povahy (srov. :dumlat,
:cumlat).
dudy, dudk, dudat, zadudat. Hl. duda,
sln. dde, r. dud trubika, dtsk
palka. Star zvukomalebn slovo

(srov. lit. daudt pala). Srov. vak


:gajdy, kter ve vznamu dudy na
vtin slov. zem pevld.
duel souboj. Pes fr. duel ze stlat. duellum tv. k duo dva. Je to vlastn
obnoven starho lat. *duellum vlka,
kter se zmnilo v bellum. Srov. :bi-,
:rebel, :dul.
duet dvojzpv. Z it. duetto, co je
vlastn zdrobnlina k duo tv., pvodn
dva. Viz :duo, srov. :duel, :dul.
*duh (jt k duhu). Jen . Viz :neduh.
Srov. :du(n)ina.
duha, duhov, duhovka. Vesl. - p. dga,
r. dug, s./ch. dga, stsl. doga. Vznam duha je ve stsl., dnes vak pevld jen v ., slk., s./ch., b. Jinde oblouk, st koskho postroje ve tvaru
oblouku (vsl.), st stny sudu (jsl.,
p., .st., slk.) ap. Spolen vznam je
oblouk, nco klenutho. Psl *doga se
spojuje s lit. dangs nebe, stpr. dangus tv. (t patro v stech), lit. degti
pokrt, dal souvislosti nejsou jist.
Ren pije jako duha pr podle lid.
pedstavy, e duha svmi konci na zemi
pije vodu (Ma2 ).
duch, duchovn, duchovenstvo, ob. ducha, duchaina. Vesl. - p., r. duch,
s./ch. duh, stsl. duch. Pvodn vznam dech, zvan je doloen ve vsl. a
sti jsl. (srov. :vzduch). Psl. *duch
lze srovnat s lit. dasos (pl.) vzduch,
gt. dius ivoich (nm. Tier zve) a
snad i . thes bh, ve z ie. *dhouso, *dheuso- (A8, B2) od *dheu- vanout, dchat. Srov. :due, :dchat,
:dech, :tcho.
duchna velk, tk peina. Jen ., slk.
a p. Asi k :duch ve vznamu nadchan peina.
dukt. Z it. ducato ze stlat. ducatus v-

149

dkladn

dur

vodstv (toto slovo bylo obsaeno v npisu na minci apulskho vvody ve 12.
st. a peneseno na nzev mince), to od
lat. dux vdce od dcere vst. Srov.
:de.
dkladn. Novj. Asi dobe doloen,
podepen dkazy (i prostedky),
pp. nkladn, jak lze soudit z vznam subst. dklad (Jg).
dl, dolk, dolovat, doln, dol, doln.
St. dl. Vesl. - p. d, r. dol, ch. dl, s.
d, stsl. dol. Psl. *dol m nejbli (a
jedin spolehliv) pbuzn v gt. dal
dol, stisl. dalr, nm. Tal, wal. dol
tv., ve z ie. *dholo- tv.
dleit, dleitost. Viz :d- a :leet,
tedy vlastn co dolh. Srov. nleit,
:zleet.
dm, domek, domeek, domovn, domovnk, podomn. St. dm. Vesl. p., r. dom, s./ch. dm, stsl. dom. Psl.
*dom pesn odpovd lat. domus (z
ie. *domu-), blzk je i . dmos, sti.
dma- a se zmnou d > n i lit. nmas (z ie. *domo-) tv., s pp. -ro sem
pat nm. Zimmer mstnost; ve k ie.
*dem- stavt. Srov. :doma, :dom,
:domov, :dm, :despota, :dub.
dumat, vydumat, zaduman, zdumiv, duma (r.). Pevzato z r. i p. (Jg).
P.st. dumac, r. dmat, s./ch. dmati
(v jsl. i vznam mluvit). Mlo jasn.
Star domnnka o vpjce z gt. dms
mnn, soud (HK) je dnes na stupu.
Problematick je vklad pomoc pesmyku *dheum- < *meudh- (Ma2 )
(srov. :myslet, :mtus). Ani pokusy
spojovat slovo s :duch, :dmout ap.
(srov. p. duma hrdost) nejsou pli
pesvdiv.
dumdum druh trhav stely. Podle
mstnho nzvu Damdama (angl. Dum-

dum) pobl Kalkaty, kde sdlilo velitelstv benglskho dlostelectva a kde se


tato stela poprv vyrbla.
dumlat. Onom.-expr. Srov. :cumlat,
:dudlk.
dumping prodej zbo za ni ne vrobn cenu, dumpingov. Z angl. dumping tv. od dump shodit, (tce) spadnout onom. pvodu.
duna psen pesyp, dunov. Snad z
hol. duin tv., zatmco z nm. Dne
je star . dna (Jg). Pvod germ.
slov nen jist, asto se spojuje s kelt.
*dno- pahorek.
dunt, duniv, zadunt. P. dudniec.
Onom. pvodu., srov. lit. dundeti huet, hmt, lot. dunt tv. Z obdobnho onom. zkladu je i nm. Donner
hrom, angl. thunder tv. i lat. tonre
hmt (srov. :detonace).
duo umleck dvojice; skladba pro dv
osoby. Z it. duo tv. z duo dva z lat.
duo tv. Srov. :duet, :dva.
dupat, dupy dup, dupk, dupaky, zadupat, rozdupat, udupat, vydupat, ob. duprna. Onom. pvodu, podobn je sln.
dpati bt, s./ch. dupiti udeit. Srov.
:dusat, :deptat, :ducat, :cupat.
duplikt druh exempl, nhrada originlu. Pes nm. Duplikat tv. z
lat. duplictus zdvojen od duplicre
zdvojovat k duplex dvojit od duo
dva; k druh sti srov. :perplex,
:komplex, :komplikovat, :aplikovat. Dle srov. :debl, :tuplovan.
dur tvrd stupnice i tnina. Z lat.
drus tvrd (opak je :moll z lat.
mollis mkk). Tato metafora vychz
asi ze zvyklost notovch zpis ranho
stedovku, kdy druh cel tn b byl
oznaovn hranatm znamnkem (tzv.
b durum, dnen h), zatmco jeho plt-

150

dra

dut

nov snen znamnkem zaoblenm (b


molle, dnen b). Podle jinho vkladu
podle toho, e mollov stupnice (s malou terci) prost psob mkeji ne
stupnice s velkou terci.
dra protivn, hloup ena. Z osobnho
jmna Dora (viz :dorota), srov. vak i
star . dur hlupk (Jg) (viz :durdit
se, :duet).
dural slitina hlinku, mdi, manganu a
hoku, duralov. Zkratkov slovo z
lat. drus tvrd a aluminium hlink.
Srov. :dur a :aluminium.
durativn trvac (sloveso). Z nlat. durativus od drre trvat.
durdit se hnvat se, rozdurdit se. Jen
. Souvis asi s :duet, se slk. durn
hloup, nadurdn, p. durny hloup,
pyn, r. durt dlat hlouposti, durk
hlupk, sln. dr plach. Pbuzn
me bt lat. furere zuit, let, pokud je z *dhur- (A2) (srov. :frie,
:furre). Dle viz :duet.
durch ob. skrz, slang. zpsob hry v
marii. Z nm. durch skrz (angl.
through). Souvis s :trans-.
durman druh jedovat byliny. Pejato
Preslem z r. durmn. Asi r. novotvar
k dur hloupost, blznovstv (po jeho
poit lovk blzn). Srov. i r. durmnit opjet, zatemovat.
duet opuchvat, otkat, zduet, zduel, naduel. U Jg uveden vznam
blzniti se je z p.; stejn je r. durt,
sln.d. durti tup hledt (srov. durdit se). Psl. *durti se vykld ze stejnho zkladu (ie. *dheu- vanout) jako
:duch, :dout (pokud jde o vznam
nadut = hloup). Otzkou je st
. slova - ve st. nen doloeno a jeho
vznam je ve slov. jazycch izolovan.
dusat, udusat. Jen . Onom. pvodu,

snad zesilovac k :dupat, tedy z *dupsati.


dusk, dusinan, dusin, dusit. Zavedeno Preslem jako kalk z nm. Sticksto tv. (protoe tento plyn dus plamen).
dusit, dustko, podusit, pidusit, udusit, zadusit. Vesl. - p. dusic, r. dut,
s./ch. diti. Zsl. podoby se -s- jsou asi
inovacemi k psl. *duiti (snad kvli rozlien od vznamu pchnout, kter je
i ve starm . duiti (Jg)). Souvis s
:duch a :dchat; pvodn vznam je
vlastn zpsobovat, e nkdo tce dch, lap po dechu (srov. zducha). Ve
vznamu dusit maso ap. kalk z nm
dmpfen. Srov. :rdousit.
dstojn, dstojnost, dstojnk, dstojnick, dstojnictvo. Vesl. Psl. *dostojn je od *dostati, srov. st. dostti
vydret, bt hoden, zaslouit si. Viz
:do (:d-), :stt2 .
due, duika, duevn, oduevnl, duovat se, zdun. Vesl. - p. dusza, r.
du, s./ch. da, stsl. dua. Psl. *dua
zce souvis s *duch (:duch) - bu
je od nj odvozeno (psl. *duch-ja), i pokud je ji ie. (*dhous-i ) - ob jsou
od stejnho slovesa. Stejnou pponu,
ale jin stupe koene m lit. dvasi
duch.
*dutat. Viz :nedutat.
dtka, dtkliv, nedtkliv. Od dotknout se (tedy krav dotknut se nkoho slovy), viz :do (:d-) a :tkat
se. Srov. :vtka.
dtky karab z emnk. Jen . Pestoe existuj i podoby dutky, dudky
(Jg), sotva je lze povaovat za star
a etymologicky oddlit toto slovo od
:dtka (Ma2 ).
dut, dutina, dutinka. P. dty, r. dtyj

151

du(n)ina

dmj

dut, nafoukl. Pvodn trpn pest od :dout (nafoukl = uvnit


przdn).
du(n)ina, dunat, dunatt. Jen . Od
starho du, dun velk, siln, masit k duh (viz :neduh). Srov. p. duzo
velmi, mnoho.
dva, dv, dvoj, dvojka, dvojice, dvojit,
zdvojit, rozdvojit. Vesl. - p. dwa, dwie,
r. dva, dve, s./ch. dv, dv/dv je, stsl.
dva, dv. Psl. *dva, *dv odpovd lit. d, dv, gt. twai, tws, twa
(nm. zwei, angl. two), stir. du, d,
d, lat. duo, duae, . d, alb. dy, sti.
d(u)v(u), d(u)ve - ve z ie. *d(u)u,
*d(u)uai.
dvanct(er)nk prvn dl tenkho
steva. Kalk ze stlat. duodenum a
to podle . ddekadktylos dvanctiprstnk, jak jej nazval alexandrijsk
lka Hrolos (3. st. p. Kr.) (vlastn
dvanct prst dlouh).
dvee, dven, dvenk. St. dvei, dvi.
Vesl. - hl. durje, p. drzwi, r. dver,
dvri, sln. dri, s./ch. dvri brna,
stsl. dvri. Psl. *dvr, *dvri je pbuzn s lit. drys, gt. dar, nm. Tr
dvee, Tor brna, angl. door, wal.
dor, lat. fors, . thra, alb. der, arm.
dur-kc , toch. B twere, sti. dvarah - ve
z ie. *dhur -, *dhuer-, *dhuor- dvee
(A2, A6). Souvis s :dvr.
dvr, dvorec, dvorek, dvoreek, dvorn,
dvorn, dvoan, dvoit se, zdvoil, nezdvok, dvorana (ze s./ch.). St. dvr.
Vesl. - p. dwr, r. dvor, s./ch. dvr,
stsl. dvor. Souvis se slovy uvedenmi
pod :dvee a snad i s lat. forum dvr,
nmst, trit. Vznamovou souvislost dvee - dvr je asi teba hledat v
uzavrn (prostranstv): dvee je to,

m se zavr, dvr to, co je uzaveno.


dyftn siln bavlnn ltka. Z fr. duvetine od duvet lehk pe.
dha tenk prknko k obkldn, dhovat. V . a od konce 19. st., pesto
pvod mlo jasn. Njak asi souvis
s duha, duina devn deska tvoc
st stny sudu (srov. :duha).
dchat, dchn, dchac, dchnek, dchavin, nedchateln, zadchat (se),
nadchat (se), vzdychat, vydchat (se),
neprodyn aj. Vesl. - p. dychac, ukr.
dchaty, s./ch. dhati, stsl. dychati.
Psl. *dychati pat stejn jako :duch,
:due, :dech k odvozeninm od ie.
koene *dheu- dchat, vanout; krom
souvislost uvedench tam srov. jet
lit. dsauti vzdychat a dve sti vydechnout (dui), lot. dvst dchat
(A5).
dychtit, dychtiv, dychtivost, rozdychtn. V ostatnch slovanskch jazycch doloeno slab a s vznamem
tce dchat (tak i st. dychtti). Do
n. zmnilo vznam na siln dat
(vzruen, touebn oekvn je doprovzeno tkm, zrychlenm dechem).
Psl. *dychtti je odvozeno od *dychati
expr. pponou -tti.
dka. St. dka (C5). Pejato ze sthn.
degen z fr. dague tv., jeho pvod nen
jasn.
dm, dmov, dmat, dmka, dmkov, dmovnice, dymnk. Vesl. - p.,
r. dym, s./ch. d m, stsl. dym. Psl.
*dym je pbuzn s lit. dumai (pl.),
lat. fmus, sti. dhma-, ve z ie.
*dhmo- tv. (A2) od *dheu- dchat,
vanout. Srov. :duch, :due, :dchat, :dech, :dout, :tymin.
dmj zast. otok mznch uzlin, dmjov. St. dm, dm, p. dymi, sln.

152

dymin

dentlmen

dmlje. Psl. *dym je odvozeno od *dymati dmout (viz :dmout), srov. nadmat - nadmout).
dymin. Viz :tymin.
dynamick projevujc slu, pohyb, vvoj, dynamika, dynaminost. Podle
nm. dynamisch, fr. dynamique z .
dynamiks siln, inn od dnamis sla, moc. Srov. :dynamit, :dynamo, :dynastie.
dynamit, dynamitov. Utvoeno jeho
vdskm vynlezcem A. Nobelem
(1867) od . dnamis sla pro jeho
siln taskav inek.
dynamo zazen na vrobu elektiny.
Z angl. dynamo, zkrcenm nm. dynamoelektrische Maschine, ppadn
Dynamo-Maschine, jak zazen nazval
jeho vynlezce Siemens (1867). Srov.
:dynamit, :dynamick.
dynastie panovnick rod, dynastick.
Pes nm. Dynastie z . dynastea
vladask moc, vlda od dnamai
jsem mocn, znamenm. Srov. :dynamick.
dn tykev, dovit. Vesl. - p. dynia,
r. dnja, s./ch. d nja. Pvod nepli jasn. Protoe nzvy vech podobnch plod jsou pevzet (srov. :tykev, :kdoule, :meloun, :okurka),
vklad z psl. *dti (:dout) nen pli
pesvdiv (HK). Je mon, e dn
m stejn vchodisko jako :kdoule
(psl. *dyna < *dnja < *kdnja <
. kydonia (mla) kydonsk (jablka)).
dnko. Zdrobnlina k :dno.
dys- pedp. Z . dys- oznaujcho nco
negativnho, patnho (opak k :eu). Srov. :dysfemismus, :dysfunkce,
:dysgrae, :dyslexie, :dyspepsie i
:d.
dysfemismus pouit hrubho vrazu

msto vrazu jemnjho i neutrlnho. Viz :dys- a :eufemismus.


dysfunkce poruen funkce, dysfunkn. Viz :dys- a :funkce.
dysgrae porucha schopnosti pst,
dysgrak, dysgrack. Viz :dys- a :grae.
dyslexie porucha schopnosti st,
dyslektik, dyslektick. K :dys- a .
lxis mluven od lg tu, mluvm.
Srov. :lexikon.
dyspepsie porucha trven. Z :dysa . ppsis trven od ppt (ptt,
pss) vam, trvm. Srov. :pepsin.
dza slang. tryska. Z nm. Dse tv. a
to asi z it. doccia i stlat. duza, duzza
roura od dcere vst. Srov. :de,
:indukce.
dajv rychl modern tanec, dajvov.
Z angl. jive tv., tak argon, hantrka,
nejasnho pvodu.
dbn, dbnek, dbnovit. St. bn.
Vesl. (krom sln. a lu.) - p. dzban,
r. ban, s./ch. ban, stsl. van. Psl.
*ban je odvozeno pp. -an od stejnho zkladu jako *br (:dber).
dber. St. ber, p. ceber, sln. eber,
s./ch. bar, chyb ve vsl. Psl. *br
souvis s lit. kibras vdro (B1, B6) od
kbti uvznout, zstat viset, kibeti viset, tedy ndoba na zaven (s uchy).
Jet sem pat lot. ciba kulat devn ndoba; dal ie. souvislosti jsou
nepesvdiv. Srov. :dbn.
dem, demov. Z angl. jam tv. od slovesa (to) jam makat, tlait, pvodem
asi z nmonickho slangu.
dentlmen, dentlmensk. Z angl.
gentleman z gentle jemn, mrn a
man mu (srov. :mu). Pes stfr.
gentil urozen z lat. gentlis patc
ke stejnmu rodu od gns (gen. gentis)

153

dez

efervescent

rod. Srov. :generace.


dez. Viz :jazz.
din1 jalovcov. Z angl. gin, zkrcenm
z geneva, je je petvoenm fr. genivre
jalovec a to z lat. iniperus tv.
din2 duch v orientlnch pohdkch. Z
ar. jinn tv.
dn(s)y, dn(s)ov. Z am.-angl. (blue)
jeans (modr) dny z angl. jean
(dve i jenes, geanes) druh bavlnn
ltky a to podle pstavu Janova (z fr.
podoby Gnes), odkud tato ltka do
Anglie pichzela.
dp ternn vojensk osobn auto. Z
am.-angl. jeep ze zkratky g.p. [d p ]
za general-purpose (truck) univerzln
(vozidlo). Rozeno bhem 2. svtov
vlky.
diu-ditsu japonsk zpsob zpasu. Z

angl. jiu-jitsu z jap. jjutsu umn bt


prunm. Srov. :judo.
dob ob. (pleitostn) prce, pracovn
msto. Z angl. job tv., dve t psno
gob kus, kousek (prce) keltskho pvodu.
dudo. Viz :judo.
dungle. Z angl. jungle a to z hind.
jangal les, divok zem ze sti. jangala
vyprahl, pust.
dunka vchodoasijsk lehk plachetnice. Z angl. junk z malajskho djong
a to asi z jihonskch dialekt.
dus, dusov. Z angl. juice z fr. jus
va, vvar a to z lat. is vvar, polvka. Srov. :jka.
duve balknsk jdlo z vepovho
masa, re a zeleniny. Ze s./ch. lve
z tur. gve hlinn pek.

E
eben druh tvrdho ernho deva, ebenov. Z lat. ebenus z . benos pvodu
egyptskho.
ebonit ern vulkanizovan kauuk,
ebonitov. Od angl. ebony z lat. ebenus
(viz :eben).
ecu evropsk jednotka mny. Zkratka
z angl. European currency unit, ovem
s vyuitm nzvu star francouzsk
mince cu.
edm otok. Ze stlat. oedema z .
odma od oid otkm, bobtnm.
eden rj. Podle jinch evr. jazyk
(nm., angl. Eden) z hebr. c dhen blaenost, rozko.
edice vydn dla. Z lat. diti od
dere vydat z :ex- a dare dt. Srov.

:anekdota, :tradice.
edikt edn vnos. Z lat. dictum od
dcere (p. trp. dictus) oznmit,
vyhlsit z :ex- a dcere ci. Srov.
:verdikt, :interdikt.
efekt inek; psobiv prostedek,
efektivn inn, efektn psobiv. Z
lat. eectus proveden, inek, vsledek, co je pvodn p. trp. od ecere psobit z :ex- a facere (p. trp.
factus) dlat. Srov. :defekt, :afekt,
:fakt.
efemrn pomjiv. Pes nm. ephemer z . efemeros pomjejc, den trvajc (srov. efmra jepice) z :epia hmr den, as, ivot.
efervescent umiv npoj. Z lat. eervscns od eervscere umt, kypt

154

egalizace

ekzm

z :ex- a fervscere od fervre vt.


Srov. :ferment.
egalizace vyrovnvn, nivelizace, egalizovat. Z fr. galisation od galiser vyrovnvat od gal stejn a to z lat.
aequlis rovn od aequus tv. Srov.
:ekvivalentn, :adekvtn, :ekvtor.
egoismus sobectv, egoista. Z fr. gosme (od 18. st.) a to k lat. ego j.
ech citosl. Srov. :ach, :oh.
echo ozvna. Z lat. ch a to z . cho
tv. k che zvuk, hluk.
eidam druh sra. Podle nizozemskho
msta Edam (vyslov ej-), kde se vyrb.
ejakulace vystknut. Z lat. iaculti od iaculr vyhazovat, vystikovat od icere vyhodit, vyhrnout se z
:ex- a iacere hzet. Srov. :adjektivum.
ejhle citosl. Sloeno z ej a :hle.
eklektick
nzorov
smen,
bez rozmyslu pevzat, eklektik,
eklekti(ci)smus. Pes nm. eklektisch
(18. st.) z . eklektiks vybran od
eklg vybrm z ek- (viz :ex) a lg
sbrm, vybrm, mluvm aj.. Srov.
:ekloga, :dialekt.
ekliptika zdnliv drha Slunce kolem
Zem. Ze stlat. (linea) ecliptica ra
zatmn z . ekleiptiks tkajc se zatmn od eklep opoutm, mizm, zatmvm se z ek- (viz :ex-) a lep nechvm, ustupuji. Srov. :elipsa.
ekloga idylick skladba o pastskm ivot. Pes lat. ecloga z . ekloge vbr,
vypravovn od eklg (viz :eklektick).
ekologie nauka o vztahu organismu k
prosted, ekolog, ekologick. V 19. st.
utvoeno k . okos dm, obydl, do-

mcnost a :-logie. Srov. :ekonomie.


ekonomie vda o zkonech vroby a
hospodaen, ekonom, ekonomika, ekonomick. Pes modern evr. jazyky
(nm. konomie, fr. conomie, angl.
economy) z . oikonom hospodaen,
sprva, rozdlen od oikonmos hospod, sprvce z okos dm, obydl,
domcnost a nm mm v dren, dm, spravuji. Srov. :-nomie, :ekologie, :ekumenismus.
ekrazit druh trhaviny. Od fr. craser
drtit a to ze stangl. crase tv. (z
toho dnes craze, penesen poblznit)
skand. pvodu (souvis s angl. crack,
crash tv.).
ekumenismus hnut za jednotu kesan, ekumenick. Utvoeno od stlat.
oecmen obydlen zem z . oikoumn, co je p. trp. od oik obvm, bydlm. Srov. :ekonomie, :ekologie.
ekvtor rovnk. Ze stlat. aequator
k lat. aequre vyrovnvat k aequus
rovn. Z toho jmno zem Ekvdor
(pes p.). Srov. :ekvivalentn, :adekvtn.
ekvilibristika artistick umn nron
na rovnovhu, ekvilibrista, ekvilibristick. Od fr. quilibriste ekvilibrista
od quilibre rovnovha z lat. aequilibrium tv. z aequus rovn a libra vha.
Srov. :libra, :ekvivalentn.
ekvivalentn rovnocenn, ekvivalent,
ekvivalentnost. Z pozdnlat. aequivalns z lat. aequus rovn a valns siln,
platn od valre bt siln, mt cenu.
Srov. :ekvilibristika, :ambivalentn.
ekzm liej. Pes nm. Ekzem z . kzema vyrka, opar od ekz vyvu,
vzruuji z ek- (viz :ex-) a z kypm,

155

elabort

elokvence

vu.
elabort vypracovan kol ap.. Pes
nm. Elaborat z lat. labrtum tv.
od labrre vypracovat z :ex- a
labrre pracovat. Srov. :laborato,
:kolaborant.
eln naden. Z fr. lan od lancer vymrtit, sloenho z - (lat. :ex-) a lancer mrtit, je je ze stlat. lanceare od
lancea kop, pvodu asi keltskho.
elastick prun. Z nlat. elasticus k
. elasts hybn, rozpnav od elan
pohnm, vrm aj..
eldordo expr. bjen, zaslben zem.
Ze p. el dorado (pas) zlat (zem) z
lenu el (z lat. illum) a dorado, co je
p. trp. od dorar zlatit, pozlatit z
lat. deaurre tv. k aurum zlato. Srov.
:aureola.
elegn vihk. Z fr. lgant vkusn z
lat. legns vybran od ligere vybrat z :ex- a legere sbrat, st (souvis s . lg tv.). Srov. :elegance,
:elita, :legie, :ekloga, :eklektick.
elegance, elegantn. Z lat. legantia
vkus, vybranost od legns (viz :elegn).
elegie alozpv, elegik, elegick. Z lat.
elega a to z . elegea od legos alozpv.
elektro- (ve sloeninch) souvisejc s
elektinou. Srov. elektromr, elektrolba, elektroda (viz :anoda, :katoda), elektrikace (viz :-kace). Dle
viz :elektina.
elektron st atomu s negativnm nbojem, elektronka, elektronika, elektronick. Z angl. electron, co je novotvar
k electric elektrick podle :ion(t),
:anion(t) ap. Viz :elektina.
elektina, elektrika, elektrick, elektrizovat. Ve star podob elektriina

(Jg). Stejn jako dal evr. nzvy


elektiny odvozeno z . elektron jantar
(na nm byly elektrick jevy poprv pozorovny).
element prvek, ivel, elementrn. Z
lat. elementum zklad, jeho dal
souvislosti nejsou zejm.
elv pracovnk pijat na zkuebn
lhtu, zatenk. Z fr. lve k od
lever vychovvat, povznet, v zkladnm vznamu vyzdvihovat z - (z
lat. :ex-) a lever zdvihat z lat. levre
od levis lehk. Srov. :elevace, :irelevantn.
elevace zdvihn. Z lat. levti od levre zdvihat z :ex- a levre zdvihat
(viz :elv).
elf sktek. Z angl. elf (do dalch jazyk se rozilo hlavn s peklady
Shakespeara a Miltona) ze stangl. lf,
jeho pvod nabz vce vklad. Srov.
jmno Alfrd, doslova elfova rada.
eliminovat vyluovat. Z lat. lminre,
doslova vyhnt pes prh, z :ex- a
lmen prh, je souvis s lmes hranice. Srov. :limit.
elipsa druh kueloseky; vpustka,
eliptick. Ze stlat. ellipsis a to z
. lleipsis nedostatek, vynechn z
:en- a lep nechvm, opomjm.
Srov. :ekliptika.
elita vkvt, vybran spolenost. Z fr.
lite od lire vybrat z lat. ligere z
:ex- a legere sbrat, st. Srov. :elegance, :selekce, :legie.
elixr zzran npoj. Ze stlat. elixir a
to z ar. al-iksr kmen mudrc, droga
z lenu al- a . xron such prek
(jako lk) od xrs such.
elokvence vmluvnost. Z lat. loquentia od loqu vyslovovat, pednet
z :ex- a loqu mluvit. Srov. :ko-

156

email

emoce

lokvium.
email smalt, druh ntrov hmoty. Z
fr. mail a to pes star esmail z germ.
*smalt (viz :smalt).
emanace vyzaovn. Z lat. mnti
z mnre inout se, vytryskovat z
:ex- a mnre kapat, tryskat.
emancipace vymann, zrovnoprvnn, emancipovat, emancipovan. Z
lat. mancipti od mancipre propustit, prohlsit svobodnm, doslova
dostat z podru, z :ex- a mancipre
dt do podru, je je sloeno z manus ruka a capere chytat, brt, chopit se. Srov. :manuln, :anticipovat, :princip.
embargo zkaz obchodovn. Pes
nm. Embargo ze p. embargo od embargar zabavit, peruit, ochromit z
vlat. *imbarricre zatarasit z :in-1
a odvozeniny od vlat. *barra ztaras,
zbrana, pvodu asi keltskho. Srov.
:bar1 , :barikda.
emblm znak. Z fr. emblme a to z
lat. emblma z . mblma vykldan
prce z embll vhazuji, vrhm, vkldm z :en- a bll hzm, zasazuji
aj.. Srov. :embolie, :symbol.
embolie ucpn cvy vmetkem (krevn
sraeninou ap.). Vytvoeno v 19. st. k
. embole vpd, vrhnut, vmetnut od
embll (viz :emblm).
embryo zrodek. Pes lat. embryo z
. mbryon nezrozen plod z :en- a
br bujn rostu, ram.
ementl druh sra. Podle vcarskho
dol Emmental, kde se pedevm vyrb.
emeritn vyslouil. Z lat. meritus
z merre vyslouit (si) z :ex- a
merre zasluhovat. Srov. :meritum,

:merenda.
emfze draz, vzruen (v ei), emfatick. Z lat. emphasis z . mfasis, doslova ukzn, zviditelnn, od emfan ukazuji, objevuji z :en- a fan
dvm najevo, ukazuji. Srov. :fenomn, :fze.
emigrant vysthovalec, emigrantsk,
emigrovat, emigrace. Pes nm. Emigrant z lat. migrns, co je pech. pt.
od migrre vysthovat (se) z :exa migrre sthovat (se). Srov. :migrace, :imigrace.
Eminence titul kardinl. Z lat. minentia od minre vynikat z :exa minae (pl.) vnlky, je souvis s
lat. mns hora. Spojen ed eminence
rozhodujc osoba v pozad dajn
podle rdce intriknskho kardinla Richelieua (17. st.), kapucnskho mnicha
P. Josefa. Srov. :prominent.
eminentn mimodn, vrazn. Od
lat. minns, co je pech. pt. k
minre (viz :Eminence).
emr arabsk princ, kne, velitel ap.,
emirt knectv. Pes modern evr.
jazyky z ar. amr velitel. Srov. :admirl.
emisar (tajn) vyslanec. Z lat.
missrius vyslanec od mittere (viz
:emise).
emise vysln, vydvn, emisn. Z lat.
missi od mittere vyslat z :ex- a
mittere poslat. Srov. :emisar, :demise, :komise, :mise, :misie.
emoce vzruen, emocionln citov zabarven, emotivn citov psobiv.
Z fr. motion, stfr. esmotion od stfr.
esmouvoir pohnout, vzruit z lat. exmovre, druhotvaru k astjmu movre (p. trp. mtus) odstranit,
otst z :ex- a movre hbat. Srov.

157

empr

entropie

:promoce, :motor.
empr vtvarn sloh Napoleonovy
doby. Z fr. empire csastv z lat.
imperium (viz :imprium).
empirick zaloen na zkuenosti, empirik, empirie, empirismus. Pes nm.
empirisch, lat. empricus z . empeiriks zkuen od mpeiros tv. z :en- a
pera pokus, zkuenost. Srov. :pirt,
:expert.
emu australsk ptrosovit ptk. Pes
modern evr. jazyky z port. ema
ptros, penesenho na druh podobnho vzhledu. Pvodem asi z jihovchodn Asie.
emulze sms jemn rozptlench kapalin. Nov utvoeno k lat. mulsum,
co je p. trp. k mulgre vydojit z
:ex- a mulgre dojit (podle mlnho
vzhledu tchto sms). Srov. :mlezivo.
en- pedp. Z . en v, uvnit, je souvis s
lat. :in-1 , angl., nm. in i nam :v.
Ped b, p se mn v em-. Srov. :energie, :enzym, :embolie, :empirick.
encefalitida znt mozku. V polatintl podob utvoeno od . enkfalos
mozek z :en- a kefale hlava.
encin hoec. Z nm. Enzian a to z lat.
gentina, dajn podle illyrskho krle
jmnem Gentius.
encyklika papesk obnk. Nov
utvoeno k stlat. encyklios okrun
z . enkklios okrun, veobecn z
:en- a kklos kruh, kolo. Srov. :cyklus, :encyklopedie.
encyklopedie naun slovnk, encyklopedick. Z fr. encyclopdie z nlat.
encyclopaedia z . enkyklopaidea, co
je sloenina z enkklios okrun, veobecn (viz :encyklika) a paidea vchova, vzdln (srov. :pedagog).
endo- vnitro-. Z . ndon uvnit, je

souvis s :en-. Srov. endoprotza, endokrinologie i :exo- a :do.


endokrinologie nauka o lzch s
vnitn sekrec, endokrinn vnitn vymujc. Nov utvoeno z . zklad
:endo-, krn oddluji, tdm, vybrm a :-logie.
energetika obor zabvajc se vrobou a vyuitm energie (zvlt elektrick), energetik, energetick. Podle
jinch evr. jazyk od . energtiks tkajc se innosti, sly z enrgeia (viz
:energie).
energie, energick. Pes fr. a lat. z .
enrgeia sla, psobnost od energes,
energs inn, pracujc, vkonn z
:en- a rgon prce, dlo, in. Srov.
:alergie, :letargie, :orgie, :chirurg.
enklva uzaven zem v cizm prosted. Z fr. enclave od enclaver
uzavt, obklit z vlat. *inclvre z
:in-1 a clvis kl. Srov. :konklve,
:klvesa, :exkluzivn.
enormn nesmrn, ohromn. Pes
nm. enorm tv. z lat. nrmis, doslova
pesahujc normu, pravidlo z :ex- a
nrma pravidlo. Srov. :norma, :abnormln.
entita podstata vci, jsoucnost. Ze stlat. entitas k ns (gen. entis), co je
pozdj pech. pt. k lat. esse bt.
Srov. :esence, :absence.
entomologie nauka o hmyzu, entomolog. Z . ntomon hmyz od ntomos
zaznut, vznut z :en- a tmn
eu (podle toho, e hmyz m tlo lenn zezy, srov. i lat. kalk nsectum, z
toho nm. Insekt, angl. insect, doslova
co je vseknut) a :-logie. Dle srov.
:anatomie, :atom.
entropie mra neuspodanosti sys-

158

entuziasmus

epizoda

tmu. Novj (19. st.), od . entrope


obrcen od entrp obracm z :ena trp tv.
entuziasmus naden, entuziasta, entuziastick. Pes nm. Enthusiasmus
z . enthousiasms naden, vzruen
od enthousiz jsem rozncen, vzruen (bohem) od nthous (vedle ntheos) bohem rozncen z :en- a
thes bh. Srov. :ateismus, :teologie.
enumerace vet. Z lat. numerti od
numerre vypotvat z :ex- a numerre potat. Srov. :numero.
enzym ltka urychlujc chemick pochody v tle. Nov utvoeno z :ena . zym kvas od z kypm, vu.
Srov. :ekzm.
epenteze vkldn hlsky, epentetick.
Z . epenthsis od epentthmi vkldm z :epi-, :en- a tthmi kladu.
Srov. :teze, proteze.
epi- pedp. Z . ep nad, pi, na. Srov.
:epicentrum, :epidemie, :epizoda,
:epocha.
epicentrum msto na Zemi lec nad
(pod) ohniskem zemtesen i jadernho vbuchu. Z :epi- a :centrum.
epick. Viz :epos.
epidemie hromadn rozen nakaliv
nemoci, epidemick. Pes stlat. epidemia z . epidma od epidemios v kraji
(lidu) rozen z :epi- a de mos lid,
kraj. Srov. :pandemie, :demokracie.
epifza st mezimozku, iinka. Pes
modern evr. jazyky z . epifsis prstek od epifomai dorstm, vystupuji z :epi- a fomai rostu. Srov.
:fyzika.
epigon nsledovnk, napodobitel. Pes
nm. Epigon z . epgonos pozdji zrozen, potomek z :epi- a gnos poto-

mek, syn od gnos rod, plm, potomek. Srov. :genocida, :geneze.


epigram krtk satirick bse. Pes
lat. z . epgramma npis, nadpis z
:epi- a grmma psmeno, psan (viz
:-gram.
epilepsie padoucnice, epileptik, epileptick. Pes lat. z . eplpsis postien,
zchvat od epilambn zachvacuji, napadm z :epi- a lambn chytm,
beru, uchvacuji. Srov. :dilema.
epilog zvr, doslov. Pes lat. epilogus
z . eplogos zvr, uven z :epia lgos e, slovo. Srov. :prolog, :logie.
episkopln biskupsk. Ze stlat. episcopalis od episcopus (viz :biskup).
epitola nabdav list (apotola k vcm). Z lat. epistola, epistula z .
epistole poselstv, dopis od epistll
poslm, oznamuji, naizuji z :epia stll vypravuji, vyslm, strojm.
Srov. :apotol.
epitaf nhrobn npis. Pes stlat. epitaphium z . epitos pohebn z
:epi- a tfos poheb.
epitel bunn tk, vstelka. Ze stlat. epithelium, vlastn pokoka prsu,
z :epi- a thle prs z ie. zkladu *dhe-.
Srov. :dojit, :dt.
epiteton bsnick pvlastek. Z . eptheton, doslova co je pipojeno, z epitthmi pikldm z :epi- a tthmi
kladu. Srov. :teze.
epizoda drobn vedlej pbh. Pes
fr. pisode z . epeisdion dialog vloen mezi dva chry, doslova co k nemu vchz, vstupuje z :epi- a esodos vchod, pstup, uveden z eis
(z *ens, srov. :en-) do, v a (h)dos
cesta, chze. Srov. :metoda, :peri-

159

epocha

esence

oda.
epocha vznamn asov sek v djinch; obdob, epochln. Pes nm.
Epoche z . epoche pevn asov bod,
doslova zastaven, od epch zastavuji, oprm, zadruji z :epi- a ch
mm, drm. Srov. :eunuch.
epoleta nramenk. Z fr. paulette, doslova ramnko, od paule rameno a
to z lat. spatula lopatka, co je zase
zdrobnlina k lat. spatha lopata, irok
me z . spth tv. Srov. :pachtle.
epopej velk vpravn bse. Z . epopoi epika, vpravn bse z pos
(viz :epos) a poi dlm, tvom.
Srov. :poezie, :onomatopoick.
epos vpravn bse, epika, epik,
epick. Z . pos slovo, e, bse, povst. Srov. :epopej.
ra obdob. Ze stlat. aera tv., pvodn
stanoven doba placen, z jet dvjho vznamu jednotliv poloky sumy
(tu), co je pl. k aes m, kov, penz. Srov. :err.
err sttn pokladna, errn. Z nm.
rar z lat. aerrium tv. od aes m,
kov, penz. Srov. :ra.
erb (rodov) znak. Z nm. Erbe ddic,
ddictv z ie. *orbh- sirotek, z nho
je i nae :rab, r. rebnok dt.
erekce ztopoen. Z lat. rcti vzpmen od rigere vzpmit, zdvihat z
:ex- a regere dit, vst. Srov. :korigovat, :rekce.
erg fyzikln jednotka prce. Nov od
. rgon in, prce. Srov. ergometr a
dle :energie, :orgie.
eror slang. chyba. Z angl. error z lat.
error tv. od errre chybovat, bloudit.
Srov. :errata.
erotick smysln, sexuln drdiv,
erotika. Pes fr. z . ertiks milostn,

dostiv od rs (gen. rtos) lska,


cht. Srov. :erotomnie.
erotomnie nadmrn pohlavn touha,
erotoman(ka). Viz :erotick a :mnie.
eroze vymln, rozruovn zemskho
povrchu, erodovat. Z lat. rsi od
rdere vyhlodvat z :ex- a rdere
hlodat. Srov. :koroze.
errata soupis chyb. Z lat. errta
chyby (k errtum chyba, poklesek)
z errre chybovat, bloudit. Srov.
:eror.
erteple n. brambory. Z nm. Erdpfel tv., doslova zemn jablka, podle fr.
pommes de terre tv. (srov. zemky tv.).
erudice vzdln, zbhlost. Z lat. rudti od rudre vzdlvat, vychovvat z
:ex- a rudis hrub, nevzdlan, tedy
vlastn vyvst z nevzdlanosti. Srov.
:rudimentrn.
erupce vbuch, erupn, eruptivn. Z
lat. rupti od rumpere vybuchovat, vypuknout z :ex- a rumpere lmat, rozbjet. Srov. :korupce, :interrupce, :bankrot.
erytm chorobn zrudnut. Z . erthma erve, stud od erythrs erven, rud. Souvis s :rud.
esej umlecky zpracovan vaha o odbornm tmatu, esejista, esejistick. Z
angl. essay ze stfr. essai pokus a to z
lat. exgium ven, zvaovn k exigere (p. trp. exctus) poadovat, posuzovat z :ex- a agere jednat, konat. V dnenm vznamu podle nzvu
dla francouzskho renesannho myslitele Montaigne (16. st.) Essais. Srov.
:exaktn, :examintor.
esence tres. Z lat. essentia podstata,
byt (pozdji jako alchymistick termn) od esse bt. Utvoeno podle .

160

esesk

estetika

ous tv. Srov. :kvintesence, :entita.


esesk pslunk nacistickch oddl SS, esesck. Zkratka z nm.
Schutzstael ochrann oddl.
eschatologie nauka o poslednch vcech
lovka. Od . schatos nejkrajnj,
posledn a :-logie.
eskadra bojov oddl (lod, letadel). Z
fr. escadre ze p. esquadra a to z vlat.
*exquadra tverhran (vojska) z :exa quattuor tyi. Srov. :eskadrona.
eskadrona jezdeck oddl. Z fr. escadron z it. squadrone, co je zveliel
jmno od squadra z vlat. *exquadra (viz
:eskadra).
eskalace stupovn (napt, koniktu
ap.). Z angl. escalation od escalate
stupovat a to podle escalator (viz
:eskaltor) z dvjho escalade pelzat, zlzat (hradby) z fr. escalader ze
stlat. scalare tv. od lat. sclae ebk.
Srov. :kla.
eskaltor pohybliv schody. Z am.angl. escalator, utvoenho asi k escalade (viz :eskalace) podle elevator
vtah.
eskamot kejklstv, obratn kousek
k oklamn divk, eskamotr. Z fr. escamotage tv. od escamoter (obratn)
odstraovat, zasunovat, zakrvat a to
ze stprov. *escamotar, *escamar odlupovat od lat. squma upina.
eskapda nerozvn kousek. Z fr. escapade ze p. escapada nik, odskoen (i it. scappata tv.), nejsp z
vlat. *excappre, doslova odhodit pl
(pi tku), z :ex- a pozdnlat. cappa
pl s kapuc, kp (viz :kp).
eskorta ozbrojen doprovod, eskortovat. Z fr. escorte a to z it. scorta tv. od
scorgere doprovzet, pozorovat z vlat.
*excorrigere z :ex- a corrigere napra-

vovat z con- (viz :kom-) a regere dit. Srov. :korigovat.


eso. Ze sthn. esse jednika na hrac
kostce (stejn vznam mlo i st.
es, e) a to pes fr. z lat. as, assis
tverhrann mince nejni hodnoty.
Z hry v kostky zhy peneseno na karetn hru (jednika na kart a pak vbec nejvy karta). Dnes i dal penesen vznamy vynikajc jedinec i
slang. bod pmo z podn v tenise.
esoterick pstupn jen zasvcencm.
Podle modernch evr. jazyk z . esteriks vnitn od es, s uvnit, je
souvis s :en-.
esperanto uml mezinrodn jazyk.
Utvoeno jeho zakladatelem L. Zamenhoem (1900) v nadji, e se veobecn ujme (znamen to doufajc,
srov. p. esperando, fr. esprant tv.).
Srov. :despert.
espreso pstroj na rychl vaen kvy;
kva v nm uvaen. Z it. espresso z
lat. expressus, co je p. trp. od exprimere vytlait z :ex- a premere tisknout. Srov. :expres, :pres.
esprit duchaplnost. Z fr. esprit duch
z lat. spritus tv. Srov. :spiritismus,
:piritus.
estakda mostn konstrukce vedouc komunikaci nad rovn ternu. Z fr. estacade, pvodn hrz z kl, z it. steccata tv. od stecca kl a to asi z langob.
*stikka (srov. nm. Stecken, angl. stick
tv.). Srov. :atakovat.
estt (snobsk) milovnk krsy a
umn, esttsk. Z fr. esthte od esthtique (dle viz :estetika).
estetika vda o krse, estetick, estetik. Utvoeno v 18. st. k . aisthtiks,
aisthts vnmateln od aisthnomai
vnmm, ctm, je asi souvis s lat.

161

estrda

etymologie

audre a nam :ucho. Srov. :estt,


:anestzie.
estrda pedstaven s pestrm zbavnm programem, estrdn. Z fr. estrade vyven pdium ze p. estrado
tv. a to z lat. strtus rozprosten,
rozloen od sternere prostrat. Srov.
:autostrda, :stratikace.
estrogen ensk pohlavn hormon.
Umle (pol. 20. st.) od stlat. oestrus
z . ostros steek, bodec, penesen
zchvat touhy, zuivosti ap.. K druh
sti viz :gen.
eus ob. jdeln miska. Ze starho eslek tv. a to z nm. Esschale tv. od essen
jst a Schale miska (viz :lek).
etamn tenk prhledn ltka. Z fr.
tamine, stfr. estamine z lat. stmineus
vlknit od stmen vlkno, osnova
od stre stt. Srov. :stabiln.
etan druh uhlovodku. Viz :ter.
etapa sek, obdob, stupe (vvoje),
etapov. Pes nm. z fr. tape a to ze
stniz. stapel sklad. Vvoj vznamu
tohoto pvodn vojenskho termnu byl
sklad zsobovac stanice sek
mezi dvma zsobovacmi stanicemi.
Srov. :ta, :tafeta, :stopa.
et podla, etov. Z fr. tage a to
asi z vlat. *staticum stanovit, msto
pobytu ap. od stre stt. Srov. :statick, :st.
ter druh prchavho alkoholu; vesmrn
prostor, terick prchav, nadzemsk. Pes lat. aethr z . aither nejvy vrstva vzduchu, obloha od ath
plm, hom (podle pedstav, e tato
vrstva je jasn, planouc). Jako chemick termn od 18. st. - od toho pak
:etan, :etyl, etylen ap.
eternit azbestov sten krytina, eter-

nitov. Umle od lat. aeternus vn.


etika mravnost; nauka o mravnosti,
etik, etick. Pes nm. Ethik, lat. thica
z . thike od thiks mravn, mravn
od e thos zvyk, mrav.
etiketa nlepka; pravidla spoleenskho
chovn. Z fr. tiquette tv. ze stfr. estiquette od estiquier, estequier zastrit, pipchnout asi ze stniz. stken tv.
(srov. nm. stechen pchnout, stecken
zastrit). Pvodn vznam nlepka,
ttek se ve fr. ji koncem stedovku
rozil na vvska s poadem dvornho
ceremonielu, od 17. st. pak dnen vznam. Srov. :tiket.
etiologie nauka o pvodu a pinch
nemoc. Z lat. aetiologia k . ait pina, dvod Viz t :-logie.
etnick nrodnostn, nrodn. Z .
ethniks lidov, nrodn od thnos
nrod, kmen, zstup. Srov. :etno-.
etno- (ve sloeninch) vztahujc se k
lidu, nrodu. Z . thnos (viz :etnick). Srov. etnologie, etnograe nrodopis (viz :-logie, :-grae), etnogeneze (viz :geneze).
tos mravn zklad. Z . thos zvyk,
mrav. Srov. :etika.
etuda cvin hudebn skladba. Z fr.
tude ze stfr. estudi z lat. studium (viz
:studium).
etuje pouzdro. Z fr. tui ze stfr. estui
od estuier, estoier dvat do pouzdra,
etit, ukrvat, je se pes znan vznamov rozdly dv do souvislosti s
lat. :studium. Srov. :etuda.
etyl, etylen druhy uhlovodk. Utvoeno od :ter podle :metyl.
etymologie nauka o pvodu slov. Pes
lat. etymologia z . etymologa od tymos sprvn, pravdiv (viz t :logie). Zavedeno staroeckmi lozofy,

162

eu-

ex-

kte zkoumali, zda slova pravdiv odpovdaj oznaovanm vcem.


eu- (ve sloeninch) dobr, pzniv. Z
. eu, e tv. (srov. :eufemismus, :euforie, :eutanazie, :evangelium). Viz i
:s-.
eufemismus pouit jemnjho vrazu
msto vrazu hrubho i nepjemnho, eufemistick. Z . eufmisms od
:eu- a fem vrok, e, hlas. Srov.
:dysfemismus, :blasfemie, :fma.
eufonie libozvuk, eufonick. Z pozdnlat. euphonia z :eu- a . fne zvuk,
hlas. Srov. :fonologie, :fonm.
euforie pjemn duevn rozpoloen.
Z . eufora od eforos lehk, lehce (se)
nesouc z :eu- a fr nesu (srov. i .
e fr da se mi). Dle srov. :metafora, :fosfor.
eugenika nauka o zlepovn ddinho
zkladu a vvoje. Od . eugenes vzneen, ulechtil z :eu- a gnos rod,
plm. Srov. :genetika.
eucharistie svtost oltn. Pes lat. z
. eucharista vzdvn dk, vdnost
z :eu- a charzomai zavduji se, prokazuji milost od chris milost, dk.
Srov. :charisma, :charita.
eukalypt blahovink. Utvoeno v 18.
st. z :eu- a . kalypts zahalen, obalen od kalpt zahaluji, zakrvm
asi podle toho, e okvtn lstky tohoto
stromu zstvaj i po dobu kvtu zaveny.
eunuch kletnec. Pes lat. z . eunochos komornk, strce lonice z
eune postel, manelsk loe a odvozeniny od ch drm, spravuji (kletnci slouili jako strci harmu).
Srov. :epocha.
eutanazie usmrcen nevyliteln nemocnho s jeho souhlasem. Z . eutha-

nasa lehk, dobr smrt z :eu- a thnatos smrt. Srov. :smrt.


evakuovat vysthovat (z ohroen oblasti ap.), evakuace. Z lat. vacure
vyprzdnit z :ex- a odvozeniny od
vacuus przdn. Srov. :vakuum.
evangelium st bible lc Kristv ivot a jeho skutky, evangelista, evangelizace, evangelk, evangelick. Ze stlat. euangelium z . euanglion, doslova
dobr poselstv, z :eu- a odvozeniny
od angll zvstuji, oznamuji. Srov.
:andl.
eventualita monost, eventuln. Z fr.
ventualit od ventuel mon k lat.
ventus (mon) ppad, udlost od
venre nastvat, vychzet z :exa venre pichzet. Srov. :advent,
:avantra.
evidence veden zznam, pehled, evidentn, evidovat. Z lat. videntia z vidns zejm, oividn, co je pvodem pech. pt. od vidre z :ex- a
vidre vidt. Srov. :revidovat.
evokovat vyvolvat, evokace. Z lat.
vocre tv. z :ex- a vocre volat.
Srov. :provokovat, :vokativ, :vokl.
evoluce vvoj. Z lat. volti od volvere vyvjet z :ex- a volvere vinout. Jako protiklad k :revoluce velo do uvn pedevm v souvislosti s
Darwinovou teori.
ex psl. na jeden douek, do dna (ve spojen vypt (na) ex). Z lat. ex (viz :ex-).
ex- pedp. vy-, z(e)-. Z lat. ex tv., je
odpovd . ek (ex) tv. i naemu :z
(r. iz). Srov. :excelovat, :exhibice,
:existence, :expedice. Nkdy bv
jen e- (:edice, :elabort, :emigrant,
:erupce). Ve spojen s oznaenm osob
ve vznamu bval (exministr, expre-

163

exaktn

exhumace

zident). Srov. jet :extra.


exaktn (vdecky) pesn. Pes nm.
exakt z lat. exctus, co je p. trp.
od exigere vyadovat, zvaovat, naplovat z :ex- a agere jednat, konat, vst. Srov. :esej, :examintor,
:agenda.
exaltovan pepjat, vzruen. Z lat.
exalttus, co je p. trp. od exaltre
vyvyovat, zvyovat z :ex- a altre
od altus vysok. Srov. :alt, :olt.
examintor zkouejc. Z lat. exmintor od exminre zkouet, zvaovat,
zkoumat od exmen (z *exagmen)
zkouka, pvodn jazek vah, ven, k exigere zvaovat, vyadovat
(dle viz :exaktn a :esej).
Excelence estn titul, zvlt v diplomatickm styku. Z lat. excellentia
vzneenost (dle viz :excelentn).
excelentn vynikajc, excelovat. Pes
nm. exzellent z lat. excellns od excellere vynikat z :ex- a lat. koene
z ie. *kel-, z nho vychz mj. i nae
:elo a angl. hill kopec. Srov. tak
:kulminovat.
excentrick vstedn. Ze stlat. excentricus z :ex- a lat. centrum sted.
Srov. :centrum, :koncentrace.
excerpovat vypisovat, excerpce, excerpn. Z lat. excerpere z :ex- a carpere trhat.
exces vstelek. Pes nm. Exzess z lat.
excessus od excdere vystupovat, vyboovat z :ex- a cdere jt, ustupovat. Srov. :proces, :recese.
excitace neklid, drdivost. Z lat. excitti od excitre vyburcovat, vyvolat z :ex- a citre dlat ivm. Srov.
:citovat.
exegeze vklad textu (zvlt biblickho). Pes lat. z . exegsis od exg-

omai vykldm, uvdm z . ex- (srov.


:ex-) a hgomai vedu. Srov. :hegemonie.
exekuce vkon (soudnho) rozhodnut,
exekutor. Z lat. ex(s)ecti od exsequ
vykonvat, pronsledovat z :exa sequ sleduji. Srov. :exekutiva,
:perzekuce, :sekvence.
exekutiva vkonn moc. Pes nm. z
fr. excutif vkonn od excuter vykonvat od lat. exsectus (p. trp. od
exsequ ). Viz :exekuce.
exempl jeden kus z vce stejnorodch pedmt, exemplrn pkladn. Pes nm. Exemplar tv. z lat.
exemplar opis, vzor, pklad od exemplum pklad od eximere vyjmat
(p. trp. exemptus) z :ex- a emere
brt, kupovat. Srov. :promptn,
:presumpce.
exercicie (pl.) duchovn cvien. Z lat.
exercitium cvien od exercre cviit,
uvdt v pohyb, zamstnvat z :exa arcre brnit v pohybu, omezovat.
Srov. :archa.
exhalace vypoutn prmyslovch
zplodin do ovzdu; tyto zplodiny,
exhalt. Z lat. exhlti od exhlre
vydechovat z :ex- a hlre dchat,
vypaovat. Srov. :inhalace.
exhibice nesoutn ukzka sportovnho umn, exhibin, exhibicionismus
okzal vystupovn; sexuln chylka
projevujc se obnaovnm na veejnosti, exhibicionista, exhibovat. Z lat.
exhibiti od exhibre vystavovat (na
odiv) z :ex- a habre mt. Srov.
:prohibice, :hbit.
exhumace vykopn mrtvoly z hrobu,
exhumovat. Ze stlat. exhumatio od
exhumare z :ex- a lat. humus zem.

164

exil

explicitn

Srov. :humus, :humanita.


exil vyhnanstv, exilov. Z lat.
ex(s)ilium od ex(s)ul vyhnanec z
:ex- a asi odvozeniny od solum pda
(srov. vak i :konzul, :konzilium).
Dle srov. :exulant, :ula.
existovat, existence, existenn, existencialismus, existenciln. Z lat.
ex(s)istere, doslova vystupovat, vychzet najevo, z :ex- a sistere zastavit, stavt. Srov. :asistent, :rezistence, :tranzistor.
exit(us) smrt. Z lat. exitus odchod od
exre odejt z :ex- a re jt. Srov.
:tranzit, :iniciace i :jt.
exkavtor rypadlo. Nov od lat. excavre vyhlubovat z :ex- a cavre
hloubit od cavus dut, vyhlouben.
Srov. :konkvn.
exklamace (bsnick) zvoln. Z lat.
exclmti od exclmre zvolat z
:ex- a clmre volat. Srov. :deklamovat, :reklamovat.
exkluzivn vlun, exkluzivita. Pes
nm. exklusiv, angl. exclusive ze stlat.
exclusivus od lat. excldere vyluovat,
vydlovat z :ex- a claudere zavrat.
Srov. :klauzule, :okluziva.
exkomunikovat vyobcovat (z crkve),
exkomunikace. Z lat. excommnicre z
:ex- a commnicre obcovat, spojovat. Srov. :komunikace.
exkrement vkal. Z lat. excrmentum
od excernere vyluovat z :ex- a cernere tdit. Srov. :sekrece.
exkurs odboen od tmatu. Z lat.
excursus od excurrere vybhnout, vycestovat z :ex- a currere bet. Srov.
:konkurs, :kurs.
exkurze (studijn) vlet. Z lat. excursi od excurrere (viz :exkurs).
exlibris umlecky proveden znaka

vlastnka knihy. Zpodstatnl lat. ex


librs z knih (k liber kniha). Srov.
:ex- a :libreto.
exo- (ve sloeninch) vn, mimo-. Z .
x tv. od ex-, ek- (srov. :ex-). Srov.
i :endo-.
exodus hromadn odchod. Pes lat.
z . xodos odchod z ex- (viz :ex) a hods cesta, chze. Pvodn tak
byl oznaen odchod id z Egypta (2.
kniha Mojova). Srov. :metoda.
exorcismus vymtn bla. Ze stlat. exorcismus zaklnn, zakvn
z . exorkisms od exorkz zapsahm, zaklnm z ex- (viz :ex-) a hrkos psaha.
exotick cizokrajn, neobvykl, exotika, exot. Pes nm. exotisch tv. a stlat. exoticus z . extiks od x vn,
mimo (viz :exo-).
expanze rozpnn, expanzivn, expandovat. Z lat. expnsi od expandere
roztahovat z :ex- a pandere tv., co
je kauzativum k patre prostrat se.
expedice vprava, expedin, expedovat. Z lat. expedti od expedre vypravovat, vyproovat, doslova zbavit
pout (na nohou), z :ex- a *pedis (vedle pedica) pouto na noze od ps (gen.
pedis) noha. Srov. :peditr, :pedl.
experiment pokus, experimentovat,
experimentln. Z lat. expermentum
od experr zkouet z :ex- a perr
tv. Srov. :expert, :empirick.
expert znalec, expertiza znaleck posudek. Pes nm. Expert tv. z lat. expertus zkuen od experr (viz :experiment).
explicitn vslovn, jasn een, explicitnost. Z lat. explicitus, co je p.
trp. (vedle explictus) od explicre

165

explikace

extravagantn

vyloit, vysvtlit, rozvinout, doslova


rozpltat, z :ex- a plicre plst.
Srov. :implicitn, :replika, :aplikovat, :komplex.
explikace vklad. Z lat. explicti od
explicre (viz :explicitn).
exploatace vyuvn, vykoisovn,
exploatovat. Z fr. exploitation od exploiter a to z vlat. *explicitre (siln)
rozvinout od lat. explicre (viz :explicitn).
exploze vbuch, explodovat, explozivn, explozva. Z lat. explsi od expldere vybuchnout z :ex- a pldere
(vedle plaudere) plcat, tlouci. Srov.
:aplaus.
expont vystavovan pedmt. Z nm.
Exponat, co je novotvar k lat. expnere vystavovat z :ex- a pnere
klst. Srov. :expozice, :disponovat,
:imponovat, :oponovat ap.
exponent (vlivn) pedstavitel; mocnitel. Jako matematick termn vytvoeno v 16. st. k lat. expnns, co je
pech. pt. od expnere (viz :expont).
export vvoz, exportovat. Z angl. export a to od lat. exportre vyvet,
odnet z :ex- a portre nst, pepravovat. Srov. :import, :transport,
:deportovat.
expoz informativn vklad. Z fr. expos vyloen od exposer vykldat
od lat. expnere (p. trp. expositus)
(viz :expont).
expozice soubor vystavovanch pedmt. Z lat. expositi od expnere (viz
:expont).
expres spn vlak, dopis; psl.
spn, expresn. Z fr. exprs a to
z lat. expressus vrazn, vytlaen
od exprimere vyrazit, vytlait z :ex-

a premere tisknout. Srov. :espreso,


:pres.
expresionismus umleck smr zdrazujc vrazovou strnku. Od fr. expression vraz z lat. expressi od exprimere (viz :expres).
expresivn citov zabarven, expresivita. Z fr. expressif od expression vraz (viz :expresionismus a :expres).
extze stav vypjatho vzruen, extatick. Pes stlat. extasis z . kstasis
as, vytren od exstmi odstupuji,
pozbvm smysl z ex- (viz :ex-) a
hstmi stavm, kladu. Srov. :metastza, :existence.
extempore neekan, nepipraven in
i projev. Z lat. ex tempore hned, bez
ppravy, doslova mimo as, z ex (viz
:ex-) a tempus as. Srov. :tempo.
extenzivn zamen na rozsah, extenze, extenzita. Z lat. extnsvus od
extendere natahovat, it z :exa tendere natahovat, napnat. Srov.
:intenzivn, :tenze, :tendence.
exterir vnjek, venkovn st. Z
fr. extrieur vnjek z lat. exterior
vnj od extr (viz :extra).
extern vnj, externista. Z lat. externus od exter vnj (srov. :extra).
extra psl. mimo, zvl; adj. zvltn,
mimodn. Z lat. extr, co je pvodn lok. od exterus, exter vnj od
ex (viz :ex-).
extrakt vtaek, extrahovat, extrakce.
Z lat. extractum od extrahere vytahovat z :ex- a trahere thnout. Srov.
:kontrakce, :abstraktn.
extravagantn vstedn, extravagance. Z fr. extravagant ze stlat. extravagans z extr (viz :extra) a pech.
pt. od lat. vagr potulovat se od vagus potulujc se, nestl. Srov. :va-

166

extrm

fakan

gabund.
extrm krajnost, extrmn, extremista,
extremismus, extremistick. Z nm.
Extrem, fr. extrme a to z lat. extrmus,
co je 3. stupe k exter (viz :extra).
extrovert osoba obracejc se svmi
city, mylenkami ap. k svmu okol, extrovertn, extroverze. Nov utvoeno k

lat. extr (viz :extra) a vertere obracet (se). Srov. :introvert, :averze,
:konverze.
exulant vyhnanec. Z lat. ex(s)ulns
odchzejc z vlasti, pech. pt. od
ex(s)ulre bt vyhnancem od ex(s)ul
vyhnanec (viz :exil).

F
fbor stuha. Pouze . Ze stfr. favor pze, pak i stuka dvan dmou ryti
na dkaz pzn, z lat. favor od favre
bt pzniv, je souvis s nam :hovt. Srov. :favorit.
fabrika ob. tovrna. Pes nm. Fabrik
tv. z lat. fabrica dlna od faber emeslnk. Srov. :fabrikt.
fabrikt (tovrensk) vrobek. Z nm.
Fabrikat z lat. fabrictum od fabricre
vyrbt (viz :fabrika). Srov. :prefabrikt.
fabule djov linie umleckho dla, fabulovat, fabulace. Z lat. fbula vyprvn, bajka od fr mluvit. Srov.
:fma.
facka hov., fackovat. Jen . Asi z it. fazza
tv, obliej z lat. facis tv. (HK).
Mor. n. slovesa facnt, facit by vak
mohla ukazovat na onom. pvod.
f obvaz, faovat. Asi ze sthn. fasch
(nm. Fasche) a to z lat. fascia od fascis svazek. Srov. :fascikl, :faismus.
fdn nudn, nevrazn, fdnost. Z fr.
fade, kter se vyvozuje z vlat. *fatidus
od lat. fatuus poetil, hloup.
fagocyt buka schopn pohlcovat cizorod stice. Umle k . fagen jst,
porat (srov. bakteriofg, :sarkofg)

a -cyt (viz :cyto-) z . ktos dutina.


fagot druh devnho hudebnho nstroje. Pes nm. Fagott z it. fagotto,
jeho pvod nen jasn.
facha ob. prce, fachit. Asi z nm. Fach
obor (viz :fachman).
fachman ob. odbornk. Z nm. Fachmann od Fach obor, oddl (viz i
:foch), je souvis s lat. pgus (venkovsk) okres (viz :pohan) i nam
:paen.
fajns druh keramiky. Z fr. faence
podle it. msta Faenza, proslulho
touto keramikou.
fajfka ob. dmka, odfajfkovat oznait
znamnkem ve tvaru fajfky. Z nm.
Pfeife a to z vlat. *ppa trubice, pala. Srov. :ppa.
fajn adj. i psl., ob., fajnov, fajnovka
choulostiv, vybrav lovk. Z nm.
fein jemn, hezk ze stfr. n jemn,
vborn od lat. fnis konec, hranice
(krajn = nejvy kvality). Srov.
:nesa, :ranovan.
fajrovat ob. siln topit. Z nm. feuern
topit od Feuer ohe, je souvis s
. pr tv. (srov. :pyroman) a nam
:pit se.
fakan vulg. dt. Jen . a slk., pvod ne-

167

fakr

fanatik

jasn. Snad od starho fkati klet,


pinit (Jg, Ma2 ).
fakr indick asketa. Z ar. faqr
chudk, chud (pvodn tak byli
oznaovni mohamednt ebrav
mnii).
faksimile vrn napodobenina tiskem.
Z lat. fac simile udlej podobn k facere dlat a similis podobn. Srov.
:fax, :fakt, :asimilovat.
fakt skutenost, st. opravdu, faktick. Z lat. factum in, doslova udlan, pvodem p. trp. od facere
dlat. Srov. :faktor, :faktura, :kace.
faktor initel. Pes nm. Faktor z lat.
factor, co je initelsk jmno k facere
dlat. Srov. :fakt, :faktura.
faktura et, fakturovat. Pes nm.
Faktur, Faktura ze stlat. factura,
vlastn dln, vroba, od facere dlat. Srov. :fakt, :faktor.
fakule pochode. Z lat. facula, co je
zdrobnlina k fax (gen. facis) pochode, svtlo.
fakulta sloka vysok koly, fakultativn voliteln. Ze stlat. facultas
vdn obor, je vychz z lat. facults monost, schopnost (tedy vlastn
monost zvolit si obor), je souvis s
lat. facilis snadn, pstupn od facere
dlat. Srov. :fakt.
falanga vojensk ik. Z . flanx (gen.
flangos) ik, oddl, kmen (stromu).
fald zhyb (na ltce). Ze sthn. valde
(nm. Falte), je asi souvis s nam
:plst.
fale klam, petvka, nepoctivost, falen, falenk, falovat. Ze sthn.
vals(ch) (nyn falsch) klamn, neprav a to pes stfr. fals z lat. falsus od
fallere klamat. Srov. :falzum, :fal-

zet, :falzikt.
falick tkajc se penisu (jako symbolu
plodiv sly). Pes modern evr. jazyky
z . falliks od falls kl, penis.
falrovat ob. zast. chybt, bt v nepodku. Z it. fallire chybit, chybt z
lat. fallere klamat. Srov. :fale.
falzet hlavov hlas, stule. Z it. falsetto
od falso falen z lat. falsus (viz :fale). Jeho falenost spov v tom, e
nen pirozen jako prsn hlas; mui s
nm mohou doshnout enskch vek.
falzikovat falovat, falzikace, falzikt. Z lat. falsicre, viz :falzum a
:-kace.
falzum padlek. Z lat. falsum, doslova
falen, klamn, pvodem p. trp. od
fallere (viz :fale).
fma pochybn, stn en zprva.
Z lat. fma povst, povdn, slva
od fr mluvit. Srov. :famzn, :fabule, :eufemismus.
famfrum. Viz :fanfarn.
familirn domck, nenucen. Pes
nm. familir z lat. familiris psluejc domcnosti od familia (viz :famlie).
famlie ob. expr. rodina. Z lat. familia od
famulus sluha. Pvodn tedy sluebnictvo, pak cel spoleenstv jedn domcnosti (tedy svobodn i otroci), pak
v souvislosti se spoleenskmi zmnami
dnen vznam.
famzn znamenit, proslul. Pes
nm. famos z lat. fmsus od fma (viz
:fma).
fmulus zast. pomocnk, sluha. Z lat. famulus sluha. Srov. :famlie.
fanatik slep oddan pvrenec (idey
ap.), fanatick, fanatismus. Pes nm.
Fanatiker tv. z lat. fnticus nboensky blouzniv, doslova pslue-

168

fanda

farmako-

jc kultu, svatyni, od fnum svatyn,


bohu zasvcen msto. Srov. :fanouek.
fanda. Expr. k :fanouek.
fanfra slavnostn hudebn motiv pro
esov nstroje. Z nm. Fanfare z
fr. fanfare, kter je asi onom. pvodu.
Srov. :fanfarn.
fanfarn chvastoun, vtroplach. Z fr.
fanfaron ze p. fanfarrn. Asi stejnho
pvodu jako :fanfra - ar. farfr tv.
by pak bylo tvarem nikoli vchozm,
nbr jen paralelnm.
fangle ob. expr. prapor. Z nm.d. Fahndel, co je zdrobnlina od Fahne prapor, je souvis s lat. pnnus sukno,
kus ltky. Srov. :fant.
fanka slang. zednick lce. Z nm.
Pfanne pnev a to z pozdnlat. panna
z lat. patina msa. Srov. :pnev,
:patna.
fanouek nruiv pvrenec (sportu,
mustva, zpvka ap.). Expr. novotvar podle angl. fan tv. z fanatic (viz
:fanatik) s ertovnm piklonnm k
domckm podobm jmna Frantiek
(viz :fanda, :fanynka).
fant ob. zstava. Ze sthn. pfant tv., je
me bt z lat. pnnus (viz :fangle),
jsou vak i jin monosti vkladu.
fantaz ob. tetn, blouznn. Z :fantazmagorie.
fantazie obrazotvornost, pedstava,
fantastick, fantasta, fantazrovat
(pes nm.). Z lat. phantasia z . fantas tv. od fantazmai objevuji se, ukazuji se k fanomai jsem viditeln, vystupuji. Srov. :fantazmagorie, :fenomn, :emfze.
fantazmagorie vidina, pelud. Z fr.
fantasmagorie, utvoenho potkem
19. st. z . fntasma zjeven od fanta-

zmai (viz :fantazie) a agoreo mluvm (veejn) od agor nmst. Srov.


:magor, :alegorie, :fantom.
fantom pzrak. Z fr. fantme ze stfr.
fantosme a to nepli jasnm hlskovm vvojem z . fntasma (viz :fantazmagorie).
fanynka. Viz :fanouek.
fara bydlit a ad duchovnho, farn,
farnost, far. Ji st. Ze sthn.
pharre (dnes Pfarre) a to z pozdnlat.
par(r)ochia (ze starho paroecia) z .
paroik od proikos soused, cizinec,
doslova vedle bydlc, z :para a okos
dm. Srov. :diecze, :ekonomie.
farad jednotka elektrick kapacity.
Podle angl. fyzika M. Faradaye (
1867).
farao, faraon egyptsk panovnk. Pes
nm. Pharaon z lat. phara (gen. pharanis) a to pes . farao z hebr. parc
z egypt. perc o, doslova velk dm.
frat sjdt do dolu. Z nm. fahren
jet. Srov. :fro, :fra.
farizej pokrytec; len staroidovsk
strany, farizejsk. Pes lat. z . farisaos a to z aram. pc rajj, doslova stranc se, oddlen (farizejov zkostliv a nkdy pokrytecky - lpli na Mojovch zkonech a stranili se ostatnch).
farma hospodsk usedlost, farm,
farmsk. Z angl. farm ze stfr. ferme,
pvodn njem, njemn smlouva, od
fermer stanovit, uzavt smlouvu z
lat. rmre upevnit, ujednat od rmus pevn. Srov. :rma.
farmacie lkrnictv, farmaceut, farmaceutick. Pes stlat. pharmacia z
. farmake litelstv, lkastv, travistv od frmakon liv prostedek,
jed. Srov. :farmako-.
farmako- tkajc se liv. Z . frma-

169

fro

fazole

kon liv prostedek, jed. Srov.


:farmacie, farmakolog (viz :-log).
fro ob. (dobr) auto. Nejsp od nm.
fahren jet. Srov. :forman, :fra.
faryngitida znt hltanu. Od . frynx
(gen. fryngos) hltan.
fasda vnj stna domu, prel. Z
nm. Fassade z fr. faade a to z it. facciata pedn (obliejov) st od faccia
obliej z lat. facis tv. od facere dlat. Srov. :facka, :faseta.
fascikl svazek listin. Z nm. Faszikel z
lat. fasciculus, co je zdrobnlina k fascis svazek. Srov. :f, :faismus.
fascinovat uchvtit, pln zaujmout,
fascinace. Z lat. fascinre okouzlit od
fascinum kouzlo, zakadlo.
faseta brouen ploka. Z fr. facette,
co je zdrobnlina k face tv z lat.
facis tv. Srov. :fasda, :facka.
fasovat ob. dostvat jako pdl. Z nm.
fassen dostvat, pojmout, uchopit.
Srov. :fasunk.
fasunk, fasuk ob. bednn korba
vozu. Z nm. Fassung obruba, zarmovn od fassen uchopit, zarmovat. Srov. :fasovat.
faank, faang n. masopust. Slk. faiang tv. Ze sthn. vaschanc, v jeho prvn sti je vast pst, v druh
bu schanc vep (tedy vep npoj ped zatkem postu) i -ganc,
-gang od gangen jt (stdn. vastgank
zatek postu). Srov. :pst, :enk.
farka sekan (peen). Od nm.
faschieren mlt strojkem na maso a
to pes fr. z lat. farcre nadvat. Srov.
:infarkt.
faismus ultrapravicov, ovinistick a
rasistick ideologie, faista, faistick.
Z it. fascismo od fascio svazek z lat.
fascis tv. Mysl se tm svazek prut

jako symbol staromsk sttn moci,


o jejm obnoven zakladatel faismu
Mussolini snil. Srov. :fascikl, :f.
fata morgna vzdun pelud. Z it.
fata morgana z fata Morgana vla Morgana (jmno kouzelnice z artuovskch
povst - it. fata je z lat. ftum viz :fatln). Tto vle byly pitny
atmosfrick jevy pozorovan nejprve
v messinskm prlivu, pak zvlt na
pouti.
fatln osudn, fatalista. Pes nm. fatal z lat. ftlis od ftum osud, je
je od fr mluvit. Srov. :preface,
:fma.
faul nedovolen zkrok, faulovat.
Z angl. foul tv., pvodn neist,
patn. Souvis s nm. faul ln, lat.
putre pchnout, . pos hnis.
faun satyr; smysln lovk. Z lat. Faunus bh plodiv sly a ochrnce std
(. Pan). Srov. :fauna.
fauna zvena. Utvoeno prodovdcem Linnm (18. st.) jako ensk protjek k Faunus (viz :faun).
favorit oblbenec; pedpokldan vtz,
favorizovat. Z fr. favori, favorite tv. z
it. favorito oblben od favorire projevovat pze od favore pze z lat.
favor tv. Srov. :fbor.
fax pstroj na dlkov penos dokument; takto poslan dokument. Z
angl. fax, co je pvodem slang. vraz
pro facsimile (viz :faksimile).
fze asov sek; stupe vvoje, fzov, fzovat. Z nm. Phase a to z .
fsis sdlen, ukzn (se) od fanomai
ukazuji se, jsem viditeln (pvodn v
astronomickm smyslu o jednotlivch
stupnch osvtlen Msce). Srov. :fenomn, :emfze, :fantazie.
fazole, fazolka, fazolov. Z nm. Fasole a

170

fazona

ferme

to z lat. phaseolus z . fslos tv., pravdpodobn pedeckho pvodu.


fazona nleit tvar. Z fr. faon a to
z lat. facti utven, dln od facere
dlat. Srov. :fakt, :fasda.
federace svaz; spojen vce stt s
stedn vldou, federln, federativn,
federalismus. Z lat. foedertio od foederre spojit smlouvou od foedus
smlouva, je souvis s fdere dvovat. Srov. konfederace, :kondent.
fedrovat ob. zast. podporovat. Z nm.
frdern tv. od vordere pedn od vor
ped. Srov. :fortel, :fr.
ferie pohdkov hra. Z fr. ferie od fe
vla z lat. fta (Fta bohyn osudu)
od ftum osud. Srov. :fata morgna.
fejeton vtipn novinov sta na pomez
urnalistiky a beletrie, fejetonista. Z
fr. feuilleton, co je zdrobnlina k feuille list ze stlat. folia tv. Od r. 1800
pravideln soust paskho Journal
de Dbats. Srov. :flie.
feklie vkaly. Z nm. Fkalien z fr. fcal k lat. faex (gen. faecis) usazenina,
kal.
felar ob. ranhoji, lka. Z nm. Feldscher (dve Feldscherer) vojensk
ranhoji z Feld pole a scheren sthat (nkami) (holii dve ve vojsku
slouili i jako ranhojii).
femininum ensk rod. Z lat. (genus) fminnum od fmina ena. Srov.
:feminismus, :fena.
feminismus hnut za zrovnoprvnn
en, feministka, feministick, feminizace, feminizovat. Z fr. fminisme (1.
pol. 19. st.) od lat. fmina ena. Srov.
:femininum.
fn tepl vtr z hor; vysoue vlas. Z
nm. Fhn (z alpsk oblasti) a to asi
pes vlat. *fanius z lat. (ventus) fa-

vnius vlah zpadn vtr asi od lat.


fovre oteplovat.
fena psice. Jen . (od 17. st.). Asi z
fr.d. fenne tv. a to z lat. fmina ena
(Ma2 ).
fenik setina marky. Z nm. Pfennig, je
souvis s nam :penz. Srov. i angl.
penny.
fnix bjn ptk vstvajc z popela. Ze
stlat. phoenix z . fonix tv., vedle toho
i nachov rud (ale je i Fonix Fnian - souvislost vech t vznam nejasn).
fenol kyselina karbolov. Z fr. phnol a
to umle od . fan osvtluji, ukazuji.
Srov. :fenomn.
fenomn vjimen lovk; jev, fenomenln. Z nm. Phnomen a to
pes lat. phaenomenon z . fainmenon kaz, jev od fanomai ukazuji
se, jsem viditeln. Srov. :fantazie,
:fze.
fenykl aromatick bylina. Z lat. fniculum tv., co je zdrobnlina k fnum, faenum seno.
fenyl-. Od stejnho zkladu jako :fenol.
fr adj. estn, slun i psl., frov. Z
angl. fair tv., vlastn ist, neposkvrnn (viz opan vznam u :faul),
pvodn krsn.
ferbl barvika; druh hazardn karetn
hry. Z nm. lid. Frbel, co je zdrobnlina k Farbe barva.
ferina expr. ibal, lik. Snad od lat.
ferna zv, zvina, fernus zvec,
divok; vvoj vznamu je vak nejasn. Srov. :zve.
ferment enzym. Z lat. fermentum
od fervre vt, kypt. Srov. :efervescent.
ferme ochrann ntrov ltka, fermeov. Ji st. Ze sthn. verniz, ver-

171

fernet

fty fty

nes z fr. vernis a to asi ze stlat. veronice z . beronk, co byl nzev jist
pryskyice, j se pouvalo k natrn,
a to podle jmna libyjskho msta Berenk (dnes Benghz ). Srov. :vernis.
fernet hok bylinn likr. Pvodn remn nzev (z it.), pvod nejasn.
fero- (ve sloeninch) elezo-. Z lat.
ferrum elezo.
fertilita plodnost, fertiln. Z lat. fertilits od fertilis plodn, vlastn nesouc
(plody, rodu), od ferre nst. Srov.
ofertorium, :konference.
frtoch zast. a n. zstra. Z pozdn
sthn. vortuoch (nyn Frtuch) tv. z
vor- ped a tuoch (dnes Tuch) sukno;
tek. Srov. :lajntuch, nuptychl.
fest psl. ob. pevn, podn. Z nm. fest
pevn, stl; podn (srov. i angl.
fast pevn, rychl).
festival (soutn) pehldka umleckch vkon, festivalov. Z angl. festival, pvodn svtek, slavnost; slavnostn, ze stfr. festival od lat. fstvus
slavnostn k fstum slavnost, svtek.
fen elegantn, pkn, hov. expr. fek,
feanda. Z nm. fesch, je bylo v 19. st.
pejato a zkrceno z angl. fashionable
mdn, elegantn od fashion mda z
fr. faon (viz :fazona).
feti modla, zboovan vc, fetiismus, fetiista. Z fr. ftiche z port. feitio uml vtvor, napodobenina z
lat. factcius napodobujc, umle dlan od facere dlat. Srov. :fakt.
fetovat hov.brt drogu, zfetovat se, fek, feck. Rozeno od 60. let, z
brnnskho argotu. Odvozeno od fet
drogy, pvodn alkohol, z nm. arg.
fett opil, namazan, spis. mastn,

tun.
feudalismus spoleensk d spojen
s obdobm stedovku, feudln, feudl. Z nm. Feudalismus a tam od stlat. feudum, feodum lenn statek od
fe(v)um lno, v jeho zklad je germ.
*fehu dobytek. Feudum, feodum asi
podle vznamov blzkho stlat. alodum svobodn statek.
fez orientln pokrvka hlavy. Podle
marockho msta Fez (dnes Fs), kde
se pvodn vyrbly.
akr zast. njemn kor. Z fr. acre a
to dajn podle jist pask budovy
s obrazem sv. Fiacria, kde tyto kory
stvaly.
ala, alka, alov. St. ola. Pes nm.
z lat. viola, je souvis s . on tv. Nzev
barvy je podle kvtiny, ne naopak.
la thl gotick vika. Z nm. Fiale
sklenika s dlouhm, zkm krkem a
to pes lat. z . l miska.
asko naprost nezdar, nespch. Z
it. (far) asco, doslova (udlat) lhev (srov. :aka). Zejm slang.
pvodu, ovem vznamov souvislost
nen jasn.
et. Onom. pvodu. Srov. :fuet.
dlat vrzat (na housle), dltko zast.
obuvnick hladtko, z toho ob. nad, vci vbec, dlovaka staroprask jarn slavnost obuvnickho cechu.
Z nm. edeln tv. od Fiedel housle.
Sthn. dula zejm souvis se stlat.
vitula strunn nstroj, ale vzjemn
vztah je nejasn. Srov. :viola.
ena ob. ntiv ena. Od starho .
iti, ovati se pardit se, ntit se,
co je expr. obmna k st. klovati s
tv. je asi souvis s :fgl.
fty fty psl. ob. nerozhodn, napolovic. Z angl. fty fty padest (na) pa-

172

fgl

ligrnsk

dest.
fgl trik, skok. Ve star . t zbava,
kratochvle. Vklady rzn. Snad pes
nm. a pol. z lat. vigiliae non bdn
pi modlitbch, pak i rozpustil non
prvody (viz :vigilie); jin mon vklad vychz ze zkomolen gurovati
na *glovati dlat gury, obrazce (falen), strojit nco (srov. st. klovati
- viz :ena), od toho subst. fgl.
gura postava, napodobenina postavy;
obrazec, gurovat, gurln, gurant.
Z lat. gra obraz, tvar, podoba
od ngere vytvet, pedstrat. Srov.
:kce, :ngovat, :nta, :de.
gurna. Z it. gurina, co je zdrobnlina k gura (viz :gura).
fk, fkovnk. Z lat. fcus, zatmco slk.,
pol. ga, r. fga atd. je pes nm. a it.
Ji v lat. t jako posmn gesto (palec mezi ukazovkem a prostednkem),
jeho pvodn smysl nen zejm.
-kace. Ve sloeninch zna provdn,
dln. Z lat. -cti od -cre a to
od facere dlat. Srov. :kvalikace,
:modikace, :identikace, :klasikace ap., dle :magnicence, :koecient.
kan ob. expr. prohnan, vychytral.
Nepli jasn. Srov. nm. pg tv., ale
i adu naich slov na - souvisejcch s
prohnanost (:fgl, :lip, :litn,
:luta, :kus ap.).
kce smylenka, zdn, ktivn. Z lat.
cti od ngere (p. trp. ctus)
vytvet, pedstrat. Srov. :ktivn,
:gura, :ngovat.
knout hov. rychle znout, uknout,
peknout. Asi elementrn pbuzn s
nm. cken, pvodn tt, pohybovat
se rychle sem tam, z toho vulg. soulo-

it (srov. stejn vznam u peknout).


fkus druh fkovnku. Z lat. fcus (viz
:fk).
-l (ve sloeninch) kdo nco (nkoho)
miluje. Z . -flos od l miluji. Srov.
:pedol, :acidoln, :l(o)-.
l(o)- (ve sloeninch) kdo nco (nkoho) miluje. Srov. :lantrop, :lozof, :latelie, :lologie. Dle viz :l.
lantrop lidumil. Z . lnthrpos lidumiln, lidu prospn z :l(o)- a
nthrpos lovk. Srov. :antropo-.
latelie sbrn znmek, latelista.
Z fr. philatlie, z :l(o)- a .
atleia osvobozen od poplatk, pozdji znmka, z :a-2 a tlos konec,
el; da. Srov. :tele-, :teleologie,
:clo.
lc hov. plst, lcov. Z nm. Filz, je
souvis s . plos tv. Dle viz :pls.
lcka ob. druh vi. Z nm. Filzlaus z Filz
(viz :lc) a Laus ve.
l pltek vykostnho rybho i jinho
masa. Z fr. let, co je zdrobnlina k l
vlkno od lat. flum tv. Srov. :prol,
:del, :ligrnsk.
lek svrek (v kartch). Zkrceno z
pamlek (p. paml) k Pamphilus, postav stedovkch komedi.
lharmonie velk symfonick orchestr, lharmonick, lharmonik.
Utvoeno v 19. st. k :l(o)- a . harmona (viz :harmonie).
lilka poboka, liln. Pes nm. Filiale ze stlat. lialis k flius syn, flia
dcera.
-lie. Ve sloeninch vyjaduje oblibu
neho, lsku k nemu (viz :-l).
ligrnsk jemn proveden. Od ligrn jemn drtek z drahho kovu;
ozdoba z tohoto drtku z nm. Fili-

173

*lip

ntit (se)

gran a to z it. ligrana z lo vlkno


(z lat. flum tv.) a grana zrno, zrnit
struktura (z lat. grnum zrno). Srov.
:prol, :l, :del.
*lip, hov. expr. mt lipa bt dvtipn.
Pr podle apotola Filipa, kter pohotov vysvtlil mouennovi text proroka
Izaie (HL), srov. vak i dal slova na
- vyjadujc chytrost a dvtip (:litn, :luta, :kus, :trn).
lipika bojovn e. Z . lippik, co
bylo oznaen plamennch e slavnho . enka Dmosthena proti Filipu Makedonskmu ( 336).
litn expr. chytrk, luta. Ze jmna
biblickch Filitn, neptel id,
zejm pouze na zklad potenho
- (srov. :luta, :lip, :kus).
lm, lmov, lmovat, lma. Z angl.
lm, pvodn blna, pak celuloidov
pska s tenkou vrstvou citlivou na
svtlo. Souvis s lat. pellis ke a nam :plena.
lodendron druh pokojov popnav
rostliny. Z :l(o)- a . dndron
strom.
lologie vda zabvajc se jazykem a
literaturou, lolog, lologick. Z . lolog lska k (uen) ei, literatue
z :l(o)- a . lgos slovo, e. Srov.
:-logie.
lozoe, lozof, lozofovat, lozock.
Z . losof lska k moudrosti (vdn) z :l(o)- a sof moudrost, vdn. Srov. :sostika.
ltr zazen k zadren urit ltky ze
smsi, ltrovat, ltrace, ltran. Z
nm. Filter ze stlat. ltrum cedidlo
z plsti z germ. *lt- plst (viz :lc).
Srov. :inltrovat.
lumenie sbrn nlepek od zpalek,
lumenista. Umle z :l(o)- a lat. l-

men svtlo. Srov. :iluminace.


luta ibal, chytrk. Z fr. lou ejd,
darebk a to asi z angl. fellow druh,
chlapk.
mza zen pedkoky. Z . f msis
ucpn, seven od fmo ucpvm,
umluji.
nle zvr; zvren zpas vyluovac soute, nalista, nln. Z nm.
Finale, it. nale a to z lat. fnlis
konen, zvren od fnis konec.
Srov. :ni, :denice, :innitiv.
nance penn prostedky, nann,
nannk, nannictv, nancovat. Z
nm. Finanzen z fr. nances tv. od stfr.
ner dovst ke konci, vydit (placen)
k lat. fnis konec, hranice. Srov. :ni, :nle, :denice.
ry (pl.) zast. ob. chytrctv; penze.
Expr. zkomolen z :nesa. Vznam
penze zkenm s :nance.
nesa zchytralost; jemn detail. Z fr.
nesse (asi pes nm. Finesse) a to od
n jemn. Dle viz :fajn a :ranovan.
ngovat pedstrat. Podle nm. ngieren tv. z lat. ngere tvoit, vymlet,
pedstrat. Srov. :kce, :nta, :gura.
ni zvr zvodu charakterizovan maximlnm silm zvodnk, niovat,
niman. Z angl. nish tv. (t konec, zvr) a to ze stfr. zkladu nissod nir konit z lat. fnre konit,
ohraniovat. Srov. :nle, :denice,
:fajn.
nta skok, oklamn. Z it. nta (asi
pes nm. Finte) a to od ngere (p.
trp. nto) pedstrat z lat. ngere tv.
Srov. :ngovat, :kce, :gura.
ntit (se) expr. pardit (se), strojit (se),

174

rma

aksa

ntil. Jen . Asi od :nta.


rma podnik; vvsn tt, remn.
Z it. rma podpis, vlastn stvrzen
mluvy podpisem, od rmare potvrdit, upevnit z lat. rmre tv. od rmus
pevn. Srov. konrmace, :farma,
:bimovat.
rn ztvrdl, zledovatl snh. Z jihonm. Firn losk snh z rn losk,
je souvis s lit. prnai tv. a nm. fern
vzdlen.
skln tkajc se sttn pokladny.
Z lat. sclis od scus csask pokladna, pvodn ko (na penze).
Srov. :konskovat.
stule vysok hlasov rejstk, falzet.
Z lat. stula pala. Star . vznam
byl ved, ptl (Jg). Srov. :pala.
, krajkov ozdoba. Z fr. chu, doslova co je upevnno (pod krkem), od
cher upevovat z lat. fgere tv. Srov.
:xovat.
kus expr. chytrk, luta. Asi posunem vznamu z lat. physicus prodovdec, lka, snad pod vlivem siln
skupiny slov na - oznaujcch zchytralost (viz :litn). Srov. vak i stit.
sicare zchytrale mluvit a nm. ertovn Pkus (viz :kan).
trn ob. expr. dvtip, dve ryb tuk.
Z nm. Fischtran ryb tuk. Vznam
dvtip snad podle jeho posilujcch
ink, srov. vak i :kus, :litn.
t sv, v kondici (ve spojen bt t),
tnesscentrum. Z angl. t zpsobil,
vhodn, jeho pvod nen zcela jasn
- nejsp jde pes fr. k lat. factus hotov, udlan. Srov. :fakt, :prot.
tink spojka ocelovch trubek. Z angl.
tting, pvodn adj. hodc se, jdouc k
sob, od t hodit se, pizpsobit, na-

montovat. Srov. :t.


x citosl. Zkrceno z :krucix.
x(a) tuka s tuovou npln. Zkrceno
z xan tuka (viz :xovat).
xlovat ob. podvdt (v kartch). Z
nm. fchseln tv. od Fuchs lika, tedy
hrt jako lika, chytrait.
xovat upevovat, xn, xace, xan. Ze stlat. xare od lat. fxus
pevn, co je pvodem p. trp.
od fgere pipevovat, pibjet. Srov.
:x(a), :krucix, :prex, :.
fzl ob. tajn policista, kondent. Z
nm. n. a arg. Fiesel penis, chlap,
nesympatick lovk, pask, zrdce
ap. ze sthn. visel penis.
. Viz :.
fjord zk dlouh zliv. Z nor. fjord
tv., je souvis s nm. fahren jet, nm.
Furt, angl. ford brod i lat. portus pstav.
dr ilkovn deva; jdrovit devo.
Z nm. Flader, jeho pvod nen jist.
agrantn do o bijc. Z lat. agrns
oslujc, planouc od agrre planout, hoet, je souvis s lat. amma
(viz :plamen). Srov. in agrant pi
inu, doslova pi (jet) planoucm
(inu).
kat se ob. expr. vyhbat se prci, ledabyle pracovat, ka, krna, prokat, poakovat se, odknout, vyknout se. Asi z onom. kat, :knout.
Srov. :inkat se.
knout ob. expr. uhodit, mrtit, k
velk kus, nakat, zkat, zakat upinit, zamazat. Od citosl. k
onom. pvodu. Srov. :kat se, :inkat se.
aksa lachovit maso. Z nm. Flechse
lacha, jeho pvod nen pesvdiv

175

ambovat

inkat se

vyloen.
ambovat upravovat jdlo tak, e se polije alkoholem a ped podvnm zapl, ambovan. Z fr. amber opalovat, oehovat, plpolat od stfr.
amb(l)e plamnek z lat. ammula tv.
od amma plamen.
movat hit, chodit za zbavou
pozd do noci, m, ma, amendr.
Vchodisko je v nm. Flame, Flamnder Vlm, od toho by bylo sloveso a
zptn pak subst. m (srov. i pije jako
holendr, tj. Holanan). Nen zcela
jasn, zda si toto jmno vyslouili sp
vlmt oldni, i kupci.
andra ob. expr. lhev. Petvoeno z
:aka.
anel druh tepl ltky, anelov. Pes
nm. Flanell z angl. annel a to nejsp
z kelt. (srov. wal. gwlan vlna). Srov. i
:vlna1 .
astr ob. nplast. Z nm. Paster ze
stlat. plastrum tv. z lat. emplastrum z
. mplastron nplast, nanen mast
od emplss vmazvm, vtlauji z
:en- a plss tvom, hntu. Srov.
:plast i :nplast.
ainet hrac kolovrtek, ainet.
Jen . Z nm. Flaschinett (dnes nepouvanho), je je petvoenm fr. ageolet (viz :aolet).
aka ob. lhev. Ji st. (a). Ze
sthn. vlasche (dnes Flasche), je se nkdy spojuje s nm. echten plst (pvodn tedy pleten ndoba); germ.
pvod slova vak je dost sporn.
au druh vlnn ltky, auov. Z
nm. Flaus(ch) ze stdn. vls(ch) ov
ke, je souvis s lat. plma pe.
auta zast. tna. Z it. auta od lat.
re (viz :tna).
aolet druh tny; tn tnovho za-

barven. Z fr. ageolet a to asi od lat.


re foukat. Srov. :ainet, :tna,
:inace.
egmatik klidn a neten typ lovka, egmatick. Z pozdnlat. phlegmaticus z . egmatiks hlenovit od
gma hlen, znt, hnis, plamen od
g plm, rozncuji. Sta ekov
vili, e pinou tkopdnosti a netenosti je pomal proudn tlesnch
v zpsoben jejich hlenovitm charakterem. Srov. :cholerik.
ek ob. skvrna, msto; tstovinov jdlo
(pl.); kontra v kartch, ekat, ek. Z nm. Fleck skvrna, msto, zplata, ptipek. Nzev jdla snad metaforicky z vznamu ptipek (srov.
i nm. Kuttelecke drky), posledn
vznam nepli jasn. Srov. :ikovat.
ektivn ohebn. Viz :exe.
eret lehk bodn sportovn zbra, kon. Z fr. euret, co je zdrobnlina k
eur kvt (pika byla chrnna knoflkem pipomnajcm kvt) a to z lat.
s (gen. ris) tv. Srov. :ra.
tna, tnist(k)a, tnov. Z nm.
Flte a to ze stfr. eute, je asi souvis s lat. re foukat onom. pvodu.
Srov. :auta, :aolet, :inace.
exe ohbn, ektivn, exibiln
prun, pizpsobiv. Z lat. exi od
ectere ohbat. Srov. :reex, :reektor.
ghorna ob. kdlovka. Z nm. Flgelhorn z Flgel kdlo a Horn roh
(jej signly dily pi honech kdeln
ady honc).
ikovat ob. ltat, neodborn opravovat.
Z nm. icken spravovat, zplatovat
od Fleck zplata, msto, skvrna (viz
:ek).
inkat se zahlet, vyhbat se prci,

176

inta

fofr

ink, odinknout. Lze pedpokldat


vvoj vznamu z onom. inknout udeit (srov. :knout - :kat se,
:plcat - plcat se). Mn pravdpodobn ze vc.-nm. ink tv. (Ma2 ).
inta hov. puka. Z nm. Flinte tv.,
je je zkrceno z Flintbchse, vlastn
puka s kesadlem, z Flint pazourek a Bchse puka. Srov. :puka,
:piksla.
irt nezvazn milostn zjem, irtovat. Z angl. irt pohrvat si, poletovat, cuknout onom.-expr. pvodu.
sna slang. obkldaka. Z nm. Fliese
tv., bez evidentnch paralel v jinch ie.
vtvch.
itr tpytiv plek. Z nm. Flitter tv.
K nm. ittern tpytit se, je souvis s
attern tepetat se, oboj onom.-expr.
pvodu.
ok devn ntek. Z nm. Pock tv.,
nejasnho pvodu. Ren nemt ani
oka vak asi vychz z nzvu jaksi
drobn mince v 15. st. tek (n. outek), piklonilo se k ok.
r1 prsvitn tkanina. Z nm. Flor z
niz. oers z fr. velours (viz :velur).
*r2 , hov. expr. bt ve ru bt v oblib, md, rozkvtu. Z lat. in re v
kvtu od s (gen. ris) kvt. Srov.
:in-1 , :ra.
ra kvtena. Podle lat. Flra bohyn
rostlinstva od s (gen. ris) kvt.
Srov. :deorace, :eret, :oskule.
oskule kvtnat, ale przdn frze. Z
lat. sculus, co je zdrobnlina k s
kvt (viz :ra).
otila oddl lod. Pes nm. Flotille ze
p. otilla, co je zdrobnlina k ota
lostvo, to pak je pes stfr. pejato
z germ. jazyk (souvis s nm. iessen

tci). Srov. :plout.


outek hejsek. Asi z nm. ott bujn,
vesel, pvodn plovouc, lehk, je
souvis s iessen (viz :otila). Zmna
vznamu je ze studentsk mluvy.
uidum domnl neviditeln ltka vyzaujc energii. Utvoeno k lat. uidus
plynn, tekut od uere plynout.
Srov. :uktuace.
uktuace kolsn; ast zmna zamstnn, uktuovat, uktuant, uktuan.
Z lat. uctuti od ucture vlnit se,
kolsat od uctus proud, vlnn od
uere tci. Srov. :uidum, :uor.
undra bhna. Dve t andra (Jg).
Pvodn asi ena pil s anderskmi vojky. Srov. i star . andera
patn vrchn roucho, nm. n. Flander, Flunder cr, je se tak vyvozuj
ze stejnho zkladu. Srov. i :movat.
uor plynn prvek, uoreskovat svtlkovat, uorescence. Z lat. uor
to, co plyne (je siln tkav) od
uere tci, plynout. Srov. :uktuace,
:uidum.
usat plivat, us, usanec. K st. us
vtok chorobnch vmk (hlen,
hnisu) z nm. Fluss proud, tok od
iessen tci, plynout. Srov. :otila,
:outek.
fukat. Onom.-expr. Srov. :kuet.
fobie chorobn strach. Nov k . fbos strach od fbomai prchm (strachy), je souvis s nam :bet. Srov.
:klaustrofobie, :xenofobie.
fofr ob. expr. spch, shon, fofrovat. Ve
star . fofr, fochr fukar, pstroj na
vyfukovn plev ze starho nm. Focher, Fcher (dnes Fcher) tv. z fochen rozfoukvat ohe ze stlat. focare zapalovat, rozncovat od lat. fo-

177

foch

forhend

cus ohnit. Srov. :fukar, :fokus.


foch ob. pihrdka; obor (druh vznam
jen ve spojen bt od fochu). Z nm.
Fach tv. (viz :fachman).
fokus ohnisko, fokln. Z lat. focus
ohnit. Srov. :fofr, :foyer, :bochnk.
foliant kniha velkho formtu. Z nm.
Foliant od Folio plarchov formt,
je je zkrceno z lat. in foli v (jednom) list od folium list (srov. :in1
). Dle srov. :flie, :fejeton.
flie tenk kovov i umlohmotn list.
Ze stlat. folia list, co je pvodn pl.
k lat. folium tv. Srov. :foliant, :fejeton.
folk druh hudby napodobujc hudbu
lidovou, folkov, folka. Z angl.
folk (music) lidov (hudba). Srov.
:folklor.
folklor lidov kultura, folklorn, folklorista, folkloristick. Z angl. folklore (od
pol. 19. st.) z folk lid a lore vda,
nauka. Srov. :folk, :pluk.
-fon (ve sloeninch) tkajc se reprodukce zvuku. K . fne hlas, zvuk,
tn, fn vydvm hlas, mluvm.
Srov. :telefon, :gramofon, :diktafon, :magnetofon ap. a :fonetika,
:fonologie.
fond soubor uritch prostedk, nadace. Z nm. Fond z fr. fond a to z
lat. fundus zklad, pda. Srov. :fundovan, :fundamentln.
fondn sms cukru a sirupu do bonbon, fondnov. Z fr. fondant, co
je pech. pt. k fondre rozplvat se
a to z lat. fundere tv. Srov. :fondue,
:fze, :transfuze.
fondue hork pokrm z roztavenho sra
a blho vna. Z fr. fondue (jde o vcarskou specialitu), co je p. trp. .r.

k fondre (viz :fondn).


fonm zkladn jednotka fonologickho
systmu. Utvoeno ve 20. st. na zklad . fonma, je znamen tot co
fne (viz :-fon).
fonetika vda o zvukov strnce ei,
fonetick. Pes modern evr. jazyky a
tam na zklad . fntiks tkajc se
tn, zvuk od fne (viz :-fon).
foniatrie nauka o len poruch hlasu.
Novodob sloenina z . fne hlas,
zvuk a itre len k iatrs lka.
Srov. :-fon, :psychiatr.
fonologie nauka o zvukovch prostedcch jazyka. Novodob sloenina z .
fne hlas, zvuk, tn a :-logie. Srov.
:-fon, :fonm, :fonetika.
fontna kana s vodotryskem. Podle
nm. Fontne tv. z pozdnlat. fontna,
co je pvodem adj. v .r. od lat. fns
(gen. fontis) pramen.
fr ob. expr. vtip, trik; drahoty (pl.);
nskok. Vtinou se vykld z nm.
sloves s pedponou vor- ped. Jasn
je to u dt fra dt nskok z nm.
vorgeben (k geben dt), podobn by
bylo dlat fry z vormachen pedstrat, balamutit (k machen dlat), z
toho snad i ostatn vznamy. Psobilo tu samostatn postaven vor ve
vtch jako machen Sie uns nichts
vor nic nm nepedstrejte, nenamlouvejte. Srov. :frov.
forbes hrac automat. Podle jmna vrobce.
foreking aktivn napadn soupee vysunutmi hri (zvlt v hokeji), forekovat. Z angl. forechecking od forecheck z fore vpedu a check zastavit,
zadret. Srov. :bodyek, :forhend.
forhend der pedn stranou rakety (v
tenise ap.), forhendov. Z angl. fo-

178

forhont

forztie

rehand tv. z fore pedn; vpedu a


hand ruka. Srov. :bekhend, :forhont, :foreking.
forhont slang. vynen karty; ten, kdo
vyn. Z nm. Vorhand pednost
z vor ped a Hand ruka. Srov.
:forhend, :fortel, :fr.
forint jednotka maarsk mny. Z
nm. Florint a to podle it. msta Florencie, kde se razil znm orentsk
dukt.
forma vnj tvar, podoba, zpsob, formovat, formace, formln, formalismus,
formalista. Z lat. forma tv. Vznam
kondice, vkonnost pes angl. Srov.
:formalita, :formt, :deformovat,
:informovat, :reforma.
formaldehyd plyn ostr vn uvan
k vrob umlch hmot. Prvn st je
od lat. formca mravenec (je v nm
kyselina mraven), dle viz :aldehyd.
formalin roztok formaldehydu. Zkrcenm z :formaldehyd + pp. -in (srov.
:anilin).
formalita ustlen forma ednho i
spoleenskho aktu. Ze stlat. formalitas od lat. forma (viz :forma).
forman zast. vozka. Z nm. Fuhrmann
z Fuhre povoz, nklad a Mann mu.
Dle viz :fra.
formt velikost, rozmr. Z lat. formtus, co je p. trp. od formre tvoit, formovat od forma (viz :forma).
formul tiskopis k vyplnn rznch
daj. Z lat. formulrius tkajc se
(prvnch) formul (dle viz :formule).
formule ustlen znn, vzorec; jednosedadlov sportovn vz, formulovat,
formulace. Z lat. formula podoba, pravidlo, pedpis, prvnick formule, co
je zdrobnlina k forma (viz :forma a

:formul).
forota ob. zsoba. Z nm. Vorrat tv. z
vor ped a Rat rada. Srov. :fortel,
:rada.
frov ob. chatrn, nepevn. Zejm od
:fr, tedy vlastn pedstrajc (pevnost).
forsrovat ob. upednostovat, zdrazovat. Z nm. forcieren a to z fr. forcer nutit (stfr. forcier) k pozdnlat.
fortia sla od lat. fortis siln. Srov.
:forte.
forus ob. zloha (na plat). Z nm. Vorschuss tv. z vor ped, naped a Schuss
rna, vymrtn od schiessen stlet.
Srov. :forota, :fortel.
forte siln (v hudb), fortissimo (superlativ od forte). Z it. forte siln z lat.
fortis tv. Srov. :piano.
fortel ob. dovednost, zrunost, forteln
dobe udlan, byteln. St. t lest,
skok. Ze sthn. vorteil (dnes Vorteil)
vhoda, zisk z vor ped a teil st,
dl (souvis s :dl). Srov. :forhont,
:forota, :forus.
fortikace opevnn. Z lat. forticti
z fortis siln a -cti (viz :-kace).
Srov. :forte, :forsrovat.
fortna zast. brna. Z nm. Pforte a to
z lat. porta brna, vrata. Srov. :portl, :portr.
fortuna tst. Z lat. fortna tst, nhoda, osud od fors astn nhoda k
ferre nst, pinet.
frum veejnost, veejn msto. Z lat.
forum trit. Srov. :dvr.
forvard slang. tonk, msto v toku
(ve sportu). Z angl. forward tv. z fore
pedn a ward str. Srov. :forhend,
:foreking, :stevard.
forztie zlat d. Podle angl. bota-

179

fot

frajer

nika W. Forsytha ( 1804).


fot zast. ob. lesnk. Z nm. Forstmeister
k Forst les (srov. i :mistr).
fosft fosforen hnojivo. Z fr.
phosphate (viz :fosfor).
fosfor svtlkujc nekovov prvek, fosforeskovat. Pes nm. z . fsfros svtlonosn z fo s svtlo a -fros od fr
nesu. Srov. :foto-1 , :semafor, :lucifer.
fosgen druh jedovatho plynu. Umle
z . fo s svtlo a zkladu gen- rodit
(se) (srov. :gen). Vznik psobenm
chlru na kyslink uhelnat za dennho
svtla.
fosilie zkamenlina, fosiln. Od lat. fossilis vykopan od fodere (p. trp.
fossum) kopat.
fona siln prkno. Z nm. Pfosten
sloup, kl, fona a to z lat. postis veeje, sloup.
fotbal, fotbalov, fotbalista. Z angl. football z foot noha (srov. nm. Fuss) a
ball m (srov. :-ball).
fotel ob. keslo, lenoka. Z fr. fauteuil,
stfr. faudestoel a to z frk. *faldistl,
doslova skldac stolice (srov. :fald,
:stl).
foto-1 (ve sloeninch) tkajc se
svtla. Z . fo s (gen. fts) svtlo.
Srov. :fosfor a :fotograe, :fotosyntza, :fotobuka.
foto-2 (ve sloeninch) tkajc se fotograe. Zkrceno z :fotograe. Srov.
fotoapart, fotokopie, fotomont, :fotogenick.
fotobuka lnek mnc svteln podnty na elektrick. Z :foto-1 a
:buka.
fotogenick vhodn k fotografovn.
Umle z :foto2 a zkladu gen- rodit

(se). Srov. :fosgen.


fotograe, fotograck, fotograf, fotografovat, hov. foto, fotka, fotit, focen.
Z :foto-1 a :-grae.
fotosyntza pemna kyslinku uhliitho v rostlinch v organick ltky psobenm svtla. Z :foto-1 a :syntza.
fotr zhrub. otec. Z nm. Vater tv. Srov.
:pter.
foukat, nafouknout, nfuka, sfouknout,
vyfouknout. Vesl., onom. pvodu.
Srov. :fuk1 , :fuet, :podfouknout.
foua ob. expr. nadutec. Od :funt
onom. pvodu.
fous. Viz :vous.
foxterir plemeno psa. Z angl. foxterrier z fox lika (nm. Fuchs) a
terrier (viz :terir) (byl vyuvn pi
lovu liek). Srov. :foxtrot, :xlovat.
foxtrot druh tance. Z angl. foxtrot, doslova li klus, z fox lika a trot
klus, rychl pohyb. Srov. :foxterir,
:trotl.
foyer pedsl v divadle ap.. Z fr. foyer
tv., pvodn mstnost s krbem slouc
k oht, ze stfr. foier krb z pozdnlat. focrius tkajc se krbu, ohnit
od lat. focus ohnit. Srov. :fokus,
:fukar, :fofr.
fracek zhrub. (drz) dt. Z nm. Fratz
tv., dve t okliv, patn lovk,
je je asi z it. frasca (viz :fraka).
fragment zlomek, fragmentrn. Z lat.
fragmentum od frangere lmat. Srov.
:fraktura, :frakce.
fraj psl. zast. ob. volno, voln. Z nm.
frei voln, svobodn, je souvis s Freund ptel. Dle srov. :frajer.
frajer ob. expr. milenec; vyzvav mladk, frajrek, frajeit, frajeina. Z nm.
Freier npadnk, zletnk (st. frejie)

180

frajle

frekvence

od freien chodit za dvkou, je souvis


s nam :pt, :ptel. Srov. i :fraj.
frajle ob. hanl. slena. Z nm. Frulein
tv., co je zdrobnlina k Frau pan.
frak slavnostn pnsk odv. Z nm.
Frack z angl. frock, pvodn kutna, sutana, ze stfr. froc tv. a to asi pvodu
germ.
frakce skupina odtpen od celku,
frakn. Z lat. frcti odtpen, odlomen od frangere (p. trp. frctus)
lmat. Srov. :fraktura, :fragment.
fraktura zlomenina. Z lat. frctra
zlomen od frangere (p. trp.
frctus) lmat. Srov. :frakce, :fragment.
francovka masn ppravek z alkoholu, mentolu aj.. Z nm. Franzbranntwein francouzsk plenka.
frank penn jednotka. Z fr. franc a
to z pvodnho npisu na minci Francrum rx krl Frank; jmno germ.
kmene, po nm je nazvna Francie,
zna voln, svobodn. Srov. nm.
frank tv.
franko psl. vyplacen, (o)frankovat. Z
it. franco (di porto) osvobozeno (od
potovnho) z it. franco svobodn a
to z germ. Srov. :frank.
frantiek kuelk vonn pryskyice vydvajc vonn dm. Z angl. frankincense kadidlo ze stfr. franc encens
ist kadidlo (srov. :frank) z lat. incnsum to, co je zaplen od incendere zaplit z :in-1 a candre bt
hav, zit. Zvukov podoba se v .
piklonila k osobnmu jmnu Frantiek.
Srov. :kandelbr, :kandidt, :frantikn.
frantikn len mniskho du, frantiknsk. Podle zakladatele, sv. Frantika z Assisi (it. Francesco, doslova

Francouzek, protoe jeho matka byla


Francouzka). Srov. :frank.
frapantn npadn, do o bijc. Z fr.
frappant bijc od frapper bt.
fraka obhroubl veselohra; expr. nedstojn, tragikomick dn, frakovit.
Z it. frasche such vtve, vete, nicotn vci, prmy, co je pl. k frasca
listnat vtev (slouc k oznaen vepu), pak t lehkomysln lovk
(srov. :fracek). Dle nejasn. Jen do
. (a odtud do slk. a pol.).
frter mnich bez knskho svcen. Z
lat. frter bratr (viz :bratr). Srov.
:pter.
frze ustlen spojen slov; otel vyjden, frzovit, frzovat. Pes nm.
Phrase z lat. phrasis a to z . frsis vraz, mluven od frz km, ukazuji,
naznauji.
frazeologie nauka o ustlench slovnch
spojench. Viz :frze a :-logie.
frc ob. zastavrna. Z nm. spojen in
Versatz (geben) (dt) do zstavy (v .
se uv prakticky jen takto s pedl.);
ver- souvis s nam :pe-, Satz je od
setzen posadit (viz :sedt).
fret. Onom. k citosl. frr vyjadujcm
prudk let. Srov. :frka, :frnknout.
frka slang. cvoek i hvzdika jako
odznak vojensk hodnosti. Pvodn
knok, tedy asi nco jako :amrda
- knok, kter se rozto a fr. Srov.
:fret.
fregata druh vlen lodi, fregatn. Z it.
fregata (snad pes nm. Fregatte) tv.,
jeho dal pvod je nejist.
frekvence provoz; astost vskytu;
kmitoet, frekvenn, frekventovan,
frekventant. Z lat. frequentia tv. od
frequns ast, hojn navtvovan,

181

frenetick

frustrace

je asi souvis s farcre cpt.


frenetick bouliv, naden. Z lat.
phrenticus z . frentiks len k fren
brnice, ale i due, rozum, rozvaha
(sta ekov vili, e pod srdcem sdl
due, rozum atd.).
freska nstnn malba do mokr
omtky. Z it. (dipingere) a fresco (malovat) na erstvou (omtku); fresco
erstv je z germ. *frisc (srov. nm.
frisch) tv.
fretka bl forma tchoe. Z nm.
Frett(chen) a to pes fr. furet z vlat.
*frittus fretka, tcho k lat. fr zlodj.
frza obrbc stroj, frza, frzovat,
frzka. Pes nm. Frse z fr. fraise
tv. od fraiser frzovat, dve vrsnit,
zvtovat otvor, asi z frk. *frisi obruba, kadeen.
frigidn chladn, sexuln nevzruiv,
frigidita. Z lat. frgidus chladn od
frgre bt chladn, mrznout k frgus
chlad, mrz.
frikativa ten souhlska. Z modernch
evr. jazyk a tam ze stlat. fricativus
od lat. fricre tt. Srov. :afrikta,
:frikce.
frikce ten. Z lat. fricti tv. od fricre
(p. trp. frictus, frictus) tt. Srov.
:frikativa, :frot.
fritovat smait v rozplenm tuku, fritovac. K fr. frit, co je p. trp. od
frire pci z lat. frgere tv. Srov. :pomfrity.
frivoln rozpustil, nestydat. Z fr. frivole lehkovn, nicotn z lat. frvolus nicotn, rozbit, drobiv od frire
roztrat, drobit (souvis s fricre - viz
:frikce).
frizra ob. expr. es. Pes nm. Frisur z
fr. frisure od friser kadeit, kudrnatit,

jeho dal pvod nen jasn.


frkat. Onom. (vydvat zvuk frr). Srov.
:fret, :frnknout.
frmol hov. expr. shon, zmatek. Asi expr.
petvoen (k slovm jako :fret?) z
chrmol (tak u Jg), co je ojedinl varianta k chomol boue, bouliv vtr
(viz t Jg), je souvis s :chumel.
frk ob. zhrub. nos, ofrovat se. Od frnt, co je obmna :frkat. Srov. tak
rmov :chrnt.
frnknout expr. ulett. Onom. od citosl.
frnk. Srov. :fret.
fronta bojit; seskupen organizac i
stran; ada ekajcch lid; rozhran
vzduchovch vrstev, frontov, frontln. Pes nm. Front(e) z fr. front i
it. fronte a to z lat. frns (gen. frontis) elo, pedn strana.Vznam ada
ekajcch lid je - pokud vme - jen v
.
frontispis strnka tvoc protjek titulnho listu knihy. Z fr. frontispice ze
stlat. frontispicium prel (budovy)
z frns elo (srov. :fronta) a -spicere
k specere hledt (srov. :aspekt, :inspekce).
frot bavlnn tkanina se smykovm
povrchem. Z fr. frott, co je p. trp.
k frotter otrat (runkem), je se asi
nepravideln vyvinulo (pes stfr. froter, freter) z lat. fricre tt. Srov.
:frikce.
fran ob. expr. odlivka alkoholu. Nejasn.
fruktza ovocn cukr. K lat. frctus
plod.
frustrace rozarovn, nenaplnn oekvanho, frustrovat. Z lat. frstrti od frstrre zklamat v oekvn od psl. frstr marn, zbyten. Souvis s fraudre klamat

182

fu

furunkl

(srov. :defraudace).
fu psl. ob. pry. Z nm. futsch tv., je
je nejsp onom. pvodu. Srov. :fuovat.
fuet. Onom. Srov. :foukat, :et.
fuga skladba, v n tma postupn pebraj rzn nstroje i hlasy. Z lat.
fuga tk od fugere utkat, prchat,
je souvis s :bet a :fobie.
fuchsie druh ozdobn kvtiny. Podle
nm. botanika L. Fuchse ( 1566).
fuj citosl. Onom. vyjden znechucen podobn je nm. pfui, angl. e, fr. ,
lat. f.
fujara pastsk pala. P. fujarka,
ukr. fujra, ojra, s./ch. frula, dle
rum. uer, ma. furulya, alb. ojere. Slovo karpatsk pastsk kultury
(srov. :baa, :brynza ap.), pvodu
neznmho. Na . podobu zejm psobilo n. fuja foukat.
fujavice vnice. Z n. fuja onom. pvodu (citosl. fu-) stejn jako :foukat,
:fuet. Srov. i :fujara.
fuk1 fouknut. Od :foukat.
fuk2 psl. (ve spojench to je fuk, to m
fuk) ob. expr. (to je) jedno, lhostejno.
Expr. varianta k :fk s piklonnm k
:fuk1 .
fukar stroj na provvn obil, metn
slmy ap.. Piklonnm k :foukat ze
starho fofr, fochr z nm. Focher, Fcher (dle viz :fofr).
fuk, fuk expr. siln vtr. K :fuet,
:foukat.
fundamentln zkladn, podstatn,
fundamentalismus, fundamentalista. Z
pozdnlat. fundmentlis (asi pes
nm. fundamental) k lat. fundmentum
zklad od fundre (viz :fundovan).
fundovan (argumenty) podloen,
podpoen. Od fundovat podporo-

vat, zajiovat z lat. fundre zakldat,


upevovat od fundus zklad, pda.
Srov. :fond, :fundamentln.
funebrk ob. pohebn zzenec. Od lat.
fnebris pohebn k fnus (gen. fneris) poheb (srov. :funus).
funt. Onom. Srov. :fuet, :fujavice i
:foua.
fungl(nov) ob. expr. zcela (nov).
Z nm. funkel(nagel)neu tv., doslova
nov jak tpytiv hebk k funkeln
tpytit se.
fungovat, funkce, funkn, funkcion,
funkcionsk, funkcionalismus, funkcionalista. Z lat. fung (p. trp.
fnctus) vykonvat, zastvat.
funkl. Viz :fungl(nov).
funus ob. poheb. Ji od 16. st. eno
pes kosteln latinu (z lat. fnus). Srov.
:funebrk.
fra tk nklad; ob. expr. velk mnostv. Z nm. Fuhre povoz, nklad na
voze, je souvis s fahren jet a fhren
vst, vzt. Srov. :forman, :fro,
:frat.
furiant expr. umnn, pyn lovk. Z
lat. furins (mon pes nm. Furiant),
co je pech. pt. k furire uvdt v
lenost, rozzuit (se), tedy asi zuc,
dc. Srov. :frie, :furre.
frie expr. zuiv ena. Z lat. Furia Ltice, bohyn pomsty z furia zbsilost,
zuivost od furere zuit, bsnit. Srov.
:furiant, :furre.
furre hov. zast. rozruch. Z it. furore pohnut mysli, zuivost z lat. furor tv. k
furere zuit. Srov. :frie, :furiant.
furt psl. ob. pod. Z nm. fort dle,
pry (in einem fort neustle) od vor
ped. Srov. i nae :ped.
furunkl neit. Z nm. Furunkel a to z
lat. frunculus tv., co je asi zdrobn-

183

fusekle

gajdy

lina k fr zlodj (neit jakoby krade


krev a tln tekutiny). Srov. :fretka.
fusekle ob. ponoka. Z nm. Fusckel z
Fu noha a zdrobnliny od Socke ponoka z lat. soccus nzk, lehk stevc a to z .
fuovat neodborn a patn nco dlat, fuer, fuka, fueina. Z nm. pfuschen tv., je se vykld od citosl. futsch, oblastn t pfu(t)sch, vyjadujcho splasknut, zasyen ap. Srov.
:fu.
futrl ob. pouzdro. Z nm. Futteral ze
stlat. fotrale, fotrum, je je ovem zase
ze sthn. vuoter podvka, pochva na
me. Srov. :futro.
futro ob. dven rm. Z nm. Futter podvka; dven rm, dle viz
:futrl.
futrovat (se) ob. krmit (se), cpt (se).
Od nm. Futter krmivo, fttern krmit, je asi souvis s :pst (se).
futurum budouc as, futurismus umleck smr ze za. 20. st., futuristick.
K lat. futrus budouc, stejn koen
je i v lat. perfektu fu byl jsem, na-

em :bt i . fsis proda, ve z ie.


*bheu-, *bh- rst.
fze splynut, fzovat. Z lat. fsi
od fundere (p. trp. fsus) lt, rozpoutt. Srov. :transfuze, :fondn,
:fondue.
fyto- (ve sloeninch) tkajc se rostlin. Z . fytn rostlina a to od stejnho
zkladu jako :fyzika. Srov. fytogeneze
vvoj rostlinstva (viz :geneze).
fyzika vda o vlastnostech a pohybu
hmoty, fyzik, fyzick, fyzikln. Z lat.
physica, . fysike (tchn) nauka o prod od fysiks tkajc se prody
k fsis proda, je souvis s nam
:bt. Srov. i :fyto-, :kus, :futurum.
fyziognomie vraz oblieje. Pes nm.
a lat. z . fysiognma urovn povahy
z rys oblieje k fsis proda, tlesn
povaha a gnom poznn, smlen.
Srov. :fyzika, :gnma.
fyziologie nauka o djch v organismu,
fyziolog, fyziologick. Z . fsis proda a :-logie.

G
gabardn druh tkaniny. Pes nm. z
gavl, gaol).
fr. gabardine ze p. gabardina a to asi gabro druh vyvel horniny. Podle it.
zkenm gabn svrchnk, pl s kaobce Gabbro.
puc (zejm z ar.) a tabardina od ta- gag komick npad (ve lmu ap.). Z
bardo hazuka, selsk kabtek. Srov.
angl. gag tv. Asi ze slang. gag vym:capart.
let si, je souvis s nm. Geck outek,
dve dvorn blzen.
gbl(k) ob. zast. pesndvka, jdlo. Z gajdy n. dudy, gajdo. Ve slov. janm. Gabel(frhstck) (sndan) na vizycch (chyb v r., lu. i na zpad .
dliku od Gabel vidlika a to z keltzem) vpjka z tur. gajda tv., ptiny (srov. stir. gabul vidlice, bret.
vod je vak nejsp ibersk (pan. gaita
184

gala

gangrna

tv.). Dal souvislost se hled v gt.


gaits koza - z ke tohoto zvete se
mchy k dudm dlaly.
gala hov. slavnostn vystrojen; adj. slavnostn. Pes nm. a fr. ze p. gala a to
asi ze stfr. gale poten, zbava od
galer bavit se, vst vesel ivot. Dal
pvod nejasn. Srov. :galn, :galantn, :galanterie.
galn n. milenec, galnka. Pes nm.
Galan ze p. galn milovnk, elegantn
mu ze stfr. galant, co je pech. pt.
k galer (viz :gala).
galanterie drobn ozdobn zbo. Pes
nm. Galanterie z fr. galanterie dvornost, pozdji drobn ozdobn drky
od galant (viz :galantn).
galantn dvorn. Pes nm. z fr. galant
tv., stfr. iv, vesel od galer bavit
se (viz :gala, :galn).
galaxie soustava miliard hvzd, galaktick. Ze stlat. galaxia Mln drha
z lat. galaxis a . galaxas od gla (gen.
glaktos) mlko.
galeje (pomn.) nucen veslovn na vlench lodch; expr. dina, galejnk.
St. galej, gall aj. (sg.) veslask vlen lo je ze stlat. galea ze st. gala z . gal, je oznaovalo lasiku, ale
tak jist ralokovit ryby, s jejich pohybem byl pohyb loi srovnvn.
galra veslov lo. Z it. galera a to ze
stlat. galea (viz :galeje).
galerie ochoz, chodba; sbrka umn. Z
it. galleria sloupov chodba ze stlat.
galeria, jeho pvod nen jist. Snad ze
stlat. galilaea pedsl kostela - tak
bylo metaforicky (podle jmna biblick
palestinsk provincie) nazvno msto,
kde se shromaovaly zstupy laik.
galimaty zmatenina. Pes nm. Galimathias z fr. galimatias, jeho v-

klad vtinou vychz z osobnch jmen


Gallus a Mathias, nebo z ktivnho
mstnho jmna - tko rozliit, co je
skuten a co jen lidov etymologie. V
druh sti tak me bt . -math
vdn, uen (srov. :chrestomatie).
galon anglick dut mra. Z angl. gallon
ze stfr. galon velk ndoba. Dal pvod nejist.
galoe gumov pezvka. Pes nm.
Galosche z fr. galoche pezvka, devk a to bu k . klpous evcovsk
kopyto, devk z klon devo a pos
noha, nebo z lat. gallicula sandlek
od gallica (galsk) sandl. Jsou i vklady jin.
galvanick pemujc chemickou
energii v elektrickou (g. proud, g. lnek), galvanizovat, galvanizace. Podle
it. fyzika L. Galvaniho ( 1798).
gamba druh violy. Z it. viola da gamba
(viz :viola) ke gamba noha (hr si
nstroj pidruje nohama) z pozdnlat.
gamba tv. asi z . kampe ohyb, kloub.
gambit zahjen achov partie s obt
pce. Ze p. gambito z it. gambitto,
gambetto, doslova nastaven nohy, stolika, od gamba noha (viz :gamba).
game hra v tenise. Z angl. game hra,
ale i milostn hra, lovn zv ap., pvodn radost, poten. Jen v angl. a
skand. jazycch.
gang zloineck tlupa, gangster. Z angl.
gang tv. Stangl. gang znamen chozen, cesta, dnen vznam mon pes
skand. jazyky. Souvis s angl. go jt,
nm. gehen tv.
ganglie nervov uzlina. Pes lat. z .
ganglon ndor, uzlina.
gangrna sn. Pes stlat. gangraena

185

gangster

gz

z . gngraina ved, rakovina.


gangster, gangstersk. Viz :gang.
garance zruka, garantovat, garant.
Pes nm. Garantie z fr. garantie tv. od
garant ruitel, ruc ze stfr. guarant,
warant, je je pevzato z germ. (srov.
nm. Gewhr zruka, wahren opatrovat ap.). Srov. :gar.
gar, garovat. Z fr. garage, doslova
odstaven, vyboen, od garer dt na
bezpen msto ze stfr. varer chrnit
(se) a to z germ. *war- (srov. nm.
wahren opatrovat). Srov. :garance,
:garda.
garda str, druina, gardov, gardista. Z fr. garde tv. od garder hldat,
opatrovat, uschovvat a to z germ.
*ward- (srov. nm. Warte strn v,
warten ekat). Srov. i :varta, :gar.
garde ohroen dmy v achu. Z
fr. gardez-vous dejte si pozor (viz
:garda).
garde(dma) prvodkyn dvky. Od
fr. garder hldat (viz :garda a
:dma1 ).
garden party zahradn slavnost. Z
angl. garden zahrada (souvis s
:hrad) a party (viz :party).
garderoba atstvo, atna. Z fr. garderobe tv., doslova uschovn atstva
(viz :garde a :rba).
garnt mosk rek. Z nm. Garnat ze
starho niz. gernaet. Dal pvod nejasn.
garnitura souprava; skupina osob podobnch profesionlnch kvalit. Pes
nm. Garnitur z fr. garniture vybaven, sortiment od garnir vybavit,
stfr. t varovat, jistit z germ. *warn(srov. nm. warnen varovat). Srov. i

:garance, :garda.
garsonira, hov. garsonka samostatn
mstnost s psluenstvm. Z fr.
garonnire od garon chlapec, (star)
mldenec, pvodu nejasnho.
gastronomie nauka o kuchaskm
umn, gastronom, gastronomick. Z
fr. gastronomie k . gaster bicho, aludek a :-nomie.
gat ob. kalhoty. Vesl. - p. gacie, r.
gi, s./ch. gace. St. hac, hc krtk
(spodn) kalhoty zaniklo; nov slovo
je vpjkou z ma. gatya (tam ze
slov.), ppadn z pol. Etymologie nejasn. Nejastji se spojuje s ie. *gjt, tedy odv na chozen (Ma2 pod
hace). Srov. :ha, :gang.
gau spac pohovka. Z angl. couch z
fr. couche lehtko od coucher lehat z lat. collocre ukldat z con(viz :kon-) a locre umstit od locus
msto. Srov. :ku, :dislokovat.
gauo jihoamerick pask dobytka. Z
am.-p. gaucho a to z arawackho cachu druh.
gaudium hov. expr. vesel. Z lat. gaudium od gaudre veselit se.
gauner ob. darebk, lump. Z nm. Gauner a to ze starho Joner falen
hr. Slovo je z argotu, pvodem asi z
jidi jowen ek (ekm byla pisuzovna zvltn obratnost pi falen he
v karty).
gavota star francouzsk tanec. Z fr.
gavotte z prov. gavoto od gavot horal,
hrubec (pvodn tanec alpskch horal).
gz dk prsvitn tkanina, gza
jemn obvazov materil. Z fr. gaze
a to bu podle palestinskho mstnho
jmna Gaza, Ghasa, nebo pes p. z ar.

186

gazda

geodezie

qazz surov hedvb z per. kz.


gazda n. hospod. Z ma. gazda, co
je zase pevzet ze slov. *gospoda pn,
hospod. Viz :hospoda, :hospod.
gazela druh stepn antilopy. Pes fr. gazelle a p. gacela z ar. azla tv.
ge slun. Z fr. gage zstava, ze stfr.
gage, wage tv. (srov. angl. wage mzda)
z germ. *wadja- tv. Srov. :angaovat.
geja japonsk tanenice. Z jap. geia z
gei tanec a a osoba.
gejzr hork tryskajc pramen. Podle
jmna starho islandskho zdla Geysir z isl. geysa vyvrat, prtit (souvis s nm. giessen lt).
gel rosolovit hmota. Zkrceno z nlat.
gelatina tv., co je novotvar k lat.
gelre zmrznout, ztuhnout, zmrazit
od gel led, mrz. Srov. :elatina,
:el, :glazura, :chladn.
geminace zdvojen. Z lat. geminti od
geminre zdvojovat od geminus dvojit.
gen faktor ddinosti uloen v buce.
Nov utvoeno k . gnos rod, pokolen. Srov. :genetika, :eugenika,
:geneze.
genealogie rodopis; vda zabvajc se
studiem rodokmen. Z . gnos rod a
:-logie. Srov. :gen, :geneze.
generace pokolen. Z lat. generti
plodiv sla, pozdji potomstvo, z generre plodit, rodit od genus (gen. generis) rod, druh. Srov. :genertor,
:degenerovat.
generl, generlsk, generalita. K lat.
generlis veobecn, doslova patc
vem druhm. Ve vojensk oblasti nejprve ve fr. jako adj. (capitain gnral,
14. st.), pak pes nm. Srov. :generln.
generln veobecn, celkov, hlavn,

generalizovat. Z lat. generlis veobecn od genus rod, druh. Srov. :generl, :generace, :gnius.
genertor zazen pemujc jednu
energii v jinou, generovat. Z lat. genertor tvrce, vrobce od generre
(viz :generace).
genetika vda o zkonech ddinosti,
genetick, genetik. Nov utvoeno ve
20. st. k . gnesis (viz :geneze).
geneze vznik, zrod. Podle fr. gense z
lat. genesis z . gnesis tv. od ggnomai rodm se, vznikm. Srov. :gen,
:genealogie, :genetika.
geniln. Viz :gnius.
genitl, genitlie pohlavn stroj. Z
lat. genitle (sg.), genitlia (pl.) od genitlis plodc od gignere (p. trp. genitus) rodit, plodit. Srov. :generace,
:gnius, :genitiv, :pregnantn.
genitiv druh pd. Z lat. (csus) genitvus, genetvus (pd) vyjadujc zrod,
pvod k gignere (p. trp. genitus)
(viz :genitl).
gnius lovk s neobyejnm tvrm
nadnm, geniln, genialita. Z lat. genius, pvodn ochrann bostvo provzejc lovka od jeho narozen, pak
sla, energie v lovku a konen pozdnlat. tvr nadn. Od gignere (viz
:genitl).
genocida vyhlazen cel skupiny obyvatelstva, rasy i nroda. Utvoeno z
lat. genus rod, druh a -cidere (z caedere) zabjet, vradit. Srov. :generace, :pesticid.
geo- (ve sloeninch) zem-. Od . ge
tv. Srov. :geograe, :geologie, :geodezie.
geodezie zemmistv, geodet, geodetick. Z fr. godsie z . gedais z

187

geograe

gladitor

:geo- a daomai dlm (srov. :dl).


geograe zempis, geograf, geograck. Z . gegraf popis zem. Viz
:geo- a :-grae.
geologie nauka o sloen zem, geolog,
geologick. Novj, z :geo- a :-logie.
geometrie obor matematiky zkoumajc rovinn a prostorov tvary, geometrick. Z . gemetra zemmistv z :geo- a metro mm (srov.
:metr).
gepard druh kokovit elmy. Pes
nm. Gepard, fr. gupard z it. gattopardo z gatto koka (k pozdnlat. cattus tv.) a pardo pardl (viz :leopard,
:pardl).
gerila drobn zkodnick vlka, gerilov. Ze p. guerilla, co je zdrobnlina
k guerra vlka z germ. *werra (srov. i
angl. war tv.).
germanismus nmeck jazykov prvek pejat do jinho jazyka, germanista, germanistika, germanizace.
Podle jmna kmene Germn (tak je
oznaovali man a Keltov, nikoli oni
sebe); v irm smyslu vztaeno na celou germ. jazykovou oblast, v um
pouze na Nmce.
gerontologie nauka o strnut lid. Z
. grn (gen. gerontos) staec a :logie.
gestapo tajn policie v nacistickm Nmecku, gestapk. Zkratkov slovo z
Geheime Staatspolizei tajn sttn policie. Srov. :stt1 , :policie.
gestikulovat posunkovat, pohybovat
rukama pi ei. Z lat. gesticulr tv.
od gesticulus, co je zdrobnlina k
gestus (viz :gesto).
gesto posunek; (vnjkov) vstcn
projev. Pes it. gesto z lat. gestus dren tla, posunek od gerere (p. trp.

gestus) nst, vst, konat, ve zvratn


podob chovat se. Srov. :gestikulovat.
ghetto uzaven mstsk tvr (pvodn pro idy). Ne zcela jasn. Z it.
ghetto, kter jist souvis se jmnem ostrova Get(t)o Nuovo v Bentkch, kde
byli id prvn separovni (od 16. st.)
- to snad od it. gettare lt (kov) do
formy, nebo na ostrov byly ve stedovku slvrny. Lid. etym. (D2) pak
asi spojeno s hebr. gt odlouen.
gibbon opice blzk lidoopm. Prvn se
objevuje ve fr. (pol. 18. st.), tam dajn
z njakho domorodho jazyka.
gigant obr, gigantick. Pes lat. z . Ggs (gen. Ggantos). V eck mytologii
se tak nazval s bohy spznn rod obrovitch lid.
gigolo mu nechvajc se vydrovat od
en. Z fr. gigolo, musk formy k gigole(tte) profesionln tanenice v tanrnch k giguer hopsat od gigue
noha, ale tak housle (z germ., srov.
nm. Geige). Snad tedy vvoj housle
hopsat a od toho zptn noha ?
gilotina stnac poprav nstroj. Z fr.
guillotine podle lkae J. Guillotina,
kter ji doporuil k uvn za fr. revoluce (1789).
gin. Viz :din.
girlanda obloukovit vzdoba z kvtin ap.. Z fr. guirlande i it. ghirlanda tv. Nejasn. Prvn st pipomn nkter germ. slova (srov. angl.
wire drt, sthn. wiara (spirlovit)
zlat ozdoba).
glacil doba ledov, glaciln. K lat.
glacilis ledov od glacis led. Srov.
:glaz, :glazura, :gel.
gladitor staromsk zpasnk, gladitorsk. Z lat. gladitor od gladius

188

gladiola

gondola

me. Srov. :gladiola.


gladiola bot. mek. Z lat. gladiolus, co
je zdrobnlina od gladius me. Srov.
:gladitor.
glajcha slang. doveden stavby a pod
stechu. Z nm. Gleiche rovnost od
gleich rovn.
glanc ob. lesk. Z nm. Glanz tv. od glnzen lesknout se. Srov. :hledt.
glaz adj. vyroben z hlazen ke. Z fr.
glac, co je p. trp. k glacer zmrazit,
dt ledov vzhled od glace led z lat.
glacis tv. Srov. :glacil, :gel.
glazura sklovit povlak keramickch
vrobk, poleva. Z nm. Glasur od
Glas sklo - fr. glaure je pak z nm. a
ne od glace led (viz :glaz). Nkte
autoi vak soud naopak.
glejt ochrann prvodn list. Z nm.
Geleit doprovod od leiten vst. Srov.
:leitmotiv, :leader.
globln souhrnn, celkov. Z fr. global
tv., dle viz :glbus.
globulin druh blkoviny. Od lat. globulus, co je zdrobnlina k globus (viz
:glbus).
glbus model zemkoule. Nov vznam
(od konce 15. st.) lat. globus koule,
chum. Srov. :globln, :globulin,
:konglomert.
glorikace oslavovn, glorikovat. Z
lat. glria slva a :-kace.
gloriola svatoz. Z lat. glriola, co je
zdrobnlina k glria slva. Vzniklo asi
v malstv. Srov. :glorikace.
glosa poznmka, vysvtlivka, glosovat,
glostor, glos. Z lat. glssa tv. z .
glo ssa jazyk, e. Srov. :polyglot,
:diglosie.
glukza hroznov cukr. Pes nm. Glukose z fr. glucose k . glyks sladk.

Srov. :glycerin, :lkoice.


glycerin olejovit trojsytn alkohol. Z
fr. glycrine od . glykers sladk (vedle glyks tv.). Srov. :glukza.
glykemie hladina cukru v krvi. Umle z
. glyks sladk a (h)ama krev (stlat. haema). Srov. :glukza, :anmie.
gnm sktek. Z nlat. novotvaru (16.
st.) gnomus, snad z nedoloenho .
*gnmos ijc v zemi z ge zem
a noms obydl, pobyt. Srov. :geo-.
gnma prpov, sentence, gnmick.
Z . gno ma mnn, dkaz od
gignosk vm, znm. Srov. :fyziognomie, :gnozeologie.
gnozeologie teorie poznn, gnozeologick. Umle k . gno sis poznn, nhled a :-logie. Srov. :gnma, :prognza, :diagnza.
gobeln nstnn koberec. Z fr. gobelin podle nzvu tovrny (les) Gobelins
zaloen barvem Gobelinem v 15. st.
gj Neid. Z hebr. gi nevc, pohan.
gl branka, glov, glman. Z angl. goal
branka, cl. Dal souvislosti nejist.
golem uml lovk vytvoen z hlny.
Z prask idovsk hantrky, pvod nejasn.
golf1 hra s mkem odrenm holemi,
golfov, golfky. Z angl. golf tv., souvis
s nm. Kolben palice, niz. kolf tv.
golf2 irok mosk zliv, golfsk. Pes
nm. Golf z it. golfo a to pes pozdnlat. colpus, colfus z . klpos tv.
goli expr. obr, hromotluk. Podle biblickho obra Golie.
gombk n. knok. Z ma. gomb a to
snad z . kmpos tv. (Ma2 ).
gondola bentsk loka, gondolir. Z
it. gondola, jeho pvod je sporn.
Mon obmna z onom. dondolare

189

gong

gram

houpat, kolbat, uvauje se i o .


kndy ndoba se zdrobujc it. pp.
-ola.
gong kovov bic nstroj kruhovho
tvaru. Pes angl. gong z malajtiny,
kde je asi onom. pvodu.
goniometrie nauka o funkcch hl,
goniometrick. Z . gn hel, roh
(souvis s . gny koleno, kln) a metr mm. Srov. :geometrie, :diagonla.
gordick (ve spojen gordick uzel spletit, tko eiteln otzka). Podle nerozvazatelnho uzlu v mst Gordion v
dnenm Turecku, kter Alexandr Velik rozvzal tak, e jej rozal meem.
gorila nejvt lidoop. Z . Gorllai
(pl.), co je jmno jakchsi divokch,
chlupatch bytost ijcch v zp. Africe, o nich zpravuje kartaginsk moeplavec Hanno (5. st. p. Kr.). V pol.
19. st. pevzato am. biologem Savagem
pro dan druh lidoopa.
gotes pltnko (hazardn karetn hra).
Z nm. Gottessegen Bo poehnn z
Gott Bh a Segen poehnn. Srov.
:hergot, :ehnat.
gotika stedovk umleck sloh, gotick. Vchodiskem je pozdnlat. adj.
gothicus gtsk (tkajc se germ.
kmene Gt) - z toho it. gotico, fr. gotique, angl. gothic atd. V renesanci se
vyvinul pohrdliv vznam barbarsk,
hrub, stedovce temn, kterm byl
pak v 17. st. oznaen cel styl pedchoz
epochy (srov. podobn :barok(o)).
grcie pvab; expr. pvabn dvka,
gracizn (pes fr.), gracizn. Z lat.
grtia pvab, milost, dk od grtus
pvabn, mil.
grd ob. stupe. Pes nm. Grad z lat.
gradus krok, schod, hodnost k grad

kret. Srov. :gradace, :graduovat,


:degradovat, :agrese, :retrogrdn.
gradace stupovn, gradovat. Z lat.
gradti tv. od gradus (viz :grd).
graduovat zskat akademickou hodnost, graduovan. Ze stlat. graduare
tv. od gradus hodnost, stupe. Srov.
:grd.
graf kresba zobrazujc urit daje. K
. grafe obrys, malba, znak od grf
pu, krbu, kreslm. Srov. :-graf,
:graka, :gram.
-graf (ve sloeninch) -pisec. Z . grfos, co je ve sloeninch initelsk
jmno ke grf pu, krbu, kreslm.
Srov. :telegraf, :biograf i :graf, :grae.
grafm grack znak, psmeno. Umle
k . grf (viz :graf) podle :fonm.
grati barevn obrazy i texty na
zdech. Z it. grati, co je p.
trp. (pl.) od graare krabat. Srov.
:graf.
-grae (ve sloeninch) -pis. Z . graf, co je djov jmno ke grf
(srov. :-graf). Srov. biograe, :geograe, :monograe.
graka, grak, grack. Novotvar podle
. grake (tchn) (umn) psan, kreslen od grf (viz :graf).
grat tuha. Utvoeno koncem 18. st. k
. grf (viz :graf).
grafo- (ve sloeninch) tkajc se
psma, psan. Od . grf pu, kreslm. Srov. grafologie (viz :-logie), grafoman i :-graf.
grl legendrn zzran miska s Kristovou krv. Ze stfr. grl, o jeho pvodu
jsou rzn domnnky.
gram vhov jednotka. Utvoeno podle
. gramma znamnko, psmeno, ale
tak vha 1/24 unce. Jako normali-

190

-gram

gregorinsk

zovan jednotka od konce 19. st. Srov.


:-gram.
-gram (ve sloeninch) nco napsanho. Srov. :telegram, :monogram,
:program, :autogram. K . grmma
psmeno, psan, npis, mluvnice od
grf pu. Srov. :graf, :-graf,
:gramatika.
gramatika mluvnice, gramatik, gramatick. Z lat. (ars) grammatica z . grammatike (tchn) umn st a pst,
pozdji nauka o jazyce. Od . grmma
psmeno, ten a psan ap.. Srov. :gram, :negramotn.
gramofon pstroj reprodukujc zvuk
zachycen na deskch, gramofonov.
Umle k . grmma psan, npis ap.
(srov. :-gram) a :-fon.
grant1 tmav erven drahokam, grantov. Pes sthn. grnt ze stlat.
granatus zrnit k lat. grnum zrno.
Na drahokam peneseno zejm z grantovho jablka (lat. mlum grntum)
- spojuje je barva i zrnitost. Srov.
:grant2 , granit.
grant2 ttiv stela, grantov, grantnk. Utvoeno metaforicky podle
grantovho jablka, jemu se podob
tvarem i strukturou (uvnit pipomn
zrna jadernku). Srov. :grant1 .
grand hov.velkorys lovk. Pvodn
pslunk star p. lechty ze p.
grande velk z lat. grandis tv. Srov.
:grandizn.
grandizn velkolep. Z it. grandioso
od grande (viz :grand).
granit ula, granitov. Z it. granito,
vlastn zrnit, od granire zrnit od
grano zrno z lat. grnum tv. Srov. i
stlat. granitum marmor zrnit mramor. Dle srov. :grant1 , :granule.
grant dotace na (vdeck) projekt,

grantov. Z angl. grant tv. od slovesa


(to) grant poskytnout, udlit ze stfr.
grnter, graunter, dve creanter zajistit, zaruit a to pes vlat. od crdns
(gen. crdentis), co je pech. pt. od
lat. crdere dvovat. Srov. :kredenc.
granule ppravek ve tvaru zrna, granulovat, granulovan. Z pozdnlat.
grnulum zrnko od lat. grnum zrno.
Srov. :granit, :grant1 .
grapefruit druh tropickho ovoce, grapefruitov. Z angl. grapefruit z grape
hrozen (pes stfr. z germ., pvodn vznam byl hk) a fruit ovoce z lat.
frctus plod (srov. :fruktza). Nzev
nejsp podle hroznovitho kvtenstv
deviny.
gratis ob. zdarma. Z lat. grts tv., co
je ablativn tvar (pl.) od grtia pze, vdk (tedy zdarma = zpzn,
za pouh vdk). Srov. :grcie, :gratulovat.
gratulovat blahopt, gratulace, gratulant. Z lat. grtulr od grtus mil.
Srov. :grcie, :gratis.
gravidita thotenstv, gravidn. Z lat.
gravidits tv. od gravidus obtkan
od gravis tk. Srov. :gravitace.
gravitace zemsk pitalivost, gravitan. Pes fr. a angl. gravitation (jako
fyzikln termn od 17. st.) z lat. gravits te od gravis tk. Srov. :gravidita.
grzl ob. hanl. lump, grzlovsk. Podle
loupenho vraha J. J. Grasla, kter
byl potkem 19. st. postrachem jin
Moravy.
gregorinsk. Od jmna eho (lat.
Gregorius) - g. chorl podle papee ehoe I. ( 604), g. kalend podle pa-

191

grmium

grupa

pee ehoe VIII. ( 1585).


grmium sprvn sbor. Pes nm. Gremium z lat. gremium kln, pozdji nru, svazek. Souvis s lat. grex stdo.
Srov. :kongregace.
grenadina sodovka s ovocnou vou.
Z fr. grenadine, vlastn va z grantovch jablek, od grenade grantov
jablko. Srov. :grant1 .
grep. Zkrceno z :grapefruit.
grele star drobn mince. Z nm.
Grschel, co je zdrobnlina od Groschen gro. Viz :gro.
grif ob. hmat, obratn pstup. Z nm.
Gri hmat, dradlo, nta od greifen
chytit, shnout (srov. angl. grip tv.).
gril roe, grilovat, grilovan. Z angl.
grill z fr. grille a to z lat. crtculum,
crtcula, co je zdrobnlina ke crtis
pletivo, mov.
grili plen cukr s mandlemi a
oky, griliov. Ze starho gril,
grili z fr. grillage praen od griller
prait, ronit (viz :gril).
grimasa kleb, staen oblieje. Pes
nm. Grimasse z fr. grimace a to z
germ. (srov. sthn. grmo a stangl. grma
maska).
griotka viov likr. Z fr. griotte z
prov. agriota k lat. cer kysel, ostr.
Srov. :ocet, :acett.
grizzly velk severoamerick medvd.
Z am.-angl. grizzly od angl. grizzle
ed ze stangl. grisel edovlas mu
od fr. gris ed. Srov. vak i angl.
grisly hrozn, straliv a lat. nzev
Ursus horribilis, doslova medvd straliv.
gr hov. vtina, jdro. Z fr. gros tv. z
adj. gros tlust, znan z lat. grossus
tv. Srov. :gro.
grobin hov. expr. hrubec, grobinsk. Z

nm. Grobian tv. z grob hrub a lat.


ppony -in(us) (u jmen jako Killian,
Damian, Cyprian). Srov. :hrubin.
grf zast. n. hrab. Z nm. Graf (viz
:hrab).
grog npoj z rumu, hork vody a cukru.
Z angl. grog tv., pvodn pezdvka admirla Vernona, kter vydal nazen
(1740), aby se nmonkm rum edil
vodou. Pezdvka je z angl. grogram
tk hrubovlnn ltka z fr. gros grain
tv., doslova hrub zrno (srov. :gr
a :granule) (admirl s oblibou nosil
pl z tto ltky).
groggy hov. expr. zcela vyerpn. Z angl.
groggy nepevn, vrvorav, dve
opil. Odvozeno od :grog.
gro star stbrn penz. St. t kro.
Ze stlat. (denarius) grossus tlust
(penz) (na rozdl od dvjch plkovch). U ns se razily kolem r. 1300 a
mly dobr zvuk - z . je nm. Groschen. Srov. :gr, :grele. Nesouvis s
nm. gross velk.
groteska umleck tvar se smnm a
nelogickm djem, groteskn, grotesknost. Z it. (pittura) grottesca, doslova
jeskynn (obraz), z grotta jeskyn z
lat. crypta podzemn klenba, hrobka.
V renesanci tak byly pojmenovny bizarn nstnn malby objeven v podzem staromskch palc. Odtud se
rozilo do jinch sfr umn. Srov.
:krypta, :krt.
grunt ob. zklad, podstata, zast. statek, gruntovat dkladn uklzet. Z
nm. Grund zklad, pda, pozemek,
je nem jasn paralely mimo germ. jazyky.
grupa hov. skupina. Z nm. Gruppe a
to z fr. groupe z it. gruppo tv. Dal
pvod nejist - snad z germ. *kroppa-

192

guberntor

habn

(srov. stangl. cropp chom, poup,


nm. Kropf vole, boule).
guberntor mstodrc, gubernie. Z
lat. guberntor vdce, doslova kormidelnk, od gubernre dit, vst, kormidlovat, je souvis s . kybern tv.
Srov. :guvernr, :kybernetika.
gul, gulov. Pes rak.-nm. Gulasch
z ma. gul(y)as (hs), doslova (maso)
pask hovzho dobytka (=jimi pipravovan), z gul(y)as pask hovzho
dobytka od gulya, gula hovz dobytek.
guma, gumov, gumk, gumrna, gumrensk, gumovat, vygumovat. Z lat. gummi, dve cummi, z . kmmi a to nejsp z egypt. Pvodn pryskyice, lepkav va.
gurmn labunk. Z fr. gourmand nejistho pvodu. Bv spojovno s fr.
gourmet znalec vna, labunk ze stfr.
gromet chlapec, sluha (srov. angl.
groom tv.). Od zenho vznamu pomocnk obchodnka s vnem pes kotr, obchodnk s vnem k vznamu
dnenmu.
gusto hov. chu, vkus. Z it. gusto z
lat. gustus chutnn, chu. Srov. :degustace, :kotovat.
gutapera druh pryskyice podobn
kauuku. Z angl. gutta percha z malajskho getah guma a percha gumov-

nk.
guturln hrdeln, guturla. Z nlat.
gutturalis od lat. guttur hrdlo.
guvernantka vychovatelka dt. Z fr.
gouvernante od gouvernant dc od
gouverner dit z lat. gubernre (viz
:guberntor).
guvernr vysok sprvn ednk, guvernrsk. Z fr. gouverneur tv. z lat.
guberntor (viz :guberntor).
gymnastika tlesn cvien, gymnast(k)a, gymnastick. Z . gymnastike
(tchn) (umn) tlesnho cvien od
gymnastes cviitel od gymnz cvim (nah) k gymns nah. Srov.
:gymnzium.
gymnzium vbrov stedn kola,
gymnazista, gymnaziln, gymnazijn.
Pes stlat. gymnasium z . gymnsion cviit, kola, pvodn oteven
prostranstv, kde et mladci provdli tlesn cvien, od gymnz (viz
:gymnastika).
gynekologie ensk lkastv, gynekolog, gynekologick. Novotvar z . gyne
(gen. gynaiks) ena a :-logie. Srov.
:ena.
gyps ob. sdra. Ji ve stedn . (kolem
r. 1600). Pes nm. Gips, i pmo z lat.
gypsum a to z . gpsos tv., nejsp semitskho pvodu.

H
habadj psl. ob. mnoho, nadbytek. Vykld se ze spojen hanba dieti (viz
:hanba, :dt). Srov. m toho a
hanba mluvit (Ma2 ).
habn

ob. expr.

dlouhn. Pvodn p193

slunci sekty novoktnc nm. pvodu, kte se usadili na jin Morav a zabvali se zejmna hrnstvm.
Jmno se proto vykld z nm.d. Habaner hrn (nm. Hafner). Vynikali

habilitovat se

hajduk

vysokou postavou, odtud dnen vznam (Ma2 , HL).


habilitovat se doshnout docentury,
habilitace, habilitan. Ze stlat. habilitare dlat zpsobilm od lat. habilis
vhodn, schopn a to od habre mt.
Srov. :rehabilitovat, :hbit.
hbit (eholn) at, expr. (dlouh) aty.
Z lat. habitus zevnjek, odv, tlesn
vzhled, stav od habre mt. Srov.
:habilitovat se.
habr, habrov. Vesl. - slk. hrab, p.,
r. grab, s./ch. grab, grbar, b. gbr.
Psl. *grab(r), v . dolo k disimilanmu zniku prvnho r (d se uvaovat i o pesmyku), jinde druhho (srov.
:bratr). Spojuje se s lit. skrblas a
lat. carpinus tv. jako slovo praevropsk (Ma2 , HK), pbuznost kvli velkm hlskovm rozdlm nepipad v
vahu. Jsou vak i pokusy objasnit
slovo jako domc z psl. *grebti hrabat (viz :hrabat, :pohbt): list a
vhonky byly esny jako krmivo dobytka, podobn by lat. carpinus bylo
od carpere trhat.
hacienda jihoamerick velkostatek. Ze
p. hacienda a to z lat. facienda co
m bt udlno z facere dlat. Srov.
:fakt, :faktura.
haat. Dtsk slovo, je nelze etymologizovat. Srov. :hajat.
hek. Zdrobnlina od :hk.
hkovat. Podle nm. hkeln tv. od Hkel(nadel) hek (na hkovn) od
Haken hk. Srov. :hk.
had, had, htko, hadovit, hadovka,
hadice (metaforick penesen). Vesl. p., r. gad plaz, s./ch. gad hnus, ned,
hav, stsl. gad plaz, had, hav. Psl.
*gad je zejm tabuov nzev (D4)
s pvodnm vznamem nco odpor-

nho. Spojuje se s lit. geda hanba,


nm. Kot blto, vkaly, sthn. qut
zl, odporn, stangl. cwad hnj, ve
z ie. *gu dh-/*gu dh- nco odpornho,
blto, vkal. Srov. i :hyzdit.
hdat, hdanka, zhada, pohdka,
uhdnout, odhadnout, dohad, hdka,
hdat se, pohdat se, hdav (vznam
pt se je jen ., snad i vlivem nm.
hadern tv.). Vesl. - p. gadac, r. gadt,
sln.d. gdati, stsl. gadati. Psl. *gadati
nem jednoznan vklad. asto se
spojuje se sti. gdati mluv (srov. i .
n. mluvit, vanit a :pohdka). Nadjn vak je i spojen s angl. guess hdat, stisl. gta hdanka a dle angl.
get dostat, gt. bi-gitan najt, lat.
prae-hendere uchopovat, . chandn
tv. z ie. *ghe(n)d- uchopit s vznamovm posunem uchopovat (mysl)
hdat (srov. Ma2 , HK).
hadr, hadk, hadrov, hadr, hadrnk,
hadrrna. Z nm. Hader tv.; n. a slk.
handra se zesilovacm -n-.
hafan, hafat. Expr., onom.
hagiograe, hagiograf literatura o ivot svatch. Z . hgios svat a :grae.
hj. P. gaj, r.d. gaj, s./ch. gj. Pvodn
asi posvtn, chrnn les. Dle viz
:hjit, od nho je odvozeno.
hajat, hajinkat. Dtsk slovo, etymologie
tedy nemon. Je i v slk. a hl., srov. i
lot. aijt kolbat.
hajdalk, hajdalck. Z hajdamk, co
byl pvodn ukrajinsk povstalec proti
polsk lecht vzbouen proti Rusku.
Z tur. hajdamak lupi (Ma2 ).
hajduk bval uhersk oldn. U Jg
t hejduk. Z ma. hajd tv. (pl.
hajdk). Nabylo rznch dalch vznam: bojovnk proti Turkm (jsl.),

194

hajdy

halena

lehk pk, ozbrojen osobn i


edn sluha aj.
hajdy citosl. Slovo je rozeno na irokm zem st. a jihovch. Evropy:
p. hajdy, hajda, r. (g)ajd, sln. hjdi,
s./ch. hjde, tur., ma. hajde, rum.
(h)aida, ale i nm. heidi, heda. Tko
soudit, zda je slovo veobecnm vrazem radosti, pobdky ap. pro uveden
arel (Ma2 ), i zda se rozilo z tur.
(alespo pro Balkn je pravdpodobnj druh monost).
hjit, hajn, hjovna, hjemstv, obhjit, obhjce, obhajoba, zahjit. Vesl.
(krom b. a mak.) - p. gaic szet
les, krlit zelen, str. gajiti ohrazovat, brnit, s./ch. gjiti chovat, pstovat, peovat. Psl. *gajiti se d dobe
vysvtlit odvozenm od *gojiti (:hojit) (zdlouenm koenov samohlsky
(B5)). Pvodn vznam nechat t se
zmnil v pstovat, chovat a dle chrnit. Viz i :hj, :zahjit.
hajlovat zdravit faistickm pozdravem. Od nm. heil! slva, zdar (viz
:cel), pouvanho nm. faisty.
hajtra ob. zast. patn, sel k. Nejasn.
hajzl vulg. zchod; patn lovk, hajzlk. Z nm. Husel, co je zdrobnlina od Haus dm (zchod = domeek). Ohledn penesenho vznamu
srov. :prevt.
hk, hek, hkov, hkovat, zahkovat, zahknout, vyhknout. Ze sthn.
hke(n) tv. (dnes Haken, srov. angl.
hook). Srov. :hae.
hkliv, hklivost. Z rak.-nm. haklich
tv. (nm. heikel).
hkovnice druh stedovk steln
zbran. Podle nm. Hakenbchse,
vlastn puka s hkem (pipnala

se hkem) (Ma2 ). Srov. :arkebuza,


:hk.
haksna vulg. noha. Z nm. Hachse tv. ze
sthn. hhs(e)na, je asi souvis s nm.
hngen viset a Sehne lacha.
hala, halov. Z nm. Halle (srov. angl.
hall); fr. halle je z germ. Srovnv se
s lat. cella (:cela), vyvozuje se z ie.
*kel- zakrvat.
halabala psl. ob. St. chalabala, chalybaly. Spojen typu ry mry, v nm
je druh st rmovou ozvnou prvnho. Podobn je r.d. chalabal, chalachal uspchan, povrchn lovk,
srov. i r.d. chalomnyj poetil. Snad
lze spojit i se s./ch. hala neistota,
pna, b. chla obluda zpsobujc
vtr, boui ap., ale etymologick vchodisko je temn. . a r. slova ukazuj sp
na onom. tvoen. Srov. hal bel (v kance), dle :haraburd, :halekat.
halali loveck fanfry. Pejato (asi pes
nm.) z fr. hallali asi onom. pvodu
(srov. . alala vlen pokik, vskn).
halama ob. expr. neotesan lovk. Asi
expr. obmna k :holomek.
halapartna, halapartnk. Z nm. Hellebarde ze sthn. helmbarte a to z helm
rukoje a barte sekyra. Srov. :bradatice.
halas, halasit, halasn. P. haas, haasic
(vpjka z . i naopak?). Asi expr.
obmna k :hlas, srov. :halekat, :harait.
halda hromada. Z nm. Halde, jeho
dal pvod je nejist.
halekat, halekn. Slk.d. heleka. Od citosl. jako :hal, :hola, :hele. Srov.
i :hejkat.
halena, halenka. Pevzato asi ze s./ch.
hljina (voln) odv od halja tv. a to

195

hal

hamin

asi z tur. chali koberec (srov. i sln.


hlja halena, pl, b. chalina dlouh
svrchn odv (s./ch. a sln. h = ch). V
. a slk. se piklonilo k :halit, pvodn
vznam byl lidov svrchn odv z blho hrubho sukna (Ma2 ).
hal, hal, halov. Ze sthn. haller,
heller (dnes Heller) podle nm. msta
Schwbisch-Hall, kde se razil. Pvodn
(od 13. st.) drobn stbrn mince v
cen jednoho feniku, platila v rznch
oblastech a do 19. st. (v Rakousku do
r. 1924), dnes jen v esku a na Slovensku.
halit, odhalit, zahalit, rozhalit, rozhalenka. Samotn halit je nov, ve star
. pouze s pedponami. Tak obyejn i
jinde: sln. zagliti zahalit, sln., s./ch.
razgliti odhalit, s./ch. razgliti se
rozjasnit se, r.d. proglit oistit (od
kov), ukr. prohlyna svtl msto.
Nejsp lze vyjt ze zdlouen varianty
koene *gol-, kter je v :hol; vchoz
by pak byly tvary s pedp. raz-, od- ap.
s vznamem obnait, uinit holm, nahm, z toho pak po odsunut pedp.
nov, pevrcen vznam. Srov. :haluz.
halma druh spoleensk hry. Z . hlma
skkn, skok (pi he se peskakuj gurky). Souvis se :salto.
halo svteln kruh kolem slunce, msce
ap.. Z lat. hals z . hls, hln tv. V
astronomii od 16. st.
hal citosl. Asi z angl. hallo, hello, srov.
fr. hol, p. hola, sthn. hala s podobnm uitm, dle :hola a :halali, ve
od stejnho citosl. zkladu.
halogen reaktivn prvek, snadno sluiteln s kovem, halogenov. Z . hls
(gen. hals) sl a zkladu gen- rodit,
tvoit (viz :gen, srov. :fosgen, :au-

togen, :estrogen). Podle toho, e tyto


prvky tvo soli.
halt citosl. zast. stt. Z nm. halt! stj,
zadr od halten dret (angl. hold).
halucinace smyslov klam, halucinan, halucinovat. Z lat. (h)allcinti
blouznn od (h)allcinr blouznit
od . al bloudm, jsem bez sebe.
haluky druh jdel z tsta. Uv se
hlavn na Morav. Z pol. gauszka, co
je zdrobnlina k gaka kulika.
haluz. P. gaoz, ukr. halza, chyb v r.
a jsl. Psl. *galoza, *galoz se nejastji
odvozuje od psl. *gal (r.d. glyj hol,
nezalesnn), pvodn vznam by byl
hol vtev. Ppony -oza, -oz jsou
vak dost nezvykl. Dle srov. :hol,
:halit, :haluzna.
haluzna zast. velk netuln mstnost i
staven. Vyvozuje se od :haluz jako
stavba z haluz (Ma2 ), nelze vak vylouit pevzet ze sthn. hallhs, srov.
:hala a nm. Haus dm.
hambalek vodorovn trm ve stee;
hada ap.. Z nm. Hahnenbalken kohout hada z Hahn kohout a Balken
trm (srov. v mor. lid. psni jak ten
holbek po hambalkch). Srov. :hampejz, :balkon.
hamburger emle s karbantkem z
hovzho masa. Z angl. hamburger,
vlastn hambursk zek (podobn
jako frankfurter prek ap.). Pozdji
vyuito shody zatku slova s angl.
ham unka a podle vzoru angl. ham
sandwich, cheese sandwich ap. tvoeny
sloeniny jako cheeseburger srov
hamburger aj.
hamin, haminost, hamink. St. hamin, hemin lstiv, zken ze
sthn. hemisch, hamisch tv. U Jg hamin hanebn. Zmna (en) v-

196

hamounit

haraburd

znamu v dnen chamtiv asi vlivem


:hamounit.
hamounit, hamoun. Dve hamonit(i).
Ve slov. jazycch je nejbli s./ch.d.
gaman (zisku)chtiv, vgamniti bait.
Dal souvislosti vak mlo jasn.
hampejz zast. nevstinec, bordel. St.
hampajs, hanpajz. Vykld se ze sthn.
han(en)biz kohout kousnut (paralela
je ve stlat. gallimordium tv.) podle
toho, e na nevstincch bval obraz
kohouta na slepici (Ma2 ). Srov. nm.
Hahn kohout (srov. :hambalek) a
Biss kousnut (srov. angl. bit kousek).
hamr tk kladivo; zast. (pl.) hutn
zvod. Z nm. Hammer kladivo, je
souvis s :kmen.
hana, hanba. Viz :hant.
handicap nevhoda, zten podmnek (zvlt ve sportu), handicapovat,
handicapovan. Z angl. handicap, pvodn znevhodnn silnjch kon v
dostizch, ze spojen hand in cap, doslova ruka v epici, jeho motivace
nen zcela jasn (snad odkaz na losovn ped dostihem). Pvodn pr nzev jist loterijn hry.
handlovat ob. obchodovat, vymovat,
handl, handl, vyhandlovat. Z nm.
handeln tv. a to od Hand ruka, pvodn tedy brt do ruky.
handrkovat se ob., handrkovn. Dve
t hadrkovati, hadrovati (Jg). Z nm.
hadern hdat se, srov. :hdat se.
hant, hanit, hana, pohana, hanba, hanebn, hanbit (se), zahanbit, zahanbujc, ohanb. P. ganic, ukr. hnyty, r.d.
gnit, sln. pogniti, s./ch. pganiti pinit, hanobit. Psl. *ganiti je sporn. Poukazuje se na blzkost stsl. gaditi tupit od gad (:had) (Ma1 ), v souvis-

losti s jsl. slovy vak m sv oprvnn


i domnnka o vzniku *ganiti mylnou
dekompozic (oddlenm domnl pedpony) z *poganiti od *pogan (:pohan) (srov. r. pognyj neist, s./ch.
pgan tv.).
hangr hala pro letadla. Z fr. hangar,
pvodn psteek, nejsp ze stlat.
angarium kovrensk stj (pro potovn kon) a to z . ngaros jzdn
posel.
hantrka mluva urit spoleensk skupiny. Od nm. hantieren provozovat
obchod a to z fr. hanter chodit sem a
tam, asto navtvovat.
hapat. Dtsk slovo citosl. pvodu. Srov.
:hop.
happening umleck innost vyuvajc netradinch a provokujcch prostedk. Z angl. happening tv. od happen udt se, stt se.
happy end astn konec (lmu ap.). Z
angl. happy astn, je souvis s happen (viz :happening), a end konec
(souvis s :ante- a :anti- z ie. *antpedn strana, konec). Srov. :vkend.
haprovat ob. vznout, mt zvadu. Z
nm. hapern a to asi ze stniz. hperen
zadrhvat, koktat pvodu asi onom.
haptk zast. slang. postoj v pozoru. Z
nm. vojenskho habt Acht pozor!, doslova mjte pozor. Srov. :bacha.
haraburd hov. Dve i haraburda (Jg).
Ukr. halaburda rmus, zmatek, podobn je i .d. charabura slab lovk. Nepochybn expr. tvoen, prvn
st je asi citosl. pvodu (srov. :halabala, :halekat, :harait), druh pipomn st. burda bemeno; boue,
svr (Ma2 ), ale ta podobnost me bt
u expr. slova nhodn. Srov. :haram-

197

harakiri

hask

pd.
harakiri sebevrada rozprnm bicha
(u Japonc). Z jap. hara bicho a kiri
ezat.
harampd. Dve t harampt, harapt, hampart (Jg). Stejn jako :haraburd, druh st slova neprhledn.
harant ob. zhrub. dt. Poprv v Jgd ve
vznamu tkav lovk, chlapec. Nepli jasn. Podle veho bezprostedn
nesouvis se st. osobnm jmnem Harant z nm. Herrand, bude sp novj
od hrati prudce, skokem jt i jet
(Jg). Nen vak vyloueno, e formou
bylo k zmnnmu jmnu piklonno.
harait, haraen. Asi z citosl. zkladu
(srov. st. hara ach, ouvej), kter je
i v :haraburd, :halabala, :hartusit
aj.
hrat kni. planout, bouliv se projevovat, rozhran neuspodan. Jinak
jen slk. hra tv. a s./ch. grati zapalovat ohe. Psl. *garati souvis s *gorti
(:hoet), jde o tzv. optovac sloveso
s prodlouenou koenovou samohlskou
(B5). Srov. :oharek.
harcovat (se) potloukat se, putovat,
harcovnk. St. harcovati najdt k
toku, doret je od harc (bojov)
ptka, arvtka a to z ma. harc boj,
bitva.
hardware zkladn technick vybaven
potae, hardwarov. Z angl. hardware tv., v zkladnm vznamu vlastn
elezsk zbo z hard tvrd a ware
zbo, vrobky. Srov. :software.
harm. Pes tur. harem z ar. harm zakzan; zakzan msto.
harfa, harfenk, harfenice, harfenista,
harfenistka. Vesl. pejmka (r. rfa) z
nm. Harfe (srov. angl. harp, stangl.
hearpe), je souvis s lat. corbis ko,

. krfos such stblo, tska, ve k ie.


*(s)kerb(h) kroutit, ohbat, motivac
je tedy zakiven tvar nstroje. Srov.
:harpuna.
harlekn aek ve star it. komedii,
harleknsk. Z nm. Harlekin a to pes
fr. z it. arlecchino, to pak ze stfr. mesnie Hellequin vesel ertova eldka,
jeho dal pvod nen jist. Snad ze
stangl. Herla king krl Herla.
harmonie, harmonick, harnonizovat.
Pes stlat. harmonia z . harmon
spolek, soulad od harmz spojuji,
sluuji. Srov. :harmonika, :harmonium.
harmonika, harmonik, harmoniksk. Z angl. (h)armonica (sestrojil B.
Franklin r. 1762) od lat. harmonicus
souladn (viz :harmonie).
harmonium klvesov nstroj pipomnajc zvukem varhany. Poprv sestrojeno r. 1840 ve Francii, k motivaci
pojmenovn viz :harmonie, :harmonika.
harpuna otp na lan uvan k
lovu velryb, harpun, harpunsk. Z
nm. Harpune a to (stejn jako angl.
harpoon) ze stniz. harpoen ze stfr.
harpon elezn hk od harpe hk. To
je asi germ. pvodu, ze stejnho koene
jako :harfa.
harpyje druh jihoamerickho dravce.
Z . hrpyia, co byl nzev dmonickch bytost, napl en a napl ptk,
je unely lidi. Od harpz uchvacuji,
plenm.
hartusit, hartusiv. U Jg t haruiti,
slk. harusi. Asi citosl. pvodu jako
:harait.
hask nstroj k roubovn, pidren
trubek ap.. Pvodn pidlo, zdvihadlo na kldy (Jg). Mlo jasn. Snad z

198

hasit

hav

nm. Haspe zdvihk.


hasit, hasic, hasi, hasisk, uhasit, hasnout, uhasnout, pohasnout, dohasnout,
vyhasnout, zhasnout, zhet. Vesl. - p.
gasic, gasnc, r. gast, gsnut, s./ch.
gsiti, gasnuti. Psl. *gasiti, *gasnoti je
pbuzn s lit. gsti hasnout, gesnti
hasit, zhet, . sbnnymi hasm z
ie. *(s)gu es-/*gu s- tv. (A3, A5). Srov.
:azbest.
hasit si ob. expr. rychle jet. Nepat
zejm k :hasit, ale k starmu . hasati rejdit (Jg, Ma2 ), jeho pvod nen
jasn.
hasnout. Viz :hasit.
hastrman ob. vodnk. St. vastrman
jaksi vodn tvor ze sthn. wazzerman, doslova vodn mu (srov. :voda
a :mu). Poten h- mon podle
:hastro (HK), ale smr vzjemnho
psoben mohl bt i opan.
hastro. Pvodn strak v poli. Nepli jasn. Nkte soud na expr. petvoen nm. Hasenschreck plaidlo na zajce (z Hase zajc a Schreck strak).
Stejn zatek jako ve slov :hastrman svd o vzjemnm ovlivnn
obou forem.
hae kaovit pokrm z mletho masa.
Z fr. hach sekan (maso) od hacher
sekat, krjet od hache sekera (srov.
angl. hatchet tv.), pvodu germ.
hai omamn ltka z ind. konop, haiov. Z ar. ha such trva, pak i
indick konop.
halerka bonbon proti kali. Podle populrnho kabaretnho psnike Karla
Halera (1879-1941).
hateit se, hateiv. Mlo jasn. Snad
z ma. hzsrtos hateiv (Ma2 ).
ha stezka pes mol z vtv ap.; svazek
prout k zpevovn beh, svah ap.,

hatit, zhatit. Vesl. (krom b., mak.) p. gac, r. gat, s./ch. gt hrz, jez. Psl.
*gat/*gat nejsp souvis s lit.d. gti
jt, lit. gtv ulice, sti. gti-, gtcesta, jigti jde a dle i gt. qiman
(nm. kommen, angl. come) pichzet,
lat. venre tv., . ban krm, toch. A
km pichzet, ve z ie. *gu -, *gu em-,
*gu en- jt (A3). Srov. nap. :advent,
:bze. Hatit znamenalo tedy pehrazovat (mol ap.), z toho penesen
pehrazovat, kazit (plny ap.) (HK,
trochu jinak Ma2 ).
hatmatilka nesrozumiteln e. Z
expr. ha ma, kter je obdobn povahy
jako nap. hatla patla i :halabala.
hattrick vstelen t branek za sebou
jednm hrem. Z angl. hat-trick tv.,
doslova kloboukov trik. Srov. :trik.
haur (dlat haura) ob. expr. okzale rozhazovan lovk. Z nm. Hauer hav, v arg. tak zlodj, podomn obchodnk. V . arg. udava, pozr. Viz
:hav.
hv kni. at. Jen . (poprv u Klareta ve
14. st. ve vznamu rytsk odn, brnn), nepli jasn. Uvauje se o spojitosti se starm . hb(y) aty (podle
Ma2 ar. pvodu, ale me bt i z :hbit), i sthn. habe majetek (HK).
havana druh doutnk. Podle Havany,
hlavnho msta Kuby.
havrie nehoda, havarijn, havarovat.
Pes nm. Havarie z fr. avarie a to z it.
avaria. Vchodiskem je asi ar. c awrya
zbo pokozen moskou vodou od
c
awr chyba, vada. Rozen na rzn
druhy nehod a ve 20. st.
havelok druh plt. Z angl. havelock
podle angl. generla H. Havelocka (
1857).
hav. Dve i hav (Jg). Vesl. (krom

199

hav

hejl

sln. a lu.) - p. gawiedz chtra, hav,


r.d. gveda, gved hav (zvlt hadi,
by ap.), s./ch. gavd divok zv.
Psl. *gavd, *gavd, *gavda se spojuje s :ohavn, nem vak prokazateln ie. souvislosti. Vznamov by se
dobe hodilo k ie. *gu d- (viz :had,
:hyzdit), ale hlskoslovn z nj nelze
vyvodit.
hav, havsk. Dve i hav. Ze starho nm. hawer tv. (dnes Hauer, srov.
:haur) od hauen (sthn. houwen) sekat, dobvat (uhl), je je pbuzn s
:kovat.
havran, havran. Vesl. - p. gawron,
r.d. gjvoron, s./ch. gavrn. Psl. *gavorn (B8) je znlou variantou k *kavorn (asi z *kavo-vorn), jak o tom
svd sln. kvran, s./ch. kavran, ukr.
kvoron i pbuzn lit. kvarnis tv.
Prvn st slova lze spojit s :kavka,
druhou s :vrna, ob jsou zejm
onom. pvodu. Zvukomalebn zklad
je i v stangl. hraefn (angl. raven), sthn.
(h)raban (nm. Rabe), lat. corvus i .
krax.
hazard hra zaloen jen na nhod, riskantn in, hazardn, hazardr, hazardovat, prohazardovat, zahazardovat si.
St. hazart druh hry v kostky. Pes
nm. ze stfr. hasart ze p. azar a to z
ar. az-zahr hra v kostky. Nynj vznamy se vyvinuly ve star fr. a pily
k nm opt pes nm.
hzet, hzen, hzenk(ka), hzenksk, nahzet, prohzet, pehzet, vyhazovat, zahazovat aj. Z psl. *gad-ja-ti
(B3, C1), dle viz :hodit.
hazuka del svrchn odv. Ze sthn.
husecke, hosecke a to asi ze stfr. housse
houn, pokrvka.
hbit, hbitost. Jen . (p. gibki, r. gb-

kij ap.). Z psl. *gbit(j) (B6, B9) od


*gbnoti (viz :hnout), tedy ohebn,
pohybliv. Srov. :hebk, :hbat
(se).
hebk, hebkost, hebouk. Ve star
. ohebn, mrtn, pak poddajn,
jemn na dotek. Jen ., z psl.
*gbk(j) (B6, B9) od *gbnoti (viz
:hnout, srov. :hbit, :hbat se).
hecovat drdit, vybuzovat, hec, vyhecovat, nahecovat. Z nm. hetzen
tvt, je souvis s hassen nenvidt
(angl. hate tv.).
he citosl. Vyjaduje chluben. Vykld se
obmnou z hle i hle(e) (Ma2 ), ale
snad ani nemus bt takto motivovno.
hdonick poitksk, hdonik, hdonismus. Od . hdone rozko, radost
od hds sladk, chutn, pjemn.
hedvb, hedvbn. Slk. hodvb, p.
jedwab asi budou z . Vykld se ze
sthn. gota-webbi drahocenn tkanina
(doslova bo tkanina, srov. nm. Gott
bh, weben tkt, mon sp tkanina
slouc k bohosluebnm elm), na
cest z germ. do . vak musme pedpokldat nepravideln hlskov zmny.
hegemonie nadvlda, hegemonick,
hegemon. Z . hgemon velitelstv, velen, vlda od hgemon velitel, vldce k hgomai jsem vdcem,
vedu.
hej citosl. Zvoln, je m obdoby v jinch
evr. jazycch (nm. he!, angl. hey! aj.).
Srov. i :hoj.
hejkat, hejkn, hejkal, zahejkat. Srov.
:hej a :hkat.
hejl, hl zpvn ptk s ervenou spodn
st tla. P. gil, r.d. gil. Psl. *gyl by
snad mohlo mt souvislost se s./ch.d.
gljati chodit po blt, skkat na jedn
noze a r. guljt prochzet se (srov.

200

hejno

hemoglobin

nm. Gimpel hl od sthn. gumpen


skkat). Domnnky o pedie. pvodu
slova (Ma2 , HK) nejsou pesvdiv.
Hejl na nose ve vznamu mrazem
zrudl nos podle charakteristickho
zbarven ptka.
hejno. Jen ., slk. zast. hajno, p.d. gajno
tv., r.d. gajno (C5) hnzdo, chlv. Psl.
*gajno je asi od *gajiti (:hjit), tedy
to, co je chrnno, chovno (pvodn
jen o domcm zvectvu).
hejsek rozmail mladk. Dve t hsek, hsek (Jg). Od slovesa hejsati
bujn si vst (hl. hejsac tv.) asi od citosl. hej(sa) (srov. :hej). Bylo i st.
hesovati rozmaile t.
hejtman vojensk vdce; sprvn ednk. St. hajtman, hautman, hauptman
aj. Z nm. Hauptmann (sthn. houbetman) velitel, nelnk z Haupt
hlava (souvis s angl. head a lat. caput tv., srov. :kapuce) a Mann mu
(srov. :mu).
hekat, hekn, heknout. Onom., vlastn
kat he. Srov. :hejkat.
hekatomba hromadn ob. Z . hekatmb ob sta vol z hekatn sto
(srov. :sto, :hektar) a bos vl, bk
(srov. :hovado).
hektar sto ar. Z fr. hectare a to umle
z . hekatn sto (srov. :sto, :hektolitr) a fr. are (viz :ar).
hektick horen, vzruen, kvapn.
Pes nm. hektisch, fr. hectique z . hektiks tuberkulzn, horenat, vlastn
trval, nepestvajc, od hxis chovn, stav, zvyk od ch mm, drm,
chovm se.
hektolitr sto litr. Z hekto- (srov.
:hektar, :sto) a :litr.
hele(). Asi od hle (viz :hledt), pod
vlivem citosl. tvar, je jsou v :hale-

kat, :hola, :harait ap. Srov. i :halas.


helikon basov esov nstroj, helikonka druh tahac harmoniky. Od .
hlix toit, zakiven podle tvaru nstroje. Srov. :helikoptra.
helikoptra vrtulnk. Z fr. hlicoptre
a to umle z fr. hlice vrtule z . hlix
toit (srov. :helikon) a ptern pro,
let, ptk (srov. :ptk).
heliocentrismus nzor, e Slunce je
stedem vesmru, heliocentrick. Utvoeno z . helios slunce (viz :slunce,
:helium) a lat. centrum (viz :centrum).
helium vzcn plyn, heliov. Polatintl podoba . helios slunce, slunen svit (srov. :slunce, :heliocentrismus); plyn byl poprv zjitn ve slunenm spektru (1868), a pak na Zemi
(1895).
helma pilba, helmice. Pejato ze sthn.
helm, je asi vzdlen souvis s :hala
(od ie. *kel- zakrvat).
helvet, helvt reformovan evangelk.
Podle lat. nzvu vcarska Helvetia, odkud pochzel zakladatel tohoto
smru protestantstv Kalvn.
hematologie lkask obor zabvajc
se krv, hematolog, hematologick.
Umle k . hama (gen. hamatos, polatintl podoba haema) krev a :logie. Srov. :hemo-.
hemeroidy. Viz :hemoroidy.
hemisfra polokoule. Z . hmi- polo (srov. :semi-) a sfara koule (srov.
:sfra).
hemo- (ve sloeninch) tkajc se krve.
Z . hama krev (viz :hematologie).
Srov. :hemoglobin, :hemoroidy.
hemoglobin erven krevn barvivo. Z
:hemo- a lat. globus koule (:gl-

201

hemoroidy

hermetick

bus).
hemoroidy chorobn rozen il konenku. Pes lat. haemorrhoidae z .
haimorhodes (pl.) (chorobn) krvcen z hama krev (srov. :hemo-) a
rh teu (srov. :revma, :reostat).
hemit se, hemen, hemiv, zahemit
se. St. hemzati hemit se, lzt. Vesl.
- p. giemzic svdit, svrbt, zneklidovat, str. gomziti hbat se, zachvvat se, s./ch. gmziti lzt, plazit se.
Psl. *gmziti (s) nem jist vklad.
Nepochybn k tmu zkladu pat
:hmyz, ale dal souvislosti, nap. s
:hmota, i dokonce se slovy jinch ie.
jazyk jsou znan problematick.
hena erven barvivo na vlasy. Z fr.
henn a to z ar. hinn tv.
hepatitida znt jater. Pes nlat. hepatitis od . he par (gen. hepatos) jtra.
hepta- (ve sloeninch) sedmi-. Z .
hept sedm. Viz :sedm.
heraldika nauka o znacch (erbech),
heraldick, heraldik. Z nlat. (ars) heraldica, vlastn umn herold, protoe heroldi pi turnajch ohlaovali sv
pny a kontrolovali erby. Dle viz :herold.
herb sbrka suench rostlin. Ze stlat. herbarium od lat. herba bylina,
rostlina.
herberk ob. hanl. noclehrna, tulek, nepodek. Pvodn cechovn hospoda.
Z nm. Herberge, pvodn psteek
pro vojsko, srov. nm. Heer vojsko a
bergen ukrvat. Srov. :herold.
herbicid chemiklie nic plevel. Srov.
:herb a :genocida.
herda ob. expr. rna do zad. Nejasn.
herdek citosl. Z ma. rdg ert piklonnm k :hergot a jeho obmnm.
herec, hereka, hereck, herectv. No-

vj. Odvozeno mlo obvyklm zpsobem od hra (:hrt).


heredita ddinost. Z lat. hrdits
ddictv od hrs ddic.
hereze kacstv, heretik, heretick. Ze
stlat. haeresis z . haresis volba,
sklon k nemu, sekta, odchyln uen
od hairomai volm, dvm pednost.
Souvis s lat. haerere lpt, srov. :adheze, :koherence.
hergot citosl. Z nm. Herr Gott pane
Boe. Jako zaklen pouvajc jmna
Boho asto podlh tabuov motivovanm obmnm (D4), srov. hervec,
hernajs i :herdek.
herka sel k. V . ji od stedn
doby. Ze sthn. gurre, gorre tv., jeho
dal pvod je nejist.
herkules silk. Podle mytickho hrdiny
Herkula (. Hrakle s), proslulho silou. V prvn sti je jmno bohyn
Hry, ve druh . klos slva.
hermafrodit oboupohlavn tvor. Z .
Hermafrditos, co byl v eck mytologii syn boha Herma a bohyn Afrodity
navky spojen s nymfou v jednu bytost - napl mue, napl enu.
hermeln koeina z hranostaje. Z nm.
Hermelin tv., tak hranostaj, co je
vlastn zdrobnlina k sthn. harmo tv.
Pbuzn je lit. ermu a rtorom. carmn tv., zkladem je ie. *ker-, *kerediv, pinav, blav ap.. Srov. i
:hranostaj.
hermeneutika vklad starch text,
hermeneutick. Od . hermneutes vyklada, tlumonk od hermne vykldm, tlumom. Souvis s lat. serm
rozhovor, rozprava.
hermetick vzduchotsn. Od .
Herme s Trismgistos, doslova Hermes tikrt nejvt, co byl titul

202

heroick

hezk

egypt. bostva Thta, jakhosi bjnho


zakladatele alchymie a okultnch vd,
kter pr mj. dokzal zvltn peet
neprodyn uzavt sklenn ndoby.
heroick hrdinsk, heroismus. Z lat.
hricus z . hriks od hers hrdina. Pvodn ochrnce, souvis s lat.
servus sluha, otrok. Srov. :servus,
:servis.
heroin siln droga bl barvy. Umle
utvoeno (pelom 19. a 20. st.) pp. -in
od zkladu, kter je v :heroick (naznaen jej velk sly).
herold stedovk lechtick obadnk.
St. herolt. Pejato pes sthn. heralt ze
stfr. heraut, hiraut, to pak je z germ.
(frk.) *heriwald, doslova vldce vojska (srov. nm. Heer vojsko a walten vldnout). Stejnou motivaci maj
i jmna Harold, Harald. Srov. :heraldick.
heryn(e)k slaneek. St. heryk. Ze
sthn. haerinc (dnes Hering), jeho pvod nen jasn.
hemnek, hemnkov. Stejn jako slk.
harmanek, rumanek, p. rumianek, r.
romka tv. pochz z lat. chamaemellum romanum, vlastn hemnek
msk a to z . chamamelon, doslova
jablko na zemi (mlon jablko, chama na zemi). Zkladem slov. slov se
stala druh st lat. podoby (srov. i
:rmen), ovem znan pozmovan
lid. etym. (D2). Asi tu psobila i kontaminace (D3) s st prvn - tak se alespo soud u nm. n. podob Hermel,
Hermlan, Hermandel, kter zejm eskou podobu ovlivnily. Vsledkem je
slovo jakoby odvozen od osobnho
jmna Heman.
heslo, heslov, hesl. Ji st., jen ., odtud do pol. (haso) a dle do ukr. a r.

(gslo). Mlo jasn. Vzhledem k pol.


godo tv. lze myslet na psl. *gd-slo
(A9, B6), v nm by *gd- bylo oslabenou variantou koene *god- (viz :hodit se), vznam by byl to, co se hod,
co je dohodnut (HK). Mn pravdpodobn je spojen s :hlesnout a ojedinlm n. hesnouti tv. s domnlmi
sti. paralelami (Ma2 ).
hetero- (ve sloeninch) jino-. Z .
hteros jin, rozdln. Srov. :heterogenn, :heterosexul a s opanm vznamem :homo-.
heterogenn rznorod. Viz :heteroa :gen. Srov. :homogenn.
heterosexul jedinec se sexuln orientac na opan pohlav, heterosexuln,
heterosexualita. Viz :hetero- a :sex.
Srov. :homosexul.
heuristika postup nalzn novch vdeckch poznatk, heuristick. Od .
heursk nalzm. Odtud i okdlen herka nalezl jsem (perfektum),
dajn vrok Archimeda, kdy objevil
zkon o vze tles v kapalin.
hever zvedk. Ji u Jg. Z nm. Heber
tv. od heben zvedat.
hex(e)nus ob. bedern stel. Z nm.
Hexenschuss tv., doslova stela arodjky z Hexe arodjnice a Schuss
stela. Srov. podobn motivovan
angl. elf-arrow tv., doslova sktkv
p.
hexa- (ve sloeninch) esti-. Z . hx
est (viz :est). Srov. :hexametr.
hexametr estistop ver. Viz :hexaa :metr.
hezk, hezouk, hezoun. Jen . Vykld
se z psl. *gd-j-k(j) (B3, B6, B9),
tedy od oslaben varianty koene *god, kter je v :hodit se (srov. i :heslo).
Pvodn tedy asi vhodn, srovnv se

203

hit

hlaholice

s r. prigij vhodn, hezk.


hit sousedstv dvou samohlsek na rozhran slov i slabik, hitov. Z lat.
hitus zejc otvor, rozsedlina od hire
zet. Srov. :zet.
hic ob. horko. Z nm. Hitze tv. od heiss
hork. Srov. :hotdog.
hierarchie posloupnost podle hodnost,
dleitosti; crkevn hodnosti, hierarchick, hierarchizovat, hierarchizace. Ze stlat. hierarchia posloupnost crkevnch hodnost z . hierarcha
svat vlda z hiers svat a rch
vldnu. Srov. :hieroglyf, :patriarcha.
hieroglyf znak obrzkovho staroegyptskho psma. Z fr. hiroglyphe, je
vychz z . hieroglfos kdo vytesv
(svat) znaky z hiers svat, bosk
a glf vytesvm, vydlabvm. Srov.
:hierarchie.
hihat se, hihav. Onom. od citosl.
hihi. Srov. :huhat.
hiphip(hur). Z angl. hip-hip-hurrah
onom. pvodu, srov. :hur.
hipodrom (ve starovku) drha pro zvody speen; jzdrna. Z . hippdromos drha pro kosk zvody z hppos k a drmos bh, zvodn drha
(:-drom).
hippie pslunk nikovho hnut mldee 60. a 70. let, ob. hipk, hipzk. Z
am.-angl. hippie od hip jdouc s dobou,
modern, zasvcen, jeho pvod nen
jasn.
histologie vda o tlesnch tknch,
histologick, histolog. Z . hists tkanina, osnova, tkalcovsk stav a :logie.
historie, historick, historik, historika,
historka. Z lat. historia z . histora ptrn, poznn, vda od hstr znalec,

je je utvoeno pp. -tr od zkladu


*uid- (dt > st jako ve slov. (A5)), co
je oslaben varianta ie. *ueid- vdt.
Srov. :polyhistor, :idea, :vdt.
hit spn pse, nco spnho vbec. Z angl. hit trefa, spch, vhra
od slovesa (to) hit udeit, zashnout
skand. pvodu.
hlad, hladov, hladovec, hladovka, hladovt, vyhladovt, vyhldl. Vesl. - p.
gd, r. glod, s./ch. gld, stsl. glad.
Psl. *gold (B8) souvis s psl. ldti
touit po nem, proto se tradin
spojuje se sti. gr dhyati je chtiv
(Ma2 ). Novj vklad vychz z pvodnho vznamu bodav, svrav bolest
(srov. lit. bdas hlad) a spojuje slovo s
ie. *gu el- pchat, lit. glti pchat, psobit bolest, dle viz :al, :elet.
hladk, hladkost, hladina, hladit, pohladit, vyhladit, uhladit, uhlazen. Vesl.
- p. gadki, r. gldkij, s./ch. gladak,
stsl. gladk. Psl. *gladk souvis s
lit. glods tv. (glsti hladit), nm.
glatt tv., angl. glad vesel, lat. glaber hladk, ve z ie. *ghldh-, *ghladh(A2). Pvodn asi zc, pak by souviselo s :hledt.
hladomor hromadn umrn hladem.
Viz :hlad a :mor.
hlahol, hlaholit, zahlaholit. Ve vznamu
halas, vesel smsice hlas jen ., ve
st. hlas, jazyk. Stsl. glagol slovo,
e bylo novji pejato do r. a s./ch.
ve vznamu sloveso, jinak doloeno
jen v b. a mak. glagol hlas, slovo,
e. Psl. *golgol- (B8) je zdvojenm ie.
onom. koene *gal- (srov. sti. gargarajaksi hudebn nstroj). Srov. :hlaholice, :hlas.
hlaholice nejstar slovansk psmo.

204

hlas

hlen

Od stsl. glagol (viz :hlahol).


hlas, hlasov, hlasit, hlska, hlskov,
hlskovat, hlasivka, hlasivkov, hlsat, hlasatel, hlsit, hlsi, rozhlsit,
rozhlas, prohlsit, vyhlsit, vyhlka,
ohlsit, ohlas, ohlky, hlasovat aj.
Vesl. - p. gos, r. glos, s./ch. gls, stsl.
glas. Psl. *gols (B8) je pbuzn s lit.
galsas ozvna a zejm i angl. call volat, ve z ie. *gal-so- od *gal- onom.
pvodu. Srov. :hlahol.
hlava, hlvka, hlavika, hlavov, hlavn,
hlavn, hlavat, hlavatka, ohlvka,
pohlavek, zhlavec, podhlavnk, nadhlavnk aj. Vesl. - p. gowa, r. golov,
s./ch. glva, stsl. glava. Psl. *golva (B8)
pesn odpovd lit. galv, dle ne zcela
jasn. Obvykle se spojuje i se sthn. calua lysina, lat. calva lebka, calvus
hol (neznl varianta koene) a na
zklad tto paralely s :hol (pvodn
tedy hol hlava, lebka, mon z tabuovch dvod (D4)). Vyluuje se tm
ovem dost pravdpodobn pbuznost
s arm. glukh hlava (z ie. *ghlu-).
hlave roura steln zbran. Dve (i v
podob hlavn) t epel noe, mee i
ohoel i hoc poleno (Jg). V poslednm vznamu vesl. - p. gownia,
r. golovnj, s./ch. glvnja, stsl. glavnja. Psl. *golvna je asi odvozeno od
*golva (:hlava) s vznamem hlavov
st (polena ap.). Jsou vak i vklady
jin, snac se spojit slovo s ie. vrazy
pro hoet.
hle citosl. Z imperativu hle! od :hledt.
Srov. :ejhle, :hele a tak tenhle, hnedle ap.
hledat, hleda, hledek, vyhledat, dohledat, ohledat, prohledat, pohledat,
pohledvka, shledat (se), na shledanou.
V tomto vznamu jen ., vlastn vari-

anta k :hledt (ve st. hledati/hldati


i hledti mohlo znamenat oboj, vznamov blzkost je zejm). Srov. i :hldat.
hledt, hled, hledit, hledisko, pohledt, zahledt se, dohldnout, nahldnout, ohldnout se, ohled, pohldnout, pohled, prohldnout, prohldka,
prhledn, pehldnout, pehled, pehldka, vzhled, nevzhledn, hledn,
dohlet, nahlet aj. Vesl. - stp. gldziec, r. gljad, s./ch. gledati, stsl. gldati. Psl. *gldati, *gldti je pbuzn
se sthn. glinzen lesknout se, tpytit
se, nm. Glanz lesk (pat sem i angl.
glance rychle pohldnout, zatpytit se,
pokud nen z fr.), ir. inglennat hledaj,
glse lesk, tpyt, ve k ie. *ghlend(h)lesknout se, tpytit se. Srov. :hledat,
:hldat a pokud jde o vznam :ze
a :zt.
hledk druh zahradn byliny. Pr z pvodnho hle (namne) (tak na Valasku), protoe se nosila jako ochrana
proti hadm (Ma2 ).
hlem, hlemd, hlemovit. Ve
st. t elva, n. hlemejd() deovka. tvar mlo jasn (rekonstruuje
se vchoz psl. *glmyd, *glmy,
ale i *glmezd aj.). Ve slov. jazycch
nem jednoznan souvislosti (snad jen
sln. glemv ospal, vlastn majc sliz
v oku), zato jsou pbuzn slova v balt.
a .: lit. glms, glmius sliz, lot.
glmezis hlem, . (g)lem sliz (v
oku) ukazuj na ie. *glm- sliz. Souvis asi i s :hlen, :hlna, :hlst.
hlen, hlenov, hlenovit, zahlenit, zahlenn, odhlenit. P. glan, glon, str.
gln, sln. gln (slab doloeno ve vsl.
a krom sln. i jsl.). Psl. *gln je pbuzn s :hlna (stdn ie. oi - ei (A6,

205

hlesnout

hloup

B2)), vchoz vznam je nco mazlavho, slizkho. Srov. i :hlst, :hlva.


hlesnout, hles (bez hlesu). Jen . Zejm
od :hlas, i kdy -e- msto -a- nen
jasn. Jinak soud Ma2 (viz :heslo).
hlezno zast. kotnk, hlezenn. St. hlezen, stp. glozn, ukr.st. hlzna, s./ch.
gleanj, stsl. glez()na (slab doloeno
ve vsl.). Psl. *glez()na/-no/-n snad
souvis s r. glaz oko. Vyvozuje se z
ie. *gle-g(h) od *gel- kulat, zaoblen a srovnv se mj. s nm. Klngel
klubko, . glgis hlavika esneku i
sti. glha- hrac kostka (pvodn z hlezenn kosti) (Ma2 ).
hldat, hlda, hldka, hldkov, hldkovat, ohldat, pohldat, uhldat. St.
hldati, hledati hledt, vidt, hldat i
hledat (viz :hledt, :hledat). Pro
rzn podoby se pak ustlily rozdln
vznamy.
hlna, hlinka, hlinn, hlinit. Vesl. p. glina, r. glna, s./ch. glna. Psl.
*glina m nejble k . gln klih (srov.
:klih), dle je pbuzn stisl. klina natrat, nm. Klei jl, angl. clay tv., stir.
glenim lepm, s jinm rozenm koene pak nap. i nm. kleben lepit, lat.
glten lep, klh, lit. gltas sliz, hlen,
ve k ie. *glei- mazat, lepit. Srov.
:hlen, :hlva, :hlst, :hlem.
hlink, hlinkov. Utvoeno Preslem,
podle toho, e se hojn nachz v hln
(Ma2 ). Dle viz :hlna.
hlst(a) cizopasn erv. Vesl. - p.
glista, r. glist(), s./ch. glsta, glst. Psl.
*glista, *glist se spojuje s lit. glits
lepkav, kluzk, lat. glittus lepkav,
. gltton klih, vchodiskem by bylo
ie. *gl(e)it-t- slizk, lepkav (A5, B2).
Dle viz :hlna, srov. :hlem.
hlva druh houby rostouc na kmenech

strom. Dl. gliwk smla (na strom),


str. gliva sliz, jl, r.d. glva druh hruek, ukr. hlva druh houby, s./ch.
gl va tv. Psl. *gliva souvis s lit. glivos (pl.) sliz, lot. glve zelen sliz na
vod; stejn koen je v :hlna, kde
jsou i dal souvislosti.
hlza zdunatl koen i oddenek; ndor, hlzov, hlznat, hlzovit. Slk.
hluza, s./ch. glza struma, sln. gla
lza, b.d. gljza hrudka tsta v
chlebu, kai ap. St. ojedinle i hlza.
Psl. *gliza (-u- se vtinou povauje za
sekundrn) nejsp souvis se stsl. ly,
ely ved, .st. luna kosk neduh,
. ganglon ved, ndor z ie. *gel- chumel, nco kulatho. Snad sem pat i
:lza. Spojen s lit. gleis slizk (z
ie. *glei-gh-, A1, B2) neodpovd pli
vznamov, ale koneckonc i ie. *gleimazat, lepit (srov. :hlna) se odvozuje ze zmnnho *gel-.
hlodat, hlodk, hlodav, hlodavec, nahlodat, ohlodat, vyhlodat. Vesl. - p.st.
godac, r. glodt, s./ch. gldati. Psl.
*glodati nem pesvdivou etymologii.
Snad je zkladem onom. koen *gelpolykat, jst, kter je i v :hltat, :aludek.
hloh, hlo, hlohov. Vesl. - p. gg, r.
glog, s./ch. glog. Psl. *glog se obvykle
spojuje s . glchs hrot, ost (souvis
s glo ssa, glo tta jazyk) z ie. *glogh/*glgh- trn, hrot, vrohodnost tto
rekonstrukce vak oslabuje nedostatek
dalch spolehlivch paralel.
hlomozit. Viz :lomozit.
hloubat. Viz :hlubok.
hloup, hloupost, hlupk, hlupck,
hlupec, hloupnout, zhloupnout, prohloupit. Vesl. - p. gupi, r. glpyj,
s./ch. glp, stsl. glup. Psl. *glup se

206

hltat

hmodit se

asto vyvozuje z ie. *ghleu- veselit se,


ertovat (srov. stangl. glo radost, vesel), pak vak lze sotva spojit s :hluch, k nmu m vznamov velmi
blzko (srov. sln.st. glp hloup i hluch, nm. dumm hloup, angl. dumb
nm ap.; vznamov posun je nedoslchav nechpav hloup),
proto se sp klonme k nzoru, e psl.
*glup je expresivn tvar odvozen od
*gluch (HK).
hltat, hlt, hltan, hltav, zhltnout, pohltit, zahltit. Vesl. - p.d. glutac, r. glott, s./ch. gtati. Psl. *gltati se srovnv pedevm s lat. gltre pohlcovat, polykat, gula jcen, hrdlo, stir.
gelid j, ere, vchodiskem je ie. *gl t- od *gel- polykat, porat, asi onom.
pvodu. Srov. :aludek.
hlubok, hlubina, hlubinn, hloubka,
hloubkov, hloubit, prohloubit, vyhloubit, hloubat, hloubav aj. Vesl. slk. hlbok, p. glboki, r. glubkij, ukr.
hlybkij, sln. globk, stsl. globok ukazuj na psl. *globok, ale i *glbok
(slk.) a *glybok (ukr.). Vklad obtn. Spojuje se s . glf vydlabvm,
eu, lat. glbere loupat, sthn. klioban rozsekvat, tpat z ie. *gleubhdlabat, ezat ap. (pvodn vznam by
tedy byl vydlaban). Jin vklady se
pokouej spojit s :lab (HK). V obou
ppadech nutno potat s vloenm
nosovm prvkem u nejfrekventovanj
psl. podoby (z *glumbh-?). Druh komponent -ok (u adj. oznaujcch prostorov vztahy, srov. :vysok, :irok)
asi souvis s :oko, vznam by byl vypadajc, majc vzhled.
hluch, hluchota, ohluchnout, nahluchl, hluchavka, hluina. Vesl. - p.
guchy, r. gluchj, s./ch. glh, stsl. glu-

ch. Psl. *gluch se obvykle spojuje s


lit. glas hloup, glusns poslun,
klausti slyet a tedy i psl. *slyati
(:slyet) (pro slov. to ovem pedpokld zmnu g- a k-). Vznamov
souvislost se objasn bu vvojem usilovn poslouchajc nahluchl, hluch, nebo jako tzv. tabuov antifrze
i eufemismus (D4). Srov. :hloup.
hluk, hlouek, hlun, hluet, zahluet,
shluk, shlukovat se. St. hluk hmot
i shluk, zstup (tento penesen vznam je jen .). V souasnch slov. jazycch slabji doloeno - stp. giek, r.d.
golk, b. glk, stsl. glk. Psl. *glk je
onom.-expr. pvodu, blzk je lit. glkioja povd se i lot. gulkstt kiet
(o ptcch).
hmatat, hmat, hmatov, hmatnk, nahmatat, ohmatat, prohmatat, nahmtnout, pehmtnout, pehmat, vyhmtnout, nadhmat, podhmat. Jen . (ji
st.), mlo jasn. H- se nkdy vykld jako zesilovac (srov. :chmatat,
:matat), spojuje se s :makat (Ma2 ).
Jin vklad spojuje s :hmota (HK).
Srov. namtkou.
hmitat, hmit, hmitnout, zahmitat. Jen
. Varianta ke :kmitat (Jg), vznam
pozdji zen jen na pohyb pa.
hmota, hmotn, hmotnost, zhmotnit se.
St. t homota ltka, hmota, ale i
vlhkost v tle. Pbuzn je sln. gomta
hmota, masa, gomot tlaenice, zm,
zmatek a asi i ukr.d. hmot um, dunn. Snad lze vyjt z koene *gom-,
kter je i v :homole. Srovnv se s .
gm jsem naplnn.
hmod. Pvodn :mod, zaten
h- vlivem :hmodit se (D2).
hmodit se, pohmodit (si), pohmodn, pohmodnina, zhmodnina,

207

hmyz

hnida

hmodinka. Nepli jasn. Spojuje se


s r. izmodnnyj vyerpan, unaven,
sln. izmzgan tv., mzgati lmat si
hlavu, pemlet, kter by mohlo ukazovat na souvislost s :mozek. Mn
jasn je vztah k r. mot drtit, roztloukat i csl. mditi oslabovat. Hv . je asi zesilovac. Dal vvody problematick.
hmyz, hmyz, odhmyzovat, zahmyzen.
St. i hmez, hemza hmyz, hadi, ti
ap.. S./ch. gmz plaz, gmz plazi;
vi, sln.d. gomz hmyz, ervi, hadi,
str. g()my hmyz, r.d. gmza, gomoz mnostv. Psl. *gmyz, gmz
aj., pvodn to, co se hem, dle viz
:hemit se.
hca, hpa. Expr. tvary nejsp
od :hnt1 , hcat vak m ble k
:hnst. Srov. i :chapat.
hnt1 dlouh kost; zhrub. ruka, noha.
P. gnat kost, s./ch. gnjt hole, kost.
Mlo jasn. Sblen s nm. Knoten
uzel, uzlina (Ma2 ) i lat. gen, . gny
koleno (HK) jsou pochybn, pesvdiv nen ani spojen s :hnst (to, m
se hnte).
hnt2 , hnac, dohnat, nahnat, pedehnat, popohnat, ohnat se, vyhnat,
vyhnanec, zahnat, rozehnat, sehnat,
pehnat, pehnt, pehka, shnt,
shka, shon, ohka, vyhnt, vhonek, pohnt, pohon aj. Vesl. - p.
gnac, r. gnat, s./ch. gnati, stsl. gnati.
Psl. *gnati, 1.os.pt. *eno (B1), m
nejble k lit. giti, gen tv., dle je pbuzn stisl. gunnr boj, stir. gonim zabjm, lat. d-fendere brnit, . then
biju, sti. hnti bije, zabj, chet. kuen-zi zabj, ve k ie. *gu hen- bt (A2,
A3). Vvoj vznamu byl asi bt
(bitm) hnt zvata. Srov. :honit,

:nout.
hned. Mylnou dekompozic z :ihned
(jako i + hned).
hnd, hndav, (z)hndnout, hndk,
hndel. P. gniady, r. gnedj, s./ch. gnjd (asi z r., jinak v jsl. chyb), pvodn
(t v st.) oznaovalo jen barvu kon
i krvy. Psl. *gnd nem pesvdivou etymologii. Nabz se souvislost
se :snd (Ma2 ), ale jejich vzjemn
vztah je mlo jasn. Snad lze vychzet z psl. *gntiti (:ntit) zapalovat,
zahat, hnd by pak znamenalo majc barvu neho oplenho, ohoelho
(srov. oplen, osmahl), -d se vysvtluje podle :bled.
hnv, hnviv, hnvat (se), pohnvat
(se), rozhnvat (se). Vesl. - p. gniew,
r. gnev, ch. gnjv, s. gnv, stsl. gnv.
Psl. *gnv nem jednoznan vklad.
Jednou z vznamov pijatelnch monost je souvislost s psl. *gntiti (:ntit) (tedy zaplen, rozncen mysli),
druhou pak s psl. *gniti (:hnt) (s posunem hnis, jed v tle hnv), v
obou ppadech tu vak jsou problmy
slovotvorn. Proto snad lze vyjt pmo
od ie. *ghni- tt, roztrat, z nho se
jak *gntiti, tak *gniti vyvozuj.
hnida vajko vi; expr. nco malichernho, hnidopich. Vesl. - p. gnida,
r. gnda, s./ch. gnj da. Psl. *gnida
vznamov odpovd lit. glnda, lot.
gnda, stangl. hnitu (angl. nit), nm.
Niss, ir. sned, lat. lens (pl. lends), .
kons (pl. kondes). Tyto vzjemn podobn tvary, k nim vak nelze rekonstruovat jednotn ie. vchodisko, dokazuj, jakm zmnm podlhaj slova
oznaujc nepjemn vedn skutenosti (srov. :blecha (D4)). Alespo
pro bsl. a vtinu germ. tvar lze vy-

208

hnilika

hod

jt z ie. *ghnid- tt, roztrat, srov.


:hnt.
hnilika pezrl mkk hruka. Viz
:hnt.
hnpat zhrub. spt. Podobn tvary jsou
v stangl. hnappian (angl. nap) dmat
i nm. nippen tv., vzhledem k zejmmu onom.-expr. pvodu tchto slov
vak jde asi jen o elementrn pbuznost.
hnis, hnisav, (z)hnisat. Jak ukazuje st.
hnis, hus, hnus (C1), jde o expr.
zmkenou variantu k :hnus.
hnst maknm zpracovvat. Vesl. p. gniesc, r. gnest, s./ch. gnjesti, stsl.
gnesti. Psl. *gnesti (z *gnet-t- (A5))
m nejbli pbuzn v germ. jazycch
- nm. kneten, angl. knead tv. aj., dle
sem pat stpr. gnode de. Vchodiskem je ie. *gnet- (A4) od koene *genmakat, stlaovat, doloenho hojn v
germ. jazycch. Srov. :knedlk.
hnt, hniloba, hnilika, shnt, shnil,
vyhnt, zahnvat, nahnil, prohnil.
Vesl. - p. gnic, r. gnit, s./ch. gnj ti,
stsl. gniti. Psl. *gniti souvis se stangl.
gndan drobit, rozemlat, sthn. gntan
drtit i ojedinlm . chnei rozpad se
na kousky z ie. *ghni- tt, roztrat
(B2). Vznamov posun by byl tt
rozpadat se (v prach) hnt. Srov.
:hnus, :hnida, :hnv, :ntit.
hnzdo, hnzdeko, hnzdit, hnzdit,
uhnzdit (se), zahnzdit (se). Vesl. p. gniazdo, r. gnezd, ch. gnijzdo, s.
gnzdo, stsl. gnzdo. Psl. *gnzdo souvis s lit. lzdas, nm. Nest, angl. nest,
lat. ndus, sti. nd, ve z ie. *nizdo- tv.,
je se dle rozkld na *ni- dole (srov.
:nzk) a *-zd- jako nulov stupe od
*sed- (:sedt). Psl. a balt. tvary jsou v
nslov pozmnny - slov. g- se obvykle

vysvtluje kontaminac (D3) s *gnesti


(:hnst) i *gnoj (:hnj).
hnout, nahnout, ohnout, pehnout,
uhnout, zahnout, sehnout (se), pohnout, pohnutka aj. Vlastn dokonav
protjek k :hbat z psl. *gbnoti (A7,
B6).
hnj, hnojit, hnojivo, hnojit, zahnojit, pohnojit, pihnojit. St. hnj hnj,
hnis. Vesl. - p. gnj, r. gnoj, s./ch.
gnj, stsl. gnoi. Psl. *gnoj je odvozeno
od *gniti (:hnt), srov. i bt - boj, pt
- npoj.
hup. V . od konce 16. st. (hupec),
nejsp siln expr. obmna koene hlup(viz :hlupk).
hnus, hnusn, (z)hnusit se/si, ob. expr.
hnusk. Vesl. - p.st. gnus lenoch,
r.d. gnus kodliv hmyz, s./ch. gns
pna, hnus, stsl. gns pna, hnis,
gnusn hnusn, okliv. Psl. *gnus,
*gns asi souvis s :hnt, ale bli
podrobnosti vztahu nejsou jasn. Asi
tvar expresivn, srov. i :hnis.
hobby zliba, konek. Z angl. hobby
tv. z hobby-horse dtsk konk, k
na kolotoi, penesen oblben tma,
utkvl mylenka. Srov. i :dadaismus.
hoblk, hoblina, hoblovat, ohoblovat,
pihoblovat aj. Z nm. Hobel tv. Odtud i dt hobla, vlastn smkat nkm
jako hoblkem.
hoboj devn dechov nstroj, hobojov. Pes nm. Oboe (dve i Hoboe) z fr. hautbois z haut vysok z
lat. altus (srov. :alt) a bois devo
(srov. :bu), tedy vlastn vysoko znjc devo.
hod hlavn crkevn svtek, hody, hodovat, hodovnk. Vesl. - p. gody hody,
r. god rok, s./ch. gd svtek, rok, jme-

209

hodina

hokej

niny, stsl. god vhodn, urit doba,


ojedinle i rok a svtek. Psl. *god je
odvozeno od *goditi (s) (i naopak),
vvoj vznamu byl vhodn doba (k
slaven ap.) velk svtek doba,
je uplyne mezi tmito svtky (= rok).
Srov. :hodina, :hodit se.
hodina, hodinka, hodinov, hodiny, hodinky, hodin, hodinsk, hodinstv. Vesl. - p. godzina, r. godna
osudn chvle, s./ch. godina rok, stsl.
godina urit chvle, hodina. Psl. *godina je odvozeno od *god (:hod), vchoz vznam je urit chvle, srov.
tk hodina, propustit na hodinu ap.,
dle k vznamm srov. :hod.
hodit, hod, dohodit, nahodit, nhoda,
pihodit se, prohodit, obhodit, zahodit, pehodit, odhodit, vyhodit, uhodit,
hoz, prohoz, pehoz aj. V tomto vznamu jen . a p. (ugodzic uhodit),
etymologicky pat k :hodit se. Vznamov posun pochopme ze st. hoditi jednat vhod; mit k nemu; zashnout, tret, star vznam je nap.
v dohodit obstarat.
hodit se, vhodn, phodn, shodn,
shodovat se, shoda, dohoda, dohodnout se, rozhodnout (se), vhoda, pohoda, pohodl, pohodln, nehoda aj.
Vesl. - p. godzic si, r. godtsja, s./ch.
gditi hovt, stsl. goditi tv. Psl. *goditi (s) je pbuzn s lot. gadt zasahovat, zskvat, guoda est, hostina, stdn. gaden vyhovovat, lbit se,
nm. gut a angl. good dobr i sti.
gdh- pevn pidret, ve se vyvozuje z ie. *ghedh-/*ghodh- spojit, bt
spjat. Srov. :hodit, :hod, :hodlat,
:hezk, :heslo, :ihned.
hodlat, odhodlat se, odhodlan. Jen .
Nepochybn souvis s :hodit, :hodit

se (srov. st. hoditi mit k nemu),


ale -l- je nejasn.
hodn, hodn, hodnota, hodnotn, hodnost, hodnost, hodnostsk. St.
vhodn, zpsobil, co byl i pvodn
vznam (srov. stsl. godn vhodn,
pjemn). Dle viz :hodit se.
hofmistr sprvce dvora. Z nm. Hofmeister z Hof dvr a Meister (viz
:mistr).
hoch, hok, expr. hoan, honek. Pvodem domck slovo od holobrdek, holec, :holeek ap. (viz :hol) s expr.
pp. -ch (srov. :brach, :ech). Srov.
i :holka.
hochtapler podvodnk s uhlazenm
chovnm, hochtaplersk. Z nm. Hochstapler tv. a to z hoch vysok, vysoko a jidi stapeln, stappeln ebrat,
tedy pvodem z argotu.
hoj citosl. Spojuje se s psl. *goj hojnost
(st. hoj tv., srov. :hojn) (Ma2 , HK),
ale sp je to jen pirozen projev emoc
jako v :hej, oj ap.
hojit (se), hojiv, zhojit (se), zahojit
(se), vyhojit (se). Vesl. - p. goic si,
str. gojiti ivit, s./ch. gjiti (se) krmit (se). Psl. *gojiti (s) je tzv. kauzativum k *iti (:t), co je dobe vidt
na vsl. a jsl. vznamech. Z ie. *gu oi-,
pbuzn je lit. gajs vesel, iv (ne
vak angl. gay tv.), av. gaya- ivot.
Srov. :hojn, jinak viz :t.
hojn, hojnost. St. hoj hojnost z psl.
*goj tv. Dle viz :hojit (se) a :t,
srov. i :zhy.
hokej, hokejov, hokejista, hokejka. Z
angl. hockey, jeho pvod nen zcela
jasn. Zejm v njakm vztahu k angl.
hook hk (srov. :hk), bu pes tvar
hookey (adj.), i ze stfr. hoquet za-

210

hokuspokus

holt

hnut hl, je s hook souvis.


hokuspokus. Asi pes nm. Hokuspokus
ze stlat. kejklsk formule, jej nejasn pvod se nejastji hled v rouhavm petvoen men formule hoc
est corpus (meum) toto je (moje) tlo
(Ma2 ). V etin se vznamov piklonilo k pokus.
hokyn drobn obchodnk se smenm zbom, hokynka, hokynsk,
hokynstv. Z sthn. hockener, huckener (nm. Hker), asi k nm. Hucke od
hocken nosit nklad na zdech (u podomnch obchodnk).
hola citosl. Srov. :hal, :hele, :halali.
holba zast. pl mzu (asi 0,7 l). Z nm.
halb pl (srov. angl. half tv.), je souvis s lat. scalpere krbat, ezat (srov.
:skalpel). Pvodn tedy co je roztpeno od ie. *(s)kel- ezat, tpit.
hold projev cty, holdovat. St. hold
slib poddanosti, vkupn. Ze sthn.
hulde tv., srov. i holde sluha, hold
ochotn, pzniv.
holeek (jen ve vokativu holeku, holenku). Vlastn chlapec, holobrdek,
viz :hol, :hoch.
holedbat se, holedbav. Poprv v Rukopise krlovdvorskm, take zejm
Hankv novotvar. Snad podle r. golydb chud pcha (Ma2 , Jg), dal
spojen jsou siln spekulativn.
hole, holenn, holnka. P. golen, r. glen, s. golen, ch. golijen, stsl. goln.
Psl. *goln je asi odvozeno od *gol
(:hol), motivace se hled bu ve vznamu hol kost (tj. nekryt svalovinou) i odvem nezakryt st nohy.
holika (ve ren bt (nechat, zstat) na
holikch bt v koncch). Vklady se
rzn: jedna monost vychz ze starho holiky nezral ovoce (ten, fky

ap.) (Jg), tedy zstat na h. = zstat u


nezralho ovoce, jin vklad interpretuje holiky jako holou zadnici (HK,
HL), i snad jde o zdrobnlinu od (ebrck) hl ? (Ma2 ).
holka, holika, holina, holi, holka.
Jen . ensk protjek k holec (viz
:hoch).
holocaust hromadn vradn id za
2. svtov vlky. Z angl. holocaust naprost znien, masakr a to pes stfr. z
lat. holocaustum zpaln ob z . holokatma z hlos cel, pln a ka
spaluji. Srov. :hologram.
holocn nejmlad obdob tvrtohor.
Umle z . hlos cel, pln a kains
(v polatintl podob caen-) nov,
obnoven, protoe v tomto obdob
vzniklo zcela nov rostlinstvo (HL).
hologram plastick zobrazen dvourozmrnho obrazu pomoc speciln techniky. Viz :holocn a :-gram.
holomek expr. darebk, pacholek. St.
mladk, svobodn mu, sluha. Nejsp zkrceno z hanl. st. holomdec,
vlastn kdo m hol (neochlupen) pirozen (viz :hol, :moud), tedy nedospl (Ma2 ). Pozdj hanliv vznam snad pes katv pomocnk.
Srov. :hoch.
holota hanl. sebranka. St. psovod,
chlapec opatrujc psy, motivace je tu
stejn jako u :hoch, holec, :holomek. Pozdji chpno jako hol, chud
lovk a poslze kolektivum lza,
chtra.
holport (na holport) zast. ob. na polovic. Z nm. halbpart tv. z halb pl a
Part st (srov. :holba, :partaj).
holt ob. tedy. Z nm. halt inu, zrovna
ze sthn., sthn. halt vc, sp, jeho p-

211

holub

honorace

vod nen jasn.


holub, holub, holubice, holubi, holubnk, holubinka. Vesl. - p. gob, r.
glub, s./ch. golub, stsl. golob. Psl.
*golob nem pesvdiv vklad. Npadn je blzkost lat. columbus, columba tv., (pouze rozdl znlosti v nslov a jin zakonen (B7)); ob slova
se proto nkdy vykldaj jako pevzet
z pedie. substrtu (Ma2 ). Nzory o domcm pvodu slova vychzej z ie. koene *ghel-, *ghel- (A6) oznaujcho
rzn barvy (srov. :zelen, :lut)
(HK), okrajov t ed, modr. Spojitost ptach jmen s nzvy barev je
velmi ast, srov. i r. golubj modr.
hol, holit, holic, holi(ka), holisk, holistv, oholit, vyholit. Vesl. - p. goy,
r. glyj, ch. gl, s. g, stsl. gol. Psl.
*gol souvis se sthn. kalo (nm. kahl)
tv., stangl. calu (angl. callow neopeen, hol), lit. gldyti dt, drhnout
a asi i lat. calvus a sti. kulva- hol,
lys (srov. :hlava). Ie. vchodisko pro
bsl. a germ. je *gal- (B5), pbuznost s
lat. a sti. slovem pedpokld zmnu g
- k. Srov. :hoch, :holka, :holomek,
:holota, :holika, :hole.
homeopatie len lky vyvolvajcmi u zdravho lovka pznaky len choroby, homeopatick, homeopat. Koncem 18. st. utvoeno od . hmoios podobn, stejn (srov. :homo) a pthos bolest, nemoc, ve (srov.
:apatie).
homrsk (smch). Podle Homrovy Iliady, kde se v 1. zpvu l hlun smch
blaench boh na Olympu.
homilie kzn, homiletika, homiletick. Ze stlat. homilia z . homla
spolenost, rozmlouvn, vyuovn

od homl stkm se, projednvm.


homo- (ve sloeninch) stejno-. Z .
homs stejn, rovn. Srov. :homogenn, :homonymum, :homosexul a
s opanm vznamem :hetero-.
homogenn stejnorod. Viz :homo- a
:gen, srov. :heterogenn.
homole kuelovit tvar nahoe zaoblen, homolka, homolovit. P. gomoa
hrouda, str. gomola, s./ch. gmola tv.
Psl. *gomola m nejbli pbuzn v
lit. gmalas hrouda, (snhov) koule,
gomuls hrouda, kousek. Souvis s
:hmota a :komol, za hranicemi bsl.
se ne zcela pesvdiv srovnv pedevm s . gm jsem naplnn (Ma2 )
od ie. *gem- makat (srov. :dmat).
Pesvdiv vak nezn ani vklad o
onom. pvodu bsl. koene.
homonymum slovo stejn formy, ale jinho vznamu a pvodu, homonymie,
homonymn. Z :homo- a . noma,
nyma jmno. Srov. :synonymum,
:anonym, :onomastika.
homosexul jedinec s pohlavn nklonnost k osobm tho pohlav, homosexuln, homosexualita. Viz :homo- a
:sex, srov. :heterosexul.
homunkulus umle vyroben lovk.
Z lat. homunculus, co je zdrobnlina k homo (gen. hominis) lovk
(podle pedstav alchymist lovk, kterho je mon vyrobit v laboratoi).
Srov. :humanismus.
honit, honic, hon, honk, honec, honba,
honika, honitba, dohonit, uhonit, honem aj. Vesl., star iterativum (optovac sloveso) k :hnt2 .
honorace panstvo. Z nm. Honoratioren (pl.) ven (obyvatel) z lat.
honrtirs venj k honrtus
ven, ctn od honrre ctt od

212

honor

hor

honor, hons (gen. honris) est.


Srov. :honor.
honor odmna za prci umleckho
i intelektulnho rzu, honorovat. Z
lat. honrrium odmna, pocta za odvedenou prci od honor, hons est,
pocta. Srov. :honorace.
honosit se, honosn. Jen . Vykld se z
p. *gor-nositi nosit nahoe, tj. vyvyovat, velebit (jet u Jg i bez zvratnho se v tomto vznamu), druh slabika pozdji utracena pi rychl ei
(Ma2 ). Je i slk. horenosn pyn.
hop citosl., hopsa(sa), hopsat, hopkat.
Vesl. a veevr., srov. nm. hopsen poskakovat, angl. hop tv., p. upa! hop!
ap.
hora, hrka, horn, horsk, hornat, hornk, hornina, horal (z p.), poho, podh, pahorek, nahoru, vzhru, shry,
horem. Vesl. - p. gra, r. gor, s./ch.
gra, stsl. gora. V jsl. a slk. dosud i ve
vznamu les (tehdej hora = zalesnn hora). Psl. *gora souvis s lit. giri les, sti. gir- hora a snad i alb.
gur kmen, vchodiskem je ie. *gu erhora, les.
horda skupina koovnch njezdnk;
tlupa. Asi pes nm. Horde i p. horda
z ttat. (nejsp kumnskho) orda vojensk tbor. Slovo hojn rozen v
ttat. jazycch pronikalo do evr. jazyk
s njezdy stedovkch koovnk.
horentn neobyejn velik, stran.
Pes nm. horrend tv. z lat. horrendus stran, dsiv od horrre dsit.
Srov. :horor.
horizont obzor, horizontln. Pes
nm. Horizont z lat. horizn z . horzn (gen. horzontos) ohraniujc od
horz ohraniuji od hros hranice.

Srov. :aforismus, :aorist.


hork, horko, horkost, horeka, horen,
horenat. Jen ., jinde doloeno slab
jen v dialektech, protoe formln
splv s :hok. Z psl. *gorkj (B6,
B9). Dle viz :hoet.
horlit, horliv, horlivost, horlivec. Jen
zsl. - p. gorlic, hl. gorliwic. Vchoz
je psl. adj. *gorliv horouc, hoc
(srov. st. ob horliv zpaln ob),
z toho pak v zsl. sloveso a penesen vznamu. Dle viz :hoet, srov. :rlit.
hormon ltka ovlivujc fyziologick
pochody v organismu, hormonln. Z
angl. hormone, umle utvoenho (za.
20. st.) z . hormo n pohnjc od
hormo enu, pohnm.
horna slang. lesn roh. Z nm.
(Wald)horn lesn roh (srov. :valdhorna) k Horn roh, je souvis s lat.
corn tv. Srov. :kornout.
hornk, hornick, hornictv. Od :hora
ve vznamu dl (podle vznamu nm.
Berg). Srov. Kutn Hora a :permonk.
horor hrzn pbh, hororov. Z angl.
horror a to z lat. horror hrza, ds od
horrre dsit. Srov. :horentn.
horoskop pedpov osudu podle postaven planet. Ze stlat. horoscopus a
to z . hroskpos pozorovatel asu z
hra as, hodina, obdob a :-skop.
horovat projevovat pro nco naden.
U Jg horovati bt nahoe, mt pevahu z pol. growac nt, vynikat (viz
:hora), t horovn vznen se lyrick, pes podobn vznamy se pak
piklonilo k horouc, :horlit ap.
hor, h(e), zhorit, zhorovat, pohorit, pohorovat. St. ho. Vesl. - p.
gorszy, str. gorii, s./ch. gor, stsl.
gorii. Psl. *gorj se obvykle povauje za komparativ (2. stupe) k

213

hortenzie

hospoda

*gork (:hok) s vznamovm posunem horej, palivj hor.


Mn pravdpodobn je sblen s .
chern tv. z ie. *gher- (Ma2 ).
hortenzie druh ozdobn rostliny. Nazvna fr. botanikem Commersonem
podle enskho kestnho jmna (snad
jeho ptelkyn, i snad jen pro spojen
s lat. hortus zahrada).
hoice, hoin. Vesl. - p. gorczyca, r.
gorca tv., s./ch. grica druh hoce.
Od :hok, podle chuti jejch semen.
hok lehk kovov prvek, magnezium, hokov. Utvoeno Preslem,
podle HL pr k :hoet, protoe na
vzduchu ho jasnm plamenem. Slovotvorn vak sp od :hok (jeho soli
maj hokou chu).
hoe kni. bol, zrmutek, hoekovat, zahoekovat. Stp. gorze, r. gre, sln. gorj, stsl. gorje (chyb v ostatnch jsl. jazycch a slk.). Psl. *gore je utvoeno
od stejnho zkladu jako :hoet, vznamov posun hoet, plit bol,
zrmutek je bn (srov. :pci a r.
pel smutek, zrmutek).
hoec horsk bylina s modrm kvtem,
encin. S./ch.d. grac tv., b. grec
chmel. Od :hok, srov. :hoice.
hoet, hok, holav, horouc, shoet, ohoet, zahoet, vyhoet, rozhoet se, uhoet, pihovat aj. Vesl. p. gorzec, gorec, r. gort, s. greti,
ch. grjeti, stsl. gorti. Psl. *gorti
m nejble k lit.d. gareti tv., gras
dm, pra, dle je pbuzn nm.,
angl. warm tepl, stir. guirim ohvat, lat. formus hork, . therms
tv., thros horko, letn r, arm.
jer teplo, sti. hras r, gharmtv., ve z ie. *gu her- hork (A3,
A6). Srov. :hork, :hok, :hor,

:hoe, :r, :hrat, :ht, :hrnec, :eav.


hok, hokost, zhoknout, zahoknout,
zahokl, nahokl. Vesl. - slk. hork,
p. gorzki, r. grkij, s./ch. grak, stsl.
gork. Psl. *gork souvis s :hoet, formln srov. pedevm :hork.
Vznamov posun byl pliv, paliv
hok, tiplav chuti. Srov. jet
:hoe, :hoec.
hosana citosl. Vyjaduje oslavu, veleben.
Pes stlat. hosanna, hosianna a .
hsann z hebr. hc a nn, v jeho
prvn sti je imperativ spas, pomoz,
ve druh prosic stice.
hospic peovatelsk dm pro nevyliteln nemocn. Dve tulek pro pocestn. Z nm. Hospitz tulek, (kesansk) noclehrna ap. a to z lat.
hospitium pohostinstv, ptelsk pijet, hostinec od hospes (gen. hospitis)
host. Srov. :hospitalizovat, :hotel,
:hospitovat i :hospoda.
hospitalizovat umstit do nemocnice,
hospitalizace. Od nm. Hospital nemocnice z pozdnlat. hospitle tv.
(dle viz :pitl).
hospitovat bt ptomen pi vyuovn
jako host, hospitace. Z lat. hospitr
bt hostem od hospes (gen. hospitis) host, hostitel. Srov. :Hospodin,
:host, :hotel.
hospoda, hospdka, hospodsk. St.
hospoda pn, pan, panovnk i hostinec, pohostinstv, tulek. V dnenm
vznamu jen zsl. Podnt k posunu vznamu asi vyel z osloven hospodo!,
jm host titulovali pna domu, to
se pak peneslo na cel dm a speciln na domy poskytujc pohostinstv
za penze. Srov. jet i dnen dk
hospodo, platm! ap. (Ma2 ). Dle viz

214

Hospodin

houba

:Hospodin.
Hospodin, hospod, hospodyn, hospodsk, hospodstv, hospodait,
hospodrn. St. Hospodin Pn (Bh)
hospod pn. Vesl. - p. gospodzin, r.
gospd, gospodn, s./ch. gospd, gospdin, stsl. gospod, gospodin, vude
ve vznamu pn i Hospodin. Psl.
*gospod/*gospodin je starobyl sloenina, v jej prvn sti je ie. *ghosti(viz :host), ve druh ie. oznaen pro
pna *pot- (srov. lat. potis mocn,
sti. pti- pn, manel, ve sloeninch
lit. vipats pn, vldce a :despota).
Nejble stoj lat. hospes (gen. hospitis)
host, hostitel, tvoen ze stejnch ie.
zklad. Pvodn vznam se interpretuje jako pn host, tj. pn domu,
hostitel. Srov. :hospoda.
host, hostina, hostinec, hostinsk, hostit, pohostit, pohostinstv, vyhostit,
zhostit se, hostovat. Vesl. - p. gosc, r.
gost, s./ch. gst, stsl. gost. Psl. *gost odpovd germ. *gastiz (nm. Gast,
angl. guest) tv. a lat. hostis cizinec,
neptel z ie. *ghosti-. Rozdln vznam vysvtlme rozdvojenm z pvodnho cizinec, pchoz na vtan pchoz (=host) a nevtan pchoz (=
neptel). Srov. :hospoda, :Hospodin, :hosteska.
hosteska prvodkyn a informtorka
na mezinrodnch akcch ap.. Z angl.
hostess tv., vlastn hostitelka, od host
hostitel a to ze stfr. (h)oste z lat.
hospes (gen. hospitis). Srov. :hotel,
:hospitovat, :Hospodin.
hostie men chlb, oplatka. Z lat. hostia, pvodn ob, obtn zve jako
pipomnka Kristovy obti na ki.
hot citosl. vpravo! (pi voln na tan
zvata). Hl. ht, nm. hott, fr. hue,

ma. h tv. svd o jist elementrn


pbuznosti, mn pravdpodobn je
praevr., pedie. pvod (HK). Srov.
:eh.
hotdog uzenka v housce. Z am.-angl.
hot dog tv., t jako adj. hot-dog vynikajc, prima. Typick ukzka metaforinosti angl. (doslova hork pes,
srov. :doga), ale motiv penesen nen
znm.
hotel, hotlek, hotelov, hotelir. Pes
nm. Hotel z fr. htel, stfr. (h)ostel
a to ze stlat. hospitale mstnost pro
hosty od lat. hospitlis pohostinn
od hospes (gen. hospitis) host. Srov.
:pitl, :motel, :hospitovat, :Hospodin.
hotentot expr. hloup i nesrozumiteln
mluvc lovk. Podle africkho kmene,
kter byl holandskmi Bry posmn
nazvn hot en tot koktav, onom. pvodu.
hotov, hotovo, hotovost, hotovostn,
pohotov, pohotovost, pihotovit, vyhotovit, zhotovit, ob. hotovka. Vesl. p. gotowy, r. gotvyj, s./ch. gtov, stsl.
gotov. Psl. *gotov nen pli jasn.
Blzk je pouze alb. gat tv., pokud to
nen pevzet ze slov. Jinak lze vyjt z
ie. *gu - jt (je tu vak rozdl - a,
viz :ha) a z vznamu pipraven k
chzi, co m oporu v nm. fertig od
fahren jet a bereit od reiten jet (na
koni ap.), oboj dnes ve vznamu hotov, pipraven.
houba, hubka, houbika, houbov, houbovit, houba, houbask. P. huba (asi
z ukr.), r.d. gub, s./ch. guba, stsl.
goba. Psl. *goba m jist protjek
v lit. gmbas vrstek, ndor. Hlskov obtn, ale asto pijman (Ma2 ,
HK) je spojen se sthn. swamb (nm.

215

houf

hovado

Schwamm), lat. fungus, . spngos,


sfngos houba, je nkde pedpokld
pesmyk souhlsek. Rekonstrukce vchozho ie. *(s)gu hombho- (A2, A3, A5)
je vak znan nejist. Srov. :huba.
houf, houfn, houfovat se. St. hf, hauf.
Ze sthn. hfe (dnes Haufe(n)), je souvis s :kupa. Srov. :houfnice.
houfnice dlo s krat hlavn. St. haufnic. Pvodn vlen prak, jm se
houfn metalo kamen, pak druh dla
(Ma2 ). Do nm. dalo Haubitze.
houkat, houkn, houkaka, zahoukat,
odhoukat. Onom. pvodu od citosl. h,
hou.
houn pokrvka z hrubho sukna.
Vesl. - slk. hua, p. gunia, r.d. gnja,
s./ch. gunja. Psl. *guna a jeho ekvivalenty v ad evr. jazyk ukazuj na
starobyl kulturn slovo neznmho pvodu. Srov. wal. gwn druh kabtu (odtud i z lat. angl. gown rba, talr),
stlat. gunna pl, st. gn(n)a tv.,
ma. gunya pokrvka aj.
houpat, houpav, houpaka, zahoupat, rozhoupat, pohoupat, pohupovat,
zhoupnout, vyhoupnout (se), pehoupnout (se). Vychz z onom. zkladu.
Srov. citosl. :hop, :hup, hou.
housenka, housenkovit. St. hsnic,
hsenka. Vesl. - p. gsienica, r. gsenica (str. usnica, jusenica), s./ch.
gsenica, sln. gosnica, vosnica, stsl.
gosenica. Psl. *gosnica nen zcela
jasn. Obvykle se vychz z *vosnica
(viz :vous) podle npadn chlupatosti
nkterch druh, ale poten g- in
pote. Stejnou zmnu vak lze vidt v
:houev i ukr. horobc vrabec.
houser. P. gsior, sln. gosr, zcela chyb
ve vsl. Tvoeno starobylou pp. -er od
gos (:husa) (srov. lat. nser tv.). V-

znam bedern stel snad podle bodav bolesti (srov. ctit v zdech housery).
houska, houstika, houskov. St. a slk.
hska. Vlastn zdrobnlina od :husa,
protoe podlouhl tvar peiva pipomnal sedc husu (srov. i star houska vnon vnoka).
housle, houslov, houslista, housla,
houslask. Vesl. - p. gsl, r. gsli,
s./ch. gusle, stsl. gosli (ve vtin
slov. jazyk vak oznauje primitivnj strunn nstroj). Psl. *gosl,
*gosli je odvozeno od *gosti hrt na
strunn nstroj (viz :housti, srov.
:hudba). Pvodn tedy z *god-sl- i
*god-tl- (A9, B7).
housti zast. hrt (na hudebn nstroj),
hudec. St. hsti, 1.os.pt. hudu. Stp.
gsc, str. gust, sln. gsti, stsl. gosti (jinak nap. s. gdeti, hl. hudzic tv.). Psl.
*gosti (z *god-ti, (A5, B7)) m nejble
k lit. *gasti temn znt z onom. *goud-, dal souvislosti u :hovor.
hout. St. h, h (C3, C5). Viz
:hust.
houev zkroucen prut, koen, vtev
ap., provaz, houvika, houevnat.
St. he, h, hev. Vesl. - p. gzva,
r.d. gv, s./ch. gva. Psl. *gova je
odvozeno od *go, kter se vtinou
spojuje s :vzat (stdn (v)oz- - vz, srov. :uzel). Poten g- je ovem
nepravideln jako u :housenka.
hovado kus dobytka, hovdko. Hl.
howjado, r.d. govjdo, s./ch. gvedo,
stsl. jen odvozenina govd (viz :hovz). Tvoen psl. *govdo (B7) nen
pli jasn, zklad *gov- vak odpovd
lot. guovs, nm. Kuh, angl. cow, stir.
b, lat. bs, . bos, arm. kov, sti. gu-,
toch. A ko, ve hovz dobytek, krva

216

hovt

hrad

z ie. *gu ou- (A3) pvodu asi onom.


(napodoben buen). Srov. :humno,
:hovno. K vznamu ovd viz :ovd.
hovt, vyhovt, pohovt (si), pohovka,
poshovt, shovvav. Hl. gowic, r. govt pipravovat se postem k pijet
svtosti, ch. gvjeti zahrnovat ctou,
stsl. govti bohabojn t. Psl. *govti dokonale odpovd lat. favre hovt, bt naklonn, zachovvat (mlen),
bt zbon z ie. *gu hou-. Pedpokldan zkladn vznam by byl zachovvat klid, zd se, e jde o vlunou
slov.-lat. pbuznost.
hovz, hovzina. Z psl. adj. *govd
(B3, B7), viz :hovado.
hovno vulg., hovnko. Vesl. - p. gwno, r. govn, s./ch. gvno. Psl. *govno se vtinou vykld jako odvozenina (pvodn adjektivn) od zkladu,
kter je v :hovado, tedy vlastn krav
(lejno), zobecnnm pak dnen vznam. Srov. :humno.
hovor, hovorn, hovorov, hovorovost,
hovoit, pohovoit, rozhovor. Vesl. p.d. gowor, r. gvor, s./ch. govor, stsl.
govor povyk. Psl. *govor souvis s
lit. gasti zvuet, gt. kaum ev, .
gos nek, sti. gvate zn, ve od
onom. koene *gou-. Srov. i :hudba.
hra, hern, herna, hrt, hrav, zahrt,
prohrt, vyhrt, vhra, pihrt, odehrt (se), hr(ka), hraka, hka,
hit, hrtky aj. St. t jhra. Vesl. p. gra, r. igr, s./ch. gra, stsl. igra tanec, hra, zbava. Psl. *jgra nem pesvdivou etymologii, jasn je jen tvoen pp. -ra. Uvauje se o pbuzenstv se sti. yjati uctv (obt ap.), .
hgios svat (z ie. *iag-/*ig-) s tm,
e lo o star rituln termn (srov.
str. igry pohansk rituln tance se

zpvy), jin spojuj se sti. jati hb


se (z ie. *aig-) (HK) i sti. ngati tv.
(Ma2 ).
hrabat, hrabav, hrb, hrablo, hrabo,
nahrabat, rozhrabat, uhrabat, odhrabat, prohrbnout, pohrab. P. grabac, r.d. grabat, s./ch.st. grabati rt,
kopat. Psl. *grabati je optovac sloveso (iterativum) k *grebti (srov. :pohbt), pbuzn je lit. grebti hrabat,
lot. grebt rt, kopat, gt. graban (nm.
graben) tv., sti. gr bhnati uchop, zkladem je ie. *ghrebh- uchopit, shrbnout; krabat, kopat. Vznamov se
sem hod i . grf krabu, pu, kter
vak pedpokld poten gr-. Srov.
:hrob, :heben.
hrab, hrabnka, hrabc, hrabstv. St.
hrabie. Ze sthn. grvo (dnes Graf ), jeho pvod nen jist - snad je to z
. grafes psa (pes stlat. grao,
grauio sprvce, daov ednk doloen z doby franck e). Slk. grf je z
ma. grf a to ze sthn.
hrb. Vesl. - p. grabie, r. grbli, s./ch.
grablje. Pbuzn je lit. grbls, stisl.
gref tv. Dle viz :hrabat.
hrabiv, hrabivost. Od slovesa hrabiti (v
. jen v dialektech), srov. p. grabic, r.
grbit, s./ch. grabiti, stsl. grabiti, ve
ve vznamu uchvacovat, loupit. Nepochybn od stejnho zkladu jako :hrabat, a nkte oddluj (Ma2 ).
hrad, hrdek, hradn, hradit, hradba,
hradebn, hradlo, hradit, hrazen, ohradit, ohrada, pehradit, pehrada, zahradit, zahrada, vyhradit, vhrada, nahradit, nhrada, nhradnk, pihrdka
aj. Vesl. - p. grd, r. grod, s./ch. grd,
stsl. grad. Psl. *gord ohrazen sdlit, odtud hrad v zsl., msto ve
vsl.; v jsl. je oboj vznam. Pbuzn

217

hradit

hrb

je lit. gar das ohrada pro dobytek,


gt. gards dm, dvr (nm. Garten
zahrada, angl. yard dvr), alb. garth
ohrada, sti. gr h- dm a snad i
chet. gurta- pevnost, hrad, ve k ie.
*ghordho- ohrazen msto (A2), blzk
je i lat. hortus zahrada, . chrtos
ohrada, dvr (ie. *ghorto-).
hradit platit. Novj. Deprexac (oddlenm pedpony) od nahradit, uhradit
a to penesen od hraditi opevovat,
ohrazovat (viz :hrad).
hrch, hrek, hrachov, hrachovina.
Vesl. - p. groch, r. gorch, s./ch. grach.
Psl. *gorch (B8) nem jistou etymologii. Blzk se zd bt lit. gar as, garv, lot. grsa, sthn. gers, nhn. Giersch (A8) znamenajc rzn druhy polnch trav. Vzhledem k tomu, e jde o
nzev star kulturn rostliny, je mon
jeho pvod z pedie. substrtu (koen
gar- maj i nkter romn. nzvy lutnin, Ma2 ), mn pravdpodobn je genetick pbuznost se sti. ghrati te.
hrachor druh lun i zahradn byliny.
Pevzato Preslem z jsl. jazyk, kde
slovo vtinou znamen rzn druhy
vikve. Dle viz :hrch.
hrana1 , hranat, hranol, hranit, zahranit, vyhranit (se), hranice, hranin, zahranin, pohranin, pohranink. Vesl. - p. gran, r. gran tv.,
s./ch. grna vtev, stsl. jen odvozen granica tv. Psl. *gran, *grana,
pvodn asi vtev, vrstek, se vykld z ie. *ghr-n- od *ghr- vyret (o rostlin), vynvat, pbuzn
slova jsou hlavn v germ. jazycch nm. Granne osina, grn zelen,
Gras trva, angl. grow rst. Z vznamu ostr vnlek, vtev jednak
kupa dv (. hranice, n. hra), jed-

nak roh, hrana a konen mez, dlic ra. Pokusy etymologicky oddlit tyto vznamy (Ma2 m dokonce
pro kad uveden vznam jin pvod!) jsou nepesvdiv. Srov. :hrozen, :hrot.
hrana2 , hrany (pl.) vyzvnn za zemelho. Mimo . a slk. jen v hl. hrono
vta, pauza, tep, dl. grono ren, e,
povst a stsl. gran ver. Psl. *gorn
je asi star rituln termn, souvisejc s lit. grti chvlit, oslavovat, sthn.
queran vzdychat, sti. gr nati vzv,
chvl, zpv a asi i lat. grts, grtis dky (srov. p. gracias, it. grazie
tv.) z ie. *gu er- chvlit, velebit. Srov.
:uhranout.
hranostaj. P. gronostaj, r. gornostj
(str. gornostal), sln. grnoselj, v ostatnch jsl. jazycch a lu. chyb. Nejasn i pokud jde o rekonstrukci psl.
tvaru (*gornostal, *gornostaj ?).
Prvn st pipomn lit. armu, sthn.
harmo, rtorom. carmun z ie. *kormen- (viz :hermeln), ale jsou tu problmy hlskov, druh st nejasn. Za
vahu stoj vklad ze stsas. *harmenestail-, vlastn ocas hranostaje (srov.
angl. tail ocas), slabinou je hlavn nedoloenost stsas. slova.
hrt. Viz :hra.
hrz. Vesl. - p. grodza, r.d. gora,
sln. grja ohrada, stsl. grad stj.
Psl. *gord/*gorda (B3, B8), dle viz
:hrad.
hrazda, hrazdov. Dve hrzda bidlo,
rovn ty (Jg), jen . Odvozeno od
starho hrz, hrze ty, la, to, m
se zahrazuje (viz :hrad, :hrz). Vyuito Tyrem jako nzev tlocvinho
nad.
hrb, hrb, hrbat, hrbol, hrbolat, hr-

218

hret

hroch

bit se, nahrbit (se), shrbit (se), vyhrbit (se), pahrbek. Vesl. - p. garb,
r. gorb, s./ch. gr ba, stsl. grb. Psl.
*grb bv spojovno se stpr. garbis
hora (mon vpjka z p.), ir. gerbach svratl, isl. korpa vrska z
ie. *ger-b- ohbat se, vinout. Srov.
:hbet.
hret. Onom. Srov. :hrkat.
hrdina. Jen . a slk. Viz :hrd.
hrdlika, hrdlikovat se. Stp. gar(d)lica,
r. grlica, s./ch. gr lica, stsl. grlica.
Evidentn souvislost s :hrdlo lze brt
jako prvotn (ptk s hrdelnm hlasem), i jako druhotnou (vliv lid.
etym., (D2)). Pro druhou monost (psl.
*grlica z onom. *gur-) svd sln. grlti, grliti vrkat i lat. turtur hrdlika, nm. Turteltaube, angl. turtledove tv. z onom. *tur-.
hrdlo, hrdeln, hrdloez. Vesl. - p. gardo, r. grlo, s./ch. gr lo. Psl. *grdlo
m nejble k lit. gurkls vole, ohryzek (v krku), stpr. gurcle hrdlo, ve z
ie. *gu r -tlo-, podobn tvar je . brathron propast, doup (A3, A7). Vchodiskem je ie. *gu er- porat, pohlcovat, k nmu viz :rt.
hrd, hrdost, hrdina, hrdinka, hrdinn,
hrdinsk, hrdinstv, pohrdat, pohrdav. Vesl. - p.d. gardy vybrav,
hrd, r. grdyj hrd, s./ch. grd okliv, obrovsk, stsl. grd hrd,
hrozn. Tko sluiteln vznamy psl.
*grd in pote. Nejsnz lze vyjt z
ie. *gu er-d- tk a spojit s lit. gurds
unaven, maltn, lat. gurdus tup,
hloup, . brads tk, pomal. Vvoj vznamu od tk, pomal ap.
jednak k hrd, pyn, jednak pes obrovsk, hrozn k zl, okliv pak je
pijateln a m i paralely v jinch ja-

zycch.
hrkat, hrkot, hrknout, vyhrknout.
Onom. Srov. :hret.
hrma kon vyklenut ped stydkou sponou u en (Venuin pahorek). Jen .,
mlo jasn. Asi souvis s n. hrmulec, grmol boule, to pak se s./ch.
grm, grum kousek, hrouda, r.d. grum
hrouda i lit. grmulas chuchvalec,
klk.
hrnec, hrnek, hrneek, hrn, hrnstv.
Vesl. - p. garniec, str. gornec, s./ch.d.
gr nac, stsl. jen odvozen grnar.
Psl. *grnc je vlastn zdrobnlina od
*grn pec, jemu stoj nejble lat.
furnus, fornx tv., sti. ghr n- r z
ie. *gu hr -no- (A3, A7) od *gu her- hoet (viz :hoet). Odvozeno od nzvu
pece proto, e oboj bylo z hlny, hrnec mohl pec tvarov i funkn (nap.
uchovvnm havho devnho uhl)
pipomnat (Ma2 ).
hrnout, nahrnout, odhrnout, zahrnout,
pihrnout, rozhrnout, ohrnovat, shrnovat, hrn, souhrn aj. P. garnc, r.d.
gornt, s./ch. grnuti. Psl. *gr(t)noti
z *gr t- je rozenm ie. *ger- sbrat, pbuzn je lit. er ti hrabat, lat.
grex stdo (srov. :agregt), . ager
sbrm (srov. agor shromdn, trit). Srov. :hrst, :hromada.
hrob, hrobov, hrobka, nhrobn, nhrobek, hrobnk, hroba, hrobak. Vesl. p. grb, r. grob, s./ch. grob, stsl. grob.
Psl. *grob je odvozeno od *grebti (viz
:hrabat, :pohbt), stejn je nm.
Grab, angl. grave tv. od nm. graben,
angl. (to) grave kopat, rt, srov. i
:rov od :rt.
hroch. Utvoeno Preslem, nen vak
zcela jist, zda od starho roch, hroch
vlen slon (v) v achu (srov. :ro-

219

hrom

hrub

da) (Ma2 ), i pouze z onom. hrochati


bouchat, chrochtat (HK).
hrom, hromov, hromovat. Od :hmt.
hromada, hromadn, hromadit, shromdit. Vesl. - p.d. gromada, r.
gromda, s./ch. grmada, gromda,
stsl. gramada, gromada. Psl. *gramada/*gromada nem jasn tvoen.
Nejble mu stoj lit. grmatas tv., dle
je pbuzn angl. cram cpt, sthn. krimman tisknout, lat. gremium sprvn
sbor, pvodn kln, lno, sti. gramahromada, shromdn, ve z ie. *grem- od *ger- sbrat. Srov. :hrnout.
Hromnice katolick svtek slaven 2.
nora. Svtily se na nj svce, kter
mly chrnit proti hromu, tzv. hromnice.
hrot, hrotov, hrotit. Jen slk. hrot tv.
a p. grot hrot, kop, der. Psl. *grot
m nejble k sthn. grt (dnes Grte)
ryb kost, osina z ie. *ghro-t- od *ghrvyrstat, vynvat. Srov. :hrana1 .
hrouda, hrudka. Vesl. - p. gruda, r.
grda, s./ch. gruda, stsl. gruda. Psl.
*gruda souvis s lit. grusti roztloukat,
grudas zrno, nm. Griess drobn psek, trk, angl. grit kamnek, trk,
nm. Grtze, angl. grits krupice a
snad i lat. rdus trk, ve z ie.
*ghreu-d- rozemnout, rozdrolit.
hroutit se, zhroutit se, zhroucen. Jen
., je vak i sln. zgrditi se tv. Lze spojit s lit. griuti niit, strhnout a lat.
in-gruere vrazit, vtrhnout. Na druh
stran vak je npadn blzkost starho . routiti (se) boit, tit (se)
(Jg), kter souvis s :tit se jako nap.
:pohrouit s :pohit, h- v hroutit se
se pak vysvtluje rzn (Ma2 pod tit
se, HK). Nejasn, snad men vce rz-

nch koen.
hrouit (se). Viz :pohrouit se.
hrozen, hroznov, hroznovit. St.
hrozn, n. hrozno, hrozna. Stp. grozno,
r. grozd (str. grozn vinohrad), s./ch.
grzd, stsl. grozd, grozn i grezn.
Psl. *grozn/*grozno, *grozd/*grozd
aj. vinn hrozen nem bezpen pbuzenstvo; obvykle se spojuje s psl.
*gran/*grana vtev (viz :hrana1 ),
nm. Gras, angl. grass trva aj. (ie.
*ghr- vyret, vynvat), pro vklad
i rekonstrukci ppony je nkolik monost.
hrozinka. Z pvodnho :rozinka lid.
etym. (D2) k :hrozen.
hrozit, hrozn, hrozn. Viz :hrza.
hrst, hrstka. Vesl. - p. garsc, r. gorst,
s./ch.d. grst, stsl. grst. Psl. *grst (z
*grt-t- (A5)) je odvozeno od *grtati
od ie. *ger- sbrat, tedy pvodn to,
m se sbr, shrnuje. Dle viz :hrnout.
hrtan, hrtanov. P. krtan, r. gortn, sln.d. grtn hrdlo, stsl. grtan,
grtan tv. Psl. *grtan, *grtan
nen slovotvorn zcela jasn, jeho zkladem vak zejm je - stejn jako u
:hrdlo - oslaben stupe ie. koene
*gu er- porat, pohlcovat (viz :rt).
Nepravidelnosti v nkterch slov. jazycch (p.) mohou bt expresivnho pvodu (srov. :chtn).
hrubin, hrubinsk, hrubinstv. Podle
nm. Grobian (srov. i . grobin, krobin), je je humanistickm vtvorem
k nm. grob hrub. I pes hlskovou blzkost nen nm. grob s nam
:hrub pbuzn, souvis vak s :krupice.
hrub, hrubost, hrubec, zhrubt,
zhrubl. Vesl. - p. gruby (p.d. grby),

220

hru

hbet

r. grbyj, s./ch. grb, stsl. grob. Psl.


*grob, *grub (B7) m nejbli pbuzn v lit. grbti (1.os. pt. grumb)
tuhnout, drsnt, lot. grumbt vrskovatt, u nich je patrn vloen nosov element, kter se pedpokld i
u psl. slova. Vyvozuje se z ie. *ghreubh- od *gher- siln tt, rozdrat, pvodn tedy rozeden, zdrsnn. Srov.
:hrouda, :hrubin.
hru, hrudn, hrudnk, pohrudnice.
Vesl. - stp. grdzi, r. grud, s./ch.
grdi. Psl. *grod je slov. inovac, proto
nem bezpen pbuzenstvo. Snad lze
spojit s lit. grand hrub pitesan
trm i prkno na podlahu, lat. grunda
stecha, krov z ie. *ghrondh-, s jinou samohlskou pak stisl. grind rm,
mka, ohrdka (srov. :hada). Snad
tedy to, co kryje, ormovv srdce a
jin orgny.
hruka, hrue, hrukov, hrukovit,
hrukovice. Vesl. - hl. kruva, p.
grusza, r. gra, s./ch. kruka, sln.
hrka (ti chr-). Vzhledem ke kolsn
poten souhlsky a k blzkosti lit.
kriu, lot. krausis tv. se bsl. slova
obvykle povauj za vpjku z njakho neznmho jazyka (Ma2 , HK).
Mn vrohodn je domc pvod od
psl. *gruiti, *kruiti rozruovat, drobit (podle mkk, krupinat struktury duiny).
hrza, hrzn, hrozn, hrozn, hroziv,
hrozit, pohrozit, zahrozit, vyhroovat,
vhrka, ohrozit, ohroen, expr. hrozitnsk. Vesl. - p. groza, r. groz
bouka, s./ch. grza, grza, stsl. groza.
Psl. *groza m blzko k lit. grati hrozit, lot. grzut tv. i lit. gras hrza,
hrozba, vztahy vak nejsou zcela jasn.
Dle se srovnv s . gorgs hrozn,

stran, stir. garg drsn, divok aj.


Snad ve z ie. *garg, *gorg, *grog (A1)
onom. pvodu (zvuk boue ap.), pak by
lo o elementrn pbuznost.
hryzat, hryzen, hryzec, pehryzat,
ohryzat, ohryzek. St. hrzti. Vesl.
- p. gryzc, r. gryzt, s./ch. gr sti, grzati, stsl. grysti, gryzati. Psl. *gryzti,
*gryzati m nejbli pbuzn v lit.
gruti, lot. grazt tv., lit. grutis bolest v bie a . brych skpu zuby,
vchodiskem je ie. *gu rgh-, *gu reugh(A1, A3, B5).
had(a) bidlo, kde nocuje drbe, hadovat. Dve t trm, er (Jg).
Vesl. - p. grzda, str. grda (pl.), s./ch.
grda. Psl. *grda, *grd (B7) souvis
s lit. grind prkno i trm na podlahu, gr sti pokldat podlahu (z ie.
*ghrendh-), dal souvislosti u :hru.
Srov i :hdel.
ht, hejiv, naht, proht, zaht,
rozeht, oht, ohev, vyht, vhevn aj. Vesl. - p. grzac, r. gret,
s./ch. grejati, gr jati, stsl. grjati,
grti. Psl. *grjati, *grti je pokraovnm ie. *gu hr-- (srov. lot. grmens
ha), co je nulov stupe ie. *gu herhork. Dle viz :hoet.
hbet, hbetn. St. i chbet. Vesl. slk. chrbt, p. grzbiet, r. chrebt, s./ch.
hrbat, stsl. chrbt. Vztah mezi psl.
*grbt a *chrbt je nejasn (jsou
i zsl. n. podoby s k- a dokonce sk!). Vzhledem k potm se slov. potenm ch- (A8) je logitj povaovat
za pvodn podobu s g- (srov. vztah
hrtan - chtn), i kdy je jen v . a
p., na druh stran tam me jt o
vliv slova :hrb. Dal etymologie nejasn. Pbuznost s :hrb (Ma2 ) nar na hlskoslovn obte, za vahu

221

hbitov

hch

stoj spojen s :heben (podoba kostry


hbetu i shoda v penesench vznamech). Srov. jet :chib.
hbitov, hbitovn. St. bitov, btov,
co je vpjka ze sthn. frthof z frten
hjit, skrvat a hof dvr, vlastn to
byl pvodn prostor u kostela, kde platilo prvo azylu. V . lid. etym. (D2)
piklonno k hbt (viz :pohbt), v
nm. zase k Friede mr, pokoj, tedy
jakoby dvr pokoje.
heb. Viz :hebk.
hebec, hebeek, hebn. Viz :hb.
hebelec kovov kart na itn srsti
(kon ap.), hebelcovat. St. hbelce.
Odvozeno od psl. *grebti hrabat, krbat aj. (viz :hrabat). Srov. i psl.
(vesl.) *greblo (.st. heblo pohrab,
hebelec, st. i hrb) a :heben.
heben, hebnek, hebenov, hebenovit. Vesl. - p. grzebien, r. grben,
s./ch. greben. Psl. *greby (gen. *grebene) je odvozeno od *grebti hrabat,
krbat (viz :hrabat). Srov. :hebelec, :hbet.
hebek druh koen, hebkov. Ji
st. pomn. hbky, podle podoby suench poupat hebkovce koennho.
Dle viz :hebk.
hebk, heb, hebek, hebkov, hebkrna. St. hb hebk, los (ke zmn
formy srov. :ebk, :epk, :klih).
Ve vznamu hebk jen . a sln.d. rbelj (slk. klinec, p. gwozdz ap.), jinak
nap. v slk. reb, ukr. reb, sln. rb,
stsl. rebj los. Psl. *erb, *erbj
los (B8) je pbuzn s nm. kerben
dlat vroubky, . grf krbu, pu
z ie. *gerbh- krbat (snad souvis s
*ghreb-, viz :hrabat) - losy toti byly
pvodn hlky, do nich byly vryty
znaky osob podrobench losu (Ma2 ).

Ke zmn - > h- v . srov. :hb.


heit. Viz :hch.
hib, hbek, hibovit. P. grzyb, r. grib,
sln. grb. (v jsl. krom sln. slab doloeno). Psl. *grib jedl houba nen
zcela jasn. Nkter vznamy v r.
dialektech (heben zem vznikl pi
orn, vyvenina na cest ap.) ukazuj na souvislost s :heben, :hrabat ap. Motivace pro houbu ale nen
zcela jasn - snad vyvenina, kupka
i snad to, co se vyhrabv, vyrv ?
(srov. s./ch.d. gribati rt, hrabat).
hb, hbtko, hbc, hebec, hebn.
Vesl. - slk. rieb, p. rebi, r. erebnok, s. drbe, ch. drijbe, stsl. rb.
Psl. *erb (B8, B7) asi souvis s .
brfos zrodek, mld a sti. grbhadloha, mld z ie. *gu erbh- dloha,
mld (A3). . poten h- vzniklo disimilac - na h- (srov. :hebk).
hdel, hdelov. Dve osa, devo, na
nm se nco to (Jg). P. grzdziel, grzdziel, r. grjdil, s./ch. grdelj
ukazuj na pvodn vznam hdel u
pluhu, tj. devo, kter spojuje zadn
st pluhu s pedn. Psl. grdel se npadn shoduje se sthn. grintil, grindil
tv. Dve se proto slov. slovo povaovalo za vpjku z nm.; vzhledem k
jeho prokazatelnm domcm souvislostem (viz :hada) je vak pravdpodobnj opan pevzet, ppadn genetick pbuznost obou slov.
hch, hek, hn, hnk, hnice,
heit, zheit, proheit (se), proheek. Vesl. - p. grzech, r. grech, s. grh,
ch. grijh, stsl. grch. Psl. *grch je
vraz ji pedkesansk, pvodn vznam asi byl chyba, sejit (z cesty)
ap. (srov. poheit). Nejpijatelnj je
spojen s lit. grais ikm, lot. gre-

222

hmat

hugenot

izs kiv z bsl. *groi- rozenho ve


slov. o -so- (A8, B2) i pmo expr. -ch-.
Dal ie. souvislosti jsou nepesvdiv.
hmat. Iterativum (optovac sloveso)
k :hmt.
hva. Vesl. - p. grzywa, r. grva, s./ch.
gr va. Pro psl. *griva dlouh srst na
krku zvat se pedpokld pvodn
vznam krk, je. Pbuzn je sti. grva
krk, je, av. grv tv., lot. grva st
eky, delta, ve z ie. *gu rua krk utvoenho od oslabenho stupn koene
*gu er- porat, polykat (srov. :hrdlo,
:rt). Srov. tak :hivna.
hivna star vhov a mincovn jednotka. Vesl. - p. grzywna, r.d. grvna,
s./ch. grvna nramek, stsl. grivna
nhrdelnk, nramek. Psl. *grivna
je odvozeno od *griva (viz :hva),
pvodn tedy znamenalo nhrdelnk.
Odtud pak jsl. nramek a zsl., vsl.
penn i vhov jednotka (stbra,
zlata). Penesen vznam talent jen
v . a slk.
hmt, hmt, hmn, hmot, zahmt.
Vesl. - p. grzmiec, r. gremt, s.
grmeti, stsl. grmti. Psl. *grmti souvis s lit. grumnti, grumeti temn
dunt, lot. gremt mruet i nm.
gram zl, angl. grim ponur, hroziv,
vztekl, av. gram- rozzlobit se od ie.
*ghrem- temn znt, zlobit se. Srov.
:ohromn.
huba, hubice, hubika, hubat, hubovat, vyhubovat, nhubek. Vesl. - p.
gba, r. gub, s./ch. gubica. Psl. *goba
sta, tlama se obvykle spojuje s homonymnm *goba (:houba) (HK) na
zklad uritch shodnch vznamovch rys (nco mkkho, napuchlho
ap.). ada jinch autor (Ma2 ) vak
oddluje a spojuje s . gamfa (pl.) e-

listi (z ie. *ghambh-).


huben, hubnout, zhubnout, pohubl,
vyhubl, expr. hubeour. St. huben
uboh, chud, bdn, z toho tenk,
vyzbl. Jen ., od :hubit.
hubertus pl z ltky s dlouhm vlasem (pvodn mysliveck). Podle patrona myslivc, biskupa sv. Huberta (
728).
hubit, huben, hubitel, vyhubit, zahubit, zhuba. Vesl. - p. gubic, r. gubt,
s./ch. gbiti, stsl. gubiti. Psl. *gubiti je
tzv. kauzativum (srov. :trpit, :bavit) k *gybnoti (viz :hynout).
huet, huen, hukot, huiv, zahuet,
prohuet, pihuet. P. huczec, str. guati, sln. guti. Onom., srov. :houkat.
huka ob. expr. klobouk. Asi expr. petvoen nm. Hut tv.
hudba, hudebn, hudebnost, hudebnk,
hudebnina. St. hudba, pvodn jen
smycov hudba, smycov nstroj.
Jen . a slk. (sln. gdba je asi z .).
Od psl. *gosti (viz :housti, 1.os. pt.
hudu).
hudlait zast. hanl. nepodn nco dlat, hudla. Z nm. hudeln tv. od Hudel
hadr.
hudrovat, zahudrovat. Z citosl. hudry
hudry oznaujcho kik krocana, onom.
pvodu.
hugenot francouzsk kalvinista, hugenotsk. Nejprve v podobch aygenot
aj. z nm. (vc.) Eidgenosse spseenec (nm. Eid psaha, Genosse soudruh), jak se nazvali pvrenci vc.
konfederace. V politickm smyslu poprv uito o enevanech, kte se ke
konfederaci pipojili (1518). Jmno se
pak piklonilo k fr. Hugues Hugo, snad
podle jednoho z vdc Huguese Besa-

223

huhlat

hunt

nona.
huhlat, huhat. Zdvojen onom. zkladu
hu-.
hukot. Viz :huet.
hl, hlka, hlkov. St. hl. Ve vznamu ty s rukojet jen . Sln. gl
kmen mladho stromu bez vtv, r.d.
golj vtev ukazuj na psl. *gol souvisejc s *gol (:hol). Pvodn tedy
hol vtev, hol kmnek.
hulkat. Onom. z citosl. hul, varianty
k hola ap., srov. i :halekat.
huln hist. jzdn vojk. Pes p. uan
snad z mong. ulan erven (mong.
jzda mla erven kabty) (Ma2 ).
hulit expr. kouit, nahulit, vyhulit, zahulit. Jen ., nepli jasn. Snad z nm.
hllen zahalovat, zakrvat (tedy zahalovat dmem) (HK). U Jg huliti,
houliti znamen naopak jasnit, vyhoulit se vyjasnit se (k tomu Ma2 ), srov.
i :halit.
hulvt sprosk, hrubin, hulvtsk.
Jen ., nejasn. Jako pjmen doloeno
ji koncem 14. st. (Ma2 ). Vklad od
:hulkat (HK) neuspojuje. Upozorujeme i na sthn. hulwen popinit, i
kdy ppadn pevzet nar tak na
znan pote, pedevm slovotvorn.
humanismus evr. kulturn hnut obracejc pozornost k antice a k lovku
(14.-16. st.), humanistick, humanista,
humanita, humnn, humnnost. K lat.
hmnus lidsk, hmnits lidstv
od hom lovk. Srov. :homunkulus,
:humus.
humbuk reklamn balamucen, podvod. Z angl. humbug tv. a tam snad
njakou mlo jasnou metaforou z hum
bzuet a bug brouk.
humidita vlhkost. Z lat. hmidits od

hmidus vlhk. Srov. :humor.


humno pozemek za stodolou. Vesl. p. gumno, r. gumn, s./ch. gmno, stsl.
gumno, ve ve vznamu upchovan
msto k mlcen obil (t ve star .).
Psl. *gumno je jen slov. a nepli prhledn. Obvykle se pijm vklad, e
je to sloenina z ie. *gu ou- hovz dobytek (viz :hovado) a *men- makat, lapat (viz :mnout); bylo to tedy
msto, kde dobytek vylapval zrn z
klas, co je zpsob mlcen obil doloen u starch Slovan (HK, Ma2 ).
humor, humorn, humorista, humoristick, humoreska (podle :groteska
ap.). Pes nm. Humor z angl. humour
humor, nlada, povaha; vlhkost, mok
a to pes fr. z lat. hmor vlhkost, tekutina (srov. :humidita. Ve starovku i
stedovku se vilo, e temperament,
nlada ap. jsou vsledkem proudn tlesnch v (srov. :egmatik, :cholerik atd.).
humpolck expr. neforemn, nemotorn. Snad z nm. Humpler bdil
(piklonnm ke jmnu msta Humpolce) (Ma2 ).
humr velk mosk rak, humrov,
hum. Z nm. Hummer a to ze stisl.
humarr tv. To asi njak souvis s .
kmmaros tv., ale dal uren souvislost je obtn.
humus rodn prs, humusov, humusovit. Z lat. humus zem, prs, je
souvis s :zem. Srov. tak pbuzn
lat. hom lovk, vlastn pozeman
(srov. :homunkulus, :humanismus).
huat, hu. Jen . a slk. Od :houn.
hunt (bt na hunt) ob. bt na mizin,
(z)huntovat (z)niit. Podle nm. auf
den Hund kommen pijt na mizinu,
doslova pijt na psa. Pes je asto vy-

224

hup

hvzdat

uvn pro podobn negativn pmry


- srov. pod psa, ve ps, ps ivot ap. K
nm. Hund viz :pes.
hup citosl., hup(s)nout. Onom. pvodu,
srov. :hop.
hur citosl. Do . i ostatnch slov. jazyk
(srov. r. ur) asi z nm. hurra, je bv
vyvozovno z hurren rychle se pohybovat (srov. angl. hurry spchat). Uvd
se vak i tur. ur bij (Ma2 , HK).
hurikn. Z angl. hurrican ze p. huracn
a tam z ei karibskch domorodc. Jinmi cestami ze stejnho zkladu vzelo :uragn, :orkn.
huriska (muslimsk) milostnice. Z per.
hr z ar. hur ernook.
hurnsk (ev). Podle severoamerickho
indinskho kmene Huron.
hurtem. Viz :zhurta.
h(e). Z psl. *gor-je (C2, C5). Viz
:hor.
husa, husika, hus, house, houstko, husk. St. hus. Vesl. - p. gs, r. gus,
s./ch. guska, stsl. gos jen v penesenm vznamu st lisu na ovoce. Psl.
*gos odpovd lit. ss, lot. zuoss,
nm. Gans, angl. goose, lat. nser, .
chen, sti. hams- ve z ie. *ghans- (A1,
A2), ve slov. je vak g- msto oekvan
stdnice za g-. Pvod asi onom., podle
husho kiku ga-ga.
husar jzdn vojk, husarsk. Z ma.
huszr, pvodn lehk jzdn vojk v
regionlnm kroji (2. pol. 15. st.). Dal
pvod nen jist. Snad pes jsl. jazyky
ze st. koursrios (stlat. cursarius)
lupi, zbojnk (srov. :korzr).
huspenina. St. uspenina, uspena. Jen
. Vykld se z nm. Eisbein ovarov
kolnko, vlastn studen jdlo z vepovch noiek (z nm. Eis led a Bein
noha), ale zvlt u- za ei- je divn

(Ma2 ). Mon kontaminace s jinmi


slovnmi zklady (HK).
hust, hustota, hustit, zahustit, nahustit, pehustit, hustilka, houstnout,
zhoustnout, hout, houtina. Vesl. p. gsty, r. gustj, s./ch. gst, stsl.
gost. Pvod psl. *gost nen jist.
Srovnn se stlit. gnstus bohat, zmon, lot. guosts mnostv, masa
pli neuspokojuje vznamov, s ie.
*gem- makat (viz :dmat) zase slovotvorn. een nenabz ani asto pijman spojen s :hutn (Ma2 , HK).
hu, hutn, hutnk, hutnick, hutnictv.
Ze sthn. htte domek, stan, budova
pro taven rudy (dnes Htte chata,
hu). Souvis s :kutat.
hutn, hutnost. Jen . a slk., r.d. gut
houtina. Spojovno s :hust (z psl.
*got-t-, A5, B7) (HK, Ma2 ), adj. hutn
by pak bylo starobylej. Pot je v tom,
e je tak okrajov doloeno a prvn .
doklady jsou a u Jg. Dal pesvdiv
pbuzenstvo beztak chyb.
hvzda, hvzdika, hvzdn, hvzdnat, hvzd, hvzdsk, hvzdstv,
hvzdrna, hvzdice. Vesl. - p. gwiazda, r. zvezd, s. zvzda, ch. zvijzda.
Psl. *gvzda prodlalo v jsl. a vsl. druhou palatalizaci (B1) (srov. i :kvt,
s nm mon vzdlen souvis). Pbuzn je lit. vaigde , lot. zvigzne
tv., stpr. swigstan ze, svit a snad i
. fobos svtc z ie. *ghuoigu - svtit,
ze (A1, A3, B2). Ve slov. je ovem
g- msto oekvan stdnice za g-. V
druh sti bsl. slov se vtinou hled
ie. *st- stt, dohromady tedy stojc
ze (na rozdl od slunce i msce),
stejn koen je i v nm. Stern, angl.
star, lat. stlla, . aster aj. tv.
hvzdat, hvzdnout, hvizd, hvzdav, za-

225

hvozd

hygiena

hvzdat, pohvizdovat (si). Onom. pvodu, srov. :svist.


hvozd kni. velk, hust les. Hl. gzd,
stp. gozd, sln. gzd, jinde chyb.
Psl. *gvozd les se obvykle spojuje
s *gvozd (devn) hebk (srov.
:hvozdk), a jejich pvod ani vchoz vznam nejsou zcela zejm. Snad
lze vyjt z pvodnho vznamu vtev,
pika stromu. Pbuzn je asi sthn.
queste, quast chom list, kot (dnes
Quaste stapec), vchodiskem je ie.
*gues-d- s nejistm vznamem.
hvozdk druh kvtiny. Pejato Preslem
z p. gwozdzik, vlastn hebek (srov.
p. gwzdz, r. gvozd hebk), protoe
pipomn kvt hebkovce (viz :hebek). Dle viz :hvozd.
hyacint druh zahradn i pokojov kvtiny. Pes lat. hyacinthus z . hykinthos neznmho pvodu.
hbat (se), hybn, shbat (se), ohbat, ohyb, uhbat, hybn, zahbat,
rozhbat, vyhbat (se), vyhbav, vhybka, pohybovat (se), pohyb, pohybliv aj. Vesl. - stp. gibac, r. -gibt,
s./ch. gbati, stsl. prgybati. Psl. *gybati a *gbnoti (viz :hnout) souvis s
lit. gabti klenout se, lot. gubt sklnt se, stangl. geap zahnut z ie.
*gheub(h)- ohbat, pohybovat. Srov.
:hynout, :hbit, :hebk.
hybrid kenec, hybridn, hybridizace.
Z lat. hybrida menec a to nejsp z
. hbris zpupnost, svvole (tedy svvole vi prod pi ken biologickch druh).
hkat, zhkan. M blzko k nm. htscheln tv. a hutschen houpat, co jsou
expr. slova nejasnho pvodu. Snad jde
stejn jako u :haat o expr. slova z

dtsk ei.
hydra mnohohlav vodn sa. Z . hdra tv. k hdr voda (viz :voda).
Srov. :hydrant, :hydro-. Souvis s
:vydra.
hydrant zazen pro odbr vody z potrub. Z angl. hydrant, umle utvoenho k . hdr voda. Srov. :hydro-.
hydrt slouenina obsahujc v molekule i krystalu molekuly vody. Umle
utvoeno k . hdr voda. Srov.
:hydro-.
hydraulick vyuvajc energie kapalin, hydraulika. Pes modern evr. jazyky z . hydrauliks tkajc se vodn
paly od hdraulis vodn pala z
hdr voda a auls pala, trubice.
Srov. :hydro-.
hydro- (ve sloeninch) tkajc se
vody. Z . hdr voda, je souvis s :voda. Srov. hydrometeorologie, hydroelektrrna, :hydrolza,
:hydropln, :hydroxid, :hydraulick, :hydra.
hydrolza rozklad slouenin vodou.
Umle z :hydro- a . lsis odlouen,
rozvzn od l rozvazuji, uvoluji.
Srov. :analza.
hydropln letadlo startujc a pistvajc na vod. Umle z :hydro- a . plnos bloudc podle :aeropln.
hydroxid slouenina kyslinku kovu s
vodou. Viz :hydro- a :oxid.
hyena, hyenovit. Pes lat. hyaena z .
haina, je je utvoeno od hs svin
na zklad jist podobnosti obou zvat. Srov. :svin.
hygiena obor zabvajc se ochranou
zdrav, hygienick, hygienik, hygienika. Pes nm. Hygiene z fr. hygine
a to z . hygieins zdrav, liv od

226

hygroskopick

hypotka

hygies zdrav, erstv.


hygroskopick schopn zadrovat vlhkost. Umle z . hygrs vlhk, vlhkost
a skop pozoruji (srov. :-skop).
hyje citosl. Star, tko etymologizovateln. Srov. :eh.
hkat, hkn. Onom., srov. :hekat,
:hejkal.
hl. Viz :hejl.
hymen panensk blna. Z . hymen
membrna, (panensk) blna, je asi
vychz z ie *si- t, vzat (viz :t).
Srov. :hymna.
hymna, hymnus, hymnick. Pes lat.
hymnus z . hmnos zpv, pse, chvalozpv. Mon souvis s :hymen; pvodn vznam by pak byl pse, je
spojuje (sti obadu).
hynout, nehynouc, zahynout, vyhynout, uhynout, hyn. Vesl. - p. ginc,
r. gbnut, s./ch. g nuti, stsl. gybnoti.
Psl. *gybnoti bv obvykle spojovno
s *gybati, *gbnoti (:hbat, :hnout),
pedpokld se vvoj vznamu uhbat, ohbat se (stm ap.) hynout (HK). Je vak i lit. gebti slbnout, chadnout a lot. geibt umt.
Snad tedy jde o kontaminaci vce koen. Srov. :hubit, :zhebnout.
hyper- pedp. nad-, pe-. Z . hypr
nad, za, pes, je souvis s lat. super
tv. (:super-), nm. ber, angl. over
tv. Srov. hypermodern, :hyperbola,
:hypermangan, :hypertenze, :hypertroe. Opak :hypo-.
hyperbola druh geometrick kivky;
zvelien, nadszka, hyperbolick. Z
. hyperbole pebytek, zvelien od
hyperbll pehazuji, pekypuji (viz
:hyper-, :balistika). Jako nzev
jedn z kueloseek vlastn opak ke

slovu :elipsa. Srov. i :parabola.


hypermangan manganistan draseln
(uvan jako dezinfekn prostedek).
Viz :hyper- a :mangan.
hypertenze zven krevn tlak. Viz
:hyper- a :tenze.
hypertroe nadmrn zvten. Viz
:hyper- a :atroe.
hypnza stav podobn spnku vyvolan jinou osobou, hypnotick, hypnotizovat, hypnotizr, hypnotikum. Od .
hpnos spnek, ospalost, je souvis se
:sen, :spt.
hypo- pedp. pod-. Z . hyp pod, dole
aj., je souvis s lat. sub (:sub-). Srov.
:hypotka, :hypochondrie, :hypotza, :hypofza. Opak :hyper-.
hypofza podvsek mozkov. Z nlat.
hypophysis a to k :hypo- (podle uloen na spodin mozku) a . fsis
vzrst, prodn sla ap.. Vytv hormony, kter d innost dalch lz s
vnin sekrec.
hypochondrie sklon zveliovat i sugerovat si nemoc, hypochondr, hypochondrick. Z . hypochndria tkomyslnost z :hypo- a . chndros
(prsn) chrupavka. Podle pedstav antickch lka vychzela sklenost z
oblasti bicha, pedevm ze sleziny.
Srov. :spln, :melancholie.
hypokoristikon domck podoba rodnho jmna, hypokoristick. Z . hypokorzomai zdrobuji, chovm se dtsky k :hypo- a . kros hoch, kr
dvka.
hypotaxe podadnost (v souvt). Z
. hyptaxis podzen od hypotss
podizuji, podrobuji z :hypo- a tss
adm. Srov. :parataxe, :taktika.
hypotka zstava nemovitosti. Pes
lat. z . hypothek zruka od hypot-

227

hypotza

chalcedon

thmi podkldm, kladu pod nco z


nm. Htte(wagon) od Htte bouda,
:hypo- a tthmi kladu. Srov. :apachata (viz :hu).
tyka, :diskotka, :hypotza.
hyzdit, zohyzdit, ohyzdn, ohyzda. St.
hypotza domnnka, pedpoklad, hyhyzditi hant, zavrhovat, ohyzditi
potetick. Z . hypthesis tv. od hyzoklivit, zhanobit. P.d. gyzdzic pipotthmi pedpokldm (viz :hyponit, hanobit, ale sln., s./ch. gzdati
tka). Srov. :teze, :protza.
znamen zdobit, strojit (snad irohit, hiv, hil, prohit. St. hiti
nie?, Ma2 ). Psl. *gyzditi z *gyd-diti
pestupovat pikzn, bloudit, heit,
(A5). Pbuzn je mor. a slk. hyd drvedle toho bylo i ohrati ztratit stud,
be, hmyz, hydina drbe, r. gdkij
zpustnout. Jen . Snad ze sthn. irren
hnusn a zejm i str. a stsl. guditi
bloudit, mlit se s pedsunutm htupit, hant. Jako vchoz ie. tvar se
ped nezvykl poten i- (HK, Ma2 ).
pedpokld *gd-, je lze s jistmi
Zen vznamu na utrcet, t rozhlskovmi obtemi spojit s *gu dmaile mon i vlivem slovesa hsati,
(viz :had).
hejsati (viz :hejsek).
hd, hov. St. i h, dl. gila
hysterie neurza projevujc se prudstehno, p.d. giza kta, stehenn
kmi citovmi reakcemi a sklonem k
kloub. Jen zsl., z psl. *gyz-ja. Souvis
dramatizaci, hysterick, hysterik, hysse s./ch. gza zadnice, sln. gza, gza,
terka. Pes lat. k . adj. hysteriks tr.d. guz tv., pbuzn je lot. ga kyel,
kajc se dlohy od hystra dloha. Od
bedro, lit. guis hlvka (zel), stpr.
antickch dob a do 19. st. se lkai
gunsix boule, , gonglos okrouhl,
domnvali, e pinou duevnch obt
ve asi k ie. *gong-, *goug- tv. (A1).
en jsou chorobn zmny na dloze.
hytlk slang. kryt nkladn vagon. Z

CH
chabrus hov. slab, nemocn. Pvodn
jasn (A8), srov. :chobot.
vznam slova byl spolen pro ob- chachar hanl. obyvatel Ostravska. Pchodn i politick machinace, pvovodn prv v tamnm ne niema,
dem arg. slovo se k nm dostalo pes
trhan (od konce 19. st.). Pvod nen
nm. z hebr. (Ma2 ). V souasn etin
jasn, uvauje se o obmn jmen Mastar vznam zanikl a slovo se vznachar i Zachar (Ma2 , HL) (srov. nap.
mov piklonilo k :chab.
:dacan).
chab, ochabnout, ochabl. Jako adj. jen chajda. Expr. obmna :chata.
. a slk., dle sem pat sln. habti slb- chalcedon
druh
polodrahokamu.
nout, p. chabanina patn maso, r.
Pes lat. chalcedonius z . chalkdon
pochbnyj neslun aj. Psl. *chabj a
podle maloasijskho msta Chalcedonu
jeho odvozeniny jsou etymologicky ne(dnen Kadiky na vchodnm pobe
228

chaluha

chasa

Bosporu).
chaluha mosk asa. Vpjka z jsl.:
s./ch. hluga naplaven prout, sln.
halga vodn asy, stsl. chaloga iv
plot. Psl. *chaloga nem dn pesvdiv vklad. Jednou z monost je
spojen s :haluz (Ma1 , HL).
chalupa, chaloupka, chalup, chalupnk. Hl. khalupa, p. chaupa, v jsl. a
vsl. doloeno jen okrajov. Psl. *chalupa se podob . kalb che, chatr
(viz :koliba), pedpokld se pevzet
prostednictvm njakho germ. jazyka
(A4).
chm1 zast. hanl. sedlk, nevolnk. Podle
biblickho Chma, zloeenho syna
Noemova, jeho syn Kenaan se ml stt
nejbdnjm otrokem svch brat.
chm2 sperma, chmovod. Nejsp penesenm z :chm1 , dajn podle nm.
slang. kalter Bauer sperma ejakulovan pi peruovan souloi, doslova
studen sedlk, a to asi omylem i lid.
etym. z njakho neznmho zkladu
(Ma2 ).
chameleon mal jetr mnc barvu
tla podle prosted, chameleonsk.
Pes lat. z . chamailn, doslova pozemn lev z chama na zemi a ln
lev. Srov. :hemnek.
chamra bezcenn vci, chtra, hav,
plevel. St. chamrad, chomrad, chamradie, chamrdie rot, chrast, bodl. Jen . a slk., vedle toho je p.
chaberdzie chrast i ukr.d. chmorod
stn, temn msto. Slova zcela nejasn.
Ve nasvduje tomu, e zde dolo k
men rznch zklad.
chamtiv, chamtivost, chamtivec. Od
mn astho chamtit, v mor. nech
chamat, chamtat dychtiv brt, chtiv
jst, pbuzn je sln. hmati jst, b.

chmam tv. Asi onom. pvodu, srov.


:chramstnout a citosl. ham.
chn hist. mongolsk i tureck kmenov
vldce, chant. Z tur. khn vldce,
pn.
chaos zmatek, chaotick. Z . chos
smsice, przdn prostor. Vyuito
bruselskm chemikem Van Helmontem
(17. st.) pi vytvoen termnu gas
plyn, kter peel do vtiny evr. jazyk.
chpat, chpav, chapadlo. Viz :chopit (se).
charakter povaha, charaktern, charakterov, charakteristika, charakteristick. Pes nm. a lat. z . charakter
vryt znamen, vlastnost, rys od charss zahrocuji, ryji, krbu.
charg d aaires poven zstupce
(vel)vyslance. Sloeno z fr. charg naloen, poven (viz :are), de (viz
:de-) a aaires (pl.) (viz :afra).
charisma siln kouzlo osobnosti, charismatick. Z . chrisma dar z milosti, v kesanskm pojet zvltn
dar Ducha svatho. Od charzomai
prokazuji milost od chris radost,
pze, milost. Srov. :charita.
charita dobroinnost, kesansk lska,
charitativn. Z lat. crits lska, cta
od crus drah, mil. Poten chasi podle angl. charity, fr. charit a tam
pravidelnm vvojem z lat.
charleston spoleensk tanec amer. pvodu. Podle msta Charleston ve stt
Jin Karolina na vchodnm pobe
USA.
charta zkladn listina stanovujc urit prva, zsady ap.. Z lat. charta
list papru, spis z . chrts tv. Srov.
:karta.
chasa banda, vesnick mlde, chska,

229

chata

chlad

chasnk. Ji st., jen zsl. Asi ze sthn.


hansa zstup, skupina, pozdji stedovk obchodn spolek severonmeckch mst, nejistho pvodu.
chata, chatka, chatika, chatov, chata,
chatask, chatait. Novj pejmka z
vsl. chta (slovo se vyskytuje pedevm v ukr. a br.) a tam z rn. katadm, sklep, jma, zejm po zmn k> ch- v nkterch rn. jazycch. Srov.
:kotec, :chatr.
chtrat, chtra, chatrn, zchtrat,
zchtral. St. chatern, chatrn chatrn, nuzn, nzk. Jen . a slk., nejasn. Srovnn s lit. kateti vadnout,
chadnout i lit.d. skototi mt nedostatek nepesvduje.
chatr. St. katr (asto pl.). Jen .
Jist souvis se slk. kotrka tv. (Jg), je
je od koterec, kotrec bouda, kotec a to
od psl. *kot (viz :kotec). Tko vysvtliteln je vak ka- msto ko-.
-chzet. Viz :chodit.
chct vulg. moit, chcanky, nachcat,
pochcat, pechcat, vychcat (se), vychcan, uchcvat. Disimilac ze sct,
je odpovd p. szczac, r.d. scat, sln.
scti, stsl. scati. Psl. *scati souvis
s nm. seichen cedit, sti. siti lije,
polv z ie. *siku - trousit, cedit, vylvat. Zmna vznamu ve slov. mon z
tabuovch dvod. Souvis se :st.
chcpat vulg. mt, chcpnout, chcpk,
pochcpat, chcplotina. Ze scpat (jako
:chct ze sct), srov. s./ch.d. scipati
se tuhnout mrazem. Souvis s :cepent.
chechtat se, chechtav, chechtot, zachechtat se, rozchechtat se, uchechtnout se. Onom., srov. r. chochott, lat.
cachinre, . kachz tv.
chemie, chemick, chemik, chemiklie,

chemo-. Pes nm. Chemie ze stlat.


chemia, chymia a to z . chmea,
chymea men, zpracovn kov, jeho pvod nen jasn. Srov. :alchymie.
cherubn druh andla. Pes lat. cherubin, cherubim z . cheroubm z hebr.
kerbim, co je pl. k kerb tv., jeho
dal pvod nen jasn.
chichotat se. Onom. Srov. :chechtat
se.
chiliasmus blouzniv vra v pchod tiscilet e Kristovy na zemi. Od .
chlis tiscovka od ch lioi tisc.
chimra vidina, iluze, chimrick. Pes
nm. Chimre, lat. chimaera z . chimara, pvodn koza, pak v mytologii
nestvra chrlc ohe, se lv hlavou, kozm tlem a hadm ocasem.
chinin alkaloid obsaen v ke chinovnku (lk proti malrii). Pes nm.
Chinin a it. china, chinina ze p. quino
a to z keuntiny, jazyka perunskch
Indin.
chiromantie hdn z ruky. Z . cher
ruka a mantea vtn. Srov. :chirurg.
chirurg lka operatr, chirurka, chirurgie, chirurgick. Pes lat. chirurgus z . cheirourgs (obratn) pracujc
rukama z cher ruka a initelskho
jmna ke slovesm ergzomai, rd dlm. Srov. :energie, :orgie ap.
chitin organick ltka zpevujc kryt
tla lenovc. Z fr. chitine a to podle
. chiton kabtec, odv, ochrana.
chlad, chladn, chladiv, chladit, chladic, chladi, chladrna, chladnika,
ochladit, nachladit se, nachlazen,
prochladnout, zchladnout. Vesl. - p.
chd, r. chlod, s./ch. chld, stsl.
chlad. Psl. *chold (B8) m zejm

230

chlcholit

chlubit se

nejble ke gt. kalds studen (nm.


kalt, angl. cold tv.) z ie. *gol-dho- od
*gel- (pat sem i lat. gelidus tv.). Na
druh stran je lit. ltas tv., kter ukazuje na ie. *kol-to- od *kel- tv. (ie.
*gel- i *kel- asi budou varianty tho koene). Pro slov. je pravdpodobnj vyloen ch- z g- (srov. :hbet,
:chtn), i kdy piny zmny jsou
sporn (A8).
chlcholit, chlcholiv, uchlcholit. Ve
st. i s vznamem lichotit. Jen .
Expr. zdvojen koene *chol-chol- (B8),
kter je v r. chlit peliv se starat.
chlap expr., chlapk, chlapec, chlapeek,
chlapsk, chlapeck, pochlapit se, chlpek, chlapk. St. chlap neurozen lovk, poddan, sedlk, p. chop sedlk,
vesnian, str. chlop nevolnk, sluha,
s./ch.st. hlap sluha, otrok, stsl. chlap
tv. Psl. *cholp (B8) nen pli jasn.
Mon je souvislost s :pachole (k vznamovmu spojen sluha - dt srov.
:otrok, :rab - :rob) od psl. *choliti, mlo obvykl je vak pp. -p.
chlastat zhrub., prochlastat, vychlastat,
zchlastat se, ochlasta. Nen (mor.)
i bt a vanit. P. chlastac pleskat,
tlouci, vanit, sln. hlastti chapat,
hltav jst, b. chlskam tlouci. Expr.
slovo onom. pvodu, srov. :chramstnout, :chlemtat ap.
chlb, chlebek, chlebov, chlebnk,
chlebovnk, zhrub. chlebrna. Vesl. p., r. chleb, s. hleb, ch. hljeb, stsl.
chlb. Psl. *chlb je starou vpjkou
z germ. *hlaiba- tv. (B2), z nho vychz gt. hlaifs i nm. Laib, angl. loaf
(dnes ve vznamu bochnk). Srov. i
:lord.
chlemtat, chlemstat. Onom., srov.

:chlastat.
chlv, chlvek, chlvsk, ob. expr. chlvk nemravn lovk. Vesl. - p.
chlew, r. chlev, s. hlv, ch. hl jev, stsl.
chlv. Psl. *chlv lze nejsnze vyvodit z gt. hlaiw hrob (B2) i pes
urit vznamov problmy. Ty odpadaj, rekonstruujeme-li pvodn vznam germ. slova jako zemljanka, podzemn mstnost.
chlpn, chlpnost, chlpnk. Jen . St.
je i chlipniti smilnit a chlpati bujn,
zpupn se chovat, pbuzn je ch.st.
hlipjeti touit, sln. hlpati tce dchat (k vznamovmu posunu srov.
:dychtit), r.d. chlpat plakat, vzlykat, ve onom. pvodu, srov. i .st.
chlpati hltav jst i pt.
chlope, chlopovit. Asi pejato ze
slk. chlopa poklop, pklopka Preslem jako odborn termn. Pvod slova
je onom. (HK), srov. star . chlopati
mlaskat, r. chlpat plcat, prskat,
sln. hlpati chapnout, udeit. Srov. i
:klopit.
chlr dusiv plynn prvek, chlrov,
chlrovat, chlrovan, chlorid. Z .
chlrs lutozelen, lutav, sve zelen (podle barvy).
chloroform bezbarv ltka uvan k
narkze. Z :chlr a :formalin.
chlorofyl zelen barvivo rostlin. Z fr.
chlorophylle a to k . chlrs (viz
:chlr) a . fllon list.
chlubit se, chlouba, chlubiv, pochlubit se, vychloubat se, vychlouban.
Jen ., slk. a p. chepic si, chlubic
si tv. Psl. *chlbiti s se srovnvalo s
lit. gulbinti chvlit (Ma2 ), ale vzhledem k existenci b.d. chlbam hltav
jst, dout, s./ch. hpiti hltav jst,
r.d. cholpt tie vanout je pravd-

231

chlum

chochol

podobnj onom. pvod slova (srov.


:chvstat se i nadouvat se od :dout).
chlum (zalesnn) kopec. Hl. chom, r.
cholm, s./ch. hm, stsl. chlm. Psl.
*chlm jist njak souvis se stisl.
holmr ostrov, holmi vina, nm.
Holm chlum, (polo)ostrov, angl. holm
ostrvek v ece. Vtinou se pedpokld pevzet z germ. *hulma-, nkte
vak uvauj o pbuznosti slov. a germ.
slov spolu s lat. culmen vrchol, collis
pahorek, lit. klnas tv., ve od ie. *kelnt (A4), problmem je jako vdy poten ch- (A8).
chlup, chloupek, chlupat, chlup,
chlupatt, ochlupen. Jen ., slk. chp
a p.d. chupy (pl.) tv., dle srov. hl.
khop vrcholek, pika, r. chlpok bavlna. Psl. *chlp, *chlp je nejasn.
Jde zejm o slovo expresivn, ale s
onom. n. chlupti padat lze vznamov spojit tko (podle Ma1 oznauje
onom. chlup- nhl nebo prudk vytrysknut, stknut ap., snad tedy jedin nco, co nhle vyrailo ?). Spojen
s lit. plakas tv. (Ma2 ) zase nut uznat
pesmyk souhlsek a expr. zmnu ch
za k.
chmatat, chmatk. Expr. obmna k
:hmatat.
chmel, chmelov, chmelnice, chmela,
chmelask, nachmelit se, ochmelka.
Vesl. - p. chmiel, r. chmel, s./ch.
hmelj. Psl. *chmel je pevzet z vchodu, ovem cesta vrazu ani jeho
zdroj nejsou jist - srov. lat. humulus,
n. chumli, stisl. humli, n. humala,
dle ma. koml a ttat. vrazy jako
uvask mla, tat. omlak (Ma2 ). V
posledn dob se uvauje o rn. pvodu slova.
chmura, chmurn, pochmurn, zachmu-

it se, zachmuen. P., hl. chmura


mrak, r. chmryj zachmuen, ponur. Souvis s :pomourn a snad
i :mourovat, vzhledem k tomu se
ch- vysvtluje jako expresivn, zesilovac (Ma2 , HK) k jakmusi pvodnmu
*mur-, je by souviselo s . amaurs
temn.
chapat, chapnout, chapka. Expr. obmna k chpat (:chopit), snad i vlivem nm. schnappen tv. (HK). Srov.
:naps.
chobot, chobotnatec, chobotnice. V
dnenm vznamu pevzato Preslem z
r.; stp. chobot, str. chobot i stsl. chobot znamen ocas. Psl. *chobot je
nejasn, nkte srovnvaj s lit. kabeti
viset (HK, Ma2 ) i s :chab. Chobot
by tedy byl visc, ochabl st tla.
chodit, chod, chodba, chodnk, chodidlo, chodec, chodeck, vchzet, vchod,
vychzet, vchod, vchodn, pichzet, pchod, pchoz, obchzet, obchod, obchodn, obchodnk, zachzet,
zchod, prochzka, uchaze, ochoz,
chze, chdy aj. Vesl. - p. chodzic, r.
chodt, s./ch. hditi, stsl. choditi. Psl.
*choditi se obvykle spojuje s . hods
cesta a sti. -sad- dojt, blit se z ie.
*sed- jt. Poten ch- se vysvtluje
z pedponovch spojen jako pri-chod-,
u-chod-, kde bylo pravideln (A8), odtud analogi (D1) jinam (podpoit ji
mohla i snaha odliit vraz od homonymnho *sed- sedt).
chochol, chocholka, chocholat, chocholou, chocholk. P. chocho, r. chochl,
chyb v jsl. Psl. *chochol je nejasn,
zejm expresivn. Snad lze vyjt z podob dochovanch v starm . echule
kvt jetele, r.d. achl chochol i lot.
cekuls tv. (snad ze slov.), tedy z p-

232

cholera

choulit se

vodnho *echol od *echati, *esati


(viz :esat), k tomu varianta *kochol
(A6, B1), expresivn i asimilac pozmnn na *chochol.
cholera tk stevn onemocnn. Pes
nm. Cholera a lat. cholera z . cholra, pvodn jaksi aluden nemoc
se zvracenm a prjmy od chole lu.
Zatkem 19. st. peneseno na tkou
infekn nemoc c se z Asie. Srov.
:cholerik.
cholerik prudk, vzntliv typ lovka,
cholerick. Od . chole lu, hnv,
vztek (antit lkai vili, e hnv je
zpsoben rozlitm lui). Srov. :melancholik, :egmatik, :sangvinik a
:cholera.
cholesterol organick ltka tukov povahy obsaen v tknch a krvi. Z .
chole lu a steres pevn, tvrd.
chom, chomek. Jen . Asi expr. obmna psl. zkladu *kom-, kter je v
r. kom hrouda, chom. Srov. :chum, :chumel, :chundelat.
chomout st postroje navlkan na ji
tanm zvatm. Vesl. - p. chomto,
r. chomt, s./ch. homt. Psl. *chomot
snad souvis s lit. kmanos koen uzdika, nm.d. Hamen chomout, hol.
haam tv. z ie. *(s)kom- svrat, stahovat. Nelze vak pominout ani monost
pevzet z vchodu (srov. tat. komyt,
mong. khom tv. aj.), odkud se chomout
ke Slovanm dostal (Ma2 ).
chopit (se), pochopit, pochop, uchopit,
chop, vzchopit se, schopn. P.d. chopic, r.d. chpit, stsl. jen ochopiti (s).
Psl. *chopiti, *chapati vychz z onom.
zkladu *chap-, co je expresivn varianta ke *kap-, kter je nap. v lit. kpt!
chap!, lat. capere chytat, . kpt
chapm, lapm i nm. haben a angl.

have mt. Srov. :chapat.


chr sbor zpvk, chrov. Pes lat.
chorus z . chors sborov tanec, sbor
pvc a tanenk. Srov. :chorl,
:choreograf.
chorl druh liturgickho zpvu; slavnostn sborov pse, chorln. Ze stlat. choralis sborov od chorus (viz
:chr).
choreograf tvrce tanenho i baletnho vystoupen, choreograe, choreograck. Umle k . chorea tanec
(srov. :chr) a :-graf.
choroba. Viz :chor.
choro tvrd houba rostouc na kmenech strom. Asi pejato z p. i r. (Jg),
ale dle nejist. P. varianta chroszcz vedle chorosz by ukazovala na pbuznost
s :chrast (Ma2 ), me ale bt i od psl.
*(s)kora kra (A8).
chor, choroba, chorobn, ochoet. St.
i chvor huben, churav. P. chory, r.
chvryj, v jsl. chyb. Psl. *chvorj se
obvykle spojuje s nm. schwren hnisat, podebrat se, angl. sore bolav,
nemocn, av. xv ara rna z ie. *suerhnisat, bolet, slov. zmna chv- za
sv- se vysvtluje negativnm vznamem
slova. Ma2 vak spojuje s toch. B kwr
strnout, bt chor a lit. i-gvrsti zeslbnout z ie. *guer- (A8).
cho. St. chot manel, manelka, enich, nevsta, str., stsl. chot touha,
dost, milenka, milenec, sln.st. hot
soulonice. Psl. *chot je od *chotti
(viz :chtt), vlastn chtn, dan
osoba (HK). Srov. :chu.
choulit se, schoulit se, schoulen. Ve
star . shbat se, ostchat se. Slk.
chli sa, s./ch.st., sln.st. huliti se ohbat se. Psl. *chuliti (s) je variantou
k *chyliti (s) (viz :chlit (se), srov.

233

choulostiv

chrastavec

:choulostiv).
choulostiv, choulostivost, choulostivt. St. chlostiv, sklostiv ostchav, slab, choulostiv je od chlost
ostych a to od chliti (se) (viz :choulit se).
choutka. Viz :chu.
chovat, chovn, chov, chovn, chovatel,
chovatelsk, chovatelstv, chva, vychovat, vchova, vchovn, zachovat,
zachoval, uchovat, dochovat, pochovat, pechovat, schovat. P. chowac, r.d.
chovt chrnit, schovvat. Psl. *chovati nem jistou etymologii. Obvykle
se vyvozuje ze *skovati (A8) s pvodnm vznamem pozorn sledovat. Pbuzn by bylo nm. schauen dvat se,
angl. show ukazovat, lat. cavre opatrovat, chrnit (se), . ko hledm
z ie. *(s)keu- (A5). Srov. :zkoumat a
:t.
chrabr, chrabrost. Do nov . z r. chrbryj (tam ze stsl.). P. chrobry, r.d.
chorbryj, s./ch. hrbar, stsl. chrabr.
Psl. *chorbr m rzn vklady, nejsp lze spojit s lot. skarbs ostr, surov, stisl. skarpr, nm. scharf, angl.
sharp tv. a snad i stir. cerb tv. z ie.
*(s)korbh- od *(s)ker- ezat, krjet. K
vznamu srov. lat. cer ostr i rzn,
mocn, pi sle ap..
chrm, chrmov. Dl. chrom dm,
obydl, str. chorom tv., sln.d. hrm
obydl, hospodsk mstnost ap.,
s./ch. hrm kostel, chrm, stsl.
chram budova, obydl. Psl. *chorm
(B8) nem jednoznan vklad. Bv
spojovno se sthn. skirm, skerm (nm.
Schirm) tt, ochrana i csl. rm
stan z ie. *(s)kermo- (A8, A5, A6,
B1) (HK) od *(s)ker- ezat (pvodn srouben staven ?), dle se sti.

harmy- hrad, pevn dm, zsobrna,


chet. karimmi- chrm, svatyn (Ma2 )
(problmem je slov. ch- z ie. gh-), hlskoslovn problmy jsou i u vklad dalch. Srov. :krm.
chramstnout, schramstnout. Onom.,
srov. :chlastat, :chamtiv.
chrnit,
chrnic,
chrni,
chrnn, chrnnec, ochrnit, ochrana,
ochrann, zachrnit, zchrana, zchrann, zchran, uchrnit, schraovat, schrnka. P. chronic, r. choront,
sln. hrniti etit, opatrovat, ivit,
s./ch. hrniti ivit, krmit, stsl. chraniti chrnit. Psl. *chorniti (B8) je nejsp odvozeno od *chorna strava, jdlo
(dnes v jsl. a p.d.), je se npadn podob av. xv arna tv. z r. koene xv arjst, krmit. Jde tedy asi o vpjku z
rn. Vvoj vznamu byl ivit, krmit
opatrovat chrnit.
chrpat, chrapot, chraptt, chraptiv.
Vesl. onom. zklad, jeho obmny jsou
v :chroptt, :chrupat, :chipka,
:kupat, :kpat ap.
chrst list zeleniny, epy ap., chrast
rot, klest. Vesl. - p. chrust chrast,
hout, r. chvrost chrast, s./ch.
hrst dub. Psl. *chvorst (B8) je nejasn. Zd se, e njak souvis se sthn.
hurst kov, hout (dnes Horst), angl.
hurst zalesnn vrek a snad i wal.
prys lesk, hout, ie. vchodiskem
by bylo *kur s-to-, *kuors-to- hout,
kov. Slov. ch- bychom vysvtlili
vlivem onom. slov, srov. :chrastit,
:chestit.
chrastavec lun bylina s alovm kvtenstvm. Od st. chrast, krast strupy,
svrab (kvtenstv se podob strupu)
z psl. *korsta (B8). Pbuzn je asi

234

chrastit

chrstnout

:kra.
chrastit, chrastiv, chrasttko, zachrastit. Z psl. onom. zkladu *chrst- (B7,
C1). Srov. :chestit, :chroustat.
chret, chriv, zachret. Onom., srov.
:chrchlat.
chrestomatie vbor etby. Pes lat.
chrestomathia z . chrstomtheia z
chrsts potebn, uiten a mtheia uen. Srov. :matematika.
chrchlat, chrchel, zachrchlat, odchrchlat. Onom., srov. :chret.
chrlit, chrli, vychrlit. St. chrleti hzet, vrhat, metat. Z psl. *chvrliti, jak
svd b. chvrljam tv. Onom.
chrnt ob. zhrub., vychrnt se, prochrnt.
Expr. obmna onom. zklad :chrpat, :chrupat ap.
chrobk ern brouk ivc se trusem
savc. Slk. chrobk brouk, p. robak
erv, hmyz. Od psl. *chrobati onom.
pvodu. K vznamu srov. :brouk,
:chroust.
chrochtat, chrochtav, zachrochtat.
Onom. Srov. :rochn.
chrom stbrobl kovov prvek, chromov, chromovat, chromovan. Od .
chro ma barva, ple, lidlo k chr
natrm, barvm (nazvno fr. chemikem Vauquelinem (1797) kvli barevnosti jeho slouenin). Srov. :chromatika, :chromozom.
chromatika pltnov stupnice; hov.
pltnov foukac harmonika, chromatick. K . chrmatiks tkajc se barev, odstn (peneseno na hudbu).
Dle viz :chrom.
chromozom st bunnho jdra obsahujc geny, chromozomov. Umle z
. chro ma barva a so ma tlo podle
toho, e se charakteristicky barv. Srov.

:chrom, :chromatika.
chrom, ochromit, zchromnout, expr.
chromk, chromajzl. Vesl. - p. chromy,
r. chromj, s./ch. hrom, stsl. chrom.
Psl. *chrom nem jednoznan vklad. asto se spojuje se sti. srm- tv.
(pote psob jako obvykle poten
ch- (A8)), jin vklady vychzej z ie.
*(s)kr-om- od *(s)ker- ezat (srov.
nm. Schramme rm, p. poskromic
zkrotit, pvodn podezat kdla ?),
i homonymnho *(s)ker- ohbat, kivit. Srov. :pochroumat, :ochrnout.
chronick vlekl, stl. Z lat. chronicus (pvodn o vleklch nemocch)
z . chroniks od chrnos as. Srov.
:kronika, :chronometr.
chronologie urovn asov posloupnosti, chronologick. Z . chrnos as
a :-logie. Srov. :kronika, :chronick.
chronometr asomr. Z . chrnos
as a :metr.
chroptt, chroptiv, zachroptt. Onom.,
srov. :chrpat.
chrot. Zkenm chrast (:chrst) a
:rot.
chroupat, chroupav. Onom., srov.
:chrupat, :kupat.
chroust velk hnd brouk pojdajc list. St. chrst brouk, r.
chru chroust, s./ch. hrt tv., stsl.
chrost sarane. Onom. pvodu, srov.
:chrastit, :chestit a co do vznamu
:brouk, :chrobk.
chroustat. Onom., srov. :chroust,
:chroupat, :chrastit.
chrpa, chrpov. St. a n. i charpa. P.
chaber, s./ch.st. hrbut tv. Pvod i psl.
vchodisko nejasn.
chrstnout, vchrstnout, vychrstnout.

235

chrt

chdy

Onom., srov. :chlastat.


chrt, chrt, vychrtl. Vesl. - p. chart, r.
chort, s./ch. hr t. Psl. *chrt je nejasn, uvdme dv z monost: souvislost s lit. sar tas svtle hnd (o koni)
z ie. ser- ervenav (k motivaci podle
barvy srov. nm. Rde oha od rot
erven), i pevzet z nedoloenho
rn. slova od homonymnho ie. *serrychle se pohybovat (ie. s- > r. x), srov. sti. srati tee, hon, pronsleduje (k motivaci srov. r. borzja sobka
chrt, doslova rychl pes).
chrupat, chrupav, chrup, chrupavka,
chrupka. Onom., srov. :chroupat,
:kupat.
chryzantma zahradn rostlina s
velkmi kvty. Pes lat. z .
chrysnthemon z chryss zlato a
nthemon kvtina od nthos kvt
(podle barvy kvt). Srov. :antologie.
chadnout. Jen . a slk. (chradn ), pbuzn je r.d. chrjadt tv. Psl. *chrdasi souvis s lit. skresti, 1.os.prt. skrenda tvrdnout, ooupvat se, sthn.
scrintan praskat, loupat se, nor.d.
skranta hubnout z ie. *skrend- hubnout, schnout, okorvat asi od *(s)kerohbat se (A8).
chstal bahenn ptk vydvajc npadn voln. St. chiestel, chstel.
P. chrsciel, r. korostl, sln. krastir tv.
ukazuj na psl. onom. *korst-, *chorst, . podoby sp na *chrst-. Srov.
:chrastit, :chestit i :chroust.
chest asparagus, chestov. St.
chst, pvodn asi nechst. Spolu
s neteskem (srov. :netesk) a pelykem ernoblem byl nazvn hromov
koen, tj. byl pokldn za bylinu chr-

nc proti deru blesku (Ma2 , HK).


chestit, chestiv, chest, zachestit.
Srov. :chrastit.
chp. St. pomn. chiep. Souvis
se st. chpti chraptt, spat i
:chrpat, ve onom. pvodu. Srov. i
:chipka.
chipka, chipkov. Od st. chpti
chraptt, spat onom. pvodu. R. podoba tho onom. zkladu (chrip-)
byla pejata do nm. a fr. jako grippe
chipka a odtud zpt do r. jako gripp,
do p. grypa tv.
chtn. Expr. obmna k :hrtan. Srov.
p.st. krztan tv.
chtt, chtn, chtiv, cht, zachtt se.
Vesl. - p. chciec, r. chott, r.d. chtet,
ch. htjeti, htjeti, stsl. chotti. Psl.
*chotti, *chtti nem pesvdiv vklad. Vysvtlen z pvodnho *chvotti,
pbuznho s :chvtat a :chytat, nar na slab doloen pedpokldanho
*chvot- (jen r.d. ochvota chu), uspokojiv nen ani spojen s lit. keteti zamlet i . chat dm (Ma2 , HK).
Srov. :cho, :chu.
chud, chudk, chuas, chudra, chudina, chudoba, chudobn, chudobka,
chudnout, zchudnout. Vesl. - p. chudy
huben, chud, r. chudj huben,
patn, s./ch. hd patn, stsl. chud
nuzn, nepatrn. Psl. *chud nem
jednoznan vklad. Spojuje se se
sti. kudra- mal, drobn, kdati
tlue, drt z ie. *kseud- (A8), dle se
sti. kdhuka- hladov (Ma2 ), i lit.
skauds bolestiv, kehk i skurds
uboh, nuzn (z ie. *skoud-). Hledaj
se i zpsoby, jak tyto vklady spojit
(nap. pesmyk ks- > sk- v lit.).
chdy. St. chdy domc stevce (C5).

236

chuchvalec

chvt se

Viz :chodit.
chuchvalec, chuchvalcovit. Dve t
chuchval a chuchel. Expr. tvar, asi od
:chumel. Expr. zdvojen jako v :cucek tv.
chuj n. vulg. hajzl, blbec. Z p. chuj
penis, dle nejist. Snad souvis s
psl. *chvoj vtev (jehlinanu) (viz
:chvoj), pbuzn by bylo alb. hu kl,
penis.
chulign, chulignsk. Z r. chulign a
to z angl. hooligan tv., podle jmna
jist londnsk problmov rodiny ir.
pvodu.
chum. Viz :chom, srov. :chumel,
:chuchvalec, :chundelat.
chumel,
chumelit,
chumelenice,
chumlat, zachumlat se. Expr., srov.
:chum, :chom, :chuchvalec,
:chundelat.
chundel, chundelat, chundel. Expr.
slovo vychzejc ze stejnho zkladu
jako :chumel, chuchel, mon zken
s :koudel (HL).
churav, churavost, churavt. Jen . Od
starho, slab doloenho chur, je je
variantou k chvor (viz :chor).
chu, chuov, chuovka, chutn, nechutn, znechutit, chutnat, zachutnat,
vychutnat, ochutnat, ochutnvka, pochutnat si, pochoutka, pchu, pachu.
Slk. chu, p. chc je z *chot, jinde bez
nosovky - str. chot, ukr. chit, stsl.
chot touha, pn (srov. :cho) od
psl. *chotti, *chtti (viz :chtt).
chva. Viz :chovat.
chvla, chvlit, pochvlit, pochvala, pochvaln, vy(na)chvlit, schvlit, schvlen, chvalitebn. Vesl. - p. chwaa, r.
chval, s./ch., sln. hvla, stsl. chvala.
Psl. *chvala je mlo jasn. Vklady
spojujc se slovy onom. pvodu jako

sti. svrati zn, zvu (z ie. *suel/*suer-, ze stejnho zkladu by pak


mlo bt i vznamov opan *chula
pohana), i se stisl. skvala volat jsou
mlo pesvdiv. Mon je pevzet z
rn. xv ar- (srov. av. xv arnah- slva)
se zmnou r > l v jazyce Skyt i
Alan, jejich prostednictvm slovo do
slov. jazyk pilo (jako termn souvisejc s nboenskou ctou).
chvstat se, chvstav, chvastoun. R.
chvstat, s./ch. hvastati, sln. hvastti
tv. Psl. *chvastati je tvar onom. pvodu jako :chlastat, :vstat ap.,
ppadn expr. obmna k chvaliti (viz
:chvla).
chvtat, chvat, chvatn, pichvtat, odchvtat. Vesl. - p.st. chvatac, r. chvatt, s./ch. hvatati, stsl. chvatati. Vznam spchat je jen v ., slk., lu. a
r.d., jinde chytat, uchopovat (dle viz
:-chvtit a :chytit, kde je i o vvoji
vznamu).
-chvtit, chvat, schvtit, uchvtit,
chvatn, zachvtit, zchvat, obchvat.
Vesl. - p.d. chwacic, r. chvatt, s./ch.
chvatiti, stsl. izchvatiti, pochvatiti.
Psl. *chvatiti, *chvatati je zce spojeno s *chytati, *chytiti (stdn v koeni je stejn jako nap. u :kvasit :kysat). Dal etymologick souvislosti jsou mn jasn, me jt o slova
onom. pvodu jako u :chopit, :chpat tv. Srov. i :chtt.
chvt se, chvn, zachvt se, rozechvt,
rozechvl. Hl. chwiec, p. chwiac, ukr.
chvjatysja. Psl. *chvjati (s) lze nejsp spojit s angl. sway houpat se, kymcet se, stdn. swjen pohybovat se
(vtrem), niz. zwaaijen tst se, kolsat z ie. *sui- houpat se, ohbat
se (poten ch- by bylo expresivn

237

chvle

chytat

(A8)).
chvle, chvilka, chvilkov, dochviln.
Lu., p. chwila (jen zsl.). Pejato ze
sthn. hwla (dnes nm. Weile, angl.
while), je vychz z ie. *ku ei-,*ku odpovat (A3) (srov. :odpoinout,
:pokoj, :rekviem). Ze stejnho zkladu je psl. *ila, st. ila, la, je
formln i vznamov pesn odpovd
germ. slovm (B1). Srov. jet :vil.
chvoj ulman vtve jehlinatch
strom, chvojka. P. choja smrk, r.
chvja jehli, sln. hja jedle, s./ch.
chvja vtev, sosna. Psl. *chvoj,
*chvoja se obvykle spojuje s lit. skuj
jehli, vtvika (borovice ap.) z bsl.
*sku(o)i- (A8). Dal souvislosti mn
jasn. Srov. :chuj.
chvost. P.d. chwost, r. chvost, sln.st.
hvst chvost i (obran) hrozen vna.
. n. chvo, r., b. chvo znamen
peslika. Psl. *chvost nem jist pvod. Vzhledem k sln. hsta les, houtina lze uvaovat o neznl variant k
:hvozd (tm se vye i vztah k podobnmu nm. Quast stapec). Lze
vak vyjt i ze slovesa *chvostati (.st.
chvostati lehat ocasem, metlou, biem ap., r. chvostt tv.) onom. pvodu jako :chlastat, :chvstat i .
n. chvstat hvzdat, stkat, chvost
by pak asi pvodn znamenalo metla
(Ma2 ) (srov. :kot).
chyba, chybika, chybn, chybt, chybit, chybovat, pochybovat, pochyba,
pochybn, pochybovan. St. chyba
pochybnost, p.st. chyba chyba, dnes
snad, asi; ledae, ukr. chba nedostatek, r.d. chba nerozhodn lovk, sln.
hba chyba. Psl. *chyba je od *chybati
(st. chybati pochybovat, kolsat, p.
chybac houpat, kolbat aj.), je se ob-

vykle spojuje se sti. kbhyati tese se,


kols z ie. *kseubh- (A8) a za pedpokladu pesmyku ks- > sk- (i naopak)
i s lit. skubeti spchat, skubs rychl
(srov. p. chybki tv.). P. szybki tv. a r.
obka chyba naznauj, e pbuzn je
i . n. ibati vihat (viz :ibal).
chlit (se), schlit, nachlit, nchyln, vychlit, vchylka, uchlit (se),
chyln, chylka, odchlit (se), odchyln, pchyln. Vesl. - p. chylic,
r. chilt, sln. hliti. Psl. *chyliti (s)
nem pesvdiv vklad. Npadn je
vznamov blzkost dalch sloves na
chy-, nap. ukr. chybti, chyljti i chytti znamen houpat, kymcet (srov.
:chyba, :chytat). e by tedy ve bylo
od jednoho (onom.) zkladu?
chystat (se), pichystat, nachystat,
uchystat. Ve vznamu pipravovat
(se) jen . a slk., jinak p.d. chystac, r.d.
chistat, br. chystc houpat, kolbat.
Psl. *chystati je patrn -st-ov intenzivum od *chybati (viz :chyba), u .
slova lze uvaovat i o *chyliti (:chlit). Vznamov posun u . slova m
paralelu v lit. regtis naklnt se i
chystat se.
che. Vesl. - p.d. chyza, r.d. cha, sln.
ha, stsl. chyz. Psl. *chyz, *chya,
*chya aj. jsou vpjkou z germ.
*hs(a)- dm (B5) (srov. nm. Haus,
angl. house), . slovo je z *chys-ja (B3,
C1).
chytat, chytit, chytk, chytlav, nachytat, pochytat, schytat, vychytat,
podchytit, pichytit, zachytit, uchytit,
chyt. Vesl. - hl. chytac hzet, p.
chwytac chytat, ukr. chytti houpat,
sln. htati chytat, hzet, s./ch. h tati
spchat, chytat, b. chtam spchat.
Spojeno s :chvtat, :-chvtit. V-

238

chytr

idiosynkrazie

znam lze vyloit ze zkladnho dlat


rychl pohyb, vsl. formy s vznamem
houpat se obvykle vykldaj jinak (z
*chybati, viz :chyba), ale i je lze piadit (srov. nap. . n. chybat hzet a
jsou i jin paralely). Vztahy velmi sloit, snad je ve onom. pvodu (srov.
:chlit). Srov. i :chytr.
chytr, chytrost, chytrk, chytrck,

chytrctv,
chytrait,
vychytral.
Vesl. - p. chytry, r. chtrij, s./ch.
h tar, stsl. chytr. Psl. *chytr je
odvozeno od *chytati (:chytat), pvodn rychl v pohybu (tak v slk.,
jsl. i jinde), z toho rychl v chpn,
chytr.

I
i

Vesl. Pvod nejist. Nejsp z ie.


:-kace.
*ei, co je lok. sg. zjmennho koene identita totonost, identick. Z pozd*e/o (srov. . ei jestlie, tebas i, gt.
nlat. identits od lat. idem tot ze
ei aby). Mon je i citosloven pvod
zjmena id to a zesilovacho -em.
spojky (HK); uvauje se i o souvislosti
ideologie
soustava nzor vyjadujcch
s lit. ir , lot. ir a (Ma2 ). Srov. :inu,
zjmy urit spoleensk vrstvy. Utvo:a.
eno koncem 18. st. ve Francii. Viz
ibis tropick povit ptk. Z . bis a
:idea a :-logie.
to z egypttiny.
idio- (ve sloeninch) vlastn, zvltn,
ibiek liv druh proskurnku. Z lat.
sebe-. Z . dios vlastn, osobn,
(h)ibiscum, (h)ibiscus z . ibskos. Dal
zvltn. Srov. :idiolekt, :idiosynpvod nejasn. . lid. ajbi je z nm.
krazie i :idiom, :idiot.
Eibisch.
idiolekt osobit jazyk jedince. Z angl.
idea mylenka, pedstava, ideov. Z lat.
idiolect podle dialect. Viz :idio- a
idea z . ida pravzor, podoba, po:dialekt.
stava, mnn od iden spatit, poznat idiom ustlen, zpravidla nepeloiteln
(inf. aor.), je souvis s :vdt. Srov.
spojen slov uritho jazyka, idioma:idel, :idol, :idyla i :historie.
tick. Z . idma zvltnost z dios
idel vzneen cl, vzor, pedmt
zvltn, vlastn. Pozdji v lat. a sttouhy, ideln, idealismus, idealista,
lat. t jednotliv jazyk, ne. Srov.
idealistick, idealizovat. Z pozdnlat.
:idio-, :idiot.
idelis odpovdajc pravzoru od lat. idiosynkrazie pudov odpor; pecitliidea (viz :idea). Odr pvodn vvlost. Z :idio- a . snkrsis smen
znam slova, uvan v platnsk lozoze sn s- (viz :syn-) a krsis men
i.
od kernnymi msm. . vznam byl
identikace uren totonosti, identitedy zvltn men (tlesnch v).
kan, identikovat. Viz :identita a
Srov. :krter a co do vznamu :husp.

239

idiot

imaginace

mor.
idiot slabomysln lovk, zhrub. blbec, idiotsk, idiotismus. Z lat. idita,
idits nevdomec, laik z . idiots
soukrom osoba, laik, nevdomec od
dios zvltn, osobn. Vznam slabomysln nejprve v angl., odtud do jinch jazyk. Srov. :idio-, :idiom.
ido uml mezinrodn jazyk. Z esperantsk pp. -ido, znac potomek,
nebo jazyk vznikl pepracovnm
esperanta.
idol modla, pedmt zbonn. Z lat.
dlum z . edlon obraz, podoba,
pzrak, modla k iden spatit (viz
:idea).
idyla selanka, klidn spokojen ivot,
idylick. Pes nm. Idylle z lat. dyllium z . eidllion obrzek, krtk bse (z venkovskho i pastskho ivota), zdrobnliny od edos podoba,
tvnost, obraz od iden spatit (viz
:idea).
igelit, igelitov, hov. igelitka. Umle
podle nm. chemickho koncernu IGFarben (HL).
igl eskymck obydl ze snhovch kvdr. Pes angl. igloo z eskymckho
iglu tv.
ignorovat mysln opomjet, ignorance, ignorant, ignorantsk. Z lat. ignrre neznat od ignrus neznal (
asi kontaminac s igntus tv.) z :in2
a gnrus znal, zbhl. Souvis s
lat. nscere poznvat i :znt. Srov.
:nota, :agnosticismus.
ihned psl. Jen . Pesmykem ze st.
inhed a to z *ingd, co je nejsp
tvar sloen z psl. *in jeden a oslaben varianty koene *god- as (viz
:jin, :hod), tedy doslova (v) jeden

as (okamik). Srov. :hned.


ichtyologie nauka o rybch. Z . ichthys ryba a :-logie.
ikebana japonsk zpsob pravy okrasnch rostlin. Z jap. ike ivouc a bana
kvtina.
ikona obraz Krista i svatch (v pravoslavn crkvi). Pes r. ze stsl. ikona,
ikuna ze st. eikna z . eikon obraz,
podoba.
ikonoklasmus
obrazoborectv.
Z
:ikona a . klsis zlomen, lmn
od kl lmu.
ikonostas stna s ikonami ped oltem. Z :ikona a . stsis postaven
od hstmi stavm, kladu. Srov. :extze, :metastza.
ilegln nezkonn, ilegalita. Ze stlat.
illegalis z :in-2 a lat. lglis (viz :legln).
iluminace osvtlen; barevn vzdoba
ve stedovkch rukopisech, iluminan. Z pozdnlat. illminti od
lat. illminre osvtlit z :in-1 a lminre od lmen svtlo. Srov. :lumen, :lux1 , :ilustrovat.
ilustrovat doprovzet text obrzky;
znzorovat, ilustrace, ilustrtor. Z
lat. illstrre z :in-1 a lstrre vysvtlovat k lx svtlo. Srov. :lustr,
:iluminace.
iluze klamn pedstava, iluzorn, iluzivn, iluzionista. Z lat. illsi posmch, ironie, klamn od illdere
(p. trp. illsus) z :in-1 a ldere hrt
(si), klamat. Srov. :preludovat.
image obraz lovka na veejnosti. Z
angl. image tv. z fr. image z lat. img
obraz. Srov. :imaginace.
imaginace pedstavivost, imaginan,
imaginrn. Z lat. imginti pedstava od imginr pedstavovat si

240

imm

impozantn

od img obraz. Srov. :image, :imitovat.


imm muslimsk duchovn. Z ar. imm
vdce.
imanentn vyplvajc z vlastn vnitn
podstaty. Pes nm. immanent z pozdnlat. immanns, pech. pt. od immanre tkvt z :in-1 a manre trvat,
zstvat. Srov. :permanentn.
imatrikulace zpis do matriky, imatrikulan, imatrikulovat. Ze stlat. immatriculatio od immatriculare zapisovat do matriky z :in-1 a lat.
mtrcula, co je zdrobnlina od mtrx
(viz :matrika).
imbecil slabomysln lovk, imbeciln,
imbecilita. Z lat. imbcillus slab, bez
sly, vratk. Star vklad z :in-2 a
bacillus hl, tedy jakoby bez hole,
postrdajc oporu, vypad jako lid.
etym. (D2), pro nedostatek lepch vklad je vak mnoha autory pijmn.
Srov. :bacil.
imigrace pisthovn. Z lat. immigrti od immigrre z :in-1 a migrre
sthovat se. Srov. :emigrant, :migrace.
imitovat napodobovat, imitace, imitan, imittor. Z lat. imitr tv., souvisejcho s img obraz. Srov. :imaginace.
imortelka slamnka. Z fr. immortelle nesmrteln (usuen rostlina neuvad) z :in-2 a lat. mortlis smrteln (viz :mortalita).
imperativ rozkazovac zpsob, imperativn. Z lat. (modus) impertvus (zpsob) rozkazovac od imperre
rozkazovat (viz :imprium).
imperfektum nedokonav minul as.
Z lat. imperfectum z :in-2 a perfectum

(viz :perfektum).
imprium e, csastv, impertor,
imperiln, imperialismus, imperialistick. Z lat. imperium vrchn velen,
panstv, e od imperre rozkazovat
z :in-1 a parre pipravovat. Srov.
:imperativ, :empr.
impertinentn drz, nevhodn, impertinence. Pes nm. impertinent z pozdnlat. impertinns nepsluejc od
impertinre z :in-2 a pertinre psluet, vztahovat se z :per- a tenre dret, mt. Srov. :kontinent, :tenor.
implantace vsazen (tkn, orgnu ap.)
do tla, implantovat, implantt. Nov
k lat. implantre vsadit z :in-1 a
plantre szet. Srov. :transplantace,
:plant.
implicitn v nem obsaen, ale vslovn nevyjden. Z lat. implicitus,
doslova vpleten, nerozvinut, od implicre vpltat, ovjet, uvdt ve zmatek z :in-1 a plicre plst. Srov.
:explicitn.
implikovat nst v sob, zahrnovat, implikace. Z lat. implicre (viz :implicitn). Srov. :komplikovat.
imponovat vzbuzovat obdiv. Vlastn
polatintnm fr. imposer (viz :impozantn). Srov. :expozice, :transponovat.
import dovoz, importovat, importr. Z
angl. import dovoz i dovet z lat.
importre z :in-1 a portre nst, pepravovat. Srov. :export, :transport.
impotence nemohoucnost, neschopnost
pohlavnho styku, impotentn, impotent. Z lat. impotentia tv. od impotns
z :in-2 a potns mocn, schopn (viz
:potence).
impozantn velkolep. Z fr. imposant
od imposer psobit (silnm) dojmem,

241

impregnovat

index

dve uloit, vynutit (si), a to nepravideln z lat. impnere (p. trp. impositus) vloit z :in-1 a pnere klst.
Srov. :imponovat.
impregnovat napoutt ochrannou ltkou, impregnace. Z pozdnlat. impraegnre obtkat z :in-1 a praegnns
thotn (viz :pregnantn). Z penesenho vznamu napustit, nasytit
dnen technick vznam (konec 17.
st.).
impresrio divadeln i koncertn podnikatel. Z it. impresario od impresa
podnik od imprendere podnikat z
:in-1 a prendere brt, uchopit z lat.
prehendere tv. Srov. :reprza, :represlie.
impresionismus umleck smr zachycujc okamit smyslov vjem, impresionista, impresionistick. Z fr. impressionnisme od impression dojem,
vjem z lat. impressi od imprimere
(p. trp. impressum) z :in-1 a premere tisknout. Srov. :expresionismus, :deprese, :pres.
imprimatur schvlen k tisku. Z lat.
konjunktivu imprimtur a je titno
od imprimere (v)tisknout (viz :impresionismus).
improvizovat tvoit bez ppravy,
improvizovan, improvizace, improvizan. Z it. improvvisare od improvviso
neekan, nepedvdan z lat. imprvsus z :in-2 a prvidre (p. trp.
prvsus) pedvdat z :pro-1 a vidre
vidt. Srov. :provize.
impuls podnt, popud, impulsivn.
Pes nm. Impuls z lat. impulsus tv.,
pvodn p. trp. od impellere udeit, podncovat z :in-1 a pellere pohnt, vret. Srov. :puls, :interpe-

lace, :apelovat.
imunita odolnost; vynt jistch osob z
moci zkona, imunn, imunitn. Z lat.
immnits osvobozen od dvek, vhoda od immnis zbaven povinnosti,
svobodn z :in-2 a mnus povinnost,
sluba. Vznam odolnost proti nemocem a v 19. st. Srov. komunita.
in agranti. Viz :agrantn.
in-1 pedp. Z lat. in v, do, je souvis
s . en (viz :en-), nm., angl. in i
nam :v. Srov. :index, :informovat, :injekce, :inkvizice atd. Nkdy
se asimiluje k nsledujc souhlsce pln (nap. :ilustrovat, :imatrikulace) i sten (:import, :impuls).
Srov. jet :infra-, :inter-1 .
in-2 pedp. Z lat. zporky in-, je souvis s nm. un-, . a- (viz :a-2 ) i nam :ne. Srov. :incest, :indispozice,
:integrace atd. Asimiluje se podobn
jako :in-1 (nap. :ilegln, :imunita,
:iracionln, :impertinentn).
inaugurovat slavnostn uvdt do
adu, inaugurace, inauguran. Z lat.
inaugurre svtit (knze ap.) z :in-1
a augurre od augur staromsk ptakopravec, vtec asi od avis ptk,
druh st nen jasn.
incest pohlavn styk mezi blzkmi pbuznmi. Z lat. incestum tv. od incestus neist z in-2 a castus ist,
bezhonn. Srov. :kasta.
incident ruiv phoda, drobn konikt ap.. Pes nm. Inzident z lat. incidns, co je pech. pt. od incidere
vpadnout z :in-1 a cadere padat.
Srov. :dekadence, :recidiva.
index rejstk, ukazatel; vysokokolsk
doklad se zznamy o studiu. Z lat. index (gen. indicis) od indicre ukazo-

242

indinek

inltrovat

vat (viz :indikovat).


indinek zkusek s okoldovou polevou. Asi podle barvy polevy (ji od
konce 19. st.).
indicie pznak, nasvdujc okolnost.
Z lat. indicium udn, dkaz, svdectv od indicre udvat, ukazovat (viz
:indikovat).
indiferentn lhostejn. Pes nm. indierent, fr. indirent z lat. indierns
nelic se, lhostejn z :in-2 a differns, pech. pt. od dierre (viz :diference).
indigo modr barvivo, indigov. Ve
star . indych (pes nm.). Z . indikn indick (pochz z vch. Indie)
pes lat. indicum a dle pes p. i it.
indico, indigo.
indikativ oznamovac zpsob. Z lat.
(modus) indictvus od indicre (viz
:indikovat).
indikovat urovat, ukazovat, indikace,
indiktor. Z lat. indicre ukazovat,
udvat od indcere oznamovat, ohlaovat z :in-1 a dcere kat. Srov.
:index, :indicie, :abdikace, :diktt.
indiskrtn poruujc tajemstv, netaktn, indiskrece. Z lat. indiscrtus
nerozlien, pozdji nesoudn, nerozvn, z :in-2 a discrtus (viz :diskrtn).
indispozice doasn neschopnost vkonu, indisponovan. Z :in-2 a lat.
dispositi od dispnere (viz :disponovat).
individuum jedinec, asto hanl. lovk, individuln, individualita, individualismus, individualista, individualistick. Z lat. indviduum nejmen st
hmoty, doslova nedliteln (odpovd
. tomos, srov. :atom), pak ve stlat.

jednotliv vc, pozdji jednotlivec.


Od lat. indviduus nedliteln z :in-2
a dvidere dlit (viz :dividenda).
indukce vyvozen obecnho z jednotlivost, induktivn, indukn. Z lat. inducti uvdn z indcere uvdt, zavdt z :in-1 a dcere vst. Srov.
:dedukce, :redukce.
industriln prmyslov, industrializovat, industrializace. Z fr. industriel
od industrie strojn vroba, pvodn
pracovn ple, z lat. industria ple,
pracovitost, asi z rozenho :in-1
(srov. :endo-) a lat. struere strojit,
stavt. Dnen souhrnn vznam asi
z angl. (19. st.). Srov. :instrument,
:konstrukce, :destrukce.
infant panlsk korunn princ. Ze p.
infante z lat. nfns mal dt, vlastn
nemluvn z :in-2 a pech. pt. od
fr mluvit. Srov. :infanterie, :infantiln, :fma.
infanterie zast. pchota. Pes nm. z it.
infanteria od infante pk z pvodnho chlapec (viz :infant). K podobnmu vznamovmu posunu srov. :otrok.
infantiln dtinsk, infantilismus. Pes
nm. infantil z lat. nfantlis dtsk,
dtinsk od nfns (viz :infant).
infarkt odumen tkn zpsoben nhlm uzavenm tepny, infarktov. Pes
nm. Infarkt z nlat. infarctus od lat. nfarcre ucpat z :in-1 a farcre (p.
trp. fartus). Srov. :farka.
infekce nkaza, infekn, inkovat. Z
lat. nfecti od ncere (p. trp. nfectus) nakazit, napustit z :in-1 a facere dlat. Srov. :konfekce, :defekt.
inltrovat vnikat, prosakovat, inltrace. Ze stlat. inltrare z :in-1 a lat.

243

innitiv

inkoust

ltrre (viz :ltr).


innitiv neurit zpsob, innitivn. Z
lat. (modus) nfntvus tv. od nfntus
neomezen, neuren z in-2 a fnre
urovat, ohraniovat od fnis konec,
hranice. Srov. :ni.
inace znehodnocovn penz zvyovnm jejich mnostv v obhu, inan.
Z lat. nti nafouknut se z nre
nafouknout z :in-1 a re foukat.
Dnen vznam z am.-angl. ination
(19. st.). Srov. :tna.
informovat, informovan, informovanost, informace, informan, informativn, informtor, informatika. Z lat.
nformre zpravovat, utvet (mysl) z
:in-1 a formre tvoit. Srov. :forma,
:deformovat.
infra- pedp. Z lat. nfr pod, dole, vespod. Srov. infrastruktura, infraerven. Souvis s :in-1 .
infze pvod tekutin do organismu, infzn. Z lat. nfsi nalvn, vstikovn od nfundere (p. trp. nfusus)
nalvat z :in-1 a fundere lt, vypoutt. Srov. :transfuze, :fze.
ingot odlitek. Z angl. ingot tv., pvodn forma, do n se lije kov. Asi
ze stangl. in v (srov. in-1 ) a gotan
lt (srov. nm. Einguss vlit).
ingredience psada. Z lat. ingredientia od ingred vchzet, vstupovat z
:in-1 a grad kret, stoupat. Srov.
:grd, :agrese.
inhalovat vdechovat, inhalace, inhalan, inhaltor. Z lat. inhlre tv. z
:in-1 a hlre dchat, vypaovat.
Srov. :exhalace.
inherentn v nem obsaen, inherence. Pes nm. inhrent z lat.
inhaerns, co je p. trp. od inhaerre
vzet z :in-1 a haerre lpt, vzet.

Srov. :adheze, :koherence.


inicila poten velk psmeno, iniciln, inicilov. Z lat. Initiale od lat.
initilis zaten od initium zatek
od inre (p. trp. initum) vejt, zat
z :in-1 a re jt. Srov. :iniciativa,
:iniciovat, :jt, :tranzit.
iniciativa podnt k innosti, iniciativn, inicitor, iniciovat, iniciace. Z fr.
initiative tv. z initier zasvtit, uvst,
zat a to z lat. initire tv. od initium
zatek (viz :inicila).
injekce vstknut ltky do tla, injekn. Z lat. iniecti, doslova vhozen,
od inicere (p. trp. iniectus) vhodit z
:in-1 a iacere hodit. Srov. :projekt,
:trajekt, :ejakulace.
inkarnace vtlen, inkarnovat. Z lat.
incarnti od incarnre vtlit se z
:in-1 a caro (gen. carnis) maso. Srov.
:karneval.
inkaso poplatky; vybrn penz, inkasovat. Z it. incasso od incassare vybrat (do pokladny) z in- (srov. in-1 ) a
cassa (viz :kasa).
inklinovat mt sklon k nemu, inklinace. Z lat. inclnre klonit se z :in1
a clnre tv. Srov. :deklinace, :klinika.
inkognito utajen vlastnho jmna;
psl. pod cizm jmnem. Z it. incognito z lat. incgnitus nepoznan z
:in-2 a cgnscere (p. trp. cgnitus)
poznat z co- (:ko-2 ) a (g)nscere tv.
Srov. :rekognoskace, :kognitivn.
inkoust, inkoustov. Ze stlat. incaustum z . nkaustos, doslova vpalovan, z :en- a ka (p. trp. kausts) plm. Pvodn zejm tmav
erven inkoust pouvan mskmi
csai a nanen horkm nstrojem.
Srov. angl. ink. Ze slov. jazyk jen v

244

inkriminovan

instituce

.
inkriminovan takov, pro nj je nkdo obviovn, vyslchn ap.. Od inkriminovat obvinit ze stlat. incriminare tv. z :in-1 a odvozeniny od crmen obvinn, provinn. Srov. :kriminln.
inkubace doba mezi nkazou a propuknutm nemoci, inkuban, inkubtor zazen pro nedonoen dti. Nov
penesen k lat. incubti sedn na
vejcch od incubre sedt na vejcch,
vlastn leet na nem z :in-1 a
cubre leet. Srov. :konkubna.
inkvizice stedovk crkevn instituce pro potrn kacstv, inkvizin,
inkvizitor. Z lat. inqusti vyhledvn, vyetovn od inqurere (p.
trp. inqusitus) vyhledvat, zkoumat z
:in-1 a quaerere hledat. Srov. :akvizice, :rekvizita, :anketa.
inovace zaveden neho novho; novinka, inovan, inovovat. Z lat. innovti od innovre obnovit z :in-1 a
novus nov. Srov. :novum, :novic.
inscenovat uvst na scnu; zosnovat,
inscenace, inscenan. Nov, viz :in-1
a :scna.
insekticid prostedek k huben hmyzu.
Umle k lat. nsectum hmyz (kalk z
. ntomon - viz :entomologie) z nsecre (p. trp. nsectus) vezvat z
:in-1 a secre sekat, ezat, druh st
k lat. -cdere od caedere zabjet. Srov.
:sekce, :genocida.
inseminace uml oplodnn. Z lat.
insminti od insminre zasvat z
:in-1 a sminre st od smen semeno. Srov. :semeno, :semin.
insignie odznaky moci. Z lat. nsignia
(pl.) od nsignis (odznaky) odlien,
vynikajc z :in-1 a signum znak.

Srov. :signl.
inspekce edn dozor, kontrola, inspekn, inspektor, inspektort. Z lat.
nspecti od nspicere nahlet dovnit,
zkoumat z :in-1 a specere hledt.
Srov. :inspicient, :aspekt, :spektrum.
inspicient pomocnk reisra. Pes
nm. Inspizient tv. z lat. nspicins dohlejc, co je pvodn pech. pt. od
nspicere (viz :inspekce).
inspirovat podncovat, inspirace, inspiran, inspirtor. Z lat. nsprre
vdechovat z :in-1 a sprre dchat.
Srov. :aspirovat, :spiritismus.
instalovat umsovat, zavdt, vestavt, instalace, instalan, instalatr
(pes fr.), instalatrsk. Zobecnnm
vznamu stlat. installare dosazovat
do adu z :in-1 a stallum, stallus
stolice, keslo z germ. (srov. nm.
Stuhl idle). Srov. :piedestal, :stl.
instance pslun ad; stupe soudnho zen. Z lat. nstantia ptomnost, nalhavost od nstre stt na
nem, nalhat z :in-1 a stre stt.
Srov. :substance, :konstanta.
instantn ihned pouiteln, pedvaen, prkov (o jdle i npoji). Z
angl. instant tv., vlastn okamit, a
to pes fr. z lat. nstns ptomn, nalhav od nstre (viz :instance).
instinkt pud, instinktivn. Z lat. nstnctus podnt, popud od nstinguere
podncovat z :in-1 a *stinguere bodat. Srov. :stimul, :stigma.
instituce zazen, organizace, institucionln, institut. Z lat. nstitti zazen, vyuovn od nstituere zdit,
ustanovit, vzdlvat z :in-1 a statuere
stanovit od stre stt. Srov. :resti-

245

instrukce

interir

tuce, :prostituce, :statut.


instrukce nvod, smrnice, instruovat,
instruktor, instruktorsk, instruktivn,
instrukt (pes r.). Z lat. nstrcti
od nstruere sestavit, pouit z :in1
a struere (p. trp. structus) skldat, stavt. Srov. :instrument, :konstrukce, :struktura.
instrument nstroj, instrumentln,
instrument(ka), instrumentace. Z
lat. nstrmentum nad, nstroj,
prostedek od nstruere (viz :instrukce).
instrumentl 7. pd, instrumentlov.
Ze stlat. (csus) instrumentlis (pd)
nstrojov (srov. pu perem). Viz
:instrument.
intarzie ozdobn vykldn devem. Z
it. intarsio od intarsiare vykldat devem z in- (srov. in-1 ) a tarsia devn
vykldn z ar. tarsc vkldn, spra
integrovat sjednocovat, scelovat, integrace, integran, integrl, integrln,
integrita. Z lat. integrre doplovat,
obnovovat od integer neporuen,
pln, doslova netknut, z :in-2 a
tangere dotkat se. Srov. :tangens,
:kontingent.
intelekt rozumov schopnosti, intelektuln, intelektul(ka), intelektulsk.
Z lat. intellctus rozum, pochopen
od intellegere rozumt, chpat, doslova vybrat si (mezi monostmi), z
:inter-1 a legere sbrat, vybrat; st.
Srov. :inteligence, :selekce, :elita.
inteligence rozumov nadn; vrstva
duevn pracujcch, inteligenn, inteligent, inteligentn. Z lat. intelligentia
od intelligere, novj varianty k intellegere (viz :intelekt).
intence zmr. Z lat. intenti sil, zmr, pozornost od intendere usilovat,

napnout (pozornost) z :in-1 a tendere


napnat. Srov. :intendant, :intenzita, :pretendent, :tendence.
intendant vrchn sprvce (v divadle
ap.), intendance. Pes nm. Intendant
z fr. intendant z lat. intendns, co
je pech. pt. od intendere (viz :intence).
intenzita sla, stupe sly, intenzivn. Z
nlat. intensitas od lat. intnsus (vedle
intentus) siln, napjat od intendere
(viz :intence).
inter-1 pedp. mezi-. Z lat. inter mezi
z :in-1 a -ter (srov. :intro-, :extra). Souvis s nm. unter pod i nam :vnitek, :jtra. Dle srov. :intern, :interference, :interpretovat,
:intervenovat.
inter-2 . Zkrceno z :internacionln.
Srov. interhotel, interliga, interbrigda.
interakce vzjemn psoben. Viz
:inter-1 a :akce.
interdikt crkevn zkaz bohoslueb. Z
lat. interdictum zkaz od interdcere
zapovdt z :inter-1 a dcere ci.
Srov. :verdikt.
interes hov. zjem, interesovat, interesantn. Pes fr. ze stlat. interesse nhrada kody, tedy z jedn strany placen, ine, z druh zisk, uitek z lat.
interesse bt mezi, neosobn interest
je rozdl, zle na nem, z :inter-1
a esse bt. Vznam zisk dal do star
. rok (Jg), pes fr. piel rozen
vznam zjem.
interference ken (vliv). Z angl. interference od interfere zasahovat, plst
se, pvodn naret kopyty o sebe (o
koni pi bhu), ze stfr. entreferir z
:inter-1 a lat. ferre bt, tlouci.
interir vnitek (budovy, bytu). Z fr.
intrieur a to z lat. interior vnitn,

246

interjekce

intrika

vlastn komparativu (2. stupn) od


*interus (k :inter-1 ) tv. Srov. :exterir, :intern, :intimn.
interjekce citoslovce. Z lat. interiecti,
vlastn vhozen (mezi), z intericere
hodit mezi z :inter-1 a iacere hodit.
Srov. :injekce, :adjektivum.
intermezzo mezihra, (djov) vsuvka.
Z it. intermezzo z inter- (z :inter-1 ) a
mezzo prostedek z lat. medius prostedn. Srov. :mdium.
interna hov. vnitn lkastv, internista. Viz :intern.
internacionln mezinrodn, internacionl, internacionla. Z fr. international (viz :inter-1 a :nacionln).
internt spolen ubytovac, stravovac
a vchovn zazen pro mlde, interntn. Pes nm. Internat z fr. internat
od interne vnitn z lat. internus tv.
Viz :intern.
intern vnitn. Z lat. internus tv. od
inter (viz :inter-1 ). Srov. :extern,
:interna, :internt, :internovat.
internovat dret nkoho na uritm
mst s omezenou svobodou pohybu,
internace. Z fr. interner tv. od interne
vnitn z lat. internus (viz :intern).
interpelovat ociln se dotazovat ministra v parlament, interpelace. Z lat.
interpellre peruovat, doslova vret (mezi), z :inter-1 a *pellre od
pellere hnt. Srov. :apel.
interpretovat vykldat, podvat (umleck dlo), interpret, interpretace.
Z lat. interpretr tv. od interpres
zprostedkovatel, vyklada, tlumonk. Srov. :inter-1 , druh st nejasn.
interpunkce psan rozdlovacch znamnek, interpunkn. Z lat. interpncti od interpungere (p. trp. -

pnctus) dvat teku mezi slova z


:inter-1 a pungere bodat. Srov. slk.
bodka teka, dle :punkce, :punc.
interrupce peruen (thotenstv), interrupn. Z lat. interrupti peruen
od interrumpere (p. trp. -ruptus)
peruit z :inter-1 a rumpere zlomit,
rozbt. Srov. :korupce, :erupce.
interval asov sek, mezera. Z lat.
intervallum mezera, vzdlenost, pvodn mezera mezi opevovacmi
body, z :inter-1 a vallum val, nsep.
Srov. :val.
intervence zsah v n prospch, nsiln vmovn do zleitost jinho
sttu, intervenovat, intervent. Z lat.
interventi od intervenre vstoupit
mezi z :inter-1 a venre pichzet.
Srov. :prevence, :konvence.
interview rozhovor se znmou osobou
pro veejnost. Z angl. interview tv. z fr.
entrevue schzka od entrevoir z entre(viz inter-1 ) a voir vidt z lat. vidre
tv. Srov. :revue.
intimn dvrn, soukrom, intimnost.
Z lat. intimus nejvnitnj, co je 3.
stupe k interior (viz :interir).
intonovat nasazovat tn, intonace. Asi
smen dvou koen: na jedn stran
lat. intonre zahmt, zaznt z :in-1
a tonre hmt, na druh lze sotva oddlit od tonus (viz :tn), jeho pvod
je jin.
intoxikace otrava, intoxikovat. Ze stlat. intoxicatio od intoxicare z :in-1 a
lat. toxicre otrvit od toxicum jed
(viz :toxick).
intrda uvtac fanfra. Pes nm. Intrade z it. entrata vstup od entrare z
lat. intrre vniknout. Srov. :intro-.
intrika pleticha, intrikovat, intrikn,
intriknsk. Z fr. intrigue tv. od in-

247

intro-

inenr

triguer z it. intrigare z lat. intrcre


zapltat, mst z :in-1 a tricae
(pl.) hlouposti, pletichy. Srov. :trik,
:triko.
intro- pedp. vnitro-. Z lat. intr
dovnit. Srov. :introspekce, :introvert i :inter-1 .
introspekce pozorovn vlastnch psychickch jev, introspektivn. K lat.
intrspecti od intrspicere nahlet
dovnit z :intro- a specere hledt.
Srov. :retrospekce.
introvert lovk pohrouen do sebe,
svch pocit, introvertn, introverze.
Nov k :intro- a vertere obracet, tedy
dovnit obrcen. Srov. :extrovert.
intuice poznn neho instinktem, bez
logick vahy, intuitivn. Ze stlat. intuitio bezprostedn poznn, lat. objeven obrazu v zrcadle od lat. intur
hledt, prohlet z :in-1 a tur dvat se.
inu st., citosl. Sloeno z :i a :nu. Srov.
:nue.
invalida lovk nezpsobil k prci
pro tlesnou vadu, invalidn, invalidita. Pvodn vojk neschopn sluby
pro vlen zrann. Pes fr. invalide
tv. z lat. invalidus slab, nemocn,
neschopn z :in-2 a validus siln,
mocn. Srov. :validita, :rekonvalescence.
invaze vpd, invazn. Z pozdnlat. invsi od lat. invdere vpadnout, vniknout z :in-1 a vdere jt, smovat.
Srov. :vabank.
invektiva slovn vpad. Z fr. invective z
pozdnlat. invectvus, doslova navejc se, od lat. inveh (p. trp. -vectus)
vzt se, napadat (slovy) z :in-1 a veh
vzt se, jet. Srov. :vektor, :vehikl.
invence vynalzavost, invenn. Z lat.

inventi vynlez od invenre (p.


trp. inventum) vynalzt, pijt na nco
z :in-1 a venre pijt. Srov. :invent, :inventura, :prevence.
invent soupis majetku, inventrn,
inventarizovat, inventarizace, inventarizan. Z lat. inventrium od invenre
pijt na nco, objevit (viz :invence).
inventura zjiovn stavu hospodskch prostedk, inventurn. Ze stlat. inventura od lat. invenre (viz :invence, :invent).
inverze pevrcen (teploty, slovosledu
aj.), inverzn. Z lat. inversi tv. od
invertere (p. trp. inversus) z :in1
a vertere obracet. Srov. :konverze,
:averze, :diverze.
investovat vloit penze do njakho
podniku, investice, investin, investor. Pvodn lat. investre oblci z
:in-1 a vestre od vestis odv, at,
stlat. dosadit do adu (zvlt biskupa) (z toho investitura). Dnen vznam se vyvinul v it. ve 14. st., odtud
do angl. a pes ni zejm do dalch jazyk. Srov. :vesta.
inzert placen oznmen v tisku, inzerce, inzertn, inzerovat. Z nm. Inserat a to asi z lat. konjunktivu nsertur
a je vloen od nserere vkldat z
:in-1 a serere pipojovat, vzat. Srov.
:dezertovat, :disertace, :srie.
inzulin lk proti cukrovce, inzulinov.
Z fr. insuline od lat. nsula ostrov (je
to hormon vymovan Langerhansovmi ostrvky ve slinivce bin). Srov.
:izolace.
inzultovat napadnout, urazit, inzultace. Z lat. nsultre naskoit, skkat
po nem, posmvat se z :in-1 a saltre skkat. Srov. :salto.
inenr, inenrsk, inenrstv. Z fr.

248

ion(t)

jablko

ingnieur, pvodn stavitel vlench


stroj, od stfr. engin pstroj, vlen
stroj, vynalzavost z lat. ingenium nadn, vrozen umn (stlat. t vlen stroj) z :in-1 a gignere rodit.
Srov. :gnius, :gen.
ion(t) elektricky nabit stice, iontov, ionizovat, ionizace. Pevzato
angl. fyzikem Faradayem (19. st.) z .
in (gen. intos) jdouc od emi (inf.
inai) jdu. Srov. :anion(t), :jt.
iracionln vymykajc se rozumu, iracionalita. Z pozdnlat. irratinlis nerozumn z :in-2 a ratinlis (viz :racionln).
irelevantn. Viz :in-2 a :relevantn.
iridium tvrd a odoln kovov prvek.
Z lat. ris (gen. ridis) duha z . ris
tv. Podle jeho promnliv barvy.
iritovat rozilovat, drdit, iritace. Z
lat. irrtre z :in-1 a rtre rozilovat.
ironie posmch, ironick, ironizovat,
ironik. Z lat. rna z . eirnea pedstrn, vsmch, vytka od ern
chytrk, pokrytec; potuteln asi od
er km, vypravuji.
ischemie nedokrevnost tkn, ischemick. Ze stlat. ischemia z . sch zadruji a (h)ama krev. Srov. :hemo-,
:anmie.
ischias bolest v ki vystelujc do no-

hou. Pes lat. ischias z . ischis od


ischon kyel, bok.
islm muslimsk nboenstv. Z ar. islm odevzdn se (Bohu). Souvis s
:muslim.
itiner cestovn pln. Z lat. itinerrium od iter (gen. itineris) cesta,
pochod od re jt. Srov. :exit(us),
:jt.
izo- (ve sloeninch) stejno-. Z . sos
stejn, rovn. Srov. :izobara, :izoglosa, :izotop.
izobara ra spojujc msta se stejnm
tlakem vzduchu. Viz :izo- a :bar2 ,
:barometr.
izoglosa ra ohraniujc zem, v
nm se vyskytuje jist jazykov jev.
Viz :izo- a :glosa.
izolovat oddlit, odlouit, izolace, izolan, izoltor, izolacionismus. Z fr. isoler z it. isolare, doslova udlat ostrov,
od isola ostrov z lat. nsula tv. Srov.
:inzulin.
izomorfn majc stejn tvar. Viz :izoa :morfologie, :amorfn.
izoterma ra spojujc msta stejn
teploty. Viz :izo- a :termo-.
izotop atom tho prvku lic se potem neutron. Z :izo- a . tpos
msto. Srov. :topograe, :utopie.

J
j zjm. St. jz. P., r. ja, sln. jaz, s./ch.
j, stsl. az. Psl. *az souvis s lit. a,
gt. ik (nm. ich, angl. I ), lat. ego,
. ego, arm. es, sti. aham, ve z ie.
*eg(h)om, *eg- (A1, A4, B4), ve slov.

je teba potat s nslovnou zmnou e> a-. Ztrta koncovho -z ve vtin


modernch slov. jazyk je asi podle zjmena pro 2. os. ty.
jablko,

249

jablko,

jablen,

jablkov,

jdro

jalovec

jablo, jabloov. Vesl. - p. jabko,


r. jbloko, s./ch. jabuka. Psl. *ablko
(B4) je tvoeno pp. -ko od zkladu,
z nho je nzev stromu (psl. *ablon)
a kter evidentn souvis s lit. obuols jablko, obels jablo, nm. Apfel, angl. appel jablko a stir. aball,
ubull tv. Nelze rekonstruovat jednotnou ie. podobu (*abel-, *bel-, *blaj.), proto se vtinou uvauje o praevropskm pvodu slova. Zajmav i
tm, e je to jedin star ppad, kdy je
nzev stromu odlien od nzvu ovoce
(Ma2 ).
jdro, jadrko, jdrov, jadern, jadrn, jdinec, vyjdit (se), vyjden.
Vesl. - p. jdro, r. jadr, s./ch. jdro.
Psl. *jdro nem zcela jasn pbuzensk vztahy. Zd se, e lze rozloit na
*en-dr-, kde en- znamen v, uvnit, a
spojit se slovy :jtra, :troby. Pbuzn je lot. drs tv.
jagur jihoamerick kokovit elma.
Pes zpadoevr. jazyky z port. jaguara
a to z jihoam. jazyka tupi.
jhen duchovn s nim svcenm, jhensk, jhenstv. Asi pes sthn. dken z lat. diconus z . diakonos sluha,
pomocnk (k . zmn dj- > j- srov.
:jetel). Jinou cestou z tho zdroje
:k.
jhla loupan zrno prosa, jhlov, jahelnk. P. jaga, str. jagl, s./ch. jgla. Psl. *jagla, *jagl je dosti temn.
Na zklad r.d. jaglaja zemlja rodn
zem, ernozem snad lze spojit s lit. jg
sla, . heb mladistv sla z ie. *igu . Jhlov kae bvala kdysi hlavn soust jdelnku, ekvivalentem pozdjho chleba.
jahoda, jahdka, jahodov, jahodnk.
Vesl. - p. jagoda, r. jgoda, s./ch.

jagoda, stsl. agoda. Psl. *agoda (B4),


pvodn bobule, lesn plod vbec, je
odvozeno od nedoloenho *aga, je
pesn odpovd lit. oga, lot. uoga bobule, jahoda z ie. *g-. Dal souvislosti mn jist.
jachta sportovn i rekrean plachetnice, jachtink, jachta, jachtask. Z
angl. yacht a to z niz. jacht z pvodnho jagtschip, vlastn honic lo,
srov. nm. jagen honit, lovit.
jak1 psl., jako, jaksi, jakkoli, jake. St.
kak, kako. Vesl. - slk. ako, p. jak, r.
kak, s./ch. kako, stsl. kako. St. podoba
vychz z psl. tzacch zjmen *kak
jak, *kako jak, v ., slk., p., br.
a ukr. jejich funkci pevzalo zjmeno
vztan (viz :jak). Pbuzn je lit.
kks jak, v prvn sti slova je ie.
*ku o- (srov. :kdo, :kter), k druh
srov. :jak, :tak.
jak2 tibetsk tur s dlouhou srst. Z tibetskho gyak tv.
jakmile sp. Jen ., novj (a u Jg). Pvodn expr. zeslen :jak1 pslovcem
mile (srov. jaktiv).
jakobn len revolun demokratickho
klubu (za Velk fr. revoluce), jakobnsk. Podle sdla klubu ve zruenm
kltee sv. Jakuba (fr. Jacob) v Pai.
jak zjm., jakost, jakostn. Slk. ak,
p. jaki, r.d. jakj, stsl. jak, chyb v
jsl. Psl. *jak je pvodn jen zjmeno
vztan (viz :jak1 ), odpovd mu lit.
jks njak. Zkladem je ie. *io- (srov.
:jen), v objasnn druh sti, kter
je stejn jako v :jak1 , :tak, se nzory
ponkud rzn.
jalovec, jalovcov, jalovcov. P. jaowiec, r.d. jlovec, chyb v jsl. Psl.
*(j)alovc je odvozeno od *jalov
(:jalov), jde toti o dvoudomou rost-

250

jalov

jamo

linu, kter asto zstv bez plod


(srov. i lat. nzev iniperus od lat. inix jalovice). Srov. :din1 .
jalov, jalovost, jalovice neotelen
krva. Vesl. - p. jaowy, r. jlovyj,
s./ch. jalov. Psl. *(j)alov nem zcela
jasn etym. souvislosti. Pbuzn je
zejm lot. lava jalovice (bsl. *l-,
B4), pokud to nen vpjka ze slov.
Druhou monost je spojen s lot. jls
syrov, nezral, lit. jelas neslan, syrov (bsl. *jl-, B1). Dal ie. souvislosti velmi nejist.
jma, jmov, jamka, jamkovit. Vesl.
- p. jama, r. jma, s./ch. jama, stsl.
jama. Psl. *(j)ama nem pesvdiv
vklad. Obvykle se spojuje bu s . exam rozkopvm, amr pkop, kanl (z ie. *am-, *m-) (HK, Ma2 ), i se
stir. huam dutina, doup, ppadn .
eune loe, doup, hrob, av. un- dra
(z ie. *um- (B5), ve slov. znik -u). Odvozen vznamov blzkho jmka
od :jmat ns nut uvaovat i o spojen psl. *jama s *jti (viz :jmout),
zpsob tvoen vak je neobvykl.
jamb druh verov stopy, jambick.
Pes lat. iambus z . ambos tv. (t
hanliv bse), asi od ipt zasahuji,
zrauji, tupm (uval se zvlt v satirick poezii).
janit. Viz :janek.
janek expr. zmaten, ztetn, paliat lovk, jankovit, jankovatt, janit. Zdrobnlina od Jan, nejobvyklejho vesnickho muskho jmna. Srov.
:dorota, :ka, :kuba1 .
janovec lut kvetouc metlovit ke.
Ve st. ada forem (janoft, janobt, janovt, janost), n. i zanovec. P.d. janowiec, sianowiec, zanowiec aj., r.d. zanovec, zanovat, ch.d. zanovijet (Ma2 ).

Zd se, e slovo je ze sthn. ganeister


(nm. Ginster) z lat. genista tv. (HK),
s mnoha pravami dky lid. etym. (D2)
(u ns ke jmmu Jan, formy se z- snad
podle toho, e se ml sbrat za novho
msce) (Ma2 ).
jantar zkamenl pryskyice tetihornch jehlinatch strom, jantarov.
Pevzato Preslem z r. jantr, to pak
z njak n. podoby lit. gitaras tv.
Slovo je zejm pvodu ugronskho,
jak svd i ma. gynta pryskyice,
jantar.
jarmark ob. zast. vron trh, jarmaren. Z nm. Jahrmarkt tv., sloenho
z Jahr rok (srov. :jaro) a Markt trh
(srov. :marketing).
jaro, jarn, ja, jaina, pedja. Slk. jar,
p. jar, ukr. jar, str. jara, sln. jen adj.
jr na jae zaset, mlad. Psl. *jaro,
*jar, *jar, *jara souvis s gt. jr
(nm. Jahr, angl. year) rok, lat. hra
urit doba, hodina, . hora doba,
rok, (tepl) ron obdob, av. yr- rok
z ie. *iro-, *iro- rok, tepl ron obdob (asi pvodn slunen cyklus od
ie. ei- jt). K vznamm srov. i :hod,
:vesna, dle srov. :jar.
jar kni. mlad sv, bujn, rozjaen. P. zast. jary tv., r. jryj zuiv,
horliv, s./ch.st. jr prudk, divok,
s.d. jri sv, il, stsl. jar prudk,
prchliv, psn. Psl. *jar lze i pes
jist vznamov obte (negativn vznamy zuiv, psn ap.) jen tko
oddlit od :jaro. Vznamov pojtka
vidme nap. v b.d. jar teplo, letn r,
s./ch. jara velk r, r.d. jr r, zpal. Srov. :bujar.
jku psl. Z :j a ku km (viz
:ci).
jamo jho, jamov, ujamit. Vesl. -

251

jasan

jazyk

p. jarzmo, r. jarm, s./ch. jram, stsl.


nem uspokojiv vklad. V . vvoj vjarm. Psl. *armo, *arm (B4) se
znamu chatr, bouda krm, kde se
spojuje s lat. arma nad, zbran, .
prodv maso, vejce ap. msto, kde
harms spojen, kloub, hrma vz,
se por dobytek (Jg).
speen, arm. y-arem spojuji, sti. ar- jtra, jatern, jtrov, jtrovka, jaterpyati upevuje, ve od ie. *ar- pinice. Hl. jatra, str. jatra jtra, vnitpojovat. Pbuzn je asi i :rameno.
nosti, s. jtra (sg.), ch. jetra (pl.),
jasan, jasanov. Vesl. - p. jesion, r. jstsl. jen odvozenina jtrce nitro.
sen, s./ch. jasn. Psl. *asen/*asen
Psl. *tro (B4, B7) je pbuzn s
m nejble k lat. ornus habr, jasan (z
. nteron stevo, vnitnosti, sti.
ie. *seno-), dle je pbuzn lit. osis
antrm vnitnosti z ie. *en-t(e)rojasan, stpr. woasis, nm. Esche, angl.
vnitn, vnitek. Srov. :inter-1 , :jash(-tree), wal. onnen tv., alb. ah buk,
dro, :troby, :vnitek i :adro.
ve k ie. s-, je me bt pedie. p- javor, javorov. Vesl. - p. jawor, r. jvodu.
vor, s./ch. javr, stsl. jen adj. avorov
jsat, jsav, jsot, zajsat, rozjsat.
platanov. Psl. *avor (B4) se podob
St. jasovati, hl. jaskac tv., sln.d.
nm. Ahorn tv., proto se povauje za
jskati hlasit kokrhat, pt. Nejvpjku ze sthn. horn javor, jasan,
sp onom. pvodu (Ma2 ), souvislost s
platan, konkrtn ze stbav. hor (-v:jasn (HK) je mn pesvdiv.
by bylo vsuvn podobn jako nap. v
jasmn, jasmnov. Asi z nm. Jasmin ze
:pavouk). To je asi pbuzn s lat. cer
p. jazmn a to z per. ysamn, pvodu
a . kastos, snad od ie. ak - ostr
dajn nskho.
(podle tvaru list) (A1). Jinou mojasn, jasnost, jas, jasnt, projasnit, roznost (Ma2 ) je povaovat vechna slova
jasnit, vyjasnit, zjasnit. Vesl. - p.
za praevropsk, tedy pejat z pedie.
jasny, r. jsnyj, s./ch. jasan, stsl. jasn.
substrtu.
Obvykle pijman pbuzenstv s lit. jazyk, jazykov, jazek, jazkov, jaikus jasn, zeteln vede k rekonzykovit. Vesl. - p. jzyk, r. jazk,
strukci psl. *skn z ie. *aisk- (B2, A9)
s./ch. jzik, stsl. jzyk. Psl. *jzyk
jasn, svtl (srov. i :jiskra). Dal
m nejble k stpr. insuwis, ie. vchoie. souvislosti nejist.
disko lze rekonstruovat jako *n-ghjaspis druh polodrahokamu, jaspisov.
(A1, A7, B4, B5), prvn st se vykld
Pes lat. z . aspis a tam asi z njakho
jako pedpona. Druh element, jeho
semitskho jazyka (srov. hebr. ye peh
vznam nen zcela jasn, je i v dalch
tv.).
ie. jazycch - stlat. dingua, stir. teng,
jaternk jarn hjov bylina, podlka.
gt. tuggo (nm. Zunge, angl. tongue)
Odvar z tto byliny se pouval pi ne(d- v nslov se vykld rzn), lit. liemocech jater (viz :jtra).
vis, lat. lingua, arm. lezu (zde se pot s vlivem koene, kter je v :lzat) i
jatky, jatka (pomn.), jaten. St. jatka
chaloupka, chatr, jeskyn, p. jatka
sti. jihv, av. hiz, kter se obvykle vy(sg.) jatka, sln.st. jata che, jessvtluje zdvojenm zmnnho koene.
kyn. Psl. *jata, *jatka je nejasn,
Zmny v nslov mohou bt zpsobeny
252

jazz

jehn

i tabu (D4).
jazz, jazzov, jazzman. Z am.-angl. jazz
nejistho pvodu (druh hudby i slovo
vznikly v New Orleansu za. 20. st.).
Jeden z vklad pot s kreolskm
petvoenm angl. (to) chase honit, sthat (pro jazz je typick vrazn synkopick rytmus).
jebat vulg. souloit; peskovat nkoho;
kalat na nco, kazit nco ap.. P. jebac,
r. jebt, s./ch. jbati. Psl. *jebati souvis se sti. ybhati souloit, . of tv.,
z ie. *oibh-, iobh- (A2). Ji ve st. t
jako vulgrn nhrakov sloveso (nap.
jebte se mi z eky) (Ma2 ) prv jako
dnes nap. ve vojenskm slangu.
jeet, jek, jekot. Vesl. - p. jczec, str. jaati, s./ch. jati. Psl. *ati je onom.,
srov. :jektat, :vyjeknout, :zajkat
se.
jemen, jemenov, jen. Vesl. - p.
jczmien, r. jamn, s./ch. jam. Psl.
*my (gen. -mene) je odvozeno pp.
-men- od psl. koene *k- (B1, B4, B7),
kter vychz z ie. *ank- ohbat (srov.
nap. sthn. angul trn, rybsk hek
i :pavouk). Motivace pojmenovn se
vid v tom, e jemen m klasy nejprve
vzpmen, pi dozrvn se vak ohbaj k zemi (Ma2 ).
jed, jedov, jedovat. Vesl. - p., r. jad,
s./ch. jad zrmutek, al, stsl. jad.
Psl. *d je nejsp od *sti (:jst) z
ie. *d- (tedy vlastn otrven jdlo,
srov. i :trva a :trvit, fr. poison
jed a lat. pti npoj) (Ma1 , HK).
Druh monost spojuje s nm. Eiter
hnis, . odos otok z ie. *oid- otkat,
hnisat (Ma2 , HK).
jeden, jedin, jedinec, jednou, jednika,
jednikov, jednik, jednota, jednotn, sjednotit, jednotka, jednotliv,

jednotlivost, jednotlivec. Vesl. - p. jeden, r. odn, s./ch. jdan, stsl. jedin.


Psl. *edin, *edn (B4) se skld ze
dvou st - v *ed- se obvykle vid
ukazovac zjmeno i zdrazovac stice, *in (z nho dnes mme :jin)
pak odpovd lit. venas jeden (rovn s druhm elementem v nslov),
gt. ains (nm. ein, angl. one), stir.
en, stlat. oinos (lat. nus) tv., . on
jednika (na hrac kostce), ve z ie.
*einos/*oinos jeden. Srov. :jednat,
:jen(om).
jedle, jedlika, jedlov. St. i jedl. Vesl.
- p. joda, r. jel, s./ch. jla. Psl. *edla,
*edl (B4) m nejbli pbuzn v balt.
jazycch - stpr. addle, lit. gl, lot. egle
tv. Spojuje se i s lat. ebulus ern bez,
vychz se z ie. *edh-l- od *edh- ostr
(A2).
jednat, jednn, jednac, jednatel, projednat, objednat, objednvka, dojednat, ujednat, sjednat, vyjednat, zjednat. P. jednac (jen zsl.). Pvodn
vlastn snait se najt jednotu (v nzorech) (viz :jeden), i kdy ji ve st.
pevld vznam konat, uskuteovat
(Ma2 u jeden).
jgrovky tepl spodn kalhoty. Podle
nm. lkae a prodovdce G. Jgra (
1916).
jehla, jehlika, jehlov, jehlovit, jehlice,
jehli, jehlinan, jehlinat, jehlan.
Vesl. - slk. ihla, p. iga, r. igl, s./ch.
gla. Psl. *jgla je nejsp odvozeno od
*jgo (:jho), jak o tom svd slk. ihlica st jha i star vznamy . jehla
kolk spojujc jist sti ebiku i
men kl (Jg). Slovotvorn podobn
je . zegl jho od zygn tv. (podrobn
viz Ma2 ).
jehn, jehtko, jehn. Vesl. - p. jag-

253

jehnda

jen

ni, r. jagnnok, s./ch. janje, stsl. agn.


Psl. *agn (B4, B7, C1) se spojuje se
stangl. anian (angl. yean) vrhnout
jehata, stir. an jehn, lat. agnus,
. amns tv., ve z ie. *agu (h)no- tv.
(ve slov. zdlouen a- (B5)).
jehnda druh kvtenstv s hust pisedlmi kvtky. Vedle . jen v s./ch. jgnd ern topol a sln. jgned tv. Spojitost s :jehn na zklad oblho tvaru
a hustch jemnch chloupk je jasn,
ne zcela jasn je tvoen slova.
jeho zjm. Pvodn gen. osobnho zjmena (viz :jen, srov. :jej).
jej zjm. St. jejie (pvodn nesklonn).
Z gen. osobnho zjmena .r. jie (dnes
j ), k nmu pistoupilo je- podle
:jeho (viz :jen, srov. :jejich).
jejich zjm. Stejn proces jako u :jej.
jektat. Onom., srov. :jeet, :zajkat
se, :vyjeknout.
jelen, jelnek, jelen, jelenice, jelenicov.
Vesl. - p. jelen, r. oln, s./ch. jlen,
stsl. jelen. Psl. *elen je pbuzn s
lit. lnis, lnis tv., stir. elit srnec,
wal. elain la, . lafos jelen, arm.
en la, ve od ie. *el-n-, *ol-n (srov.
:la), je se vtinou spojuje s nzvem
barvy (ie. *el- lutohnd aj.). Pbuzn je i :los1 .
jeliko sp. St. i jelik(), jeliko kolik, jak
velice, potom pokud, jakoto a z toho
dnen pinn vznam. Skld se ze
zjmennho zkladu *j- (viz :jen) a
z stic -li-ko-e. Je ve vztahu k :kolik, :tolik podobn jako jak - kak (viz
:jak1 ) - :tak.
jelimnek expr. hlupk, naiva. Novj,
ne zcela jasn. Asi od :jelito (srov. ji
u Jg trefn jsi co jelito) kenm s jinm slovem (snad milnek i snad ta-

trman a z toho nejprve jeliman?).


jelito, jeltko, jelitov. P. jelito, ukr. jalyt vnitnosti, s./ch.d. jelito druh
klobsy, olito stevo. Psl. *elito nem
pesvdiv vklad. Vzhledem k r.d. litcha stevo, litnja st aludku pevkavc lze lenit na *e-lito, druh
st by mohla souviset se stpr. laitian
klobsa a . lts hladk od ie. *leislizk, hladk.
-jem (dojem, njem, objem, prjem, zjem ap.). Viz :jmout.
jmine citosl. Z lat. Jesu Domine Jei
pane, t jminku (jakoby zdrobnlina) a jminkote (kontaminac (D3) s
nm. mein Gott mj Boe).
jemn, jemnost, jemouk, zjemnit.
St. jemn jmav, pjemn, mil,
p.d. jemny mkk, pjemn, r.d.
mnyj ochoen, klidn, mak. emen
krotk, tich. Od :jmout, pvodn
co lze dobe a snadno jmat, brt
(srov. :pjemn).
jen(om) psl. Ze st. jedno tv. (srov. jedin) znikem koncovho -o (jako u
:tam ap.) a zjednoduenm skupiny dn- v rychl ei. P., lu. jeno tv. Tvar
jenom asi zkenm se spojenm v jednom (kuse) (Ma2 ).
jen zjm. St. i jen (t ve vznamu
on, ten). Toto zjmeno (v dnenm
vznamu jen .) je pokraovnm psl.
*j, *ja, *je (rozen o -n jako nap.
v :ten a stici -e), kter fungovalo
jako vesl. zjmeno pro 3. osobu (dnes
mimo 1. pd - jeho, jemu atd.). Samotn zklad *j zstal jen po pedlokch se 4.p. na, pro, za ap. (z
*na-n- j, n- se rozilo od pedloek
*vn, *sn - viz :v, :s - i k pedlokm ostatnm). Stejn zklad mme
i ve sloench adj. - nap. iv z *i-

254

jepice

jestlie

vj (B9). V psl. *j splynula dv ie.


zjmena - ukazovac *is (lit. js, gt.
is, nm. er, lat. is) ten, on (B4) a od
nj odvozen vztan *ios (. hs, sti.
ys). Srov. :jeho, :jeliko.
jepice, jepi. Jen . Poprv u slovnke
Klareta (14. st.), mon jde o jeho vtvor podle . emps, epps komr.
jeptika, jeptisk. St. i jebtika, jebtika. Ze sthn. abtissine (B4, C1) a to
ze stlat. abbatisa (viz :abatye).
jer starobyl redukovan slovansk
hlska a psmeno (, ). Ze stsl. jer,
jer tv.
jeb1 strom i ke s ervenmi bobulovitmi plody, jeabina, jeabinov.
P. jarzb, r. rjabna, sln. jerebka. Psl.
*erb (podle nkterch *arb) (B4,
B7) nem jasn souvislosti. asto se
spojuje s r. rjabj pestr, lit. rabas, ir.
rabach tv. z ie. *roibh- tv., mlo jasn
je e-, ppadn a- v nslov. Pbuzn je
asi nm. Eber-esche jeb - pesmyk rb vysvtlme sp lid. etym. (D2) k Eber
kanec (jakoby kan jasan) ne praevropskm pvodem slova (Ma2 ). Srov.
:jebek.
jeb2 velk ptk s vysokma nohama,
penesen stroj ke zdvihn tkch bemen, jebnk, jebnice, jebnick.
St. eb. Vesl. - slk. eriav, p. zrav, r. urvl, s./ch. erav, stsl. erav.
Psl. *erav je pbuzn s lit. grv,
nm. Kranich, angl. crane, wal. garan,
lat. grs, . granos, arm. krunk tv.,
ve z ie. *ger-, *gr- onom. pvodu. P.
zmna - v - je stejn jako u :eav,
jeho nhrada hlskou j- vlivem :jeb1
a zejmna :jebek spad do stedn
doby (asi 16. st.). Penesen na stroj
je i v jinch evr. jazycch.
jebek lesn kurovit ptk. P. jar-

zbek, r. rjbik, s./ch. jarbica koroptev. Psl. *erb i *arb obvykle


bv etymologicky ztotoovno s psl.
vchodiskem pro :jeb1 . Pbuzn je
lot. irbe koroptev, nm. Reb-huhn tv.
jese kni. podzim. Obrozeneck pevzet ze slk. jese i p. jesien, dle je
r. sen, s./ch. jesn, stsl. jesen. Psl.
*esen, *osen souvis se stpr. assanis
tv., gt. asans doba n (nm. Ernte
n) i arm. aun podzim, ve z ie.
*es-en-, *os-en-, dal etymologizace je
sporn.
jeseter, jesete. Vesl. - p. jesiotr, r.
ostr, s./ch.d. jsetar. Psl. *esetr m
blzko k lit. erketras, stpr. esketres, podobn je i nm. Str tv., je ovem
me bt vpjkou ze slov. Stejn tak
mohou bt vechna tato slova pejata
z jakhosi neznmho jazyka kaspick
oblasti. Na druh stran se nkdy spojuje s :ostr (srov. p.d. jesiora ryb
kost ze stejnho zkladu, i r.d. ip,
ukr. yp jeseter - motivac by byl charakteristick ostr tvar tla) (HK).
jeskyn, jeskyka, jeskynn, jesky.
Pouze slk. jaskya, p. jaskinia a ukr.d.
jasknja tv., vedle toho je i slk.st. jask
tunel, sln.d. jaek jma s vodou. Psl.
*sk-yni i *ask-yni je temn. Nkte
spojuj s :jizva, nadjnj ie. paralely
zcela chyb.
jesle, jesliky. Vesl. - p. jasa, r. jsli, s.
jasli, ch. jasle, stsl. jasli. Psl. *(d)sli
(pl.), *(d)sl, *(d)slo (sg.) (A9, B4)
je odvozeno od ie. koene *d- jst
(viz :jst, ke zpsobu tvoen srov.
:housle), tedy msto, kam se dv potrava pro zvata. Od stejnho zkladu
je i lit. edios a gt. uz-ta tv.
jestlie sp. Ze slovesnho tvaru jest (viz

255

jestb

jez

:jsem) a stic :-li a :e.


jestb, jestb. Vesl. - p. jastrzb, r.
jstreb, s./ch. jastrb, stsl. jastrb. Psl.
*astrb (B4) je mlo prhledn. Potek slova se obvykle vyvozuje z ie. *k(A1, B5) rychl (. ks rychl, lat.
cior rychlej), v zakonen se vid
pp. -b- (podobn je i v :jeb2 a
:holub), ale vklady jsou rzn a mlo
pesvdiv. Uvauje se zvlt o pbuznosti s lat. formami astur a accipiter tv. Neprhlednost slova lze asi pist psoben tabu (D4).
jeitn, jeitnost, jeita. St. jutn
marn, marniv, nicotn, jut marnost atd. (C1). Krom . je jen stsl.
aut nadarmo, zbyten a ojedinl
b.d. aut tv. (B4). Slovo se jednomysln len na a-ut, druh st je vak
sporn - spojuje se s nejasnm r. tka
ert i psl. *ut bezroh, ppadn
s psl. *suj zbyten, marn z ie.
*kou-; *u-t- by bylo z *keu- (A1, B2),
pvodn dut, przdn (srov. :konkvn).
jet psl. Vesl. - p. jeszcze, r. e,
s./ch. jo, stsl. jete. Psl. *ee (B4,
C3) lze nejsp spojit se sti. h (a)
k, (a) do, . ste a k, dokud a sten i lat. sque pod, a po (srov.
quo usque tandem jak dlouho jet)
z ie. *es-ku e (A3), kde es- by bylo z ie.
pedl. *en v, k + s, *ku e pak je ie. stice s vznamem a (srov. :a) (Ma2 ).
Nkte vid v prvn sti ie. *et (+ s),
rovn s vznamem a, dle (srov. lat.
et tv.).
jetr, jet, jetrka, jetr. P.d.
jaszczerz drak, r.d. jar, s./ch.st.
jater jetrka, stsl. ater tv. Psl.
*aer (B4, C3) je nejasn. Spojuje
se bu s rovn temnm :jeskyn

(tedy jeskynn ivoich), i . skar,


askarz sku z ie. *(s)ker- tv. (srov.
:skoro), konen, uvauje se i o vpjce z rn. jazyk (srov. per. adar(h) drak).
jet, pijet, vjet, vyjet, projet, ujet, sjet,
objet, zajet aj. Vedle . dnes jen v hl.
jc a dl. js tv., jinde odvozeniny s -cha: p. jechac, r. jchat, s./ch. jahati, stsl.
jachati. Psl. *ja(cha)ti, 1.os.pt. *jado,
je pbuzn s lit. jti tv., sti. yati jde,
jede, toch. A y- jt a dle i lat. inua brna, vchodiskem je ie. *i-, je
souvis s *ei- (viz :jt). Srov. :jezdit.
jetel, jetelov, jetelina. St. dtel. Vesl.
- p. dzicelina, r.d. djtlvina, s./ch.
djetelina. Psl. vchodisko *dtel (B7)
je stejn jako u :datel, proto jsou v
ostatnch slov. jazycch odvozeniny. V
. jsou oba tvary odlieny pehlskou
(C1), navc dolo ke zmn - v j- (srov.
:jhen). Psl. shoda je vak asi nhodn, v prvn sti naeho slova se
vid ie. *dhem- dout (viz :dout), dohromady tedy ten, co nadm - mlad
jetel toti nebezpen nadm dobytek
(Ma2 ).
jevit (se), jev, jevov, jevit, jevitn,
projevit, projev, zjevit, zjev, zjevn,
zjeven, objevit, objev, objevitel, vyjevit, vjev, najevo. Vesl. - p. jawic, r.
javt, s./ch. jviti, stsl. aviti, javiti. Psl.
*aviti (s) (B4) se spojuje s lit.st. ovytis zjevovat se (nen vak jasn, zda
nejde o vpjku ze slov.), . a vnmm, sti., av. vi zjevn i lat. audre
slyet z ie. *au- vnmat.
jez, jezov. Vesl. - p. jaz, str. z, s./ch.
jz. Psl. *z (B4) je pbuzn s lit. ee
mez, lot. ea, stpr. asy tv. i arm. ezr
beh, kraj, hranice z ie. *egh- mez,

256

jezdit

jidi

pedl (A1). Srov. :jezero.


jezdit, jzda, jzdn, jezdec, jezdkyn,
jezdeck, jezdectv, projdt, prjezd,
objdt, objka, zjezd, zjezdn,
sjezd aj. Psl. *jazditi je iterativum
(optovac sloveso) k *jati (:jet), vtinou se soud, e je odvozeno od *jazda
z *ja-zda (srov. :brzda, :brzda).
jezero, jezrko, jezern, jezernat. Vesl.
- p. jezioro, r. zero, s./ch. jezero, stsl.
jezero. Psl. *ezero m nejble k lit. eras, lot. ezers, stpr. assaran tv., nkdy
se sem piazuje i . jmno ek (mj. eky
v podsvt) Achrn z ie. *egh-ero-, je
se vyvozuje z *egh- (:jez), pvodn to
tedy asi byla vodn plocha s hrz, nikoli prodn.
jezevec, jezev, jezevk. P. jazwiec,
s./ch. jazvac, slabji doloeno ve vsl.
(r.d. jazvc). Psl. *zvc se odvozuje
od *zva (viz :jizva), tedy zve ijc
v noe, de.
jezinka zl lesn nka. Odvozeno od
st. jz arodjnice, jezinka. Vesl. p. jdza, r. (bba-)jag, sln. jza hnv,
s./ch. jza hrza, stsl. j(d)za nemoc. Psl. *dza, *ga (prvn podoba
vznikla z druh asi 3. palatalizac (B1,
B4, B7)) se spojuje s lit. ngti tsnit,
trpit, dusit, lot. gt chadnout, stisl.
ekki bolest, starost i stangl. inca bolest, hdka z ie. *ing- (A4) bolest, nemoc, v zsl. a vsl. personikovno jako
zosobnn zlo. Srov. :jeibaba.
jezuita len du Tovarystva Jeova.
Podle lat. jmna du (Societas Jesu).
Srov. :jezultko, :jeek.
jezultko. Ze stlat. Jesulus, zdrobnliny k Jesus (srov. :jeek).
jedk mal drav rybka. P. jazdz. Psl.
*d m paralely v lit. egs tv. i
stpr. assegis okoun (B1). Asi lze spo-

jit s :jeek (jedk je okounovit ryba


s trny na ploutvch).
jeek, je, jeat, jeura, jeit (se), najeit (se), zjeit (se), rozjeen. V n. i
je. Vesl. - p. jez, r. j, s./ch. j. Psl.
*e (B4) souvis s lit. es, sthn. igil
(nm. Igel), . echnos, arm. ozni tv.,
ve se odvozuje od ie. *eghi- (A1, A2)
had, zmije (srov. . chis zmije, varianta *angu (i)- je v :uovka, :ho).
Jde tedy zejm o tabuov nzev zvete, kter zabj hady.
jeibaba. Souvis s r. bba-jag a :jezinka, kde jsou dal souvislosti. Podoby jako jedubaba ap. vlivem slova
:jed.
jeek. Od jmna Je (st. Je) z
lat. Jesus a to pes . z hebr. Juac ,
zkrcenm z Jha Bh je spsa.
Srov. :jezultko.
jeto sp. Z pvodnho *je-e-to. Srov.
:jen.
jho st dobytho postroje. Vesl. - p.
jugo, r. go, s./ch. go, go, stsl. igo. Psl.
*jgo (z *jgo (B5)) je pbuzn s lit.
jngas, gt. juk (nm. Joch, angl. yoke),
bret. ieo, lat. iugum, . zygn, sti. yug, chet. iuga-, ve z ie. *iu-g-m tv. od
*ieu-g- spojovat, zapahat.
jcen, jcnov. Jen ., vlastn to, co j.
Souvis s . n. jcn jedl, chutn z
psl. *stn (v . zmna -stn- > -cn-)
od *sti (viz :jst).
jid zaprodanec; druh velikononho
peiva. Podle jmna zrdnho apotola Jide (st. Jud), je vychz z
astho hebr. jmna Jc hdh bude veleben (srov. :id a :jidi).
jidi jazyk id pedevm ve vchodn
Evrop (nm. s hebr. a slov. prvky).
Z nm. jiddisch a to zkomolenm adj.

257

jih

jiskra

jdisch idovsk (dle viz :id).


jih, jin, jian, jihnout, zjihnout. Vesl. p.d. jug obleva, r. jug, s./ch. jug, stsl.
jug jih, jin vtr. Psl. *jug nem
pesvdivou etymologii. Zd se, e pvodn vznam byl jin vtr.
jkavec druh pnkavy. Onom. nzev
podle jejho kiku jik jik.
jikra, jikrov, jik(e)rn, jik(e)rnat.
Vesl. - p. ikra, r. ikr, s./ch. kra. Psl.
*jkra je pbuzn s ir. iuchair tv., dle
snad lze spojit s lat. iecur, sti. ykr t
ap. jtra z ie. *ieku r - tv. Lit. krai je
asi ze slov.
jl, jlov, jlovit, jlovit. Vesl. - p. i,
r. il, s./ch. lovaa. Psl. *il se obvykle
spojuje s . lys bahno, blto a lot. ls
velmi tmav z ie. *l-u- bahno; pinav, ern.
jilec, jlec rukoje (mee ap.). Ze sthn.
ge-hilze (ge- = je-) tv., staenm pak
jlce, pvodn zejm pomnon (Ma2 ).
jilm, jilmov. Stp. ilm(a), r. ilm, stsl.
ilm, jinak v jsl. chyb. Psl. *jlm
jist njak souvis se sthn. elm(o), ilme
aj., angl. elm, lat. ulmus a asi i wal.
llwyf tv., ale pbuzenstv s nimi nar na hlskoslovn problmy (vychz
se obvykle z ie. *el-, *ol- lutohnd
aj., srov. i :ole). Proto se uvauje i
o pevzet ze sthn. ilme.
jmat, jmka, zajmat, pijmat, objmat,
vjimka aj. Viz :jmout.
jinan nahosemenn strom (pvodem z
ny). Z jap. ginkgo a to dajn z n.
jining, doslova stbrn meruka (do
Evropy se dostal a v 18. st.). V . asi
piklonno k :jin, srov. slk. ginkyo.
jn, jinovatka, ojnn. Slk. inovatka, r.
nej, s./ch. nje, stsl. inii. Psl. *inj
m protjek v lit. nis tv. (me jt
o pevzet ze slov.), jinak je izolovan.

Nkdy se spojuje s nm. Eis led, angl.


ice tv., av. is- ledov z ie. *s-, vchodiskem pro psl. by pak bylo asi *snijo
se ztrtou -s-, ale jsou to jen spekulace.
jinoch, jinosk, jinostv. St. junoch,
jinak p. junosza, r. jnoa, s./ch.
junoa, stsl. junoa. Vechny tyto podoby jsou odvozeny od psl. *jun
mlad, je pesn odpovd lit. junas
tv. z ie. *iou-no-, dle je pbuzn
nm. jung, angl. young, lat. iuvenis, sti.
yvan tv. z ie. *iuuen- tv. Srov. :junk.
jinovatka. Viz :jn.
jin, jinak, jina, jinam, jindy, jinudy,
odjinud. Vesl. - p. inny, r. inj, s./ch.
zast. n, ni, stsl. in jin, nkter.
Psl. *in je pokraovnm ie. vrazu
pro jeden (viz :jeden), jeho stopy
jsou jet v stsl. vznamu nkter i
:ihned. Vznamov posun lze pochopit z takovch spojen jako stsl. in in jeden - druh.
jircha jemn vyinn ke, jirch. Ze
sthn. irch kozel, (koz) ke a to z lat.
hircus, ircus kozel. K vznamu srov.
:ke.
jrovec (kosk) katan. Jen hl. jrowc,
dl. jarow, jrow, jerow. Pro lu. slova
lze vyjt z jry (viz :jar) s vznamem hok (Ma2 ), kter v . nen,
snad tedy vpjka z lu.
jiika druh vlatovky. Onom. pvodu,
podle jejho tiikn, piklonno ke
jmnu Ji.
jiina vysok zahradn bylina s velkmi
kvty, jiinka. Poetn podoba nm.
Georgina podle petrohradskho botanika Georgiho (Ma2 ).
jiskra, jiskika, jiskrn, jiskiv, jiskit,
zajiskit. Vesl. - p. iskra, r. skra, s./ch.
skra, stsl. iskra. Psl. *jskra se vti-

258

jst

jitit

nou vykld z oslabenho stupn (*iskr-) ie. koene *aisk- jasn, svtl, ziv, pbuzn je tedy :jasn, lit. ikus jasn, zeteln, stisl. eiskra vzplanout vztekem.
jst, jedl, jedlk, jdlo, snst, pojst,
najst se, pejst se, ujdat, vyjdat,
zajdat (se) aj. Vesl. - p. jesc, r.
jest, s./ch. jesti, stsl. jasti. Psl. *sti,
1.os.pt. (d)m (A5, A7) je pbuzn s
lit. esti, nm. essen, angl. eat, lat. edere,
. (homr.) dmenai tv., sti. dmi jm,
chet. e-it-mi tv., ve z ie. *ed-, *djst. Srov. :obd, :sndat, :medvd, :jed.
jist, jistota, jistina, jistit, jisti, zjistit,
zajistit, pojistit, pojitn, pojiovna,
pojistn, ujistit, odjistit. Vesl. - p.
istny, r. styj, s./ch. st, stsl. ist skuten, jist. Psl. *ist m nejble k
lot. sts, stens skuten, prav (nkte povauj za vpjku ze slov.),
dle je vce monost. Pijateln je spojen s nm. eigen vlastn, angl. own
tv., sti. se (on) vlastn, ovld z ie.
*ik- vlastnit (bsl. *k-to-, A1, A6)
(k posunu vlastn skuten srov.
vlastn). Jin vklad spojuje s lit. iias, ikus jasn, zeteln z ie. *aisk(viz :jasn).
jka, jkov. St. jka omka od
jcha polvka, omka, va. P. jucha, r. uch ryb polvka, s./ch. jha
polvka. Psl. *jucha souvis s lit. j
ryb polvka, stpr. iuse masov polvka, lat. is polvka, omka (srov.
:dus), sti. ys- tv. z ie. *iou-s-, *i s- (A8, B2), dle sem pat i wal. iot
kae, . zms omka (srov. i :enzym), ve k *ieu- mchat.
jt, pijt, vejt, vyjt, zajt, projt, pejt, ujt, obejt, sejt, dojt, pojt, najt.

Vesl. - slk. s, p. isc, r. idt, s./ch. ci,


stsl. iti. Psl. *iti je pbuzn s lit. eti,
lat. re, wal. wyf jdu, . emi tv., sti.
ti jde, toch. B yam tv., chet. pa-ai-mi odchzm i gt. iddja el jsem,
ve z ie. *ei- jt. Ve slov. se dopluje
s koenem *sed- (viz :chodit, :el),
srov. i :jet.
jitrnice, jaternice, jitrnika, jitrnicov,
jaternicov. St. jietrnic. Od :jtra,
protoe dleitou soust jsou jtra a
jin vnitnosti. Srov. nm. Leberwurst
tv. od nm. Leber jtra.
jitro1 rno, jitn, jitenka. Vesl. - p.
jutro, r. tro, s./ch. jutro, stsl. utro. Pvod psl. *jutro nen zcela jasn. Podoby
jako stsl. za ustra ztra i stp. justrzenka jitenka dovoluj spojit s lit.
aur ze, sti. usr- jitn, dle nm.
Osten vchod, angl. east tv., lat. aurora jitenka, . eos, ve od ie. *au(e)ssvtit, zit (B2), obte vak in vysvtlen ztrty -s- ve slov. (Ma2 ). Jin
vklad spojuje s lit. jasti ctit, lot.
jautrs il, sv (srov. :ctit), jitro
by pak bylo doba procitnut (Ma1 ).
Uvauje se i o kontaminaci (D3) obou
koen.
jitro2 star poln mra (asi 0,6 ha). P.
jutrzyna, s./ch. jutro. I pes pochyby
nkterch badatel (Ma2 ) asi kalk z
nm. Morgen tv., tedy to, co or zor
za jitro, resp. od jitra do veera (srov.
i stlat. dies tv., pvodn den).
jitrocel, jitrocelov. Jen . Asi rostlina,
kter hoj jtra, vnitnosti, viz :jtra,
:jitit a :cel. Lid. etym. asi vztaeno k :jitro1 , srov. i slk. skorocel tv.
jitit, jitiv. Ze starho jtiti, je odpovd p. jtrzyc, ukr. jtryty, s./ch.d.
jtriti. Psl. *triti (B4, B7, C1, C5) je
od *tro (viz :jtra), zde asi v irm

259

jva

jmout

vznamu vnitnosti, vnitek. Rozncen, zaplen rny bylo chpno jako


projev vnitnho procesu.
jva, jvov. Vesl. - p. iwa, r. va, s./ch.
va. Psl. *iva se obvykle spojuje s lit.
iev stemcha, sthn. wa (nm. Eibe)
tis, angl. yew tv., wal. ywen tv., . o
jeb, ve z ie. *ei-u, *ei-uo- od *eiervenav (HK). Z vznamovho hlediska vak stoj za vahu i vklad z ie.
*uei- vt, k nmu pat nm. Weide
vrba, . ta tv., ve slov. by dolo k
zniku potenho u- (Ma2 ).
jizba, jizbika, jizbov. Vesl. - p. izba,
r. izb, s./ch. zba, stsl. istba, izba. Psl.
*jstba i *istba je slovo pejat. Za
zdroj se asto povaovalo sthn. stuba
vytpn mstnost, lze (srov. nm.
Stube svtnice, angl. stove kamna,
pec) (HK), je je pejato z romn.
Pro slov. je pravdpodobnj pevzet
pmo z romn., vzhledem k potenmu j- (i-), kter me odret ev nkterch romn. jazycch - srov. it.
stufa, stfr. estuve, a zvlt prov. stuba
parn lze, koupelna (Ma2 ) asi z vlat.
*extpa od *extpre vypaovat se.
jzda. Z psl. *jazda (C1, C5), viz :jezdit.
jzliv, jzlivost. Jen ., pvodn jedovat, zl. Ne zcela jasn. Spojuje se s
:jed (psl. *jd-j-liv, B3, C5) (Ma2 ),
mn pravdpodobn je spojen s :jezinka a pvodn vznam bolestiv, zl
(HK).
jizva, jizvika, zjizven, zajizvit (se).
St. jiezva, slk. jazva, r. jzva, s./ch.
jazva, stsl. jazva. Psl. *zva m nejble
k stpr. eyswo rna, pbuzn je i lit.
ia trhlina, lot. aiza tv. a snad i chet.
ig(i)- pukat, praskat, ve z ie. *aig-

pukat, praskat. Srov. :jezevec.


ji psl. St. ju(e) (C1). Vesl. - p. juz,
r. u, s./ch.d. jur(e), stsl. jue. Psl.
*jue je spojenm pslovce *ju a stice *e (viz :e); *ju je pokraovnm ie. *iou- stejn jako lit. ja, lot.
jau tv., z *iu- je gt. a sthn. ju tv. Jde
o rozen zjmennho koene, kter je
v :jen ap., srov. jet nm. ja a lat.
iam ji. Srov. :u.
jmel. St. jmel. Vesl. - p. jemioa, r.
omla, s./ch. mla, mela. Pro psl. musme potat s vce podobami - *emela,
*omela, *imela aj., . tvar je asi z *jemelje s redukc v prvn slabice. Pbuzn je lit. malas, malas tv., ve
je to asi od ie. slovesnho zkladu
*em- brt, chytat (viz :jmout), motivac me bt parazitick zpsob ivota rostliny i fakt, e z jejch bobul
se dlal lep na ptky (HK).
jmn. St. jmnie, p. imienie, str. imenije, stsl. imnije. Psl. *jmnije je
podstatn jmno slovesn od jmti
(viz :mt).
jmno, jmenn, jmenovit, jmenovka,
jmenovec, jmeniny, jmenovatel, jmenovat, pojmenovat, pejmenovat, vyjmenovat, zjmeno. St. jm. Vesl. - p.
imi, r. mja, s./ch. me, stsl. im.
Psl. *jm, gen. *jmene, se obvykle
spojuje se stpr. emmens, emnes, nm.
Name, angl. name, stir. ainm, lat. nmen, . noma, alb. emn, arm. anun,
sti. nama, toch. A om, chet. la-a-man
tv., nelze vak rekonstruovat jednotn
ie. tvar. Pro slov. se vtinou vychz
z *nmen-, kter dalo *inmen, a prvn n- pak z vslovnostnch dvod zaniklo
(B4, B7) (Ma2 ).
jmout, dojmout, najmout, zajmout, obejmout, pijmout, pojmout, sejmout,

260

jo

jukat

odejmout, pejmout, vyjmout, dojem,


pojem, zjem, objet, pojet, pont, zajmat, odnmat aj. St. jieti, 1.os.pt.
jmu, dnen innitiv je analogicky (D1)
podle tvar pt. asu. Vesl. - p. jc,
str. jati, s./ch. jti, stsl. jti. Psl. *jti,
1.os.pt. *jmo, je pbuzn s lit. imti
brt, lat. emere brt, kupovat z ie.
*em- brt, chytat (B4, B7) (Ma2 ).
Srov. :jemn, :jmel, :mt, :vzt,
:rukoje a pokud jde o podoby -nt,
-nmat ap. :jen.
jo, j st., citosl. V pitakvacm vznamu
vlivem nm. ja ano, jinak onom.
jd nekovov prvek edoern barvy,
jdov, jodid. Nazvn fr. chemikem
Gay-Lussakem (1812) podle . ioeides
alkov zbarven (pi zahvn vydv modroalovou pru).
jdlovat zpvat s rychlm stdnm
hlasovch poloh. Z nm. jodeln od zkladn jdlovac slabiky jo, mon s
piklonnm k dudeln hrt na dudy.
jga, jgov, jogistick, jogn. Z hind.
yoga a to ze sti. yoga zapaen, sept, duevn soustedn od ie. *ieuspojit, zaphnout. Srov. :jho.
jogurt, jogurtov. Novj pejmka z
tur. yogurt zkvaen mlko od yogun
hust, pejato do vtiny evr. jazyk.
jola lehk oteven loka. Z nm. Jolle,
stdn. jolle a tam snad z nor. kjll lo,
brka.
jonk. Varianta k :junk.
jota nzev psmene i. Z . io ta a to z
hebr. jod.
joule jednotka prce a energie. Podle
angl. fyzika J. P. Joula ( 1889).
jsem, jsi, je(st), jsoucno, jsoucnost.
Vesl. - slk. som, stp. jesm (p. jestem), str. jesm, s./ch. jsam, sam, stsl.
jesm. Psl. tvary *esm, *esi, *est,

*esm, *este, *sot odpovdaj pslunm tvarm jinch ie. jazyk - srov.
pro 1.os.sg. stlit. esm, gt. im, angl.,
stir. am, lat. sum, . eim, alb. jam,
arm. em, sti. smi, toch. A sem, chet.
emi z ie. *esmi, pro 3.os.sg. stlit.
st(i), nm. ist, angl., stir. is, lat. est,
. est, alb. sht, arm. , sti. sti, toch.
B ste, chet. ezi z ie. *esti ap. Ve je z
ie. *es- bt, kter se v tomto vznamu
ve slov. dopluje se slovesy, z nich je
:bt a :budu. Srov. :nen.
jubileum vznan vro, jubilovat,
jubilant. Ze stlat. iubilaeum radostn
vro, oslava pamtnho dne v nm
splynulo lat. ibilre jsat, plesat (asi
onom. pvodu) a . iblaos z hebr.
jbl beran, beran roh - podle Mojovch zkon byly jednou za 50 let
promjeny dan a tento rok se vyhlaoval troubenm na beran roh.
judikt soudn rozhodnut, judikatura.
Z lat. idictum tv. od idicre soudit z is prvo a dcere kat. Srov.
:jurisdikce.
judo sportovn forma japonskho zpasu diu-ditsu, judista, judistick.
Pes angl. z jap. jd z j prun a
d cesta.
juchat vskat. Od citosl. juch.
juchta nepromokav obuvnick use.
Pes nm. Juchten z r. jucht, juft
tv., dle asi pes ttat. jazyky z rn.,
srov. per. juft pr, av. yuxta- speen (protoe ke se vydlvaly po
dvou).
juka druh cizokrajn deviny, jukov.
Ze p. yucca (doloeno ji koncem 15.
st.) a to z domorodho jazyka z oblasti
Haiti.
jukat expr. vykukovat, juknout, vyjukan. Asi onom. pvodu od citosl.

261

junk

kabanos

juk.
junk, junck, junctv. Pevzato ze
s./ch. jnk, dle viz :jinoch.
junda ob. expr. legrace. Asi od nm. Jux
ert pponou -nda podle :vanda,
srov. i :bunda, :sranda.
junior mlad ze dvou osob tho jmna;
sportovec mlad vkov kategorie. Z
lat. inior mlad k iuvenis mlad.
Dle srov. :jinoch, lat. inior m k
slov. slovm tvarov ble ne zkladov iuvenis.
junker pslunk prusk statksk
lechty, junkersk. Z nm. Junker ze
sthn. junchre , doslova mlad pn
(= dnen junger Herr). Srov. :jinoch,
:hergot.
junta uchvatitelsk vlda (zvlt v
latinskoamerickm prosted). Ze p.
junta shromdn, vbor, rada od
junto spojen z lat. iunctus tv. od iungere spojit. Srov. :jho.
jura jeden z geologickch tvar druhohor, jursk. Podle poho Jura ve vcarsku a Nmecku.
jurisdikce edn (soudn) pravomoc.
Z lat. irisdicti tv. z is (gen.
iris) prvo, pravomoc a dicti mluven, obhajoba, vraz. Srov. :judikt,

:dikce.
jurta okrouhl stan asijskch koovnk. Z r. jrta a to z ttat. (srov. tur.
yurt dm, sdlo, vlast).
jury sbor rozhodch. Z fr. jury z angl.
jury porota, to pak ze stfr. juree psahajc, psaha od jurer psahat z
lat. irre tv. od is prvo (srov. :jurisdikce). lenov poroty v pvodnm
vznamu byli vlastn spe svdkov
obeznmen s prostedm ap.
just psl. ob. expr. schvln, zrovna,
prv. Z nm. just tv. a to stejn
jako angl. just prv z fr. juste
sprvn, spravedliv z lat. istus
tv. od is prvo. Srov. :jurisdikce,
:jury, :justice.
justice soudnictv, vkon soudn spravedlnosti, justin. Z lat. istitia spravedlnost od istus spravedliv (viz
:just).
juta vlkna tropickho stromu, jutov.
Pes angl. jute z benglskho jht o,
jhut o tv.
juvenilie dla z autorova mld. Z lat.
iuvenlia tv. od iuvenlis mladick od
iuvenis mlad. Srov. :junior, :jinoch.
juxtapozice poloen vedle sebe. Z lat.
iuxt vedle, blzko a :pozice.

K
k, ke, ku pedl. Vesl. - p.st. k, ku, r. k,
njak slov. inovace.
ko, s. ka, ch. k, ka, stsl. k. Psl. *k kabala tajn idovsk nauka. Pes znelze jednoznan vyloit. Spojen se
padoevr. jazyky (fr. cabale, nm. Kasti. km (stice zesilujc dativ) (Ma2 )
bale) z hebr. qabblh, doslova tradice,
i lat. cum, co- s (HK), ir. co k ani
stn podn.
se zjmennmi pslovci :kde, :kam kabanos lacin toen salm. Jen .,
nejsou dost pesvdiv. Snad je to a
slk. a p., je vak i rum. cabans druh
262

kabaret

dlouh tenk klobsy. Pvod nejasn.


Souvislost s r., ukr. a br. kabn vep (z
ttat. jazyk) je mlo pravdpodobn.
kabaret zbavn podnik, kabaretn, kabaretir. Z fr. cabaret tv., pvodn
krma, enk. Snad ze stniz. cabret,
cambret a to z pikardskho (oblast v
sev. Francii) camberete, zdrobnliny od
camber mstnost z lat. camera (srov.
fr. chambre, nm. Kammer a :komora).
kabt, kabtek, kabtec, kabtov, pekabtit pelstt. P. kabat, r. kabt
(pracovn) blza, s./ch. kabad bohat
svrchn at. Asi z per. kab pl,
kaftan (jsl. tvary pes st. kabdion
tv.), persk slovo je asi z ar.
kabel, kabelov, kabelovat. Pes nm.
Kabel ze stniz. cabel z fr. (pvodn severofr.) cble a to asi ze stlat. capulum
lano, provaz od lat. capere uchopit,
brt.
kabela, kabelka. Ji st. Hl. kobjel, p. kobiel. Ze sthn. kobel, srov. nm.d. Kobel
kotec, Kober ko, taka (Ma2 , HK).
Srov. :kobka.
kabina, kabinka, kabinov. Pvodn
kabina na lodi. Z nm. Kabine, fr.
cabine z angl. cabin ze stfr. cabane
z pozdnlat. cappana chatka. Srov.
:kabinet.
kabinet men mstnost, pracovna;
vlda, kabinetn. Z fr. cabinet, co je
zdrobnlina k cabine.
kabonit (se) mrait (se), zakabonit
(se). Mlo jasn. Snad souvis se st.
boniti hrozit, strait (jen jednou v Dalimilov kronice), pozdji i tropit, psobit (Jg), rovn nejasnho pvodu.
Vzhledem k variantm chaboni (Ma2
pod kabelit se) a abonit (Jg) by lo o
pstavku ka-, srov. :kadlub i ko- v

:komhat ap.
kabriolet auto se skldac stechou.
Pvodn lehk dvoukol povoz. Z fr.
cabriolet a to od cabrioler poskakovat
od it. capriola (koz) skok od capra
koza z lat. capra tv.
kabrk ob. expr. zdatn lovk, chlapk. Pvodn oznaen velkch kapr
z kaberny, co je ohrazen vpust rybnka, prohlube u hrze ap. (pi vlovu
se tam uchylovaly nejt kusy). Snad
z lat. caverna dutina, prohlube od
cavus dut (Ma1 , HK).
kcet, pokcet, vykcet, skcet (se). St.
kcti. Ve vznamu poret (stromy
ap.) jen . Iterativum (optovac sloveso) ke :-kotit. Psl. *kat-ja-ti (B3,
C1) se zdlouenou koennou samohlskou (B5).
kac, kacsk, kacstv. St. kacie
(odtud p. kacerz), hl. kecar ze sthn.
ketzer a to asi it. prostednictvm z
pozdn . nzvu sekty Katharo, doslova ist, od . kathars ist, prav
(srov. :katarze). Tato asketick sekta
(ve Francii zvan albigent ) se od 11.
do 13. st. ila v zp. Evrop; vychzela voln z tzv. manicheismu, kter
mj. popral tlesnost Krista.
ka hraka ve tvaru obrcenho kuele,
kter se vihnm rozt. Od ka
kachna (:kaena) podle kolbavho
pohybu i od souzvunho astho enskho jmna Ka od Kateina.
kaena, kaer (pitvoeno podle houser). Z vbicho citosl. ka, ka, srov.
:kachna.
kaka ob. koruna. Ze zkratky K koruna esk.
k, kdinka. Vesl. - p. kadz, r. kdka,
s./ch. kda. Psl. *kad se obvykle povauje za vpjku z . kdos, kdion

263

kadence

kachna

vdro, dbn, ndoba (HK, Ma1 ) a


tam z hebr. kad tv. Srov. i angl. cade
sud na slaneky pes lat. cadus z tho
zdroje.
kadence zakonen hudebn mylenky,
rytmick spd. Z it. cadenza z lat. cadentia od cadere padat. Srov. :dekadence, :kaskda.
kade, kadeav, kadenk, kadenice,
kadenick, kadenictv, kadeit (se),
nakadeit (se), kadevek. Jen . a slk.
kader, jinde tvary, je odpovdaj naemu :kudrna, s nm je pbuzn.
Rozdl ka- ko- se vak vykld rzn
(srov. Ma2 ).
kadet dstojnick aspirant, kadetn,
kadetsk. Z fr. cadet tv. z gaskoskho
capdet, varianty prov. capdel hlava, velitel z lat. capitellum, co je zdrobnlina ke caput hlava. Pvodn oznaen
gaskoskch dstojnk u dvora, vtinou druhorozench syn gaskoskch
lechtic - odtud i fr. vznam mlad
mu a (nej)mlad.
kadidlo ztuhl tropick pryskyice vydvajc vonn dm, kadidelnice. Od
slovesa kaditi vykuovat (kadidlem),
je je vesl. - p. kadzic, r. kadt, s./ch.
kditi, stsl. kaditi. Psl. *kaditi souvis
s *aditi (:adit), jde o expresivn
zmken i o rozdl ablautu *k- - *k(A5, B1, B5). Dal souvislosti, nap. se
stpr. accodis kouovod, jsou nejist.
kadit zhrub. vymovat vkaly, pokadit (se), vykadit (se). Od zkladu ka-,
kter je v :kakat asi ertovnm piklonnm ke kaditi vykuovat, plit kadidlo (viz :kadidlo).
kadlub forma k odlvn; ndoba vydlaban ze deva. P. kadub, r.d. kdolb, v
jsl. chyb. Psl. *kadlb je sloeno z pstavky ka- (srov. :ko-1 ) a koenu slo-

vesa *dlbti, *dlbati (srov. :dlabat)


(Ma2 ).
kadmium stbroleskl kovov prvek.
Podle . kadmea, co byla zinkov ruda
nalezen u staroeckch Thb - nazvna podle zakladatele msta, bjnho krle Kadma (. Kdmos).
kdr skupina osob tvocch zklad
celku, kdrov, kdrovat. Pes nm.
Kader z fr. cadre sbor dstojnk velcch urit jednotce, doslova rm, obruba, z it. quadro rm, tyhran z lat.
quadrus tyhrann. Srov. :kvdr,
:tyi.
kafe hov. kva, kafko, kafrna. Z nm.
Kaee z fr. caf a to prostednictvm
arm. obchodnk z tur. kahve z ar. qahwa (srov. :kva).
kalerie zvod na zpracovn zdechlin.
Z nm. Kallerei a to asi z hebr. (HL).
kafr aromatick ltka z jistho tropickho stromu, kafrov, kafrovnk. Ji
st. Ze sthn. gaer a to pes stlat. cafora, ar. kfr z jihovchodn Asie (sti.
karpura, malajsk kpr).
kafrat zhrub. vanit, tlachat. Snad k
nm. Kaer hlupk z jidi kafer sedlk z hebr. kfr vesnice.
kaftan orientln dlouh pl. Z tur.ar. qaftn z per. chaftn tv.
kahan zazen k svcen nebo zahvn. P. kaganiec, r.d. kganec. Zcela
nejasn. Mt na kahnku bt blzko
smrti asi znamenalo mt mlo paliva,
dohovat.
kachel, kachlk, kachlov, kachlkov,
kachlkovat, vykachlkovat. Z nm.
Kachel ze sthn. kahhala hlinn hrnec
z vlat. *caccalus, varianty k lat. caccabus pnev na smaen z . kkkabos tv.
Srov. :kakabus.
kachna, kachn, kachnika. Jen . Onom.

264

kajak

kalcium

podle kachnho kiku kach kach. Psl.


nzev *oty (r. tka) pbuzn s lit. ntis, nm. Ente, lat. anas tv. se v . nezachoval. Novinsk kachna podle fr.
canard kachna i falen zprva, zpsob penesen tam nen zcela jasn.
kajak, kajakov, kajak. Z eskymckho qajaq jednomstn lun.
kajcn, kajcnost. Viz :kt se.
kajman druh jihoamerickho krokodla. Ze p. caiman a to z ei karibskch domorodc.
kajuta mal mstnost na lodi ap., kajutn, kajutov. Z nm. Kajte a to ze stniz. kayhute (dnes kajuit), jeho dal
pvod nen jist.
kakabus mrzout, zamraen lovk.
Z lat. cac(c)abus pnev, hrnec (viz
:kachel), snad s vznamovm piklonnm ke :kabonit (se).
kakadu velk chocholat papouek. Z
nm. Kakadu z niz. kakatoe a to z malajskho kakatwa z onom. kaka papouek a twa star.
kakao, kakaov, kakaovnk. Ze p. cacao
z mexickho indinskho cacauatl kakaovnk. Srov. :okolda.
kakat, pokakat (se), vykakat (se), nakakat. Vesl. Dtsk slovo zejm ji
ie. st, jak svd lit. kakti, nm.
kacken, lat. cacre, . kakk tv., tvoen zdvojenm zadopatrovho k (snad
naznauje tlaen u dt) s nejjednodu samohlskou a. Srov. :papat,
:mma.
kakofonie nelibozvuk, kakofonick. Z
. kakofn z kaks patn, okliv
a fne zvuk (srov. :-fon).
kakost bylina s npadnmi kvty, ap
nsek. Zavedl Presl, kter pouil ojedinlho st. slova nejistho vznamu

(Ma2 , Jg).
kaktus, kaktusov. Z lat. cactus z . kktos njak bodlinat rostlina, jeho
pvod je nejasn.
kal, kaln, kalit, kali, zkalit, zakalit, klet, poklet, vkal, zkal. Vesl. - p.
ka, r. kal, s./ch. kl, kao, stsl. kal.
Psl. *kal nem spolehliv ie. souvislosti. Lze vyjt bu z ie. *kl-o- (pak
se hled pbuzenstv v sti. kla- tmavomodr, ern) (HK), nebo *ku l-o(pak se spojuje s nejasnm . pls
hlna, blto a lat. squlidus pinav
(A3, A5)) (Ma2 ). Srov. :kalina, :kalit, :kalu.
kalafuna itn pryskyice. Lid. nzev
za pvodn kolofonia (Jg) z it. colofonia a to podle . msta Kolofnu v Mal
Asii, tedy msta svho pvodu.
kalamajka druh lidovho kolovho
tance. Pes p. koomejka z ukr. kolomyjka podle msta Kolomyje v Halii.
kalam ndobka na inkoust. Z lat. calamrium, pvodn schrnka na psac
nin, od calamus stblo rkosu,
psac pero (nejstar pera byla z ttiny
rkosu). Srov. :kalumet.
kalambr slovn hka. Z fr. calembour, ve fr. poprv u Diderota, pvod
vak nejasn.
kalamita pohroma. Z lat. calamits pohroma, netst, zhuba, jeho dal souvislosti nejsou zejm, pbuzn snad je incolumits neporuenost, zachovalost, dobr zdrav (viz in2
).
kalanetika druh tlesnho cvien zaloen na opakovn malch pohyb.
Podle tvrkyn metody, Amerianky
Callan Pinckneyov.
kalcium vpnk. Z lat. calcium od calx
(gen. calcis) vpenec, vpno z . ch-

265

kaleidoskop

kalumet

lix vpno, malta a to dle z vchodu


(srov. babylonsk kalakku tv.).
kaleidoskop optick hraka, v n se
pesouvaj obrazce z barevnch sklek, kaleidoskopick. Umle z . kals
krsn (srov. :kaligrae) a edos podoba (srov. :idea) a :-skop.
kalend, kalendn, kalendov. Pevzato (asi v 16. st.) z nm. Kalender a
to ze stlat. calendarium od lat. calendae prvn den v msci (st. kalendy
tv.) a to asi od calre svolvat, vyvolvat. Srov. :koleda.
klet. Viz :kal.
kalhoty, kalhotky, kalhotov. Ve star .
i kali(h)oty, galioty. Jen . Tento nov
mdn prvek k nm pronikl asi v 16. st.
ze zpadu a nahradil dvj typ kalhot
zvan nohavic i hac. Vchodisko se
hled v it. caligotte od lat. caliga bota
(asi z calx pata a ligre vzat). Byly
to tedy asi tsn kamae vybhajc z
vysokch bot (Ma2 ).
kalibr re, mrka. Pes nm. Kaliber,
fr. calibre a asi it. i stlat. prostednictvm z ar. qlib forma, evcovsk kopyto a to z . klopdion, klpous evcovsk kopyto, doslova devn noha,
z . klon devo a pos (gen. pods)
noha (srov. :pdium).
kalif duchovn i svtsk hlava muslim.
Z ar. chalfa nstupce (mysl se nstupce Mohamedv).
kaligrae krasopis, kaligrack. Z .
kals krsn a :-grae. Srov. :kaleidoskop.
kalich, kalek, kalichovit, kalin, kalink, kalinick, kalinictv. St. ojedinle i kelich, p. kielich, sln. kelih. Ze
sthn. kelich (dnes Kelch) a to z lat.
calix, gen. calicis tv.
kaliko druh bavlnn tkaniny, kalikov.

Z fr. calicot a to z angl. calicut (dnes calico) podle Calicut, angl. jmna indick
Kalkaty, odkud se ltka dovela.
kalina ke s blmi kvty. Vesl. Psl.
*kalina je odvozeno od *kal (:kal),
pvodn snad nzev vlhkho, bainatho msta, pak kee, kter v tchto
mstech roste.
kalit. Viz :kal. Pat sem i star metalurgick termn kalit (kov), tj. ochladit ho ponoenm do vody, do roztoku
hlny. Vymlet pro tento vznam speciln etymologii (Ma2 ) nen poteba.
kalium draslk. Umle od ar. qali pota, srov. :alkalick.
kalk slovo utvoen pmm napodobenm ciz pedlohy, kalkovat. Z fr. calque otisk, kopie a to z lat. calx pata,
otisk paty.
kalkulovat potat, kalkulace, kalkulaka, kalkul, vykalkulovat, prokalkulovat. Z pozdnlat. calculre tv. od lat.
calculus (vpencov) kamnek, jm se
potalo, co je zdrobnlina od calx
vpenec, vpno (srov. :kalcium).
kalo ltav savec pbuzn netopru.
Z angl. kalong z indonskho kalong tv.
kalorie jednotka tepeln energie, kalorick. Z fr. calorie (utvoeno v 19. st.)
od lat. calor teplo.
kaloun tkanice, kalounek. Z fr. galon
prmek a to k fr. gala (viz :gala) prmky patily k slavnostnmu vystrojen.
kalous druh sovy. Jen . Asi od :kal, i
kdy motivace nen zcela zejm. Snad
proto, e byl pokldn za neistho
ptka, jeho hlas vtval smrt (Ma2 ,
HK).
kalumet indinsk dmka. Ze severofr.
calumet trubika a to od lat. calamus
rkos, ttina (srov. :kalam). Pive-

266

kalup

kmen

zeno do sev. Ameriky fr. osadnky.


kalup ob. spch. Z nm. Galopp cval
z it. galoppo a to ze stfr. galop, walop od galoper, waloper cvlat z frk.
*wala hlaupan, doslova dobe bet
(srov. nm. laufen bet).
kalu, kaluka, kaluina. P. kauza, r.d.
kalj, s./ch. kljua, kljuga. Je i
star . kaluha (Jg). Psl. *kalua, *kaluga nem zcela zetelnou strukturu.
Nejsp je odvozeno od *kal (:kal)
pponami -uga, -ug-ja (B3), mn
pravdpodobn je pedpoklad pvodnho spojen *kalo-lua (viz :loue)
(Ma2 , HK).
kalvrie velk utrpen. Penesen
podle lat. nzvu vrchu u Jeruzalma,
na nm byl ukiovn Kristus. Lat.
Calvaria (calvria, calva = lebka) je
kalkem (doslovnm pekladem) aramejskho Gulgath (v poetn verzi
Golgota), asi podle vzhledu pahorku.
kalvinismus jedno z uen evangelick
reformace, kalvinista, kalvnsk. Podle
zakladatele, enevskho knze J. Calvina ( 1564).
kam psl., kampak, kamkoli. Stp.
kam(o), str. kamo, kam, kamu, s./ch.
kamo, stsl. kamo. Psl. *kamo je odvozeno pponou -mo (srov. :tam,
:sem) od zkladu, v nm se nejastji vid pokraovn ie. *ku , co je
instr. tzacho zjmennho tvaru, jen
je i v :kdo, :kolik, :kter.
kamard, kamardka, kamardsk, kamardstv, (s)kamardit se. Asi pmo
z fr. camarade (do nm. Kamerad) a to
ze p. camarada, pvodn skupina vojk spcch a stravujcch se spolen
od cmara komora, mstnost z lat.
camara, camera (viz :kamera, :komora). K nm se dostalo mon u za

ticetilet vlky (Ma2 ).


kamarila vlivn skupina osob. Ze p.
camarilla, pvodn krlovsk rada,
vlastn zdrobnlina od cmara komora, snmovna. Srov. :kamard.
kamae pleten tepl kalhoty. Dve
chrnie spodn sti nohy proti zim.
Z nm. Gamasche z fr. gamache koen nvleky na kotnky a to ze p. guadamec z ar. (gild) admas (ke) z
Ghadamesu, co je libyjsk msto, kde
se tento artikl vyrbl.
kambala druh platsa. Pes r. z n.
kampala tv.
kamej drah kmen s relifn ezbou.
Z fr. came ze stfr. camaheu, dle nejasn, snad z ar.
kamlie druh cizokrajnho kee. Nazvna na poest brnnskho botanika,
jezuity J. J. Kmela (v polatintl podob Camel(li)us, 1706), kter se zabval vchodoasijskmi rostlinami.
kamelot poulin prodava novin. Z
fr. camelot z argotickho coesmelot,
zdrobnliny od coesme kolportr, prodava nejasnho pvodu.
kmen, kamnek, kamenn, kamenit,
kamenk, kamenick, kamenictv, kamenec, kamenina, kameninov, zkament, kamenovat, ukamenovat. Vesl. p. kamien, r. kmen, s./ch. kamen,
stsl. kamy. Psl. *kamy, gen. kamene,
souvis s lit. akmu tv., nm. Hammer kladivo, . kmn kovadlina,
sti. sman- kmen, skla z ie. *akmn/men, ppadn -mer, je se obvykle dle vyvozuje od *ak- ostr
(srov. :ostr). Pro slov. by vak byl
oekvan vsledek *osmen (A1, B5),
mus se tedy potat s vraznmi zmnami - jednak ztvrdnut k- na k- (spolen s balt.), jednak s pesmykem a

267

kamera

kanasta

prodlouenm koenn samohlsky ak> k-.


kamera lmovac pstroj, kamerov,
kameraman(ka). Pes zpadoevr. jazyky (nm. Kamera, angl. camera)
z lat. camera (obscura) (temn) komora, odtud peneseno na fotograck i lmov pstroj. Lat. slovo je
z . kamra klenut mstnost. Srov.
:komora.
kamikadze. Z jap. kami bh a kaze
vtr, tedy bosk vtr. Oznaen japonskch pilot, kte za 2. svtov
vlky podnikali sebevraedn nlety na
am. vlen lod.
kamion, kamionov. Z fr. camion, pvodn vz, pvodu neznmho.
kamizola krtk kabt, kamizolka. Z
fr. camisole a to z prov. camisola od
pozdnlat. camisia koile. Srov. :kome.
kamna, kamnka, kamnov, kamn. Jen
. Asi pes it. camino krb z lat. camnus pec, krb a to z . kmnos pec, cihelna. V . nejprve tot co pec, pak
peneseno na nov topic zazen. Srov.
:komn, :komnata.
kamp. Viz :kemp.
kampa veejn boj za nco i proti nemu. Z fr. campagne pole, pl, pak
vlen taen (vojska byla v poli
vlastn cel rok krom zimy) z pozdnlat. campnia pl od lat. campus
pole. Srov. :ampion, :kemp.
kampanila zvonice (v italskm prosted). Z it. campanile od campana
zvon z lat. campna tv.
kampelika spoiteln venkovsk drustvo. Podle zakladatele, mor. lkae F.
C. Kampelka ( 1892).
kamrlk ob. komrka, mal mstnost.
Z nm. Kmmerlein, co je zdrobn-

lina ke Kammer komora z lat. camera


(srov. :komora).
kamuovat maskovat, zastrat, kamu. Z fr. camouer argotickho pvodu, stejn je it. camuare tv., nejasn.
kamzk, kamzi. St. i gemsk. Ze sthn.
gamz, gemeze (dnes Gemse) a to z
pozdnlat. camox (srov. fr. chamois, it.
camozza), co je star alpsk slovo.
kanady slang. (vojensk) vysok nrovac boty. Podle Kanady, kde se pvodn nosily.
kanafas druh hrub bavlnn ltky.
Pes nm. Kanafas z fr. canevas od stfr.
caneve konop z lat. cannabis tv. Srov.
:kanava, :konop.
kanl, kanlek, kanlov, kanalizace,
kanalizovat. Z lat. canlis trouba,
stoka, lab od canna trubika, rkos,
ttina z . knna roura z asyrskobabylonskho qan tv. ze sumerskoakkadskho gin tv. Srov. :kanon,
:knon, :kaon.
kanlie vulg. zast. mrcha, ubka. Z fr.
canaille z it. canaglia ps eldka od
cane pes z lat. canis tv.
kanape, kanapko. Pes nm. Kanapee
z fr. canap a to ze stlat. canapeum z
. knpeon lko se st proti komrm, pr od . konps komr (me
to vak bt i lid. etym. (D2), pvod
slova se nkdy hled v egypttin).
kanr, kanrek. Ze p. canario, vlastn
ptk z Kanrskch ostrov (odtamtud je panl exportovali do Evropy).
Samotn nzev ostrov je odvozen od
lat. canis pes podle zvltnho druhu
mstnch ps, na n prvn vpravy narazily.
kanasta druh karetn hry. Ze p. canasta, doslova kok, z lat. canistrum

268

kanava

knon

tv. z . knastron tv. Metaforick nzev


podle toho, e ve he se sbraj karty
te hodnoty.
kanava dk tkanina k vyvn. Z fr.
canevas, viz :kanafas.
kancel, kancelsk. Ze stlat. cancellarium od lat. cancell (mn.) mov, pepka, co je zdrobnlina od
cancer z carcer ohrazen, al. Srov.
:karcer.
kancerogenn rakovinotvorn. Od lat.
cancer rak, rakovina (srov. :karcinom). Srov. i :gen.
kancionl sbornk crkevnch psn. Ze
stlat. cantionalis tkajc se zpvu od
cantio zpv od lat. canere zpvat.
Srov. :kantta, :kantilna.
kancl vysok sttn ednk. Z nm.
Kanzler a to z lat. cancellrius vedouc
kancele. Dle viz :kancel.
kandelbr ob. stojan poulin svtilny.
Z nm. Kandelaber z fr. candlabre a
to z lat. candlbrum svcen od candla svka od candre skvt se, bt
do bla rozplen. Srov. :kandidt.
kandidt uchaze o funkci, kandidtsk, kandidtka, kandidovat, kandidatura. Z lat. candidtus tv., doslova
odn v blm (staromt uchazei
o funkci pedstupovali v bl tze), od
candidus bl od candre skvt se
(srov. :kandelbr).
kandovan konzervovan cukrem. Od
slovesa kandovat a to pes it. z ar. qand
ttinov cukr ze sti. khandaka krystalizovan cukr. Srov. pes nm. i zast.
:cukrkandl.
kn. Vesl. - p. kania, r.d. knj (r. kanjk), s./ch. kanja. Psl. *kana je asi
onom. pvodu (srov. :kavka). Srovnn s podobnmi tvary v jinch ie.
jazycch - lat. cicnia p nejasnho

pvodu i gt. hano (nm. Hahn) kohout (souvis s lat. canere zpvat)
nejsou pesvdiv.
kanec, kan. Jen . a slk., ne zcela jasn.
Nkte vychzej z ma. kan samec
(HK), jin hledaj souvislost s r., ukr.
kabn, pejatm z ttat. jazyk (Ma2 ).
Srov. :kour.
kanibal lidojed, kanibalsk, kanibalismus. Ze p. canbal a to podle obyvatel
Karibskch ostrov, kte se nazvali
caribe, cariba, caniba siln, chytr.
Slovo pivezl Kolumbus, kter se s kanibalismem setkal na svch vpravch
v karibsk oblasti.
kanika. Viz :tkanika.
kanimra expr. hlupk, neika. Pr
podle jap. admirla Kanimury z ruskojaponsk vlky 1904-1905.
kaka, kakat, pokakat, pokahat.
Expr. ke :kanout, :kapat.
kankn vstedn rychl tanec fr. pvodu. Z fr. cancan, co je asi zdvojen
fr. cane kachna, pvodn jako dtsk
slovo, pak peneseno na tanec vznikl v
Pai kolem r. 1830 - snad podle kachnho kolbn?
kanoe, kanoista, kanoistika, kanoistick.
Z angl. canoe ze p. canoa a to z ei karibskch domorodc (ji od Kolumba).
kanon hov. dlo, kanonda, kanonr.
Pes nm. Kanone, fr. canon z it. cannone, co je zveliel jmno ke canna
roura z lat. canna ttina, rkos, trubika. Srov. :knon, :kanl, :kaon.
kaon zk hlubok dol. Ze p. caon, pvodn roura, trubice, od cao
tv. z lat. canna rkos, trubice. Srov.
:kanon, :kanl.
knon soubor zsad, pravidel; skladba,
v n hlasy s rznmi nstupy zpvaj

269

kanout

kapilra

tut melodii, kanonick, kanonizovat


prohlsit za svatho, kanonizace. Z
lat. cann pravidlo, d, crkevn zkon z . kanon rovn hlka, pravidlo, zkon, je se vtinou odvozuje od
knna rkosov hlka, ttina, trubice.
Srov. :kanovnk, :kanl, :kanon.
kanout kni. kapat, stkat, skanout. R.
knut, s./ch. knuti, stsl. kanoti, ve
kpnout. Z psl. *kapnoti (A7) (viz
:kapat). V . dostalo nedokonav vznam, ke kapat se utvoilo nov kpnout.
kanovnk vy katolick duchovn (len
kapituly), kanovnick. Poetnm stlat. canonicus tv. od lat. cann crkevn zkon, pravidlo, d. Srov. :knon, :kanon.
kantta oslavn hudebn skladba pro
sbor, sla a orchestr. Z it. cantata od
cantare zpvat z lat. cantre tv. od canere tv. Srov. :kantilna, :kantor.
kantilna zpvn melodie. Z it. cantilena z lat. cantilna psnika od cantre zpvat. Srov. :kantta, :kantor.
kanton zemn jednotka (ve Francii a
vcarsku). Z fr. canton z it. cantone,
co je zveliujc odvozenina od canto
kout, roh. Srov. :kantna.
kantor hov. uitel, kantorka, kantorsk,
kantoina. Z lat. cantor zpvk (dve
uitel zrove dil kosteln zpv) od
cantre zpvat od canere tv. Srov.
:kantta, :kantilna, :kancionl.
kantna hov. jdelna, vep, kantnsk,
kantnsk. Pes nm. z fr. cantine z it.
cantina sklpek, vep a to snad od
canto kout, roh. Srov. :kanton.
kanystr ndoba na benzin ap. s uzvrem. Dnen vznam z angl. canister,
tam asi asociac k can plechovka, ko-

vov ndoba z lat. canistrum kok z


. knastron tv. Srov. :kanasta.
kaolin hlna pro keramick prmysl,
kaolnov. Pes fr. kaolin z n. Kaoling, doslova vysok kopec, podle
msta, kde se pvodn til.
kapacita schopnost nco pojmout; vynikajc odbornk, kapacitn. Z lat. capcits od capx schopn (pojmout),
chpav a to od capere jmat, brt,
uchopit. Srov. :anticipovat, :akceptovat, :kapsa.
kapary pochutina z poupat jistho stedozemskho kee. Ze stlat. capparis a
to z . kpparis neznmho pvodu.
kapat, kapn, kaptko, kapaka, kapavka, kapka, kapkovit, kapaln, kapalnt, zkapalnit, kapalina, kapalinov,
kapnek, pokapat, nakapat, ukpnout,
pekapvan aj. Vesl. - slk. kvapka, p.
kapac, r. kpat, s./ch. kapati, stsl. kapati. Psl. *kapati je nejsp onom. pvodu, srov. citosl. kap kap. Nejble mu
stoj lit. kapnti krpat, variantu s
kvap- (slk.) lze srov. s nm. schwappen
plchat. Srov. i :krpat.
kp kapuce, kukla. Z pozdnlat. cappa
tv. neznmho pvodu, snad v njak
souvislosti s lat. caput hlava. Odtud i
angl. cap tv.
kapela sbor hudebnk, kapelov, kapelnk. Z it. capella tv. z pvodnho vznamu kaple (viz :kaple). Pvodn
skupina hudebnk hrajcch v zmeckch kaplch.
kapie druh nepliv papriky, kapiov.
Z b. kapija tv. od kapi (mn.) papriky,
lusky a to z tur. kap obal, pouzdro.
kapilra vlsenice, kapilrov. Z nm.
Kapillare tv. od adj. kapillar tenk
jako vlas, vlskov z lat. capillris tv.
od capillus vlas, vous a to ke caput

270

kaprovat

kapsle

hlava. Srov. :kapitola, :kapitl.


kaprovat zast. ob. chpat. Z nm. kapieren tv. z lat. capere uchopit, brt.
Srov. :kapacita, :chpat.
kapitl nahromadn jmn, mnostv
penz, kapitlov, kapitalismus, kapitalista, kapitalistick. Z nm. Kapital z
it. capitale jmn, zkladn suma z lat.
capitlis hlavn od caput hlava. Srov.
:kapitola, :kapitula, :kapitn.
kapitn, kapitnsk. St. zstupce
krle. Ze sthn. kapitn ze stlat. capitaneus nelnk, hejtman a to od lat.
caput hlava. Srov. :kapitl, :kapitola, :kapitula, :kaprl.
kapitola oddl knihy. Z lat. capitulum, co je zdrobnlina od caput hlava
(srov. i . hlava tv., zhlav ap.). Rozlien kapitola a :kapitula je a pozdj, ve st. se ob formy pouvaly s
obma vznamy. Srov. :kapitulovat.
kapitula sbor kanovnk, kapituln. Z
lat. capitulum, zdrobnliny od caput
hlava (podle vysokho postaven len
tohoto sboru). Srov. :kapitola, :kapitn.
kapitulovat vzdt se, kapitulace, kapitulan, kapitulant. Pes fr. capituler ze stlat. capitulare sepsat smlouvu
(podle jednotlivch bod) od capitulum kapitola, hlavika. Srov. :kapitola.
kaple, kaplika, kaplan. Pes nm. Kapelle ze stlat. capella, co je vlastn
zdrobnlina od cappa kapuce, pl s
kapuc. Pvodn (kolem r. 660) se tak
oznaovalo msto v Tours uchovvajc
jako relikvii pl sv. Martina, u nho
frant krlov zdili men modlitebn
mstnost, odtud peneseno na jin podobn stavby. Srov. :kapela, :kp.
kpo ob. vdce. Z it. capo hlava z lat.

caput tv. Srov. :kapitn, :kaprl.


kapota kryt motoru. Z fr. capote od
cape pl (s kapuc) od lat. cappa
kapuce, pl s kapuc. Srov. :kp,
:kaple.
kapoun vykletn kohout. St. kapn
ze sthn. kappn ze stfr. capon a to z
lat. cpo, cpus tv.
kapr, kapk, kap. Vesl. - p. karp, r.
karp (r.d. krop), s./ch. krap. Psl., ne
zcela jist *korp (B8) dalo oekvan
vsledky jen v jsl. a sten vsl., zatmco jinde jde asi o vpjky z nm.
Karpfen. V . dolo k pesmyku souhlsek -rp > -pr. Z germ. je i stlat.
carpa, odtud se pak slovo ilo dle
(angl. carp, fr. carpe). Slovo asi pochz
z njakho neznmho jazyka alpsk a
dunajsk oblasti, kde je kapr domovem.
kapra, kaprad, kapradina, kapradinov. Vesl. - slk. papra, p. paproc,
r.d. pporot, s./ch. paprt. Psl. *paport (B8) (v . dolo k disimilaci pap> kap-) m nejble k lit. paprtis tv.,
pa- je zejm pedp. (viz :pa-). Dle je
pbuzn :pero, nm. Farn kaprad,
lit. spar nas kdlo, sti. parn list,
ve od ie. *per- lett. Jde tedy o rostlinu s kdlatmi listy (HK).
kaprl zast. destnk. Z fr. caporal z it.
caporale od capo hlava z lat. caput tv.
Srov. :kpo, :kapitn.
kapric hov. vrtoch. Pes nm. Kaprice z
fr. caprice a to z it. capriccio tv. asi ze
starho caporiccio pn, vle od capo
hlava z lat. caput tv. Srov. :kaprl.
kapsa, kapsika, kapesn, kapesnk,
kaps. Z lat. capsa pouzdro, schrnka
od capere jmat, brt. Srov. :kapsle,
:kasa, :kapacita.
kapsle pouzdrko s vbuninou; obal
na liva, kapslk, kapslkov. Z nm.

271

kapuce

kart

Kapsel a to z lat. capsula, co je zdrobnlina od capsa (viz :kapsa).


kapuce. Z nm. Kapuze z it. cappuccio
ze stlat. caputium. Asi od lat. cappa
tv. (viz :kp), ale lid. etym. (D2) piklonno k lat. caput hlava.
kapusta, kapustika, kapustov. Asi
pes sthn. kappuz, kapps ze stlat.
*caputia hlvka od lat. caput hlava
(srov. :kapuce). Vzhledem k zakonen je pravdpodobn kontaminace
(D3) se stlat. compos(i)ta kysel zel,
vlastn nco sloenho (Ma2 , HK).
Srov. :kompot, :kompost.
kaput ob. znien. Z nm. kaputt z fr.
capot, co byl pvodn karetn vraz
nejistho pvodu, snad od prov. cap
hlava. Ze spojen jako tre capot nemt ani tych i faire capot pekotit,
porazit pak vzeel dnen vznam.
kar ledovcov kotel. Z nm. Kar ze
sthn. kar ndoba z germ. *kaza-. Dal
pvod nen jist, srov. :kastlk.
kra. St. zpravidla kry (mn.). Ze
sthn. karre kra, traka z lat. carrus
vz pvodu keltskho. Srov. z tho
zdroje i angl. car auto, vz.
karab. Slk. korb, p. korbacz, r.d.
karb, sln. korob, b. grba. Vchodiskem je tur. kyrba tv., cesty pevzet a piny rozrznn forem nejsou
znmy. Slk. a p. podoba jsou z ma.
korbcs.
karabina kulovnice s krtkou hlavn;
oko k zavovn, karabinka, karabinov, karabink. Z fr. carabine tv.,
jeho dal pvod nen jist. Pvodn (kolem r. 1600) jmno vlmskch jezdc (Ma2 ).
karafa irok lahev s zkm hrdlem.
Z it. caraa a to z ar. garrfa tv. od

garafa nabrat, erpat.


karat, karatov. Ve star . kariolat. Z it. gariolata a to z . karyfyllon, doslova oechov list, z kryon
oech a fllon list, co vak me bt
lid. etym. z njakho slova pejatho z
vchodu.
karambol nraz kulenkov koule na
dv ostatn; srka, karambolov. Pes
fr. carambole ze p. carambola erven
koule v kulenku podle stejnojmennho stromu a jeho plodu podobnho
pomerani, jeho nzev do p. piel
pes port. z jihovch. Asie.
karamel plen cukr, karamela, karamelov. Z fr. caramel ze p. caramelo
tv. Vchodiskem jsou stlat. formy
canamella, calamella, canna mellis aj.
cukrov ttina, kter ukazuj na kontaminaci (D3) dvou zklad - jeden vychz z lat. calamus (zdrobnlina calamellus) rkos, stblo (srov. :kalam), druh ze spojen lat. canna
ttina a mel med (srov. :kanl,
:kanon).
karantna doasn izolace (pi infekn
nemoci), karantnn. Z fr. quarantaine
tyictka (dn) od quarante tyicet.
Dlka izolace byla stanovena pvodn
na 40 dn (snad podle tyicetidennho
pobytu Krista na pouti).
karas druh sladkovodn ryby. Vesl. p. karas, r. kars, s./ch. krs. Psl.
*karas nem jasn pvod. Nm. Karausche tv. je ze slov., odtud dle
nlat. carassius. Uvauje se o praevropskm pvodu (Ma2 , HK), podobn
slova vak jsou v nkterch uralskch
(udmurtsk karaka) i altajskch jazycch (tat. krk).
kart jednotka ryzosti zlata. Pes nm.
Karat, fr. carat z it. carato a to z

272

krat

kardio-

ar. qrt z . kertion svatojnsk


chlb od kras roh. Jader z luskovitch plod stromu rohovnku (svatojnsk chlb) se uvalo k jemnmu odvaovn zlata a jinch drahch kov;
strom je nazvn podle rohovitho tvaru
lusk.
krat, krn, krav, karatel, karatelsk, pokrat. Vesl. - p. karac, r. kart,
s./ch. krati. Psl. *karati je odvozeno
od *koriti (:koit) obvyklm zdlouenm v koeni (B5). Srov. nap. :hrat
- :hoet.
karate zpsob sebeobrany uvajc
der a kop, karatist(k)a, karatistick. Z jap. karate z kara przdn a
te ruce.
karavan obytn vz, auto s obytnm
pvsem. Z angl. caravan tv. a to penesen z caravan karavana (viz :karavana).
karavana vprava cestujcch na
pouti, karavanov. Pes it. caravana
z per. krwn tv., je snad vychz ze
sti. karabhh (mlad) velbloud.
karavela leh plachetnice bez vesel. Z
it. caravela ze p. carabela, co je zdrobnlina z pozdnlat. carabus z . krabos
korb. Srov. :korb.
karban nruiv hran karet, karbank, karbanick, karbanit, prokarbanit.
Jen . Ze stlat. corbona, corbanum
schrnka na chrmov penze asi z
hebr. korbn obtn dar. V 16. st. byla
korbona ndoba na losy pi loterich,
kter se podaly na tritch - odtud
se slovo stalo oznaenm hazardn hry
vbec (Ma2 ).
karbantek, karbantkov. Z nm. n.
Karbenatl, Karbonade ap. z fr. carbonnade z it. carbonata, vlastn maso peen na uhl, od it. carbone uhl od

lat. carb. Srov. :karbon, :karburtor.


karbid slouenina uhlku s jinm prvkem. Umle k lat. carb uhl (srov.
:karbon, :karbol).
karbol roztok kyseliny karbolov, karbolov. Umle k lat. carb uhl (srov.
:karbid, :karbon).
karbon tvar prvohor; usazenina z tuhch paliv. Umle od lat. carb (gen.
carbnis) uhl (srov. :karbol, :karbantek).
karborundum tvrd karbid kemku.
Spojenm lat. carb uhl, uhel (srov.
:karbon) a corundum (viz :korund).
karburtor zazen pro vytven zpaln smsi ve spalovacch motorech.
Z fr. carburateur od carbure uhlovodk a to k lat. carb uhel, uhl. Srov.
:karbon, :karbantek.
karcer uzaven ka ve kole jako trest
(na dvjch kolch). Z lat. carcer
vzen. Srov. :kancel.
karcinom zhoubn ndor. Pes lat. z .
karknma od karknos rak, rakovina.
Srov. :kancerogenn.
kardan kloubov spojen hdel, kardanov. Podle vynlezce, it. prodovdce Cardana ( 1576).
kardiak osoba trpc srden chorobou.
Z lat. cardiacus tv. z . kardiaks od
karda srdce, troby. Srov. :kardio-.
kardinl len sboru nejvych katolickch duchovnch, kardinlsk. Z lat.
cardinlis hlavn, zkladn (biskup).
Viz :kardinln.
kardinln zkladn, stejn. Z lat.
cardinlis tv. od card ep u dve, stej, osa. Srov. :kardinl.
kardio- (ve sloeninch) tkajc se
srdce. Z . karda srdce. Srov. kardiolog, kardiograf, kardiogram (viz :-log,

273

karol

kartezin

:-graf, :-gram).
karol kvtk, karolov. Pes nm.
Karol z it. cavolore a to z cavolo zel
(z lat. caulis, caulus tv. z . kauls lodyha, kol) a ore kvt z lat. s
(gen. ris) tv. Srov. :ra.
kargo lodn nklad. Ze p. cargo od cargar nakldat z vlat. *carricare od lat.
carrus vz, pvodu keltskho. Srov.
:kra.
kari indick sms mletho koen. Z
angl. curry a to z tamilskho kari koen, psada.
karira, karirista, kariristick. Z fr.
carrire z it. carriera drha, cesta
ze stlat. (via) carraria (cesta) pro
vozy od lat. carrus vz. Srov. :kra,
:kargo.
karikatura zkratkovit kresba, karikaturista, karikovat, zkarikovat. Z it. caricatura, doslova pehnn, pehnan
nakldn, od caricare nakldat, petovat z vlat. *carricare od lat. carrus
vz. Srov. :kargo, :kra.
karkule epec, pokrvka hlavy, karkulka. Jen . Ze stlat. caracalla tv.
(Ma2 , HK), v prvn sti je . kr
hlava.
karma prtokov ohva vody. Zkratkov slovo podle vrobce Karla Machka.
karmelitn len mniskho du, karmelitka, karmelitnsk. Podle hory a
poho Karmel v Palestin, kde byl vybudovn ji v 6. st. klter.
karmn syt erven barvivo, karmnov. Pes nm. Karmin z fr. carmin
ze stlat. carminium a to kontaminac
(D3) lat. minium rumlka s ar. qirmiz temn erven od qirmiz ervec
noplov a to ze sti. kr m
i- tv. Srov.

:erv, :erven.
karneval masopustn slavnosti; makarn ples. Z it. carnevale, je se obvykle vykld ze starho it. i stlat.
carnelevare z lat. car (gen. carnis)
maso a levre odejmout (srov. :masopust). Vklad z carne vale maso,
sbohem (srov. :vale) je jen lid. etym.
(D2).
kro kostka na ltce; kosotverce v kartch, krovan. Pes nm. Karo z fr.
carreau tverec a to pes vlat. *quadrellum z lat. quadrum tv. Srov. :kdr.
karoserie svrchn st vozidla. Z fr.
carrosserie od carrosse pepychov
vz z it. carrozza kor a to asi od
lat. carrus vz. Srov. :kra.
karotka druh mrkve, karotkov. Pes
nm. Karotte z fr. carotte z lat. carta
a to z . kartn, asi ke kr hlava.
karta, kartika, karetn, kartka. Ji
st. Ke Slovanm pilo z romn. jazyk (fr. carte, it. carta) a tam z lat.
charta, pvodn tuh list papyru (viz
:charta). Hrac karty se objevily nejprve v Itlii (pily z vchodu), odtud
ji ve 14. st. k nm (HK). Srov. :karton.
kart, kartek, kartov, kartovat,
vykartovat, okartovat, pekartovat. Z nm. Kardtsche od kardtschen esat vlnu z it. cardeggiare tv. od
cardo soukenick ttka z lat. carduus
bodlk (ke zdrsnn sukna se pouval
jist druh bodlku).
kartel forma monopolu, kartelov. Z
nm. Kartell, pvodn psemn dohoda (o podmnkch boje ap.), a to
pes fr. cartel z it. cartella vyhlka,
vzva, co je zdrobnlina ke carta (viz
:karta).
kartezin stoupenec fr. lozofa Des-

274

kartograe

kasteln

carta, kartezinsk. Podle lat. podoby


jeho jmna Cartesius.
kartograe vda o zhotovovn map,
kartograf, kartograck. Viz :karta a
:-grae.
karton tuh papr, kartonov. Pes
nm. z fr. carton z it. cartone, co
je zveliel jmno ke carta (dle viz
:karta).
kartotka soubor lstk k systematick evidenci, kartotkov, kartotn.
Umle utvoeno koncem 19. st., viz
:karta a :diskotka.
kartoun druh bavlnn ltky, kartounov. Z nm. n. Kartun (dnes Kattun) a to pes niz. kattoen z ar. qut n
bavlna (srov. angl. cotton tv.).
kartuzin len mniskho du, kartuzinsk. Podle kltera zaloenho ve
fr. dol Chartreuse (lat. Cartusium)
severn od Grenoblu.
karusel zast. jezdeck slavnost, koloto,
karuselov. Z fr. carroussel z it. carosello druh jist jezdeck hry, jeho
dal pvod nen jist.
karyatida ensk socha podprajc njakou stavebn konstrukci. Od . Karytides (mn.), vlastn karyjsk, co
byl pdomek knek bohyn Artemis
v Karyi na Peloponsu. Protoe pr
stranily Peranm, byly prodny do otroctv a znzorovny jako podpry ve
stavitelstv.
kasa ob. pokladna, kasovn, kasa, kasrovat. Pes nm. Kasse z it. cassa a
to z lat. capsa schrnka (viz :kapsa,
srov. :inkaso).
kasrna, kasrny, kasrensk, kasrnick. Pes nm. Kaserne z fr. caserne,
pvodn strn domek, ze stprov. cazerna mstnost pro (tyi) strn a
to z vlat. *quaderna tveice, skupina

ty od lat. quater tyikrt od quattuor tyi. Srov. :kdr, :tyi.


kasat (se) vyhrnovat, vykasat (si),
podkasat (si). P.st. kasac, r. kastsja
dotkat se, stsl. kasati s tv. Psl. *kasati (s) dotkat se pat k ie. koeni *kes- krbat, esat (A6) (srov.
:esat). Vznamov posun lze vysvtlit z protikladnch pedponovch tvar
vetknout (odv za ps) - vykasat
(odv zpoza pasu).
kasematy, kasemata chodby a sklepen
v hradbch pevnosti. Pes nm. Kasematte a fr. casemate z it. casamatta, na
jeho pvod jsou rzn nzory.
kasino podnik provozujc hazardn
hry. Pvodn hostinsk podnik pro
uzavenou spolenost z it. casino spoleensk dm, co je zdrobnlina ke
casa dm z lat. casa tv.
kaskda stupovit vodopd, kaskdov, kaskdovit. Z fr. cascade z it.
cascata vodopd od cascare padat z
vlat. *csicre od lat. cadere (p. trp.
casus) tv. Srov. :kadence.
kaskadr, kaskadrsk. Z fr. cascadeur,
nejprve ve vznamu vtroplach, pak
skokan - akrobat a dnen vznam.
Dle viz :kaskda.
kasta uzaven spoleensk skupina,
kastovn, kastovnictv. Pes nm.
Kaste, fr. caste z port. casta (ist)
rasa, rod (portugalt moeplavci tak
v 16. st. oznaili skupiny v psn rozdlen hinduistick spolenosti) a to z
lat. castus (mravn) ist, posvtn.
kastanty drobn rytmick nstoj. Ze
p. castaeta, co je zdrobnlina ke
castaa katan (podle podoby). Dle
viz :katan.
kasteln sprvce hradu, kastelnsk.
Ze stlat. castellanus tv., pvodn adj.

275

kastlk

katafalk

patc k hradu, od lat. castellum


hrad, tvrz. Srov. :kostel.
kastlk ob. skka, schrnka (na dopisy). Z nm. Kastel, Kstlein, co je
zdrobnlina od Kasten sk. Pvod
nen zcela jasn, snad z germ. *kazandoba (viz :kar). Srov. :kana.
kastrace vykletn, kastrovat, kastrt.
Z lat. castrti tv. od castrre vykletit.
kastrol nzk ndoba na vaen, kastrolek/kastrlek, kastrolov. Z fr. casserole, co je zdrobnlina od casse msa
z vlat. cattia tv. k lat. catnus msa,
tal.
kae, kaika, kaovit. Vesl. - p. kasza,
r. ka, s./ch. kaa, stsl. doloena
zdrobnlina kaica. Psl. *kaa (z *kasja (B3)) m vce vklad - bv spojovna s lit. kti cedit (Ma2 ), s :kvasit, :kysat, i s rozenm ie. koenem
*kes- sekat, tlouci, krbat aj. (srov.
nap. :esat, :kosa). Vzhledem k nejstarmu zpsobu ppravy tohoto pokrmu (drcen obilovin bez dal pravy)
se zd bt nejpesvdivj vklad posledn.
kael, kalat, zakalat, odkalat (si), prokalat, vykalat (se), nakalat, pokalvat. P. kaszel, r. kel, s./ch. kaalj.
Psl. *kal (z *ks-l-io-) souvis s lit.
ksti kalat, kosuls kael, sthn. hwuosto (nm. Husten) tv., alb. koll i sti.
ksa- tv., ve z ie. *ku s- (A3) onom.
pvodu.
karovan napodoben (z lepenky i
jin hmoty). Od karovat napodobovat, polepovat (lepenkou) z nm.
kaschieren tajit, schovvat z fr. cacher
tv. z vlat. *cocticare stlait k lat.
cgere (p. trp. coctus) shromao-

vat, tsnit (viz :ko-1 a :agenda.


kamr jemn vlnn ltka, kamrov.
Podle Kamru, zem v severn Indii,
kde se chov zvltn druh dlouhosrst
kozy.
kana, kanov. Ve starm jazyce t
truhlice na obil ap. Z nm. (Wasser)kasten, vlastn vodn schrnka, ndr. Dle viz :kastlk.
kaprek, kapar, kaprkovsk, kapaina. Podle nm. Kasper(le), co byla
oblben komick gurka na vdeskch lidovch divadlech, jmno podle
jednoho ze T krl.
katan, katnek, katanov. Z lat.
castanea a to z . kstana (pl.), jeho dal pvod je nejasn. Spojuje se
s . mstnmi jmny Kastans, Kastana, ale tam jde nejsp o pojmenovn
podle stromu.
kat, katovsk, katyn, rozkatit se. Jen
zsl. (slk., hl., p. kat), mlo jasn.
Nejastji se odvozuje od psl. *katati
(srov. r. katt jezdit, vlet, toit, dlat s vervou), kter je vak dnes jen
vsl. (srov. pbuzn :kcet, :-kotit).
Vznamov paralela se hled v lat.
torqure toit, kroutit, valit, muit,
tortor muitel, kat.
kt se, pokn, kajcn, kajcnk. Vesl.
- p. kajac s, r. kjatsja, s./ch. kajati
se, stsl. kajati s. Psl. *kajati (s) (B9)
souvis s av. ky- splcet, pykat, sti.
yate trest, mst (dle srov. :cena)
z ie. *ku ei-/*ku oi- pykat, je je zejm
toton s tm koenem s vznamem
dbt, pozorovat (srov. :st). Srov. i
:kze.
kata- pedp. Z . kat dol, s(e), pod,
proti, zcela. Srov. :katastrofa, :katalog, :katedra, :kategorie.
katafalk podstavec na vystaven rakve.

276

katakomby

kattr

Pes nm. Katafalk a fr. catafalque z it.


catafalco a to z vlat. *catafalcum, jeho
pvod je nejist. Snad z . kat (:kata) a lat. fala (vysok) leen.
katakomby podzemn chodby, podzemn pohebit. Z it. catacombe z
pozdnlat. catacumbae tv. a to snad z
. kat (:kata-) a kmb ndoba, vyhlouben. Pvodn (kolem r. 400) se
tak oznaoval jen hbitov sv. Sebastina na msk Via Appia.
katalog seznam, katalogov, katalogizovat, katalogizace. Pes lat. catalogus
z . katlogos tv. z kat (:kata-) a lg
tu, sbrm (srov. :-log).
katalza urychlen chemick reakce,
katalyzan, katalyztor. Z angl. catalysis a to podle . katlysis rozputn,
zruen, ukonen z kat (:kata-) a l
uvoluji. Srov. :analza.
katamaran plavidlo se dvma trupy.
Z angl. catamaran a to z tamilskho
kat t a vzat a maram kmen, devo.
katan, katansk. Obvykle se odvozuje
od :kat (HK), ale vzhledem k dochovanmu n. vznamu vojk nen
vyloueno pevzet z ma. katona tv.
(Ma2 ) a nsledn sblen se slovem kat.
katapult vrhac stroj, katapultovat
(se). Z lat. catapulta z . kataplts tv.
od katapll metm z kat (:kata-)
a pll pohybuji, mvm, vrhm.
katar znt sliznice. Z lat. catarrhus z
. katrrhous rma, odtkn od katarrh odtkm z kat (:kata-) a
rh teu. Srov. :rma.
katarze vnitn duevn oista, katarzn. Z . ktharsis oitn, osvobozen od kathar oiuji, zbavuji viny
od kathars ist, zdrav, voln.
katastr soupis pozemk, katastrln.
Z nm. Kataster a to z it. catasto

(daov) rejstk, je pochz nejsp


z byzantsko-. katstichon rejstk,
seznam; srov. :kata- a . stchos
dka.
katastrofa, katastrock. Z . katastrof
pevrat, konec, pd, zhuba z katastrf pevracm, strhvm z kat(:kata-) a strf otm, obracm.
Srov. :strofa, :apostrof.
kaata expr. Viz :gat.
katedra uitelsk stl; zkladn pracovit vysok koly, katedrov. Z lat.
cathedra z . kathdr sedadlo, stolice z kat (:kata-) a hdr sedadlo,
msto od hzomai sedm. Srov. :katedrla, :sedt.
katedrla gotick chrm, hlavn biskupsk kostel, katedrln. Ze stlat.
(ecclesia) cathedralis (kostel) sdeln
od lat. cathedra stolice, sdlo (viz
:katedra).
kategorie pojmov skupina, tda; zkladn pojem, kategorizovat, kategoriln, kategorick rozhodn. Z lat.
catgoria z . katgora vpov, obaloba (ve lozockm vznamu zavedeno Aristotelem) od katgor obviuji, vypovdm z kat (:kata-) a
agore mluvm (veejn) od agor
nmst, shromdn od ager shromauji. Srov. :alegorie, :fantazmagorie.
katechismus zkladn uebnice nboenstv, katecheta, katecheze. Ze stlat. catechismus, je vychz z .
katchz vyuuji od katch vyuuji, znm (kolem dokola) z kat
(:kata-) a ch znm. Srov. :echo.
kattr cvka (k vyprazdovn mche
ap.). Z . katheter tv. od kathmi seslm, odvdm z kat (:kata-) a hmi

277

kation(t)

kze

poslm, vylvm.
kation(t) ion(t) s kladnm nbojem. Viz :kata- a :ion(t), srov.
:anion(t).
katoda zporn elektroda, katodov.
Z angl. cathode (pojmenoval angl. fyzik Faraday r. 1834) podle . kthodos
cesta zptky z kat (:kata-) a hods
cesta. Srov. :anoda, :metoda.
katolick, katolk, katolictv, katolicismus, katolizovat, katolizace. Z pozdnlat. catholicus (ve)obecn z . katholiks tv. od kathlou vcelku, vbec,
(ve)obecn z kat (:kata-) a hlos
cel. Srov. :holocaust, :hologram.
katr ob. mov dvee, slang. rmov
pila; prohazovaka. Z nm. Gatter
m, je asi vychz z ie. *ghedh/*ghodh- spojit (srov. :hodit se).
kauce zruka, kaun. Z lat. cauti
opatrnost, zruka od cavre (p. trp.
cautus) mt se na pozoru. Srov. :t.
kauuk surovina k vrob gumy, kauukov, kauukovnk. Pes fr. caoutchouc a p. cauchuc z ei americkch
Indin rovnkov oblasti (snad Peru).
kauza (prvn) ppad, kauzln pinn, kauzalita. Z lat. causa pina,
dvod, prvn zleitost.
kva, kvov, kvovnk, kvovina, kavrna, kavrensk, kavrnk. Z tur.
kahve z ar. qahwa, snad podle habeskho kraje Kaa, kde kvovnk divoce
rostl. V nr. obrozen se tato podoba
(pejat snad pes p. i s./ch.) prosadila, protoe psobila slovantji ne
podoba s -f- (srov. :kafe) (Ma2 ).
kavalec prost lko z prken. Asi pes
nm. Kavallett z it. cavalletto podstavec, (devn) koza, co je zdrobnlina
od cavallo k z lat. caballus tv. Srov.

:kavalerie.
kavalerie zast. jezdectvo. Z fr. cavalerie
z it. cavaleria tv. od cavallo k z lat.
caballus tv. Srov. :kavalr, :kobyla.
kavalr ulechtil a dvorn mu, ryt.
Pes nm. Kavalier z fr. cavalier z it.
cavaliere jezdec, ryt od cavallo k
(viz :kavalerie).
kavir konzervovan jesete jikry, kavirov. Pes nm. a fr. z it. caviario,
caviale, je je asi pejato z tur. hvyar.
Do Evropy se kavir dostal v pozdnm
stedovku obchodnmi styky s Levantou.
kavka, kav. P. kawka, r.d. kvka,
ch. kvka. Psl. *kavka je onom. pvodu, srov. lit. kvas havran i kiuk
kavka, dle i :havran a :kn.
kazajka lehk krtk kabt. Asi z nm.
Kasack ttvrten blza noen pes
sukni z fr. casaque druh blzy vedle
casaquin tv., ve asi z per. kazagand tv.
kzat, kzn, kazatel, kazatelsk, kazatelna, ukzat, nakzat, dokzat, dkaz,
zakzat, zkaz, rozkzat, rozkaz, pikzat, pikzn, poukzat, poukzka, vkaz, vzkaz aj. Vesl. - p. kazac, r. kazt(sja) ukazovat (se), s./ch. kzati
ci, stsl. kazati ukazovat, pouovat,
pikazovat. Psl. *kazati nen pesvdiv vyloeno. Nejastji se spojuje se
sti. kasate zjevuje se, svt, av. kasat
uvidl z ie. *ku ek- jevit se (A3, A1),
nejasn je vak -z- msto -s-. Vvoj vznamu by byl ukazovat hlsat, porouet. Srov. :kze.
kze, kzesk, kznice, ukznit, ukznn. St. i kazn, kaz, kzen, t ve
vznamu pokrn, trest, stp. kazn,
str. kazn, sln. kzen, stsl. kazn tv.
Psl. *kazn se obvykle vykld z *kazati (viz :kzat, srov. r. nakazt po-

278

kazeta

kedluben

trestat), vvoj vznamu by byl ukazovat, porouet napomnat, trestat.


Spojen s :kt se (pp. -zn jako v
:bze) vyhovuje vznamov lpe, ale
jsou tu problmy hlskoslovn (B9).
kazeta (ozdobn) skka, krabika. Z
it. casetta, co je zdrobnlina od cassa
(viz :kasa).
kazit, kaz, kaziv, pokazit, pekazit, peket, pekka, zkazit, zkza, nakazit, nakaliv, nkaza. P. kazic, r.d. kazt, sln. kazti, stsl. kaziti. Psl. *kaziti
nem pesvdiv souvislosti. Spojuje
se s psl. *eznoti mizet, zanikat, pbuzn slova se hledaj i v lit. keeti
kysnout (Ma1 , HK) i gti, goeti
kazit se (o pivu) (Ma2 ).
kad zjm., kadik. P. kazdy, r. kdyj,
stsl. kdo. Psl. *kdo se skld ze
zjmena *k (viz :kdo), kter se pvodn skloovalo, a nesklonnho -do,
kter se obvykle vykld ze spojen
stic :e a -de/-do (viz :kde), ale
tak od psl. *dati oekvat (srov.
lat. qulibet kdokoli z qu libet, vlastn
kdo je libo) (Ma2 ). V novjch slov.
jazycch se ohbn pesunulo na konec slova, nslovn ka- je bu tvar .r.,
nebo analogie (D1) podle :kam, kak
(:jak1 ).
kbelk, kbelek. St. kbel, kbelec, p.st.
gbe, r.st. kobel, s./ch. kbao. Psl.
*kbl je vpjkou ze sthn. *kubil
(doloeno ve form miluhkubilo vdro
na dojen) a to ze stlat. cubellum, cupellum, co je zdrobnlina od lat. cpa
sud, dber. Srov. :kbl, :kupole,
:kok.
kdkat, kdkn, zakdkat. Onom.
kde psl. Vesl. - p. gdzie, r. gde, sln. kje,
ch. gdje, stsl. kde. Psl. *kde vychz
z ie. tzacho zjmennho kmene *ku u-

(srov. :kdy, :kdo) a mstn stice


*-d(h)e (srov. :zde). Stejn tvoen je
nap. v av. kud, lat. ubi tv. (A2), s
jinm rozenm v lit. kur tv.
kdo zjm. Vesl. - hl. t, p., r. kto, s./ch.
tko, stsl. kto. Psl. *kto je rozeno
zdrazovac stic -to (srov. :co) (v
. je -do podle :kde, :kdy). Pvodn
nerozen *k je vidt v pdovch
tvarech (koho, komu ap.). Vchodiskem je ie. tzac zjmenn kmen *ku o(A3), kter je nap. i v lit. ks kdo, co,
gt. hwas kdo, lat. qu (ze stlat. quoi)
kter, sti. kh kdo. Srov. i :kter,
:kolik, :kad, :k, :ken.
kdoule dn. Vesl. - slk. dula, p.d.
(g)dula, str. gdunja, s./ch. dunja. Psl.
*kduna (se zsl. variantou *kdula) je
vpjka z . (viz :dn).
kdy psl., kdy. Vesl. - slk. kedy, p.
kiedy, gdy, r. kogd, sln. kdj, s./ch.
kad, kda, stsl. kogda, kgda. Psl. *kogda, *k(g)da, *k(g)dy m v prvn
sti stejn *k jako :kdo, :kde, k
vkladu druh sti viz :tehdy. Pbuzn tvary jsou lit. kad, sti. kad
tv.
kebule zhrub. hlava. Slk. gebula. Snad
z nm. arg. Kpel tv. od Kopf hlava.
kecat, kec, kecal, kecnout, nakecat, pokecat (se), zakecat (se), ukecat, ukecan, vykecat (se), prokecnout. Jen .
Snad z n. kycati hzet, upustit, je
je z *kyd-sati (viz :kydat) (Ma2 ).
kecky (mn.) pltn nrovac boty s
gumovou podrkou. Podle am. rmy
Keds, kter je pvodn vyrbla.
keup, keupov. Z angl. ketchup a to z
n. ktsiap ryb omka, ppadn z
indonskho ketjap sjov omka.
kedluben, kedlubna, kedlubnov. Z
nm. n. Kellrben z nm. Kohlrbe

279

kefr

kibic

tun, Kohlrabi kedluben (srov. slk.


kalerb pes ma.), oboj z it. cavolo
rapa tv. z lat. caulus zel (viz :karol) a rpa (viz :epa).
kefr kysan mlko, kefrov. Z b. i
r. kefr a tam pejato z njakho jazyka kavkazsk oblasti, pesn zdroj
neznm (srov. megrelsk kipuri, oset.
kpy tv.).
kejhat, ob. kejhk krk. Onom., podle
husho kiku.
kejklat hov. viklat. T v podobch kklat (se), kynklat (se) ap. Stejn jako
:kejkle asi pevzet z nm. gaukeln tkat, poletovat, lze vak myslet i na
kontaminaci (D3) domcch slov :kvat a :viklat.
kejkle kouzelnick kousky, triky, kejkl, kejklsk, kejklstv. St. kajkl,
kaukl. Z nm. gaukeln tkat, provdt kouzelnick kousky nejasnho pvodu. Srov. :kejklat.
keks suenka. Z angl. cakes, co je pl. od
cake druh sladkho peiva, je je pbuzn s nm. Kuchen kol, zkusek.
Dal etym. souvislosti nejsou zejm.
kel vynvajc zub nkterch savc.
P. kie, r. klyk, sln. kel, s./ch. kljak.
Psl. *kl je odvozeno od *kolti (viz
:klti).
kelmek, kelmkov. Pevzato Preslem
z p. kielimka rendlk (nejprve ve vznamu ndoba chemin (Jg)). Dal
stopy ukazuj na polsk pevzet z vchodu (tur.), ale vchoz slovo nen
jist.
kemp tboit, kempink, kempovat. Z
angl. camp tbor a to z lat. campus
pole. Srov. :kampa.
kentaur mytologick bytost, napl lovk, napl k. Z . kntauros tv., je-

ho dal pvod nen jasn.


kepr druh tkaniny se zvltn vazbou,
keprov. Pes nm. z niz. keper kiovn.
keramika, keramick, keramik. Z fr. cramique a to z . keramike (tchn)
hrnsk (umn) od keramiks hlinn, hrnsk od kramos hrnsk
hlna, ndoba a to od kernnymi msm, slvm.
ke, kek, keek, keov, keovit,
kov, kovinat, zken. P. kierz, str.
kor, kr. Psl. *kr souvis s :koen (*kor- se oslabilo v *kr-), pvodn
vznam byl asi odno, postrann vhonek (Ma2 ).
keser mal rybsk s. Z dnm. Kesser a to zejm (pes dn. ketser) z
angl. catcher tv. od catch chytat.
keson potpc zvon. Z fr. caisson od
caisse bedna, schrnka z lat. capsa.
Srov. :kapsa, :kasa.
ke druh tropickho oku. Z angl. cashew, fr. cajou z port. acajou z jazyka
brazilskch Indin.
keas zast. melin. Z nm. Ketten(hndler) etzov obchodnk od
Kette etz z lat. catna tv.
k st. Sloeno ze zjm. k a st. :e.
K je tvar st. rodu zjm. k kter,
jak z psl. *kj (srov. :kdo), kter
ustrnul nejprve v tzac psl. s vznamem co(pak) a pak dokonce v stici vyjadujc pn (podrobn Ma2 ).
Srov. :ken.
khaki olivov zelen. Z angl. khaki, je
bylo v 19. st. pejato z urdtiny, tam
z per. khk (vypadajc) jako prach,
zem od khk prach, zem.
kibic ob. kdo pihl a rad pi he v
karty, kibicovat. Z nm. Kiebitz tv.,
pvodn ejka (argotick metafora asi

280

kiks

klamat

na zklad varovnho kiku, podle nho je v nm. ejka pojmenovna).


kiks ob. selhn, vpadek, kiksnout. Zd
se, e nejprve se objevilo v hudb ve vznamu vydat nepodaen tn z nm.
gicksen vydat lehk vkik, potom v
kopan asociac s angl. kick kopnout
ve vznamu ukopnout se, odtud pak i
do dalch oblast.
kilo, kilov, kilovka. Zkrceno z kilogram
(viz :kilo-).
kilo- (ve sloeninch) tisc. Z . chlioi tv., r. 1790 zavedeno do metrickho
systmu. Srov. kilogram, kilometr, kilohertz, kilowatt ap.
kimono (japonsk) voln odv se irokmi rukvy, kimonov. Z jap. kimono
odv z ki-ru oblci a mono vc.
kinematograe lmov umn, kinematograck. Od fr. cinmatographe
biograf, co je novotvar brat Lumir z . k nma (gen. knematos)
pohyb od kn pohybuji se a grf
pu (viz :-graf). Srov. :kino, :kinetick.
kinetick pohybov, kinetika. Z . kntiks pohybliv od kn pohybuji
se. Srov. :kinematograe.
kino. Zkrceno z kinematograf (viz :kinematograe). Srov. nm. Kino, fr. cinma, angl. cinema, p. cine.
kinl zakiven dka. Z r. kinl a to
z ttat. jazyk (srov. tur. xanr, tat.
kandar).
kiosk stnek, kioskov. Pes nm. Kiosk z fr. kiosque a to pes it. chiosco
z tur. kyk zahradn pavilon z per.
ge roh, kout.
kisna. Viz :kysna.
kivi novozlandsk neltav ptk. Z
maorskho kiwi onom. pvodu.
kiwi druh tropickho ovoce. Stejnho

pvodu jako :kivi, asi proto, e


ovoce tvarem pipomn vejce uvedenho ptka.
klbosit expr., klbosen, poklbosit. Jen
., ale asi star (psl. *kolbositi, B8),
protoe existuj pekvapiv blzk slova
v lit. - kalbeti mluvit a dokonce n.
kalbsyti bavit se (Ma2 ). Pvod asi
onom., srov. nap. :blbolit.
klacek, klack, klacek, klackovit. Z
nm. Klotz palek, penesen i nemehlo, neotesanec.
klda, kldov, kladina. Vesl. - p. koda,
r. kolda, s./ch. klada, stsl. klada. Psl.
*kolda (B8) je odvozeno od *kolti (viz
:klti), d-ov rozen maj i nm.
Holz devo, stisl. holt lesk (A4),
stir. caill les (z *kald-), . kldos vtev.
kladivo, kladvko, kladivov, kladvkov, kladivoun. Slk., str. kladivo (jinak v zsl. i vsl. chyb), sln. kldivo.
Psl. *kladivo (vylouit nelze ani rekonstrukci *koldivo) nen pli jasn. Spojuje se jak s :klst, kladu, tak s :klt
(srov. :klda).
kladka, kladkov. Nejsp od :klda,
pvodn to byla zvora (u dve, na
voze ap.)(Jg), pak i zdvihac stroj
(jako jednoduch kladka asi nejprve
slouil ohlazen kmnek).
kladn, klad. Od :klst. Srov. :pozitivn.
klaka lid najat k organizovanmu potlesku i vypskn. Z fr. claque tv. od
claquer klapat, tleskat onom. pvodu
(odtud i . klak skldac cylindr).
Srov. :klika2 .
klakson houkaka. Z angl. klaxon a to
podle rmy Klaxon (os. jmno), kter
toto zazen prvn vyrbla.
klamat, klam, klamn, klamav, zkla-

281

klan

klti

mat, zklamn, oklamat. P. kamac,


s./ch.d. klamati klamat, houpat, sln.
klamti chodit jako ommen, zmaten mluvit, jinak v jsl. a vsl. chyb.
Psl. *klamati se spojuje s :klmat a
:klonit (s jinm rozenm), vznamov posun naklnt houpat
klamat, lht lze pijmout (srov. . ob.
expr. houpat nhoho balamutit).
klan rod, semknut spoleenstv. Z
angl. clan a to z kelt. (gaelskho) clann
potomek, dt, je souvis s lat. planta
sazenice, rostlina.
klandr ob. zbradl. Z nm. Gelnder,
co je hromadn jmno k Lander tykov plot, asi od Linde lpa.
klant se. Z psl. *klanati (s), vesl. Iterativum (optovac sloveso) od *kloniti
(:klonit).
kln utkn, turnaj. Viz :klti.
klapat, klapot, klapnout, sklapnout, zaklapnout. Vesl., onom. pvodu, srov.
:klepat i nm. klappern, angl. clap tv.
klapka, klapkov. Jako technick termn
pejato z nm. Klappe, kter je ovem
ze stejnho onom. zkladu jako :klapat.
klaret druh blho vna. Ze stfr. claret
a to z lat. clrus jasn.
klarinet, klarinetov, klarinetista. Z it.
clarinetto, co je zdrobnlina od clarino
slov trubka, doslova jasn znjc,
od claro jasn z lat. clrus tv. Srov.
:klaret, :deklarace.
klas, klsek, klasov, poklasn. Vesl. p. kos, r. klos, s./ch. kls, stsl. klas.
Psl. *kols (B8) je pbuzn s alb. kall
tv. i sthn. huls (nm. Hulst, angl. holly)
cesmna z ie. *kolso- od *kel- tlouci,
bodat, ezat (viz :klti). Pvodn vznam je asi to, co bod, pch (srov.
:osina), mn pravdpodobn to, co

se mlt (HK).
klasa ob. zast. tda. Z nm. Klasse (srov.
:klasick).
klasicismus umleck smr 18. a 19.
st. vychzejc z antiky, klasicistick.
Viz :klasick.
klasick antick; majc trvalou hodnotu; osvden, typick, klasik, klasika. Podle nm. klassisch, fr. classique z lat. classicus patc k msk
td, penesen pak vzorov, od classis (vojensk a obansk) tda.
klasikace (u)tdn, (o)hodnocen,
klasikovat. Z fr. classication, dle viz
:klasick a :-kace.
klst, nakldat, nklad, nkladn, zakldat, zklad, zkladn, zkladna,
dokldat, doklad, dkladn, vykldat, vklad, vkladov, pikldat, pklad, pkladn, skldat, sklad, skladovat, skladnk, vkldat, vklad, ukldat,
klad, kladn, podklad, pokldat, odkldat, pekldat, rozklad aj. Vesl. p. kasc, r. klast, s./ch.st. klasti, stsl.
klasti. Psl. *klasti (z *klad-ti (B5))
se spojuje s lit. kldas vrstva, klti
rozkldat, rozprostrat a gt. hlaan
(A4), nm. laden, angl. load (stangl.
hladan) nakldat, ve z ie. *kl- rozkldat.
klter, kltern. Ze sthn. kloster ze
sthn. klster a to z lat. claustrum tv.,
pvodn zvora, zmek, od claudere
zavrat, zamykat. Srov. :klaustrofobie, :klauzura, :klauzule, :kl.
klatba (crkevn) proklet. St. klatva, kltva, kletva, kltva, kladba aj.
s pozdjm rozlienm vznamu crkevn proklet a proklet, zaklen
(:kletba). Z psl. *kltva (B7), viz
:klt.
klti zast. bodat, zabjet, tpat, kln,

282

kltit (se)

kleknice

sklt, skolit, proklt, rozeklt, rozeklan, rozkol. Vesl. - p. kuc, r. kolt, s./ch. klati, stsl. klati. Psl. *kolti
(B8) m nejble k lit. klti buit, kovat (B5), dle souvis s lat. clds porka, . kl lmu, alb. r-kuall bodlk, vchodiskem je ie. *kel- tlouci,
bodat. Srov. :klda, :klas, :kel,
:klek, :kolm, :kol, :kolohnt.
kltit (se), kltiv, skltit. Vesl. - p.
klcic, r. kolott, s./ch. kltiti, stsl. klatiti. Psl. *koltiti (B8) nejsp vychz
z *kolt useknut kus deva (srov. .
n. klt kus deva zavovan na krk
dobytku, palek) a to od *kolti (viz
:klti). Pvodn tedy asi pracovat s
kltem (srov. kltit oechy), pak kvat se jako klt.
klaun, klaunovsk, klaunida. Z angl.
clown, je dle nen zcela jasn - spojuje se s isl. klunny kupan, neotesanec, vd.d. klunn a dn. klunt klda,
ale tak lat. colnus sedlk.
klaustrofobie strach z uzavenho prostoru, klaustrofobn. Novj, z lat.
claustrum uzaven prostor, zvora
(viz :klter) a :fobie.
klauzule doloka k listin. Z lat.
clausula zvren formule, konec od
claudere (p. trp. clausus) zavrat.
Srov. :klauzura.
klauzura uzaven msto v kltee;
druh psemn zkouky, klauzurn. Z
pozdnlat. clausra uzaven od claudere (p. trp. clausus) zavrat. Srov.
:klauzule, :klter.
klvesa, klvesov, klvesnice, klaviatura. Z lat. clvs (pl.) od clvis kl,
je souvis s claudere zavrat (srov.
:klauzura). Pvodn mechanismus k
zavrn pal u varhan, pak i k vydn

pslunho tnu (HK). Srov. :klavr.


klavichord star klvesov hudebn
nstroj. Z lat. clvis (viz :klvesa) a
chorda struna (srov. :akord).
klavr, klavrn, klavrista. Z nm. Klavier z fr. clavier klvesnice a to k lat.
clvis kl (viz :klvesa).
klec, klcka, klecn, klecov. Ze st.
kletc. Vesl. - slk. klietka, p. klatka,
r. klet komora, s. klt, ch. kl jet,
stsl. klt tv. Psl. *klt m nejble
k lit. kletis pchar, komora, oboj se
pak nejastji vykld z ie. *klei-/*kleisklnt, ohbat (srov. :klonit), k nmu se piazuje i gt. hleira chata,
stan (nm. Leiter, angl. ladder ebk), . klis che, stan. Pvodn vznam by byl psteek z vtv i lat
(HK).
kle kosodevina. Ve star . je i vchoz vznam kiv devo (Jg), srov.
p. klk tv., sln. klek tje, s./ch. kleka
jalovec, b. klek kle, dle je ve slov.
jazycch ada dalch odvozench vznam (. zast. kle dradlo u pluhu).
Psl. *kl, *kla, *klk, *klka nco
zkivenho souvis s *klati, *klkati
(viz :kleet).
kleet, klekat, kleknout, klek, klektko,
pokleknout, pikleknout, zakleknout.
P. klczec, s./ch. klati, stsl. klati,
chyb ve vsl. Psl. *klati (B7) je nejsp
pbuzn s lit. klnkti rychle jt, lot.
klenct kulhat, nm. Gelenk kloub,
lat. clingere obklopit, uzavt, ve z ie.
*klenk-, *kleng- ohbat, kroutit (kleet = ohbat kolena). Vylouena nen
ani pbuznost s :klonit. Srov. :kle.
kleknice straideln bytost chytajc
venku dti po klekn. Od klekn zvonn k veern modlitb, dle viz :kle-

283

klematis

klet

et.
klematis zahradn rostlina s velkmi
kvty. Z . klmats, kle ma vhonek,
kov.
klemprovat ob. zast. postonvat. Z
nm. krepieren chcpat, praskat z it.
crepare tv. z lat. crepre chestit, praskat.
klemp, klempsk, klempstv. Z
nm. Klempner od klempern tepat
plech, je souvis s Klammer svorka,
skoba.
klen druh javoru. Vesl. - p. klon, r.
kln, s. klen. Psl. *klen je pbuzn
s nm. Lehne, stangl. hlyn i lit. klvas (s jinou pp.) tv. Dal pvod nen
zcela jasn, ale mon je souvislost s ie.
*kel- tlouci, bodat (viz :klti), nejsp podle rozeklanch, oste vyezvanch list (srov. :klas).
klenck slang. vojensk cvik leh vztyk. Z nm. Gelenks(bungen) cvien kloub (srov. :kleet).
klenot, klenotnice, klenotnk, klenotnick, klenotnictv. St. klnot, klejnot. Ze sthn. kleint (dnes Kleinod) tv.
od sthn. kleini leskl, ist, pvabn,
mal (z toho dnes klein mal).
klenout, klenut, klenut, klenba, klenbov, klenk, peklenout. Takto jen .
Z psl. *kle(p)noti (A7), pbuzn je dle
p. sklepiac tv. (srov. :sklep), r. klept ntovat, sln. sklenti uzavt, sepnout, sklpati uzavrat, spnat, stsl.
zaklenoti zavt. Asi souvis s onom.
:klepat, :klapat, jak svd nm.
klappen klapat - zuklappen sklopit,
uzavt. Viz i :klopit.
klepat, klepnout, klepn, klepna, zaklepat, poklepat, vyklepat, oklepat (se),
rozklepat (se). Vesl. Psl. *klepati
tlouci, klapat je onom. pvodu, ele-

mentrn pbuzn je lit. klabeti, nm.


klappern tv., k penesenmu vznamu
tlachat, pomlouvat srov. nap. angl.
clap klepat, tleskat i brebentit. Srov.
:klapat, :klopit.
klepeto, kleptko. Jen . Nejsp snad
lze vysvtlit z psl. *kle(p)noti uzavt,
sklapnout (viz :klenout) (HK). Ppona jako v :eeto.
kleptomanie chorobn sklon krst,
kleptoman(ka), kleptomansk. Novotvar (19. st.) z . klpt kradu a :mnie.
klrus duchovenstvo, klerik, klerikl,
klerikln, klerikalismus, klerika. Z lat.
clrus tv. a to z . kle ros dl, los,
podl (knsk povoln je dl od
Boha).
klesat, klesnout, klesav, poklesnout,
pokles, poklesek, poklesl, podklesvat, sklesl, zaklesnout. Slk. klesa, p.
klsnc tv., sln.st. klsniti kloptnout,
jinde chyb. Psl. *klsati (B7) je asi variantou ke *klkati (viz :kleet).
klest osekan vtve, chrast. Od :klestit.
klestit osekvat, oezvat, proret
(cestu), proklestit, oklestit, kletit
kastrovat, vykletit, kletnec. P.
klescic, r.d. klestt hnst, svrat,
sln. klstiti osekvat, tlouci, stsl.
(s)klstiti sevt. Psl. *klstiti se obvykle spojuje s lit. kls (ra) klepeta, sti. klisnati svr, trp z ie.
*kleik- tisknout, makat (A1). Srov.
:klet, :klt.
klet, kletiky, klky. Vesl. - p. kleszcze, r. kli, s. klta, ch. klijta,
stsl. klt. Psl. *kla (mn. *kli)
je zejm odvozeno od *klstiti (:klestit), i kdy detaily tohoto odvozen

284

kletba

klima

(*klst-ja?) jsou sporn. Srov. :klt.


kletba. Viz :klt, :klatba.
kleveta, klevetit. R. klevet, s./ch. klveta, stsl. kleveta. Psl. *kleveta od *klevetati nen pli jasn. asto se spojuje
s :klovat (-etati je stejn jako u :tepetat), podle jinch jde o expr. obmnu
:klepat (tam viz i o posunu vznamu).
kl, klek, klov, kln, klnk, sklit, obklit. St. kl kl, hk. Vesl.
- p. klucz, r. klju, s./ch. klj, stsl.
klju. Psl. *klu souvis s lit. klits
pekka, stir. cl heb, lat. clvis
kl, zvora, . kles tv., ve z ie. *klu, *klu- hk; zavrat (hkem), pbuzn je zejm i nm. schliessen zavrat, zamykat (z ie. (s)kleu-d- (A5,
A4)). Primitivn kle mly tvar hku
i kliky (podle tto podoby t kln
kost - ji ve star .). Srov. :klika1 ,
:sklit, :klter.
klit, klek, vyklit, naklit, vzklit.
Od st. kl (pozdji klk, kl, k tomu
srov. :hebk, :klih) klek, zrodek
rostliny z psl. *klj (B6, B9) (tato
odvozenina doloena jen v .), zkladem je psl. *kl (srov. p. kieek, sln.
kl tv.). Dle viz :kel, jeho pvod je
toton. Klek je vlastn to, co se probj, prodr ven (ze semene, ze zem
ap.).
klika, klikovat. Od :klika1 pat sem
i penesen vznamy nco stoenho,
prudk uhnut v bhu ap..
klid, klidn, uklidnit, zklidnit, klidit
(se), uklidit, klid, klidov, sklidit,
sklzet, sklize, poklidit, vyklidit. St.
klud tv., kluditi podat, tiit; odklzet, istit. Hl. kludzic uklzet, istit, r.d. kljud podek, slunost,
zcela chyb v jsl. Psl. *klud, *kluditi
m nejble ke germ. slovm - gt.

hltrs ist, sthn. hlttar (nm. lauter) ist, jasn (z ie. *kld-, *kleud(A4, B2)). Srov. :kloudn.
klient zkaznk (advokta, pennho
stavu ap.), klientela. Pes nm. Klient tv. z lat. clins (gen. clientis) svenec, chrnnec (mskho patricije),
jeho dal pvod nen jist - nkte
spojuj s lat. clure poslouchat (srov.
:slout), jin s -clnre klonit se. Srov.
:deklinace, :klima.
klih lepidlo ivoinho pvodu, klihov, klit, klika, piklit, rozklit.
St. kl (pozdjm petvoenm klh,
klih podobn jako klk u :klit, :ebk). P., r. klej tv., b. klej smla. Psl.
*klj je zejm variantou ke *glj (p.,
r.d. glej jl, hlinit zem, s./ch. glj
druh hlny), je souvis s nm. Klei,
angl. clay jl, . gla lep z ie. *gli-.
Srov. :hlna, :hlva.
klika1 , klika, klikov, klikat, klikatit
se. Vesl. - p.d. kluka, r. kljuk, s./ch.
kljuka. Psl. *kluka je utvoeno pp. -ka
od ie. *klu- hk, dle viz :kl.
klika2 skupina vzjemn se podporujcch lid. Z fr. clique onom. pvodu.
Srov. :klaka.
klika3 ob. tst, klika. Z nm. Glck
tv. nejasnho pvodu (srov. i angl. luck
tv.).
klikva kek s ervenmi plody rostouc na raelinitch, klikvov. Pejato Preslem z r. kljkva, je asi souvis s r. kljuevna blto, celkov vak
nejist.
klima podneb, klimatick, klimatizace. Pes nm. Klima a pozdnlat.
clma tv. z . klma sklon Zem
(od rovnku k plm), nebesk oblast,
zna od kl n naklnm. Srov. :kli-

285

klimakterium

klvie

makterium, :klinika, :inklinovat.


klimakterium pechod (u eny), klimakterick. Z . klmakter pechodn
rok, nebezpen obdob lidskho ivota (podle antickch lka kad 7.
rok ivota), doslova stupe ebku
od . kl max ebk, stupovn od
kl n klonm se (srov. :klima).
klmat, poklimovat. Krom . jen v jsl.
- s./ch. kl mati pohupovat (hlavou),
b. klmam tv. Psl. *klimati se spojuje
s ie. koenem *klem-/*klom- od *kelsklnt, oprat (srov. sti. klam(y)ati
je unaven, :klamat a dle i :klonit, :klima, :deklinace aj.).
klimpr hov. expr. klavr. Z nm. Klimper(kasten) tv. onom. pvodu.
kln, klnek, klnov, vklnit, zaklnit.
Vesl. - p., r. klin, s./ch. kl n, stsl.
klin. Psl. *k()lin je nejsp odvozeno
od *klati (viz :klti), pvodn vznam byl zapiatl ploch kus deva,
kovu ap. slouc k roztpnut, dal
vznamy - nap. msto mezi doln st
trupu a stehny sedc osoby - vznikly
na zklad podobnosti.
klin zaklnn soupe v boxu. Z angl.
clinch sevt, dret, co je kauzativum
(srov. :trpit - :trpt) ke cling lpt,
dret se.
klinika nemocnice pi lkask fakult,
klinick. Pes nm. Klinik, fr. clinique
tv. z . klnike (tchn) umn uzdravovat nemocn na lku od kl n
lko, lehtko od kl n naklnm,
pokldm. Srov. :klima, :deklinace.
klinkat, zaklinkat. Onom. pvodu. Srov.
hl. klinkac, nm. klingen, angl. clink.
Srov. i :cinkat.
klip dramatick vizuln doprovod
psn, reklamy ap. Z angl. clip stih,
vstiek a to ze skandinvskch ja-

zyk, pvod asi onom.


klips(n)a ozdobn stiskac spona i nunice; emnek na pedlu kola k upevnn nohy. Z angl. clip (pl. clips)
svorka, spona, pchytka, pvod asi
stejn jako u :klip.
klisna kobyla, klisnika. Jen ., pitvoeno k st. kls hb, dobyte (C1).
Stp. klusi, str. kljusja tan zve,
s./ch. kljse sel k, stsl. kljus,
tan zve. Psl. *klus, je odvozeno
od *klusati (viz :klusat).
kli ustlen slovn obrat. Z fr. clich, pvodn tiskov deska uren ke
knihtisku, vlastn p. trp. od clicher
odlvat tiskovou desku pomoc matrice onom. pvodu (podle mlaskavho
zvuku, kter zazen vydv). K vznamu srov. :stereotyp.
klt, klov. .st. kl, slk. klie, p.
kleszcz, r. kle, sln. kl. Psl. *kl
(C3, C5) zce souvis s *kla (viz
:klet).
klt, kletba, proklnat, proklet, proklet,
zaklnat, zaklet. Vesl. - p. klc, r.
kljast, s./ch. klti, stsl. klti proklnat, klti s psahat. Psl. *klti (s)
(B7) nem jist ie. paralely. Pvod
lze objasnit dvojm zpsobem - jednak spojenm s :klonit (lovk se pi
kletb i psaze sklnl, ppadn dotkal zem), jednak spojenm se stangl.
hlynnan zvuet, hluet (A4), sti. krndati tv. z ie. *kel- tv.; jako vznamovou
paralelu lze uvst nm. schwren psahat, angl. swear, gt. swaran tv. a
sti. svrati zn, zvu.
klitoris potvek. Z . kleitors, doslova hrbolek, a to asi od kl n sklnm, srov. klts kopec, svah. Srov.
:klinika.
klvie pokojov rostlina s oranov r-

286

klika

klonit (se)

ovmi kvty. Nazvna asi na poest


Charlotte Florentie, rozen Clive, vvodkyn z Northumberlandu ( 1866).
klika klihovit vrstva v mase. Od
:klih.
klk chuchvalec, sraenina. P. kak koudel, chundel, r. klok chom, sln.
klke (pl.) koudel, pazde. Psl. *klk
nen pli jasn, snad souvis s lit.
plukas vlasy, nm. Flocke vloka,
chuchvalec (viz :vloka), pedpokld to ale dlkovou asimilaci p-k na
k-k.
klnout. Viz :klt. St. klti mlo pt.
as klnu, klne atd., k tomu se vytvoil analogi (D1) nov innitiv. Srov.
:pnout, :jmout.
kloaka spolen st trvic trubice, moovch a pohlavnch orgn (u ptk);
stoka. Z lat. cloca, cluca stoka, kanl ze stlat. cluere istit ze stejnho
ie. koene jako :klid.
klobsa, klobsov. P. kiebasa, r. kolbas, sln. klobsa, b. kobasica. Psl. *klbasa (rzn nepravidelnosti ve slov. jazycch jsou asi druhotn) bylo vtinou povaovno za vpjku nejistho
pvodu (Ma2 , HK), dnes se uvauje i
o domcm pvodu slova vzhledem k
r.d. klbik domc klobsa, kelbchi
steva, ukr.d. kovb, kvbik zvec aludek, r.d. kolbt neumle t, i kdy
ani pvod tchto slov nen jasn.
klobouk, klobouek, kloboukov, klobounk, klobounictv. Vesl. - p. kobuk, r. klobk, s./ch. klbuk, stsl. klobuk pokrvka hlavy. Psl. *klobuk je
nejsp pevzet z njakho ttat. jazyka
(srov. tur. kalpak druh epice, jako vchodisko se vak obvykle rekonstruuje
nedoloen *kalbuk). Pesn doba pevzet ani okolnosti pesmyku kalb- >

klob- (nejde tu o zmnu uvedenou v


B8!) nejsou znmy.
klofat, klofnout, klofanec. Expr. ke
:klovat.
klohnit ob. expr. neumle vait. Expr.
obmna ke klektat mchat (nco tekutho) (Jg). Srov. :klokotat.
klokan, klokan. Asi Preslv vtvor
podle skokan, poten k- se snad
opr o nm. Knguruh, je je stejn
jako vtina ostatnch evr. nzv klokana pevzato z ei australskch domorodc.
kloko ke s velkmi tobolkami s kulovitmi semeny, kloko. P. kokoczka,
s./ch. klok. Psl. *kloko je onom. pvodu (srov. :klokotat) - potsme-li
zralou tobolkou, semena v n chest
(Ma2 ).
klokotat, klokot, klokotav. R. klokott, s./ch. kloktati bublat, chrastit,
stsl. klokotati prudce vait. Onom.
pvodu, podobn tvary jsou v lit.
klkt! buch!, isl. hlakka kiet. Srov.
:kloktat.
kloktat, kloktadlo, vykloktat (si). R.d.
kloktt, s./ch. klktati. St. bylo i klektati klepat, mchat, kvedlat. Srov.
:klokotat.
klon potomstvo vznikl nepohlavn cestou z jednoho jedince, klonov, klonovat, naklonovat. Z angl. clone tv. a tam
za. 20. st. z . klon ratolest, vhonek.
klonit (se), sklonit (se), sklon, skloovat, poklonit se, poklona, naklonit
(se), nklon, piklonit se, pklon, pklonka, pedklonit (se), pedklon, zaklonit (se), zklon, uklonit se, klona,
vyklonit (se), sklnt (se) aj. Vesl. - p.
konic (si), r. klont(sja), s./ch. klniti (se), stsl. kloniti s. Psl. *kloniti
(s) se vyvozuje z ie. *kl-on- od ie.

287

klopa

klub

*kel-/*kel- sklnt, oprat, k nmu


pat nap. lit. als strana, stisl. halla
sklnt, nm. Halde svah aj. Oekvanou variantou (z pevldajcho ie.
*kel- (A1)) je psl. *sloniti oprat. Viz
:clonit, kde jsou i dal ie. souvislosti.
klopa peloen st kabtu na prsou;
zklopka pes otvor kapsy. Od :klopit.
klopit, klopen, sklopit, vyklopit, obklopit, peklopit, piklopit, pklop, poklop, poklopec, zklopka. Takto bohat
zastoupen odvozenin je jen v . Psl.
*klopiti je onom. pvodu (srov. :klapat, :klepat, :klopotit se), asem se
vak u nho z pouh imitace zvuku vyvinuly vznamy obracet, zavrat ap..
Srov. :klenout.
klopotit se, klopotn, klopota. Novj,
st. klopotati spchat, tit se. P. kopotac psobit starost, str. klopotati
umt, hmt, klepat, s./ch. kloptati
hmt, klepat, tlouci, stsl. klopot rachot, hmot. Psl. *klopotati je onom.
pvodu, srov. :klopit, :klepat, :klapat a mimo slov. jazyky lot. klapstt
klapat, lit. klpterti siln plesknout,
klepat i nm. klopfen klepat. K . vznamu tce pracovat srov. :rachotit
- rachota. Srov. jet :kloptat, :lopotit se.
kloptat, kloptnout, kloptav. Jen .,
varianta k st. klopotati (viz :klopotit se). Podobn tvary jsou lit. klpti
a lot. klupt tv., rovn onom. pvodu.
Srov. i :klusat.
klot druh bavlnn ltky (na pracovn
plt ap.), klotov. Z angl. cloth tkanina, sukno, dal pvod nejasn.
kloub, kloubov, kloubn, kloubovit,
skloubit, vykloubit. Jen . a slk.
(kb), jinak hl.st. kuba bedro, ra-

menn kloub, p. kb kyel, bedro,


ohb krku, ukr., br. klub bedro. Psl.
*klob, *kloba (slk. vak ukazuje na
*klb, pro . mono vyjt z obou koen) je tot jako v :klubko.
kloudn podn. Z nedoloenho
st. *kldn, v nm ztvrdlo pvodn
mkk l. Dle viz :klid.
klouzat, klouzav, klouzek, kluzk, kluzit, kluzk, sklouznout (se), skluz,
skluznice, vyklouznout, vklouznout,
uklouznout, podkluzovat. Slk. kza,
p.st. kiezac, r. skolzt, sln. sklzati,
s./ch. klzati se. Zejm expr. slovo,
u nho je nutno vychzet z vce psl.
podob (*klz-, *sklz-, *kliz-, *skliz-),
dle viz :slizk.
klovat, klovnout, vyklovat, uklovat,
proklovat (se), oklovat. St. klvati,
1.os.pt. kluju. Vesl. - p. kluc, r. klevt, s./ch. kljuvati. Psl. *klvati nem
pli jasn ie. pbuzenstvo. Mon je
spojen s lit. kliuti uvznout, zachytit
(se) a s ie. *klu- zahknout ap. (srov.
:kl).
klovatina druh lepidla. Od adj. klovat
ze starho klejovat, klijovat (Jg), je
je odvozeno od st. kl (viz :klih).
klozet splachovac zchod, klozetov.
Zkrceno z angl. water-closet (odtud
WC) z water voda a closet komrka,
soukrom mstnost ze stfr. closet tv.,
co je zdrobnlina od clos uzaven
msto, obora z lat. clausus uzaven
od claudere zavrat. Srov. :klauzura,
:klter.
klub, klubov, klubovna, klubovka, klubismus. Z angl. club, pvodn kyj, palice, zejm ze skand. (stisl. klubba tv.).
Spojen vznam spolek a palice
se nkdy vysvtluje klubovmi rituly (posln palice lenm klubu, HL),

288

klubat se

kmihat

ale pravdpodobnj je vyjt ze spolenho vznamu chum, masa (hmoty


i lid), kter je i v pbuznm angl.
clump. Srov. :klubko.
klubat se, vyklubat se. Asi tot co
:klovat (HK, Jg), i kdy jin povauj
sblen obou slov za druhotn (Ma2 ).
klubko, klubko. P. kb, r. klub, klubk,
s./ch. klupko, stsl. klobk kamenn
hrac kostka. Psl. *klob (a jeho zdrobnliny) nen zcela jasn. Nejsp lze spojit s nm. Klumpen chom, hrouda,
angl. clump tv., lat. glomus klubko a
globus koule, kotou z rozenho ie.
koene *gel- balit, kupit; koule (A4).
Pro slov. je vak teba potat s poten ztrtou znlosti (g > k), kter je
asi i v lot. klambars hrouda, chom.
Srov. :kloub, :konglomert, :klub.
klcek zast. hadk, zbytek ltky.
Zdrobnlina od starho kloc z njakho
nm. n. tvaru odpovdajcho stdn.
klatte tv. (Ma2 ).
kluit zast. mtit, kcet les a dobvat
paezy. Z psl. *kliti, je je asi variantou ke *kriti, srov. p. karczowac, r.
korevt, s./ch. kriti tv. i st. kr paez. Snad souvis s :krit i :koen.
kluk, klouek, kluina, klukovsk, klukovina. St. kluk znamenalo (opeen)
p (hl. kok, dl. kek tv.), ve stedn
. pak spojen kluk nepeen dostalo
vznam budikniemu, lenoch, odtud pak ztrtou negativnch konotac
dnen vznam (Jg, Ma2 ). St. kluk dle
nen pli jasn, nelze vylouit onom.
pvod (srov. mak. kluka klepat, bt,
bodat).
klusat, klus, klusk, klusck, piklusat, odklusat, vyklusvat, poklus.
P.st. kusac, r.d. kljust jet oklikou, sln. kljsati kloptat. Psl.

*klusati/*klusati (z pedpokldanho
*klup-sati, *klup-sati) se spojuje s lit.
klpti kloptat, nm. laufen bet
(ze sthn. (h)loufan (A4)) z ie. *kleup/*kloup- (Ma2 ), je bude asi onom. pvodu. Srov. i . klp klus a :kloptat.
klystr nlev k vyprzdnn stev,
klystrov. Z nm. Klistier a to pes
lat. clystr(ium) z . klyster stkaka
od klz vymvm.
kmn zast. prost lovk (zvlt vojk). Z nm. gemein prost, obyejn, je souvis s lat. commnis spolen (srov. :komunismus).
kmen, kmnek, kmenov. Jen ., slk.
kme tv., dl. kmjen vtev, suk, stvol,
vedle toho p.st. kien kmen. Psl. *kmen je asi z *kn-men-, kde -menje pp. jako u :plamen, :pramen,
prvn st pak je uchovna v p. slov a
je dobe srovnateln s lit. kunas tlo
(B6).
kment jemn lnn pltno, kmentov.
Asi ze sthn. gewant odv, ltka a to
od wenden toit, vinout, vlastn to,
co je svinut.
kmet kni. staec. St. t pedn len
obyvatelstva, vladyka, sedlk. Vesl.
- p. kmiec sedlk, staec, str. kmet
zkuen vojk, druink, s./ch. kmet
sedlk, starosta, stsl. *kmet vesnick pedk. Psl. *kmet je nejsp pevzet z lat. comes (gen. comitis) prvodce, druink, dvoan, vznam vysok ednk, ven staec
asi postupn poklesl na pedk poddanch, sedlk. Podrobn viz Ma2 . Srov.
:komtesa.
kmihat, kmih, pedkmih, zkmih. Novj (u Jg jet nen), asi a od Tyre,
kontaminac (D3) :komhat a :kmi-

289

kmn

knokaut

tat.
kmn, kmnov, kmnovat, pokmnovat.
Asi pmo z lat. cumnum, cymnum a
to z . kmnon, pvodu semit. (ar. kammn, hebr. kammn).
kmitat, kmitav, kmit, zakmitat. Jen .
Asi pesmykem ze st. mkytati s kmitat se, mhat se, mketnti s kmitnout
se z psl. oslabenho stupn *mk-, jinak srov. hl. mikac mhat se, sln. mkati mhat z psl. *mikati. Pbuzn je
lat. micre tv. (z ie. *meik-). Znl zakonen je v :mhat se, :mt.
kmotr, kmotra, kmotenec, kmotenka,
kmotrovsk, kmotrovstv, rozkmotit
se. P., r.d. kmotr, stsl. jen kmotra. Prvotn je psl. *kmotra z lat. commter, doslova spolumatka (viz :koma :matka), k nmu se zhy vytvoil
musk protjek *kmotr (namsto
lat. compater).
knajpa slang. krma, hospdka. Z nm.
Kneipe tv. a to asi od kneipen, kneifen tpat, makat (se), pbuznho s
angl. knife n.
knajpovat otuovat se studenou vodou. Podle vodolebn metody nm.
knze S. Kneippa ( 1897).
knap psl. zast. ob. tsn, taktak. Z
nm. knapp st; tsn, mal, je asi
souvis s kneipen makat, tpat (viz
:knajpa).
knedlk, knedlek, knedlkov, knedlkov. Z pozdn sthn. kndel, co je
zdrobnlina k sthn. knote, knode (viz
:knot). Pevzato namsto st. ika
(co kritizoval Hus ve svm znmm
kzn) (Ma2 ).
knz, knsk, knstv, knka, knna.
St. knz kne, knz. Vesl. - p.
ksidz, r. knjaz, s. knjz, ch. knz, stsl.
kndz. Psl. *kndz je ran vpjka

z germ. *kuningaz vdce rodu, krl


(srov. nm. Knig, angl. king krl) od
*kunja- rod, pokolen, je souvis s lat.
genus tv. (A4) (srov. :gen). V zsl. jazycch dolo k vznamovmu posunu
svtsk hodnost, kne crkevn
hodnost, knz. Srov. :kne.
kniet. Onom., srov. :kuet.
kniha, knka, kneka, knin, kninice,
kniha, knihovna, knihovn, knihovnk, knihovnice, knihovnick, knihovnictv, (za)knihovat. Vesl. - p. ksiga,
r. knga, s./ch. knj ga, stsl. knigy
(pomn.) kniha, uenost, listina, psmena. Psl. *kniga je star kulturn
slovo pejat nejsp z vchodu (ze stejnho zdroje je zejm i ma. knyv tv.),
pesn cesty pevzet ani posledn pramen vak nejsou jist. Jeden z monch
vklad vychz z asyrskho kunukku
pee (pes arm. knikc tv. a dle tur.
prostednictvm), druh a z n. king,
je by do slov. pilo rovn tur. i protobulharskm prostednictvm (Ma2 ).
knr, knrek, knrat, knrkat, knra.
Jen ., pvodu asi expr. (u Jg i koury),
snad je tu souvislost s nm. Schnurrbart tv.
kne, knec, knectv. St. knie,
vlastn knec syn, od knz kne
(viz :knz). Kdy dolo v . k pehodnocen vznamu slova knz na duchovn, pevzala odvozenina pvodn
vznam panovnk.
knok, knoek, knokov, knokovit. Ze sthn. knpfel, co je zdrobnlina od knopf knok, suk, poup, nco
kulatho.
knokaut sraen soupee k zemi (v
boxu), knokautovat. Z angl. knock-out
z knock udeit onom. pvodu a out

290

knot

kocbka

ven. Srov. :aut.


knot, knotov. Ze sthn. knote svzn,
ztlutn, uzel (nm. Knote uzel).
Souvis s :knedlk a :knuta.
kour (divok) kanec. Asi z p. i ukr.
knur (s expr. zmkenm), co je nejsp zkrcen del formy, kter je v ukr.
knroz, p. kiernoz, hl. kundroz aj. Dal
pvod je nejasn.
kourat, kourn, kourav, koural.
Onom. pvodu, podobn je lit. knirti
tv. a nm. knurren vret, bruet. Srov.
:knr, :kuet.
kuet, kuen. Onom. pvodu, podobn tvary jsou v lit. kniakti moukat, nm.d. kniautschen (Ma2 ). Srov.
:kourat.
knuta karab. Z r. knut a to nejsp ze
stisl. kntr uzel, suk (srov. :knot).
Pvodn tedy uzlovat bi.
ko-1 . Expr. zesilovac pedp., srov.
:kodrcat, :komhat, :kolbat aj.
(jej varianty jsou nap. ve :skomrat
a :enichat), souvis s lit., lot. ka- a
snad i gt. ga-, nm. ge- (srov. :druh1 ,
:kmn) a lat. co- (viz :ko-2 ).
ko-2 . Z lat. co- z pvodnho com- (viz
:kom-) ped samohlskou (srov. :koalice, :koecient, :koordinace).
koalice seskupen, spojenectv (politickch stran ap.), koalin, koalovat. V
tomto vznamu poprv v 18. st. v angl.;
stlat. coalitio znamenalo kltern
konvent od lat. coalscere (p. trp.
coalitus) srstat, sluovat se, vzmhat
se z co- (:ko-2 ) a alscere prospvat, vzrstat od alere ivit, posilovat.
Srov. :alimenty, :adolescence.
kobalt kovov prvek podobn niklu,
kobaltov. Z nm. Kobalt, co je sask
varianta ke Kobold dln i domovn
sktek (podle pedstav hornk jim

podstrkoval tuto rudu msto cennjho


stbra). V prvn sti slova je nm.
Koben chlvek, kotec (viz :kobka), v
druh bu hold naklonn, pzniv
(srov. :hold), i walten vldnout.
koberec, kobereek, kobercov. St. kobeec (gen. koberce) tv. vedle kober
lehk pl, p. kobierzec, r. kovr. Nepli jasn. Nejsp vpjka z njakho romn. tvaru, kter vychz z lat.
cooperre pokrvat, pikrvat, (srov.
prov. cobert pikrvka, fr. couvert
prostrn, pbor, angl. cover pokrvat) z co- (:ko-2 ) a operre pokrvat
(Ma2 , HK).
kobka mal tmav mstnost. Ze sthn.
kobe chlvek, klec, dutina (dnes Koben chlvek, bednn). Pbuzn je asi
:upa.
kobra druh jedovatho hada, brejlovec.
Z port. cobra (de capelo) had (s kapuc) z vlat. *colobra z lat. colubra
had.
kobyla, kobylka, kobyl, kobylinec.
Vesl. - p. kobya, r. kobla, s./ch.
kbyla, stsl. kobyla. Psl. *kobyla nen
jasn. Obvykle se spojuje s lat. caballus
k, kobyla a . kablls tan k,
ale pvodn zdroj nen znm. Nejastji se uvauje o maloasijskm pvodu
slova, kter by se do slov. dostalo trckm, ilyrskm i skytskm prostednictvm. Penesen vznamy: kobylka
lun - podle jist podobnosti jej hlavy
s koskou hlavou, kobylka (u housl ap.)
na stejnm principu jako koza (na ezn dv) (podrobnji Ma2 ).
kocbka expr. loka. V . od Komenskho, pvod nejasn. Dve t dln
vozk (Jg). Vzhledem k slovm jako
:kodrcat, :kolbat lze uvaovat o
expr. :ko-1 ), Jg uvd i cba nco du-

291

kocour

koedukace

tho, zvlt ndoba na hzen kostek,


ale to spojen je nejist. Jmno Kocba
(potok u Prahy) je a druhotn, z pvodnho Chocava.
kocour, kocourek, kocou. Zsl. - slk.
kocr, hl. kocor, p.d. kocur. Psl.
*kotur/*koter (B3) je odvozeno od
*kot tv. (srov. .n., p., r. kot), je
souvis s lit. kat, nm. Kater tv., Katze
koka, angl., stir. cat tv., st. ktta.
Vechna tato evr. slova nejsp vychzej z pozdnlat. cattus, catta, kter
bv povaovno za vpjku z nubijskho kads - koka toti byla ochoena v Egypt a ze sev. Afriky se lat.
i kelt. prostednictvm dostala do Evropy. Srov. :koka, :kot, :kocovina.
kocovina stav po (alkoholickm) opojen. Nejprve toto slovo znamenalo vtrnost (ertovnou obmnou z koiina
podle mladoboleslavskho hejtmana
Kotze, proti nmu se konaly vtrnosti v revolunm roce 1848) (Ma2 ,
HK), dnen vznam slovo zskalo ve 2.
pol. 19. st. podle nm. Kater kocour i
kocovina (ve studentskm slangu snad
narkou na Katarrh, srov. :katar).
ertovn piklonn ke kocour mlo v
nm. oporu ve starm Katzenjammer
tv., doslova koi nek. K pouit
zvecch jmen pro podobn stavy srov.
opice opilost (nm. Ae tv.).
kor, korek, korkrna. Odvozeno
od :ko, zpsob tvoen vak nen
zcela jasn,
ko, korovat. Z ma. kocsi, adj. ke
Kocs, co je jmno vesnice nedaleko
Komrna, kde byla vznamn pepahac stanice na cest z Vdn do Peti
(ji od 15. st.). V . pvodn adj. (ko
vz), pak zpodstatnlo na vz, kor,

jen v . pak zmna vznamu na vozka.


Z ma. se rozilo do vtiny evr. jazyk - srov. p. kocz, s./ch. kija, nm.
Kutsche, angl. coach, fr., p. coche, ve
kor, vz.
koka, koi, koika, kokovit, kokovat se. Hl. kka, dl. kcka, p. kotka
(n. i koczka), r. kka, v jsl. a slk.
pevld maka (srov. :macek1 ), ale
b. ktka. Psl. *kotka je odvozeno od
*kot (viz :kocour), ve uveden
slov. tvary s rznmi sykavkami namsto -t- vak nemaj uspokojiv vysvtlen. Koiky jehndy podle hebkho povrchu pipomnajcho koi
srst. Srov. :kot, :kotva.
kokodan. Pejato Preslem z p. koczkodan a tam asi z rum. cocodan svi;
opice nejasnho pvodu, piklonnm
ke :koka (Ma2 ).
koovat, koovn, koovnk, koovnick.
Pejato za obrozen z p. koczowac i r.
koevt, tam z ttat. k putovn, pesdlen.
kd systm znak pro penos informace,
deifrovac kl, kdov, kdovat, zakdovat. Z angl. code z fr. code z lat.
cdex (viz :kodex).
kodein alkaloid opia. Z fr. codine a to
umle od . kodeia makovice.
kodex zkonk; starobyl kniha rukopis. Z lat. cdex spis, kniha, seznam,
pvodn devn desky na psan, kmen
(stromu), od cdere tlouci, buit.
Srov. :kd, :kodikace.
kodikace uzkonn, kodikovat, kodikan. Viz :kodex a :-kace.
kodrcat, kodrcav, pikodrcat. Expr. z
:ko-1 a :drcat.
koedukace spolen vchova chlapc
a dvek, koedukovan, koedukan. Ze
stlat. coeducatio z co- (:ko-2 ) a lat.

292

koecient

koketa

ducti vchova od ducre z :exa dcere vst. Srov. :dedukovat.


koecient souinitel. Ze stlat. coeciens (gen. -entis) spolupsobc, co
je pvodn pech. pt. od coecere z
co- (:ko-2 ) a lat. ecere psobit (viz
:efekt).
koexistence spoluit, koexistovat. Viz
:ko-2 a :existovat.
kofein alkaloid obsaen zvlt v kv
a aji, kofeinov. Nejprve nazvn nm.
objevitelem Rungem Caein (1821),
na pelomu stolet pak zmnno podle
angl. vzoru na Coein. Viz :kva,
:kafe, srov. :kodein.
kok lek. Ze sthn. kopfel, zdrobnliny od kopf pohr, ndoba na pit
(dnes penesen Kopf hlava) z pozdnlat. cuppa tv. (srov. angl. cup tv.) z
lat. cpa sud, dber. Srov. :kbelk,
:kupole.
kognitivn poznvac, sdln. Z angl.
cognitive tv. od cognition pozn(v)n
z lat. cgniti tv. od cgnscere (p.
trp. cgnitus) poznvat z co- (:ko2
) a (g)nscere poznvat, znt. Srov.
:inkognito.
koherence spojitost, soudrnost, koherentn, koheze. Z lat. cohaerentia tv. od
cohaerre (p. trp. cohaesus) souviset, dret se z co- (:ko-2 ) a haerre
vzet, lpt. Srov. :adheze.
kohout, kohout, kohoutek, kohoutkov,
kohoutov, kohoutit se. Slk. koht, p.
kogut, r.d. kgut. Psl. *kogut je odvozeno od onom. zkladu ko- stejn jako
rozenj *kokot (srov. :kokot) (asi
je to jeho expr. obmna). Nzvy kohouta se zdvojenm k-k jsou nap. i v
angl. cock, fr. coq, . kikks, sti. kukkuta.
kochat se, pokochat se, rozko,

rozkon. St. kochati obveselovat, laskat, milovat, p. kochac milovat, r.d.


koch tv., chyb v jsl. i lu. Psl. *kochati se nejastji vykld jako expr.
varianta nedoloenho *kos(a)ti, je
souvis s *kasati (viz :kasat (se)),
*kosnoti (r. kosntsja dotknout se)
i :esat (HK). Pvodn vznam by
byl (lehce) pejet rukou, z toho pak
laskat, hladit a milovat.
koitus soulo. Z lat. coitus tv. od core
(p. trp. coitus) sejt se, spojovat se
z co- (:ko-2 ) a re jt. Srov. :jt.
kje (lodn) kabina. Pes nm. Koje z
niz. kooi, stniz. cooye a to z lat. cavea
ohrada, klec.
kojit (se), kojn, kojenec, kojeneck, nakojit, odkojit, ukojit, ukjet (se). Hl., p.
kojic chlcholit, uklidovat, ukr. koty
dlat, tvoit, s./ch.d. kjiti vychovvat. Psl. *kojiti znamenalo pvodn
asi uklidovat, ukldat, dle viz :pokoj.
kojot. Pes angl. coyote ze p. coyote a
to z mexickho coyotl.
koka jihoamerick ke obsahujc kokain. Pes p. coca z indinskho coca,
cuca. Srov. :kokain, :coca-cola.
kokain alkaloid obsaen v rostlin
koka, kokainov. Utvoeno od :koka,
srov. nap. :kodein, :kofein.
kokakola. Viz :coca-cola.
kokarda svinut stuka jako ozdoba i
odznak. Pes nm. Kokarde z fr. cocarde, poprv u Rabelaise ve spojen
(bonnet) la cocarde (epice) na zpsob kohoutho hebenu, ze stfr. coc
kohout z pozdnlat. coccus tv. Srov.
:kohout, :koketa.
koketa, koketn, koketovat, koketerie. Z
fr. coquette od coquet marniv, koketn, vlastn chovajc se jako ko-

293

kokila

kolaudovat

hout, od coq kohout. Srov. :kohout,


:kokarda.
kokila kovov odlvac forma. Z fr.
coquille tv. z vlat. conchylia (pl.) z .
konchlion lastura kenm s fr. coque
skopka.
kokon zmotek. Z fr. cocon a to z lat.
coccum ervec nachov, jdro z . kkkos tv. Odtud i fr. coque (srov. :kokila).
kokok hjov bylina s blmi kvty.
Vlastn kuerav bylina (podle bujnch, vzhru trcch list), srov.
s./ch.d. kokrav kuerav. Srov. i
:kuera.
kokos, kokosov, kokoska. Pes nm. Kokos(nuss) z port. coco, je se spojuje s
fr. coque skopka z lat. coccum (srov.
:kokon). Podle jinho vkladu jde o
dtsk slovo oznaujc oklivou tv
(ochlupen skopka oechu pipomn
muskou i opi hlavu).
kokot vulg. slang. penis; nepjemn lovk. st., lu., stp. kokot, r.d. kkot,
s./ch. kokt, stsl. kokot, ve kohout
z psl. *kokot onom. pvodu (dle viz
:kohout). Vznam penis je ji st.,
v novj dob ze slk. (vojensk slang),
stejn posun je nap. u angl. cock kohout i penis.
kokpit sedadlov prostor zvodnho
vozu, pilotn kabina. Z angl. cockpit
tv., pvodn prohlube pro kohout
zpasy, z cock kohout a pit jma, dolk. Srov. :koktejl, :pitbul.
kokrhat, kokrh, kokrhav, zakokrhat.
P. kokorykac, r. kukarkat, s. kukurkati ap. Onom. pvodu.
kokrhel druh byliny, hanl. ensk klobouk. Ze sthn. ggerel ozdoba hlavy
(u kon) (asi souvis s :kukla), s lid.
piklonnm ke :kokrhat. Nzev rost-

liny podle zvltnho tvaru jej koruny


(Ma2 ).
kokrpanl druh psa. Z angl. cocker
spaniel, doslova panlsk sluka (byl
trnovn pro lov sluk) od (wood)-cock
sluka a spaniel pes stfr. espagneul z
lat. Hispaniolus (dnes angl. Spanish).
koks, koksov, koksrna, koksrensk. Z
nm. Koks a to z angl. cokes, pl. od coke
tv., co je n. slovo nejistho pvodu.
koktat, koktav, kokta, zakoktat, vykoktat. Onom., jen ., jinde slovesa od
zkladu, kter je v :zajkat se.
koktejl, koktajl mchan npoj; odpoledn spoleensk schzka s oberstvenm. Z angl. cocktail, doslova kohout
ocas, z cock kohout a tail ocas. Metafora vak nen pli jasn, vysvtlen
npoj pestr jako kohout ocas (HL)
asi nen sprvn. V angl. to bylo i oznaen neplnokrevnch kon s pistienm ocasem, odtud se tedy mon vznam bastard, kenec penesl na mchan npoje (kolem r. 1800 v USA).
kolaborovat spolupracovat s neptelem, kolaborace, kolaborant. Z lat.
collabrre spolupracovat z com(:kom-) a labrre pracovat (srov.
:laborato). Dnen vznam ve fr. za
2. svt. vlky.
kol, kolek, kolov. Odvozeno od
:kolo (podle tvaru).
kolaps nhl selhn (orgnu ap.),
(z)kolabovat. Z lat. collapsus zhroucen od collb klesat, hroutit se z
com- (:kom-) a lb smekat se, upadat. Srov. :labiln.
kolrek bl knsk lmec. Z lat.
collrium, collre lmec od collum
krk.
kolaudovat schvalovat (stavbu), kolaudace. Z lat. collaudre schvlit z

294

kol

-koli

com- (:kom-) a laudre chvlit.


kol obraz vznikl kombinac rznch
vstik. Z fr. collage od colle lep z
vlat. *colla z . klla lep, klih.
kolbit kni. zpasit. Od kolba rytsk kln a to od :klti.
kolava druh lasiky. N. i konava.
Nejasn.
kolbat (se), kolbav, kolbka, ukolbat, ukolbavka, zakolbat (se), pikolbat (se), odkolbat (se). Vesl. slk. kolemba (sa), p.st. kolebac (si),
ukr. kolyvty(sja), r. kolebt(sja), s.
kolbati (se), stsl. kolbati. Psl. *kolbati m adu variant (srov. slk. a ukr.
podobu a tak :kolsat) a jeho vklad
nen jednoznan. Vtinou se len na
expr. pedp. ko- (:ko-1 ) a psl. *lb-, je
me bt bu z ie. *loib- (Ma2 ) (srovnv se s lit. libas tl, tenk, je
m blzko k vznamu nepevn, rozkolsan), nebo z ie. *lb- (srovnv se s
lat. labre viklat se, kolsat, srov. :labiln).
koleda, kolednk, koledovat (si), vykoledovat (si). Vesl. - p. kolda, r. koljad,
s./ch. kleda, stsl. kolda. Psl. *kolda
je pevzet z lat. calendae (pl.) prvn
den v msci (srov. :kalend), u pohanskch Slovan byly tmto slovem
oznaovny jaksi slavnosti spojen se
zimnm slunovratem, v kesanstv pak
byl termn penesen na Vnoce a nsledujc svtky (Ma2 ).
kolega, kolegyn, kolegiln, kolegium. Z
lat. collga druh v ad, spoluednk z com- (:kom-) a lgre vyslat,
povit od lx (gen. lgis) ustanoven,
zkon, prvo. Srov. :legt, :kolej2 .
kolej1 stopa po kolech; kolejnice, kolejov, kolejnice, kolejit. Odvozeno od

:kolo.
kolej2 ubytovac zazen vysokokolskch student; stedovk univerzita.
Z lat. collgium sbor, spolek, viz :kolega.
kolek, kolkov, kolkovn, kolkovan, kolkovat, okolkovat. Vlastn zdrobnlina
od :kl - primitivnm razidlem byl
devn vleek s vyrytm vzorem.
kolekce soubor, sbrka. Z lat. collcti
tv. od colligere (p. trp. collctus)
sbrat z com- (:kom-) a legere sbrat, st. Srov. :kolektiv, :lekce.
kolektiv, kolektivn, kolektivismus,
kolektivizovat, kolektivizace. Z lat.
collctvus sebran (dle viz :kolekce). Vznam pracovn i zjmov
skupina se rozil z rutiny po r. 1945.
kolem pedl., psl. Ustrnul pd (instr.)
subst. :kolo.
koleno, kolnko, kolenn, podkolenka,
nkolenka. Vesl. - p. kolano, r. kolno,
ch. kljeno, stsl. kolno. Psl. *kolno
se spojuje s lit. kelenas, kels tv. a .
ko lon kloub, lnek, dal etymologick souvislosti vak jsou nejist (viz
:len). Vznam pokolen, generace
(je i v jinch ie. jazycch) se vysvtluje
rzn, snad jde jen o metaforu (pipodobnn sociln struktury k lidskmu
tlu je bn), sloitj vklad (zvyk
pokldn novorozente otci na kolena)
u Ma2 .
koleso velk kolo, kolesov. Za obrozen
odvozeno od :kolo s vyuitm starho
psl. gen. kolese (srov. podobn :sloveso, :tleso). Pvodn s-kmen petrval ve st. kolesa (pl.) vozk (srov. i
:nebe, nebesa).
-koli. Zesilovac nebo zobecovac stice, st. samostatn i jako psl. nkdy, kdysi, srov. str., stsl. koli kdy.

295

koliba

kolonie

Dle viz :kolik.


koliba devn bouda pro pastevce.
Slovo karpatsk pastsk kultury
(srov. ukr. kolba, s./ch. kleba, kliba,
ma. kaliba, rum. colib), nejsp pevzet z . kalb che, chatr. Srov.
:chalupa.
kolibk drobn americk ptek, kolib. Z fr. colibri a to asi z jazyka domorodc na francouzskch Antilch.
kolidovat kit se, stetat se, kolize,
kolizn. Z lat. colldere (p. trp. collsus) sret (se) z com- (:kom-) a laedere narazit, pokodit.
kolie druh psa (skotsk ovk). Z angl.
collie a to asi ze skotskho vlastnho
jmna Colin (Colle jako jmno psa se
objevuje v Chaucerovch povdkch).
kolik psl., kolikt, nkolik, kolikrt.
Vesl. - p. kilka, r. sklko, s./ch. kliko
aj., stsl. koliko. Psl. *koliko je sloeno
ze zjm. zkladu ko- (z ie. *ku o-, viz
:kdo) a stic -li a -ko. Srov. :tolik,
:-koli, :jeliko. Podobn tvary jsou
v lit. kel tv., kl(ei) jak dlouho, lat.
qulis jak.
kolk, kolek. Zdrobnlina od :kl.
kolika keovit bolesti, kolikov. Ze
stlat. colica a to z . adj. kliks, odvozenho od ko lon d, len, steva.
kolsat, kolsav, zakolsat, rozkolsan.
P. kolysac, r. kolych. Tko oddlit od
:kolbat. Podoby se -s- a -ch- se vtinou vysvtluj jako tzv. intenziva, nap.
kolsat by bylo z *ko-lib-sati (A9). Pbuznost se hled v lat. lbrre vyvaovat, rozkvat (Ma2 ).
kolize. Viz :kolidovat.
koljuka drobn ryba s ostny. Z r.
kljuka od koljij ostnat, trnit a
to od kol bodat (viz :klti).
kolmo psl., kolm, kolmice. Od :klti

sekat, bodat. Pvodn pmo dol


nebo vzhru (Jg), tedy vlastn ve
smru, jak se sek dv.
kolna. Viz :klna.
kolo, koleko, kolov, kol, kolsk, kolstv, kolovat, kolov, soukol. Vesl.
- p. kolo, r. koles, s./ch. kolo, kolso,
stsl. kolo. Psl. *kolo (gen. kolese) souvis se stpr. kelan tv., angl. wheel, .
kklos (srov. :cyklus) kolo, kruh, ve
k ie. *ku el- pohybovat se, otet se
(A3). Srov. :koleso, :kolej1 , :kolomaz, :klna.
kolodj druh hibu. Pvodn kol,
viz :kolo a :dt se (srov. :zlodj).
Na houbu peneseno asi podle hndho klobouku pipomnajcho kolskou koenou zstru (HK).
kolohnt hromotluk. Jen . a slk. Expr.
tvar, jeho prvn st nen zcela jasn.
Spojen s :kolo i :klti nejsou vznamov ani slovotvorn dostaten
pesvdiv.
kolokvium druh vysokokolsk stn
zkouky; semin. Z lat. colloquium
rozmluva, rozhovor od colloqu rozmlouvat z com- (:kom-) a loqu mluvit.
kolomaz. St. kolomast, p. kolomaz, r.d.
klomaz, s./ch. kolomz. Psl. *kolomaz(t), vlastn to, m se maou
kola, viz :kolo a :mazat.
kolona ada, pochodov proud, kolonka
sloupec. Z fr. colonne a to z lat. columna sloup, ada.
kolonda oteven chodba se sloupovm. Z fr. colonnade a to od colonne
podle it. colonnato (viz :kolona).
kolonie osada i zem v cizm nrodnm prosted, koloniln, kolonista,
kolonizovat, kolonizan, kolonialismus.
Z lat. colnia osada od colnus rolnk,

296

kolorit

kombint

njemce pole od colere obdlvat, pstovat, obvat.


kolorit barvitost, charakter. Z it. colorito od colorire (vedle colorare) barvit
(srov. :kolorovat).
kolorovat barvit. Z lat. colorre tv. od
color barva.
kolos obrovsk stavba, vc, kolosln.
Z lat. colossus z . kolosss ohromn
sloup i socha, jeho pvod nen znm.
Uvno pedevm v souvislosti s ob
sochou zasvcenou Apollnovi na ostrov Rhodos.
kolotat krouit, vit. Od :kolo, asi
se zesilujcm -ot-, jako je nap. mihotat od :mhat, pvodn sloveso nedoloeno (Ma2 ).
kolouch, kolouek. Jen ., mlo jasn.
Vznamov se hod vklad z *komoluch od *komol bezroh (:komol),
srov. r.d. komljk sob mld (Ma2 ), je
vak teba pipustit vyputn slabiky.
Podle jinho vkladu od :klti (HK).
kolovrat, kolovrtek, kolovrtkov, kolovrtk. P. koovrt, r. kolovort,
s./ch. kolovrt. Psl. sloenina *kolovort (B8) znamenala rzn pstroje
uvajc kola, k etymologii viz :kolo a
:vrtt, :vrtit.
kolportovat roznet tiskoviny, kolport, kolportr. Z fr. colporter ze
starho comporter, vlastn nosit s sebou, z lat. comportre z com- (:kom) a portre nosit. Srov. :report,
:export.
kolt nkolikaranov revolver. Podle
americkho vrobce S. Colta (patent r.
1832).
kom- pedp. Z lat. com-, je vychz z
pedl. cum s. Podoba com- se dr
ped b, p, m (:kombinovat, :kompromis, :komisa), ped r a l dochz ke

spodob (:kolaborovat, :korigovat),


ped samohlskou -m miz (viz :ko2
), vude jinde je con- (:koncepce,
:kondenzovat, :konference, :kongres, :konvence ap.).
kma hlubok bezvdom, komatzn.
Z . ko ma tvrd spnek.
komando bojvka, mal oddl se specilnmi koly. Z nm. Kommando tv.,
pvodn rozkaz, pkaz, z it. comando
tv. (viz :komandovat).
komandovat hov. porouet. Z fr. commander z lat. commandre, commendre povovat z com- (:kom-) a
mandre svit, odevzdat. Srov. :komando, :mandt.
komr, kom. Vesl. - p. komar, r. komr, s./ch. kmr. Psl. *komar je tvoeno od ie. onom. koene *kem-/*kombzuet, buet, od nho je i stpr. camus melk, lit. kamn, nm. Hummel tv., hummen bzuet (viz i :melk) i sti. amara- jak (horsk tur).
kombajn, kombajnov, kombajnista.
Pes r. kombjn z angl. combine tv., pvodn vlastn kombinace, spojen, ze
slovesa to combine kombinovat, spojit
z lat. combnre (viz :kombinovat).
Kombajn je vlastn kombinac acho
stroje a mltiky.
kombi,
ob.
kombk.
Z
nm.
Kombi(wagen), co je zkrceno z kombinierter Wagen kombinovan vz
(mysl se vz na pepravu osob i zbo)
od kombinieren kombinovat (dle viz
:kombinovat).
kombinaky kombinovan klet. Dle
viz :kombinovat.
kombint spojen zvod rznch vrobnch odvtv, kombintov. Z r.
kombint a to z lat. combntus spojen, co je p. trp. od combnre (viz

297

kombin

komnata

:kombinovat).
kombin druh dmskho spodnho
prdla. Z fr. combin kombinovan,
co je p. trp. od combiner z lat. combnre (viz :kombinovat).
kombinza pracovn i sportovn
ochrann oblek v celku. Z fr. combinaison tv. z lat. combnti kombinace
(viz :kombinovat).
kombinovat, kombinace, kombinan,
kombinatorn. Z lat. combnre tv.
z com- (:kom-) a bn po dvou,
dvoj. Srov. :kombinaky, :kombi,
:kombin, :kombint, :kombinza,
:kombajn.
komedie, komediln, komediant, komediantsk, komediantstv. Z lat. comoedia z . kmi da tv. od kmi ds komediln herec, pvodn pvec pi Dionsovch slavnostech od ko mos vesel pse, vesel prvod, hostina (k
poct boha Dionsa) a i ds zpvk.
Srov. :komick a :da.
komentovat slovn provzet, vykldat, koment, komenttor, komenttorsk. Z lat. commentr pemlet,
pst pojednn z com- (:kom-) a odvozeniny od mens (gen. mentis) mysl,
rozum. Srov. :mentalita.
komerce zamen na obchod (zvlt
ve sportu a kultue), komern, komercializovat, komercializace. Z fr. commerce obchod z lat. commercium tv.
z com- (:kom-) a odvozeniny od merx
(gen. mercis) zbo. Srov. :markytnka.
kometa, kometov. Z lat. comta z .
komets majc dlouh vlasy od km
(dlouh) vlasy.
komfort pepych, pohodl, komfortn.
Z angl. comfort tv. ze stfr. confort poslen od conforter poslit z lat. con-

fortre tv. z con- (:kom-) a odvozeniny od fortis siln. Srov. :fortikace.


komick vzbuzujc veselost, komik,
komika, kominost. Z lat. cmicus z .
kmiks tv. od ko mos (viz :komedie).
komhat, komhav. Jen . Z :ko-1 a
:mhat. Srov. i :kmihat.
komiks kreslen humoristick i akn
seril, komiksov. Z angl. comics (pl.)
z comic strips tv., doslova ertovn
kreslen serily, z comic ertovn a
strip kreslen seril, pvodn pruh,
ps.
komn, komnek, komnov, komink, kominek, kominick, kominictv. St.
komn pec, otvor pro odvdn koue
je pejato ze stejnho zdroje jako
:kamna, pouze cesta pevzet je jin asi pes sthn. kamn krb, komn z lat.
camnus pec, krb z . kmnos pec, cihelna. Vznam slova se postupn zil
z pec na dymnk (otvor k odvdn
koue) a na pozdj trouby k odvdn koue (Ma2 ).
komise, komisn, komisionln, komisa,
komisask, komisastv, komisarit. Z
lat. commissi spojen, zmocnn od
committere (p. trp. commissus) spojovat, svit z com- (:kom-) a mittere
poslat. Srov. :demise, :emise.
komit(t) kni. vbor. Z fr. comit z
angl. committee tv., pvodn vlastn
povenec, od commit svit a to z
lat. committere tv. (viz :komise).
komnata. St. komata. Pevzato
asi nm. prostednictvm (sthn.
kem(e)nte, kamende) z it. i stlat. caminata (mstnost) opaten krbem od lat. camnus pec, krb. Srov.

298

komoda

kompenzovat

:kamna, :komn.
komoda ni prdelnk. Z fr. commode
(mon pes nm. Kommode) tv., doslova pohodln (sk), od lat. commodus (viz :komodita).
komodita druh zbo, vrobky uritho
oboru. Z angl. commodity tv., vlastn
to, co je uiten, nleit, od lat.
commodus pimen, nleit, pohodln z com- (:kom-) a modus mra,
zpsob. Srov. :komoda.
komolit, zkomolit, zkomolen. Pvodn
init tupm, kusm (viz :komol),
pak peneseno na znetvoovn v intelektuln sfe, pedevm v jazyce.
komol tup, bez piky. R. komlyj
bezroh, sln.d. koml tv. Psl. *komol je asi odvozeno od *kom hrouda,
chom (srov. :chom), znl varianta je v :homole. Pbuzn bude i
pes rozdl znlosti lit. gamul bezroh
skot a snad i sthn. hamal zmrzaen
z ie. *kem-/*kom- bezroh (A4), problematitj je spojen s lit. mlas
bezroh, komol, sti. sma- tv., kter
pedpokldaj ie. *kem- (A1).
komo zast. k. Stsl. komon. Psl.
*komon je mlo jasn. asto se spojuje s rovn nejasnm :k, ppadn
i :kobyla, ale pesvdiv dvody pro
to nejsou (Ma2 ). Lep je spojen s
lit. kmanas udidlo, uzda z ie. *kemmakat aj., vznam by pak byl svran uzdou.
komora, komrka, komorn, komorov,
komorn, komornk, komornick, komo. Star pevzet (B5) z lat. camara,
camera (snad pes sthn. kamara) komora, klenut mstnost z . kamra
tv. Srov. :kamera, :kamard, :kamrlk, :kamarila.
kompaktta mluva (mezi eskmi ka-

linky a basilejskm koncilem). Ze


stlat. compactata (pl.) od compactare
uzavrat smlouvu od lat. compacsc
(p. trp. compactus) tv. z com(:kom-) a pacsc dohodnout se, je
souvis s px (gen. pcis) mr. Srov.
:pakt.
kompaktn celistv, pevn. Z lat. compctus tv., co je pvodem p. trp.
od compingere sret, spojovat z com(:kom-) a pangere zaret, tlouci.
kompanie zast. vojensk jednotka. Z
nm. Kompanie z fr. compagnie z vlat.
*compnia, dle viz :kumpn.
komparace srovnvn, komparativ
druh stupe pdavnch jmen, komparativn, komparatista, komparatistika. Z lat. comparti srovnn od
comparre srovnvat, stavt po dvou
z com- (:kom-) a odvozeniny od pr
dvojice; stejn. Srov. :pr.
kompars sbor statist. Pes nm.
Komparse, fr. comparse z it. comparsa,
co je zpodstatnl p. trp. (.r.) od
comparire objevit se, ukzat se z lat.
comprre tv. z com- (:kom-) a prre
tv.
kompas, kompasov. Pes nm. Kompass z it. compasso tv. od compassare odmovat, jt dokola z vlat.
*compassre odmovat kroky z com(:kom-) a passus krok, dvojkrok (jako
mra). Srov. :pas1 .
kompendium souhrn poznatk vdnho oboru. Z lat. compendium vtek, zkrcen (stlat. pruka, shrnut) od dce doloenho compendere
z com- (:kom-) a pendere vit, posuzovat. Srov. :stipendium.
kompenzovat vyvit, vyrovnvat,
kompenzace, kompenzan. Z lat. compnsre tv. z com- (:kom-) a pnsre

299

kompetence

kompot

tv. od pendere (p. trp. pnsus) vit,


vet. Srov. :kompendium, :penze,
:suspendovat.
kompetence pravomoc, kompetentn,
kompetenn. Ze stlat. competentia
pslunost, nleitost od lat. competns vhodn, pslun, co je pvodem pech. pt. od competere spolen dat, shodovat se, hodit se z
com- (:kom-) a petere dat, smovat. Srov. :petice.
kompilace odborn prce vznikl sestavenm rznch cizch poznatk, kompilt, kompilan. Z lat. complti
loupe, vykoistn (stlat. literrn
dlo z cizch vatk) od complre
oloupit z com- (:kom-) a plre loupit asi od plum kop.
komplementrn doplkov. Z fr.
complmentaire k lat. complmentum
doplnk od complre naplnit z com(:kom-) a plre plnit. Srov. :kompletn, :plnum.
kompletn pln, komplet, kompletovat, kompletace. Pes nm. komplett z
fr. complet a to z lat. compltus pln,
naplnn, co je pvodem p. trp. od
complre naplnit (viz :komplementrn).
komplex souborn celek; soubor znepokojivch pocit a pedstav, komplexn.
Z lat. complexus objet, sept (stlat. soubor), co je pvodn p. trp.
od complect opltat, objmat, obshnout z com- (:kom-) a plectere plst,
je souvis s plicre svinovat, skldat.
Srov. :komplikovat, :perplex.
komplic spolupachatel. Z nm. Komplize, Komplice z fr. complice a to ze
stlat. complex tv., lat. complex (gen.
complicis) spojen od lat. complect

(viz :komplex).
komplikovat, komplikovan, komplikace. Z lat. complicre svinout, spltat z com- (:kom-) a plicre svjet,
skldat. Srov. :komplex, :komplic,
:implikovat, :replika, :duplikt.
kompliment lichotka, poklona. Pes
nm. Kompliment, fr. compliment ze
p. complimiento (dnes cumplimiento),
vlastn naplnn (dvornch zvyklost),
od cumplir naplnit z lat. complre tv.
(viz :komplementrn, srov. :kompletn).
komplot spiknut. Pes nm. Komplott
z fr. complot tv., stfr. tlaenice, zm.
V prvn sti je jist pokraovn lat.
com- (:kom-), druh je snad odvozena
od fr. pelote m od lat. pila tv., tedy
vlastn zmten do klubka, do koule.
komponent sloka, soust. Pes nm.
Komponente z lat. compnns, co je
pech. pt. od compnere skldat (viz
:komponovat).
komponovat skldat, kompozice,
kompozin, kompozitum, komponista.
Z lat. compnere (p. trp. compositus) tv. z com- (:kom-) a pnere pokldat. Srov. :kompost, :kompot,
:disponovat, :oponovat, :pozice.
kompost, kompostov, kompostovat.
Pes nm. Kompost, fr. compost z angl.
compost sms hnojiva, to pak je ze
stfr. compost sms, sloenina z vlat.
*compos(i)tus sloen, co je pvodn
p. trp. od lat. compnere skldat
(viz :komponovat). Srov. :kompot,
:kapusta.
kompot, kompotov, kompotovat. Pes
nm. Kompott z fr. compote, stfr. composte z vlat. *compos(i)ta (.r.) sms,
sloen (vc), dle viz :kompost,

300

kompozice

konat

:komponovat.
kompozice. Z lat. compositi skldn
(viz :komponovat).
komprese stlaen, kompresn, kompresor. Z lat. compressi tv. od comprimere stisknout, stlait z com- (:kom) a premere (p. trp. compressus) tlait. Srov. :deprese, :represe.
kompromis dohoda se vzjemnmi
stupky, kompromisn. Z lat. comprmissum vzjemn dohoda od comprmittere (p. trp. -missus) vzjemn
si slbit z com- (:kom-) a prmittere
slibovat, poutt vped z pr- (:pro)
a mittere poslat. Srov. :kompromitovat, :komise.
kompromitovat (se) ukodit (si) na
dobr povsti. Zptnm polatintnm fr. compromettre kompromitovat,
ohrozit povst, je se vyvinulo ze stlat. prvnickho vrazu compromittere
svit spor (nkomu tetmu) z lat.
comprmittere (viz :kompromis).
komtesa hrabc dcera. Z fr. comtesse
hrabnka od comte hrab z lat. coms (gen. comitis) druink, dvorn
ednk. Srov. :kmet.
komtur hodnost rytskho du,
komtursk. Z nm. Komtur ze sthn.
kommentiur ze stfr. commendeor z lat.
commendtor doporuitel, pmluvce
od commendre svovat, doporuovat z com- (:kom-) a mandre svit, ukldat (za kol). Srov. :komandovat.
komuna sdruen lid se spolenm
vlastnictvm. Pes nm. Kommune z
lat. commne obec, obecn vc od
commnis spolen, obecn z com(:kom-) a zkladu, kter je v lat. mnus (veejn) povinnost, ad. Srov.
:komunln, :komunikovat, :komu-

nismus, :imunn.
komunln obecn. Pes nm. kommunal z lat. commnlis tv. od commne
obec (viz :komuna).
komunikace, komunikovat, komunikan, komunikativn. Z lat. commnicti sdlen, sdlen od commnicre sdlet, svovat, stkat se od
commnis spolen, obecn (viz :komuna). Vznam rozen na rzn
druhy spojen (dopravn komunikace
ap.).
komunik edn sdlen. Z fr. communiqu tv., co je pvodn p. trp. od
communiquer sdlovat z lat. commnicre (viz :komunikace).
komunismus, komunista, komunistick.
Z nm. Kommunismus vytvoenho
v 19. st. od lat. commnis spolen, obecn (viz :komuna). Zkladn pedstavou je beztdn spolenost se spolenm vlastnictvm vrobnch prostedk.
kome ministrantsk odv. Ze stlat.
camisia koile, spodn lnn at. Srov.
:kamizola.
kon- pedp. Viz :kom-.
koadra druh skory. Vedle tto podoby existuje ada n. podob, souvis
se st. kondra ras, vlastn kdo dere
kon (viz :k, :drt2 ). Penesen
pr podle dravosti tto skory (Ma2 ).
koak, koakov. Podle fr. msta Cognac v jihozpadn Francii (pobl Bordeaux), kde se zaal vyrbt.
konat, dokonat, skonat, skon, pekonat
(se), vykonat, vkon, vkonn, vkonnost, vkonnostn, pkon, kon. P. konac dokonvat, umrat, str. konati
dovdt do konce, sln.st. konti zavrovat. Psl. *konati je odvozeno od
*kon (stsl. kon zatek, kraj, st.

301

koncentrovat (se)

kondolovat

kon konec), to pak pat k *-ti z ie.


*ken- rodit se, zanat (A6, B1) (viz
:-t). Psl. *kon znamenalo kraj z
obou stran, zatek i konec, pvodn
vznam slovesa byl dovdt do konce,
z toho pak . jednat. Srov. :konec,
:zkon.
koncentrovat (se) soustedit (se),
koncentrovan, koncentrace, koncentran, koncentrt. Z fr. concentrer z
con- a centre sted. Viz :kom- a
:centrum.
koncepce pojet, koncepn, koncipovat. Z lat. concepti tv. od concipere
(p. trp. conceptus) sebrat, pojmout,
vyjadovat z con- (:kom-) a capere
brt, chytat. Srov. :koncipient, :recepce.
koncept nrtek, pedbn pln, konceptn. Z lat. conceptum co je pojato,
sepsno, co je p. trp. (st.r.) od
concipere (viz :koncepce). Srov. :recept, :akceptovat.
koncern sdruen podnik, koncernov. Z angl. concern tv., pvodn
vztah, ast, podl od slovesa (to)
concern tkat se z fr., stfr. concerner
tv., z pozdnlat. concernere smchvat z lat. con- (:kom-) a cernere rozliovat, pozorovat. Srov. :diskrtn.
koncert, koncertn, koncertovat. Pes
nm. Konzert z it. concerto tv., pvodn mluva, souzvuk, od concertare spolen smluvit z lat. concertre
utkat se, zpasit z con- (:kom-) a
certre tv.
koncese oprvnn k innosti, koncesion, koncesionsk. Z lat. concessi dovolen, piputn od concdere
(p. trp. concessus) ustupovat, povolit z con- (:kom-) a cdere kret, ustupovat. Srov. :recese, :se-

cese, :proces.
koncil crkevn snm, konciln. Z lat.
concilium shromdn, snm z con(:kom-) a odvozeniny od calre svolvat, vyhlaovat. Srov. :kalend.
koncipient kandidt advokacie i notstv, koncipientsk. Z lat. concipins (gen. -entis), co je pech. pt.
od concipere pojmout, sebrat, navrhovat (viz :koncepce).
koncizn strun, zhutn. Z lat. concsus zkrcen, sen, co je pvodem p. trp. od concdere rozsekat,
rozbt z con- (:kom-) a caedere bt,
tlouci. Srov. :precizn.
konetina, konetinov. Obrozeneck
vtvor (Presl) od :konec, ppadn
st. konat piat, srov. i :konina.
konina. Od :konec, konit. Pvodn
konec neho (nap. koniny tla,
srov. :konetina). Pak pedevm
(odlehl) krajina, k tomu srov. :kraj.
kon eret, lehk bodn sportovn
zbra. P. koncerz, r. konr. Pejato z
ttat. jazyk (tur. haner, tat. kandar
dlouh dka) a lid. etym. (D2) piklonno ke :konec, srov. st. konit
piat.
kondenzovat zhuovat, kondenzace,
kondenzan, kondenztor. Z lat. condnsre tv. z con- (:kom-) a dnsre
tv. od dnsus hust.
kondice (zdravotn) stav; soukrom hodina, kondin. Z lat. condici podmnka, stav, mluva od condcere
smluvit z con- (:kom-) a dcere kat. Srov. :kondicionl, :dikce.
kondicionl podmiovac zpsob, kondicionln. Z lat. (modus) condicionlis
tv. od condici podmnka (viz :kondice).
kondolovat projevovat soustrast, kon-

302

kondom

konikt

dolence, kondolenn. Z lat. condolre


mt soustrast z con- (:kom-) a dolre
ctit bolest, litovat.
kondom prezervativ. Pes nm. Kondom z angl. condom pvodu nejistho.
Snad podle jmna angl. lkae, kter
dajn tento prostedek v 18. st. vynalezl.
kondor velk jihoamerick dravec. Ze
p. condor a to z perunskho jazyka
keua, kde se ptk jmenuje cuntur.
konec, koncov, koncovka, koncovkov,
konen, konenk, konenkov, konit, dokonit, skonit, ukonit, zakonit, skoncovat, dokonce. Vesl. - p.
koniec, r. konc, s./ch. knac, stsl.
konc. Psl. *konc je odvozeno od
*kon zatek, kraj, konec, v odvozenin se prosadil posledn vznam. Dle
viz :konat.
konejit, konejiv. Jen . Dve i konouiti (Jg), st. konti houpat, kolbat. Sloeno z :ko-1 a nedoloenho *nchati, *nati, je je dosvdeno v sln. nhati, ch. njhati kolbat
se, mak. nia kolb. Vchodiskem je
psl. *nychati, intenzivn rozen (srov.
:mchat) ie. koene *neu-, kter je
nap. v . ne hbm, kvm, sti.
nuti pohybuje se.
konev, konvka, konvika. Stp. konew,
str. konov, sln.st. knva. Psl. *kony
(gen. *konve) je pevzet ze sthn.
channa (dnes Kanne) a to asi z lat.
canna roura (viz :kanl, :kanystr).
konexe vlivn znmost, spojen. Z lat.
cnexi spojen, vazba z cnectere
(p. trp. cnexus) spojovat, spltat
z con- (:kom-) a nectere plst, vzat.
Srov. :anektovat.
konfekce hromadn vyrbn odv;
takto vyroben odvy, konfekn. Pes

nm. Konfektion z fr. confection tv. a


to z lat. cnfecti zhotoven, dokonen od cncere (p. trp. cnfectus)
dokonit, dodlat z con- (:kom-) a
facere dlat. Srov. :infekce, :defekt,
:konfety.
konference porada, konferenn, konferovat. Ze stlat. conferentia zasedn, snm, vlastn usnen, od lat.
cnferre snet dohromady, sluovat
z con- (:kom-) a ferre nst. Srov.
:diference, :preferovat, :referovat.
konferencir kdo uvd jednotliv sla
zbavnho programu. Z fr. confrencier pednejc, enk od confrence
porada, pednka (viz :konference).
konfese vyznn, konfesn. Z lat. cnfessi tv. od cntr vyznat, piznat z con- (:kom-) a fatr tv. Srov.
:profese.
konfety (mn.) pestrobarevn paprky
rozhazovan pi slavnostech. Z it. confetti (pl.) od confetto bonbon a to z
lat. cnfectus dokonen, co je pvodn p. trp. od cncere (viz :konfekce). Tyto (dodlan) bonbony byly
pi karnevalech hzeny mezi lidi, pozdji byly nahrazeny paprky.
kondent dvrnk policie, donae,
kondentsk. Z lat. cnfdns dvujc, co je pvodem pech. pt. od
cnfdere dvovat z con- (:kom-)
a fdere vit, dvovat.
kongurace seskupen, konguran. Z
lat. cngrti od cngrre. Viz
:kon- a :gura.
konskovat edn zabavit, konskace, konskt. Z lat. cnscre z
con- (:kom-) a odvozeniny od scus
(sttn) pokladna. Srov. :skln.
konikt rozpor, stetnut, koniktn.
Z lat. cnctus srka od cngere

303

konformn

konkvn

srazit se, naret z con- (:kom-) a


gere udeit. Srov. :blzk.
konformn pizpsoben nemu, konformita, konformista. Pes nm. konform z pozdnlat. cnformis shodn,
stejnorod z con- (:kom-) a forma
(viz :forma).
konfrontovat srovnvat (tv v tv),
konfrontace, konfrontan. Ze stlat.
confrontare z lat. con- (:kom-) a odvozeniny z frns (gen. frontis) elo,
pedn strana. Srov. :fronta.
konfuzn zmaten, konfuze. Z lat. cnfsus tv., co je pvodn p. trp.
od cnfundere slvat, smovat z con(:kom-) a fundere lt. Srov. :fze,
:transfuze.
konglomert
sms
nesourodch
prvk. Nov utvoeno k lat. conglomertus, co je p. trp. od conglomerre svinout, stsnat z con(:kom-) a glomerre svinout do
klubka od glomus klubko. Srov.
:aglomerace, :klubko, :glbus.
kongregace crkevn sbor; druh eholn
instituce, kongregan. Z lat. congregti sdruovn od congregre sdruovat z con- (:kom-) a odvozeniny
od grex (gen. gregis) stdo, dav. Srov.
:agregt.
kongres sjezd, kongresov. Z lat. congressus setkn, schze od congred
(p. trp. congressus) setkat se, sejt
se z con- (:kom-) a grad kret, jt.
Srov. :agrese, :regrese, :grd.
kongruence (gramatick) shoda. Z lat.
congruentia shoda, soumrnost od
congruere shodovat se (viz :kom-,
druh st je nejasn).
knick kuelovit. Z fr. conique od
lat. cnus, . ko nos kuel, ika.
konek. Viz :k. Ve vznamu zliba

asi podle nm. Steckenpferd tv., vlastn


konek na holi (jako hraka). Viz i
:hobby.
koniklec bylina s alovmi zvonkovitmi kvty. Lid. etym. (D2) ze st.
poniklec, vlastn bylina s povislmi
kvty, od poniknti sklonit se, zeslbnout od stejnho zkladu, kter je v
zanikat, unikat, vznikat (viz :-nikat).
konipas, konipsek. Vlastn ten, kdo
pase kon - ertovn nzev podle toho,
e se rd zdruje v blzkosti std (Ma2 ).
konjugace asovn, konjugan, konjugovat. Z pozdnlat. coniugti tv.,
doslova spaen, spojen (mysl se
asi sdruen vce slovesnch tvar), od
lat. coniugre spojit (ve jho) z con(:kom-) a iugre spojit, svzat od iugum jho. Srov. :jho, :konjunkce.
konjunkce zdnliv setkn dvou nebeskch tles. Z lat. conincti spojen, slouen od coniungere (p. trp.
-inctus) spojovat z con- (:kom-) a
iungere tv., je souvis s iugre tv. (viz
:konjugace). Srov. :konjunktura.
konjunktiv slovesn zpsob vyjadujc
zvislost i subjektivn pojat dj (v
lat., p. ap.), konjunktivn. Z lat. (modus) coninctvus (zpsob) spojovac
od coniungere (viz :konjunkce).
konjunktura pzniv podmnky (vvoje ap.), konjunkturln. Pes nm.
Konjunktur ze stlat. coniunctura spojen, odvozeniny od lat. coninctus,
p. trp. od coniungere (viz :konjunkce). Pvodn astrologick termn
pro konstelaci souhvzd ve zvrokruhu, odtud pak v 18. st. v ei
obchodnk pzniv stav obchodu a
dle a k dnenmu vznamu.
konkvn vydut. Z lat. concavus tv.
z con- (:kom-) a cavus dut, vyhlou-

304

konklve

konspekt

ben.
konklve shromdn kardinl k
volb papee. Ze stlat. conclave pokoj (na kl) z lat. con- (:kom-) a
clvis kl. Kardinlov jsou pi volb
papee uzaveni ve volebn mstnosti a
tm zcela oddleni od okolnho svta.
Srov. :enklva.
konkordt mluva o vztazch mezi sttem a crkv. Ze stlat. concordatum
tv., co je vlastn p. trp. od lat. concordre souhlasit, shodovat se z con(:kom-) a odvozeniny od cor (gen.
cordis) srdce. Srov. :akord.
konkrtn urit, skuten, konkretizovat, konkretizace. Z lat. concrtus
srostl, zhutn, co je pvodem
p. trp. od concrscere srst, ztuhnout z con- (:kom-) a crscere rst.
Ve stedovk lozoi (12. st.) vzato
jako protiklad k :abstraktn s vznamem smysly vnmateln, skuten.
konkubna soulonice. Z lat. concubna
tv. z con- (:kom-) a odvozeniny od
cubre leet, spt. Srov. :inkubace,
:kubna.
konkurence souten; soupec rma
ap., konkurenn, konkurovat, konkurent. Ze stlat. concurrentia setkn,
soubh od lat. concurrere sbhat se,
utkat se z con- (:kom-) a currere bet. Srov. :konkurs, :kurs, :koridor.
konkurs sout o msto; exekun likvidace dluc rmy, konkursn. Z lat.
concursus soubh, srocen, co je pvodem p. trp. od concurrere (viz
:konkurence).
konop, konopn. Vesl. - p. konopie, r.
konoplj, s./ch. knoplja. Psl. *konopa
je pejato stejn jako germ. *hanapa
(nm. Hanf, angl. hemp, stisl. hampr

(A4)), lat. cannabis a . knnabis z neznmho vchodnho zdroje, u Slovan


nejsp trckm i skytskm prostednictvm. Srov. :kanafas, :kanava.
konotace druhotn sloky vznamu,
konotan. Z angl. connotation od connote mt vedlej vznam, implikovat
ze stlat. connotare spoluoznaovat z
lat. con- (:kom-) a notre oznaovat.
Srov. :nota.
konsekvence dsledek, dslednost. Z
lat. cnsequentia dsledek z cnsequns, co je pech. pt. od cnsequ
nsledovat z con- (:kom-) a sequ
sledovat. Srov. :sekvence, :perzekuce.
konsens(us) (veobecn) souhlas, konsensuln. Z lat. cnsnsus souhlas,
jednomyslnost, co je pvodem p.
trp. od cnsentre souhlasit, shodovat
se z con- (:kom-) a sentre vnmat
smysly, ctit. Srov. :nonsens, :sentence, :senzace.
konsolidovat ustlit, upevnit, konsolidace, konsolidan. Z lat. cnsolidre
zpevnit z con- (:kom-) a solidre
tv. od solidus pevn. Srov. :solidn,
:solidrn.
konsonant souhlska, konsonantick,
konsonantismus. Z lat. cnsonns, co
je pech. pt. od cnsonre spoluzvuet z con- (:kom-) a sonre zvuet,
znt. Srov. :rezonovat, :sonta.
konsorcium sdruen (na spolen
et). Z lat. cnsortium spoleenstv, astenstv od cnsors spolenk,
druh z con- (:kom-) a sors dl, los.
Srov. :sorta.
konspekt strun zhutn pehled.
Z lat. cnspectus pohled, pozorovn,
vaha, co je pvodem p. trp. od
cnspicere pohlet, dvat se z con-

305

konspirace

kontinent

(:kom-) a specere tv. Srov. :aspekt,


:respekt.
konspirace spiknut, konspiran, konspirativn, konspirovat. Z lat. cnsprti spiknut, jednota, souhlas od cnsprre bt jedn mysli, jednat svorn
z con- (:kom-) a sprre dchat.
Srov. :aspirovat, :spiritismus.
konstantn stl, nemnn, konstanta.
Pes nm. konstant z lat. cnstns tv.,
co je pvodem pech. pt. od cnstre
(pevn) stt, trvat z con- (:kom) a stre stt. Srov. :konstatovat,
:kontrast, :substance.
konstatovat shled(v)at, konstatovn. Z fr. constater z lat. cnstat je
znmo (v tomto vznamu jen ve 3.
os. sg.) od cnstre (pevn) stt (viz
:konstantn).
konstelace postaven hvzd. Z pozdnlat. cnstllti z lat. con- (:kom-) a
odvozeniny od stlla hvzda, je souvis s nm. Stern, angl. star, . aster
(srov. :astro-).
konsternovat zarazit, nepjemn pekvapit, konsternace. Z lat. cnsternre
dsit, pobouit z con- (:kom-) a sternere porazit, prostrat. Srov. :stratikace.
konstituce stava; tlesn konstrukce,
konstitun, konstituovat. Z lat. cnstitti postaven, ustanoven, stavba
od cnstituere postavit, zdit z con(:kom-) a statuere tv. Srov. :instituce, :restituce, :statut.
konstrukce sestrojen, stavba, konstrukn, konstruktivn, konstruovat,
konstruktr, konstruktrsk. Z lat.
cnstrcti sestrojen, sloen od cnstruere sestrojit, nakupit z con(:kom-) a struere skldat, kupit.

Srov. :destrukce, :instrukce.


konel radn (za feudalismu), konelsk. Z romn. zkladu (srov. stlat.
consul tv., fr. conseil rada), ale pesn
cesta nen znma (Ma2 ). Srov. :konzul, :konzilium.
kontakt styk, kontaktn, kontaktovat.
Z lat. contctus styk, dotyk, nkaza,
co je pvodem p. trp. od contingere
dotkat se z con- (:kom-) a tangere
tv. Srov. :kontingent, :kontaminace,
:takt2 .
kontaminovat zneiovat, smovat,
kontaminace, kontaminan. Z lat. contminre poskvrnit, poklet z con(:kom-) a odvozeniny od nedoloenho *tmen z *tag-men, je souvis
s tangere (viz :kontakt). Srov. i lat.
contgi nkaza, dotyk.
kontejner pepravn sk (pro zbo,
odpadky ap.). Z angl. container tv. od
(to) contain obsahovat ze stfr. contenir tv. a to pes vlat. *contenire z
lat. continre dret pohromad, spojovat, obsahovat z con- (:kom-) a tenre dret. Srov. :kontinent, :kontinuita, :tenor.
kontemplovat rozjmat, kontemplace,
kontemplativn. Z lat. contemplr pozorovat, rozjmat z con- (:kom-)
a odvozeniny od templum svatyn,
chrm. Srov. :templ.
kontext vznamov souvislost; soubor
djovch souvislost, kontextov. Z
lat. contextus spojitost, souvislost, co
je pvodem p. trp. od contexere
spltat, spojovat, pokraovat z con(:kom-) a texere plst, tesat, stavt.
Srov. :text, :tesat.
kontinent (souvisl) pevnina, svtadl,
kontinentln. Pes nm. Kontinent z
lat. (terra) continns souvisl (zem)

306

kontingent

kontryhel

od continre dret pohromad, spojovat z con- (:kom-) a tenere dret.


Srov. :kontinuita, :kontejner.
kontingent pevn stanoven mnostv.
Pes nm. Kontingent z fr. contingent
pslun (dl) z lat. contingns, co
je pech. pt. od contingere tkat se
z con- (:kom-) a tangere tv. (srov.
:kontakt).
kontinuita souvislost, nepetrit trvn, kontinuln, kontinuum, kontinuace. Z lat. continuits od continure spojovat, pokraovat, to pak od
continuus spojit, ustavin od continre dret pohromad, spojovat (viz
:kontejner, :kontinent).
konto et. Z it. conto tv. a to z pozdnlat. computus tv. od lat. computre
potat z com- (:kom-) a putre domnvat se, soudit. Srov. :computer,
:amputovat, :reputace.
kontra pedl., pedp. Z lat. contr proti
a to z con- (:kom-) a pp., kter je
i v :extra, :ultra a v obmnn podob v :inter-1 , :retro. Srov. :kontradikce, :kontrast, :kontrapunkt,
:kontroverze.
kontraband paovan zbo. Z it. contrabbando tv. z contra (:kontra) a
bando nazen germ. pvodu (viz
:banln, :bandita). Vlastn tedy co
je proti nazen.
kontrabas basa (nejvt smycov nstroj), kontrabasov. Pes nm. Kontrabass z it. contrabbasso (viz :kontra
a :bas).
kontradikce rozpor, protiklad. Z lat.
contrdicti mluven proti, odporovn od contrdcere z contr (:kontra) a dcere kat, mluvit. Srov.
:dikce, :kondice.
kontrakce smrtn, zmenen objemu,

kontrahovat. Z lat. contracti tv. od


contrahere (p. trp. contractus) stahovat, smrovat z con- (:kom-) a
trahere thnout. Srov. :kontrakt,
:atrakce, :trakt.
kontrakt smlouva, kontraktace. Z
pozdnlat. contractus smlouva, staen, co je pvodn p. trp. od contrahere stahovat, thnout spolu (viz
:kontrakce).
kontrapunkt veden nkolika samostatnch hudebnch lini, kontrapunkt.
Ze stlat. contrapunctum, pvodn z
punctus contra punktum nota proti
not (viz :kontra a :puntk).
kontrast protiklad, opak, kontrastn,
kontrastovat. Pes nm. Kontrast z
it. contrasto od contrastare stt proti
sob z lat. contr (:kontra) a stre
stt. Srov. :status, :konstatovat.
kontribuce nucen pspvek, da,
kontribun. Z lat. contribti od contribuere pispvat, pipojit z con(:kom-) a tribuere rozdlovat, prokazovat od tribus, co byl pvodn jeden
ze t oddl mskho nroda. Dle viz
:tribut, :tribuna.
kontrola, kontroln, kontrolovat, kontrolor(ka), zkontrolovat, pekontrolovat. Pes nm. Kontrolle z fr. contrle ze stfr. contrerle, vlastn protiseznam, z contre- z lat. contr(:kontra) a rle svitek, seznam (viz
:role1 ).
kontroverze spor, kontroverzn. Z lat.
contrversia tv. od contrversus proti
sob otoen z contr- (jin tvar od
contr, viz :kontra) a versus, co
je pvodn p. trp. od vertere otet, obracet. Srov. :averze, :diverze,
:ver.
kontryhel bylina s okrouhlmi zuba-

307

kontumace

konzervovat

tmi listy. Asi z nm. Gunderheil popenec (druh polhav byliny), z nzvu
tto rostliny (Jg) pak peneseno (asi
Preslem) na jinou.
kontumace vsledek stanoven v neprospch nedostaviv se strany (ve
sportu), kontuman, kontumovat. Z
lat. (idicre) in contumciam (odsoudit) v neptomnosti (vlastn ve
vzdoru) od contumcia zatvrzelost,
vzdor z con- (:kom-) a odvozeniny od
tumre dmout se.
kontura obrys. Pes nm. Kontur z
fr. contour od fr. contourner obehnat,
zkroutit vlivem it. contorno od contornare ohraniovat, dlat obrys z vlat.
*contornre z con- (:kom-) a lat. tornre toit, soustruit.
kontuovka druh koalky. Z poltiny,
srov. p. kontuszowy tkajc se p. zvyk
v 17. a 18. st. od kontusz soust polskho kroje, pvodn lechtick kabt
se osy a rozstienmi rukvy.
konvalinka, konvalinkov. Ve star .
konva(l)lium. Z lat. (lilium) convallium
(lilie) dol od convallis dol, val z
con- (:kom-) a vallis tv.
konvence mluva, zvyklost, konvenn. Z lat. conventi dohoda,
mluva, schze od convenre (p. trp.
conventus) schzet se, shodnout se,
hodit se z con- (:kom-) a venre pichzet. Srov. :konvent, :prevence,
:invence.
konvent sbor eholnk. Z lat. conventus schze, shromdn, co je
pvodn p. trp. od convenre (viz
:konvence).
konvergence sbhn, sbliovn, konvergentn. Z nlat. convergentia od
pozdnlat. convergere smovat k
sob z con- (:kom-) a lat. vergere

chlit se, smovat.


konvertovat zmnit (nap. vru, elektrick proud ap.), konverze, konvertita, konvertor. Z lat. convertere obracet, zmnit z con- (:kom-) a vertere obracet, toit. Srov. :kontroverze, :averze.
konverzace rozmluva, konverzovat,
konverzan. Pes fr. conversation z
lat. conversti (spoleensk) styk od
conversr otet se, mekat od conversus, co je p. trp. od convertere
(viz :konvertovat).
konvexn vypoukl. Z lat. convexus
klenut, sveden dohromady od convehere svet z con- (:kom-) a vehere
vzt. Srov. :vehikl.
konvice. Viz :konev.
konvoj ada dopravnch prostedk (s
ozbrojenm doprovodem). Z fr., stfr.
convoi ze stfr. convoyer z vlat. *convire z con- (:kom-) a lat. vire cestovat od via cesta. Srov. :viadukt.
konzerva. Viz :konzervovat.
konzervativn lpc na tom, co je vit,
star, konzervativec, konzervatismus.
V politickm smyslu pes nm. konservativ z angl. conservative a to ze
stlat. conservativus ochraujc, udrujc (star zvyky) od lat. conservre
(viz :konzervovat).
konzervato stedn odborn hudebn
a tanen kola, konzervatorn, konzervatorist(k)a. Z it. conservatorio hudebn kola, pvodn vchovn stav,
sirotinec, od conservare uchovvat,
chrnit (viz :konzervovat). Prvn vchovn hudebn zazen toti vznikala
pi sirotincch ap. (16. st.).
konzervovat uchovvat, chrnit (ped
zkzou), konzervace, konzervan, konzerva, konzervtor. Z lat. cnservre

308

konzilium

kopat

zachovat, uchrnit z con- (:kom-) a


servre hldat, chrnit. Srov. :rezervovat, :servis.
konzilium poradn sbor (lka). Z lat.
cnsilium rada, porada od cnsulere
radit se, rokovat (viz :konzul).
konzistence soudrnost, pevnost, konzistentn. Z lat. cnsistentia (pevn)
sloen od cnsistere postavit se, zakldat se z con- (:kom-) a sistere stavt. Srov. :konzisto, :rezistence,
:asistovat.
konzisto crkevn poradn sbor. Ze
stlat. consistorium tv. z lat. cnsistrium shromadit, csask rada od
cnsistere spolen (se) stavt, postavit se (viz :konzistence).
konzola, konzole nosnk, podpra zclonovch ty, konzolka. Pes nm. Konsole z fr. console tv. a to snad zkrcenm ze stfr. consolateur utitel, podprce, penesen podprn pil, od
consoler tit. Z lat. cnslr tv. z
con- (:kom-) a slr tv. Me to vak
bt i lid. etym. (D2), snad sp souvis
s fr. sole podkladn deska, praec.
konzul diplomatick ednk; jeden ze
dvou nejvych ednk volench ve
starm m, konzult, konzulrn. Z
lat. cnsul od cnsulere radit se, rokovat, pvodn shromdit (sent), z
con- (:kom-) a snad odvozeniny od ie.
*sel- vzt, uchopit. Srov. vak i lat.
exsul vyhnanec (:exil). Dle srov.
:konzultovat, :konzilium, :konel.
konzultovat radit se (u odbornka),
konzultace, konzultan, konzultant. Z
lat. cnsultre radit se, ptt se na
radu od cnsulere (p. trp. consultus)
tv. (viz :konzul).
konzumovat spotebovvat, konzumace, konzuman, konzum, konzumn,

konzument, konzumentsk. Z lat. cnsmere tv. z con- (:kom-) a smere


vzt, pot ze :sub- a emere brt, kupovat. Srov. :presumpce, :resum,
:promptn.
kooperovat spolupracovat, kooperace,
kooperan, kooperativn. Viz :ko-2 a
:operovat.
kooptovat pibrat (dalho lena do volenho sboru), kooptace. Z lat. cooptre volbou doplovat z co- (:ko2
) a optre vybrat si, vyvolit. Srov.
:opce, :adoptovat.
koordinovat uvdt v soulad, koordinace, koordinan, koordintor. Ze stlat. coordinare seazovat z co- (:ko2
) a ordinre adit, podat (viz :ordinovat).
kopa1 edest kus, hromada (sena
ap.). Vesl. - p., str. kopa tv., s./ch.
kopa kupa (sena). Psl. *kopa je zejm
odvozeno od *kopati (:kopat), pbuzn je asi lit. kop psen duna,
masa, kpas mohyla. Pvodn vznam tedy byl asi hromada nakopan
zem, pak hromada, kupa vbec a
odtud poetn jednotka (60 kus) jako
pozstatek starho edestkovho potacho systmu. Nejasn je vztah ke
:kupa - i pes velkou blzkost jde asi
a o druhotn sblen. Srov. :kopec.
kopa2 (vesel kopa) vesel lovk. Asi
ze sthn. kompn druh ertovnm piklonnm ke :kopa1 (Ma2 pod kumpn). Dle viz :kumpn.
kopat, kopnout, kop, kop, kopanec,
kopan, kopaka, kopanina, kopanice,
kopani, nakopat, rozkopat, zkopat,
vykopat, vkop, zakopat, zkop, zkopov, okopat, okop, pekopat, pokopat, prokopat, prkopnk, pkop, odkopnout, odkop, ukopnout aj. Vesl. -

309

kopec

kopiva

p. kopac, r. kop, s./ch. kpati, stsl. kopati. Psl. *kopati je pbuzn s lit. kapti sekat, stpr. enkopts zakopan,
. skpt kopu, okopvm i kpt
tluu, strkm (srov. :synkopa), arm.
kopc em tluu, sekm z ie. *(s)kop(a jeho variant) obdlvat ostrm nstrojem. Ve slov. pvodn obdlvat
pdu, v zsl. pak i tlouci nohou. Vzhledem k etin (viz ve) maj nkte za
to, e rozlien tchto vznam je ji ie.
(Ma2 ). Srov. :kop, :kopa1 , :tpat.
kopec, kopeek, kopcovit. Odvozenina
od st. kop hora, co je musk tvar
ke :kopa1 . Srov. :skopk.
kopejka setina rublu. Z r. kopjka a to
asi od kopj (viz :kop), protoe na n
byl pvodn vyobrazen car drc kop
(15. st.).
kop, kopinat, kopink. Vesl. - p. kopia,
r. kopj, s./ch. kplje, stsl. kopije. Psl.
*kopje je odvozeno od *kopati (:kopat), pvodn to byl asi ostr (pracovn) nstroj, pak bodn zbra. Podobn tvary jsou v lit. kapls sekyra,
sthn. heppa aj. (dnes Hippe) zahnut
dka, . kops sekera, n, avle. Srov.
:otp.
kopie napodobenina, dal exempl.
Ze stlat. copia opis z lat. cpia hojnost, zsoba, mnostv z co- (:ko-1 )
a odvozeniny od ops moc, sla, bohatstv. Srov. :koprovat, :optimln.
kopinat pipomnajc tvarem kop.
Viz :kop.
koprovat, koprovac, koprka, okoprovat, pekoprovat, zkoprovat. Z nm.
kopieren tv. a to ze stlat. copiare opisovat (viz :kopie).
kopist devn nstroj na msen tsta.
P.d. kopysc, r.d. kops, s./ch.d. kopst
hole. Psl. *kopyst je asi odvozeno

od *kopati (:kopat), i kdy pp. -yst


je velmi nezvykl. Snad i proto dolo v
. ke zmn y > i (podle :list, :koist
ap.).
kopr, koprov, koprovka. Vesl. - p.
kopr, str. kopr (r. ukrp), s./ch. kopar,
stsl. kopr. Psl. *kopr nen pli jasn.
Snad je lze vyvodit z ie. *kuopro- odvozenho od *kup- vydvat vni i zpach, od nho je i lit. kve pti vdechnout, kvpas dech, vn, aroma.
Pojmenovn by odrelo aromatick
vlastnosti rostliny. Srov. :kopiva,
:koprnt, :kypt.
kopra bl hmota z jdra kokosovch
oech. Z port. copra a to z malajskho
kopparah kokos.
kopretina, kopretinov. U Jg kopetina.
Preslv vtvor, jeho motivaci vak neznme. Snad ke :kopr.
koprnt trnout, devnt, zkoprnl.
N. i netrpliv ekat. Pbuzn je
jen sln. koprnti bait, siln touit
a asi i b.d. kprja se chystat se.
Snad odvozeno od *kopr (:kopr) v
pvodnm vznamu pra, vn, zpach, vvoj vznamu slovesa by mohl
bt vydechovat siln touit (srov.
:dychtit) devnt (tubou, asem ap.), snad v . i s vlivem slovesa
:brnt.
koprodukce spolen produkce, koprodukn. Z angl. co-production z cooznaujcho sdlen neho (srov. copilot druh pilot, co-holder spoludritel) z lat. co- (:ko-2 ) (v lat. jen ped
samohlskou), dle viz :produkce.
kopiva, kopivov, kopivka. Vesl. p. pokrzywa, r. krapva, s./ch. kpriva.
Psl. asi *kopriva, i kdy se rekonstruuje i *kropiva (Ma2 , HK) a spojuje se
s :kropit v pvodnm vznamu pe-

310

koptit

korec

lvat vrouc vodou, protoe takto se


kopivy ped upotebenm upravovaly
(srov. :oukrop). Foneticky se vak zd
vrohodnj pesmyk kopr- > krop- (v
p. pokr-) ne naopak, slovo se pak d
dobe odvodit od *kopr (i tam dolo ve
vsl. k pesmyku, viz :kopr). Ob rostliny byly v kuchyni i litelstv hojn
uvny, ale pesn motivace jejich spojen nen jist.
koptit. Viz :ukoptn.
kopulace pohlavn spojen, kopulovat.
Z lat. cpulti spojen, svazek od cpulre spoutvat, spojovat od cpula
pouto, pojtko z co- (:ko-2 ) a *apula
od *apere pipojovat, doloenho jen
v p. trp. aptus pipojen, pipevnn. Srov. :adaptovat, :kupl.
kopule klenba ve tvaru polokoule,
kopulovit. Pesmykem samohlsek z
kupole a to z it. cupola tv. z pozdnlat. cpola, co je vlastn zdrobnlina
od cpa sud, beka. Srov. :kbelk,
:kok.
kopyto, koptko, kopytnk, kopytnat.
Vesl. - p. kopyto, r. kopto, s./ch. kpito. Psl. *kopyto se vykld bu od
:kopat (HK), tedy to, m se kope,
nebo z ie. nzvu kopyta *kop-, kter
je v nm. Huf, angl. hoof (A4) a sti.
saph- (A1) (ve slov. by byla tvrd varianta s k-) (Ma2 ). V obou ppadech je
teba potat rovn s neobvyklou pp.
-yto (stejn je snad v :koryto).
kor, kr psl. zast. ob. obzvl. Z nm.
gar velice, docela, pli od adj. gar
hotov, dovaen, dodlan z germ.
*garwa hotov, pipraven, jeho pvod nen jist.
korb, korbov. Vesl. (krom sln.) p. korab, r. korbl, s./ch.st. korab, stsl.
korabl. Psl. *korab/*korab je mlo

jasn. Snad jde o domc tvar souvisejc s psl. *korb ko (viz :krabice), srov. i . n. korb vykotlan
kmen. Pvodn vznam snad lze rekonstruovat jako nco spletenho (ve
tvaru koryta ap.). Genetick spojen s
. krabos, karbion lo (Ma2 ) nar
na pozdn doloen a zjevnou sekundrnost tohoto vznamu v . (pvodn vznam je langusta, rak), lze vak pipustit monost vpjky z .
korn zkladn nboensk kniha islmu. Z ar. qurn, doslova ten od
qaraa st, recitovat.
korba ohrazen vrek vozu; ob. expr.
urostl, podsadit lovk. Z it. corba
ko (mon pes nm. Korb tv.) z
lat. corbis tv. Penesen expr. vznam
asi na zklad pedstavy hranatosti
(srov. hrana v tm vznamu). Srov.
:korveta, :korbel, :krabice.
korbel devn ndoba na pivo, korblek. Ze sthn. krbel, co je zdrobnlina
od korp, sthn. korb pleten ndoba z
lat. corbis (viz :korba). Pvodn asi
opleten lhev (na vno) (HK).
kord bodn zbra. P. kord, r. krda,
sln. kordec. Vchodiskem je per. krd
n, k nm asi pes ma. kard (Ma2 ).
kordon ochrann etzec bezpenostnch sloek. Z fr. cordon ra, tkanice od corde provaz z lat. chorda
struna z . chorde tv. Srov. :klavichord.
korec star dut a plon mra. St. koec tv. i ndoba. Vesl. - p. korzec, r.d.
korc, s./ch.d. krac, stsl. korc. Psl.
*korc je nejsp odvozeno od *kora
(:kra), pvodn tedy asi (vt) ndoba z kry, odtud pak vymezen ndoby urit velikosti jako dut mry
(kolem 100 litr) a konen i plon

311

korek

koronrn

mry (plocha oset tmto mnostvm


obil).
korek, korkov. Z nm. Kork ze p.st.
alcorque boty s korkovou podrkou
z ar.-p. al-qurq tv. (al- je len) a to
nejsp z lat. cortex kra, lko, korek.
Srov. :kra.
korekce oprava, korektn sprvn,
slun, korektor(ka), korektorsk, korektura, korigovat, zkorigovat. Z lat.
corrcti oprava, napraven od corrigere (p. trp. corrctus) opravovat,
rovnat z com- (:kom-) a regere dit,
spravovat. Srov. :dirigovat, :rekce.
korelace souvztanost, korelan. Z lat.
correlti vzjemn vztah, souvislost
z com- (:kom-) a relti vztah (viz
:relace).
korepetice nacviovn i opakovn
pveckch a baletnch loh, korepetitor, korepetovat. Ze stlat. correpetitio
od correpetere opakovat (s nkm) z
lat. com- (:kom-) a repetere znovu
smovat, opakovat (viz :repetice).
korespondovat dopisovat si; bt v souladu, korespondence, korespondenn,
korespondent(ka). Ze stlat. correspondere (mon pes fr. correspondre) z
lat. com- (:kom-) a respondre odpovdat, vzjemn slbit z :re- a spondre (slavn) slbit. Srov. :respondent, :sponzor.
koriandr druh koen. Z lat. coriandrum z . korannon neznmho pvodu.
korida b zpasy. Ze p. corrida (de
toros) bh, zvod (bk) od correr
bet z lat. currere tv. (viz :koridor).
koridor chodba, prchod. Pes nm.
Korridor z it. corridore tv., pvodn
bec, od correre bet z lat. currere
tv. Srov. :korida, :exkurze, :konku-

rence.
korigovat opravovat. Viz :korekce.
kormidlo, kormidelnk, kormidelnick,
kormidlovat, zakormidlovat. Pejato za
obrozen z r. kormlo tv. odvozenho
od korm z lodi (s./ch. krma, stsl.
krma tv., v zsl. chyb). Psl. *krma je
nejsp pbuzn s . korms osekan
kmen, ty, vchodiskem je ie. *(s)kerezat. Pvodn tedy lo asi o primitivn veslo, jm se ze zdi lodi dil
smr plavby. Srov. :kra.
kormorn velk vodn ptk. Z fr. cormoran a to z corp havran z lat. corvus tv. a stfr. *marenc mosk odvozenho od lat. mare germ. pp. -ing.
Srov. stejn tvoen lat. corvus marnus tv.
kormoutit, zkormoucen. Viz :ko-1 a
:rmoutit.
kornatt tvrdnout na povrchu (o cvch ap.), kornatn. Od adj. kornat
ztvrdl, jakoby pokryt krou, viz
:kra.
kornet1 ni jezdeck dstojnk (v 16.18. st.). Z fr. cornette jezdeck praporec od corne roh (podle tvaru) z lat.
corn tv. Srov. :kornet2 .
kornet2 druh esovho nstroje. Z it.
cornetto, co je zdrobnlina od corno
roh z lat. corn tv. Srov. :horna,
:kornet1 , :kornout.
kornout, kornoutek. St. kornt. Asi z
lat. corntus rohat od corn roh.
Srov. i fr. cornet kornout. Srov.
:kornet2 .
korodovat. Viz :koroze.
koronrn vnit (o tepn); zabvajc
se lenm akutnch srdench phod.
Ze stlat. coronarius od lat. corna vnec z . koron kruh (u dve ap.). Viz

312

koroptev

koryto

:koruna.
koroptev, koroptvika. St. kuroptva, p.
kuropatwa, r. kuroptka, s./ch.st. kuroptva. Psl. *kuropty, gen. kuroptve,
je star sloenina, jej prvn st odpovd naemu :kur, druh pak je odvozena od stejnho zkladu jako :ptk.
Spojen prvn sti s lit. krti bet,
lat. currere tv. (Ma2 ) se obvykle nepijm, i kdy slovotvorn paralela je v
:drop.
korouhev, korouhvika. St. korhev,
korhva. Vesl. - p. chorgiew, r. chorgv, s./ch.st. horugva, stsl. chorogy.
Psl. *chorogy je vpjka, jej pvod
nen jist. Vtina autor dosud dvala
pednost vkladu z mong. orono prapor, nadjnj se vak (vzhledem k typickmu zakonen na -y, srov. :crkev, :konev) zd pevzet z germ.
*hrung, srov. gt. hrugga ty.
koroze, koroz(iv)n, korodovat, zkorodovat. Z pozdnlat. corrsi od lat.
corrdere vyhlodat, rozerat z com(:kom-) a rdere hlodat. Srov.
:eroze.
korporace sdruen, spolek, korporan. Ze stlat. corporatio od corporare
sdruovat od lat. corpus tlo. Srov.
:korpulentn.
korpulentn tlnat, korpulence. Z lat.
corpulentus tv. od corpus tlo. Srov.
:korporace, :korpus.
korpus hlavn st (dortu, hudebnho
nstroje ap.); ucelen soubor jev,
korpusov. Z lat. corpus tlo, tleso,
soubor. Srov. :korporace, :korpulentn, :korzet.
korumpovat. Viz :korupce.
koruna, korunka, korunn, korunov, korunovat, korunovace, korunovan. Z
lat. corna vnec, krlovsk ozdoba

hlavy z . koron kruh (u dve ap.)


od koronos zahnut. Pvodn vnec
z ratolest i kvt jako ozdoba pi
slavnostech i cena vtz, pak odznak
moci. Vznam penn jednotka je
ze starch rakouskch minc, na nich
byla panovnick koruna. Dal penesen vznamy vyvrcholen, rozvtven st stromu ap. jsou metafory.
korund tvrd nerost. Pes nm. Korund z angl. corundum a to z tamilskho kurandam rubn.
korupce platkstv, korupn, korumpovat, zkorumpovan. Z lat.
corrupti zkaen, podplacen od
corrumpere (p. trp. corruptus) zmait, zkazit, uplcet z com- (:kom) a rumpere zlomit, zruit. Srov.
:erupce, :bankrot.
korveta men vlen lo, korvetn.
Pes nm. Korvette z fr. corvette a to
bu z lat. corbta nkladn lo i stniz. corver rybsk lun. V obou ppadech nakonec dojdeme k lat. corbis
ko, lo tedy pvodn o lo krytou koatinou (viz i :korba).
koryfej pedn osobnost (vdy ap.). Z
lat. coryphaeus pedn osobnost, nelnk z . koryfaos vrchn; vdce, hlava
od koryfe temeno, vrchol.
kor. Preslv vtvor podle nlat. crustaceum od lat. crsta kra, skopka.
Srov. :krusta, :kra.
koryto, kortko. Vesl. - p. koryto, r. korto, s./ch. krito, stsl. koryto. Psl. *koryto nem jednoznan vklad. Spojuje se s psl. *kora, *korc (viz :korec, :kra) (HK) i pmo s vchozm
ie. *(s)ker- ezat - pvodn vznam
by pak byl pedmt vydlaban z neloupan kldy (s krou) (slovotvorn
srov. :kopyto). Mn pravdpodobn

313

korzr

kosatka

je lenn na ko-ryto z :ko-1 a odvozeniny od *ryti (:rt), s motivac to,


co je vyryto, vydlabno (srov. podobn
:kadlub).
korzr nmon lupi, korzrsk, korzrstv. Pes nm. Korsar z it. corsaro
tv. a to ze stlat. cursarius od lat. cursus bh, jzda, plavba od currere bet. Srov. :korzo, :kurs, :kurr.
korzet nrovaka. Z fr. corset, co je
zdrobnlina k stfr. cors (dnes corps)
tlo z lat. corpus tv. Srov. :korpus,
:korpulentn, co do vznamu srov. i
nae ivtek.
korzo promenda, korzovat. Z it. corso
irok mstsk tda, pvodn bh,
jzda na koni, z lat. cursus tv. Srov.
:kurs, :korzr.
koalka, koalkov, ob. hanl. koala. Z p.
gorzaka od gorzec (viz :hoet) (Ma2 ,
HK).
koen, konek, koenn, koenov, koenat, koen, koenka, koensk,
koenstv, koenit, zakoenit, vykoenit. Vesl. - p. korzen, r. kren, ch.
korijen, stsl. koren. Psl. *koren m
zejm nejble k lit. kras paez, lodyha, stonek, kereti rozrstat se, vtvit se, stpr. kirno ke a ovem i psl.
*kr (:ke). Dal souvislosti nejist,
dosud pehlen je monost spojen
s ie. *(s)ker- kroutit, ohbat (stejn
motivace je u st. kr paez, srov.
:krma). Ob. expr. vznam lovk,
kter za jin plat je pr kalk za nm.
Wurzen tv. (Ma2 ). Srov. i :koen.
koen, koenit, koenn, okoenit.
Vlastn pvodn suen konky, podobn je blzko nm. Wurzel koen a
Wrze koen.
koist, koistnk, koistnick, koistnictv, koistit, ukoistit, vykoisovat, vy-

koisovatel. Vesl. (krom lu.) - p.


korzysc, r. korst, s./ch. korst, stsl.
korist. Psl. *korist m vce vklad,
nejpijatelnj se zd vyjt od slovesa
*ko-ristati z :ko-1 a *ristati, srov.
r.st. ristt bet, stsl. ristati obhat.
Snad pvodn obhat, shnt (dohromady).
koit, pokoit, pokoitel, pokora, pokorn. Vesl. - p. korzyc, r. kort, s./ch.
kriti, stsl. koriti. Psl. *koriti nejsp
souvis s lot. karint drdit, sthn. harawn vysmvat se, lat. carinre tv.,
ir. caire pohana i . krn trest, ve
od ie. *kar- hanit, krat (viz i :krat).
kos, kosice, expr. kosk. Vesl. - p., r.d.
kos, s./ch. ks. Psl. *kos se obvykle
spojuje s . kpsichos tv. (bylo by tedy
z *kop-s-) (Ma2 , HK), zklad obou slov
mon bude onom. pvodu. Vznam
sml, chytr chlapk podle jeho nebojcnosti.
kosa, kosit, kosit, pokosit, nakosit, skosit. Vesl. - p. kosa, r. kos, s./ch. ksa,
stsl. kosa. Psl. *kosa se obvykle spojuje s lat. castrre klestit (viz :kastrovat), stir. cess kop, . kez tpu,
rozsekvm, sti. ssati ee, ve z ie.
*kes- ezat (ve slov. se ztvrdnutm potenho k- (A1)) (Ma2 ), ast je vak
i spojovn s ie. *kes- krbat aj. (viz
:esat) (HK). Srov. :kos.
kosatec. Od :kosa (podle podoby jeho
list).
kosatka zk trojhelnkov plachta;
drav kytovec. Dvj je zejm nzev kytovce (ji u Jg). Slovotvorn vychz z .st. kosat podobajc se kose
(viz :kosa), jde tu o podobu charakteristick hbetn ploutve tohoto savce,

314

kosinus

kostra

stejn motivace je i u plachty.


kosinus. Umle z :ko-2 a :sinus.
kosman drobn jihoamerick opice.
Od .st. kosma chom vlas i
chlup (podle prodlouench chvostk
na boltcch). Viz :kosmat.
kosmat chlupat, zarostl. Vesl. p. kosmaty, r. kosmtyj, s./ch. ksmat,
stsl. kosmat. Psl. *kosmat je odvozeno od *kosm/*kosma vlasy, srst,
je souvis s *kosa ktice od ie. *kes(viz :esat).
kosmetika pe o vzhled pleti, vlas
ap., kosmetick, kosmetika. Z fr.
cosmtique a to z . kosmtike (tchn)
(umn) zdoben od kosm podm, zdobm. Srov. :kosmos.
kosmo- tkajc se vesmru. Srov.
:kosmologie, :kosmonaut, :kosmodrom. Viz :kosmos.
kosmodrom zkladna pro start raket
do vesmru. Viz :kosmo- a :-drom.
kosmologie nauka o vesmru. Viz
:kosmo- a :-logie.
kosmonaut, kosmonautka, kosmonautick. Z :kosmo- a . nats plavec
od n plynu, teu. Viz i :astronaut.
kosmopolitismus svtoobanstv, kosmopolita, kosmopolitick. Z fr. cosmopolite svtoobansk, ijc v rznch
zemch od . kosmopol ts, doslova
oban svta, z ksmos (:kosmos) a
pol ts oban (viz :politika).
kosmos vesmr, kosmick. Z . ksmos
d, prava, vesmr, svt. Srov. :kosmetika, :kosmopolitismus, :kosmo-.
kosodevina. Z p. kosodrzewina, kosodrzew a to asi podle nm. Krummholz tv. (z krumm kiv a Holz
devo) (Ma2 ). Srov. :kos.
kost, kstka, kostika, kostn, kostn,
kostnat, zkostnatl, kostice, kos-

ticov, kostnice, kostlivec, vykostit.


Vesl. - p. kosc, r. kos, s./ch. kst,
stsl. kost. Psl. *kost se obvykle spojuje s lat. os, alb. asht, . oston,
sti. sthi-, chet. hati- tv., ve z ie.
*ost(i)- (Ma2 , HK), problematick je
ovem vysvtlen psl. k- (podobnm
pkladem je :koza). Nejsp lze uvaovat o kontaminaci (D4) - v vahu
pichz ie. zklad, z nho vzelo lat.
costa ebro, i koen *kes- (viz :esat, :kosa). Srov. :kostka, :kostr,
:kostival, :kostra, :kol, :osten.
kostel, kostelk, kostelek, kosteln, kostelnk, kostelnice, kostelnick. Z . do
slk. a pol. (kosci), odtud i do vsl.
Pejato (snad pes sthn. kastel) z pozdnlat. castellu(m) pevnost, tvrz, hrad,
co je zdrobnlina od lat. castrum tv.
Kostel pvodn bval soust hradnho komplexu a tak vzhledem (v,
ohrazen zd) se hradu do jist mry podobal. Srov. :kasteln.
kostival druh liv byliny. Jen ., slk.
a hl. Asi polokalk podle nm. Beinwell
(Bein kost, druh st se vysvtluje z
wallen srstat) (HK), podobn je .
nzev byliny smfyton, doslova srstn (pouvalo se j na zlomeniny i
na oteven rny). Vyloueno nen ani
ist domc tvoen od slovesa valiti
(:valit) (Ma2 ).
kostka, kostika, kostkov, kostkovan,
kostkovat. Slk. kocka (s pesmykem
st-ts), p. kostka, r. (igrlnaja) kost,
s./ch. kocka. Psl. *kostka je zdrobnlina ke *kost (:kost) - jako hrac
kostky toti pvodn slouily hlezenn
kosti (srov. :hlezno). Odtud pak peneseno na kostku, krychli vbec.
kostra, kostern, kostrov, kostroun. Ve
vznamu skelet jen . a slk., vytvoil

315

kostrbat

kotec

Presl ke :kost. Vznamy v jinch slov.


jazycch (r.d. druh trvy, druh ryby i
r. kostr hromada deva ap.) svd o
jin motivaci, nejsp od koene *kesesat, krabat (srov. :kost, :kostr,
:kostrbat).
kostrbat. Pvodn vlasat, rozcuchan (Jg), srov. i .st. a slk.st.
kostrba, kostruba rozcuchanec, r.d. kstrub tv. Psl. asi *kostrba, *kostroba je
odvozeno od *kostra (:kostra) s jasn
pevldajc motivac od koene *kes(srov. :kost, :kostr, :kotrba, :esat).
kostr posledn obratle ptee. St.
kostec, slk. kostr tv., r. kostrc
spodn st kov kosti, vedle toho
vak v r.d. i nesvzan snop, druh
trvy, ebro kon aj. Psl. *kostrc je
odvozeno od *kostra (:kostra), na vznamech je dobe vidt dvoj motivace
tvar od psl. *kostr-: jednak od *kost
(:kost), jednak od koene *kes-. V .
a slk. je navc pravdpodobn kontaminace (D3) s :tret (viz i :kotr).
kostm, kostmov, kostmn, kostmovan, kostm(ka). Pes nm. Kostm
z fr. costume a to z it. costume (dobov) odv, kroj, pvodn zvyk, obyej od lat. cnsutdinem, co je ak. od
cnsutd tv. od cnsuscere zvykat
si z con- (:kom-) a suscere tv.
kos, koso-, kos. Vesl. - p. kosy, r.
kosj, s./ch. kos, ks. Psl. *kos souvis s *kosa (:kosa), pvodn vznam
je seznut, skosen.
ko, kok, koek, koat, koatt, koatina. Vesl. - p. kosz, r.d. ko, s./ch. ko,
stsl. ko. Psl. *ko se tradin vyvozuje z ie. *ku as-io- (A3, B3), z nho je
pp. -(s)lo- odvozeno i lat. qulum tv.,
zdrobnle quasillum (Ma2 , HK). Podle

jinch vklad od ie. *kes- esat, krabat ap. (viz :esat) s vznamem pleten ndoba k esn plod.
koer adj. pedpisov pipraven, nezvadn (pvodn o mase u id). Z jidi
koscher a to z hebr. ker zpsobil,
podle pedpis. ir vznam jsouc v
podku, nleit ze studentsk ei.
kokov, kok(ka), koksk. Podle
angl. basketball (viz :basketbal a
:ko).
koile, koilka, koilov, koilat. St.
koule (C1). Vesl. - p. koszula, r.d. kolja, s./ch. kulja. Psl. *koula je vpjkou z lat. casula pl s kapuc
(asi severoit. prostednictvm), vznam
svrchn odv je doloen jet v r.d.
kol, kolov. Jen .; slk. koial
znamen hrub kost, co je vznam
pvodnj. Expr. tvoen pp. -l od
:kost (Ma2 , HK).
kot, kotko. Jen . Zkrcenm z
kotit ze st. koie, choie,
chvoie, chvostie aj., odvozenin od
:chvost.
kotovat zast. ob. ochutnvat, okotovat, kot. Z nm. kosten tv., je souvis s lat. gustre (viz :gusto) i nam
:-kusit.
kta nadmosk vka bodu (na map);
oznaen hodnoty akcie na burze, ktovan, ktovat. Z fr. cote a to z lat.
quota (pars) kolikt (st) od quotus
kolikt. Srov. :kvta, :kvocient.
kot, kotko. P. koci, r. kotnok,
s./ch.st. koe. Psl. *kot je odvozeno od
*kot (viz :kocour, :koka).
kotec men chlvek ap.. St. kotec
budka, kupeck stnek, p. kojec (ze
st. kociec), r.d. kotc, s./ch. ktac. Psl.
*kotc je zdrobnlina od *kot (st.
kot bouda pro trhovce), jeho dal

316

kotel

koudel

souvislosti nejsou zcela jasn. Asi pbuzn s av. kata- mstnost, komora
(vykld se i jako pevzet z rn.)
(HK), npadn blzk slova jsou i v
germ. jazycch (angl. cot klna, stj,
cote kurnk, kotec), jejich vztah k slov.
slovm vak nen jasn (Ma2 ). Nkte
spojuj i s lat. casa chatr, bouda a ir.
cathir msto od ie. *kat- plst. Srov.
:chata, :chatr.
kotel, kotlk, koteln, kotelna, kotl,
kotlrna, kotlina. Vesl. - p. kocio, r.
kotl, s./ch. ktao, stsl. kotl. Psl. *kotl je star vpjka z germ., nejsp
z gt. *katils (doloen gen. pl. katil,
srov. i nm. Kessel, angl. kettle tv.), co
je zase pevzet z lat. catillus, zdrobnliny od catnus msa, tal.
-kotit (pekotit). St. kotiti kcet, p.d.
kocic, r. katt tv. Psl. *kotiti nem
snadn vklad. Snad lze spojit s ir.
caithid vrh, met, lat. catia druh
kop, mon i . kat dol - ve by
bylo od ie. *kat- vrhat, rychle pohybovat (dol). Mohlo by sem patit i
psl. *kotiti vrhat mlata (v . dnes
jen o kokch, ale dv i o jinch mlatech), vztah tohoto slova ke *kot
(:kocour) vak zstv otzkou. Srov.
:kcet, :kotou, :kotoul, :kutlet.
kotnk, kotnkov, kotnkov. Ve star
. i kot, kotek, ktek (Jg). Mlo jasn.
Je i . n. kostka, kustka vedle p.
kostka, r.d. kostk tv. To ns nut uvaovat o vypadnut -s- v . (jako v
:kotr, :kotrba), kter je vak zde
he vysvtliteln. Snad jde tedy sp
o pevzet ze stdn. kote kost, kostka
(dnes Kte zadn st nohy kon i dobytka) (Ma2 ).
kotou, kotouek, kotouov. Jen . a
slk. (kot), zce spojeno s :kotoul,

pesn zpsob tvoen vak nen jasn.


kotoul. Jen . Od slovesa kotouleti (viz
:kutlet). Dve t ve stejnm vznamu jako :kotou (u Jg vak jet
nen). Srov. :kotrmelec.
kotrba ob. zhrub. hlava. Z pvodnho
kostrba rozcuchan hlava (Ma2 ), viz
:kostrbat. Srov. i :kotr.
kotr druh houby. St. kotec, kostec.
Stejnho pvodu jako :kostr, srov. i
n. vznamy rozsocha, chrast, trs,
jednoduch kormidlo, kter maj spolen zklad nco trcho, roztepenho (Ma2 ), proto dolo ke kontaminaci s :tret.
kotrmelec. Zklad je jist stejn jako
v :kotoul, v dal sti dolo k rznm expr. petvoenm a kontaminacm, srov. n. kotelec, kotrlec, kotrbelec
(ke :kotrba?) i dokonce koprdelec (k
:prdel) (Ma2 ).
kotva, kotevn, kotvit, kotvit, zakotvit. P. kotwa, ukr. ktva, s./ch. kotva,
stsl. kotka. Psl. *koty (gen. kotve) je
odvozeno od *kot (:kocour, :koka)
s metaforickm penesenm (na zklad
podobnosti s koimi drpy). Otzkou
je, zda tato metafora vznikla u Slovan
samostatn, i zda je to kalk z nm.
(srov. nm. Katz-anker tv.).
kou trenr (v nkterch kolektivnch
hrch), kouovat, kouovn. Z angl.
coach tv., pvodn kor, dostavnk,
autobus (viz :ko). Odtud ve studentskm slangu soukrom uitel, douovatel a nsledn instruktor, trenr.
koudel vyesan vlkna pi zpracovn
lnu, konop ap., koudelov, koudelnk.
Vesl. - p. kdziel, r. kudl, ch. kdjelja, s. kdelja. Psl. *kodel, *kodl
se obvykle spojuje s *kodr aj. (viz

317

koukat

kout

:kudrna), podrobnosti vak nejsou


aj.
jasn. Mimo slov. nem pesvdiv koupat (se), koupac, koupalit, kousouvislosti. Srov. i :chundel, :kade.
pel, koupelna, vykoupat (se), zkoupat.
Vesl. - p. kpac (si), r. kup(sja),
koukat, kouknout, kukadla, kuktko,
s./ch. kpati (se), stsl. pokopati s. Psl.
kuku, rozkoukat se, zakoukat se, od*kopati je mlo jasn. Snad lze pikoukat, okoukat (se), okouknout, projmout vklad spojujc slovo s psl. nkouknout, vykouknout, vykuk. Jen v
zvem :konop (Ma2 , HK). Podle tto
., slk. a lu., nejsp pevzet z nm.
domnnky se v parn lzni konop sugucken, kucken nejasnho, snad onom.
ilo, ppadn se jeho semena sypala
pvodu. Srov. citosl. kuk.
na rozplen kamna, co mlo omamn
koukol druh plevele. Vesl. - p. kkol,
inky (doloeno u sousednch Skyt).
r. kkol, s./ch. kkolj. Psl. *kokol je
Soud se tedy, e tento termn neznadisimilovan podoba zdvojenho onom.
menal pouh koupn ve vod, ale e
zkladu *kol-kol-, kter je nap. v r.
lo o rituln oistu. Po ztrt etymokolokl zvon (rostlina m zvonkovit
logickch souvislost dolo k redukci
kvty). Velmi blzk slova jsou lit. ka*konop- > *konp- > *kop-.
kulis tv., kakalas zvon, u nich vak
koupit. Viz :kupovat.
je podezen na pevzet ze slov.
kouit, kouen, kou, kouov, kuk,
koule, kule, kulka, kulika, kulikov,
kuck, kuctv, kurna, kuivo, vykulov, kulovnice, kulat, kulatina, kukouit, zakouit si, pokuovat, podkulenk, koula(ka), koulet, pikoulet,
ovat. Vesl. - p. kurzyc, r. kurt, s./ch.
odkoulet, skoulet, kulit, vykulit, pekukriti topit (tak i slk. krit), stsl. kulit (se), odkulit (se), pikulit (se), kouriti s. Psl. *kuriti se obvykle spojuje s
lovat (se) aj. St. kule, kle, slk. gula,
lit. krti topit, rozdlvat ohe, gt.
p., lu. kula jsou vpjky ze sthn.
hari uhl, stisl. hyrr ohe, rekonkle (v nestaen podob kugel(e), dnes
strukce ie. koene je vak problemaKugel tv.), to pak vychz z ie. *geutick (*kour-, *kur-, *ku er?).
ohbat, klenout.
kousat, kousav, kousnout, zakousnout,
koumat, koumk, zkoumat, vy(z)koumat, prokousnout, ukousnout, pekousnout,
skousnout, skus, pokousat, vykousat,
vzkum, pro(z)koumat, przkum, pepedkus, kusadlo, zkusek aj. Vesl. zkoumat. Slk. skma, ukr. skumaty.
p. ksac, r. kust, s./ch. ksati. Psl.
Podobn tvary jsou lot. gaumt po*kosati m nejble k lit. kasti (z *kandzorovat, gt. gaumjan tv., sthn. gouti, 1. os. pt. kand) tv. a vykld
men dvat pozor (Ma2 ), ale vztah k
se jako s-ov intenzivum z *kond-sati
nim nen jasn. Na druh stran, jde-li
(A7, B5, B7) (Ma2 , HK). Mon jde
o slovo star (co nen zcela jist), lze
o bsl. inovaci, dal pbuzenstv (sti.
vychzet z ie. *(s)keu- vnmat smysly
khadati j, vk) nen jist. Srov.
(viz :t). V kadm ppad se zd,
:kus, :kus, :st.
e pvodn podoba byla se s- (v .
zamnno za z-), mylnm odpojenm kout1 , koutek, zkout, pokoutn. Vesl.
domnl pedpony pak vzniklo koumat
- p. kt, r. kut, s./ch. kt. Psl. *kot
318

kout

koeluh

je nejsp ze stejnho zkladu jako lit.


kampas tv., . kampe ohyb, zakiven
i lat. campus pole, prostranstv, pvodn ztoka, zhyb, z ie. *kamp-to(A9, B7) od *kam-p- ohbat. Jin vklad spojuje s . kanths on koutek,
co rovn nelze vylouit (HK, Ma2 ).
Srov. :kanton, :kantna.
kout2 . Analogicky (D1) vytvoen innitiv ke kuju, kuje, viz :kovat.
kouzlo, kouzeln, kouzlit, kouzelnk,
kouzelnick, kouzelnictv, vykouzlit,
okouzlit, okouzlujc. St., slk. kzlo, hl.
kuzo, tko oddlit i p. gusa (mn.)
kouzla. Jen zsl., mlo jasn. Snad toton s r.d. kzl kovsk emeslo
souvisejcm s :kovat - monost takovho penesen dosvduje stsl. kov
zl rozhodnut, klady, spiknut od tho zkladu, srov. i . kout pikle. Pvodn tedy jen ve vznamu negativnm.
kovat, kovn, kovan, kov, kovov, kov, kovsk, kovstv, kovrna, kovadlina, okovat, okov, pikovat, ukovat, vykovat, podkova, kujn, okuje.
Vesl. - p. kuc (p.d. kowac), r. kov,
s./ch. kvati, stsl. kovati. Psl. *kovati
(1. os. pt. *kujo) je pbuzn s lit.
kuti (1. os. pt. kuju) (za)bt, sthn.
houwan (nm. hauen) bt, kcet, sekat (srov. :hav), dle i lat. cdere
tlouci, kovat, ir. cuad bt, toch. B
kau- zabjet, ve od ie. *kou-, *kubt (B1) (Ma2 , HK). Srov. :kouzlo,
:kyj.
kovboj americk pask dobytka, kovbojsk, kovbojka. Z am.-angl. cowboy z
cow krva (viz :hovado) a boy chlapec nejistho pvodu.
koza, koz, kozel, kozl, kozlk, kzle, kozinka. Vesl. - p. koza, r. koz, s./ch.

kza, stsl. koza. Obvykle se spojuje s lit.


os kozel, ok koza, stper. azak, sti.
aj-, ajik- tv. z ie. *ag-, *g- tv. (A1),
problmy vak dl objasnn slov. nslovnho k- (srov. podobn problm u
:kost, Ma2 , HK). Proto se uvauje o
pevzet ie. slov z ttat. jazyk, kde se
objevuj formy jako k, ki, kz
(formy s k- jsou druhotn, vznikl pesmykem). Zempisn rozen zmnnch ie. slov tto domnnce vyhovuje.
Srov. :ke, :kozlk.
kozk1 druh houby. Asi penesenm z
kozk pask koz, k oznaenm hub
podle lidskch profes srov. :kolodj,
kov ap.
kozk2 len jihoruskch jzdnch oddl,
jejich potomek; ostlen lovk, kozck. Z ukr. kozk, r. kazk a to z
ttat. kazak svobodn, nezvisl lovk,
dobrodruh (odtud i jmno zem Kazachstn) (Ma2 , HK). Sem pat i nzev
tance kozek a nzev vysokch bot kozaky.
kozelec poloha, pi n jsou doln konetiny svzny s hornmi. Obmna n.
podob kotelec, kotrlec (viz :kotrmelec) s piklonnm ke kozel (viz :koza).
kozlk druh liv byliny. Penesen
podle zpachu, kter vydv (viz
:koza). Kozlk na koe asi podle
nm. Kutscherbock (Kutsche kor,
Bock kozel), pvodn sedtko za vozem pro slouc (HK).
kozoroh, kozoroec. Star sloenina (ji
csl. kozoroc), kalk za lat. capricornus tv. (capra koza a corn roh). Viz
:koza a :roh.
koeluh zpracovatel surovch k, koelusk. Vlastn ten, kdo louhuje
ke, viz :ke a :louh. K podobnmu typu initelskch jmen srov.

319

koich

krkat

:drvotp, :kolodj.
koich, koek, koenk, koenictv,
koeina. Vesl. - p. kozuch, r. koch,
s./ch. kuch. Psl. *kouch je odvozeno pp. -uch od *koa (viz :ke).
kra. Ve st. kus horniny. P. kra, ukr.
ikra, r.d. ikr. Psl. asi *jkra, toton
s :jikra, p. *jkra se znikem pobon slabiky (srov. :mt). Pvodn
spolen vznam by mohl bt hrouda,
chuchvalec.
krab, krab. Z nm. (pvodn dnm.)
Krabbe tv., je se npadn podob .
krabos, lat. carabus tv. (srov. :karavela, :korb). Uvauje se vak i o domcm pvodu nm. slova z ie. *gerbhezat, krabat, srov. nm. kerben dlat vruby. Pbuzn je jist nm. Krebs
rak.
krabat hrbolat, vrsit, krabatit.
Od .st. a n. krabiti vratit, kivit, r.
korbit, ukr. korbyty tv. Psl. *korbiti
kivit, ohbat je odvozeno od stejnho
zkladu jako :krabice.
krabice, krabika, krabicov, krabicovit. Str. korobica, sln.st. krabica, stsl.
krabica schrnka, kok. Psl. *korbica
(B8) je odvozeno od *korb, *korba
ko, je m velmi blzko k lat. corbis tv. Vykld se bu jako pevzet
z lat. (odtud je i nm. Korb tv.),
nebo - vzhledem k pbuznm slovm
ve slov. (viz :krabat, :kraboka)
- jako paraleln vvoj z ie. *(s)korbh, *(s)kerbh- kivit, ohbat. Srov. i
:korba.
kret. Iterativum (optovac sloveso)
ke kroit (viz :krok) s nleitm dlouenm (B5), srov. nap. :met :moit.
krde. Viz :krst.
krahujec druh dravho ptka. P. kro-

gulec, s./ch. krgj, stsl. kragui (chyb


ve vsl.). Psl. *korguj je zejm vpjka z ttat. jazyk, srov. sttur. qyrquj sokol vycvien k lovu, kumnsk
korguj druh jestba aj.
krach padek, bankrot. Z nm. Krach
tv. od krachen praskat, teskat onom.
pvodu.
kraj, krajn, krajnost, krajov, krajsk, krajan, krajnek, krajansk, okraj,
okrajov, krajina, krajinn, krajinka,
krajin. Vesl. - p., r. kraj, s./ch. krj,
stsl. krai. Psl. *kraj je odvozeno od
*krojiti, ppadn *krajati (:-krojit,
:krjet), pvodn vznam byl vlastn
to, co se okrajuje, konec ukrojenho,
z toho pak hranice, lem a konen
i (vzdlen) zem, zem (k tomu
srov. :konina i r. stran zem)
(Ma2 , HK). Dle srov. :kraj, :krajc, :krajka.
kraj velk irok hrnec na mlko.
Podle npadnch irokch okraj (aby
se z nj dala dobe sbrat smetana)
(Ma2 ). Viz :kraj.
krjet, krje, nakrjet, pokrjet aj.
Iterativum (optovac sloveso) od :krojit.
krajc, krajek. Asi zdlouenm z pvodnho krajec (tak i v slk.) z *krajc
(B6). Vznam nejsp z kraje uznut
kus chleba (Ma2 ).
krajina. Viz :kraj.
krajka, krajeka, krajkov, krajkka.
Od :kraj, vlastn ozdoba okraje
at.
krajta velk had krti. Jen ., novj,
nejasn.
krkat1 vydvat zvuk kr , krkorat.
Vesl., onom., podobn tvary jsou i v
jinch ie. jazycch - lit. krkti chrop-

320

krkat

krlit

tt, lat. crcre, crcre krkat aj.


krkat2 tahat za vlasy. Pvodn kkat a to od kk ke, trs (srov. u Jg
bujn kk vlasv) od :ke (Ma2 ).
krakorec nosn devn trm s ozdobnm zakonenm. Dve krakolec,
krakholec. Z nm. Kragholz tv. z
Kragen krk a Holz devo (vlastn
nese ozdobnou hlavu trmu).
kraksna ob. star opotebovan stroj
ap.. Z nm. n. Kraxe ne, penesen (asi pod vlivem onom. slov typu
krachen praskat) i star rozviklan
stroj, zchtral dm, star ena ap.
Nm. slovo je ze slov., viz :krosna.
krl, krlovsk, krlovstv, krlovna,
kralevic, kralovat. Vesl. - p. krl, r.
korl, s./ch. krlj, stsl. kral. Slov.
*korl bylo pejato v samotnm konci
psl. obdob (pelom 8. a 9. st.) z franckho Kar(a)l (B8), jmna nejmocnjho vladae epochy Karla Velikho.
Srov. podobn i :csa.
krlek druh ptka. Podle lat. rgulus, co je zdrobnlina od rx krl (viz
:krl) (m na hlav jakousi korunku)
(Ma2 ).
krlk, krlek, krlkrna, krliina.
Kalk podle sthn. knicln tv. (dnes
nm. Kaninchen), je bylo lid. etym.
(D2) chpno jako zdrobnlina od knic krl (dnes Knig, srov. :knz), i
kdy je to pevzet z lat. cunculus krlk neznmho, mon neie. pvodu.
krm hov. obchod; star bezcenn vc,
krmek, kram, kramsk. Ze sthn.
Kram prodejn bouda, prodejn zbo,
vystaven sukno, je nem jasn pvod.
kramek ob. podpatek. Asi z nm.
Krampe kovov skoba (ve tvaru U) a

Fleck zplata, ptipek, msto aj..


kramle ob. tesask skoba. Z nm. Klammer tv. od klemmen svrat.
krpat. Iterativum (optovac sloveso)
od :kropit s nleitm zdlouenm v
koeni. Srov. :krapet.
krapet subst., psl. Jen ., st. krapet
kapka. Od psl. *krapati (:krpat).
krpnk, krpnkov. Novj (Presl), od
:krpat (vznik odpaovnm ze skapvajc vody obsahujc vpenec).
kras vpencov zem s jeskynmi,
krpnky ap., krasov. Z nzvu jist
vpencov oblasti v dnenm Slovinsku
(Kras), jen je asi pvodu ilyrskho.
Nm. Karst je pes polatintl carsus.
krsa, krsn, krska, krasavec, krasavice, kraslice, krlit, zkrlit, okrlit,
okrasa, okrasn, pikrlit. St. krsa
lesk, krsa, erve. Vesl. - p. krasa
krsa, barva (zvlt erven), r.
kras krsa (ale krsnyj erven),
s./ch. krasta, stsl. krasa tv. Psl. *krasa
znamenalo pvodn asi lesk, erve,
barva ohn a v tomto smyslu se d
nejsp spojit s psl. *kresati (:kesat).
Mn pravdpodobn je pbuznost s
lat. crassus tlust, siln i lit. gris
tv. (Ma2 , HK).
krst, krde, kradm, ukrst, vykrst,
nakrst, okrst, pikrst se, rozkrdat,
vkrdat se aj. Vesl. - p. krasc, r. krast,
s./ch. krasti, stsl. krasti. Psl. *krasti
(z *krad-ti (A5)) nem jasn ie. souvislosti. Obvykle se spojuje s lot. krt
sbrat, hromadit, lit. kruti hromadit,
nakldat z ie. *kr(u)- pokldat na
sebe, skrvat aj. (srov. i :krt) (HK).
krlit. Viz :krsa, ale -l- nen pli
jasn. St. bylo krsliti i krsiti zdobit,
krlit (srov. kraslice malovan veliko-

321

-krt

krma

non vejce).
-krt (ve spojen s slovkou) psl.
P. kroc, s./ch.st. krt, stsl. krat,
kraty. Psl. *kort (B8) odpovd lit.
kar tas tv., blzce pbuzn je psl. *kortk (:krtk). Vchozm ie. koenem je *(s)ker-t- sekat. Pvodn vznam nco oddlenho, odznutho je
stejn i v synonymnm *raz, srov. slk.
dva razy, r. dva rza (viz :rz, :ezat).
krter jcen sopky; velk jma. Z lat.
crtr z . krter tv., pvodn msidlo,
dbn (podle podoby), od kernnymi
msm. Srov. :keramika.
krtk, kratik, krtkost, krtit, zkrtit, ukrtit, krtko-. Vesl. - p. krtki, r.
kortkij, s./ch. krtak, stsl. kratk. Psl.
*kortk (B8) (doslova uznut) souvis s lit. kir sti sekat, ezat, karts
hok (= ezav), lat. curtus krtk
(z toho nm. kurz tv.), ir. cert mal,
drobn, ve z ie. *(s)ker-t- ezat.
Srov. :rta, :-krt, :kra.
kraul druh plaveckho stylu, kraulovat, kraula, kraulask. Z angl. crawl
tv., pvodn plazit se, lzt, skandinvskho pvodu (stisl. kraa tv.).
krva, kravika, krav, kravsk, kravn,
kravinec, kravina. Vesl. - p. krowa, r.
korva, s./ch. krava, stsl. jen adj. kravii.
Psl. *korva m nejble k lit. krv tv.,
dle je asi pbuzn stpr. curwis vl,
sirwis srnec, lat. cervus jelen, wal.
carw tv., vzdlenji i nm. Hirsch tv., .
keras rohat aj., ve od ie. *ker- roh,
vbek na tle (A1), pvodn vznam
tedy byl rohat zve. Psl. k- msto nleitho s- (k tomu srov. :srna) se vysvtluje keltskm vlivem. Mon vak
je i spojen se sti. arvati pevykuje

(Ma2 ).
kravl ob. hluk, povyk. Z nm. Krawall nejistho pvodu. Snad ze stlat.
charavallium (vedle chalvaricum, charavaria) koiina, nelibozvun smsice zvuk (srov. fr. charivari tv.) z
pozdnlat. carbaria z . karbara tkost, bolest hlavy (oznauje vlastn
nsledek hluku) z kr hlava a bars
tk (srov. :baryton).
kravata, kravatov. Pes nm. Kravatte
z fr. cravate a to podle fr. jmna Chorvat Croate, dve Cravate. Chorvatt oldni ve fr. slubch nosili v
17. st. tek uvzan kolem krku, tuto
mdu pevzali fr. dstojnci a v 18.
st. se kravata stala soust pnskho
odvu. Samotn jmno slovanskho etnika (psl. *Chrvat) je nejsp rnskho pvodu.
krb, krbov. Jen ., ale zejm star
(psl. *krb?). Obvykle se spojuje s
lat. carb uhl, vznamov nejble je
nm. Herd krb, ohnit, angl. hearth
tv., ve od ie. *ker- hoet, plit. Srov.
:karbantek, :kesat.
krclek expr. mal mstnost. Dve v
irm pouit chatrn domek, mal,
patn mln, nevnosn statek ap.
(Jg). Zd se, e vznam patn mln
byl pvodn a e slovo je onom. pvodu, napodobujc hrkn mlnskho
kola (Ma2 ).
krit, pokrit, pikrit, skrit, skrek,
skrenec. P. kurczyc, r. krit, sln.
kriti. Psl. *kriti vychz z ie.
*(s)ker-k- krit, kroutit, ohbat, kam
pat i lat. circus kruh, . krkos
obru, krouc ptk (srov. :cirkus).
Dle viz :ke, :krk.
krma. Vesl. - p. karczma, r.st. korm,
s./ch. kr ma, stsl. krmica. Psl.

322

kreace

kreslit

*krma nem jednoznan vklad,


snad lze odvodit od *kriti kluit les
(srov. mstn jmno Kr), to pak od
*kr paez stejnho pvodu jako
:krit. Pvodn vznam by pak byl
stavba na vykluenm mst.
kreace vtvor, tvoen, kreativn, kreativita. Z lat. creti od crere tvoit,
rodit. Srov. :kreatura.
kreatura hanl. stvra, stvoen. Ze stlat. cretra tv. od lat. crere tvoit,
rodit (srov. :kreace).
kredenc. Pes nm. Kredenz z it. credenza tv., pvodn ochutnvka jdla
pedem, vlastn dvra, z vlat. *crdentia tv. od lat. crdere vit. Pvodn tedy ochutnvka jdla na dkaz,
e nen otrven (srov. st. kredencovati tv.), potom servrovac stolek
a konen sk na potraviny. Srov.
:kredit.
kredit vr, kreditn. Pes nm. Kredit z it. credito pjka z lat. crditum, co je pvodn p. trp. od crdere dvovat, pjovat. Srov. :kredenc, :krdo, :akreditovat.
krdo pesvden, vyznn. Penesen
z Krdo, co je modlitba vyznn vry
(Vm v Boha) a st me. Podle prvnho slova modlitby crd vm od
crdere vit. Srov. :kredenc, :kredit.
krejcar. Z nm. Kreuzer, co je odvozenina od Kreuz k (pvodn mince,
na kter byl vyraen k). Srov. :k.
krej, krejov, krejovsk, krejovstv.
St. kraj od krjti krjet, sthat
(:krjet), srov. i p. krawiec, s./ch.
krj tv. Pvodn lo o obchodnky se
suknem, kte sukno sthali, ppadn
z nj i ili (Ma2 ).
krejzl, zast. ob. irok nabran lmec,

krejzlk. Z nm. Krusel, co je zdrobnlina od Krause tv. od kraus kudrnat, asnat z ie. *greus- od *gerkroutit, vinout.
krm, krmov, krmovat, nakrmovat. Z fr. crme ze stfr. cresme,
kter vzniklo kontaminac (D3) dvou
slov rznho pvodu - vlat. crma
smetana pvodu keltskho a .-lat.
chrsma mast (viz :kimo).
kremace zpopelovn mrtvol, poheb
ehem, krematorium. Z lat. cremti
splen od cremre spalovat od ie.
*ker- plit, srov. :krb, :kesat.
krempa ob. okraj klobouku. Z nm.
Krempe, co je druhotvar ke Krampe
skoba, hk, tedy vlastn zahnut
okraj klobouku. Ve slov vz t ie.
koen *ger- jako u :krejzl.
kremrole trubika plnn lehakou. Z
nm. Kremrolle z Krem (viz :krm) a
Rolle (viz :role1 ).
kreol potomek prvnch p. a port. pisthovalc v Lat. Americe, starousedl
menec. Pes fr. crole a p. criollo z
port. crioulo tv., pvodn otrok narozen v dom svho pna, od criar rodit z lat. crere rodit, tvoit (srov.
:kreace).
krep ltka se zvlnnm povrchem, krepov. Z fr. crpe tv. a to pes stfr.
crespe z lat. crispus kudrnat. Srov.
:krepden, :krepsilon.
krepden velmi jemn hedvbn
ltka, krepdenov. Z fr. crpe de
Chine, vlastn nsk krep, viz
:krep.
krepsilon zvlnn (kadeen) silon,
krepsilonov. Viz :krep a :silon.
kreslit, kreslen, kreslen, kreslic, kresli, kresl, kreslrna, kresba, nakreslit, nkres, vykreslit, vkres, prokres-

323

kretn

krk

lit, zkreslit, zakreslit, pokreslit, obkreslit. Pejato za obrozen z p. kreslic tv.


od kresa ra, rta a to z nm. Kreis
krunice, obvod.
kretn blbec, kretnsk, kretnismus.
Z fr. crtin tv., co je pvodem n.
pokraovn (Savojsko a jin alpsk
oblasti) stfr. crestien kesan (fr.
chrtien) z lat. chrstinus tv. (viz
:kesan). Nzory na vznamov posun se ponkud li, ale nejsp lo
nejprve o eufemistick oznaen slabomyslnch (nemocn, chudk = kesan, lovk), kter pak bylo negativn
pehodnoceno (srov. nap. i :idiot,
:kripl, :debil ap.).
krev, krevn, krevnat, krvav, krvinka,
krvcet, krvciv, vykrvcet, zakrvcen, prokrvit, odkrvit, pekrvit, zkrvavit, zakrvavit. Vesl. - slk. krv, p.
krew, r. krov, s./ch. krv, stsl. krv. Psl.
*kry/*krv souvis s lit. krajas, stpr.
krawian tv., stir. cr, lat. cruor tv., .
kras maso, av. xr- syrov maso, sti.
krav- tv., ve z ie. *kr-/*kreu- krev,
syrov maso.
krevel erven elezn ruda. Preslv
peklad lat. haematitus (viz :hematologie) (podle erven barvy).
kreveta drobn mosk kor, krevetov. Z fr. crevette, co je severofr. obmna slova chevrette, doslova kozika,
od chvre koza z lat. capra tv.
krhav mokvajc (o och). Paralela je
pouze v sln. krgav tv., nepli jasn.
krchov ob. hbitov. Z nm. Kirchhof
tv., doslova kosteln dvr, z Kirche
kostel a Hof dvr. Srov. :hbitov,
:crkev.
kriket anglick plkovac hra, kriketov. Z angl. cricket a to ze stfr. criquet
kolk slouc jako cl nadhoz z niz.

krick hl. Podle jinho vkladu pvodn hra podobn hokeji a slovo odvozeno pmo ze stangl. cricc (zahnut)
hl. Srov. :kroket.
kriminl, kriminln, kriminlnk, kriminalita, kriminalista, kriminalistick,
kriminalistika, kriminlka, kriminalizovat. Z nm. Kriminal tv. a to z lat.
crminlis trestn od crmen zloin,
pvodn obvinn, aloba, tvoenho
pp. -men- od ie. *kr-, *ker- kiet
onom. pvodu.
krinolna irok vyztuen sukn. Pes
fr. crinoline z it. crinolina tv. z crino
n, vlas a lino len. Pvodn nzev
tkaniny zpevnn nmi.
kripl ob. mrzk, idiot, kriplovsk. Z
nm. Krppel pvodu dnm. (srov.
angl. cripple tv.), v zklad vz ie.
koen *ger- kroutit, ohbat. Srov.
:krejzl, :krempa.
kristinka zatoen smykem pi jzd na
lych. Podle Kristianie, dvjho nzvu norskho msta Oslo (Norsko je kolbkou lyovn).
kritrium mtko, hledisko pro srovnvn. Z lat. critrium z . kriterion
rozliovac znamen od krites soudce,
posuzovatel. Srov. :kritick, :krize.
kritick psn hodnotc; vn, rozhodn, kritika, kritik, kritizovat. Pes
nm. kritisch z pozdnlat. criticus z .
kritiks schopn sudku, rozhodn od
kr n tdm, volm, soudm. Srov.
:krize, :kritrium.
krize tk situace; rozhodn, vn
okamik, krizov, kritick. Pes nm.
Krise ze stlat. crisis z . crsis rozhodnut, spor, zpas od kr n (viz :kritick).
krk, krek, krn, krkavice, krkovice, krkovika. P. kark, s./ch.d. kr k. Psl.

324

krkat

krokev

*krk souvis se sti. kr kta- tv. i galorom. cricon hrdlo, vchodiskem je ie.
*kr ko- krk od *(s)ker-k- toit, kroutit (srov. i :krit, :ke). Podobn
motivace je i u jinch ie. nzv krku srov. s./ch., sln. vrt (srov. :vrtt) i
nm. Hals, lat. collum z ie. *ku el- toit,
kroutit.
krkat ob. hat, krknout (si). Vesl.,
onom. pvodu (srov. r. krkat krkat,
stsl. krknoti hlesnout i :krkat1 ,
:krkavec). V . vznamov piklonno
ke :krk.
krkavec, krkav. Od onom. zkladu, viz
:krkat1 a :krkat.
krmit, krmen, krm, krmn, krmi(ka),
krmivo, krmtko, krmelec, nakrmit,
vykrmit, pekrmit, pikrmit, pokrm.
Vesl. - p. karmic, r. kormt, s./ch.
krmiti, stsl. krmiti. Psl. *krmiti od
*krma potrava, pce nem jednoznan vklad. Snad z ie. *(s)ker-m- od
*(s)ker- ezat ve vznamu uznut
kus jdla, ppadn posekan pce.
Pesvdiv ie. paralely vak chybj.
krnt, zakrnt, zakrnl. R.d. kornt,
sln. krnti tv., csl. okrniti zohavit.
Psl. *krnti vychz z adj. *krn,
je je asi pbuzn s lot. kur ns hluch, sti. kr nati zrauje, zabj, ve z
ie. *kr -no- zmrzaen, poezan od
*(s)ker- ezat. Srov. :chrom.
krobin. Viz :grobin.
krocan. Jen . (slk. moriak), formln
vztah ke :krta nen zcela jasn,
stejn tak ani vliv nm. Truthahn tv.
(HK, Ma2 ). Ve star . indyn, protoe
jeho domovem je Amerika (= Zpadn
Indie). V Evrop znm od 16. st.
kroej kni. krok. St. kroj od kroiti
(viz :krok).
kroj, krojov, krojovan. St. kroj stih

(at ap.) (viz :-krojit), potom aty


vbec a konen charakteristick dobov i krajov odv. Srov. :kostm,
kde byl vvoj vcemn opan.
-krojit, ukrojit, nakrojit, odkrojit, rozkrojit, pekrojit, vykrojit, zakrojit. Psl.
*krojiti vychz z ie. *(s)krei- ezat, oddlovat, tdit, k nmu pat
i lit. krjas sto, stangl. hrder tv.,
nm. rein (sthn. hreini) ist, lat.
cernere rozliovat, rozeznvat (srov.
:diskrtn), . kr n tdm, volm
(srov. :kritick), ve pak je od hojn
rozenho ie. koene *(s)ker- ezat
(srov. :kraj, :kra, :koryto, :krmit, :krnt, :chrom aj.)
krok, krek, krokovat, vkroit, vykroit, zakroit, zkrok, pekroit, pikroit, rozkroit se, rozkrok, rozkron,
pokroit, pokrok, pokrokov, nakroit, ukroit, krok. P. krok, r.d. krok
stehno, kta, s./ch. krk noha, kork
krok, n. i krk (dlouh) krok, csl.
krak hole. Slov. tvary (zvlt jsl.!)
ukazuj, e musme potat s psl. *kork
(B8), *korak i *krok, toto rozrznn snad lze pist expresivit slova.
Pbuzn je asi lit. krka st prase
nohy a snad i alb. krah ruka, ve
nejsp z ie. *(s)ker- kroutit, ohbat.
Vznam vvoje ve slov. by tedy byl
ohebn st tla noha krok.
Srov. :krk.
kroket hra, pi n se devnou palikou
prohnj koule mezi brankami. Z angl.
crocket, croquet a to asi ze stfr. croquet,
zdrobnliny od croc hk germ. pvodu. Srov. :kriket.
kroketa smaen tlsko z tsta ap.. Z
fr. croquette od croquer praskat, kupat onom. pvodu.
krokev trm v krovu podprajc nos-

325

krokodl

krouhat

nou konstrukci krytiny. P. krokiew,


r.d. krkva, sln. krkva. Psl. *kroky,
gen. *krokve se zd bt nejsp pbuzn s :krok (HK) - trmy do psmene A pipomnaj rozkroen nohy.
krokodl, krokodl. Pes lat. crocodlus
z . krokdlos tv., je se vykld z
krk oblzek, psek a drlos erv,
tedy vlastn psen erv. Pvodn
asi jetrka, pozdji peneseno na nilskho krokodla (srov. podobn i :aligtor).
krokus afrn. Z lat. crocus z . krkos
tv., co je vpjka ze semitskch jazyk (srov. ar. kurkum, hebr. karkm),
ppadn spolu s nimi pevzala . toto
slovo z njakho maloasijskho jazyka.
krom psl., pedl. P.st. krom, kromia,
r. krme, stsl. krom daleko, mimo,
bez, jinak v jsl. chyb. Psl. *krom
se povauje za ustrnul lokl sg.
subst. *kroma okraj, hrana (srov. hl.
kroma, r.d. krm tv.). Pbuzn je lit.
krimsti hryzat, kousat, sthn. schramme skaln puklina (nm. Schramme
rm, jizva), stir. screm povrch,
ke, ve z ie. *(s)krem-/*(s)krom- od
*(s)ker- ezat. Srov. :kraj, :soukrom, :chrom.
kronika, kronik, kroniksk. Z lat.
chronica (pl.) z . chronik (bibla)
(knihy) djin od adj. chroniks tkajc se asu od chrnos as. Srov.
:chronick.
kropenat. Od :kropit, vlastn pokropen (skvrnami).
kropit, kropic, kropenka, pokropit,
skropit, zkropit, vykropit. Vesl. - p.
kropic, r. kropt, s./ch. krpiti, stsl.
kropiti. Psl. *kropiti je nejsp onom.
pvodu (srov. :kapat), ze stejnho zkladu (ie. *ker-p-) je nap. lat. cre-

pre chestit, umt, sti. kr pate bduje, nak. Kvli csl.