Академический Документы
Профессиональный Документы
Культура Документы
≈
zdroje reliktního záření, které pozorujeme.
Dál zatím nedohlédneme než na „okraj nedo
hledna“ [2]. V celém článku se budeme zabý
vat jen touto částí vesmíru, ale pro stručnost
budeme většinou psát prostě „vesmír“.
Kosmologie se zabývá především vlastnost
mi vesmíru na současných kosmologických škálách,
to jest zhruba na vzdálenostech srovnatelných visí ani na poloze, ani na vzájemné orientaci 1. Galaxie jsou
nebo větších než 1 Gly. Na těchto škálách jsou těch dvou galaxií ve vesmíru. Nezanedbáme nejkrásnější
rozměry objektů pozorovaných na obloze jen proto nic podstatného, když si budeme před objekty na obloze.
V kosmologii ale slouží
nepatrné. Typický průměr galaxií (o hvězdách stavovat prostor jako jednodimenzionální.
jenom k viditelnému
ani nemluvě) je jen asi 0,0001 Gly (100 000 svě Podobnou představu o vesmíru měli kosmo označení pevných
telných let) a jejich kup okolo 0,001 Gly. Ve logové již hned po vzniku obecné teorie rela bodů v prostoru.
srovnání s kosmologickými škálami jsou tedy tivity, což bylo tenkrát velmi odvážné. Dnes Dopisní spony by se
galaxie pouhé nepatrné částečky prachu (viz je tato představa podložená (nikoli dokáza k tomu hodily také.
obr. 1), jejichž struktura nehraje v kosmologii ná) mnohými pozorováními.
žádnou roli, takže si na kosmologických šká A teď ještě jeden, tentokrát nový a i z hle
lách můžeme představit vesmír jako prostor diska obecné teorie relativity překvapivý
naplněný řídkým oblakem prachu. výsledek kosmologických pozorování: troj
Astronomická pozorování tohoto „prachu“ rozměrný prostor v našem vesmíru je v libo
naznačují, že jeho hustota je všude stejná volně zvoleném okamžiku t s pozoruhodnou 1) Nepatrné změny této teploty
(obr. 2). Také reliktní záření k nám dopadá přesností rovný (euklidovský)! Nemusíme si v závislosti na směru, objevené
ze všech směrů s téměř stejnou1 teplotou: tedy lámat hlavu představami zakřiveného pomocí satelitů COBE a WMAP
a popsané v [2], podobně jako
okolo T = 2,7 K. prostoru. Jak uvidíme později, čtyřrozměrný rozdíly v detailech mezi výřezy
Tato pozorování vedou k hypotéze, že prostoročas ale zakřivený je, takže speciální na obr. 2, se týkají struktur
vlastnosti vesmíru jsou na kosmologických teorie relativity v něm platí jen velmi omeze vesmíru na škálách menších než
kosmologických a jsou pro téma
škálách všude stejné. Hypotéza bývá nazývá ně, viz omyl (iii). tohoto článku bezpředmětné.
na kosmologický princip (nebo také Koperní Z toho vyplývá, že si vesmír na kosmologic
2) Tomu se říká homogenita
kův princip), čímž se zdůrazňuje domněnka, kých škálách můžeme bez nepřípustně hru a izotropie.
že část vesmíru, kterou obýváme, není ničím bého zjednodušení představit v každém oka
3) Také se zakřivuje, ale jak jsme
mimořádná. mžiku kosmického času t jako přímou úsečku právě odůvodnili, pro naše účely
znázorňující prostor v tomto okamžiku. to můžeme zanedbat.
Vesmír je na kosmologických
škálách velice jednoduchý Prostor se rozpíná jako gumová šňůrka
Podle této hypotézy se všechny části vesmíru Ve speciální teorii relativity je prostor při
vyvíjejí od velkého třesku stejně a lze v nich všech fyzikálních procesech neměnný, je pro
v každou dobu určit jejich stáří t. Tím ale ně jenom prkenným jevištěm. V jedné dimen
zavádíme pro celý vesmír všude platný tak zi je jako pevná dřevěná tyčka, na které je lec
zvaný kosmický čas t. Sám vývoj vesmíru, pře cos připevněno a leccos se na ní odehrává.
devším jeho rozpínání, slouží jako kosmické V obecné teorii relativity prostor ožívá. Je to
přesýpací hodiny. V naší době ukazují oněch elastické jeviště, může se buď rozpínat, nebo
t0 = 14 Gyr (symbolem t0 se vyjadřuje kosmo smršťovat, a to v závislosti na tom, co je na
2. Když se manipulací
logické „dnes“). něm připevněno a co se na něm odehrává.3
pomocí počítače
Další blahodárný důsledek kosmologic odstraní z oblohy
kého principu je velké zjednodušení popisu hvězdy naší galaxie, je
vesmíru v libovolně zvoleném okamžiku t, vidět, že hustota jiných
tj. popisu trojrozměrného prostoru. Protože dobře viditelných
vesmír je všude stejný a ve všech směrech stej galaxií je ve všech
ně vypadá,2 pro úvahy o rozpínání vesmíru směrech zhruba stejná.
Na velkých škálách se
není třeba zavádět trojrozměrný souřadnico
tedy vesmír zdá být
vý systém. Pro nějaké dva objekty, například všemi směry stejný
hodně od sebe vzdálené galaxie, stačí brát (http://spider.ipac.
v úvahu jen jeden údaj: jejich relativní vzdále caltech.edu/staff/
nost D(t). Ta se může měnit s časem, ale nezá jarrett/papers/LSS/).