Ken Follett PILE ZEM

PEDMLUVA Nic nikdy nedopadne tak, jak si to lovk naplnuje. Kdy vyly Pile zem, spoustu lid to pekvapilo. Mne taky. Vichni m znali jako autora napnavch pbh. A kdy nkdo s nm jednou doshne v kninm prmyslu spchu, udl nejlp, kdy po zbytek ivota nape jednou za rok knku stejnho raen, a m po starostech. aci se nemaj snait hrt Hamleta. Hvzdy populrn hudby nemaj skldat symfonie. A j neml dvat v szku svou povst tm, e bych napsal nco, co se ke mn nehod a m si dvm laku trochu moc vysoko. Jet ke vemu nevm v Boha. Prost nemm to, emu se k duchovn rozmr. Jak tvrd mj agent, se mnou je nejvt pot v tom, e nejsem trznn due. Rozhodn ode mne nikdo ani ve snu neoekval, e bych napsal pbh o stavb chrmu. Take Pile jsou kniha, kter se ke mn ani trochu nehod vak jsem ji taky mlem nenapsal. Rozepsal jsem ji, pak jsem toho nechal a deset let jsem se na rukopis ani nepodval. Jak to cel zaalo? Kdy jsem byl mal kluk, patila nae rodina do puritnsk nboensk skupiny, kter si kala Plymoutht brati. Nam kostelem byla hol mstnost s adami idl kolem stolu uprosted. Malby, sochy a vbec vzdoba byly zakzan. Sekta navc zrazovala vechny sv leny od nvtv cizch kostel. A tak jsem vyrstal, ani bych ml tuen o bohat evropsk architektonick tradici stavn velkolepch dm. O psan romn jsem se zaal pokouet, kdy mi bylo asi ptadvacet a pracoval jsem jako reportr v londnskm listu Evening News. Tehdy jsem si uvdomil, e jsem nikdy nevnoval pli velkou pozornost mstskmu prosted kolem sebe a e nemm slovn zsobu na to, abych popsal budovy, v nich moje postavy provaj sv dobrodrustv. Tak jsem si koupil Pehled evropsk architektury od Nikolause Pevsnera. Ta kniha mi nabdla oi, jimi jsem se mohl dvat na stavby obecn a na kostely zvl. Kdy Pevsner mluv o stedovkch katedrlch, vyjaduje se vskutku zancen. Vynalezen lomenho oblouku, pe, je vpravd jedinenou udlost v djinch, vdy tohle vyeen technickho problmu jak stavt vy kostely bylo souasn mimodn krsn. Krtce po peten Pevsnerovy knihy m redakce listu poslala do vchodoanglickho msta Peterborough. U dvno jsem zapomnl, kvli emu jsem tam vlastn jel, ale po zbytek ivota si budu pamatovat, co jsem udlal, kdy jsem kol splnil. Musel jsem asi hodinu ekat na vlak jedouc zptky do Londna, vzpomnl jsem si na

Pevsnerv fascinujc a zancen popis stedovk architektury a el jsem si prohldnout peterboroughskou katedrlu. Byl to jeden z tch okamik, na kter se nezapomn. V zpadn stn katedrly v Peterboroughu jsou ti obrovsk gotick oblouky, jako by to byl vchod pro obry. Jdro stavby je star ne obvodov zdivo, proto majesttn hlavn chrmovou lo lemuj bon lod s pravidelnmi, oblmi romnskmi oblouky. Je to souasn povznejc i krsn jako vechny velk dmy. Ale je v tom jet nco navc. Dky Pevsnerov knize jsem ml alespo nepatrnou pedstavu, kolik se na takovou stavbu muselo vynaloit sil. Vdl jsem, jak se lidstvo snailo stavt stle vy a krsnj chrmy Chpal jsem postaven tto stavby v historii, ve sv historii. Peterboroughsk katedrla mi uarovala. Nvtvy katedrl se staly mm konkem. Vdycky jednou za nkolik msc jsem si vyrazil do nkterho starho anglickho msta, ubytoval se v hotelu a zaal zkoumat zdej dm. Tak jsem navtvil Canterbury, Salisbury, Winchester, Gloucester a Lincoln. Kad stavba je svm zpsobem jedinen a kad mi vyprvla svj pbh. Vtin lid sta hodinka a dv na to, aby udlali njakou katedrlu, j na to poteboval nkolik dn. Ji samotn kameny prozrazuj, jak stavba probhala: peruen prac a jejich optovn obnoven, pokozen a opravy, roziovn v dobch blahobytu a hold mum, kte nakonec platili ty, vtlen do okennch tabulek zalvanch do olova. Leccos vypovd i to, jak je chrm ve mst umstn. Lincolnsk katedrla stoj pes ulici proti hradu, take nboensk a vojensk sla si tu dchaj do oblieje. Winchestersk dm stoj uprosted pravideln st uliek navrench stedovkm biskupem, kter se o sob domnval, e doke naplnovat cel msto. Salisbursk svatostnek se ve tinctm stolet pesthoval z nvr, kter bylo asi snadn brnit (zbytky star katedrly tam lze dodnes vidt), na otevenou louku, aby ukzal, e zavldl trval mr. Celou dobu mi nedala spt jedna otzka: Pro se vlastn tyhle chrmy stavly? Existuj na ni jednoduch odpovdi pro slvu bo, pro marnivost biskup. Jene tyto dvody mi nestaily. Budovn stedovkch katedrl je ohromujc evropsk zvyk. Stavitel nemli podn nstroje, neovldali matematiku stavebnho inenrstv a jejich zamstnavatel byli uboci: ani nejbohat z princ nebydlel tak, jak si ije, eknme, vze v modern vznici. A pesto nechvali budovat nejkrsnj chrmy, jak kdy existovaly. A stavli je tak dobe, e vydrely stalet, take je dnes meme zkoumat a obdivovat

Zaal jsem o tchto chrmech st kdeco, ale zjistil jsem, e dostupn literatura nen dostaujc. Nael jsem v n spoustu estetickch vklad o vznosnosti, ale mlo informac o tom, co se kolem vstavby dlo. Pak jsem narazil na knihu Jeana Gimpela Stavitel katedrl. Gimpel, ern ovce rodiny obchodnk s umleckmi pedmty, na tom byl podobn jako j a neml dost trplivosti na vklady o tom, jestli horn st chrmov lodi psob esteticky. Jeho kniha pojednv o pinavch a chudch obyvatelch chatr, kte ty pohdkov budovy nakonec stavli. Gimpel prozkoumal vplatn listiny francouzskch klter a zajmal se o to, kdo ve skutenosti byli tihle stavitel a kolik si vydlali penz. Jako prvn si napklad viml, e nepehldnutelnou meninu mezi tmi, kdo se na stavbch chrm podleli, tvoily eny. Stedovk kltery byly sexistick, ale katedrly stavli jak mui, tak eny. Ve sv dal knize, Stedovk stroj, m Gimpel pouil, e stedovk je obdob rychlho technickho rozvoje, bhem kterho se energii z vodnch kol podailo vyut v cel ad vrobnch postup. Brzy jsem se zaal zajmat o ivot ve stedovku vbec. A postupn jsem si vytvel pedstavu o tom, e stavn velkch katedrl muselo stedovkm lidem pipadat jako docela rozumn ponn. To nen jednoduch vysvtlit. Trochu to pipomn skutenost, pro lid dvactho stolet vynakldaj obrovsk prostedky na prozkoumn vesmru. V obou ppadech sehrv roli cel sple nejrznjch vliv: vdeck zvdavost, obchodn zjmy, politick soupeen a duchovn touhy lid uvzanch k zemi. Nabyl jsem dojmu, e existuje jen jedin zpsob, jak celou tuhle sple zmapovat: napsat romn. Nkdy v roce 1976 jsem si sestavil pdorys romnu a napsal zhruba tyi kapitoly. Poslal jsem je svmu agentovi Alu Zuckermanovi a ten mi odepsal: Vytvoil jsi tapiserii. Te potebuje adu vzjemn propojench melodramat. Kdy se dnes za tou dobou ohlm, je mi jasn, e jsem v sedmadvaceti nebyl schopen takov romn napsat. Byl jsem jako malsk tovary, kter se v kout u malovat vodovkami, a najednou se rozhodne, e stvo velk pltno olejovmi barvami. Pokud jsem chtl dostt svmu cli, musela vzniknout dost obshl kniha, zabrajc nkolik desetilet a oivujc vt st stedovk Evropy. Psal jsem v t dob mnohem nenronj knihy, a stejn jsem emeslo stle jet podn neovldal. Odloil jsem knihu o katedrlch a piel s jinm npadem, s napnavm pbhem o nmeckm pionovi ve vlen Anglii. To

natst bylo v mch silch, a tak piel na svt pod nzvem Uchem jehly mj prvn bestseler. Nsledujcch deset let jsem psal vhradn napnav, dobrodrun pbhy, ale i nadle jsem navtvoval katedrly a mylenka napsat o nich knihu m nikdy neopustila. Vrtil jsem se k n v lednu 1986, kdy jsem dokonil svj est thriller, Kdo leh se lvy. Nakladatel z toho byli nesv. Chtli dal pionn pbh. Ani ptel z toho nemli velkou radost. Vdli, e mm rd spch. Nepatm mezi autory, kte si nad propadkem eknou, e kniha je ve skutenosti dobr, ale nem odpovdajc tene. Pu proto, abych lidi bavil, a jsem rd, kdy se mi to da. Z nespchu bych ml mizern pocity. Nikdo se mi npad s knihou o stavn katedrl nesnail vymluvit, ale mnoho lid vyjdilo jist obavy. Jene j neml v plnu sestavit tkou knihu. Chtl jsem napsat dobrodrun pbh pln barvitch postav, ctidostivch, kivch, pitalivch, odvnch i mazanch. Chtl jsem, aby romantick pbh stedovkch katedrl zaujal tene stejn, jako kdysi zaujal m. Tehdy jsem si osvojil zpsob prce, kter mi vydrel dodnes. Nejdv si napu nrt pbhu, z nho je jasn, co se odehraje v danch kapitolch a jak jsou jednotliv postavy. Jene tahle kniha byla jin ne ostatn. Zezatku to lo snadno, ale jak se dj odvjel pes cel desetilet a postavy dospvaly a zrly, zaalo pro mne bt najednou obtn vymlet jim dal a dal ivotn zvraty a kotrmelce. Dolo mi, e napsat jednu dlouhou knihu je daleko t ne dt dohromady ti krtk. Hrdinou pbhu musel bt nkdo, kdo by snesl oznaen lovk vry. To pro m bylo sloit. Dlalo mi pote probudit v sob zjem o postavu, kter se sousteuje na posmrtn ivot (bude to ostatn dlat problmy i mnohm tenm). Aby byl pevor Philip sympatitj, obdail jsem ho velice praktickou vrou, schopnost stt nohama na zemi a zjmem o lidsk due tady na zemi, ne a v nebi. Taky mi dlal pote Philipv pohlavn ivot. Ve stedovku se od vech mnich a kn ekalo, e budou t v celibtu. Z toho by logicky mohlo plynout dramatick napt v lovku, kter svd straliv boj se svm chtem. Jene pro tohle tma jsem se nedokzal nadchnout. Vyrstal jsem v edestch letech a vdycky jsem stl na stran tch, kte s pokuenm bojuj tak, e mu podlehnou. Nakonec jsem pevora Philipa zaadil do t meniny lid, pro kter sex opravdu mnoho neznamen. Pevor je jedin postava, kterou jsem kdy vytvoil, je bere celibt vesele.

Spojil jsem se s Jeanem Gimpelem, kter m o deset let dve tak ovlivnil, a ke svmu asu jsem zjistil, e bydl v Londn, a jet ke vemu ve stejn ulici jako j. Najal jsem si ho jako poradce. Stali se z ns ptel a protivnci ve stolnm tenisu. Vydrelo nm to a do jeho smrti. V beznu nsledujcho roku, tedy 1987, jsem ml nartnut vehovudy dv tetiny knihy. Rozhodl jsem se, e to mus stait, a zaal jsem pst. Do prosince jsem ml jen dv st stran. Bylo to naprosto zdrcujc. Pracoval jsem na textu dva roky a ml jsem v ruce jen hrub nstin nkolika kapitol. Nemohl jsem psanm thle knihy strvit zbytek ivota. Jene co jsem ml dlat? Pravda, mohl jsem rukopis odloit a napsat dal napnav pbh. Anebo jsem mohl pracovat usilovnji. Psval jsem tehdy od pondlka do ptku a v sobotu dopoledne jsem vyizoval obchodn korespondenci. Nkdy v lednu 1988 jsem zaal pst od pondl do soboty a dopism se vnoval v nedli. Vsledek byl rzem znt sten proto, e jsem dlal o den dle, ale hlavn proto, e prce tm byla daleko intenzivnj. Rozuzlen pbhu, kter jsem neml napsan v nrtu, vyeil nhl zblesk inspirace, kter mi vnukl, abych zapletl svoje hlavn postavy do proslul a skuten vrady Thomase Becketa. Vybavuji si, e jsem prvn verzi knihy dokonil zhruba v polovin roku. Vzruen a netrplivost m nutily k tomu, abych na jejm pepsan pracoval jet usilovnji, take jsem zaal dlat sedm dn v tdnu. Obchodn korespondence to sice odnesla, ale knihu jsem dokonil v beznu 1989, ti roky a ti msce od chvle, kdy jsem na n zaal pracovat. Byl jsem vyerpan, ale astn. Ctil jsem, e jsem napsal nco zvltnho, nejen dal bestseler, ale mon velk, oblben romn. Mnoho lid se mnou tento nzor nesdlelo. Firma William Morrow & Co., americk vydavatel mch knih v pevn vazb, vytiskl zhruba stejn poet vtisk jako u titulu Kdo leh se lvy, a kdy se jim podailo prodat stejn kus, byli spokojeni. Moji londnt nakladatel byli odvnj a Pile se prodvaly lpe ne kterkoliv z mch pedchozch knih. Ale prvn reakce mezi vydavateli na celm svt byla jasn vydechli levou, e Follett astn dokonil svj blzniv npad a d s nm pokoj. Kniha nezskala dn ceny, dokonce ji nikdo na dnou cenu ani nenavrhl. Pr kritik neetilo obdivem, ale na vtinu z nich velk dojem neudlala. V Itlii se dostala na prvn msto v ebku nejprodvanjch knih, ale tam na m byli teni vdycky hodn. V Britnii se udrela na prvnm mst jeden tden.

Zaal jsem si myslet, e jsem se mlil. Teba je ta kniha opravdu jen dal tivo, slun, ale ne skvl. Jene jeden lovk porn vil, ale jde o mimodnou knihu. Mj nmeck redaktor Walter Fritzsche z nakladatelstv Gustav Lbbe Verlag u dlouho snil o tom, e vyd romn o stavn katedrl. Dokonce o t mylence mluvil s nkolika nmeckmi autory, ale nikdy z toho nic nebylo. Proto byl nesmrn naden tm, co jsem psal, a kdy dostal rukopis, ml pocit, e se jeho nadje zaaly naplovat. A do t doby zaznamenvaly moje prce v Nmecku jen skromn spchy. (Nemu to tenm zazlvat, vdy Nmci v mch knihch asto vystupuj jako padoui.) Fritzsche byl ale nadenm bez sebe a myslel si, e by Pile mohly znamenat prlom, e by ze m mohly udlat nejpopulrnjho spisovatele v Nmecku. Tomu jsem nevil ani j. Ukzalo se, e ml pravdu. Nakladatelstv Lbbe knihu skvle vybavilo. Najali mladho vtvarnka Achima Kiela, aby navrhl oblku, ale on trval na tom, e piprav vtvarnou pravu celho textu a e knihu pojme jako umleck pedmt. Nakladatelstv nalo dost odvahy a vtvarn een mu svilo. Bylo to drah, ale Kiel dokzal zkaznkm sdlit Fritzschv pocit, e jde o mimodnou knihu. (Kiel pak adu let dlal nvrhy ke vem nmeckm vydnm mch knih a vytvoil grafick een, je nakladatelstv Lbbe pouv pod dokola.) Prvn nznak, e i teni vnmaj knihu jako nco mimodnho, piel, kdy nakladatelstv zveejnilo inzert oslavujc 100 000 prodanch vtisk. Tolik kus v pevn vazb jsem do t doby prodal jedin ve Spojench sttech (a tam ije tikrt vc obyvatel ne v Nmecku). Po pr letech se Pile zaaly objevovat na seznamech dlouhodob nejprodvanjch knih. Na nmeck pehledy bestseler se dostaly celkem asi osmdestkrt. as plynul a Pile tam byly pod (k dnenmu dni maj za sebou vce ne ti sta umstn v tdennch pehledech). Jednoho dne jsem si kontroloval pehled pjm z prodeje, kter mi poslal americk vydavatel broovan verze, New American Library. Tyhle pehledy jsou velice peliv zpracovny tak, aby autor neml ani tuen, co se s jeho knihou vlastn dje, ale po desetiletch usilovnho snaen jsem se je pece jen nauil st. Zjistil jsem, e kadch est msc se prod zhruba 50 000 vtisk Pil. Jen pro srovnn titulu Uchem jehly se prodvalo zhruba 25 000 kus, stejn jako vtiny ostatnch mch knih.

Provil jsem si daje z Velk Britnie a ukzalo se, e pomr prodeje je piblin stejn: Pile zaznamenvaly zhruba dvojnsobn prodej. Zaal jsem si vmat, e v dopisech od pznivc se objevuj daleko astji zmnky o Pilch ne o ostatnch knihch. Kdy jsem podepisoval knihy v knihkupectv, stle vc ten mi kalo, e Pile jsou jejich nejoblbenj kniha. Hodn lid m dalo, abych napsal pokraovn. (Co taky jednoho dne udlm.) Nkte mi ekli, e je to nejlep kniha, jakou kdy etli takovou poklonu mi za dnou jinou knihu nikdo nesloil. Jedna britsk cestovn kancel m oslovila s poadavkem, jestli bych nevytvoil Przdniny s Pili zem. Tohle u zanalo vypadat jako kultovn trhk. Nakonec mi dolo, co se vlastn dje. Slva knihy se prost ila mezi teni. V nakladatelskm prmyslu plat neochvjn pravda, e nejlep reklama je ta, kterou si nelze koupit: kdy toti jeden ten knihu osobn doporu druhmu. A prv proto se prodvaly Pile. To vy jste se o to zaslouili, draz teni. Vydavatel, agenti, kritikov a lid, kte udluj literrn ceny, ji v podstat pehleli, ale vy ne. Vy jste si vimli, e je jin a zvltn, a ekli jste to svm ptelm. A nakonec se to rozkiklo. Takhle to tedy bylo. Vypadalo to, e to nen vhodn kniha. Zdlo se, e j nejsem vhodn autor. Vak jsem ji taky mlem nedokonil. Ale vyklubala se z toho moje nejlep kniha a vy jste to ocenili. Vm si toho. Dkuji vm. Ken Follett Stevenage, Hertfordshire leden 1999

Veer 25. listopadu 1120 se k anglickm behm vydala Bl lo a kousek od Barfleuru se potopila i s celou posdkou Plavidlo pedstavovalo nejvt pokrok v nmon doprav a bylo vybaven vm, co v t dob stavitel lod znali Slvu ztroskotn zajistila skutenost, e se na palub lodi plavilo hodn vznamnch osob vedle krlova syna a nslednka trnu tam byli jet dva krlovt levoboci, nkolik hrabat a baron a tm vichni krlovi dvoan historick vznam ztroskotn spov v tom, e po nm Jindich zstal bez jednoznanho ddice vsledkem bylo zpochybnn nstupnictv a obdob anarchie, je nsledovalo po Jindichov skonu. A. L. Poole Od Knihy poslednho soudu k Magn Chart

PROLOG 1123 Mal kluci se vydali na popravu brzo rno. Kdy se prvn ti nebo tyi vyplili z chatr, v plstnch botch tichounce jako koky, byla jet tma. Msteko pokrvala tenk vrstva erstvho snhu, jako by cel bylo nov naten, a stopy chlapc jako prvn naruily neposkvrnn povrch. Hoi se propletli mezi pikrenmi devnmi domky a proli ulicemi se zmrzlm bltem a na ztichl nmst, kde stla ibenice a ekala na svou chvli. Chlapci pohrdali vm, eho si vili dospl, jejich rodie. Vysmvali se krse a odmtali dobro. Pi pohledu na mrzka se prohbali smchy, a kdy potkali rann zve, ubili ho kameny k smrti. Chlubili se zrannmi a jizvy vystavovali s pchou na odiv. Zvltn obdiv chovali k zmrzaen kluk s chybjcm prstem by byl jejich krlem. Milovali nsil a byli ochotni bet kolik mil, jen aby vidli njak krveprolit. A dnou popravu si nikdy nenechali ujt. Jeden z kluk se vymoil na leen ibenice. Druh vybhl po schdkch nahoru, sevel si prsty kolem hrdla, podklesl v kolenou a se zkivenm obliejem parodoval oben. Ostatn odmnili jeho vkon obdivnm povykovnm, kvli ktermu vbhli na trit dva psi a tkali na cel kolo. Docela mal kluina vythl jablko a zaal ho nevzruen jst. Jeden ze starch chlapc ho pratil do nosu a jablko mu vzal. Okraden kluk si ulevil tm, e hodil po jednom psovi kmen a kuc zve se sthlo dom. Dl nebylo m se zabavit, a tak se usadili na such, dldn chodnk ped vchodem do kostela a ekali, co se bude dt. Za okenicemi mohutnch devnch a kamennch dom na nmst, kde bydleli sam bohat emeslnci a obchodnci, se zaaly mhat plamnky kahnk, jak kostnat sluky a uednci zapalovali ohn, ohvali vodu a vaili kai. Obloha pestvala bt ern a zanala ednout. Z nzkch dve zaali vhav vychzet obyvatel msta navleen do tkch kabtc z hrub vlny, tsli se zimou a sestupovali dol k ece, aby si nabrali vodu. Po chvli se na trit pynm krokem dostavila skupina mladk, eledn a pacholk. Fackami a kopanci vyhodili kluky z chodnku ped kostelem, pak se sami opeli o kamennou ze, drbali se, plivali na zem a se zasvcenou sebejistotou si povdali o smrti obenm. Kdy bude mt tst, prohlaoval jeden, zlom si vaz, sotva se to s nm zhoupne, to je rychl smrt a taky bezbolestn. Ale kdy se to nepovede, bude tam viset, rudnout, otvrat sta a lapat po vzduchu jak ryba, a se nakonec zadus. Dal mladk podotkl, e takovhle umrn

me trvat dobu, za kterou by lovk uel celou mli. Tet k tomu dodal, e to me dopadnout jet h, protoe pr kdysi vidl, jak njak chlap ml krk stopu dlouh, ne umel. Staeny vytvoily skupinu na opanm konci nmst, jak to lo nejdl od mladk, protoe ti byli schopni na sv babiky pokikovat sprost poznmky. Star eny vdycky vstvaly brzo, pestoe u nemly dti, o kter by se musely starat. Pokad mly jako prvn rozdlan ohe i vymeten ohnit. Pidala se k nim i jejich uznvan vdkyn, urostl vdova po sldkovi. Vak ped sebou tak valila soudek piva, stejn lehce, jako kdy dt prohn ku. Ne staila soudek narazit, u se kolem n nahrnul chumel zkaznk s hrnky a korbely v rukou. erifv pomocnk otevel hlavn brnu a pustil dovnit rolnky, kte ili za mstem v domcch nalepench na mstsk hradby. Nkte nesli vejce, mlko a erstv mslo na prodej, jin si pili koupit pivo nebo chlb, dal si prost jen stoupli na trit a ekali na popravu. Kadou chvli lid zvedli hlavy jak poplaen vrabci a podvali se smrem k hradu, kter se vypnal na kopci nad mstem. Vidli kou, kter bez ustn stoupal z kuchyn, a obas zahldli zblesk pochodn v zkch, piatch oknech kamenn pevnosti. Ve chvli, kdy u se slunce kadm okamikem mohlo vyhoupnout za temnm edivm mrakem, otevela se masivn devn vrata v hradn brn a ped hrad vyel nepoetn zstup. Vepedu jel erif na ndhernm ernm oi a za nm kr taen volem a na n odsouzenec. Za krou jeli ti mui. Pestoe jim na takovou dlku nebylo vidt do oblieje, z jejich obleen bylo zejm, e je to ryt, knz a mnich. Proces uzavrali dva zbrojnoi. Vichni vystupovali bhem soudu, kter se konal pedchzejcho dne v hlavn lodi zdejho dmu. Knz pistihl zlodje s koist v nru. Mnich poznal, e ukraden pohr pat klteru. Ryt byl zlodjv pn a dosvdil, e jeho poddan mu utekl. A tak erif odsoudil zlodje k trestu smrti. Zatmco pomalu kreli z kopce, zbytek msta se nahrnul k ibenici. Jako posledn se dostavili ctihodn man eznk, peka, dva koeluhov, dva kovi, no a pa, vichni se svmi manelkami. V davu panovala nezvykl nlada. Zpravidla mli ven rdi. Vze byl obvykle zlodj a oni zlodje nenvidli s upmnost lid, kte si museli svj majetek tvrd vydt. Jene tenhle zlodj byl trochu jin. Nikdo nevdl, kdo to je a odkud pochz. Navc neukradl nic nkomu z nich, nbr klteru vzdlenmu dvacet mil. A jet ke vemu ukradl pohr poszen drahokamy, jeho cena byla tak vysok, e ho v podstat nebylo mon prodat a to je nco jinho, ne uloupit kus

unky, nov n nebo forteln opasek, tedy pedmty, jejich ztrta by se kadho citeln dotkla. Nemohli nenvidt lovka, kter se dopustil tak nesmyslnho zloinu. Kdy se odsouzenec objevil na triti, ozvalo se pr posmnch vkik a sem tam moukn, ale pohrdn nelo divkm od srdce, jen mal kluci ho ostouzeli s nepedstranm nadenm. Vtina obyvatel msta se nebyla podvat na pelen, protoe soud nezasedal o svtcch, ale ve vedn dny, a to se museli vichni starat o vlastn ivobyt, take te vidli zlodje poprv. Byl to docela mlad mu, tak mezi dvaceti a ticeti, prmrn vysok a s bnou postavou, ale jeho vzhled byl velice nezvykl. Ple ml blou jako snh na stechch, pronikav oi jasn zelen a vlasy v barv strouhan mrkve. Sluky si kaly, e je odpudiv. Staeny ho litovaly. A mal kluci se mu smli, a se pod nimi nohy podlamovaly. erifa vichni znali, zato ti mui, kte zpeetili zlodjv osud, byli cizinci. Ryt, masit chlap se lutmi vlasy, byl na prvn pohled nkdo dleit. Jel na vlenm koni, mohutnm zveti, kter muselo stt tolik penz, kolik vydl tesa za deset let. Mnich byl o hodn star, urit nco pes padest, huben, vysok a v sedle sedl zhroucen, jako kdyby ho u unavovalo vlet s sebou to tk bm zvan ivot. Nejnpadnj byl ovem knz, mlad mu s ostrm nosem a dkmi ernmi vlasy. Na sob ml ern hbit a jel na katanov hndm hebci. V och ml ostrait, nebezpen vraz a pipomnal ernou koku, kter zrovna vyenichala hnzdo mych mlat. Mal kluk peliv zamil a plivl na odsouzence. Ml dobr odhad a trefil mue pmo mezi oi. Zlodj zaklel, zkusil se na drzouna vrhnout, ale zarazily ho provazy, jimi byl pipoutn k postranicm kry. Na phod by nebylo nic zajmavho, nebt toho, e odsouzen promluvil normantinou, jazykem panstva. e by pochzel z urozench kruh? Nebo se prost jen ocitl daleko od domova? To nikdo nevdl. Kr taen volem se zastavila u ibenice. erifv pomocnk se vyhoupl na korbu s oprtkou v ruce. Odsouzenec se zaal vzprat. Kluci se nramn bavili kdyby vze zstal klidn, neobyejn by je to zklamalo. Mu se nemohl moc hbat, protoe byl za zpst a kotnky pivzan ke ke, ale divoce trhal hlavou a snail se uhnout ped oprtkou. Po chvli erifv pomocnk, rozloit mu, o krok ustoupil a udeil vzn do bicha. Odsouzenec se zlomil v pase s vyraenm dechem a pomocnk mu pethl oprtku pes hlavu a uthl uzel. Pak seskoil na zem, drel provaz napjat a druh konec pivzal k hku upevnnmu pod bevnem ibenice. Tohle byl rozhodujc okamik. Kdyby se te pokusil odsouzen vzpouzet, jen by tm urychlil vlastn smrt.

Zbrojnoi odvzali zlodji nohy a nechali ho samotnho stt na korb kry s rukama svzanma za zdy. Dav stojc okolo se ztiil. Byl to okamik, kdy pravideln dochzelo k njakmu pozdvien odsouzencova matka vydala pronikav, kvliv vkik nebo jeho manelka vytasila n a vrhla se ke ke ve snaze na posledn chvli mue zachrnit. Nkdy zaal odsouzen prosit Boha za odputn nebo chrlil krvelan kletby na hlavy svch kat. Zbrojnoi si stoupli kad z jedn strany ke ke a byli nachystni vyrovnat se s jakmkoliv monm nebezpem. V tu chvli zaal odsouzen zpvat. Zpval vysokm, vraznm tenorem a ml velice ist hlas. Zpval sice normansk, ale i ti, kte slovm nerozumli, pochopili z tkliv melodie, e je to pse o smutku a ztrt. Kdy skivnek v sti se zmt, zpv tklivji ne kdy dv. Jak mohla by pse ta tkliv ze st chudka vyplst. Pi zpvu upel oi do davu a zadval se pmo na nkoho, kdo tam stl. Dav se postupn rozestoupil, a tak vzniklo dost msta, aby vichni vidli, na koho odsouzenec hled. Byla to asi patnctilet dvka. Sotva ji lid spatili, divili se, e si j nevimli dv. Vidli dlouh hnd vlasy, hust a pevn, kter se j sbhaly na irokm ele do jednoho msta, kde tvoily kudrliny pipomnajc ertovsk rky. Mla pravideln rysy a jemn sta s plnmi rty. Star eny si vimly irokho pasu a tkch ader, pochopily, e dvka je thotn, a dohadovaly se, jestli je odsouzenec otcem nenarozenho dtte. Zato vichni ostatn nemohli odtrhnout pohled od jejch o. Mon mohla bt docela hezk, ale mla hluboko posazen, hnouc oi ziv zlatav barvy, tak npadn a pronikav, e kdy se jimi na lovka podvala, ml pocit, e mu vid rovnou do srdce, a honem radji uhnul pohledem, jako by dvka byla schopna odhalit jeho tajemstv. Byla navleen do pinavch hadr a po nnch tvch j tekly proudy slz. Ko sedc na kozlku kry vykvav hledl na erifova pomocnka. Pomocnk se dval na erifa a ekal na pokyn. Mlad knz se zlovstnm vrazem do erifa netrpliv strkal, ale erif si ho nevmal. Nechal odsouzenho dl zpvat. Na hrzn okamik se zastavil as, jen pekrsn hlas odpudivho mladka se snail oddlit blc se smrt.

Pak veer lovec koist sesbr a pro skivana nadje hned zhasne. Vech ptk i lid ivot konv, jen psn tn snad nikdy neuvadne. Sotva odsouzenec dozpval, erif se podval na pomocnka a kvl. Pomocnk zvolal hyj! a vihl vola koncem provazu pes hbet. V tu chvli prskl ko biem nad hlavou. Vl vykroil a odsouzenec stojc na ke zavrvoral. Vl pohnul povozem a odsouzen se zhoupl do vzduchu. Provaz se napjal a zlodj si s hlasitm prasknutm zlomil vaz. V tu chvli se ozvalo zajeen a vichni se zadvali na dvku. Ale nekiela ona, nbr noova ena stojc vedle n. Pinou jejho jekotu vak byla prv dvka. Klesla ped ibenic na kolena a pae naphla ped sebe v gestu, kter napovdalo, e se chyst pronst kletbu. Lid se od n vystraen odthli. Vdli, e kdy kletbu pron nkdo, kdo se stal obt nespravedlnosti, je proklet zvl inn, a vichni nejasn tuili, e s tm venm nebylo vechno tak pln v podku. I mal kluci byli vyden. Dvka upela uhraniv zlatav oi na ti cizince ryte, mnicha a knze. Pak pronesla kletbu. Zvonivm hlasem odkvala dsupln slova: A vs postihne nemoc a zrmutek, hlad a bolest. A vae domy pohlt ohe, a vae dti skon na ibenici. A se vaim neptelm da a vy a zestrnete ve smutku a ltosti a umete pomaten a v bolesti. Kdy pronesla posledn slova, shla do vaku, kter mla poloen vedle sebe, a vythla z nj ivho kohouta. Vzpt se j v ruce zniehonic zablskl n a dvka jedinm mchnutm uzla kohoutovi hlavu. Krev mu stle jet stkala z krku, kdy hndovlska bezhlavho ptka vzala a hodila ho po knzi s ernmi vlasy. Kohout nedoletl a k nmu, ale krev ho pece jen postkala, stejn jako mnicha a ryte, kte stli z obou stran vedle nj. Vichni ti se s odporem odvrtili, ale krev je stejn zashla a potsnila jim oblieje a pockala obleen. Dvka se obrtila a rozebhla se pry. Dav se ped n rozestupoval a zase se za n zavral. Na chvli propukla naprost vava. Konen se erifovi podailo upoutat pozornost zbrojno a vztekle jim poruil, aby dvku chytili. Zaali se prodrat davem, hrub odstrkovali mue, eny i dti z cesty, ale dvku v miku ztratili z dohledu. erif vdl, e ji me nechat hledat, ale bylo mu jasn, e ji nenajde. Otrven se odvrtil. Ryt, mnich a knz si dvina tku vbec nevimli. Stle jet upen hledli smrem k ibenici. erif se tam podval tak. Mrtv zlodj visel na konci provazu a jeho mlad, bled

tv pomalu zanala tmavnout. Tlo se mrn pohupovalo a pod nm, bezhlav, ale jet ne pln mrtv, bhal v nepravidelnch kruzch kohout.

ST PRVN 1135-1136

KAPITOLA 1 Tom stavl v irokm dol na pat strmho kopce, hned vedle istho, bublajcho potku, usedlost. Stny u byly ti stopy vysok a rychle rostly. Dva zednci, kter Tom najal, na slunci vytrvale pracovali a jejich zednick lce jen svitly, jak sehran dvojice nabrala maltu a plesk plesk, uk uk pipravila ji na dal vrstvu mohutnch kamennch kvdr, pod jejich vhou se prohbal zpocen podava. Maltu mchal Tomv syn Alfred. Hlasit pitom potal jednotliv lopaty psku, kter hzel na prkennou ploinu. Byl tam tak tesa, kter pracoval na stole vedle Toma. Peliv pitesval teslic bukov trmy na sprvn rozmr. Alfredovi bylo u trnct let a byl skoro stejn vysok jako jeho otec. Tom byl vy ne vtina ostatnch mu a Alfred za nm zaostval jen o pr palc a pod jet rostl. Byli si ostatn i dost podobn: oba mli svtle hnd vlasy a zelen oi s hndmi tekami. Lid kali, e je to pohledn dvojice. Nejvt rozdl mezi nimi byl v tom, e Tom nosil kudrnat hnd plnovous, zatmco Alfred ml jen jemn svtl chm. Tom si s nhou vybavoval, e podobnou barvu mly kdysi i Alfredovy vlasy. Jak Alfred dospval, Toma mrzelo, e syn neprojevuje vt a soustednj zjem o otcovu prci, protoe kdyby se chtl stt zednkem jako Tom, musel se jet hodn vc nauit. Jene Alfreda zatm zsady stavn dom nudily a zstvaly mu zhadou. A dokon tuhle stavbu, bude tu stt nejhonosnj dm iroko daleko. Cel pzem bude zabrat jedna prostorn mstnost, kde bude sklad. Strop bude tvoit kamenn klenba, aby pzem nemohl zachvtit ohe. S, kde lid doopravdy ij, bude nad skladitm a bude se do n vchzet zvenku po schoditi. Dky tomu bude s dostaten vysoko, take bude tk ji napadnout a snadn brnit. V sni bude u stny komn, kterm se bude odvdt kou. To bude dost zsadn novinka. Tom zatm vidl jen jeden jedin dm s komnem, ale uchvtilo ho to jako vynikajc npad a byl odhodln ho napodobit. Na jedn stran usedlosti nad sn bude mal lonice, protoe to si dneska hrabc dcerky pej jsou pli jemn, ne aby spaly v sni s mui, sluebnictvem a loveckmi psy. Kuchyn bude v oddlen budov, jeliko kad kuchyn dv i pozdji lehne popelem a ned se s tm dlat nic jinho ne stavt je co nejdl od veho ostatnho a na stavbu pout mlo proschl devo. Tom pracoval na vchodu do domu. Dven sloupky budou zakulacen, aby vypadaly jako opravdov sloupy drobn poklona urozenm novomanelm, kte zde budou bydlet. Tom upral pohled na devnou ablonu, kter mu pomhala udret tvar, ze strany piloil

ke kamenu elezn sek a opatrn do nj udeil velikm devnm kladivem. Z povrchu se odlouplo pr lomk a kmen byl zase o nco zaoblenj. Tom postup zopakoval. Povrch byl dostaten hladk, e by to bylo pijateln i pro katedrlu. Kdysi na jedn katedrle pracoval v Exeteru. Nejdv to bral jako jakoukoliv jinou prci. Kdy mu mistr ekl, e jeho vkon tak pln neodpovd nrokm, ml vztek a mrzelo ho to vdl o sob, e je o hodn pelivj ne prmrn zednk. Pak mu dolo, e nesta, aby byly stny katedrly dobr, mus bt dokonal. Bylo to tm, e stavba je urena Bohu, ale tak tm, e je velik, take sebemen odchylka ve stn, sebemen naruen naprost pesnosti me celou stavbu osudov oslabit. Tomova ltost se zmnila v as. Spojen obrovit, nron budovy s nemilosrdnou nutnost dvat pozor na kadou malikost mu otevelo oi a odhalilo tajemstv jeho emesla. Od exeterskho mistra se nauil, jak je dleit dodrovat proporce a jak potat nejrznj sla. Dovdl se tak tm kouzeln vzorec, s jeho pomoc je mon spotat sprvnou ku zdi i sprvn hel jednotlivho stupn v toitm schoditi. Takov vci ho fascinovaly. A udivilo ho, kdy zjistil, e pro mnoho zednk jsou naprosto nepochopiteln. Po njakm ase se Tom stal mistrovou pravou rukou a tehdy si zaal uvdomovat i jeho slab strnky. Byl to vynikajc emeslnk, ale naprosto neschopn organiztor. Vbec se mu nedailo doshnout toho, aby zednci mli dostaten psun stavebnho kamene, aby kovi vyrobili pimen mnostv sprvnch nstroj, aby bylo dost haenho vpna a prosetho psku na mchn malty, aby tesam nkdo porazil stromy a aby bylo vdycky dost penz z kltern kapituly na vyrovnn veho, co je teba zaplatit. Kdyby Tom vydrel v Exeteru a do mistrovy smrti, mohl se sm stt mistrem. Jene kapitule doly penze zsti tak kvli nedostatkm v mistrov prci a emeslnci museli zvednout kotvy a poohldnout se po prci jinde. Tom dostal nabdku od exeterskho sprvce hradu, aby zstal ve mst jako stavitel a opravil a vylepil mstsk opevnn. Kdyby se nic neekanho nepihodilo, bylo by to zamstnn na cel ivot. Jene Tom to odmtl, jeliko chtl stavt dal katedrlu. Jeho ena Agnes tohle rozhodnut nikdy nepochopila. Mohli pece mt slun kamenn dm, sluebnictvo a vlastn chlvy a kad den na stole podn jdlo. Nikdy Tomovi neodpustila, e tuhle pleitost pustil k vod. Nemohla pochopit, co je na stavn katedrl tak neodolateln pitalivho. Jak lkav je veobjmajc sloitost organizace stavby, duevn nmaha spojen s vpoty, prost mohutnost stn, ndhera stavby, je lovku bere dech, i jej konen

velkolepost. Jakmile Tom jednou k thle prci piichl, u ho nic menho nemohlo uspokojit. Od t doby ubhlo deset let. Nikde se mezitm nezdreli dlouho na jednom mst. Tom navrhl nov dm pro kapitulu, rok i dva pracoval na njakm hrad nebo postavil dm bohatmu manovi. Ale sotva ml naeten njak penze, vzal enu a dti a u zase thl dl v nadji, e ho na cest ek njak katedrla. Vzhldl z lavice, na kter opracovval sloupky, a uvidl Agnes stojc na okraji stavebnho pozemku. V jedn ruce drela kok s jdlem a v druh, kterou si oprala o bok, mla velik dbn s pivem. Bylo poledne. Tom se na enu lskypln zadval. Nikdo by o n neekl, e je krsn, ale jej obliej vyzaoval spoustu vnitn sly irok elo, velk hnd oi, rovn nos a pevn elist. Tmav, tuh vlasy mla uprosted rozdlen pinkou a staen dozadu. Byla to Tomova opora, jeho druh j. Nalila pivo Tomovi a Alfredovi. Chvli tam jen tak stli, dva urostl chlapi a siln ena, a pili pivo z devnch korbel. Pak se z obilnho pole pitil tvrt len rodiny sedmilet Marta, holika roztomil jak narcis, ale jako narcis s chybjcm lstkem v kvtu, protoe Mart vypadly dva mln zuby a nov zuby j jet nevyrostly. Dobhla k Tomovi, vlepila mu pusu do zaprenho plnovousu a ebronila, aby se mohla trochu napt piva. Pitiskl jej kostnat tlo k sob. Moc nepij, nebo spadne do karpy, nabdal ji. Marta se zaala motat okolo a pedstrala, e je opil. Vichni se posadili na hromadu deva. Agnes nabdla Tomovi kus peninho chleba, tlust pltek vaen slaniny a malou cibulku. Zednk se zakousl do masa a zaal loupat cibuli. Agnes rozdala obd dtem a teprve pak se sama vrhla do jdla. Mon to opravdu byla neodpovdnost odmtnout tu prci v Exeteru a jt hledat dal katedrlu, rozmlel Tom. Ale navzdory veker m lehkomyslnosti plat, e svou rodinu doku kdykoliv nakrmit. Z pedn kapsy koen zstry vythl n, rozkrjel si cibuli na kousky a sndl ji s chlebem. Cibule byla sladk a trochu plila v stech. U zase ekm dt, prohlsila Agnes. Tom pestal vkat a uasle se na enu zadval. Vzpt jm projela vlna radosti. Nevdl, co m ct, a tak se na manelku jen hloup usml. Po chvilce zrudla a poznamenala: Takov pekvapen to zase nen. Tom ji objal. No dobe, zabruel a pod se poten usmval. Alespo m bude nkdo tahat za vousy. A j myslel, e pt potomek v rodin u bude Alfredv.

Zase se tolik neraduj, napomnala ho Agnes. A nezapome, e mluvit o dtti ped narozenm nos smlu. Tom souhlasn pikvl. Agnes nkolikrt potratila a jednou porodila mrtv dt. Krom toho mli holiku Matildu, kter se doila jen dvou let. Stejn bych uvtal kluka, kdy u je Alfred tak velik, poznamenal. Kdy to m pijt na svt? Po Vnocch. Tom zaal potat. Hrubou stavbu budou mt hotovou do prvnch mraz, pak bude poteba kamenn zdi pokrt slmou, aby byly chrnn ped zimou. Studen msce strv kamenci tm, e budou tesat kameny na okna, klenby, dven rmy a krby, zatmco tesai si budou chystat devo na podlahy, dvee a okenice a Tom bude stloukat leen, aby mohli zat pracovat na prvnm pate. Hned na jae zaste pzem klenbou, polo podlahu v sni nad nm a nahoe postav stechu. Tahle prce uiv rodinu a do svatodunch svtk a v t dob u bude dtku pl roku. Pak se budou moci vydat jinam. Dobe, pikvl spokojen. To je dobe. Spolkl dal kousek cibule. U jsem moc star na to, abych mla dti, upozornila ho Agnes. Tohle mus bt posledn. Tom se nad tm zamyslel. Nebyl si tak pln jist, jak je jeho ena star, tedy nevdl pesn, kolik je j let, ale spousta en rod v jejm vku. Je ale pravda, e m jsou star, tm vc tm trp. A navc nemvaj moc siln dti. Agnes m pravdu, kal si v duchu Tom. Ale jak to chce zadit, aby zase nepoala? Pak mu dolo, jak to skon, a radostnou nladu mu zkalil temn mrak. Teba dostanu njakou dobrou prci ve mst, snail se ji obmkit. Na katedrle nebo na njakm palci. Pak bychom si mohli dovolit podn dm s devnou podlahou a sluku, kter by ti s dttem pomhala. Rysy v oblieji j ztvrdly a pochybovan poznamenala: Mon to je. Nemla rda vklady o katedrlch. Kdyby Tom nikdy nezaal pracovat na katedrle, kal jej vraz, mohla bydlet ve mst u te a mohli mt naeten penze, zakopat si je pod ohnitm a nemt dn starosti. Tom se zadval jinam a znovu se zakousl do slaniny. Mli dvod k oslav, a pitom se mezi nimi rozhostilo napt. Otrvilo ho to. Chvli pevykoval sousto houevnatho masa, kdy vtom uslyel kon. Naklonil hlavu na stranu a zaposlouchal se. Jezdec se blil mezi stromy ve smru od cesty a jel zkratkou, take se vyhnul vesnici. Za okamik se ped nimi objevil mldenec na ponkovi a seskoil. Vypadal jako pano, tedy jaksi uednk na ryte. V pn sem m, prohlsil.

Tom vstal. To mysl lorda Percyho? Percy Hamleigh byl jeden z nejvznamnjch mu iroko daleko. Patilo mu tohle dol a k tomu spousta dalch a platil stavbu domu. Jeho syn, opravil Toma pano. Mlad William. Percyv syn William se ml po svatb do domu nasthovat. Byl zasnouben s lady Alienou, dcerou hrabte ze Shiringu. Pesn tak, pikvl pano. Ale vzteky bez sebe. Tom se zhrozil. S majitelem rozestavnho domu je vdycky tk se dohodnout. Ale s rozhnvanm majitelem je kad dohoda pedem ztracen. Co ho rozlilo? Nevsta ho odmtla. Ta hrabc dcerka? zeptal se Tom pekvapen. Trochu se zachvl v obavch vdy zrovna pemtal o tom, jak m zajitnou budoucnost. Ml jsem dojem, e u je vechno zazen. To jsme si mysleli vichni zejm a na lady Alienu, poznamenal pano. Jakmile se poprv setkali, oznmila mu, e si ho nevezme za nic na svt ani za modr z nebe. Tom se ustaran zamrail. Nepl si, aby to byla pravda. Vdy ten kluk nevypad tak patn, pokud si vzpomnm, prohlsil. Pokud na tom v jejm postaven zle, vloila se do hovoru Agnes. Kdyby si urozen dcery smly brt, koho je napadne, vldli by nm sam toulav zpvci a tmavooc psanci. Teba si to holka jet rozmysl, uvaoval Tom s nadj v hlase. Kdyby na ni matka vzala podnou bezovou metlu, hned by zmnila nzor, pidala se Agnes. Matka j umela, upozornil je pano. Agnes pikvla. Tm se vysvtluje, pro nev, jak to na svt chod. Nen mi ale jasn, pro ji nesrovn otec. Podle veho j kdysi slbil, e ji nebude nutit do satku s nkm, kdo se j hnus, vysvtloval pano. Blzniv slib! poznamenal Tom rozzloben. Jak se me mocn mu takhle poddit vrtochm njak holky? Jej satek me ovlivnit vojensk spojenectv, velk majetky, dokonce i stavbu domu. Ona m bratra, ozval se pano, take zase tak moc nezle na tom, koho si vezme. Ale stejn A hrab je nestupn mu, pokraoval pano. Urit nevezme zptky slovo, kter vlastnmu dtti dal. Mladk pokril rameny. Alespo se to o nm k. Tom se zadval na nzk stny stavby, z n se ml stt dm. Najednou si s hrzou uvdomil, e jet nenaetil dost penz, aby z

nich dokzal rodinu ivit celou zimu. Teba si mldenec najde njakou jinou holku, kter s nm tady bude bydlet. Vdy si me vybrat z celho hrabstv. V tu chvli se peskakujcm hlasem dospvajcho hocha ozval Alfred. Kristepane, to bude on. Zadvali se na druhou stranu pole, smrem, kam upral pohled. Od vesnice se tryskem blil k, kopyty zvedal z cesty oblaka prachu a hlny. Zaklen Alfredovi uklouzlo kvli koni nejen kvli jeho velikosti, ale i rychlosti. Bylo to nevdan zve. Tom u takov obludy pedtm vidl, ale Alfred mon ne. Byl to vlen k, v kohoutku sahal lovku a po bradu a ml rozloitou postavu. V Anglii se takov vlen kon nepstovali. Doveli se z Evropy a byli neuviteln draz. Tom stril zbytek krajce do kapsy u zstry, zamhouil oi proti slunci a zadval se pes pole. K ml sklopen ui a rozen nozdry, ale hlavu drel vysoko, co bylo znamen, e se jet d trochu ovldat. Jako by chtl Tomv odhad potvrdit, jezdec se mrn zaklonil v sedle, pithl ote a obrovsk zve trochu zpomalilo. V chodidlech Tom ctil, jak se pod dery koskch kopyt chvje zem. Rozhldl se po Mart, aby ji vzal do nrue a dostal ji z dosahu ppadnho nebezpe. Agnes zejm napadlo tot. Jene Martu nikde nevidli. Je v obil, vydechla Agnes, ale Tomovi u to v tu chvli taky dolo a vyrazil pes stavebn pozemek k okraji pole. Se strachem v srdci se rozhlel po vlncm se obil, ale holiku nikde nevidl. Nenapadlo ho nic jinho, ne e by se ml pokusit kon zbrzdit. Vykroil na cestiku a s rozpaenma rukama se vydal vstc uhnjc bestii. K ho uvidl, zvedl hlavu, aby si ho mohl lpe prohldnout, a o poznn zpomalil. Jene jezdec ho k Tomov hrze pobdl do tempa. Blzne zatracen! zaval Tom ze vech sil, pestoe ho jezdec nemohl slyet. V tu chvli vyla Marta z pole a vykroila na cestiku pr yard ped Tomem. Toma se zmocnila tak straliv panika, e se na okamik nemohl ani pohnout. Pak vyrazil vped, kiel a mval rukama. Jene tohle byl vlen k, vycvien na to, e m postupovat proti jecm hordm, a ne se jich zaleknout. Marta stla uprosted zk stezky a zrala, jak se na ni t obrovsk zve, jako by byla oarovan. V jednom okamiku si Tom ke sv hrze uvdomil, e neme bt u dcerky dv ne k. Uskoil k jedn stran, a se pa dotkal vzrostlho obil. A v posledn chvli se mu k vyhnul po druh stran. Jezdec se tmenem dotkl Martinch jemnch vlas. Podkova vykrouila oblou dru do zem vedle jej bos noky. A vzpt byl k tentam, zahalil otce i

dceru oblakem zvenho prachu a Tom dvenku zvedl do nrue a pitiskl si ji na buc srdce. Chvli stl bez hnut, klepal se levou, kolena se pod nm podlamovala a vnitnosti ml jako na vod. Pak se ho zmocnil vztek nad bezohlednost hloupho mladka na mohutnm vlenm koni. Vztekle se za jezdcem ohldl. Lord William se narovnal v sedle a zaal kon pomalu brzdit. Opral se do tmen a pevn pitahoval ote. K zaboil, aby se vyhnul rozestavnmu domu. Trhal hlavou a vzpnal se, ale William nepovolil. Vedl oe v irokm oblouku a postupn ho zbrzdil do klusu a pak do chze. Marta plakala. Tom ji podal Agnes a ekal na Williama. Mlad lord byl vysok, dobe stavn chlapk. Dky lutm vlasm a zkm om v jednom kuse vypadal, jako by moural do slunce. Na sob ml krtk ern pltk, ern punochy a koen boty pivzan pekenmi tkanicemi a pod kolena. Na koni sedl pohodln a nenucen a to, co se prv pihodilo na cestice, s nm podle veho vbec neotslo. Ten trouba ani nev, co vlastn provedl, pomyslel si Tom trpce. Nejradi bych mu zakroutil krkem. William zastavil kon ped hromadou sloenho deva a zadval se dol na emeslnky. Kdo to tady m na starosti? zeptal se. Tom chtl ct: Kdybys m holice ublil, zabil bych t, ale nakonec v sob vztek potlail. Bylo to jak polknout a mt sta pln lui. Doel ke koni a chytil ho za uzdu. Pedk jsem j, prohlsil pevnm hlasem. Jmenuju se Tom. Ten dm u nikdo nepotebuje, oznmil mu William. Propus svoje lidi. Pesn toho se Tom obval. Drel se ale nadje, e William si ze vzteku pon zbrkle a e by ho mon lo pesvdit, aby svoje rozhodnut zmnil. V silou se pinutil, aby promluvil ptelsky a vcn. U se na tom udlalo tolik prce, namtl. Nen koda pijt o vechno, co jsi do toho vrazil? Jednou pece bude njak dm potebovat. Nepouuj m, co mm dlat, staviteli Tome, okikl ho William. Vichni jste proputni. Zathl za ote, jene Tom stle svral uzdu. Pus toho kon, vyzval ho mlad lord vhrun. Tom polkl. Za chvli se William pokus kon pobdnout. Tom shl do kapsy v zste a vythl krajc chleba, kter pedtm jedl. Ukzal ho zveti a to ihned sklonilo hlavu a kousek si ukouslo. Jet nco je poteba ct, ne odjede, mj pane, prohodil stavitel mrnm hlasem. Pus toho kon, nebo ti useknu hlavu, vyzval ho William. Tom se mu zadval pmo do o a snail se nedat najevo strach. Byl vy ne mladk, ale kdyby lord William tasil me, nebylo by mu to nic platn.

Mui, udlej, co ti pn pikazuje, zamumlala Agnes vystraen. Rozhostilo se naprost ticho. Ostatn emeslnci stli jako sochy a pozorovali je. Tom vdl, e nejrozumnj by bylo pustit vechno z hlavy a ustoupit. Jene William mlem srazil jeho malou holiku a Tom z toho byl vzteky bez sebe, a tak s bucm srdcem prohlsil: Mus nm zaplatit. William trhl otemi, ale Tom drel uzdu pevn, a k byl navc soustedn na nco jinho. Strkal Tomovi hlavu do kapsy a snail se tam najt jet nco k sndku. O mzdu si eknte mmu otci! odsekl William vztekle. Tom uslyel, jak tesa vystraenm hlasem k: To jist udlme, mj pane, dkujeme ti mockrt. Zatracen zbablec, pomyslel si Tom, ale sm se klepal hrzou. Pesto se pinutil jet dodat: Jestli ns chce propustit ty, mus nm taky zaplatit, takov je zvyk. Sdlo tvho otce je odtud dva dny cesty pky, a a tam dorazme, vbec nemus bt doma. Lidi u zaplatili ivotem za men drzosti, upozornil ho William. Tve ml zarudl hnvem. Koutkem oka Tom zahldl, jak panoovi sklouzla ruka k jlci mee. Vdl, e by to u ml vzdt a pokoit se, ale aludek ml pod seven pornm vztekem, a pestoe byl vyden k smrti, nedokzal se pinutit, aby pustil uzdu. Nejdv nm zapla a pak m zabij, prohlsil bezstarostn. Mon t za to povs, mon ne. Ale dv i pozdji zeme a pak j budu v nebi a ty skon v pekle. klebek ztuhl Williamovi na tvi a mladk zbledl. Toma to zaskoilo. Co mohlo chlapce tak vylekat? Poznmka o ven urit ne. Ve skutenosti nebylo moc pravdpodobn, e by nkdo povsil lorda za vradu emeslnka. e by se tak bl pekla? Chvli se na sebe upen dvali. Tom s asem a levou sledoval, jak se Williamv pvodn vraz pln hnvu a pohrdn pomalu rozplv a nahrazuje ho panick hrza. Nakonec vzal William od opasku koen vek, hodil ho panoovi a ekl: Zapla jim. V tu chvli se Tom rozhodl, e bude pokouet osud. Kdy mlad lord znovu zathl za ote a k zvedl obrovitou hlavu a ustoupil stranou, Tom uzdu nepustil, udlal i s konm krok stranou a prohlsil: Pi proputn se plat cel tdenn mzda, takov je zvyk. Slyel, jak se Agnes tsn za nm zajkav nadechla, a bylo mu jasn, co si o nm manelka mysl e je blzen, kdy stet s mladm pnem takhle prodluuje. Ale nevzdval se. To je est penci pro pomocnka, dvanct penci pro tesae a vechny zednky a kamenky a dvacet tyi penci pro m. Celkem estaedest penci. Uml stat penze rychleji ne kdokoliv jin.

Pano se tzav zadval na svho pna. William navztekan pikvl: Tak dobe. Tom pustil uzdu a ustoupil. William kon otoil, prudce ho bodl do slabin a vyrazil cestikou mezi peninmi poli. Tom se zniehonic posadil na hromadu dv. Sm sob se divil, co to do nj vjelo. Musel se snad zblznit, e se lordu Williamovi takhle postavil. M tst, e zstal naivu. Buen kopyt Williamova vlenho kon pomalu doznvalo v dli jak ustupujc bouka a pano vysypal obsah vku na devo. Kdy se stbrn pence vykutlely ven a zaleskly ve slunci, Toma se zmocnil nhl pocit vtzstv. Ponal si jako blzen, ale vylo to. Zachrnil sob i mum, kte pro nj pracovali, vplatu. I lordov mus dodrovat zvyky, poznamenal napl pro sebe. Agnes ho zaslechla. Hlavn doufm, e u se nikdy nebude muset u lorda Williama uchzet o prci, poznamenala kysele. Tom se na ni usml. Vdl, e se vztek, protoe se o nj bla. Nemra se tolik, napomenul ji, nebo bude mt v prsech jen sraen mlko, a se dt narod. Jestli si na zimu nenajde prci, nedoku nakrmit nikoho z ns, upozornila ho. Zima je jet daleko, mvl rukou Tom. II Cel lto zstali ve vesnici. Pozdji pili na to, e to podle veho bylo patn rozhodnut a velik chyba, ale v tu chvli jim to pipadalo pimen rozumn, vdy Tom, Agnes i Alfred si mohli kad bhem n vydlat penci denn prac na poli. Kdy nastal podzim a cel rodina se musela vydat na cestu, mli tk vek pln stbrnch minc a vykrmen prastko. Prvn noc strvili na zasteench schodech venkovskho kostela, ale druh je u zastihla v oteven krajin, a tak vzali za vdk pohostinstvm jednoho mniskho du. Tet noc se ocitli v hloubi chuteskho lesa, rozshlho porostu plnho kovisek a divokch strom. li po cest, kter byla sotva dost irok, aby po n projela kr taen volem, a po obou stranch mezi duby pomalu usychal bohat porost, kter vyrostl bhem lta. Tom si nesl men kousky nad v mon hozen pes rameno a kladiva ml poven u pasu. Pl ml smotan do uzlku pod levou pa a v prav ruce drel motyku, kterou pouval jako hl. Byl astn, e u je zase na cest. Teba by se te konen mohl dostat k prci na njak katedrle. Mohl by se stt mistrem zednk, zstat tam

zbytek ivota a postavit tak ndhern bo stnek, e by se za nj urit dostal rovnou do nebe. Agnes nesla pr domcch poteb naskldanch v kuchyskm hrnci, kter mla pivzan na zdech. Alfred s sebou vlkl nstroje, kter se jim budou hodit, a si nkde zanou stavt nov domov: sekeru, teslici, pilu, mal kladivo, dlo na dln dr do ke a deva a lopatu. Marta byla pli mal na to, aby unesla nco jinho ne vlastn jdeln misku a n pivzan k opasku a zimn pl pipoutan emnky na zdech. Mla ale za kol hnt ped sebou unka, dokud ho neprodaj nkde na trhu. Jak kreli nekonenmi lesy, Tom bedliv pozoroval Agnes. Mla za sebou u vce ne polovinu thotenstv a thla podnou vhu nejen na zdech, ale i v bie. Ale zdlo se, e je k neutahn. I Alfred na tom byl dobe dostal se zrovna do vku, kdy maj kluci tolik sil, e nevd, co si s nimi pot. Jen Marta byla unaven. Jej huben noky byly stavn na dtsk bhn, ale ne na dlouh pochody, a tak v jednom kuse zaostvala za ostatnmi, take se museli pod zastavovat a ekat, a je i s prastkem doene. Cestou Tom pemlel o katedrle, kterou jednou postav. Zaal jako obvykle tm, e si pedstavil vchod. Byl jednoduch: dva sloupy podprajc ploblouk. Pak si pedstavil druh vchod, pln stejn jako prvn. Nae je v duchu natlail za sebe a vytvoil hlubok klenut prchod. Pak pidal jet jeden a jet jeden a jet celou adu dalch, a ty pak seadil za sebe, a ve svch pedstavch vytvoil cel tunel. Tm ml vlastn hotov zklad budovy, jeliko tak zskal stechu, kter ho chrnila ped detm, a dv stny, na nich stecha leela. A kostel je nakonec jen tunel s njakmi vylepenmi. Takov tunel je tmav, a tak prvnm vylepenm mus bt okna. Pokud jsou stny dost siln, je mon do nich udlat dry. Dry budou mt oblou horn st, budou svisl po stranch a budou mt vodorovnou zkladnu take budou mt stejn tvar jako vstupn oblouky. Jedna z vc, kter dodvaj stavb krsu, jsou stejn tvary oken, oblouk a dve. Dalm dleitm prvkem je pravidelnost, a tak si Tom pedstavil adu dvancti stejnch oken, stejn umstnch, po obou stranch tunelu. Tom se snail pedstavit si msy nad okny, ale tko se sousteoval, protoe ml neodbytn pocit, e ho nkdo pozoruje. Je to nesmysln vaha, ujioval se v duchu, u proto, e je pece sledovn ptky, likami, veverkami, potkany, mymi, lasikami a hraboi, kterch je v lese plno. V poledne se zastavili u potku. Napili se ist vody a sndli kus studen slaniny a pr planch jablek, je nasbrali po lese.

Odpoledne byla Marta u hodn unaven. Jednu chvli zstala celch sto yard za ostatnmi. Zastavili se a ekali, a je dojde. Tom si vybavil, jak vypadal v jejm vku Alfred. Byl to pekrsn chlapec se zlatmi vlasy, statn a neohroen. Tom pozoroval dvtko, jak plsn unka, e jde moc pomalu, a v srdci se mu msila nklonnost s podrdnm. V tu chvli vykroila z podrostu u cesty njak postava a zastoupila Mart cestu. Pak se to vechno sebhlo tak rychle, e Tom ani nevil vlastnm om. Mu, jen se tak zniehonic objevil na cest, zvedl nad hlavu hl. Tom se nadechl k vydenmu vkiku, ale ne ze sebe stail vkik vyrazit, mu se hol ohnal po Mart. Zashl ji plnou silou ze strany do hlavy a Tom uslyel temn, omraujc der, jak devo dopadlo na lebku. Dvenka se zhroutila na zem jak odhozen panenka. V tu chvli si Tom uvdomil, e b po cest zptky k dcei a tonkovi, jeho chodidla bu do hlny jako kopyta Williamova vlenho oe a jen si peje, aby ho nohy dokzaly nst rychleji. V bhu sledoval, co se dje dl, a bylo to jako vjev namalovan vysoko na chrmov stn, jeliko ho mohl pozorovat, ale nemohl na nm nic zmnit. tonk byl zcela nepochybn psanec. Byl to men, podsadit chlapk navleen v hndm hbitu a bos. Na okamik se zadval pmo na Toma a bc zednk uvidl, e mu m odporn zohaven obliej ml uznut rty, co byl zejm trest za njak zloin, jeho soust bylo i lhan. Ml tak ve tvi neustle ohyzdn kleb vylepen zkrabacenou zahojenou tkn. Nebt bezvldnho tlka Marty lec na zemi, Toma by dsn pohled na zmrzaen obliej nepochybn zarazil. Psanec se pestal zajmat o Toma, uhnul oima a soustedil pohled na unka. Bleskov se sehnul, zvedl prastko ze zem, dal si kvic zve pod pai a zmizel v hustm podrostu. Odnesl s sebou jedin vskutku hodnotn majetek, kter Tomova rodina mla. Vzpt Tom piklekl vedle Marty. Poloil dcei irokou dla na zk hrudnek, uctil tlukot srdce, siln a pravideln, a zbavil se tak nejhorch obav. Dvtko vak mlo zaven oi a blonat vlasy barvila svtle erven krev. O chviliku pozdji si klekla vedle manela i Agnes. Shla Mart na hrudnk, sevela j zpst a poloila ruku na elo. Pak se tvrd a chladn zadvala na Toma. Bude t, prohlsila pevnm hlasem. Koukej dostat zptky to prase. Tom si rychle odvzal ranec s nstroji a hodil ho na zem. Levou rukou si vzal od opasku velk elezn kladivo. V prav ruce stle jet svral motyku. Pohledem nael polapan msto v podrostu, kudy

tonk piel a zase utekl. Z hloubi lesa slyel kvien unenho unka. Vnoil se do podrostu. Sledovat stopu mu nedlalo dn pote. Psanec byl tlnat chlapk a jet ke vemu vlel v podpa prastko, a tak za sebou v porostu nechval irokou cestu z polmanch kvtin, ke i mladch stromk. Tom se hnal za nm a v slepm vzteku netouil po niem jinm ne dostat toho pacholka do rukou a zmltit ho do bezvdom. Zjednal si cestu houtm bezovch vhonk, sklouzl dol po svahu a s cknm se protil malou mokinou na zkou cestiku. Tady se zarazil. Zlodj se mohl vydat napravo i nalevo a polman koviska u Tomovi neukazovala cestu. Zednk se zaposlouchal a uslyel prase kvikot nkde vlevo od sebe. Dle zaslechl, jak se za nm kdosi prodr lesem nejsp Alfred. Tom vyrazil za prasem kvienm. Stezka ho vedla dol ze svahu, pak oste zahnula a zaala mit do kopce. Te u slyel unka docela jasn. Tom bel do svahu a sotva lapal po dechu roky vdechovn kamennho prachu mu oslabily plce. Nhle se pinka srovnala a on uvidl zlodje njakch dvacet i ticet yard ped sebou. Upaloval, jako by mu v patch beli vichni erti. Tom pidal a zaal psancv nskok sniovat. Urit by ho dvno dohnal, jen kdyby mohl bet o nco rychleji, vdy mu s prastkem v nru neme utkat tak rychle jako lovk s przdnma rukama.. Jene Toma straliv pchalo v hrudi. Od zlodje u ho dlilo jen patnct yard, pak dvanct. Tom zvedl motyku nad hlavu jako otp. Jet kousek a hod ji po tonkovi. Jedenct yard, deset Tsn pedtm, ne motyku mrtil, zahldl koutkem oka, jak se, v porostu u cestiky objevil huben obliej pod zelenou apkou. Na zmnu smru bylo u pozd. Nkdo mu hodil pod nohy tk klacek, on o nj kloptl, jak si tonk ze zlohy pl, a sloil se na zem. Motyka mu vyltla z ruky, ale pod jet svral kladivo. Pekulil se a zvedl se na jedno koleno. Uvidl, e jsou na nj dva mu se zelenou apkou a pleat chlap s hustm blm plnovousem. tili se pmo na Toma. Ustoupil stranou a kladivem se ohnal po mui v zelen apce. Mu uhnul, ale tk elezn hlava kladiva mu tvrd zashla rameno. Vydal bolestiv vkik, svalil se na zem a drel se za ruku, jako by ji ml zlomenou. Tom neml as zvednout kladivo k dal niiv rn, protoe holohlav mu u stl skoro u nj, a tak vrazil elezn konec kladiva tonkovi do oblieje a roztrhl mu tv. Oba mui se sthli a dreli se za zrann msta. Tom na nich vidl, e u se jim do dalho boje nechce. Otoil se. Zlodj stle jet utkal po cestice. Tom si nevmal svrav bolesti v hrudi a znovu za nm

vyrazil. Stail ale ubhnout jen pr yard, kdy za sebou uslyel vkik a poznal znm hlas. Alfred. Zastavil se a ohldl se zptky. Alfred se pral s obma tonky. Pouval pitom psti i nohy. Chlapka se zelenou apkou pratil tikrt nebo tyikrt do hlavy a pak kopl pleatho nsilnka do holen. Oba mui kolem chlapce ale poskakovali, a se dostali tsn k nmu, take u se nemohl rozphnout, aby jim derem i kopnutm mohl podn ublit. Tom zavhal, nemohl se rozhodnout, jestli m dl pronsledovat unka, nebo bet zachraovat syna. Pak se pleatci podailo nastavit Alfredovi nohu a povalit ho. Chlapec upadl na zem a oba mui se na nj vrhli a zasypali mu obliej i trup ranami. Tom se rozebhl zptky. Nabral holohlavho tonka tlem a odhodil ho daleko do kov, pak se otoil a kladivem se ohnal po chlapkovi v zelen apce. Ten u jednou zkusil, jakou vhu m kladivo, a pod jet pouval jen jednu ruku. Ped prvnm derem uhnul, pak se otoil a zmizel v podrostu, ne se Tom stail znova rozphnout. Tom se rozhldl a uvidl, e pleat mu upaluje po cestice pry. Podval se na druhou stranu: zlodj s prasetem nebyl nikde v dohledu. Tom hoce a rouhasky zaklel. unk pedstavoval polovinu spor, kter se jim podailo naetit bhem lta. Zednk se sesul na zem a tce oddechoval. Peprali jsme ti chlapy! prohlsil Alfred vzruen. Tom se na nj podval. Ale dostali nae prase, upozornil syna. Vztek ho plil v aludku jako kysel vno. Koupili si unka hned na jae, sotva se jim podailo naetit dost penci, a cel lto ho svdomit krmili. Podn vykrmen prase se dalo prodat a za edest penci. S pr hlvkami zel a podnm pytlem obil z toho mohla rodina t celou zimu a jet by zbylo na pr koench bot a jeden i dva mce. Pijt o prastko byla ir katastrofa. Tom se zvistiv podval na Alfreda, kter u se z honiky i rvaky vzpamatoval a netrpliv vykval. Jak je to dvno, pomyslel si Tom, co jsem jet mohl bet s vtrem o zvod a srdce si toho sotva vimlo? Kdy jsem byl v jeho vku, to je njakch dvacet let. Dvacet let. A lovku to pipad jako vera. Pomalu se zvedl a narovnal. Poloil Alfredovi ruku kolem irokch ramen a spolen se vydali po cestice zptky. Chlapec byl stle jet men a sahal otci sotva po ramena, ale brzy ho doene a bude mon nakonec jet vy ne Tom. Doufm, e mu povyroste i rozum, uvaoval Tom. Nahlas ekl:

Do rvaky se um pustit kad blzen, ale moudr lovk v, jak se boji vyhnout. Alfred se na nj nechpav zadval. Uhnuli z piny, pekroili zarostlou mokinu a zaali se krbat nahoru do svahu. dili se pitom stopami, kter po sob zanechal zlodj. Kdy se prodrali bezovm mlzm, Tom si vzpomnl na Martu a aludek se mu znovu sevel vzteky. Ten lapka ji pratil pln nesmysln, vdy pro nj nepedstavovala sebemen nebezpe. Tom pidal do kroku a za okamik i s Alfredem vyli na cestu. Marta leela na stejnm mst jako pedtm a nehbala se. Oi mla zaven a ve vlasech j zasychala krev. Agnes kleela vedle n a spolu s n se nad dvtkem k Tomov pekvapen sklnla jet jedna ena a njak chlapec. Nhle si uvdomil, e vlastn nebylo nic divnho na tom, kdy ml bhem dne pocit, e ho nkdo sleduje. Tenhle les byl podle veho skrznaskrz prolezl lidmi. Sklonil se a znovu poloil dcei dla na hru. Dchala docela normln. Brzy se probere, prohlsila neznm ena jistm hlasem. Pak bude zvracet. A potom u bude v podku. Tom se na ni zvdav zadval. Kleela nad Martou. Byla docela mlad, dobe o takovou destku let mlad ne Tom. Krtk koen aty odhalovaly prun snd dy. Mla pohledn obliej a tmav hnd vlasy, kter se j nad elem sbhaly do ertovskho rku. Tom uctil, jak se ho zmocuje dost. V tu chvli zvedla oi a zadvala se na nj. Trhl sebou: mla hluboko poloen oi nezvykl, medov zlatav barvy, je dodvaly celmu oblieji tajemn vzhled, a Tom si byl jist, e ena moc dobe v, na co zrovna myslel. Uhnul oima, aby ped n njak zakryl rozpaky, a setkal se s pohledem sv manelky. Agnes se na nj dvala s nechut. Kde je prase? zeptala se. Narazili jsem na dal dva loupenky, vysvtloval Tom. Peprali jsme je, ozval se Alfred, ale ten s prasetem nm tek. Agnes vypadala otrven, ale u nic neekla. Zato se ozvala neznm ena. Kdy budeme dvat pozor, mohli bychom holiku penst do stnu, navrhla. Vstala a Tom si uvdomil, e je docela mal, nejm o stopu men ne on. Sklonil se a opatrn Martu zvedl. Byla tak lehouk, e jej dtsk tlo v nru tm nectil. Odnesl ji o pr yard dl po cest a poloil ji na kousek porostl trvou ve stnu starho dubu. Dvenka byla stle jet v bezvdom. Alfred posbral nstroje, kter zstaly po rvace rozhzen vude kolem po cest. Syn neznm eny ho pitom pozoroval. Oi i sta ml iroce rozeven, ale nevydal ze sebe ani hlsku. Me bt tak o ti roky mlad ne Alfred, odhadoval Tom, a vypad divn. Ve tvi nem

ani stopy po matin jemn krse. Hoch ml velmi svtlou ple, pomeranov zrzav vlasy a trochu vypoulen modr oi. A m takov ten ostrait vraz hlupka, kal si Tom. Takovhle dt bu zeme mlad, nebo z nj vyroste obecn blzen. Alfred byl z jeho pohledu zjevn cel nesvj. Zatmco ho Tom sledoval, chlapec vzal Alfredovi z ruky pilu, ani cokoliv ekl, a prohlel si ji, jako by to byla naprosto asn vc. Alfreda takov nezdvoilost rozzlobila a honem po nstroji shl. Kluk ho naprosto lhostejn pustil z ruky. Jacku! Chovej se slun! ozvala se matka. Zdlo se, e ji to uvd do rozpak. Tom se na ni podval. Hoch j nebyl ani trochu podobn. Ty jsi jeho matka? zeptal se. Jo. Jmenuju se Ellen. Kde m manela? Je po smrti. To Toma pekvapilo. Cestuje sama? zeptal se nedviv. Les byl dost nebezpen pro urostlho chlapa, jako je on. Samotn ena si sotva mohla dlat nadje, e by tu peila. Necestujeme, zavrtla hlavou Ellen. My v lese ijeme. To Tomem otslo, Chce ct, e jste Zarazil se, protoe se eny nechtl dotknout. Psanci, dopovdla za nj. Ano. To si mysl, e vichni psanci jsou jako Tlama Faramond, co vm ukradl prase? Jo, pikvl Tom, pestoe ve skutenosti chtl ct: Nikdy by m nenapadlo, e psancem se me stt i tak krsn ena. Nedokzal v sob potlait zvdavost a zeptal se: Co jsi provedla? Proklela jsem knze, odpovdla a uhnula pohledem. Tomovi to zrovna nepipadalo jako tk zloin, ale teba to byl velice mocn knz. Nebo hodn vztahovan. Anebo mu prost jen Ellen nechtla ct pravdu. Podval se na Martu. Za okamik otevela oi. Vypadala zmaten a trochu vyden. Agnes si vedle n klekla. Jsi v bezpe, uklidovala ji. Vechno je v podku. Marta se posadila a zaala zvracet. Agnes ji drela v nru, dokud kee nepestaly. Na Toma to udlalo dojem: Ellenina pedpov se splnila. Take se snad dalo spolehnout i na jej slova, e dvtko bude v podku. Toma zaplavil pocit levy, a ho samotnho trochu zaskoilo, jak mocnch pocit je schopen. Kdybych ml o svou holiku pijt, nepeil bych to, pomyslel si. A ml co dlat, aby mu nevyhrkly slzy do o. Zaznamenal soucitn pohled, kter na nj upela Ellen, a znovu si uvdomil, e mu jej svtlounce zlat oi vid a do srdce.

Ulomil z dubu vtviku, strhal z n listy a otel jimi Mart obliej. Stle jet byla bled. Potebuje si odpoinout, ozvala se Ellen. Nechte ji leet takovou dobu, za jakou dospl lovk ujde ti mle. Tom se podval do slunce. Jet jim zbvalo hodn dennho svtla. Smil se s tm, e bude muset ekat. Agnes kolbala Martu v nru. Jack te pro zmnu soustedil pozornost na Martu a zral na ni se stejnou pornost opravdovho hlupka. Tom se chtl dovdt o Ellen nco vc. Uvaoval, jestli by ji nepemluvil, aby jim o sob nco povdla. Taky nechtl, aby odela. Jak se to cel sebhlo? zeptal se neurit. Opt se mu zadvala do o a pak zaala vyprvt. Vyloila jim, e jej otec byl ryt. Velk, siln, krut mu, kter chtl mt syny, aby s nm jezdili na koni, lovili, bojovali, aby ml kumpny do divokch pitek a celononho hen. V tomto ohledu ml smlu, e snad ani vt mt nemohl, protoe se mu narodila Ellen a jej matka zemela. Oenil se znovu, ale jeho druh ena byla neplodn. Zaal Elleninu macechu nenvidt a nakonec se j zbavil. Musel to bt surov chlap, ale Ellen to nikdy tak nepipadalo, obdivovala ho a sdlela s nm jeho odpor ke druh manelce. Kdy macecha odjela, Ellen zstala v rodinnm sdle a vyrstala v domcnosti sloen skoro vhradn ze samch mu. Vlasy si sthala nakrtko, nosila dku a nauila se nehrt si s koaty a nelmat si hlavu kvli starm slepm psm. Kdy byla asi tak v Martin vku, umla plivat na podlahu, jedla jablka i s ohryzkem a dokzala kopnout kon do bicha takovou silou, e mu vyrazila dech a mohla uthnout podbink jet o jednu drku. Vdla, e vem mum, kte nepat do skupiny jejho otce, se k zkurvysynov a vechny eny, kter s nimi nechtj jt, jsou prost mrchy. Pitom podn nevdla, co ty urky ve skutenosti znamenaj a bylo j to nakonec jedno. Tom zavel oi, poslouchal, jak enin hlas zn ve vlahm podzimnm odpoledni, a pedstavoval si ji jako dve s plochou hrud a umounnm obliejem, jak sed u dlouhho stolu s otcovmi neotesanmi kumpny, popj siln pivo, h, prozpvuje psn o bitvch, drancovn a ibenicch, konch, hradech a pannch, a nakonec usne a mal, osthan hlava j padne na hrubou desku stolu. Kdyby j ploch hru vydrela navky, mohla prot astn ivot. Jene as plynul a piel okamik, kdy se na ni mui zaali dvat jinak. U nepropukali v burciv smch, kdy prohlsila: Jdi mi z cesty, nebo ti uznu koule a hodm je prasatm. A kdy si veer sthla vlnnou zu a ukldala se ke spnku v dlouh lnn spodnice,

nkte na ni zrali. A kdy si la do lesa ulevit, odvraceli se a dvali se na druhou stranu, co nikdy pedtm nedlali. Jednoho dne zahldla svho otce v zaujatm hovoru s mstnm knzem to byla vzcn udlost. Oba se smrem k n nkolikrt podvali, jako by se o n bavili. Nsledujcho jitra j otec oznmil: Pojede s Henrym a Everardem a udl, co ti eknou. Nae ji polbil na elo. Nechpala, co ho to napadlo e by zaal bt na star kolena rozcitlivl? Osedlala si edivho oe odmtala jezdit na dmskm jezdeckm koni, tm mn na ponkovi a vyrazila se dvma zbrojnoi na cestu. Odvezli ji do enskho kltera a nechali ji tam. Kdy odjdli, rozlhalo se celm klterem jej sprost klen. Bodla abatyi noem a dotrmcela se pky zptky do otcova sdla. Poslal ji zptky se spoutanma rukama a nohama a pivzanou v sedle na oslovi. Strili ji do kobky pro hnice, kde zstala, dokud se abatye nezotavila ze zrann. Bylo tam chladno a vlhko a tma jako v noci a mla tam jen vodu k pit a nic k jdlu. Kdy ji pustili ven, zase dola pky dom. Otec ji opt poslal zptky. Tentokrt ji nejdv zmrskali a pak teprve strili do kobky. Nakonec to pochopiteln vzdala, oblkla na sebe hv novicky, poddila se pedpism a nauila se modlitby, i kdy v hloubi srdce jeptiky nenvidla, svatmi pohrdala a ze zsady nevila niemu, co j kdo vykldal o Bohu. Ale nauila se st a pst, zvldla noty, osvojila si zklady potn a malovn a k francouztin a anglitin, kter se nauila v otcov dom, pidala jet latinu. ivot v kltee nakonec nebyl tak stran. Byla to ist jednopohlavn spolenost s vlastnmi pravidly a rituly, a pesn na to byla Ellen cel ivot zvykl. Kad jeptika musela vykonvat njakou tlesnou prci, a Ellen brzy pipadla starost o kon. Netrvalo dlouho a mla na povel vechny stje. Chudoba ji nikdy nedsila. S poslunost se vyrovnvala tko, ale nakonec si taky zvykla. Tet pravidlo, neposkvrnnost, j tak nedlalo velk starosti, i kdy as od asu, ist aby pozlobila abatyi, zasvtila nkterou z novicek do poten z V tu chvli Agnes Ellenino vyprvn peruila, vzala Martu a vydala se s n hledat potok, kde by mohla dvtku omt obliej a vyistit obleen. Vzala s sebou kvli bezpe i Alfreda, i kdy prohlsila, e celou dobu zstanou na doslech. Jack vstal tak, e pjde s nimi, ale Agnes mu pevnm hlasem oznmila, e m setrvat na mst. Zdlo se, e pochopil, co se po nm chce, jeliko si opt sedl. Tom si viml, e manelka odvedla dti tak daleko, aby nemohly dl poslouchat to

bezbon a nestoudn vyprvn, a souasn nenechala Toma bez dozoru. Pak se abatye vydala na del cestu, pokraovala Ellen ve vyprvn, a jednoho dne jej k zaal kulhat. Byla zrovna nhodou kousek od kingsbridgeskho pevorstv, a tak si od zdejho pevora pjila jinho kon. Kdy dorazila dom, podala Ellen, aby pjen zve vrtila do pevorstv a pivezla zptky zchromlho kon. A tak, v kltern stji, na dohled od star, rozpadajc se kingsbridgesk katedrly, se Ellen seznmila s mladkem, kter vypadal jako zprskan tn. Ml neohraban pvab nohatho psho vrostka a byl vn ve stehu jako vtc pes, ale souasn se choval vystraen a ulekan, jako by z nj vytloukli vekerou hravost. Kdy na nj promluvila, nerozuml j. Zkusila to latinsky, ale nepatil mezi mnichy. Nakonec ekla nco francouzsky a mladkovi se rozjasnila tv radost a hned j odpovdl stejnm jazykem. Ellen se u do kltera nikdy nevrtila. Od onoho dne ila v lese, nejprve v hrub chi z haluzi a list, pozdji v such jeskyni. Nikdy nezapomnla nic z muskch dovednost, co se nauila v otcov dom stle jet umla utvat vysokou, nastrait pasti na krlky a stlet labut lukem a py. Dokzala vyvrhnout, vyistit a pipravit maso. A vdla dokonce, jak okrbat a oetit ke a koeiny na obleen. A nejedla jen zvinu, pochutnala si i na ovoci, occh a zelenin. Vechny ostatn poteby sl, vlnn kusy obleen, sekyru i nov n si musela ukrst. Nejhor chvle nastaly, kdy se narodil Jack A co ten Francouz? chtl se zeptat Tom. Byl to Jackv otec? Pokud ano, kdy umel? A jak? Z vrazu eniny tve ale vyetl, e o thle sti jejho pbhu e nebude. A Ellen podle veho patila mezi ten typ lid, kte se nenechaj k niemu nutit proti sv vli, a tak si Tom radji nechal vechny otzky pro sebe. V t dob j zemel otec a cel banda jeho kumpn se rozutekla, a tak Ellen najednou nemla na celm svt dn pbuzn ani ptele. Kdy ml Jack pijt na svt, zaloila u vchodu do jeskyn podn ohe, aby vydrel celou noc. Jdlo a vodu si poloila na dosah ruky, stejn jako luk a py a noe, aby mla m odhnt vlky a divok psy. Mla dokonce i tk rud pl, kter ukradla njakmu biskupovi, aby mohla novorozen do neho zabalit. Nebyla ale pipraven na bolest a strach spojen s porodem a dlouho si myslela, e ume. Nakonec se j ale narodilo zdrav a siln dt, a ona jeho pchod peila. Nsledujcch jedenct let vedli Ellen a Jack prost, skrovn ivot. Pokud si hldali to, aby si nasbrali na zimu do zsoby dost jablek a

oech a nasolili si nebo vyudili dost zviny, les jim poskytoval vechno, co potebovali. Ellen asto pemtala o tom, e kdyby nebyli na svt dn krlov, lordi, biskupov a erifov, mohl by kad t tmhle zpsobem a vichni by byli naprosto astn. Tom se j zeptal, jak vychz s ostatnmi psanci, s vyvrheli, jako je Tlama Faramond. Co by se stalo, kdyby se na ni v noci vrhli a pokusili se ji znsilnit? vyzvdal a slabiny se mu bouily pi t pedstav, pestoe sm se nikdy dn eny nezmocnil proti jej vli, dokonce ani vlastn eny ne. Ostatn psanci se j pr boj, odpovdla na Tomovu otzku a zadvala se na nj zcma svtlma oima. Rzem mu bylo jasn, odkud se jejich strach bere: mysl si o n, e je arodjnice. A pokud jde o poestn pocestn, kte se vydali pes les, tedy o lidi, co mohou psance okrdat, znsilovat a vradit, ani by museli mt strach z potrestn ped tmi se Ellen prost skrv. Pro se neschovala ped Tomem? Protoe vidla zrann dvtko a chtla mu pomoci. Sama m pece dt. Nauila Jacka vechno, co se na otcov panstv dovdla o zbranch a lovu. Nauila ho tak vechno, co umla od jeptiek: st a pst, rozeznvat noty, potat, mluvit francouzsky a latinsky, ukzala mu, jak se d malovat, a vyprvla mu biblick pbhy. Nakonec mu za dlouhch zimnch veer pedala i ddictv po Francouzovi, kter znal vc bsn, psn a pbh ne kdokoliv jin na svt Tom nevil, e by chlapec, jako je Jack, uml st a pst. Tom dokzal napsat svoje jmno a k tomu jet pr slov, napklad pence, yard nebo bul. Agnes byla dcera fare, a tak toho zvldla vc, i kdy psala pomalu a lopotn a z koutku st j pitom samm soustednm trela pika jazyka. Zato Alfred neuml napsat ani slovo a st rozeznal napsan vlastn jmno. A Marta se nezmohla ani na to. Copak je vbec mon, aby tenhle tupost stien trouba byl vzdlanj ne cel Tomova rodina? Ellen Jackovi pikzala, aby nco napsal. Chlapec si dlan uhladil kousek zem a vyryl do hlny nkolik psmen. Tom rozlutil prvn slovo, Alfred, zato ostatn mu nic nekala. Pipadal si jako hlupk. Z rozpak ho zachrnila Ellen, kter pak celou vtu peetla nahlas: Alfred je vt ne Jack. Vzpt chlapec nartl do hlny dv postavy, jednu vt a jednu men. Pestoe to byly dost hrub malvky, vy postava mla irok ramena a trochu tup vraz, zatmco druh byla zakrsl a usmvala se. Tom ml sm ke kreslen docela slun vlohy a zstal uasle zrat na to, jak jednoduch, a pitom vstin podobizny dokzal chlapec vyrt do hlny.A pitom ten kluk vypadal jako naprost tupec.

Ellen odhadla, co se Tomovi hon hlavou, a piznala se, e j to zaalo dochzet trochu pozd. Jack neml kolem sebe dn jin dti a vlastn ani dn jin dospl krom sv matky. Vsledkem bylo, e vyrstal jako divok zve. Navzdory vekermu svmu vzdln nevdl, jak se chovat k jinm lidem. Proto byl tak zamlkl, vechny upen pozoroval a na vechno sahal. Kdy to kala, psobila poprv za celou dobu zraniteln. Dojem nenaruiteln sobstanosti jako by se rozplynul a Tom ml ped sebou najednou ustaranou a vlastn docela zoufalou enu. Potebovala se kvli Jackovi njak vrtit zptky mezi lidi jene jak? Kdyby byla mu, mohla by mon pesvdit njakho pna, aby j svil statek, zvl kdyby mu dost pesvdiv nalhala, e se vrac ze svat pouti do Jeruzalma i Santiaga de Compostela. Vyskytovala se, pravda, semtam i njak ta hospodyn, ale to byly bez vjimky vdovy a mly dospl syny. dn pn nesv statek osaml en s malm dttem. A nikdo ve mst ani na venkov ji nenajme na prci. Navc nem kde bydlet a k ndenick prci mlokdo nabz i bydlen. Ellen zkrtka nebyla nikdo a nic. Tom ml pro enu pochopen. Dala synkovi vechno, co dt mohla, a ono to nestailo. Ale nevidl z jejho postaven dn vchodisko. Jakkoliv byla krsn, schopn a houevnat, bylo j souzeno skrvat se do konce svch dn i se svm podivnm synem v lesch. Agnes, Marta a Alfred se vrtili. Tom se s obavami zadval na Martu, ale ta vypadala, jako by se j pihodilo jen to, e si nkde odela obliej, a nic vc. Na chvli se Tom nechal pohltit Elleninmi starostmi, ale te si vybavil svoje vlastn pote: je bez prce a nechal si ukrst prastko. Odpoledne se u chlilo k veeru. Tom zaal sbrat jednotliv kousky skromnho majetku. Kam mte nameno? zeptala se Ellen. Do Winchesteru, odpovdl Tom. Ve Winchesteru byl hrad, palc, nkolik klter a to bylo ze veho nejdleitj katedrla. Salisbury je bl, poznamenala Ellen. A kdy jsem tam byla naposledy, zrovna pestavovali katedrlu zvtovali ji. Tomovi poskoilo srdce. Pesn tohle pece hled. Byl si jist, e kdyby dostal prci na stavb katedrly, ml dost schopnost, aby to nakonec dothl a na mistra. Kudy se jde do Salisbury? zeptal se dychtiv. Pjdete zptky, odkud jste pili tak ti a tyi mle. Vzpomn si na to rozcest, kde jste se dali doleva? Ano u takovho rybnku shnil vody. Pesn tak. A kdy se dte doprava, dovede vs cesta do Salisbury.

Zaali se chystat na cestu. Agnes se Ellen ani trochu nezamlouvala, ale pesto se Tomova ena zmohla na vdn rozlouen: Dkuju ti, e jsi mi pomohla postarat se o Martu. Ellen se usmla a zamylen se za odchzejcmi zadvala. Nkolik minut se plouili po cest a pak se Tom ohldl. Ellen je stle jet pozorovala. Stla rozkroen uprosted cesty, dlan si stnila oi a jej podivn chlapec stl vedle n. Tom j zamval a ona na zamvn odpovdla. Zvltn ena, obrtil se na Agnes. Agnes nic neekla. Teh kluk je divn, ozval se Alfred. Kreli do nzkho podzimnho slunce. Tom pemtal, jak asi Salisbury vypad nikdy v ivot tam nebyl. Byl z toho cel rozechvl. Jeho ivotnm snem pochopiteln bylo postavit novou katedrlu od zklad, ale to se tm nikdy nepihodilo. Daleko bnj bylo, e se nkdo rozhodl zvelebit i zvtit starou stavbu, poppad ji zsti pestavt. Ale to by Tomovi stailo, hlavn kdyby se mu tm naskytla pleitost postavit si konen jednou stavbu podle vlastnho nvrhu. Pro m ten lovk pratil? zeptala se Marta. Protoe nm chtl ukrst prastko, odpovdla j Agnes. Ml by mt svoje vlastn prastko, prohlsila Marta rozhoen, jako by j teprve v t chvli dolo, e tonk provedl njakou patnost. Elleniny pote by se vyeily, kdyby umla njak emeslo, pemtal Tom. Zednk, tesa, koeluh i tkadlec by se do takov situace nemohl nikdy dostat. Vdycky by se mohl vydat do msta a poohldnout se tam po njak prci. en, je by se vnovaly emeslu, se tak pr nalo, ale vdycky to byly manelky emeslnk nebo vdovy po emeslncch. Ona prost potebuje manela, prohlsil Tom nahlas. Jo, ale mho mt neme, poznamenala Agnes sue. III Den, kdy pili lenov Tomovy rodiny o prastko, byl poslednm dnem, kdy jet vldlo pijateln podzimn poas. Noc strvili v jakmsi senku, a kdy rno vylezli ven, mla obloha olovnat odstn a studen vzduch rozrely poryvy prudkho det. Rozbalili si plt z tlust, plstn ltky a pehodili je pes sebe. Pod bradou si je pevn svzali a vznikl kapuce si sthli co nejhloubji do ela, aby si chrnili oblieje ped detm. Vyrazili na cestu ve sklesl nlad, tyi pzran postavy v prtri mraen, a jejich devky vachtaly po rozmokl, bahnit cest.

Tom pemtal, jak asi katedrla v Salisbury vypad. Katedrla je v podstat kostel jako kad jin je to prost kostel, kde m svj trn biskup. Jene ve skutenosti jsou katedrly ty nejvt, nejbohat, nejvelkolepj a nejpropracovanj kostely. Jen vjimen se katedrla skld z jednoho tunelu s okny. Vtinou jsou to ti tunely vedle sebe, jeden vysok uprosted a dva men po stranch. Tvo dohromady hlavn lo a postrann lod a maj profil pipomnajc hlavu s rameny. Bon stny hlavn lod tvo vehovudy ady sloup, kter pechzej do oblouk tvocch arkdy. Bon lod se vyuvaj pi procesch co bv v katedrlch okzal podvan a mohou se v nich tak stavt mal vedlej kaple zasvcen jednotlivm svatm, co me pilkat dleit milodary navc. Katedrly jsou nejnkladnj stavby na svt, mnohem nkladnj ne palce i hrady, a mus si na sebe vydlat. Salisbury bylo bl, ne Tom pedpokldal. Nkdy v polovin dopoledne dorazili na vrcholek vyveniny a uvidli, e ped nimi cesta pomalu kles v pozvoln zatce. A pes pole biovan detm spatili, jak se proti nim zved pahorek se Salisbury obehnanm mstskm opevnnm jako lo tyc se na rovn jezern hladin. Podrobnosti jim rozmazval d, ale Tom ml dojem, e nad mstskmi hradbami rozeznv nkolik v, snad tyi nebo pt. Pi zahldnut tolika staveb z kamene mu poskoilo srdce. Po plni se prohnl studen vtr, take kdy se blili po cest k vchodn brn, ruce i tve jim jen mrzly. Na pat pahorku se uprosted domk a chatr vystrench ven z msta setkvaly tyi cesty. Tam se k Tomov rodin pidali dal pocestn. Vichni mli shrben ramena a sklonn hlavy a spolen se mrazivou slotou drali pod ochranu mstskch hradeb. Na svahu vedoucm k brn dohonili volsk speen thnouc vz pln kamen to bylo pro Toma velmi nadjn znamen. Ko se hrbil za petenm devnm povozem, opral se do nj ramenem a v silou pomhal dvojici volk, kte krok za krokem thli nklad do kopce. Tom vyctil pleitost udlat si ptele. Pokynul Alfredovi a oba se spolen opeli rameny do vozu a pomhali tlait. Obrovsk devn kola zadrnela po devnm most poloenm pes irok, such pkop. Tohle muselo stt hodn prce vykopat takov pkop a nahzet tolik zem, aby z n bylo mon postavit mstsk hradby, na tom musely dt stovky mu, uvaoval Tom. To je dokonce vc prce ne vykopat zklady pro katedrlu. Most vedouc pes pkop se tsl a skpal pod thou vozu a dvou zvat, kter ho thla.

Svah se za mostem zmrnil, a jak se blili k brn, jel vz daleko snze. Vozka se narovnal a Tom s Alfredem ho nsledovali. Ze srdce vm dkuju, ekl vozka. Na co je ten kmen? zeptal se Tom. Na novou katedrlu. Na novou? Slyel jsem, e tady jen opravujou starou. Ko pikvl. Vak to tak nkdy ped deseti roky takhle vysvtlovali. Jene te je vc nov ne star. To byla dal dobr zprva. Kdo m stavbu na starosti? John ze Shaftesbury, i kdy biskup Roger se taky hodn plete do toho, jak m katedrla vypadat. Na tom nebylo nic zvltnho. Biskup mlokdy nechal stavitele, aby dlal svou prci sm. Mezi starosti, kter musel stavitel eit, asto patilo i to, e srel na zem zjitenou obrazotvornost duchovnch a stavl do cesty jejich vzletnm pedstavm zcela praktick omezen. Pracovnky na stavbu ovem najmal John ze Shaftesbury. Vozka ukzal na Tomv vak s nstroji. Zednk? Jo. Hledm prci. Tady ji mon najde, poznamenal ko neten. Kdy ne na katedrle, tak na hrad. Kdo vldne na hrad? Taky Roger, je nejen biskup, ale i hradn pn. No jist, uvdomil si Tom. Slyel u o mocnm Rogerovi ze Salisbury, kter ml tak dlouho blzko ke krli, jak jen sahala lidsk pam. Veli branou do msta. Vude bylo tolik dom, lid a zvat a vechno na sebe bylo tak straliv namakan, a se zdlo, e obl mstsk hradby prasknou a obyvatel, zvata i domy se vyval do mokiny. Devn domky byly natsnan jeden na druh a petlaovaly se o msto jako divci, kte se pili podvat na popravu. Kad sebemen msteko pdy bylo njak vyuit. Jakmile zstala mezi dvma domky ulika, hned do n nkdo postavil alespo polovin staven a jet pochopiteln bez oken, jeliko dvee zabraly skoro celou pedn stnu. A kdy nkde zbylo msteko pli mal i na ten neju domek, zdil si tam alespo nkdo stnek a prodval pivo, chlb i jablka. A pokud tam nebylo dost msta ani na to, tak tam byla alespo mal stj, chlvek, hnojit nebo k na vodu. A taky tam bylo pkn hluno. Ani d nedokzal pli ztlumit klapot z emeslnickch dlen, vyvolvn podomnch obchodnk, pozdravy, kter si lid vymovali na potkn, a veker dohadovn, smlouvn a hdn, jako i kvien, tkn a toky zvat.

Marta nabrala slu, aby to vechno pekiela, a zeptala se: Co je to za smrad? Tom se usml. Dcerka u nebyla ve mst nkolik let. To je pach lid, odpovdl j. Ulice byla sotva ir ne vz s volskm potahem, ale ko nedovolil volkm, aby zastavili, protoe se bl, e by je pak u nepiml k pohybu. Pobzel je biem, nevmal si pekek a nutil speen, aby si tup razilo cestu davem a zahnlo do stran bez rozdlu kadho, a to byl ryt na vlenm koni, lesnk s lukem, tlust mnich na ponkovi, zbrojno, ebrk, hospodyn nebo pobhlice. Povoz dorazil a ke starmu ovkovi, kter se snail udret pohromad mal stdeko. Dneska je zejm trh, napadlo Toma. Vz s kamenm jel dl a jedna z ovc v dsu zahnula do dve nlevny. Za okamik bylo uvnit cel stdo. Beelo, pobhalo zmaten sem a tam a porelo stoly, idle i korbely s pivem. Zem pod nohama pipomnala moe bahna a odpadk. Tom ml dobr odhad na to, kolik vody napr na stechu a jak mus bt irok lab, aby odvedl d pry. Tady mu bylo na prvn pohled jasn, e veker voda, kter napr na tuhle polovinu msta, odtee ulic. Kdy pijde podn prtr mraen, kal si v duchu, dostane se lovk na druhou stranu ulice snad jen v loce. Jak se blili k hradu na vrcholu kopce, ulice se roziovala. Tady u stly kamenn domy. Jeden i dva by potebovaly men opravu. Patily emeslnkm a obchodnkm, kte mli v pzem krmky a dlny a bydleli v prvnm pate. Tom si zkuenm okem prohldl zbo, kter bylo na prodej, a dospl k zvru, e se dostali do vzkvtajcho msta. Noe a hrnce mus mt kad, ale jen zmon lid si kupuj vyvan ly, zdoben opasky a stbrn spony. Ped hradem zatoil vozka se svm volskm speenm doprava a Tom ho i s celou rodinou nsledoval. Ulice opisovala tvrtkruh a lemovala hradn opevnn. Proli dal branou a nechali za sebou lomoz msta stejn rychle, jako do nj vpadli. Ocitli se uprosted zcela odlinho shonu: v hektickm, ale uspodanm chvatu velk stavby. Stli ve dvoran obehnan zdmi a ped sebou mli katedrlu. Dvorana zabrala skoro celou severozpadn tvrtinu pdorysu kruhovho msta. Tom chvli jen klidn postval a snail se vstebat vechny vjemy. Dval se, poslouchal a nasval vzduch. Psobilo mu to stejnou radost jako slunen den. Kdy pichzeli za povozem plnm kamen, dva przdn vozy zrovna vyjdly ven. Po cel dlce bon stny chrmu vyrostly psteky, v nich kamenci opracovvali eleznmi seki a devnmi palicemi velk kamenn kvdry do tvar, ze kterch bude mon sestavit sokly, sloupy, hlavice, dky

sloup, oprn ebra, oblouky, okna, prahy, viky a parapety. Uprosted dvorany, v bezpen vzdlenosti od vech ostatnch staveb stla kovrna. Otevenmi dvemi bylo vidt hnouc ohnit a pes cel ndvo se neslo buen kladiv na kovadlinu, jak kov vyrbl nov nstroje, kter mly nahradit ty, je kamenci staili u opotebovat. Vtina lid by mla pocit, e vid jen naprost zmatek, ale Tom ped sebou vidl obrovsk a sloit mechanismus, kter touil dit. Hned vdl, co m kdo na starost, a na prvn pohled mu bylo jasn, jak daleko pravy pokroily. Zrovna se vichni vnovali prci na vchodnm prel. Podl cel vchodn sti stavby bylo postaven leen sahajc do vky njakch ptadvaceti a ticeti stop. Zednci se schovvali v psteku a ekali, a d trochu polev, zato jejich pidavai plhali po ebcch nahoru dol s kameny na rameni. A nad nimi, na koste krovu z trm, lezli klempi jako pavouci po obrovsk devn pavuin, pibjeli k pkm olovn tabulky a pidlvali okapy a chrlie. Tom si s ltost uvdomil, e stavba je tm hotov. I kdyby ho tady najali, zbv tu prce sotva na pr let a to by asi sotva stailo na to, aby se dostal do postaven pedka zednk, nato e by se z nj stal hlavn stavitel. Pesto by tady prci vzal, kdyby mu ji nabdli, vdy je zima na krku. Kdyby nepili o prastko, dokzal by i s rodinou zimu snad njak pet, ale bez prastka si mus sehnat prci. Kreli za vozem pes stavenit a k mstu, kde se skladoval kmen. Volov s levou ponoili hlavy do labu s vodou. Vozka zavolal na prochzejcho zednka: Kde je hlavn stavitel? Na hrad, odpovdl zednk. Ko pikvl a obrtil se na Toma. Potm, e ho najde v biskupov palci. Dkuju ti. J tob taky. Tom zamil pry ze stavenit a Agnes s dtmi ho nsledovala. Vrtili se ve svch stopch zkmi pecpanmi ulikami a ped hrad. Vlastn pevnost chrnil dal such pkop a dal obrovsk val z nakupen hlny. Peli po padacm mostu. Ve fortn po jedn stran vchodu sedl na lavici mu v koen suknici a vyhlel do det. U pasu ml me. Tom ho oslovil. Bud zdrv. Jmenuju se Tom a jsem stavitel. Chtl bych mluvit s hlavnm stavitelem Johnem ze Shaftesbury. Je u biskupa, utrousil strn lhostejn. Veli do hradu. lo ve skutenosti o sbrku nesourodch budov obehnanch valem z hlny, jako u vtiny hrad. Hlavn ndvo bylo

asi tak sto yard dlouh. Naproti vstupn brn, na opanm konci ndvo, byla mohutn v, posledn toit v ppad napaden. V se tyila vysoko nad hradby, aby umoovala vhled do kraje. Po lev ruce uvidli shluk nzkch, vtinou devnch staveb: dlouhou stj, kuchy, pekastv a nkolik sklad. Uprosted byla studna. Po prav stran zabral tm celou severn polovinu pozemku velk kamenn dm, co byl nepochybn palc. Byl postaven ve stejnm stylu jako nov katedrla, s malmi dvemi a okny nahoe zakonenmi plobloukem, a ml dv patra. A byl nov no jist, vdy v jednom rohu jet pracovali zednci. Podle veho pistavovali v. Pestoe vytrvale prelo, pohybovalo se po ndvo spousta lid, pichzeli a odchzeli, nebo pebhali v deti z jedn budovy do druh: zbrojnoi, duchovn, obchodnci, stavebn dlnci i sluebnictvo z palce. Tom uvidl, e do palce vede nkolik vchod. Vechny byly oteven, jako by ani neprelo. Nevdl podn, co si te pot. Jestli je stavitel opravdu u biskupa, asi by ho te neml vyruovat. Na druh stran biskup nen krl. A Tom je svobodn lovk a zednk a pichz s poctivou nabdkou, ne njak patolzalsk poddan, kter si jde na nco stovat. Rozhodl se, e bude jednat zpma. Nechal Agnes a Martu stt u brny, peel s Alfredem pes bahnit ndvo a vstoupil nejblimi dvemi do palce. Ocitli se v mal kapli s klenutm stropem a oknem ve vzdlenj stn nad oltem. Kousek ode dve sedl za vysokm stolem njak knz a rychle cosi psal na pergamen. Podval se na n. Kde je mistr John? zeptal se Tom bez obalu. V sakristii, odpovdl knz a pohodil hlavou smrem ke dvem v bon stn. Tom se nezeptal, jestli mou za mistrem zajt. Piel na to, e kdy se bude chovat, jako by byl oekvn, mon si uet spoustu asu, kter by jinak strvil eknm. Nkolika rznmi kroky peel kapli a vstoupil do sakristie. Byla to mal, tvercov komrka osvtlen spoustou svek. Vtinu prostoru na podlaze zabrala mlk ndoba s pskem. Jemn psek byl na povrchu dokonale uhlazen pravtkem. V mstnosti stli dva mui. Oba se na Toma krtce podvali a pak soustedili pozornost zptky na psek. Biskup, vrsit staec s ernma planoucma oima, vyrval nco do psku zaostenm koncem klacku. Hlavn stavitel, navleen do koen zstry, ho sledoval s trplivm a pochybovanm vrazem. Tom vykval mlky a se vzrstajcmi obavami. Mus udlat dobr dojem: mus bt zdvoil, ale ne vlezl, a mus ukzat, co um, ale

nechvstat se. Kad stavitel chce, aby jeho lid byli nejen schopn, ale i poslun, Tom to poznal na vlastn ki, kdy sm najmal lidi. Biskup Roger nartl do psku dvoupatrovou budovu s velkmi okny po tech stranch. lo mu to velmi dobe, dlal rovn ry a skuten prav hly. Nakreslil budovu z bonho pohledu. Tomovi bylo hned jasn, e nco takovho se v ivot ned postavit. Biskup skonil a ekl: A je to. John se otoil na Toma a prohodil: Tak co? Tom pedstral, e si to vyloil tak, e se ho stavitel pt na nzor na biskupv nrtek. V pzem nen mon dlat takhle velk okna, odpovdl. Biskup se na nj podval podrdn: To nen obyejn pzem. Je tam psrna. Stejn to spadne. M pravdu, poznamenal John. Jene tam mus bt svtlo, aby bylo vidt na psan. John pokril rameny a obrtil se k Tomovi. Kdo jsi? Jmenuju se Tom a jsem zednk. To mi dolo. Co t k nm pivd? Hledm prci. Tom zadrel dech. John okamit zavrtl hlavou. Nemu t pijmout. Pod Tomem se podlomila kolena. Ze veho nejradji by se otoil na pat a odeel, ale ovldl se a zdvoile pokal, a se dozv dvody. Stavme tady u deset let, pokraoval John. Vtina zednk m ve mst dm. Pomalu se chlme ke konci a u te mm na stavb vc zednk, ne kolik jich doopravdy potebuju. Tom vdl, e je to beznadjn, ale pesto se zeptal: A co palc? Pky jako za vozem, mvl rukou John. Tam poslm vechny mue, kter mm navc. Nebt palce a nkolika dalch hrad biskupa Rogera, u bych zaal zednky propoutt. Tom pikvl. Soustedil veker sil na to, aby mu v hlase nezaznlo zoufalstv, a bezvraznm tnem se zeptal: Neslyel jsi nkde o njak prci? V Shaftesbury stavli letos zatkem roku klter. Mon na tom jet pod dlaj. Je to den cesty odtud. Dky. Tom se otoil k odchodu. Je mi to lto, zavolal za nm John. Zd se, e jsi dobr chlap. Tom vyel ze sakristie bez odpovdi. Ctil se hrozn. Dovolil si pedtm ten pepych, e v sob pli brzy probudil moc velk nadje. Na tom, e lovka odmtnou, pece nen nic neobvyklho. Jene on se nechat zmmit pedstavou, e bude zase pracovat na katedrle.

Te mon bude muset vzt prci na jednotvrnch mstskch hradbch i na ohavnm dom njakho stbrotepce. Kdy krel pes hradn ndvo zptky k mstu, kde na nj ekaly Agnes a Marta, vypjal ramena. Nikdy nedval ped manelkou najevo zklamn. Vdycky se snail budit dojem, e je vechno v podku, e m ote ivota pevn v rukou a e na tom koneckonc nic tak alostnho nen, kdy tady pro nj nemaj prci. Najde ji v nejblim mst. Nebo v njakm dalm. Vdl, e kdyby dal najevo sebemen znmku skleslosti, Agnes by na nj zaala tlait, aby si nael stl msto a usadil se. A to on rozhodn neml v myslu alespo do t doby, dokud nenaraz na msto, kde by se mla stavt katedrla. Nic tu pro m nemaj, oznmil Agnes. Tak pjdeme dl. Vypadala zaraen. lovk by ekl, e kdy tu stav katedrlu a k tomu palc, budou tu mt msto pro jednoho zednka navc, poznamenala. Ob budovy u jsou skoro hotov, vysvtloval Tom. Maj v tuhle chvli vc lid, ne kolik potebuj. Rodina pela po padacm most a ponoila se zptky do pecpanch uliek msta. Vstoupili do Salisbury vchodn branou a opust msto zpadn branou, protoe tm smrem se jde na Shaftesbury. Tom zahnul doprava a vedl ostatn leny rodiny st msta, kterou do t doby nevidli. Zastavil se ped kamennm domem, na nm bylo na prvn pohled vidt, e by nalhav poteboval opravit. Malta, kterou stavitel pouil, byla dk a drolila se a opadvala. Do spr se dostal mrz, a u dokonce roztrhal nkolik kamen. Jestli to takhle nechaj jet jednu zimu, budou kody daleko vt. Tom se rozhodl, e na tuhle skutenost upozorn majitele. Vchod do domu tvoil irok oblouk. Devn dvee byly oteven a v chodb sedl emeslnk v prav ruce s kladivem a v lev se sdlem, malm eleznm nstrojem s ostrm hrotem. Do devnho sedla, kter ml poloen ped sebou na lavici, vyezval sloit ornament. Vzadu Tom uvidl naskldan devo a ki a chlapce, kter pometlem zametal hobliny. Dobr den, miste sedli, pozdravil Tom. Sedl vzhldl, jedinm pohledem odhadl Toma na lovka, kter by si uml udlat sedlo sm, kdyby njak poteboval, a jen krtce pikvl. Jsem stavitel, pokraoval Tom. A vidm, e potebuje moje, sluby. Jak to?

Omtka se ti drol, kameny praskaj a tvj dm by u nemusel dal zimu vydret. Sedl zavrtl hlavou. Tohle msto je pln zednk. Pro bych si ml najmat nkoho odjinud? Jak chce, Tom se od nj odvrtil. A je Bh s tebou. K by, pokval hlavou sedl. Nevychovanec jeden, poeptala Agnes manelovi, kdy se od sedlova domu vzdalovali. Ulika je dovedla na trit. Tady, na plakrovm moi bahna, vymovali rolnci z okol msta vechnu mouku, zrn, mlko a vejce, co mohli postrdat, za vci, kter potebovali, ale nedokzali si je sami vyrobit za hrnce, radlice k pluhu, provazy a sl. Trhy byly zpravidla pestrobarevn a dost hlun. Mezi lidmi ze sousednch stnk dochzelo ke spoust dobrosrdenho popichovn, pedstranho soupeen, dti se tahaly o lacin kole, obas se objevil potuln zpvk i skupinka komediant, vude byly zmalovan dvky a nkdy se dostavil i zmrzaen vojk a dal k lepmu vyprvn o vchodnch bouch a zbsilch hordch Saracn. Ti, jim se podailo uzavt njak vhodn obchod, asto podlehli pokuen, zaali oslavovat a probendili veker utren penz v silnm pivu, take do obda byla na trhu zpravidla dost divok nlada. Jin pro zmnu prohrli penze v kostkch, co nevyhnuteln vedlo k bitce. Jene te prelo, bylo rno, leton roda u byla prodan nebo uskladnn, a tak panoval na trhu klid. Promokl rolnci zachmuen smlouvali s tesoucmi se majiteli stnk a vichni dohromady se tili dom k slajcm krbm. Tomova rodina si razila cestu ponurm davem, nevmala si unavenho vyvolvn prodavae jitrnic a brusie no. U byli mlem na opanm konci trit, kdy vtom Tom uvidl jejich prase. Tak ho to pekvapilo, e v prvn chvli ani nemohl vit vlastnm om. Pak Agnes zaeptala: Tome! Podvej! Hned vdl, e si toho tak vimla. Nebylo sebemench pochyb znal unka stejn dobe jako Alfreda i Martu. A nesl ho v seven, je prozrazovalo znan cvik mu se zdrav rovoukou plet a mohutnm bichem lovka, kter j tolik masa, kolik potebuje, a pokad jet nco navrch: byl to eznk, o tom nebylo pochyb. Tom i Agnes se zastavili a zrali na nj. A protoe mu stli v cest, neml jinou monost ne jejich ptomnost zaznamenat. Co je? vyhrkl zmaten z jejich upench pohled a netrpliv se snail jt dl. Mlen prolomila Marta. To je nae prase! zvolala rozilen. Pesn tak, zavrel Tom a bezvrazn se na eznka zadval.

Na okamik se muovi mihl pes obliej zludn vraz a Tomovi rzem dolo, e eznk moc dobe v, e zve je kraden. Nahlas ale mu prohlsil: Prv jsem za nj zaplatil padest penci, take tm je prase moje. A u jsi dal ty penze komukoliv, byl to nkdo, kdo neml prvo to prase prodat. Prv proto jsi ho dostal tak levn. Od koho jsi ho koupil? Od njakho venkovana. Zn ho? Ne. Posly, jsem eznk zdej posdky. Nemu chtt po kadm sedlkovi, kter mi prodv podsvine nebo krvu, aby pived dvanct chlap, kter odpishnou, e to zve je jeho. Mu ustoupil stranou, jako by chtl jt pry, ale Tom ho chytil za pai a zastavil ho. Na okamik se zdlo, e eznka peme vztek, pak si ale zejm uvdomil, e kdyby se chtl prt, musel by unka pustit na zem. A kdyby se nktermu ze len Tomovy rodiny podailo podsvinete zmocnit, pomr sil by se npadn zmnil. Najednou by bylo na eznkovi, aby dokzal, e je majitelem zvete. A tak se radji ovldl a prohlsil: Jestli m chce z neho obvinit, jdi za erifem. Tom se nad tm nvrhem na okamik zamyslel a vzpt ho zavrhl. Neml dn dkaz. Msto toho se zeptal: A jak vypadal ten chlap, co ti prodal moje prase? eznk uhnul pohledem a odpovdl: Jako kad druh. Ml pikrytou pusu? Dy o tom te pemlm, tak ml. Je to lotr, kter schovv zmrzaen, vysvtlil mu Tom trpce. Potm, e t to nenapadlo. Vdy leje jak z okapu! protestoval eznk. Kad chod zachumlan do hadr. Tak mi ekni, jak je to dlouho, co jsi s nm mluvil. Ped chvilikou. A kam ml nameno? Nejsp do nlevny. Aby tam propil moje penze, dodal Tom znechucen. Tak zmizni, ztra se. Teba t jednoho dne taky okradou a pak t bude mrzet, e se tolik lid sna udlat vhodn obchod, ani se podn pept na okolnosti. eznk vrhl na Toma zl pohled a zavhal, jako by chtl nco odseknout. Pak si to ale rozmyslel a vytratil se. Pro jsi ho nechal bet? zeptala se Agnes.

Protoe ho tady kad zn, a ns ne, odpovdl Tom. Kdybych se s nm popral, hodili by to na m. A jeliko prase nem na zadnici napsan moje jmno, kdo me ct, jestli je moje, nebo ne? Ale vechny nae spory Teba bychom jet mohli dostat penze za prase zptky, prohlsil Tom. Bu zticha a nech m pemlet. Stetnut s eznkem ho rozlilo a te si zchladil zlost tm, e mluvil neurvale s Agnes. V tomhle mst se potuluje chlap, kter nem pysky, ale zato m v kapse padest stbrk. Sta, kdy ho najdeme a ty penze mu vezmeme. Sprvn, pikvla Agnes odhodlan. Pjde zptky stejnou cestou, jakou jsme pili. Dojde a ke staveniti katedrly. J pjdu dl tudy a pijdu ke katedrle z druh strany. Pak se vydme opanm smrem dal ulic a tak pod dl. Pokud ho nezastihneme venku, je nkde v enku. Kdybys ho zahldla, dr se za nm a Martu poli pro m. J si s sebou vezmu Alfreda. Sna se, aby si t ten pacholek neviml. Nemj pi, ujistila ho Agnes bojovn. Chci ty penze, aby bylo za co nakrmit dti. Tom ji pohladil po ruce a usml se. Ty jsi stejn lvice, Agnes. Zadvala se mu na okamik do o, pak se nhle nathla na piky a polbila ho na sta, krtce, ale srden. Vzpt se otoila a vydala se s Martou v zvsu zptky pes trit. Tom ji sledoval, dokud nezmizela z dohledu, a pestoe dvala najevo takovou odvahu, ml v och strach. Pak vykroil s Alfredem opanm smrem. Zlodj si urit mysl, e je naprosto v bezpe. Pro ne, kdy prase ukradl, ml Tom nameno do Winchesteru. Zlodj se vydal opanm smrem, aby prodal unka v Salisbury. Jene divoenka Ellen prozradila Tomovi, e v Salisbury pestavuj katedrlu, a tak Tom zmnil plny a nevyhnuteln na zlodje narazil. Mu si ovem mysl, e Toma u nikdy v ivot neuvid, co dvalo okradenmu zednkovi nadji, e by mohl zlodje nachytat nepipravenho. Tom pomalu krel bahnitou ulikou, nakukoval do domovnch vchod a snail se psobit nenucenm dojmem. Chtl zstat nenpadn, protoe cel phoda by mohla skonit dost nsiln, a on nestl o to, aby si lid pamatovali, e njak vysok zednk sldil po mst. Vtina domk byly obyejn che ze deva, hlny a dok. Na zemi mly slmu, uprosted ohnit a kolem nkolik podomcku vyrobench kousk nbytku. Stail soudek a pr lavic a z domku byla nlevna. Kdy byla nkde postel s kusem zvsu, kter lo zathnout, znamenalo to, e tam sdl prostitutka. A hlun tlaenice kolem jedinho stolu neklamn signalizovala vrhcby.

Jaksi ena s rud namalovanmi rty ped nm odhalila adra, ale Tom jen zavrtl hlavou a honem spchal dl. V hloubi due ho vzruovala mylenka, e by to dlal s nkm, koho vbec nezn, za blho dne a jet by za to zaplatil, ale za cel ivot to ani jednou nezkusil. Znovu si vzpomnl na Ellen, divoenku z lesa. Na n tak bylo nco, co ho lkalo. Byla neuviteln pitaliv, ale ty hluboko posazen, pronikav oi ho uvdly do rozpak. Gesto, kterm se mu nabdla pobhlice, ho na okamik vyvedlo z rovnovhy, ale kouzlo, jm ho Ellen ommila, jet neztratilo slu. Najednou poctil blznivou touhu vyrazit zptky do lesa, najt ji a vrhnout se na ni. Dorazil a na stavenit, ani zlodje nkde zahldl. Zadval se na klempe, kte pitloukali olovn tabulky na trojhelnkovou sten konstrukci nad chrmovou lod. Jet nezaali pokrvat pilehl krovy bonch lod katedrly, a tak bylo stle jet mon prohldnout si podprn ploblouky, kter spojovaly vnj okraje bonch lod se stnou hlavn lodi, jak se vypnaj do poloviny vky celho chrmu. Ukzal ploblouky Alfredovi. Bez nich by se stna hlavn chrmov lodi vyboulila a zhroutila, protoe na ni zevnit tla vha kamennch klenut, vysvtloval. Vid, jak jsou ploblouky ve stejnch mstech jako patky klenutch oblouk uvnit hlavn lodi? Jsou souasn v jedn linii s pili, kter tvo sloupov uvnit katedrly. A okna v bonch lodch jsou v jedn ad s oblouky mezi sloupy. Vechna siln msta mus bt v jedn ad za sebou a vechna slab jakbysmet. Alfred se tvil nechpav a odmtav. Tom si povzdechl. Uvidl, jak z druh strany pichz Agnes, a opt se soustedil na jejich bezprostedn obte. Agnes mla kapuci plt staenou do ela, ale Tom manelku poznal podle odhodlan, drazn chze. irokoramenn dlnci j ustupovali z cesty, aby mohla projt. Kdyby na zlodje narazila a dolo ke rvace, pomyslel si Tom s potenm, byl by to docela rovnocenn boj. Vidl jsi ho? zeptala se. Ne. Ty zejm taky ne. Tom jen doufal, e zlodj jet neopustil msto. Pece by snad neodeel, ani by utratil nco z utrench stbrk. V lese nejsou lovku penze k niemu.Agnes uvaovala stejn. Nkde tady bude. Budeme hledat dl. Vrtme se zptky jinou ulikou a sejdeme se zase na triti. Tom a Alfred se vrtili ve svch stopch zptky ped stavenit a vyli branou ven. D u jim promoil plt skrznaskrz a Tom si jen tak letmo pedstavil korbel piva a misku hovzho vvaru nkde u hocho krbu v krm. Pak si vzpomnl, jak tvrd musel dt, aby mohl

koupit prastko, znovu mu ped oima vytanulo, jak se mu bez pysk ohnal hol po nevinn hlavice mal Marty, a vztek ho opt rozehl. Bylo opravdu tk prohledvat msto soustavn, jeliko v rozloen ulic nepanoval dn d. Vedly hned sem a hned zase tam podle toho, jak si kdo postavil dm, mly hodn ostrch zatek a slepch konc. Jedin opravdu rovn ulice vedla od vchodn brny k padacmu mostu do hradu. Pi prvn obhldce se Tom drel pobl hradeb chrncch hrad. Te zaal prohledvat okrajov tvrti, a tak klikoval sem a tam mezi mstskmi hradbami a vnitn st msta. Ocitl se v daleko chudch stech msta, domy tu byly mnohem selej, enky podstatn hlunj a prostitutky o poznn star. Okraj msta byl od stedu smrem z kopce, take tudy protkal veker odpad z bohatch tvrt, kter jejich obyvatel chtli splchnout za hradby. Lid, kter tu Tom potkval, psobili dojmem, e je stihl stejn osud. Vidl daleko vt podl mrzk, ebrk, hladovch dt, ztluench en beznadjnch pijk. Ale mue s uezanmi rty nikde nespatil. Dvakrt Tom zahldl chlapka, kter ml zhruba stejnou postavu a celkov se zlodji podobal, kdy si ho ale el prohldnout zblzka, zjistil jen, e podezel m obliej v podku. Skonil prohldku na triti, kde ho vyhlela Agnes. Tlo mla cel napjat oekvnm a oi j jen plly. Nala jsem ho! zaeptala. Tom poctil nhl nval vzruen spojenho s obavami. Kde? Veel do t krmy dole u vchodn brny. Dove m tam. Obeli hrad a k padacmu mostu a vydali se dol z kopce rovnou ulic vedouc pmo k vchodn brn a tam se ponoili do spleti uliek natsnanch pod hradbami. Za okamik uvidl Tom krmu. Ani to nebylo podn staven, jen ikm stecha na tyech sloupech piraen k mstskm hradbm, vzadu s velikm ohnitm, nad nm se na roni otela ovce a vedle bublal obrovsk kotel. Blilo se zrovna poledne a jdelna byla pln lid, pevn mu. Z vn masa zaalo Tomovi kruet v aludku. Jednm pohledem peltl ekajc zstup. Trpily ho pitom obavy, e zlodj mohl odejt v t krtk chvilce, ne se sem Tomovi podailo dorazit. Okamit mue uvidl. Sedl na tokrleti kousek od ostatnch, lc jedl z misky vvar a ped obliejem si pidroval tek, aby si zakrval sta.Tom se honem odvrtil, aby ho mu nemohl zahldnout. Te se mus rozhodnout, jak to cel vezme do ruky. Lomcoval s nm dostaten siln vztek, aby zlodje prost srazil k zemi a vzal mu mec s penzi. Jene ostatn by ho nenechali odejt. Musel by svoje chovn vysvtlit, a nejen kolemstojcm, i erifovi. Tom byl v prvu a skutenost, e zlodjem

byl psanec, vyvrhel, pro nj znamenala, e nebude muset nikomu dokazovat svou poestnost. Vdy Tom je na prvn pohled poctiv lovk a zednk. Jene ne se to vechno urovn, me to trvat kolik tdn, erif me bt na cestch nkde na pln opanm konci hrabstv. A kdyby to skonilo rvakou, me z toho vzejt obvinn z ruen krlova klidu. Ne. Daleko rozumnj bude dostat toho pacholka nkde o samot. Zlodj neme zstat ve mst pes noc, jeliko tu nem domov a nocleh neseene, protoe to by musel njak dokzat, e je poestn mu. Take bude muset odejt, ne se mstsk brny zavou na noc. Z msta vedou jen dv brny. Nejsp se vrt stejnou cestou, kterou piel, obrtil se Tom na Agnes. Pokm si na nj u vchodn brny. Alfreda nechme hldat zpadn brnu. Ty zstane ve mst a bude sledovat, co ten zlodj dl. Martu si vezmi s sebou, ale dvej si pozor, aby ji nezahldl. Kdybys potebovala mn nebo Alfredovi nco vzkzat, prost pole Martu. Dobe, pikvla Agnes stroze. Co mm dlat, kdyby se vydal smrem ke mn? zeptal se Alfred. Hlas se mu chvl rozilenm. Nic, odpovdl Tom pevn. Podv se, kterm smrem se vydal, a pok. Marta pro m dojde a pak ho dostaneme spolen. Alfred vypadal zklaman a Tom dodal: Udl, co ti km. Nechci vedle prasete pijt jet o syna. Alfred nakonec neochotn pikvl. Te se rozdlme, ne si ns vimne, jak tady stojme v hlouku a domlouvme se na nj. Jdeme. Tom se obrtil na pat a bez ohldnut se vydal pry od rodiny. Mohl se spolehnout na Agnes, e jeho pln dodr. Chvatn dorazil k vchodn brn, vyel z msta a peel rozvrzan devn most, pes kter dnes rno pomhal tlait volsk potah s kamenm. Pmo ped sebou ml cestu vedouc do Winchesteru, smovala na vchod a byla naprosto pm, jak dlouh koberec rozvinut pes kopce a dol. Po lev ruce se vinula do bo Portway, cesta, po n Tom a jeho rodina rodina a nejsp i zlodj pili do Salisbury, a mizela za vrcholem kopce. Zlodj se tm jist vyd prv po Portway. Tom sestoupil z kopce, proel skupinkou domk roztrouench kolem rozcest a zahnul na Portway. Poteboval se nkde schovat. el dl po kraji cesty a vyhlel njak phodn msto. Urazil dobrch dv st yard, ale dn vhodn kryt nenael. Ohldl se a uvdomil si, e zael pli daleko: u nerozeznval oblieje lid na rozcest, take by mohl pehldnout, kdyby se tam objevil mu s uznutmi rty a zahnul

smrem na Winchester. Tom se znovu rozhldl po okol. Cestu po obou stranch lemoval pkop, kter by za suchho poas mohl poslouit jako docela vhodn skr, jene te byl pln tekouc vody. Za pkopy se po obou stranch cesty zvedala za mrnm valem do kopce pole. Na poli jin od cesty uvidl Tom nkolik krav, jak spsaj strnit. Viml si, e jedna z krav si lehla za zven okraj pole, pozorovala cestu a val ji sten zakrval. S povzdechem se vydal zptky k mstu. Peskoil pkop a nakopl krvu. Vstala a odkolbala se pry. Tom si lehl na such, vyht msto, kter tam po n zbylo. Sthl si kapuci do ela a pipravil se na dlouh ekn. V duchu si splal, e nebyl prozravj a nekoupil si kousek chleba, ne se vydal pry z msta. Byl nervzn a taky trochu vylekan. Zlodj byl men postavy, ale pohyboval se rychle a byl zludn. To prokzal, kdy udeil Martu a ukradl prase. Tom se trochu bl, aby ho psanec nezranil, ale daleko vc ho dsilo pomylen, e by nezskal zptky svoje penze. Doufal, e Agnes a Marta jsou v podku. Agnes se o sebe um postarat, to moc dobe vdl. A i kdyby ji zlodj zahldl, co by asi tak mohl podniknout? Jen by byl vc ve stehu, nic jinho. Z msta, kde leel, vidl Tom ve katedrly. Mrzelo ho, e neml dost asu, aby se mohl podvat dovnit. Byl zvdav, jak stavitel zvldl meziokenn pile v arkd. Obvykle lo o tlust sloupy, z jejich hlavic vybhala ebra oblouk: jeden na sever a jeden na jih, ty spojovaly sousedn pile v arkd, a pak jeden na vchod a jeden na zpad, ty vedly pes celou lo k protjmu sloupoad. Nevypadalo to pln nejlp, jeliko na ebrech vybhajcch z oblch sloup bylo nco v nepodku. A bude Tom stavt svou katedrlu, budou sloupy tvoen svazky ty a z hornho konce kad tye bude jako paprsek vybhat ebro pslunho sloupu to je hledn logick een. Zaal si pedstavovat, m budou oblouky zdoben. Nejbnjmi tvary byly geometrick obrazce vytesat klikat ry a kosohelnky nevyadovalo dnou velkou zrunost. Jene Tom ml rd listov ornamenty, kter dodvaly hranat pravidelnosti kamen mkkost a nznak prodnosti. Vysnn katedrla zamstnvala Tomovu mysl a do poloviny odpoledne, kdy zahldl Martinu drobnou postaviku a jej blonatou hlaviku, jak se vynoila za mostem a propltala se mezi domky. Na rozcest dcerka zavhala a pak se rozhodla pro sprvnou cestu. Tom ji pozoroval, jak se k nmu bl, a vidl, jak se mra a peml, kde tak asi me otec bt. Kdy dola a na jeho rove, tie na ni zavolal: Marto!

Nepatrn vyjekla, pak ho uvidla, rozebhla se k nmu a peskoila pkop. Mma ti posl tohle, oznmila mu a vythla cosi zpod pltnky. Byla to hork masov placka. Kriste na nebi, tvoje matka je ale hodn ena! zvolal Tom a ukousl si podn sousto. Bylo v nm hodn hovzho a spousta cibule a chutnalo to pmo bosky. Marta se skulila vedle Toma na trvu. A s tm chlapkem, co nm ukradl unka, se mezitm dlo tohle, zaala, zarazila se a pokrila nos ve snaze soustedit se, aby nepopletla to, co mla za kol otci pekat. Byla tak sladk, e to Tomovi bralo dech. Vyel z krmy, potkal se s njakou pomalovanou pan a zmizel s n v jejm dom. My jsme s mmou ekaly venku. Zatmco zlodj utrcel nae penze s dvkou, pomyslel si Tom trpce. Pokrauj, vyzval dcerku. Nebyl u n dlouho, a kdy vyel ven, vydal se rovnou cestou do enku. Tam je dote. Moc nepije, ale hodn hraje vrhcby. Doufm, e vyhrv, poznamenal Tom jedovat. To je vechno? Vechno. M hlad? Mla jsem buchtu. Povdla jsi to vechno Alfredovi? Jet ne. Teprve k nmu pjdu. ekni mu, aby se snail zstat co nejvc such. M zstat such, opakovala Marta. Mm mu to ct pedtm, ne mu povm, co dlal mu, kter nm ukradl unka, nebo potom? Na tom pochopiteln vbec nezleelo. Potom, odpovdl Tom, protoe dcerka si dala odpov. Jsi chytr holika. Tak utkej. Tahle hra se mi lb, prohlsila Marta. Zamvala otci a rozebhla se pry. Jak peskoila pkop a upalovala zptky k mstu, jej dtsk noky se jen mhaly. Tom ji pozoroval s lskou a hnvem v srdci. Pracovali s Agnes do moru, aby si opatili penze, za n by mohli nakrmit dti, a on byl te pipraven i zabjet, jen aby dostal vechno, o co je okradli, zptky. Jene ten psanec je mon taky ochoten zabjet. Psanci stoj mimo zkon, jsou to vyhnanci. A ij podle pravidel neomezovanho nsil. Teba to nen poprv, co se Tlama Faramond ocitne tv v tv jedn ze svch obt. Ten chlap je zcela jist nebezpen. Smrkat se zaalo pekvapiv brzy, jak u se to obas bhem detivch podzimnch dn stv. Tomovi zaalo dlat starosti, jestli zlodje v deti vbec pozn. Jak se den chlil k veeru, lid a povoz cestujcch z msta a do msta ubvalo, jeliko vtina nvtvnk se vydala zptky dom tak, aby byli ve sv vsce jet za svtla. Ve

vych domech i v pedmstskch chatrch se zaaly mihotat plamnky rozsvcovanch kahnk, lou a lamp. Zasmuilho Toma napadlo, jestli se zlodj nakonec pece jen nepokus ve mst penocovat. Teba tam m njak zloineck ptele, kte ho u sebe nechaj, pestoe moc dobe vd, e je to proti zkonu. Teba. Vtom Tom uvidl mue se tkem pes sta. Krel pes devn most tsn za dvma jinmi mui. V tu chvli Toma nhle napadlo, e zlodjovi kumpni, pleatec a chlapk v zelen huce, mohli pijt do Salisbury s nm. Tom sice ani jednoho z nich ve mst nezahldl, ale mohli se na cel den rozdlit a te se zase sejt, aby se spolen vydali na cestu zptky. Tom tie zaklel: ani ve snu ho nenapadlo, e by se ml prt se temi mui. Kdy ale pili bl, skupinka se rozpadla a Tom s levou zjistil, e k sob vbec nepat. Prvn dva byli otec se synem, dva rolnci s tmavma, blzko sebe posazenma oima a zahnutmi nosy. Odboili na Portway a mu se tkem se vydal za nimi. Kdy se zlodj piblil, Tom pozorn sledoval jeho zpsob chze. Zdlo se, e psanec je stzliv. To byla smla. Lec zednk se podval zptky k mstu a uvidl, jak se na most vynoila ensk postava s malou holikou. Agnes a Marta. To ho zmtlo. Nenapadlo ho, e budou u toho, a zastoup zlodjovi cestu. Hned si ale uvdomil, e jim nedal dn pkazy, jimi by tto situaci pedeel. Jak se k nmu skupinka blila po cest, Tom napjal v tle vechny svaly. Sm byl tak vysok a urostl, e by se mu vtina lid vzdala bez boje. Jene psanci nemaj co ztratit a nikdo nemohl pedvdat, jak to dopadne, kdy se s nm Tom chytne do kku. Oba rolnci proli kolem Toma. Byli trochu v nlad a bavili se o konch. Tom si odvzal od opasku kladivo se eleznou hlavic a potkal ho v prav ruce. Nenvidl zlodje, kte nepracuj a msto toho obraj poctiv lidi o chleba. Nebude mu dlat sebemen pote skolit tohohle ptka kladivem. Jak se zlodj blil, zdlo se, e trochu zpomaluje, tm jako by vyctil nebezpe. Tom pokal, a bude psanec tak tyi a pt yard od nj pli blzko na to, aby se mohl obrtit na tk, a pli daleko, aby mohl kolem Toma probhnout. Zednk se pekulil pes beh, peskoil pkop a zastoupil zlodjovi cestu. Mu na nj zstal nehnut zrat, jako kdy ho do zem vraz. Co to m znamenat? zeptal se nervzn. Nepoznal m, napadlo Toma. Vera jsi mi ukradl prase, oznmil zlodjovi, a dneska jsi ho prodal eznkovi. V ivot

Nezaprej, oboil se na nj Tom. Koukej mi dt penze, co jsi za prase dostal, a j ti neublm. Na okamik ml pocit, e ho zlodj skuten poslechne. Kdy mu zavhal, Tom poctil nznak zklamn. Pak se psanec otoil na podpatku, dal se na prk a vbhl Agnes pmo do nrue. Nebel dost rychle, aby ji srazil navc Tomova ena nepatila k lidem, kter by bylo kdovjak snadn srazit a tak se chvli potceli ze strany na stranu v podivnm nemotornm taneku. Pak si zlodj uvdomil, e ho ena schvln zdruje, a odstril ji stranou. Kdy se kolem n snail prothnout, nastavila mu nohu. Chodidlo se j dostalo mezi muova kolena a oba spolen upadli na zem. Tom chvtal manelce na pomoc a srdce ml a v krku. Zlodj se snail zvednout a jednm kolenem se pitom opral Agnes o zda. Tom ho drapl za lmec a strhl ho ze eny. Ne se mu vzpamatoval a zskal rovnovhu, odthl ho Tom na kraj cesty a tam ho hodil do pkopu. Agnes se zvedla. Marta k n dobhla. Tom se honem zeptal: Vechno v podku? Ano, odpovdla Agnes. Oba rolnci se zastavili, obrtili se, pozorovali cel vjev a snaili se pochopit, co se vlastn dje. Zlodj kleel v pkopu. Je to lotr! volala Agnes na rolnky, aby je odradila od mylenky, e do stetu njak zashnou. Ukradl nm prase! Rolnci na to nijak nereagovali, dl se dvali a vykvali, co se bude dt. Tom zlodje znovu oslovil. Dej mi penze a nechm t bet, vyzval ho. Mu vyrazil ze karpy s noem v ruce, rychle jako krysa, a hnal se Tomovi po hrdle. Agnes zajeela. Tom ucukl. N se mu mihl ped obliejem a Tom uctil palivou bolest podl elisti. Ustoupil dozadu, a kdy se n znovu zablskl, rozmchl se kladivem. Zlodj uskoil a n i kladivo prozly vlhk veern vzduch, ani na sebe narazily. Na okamik zstali oba mui stt bez hnut, pozorovali se navzjem a tce oddychovali. Toma bolela tv. Uvdomil si, e jejich sly jsou docela vyrovnan, on je sice vy, ale zlodj m n, co je nebezpenj zbra ne zednick kladivo. Najednou mu dolo, e by mohl zemt, a uctil, jak se ho zmocuje chladnm sevenm strach. Zniehonic ml pocit, e neme dchat. Koutkem oka zahldl njak neekan pohyb. Zlodj ho zaznamenal tak, vrhl krtk pohled na Agnes a pak honem sklonil hlavu ped kamenem, kter proti nmu vyletl z jej ruky. Tom zareagoval s rychlost lovka, ktermu jde o ivot, a ohnal se kladivem po zlodjov sehnut hlav.

Kladivo dopadlo zrovna ve chvli, kdy mu zaal hlavu zase zvedat. elezn hlavice kladiva zashla elo v mstech, kde zanaj rst vlasy. Byla to uspchan rna a Tom do n nestail vloit vekerou slu, a e j ml dost. Zlodj se zapotcel, ale nepadl. Tom ho udeil znovu. Tentokrt u to byl silnj der. Tom ml as zvednout kladivo nad hlavu a podn zamit, protoe zlodj se zoufale snail zaostit pohled. Kdy Tom mchl kladivem, myslel na malou Martu. Pratil mue vekerou silou a zlodj se sloil na zem jako hadrov panenka. Tom byl tak rozruen, e ani nepoctil levu. Klekl si vedle zlodje a zaal ho prohledvat. Kde m mec? Kde m mec, u vech rohatch? drmolil. Dlalo mu pote bezvldn tlo pevracet. Konen pevrtil zlodje na zda a rozthl mu pl. U opasku visel obrovsk koen mec. Tom ho otevel. Uvnit nael mkk vlnn vek staen zdrhovac rkou. Tom ho vythl. Byl lehk. Przdn! zvolal Tom. Mus mt jet jeden. Vyprostil zpod mue pl a peliv ho prohmatal. Nikde neodhalil tajn kapsy ani neobjevil dn tvrd pedmt. Sthl psancovi boty. Uvnit tak nic nenael. Shl si k pasu pro jdeln n a odloupl podrky. Zase nic. Netrpliv zajel noem za lmec zlodjovy vlnn haleny a jedinm kubnutm ji rozpral a k dolnmu lemu. dn skryt ps s penzi nenael. Zlodj leel uprosted rozblcen cesty a nebt punoch, byl pln nah. Rolnci se na Toma dvali, jako by ped sebou mli blzna. Tom se vztekle obrtil na Agnes: dn penze nem! Musel je vechny prohrt v kostkch, poznamenala hoce. Doufm, e se bude smait v pekelnm ohni, prohlsil Tom. Agnes si klekla vedle lecho tla a poloila mu svou dla na hru. U tam v tuhle chvli je, ekla. Tys ho zabil. IV Kolem Vnoc u trpli hladem. Zima se dostavila brzy a byla studen, tvrd a nestupn jak kamenkv elezn sek. Kdy pole pokryl prvn mrz, visela jet jablka na stromech. Lid kali, e je to brzk mrz ediv a e rychle pejde, ale mlili se. Ve vesnicch, kde se trochu zpozdili s podzimn orbou, si ori lmali radlice o zem ztvrdlou na kost. Rolnci honem zabjeli prasata, aby je mohli nasolit na zimu, a statki poreli dobytek, jeliko v zim pastviny nedokou uivit tolik kus, kolik se na nich mohlo pst pes lto. Trvu stejn zhy vyplil mrz a nkter zbyl zvata tak jako tak uhynula. Vlk se zmocnilo zoufalstv a za

soumraku se plili do vesnic, aby tu kradli vychrtl kuata a neposlun dti. Sotva udeily prvn mrazy, pokryli stavitel na vech stavbch v zemi zdi postaven bhem lta slmou a hnojem, aby je chrnili ped nejhorm chladem, jeliko omtka nebyla jet tak zcela vyschl, a kdyby zmrzla, popraskala by. A do jara nebude nikde nikdo potebovat zednick prce. Nkte zednci a kamenci se nechvali najmout jen na lto a te se vraceli do rodnch vsek. Tam je znali vc jako lidi mnoha emesel ne jako zednky, take si u nich nechvali dlat radlice, sedla, postroje, vozy, lopaty, dvee, prost vechno, co vyadovalo ikovn ruce s kladivem, dltem a pilou. Ostatn zednci a kamenci se uchlili do pstek na staveniti a cel dny vytesvali do kamene sloit ornamenty. Jene mrz piel pli brzy, a tak prce nepjemn rychle ubvalo. A jeliko rolnci hladovli, biskupov, hradn pnov a statki mli na stavbu mn penz, ne kolik si pedstavovali. A tak ne se zima zaala chlit ke konci, nkte zednci byli proputni. Tom a jeho rodina se vydali ze Salisbury do Shaftesbury a odtud do Sherborne, Wellsu, Bathu, Bristolu, Gloucesteru, Oxfordu, Wallingfordu a Windsoru. Vude hoely na stavenitch ohn, kostely i hrady jen znly dery eleza o kmen a stavitel si ikovnma rukama chrnnma rukavicemi bez prst vyrbli mal pesn modely oblouk a klenut. Nkte stavitel byli netrpliv, sen i nezdvoil. Jin se smutn podvali na Tomovy vyzbl dti a thotnou enu a mluvili vldn a s ltost. Vichni ale kali tot: Kdepak, tady se pro tebe dn prce nenajde. Kdykoliv to lo, vyuili pohostinstv njakho kltera, kde mohli pocestn dostat nco k jdlu a najt msto k pespn vdy jen vhradn na jednu noc. Kdy na hustch kech ostruink dozrly plody, nkolik dn se jimi ivili jako ptci. V lese mohla Agnes rozdlat ohe pod eleznm hrncem a uvait trochu kae. Ale stejn byli vtinu asu nuceni kupovat si chleba u pekae a nakldan sled u obchodnka s rybami, nebo jst v krmch a veejnch jdelnch. To bylo ovem podstatn dra, ne kdyby si vaili sami, a tak jim penze jednoho dne nevyhnuteln doly. Marta byla od prody huben, ale te u byla vyloen vyzbl. Alfred pod jet rostl do vky, jako plevel vyrstajc z jalov pdy, a te byl najednou sam noha sam ruka. Agnes jedla stdm, ale dt, kter v sob nosila, bylo nenasytn a Tom si kolikrt viml, jak manelku trp hlad. Obas j pmo pikzal, e m nco snst. V takovch chvlch ustoupila jej elezn vle spolenmu nporu manela a nenarozenho dtte. Pesto se nezakulatila a nebyla kypr,

jako kdy ekala pedchzejc dti. Navzdory vyboulenmu bichu vypadala pepadle, jako mal dt stien hladomorem. Od chvle, kdy odeli ze Salisbury, uli ti tvrtiny obrovskho kruhu a ke konci roku se opt ocitli v rozlehlch lesch rozkldajcch se od Windsoru k Southamptonu. Mli nameno na Winchester. Tom prodal veker zednick nin a z utrench penz mu zbvalo u jen pr penci. A najde prci, bude si muset nstroje vypjit. Nebo si bude muset vypjit penze, aby si nstroje koupil. Jestli nedostane prci ve Winchesteru, bude s rozumem v koncch a nebude vdt, cosi pot. Doma, v rodn vsi, ml bratry, ale to bylo daleko na severu, stlo by je to nkolik tdn trmcen, a rodina by mu mezitm pomela hlady. Agnes byla jedinek a oba rodie u pochovala. dn zemdlsk prce nepadaly uprosted zimy v vahu. Teba by si Agnes mohla vydlat pr minc jako kuchysk pomocnice v dom njakho bohe ve Winchesteru. Hlavn u se neme takhle toulat po lese, protoe jej hodinka se bl. Jene do Winchesteru to byly jet ti dny cesty, a oni mli hlad u te. Ostruiny byly dvno pry a v dohledu se nevyskytoval ani dn klter. A Agnes u nezbvala v hrnci, kter vlekla na zdech, ani hrst ovsa. Pedchzejcho veera vymnili v jedn venkovsk chi n za bochnk renho chleba, tyi misky vvaru bez sntky masa a msto na span u ohn. Od t doby dnou vesnici neobjevili. Kdy se odpoledne pomalu chlilo k veeru, zahldl Tom stoupat nad stromy kou. Nali podle nj domek osamlho lesmistra, jednoho z len krlovy lesn policie. Dal jim pytel tun vmnou za Tomovu malou sekyrku. Uli jet asi ti mle, kdy vtom Agnes prohlsila, e je pli unaven a e u neme jt dl. Toma to pekvapilo. Za cel lta, co spolu ili, ji ani jednou neslyel ct, e je unaven. Posadila se pod koat kosk katan kousek od cesty. Tom vykopal s pomoc opotebovan devn lopatky mlkou jamku na ohe. Lopatka byla jednm z posledn nstroj, kter mu zbyly, protoe ji nikdo nechtl koupit. Dti nanosily vtve a Tom zaplil ohe. Pak vzal hrnec a vydal se hledat potok. Vrtil se s ndobou plnou ledov vody a postavil ji na kraj ohnit. Agnes nakrjela nkolik tun. Marta nasbrala katany, kter spadaly ze stromu, a Agnes j ukzala, jak je m oloupat a jejich mkk vnitek rozdrtit na drsnou mouku a nahzet do hrnce, aby byla tunov polvka trochu hust. Tom poslal Alfreda, aby opatil vc deva na ohe, a sm vzal klacek a rozhrabval spadan list v nadji, e nkde najde spcho jeka nebo zmrzlou veverku, ktermi by mohl polvku vylepit. Ml ale smlu.

Kdy se setmlo a polvka byla uvaen, posadil se vedle Agnes. Zbyla nm jet njak sl? zeptal se j. Zavrtla hlavou. U j neosolenou kai nkolik tdn, upozornila ho. Ty sis toho neviml? Ne. Hlad je nejlep koen. A mme ho spousty. Tom si najednou pipadal straliv unaven. Ctil, jak na nj dolehlo tiv bemeno zklamn, kter se nashromdilo za posledn tyi msce a kter u nedokzal dl snet. Poraeneckm tnem se zeptal: Kde se to vlastn pokazilo, Agnes? Vude, kde to lo, odpovdla. Minulou zimu jsi neml prci. Sehnal sis msto a na jae. Pak ta hrabc dcerunka zruila satek a lord William zastavil prce na dom. Nae jsme se rozhodli, e tam zstaneme a budeme pomhat pi nch a to byla chyba. Rozhodn by pro m bylo daleko jednodu najt si prci na stavb v lt ne na podzim. A zima pila brzo. I tak bychom to mon vechno njak zvldli, kdyby nm neukradli prastko. Tom unaven pikvl. Na tom m t jedin to, e zlodj si touhle dobou u dvno uv muka pekeln. To taky doufm. Ty si tm nejsi jist? Kn toho vd mnohem m, ne kolik pedstraj, e vd. Nezapome, e mj otec byl jednm z nich. To si Tom pamatoval velice dobe. Farn kostel, o kter Agnesin otec peoval, se rozpadal tak, e se s tm u nedalo vbec nic dlat, a on najal Toma, aby kostel pestavl. Kn se nesmj enit, ale tenhle knz ml hospodyni a ta mla dceru a ve vesnici bylo veejnm tajemstvm, e otcem dvete je prv knz. Agnes nebyla ani tehdy nijak krsn, ale mla mladistvou ple a psobila dojmem, e pekypuje energi. Kdy Tom pracoval, chodila si s nm povdat. Nkdy se stalo, e j vtr pitiskl aty na tlo a v tu chvli mohl Tom vidt kivky jej postavy, dokonce i kln, jako by na sob nic nemla. Jedn noci za nm pila do mal chatre, kde pespval, poloila mu ruku na sta, aby dala najevo, e nem nic kat, shodila ze sebe aty a on ji uvidl v msnm svtle pln nahou. A pak vzal jej siln mlad tlo do nrue a pomilovali se spolu. Byli jsme tehdy oba nevinn, ekla nahlas. Vdla, na co mysl. Lskypln se na nj usmla, pak j tv opt posmutnla a Agnes tie vzdychla. Pipad mi to tak stran dvno. U meme jst? ozvala se Marta.

Z vonc polvky zaalo Tomovi kruet v aludku. Ponoil misku do bublajcho vvaru a nabral si pr pltk tunu v dk tekutin. Tupou hranou noe zkusil, jestli u je tun hotov. Jet nebyl uvaen dost do mkk, ale Tom se rozhodl, e u nebude dl ekat. Kadmu dtti podal po misce a jednu odnesl Agnes. Vypadala vyerpan a zamylen. Chvli do misky foukala, aby polvku trochu zchladila, a pak ji zvedla k stm. Dti rychle sndly pdl a doadovaly se dal dvky. Tom sthl hrnec z ohn, ruce si pitom ped splenm chrnil okrajem plt, a nalil zbylou polvku do dtskch misek. Kdy si sedl zptky vedle Agnes, zeptala se: A co ty? J se najm ztra, odpovdl. Byla pli unaven, ne aby se s nm dohadovala. Tom a Alfred, piloili na ohe a nasbrali dost dv, aby jim vydrelo celou noc. Pak se zabalili do pl a uloili se na list ke spnku. Tom ml lehk span, a kdy Agnes zastnala, okamit se probudil. Co se dje? zaeptal. Znovu zastnala. Obliej mla bled a oi zaven. Po chvilce hlesla: Dtko chce na svt. Tomovi se zastavilo srdce. Tady ne, pomyslel si, tady na zmrzl zemi uprosted hlubokho lesa ne. Jet nen jeho as, namtl. Bude to dv. Tom se pinutil mluvit klidn. U z tebe la voda? Chvli po tom, co jsme opustili lesmistrovo staven, lapala po dechu Agnes a neotvrala oi. Tom si vzpomnl, jak se manelka nhle ztratila do hout, jako by na ni neekan pilo nalhav voln prody. A bolesti? Od t doby je mm pod. To byla cel ona ani se o tom nezmnila. Alfred a Marta se u tak probudili. Co se stalo? zeptal se Alfred. Dt chce na svt, vysvtlil jim Tom. Marta zaala plakat. Tom se zamrail. Dokzala bys dojt zptky do lesmistrov chatre? zeptal se manelky. Tam by mli alespo stechu nad hlavou, slmu, na ni by bylo mon si lehnout, a nkoho, kdo by jim pomohl. Agnes zavrtla hlavou. Dt u se zaalo posouvat. Tak to u to nebude dlouho trvat! Byli v nejoputnj sti lesa. Od rna nezahldli jedinou vesnici a krlovsk lesmistr je upozornil, e neuvid lidsk obydl jet cel nsledujc den. Z toho vyplvalo, e se jim neme podait najt enu, kter by Agnes poslouila jako porodn bba. Tom bude muset pomoci dtti na svt sm, tady, v

mrazu a jako pomocnky m k ruce jen dti. A kdyby se nco pokazilo, nem lky a nebude vdt, co si pot Je to moje chyba, splal si Tom v duchu. Udlal jsem j dt a dothl jsem ji a do thle pustiny. Vila mi, e se o ni postarm, a te tady bude rodit uprosted zimy pod irm nebem. Odjakiva pohrdal mui, kte si opat dti a pak je nechaj hladovt. A te najednou nen o nic lep ne oni. Bylo mu hanba. Jsem unaven, ozvala se Agnes. Mm pocit, e se mi nepoda dostat tohle dtko na svt. Chci si odpoinout. Obliej se j v zi ohn leskl tenkou vrstvikou potu. Tom si uvdomil, e mu nezbv ne se vzpamatovat. Bude pece muset Agnes dodvat slu. Pomu ti, prohlsil odhodlan nahlas. Na tom, co se tady bude dt, pece nen nic tajemnho ani sloitho. U sledoval porod nkolika dt. Obvykle pi tom pomhaly eny, jeliko ena lpe pozn, jak se matka ct, a doke j innji pomoci. Ale nebyl nejmen dvod, pro by tot neml zvldnout mu, kdy nic jinho nezbv. Nejdv se mus postarat, aby mla rodika pohodl. Pak bude muset zjistit, jak je porod daleko. Potom bude chvlena njak rozumn ppravy. A pak ji bude uklidovat a chlcholit a spolen budou ekat, a pijde jej chvle. Jak ti je? zeptal se. Zima, odpovdla. Poj bl k ohni, navrhl. Sundal si pl a rozprostel ho asi yard od ohnit. Agnes se pokusila zvednout. Tom ji ale bez pot zvedl a jemn ji posadil na pipraven pl. Klekl si vedle n. Vlnnou halenu, kterou nosila pod pltm, mla vepedu odshora a dol zapnutou na knoflky. Dva rozepnul a vsunul dovnit ruce. Agnes vyjekla. Bol to? zeptal se pekvapen a vylekan. Ne, zavrtla hlavou s nepatrnm smvem. M studen ruce. Uctil tvar jejho bicha. Otok byl vt a piatj ne pedchzejcho veera, kdy vedle sebe usnali na slm na zemi v chi. Tom pitiskl dlan trochu vc a uctil tvar nenarozenho dtte. Jeden konec tlka nael hned pod manelinm pupkem. Druh konec se mu ale nedailo nahmatat. Nahlas ekl: Nael jsem hlaviku, ale zadek nemu objevit. To je tm, e u je na cest ven, pouila ho Agnes. Zapnul ji a peliv ji zabalil do plt. Bude muset podniknout vechny ppravy co nejrychleji. Podval se na dti. Marta popotahovala. Alfred jen vypadal vyden. Bude uiten je njak zamstnat.

Alfrede, vezmi hrnec a dojdi k potoku. Podn ho umyj a pines ho pln vody. Marto, sesbrej njakou trvu a umotej mi z n dva provzky. Mus bt tak dlouh, aby z nich lo udlat nhrdelnk. Ho sebou. Ne se rozedn, bude mt dalho bratka, nebo mon sestiku. Vzdlili se. Tom vythl jdeln n a mal tvrd kmen a zaal brousit ost. Agnes znovu zastnala. Tom odloil n a vzal enu za ruku. Takhle u n sedl, kdy se rodily i ostatn dti: Alfred, pak Matilda, ale ta za dva roky umela, Marta a taky dt, kter se narodilo mrtv a pro n si Tom tajn pipravil jmno Harold. Jene pokad byl u porodu jet nkdo, kdo mohl pispchat s pomocnou rukou a maminku uklidnit Alfredovi pomhala na svt Agnesina matka, o Matildu a Harolda se postarala porodn bba z vesnice a o Martu nikdo men ne sama majitelka panstv. Tentokrt to prost bude muset zvldnout sm. A nesm dt najevo strach. Mus se snait, aby se manelka ctila spokojen a zajitn. Kee polevily a Agnes vydechla. Vzpomn si, jak se narodila Marta, promluvil na ni, a porodn bbu dlala sama lady Isabella? Agnes se usmla. Stavl jsi lordovi kapli a podal jsi ji, jestli by poslala sluku, aby pivedla porodn bbu z vesnice A ona na to ekla: ,Tu opilou starou arodjnici? T bych nedovolila porodit ani vrh divokch vlat! A vzala ns k sob do komnaty a lord Robert nemohl vlzt do sv vlastn postele, dokud nebyla Marta na svt. Byla to hodn pan. Takovch se na svt mnoho nenajde. Alfred se vrtil s hrncem plnm studen vody. Tom ho od nj vzal a poloil blzko ohn, aby ml horkou vodu, ale dost daleko, aby voda nezaala vt. Agnes shla pod pl a vythla mal lnn pytlk obsahujc ist hadry, kter mla pro tuto pleitost nachystan. Pila Marta s nru plnou trvy a posadila se, aby ji zaala spltat. Na co ty provzky potebuje? zeptala se. Na nco moc dleitho, uvid sama, odpovdl Tom. Tak si dej zleet. Zdlo se, e Alfred je vyjeven a v rozpacch. Jdi nasbrat njak dv, podal ho Tom. A mme vt ohe. Chlapec se ztratil ve tm, cel astn, e me nco dlat. Agnes zaala znovu tlait a obliej se j zkroutil bolest. Snaila se vypudit dt z lna a vydvala pitom temn tich zvuky, jako kdy se strom pomalu lme ve vichici. Tom mohl pmo vidt, kolik ji to snaen stoj sil, sahala do poslednch zsob energie. Z celho srdce si pl, aby mohl rodit za ni, aby mohl ta muka podstoupit sm, aby j

mohl poskytnout trochu levy. Konen bolesti podle veho polevily a Tom opt zaal dchat. Agnes psobila dojmem, e upadla do lehkch mdlob. Alfred se vrtil s nru plnou klack. Agnes se znovu probrala a posteskla si: Je mi takov zima. Alfrede, pilo podn na ohe, pikzal Tom. Marto, lehni si vedle matky a zahvej ji. Ob dti ho s vydenmi pohledy poslechly. Agnes objala Martu a pevn ji k sob pitiskla. Cel se pitom tsla. Tomovi se dlalo mdlo strachy. Ohe jen huel, ale vzduch byl m dl tm chladnj. Mohla by se udlat takov zima, e by zabila novorozen hned pi prvnm nadechnut. Dtti, kter se narod pod irm nebem, se nco takovho klidn me stt. Ve skutenosti se venku nejvc dt rod o nch, kdy m kad pln ruce prce a eny pracuj do posledn chvilky. Jene o nch je zem such, trva mkk a vzduch vlah. Tom jet v ivot neslyel o en, kter by rodila venku uprosted zimy. Agnes se zvedla na lokty a rozthla nohy vc od sebe. Co se dje? zeptal se Tom vyplaenm hlasem. Provala takov muka, e ani nedokzala odpovdt. Alfrede, obrtil se Tom na syna, klekni si za matku, aby se o tebe mohla podn opt. Jakmile byl Alfred na mst, Tom rozevel manelin pl a rozepnul j suknici. Klekl si Agnes mezi nohy a uvidl, e porodn branka se u zaala trochu otevrat. U to nebude dlouho trvat, milku, zamumlal a ze vech sil se snail, aby se mu hlas netsl strachy. Znovu se uvolnila, zavela oi a plnou vahou se opela o Alfreda. Zdlo se, e branka se trochu sthla. V lese panovalo naprost ticho, ruen jen prasknm velkho ohn. Zniehonic si Tom vzpomnl, jak rodila sama v lese Ellen, divoenka, kterou ped asem potkali. To muselo bt hrozn. Vyprvla pece, jak se bla, e bude jen bezmocn leet a pijde vlk a novorozen j ukradne. Lid kali, e letos jsou vlci drzej ne jindy, ale urit si netroufnou napadnout skupinu ty lid. Agnes znovu napjala tlo a na zkiven tvi se j objevily nov krpje potu. U je to tady, pomyslel si Tom. Byl hrzou bez sebe. Sledoval, jak se branka znovu roziuje, a tentokrt ve svtle ohn uvidl, jak se ven dere hlavika s chomem vlhkch ernch vlas. Napadlo ho, jestli by se neml modlit, ale te na to nebyl as. Agnes zaala lapat po vzduchu krtkmi rychlmi ndechy. Branka se otevela jet vc neuviteln doiroka a pak se zaala ven sunout hlavika obliejem dol. Za okamik Tom uvidl zkrabatl ui tsn

pitisknut k lebce. Pak zahldl zvrsnnou ki na krku. Jet pod nemohl rozpoznat, jestli je dt v podku. Hlava je venku, ohlsil, ale Agnes u to pochopiteln vdla, protoe to ctila. Znovu se uvolnila. Tom novorozen pomalu obrtil a uvidl zaven oi a stisknut sta a obliej pln krve a kluzkch tekutin z dlohy. J! vykikla Marta. Vidte ten malik obliej? Agnes ji slyela, krtce se zasmla a pak zaala znovu tlait. Tom se j sklonil mezi stehna, a zatmco se na svt jedno po druhm dostvala ramnka, podepral levou rukou drobounkou hlaviku. Pak najednou zbytek tlka vyklouzl raz dva a Tom honem vsunul pravou dla pod hd, zatmco se kehk noiky tak objevily ve studenm svt. Agnesina branka se okamit zaala zavrat kolem pulzujc modr ry vedouc k pupku novorozente. Tom dt zvedl a vystraen si ho prohldl. Vude byla spousta krve a on se nejdv vydsil, e je nco straliv v nepodku. Ale pi podrobnjm prozkoumn dn zrann nenael. Podval se nemluvnti mezi nohy. Byl to chlapec. To vypad hrozn! vydechla Marta. Je v podku, oznmil Tom a levou se pod nm podlamovala kolena. ,Je to kluk jak buk. Novorozen otevelo sta a zaalo kiet. Tam se podval na Agnes. Jejich pohledy se setkaly a oba se na sebe usmli. Tom si pitiskl drobounk dtko k hrudi. Marto, naber mi z hrnce misku vody, pikzal. Dvtko okamit vyskoilo, aby splnilo otcovo pn. Kde jsou ty hadry, Agnes? Tomova ena ukzala na lnn pytlk poloen na zemi kousek od jejho ramene. Alfred ho podal Tomovi. Chlapci se po tvch koulely slzy. Poprv v ivot vidl, jak dt pichz na svt. Tom namoil hadk do hork vody a jemn smyl erstv narozenmu chlapci z oblieje krev a sliz. Agnes si vepedu rozepnula halenu a Tom j chlapeka podal do nrue. Jet pod vyvdl. Tom sledoval, jak ra, kter vedla od chlapcova bka Agnes do slabin, pestala tepat, scvrkla se a zblela. Tom se obrtil na Martu. Podej mi ty provzky, cos udlala. Te uvid, na co jsou. Podala mu dva kousky spleten trvy. Tom jimi na dvou mstech podvzal pupen ru a uzly pevn uthl. Pak vzal n a ru mezi provzky pezl. Posadil se na zem. Tak to bychom mli. Nejhor je za nmi a dt je v podku. Zmocnil se ho pocit hrdosti.

Agnes posunula novorozen tak, aby mlo obliejk u jejho prsu. Chlapekova drobouk sta nala nabhlou bradavku. Pestal plakat a zaal st. Jak v, e to m dlat? zeptala se Marta uasle. To je zhada, odpovdl Tom. Podal dcei misku a ekl: Dej matce trochu erstv vody, a se me napt. No jist, pikvla Agnes vdn, jako by si prv uvdomila, e m obrovskou ze. Marta j podala misku a Agnes vypila vodu do dna. To bylo moc dobr, vydechla. Dkuju. Podvala se dol na sajc dt a pak zvedla oi k Tomovi. Jsi hodn mu, pronesla tie. Mm t rda. Tom ctil, jak se mu do o derou slzy. Usml se na enu a pak mu pohled sjel n. Uvidl, e manelka stle jet hodn krvc. Scvrkl pupen ra, kter jet pomalu vychzela z tla, leela zkroucen na zemi mezi Agnesinma nohama v kalui krve, je se utvoila na Tomov plti. Znovu zvedl pohled. Dtko pestalo st a usnulo. Agnes pes n pethla pl a pak tak zavela oi. Po chvli se Marta zeptala Toma: Ty jet na nco ek? Na lko, odpovdl j otec. Co to je? Uvid. Matka i dt chvli spolen dmaly a pak Agnes opt otevela oi. Napjala svaly, porodn branka se zase trochu pootevela a placenta vyklouzla ven. Tom ji vzal do obou rukou a prohldl si ji. Vypadala jako podn kus flkoty od eznka. Kdy se na ni zadval zblzka, vidl, e je natren, jako by j kus chybl. Nikdy pedtm si ale placentu tak podrobn neprohlel, a tak dospl k zvru, e nejsp vypad vdycky stejn, e se cestou z lna pokad takhle mus pokodit. Hodil ji na ohe. Zaala se kvait a kolem se il nepjemn pach, jene kdyby ji jen hodil do rot, mohlo by to pilkat liky, nebo dokonce vlka. Agnes pod jet krvcela. Tom si vybavil, e s placentou se vdycky objevilo trochu krve, ale nevzpomnal si, e by j bylo tolik. Uvdomil si, e zejm jet nemaj nejhor za sebou. Na okamik se mu zatoila hlava, asi z napt a nedostatku jdla. Ale slabost pominula a zednk se opt vzpamatoval. Jet pod trochu krvc, obrtil se na Agnes a snail se, aby nebylo z hlasu poznat, jak straliv je vyden. To pestane, ujiovala ho. Pikryj m. Tom j zapnul halenu a pak j kolem nohou omotal pl. U si mu jt trochu odpoinout? ozval se Alfred.

Stle jet kleel za matkou a podpral ji. U mus bt cel zdevnl, pomyslel si Tom, vdy za n sed celou dobu ve stejn pozici. Vystdm t, pikvl. kal si, e pro Agnes je pohodlnj, kdy me s dttem napl sedt. A navc j lovk, kter za n sed, zahv zda a chrn ji ped vtrem. Vymnil si s Alfredem msto. Mladk si protahoval nohy a skuel pitom bolest. Tom objal rukama Agnes a synka. Jak se ct? zeptal se. Jen unaven. Dt se rozplakalo. Agnes ho postrila, aby nahmatalo bradavku. Zaalo st a matka podle veho usnula. Tom z toho ml nepjemn pocit. Na tom, e je Agnes unaven, nebylo nic neobvyklho, ale jej odevzdanost ho mtla. Byla pli zeslbl. Novorozen spalo a po chvli usnuly i ob star dti. Marta se skulila za Agnes a Alfred se nathl na opan stran ohnit. Tom drel manelku v nru a jemn s n pohupoval. as od asu ji polbil do vlas. Ctil, e se jej tlo postupn uvoluje, jak upad do stle hlubho spnku. To je pro ni asi nejlep, kal si v duchu. Poloil j dla na tv. Pestoe se tak usilovn snail, aby ji zahl, mla tve vlhk a studen. Vsunul ruku pod pl a nahmatal hrud nemluvnte. Tlko bylo tepl a chlapcovo srdce hezky siln builo. Tom se usml. Siln dt, pomyslel si. To peije vechno. Agnes se zavrtla. Tome? Ano. Vzpomn si na tu noc, kdy jsem za tebou pila do toho tvho psteku? Tehdy, jak jsi opravoval otcv kostel. No jist, pikvl a pohladil ji. Copak bych na to mohl nkdy zapomenout? Nikdy jsem nelitovala, e jsem se ti odevzdala. Nikdy, ani jedinkrt v ivot. Pokad, kdy si na tu noc vzpomenu, uvdomuju si, jak jsem rda, e jsem to udlala. Usml se. Byl rd, e to v. J taky, ujistil ji. Jsem taky rd, es to udlala. Na okamik si zdmla a pak se ozvala znovu. Doufm, e tu svou katedrlu jednou postav, prohlsila. To ho zaskoilo. Myslel jsem si, e ti to vad. Vadilo mi to, ale byla to chyba. Zaslou si nco krsnho. Nevdl, jak to mysl. Postav mi krsnou katedrlu, dodala. Nedvalo mu to pli smysl. Byl rd, kdy manelka opt usnula. Tentokrt zstala leet pln bezvldn a hlava j padla na stranu. Tom musel dret dt, aby j nesklouzlo z hrudi.

Leeli takhle velmi dlouho. Nakonec se dt znovu probudilo a zaalo plakat. Agnes nereagovala. Pl vzbudil Alfreda. Mladk se pekulil a zadval se na svho novho bratka. Tom s Agnes jemn zatsl. Probu se, dt chce nakojit. Tati! zvolal Alfred, podvej se j do oblieje! Toma se zmocnila zl pedtucha. Manelka pece jen krvcela a pli. Agnes! vykikl. Tak probu se! dn odpovdi se nedokal. Byla v bezvdom. Vstal a pomalu ji pokldal, a leela zdy na zemi. Obliej mla pzran bl. S hrzou z toho, jak pohled se mu naskytne, rozhrnul pl, kter mla omotan kolem stehen. Krev byla vude. Alfred vyjekl a odvrtil se. Tom zaeptal: Kriste Jei, stj pi ns. Dtsk kik probudil Martu. Uvidla krev a zaala jeet. Tom ji zvedl a plcl ji pes tv. Zmlkla. Neje, podal ji klidn a postavil ji zptky na zem. Matka umr? ozval se Alfred. Tom poloil dla Agnes na hru a pak pod lev adro. Tlukot srdce neuctil. Srdce nepracovalo. Pitiskl dla vt silou. Tlo bylo tepl a spodn okraj tkch ader ho hladil po hbetu ruky, ale tlukot srdce ani dech nectil. Studen mrkoty zastely Tomovi vdom jako hust mlha. Je mrtv. Zadval se j do oblieje. Jak je mon, e tu najednou nen? Pl si, aby se pohnula, aby otevela oi a chytila dech. Stle jet tiskl dla k jej hrudi. k se, e nkdy srdce zane znovu bt jene Agnes ztratila pli mnoho krve. Podval se na Alfreda. Matka je mrtv, zaeptal. Alfred na nj nechpav civl. Marta se dala do ple. Novorozen zaalo kiet. Musm se o n njak postarat, pomyslel si Tom. Musm kvli nim sebrat slu. Jene se mu chtlo nakat, touil vzt manelino tlo do nrue, objmat je, zatmco bude vychldat, a vzpomnat, jak byla, kdy byla mlad, jak se smla a jak se spolu milovali. Chtl vzlykat zoufalstvm a vzteky hrozit nemilosrdnmu nebi sevenou pst. Zatvrdil se. Mus se ovldat, mus bt siln kvli dtem. Ani slzy mu nestouply do o. V duchu se sm sebe zeptal: Co bych ml udlat nejdv? Vykopat hrob. Musm vykopat podn hlubokou jmu a poloit ji do n, abych ji chrnil ped vlky a zajistil, e se jej kosti v podku dokaj soudnho

dne. A pak se budu muset pomodlit za jej dui. Ach Agnes, pro jsi m tu nechala samotnho? Novorozen pod vytrvale kielo. Oi mlo pevn zaven a sta pravideln otevralo a zavralo, jako by se pokouelo st ze vzduchu. Potebovalo nakojit. Agnes mla prsa stle jet pln teplho mlka. Pro ne? pomyslel si Tom. Piloil dt k manelinu prsu. Chlapeek nael bradavku a zaal st. Tom pithl Agnesin pl pevnji kolem synkova tla. Marta to sledovala rozenma oima a cucala si palec. Tom ji podal: Me to dt takhle dret, aby nespadlo? Pikvla a klekla si vedle mrtv eny a dtka. Tom shl po lopat. Vybrala si tohle msto, protoe si tu chtla odpoinout, a posadila se pod vtve katanu. Tak a je to tedy msto jejho poslednho odpoinku. Tom tce polkl a pral se s nutkavou touhou posadit se na zem a dt se do ple. Na zemi, nkolik yard od kmene stromu, kde u nebudou koeny, si vyznail obdlnk. Pak zaal kopat. Zjistil, e mu to pomh. Kdy se soustedil na to, aby lopata zajela co nejhloubji do zem a aby zvedl co nejvc hlny najednou, zbytek mysli pestal pracovat a Tom se dokzal docela dobe ovldnout. Stdal se s Alfredem, aby ml i syn monost vyut levy, kterou pinela jednotvrn, opakujc se tlesn nmaha. Kopali rychle, vzjemn se popohnli, a pestoe vzduch byl lezav chladn, oba se potili, jako by bylo letn poledne. Pak pila chvle, kdy se Alfred zeptal: Nebude to u stait? Tom si uvdomil, e stoj v jm, jej okraj mu sahal a k temeni hlavy. Nechtlo se mu s tou prac konit. Nakonec neochotn pikvl. Bude, odpovdl. A vykrbal se ven. Zatmco kopali, zaalo se pomalu rozednvat. Marta vzala dt do nrue, posadila se s nm a chovala ho. Tom pistoupil k Agnes a poklekl vedle n. Pevn kolem n zavzal pl, jen obliej nechal vykukovat, a pak enu zvedl. Doel k jm a poloil tlo vedle jejho okraje na zem. Sm se pak spustil dol. Zvedl ji a poloil ji opatrn na dno. Klekl si vedle n do studenho hrobu a dlouze se na ni zadval. Jednou ji lehce polbil na rty. Pak j zatlail oi.Vylezl ven z hrobu. Pojte sem, dti, vyzval je. Alfred a Marta k nmu pikroili a stoupli si vedle nj, kad z jedn strany. Marta drela v nru novorozen. Tom jim poloil ruce kolem ramen. Vichni se zadvali do hrobu. eknte: Bh s tebou, maminko, podal je Tom. Dti dvojhlasn opakovaly: Bh s tebou, maminko.

Marta vzlykala a Alfred ml v och slzy. Tom je oba objmal a sm polykal slzy. Pak je pustil a shl po lopat. Kdy se prvn sprka hlny snesla do hrobu, Marta zajeela. Alfred ji pevn objal. Tom se dl ohnl lopatou. Nedokzal se pinutit k tomu, aby hodil mrtv hlnu na obliej, a tak j nejprve zahzel chodidla, pak nohy a trup. Navril tm piatou hromadu, take kad dal dvka hlny, kterou na ni pihodil, se svezla dol, a nakonec mla mrtv hlnu i na krku, pak pikryla sta, kter kdysi lbal, a nakonec zmizel cel obliej, aby ho u nikdy nikdo nevidl. Zahzet hrob pak u lo Tomovi rychle. Kdy byl hotov, zadval se na navrenou hromdku hlny. Sbohem, drah, zaeptal. Byla jsi mi dobrou enu a miluju t. Silou vle se pinutil odvrtit pohled od hrobu. Jeho pl stle jet leel na mst, kde na nj poloil Agnes, kdy se chystala rodit. Spodn st plt byla naskl sraenou a zasychajc krv. Vzal n a rzn pezl pl v polovin. Zakrvcenou st hodil na ohe. Marta pod chovala novorozen. Podej mi ho, podal ji Tom. Zadvala se na nj se strachem v och. Zabalil nah dt do zbyl poloviny plt a poloil je na hrob. Chlapeek plakal. Tom se obrtil k dtem. Tup na nj zraly. Nemme mlko, abychom dt udreli naivu, prohlsil na vysvtlenou. A tak ho musme nechat tady u matky. Ale vdy ume! namtla Marta. Ano, pikvl Tom a v moc se snail ovldat hlas. Ume, a udlme cokoliv. A pl si, aby dt pestalo breet. Sesbral vechny jejich vci, naskldal je do hrnce a ten si pivzal na zda, jako to dlvala Agnes. Jdeme, rozhodl. Marta zaala vzlykat. Alfred byl ve tvi pln bl. Vykroili do temn edivho svtla chladnho rna a vydali se po cest pry. Nakonec pece jen dtsk pl zanikl v dli. Nemlo smysl zstvat u hrobu, dti by tam stejn neusnuly a dret pod katanem celonon str by nikomu neprosplo. Navc jim vem prospje, kdy se budou hbat. Tom nasadil ostr tempo, ale jinak si konen mohl dovolit voln pemlet. Stejn u nedokzal mylenky dl ovldat. Te nezbvalo nic jinho ne lapat. Nemusel nic zaizovat, neml nic na prci, nemusel nic organizovat, nebylo teba na nic dohlet, stailo jen uprat pohled do erho lesa a sledovat stny, kter se mhaly ve svtle pochodn. A tak myslel na Agnes. Nechal se voln unet

vzpomnkami a sm pro sebe se usmval. Pak se na ni obrtil, aby j povdl, co se mu vybavilo, a hrza, s n si uvdomil, e jeho ena je mrtv, mu zpsobila pmo fyzickou bolest. Byl zmaten, jako by ho potkalo nco naprosto nepochopitelnho, i kdy to ve skutenosti bylo naprosto bn, e ena v jejm vku ume pi porodu a e mu jeho vku zstane na svt jako vdovec. Jene pocit ztrty je jako zrann. Slyel, e kdy nkdo pijde o prsty na noze, neme stt a v jednom kuse pad, dokud se nenau znovu chodit. Ml podobn pocit. Jako by mu nkdo uzl kus tla a on si neme zvyknout na mylenku, e je pry navdycky. Snail se na ni nemyslet, ale neustle se mu vybavovalo, jak vypadala ped smrt. Pipadalo mu neuviteln, e byla jet ped pr hodinami naivu a te je pry. Pedstavoval si jej napjat obliej ve chvlch, kdy se snaila dt ivot synkovi, a pak jej pyn smv, kdy se na chlapeka mohla podvat. Vzpomnl si, co mu potom ekla: Doufm, e tu svou katedrlu jednou postav a pak Postav mi krsnou katedrlu. Mluvila o tom, jako by vdla, e umr. Jak el, musel stle vc a vc myslet na novorozen, kter tam nechali leet na erstvm hrob zabalen do poloviny plt. Chlapeek je nejsp stle jet naivu. Pokud ho ovem nezvtila lika. Stejn do obda zeme. Chvli bude plakat, pak zave oi, a jak bude pomalu prochldat, ivot z nj prost vyprch. Pokud ho ovem nezvtila lika. Tom pro nemluvn nemohl vbec nic udlat. Potebovalo k peit mlko a tady dn nebylo: iroko daleko neleela vesnice, kde by Tom mohl zkusit najt nhradn kojnou i krvu nebo ovci, kter by mohla nabdnout pijatelnou nhradu. Tom mohl synkovi nabdnout jedin tuny a ty by ho zabily stejn jist jako lika. Jak pibvalo svtla, pipadalo Tomovi stle dsivj a dsivj, e tam dt nechali a li pry. Vdl, e je to docela bn zleitost: rolnci s poetnmi rodinami a malm hospodstvm asto nechvaj dti zemt a far mnohdy dl, e o tom nev. Jene Tom nepatil k takovmu typu lid. Ml synka chovat v nru, dokud nevypust dui, a pak ho pohbt. Jist, nemlo to dn smysl, ale stejn to ml udlat, protoe je to tak sprvn. Uvdomil si, e u se pln rozednilo. Nhle se zastavil. Dti zstaly mlky stt a vykvav se na nj dvaly. Byly pipraveny na vechno nic u nebylo jako dv. Neml jsem tam to dt nechvat, prohlsil Tom. Nemme ho m nakrmit, namtl Alfred. Je odsouzen k smrti. Stejn jsem ho tam neml nechvat, trval na svm Tom.

Tak se vrtme, navrhla Marta. Tom stle jet vhal. Jestlie se vydaj zptky, pizn tm, e udlal nco patnho, kdy tam dt nechal. Vdy je to ale pravda. On skuten udlal nco patnho. Otoil se. Tak dobe, pikvl. Jdeme zptky. Najednou se mu vechna nebezpe, kter se pedtm v mylenkch snail zpochybnit, zdla daleko pravdpodobnj. Lika touhle dobou chlapeka u urit zvtila a odthla si ho do nory. Nebo ho dokonce nael vlk. Nebezpen jsou i divoc kanci, i kdy nejed maso. A co sovy? Sova by sice s dttem nevzltla, ale klidn by mu mohla vyklovat oi. Pidal do kroku a ctil, jak se mu z hladu mot hlava a jak je vyslen. Marta musela bet, aby mu staila, a vbec si nestovala. Ml hrzu z toho, jak pohled se asi tak naskytne, a dojdou zptky k hrobu. Dravci jsou nemilosrdn a moc dobe poznaj, kdy je njak ivoich bezmocn. Nevdl pesn, kolik toho od rna uli pln ztratil pedstavu o ase. Les po obou stranch mu pipadal naprosto ciz, pestoe jm museli ped chvl prochzet. S obavami vyhlel msto, kde zahzeli hrob. Ohe pece nemohl jet pestat hoet, vdy udlali tak vysokou hranici. Prozkoumval pohledem stromy a snail se mezi nimi najt npadn listy koskho katanu. Minuli odboku, na ni si nepamatoval, a Tom zaal vyden pemtat, jestli je mon, e by hrob minuli a nevimli si ho. Pak ml najednou dojem, e ped sebou zahldl slabou oranovou zi. Srdce mu zaalo bt rychleji. Pidal do kroku a pimhouil oi. Ano, je to ohe. Dal se do bhu. Zaslechl Martu, jak ki, jako by ji tam chtl nechat, a zavolal na ni pes rameno: U jsme tady! Slyel, jak za nm ob dti utkaj. Kdy dobhl ke koskmu katanu, srdce mu builo a v krku. Ohe jet docela slun plpolal. Byla na nm jet pkn hranice dv. Na mst, kde Agnes vykrvcela k smrti, byla na zemi tmav skvrna. Byl tam i hrob, hromada erstv navren hlny, pod n te odpov tlo Tomovy eny. A na hrob nic. Tom se horen rozhlel kolem a mylenky mu v hlav jen vily. Po dtti nebylo nikde ani stopy. Tomovi vyhrkly do o slzy zoufalstv. Zmizela dokonce i polovina plt, do n nemluvn zabalil. Jene hrob zstal naprosto nepokozen v mkk pd nezahldl jedinou stopu divok zve, nikde nevidl krev, nic, co by napovdalo, e dt nkdo odvlekl pry Toma se zmocnil matouc pocit, e nedoke podn zaostit pohled. Najednou pro nj bylo obtn soustedit mylenky. te

naprosto pesn vdl, e udlal stralivou vc, kdy tam nechal dt, dokud bylo jet naivu. Kdyby vdl, e u je po smrti, mla by te jeho due snad klid. Jene chlapeek me bt jet naivu a nkde pobl. Tom se rozhodl, e to obejde a porozhldne se po okol. Kam jde? zeptal se Alfred. Musm jt hledat to dt, odpovdl a ani se pitom neohldl. Vydal se po okraji mal mtiny, nakukoval pod kee a pod ml pocit, e se mu mot hlava a e kadou chvli omdl. Nenael vbec nic, dokonce ani stopu, kterm smrem tak asi mohl vlk chlapeka odthnout. Tom si byl najednou jist, e to udlal vlk. Urit tu m nkde pobl noru. Musme to tu projt ve vtm kruhu, oznmil Tom dtem. Znovu se s nimi vydal dokola, ale tentokrt zali dl od ohn a prodrali se kei a nzkm podrostem. Tom nevdl, co si o tom m myslet, ale dokzal pimt mysl, aby se soustedila na jednu jedinou vc na nalhavou potebu najt nemluvn. Te u nectil ltost, jen divok, zuiv odhodln, a nkde vzadu v hlav mu k tomu znlo dsiv vdom, e je to vechno jeho chyba. Dral se lesem, oima jezdil po zemi a po nkolika krocch se pokad zastavil a zaposlouchal se, jestli neusly nezamniteln jednotvrn kvlen erstv narozenho dtte. Kdykoliv ale Tom i dti ztuhli a napnali ui, les byl naprosto tich. Tom ztratil pedstavu o ase. Hledn ve stle vtch kruzch ho v pravidelnch intervalech pivdlo zptky k cest, ale po chvli si uvdomil, e u uplynula hodn chvle od okamiku, kdy pes cestu naposledy pechzeli. Jednu chvli se dokonce v duchu podivil, jak je mon, e jet nenarazili na lesmistrv domek. Neurit si pomyslel, e mon zabloudili a e u teba nekrou kolem hrobu, nbr se potuluj po lese vcemn nahodile. Ale dokud hledali, tak na tom ve skutenosti moc nezleelo. Ote, ozval se Alfred. Tom se na nj podval, podrdn tm, e ho syn ru v soustedn. Alfred nesl Martu, kter mu podle veho spala na zdech. Co je? zeptal se Tom. Meme si odpoinout? Tom zavhal. Nechtlo se mu zastavovat, ale Alfred vypadal, e se kadou chvli zhrout. Tak dobe, pikvl Tom neochotn. Ale ne dlouho. Nachzeli se zrovna na svahu. Dole pod nm by mohl bt potok. Tom ml ze. Vzal si od Alfreda Martu, sevel ji do nrue a vydal se po svahu dol. Jak pedvdal, uvidl na pat kopce potek s ledem po krajch. Poloil Martu na beh. Ani se neprobudila. Tom s Alfredem si klekli nad potok a nabrali si studenou vodu do dlan.

Alfred si lehl vedle Marty a zavel oi. Tom se rozhlel kolem sebe. Ocitli se na pasece pokryt spadanm listm. Prostor lemovaly nzk,rozloit duby, jejich hol vtve se jim propltaly nad hlavami. Tom se vydal na druhou stranu mtiny, protoe se chtl po chlapekovi porozhldnout mezi stromy. Kdy ale dorazil na jej opan konec, nohy se pod nm zaaly slabost podlamovat, a tak mu nezbvalo, ne aby si honem sedl na zem. Mezitm u se pln rozednilo, ale vzduch byl zamlen a zima nebyla o nic mrnj ne o plnoci. Tom se neovladateln tsl. Uvdomil si, e celou dobu chod jen v halen bez plt. Podivil se, kam se mu podl pl, ale nemohl si vzpomenout. Navc najednou nedohldl na dti, odpovajc na opanm konci paseky. Bu mezitm zhoustla mlha, nebo se mu stalo nco s oima. Chtl vstt a vydat se zptky k Alfredovi a Mart, ale s nohama bylo nco v nepodku. Krtce nato se mezi mraky prodral slab slunen svit a vzpt na mtinu sestoupil andl v podob eny. Pila pes mtinu od vchodu a na sob mla dlouh zimn pl z vybledl, tm bl vlny. Tom ji pozoroval, jak pichz, bez pekvapen a zvdavosti. U neml sly na to, aby se divil nebo bl. Sledoval ji tupm, przdnm, bezvraznm pohledem, jak pedtm upral na mohutn kmeny okolnch dub. Ovln obliej j lemovaly hust tmav vlasy a dlouh pl j zakrval nohy a k zemi, take se mohla vznet vzduchem nad spadanm listm. Zastavila se pmo ped nm a jej svtle nazltl oi jako by mu vidly a do due a rozumly jeho bolesti. Pipadalo mu, e ji odnkud zn, mon nedvno vidl obraz tohoto andla v njakm kostele, kam se piel podvat. Pak rozevela pl. Byla pod nm pln nah. Jeho andl ml tlo pozemsk eny, asi ptadvacetilet, s bledou plet a rovmi bradavkami. Tom si vdycky pedstavoval, e andl maj tla bez sebemenho nznaku chm, ale o tomhle andlovi to neplatilo. Tom sedl se zkenma nohama open o kmen dubu. ena si ped nm klekla na jedno koleno, naklonila se k nmu a polbila ho na sta. Byl tak dokonale vyjeven z pedchzejcho vvoje udlost, e ho to ani nepekvapilo. Lehce se mu opela o hru a tlaila ho dol, a leel zdy na zemi, nae si rozhalila pl, lehla si na Toma a nahm tlem se k nmu pitiskla. Pes hrubou halenu ctil jej hork tlo. Stailo pr chvil a pestal se tst. Vzala jeho vousatou hlavu do dlan a znovu ho polbila, hladov, jako nkdo, kdo se me napt vody po dlouhm, vysuujcm dni. Po chvli mu sjela dlanmi k zpst, zvedla mu ruce a poloila si je na adra.

Podvdom je stiskl. Byla mkk a poddajn a bradavky mu pod prsty ztvrdly. Nkde hluboko v mysli se mu mihla mylenka, e je ve skutenosti po smrti. Jene nebe by nemlo vypadat takhle, to mu bylo jasn, ale moc mu na tom nezleelo. U spoustu hodin nebyl schopen podn uvaovat. Posledn zbytky rozumu ho opustily a Tom penechal veker velen tlu. Prohnul trup, pitiskl se tlem k en a nabral slu z jejho ru i nahoty. Rozevela rty a vnikla mu jazykem do st, aby nahmatala jeho jazyk. Nenechal ji dlouho tpat a s nadenm j vyel vstc. Krtce se od nj odthla a nadzvedla se na rukou. Ommen ji sledoval, jak mu stahuje halenu z ramen, strhv ji k pasu a pak mu ji podsouv pod hdmi. Vzpt se mu svm vepronikajcm pohledem zadvala do o a opt se k nmu pitiskla. Kdy se jejich tla dotkla, ena na jeden jedin trzniv okamik zavhala. Pak uctil, jak do n pronikl. Byl to tak ndhern pocit, a ml Tom dojem, e sho rozko. ena zvedala boky, usmvala se na nj a lbala ho na tve. Po chvilce zavela oi a zaala vzdychat. Tom pochopil, e nad sebou ztrc vldu. Pozoroval ji s potenm asem. Vydvala nepatrn pravideln vkiky, pohybovala se stle rychleji a rychleji a jej vytren se Tomovi vrvalo s kadm pohybem hloubji do rann due, a nevdl, jestli se mu chce breet zoufalstvm, kiet nadenm nebo se hystericky smt. A pak jimi obma najednou otsl vbuch rozkoe, jako kdy se vichice ope do strom, a vracel se ve vlnch pod znovu a znovu. Kdy odeznl posledn zchvv spolen vn, ena se mu zhroutila na hru. Leeli tam takhle velmi dlouho. r jejho tla ho zahl skrznaskrz. Dokonce upadl do jaksi lehk dmoty. Ml pocit, e neklimbal nijak dlouho, e se sp jen tak trochu zasnil, ne aby doopravdy usnul. Jakmile ale otevel oi, ml hlavu dokonale istou. Kdy se podval na krsnou enu, kter na nm leela, hned vdl, e to nen dn andl, nbr Ellen, ena vyhnan do les, se kterou se potkal v den, kdy jim ukradli prase. Uctila, jak se pohnul, tak otevela oi a setkala se s jeho nejistm vrazem, v nm se do smench pocit slvaly nklonnost a obavy. Nhle si Tom vzpomnl na dti. Jemn ze sebe Ellen odstril a posadil se. Alfred a Marta leeli zachumlan do pl a do spcch obliej jim svtilo slunce. Pak si Tom s hrzou vybavil udlosti pedchzejc noci a uvdomil si, e Agnes je po smrti a novorozen jeho synek! je pry. A mohutn zednk zaboil obliej do dlan.

Uslyel, jak Ellen hvzdla. Bylo to zvltn hvzdnut o dvou tnech. Tom se rozhldl. Z lesa vystoupila postava a Tom poznal, e je to Jack, Ellenin podivn vyhlejc syn s mrtvoln bledou plet, oranovmi vlasy a bledmodrm pohledem pipomnajcm pta oka. Tom vstal a upravil si obleen, Ellen ho nsledovala a omotala si kolem tla pl. Chlapec nco nesl. Kdy k nim doel, zastavil se a podal to Tomovi. Tom pedmt okamit poznal. Byla to polovina jeho plt, do n zamotali dt, ne ho poloili Agnes na hrob. Tom se na chlapce podval nechpavm pohledem a pak peltl oima k Ellen. Sevela mu ruce do dlan, zadvala se mu do o a ekla: Tvoje dt je naivu. Tom se neodvaoval thle novin uvit. Bylo by to skvl, ale bylo by to pli skvl, ne aby to mohla bt pravda. To nen mon, zavrtl hlavou. Ale je. V Tomovi slila nadje. Opravdu? nalhal na Ellen. Opravdu? Pikvla. Opravdu. Dovedu t k nmu. Tom pochopil, e to Ellen mysl vn. Zaplavila ho vlna levy a tst. Padl na kolena a zstal kleet na zemi. A pak, jako kdy se zvednou stavidla, se rozplakal. V Jack zaslechl dtsk pl, vysvtlovala Ellen. Byl zrovna na cest k ece, k jednomu mstu na sever odtud, kde lovk me zabt kachny kamenem, kdy um dobe mit. Nevdl, co si m pot, a tak se obrtil a utkal pro m dom. Jene kdy jsme se vraceli na msto, potkali jsme cestou knze na koni, kter si novorozen vezl. Tom vyskoil. Musm ho najt a Nepospchej, zarazila ho Ellen. Vm, kde je. Kousek od hrobu uhnul na odboku. Ta cesta vede k takovmu malmu klteru schovanmu v lesch. Dt potebuje mlko. Mnii maj kozy. Dkybohu, vydechl Tom s levou. Dovedu t tam, ale nejdv mus nco snst, prohlsila. Jen zamraila se. Nekej zatm dtem o tom klteru. Tom se zadval na druh konec paseky. Alfred a Marta jet spali. Jack se k nim mezitm pesunul a te na n zral svm przdnm pohledem. Pro ne? obrtil se Tom na enu. Nevm Prost mi pipad rozumnj jet chvli pokat. Tvj syn jim to pece pov.

Ellen zavrtla hlavou. Vidl sice knze, ale myslm, e zbytek si z toho nedomysl. Tak dobe, pikvl Tom vn. Kdybych vdl, e je tu pobl klter, mohli jsme mou Agnes jet zachrnit. Ellen rzn zavrtla hlavou, a j tmav kuery poletovaly kolem oblieje. Nedalo se vbec nic dlat, jen se ji snait udret v teple, a to jsi dokzal. Kdy ena zane krvcet uvnit, tak to bud pestane a ona se vzpamatuje, nebo nepestane a ona ume. Tomovi vhrkly do o slzy a Ellen se na nj smutn podvala: Promi. Tom jen tup pikvl. Jene iv mus peovat o iv, pokraovala, a ty potebuje hork jdlo a nov pl. Vstala. Spolen vzbudili dti. Tom jim vyloil, e chlapeek je naivu, e Ellen a Jack vidli knze, kter si dtko vezl. A e Tom s Ellen se po tom duchovnm pjdou pozdji porozhldnout, ale nejdv jim d Ellen nco jst. Dti pijaly neoekvanou novinu klidn. Te u je nemohlo nic pekvapit. Ani Tom z toho nebyl nijak zvl vyjeven. ivot mu pedvdl pli rychl pemety, ne aby se dokzal nad kadou zmnou pozastavit. Pipadal si, jako by sedl na hbet splaenho kon: vechno se odehrvalo tak rychle, e neml kdy na jednotliv udlosti reagovat, a tak mu nezbvalo ne snait se pevn dret a pet to ve zdrav. Agnes porodila za studen zimn noci. Narodilo se zzran siln a zdrav dt. Zdlo se, e je vechno v nejlepm podku, pak mu Agnes, jeho druka a souputnice, vykrvcela v nru a on se z toho podle veho pomtl. Nejdv dospl k zvru, e dt je tak jako tak ztracen, a nechal je na hrob, a tam ume. Pak se je snail najt, ale nepodailo se mu to. Potom se zjevila Ellen a Tom ji povaoval za andla. Milovali se spolu, jako by to bylo ve snu. A ona mu povdla, e dt je naivu a e je v podku. Mohl by se ivot u konen zpomalit alespo natolik, aby Tom ml monost promyslet si vechny hrozn udlosti, kter ho potkaly? Vydali se na cestu. Tom si odjakiva myslel, e vyddnci ij ve pn, ale Ellen nebyla ani trochu umounn, a tak Tom v duchu pemtal, jak to bude asi vypadat u n doma. Vedla je kem krem lesem. Nebyla tam dn stezka, ale ena ani na okamik nezavhala, peskakovala potoky, uhbala ped nzkmi vtvemi a zdolvala namrzl bo, hust koviska i obrovsk kmeny padlch dub. Nakonec dola k hout z propletench lahoun ostruin a zmizela v nm. Tom krel za n, a pestoe se mu ostruiny na prvn pohled zdly neproniknuteln, uvidl, e houtinou vede uzounk cestika. Vykroil za Ellen. Ostruiny se mu klenuly nad hlavou a Tom se ocitl v

ptm. Zstal stt a ekal, a si oi zvyknou na nedostatek svtla. Postupn zaal zjiovat, e se ocitl v jeskyni. Vzduch byl oht. Tom ped sebou uvidl ohe hnouc na ohniti z plochch kamen. Kou stoupal pmo vzhru nkde nad hlavou museli mt pirozen komn. Po obou stranch byly na stnch jeskyn zaven zvec ke, z vlk a jelen, pidlan devnmi kolky. Od stropu visela Tomovi nad hlavou uzen jelen kta. O kus dl rozeznal podomcku stluenou bednku plnou planch jablek, na kamennch msch lojov svky a na zemi suen rkos. Na okraji ohnit stl hrnec, jako v jakkoliv jin obyejn domcnosti. A soud podle vn, je se ila kolem, byl pln stejn hust polvky, jakou jed vichni ostatn lid ze zeleniny uvaen s kostmi a bylinkami. Tom nevychzel z divu. Tohle byl daleko tulnj domov, ne na jak se zmohl kdekter krlv poddan. Za ohnitm byla dv lka zhotoven z jelench k, nacpanch nejsp rkosm. Na kadm z nich leela peliv sloen vl ke. Tam zejm nocuj Ellen a Jack, tak aby mli ohe mezi sebou a vchodem do jeskyn. V zadn sti jeskyn byla ctyhodn sbrka zbran a loveckch pomcek: luk, pr p, st, pasti na zajce, nkolik zalch dk a peliv vypracovan otp s ostrm hrotem oplenm v ohni. A mezi tmito jednoduchmi nstroji leely ti knihy. Tom na n zral s naprostm asem. Jet se mu nestalo, aby uvidl knihy u nkoho v dom, nato v jeskyni. Knihy pece pat do kostela. Mal Jack shl po devn misce, nabral si z hrnce polvku a zaal pt. Alfred a Marta ho hladov pozorovali. Ellen se na Toma omluvn podvala a syna napomenula: Jacku, kdy mme hosty, tak nabdneme jdlo nejprve jim a pak teprve zaneme sami jst. Chlapec na ni nechpav pohldl: Pro? Protoe je to slunost. Koukej dt polvku taky dtem. Jack zjevn nebyl pesvden, e je to tak sprvn, ale matku poslechl. Ellen naservrovala misku polvky Tomovi. Posadil se na zem a zhluboka se napil. Polvka vonla po masu a pjemn ho uvnit zahla. Ellen mu hodila pes ramena koeinu. Kdy dopil vvar, shl do misky a prsty z n vylovil zeleninu a kousky masa. Neochutnal maso u nkolik tdn. Podle veho to byla kachna nejsp ji skolil Jack kamenem a prakem. Jedli tak dlouho, dokud nebyl hrnec pln przdn. Pak si Alfred a Marta lehli na rohoe. Ne usnuli, Tom jim vyloil, e pjdou s Ellen hledat toho knze, a Ellen k tomu dodala, e Jack zstane v jeskyni a bude se o n starat, dokud se ona a Tom nevrt. Ob vyerpan dti jen odevzdan pikvly a zavely oi.

Tom a Ellen vyli z jeskyn. Tom si pitahoval pes ramena koeinu, kterou mu dala Ellen, aby se udroval v teple. Sotva vyli z ostruinovho hout, Ellen se zastavila, obrtila se k Tomovi, pithla si jeho hlavu dol a polbila ho na sta. Miluju t, ekla odhodlan. Miluju t od prvnho okamiku, co jsem t uvidla. Vdycky jsem chtla mue, kter by byl souasn siln a nn, a myslela jsem si, e nic takovho na svt nen. Pak jsem potkala tebe. Touila jsem po tob. Ale bylo mi jasn, e miluje svou enu. Paneboe, jak j j zvidla! Je mi lto, e umela, upmn lto, protoe vidm al v tvch och a zplavu slz, kter ekaj, abys je mohl prolt. Lme mi srdce, kdy vidm, jak jsi smutn. Kdy tu ale te u mezi nmi nen, chci t pro sebe. Tom nevdl, co m ct. Nechtl ani uvit tomu, e tak krsn, duchaptomn a samostatn ena by se zrovna do nj mohla zamilovat na prvn pohled. A jet m se vyznal ve svch vlastnch pocitech. Ztrta Agnes ho naprosto zniila Ellen mla pravdu, kdy mluvila o zplav neprolitch slz, Tom pmo ctil jejich thu v och. Ale souasn ho stravovala touha po Ellen s jejm asnm tlem, zlatma oima a neskrvanou dostivost. A straliv ho ralo svdom z toho, e doke tolik touit po Ellen, kdy Agnes je teprve nkolik hodin v hrob. Zral na ni a ona mu opt vidla oima a do srdce. Nic nekej, prohlsila. Nemus se za nic stydt. Vm, e jsi ji miloval. A mu ti ct, e ona to taky vdla. Pod ji miluje to je pochopiteln. Vdycky ji bude milovat. Poruila mu, aby nic nekal, a on tak jako tak neml, co by j ekl. Nad touhle vjimenou enou mu zstval rozum stt. Psobila dojmem, e vdycky v, co je sprvn udlat. Zdlo se, e v o vem, co Tom nos v srdci, a on sm se dky tomu z njakho prapodivnho dvodu ctil lpe, jako by se te u neml za co stydt. Povzdechl si. To je lep, pikvla. Vzala ho za ruku a spolen se vydali pry od jeskyn. Tm mli se prodrali lesem, do nho lidsk noha nevstoupila, a doli k cest. Vydali se po n a Tom neustle pokukoval po Ellen a snail se j dvat do tve. Vybavoval si, e kdy ji poprv uvidl, ml dojem, e moc krsy nepobrala, protoe m tak divn oi. Te vbec nechpal, jak ho mohlo nco takovho napadnout. Najednou vnmal jej asn oi jako dokonal vraz jej jedinen osobnosti. Pipadala mu naprosto dokonal a jedin, co ho mtlo, bylo, pro stoj zrovna o nj.

Uli asi ti nebo tyi mle. Tom stle jet pocioval navu, ale polvka mu dodala slu. A pestoe Ellen bez vhrad dvoval, nemohl se dokat, a uvid novorozen na vlastn oi. Kdy zahldli mezi stromy klter, Ellen poznamenala: Bude lep, kdy se zprvu nebudeme mnichm ukazovat. Tom nevdl, co si o tom m myslet. Pro? Tys tam to dt nechal. To se povauje za vradu. Podn klter prozkoumme z lesa a uvidme, co je to za lidi. Toma ani ve snu nenapadlo, e by se vzhledem k okolnostem mohl dostat do njakch obt, ale opatrnosti nen nikdy dost, a tak poslun pikvl a vydal se za Ellen nzkm podrostem. Netrvalo dlouho a leeli na okraji paseky. Byl to docela mal klter. Tom v ivot pracoval na stavb nkolika klter, a tak si domyslel, e tohle bude misie, poboka i pedsunut hldka njakho velkho du. Vidl jen dv kamenn budovy kapli a dormit, tedy spolenou lonici mnich. Vechny ostatn stavby byly ze deva a z vtv pomazanch hlnou: kuchyn, stje, stodola a pr dalch mench zemdlskch budov. Cel klter psobil istm, udrovanm dojmem a svdil o tom, e mnii dl svj as rovnm dlem mezi modlitby a prce na poli. Mezi domy se pohybovalo pomrn mlo lid. Vtina mnich odela za prac, vysvtlovala Ellen. Nahoe na kopci si stav stodolu. Podvala se k nebi. Kolem poledne pijdou dol na obd. Tom prozkoumval pohledem mtinu. Napravo, napl schovan za stdekem pasoucch se koz, objevil dv postavy. Podvej se tam, pobdl Ellen a naznail j rukou smr. Prohleli si ob postavy, kdy vtom si Tom viml jet neho. Ten mu, co sed, je knz a A nco chov v kln. Zkusme se dostat bl. Vydali se lesem podl okraje paseky tak, aby se dostali co nejbl ke kozm. Kdy se Tom podval na knze sedcho na lavici, srdce mu vyskoilo a do krku. Mu ml v kln novorozen a to novorozen byl Tomv chlapeek. Tomovi se udlal knedlk v hrdle. Tak je to pravda, pece jen je to pravda. Dt je naivu. Tom by nejradi rozphl nru a knze objal. Vedle duchovnho stl mlad mnich. Tom podn zaostil pohled a uvidl, e mladk nam rek jakhosi hadku do ndobky s mlkem nejsp s kozm mlkem a pak vkld nasklou ltku dtti do pusy. Bylo to asn. V co, prohlsil Tom s obavami. Pjdu za nimi, piznm se k tomu, co jsem provedl, a vezmu si synka zptky.

Ellen se na nj nevzruen podvala. Jet si to trochu rozmysli, Tome, vybdla ho. Co podnikne dl? Nebylo mu moc jasn, kam ena m. Poprosm mnichy o mlko, odvtil. Mus na mn vidt, e jsem chud. Dvaj pece almuny. A pak? Doufm, e od nich dostanu dost mlka, abych syna udrel ti dny naivu, ne dorazme do Manchesteru. A co dl? nedala se odbt. Jak bude dt krmit potom? No, porozhldnu se po njak prci Rozhl se po prci od chvle, kdy jsem t poprv vidla, a to bylo na konci lta, upozornila ho Ellen. Psobila dojmem, e je na Toma trochu nazloben, a on nechpal pro. Nem penze ani nstroje, pokraovala. Co se stane s dttem, kdy v Manchesteru dnou prci neseene? Nevm, piznal Tom. Dotkalo se ho, e s nm Ellen mluv tak drsn. A co mm teda dlat t jako ty? Nedoku trefit kachnu kamenem jsem zednk. Me dt nechat tady, upozornila ho. Tom na ni zstal koukat jako opaen. Nechat ho tady? zeptal se nechpav. Te, kdy jsem ho konen nael? Bude mt jistotu, e je nakrmen a e ije v teple. Nebude ho muset nosit, a bude shnt prci. A a si jednou nco najde, me se sem vrtit a syna si vyzvednout. Tomovy pocity se proti takov pedstav bouily. Nevm, vydechl. Co si o mn budou myslet, kdy dt takhle opustm? U te vd, e jsi to udlal, upozornila ho netrpliv. Take jde jen o to, jestli se pizn hned, nebo pozdji. Umj se mnichov postarat o dt? Urit nejm stejn dobe jako ty. To pochybuju. Podvej, u pili na to, jak nakrmit novorozen, kter neum nic jinho ne st. Tomovi zaalo dochzet, e m Ellen pravdu. Na jedn stran touil sevt ten drobounk uzlek do nrue, na druh stran nemohl popt, e mnii jsou schopni postarat se o dt lpe ne on. Neml jdlo, neml penze, a neml dokonce ani jistou vyhldku, e nkde seene prci. Znova ho opustit, povzdechl si smutn. Potm, e mi nic jinho nezbv. Nehbal se z msta a pohled upral pes mtinu na malou postaviku ve farov nrui. Rozeznval na mal hlavice ern vlasy, stejn, jako mla Agnes. Tom u se rozhodl, co udl, ale pod se nedokzal od syna odtrhnout.

Pak se na vzdlenjm konci paseky objevila poetn skupina mnich. Mohlo jich bt tak patnct a dvacet, nesli sekery a pily, a Tom s Ellen se zniehonic ocitli v nebezpe, e budou odhaleni. Sthli se zptky do podrostu. Tomovi se tm zakryl vhled na novorozen. Plili se pry kovinami. Kdy doli na cestu, dali se do bhu. Ubhli asi ti sta nebo tyi sta yard a dreli se pitom za ruce. Pak u Tom nemohl vyerpnm bet dl. Dostali se ale do bezpen vzdlenosti. Seli z cesty a nali si msteko mimo dohled, kde mohli v klidu odpovat. Posadili se na travnat svah zalit skvrnami slunenho svtla. Tom se zadval na Ellen lec na zdech. Tce oddychovala, tve mla rozplen a jej rty se na nj usmvaly. Halena se j na krku rozevela a odhalila hrdlo a kus kyprho adra. Tom nhle poctil nezdoln nutkn znovu ji vidt nahou. Touha byla daleko silnj ne veker pocity viny, kter ho pronsledovaly. Sklonil se k Ellen, aby ji polbil, ale pak zavhal, protoe si uvdomil, jak je na ni krsn pohled. Kdy promluvil, neml to pedem promylen a jeho vlastn slova ho zaskoila. Ellen, zeptal se, stane se mou enou?

KAPITOLA 2 Peter z Warehamu na sebe od narozen pitahoval prvihy. Do mal misie v lesch byl pevezen z opatskho kltera v Kingsbridge a nebylo tk uhodnout, pro se ho pevor v Kingsbridge tak zoufale sna zbavit. Peter byl vysok, thl mu, thlo mu pomalu na tictku, ml pronikavou mysl a pohrdliv vystupovn a il ve stavu neustlho oprvnnho rozhoen. Kdy pijel a zaal s ostatnmi mnichy poprv pracovat na poli, nasadil horen tempo a pak ostatn obvinil z lenosti. Jene k jeho pekvapen se mu vtina mnich dokzala rychle pizpsobit a mlad lenov du ho nakonec utahali. Vzpt se zaal rozhlet po njak jin patnosti, ne byla zahlivost, a v druhm kole se rozhodl pro boj s nenasytnost. Zaal si odkat polovinu sv porce chleba a masa se vbec nedotkl. Bhem dne pil jen vodu ze studnky, edil si pivo a odmtal vno. Oste pokral zdravho mladho mnicha, kter podal o vt porci kae, a dohnal k slzm jednoho mldence, kter si rozmaile dopl druhou sklenku vna. Mnii vskutku dn pznaky nenasytnost nevykazuj, pemtal pevor Philip, kdy nastal as obda a on krel z kopce ke klteru. Mladci byli thl a svalnat a star mnii oplen a lachovit. Ani jeden z nich nejevil znmky on pobledl, rozmkl zakulacenosti, kter svd o nadbytku jdla a nedostatku prce. Philip vyznval zsadu, e vichni mnii maj bt huben. Tlust mnich provokuje chudky k zvisti a nenvisti ke sluhm bom. Pznan bylo, e Peter pedkldal svoje obvinn nepmo, v podob doznn. Zheil jsem hchem nenasytnost, prohlsil toho dne dopoledne, kdy mli pestvku, usadili se na kmeny strom, kter zrovna porazili, jedli rov chlb a pili pivo. Poruil jsem zsadu svatho Benedikta, kter k, e mnii nemaj jst maso a pt vno. Rozhldl se po ostatnch, hlavu ml pitom vysoko zdvienou a tmav oi mu hnuly pchou. Nakonec zabodl pohled do Philipa. A jeden kad z ns m tenhle hch na svdom, dodal. Stejn je to straliv smutn, e je Peter takov, pemtal Philip. Ten lovk je oddan prci na bom horu, mysl mu to a je neochvjn a siln ve svm odhodln. Jene m podle veho nutkavou potebu povaovat se za nco zvltnho a v jednom kuse se ped ostatnmi pedvdt. A to ho vede k tomu, e vyvolv nejrznj scny. Je to vn protivn chlap. Ale Philip ho ml rd stejn jako vechny ostatn, protoe si uvdomoval, e pod nadutou a protivnou skopkou se tetel usouzen due, kter nev, e by na n vbec mohlo nkomu zleet

Philip mu na jeho obvinn ekl: To nm dv pleitost pipomenout si, co o tto zleitosti k svat Benedikt. Doke si jeho slova pesn vybavit, Petere? k: Vichni krom nemocnch se maj vysthat masa, odpovdl Peter bez vhn. A taky: Vno vbec nen npoj pro mnichy. Philip pikvl. Jeho podezen se potvrdilo. Peter neznal slova jejich patrona tak dobe jako Philip. Skoro pesn, Petere, podotkl. N svat ovem nemluvil o jakmkoliv mase, nbr o ,mase tynohch zvat. A jet ke vemu udlal vc vjimek. Nemluvil jen o nemocnch, ale i o slabch. Co myslel slabmi? Tady, v naem du, vychzme z toho, e ten, koho oslabila tk prce na poli i v lese, potebuje podn kus hovzho, aby zase nabral slu. Peter to poslouchal s nasupenm mlenm, nesouhlasn krabatil elo, a se mu hust ern obo spojilo nad koenem velkho zahnutho nosu, a v jeho oblieji se usadil vraz potlaovanho vzdoru. Philip pokraoval: A pokud jde o vno, pravil n svat: Plat, e vno nen npoj pro mnichy. To, e pouil slovo plat, naznauje, e se k tomuto zkazu tak pln nehls. Nechal se ostatn tak slyet, e sklenka vna denn je vhodn pro kohokoliv. A navc ns varuje, abychom nepili pes mru. Z toho jasn plyne, e po mnich nechce, aby se vna zekli pln, nebo ano? k ale tak, e ve vem se mme dret skromnosti, nedal se tak snadno zdolat Peter. A chce ct, e tady neijeme skromn? zeptal se ho Philip. Chci, odpovdl Peter zvunm hlasem. Dej vdt tm, jim dal Bh dar odkn, e se dokaj odpovdajc odmny, zacitoval Philip. Pokud m pocit, e tady dostv pli tdr porce jdla, me jst m. Ale nezapomnej jet na jednu vc, kterou n svat poznamenv. Cituje Prvn list Korintskm, v nm svat Pavel k: Kadmu je dn njak dar od Boha, tomu ten, tomu onen. A k tomu n svat podotk: A proto nelze urit, kolik m kdo dostat jst, ani by se lovk nepedal. Mj to, Petere, prosm, na pamti, a se bude modlit a pemtat o hchu oberstv. Kdy se po chvli vraceli k prci, vznelo se kolem Petera ovzdu muednka. Toho chlapka se nepoda umlet tak snadno, uvdomil si Philip. Mnisk slib se skld ze t zvazk, z chudoby, mravn istoty a poslunosti. A prv s poslunost m Peter dost pote. S neposlunmi mnichy se pochopiteln lze vyrovnat nejrznjmi zpsoby: samotkou v cele, chlebem a vodou, biovnm a nakonec i vylouenm z du a vyhnnm z kltera. Philip by za obvyklch okolnost nevhal shnout po ktermkoliv z trest, zvl kdy

neposlun mnich podle veho zpochybuje jeho autoritu. Vak se tak o Philipovi kalo, e doke udret podek pevnou rukou. Jene on ve skutenosti nerad pltval tresty do klternho bratrstva to vnelo neklid a nesoulad a nakonec z toho byli vichni neastn. A navc by v Peterov ppad trest vbec nic dobrho nepinesl jen by v potrestanm poslil jeho pchu a nesmiitelnost. Philip mus pijt na to, jak Petera souasn ovldat a obmkit. Nebude to snadn. Jene kdyby bylo vechno snadn, pomyslel si, lovk by ani nepoteboval, aby ho Bh vedl. Doli lesem na mtinu, kde stl klter. Kdy kreli nap volnou planinou, Philip zahldl bratra Johna, jak na n nalhav mv od ohrady pro kozy. kali mu Johnny Gro a byl trochu slab na hlavu. Philip pemtal, co tak asi mohlo chudka Groe tak rozruit. S Johnnym tam stl njak mu v knskm hbitu. Pipadal Philipovi vzdlen povdom, a tak k nmu chvatn vyrazil. Knzi bylo tak ptadvacet let, byl men postavy, podsadit, ml nakrtko osthan ern vlasy a jasn modr oi, v nich se mhaly zblesky bystrho a ostraitho ducha. Kdy se na nj Philip podval, ml pocit, e se dv do zrcadla. S leknutm si uvdomil, e knz je jeho mlad bratr Francis. A Francis drel v nru erstv narozen dt. Philip nevdl, jestli je pro nj vt pekvapen Francis nebo novorozen. Vude kolem nich se zaali tlait ostatn mnii. Francis vstal a podal dt Johnnymu. Pak objal Philipa. Co tady dl? zeptal se Philip poten. A pro jsi nm pivezl to dt? Pro jsem tady, ti vysvtlm pozdji, odpovdl Francis. A pokud jde o dt, nael jsem ho v lese. Bylo oputn a leelo kousek od vyhasnajcho ohn. Francis se odmlel. A pobzel ho Philip. Francis pokril rameny. Vc ti k tomu neumm ct, protoe vc nevm. Doufal jsem, e sem dorazm u vera veer, ale nezvldl jsem to, a tak jsem strvil noc v lesmistrov dom. Vyrazil jsem dneska rno za svitu, a kdy jsem jel po cest lesem, uslyel jsem dtsk pl. Za okamik jsem ho uvidl. Tak jsem ho vzal a pivezl sem. To je vechno. Philip se nedviv zahledl na drobounk uzlek v Johnov nrui. Vhav nathl ruku a zvedl cpek deky. Uvidl zkrabacen rov obliejk, otevenou bezzubou pusu a kulatou hlaviku zmeneninu strnoucho mnicha. Rozbalil uzlek o trochu vc a naskytl se mu pohled na drobn, kehk ramnka, mvajc ruiky a pevn zaat pstiky. Philip se pozorn zadval na zbytek pupen ry, kter novorozenti visela z bka. lovku se z toho dlalo tak

trochu nevolno. Je to pirozen? napadlo Philipa. Jinak to vypadalo jako rna, kter se zan dobe hojit, take bude lep na to vbec nesahat Philip sthl pokrvku jet o trochu n. Chlapec, poznamenal s trapnm odkalnm a opt novorozence pikryl. Jeden z novic se zahihal. Philip si najednou pipadal naprosto bezradn. Co si s nm mm, pro vechno na svt, pot? Nakrmit ho? Dt kielo a ten zvuk hrl Philipovi na city jako milovan hymnus. M hlad, prohlsil nahlas a v duchu ho napadlo: Odkud to vm? Jeden z mnich poznamenal: Nemme ho m nakrmit. Philip se u u chystal namtnout: Jak to, e ne? Jene pak si sm v duchu odpovdl: Protoe na mle daleko se nevyskytuje jedin ena. Jene vzpt zjistil, e Johnnymu se u podailo tenhle problm vyeit Posadil se na lavici a poloil si dt do klna. Pak vzal do ruky runk a jeden jeho cp smotal do ruliky. Potom cp namoil do misky s mlkem, pokal, a se ltka trochu nacuc, a piloil dtti runk k puse. Chlapeek rozevel rty, sl ze smotanho cpu a horliv polykal. Philip se pistihl, e by nejradji zavskl. To bylo mazan, Johnny, poznamenal s pekvapenm. Johnny se usml. Dlali jsme to takhle u kdysi, kdy nm koza umela dv, ne pestala kojit, vysvtloval pyn. Vichni mnii soustedn sledovali, jako Johnny Gro celou operaci opakuje, jak nam runk do mlka a nechv dt, aby z nj slo. Philip s asem zaznamenal, e kdy se Johnny dotkl cpkem runku chlapekovch st, nkolik mnich bezdn pootevelo rty. Byl to dost zdlouhav zpsob krmen, ale kojit dt je nakonec vdycky pomal zleitost, tak co. Peter z Warehamu, kter podlehl veobecnmu uhranut nad dttem a nsledkem toho zapomnl na to, e by ml bt as od asu vi nemu nesmlouvav, se vzpamatoval a prohlsil: Rozhodn by bylo snaz najt jeho matku. Pochybuju, zavrtl hlavou Francis. Jeho matka byla nejsp neprovdan a pemohl ji pocit mravnho selhn. ekl bych, e je mlad. Mon se j podailo udret thotenstv v tajnosti. Kdy se pak zaala blit jej chvle, odela do lesa a rozdlala si ohe. Sama u nj porodila a pak nechala dt napospas vlkm a vrtila se tam, odkud pila. Dala si zleet na tom, aby ji nikdo nemohl najt. Chlapeek mezitm usnul. Philip si ho z njakho nhlho popudu od Johnnyho vzal. Podepel mu hlaviku dlan, pitiskl si dt na prsa a pomalu jm pohupoval. Chudinka mal, mumlal. Chudek, chudek jeden. Nalhav touha novorozen chrnit a peovat o n ho zaplavila jako povodov vlna. Uvdomil si, e na nj ostatn mnii

zraj, zaskoeni tm, jak neekan nn se zachoval. Jet nikdy nezaili, e by se s nkm mazlil, co bylo pochopiteln, jeliko jakkoliv projevy tlesn nklonnosti byly v kltee psn zakzan. Mnii si tak pirozen mysleli, e jejich pedstaven nen neho takovho schopen. No jo, pomyslel si, tak te alespo znaj pravdu. Znovu se ozval Peter z Warehamu. Tak budeme muset s tm dttem odjet do Winchesteru a tam se mu pokusit najt pstounku. Kdyby to ekl kdokoliv jin, Philip by se proti tomu mon tak rychle nepostavil. Jene promluvil prv Peter, a tak Philip chvatn odsekl a cel jeho ivot se tou odpovd zmnil. dn pstounce ho dvat nebudeme, prohlsil rozhodn. Tohleto dt je bo dar. Rozhldl se kolem sebe na vechny shromdn mnichy. Pozorovali ho rozenma oima, viseli mu pohledem na rtech a ekali, co ekne. Budeme o n peovat sami, pokraoval Philip. Budeme ho krmit, uit a vychovvat, jak nm ke Bh. A a bude dospl, stane se z nj mnich. Tm ho vlastn Bohu nakonec vrtme. Rozhostilo se ohromen ticho. To nen mon! kikl po chvli Peter nahnvan. Mnii pece nemou vychovvat dt! Philip se zadval bratrovi do o a oba se usmli pi spolen vzpomnce. Kdy Philip znovu promluvil, ml hlas unaven thou minulosti. e to nen mon? Ale ne, Petere. Prv naopak. Jsem si naprosto jist, e se to d zvldnout, a mj bratr nepochybn taky. Znme to z vlastn zkuenosti. Vi, Francisi? Toho dne, o nm Philip od t doby pemlel jako o poslednm dni, se jejich otec vrtil dom rann. Philip ho zahldl prvn, jak jede na koni do kopce po kroutc se stezce k mal vesnice v hornat sti severnho Walesu. estilet Philip se jako obvykle rozebhl otci v strety. Jene tentokrt tta nezvedl malho chlapce a neposadil ho ped sebe na kon. Jel velice pomalu, zhroucen v sedle, uzdu drel v lev ruce a prav se mu bezvldn pohupovala podl tla. V oblieji byl bl a obleen ml postkan krv. Philip z toho byl souasn zmaten i vyden, protoe jet nikdy nezail, e by otec vypadal zeslble. Pive matku, pikzal mu otec. Kdy ho dovedli do domu, matka mu roztrhla koili. Philip se zhrozil: pohled na jeho etrnou matku, jak s rozmyslem ni docela dobr kus obleen, byl snad jet dsivj ne pohled na krev. Se mnou se te nezdruj, ekl otec, jene jeho obvykle zvun hlas se zmnil v pouh nezeteln mumln. Vak si ho tak nikdo nevmal to byla dal novinka, a do t chvle v domcnosti platilo, e kdy nco vyslov otec, je to zkon. Nech m tady, seber vechny ostatn a odved je

nahoru do kltera, pokraoval. Ty zatracen Angliani tu budou kadou chvli. Nahoe na vrcholku kopce byl klter s kostelem, jene Philip nechpal, pro by tam mli chodit, kdy nen nedle. Jestli ztrat jet vc krve, prohlsila matka, nedojde u nikdy nikam. Nikdy. Nae teta Gwen ekla, e vyhls poplach, a vyla ven. Kdy Philip po ltech pemlel o udlostech, je nsledovaly, dolo mu, e na nj a jeho tyletho bratra Francise v tu chvli vichni zapomnli a nikoho nenapadlo, e by bylo dobr odvst je do bezpe kltera. Lid mysleli na svoje vlastn dti a pedpokldali, e Philip a Francis jsou v podku, jeliko jsou u svch rodi. Jene tta tou dobou krvcel a ml smrt na jazyku a maminka se ho snaila zachrnit, a tak sestlo, e je Anglian zaskoili vechny tyi najednou. Nic z toho, co Philip do t doby proil, ho nepipravilo na zkuenost, kter ho ekala. Zniehonic se vynoili dva mui ve zbroji, rozkopli dvee a vpadli do jedin mstnosti, kter v dom byla. Za jinch okolnost by na nich nebylo nic dsivho, vdy to byli jen mohutn, neohraban vrostci, jac pokikuj na staeny, pronsleduj idy a o plnoci se perou ped krmou. Jene te byli oba mladci (co si Philip uvdomil a po ltech, kdy byl schopen uvaovat o celm dni trochu s odstupem) potsnn krv. Bojovali v bitv, slyeli mue kic bolest a vidli, jak jejich ptel padaj mrtv k zemi, a oba byli vyden doslova do nepetnosti. Jene to peili a bitvu vyhrli a te s vraednou nruivost pronsledovali neptele a nemohlo je uspokojit nic jinho ne dal krveprolit, dal bolestn vkiky, dal zrann, dal mrtv. A tohle vechno mli vepsan ve zkivench tvch, kdy vrazili do domu jako liky do kurnku. Pohybovali se velice rychle, ale Philip si dodaten dokzal vybavit kad jejich krok, jako kdyby to cel trvalo velmi dlouho. Oba bojovnci na sob mli lehkou zbroj, jen krtkou drtnou koili a koenou pilbu s eleznmi ochrannmi psy po stranch. Oba mli tasen mee. Jeden mladk byl velice okliv, ml velik zahnut nos a ilhal. Cenil zuby v odpornm klebu a pipomnal opici. Na druhm bojovnkovi byl npadn bujn plnovous, cel proskl krv zejm krv nkoho jinho, jeliko mladk podle veho nebyl rann. Oba mui se rozhleli po svtnici a ani na okamik se pi tom nezastavili. Jejich nemilosrdn, vypotav oka zapudila Philipa a Francise, zaznamenala maminku a soustedila se na otce. Ne se kdokoliv jin stail pohnout, stli pmo u nj. Matka se nad nm sklnla a snaila se mu piloit obklad na levou pai. Narovnala se, obrtila se k vetelcm a oi j plly beznadjnou

odvahou. Otec vstal a zdravou rukou shl po jlci svho mee. Philip vykikl hrzou. Okliv mladk zvedl svj me do vky, ohnal se jm a koncem udeil matku do hlavy. Pak ji odstril stranou, ale neprobodl ji. Nejsp nechtl riskovat, e mu ost mee uvzne v jejm tle, kdy otec byl jet v tu chvli naivu. To si Philip domyslel a po mnoha letech. V tu chvli se jen rozebhl k matce, jeliko nechpal, e u ho dl nedoke brnit. Maminka se zapotcela, piomrena derem, a okliv mladk kolem n proel a znovu zvedl me. Philip se pitiskl k vrvorajc matce a chytil ji za sukni. Dlaly se mu mitky ped oima, ale nedokzal odtrhnout pohled od otce. Tta mezitm stail vythnout me z pochvy a zvednout ho, aby se mohl brnit. Okliv mladk udeil a ob ost na sebe narazila, a to zazvonilo jako zvon. Philip si, jako vichni mal kluci, myslel, e jeho otec je nepemoiteln. Jene v tu chvli se dovdl pravdu. Tta byl zeslbl tm, kolik ztratil krve. Kdy se ob ost setkala, otec tok nevydrel a svj me pustil. tonk nelenil, jen nepatrn nadzvedl me a rychle znovu udeil. Rda dopadla do msta, kde mohutn svaly otcovy irok je vyrstaly z rozloitch ramen. Kdy Philip uvidl, jak ostr ost zajelo otci do masa, zaal jeet. Okliv mu ustoupil, naphl ruku dozadu a vrazil piku mee ttovi do bicha. Philip, ochrnut hrzou, vzhldl k matce. Jejich oi se setkaly ve chvli, kdy druh mu, ten s plnovousem, k en pistoupil a srazil ji na zem. Upadla na podlahu hned vedle Philipa a z rny na hlav j crela krev. Vousat mladk si pehmtl tak, aby mil meem pmo k zemi, a uchopil ho obma rukama. Potom ho zvedl vysoko nad hlavu, skoro jako kdyby ho chtl sm sob prohnat hrdlem, a prudce jm bodl dol. Kdy hrot mee prorazil matce hrudn ko, ozval se omraujc tesk lmajcch se kost. Ost zajelo hluboko do tla, tak hluboko, e ji me musel proklt skrznaskrz, projet zdy zase ven a pibodnout ji k podlaze jak hebk (Philip si toho viml, pestoe byl v tu chvli oslepen lenm strachem). Philip znovu zoufale peltl pohledem na otce. Uvidl, jak otec zavrvoral s tonkovm meem v bie a vyplivl obrovsk chuchvalec krve. Vrah o krok ustoupil a trhl meem ve snaze uvolnit ho z otcova tla. Otec znovu zavrvoral a udlal dal krok. Okliv mladk vztekle zaval a otoil meem otci v rn. Tentokrt se mu podailo zbra vythnout. Tta padl na podlahu a ruce si pitiskl k rozpranmu bichu, jako by se snail njak zakryt rozklebenou rnu. Philip si vdycky pedstavoval, e lid jsou uvnit tak njak z jednoho kusu, a te ho mtl a omraoval pohled na ohavn hadice, kter z otce vyhezvaly. tonk zvedl me vysoko nad otce, stejn jako to

chvilinku pedtm udlal vousat mladk stojc nad matkou, a pln stejnm zpsobem zasadil otci rozhodujc rnu. Pak se na sebe oba Anglian podvali a Philip ke svmu pekvapen zaznamenal, e se jim v obliejch rozhostil vraz levy. Pak se oba otoili a zadvali se na nj a na Francise. Jeden kvl a druh pokril rameny. Philip pochopil, e se ho i jeho malho bratka chystaj tak zabt. e je rozpraj tmi dsiv ostrmi mei. Kdy si uvdomil, jak straliv to bude bolet, zmocnila se ho takov hrza, a ml pocit, e se mu z toho rozsko hlava. Mu s krv na vousech se mrtn otoil a zvedl Francise za kotnk. Nechal ho viset hlavou dol ve vzduchu, zatmco vyden chlapeek jeel a volal maminku, protoe nechpal, e je mrtv. Okliv mu vythl me z otcova tla a rozphl se, aby Francisovi prokll srdce. Jene tenhle uder u nikdy nezasadil. Venku se rzn ozval velitelsk hlas a oba mui ztuhli. Jeeni ustalo a Philip si uvdomil, e to celou dobu kiel on sm. Podval se ke dvem a uvidl v nich opata Petera, jak tam stoj v podomcku upletenm vlnnm hbitu, v och mu plan bo hnv a v ruce dr jako me devn k. Kdy Philip pozdji znovu proval udlosti toho dne v nonch mrch a budil se do tmy s kikem a cel zpocen, vdycky se dokzal uklidnit tm, e si vybavil zvren vjev a pipomnl si, jak ten neozbrojen mu s kem pekonal vechna zrann a veker kik. Nkdy ho ta vzpomnka ukonejila natolik, e dokzal i znovu usnout. Opat Peter promluvil znovu. Philip jeho slovm nerozuml, protoe svat mu pouval jazyk, kter Philip neovldal byla to, pochopiteln, anglitina. Ale vznam Peterova projevu byl naprosto jasn, protoe oba mui zahanben sklopili hlavy a vousatec poloil Francise zptky docela jemn. Mnich nepestval mluvit a sebevdom veel do svtnice. Oba ozbrojenci o krok ustoupili, skoro jako by se ho bli, pitom mli mee a vekerou zbroj, zatmco Peter byl obleen do vlnnho roucha a v ruce drel k! Otoil se k nim zdy, co byl projev naprostho pohrdn, sehnul se a oslovil Philipa. Mluvil naprosto vcnm tnem. Jak se jmenuje? Philip. A jo, u si vzpomnm. A tvj bratr? Francis. Vborn. Opat se podval na krvcejc tla na hlinn podlaze. To je tvoje maminka, vi? Ano, pikvl Philip. Pak ukzal na otcovu zohavenou mrtvolu a uctil, jak se ho znovu zmocuje panika. A tamhle je tta! vyhrkl. J vm, pikvl mnich konejiv. U nemus kiet. Ale mus mi odpovdat na otzky. Chpe, e jsou oba po smrti?

J nevm, piznal Philip ztrpen. Vdl, co to znamen, kdy ume zve, ale jak se mohlo nco takovho stt mamince a tatnkovi? Je to, jako by spali, poznamenal opat Peter. Maj ale oteven oi! zajeel Philip. Pt. Tak jim je zaveme, ne? Ano, pikvl Philip. Ml pocit, jako by se tm mohlo alespo nco vyeit Opat Peter se narovnal, vzal Philipa i Francise za ruku a dovedl je pes mstnost k mrtvole jejich otce. Poklekl a sevel Philipovu pravou ruku do dlan. Uku ti, jak na to, ekl. Pak piloil Philipovu ruku k otcov oblieji, jene Philip se najednou bl otce dotknout, protoe tlo vypadalo tak divn, bylo bled, ochabl a straliv zohaven, a tak rukou ucukl. Vzpt se vyplaen podval na opata Petera vdy to byl mu, ktermu si nikdo netroufl oponovat. Ale opat se na nj ani trochu nezlobil. No tak, povzbudil ho nn a znovu vzal Philipa za ruku. Tentokrt se Philip nebrnil. Mnich uchopil jeho ukazovek mezi vlastn palec a ukazovek, pak mu prst pitiskl na otcovo vko a tlail ho dol, dokud nezakrylo dsiv upen on bulvy. Pak opat pustil Philipovu ruku a vybdl ho: Druh oko zavi sm. A Philip bez ciz pomoci nathl ruku, dotkl se otcova vka a zatlail mu je. Hned se ctil o nco lpe. Mamince zaveme oi taky? zeptal se opat Peter. Ano. Klekli si vedle jejho tla. Mnich j rukvem setel krev z oblieje. A co Francis? zeptal se Philip. Mon by nm taky ml pomoct, pikvl opat. Udlej to, co jsem ped chvl udlal j, vybdl Philip bratra. Zavi mm oi, jako jsem to udlal otci, a me taky spt. Oni usnuli? zeptal se Francis. Ne, ale je to nco jako spnek, odpovdl mu Philip rozhodn. A proto by mla mt zaven oi. Tak dobe, pikvl Francis. Bez vhn nathl baculatou ruku a opatrn zatlail matce oi. Potom je opat zvedl ze zem, posadil si kadho z nich na jednu pai, a ani vnoval ozbrojencm jedin pohled, vyel z domu a nesl je celou cestu nahoru a do bezpe kltera. V kltern kuchyni jim dal najst. Pak je podal, aby kuchai pomohli s vaenm polvky pro ostatn mnichy, protoe je nechtl nechat napospas jejich mylenkm. Ptho dne je dovedl podvat se na tla jejich rodi. Leeli vedle sebe v rakvch v hlavn lodi kltern kaple. Byli u umyt a obleen, rny mli vyitn, upraven a zsti zakryt. Leelo tam jet nkolik jejich pbuznch, jeliko se vem

vesnianm nepodailo vas dobhnout do kltera a uniknout tocmu vojsku. Opat Peter odvedl oba chlapce i na poheb a dal si zleet, aby vidli, e ob rakve byly uloeny do jednoho hrobu. Kdy se Philip rozplakal, dal se do ple i Francis. Nkdo se je snail utit, ale opat Peter ekl: Jen je nechte vyplakat. Teprve pak, kdy u proniklo a k jejich srdcm poznn, e rodie jsou navdy pry a nikdy u se nevrt, zaal Peter konen mluvit o budoucnosti. V pbuzenstvu nezstala jedin rodina beze ztrt: vude byl zabit bu otec, nebo matka. Take z pbuznch se neml kdo o chlapce postarat. Zbvaly dv monosti. Bylo mon bratry vnovat, nebo dokonce prodat njakmu rolnkovi, kter by je vyuval jako otrockou pracovn slu, dokud by nevyrostli natolik, aby mu dokzali utct. Anebo je zasvtit Bohu. Ppady, e do kltera vstoupili docela mal chlapci, nebyly tak pln neznm. Obvykle se to dlo asi tak v jedencti letech. Nejni hranice byla pt let, protoe mnii nebyli zazen na to, aby se starali o pln mal dti. Nkdy lo o sirotky, jindy o chlapce s jednm rodiem, obas o dti rodi, kte mli pli mnoho syn. Zpravidla dvala rodina klteru spolu se synem njak dost vznamn dar usedlost, kostel, nebo dokonce celou vesnici. Pokud se jednalo o opravdu chudou rodinu, bylo mon nad darem mvnout rukou. Jene po Philipov otci zbyla mal zemdlsk usedlost na svahu, take chlapce nebylo nutn pijmat do kltera z dobroinnch dvod. Opat Peter tedy navrhl, e se klter postar o chlapce a o statek. Pbuzn, kte zstali naivu, souhlasili a dohodu posvtil Gruffyd ap Cynan, princ z Gwyneddu, kterho zrovna tehdy pokoila, ale pece natrvalo nesesadila dobyvan armda krle Jindicha, jeho vojci zabili i Philipova otce. Opat vdl o zrmutku hodn, ale ani veker jeho moudrost nestaila na to, co potkalo Philipa. Asi tak rok po cel udlosti, kdy u se zdlo, e al pominul a oba chlapci si zvykli na ivot v kltee, zmocnily se Philipa nepekonateln nvaly zuivosti. ivot spoleenstv v kltee na kopci nebyl tak patn, aby takov vztek ospravedloval: hoi dostvali najst, mli co na sebe, v zim hoel v lonici ohe, a mohli se dokonce tit i z drobnch projev nklonnosti a lsky. A nesmlouvav poslunost a navn rituly vedly alespo k podku a stabilit. Jene Philip se zaal chovat, jako by byl nespravedliv uvznn. Neposlouchal pkazy, pi kad pleitosti podkopval autoritu klternch hodnost, kradl jdlo, rozbjel vejce, odvazoval kon, posmval se neduivm a urel star. Jedin pestupek, ped kterm se zarazil, byla svatokrde a dky tomu mu opat vechny ostatn proheky odpoutl. Nakonec z toho Philip

prost vyrostl. Jednou na Vnoce se ohldl za uplynulmi dvancti msci a uvdomil si, e za cel rok nestrvil ani jedinou noc v cele pro hnky. Tenhle nvrat k normlnmu vztahu k ivotu neml jeden vlun dvod. Nejsp chlapci pomohlo, e ho zaalo bavit uen. Pitahovala ho matematick teorie hudby. Dokonce i asovn latinskch sloves v sob mlo jistou uhranivou logiku. Opat mu dal za kol, aby pomhal sprvcovi, to byl mnich, kter ml na starosti zsobovn kltera vm, co bylo poteba, od sandl po semnka. A to Philipa tak zaujalo. Dle se u nj vyvinul obdivn vztah k bratru Johnovi, pohlednmu, svalnatmu mladmu mnichovi, jen vypadal jako vtlen vzdlanosti, svatosti, moudrosti a laskavosti a Philip ho vzval jako hrdinu. Mon se snail Johna napodobovat, mon k tomu ml sm sklony, a mon to bylo obojm dohromady, a tak nebo tak, Philip zaal nachzet tchy v kadodennm sledu modliteb a bohoslueb. A tak vstoupil do vku dosplosti s kadodennm chodem kltera v mysli a svatmi melodiemi v uch. V uen byli Philip i Francis o poznn dl ne vichni ostatn kluci, kter znali, ale kali si, e je to tm, e ij v kltee, kde se jim dostalo daleko irho vzdln. V t dob si neuvdomovali, e by na nich bylo nco vjimenho. Dokonce i kdy pevzali vtinu vuky v mal kltern kole a sami chodili na hodiny k samotnmu opatovi, msto ke starmu puntikskmu uiteli novic, mysleli si, e maj nskok jen proto, e zaali s uenm dv ne ostatn. Kdy se Philip ohlel za lty mladosti, ml dojem, e krtk Zlat vk mezi obdobm mladick vzpoury a nporem smyslnho chte trval snad rok, mon i mn. Pak nastaly chvle neistch mylenek, nonch vron, zoufale poniujcch sezen se zpovdnkem (jm byl sm opat), nekonen pokn a umrtvovn tla dtkami. dost ho nikdy tak pln nepestala souit, ale stala se postupem asu mn dleitou, a tak ho trpila jen as od asu, jen ve vzcnch okamicch, kdy due i tlo spoinuly v neinnosti jako star zrann, je dodnes bol za vlhkho poas. Francis si tuhle bitvu vybojoval o nco pozdji, a pestoe se s tm bratrovi nikdy nesvil, Philip ml dojem, e Francis bojoval s belskm pokuenm daleko mn staten a porky pijmal a pli poten. Hlavn ale bylo, e se nakonec oba vyrovnali s vnmi, je jsou nejvtm neptelem klternho ivota. Zatmco Philip pomhal sprvcovi, Francis pracoval pro pevora, opatova zstupce. Kdy sprvce zemel, bylo Philipovi teprve jednadvacet, ale navzdory svmu nzkmu vku dostal po nebotkovi jeho prci. Kdy oslavil jednadvact narozeniny tak Francis, opat

navrhl, e pro nj zd nov post podpevora. Jene jeho nvrh vyvolal krizi. Francis ebronil, a na nj takovou odpovdnost nenakldaj, a kdy u byl v tom, podal, aby ho propustili z kltera. Chtl se nechat vysvtit na knze a slouit Bohu ve venkovnm svt. Philipa to zaskoilo a vydsilo. Pedstava, e by jeden z nich mohl z kltera odejt, mu nikdy nepila na mysl a te ho to najednou vyvedlo z rovnovhy, jako kdyby se dovdl, e se stal nslednkem trnu. Po dlouhm pemlouvn a nalhn to nakonec opravdu dopadlo tak, e Francis se vydal do svta. Netrvalo dlouho a stal se kaplanem u hrabte z Gloucesteru. Ne k tomu dolo, pedstavoval si Philip svou budoucnost vcelku jednodue pokud o n vbec pemlel. Stane se z nj prost mnich, povede skromn a poslun ivot, a a bude star, stane se mon opatem a bude se snait t podle vzoru, kter ped nj postavil Peter. Te ale najednou zaal pemtat, jestli pro nj Bh nhodou nechyst njak jin osud. Vzpomnl si na ren vztahujc se ke vzdln: Bh od svch sluebnk oekv, e budou jeho krlovstv roziovat, ne jen ochraovat. Trochu roztesen se svil se svmi vahami opatu Peterovi, s plnm vdomm, e ho me stihnout pokrn za to, e se nechal oslnit vlastn pchou. K jeho pekvapen opat ekl: Kolikrt jsem pemtal, jak dlouho ti to bude trvat, ne na to pijde. Jiste jsi zrozen k nemu docela jinmu. Narodil ses na dohled od kltera, v esti letech jsi osiel, vychovali t mnii, v jedenadvaceti ses stal sprvcem Bh by si nedal takovou pi s vchovou lovka, kter by ml strvit cel ivot v malm kltee na pustm vrcholku kopce v odlehlm hornatm knectv. Tady nem dost velk prostor k rozletu. Mus se sebrat a odejt odtud. Philipa z t pedstavy jmala hrza, ale ne se s opatem rozlouil, napadla ho jet jedna otzka, a tak ji vyhrkl: Kdy je tenhle klter tak nedleit, pro sem Bh umstil tebe? Opat Peter se usml. Mon proto, abych se o tebe postaral, odpovdl. Pozdji tho roku se opat vydal do Canterbury, aby sloil poklonu tamnmu arcibiskupovi. Kdy se vrtil, oznmil Philipovi: Pedal jsem t pevorovi v Kingsbridge. Philipa to vylekalo. Kingsbridgesk pevorstv bylo jednm z nejvtch a nejvznamnjch klter v zemi. Bylo to pevorstv s katedrlou: to znamen, e jeho kostel byl katedrln kostel, sdlo biskupa. A biskup byl, podle platnch pravidel, pedstavenm kltera, i kdy ve skutenosti dil klter pevor.

Pevor James je mj dvn ptel, vysvtloval opat Peter Philipovi. V poslednch letech psob ponkud sklen, a j nevm pro. A je to jak chce, Kingsbridge zkrtka potebuje mladou krev. Nejvc dl Jamesovi starosti jedna misie, takov mal usedlost v lesch. Proto zoufale potebuje naprosto spolehlivho lovka, kter by si tu misii vzal na starost a vrtil ji na cestu pokory k Bohu. To znamen, e je ze m pevor thle misie? zeptal se Philip pekvapen. Opat pikvl. A pokud se nemlme, kdy si myslme, e pro tebe m Bh nachystanou spoustu prce, meme oekvat, e ti pome vyeit vechny problmy, kter ta misie m. A jestli se pleteme? Vdycky se me vrtit a dlat mi tady sprvce. Jene my se nemlme, mj synu. Uvid sm. Rozlouen se neobelo bez slz. Philip strvil v kltee sedmnct let a mnichov byli jeho rodina te u daleko skutenj ne rodie, o kter kdysi tak krut piel. Uvdomoval si, e tyhle mnichy u nejsp nikdy v ivot neuvid, a bylo mu z toho smutno. Kingsbridge ho zprvu zastrail. Opevnn klter byl vt ne kdekter vesnice. Katedrla byla rozlehl, majesttn budova, pevorv dm byl mal palc. Jakmile si ale zvykl na rozmchl rozmry, zaal si vmat znmek malomyslnosti, je opat Peter zaznamenal u svho starho ptele pevora. Katedrla nepochybn potebovala zcela zsadn opravy. Modlitby se odkvaly ve chvatu. Pkaz mlen v jenom kuse nkdo poruoval. A bylo tam pli mnoho sluebnk, vc sluebnk ne mnich. Philip ze sebe rychle setsl pocit zastraen a zmocnil se ho vztek. Touil chytit pevora Jamese pod krkem, zatst s nm a kiet na nj: Jak jsi mohl nco takovho dovolit? Jak me pipustit, aby se modlitby k Bohu takhle tup drmolily? Jak me vystt, aby novicov hrli vrhcby a mnii chovali pro vlastn poten psky? Jak si me dovolit bydlet v palci, obklopen sluebnky, kdy se ti stnek Pn rozpad ped oima? Nic takovho pochopiteln neekl. Ml s pevorem Jamesem jen krtk, formln rozhovor. Pevor byl vysok, huben, shrben mu, kter psobil dojmem, e nese na kulatch ramenou thu vech starost svta. Pak Philip mluvil s podpevorem Remigiem. Na zatku hovoru Philip jemn naznail, e pevorstv by mon nekodily njak zmny. Pedpokldal, e zstupce pevora s nm bude z celho srdce souhlasit. Jene Remigius se na nj poven podval, jako by kal Kdo si mysl, e jsi? a zmnil tma hovoru. Remigius mu vyloil, e misie svatho Jana V lesch byla zaloena ped temi roky a dostala do vnku trochu pdy a njak majetek. Te

u by mla bt sobstan, jene ve skutenosti doposud zvis na zsobch z mateskho kltera. S misi jsou i jin obte: jhen, kter tam penocoval, si stoval na to, jak jsou tam sloueny bohosluby, pocestn prohlauj, e je v okol okradli mnichov, leccos se povd o prohecch proti mravn istot Skutenost, e Remigius nemohl nebo nechtl Philipovi uvst pesn podrobnosti, byla jen dal znmkou toho, s jakou lhostejnost je cel d zen. Kdy Philip odchzel, tsl se hnvem. Od kltera se oekv, e bude oslavovat Boha. Kdy se mu to neda, ztrc smysl. Kingsbridgesk pevorstv na tom bylo jet h. Zostuzovalo Boha svou tkopdnost. Jene s tm nemohl Philip nic dlat. Jedin, v co mohl doufat, bylo, e se mu poda obrodit jednu z kingsbridgeskch misi. Bhem dvoudenn cesty do poboky kltera v lesch pemtal o skromnch informacch, jich se mu dostalo, a ustaran zvaoval, jak k cel zleitosti co nejlpe pistoupit. Nakonec se rozhodl, e udl dobe, kdy bude zprvu jednat vstcn. Pevora zpravidla vol sami mnii. Jene pokud jde o misii, co je vlastn jen takov poboka hlavnho kltera, vybr pevora jednodue veden samotnho kltera. Proto po Philipovi nikdo nechtl, aby se podrobil njak volb. Z toho ovem plynulo, e jako nov pevor nemohl spolhat na dobrou vli mnich. Bude muset postupovat velice obezetn. Ne se rozhodne situaci njak eit, potebuje se dovdt mnohem vc o potch, do nich se misie dostala. Mus si zskat ctu a dvru mnich, zvl tch, kte jsou star ne on a mohli by mu jeho postaven zvidt. Teprve a bude mt plnou pedstavu o stavu vci a vybuduje si pevn postaven, pistoup k rozhodnmu inu. Jene nakonec to tak nedopadlo. Druh den cesty u se pomalu chlil k veeru a svtla ubvalo, kdy Philipv ponk dorazil na okraj paseky a jezdec si mohl prohldnout svj nov domov. Tehdy tam stla jen jedin kamenn stavba kaple. (Nov kamenn dormit postavil Philip a nsledujcho roku.) Ostatn stavby byly devn a vypadaly na spadnut. Philipa to znechutilo. Vechno, co stavj mnii, m vydret vky, a je to katedrla nebo prase chlvek. Kdy se dl rozhlel kolem sebe, zaznamenal dal projevy stejn nedbalosti, jak ho tak zdsila v Kingsbridge: nikde nebyly dn ploty, seno se valilo ze vrat senku a hned vedle rybnku uvidl hromadu hnoje. Ctil, jak se mu svaly v oblieji napnaj potlaovanm odporem. Vstcn, hlavn vstcn, opakoval si v duchu. Nejdv nikoho nevidl. To bylo v podku, jeliko byl as veern bohosluby a vtina mnich by mla bt v kapli. Pobdl ponka ostruhami do slabin a pejel pes mtinu k chi, kter vypadala jako

stj. Ze dve vystril hlavu mladk se slmou ve vlasech a prostoduchm vrazem v oblieji a zstal na Philipa pekvapen zrat. Jak se jmenuje? zeptal se Philip a po kratikm pekonvn studu dodal: Mj synu. kaj mi Johnny Gro, odpovdl mladk. Philip slezl z ponka a podal Johnnymu ote. Tak, Johnny Groi, me mi odsedlat kon? Ano, ote, pikvl Gro, hodil ote pes brlen a vykroil pry. Kam jde? zeptal se ho Philip oste. ct bratrm, e pijel nkdo ciz. Mus se cviit v poslunosti, Johnny. Odsedlej mi kon. Sm eknu bratm, e jsem dorazil. Ano, ote. Johnny se s vydenm vrazem poddil a zaal plnit pkaz. Philip se rozhldl. Uprosted paseky uvidl dlouhou budovu pipomnajc kolej. Vedle n se kril men okrouhl domek, z nho drou ve stee stoupal dm. To bude zejm kuchyn. Philip se rozhodl, e se pjde podvat, co bude k veei. V psnch klterech se podvalo pouze jedno jdlo denn, a to obd. Jene v tomhle zazen zjevn nevtzil duch psnosti, a tak zejm brati dostvaj jet lehkou veei po neporch, asi kousek chleba se srem i solenou rybou, nebo mon misku hovzho vvaru s bylinkami. Jene kdy Philip dochzel ke kuchyni, uctil nezamnitelnou vni opkajcho se masa, vni, pi n se sbhaly sliny v stech. Zarazil se, zamrail se, pak veel dovnit. Kolem ohnit uprosted mstnosti sedli dva mnii a mal chlapec. Zatmco je Philip pozoroval, jeden mnich podal druhmu dbn a ten si z nj srden zavdal. Chlapec otel ronm a na roni se opkalo mal prastko. Kdy Philip veel do svtla, udiven k nmu vzhldli. Beze slova vzal mnichovi z ruky dbn a piichl k nmu. Pak se zeptal: Pro pijete vno? Protoe je mi z toho dobe u srdce, cizine, odpovdl mnich. Dej si taky a napij se podn. Take je podle veho nikdo nevaroval, e by mli oekvat pjezd novho pevora. Dle bylo jasn, e nemaj strach z toho, co by se dlo, kdyby se njak projdjc mnich o jejich chovn zmnil v Kingsbridge. Philip ml neodolatelnou chu obrtit muovi dbn s vnem na hlavu, ale zhluboka se nadechl a promluvil docela mrn. Dti chudk trp hladem, aby nm poskytly jdlo a pit, prohlsil. Dlaj to kvli slv bo, ne proto, aby nm bylo dobe u srdce. Dnes

u dn vno nedostane. Otoil se k odchodu a dbnek si vzal s sebou. Kdy vychzel, uslyel, jak se jeden z mnich pt: Nev, kdo to byl? Ani se nepokusil na otzku odpovdt. Vak na to velmi brzy pijdou. Odloil dbn na zem ped kuchyn a vydal se pes mtinu ke kapli. Cestou zatnal a uvoloval psti a snail se ovldnout hnv. Nesm jednat zbrkle, napomnal se v duchu. Postupuj opatrn. Dej si na as. Na mal ploince ped krytm vstupem do kaple se na okamik zastavil, uklidnil se, pak se tie opel do mohutnch dubovch dve a veel dovnit. V nevyrovnanch adch tam zdy k nmu stlo asi dvanct mnich a novic. elem k Philipovi stl sakristin a etl z oteven knihy. Rychle odkval slova bohosluby a mnii mu bez zjmu odpovdali. Na pinavou oltn pokrvku kapal vosk ze t nestejn dlouhch svc. Vzadu stli dva mlad mnichov zabran do hovoru. Nevmali si bohosluby a velice iv cosi probrali. Sotva se Philip vyrovnal s tm, co ped sebou vid, jeden z mladk poznamenal cosi vtipnho a druh se rozchechtal tak hlasit, e pehluil sakristinovo odevzdan drmolen. To byla pro Philipa posledn kapka. Mylenka, e by ml postupovat vstcn, ho rzem opustila. Otevel sta a zaval, co mu sily staily: TADY BUDE TICHO! Smch ustal, jako kdy utne. Sakristin pestal st. V kapli se rozhostilo ticho. Mnichov se otoili a zrali na Philipa. Ten nathl ruku k eholnkovi, kter se tak hlasit sml, a chytil ho za ucho. Smek byl asi tak stejn star jako Philip a o nco vy, ale vvoj situace ho tak zaskoil, e se vbec nezmohl na odpor, kdy ho Philip zaal tlait k zemi. Na kolena! zaval na nj pitom. Na okamik to vypadalo, jako by se mnich chtl pokusil vytrhnout ze seven. Jene vdl, e pravda nen na jeho stran, a jak Philip sprvn pedpokldal, patn svdom mu vzalo vekerou odvahu. Take kdy Philip vc zathl za ucho, mladk padl na kolena. A vichni! pikzal Philip. Na kolena! Vichni sloili slib, v nm psahali, e budou poslun, a do nebe volajc nekze, v n podle veho v posledn dob ili, nedokzala z jejich mysl vymazat lty zait zvyk. Polovina mnich a vichni novicov si klekli. Vichni jste poruili slib, oznmil jim Philip a dval si zleet, aby jim dal najevo pohrdn. Vichni jste rouhai, jeden jako druh. Rozhldl se a zadval se jim do o. Od thle chvle se budete kt, prohlsil nakonec.

Pomalu, jeden po druhm, si klekli i vichni ostatn, a zstal stt pouze sakristin. Byl to tlnat mu s ospalma oima, asi o dvacet let star ne Philip. Ten k nmu vykroil a obchzel pitom klec mnichy. Dej mi tu knihu, podal ho. Sakristin na nj vzdorovit hledl a nic nekal. Philip nathl ruku a lehce sevel tlust svazek. Sakristin stiskl knihu jet pevnji. Philip zavhal. Strvil dva dny tm, e se utvrzoval v rozhodnut, jak mus postupovat obezetn a jednat vstcn, a te tu najednou stl, na nohou ml stle jet prach z cesty, a riskoval vechno v otevenm stetu s lovkem, o nm nic nevdl. Dej mi tu knihu a padni na kolena, opakoval. Sakristinovi se mihl na tvi nznak klebku. Co jsi za? zeptal se. Philip znovu zavhal. Z jeho obleen a esu muselo bt nabledni, e je mnich. A z jeho chovn si museli vichni domyslet, e vi nim m njak pravomoci. Jene pod jet nebylo zejm, jestli m vy postaven ne sakristin. Te by stailo, kdyby jim oznmil: J jsem v nov pevor, jene to se mu prv nechtlo. Najednou mu pipadalo velmi dleit, aby zskal pevahu vhradn silou vlastn mravn autority. Sakristin vyctil Philipovu nejistotu a hned se z n pokusil vytit vhodu. ekni nm, prosm, pokraoval s posmnou zdvoilost, kdopak nm to pikazuje, abychom v jeho ptomnosti padli na kolena? V tu chvli Philipa rzem opustila veker nerozhodnost a pomyslel si: Bh je se mnou, tak eho bych se ml bt? Zhluboka se nadechl a slova z nj vyrazila takovou silou, a se ozvnou odrela od dldn podlahy ke klenutmu kamennmu stropu. To Bh vm pikazuje, abyste padli na kolena v jeho ptomnosti! vzkikl bohatrsky. Zdlo se, e sakristin nepatrn znejistl. Philip se chopil pleitosti a vytrhl mu knihu. Sakristin tm ztratil vekerou vnost a nakonec si neochotn klekl. Philip se rozhldl kolem sebe a s peliv zakrvanou levou ekl: Jsem v nov pevor. Pak odslouil mi a pinutil je, aby celou dobu kleeli. Trvalo to dlouho, jeliko je nutil opakovat kadou odpov pod znovu a znovu, dokud ji nedokzali pronst hezky jednohlasn. Pak je v tichosti odvedl z kaple a doel s nimi pes celou paseku k refekti. Opeen vepov nechal odnst zptky do kuchyn a poruil, e maj vichni dostat chleba a slab pivo, nae jednoho z mnich povil tm, aby pedtal, zatmco ostatn budou jst. Sotva dojedli, odvedl je opt v naprostm mlen do dormite.

Pak pikzal, aby mu z oddlenho domku, kde ml bydlet pevor, pinesli lko: bude spt ve stejn mstnosti jako ostatn mnichov. To byl nejjednodu a nejinnj zpsob, jak pedejt vekerm prohekm proti cudnosti. Celou prvn noc nezamhouil oko. Sedl u svky a tie se modlil, dokud nepila plnoc a nenastal as vzbudit mnichy na prvn rann pobonost. Zvldl obad velmi rychle, aby jim dal najevo, e nen tak docela bez srdce. Pak si li zase lehnout, ale Philip neusnul. Za rozbesku vyel ven, a ne se ostatn probudili, rozhlel se kolem a pemlel o dni, kter je ekal. Jedno z polek bylo zejm teprve nedvno vymcen a uprosted jet zstal obrovsk paez, podle veho pozstatek ctyhodnho dubu. A ten vnukl Philipovi npad. Sotva mli za sebou rann bohoslubu a sndani, podal je, aby si vzali provazy a sekery, a odvedl je na polko. Tam musela polovina tahat za provazy, zatmco druh polovina toila na paez sekerami a vichni dohromady kieli sborem Hj rup! Kdy se jim nakonec podailo paez zdolat, Philip vem rozdal pivo, chlb a pltek vepovho, kter jim odepel k veei. Tm mu starosti nekonili, ale byl to zatek jejich een. Od samho potku odmtal od mateskho kltera jakoukoliv jinou pomoc ne zrn na chlb a svky do kaple. Vdom, e nedostanou jin jdlo, ne kter si sami vypstuj i ulov, zmnilo mnichy v pepeliv hospode a odhodlan lovce ptk. A zatmco dv vnmali bohosluby jako zpsob, jak se vyhnout prci, te byli rdi, kdy Philip omezil hodiny strven v kapli, a tm jim umonil, aby trvili vce asu na polch. Po dvou letech u byla misie naprosto sobstan a za dal dva roky zsobovala pevorstv v Kingsbridge masem, zvinou a srem, kter mnii vyrbli z kozho mlka. Sr se stal vyhledvanou pochoutkou. Misie vzkvtala, bohosluby probhaly bezvadn a brati byli zdrav a astn. Philip mohl bt spokojen jene domovsk klter, kingsbridgesk pevorstv, se vyvjel od desti k pti. Pitom to mlo bt jedno z nejvznamnjch nboenskch stedisek v zemi, mlo pekypovat innost, jeho knihovnu mli navtvovat vzdlanci ze zahrani, s jeho pevorem se mli radit lechtici, k jeho svatyni se mli stahovat poutnci z cel zem, jeho pohostinnost mli oceovat urozen pnov, jeho dobroinnost mla bt proslul mezi vemi chudmi. Jene kostel se rozpadal, polovina klternch budov zela przdnotou a pevorstv dluilo penze snad vem majitelm pdy iroko daleko. Philip zajdl do Kingsbridge alespo jednou za rok a pokad, kdy se vracel, lomcoval s nm vztek

nad tm, jak tam nezodpovdn mrhaj bohatstvm, kter shromdili oddan vc a rozmnoili odhodlan mnichov. Nakldali s nm jako marnotratn syn se svm ddictvm. Pot sten spovala v poloze kltera. Kingsbridgesk pevorstv se nachzelo v mal vesnice na vedlej cest, kter nikam nevedla. Od dob prvnho krle Vilma ktermu se pezdvalo Dobyvatel, ale tak Mizera, podle toho, kdo o nm mluvil byla vtina katedrl, tedy biskupskch sdel, penesena do velkch mst. Jene Kingsbridge tomuto osudu unikl. Z Philipova pohledu to vak nebyl nepekonateln problm. Podn klter, nota bene sdlo biskupa, mohl pece bt sm o sob mstem. Nejvt pekkou byla odevzdanost pevora Jamese. Kdy dr kormidlo mdl ruka, je lo bezmocn vystavena vem poryvm vtru a nikam nem. A tak musel Philip se zrmutkem v dui piznat, e dokud bude pevor James naivu, bude kingsbridgesk pevorstv i nadle upadat. Zabalili novorozen do kusu ist ltky a poloili je do velk oatky na chleba, protoe nemli kolbku. S bkem plnm kozho mlka chlapec rychle usnul. Philip pikzal Johnnymu Groovi, e m na dt dvat pozor. Johnny byl sice trochu pomalej v mylen, ale ke vem malm a zranitelnm tvorm se uml chovat neobyejn ohledupln. Philip se nemohl dokat, a se dozv, co pivedlo Francise do kltera. Bhem veee na to udlal nkolik narek, ale Francis na n nijak nereagoval, a tak Philipovi nezbvalo ne potlait zvdavost. Po veei byl vyhrazen as na studium. Nemli tam podn ambit, ale mnichov mohli sedt v pedsl kaple, pod krytm portlem, a st si nebo chodit sem a tam po mtin. Mli tak povoleno dle zaitho zvyku zajt as od asu do kuchyn, aby se tam zahli u ohn. Philip a Francis se bok po boku prochzeli po okraji paseky, jak to asto inili v kov chodb kltera ve Walesu. A Francis se konen rozpovdal. Krl Jindich vdycky jednal s crkv, jako by to byla podzen soust krlovstv, zaal. Dval biskupm pkazy, uvaloval na crkev dan a brnil tomu, aby bylo mon pmo vykonvat vli papee. J vm, pikvl Philip. A co m bt? Krl Jindich je mrtev. Philip se zarazil. Tak tohle neoekval. Francis pokraoval: Zemel ve svm loveckm sdle v Lyons-laFort v Normandii, kdy spodal spoustu mihul, kter mu nikdy nedlaly dobe.

Kdy? Dneska je prvn den roku, take k tomu dolo pesn ped mscem. Philipem to docela otslo. Jindich byl krlem ji v dob, kdy se Philip narodil. Jet nikdy nezail smrt krle, ale vdl, e to znamen pote, a mon dokonce vlku. Co bude dl? zeptal se s obavami. Znovu vykroili. Problm je v tom, e krlovi ddicov zemeli na moi, ped mnoha lety, ekl Francis. Mon si na to vzpomn. Vzpomnm, pikvl Philip. V t dob mu bylo dvanct let. Byla to prvn udlost celosttnho vznamu, kter pronikla do jeho chlapeck mysli. Tehdy si poprv uvdomil, e za zdmi kltera je tak njak vnj svt. Krlv syn zahynul pi ztroskotn lodi, kter se jmenovala Bila lo. Dolo k tomu kousek od Cherbourgu. Opat Peter, kter to chlapci cel vyprvl, se obval, e nslednkova smrt vyvol rozvrat, bezvld a vlku. Jene krl Jindich si udrel nadvldu a Philipv i Francisv ivot plynul neruen dl. Krl m pochopiteln mnoho dalch potomk, pokraoval Francis. Pinejmenm dvacet, kdy mezi n potm i mho pna, hrabte Roberta z Gloucesteru. Jene jak sm dobe v, jsou to vechno levoboci. Navzdory sv nezzen plodnosti dokzal krl pivst na svt jen jednoho dalho prvoplatnho ddice a tm je dvka, Maud. Levoboek neme zddit trn, jene ena na tom nen o nic lip. Copak krl Jindich nikoho nejmenoval svm nstupcem? podivil se Philip. Ale ano. Vybral si Maud. A ta m syna, jmenuje se taky Jindich. Nejvelejm pnm starho krle bylo, aby trn zddil jeho vnuk. Jene chlapci nejsou jet ani ti roky. A tak krl piml lechtice, aby psahali vrnost Maud. Philip nechpal, o co tedy jde. Kdy krl ustanovil svou nstupkyn Maud a lechta u j psahala vrnost v em je problm? ivot u dvora nen nikdy tak jednoduch, pouil ho Francis. Maud je manelka Geoffreye z Anjou. Anjou a Normandie jsou protivnci u kolik generac. Nai normant vldcov nenvid lechtice z Anjou. Upmn eeno, bylo to od starho krle hodn optimistick, kdy ekal, e vichni anglo-normant lechtici penechaj Anglii a Normandii urozenm pnm z Anjou, psaha sem psaha tam. Philipa tak trochu mtlo, jak ml jeho mlad bratr znalosti a s jakm neuctivm nadhledem se vyjadoval o nejvznamnjch much v zemi. Jak to vechno v? zeptal se.

lechta se sela u Le Neubourgu, aby se dohodla, co podnikne dl. Nemusm ti snad kat, e mj pn, hrab Robert, tam byl taky. A j jel s nm, abych mu psal dopisy. Philip se na bratra zamylen zadval a v duchu pemtal, jak se Francisv ivot neuviteln li od jeho vlastnho pobvn na svt. Pak si na nco vzpomnl. Hrab Robert je pece nejstar syn starho krle, je to tak? vyhrkl. Ano. A je velmi ctidostiv. Jene pistoupil na veobecn sdlen pesvden, e levoboci si mus sv krlovstv dobt, ne je zddit. Kdo tam jet byl? Krl Jindich ml ti synovce, syny jeho sestry. Nejstar je Theobald z Blois, pak nsleduje tpn, kterho ml zesnul krl moc rd a obdail ho rozshlmi pozemky tady v Anglii. A nejmladm potomkem rodiny je Jindich, kterho ty nejsp zn jako winchesterskho biskupa. lechtici dvaj podle tradice pednost nejstarmu Theobaldovi,co ti asi bude pipadat jako docela rozumn pstup. Zcela rozumn, pikvl Philip s smvem. Take nam novm krlem je Theobald? Francis zavrtl hlavou. U si myslel, e to m jist, ale mezitm se dokzali procpat dopedu i jeho dva mlad brati. V tu chvli doli do nejvzdlenjho cpu mtiny a otoili se. Zatmco Theobald velkodun pijmal poklony lechtic, tpn se peplavil pes Kanl do Anglie, vrazil do Winchesteru a s pomoc mladho bratra Jindicha, toho biskupa, se zmocnil hradu a co je nejdleitj krlovskho pokladu. Philip chtl u u poznamenat: Take tpn je nam novm krlem. Ale honem se kousl do jazyka. ekl to u o Maud i o Theobaldovi, a v obou ppadech se mlil. Francis pokraoval ve vkladu: tpn u poteboval udlat jen jednu jedinou vc, aby ml tohle vtzstv v kapse: zajistit si podporu crkve. Protoe dokud nebude korunovn ve Winchesteru, nebude doopravdy krlem. To ale pece muselo bt snadn, prohlsil Philip. Jeho bratr Jindich je pece jednm z nejvznamnjch kn v zemi biskup ve Winchesteru, glastonbursk opat, bohat jak alamoun a tm stejn tak mocn jako biskup v Canterbury. A kdyby biskup Jindich neml v myslu ho podporovat, pro by mu pomhal zmocnit se Winchesteru? Francis pikvl. Musm ct, e postup biskupa Jindicha byl po celou dobu naprosto skvl. Jene on tpnovi nepomhal z bratrsk lsky, abys vdl. Tak co ho k tomu vedlo?

Ped nkolika okamiky jsem ti pipomnl, e zesnul krl Jindich zachzel s crkv, jako by to byla jen dal soust jeho krlovstv. Biskup Jindich si chce pojistit, aby se nov krl choval k crkvi lpe, a u to bude kdokoliv. Take ne poskytl bratrovi podporu, piml Jindich tpna, aby sloil psahu, e zachov prva a vsady crkve. To udlalo na Philipa dojem. Ppadn vztah tpna k crkvi je tak jako tak od samho potku jeho ppadn vldy uren podmnkami, kter stanovila crkev. Jene tohle je dleit pklad do budoucna. Crkev m prvo korunovat krle, ale a doposud nemla monost klst si podmnky, za nich ke korunovaci dojde. Jednou mon pijde doba, kdy dn krl nebude moci usednout na trn, ani by pedtm uzavel dohodu s crkv. Tohle me mt velk vznam, vydechl Philip nahlas. tpn me svj slib pochopiteln poruit, poznamenal Francis. Ale i tak m pravdu. U nikdy nebude moci jednat s crkv tak bezohledn jako krl Jindich. Dva urozen pnov jsou hluboce poboueni tm, co tpn udlal. Jednm z nich je Bartolomj, hrab ze Shiringu. Toho znm. Shiring je jen den jzdy odtud. Ale Bartolomj je znm jako zbon mu. To je docela dobe mon. Vm o nm jen to, e je to paliat a nestupn lechtic, kter neporu psahu, ji dal Maud, ani kdyby mu pedem slibovali jakoukoliv milost. A co ten druh odbojn lechtic? Tm je mj pn, Robert z Gloucesteru. kal jsem ti pece, e je ctidostiv. V hloubi due ho pronsleduje mylenka, e jedin on je prvoplatnm nslednkem, e pouze on by se ml stt krlem. Chce dosadit svoji polovin sestru na trn, jeliko v, e nov krlovna bude do t mry zvisl na radch a veden svho bratra, e se Robert ve skutenosti stane vladaem, jen koruna mu bude chybt. Hodl pro to nco udlat? Obvm se, e ano. Pestoe pobl nikdo nestl, Francis ztiil hlas. Robert a Bartolomj, spolu s Maud a jejm manelem, hodlaj vyvolat povstn. Maj v plnu sesadit tpna a dosadit na trn Maud. Philip se zastavil. Co by zmailo vechno, eho biskup z Winchesteru doshl! vyhrkl. Pak chytil bratra za pai. Ale, Francisi Vm, na co mysl. Z Francise rzem spadla veker povenost a nhle vypadal ustaran a vystraen. Kdyby se hrab Robert dovdl, e jsem s tebou mluvil, dal by m povsit. Naprosto mi

dvuje. Jene j jsem ze veho nejvc vrn crkvi to pece ani jinak nejde. Co chce ale dlat? Uvaoval jsem, e doshnu pijet u novho krle a vechno mu povm. Oba vzbouenci to pochopiteln popou a j budu viset za zradu. Jene povstn tm bude zmaen a j pijdu do nebe. Philip zavrtl hlavou. Uili ns, e je hloupost vyhledvat muednickou smrt. Navc si myslm, e Bh pro m m jet dost prce tady na zemi, pikvl Francis. Mm dvryhodn postaven v dom vznamnho lechtice. Kdy tam zstanu a dl budu svou pozici tvrdou prac posilovat, mu jet hodn udlat pro prosazen prv crkve a pro vldu prva. A m pedstavu, jak to zadit jinak? Francis se zadval Philipovi do o. Proto jsem tady, odpovdl. Philip ctil, jak ho zamrazilo strachy. Francis ho pijel podat, aby se do toho zapletl, to je jasn. Jinak neml dvod mu to dsiv tajemstv prozrazovat. Francis pokraoval: J to povstn odhalit nemu, ale ty ano. Kriste Jei a vichni svat, stjte pi mn, pokioval se Philip. Kdy to spiknut odhal nkdo tady na jihu, nepadne na gloucestersk panstv ani stn podezen. Nikdo netu, e jsem tady. Nikdo dokonce nev ani to, e jsme brati. Ty si me vymyslet njak pijateln vysvtlen, jak jsi k t informaci piel. Teba e jsi vidl, jak se nkde sjdj ozbrojenci. Nebo vzbouen prozradil nkdo z Bartolomjova domu, kdy se svoval se svmi hchy knzi, nebo tak nco. Philip se cel tsl, a si musel pithnout kutnu tsnji kolem tla. Ml pocit, e se zniehonic ochladilo. Tohle bylo nebezpen, hodn nebezpen. Vdy mluvili o tom, e by se ml zaplst do krlovsk politiky, co pravideln stlo krk i velice ostlen praktiky. Bylo ir blznovstv, aby se do toho pokouel proniknout nkdo tak nezkuen, jako je Philip. Jene v szce bylo opravdu hodn. Philip nemohl zstat stt stranou a dvat se, jak se chyst vzpoura proti krli, kterho vybrala crkev, u proto ne, e m monost nco proti tomu udlat. Zatmco pro Philipa to bylo jenom nebezpen, pro Francise by odhalen vzpoury pedstavovalo jistou sebevradu. Co maj vzbouenci v plnu? zeptal se Philip nahlas. Hrab Bartolomj je prv te na cest zptky do Shiringu. Odtamtud rozele poselstv vem svm vrnm po celm jihu Anglie. Hrab Robert doraz do Gloucesteru o den nebo dva pozdji a seikuje

svoje vojska v jihozpadn sti zem. Nakonec zave brny Brian Fitzcount, kter dr wallingfordsk hrad. Tm spadne cel jihozpadn Anglie vzbouencm bez boje do klna. Take u je mlem pozd! zvolal Philip. Tak zl to jet nen. Zbv nm asi tak tden. Mus ale jednat rychle. Philip si s dsem v dui uvdomil, e u se vlastn vcemn rozhodl. Nevm, co si mm pot, piznal se. Za normlnch okolnost by lovk el za svm hrabtem, jene ten pat mezi spiklence. erif je nejsp taky na jeho stran. Musme pijt na nkoho, kdo je zcela zaruen n lovk. Kingsbridgesk pevor? Pevor je star a unaven. Nejpravdpodobnj je, e by neudlal vbec nic. Nkdo pijateln tam mus bt. Je tam biskup. Philip ve skutenosti s kingsbridgeskm biskupem nikdy nemluvil, ale byl si jist, e ho biskup pijme a vyslechne. A bude zcela pirozen stt na tpnov stran, protoe tpna si pece vybrala crkev. A je dost mocn, aby bylo v jeho silch nco podniknout. Kde biskup ije? zeptal se Francis. Den a pl jzdy odtud. V tom ppad bys ml odjet jet dnes. Ano, pikvl Philip s tkm srdcem. Francis se na nj ltostiv zadval. Mrz m, e jsem se nemohl obrtit na nikoho jinho. M taky, prohlsil Philip upmn. M taky, zopakoval unaven. Philip svolal mnichy do mal kaple a oznmil jim, e krl zemel. Musme se modlit za to, aby zmna na trnu probhla v mru a aby jeho nstupce ml crkev v lsce vc ne zesnul Jindich, prohlsil. Ale neekl jim, e kl k tomu, aby ustaven novho panovnka probhlo v klidu, dr jaksi shodou okolnost v ruce prv on. Msto toho jim oznmil: Dal zprvy, kter jsem dostal, m nut k tomu, abych se vydal do naeho mateskho kltera v Kingsbridge. Musm odjet te hned. Me me slouit podpevor a o chod hospodstv se postar hospod, ale ani jeden z nich se nedoke inn postavit Peterovi z Warehamu. Philip se obval, e kdyby zstal pry pli dlouho, Peter by mohl zpsobit tolik obt, e by Philip po nvratu nemusel dn klter najt. Nedokzal pijt na dn zpsob, jak Petera ovldnout,

ani by pitom zraoval jeho sebevdom, a te mu nezbvalo mnoho asu a musel honem podniknout, co bylo v jeho silch. Bhem dneka jsme mluvili o oberstv, prohlsil po krtk odmlce. Bratr Peter nm pipomnl, e kdy ns Bh obdail statky a dal nm bohatstv, neinil tak proto, abychom tloustli a mli se dobe, nbr pro dal en jeho slvy. Bratr Peter si za svou pipomnku zaslou n dk. Soust naeho svatho posln je to, abychom se dlili o sv bohatstv s chudmi. A do tto chvle jsme tuto povinnost zanedbvali, hlavn proto, e tady v lesch nen nikdo, s km by bylo mon se dlit. Bratr Peter nm pipomnl, e je na povinnost jt a hledat chud, abychom jim mohli poskytnout levu. Mnichy to trochu zaskoilo. Mli pocit, e otzku nenasytnosti se odpoledne podailo uzavt. I sm Peter se tvil nejist. Tilo ho, e je u zase stedem pozornosti, ale tuil, e Philip m jet nco v rukvu a ml pravdu. Rozhodl jsem se, pokraoval Philip, e kad tden dme za kadho mnicha v na komunit jednu penci chudm. Pokud to bude znamenat, e budeme mt mn jdla, budi nm tchou vidina odmny, je ns ek v podob vnho ivota nebeskho. Dleitj ale je, abychom si pohldali, e se nae pence sprvn utrat. Kdy dte njakmu chudkovi penci, aby koupil rodin chleba, me jt rovnou cestou do krmy a tam se opt. Pak se vyd dom a tam ztlue enu, kter by nakonec bylo lip, kdybychom se o dnou dobroinnost nesnaili. Take je lep dt chudkovi rovnou chleba. A jet lep je dt ho jeho dtem. Poskytovat almuny je svat posln, kter se mus vykonvat se stejnou obezetnost jako len nemocnch i vyuovn dt. Proto si ada klter jmenuje svho vlastnho almunka, tedy osobu povenou rozdlenm almuen. My to udlme taky tak. Philip se rozhldl. Vichni byli ve stehu a se zjmem ho poslouchali. Peter nasadil poten vraz. Zjevn dospl k rozhodnut, e to me povaovat za sv vtzstv. Nikdo nedokzal odhadnout, co se bude dt dl. Almunk m velmi tkou prci, vysvtloval Philip. Bude muset chodit do okolnch mst a vesnic, asto a do Winchesteru. Bude se muset pohybovat mezi nejzatvrzelejmi, nejpinavjmi, nejodpornjmi a nejneestnjmi vrstvami lid, protoe takov jsou chud. Mus se za n modlit, kdy se rouhaj, navtvovat je, kdy jsou nemocn, a odpoutt jim, kdy se ho sna podvst i okrst. Bude potebovat slu, pokoru a nekonenou trplivost. A pijde o pohodl naeho kltera, protoe bude vc na cestch ne s nmi.

Philip se kolem sebe znovu rozhldl. Vichni byli v tu chvli ve stehu, jeliko o takovou prci nikdo nestl. Philip se nakonec zadval na Petera z Warehamu. Peter pochopil, co bude dl, a prothl obliej. A byl to prv Peter, kdo ns upozornil na nae nedostatky v thle oblasti, prohlsil Philip pomalu, a tak jsem se rozhodl, e Peterovi se dostane t cti, e z nj bude n prvn almunk. Philip se usml. Zat me u dnes. Peter se mrail, a mu tve potemnly. Bude pry dostaten asto, abys tady nemohl nic provst, pomyslel si Philip. A tsn styk se sprostmi, zavivenmi nuzky ze smrdutch winchesterskch uliek bude pokouet tv pohrdn pjemnm ivotem. Peter svou novou roli zjevn chpal jako trest, naprosto jasn a jednoznan, a zadval se na Philipa s vrazem tak hlubok nenvisti, a se pevor na okamik zachvl. Odtrhl od Petera zraky a pohldl na ostatn. Kdy zeme krl, nastane vdycky nejist a nebezpen dob, prohlsil. Modlete se za mne, zatmco budu na cestch. II V poledne druhho dne cesty se pevor Philip ocitl jen nkolik mlo mil od biskupova palce. m vc se blil k cli sv cesty, tm vc se mu svraly vnitnosti. Vymyslel si pbh, kterm chtl vysvtlit, jak se o plnovanm vzbouen dovdl. Jene biskup mu pece nemus vit. Anebo mu mon uv, ale bude dat dkazy. Byly ovem i hor monosti na jednu z nich Philip piel, a kdy se s nm Francis rozlouil a odjel. Bylo to sice nepravdpodobn, ale biskup mohl patit mezi spiklence a vzpouru podporovat. Mohl bt dvnm ptelem hrabte ze Shiringu. U biskup se obas stvalo, e svoje vlastn zjmy kladli nad zjmy crkve. Biskup mohl Philipa dt muit, aby z nj dostal, od koho pevor zskal informace. Neml na to pochopiteln prvo, ale ke vzpoue proti krli ho taky nic neopravovalo. Philip si vybavil muc nstroje, kter vdal na vyobrazench pekla. Takov malby byly inspirovny tm, co se dlo ve sklepench biskup a lechtic. Philip neml pocit, e m dost sil na to, aby podstoupil muednickou smrt. Kdy ped sebou uvidl skupinku opalch poutnk, chtl podvdom nejdv pithnout oslici ote, aby se vyhnul ppadnmu setkn. Byl pece sm a na cestch jsou spousty lapk, kte se nerozpakuj oloupit mnicha. Pak si ale viml, e dv z postav jsou dti a dal je ena. Od putujc rodiny zpravidla dn nebezpe nehroz. Pobdl oslici, aby skupinku dohnala.

Kdy se k nim piblil, rozpoznal vc podrobnost. Skupinku tvoili vysok mu, men ena, mladk vysok skoro stejn jako mu a dv dti. Na prvn pohled bylo jasn, e jsou chud. Nenesli dn uzlky s cennm majetkem a na sob mli sam hadry. Mu bylo urostl, ale vyzbl, jako by umral na njakou vyerpvajc chorobu nebo prost jen trpl hlady. Unaven se na Philipa podval, pithl si dti bl k tlu a nco jim zamumlal. Philip pvodn odhadoval, e mui bude kolem padestky, te ale vidl, e je to tictnk s obliejem celm zbrzdnm starostmi. Pozor, mnichu, poznamenala ena. Philip se na ni oste zadval. Bylo velmi nezvykl, aby ena promluvila dv ne jej manel. A osloven mnichu sice nebylo vyloen nezdvoil, ale vc cty by vyjadovalo, kdyby mu ekla ote nebo brate. ena mohla bt tak o deset let mlad ne mu a mla hluboko posazen oi nezvykle svtle zlatav barvy, je j dodvaly dost npadnho vzezen. Philip ml pocit, e je to velice nebezpen ena. Dobr den, ote, pozdravil ho mu, jako by se omlouval za eninu neotesanost. Bh s tebou, odpovdl Philip a pithl oslici uzdu. Co jsi za? Jsem Tom, zednk a stavitel, a hledm prci. A neme dnou najt, je to tak? Pesn tak. Philip pikvl. Tohle bylo docela bn. emeslnci ivc se na stavbch putovali krajem ve snaze sehnat prci a mnohdy ji nesehnali, bu proto, e mli smlu, nebo proto, e zrovna moc lid nic nestavlo. Cestujc emeslnci asto vyhledvali pohostinstv klter. Pokud mli shodou okolnost krtce pedtm njakou prci, nechvali klteru pi odchodu tdr dary, pokud ale u byli njak as na cestch, nemli zpravidla co nabdnout. Poskytnout obma druhm emeslnk stejn vel pijet bylo obas pernou zkoukou pohostinnosti kltera. Tenhle stavitel zcela nepochybn patil mezi nuzn pocestn, i kdy jeho ena vypadala docela dobe. V co, mm u sedla trochu jdla a je zrovna as obda, prohlsil Philip. Dobroinnost je svat posln, take kdy se mnou ty a tvoje rodina poobdvte, dokm se v nebi odmny, a jet budu mt pi jdle spolenost. To je od tebe mil, pikvl Tom. Podval se na enu. Nepatrn pokrila rameny a pak lehce pikvla. Mu tm bez odmlky pokraoval: Tv laskav pozvn pijmme a dkujeme ti. Dkujte Bohu, ne mn, podotkl Philip automaticky.

Dkujeme rolnkm, jejich destky nm to jdlo zajistily, ozvala se ena. Tohle bylo dost ostr, pomyslel si Philip. Ale nic na to neekl. Zastavili na mal mtince, kde mohla Philipova oslice vkat polehlou zimn trvu. Philip byl v skrytu due rd, e m vmluvu, pro o nco odloit pjezd do palce a oddlit setkn s biskupem, kter mu nahnlo hrzu. Stavitel Tom mu prozradil, e maj tak nameno do biskupova palce, jeliko doufaj, e by biskup mohl potebovat nco nkde opravit, nebo dokonce e by mohl chtt palc rozit. Bhem hovoru Philip pokradmu pozoroval Tomovu rodinu. ena byla podle veho pli mlad na to, aby mohla bt matkou nejstarho chlapce. Psobil trochu telecm dojmem, siln, neohraban a s tupm vrazem. Druh chlapec byl mal a divn, ml vlasy erven jako mrkev, ple snhoblou a pronikav bledmodr oi. A vyznaoval se tm, e vdycky na nco zstal upen zrat s przdnm vrazem, kter Philipovi pipomnal chudka Johnnyho Groe, a na to, e kdy se lovk tomuhle klukovi zadval pmo do o, setkal se s velice dosplm, vdoucm pohledem. Philip si uvdomil, e v tomhle smyslu psob chlapec stejn znepokojujcm dojmem jako jeho matka. Tetm dttem byla asi tak estilet holika. Chvlemi plakala a otec ji neustle sledoval s zkostlivou starost a as od asu ji chlcholiv pohladil, ale nikdy j k tomu nic neekl. Bylo zejm, e m holiku moc rd. Jednou tak pohladil manelku a Philip zaznamenal, jak mezi maneli peskoila jiskika vn a touhy, kdy se jejich pohledy setkaly. ena poslala dti, aby naly irok listy, kter by bylo mon pout jako tale. Philip otevel sedlovou branu. Kde le v klter, ote? zeptal se Tom. V lese, asi den cesty odtud na zpad, odpovdl pevor. ena k nmu s trhnutm hlavy vzhldla a Tom zvedl obo. Zn to tam? zeptal se Philip. Zdlo, e Tom se z njakho dvodu ocitl v rozpacch. Kdy jsme li ze Salisbury, museli jsme prochzet tsn okolo, piznal. Ano, to urit, jene klter je hodn kus od hlavn cesty, a tak jste ho nemohli vidt, pokud jste pedtm nevdli, e tam je, a nehledali ho. Aha, pikvl Tom, ale mylenkami byl zjevn nkde jinde. Philipa nco napadlo. eknte mi nenarazili jste cestou na njakou enu? Nejsp velmi mladou, osamlou a, tedy, s dttem? Ne, odpovdl Tom. Mluvil nezastnnm tnem, ale Philip ml pocit, e ho to velice zajm. Pro se ptte?

Mnich se usml. Povm vm to. Vera brzo rno nkdo nael v lese novorozen a pinesl ho k nm do tbora. Je to chlapec a podle mho soudu nebyl v tu chvli ani den star. Musel se narodit v noci pedtm. Take jeho matka se v t oblasti pohybovala ve stejnou dobu jako vy. Nikoho jsme nevidli, opakoval Tom. Co jste s dttem udlali? Nakrmili jsme ho kozm mlkem. Zd se, e mu jde k duhu. Oba na Philipa soustedn uprali pohledy. V duchu si kal, e je to phoda, kter mus kadho vzt za srdce. Po chvli se Tom zeptal: A vy te tu matku hledte? Ale ne. Ptal jsem se jen tak. Kdybych na ni narazil, dm j to dt pochopiteln zptky. Ale je jasn, e o n nestoj, take se zcela urit pojist, aby ji nikdo nemohl najt. A co bude s chlapcem? Vychovme ho v kltee. Zasvtme ho Bohu. J a mj bratr jsme mli pesn stejn osud. Kdy jsme byli mal, pili jsme o rodie a nam otcem se stal opat a na rodinou mnii. Dostali jsme najst, ili jsme v teple a nauili jsme se st. A oba jste se stali mnichy, poznamenala ena. ekla to s jistm nznakem ironie, jako by chtla naznait, e klter nakonec vykonal dobr skutek ve svm vlastnm zjmu. Philip byl rd, e j to me zkazit. Ne, bratr d opustil, prohlsil. V tu chvli se vrtily dti. dn irok listy nenaly v zim to nebylo snadn , a tak nezbylo ne najst se bez tal. Philip vem rozdal chleba a sr. lenov Tomovy rodiny se vrhli na jdlo jako hladov zv. Tenhle sr dlme u ns v kltee, vysvtloval Philip. Vtina lid ho m nejradi, kdy je erstv jako te, ale pokud ho nechte uzrt, je jet lep. Mli takov hlad, e jim to bylo jedno. Vmiku sndli vechen sr i chlb. Philip ml u sebe jet ti hruky. Vylovil je z brany a podal Tomovi. Tom dal kadmu dtti jednu. Pak Philip vstal. Budu se za tebe modlit, abys nael prci, prohlsil. Kdyby sis na to vzpomnl, ote, zmi se o mn biskupovi, navrhl Tom. V, jak jsme na tom patn, a ovil sis, e jsme poctiv lid. Nezapomenu na to. Tom podrel oslici za uzdu a Philip se vyplhal do sedla. Jsi dobr lovk, ote, poznamenal Tom. A pevor ke svmu asu uvidl, e mohutnmu zednkovi vhrkly do o slzy. Bh s tebou, pravil. Tom jet na chviliku chytil oslici za hlavu. To dt, o kterm jsi nm vyprvl ten nalezenec Mluvil tie, jako by nechtl, aby ho dti slyely. Dostal dali jste mu njak jmno?

Ano. Pojmenovali jsme ho Jonathan, co znamen dar uren pro Boha. Jonathan. To se mi lb. Tom pustil oslici. Philip se na nj na okamik zvdav zadval, pak kopl zve do slabin a vyrazil po cest pry. Kingsbridgesk biskup nebydlel v Kingsbridge. Jeho palc stl na jinm svahu svho dol, cel den jzdy od studen kamenn katedrly a zasmuilch mnich. Biskupovi to takhle vc vyhovovalo, jeliko plin chozen do kostela by mu brnilo v plnn dalch povinnost vybrn dan, vykonvn spravedlnosti a zskvn vhod u krlovskho dvora. Mnichm to tak vyhovovalo, jeliko m byl biskup dl od nich, tm mn se jim pletl do jejich zleitost. To odpoledne, kdy tam dorazil Philip, byla dost velk zima na to, aby mohlo zat snit. Biskupovm dolm se prohnl nepjemn vlezl vtr a na pansk sdlo stojc na svahu se mraily nzk ediv mraky. Nebyl to pmo hrad, sp usedlost, ale byla velice dobe opevnn. Les vude okolo byl vykcen u dobe sto let. Dm obklopoval masivn klov plot dosahujc vky dosplho mue a zvenku lemovan strouhou na odvdn deov vody. Strn u vchodu ml trochu nenucen zpsoby, ale u pasu mu visel tk me. Palc byla hledn kamenn budova postaven do tvaru psmene E. Pzemn patro mlo klenut stropy a v jeho mohutnch zdech byla nkoliker tk vrata, ale ani jedno okno. Jedna vrata byla otevena a Philip v ptm zahldl sudy a pytle. Ostatn vrata byla zaven a zajitn etzy. Philip pemtal, co se za nimi asi tak me skrvat. Kdyby ml biskup njak vzn, zejm by trpli zrovna tam. Nejkrat, stedn ru psmene E tvoilo vnj schodit vedouc k obytnm prostorm nad klenutm pzemm. Hlavn st nejdel, svislou ru E vytvoila zejm hodovn s. Dv mstnosti, pedstavujc horn a doln ry E, budou podle veho kaple a lonice, odhadoval Philip. Stavba mla mal okna s okenicemi, pipomnajc oka jako trnky, podezvav se dvajc na svt. K domu patila jet kuchyn, kamenn pec a devn stje a stodoly. Vechny stavby byly v dobrm stavu to nen pro stavitele Toma moc dobr zprva, pomyslel si Philip. Ve stjch postvalo nkolik dobrch kon, vetn pru vojenskch o, a okolo se poflakovala hrstka zbrojno, kte oividn zabjeli as. Mon e biskupa nkdo poctil nvtvou. Philip pedal oslici podkonmu a s neblahou pedtuchou se vydal po schodech nahoru. Cel msto ovldala nepjemn vojensk nlada. Kde jsou ady prosebnk se stnostmi a zstupy matek s dtmi,

ekajc na poehnn? Philip vstupoval do neznmho svta, a jet ke vemu do nj pichzel s nebezpenm tajemstvm. Me to trvat hezky dlouho, ne se odsud dostanu, pomyslel si vystraen. Bylo by bvalo lep, kdyby m byl Francis vbec nenavtvil. Zdolal cel schodit a ocitl se na jeho vrcholu. Co to vedu za zbyten vahy, pomyslel si. Tady mm pleitost slouit Bohu a crkvi, a j se msto toho bojm o vlastn bezpenost. Nkte mui mus elit nebezpe kad den, v bitv, na moi, na nebezpench vpravch i kovch taench. A tak i mnich mus as od asu prot trochu strachu a rozechvn. Zhluboka se nadechl a vstoupil. S byla zaouzen a ponoen do era. Philip honem zavel dvee, aby nepustil dovnit moc studenho vzduchu, a pak se zadval do ptm. Na opanm konci sn hoel v krbu velk ohe. Spolu s malmi okny pedstavoval jedin zdroj svtla. Kolem ohn sedla skupinka mu, nkte na sob mli knsk hvy, jin byli obleen do drahch, ale znan obnoench at ni lechty. Byli zabran do vnho hovoru, mluvili tie a vcn. Kesla mli neuspodan rozstrkan, ale zdlo se, e se vichni dvaj a mluv na knze, kter sedl uprosted skupiny jako pavouk uprosted pavuiny. Byl to huben mu a dlouh nohy ml pokren a rozkroen a rukama se drel za opradla kesla, jako by se kadou chvli chystal vstt. Ml dk vlasy, ern jako uhel, a bled obliej s ostrm nosem. V ernch atech psobil souasn uhlazenm i hrozivm dojmem. A nebyl to biskup. Ze stoliky pobl dve se vymrtil sluha a oslovil Philipa: Dobr den, ote. S km si peje mluvit? Ve stejn okamik zvedl hlavu velik pes lec u ohn a zavrel. Mu v ernm vzhldl, uvidl Philipa a zdvienou rukou okamit zastavil hovor. Co se dje? zeptal se sen. Bh s tebou, pozdravil Philip zdvoile. Pijel jsem navtvil biskupa. Nen tady, pouil ho knz pezrav. Philip nevdl, co si m pot. Dsil se toho, jak bude hovor probhat a co vechno mu hroz, ale te si najednou pipadal podveden, jak m naloit se svm stralivm tajemstvm? Kdy ekte, e se vrt? zeptal se knze. Nevme. Co mu chce? Knzv tn byl trochu pkr a Philipa se to dotklo. Zleitosti vry, odpovdl oste. Kdo jsi? Duchovn zvedl obo, jako kdyby ho takov odpor pekvapil, a ostatn zniehonic ztichli, jako lid, kte oekvaj vbuch. Po chvilce

ale knz odpovdl docela vldn: Jsem jeho arcijhen. Jmenuji se Waleran Bigod. To u vypad lip, pomyslel si Philip a nahlas ekl: J se jmenuji Philip. Jsem pevorem kltera svatho Jana V lesch. To je misie kingsbridgeskho pevorstv. Slyel jsem o tob, pikvl Waleran. Ty jsi Philip z Gwyneddu. To Philipa zaskoilo. Nedokzal si pedstavit, pro by opravdov arcijhen ml znt jmno nkoho tak nzko postavenho, jako je Philip. Pesto jeho funkce, a byla jakkoliv skromn, staila k tomu, aby Waleran zmnil nzor. Podrdn vraz se z arcijhnovy tve vytratil. Poj k ohni, vyzval Philipa. Ned si trochu horkho vna, aby se ti rozproudila krev? Pokynul nkomu, kdo sedl na lavici u stny, a postava v roztrhanch hadrech vyskoila, aby splnila pkaz. Philip pistoupil ke krbu. Waleran cosi tie poznamenal a ostatn mui se zvedli a zaali se chystat k odchodu. Philip se posadil a zahval si rue, zatmco Waleran el doprovodit hosty ke dvem. Philip zvdav pemtal, o em tak asi debatovali a pro arcijhen neukonil setkn modlitbou. Otrhan sluebnk mu podal devn pohr. Philip upjel hork, koenn vno a pemtal, co podnikne dl. Jestli biskup nen k man, na koho by se ml Philip obrtit? Napadlo ho, e pjde pmo za hrabtem Bartolomjem a popros ho, aby si celou vzpouru jet rozmyslel. Byl to nesmysln npad. Hrab by ho stril do ale a zahodil kl. Take zbval erif, co byl teoreticky vzato krlv zstupce v hrabstv. Jene se nedalo nijak odhadnout, na stranu by se erif mohl pidat, jeliko stle jet nebylo jist, kdo se stane krlem. No jo, pemtal Philip, ale mon mi nakonec nic jinho nezbyde ne to zkusit. Touil po nvratu k prostmu klternmu ivotu, kde byl nejvtm nebezpem Peter z Warehamu. Waleranovi host se rozlouili a dusot kon na dvoe ztlumily dvee, kter knz zavel. Waleran se vrtil ke krbu a pithl si velk keslo. Philip ml plnou hlavu vlastnch starost a ve skutenosti ani trochu netouil po hovoru s arcijhnem, ale ml pocit, e se mus chovat zdvoile. Doufm, e jsem ti nezkazil njak jednn, zaal hovor. Waleran odmtav mvl rukou. U mlo dvno skonit. prohlsil. Tyhle vci vdycky trvaj dle, e je poteba. Probrali jsme obnoven smluv na propachtovan dieczn pozemky co je vc, kter se d vydit za pr okamik, kdy jsou lid alespo trochu rozhodn. Mvl kostnatou rukou, jako by odhnl vekerou dieczn pdu a vechny jej dritele. Slyel jsem, e jsi v na zapadl misii uprosted les odvedl dobrou prci. Pekvapuje m, e o tom v, poznamenal Philip.

Biskup je ex officio kingsbridgeskm opatem, a tak mu nezbv ne projevovat zjem. Anebo m dobe informovanho arcijhna, pomyslel si Philip a nahlas prohlsil: Inu, Bh nm peje. To jist. Mluvili normanskou frantinou, jazykem, jej Waleran pouval v hovoru se svmi hosty, a taky jazykem vldnouc vrstvy. Jene Waleran ml pece jen troku zvltn pzvuk. Po chvli si Philip uvdomil, e arcijhen m v hlase podtn, kter prozrazuje lovka vedenho v dtstv k tomu, aby mluvil anglicky. Co znamenalo, e Waleran nen normansk lechtic, nbr domorodec, kter se vypracoval vlastnm silm stejn jako Philip. Philipovi se ostatn jeho zvr potvrdil, kdy Waleran po chvli peel do anglitiny a poznamenal: Pl bych si, aby Bh stejnm zpsobem pl i kingsbridgeskmu pevorstv. Take Philip nebyl jedin, komu dlal starosti stav panujc v Kingsbridge. A Waleran nejsp vdl o tom, co se v pevorstv dje, mnohem vc ne Philip. ,Jak se da pevoru Jamesovi? zeptal se arcijhna. Stn, odpovdl Waleran stroze. Take zaruen nebude moci vbec nic podniknout proti Bartolomjov povstn, pomyslel si Philip zasmuile. Nezbyde ne vydat se do Shiringu a zkusit tst se erifem. Philip ml pocit, e Waleran je ten typ lovka, kter by mohl znt kadou vznamnj postavu v hrabstv. Jak je shiringsk erif? zeptal se. Waleran pokril rameny. Bezbon, nadut, chamtiv a platn. Jako vichni erifov. Pro se pt? Kdy nemu mluvit s biskupem, budu muset nejsp vyrazit za erifem. Mm biskupovu naprostou dvru, poznamenal Waleran s mrnm smvem. Kdybych ti snad mohl njak pomoci Zvedl dlan v otevenm gestu jako lovk, kter chce bt velkorys, ale v, e ho me ekat odmtnut. Philip se u docela uklidnil, protoe dospl k zvru, e rozhodujc okamik se o den i dva odkld, a te se ho znovu zmocnila malomyslnost. Me vit arcijhnovi Waleranovi? Jeho povznesenost je strojen, pomyslel si. Arcijhen psob nevtrav, ale ve skutenosti nejsp ho zvdavost, co m Philip na srdci tak dleitho. Na druhou stranu nem Philip jedin dvod, pro by mu vit neml. Psobil dojmem uvlivho chlapka. Ml dost velkou moc, aby dokzal s rebeli nco provst? Pokud by to nedokzal sm, ml

alespo monost spojit se s biskupem. Najednou Philipa napadlo, e svit se s celou zleitost m i svoje nepehldnuteln vhody. Zatmco biskup by mohl trvat na tom, e chce znt zdroj Philipovch informac, arcijhen nem na nic takovho sebemen prvo a bude se muset smit s povdakou, kterou mu Philip pedlo, a u j bude vit nebo ne. Waleran se znovu nepatrn pousml. Jestli si to bude jet dl rozmlet, zanu mt pocit, e mi nedvuje! Philip ctil, e Waleranovi rozum. Waleran mu byl v mnohm podobn: mlad, vzdlan, neurozen a bystr. Na Philipv vkus byl trochu moc protel svtem, ale snad se to dalo omluvit u knze, kter je nucen trvit tolik asu mezi urozenmi pny a dmami, a tak neme tit z vhod klternho ivota, kter chrn mnichy. Waleran je v hloubi due vroucn zbon mu, dospl k zvru Philip. A udl ve, co bude dobr pro crkev. Philip vhal. A dote znali tajemstv jen on a Francis. Jakmile se to dozv tet osoba, me se stt cokoliv. Zhluboka se nadechl. Ped temi dny dorazil do naeho kltera v lesch rann mu, zaal a v duchu se modlil, aby mu Bh tuhle le odpustil. Byl to ozbrojenec na ulechtilm, rychlm koni a podle veho tak mli nebo dv od kltera spadl. Asi jel v tu chvli dost rychle, protoe ml zlomenou ruku a poramocen ebra. Pai jsme mu dali do podku, ale s ebry jsme nic udlat nemohli. Kalal krev, a to je znmka njakho vnitnho porann. Philip mluvil a souasn pozoroval Waleranv obliej. Zatm se zdlo, e nevid nic vc ne zdvoil zjem. Poradil jsem mu, aby se vyzpovdal ze svch hch, jeliko mu hroz smrt. Prozradil mi jist tajemstv. Zavhal, jeliko si nebyl jist, kolik toho tak asi me Waleran vdt o souasnm politickm vvoji kolem krlovskho dvora. Pedpokldm, es slyel o tom, e si tpn z Blois dl nrok na anglicky trn, a to s poehnnm crkve. Waleran vdl vc ne Philip. A ti dny ped Vnoci byl ve Westminsteru korunovn, dodal. Skuten? Tak tohle Francis nevdl. O jak lo tajemstv? zeptal se Waleran s nznakem netrplivosti. Philip skoil do vci rovnma nohama. Ne zemel, sdlil mi ten zbrojno, e jeho pn Bartolomj, hrab ze Shiringu, chyst s Robertem Gloucesterem proti tpnovi povstn. Pozorn sledoval Waleranv obliej a tajil dech. Arcijhnovy bled tve jet o odstn zbledly. Naklonil se v idli dopedu. Mysl, e ti kal pravdu? zeptal se nalhav. Umrajc lovk zpravidla k zpovdnkovi pravdu.

Teba jen opakoval drb, kter se zrovna il po Bartolomjov panstv. Philip neoekval, e by Waleran mohl o takov zprv pochybovat. Honem zaal improvizovat. Ale ne, to ne, prohlsil. Byl to posel, kterho hrab Bartolomj poslal, aby shromdil jeho vojska v Hampshire. Waleranovy bystr oi ptrav sledovaly Philipv vraz. Ml to poselstv napsan? Ne. Neml pnovu pee ani jin odznak jeho moci? Nic takovho. Philip se zaal trochu potit. Pedpokldm, e lid, za nimi jel, ho dobe znali jako prvoplatnho vyslance hrabte. Jak se jmenoval? Francis, odpovdl Philip tup a nejradji by si hned ukousl jazyk. Nic vc? Neekl mi, jak ho jinak oslovuj. Philip zanal mt pocit, e jeho historka Waleranv vslech nepeije. Teba by bylo mon poznat, o koho lo, podle zbran a zbroje. Zbroj na sob dnou neml, prohlsil Philip zoufale. A zbran jsme pohbili s nm mee mnichov na nic nepotebuj. Meme je vykopat, ale rovnou ti povm, e byly docela obyejn a nic na nich nebylo neekl bych, e na nich najde njak stopy Mus Walerana od tohoto smru vyzvdn njak odvst. Co by se s tm podle tebe dalo udlat? zeptal se. Waleran se zamrail. Kdy nen dn dkaz, tko se s tm d nco podniknout. Spiklenci mou obvinn jednodue odmtnout a alobce ek z ostudy kabt. Nedodal Zvl pokud se uke, e jeho historka nebyla pravdiv, ale Philip si domyslel, e pesn tohle se arcijhnovi thne hlavou. U jsi to nkomu ekl? zeptal se Waleran. Philip zavrtl hlavou. Kam m dl nameno, a odtud odjede? Do Kingsbridge. Byl jsem nucen vymyslet si njak dvod, pro najednou odjdm z misie, tak jsem oznmil, e jedu do pevorstv. te to musm opravdu udlat, aby se le stala pravdou. Tam o tom s nikm nemluv. Nebudu. Philip to neml v myslu, ale udivilo ho, pro zrovna na tomhle Waleran tak urputn trv. Teba to dlal ve svm vlastnm zjmu: pokud se rozhodne riskovat a spiknut odhal, chce mt jistotu, e mu nikdo nevyfoukne uznn. Je to ctidostiv lovk. Z Philipova pohledu je to jen dobe. Nech to na mn. Waleran se nhle vrtil ke sv pvodn senosti. Srovnn s pedchzejcm jednnm vedlo Philipa k poznn, e

arcijhen doke ptelsk pstup navlkat a odkldat jako kabtec. Waleran pokraoval: Ty te pojede do kingsbridgeskho pevorstv a na erifa zapomene, je ti to jasn? Ano. Philip si uvdomil, e vechno bude v podku, alespo njak as, a kmen mu spadl ze srdce. Nehod ho do ale, nebudou ho vyslchat prvem trpnm, neobvin ho ze vzpoury. Navc se mu podailo pesunout odpovdnost na nkoho jinho na nkoho, kdo je cel astn, e ji m. Philip vstal a pistoupil k nejblimu oknu. Odpoledne bylo zhruba v polovin a venku bude jet dost dlouho svtlo. Ctil nalhavou touhu co nejdv tohle msto opustit a nechat bratrovo tajemstv za sebou. Kdy te odjedu, zdolm do tmy jet njakch osm a deset mil, poznamenal. Waleran na nj nenalhal, aby neodjdl. To se dostane do vesnice, kter se jmenuje Bassingbourn. Tam seene nocleh. Kdy odtamtud vyraz pkn brzo rno, jsi do obda v Kingsbridge. Ano. Philip se odvrtil od okna a zadval se na Walerana. Arcijhen upral zamraen pohled do ohn a byl hluboko ponoen do vah. Philip ho chvli pozoroval. Waleran se s nm ale o sv mylenky nepodlil. Philip by byl moc rd vdl, co se v t chytr hlav odehrv. Vyrazm radi hned, rozhodl se nahlas. Waleran se vytrhl ze zamylen a opt se zaal chovat pjemn. Usml se a vstal. Tak dobe, pikvl. el s Philipem ke dvem vedoucm na schodit a pak ho doprovodil po schodech dol na dvr. Podkon pivedl Philipovu oslici a osedlal ji. V tu chvli se mohl Waleran rozlouit a vrtit k ohni, ale on to neudlal a vykval. Chce mt jistotu, e vyrazm smrem na Kingsbridge, a ne k Shiringu, dohadoval se v duchu Philip. Vyvihl se do sedla a ctil se daleko lpe, ne kdy sem pijdl. Zrovna se chystal odjet, kdy uvidl, jak branou vchz stavitel Tom s rodinou v zvsu. Philip se obrtil na Walerana: Tamhle jde lovk, kterho jsem potkal po cest. Je to stavitel a zednk. Zd se, e je to poctiv chlap a e na nj v posledn dob udeily dost patn asy. Jestli potebuje nco opravit, zkus ho trochu potit. Waleran neodpovdal. Zral na rodinu, kter se plouila pes dvr. Veker sebeovldn a vechna noblesa ho opustily. Vyvaloval oi a ml oteven sta. Vypadal jako lovk, kter prv prodlal tk otes. Co se dje? zeptal se Philip vylekan. Ta ena! Waleran mlem eptal.

Philip se na ni zadval. Je vlastn docela hezk, pikvl, jeliko si toho teprve v tu chvli poprv viml. Ale ns pece uili, e knz m bt zdrenliv. Tak odvra zraky, arcijhne. Waleran ho neposlouchal. Myslel jsem, e je mrtv, zamumlal. Vypadalo to, jako by si najednou vzpomnl na Philipovu ptomnost. Odtrhl pohled od eny, vzhldl nahoru k Philipovi a snail se vzpamatovat a urovnat si mylenky. Pozdravuj ode mne kingsbridgeskho pevora, ekl. Pak plcl Philipovu oslici po zadnici, zve poskoilo a vyrazilo z brny ven. Kdy se Philipovi podailo pithnout uzdu a zmrnit rychlost, byl u pli daleko, ne aby mohl kiknout pozdrav na rozlouenou. III Philip se dostal na dohled od Kingsbridge nsledujcho dne v poledne, pesn jak mu to arcijhen Waleran pedpovdl. Vyjel ze zalesnnho svahu a ped nm se otevel vhled na krajinu oputnch, zmrzlch pol, je jen sem tam oivovala trc hol kostra stromu. Nikde nespatil ani ivka, jeliko uprosted zimy nebylo na polch co dlat. Pes studen pln uvidl, jak se o nkolik mil dl ty nad krajinou kingsbridgesk katedrla obrovsk, zavalit stavba pipomnajc nhrobn kmen na navrenm hrob. Philip jel dl po cest, kter ho zavedla do vozu, a tak mu Kingsbridge na chvli zmizel z o. Jeho klidn oslice si bedliv hledala cestu podl zamrzlch kolej. Philip pemlel o arcijhnovi Waleranovi. Waleran byl tak vyrovnan, sebevdom a schopn, e si vedle nj Philip pipadal mlad a naivn, pestoe mezi nimi nebyl pli velk vkov rozdl. Waleran naprosto bez nmahy udrel vldu nad celm setknm ve svch rukou: elegantn se zbavil host, pozorn vyslechl Philipovo vyprvn, okamit rozpoznal jeho nejvt slabost, toti nedostatek dkaz, hbit piel na to, e tmhle smrem nem cenu dl ptrat, a vzpt Philipa svin vypoklonkoval. Ani by mi dal jakkoliv zruky, dolo Philipovi v tu chvli, e nco podnikne. Philip se smutn uklbl, kdy si uvdomil, jak snadno se s nm d manipulovat. Vdy Waleran mu neslbil, e Philipovu novinku ped biskupovi. Pesto si Philip byl jist, e ve Waleranov charakteru odhalil obrovskou zsobu ctidosti, dky n si me bt jist, e informace, kterou arcijhnovi prozradil, nezstane leet ladem. Ml dokonce tak trochu pocit, e by se mu Waleran mohl ctit zavzn. Protoe na nj arcijhen nepochybn udlal dojem, byl Philip o to vc zmaten jedinm projevem slabosti, kter u arcijhna zaznamenal jeho chovnm ve chvli, kdy zahldl manelku stavitele Toma.

Philipovi pipadala ta ena tak trochu nejasn nebezpen. Waleran ml zjevn pocit, e je pitaliv co mohla bt pochopiteln reakce na stejn dojem. Ale pesto v tom urit bylo jet nco jinho. Waleran j zaruen u nkdy pedtm vidl, vdy ekl: Myslel jsem, e je mrtv. Znlo to, jako kdyby s n kdysi dvno zheil. Soud podle toho, jak rzn si zajistil, aby se tam Philip dl nezdroval a nedovdl se vc, tam urit bylo nco, kvli emu ml patn svdom. Ani tohle tajemstv pln viny pli neoslabilo nzor, kter si Philip na Walerana vytvoil. Waleran byl knz, nikoliv mnich. Zdrenlivost je odjakiva zkladn soust ivota v kltee, ale u kn se na ni nikdy pli nehledlo. Biskupov maj milenky a kn v jednotlivch farnostech hospodyn. Je to stejn jako se zkazem neistch mylenek, celibt je prost pkaz tak tvrd, e je obtn ho poslechnout. Jestlie Bh nen shovvav k smilnm knm, tak se do nebe dostane hodn mlo duchovnch. Philip se vyhoupl na dal pahorek a opt se ped nm otevel vhled na Kingsbridge. Krajin vvodil mohutn dm s majesttnmi oblouky a malmi, hluboko zaputnmi okny, stejn jako vesnici vvodil klter. Zpadn stranu chrmu, na ni se Philip dval, podepraly dv tlust ve. Jedna z nich se ztila ped dvma roky za boue. Stle jet ji nedokzali znovu postavit, ostatn fasda chrmu tak vytav volala po oprav. Tenhle pohled dokzal Philipa vdycky spolehliv rozhnvat, jeliko hromada suti u vchodu do chrmu v jeho och pedstavovala ostudnou pipomnku toho, v jak hlubokm padku se ocitla vle pevorstv dit klter sprvnm smrem. Kolem dmu stly kltern budovy, postaven ze stejnho svtlho vpence, a pipomnaly spiklence postvajc kolem trnu. Za nzkou zd obklopujc pevorstv byly rozesety bn chatre postaven ze deva a blta a zasteen takami. Tam bydleli rolnci, kte obdlvali vekera pole iroko daleko, a sluebnci pracujc pro mnichy. zk, neklidn ka se hnala jihozpadnm cpem vesnice a pivdla do kltera erstvou vodu. Kdy Philip pejdl ku po starm devnm most, u ctil, jak je z toho opt podrdn. Kingsbridgesk pevorstv bylo ostudou vech stnk Pn a vekerho klternho ivota, jene Philip s tm nemohl vbec nic udlat. Hnv a bezmoc se spojily a Philipovi se bouila lu v aludku. Most patil pevorstv, kter za jeho pekroen vybralo mostn. Take kdy zaalo star devo vrzat a praskat pod vhou jezdce a jeho oslice, z psteku na druh stran mostu vykroil postar mnich a pistoupil k vrbov vtvi, kter slouila jako zvora. Poznal Philipa a

zamval mu. Philip si viml, e mnich kulh, a zavolal na nj: Co se ti stalo s nohou, brate Paule? To je jen omrzlina. A pijde jaro, tak to povol. Philip zaznamenal, e bratr Paul m na nohou jen sandly, nic vc. Paul nebyl dn houvika, ale ml u svoje lta a rozhodn byl pli star na to, aby bhal v takovm poas cel den venku. Ml bys tady mt ohe, poznamenal Philip nahlas. To by bylo prav poehnn, pikvl Paul. Jene bratr Remigius prohlsil, e ohe by stl vc penz, ne kolik nm vynese vybrn mostnho. Kolik vlastn vybrme? Penci za kon a tvrtpenci za lovka. Pouv most hodn lid? No jeje, spousty. Tak jak je mon, e si nememe dovolit mt tady ohe? No jo, jene mnichov pochopiteln nic neplat, sluebnictvo z pevorstv taky ne a vesniani jakbysmet. Take nm zbv tak jednou za den a dva njak ten potuln ryt nebo drtenk. Jo, kdy je svtek a hrnou se sem lidi z celho hrabstv, aby si v katedrle poslechli mi svatou, to mme najednou tvrtpenc habadj. Tak mm dojem, e bychom mohli stavt k mostu str jen o svtcch a tob tady z vdlku zdit ohnit, poznamenal Philip. Paul se na nj vyden podval. Ale ped Remigiem se o tom nezmn, vi? Kdyby se dovdl, e jsem si na nco stoval, nepotilo by ho to. Nemj strach, pikvl Philip a honem pobdl oslici do kroku, aby mu Paul nevidl do tve a nezaznamenal jeho vraz. Takovhle projevy hlouposti ho dohnly k zuivosti. Paul zasvtil cel ivot slub Bohu a klteru a te, kdy u mu zdrav neslou, mus trpt bolest a zimou jen kvli tomu, aby to vyneslo jeden i dva tvrky denn. To nebylo jen krut, to bylo zbyten a marnotratn, protoe takov trpliv staec, jako je Paul, by ml dostat njakou uitenou prci napklad by mohl pstovat kuata a pevorstv by z toho mlo daleko vt prospch ne jen pr minc. Jene kingsbridgesk pevor byl pli star a odevzdan, ne aby nco podobnho nahldl, a o jeho podpevorovi Remigiovi podle veho platilo tot. Tohle je smrteln hch, kal si Philip v duchu trpce, takhle lhostejn mrhat lidmi a hmotnmi statky, kter byly odevzdny Bohu v milujc pokoe. Kdy vedl oslici volnm prostorem mezi domky k brn pevorstv, byl v zcela nesmiiteln nlad. Pevorstv mlo obdlnkov pdorys s dmem uprosted. Budovy byly uspodny tak, e vechno, co stlo na sever a na zpad od chrmu, mlo veejn, svtsk, pzemn,

praktick charakter, zatmco cel jin a vchodn st byla uzaven, soukrom, duchovn a posvtn. Proto byl vchod do prostoru pevorstv umstn v severozpadnm rohu obdlnku. Brna zstvala oteven, a kdy j Philip projdl, mlad mnich postvajc ve strnm domku mu zamval na pozdrav. Hned za brnou, tsn u zpadn zdi opevnn, stla stj, pevn devn stavba, zbudovan mnohem lpe ne mnoh staven uren pro lidi, jak byla na druh stran zdi. Na hromadch slmy sedli uvnit dva stjnci. Nebyli to mnii, nbr zamstnanci pevorstv. Neochotn se zvedli, jako kdyby je mrzelo, e dorazil nvtvnk, kter jim pidlv prci navc. Philipa udeil do nosu kysele zatuchl pach. Viml si, e jednotliv stn nikdo nevykydal u dobe ti nebo tyi tdny. Nebyl v tak dobrm rozmaru, aby dokzal ledabylost stjnk jen tak pehldnout. Kdy jim podval ote, poznamenal: Ne mou oslici uvete, budete muset jedno stn podn vyklidit a nahzet tam erstvou slmu. Pak udlte tot v cel stji. Kdy stoj kon neustle v mokr podestlce, zanou jim hnt kopyta. Nemte tady tolik prce, abyste nemohli ve stji udrovat istotu. Podvali se na nj tak zatvrzele, a mu nezbylo ne dodat: Udlejte, co vm km, protoe jinak se postarm, abyste za lenost pili o svou denn vplatu. U se chystal odejt, kdy vtom si jet na nco vzpomnl. V sedlov bran mm sr. Odneste ho do kuchyn a pedejte ho bratru Mliovi. Ani neekal na odpov a vyel ven. Pevorstv si vydrovalo edest sluebnk, kte se starali o ptatyicet mnich. Z Philipova pohledu to bylo ostudn mnoho sluebnictva. Lid, kte nemaj co dlat, snadno podlehnou zahlce a zleniv tak, e se pak vyhbaj i tm drobnm kolm, kter maj vykonat co se zcela zjevn pihodilo onm dvma stjnkm. Byl to jen dal pklad nemohoucnosti pevora Jamese. Philip se vydal podl zpadn zdi pevorstv, aby proel kolem domu pro hosty. Byl zvdav, jestli m klter njak nvtvnky. Jene velk dm o jedn mstnosti byl studen a nepouvan a prh dve mizel pod vrstvou navtho loskho list. Philip zahnul doleva a vykroil pes irok pruh dk trvy, je oddlovala dm pro hosty kde asto nocovali bezbon lid, a nkdy dokonce i eny od kostela. Doel a k zpadn stran chrmu, kde se nachzel vchod pro obecn lid. Rozbit kameny z padl ve se povalovaly tam, kam dopadly, a su tvoila hromadu dvakrt vt, ne je vka dosplho mue. Kingsbridgesk katedrla byla postavena, jako vtina kostel, na pdorysu ve tvaru ke. Zpadn konec se otevral do chrmov lod, kter tvoila del bevno ke. Pn trmec pedstavovaly bon

lod vybhajc z obou stran od olte na jih a na sever a tvoc dohromady transept ili pnou lo. Za pnou lod, ve vchodn sti dmu, byl prostor, ktermu se k knit. Ten byl vyhrazen pevn mnichm. Na nejvzdlenjm konci vchodn sti byl hrob svatho Adolpha, kter stle jet as od asu lkal poutnky. Philip vkroil do ptm chrmov lod a podval se ped sebe ulikou z oblch oblouk a mohutnch sloup. Pohled, kter se mu naskytl, jet umocnil jeho pokleslou nladu. Byla to zatuchl, ponur stavba a od doby, kdy ji naposledy vidl, jet notn zchtrala. Okna v doln sti zd po obou stranch hlavn chrmov lodi byla uzounk jako tunlky do neobyejn siln zdi. V horn sti byla vt okna, je osvtlovala malbu na strop dmu. Svtlo jen zdrazovalo, jak je malba zal, jak apotolov, svat a prorokov blednou a postupn splvaj s pozadm. Navzdory tomu, e dovnit foukal studen vtr, jeliko v oknech nebylo sklo, vznel se ve vzduchu slab pach plesnivjcch mench rouch. Z opanho konce dmu dolehl k Philipovi zvuk slouen me, latinsk vere pronen zpvnm hlasem a zpvan odpovdi. Philip vykroil hlavn chrmovou lod. Podlaha tu nikdy nebyla dldn, a tak v rozch, kam jen zdka vkroily devky rolnk i sandly mnich, rostl mech. Vytesan spirly a lbky na mohutnch sloupech a vyryt krokvice zdobc oblouky mezi nimi byly kdysi vybarven a pozlacen. Jene te na nich zbylo jen pr poslednch ubohoukch sntek zlata a msto malby jen shluky nkolika rezavch skvrn. Malta mezi kameny se drolila a vypadvala a vytvela malik hromdky u paty stny. Philip ctil, jak se v nm opt probouz znm hnv. Kdy sem nkdo vstoup, m se ho zmocnit posvtn hrza z velkoleposti Boha vemohoucho. Jene rolnci jsou prost lid, kte svt kolem sebe posuzuj podle toho, jak vypad. Kdy pijdou sem, budou si myslet, e Bh je nepozorn, lhostejn bostvo, kter si jejich uctvn nevimne a jejich hchy nezaznamen. Kdy se to vezme kolem a kolem, rolnci v potu tve plat crkev a odmnou je jim tohle rozpadajc se mauzoleum. Philip poklekl ped oltem a zstal tam chvli bez hnut kleet, jeliko si uvdomoval, e spravedliv pobouen nen pro vcho nejvhodnj rozpoloen mysli. Kdy se trochu uklidnil, vstal a el dl. Vchodn st dmu, knit, byla rozdlena na dv sti. Nejbl k mstu, kde hlavn lo pekiovaly bon prostory, byl chr s devnmi lavicemi, kde bhem bohosluby sedli a vstvali mnii. Za chrem byl presbyt, kde se nachzely relikvie s ostatky svatch. Philip proel kolem olte, jeliko ml v myslu najt si msto v chru. Pak ho ale zarazil pohled na rakev.

Pekvapen se zastavil. Nikdo mu neekl, e umel njak mnich. Je ale pravda, e mluvil jen se temi lidmi: s Paulem, kter je u star a tak trochu neptomn duchem, a se dvma stjnky, jim ani nedal pleitost, aby mu nco sdlili. Pistoupil bl k rakvi, aby vidl, kdo v n odpov. Zadval se dovnit a srdce se mu zastavilo. Byl to pevor James. Philip na nj zral s otevenmi sty. Tm se vechno od zklad mnilo. Te pijde nov pevor, nov nadje Takovhle naden jist nebylo nejvhodnj reakc na smrt ctihodnho bratra, a u se zaiva dopustil jakchkoliv chyb. Philip nasadil zasmuil vraz a piml mysl, aby zaujala patin truchliv postoj. Prohlel si mrtvho mue. Pevor ml bl vlasy a vyzbl obliej a chodval shrben. Te byl jeho vytrvale unaven vraz tentam, a msto toho, aby vypadal ustaran a sklen, vyzaovala jeho tv klid. Kdy si Philip klekl vedle katafalku a zaal mumlat modlitbu, napadlo ho, e v poslednch letech ivota leel starci na srdci njak obrovsk balvan: hch, z nho se nevyzpovdal, ena, po kter se mu stskalo, i kivda spchan na nevinnm lovku. A u to bylo cokoliv, te o tom pevor James nepromluv do soudnho dne. A dlal Philip, co dlal, nemohl si pomoci a v mylenkch se neustle obracel k budoucnosti. Nerozhodn, ustraen a bezpten pevor James zanechal po sob klter v neradostnm stavu. Te pijde nkdo nov, nkdo, kdo vtlue kze do hlav zlenivlch sloucch, kdo oprav hroutc se chrm a vyuije obrovsk bohatstv, kter pedstavuj kltern pozemky, k tomu, aby se pevorstv stalo mocnou silou, je bude slouit dobru. Philip byl pli rozruen, ne aby dokzal klidn kleet. Vstal od rakve, s novou lehkost v nohou se vydal k chru a tam zaujal msto v jedn ze zadnch lavic. Bohoslubu slouil sakristin Andrew z Yorku, popudliv, zarudl chlapk, kter neustle psobil dojmem, e ho kadm okamikem sklt mrtvice. Byl jednm z obediantiari, tedy vych pedstavitel kltera, eholnk, jim otec pedstaven svil njakou funkci. Ml na starosti vechno, co se tkalo svtost: bohosluby, svat knihy, ostatky svatch, roucha a ornty a tm vechny tkaniny v crkevnch stavbch. Pod jeho dohledem pracoval tak kantor, kter ml na starosti hudbu, a pokladnk, jen se staral o zlat a stbrn svcny, pohry a dal posvtn pedmty vykldan drahokamy. Nad sakristinem u neml nikdo dal pravomoc krom pevora a podpevora, tedy Remigia, kter byl Andrewv dobr kamard. Andrew pedtal slova me svm obvyklm tnem st potlaovanho hnvu. Philipovi vily hlavou neuspodan mylenky,

a tak mu chvli trvalo, ne zaznamenal, e bohosluba neprobh patinm zpsobem. Skupinka mladch mnich dlala rozruch, smla se a povdala si. Philip pochopil, e si dlaj legraci ze starho mnicha, hlavnho uitele novic, kterho pemohl na jeho mst v ad spnek. Mlad mnichov vtina z nich byla jet ped nedvnm novici a nejsp je jet plila vihnut uitelovy rkosky po starci hzeli kuliky z hlny. Kdykoliv se jim podailo ho zashnout, uitel sebou kubl, pohnul se, ale neprobudil se. Andrew naprosto nezastnn sledoval, co se dje. Philip se rozhldl, kde vz mnich, kter m bhem bohoslueb dozrat na kze. Stl na opanm konci chru, byl zabran do hovoru s jinm mnichem a bohosluby ani chovn mladch mnich si pranic nevmal. Philip jet chvli sledoval situaci. Na takovhle vci neml dost trplivosti, ani kdy byl v nejlep kondici. Zdlo se, e jeden z mladch mnich m ve skupin vd postaven, takov docela pohledn mladk, asi jedenadvacetilet, se zlomyslnm klebkem. Philip ho sledoval, jak nabral koncem jdelnho noe z hornho okraje svky roztaven vosk a cvrnkl ho uiteli na holou lebku. Sotva pistl hork vosk na mnichov plei, staec se s vyjeknutm probudil a mladci rzem propukli v bezuzdn ehot. Philip se s povzdechem odpoutal od svho msta, pistoupil k mladkovi zezadu, chytil ho za ucho, nevybrav ho odvlekl ven z chru a odthl ho do jin bon lodi. Kdy odchzeli, Andrew vzhldl od modlitebn knihy a zamrail se na Philipa: on sm dnou vtrnost nezaznamenal. Kdy se ocitli z doslechu ostatnch mnich, Philip se zastavil, pustil mladkovo ucho a zeptal se: Jmno? William Beauvis. A jak zl duch t to posedl bhem bohosluby? William se zatvil zpupn. U m ta me unavovala, odpovdl. Pro mnichy, kte si stovali na svj dl, neml Philip nikdy ani stn pochopen. Unavovala? opakoval po mladkovi a zvil trochu hlas. Co jsi za dneek vechno udlal? William vzdorovit odpovdl: Prvn kanonickou hodinku a laudes v noci, primu ped sndan, pak terce, ten z bible, studium a te velkou mi. A jedl jsi? Ml jsem sndani. A te ek, e dostane veei. Ano. Vtina lid v tvm vku de do moru od slunka do slunka a lme si hbet na poli, aby si zajistili sndani a veei a jet dokou obstarat chleba i pro tebe! V, pro to dlaj?

Ano, pikvl William, uhnul oima a sklopil hlavu k zemi. Tak povdej. Dlaj to, protoe chtj, aby pro n mnii slouili bohosluby. Sprvn. Ti tvrd pracujc rolnci ti dvaj chleba a maso a obydl postaven z kamene, kde m v zim ohe a ty jsi tak unaven, e kvli nim ani nedoke bhem hrub me klidn stt! Mrz m to, brate. Philip se na Williama na chvli soustedn zadval. V tomhle mladkovi chyba nebyla. Skutenmi vinky byli jeho nadzen, kte, byli tak nedbal, e dovolili kdejak pouchovn v kostele. Kdy t me unavuje, zeptal se Philip vldn, pro jsi se stal mnichem? Jsem pt syn v rodin. Philip pikvl. A otec dal pevorstv kus pdy pod podmnkou, e t pijmeme, je to tak? Ano statek. Tohle byla bn vc: mu, kter ml nadbytek syn, zasvtil jednoho Bohu, a aby si zajistil, e Bh jeho dar neodmtne, pidal jet kus pdy, je mla syna ivit v jeho kltern chudob. Takhle se z mnoha mu, kte nemli jin uplatnn, stali neposlun eholnci. Kdyby t peloili, oslovil mladka znovu Philip, teba na kltern statek, nebo eknme do m mal misie svatho Jana V lesch, kde je spousta prce pod irm nebem a kde se mnohem mn asu trv na modlitbch, mysl, e by ti to pomohlo, abys trvil bohosluby pimen zbonm zpsobem? William se cel rozzil. No jist, brate, to si myslm! J taky. Uvidme, co se d dlat. Ale zatm si od toho moc neslibuj, mon bude muset ekat, a budeme mt novho pevora a podme ho, aby t ke mn pevedl. Stejn ti dkuju! Me skonila a mnichov zaali v zstupu vychzet z dmu. Philip si piloil prst na rty, aby hovor ukonil. Kdy mnii prochzeli jin bon lod, Philip a William se zaadili do zstupu a spolu s ostatnmi vyli do ambitu, kov chodby obklopujc rajskou zahradu, mal ndvo pilhajc k jin stn hlavn chrmov lodi. Tady se zstup rozpadl. Philip vykroil ke kuchyni, ale cestu mu zastoupil sakristin. Zaujal proti pevorovi z misie svatho Jana V lesch bojovn postaven s nohama iroce rozkroenma a rukama openma v bocch. Brate Philipe, zasyel. Brate Andrewe? odpovdl Philip a v duchu se divil: Co to do nj vjelo? Jak si mm vysvtlit to tvoje neppustn vyruovn bhem hrub me?

Philip zstal stt jako opaen. Moje vyruovn bhem me? opakoval a nevil vlastnm um. Ten kluk pece zlobil. On S tm, kdy nkdo bhem m bohosluby zlob, se umm dost dobe vypodat sm! prohlsil Andrew zvenm hlasem. Mnichov se pestali nevzruen pohybovat sem a tam a vichni bez hnut stli pobl, aby slyeli, jak se hovor vyvj. Philip nechpal, co m ten vzruch znamenat. Mlad mnichy a novice je teba as od asu bhem bohosluby napomenout a klidn to mohou dlat jejich zkuenj brati. Nikde nen dn pravidlo, kter by urovalo, e na nco takovho m prvo jen sakristin. Rozhodl se brnit: Ale tys pece nevidl, co se dje A co kdy jsem to vidl, skoil mu do ei Andrew, a rozhodl jsem se, e to vydm pozdji? Philip si byl naprosto jist, e sakristin nic nevidl. Tak co jsi vidl? vyzval zarudlho mnicha. Ty se opovauje m tady zkouet? zaiel Andrew. Rud tve mu zfialovly. Mon dl pevora njak mal misii kdesi v lesch,ale j jsem tady sakristinem u dvanct let a budu vst bohosluby tak, jak si j pedstavuju, e se to m bez pomoci njakho venkovana, kter je o polovinu let mlad! Philip zanal mt pocit, e mon opravdu nco zkazil pro by se Andrew jinak tak ertil? Dleitj bylo, e hdka v ambitu nen zrovna povznejc podvan pro ostatn mnichy, a tak bylo teba ji co nejrychleji ukonit. Philip zapel vlastn hrdost, zaal zuby a poslun sklopil hlavu. Uznvm svou chybu, brate, a pokorn t prosm o odputn, ekl. Andrew byl pipraven na podn stet se spoustou kiku, a proto ho neuspokojilo, e protivnk tak zniehonic zvedl bl prapor. Tak a u se to nikdy neopakuje, zabruel neptelsky. Philip neodpovdl. Andrew musel mt vdycky posledn slovo, take nemlo cenu nic dodvat, jeliko by to vedlo jen k dal poznmce z jeho strany. A tak Philip jen stl, klopil oi k podlaze a kousal se do jazyka, zatmco Andrew do nj nkolik dlouhch okamik zabodval pohled. Konen se sakristin otoil na podpatku a s hlavou hrd vztyenou odkrel. Ostatn mnichov zrali na Philipa. Zlobilo ho, e ho Andrew tak ponil, ale musel to pijmout, protoe pyn mnich je patn mnich. Ani na kohokoliv dalho promluvil, opustil ambit. Mnichov mli dm, kde bydleli, na jih od rajsk zahrady. V jeho jihovchodn sti byl dormit, tedy lonice, a v jihozpadn sti refekt, neboli jdelna. Philip se vydal smrem na zpad, proel kolem refekte a znovu se ocitl na veejnm prostranstv, na dohled od

domu pro hosty a stje. Tady, v jihozpadnm cpu opevnnho pevorstv byl dvorek s kuchyn obklopen ze t stran refektem, vlastn kuchyn a pekrnou s pivovarem. Na dvorku stl vz pln naloen tuny a ekal, a ho nkdo vylo. Philip vyel po schodech ke kuchyskm dvem a vstoupil dovnit. Vzduch ho udeil do oblieje, jako by dostal rnu pst. Byl hork a ztkl pachem vaen ryby a jen drnel divokm halasem chestcch hrnc a vykikovanch pkaz. Ti kuchai, vichni zarudl od horka a spchu, chystali veei s pomoc esti i sedmi mladch kuchtk. U protilehlch stn mstnosti byla dv velk ohnit, ob slala horkem a nad kadm se na roni, kterm otel zpocen chlapec, opkalo pes dvacet ryb. Z vn pipravovanch ryb se Philipovi zaaly v stech sbhat sliny. Ve velkch eleznch hrncch zavench nad ohniti se ve vod vaily cel mrkve. U kuchyskho stolu stli dva mladci a krjeli pecen blho chleba na dlouh, tlust krajce, kter se pi jdle pouvaj jako jedl tal i podnos. Na cel ten nepehldnuteln zmatek dozral jeden mnich: kucha bratr Milius, mu asi tak v Philipov vku. Sedl na vysok stolice a s nevzruenm smvem pozoroval horen dn kolem sebe, jako kdyby bylo vechno v podku a dokonale zorganizovan co v jeho zkuench och nejsp skuten bylo. Usml se na Philipa a ekl: Dkuju ti za sr. No ano, vyhrkl Philip. Od chvle, kdy pijel, se mu pihodilo tolik vc, e na sr pln zapomnl. Je udlan vhradn z mlka nadojenho pi rannm dojen. Uvid, e chutn trochu jinak. U se mi sbhaj sliny. Ty ale vypad zaraen. Stalo se nco? Ale nic. Ml jsem takov drsnj hovor s Andrewem. Philip odmtav mvl rukou, jako by chtl Andrewa odehnat. Mu si vzt z ohn kmen? Samozejm. V kuchyskch ohnitch bylo vdycky nkolik volnch kamen, kter se daly vythnout a pout na rychl oht malho mnostv vody i polvky, Philip dodal na vysvtlenou: Bratr Paul, co hld na most, m omrzliny a Remigius mu tam nechce povolit ohe. Shl po kletch s dlouhou rukojet a vythl zprostedka ohnit rozplen kmen. Milius otevel skku na ndob a nael v n kousek star ke pochzejc nejsp z njak zstry. Na zabal si ho do toho. Dky. Philip poloil hork kmen doprosted kusu ke a opatrn ki zvedl za rky. Posp si, pobdl ho Milius. Veee je hotov.

Philip mu pokynul a vykroil z kuchyn. Peel nap dvorem ped kuchyn a zamil k brn. Nalevo od nj, tsn u zpadn zdi, byl mln. Ped mnoha lety vykopali mnichov nhon pmo k pevorstv, aby k mlnu dovedli vodu z ky. Voda nejprve roztoila mlnsk kolo a pak uhnla podzemnm kanlem dl k pivovaru, do kuchyn, ke kanice v rajsk zahrad, kde si mnii myli ruce ped jdlem, a konen na zchody pilhajc k lonici, tedy k dormiti. Pak voda zaboila na jih a opt se vrtila do eky. Jeden z dvnch pevor kltera byl prozrav mu a uml myslet dopedu. Philip zaznamenal, e ped stj se objevila hromada pinav slmy: stjnci uposlechli jeho pkaz a vykydali matale. Philip proel brnou a vydal se pes vesnici k mostu. Bylo to ode mne drz, e jsem napomenul mladho Williama Beauvise? ptal se sm sebe, kdy krel mezi chatremi. Znovu si to promyslel a dospl k zvru, e to drz nebylo. Ba naopak, udlal by chybu, kdyby pehlel takov ruen bhem bohosluby. Dorazil k mostu a stril hlavu do Paulova malho psteku. Zahej si nohy tmhle, vyzval starce a podal mu hork kmen zabalen do ke. A trochu vychladne, vybal kmen z ke a polo si nohy rovnou na nj. Mlo by ti to vydret a do tmy. Bratr Paul byl a dojemn vdn. Okamit shodil sandly a poloil si chodidla na tepl uzlk. U te ctm, jak bolest polevuje, liboval si. Kdy jet dnes veer odnese kmen zptky do kuchyn a d ho do ohn, bude ho mt rno zase hork, radil mu Philip. A nebude to bratru Mliovi vadit? ptal se Paul nervzn. Zaruen ne. Jsi na m moc hodn, brate Philipe. To nestoj za e. Philip se radji odporouel, ne zane bt Paulovo dkovn nepjemn. Vdy lo jen o hork kmen. Vrtil se do pevorstv. Zael do rajsk zahrady, v kamenn kan u jin cestiky si umyl ruce a pak vstoupil do refekte. Za pulpitem pro ten z bible stl mnich a nahlas pedtal. Veee se mla odehrvat v naprost tichosti naruovan jen pedtnm, jene tyicet mnich podajcch jdlo vydvalo hluk, kter se slil do vytrvalho podtnu. A navc vude znl epot navzdory pedpism. Philip vklouzl na voln msto u jednoho z dlouhch stol. Mnich vedle nj jedl s obzvltnm zaujetm. Zachytil Philipv pohled a zamumlal: Dnes jsou erstv ryby. Philip pikvl. Vidl je pece v kuchyni. V aludku mu jaksepat kruelo.

Tady se k, e v t tv misii v lesch mte erstvou rybu kad den, poznamenal mnich. V hlase mu znla zvist. Philip zavrtl hlavou. Ale obden mme drbe, zaeptal. Zvist v mnichov pohledu jet o poznn zeslila. Tady je estkrt tdn solen ryba, zasyel. Sluebnk poloil ped Philipa tlust krajc chleba a pak mu na nj naservroval rybu provonnou bylinkami bratra Milia. Philipovi se sbhaly sliny. U se chystal zatoit na rybu jdelnm noem, kdy vtom se na vzdlenjm konci stolu jeden mnich vztyil a ukzal na nj prstem. Byl to dozorce, mnich, kter ml na starosti dodrovn kzn. Co to m znamenat? pomyslel si Philip. Mnich poruil mlen, co bylo jeho prvo. Brate Philipe! Ostatn mnii pestali jst a v mstnosti se rozhostilo ticho. Philip se zarazil s noem nad rybou a vykvav vzhldl. Tady plat, e kdo pijde pozd, nedostane veei, pouil ho mnich. Philip si povzdechl. Dneska m zejm den, kdy nic neudl sprvn. Odloil n, podal krajc chleba i rybu zptky sluebnkovi a pokorn sklonil hlavu, aby poslouchal ten. Bhem odpoinku po veei zael Philip do skladu pod kuchyn, aby si popovdal se sprvcem skladu Cuthbertem eenm Blohlav. Sklad byla obrovsk temn mstnost s krtkmi silnmi sloupy a malmi oknky. Vzduch tu byl such a pln vn pznanch pro skladit: chmele a medu, starch jablek a suench bylin, sra a octa. Bratra Cuthberta bylo mon najt vtinou tady, protoe mu nezbvalo mnoho asu na to, aby se astnil bohoslueb. Docela mu to vyhovovalo byl to bystr, vcn mu, kterho viny duchovnho ivota pli nezajmaly. Sprvce skladu je takov svtsk protjek sakristina. Cuthbert musel vem mnichm zajiovat naplnn jejich praktickch poteb, od sbru plod na klternch polnostech a statcch a po dochzen na trh a nakupovn vc, kter si mnichov a jejich slouc nedokzali vyrobit i vypstovat sami. Takov prce vyadovala peliv zvaovn a propotvn. Cuthbert na to nebyl sm. Kucha Milius ml na starosti ppravu jdel a vedle toho psobil v kltee jet komo, kter mnichm peoval o obleen. Oba byli Cuthbertovi podzen a museli ho poslouchat. Vedle toho ml klter jet ti dal funkcione, kte byli Cuthbertovi oficiln tak podzeni, ti ale byli ve skutenosti daleko vc nezvisl: hostitel, tedy mnich, kter se staral o hosty, dle peovatel, jen ml v oddlenm domku na starosti star a nemocn mnichy, a konen almunk. I kdy pro Cuthberta vlastn pracovalo dost lid, musel se sprvce skladu jaksepat ohnt. A pitom nosil vechny daje v hlav tvrdil,

e by byla ostuda zbyten pltvat pergamenem a inkoustem. Philip ml tak trochu podezen, e se Cuthbert nikdy podn nenauil st a pst. Mnichovi v mld zblely vlasy, proto si vyslouil pezdvku Blohlav. Te mu ale bylo kolem edesti a z blostn pokrvky hlavy u mu nic nezbylo. Jen z u a nosnch drek mu trely hust chome blch chlup, jako by chtly njak vyvit dokonale holou lebku. Jeliko Philip sm dlal ve svm prvnm kltee hospode, ml pochopen pro Cuthbertovy strasti a rozuml jeho steskm. Nsledkem toho si Cuthbert Philipa velmi oblbil. Vdl, e Philip nedostal veei, a tak jakmile ho uvidl, vylovil z beky pl tuctu hruek. Byly troku otluen, ale chutn a Philip je vdn spolykal, zatmco Cuthbert si zasmuile stoval na finann situaci kltera. Nechpu, jak me mt klter dluhy, poznamenal Philip s sty plnmi ovoce. Neml by mt, pikvl Cuthbert. Vlastn vc pdy a vybr vc destk od farnch kostel ne kdykoliv pedtm. Tak pro nejsme bohat? Vdy v, jak je to tady zazen vtina klternho majetku je rozdlen mezi jednotliv obediantiarie. Sakristin m svou pdu, j mm svou pdu a nco menho se nalo i pro uitele novic, pro sprvce hospice, peovatele a almunka. Zbytek pat pevorovi. Kad uv vnos z majetku k tomu, aby plnil svoje povinnosti. A co je na tom patnho? O vechen tenhle majetek je poteba se starat. Vezmi si takov pklad, kdy mme njakou pdu a rozhodneme se, e ji nkomu propachtujeme za penze. Nemli bychom ji penechat tomu, kdo d nejvc, a jen vybrat pacht. Mli bychom si dt tu prci a najt njakho rozumnho njemnka a pak na nj dohlet, jestli se o pdu dn star. Jinak nm podm a spase pastviny, vysaje slu z pol, a a nebude schopen platit pacht, vrt nm pdu v ubohm stavu. Nebo si vezmi nae vlastn statky, na nich pracuj nai lid a mnii na n dohlej. Kdy tam nikdo nezajede, jak je rok dlouh, a pak se jen objev, aby naloil a odvezl rodu, mnichov zlenivj a zpustnou, sluebnictvo zane rozkrdat obil a statek dodv rok od roku m a m rody. Dokonce i o crkevn ivot je poteba se starat. Nesta jen vybrat od farnch kostel destky. Mli bychom do nich vyslat fare, kte umj latinsky a vedou bohabojn ivot. Jinak lid propadnou bezbonosti, en se, rod a umraj bez poehnn a podvdj pi odevzdvn destk. Obediantiariov by se mli o svj majetek starat podn, prohlsil Philip a podal posledn hruku.

Cuthbert nabral ze sudu kalek vna. To by mli, jene maj plnou hlavu jinch zleitost. A krom toho co v takov uitel novic o pstovn obil? Pro by ml peovatel umt dit statek? Jist, siln pevor by je dokzal pimt, aby se o svoje statky alespo trochu postarali. Jene my mme u tinct let slabho pevora, a tak te najednou nejsou penze na opravu chrmu, estkrt tdn jme solen ryby, ve kole nen skoro ani jeden novic a do domu pro hosty nikdo nezavt, jak je rok dlouh. Philip se pohrouil do zasmuilho mlen a tie upjel vno. Dlalo mu pote lhostejn pemlet o takovmhle do nebe volajcm mrhn bomi dary. Touil chytit toho, kdo za to me, a tst s nm tak dlouho, a dostane rozum. Jene v tomhle ppad le lovk, kter je za to odpovdn, v rakvi ped oltem. Co v sob nakonec skrv alespo jiskiku nadje. Brzy budeme mt novho pevora, ekl Philip nahlas. Ten by to ml vechno dt do podku. Cuthbert na nj upel zvltn pohled. Remigius? podivil se. Ten e by dal nco do podku? Philip nechpal, co tm Cuthbert chce ct. Remigius se pece nestane novm pevorem, namtl. Nebo ano? Je to dost pravdpodobn. Vdy nen o nic lep ne pevor James! zdsil se Philip. Pro by si ho brati volili? Inu, jsou nedviv k cizincm, a tak nebudou hlasovat pro nikoho, koho neznaj. To znamen, e to mus bt nkdo z ns. A Remigius je zdej podpevor, take m nejvy postaven. Nemme dn pravidlo, e se mus zvolit jedin mnich, kter m nejvy postaven, namtl Philip. Me to klidn bt nkter jin obediantiarius. Mohl bys to bt teba ty. Cuthbert pikvl. U se m na to ptali. Odmtl jsem to. Pro? Zanm strnout, Philipe. I tahle prce, kterou te zastvm, by m zmhala, kdybych ji nezvldal tak, e ji vykonvm v podstat bezdky. Kdybych ml mt vt odpovdnost, bylo by toho na m u pli. A rozhodn nemm dost sly na to, abych vzal do rukou tenhle rozpadajc se klter a pebudoval ho. Nakonec bych nebyl o nic lep ne Remigius. Philip tomu pod jet nemohl uvit. Jsou tu pece i jin sakristin, dozorce, uitel novic Uitel novic je tak star a jet unavenj ne j. Sprvce hospice je nenasyta a pijan. A sakristin s dozorcem pislbili, e budou hlasovat pro Remigia. Pro? To nevm, ale umm si to

domyslet. ekl bych, e jako odmnu za jejich podporu slbil Remigius sakristinovi post podpevora a dozorci funkci sakristina. Philip se zdy opel o pytel mouky, ze kterho si udlal idli. Chce mi namluvit, e Remigiovi se u podailo vyjednat si, jak volba dopadne? Cuthbert hned neodpovdl. Vstal a doel na druhou stranu skladit, kde si sestavil adu skldajc se z devn kd pln ivch ho, vdra ist vody a beky zaplnn do jedn tetiny solnm lkem. Pomoz mi s tm, podal Philipa. Vzal do ruky n, vylovil z kd jednoho hoe, pratil mu hlavou o kamennou podlahu a hned ho noem vykuchal. Pak podal rybu, jet se trochu kroutc, Philipovi. Umyj ho ve vdru a pak ho ho do beky, ekl. Tohle by nm mohlo zahnt chu k jdlu bhem pstu. Philip omyl napl mrtvho hoe ve vdru, jak to lo nejlpe, a pak ho hodil do prosolen vody. Cuthbert vykuchal dal rybu a k tomu zniehonic prohlsil: Je tu jet jedna monost. Kandidtem by mohl bt njak dobr otec pedstaven, kter prokzal svoje schopnosti jako reformtor a m stejn postaven jako sakristin i skladnk, i kdy je pochopiteln n ne podpevor. Philip ponoil hoe do beky. Kdo? zeptal se strun. Ty. J! Philipa to tak zaskoilo, e pustil rybu na podlahu. Ml, oficiln vzato, stejn postaven jako ostatn hodnosti kltera, ale ve skutenosti o sob nikdy nepemlel jako o nkom, kdo je postaven na roven sakristinovi a ostatnm, jeliko vichni byli o hodn star ne on. Jsem moc mlad Pemlej o tom, skoil mu do ei Cuthbert. Cel ivot jsi strvil po klterech. V jedenadvaceti ses stal hospodem. U tyi nebo pt let jsi pevorem mal misie a podailo se ti ji postavit na nohy. Vem je jasn, e m schopnosti pmo od Boha. Philip polapil ztracenho hoe a hodil ho do beky s lkem. Vichni mme svoje schopnosti pmo od Boha, poznamenal nezvazn. Cuthbertv nvrh ho docela zaskoil. Chtl, aby se Kingsbridge ujal nov, energick pevor, ale nenapadlo ho, e by se pro tuhle roli mohl hodit on sm. Je pravda, e bych byl lep pevor ne Remigius, prohlsil zamylen. Cuthbert se zatvil uspokojen. Jestli m njakou chybu, Philipe, tak je to ta tvoje nevinnost. Philip o sob nikdy neuvaoval jako o nevinnm. Jak to mysl? zeptal se.

Vbec se nesna pijt na to, jak lid uvauj. Vtina z ns ano. Te si napklad cel klter mysl, e pat mezi kandidty a es pijel jen proto, aby sis zajistil hlasy. A co by je mohlo k takovmu zvru dovst? namtl Philip rozhoen. Tak se zkus na svoje chovn podvat z pozice nkoho, kdo m pzemn uvaovn a na vechno se kouk s podezenm. Dorazil jsi sem jen pr dn po smrti pevora Jamese, jako kdybys tu ml nkoho, kdo ti poslal tajnou zprvu. A jak si pedstavuj, e jsem nco takovho dokzal zadit? To nevd ale v, e jsi mazanj ne oni. Cuthbert pokraoval v kuchn ho. A podvej se na to, jak ses choval dneska. Napochodoval jsi sem a pikzal stjnkm, e maj vykydat matale. Pak ses vypodal s tmi rornami bhem me. Mluvil jsi o peloen mladho Williama Beauvise do jin misie, kdy vichni vd, e rozhodovat o peloen mnicha pat mezi vsady, kter m jen nejvy pevor kltera. Odnesl jsi bratru Paulovi k mostu rozplen kmen, a tm jsi nepmo kritizoval Remigia. A jet ke vemu jsi do kuchyn pivezl vynikajc sr. Vichni jsme po veei dostali sousto a pestoe nikdo neekl, odkud sr pochz, vichni do jednoho jsme poznali nezamnitelnou vni sra od svatho Jana V lesch. Philipovi pipadalo neskonale trapn, e by si nkdo mohl jeho ponn tak patn vykldat. Takovhle vci by mohl provst kdokoliv, namtl. Kterkoliv mnich ve vym postaven by mohl udlat jednu z nich, upozornil ho Cuthbert. Ale nikdo by neudlal vechny. Ty jsi sem pijel a ujal ses vldy! Dokonce jsi u zaal tohle msto reformovat. A Remigiovi pznivci ti to pochopiteln u zaali oplcet. Proto ti sakristin Andrew tak vyinil v rajsk zahrad. Tm se to vysvtluje! zvolal Philip. Pod mi bylo divn, co to do nj tak najednou vjelo. Philip zamylen omval hoe. Take jestli sprvn uvauju, kdy m dozorce vykzal od veee, dlal to ze stejnho dvodu. Pesn tak. Poteboval t ped ostatnmi mnichy ponit. Mimochodem, obvm se, e oba toky se obrtily proti jejich pvodcm ani jedno naen nebylo oprvnn a ob jsi velkoryse peel. Ve skutenosti jsi dokzal vystupovat jako svat mu. Nedlal jsem to kvli tomu. To svat nikdy nedlaj. U zvon na nnu, zbystil Cuthbert nhle, kdy zaslechl zvon svolvajc na ten z brevie. Radi nech zbytek ho na mn. Po bohoslub je hodinka na studium a v rajsk

zahrad se sm vst hovory. Spousta bratr si s tebou bude chtt popovdat. Nespchej na m! vyhrkl Philip vyden. Jestli si lid mysl, e se chci stt pevorem, neznamen to, e jsem opravdu ochoten zastnit se voleb. Hrozil se pedstavy, e by se ml zapojit do volebnho kln, a navc si vbec nebyl jist, e se chce vzdt sv dobe fungujc misie v lesch a vzt na sv bedra spletit obte, do nich se dostalo kingsbridgesk pevorstv. Potebuju as, abych si to rozmyslel, prosil o slitovn. J vm. Cuthbert se narovnal a zadval se Philipovi do o. Ale a si to bude promlet, prosm t o jedno: Nadmrn pcha je zcela bn hch, ale lovk me docela dobe zhatit vli bo i tm, e propadne nadmrn pokoe. Philip pikvl. Budu si to pamatovat. Dkuju ti. Vyel ze skladu a chvtal do rajsk zahrady. Kdy se pidal k ostatnm mnichm a krel s nimi do katedrly, v hlav mu jen huelo. Uvdomil si, e ho pedstava, jak se stv kingsbridgeskm pevorem, neobyejn vzruuje. Dlouh lta ho dohnlo k lenstv, jak nestoudn je pevorstv zen, a te ml najednou monost sm dt vechno do podku. Zniehonic si nebyl jist, jestli by nco takovho zvldl. Nejde pece jen o to, e lovk vid, co by se mlo udlat, a vyd pkaz, aby se tak stalo. Lidi je teba pesvdovat, e to tak m bt, k tomu je teba spravovat majetek a shnt penze, kde se d. To je prce pro velice bystrou hlavu. A hodn velk odpovdnost. Katedrla mu jako vdy dodala klidu. Po rannm ulinictv byli mnichov klidn a vn. Philip poslouchal znm vty bohosluby, mumlal odpovdi, jak na to byl za dlouh lta zvykl, a ctil, e u zase doke vyrovnan pemlet. Chci se skuten stt kingsbridgeskm pevorem? ptal se sm sebe. A odpov se dostavila tm okamit: Ano! Chci se ujmout thle rozpadajc se katedrly, chci ji opravit a znovu vymalovat, chci, aby se rozeznla zpvy, chci, aby tu zpvaly stovky mnich, aby tu znly hlasy tisc vcch velebc naeho Otce u kvli tomu o tu funkci stojm. A k tomu je tu jet kltern majetek, kter je teba uspodat a oivit, aby byl zdrav a zase pinel zisk. Chci vidt zstup malch chlapc, jak se hem v kout rajsk zahrady a u se st a pst. Chci, aby byl dm pro hosty pln svtla a tepla, aby k nm lechtici a biskupov rdi jezdili na nvtvu a aby na rozlouenou zahrnuli pevorstv cennmi dary. Chci tu nkde stranou zdit zvltn mstnost, kter by slouila jako knihovna, a zaplnit ji moudrmi a krsnmi knihami, Ano, chci se stt pevorem Kingsbridge.

Mm pro to jet njak jin dvody? ptal se sm sebe. Kdy si sm sebe pedstavm jako kingsbridgeskho pevora, kter uskuteuje vechny tyhle zmny pro vt slvu bo, zbv v mm srdci jet navc nco pchy? Ale jist, zbv. V chladn a posvtn atmosfe katedrly nemohl sm sob nic namlouvat. Povaoval za svoje posln velebit slvu bo, ale slva Philipova ho tak tila. Zamlouvala se mu pedstava, e by mohl dvat pkazy, kterm se nikdo nedokzal vzept. Vidl sm sebe, jak pijm rozhodnut, jak prosazuje spravedlnost, jak rozdv rady a dodv odvahy, jak stanovuje destky a udluje milost, jak sm uzn za vhodn. Pedstavoval si, jak lid kaj: Philip z Gwyneddu tohle msto pebudoval. Ne to vzal do ruky, stlo to za starou belu, a podvejte, jak to vypad dnes! J bych na to ml, kal si v duchu. Bh mi dal dost rozumu, abych dokzal spravovat majetek, a dost schopnost, abych uml dit nkolik skupin lid. Jako hospod v Gwyneddu a jako pevor misie svatho Jana V lesch jsem dokzal, e to zvldnu. A kdy dostanu njak msto na starost, mnichov jsou tam astn. U mne netrp staci omrzlinami a mladky netrp nedostatek prce. Mlo platn, prost se umm o lidi postarat. Na druhou stranu jsou Gwynedd i svat Jan V lesch ve srovnn s kingsbridgeskm pevorstvm docela zvldnuteln posty. V Gwyneddu vdycky vechno belo jako na drtku. Misie v lesch byla ve patnm stavu, kdy ji pebral, ale je to koneckonc mal usedlost a d se docela snadno zvldnout. Zato reforma Kingsbridge, to je ivotn kol. Cel tdny me trvat jen to, ne lovk zjist, co vechno m vlastn klter k dispozici kolik m pdy, kde se ta pda nachz, co na n je, jestli jsou to lesy, pastviny, nebo pole. Dostat vechen roztrouen majetek pod kontrolu, zjistit, co je v nepodku, a napravit to, propojit jednotliv sti do jednoho vzkvtajcho celku me trvat cel roky. Philip ve sv lesn misii neudlal nic jinho, ne e piml njakch deset i vc mladch mu, aby tvrd pracovali na poli a odevzdan se modlili v kostele. No dobe, pipustil, moje pohnutky nejsou bez poskvrny a o mch schopnostech lze pochybovat. Mon bych se o nco takovho ani neml pokouet. Pinejmenm bych se tm vyvaroval hchu nezvladateln pchy. Co mi to ale kladl na srdce Cuthbert? lovk me docela dobe zhatit vli bo i tm, e propadne nadmrn pokoe. Co vlastn Bh chce? zeptal se sm sebe nakonec. Chce, aby se pevorem stal Remigius? Remigiovy schopnosti se s mmi nemohou

rovnat, a pokud jde o jeho pohnutky, nejsou nejsp o nic ist. Je tu njak jin kandidt? V tuhle chvli zejm ne. Pokud nm Bh nenabdne tet monost, musme vychzet z toho, e se bude rozhodovat mezi mnou a Remigiem. Je jasn, e Remigius bude dit klter stejn, jako ho dil, kdy byl pevor James nemocn, co znamen, e se bude chovat neten a odevzdan a dovol, aby se pevorstv i nadle neuten rozkldalo. A co j? Due mi petk nadutost a svoje schopnosti jsem zatm neprokzal ale pokusm se klter zmnit. A kdy mi Bh d slu, doku to. Tak dobe, ekl Philip Bohu, kdy se me chlila ke konci. Pijmu tuhle vzvu a budu ze vech sil bojovat za to, abych volby vyhrl. A jestli m, Boe, z njakho dvodu, kter jsi mi zatm nezjevil, nechce, tak m bude muset zastavit vemi prostedky, ktermi vldne. Pestoe Philip strvil v klterech dvaadvacet let, slouil vdycky pod pevory, kte se dovali vysokho vku, a tak volbu novho pevora nikdy nezail. V ivot kltera to byla jedinen udlost, jeliko pi vbru novho pevora nemuseli brati nikoho poslouchat pi hlasovn si najednou byli vichni rovni. Kdysi dvno, pokud legendy nelhaly, si mnichov byli rovni pln ve vem. Skupina mu se rozhodla, e se obrt zdy ke svtu plnmu lkavch svod, a jej lenov si postavili daleko v divoin svatyni, kde mohli vst bohabojn ivot ve znamen svtosti a odkn. K tomu zabrali kus jalov pdy, vymtili les a vysuili bainy a spolen obdlali pdu a postavili kostel. V tch dvnch dobch se k sob chovali jako skuten brati. Pevor byl jen prvn mezi sob rovnmi a vichni dohromady psahali poslunost svatmu Benediktovi a jeho zsadm, a ne pedstavitelm kltera. Jene jedin, co dnes z thle devn demokracie zbylo, jsou volby pevora a opata. Nkte mnichov se ani s touto svou moc nedokou vyrovnat. Chtli by, aby jim nkdo ekl, jak maj volit, nebo navrhuj, e by se rozhodnut mlo svit do rukou vboru sloenho z klternch funkcion. Jin sv vsady zneuvaj a chovaj se poven, nebo daj za svou podporu njak protisluby. Vtina m prost a jednodue strach, e se nedoke sprvn rozhodnout. Bhem odpoledne mluvil Philip v rajsk zahrad s vtinou z nich. Oslovoval je jednotliv i ve skupinkch a vem poctiv vyloil, e o ad pevora stoj a e by ho podle svho nejlepho pesvden dokzal navzdory svmu mld vykonvat lpe ne Remigius. Odpovdal jim na otzky. Tkaly se vtinou pdl jdla a pit. Kad hovor konil slovy: Jestlie se kad z ns rozhodne promylen a

odpovdn, Bh vsledku naeho snaen zaruen poehn. Bylo to prozrav upozornn a Philip mu navc upmn vil. Vyhrajeme, prohlsil kucha Milius nsledujcho rna, kdy s Philipem sndali krajc chleba a mal ejdlk piva, zatmco kuchtci rozdlvali ohn. Philip si ukousl podn sousto hrubozrnnho tmavho chleba a zavdal si trochu piva, aby sousto zmklo. Milius byl bystr, temperamentn mlad mu, Cuthbertv chrnnec a velk obdivovatel Philipa. Ml tmav rovn vlasy a mal obliej s hlednmi, pravidelnmi rysy. Byl stejn jako Cuthbert rd, kdy mohl slouit Bohu vlastn prac, a na vtin bohoslueb chybl. Philip jeho optimistickmu prohlen moc nevil. Jak jsi k takovmu zvru doel? zeptal se skepticky. Vichni lid z kltera, kte jsou na Cuthbertov stran, t podporuj komornk, peovatel, uitel novic, j. Vme, e jsi dobr hospod a hospodaen je za souasnho veden nejvt problm. Mnoho adovch mnich t bude volit ze stejnho dvodu: mysl si, e doke bohatstv kltera spravovat lpe a e z toho kouk vc pohodl a lep jdlo. Philip se zamrail. Nerad bych nkoho klamal, prohlsil. Ale za svj prvoad kol povauju opravu chrmu a dn prbh bohoslueb. Pak teprve me pijt na adu jdlo. Pesn tak. A vichni to tady vd, pikvl Milius trochu moc horliv. Proto taky bude sprvce hospice a jet pr dalch mnich hlasovat pro Remigia dvaj pednost slabmu veden a klidnmu ivotu. Vichni ostatn, kte ho jet podporuj, jsou vechno spseenci a dlaj to proto, e maj zlusk na zvltn vhody, kdyby se Remigius dostal k moci sakristin, dozorce, pokladnk a tak dle. Sbormistr je sakristinv ptel, ale j si myslm, e se ho poda pethnout na nai stranu, zvl jestli slb, e zd post knihovnka. Philip pikvl. Sbormistr ml na starost hudbu a v hloubi due se ural pocitem, e by se ke vem svm povinnostem nemusel jet ndavkem starat o knihy. To je v kadm ppad dobr npad, poznamenal Philip nahlas. Potebujeme knihovnka, aby nm dal dohromady nai sbrku knih. Milius vstal ze idliky a zaal brousit kuchysk noe. M pli mnoho sil a mus njak zamstnat ruce, napadlo Philipa. Prvo volit m tyicet tyi mnich, potal Milius nahlas. Bylo jich ve skutenosti tyicet pt, jene jeden byl po smrti. Podle mho nejlepho odhadu je osmnct na na stran a deset bude hlasovat pro Remigia, take zbv estnct nerozhodnutch. Na zskn vtiny

potebujeme tiadvacet hlas. To znamen, e mus zskat jet pt vhavc. Kdy to postav takhle, vypad to docela jednodue, poznamenal Philip. Kolik na to mme asu? Tko ct. Volby vyhlauj brati, kdyby to ale udlali moc brzo, biskup by mohl odmtnout nai volbu potvrdit. A kdy to budeme pli dlouho odkldat, mohl by nm nadit, abychom volby vyhlsili. Navc m prvo sm navrhnout kandidta. Jene v tuhle chvli se jet nejsp ani nedoslechl, e je star pevor po smrti. Take to me trvat jet hezky dlouho. Me. A jakmile budeme mt jistotu, e mme vtinu v kapse, mus se sebrat, vrtit se do sv misie a vyhbat se nm, dokud nebude po vem. Takov pedstava Philipa zmtla. Pro? Kdo zevedn, ztrc na vnosti. Milius vzruen mvl nabrouenm noem. Odpus mi, jestli to zn trochu neuctiv, ale sm ses na to koneckonc zeptal. V tuhle chvli m tak trochu svatoz. Jsi vzdlen, posvtn postava zvl pro ns, mlad mnichy. V t sv mal misii jsi dokzal prav zzrak, celou jsi ji pebudoval a doshl jsi toho, e je sobstan. Jsi psn na dodrovn kzn, ale um svoje mnichy podn nakrmit. Jsi rozen vdce, ale um sklonit hlavu a pijmout vtku jako nejposlednj z novic. Vyzn se v bibli a dl nejlep sr v cel zemi. A ty pehn. Moc ne. Nemu uvit, e by o mn lid takhle pemleli to pece nen pirozen. Jiste nen, pipustil Milius a pidal nepatrn pokren ramen. Vak je to taky pejde, jakmile t poznaj. Kdy tady zstane, tak o tu svatoz pijde. Lid uvid, e se dloube v zubech a krbe na zadnici, usly, e smrk a pout vtry, pijdou na to, jak jsi, kdy m patnou nladu, kdy nkdo uraz tvou jeitnost nebo kdy t bol hlava. A my nechceme, aby jim to dolo. Dopejme jim, a sleduj, jak se tady Remigius den za dnem mot a kaz, na co shne, zatmco tvj obraz zstane v jejich myslch zc a dokonal. Mn se to nelb, piznal Philip ztrpenm hlasem. Mm z toho pocit, e je podvdm. Vdy na tom nen nic nepoctivho, namtl Milius. ,Je to pravdiv pedstava o tom, jak dobe bys slouil Bohu a klteru, kdyby ses stal pevorem a jak patn by si vedl Remigius. Philip zavrtl hlavou. Odmtm pedstrat, e jsem andl. No dobe, nezstanu tady, stejn se musm vrtit k nm do les. Ale s bratry

musme jednat naprosto oteven. Chceme po nich, aby zvolili omylnho, nedokonalho lovka, kter bude potebovat jejich pomoc i jejich modlitby. Tak jim to ekni! zvolal Milius naden. Je to naprosto dokonal, bude se jim to moc lbit. Tohle je nepouiteln chlap, pomyslel si Philip a radji pozmnil tma hovoru. Jak m dojem z tch vhavc z bratr, kte se jet nerozhodli? Jsou staromdn, odpovdl Milius bez zavhn. Vnmaj Remigia jako starho lovka, jako pevora, kter se rozhodn neodhodl k plinm zmnm, jako lovka, jeho jednn se d pedvdat, jako nkoho, kdo v tuhle chvli docela pijateln klter d. Philip souhlasn pikvl. A na m se dvaj s nedvrou, jako na cizho psa, kter by je mohl pokousat. Zvon zaal eholnky svolvat ke spolenmu ten ze svatch knih, k takeen kapitolce. Milius dopil zbytek piva. Philipe, zadval se na svho spolenka, te tam na tebe nkdo zato. Neumm odhadnout, jakou bude mt ten tok podobu, ale nejsp se t budou snait vykreslit jako mladho, nezkuenho, paliatho a nespolehlivho lovka. Mus vystupovat klidn, uvliv a promylen, ale svoji obranu nech na mn a na Cuthbertovi. Philip z toho zaal mt nepjemn pocit. Tohle pro nj byl zcela nov zpsob uvaovn zvaovat kad svj krok a propotvat, jak si ho budou vykldat ostatn a jak ho podle toho budou soudit. Kdy Mliovi odpovdal, vkradl se mu do hlasu lehce nesouhlasn tn. Zpravidla myslm jen na to, jak bude na moje chovn nahlet Bh, poznamenal. J vm, j vm, pikvl Milius netrpliv. Ale pomoci prostm lidem, aby nahldli tv iny ve sprvnm svtle, nen dn hch. Philip se zamrail. Milius psobil pesvdiv, a to ho mtlo. Vykroili z kuchyn a proli refektem do rajsk zahrady. Philip ml hlavu plnou obav. tok? Co to znamen tok? Budou o nm kat njak li? Ml by na n reagovat? Jestli o nm lid budou vykikovat njak nesmysly, urit se rozzlob. M potlaovat hnv, aby vypadal klidn, vyrovnan, uvliv a tak vbec? Kdy to ale udl, nebudou si brati o tch lch myslet, e je to pravda? Budu se chovat jako vdycky, rozhodl se nakonec. Jen mon o nco mlo vnji a dstojnji ne obvykle. Shromadit, kde se mnichov na kapitolku schzeli, byla men kruhov budova pistavn k vchodn sti kov chodby lemujc rajskou zahradu. Uvnit stly lavice sestaven do soustednch kruh. Nebylo tam ohnit a do Philipa se po vyht kuchyni dala zima.

Svtlo pichzelo z vysokho okna proraenho nad vkou o, take se tam lovk nemohl dvat na nic jinho ne na ostatn mnichy v mstnosti. A pesn tomu se Philip vnoval. Piel tam skoro cel klter. Byli tam eholnci nejrznjho vku od sedmncti do sedmdesti let. Vysoc i mal, tmavovlas a plav. Vichni na sob mli hrub, podomcku upleten kutny z neblen vlny a k tomu na nohou koen sandly. Byl tam mnich, sprvce hospice, kulat bicho a erven nos prozrazovaly jeho slabosti slabosti, je by se daly prominout, pomyslel si Philip, kdyby ml hostitel nkdy njak hosty. Byl tam tak komo, kter nutil mnichy, aby si o Vnocch a na svatodun nedli vzali istou kutnu a aby se oholili (doporuoval jim, aby se pi t pleitosti i vykoupali, ale nebylo to povinn). O protj stnu se opral nejstar mnich v kltee, huben, pemliv, ovldajc se mu, kter ml stle jet vlasy sp ediv ne bl. Promluvil jen vzcn, ale vdy to mlo svou vhu. Kdyby tak nelpl na tom, e chce bt vdycky v pozad, nejsp by se ml stt pevorem. Byl tam tak bratr Simon, eholnk s neupmnm pohledem a neklidnma rukama, mu, kter se zpovdal z proheku proti ctnosti tak asto, e to budilo dojem (jak poeptal Milius Philipovi), jako by imonovi psobila poten zpov, a ne vlastn hch. Piel i William Beauvis a choval se zpsobn. Ukzal se bratr Paul a u ani moc nekulhal. Cuthbert Blohlav psobil vyrovnanm dojmem. Philip zahldl tak Malho Johna, drobounkho pokladnka, a dozorce Pierra, protivnho chlapka, kter vera odepel Philipovi veei. Jak se Philip rozhlel kolem sebe, uvdomil si, e se vichni dvaj na nj, a s trapnm pocitem sklopil zraky k podlaze. Pak veel Remigius, doprovzen sakristinem Andrewem, a oba se posadili vedle Malho Johna a Pierra. Tak, pomyslel si Philip, ani se nebudou snait pedstrat, e by k sob nepatili. Sezen zaalo tenm o Simeonu Stylitesovi, ili Simeonu na sloupu, svatm muednkovi, kter ml toho dne svtek. To byl asketa, jen strvil vtinu ivota na sloupu, jeliko dokud byl nahoe, nikdo nemohl pochybovat o tom, jak velkho je schopen sebezapen. Philip v hloubi due choval tajn pochybnosti o skuten hodnot jeho dkazu. Je pravda, e se zdaleka schzely zstupy lid, aby se na nj podvaly. Pili ale ti lid kvli tomu, e se touili duchovn povznst, nebo prost jen chtli pohldnout na jednoho cvoka? Po modlitbch pilo na adu ten jedn kapitoly z ehole svatho Benedikta. Prv tohle kadodenn pedtn jedn kapitoly dalo celmu setkn nzev kapitolka. Mnichov tak kali i domku, kde se ten odehrvalo. Remigius vstal, aby se dal do ten. Kdy se na

chvli zarazil s knihou ped sebou, Philip se soustedn zadval na jeho profil a poprv ho vidl oima soupee. Remigius se pohyboval i mluvil rzn a sporn, co mu v rozporu s jeho skutenou povahou dodvalo dojmu schopnho a rozhodnho mue. Teprve bli pozorovn odhalilo stopy osobnosti, je se skrvala pod tmto ntrem: Remigiovy npadn modr oi rychle a ustraen tkaly, slabosk sta se vdy dvakrt a tikrt vhav pohnula, ne Remigius promluvil, a ruce pod dokola svral a uvoloval i ve chvlch, kdy jinak klidn stl. Veker autorita, kterou ml, pochzela z nadazenho, nedtklivho a pohrdlivho jednn s podzenmi. Philip pemtal, pro se asi Remigius rozhodl, e kapitolu pete sm, Vzpt to pochopil. Prvnm stupnm lidskosti je bezodkladn poslunost, zaal podpevor st. Vybral si kapitolu ptou pojednvajc o poslunosti, aby vem pipomnl sv vysok postaven a jejich podzenost. Zvolil zastraovac taktiku. Remigius byl prost mazan, to se nedalo upt. Neij tak, jak by sami chtli, a nejsou poslun svch vlastnch tueb a poten. Vak poslouchaj rozkazy a vli nkoho jinho, zdruj se ve svch klterech a jejich tuby uruje opat, etl. Jen tak mohou bez pochyby vyhovt slovm naeho Pna, kter pravil: Nepiel jsem, abych vykonval vlastn vli, nbr vli Jeho, nebo On m sem poslal. Remigius zaal urovat, kudy povede bitevn linie, a choval se vcelku pedvdateln: v tomhle stetu hodl pedstavovat prvoplatnou moc. Po ten nsledovaly modlitby za zemel, vechny byly tentokrt pochopiteln vnovan dui zesnulho pevora Jamese. Nejzajmavj st kapitolky pila vdy a nakonec: hovor o bnch zleitostech, piznn se k chybm a obvinn z nevhodnho chovn. Remigius zaal posledn st setkn tm, e prohlsil: Vera dolo bhem hrub me k vyruen. Philip ml pocit, e se mu vlastn ulevilo. Konen vdl, z kter strany pijde tok. Nebyl si tak pln jist, e se vera zachoval sprvn. Vdl ale, pro to udlal, a byl pipraven se hjit. Remigius pokraoval: Nebyl jsem u toho zdreli m v pevorov dom, kde jsem musel zadit njak zleitosti. Sakristin mi ale vyprvl, co se stalo. V tu chvli ho peruil Cuthbert Blohlav. Kvli tomu nemus mt vitky, brate Remigie, prohlsil chlcholivm hlasem. Vichni vme, e kltern zleitosti by v zsad nemly mt pednost ped hrubou m, ale chpeme, e smrt naeho milovanho pevora pro tebe znamen, e se mus zabvat spoustou vc, kter jinak nespadaj mezi tv povinnosti. Urit se vichni shodneme, e tady dn pokn nen poteba.

To je ale mazan lik, pomyslel si Philip. Remigius pochopiteln vbec neml v myslu piznvat se k njakmu proheku. Jene Cuthbert mu ho pedem prominul, a tak ve vech vzbudil pocit, e se Remigius k nemu piznal. I kdyby te Philipa usvdili z nepravosti, neznamenalo by to nic jinho, ne e je na stejn lodi jako podpevor. Ndavkem vyvolal Cuthbert dojem, e Remigiovi dl pote zvldnout povinnosti spojen s funkc pevora. Cuthbertovi stailo pr vldn prohozench slov a podkopal jimi vekerou Remigiovu autoritu. Zdlo se, e podpevor vzteky pukne. Philip ctil, jak se mu vzruenm z vtzstv svr hrdlo. Sakristin Andrew upel na Cuthberta nevraiv pohled. Jsem si jist, e nikdo z ns nechtl kritizovat naeho ctihodnho podpevora, prohlsil. Vyruen, o nm mluvil, zpsobil bratr Philip, kter ns pijel navtvit z misie svatho Jana V lesch. Zatmco jsem slouil mi, Philip vythl mladho Williama Beauvise z jeho msta v chru, odvlekl do bon kaple a tam ho peskoval. Remigius nasadil vraz ltostiv vitky. Asi se shodneme na tom, e Philip ml pokat, a bohosluba skon, poznamenal. Philip se rozhldl, aby vidl, jak se tv ostatn mnichov. Zdlo se, e na to, co Remigius ekl, nemaj souhlasn ani nesouhlasn nzor. Sledovali vvoj udlost tak trochu, jako nezastnn pozorovatel sledujc turnaj, kde nikdo nen ani patn ani dobr, a zajmav je jen to, kdo vyhraje. Philip chtl namtnout: Kdybych pokal, nevhodn chovn by pokraovalo po celou bohoslubu, ale vzpomnl si na Mliovu radu a zstal zticha. Vzpt msto nj promluvil Milius. Tak jsem na hrub mi chybl, prohlsil. Je to smla, ale stv se mi to asto, protoe hrub me je tsn ped vee. Snad bys mi mohl povdt, brate Andrewe, co se vlastn v chru dlo, ne se do toho vloil bratr Philip. Bylo vechno v podku a chovali se vichni pijateln? Mezi mladmi mnichy bylo njak pouchovn, pipustil sakristin neochotn. Chtl jsem si o tom s nimi promluvit pozdji. Je pochopiteln, e mi neme nabdnout dn podrobnosti byl jsi pln soustedn na mi, prohodil Milius vstcn. Natst mme dozorce, jeho hlavnm kolem je, aby hldal, jestli se nkdo z ns nechov nevhodn. ekni nm, brate Pierre, co jsi vidl ty. Dozorce se tvil nevraiv. Pesn to, co ti sakristin prv ekl. Zd se, pokril rameny Milius, e budu muset o podrobnosti podat samotnho bratra Philipa. Tohle udlal Milius moc chyte, pomyslel si Philip. Nzorn pedvedl, e ani sakristin ani dozorce nevidli, co mlad mnii bhem bohosluby vyvdli. I kdy Philip obdivoval Miliovy rtorick

dovednosti, nechtlo se mu na takovouhle hru pistupovat. Kdy se vybr pevor, nen to boj o to, kdo je chytej, sp by mlo jt o snahu poznat, jak je vle bo. Zavhal. Milius mu pohledem naznaoval: Te je tvoje chvle! Jene v Philipovi byl podn kus palika, a ten uml vdycky naprosto spolehliv rozpoznat, kdy se ho nkdo pokouel dotlait do mravn pochybnho postaven. Philip se podval Mliovi do o a ekl: Bylo to tak, jak to brati popisuj. Mliovi poklesla elist. Zstal na Philipa zrat nevcm pohledem. Otevel sta, ale bylo na nm jasn vidt, e nev, co by ml ct. Philipa bodl pocit viny, e nechal ptele takhle na holikch. Pak mu to vysvtlm, ujioval se v duchu. Pokud ovem nebude pli nahnvan. Remigius se zrovna chystal pronst vi Philipovi formln obvinn, kdy vtom se ozval njak jin hlas. Rd bych se k nemu piznal, hlesl. Vichni vzhldli. Byl to William Beauvis, mladk, kter cel stet svm nevhodnm chovnm zpsobil. Vstal a tvil se provinile. Cvrnkal jsem uhnten kousky bahna na uitele a sml se tomu, pronesl klidnm, istm hlasem. Bratr Philip mi vyinil a j se te skuten stydm. Prosm Boha za odputn a dm bratry, aby mi uloili, jak se mm kt. Rzn se opt posadil. Ne mohl Remigius njak odpovdt, vstal dal mladk a prohlsil: Chci se tak piznat. Dlal jsem tot. dm o odputn a chci se kt. Znovu se posadil. Tenhle nhl nval patnho svdom byl nakaliv: vzpt se zpovdal tet mnich, po nm tvrt a nakonec pt. Tak byla pravda navzdory Philipovm zbranm venku. Sm Philip si nemohl pomoci a nechal se ovldnout pocitem zadostiuinn. Zaznamenal, jak se Milius sna potlait vtzn smv. Piznn mladk zcela jasn prokzala, e se v chrmu sakristinovi a dozorci pmo pod nosem odehrvalo men vzbouen. Vysoce nespokojen Remigius odsoudil provinilce k tdnu naprostho mlen: nejene oni sami nesmj celou dobu na nikoho promluvit, ale tak nesm nikdo promluvit na n. Byl to krutj trest, ne na prvn pohled vypad. Philip to jako mladk jednou sm zail. U jeden den v izolaci je nepjemn a cel tden je prost k nepeit. Jene Remigius si jednodue vylval vztek nad tm, e ho mladci tak vyachovali ze hry. Jakmile se jednou piznali, neml jinou monost ne je potrestat. Pestoe tm, e je trestal, pipoutl souasn, e Philip nakonec postupoval sprvn. tok na Philipa se mu nezdail. Co vc, jeho protivnk vyvzl ze stetnut jako vtz. Philip si nemohl pomoci, ale navzdory patnmu svdom ml z thle chvle radost.

Jene Remigiovo ponen tm jet neskonilo. Cuthbert se ozval znovu. Je tu jet jedna nepjemnost, kterou bychom mli probrat, upozornil ostatn. Dolo k n hned po hrub mi v rajsk zahrad. Philip byl zvdav, co se bude dt dl. Bratr Andrew osoil bratra Philipa a obvinil ho z nevhodnho chovn. To je pravda, to skuten udlal, pipustil v duchu Philip, vichni to vidli. Cuthbert pokraoval: My ale vichni vme, e sprvn msto a sprvn chvle je te a tady, na konci kapitolky. Zavedli to tak nai pedchdci a mli k tomu mnoho dobrch dvod. Hork hlavy pes noc vychladnou a rno je mon probrat stnosti v klidu a smliv. A vichni lenov spoleenstv mou dt hlavy dohromady a hledat een cel zleitosti. Mrz m, e to musm ct, ale bratr Andrew tmhle rozumnm pravidlem pohrdl, ztropil v rajsk zahrad scnu, vechny vyruil a vyjadoval se krajn nezdrenliv. Pokud nechme tohle jednn bez trestu, bude to nespravedliv vi mladm bratrm, kte byli prv potrestni za to, co provedli. Tohle bylo nemilosrdn, a navc skvle promylen, pomyslel si Philip astn. To, jestli ml Philip prvo vyvst Williama bhem bohosluby z chru, nakonec vbec nepilo na petes. Kdykoliv se to nkdo pokusil vythnout na svtlo, stalo se jeho chovn okamit pedmtem dalho zkoumn. A je to tak sprvn, jeliko Andrewova stnost na Philipovo jednn byla skrznaskrz neupmn. Cuthbert a Milius si vhodn rozdlili lohy a rukou spolenou se jim do thle chvle podailo znemonit nejen Remigia, ale i jeho dva hlavn spojence, Andrewa a Pierra. Andrewv zpravidla zarudl obliej byl te nachov vzteky a Remigius vypadal tm vyplaen. Philip z toho ml radost vdy si to zaslouili. Na druhou stranu ml ale strach, e by jejich poniovn mohlo zajt pli daleko. Nen zvl vhodn, aby adov brati probrali trest ve postavench eholnk, vloil se do hovoru. Nechme podpevora, a tuhle zleitost vye v soukrom. Rozhldl se kolem a uvidl, e vtina mnich oceuje jeho velkodunost. Uvdomil si, e si na svoje konto bezdky pipsal dal bod. Vypadalo to, e je po vem. Nlada svdila o tom, e vtina ptomnch se piklonila na Philipovu stranu. Philip si byl tm jist, e se mu podailo zskat si pze vtiny vhavc. Kdy vtom se Remigius ozval znovu: Jet tu mme jednu zleitost, o kter bych s vmi chtl mluvit. Philip se pozorn zadval podpevorovi do oblieje. Remigius vypadal zoufale. Philip se podval na sakristina Andrewa a dozorce Pierra a uvidl, e oba jsou pekvapeni. Take jde o nco, co nebylo v

plnu. e by teba Remigius zaal ebronit, aby na nj zbyla njak funkce? Vtina z vs v, e biskup m prvo navrhnout nm kandidta, kterho musme vzt v vahu, zaal Remigius. Me tak odmtnout nai volbu. Tohle rozdlen moci me vst k tahanicm mezi biskupem a klterem, jak si nkte nai star brati pamatuj z vlastn zkuenosti. Nakonec to vypad tak, e ns biskup neme nutit, abychom si zvolili jeho kandidta, a my nememe trvat na naem lovku. Jakmile nkde hroz njak stet, d se eit jedin dohadovnm. V tomto ppad zvis vsledek do znan mry na odhodln a jednot brat zvl na jednot. Philip z toho neml dobr pocit. Remigius dokzal potlait vztek a u zase se choval klidn a poven. Philip stle jet nedovedl odhadnout, kam podpevor smuje, ale vtzn pocit z nj vyprchal. km vm to dnes proto, e se k mmu sluchu donesly dv dleit zprvy, pokraoval Remigius. Prvn z nich prav, e mon vzejde z tto mstnosti vc ne jeden nvrh na kandidta. To nebude pro nikoho velk pekvapen, pomyslel si Philip. A druh k, e i biskup navrhne svho kandidta. Rozhostilo se vznamn ticho. Tohle byla patn zprva pro ob strany. Pak se nkdo zeptal: A v, koho biskup chce navrhnout? Ano, pikvl Remigius a v tu chvli si byl Philip jist, e podpevor le. Biskup se rozhodl pro bratra Osberta z Newbury. Jeden nebo dva mnichov tie vyjekli. Vichni byli hrzou bez sebe. Znali Osberta, protoe bval njak as dozorcem v Kingsbridge. Byl to biskupv nemanelsk syn a bral crkev vhradn jako prostedek, jak si zajistit zahliv a blahobytn ivot. Nikdy se ani podn nepokusil t podle slibu, kter sloil, ale tak napl pedstral, e se sna, a spolhal na to, e ho jeho pvod ochrn ped prvihy. Pedstava, e by mli dostat nkoho takovho jako pevora, byla nepijateln dokonce i pro Remigiovy ptele. Snad jedin sprvce hospice a pr jeho nenapraviteln zkaench kumpn by mohlo mt z Osbertova pchodu radost v nadji, e z toho kouk obdob zcela uvolnnch mrav a lajdck shovvavosti. Remigius kul elezo, dokud bylo hav. Kdy navrhneme dva kandidty, brati, biskup me ct, e jsme nejednotn a nedokeme dojt ke spolenmu zvru, a e je tedy nucen rozhodnout za ns a my musme jeho volbu pijmout. Jestli chceme zabrnit pchodu Osberta, mli bychom se shodnout jen na jedinm kandidtovi. A ml bych asi dodat, e by mlo jt o kandidta, kterho nen snadn zpochybnit napklad tm, e je mlad nebo nezkuen.

Ozvalo se souhlasn mruen. Philip byl znien. Jet ped okamikem si byl jist vtzstvm, a te mu ho Remigius vyfoukl ped nosem. Vichni mnichov se te piklon k Remigiovi, jeliko v nm budou vidt spolehlivho kandidta, kter dokazuje jejich jednotu, lovka, jen doke porazit Osberta. Philip si byl naprosto jist, e Remigius o Osbertovi le, jene to bylo v podstat jedno. eholnci byli jednou vyden a budou stt za Remigiem. Co znamen, e kingsbridgesk pevorstv ekaj dal roky padku. Ne mohl kdokoliv cokoliv poznamenat, Remigius znovu promluvil: Pojme se te rozejt, abychom se mohli v bo bzni modlit a pemlet o svch starostech. Vstal a vyel ven, nsledovn Andrewem, Pierrem a Malm Johnem. Trojice jeho vrnch se tvila vyjeven, ale vtzoslavn. Sotva byli pry, rozproudil se mezi ostatnmi vzruen hovor. Milius se obrtil na Philipa: Nikdy by m nenapadlo, e Remigius m na to, aby zosnoval takovhle uskok. Le, poznamenal Philip. Jsem si tm jist. Cuthbert se k nim pidal a zaslechl Philipovu poznmku. Jene ono na tom nakonec nesejde, jestli le nebo ne, pokril rameny. Sta, e vechny vystrail. Pravda stejn jednou vyjde najevo, namtl Philip. To nen tak jist, upozornil ho Milius. Pedpokldejme, e biskup Osberta nakonec nenavrhne. Remigius prost ekne, e biskup ustoupil, aby pedeel bitv uvnit sjednocenho pevorstv. Jet nejsem ochoten to vzdt, prohlsil Philip nestupn. Co ale meme jet udlat? namtl Milius. Musme zjistit pravdu, odpovdl Philip. To nememe, poznamenal Milius. Philip si namhal mozek do krajnosti. Zklamn ho dohnlo k lenstv. Co kdybychom se na to prost zeptali? navrhl. Zeptali? Jak to mysl? Co kdybychom se zeptali biskupa, co m v myslu? Jak? Meme pece do biskupova palce poslat posla, nebo ne? pemtal Philip nahlas. Podval se na Cuthberta. Blovlas mnich se zamyslel. Meme. Pod nkam poslm posly. Mu klidn jednoho poslat do palce. Aby se zeptal biskupa, co m v myslu podniknout? zeptal se Mlius pochybovan. Philip se zamrail. Tohle byl opravdu tvrd oek. Cuthbert dal za pravdu Mliovi. Biskup nm to nepov, zavrtl hlavou.

Vtom dostal Philip nhl vnuknut. elo se mu rozjasnilo a samou radost nad tm, e piel na een, se plcl do dlan. Ne, pikvl. Biskup nm to neekne. Ale jeho arcijhen ano. T noci se Philipovi zdlo o Jonathanovi, o tom oputnm dtku. Ve snu leel chlapeek na ploince pod krytm vstupem do kostela v misii svatho Jana V lesch, zatmco Philip byl uvnit a slouil mi, kdy vtom vyklouzl z hout vlk a tie jako had se plil pes mtinu pmo k dtti. Philip se bl pohnout, jeliko ml strach z toho, e bude vyruovat bhem bohosluby a Remigius a Andrew, kte tam tak byli, ho za to potrestaj (ve skutenosti se ani jeden z nich nikdy v zapadl misii v lesch neukzal). Rozhodl se, e bude alespo kiet, ale kdy se o to pokusil, nevyel z nj ani hlsek, jak se to ve snech zhusta stv. Nakonec se tak usilovn snail kiet, a se z toho probudil. Leel ve tm, tsl se, poslouchal, jak ostatn eholnci kolem nj klidn oddychuj, a pomalu sm sebe pesvdil, e ten vlk nebyl skuten. Od chvle, kdy dorazil do Kingsbridge, si na chlapeka sotva vzpomnl. Uvaoval, co by s dttem udlal, kdyby se pece jen stal pevorem. Cel ivot by se mu rzem zmnil. Mt nemluvn v malm kltee uprosted les nemlo dn dal dsledky, a to bylo jakkoliv neobvykl. Jene tot dt v kingsbridgeskm pevorstv by zpsobilo pkn rozruch. Kdy to ale lovk vezme z druh strany, co je na tom patnho? Nabdnout lidem nco, o em si mou povdat, nen dn hch. Vdy by byl pevorem, tak by si mohl dlat, co se mu zachce. Tahle pedstava ho nad obyej tila. Prost to udlm a bude, umnil si. Pak si vzpomnl, e se s nejvt pravdpodobnost pevorem nestane. Zstal vzhru a do rozbesku, leel a lomcovala s nm netrplivost. te nemohl podniknout nic, m by si svou pozici vylepil. Mluvit s mnichy nemlo cenu, protoe jejich vahy ovldala hrza z Osberta. Nkolik eholnk dokonce za Philipem zalo a vyloili mu, jak je mrz, e prohrl jako by u bylo po volb. Ovldl se a potlail pokuen oznmit jim, e jsou zaprodan zbablci. Jen se usml a poznamenal, e je mon jet ek njak to pekvapen. Ale ani on sm si moc nevil. Arcijhen Waleran vbec nemus bt v biskupov palci. Nebo tam bude, ale z njakho dvodu nebude chtt Philipovi ct, jak m biskup mysly. Nebo a to bylo vzhledem k arcijhnov charakteru nejpravdpodobnj bude mt njak vlastn mysly. Philip vstal za rozbesku s ostatnmi mnichy a vydal se s nimi na primu ili prvn rann mi. Pak vykroil smrem k refekti, protoe ml v myslu nasndat se s ostatnmi, jene Milius ho zarazil a

nenpadnm gestem ho vyzval, aby zael za nm do kuchyn. Philip ho nsledoval a nervy mu nedokavost jen hrly. Posel se podle veho u vrtil zvldl to rychle. Zejm dostal odpov ihned a jet vera odpoledne se vydal na cestu zptky. I tak si hodn pospil. Philip netuil, e je v klternch stjch k, kter by dokzal ujet cestu takovm tempem. S jakou odpovd se posel asi tak vrtil? Jene v kuchyni na Philipa neekal posel od arcijhna vyhlel ho tam arcijhen Waleran Bigod osobn. Philip na nj zstal pekvapen zrat. Huben arcijhen v ernm plti se kril na kuchysk stolice jako vrna na paezu. piku zahnutho nosu ml od mrazu celou ervenou. Kostnat bl ruce si zahval kolem hrnku horkho okoennho vna. To jsem rd, e jsi pijel! zvolal Philip. A j jsem rd, e jsi mi napsal, odpovdl Waleran chladn. Tak je to pravda? zeptal se Philip netrpliv. Navrhne biskup Osberta? Waleran zvedl ruku, aby ho zarazil. K tomu se dostaneme. Cuthbert mi zrovna vyprvl, co se tady vera sebhlo. Philip se snail skrt zklamn. Tohle nebyla pm odpov. Zahledl se Waleranovi pozorn do oblieje a snail se mu st mylenky. Waleran ml zcela jist njak vlastn mysly, jene Philip nedokzal odhadnout jak. Cuthberta si Philip pvodn ani neviml. Blovlas mnich sedl u ohn a namel si tmav chlb do piva, aby ho trochu rozmel pro svj strnouc chrup. Te dokonil vyprvn o tom, co se dlo bhem verej kapitolky. Philip se neklidn oval a snail se pijt na to, co m Waleran za lubem. Zkusil si ulomit kousek chleba, ale zjistil, e je pli napjat, ne aby dokzal nco polknout. Tak se alespo napil vodnatho piva, protoe prost poteboval njak zamstnat ruce. A tak, dospl Cuthbert a k samotnmu zvru, se nm zdlo, e u nm nezbv jin monost ne pokusit se ovit si, jak m biskup mysly. Natst ml Philip pocit, e se me spolehnout na vae vzjemn vztahy, a tak jsme za tebou poslali posla. A ekne nm te to, co chceme vdt? zeptal se Philip netrpliv. Jist, eknu, pikvl Waleran a odloil vno, ani ho ochutnal. Biskup chce, aby se jeho syn stal kingsbridgeskm pevorem. V Philipovi by se krve nedoezal. Take Remigius mluvil pravdu. Ale Waleran pokraoval: Jene biskup na druhou stranu nen ochoten riskovat roztrku s mnichy. Philip se zamrail. Zhruba tohle pece Remigius pedvdal ale nco tu i tak nesedlo. Pece jsi nejel takovou dlku jen proto, abys nm povdl tohle, podval se Philip arcijhnovi do o.

Waleran vnoval Philipovi uznal pohled a Philip vdl, e ml sprvn odhad. Ne, pikvl Waleran. Biskup m podal, abych prozkoumal nladu v kltee. A zmocnil m k tomu, abych jeho jmnem oznmil, koho navrhujeme jako kandidta na pevora. Mm s sebou pochopiteln biskupovu pee, take mu napsat nominan dopis, aby vechno probhalo, jak se slu a pat. Jak vidte, mm jeho plnou dvru a vechny potebn pravomoci. Philipovi chvli trvalo, ne tohle sdlen strvil. Waleran dostal plnou moc rozhodnout o nominaci a ztvrdit ji biskupskou peet. To znamenalo, e biskup pedal celou zleitost do Waleranovch rukou. A on, Philip, te mluv s lovkem, jeho slovo m stejnou vhu jako biskupovo rozhodnut. Philip se zhluboka nadechl a otzal se: Pijm to, co ti Cuthbert ekl e kdy navrhne Osberta, vyvol to roztrku, kter by se biskup rd vyhnul? Ano, to jsem pochopil, pikvl Waleran. Take Osberta navrhnout neme. Ne. Philip byl v tu chvli u rozilenm napjat jak struna, jen prasknout. Mnichov budou tak rdi, e u jim nehroz Osbertova vlda, e vdn zvol kohokoliv, koho jim Waleran navrhne. Waleran ml v tuhle chvli ve svch rukou moc, kter mu dovolovala vybrat novho pevora. Tak koho navrhne? zeptal se Philip nahlas. Waleran odpovdl: Tebe nebo Remigia. Remigiovy pedpoklady pro zen kltera Znm jeho schopnosti a znm i tvoje, skoil mu do ei arcijhen a znovu zvedl blou, vyzblou ruku, aby Philipa zarazil. Moc dobe vm, z kterho z vs by byl nejlep pevor. Odmlel se. Jene ve he jsou jet jin okolnosti. Co zase? horen pemtal Philip. Co jinho me hrt rozhodujc roli ne to, kdo by mohl dlat nejlepho pevora? Rozhldl se po ostatnch. Milius z toho byl tak zmaten, zatmco Cuthbert se nepatrn usmval, jako by tuil, co te bude nsledovat. Stejn jako tob, pokraoval Waleran, i mn zle na tom, aby nejdleitj msta v crkvi zastvali rozhodn a schopn mui bez ohledu na vk, a ne aby tyto funkce dostvali jako odmnu za dlouh lta sluby lid, jejich zbonost je asto vt ne jejich dic schopnosti. Jist, pikvl Philip netrpliv. Nechpal, jak m tahle pednka smysl. Mli bychom se spolen postarat, aby to tak bylo vy ti a j.

Pod nechpu, kam m, ozval se Milius. J ano, poznamenal Cuthbert. Waleran mu vnoval nepatrn smv a pak obrtil pozornost zptky k Philipovi. eknu to naprosto oteven, prohlsil. Biskup je star. Jednoho dne zeme a pak budeme potebovat novho biskupa, stejn jako dnes potebujeme novho pevora. eholnci z Kingsbridge maj prvo novho biskupa volit, jeliko kingsbridgesk biskup je souasn opatem celho pevorstv. Philip se zamrail. Tohle vechno bylo pece v tuto chvli vedlej. te volili pevora, ne biskupa. Jene Waleran pokraoval. Jist, mnichov nemaj pln volnou ruku v tom, koho by si chtli vybrat za biskupa, jeliko arcibiskup a krl na to tak mohou mt svj nzor. Ale nakonec jsou to mnichov, kdo stvrzuje rozhodnut svou volbou. Take a ta chvle nastane, budete mt vy ti na konen rozhodnut velk vliv. Cuthbert pikyvoval, jako by se jeho pedpov naplovala, a Philip u tak pomalu zanal tuit, co se bude dt dl. Waleran ho nenechal dlouho ekat: Chce, abych z tebe udlal kingsbridgeskho pevora, a j chci, abys ze m udlal biskupa. A bylo to venku! Philip na Walerana mlky zral. Bylo to tak prost. Arcijhen chtl prost uzavt dohodu. Philipem to otslo. Nebylo to pln stejn jako prodvat a kupovat crkevn ady o tom vichni vdli, e je to hch svatokupectv. Ale pece jen to mlo nepjemn ndech obchodnho smlouvn. Snail se o nvrhu uvaovat nezaujat. Vyplvalo z nj, e se Philip stane pevorem. Srdce se mu pi t pedstav rozbuilo. Nechtlo se mu vyvolat spor, kter by ho mohl o pevorstv pipravit. Z toho ovem plynulo, e Waleran se jednoho dne s nejvt pravdpodobnost stane biskupem. Bude z nj dobr biskup? Zcela nepochybn je dostaten schopn. Zd se, e nem dn vnj nedostatky. M takov docela svtsk, praktick pstup ke slub Bohu, ale to nakonec Philip taky. Philip ctil, e Waleran v sob m hodn kus bezohlednosti, kter Philipovi chybla. Souasn si ale uvdomoval, e tato tvrdost vychz z upmnho odhodln chrnit a podporovat zjmy crkve. Kdo jin by se mohl stt kandidtem, a jednou biskup skuten zeme? Nejsp Osbert. U crkevnch post nebylo tak zcela neobvykl, e se ddily z otce na syna navzdory tomu, e oficiln museli duchovn t v celibtu. Jako biskup by Osbert pedstavoval pro crkev jet vt nebezpe, ne kdyby se stal pevorem. Jakmile

pjde o to vyachovat Osberta ze hry, bude dobr podporovat jet daleko horho kandidta na biskupa, ne je Waleran. Mohl by padat v vahu jet nkdo jin? To se nedalo odhadnout. Navc to me trvat spoustu let, ne biskup zeme. V tu chvli se na Walerana obrtil blovlas Cuthbert: Nememe ti zaruit, e bude zvolen. J vm, pikvl arcijhen. dm vs jen o to, abyste m navrhli. Je to tak v podku, vdy vm za to na opltku nabzm tot pouhou nominaci. Cuthbert pikvl. J s tm souhlasm, pronesl vn. J tak, pidal se Milius. Arcijhen i oba mnichov se zadvali na Philipa. Vhal, s du rozervanou vedv. Takhle se pece neme rozhodovat o tom, kdo se stane biskupem, tm si byl jist. Ale postaven pevora ml na dosah ruky. Urit nen sprvn mnit jednu crkevn funkci za druhou, jako kdy se dohaduj kot handli na trhu jene kdy odmtne, me to skonit tak, e pevorem se stane Remigius a z Osberta bude biskup! Navc mu vechny rozumov argumenty najednou pipadaly pli odtait. Touha stt se pevorem v nm rostla jako neodolateln sla a on j nedokzal odolat bez ohledu na to, co mluvilo pro a co proti. Vybavil si, jak modlitby vyslal vera k nebesm, kdy se snail Bohu vysvtlit, e bude o msto pevora bojovat: Jestli nechce, aby to tak dopadlo, zava mi jazyk a zavi sta, zaraz mi dech v hrdle a zabra mi, abych mohl promluvit. Podval se na Walerana a ekl: Pijmm. Pevorova postel byla jednm slovem rozlehl, tikrt ir ne kterkoliv postel, v n kdy Philip spal. Devn pelesti sahaly lovku a skoro do pasu a na nich jet leela pov matrace. Kolem dokola postele byl zvs, kter ml spcho chrnit ped prvanem, a na zvs vyily trpliv ruce zbonch en rozmanit biblick vjevy. Philip si vivky prohlel s uritmi pochybnostmi. Pipadalo mu u dost vstedn, e m pevor svou vlastn lonici Philip nikdy vlastn lonici neml a dnes to vlastn bude vbec poprv, kdy bude spt sm. I postel mu pipadala jako pehnan pepych. Uvaoval, e by si sem donesl obyejnou matraci nacpanou slmou a e by postel nechal pesthovat na oetovnu, aby mli sta mnichov kde sloit rozbolavl kosti. Jene postel pochopiteln nebyla urena pouze pro Philipa. Kdy pevorstv navtvil njak obzvl vzcn host, biskup, vznamn lechtic, nebo dokonce krl, dostal tuhle lonici host a pevorovi nezbvalo ne se pesthovat nkam jinam. Take se Philip postele nemohl zbavit.

Dneska bude spt jako dudek, poznamenal Waleran Bigod s jistm nznakem zvisti v hlase. Rd bych, pikvl Philip, ale moc tomu nevil. Vechno se sebhlo velice rychle. Waleran hned na mst, pmo v kuchyni, sepsal dopis uren pevorstv, podal v nm eholnky, aby neprodlen pistoupili k volb, a navrhl na msto pevora Philipa. Podepsal list biskupovm jmnem a pipojil k podpisu biskupskou pee. Pak se vichni tyi vydali do kapitolky. Jakmile je Remigius uvidl vchzet, hned vdl, e je dobojovno. Waleran peetl dopis. Kdy doel k Philipovu jmnu, mnichov propukli v jsot. Remigius ml dost rozumu, aby bratry nenutil do formlnho hlasovn, a pijal porku. A tak se Philip stal pevorem. Zbytek shromdn dil jakoby v mrkotch, a kdy byl konen hotov, vydal se pes trvnk do jinho cpu uzaven sti kltera k pevorovu domu, aby se tam usdlil. Jakmile uvidl postel, pochopil, e se cel jeho ivot od zklad a nenvratn zmnil. Najednou z nj byl nkdo jin, nkdo zvltn, nkdo, kdo se li od ostatnch mnich. Ml moc a vsadn postaven. A odpovdnost. Na nm te bylo, aby tohle mal spoleenstv ptatyiceti mu nejen pevalo, ale tak vzkvtalo. Jestlie budou trpt hlady, bude to jeho vina. Pokud mravn zpustnou, bude to moci vytat jen sm sob. Kdy budou pohrdat bom stnkem, Bh za to poene k odpovdnosti Philipa. Sm jsi o tohle bm stl, pipomnal si Philip. Te ho mus nst. Jeho prvn povinnost ve funkci pevora bylo dovst eholnky do kostela na hrubou mi. Dnes byl svtek T krl, dvanct den od Vnoc a voln den pro vesniany. Take se na bohoslub sejdou vichni obyvatel vesnice a dal lid doraz z dalekho okol. Dobr katedrla s podnmi mnichy a slunou povst msta, kde se odehrvaj okzal me, by dokzala pilkat tisc nvtvnk a mon i vc. Dokonce i neuten v Kingsbridge pithne vtinu mstn lechty, vdy bohosluba je souasn tak spoleensk udlost, kde se lovk setk se sousedy a me s nimi probrat spoustu potebnch vc. Kdy se tsn ped m Philip s Waleranem konen ocitli o samot, mohl novopeen pevor probrat s arcijhnem pln jinou zleitost. Ta zprva, co jsem ti pedal, zaal, ta o hrabti ze Shiringu Waleran pikvl. Na tu jsem pochopiteln nezapomnl vdy je to svm zpsobem dleitj ne to, kdo se stane novm pevorem i biskupem. Hrab Bartolomj u dorazil do Anglie. Ztra ho oekvaj v Shiringu.

A co hodl podniknout? zeptal se Philip s obavami. Hodlm vyut sira Percyho Hamleigha. Popravd eeno doufm, e bude dnes na mi. Slyel jsem o nm, ale jet nikdy jsem ho na vlastn oi nevidl, piznal Philip. Rozhlej se po tlustm lordovi se karedou manelkou a pohlednm synem. Manelku neme pehldnout je na ni hrozn pohled. Pro si mysl, e se postav na stranu krle tpna a proti hrabti Bartolomjovi? Protoe cel rodina hrabte ze srdce nenvid. m to je? Zasnoubili svho syna Williama s dcerou hrabte, jene ona to odmtla a satek musel bt zruen, co byla pro Hamleighovy podn ostuda. Dodnes je ta urka pl a rdi sko po jakkoliv pleitosti, kter by jim dovolila to Bartolomjovi jaksepat oplatit. Philip spokojen pikvl. Byl rd, e se o odpovdnost za tuhle vc podlil s nkm jinm. Takhle ml starost a nad hlavu. Zvldnout zen kingsbridgeskho pevorstv je podn kol. A Waleran se me postarat o problmy odehrvajc se ve vnjm svt. Vyli z pevorova domu a spolen se vydali zptky k rajsk zahrad. Mnichov u na n ekali. Philip zaujal msto v ele prvodu a cel proces se dalo do pohybu. Kdy vchzel do katedrly a eholnci mu zpvali za zdy, byl to pro Philipa mil okamik. Lbilo se mu to vc, ne pedpokldal. kal si v duchu, e jeho nov postaven symbolizuje moc, kterou dostal proto, aby mohl konat dobro, a to je hlavn dvod, pro je z toho tak roztesen. Pl si, aby ho v tu chvli mohl vidt opat Peter z Gwyneddu staec by na nj jist byl hrd. Dovedl eholnky k lavicm v chru. Vznamn bohosluby, jako byla ta dnen, slouil asto biskup. Dnes za nj zasko jeho zstupce arcijhen Waleran. Sotva Waleran zaal, Philip se rozhldl po chrmu a pohledem hledal rodinu, kterou mu arcijhen popsal. V hlavn lodi stlo asi tak sto padest lid, bohi na sob mli tk zimn plt a koen boty, rolnci dorazili v rozedranch kazajkch a v plstnch botch i s devky na nohou. Philip naprosto bez nmahy poznal Hamleighovy. Stli tm vepedu, blzko olte. Nejprve si viml eny. Waleran nepehnl byla vskutku odpudiv. Mla na sob pltnku, ale i tak byla vt st oblieje vidt, a tak nemohl Philip pehldnout, e manelka sira Hamleigha m ple posetou ohavnmi neity, kter si bez ustn nervzn mnula prsty. Vedle n stl rozloit mu, ktermu mohlo bt kolem tyiceti: tak to bude Percy. Jeho obleen

dokazovalo, e je to velice bohat a mocn lovk, ale e nepat mezi nejvy sortu baron a hrabat. Syn se opral o jeden z mohutnch sloup nesoucch klenbu hlavn chrmov lodi. Ml docela soumrnou postavu dosplho mue, velice svtl vlasy a zk, namylen oi. Kdyby se pienil do hrabc rodiny, dovolilo by to Hamleighovm pekroit hranici, kter oddlovala ni venkovskou lechtu od urozench pn spravujcch krlovstv. Nen divu, e lorda zruen satek tak rozbsnil. Philip se opt soustedil na bohoslubu. Waleran ji slouil na Philipv vkus trochu moc rychle. Jestlipak jsem udlal dobe, kdy jsem souhlasil s tm, e navrhneme Walerana na biskupa, a souasn biskup zeme, napadlo Philipa znovu. Waleran byl odhodlan lovk, ale psobil dojmem, e vznam vlastnho uctvn Boha trochu podceuje. Vdy blahobyt a moc crkve jsou jen prostedky vedouc k jedinmu cli: a tm vrcholnm clem bylo pece spasen due. Philip dospl k zvru, e si nebude s Waleranem tolik lmat hlavu. Jednou se rozhodl a basta. A biskup stejn Waleranovy nadje zklame tm, e bude jet dobrch dvacet let naivu. Mezi nvtvnky chrmu bylo runo. Nikdo pochopiteln neuml knzi ve vhodnou chvli sprvn odpovdt. S vjimkou nejznmjch modliteb a zvrenho amen se zapojen do me oekvalo jen od kn a mnich. Nkte z ptomnch sledovali mi v uctivm mlen, jin pechzeli sem a tam, zdravili se navzjem a povdali si. Jsou to prost lid, pomyslel si Philip, bude muset nco udlat, abys pilkal jejich pozornost. Bohosluba se chlila k zvru a arcijhen Waleran shromdn oslovil. Vtina z vs v, e milovan kingsbridgesk pevor zemel. Jeho tlo, kter tu le s nmi v kostele, bude dnes po veei uloeno k odpoinku na hbitov zdejho pevorstv. Biskup a mnichov vybrali za jeho nsledovnka bratra Philipa z Gwyneddu, kter ns dnes rno pivedl do chrmu. Odmlel se a Philip vstal, aby prvod opt vyvedl ven. Pak Waleran znovu promluvil: Mm pro vs jet jedno smutn oznmen. Philip se pekvapen zarazil. A okamit si zase sedl. Prv jsem dostal tuto zprvu, pokraoval Waleran. Philip moc dobe vdl, e arcijhen dnou zprvu nedostal. Vdy strvili cel rno spolu. Co ml tak asi prohnan Waleran schovanho v rukvu? Posel mi oznmil, e ns postihla ztrta, j budeme vichni hluboce elet, ekl arcijhen a znovu se odmlel.

Take nkdo umel ale kdo? Waleran o tom vdl, u kdy pijel, ale nechal si to tajemstv pro sebe a te bude pedstrat, e se to prv dovdl. Pro? Philip si dokzal pedstavit jen jedinou monost a pokud se jeho podezen potvrd, je Waleran jet mnohem ctidostivj a bezohlednj, ne si Philip dokzal pedstavit. e by je skuten vechny podvedl a jen s nimi manipuloval. Stal se Philip opravdu jen pkem ve Waleranov he? Waleranova posledn slova potvrdila, e tomu tak skuten je. Draz moji, prohlsil zasmuile, kingsbridgesk biskup je mrtev.

KAPITOLA 3 Ta ubka tam urit bude, obrtil se William na matku. Jsem si tm jist. William se zadval na pzran se tyc siluetu kingsbridgesk katedrly se smenmi pocity obav a stesku. Jestlie se lady Aliena objev na tkrlov mi, bude to pro celou rodinu bolestiv trapn, ale pesto se mu pi pedstav, e by ji mohl zase spatit, rychleji rozbuilo srdce. Blili se po cest ke Kingsbridge. William a jeho otec jeli na mohutnch vlench konch, matka sedla na thlm oi a za nimi cvlali ti ozbrojen jezdci a ti tolbov. Psobili dojmem velkolep skupiny, a dokonce snad i trochu nahnli strach, co dlalo Williamovi dobe. Venkovan krejc po cest pky uskakovali ped jejich silnmi koni. Jene matka jen bublala vzteky. Vichni to vd, dokonce i tihle potrhan budikniemov, cedila slova mezi zuby. Dokonce si u o ns vyprvj i vtipy. Kdy nen nevsta opravdovou nevstou? Kdy si bere Willa Hamleigha! Nechala jsem kvli tomu jednoho mue zbiovat, ale nebylo to k niemu. Nejradi bych tu dvku dostala do rukou. Sthla bych ji zaiva, ki pibila na hebk a nechala ptky, a j vyklovou maso. William si pl, aby matka tohle tma u dl nerozvjela. Rodina musela strpt velk ponen a byla to Williamova chyba matka to alespo kala a on neml rd, kdy mu to nkdo pipomnal. S klapnm pejeli rozvrzan devn most, kter vedl do vesnice Kingsbridge, a pobdli kon po hlavn cest stoupajc do svahu k pevorstv. Njakch dvacet i ticet kon u spsalo trvu na hbitov rozkldajcm se pi severn sti kostela. dn z kon vak nebyl tak ulechtily jako zvata, na nich pijeli Hamleighovi. Ti dorazili a ke stji a penechali ote podkonm z pevorstv. Peli pes trvnk v seven skupince, William a otec kreli kad z jedn stany vedle matky, za nimi nsledovali jezdci a prvod uzavrali tolbov. Lid se rozestupovali, aby je nechali projt, ale William moc dobe vidl, jak do sebe navzjem strkaj a ukazuj si na n, a byl si jist, e si vichni eptaj o jeho zruen svatb. Odvil se pohldnout na matku a z jejho pobouenho vrazu pochopil, e si mysl tot. Tak veli do chrmu. William nenvidl kostely. I za hezkho poas tam byla zima a vlhko a v temnch koutech a nzkch podloubch postrannch uliek to vdycky trochu zavnlo hnilobou. Ze veho nejhor ale bylo, e ho kostely nutily myslet na pekeln muka, a on se pekla bl. Pohledem prozkoumal shromdn vcch. Zprvu se mu kvli ptm nedailo podn ani rozeznat jejich oblieje. Po nkolika

okamicch si oi na ero zvykly. Alienu ale nikde nevidl. Prodral se s rodii prostedn ulikou kupedu. Jeho bval nevsta podle veho nepila. Ulevilo se mu a souasn ho to zklamalo. Pak ji uvidl a srdce mu pestalo bt. Stla skoro vepedu, pi jinm okraji hlavn chrmov lodi, doprovzel ji njak ryt, kterho William neznal, a byla obklopena zbrojnoi a dvornmi dmami. Stla obrcen k Williamovi zdy, ale zplavu jejch ernch vlnitch vlas si nemohl s dnou jinou splst. Sotva ji spatil, otoila se a ukzala jemn ezanou tv a rovn, panovan nos. Jej oi, tak temn, e byly skoro ern, se setkaly s Williamovm pohledem. Mladkovi se zatajil dech. Kdy ho uvidla, jej tmav oi, u tak dost velik, se jet rozily. Chtl se jen tak lhostejn dvat do dlky, jako by jej ptomnost vbec nezaznamenal, ale nedokzal od n odtrhnout pohled. Chtl, aby se na nj usmla, i kdyby to bylo jen nepatrn zvlnn jejch plnch rt, i kdyby lo jen o to, e ho zdvoile bere na vdom. Sklonil hlavu, ale jen lehce bylo to sp pokvnut ne poklona. Obliej j ztuhl do nepstupnch rys a Aliena se odvrtila a zadvala se dopedu. William zkivil tv, jako by ho nco zabolelo. Pipadal si jako pes, kterho odkopli z cesty, a touil se sthnout do kouta, kde by ho nikdo nevidl, a stoit se tam do klubka. Rozhldl se kolem sebe a pemtal, jestli nkdo z ptomnch tu vmnu pohled zaznamenal. Krel dl ulikou s rodii a uvdomoval si, e lid pejdj pohledem od Alieny k nmu a zptky, naklnj se k sob a nco si eptaj. Upral oi pmo ped sebe, aby se vyhnul vem pohledm. Musel se silou vle nutit, aby el s hlavou vztyenou. Jak nm mohla nco takovho provst? uvaoval v duchu. Jsme jedna z nejvzneenjch rodin v jin Anglii, a ona doshla toho, e si musme pipadat tak mal. Ta pedstava ho dohnla k takov zuivosti, e touil tasit me a na nkoho zatoit, na kohokoliv. Shiringsk erif pozdravil otce a oba mui si podali ruce. Lid odvrtili pohledy a zaali se rozhlet po nkom jinm, o kom by mohli klevetit. Williamem stle jet lomcoval vztek. K Alien pistupovali nejrznj mlad lechtici a jeden za druhm se j klanli. Na n byla ochotna se usmt. Zaala bohosluba. William pemlel, jak je mon, e se to vechno tak patn vyvinulo. Hrab Bartolomj m syna, kter zdd otcv titul i jeho bohatstv, take dceru nemohl vyut k niemu jinmu ne k vytvoen njakho spojenectv. Alien bylo estnct let a byla panna, a navc nejevila sebemen touhu stt se jeptikou, a tak se dalo docela rozumn pedpokldat, e si s potenm vezme zdravho, devatenctiletho urozenho pna. Vdy politick zjmy mohly jejho

otce stejn dobe vst k tomu, aby ji provdal za tlustho tyicetiletho hrabte s pakostnic, nebo dokonce za edestiletho holohlavho barona. Jakmile byla dohoda s Alieninm otcem uzavena, William ani jeho rodie s tm nedlali dn tajnosti. Hrd vytrubovali zprvu o chystanm satku do vech sousednch hrabstv. Vlastn setkn mezi Williamem a Alienou povaovali vichni za pouhou formalitu a na Alienu, jak se poslze ukzalo. U se pochopiteln setkali dv. William si mladou lady pamatoval jako docela malou holku. Mla tehdy takov ulinick obliejk s noskem nahoru a nezvladateln vlasy nosila nakrtko osthan. Byla panovan, umanut, bojovn a odvn. V jednom kuse organizovala ostatnm dtem hry, rozhodovala, co se bude hrt a kdo bude v kterm drustvu, eila spory a potala prbn vsledky. Williamovi se nelbilo, jak vldne dtskm hrm, ale souasn ho pitahovala. Vdycky bylo snadn j hru pekazit a strhnout na sebe alespo na chvli pozornost tm, e lovk vyvolal rvaku. Ale nikdy to nevydrelo dlouho a ona se nakonec pokad znovu chopila vldy a nechala ho za sebou s pocity zmaru, porky, zavren, vzteku, a pece zvltn okouzlenho jako nyn. Kdy j zemela matka, zaali s otcem hodn cestovat a William ji vdal podstatn mn asto. Pesto ji potkval dost asto, aby si stail vimnout, e z dvtka vyrst chvatn krsn mlad ena. Kdy mu ekli, e se stane jeho nevstou, ml z toho radost. Pedstavoval si, e si ho bude muset vzt, a se j to lb nebo ne, ale pesto souhlasil, e se s n setk. Chtl udlat, co bylo v jeho silch, aby cestu k olti uhladil. Ona mon je panna, zato on nen panic. Nkter z dvek, je okouzlil, byly skoro stejn tak hezk jako Aliena, opravdu jim mnoho nechyblo, i kdy ani jedna z nich nebyla tak urozenho pvodu. Podle jeho zkuenost udlaly na spoustu dvat dojem jeho vybran aty, bujn kon a bezstarostnost, s n rozhazoval penze za sladk vna a ozdobn stuky. A pokud se mu podailo zstat s nimi o samot ve stodole, zpravidla mu nakonec podlehly, a vtinou vcemn dobrovoln. Obvykle k dvkm pistupoval s jistm nznakem ostychu. Zkraje se choval tak, e z toho dokonce mly pocit, jako by o n nejevil velk zjem. Jene kdy zstal o samot s Alienou, veker ostchavost ho rzem opustila. Dvka na sob tehdy mla bledmodrou hedvbnou rbu, volnou a splvavou, ale on nedokzal myslet na nic jinho ne na tlo, kter je pod tou ltkou a kter bude zakrtko moci vdat nah, kdykoliv se mu zachce. Zastihl ji, jak si te v njak knize, co byla pro

enu, pokud nelo o dovou sestru, dost neobvykl innost. Snail se njak odvst mysl od pedstav, jak se Alien pod modrm hedvbm pohupuj adra, a tak se sv nastvajc zeptal, co je to za knihu. Jmenuje se Pbh o Alexandrovi, odpovdla. Je to vyprvn o panovnkovi, ktermu kali Alexandr Velik, a o tom, jak dobyl pohdkov zem na vchod, kde rostou drah kameny na vinicch a rostliny um mluvit. William si nedokzal pedstavit, pro nkdo pltv asem na takov hlouposti, ale nahlas to nevyslovil. Msto toho vyprvl dvce o svch konch a psech, o svch spch na lovu, pi zpase a v rytskch turnajch. Neudlalo to na ni zdaleka takov dojem, jak si pedstavoval. ekl j o domu, kter pro n jeho otec nechal stavt, a aby j pomohl pipravit se na dobu, kdy povede jeho domcnost, nastnil, jak si pedstavuje, e by mlo vechno klapat. Ml pocit, e mu nevnuje pli soustednou pozornost, a nedokzal si vysvtlit, m to je. Sedl si co nejbl k n, protoe ji chtl pi prvn vhodn pleitosti vniv obejmout a podn osahat, aby zjistil, jestli m prsa opravdu tak velik, jak si je pedstavoval. Jene ona se od nj odthla, sloila ruce na hrudi, pekila nohy a tvila se tak nepstupn, a musel volky nevolky na cel npad zapomenout a utit se mylenkou, e brzy nastane doba, kdy si s n bude moci dlat, cokoliv si zamane. Bhem celho tohoto setkn ale nenaznaila, e se chyst vyvolat takov povyk, jak ztropila pozdji. Utrousila, pravda, docela tie: Nevm, jestli se k sob hodme, ale to bral jen jako projev jej okouzlujc skromnosti a ihned ji ujioval, e zrovna oni dva se k sob hod nramn dobe. Jene sotva opustil sdlo svho nastvajcho tchna, dvka vrazila do otcovy komnaty jako velk voda a oznmila mu, e si Williama za nic na svt nevezme, e nem cenu ji pemlouvat, e radi pjde do kltera a e ji klidn mou dovlct k olti v etzech, ale slib manelsk z n nedostanou. Ta ubka, pomyslel si William. Ta zatracen ubka. Nedokzal ale pronet tak jadrn kletby, jak kala jeho matka, kdykoliv mluvila o Alien. Nechtl ji sthnout z ke zaiva. Chtl zalehnout jej rozplen tlo a lbat ji na sta. Tkrlov me skonila oznmenm, e star biskup zemel. William doufal, e tahle novinka by mohla konen trochu zastnit zprvu o zruenm satku, kter a do t chvle neztrcela na zajmavosti. eholnci vyli v zstupu z chrmu a mezi vcmi smujcmi k vchodm se rozproudil iv hovor. ada ptomnch mla k biskupovi nejen duchovn, ale i pozemsky materiln vztah jako njemnci, kte si od nj propachtovn pdu, i jako rolnci, kte na

jeho pd pracovali, a vechny dohromady zajmalo, kdo zesnulho starce v jeho adu nahrad a jestli nstupce provede njak zmny. Smrt velkho pna je vdycky nebezpen pro ty, jim za ivota vldl. William el za rodii hlavn lod, kdy vtom si s pekvapenm viml, e se k nim bl arcijhen Waleran. Rychle se propltal mezi farnky jako velk ern pes prochzejc stdem krav. A lid se, jako kraviky, vylekan dvali pes rameno, kdy se k nim piblil, a o krok i dva mu uhbali z cesty. Sedlky zcela pehlel, ale s kadm lechticem prohodil pr slov. Kdy dorazil k Hamleighovm, pozdravil se s Williamovm otcem, mladka si vbec nevmal a obrtil se na jeho matku. To je ale ostuda s tou svatbou, prohlsil. William zrudl. To si ten blzen snad mysl, e takovhle projeven soustrasti je zdvoil? Matka nemla o nic vt chu ne William se zrovna na tohle tma bavit J kvli tomu vi nikomu z nechovm, zalhala. Waleran si jej poznmky nevmal. Doslechl jsem se o hrabti Bartolomjovi nco, co by vs mohlo zajmat, poznamenal. Ztiil hlas, aby ho neslyel nkdo nepovolan, take William musel napnat ui, aby se mu dailo polapit arcijhnova slova. Zd se, e hrab nedodr slib, kter dal mrtvmu krli. Bartolomj byl odjakiva nadut pokrytec, zabruel Williamv otec Waleran se na mue podrdn podval. Chtl, aby ho vyslechli, a ne aby jeho slova komentovali. Bartolomj a hrab Robert z Gloucesteru nehodlaj pijmout za panovnka krle tpna, kterho si jak vte vybrala crkev a baronov. Williamovi bylo divn, pro takovouhle historku o bn tahanici mezi pslunky vy lechty vykld arcijhen zrovna otci. Otcovy vahy se zejm pohybovaly stejnm smrem, protoe poznamenal: Ale hrabata s tm nemou vbec nic udlat. Matce ly, podobn jako Waleranovi, poznmky jejho mue, jimi arcijhna peruoval, na nervy, Poslouchej, zasyela. Waleran pokraoval: Doneslo se ke mn, e hodlaj vyvolat povstn a prohlsit krlovnou Maud. William nevil vlastnm um. Skuten arcijhen pronesl tak ztetnou vtu, tady uprosted tch tichch, vcnch hovor, v hlavn lodi kingsbridgesk katedrly? Vdy za tohle by lovka mohli povsit, a je to pravda nebo ne. Otec z toho byl tak zaraen, ale matka zamylen poznamenala: Robert z Gloucesteru je z sti jej bratr To docela dv smysl. William nechpal, jak se me matka tak vcn vyjadovat o takov pohorujc zprv. Byla ale velice chytr a tm vdycky mla ve vem pravdu.

Waleran ekl: Kdokoliv, kdo se doke zbavit hrabte Bartolomje a zarazit povstn, jet ne vbec zane, si vyslou nekonenou vdnost krle tpna a matky na, crkve svat. Skuten? podivil se otec nechpavm tnem, zato matka moude pikyvovala. Bartolomje oekvaj ztra v jeho sdle, dodal Waleran. Zvedl pitom oi a zachytil n pohled. Podval se opt na matku a dodal: Myslel jsem si, e zrovna vs by to mohlo zajmat. Pak se vzdlil, aby pozdravil nkoho jinho. William se za nm dval. Opravdu jim chtl ct jenom tohle? Williamovi rodie kreli dl a mladk je nsledoval velkm klenutm vchodem ven z chrmu pod oteven nebe. Vichni ti kreli v naprostm mlen. William vyslechl za uplynulch pt tdn spoustu hovor o tom, kdo se stane novm krlem. Ale zdlo se, e se vechno vyeilo tm, kdy byl ti tdny ped Vnoci korunovn ve westminsterskm opatstv tpn. Kdyby ml ovem Waleran pravdu, zan zase vechno od zatku. Pro se ale Waleran obtoval svit se s nm takovm zrovna Hamleighovm? Vydali se pes trvnk ke stji. Sotva se dostali z doslechu lid postvajcch ped katedrlou a nemohl je nikdo zaslechnout, otec vzruen vyhrkl: My mme ale tst chlap, kter n rod tak urazil, se nech naapat pi velezrad! William ani za mk nechpal, co je na tom za tst, ale matka zejm otcv nzor sdlela, jeliko souhlasn pikyvovala. Otec pokraoval: Meme ho chytit, pod tasenm meem dovst k nejblimu stromu a tam ho povsit. To Williama do t chvle nenapadlo, ale te mu vechno rzem dolo. Jestli je Bartolomj zrdce, je naprosto sprvn, kdy ho zabij. Konen se pomstme! vybuchl William. A msto aby ns za to potrestali, jet dostaneme od krle odmnu! Zase budou moci nosit hlavy hrd vztyen a Vy jste zabednn blzni, ozvala se matka neekan podrdn. Slep idioti bez kouska mozku v hlav. eknme, e povste Bartolomje na nejbli strom. Mu vm ct, co se bude dt dl? William i otec zstali zticha. Kdy byla matika v thle nlad, bylo rozumnj na jej otzky vbec neodpovdat. Robert z Gloucesteru pope, e by kdy existovalo njak spiknut, pokraovala, obejme krle tpna a bude mu psahat vrnost. A tm bude po vem. A na to, e vs dva povs jako vrahy. William se otsl. Pedstava, e by ho povsili, ho dsila. Dokonce kvli tomu ml non mry. Pesto mu bylo jasn, e matka m pravdu. Krl me uvit, nebo pedstrat, e uvil, e v sob nikdo

nenael tolik odvahy, aby proti nmu zosnoval povstn. A nebude mu dlat pote bez pemlen obtovat dva ivoty, aby si zvil vlastn dvryhodnost. M pravdu, pikvl otec. Sveme ho jako prase ped porkou a dovezeme ho krli ivho a do Winchesteru, tam ho odhalme a budeme dat odmnu. Pro trochu nepeml? vyjela na nj matka pohrdav. Byla napjat jako struna a Williamovi dolo, e je z t novinky stejn vzruen jako otec, ale jinm zpsobem. Copak by arcijhen Waleran nechtl dovzt krli takovho zrdce osobn? dorela na lorda Hamleigha. Copak by nechtl odmnu pro sebe? Vdy v, jak celm srdcem tou po tom, aby se stal kingsbridgeskm biskupem. Pro se vzdal monosti zajmout zrdce osobn? Pro to zadil tak, abychom se jako nhodou potkali v kostele, msto aby ns pijel navtvit do Hamleighu? Pro byl hovor, kter jsme s nm vedli, tak krtk a neurit? Udlala enickou odmlku, jako kdyby ekala na odpov, ale otec i William vdli, e ve skutenosti o dn odpovdi nestoj. William si vzpomnl, e kn se maj vyhbat pohledu na krev, a pemtal, jestli tohle nhodou nen dvod, pro se Waleran nechce zapojit do zatkn Bartolomje. Kdy to ale jet jednou zvil, dospl k zvru, e Waleran takovhle skrupule rozhodn nem. eknu vm pro, pokraovala matka. Protoe si nen jist, e Bartolomj je doopravdy zrdce. Prost dostal nespolehlivou informaci. Nedoku si pedstavit, jak k n piel teba nkde zaslechl hovor njakch opilc, donesl se k nmu nejednoznan vzkaz, nebo mluvil s njakm nedvryhodnm zvdem. A je to, jak chce, nechce jt s k na trh. Nechce oteven obvinit hrabte Bartolomje z velezrady pro ppad, e by se ukzalo, e se obvinn nezakld na pravd a Waleran by z toho vyel jako nkdo, kdo jen pomluvy. Chce, aby na sebe tohle riziko vzal nkdo jin a udlal pinavou prci za nj. A bude po vem a uke se, e ml pravdu a skuten lo o zradu, prost vystoup dopedu a bude dat svj dl odmny za spch. Pokud ale vyjde najevo, e Bartolomj je nevinn, Waleran za ivho boha nepizn, e kdy vyslovil to, co nm dnes prozradil. Jakmile to takhle ekla, vypadalo to naprosto pirozen. Jene nebt matky, skoili by William i jeho otec Waleranovi bez vhn na lep. Docela dobrovoln by hrli arcijhnovi do noty a vzali by na sebe veker riziko, ktermu se on snail vyhnout. Jakmile lo o politiku, matce to myslelo naprosto pesn.

Chce tm naznait, e bychom na to mli zapomenout? zeptal se otec. To rozhodn ne, zavrtla matka hlavou a oi j zily. Pod nm to dv monost zniit lidi, kte ns tak ponili. tolba j pivedl kon a drel ho, aby se mohla vyhoupnout do sedl. Vzala mu z rukou uzdu a mvnutm ruky ho odehnala, ale s nasednm jet chvli otlela. Stla vedle kon, zamylen ho poplcvala po krku a ztienm hlasem pemtala: Potebujeme o tom spiknut zskat njak dkaz, aby nikdo nemohl zaprat, a proti nmu vzneseme obvinn. A musme takov dkaz zskat nenpadn, ani bychom se prozradili, e nco takovho shnme. A ho budeme mt, meme hrabte Bartolomje zajmout a odvzt ke krli. Kdy pak Bartolomjovi dkaz pedlome, pizn se a bude prosit o milost. V tu chvli meme dat odmnu. A popt, e by nm Waleran pomhal, dodal otec. Matka zavrtla hlavou. Klidn mu dopejeme, aby si uil svj dl slvy a dokal se odmny. Alespo nm pak bude zavzn. To nm me jedin prospt. Jak to ale udlme, abychom si opatili njak dkaz o spiknut? zeptal se otec s obavami. Musme pijt na zpsob, jak se dostat do Bartolomjova hradu a porozhldnout se tam, odpovdla mu matka a zamraila se. To nebude snadn. Nikdo nm nebude vit, e jsme jen tak pijeli na nvtvu vichni vd, e Bartolomje nenvidme. William dostal npad. Mohl bych tam jet j, vyhrkl. Oba rodie se na nj podvali ponkud pekvapen. Mm pocit, e bys mohl bt pece jen o trochu nenpadnj ne otec, pipustila matka. Jakou si ale nachyst vmluvu? William to u ml promylen. Mohl bych jet navtvit Alienu, prohlsil a srdce se mu pi t pedstav rozbuilo jako o zvod. Mohl bych se ji snait uprosit, aby si svoje rozhodnut rozmyslela. Vdy m ve skutenosti podn nezn. Teba se ve mn spletla, kdy jsme se poznali. Mohl by ze m bt dobr manel. Teba jen potebuje, aby na ni lovk trochu vc pitlail. Pidal nco, co povaoval za pohrdliv smv, aby ped rodii zakryl, e mysl kad slovo naprosto vn. To je naprosto pijateln vmluva, pikvla matka. Soustedn se na Williama zadvala. Pane na nebi, poznamenala, zanm si kat, e ten kluk by nakonec pece jen mohl mt trochu rozumu po matce. Kdy William vyrel den po Tech krlch smrem k hradu hrabte Bartolomje, ctil se poprv po mnoha mscch alespo trochu v optimistick nlad. Bylo jasn, studen rno. Severk ho tpali do u a zmrzl trva chrastila pod kopyty jeho vlenho oe. William

ml na sob ediv pl z jemnho flanderskho sukna lemovan krli koeinou a pod pltm arlatov hv. Doprovzel ho jeho tolba Walter. Kdy bylo Williamovi dvanct, stal se star Walter jeho uitelem, kter ho ml zasvtit do taj boje. Pod jeho vedenm se William nauil jezdit na koni, lovit, ermovat a prt se. Te se Walter stal jeho podkonm, spolenkem i osobnm strcem. Byl stejn vysok jako William, ale rozloitj, takov dobe udlan, mohutn chlapk. Byl o devt i deset let star ne jeho svenec, take byl dost mlad na to, aby pil, co hrdlo r, a honil se za dvaty, ale souasn dost zkuen, aby dokzal chlapce, kdy bylo teba, uchrnit ped prvihem. Byl to tak Williamv nejbli ptel. Pi pedstav, e opt spat Alienu, byl William podivn rozechvl, pestoe vdl, e ho ek zas jen odmtnut a ponen. Kdy ji zahldl v kingsbridgesk katedrle a ml na okamik monost pohldnout do jejch tmavch, tak tmavch o, opt se v nm v pln sle probudila touha. Nemohl se dokat, a s n zase bude mluvit, a se k n bude moci piblit, a uvid, jak se j zplava vlnitch vlas pi ei krout a tese, a bude zase moci pod splvavmi aty pozorovat jej tlo. Vyhldka na monou odplatu souasn posilovala Williamovu nenvist. Z nadje, e by mohl smazat ponen, kterho se jemu i jeho rodin dostalo, byl vzruenm napjat jako ttiva. Dlal si starosti s tm, e nem jasnj pedstavu, co vlastn hled. Docela si vil, e se mu nejsp poda zjistit, jestli je Waleranovo vyprvn pravdiv, protoe ppadn ppravy na boj shromaovn kon a zsob jdla na cestu, itn zbran nebude mon na hrad pehldnout. I kdy bude tahle innost pirozen maskovan jako nco jinho, aby to zmtlo nhodnho pozorovatele, teba jako ppravy na njakou dalekou vpravu. Jene pesvdit se, e spiknut existuje, a zskat o jeho existenci dkazy, jsou dv rzn vci. William si neuml pedstavit, co by mu mohlo poslouit jako dkaz. Umioval si, e bude mt oi oteven, a snad mu nco phodnho padne do oka. Nebyl to moc spolehliv pln a mladk si neustle dlal starosti, e propase sprvn okamik a pleitost k pomst mu proklouzne mezi prsty. Jak se blil k Bartolomjovu hradu, zaal pociovat vzrstajc nervozitu. Napadlo ho, e ho teba odmtnou vpustit dovnit, a na okamik, ne si uvdomil, jak mlo je to pravdpodobn, se ho pi t pedstav zmocnila panika. Hrad je pece veejn msto, a kdyby jeho pn zavel dvee ped pslunkem mstn lechty, vlastn by tm veejn oznmil, e pipravuje velezradu. Hrab Bartolomj il nkolik mil od Shiringu. Vlastn shiringsk hrad toti obval zdej erif, a tak si hrab podil vlastn hrad kousek od

msta. Mal vesnice, kter kolem hradu vyrostla, neekl nikdo jinak ne Hrabtov. William u na hrad zavtal dv, ale tentokrt se na nj dval oima tonka. Vidl ped sebou irok, hlubok vodn pkop ve tvaru osmiky, s horn smykou men ne doln. Hlna, kterou bylo teba pi hlouben pkopu vykopat, byla navrena uvnit obou smyek a tvoila ochrann valy. V doln sti osmiky vedl pes pkop most stc do mezery ve vchodn hradb, je dovolovala dostat se do pedhrad ve spodn smyce. Byl to jedin vchod do hradu. Do vnitnho hradu v horn smyce se nedalo dostat jinak, ne e lovk proel pedhradm ve spodn smyce a pekroil dal most vedouc pes vodn pkop, kter od sebe ob sti hradu oddloval. Vnitn hrad pedstavoval srdce a nedotknutelnou svatyni hradu. Kdy se William a Walter cvalem blili pes otevenou pl, je hrad obklopovala, vidli, e v okol hradu panuje il ruch. Dva zbrojnoi na rychlch konch se pehnali pes most a vyrazili kad jinm smrem. Kdy William a Walter sami vjdli na most, pedjela je skupinka ty jezdc. William si viml, e posledn st mostu se d zvednout, a zapadne do mohutn kamenn brny, je tvoila vchod do hradu. Kolem celho hlinnho valu byly v pravidelnch vzdlenostech vybudovny kamenn ve tak, aby luitnci mli v ppad toku na hrad monost zashnout tonky v kad vsei okolnho prostoru. Dobt tenhle hrad elnm tokem by proto byla zdlouhav, obtn a krvav zleitost, kter by vyadovala velik mnostv bojovnk, a Hamleighovi by nedokzali sehnat tolik mu, aby si mohli bt jisti vsledkem, pomyslel si William zasmuile. Dnes byl ovem hrad oteven a pstupn. William sdlil strnmu u brny, jak se jmenuje, a byl bez dalho otlen vputn dovnit. V doln smyce osmiky, chrnn ped okolnm svtem hlinnm valem, uvidl pedhrad s bnmi hospodskmi stavbami, jak jsou u hrad obvykle k vidn: stje, kuchyn, dlny, strn v a kapli. Ve vzduchu byla ctit vzruen nlada. tolbov, ozbrojenci, sluebnci i sluebn pechzeli chvatn sem a tam, hlasit si mezi sebou povdali, halasn se navzjem zdravili a pokikovali na sebe nejrznj erty. Pozorovatel, kter by pijdl bez jakhokoliv podezen, by si mohl myslet, e vechno to vzruen a pechzen sotva vyvolalo nco jinho ne prost reakce na samotn nvrat hradnho pna, jene William v tom vidl vc. Nechal Waltera ve stji u kon a vydal se na vzdlenj konec prostranstv, kde se nachzel most vedouc pes pkop do vnitnho

hradu v horn sti osmiky. Kdy peel most, zastoupil Williamovi cestu strn, kter hldal u brny. Tentokrt se u William dokal otzky po elu sv nvtvy, a tak odpovdl: Pijdm navtvit lady Alienu. Strn ho neznal, ale prohldl si ho pozorn od hlavy k pat, zaznamenal jemn pl a rud obleen a z prvn vody naisto Williama odhadl na nadjnho npadnka. Nai mladou lady najde ve velk sni v palci, pouil mladka s klebkem. Hrad uprosted horn, men smyky tvoila tvercov tpatrov kamenn budova se silnmi stnami. To byla vlastn pevnost, kter mohla splnit lohu poslednho toit na hrad. V pzem byly jako na jinch hradech sklady. Do hlavn hodovn sn nad sklady bylo mono vejt po devnm schoditi pistavenm zvenku k tvrzi. Schodit bylo v ppad poteby mon vythnout nahoru do budovy. V nejvym pate bude mt zejm hrab lonici. To bude tak posledn bata, do n se uchl, a ho Hamleighovi pijedou zajmout Vechno bylo uspodan tak, aby to dohromady pedstavovalo pro ppadnho tonka celou adu tko pekonatelnch pekek. To byl pochopiteln el, kvli tomu se hrady stavly, jene kdy se te William snail pijt na to, jak tyto pekky pekonat, najednou zcela jasn vidl, jak na sebe jednotliv sousti obrannho systmu navazuj. I kdyby se nakonec tonkovi podailo zmocnit se pedhrad, pod jet by se musel dostat pes dal most a zdolat dal brnu a pak jet dobt tuhle nezdolnou pevnost. Musel by se navc njak dostat do prvnho patra nejsp tak, e by jeho vojci pouili dlouh ebky. A v pate by tonka s nejvt pravdpodobnost ekal dal boj, ne by se dostal z velk sn po schodech do lonice, kde bude ukryt hrab. Tenhle hrad se d dobt jedin lst, uvdomil si William, a zaal si pohrvat s mylenkou, jestli by se do pevnosti nedalo njak nenpadn vklouznout. Vyel po schodech do patra a vstoupil do sn. Byla pln lid, ale hrabte mezi nimi nezahldl. Ve vzdlenjm kout po lev stran uvidl schody vedouc do jeho lonice. U paty schodit sedlo asi patnct a dvacet ryt a zbrojno a tichmi hlasy si o nem povdali. To bylo dost neobvykl. Ryti a zbrojnoi pedstavuj rzn spoleensk tdy. Ryti jsou majitel pdy, kte zskvaj prostedky na ivobyt z jejho pronjmu, zatmco zbrojnoi dostvaj denn mzdu. Tyto dv skupiny v sob nachzej zalben jedin v ppad, e se ve vzduchu zan vznet pachu vlky. William nkter z ptomnch znal. Rozeznal Gilberta Catfacea, vn nabruenho starho harcovnka s plnovousem, kter u dvno vyel z mdy, a s dlouhmi knry. U ped lety oslavil tyictku, ale pod to

byl nezdoln bojovnk. Dle si viml Ralpha z Lymeu, kter utrcel vc za obleen ne za holky. Dnes ml na sob modr pl s rudou hedvbnou podvkou. Pak tam byl Jack Guillaume. Byl sotva star ne William, ale u se stal rytem. Jet nkolik dalch obliej pipadalo mladkovi vzdlen povdomch. Neurit smrem ke skupince pokval hlavou na pozdrav, ale oni si ho ani podn nevimli vichni ho znali, ale byl pli mlad, ne aby jim stl za pozornost Odvrtil se a soustedil pohled na druhou stranu sn. Okamit uvidl Alienu. Dnes vypadala pln jinak. Vera byla vystrojen na nvtvu katedrly, a tak si na sebe vzala sam hedvb, jemn esanou vlnu a pltno a k tomu prsteny, stuky a piat stevce. Dnes na sob mla krtkou zu, jak nos eny sedlk nebo dti, a byla bos. Sedla na lavici a zkoumala njakou hern desku, na n byly hrac znmky v rznch barvch. Jak ji William sledoval, podkasala si zu, pehodila si nohu pes nohu, odhalila nah kolena a pak zamraen zkrabatila nos. Vera mu pipadala vzneen a nedobytn. Dnes ml ped sebou zraniteln dt. William se pistihl, e po n v thle podob tou jet daleko vc. Nhl se zastydl za to, e mu takovhle dt mohlo zpsobit tolik souen, a pl si, aby nael zpsob jak dvce dokzat, e by ji uml ovldnout. Ten pocit byl skoro stejn siln jako cht. Hrla s jakmsi chlapcem, kter mohl bt tak o ti roky mlad ne ona. Ml takov neklidn, netrpliv vraz: hra se mu pranic nelbila. William si viml, e oba hri jsou si podobn, jako by byli ze stejnho rodu. No jist, ten kluk Williamovi pipomnal Alienu, jak si ji pamatoval z dtstv, s nosem nahoru a nakrtko osthanmi vlasy. To bude urit jej mlad bratr Richard, ddic celho hrabstv. William pistoupil bl. Richard k nmu krtce vzhldl, ale pak dl vnoval pozornost he. Aliena byla naprosto soustedn. Devn hrac deska mla tvar ke a byla rozdlena na tvereky rozdlnch barev. etony psobily dojmem, e jsou vyroben ze slonoviny, a byly ern a bl. Nepochybn lo o jakousi variantu dmy. Nejsp to byl drek od Alienina otce, dovezen z Normandie. Williama daleko vc zajmala samotn Aliena. Kdy se naklonila nad hrac plochu, horn lem zy se j zkrabatil a William mohl shora zahldnout horn st jejch ader. Byla opravdu tak velik, jak si je pedstavoval. V stech mu vyschlo. Richard pohnul jednm etonem po hrac desce a Aliena prohlsila: Ne, to neme udlat. Chlapce to rozlilo. Pro ne? vyjel na sestru. Protoe je to proti pravidlm, ty troubo.

Takov pravidla se mi nelb! poznamenal Richard uraen. Do Alieny jako kdy pchne. Pravidla mus dodrovat! A pro? Prost mus a basta! Nemusm, odsekl chlapec, smetl hrac desku z lavice na zem, a se hrac znmky rozletly na vechny strany. Aliena ho pohybem rychlm jako blesk plcla pes tv. Vykikl. Rann pcha ho bolela stejn jako zasaen tv. Ty Zavhal. Ty dvko, pele se s ertem! zakiel. Otoil se a dal se na tk jene po tech krocch vrazil do Williama. William ho chytil za pai a zvedl ho do vzduchu. Koukej, a knz nesly, jakmi jmny astuje svou sestru, upozornil chlapce. Richard se kroutil a kuel. To bol, nakal. Pus m! William ho jet chvli nechal viset. Richard se pestal vzprat a dal se do ple. William ho postavil na zem a chlapec se slzami inoucmi se po tvch utekl. Aliena hledla na Williama, na hru pln zapomnla a jen tzav vratila obo. Co tady dl? zeptala se. Mluvila tie a klidn, hlasem starho, dosplho lovka. William se posadil na lavici a ml dobr pocit z toho, jak mistrovsk si dokzal poradit s Richardem. Pijel jsem t navtvit, odpovdl. Pes obliej se j mihl ostrait vraz. Pro? William se usadil tak, aby ml vhled na schodit. Uvidl, jak do sn sestupuje jaksi tyictnk, obleen jako sluebnk ve vym postaven. Na hlav ml kulatou apku a na sob krtk kabtec z jemn ltky. Sluebnk nkomu pokynul a jeden z ryt s jednm ze zbrojno se vydali po schodech nahoru. William se znovu zadval na Alienu. Chci si s tebou promluvit, ekl. O em? O tob a o mn. Pes rameno zahldl, jak se k nim sluebnk bl. V chzi toho mue bylo nco nepatrn zentilho. V jedn ruce drel zapiatlou cukrovou homoli pinav hnd barvy. V druh ruce tmal zkroucen koen, kter vypadal jako zzvor. Mu byl nepochybn zdej majordomus i sklepmistr a prv navtvil spirnu s koenm, truhlu zamknutou pmo v hrabc lonici. Tam si vzal denn dvku drahch psad a ty te odnel kuchai: cukr na oslazen jablenho kole a mon zzvor na okoenn mihul. Aliena se zadvala stejnm smrem jako William. Ale, zdravm t, Matthewe. Sluebnk se usml a ulomil dvce kousek cukru. William ml pocit, e Matthew m Alienu velice rd. Nco v jejm chovn mu muselo napovdt, e se dvka nect nejlp, jeliko se jeho vldn smv

zmnil v ustaran zamraen a slouc se zeptal: Je vechno v podku? Mluvil mkkm hlasem. Ano, dkuju ti. Matthew se zadval na Williama a do tve se mu vloudilo pekvapen. Mlad William Hamleigh, je to tak? Williamovi nebylo pjemn, e ho nkdo poznal, i kdy to bylo pochopiteln nevyhnuteln. Nech si ten cukr pro dti, prohlsil, pestoe mu cukr nikdo nenabzel. J o nj nestojm. Jak si pejete, pane. Matthewv vraz kal, e kdyby se lovk dostval do stet se synky venkovsk lechty, nebyl by dnes tam, kde je. Obrtil se k Alien. V otec pivezl kus asnho mkkho hedvb, pak vm ho uku. Dkuji, pikvla. Matthew se vzdlil. Zentil pouk, poznamenal William. Pro jsi se k nmu choval tak neurvale? zeptala se dvka. Nemm rd, kdy mi sluebnictvo k ,mlad William. Tohle nebyl nejlep zpsob, jak si zat namlouvat mladou lady. William si uvdomil, e hned vod podn zpackal, a propadl trudnomyslnosti. Mus pece bt okouzlujc. Usml se a prohlsil: Kdybys byla moje ena, moji slouc by t oslovovali ,lady. Tys sem k nm pijel, aby sis se mnou povdal o manelstv? podivila se dvka a William ml pocit, e v jejm hlase zaslechl nedviv podtn.Vdy m nezn, prohlsil a znlo to, jako by se chtl proti nemu ohradit. Hovor se mi naprosto vymyk z ruky, uvdomil si neastn. Ml pece pvodn v plnu chvli jen tak nezvazn klbosit a pak pejt rovnou k vci, jene dvka jednala tak pmoae a oteven, e mu nezbvalo ne vyklopit, kvli emu se na hrad objevil. patn jsi m odhadla, vyhrkl. Nevm, co jsem pi naem poslednm setkn provedl, e jsi na m tak zanevela. Ale a u jsi mla jakkoliv dvod, rozhodn ses unhlila. Odvrtila pohled a zvaovala, co m odpovdt. William pes ni zahldl, jak ryt a zbrojno opt schzej po schodech dol a vychzej ze dve. Ve tvch mli odhodlan vraz. O chvilinku pozdji se nahoe na schodech objevil mu v knskm hbitu a pokynul rukou zejm tajemnk samotnho hrabte. Dva ryti vstali a vydali se nahoru: Ralph z Lymeu, jemu rud podvka plt zila do dli, a star mu s holou hlavou. Bylo zejm, e mui sedc v sni ekaj, a je po jednom i po dvou hrab pijme ve sv komnat. Jene pro? A pro jsi piel po takov dob? kala zrovna Aliena. Zjevn se snaila potlaovat njak pocity. Mohl to bt hnv, ale William ml

neodbytn dojem, e je to smch. Po vech tch potch, vstupech a dohadech? Te, kdy se to vechno konen pomalu ukliduje, te mi pijde oznmit, e jsem udlala chybu? Kdy se to vyslov takhle, zn to opravdu trochu nepravdpodobn, uvdomil si William. Ani trochu se to neukliduje lid o tom pod jet mluv, matka je stle vzteky bez sebe a otec neme chodit na veejnosti s hlavou vztyenou, osopil se na dvku hrub. Pro ns zdaleka nen po vem. Take tob vlastn nejde o nic jinho ne o est rodiny, vi? V hlase j zaznl nebezpen podtn, ale William ho nezaznamenal. Prv mu toti dolo, co zejm hrab podnik se vemi tmi ryti a zbrojnoi: posl po nich vzkazy a poselstv na vechny strany. est rodiny? opakoval nesoustedn. Ano. Vm, e bych mla myslet na est a spojenectv mezi rody a na podobn zleitosti, pipustila Aliena. Jene manelstv by pece nemlo bt zaloen na takovch vcech. Zdlo se, e nco zvauje a e po chvli dola k rozhodnut. Mon bych ti mla ct nco o sv matce. Nenvidla otce. Otec nen patn lovk, ve skutenosti je dokonce skvl, ale je k uzoufn vn a neoblomn a matce nikdy nerozuml. Ona byla astn, bezstarostn povaha, rda se smla a vyprvla nejrznj pbhy, mla rda hudbu a otec j udlal ze ivota peklo. William mimodk zaznamenal, e Aliena m v och slzy, ale dl myslel na rozeslan poselstv. Proto taky umela protoe j nedovolil, aby byla astn. Vm to. A on to v taky, rozum? Proto mi slbil, e si nikdy nebudu muset vzt nkoho, kdo by se mi nezamlouval. U to chpe? Ta poselstv, to budou rozkazy, pemtal William, rozkazy, kter posl hrab Bartolomj svm ptelm a spojencm a v nich je vyzv, aby se pipravili k boji. A tihle poslov jsou dkazy. Uvdomil si, e na nj Aliena upen hled. Vzt si nkoho, kdo by se ti nezamlouval? zopakoval honem jej posledn slova. Copak se ti nezamlouvm? V och se j zablsklo hnvem. Ty m neposlouch, osopila se na nj. Jsi tak soustedn sm na sebe, e t ani na okamik nenapadne, jak pocity provaj lid kolem tebe. Co jsi dlal, kdy jsi sem pijel naposledy? Mluvil jsi a mluvil, pod jen o sob, a za celou dobu jsi mi nepoloil jedinou otzku! Zvila hlas natolik, e ke konci u kiela. Kdy skonila, William si viml, e mui na druh stran mstnosti zmlkli a naslouchaj. Ml z toho nepjemn pocit. Ne tak nahlas, napomenul ji. Vbec na to nebrala ohled. Chce vdt, pro t nemm rda? Tak dobr, povm ti to. Nemm t rda, protoe v tob nen kousek

jemnosti. Nemm t rda, protoe sotva um st. Nemm t rda, protoe se zajm jen o svoje kon a psy a o sebe. V tu chvli u se Gilbert Catface a Jack Guillaume hlasit smli. William ctil, jak rudne v oblieji. Tihle chlapi pece byli nmandi, byli to jen ryti a smli se jemu, synovi lorda Percyho Hamleigha. Vstal. Tak dobe, vyhrkl ve snaze Alienu njak zarazit. Nebylo to k niemu. Nemm t rda, protoe jsi sobec, tupec a omezenec! jeela. To u se chechtali vichni ryti. Nemm t rda, nestojm o tebe, hnus se mi, nenvidm t a pohrdm tebou. A proto se za tebe nevdm! Ryti propukli v jsot a zaali tleskat. William jako by se uvnit scvrkl. Jejich smch v nm vyvolval pocit, e je mal, slab a bezmocn jako mal chlapec, a kdy byl jet mal chlapec, v jednom kuse se neho bl. Odvrtil se od dvky a snail se ovldnout vraz oblieje a zakrt svoje pocity. Pokouel se pejt pes mstnost, jak to lo nejrychleji, ani by zaal utkat. Smch za jeho zdy nabral na sle. Konen se mu podailo dojt ke dvem. Rozrazil je a vyvrvoral ven. Pibouchl za sebou a bel po schodech dol. Zajkal se ostudou. Slbnouc ozvna jejich poniujcho smchu mu zvonila v uch celou cestu pes bahnit dvr k brn. Asi po mli petnala stezku vedouc z Hrabtova do Shiringu irok hlavn cesta. Na kiovatce se pocestn mohl vydat na sever smrem ke Gloucesteru a k velskm hranicm, nebo se dt na jih k Winchesteru a na pobe. William a Walter zahnuli na jih. Williamovo utrpen se v nm petavilo v ir vztek. Byl tak rozzuen, e ani nemohl mluvit. Touil njak ponit Alienu a pozabjet vechny ryte. Nejradi by kadmu z nich vrazil do rozesmtch st me a protlail mu ho dol hrdlem. Souasn pemtal, jak to zadit, aby se mohl pomstt alespo jednomu z nich. Jestli to vyjde, zsk pitom souasn i dkaz, kter tolik potebuje. Tahle pedstava mu pinela nezkrotn uspokojen. Nejdv ovem mus jednoho z nich chytit. Sotva je cesta zavedla do les, William seskoil z kon a el dl pky. Svho oe pitom vedl za uzdu. Walter bral ohled na mladkovo rozpoloen a jen ho mlky nsledoval. William doel k nejumu mstu na cest a zastavil se. Otoil se na Waltera a zeptal se: Kdo je lep s noem ty, nebo j? Kdy jde o boj zblzka, jsem na tom lp j, odpovdl Walter ostrait. A pi hzen m lep muku ty, pane. Kdy ml mladk vztek, vichni ho oslovovali pane. Mysl, e doke podrazit nohy bcmu koni a pinutit ho k pdu? zeptal se William. Kdy budu mt podn kus deva, tak urit ano.

Tak jdi, vyhldni si njak men stromek, pithni ho a osekej. Rzem bude mt podn kus deva. Walter zmizel v lese. William zavedl oba kon do hout, provedl je mezi stromy a pivzal je na pasece hodn kus od cesty. Pak jim sundal sedla a z jezdeck vstroje odmotal nkolik emen a emnk tolik, aby jimi lo svzat dosplmu mui ruce a nohy, a jet nco zbylo. Williamv pln byl drsn, ale neml as na to, aby vymlel nco dmyslnjho, a tak nezbvalo ne doufat, e tohle vyjde. Kdy se vracel k cest, narazil na podn kus vtve z padlho dubu, Bylo to such a tvrd devo a rozhodn se bude hodit jako kyj. Walter u na nj ekal s malm kmnkem. William nael msto, kde si ml jeho spolenk lehnout a ekat. Bylo to za irokm kmenem vzrostlho buku stojcho tsn u cesty. Nehzej to devo moc brzy, a ho k nepesko, varoval Waltera. Ale taky s tm moc neotlej, jeliko za zadn nohy kon nesraz. Nejlep je, kdy se tref mezi pedn nohy. A sna se zarazit piku klacku do zem, aby ho nemohl odkopnout na stranu. Walter pikvl. U jsem to prkrt dlal, poznamenal. William poodeel asi o ticet yard bl k Hrabtovu. Jeho kolem bylo postarat se o to, aby se k splail a bel tak rychle, aby se nestail vyhnout Walterovu klacku. William si nael kryt co nejbl u cesty. Dve i pozdji tudy pojede jeden z Bartolomjovch posl. William doufal, e to bude brzo. Bl se, e jim past nemus vyjt, a u to chtl mt cel za sebou. Ti ryti nemli ani tuen, e zatmco se mi smjou, j je picluju, kal si a to ho trochu uklidovalo. Ale jednomu z nich to zhy dojde. A pak ho bude mrzet, e se sml. Bude zatracen litovat, e msto posmnho chechotu nepadl na kolena a nelbal mi boty. Bude nakat, ronit slzy a prosit a ebrat, abych mu odpustil. A j mu budu tm vc ubliovat. levu mu pinela jet jedna pedstava. Jestli mu jeho pln vyjde, mohlo by to nakonec vst a k pdu samotnho hrabte Bartolomje a Hamleighovi by se dokali zadostiuinn. Od t chvle by se vichni, kdo se s klebky vysmvali zruenmu satku, tsli strachy. A nkte z nich by si protrpli vc ne jen strach. Pd Bartolomje by tak znamenal pd Alieny. To na tom bylo nejlkavj. A by jejho otce povsili jako zrdce, musela by zapomenout na svou nabubelou pchu a poveneck zpsoby a zmnit chovn. Jestli se bude chtt i nadle tit z cukrovch homol a jemnho hedvb, bude si muset vzt Williama, aby j je zajistil. Pedstavoval si ji, jak mu, pokorn a vstcn, pin z kuchyn

horkou drbe, jak k nmu vzhl svma velkma tmavma oima, jak se mu sna zavdit, jak ho chce potit, jak se jej rty lehce rozevraj a pros o polibek. Sny mu petrhl dusot kopyt narejcch do bahnit zem ztvrdl mrazem. Mladk vythl n a potkal ho, aby si pipomnl, jak je tk a jak je vyven. U hrotu byl nabrouen po obou stranch, aby lpe pronikal do masa. William se narovnal, opel se zdy o kmen stromu, za nm se skrval, uchopil n za ost, tce oddychoval a ekal. Byl nervzn. Bl se, e se noem netref, nebo e k nepadne, poppad, e jezdec astnm zsahem zabije Waltera a William s nm bude muset bojovat sm. Kdy se zvuk piblil, nco se mu na tch kopytech pestalo zamlouvat. Uvidl, jak Walter vykukuje podrostem ze svho krytu a ustaran se mra: take to tak zaslechl. Vzpt si William uvdomil, o co jde. Po cest se blilo vc kon, a ne jen jeden. Mus se rychle rozhodnout. Mli by zatoit na dva lidi? Z toho by se mohl vyklubat rovn souboj, a o to mladk nestl. Rozhodl se, e je nech projet, a pok si na osamlho jezdce. Bylo to pro nj zklamn, ale rozhodn to bylo nejmoudej rozhodnut. Mvnutm ruky Walterovi naznail, e se nic dt nebude. Walter pikvl, e rozum, a vklouzl zptky do svho krytu. Za okamik se na cest vynoili dva kon. William zahldl zablesknut rudho hedvb: Ralph z Lymeu. Pak uvidl holou hlavu Ralphova spolenka. Oba jezdci se tryskem prohnali kolem a zmizeli z dohledu. William sice ctil tak trochu zklamn, ale hlo ho vdom, e se nemlil a e hrab posl svoje mue s nejrznjmi vzkazy na vechny strany. Trochu si ale dlal starosti s tm, jestli Bartolomj vysl posly dsledn ve dvojicch. Bylo by to naprosto pirozen opaten. Kdy je to jen trochu mon, kouk pece kad cestovat ve skupin kvli bezpe. Bartolomj m ale na druhou stranu spoustu poselstv, kter potebuje doruit, a jen omezen poet mu, a tak mu mon bude pipadat, e poslat dva ryte s jednm vzkazem je v jeho situaci ponkud vstedn. Ryti jsou navc drsn chlapci, na kter se d spolehnout, e si s prmrnm lapkou bez pot porad a navc by lapka z takovho pepaden moc neml, jeliko ryt u sebe zpravidla nem nic, co by stlo za ukraden, snad jen me, a ten bylo tk prodat a vyhnout se pitom nepjemnm otzkm, poppad kon, a u toho se dalo pedpokldat, e se pi toku zran. Ryt byl v lese ve vtm bezpe ne vtina ostatnch lid. William se pokrbal jlcem noe na hlav. A to bere, z kter chce strany, me to dopadnout jakkoliv.

Usadil se, aby mohl v klidu ekat dl. V lese se rozhostilo ticho. Vylo bled zimn slunko, chvli peruovan prosvtalo mezi hustou zelen a pak zase zmizelo. aludek Williamovi pipomnl, e doba obda u dvno pominula. O pr yard dl pela pes lesn cestu la a zejm si vbec neuvdomovala, e ji zpovzdl pozoruje hladov lovk. Williama se zanala zmocovat netrplivost. Ze veho nejlep by bylo, pemtal v duchu, kdyby se tu objevila Aliena, osamocen poklusvajc na blm ponkovi. Spadla by mu z hbetu, odela by si ruce a nohy a odkutlela se do ostruin. Trny by j potrhaly mkkou ki, a by vytryskla krev. William by na ni skoil a pitlail ji k zemi. Tm by ji pokoil. Pohrval si s tou vidinou, promlel, jak zrann by dvka utrpla, vidl ped oima, jak se j hru tce zved, kdy na ni rozkromo usedl, a pedstavoval si, jak se j v oblieji usadil vraz nejhlubho dsu, kdy pochopila, e je mu vydna na milost a nemilost. A pak znovu uslyel dusot koskch kopyt. Tentokrt se blil jen jeden k. Mladk se zvedl, narovnal, shl po noi, opel se zdy o kmen stromu a opt se zaposlouchal. Byl to dobr a rychl k, nejsp ne vlen, ale sp vhodn na dlouh cesty. Nesl jezdce prostedn vhy, take teba nkoho bez vzbroje, a blil se pravidelnm, vytrvalm cvalem, jakm by dokzal bet cel den. Dokonce ani neoddechoval nijak nahlas. William zahldl Walterv pohled a pikvl: tohle je ten sprvn, to bude n dkaz. Uchopil n za piku a zvedl pravou ruku. V tu chvli zarl v dlce Williamv k. Zvuk se jasn nesl ztichlm lesem a pes lehk dusot blcho se oe ho bylo naprosto dokonale slyet. I k na cest ho zaslechl a vypadl z rytmu. Jezdec ekl Prr a dovolil koni, aby peel do kroku. William tie zaklel. Oekvan te bude ve stehu a to celou situaci podstatn komplikuje. William litoval, e svho kon neodvedl o nco dl, ale bylo u pozd. Kdy te blc se k u jen krel, William nedokzal odhadnout, jak je od nj daleko. Nic se nevyvjelo podle plnu. Mladk se snail odolat pokuen vykouknout z krytu za stromem. Natahoval ui a byl samm naptm cel ztuhl. Nhle uslyel, jak k odfrkl. Bylo to neekan blzko, tak blzko, e by se ve Williamovi krve nedoezal. Pak kon zahldl. Prochzel kolem nj, asi yard od msta, kde mladk stl. William kon zaznamenal o nepatrn okamik pozdji, ne si k viml mladka. Zve sebou trhlo a jezdec pekvapen vyjekl. William zaklel. Uvdomil si, e k by se mohl otoit a vyrazit nesprvnm smrem. Vklouzl zptky za strom a vynoil se zpoza

kmene na druh stran, tsn za konm. Ruku s noem ml v tu chvli u zvednutou nad hlavu. Na okamik zahldl jezdce, kter se snail co nejvc pithnout zveti ote. Byl vousat a samou nmahou se mrail. lo o starho nezdolnho Gilberta Catfacea. William hodil n. Byl to dokonal hod. N zashl kon do kty hrotem naped a pronikl dobe na prst do masa. K poskoil pln stejn, jako kdy vylekte lovka. Pak vyrazil tryskem pry, a ne stail Gilbert jakkoliv reagovat, nabral nejvy rychlost a til se rovnou Walterovi do lky. William bel za nm. K pekonal vzdlenost, kter ho od Waltera dlila, za nkolik okamik. Gilbert se ani nesnail jeho prk njak dit ml pln ruce prce, aby se vbec udrel v sedle. Pak se dostal s konm na Walterovu rove a William si pomyslel: Te, Walte, te! Walter si naasoval pohyb tak pesn, e William ve skutenosti ani nevidl, kdy klacek vyltl mezi stromy. Zahldl jen, jak se koni podlomily pedn nohy, jako kdyby ho zniehonic opustila veker sla. Pak jako by se mu pedn nohy propletly se zadnmi a nemohly se rozmotat. Nakonec mu setrvanost strhla hlavu k zemi a zvedla zadek vysoko do vzduchu. Konen zve ztka dopadlo na zem. Gilbert proltl vzduchem. William se za nm rozbhl, ale cestu mu zatarasil povalen k. Mezitm Gilbert docela ikovn dopadl a pekulil se a stail se zvednout na kolena. Na okamik se Williama zmocnily obavy, e se ryt d na tk a unikne jim. Jene v tu chvli se z podrostu vynoil Walter, odrazil se, mohutnm skokem proletl vzduchem, pistl Gilbertovi na zdech a srazil ho k zemi. Oba mui tvrd dopadli na zem. Podailo se jim ale tak obma souasn zvednout a William ke sv hrze vidl, e prohnan Gilbert se narovnal s noem v ruce. William peskoil lecho kon a ohnal se po Gilbertovi dubovou palic, zrovna kdy se ryt chtl noem rozmchnout. Konec palice zashl Gilberta ze strany do hlavy. Gilbert zavrvoral, ale udrel se na nohou. William ho proklnal. Pro mus ten chlap bt takov nezmar? William se znovu rozphl, aby mohl zasadit kyjem dal rnu, jene Gilbert byl rychlej a ohnal se po mladkovi noem. William byl obleen na to, aby se mohl dvoit dm, a ne bojovat, a tak ostr n hrav projel jemnm vlnnm pltm. Mladk ale stail rychle uskoit, dost vas, aby si zachrnil zdravou ki. Jene Gilbert postupoval za nm, ohnl se noem a snail se doshnout toho, aby tonk nemohl zskat rovnovhu a znovu se rozphnout kyjem. Pokad, kdy se Gilbert odhodlal k vpadu, William o krok uskoil. Nikdy se mu ale nepodailo zskat dost asu, aby se mohl vzpamatovat, a Gilbert byl hned zase tsn u nj.

Zniehonic se William zaal bt o vlastn ivot. V tu chvli se za rytem vynoil Walter a podrazil mu nohy. William vydechl levou. Jednu chvli u ml pocit, e tady ume. Dkoval Bohu, e mu nadlil Waltera. Gilbert se jet pokouel zvednout, ale Walter ho kopl do oblieje. William ho pro jistotu dvakrt mohutn pratil palic a pak u ryt zstal leet bez hnut. Pevalili ho na bicho, Walter si mu sedl na hlavu a William mu svzal ruce za zdy. Pak mladk sthl Gilbertovi vysok ern boty a spoutal mu nah kotnky kusem pevnho koenho postroje. Pot William vstal. Uklbl se na Waltera a ten mu odpovdl smvem. Byla to pro oba leva, e mli toho nevypoitatelnho starho harcovnka konen bezpen svzanho.. Te bylo teba doshnout toho, aby Gilbert promluvil. Ryt prv pichzel k sob. Walter ho pevrtil. Kdy Gilbert uvidl Williama, objevilo se v jeho tvi nejprve poznni, pak pekvapen a nakonec strach. William poctil zadostiuinn. U te Gilbert lituje toho, e se mi tak sml, pomyslel si. A za chvli toho bude litovat jet vc. Mezitm se dokzal zvednout i Gilbertv k, co bylo dobe. Poodbhl o pr yard dl, ale tam se zastavil a te se dval zptky, tce oddychoval a cukl sebou pokad, kdy zauml vtr ve vtvch. Williamv n mu vypadl z hd. Mladk n zvedl a Walter se vydal kon chytit William naslouchal, jestli nezaslechne njak jezdce. Dal posel tu me bt kadou chvli. V takovm ppad bude teba odthnout Gilberta z dohledu a pinutit ho, aby byl zticha. dn jezdci se ale neobjevili a Walterovi se podailo chytit Gilbertova kon bez vtch obt. Pehodili Gilberta pes hbet jeho kon a pak s nm doli a na mtinu, kde William nechal jejich vlastn oe. Ty trochu rozlilo, kdy uctili krev, kter se Gilbertovu koni inula z porann hd, a tak William radji uvzal ukoistn zve o kus dl od ostatnch. Pak se rozhldl po njakm stromu, kter by se hodil k tomu, co Zamlel. Nael jilm se statnou vtv trc do prostoru asi tak osm a devt stop nad zem. Upozornil na ni Waltera. Rd bych nechal Gilberta viset tamhle na t haluzi, prohlsil. Walter se sadisticky uklbl. Co mu hodl provst, pane? zeptal se. Uvid.

Gilbertv konat obliej byl bl strachy. William mu prothl pod rameny provaz, na zdech mu udlal uzel a konec provazu hodil pes vtev. Zvedni ho, pikzal Walterovi. Walter se pokusil ryte zvednout. Gilbert se kroutil, a se mu podailo vytrhnout z Walterova seven a upadnout na zem. Walter shl po Williamov kyji a mltil ryte tak dlouho pes hlavu, a byl Gilbert pln vyzen. Pak ho teprve znovu zvedl. William pehodil jet nkolikrt voln konec provazu pes vtev a potom ho pevn uthl. Walter Gilberta pustil a svzan ryt zstal viset ve vzduchu s chodidly asi stopu nad zem. Nasbrej njak devo na ohe, poruil William. Vytvoili pod Gilbertem hranici ze deva a William ji zaplil jiskrou, kterou vykesal ze dvou kamen. Netrvalo dlouho a ze deva zaaly lehat plameny. r probral Gilberta z mrkot. Kdy mu dolo, co se s nm dje, zaal v hrze nakat a ebronit. Prosm t, kuel, pus m dol, prosm. Nech m bt. Mrz m, e jsem se ti sml. Mj trochu slitovn, prosm. William mlel. Gilbertovo nakn ho nesmrn uspokojovalo, jene o tohle zadostiuinn pece vbec nelo. Kdy zaal ohe Gilbertovi pipalovat hol prsty u nohou, ryt skril nohy, aby udrel chodidla co nejdl od plamen. Po oblieji se mu inul pot, a jak se mu rozpalovaly aty, zaal se kolem it lehk zpach spleniny. William dospl k zvru, e pila vhodn chvle, aby zaal s vslechem. Pro jsi se dneska vydal na hrad? zeptal se vischo zajatce. Gilbert na nj zstal zrat. Abych se poklonil hrabti, odpovdl. Copak na tom zle? A pro ses mu jel poklonit? Hrab se prv vrtil z Normandie. Take t k sob sm nepovolal? Ne. To by mohla bt pravda, uvaoval William. Vyslchat zajatce nen zdaleka tak jednoduch a pmoar zleitost, jak si pedstavoval. Znovu se zamyslel. Co ti hrab sdlil, kdy jsi za nm piel do jeho komnaty? zeptal se. Pozdravil m a podkoval mi, e jsem ho pijel po jeho nvratu dom pivtat, odpovdl ryt. Mihl se Gilbertovi v och vraz vystraenho poznn? William si nebyl jist. Co dl? zeptal se. Poptal se m na rodinu a moji vesnici. Nic vc?

Nic vc. Pro t zajm, co mi ekl? Co ti povdal o krli tpnovi a panovnici Maud? Nic, to ti psahm! Gilbert u dl nebyl schopen udret skren kolena a bos nohy se mu zhouply zptky do zvtujcch se plamen. Stail okamik, ryt ze sebe vyrazil bolestiv vkik a cel tlo se keovit sthlo. Dky kei se chodidla na chvli ocitla mimo dosah plamen. Gilbert pochopil, e se doke vyhbat utrpen, kdy se bude houpat sem a tam. S kadm zhoupnutm se ale musel piblit k plamenm a pokad vykikl bolest. Williama opt napadlo, jestli jim Gilbert nhodou nek pravdu. Nevdl, jak si to ovit. Pi takovmhle muen mus nejsp pijt okamik, kdy bude ryt trpt takovou bolest, e vypov cokoliv, o em si bude myslet, e si to William peje slyet, jen aby doshl alespo sten levy. Take je nramn dleit nedvat mu pli zeteln najevo, co bych vlastn chtl slyet, pipomnal si William s obavami. Koho by napadlo, e muit lidi je tak sloit? Pinutil se ke klidnmu tnu a tm nenucen se zeptal: A kam jsi ml nameno te? Copak to nen jedno? zajeel Gilbert hlasem plnm bolesti a zoufalstv. Tak kam jsi jel? Dom! V rytovch odpovdch se objevila prvn trhlina. William vdl, kde Gilbert bydl. Bylo to na sever odtud. Take vyrazil patnm smrem. Kam jsi ml nameno? zeptal se mladk znovu. Co ode mne chce? Vm, e le, upozornil ho William. Radi mi u povz pravdu. Zaslechl, jak Walter tie zamruel, aby dal najevo uznn. U mi to zan jt lip, pomyslel si. Tak kam jsi ml nameno? zeptal se potvrt, Gilbert u byl tak vyerpan, e se dl nedokzal ani houpat. Zastavil se pmo nad ohnm, pl bolest a znovu se pokusil ohnout kolena, aby zvedl bos nohy trochu v nad ohe. Jene plameny u byly tak vysok, e mu opalovaly kolena. William zaznamenal pach, kter jako by odnkud znal a pi nm se mu dlalo trochu nevolno. Po chvilce si uvdomil, e je to pach splenho masa a e mu pipad znm, jeliko mu pipomn veei. Ke na nohch a chodidlech zaala Gilbertovi hndnout a praskat, chlupy na holench mu ernaly a tuk z masa skapval do ohn a prskal. Pohled na rytova muka Williamovi uaroval. Pokad, kdy Gilbert vykikl, mladkem projelo hlubok zachvn. Ml moc nad bolest druhho lovka, a to mu dlalo dobe.

Troku to pipomnalo pocit, jak se ho zmocoval, kdy se mu podailo zastihnout njak dve o samot, na mst, kde nikdo nemohl zaslechnout jej nmitky, povalit ji na zem, vyhrnout j sukn k pasu a vdt, e mu nic neme zabrnit v tom, aby se j zmocnil. Tm neochotn se znovu zeptal: Kam jsi ml nameno? Hlasem, v nm se chvl potlaovan jekot, Gilbert odpovdl: Do Sherbornu. Pro? Odzni m, pro lsku Kristovu, a vechno ti povm. William ctil, e m vtzstv nadosah. Zmocnilo se ho hlubok uspokojen. Jet ale nemohl usnout na vavnech. Zatm mu jenom odthni nohy od ohn, obrtil se na Waltera. Walter chytil Gilberta za pl a pithl ho k sob, aby dostal jeho nohy z dosahu ohn. Tak povdej, vyzval ryte William. Hrab Bartolomj m v Sherbornu a okol padest ryt, vyrazil ze, sebe Gilbert s pikrcenm vkikem. Mm je svolat a dovzt je k hrabti na hrad. William se usml. Ukzalo se, e jeho odhad byl naprosto pesn. A co m hrab v myslu s tmi ryti podniknout? zeptal se. To neekl. William se obrtil na Waltera: Nech ho zase chvli pismait. Ne! zajeel Gilbert. Povm ti to! Walter zavhal. Ale rychle, varoval ryte William. Chtj se postavit za csaovnu Maud a bojovat proti tpnovi, dostal ze sebe namhav ryt. A bylo to. Konen mli dkaz. William doshl svho a slavil spch. A kdy ti polom stejn otzky ped svm otcem, odpov stejn? zeptal se. Ano, ano. A kdy t otec pod, abys tot dosvdil ped krlem, pod jet bude mluvit pravdu? Ano! Psahej na k. Psahm na k, e budu mluvit pravdu! Amen, dodal William a zaal rozhrnovat ohe. Pivzali Gilberta k sedlu, jeho kon vzali na dlouhou uzdu a vydali se na cestu. Ryt se st dokzal udret ve vzpmen poloze, a tak s nm William nezachzel pli neurvale. Nechtl, aby mu Gilbert po cest umel, jeliko mrtv mu nebyl k niemu. Kdy poprv dojeli k

njakmu potku, nalil Gilbertovi na splen nohy studenou vodu. Ryt vykikl bolest, ale nejsp mu to udlalo dobe. William proval pocit velkolepho vtzstv podivn promchan s tko vysvtlitelnm zklamnm. Jet nikdy nikoho nezabil a bylo mu lto, e neme zabt Gilberta. Muit lovka a pak ho nezabt je stejn jako strhat z holky aty a pak ji neznsilnit. m vc o tom pemlel, tm vc ctil, e potebuje enu. Mon a dojedou dom ne, tam na to nebude as. Bude muset rodim vyprvt, co se vechno sebhlo, a oni pak budou chtt, aby Gilbert zopakoval svoje piznn ped knzem a mon jet ped dalmi svdky. A pak budou promlet, jak se zmocn hrabte Bartolomje. Bude nejlep zajmout hrabte hned ztra, ne se mu poda shromdit pli mnoho bojovnk. A William stle jet nepiel na to, jak se hradu zmocnit lst, bez zdlouhavho oblhn. Zrovna si se zoufalstvm kal, e to me trvat hezky dlouho, ne vbec zahldne njakou pitalivou enskou, kdy vtom se ped nm jedna objevila na cest. Uvidl ped sebou skupinku pti lid, kte k nmu pomalu kreli. Byla mezi nimi i tmavovlas ena, asi ptadvacetilet, u ne dvka, ale rozhodn jet dost mlad. Kdy dola bl, William jet vc zbystil: byla docela pohledn, tmav hnd vlasy se j nad obom zvedaly do odbojn vlny, jako by mla ertovsk rek, a hluboko posazen oi mly pronikav zlatavou barvu. Vyznaovala se ndhernou, prunou postavou a jemnou, oplenou plet. Zpomal trochu, obrtil se William na Waltera, a dr ryte trochu vzadu. J si s nimi promluvm. Pocestn se zastavili a ostrait si Williama prohleli. Nepochybn lo o rodinu: vysok mu, to bude nejsp manel, mladk, u urostl, ale jet stle bez vous, jen s chmm na tvi, a dva prckov. William si s trhnutm uvdomil, e je mu mu njak povdom. Neznme se? zeptal se. J t znm, pikvl mu. A znm i tvho kon, protoe jste mi spolen mlem zabili dcerku. Williamovi se to pomalu zaalo vybavovat. K se dtte ani nedotkl, ale chyblo mlo. Ty jsi stavl mj dm, ekl nahlas. A kdy jsem t vyhodil, dal jsi mzdu a mlem jsi mn zaal vyhroovat. Mu se na nj vzdorovit zadval, ale nepopel to. Dnes u se tak nenaparuje, poznamenal William s jedovatm klebkem. Cel stavitelova rodina vypadala, e trp hladem. William Hamleigh m zejm dneska dobr den, kdy se mu poda vyrovnat si ty s adou lid, kte ho kdy urazili. M hlad? zeptal se.

Ano, mme hlad, odpovdl stavitel hlasem, v nm znl potlaovan hnv. William se znovu zadval na enu. Stla s nohama mrn rozkroenma a bradou vztyenou a nebojcn si ho prohlela. Aliena mladka rozplila a on te chtl ukojit cht na thle en. Bude pln ivota, tm si byl jist. Bude se kroutit a bude krbat. Tm lip. Tohle dve nen tvoje ena, vi, staviteli? obrtil se na vysokho mue. Dobe si na tvou enu vzpomnm takov ohavn machna. Staviteli peltl pes obliej stn bolesti a pak teprve odpovdl: Manelka je po smrti. Ale tuhle sis neodvedl do kostela, e je to tak? Nem ani penci, abys zaplatil fari. Walter, vykvajc za Williamem, si odkalala kon netrpliv pelpli. Co kdybych ti dal njak penze, abys ml na jdlo? navrhl William staviteli, aby ho trochu potrpil. To bych s vdnost pijal, odpovdl mu, pestoe William na nm pmo vidl, jak ho takov ponen odpov zrauje. Nemluvm o daru, prohlsil. Koupm od tebe tu enskou. ena se vloila do hovoru a odpovdla mu sama: Nejsem na prodej, chlapeku. Pohrdliv jedovatost odpovdi nala svj cl a William se rozzuil. J ti uku, jestli jsem chlap, nebo chlapeek, osopil se na ni v duchu. Jen pokej, a budeme sami. Obrtil se ale znovu na stavitele. Dm ti za ni libru stbra, navrhl. Ona nen na prodej. William se rozvzteklil jet vc. Nabdnout hladovjcmu lovku takov bohatstv a dokat se odmtnut, to bylo k nesnesen. Ty blzne, oboil se na mue, jestli si ty penze nevezme, probodnu t meem skrznaskrz a udlm j to pmo tady ped dtmi! Stavitel vsunul ruku pod pl. Urit tam m njakou zbra, pomyslel si William. Navc je docela urostl, a pestoe je huben jak kudla, mohl by se dost urputn brnit, aby tu svou enskou zachrnil. ena odhrnula svj pl a poloila ruku na jlec pekvapiv dlouh dky, kter j visela u boku. Star chlapec byl dost velik na to, aby mohl dlat pote. V tu chvli promluvil tichm, ale starostlivm hlasem Walter: Pane, na tohle te nemme as. William neochotn pikvl. Musel dovzt Gilberta na rodinnou usedlost Hamleigh. Bylo to pli dleit, ne aby se mohl zdrovat tm, e se tu bude tahat o njakou enskou. Prost to bude muset vydret. Podval se na rodinku pti otrhanch, vyhladovlch lid, kte byli ochotni bojovat a do hokho konce s dvma dobe ivenmi mui na

konch a s mei. Nechpal to. Tak dobe, prohlsil, chcpnte si hlady. Pobdl kon do slabin, vyrazil vped a za chvli jim zmizel z dohledu. II Kdy byli asi mli od msta, kde se setkali s Williamem Hamleighem, Ellen navrhla: Nemohli bychom trochu zpomalit? Tom si rzem uvdomil, e nasadil horen tempo. Byl podn vyden: vdy to v jednu chvli vypadalo, e budou s Alfredem muset bojovat se dvma ozbrojenmi mui na konch. A Tom ani neml dnou zbra. Shl sice pod pl pro svou kamenickou palici, ale pak si s bolest uvdomil, e ji ped nkolika tdny prodal za pytel ovsa. Nechpal pesn, pro vlastn William nakonec couvl, ale chtl, aby mezi nimi byla co nejvt vzdlenost pro ppad, e by se mladmu pnovi v jeho mal, zatracen dui nco pohnulo a on se rozhodl zmnit nzor. Tomovi se nepodailo najt prci ani v palci kingsbridgeskho biskupa ani nikde jinde, kde se o to pokouel. Kousek od Shiringu byl ovem lom a v lomu na rozdl od stavby zamstnvaj lidi v zim stejn jako v lt. Jist, Tom byl zvykl dlat jemnj prci ne lmat kmen a taky byl zpravidla lpe placen, ale tm u si dvno hlavu nelmal. Chtl jen nakrmit rodinu. Shiringsk lom vlastnil hrab Bartolomj a Tom se doslechl, e hrabte je mon zastihnout na jeho hrad, nachzejcm se nkolik mil od msta. Kdy te ml vedle sebe Ellen, pipadal si jet zoufalej a bezmocnj ne pedtm. Vdl, e se do nj zamilovala celou du a vbec pitom nezvila, jak to pro ni me mt dsledky. Hlavn nemla jasnou pedstavu, jak me bt pro Toma sloit sehnat si prci. Vbec si vn nepipustila mylenku, e by tak nemuseli pet zimu, a Tom se ji snail ped tmhle smutnm prozenm uchrnit, protoe chtl, aby s nm zstala. Jene od eny se ek, e nakonec d ped vm ostatnm pednost vlastnmu dtti, a tak se Tom bl, e ho Ellen stejn opust. Putovali spolu u cel tden: sedm dn zoufalstv a sedm noc radosti. Kad rno Tom vstval s pocity tst a nadje. A jak den plynul, dostval stle vt hlad, dti byly uondan a Ellen nevrla. Nkter dny dostali najst jako napklad kdy potkali toho mnicha, kter se s nimi rozdlil o sr a jindy vkali suen srn maso z Elleninch eleznch zsob. Bylo to jako jst jelen ki, ale i tak to bylo lep ne nic. Kdy se setmlo, uloili se k spnku, promrzl a utrpen, a tiskli se k sob, aby se trochu zahli. Po chvli se zaali hladit a lbat. Zprvu do n chtl Tom hned bez okolk vniknout, ale ona

ho jemn odmtla: chtla si jet chvli hrt a lbat se. Pistoupil na to a moc se mu to zamlouvalo. Beze studu prozkoumval jej tlo a laskal ji na mstech, kde se Agnes nikdy ani nedotkl, v podpa, v uch i v rozkroku. Nkdy se v noci hihali s hlavami schovanmi pod pltm. Jindy se k sob chovali tm krut. Jednou v noci, kdy leeli sami v kltee, v dom pro hosty, a dti spaly po celodennm trmcen vyerpanm spnkem, zaala se Ellen chovat velice panovan a rozhodn, pikazovala mu, co m dlat, ukazovala mu, jak ji me vzruit prsty, a on ji poslouchal a jej nestydatost ho mtla a rozpalovala. Kdy bylo po vem, upadli do hlubokho, posilujcho spnku a vechny trapy a obavy, kter proili bhem dne, odplavilo milovn. Te bylo poledne. Tom odhadoval, e William Hamleigh bude u dost daleko, a tak se rozhodl, e si mou udlat pestvku a odpoinout si. K jdlu nemli nic jinho ne suenou zvinu. Rno se jim ale u jednoho osamlho stateku podailo vyebrat kousek chleba a statkka jim k tomu pidala trochu piva ve velk devn lhvi bez uzvru a ekla jim, aby si pak lhev nechali. Ellen se podailo uchrnit polovinu lhve k obdu. Tom si sedl na kraj irokho kmene starho padlho stromu a Ellen se posadila vedle nj. Srden si zavdala z lhve a podala ji Tomovi. Chce k tomu taky trochu jdla? zeptala se. Zavrtl hlavou a napil se piva. Dokzal by je bez pot vypt jednm lokem vechno, ale nechal trochu dtem. eti jdlem, obrtil se na Ellen. Teba dostaneme na hrad veei. Alfred piloil lhev k stm a vyprzdnil ji. Jack zstal koukat jako opaen a Marta se rozplakala. Alfred se na n jen divn uklbl. Ellen se podvala na Toma. Po chvli mlen usoudila: Tohle bys neml Alfredovi jen tak prominout. Tom pokril rameny. ,Je vt ne oni spotebuje toho vc. Vak taky pece vdycky dostane nejvt dl. Ale nco ty dti mus taky jst. Plst se do dtskch tahanic stejn nem cenu, namtl Tom. Ellen pela do podrdnho tnu. Chce tm ct, e Alfred me mlad dti trpit, jak ho napadne, a ty s tm nic neudl? Vdy je netrp, namtl Tom. Dti se pod o nco perou. Zavrtla hlavou a zdlo se, e je podn doplen. Ted ti nerozumm. Ve vem ostatnm jsi soudn lovk. Jak ale dojde na Alfreda, jako bys byl slep. Tom ctil, e Ellen pehn, ale nechtl ji zklamat, a proto navrhl: Tak dej prckm trochu jdla.

Ellen otevela vak. Stle jet se tvila podrdn. Ukrojila jeden pruh suen zviny pro Martu a druh pro Jacka. Alfred tak nathl ruku, ale Ellen si ho nevmala. Tom si kal, e by mladkovi taky mohla kousek dt. S Alfredem bylo pece vechno v podku. Ellen mu prost nerozumla. Je to u velk kluk, pomyslel si Tom pyn, a m podnou chu k jdlu a trochu vzntlivj povahu. Kdyby to byl hch, skon polovina dospvajcch chlapc na tomhle svt v pekle. Chvli odpovali a pak se opt vydali na cestu. Jack a Marta li vepedu a stle jet vkali tuh maso. Ob dti spolu vychzely pes rozdl ve vku velice dobe Mart bylo est a Jackovi nejsp njakch jedenct i dvanct. Marta mla pocit, e Jack je naprosto chvatn, a Jacka podle veho tilo, e m vedle sebe konen jednou opravdov dt, se kterm si me hrt. koda e Jack nepadl do oka Alfredovi. Toma to pece jen trochu pekvapovalo. ekal by, e Alfred bude Jackem, kter jet zdaleka nedospl v mue, zcela pirozen pohrdat. Ale nedopadlo to tak. Alfred byl sice silnj, zato mal Jack byl o poznn chytej. Tom se tm odmtal zabvat. Vdy jsou to jen kluci. Ml pli mnoho vnch starost, ne aby se trpil njakmi dtskmi ptkami. Kolikrt se v skrytu due sm sebe ptal, jestli jet vbec nkdy seene prci. Teba se bude den za dnem trmcet po cestch, a vichni nkde postupn vypust dui: jednoho dne najdou nkter dt studen a bez ivota, druh bude pli zeslbl, ne aby se ubrnilo horece, Ellen znsiln a zabije njak projdjc pacholek, jako je William Hamleigh, a Tom bude stle slab a slab, a bude tak slab, e ani nedoke rno vstt a zstane leet v lese na zemi a bude ekat, a ho obestou mrkoty. Jene Ellen ho pochopiteln opust dv, ne to dojde tak daleko. Vrt se do sv jeskyn, kde m stle jet uloen sud pln jablek a pytel oech, co dvma lidem sta, aby vydreli do jara. Pro pt lid je to ovem mlo. Jestli to udl, Tomovi to zlom srdce. Napadlo ho, jak se asi da novorozenti. Mnichov mu dali jmno Jonathan. Tohle jmno se Tomovi zamlouvalo. Podle toho mnicha se srem to znamenalo dar od Boha. Tom si malho Jonathana vybavily jak vypadal, kdy se narodil celho ervenho, svrasklho a holho. Dnes u bude jist jin: tden je pro erstv narozen dt dlouh doba. U bude nepochybn vt a bude mt iroce oteven oi. A u si taky bude daleko vc vmat svta kolem sebe: pi hlasitm zvuku sebou trhne a ukolbavka ho usp. Kdy si bude chtt odhnout, koutky st se mu zvednou. Mnichov nejsp nebudou tuit, e to dl pebyten vzduch v tle, a budou si myslet, e se na n chlapeek usmv.

Tom doufal, e bude o synka dobe postarno. Mnich se srem na nj psobil dojmem, e je to laskav a schopn lovk. A mnichov se rozhodn dokzali postarat o dt lpe ne Tom, vdy ten neml ani penze, ani stechu nad hlavou. Jestli se nkdy stanu mistrem na opravdu velik stavb a budu vydlvat tyicet osm penci tdn a dostvat byt a stravu a k tomu jet kapesn, umioval si, budu tomu klteru dvat penze. Vyli z lesa a zakrtko se jim ped oima vynoil hrad. Tomovi se hned zvedla nlada, ale bezohledn sv vzruen potlail. U nkolik msc proval jedno zklamn za druhm a nauil se za tu dobu, e m vt jsou nadje, kter m na zatku, tm vc bol odmtnut, je pijde na konci. Blili se k hradu po cestice vedouc mezi holmi poli. Marta a Jack narazili na rannho ptka a vichni se zastavili, aby si chudka prohldli. Byl to stzlk a byl tak malik, e ho mlem pehldli. Marta si nad nj stoupla a ptek se snail odskkat, protoe podle veho nemohl ltat. Dvenka ho chytila a zvedla. Chovala drobounkho tvoreka v kolbce ze spojench dlan. Tese se! hlsila. Ctm to. Mus se stran bt. Ptek se u ani nepokouel ulett. Sedl Mart v dlanch a jasnma okama si pohlel lidi kolem sebe. ekl bych, e m zlomen kdlo, prohlsil Jack. Uka mi ho, ozval se Alfred a vzal seste stzlka z rukou. Mohli bychom se o nj starat, navrhla Marta. Teba se nakonec uzdrav. Ale kdepak, neuzdrav, zavrtl hlavou Alfred. A zvedl mohutnou ruku a rychlm pohybem zakroutil ptkovi krkem. Pro boha ivho, vyjekla Ellen. Marta ji podruh toho dne propukla v pl. Alfred se rozesml a hodil stzlka na zem. Jack ho zvedl. Mrtv, prohlsil. Co je to s tebou, Alfrede? obrtila se na mladka Ellen. Nic se mnou nen, odsekl Alfred. Ten ptk by tak jako tak umel. Znovu vykroil a ostatn se vydali za nm. Ellen byla na Alfreda znovu nahnvan a Tom z toho byl podrdn. Pro tak vyvd kvli jednomu stzlkovi? durdil se v duchu. Tom si moc dobe pamatoval, jak to je, kdy je lovku trnct, kdy je jet kluk, ale ije v muskm tle. Je to hrozn. ekla mu: Jak ale dojde na Alfreda, jako bys byl slep, jene ona to nemohla pochopit. Devn most vedouc pes vodn pkop k hradn brn byl chatrn a rozvrzan, ale to hrabti nejsp docela vyhovovalo: most je prostedek, s jeho pomoc se mohou tonci dostat do hradu, take

m snze se rozpadne, tm je hrad bezpenj. Obvodov hradby byly navren z hlny s kamennmi vemi postavenmi v pravidelnch odstupech. Kdy peli most, ocitli se ped kamennou brnou tvoenou dvma vemi spojenmi lvkou. Je tady hodn vc z kamene, pomyslel si Tom. To nen jako ty hrady z blta a ze deva. U ztra bych tady mohl pracovat. Vybavil si, jak je to pocit mt v rukou dobr nad, jak to krbe, kdy lovk dor majzlkem na podn kus kamene, aby mu srovnal strany a uhladil povrch, jak m pak v nose sucho od prachu. Ztra u mon budu mt bicho pln jdla na kter jsem si vydlal, a ne ho vyebral. Kdy doli bl, viml si cvienm pohledem zkuenho zednka a stavitele, e cimbu nahoe nad brnou nen v dobrm stavu. Pr velkch kamen u dokonce vypadlo, take na nkolika mstech byla pedprse pln odhalen. Zahldl i nkolik uvolnnch kamen v klenut samotn brny. U brny stli dva strn a oba vypadali rozruen. Mon oekvaj njak nepjemnosti. Jeden strn se Toma zeptal, co ho k nim pivedlo. Jsem kamenk a doufm, e se mi poda dostat v hrabcm lomu prci, odpovdl Tom. Zkus najt pnova komornka, poradil mu strce ve snaze njak Tomovi pomoci. Jmenuje se Matthew. Nejsp ho te zastihne v hodovn sni. Dky, pikvl Tom. Jakou m ten chlap nturu? Strn se uklbl na svho druha a odpovdl: On to hlavn nen moc chlap! Oba se hlasit rozesmli. Tom dospl k zvru, e brzy sm pijde na to, co ta poznmka mla znamenat. Veel dovnit a Ellen s dtmi ho nsledovala. Stavby uvnit hradeb byly pevn ze deva, ale stly na kamennch podezdvkch. Jedna byla cel z kamene, co byla podle veho nejsp kaple. Jak prochzeli ndvom, Tom si viml, e ve vech vch stojcch po obvodu jsou uvolnn kameny a vechny maj rozpadajc se cimbu. Peli dal most, vedouc do vnitn sti hradu, a zastavili se ped druhou brnou. Tom oznmil strnmu, e hled komornka Matthewa. Cel rodina vela na druh ndvo a krela dl ke kamennmu tvercovmu palci. Devn vrata ve spodn sti stavby zjevn vedla do skladi umstnch v pzem. Vydali se po devnch schodech nahoru do sn. Sotva veli, uvidl Tom narz komornka i samotnho hrabte. Vdl, o koho jde, podle toho, jak byli oba obleeni. Hrab Bartolomj ml na sob dlouh pl s roztepenmi manetami na rukvech a s vyvanm lemem. Komornk Matthew byl obleen do krtk haleny,

podobn t, jakou ml na sob Tom, ale uit z jemnj ltky, a na hlav ml malou kulatou apku. Byli oba u krbu, hrab sedl a komornk vedle nj stl. Tom se k nim piblil, zstal stt tak daleko, aby byl mimo doslech, a ekal, a si ho vimnou. Hrab Bartolomj byl vysok mu, kter u ped asem pekroil padestku, ml bl vlasy a bled, huben obliej s poveneckm vrazem. Nevypadal jako lovk, kter by v sob nosil dar velkodunost! Komornk byl o poznn mlad. Jeho postoj Tomovi pipomnl poznmku, kterou o komornkovi pronesl strn: Matthew stl tak trochu zentile. Tom nevdl, co si o tom m myslet. V sni se nachzelo jet nkolik dalch lid, ale nikdo z nich nevzal Tomovu ptomnost na vdom. Stavitel ekal a stdav ctil vlny nadje a nvaly dsu. Zdlo se mu, e hovor mezi hrabtem a jeho komornkem bude trvat vn. Konen toho nechali, komornk se uklonil a otoil se na druhou stranu. Tom pistoupil bl a srdce mu builo a v krku. Ty jsi Matthew? zeptal se. Ano. Jmenuju se Tom. Jsem zednick mistr. Jsem dobr emeslnk a moje dti trp hladem. Slyel jsem, e tady mte lom. Zatajil dech. Lom tu skuten mme, pikvl Matthew, ale dal lamae u podle m nepotebujeme. Otoil se na okamik na hrabte a ten tm neznateln zavrtl hlavou. Ne, prohlsil Matthew. Nememe t pijmout. Jestli v tu chvli nco Toma zlomilo, tak to byla rychlost, s jakou ho odmtli. Kdy s nm lid jednali vn a pemleli soustedn o jeho osudu a pak ho s ltost odmtli, dokzal to unst daleko snze. Matthew nen zl lovk, to poznm, kal si Tom, ale m moc prce a j jsem i s celou vyhladovlou rodinou jen dal zleitost, kterou mus co nejrychleji vydit. Uml bych udlat nkter opravy na hrad, vyhrkl Tom zoufale. Mme tady sprvce, kter zvldne vechno, co potebujeme, pouil ho Matthew. Sprvce byl takov dveka pro vechno. Zpravidla lo o vyuenho tesae!. Jsem zednk, nedal se Tom. Moje zdi jsou pevn. Matthewovi bylo nepjemn, e se s nm stavitel dohaduje, a chystal se nco podrdn odseknout. Pak mu ale pohled sklouzl na dti a jeho due se opt obmkila. Moc rd bych ti njakou prci dal, pokval hlavou. Ale te t prost nepotebujeme. Tom pikvl. Nyn mohl pokorn pijmout to, co mu komornk k, nasadit ltostiv vraz a poprosit o trochu jdla a msto, kde by rodina mohla jednu noc pespat. Jene ml s sebou Ellen a bl se, e by ho

mohla opustit, a tak se odhodlal jet k jednomu pokusu. Tak u jen doufm, e vs neek brzy njak bitva, prohlsil dostaten silnm, hlasem, aby ho slyel i hrab. Mlo to daleko boulivj inek, ne sm pedpokldal. Matthew sebou trhl a hrab vyskoil z kesla a oste se zeptal: Pro nco takovho k? Tom vyctil, e narazil na jejich citliv msteko. Protoe hradby tohohle hradu jsou v hroznm stavu, odpovdl. Jak to mysl? dorel dl hrab. Tak povdej, love! Tom se zhluboka nadechl. Hrab byl podrdn, ale nramn ho to zajmalo. Dal pleitost u Tom mt nebude. Malta ve zdi kolem brny se na mnoha mstech vydrolila, zaal. To znamen, e sochorem se zdivo nech rozvalit. Neptel docela snadno vyp jeden nebo dva kameny. A jakmile bude mt ve zdi dru, lehce ji celou strhne dol. A taky pokraoval bez dechu, ne mu nkdo sko do ei a zane se s nm hdat, a taky mte v hroznm stavu cimbu. Msty je pedprse pln pry. To znamen, e vai lukostelci a bojovnci nejsou nim chrnni Vm, k emu je cimbu, peruil ho hrab podrdn. Jet nco? Ano. Tenhle palc m pzem zabezpeen pouze devnmi vraty. Kdybych chtl palc dobt, vyrazil bych dole ta devn vrata a zaloil ve skladiti ohe. A kdybys byl hrab, jak by ses ped tm zajistil? Nechal bych pivzt podnou hromadu kamen, nejradji pedem opracovanch, k tomu zsobu psku a vpna na maltu a ml bych po ruce zednka, kter by ta vrata v ppad nebezpe okamit zazdil. Hrab Bartolomj upral na Toma pohled. Jeho svtle modr oi se zily a bled elo se mu zkrabatilo pemlivmi vrskami. Tom nevdl, co si m o tom vrazu myslet. Rozzlobil se hrab, e si Tom dovolil tak oteven kritizovat stav hradu? lovk nikdy nev, jak bude takovhle pn reagovat na kritiku. Ve vtin ppad je nejlep nechat je, aby udlali chyby, kter se chystaj udlat. Jene Tom byl v zoufalm postaven. Konen hrab dospl k njakmu zvru. Obrtil se na Matthewa a ekl: Pijmi toho lovka. Tomovi se dral do hrdla naden vkik, ale musel ho honem polknout. Ani tomu nemohl uvit. Podval se na Ellen a oba se na sebe astn usmli. Marta, kterou nijak nesvazovaly zkazy, jimi se d dospl lid, radost vykikla: Hur!

Hrab Bartolomj se odvrtil a dal se do hovoru s njakm rytem, kter postval o kus dl. Matthew se na Toma usml. U jste dneska veeeli? Zeptal se. Tom polkl. Byl tak astn, e se mu z toho draly slzy do o. Kdepak, jet ne, odpovdl. Dovedu vs do kuchyn. Nedokav se za nm tlaili ven ze sn a nsledovali ho pes most na prvn ndvo. Kuchy byla v dlouh devn budov postaven na kamenn podezdvce. Ve vzduchu se vznela nasldl vn, jako by uvnit pekli njak peivo. Tomovi zaalo rzem kruet v aludku a sliny se sbhaly tak mocn, e ho to a bolelo. Za okamik se vynoil Matthew s velikm dbnem piva a podal ho Tomovi. Za chvli vm pinesou chleba a studenou slaninu, prohlsil. A nechal je tam stt Tom si podn pihnul piva a podal dbnek Ellen. Ta dala nejprve trochu napt Mart, pak si zavdala sama a nakonec nabdla ndobu Jackovi. Alfred se po pivu nathl, ne se Jack mohl napt, ale chlapec uhnul tak, aby mladk na dbn nedoshl. Tom nechtl, aby se mezi dtmi rozhoel dal spor. Zvl te ne, kdy se na n konen usmlo tst. U se chystal poruit svou vlastn zsadu, e se lovk nem plst do dtskch ptek, a zashnout, kdy vtom se Jack otoil zptky a poslun podal dbn Alfredovi. Alfred si piloil ndobu k stm a zaal pt. Tom si pedtm jen lokl, protoe pedpokldal, e dbn bude kolovat a e k nmu jet jednou dojde. Te to ale vypadalo, e v nm Alfred nenech ani kapku. Pak se ale pihodila divn vc. Kdy Alfred zvrtil ndobu dnem vzhru, aby z n dostal posledn douek, vypadlo mu na obliej nco, co pipomnalo mal zvtko. Alfred vyden vyjekl a dbn upustil. Honem si smetl chundelat uzlek z tve a uskoil. Co to je? zajeel. Pedmt spadl na zem. Mladk se na nj zadval, ve tvi byl bl a tsl se hnusem. Vichni ostatn se na to tak podvali. Byl to mrtv stzlk. Tom zachytil Ellenin pohled a oba pohldli na Jacka. Chlapec si vzal dbn od Ellen, na okamik se odvrtil, jak kdyby se ho snail chrnit ped Alfredem, pak ho ale Alfredovi podal s pekvapivou poslunost Te tam tie stl a pozoroval Alfreda se sotva znatelnm, ale spokojenm smvem na sv chytr mlad, ale neekan dospl tvi. Jack vdl, e si to jednou bude muset odtrpt. Alfred se mu za to nepochybn njak pomst. A se ostatn nebudou dvat, mladk ho kupkladu prat pst do bicha. Byl to jeho oblben

der, jeliko hodn bolel, ale nezanechval po sob stopy. Jack si viml, jak to Alfred nkolikrt udlal Mart. Ale stla mu ta ppadn rna do bicha za to. Stlo za to vidt, jak leknut a jak strach se Alfredovi objevil v oblieji, kdy na nj vypadl z piva mrtv ptk. Alfred Jacka nenvidl. To byla pro chlapce naprosto nov zkuenost. Matka ho odjakiva mla moc rda a nikdo jin k nmu nikdy nic nectil. Alfredova nenvist pitom nemla dn zejm dvod. Souasn se zdlo, e k Mart chov naprosto stejn pocity. V jednom kuse ji bil, tahal ji za vlasy a podrel j nohy a nevynechal jedinou pleitost, kdy mohl zniit nco, na em j zleelo. Jackova matka vidla, co se dje, a zlobilo ji to, jene Alfredv otec si podle veho myslel, e to tak m bt, i kdy sm byl bezesporu laskav a jemn lovk a Martu ml nepochybn ze srdce rd. Jacka to cel na jednu stranu mtlo, a na druhou stranu ho to uvdlo v as. Vlastn ho te udivovalo vechno, co proval. Za cel ivot nezail tolik vzruen jako v posledn dob. Nehled na Alfreda, nehled na to, e ml vtinu asu hlad, nehled na to, jak ho bolelo, e si matka vytrvale vc vm Toma ne jeho, byl Jack v jenom kuse jako oarovn neslbnoucm proudem podivnch jev a novch zitk. Hrad byl jen poslednm vjevem v cel t ad zzrak. Chlapec u o hradech slyel. Kdy sedli za dlouhch zimnch veer v lese, matka ho uila odkvat ansony, dobrodrun bsn ve frantin, vyprvjc o rytch a kouzelncch. Nkter mly i tisc ver. A hrady ve vtin z tch pbh slouily jako msta, kde bylo mon se ukrt a prot lsku. Protoe dn hrad nikdy nevidl, pedstavoval si ho Jack jako jeskyni, v n il, jen o nco vt. Kdy spatil prvn skuten hrad, asem mlem onml. Vdy byl tak obrovsk a bylo v nm tolik budov a v tch budovch se pohybovalo tolik lid. A vichni mli tak napilno kovali kon, pineli vodu, sypali kuatm, pekli chleba a pod, prost bez ustn, nco nkam nosili, slmu na podlahu, dv na ohe, pytle obil, balky ltky, mee, sedla a drtn koile. Tom dtem vysvtlil, e pkop a hradby tady nejsou od prody, nbr e je ve skutenosti vykopaly a navrily destky mu, kte na nich spolen pracovali. Jack neml dvod Tomovi nevit, ale nedokzal si pi nejlep vli pedstavit, jak je mon nco takovho postavit. Na sklonku odpoledne, kdy u byla venku pli velk tma, aby se dalo jet pracovat, thlo to vechny lidi do velk sn v palci. Loue zaplly, ohe se vysoko rozhoel a dovnit se zaali trousit psi stahujc se sem ped chladem. Pr mu a en vzalo z hromady u stny mstnosti prkna a kozy a sestavili stl ve tvaru T. Kolem horn,

krat strany T rozestavli idle, po stranch pak nastavli lavice. Jack jet nikdy v ivot nevidl pracovat tolik lid pohromad a uarovalo mu, jak to vechny bav. Usmvali se na sebe a nahlas se smli, kdy zvedali tk prkna a volali Hopla! a Vc ke mn, vc ke mn! nebo A te pomalu dol!. Jack jim zvidl jejich soudrnost a pemtal, jestli ho jednou taky vezmou mezi sebe. Po chvli u vichni sedli na lavicch. Nkdo ze sluebnictva zaal rozdvat velk devn misky a devn lce. Jak je poslal podl stolu, hlasit pitom potal. Pak se vydal podl ady sedcch strvnk a kadmu poloil na dno misky tlust krajc okoralho hndho chleba. Dal sluebnk pinesl devn korbely a z velikch dbn je naplnil pivem. Jack, Marta a Alfred sedli a na samm konci T a kad z nich dostal svj korbel, take se nemli o co prt. Jack shl po svm pohru, ale matka mu ekla, aby jet pokal. Kdy mli vichni nalito, s ztichla. Jack ekal, uhranut jako vdy, co se bude dt dl. Za okamik se na schodech, kter vedly z jeho lonice, objevil hrab Bartolomj. Sestoupil dol do sn, nsledovn svm komornkem Matthewem a dalmi temi i tymi vznosn obleenmi mui, jakmsi chlapcem a nejkrsnjm stvoenm, jak Jack kdy vidl. Byla to dvka nebo ena, tm si nebyl tak pln jist. Byla obleen cel v blm a jej hv ml dlouh, rozen rukvy, kter j padaly a na zem a thly se za n, jak pomalu krela po schodech dol. Jej es, to byla zplava ernch vlnitch vlas, kter se j toily kolem oblieje. A mla tmav, tak tmav oi. Jack si uvdomil, e tohle mli pvci na mysli, kdy v ansonech zpvali o krsnch princeznch na hrad. Nen divu, e ryti ronili slzy, kdy princezna umela. Kdy dola na posledn schod, Jack zaznamenal, e je ve skutenosti docela mlad, snad jen o pr rok star ne on. Ale nesla hlavu vysoko vztyenou a krela do ela stolu jako krlovna. Posadila se vedle hrabte Bartolomje. Kdo to je? zaeptal Jack. To bude urit dcera toho hrabte, odpovdla mu Marta. Jak se jmenuje? Marta pokrila rameny, ale dvka s umounnm obliejem, kter sedla vedle Jacka, ekla: Jmenuje se Aliena. Je ndhern. Hrab zvedl pohr, vzdal hold Alien, pomalu se rozhldl kolem celho stolu a napil se. To bylo znamen, na kter vichni ekali. Dreli se ale ritulu, a tak nejprve pozvedli e a pak se teprve napili. Veei jim donesli v obrovskch koucch hrncch. Nejdv dostal jdlo hrab. Pak jeho dcera, po n chlapec a potom mui, kte s nimi sedli v ele stolu. Pak u si kad nabral sm. Byla to solen ryba v

koenn v. Jack si naplnil misku, pak ji vyjedl do dna a nakonec sndl i krajc chleba naskl mastnm vvarem. Mezi jednotlivmi sousty umanut sledoval Alienu, oarovn vm, co dvka dl, od toho, jak lbezn nabrala kousky ryby pikou noe a jemn si je vkldala mezi bl zuby, a po to, jak panovanm hlasem pivolvala slouc a dvala jim rozkazy. Vichni psobili dojmem, e ji maj rdi. Kdy na n zavolala, rychle k n pispchali, usmvali se, kdy promluvila, a mohli se petrhnout, aby splnili jej pn. Jack si viml, e mladci sedc kolem stolu si j hodn vmaj, a nkte se dokonce zaali pedvdt, sotva nabyli dojmu, e se princezna dv jejich smrem. Jene dvka se nejvc zajmala o star mue, kte tvoili spolenost jejho otce, starala se o to, aby mli dost vna a chleba, kladla jim otzky a soustedn naslouchala jejich odpovdm. Jack pemtal, jak to asi je, kdy na lovka promluv pekrsn princezna, a sotva j zane odpovdat, dvka se na nj zadv svma velikma tmavma oima. Po veei pila na adu hudba. Dva mui a jedna ena zaali vyhrvat na ov zvonce, bubnek a paly vyroben ze zvecch a ptach kosti. Hrab zavel oi a psobil dojmem, e se cele oddal tnm, zatmco Jackovi se pzran, melancholick melodie, kter hudebnci vyluzovali, ani trochu nezamlouvaly. Ml radi vesel popvky, kter mu zpvala maminka. Ostatn lid v sni na to zejm mli stejn nzor, protoe nervzn poposedvali a vrtli se, a kdy hudba dohrvala, rozhostil se veobecn pocit levy. Jack si dlal nadje, e by se mohl dostat o nco bl k Alien, jene dvka k jeho zklamn hned po hudebnm sle odela ze sn a vydala se po schodech nahoru. Chlapci dolo, e princezna bude zejm mt v hornm pate svou vlastn lonici. Dti a nkte dospl zaali hrt achy, poppad dmu, aby njak zabili veer, zatmco ikovnj lid vyrbli opasky, epice, punochy, rukavice, misky, palky, kostky, lopaty a jezdeck biky. Jack si nkolikrt zahrl achy a pokad vyhrl. Jeden zbrojno se ale rozlil, e nad nm vyhrl mal kluk, a Jackova matka pak chlapci dal partie zakzala. Jack bloumal po sni a poslouchal, o em si lid povdaj. Zjistil, e nkte mluv docela rozumn, bav se o rod a zvatech, o krlch a biskupech, zatmco jin si z ostatnch jen utahuj, dal se naparuj, mnoz jen vyprvj vesel historky. Vichni mu ale pipadali stejn zajmav. Pak konen dohoely loue, hrab se odebral na loe a vech edest i sedmdest lid se zabalilo do pl a uloilo se k spnku na podlahu pokrytou suchou slmou.

Jackova matka si jako obvykle lehla k Tomovi, pikryla se jeho velikm pltm a objala Toma stejnm zpsobem, jakm objmala Jacka, kdy byl jet mal. Chlapec je zvistiv sledoval. Slyel, jak si mezi sebou nco tie povdaj a pak se matka dlouze, dvrn zasmla. Po chvli se jejich tla zaala pod pltm rytmicky pohybovat. Kdy to Jack vidl poprv, straliv ho to vylekalo. Nevdl, o co jde, ale kal si, e a je to cokoliv, mus to bolet. Jene matka a Tom se pi tom lbali, a pestoe matka obas zastnala, Jackovi bylo jasn, e stn blaenost. Neml chu vyptvat se j, o co jde, i kdy pesn nevdl pro se mu do toho nechce. Te ale v zi pohasnajcho ohn vidl, e dal dvojice dlaj tot, a byl nucen dojt k zvru, e je to zejm normln. Je to prost jen dal velk tajemstv, pomyslel si a chvli na to usnul. Dti se probudily brzo rno, jene sndani nebylo mon podvat, dokud nebude po rann mi, a rann mi nelo slouit, dokud nevstane hrab, take dtem nezbylo, ne aby ekaly. Sluha, kter tak vstval brzo rno, je podal, aby nanosily devo na ohe na cel den. Kdy se otevenmi dvemi dostal do sn studen rann vzduch, zaali se probouzet i dospl. Sotva dti skonily s noenm dv ke krbu, setkaly se s Alienou. Sela po schoditi z hornho patra stejn jako pedchzejcho veera, ale tentokrt vypadala pln jinak. Mla na sob krtkou pepsanou tuniku a plstn boty. Bohat kadee si sthla dozadu stukou, m vystavila na odiv vzneenou linku brady, mal ouka a bl krk. Usmvala se a jej velik tmav oi, je vypadaly veer tak vn a dosple, najednou jiskily veselm. Za n krel hoch, kter pedchzejcho veera sedl u stolu s n a s hrabtem. Vypadal tak o rok i o dva star ne Jack, a rozhodn jet nebyl pln dospl jako Alfred. Zvdav se zadval na Jacka, Martu a Alfreda, ale nakonec jako prvn promluvila dvka. Kdo jste? zeptala se. Odpovdl j Alfred. Mj otec je zednk a kamenk a bude opravovat zdej hrad. Jmenuju se Alfred. Moje sestra se jmenuje Marta. A tohle je Jack. Kdy Aliena pistoupila bl, uctil Jack vni levandule a dokonale ho to zmtlo. Jak me lovk vont jako kvtina? Kolik ti je? zeptala se Alfreda. trnct, odpovdl. Byl z n taky cel pry, Jack to naprosto jasn poznal. Po chvilce mlen Alfred vyhrkl: A kolik je tob? Patnct. Chcete nco jst? Jo. Tak pojte se mnou.

Vichni ti ji nsledovali ven ze sn a dol po schodech. Sndani nm pece nemou dt ped m, ozval se Alfred. Udlaj, co jim eknu, pouila ho Aliena a pohodila hlavou. Dovedla je pes most na doln ndvo, ped kuchyn je podala, aby chvli pokali, a sama vela dovnit. e je krsn? zaeptala Marta Jackovi. Jen nm pikvl. Za pr chvil vyla dvka opt ven ped kuchyni a nesla hrnek s pivem a bochnk peninho chleba. Rozlmala bochnk na podn kusy a rozdala je dtem. Pak nechala kolovat hrnek. Po chvilce se Marta ostchav zeptala: Kde m maminku? Matka zemela, odpovdla Aliena sen. A nen ti z toho smutno? nedala se odradit Marta. Byla jsem z toho smutn, u je to dlouho. Trhnutm hlavy ukzala na chlapce, kter stl vedle n. Richard si na to ani nepamatuje. Take Richard je zejm jej bratr, uvaoval Jack. Moje maminka je taky mrtv, prohlsila Marta a slzy j okamit vhrkly do o. Kdy umela? zeptala se Aliena. Minul tden. Jack si viml, e Martiny slzy Alienu nijak zvl nedojaly. Ledae by se chovala tak vcn, aby zakryla vlastn al. A kdo je v tom ppad ta ena, co s vmi pila? zeptala se drsn. To je moje matka, odpovdl Jack snaiv. Byl cel natesen z toho, e ml dvce co ct. Otoila se na nj, jako by si ho vimla poprv. A kde m teda otce? zeptala se ho. Nemm otce, piznal bez vhn. Ctil, jak ho vzruuje u jen to, e se na nj dvka vbec dv. Taky ti umel? Ne, zavrtl hlavou Jack. Nikdy jsem dnho neml. Na okamik se rozhostilo ticho a pak se Aliena, Richard a Alfred bezuzdn rozchechtali. Jack nechpal, co se dje, a tup na n hledl. Smli se stle hlasitji, a se ho to dotklo. Co je na tom tak veselho, kdy lovk nem otce? Dokonce i Marta se smla a pln zapomnla na pl. Pak se Alfred zeptal posmnm tnem: A jak jsi asi piel na svt, kdy jsi neml dnho otce? Piel jsem z maminky vechna mlata pichzej z maminek, odpovdl Jack nejist. Co s tm maj spolenho otcov? Vichni se rozchechtali jet vc. Richard se pmo prohbal smchy a ukazoval si na Jacka posmn prstem. Alfred se obrtil na Alienu: Nev o svt vbec nic nali jsme ho v lese.

Jack cel zrudl studem. Byl tstm bez sebe, e si me povdat s Alienou, a ona si te o nm mysl, e je naprost blzen, njak tupec z les. Nejhor na tom bylo, e pod jet nevdl, co nevhodnho vlastn ekl. Celou situaci jet zhorovalo to, e se mu chtlo breet. Sousto chleba mu uvzlo v krku a on ho nemohl polknout. Dval se na Alienu, vidl jej pvabnou tviku zrovlou veselm a nedokzal ten pohled unst. Mrtil chlebem na zem a odchzel. Bylo mu jedno, kam ho nohy nesou, a tak pod el, a dorazil na okraj hradnho opevnn, a tam se vykrbal na vrchol hlinnho valu. Posadil se na studenou zem, dval se do dli a bylo mu sebe sama lto, nenvidl Alfreda a Richarda, a dokonce i Martu a Alienu. Princezny nemaj srdce, ekl si nakonec. Zvon zaal svolvat vechny na mi. Bohosluby pedstavovaly pro Jacka dal nevyeen tajemstv. Knz pi nich mluvil jakmsi cizm jazykem, nebyla to anglitina ani francouztina, zpval a oslovoval sochy, obrazy, a dokonce i bytosti, kter byly naprosto neviditeln. Jackova matka se snaila bohoslub vyhnout, kdykoliv to bylo jen trochu mon. Zatmco obyvatel hradu se hrnuli do kaple, Jack se pekulil pes okraj valu a usadil se na jeho vnj stran, mimo dohled ostatnch. Hrad byl obklopen rovnou, holou krajinou, lemovanou v dli psem les. Po rovinat zemi se blili k hradu dva brzc nvtvnci. Obloha byla potaen nzkmi edmi mrany. Jacka napadlo, jestli nhodou nezane snit. Vtom se do Jackova zornho pole dostali dal dva poutnci. Tihle jeli na konch. Blili se k hradu vysokm tempem a cestou pedjeli prvn dvojici. Vzpt pevedli kon pes devn most k brn. Vichni tyi vak budou muset ekat, a skon me, a pak se teprve dostanou dovnit a budou se moci vnovat zleitostem, kter je sem pivedly, protoe krom str konajcch slubu na hradbch byli vichni na bohoslub. V tu chvli tsn za Jackem nkdo tak neekan promluvil, a chlapec poskoil. Tak tady jsi. Byla to jeho matka. Otoil se a ona rzem poznala, e ho nco rozlilo. Co se dje? zeptala se. Touil po tom, aby ho njak utila, ale zatvrdil se a zeptal se: Ml jsem njakho otce? Jist, pikvla. Kad m otce. Klekla si vedle nj. Odvrtil tv. To ona mohla za jeho ponen, protoe se mu o otci nikdy nezmnila. Co se s nm stalo? chtl vdt. Umel. Kdy jsem byl mal? Jet ne ses narodil.

Jak to mohl bt mj otec, kdy umel jet dv, ne jsem se narodil? Dti vyrstaj ze semnka. To semnko pochz z muskho pinoura a mu je zaseje en do rozkroku. Ze semnka vyroste v en dt, a kdy je hotov, teprve potom se dostane na svt. Jack mlel jako zaezan a snail se tohle poznn njak strvit. Ml podezen, e to vechno m nco spolenho s tm, co dlaj lid v noci. Zaseje do tebe Tom semnko? zeptal se. Mon. Take pak bude mt dal dt. Pikvla. A ty dostane bratka. Zamlouv se ti to? Je mi to jedno, odpovdl. Tom u mi t tak jako tak vzal. Njak bratek na tom nic nezmn. Objala ho a pitiskla k sob. Mne ti nikdo na svt nikdy neme vzt, ujistila ho. Hned se ctil o nco lip. Potom tam chvli spolu jen tak sedli a nakonec Ellen prohlsila: Je tady zima. Poj dovnit. Pokme na sndani u ohn. Pikvl. Vstali, pelezli zptky ped obrann val a sebhli po jeho bo zptky na ndvo. Po tveici nvtvnk nebylo nikde vidu ani slechu. Nejsp je strn pustil dovnit a oni se taky vydali do kaple. Kdy Jack a Ellen kreli pes most k druhmu ndvo, zeptal se chlapec: A jak se otec jmenoval? Jack, stejn jako ty, odpovdla. Vichni mu kali Jack Shareburg. To ho potilo. Jmenuje se stejn jako jeho otec. Take kdyby se tu objevil njak dal Jack, j mu lidem kat, e jsem Jack Jackson, prohlsil. To me. Lidi lovku asto nekaj tak, jak by si pl, ale zkusit to rozhodn me. Jack pokval hlavou. U mu bylo lip. Bude o sob pemlet jako o Jacku Jacksonovi. U se zdaleka tak nestydl jako pedtm. Alespo u vdl, jak je to vlastn s otci, a ndavkem piel na to, jak se jmenoval jeho vlastn otec. Jack Shareburg. Doli k brn vedouc na druh ndvo. dn strn tam nebyl. Jackova matka se zastavila a zamraila se. Mm takov nepjemn pocit, e se tu dje nco divnho, poznamenala. Mluvila naprosto klidnm a nevzruenm hlasem, ale Jack v nm pece jen zaslechl nznak strachu, kter ho k smrti vydsil. Chlapce se zmocnila zl pedtucha. Matka vela do mal komrky u brny, kde stre zpravidla pebvaly. Vzpt Jack uslyel, jak vyjekla. Nakoukl dovnit za

matkou. Stla uprosted mstnosti jako pimrazen, tiskla si ruku na sta a zrala na podlahu. Strn leel na zdech a ruce pl rozhozen do stran. Navc ml proznut hrdlo, na zemi vedle nj se temn leskla erstv kalu krve a byl nade vechny pochyby mrtv. Ill William Hamleigh a jeho otec se vydali na cestu jet bhem noci. Mli s sebou tm stovku ryt a zbrojno na konch. Zezadu hldala vpravu matka. Vojsko osvcen pochodnmi a s oblieji zahalenmi ped studenm nonm vzduchem muselo vydsit obyvatele vesnic, jimi prochzelo na cest do Hrabtova. Kdy doli vojci na kiovatku cest, byla stle jet ernoern tma. Sesedli z kon a postupovali dl pky, aby si zvata mohla trochu odpoinout a aby vojsko nadlalo co nejmn hluku. Kdy zaalo svtat, skryli se v lesch lemujcch pole, za nimi se tyil hrad hrabte Bartolomje. William ve skutenosti nespotal, kolik bojeschopnch mu na hrad vlastn vidl co bylo opominut, za kter mu matka nemilosrdn vyinila, pestoe se snail namtat, e mnoz z tch, kter zahldl, jen ekali, a dostanou za kol vyrazit nkam s poselstvm, zatmco dal mohli dorazit a po Williamov odjezdu, take njak stn by stejn nebylo moc spolehliv. Ale bylo by to lep ne nic, jak poznamenal otec. Mladk nakonec odhadl, e tam mohlo bt njakch tyicet mu. Take jestli nedolo v poslednch hodinch k njak zsadn zmn, Hamleighovi by mli pevahu vc ne dva na jednoho. Na oblhn hradu by to pochopiteln ani zdaleka nestailo. Jene jim se podailo vymyslet pln, jak se zmocnit hradu bez oblhn. Pot byla v tom, e pozorovatel na cimbu by toc vojsko zdaleka vidli, take ne by se tonci dostali k hradu, brny by byly dvno zaven. Proto potebovali pijt na to, jak udret hrad oteven, dokud se k nmu vojsko nedostane ze svho krytu v lesch. Nakonec cel problm vyeila pochopiteln matka. Potebujeme zpsobit uvnit njak rozruch, prohlsila a pokrbala si bradavici na brad. Nco, po em natolik zpanika, e si vimnou vojska teprve ve chvli, a u bude pozd. Nco jako por. Kdyby tam pili njac cizinci a zaloili por, asi by mstn lid byli tak jako tak ve stehu, namtl otec. Tak to si budeme muset ponat nenpadn, poznamenal William. No jist, jak jinak, zpraila ho matka netrpliv. Bude to muset udlat ve chvli, kdy budou vichni na mi.

J? lekl se William. Rodie mu svili velen pedsunutho oddlu. Rann obloha bledla bolestiv pomalu. William byl podrdn a netrpliv. Bhem noci s matkou a otcem zkladn npad jaksepat propracovali, ale pod jet se mohlo hodn vc pokazit: pedsunut oddl se z jakhokoliv dvodu nemusel dostat do hradu, nkdo je mohl zahldnout, pojmout podezen a zabrnit jim v tom, aby svoje dlo vykonali nepozorovan, nebo by je tak mohli chytit pmo pi inu. A i kdy pln vyjde, rozpout se bitva, Williamv prvn skuten boj. Budou pi tom rann a mrtv a William se koneckonc me mezi tmi smolai ocitnout. Vnitnosti se mu svraly strachy. Bude tam ale taky Aliena, a jestli William utrp porku, dozv se to. Na druhou stranu, kdyby zvtzil, tak to ona uvid na vlastn oi. Pedstavoval si, jak vr do jej lonice se zakrvcenm meem v ruce. V tu chvli bude holka litovat, e se mu kdy smla. Z hradu k nim dolehl zvuk zvonu svolvajcho vc na rann bohoslubu. William kvl hlavou, nae se dva mui odpojili od skupiny a vydali se pes pole peky smrem k hradu. Byli to Raymond a Ranulf, dva bojovnci s tvrdmi rysy v oblieji a pevnmi svaly po tle, o pr let star ne William. William si je vybral sm otec mu dal naprostou volnost v rozhodovn. Sm lord Hamleigh povede hlavn ton voj. William sledoval Raymonda a Ranulfa, jak rznm krokem krej pes zmrzl pole. Ne dorazili k hradu, podval se William na Waltera, pak pobdl kon a spolen s Walterem tryskem vyrazili. Stre na hradbch uvid dv samostatn dvojice, jednu opalou a druhou na konch, jak se hned po rnu bl k hradu. Bude to vypadat naprosto nevinn. William si to naasoval skvle. Pedjeli s Walterem Raymonda a Ranulfa njakch sto yard ped hradem. U mostu slezli z kon. William ml srdce a v krku. Jestli njak pokaz tuhle st, pohb tm cel tok. U brny stli dva strn. William se celou dobu dsil, e tam naraz na cel oddl, e to bude lka, e se z hradeb vyroj tucet ozbrojench chlap a rozsekaj je na kousky. Strn se dvali ostrait, ale nikoliv vystraen. Dokonce na sob ani nemli zbroj. William a Walter si vzali pod dlouh plt drtn koile. William ml pocit, e se mu vnitnosti rozpustily a v bie m jen samou vodu. Nemohl ani podn polykat. Jeden ze strnch ho poznal. Zdravm t, lorde Williame, pivtal ho bode. Tak jde zase na nmluvy, co?

William vydechl Ach boe a vrazil strnmu dku do bicha a trhl s n v silou nahoru ke hrudnmu koi smrem k srdci. Mu vyjekl, zlomil se v pase a otevel sta, jako by chtl zat jeet. Jakkoliv hluk by v tuhle chvli vechno zhatil. William nevdl, co si m pot, a tak v panice vytrhl dku strnmu z tla, vrazil mu ji do otevench st a cpal mu ji do krku, aby mu nedovolil kiet. Msto vkiku vyrazila mui z hrdla krev. Pak zavel oi. William vythl dku a strn padl na zem. Williamova kon vystrail neekan vvoj situace a vyden ustupoval stranou. William ho chytil za uzdu a pak se podval po Walterovi, kter si vzal na starost druhho strnho. A vydil ho daleko promylenji prozl mu hrdlo, take mu nevydal ani hlsku a zemel v naprost tichosti. To si musm pamatovat, umioval si William, a budu chtt pt nkoho umlet Pak ho napadlo: Dokzal jsem to! Zabil jsem lovka! Uvdomil si, e u vbec nen vyden. Podal Walterovi ote svho kon a vybhl po toitm schoditi do ve u brny. V hornm pate byla mstnost, ze kter lo vythnout nahoru padac most. William meem zatoil na tlust vyvaovac lano. Staily dv podn rny a u se mu lano podailo petnout. Voln konec vyhodil z okna. Dopadl na okraj pkopu a pomalu sklouzl do vody. V podstat to ani neplesklo. te u nebude mon most zvednout, a se bude blit otec s celm vojskem. Tohle bylo jedno z vylepen, na n pili vera veer. Raymond a Ranulf dorazili k hradu zrovna ve chvli, kdy se William vynoil na poslednm schodu. Oba ryti mli za kol nejprve pokodit mohutnou brnu z dubovch foen, pobitou kovnm, kter uzavrala oblouk, jm se prochzelo z mostu na doln ndvo. Oba si pinesli devnou palici a sochor a hned zaali vytloukat maltu, do n byly zaputny siln elezn panty nesouc brnu. Jak palice dopadaly na sochory, ozvaly se tlumen dery, kter Williamovi pipadaly dsiv hlasit. William rychle odvlekl oba mrtv strn do jejich mal komrky. Jeliko vichni lid byli na bohoslub, sktalo to jistou nadji, e a nkdo mrtvoly objev, bude u pli pozd. Pak si vzal od Waltera ote svho kon a oba mui proli obloukem brny do hradu a vydali se pes ndvo smrem ke stjm. William silou vle nutil nohy, aby ly normln a nevzruenm tempem. Pokradmu se pitom dval na stre na jednotlivch strnch vch. Nezahldl nkter z nich, jak lano od padacho mostu spadlo do pkopu? Nen jim divn, e sly dery palic? Nkte ze strnch Williama a Waltera sledovali, ale rozhodn nebyli nijak rozruen. A

rny palice u v tuhle chvli i Williamovi v uch slbly, take do ve zaruen nedolehnou. Williamovi se ulevilo. Pln jim vychzel. Dorazili ke stjm a veli dovnit. Ote obou kon jen lehce pehodili pes kldu, aby zvata mohla kdykoliv utct. Pak William vythl kesadlo, ksl, aby z nj dostal jiskru, a zaplil slmu na podlaze. Byla promen a ulapan do chuchvalc, ale pesto zaala doutnat. Rozdlal dal ti ohnky. Walter tak nelenil a napodobil ho. Zstali stt a chvli sledovali, jak se ohn maj k svtu. Kon uctili kou a zaali ve stnch nervzn pelapovat. William zstal jet chvli na mst. Ohe se uten il, pesn jak to pedpokldal jejich pln. Vyli s Walterem ze stje a vydali se pes oteven ndvo. Raymond a Ranulf, skryti pod obloukem brny, stle jet vytloukali maltu kolem pant. William a Walter zamili ke kuchyni, aby vzbudili dojem, e si chtj sehnat nco k jdlu, co by v jejich situaci bylo naprosto pirozen. Krom nich na celm ndvo nikdo nebyl: vichni se skuten odebrali na mi. William se nenucen rozhldl po opevnn a uvidl, e stre se nedvaj do ndvo, nbr ven z hradu pes pole, co se od nich tak pochopiteln oekvalo. Pesto William ekal, e kadou chvli nkdo vyraz z nkter budovy a zastoup jim cestu. A pak ho budou muset zabt na mst, v otevenm prostoru, a jestli to nkdo uvid, bude rzem po vem. Minuli kuchyni a kreli dl k mostu vedoucmu k druhmu ndvo. Kdy mjeli kapli, zaslechli tlumen zvuky bohosluby. Hrab Bartolomj je tam taky a vbec nic netu, pomyslel si William s potenm. Nem ani potuchy, e sotva mli od nj se shromdilo vojsko, e tyi neptel u jsou uvnit jeho pevnosti a e stje u mu zanaj hoet. Aliena je jist v kapli s nm, kle na zemi a modl se. Brzy bude kleet pede mnou, pomyslel si William a krev se mu v hlav rozbuila jako o zvod. Doli k mostu a vykroili na druhou stranu. Zatm se jim podailo petnout vyvaovac lano a doshnout toho, aby prvn most neel zvednout. Navc pokodili brnu, take vojsko se zaruen dostane na prvn ndvo. Jene hrab se me pod jet sthnout pes most a najt toit v hornm hrad. William ml te tedy za kol pokodit i druh most tak, aby se pes nj nikdo nedostal. Hrab tak uvzne na prvnm ndvo, kde bude zraniteln a bezmocn. Dorazili k druh brn. Ze strnice vyel strn a zadval se na n. Jdete moc brzo, pouil je. Jsme ohleni k hrabti, nedal se odbt William. Vykroil ke strnmu, jene mu o krok ustoupil. William ho nechtl zatlait pli daleko, jeliko tm by mu vystoupil zpod oblouku brny a stre na cimbu kolem druhho ndvo by ho mohly zahldnout.

Hrab je v kapli, prohlsil strn. Tak budeme muset pokat, pokril rameny William. Tuhle str bylo teba zabt rychle a tie, jene William pod nevdl, jak se dostaten piblit. Podval se na Waltera, aby mu ptel njak poradil, ale Walter jen trpliv vykval a vypadal naprosto neten. V palci je ohe, ozval se znovu strn. Zajdte tam a ohejte se. William zavhal a strn se zaal tvit ostrait. Tak na co ekte? vyjel na n s nznakem podrdn. William se rozhldl kolem sebe v zoufal snaze pijt na to, co by mohl jet ct. Nenalo by se tu nco k jdlu? zeptal se konen. A po mi, odpovdl strn. Pak dostanou vichni sndani v palci. V tu chvli si William viml, e se Walter nepozorovan pesunuje k jedn stran. Kdyby se strn jen trochu pootoil, Walter by se mu dostal do zad. William udlal pr nenucench krok na druhou stranu a nezvazn pitom prohodil: Pohostinnost zdejho hrabte na m neudlala zrovna nejvt dojem. Strn se k nmu zaal obracet. William pokraoval: Mme za sebou dlouhou cestu V tu chvli Walter udeil. Stoupl si tsn za strnho, shl mu rukou zezadu pes rameno, chytil ho za bradu, trhl s n dozadu, aby mui zvrtil hlavu, a souasn mu noem v prav ruce prozl hrdlo. William si levou vydechl. Cel to trvalo jen okamik. Take sami dva, jen on a Walter, zabili jet ped sndan ti chlapy. Williama se zmocnil opojn pocit moci. Po dneku u se mi nikdo nebude smt! kal si v duchu. Walter odthl mrtv tlo do strnice. Tahle brna vypadala pln stejn jako ta, kter uzavrala prvn ndvo. Ze strnice tak vedly toit schody nahoru do mstnosti, odkud se vytahoval padac most. William vyrazil nahoru po schodech a Walter ho nsledoval. Kdy si byl William vera prohldnout hrad, tuhle mstnost neprozkoumal. Ani ho to ve skutenosti nenapadlo, ale i kdyby na to pomyslel, tko by hledal njakou pijatelnou vmluvu. Pedpokldal, e tam bude njak rumpl, nebo alespo klika, s jej pomoc bud mon most zvednout. Te ale vidl, e tam nen nic, co by jim mohlo pomoci vythnout lano nahoru. Spatili jen samotn lano a jednoduchou kladku. Most se dal zvednout jedin tak, e se nkdo povsil na voln konec lana. William a Walter se ho chopili, spolen zathli, ale most ani nezaskpal. Na tuhle prci bylo poteba dobe deseti mu. William se na chvli nerozhodn zarazil. U toho druhho mostu, toho, co vedl pes prvn pkop do hradu, bylo velik navjec kolo. To by s

Walterem zvedli docela hrav. Pak si uvdomil, e vnj most se zved kad veer, zatmco tenhle jedin v ppad nebezpe. Kdy nad tm tady te bude pemtat, stejn nic nezsk. Mus pijt na to, co si ponou dl. Kdy u nemou zvednout most, snad by mohli alespo zavt brnu, jeliko tm hrabte zaruen zdr. Vyrazil po schodech dol a Walter bel v tsnm zvsu za nm. Kdy dorazili pod schody, zstal mladk stt, jako kdy ho do zem vraz. Tak vichni pece jenom na mi nebyli. Uvidl, jak ze strnice vychz njak ena s dttem. Pod Williamem se podlomila kolena. Okamit tu enu poznal. Byla to manelka toho stavitele, ta, co se ji vera snail koupit za libru stbra. Podvala se na nj a jej pronikav oi medov barvy ho rzem prokoukly. William se ani nesnail pedstrat, e je jen nevinn nvtvnk, kter tu ek na hrabte. Vdl, e by ji nedokzal oklamat. Mus j zabrnit, aby spustila poplach. A to se dalo udlat jedin tak, e ji zabije, stejn rychle a tie jako strn. Jej vdouc oi mu z vrazu tve vyetly, co m v myslu. Chytila dt za ruku a obrtila se na tk. William po n shl, ale byla pli rychl. Rozebhla se pes ndvo a mila k vnitnmu hradu. William s Walterem utkali za n. Bela velice lehce, zatmco oni na sob nesli drtn koile a v rukou dreli tk mee. ena dorazila ke schoditi, kter vedlo nahoru do hlavn sn. Vyrazila po schodech a cestou kiela. William se rozhldl po cimbu kolem sebe. Jekot pilkal pozornost pinejmenm dvou strnch. Bylo po vem. William pestal utkat, zastavil se pod schody a ztka oddychoval. Walter udlal tot. Z ochoz na ndvo vybhli nejprve dva strn, pak se pidal tet, vzpt tvrt. ena zmizela v dom. Celou dobu se drela s chlapcem za ruku. Na nich ostatn v tuhle chvli u pramlo zleelo. Jakmile o vetelcch vdli strn, nemlo cenu enu zabjet. William a Walter pevn seveli mee a stoupli si tsn vedle sebe, pipraveni bojovat o hol ivoty. Knz zrovna zvedl ped oltem hostii, kdy si Tom uvdomil, e s komi nen nco v podku. Slyel, jak hlasit ehtaj a podupvaj, daleko hlasitji ne obvykle. Vzpt nkdo peruil knze, kter tie odkval latinsk vere, vydenm vkikem: Ctm kou! Tom ho uctil tak a vichni ostatn s nm. Tom byl vy ne ostatn, a kdy si stoupl na piky, mohl se podvat z okna kaple. Pistoupil ke stn a vyhldl ven. Stj stla v jednom plameni. Ohe! zvolal Tom, a ne mohl nco dodat, zanikl jeho hlas v kiku a voln ostatnch. Vichni se hrnuli ke dvem. Na mi rzem zapomnli. Tom strhl Martu k sob, jeliko se bl, e by j dav mohl ublit, a

nakzal Alfredovi, aby se jich drel. Pemtal, kde tak asi mou bt Ellen a Jack. Stail okamik a v kapli u nebyl nikdo krom Toma, jeho dvou potomk a uraenho fare. Tom vyvedl dti ven. Pr lid odvazovalo kon, aby se jim zvata neporanila, ostatn tahali vodu ze studny a lili ji do plamen. Tom nemohl nikde najt Ellen. Odvzan kon, vyden z ohn i pobhajcch a pokikujcch lid, bhali sem a tam po ndvo. Buen kopyt bylo k nevydren. Tom se na okamik soustedn zaposlouchal a pak se zamrail: tohle bylo skuten a moc k nevydren znlo to sp jako sto kon, a ne njakch ticet nebo tyicet. Nhle ho napadla dsiv pedstava. Chvli tu stj a nikam necho, Marto, sklonil se k dcei. Alfrede, dvej na ni pozor, obrtil se na syna. Vyrazil po bo na vrchol ochrannho valu. Byl to strm svah, a ne dobhl nahoru, musel zpomalit. Kdy byl nahoe, zastavil se s tkm oddechovnm a zadval se do kraje. Jeho pedtucha se potvrdila a srdce mu v tu chvli mrazivou rukou sevel dsiv strach. Pes hnd pole se k hradu tilo vojsko o sle njakch osmdesti i sta jezdc. Byl to dsn pohled. Tom zeteln rozeznval, jak se bojovnkm kovov lesknou drtn koile a tasen mee. Kon beli tryskem a od nozder jim vyletovala oblaka horkho dechu. Jezdci stli ve tmenech a psobili vraedn odhodlanm dojmem. Nikdo nekiel, nejeel, nevolal, byl slyet jen zdrcujc dusot stovek kopyt odrejcch se od zmrzl zem. Tom se ohldl zptky na ndvo. Jak je mon, e nikdo jin blc se vojsko nesly? Asi to bude tm, e hradby kolem hradu tlum dery kopyt, a navc je pehluuje jekot, kter vydvaj zpanikaen lid na ndvo. Pro si nieho nevimly stre? Protoe vichni strn opustili sv msta a li pomhat hasit ohe. Tenhle tok vymyslel nkdo hodn mazan. Te je na Tomovi, aby spustil povyk. A kde je Ellen? Zatmco se tonci s dusotem blili, Tom prozkoumal pohledem ndvo. Z vt sti bylo zahaleno do hustho koue z hocch stj. Ellen nikde nezahldl. Zato si viml hrabte Bartolomje. Stl u studny a snail se dit mue, kte nosili vodu na ohe. Tom sebhl po svahu hradeb a spchal pes ndvo ke studni. Chytil hrabte za rameno, zdaleka si neponal jemn, a zaval mu do ucha, aby ho bylo slyet pes rmus. Je to tok! Coe? to na ns! Hrab myslel jen na ohe. to? A kdo?

Poslouchej! val Tom. Stovky kon! Hrab sklonil hlavu na stranu. Tom sledoval, jak se do bled, urozen tve vkrd vraz poznn. M pravdu kristepane! Hrab zniehonic vypadal vylekan. Vidl jsi je? Ano. Kdo A to je jedno, kdo je to! k sto kon? Ano Petere! Ralphe! Hrab se otoil od Toma a shnl se po svch poboncch. ,Je to tok! Tenhle ohe, to je jen zstrka! Jsme v ohroen! Nejdv tomu, stejn jako hrab, nechtli uvit, pak se zaposlouchali a nakonec se jich zmocnil strach. Hrab val: eknte mum, a si vezmou mee honem, honem! Obrtil se zptky k Tomovi. Poj se mnou, staviteli jsi siln, spolen dokeme zavt brnu. Rozebhl se pes ndvo a Tom ho nsledoval. Kdyby se jim podailo vas zavt brnu a zvednout padac most, dokzali by tu stovku njezdnk odrazit. Dobhli k brn. Jejm obloukem vidli blc se vojsko. Nebylo u ani mli od hradu. Tom si viml, e se ton voj zaal roztahovat, rychlej kon se dostali vc dopedu a opozdilci za nimi zaostvali. Podvej se na tu brnu! vykikl hrab. Tom se rozhldl. Ob obrovsk, elezem pobit kdla ze silnho dubovho deva leela na zemi. Tomovi stail jeden pohled a bylo mu jasn, e nkdo vytloukl panty ze zdi. Nkte neptel tu budou u brzy, pomyslel si. aludek se mu sevel strachy. Ohldl se zptky po ndvo a stle se snail najt Ellen. Nikde ji ale nevidl. Co se s n asi stalo? Te se me pihodit cokoliv. Poteboval, aby byla s nm a aby ji mohl chrnit. Padac most! zvolal hrab. Nejlep zpsob, jak ochrnit Ellen, je nedovolit tonkm, aby se dostali do hradu, uvdomil si Tom. Hrab u bel po toitm schoditi do mstnosti, z n bylo mon most zvednout. Tom se silou vle piml, aby ho nsledoval. Jestli se jim povede zvednout most, sta na obranu brny jen pr mu. Sotva ale dorazil do mstnosti s rumplem, krve by se v nm nedoezal. Lano nkdo pesekl. Nemli nadji, e by se jim mohlo podait njak most zvednout. Hrab Bartolomj bezuzdn klel. A to vymyslel kdokoliv, byl mazan jak Lucifer! prohlsil trpce. V tu chvli Tomovi dolo, e ten, kdo poniil brnu, peal lano od padacho mostu a zaloil ohe, mus bt stle jet nkde uvnit hradu, a hned se vystraen rozhldl kolem sebe a horen pemtal, kde v tuhle chvli mohou vetelci bt.

Hrab vykoukl stlnou ven. Paneboe, u jsou skoro tady, vydechl a rozebhl se po schodech dol. Tom mu bel v patch. Ve vjezdu do dolnho ndvo si nkolik ryt chvatn pipnalo mee a nasazovalo pilby. Hrab Bartolomj zaal vydvat pkazy. Ralphe a Johne vyete pr volnch kon pes most, a se pletou nepteli do cesty. Richarde Petere Robin seete dal lidi a brate se tady. Vjezd byl dost zk a hrstka mu mohla alespo njak as tonky spn odret. Ty staviteli vezmi sluebnictvo a dti a odve je pes most na horn ndvo. Tom byl rd, e m vhodnou vmluvu a me se porozhldnout po Ellen. Bel nejdv do kaple. Alfred a Marta stli tam, kde je ped chvl opustil, a vypadali vystraen. Jdte do palce! zakiel na n. A vem enm a dtem, kter cestou potkte, eknte, aby ly s vmi, je to rozkaz hrabte! Utkejte! Okamit se dali do bhu. Tom se rozhldl. Brzy se vyd za nimi. Byl odhodln nenechat se chytit na prvnm ndvo. Zbvalo mu ale jet trochu asu, bhem nho mohl vyplnit pkaz, kter mu dal hrab. Rozebhl se ke stji, kde lid stle jet lili vdra vody do plamen. Nechte ohe ohnm! volal na n. Na hrad to neptel! Odvete dti do bezpe! Kou se mu dostal do o, vyhrkly mu slzy a hned zaal vidt rozmazan. Promnul si oi a vyrazil ke skupince lid, kte stli opodl a dvali se, jak stje pomalu miz v plamenech. Znovu zopakoval, co se dje. Tot pak jet ekl nkolika tolbm, kte po ndvo chytali odvzan kon. Ellen ale nikde nezahldl. Kou ho nutil ke kali. S pochrchlvnm se rozebhl pes cel ndvo k mostu vedoucmu na horn ndvo. Tam se na chvli zastavil, lapal po dechu a ohldl se za sebe. K mostu se valil zstup lid. Tom si byl tm jist, e Ellen a Jack u urit budou v palci, ale dsila ho pedstava, e je nkde pehldl. Zahldl, jak se u doln brny pevn seven hrstka ryt v urputnm boji mue proti mui brn dotrajcm tonkm. Jinak nikde nevidl nic ne dm. Nhle se vedle nho objevil hrab Bartolomj, me ml zakrvcen a po tvch mu tekly slzy od koue. Zachra se! zakiel na Toma. V tu chvli se obloukem spodn brny vevalili na prvn ndvo tonci a rozprili zbvajc obrnce. Tom se obrtil a rozebhl se pes most. Kolem brny uzavrajc horn ndvo se rozestavlo njakch patnct i dvacet mu vrnch hradnmu pnovi a chystali se brnit vnitn st hradu. Rozestoupili se, aby mohli hrab a Tom projt. Kdy se jejich ada opt uzavela, Tom uslyel, jak do devnho mostu za nm udeila kopyta kon. Nkde hluboko v mysli si uvdomil, e tohle

byl mazan vymylen a dokonale proveden njezd. Ze veho nejvc se ale jeho mysl zaobrala strachem z toho, co bude s Ellen a dtmi. Stovka bojovnk prahnoucch po krvi se na n chystala zatoit. Tom honem pebhl pes horn ndvo k vi. Kdy byl asi v polovin schodit vedoucho do velk hodovn sn, ohldl se. toc jezdci smetli obrnce horn brny v podstat okamit. Hrab Bartolomj byl jen o krek za Tomem. Mli zrovna dost asu na to, aby dobhli do sn a schody za sebou vythli. Tom se til co nejvt rychlost a vzpt vpadl do sn a v tu chvli zjistil, e tonci byli jet mazanj, ne si myslel. Jejich pedsunut hldka, oddl, kter pokodil brnu, pesekl lano padacho mostu a zaplil stje, splnil jet jeden kol: dostal se do tvrze a zajal vechny, kdo tam pili hledat toit. Te stli prv v hodovn sni, tyi mui v drtnch koilch. A vude kolem nich leela krvcejc tla mrtvch a rannch ryt, brncch hrabte. tonci je postupn napadli a skolili, jak vstupovali dovnit. Tom s leknutm zaznamenal, e velitelem pedsunut hldky je William Hamleigh. Tom na nj zral a pekvapen ho pln ochromilo. William ml krvezniv rozen oi. Tom si myslel, e se ho mlad Hamleigh chyst zabt, kdy vtom ho jeden z Williamovch mu chytil za pai, vthl dovnit a odhodil stranou. Take hrad hrabte Bartolomje pepadli Hamleighovi. Ale pro? Veker sluebnictvo a vechny dti se ve vystraenm hlouku krily u nejvzdlenj stny. tonci tedy zabjej jen ozbrojen mue. Tom si zaal jeden po druhm prohlet oblieje v sni a ke sv nezmrn lev a radosti uvidl Alfreda, Martu, Ellen a Jacka, vechny pkn pohromad. Vypadali vyplaen, ale byli ivi a podle veho neutrpli ani dn zrann. Ne k nim stail dojt, rozpoutal se u dve dal boj. Hrab Bartolomj a dva jeho ryti vpadli dovnit a ihned proti nim vyrazili Hamleighovi lid. Jeden z Bartolomjovch mu byl okamit sraen k zemi, ale druh chrnil hrabte zvednutm ttem. Za hrabtem se natlaili dovnit dal jeho bojovnci a nhle nastala v pomrn stsnn mstnosti podn mela, pi n bylo nejvhodnj pouvat noe a psti, jeliko na rozmchnut se dlouhm meem tu nebylo dost prostoru. V jednu chvli to vypadalo, e se Bartolomjovm mum povede Williamv oddl pemoci, pak se ale mui bojujc na stran hrabte museli otoit a zat se brnit i zezadu: tocmu vojsku se zjevn podailo proniknout na horn ndvo a te se tlaili nahoru po schodech a snaili se dobt palc. Vtom zahml mocn hlas: ZADRTE!

Mui na obou stranch zaujali obrann postaven a boj ustal. Tent hlas zvolal: Bartolomji ze Shiringu, jsi pipraven se vzdt? Tom uvidl, jak se hrab otoil a podval se ke dvem. Ryti se rozestupovali, aby mu nebrnili ve vhledu. Hamleigh, vydechl hrab tie, jako by nevil vlastnm om. Pak pidal na sle hlasu a zeptal se: Uet mou rodinu a sluebnictvo? Ano. Psah? Psahm na k pokud se vzd. Vzdvm se, prohlsil Bartolomj. Venku se ozval nespoutan jsot. Tom se odvrtil. Marta k nmu bela pes mstnost. Zvedl ji na hru a pak objal Ellen. Jsme zachrnni, vydechla Ellen se slzami v och. Vichni vichni jsme zachrnni. To jsme, pikvl Tom s trpkost v hlase. A taky jsem u zase bez prce. William pestal jsat, jako kdy utne. Je pece syn lorda Percyho, a tak je pod jeho dstojnost, aby tady poskakoval a vskal jako njak zbrojno. Honem nasadil vraz povznesenho uspokojen. Vyhrli. Podailo se mu uskutenit jejich pln, pravda, sem tam s njakm zavhnm, ale nakonec to vylo. tok se pece zdail pedevm proto, e pro nj William pipravil pdu. U dvno pestal potat, kolik mu zabil a zmrzail, a sm pi tom neutrpl jedin rm. Vtom ho napadlo, e m na lovka, kter nepiel k dnmu zrann, trochu moc krve na oblieji. Kdy si ji otel, objevila se dal. To mus bt jeho krev! Osahal si rukou nejprve obliej a pak hlavu. Piel o chom vlas, a kdy si shl na lebku, zabolelo to, jak kdyby ho nkdo pipaloval nad ohnm. William neml na hlav pilbu, protoe by to pi pjezdu vypadalo podezele. Te si uvdomil, e m na temeni rnu, kter zanala bolet. Bylo mu to jedno. Zrann je znamenm odvahy. Williamv otec vyel nahoru na schody a ve dvech se setkal s Bartolomjem. Hrab mu podal svj me jlcem naped na znamen, e se vzdv. Percy zbra pijal a lid znovu propukli v jsot. Kdy naden voln odeznlo, William zaslechl, jak se Bartolomj pt: Pro jsi to udlal? Osnoval jsi spiknut proti krli, odpovdl otec. Bartolomj uasl, e lord Percy nco takovho v, a jeho pekvapen se mu promtlo i do vrazu tve. William zadrel dech a vykval, jestli se Bartolomj, bez sebe zoufalstvm z proit porky, ped

tolika lidmi k pprav spiknut pizn. Jene hrab se vzpamatoval, narovnal se a prohlsil: Budu svou est obhajovat ped krlem, a ne tady. Hamleigh pikvl. Jak si peje. ekni svm mum, aby sloili zbran a opustili hrad. Hrab zamumlal smrem k rytm njak rozkaz a bojovnci jeden za druhm pedstupovali ped Williamova otce a odkldali ped nj na zem svoje mee. Tenhle pohled se Williamovi moc zamlouval. To se na n podvejme, kal si pyn, jak jsou ped otcem najednou pokorn. V tu chvli se Percy Hamleigh obrtil na svoje vlastn mue: Pochytejte pobhajc kon a odvete je do stj. Pak polete pr chlap, a seberou zbran a zbroj mrtvm a rannm. Zbran a kon poraench patili pochopiteln vtzi. Bartolomjovi lid se rozejdou po svch a neozbrojeni. Hamleighovi mui navc vyplen veker zsoby, kter na hrad najdou. Ukoistn vci nalo na zabaven kon a odvezou si je zptky do Hamleighu, vesnice, od n Williamv rod odvozoval svoje jmno. Otec pokynul dalmu ryti a nadil: See lidi, kte pat do kuchyn, a pika jim, a pichystaj njak jdlo. Zbyl sluebnictvo poli pry. Mui byli po bitv podn vyhldl: te je ekal hodokvas. Ne se vojsko vyd na cestu dom, sn a vypije nejlep jdlo a vno, je hrab Bartolomj na hrad m. O chvilinku pozdji se ryti obklopujc otce a Bartolomje rozestoupili a vytvoili uliku, kterou dovnit vrazila matka. Mezi urostlmi bojovnky psobila dojmem, e je velice mal, ale kdy si spustila tek, kter j zakrval obliej, ti, kte ji jet nikdy nevidli, s leknutm ustoupili, oteseni tm, jak je odpudiv. Podvala se na otce. Velkolep vtzstv, prohlsila spokojenm tnem. William chtl ct: To je tm, e se to pedsunut hldce podailo tak dobe pipravit, v, matko? Kousl se do jazyka, ale otec to ekl za nj: Dovnit ns dostal William. Matka se obrtila k mladkovi a ten nedokav pedpokldal, e mu poblahopeje. Skuten? poznamenala. Ano, pikvl otec. Chlapec odvedl dobrou prci. Matka pokvala hlavou. Je to mon, poznamenala. Williamovi skkalo srdce radost nad takovm uznnm a pihlouple se k tomu usmval. Matka se zadvala na hrabte Bartolomje. Hrab by se mi ml poklonit, prohlsila. Ne, zavrtl hlavou hrab. Pivete sem jeho dceru, pikzala matka.

William se rozhldl. Na chvli na Alienu pln zapomnl. Pejel pohledem oblieje sluebnk a dt a hned ji uvidl. Stla vedle Matthewa, toho zentilho pnova komornka. William k n doel, chytil ji za pai a dovedl ji k matce. Matthew je nsledoval. Uzni j ui, pikzala matka. Aliena zajeela. William poctil podivn chvn ve slabinch. Bartolomj zesinal v oblieji. Slbil jsi, e kdy se vzdm, neubl j, obrtil se na otce. Psahal jsi na to. T psaze bude chybt tot, co v tuhle chvli chyb tv kapitulaci, ozvala se matka. To bylo mazan, pomyslel si William. Bartolomj se ale stle jet tvil odbojn. William pemtal, komu tak asi pipadne kol uznout Alien ui. Teba matka vybere jeho. Ta pedstava byla podivuhodn vzruujc. Matka se zadvala na Bartolomje. Na kolena, pikzala mu. Bartolomj se pomalu svezl na jedno koleno a sklonil hlavu. William poctil mrn zklamn. Matka zvila hlas. Podvejte se na to! oslovila hlasit shromdnou spolenost. Nikdy nezapomete na to, jak osud potk lovka, kter urazil Hamleighovy! Vzdorovit se kolem sebe rozhldla a Williamovi petkalo srdce hrdost. est rodiny se podailo oistit. Matka se odvrtila a slova se ujal otec. Odvete hrabte do jeho lonice, pikzal, a podn ho hldejte. Bartolomj vstal. Otec se obrtil na Williama: Tu dvku tam zavi taky. William znovu chytil Alienu za pai a pevn ji sevel. Lbilo se mu, kdy se mohl dvky dotkat te ji m odvst nahoru do lonice. Tko ct, co se tam me pihodit. Kdyby s n zstal chvilku o samot, dokzal by j udlat vechno, na co by ml chu. Mohl by z n strhat aty a prohldnout si ji nahou. Mohl by Dovol, aby s nmi mohl jt nahoru n komornk Matthew, ozval se hrab. Bude se starat o mou dceru. Otec se podval na Matthewa. Vypad docela nekodn, poznamenal s klebkem. Tak dobe. William pohldl Alien do oblieje. Byla pln bl, ale kdy byla vyden, sluelo j to snad jet vc. Bylo to tak vzruujc vidt ji v takhle zranitelnm postaven. Mladk touil sevt jej vyzrl tlo, pitisknout je pod sebe a dvat se, jak se bude tvit vystraen, a j bude roztahovat stehna od sebe. Z nhlho popudu se k n naklonil a tichm hlasem j ekl: Pod jet se s tebou chci oenit.

Odthla se od nj. Oenit se? opakovala nahlas pohrdavm tnem. To radi umu, ne abych se za tebe vdala, ty proradn, nadut abku! Vichni ryti se bezostyn rozesmli a nkolik sluebnk se pokradmu uklblo. William ctil, jak rudne v oblieji. Matka zniehonic pistoupila bl a vlepila Alien polek. Bartolomj vykroil, aby el dvce na pomoc, ale ryti ho zadreli. Zavi zobk, osopila se matka na dvku neurvale. U dvno nejsi dma z urozenho rodu jsi dcera zrdce a brzy bude t v opovren a hladu. Te u nejsi pro mho syna dost dobr. Kli se mi z o a nechci od tebe slyet u ani slovo. Aliena se odvrtila. William pustil jej pai a dvka se vydala za otcem. William ji sledoval pohledem a najednou si uvdomil, e mu sladk chu pomsty zhokla v stech. To je opravdov hrdinka, kal si v duchu Jack, pesn jako princezny v tch bsnch. Uhranut dvku sledoval, jak s hlavou hrd vztyenou stoup po schodech. Dokud nezmizela z dohledu, panovalo v sni naprost ticho. Kdy odela, zapsobilo to, jako kdyby zhasla lampa. Jack jet chvli zral na msto, kde ped pr okamiky stla. Jeden z ryt postoupil dopedu a zeptal se: Kdo z vs je kucha? Kucha sm byl pli vyplaen, ne aby se dobrovoln pihlsil, ale nkdo jin na nj ukzal. Pjde uvait nco k jdlu, pikzal mu ryt. Seber si svoje pomocnky a koukej padat do kuchyn. Kucha si ze skupinky shromdnch vybral pl tuctu lid. Ryt zvil hlas. Vy ostatn, zvolal, se koukejte ztratit. Vypadnte z hradu. Ztrate se co nejrychleji, a jestli je vm ivot mil, nesnate se vzt si s sebou nco, co vm nepat. Vichni u mme na mech tolik krve, e nm na dal u tolik nesejde. Tak pohnte sebou! Vichni se zaali tlait dvemi ven. Jack se drel matky za ruku a Tom svral Martinu dla. Alfred postval tsn za nimi. Plt mli na sob a krom pl a no a jdla dn majetek stejn nemli. Sebhli s ostatnmi po schodech dol, vydali se pes most, peli doln ndvo, proli pod obloukem, kter tvoil vchod do hradu, pekroili nepouitelnou brnu lec na zemi a bez ohldnut opustili hrad. Kdy peli i druh most a ocitli se v oteven krajin, napt v nich prasklo jako najat ttiva a vichni zaali vykldat o svm osudu pronikavmi, vzruenmi hlasy. Jack tup krel vped a odevzdan je poslouchal. Vichni si vybavovali, jak se chovali staten. To on vbec staten nebyl prost utekl.

Jedin, kdo si opravdu ponal odvn, byla Aliena. Kdy vela do tvrze a zjistila, e se msto v bezpenm toiti ocitla v pasti, hned se zaala starat o sluebnictvo a dti. ekla jim, aby se posadili na podlahu, byli zticha a dreli se co nejdl od bojujcch mu. Kdy Hamleighovi ryti jednali s nkterm zajatcem pli hrub nebo zvedli me proti neozbrojenmu mui i en, kiela na n a ponala si, jako by byla naprosto nezraniteln. Matka zajela Jackovi rukou do vlas. Na co mysl? zeptala se. Zajmalo by m, co se asi dl stane s princeznou. Vdla, koho tm mysl. S lady Alienou, dodala. Je jako ta princezna z bsn, co ije na hrad. Zato ryti nejsou tak slun jako v bsnikch. To je pravda, pikvla matka zachmuen. Co se s n stane? Ellen zavrtla hlavou. To opravdu nevm. Jej matka je po smrti. Tak to ji ekaj tk asy. Taky si myslm. Jack se na chvli odmlel. Smla se mi, protoe jsem nevdl, jak to na svt chod s otci. Ale pesto se mi lbila. Matka mu poloila ruku kolem ramen. Omlouvm se ti, e jsem ti o otcch vas neekla. Pohladil ji po ruce na znamen, e omluvu pijm. Dl kreli mlky. as od asu nkter z rodin odboila z cesty a vydala se pes pole k domku njakch ptel i pbuznch, kde si mohla vyprosit sndani a rozmyslet si, co si ponout dl. Vtina lid, kte opustili hrad, ale zstala pohromad a na rozcest a teprve tam se rozdlili. Nkte vyrazili na sever, jin zamili na jih a dal li rovn dl smrem k Shiringu, kde byl vyhlen trh. Matka nechala Jacka jt samotnho, chytila Toma za pai a pimla ho, aby se zastavil. Kam pjdeme? zeptala se. Podval se na ni, jakoby ho ta otzka trochu zaskoila, jako by pedpokldal, e ho vichni budou nsledovat, a se obrt kamkoliv, a nebudou se vyptvat. Jack u si viml, e matka svm jednnm asto vyvolala na Tomov tvi tenhle pekvapen vraz. Teba to bylo tm, e stavitelova prvn ena byla pln jin. Jdeme do kingsbridgeskho pevorstv, odpovdl Tom. Do Kingsbridge! Zdlo se, e to matkou otslo. Jack by moc rd vdl pro. Tom si toho vbec neviml. Vera veer jsem zaslechl, e tam maj novho pevora, pokraoval. A nov lovk chce obvykle nechat opravit nebo trochu pedlat kostel. Star pevor je po smrti?

Ano. Matku tahle novinka z njakho dvodu uklidnila. Asi starho pevora znala, kal si Jack, a nemla ho rda. Konen si Tom viml ustaranho tnu, kter Ellen zaznl v hlase. Tob se na Kingsbridge nco nelb? zeptal se. Byla jsem tam. Je to vc ne den cesty. Jackovi bylo hned jasn, e matce nedl starosti, jak dlouho se tam jde. Leelo j na srdci nco docela jinho. Tom to ale vbec nezaznamenal. O moc vc ne, pikvl. Meme tam bt ztra v poledne. Tak dobe. Znovu vykroili. O chvli pozdji Jack uctil, jak ho zan bolet bicho. Chvli uvaoval, co to tak asi me bt. Na hrad mu nikdo neublil a Alfred ho nepratil do bicha u dobe dva dny. Pak mu konen dolo, o co jde. U ml zase hlad.

KAPITOLA 4 Kingsbridgesk katedrla nepsobila zrovna pohostinnm dojmem. Byla to nzk, pikren, masivn stavba se silnmi zdmi a zkmi okny. Postavili ji v dob, kdy Tom jet nebyl naivu a kdy si stavitel jet neuvdomovali, jak dleit jsou u stavby proporce jejch jednotlivch st. Tomova generace u vdla, e rovn, poctiv postaven ze je pevnj ne siln stna a e do oken je mon proret dlouh a velk okna, jen je poteba je nahoe ukonit obloukem, kter bude tvoit pesn plkruh. Z dlky vypadala katedrla nahnut, a kdy pili bl, uvidl Tom, m to je: jedna z v u zpadn strany dmu se ztila. Udlalo mu to radost Nov pevor ji urit bude chtt zase postavit. S nadj v dui pidal do kroku. Sehnat prci, nechat se najmout a pak vidt, jak nov zamstnavatel hned nato prohraje bitvu a je zajat, jak se jim to stalo v Hrabtov, to by jednoho dokzalo srazit na kolena. Tom ctil, e u by dal takov zklamn nezvldl. Podval se na Ellen. Neustle se bl, e Ellen me kdykoliv dojt k zvru, e vichni pomou hlady, ne se Tomovi poda najt prci, a rozhodne se, e ho opust. Usmla se na nj, pak znovu upela pohled na pikrenou siluetu katedrly a zamraila se. Tom u si viml, e Ellen je nesv v ptomnosti kn a mnich. Uvaoval, jestli to nen tm, e oni dva ve skutenosti nevstoupili ve svtost manelskou ped tv crkve. V pevorstv panoval il ruch. Tom u v ivot vidl ospal i inorod pevorstv, ale Kingsbridge bylo pece jen vjimen. Psobilo dojmem, e se tam s tmsnm pedstihem vrhli na jarn klid. Ped stj hebelcovali dva mnii kon, tet istil postroje a novicov vyneli z jednotlivch stn slmu. Dal eholnci zametali a drhli dm pro hosty, postaven hned vedle stje. Venku stla kr pln erstv slmy, kter ekala, a ji budou moci rozhzet po uklizen podlaze. Na zcen vi katedrly ale nikdo nepracoval. Tom si prohldl hromadu kamen, nic jinho z ve nezbylo. Ke zcen muselo dojt u ped nkolika roky, protoe ostr hrany rozbitch kamen byly ohlazen detm a mrazem, popraskanou maltu dvno odplavila voda a cel hromada se propadla o dobr palec i dva do mkk hlny. To, e spadlou st katedrly tak dlouho nikdo neopravil, bylo npadn, jeliko biskupsk kostel byl povaovn za reprezentan stavbu. Star pevor byl bu ln, nebo neschopn, nebo oboj najednou. Tom nejsp dorazil do Kingsbridge zrovna ve chvli, kdy v kltee zaali plnovat njakou pestavbu. U dlouho byl zral na trochu tst.

Nikdo m tu nepoznv, poznamenala Ellen. Kdy jsi tu byla? zeptal se j Tom. Ped tincti roky. Nen divu, e na tebe u zapomnli. Kdy prochzeli kolem zpadnho prel kostela, Tom otevel velk devn vrata a nahldl dovnit. Hlavn chrmov lo byla temn a ponur, se silnmi sloupy a prastarm devnm stropem. Nkolik mnich vak blilo stny ttkami na dlouhch tych, dal zametali podlahu z ulapan hlny. Nov pevor se zjevn snail dt cel msto trochu do podku. To bylo nadjn znamen. Tom dvee zase zavel. Za katedrlou, na dvorku u kuchyn, stla skupinka novic kolem labu se pinavou vodou a ostrmi kameny drhli z hrnc a kuchyskho nin vrstvy nashromdnch saz a usazenho tuku. Klouby mli zarudl a popraskan od neustlho men rukou v ledov vod. Kdy uvidli Ellen, rozhihali se a honem se dvali jinam. Tom se zeptal jednoho ervenajcho se novice, kde by mohl najt hospode kltera. Psn vzato by se ml vlastn ptt po sakristinovi, jeliko ten ml na starosti stav a vybaven kostela. Jene hospodi, sklepnci a sprvci byli obecn vzato daleko pstupnj. Vlastn rozhodnut je stejn nakonec na pevorovi. Novic mu ukzal na pzem jednoho z dom stojcch kolem dvora. Tom tam veel otevenmi dvemi a Ellen s dtmi ho nsledovala. Za dvemi se vichni zastavili a snaili se pohledem proniknout ero. Tahle budova je mlad a lpe postaven ne katedrla, toho si Tom viml hned v prvn chvli. Byl tu such vzduch a nepchlo to tu plesnivinou. Smsice vn z uskladnnch potravin zasadila pochopiteln jejich vyhladovlm aludkm bolestivou rnu, vdy nejedli u cel dva dny. Kdy oi pivykly eru, Tom a jeho souputnci uvidli, e v celm pzem domu je pevn podlaha dldn placky a klenut strop podpraj krtk sloupky. Vzpt si Tom viml vysokho, holohlavho mue, kter lc pespal sl z pytle do hrnce. Ty jsi hospod? zeptal se Tom, ale mu jen zvedl ruku, aby stavitele umlel, a Tom si viml, e mnich pot. Vichni mlky ekali, a dokon zapoatou prci. Konen prohlsil: Dv libry devatenct, ti libry. A odloil lci. Tom se nadechl. Jsem stavitel Tom a rd bych opravil vai severozpadn v, oznmil mnichovi. Jmenuju se Cuthbert a pezdvaj mi Blohlav, dlm tady hospode a potilo by m, kdyby to nkdo udlal, odvtil mnich. Ale musme se na to zeptat pevora Philipa. U jsi slyel, e mme novho pevora?

Ano. Cuthbert pat zcela nepochybn mezi ptelsk mnichy, uvaoval Tom. Je hovorn a z nieho nedl velk problm. Byl by rd, kdyby si s nm nkdo poklbosil. A nov pevor m zejm v myslu postarat se o to, aby klter vypadal o trochu lp, dodal. Cuthbert pikvl. Ale na druhou stranu se mu za to nechce moc platit. Viml sis, e vechny prce tu dlaj brati? Nenajal ani jednoho pomocnka k, e klter m u tak pespli sluebnk. Tohle byla patn zprva. A co si o tom mysl samotn mnii? zeptal se Tom opatrn. Cuthbert se rozesml a vrsit obliej se mu zvrsnil jet vc. Ty jsi ale vnmav chlapk, staviteli Tome. k si, e se nestv tak asto, abys vidl tolik mnich tak tvrd pracovat. Inu, nov pevor nikoho nenut. Ale jedno z pravidel svatho Benedikta si vykld tak, e jst erven maso a pt vno mohou jen ti eholnci, kte vykonvaj tlesnou prci, zatmco ti, co se jen modl a studuj, se mus spokojit se solenou rybou a slabm pivem. Uml by ti pedvst i propracovan teoretick vklad, kterm by to zdvodnil. Podstatn je, e dky tomuhle pstupu m spoustu dobrovolnk, kte najednou nramn stoj o tkou prci, zvl ti mlad. Cuthbert nevypadal, e by mu to njak vadilo, sp nad tm jen pobaven asl. Mnii ale nedokou stavt kamenn zdi, a jed, co jed, namtl Tom. Pi ei uslyel pl dtte. Ten zvuk ho vzal za srdce. Chvli mu trvalo, ne si uvdomil, jak je to divn, e tu maj v kltee dt. Zeptme se pevora, odpovdl mu Cuthbert, ale Tom ho sotva slyel. Znlo to jako pl hodn malho dtte, tak tden a dva starho, a zvuk pichzel odnkud hodn zblzka. Tom zachytil Ellenin pohled. I ona vypadala pekvapen a uasle. Pak se ve dvech objevil velk stn. Tomovi se udlal knedlk v krku. Veel mnich nesouc nemluvn. Tom se mu podval do obliejku. Byl to jeho synek. Tom jen ztka polkl. Dtko bylo rud v oblieji, mlo seven pstiky a otevenou pusu a ukazovalo svtu bezzub dsn. A povyk, kter vydvalo, nebyl dn bolestiv pl i projev nemoci, nbr prost jen usilovn touha domoci se njak potravy. Byl to zdrav, jadrn ev dobe ivenho silnho tvora a pod Tomem se podlamovala kolena levou, e je jeho potomek v tak dobrm stavu. Mnich, kter Tomova synka nesl, byl asi dvacetilet mladk s veselm vrazem, nepoddajnmi vlasy a irokm, trochu pihlouplm smvem. Na rozdl od ostatnch mnich nijak nereagoval na skutenost, e se ocitl v ptomnosti eny. Na vechny se mile usml a pak se obrtil na Cuthberta. Jonathan potebuje jet trochu mlka, prohlsil. Tom touil vzt nemluvn do nrue. Snail se nasadit naprosto kamenn obliej, aby njakm vrazem tve neprozradil svoje pocity.

Pokradmu se podval na dti. Nevdly nic vc, ne e oputn dt nael njak potuln mnich. Jejich oblieje neprozrazovaly nic ne mrnou zvdavost. Tohle dt si ani ve snu nespojovaly s novorozentem, kter nechali leet v lese. Cuthbert shl po nabrace a malm dbnku a naplnil ho z vdra s mlkem. Ellen se obrtila na mladho mnicha a zeptala se ho: Mu si toho prcka pochovat? Nathla ruce a mnich j nemluvn podal. Tom j zvidl. Touil pitisknout si ten nepatrn, hork uzlek k srdci. Ellen zaala dt houpat, a tak na chvli zmlklo. Cuthbert vzhldl a povzdechl si: Jo jo. Johnny Gro je docela dobr chva, ale enskou ruku nem. Ellen se na mladka usmla. Pro ti kaj Johnny Gro? zeptala se. Cuthbert odpovdl za nj. Protoe nepozn rozdl mezi groem a stbrkem, ekl a poklepal si prstem na spnek, aby dal najevo, e Johnny je trochu pitroubl. Ale vypad to, e potebm takovch malch nmch tvorek rozum lp ne my, co mme rozumu na rozdvn. Vechno je soust njakho irho radku boho, tm jsem si jist, dodal ponkud neurit. Ellen pomalu dola k Tomovi a te mu dt podvala. Snad mu etla mylenky. Vnoval j pohled pln hlubok vdnosti a vzal drobounk nemluvn do svch obrovskch rukou. Pes deku, do n byl synek zabalen, ctil, jak mu v hrudi bije srdko. Deka byla z dobr ltky. Tom se na okamik podivil, kde mnichov vzali tak kvalitn vlnu. Pitiskl dt k hrudi a pohupoval s nm. Neovldal vak tohle umn tak dobe jako Ellen, protoe dt vzpt zaalo znovu kiet. Tomovi to ale bylo jedno. Ten hlasit, nalhav povyk, to byla hudba pro jeho ui, jeliko to znamenalo, e dt, kter odloil, je zdrav, siln a m se k svtu. Bylo to pro nj tk, ale ctil, e nechat dt v kltee bylo sprvn rozhodnut. Kam ho ukldte k spnku? zeptala se Ellen Johnnyho. Tentokrt j Johnny odpovdl sm. M svou kolbku v dormiti, prohlsil soustedn, tam, co spme vichni. Mus vs celou noc budit. Stejn vstvme o plnoci na modlitby, mvl rukou mlad mnich. No jist! Zapomnla jsem, e eholn brati maj stejn bezesn noci jako matky, usmla se na nj. Cuthbert podal Johnnymu dbnek s mlkem. Mladk vyzvedl dt Tomovi z nru zkuenm pohybem jedn ruky. Tomovi se jet nechtlo synka poutt, jene v mnichovch och neml na dt sebemen prvo, a tak si je musel nechat vzt. Johnny s nemluvntem vzpt zmizel a Tom musel pemhat nutkn, kter mu velelo, aby se sebral, el za usmvavm mnichem a ekl mu: Pokej, zadr, tohle je

mj syn, tak mi ho vra. Ellen k Tomovi pistoupila, nenpadn mu sevela pai, aby mu dala najevo, e chpe, jak mu je. Toma napadlo, e m dal dvod k tomu, pro by tady chtl zstat. Kdyby tu dostal prci, mohl by vdat Jonathana v podstat bez ustn, jako kdyby ho vbec nikdy neopustil. Byla to pli krsn pedstava, ne aby se mohla splnit, a Tom se ani neodvaoval si nco takovho pt. Marta a Jack jen vyvalili oi, kdy vidli dbnek pln smetanov hustho mlka, kter si Johnny odnel. Cuthbert na dti licky mrkl a zeptal se Toma: Nedaly by si tvoje dti trochu mlka? Jist, ote, urit by si daly, pikvl Tom. Sm by se s chut napil. Cuthbert nabral mlko do dvou devnch misek a podal je Mart a Jackovi. Bleskov je vypily, jen kolem st jim zbyla velk bl koleka. Jet trochu? nabdl jim Cuthbert. Ano, prosm, odpovdly ob dti jednohlasn. Tom se podval na Ellen a bylo mu jasn, e prov stejn pocity jako on hlubokou vdnost a levu pi pohledu na to, e se dti konen trochu nasyt. Cuthbert znovu naplnil misky a nezvazn se pitom zeptal: Odkud vlastn jdete, lidiky? Z Hrabtova, od Shiringu, odpovdl Tom. Vyrazili jsme u vera rno. Jedli jste od t doby nco? Ne, piznal Tom neochotn. Bylo mu jasn, e se pleat mnich vyptv velice laskav, ale nechtlo se mu piznvat, e se mu takovou dobu nepodailo dt dtem najst. Tak si vezmte pr jablek, abyste vydreli do veee, vybdl je Cuthbert a ukzal na sud u dve. Alfred, Ellen a Tom pistoupili k sudu, zatmco Marta a Jack dopjeli druhou misku mlka. Alfred se pokouel nabrat si plnou nru jablek, ale Tom mu je vyrazil z ruky a tie na syna zasyel: Sta dv nebo ti. Mladk si vzal ti. Tom s vdnost sndl pr jablek. Hned ml v aludku lep pocit, ale pesto musel myslet na to, kdy tak asi mou v kltee podvat veei. Pak si s levou vybavil, e mnii zpravidla jed za svtla, aby uetili na svkch. Cuthbert se soustedn zadval na Ellen. Neznme se odnkud? zeptal se nakonec. en to zjevn nebylo pjemn. Myslm, e ne, pokrila rameny. Jsi mi njak povdom, ozval se nejist Cuthbert. Kdy jsem byla mal, bydlela jsem kousek odtud, poznamenala Ellen.

To bude ono, pikvl mnich. Proto mm takov divn pocit, e vypad star, ne bys mla vypadat. Mus mt velice dobrou pam. Zamrail se na ni. Tak dobrou zase ne, povzdechl si. Jsem si jist, e jsem t jet nkde Ale to je nakonec jedno. Pro jste odeli z Hrabtova? Protoe na nj vera za svitu zatoil neptel a dobyl ho, vysvtloval Tom. Hrab Bartolomj je obvinn z velezrady. To Cuthbertem otslo. Vichni svat, ochraujte ns! zvolal a najednou vypadal jako star sluebn, na kterou to bejek. Velezrada! Venku se ozvaly kroky. Tom se otoil a uvidl, jak dovnit vchz njak dal mnich. To je n nov pevor, ozval se Cuthbert. Tom pevora okamit poznal. Byl to Philip, ten mnich, kterho potkali na cest do biskupskho palce a kter jim dal moc chutn sr. Najednou vechno zapadlo na sv msto: nov knigsbridgesk pevor byl pvodn pevorem v mal misii v lesch, a kdy tady nastupoval, pivezl Jonathana s sebou. Tomovi poskoilo srdce nadj. Philip byl hodn lovk a Tom se mu podle veho zamlouval. Take mu urit d prci. Philip ho hned poznal. Zdravm t, staviteli, zahlaholil. Tak ti nakonec v biskupskm palci dnou prci nedali? Ne, ote. Arcidkan nebyl ochotn si m najmout a biskup tam v tu chvli nebyl. Jiste nebyl byl tou dobou u v nebi, jene jsme to nevdli. Biskup je po smrti? Ano. To je pece u znm vc, vpadl jim Cuthbert netrpliv do hovoru. Tom a jeho rodina prv dorazili z Hrabtova. Hrab Bartolomj je zajat a jeho hrad dobyli neptel. Philip jen mlky stl. To je rychlost, zamumlal nakonec. Rychlost? opakoval Cuthbert. Pro k ,rychlos? Bylo jasn, e m Philipa moc rd, ale trochu se ho boj, jako otec, jeho syn odeel do vlky a po ase se vrtil dom s meem u pasu a s trochu nebezpenm vrazem v och. Tys vdl, e se nco takovho stane? Philipa to trochu uvedlo do rozpak. Ne, tak pln ne, odpovdl nejist. Slyel jsem njak ei o tom, e se hrab Bartolomj chyst vzept krli. Konen se vzpamatoval. Meme bt vichni rdi, e to tak dopadlo, prohlsil. tpn slbil, e bude chrnit crkev, zatmco Maud by ns mohla pronsledovat, jako to dlal jej zesnul

otec. No ovem. Tohle je dobr zprva. Tvil se tak poten, jako kdyby se o to zaslouil sm. Tom se ale nechtl bavit o hrabti Bartolomjovi. Pro m to moc dobr zprva nen, ekl nakvaen. Hrab si m den pedtm najal, abych mu vylepil hradn opevnn. Nedostal jsem mzdu ani za jeden jedin den. To je smla, pikvl Philip. A kdo vlastn hrad napadl? Lord Percy Hamleigh. Ale. Philip pikvl a Tom ml pocit, e tahle novinka jen potvrdila Philipovo oekvn. Koukal jsem, e tady zkou leccos vylepit, poznamenal Tom ve snaze stoit hovor k tmatu, kter by vce vyhovovalo jeho vlastnm zjmm. Snam se, pikvl nov pevor. Jsem si jist, e chce znovu postavit tu v u chrmu. Znovu postavit v, opravit stechu, vydldit podlahu ano, to vechno chci podniknout. A ty bys tu rd dostal prci, dodal. Zejm mu teprve v tu chvli dolo, pro se vlastn Tom vydal do Kingsbridge. Njak mi to nemysl. Moc rd bych t najal. Ale nemm ti m zaplatit. Tenhle klter je pln na mizin. Tom ml pocit, jako by mu nkdo vrazil rnu pst. Byl si jist, e tady prci dostane vechno tomu nasvdovalo. Nemohl vit svm um. Zstal na Philipa tup zrat. Bylo pro nj ve skutenosti tak trochu neuviteln, e by pevorstv mohlo bt pln bez penz. Hospod sice ekl, e vechnu mimodnou prci dlaj sami mnichov, ale i tak klter si pece vdycky me pjit penze od id. Tom ml pocit, e tm pro nj vechno kon a dl u nem smysl se nikam plahoit. A u ho nutilo putovat celou zimu cokoliv, te ho to opustilo a v Tomovi zbyl jen pocit slabosti a bezradnosti. U nemu jt dl, pomyslel si, skonil jsem. Philip si viml, jak hluboce jeho slova stavitele zashla. Mu ti nabdnout veei, msto na span a rno nco k sndani, poznamenal. Tomem lomcoval zahokl vztek. To beru, pikvl. Ale radi bych si na to vydlal, dodal nabrouen. Philip si viml stavitelova hnvu, zvedl obo, ale promluvil mrnm hlasem. dej o to Boha to nen ebrn, to je modlitba. Nae vyel z mstnosti. Ostatn vypadali ponkud vyden a Tom si uvdomil, e je na nm vztek vidt. Jejich upen pohledy ho drdily. Vyel ze skladit nkolik krok za Philipem, zastavil se na dvoe, zadval se na velk star chrm a snail se ovldnout svoje pocity.

Po chvli za nm vyla Ellen a dti. Ellen mu poloila ruku kolem pasu ve snaze njak ho ukonejit. Gesto vyvolalo mezi novici spoustu eptn a pouchovn. Tom si jich nevmal. Budu se modlit, prohlsil trpce. Budu se modlit, aby udeil blesk a srovnal celou crkev se zem. Bhem poslednch dvou dn se Jack nauil mt obavy z budoucnosti. Za svho krtkho ivota nikdy nemusel myslet dl ne jeden den dopedu. I kdyby to zkusil, vdl by, s m me potat. V lese byl jeden den jako druh a ron obdob se stdala pomalu. Te ale z jednoho dne na druh nevdl, kde se ocitne, co bude dlat ani jestli bude jst. Ze veho nejhor byl pocit hladu. Jack tajn jedl trvu a list, aby trochu ulevil svravm kem, ale doshl tm jen toho, e se bolesti v bie trochu zmnily a chlapce se ndavkem zmocovaly podivn stavy. Marta asto hlady plakala. Jack a Marta chodili neustle spolu. Dvenka k nmu vzhlela, co se mu nikdy pedtm nestalo. Jene on ji nijak nemohl zbavit jejho trpen a tenhle pocit bezmoci byl snad jet hor ne samotn hlad. Kdyby byli pod jet v jeskyni, vdl by, kam m jt, aby tam ulovil kachnu, uml by najt oechy i ukrst vajka. Jene ve mstech a vesnicch a na neznmch cestch mezi nimi byl naprosto ztracen. Bylo mu jasn jen to, e Tom mus najt prci. Odpoledne strvili v dom po hosty. Byla to prost che o jedn mstnosti, s hlinnou podlahou a ohnitm uprosted. V pesn takovch domcch bydleli rolnci ve vesnicch, ale Jackovi, kter strvil vtinu ivota v jeskyni, to pipadalo jako asn staven. Zajmalo ho, jak se d takov dm postavit, a Tom mu to vyloil. Nejdv se mus porazit dva mlad stromy, osekat je a poloit na zem do pravho hlu. Pak je poteba dal dva stromy poloit stejnm zpsobem o tyi yardy dl. Tyhle dva trojhelnky se pak k sob na koncch spoj slemenem ili vaznic, tedy vlastn podnm trmem. Rovnobn s vaznic se pak na trojhelnky pidlvaj proti sob leh klacky, kter vytvo ikmou stechu sahajc a na zem. Pes klacky se pidlaj snopky ze spletenho rkos, takeen kalenice, kter se namo v dkm bahn, aby jimi neprotkala voda. Lomenice, tedy ela domku, se vzty z klack zaraench do zem, trbiny mezi nimi se tak vypln mazanic. V jedn lomenici se udlaj dvee. Okna staven nem. Jackova matka hodila na zem erstvou slmu a Jack rozdlal ohe kesadlem, kter nosil vdycky u sebe. Kdy byli ostatn z doslechu,

zeptal se matky, pro pevor Toma nezamstnal, kdy je na prvn pohled jasn, e je tu poteba udlat spoustu prce. Vypad to, e pevor nechce utrcet penze, kdy se kostel d jet jaktak pouvat, odpovdla. Kdyby spadl cel chrm, musel by ho nechat postavit, ale kdy je to jen v, d se s tm vydret. Jakmile zaalo denn svtlo slbnout a pechzet v soumrak, veel do domku pro hosty kuchtk z kuchyn a pinesl velik hrnec pln hust polvky a k tomu pecen chleba, e by ho dospl chlap neunesl. To vechno jen a jen pro n. Polvka byla uvaen ze zeleniny, bylinek a kost a na hladin plavala mastn oka. Chleba byl upeen z nejrznjch druh obil, od ita, pes jemen po penici a byl vylepen suenmi oky a boby. Je to nejobyejnj chleba, jak se d jst, pouil Alfred Jacka, ale Jackovi, jen jedl chlb poprv v ivot ped dvma dny, to nramn chutnalo. Nacpal se, a ho z toho bolel aludek. Alfred jedl tak dlouho, dokud bylo co jst. Kdy se pak usadili kolem ohn a snaili se tu nenadlou hostinu strvit, zeptal se Jack Alfreda: Pro vlastn ta v spadla? Nejsp do n udeil blesk, odpovdl Alfred. Nebo tam hoelo. Vdy tam nem co hoet, namtl Jack. Vechno je z kamene. Stecha z kamene nen, ty troubo, upozornil ho Alfred jedovat. Stecha je ze deva. Jack se na chvli zamyslel. A kdy sho stecha, dm vdycky spadne? Alfred pokril rameny. Nkdy. Chvli sedli mlky. Tom a Jackova matka si o nem tichmi hlasy povdali na opan stran ohnit. Stejn je to legrace s tm dttem, prohlsil Jack najednou. Co je legrace? zeptal se Alfred po chvli. No, vm se ztrat jedno dt v lesch a najednou se tady objev jedno dt v kltee. Jene Alfredovi ani Mart zejm nepipadala tahle shoda okolnost nijak zvl dleit a Jack na to rychle zapomnl. Vichni mnii li spt hned po veei, a protoe chudm hostm neposkytovali svky, sedla Tomova rodina kolem ohnit. Dvali se do plamen, dokud ohe nevyhasl, a pak se i oni uloili na slmu. Jack zstal vzhru a pemlel. Napadlo ho, e kdyby katedrla bhem noci shoela, veker jejich problmy by se tm vyeily. Pevor by najal Toma, aby dm znovu postavil, vichni by bydleli v podnm dom a do smrti by jedli hustou polvku z kost a podn chlb s oky a boby. Kdybych byl na Tomov mst, pemtal chlapec, sm bych ten kostel podplil. Pokal bych, a vichni usnou, tie bych vstal, vyplil

se ven, vklouzl do katedrly, tam rozdlal ohe a vrtil se zase hezky nenpadn zptky. Ohe by se mezitm uten il, a a by vypukl poplach, j bych pedstral, e jsem celou dobu spal. A by lid zaali lt vdra vody na hoc chrm, jako to dlali, kdy na hrad hrabte Bartolomje hoely stje, pidal bych se k nim, jako kdybych se toho ohn chtl zbavit pln stejn jako oni. Alfred a Marta u spali Jack to snadno poznal podle toho, jak oddechovali. Tom a Ellen dlali pod Tomovm pltm to, co tam vdycky dlaj (Alfred povdal, e se tomu k ukn), a jakmile skon, tak rychle usnou. Take nen moc pravdpodobn, e by Tom vstal a el podplit katedrlu. Co chce ale v tom ppad dlat? To bude cel rodina putovat tak dlouho krajem, a vichni umou hlady? Kdy vichni spali a Jack slyel, jak cel tveice oddychuje pomalm, pravidelnm tempem, kter svdilo o hlubokm spnku, dolo mu najednou, e ohe v katedrle bude muset zaloit on. Srdce se mu pi t pedstav rozbuilo strachy. Bude muset velice tie vstt. Nejsp se mu poda otevt dvee a vyklouznout ven, ani by nkoho vzbudil. Dvee do katedrly budou mon zamen, ale Jack nepochyboval o tom, e se njak cesta dovnit najde zvl pro nkoho, kdo je tak mal. Vdl, e jakmile bude uvnit, mus se njak dostat ke stee. Za posledn dva tdny se toho od Toma hodn nauil. Tom mluvil o stavbch a stavn v jednom kuse. Vtinu svch vklad adresoval Alfredovi. Mladka to ani trochu nezajmalo, zato Jacka ano. Dovdl se mimo jin, e vtina chrm m do stn vestavn schodit, po nich je mon se dostat do vych st stavby kvli opravm. Bude muset njak takov schodit najt a vylzt po nm a pod stechu. Posadil se ve tm a naslouchal, jak ostatn oddychuj. Dokzal rozeznat Tomv dech, protoe stavitel pi span trochu chrel. Bylo to pr (kala to matka) zpsoben tm, jak dlouh lta vdechoval kamenn prach. Alfred jednou mocn zachrpal, pak se pevrtil na druh bok a spal zase naprosto tie. Jakmile se mu poda zaloit ohe, bude se muset rychle vrtit zptky do domku pro hosty. Co by mu mnichov udlali, kdyby ho chytili? V Shiringu Jack vidl chlapce zhruba stejnho vku, kterho svzali a zmrskali za to, e v obchod s koenm ukradl homoli cukru. Chlapec jeel a neprosn rny mu dopadaly na ki tak mocn, a mu cel zadnice krvcela. Vypadalo to mnohem h, ne kdy se lid mezi sebou prost zabjej, jako to dlali na hrad v Hrabtov. Vidina krvcejcho chlapce Jacka ve skutenosti celou dobu straila. Dsilo ho, e by se mu nakonec mohlo stt nco podobnho.

Jestli to udlm, umioval si, do smrti to neprozradm iv dui. Znovu si lehl, podn se zabalil do plt a zavel oi. Pemtal, jestli bude katedrla zaven. Pokud ano, mohl by se dovnit dostat oknem. Kdyby peel na severn stranu chrmu, nikdo by ho tam nevidl. Mnii maj dormit v jin sti kltera a navc mezi katedrlou a lonic stoj rajsk zahrada, zatmco u severn stny dmu nen nic jinho ne hbitov. Rozhodl se, e se tam jen zajde podvat, aby zjistit, jestli by to vbec bylo mon udlat. Jet chvli vhal a pak vstal. erstv slma mu praskala pod nohama. Znovu se zaposlouchal do pravidelnho dechu ty sp lecch na zemi. Bylo naprost ticho: i myi se pestaly hbat ve slm. Jack udlal krok a znovu nastrail ui. Ostatn spali dl. Chlapec ztratil trplivost a temi rychlmi krky dobhl ke dvem. Kdy se tam zastavil, myi se zejm rozhodly, e se nemaj eho bt, a zaaly opt mejdit po podlaze. Lid se ale neprobudili. Prsty se dotkl dve a pak rychle pejel rukama k zvoe. Bylo to dubov prkno zaklesnut za dv skoby. Jack pod zvoru vsunul ob ruce, sevel ji a pokusil se ji nadzvednout. Byla t, ne ekal, a sotva se mu ji podailo zvednout zhruba o palec, musel ji zase pustit. Kdy dopadla zptky na skoby, ozvalo se tlumen uchnuti, je ve tm znlo velice hlasit. Chlapec ztuhl a naslouchal. Tomv chriv dech zaal znt pervav. Co eknu, jestli m tu chyt? pomyslel si Jack v zoufalstv. eknu, e jsem el ven el jsem ven u vm eknu, e jsem el ven, protoe jsem si poteboval ulevit. Jakmile ml pichystanou vmluvu, hned mu bylo lpe. Slyel, jak se Tom otoil, a ekal, e kadou chvli zaslechne hlubok, chraplav hlas, ale nic takovho se nepihodilo a za chvli u Tom zase klidn oddechoval. Okraje dve byly lemovny pzran stbitm svtlem. Zejm venku svt msc, kal si v duchu Jack. Znovu sevel zvoru, zhluboka se nadechl a zabral ze vech sil. Tentokrt u byl pipraven na to, jak je zvora tk. Zvedl ji a zkusil pithnout k sob, ale nepodailo se mu dostat ji nad okraj skob, a tak zstala zaklesnut. Nadzvedl ji jet o kousek v a konen se mu podailo ji uvolnit. Pitiskl si ji na hru a povolil trochu seven rukou. Pak si prkno pomalu na jedn stran pustil na jedno koleno, pak na ob a nakonec zvoru poloil na podlahu. Pak zstal chvli stt v pedklonu, ekal, a se mu zklidn dech a bolest v pach polev. Ostatn dl vydvali zvuky svdc o tom, e tvrd sp. Jack nesmle pootevel dvee, aby vznikla nepatrn skulinka. elezn panty skpaly a kvrou se dovnit dral studen vzduch.

Chlapec se zachvl. Podn si uthl pl kolem tla a otevel dvee o trochu vc. Vyklouzl ven a zavel za sebou. Mraky se roztrhaly, vyel msc a visel na neklidn obloze. Vanul studen vtr. Jacka se na okamik zmocnilo pokuen vrtit se do teplho, zadchanho domku. Nad temnm pevorstvm se tyila obrovit silueta katedrly se zborcenou v. V msnm svtle byl dm cel stbrn a ern a mohutnmi stnami a malinkmi okny pipomnal sp hrad. Byl eredn. Vude bylo ticho. Mon e za zdmi kltera, dole ve vesnici, bylo jet pr lid vzhru. Sedli u dohasnajcho ohn a popjeli pivo nebo pi svitu loue nco ili. V kltee se ale nic nehbalo. Jack upral pohled na katedrlu a pod jet vhal. Obrovit stavba na nj hledla vytav, jako by vdla, co m chlapec za lubem. S pokrenm ramen ze sebe ten straideln pocit setsl a vydal se pes irok trvnk k zpadn stn chrmu. Dvee byly zamen. Obeel stavbu ze severn strany a nakukoval do oken. Za nktermi z oken katedrly byly poven dlouh pruhy prsvitn lnn ltky, kter zejm mly vnitn prostory trochu chrnit ped zimou, ale ty by pro Jacka nemly pedstavovat vznamnj pekku. Okna byla dost irok, aby se jimi dokzal prothnout, ale byla pli vysoko, ne aby se k nim mohl pithnout. Prsty ohmatval kamennou ze a hledal njak skuliny na mstech, kde vypadala malta, ale nenael ani jednu dostaten velkou kvru, do n by mohl zasunout piku nohy. Poteboval nco, co by mohl pout jako ebk. Napadlo ho, e by si mohl nanosit kameny ze zcen ve a postavit si tu takov mal, provizorn schdky, jene nepokozen kvdry jsou pli tk a rozbit kameny jsou zase pli nepravideln. Ml takov dojem, e bhem dne nkde zahldl cosi, co by pesn vyhovovalo jeho potebm, a nutil mozek, aby si vzpomnl, co to bylo. Ml stejn pocit, jako kdy se lovk pokou zahldnout nco koutkem oka: pod je to o mal kousek mimo dohled. Pak se podval pes hbitov zalit msnm svitem na stje a rzem se mu to vybavilo: lo o mal devn stupnek pro jezdce. Ml jen dva nebo ti schdky a pomhal lidem vyvihnout se na vt kon. Jeden z mnich na stupnku bhem dne stl a kartoval hbet koni. Chlapec se vydal pes trvnk na cestu ke stji. Stupnek byl pedmt, kter na noc nejsp nikam neschovvaj, vdy ani nestoj za ukraden. Jack el tichounce, ale kon ho stejn zaslechli a jeden i dva odfrkli a lehce zarli. Chlapec se vyden zastavil. Ve stji me klidn spt podkon. Jack chvli stl a naslouchal, jestli nkde

nezaslechne, e by se nkdo hbal, ale nic neslyel a kon se opt uklidnili. Stupnek nikde nevidl. Mon ho odkldaj ke stn. Jack napnal pohled a zral do stn vytvench msnm svtlem. Dlalo mu pote vbec nco rozeznat. Opatrn doel a pln ke stji a po cel dlce ji obeel. Kon ho znovu zaslechli a tentokrt z jeho blzkosti vrazn znervznli. Jeden z kon hlasit zarl. Jack ztuhl. Njak musk hlas zvolal: Uklidnte se, uklidnte se. Jak tam Jack stl jako zkroucen socha, najednou uvidl stupnek pmo ped sebou. Kdyby byl udlal jet jeden krok, upadl pes nj. Zase chvli vykval. Konen se ze stje pestaly ozvat jakkoliv zvuky. Sklonil se, zvedl stupnek a hodil si ho pes rameno. Otoil se a kradl se pes trvnk zptky ke katedrle. Ve stji panovalo naprost ticho. Kdy vylezl na nejvy schod stupnku, stle byl pli nzko, ne aby doshl do okna. Stran ho to zlobilo: nedokzal se ani podvat dovnit. Jet pod se nerozhodl, e skuten udl to, co si pedsevzal, ale nechtl, aby mu v tom zabrnily njak technick pekky. Chtl se rozhodnout sm. Litoval, e nen tak vysok jako Alfred. Jet mohl zkusit jednu vc. Poodstoupil si, krtce se rozebhl, jednou nohou se odrazil od stupnku a skoil co nejv. Tak docela snadno doshl na doln kraj okna a chytil se kamennho rmu. S heknm se pithl nahoru a vzpral se, a napl sedl na parapetu. Jene kdy se pokusil oknem prolzt, ekalo ho pekvapen. Okno bylo zatarasen eleznmi memi, kter nebylo zvenku vidt nejsp proto, e byly ern. Jack si klekl na parapet a obma rukama me osahval. Pes n se rozhodn dovnit nedostane: nejsp tam byly prv proto, aby nikomu nedovolily vniknout dovnit, kdy je katedrla zaven. Chlapec zklaman seskoil na zem. Vzal stupnek a odnesl ho zptky tam, kde ho nael. Tentokrt zstali kon zticha. Podval se na zcenou severozpadn v. Byla nalevo od hlavnch dve. Opatrn vyplhal po kamenech na kraji hromady, nakukoval do vnitku chrmy a snail se pijt na to, jestli by nelo dostat se dovnit pes su. Kdy msc zael za mrak, Jack zstal stt, tsl se a ekal, a msc zase vyjde. Bl se, e by mohl vlastn vahou jakkoliv byla zanedbateln uvolnit usazen balvany a zpsobit, e by se hromada sesula. Mon by ho to nezabilo, ale urit by to vzbudilo cel klter. Kdy msc opt vyel, chlapec bedliv prozkoumal hromadu a rozhodl se, e zkus lzt dl. Zaal plhat a srdce ml pitom a v krku. Vtina kamen leela pevn na svch mstech, ale jeden i dva se pod jeho vahou zhouply. Takovhle lezen by se mu moc zamlouvalo,

kdyby bylo denn svtlo, nkde pobl byl nkdo, kdo by mu mohl pomoci, a on sm neml provinil pocit, e dl nco nedovolenho. Te byl ale pli vyden a jistota, kterou jinak ctil v nohou, kdykoliv nkam lezl, ho opustila. Uklouzl po vlhkm povrchu a mlem spadl dol. A v tu chvli se rozhodl, e dl u nepoleze. Byl dost vysoko, aby se dval shora dol na stechu bon lodi, kter se pimykala k severn stran hlavn chrmov lodi. Jack doufal, e by nkde ve stee mohla bt dra, nebo e by teba mezi stechou a hromadou suti mohla bt mezera, ale zklamal se. Stecha se bez jakhokoliv pedlu zaezvala do trosek ve, take tam nikde nebyla ani skulina, kudy by bylo mon prothnout se dovnit. Jack z toho byl napl zklaman, ale napl se mu ulevilo. Vydal se zase na cestu dol. Lezl pozadu, elem k hromad a jen se pes rameno dval, kam by mohl poloit chodidlo. m byl bl k zemi, tm lpe se ctil. Poslednch pr stop seskoil a s levou pistl na trv. Vrtil se k severn stn katedrly a vydal se na dal obchzku. V poslednch tdnech vidl nkolik chrm a vechny mly v podstat stejn tvar. Nejvt st tvoila hlavn chrmov lo, kter vdycky mila od zpadu na vchod. Pak tam byla dv kdla, jim Tom kal pn lodi. Ty byly kolm k hlavn lodi a vedly na sever a na jih. Za nimi byla vchodn st hlavn lodi, kde byl olt. Thle sti se kalo oltn prostor apsida a byla krat ne zbvajc st hlavn lodi. Kingsbridge se od ostatnch katedrl liil jen v tom, e u zpadnho prel ml dv ve, kadou po jedn stran vchodu. Ve symetricky odpovdaly pnm lodm. V severn pn lodi uvidl Jack dvee. Zkusil je otevt a zjistil, e jsou zamen. Krel dl a obeel vchodn st chrmu, kde byl oltn prostor. Tam dn dvee nenael. Zastavil se a rozhldl se pes dvr porostl trvou. Ve vzdlenjm, jihovchodnm rohu pevorstv uvidl dv staven, pitl a pevorv dm. Oba byly temn a ztichl. Pokraoval dl, obeel vchodn roh oltnho prostoru a vydal se podle jeho jin stny k pstavku, kter tvoil jin pnou lo. Na konci lodi byla jako ruka na pai postaven kruhov stavba, kter tady kali kapitolka. Mezi pnou lod a kapitolkou byl uzounk prchod, kterm bylo mon projt do rajsk zahrady. Jack prchodem proel. Zjistil, e se ocitl na tvercovm prostranstv. Uprosted rostl trvnk a kolem dokola byl chodnk s loubm. Svtl kmen oblouk zil v msnm svtle pzranou blost a zasteen chodnky byly ponoeny do neproniknuteln tmy. Jack chvli ekal, ne si oi zvyknou na ero.

Pak se vydal k vchodn stran zahrady. Po lev ruce rozpoznal dvee vedouc do kapitolky. Jet o kus dl vlevo, na jinm konci vchodnho chodnku, uvidl proti sob dal dvee. Ty nejsp vedly do dormite, kam se mnichov ukldaj na noc. Po prav ruce zahldl Jack jet jedny dvee. Tmi bylo mon projt do jin pn lodi katedrly. Zkusil je otevt. Byly zamen. Krel dl podl severnho chodnku. Tam nael dvee vedouc pmo do hlavn chrmov lodi. Tak byly zamen. Podl zpadnho chodnku nenael nic, dokud nedoel a na jeho jihozpadn konec. Tam objevil dvee vedouc do refekte. Kolik je asi tak poteba sehnat jdla, pomyslel si, aby se kad den podn najedlo tolik mnich. O kus dl uvidl kanu se labem. Tady si mnichov myj ped jdlem ruce. el dl po jinm chodnku. Asi v polovin cesty uvidl oblouk. Zahnul tam a zjistil, e se ocitl v njak mal ulice. Refekt ml po prav stran a dormit po lev. Pedstavoval si, jak vichni mnichov le na zemi a sp a od nj je oddluje jen jedna jedin kamenn ze. Na konci uliky nebylo nic, jen bahnit svah vedouc k ece. Jack tam chvli stl a dval se do vody, kter se valila njakch sto yard pod nm. Z njakho nepochopitelnho dvodu si v tu chvli vzpomnl na pbh o rytovi, ktermu sice usekli hlavu, ale on il dl. A proti sv vli si Jack pedstavil, jak ten bezhlav ryt vystupuje z vody a kr mu vstc po svahu nahoru. Nic takovho tam Jack pochopiteln nevidl, ale pesto dostal strach. Otoil se a upaloval zptky do rajsk zahrady. Tam se ctil o poznn bezpenji. Kdy probhl obloukem, zastavil se a zadval se na tvercov prostranstv zalit msnm svitem. Ctil, e mus existovat njak zpsob, jak se dostat do tak obrovsk budovy, ale u ho nenapadalo, kam by se ml jet podvat. Svm zpsobem byl rd. Ml v myslu podniknout nco navsost nebezpenho. Pokud se uke, e to nejde, tm lp pro nj. Na druh stran ho dsila pedstava, e budou muset rno pevorstv opustit a zase se vydat na cestu: nekonen trmcen, hlad, Tomovo zklamn a jeho potlaovan hnv, Martiny slzy. Tomu vemu by bylo mon pedejt, a staila by na to jedna mal jiskika z pazourku uloenho ve vku, kter Jackovi zrovna v tu chvli visel u pasu! Koutkem oka zahldl njak pohyb. Trhl sebou a srdce mu zaalo bt jako splaen. Pootoil hlavu a ke sv hrze uvidl jakousi pzranou postavu, jak se po vchodnm chodnku pomalu nese k chrmu a v ruce dr svtlo. Chlapci se zaal do hrdla drt vkik, ale podailo se mu jej potlait. Po prvn postav se objevila dal. Jack ustoupil hloubji do uliky, aby na nj nebylo vidt, vrazil si pst do pusy a

nemilosrdn se kousal do kloub, aby nezaal nahlas jeet. Uslyel njak zhadn mumln. Zmocnila se ho iroir hrza. Pak ho najednou osvtilo poznn: to, co vid, je zstup mnich, kte pechzej z dormite do chrmu na plnon bohoslubu a cestou si zpvaj njak alm. Akoliv u mu bylo jasn, co m ped sebou, jet chvli se potil strachy. Pak ho zaplavila vlna levy a chlapec se zaal neovladateln tst Mnich krejc v ele zstupu odemkl dvee do katedrly obrovskm klem. Mnichov vpochodovali dovnit. Ani jeden z nich se nerozhldl, dn se nepodval smrem k Jackovi. Vtina psobila dojmem, e jet napl sp. Ani za sebou nezaveli dvee chrmu. Sotva se Jack vzpamatoval a dal se trochu dohromady, uvdomil si, e se mu naskytla pleitost dostat se do katedrly. Jene ml pli zeslbl nohy, ne aby je dokzal pinutit k chzi. Sta, kdy prost vejdu dovnit, pesvdoval se. Vdy nemusm uvnit vbec nic dlat. Jen se rozhldnu kolem a zjistm, jestli je mon dostat se njak pod stechu. Ani nemusm dn ohe zakldat. Prost si to tam jen prohldnu. Zhluboka se nadechl, vykroil z uliky a po pikch se pikradl pes ndvo k otevenm dvem. Tam zavhal a nakoukl dovnit. Na olti hoely svky a v chru stli na svch mstech eholnci. Svtlo ale vytvelo jen mal skvrnky uprosted obrovskho przdnho prostoru, take stny a uliky byly i nadle ponoeny do hlubokho era. Jeden z mnich dlal cosi u olte, ale nedalo se rozeznat, co. Ostatn as od asu thle zazpvali pr ver njak nesrozumiteln hatmatilky. Jackovi pipadalo naprosto neuviteln, e se nkdo nech uprosted noci vythnout ze zahtho lka jen proto, aby provozoval nco takovho. Proklouzl dvemi a honem se pitiskl ke zdi. Byl uvnit. Tma ho dokonale ukrvala. Pesto na tomto mst nemohl zstat, jeliko by ho mnii zahldli, a pjdou po bohoslub ven. Odkradl se trochu dl dovnit. Mihotajc se svtlo svek vrhalo po stnch chrmu pohybujc se stny. Kdyby mnich stojc u olte vzhldl, mohl by Jacka spatit, jene byl podle veho naprosto soustedn na to, co dl. Jack rychle pebhal od jednoho mohutnho pile ke druhmu. Cestou se vdycky na okamik zastavil, aby se pohyboval nepravideln, stejn jako mihotav stny. Jak se blil k mstu, kde pn lodi petnala hlavn lo, svtlo nabvalo na sle. Chlapec trnul hrzou, e mnich u olte zniehonic vzhldne, uvid ho, vyraz pes pnou lo, chyt Jacka za ztylek Chlapec dorazil na roh pn lodi a s levou zahnul do hlavn chrmov lodi, kde byl stn opt tmav.

Na okamik se zastavil a vydechl levou. Pak zaal ustupovat pi kraji uliky k zpadn stn dmu. Cestou vytrvale dlal nepravideln pestvky, jako by stopoval vysokou. Kdy se konen dostal do nejvzdlenj, nejtmav sti katedrly, posadil se na sokl nejbliho sloupu a ekal, a me skon. Bradu zastril pod pl a dchal si na hru, aby se trochu zahl. Za posledn dva tdny se jeho ivot tak zsadn zmnil, e mu pipadalo, jako by ubhla cel lta od doby, kdy s matkou ili spokojen v lese. Vdl, e u nikdy v ivot nebude mt pocit takovho bezpe. Te u v, jak to je mt hlad, tst se zimou, strachovat se o ivot a pemhat zoufalstv, a do smrti se bude bt, e ho nco z toho zase potk. Vykoukl zpoza sloupu. Pmo nad oltem, tam, kde bylo svtlo svek nejjasnj, zahldl vysok, devn strop. Vdl, e novj kostely maj klenut kamenn stropy, jene Kingsbridge byla star katedrla. Takov devn strop bude moc dobe hoet. Vdy to nakonec stejn neudl, ekl si v duchu. Tom by byl zcela urit rd, kdyby katedrla lehla popelem. Jack si nebyl jist, e se mu Tom zamlouv stavitel byl pli siln, panovan a drsn. Jack si zvykl na mrnj zachzen, jakm se vyznaovala matka. Jene Tom Jackovi svm zpsobem uaroval, vlastn ho doslova uhranul. Jack bhem svho ivota nepotkal jin mue ne nejrznj psance a vyddnce. Nebezpen a surov chlapy, kte uznvali jedin nsil a prohnanost, mue, pro n bylo nejsmlejm inem to, kdy nkomu vrazili kudlu do zad. Tom byl pro chlapce pln nov, nevdan bytost, chodil beze zbran, a pitom byl hrd a neohroen. Jack nikdy nezapomene na to, jak se Tom postavil Williamu Hamleighovi, kdy mu mlad lord William nabdl, e od nj koup matku za libru. Nejvt dojem na Jacka udlalo, kdy zaznamenal, e lord William je vyden. Jack tehdy ekl matce, e si nikdy nedokzal pedstavit, e by nkdo mohl bt tak odvn jako Tom, a ona mu na to odpovdla: Prv proto jsme museli odejt z lesa. Potebuje mue, kterho bys mohl uznvat. Jacka ta poznmka nejprve zmtla, ale pak si uvdomil, e v hloubi due tou vykonat nco, co by na Toma udlalo dojem. Ale podplit katedrlu, to zrovna nebylo to prav. To bylo nco, o em by nikdo neml vdt, alespo hodn let ne. Ale teba jednou pijde den, kdy Jack Tomovi ekne: Vzpomn si na tu noc, jak shoela kingsbridgesk katedrla, a na to, jak t pak pevor najal, abys ji znova postavil, a vichni jsme dky tomu najednou mli dost jdla, stechu nad hlavou a klid? Tak j ti povm, jak to tehdy s tm ohnm bylo To bude ale velkolep okamik. Stejn se neodv to udlat, opakoval si znovu v duchu.

Zpv ustal a ozvalo se oupn nohou, jak se mnichov zaali chystat k odchodu. Bohosluba skonila. Jack se trochu sthl, aby na nj nebylo vidt, a ekal, a eholnci vyjdou z chrmu. Jak prochzeli kolem, sfoukvali svky stojc ve svcnech v chru, jen na olti nechali jednu svci hoet. Dvee se s bouchnutm zavely. Jack jet chvli vykval pro ppad, e by nkter z mnich zstal uvnit. ekal dlouho, ale neozval se ani hlsek. Konen se odvil vystoupit ze svho krytu za sloupem. Vykroil ulikou v hlavn lodi smrem k olti. Byl to divn pocit, ocitnout se sm v tak obrovsk, studen a przdn budov. Tak njak si mus pipadat my, pemtal Jack, kdy se schovv nkde v rohu, zatmco velc lid chod kolem n, a pak vybhne, kdy jsou konen pry. Doel k olti, nathl se, vzal do ruky silnou, svtlou svci a hned se ctil lpe. Nesl si svci ped sebou a prozkoumval vnitek dmu. V rohu, kde se stkala hlavn chrmov lo s jin pnou lod, na mst, kde se Jack nejvc bl, e si ho vimne mnich stojc u olte, nael ve stn dvee s jednoduchou zpadkou. Zkusil zpadku zvednout. Dvee se otevely. Svtlo svky padlo na toit schodit, tak zk, e by se tam tlust lovk rozhodn neprotlail, a tak nzk, e by se Tom musel ohnout v pase. Jack se vydal po schoditi nahoru. Dostal se na zk ochoz. Na jedn stran spatil adu malch oblouk, jimi bylo vidt do hlavn chrmov lodi. Od vrcholk oblouk se strop svaoval a k podlaze na druh stran ochozu. Podlaha nebyla rovn, nbr se pi okrajch svaovala a uprosted byla vyboulen. Jackovi chvli trvalo, ne pochopil, m to je. Stl nad bon ulikou pi jin stran hlavn chrmov lodi. Vypouklou podlahu, na n chlapec stl, tvoila klenba, kter se jako tunel thla po cel dlce jin uliky. Kdy se lovk podval na katedrlu zvenku, sklnla se stecha nad ulikou oste k zemi. To byl ten sklonn strop, na kterm Jack stl. Ulika tvoila bon chrmovou lo a byla mnohem ni ne hlavn lo, take k hlavn stee cel stavby ml pod jet hodn daleko. Vydal se po ochozu smrem na zpad a peliv ho prozkoumval. Kdy te byli mnii pry a on se nemusel bt, e si ho vimnou, zaalo to bt docela vzruujc. Bylo to, jako kdy vylezl na strom a na samm vrcholu, skryt ped zraky ostatnch nimi vtvemi, zjistil, e stromy jsou v korunch navzjem prorostl a lovk me pechzet z jednoho na druh, jako by se pr stop nad zem nalzal njak utajen svt.

Na konci ochozu uvidl dal mal dvka. Proel jimi a zjistil, e se ocitl uvnit jihozpadn ve, t, kter nespadla. Tohle byl zjevn prostor, kam neml nikdo pstup, jeliko tu bylo vechno hrub a nedodlan a msto podlahy tam byly jen poloen trmy, mezi nimi zely irok mezery. Pi stn vak vedlo vnitkem ve nahoru devn schodit bez zbradl. Jack vyrazil vzhru. Asi v polovin cesty byl v jedn stn mal klenut otvor. Schody vedly tsn kolem nj. Jack stril do otvoru hlavu a ruku se svkou. Ocitl se v pdnm prostoru. Pod sebou ml trmov strop a nad sebou olovnou stechu.Zprvu nemohl pijt na to, jestli je ve spleti trmov, na n zral, njak pravidelnost, po chvli mu dolo, jak je krov sestaven. Obrovsk dubov trmy, stopu irok a dv stopy vysok, spojovaly hlavn chrmovou lo po ce, od severu k jihu. Nad kadm vzacm trmem se tyily dal dv mohutn kldy a tvoily trojhelnk. ada pravidelnch trojhelnk se thla do dli a tam, kam svtlo svky nedosahovalo. Kdy se Jack podval pod sebe, uvidl horn stranu devnho malovanho stropu hlavn chrmov lodi, kter byl zespodu pichycen k pnm vaznm trmm. Na kraji pdnho prostoru, v rohu zkladen trojhelnk, byla uzounk lvka, koi mstek. Jack prolezl otvorem a dostal se na mstek. Bylo tam prv dost prostoru, aby se mohl narovnat. Dospl lovk by musel lzt po tyech. Popoel po mstku kousek dl. Tady bylo dost deva, aby tu mohl vzniknout por. Chlapec nasl vzduch a snail se pijt na to, jak divn pach ct ve vzduchu. Nakonec dospl k zvru, e je to smola. Cel krov byla naputn smolou. Tohle bude hoet jak such slma. Nhl pohyb na podlaze ho vydsil, a se mu srdce divoce rozbuilo. Vzpomnl si na bezhlavho ryte v ece a straideln mnichy v rajsk zahrad. Pak ho napadlo, e by to mohly bt myi, a hned se ctil lpe. Kdy se ale podval podn, zjistil, e to jsou ptci: mli pod okapy hnzda. Stecha mla stejn tvar jako katedrla, kterou chrnila, take se vtvila do pnch lod. Jack doel a na msto, kde pn lodi vybhaly do stran, a na rohu se zastavil. Uvdomil si, e mus bt pmo nad zkm toitm schoditm, po nm se dostal z chrmu na ochoz. Kdyby ml skuten v myslu zaloit tu ohe, tak by to ml udlat prv tady. Plameny se budou it tymi smry: na zpad po cel dlce hlavn lodi, na jih do jin pn lodi a na druhou stranu nad chr a do severn pn lodi. Hlavn nosn trmov krovu bylo sestaveno z jdra dubu, a pestoe devo bylo naten smolou, nemuselo by od plamnku svky chytit. Pod okapem ale chlapec uvidl star odezky deva a piliny, odhozen

kusy provaz a pytloviny a oputn pta hnzda. To bude vynikajc materil na podpal. Sta to posbrat a udlat z toho hromdku. Svka u pomalu dohovala. Vypadalo to tak jednodue. Posbrat odpadky, piloit k nim plamen svky a odplit se pry. Jako duch pejt pes dvr, vklouznout do domku pro hosty, zavt za sebou na zvoru, stoit se na slm do klubka a ekat, a vypukne pozdvien. Kdyby ho ale nkdo zahldl Kdyby ho chytili te, mohl by tvrdit, e jen nevinn prozkoumval katedrlu, a vyvzl by z toho pinejhorm s vpraskem. Kdyby ho ale naapali, jak se sna katedrlu podplit, skonilo by to asi h ne jen s jelity na hdch. Vzpomnl si na toho zlodje cukru v Shiringu a na to, jak mu zadnice krvcela. Vybavil si i to, jak tresty potkaly nkter psance, kte ili v lesch: Faramond Tlama ml uznut rty, Jackovi eenmu Kebule usekli ruku a Alana Catface strili do kldy a kamenovali ho tak, e od t doby u nebyl nikdy schopen podn mluvit. Jet hor vci slchval vyprvt o osudu lid, kte svj trest nepeili: jednoho vraha pivzali k sudu pobitmu hroty a pak ho kutleli ze svahu, take se mu hroty zabodvaly do tla. Jistho zlodje kon uplili zaiva. A jednu dvku, kter kradla, narazili na zapiatl kl. Co by asi tak udlali klukovi, kter se pokouel podplit katedrlu? Zamylen zaal zpod okapu tahat holav zbytky a skldal je na hromdku pmo pod jeden z mohutnch trm. Kdy byla hromdka asi stopu vysok, Jack se k n posadil a zadval se na ni. Svka u prskala. Jet chviliku a ztrat monost svj mysl uskutenit. Rychle piloil plamnek svky ke kousku pytloviny. Okamit chytila. Plameny se bleskov rozily na devn hobliny a pak na vysuen pta hnzdo. A vzpt u mal ohnek vesele plpolal. Jet pod bych ho mohl uhasit, pomyslel si Jack. Odpadky hoely trochu moc rychle. Jestli to pjde tmhle tempem, sho rychleji, ne zane trm nad nimi alespo doutnat. Jack honem nasbral dal zbytky a piloil je na ohe. Plameny vyrazily v. Jet pod bych to mohl uhasit, pomyslel si znovu. Smola, kterou byl trm naten, zaala ernat a kouit. Odpadky u mlem shoely. Sta, abych ten ohe nechal bt a nepikldal na nj, kal si chlapec v duchu. Pak uvidl, e ho i samotn lvka. Stejn bych nejsp pod jet dokzal ohe udusit pltm, pomyslel si. Msto toho pihodil do plamen dal hrst zbytk a plameny vylehly v.

V malm, sevenm kout mezi okapy zaalo bt horko a zakoueno, pestoe mraziv noc byla jen pr palc odtud, na druh stran stechy. Nkter u laky, k nim byly pibit olovn tabulky tvoc stechu, se zaaly plit. Pak konen vylehl mal plamnek i z mohutnho nosnho trmu. Katedrla zaal hoet. A bylo to. Te u se to nedalo vzt zptky. Jacka se zmocnil strach. Najednou chtl bt co nejrychleji pry a co nejdv zptky v domku pro hosty. Touil zamotat se do plt a schoulit se do mlkho dolku ve slm, pevn zavt oi a slyet, jak kolem nj vichni pravideln dchaj. Peel zptky po mstku. Kdy dorazil na jeho konec, ohldl se. Ohe se il pekvapiv rychle. Mon to bylo tou smolou, kterou byl krov naten. Vechny men kusy deva u byly v jednom plameni a hlavn nosn trmy zanaly tak hoet. Ohe se il podl mstku. Jack se k nmu otoil zdy a el dl. Prothl se otvorem na schodit ve vi a sebhl po schodech dol. Pak utkal po ochozu nad jin ulikou a na jeho konci vyrazil po toitm schoditi dol do hlavn lodi. Bez rozpakovn spchal ke dvem, jimi se do chrmu dostal. Byly zamen. Uvdomil si, jak je hlupk. Mnii pece dvee odemkli, kdy vchzeli dovnit, take je pochopiteln zase zamkli, kdy odchzeli. Strach se mu dral do hrdla jako nadmrn sousto. Podplil katedrlu a te zstal uvznn uvnit. Pemohl paniku a snail se uvaovat. Zvenku zkusil otevt vechny dvee vedouc do chrmu, a byly zaven. Ale teba jsou nkter z nich jenom zajitn na vnitn stran zvorou, a ne zamen. Take by se daly zevnit otevt. Spchal kolem olte do severn pn lodi a chvatn prozkoumal dvee v severnm prel. Mly zmek. Uhnl ztemnlou hlavn lod pes celou dlku katedrly a pokusil se postupn otevt dvee uzavrajc vchody pro vc z vesnice. Vechny troje dvee byly zamen na kl. Nakonec se vydal prozkoumat mal dvka, kter vedla do jin bon lodi ze severnho chodnku v rajsk zahrad. I ta byla zamen. Jackovi se chtlo breet, ale vdl, e by to nebylo k niemu. Zvedl oi k devnmu stropu katedrly. Zdlo se mu to, nebo skuten v slabm msnm svtle zahldl, jak se nad rohem mezi hlavn lod a jin pnou lod vzn tsn pod stropem chomek koue? Co si ponu? opakoval si nkolikrt.

Probud se mnii a vraz dovnit, aby zdolali ohe, v takovm zmatku, e si ani nevimnou jednoho malho chlapce, kter jim pod nohama vyklouzne z chrmu? Nebo ho okamit objev, sko po nm a budou na nj kiet nejrznj obvinn? Nebo budou spt a nebudou mt ani tuen, co se dje, dokud se cel stavba nezhrout a Jack neskon rozdrcen pod obrovskou hromadou kamen? Slzy mu vyhrkly z o a v duchu si pl, aby byl nikdy nepiloil plamen svky k t hromdce odpadk. Zoufale se rozhldl kolem sebe. Kdyby vylezl k oknu a zaal kiet, uslyel by ho nkdo? Nahoe se ozvalo njak zapraskn. Vzhldl a uvidl, e jeden z trm tvocch krov se utrhl, spadl na strop a prorazil v nm dru. Otvor vypadal jako rud skvrna na ernm pozad. Vzpt se ozvala dal ohluujc rna a obrovsk trm proltl stropem. Jakmile byl ve vzduchu, zaal se otet a pak dopadl na podlahu s tak mohutnm derem, e to otslo i silnmi sloupy podprajcmi hlavn chrmovou lo. Za nm se ze stropu vyvalil chvost jisker a havch uhlk. Jack nastrail ui a ekal, jestli usly pokik, voln o pomoc i vyzvnn zvonu. Nic se nedlo. der nikdo neslyel. Jestli je nevzbudilo tohle, tak k nim urit nedolehne ani jeho voln. J tady umu, pomyslel si hystericky. Jestli nepijdu na to, jak se dostat ven, uhom tady nebo to na m vechno spadne! Vzpomnl si na padlou v. Zvenku ji sice prozkoumal a dnou cestu dovnit nenael, ale v tu chvli byl nejist a vystraen, bl se, e uklouzne a zpsob lavinu. Kdyby si ji prohldl znovu, tentokrt zevnit, teba by objevil nco, co pedtm pehldl. A teba by mu zoufalstv umonilo prothnout se mstem, kde pedtm dnou skulinu nevidl. Rozebhl se k zpadnmu prel dmu. Ze ohn vychzejc z otvoru ve strop spolu s plameny olizujcmi trm, kter spadl na podlahu lodi, vydvaly te vraznj svtlo ne msc, a tak bylo sloupoad hlavn chrmov lodi najednou osvtlen sp zlatav ne stbrn. Jack si prohldl hromadu kamen, kter kdysi tvoily severozpadn v. Zdlo se, e vytvej jednolitou stnu. Tudy se ven rozhodn dostat nedalo. Chlapec se nadechl a ze vech sil naprosto nesmysln zajeel Mami!, pestoe mu bylo jasn, e ho matka neme slyet. Jet jednou se mu podailo potlait paniku. Nkde hluboko v mysli se mu rodila mylenka, kter se t ve tkala. Do t druh ve, do t, co pod jet stoj, se pece dostal tak, e peel po ochozu nad ulikou jin bon lodi. Kdyby se vydal po ochozu nad severn bon

lod, mohl by ve zcen vi najt njak otvor. Skulinu, kter ze zem nebyla vidt. Rozebhl se zptky k olti. Utkal severn ulikou, aby ho jej klenba chrnila v ppad, e by stropem hlavn lodi proltl njak dal hoc trm. Na thle stran by tak mla bt mal dvka a za nimi toit schodit, stejn jako naproti. Dorazil na roh hlavn lodi a severn pn lodi. Dvka nikde nevidl. Podval se za roh. Ani tam dn nenael. Nemohl uvit tomu, e m takovou smlu. Tohle je pece nesmysl: na ochoz mus vst njak cesta! Ze vech sil si tm lmal hlavu a snail se zachovat klid. Do zcen ve se pece mus njak dostat, sta jen pijt na to jak. Mohl bych proniknout do prostoru pod stechou, pemtal. To pece jde tou stojc v, tou jihozpadn, kter je jet v podku. Jakmile budu na pd, mu se pesunout na druhou stranu. Tam by ml tak bt mal otvor vedouc do t zcen, tedy severozpadn ve. Tm by se mi otevela cesta ven. S obavami vzhldl ke stropu. Nahoe u ohe urit rozpoutal prav peklo. Jene dn jin monost ho nenapadala. Nejdv se bude muset dostat na druhou stranu hlavn chrmov lodi. Znovu zvedl oi ke stropu. Pokud mohl soudit, zrovna nad nm nebylo nic, co by se bezprostedn chystalo spadnout. Nadechl se a nejvy rychlost vyrazil na druhou stranu. Nic na nj nespadlo. Jakmile byl v jin ulice, opel se do dvek a rozebhl se po toitch schodech vzhru. Kdy dobhl nahoru a vstoupil na ochoz, uctil r slajc z ohn, kter ml nad sebou. Pebhl po ochozu, proel dvemi do zachovan ve a spchal po schodech nahoru. Prostril hlavu klenutm otvorem vedoucm do pdnho prostoru a prothl se tam. Bylo tam horko a vude plno koue. Vechny trmy tvoc horn st krovu u chytily a nejvt nosn trmy na vzdlenjm konci pdy u stly v jednom plameni. Puch hoc smoly nutil Jacka ke kali. Zavhal ale jen na okamik, pak stoupl na velk trm spojujc nap celou chrmovou lo a vydal se na druhou stranu. Vmiku byl kvli ru cel propocen a oi mu slzely, e sotva vidl, kam lape. Rozkalal se, pak mu uklouzla noha a chlapec ztratil rovnovhu. Dopadl na trm, levou nohou se za nj zahkl, ale prav mu spadla dol. Narazila na strop a Jack ke sv hrze zjistil, e chodidlo shnilm stropem bez pot prorazilo. Okamit mu v mysli vytanulo, jak je hlavn chrmov lo vysok a jak dlouho by padal, kdyby proletl stropem. A jak by se podlaha blila, jeel by m dl vc a natahoval by ruce ped sebe. Pedstavoval si, jak se ve vzduchu ot jako padajc trm. Devo ale jeho vhu vydrelo.

Chvli visel na trmu bez hnut a byl otesen. Drel se rukama trmu a kleel na jednom koleni. Prav noha mu pod vzela ve strop. Pak ho len r ohn probudil ze oku. Opatrn vyprostil nohu z dry. Chytil se rukama za trm, zstal na nm kleet a postupoval dl. Kdy u dolezl skoro a na druhou stranu, ztily se do chrmov lodi dal obrovsk trmy. Cel stavba se otsala a trm se pod Jackem chvl jako napjat ttiva luku. Chlapec se zastavil a pevn se drel. Chvn ustalo. Lezl dl a bhem okamiku se dostal k mstku na severn stran katedrly. Jestli se uke, e se ve svm odhadu zmlil a dn otvor, jm by se dalo prolzt do zcenin severozpadn ve, tam nen, bude se muset stejnou cestou vrtit. Kdy se narovnval, nadechl se zniehonic chladnho nonho vzduchu. Njak otvor tam tedy bt mus. Bude dost velk, aby jm prolezl mal chlapec? Udlal ti kroky pmo ped sebe a zastavil se na posledn chvli, ne stoupl nohou do przdna. Vzpt zjistil, e se dv obrovskm otvorem na trosky spadl ve zalit msnm svitem. Kolena se pod nm podlamovala levou. Podailo se mu uniknout z pekla. Jene byl pli vysoko, a na rovni stechy, a vrek hromady spadlch ruin byl hluboko pod nm, pli hluboko, ne aby tam mohl seskoit. Plamenm zatm dokzal uniknout, ale poda se mu dostat se na zem, ani by si zlmal vaz? Ohe, jen mu zuil za zdy, se rychle blil a otvorem, ve kterm stl, se ven valila oblaka koue. Tahle v mla, stejn jako jej sestra na druh stran, pi vnitn stn schodit, jene vtinu schodu strhla padajc stna. Ale tam, kde byly do zdi maltou zazdn trmy, je schodit nesly, ouhaly ze zdi zbytky dev. Nkter byly jen palec i dva dlouh, jin byly o nco del. Jacka napadlo, jestli by nemohl po tch pahlech seplhat. Bude to krkolomn sestup. Uctil, jak se nkde blzko cosi pipaluje. Zanal mu doutnat pl. Jet chvli a chytne plamenem. Jack neml na vybranou. Posadil se, nathl se po nejblim pahlu, obma rukama ho sevel a pak hmatal nohou po zdi tak dlouho, a uctil oporu. Pak spustil dol druhou nohu. Nahmatal vstupek, kter byl o nco bl k zemi, a dostal se tak o kousek n. Pahly vypadaly byteln. Znovu se nathl o nco vc dol, ozkouel, jak je dal pahl pevn, a pak na nj teprve penesl vhu. Dal ouhajc kus deva byl podle veho trochu uvolnn. Chlapec obma rukama pevn sevel pahl, kterho se drel, pro ppad, e by zstal viset na rukou, a rychle se pesunul na dal stupe. Kadm nebezpenm krokem, kter se mu podailo

udlat, se dostval bl k vrcholku hromady. m byl bl, tm mu pahly pipadaly men, jako kdyby ni schody pokodila padajc v vc. Nakonec nahmatal nohou v plstn bot vstupek, kter nebyl vt ne chlapcv palec. Kdy na nj penesl vhu, noha mu sklouzla. Druhou nohou stl na podnm pahlu, ale ten celou thu chlapcova tla nevydrel a zlomil se. Jack se snail udret na rukou, jene deva ouhajc ze zdi byla pli mal, take je nemohl podn sevt, a tak jen s hrzou ctil, jak mu klouou z keovitho seven a on pad dol. Na vrcholek hromady suti dopadl tvrd na ruce a kolena. Chvilku byl tak vyden a otesen, a si myslel, e je po smrti. Pak si uvdomil, e ml podn tst a dopadl dobe. Ruce ho plily a kolena bude mt jaksepat oden, ale jinak byl v podku. Bhem chvilky slezl dol po hromad kamen a poslednch pr stop, je ho dlily od zem, seskoil. Byl v bezpe. levou se mu dlalo mdlo. Znovu se mu chtlo breet. Podailo se mu utct. Ctil, jak se ho zmocuje pcha: a jak pi tom proil dobrodrustv! Jene jet nebylo po vem. Venku byl vidt jen nenpadn oblek koue a huen ohn, kter bylo v pdnm prostoru tak ohluujc, znlo tady venku jen jako vzdlen umn vtru. A tak jen rud jas za okny naznaoval, e katedrla je v jenom ohni. Pesto posledn otesy musely nkoho vyburcovat ze spnku, take se kadou chvli me z dormite vypotcet njak rozespal mnich s kalnm pohledem, pemtajc, jestli je skuten postihlo zemtesen, nebo jestli se mu to jen zdlo. Jack podplil kostel to byl v och mnich odporn in. Take se te mus co nejrychleji ztratit. Pebhl pes trvnk k domku pro hosty. Vude bylo ticho a naprost klid. Chlapec se zastavil venku a popadal dech. Kdyby veel dovnit a takhle oddechoval, rzem by vechny probudil. Snail se dchan ovldnout, ale jako by to tm jen zhoroval. Bude tu prost muset stt, dokud nezane dchat normln. V tu chvli zaznl zvon, proal non klid a zvonil dl, nalhav drnel. Nepochybn bil na poplach. Jack ztuhl. Kdyby te veel dovnit, vichni si ho vimnou. Kdy tam ale nebude Dvee domku pro hosty se otevely a ven vyla Marta. Jack na ni zstal v dsu zrat. Kde jsi byl? zeptala se ho tie. Smrd kouem. Jackovi bleskla hlavou docela pravdpodobn le. Prv jsem vyel ven, odpovdl v zoufalstv. Slyel jsem zvony. Lhi, nenechala se obalamutit Marta. Jsi pry u celou vnost. Vm to, byla jsem vzhru.

Pochopil, e nem smysl snait se dvenku obelstt. Byl vzhru jet nkdo? zeptal se s obavami. Ne, jenom j. A neekne nikomu, e jsem byl pry, vi? Prosm Zaslechla strach v jeho hlase a pokvala hlavou, aby ho uklidnila. Tak dobe. Umm dret jazyk za zuby. Neboj se. Dkuju! V tu chvli vyel z domku Tom a krbal se na hlav. V Jackovi by se krve nedoezal. Co si Tom pomysl? Co se dje? zeptal se stavitel ospale. Nasl vzduch. Ctm kou. Jack ukzal tesouc se rukou na katedrlu. Myslm, dostal ze sebe a pak polkl. S obrovskou levou si uvdomil, e vechno bude v podku. Tom se bude domnvat, e Jack vstal jen chvilinku ped nm, stejn jako Marta. Znovu promluvil, tentokrt u daleko jistjm hlasem. Podvej se na katedrlu, vyzval Toma. Myslm, e je tam ohe. II Philip si stle jet nezvykl na to, e sp v mstnosti sm. Chybl mu tk vzduch dormite, zvuky sp, kte se vn pevracej z boku na bok a chrpou, a neustl vyruovn, kdy se nkter ze starch mnich zvedl, aby si el ulevit (nsledovn zpravidla dalm starm mnichem tohle pravideln proces obvykle uvdlo mlad eholnky v as). Veer bratru Philipovi vtinou nevadilo, e je sm, protoe byl pokad k smrti utahan. Zato v noci, kdy se bhem bohosluby dokonale probudil, dlalo mu najednou pot znovu usnout. Msto aby se vrtil do velk mkk postele (bylo mu a nepjemn, jak rychle si na tohle zvykl), rozdlal si asto ohe, etl si pi svce, nebo kleel a modlil se, poppad jen tak sedl a pemtal. A ml toho k pemlen hodn. Pevorstv na tom bylo finann h, ne pedpokldal. Hlavn dvod nejsp spoval v tom, e cel klter dokzal nashromdit jen velice mlo hotovosti. Vlastnil rozshl pozemky, ale rolnci za n platili nzk pachty a mli na spltky stanoven dlouh obdob. Nkte z nich navc platili v naturlich tolik a tolik pytl mouky, tolik a tolik beek jablek, tolik a tolik povoz tunu. Statky, kter se nepodailo propachtovat, dili mnii sami, ale nedailo se jim vypstovat tolik jdla navc, aby se dalo prodvat. Dalm zdrojem pjm byly kostely, kter pevorstv vlastnilo a ze kterch dostvalo destky. Jene vtinu kostel ml pod kontrolou sakristin a Philipovi se nedailo zjistit, kolik pesn sakristin od kostel dostv a kolik z toho utrat. dn etn knihy pevorstv nevedlo. Pesto bylo jasn, e sakristin bu dostv pli mlo,

anebo s penzi neum podn hospodait, protoe se mu neda udrovat katedrln kostel v dobrm stavu. Naproti tomu se ale sakristinovi podailo za ta lta nashromdit ctyhodnou sbrku ndob a ornament zdobench drahmi kameny. Philip si nebude moci udlat podrobnj pedstavu o tom, v jakm stavu je pevorstv, dokud si neprohldne vechny jeho rozlehl dravy. Zkladn dojem byl ale u docela jasn. Star pevor si u nkolik let pjoval na bn vdaje penze od lichv ve Winchesteru a v Londn. Philip se pln zhrozil, kdy zjistil, jak patn na tom klter je. een ovem bylo docela jasn, jak si uvdomoval pi modlitbch a rozjmn. Sestavil si k tomu pln skldajc se ze t krok. Zane tm, e sprvu pokladny pevorstv pevezme do svch rukou. V souasnosti to vypadalo tak, e kad funkcion pevorstv spravoval st majetku kltera a svj ad financoval z pjm, kter sven st majetku vynela. Hospod, sakristin, hostitel, uitel novic i peovatel mli kad svj statek a kostel. Zcela pirozen nikdo z nich nikdy nepiznal, e by ml nadbytek penz, a pokud nkomu z nich skuten nco zbylo, dal si zleet, aby to utratil, protoe se bl, e by mu pebytky mohli vzt. Philip se rozhodl, e jmenuje novho funkcione, bude mu kat pokladnk, a ten bude vybrat veker penze, kter pevorstv nle, bez vjimky, a bude ostatnm funkcionm vydvat jen tolik, kolik budou opravdu potebovat. Pokladnkem mus pochopiteln bt nkdo, komu Philip dvuje. Nejdv ho napadlo, aby nov ad svil hospodi Cuthbertu Blohlavovi. Jene pak si uvdomil, e Cuthbert m hlubok odpor k tomu cokoliv zapisovat. To by nebylo dobr. Od tto chvle mus bt vechny pjmy i vdaje zapsan do etn knihy. Philip se rozhodl, e ad pokladnka sv do rukou mladho kuchae, bratra Milia. Ostatnm funkcionm pevorstv se nov ad tak jako tak zamlouvat nebude a je tedy pln jedno, kdo ho bude vykonvat. Jene Philip je tu jednou v nejvym postaven a navc vtina mnich v nebo alespo tu, e pevorstv je ve patnm stavu, a bude zmny podporovat. Jakmile Philip zsk vldu nad penzi, pejde k druh sti svho plnu. Vechny vzdlenj zemdlsk usedlosti pronajme za hotov penze. Tm odpadne nkladn peven zbo na dlouh vzdlenosti. Napklad v Yorkshire m pevorstv statek, kter plat pacht dvanct jehat a kad rok je poctiv posl do Kingsbridge, pestoe nklady na cestu jsou daleko vt, ne jak je cena tch jehtek a polovina

zvat navc pokad cestou pome. Propt budou pevorstv dodvat potraviny jen nejbli statky. Philip ml tak v myslu zmnit souasn systm, v nm kad statek pstuje od veho nco trochu obil, trochu masa, trochu mlka a tak podobn. Philip byl u adu let pesvden, e je to pltvn. Kad statek doke vypstovat jen takov mnostv kad potraviny, kolik sm spotebuje i kdy by mon vc odpovdalo pravd, kdyby ekl, e kad statek vdycky doke spotebovat skoro vechno, co vypstuje. Philip chtl, aby se kad usedlost soustedila na jednu vc. Veker zrn bude pstovat a dodvat skupina vesnic v Somersetu, kde pevorstv navc vlastn nkolik mln. Na svch svazch kolem Wiltshiru budou chovat skot na mslo a maso. A mal misie svatho Jana V lesch bude pstovat ovce a vyrbt sr. Nejdleitj soust Philipova plnu bylo zmnit vechny stedn velk usedlosti tam, kde mli jalovou nebo chudou pdu, zvlt v horskch oblastech na ov farmy. Strvil dtstv v kltee, kde pstovali ovce (v t sti Walesu pstoval ovce kad), a vmal si, jak cena vlny pomalu, ale vytrvale stoup, rok za rokem, od chvle, kdy zaal rozum brt, a do souasnosti. Ovce vye finann problmy pevorstv nastlo. To byl druh bod Philipova plnu. A tetm bodem bylo rozhodnut zbourat katedrln kostel a postavit nov. Souasn katedrla byla star, okliv a nepraktick. Zhroucen severozpadn ve bylo teba povaovat za znamen, e je mon cel stavba v chatrnm stavu. Modern kostely jsou pece vy, del a co je nejdleitj svtlej. Jsou navrhovny tak, aby ukazovaly vznamn nhrobn kameny a svat ostatky, na n se poutnci chod dvat. Dneska m stle vce katedrl jet mal vedlej olte a zvltn kaple zasvcen uritm svatm. Dobe vymylen kostel, kter doke uspokojit stle etnj poteby dnen nboensk obce, pithne daleko vc vcch a poutnk, ne me pilkat souasn Kingsbridge. Z dlouhodobho hlediska se proto vybudovn nov katedrly vyplat. A Philip postav financovn pevorstv na zdravj zklad, vybuduje nov kostel, kter bude symbolizovat oiven Kingsbridge. To bude koruna, kterou zavr svoje posln. Odhadoval, e tak za deset let by mohl mt dost penz na to, aby zaal se stavbou. Byla to dost dsiv pedstava vdy mu v t dob bude u skoro tyicet! U tak za rok by si ovem mohl dovolit pistoupit k nkterm pravm, dky nim by sice souasn stavba nezskala na psobivosti, ale vypadala by dstojnji. To by mohlo bt hotov tak napesrok o slunovratu.

Kdy ml pipraven pln, hned se ctil povznesenji a hledl do budoucnosti s vtm optimismem. Lmal si hlavu s podrobnostmi, a tak jen mimodk zaznamenal vzdlen bouchnut, jako kdy nkdo prskne velkmi vraty. Bez valnho zjmu ho napadlo, jestli se nkdo necour po dormiti i v rajsk zahrad. Usoudil, e jestli se pihodilo nco nepjemnho, urit se to brzy dozv, a hned se v mylenkch vrtil k otzkm pacht a destk. Dalm vznamnm zdrojem pjm byly pro klter dary od rodi chlapc, z nich se stvali novicov, jene na to, aby pilkal sprvn novice, poteboval klter vzkvtajc kolu, co Z vah ho vytrhla dal rna. Tentokrt lo o hlasitj der, kter ve skutenosti dokonce trochu otsl celm domem. Tohle tedy urit nen bouchn dvemi, pomyslel si Philip. Co se to tam venku dje? Pistoupil k oknu a otevel okenice. Studen vzduch vrazil dovnit, a se z toho pevor roztsl. Vykoukl ven, podval se na kostel, kapitolku, rajskou zahradu, dormit a za n na staven patc ke kuchyni. V msnm svitu vypadalo vechno neobyejn klidn. Vzduch byl tak mraziv, e Philipovi pi nadechovn trnuly zuby. Ale ve vzduchu bylo jet nco. Nadechl se nosem. A uctil kou. Starostliv se zamrail, ale ohe nikde nezahldl. Sthl hlavu zptky do pokoje a znovu nasl vzduch. Napadlo ho, e mon uctil kou ze svho vlastnho krbu, ale nebylo to tak. Zmaten a vyden si honem nazul boty, sebral pl a vybhl z domu. Kdy bel pes trvnk k rajsk zahrad, pach dmu zeslil. U se nedalo pochybovat o tom, e nkter st pevorstv hoela. Philipa nejdv napadlo, e to mus bt kuchy skoro vechny pory zanaj v kuchyni. Probhl prchodem mezi jin pnou lod a kapitolkou a vyrazil nap rajskou zahradou. Za dne by prost vyel refektem na kuchysk dvr, jene v noci byly dvee refekte zamen, a tak proel pod obloukem v jin stn a zahnul doprava, aby se ke kuchyni dostal zezadu. Ohe tu nikde neobjevil. Po poru ostatn nebylo ani stopy tak v pivovaru a v pekrn. Pach koue jako by tady dokonce o nco zeslbl. Philip popobhl o kus dl a zpoza rohu pivovaru se podval pes travnat dvr smrem k domku pro hosty a stjm. Vude panoval naprost klid. e by hoelo v dormiti? Lonice mnich byla jedin dal stavba s vlastnm ohnitm. To byla dsiv pedstava. Kdy bel zptky pes rajskou zahradu, pedstavoval si, jak vichni brati le v bezvdom na postelch pemoeni dmem, zatmco dormit je v jednom plameni. Philip dobhl ke dvem dormite. Zrovna kdy k nim vztahoval ruku,

dvee se otevely a objevil se v nich Cuthbert Blohlav nesouc lojov kahan. Cuthbert se okamit zeptal: Ct to? Ano mnichov jsou v podku? Tam nic neho. Philipovi se ulevilo. Alespo e jeho lid jsou v podku. A kde tedy ho? vyhrkl bezradn. Co kuchyn? navrhl Cuthbert. Ne tam u jsem to proel. Kdy te vdl, e lidsk ivoty nejsou ohroeny, zaal si dlat starosti o majetek. Cel veer pemtal o penzch a moc dobe vdl, e si neme dovolit hned zat nco stavt. Podval se smrem ke katedrle. Nemihot se za jejmi okny njak slab naervenal ze? Cuthberte, obrtil se na blohlavho mnicha, dojdi k sakristinovi pro kle od chrmu. Cuthbert na to ale u myslel. Mm je u sebe, odpovdl. Jsi pak! Bez vhn vyrazili po vchodnm chodnku ke dvem v jinm kdle pn lodi. Cuthbert je chvatn odemkl. Sotva se dvee otevely, vyrazil proti obma mnichm oblak hustho koue. V Philipovi by se krve nedoezal. Jak jen me vzniknout por v katedrle? Veli dovnit. Prvn pohled je ponkud zmtl. Na podlaze dmu, kolem olte a tady v jin lodi, hoelo nkolik obrovskch kus deva. Kde se tam vzaly? Jak je mon, e z nich bylo takov mnostv dmu? A co je to za burcen, kter zn jako daleko mohutnj ohe? Podvej se nahoru! zakiel Cuthbert. Philip vzhldl a rzem znal odpovdi na sv otzky. Strop byl v jednom ohni. Philip na to v dsu upen hledl. Vypadalo to, jako kdyby se ocitli pod peklem. Vt st malovanho stropu u vzala za sv, take i ze zem byly vidt trojhelnky trmov, z nho byl sestaven krov nesouc stechu. A trmy ernaly a hoely a plameny a dm se kolem nich motaly a toily v belskm tanci. Philip stl jako pimrazen a hrzou se nemohl ani pohnout, dokud mu nezaal od dlouhho zrn vzhru krk vypovdat slubu. Pak se teprve zaal vzpamatovvat. Dobhl doprosted katedrly, stoupl si ped olt a rozhldl se kolem sebe po celm kostele. Por u zachvtil cel krov, od zpadnho prel po vchodn stnu, stejn jako nad obma pnmi lodmi. Philipa se na okamik zmocnila panika a v hrze si pomyslel: Jak tam nahoru jenom dostaneme vodu? Pedstavil si adu mnich, jak b s vdry vody po ochozu, a hned mu dolo, e je to nesmysl. I kdyby ml

na tuhle prci sto lid, nikdy by nedokzali vynosit nahoru tolik vody, aby to stailo zarazit tohle burcejc peklo. Cel stecha nevyhnuteln vezme za sv, uvdomil si sklen. A do chrmu bude pret a snit, dokud se mu nepoda sehnat penze na novou stechu. Praskot nad hlavou ho pinutil, aby vzhldl. Pmo nad nm se zaal pomalu sesouvat obrovsk nosn trm. Mil pmo na msto, kde stl Philip. Ten bez vhn utekl do jin bon lodi, kde na nj ekal vyden Cuthbert. Do hlavn lodi se propadl cel kus stechy, ti trojhelnky z vaznch trm a krokv a vechny olovn tabulky, kter k nim byly pibit, se vevalily dovnit. Philip a Cuthbert to sledovali jako oarovan a zapomnali na vlastn bezpenost. Stecha dopadla na jeden z irokch oblouk rozpnajcch se nad oltem. Dsiv vha padajcho deva a olova rozdrtila kameny tvoc oblouk s prodluovanm vbuchem pipomnajcm der hromu. Vechno probhalo velice zvolna: trmy pomalu padaly, oblouk se pomalu zhroutil a rozdrcen kameny se pomalu tily vzduchem k zemi. Pak nsledovalo jet nkolik uvolnnch trm z krovu, nae se s hlukem pipomnajcm blc se der hromu otsla vt st severn stny knit a vzpt se sesula do severn pn lodi. Philip byl naprosto zden. Pohled na to, jak propad zkze takov mohutn stavba, jm podivn otsl. Pipadlo mu to, jako by se dval, jak pad hora nebo jak vysych eka. Nikdy ho ani nenapadlo, e by se nco takovho doopravdy mohlo stt. Nemohl ani podn vit svm om. Byl z toho cel zmaten a nevdl, co si m pot. Cuthbert ho zatahal za rukv. Poj pry! zajeel na nj. Philip se od toho vjevu nemohl odtrhnout. Vybavil si, jak odhadoval, e bude poteba deset let odkn a tk prce, aby klter dostal zptky na zdrav finann zklady. A te najednou bude muset nechat postavit novou stechu a k tomu jet severn stnu a mon jet nco, jestli bude zkza pokraovat tmhle tempem. Tohle je dlo bla, pomyslel si. Jak jinak by mohla vzplanout stecha za mraziv lednov noci? Zabije ns to! kiel Cuthbert zoufale a obyejn lidsk strach v jeho hlase vzal Philipa za srdce. Odvrtil se od ohn a oba spolen vybhli z katedrly do rajsk zahrady. Mnichy u por tak probudil a te se hrnuli ze dve lonice. Jak vychzeli, chtl se kad z nich docela pirozen zastavit a podvat se na kostel. Kucha Milius stl proto hned u dve a bratry popohnl, aby se vchod neucpal, nabdal je, aby li po jinm chodnku rajsk zahrady co nejdl od katedrly. Asi v polovin cesty stl stavitel Tom a ten eholnkm radil, aby zahnuli pod oblouk do prchodu a tudy se

dostali pry. Philip slyel, jak Tom drazn nalh: Jdte k domu pro hosty drte se co nejdl od chrmu! Tom to trochu pehn, pomyslel si Philip. Vdy tady v rajsk zahrad by pece vichni byli v bezpe, ne? Na druhou stranu jim to neukod a teba je to docela rozumn opatrnost. Vlastn, napadlo ho, jsem na to ml myslet sm. Tomova opatrnost ho pivedla na mylenku, co vechno me ohe zpsobit. Jestli nen mimo nebezpe rajsk zahrada, co teba takov kapitolka? Tam, v mal postrann mstnstce bez oken a se silnmi kamennmi zdmi, stla dubov okovan truhla a v n mli eholnci schovanou tu trochu penz, kter klter vlastnil, a navc sakristinovy ndoby zdoben drahokamy a vechny cenn listiny a smlouvy stvrzujc majetek pevorstv. Vzpt Philip uvidl pokladnka Alana, mladho mnicha, kter pracoval u sakristina a ml na starosti vechny drah pedmty. Nkdo mus odnst poklad z kapitolky! zavolal na nj Philip. Kde je sakristin? Nen tady, ote. Tak ho jdi najt, vezmi si od nj kle, vynes truhlu z kapitolky a odnes ji do domku pro hosty. Utkej! Alan odbhl. Philip se obrtil na Cuthberta. Asi by bylo lep, kdybys na nj dohldl. Cuthbert pikvl a vydal se za Alanem. Philip se opt zadval na katedrlu. Za tu chvilku, co j nevnoval pozornost, ohe jet zmohutnl, take te u byla za okny zeteln vidt jasn ze plamen. Sakristin by ml myslet na poklad, roziloval se Philip v duchu, a ne se zajmat jen o to, aby si zachrnil vlastn ki. Pehldl jsem jet nco? Philip si uvdomil, jak pote mu dl soustavnj pemlen, kdy se vechno kolem nj odehrv tak rychle. Mnichy se podailo dostat do bezpe, o poklad bude postarno Zapomnl na svatho. V nejvzdlenjm kout katedrly, za biskupskou stolic, byla hrobka svatho Adolpha, dvnho anglickho muednka. V hrobce stla devn rakev s ostatky svtce. eholnci pravideln zvedali nhrobn desku a rakev ukazovali. Adolphus u dnes nebyl tak oblben a znm jako kdysi, ale za starch as se nemocn lid zzran uzdravovali, kdy se jeho rakve dotkli. Svat ostatky v kostele mohou bt velk lkadlo, zvtit zjem o bohosluby a tm zvit poet pichzejcch poutnk pinejcch penze. Ostatky tak pedstavuj vznamn zdroj penz, a nen proto vjimenm jevem, e si mnichov ostatky svatch jakkoliv je to ostuda navzjem doslova kradou z kostel. Philip ml v myslu oivit zjem o Adolpha. Take mus te jeho kostru zachrnit.

Na to, aby zvedl nhrobn desku a vythl z hrobky rakev, bude potebovat pomocnka. Na tohle ml taky myslet sakristin. Jene ten je te bhv kde. Dal mnich, kter se vynoil z dormite, byl Remigius, nadut podpevor. Bude to muset zvldnout s nm. Philip na nj zavolal a oznmil mu: Pome mi zachrnit ostatky naeho svatho. Remigius vystraen upel svtle zelen oi na hoc chrm, ale po chvilce vhn se vydal za Philipem po vchodnm chodnku rajsk zahrady a veel za nm dvemi do katedrly. Philip se uvnit zastavil. Vybhl odtud vlastn ped pr okamiky, ale ohe se mezitm velice rychle rozrostl. V nose uctil tiplav pach hoc smoly a uvdomil si, e devn krov j byl zejm naten, aby nemohl trouchnivt. Navzdory plamenm bylo uvnit docela chladno a vanul tam studen prvan. Kou unikal zvtujcmi se drami ve stee, take ohe ve skutenosti vtahoval okny pod sebou do dmu chladn vzduch zvenku. Prvan ohe jen posiloval. Na podlahu padaly sprky zcch jisker a nkolik vtch trm v hoc stee psobilo dojmem, e se kadm okamikem zt k zemi. A do thle chvle se Philip bl pedevm o ivoty bratr a na druhm mst o kltern majetek, ale te poprv zaal mt strach sm o sebe a vhal, jestli se m do toho pekla vydat. m dle budu vhat, tm vt to bude riziko. A jestli na to budu pod myslet, tak ztratm posledn zbytky odvahy. Podkasal si kutnu, aby se mu lpe belo, zaval pes rameno Pob za mnou! a rozebhl se do pn lodi. Klikoval mezi menmi ohnky na podlaze a ekal, e ho kadou chvli sraz k zemi njak trm padajc ze stechy. Srdce mu builo a v krku a ml nepekonateln pocit, e kadou chvli zane jeet naptm. Pak se konen dostal do bezpe uliky na druh stran olte. Tam se na okamik zastavil. Bon lo mla kamenn strop a nic tam nehoelo. Remigius pisupl tsn za nm. Philip lapal po dechu a kalal, protoe se mu kou dostal do krku. Pebhnout pnou lo trvalo jen pr chvil, ale jemu to pipadalo del ne plnon me. Vdy ns to tu zabije! dsil se Remigius. Bh ns ochrn, uklidnil ho Philip. A vzpt ho napadlo: Pro se v tom ppad tak bojm? Te ale nebyl as na teologick vahy. Peel pes celou pnou lo a zahnul za roh do knit. Celou dobu se drel v bon ulice. Na ki ctil r slajc z devnch lavic, je hoely pmo uprosted chru, a celou dobu si s bolest uvdomoval, jak je to ztrta, jeliko lavice stly spoustu penz a byly pekrsn vyezvan. Vytlail vahy o lavicch z hlavy a soustedil se

na kol, kter ml ped sebou. Bel dl pes knit k jeho vchodn stn. Hrob svtce byl asi tak v polovin cesty, uprosted chrmu. lo o velkou kamennou schrnku stojc na nzkm podstavci. Philip a Remigius budou muset zvednout nhrobn desku, poloit ji na jednu stranu, vythnout z hrobky rakev a odnst ji do uliky. Mezitm se jim bude nad hlavou rozpadat strop. Philip se podval na Remigia. Podpevorovy npadn zelen oi byly rozen strachy. Philip se snail Remigiovi pomoci tm, e svoje vlastn obavy potlail. Vezmi to na druhm konci. J to zvednu zas tady, ekl, ukzal na hrobku a ani by ekal na odpov, rozebhl se k n. Remigius ho nsledoval. Stoupli si kad k jednomu konci hrobky a chopili se kamenn desky. Pak oba zabrali. Deska se ani nepohnula. Philip pochopil, e s sebou mli vzt vc mnich. Ml ses na chvli zastavit a rozmyslet si to, vytal si. Jene na to u bylo pozd: kdyby te vyrazil ven a zaal shnt pomocnky, mohla by se pn lo mezitm stt neprchodnou a u by se zptky nedostali. Pece tady ale neme svtcovy ostatky nechat. Co kdy sem spadne njak trm a hrobku rozdrt. Devn rakev v tu chvli chytne a jej popel roznese vtr. To by bylo dsiv znesvcen a straliv ztrta pro katedrlu. Dostal npad. Peel k podln stran hrobky a pokynul Remigiovi, aby si stoupl vedle nj. Pak si klekl, obma rukama se zapel za penvajc okraj nhrobn desky a v silou se do n opel. Kdy ho Remigius napodobil, deska se nadzvedla. Pomalu ji zaali zdvihat. Philip se musel zvednout na jedno koleno a Remigius ho nsledoval. Pak oba vstali. Kdy mli desku postavenou na hranu, strili do n a ona se pevrtila, dopadla na podlahu na druh stran hrobky a pukla na dv sti. Philip se podval do hrobky. Rakev byla v dobrm stavu, devo bylo na prvn pohled zdrav a elezn dradla byla jen trochu zrezivl na povrchu. Philip si stoupl k jedn stran, naklonil se dovnit a dv dradla sevel. Remigius udlal tot na druh stran. Pak rakev o nkolik palc nadzvedli, ale byla daleko t, ne Philip oekval. Remigius ji po chvilce pustil zptky a vydechl: ,J to nezvldnu jsem star ne ty. Philip potlail vztekl odseknut. Rakev byla zejm vyloen olovem. Jene kdy te rozbili vko hrobky, byla rakev jet daleko vc vystaven ohni ne pedtm. Poj sem! zakiel Philip na Remigia. Zkusme ji postavit na hranu.

Remigius obeel hrobku a stoupl si vedle Philipa. Kad chytil jedno vynvajc dradlo a spolen za rakev zabrali. Jeden konec se dal nadzvednout pomrn snadno. Dostali ho nad okraj hrobky, pak se oba posunuli, kad z jedn strany rakve, o kus dl a postupn rakev zvedali, a doli na jej konec. Tam si chvli odpoinuli. Philip si uvdomil, e rakev zvedli od nohou, take svat te stl na hlav. Philip se mu v duchu omluvil. Kolem nich neustle dopadaly na podlahu mal kousky hocho deva. Kdykoliv pistl hoc lomek trmu Remigiovi na plti, podpevor po nm zaal zuiv plcat rukama, dokud posledn jiskika nezmizela, a jakmile ml pleitost, vrhl vystraen pohled nahoru k planouc stee. Philipovi bylo jasn, e podpevor rychle pichz o posledn zbytky odvahy. Postrkovali rakev tak dlouho, a se oprala o okraj hrobky, a pak na ni trochu zatlaili. Doln konec rakve se zvedl do vzduchu a cel schrnka s ostatky svtce zstala balancovat na okraji sarkofgu. Pak ji popotahovali, a se jednm koncem opela o zem. Potom ji znovu postupn, krok za krokem, pevrtili a konen leela na zemi ve sprvn poloze. Svat kosti se v n mus pevracet jak vrhcby v kalku, pomyslel si Philip. Jet nikdy v ivot jsem nepodnikal nic, co by se tak blilo znesvcen, ale nic jinho se ned dlat. Te si stoupli kad k jednomu konci rakve, seveli v dlanch dradla, vzepeli se a zaali rakev thnout do postrann lod, kde byli o nco vc v bezpe. Okovan rohy vyryly do ulapan podlahy mal rhy. U se jim tm podailo dostat se a do bon lod, kdy se velk kus stechy, hoc trmy a rozplen olovo, zhroutil do vnitku chrmu a dopadl pmo na hrobku svtce, v tu chvli u przdnou. Ozval se ohluujc rachot, podlaha se otsla a kamenn hrobka se rozletla na mal kousky. Velk kus deva udeil i do rakve, minul Philipa i Remigia a vyrazil jim dradla z rukou. To u bylo na Remigia pli. Tohle je dlo blovo! zajeel hystericky a dal se na tk. Chyblo mlo a Philip ho nsledoval. Jestli za udlostmi dnen noci skuten stl bel, nikdo nemohl ct, co se bude jet dt dl. Philip satana jet nikdy nevidl, ale slyel spoustu vyprvn o lidech, kterm se to stalo. Jene mnichov se maj satanovi postavit, ne ped nm utkat, opakoval si Philip odhodlan. Touebn se zadval na kryt, kter nabzel strop bon lod, pak se ovldl, sevel dradlo rakve a zathl. Podailo se mu vythnout schrnku se svatmi ostatky zpod hocch trm. Devo rakve bylo potluen a rozmlcen, ale jet pod drelo pohromad, co bylo pozoruhodn. Philip odthl rakev o kus dl. Kolem nj dopadla na zem dal sprka jiskcch devnch lomk. Vzhldl ke stee. Vid tam skuten dvounohou postavu

tanc posmn tanec mezi plameny, nebo je to jen toc se vr koue? Znovu sklopil pohled a uvidl, jak mu lem kutny zan hoet. Klekl si a uhasil plamnky holma rukama tm, e je pitiskl k podlaze. Zhasly tm okamit. Pak uslyel podivn zvuk, kter si bylo mon vyloit bu jako dsn vrzn kroutcho se deva, nebo jako len smch pekelnho sketa. Svat Adolphe, ochrauj m, vydechl Philip a znovu se chopil dradel trcch z rakve. Krok za krokem thl rakev s ostatky po podlaze. bel mu na chvilku dal pokoj. Philip se neodvaoval pohldnout vzhru na satana je lep se nedvat. Konen se mu podailo dostat se do bezpe bon lod. Hned se ctil o nco lpe. Bolest v zdech ho pimla, aby si udlal pestvku a na chvilku se narovnal. Nejbli dvee byly v jin pn lodi a ml k nim nepjemn daleko. Nebyl si jist, e se mu poda dothnout tam rakev dv, ne se propadne cel stecha. Teba prv s tm satan pot. Philip nedokzal odolat a opt se podval vzhru do bsncch plamen. Dvounoh,kouem zahalen postava vykoukla zpoza zernalch trm, zrovna kdy si j Philip viml. V, e to nemu dokzat, pomyslel si Philip. Rozhldl se po ulice a zmocnilo se ho pokuen nechat rakev rakv a zachrnit si hol ivot a vtom uvidl, jak se k nmu bl bratr Milius, Cuthbert Blohlav a stavitel Tom. Ti zdatn pomocnci ho beli vysvobodit. Srdce mu poskoilo radost a najednou si vbec nebyl jist, jestli tam nahoe pod stechou vbec tan njak bel. Dkybohu! zvolal. Pomozte mi s tm, dodal pln zbyten. Tom se zkuenm pohledem podval na stechu. Psobil dojmem, e tam dn erty nevid, ale zato poznamenal: Bude lep, kdy si pospme. Stoupli si kad k jednomu rohu rakve a spolen ji zvedli na ramena. I pro tveici silnch chlap byla hodn tk. Jdeme! zakiel Philip. Vyrazili ulikou, jak to lo nejrychleji, a hrbili se pod tkm bemenem. Kdy doli do jin pn lodi, Tom zvolal: Pokejte! Ped nimi na podlaze se nabzel pohled na nepekonatelnou sple drobnch ohnk a dal a dal kousky hocho deva neustle dopadaly na zem. Philip se zadval dopedu a snail se mezi plameny najt nejkrat cestu. Zastavili se skuten jen na okamik, ale u bhem t chvilky se ze zpadn sti chrmu zaal it rachot. Philip vyden vzhldl. Rachot se zaal mnit v boui. Nic nevydr, stejn jako ta druh, poznamenal Tom zhadn. Co? zakiel na nj Philip. Jihozpadn v.

To ne! Boue nabrala na sle. Philip se ohldl a s hrzou vidl, jak se cel zpadn st dmu pohnula, jako by do n ruka bo udeila a o yard ji posunula. Pes deset yard velk kus stechy se propadl do hlavn chrmov lodi. Vyvolalo to nco jako zemtesen. Pak se cel jihozpadn v naklonila a sesula se jako lavina do vnitku kostela. Philip byl leknutm cel ochromen. Katedrla se mu rozpadala ped oima. I kdyby se mu podailo sehnat penze, bude oprava chrmu trvat cel roky. Co si pone? Jak bude klter dl existovat? Je to snad konec kingsbridgeskho pevorstv? Z ochromen ho vytrhlo to, e se mu rakev na rameni pohnula, jak zbvajc ti mui znovu vykroili. Philip je tup nsledoval. Tom je te vedl bluditm ohnk. Na vko rakve dopadlo hoc poleno, ale natst sklouzlo na zem, ani kohokoliv z nich zashlo. O chvli pozdji se jim podailo dorazit na opan konec pn lodi a projt dvemi ven z chrmu do studenho nonho vzduchu. Philipa tak zdrtila zkza katedrly, e mu levu nepinesla ani skutenost, e sm vyvzl iv. tveice spchala pes rajskou zahradu k prchodu v severn stn a prola pod obloukem. Jakmile byla v bezpen vzdlenosti od vech staven, Tom poznamenal: Tak to bychom mli. S levou poloili rakev na promrzlou zem. Philipovi chvli trvalo, ne chytil dech. Mezitm si stail uvdomit, e nen as na to, aby si pipoutl, jak ho por vydsil. Je pece pevor a m to tady cel na starosti. Co by ml podniknout te? Asi by bylo rozumn ujistit se, e se vichni mnii dostali ve zdrav do bezpe. Jet jednou se zhluboka nadechl, narovnal se v ramenou a rozhldl se po ostatnch. Cuthberte, ty zstane tady a bude hldat rakev se svtcem, prohlsil. Ostatn pjdou se mnou. Odvedl je zadem kolem kuchyn, pak spolen proli mezi pivovarem a mlnem a peli pes trvnk ped domem pro hosty. Kolem postvali ve skupinkch eholnci, lenov Tomovy rodiny a vtina vesnian. Vichni si tlumenmi hlasy povdali a vyden hledli na hoc katedrlu. Philip se otoil, aby se na ni tak podval, ne je oslov. Byl to srdcervouc pohled. Cel zpadn st chrmu se zmnila v hromadu trosek a ze zbytk dev, kter dv nesla stechu, vyrely plameny. Philip odtrhl pohled. Jsou tady vichni? zvolal. Jestli mte pocit, e nkdo chyb, tak honem eknte jeho jmno. Cuthbert Blohlav, zakiel nkdo. Hld ostatky svtce. Jet nkdo? Nikdo jin nechybl.

Philip se obrtil na Milia. Spotej mnichy, abychom mli jistotu, podal ho. Mlo by ns bt ptatyicet, vetn tebe a m. Vdl, e Mliovi se d vit, take to rzem pustil z hlavy a obrtil se na stavitele Toma. M tady celou rodinu? Tom pikvl a ukzal rukou ped sebe. Vichni stli u domku pro hosty ena, vzrostl syn a dv mal dti. Mal chlapec upral na Philipa vyden pohled. Mus to pro n bt dsiv zitek, pomyslel si Philip. Sakristin sedl na elezem pobit truhle, ve kter mli eholnci svj poklad. Philip na nj pln zapomnl a ulevilo se mu, kdy vidl, e je poklad v bezpe. Obrtil se na sakristina. Brate Andrewe, rakev s ostatky svatho Adolpha je za refektem. Vezmi s sebou pr bratr a odneste ji Na okamik se zamyslel. Nejbezpenjm mstem bude pravdpodobn sdlo pevora. A odneste ji do mho domu. Do tvho domu? ohradil se Andrew hdavm tnem. Ostatky maj bt v m pi, ne ve tv. V tom ppad jsi je ml z chrmu zachrnit ty! odsekl mu Philip. Udlej, o t dm, a u nechci slyet ani slovo! Sakristin neochotn vstal a tvil se pobouen. Pohni kostrou, chlape, oboil se na nj Philip, nebo t na mst zbavm funkce! A bez okolk se k sakristinovi otoil zdy a oslovil Milia: Kolik jsi jich napotal? tyiatyicet a k tomu Cuthberta. Jedenct novic. Pt host. Nikdo nechyb. Zapla Bh. Philip se zadval na bsnc ohe. Byl to zzrak, e jsou vichni a e nikdo nebyl rann. Uvdomil si, e je k smrti vyerpan, ale neodvaoval se sednout si a odpoinout si. Je tu jet nco cennho, co bychom mli zachrnit? zeptal se. Mme poklad a ostatky svatho V tu chvli se ozval Alan, mlad pokladnk: A co knihy? Philip se zhrozil. No jist knihy. Schovvali je v zamen skni ve vchodn sti rajsk zahrady, hned vedle vchodu do kapitolky, aby si je tam eholnci mohli brt bhem doby uren ke studiu. Kdy budou knihy odnet jednu po druh, zabere jim to nebezpen mnoho asu. Teba by mohlo pr mladch mnich vzt celou sk a odnst ji do bezpe. Philip se rozhldl kolem sebe. Sakristin si u mezitm vybral pl tuctu mnich, kte si mli vzt na starost rakev. Zrovna odchzeli pes trvnk. Philip oslovil ti mlad mnichy a ti star novice a pikzal jim, aby li za nm. Sledovali ho pes oteven prostranstv ped hoc katedrlou. Byl pli unaven, ne aby dokzal bet. Prothli se skulinou mezi mlnem a pivovarem a obeli zezadu kuchy a refekt. Cuthbert

Blohlav a sakristin zrovna dili pesthovn rakve. Philip provedl svou skupinku ulikou, kter vedla mezi refektem a lonic eholnk a veel s nimi klenutm vchodem do rajsk zahrady. Tady u zeteln ctili r ohn. Na dvech velk skn s knihami byl vyezn Moj ve chvli, kdy pin kamenn desky s desaterem. Philip dirigoval mlad mue, aby sk poklopili a naloili si ji na ramena. Pak ji odnesli kolem cel rajsk zahrady k jinmu vchodu. Zatmco prochzeli pod obloukem, Philip se zastavil a ohldl se. Pi pohledu na znienou katedrlu se mu srdce sevelo alem. Z budovy te stoupalo mn koue, ale lehalo vce plamen. Cel kusy stechy zmizely. Jak se na chrm dval, stecha se nad mstem, kde se hlavn lo kila s pnmi lodmi, prohnula a Philipovi bylo jasn, co se bude dt dl. Ozval se bouliv rachot, daleko hlasitj ne kdykoliv pedtm, a stecha jin pn lodi se propadla dovnit. Philip pitom poctil tm tlesnou bolest, jako by hoelo jeho vlastn tlo. Vzpt se stna pn lodi vyboulila smrem do rajsk zahrady. Jestli to sem spadne, tak nm bu Bh milostiv, pomyslel si Philip. Kdy se kamenn stna zaala drolit a rozpadat, uvdomil si, e se hrout na nj, a obrtil se na tk. Stail ale udlat jen ti kroky. Pak ho nco udeilo zezadu do hlavy a pevor ztratil vdom. Pro Toma pedstavoval zuc ohe, kter niil kingsbridgeskou katedrlu, nznak nadje. Dval se pes trvnk na obrovsk plameny, kter lehaly z trosek chrmu vysoko do vzduchu, a dokzal myslet jen na jednu jedinou vc: Tohle znamen prci! Tato vaha se mu vracela do mysli od chvle, kdy se zalepenma oima vybhl z domu pro hosty a uvidl v oknech katedrly slabou ervenavou zi. Zatmco popohnl mnichy, aby je dostal do bezpe, vbhal do hocho dmu, aby nael pevora Philipa, a vynel ven svtcovu rakev, srdce mu builo nestydatou, astnou nadj. Te ml konen as, aby se nad tm trochu zamyslel, a dolo mu, e by neml mt radost z toho, e ho kostel. Ale co, kal si, nikoho to nezranilo, poklad se podailo zachrnit a chrm byl tak jako tak star a rozpadal se. Tak pro by z toho lovk nemohl mt radost? Pes trvnk li mlad mnichov a nesli tkou sk s knihami. Te se jet musm postarat o to, uvaoval dl Tom, abych na stavb kostela mohl pracovat j. Take je na ase promluvit si o tom s pevorem Philipem. Jene Philip s mnichy nesoucmi sk plnou knih neel. Mladci dorazili k domku pro hosty a sloili svj tk nklad na zem. Kde mte pevora? zeptal se jich Tom.

Nejstar z bratr se pekvapen ohldl pes rameno. Nevm, odpovdl zaraen. Ml jsem dojem, e jde za nmi. Mon zstal u katedrly, aby se dval, jak por postupuje, pomyslel si Tom. A taky se mu teba nco stalo. Tom se bez dalho uvaovn rozebhl pes trvnk zadem kolem kuchyn. Doufal, e je Philip v podku, a nejen proto, e vypadal na slunho lovka, ale tak proto, e se ujal Jonathana. Tko ct, jak by se chlapcv ivot vyvjel, kdyby nebylo Philipa. Tom nael Philipa v ulice mezi refektem a dormitem. Ulevilo se mu, kdy vidl, e pevor sed vzpmen, mrkotn hled ped sebe, ale podle veho nen rann. Honem pomohl Philipovi vstt. Nco m pratilo do hlavy, poznamenal pevor mton. Tom se podval Philipovi pes rameno. Jin pn lo se ztila do rajsk zahrady. M tst, e jsi naivu, poznamenal stavitel. Bh s tebou jet zejm m njak mysly. Philip zatsl hlavou, aby se trochu vzpamatoval. Chvli jsem byl v bezvdom, postoval si. U jsem ale v podku. Kde jsou knihy? Odnesli je k domku pro hosty. Pojme tam taky. Tom vzal Philipa za pai a vykroili. Pevor nebyl nijak vn porann, ale rozhodn ho to vyvedlo z mry, to bylo Tomovi jasn. Kdy doli zptky k domu pro hosty, por u zaal slbnout a plameny se nepatrn zmenovaly. Pesto Tom vidl lidem kolem sebe jasn do tve. S divem si uvdomil, e u se zan rozednvat. Philip zaal znovu organizovat, co m kdo udlat. Kuchae Milia podal, aby pro vechny uvail hustou polvku, a Cuthbertovi Blohlavovi povolil, e me otevt soudek silnho vna. Chtl, aby se vichni mohli trochu zaht. Pak pikzal, aby v domku pro hosty rozdlali ohe a star mnichov se mohli jt dovnit oht. Zaalo pret a vtrem hnan poryvy ledov studen vody zpsobily, e plameny v troskch chrmu slbly rychleji. Kdy mli vichni zase co dlat, pevor Philip je nechal bt, vzdlil se od nich a sm se vydal ke katedrle. Tom ho zahldl a vykroil za nm. Te ml jedinenou pleitost. Jestli to vezme za sprvn konec, mohl by tady pracovat cel lta. Philip se zastavil a zadval se do mst, kde jet veer stla zpadn st dmu. Smutn potsal hlavou pi pohledu na ruiny a vypadal, jako by se v troskch ocitl jeho ivot. Tom si beze slova stoupl vedle nj. Po chvli se Philip pohnul a vydal se podl severn strany hlavn chrmov lodi a pes hbitov. Tom el vedle nj a odhadoval, k jakm dolo kodm.

Severn stna hlavn lodi jet drela pohromad, ale cel severn pn lo a severn stna knit se sesuly. Vchodn st katedrly zstala zachovan. Pevor a Tom kolem n proli a zadvali se na jin stranu stavby. Vt st jin stny spadla a jin pn lo se zhroutila do rajsk zahrady. Kapitolka stle jet stla. Proli ulikou, kter vedla k vchodnmu chodnku rajsk zahrady. Narazili na hromadu suti. Vypadalo to neuten, ale Tom cvienm okem odhadl, e chodnky v rajsk zahrad nejsou nijak zvl ponien, jen zavalen pod troskami. Vydrpal se po rozmlcench kamenech nahoru, aby vidl do vnitku kostela. Hned za oltem bylo napl utajen schodit vedouc dol do krypty. Vlastn krypta se nachzela pod chrem. Tom natahoval krk, zkoumal podlahu nad kryptou a snail se pijt na to, jestli nen nkde praskl. Nikde dn trhliny nezahldl. Take bylo docela dobe mon, e krypta zstala nedoten. Philipovi to jet neekne. Nech si tuhle novinu na rozhodujc okamik. Pevor krel dl, a zezadu obeel dormit. Tom vyrazil za nm, aby nezstal pozadu. Zjistili, e dormit je v naprostm podku. Postupovali dl a pili na to, e ostatn kltern budovy jsou vcemn nedoten: refekt, kuchyn, pekrna i pivovar. Philipovi to zjitn mohlo pinst levu, ale mlad pevor se dl tvil zachmuen. Nakonec dorazili zptky tam, kde prohldku zaali, ped zcenou zpadn st katedrly. Obeli kolem dokola cel klter, ani pronesli jedin slovo. Te si Philip ztka povzdechl a peruil mlen: Tohle musel udlat bel, prohlsil. Prv pila moje chvle, pomyslel si Tom. Zhluboka se nadechl a ekl: Teba je to bo dlo. Philip se na nj pekvapen podval. Jak to mysl? Nikdo nebyl rann, zaal Tom obezetn. Knihy, poklad i ostatky vaeho svtce se podailo zachrnit. Jen chrm je znien. Teba chce Bh mt nov kostel. Philip se pochybovan usml. A taky pedpokldm, e Bh chce, abys ho postavil ty, dodal. Nebyl zase natolik otesen, aby nezaznamenal, e smr Tomovch vah me bt urovn jeho osobnmi zjmy. Tom dl hjil svou pedstavu. To je docela mon, prohlsil paliat. Pece vm sem bel neposlal zkuenho zednka a stavitele zrovna v den, kdy vm vyho katedrla. Philip odvrtil pohled. Nov katedrla tu pochopiteln jednou bude, jene nevm kdy. A co si ponu mezitm? Jak me jt kltern ivot dl? Vdy jsme na svt proto, abychom se modlili a studovali.

Pevora zcela pemohl pocit zoufalstv. To byl prav okamik na to, aby mu Tom nabdl novou nadji. S mm synem bychom dokzali rajskou zahradu vyklidit a dt do podku zhruba za tden, prohlsil a dval si zleet, aby mu v hlase znlo vc sebedvry, ne kolik ve skutenosti ctil. To Philipa pekvapilo. Vn? podval se na Toma. Jene potom se vraz jeho tve opt zmnil a znovu v nm pevldlo zoufalstv. Co ale budeme pouvat jako kostel? namtl neastn. Co takhle kryptu? navrhl stavitel. Tam byste pece mohli slouit me, ne? Ano to bychom urit mohli. Jsem si jist, e krypta je docela v podku, prohlsil Tom. kal tm pravdu tm si byl skoro jist. Philip se na nj podval, jako by ped sebou uvidl andla spsy. Odstranit st suti a udlat cestiku z rajsk zahrady ke schodm do krypty nebude dlouho trvat, pokraoval Tom. Vt st chrmu na thle stran spadla, co je svm zpsobem tst, jakkoliv to zn divn, protoe to znamen, e u tam dn dal zcen nehroz. Ml bych stny, kter zstaly stt, podn prohldnout. Nkter z nich bude mon poteba podept. Pak bude nutn kad den je obejt a podvat se, jestli se v nich neudlaly praskliny. I tak byste ale nemli do kostela chodit, pokud bude vt silnj vtr. Tohle vechno bylo dleit, ale Tom na Philipovi jasn vidl, e to pevora pli nezajm. Philip chtl od Toma slyet njakou dobrou zprvu, nco, co by mu zvedlo nladu. Take jestli chtl Tom doshnout toho, aby si ho pevor najal, musel mu njakou pjemnou novinku nabdnout Proto okamit zmnil tn. Kdybys mi dal k ruce pr mladch mnich, dokzal bych dt vechno dohromady tak, e byste se mohli vrtit k normlnmu klternmu ivotu se vm, co k tomu pat, eknme, do dvou tdn. Philip na nj vytetil oi. Do dvou tdn? Dej mi nocleh a jdlo pro mou rodinu a zaplatit mi me, a bude mt penze. Ty jsi schopen dt mi pevorstv do podku za dva tdny? opakoval Philip, jako by tomu nemohl uvit. Tom si tm sm nebyl jist, ale kal si, e kdy se to nakonec prothne na ti tdny, nikdo si z toho hlavu dlat nebude. Za dva tdny, prohlsil neochvjn. A pak meme strhnout zbvajc zdi to je taky prce, kter se mus umt, aby to bylo bezpen, na to nezapome a odklidit zbytky a vytdit kameny, kter se daj znova pout. Mezitm meme naplnovat novou katedrlu. Tom zatajil dech. Udlal, co bylo v jeho silch. Te ho Philip urit zamstn!

Philip pikvl a poprv za celou dobu se usml. Myslm, e t k nm doopravdy seslal Bh, pisvdil. Pojme se nasndat a pak se dme do prce. Tom vydechl levou. Mlem se pitom rozklepal. Dkuju, hlesl. Hlas se mu natolik chvl, e ho ani nedokzal podn ovldnout, ale najednou mu to bylo jedno. Se sotva potlaovanm vzlyknutm dodal: Ani nev, jak moc to pro m znamen. Po sndani uspodal Philip improvizovan ten z Psma v Cuthbertov sklepen pod kuchyn. Vichni mnii byli neobyejn neklidn a rozilen. Byli to lid, kte byli vybrni nebo se sami rozhodli pro bezpen, pedvdateln, poklidn ivot a vtinu z nich udlosti uplynul noci vyvedly z rovnovhy. Jejich bezradnost vzala Philipa za srdce. Vc ne kdy jindy si pipadal jako past, jeho poslnm je peovat o nerozumn a bezmocn stvoen. A na to, e to nebyly nm tve. Byli to jeho brati a on je ml moc rd. Aby je uklidnil, rozhodl se, e jim pov, co se bude dt dl, pemn jejich vzruenou nervozitu v tkou prci a vrt jim jistotu pravidelnho ivota, jak to pjde nejrychleji. Pestoe se nachzeli v tak nezvyklm prosted, Philip ritul ten z bible nezkrtil. Pak pikzal, aby jeden z mnich peetl rozpravu o muednictv, kter mla pedstavovat poselstv pedznamenvajc cel den, a nakonec dolo i na modlitby. Proto pece jsou na svt kltery: jejich existenci ospravedluj modlitby. Nkter mnichy ale bylo tk uklidnit, a tak Philip vybral dvaadvactou kapitolu z Benediktinsk ehole sepsan svatm Benediktem, a to st nazvanou O velebnosti modlitby. Setkn uzavely modlitby za zesnul. Znm ritul bratry uklidnil a Philip zaznamenal, e z tv kolem nj se pomalu vytrcej ustraen pohledy, jak si mnii postupn uvdomuj, e jejich svt se nakonec pece jen tak pln nezhroutil. Na samm konci kapitoly Philip vstal a sm eholnky oslovil. Netst, kter ns vera v noci postihlo, je koneckonc jen rzu svtskho, zaal a snail se do hlasu vloit tolik velosti a jistoty, kolik byl schopen. My ale vedeme ivot duchovn. Na prac jsou modlitby, bohosluby a rozjmn. Chvli se rozhlel kolem sebe po mstnosti a snail se podvat do o co nejvtmu potu z bratr, aby ml jistotu, e ho budou soustedn sledovat. Pak pokraoval: K na prci se nm poda bhem nkolika dn vrtit, to vm slibuju. Odmlel se, aby jeho slova mohla nleit vyznt. Napt v mstnosti polevilo tak citeln, e se to tm dalo nahmatat. Philip dal eholnkm jet chvilku na rozmylenou a pak pokraoval: Bh nm vera ve sv moudrosti seslal mistra zednickho, kter nm pome nae strasti pekonat. Stavitel m ujistil, e kdy budeme pod jeho

vedenm pracovat, budeme moci zat uvat rajskou zahradu jako dv u za tden. Ozvalo se potlaovan mumln svdc o tom, e zprva mnichy pjemn pekvapila. Obvm se, e v naem chrmu u nikdy dnou mi slouit nebudeme, pokraoval pevor. Bude poteba postavit novou katedrlu, a to bude pochopiteln trvat cel roky. Stavitel Tom je ale pesvden, e krypta zstala nepokozen. Krypta je tak vysvcen, take meme konat bohosluby tam. Tom k, e a vyklidme rajskou zahradu, mohli bychom se ke krypt dostat za dal tden. Take, jak vidte, mohli bychom se k bnmu eholnmu ivotu vrtit tsn ped druhou nedl po Devtnku. Znovu se dostavila slyiteln leva. Philip vidl, e se mu podailo eholnky uklidnit a dodat jim odvahy. Na zatku kapitolky byli vyden a zmaten. Mezitm se uklidnili a nali v sob nadji. Philip dodal: Na bratry, kte maj pocit, e jsou pli slab, ne aby se zmohli na tlesnou prci, nebude pochopiteln nikdo nalhat. Brati, kte budou cel den pracovat se stavitelem Tomem, dostanou erven maso a vno. Posadil se. Prvn promluvil Remigius. Kolik budeme muset tomuhle zednickmu mistrovi zaplatit? zeptal se podezvav. lovk se mohl vdycky spolehnout, e Remigius zkus na vem najt njakou chybu. Zatm nic, odpovdl Philip. Tom v, e na tom jsme patn. Bude pracovat za jdlo a nocleh pro sebe a svou rodinu, dokud si nebudeme moci dovolit vyplcet mu mzdu. Tohle zn dvojznan, uvdomil si Philip vzpt. Me to znamenat, e Tom nebude mt nrok na mzdu, dokud si to klter nebude moci dovolit, zatmco on mu zcela jednoznan slbil, e stavitel dostane zaplaceno za kad den, kter odpracuje, ponaje dnekem. Ne ale mohl Philip dohodu se stavitelem objasnit, znovu se ozval Remigius. A kam je vechny ulome? Penechal jsem jim dm pro hosty. Mohli bychom je nasthovat do njak rodiny ve vesnici. Tom nm udlal velkorysou nabdku, prohlsil Philip netrpliv. Mme tst, e je tady. Nechci ho nutit, aby spal nacpan nkde u koz i u ovc, kdy tu mme docela slun domek, kter je przdn. V t rodin jsou dv eny Jedna ena a jedno dve, opravil Remigia Philip. Tak jedna ena. A my pece nechceme, aby uvnit pevorstv bydlela ena!

Mnichov zaali nespokojen mruet. Remigiovo dotrn se jim ani trochu nezamlouvalo. Na tom, e v dom pro hosty pobv ena, nen nic neobvyklho, namtl Philip. Ale ne takov ena! vybuchl Remigius a z vrazu jeho tve bylo zejm, e sv poznmky zaal okamit litovat. Philip se zamrail. Ty o t en nco v, brate? U jednou v tomhle kraji pobvala, zabruel Remigius. To Philipa zmtlo. U podruh se nco podobnho v souvislosti se stavitelovou enou stalo. Walerana Bigoda tak rozlilo, kdy ji uvidl. A je s n nco v nepodku? zeptal se opatrn. Ne mohl Remigius odpovdt, ozval se bratr Paul, star mnich, kter drel str u mostu. Vzpomnm si na ni, prohlsil tak trochu zasnn. Byla to takov divok holka z les, kter se tady potloukala, jo, to u mus bt njakch patnct rok. A proto mi pipadala povdom to bude nejsp ona, jene u je dospl. Lid kali, e je to arodjnice, nedal se odradil Remigius. Pece nememe nechat v pevorstv bydlet arodjnici! O tom nic nevm, namtl bratr Paul stejn pomalm, pemlivm hlasem. O kad en, kter ije jen tak v lesch, se dv i pozdji zane vykldat, e je arodjnice. To, e to lid kaj, neznamen, e to tak doopravdy je. Jsem pro to, abychom nechali na pevorovi Philipovi, a ve sv moudrosti rozhodne, jestli ta ena pedstavuje njak nebezpe. Moudrost se nedostavuje okamit se zsknm funkce v kltern hierarchii, odsekl Remigius. To jist ne, pikvl Paul. Pak se zadval Remigiovi pmo do o. U nkoho se dokonce nedostav nikdy. Mnichov se t poznmce zasmli. Byla o to pvabnj, e pila z naprosto neekan strany. Philip musel pedstrat, e ho neklid mezi eholnky rozladil. Zatleskal, aby zjednal ticho. Tak dost! zvolal. Tohle je vn zleitost. S tou enou si to jet rozmyslm. Te se vrate ke svm povinnostem. Ti, kte se nechtj zastnit prac, se mohou sejt ve pitle a vnovat se modlitbm a rozjmn. Ostatn pjdou se mnou. Vyel ze sklepen a vydal se zezadu kolem kuchyn a pilehlch staveb k ulice vedouc od jihu do rajsk zahrady. Nkolik mnich se oddlilo od skupinky a zamilo ke pitlu. Byl mezi nimi i Remigius a sakristin Andrew. Tihle dva si rozhodn na chatrn zdrav stovat nemohou, pomyslel si Philip, ale kdyby se rozhodli zapojit do prce, jen by vyvolvali rozmky, take se mu nakonec ulevilo, kdy je vidl, jak se vzdaluj. Vtina mnich zstala s nm.

Tom u si mezitm vzal na povel slouc, kte v pevorstv pracovali, a dal se s nimi do prce. Stl na hromad suti uprosted rajsk zahrady, v ruce drel podn kus kdy a na vybran kameny psal velk psmeno T, zkratku svho jmna. Philip si v tu chvli poprv za celou dobu uvdomil, jak obrovsk kameny budou muset penet. Rozhodn byly tak velik, e je jeden mu nedoke zvednout. Vzpt uvidl, jak to budou dlat. Tom nechal poloit rovnobn vedle sebe na zem dva klacky. Mnii pak pevalovali kameny tak, aby je poloili nap pes oba klacky. Nae si ke kadmu konci klack stoupl jeden mu a spolen nklad zvedli. Tom jim ale nejdv musel ukzat, jak to maj dlat. Prce la rychle od ruky, jeliko se do n zapojila vtina z edesti sluebnk sloucch v pevorstv, a tak vznikl etzec lid noscch kameny sem a tam. Tenhle pohled zvedl Philipovi nladu a piml ho k tomu, e vyslal k nebesm tichou dkovnou modlitbiku za sesln stavitele Toma. Mistr zednick ho v tu chvli zahldl a slezl z hromady trosek. Ne oslovil Philipa, obrtil se na jednoho ze sloucch, krejka, kter il mnichm kutny. Zapoj mnichy do penen kamen, podal mue. A dohldni na to, aby nosili jenom kameny, kter jsem oznail, jinak by se nm mohla cel hromada sesypat a nkoho zabt. Obrtil se k Philipovi. Oznail jsem jich dost, aby jim to chvli vydrelo. Kam vechny ty kameny odnej? zeptal se Philip. Poj, uku ti to. Stejn si chci ovit, jestli je podn skldaj. Philip se vydal za Tomem. Dlnci odneli kameny do vchodn sti pevorstv. Nkte slouc se ale i nadle mus vnovat svm bnm povinnostem, ozval se Philip za chze. tolbov se mus starat o kon, kuchtci mus pipravovat jdla, nkdo mus chystat devo na ohe, nasypat krmen kuatm a dojt na trh. Ale nikdo z nich nem prce nad hlavu, take jich dobe polovinu mu klidn postrdat. Navc jsem ti pivedl njakch ticet mnich. Tom pikvl. To bude stait. Minuli vchodn stranu dmu. Dlnci skldali kameny, kter byly stle jet tepl, u vchodn hradby pevorstv, jenom pr,krok od pitlu a pevorova domu. Star kameny se mus schovat pro nov chrm, zaal vysvtlovat Tom. Nebudou se z nich stavt stny, jeliko podruh pouit kameny neoddvaj dobe patnmu poas. Daj se ale dt do zklad. Je poteba skladovat i vechny rozbit kameny. Ty se daj smchat s maltou a nalt do mezery mezi vnj a vnitn slupkou novch zd. Vytvo ve zdi pevn jdro z kamenn drti. Rozumm, pikvl Philip a dval se, jak Tom vysvtluje nosim, jak maj kameny skldat, aby vytvoili hromadu ze vzjemn provzanch

kamen, kter se tak snadno nesesuje. U te mu bylo jasn, e Tom je na slovo vzat odbornk a e by se bez jeho zkuenost neobeli. Kdy byl Tom spokojen, Philip ho vzal za pai a odvedl ho na severn stranu chrmu, ke hbitovu. Pestalo u sice pret, ale nhrobn kameny byly stle jet mokr. eholnci mli hroby ve vchodn sti hbitova, vesnian odpovali v zpadn. Dlic ru pedstavovala severn pn lo, kter se do hbitova zaezvala. Ta te ovem byla v troskch. Philip a Tom se ped n zastavili. Mezi mraky vykouklo slab slunce. Ve dne nebylo na zernalch devech nic straidelnho a Philip se tm stydl pi vzpomnce, jak si vera pedstavoval, e vid bla. Obrtil se na stavitele. Nkte brati maj nepjemn pocit z toho, e v prostorch pevorstv bydl ena, prohlsil bez obalu. Vraz, kter se Tomovi mihl pes obliej, byl silnj ne pouh strach. Bylo to naprost zden, dokonce mon panika. On ji doopravdy miluje, pomyslel si Philip. Jene j nechci, abyste bydleli nkde ve vesnici a strkali se v njak chi s dal rodinou, pokraoval pevor chvatn. Tvoje ena by udlala dobe, kdyby si ponala opatrn. Tm se nejlp pedejde potm. ekni j, aby se drela co nejdl od mnich, zvl od mladch. A pokud bude muset pejt pes pevorstv, a m zahalenou tv. A hlavn a nedl nic, co by v nkom mohlo vyvolat podezen, e je arodjnice. Zadm to, pikvl Tom. V hlase mu zaznlo odhodln, a souasn vypadal trochu vylekan. Philip si uvdomil, e stavitelova ena m ostr jazyk a vlastn rozum. Asi nebude snadn vysvtlit j, e se m chovat nenpadn. Ale jet vera byla jej rodina v zoufal situaci, take mon bude ochotn pijmout takov men omezen jako da za psteek a zajitn. Znovu vykroili. Vera v noci vnmal Philip zniujc por jako tragdii nadpirozench rozmr, dsivou porku veker civilizace a opravdov vry, osudov der do svho celoivotnho dla. Te se na celou zleitost dval jako na kol, kter prost mus vyeit nelehk, to ano, dokonce ohromujc, ale ne nadlidsk. Za tuhle zmnu vdil pedevm Tomovi. Philip mu byl neobyejn vdn. Doli k zpadn stran chrmu. Philip uvidl, jak ve stji sedlaj statnho kon, a podivil se, kdo zrovna dneska me nkam jet. Nechal Toma, aby se vrtil do rajsk zahrady, a sm se vydal ke stji, aby zjistil, o co jde. Kon si pipravoval na cestu jeden ze sakristinovch pomocnk: mlad Alan, kter zachrnil z kapitolky truhlu s drahocennostmi. Kam se chyst, mj synu? zeptal se ho Philip.

Do biskupova palce, odpovdl Alan. Bratr Andrew m poslal, abych pivezl svky, svcenou vodu a hostie, protoe jsme o vechno pili pi poru a mli bychom co nejdv zat s bohoslubami. To bylo docela rozumn. Veker zsoby pechovvali v zamen skce v chru a skka zcela jist shoela. Philip byl rd, e se sakristin jednou pro zmnu zachoval rozumn. To je dobe, pikvl. Posly, pokej chvilku. Kdy u jede do palce, mohl bys tam ode mne vzt dopis pro biskupa Walerana. Mazan Waleran Bigod se mezitm stal dky svmu nechutnmu uskoku zvolenm biskupem. Jene Philip u nemohl podporu, kterou mu pislbil, vzt zptky, a nezbvalo mu ne jednat s Waleranem jako s biskupem. Ml bych mu poslat zprvu o poru. Ano, ote, pikvl ochotn Alan, ale jeden dopis pro biskupa jsem u dostal od Remigia. Ale! To Philipa zaskoilo. To je od Remigia dost odvn, pomyslel si. No dobe, pokynul Alanovi. Tak je opatrn a Bh t provzej. Dkuju, ote. Philip vykroil zptky k chrmu. Tedy, Remigius sebou um jaksepat hodit, jen co je pravda Pro mli zrovna on a sakristin tak naspch? U jen to stailo, aby z toho ml Philip nepjemn pocit. Byl dopis skuten jen o poru katedrly? Nebo v nm stlo jet nco jinho? Philip se zastavil v polovin trvnku a otoil se. Bylo pln v jeho pravomoci dopis Alanovi vzt a pest si ho. Jene bylo u pozd: Alan zrovna projdl branou. Philip se za jezdcem dval a ctil trochu zklamn. V tu chvli vyla z domku pro hosty Tomova ena a nesla kbelk, do kterho nejsp nasypala popel z ohnit. Zamila k hromad hnoje tyc se vedle stje. Philip ji pozoroval. Na jej chzi byla radost se podvat, jako kdy se nese dobr k. Znovu si vzpomnl na dopis, kter poslal Remigius Waleranovi. Njak se mu nedailo setst ze sebe nepodloen, ale pesto nepjemn podezen, e hlavnm poslnm dopisu ve skutenosti nebylo zpravit biskupa o poru. Z jakhosi ne moc jasnho dvodu si byl naprosto jist, e dopis se tkal stavitelovy eny. III Jack se probudil hned s prvnm zakokrhnm. Otevel oi a uvidl Toma, jak vstv. Zstal leet a slyel, jak se Tom hned za dvemi domku vymoil na zem. Zoufale touil pesunout se na tepl msteko, kter Tom opustil, a pitulit se k matce, ale vdl, e kdyby to udlal,

Alfred by si z nj nemilosrdn tropil erty, a tak radji zstal leet tam, kde byl. Tom se vrtil dovnit a zatsl Alfredem, aby ho vzbudil. Otec a syn pak vypili pivo, kter zbylo od veee, sndli krajc okoralho ernho chleba a vyli ven. Kousek chleba jim jet zbyl a Jack doufal, e ho tam tentokrt nechaj leet na stole, ale ekalo ho zklamn: Alfred si chlb jako obvykle vzal s sebou. Alfred pracoval cel den s Tomem na stavb. Jack s matkou se asto vydvali na cel den do lesa. Matka kladla pasti, zatmco Jack s prakem v ruce sldil po kachnch. Vechno, co chytili, prodali bu vesnianm, nebo hospodi Cuthbertovi. Byl to jedin zdroj hotovosti, kter mli, jeliko Tom nedostval plat. Za penze, kter utrili, si mohli nakoupit ltku, ki nebo lj. Ve dnech, kdy neli do lesa, matka ila boty, haleny, vyrbla loue i epice, zatmco Jack a Marta si hrli s dtmi z vesnice. O nedlch, kdy bylo po mi, si Tom a matka rdi sedli k ohni a povdali si. Nkdy se zaali lbat a Tom vsunul matce ruku pod aty a pak najednou poslali dti, aby si ly chvli hrt ven, a zavely dvee domku na zvoru. Tohle byla nejhor chvle za cel tden, protoe Alfred zpravidla dostal patnou nladu a tral mlad dti. Dnes byl ale vedn den a Alfred bude mt napilno od svitu do soumraku. Jack vstal a vyel ven. Byla zima, ale sucho. Marta se objevila ped domkem o pr chvil pozdji. Trosky katedrly byly u obsypny dlnky, kte nosili kameny, odhazovali su, stavli devn podpry u vratkch stn a bourali ty, kter u nebylo mon zachrnit. Mezi vesniany a mnichy nastala veobecn shoda v tom, e por zaloil bel. Jack dokonce na dlouho dobu zapomnl, e ohe ve skutenosti zaplil sm. Kdy si to nakonec uvdomil, naprosto ho to ohromilo a pak zaal bt sm se sebou nadmru spokojen. Podstoupil pece straliv riziko, ale dokzal to a zachrnil rodinu od smrti hladem. Jako prvn vdycky sndali mnii a lait obyvatel pevorstv nedostali nic, dokud se eholnci neodebrali do kapitolky. Pro Martu a Jacka to pedstavovalo dsiv dlouh ekn. Jack se kad den probouzel hladov a studen rann vzduch v nm jen podporoval chu k jdlu. Co kdybychom zali na kuchysk dvr? obrtil se Jack na dvku. Kuchtci by jim mohli dt njak zbytky. Marta okamit souhlasila. Byla pesvden, e Jack je naprosto asn, a souhlasila vdycky se vm, co navrhl. Kdy dorazili ke kuchyni, zjistili, e bratr Bernard, kter ml na starosti pekrnu, se toho dne dal do peen chleba. A protoe vichni jeho pomocnci pracovali na stavb, nosil si sm devo do pece. Byl to

docela mlad lovk, ale byl trochu pi tle a pod thou polen funl a potil se. Nanosme ti devo, brate, nabdl mu Jack. Bernard vysypal nklad polen vedle pece a podal Jackovi irok, mlk ko. To jsou mi ale hodn dti, lapal po dechu. Bh vm ehnej. Jack chytil kok a ob dti se rozebhly k hromad dev naskldanch za kuchyn. Naskldaly pln ko polen, pak vzaly tk nklad kad z jedn strany a vydaly se zptky k pekrn. Kdy tam dorazily, byla u pec pjemn rozplen. Bernard vyprzdnil ko rovnou na ohe a poslal dti pro dal vrku. Jacka u bolely pae, ale aludek ho trpil vc, a tak honem utkal ko znovu naplnit. Kdy se dti vrtily do pekrny podruh, Bernard zrovna pokldal pecny chleba na prkno. Pineste mi jet jeden ko, obrtil se na dti, a dostanete hork emle. Jack ml rzem pusu plnou slin. Potet naloily ko co nejv a vlekly ho zptky, kad za jednoucho. Kdy se blily ke dvorku, potkaly Alfreda. Nesl vdro a nejsp el zrovna nabrat vodu do strouhy, kter vedla od mlna pes trvnk a u pivovaru mizela pod zem. Od t doby, kdy Jack hodil Alfredovi do piva mrtv pte, nenvidl mladk chlapce jet vc ne pedtm. Za normlnch okolnost by se Jack nenucen obrtil, jakmile by Alfreda zahldl, a vydal se jinm smrem. Te ale uvaoval, jestli m pustit ko a dt se na tk, jene to by vypadalo zbable, a navc se z pekrny linula vn erstv upeenho chleba, a to bylo k nevydren. A tak Jack thl nklad dl a srdce mu builo a v krku. Alfred se dtem sml, jak zpas s nkladem, kter by on unesl docela pohodln sm. Obely ho irokm obloukem, ale Alfred udlal jen nkolik krok, dohnal je, stril do Jacka a ten ztratil rovnovhu. Chlapec tvrd dopadl na zadnici a bolestiv si narazil pte. Pustil na sv stran ko a veker devo na topen se vysypalo na zem. Jackovi vhrkly do o slzy, vyvolan vc vztekem ne bolest. Bylo to tak nespravedliv, e Alfred me nco takovho pln bezdvodn provst a vdycky mu to projde. Jack vstal a trpliv naskldal polena zptky do koe. K Martin radosti pedstral, e mu to nevad. Pak ob dti ko znovu zvedly a dl ho vlekly smrem k pekrn. Tam u na n ekala odmna. Na kamennm vstupku vychldal plech pln eml. Kdy vchzely s koem, Bernard si zrovna jednu bral a cpal si ji do st. Jsou dobr, pochvaloval si. Vemte si taky. Ale opatrn jsou hork. Jack a Marta si vzali kad po jedn emli. Jack do n nejprve opatrn kousl, jeliko se bl, e se spl, ale emle byla tak dobr, e ji v miku spodal. Podval se na zbvajc emle. Napotal jich jet

devt. Podval se na bratra Bernarda a ten se na chlapce usml. Vidm ti a na dno due, prohlsil. Tak dlej, vezmi si je vechny. Jack si vepedu zvedl cp plt a zbvajc emle do nj zabalil. Odneseme je mamince, obrtil se na Martu. Ty jsi ale hodn kluk, pochvlil ho bratr Bernard. Tak do toho, u upalujte. Dkujeme ti, brate, ekl Jack na rozlouenou. Dti vyly z pekrny a vydaly se k domku pro hosty. Jack byl cel naten. Matka z nj bude mt urit radost, e se o ni tak dobe postaral. Touil jet jednu emli snst, ne cel lovek ped, ale podailo se mu pokuen odolat: bude to pece krsa, a j ped tak bohatou nadlku. Kdy dti pechzely pes trvnk, znovu se setkaly s Alfredem. Mezitm u nabral do vdra vodu, odnesl ji na stavenit, tam vdro vylil a te se vracel ke strouze pro dal dvku. Jack se rozhodl, e se bude tvit nezastnn, a doufal, e si ho Alfred nebude vmat. Jene ped sebou nesl emle zabalen do plt. Bylo to tak npadn, e se to nedalo pehldnout. A tak Alfred k dtem opt zamil. Jack by mu ochotn jednu emli daroval sm od sebe, ale vdl, e kdyby dal mladkovi pleitost, vzal by mu je vechny. Chlapec se rozbhl. Alfred vyrazil za nm a brzy se mu podailo ob dostihnout. Nathl dlouh chodidlo, podrazil Jackovi nohy a chlapec se nathl na zem. Hork emle se rozsypaly kolem nj po trv. Alfred jednu sebral, smetl z n rukou hlnu a nacpal si ji do pusy. Oi se mu rozily pekvapenm. erstv chleba! vydechl. Okamit zaal sbrat dal. Jack se s jistm silm zvedl a snail se zachrnit alespo jednu emli, ale Alfred mu otevenou dlan utdil rnu a znovu ho srazil k zemi. Pak chvatn posbral zbvajc emle a se vknm se vydal pry. Jack se dal do breku. Marta se na nj soucitn dvala, ale chlapec nestl o soucit. Byl citliv na ponen jako kdokoliv jin. Vykroil pry, a kdy se Marta vydala za nm, otoil se a vybafl na ni: Ztra se! Zabolelo ji to, ale zastavila se a nechala ho jt. Doel k troskm katedrly a za chze si rukvem otral slzy. V srdci mu klila mylenka na vradu. Dokzal jsem zniit katedrlu, kal si, dokzal bych taky zabt Alfreda. Kolem zcenho chrmu se dnes hodn uklzelo, rovnalo a zametalo. Jack si vybavil, e se m na kody pijet podvat njak crkevn hodnost.

Na cel situaci ho k lenstv nejvc dohnla Alfredova tlesn pevaha. Mladk mohl udlat, cokoliv se mu zlb, jeliko byl tak velk. Jack chvli chodil jen tak kolem, uklidoval se a upmn litoval toho, e Alfred nebyl v katedrle, kdy tam padaly kameny. Konen Alfreda znovu zahldl. Pracoval v severn pn lodi. Lopatou hzel na kru kamenn lomky a byl cel ediv od prachu. Kousek vedle kry leel zbytek devnho krovu ze stechy. Devo peilo por i pd tm nepokozen, jen trochu pokrban a zaernn od saz. Jack pejel prstem po ern vrstv. Prst po sob zanechval svtlej ru. To Jackovi vnuklo npad a napsal do saz: Alfred je un. Nkte z vesnian pracujc kolem si toho vimli. Pekvapilo je, e Jack um pst. Jeden mladk chlapce oslovil: Co se tam prav? Zeptej se Alfreda, odpovdl Jack. Alfred se zadval na npis a nasupen se zamrail. Jack vdl, e mladk um pest svoje jmno, ale nic vc. Vak se tak Alfred vzpt natval. Bylo mu jasn, e je to njak urka, ale nevdl, co tam ve skutenosti stoj, a to ho samo o sob poniovalo. Vypadal jako hlupk. Jackv vztek zaal trochu slbnout. Alfred je mon vt, ale Jack je chytej. Pod jet nikdo netuil, co npis znamen. Pak kolem proel njak mlad novic, peetl si slova vyryt prstem do saz a zasml se. Kter z vs je Alfred? zeptal se zvdav. On, odpovdl Jack a ukzal na mladka prstem. Alfred se zatvil jet o poznn nasupenji, ale pod nevdl, jak se m zachovat, a tak se jen opral o lopatu a vypadal nadmru hloup. Novic se rozchechtal. Tak un, jo? hkal. A to si taky vyhrabv bukvice? No urit! pikvl Jack poten skutenost, e m spojence. Alfred pustil lopatu a hrbl po Jackovi. Chlapec na to ale byl pipraven a vyrazil pry jako p z luku. Novic nastavil nohu, aby se pes ni Jack perazil zejm se rozhodl, e bude rovnm dlem stejn nepjemn k obma stranm sporu. Jene chlapec ji mrtn peskoil. Vyrazil kolem mst, kde se dv nachzelo knit, klikoval mezi hromadami suti a peskakoval padl trmy z krovu. Tsn za sebou slyel Alfredovy tk kroky a jeho chriv dech a strach ho nutil k vt rychlosti. Za pr okamik si ale uvdomil, e vybhl patnm smrem. Na thle stran katedrly na nj neekala dn nikov cesta. Udlal chybu. S hrzou v srdci mu dolo, e ho neodvratn ek vprask a e to bude bolet.

Horn st vchodn stny se sesula a kameny vytvoily ikm pkrov oprajc se o to, co ze zdi zbylo. Jack neml kam uhnout, a tak se zaal krbat po pkrovu nahoru. Alfred mu funl v patch. Chlapec se vydrpal a nahoru a uvidl, e na druh stran se pod nm rozevr voln prostor, hlubok asi patnct stop. Vylekan zavrvoral. Na to, aby se pokusil skoit, to bylo pli hluboko. Tohle by se bez zrann neobelo. Alfred ho chytil za kotnk. Jack ztratil rovnovhu. Chvli stl jednou nohou na zdi, druh mu trela do vzduchu, rukama mval jako vtrn mln a snail se znovu bezpen postavit. Alfred ho dl drel za kotnk. Jack ctil, jak nevyhnuteln pad na nesprvnou stranu. Alfred ho jet chvli pidrel, aby ml jistotu, e chlapec u rovnovhu nechyt, a pak ho pustil. Jack letl vzduchem, nebyl schopen se njak narovnat a jen sm sebe slyel, jak je. Pistl na levou stranu tla. Byl to straliv nraz. Neastnou shodou okolnost se udeil obliejem o kmen. Na chvli vechno zernalo. Kdy opt otevel oi, Alfred nad nm stl zejm se mu podailo z t stny njak slzt a vedle nj byl jeden ze starch mnich. Jack mnicha poznal: byl to podpevor Remigius. V tu chvli Remigius zachytil Jackv pohled a pobdl ho: Tak vstvej, chlape. Jack si nebyl jist, e to doke. Nemohl hbat levou rukou. Levou st oblieje ml celou jak ochrnutou. Posadil se. Ml pocit, e ume, a te ho pekvapilo, e se dokonce doke hbat. Opel se o zem levou rukou a s bolest se vyhrabal do stoje. Vhu se pitom snail penet na pravou nohu. Ochrnut pomalu pechzelo a tlo zanalo bolet. Remigius ho vzal za levou pai. Jack vykikl bolest. Remigius si toho nevmal a chytil Alfreda za ucho. Zejm m pro oba nachystan njak straliv trest, pomyslel si Jack. Ale tlo ho bolelo tak, e mu bylo vechno jedno. Remigius se obrtil na Alfreda. Tak, mj synu, a te mi povz, pro ses snail svho bratra zabt? To nen mj bratr, odsekl Alfred. Remigiv vraz tve se okamit zmnil. Tohle nen tvj bratr? opakoval. Chce ct, e nemte stejnou matku a stejnho otce? Ona nen moje matka, prohlsil Alfred. Moje matka je po smrti. Remigiovi se usadil v oblieji prohnan vraz. Kdy ti umela matka? zeptal se mladka. O Vnocch. O loskch Vnocch? Ano. Pestoe Jacka vechno bolelo, zaznamenal, e tahle okolnost Remigia z njakho dvodu nramn zajm. Kdy znovu promluvil,

tsl se mnichv hlas tko potlaovanm vzruenm. Take tvj otec se s matkou toho chlapce seznmil teprve nedvno? Ano. A byli od t doby spolu byli od t doby navtvit knze, aby jejich svazek posvtil? Hmm To nevm. Jackovi bylo jasn, e Alfred vbec nechpe slova, kter Remigius pouil. Z njakho dvodu na tom byl Jack stejn. No prost mli svatbu? zeptal se mnich netrpliv. Ne. Aha. Remigius psobil dojmem, e ho to potilo, pestoe Jack pedpokldal, e by to mlo mnicha sp natvat. Msto toho se zaal tvil docela poten. Na chvli se pohrouil do zamylenho mlen. Pak jako by si na oba chlapce najednou vzpomnl. Take jestli chcete dl bydlet v pevorstv a jst chleba, kter vm mnii upeou, nesmte se prt, i kdy nejste brati, napomenul je. My, lid bo, nemusme vidt krveprolit. To je taky jeden z dvod, pro jsme se rozhodli t stranou od svta. S tmito slovy Remigius oba sv zajatce pustil a odvrtil se od nich. A Jack se konen mohl rozebhnout k matce. Nakonec to trvalo ti tdny, a ne dva, ne se Tomovi podailo dt kryptu natolik do podku, aby mohla slouit jako doasn kostel. A dnes ml pijet nov zvolen biskup, aby tady poprv slouil mi. Z rajsk zahrady byla odklizena veker su a Tom opravil ponien sti: ambit rajsk zahrady byla ve skutenosti docela jednoduch stavba, vlastn jen zasteen chodnky kolem dokola, a tak bylo snadn dt ji do podku. Jinak pedstavoval zbytek katedrly z vt sti jen hromady trosek a tch nkolik mlo stn, kter jet stly, hrozilo zcenm. Tom ale vyklidil cestu od rajsk zahrady msty, kde dv stvala jin pn lo, a ke schodm do krypty. Tom se rozhldl kolem sebe. Krypta byla rozlehl, mla plochu dobe padest stop, bylo tam dost msta, aby tam eholnci mohli podat bohosluby. lo o dost temnou mstnost se silnmi oprnmi sloupy a nzkm klenutm stropem, ale poctiv postavenou, proto tak ohni odolala. Umstili sem stl na podstavcch, kter ml poslouit jako olt, a z refekte nanosili lavice, kter mly mnichm nahradit sezen v chru. A sem sakristin vstoup ve slavnostnm menm rouchu a pinese svcny zdoben drahokamy, bude to tu vypadat naprosto pijateln. S obnovenm bohoslueb prodnou ady Tomovch spolupracovnk. Vtina mnich se vrt ke svmu bnmu

nboenskmu ivotu a dal, kte s odklzenm ruin pomhali, se budou muset vnovat pracm na poli a sprv kadodennch zleitost. Tomovi vak jet zbude na prci pes polovinu sluebnictva z pevorstv. Pevor Philip nem se sluebnky ani stn slitovn. M pocit, e je jich tak jako tak mnoho, a pokud nkter z nich nen ochoten vymnit svoje postaven podkonho i kuchtka za prci na staveniti, pevor nevh takovho odvlivce propustit. Pr u jich odelo, ale vtina tu zstv. Pevorstv u Tomovi dluilo mzdu za ti tdny. Kdyby dostval jako mistr zednick plnou mzdu, co byly tyi pence denn, bylo by to v tuhle chvli u sedmdest dva penci. Dluh kadm dnem narstal a pro pevora Philipa bude stle t a t Toma vyplatit. Po tvrt roce Tom pevora pod, aby mu dluh splatil. V t dob u bude Philip muset nkde najt dv a pl libry stbra a pak se teprve svho stavitele zbav. Dky dluhu ml Tom pjemn pocit, e je zajitn. Byla tu dokonce i jist monost, na ni se ani neodvaoval myslet, e by mu tahle prce mohla vydret cel zbytek ivota. Vdy to byl koneckonc katedrln kostel. A kdyby ti, kdo o tom rozhoduj, dospli k zvru, e podpo stavbu pln nov budovy, a kdyby na to sehnali penze, mohla by se z toho vyklubat nejvt stavba v celm krlovstv, kde by naly destky zednk a kamenk prci na nkolik desetilet. Jene v nco takovho nemohl ve skutenosti doufat. Jak si povdal s mnichy a vesniany, Tom zjistil, e kingsbridgesk pevorstv nikdy nepatilo mezi vznamn biskupsk sdla. Bylo odstren v tich vesnice, vedlo ho po sob nkolik biskup, jim chybl jakkoliv nznak ctidosti, a zjevn provalo postupn padek. Pevorstv bylo nedleit a zchudl. Nkter kltery pitahuj pozornost krl a arcibiskup svou tdrou pohostinnost, vynikajcmi kolami, obrovskmi knihovnami, bdnm filozofujcch mnich i vzdlnm pevor a opat. Kingsbridge ale nic takovho nabdnout nemohlo. Daleko pravdpodobnj bylo, e pevor nech postavit docela mal kostelk, jednoduchou a spoe vybavenou stavbu. A to nebude trvat dle ne deset let. To ale Tomovi dokonale vyhovovalo. Jet ne ohnm zaernal trosky vychladly, uvdomil si, e m jedinenou pleitost postavit vlastn katedrlu. Pevora Philipa se mu podailo pesvdit, e mu Toma seslal do Kingsbridge sm Bh. Tom vdl, e si zskal pevorovu dvru tm, jak zkuen se vrhl do odklzen sutin a jak dokzal pevorstv opt oivit. A se naskytne vhodn pleitost, zane ped Philipem mluvit o tom, e by bylo mon navrhnout novou stavbu. Kdy se to poda opatrn zvldnout, bude mt hodn velkou nadji, e ho Philip pod,

aby njak nvrh nakreslil. Skutenost, e nov kostel bude nejsp docela skromn stnek Pn, zvyuje pravdpodobnost, e by ho pevor mohl svit Tomovi, a ne njakmu mistru staviteli, jen m vc zkuenost se stavbou chrm. Tom si mohl dlat opravdu velk nadje. Ozval se zvon svolvajc mnichy do kapitolky na rann ten z Psma. To bylo souasn znamen, e nevysvcen dlnci pracujc na staveniti mohou jt na sndani. Tom vyel z krypty a zamil k refekti. A cestou se stetl s Ellen. Bojovn si ped nj stoupla, jako by mu chtla zahradit cestu, a v och mla takov podivn vraz. Marta a Jack li s n. Jack vypadal hrozn. Jedno oko ml zaven, levou stranu oblieje odenou a nabhlou, a jet ke vemu nalapoval na levou nohu tak, jako by nedokzala unst ani trochu vhy. Tomovi bylo malho chlapce lto. Co se ti stalo? zeptal se ho. Za Jacka odpovdla Ellen: Udlal mu to Alfred. Tom se v duchu zhrozil. Na okamik se za Alfreda zastydl, vdy mladk je o tolik vt ne Jack. Jene Jack taky nen dn andlek. Teba Alfreda njak vyprovokoval. Tom se rozhldl, jestli syna nkde neuvid, a spatil ho, jak se bl k refekti, cel pokryt prachem. Alfrede! zaval. Poj sem. Alfred se ohldl, uvidl celou rodinu stojc pohromad a pomalu se k n vydal. Tvil se pi tom provinile. Udlal jsi mu to? oboil se na nj otec. Spadl ze zdi, odpovdl Alfred zatvrzele. Stril jsi do nj? Honil jsem ho. Kdo si zaal? Jack mi nadval. ekl jsem mu, e je un, ozval se Jack pes otekl rty, protoe mi vzal emle. emle? podivil se Tom. Kde jsi sebral emle ped sndan? Dal nm je bratr Bernard. Nanosili jsme mu devo na topen. Ml jsi se s Alfredem rozdlit, upozornil ho Tom. To jsem chtl. Tak pro jsi pede mnou utkal? neodpustil si Alfred. Nesl jsem je dom matce, namtl Jack. A Alfred je nakonec sndl vechny! trnct let, po n Tom vychovval dti, ho nauilo, e v dtskch sporech nem sebemen smysl snait se pijt na to, kdo m pravdu a kdo ne. Jdte se nasndat, vichni ti, pikzal jim psnm hlasem. A jestli se dneska jet jednou servete, tak skon, Alfrede, se stejn

zmalovanm obliejem, jako m Jack. Vlastnorun ti ho upravm. A te se ztrate. Dti odbhly. Tom a Ellen je nsledovali pomalejm tempem. Po chvli se Ellen ozvala. A to je vechno, co k tomu ekne? Tom se na ni podval. Jet pod se hnvala, ale s tm on nemohl nic udlat. Pokril rameny. Jako obvykle za to mou ob strany. Tome! Jak me nco takovho ct? Jsou jeden hor ne druh. Alfred jim vzal emle. Jack mu ekl, e je un. To pece neme skonit takhle krvav! Tom zavrtl hlavou. Kluci se v jednom kuse perou. Kdybys chtla rovnat jejich spor, nemusela bys cel ivot dlat nic jinho. Nejlep je nechat to na nich. Ted nem pravdu, Tome, prohlsila Ellen nebezpenm tnem. Podvej se na Jackv obliej a pak se podvej na Alfredv. To nen vsledek njak dtsk pranice. To je podl tok dosplho chlapa na malho kluka. Tomovi se jej postoj nezamlouval. Vdl, e Alfred nen dokonal, ale to nebyl Jack nakonec tak. Tom nechtl, aby se z Jacka stal opeovvan mazlek rodiny. Alfred jet nen dospl chlap, namtl. Je mu teprve trnct. Ale pracuje. Svm dlem pispv do rodiny, zatmco Jack jet ne. Jack si cel den hraje jako mal dt. Z mho pohledu to znamen, e Jack by se ml k Alfredovi chovat s ctou. Co ho ani nenapadne, jak sis asi taky vimla. To je mi jedno! odsekla Ellen. Me si kat, co chce, ale mj syn je stran potluen a mohl bt i vn rann a j u nic takovho nedovolm! Rozplakala se. Tim hlasem, ale stle jet rozhnvan, dodala: Je to moje dt a j se na nco takovho nevydrm dvat. Tom s Ellen ctil a byl v pokuen ji konejit, ale bl se, e by tm prohrl. Ml pocit, e tenhle hovor me pedstavovat zlomov bod. Jack il cel ivot jen se svou matkou a s nikm jinm a zvykl si na to, e je neustle pod ochranou. Tom nechtl dovolit, aby o Jacka pod nkdo peoval a chrnil ho ped bnmi strky kadodennho ivota. To by bylo nco, co by se jim na lta dopedu nemuselo vyplatit a co by mohlo zpsobit nekonenou adu pot. Tom ve skutenosti vdl, e to Alfred tentokrt pehnal, a tajn si umnil, e syna umravn, aby dal Jackovi propt pokoj. Ale kat to nahlas by byla chyba. Dostat vprask pat k ivotu, zkusil Ellen uklidnit. Jack se mus nauit bit pet, nebo se mu vyhnout. Nemu strvit cel ivot tm, e ho budu chrnit.

Mohl bys ho chrnit tm, e bys k nmu nepustil toho svho surovho vrostka! Tom zkivil tv. Nezamlouvalo se mu, e nazvala Alfreda surovcem. To bych mohl, ale neudlm to, odsekl nakvaen. Jack se mus nauit chrnit sm. , jdi k ertu! oboila se na nj Ellen, otoila se a la pry. Tom veel do refekte. Devnou chi, v n nevysvcen dlnci obvykle jedli, smetla pi pdu jihozpadn v, a tak te dostvali vichni jdlo v refekti, ale pokad, a kdy mnii dojedli a odeli. Tom si sedl stranou od ostatnch. Ctil, e nem chu si s nkm povdat. Pomocnk z kuchyn ped nj postavil dbnek piva a kok s nkolika krajci chleba. Tom ponoil kousek chleba do piva, aby si ho trochu rozmoil, a dal se do jdla. Alfred je urostl chlap a m sil na rozdvn, kal si Tom v duchu hrd. Pravda, je trochu surov a bezohledn, to Tom v hloubi due tak vdl. Ale vak on se v pravou chvli zklidn. Zatm Tom nebude svoje vlastn dti nutit, aby prokazovaly tomu novmu pivandrovalci njak zvltn pocty. U tak jim toho osud nachystal a dost. Pily o matku, byly nuceny putovat po cestch, mlem zemely hlady. Dokud to bude v jeho silch, nedovol, aby na n dolhaly njak dal rny. Zaslou si trochu shovvavosti. Jack se prost bude muset snait, aby se Alfredovi klidil z cesty. A to ho nezabije. Po jakmkoliv sporu s Ellen propadl vdycky Tom trudnomyslnosti. U nkolikrt se spolu pohdali, a vdycky lo o dti, ale to byl zatm asi jejich nejhor stet. Kdy j ztuhly rysy a do o se j vkradl neptelsk vraz, dlalo mu pote vybavit si, e ji jet ped krtkou chvl vniv miloval. Pipadala mu jako rozhnvan cizinec, kter se mu plete do ivota. Se svou prvn enou se nikdy takhle zuiv, zlovoln, trpce nehdal. Kdy o tom dnes pemlel, ml pocit, e s Agnes se ve vem podstatnm shodovali, a kdy se v nem neshodli, nebyl to ani pro jednoho z nich dvod k hnvu. Takhle by to mlo mezi muem a enou vdycky vypadat a Ellen bude muset pochopit, e neme bt souasn lenem rodiny a souasn chtt, aby bylo vechno po jejm. I ve chvlch, kdy byla Ellen vzteky bez sebe, si Tom ve skutenosti nepl, aby ho opustila. asto ale s ltost vzpomnal na Agnes. Agnes s nm strvila vtinu jeho dosplho ivota a on ml te neustle pocit, e mu nkde nco chyb. Dokud byla naivu, nikdy ho nenapadlo, e by ml kdovjak tst, kdy ji potkal, ani e by za ni ml bt osudu kdovjak vdn. Kdy te ale byla po smrti, chybla mu a on se stydl za to, e ji celou dobu bral jako takovou samozejmost.

Kdy ml bhem dne chvli klid, vem dlnkm rozdal koly a vichni piln pracovali na staveniti, a Tom se mohl vnovat njak odbornj prci, teba stavt stny v rajsk zahrad nebo opravovat sloupy v krypt, obas vedl s Agnes smylen hovory. Hodn j vykldal o Jonathanovi, o jejich malm dtku. Tom vdal chlapeka skoro denn, jak ho mnii krm v kuchyni, jak se s nm prochzej po rajsk zahrad nebo jak ho v dormiti ukldaj do postlky. Dt vypadalo naprosto zdrav a spokojen a nikdo krom Ellen nevdl, e by Tom mohl mt o chlapeka zvltn zjem. Nikoho to ve skutenosti ani nenapadlo. Tom si s Agnes povdal tak o Alfredovi a o pevoru Philipovi, a dokonce i o Ellen. Vysvtloval sv zesnul en, co ke komu z nich ct, stejn jako to dlal (s vjimkou Ellen), dokud byla jet naivu. Tak j lil, jak m plny do budoucna: o svch nadjch, e tady dostane prci na nkolik ptch let, a o svm snu, e jednoho dne sm navrhne a postav celou katedrlu. V hlav slyel, jak mu Agnes odpovd a jak mu klade dal otzky. Nkdy ji jeho zprvy potily, jindy ho povzbuzovala, obas ji nco nadchlo, nebo se j to pro zmnu nezamlouvalo, poppad s nm rozhodn nesouhlasila. Obas Tom ctil, e m neboka pravdu, jindy s n nesouhlasil. Kdyby se o tchto hovorech ped nkm zmnil, urit by se od nj dovdl, e si povd s duchem, a hned by bylo kolem spousta far a sprky svcen vody a vymtn duch. Jene on moc dobe vdl, e na tom, co se dje, nen vbec nic nadpirozenho. Cel tajemstv spovalo v tom, e znal Agnes velmi dobe a uml si pedstavit, co by si o t i on situaci myslela a co by ekla. Vstupovala do jeho mysli bez ohlen v nejpodivuhodnjch okamicch. Kdy svm jdelnm noem loupal Mart hruku, vzpomnl si najednou, jak se mu Agnes vdycky smla, kdy se pokouel sloupnout hruku tak, aby mu ze slupky zbyl jeden dlouh prouek. Kdykoliv musel nco napsat, vdycky j vnoval vldnou vzpomnku, jeliko ho nauila vemu, co umla od svho otce knze. A vybavoval si, jak ho uila piznout si brko a jak mu hlskovala slovo caementarius, co v latin znamen zednk. Kdy si v nedli myl obliej a drhnul si vousy, najednou se mu do mysli vetela vzpomnka, jak ho kdysi, kdy byli jet mlad, Agnes pouila, e si m mt vousy, jeliko tm si ochrn obliej od v a neitu. Neminul den, aby mu njak phoda nevyvolala v mysli jej iv obraz. Vdl, e ml tst, kdy potkal Ellen. A u n rozhodn nehrozilo nebezpe, e by jej ptomnost bral jako samozejmost. Ellen byla jedinen: bylo na n nco podivn vyinutho, a tahle podivn vyinutost, ta neobvyklost, ho tak pitahovala. Byl j vdn, e ho

tehdy rno po Agnesin smrti dokzala tak krsn utit. Ale nkdy ho mrzelo, e ji nepotkal a za pr dn a ne jen nkolik hodin pot, co svou zesnulou enu pohbil. Prost proto, aby ml vc asu a mohl se sm vyrovnat se ztrtou, kter ho potkala. Nechtl dret smutek to je pro pny a mnichy, ne pro obyejn lidi. Ml by jen chvli na to, aby pivykl, e tu Agnes nen, a pak by si teprve zaal zvykat na to, e ije s Ellen. V prvnch dnech ho takov vahy nenapadaly. Hrozba, e vichni zajdou hlady, se v nm msila s tlesnm vzruenm z Ellen a vyvolvala v nm jaksi hysterick naden, kter nehledlo do budoucnosti, jako by ml nastat konec svta, pijt potopa nebo tak nco. Jakmile si ale nael prci a ctil se trochu zajitn, zaaly ho as od asu pronsledovat takov ltostiv vahy. Obas ml pocit, e kdy takhle pemt o Agnes, jako by se mu nestskalo jen po n, jako by souasn tesknil i nad nenvratn ztracenmi roky vlastnho mld. U nikdy nebude tak dtinsk, tak prbojn, tak hladov ani tak siln jako v dob, kdy se poprv zamiloval do Agnes. Dojedl chleba a vyel z refekte dv ne ostatn. Zamil do rajsk zahrady. Tady byl s vsledky sv prce spokojen. Dnes u bylo obtn si pedstavit, e ped temi tdny byl tverec lemovan chodnky pohben pod hromadou sutin. Jedinou pipomnkou netst bylo nkolik prasklch plack v chodncch na obvodu zahrady, za n Tom jet nedokzal najt vhodnou nhradu. Jet tam vak vude bylo hodn prachu. Bude muset rajskou zahradu znovu podn zamst a pak ji pokropit vodou. Vydal se na obchzku troskami chrmu. V severn pn lodi zahldl zernal trm, na kter kdosi do saz vyryl njak npis. Tom si ho pomalu peetl. Stlo tam: Alfred je un. Tak tohle Alfreda tak rozzuilo. Pomrn dost deva ze stechy neshoelo na popel, take se vude okolo vlely zaernal trmy. Tom se rozhodl, e sem pole skupinu dlnk a nech je veker dv sesbrat a postavit z nho hranici na topen. A to stavenit vypad upraven, kala Agnes, kdy ml pijet na nvtvu nkdo dleit. Chcete pece, aby byl rd, e tu prci svil zrovna Tomovi. Ano, holka moje zlat, pomyslel si Tom, usml se pro sebe a dal se do prce. Skupinku vedenou Waleranem Bigodem bylo pes pole vidt dobe na mli daleko. Byli v n celkem ti jezdci a cvlali docela svin. Waleran jel v ele skupinky na ernm koni a ern pl za nm vll. Philip a vichni vy hodnosti kltera ekali u stj, aby nvtvnky pivtali. Philip pesn nevdl, jak se m k Waleranovi chovat. Waleran ho podvedl, to se nedalo pehldnout, jeliko mu neekl, e je star biskup po smrti. Jene kdy vyla cel pravda najevo, Waleran psobil

dojmem, e se ani trochu nestyd. A Philip v tu chvli nevdl, co by mu ml ct. Nevdl to ostatn jet ani te. Jen matn tuil, e vitkami by nieho nedoshl. A celou phodu stejn zastnilo netst, kter je postihlo, kdy v pevorstv vzplla katedrla. Philip si prost jen bude muset do budoucna dvat na Walerana bedliv pozor. Waleran jel na vlenm koni, stle hravm a neklidnm, pestoe ml za sebou u nkolik mil jzdy, Kdy krel ke stji, musel mu biskup dret hlavu v silou dole. Philipovi se to nezamlouvalo. Duchovn se nepotebuje prohnt na koskm hbetu a vtina mu, kte zasvtili ivot Bohu, si vol daleko klidnj zvata. Waleran ladnm pohybem sklouzl z kon a podal ote tolbovi. Philip ho oficiln pivtal. Waleran se otoil a pohledem prozkoumval trosky. V och se mu usadil pochmurn vraz. To byl tedy hodn drah ohe, Philipe, povzdechl si. Zdlo se, e ho to doopravdy zdrtilo, co Philipa trochu pekvapilo. Ne mohl biskupovi odpovdt, ozval se Remigius: Je to dlo blovo, mj pane, prohlsil. Skuten? podivil se Waleran. Podle mch zkuenost pomhaj v takovch ppadech blovi obvykle eholnci, kte v chrmech rozdlvaj ohn, aby se trochu zahli pi rann bohoslub, nebo neopatrn nechvaj ve zvonici hoc svky. Philipa potilo, kdy tak biskup Remigia zprail, ale nemohl nechat Waleranovo obvinn jen tak spadnout pod stl. Snail jsem se pijt na to, co mohlo por zpsobit, vloil se do hovoru. Toho veera nikdo nic v chrmu nezaplil jsem si tm jist, jeliko jsem byl na bohoslubch ptomen osobn. A nahoe v podkrov nebyl nikdo u cel msce. Tak jak si to vysvtluje me za to blesk? zeptal se Waleran pochybovan. Philip zavrtl hlavou. Tehdy dn bouka nebyla. Ohe podle veho vzpll nkde pobl msta, kde hlavn lo kiuj pn lodi. Nechali jsme po mi jako obvykle hoet na olti svtlo. Je mon, e od nho chytila ltka na olti a prvan vynesl njakou jiskiku a nahoru k devnmu stropu, kter byl hodn star a vyschl. Philip pokril rameny. Nen to moc uspokojiv vysvtlen, ale je nejlep, jak mm. Waleran pikvl. Pojme se na kody podvat zblzka, vybdl ostatn. Vykroili smrem ke katedrle. Waleranovmi spolenky byli jeden zbrojno a jeden mlad knz. Zbrojno zstal u stje a postaral se o kon. Knz se pidal k Waleranovi a ten ho Philipovi pedstavil jako dkana Baldwina. Cestou pes trvnk poloil Remigius biskupovi ruku

na pai, zastavil ho a poznamenal: Dm pro hosty zstal nepokozen, jak sm vid. Vichni se zastavili a otoili. Philip podrdn pemtal, co m zase Remigius za lubem. Kdy zstal dm pro hosty nepokozen, pro se vichni zastavili a prohlej si ho? Stavitelova ena zrovna pechzela od kuchyn k domu. Vichni ji sledovali, jak vchz dovnit. Philip se podval na Walerana. Zdlo se, e biskup je ponkud otesen. Philip si vybavil okamik, kdy tehdy stli u biskupova palce, kdy vtom Waleran uvidl stavitelovu enu a vypadal tm vyden. Co je to vlastn za enskou? Waleran krtce pohldl na Remigia a tm neznateln pikvl. Pak se obrtil k Philipovi a zeptal se: Kdo tam bydl? Philip si byl jist, e biskup enu poznal, avak pesto odpovdl: Mistr zednick a jeho rodina. Waleran pokval hlavou a vydali se dl. Te u Philip pochopil, pro Remigius pilkal jejich pozornost k domku pro hosty: chtl mt jistotu, e si biskup eny vimne. Philip si umnil, e se Ellen pi nejbli pleitosti vypt, o co by tak asi mohlo jt. Vstoupili mezi trosky. Skupina asi sedmi i osmi mu, sloen rovnm dlem z mnich a klternch sluebnk, zvedala pod Tomovm dohledem napl shoel trmy z krovu. Na staveniti panoval il ruch, ale vypadalo spodan a uklizen. Philip ctil, e mu horliv innost, kter tam panovala, bude pitena k dobru, i kdy to ve skutenosti byla Tomova zsluha. Tom jim vykroil v strety. Postavou vechny ostatn pevyoval. Philip se obrtil na Walerana: To je n mistr stavitel Tom. U dokzal dt do podku rajskou zahradu a kryptu, take je meme pouvat. Jsme mu za to moc vdn. Vzpomnm si na tebe, oslovil Waleran pmo Toma. Piel jsi k nm tsn po Vnocch a j pro tebe neml dnou prci. Pesn tak, pitakal Tom, chraplavm hlasem. Mon si m Bh etil, abych mohl pomoct pevorovi Philipovi v jeho tk chvli. Zednk a teolog, poznamenal Waleran posmn. Tom pod nnosem prachu trochu zervenal. Philip si pomyslel, e biskup mus mt dobr nervy, kdy si doke tropit erty z takhle urostlho chlapa i kdy Waleran je vysok crkevn hodnost a Tom jen zednk. Jak kroky tu chce podniknout v nejbli dob? zeptal se biskup Toma. Nejdv musme zajistit, aby bylo cel msto bezpen, take strhneme zbvajc zdi, dv ne na nkoho spadnou, vysvtloval Tom docela pokorn. Pak cel stavenit vyklidme, aby tu bylo msto na

stavbu novho kostela. A co nejdv bychom mli zat hledat vysok stromy, abychom mli dv na novou stechu m dle devo vysych, tm lep bude krov. Ne zaneme stromy poret, musme najt penze, abychom je mli m zaplatit, poznamenal honem Philip. O tom si promluvme pozdji, prohlsil Waleran zhadn. Tahle poznmka Philipa zmtla. Zadoufal, e Waleran m pipraven pln, jak zskat penze na stavbu novho chrmu. Kdyby muselo pevorstv spolhat na svoje vlastn zdroje, nedokzal by se stavbou zat jet adu let. Philip si s tmhle problmem lmal hlavu cel pedchzejc ti tdny, ale dnho een se stle jet nemohl dobrat. Vedl skupinku smrem k rajsk zahrad po cestice, kterou se podailo mezi sutinami vyklidit. Waleranovi stail jedin pohled, aby se pesvdil, e tuhle st se povedlo dt do podku. Proto se hned vydali dl, peli pes trvnk a zamili k pevorovu domu v jihovchodnm rohu ndvo. Jakmile veli dovnit, Waleran odloil pl a posadil se. Bled ruce nathl smrem k ohni. Bratr Milius jim jako kucha naservroval hork koenn vno v malch devnch korblkch. Waleran se napil a obrtil se na Philipa: Napadlo t, e ten por mohl zaloit stavitel Tom, aby si zajistil, e bude mt prci? Napadlo, pikvl Philip. Ale myslm si, e to neudlal. Musel by se njak dostat dovnit kostela, a ten byl pevn zamen. Mohl se tam vloudit ve dne, schovat se a nechat se uvnit zavt. V tom ppad by se ale nedostal ven, kdy ohe vzplanul, namtl pevor. Pak zavrtl hlavou. To nebyl nejpodstatnj dvod, pro vil v Tomovu nevinu. Hlavn si myslm, e nen neho takovho schopen. Je to bystr mu daleko bystej, ne by lovk ekl na prvn pohled , ale nen prohnan. Kdyby nco takovho provedl, bylo by mu to podle mho soudu vidt v oblieji. Poznal bych to, jakmile bych se mu podval do o a zeptal se ho, jak podle nj por vznikl. Tak trochu k Philipov pekvapen s nm Waleran okamit souhlasil. Urit m pravdu, prohlsil. Taky si njak neumm pedstavit, e by podplil kostel. Prost to nen tenhle typ lovka. Mon se vbec nikdy nedovme, co vlastn ten ohe zpsobilo, poznamenal Philip. Ale musme se njak vypodat s tm, jak seeneme penze na nov chrm. A j nevm Ano, peruil ho Waleran a zvedl ruku, aby Philipa zarazil. Pak se otoil k ostatnm. Musm si s pevorem Philipem promluvit o samot, oznmil jim. Take ns te mete opustit.

To Philipa zmtlo. Neuml si pedstavit, pro si s nm zrovna o tomhle poteboval biskup promluvit o samot. Ne odejdeme, pane mj, obrtil se Remigius znovu na biskupa, chtl bych ti jet ct nco, o m podali brati. Co to zase bude? pomyslel si Philip. Waleran nedviv zvedl obo. A pro podali zrovna tebe, abys to se mnou probral? zeptal se. Pro nepodali svho pevora? Protoe pevor Philip je k jejich stnostem hluch. Tohle Philipa nejen zmtlo, ale tak podn rozzlobilo. Nikdo si pece na nic nestoval. Remigius se jen sna uvst Philipa do rozpak tm, e vyvolv ped nov zvolenm biskupem vstup. Philip zachytil Waleranv zkoumav pohled. Pokril rameny a snail se tvit,jako e je nad vc. U se nemu dokat, a uslym, o jakou stnost pjde, prohlsil. Tak do toho, brate Remigie, prosm t, mluv pokud sis opravdu jist, e jde o tak zvanou vc, abys s n musel zatovat naeho biskupa. Tady v pevorstv se vyskytuje ena, prohlsil Remigius. Zas u? zvolal Philip s povzdechem. ,Je to ena zednickho mistra a bydl v domku pro hosty. Je to arodjnice, nedal se odradit Remigius. Philipovi nebylo jasn, pro to Remigius dl. Na tenhle ohnek pece Remigius zkouel u jednou pikldat, ale splil se. Jist, byla to sporn otzka, ale pevor pedstavuje autoritu a Waleranovi nezbude ne Philipa podporovat, pokud nechce, aby ho Remigius navtvoval, kdykoliv nebude se svm nadzenm souhlasit. Nen to arodjnice, ozval se Philip unaven. A vyslechl jsi tu enu? vyzvdal na nm Remigius. Philip si vybavil, jak bratrm slbil, e s enou promluv. Nakonec na to nikdy nedolo. Mluvil s jejm manelem a ekl mu, aby en poradil, e se m chovat nenpadn. Ale se samotnou enou nikdy nepohovoil. Byla to koda, protoe tm Remigiovi dovolil, aby nad nm ml na chvli vrch. Philip si byl ovem jist, e kvli tomu se Waleran nepid na Remigiovu stranu. Nevyslechl jsem ji, piznal nahlas. Ale nemme jedin doklad, e by se tu nkdo vnoval arodjnictv, a stavitelova rodina je naprosto slun a skrznaskrz kesansk. Je to arodjnice a smilnice, prohlsil Remigius a zrudl pi tom spravedlivm rozhoenm. Coe? vybuchl Philip. A s km asi tak smiln? S tm stavitelem. Je to jeho ena, ty hlupku!

Kdepak, nen! pouil ho Remigius vtzoslavn. Nejsou spolu oddni a znaj se teprve msc. Tmhle Philipa naprosto vyvedl z mry. Pevora takov monost ani ve snu nenapadla. Remigius ho dokonale zaskoil. Jestlie Remigius mluv pravdu, tak ta ena skuten je, psn vzato, smilnice. Byl to ovem ppad smilstv, jak se obvykle pehlelo, protoe ada pr pokala s tm, aby si nechali svj svazek posvtit knzem, a kdy spolu njak as ili, asto a do chvle, kdy bylo na cest prvn dt. A ve velmi odlehlch i hodn chudch stech zem spolu asto lid ili jako mu a ena cel desetilet a vychovvali dti. Kdy k nim pak nkdy zavtal knz, vyvedli ho z mry dost, aby jejich svazek posvtil, a pitom se kolem nich u motala vnouata. Jene jedna vc byla velkorysost, kterou si mohl dovolit far vi chudm rolnkm nkde na okraji Kristova krlovstv, a nco zcela odlinho bylo, kdy se stejnho hchu dopustil vznamn zamstnanec pevorstv pmo v prostorch kltera. Pro si mysl, e spolu nejsou oddni? zeptal se Philip pochybovan, ale byl si naprosto jist, e si Remigius vechno provil, ne o tom zaal mluvit ped Waleranem. Pistihl jsem ty dva kluky, jak se spolu perou, a ti mi ekli, e ve skutenosti nejsou bratry. Tm vyla cel vc najevo. Philip se v Tomovi velice zklamal. Smilstvo je docela bn hch, ale eholnci, kte se vzdali veker tlesn smyslnosti, si ho obzvl okliv. Jak mohl Tom nco takovho provst? Mohl pece vdt, e se to obrt proti Philipovi. Pevor ml v tu chvli daleko vt zlost na stavitele ne na Remigia. A pitom Remigius byl koneckonc ztlesnn podlost. Pro jsi se o tom nezmnil mn, svmu pevorovi? zeptal se ho Philip. Dovdl jsem se o tom teprve dneska rno. Philip se posadil do kesla. Byl poraen. Remigius ho dokzal nachytat. Philip te vypadal jako hlupk. Tohle byla Remigiova pomsta za porku pi volb pevora. Philip se podval na Walerana. Stnost byla nakonec adresovna biskupovi. Take Waleran te mus vynst rozsudek. Waleran nezavhal ani na okamik. Ppad je naprosto jasn, prohlsil. Ta ena se mus ze svch hch vyzpovdat a veejn se kt. Mus opustit pevorstv a t v mravnosti, oddlen od stavitele, a to cel jeden rok. Pak se za nj me vdt. Ron odluka, to byl dost drsn trest. Philip ml pocit, e si to Ellen zaslou za to, jak zneuctila klter. Ale ml strach z toho, jak ena trest pijme. Nemus se tvmu rozsudku poddit, poznamenal. Waleran pokril rameny. Tak sho v pekle.

Bojm se, e kdy opust Kingsbridge, Tom odejde s n. Nen jedin stavitel na svt. To jist. Philipa bude mrzet, jestli pijde o Toma. Jene z vrazu Waleranovy tve mu bylo jasn, e biskupovi je srden jedno, jestli Tom a jeho druka opust Kingsbridge a u se tam nikdy nevrt. Philip se znovu podivil nad tm, m je Ellen pro Walerana tolik dleit. A te se vichni klite, oslovil Waleran zniehonic neurvale ostatn, a necht m, a si mu promluvit s vam pevorem. Jet okamik, ozval se Philip oste. Byl to nakonec jeho dm a tohle byli jeho mnichov. On je bude svolvat a propoutt, ne Waleran. Promluvm si o t zleitosti s mistrem zednickm osobn. A nikdo z vs se o tom nikomu dalmu ani nezmn, je vm to jasn? Pokud m v tomhle neposlechnete, ek vs psn trest. Je to jasn, Remigie? Ano, odpovdl Remigius. Philip se na Remigia vykvav zadval a nic nekal. Rozhostilo se napjat ticho. Ano, ote, dostal ze sebe Remigius nakonec. Tak dobe, mete jt. Remigius, Andrew, Milius, Cuthbert a dkan Baldwin vypochodovali z mstnosti. Waleran si dolil jet trochu horkho vna a nathl si nohy k ohni. ensk s sebou vdycky pin jen starosti, povzdechl si. Jakmile se ve stji bh klisna, zanou se vichni hebci ohnt po podkonch, kopou do pepek a jsou s nimi pote. Dokonce i valai zanou vyvdt. Mnichov jsou jako valai: tlesn ve je jim odepena, ale pesto ct dvku. Philipovi z toho bylo trapn. Nen pece teba pouvat takhle siln slova, soudil v duchu. Podval se na ruce. A co bude s obnovenm chrmu? zeptal se. Ano. Urit jsi slyel, e ta zleitost, kvli kter jsi za mnou tehdy piel, pro ns dopadla dobe. Myslm tm Bartolomjovo spiknut proti krli. Ano. Philip ml pocit, e u je to stran dvno, co vstoupil, cel vyden a rozklepan, do biskupskho palce, aby tam nkomu vypovdl, e se chyst vzpoura proti krli, kterho si vybrala crkev. Slyel jsem, e Percy Hamleigh vzal tokem Bartolomjv hrad a hrabte zajal. Pesn tak Bartolomj je nyn v ali ve Winchesteru a ek na svj ortel, sdlil mu Waleran s uspokojenm v hlase. A co hrab Robert z Gloucesteru? To byl pece ten nejmocnj spiklenec.

A prv proto ho stihne leh trest. Vlastn ho nestihne vbec dn trest. Psahal krli tpnovi vrnost a oddanost, take tahle st spiknut se jaksi pehldne. Ale co to m spolenho s na katedrlou? Waleran vstal a pistoupil k oknu. Kdy se zahledl ven na trosky kingsbridgesk katedrly, objevil se v jeho ernch och opravdov smutek. Philip si najednou uvdomil, e Waleran je navzdory svm svtskm zpsobm v jdru upmn zbon lovk. Dky tomu, e jsme se vznamn podleli na porce Bartolomje, ekl Waleran, je nm te krl tpn zavzn. Zanedlouho se ty a j vypravme na cestu a pojedeme ho navtvit. Navtvit krle! zvolal Philip. Ta vidina ho trochu vylekala. Bude se ns ptt, co si pejeme jako odmnu. Philip pochopil, kam Waleran m, a ta pedstava ho nadchla a do morku kost. A my mu ekneme, zaal. Waleran se otoil od okna a zadval se na Philipa. Tmav oi mu hnuly jako dva ern drahokamy, vyzaujc ctidost. A my mu povme, e chceme novou katedrlu v Kingsbridge, dokonil vtu. Tomovi bylo jasn, e Ellen vylet vzteky stropem. U tak byla dost nahnvan kvli tomu, co se pihodilo Jackovi. Tom si ji poteboval njak udobit. Jene tahle zprva o pokn ji rozzu dobla. Nejradji by rozhovor o thle zleitosti tak o den i dva odloil, aby ena staila trochu vychladnout. Jene to nelo, jeliko pevor Philip trval na tom, e Ellen mus do setmn opustit pevorstv. Bude j to muset povdt co nejdv, a protoe Philip to Tomovi oznmil v poledne, Tom to Ellen ekne u jdla. Vstoupili s ostatnmi lidmi pracujcmi v pevorstv do refekte, kdy mnichov dojedli a odeli. Vude u stol bylo plno, ale Tom soudil, e to nakonec mon nen na kodu: ptomnost dalch lid mon Ellen pinut, aby se trochu drela zptky, utoval se. Brzy piel na to, e se v tomhle odhadu zsadn mlil. Pokusil se j pedat novinku po kouskch. Zaal: Vd, e jsme spolu nemli svatbu. Kdo jim to prozradil? utrousila nasupen. Nkdo, kdo nm chce ublit, co? Alfred. Ale nevytej mu to ten prohnan mnich Remigius to z nj vythl. Navc jsme dtem neekli, e to maj dret v tajnosti. Vbec mu to nevytm, pikvla ji klidnji. A co na to oni? Naklonil se pes stl a zaal j to vykldat tichm hlasem. Prohlsili, e jsi smilnice, ekl a modlil se, aby to nikdo jin nezaslechl.

Smilnice? zvolala hlasit. A co ty? Copak tihle mnii nevd, e na smilstvo jsou poteba dva lidi? Lid sedc pobl se zaali pochechtvat. Pst, zasyel Tom. Rozhodli, e se musme vzt. Bojovn se na nj zadvala. Jestli je to vechno, tak nevm, pro se tv jako zprskan pes, staviteli Tome. Koukej to vyklopit vechno. Taky chtj, aby ses vyzpovdala ze svch hch. Pokrytet zvrhlci, prohlsila znechucen. Celou noc trv tm, e si obdlvaj zadnice, a pak maj tu drzost vykldat, e to, co dlme, je hch. Tomu u se zasmlo hodn lid. Pestali se bavit mezi sebou, aby mohli poslouchat, co k Ellen. Hlavn mluv tie, prosil ji Tom. Potm, e po mn taky chtj, abych se jaksepat kla. Poniovn pece pat k vci. Co chtj, abych udlala? Tak do toho, povz mi pravdu, sm v, e neme lht arodjnici. Nekej to! zasyel Tom. Jen to tm jet zhor. Tak mi to povz. Musme rok prot oddlen a ty mus t v istot a cudnosti Seru na to! vybuchla Ellen. To u se dvali a poslouchali vichni. Seru na tebe, staviteli Tome! pokraovala. Uvdomila si, e m obecenstvo. A seru na vs na vechny, dodala. Lid se na ni vtinou usmvali. Bylo tk brt to jako urku, mon proto, e vypadala tak pvabn s obliejem rozplenm do ruda a rozenma zlatavma oima. Vstala. Seru na kingsbridgesk pevorstv! zvolala, vyskoila na stl a sklidila bouliv potlesk. Vykroila po desce stolu. Stolovnci j z cesty odklzeli misky s polvkou i korbely pln piva, ale dl sedli a smli se. Seru na pevora! vykikovala Ellen. Seru na podpevora, na sakristina, na uitele a na pokladnka, na vechny jejich smlouvy, dohody a pedstavy, na jejich truhly pln stbrk! Dola na konec stolu. Ped sebou mla dal, men stolek, u kterho vdy nkdo sedl, kdy veeeli mnichov, a nahlas pedtal. Na stole po nm zstala oteven kniha. Ellen peskoila z jdelnho stolu na stolek s knihou. Tomovi najednou dolo, co m ena v myslu. Ellen! zvolal. Prosm t, to neme Seru na benediktinskou eholi! zajeela ze vech sil. Pak si podkasala sukni, sedla si na bobek a vymoila se na knihu. Mui zavali smchy, mltili do stolu, hulkali, pskali a jsali. Tomovi nebylo tak pln jasn, jestli s Ellen sdlej jej nechu ke knize, nebo jestli se jim prost zamlouv, e se ped nimi pedvd tak hezk

ensk. V jej bezectn nestoudnosti bylo nco neobyejn pitalivho, a navc bylo nepochybn vzruujc vidt, jak nkdo oteven znevauje knihu, kterou eholnci berou tak neochvjn vn. A u byl dvod jakkoliv, ptomn byli prost nadeni. Ellen seskoila ze stolu a za mohutnho potlesku vybhla ze dve. Vichni zaali mluvit najednou. Nikdo z nich jet nikdy nic takovho nevidl. Toma enino vystoupen ponilo a souasn vydsilo. Nsledky budou straliv, to mu bylo jasn. A pesto st mysli dokzal uvaovat jen o jedin vci: To je pece ensk! Po chvilce vstal Jack a vyel ven za matkou. Na opuchl tv ml nepatrn nznak smvu. Tom pohldl na Alfreda a Martu. Alfred ml ve tvi ohromen vraz, zato Marta se vesele hihala. Hej vy dva, pjdeme, vyzval je Tom a vichni ti spolen vyli z refekte. Kdy se ocitli venku, Ellen nebyla nikde v dohledu. Vydali se pes trvnk k domku pro hosty a tam ji nali. Sedla na idli a ekala na n. Mla na sob pl a v ruce drela svj velk koen vak. Vypadala klidn, vyrovnan a spodan. Tom se podval na vak a srdce se mu zastavilo. Pedstral ale, e si nieho neviml. Tohle ti v pekle spotaj, prohodil. Nevm v peklo, upozornila ho. Doufm, e t pimjou, abys ses vyzpovdala a kla. Nikomu se zpovdat nebudu. Tom se pestal ovldat. Ellen, neodchzej! Smutn se na nj zadvala. Nco ti eknu, Tome. Ne jsme se poznali, mla jsem co jst a kde bydlet. ila jsem v klidu a bezpe a byla jsem sobstan. Od t doby, co iju s tebou, jsem mla ke smrti hladem bl ne kdykoliv pedtm za cel ivot. Te jsi dostal prci, ale moc jistoty nm tm nepibylo: pevorstv nem penze na stavbu novho chrmu a ty se me pt zimu klidn ocitnout zase nkde na cest. Philip ty penze seene, namtl Tom. Jsem si jist, e to doke. Nm takovm si neme bt jist. Ty mi nev, poznamenal Tom trpce. A pak, ne si stail rozmyslet, co k, dodal: Jsi pln stejn jako Agnes. Nev, e jednou postavm katedrlu. Ale, Tome, kdyby lo jen o m, tak s tebou zstanu, namtla smutn. Ale podvej se na mho syna. Tom se zadval na Jacka. Chlapec ml obliej seden do fialov, ui mu otekly, e byly dvakrt vt ne obvykle, nos ml pln seschl krve a pedn zuby ml peraen.

Bla jsem se, e bude vyrstat jako divok zv, kdy zstaneme v lese, pokraovala Ellen. Ale jestli tohle m bt cena, kterou zaplat za to, e se nau t mezi lidmi, tak je to pli krut. Proto jsem se rozhodla, e se vrtm do lesa. Takov vci nekej, prosil ji Tom zoufale. Poj si o tom nejdv promluvit. Nedlej takov unhlen rozhodnut To nen unhlen rozhodnut, Tome, opravdu ne, zarazila se s alem v hlase. Jsem z toho tak smutn, e u se ani nedoku zlobit. Opravdu jsem chtla bt tvou enou. Ale ne za kadou cenu. Kdyby Alfred nehonil Jacka, nic z toho by se bylo nestalo, pomyslel si Tom. Ale to byla pece jen takov klukovsk tahanice, ne? Nebo mla Ellen pravdu, kdy tvrdila, e Tom je k Alfredovu jednn slep? Tom zaal mt pocit, e se asi mlil. Teba ml Alfredovi ukzat trochu pevnj ruku. Klukovsk rvaka je jedna vc, jene Jack a Marta jsou o hodn men ne Alfred. Mon je jeho syn opravdu surovec. Jene te u bylo pozd nco na tom mnit. Zsta ve vesnici, podal enu zoufale. Chvli vydr a uvidme, co se bude dt dl. Potm, e te u mi klternci pokoj nedaj. Uvdomil si, e Ellen m pravdu. Vesnice je na pevorstv zvisl a vechny domcnosti splcej klteru pacht zpravidla v podob nkolika dn prce. A d me postihnout nejrznjm zpsobem kohokoliv, kdo se mu nezamlouv. Tko by mohl vesnianm vytat, kdyby nechtli Ellen pijmout mezi sebe. Ona se u ostatn rozhodla, co chce udlat, a jakoukoliv monost zmnit svoje rozhodnut si opravdu podlala, tedy doslova vlastn pomoila. Tak pjdu s tebou, prohlsil. Klter mi u v tuhle chvli dlu dvaasedmdest penci. Znovu se vydme na cestu. Zatm peijeme, ne A co tvoje dti? zeptala se ho tie. Tom si vybavil, jak Marta breela hlady. Vdl, e po n neme chtt, aby si nco takovho proila jet jednou. A k tomu tady byl jeho syn Jonathan, kter il u eholnk. Nechci ho znovu opustit, uvdomil si Tom. U jsem to jednou udlal a moc jsem si to vytal.Jene nedokzal unst pedstavu, e by ml pijt o Ellen. Nem cenu, aby ses tm trpil, hlesla. U se s tebou nechci zase potloukat po cestch. To nen een byli bychom na tom ve vech ohledech h ne teka. J se vrtm do lesa a ty se mnou nepjde. Zral na ni. Moc rd by vil, e to tak nemysl, ale vraz jej tve jasn svdil o tom, e je rozhodnut. Nedokzal pijt na nic, co by mohl ct, aby j to rozmluvil. Otevel sta, ale nedostal ze sebe ani slovo. Pipadal si naprosto bezmocn. Ellen tce oddechovala a adra se j mocn zvedala rozilenm. Touil ji pohladit, ale vdl, e

by si to nepla. Mon ji u nikdy nesevu v nru, napadlo ho. Dlalo mu pote tomu uvit. Cel tdny vedle n veer co veer ulhal a dotkal se j stejn dvrn jako sm sebe. A te najednou nesml nic takovho udlat a Ellen mu pipadala jako naprosto ciz lovk. Netva se tak smutn, podala ho a oi mla pln slz. Nemu si pomoct, pokril rameny. Jsem smutn. Mrz m, e jsi kvli mn tak neastn. To t nemus mrzet. Sp by t mlo mrzet, e jsem s tebou byl tak astn. Protoe to te tak bol, holka. To, e jsi doshla toho, abych byl tak astn. Pes rty se j prodral vzlyk. Odvrtila se a beze slova vyla ven. Jack a Marta se vydali za n. Alfred zavhal a zatvil se rozpait. Pak vyrazil za nimi. Tom stl a zral na idli, ze kter Ellen vstala. Ne, kal si v duchu, to neme bt pravda, ona ode mne neodchz. Pak se do idle posadil. Byla jet zaht od enina tla, od tla, kter tolik miloval. Pemhal se, aby se nedal do breku. Vdl, e te u si to Ellen nerozmysl. Nepatila k lidem, kte by se chovali vhav: kdy se jednou rozhodla, drela se svho rozhodnut a pijmala vechno, co z nj plynulo. Teba toho alespo bude jednou litovat. Chytil se thle petky nadje. Vdl, e ho Ellen miluje. Na tom se nic nezmnilo. Vdy jet vera v noci se s nm tak vniv milovala jako nkdo, kdo trp nesnesitelnou zn. A kdy se on sm uspokojil, pekulila se na nj, pitiskla se k nmu a pokraovala dl, hladov ho lbala, vzdychala mu do vous a pod znovu a znovu ho do sebe pijmala, dokud nebyla tak vyerpan, e u nemohla to poten dl vydret. A nebylo to jen tm, e by mla tak rda ukn, ujioval se Tom. Cel kouzlo spovalo v tom, e prost v jednom kuse byli rdi spolu. Bez ustn si povdali, daleko vc, ne s nm za starch as mluvila Agnes. Bude se j po mn stskat, stejn jako se mn bude stskat po n, kal si. A za as, a z n vyprch vztek a zvykne si na nov zpsob ivota, zane touit po nkom, kdo by si s n povdal, kdo by ji hladil po tle, koho by mohla lbat do vous. Pak si na m zase vzpomene. Jene je stran hrd. Je mon tak hrd, e se nevrt, i kdyby chtla. Vyskoil ze idle. Mus j ct, na co piel. Vyel z domu. Ellen stla v brn pevorstv a louila se tu s Martou. Tom probhl kolem stje a Ellen dohonil. Smutn se na nj usmla. Sbohem, Tome.

Vzal ji za ruce. Vrt se nkdy? Jednoho dne? nalhal na ni. Prost proto, aby ses na ns pila podvat. Kdy budu vdt, e neodchz navdy, e t nkdy zase uvidm, teba jen na chvilku kdy to budu vdt, bude se mi to lp snet. Zavhala. Prosm. Tak dobe, pikvla. Dkuju ti. Jemn ji k sob pitiskl. Nebrnila se. Objal ji a pestal se ovldat. Slzy mu proudem stkaly po oblieji. Konen se od nj odtrhla. Neochotn ji pustil. Otoila se k brn. V tu chvli je vyruil njak hluk pichzejc od stj. Slyeli neklidnho kon, kter se vzpr, dupe a odfrkv. Bezdn se vichni otoili tm smrem. Uvidli ernho hebce, na nm pijel Waleran Bigod. Biskup se na kon zrovna chystal nasednout. Jeho oi se stetly s Elleninm pohledem a knz ztuhl. V tu chvli zaala Ellen zpvat. Pestoe ji asto slyel zpvat, tuhle pse Tom neznal. Byla to smutn melodie. Slova byla ve francouztin, ale on jim docela dobe rozuml. Kdy skivanek v sti se zmt, zpv tklivji ne kdy dv. Jak mohla by pse ta tkliv ze st chudka vyplst. Tom pejdl pohledem z eny na biskupa a zptky. Waleran byl hrzou bez sebe: stl s otevenmi sty, oi ml iroce rozeven a obliej bl jako smrtka. Tom nevychzel z divu: jak me mt obyejn psnika tak velikou moc, e vyds takovho mue? Pak veer lovec koist sesbr a pro skivana nadje hned zhasne. Vech ptk i lid ivot konv, jen psn tn snad nikdy neuvadne. Sbohem, Walerane Bigode, zvolala Ellen. Opoutm Kingsbridge, ale tebe neopustm. Zstanu s tebou ve tvch snech. V mch taky, pomyslel si Tom. Chvli se nikdo ani nepohnul. Pak Ellen vzala Jacka za ruku a otoila se. A vichni je mlky sledovali, jak vychzej z brny pevorstv a miz v houstnoucm eru.

ST DRUH 1136 - 1137 1136-1137

KAPITOLA 5 Kdy Ellen odela, byly nedle v domku pro hosty velice tich. Alfred si chodil na louku na druhm behu eky hrt s vesnickmi kluky s mem. Marta, kter chybl Jack, pedstrala, e si taky hraje. Sbrala zeleninu, vyrbla polvku a oblkala panenky. Tom pracoval na nvrhu sv katedrly. Jednou i dvakrt Philipovi naznail, e by si ml zat rozmlet, jakou katedrlu by chtl mt v pevorstv postavenou, ale ten narky peel, bu si jich neviml, nebo se rozhodl je ignorovat. Ml spoustu jinch starost. Zato Tomovi nela pedstava novho chrmu z hlavy, zvl o nedlch. S oblibou sedval ve dvech domku pro hosty a dval se pes trvnk na zceninu starho dmu. Obas si udlal njak nrtek na bidlicov tabulky, ale vtinu pedstav si zatm uchovval jen v hlav. Vdl, e pro vtinu lid je obtn pedstavovat si trojrozmrn pedmty a tak sloit prostory, ale pro nj to odjakiva bylo snadn. Tm, jak se vypodal s troskami chrmu, si jednoznan zskal Philipovu dvru. Ale pevor v nm stle jet vidl jen pleitostnho zednka. Mus Philipa pesvdit, e je opravdu schopen katedrlu navrhnout i postavit. Jednu nedli, asi tak dva msce po Ellenin odchodu, Tom poctil, e u je pipraven zat kreslit nvrh. Udlal si podloku z pletenho rkosu a ohebnch vtviek, velkou asi tak ti stopy na dv stopy. K podloce pidlal hledn devn postranice, take mla zvednut okraje jako podnos. Pak peplil trochu kdy na vpno, smchal je s nepatrnm mnostvm podn sdry rozdlan ve vod a nalil sms na podnos. Kdy zaala tuhnout, zaal do jejho povrchu rt jehlou ry. U rovnch lini si pomhal svm eleznm pravtkem, prav hly vyrval podle trojhelnku a obl tvary dlal krutkem. Rozhodl se, e piprav ti nrty: prez stavbou, aby vysvtlil, jak je chrm postaven, bokorys, aby ukzal, jak bude mt pekrsn proporce, a pdorys, aby pedvedl, jak bude vypadat jeho zazen. Zaal s prezem. Pedstavil si, e katedrla je nco jako dlouh pecen chleba, pak na jej zpadn stran odzl patku, aby vidl dovnit, a zaal kreslit. Bylo to velice jednoduch. Nejprve nakreslil vysok vchod s vodorovnm pekladem. To byla ve skutenosti hlavn chrmov lo v pohledu zezadu. Bude mt rovn devn strop jako star katedrla. Tom by rozhodn dval pednost velkolep klenutmu kamennmu stropu, ale vdl, e by si to Philip nemohl dovolit.

Nad hlavn lo nakreslil trojhelnkovou stechu. ka budovy byla omezena kou stechy a tu pro zmnu urovala kvalita dostupnho deva. Bylo dost tk sehnat trm del ne ptaticet stop a i ty u byly nechutn drah. (Dobr devo bylo tak hodnotn zbo, e slun strom jeho majitel asto porazil a prodal, ani ho nechal dorst do podn vky.) Take lo Tomovy katedrly bude nejsp irok dvaaticet stop ili dv dlky Tomovy elezn tyky. Lo, kterou nakreslil, byla ovem nesmrn vysok, nemon vysok. Ale katedrla je stavba, kter mus brt lovku dech, mus svou velikost budit zbonou bze, mus svou vkou nutit oi, aby se zvedaly k nebesm. Jednm z dvod, pro lid pichzej do katedrl, je to, e katedrly jsou nejvt stavby na svt: lovk, kter nikdy nevstoupil do katedrly, me prot cel ivot, ani spat stavbu, kter by byla o moc vt ne che, ve kter bydl. Jene budova, kterou Tom nartl, by se bohuel ztila. Vha krovu spolu s vhou olova na stee by byla pli velik na to, aby ji vysok stny udrely. Nevyhnuteln by se vyboulily ven a sesuly. Budou potebovat njakou podporu. K tomu elu pikreslil Tom z kad strany k hlavn chrmov lodi jeden klenut prchod, zakonen nahoe obloukem. To byly bon lodi. Ty budou mt klenut kamenn strop. Bon lodi jsou ni a u, take kamenn klenby nebudou stt tolik penz. Ob bon lodi budou mt ikmou stechu pilhajc ke stn hlavn lodi. Bon lodi, pitisknut k hlavn chrmov lodi a spojen s n kamennmi oblouky, pedstavovaly jistou oporu, ale jet nesahaly dost vysoko. Tom bude muset v pravidelnch odstupech postavit dal podpry, vychzejc ze stechy bonch lod, oprajc se o jejich klenby a vypnajc se a pod stechu hlavn lodi. Tam, kde podpry spovaly na stn bon lodi, zeslil Tom stnu dalmi pili, kter vystupovaly z chrmu do stran. Na vrcholky pil pidlal viky, aby zvil jejich vhu a aby to vypadalo lpe. Bez takovch podprnch prvk, jako jsou oblouky a pile, lovk nedoke postavit opravdu zvratn vysok chrm. Jene vysvtlit nco takovho mnichovi me bt dost obtn proto si Tom pipravoval nrt, aby mu to pomohlo celou zleitost vysvtlit. Nakreslil tak zklady, kter sahaly hluboko pod zdi dmu. Kadho laika vdycky pekvapilo, jak hluboko takov zklady jdou. Byl to jednoduch nrt. A pli jednoduch na to, aby mohl bt k uitku staviteli, ale pesn se hodil k tomu, aby ho Tom pedvedl pevorovi Philipovi. Tom chtl, aby Philip pochopil, co mu stavitel navrhuje, aby si uml stavbu pedstavit a aby se pro ni dokzal nadchnout. Ono je tk pedstavit si obrovsk, mohutn chrm, kdy

m lovk ped sebou jen pr ar vyrytch do sdry. Philip bude potebovat vekerou pomoc, kterou mu Tom me nabdnout. Stny, kter nakreslil, vypadaly jednolit, kdy se na n lovk podval z prezu, ale ve skutenosti jednolit nebudou. Tom te zaal kreslit bon pohled na stnu hlavn chrmov lodi, jak se bude jevit pi pohledu z vnitku hlavn chrmov lodi. Rozdlil si stnu do t rovn. O prvn rovni se sotva dalo hovoit jako o stn: byla to jen ada sloup pospojovanch nahoe plkruhovmi oblouky. k se tomu arkda, nebo tak podloub. Mezi sloupy byla vidt okna v bon lodi, nahoe uzaven oblouky. Okna byla v dokonalm zkrytu s oblouky mezi bon a hlavn lod, aby mohlo co nejvc svtla bez pekek pronikat do chrmu. Sloupy mezi okny budou v jedn ad s pili podprajcmi chrm zvenku. Nad kadm obloukem arkdy nakreslil Tom ti men oblouky vytvejc ochoz. Tmito oblouky dn svtlo prochzet nebude, jeliko za nimi u je jen ikm stecha nad bon lod. Nad ochozem bude jet nsteek, horn st hlavn chrmov lodi. Nkdy se j k vysok chr nebo t lucerna, protoe jsou v n okna, jimi proud svtlo do horn sti hlavn lodi. V dobch, kdy se stavla star kingsbridgesk katedrla, spolhali stavitel pedevm na siln, jednolit zdi a jen neochotn do nich proreli mal, zk oknka, kter st propustila dovnit njak svtlo. Souasn stavitelstv u pochopilo, e budova me bt dostaten pevn, pokud jej stny jsou rovn a poctiv. Tom navrhl ti rovn ve stn hlavn chrmov lodi tedy arkdu, ochoz a lucernu pesn v pomru 3:1:2. Podloub sahalo do poloviny cel vky stny a ochoz do poloviny zbytku. Na pomrech zle pi stavb chrmu nejvc. Podvdom vzbuzuj v pozorovateli dojem, e stavba je postaven sprvn, e ani jinak bt postaven neme. Tom si prohldl vsledek svho sil a dospl k zvru, e nrt vypad navsost uspokojiv. Jene bude si to myslet i Philip? Tom ped sebou vidl ady oblouk po cel dlce chrmov lodi s msami a zhyby zvraznnmi odpolednm slunkem Ale uvid nco takovho tak Philip? Zaal rt do sdry tet nrt. Tentokrt lo o pdorys celho chrmu. Ve svch pedstavch vidl Tom dvanct oblouk tvocch arkdu. Tmito oblouky byl rozdlen kostel na dvanct st, na dvanct pol. Hlavn chrmov lo bude dlouh est pol, knit tyi. Mezi tm bude sedm a osm pole zabrat peken, z nho budou do stran vystupovat pn lodi a nad nm se bude tyit v. Vechny katedrly a tm vechny kostely maj pdorys ke. K je jednak vbec nejdleitj symbol kesanstv, ale tvar m i

praktick dvody: pn lodi poskytuj dostaten prostor pro umstn dalch kapl a vekerho zzem, jako je sakristie, nebo uebna pro eholnky. Kdy ml Tom nartnut jednoduch pdorys, vrtil se k hlavnmu nkresu, kter zachycoval vnitek chrmu z prhledu zadnm prelm. Te bude muset nakreslit v, kter stoj za hlavn lod a vypn se nad ni. V by se mla tyit nad chrm do vky odpovdajc jedenaplnsobku vky hlavn chrmov lodi, poppad do dvojnsobn vky. Ni varianta by dvala stavb pitaliv pravideln profil, jeliko bon lodi, hlavn lo a v by se zvedaly v pravidelnch stupnch v pomru 1:2:3. Vy v by psobila dramatitji, protoe hlavn lo by mla dvojnsobek vky bonch lod a v dvojnsobek vky hlavn lodi, tedy pomr 1:2:4. Tom se rozhodl pro dramatickou monost: tohle je jedin katedrla, kterou kdy postav, a tak chce, aby sahala a do nebe. Doufal, e Philip k tomu zaujme stejn postoj. Jestli Philip tenhle zkladn nvrh pijme, Tom ho bude muset pochopiteln nakreslit znovu, tentokrt pelivji a v pesnm mtku. A bude muset udlat spoustu dalch nkres, cel stovky: patky sloup, sloupy, hlavice, sedla, dven rmy, rohov ve, schody, chrlie a nespoet nejrznjch detail Tom bude kreslit cel roky. Ale te ml ped sebou zkladn pedstavu o stavb, a byla dobr: jednoduch, mlo nkladn, elegantn a v dokonalch proporcch. U se nemohl dokat, a ji nkomu uke. Pedstavoval si, e vystihne vhodn okamik, a pak to teprve pedvede pevoru Philipovi. Te, kdy ml nrtky hotov, ale touil po tom, aby je Philip vidl ihned. Bude si pevor myslet, e je jeho mistr zednick pli troufal? Philip ho nepodal, aby takov nvrh pipravil. Teba m v plnu oslovit jinho mistra stavitele, nkoho, o kom se doslechl, e pracoval pro njak jin klter a odvedl dobrou prci. Teba nestoj o Tomovy ctidostiv pedstavy. Na druhou stanu, kdy mu Tom nic neuke, me si Philip myslet, e Tom nen schopen pijt s njakm nvrhem, e na to prost nem, a pak si urit najme nkoho jinho a ani ho nenapadne, e by mohl o Tomovi uvaovat. Tuhle monost nebyl Tom ochoten riskovat. To a si o nm pevor radi mysl, e m drzosti na rozdvn. Pod jet bylo odpoledne a venku bylo docela svtlo. eholnci budou nejsp v rajsk zahrad, jeliko je doba studia. Philip bude ve svm novm sdle a bude si st v bibli. Tom se rozhodl, e mu zauk na dvee.

Opatrn zvedl rm s nkresy a vyel z domku pro hosty. Kdy krel kolem trosek starho chrmu, pipadala mu najednou pedstava, e stav novou katedrlu, dsn: tolik kamen, tolik deva, tolik dlnk a emeslnk, a hlavn tolik let. A on na to bude muset na cel dohlet, starat se, aby ml neustle dostaten zsoby materilu, provovat jakost deva a kamene, najmat a propoutt lidi, pravtkem a olovnic nenavn kontrolovat, jakou odvdj prci, vyrbt ablony pro obl tvary, navrhovat a sestrojovat nejrznj zvedac stroje Napadlo ho, jestli na nco takho opravdu m dost schopnost. Pak si vzpomnl, jak je to vzruujc pocit vytvoit nco z nieho, jednoho dne v dalek budoucnosti vidt, jak na mst, kde byla jen buina, stoj nov chrm, a kat si: To jsem udlal j. Jet jedna mylenka ho hnala dopedu, mylenka zasut do temnho a zaprenho kouta mysli. Nco, co by i sm sob st piznval. Agnes zemela bez knze a byla pohbena do nevysvcen zem. Tom by se moc rd vrtil k jejmu hrobu, pivedl tam knze, kter by se nad mstem jejho poslednho odpoinku pomodlil. Mon by tam nechal umstit i mal nhrobn kmen. Jene se bl k jejmu hrobu jakmkoliv zpsobem pilkat pozornost, protoe by se mohlo stt, e by cel phoda s odloenm dttem njak vyla najevo. Odloit dt a nechat ho, aby umelo, se pece jen povauje za vradu. Jak tdny plynuly, Tom se stle vc a vc bl o dui sv zemel manelky a dlal si starosti, jestli dola klidu, nebo ne. Bl se na to zeptat njakho duchovnho, jeliko mu nechtl vykldat dn podrobnosti. Ale utoval se mylenkou, e kdyby se mu podailo postavit katedrlu, Bh by na nj urit shlel shovvavji. A pohrval si s pedstavou, jestli by v takovm ppad nemohl dat, aby se msto nj mohla z bo pzn tit Agnes. Kdy vnuje prci na katedrle sv zesnul en, bude mt pocit, e jej due je v bezpe, a bude moci v klidu spoinout. Dorazil k domu, kde sdlil pevor. Bylo to mal, pzemn kamenn staven. Pestoe venku bylo docela chladno, pevor ml dvee oteven. Tom na okamik zavhal. Jsi klidn, schopn, um vechno, co je poteba, a vyzn se v tom, ekl si v duchu. Jsi mistr na vechno, co souvis s dnenm stavitelstvm. Prost jsi chlapk, ktermu se d bez obav vit. Tom veel dovnit. Dm ml jen jedinou mstnost. Na jednom konci stla velik postel s bohatmi zvsy, na druhm mal olt s kem a svtlem. Pevor Philip stl u okna a se zamraenm vrazem si etl njak pergamenov svitek. Vzhldl a usml se na Toma. Co mi to nese? uvtal ho otzkou.

Nkresy, ote, odpovdl Tom a snail se, aby mluvil hlubokm a uklidujcm hlasem. Nkresy nov katedrly. Mu ti je ukzat? Philip vypadal pekvapen, ale zvdav. To rozhodn, pikvl. V rohu mstnosti stl velk pulpit na ten bible. Tom ho odnesl k oknu, aby na nj dopadalo svtlo, a poloil sdrovou tabulku na jeho ikmou desku. Philip se zadval na nkresy. Tom pozoroval vraz v pevorov tvi. Bylo mu jasn, e Philip jet nikdy v ivot nevidl pdorys, bokorys a prez. Pi pohledu na nkresy se nechpav zamrail. Tom zaal s vysvtlovnm. Ukzal na nkres zachycujc bon ez katedrlou. Stoj uprosted hlavn chrmov lodi a dv se na stnu, ekl. Tohle jsou pile tvoc arkdu. Jsou spojen oblouky. Za nimi me zahldnout okna v pn lodi. Nad podloubm je ochoz a nad ochozem okna v nsteku. Philip pochopil, co m ped sebou, a tv se mu rozjasnila. Uil se velice rychle. Pak se zadval na nkres pdorysu a Tom si uvdomil, e pevor je z toho, co vid, stejn zmaten jako pedtm. A budeme chodit po staveniti, zaal Tom opt vysvtlovat, a oznaovat, kde budou stt zdi, kde budou pile zaputn do zem a kde budou dvee a podpry, budeme na to potebovat podobn nkres. Ten nm napov, kde mme zatlouct do zem kolky a kudy napnout provzky. Philip opt pochopil, co ped nm le, a poznnm se mu projasnil pohled. Vlastn nen na kodu, pomyslel si Tom, e Philip nkresm moc nerozum: Tom m dky tomu monost pedvst se jako dvryhodn a odborn zdatn stavitel. Nakonec se Philip podval na prez. Tady uprosted, to je hlavn chrmov lo s devnm stropem, vykldal mistr stavitel. Za hlavn lod je v. A tady, po obou stranch hlavn lodi, jsou ob sti pn lodi. A zvnjku jsou k pn lodi pistavn podpry. Vypad to ndhern, vydechl Philip. Tomovi bylo jasn, e nejvt dojem udlal na pevora nkres prezu katedrlou, dky nmu ml monost nahldnout dovnit chrmu, jako kdyby mu nkdo odklopil zpadn prel, jako kdy se otevou dvee od skn a lovk najednou vid, jak to vypad uvnit. Philip se znovu podval na nkres pdorysu. A to m lo vehovudy est pol? zarazil se. Ano, pikvl Tom. A knit dal tyi. Nen to trochu mal lo? Me si dovolit postavit vt? Nemu si dovolit postavit dnou, upozornil ho Philip. Pedpokldm, e nem ani tuen, kolik by to tak asi mohlo stt.

Vm naprosto pesn, kolik to bude stt, opravil ho Tom. Zahldl v Philipov tvi nznak pekvapen. Philip si neuvdomil, e mistr zednick si doke spotat nklady. Jene Tom strvil spoustu hodin tm, e si do posledn pence spotal, kolik by to stlo, kdyby se ml dm podle jeho nvrhu postavit. Pevorovi vak sdlil jen zaokrouhlenou stku. Rozhodn by to nebylo vc ne ti tisce liber. Philip se dut zasml. Posledn tdny jsem vnoval tomu, e jsem se snail pijt na to, jak m vlastn pevorstv ron pjem. Zamval svitkem pergamenu, kter tak zachmuen protal, kdy Tom veel. Tady m odpov. Ti sta liber ron. A utratme je do posledn pence. Toma to ani nepekvapilo. Bylo pece na prvn pohled jasn, e v poslednch letech trpl klter velice patnm vedenm. Tom ale vil, e se Philipovi poda patnou finann situaci pevorstv zvrtit. Vak ty penze seene, ote, prohlsil. S bo pomoc, dodal zbon. Philip se opt soustedil na nkresy. Pochybovan vraz ho ale neopoutl. Jak dlouho by trvalo nco takovho postavit, zeptal se. To zle na tom, kolik lid si lovk najme, odpovdl Tom. Kdy zamstn ticet zednk a dost dlnk, pidava, tesa a kov, aby jim byli k ruce, lo by to zvldnout za patnct let: prvn rok pipravuje zklady, tyi roky stav knit, dal tyi roky pn lodi a zbvajcch est let hlavn chrmovou lo. Bylo zejm, e odhad udlal na Philipa opt dojem. koda e pedstavitel tohoto kltera neumj potat a pemlet dopedu tak dobe jako ty, povzdechl si. Zaduman se podval na nkresy. Take potebuju sehnat dv st liber ron navc, poznamenal. Kdy si to lovk ekne takhle, nezn to zase tak beznadjn. Tvil se zamylen. Tom ctil, jak se ho zmocuje vzruen: Philip pestv pemlet o katedrle jako o pomyslnm nvrhu a zan ji chpat jako pln, kter by bylo mon uskutenit. Pedpokldejme, e by se mi podailo sehnat vc penz lo by stavbu urychlit? Do jist mry ano, pikvl Tom opatrn. Nechtl v Philipovi probouzet pli velk nadje to by mohlo na zvr vst k rozarovn. Me najmout edest zednk a stavt cel chrm najednou, ne od vchodu k zpadu. V takovm ppad by to mohlo vyjt na njakch osm a deset let. Kdy ale na takhle velkm staveniti zamstn vc ne edest zednk, zanou si peket a prce se ve skutenosti zpomal. Philip pikvl. Bylo jasn, e tohle si doke bez obt pedstavit. Ale i s pouhmi ticeti zednky bych mohl mt vchodn st hotovou za pt let, ujioval se.

To ano. A mohl bys ji pouvat na bohosluby a zdit si tam nov sarkofg na ostatky svatho Adolpha. Pesn tak. To u se Philipa zaalo zmocovat skuten naden. A j si myslel, e to bude trvat cel desetilet, ne se zmeme na nov chrm. Vychytrale se na Toma zadval. U jsi nkdy pedtm takovou katedrlu stavl? zeptal se. To ne, ale navrhl jsem a postavil men kostely. A navc jsem nkolik let pracoval na katedrle v Exeteru a konil jsem tam jako zstupce mistra stavitele. A te si chce postavit jednu katedrlu sm za sebe, je to tak? Tom zavhal. Asi bude nejlep jednat s tmhle lovkem naprosto upmn: pevor Philip neml trplivost na njak vytky. Ano, ote, pikvl. Chci, aby sis m najal jako svho mistra stavitele, dodal nejklidnji, jak to dokzal. Pro? Tuhle otzku Tom neekal. Ml pece tolik nejrznjch dvod. Protoe jsem zail, jak to lid dlaj patn, a vm, jak to udlat dobe, napadlo ho. Protoe opravdu dobrho emeslnka nic tak neuspokoj jako to, kdy me uplatnit svoje dovednosti snad jen milovn s pekrsnou enou se tomu vyrovn. Protoe nco, jako je tohle, me lidskmu ivotu dodat smysl. Kterou odpov by Philip asi tak chtl slyet? Pevora by mon nejvc potil njak zbon dvod. Tom se nakonec bezstarostn rozhodl, e ekne nejist pravdu. Protoe to bude krsn stavba, odpovdl. Philip na nj upel podivn pohled. Tom nedokzal rozpoznat, jestli se pevor hnv, nebo co to m vlastn znamenat. Protoe to bude krsn stavba, opakoval Philip nahlas. Tom zaal mt pocit, e to je dost hloup dvod, a dospl k zvru, e by ml asi ct jet njak dal, ale nemohl se rozhodnout kter. Pak si uvdomil, e Philipa jeho dvod ani trochu nerozaroval e ho ve skutenosti dojal. Tomova slova ho zashla pmo do srdce. Po chvli Philip pikvl, jako by se utvrzoval v njak nevysloven mylence, o n pemtal. Ano. A co me bt lepho, ne udlat nco krsnho pro Boha? prohlsil. Tom mlel. Philip mu pece zatm neekl: Ano, stane se mm mistrem stavitelskm. Tom vykval. Philip podle veho konen dospl k rozhodnut. Za ti dny pojedeme s biskupem Waleranem do Winchesteru navtvit krle, oznmil. Nevm pesn, co m biskup v plnu, ale jsem si jist, e hodl podat krle tpna, aby nm pomohl zaplatit postaven novho katedrlnho kostela v Kingsbridge. Doufm, e vm vae pn spln, poznamenal Tom.

,Je nm tak trochu zavzn, prohlsil Philip s tajuplnm smvem. Ml by se nm odvdit. A kdy to udl? neudrel Tom zvdavost na uzd. Myslm, e t k nm Bh poslal s njakm myslem, staviteli Tome, odpovdl Philip. Jestli nm krl tpn d penze, bude ten chrm moci postavit ty. Te pila ada na Toma, aby podlehl dojet. Ani podn nevdl jak reagovat. Vdy se splnilo jeho ivotn pn i kdy zatm jen podmnen. Vechno zviselo na tom, jestli Philip dostane podporu od krle. Tom pikvl na znamen, e slib pijm vetn rizika, kter je v nm obsaeno. Dkuji ti, ote, hlesl. V tu chvli zaal zvon svolvat na nepory. Tom zvedl sdrovou desku. Potebuje to? zeptal se Philip. Tom si uvdomil, e by nebylo patn nechat nkresy tady. Bude to pro Philipa takov trval pipomnka jeho slibu. Nepotebuju, odpovdl. Nosm to vechno v hlav. Vborn. Byl bych rd, kdybys mi to tu nechal. Tom pikvl a vykroil ke dvem.Najednou ho napadlo, e kdy se nezept na Agnes te, neudl to nejsp u nikdy. Otoil se. Ote? Ano? Moje prvn ena Jmenovala se Agnes umela bez knze a pohbili jsme ji do nevysvcen zem. Nespchala dn hch, jen prost se to tak vyvinulo. Chtl bych vdt Obas se stane, e nkdo postav kapli nebo zalo klter v nadji, e v posmrtnm ivot si Bh bude pamatovat jeho zbonost Mysl, e by tenhle nvrh mohl poslouit k tomu, e bych chrnil dui moj Agnes? Philip se zamrail. Abraham byl podn, aby obtoval svho jedinho syna. Bh u po ns nechce, abychom pineli krvav obti, protoe ta nejvt ob u byla pinesena. Ale z pbhu o Abrahamovi plyne, e po ns Bh d, abychom mu obtovali to nejlep, co meme nabdnout, to, co je nm nejcennj. Je tenhle nvrh to nejlep, co me Bohu nabdnout? Nepotm-li vlastn dti, pak ano. V tom ppad me bt klidn, staviteli Tome. Bh tvou ob pijme. II Philip neml ani tuen, pro se s nm Waleran Bigod chce sejt v troskch hradu hrabte Bartolomje. Byl nucen dojet do Shiringu a strvit tam noc. Dnes rno se vydal na cestu k Hrabtovu. Kdy s nm te k cvlal smrem ke hradu, kter

ped Philipem pomalu vystupoval z rannho oparu, dospl pevor k zvru, e se to asi biskupovi prost jen hodilo. Waleran je nejsp na cest z jednoho msta do druhho a tohle bval sdlo je na jeho cest nejbl ke Kingsbridge a hrad je phodn msto, kter se d tko pehldnout. Philipa trpilo, e v tak mlo o tom, co m Waleran v myslu. Nevidl se s nov zvolenm biskupem od chvle, kdy si pijel prohldnout trosky katedrly. Waleran nevdl, kolik penz Philip potebuje na stavbu chrmu, a Philip netuil, kolik penz chce Waleran dat od krle. Waleran si rd nechval svoje plny pro sebe. A to Philipa neobyejn znervzovalo. I kdy to byla trochu skliujc informace, byl rd, e se od stavitele Toma dovdl, kolik ho bude pesn stt ppadn postaven nov katedrly. Opt si pipomnl, jak je dobe, e na Toma narazil. Mistr stavitel byl neekan hlubok lovk. Uml sotva st a pst, ale dokzal navrhnout katedrlu, nakreslit plny, vypotat, kolik lid bude poteba a jak dlouho bude stavba trvat, a co vc uml odhadnout, kolik to bude cel stt. Byl to mlenliv chlapk, ale navzdory tomu byla jeho ptomnost svm zpsobem nepehldnuteln: byl vysok, ml vousat, vtrem olehan obliej, laskav oi a vysok elo. Philip se ho nkdy tak trochu bl a snail se to zakrt tm, e se stavitelem mluvil velice srdenm tnem. Ale Tom byl nezludn lovk a neml ani tuen, e je z nj Philip trochu vylekan. Ten hovor o stavitelov en byl velice jmav a prozradil zbonost, kter z Tomova chovn nebyla do t doby patrn. Stavitel patil k lidem, kte nos svou vru hluboko v srdci. Prv takov lid pat mnohdy mezi nejryzej charaktery. Jak se Philip blil k Hrabtovu a k hradu, zmocoval se ho stle nepjemnj pocit. Tohle kdysi bvalo vzkvtajc sdlo, schopn ochrnit cel kraj kolem a poskytnout prci a jdlo spoust lid. Te se z nj stala ruina a che, kter se kolem nj krily, byly oputn jako przdn pta hnzda v holch vtvch stromu uprosted zimy. A Philip za to za vechno mohl. To on odhalil spiknut, kter se tady pipravovalo, to on seslal bo hnv v podob Percyho Hamleigha na hrad a jeho obyvatele. Viml si, e hradby a vstupn brna neutrply pi boji pli velk kody. To znamen, e tonci se nejsp dostali dovnit, ne obrnci staili zavt brnu. Philip pejel na koni devn most a ocitl se na prvnm ze dvou ndvo. Tady byly stopy po boji daleko npadnj. Ze vech staveb, kter na ndvo hradu stly, s vjimkou kamenn kaple, zbyly jen zuhelnatl zbytky dev trc ze zem a mal vr popela, kter vtr honil podl hradeb.

Po biskupovi nebylo nikde vidu ani slechu. Philip pejel pes cel ndvo a na jeho vzdlenjm okraji se vydal pes dal most, kter ho dovedl na horn ndvo. Tady uvidl mohutnou kamennou pevnost s devnm schoditm vedoucm ke vchodu do prvnho patra. Schody vypadaly nespolehliv. Philip vzhldl k odstraujc kamenn stavb s zkmi okny pipomnajcmi spe stlny. Vypadala sice mocn a nedobytn, ale hrabte Bartolomje nakonec neochrnila. Z tch oken nahoe uvid pes hradby do kraje a bude odtamtud moci vyhlet biskupa. Pivzal kon k zbradl schodit a zaal stoupat vzhru. Dvee se ped nm otevely, sotva se jich dotkl. Veel dovnit. Velk hodovn s byla ztemnl a pln prachu a rohoe na podlaze byly such jako troud. Philip uvidl vyhasl krb a toit schody vedouc nahoru do dalho patra. Doel k oknu. Prach ho nutil ke kchn. Z okna toho moc nevidl, a tak se rozhodl, e vystoup do vyho patra. Zdolal toit schodit a ped sebou uvidl dvoje dvee. Odhadl, e men vchod vede k zchodu a vtm e se bude vchzet do lonice hrabte Bartolomje. Veel do vtch dve. Komnata nebyla przdn. Philip se zarazil a leknutm se nemohl ani pohnout. Uprosted mstnosti stla mlad, mimodn krsn ena a dvala se na nj. Na okamik se ho zmocnil pocit, e m vidn, a srdce se mu prudce rozbuilo. Dvin okouzlujc obliej rmovala zplava ernch vlnitch vlas. Uprala na nj obrovsk tmav oi a Philipovi dolo, e je stejn vyden jako on. Trochu se uvolnil a zrovna se chystal udlat dal krok smrem do mstnosti, kdy vtom ho nkdo zezadu sevel a Philip uctil na hrdle chladn ost dky. Njak musk hlas se ho zeptal: Co jsi k ertu za? Dvka pistoupila ble k Philipovi. Povz, jak se jmenuje, nebo t Matthew zabije, vyzvala pevora krlovsky panovanm hlasem. Jej zpsoby prozrazovaly, e je urozenho pvodu, ale ani lechticov nemaj prvo vyhroovat mnichm. ekni Matthewovi, a d ruce pry od kingsbridgeskho pevora, nebo se se zlou pote, podal dvku klidnm hlasem. Uctil, jak seven povolilo, a vzpt byl voln. Podval se pes rameno a uvidl hubenho mue tak asi ve svm vku. Tenhle Matthew zejm nejsp vyel ze zchodu. Philip se otoil zptky k dvce. Mohlo j bt tak asi sedmnct let. Mla sice vzneen vystupovn, ale byla dost bdn obleen. Zatmco si ji prohlel, otevela se truhla stojc u zdi za dvkou a vylezl z n jaksi dospvajc chlapec. Vypadal velmi pokorn. V ruce drel me. Bud

tam leel v zloze a ekal, a pijde jeho chvle, nebo se schovval, to nedokzal Philip odhadnout. Kdo jsi? zeptal se dvky. Jsem dcera hrabte ze Shiringu a jmenuju se Aliena. Tak to je jeho dcera! pomyslel si Philip. To jsem nevdl, e tady pod jet bydl. Zadval se na chlapce. Tomu mohlo bt tak patnct a a na tup nos a krtk vlasy byl dvce hodn podobn. Philip na nj dl upral pohled a tzaVe pitom zvedl obo. J jsem Robert, ddic panstv a titulu, oznmil mu chlapec peskakujcm, dospvajcm hlasem. Pak se pedstavil mu stojc za Philipem. A j jsem Matthew, sprvce hradu. Philipovi dolo, e se tu vichni ti takhle skrvaj od chvle, kdy byl hrab Bartolomj zajat. Sprvce se star o pnovy dti. Mus tady mt nkde ukryt zsoby jdla a penz. Philip se obrtil na dvku. Vm, kde je v otec, ale co se stalo s va matkou? zeptal se. Umela ped mnoha lety. Philipa bodlo patn svdom. Z tch dt se stali v podstat sirotci a byla to do jist mry i jeho vina. Copak nemte njak pbuzn, kte by se o vs postarali? vyptval se dl. Musm dohlet na hrad, dokud se otec nevrt, odpovdla dvka. Oni se pohybuj v naprosto vysnnm svt, uvdomil si Philip. A tohle dve se sna dl t, jako by patilo do bohat a mocn rodiny. Jene jej otec piel o est a skonil ve vzen a z n je te obyejn holka jako kad jin. A chlapec je sice ddicem panstv a titulu, ale nem co ddit. Hrab Bartolomj se na tenhle hrad u nikdy nevrt, leda by se krl rozhodl, e ho povs pmo tady. Philipovi bylo dvky svm zpsobem lto, ale souasn obdivoval slu vle, kter dokzala jej pedstavy udret pi ivot, a jet pimt dva dal lidi, aby je s n sdleli. Z n by docela dobe mohla bt krlovna, pomyslel si. Zvenku se ozvaly rny kopyt bucch do deva. Pes most pijdlo nkolik jezdc. Aliena se podvala na Philipa. Pro jsi sem pijel? zeptala se. Mm tady jen schzku, odpovdl Philip. Otoil se a vykroil ke dvem. V cest mu pekel Matthew. Na okamik oba mui stli bez hnut proti sob a dvali se na sebe. tyi lid v komnat vytvoili iv obraz. Philip uvaoval, jestli se mu pokus zabrnit v odchodu. Pak sprvce ustoupil stranou. Philip vyel ven. Podkasal si okraj sutany a chvatn seel po toitch schodech dol. Kdy dorazil na posledn schod, uslyel za sebou kroky. Matthew ho rychle dohnal. Nekej nikomu, e jsme tady, podal pevora.

Philipovi bylo jasn, e Matthew si uvdomuje nesmyslnost toho, e tady jet pebvaj. Jak dlouho tu hodlte zstat? zeptal se. Jak dlouho to pjde, odpovdl sprvce. A a budete muset odejt? Co si ponete potom? Nevm. Philip pikvl. Neprozradm vs, ujistil ho. Dkuju ti, ote. Philip peel zaprenou s a vykroil ven na schody vedouc na ndvo. Podval se dol a uvidl biskupa Walerana a dal dva mue, jak pivazuj kon k zbradl vedle Philipova oe. Waleran ml na sob tk pl lemovan ernou koeinou a na hlav ernou koeinovou apku. Zvedl hlavu a Philip se setkal s pohledem jeho svtlch o. Mj pane biskupe, pozdravil ho Philip s patinou ctou. Seel po schodech dol. Vidinu panensk dviny ml stle jet iv ped sebou a chtlo se mu zatst hlavou, aby ji vyklepal z mysli. Waleran slezl z kon. Philip zaznamenal, e biskup m stejn doprovod, s jakm pijel do Kingsbridge: dkana Baldwina a tho zbrojnoe. Pokynul jim, pak poklekl a polbil Waleranovi ruku. Waleran tento projev cty pijal, ale nijak si v nm neliboval: vzpt ruku sthl. Waleran miloval samotnou moc, a ne pasti, je na sv milence chyst. Jsi tu sm, Philipe? zeptal se pevora. Ano. Pevorstv je chud a doprovod by pedstavoval jen zbyten vdaje. Kdy jsem byl pevorem v misii svatho Jana V lesch, nikdy jsem neml doprovod, a dodnes jsem naivu. Waleran pokril rameny. Poj se mnou, vyzval Philipa. Chci ti nco ukzat. Vydal se pes ndvo k nejbli vi. Philip ho nsledoval. Waleran veel nzkmi dvemi do ve a zaal lzt po schodech, je stly uvnit. Pod nzkm stropem spali zaven netopi a Philip musel sklonit hlavu, aby do nich nevrel. Dorazili a na sam vrchol ve a ocitli se na ochozu s cimbum. Naskytl se jim vhled daleko do kraje. Tohle je jedno z mench hrabstv v zemi, prohlsil Waleran. Ano, pikvl Philip a zachvl se. Tady nahoe na n dorel studen, vlhk vtr a Philip neml tak tlust pl jako biskup. Pemtal, kam asi tak Waleran m. st pdy je tu dobr, ale vtinu tvo lesy a kamenit kopce, pokraoval biskup. Ano, pikvl Philip znovu. Kdyby byl jasn den, mohli by vidt mnoho akr lesa a zemdlsk pdy, ale te pestoe opar se u

tm rozplynul dohldli sotva na nejbli okraj lesa na jih od hradu a na rovn pole vkol. Tohle hrabstv m tak obrovsk lom, ve kterm se t prvotdn vpenec, pokraoval Waleran. A v jeho lesch by lovk nael mnostv vynikajcho deva. Statky, kter na panstv hospoda, dokou vytvoit obrovsk bohatstv. Kdybychom tohle hrabstv mli, Philipe, mohli bychom postavit nai katedrlu. Kdyby prase mlo kdla, mohlo by ltat, poznamenal Philip. Ale nepropadej malomyslnosti! Philip vytetil na Walerana oi. To mysl vn? vyhrkl. Naprosto. Philipa neopustily pochyby, ale navzdory tomu ctil, jak se v nm vzmh nepatrn plamnek nadje. Kdyby to tak skuten dopadlo! Nahlas vak ekl: Krl potebuje vojenskou podporu. D hrabstv nkomu, kdo me vst ryte do boje. Krl vd za svou korunu crkvi a za vtzstv nad Bartolomjem tob a mn. Krl toti nepotebuje jen ryte. Waleran to mysl vn, te u to bylo Philipovi jasn. Je to vbec uskuteniteln? Me krl dt shiringsk hrabstv crkvi, aby z jeho vnosu zaplatila postaven nov katedrly v Kingsbridge? Tko se tomu dalo uvit, a si Waleran kal, co chtl. Pesto si Philip nemohl pomoci a hlavou se mu hnala pedstava, jak by to bylo krsn, kdyby ml kmen, devo a penze, aby mohl vyplatit emeslnky, to vechno naservrovan jako na podnose. Hned si vybavil, jak stavitel Tom poznamenal, e by bylo mon najmout edest zednk a postavit chrm za njakch osm a deset let. U jen samotn tahle pedstava mu brala dech. A co bude s bvalm hrabtem? zeptal se. Bartolomj se piznal k velezrad. Spiknut nikdy nepopral, ale njak as trval na tom, e nelo o velezradu, jeliko tpn se zmocnil trnu neoprvnn. Krlv kat ho ale na muidlech zlomil. Philip se zachvl a snail se nemyslet na to, co vechno museli tomu nestupnmu mui provst, aby se podvolil. astn vypudil tuhle mylenku z mysli. Shiringsk hrabstv, zamumlal si pro sebe. To byl neuviteln sml poadavek. Ale tak to byla lkav pedstava. Philip ctil, jak ho rozehv naprosto nepodloen optimismus. Waleran vzhldl k obloze. Tak vyrazme, prohlsil. Krl ns oekv u pozt. William Hamleigh sledoval dvojici sluh boch ze svho krytu za cimbum vedlej ve. Oba je znal. Ten vysok, kter se zahnutm nosem a v ernm plti vypadal jako havran, to byl nov

kingsbridgesk biskup. A ten men, inorod, s vyholenou hlavou a bledmodrma oima, to byl pevor Philip. William pemtal, co je tak asi na hrad pivedlo. Sledoval, jak pijel nejprve mnich, jak se rozhlel, jako by ekal, e tu nkoho najde, a pak veel do tvrze. William nedokzal odhadnout, jestli tam Philip narazil na trojici, kter uvnit bydl zdrel se tam jen pr chvil a oni se ped nm mohli schovat. Sotva dorazil biskup, Philip vyel z tvrze a oba pak spolen vylezli na v. Te biskup ukazoval na zemi, kter se kolem nich rozprostrala, a jeho gesta mla tak trochu vlastnick ndech. Z toho, jak oba mui postvali a jak dlali pohyby, mohl William vysoudit, e biskup je ten tak trochu povzbuzujc, zatmco pevor je ten sp pochybujc. Pipravuj njak spiknut, to bylo Williamovi jasn. Jene on sem nepijel proto, aby pehoval dva crkevn hodnoste. Pijel pehovat Alienu. Zkouel to stle astji a astji. Bez ustn ho pronsledovala v mylenkch a proti sv vli trpl vidinami, v nich teba narazil na svzanou a nahou Alienu v peninm poli, nebo ji nael skrenou jako vyden tn v kout jej lonice, poppad ji veer potkal ztracenou v lesch. lo to tak daleko, e ji prost musel spatit na vlastn oi. A tak se za rannho rozbesku vydval na koni do Hrabtova. Svho podkonho Waltera nechval v lese, aby hldal kon, a sm chodil pes pole k hradu. Proplil se dovnit a nael si vhodn kryt, ze kterho mohl pozorovat palc a jeho horn patro. Kolikrt musel ekat hodn dlouho, ne dvku zahldl. Vlastn trplivost tm podroboval nebval zkouce, ale pedstava, e by mohl odejt a Alienu ani nezahldnout, byla tak nesnesiteln, e se pokad pemohl a vytrval. A kdy se pak konen opravdu objevila, v hrdle mu najednou vyschlo, srdce se mu prudeji rozbuilo a dlan mu zvlhly. asto ji doprovzel jej bratr nebo ten zentil sluha, ale obas vyla ven sama. Jednou odpoledne, bylo to v lt a on na ni ekal od samho rna, dokrela ke studni, nabrala si vodu a shodila aty, aby se mohla umt. Samotn vzpomnka na ten pohled ho dodnes dokzala rozplit. Mla klenut, hrd adra, kter se lkaVe pohupovala, kdy dvka zvedla ruce, aby si vetela mdlo do vlas. A bradavky j ndhern zkrabatly, kdy se polvala studenou vodou. Mezi nohama mla pekvapiv hustou houtinu kudrnatch chloupk. A kdy se v tch mstech soustedn drhla namydlenou rukou, William se neovldl a semeno mu vystklo do nohavice. Od t doby se u nic tak krsnho nepihodilo, dvka se pece nebude mt v zim venku, ale William se mohl tit alespo z mench radost. Kdy byla Aliena sama, zpvala si, nebo si dokonce sama pro

sebe povdala. Mladk ji tak pozoroval, jak si splt vlasy do copu, jak tancuje nebo jak z hradeb odhn holuby s hravost malho dtte. Kdy ji takhle potajmu sledoval v nejrznjch dvrnch situacch, dodvalo mu to pocit, e m nad dvkou jistou moc, a to ho docela tilo. Dokud tam budou postvat biskup s pevorem, tak Aliena pochopiteln ven nevyjde. Natst se na hrad nezdreli dlouho. Rychle vyklidili cimbu na vi a o pr okamik pozdji u je William vidl, jak se svm doprovodem odjdj z hradu. To se vykrbali a nahoru na v, jen aby se podvali, jak je z cimbu rozhled? Jestli ano, tak je muselo poas podn otrvit. Sprvce si nanosil dv na topen u dv, ne ti nvtvnci dorazili. Vechna jdla vail uvnit v palci. Brzy bude muset opt vyjt ven a nabrat vodu ze studny. William pedpokldal, e jed hustou polvku, protoe nemli pec, aby si upekli chleba. Pozdji bhem dne sluha na chvli odjede z hradu pry. Chlapce obas bere s sebou. A jakmile budou pry, je jen otzkou asu, kdy se Aliena vyno. A ho ekn zane nudit, bude si William krtit dlouhou chvli tm, e si bude pedstavovat, jak se tehdy dvka myla. Vzpomnka byla skoro stejn pjemn jako skuten zitek. Ale dneska byl neklidn. Nvtva biskupa a pevora njak zkazila nladu, kter na hrad panovala. Do dnenho dne bylo na hrad a jeho tech obyvatelch nco pohdkov neskutenho, ale pjezd onch skrznaskrz nepohdkovch mu na zablcench konch kouzlo zruil. Jako kdy se lovku zd nco neuviteln ndhernho a uprosted snu ho vyru njak hluk. A se lovk sna sebevc, prost se mu neda dl spt. Chvli se pokouel vymyslet, o co tak asi mohlo nvtvnkm jt, ale nedokzal na nic pijt. Pesto si byl jist, e smlouvali njakou spikleneckou dohodu. Jen jeden lovk na to tm jist pijde: Williamova matka. Rozhodl se, e si pro dneek Alienu odpust a pojede dom, aby matce ohlsil, co tady vidl. Do Winchesteru dorazili biskup s Philipem druhho dne za soumraku. Vstoupili do msta Krlovskou brnou v jin zdi mstskch hradeb a vydali se rovnou cestou ke katedrle a do klternch prostor kolem n. Tam se jejich cesty rozdlily. Waleran zamil do sdla winchesterskho biskupa, do palce, kter stl na vlastnm pozemku sousedcm s klternm dvorem. Philip se vydal sloit poklonu mstnmu pevorovi a poprosit ho o slamnk v lonici zdejch mnich.

Po tech dnech na cestch jim pipadal klid a mr panujc v kltee osvujc jako pramen vody za horkho dne. Winchestersk pevor byl tlnat, pjemn chlapk s rovou plet a blmi vlasy. Pozval Philipa, aby s nm poveeel v jeho dom. Pi jdle si povdali o biskupech, pod kter spadali. Winchestersk pevor se zcela zjevn nechal svm biskupem Jindichem unst a byl mu do hloubi due oddn. Philip si domlel, e kdy m nkdo tak bohatho a mocnho biskupa, jako je Jindich, nelze nic zskat tm, e by se s nm lovk hdal. Philip vak rozhodn neml v myslu pipustit, aby ho jeho biskup ml takhle pod palcem. Spal jako zaezan a o plnoci vstal na bohoslubu. Kdy poprv veel do winchestersk katedrly, zaal mt poprv za celou dobu strach. Pevor mu sdlil, e je to nejvt chrm na svt, a kdy Philip stavbu uvidl, rzem tomu tvrzen uvil. Katedrla byla dobe osminu mle dlouh. Philip si pedstavoval, e by se dovnit vely cel vesnice. Chrm ml dv ve, jednu nad pekenm hlavn lodi a pnch lod a druhou u zpadnho prel. Stedn v se asi ped ticeti lety ztila na hrob Williama Rufuse, bezbonho krle, kter nejsp nikdy neml bt pohben v katedrle. Kdy Philip stl pmo pod novou v a zpval almy, ctil, e v cel budoVe panuje atmosfra neuviteln dstojnosti a sly. Katedrla, kterou navrhl Tom, bude ve srovnn s tm skromn pokud vbec nkdy vznikne. Philipovi najednou dolo, e se zan pohybovat v nejvych kruzch, a ponkud ho to vyvedlo z mry. Vdy je jen obyejn kluk z velsk horsk vesniky, kter ml to tst, e se z nj stal mnich. Dnes bude mluvit s krlem. Kdo mu k tomu dal prvo? Kdy se s ostatnmi mnichy vrtil do dormite, tak si lehl na lko, ale sammi starostmi se mu nedailo usnout. Bl se, e plcne nebo vyvede nco, co se krle tpna i biskupa Jindicha dotkne, a oni na Kingsbridge zanevou. Lidem, jejich matetinou je francouztina, navc asto pipad smn, kdy Anglian mluv jejich jazykem. Co si tak asi pomysl o Philipov velskm pzvuku? V klternm ivot Philipa vdycky vichni posuzovali podle jeho zbonosti, poslunosti a oddanosti prci ve jmnu bom. Jene tady, v hlavnm mst jednoho z nejvtch krlovstv na svt, takov vci nic neznamenaly. Philip se ocitl venku ze sv klidn tn. Zaal ho tit pocit, e je njak ejd, prost nmand, kter nic neznamen a pedstr, e je nkdo. A byl si naprosto jist, e ho tu okamit prokouknou a s ostudou ho polou dom. Vstal za rozbesku, vydal se na rann mi a pak zael do refekte na sndani. Tady eholnci sndali siln pivo a svtl chlb: byl to bohat

klter. Po sndani, kdy se mnii odebrali do kapitolky, vydal se Philip do biskupova palce, hledn kamenn stavby s irokmi okny obklopen nkolika akry zahrady obehnan vysokmi zdmi. Waleran si byl jist, e zsk pro svj odvn npad podporu biskupa Jindicha. Jindich byl tak mocn, e jeho ppadn podpora mohla cel vci zajistit spch. Byl to toti Jindich z Blois, krlv mlad bratr. A byl to nejen duchovn s nejlepmi styky u dvora v cel Anglii, byl tak nejbohat, a jet ke vemu se stal opatem bohatho kltera v Glastonbury. Vichni oekvali, e se stane ptm arcibiskupem v Canterbury. Kingsbridge nemohl zskat mocnjho spojence. Teba to tak opravdu dopadne, pemtal Philip. Mon nm krl umon, abychom skuten postavili novou katedrlu. Kdy si to pedstavoval, ctil, jak mu srdce poskoilo nadj. Komo Philipovi oznmil, e biskup Jindich se pravdpodobn objev nejdv nkdy v polovin dopoledne. Philip byl pli rozlen, ne aby se piml vrtit se do kltera. S tko zvldanou netrplivost v dui se vydal na obhldku nejvtho msta, jak kdy spatil. Biskupv palc se nachzel v jihovchodnm cpu msta. Philip se vydal podl vchodn zdi mstskho opevnn pes pozemek dalho kltera, opatstv Svat Marie, a dostal se do tvrti, kde se zejm nejvc pracovalo s k a vlnou. Cel tvr byla protkna pavuinou malch potk. Philip si je prohldl zblzka a zjistil, e to nejsou prodn pramnky, nbr uml kanly, kter nut proud eky Itchen, aby se rozdlil do jednotlivch ulic a dodval zsoby obrovskho mnostv vody, kter je nutn na vydlvn usn a pran ovho rouna. Takovouhle vrobu si lid zpravidla zizovali tsn u eky a Philip asl nad vynalzavost emeslnk, kte pimli eku, aby dorazila k jejich dlnm, msto aby se pizpsobili a udlali to opan. Navzdory vem dlnm byly ulice klidnj, ti a mn zalidnn ne v ostatnch mstech, kter kdy Philip navtvil. Takov msta, jako je Salisbury i Hereford, psob dojmem, e jsou jim jejich hradby mal, e je svazuj, jako kdy si tlust mu vezme tsnou halenu: domy jsou natsnan pli blzko vedle sebe, dvorky za domy jsou pli mal, uliky pli zk. A jak se lid i zvata sna vydobt si trochu prostoru, vude to psob dojmem, jako by tam kadou chvli mohla vypuknout pranice. Naproti tomu Winchester byl velice rozlehl a psobil dojmem, e je tam dost msta pro kadho. Jak Philip krel ulicemi, postupn si uvdomoval, e pocit volnho prostoru je dlem vyvoln tm, e msto m pravideln achovnicov pdorys. Ulice jsou vesms rovn a protnaj se v pravch hlech. Nco takovho

jet nikdy pedtm nevidl. Tohle msto musel nkdo postavit podle plnu. A stly tam destky kostel. Byly nejrznjch velikost a tvar, nkter ze deva, jin kamenn, a kad byl uren pro to, aby slouil pslun docela mal tvrti, kter ho obklopovala. Msto mus bt hodn bohat, kdy si me dovolit vydrovat tolik duchovnch. Philip se vydal eznickou ulic a dlalo se mu trochu mdlo. V ivot nevidl tolik syrovho masa pohromad. Z eznickch krm vytkala na ulici krev a mezi lidmi, kte si pili koupit maso, pobhaly tlust krysy. Jin konec eznick stil do stedn sti Horn ulice, pmo proti starmu krlovskmu palci. Krlov v palci nesdlili od t doby, co byl na hrad postaven nov opevnn palc. To u Philip od nkoho vdl, ale v pzem thle budovy krlovt minci stle jet razili stbrn pence, chrnni silnmi zdmi a brnou se eleznmi memi. Philip se za memi na chvli zastavil a dval se, jak odletuj jiskry, kdy kladiva dopadaj na raznice. ir bohatstv, kter ml ped oima, ho fascinovalo. Tent vjev spolu s nm sledovalo jet pr dalch lid. Nepochybn to bylo nco, na se pijde podvat kad nvtvnk Winchesteru. Jaksi mlad ena postvajc kousek od Philipa se na pevora usmla a on jej smv optoval. Za jednu penci me udlat, cokoliv bude chtt, ekla. Pemtal, co tm dvka asi tak mysl, a znovu se neurit usml. Pak dvka rozevela pl a Philip ke sv hrze uvidl, e je pod nm pln nah. pln cokoliv, za jeden stbrk, ujistila ho. Nepatrn se mu touhou zatoila hlava, jako kdyby lo o vybledlou ozvnu dvno zapomenut vzpomnky. Pak mu dolo, e m ped sebou prostitutku. Ctil, jak mu obliej rudne rozpaky. Chvatn se otoil a spchal pry. Neboj se! volala za nm. J mm rda kulat hlavy! Jej posmn smch se za nm thl jet dlouho. Rozplen a podrdn zahnul Philip do uliky odboujc z Horn ulice a dostal se na trit. Uvidl, jak se nad krmky a stnky ty ve katedrly. Prodral se mezi lidmi, nevmal si dotrnho podbzen obchodnk a snail se najt cestu zptky do bezpe kltera. Uspodan klid nejbliho okol kostela na nj zapsobil jako sv vnek. Na hbitov se na chvli zastavil, aby si srovnal mylenky. Stydl se, a souasn byl rozhnvan. Jak si me takov dvka dovolit svdt mue v mnisk kutn? Nepochybn poznala, e je pespoln. Je mon, e by se eholnci, kte se ocitnou daleko od svho kltera, stvali jejmi zkaznky? No jist, uvdomil si, jiste

je to mon. Mnii se pece dopoutj stejnch hch jako obyejn lid. Vlastn jm nejvc otsla dvina nestydatost. Pohled na nah tlo mu neel z mysli, jako kdy hoc plamen, na kter se na chvli zadval, lovk jet njak as vid hoet i za zavenmi vky. Povzdechl si. Bylo to takov dopoledne pln ivch vjev: uml kanly, krysy v eznickch krmech, hromada erstVe vyraench minc a nakonec dvrn partie enskho tla. Philip si uvdomoval, e tyhle vjevy se mu budou jet njak as vracet na mysl a ruit ho pi meditacch. Veel do katedrly. Pipadal si pli zavrenhodn, ne aby si klekl a modlil se, a tak jen proel hlavn chrmovou lod, aby se tak trochu oistil, a jinm vchodem opt zamil ven. Proel celm pevorstvm a vstoupil do biskupova palce. V pzem se nachzela kaple. Philip se vydal po schoditi k hodovn sni a vstoupil dovnit. Kousek ode dve uvidl malou skupinku sloucch a pr mladch kn. Neinn postvali, nebo sedli na lavici u stny. Na opanm konci mstnosti sedli za stolem Waleran a biskup Jindich. Jeden ze sluebnk zastoupil Philipovi cestu a upozornil ho: Biskup prv snd. Jako kdyby to Philip nevidl na vlastn oi. Pjdu si k nim sednout, odtuil Philip. Radi pokej, nedal se zviklat sluebnk. Philip dospl k zvru, e ho sluha povauje za obyejnho mnicha. Jsem kingsbridgesk pevor, prohlsil. Slouc pokril rameny a poodeel stranou. Philip pistoupil ke stolu. Biskup Jindich sedl v ele a Waleran zaujal msto po jeho pravici. Jindich byl men, podsadit pn s irokmi rameny a bojovnm obliejem. Byl zhruba stejn star jako Waleran, take tak o rok i dva star ne Philip. Urit mu nebylo vc ne ticet. Ve srovnn s Waleranovou mrtvoln blou plet a Philipovou kostnatou postavou ml Jindich prokvetl tve a naducan ruce zdatnho jedlka. Vyznaoval se bystrma, ostraitma oima a odhodlanm vrazem ve tvi. Byl nejmlad ze ty bratr a nejsp musel v ivot o vechno bojovat. Philipa pekvapilo, kdy uvidl, e Jindich m tm vyholenou hlavu. Osthn ukazovalo na to, e Jindich kdysi sloil eholn slib a zejm se dodnes povaoval za mnicha. Ale neml na sob podomcku upletenou kutnu. Ve skutenosti byl obleen do ndhern tuniky uit z purpurovho hedvb. Waleran si na sebe jako obvykle vzal ern hv a pod nj neposkvrnnou blou lnnou suknici. Philipovi dolo, e oba mui u jsou obleeni na pijet u krle. Jedli studen hovz a pili erven

vno. Philipovi na prochzce podn vyhldlo a te se mu zaaly v stech sbhat sliny. Waleran vzhldl, uvidl kingsbridgeskho pevora a pes tv se mu mihl vraz lehk podrdnosti. Dobr jitro, pozdravil Philip. Waleran se obrtil na Jindicha a ekl: To je mj pevor. Philipovi se moc nezamlouvalo, e by ml bt povaovn za Waleranova pevora. Proto prohlsil: Philip z Gwyneddu, pevor kingsbridgesk, mj pane. Pedpokldal, e te biskupovi polb ruku ozdobenou prsteny, ale Jindich jen utrousil Vborn a dopl si dal sousto hovzho masa. Philip zstal v rozpacch stt a nevdl, co si dl pot. Copak ho nevyzvou, aby si k nim pisedl? V tu chvli se znovu ozval Waleran: Brzy se k tob pidme, Philipe. Philipovi dolo, e ho vyhazuj. S pocity ponen se otoil. Vrtil se ke skupince u dve. Sluebnk, kter se pedtm snail zastavit, se na pevora uklbl s pohledem, kter jako by kal: J ti to povdal. Philip si stoupl stranou od ostatnch. Najednou se stydl, e m na sob hndou zapinnou kutnu, kterou nosil dnem i noc u pl roku. Benediktint mnichov asto barv svoje hbity naerno, ale v Kingsbridge u toho dvno nechali, ped mnoha lety, aby uetili penze. Philip odjakiva vil, e oblkat se do skvostnch at je ir marnivost, kter se ani trochu nehod k sluebnkm bom a je jedno, jak vysok zaujmaj postaven. Te ale vidl, e to m svj smysl. Kdyby ml na sob hedvb a koeiny, nejednal by s nm nikdo tak pohrdliv. Ale co, pomyslel si, mnich m bt skromn a pokorn, take i tohle je dobr pro mou dui. Oba biskupov vstali od stolu a vydali se ke dvem. Komornk podrel Jindichovi arlatov pl s jemn vyvanm lemovnm a hedvbnmi tsnmi. Kdy se Jindich do plt oblkal, podval se na Philipa a poznamenal: Dneska toho nebude muset moc kat, Philipe. Nech vechno povdn na ns, pisadil si Waleran. Nech vechno povdn na mn, pikvl Jindich s nepatrnm drazem na sloVe mn. Pokud se t krl na nco zept, mou to bt nanejv dv otzky, odpovz strun a jednodue a nesna se skutenost njak pehnan pibarvovat. Pochop, e potebuje nov kostel, i kdy k tomu nebude ronit slzy a kvlet. Nco takovho pece nebylo nutn Philipovi kat. Jindich ho velmi nepjemn podceoval. Pesto Philip poslun pikvl a svoje znechucen potlail.

Tak radji pjdeme, pokval hlavou Jindich. Mj bratr vstv brzo a rd by vydil vechny panovnick zleitosti co nejrychleji, aby mohl vyrazit na hon do Novho lesa. Vyli ven. Kdy kreli Horn ulic a pak vzhru na kopec k zpadn brn hradu, zaadil se ped Jindicha zbrojno s meem a celou zbroj a el ped nimi. Lid ped obma biskupy ustupovali, ale Philipa pehleli, a tak kingsbridgesk pevor nakonec krel za obma hodnosti. as od asu na n nkdo zavolal a prosil o poehnn. Jindich udlal v chzi do vzduchu znamen ke, ale ani pi tom nezpomalil. Tsn ped brnou uhnuli stranou a peli po devnm most vedoucm pes vodn pkop. Pestoe ho biskupov ujiovali, e nebude muset skoro nic kat, ctil Philip, jak se mu aludek svr strachy: vdy se ml pece setkat s krlem. Hrad byl postaven na jihozpadnm okraji msta. Jeho zpadn a jin hradby tvoily soust mstskho opevnn. Ale zbvajc hradby, kter oddlovaly hrad od msta, nebyly o nic men a slab ne vnj opevnn, jako kdyby krl poteboval stejnou ochranu ped obyvateli msta jako ped vnjm svtem. Proli nzkou brankou v hradbch a okamit narazili na pevnou stavbu, kter vvodila tto sti ndvo. Byla to ve skutenosti pevn tvercov v. Philip spotal zk okna se stlnami a odhadl, e v mus mt tyi patra. V pzem byly jako obvykle umstny sklady a po vnj stran zdi vedlo schodit ke vchodu v prvnm poschod. Dvojice strnch stojcch u pat schod se poklonila, kdy kolem n Jindich prochzel. Veli do sn. Na podlaze leely rkosov rohoe, do kamenn zdi bylo zaputno nkolik sedtek, u stn stlo pr devnch lavic a v ele mstnosti uvidl Philip krb. V rohu stli dva ozbrojenci a hldali schodit ukotven do zdi a vedouc do dalho patra. Jeden z mu se biskupovi Jindichovi okamit zadval do o. Vzpt pikvl a vydal se po schodech nahoru, nejsp aby krli zvstoval, e ho oekv jeho bratr. Philipovi se dlalo zkost mdlo. Bhem nkolika ptch minut se mon rozhodne o cel jeho budoucnosti. Vadilo mu, e neme bt lepho mnn o svch spojencch. Mrzelo ho, e strvil rno potulovnm po Winchesteru, msto aby se modlil za spch jejich vpravy. Vytal si, e si nevzal nco lepho na sebe. V sni postvalo jet njakch dvacet i ticet lid, pevn mu. Podle veho to byla smsice ryt, duchovnch a bohatch man. Nhle Philip pekvapen vytetil oi: mu, kter si u krbu povdal s njakou enou a jakmsi mladkem, byl Percy Hamleigh. Co ten tady dl? A ti dva lid, s nimi mluv, to je pece jeho okliv ena a jejich

hrubinsk syn! Hamleighovi pece spolupracovali s Waleranem na odhalen a zajet Bartolomje. Ti jsou tady dneska st jen tak nhodou. Philipa napadlo, jestli o jejich ptomnosti Waleran vdl. Obrtil se na Walerana: Vid tamhle Vidm je, odsekl Waleran a zjevn z toho neml radost. Philip ctil, e v ptomnosti Hamleighovch je nco zlovstnho, i kdy nedokzal ct, pro si to mysl. Prohlel si je. Otec a syn si byli podobn: urostl, podsadit mui se lutmi vlasy a odulmi oblieji. ena vypadala jako njak dmon, kter trp hnky na vyobrazench pekla. V jednom kuse si mnula vdky, jimi mla poset obliej, a jej kostnat ruce nespoinuly ani na okamik v klidu. Mla na sob lut aty, kter jen zdrazovaly jej ohyzdnost. Pelapovala z jedn nohy na druhou a neustle se pokradmu rozhlela po mstnosti. Zadvala se Philipovi do o a on rychle uhnul pohledem. Biskup Jindich prochzel mezi ptomnmi, zdravil se s tmi, kter znal, a ehnal tm, je neznal. Celou dobu ale jednm okem hldal schodit, protoe sotva strn seel po schodech dol, biskup se na nj zadval, zaznamenal, e mu pikvl, a v plce vty peruil hovor. Waleran se vydal za Jindichem po schodech nahoru a Philip se srdcem a v krku mal proces uzavral. Mstnost nahoe byla pln stejn velk a mla naprosto stejn tvar jako vstupn s dole, ale psobila zcela odlinm dojmem. Na stnch visely tapiserie a vydrhnutou podlahu pokrvaly ov koeiny. Ohe plpolal a komnatu zalvalo jasn svtlo z destek svek. Kousek ode dve stl dubov stl s brky, inkoustem a hromdkou pergamenovch list na psan dopis. Za stolem sedl knz a ekal, a mu krl zane nco diktovat. Kousek od krbu, ve velkm devnm kesle pokrytm koeinami, sedl krl. Prvn vc, kter si Philip viml, byla, e krl nem na hlav korunu. Na sob ml purpurov pl a pod nm koen nohavice, jako by se chystal vyrazit nkam na koni. U nohou mu jako dva oblben mazlci leela dvojice obrovskch loveckch ps. Krl tpn byl trochu podobn svmu bratru biskupovi Jindichovi, ale tpn ml o nco jemnj rysy, dky nim vypadal pohlednji, a navc ml spoustu tmavch vlas. Oba vak mli v och stejn bystr vraz. Krl sedl ve svm velikm kesle Philip se dohadoval, e to nejsp bude trn, a psobil uvolnnm dojmem. Nohy ml roztaen ped sebou a pae voln poloen na opradlech. Pes krlovo nenucen vystupovn vak v mstnosti pevldalo npadn napt. Krl byl jedin, kdo se dokzal uvolnit.

Kdy biskupov s Philipem v zvsu vstupovali do krlovy komnaty, vychzel zrovna njak rozloit mu v drahm obleen. Biskupovi Jindichovi pokynul jako starmu znmmu a Walerana si vbec nevmal. To asi bude njak mocn baron, usuzoval Philip. Biskup Jindich pistoupil ke krli a uklonil se: Dobr jitro, tpne. Jet pod se tu neukzal ten pacholek Ranulf, prohlsil krl bez pozdravu. Jestli se tu brzy neobjev, nechm mu useknout prsty. Kadm dnem urit doraz, to ti slibuju, prohlsil Jindich. Ale prsty mu me nechat useknout i tak. Philip neml ani tuen, kdo je to Ranulf a pro ho krl chce tak nalhaVe vidt, ale nabyl dojmu, e tpn je sice rozmrzel, ale vhrky se seknm prst nemysl tak pln vn. Ne si to Philip stail podn rozmyslet, pokroil dopedu Waleran a tak se uklonil. Vzpomn si na Walerana Bigoda, novho biskupa v Kingsbridge? zeptal se Jindich bratra. Vzpomnm, samozejm, pikvl tpn. Kdo je ale tohle? Zadval se na Philipa. To je mj pevor, odpovdl Waleran. Waleran neekl jeho jmno, a tak ho Philip doplnil. Philip z Gwyneddu, kingsbridgesk pevor, pedstavil se. Hlas mu znl hlasitji, ne ml Philip v myslu. Uklonil se. Pistup bl, ote pevore, vyzval ho tpn. Vypad vystraen. Z eho m strach? Philip nemohl pijt na nic, co by se na takovou otzku dalo odpovdt. Ml pece strach ze stran spousty vc. V zoufalstv vyhrkl: Mm strach, protoe jsem si nevzal istou kutnu. tpn se rozesml, ale neznlo to nijak nevldn. Tak se pesta strachovat, vybdl Philipa. Pak se podval na svho vypardnho bratra a dodal: Mm rd, kdy mnich vypad jako mnich, a ne jako krl. Philip se rzem ctil o trochu lpe. Slyel jsem o tom poru, pokraoval tpn. Jak se s tm vyrovnv? V den, kdy ohe vypukl, seslal nm Bh mistra stavitele, odpovdl Philip. Ten dokzal velice rychle opravit rajskou zahradu a me sloume v krypt. S jeho pomoc jsme odklidili trosky a pipravili cel prostor na novou stavbu. On tak mezitm nakreslil plny novho chrmu. V tu chvli Waleran zvedl obo: o tom, e u existuj njak plny, nic nevdl. Kdyby se na to byl zeptal, Philip by mu to povdl. Jene

Waleran se nezeptal. To je docela rychl postup, pikvl krl. A kdy zane se stavbou? Jakmile se mi poda sehnat penze. V tu chvli se do hovoru vloil biskup Jindich. Prv kvli tomu jsem za tebou pevora Philipa a biskupa Walerana pivedl. Pevorstv ani diecze nem dostaten finann zdroje na tak obrovskou stavbu. Koruna na tom nen o nic lip, mj drah brate, poznamenal tpn. Philip poklesl na duchu: tohle nebyl moc slibn zatek. J vm, pikvl Jindich. Proto jsem hledal zpsob, jak bys to mohl zadit, abys jim umonil postavit novou katedrlu v Kingsbridge, a pitom t to nic nestlo. tpn se na bratra pochybovan zadval. A podailo se ti na nco tak genilnho, nekuli tm zzranho, pijt? zeptal se. Ano. Navrhuji, abys dieczi vnoval pdu, kter patila hrabti ze Shiringu. Z toho bude mon stavbu chrmu platit. Philip zadrel dech. Krl vypadal zamylen. Waleran otevel sta, aby jet nco dodal, ale Jindich ho jedinm pohybem ruky umlel. Konen krl promluvil: To je chytr npad. Moc se mi zamlouv. Philipovi poskoilo srdce radost. Jene krl jet neskonil. Bohuel jsem cel hrabstv prv v podstat slbil Percymu Hamleighovi. Philipovi se pes rty prodralo zapn. U ml pocit, e jim na to krl kvne. Zklamn ho bolelo jako bodnut noem. Jindich a Waleran se nezmohli na slovo. Tohle neoekvali. Prvn se vzpamatoval Jindich. V podstat? zeptal se. Krl pokril rameny. Jet bych se z toho mohl vykroutit, ale neobelo by se to bez velkch obt. Vdy to nakonec byl Percy, kdo pedal zrdce Bartolomje spravedlnosti. Ale nedokzal by to bez na pomoci, mj pane! vybuchl Waleran. Vm, e jsi v tom sehrl jistou roli To j jsem Percymu Hamleighovi prozradil, e se proti tob chyst spiknut. Ano, jist. Mimochodem, jak tys to zjistil? Philip rozpait pelpl. Te se ocitli na nebezpen pd. Nikdo se nesm dovdt, e informace pvodn pochz od jeho bratra Francise, jeliko Francis stle jet pracuje u Roberta z Gloucesteru, ktermu byla jeho ast na spiknut odputna.

Informace pochzela ze zpovdi uinn na smrteln posteli, odpovdl Waleran. Philipovi se ulevilo. Waleran jen opakoval le, kterou mu nabdl Philip, ale mluvil o zpovdi tak, jako kdyby ji vyslechl pmo on, a ne Philip. Philip byl nadmru spokojen, e se pozornost nesoustedila na to, jakou roli v cel zleitosti sehrl on sm. I tak jsi neriskoval ivot a zdrav ty, ale Percy, nevzdval se krl. To on zatoil na Bartolomjv hrad a zajal zrdce. Me Percyho odmnit jinm zpsobem, ozval se Jindich. Jene Percy chce prv Shiring, upozornil ho krl. Zn ten kraj. A bude mu dobe vldnout. Mohl bych mu dt Cambridgeshire, ale budou ho ti obyvatel mol poslouchat? Ml bys nejprve podkovat Bohu a potom teprve smrtelnkm, pouil bratra Jindich. Nebo jsi krlem z bo vle. Jene Bartolomje zajal Percy, trval na svm krl. Jindich se musel proti takov nehorznosti ohradit. Bh d vechny nae Nepemlouvej m, zarazil ho tpn a zvedl ruku. Jist, pikvl Jindich poslun. Byla to iv ukzka krlovsk moci. Chvilinku se dohadovali tm jako rovn s rovnm, ale tpn dokzal pevzt zptky nadvldu jedinm slovem. Philip byl do hloubi due zklamn. Na zatku ml pocit, e je to naprosto nesmysln poadavek, pak zaal postupn vit tomu, e by se to mohlo podait. U dokonce snil o tom, jak zskan bohatstv vyuije. A te se zase jednm mohutnm kopancem vrtil na zem. Mj pane, oslovil krle Waleran, jsem ti vdn, e jsi ochoten jet jednou se zamyslet nad budoucnost shiringskho hrabstv, a v zkosti a modlitbch budu oekvat tvoje rozhodnut. Tohle bylo elegantn, pomyslel si Philip. Znlo to, jako kdyby se Waleran pokorn vzdval. Jene ve skutenosti doshl toho, e nechal celou zleitost jet otevenou. Krl ovem pedtm nic takovho neekl. Jeho odpov se nedala vyloit jinak ne jako odmtnut. Ale kdy Waleran prohlsil, e krl se koneckonc vdycky me rozhodnout tak nebo onak, nebylo na tom nic urlivho. Tohle si musm zapamatovat, umioval si Philip: Jakmile lovku hroz odmtnut, vdycky jet me zkusit rozhodnut oddlit. tpn na okamik zavhal, jako by si pohrval s nepatrnm podezenm, e s nm nkdo manipuluje. Pak podle veho vechny pochyby zavrhl. Dkuji vm, e jste m poctili nvtvou, prohlsil. Philip a Waleran se otoili k odchodu, ale Jindich se jet nehbal. Kdy se dozvme tvoje rozhodnut? zeptal se bratra.

tpn vypadal jako lovk hnan do kouta. Pozt, odpovdl. Jindich se uklonil a vichni ti vyli ven. Nejistota je stejn hrozn jako zporn rozhodnut. Philip zjistil, e je pro nj ekn nesnesiteln. Strvil sice odpoledne s pekrsnou sbrkou knih winchesterskho pevora, ale ani vzneen svazky ho nedokzaly odlkat od vah, co se asi tak zrovna dje v krloVe mysli. Mohl by krl zapomenout na slib, kter dal Percymu Hamleighovi? Jak dleit je Percy? Byl to pslunk lechty a dlal si nadje na hrabc titul tpn urit neml sebemen dvod, pro by se ml bt, e se ho dotkne. Jene nakolik tpn doopravdy ctil potebu Kingsbridge pomoci? Je veobecn znmo, e krlov se stvaj zbonmi a k stru. A tpn byl jet mlad. Philip si jednotliv monosti pevracel v hlav a dval se pitom do Boethiova spisu O te z filozofie, ale slova nevnmal, kdy vtom se k nmu po pikch pikradl pes rajskou zahradu njak novic a stydliVe ho oslovil. Venku na ndvo se po tob kdosi pt, ote, zaeptal. Jestli nechali nvtvnka ekat venku, tak to znamen, e to nen mnich. Kdo to je? zeptal se Philip. Je to ena. Prvn, co Philipa napadlo, bylo, e pila ta pobhlice, kter ho obtovala ped mincovnou. Byla to hrozn pedstava. Vraz v novicov tvi mu ale napovdl, e zejm pjde o nkoho jinho. Dnes se mu do o zadvala u jen jedna ena. Jak vypad? zeptal se novice. Mladk znechucen zkivil obliej. Philip pikvl a bylo mu to jasn. Regan Hamleighov. Jakou zludnost m asi za lubem te? Hned jsem tam. Pomalu a zamylen se proel kolem cel rajsk zahrady a vyel ven na ndvo. Na to, aby jednal s touhle enou, bude potebovat veker rozum, kter mu osud nadlil. Stla ped pstekem, v nm adoval sklepnk zdejho kltera, byla zahalen do tkho plt a obliej skrvala pod kapuci. Podvala se na Philipa s tak neskrvanou kodolibost, a poctil touhu otoit se na pat a okamit se vrtit do uzaven sti kltera. Stydl se ale, e by to vypadalo, jako kdy utk ped enou, a tak se rozhodl, e to njak vydr. Co ode mne chce? oslovil enu. Ty poetil mnichu, zasyela na nj. Jak me bt tak omezen?

Ctil, jak rudne v oblieji. Jsem kingsbridgesk pevor, take bude lep, kdy m bude oslovovat ote, pouil enu. Ke sv hrze slyel, e to zn sp podrdn ne autoritativn. Tak dobe, ote jak se mete nechat takhle zneuvat tmi dvma nenasytnmi biskupy? Philip se zhluboka nadechl. Mluv jasn, podal enu nahnvan. Dl mi pote najt dostaten jasn slova, aby je pochopil nkdo tak omezen, jako jsi ty, ale pokusm se o to. Waleran vyuv toho splenho chrmu jako zstrky, aby zskal pozemky patc pod shiringsk hrabstv pro sebe. km to dost jasn? U ti dolo, o co tu jde? Jej pohrdliv tn Philipa i nadle drdil k nepetnosti, ale nedokzal odolat pokuen a zaal se hjit. Nen na tom nic neestnho, upozornil enu. Pjmy z pdy se maj pout na stavbu nov katedrly. Pro si to mysl? Protoe kvli tomu se to cel dl! ohradil se Philip. Ale nkde hluboko v mysli se mu u zanaly probouzet prvn stny pochyb. Regan upustila od sraVe ironickho tnu a zaala mluvit vc vemlouvav. Bude nov pda patit pevorstv? nalhala na pevora. Nebo dieczi? Philip zstal na enu chvli zrat a pak se odvrtil. Jej obliej byl pli odpudiv, ne aby se na nj lovk dokzal dle koukat. Je pravda, e Philip vychzel z pedstavy, e pozemky pipadnou pevorstv a e je bude mt pod kontrolou on, a nikoliv e by mly spadnout do klna dieczi, kde by je ovldal Waleran. Te si ale vybavoval, e kdy byli na slyen u krle, biskup Jindich naprosto zeteln dal, aby pdu dostala diecze. Philip si myslel, e je to jen peeknut. Ale nikdo biskupa neopravil. Ani hned ani pozdji. Podezvav na Regan opt pohldl. Nemohla se pece nijak dovdt, co Jindich ped krlem ekl. Take m asi pravdu. Na druhou stranu mon se jen sna vnst neklid do ad protivnka. Z ppadn rozmky mezi Philipem a Waleranem by v tuhle chvli mohla jedin tit. Waleran je biskup, prohlsil Philip nahlas. Katedrlu mus mt on. Mus mt spoustu vc, odsekla s gustem. Kdy se s nm zaala dohadovat, pestala se chovat tak kodolib a byla lidsky daleko pijatelnj. Philip se na ni ale ani te nevydrel dlouho dvat. Pro nkter biskupy by podn katedrla byla dleitj ne cokoliv jinho, pokraovala. Jene Waleran m spoustu dleitjch poteb. A je to jak chce, dokud bude dret ruku na mci s penzi, bude na nm, jak moc nebo jak mlo odsype tob a tvm zednkm.

Philip si uvdomil, e pinejmenm v tomhle bod m ena pravdu. Kdy bude pacht z pdy vybrat Waleran, bude si zcela jist alespo nco nechvat pro sebe na pokryt vdaj. Sm biskup bude pitom urovat, jak velk to m bt dl. A kdy ho to napadne, nic a nikdo mu nedoke zabrnit v tom, aby penze vynakldal na ely, je nemaj s katedrlou vbec nic spolenho. Take Philip z msce na msc nebude vdt, jestli bude mt z eho svm zednkm vyplatit mzdu. Rozhodn nen pochyb o tom, e by bylo vhodnj, kdyby pdu vlastnilo pmo pevorstv. Philip si ale najednou byl jist, e Waleran se proti thle pedstaVe postav a biskup Jindich ho v tom bude podporovat. V tu chvli Philipovi nezbyde nic jinho ne obrtit se pmo na krle. A krl tpn uvid, e crkev je nejednotn, a me vyeit cel problm tm, e hrabstv ped Percymu Hamleighovi. Co je pochopiteln pesn to, o co Regan jde. Philip zavrtl hlavou. Jestli se m Waleran chyst podvst, pro by m sem vbec tahal s sebou? namtl. Mohl si to cel vydit sm a doshnout pln stejnho vsledku. Pikvla. To by mohl. Jene krl by se tak mohl sm sebe ptt, nakolik to Waleran mysl upmn, kdy tvrd, e chce zskat hrabstv jen proto, aby mohl postavit novou katedrlu. Kdy ses tu vynoil, abys podpoil Waleranovu dost, ukolbal jsi ve tpnovi vechna ppadn podezen. V hlase j znovu zaznl pohrdav podtn. A ty vypad v t umatlan kutn tak dojemn, e i krli by se t zelelo. Kdepak, Waleran je mazan, a proto t sem pivezl. Philipa se zmocnilo dsiv tuen, e by ena mohla mt pravdu, ale nebyl ochoten to piznat. Tob jde jen o to, abys zskala hrabstv pro svho manela, osoil ji. Kdybych ti ukzala njak dkaz, byl bys ochoten podniknout pldenn cestu, abys ho vidl? Jestli Philip opravdu o nco nestl, tak nechat se vthnout do pletichaen Regan Hamleighov. Na druhou stranu ale mus zjistit, jestli se jej obvinn zakldaj na pravd. Neochotn pikvl: Ano, pldenn cestu bych podnikl. Ztra? Ano. Bud pipraven za svitu. Nsledujcho rna, kdy mnii zaali zpvat na hrub mi, ekal Philipa na ndvo ped klterem msto Regan, eny Percyho Hamleigha, William Hamleigh, jejich syn. Philip a William vyjeli z Winchesteru zpadn brnou, pak okamit zahnuli na sever po Krlovsk cest. Tmhle smrem se nachz Waleranv biskupsk palc, uvdomil si Philip. A je vzdlen zhruba pl dne cesty. Take je

jasn, kam maj nameno. Ale pro? Philipovi se to ani trochu nezamlouvalo. Rozhodl se, e bude ve stehu, aby nepadl do njak lky. Hamleighovi se ho docela dobe mou snait vyut. Pemtal o tom. Waleran me vlastnit njakou listinu, na ni by se Hamleighovi chtli podvat, nebo ji dokonce ukrst nco jako smlouvu i pis. Mlad lord William me lidem pracujcm pro biskupa namluvit, e on a pevor si ten list jedou vyzvednout: a biskupovi lid by mu mohli uvit, protoe uvid, e s nm Philip doopravdy pijel. William klidn me mt njak podobn podvod v rukvu. Philip mus mt oi vude. Bylo zamraen, ediv rno a drobn prelo. William nasadil na prvnch pr mil svin tempo, ale pak zvolnil, aby si kon mohli trochu odpoinout. Po chvli se ozval: Take, mnichu, ty mi chce vyfouknout to hrabstv. Philipa zarazil mladkv nenvistn tn. Neudlal nic, m by si ho zaslouil, a tak ho to mrzelo. Proto tak odpovdl pimen oste. Tob? ohradil se. Ty nic nedostane, chlape. Mon ho dostanu j, mon tvj otec, mon biskup Waleran. Ale nikdo nepodal krle, aby ho dal tob. To je dost smn npad. Jednou ho zddm. To se jet uvid. Philip dospl k zvru, e nem smysl se s Williamem dohadovat. Nechtl jsem se t dotknout, dodal chlcholivm hlasem. Prost jen chci postavit novou katedrlu. Tak si see nkoho jinho, komu bys sebral hrabstv, poznamenal mladk. Pro se lidi pokad mus hojit na ns? Philip zaznamenal, s jakou hokost William vtu pronesl. Proto se zeptal: A lid se opravdu vdycky hoj na vs? lovk by ekl, e se pou z toho, jak dopadl Bartolomj. Urazil nai rodinu a podvej, kde je dnes. J ml pocit, e tu urku m na svdom jeho dcera. Ta ubka je stejn pyn a nadut jako jej otec. Vak si to taky vypije. Vichni ped nmi budou kleet, uvid. Tohle nejsou pocity obvykl u jednadvacetiletho mladka, pomyslel si Philip. William mluvil daleko sp jako zvistiv a jzliv ena stednch let. Philipovi se rozhovor ani trochu nezamlouval. Vtina lid by oblkla svou obnaenou nenvist do njakho pijatelnho hvu, jene William byl pli naivn, ne aby se o nco podobnho pokusil. Odplatu je nejlep nechat a na soudn den, poznamenal nahlas. A pro nepok na soudn den se stavnm toho svho kostela? Protoe v t chvli u bude pozd na to, aby bylo mon zachrnit due hnk ped hrzami pekelnmi.

S tmhle na m necho! okikl ho William a v hlase mu zaznl nznak hysterie. Schovej si to na svoje kzn. Philip byl v pokuen dopt si dal jedovatou poznmku, ale nakonec ji radji polkl. Na tom chlapci bylo nco nadmru podivnho. Philip ml pocit, e William doke kdykoliv propadnout do nezvladateln zuivosti a e jakmile se ho vztek zmocn, je schopen vraedn krutosti. Philip se ho nebl. Neml strach ze surovch lid. Snad to bylo tm, e jako dt vidl tolik krutosti a zstal naivu. Ale rozbsnit Williama utpanmi poznmkami nemlo dn smysl, a tak pevor jen jemn poznamenal: Nebe a peklo, to je moje ivobyt. Ctnost a hch, odputn a trest, dobro a zlo. Obvm se, e o nich musm mluvit. Tak si to povdej pro sebe, odsekl William, pobdl kon a piml ho, aby se dal do klusu. Kdy se od pevora vzdlil njakch tyicet i padest yard, opt zvolnil. Philip byl zvdav, jestli zpomal natolik, aby opt jeli bok po boku, ale mladk nic takovho neudlal, a tak zbytek dopoledne pokraovali v odstupu. Philip byl trochu vylekan a tak sklen. Zan ztrcet vldu nad svm osudem. Ve Winchesteru nechal jednat Walerana Bigoda a te dovolil Williamu Hamleighovi, aby ho vzal na tenhle tajemn vlet. Vichni se sna se mnou njak manipulovat, kal si v duchu. Pro jim to dovolm? Je naase, abych se do toho vloil. Jene zrovna v tuhle chvli s tm nemu nic udlat, leda se otoit a vrtit se do Winchesteru. Jene to by vypadalo jako przdn gesto, a tak Philip jel odevzdan dl za Williamem a zasmuile se dval, jak se kus ped nm celou cestu pohupuje zadnice Williamova kon. Krtce ped polednem dorazili do dol, kde stl biskupv palc. Philip si vybavil, jak sem pijel zatkem roku, cel roztesen, a vezl zprvu s vraednm tajemstvm. Od t doby se neuviteln mnostv vc zmnilo. William ho zaskoil tm, e projel kolem palce a zamil vzhru do kopce. Cesta se zila, a se zmnila v prostou pinku mezi poli. Philip vdl, e stezika v podstat nikam nevede. Kdy dorazili na samotn vrcholek kopce, Philip spatil, e se ped nimi otevr pohled na jaksi stavenit. Kousek pod vrcholkem narazili na val z hlny, kter vypadala, e ji nkdo vykopal teprve nedvno. Philipa se zmocnilo dsiv podezen. Zahnuli, vydali se podl valu a narazili na prchod. Projeli jm. Ped sebou uvidli such pkop, kter byl v mst, kde lo valem projt, zasypn, aby se lid dostali na druhou stranu. Na tohle jsme se pijeli podvat? zeptal se Philip.

William jen pikvl. Tm se Philipovo podezen potvrdilo. Waleran si tu stavl hrad. Philip byl naprosto zdrcen. Pobdl kon a pejel na druhou stranu pkopu. William ho nsledoval. Pkop a val se thly kolem dokola celho kopce. Na vnitnm okraji pkopu vyrstaly siln kamenn hradby a sahaly zatm jen asi do vky dvou a t stop. Hradby byly zjevn nehotov a soud podle mohutnosti jejich zklad, mly bt hodn vysok. Take Waleran si stavl hrad, ale pitom na staveniti nebyl k vidn jedin dlnk, dn nad, ani zsoby kamene i deva. Za pomrn krtkou dobu se podailo postavit hodn velk kus. Pak se prce nhle zastavily. Bylo zejm, e Waleranovi doly penze. Philip se obrtil na Williama. Pedpokldm, e nen sebemench pochyb, e tenhle hrad stav biskup, poznamenal. Copak by Waleran Bigod dovolil nkomu jinmu, aby si stavl hrad pobl jeho zmku? namtl mladk. Philip si pipadal podveden a ponen. Najednou ped sebou vidl celou situaci v krystalicky ist podob: biskup Waleran chce zskat shiringsk hrabstv i s jeho kamenolomem a zsobami deva, aby postavil hrad, a ne katedrlu. Philip byl jen nstrojem k dosaen tohoto cle a por kingsbridgeskho chrmu pouze velice phodnou vmluvou. Philip s katedrlou ml jen v krli probudit patinou zbonost, aby hrabstv vnoval Waleranovi. Philipovi bylo rzem jasn, jak se na nj museli dvat Waleran a Jindich: Vidli naivnho, povolnho oumu, kter se nech vst na porku a jet se k tomu usmv a pikyvuje. A jak ho dokonale dokzali odhadnout! Dvoval jim a spolhal se na n, dokonce pechzel jejich pohrdav jednn se statenm smvem, jeliko si myslel, e mu pomhaj a oni ho pitom celou dobu nestoudn podvdli. Waleranova bezohlednost Philipem hluboce otsla. Vybavil si, jak smutek se objevil ve Waleranov pohledu, kdy se biskup zadval na znienou katedrlu. Philip ml v tu chvli pocit, e zahldl zblesk zbonosti, kter ml biskup zakoenn hluboko v dui. Waleran si pitom musel kat, e zbon cle svt bezbon prostedky, jsou-li uvny ve slub crkvi. Philip na tenhle pstup nikdy nevil. J bych Waleranovi v ivot neprovedl to, co udlal on mn, pomyslel si. Do t doby o sob nikdy neuvaoval jako o naivn dvivm lovku. Pemlel, kde udlal chybu. Pak mu dolo, e se nechal celou situac ommit biskupem Jindichem a jeho hedvbnmi hbity, velikost Winchesteru a jeho katedrly, hromadami stbra v mincovn a haldami masa v eznickch krmech, stejn jako

pedstavou, e pedstoup ped krle. Zapomnl, e Bh vid skrze hedvbn hbity a do srdce naplnnho hchem, e jedin bohatstv, kter stoj za to mt, je nebe, a e dokonce i krl mus pokleknout v kostele. Pemohl ho pocit, e vichni kolem nj jsou mocnj a vzdlanj ne on,a zapomnl na to, v em je jeho skuten cena, potlail v sob schopnost kriticky myslet a s dvrou se vydal do rukou svch nadzench. Odmnou mu byla zrada. Jet jednou se rozhldl kolem sebe po staveniti rozmenm detm, pak otoil kon a s pocitem hlubokho ponen zamil pry. William ho nsledoval. Tak co ty na to, mnichu? neodpustil si mladk rpnut. Philip neodpovdl. Vybavil si, jak ped asem pomohl Waleranovi, aby se stal biskupem. Waleran tehdy ekl: Chce, abych z tebe udlal kingsbridgeskho pevora, a j chci, abys ze m udlal biskupa. Waleran mu tehdy pochopiteln neprozradil, e biskup je u po smrti, a tak Philipovi pipadal takov pslib vcelku nepodstatn. Navc se zdlo, e Philipovi nezbv ne takov slib dt, aby si zajistil, e se stane pevorem. Ale to jsou jen vmluvy, okikl se v duchu. Ve skutenosti je to tak, e ml nechat jak volbu pevora, tak volbu biskupa v rukou boch. Jeho rozhodnut tehdy postrdalo patinou zbonost a vru, a tak je mu te trestem to, e se mus utkat s biskupem Waleranem. Kdy si vybavil, jak ho poniovali, jak ho pehleli, jak s nm manipulovali a jak ho podvdli, zmocnil se ho hnv. Poslunost je ctnost kadho eholnka, ale za hradbami kltera m svoje nevhody, pomyslel si trpce. Svt moci a bohatstv d, aby byl lovk podezvav, nron a nestupn Tihle prolhan biskupov z tebe udlali hlupka, vi? dotral na nj dl William. Philip pithl koni ote. Obrtil se na Williama, ukzal na nj prstem a cel se pitom tsl vzteky. Koukej zavt klapaku, chlape, oboil se na mladka. Mluv s posvtnm sluebnkem bom. Jestli jet ekne jedin slovo, bude se za n smait v ohni, to ti slibuju. William zbledl strachy. Philip patami pobdl kon. Williamova poznmka mu pipomnla, e Hamleighovi maj vlastn zitn dvody, pro kter stli o to, aby si Philip prohldl Waleranv hrad. Chtli vyvolat roztrku mezi Philipem a Waleranem, aby si zajistili, e pedmtn hrabstv nepipadne ani pevorovi ani biskupovi, nbr Percymu. Jene Philip se ani od nich nenech nkam manvrovat S manipulovnm kingsbridgeskho pevora je te prost konec. Odteka zane on manipulovat ostatnmi.

No, to je sice hezk, ale co by tedy ml podniknout? Kdy pjde do sporu s Waleranem, pipadne panstv Percymu. A kdy nic nepodnikne, dostane je Waleran. Co vlastn chce krl? Krl chce pomoci se stavbou nov katedrly: to je in hodn panovnick velikosti, a navc pome jeho dui v posmrtnm ivot. Ale tak potebuje njak odmnit Percyho vrnost. Je to zvltn, ale nem dn nalhav dvod, pro by ml chtt potit daleko mocnj mue, oba biskupy. Philipa napadlo, e tady nkde se skrv een, kter by krli pomohlo vyeit jeho zsadn dilema toti jak uspokojit souasn jeho i Percyho Hamleigha. Take konen m alespo npad. Ta pedstava ho potila. Jakkoliv spojenectv mezi nm a Hamleighovmi, to je to posledn, co by kohokoliv mohlo napadnout a prv proto by to snad mohlo vyjt. Biskupov nebudou na takovou monost vbec pipraveni. Teba je to vyvede z rovnovhy. To bude docela pjemn odplata. Me ale doshnout dohody s chamtivmi Hamleighovmi? Percy bail po rodn zemdlsk pd kolem Shiringu, hrabcm titulu a moci a postaven, je vyplvaj z toho, kolika rytm bude velet. Philip chtl tak zskat pdu, ale nestl o titul ani o ryte: vc ho zajmal kamenolom a lesy. Kompromis, kter se Philipovi rodil v hlav, zaal dostvat zetelnj obrysy. A pevora se zaal zmocovat pocit, e jet nen ve ztraceno. Byla by to ndhera, te doshnout svho, po tom vem, co se stalo. Se vzrstajcm vzruenm zaal promlet, jak by ml s Hamleighovmi dl jednat. Byl rozhodnut, e nepistoup na roli ponenho prosebnka. Mus to nastnit tak, aby jeho nvrh psobil neodolateln. Kdy dorazili zptky do Winchesteru, byl Philipv pl promoen skrznaskrz a jeho k byl velice rozmrzel, ale Philip sm ml pocit, e nael een. Kdy projdli obloukem zpadn brny, obrtil se na Williama a navrhl: Pojeme navtvit tvou matku. Williama to zjevn zaskoilo. Myslel jsem, e pob rovnou cestou za biskupem Waleranem, vyhrkl. Regan mladkovi nepochybn naznaila, e m takov vvoj situace oekvat. Neotravuj m vklady o tom, co si mysl, mldene, odsekl Philip. Prost m doved ke sv matce. Ctil, e m slu, aby se utkal s lady Regan. Choval se odevzdan a pli dlouho. William zahnul na jih a dovedl Philipa k jednomu domu ve Zlat ulici, mezi hradem a katedrlou. Bylo to rozlehl staven s kamennou

podezdvkou do ve pasu a s roubenou stavbou. Uvnit se nachzela vstupn hala, z n se dalo vejt do nkolika pokoj. Hamleighovi tady nejsp pespvali: mnoho winchesterskch oban pronajmalo pokoje lidem, kte pijdli na jednn ke krlovskmu dvoru. Jestli se Percy stane hrabtem, pod si ve mst vlastn dm. William uvedl Philipa do pednho pokoje, kde stla velk postel a v krbu hoel ohe. Regan sedla u ohn a vedle n stl Percy. Regan se na Philipa zadvala s pekvapenm vrazem, ale docela rychle se vzpamatovala a zeptala se: Tak co, mnichu mla jsem pravdu? Bylas tak vedle, e to snad ani hor bt nemohlo, hloup ensk, odpovdl j Philip drsn. Jeho rozhnvan tn enu natolik vyvedl z mry, e se nezmohla ani na slovo. Philipa potilo, jak na ni mlo inek, kdy j dal ochutnat trochu jej vlastn medicny. Pokraoval ve stejnm tnu: Myslela sis, e doke vyvolat roztrku mezi mnou a Waleranem. To sis vn pedstavovala, e nepoznm, o co ti jde? Jsi hodn mazan draice, ale nejsi jedin lovk na svt, kter doke pouvat hlavu. Vidl j na oblieji, jak j dolo, e jej pln nevyel, a jak zuiv peml, co by mla podniknout dl. Nedal j pokoj, dokud byla vyveden z rovnovhy. Nepovedlo se ti to, Regan. A te m dv monosti. Me zstat klidn sedt a doufat, e to njak dopadne. ekat na krlovo rozhodnut. Vsadit na to, jakou bude mt ztra nladu. Odmlel se. A ta druh monost? pobdla ho neochotn. Druh monost je, e se dohodneme my dva, ty a j. Rozdlme si hrabstv mezi sebe a Waleranovi nic nenechme. Zajdeme soukrom za krlem a vylome mu, e jsme se dokzali dohodnout na kompromisu. Budeme mt jeho poehnny ne sta biskup cokoliv namtnout. Philip se posadil na lavici a pedstral nenucen pstup. Je to tvoje nejvt ance. Jinak ve skutenosti nem velkou nadji. Zadval se do ohn, jeliko nechtl, aby na nm ena poznala, jak je napjat. Ten npad se jim mus zamlouvat, uvaoval. Byla to monost, jak se s jistotou zmocnit neho cennho. Proti n stlo riziko, e nedostanou vbec nic. Ale jsou to hamouni mou se rozhodnout, e zkus dostat vechno nebo nic. Prvn promluvil Percy. Rozdlit si hrabstv? Jak? Tak jsou na to alespo zvdav, pomyslel si Philip s levou. Hodlm vm nabdnout tak velkorys podl, e byste byli blzni, kdybyste ho odmtli, prohlsil. Pak se obrtil na Regan. Nabzm vm tu lep polovinu.

Dvali se na nj, ekali, e to njak rozvede, ale on u nic nekal. Jak to mysl lep polovinu? neovldla se Regan. Co m vt cenu obdlateln pda, nebo lesy? Obdlateln pda, pochopiteln. V tom ppad vy dostanete pdu a j si vezmu lesy. Regan pimhouila oi. Tm zsk devo na tu svou katedrlu, poznamenala. Sprvn. A co pastviny? Kter chcete pastviny pro skot, nebo louky pro ovce? Pastviny. V tom ppad si j vezmu statky s ovcemi, co jsou v kopcch. Dte pednost pjmm z trh, nebo byste si radi vzali kamenolom? Pjem z tr ozval se Percy. A co kdybychom se rozhodli pro lom? peruila ho Regan. Philipovi bylo jasn, e pochopila, o co mu jde. Poteboval kmen z lomu na stavbu katedrly. Vdl, e ona o kamenolom dvakrt nestoj i e trhy vynej vce penz s men nmahou. Dvrn se zeptal: Ale vy ho nechcete, e? Zavrtla hlavou. Nechceme, piznala. Vezmeme si trhy. Percy se snail tvit, jako kdyby ho pevor okubval zaiva. Potebuju lesy, abych ml kde lovit, namtl. Hrab pece mus mt kde lovit. Bude tam moci lovit, ujistil ho Philip. Mn jde jen o devo. To je pijateln, pikvla Regan. Souhlasila tak rychle, e z toho Philip neml pjemn pocit. Na okamik se ho zmocnily obavy. Zekl se neho dleitho, ani to zaznamenal? Nebo je Regan prost jen netrpliv a chce mt z krku vechny bezvznamn podrobnosti? Ne si to stail trochu vc promyslet, ena pokraovala: A co se stane, kdy projdeme vechny smlouvy a listiny v pokladnici hrabte Bartolomje a zjistme, e je tam kus pdy, o nm si my budeme myslet, e je n, a ty, e je tvj? Skutenost, e se zaala zabvat takovmi malikostmi, povzbudila Philipa k vaze, e je rozhodnuta na jeho nvrh kvnout. Potlail vzruen a klidn odpovdl: Musme se shodnout na nkom, kdo by ns rozsoudil. Co teba biskup Jindich? Knz? namtla s nznakem sv obvykl jedovatosti. Byl by nestrann? Kdepak. Co takhle shiringsk erif? Ten nebude o nic nestrannj ne biskup, pomyslel si Philip. Jene nemohl pijt na nikoho, kdo by byl vhodn pro ob strany, a tak ekl: Dohodnuto a v ppad, e se neshodneme na jeho rozhodnut, mme prvo obrtit se na krle. To by mla bt dostaten pojistka.

Plat, pikvla Regan. Pak se podvala na Percyho a dodala: Pokud s tm bude souhlasit mj manel. Ano, ano, pikyvoval honem Percy. Philip vdl, e m spch na dosah. Zhluboka se nadechl a prohlsil: Kdy jsme se te na celm nvrhu shodli, tak Jet zadr, zarazila ho Regan. Jet jsme si neplcli. Ale vdy jste dostali vechno, co jste chtli. Jet pod meme zskat cel hrabstv, a ne jen jeho st. A taky mete skonit s przdnma rukama. Regan zavhala. A pokud si opravdu plcneme, jak navrhuje, abychom to dl zadili? Tohle u ml Philip promylen. Zadval se na Percyho. Mohl by ses dnes dostat ke krli? zeptal se. Percy se zjevn vylekal, ale nakonec ekl: Kdy budu mt njak dobr dvod tak ano. Tak za nm zajdi a povz mu, e jsme se dokzali dohodnout. Podej ho, aby to ztra rno vyhlsil ve svm rozhodnut. Ujisti ho, e ty i j prohlsme, e ns jeho rozhodnut uspokojuje. Co kdy se m zept, jestli s nvrhem souhlas tak biskupov? Vylo mu, e nebyl as na to, abychom jim to pedloili. Pipome mu, e katedrlu stav pevor, a ne biskup. Nazna mu, e kdy jsem spokojen j, mus bt biskupov taky spokojeni. A co kdy se biskupov ozvou, a krl dohodu oznm? Jak by mohli? nedal se Philip. Pedstrali, e daj o hrabstv vhradn proto, aby mli z eho postavit katedrlu. Waleran tko me nco namtat a zdvodovat to tm, e takhle nem monost vyuvat penze k jinm elm. Regan se krtce uchichtla. Philipovo rychl uvaovn se j zamlouvalo. Je to dobr pln, prohlsila. M to jednu dleitou podmnku, ozval se jet Philip a zadval se en do o. Krl mus oznmit, e mj podl se pevd na pevorstv. Pokud to nevyslov naprosto jasn, podm ho o to. Pokud ekne cokoliv jinho dieczi, sakristina, arcibiskupa, cokoliv , vstanu a celou dohodu odmtnu. Chci, abychom v tomhle ohledu mli naprosto jasno. Chpu, pikvla Regan trochu nedtkliv. Jej podrdn vzbudilo v Philipovi podezen, e si ena v duchu pohrvala s mylenkou, jak by mohli krli pednst trochu pozmnnou podobu dohody. Byl rd, e jim svj pln tak jasn vyloil. Chystal se k odchodu, ale chtl si jet uzavenou dohodu njak pojistit. Take jsme dohodnuti, prohlsil a v hlase mu zaznl jen

nepatrn nznak otzky. Naprosto vn jsme si to slbili. Zadval se na oba manele. Regan nepatrn pikvla a Percy pisvdil: Dohoda plat. Philipovi se srdce rozbuilo rychleji. Dobe, poznamenal upjat. Uvidme se ztra rno na hrad. Dokud nevyel z mstnosti, dokzal udret ve tvi naprosto nicnekajc vraz, ale jakmile se ocitl na ztemnl ulici, pestal se ovldat a dopl si jeden irok, vtzoslavn smv. Po veei upadl Philip do neklidnho, zkostnho spnku. O plnoci vstal na plnon bohoslubu a pak u jen leel na slamnku a pemtal, co se tak asi bude dt rno. Ml pocit, e by krl tpn mohl na jejich nvrh pistoupit. Krlovo dilema pece nvrh eil: krl tm dval hrabstv a souasn katedrlu. Philip sice tvrdil lady Regan, e Waleran v tu chvli u nic nezme, ale sm si nebyl jist, e to jeho biskup nech jen tak. Waleran si me najt vmluvu, s jej pomoc dohodu zpochybn. Kdy bude uvaovat dostaten rychle, mohl by namtnout, e takov dohoda neposkytuje dost penz na to, aby bylo mon postavit vzneenou, vstavnou, bohat zdobenou katedrlu, o jakou mu jde. Mohl by krle pesvdit, aby si svoje rozhodnut jet jednou promyslel. Dal, pln odlin nebezpe si Philip uvdomil tsn ped rozednnm. Regan by ho mohla podvst. Mohla by se dohodnout s Waleranem. Co by se stalo, kdyby j biskup nabdl pln stejnou dohodu? Waleran by dostal kmen a devo, kter potebuje na stavbu hradu. Tahle pedstava Philipa natolik rozlila, e se zaal v posteli neklidn pevalovat. Mrzelo ho, e se nemohl vydat za krlem osobn, jene krl by ho nejsp vbec nepijal a Waleran by se o tom navc mohl dovdt a pojmout podezen, e se proti nmu nco chyst. Ne, Philip nemohl udlat nic, m by se chrnil ped nebezpem ppadnho podvodu. Te u mu vlastn nezbvalo nic jinho ne se modlit. A tomu se tak vnoval a do rozednn. Na sndani zael s ostatnmi mnichy. U piel na to, e jejich bl chlb nezazen pocit hladu na tak dlouho jako ern, tvrd chlb, na kter byl zvykl. Ale bylo mu to jedno. Stejn toho rna nebyl schopen moc jst. Na hrad dorazil brzo, pestoe vdl, e krl nebude tak asn pijmat. Veel do hodovn sn, posadil se na kamennou lavici v jednom z vklenk a ekal. Mstnost se pomalu plnila adateli a dvoany. Mnoz z ptomnch byli obleeni do jsavch barev. Philip kolem sebe vidl lut, modr a rov hbity s bohatmi koeinami na lemu pl. Philip si vybavil,

e nkde na hrad by mla bt uloena slavn Kniha poslednho soudu. Nejsp bude v t komnat nahoe, kde krl pedchzejcho dne pijal Philipa a oba biskupy. Philip si knihy neviml, ale byl pli napjat, ne aby si vbec neho viml. Byl tam nkde tak krlovsk poklad, ale ten mli nejsp uloen v nejvym poschod, v pokladnici vedle krlovy lonice. Philip se opt pistihl, e na nj m prosted, v nm se ocitl, uhraniv vliv, ale umnil si, e u se tm nenech dl znepokojovat. Tihle pnov v ndhernch atech, tihle ryti, lordov a obchodnci jsou pece tak jen lid. Vtina z nich neum napsat vc ne vlastn jmno. A navc jsou tady proto, aby zskali nco jen a jen pro sebe, zatmco on, Philip, sem piel ve jmnu bom. A jeho posln, stejn jako pinav hnd kutna, ho stav nad ostatn adatele, ne n. Tahle pedstava mu dodvala odvahy. Na schodech vedoucch do hornho podla se objevil knz a ptomnmi projel zchvv napjatho oekvn. Vichni doufali, e pichzejc knz signalizuje brzk pchod krle. Knz si eptem vymnil nkolik slov s jednm z ozbrojench strc a pak se vydal zptky po schoditi nahoru. Strn vybral ze zstupu ekatel jednoho ryte. Ten mu odevzdal svj me a vykroil po schodech nahoru. Philip si kal, jak podivn ivot mus vst duchovn, kte se pohybuj kolem krle. Krl mus mt kolem sebe knze, to je jasn, nejen proto, aby slouili me, ale tak proto, aby vyizovali veker ten a psan, kter souvis s vldnutm krlovstv. To nemohl zastat nikdo jin ne duchovn. st a pst umlo jen pr laik, a ti stejn nedokzali st a pst dostaten rychle. Jene na ivot, kter vedli panovnkovi duchovn, nebylo pranic zbonho. Philipv bratr Francis si takov zpsob ivota vybral a te pracoval pro Roberta z Gloucesteru. Jestli ho jet nkdy uvidm, musm se ho zeptat, jak je to ivot, umioval si Philip. Krtce pot, co prvn prosebnk zmizel nahoe na schodech, veli do sn Hamleighovi. Philip se musel v moc ovldat, aby jim nevyel v strety. Nechtl, aby ostatn vdli, e je s nimi njak spolen. Alespo zatm ne. Soustedn se na n zadval, zkoumal vraz jejich tv a snail se odhalit, co se jim hon v hlavch. Nakonec dospl k zvru, e William se tv nadjn, Percy vypad vyjukan a Regan je napjat jako ttiva. Po chvli Philip vstal a peel pes mstnost. Choval se co mon nenucen. Zdvoile se s Hamleighovmi pozdravil a pak se obrtil na Percyho: Mluvil jsi s nm? Ano.

No a? ekl mi, e o tom bude pes noc pemlet. Ale pro? vyhrkl Philip. Odpov ho zklamala a natvala. Co je na tom k pemlen? Percy pokril rameny. To se zeptej jeho, odpovdl. Philipa to popudilo. A jak se tvil poten, nebo ne? J bych ekla, e se mu zamlouvala pedstava, jak by tm mohl vyeit svoje dilema, vloila se do hovoru Regan, ale vzbudilo v nm podezen, e by to lo tak snadno. To docela dvalo smysl, ale Philipa pesto drdilo, e se krl tpn nechopil nabzejc se pleitosti obma rukama. Radi se u spolu nebudeme dl bavit, prohlsil po chvilce mlen. Nechceme pece, aby si biskupov domysleli, e jsme se proti nim spojili alespo do t chvle, ne krl oznm svoje rozhodnut. Zdvoile se Hamleighovm uklonil a vzdlil se. Vrtil se k svmu kamennmu sedtku. Snail se zabt as tm, e pemtal, co udl, jestlie mu jeho pln vyjde. Jak rychle doke zahjit prce na stavb nov katedrly? To zle na tom, jakm tempem doke zskat ze svch novch drav njak penze v hotovosti. Zsk dost velk mnostv ovc. Take bude moci v lt prodat njakou vlnu. Nkter usedlosti v kopcch me pronajmout a hotovost z jejich propachtovn mu spadne do klna krtce po nch. Na podzim by mohl mt pohromad dost penz, aby si najal lesnka a vrchnho kamenka a zaal dvat dohromady potebn zsoby deva a kamene. Souasn by dlnci mohli zat pod dohledem stavitele Toma kopat zklady. Nkdy v prbhu ptho roku by mohli bt pipraveni na to, aby zaali zdt. Byl to nadmru hezk sen. Dvoan a prosebnci se na schodech stdali varujcm tempem: krl tpn dnes adoval neobyejn svin. Philip zaal mt obavy, e krl chce bt hotov co nejrychleji a e se vyd na lov, ne sta dorazit biskupov. Konen vstoupili do sn. Kdy vchzeli dovnit, Philip se pomalu vztyil. Waleran ml v oblieji napjat vraz, zatmco Jindich se tvil prost jen unudn. Pro Jindicha byla tohle podrun zleitost: nezbvalo mu, ne aby podpoil svho kolegu biskupa, ale z vsledku nemohl nic mt. Pro Walerana byl naopak vsledek ivotn dleit, jeliko na nm zviselo to, jestli si bude moci dostavt hrad a hrad byl jen dal pkou na Waleranov cest vzhru po ebku moci. Philip si nebyl jist, jak se k nim m chovat. Pokusili se ho podvst a on touil na n zatoit a oznmit jim, e jejich zradu odhalil. Jene to by byli hned ve stehu a tuili by, e se nco dje, zatmco on

poteboval, aby nepojali sebemen podezen a aby krl stvrdil dohodu mezi Philipem a Hamleighovmi, ne se tihle dva sta vzpamatovat. Proto te potlail svoje skuten pocity a zdvoile se na biskupy usml. Ani se nemusel namhat: dokonale ho pehleli. Netrvalo dlouho a strce vyvolal jejich jmna. Jindich a Waleran li prvn, za nimi se vydal nahoru Philip. Hamleighovi prvod uzavrali. Philip ml srdce a v krku. Krl tpn stl u krbu. Dnes psobil dojmem, e bude jednat vcnji a rznji. To bylo dobe: bude netrpliv, jestlie biskupov zanou brblat. Biskup Jindich el a stoupl si vedle bratra ke krbu, ostatn se postavili do ady uprosted mstnosti. Philip uctil bolest v dlanch a uvdomil si, e m zaat psti a zarv si nehty do ke. Silou vle se pinutil seven uvolnit. Krl nco kal biskupovi Jindichovi. Mluvil tak tie, e ho nikdo jin neslyel. Jindich se zamrail a odpovdl bratrovi stejn tichm hlasem. Chvli se dohadovali a pak tpn zvedl ruku, aby bratra umlel. Vzpt se zadval na Philipa. Kingsbridgesk pevor si pipomnl, e s nm krl bhem pedchzejcho pijet mluvil vldn, utahoval si z nj, e je nervzn, a poznamenal, e m rd, kdy mnich vypad jako mnich. Jene dnes se dn vtpky nekonaly. Krl si odkalal a zaal: Mj vrn oddan, Percy Hamleigh, se dnes stane hrabtem ze Shiringu, oznmil. Koutkem oka Philip zahldl, jak Waleran vykroil, jako by chtl nco namtat. Biskup Jindich ho ale zarazil rychlm, zapovdajcm gestem. Krl pokraoval: Pokud jde o majetek bvalho hrabte, Percymu pipadne hrad, veker zem, kter je propachtovan rytm, a ndavkem ostatn obdlateln pda a pastviny v ninch. Philipovi dlalo pote krotit v sob vzruen. Vypadalo to, e krl na dohodu pistoupil! Philip se pokradmu podval na Walerana. Biskupv obliej byl vrazem ztlesnnho zklamn. Percy ped krlem poklekl a sepjal ped sebou ve vce ruce v nznaku modlitby. Krl poloil svoje ruce na Percyho. Prohlauji t, Percy, hrabtem ze Shiringu a dvm ti pdu a majetek ve uveden k uit a poten. Psahm pi vem, co je mi svat, e ti budu vrn slouit a budu na tv stran bojovat proti vem ostatnm, prohlsil slavnostn Percy. tpn pustil Percyho ruce ze svch a novopeen hrab ze Shiringu vstal. tpn se obrtil k ostatnm. Vekerou zbvajc pdu, kter patila bvalmu hrabti, vnuji odmlel se na okamik a peltl pohledem

z Philipa na Walerana a zpt vnuji kingsbridgeskmu pevorstv na stavbu nov katedrly. Philip v sob musel zadusit radostn pokik vdy vyhrl! Nemohl si pomoci a cel se ve tvi potenm rozzil. Podval se na Walerana. Biskup byl do hloubi due otesen. Ani se nesnail pedstrat klid: ml oteven sta, iroce rozeven oi a zral na krle s upmn nevcm pohledem. Pak pohldl na Philipa. Vdl, e se mu nkde nco nepovedlo a e na jeho selhn njakm zpsobem vydlal Philip. Ale nedokzal si pedstavit, co se vlastn mohlo pihodit. Krl tpn pokraoval: Kingsbridgesk pevorstv m tak prvo tit na stavbu katedrly kmen v hrabcm kamenolomu a devo ve zdejch lesch, a to bez omezen. Philipovi vyschlo v krku. Takhle pece dohoda neznla! Lom a lesy mly patit pevorstv a Percy ml mt jen prvo v nich lovit. Take Regan nakonec pece jen zapracovala a podmnky dohody zmnila. Te jsou lom i lesy Percyho majetkem a pevorstv m pouze prvo lmat kmen a tit devo. Philip ml jen pr vtein na to, aby se rozhodl, jestli celou dohodu zpochybn. Krl jet dodal: V ppad, e dojde k neshod, rozhodne mezi nimi shiringsk erif, ale ob strany maj prvo obrtit se jako na posledn instanci na m. Regan se zachovala naprosto nehorzn, pemtal Philip, ale je to tak dleit? Tenhle vsledek mi dv vtinu toho, o co jsem stl. Krl vzpt svj projev dokonil slovy: Pokud vm, na tto dohod se u shodly ob ptomn strany. Ano, krli, mj pane, pikvl Percy. Waleran otevel sta, aby odmtl, e s takovmhle kompromisem nkdy souhlasil, ale Philip ho pedbhl. Ano, krli, pitakal. Biskup Jindich i biskup Waleran otoili jako na povel hlavy na Philipa. Jejich nesmrn uasl vrazy byly vmluvnm dokladem toho,jak jim pomalu dochzelo, e prv Philip, ten novopeen pevor, kter neml dost rozumu ani k tomu, aby si vzal na pijet u krle istou kutnu, zrovna tenhle Philip se za jejich zdy dokzal dohodnout s krlem. Na Jindichov tvi se po chvli objevil pobaven vraz, jak lovk nasad, kdy ho pi kolovm tanci dostane z kola mal kluk, kter sotva zan rozum brt. Zato Waleranovi se ve tvi usadila zlostn nenvist. Philip ml pocit, e Waleranovi vid a na dno due. Waleran si uvdomoval, e udlal kardinln chybu, kdy svho protivnka podcenil, a to ho urelo. Philip si tmhle okamikem vyrovnval veker ty: ponen, zradu a podvody. Philip zvedl bradu, riskoval, e se dopust hchu pchy, a

vnoval Waleranovi pohled, kter kal: A bude chtt pelstt Philipa z Gwyneddu, bude se, holenku, muset vc snait. A bval hrab Bartolomj nech je neprodlen zpraven o mm rozhodnut, prohlsil krl na zvr. Bartolomj zejm sed v njakm ali pobl, uvaoval Philip. Vzpomnl si na Bartolomjovy dti, kter ij se svm sluebnkem v troskch ponienho hradu, a bodlo ho patn svdom pi mylence, co se s nimi te asi stane. Krl propustil vechny ptomn s vjimkou biskupa Jindicha. Philip peel komnatu a vznel se pitom kousek nad zem. Ke schodm se dostal ve stejn okamik jako Waleran a zastavil se, aby dal biskupovi pednost. Waleran do nj zabodl pohled pln jedovatho vzteku. Kdy promluvil, ml hlas hok jako lu, a pestoe Philip byl v nadmru povznesen nlad, Waleranova slova ho zamrazila a do morku kost. Maska ztlesujc nenvist otevela sta a Waleran zasyel: Psahm pi vem, co je mi svat, e ten chrm nikdy nepostav. Pak si pithl ern pl kolem ramen a vyrazil po schodech dol. Philip si uvdomil, e si udlal jednoho celoivotnho neptele. III Kdy se Hrabtov objevil v dohledu, dlalo Williamu Hamleighovi pote skrt vzruen. Bylo odpoledne druhho dne pot, co krl oznmil svoje rozhodnut. William a Walter hnali kon skoro cel dva dny, ale mladk nectil ani nznak navy. Ml jen pocit, e mu srdce roste v hrudi do obrovskch rozmr a ucpv mu hrdlo. Ml pece opt spatit Alienu. Kdysi doufal, e ji pojme za enu, jeliko byla dcerou hrabte. Ona ho ale odmtla, a to tikrt za sebou. Kdy si vybavil, jak pohrdliv se k nmu chovala, musel se uklbnout. Doshla toho, e si pipadal jako pln nula, jako obyejn rolnk. Chovala se k nmu, jako kdyby Hamleighovi byli rod, kter vbec nen teba brt vn. Jene karty se obrtily. Te u nen vbec teba brt vn jej rod. On je te synem hrabte, zatmco ona nen nic. Nem titul, nem postaven, nem pdu, nem bohatstv. Zatmco jemu spadne do klna hrad a on z nj Alienu vyene, take dvka se najednou nebude mt kam vrtnout. Bylo to pli ndhern, ne aby to skuten byla pravda. Kdy se piblili ke hradu, opatrn pibrzdil kon. Nechtl, aby Alienu cokoliv upozornilo na to, e pijdj. Chtl, aby si proila nhl, dsiv, zniujc pekvapen. Hrab Percy a hrabnka Regan se vrtili na jejich star pansk sdlo v Hamleighu, aby zadili pesthovn pokladu, nejlepch kon a domcho sluebnictva na hrad. William dostal za kol najmout

nkolik mstnch lid, kte by hrad vyistili, zaplili ohn v krbech a postarali se, aby se tam dalo bydlet. Nzk, ocelov ed mraky se honily po obloze. Zdlo se, e jsou tak nzko, jako by se dotkaly cimbu. Veer bude nejsp pret. m dl tm lip. Poda se mu vyhnat Alienu do boue. William, i Walter sesedli z kon a pevedli je pes devn padac most. Kdy jsem tu byl naposledy, podailo se mi tohle msto dobt, pomyslel si mladk hrd. Doln ndvo u zanalo zarstat trvou. Pivzali kon a nechali je pst. William dopl svmu vlenmu hebci hrst zrn. Sedla nechali leet v kamenn kapli, jeliko na hrad nebyly dn stje. Kon frkali a neklidn podupvali, ale vl ostr vtr a vechny zvuky v nm zanikaly. William a Walter peli pes druh most na horn ndvo. Nikde nevidli dn znmky ivota. Williama nhle napadlo, e Aliena teba odjela. To by ale bylo zklamn! V tom ppad budou muset on a Walter strvit hnusnou, hladovou noc ve studenm a pinavm hrad. Vystoupali po vnjm schoditi ke dvem vedoucm do hodovn sn. Tie, obrtil se William na Waltera. Jestli tam jsou, chci je pekvapit. Zatlaili do dve a oteveli je. Hodovn s byla przdn a ztemnl a zatuchle pchla, jako by ji u kolik msc nikdo nepouval. William nic jinho neekal pedpokldal, e se vichni zdruj vhradn v hornm pate. Kdy se oba mladci kradli pes mstnost ke schodm, William opatrn nalapoval na piky. Such rkos mu ustilo pod nohama. Walter se plil tsn za nm. Vydali se po schodech nahoru. Vbec nic nezaslechli: siln kamenn stny dokzaly ztlumit jakkoliv zvuk. Kdy byli asi v polovin schodit, William se zastavil, obrtil se k Walterovi, piloil si prst na sta a ukzal ped sebe. Pode dvemi nad schoditm pronikalo svtlo. Nkdo tam byl. Vyli nahoru nad schody a zastavili se pede dvemi. Zevnit se ozval dv smch. William se astn usml. Nahmatal kliku, opatrnji stiskl a pak jednm trhnutm dvee otevel. Dv smch se zmnil ve vyden zajeen. V komnat se obma mladkm nabzel roztomil obrzek. Aliena a jej mlad bratr Richard sedli u malho stolku u krbu a hrli njakou deskovou hru. Sluha Matthew stl za dvkou a dval se j pes rameno. Aliena mla v zi ohn zarovl obliej a jej tmav kuery se leskly katanovmi zblesky. Na sob mla svtl lnn aty. Dvala se na Williama a rud rty mla oteven do velkho pekvapenho O. William ji pozoroval, bavil se tm, jak je vylekan, a nic nekal. Po chvilce se dvka vzpamatovala, vstala a vybafla na nj: Co tady chce?

William si tuhle scnu v duchu mnohokrt vyzkouel. Pomalu peel pes mstnost, zastavil se u ohn, nathl k nmu ruce, aby si je zahl, a prohlsil: J tady iju. Co tady dl ty? Aliena pejela pohledem z Williama na Waltera. Byla vyden a zmaten, ale bojovn tn ji pesto neopoutl. Tenhle hrad pat hrabti ze Shiringu, oznmila jim. eknte, pro jste sem pili, a pak se koukejte klidit. William se vtzoslavn usml. Hrab z Shiringu je mj otec, sdlil dvce samolib. Sluha si povzdechl, jako by se prv toho obval. Aliena vypadala ohromen. William pokraoval: Krl udlil mmu otci hrabc titul vera ve Winchesteru. Hrad te pat nm. Jsem zdejm pnem, dokud nedoraz mj otec. Luskl prsty na sluhu. A mm hlad, tak mi pines chleba, maso a vno. Sluha zavhal. S obavami se podval na Alienu. Bl se ji tu nechat samotnou. Neml ale na vybranou. Vykroil ke dvem. Aliena udlala tak krok smrem ke dvem, jako by chtla jt snm. Ty zstane tady, pikzal j William. Walter si stoupl mezi dvku a dvee a zatarasil j cestu. Nem prvo mi porouet! ohradila se Aliena s nznakem sv star panovanosti v hlase. Zsta tady, m pan, ozval se vystraenm tnem Matthew. Nedrdi je. Hned jsem zptky. Aliena se na nj zamraila, ale zstala stt. Matthew vyel ven. William se posadil na dvinu idli. Aliena pela na druhou stranu stolu, k bratrovi. William si je prohlel. Byli si docela podobn, ale jen dvka mla v tvi vepsanou opravdovou odhodlanost. Richard byl vythl, neohraban vrostek, ktermu jet ani nerostly vousy. Williamovi se zamlouvalo vzruujc vdom, e je m oba ve sv moci. Kolik ti je, Richarde? zeptal se. trnct let, odpovdl chlapec neochotn. U jsi nkdy zabil lovka? Ne, piznal Richard a pak s nznakem vzpurn odvahy dodal: Jet ne. Ty bude taky trpt, spratku jeden nadut, pomyslel si William. Pak pesunul pozornost na Alienu. Kolik je tob? oslovil ji. Nejdv se na nj podvala, jako by se rozhodla, e se s nm vbec nebude bavit, ale pak si to podle veho rozmyslela. Zejm si vzpomnla na Matthewa, kter j radil: Nedrdi je. Sedmnct, ekla. No ne, no ne, cel rodina um potat, pokval hlavou William. Jsi panna, Alieno? No ovem! ohradila se.

William se nhle naklonil dopedu a shl dvce na adro. Velo se mu cel do velk dlan. Sevel j je. Bylo pevn, ale poddajn. Dvka polekan ucukla a mladkovi sklouzla ruka. Richard pokroil dopedu, i kdy trochu pozd, a srazil Williamovi ruku. Nim nemohl novopeenho hrabcho synka potit vc. William hbit vyskoil ze idle a pratil Richarda rychlm vihnutm ruky do tve. Jak pedpokldal, Richard rnu nevydrel: vykikl a ruce mu vyltly k oblieji. Nech ho bt! zavala Aliena. William se na ni pekvapen podval. Podle veho mla vt strach o bratra ne o sebe. To stoj za to si zapamatovat. V tu chvli veel Matthew a na devnm podnosu nesl bochnk chleba, kus unky a dbnek s vnem. Kdy uvidl, jak si Richard tiskne ruce na tv, zbledl. Odloil podnos na stl a pistoupil k chlapci. Vzal Richarda velice jemn za ruce, odthl mu je a zadval se mu do oblieje. Kolem oka se u zanala tvoit zarudl, nabhl podlitina. kal jsem ti, abys je nedrdil, zamumlal, ale zejm se mu ulevilo, e nejde o nic horho. William poctil zklamn: doufal, e Matthewa popadne vztek. Takhle to vypadalo, e se sluhou bude pkn nuda. Pi pohledu na jdlo se Williamovi zaaly sbhat sliny. Pithl si idli ke stolu, shl po svm jdelnm noi a odzl si tlust pltek unky. Walter si sedl proti nmu. S sty plnmi unky a chleba se William obrtil na Alienu a pikzal j: Pines pohry a nalej nm vno. Matthew se pohnul, aby rozkaz splnil. Ty ne ona, zarazil ho William. Aliena zavhala. Matthew se na ni starostliVe zadval a pikvl. Dvka pistoupila ke stolu a shla po dbnku. Jak se naklnla, William nathl ruku dol, vklouzl j dlan pod sukni a rychle j pejel rukou po noze nahoru. Pod koneky prst uctil thl ltko porostl jemnmi chloupky, pak svaly vzadu na kolen a vzpt jemnou ki na vnitn stran stehna. V tu chvli dvka ucukla, rozmchla se a pokusila se rozbt mu tk vinn dbn o hlavu. William odrazil der levou rukou a pravou udeil dvku pes tv. Vloil do toho deru vekerou slu. Zsah mu mimodn dobe vyel. Aliena vykikla. Koutkem oka William zahldl, jak se Richard pohnul. Pesn to si pl. V silou odstril Alienu stranou, a upadla s temnm uchnutm na zem. Richard se na Williama hnal jako jelen, kter se sna nabrat lovce. William uhnul ped prvn Richardovou rnou a pak chlapce udeil do bicha. Kdy se Richard zlomil v pase, William ho nkolika rychlmi dery pratil do nosu a do o. Nebylo to tak vzruujc jako mltit Alienu, ale docela ho to uspokojilo a Richardv obliej se bhem nkolika okamik zalil krv.

Walter nhle vydal varovn vkik, vyskoil ze idle a dval se nkam pes Williamovo rameno. William se otoil a uvidl, jak se na nj ene Matthew s noem v napaen ruce a chyst se ho bodnout. Tohle Williama zaskoilo neekal od zentilho sluebnka takov hrdinstv. Walter u nj nemohl bt vas, aby tok odrazil. William nemohl udlat nic jinho ne zvednout ruce a snait se chrnit. Na okamik mu hlavou projela dsiv mylenka, e pijde o ivot zrovna ve chvli, kdy prov nejvt vtzstv. Silnj tonk by asi dokzal Williamv kryt prorazit a dostat se mu noem a na tlo, jene Matthew byl slab postava zmkil domcm ivotem, a tak se mu nepodailo proniknout hrotem noe Williamovi k hrdlu. Mladkovi se rzem neuviteln ulevilo, ale pesto jet neml vyhrno. Matthew zvedl ruku k dalmu deru. William o krok ustoupil a shl po mei. Mezitm Walter obeel stl s dlouhou, piatou dkou v ruce a tu vrazil Matthewovi do zad. Zasaenmu sluebnkovi se ve tvi objevil vraz hrzy. William vidl, jak Matthewovi vylezla pika Walterovy dky vepedu z hrudi a protrhla mu halenu. N, kter Matthew v tu chvli pustil z ruky, zazvonil o podlahu. Sluha se snail chytit dech, ale vychzely z nj jen bublav zvuky a vypadalo to, e se neme nadechnout. Pak zaal podklesvat v kolenou. Krev se mu vyhrnula z st. Zavel oi. A nakonec padl na zem. Jak se tlo sesouvalo na podlahu, Walter z nj vythl dku. Na okamik z rny mocn vytryskla krev, ale vzpt proud zeslbl a zmnil se v pouh pramnek. Vichni se dvali na mrtvolu na podlaze: Walter, William, Aliena i Richard. William ml po tom, co o vlsek unikl smrti, dojem, e se vzn nad zem. Ml pocit, jako by si te mohl dovolit udlat cokoliv. Nathl ruku a sevel u krku Alieniny aty. Pltno bylo mkk a jemn, asi hodn drah. Mladk v silou kubl. aty se roztrhly. William nepolevil, dokud nemla dvka aty rozervan a pln dol. V ruce mu zstal pruh ltky irok asi jednu stopu. Aliena zajeela a pak si honem zbytek obleen pithla tsn kolem tla. Jene zbvajc aty ji u nedokzaly zakrt. Williamovi vyschlo v krku. Ta nhl zranitelnost dvky ho vzruovala. Bylo to daleko drdivj, ne kdy ji tehdy pozoroval, jak se myje u studny, protoe te dvka vdla, e se na ni William kouk, a stydla se a ten stud ho rozpaloval jet vc. Jednu ruku zvedla k adrm a druhou si zakryla kln. William zahodil pruh ltky a chytil Alienu za vlasy. Pithl si ji bl, otoil ji zdy k sob a strhl j ze zad zbytek at. Mla jemn bl ramena, tl pas a pekvapiv irok hd. Pithl ji jet vc k sob, pitiskl se j na zda a tlail j vlastn slabiny zezadu do rozkroku. Sklonil hlavu, zakousl se j do krku a tiskl zuby k sob,

dokud neuctil krev a neslyel dvku jeet. Koutkem oka zaznamenal, e se Richard pohnul. Podr toho kluka, podal Waltera. Walter shl po Richardovi a pevn ho sevel rukama. William jednou rukou tiskl dvku k sob a druhou prozkoumval jej tlo. Shl j na adra, potkal je a sevel, pak ji tpl do drobnch bradavek. Vzpt sjel dvce pes bicho do chundelatho trojhelnku mezi nohama. Dvka tam mla stejn bujn a kudrnat porost jako na hlav. William do n bezohledn vnikl prsty. Dvka zaala plakat. Mladk ctil, e m pirozen tak tvrd, jako by se mlo kadou chvli roztrhnout. Odstoupil od Alieny o kousek a stril do n, aby pepadla pes jeho nastavenou nohu. Dvka dopadla s uchnutm na zda. Pi pdu si vyrazila dech a te se snaila nadechnout. William tohle neml v plnu a vlastn si ani nebyl moc jist, jak se to cel sebhlo, ale te u ho nic na svt nemohlo zastavit. Zvedl si suknici a ukzal j svj pyj. Vyden se na nj podvala: zejm jet nikdy v ivot nevidla ztopoen pirozen, pomyslel si mladk. Tak je doopravdy panna. Tm lip. Poj s tm klukem bl, obrtil se William na Waltera. Chci, aby to cel vidl. Z njakho dvodu mu pipadalo nadmru pikantn dlat nco takovho Richardovi ped oima. Walter postril chlapce dopedu a srazil ho na kolena. William si klekl na podlahu a rozthl Alien nohy. Zaala se s nm prt. Nalehl na ni a snail se ji pimt k povolnosti, ale ona se stle brnila a Williamovi se nedailo do n proniknout. Drdilo ho to: tmhle ta ka vechno zkaz. Zvedl se na jeden loket a udeil dvku pst do oblieje. Vykikla a tv j hnvem zrudla, ale sotva se do n pokusil znovu proniknout, opt zaala klst odpor. Walter by mu ji mohl podret, jene ml na starosti chlapce. Nhle Williama nco napadlo. Uzni tomu klukovi ucho, Walte, ekl zludn. Aliena znehybnla. Ne! zvolala chraplavm hlasem. Dej mu pokoj u mu dl neubliuj. Tak rozthni nohy, vyzval ji William. Zstala na nj zrat s vytetnma oima plnma dsu a pomalu j dochzelo, ped jak rozhodnut ji mladk postavil. William se bavil jejmi muky. Walter sehrl svj part naprosto dokonale. Shl po noi a piloil ho Richardovi k pravmu uchu. Zavhal a pak pohybem, kter byl tm jemn, odzl chlapci un lalek. Richard zajeel. Z mal rny se valila krev. Kousek lidskho masa dopadl Alien na vzdouvajc se hru.

Dost! vzkikla. Tak dobe. Udlm to. A rozthla nohy od sebe. William si plivl na ruku a pak j vlhk sliny vetel do rozkroku. Vnikl prsty hluboko do dvina tla. Vykikla bolest. To ho vzruilo jet vc. Nalehl na ni. Leela klidn a byla cel napjat. Zavela oi. Tlo mla cel kluzk potem z pedchzejcho boje, ale pesto se chvla. William se trochu posunul, aby ml lep pozici, a pak zavhal, aby si vychutnal vlastn oekvn a dvin ds. Rozhldl se po ostatnch. Richard se na nj dval s hrzou. Walter ho pozoroval s chtem v och. Jsi na ad hned po mn, ujistil ho William. Aliena v zoufalstv zastnala. Nhle do n vrazil nabhl d, drsn a bezohledn, a snail se proniknout co nejdl. Uctil, jak se mu do cesty postavila panensk blna opravdov panna! znovu do dvky vrazil pirozen, surov a tvrd. Bolelo ho to, ale ji to bolelo vc. Zajeela. Zkusil to jet jednou a vt silou, a uctil, e blna povolila. Aliena zbledla v oblieji, hlava j padla na stranu a dvka omdlela. V tu chvli do n konen William vystkl semeno. Rozesml se smchem plnm vtzstv a poten a smkal dvinm tlem, dokud v sob ml posledn kapku semene. Vtinu noci dila bouka, ale k rnu se nakonec uklidnila. Nhl ticho stavitele Toma probudilo. Leel ve tm, poslouchal, jak vedle nj tce oddychuje Alfred a o kus dl tieji dch Marta, a odhadoval, e by mohlo bt docela jasn rno, co by znamenalo, e poprv po njakch dvou a tech podmraench tdnech mohlo konen vyjt slunce. Pesn na ten okamik Tom ekal. Vstal a otevel dvee. Pod jet byla tma, take ml spoustu asu. Nohou stril do syna. Alfrede! Vstvej! Dneska bude svtit slunce. Alfred zavrel, ale posadil se. Marta se jen otoila a ani se neprobudila. Tom pistoupil ke stolu a zvedl vko hlinnho hrnce. Vythl z nj napl snden pecen chleba a odkrojil z nj dva krajce, jeden pro sebe a jeden pro Alfreda. Pak se oba posadili na lavici a dali se do sndan. Ve dbnku mli trochu piva. Tom si podn pihnul a podal ndobu Alfredovi. Agnes by je nutila, aby pouvali ndobky, Ellen ostatn jakbysmet, jene te v domcnosti dnou enu nemli. Kdy Alfred vypil ze dbnku svou dvku, oba vyli z domu ven. Jak kreli pes dvr pevorstv, obloha se pomalu mnila z ern v edou. Tom ml v myslu nejprve zajt do pevorova domu a vzbudit Philipa. Jene Philipa hnaly pln stejn vahy jako Toma, a tak u v tu chvli kleel na mokr zemi mezi troskami star katedrly, obleen do tkho plt, a modlil se.

Jejich kolem bylo vytyit pln pesnou ru od zpadu na vchod, kter bude pedstavovat hlavn osu, kolem n celou novou katedrlu postav. Tom si u ped njakm asem vechno potebn nachystal. Do zem ve vchodn sti stavenit zarazil podn elezn kl s malm okem na konci, pipomnajcm ucho jehly. Kl byl skoro stejn vysok jako Tom, a tak jeho ucho bylo ve vi Tomovch o. Zakotvil kl na mst sms suti a malty, aby mu ho nkdo omylem nevythl. Dnes rno zaraz do zem dal kl, a to na opanm konci stavenit, pmo na zpad od tohoto prvnho. Namchej trochu malty, Alfrede, podal syna. Alfred se vydal pro psek a vpno. Tom doel ke kln s nadm stojc pobl rajsk zahrady a pinesl si ven malou devnou palici a druh kl. Pak se odebral na zpadn okraj stavenit, tam se zastavil a ekal, a vyjde slunce. Philip dokonil modlitby a pidal se k Tomovi, zatmco Alfred na ploin pro mchn malty msil psek s vpnem a vodou. Obloha byla kadm okamikem svtlej a svtlej. Vech t mu se zmocnilo napjat oekvn. Soustedn pozorovali vchodn st zdi obepnajc cel pevorstv. Konen se nad okrajem zdi objevil rud kotou slunce. Tom pechzel sem a tam tak dlouho, a vidl horn okraj slunce malm okem na konci klu zaraenho do zem na druh stran stavenit. Pak Tom zvedl druh kl ped sebe tak, aby mu stnil pohled na slunce. Philip k tomu zaal nahlas odkvat njakou latinskou modlitbu. Tom zaal kl pomalu, plynulm pohybem, spoutt k zemi a tlait jeho zapiatl konec do mokr pdy. Celou dobu dbal na to, aby drel kl pesn mezi svm okem a sluncem. Od pasu si odepjal palici a opatrn zatloukl kl tak hluboko do zem, aby jeho ucho bylo ve stejn vi jako Tomovy oi. Take jestli odvedl poctivou prci a jestli se mu netsly ruce, ml by te slunen paprsek pronikat oky na konci obou kl. Tom zavel jedno oko a zadval se okem bliho klu na vzdlenj. Slunce mu zasvtilo do oka obma oky. Take oba dva kly se nachzely na pmce vedouc pmo od vchodu na zpad. A tahle linie bude urovat postaven cel nov katedrly. Vysvtlil pevorovi, o co jde, pak ustoupil stranou a nechal Philipa, aby se sm pesvdil, jestli jsou oba kly v zkrytu. Dokonale, pikvl Philip. Tom pikvl. To je dobe. V, co je dnes za den? zeptal se Philip. Ptek.

To taky, ale souasn je den, na kter pipad umuen svatho Adolpha. Bh nm seslal slunce, abychom mohli n chrm zamit na den naeho patrona. Nen to dobr znamen? Tom se usml. Podle jeho zkuenost jsou pi stavb dleitj dob pracovnci ne dobr znamen. Ale byl rd kvli Philipovi. Jiste je, pitakal nahlas. Je to moc dobr znamen.

KAPITOLA 6 Aliena byla rozhodnut, e na to nebude myslet. Celou noc prosedla na kamenn podlaze kaple, open o stnu, a zrala do tmy. Nejdv nedokzala myslet na nic jinho ne na zdrcujc proitek, kter ji toho dne potkal, ale bolest postupn pece jen trochu polevila a dvka byla nakonec schopna soustedit mysl na poryvy boue, kter dila venku, na d buc do stechy kaple a na vtr prohnjc se po przdnch hradbch oputnho hradu. Nejdv byla pln nah. Kdy ji ti dva mui Kdy dokonili, co zaali, vrtili se ke stolu a nechali ji leet na podlaze. Richard sedl vedle n a krvcel. Mui se dali do jdla a pit, jako kdyby na ni pln zapomnli, a tak Aliena s Richardem vyuili pleitosti a vyklouzli z komnaty. Zrovna v tu chvli zaala bouka, take pes most u beli v prudkm deti a nezbylo jim, ne hledat toit v kapli. Jene Richard se musel tm okamit vrtit do tvrze. Musel se dostat do mstnosti, kde oba nsilnci hodovali, uzmout z hku na dvech svj a sestin pl a utct, ne se William a jeho tolba sta vzpamatovat. V t chvli jet nedokzal na sestru promluvit. Podal j jej pl a sm se zachumlal do svho. Pak se posadil na podlahu asi yard od dvky a opel se zdy o stejnou stnu. Aliena touila po nkom, kdo by j projevil nklonnost, kdo by ji objal a util, jene Richard se k n choval, jako kdyby provedla nco nekonen nestoudnho. Nejhor na tom bylo, e i ona sama mla takov pocit. Ctila se provinile, jako kdyby ona spchala njak hch. Docela chpala, e ji bratr nechce utit, e se j nechce ani dotknout. Byla rda, e je chladno. Pomhalo j to vytvoit si v sob pedstavu, e je vzdlen svtu, e je od ostatnch lid oddlen. A navc chlad podle veho otupoval bolest. Nepodailo se j usnout, ale nkdy bhem noci upadli oba sourozenci do jakhosi stavu vytren a sedli tam dlouho bez hnut jako mrtvoly. Kouzlo zlomil a konec bouky, kter piel naprosto neoekvan. Aliena si uvdomila, e rozeznv okna kaple, mal skvrny edivho svtla v mstech, kde pedtm nebylo nic ne ernoern tma. Richard vstal a doel ke dvem. Podrdn se na nj zadvala, jeliko ji to vyruen vyvedlo z mry. Chtla tam sedt open o ze tak dlouho, dokud neumrzne nebo nezeme hlady, protoe si neumla pedstavit nic ndhernjho ne v klidu a mru sklouznout do vnho bezvdom. Pak Richard otevel dvee a oblieje jim ozilo slab svtlo ponajcho svitu. Aliena se s leknutm probrala z transu. Richard byl dobit k nepoznn. Obliej ml neuviteln opuchl a pokryt odeninami a

zaschlou krv. Alien se z toho chtlo breet. Richard ml v sob vdycky dost jalov odvahy. Kdy byl mal kluk, prohnl se kolem hradu na smylenm oi a pedstral, e sr lidi neviditelnm devcem. Otcovi ryti ho vdycky povzbuzovali tm, e pedstrali, jak obrovsk strach jim nahn jeho devn me. Ve skutenosti dokzala Richarda k smrti vydsit i prskajc koka. Ale vera veer podnikl, co bylo v jeho silch, a dostal za to ohavn vprask. A ona se te o nj bude muset postarat. Dvka se pomalu zvedla a postavila na nohy. Bolelo ji cel tlo, ale bolest u nebyla tak bodav jako pedchzejcho veera. William a jeho podkon nejsp nkdy v prbhu noci dorazili dbnek vna a te budou vyspvat. Vzbud se pravdpodobn za rozednn. Do t doby mus bt ona i Richard pry. Vydala se na opanou stranu kaple, k olti. Olt pedstavoval jednoduch bl stl naten na blo a bez jakchkoliv pkras. Dvka se o olt opela, rzn zabrala a olt pevrhla. Co to dl? zeptal se Richard vydenm hlasem. Otec tady ml tajn kryt, odpovdla Aliena. ekl mi o tom, ne ho odvedli. Na podlaze pod oltem leel balk ltky. Aliena ho rozmotala a odhalila dlouh me i s pochvou a opaskem a nebezpen vypadajc dku, asi stopu dlouhou. Richard pistoupil bl, aby si zbran prohldl. Neuml s meem moc zachzet. Uil se ermovat, ale pod byl krajn nemotorn. Jene Aliena by zbra nedokzala ani podn zvednout, a tak ji podala bratrovi. Pipjal si opasek kolem pasu. Aliena se podvala na dku. Nikdy pedtm nenosila zbra. Cel ivot mla vedle sebe nkoho, kdo ji ml chrnit. Uvdomila si, e bude pro svou vlastn bezpenost potebovat podnou dku, a najednou si pipadala straliv oputn a nebyla si jist, e se ji nkdy nau pouvat. U jsem dokzala vrazit devn kop do divokho prasete, pomyslela si. Pro bych nedokzala tohle vrazit do lovka do nkoho, jako je William Hamleigh? Ta pedstava ji vydsila. Dka mla koenou pochvu s okem, za kter ji bylo mon pipnout k opasku. Oko bylo tak velk, e si je Aliena mohla pethnout pes tl zpst jako nramek. Nathla si je na levou ruku a dku schovala do rukvu. Byla dlouh sahala j a nad loket. I kdyby nedokzala nikoho bodnout, snad dkou alespo bude umt nahnat nkomu strach.Poj, vypadneme, ozval se Richard a dodal: Co nejrychleji. Aliena pikvla, ale kdy se otoila ke dvem, zarazila se. Venku se rychle rozednvalo a ona te rozeznvala na podlaze kaple dva temn pedmty, kterch si pedtm nevimla. la se na n podvat zblzka a zjistila, e jsou to dv sedla, jedno prmrn velk a druh vskutku

rozmrn. Pedstavila si Williama a jeho tolbu, jak pedchzejcho veera pijdj na hrad. Jsou cel rozjaen spchem ve Winchesteru a utrmcen po cest, a tak jen odsedlaj kon, vezmou sedla, bezstarostn je sem hod a spchaj do tvrze. Neum si ani pedstavit, e by se nkdo odvil jim je ukrst. Jene zoufalstv lovku dodv odvahy. Aliena dola ke dvem a vykoukla ven. Svtlo u bylo docela jasn, ale slab, a jet pod nebylo mon rozeznat barvy. Vtr ustal a obloha byla bez mrku. Bhem noci spadlo ze stechy kaple nkolik devnch indel. Ndvo zelo przdnotou, jen dva kon na nm spsali mokrou trvu. Oba vzhldli, zadvali se na Alienu a pak opt sklopili hlavy. Jeden z nich byl obrovsk vlen o tm se vysvtlovalo to jedno nadmrn sedlo. Druh k byl groovan hebec, ne dvakrt pohledn, podsadit, ale dobe stavn. Aliena se na n zadvala, pak otoila hlavu smrem k sedlm a vzpt se znovu zahledla na kon. Na co ekme? zeptal se Richard ustaran. Aliena konen dospla k rozhodnut. Vezmeme si jejich kon, oznmila bratrovi odhodlan. Richard se zjevn vydsil. Zabijou ns, namtl. Nedokou ns chytit. Kdy jim kon nevezmeme, mohli by za nmi vyrazit a zabt ns. Co kdy ns chytnou, ne se dostaneme pry? Musme to zvldnout rychle. Nebyla zdaleka tak sebejist, jak pedstrala, ale musela Richardovi njak dodat odvahu. Nejdv osedlme toho menho kon vypad, e s nm bude sp e. Vezmi to obyejn sedlo. Dvka se rozebhla pes ndvo. Oba kon byli dlouhmi emeny pivzan k pahlm, kter tu zbyly po shoelch budovch. Aliena zvedla emen menho kon a jemn za nj zathla. Tohle je nepochybn tolbv k, odhadovala v duchu. Sama by daleko vc uvtala njak men a klidnj zve, ale nezbvalo j ne zvldnout to, co se j nabzelo. A Richard si bude muset poradit s tm vlenm hebcem. K se na Alienu podezvav zadval a sklopil ui. Dvka byla zoufale netrpliv, ale pinutila se promluvit na zve konejivm hlasem a pitom jemn pitahovat emen. K se po chvli zklidnil. Vzala ho za hlavu a pohladila ho po nozdrch. V tu chvli Richard hodil pes kon uzdu a vrazil mu udidlo do tlamy. Alien se ulevilo. Richard vzal men sedlo, hodil je koni na hbet a rychlmi, zkuenmi pohyby je upevnil. Ob dti byly od tlho dtstv navykl starat se o kon.

Po obou stranch tolbova sedla visely sedlov brany. Aliena doufala, e by mohly obsahovat nco uitenho kesadlo, njak jdlo, trochu ovsa pro kon , ale nemla as to provovat. Nervzn se podvala pes ndvo smrem k mostu vedoucmu k tvrzi. Nikoho tam nevidla. Vlen k vidl, e jeho druh dostal sedlo, a bylo mu jasn, co pijde te, ale pesto se mu nechtlo spolupracovat s lidmi, kter vbec neznal. Frkal, a kdy dvka zathla za emen, vzpral se. ! uklidovala ho Aliena. Pevn svrala emen a vytrvale ho pitahovala. K se k n neochotn blil. Byl ale velmi siln, a jestli se rozhodne opravdu klst odpor, bude to s nm tk. Aliena uvaovala, zda by tolbv k uvezl ji i Richarda. Jene pak by je William mohl pronsledovat na svm vlenm oi. Sotva mla Williamova kon dostaten blzko, omotala emen kolem ohoelho pahlu, aby j zve nemohlo uniknout. Kdy se mu ale s Richardem pokusili hodit uzdu, k jen pohodil hlavou a uzdu setsl. Zkus mu dt nejdv sedlo, navrhla Aliena. Zatmco Richard zvedl tk sedlo koni na hbet a pivazoval ho, dvka zve poplcvala po krku a mluvila na n. K se zaal chovat tak trochu odevzdan. Tak a te bu hodn, podala ho Aliena pevnm hlasem, ale zve tm nezmtla: k moc dobe vyctil, e tsn pod povrchem h v dvce panika. Richard se piblil s uzdou, jene k si odfrkl a pokusil se uhnout. Nco pro tebe mm, nevzdvala se Aliena a shla rukou do przdn kapsy plt. K se nechal nachytat. Dvka vythla przdnou ruku, ale k sklonil hlavu, stril j nos do dlan a hledal, jestli ho tam ek nco k sndku. Aliena uctila na dlani jeho drsn jazyk. Sotva ml k sklonnou hlavu a otevenou tlamu, Richard mu pehodil uzdu a bylo to. Aliena se znovu s obavami zadvala k tvrzi. Vude panoval klid. Nasedni, obrtila se na Richarda. Vsunul nohu do vysoko povenho tmenu, dalo mu to dost prce, a vyvihl se na obrovskho kon. Aliena odvzala emen od pahlu. K hlasit zarl. Alien se rozbuilo srdce. Tohle mohlo bt slyet a v pevnosti. A takov chlap, jako je William, jist pozn hlas svho kon, zvl kdy je to tak drah zve. Zarn by mohlo mladka vzbudit. Honem odvzala druhho kon. Zkehlmi prsty zpasila s uzlem. Pi pedstav, e by se William mohl probudit, propadala panice. Najednou oteve oi, posad se, rozhldne se kolem sebe, vzpomene si, kde je, a zane se divit, pro ho vol jeho k. Urit se tu kadou chvli objev. Bylo j jasn, e u se s nm nikdy nedoke setkat Ta

ostudn, hrozn, bolestiv vc, kterou j vera provedl, se j vybavila v cel hrze. Dlej, Alieno! volal na ni Richard nalhav. Jeho k byl rozilen a netrpliv. Chlapec ml co dlat, aby zve udrel na uzd. K poteboval tak jednu nebo dv mle bet tryskem, aby se trochu unavil. Pak s nm bude lep pozen. K znovu zarl a zaal ustupovat stranou. Konen se Alien podailo uzel povolit. Byla v pokuen prost emen zahodit, jene pak u by nemla za co kon znovu uvzat, a tak emen chvatn a ledabyle smotala a pivzala si ho k sedlovmu popruhu. Te si jet potebovala upravit tmeny: byly nastaven na postavu Williamova podkonho, kter byl o nkolik palc vy ne dvka, take visely pli nzko a dvka by na n nedoshla, a by se vyvihla do sedla. Jene si v duchu pedstavovala, jak William b dol po schodech, pechz hodovn s a objevuje se venku nad schoditm U toho kon dl neudrm, prohlsil Richard pikrcen. Aliena byla stejn rozilen jako Williamv vlen o. Vyvihla se na Walterova hebeka. Kdy se posadila do sedla, zabolelo ji uvnit, ale nemohla s tm nic dlat, nezbvalo j ne zatnout zuby a vydret. Richard pobdl kon smrem k brn a Alienin k ho bez jakhokoliv pobzen nsledoval. Tmeny visely pli nzko, pesn jak oekvala, a tak musela zve svrat koleny. Kdy vyrazili, zaslechla nkde za sebou, jak kdosi ki, a hlasit zvolala: To snad ne! Uvidla, jak Richard kopl kon do slabin. Obrovsk zve pelo do klusu. Jej hebec se tomu okamit pizpsobil. Dvka byla vdn osudu, e k napodobuje vechno, co udl Williamv o, jeliko sama ho nebyla schopn ovldat. Richard kon znovu pobdl, a kdy projdli pod obloukem vstupn brny, mlo u zve docela slunou rychlost. Aliena uslyela dal vkik, tentokrt o hodn bl. Ohldla se pes rameno a zahldla, jak za n pes ndvo b William a jeho podkon. Richardv k byl nervzn, a sotva ped sebou uvidl otevenou pl, sklonil hlavu a peel do trysku. Pehnali se pes devn padac most. Aliena uctila, jak ji nco chyt za stehno, a koutkem oka zahldla muskou ruku sahajc po sedlovm popruhu. V miku ale ruka zmizela a dvce bylo jasn, e se jim podailo utci. Zalila ji vlna levy. Ale souasn se tak znovu pihlsila o slovo bolest. Jak k cvlal pes pole, ctila v podbiku stejn bodni, jak si proila, kdy do n ten odporn William pronikl. A po stehn j stkal tepl pramnek. Povolila koni uzdu a pevn zavela oi, aby pemohla bolest. Jene hrzy pedchzejcho veera se j opt vybavily a ona je vidla za zavenmi vky. Jak uhnli pes pole, dvka kiela do

rytmu koskch kopyt: Nebudu si to pamatovat, nebudu si to pamatovat, nebudu, nebudu, nebudu, nebudu! K pod n zahnul trochu doprava a dvka uctila, e stoup do mrnho svahu. Otevela oi a uvidla, e Richard uhnul z rozbahnn stezky a vydal se na dlouhou cestu k lesu. Napadlo ji, e bratr chce nejsp mt jistotu, e vlen k je unaven a poslun, a pak mu teprve dovol zvolnit tempo. Ob zvata budou zvladatelnj, kdyje nejprve nechaj podn projet a pak jim teprve dovol trochu zpomalit. Brzy uctila, e jej k zaal ztrcet rychlost. Uvolnn se opela v sedle. Zve zpomalilo do cvalu, pak pelo do klusu a nakonec u jen zvolna krelo. Richardv k ml stle jet sly na rozdvn a zskal nskok. Aliena se ohldla za sebe pes pole. Hrad byl od n vzdlen asi mli a dvka si nebyla jista, jestli nevid dv musk postavy stojc na padacm most a dvajc se smrem k n. Jestli budou chtt sehnat nhradn kon, budou muset jt hezky dlouho pky, pomyslela si. Na chvli si pipadala v bezpe. Ruce i chodidla se j rozehly a zaaly ji tpat. Z kon slalo teplo jako z krbu a obalilo ji do oblaku horkho vzduchu. Konen i Richard dovolil svmu oi, aby zvolnil, otoil ho a vrtil se k seste. K pomalu krel a tce oddychoval. Zahnuli mezi stromy. Oba zdej lesy dobe znali, jeliko tady strvili vtinu ivota. Kam pojedeme? zeptal se Richard. Aliena se zamraila. Kam vlastn jedou? Co si te ponou? Nemli co jst, nemli co pt, nemli dn penze. A ona sama nemla dn obleen krom plt, kter ji halil dnou spodn koili, sukni, halenku, plachetku ani boty. Chtla se postarat o sebe i o bratra ale jak? Najednou pochopila, e ila uplynul ti msce v jakmsi snu. Nkde hluboko v mysli j bylo jasn, e s jejm dvjm ivotem je konec, ale odmtala si to pipustit. William Hamleigh ji z toho snu probudil. Ani v nejmenm nepochybovala, e jim William ekl pravdu a e krl tpn ustavil Percyho Hamleigha hrabtem ze Shiringu. Ale teba to nebylo vechno. Teba krl pamatoval njakm dodatenm prohlenm na ni a na Richarda. A jestli ne, tak to urit ml udlat a oni ho o to jist jet mou podat. A je to, jak chce, te budou muset jet do Winchesteru. Pinejmenm tak budou moci zjistit, co se stalo s jejich otcem. Nhle ji napadlo: Ach, ote, kde se to vechno pokazilo? Od chvle, kdy umela matka, vnoval j otec mimodnou pi. Vdla, e se o ni staral daleko vc, ne se otcov o dcery bn staraj. Ml patn svdom z toho, e se znovu neoenil, aby j dal novou matku. A vysvtloval to tm, e je daleko astnj se

vzpomnkami na svou enu, ne by byl s kmkoliv, kdo by ji nahradil. Ostatn Aliena nikdy o novou matku nestla. Otec o ni peoval ze vech sil a ona se starala o Richarda, take se jim nic nemohlo stt. Jene to u je vechno nenvratn pry. Kam pojedeme? otzal se Richard znovu. Do Winchesteru, odpovdla. Pojedeme navtvit krle. To Richarda nadchlo. Ano! A a mu povme, co William a jeho podkon provedli vera v noci, tak krl urit Zniehonic Alienu posedl neovladateln vztek. Zavi klapaku! zajeela na chlapce. Kon nervzn popojeli. Dvka zuiv zathla za uzdu. A u to nikdy nekej! Zajkala se hnvem a s obtemi ze sebe vyrela slova. Nikdy nikomu neekneme, co ti dva provedli nikomu! Nikdy! Nikdy! Nikdy! V sedlovch branch, kter podle veho patily podkonmu, nali velk kus tvrdho sra, trochu vna v koen lhvi, kesadlo a pr dvek na podpal a jednu nebo dv libry ovsa, o nich si Aliena domyslela, e jsou ureny pro kon. V poledne sndli s Richardem sr a vypili vno, zatmco kon se napsli dk trvy a zelench vhonk kovisek a napili se z istho potku. Dvka pestala krvcet a spodn st trupu j znecitlivla. Potkali nkolik dalch pocestnch, ale Aliena nadila Richardovi, aby se s nikm nedval do ei. Nhodnmu pozorovateli museli pipadat jako nebezpen prek, zvl Richard psobil na urostlm oi a s meem u pasu odbojn. Jene bhem nkolika vt by pi rozhovoru vylo najevo, e jsou jen dvojice dt, na kter nikdo nedohl, a rzem by byli zraniteln. A tak se radji dreli od vech ostatnch lid co nejdl. Kdy se den zaal chlit k veeru, rozhleli se, kde by mohli strvit noc. Njakch sto yard od cesty si nali mtinu pobl malho potku. Aliena dala konm trochu ovsa a Richard mezitm rozdlal ohe. Kdyby s sebou mli hrnec, mohli by si ze zrn pro kon uvait podnou polvku. Takhle jim nezbylo ne vkat zrn syrov. Leda by nali pr sladkch katan a upekli si je na ohni. Aliena uvaovala, co si daj k veei, a Richard se j ztratil z dohledu, jeliko se vydal sbrat dv na ohe, kdy vtom dvku k smrti vydsil hlubok musk hlas, kter se ozval tsn vedle n. A kde ty se tady bere, dvenko moje? Zajeela. Kon zaali vyden ustupovat. Aliena se otoila a uvidla pinavho, zarostlho chlapa celho obleenho do hnd ke. Pistoupil k n o krok bl. Nepibliuj se ke mn! vykikla. M se nemus bt, uklidoval ji.

Koutkem oka zahldla, jak na mtinu, pmo za neznmm muem, vykroil Richard s nru plnou deva. Zarazil se a zadval se na dvojici. Shni po mei! vyzvala ho v duchu Aliena, jene chlapec vypadal pli zmaten a vyplaen, ne aby se zmohl na njak in. Dvka ustoupila a snaila se, aby se mezi ni a mue v hndm koenm obleen dostal k. Penze nemme, kala k tomu. Nic nemme. Jsem krlv lesmistr, pouil ji. Aliena se mlem zhroutila levou. Lesmistr je krlovsk sluebnk, kter je placen za to, aby dohlel na dodrovn lesnch zkon. Pro jsi to neekl hned, blzne blzniv? osopila se na nj, nahnvan, e se tak nechala vydsit. J myslela, e jsi njak vyddnec! Zarazil se a zatvil se dokonce trochu uraen, jako by dvka vyslovila nco nezdvoilho. Pak ale jen poznamenal: A ty bude podle veho dma z urozenho rodu. Jsem dcera hrabte ze Shiringu. Take ten kluk bude jeho syn, dodal lesmistr, pestoe na Richarda nemohl vidt. V tu chvli chlapec pokroil dopedu a pustil klest na zem. Pesn tak, pikvl. Jak se jmenuje? Brian. To hodlte strvit noc tady? Ano. Jen tak sami? Ano. Alien bylo jasn, e lesmistrovi vrt hlavou, pro nemaj dn doprovod, ale nemla v myslu mu to vysvtlovat. A nemte dn penze, jak jsi sama ekla. Aliena se na nj zamraila. Pochybuje o tom? Ale kdepak. Z tvho chovn je mi hned jasn, e jste lechtickho pvodu. Zdlo se j to, nebo skuten zaznl v lesmistrov hlase nznak ironie? A jestli jste oputn a nemte u sebe ani krejcar, mohli byste mon strvit noc v mm dom. Nen to odtud daleko. Aliena nemla vbec v myslu vydat se na milost takovmu drsnmu stvoen. U se chystala nabdku odmtnout, kdy vtom lesmistr promluvil znovu. Manelka vm rda udl veei. A mme docela teplou klnu, kde mete pespat, jestli chcete strvit noc sami. M-li lesmistr manelku, je to nco pln jinho. Pijmout pozvn do ctihodn rodiny by mlo bt docela bezpen. Ale Aliena stle jet vhala. Pak si pedstavila hoc krb, misku hork polvky, kalek vna a postel se slamnkem pikrytm rkosovou rohoi. Byli bychom ti za to vdn, pipustila nahlas. Nemme nic, m bychom mohli zaplatit

 mluvila jsem pravdu, kdy jsem kala, e nemme penze , ale jednoho dne se vrtme a odmnme se ti. Jako by se stalo, zabruel lesmistr. Doel k ohni a rozkopal ho. Aliena a Richard nasedli na kon jet je ani nestaili odsedlat. Lesmistr k nim pistoupil a vyzval je: Podejte mi ote. Aliena si nebyla jist, co m mu v myslu, ale nakonec mu podala uzdu a Richard ji vzpt nsledoval. Mu vykroil do lesa, prodral se podrostem a kon vedl za sebou. Aliena by byla radji drela ote sama, ale rozhodla se, e u se do toho nebude plst a nech mue jednat. Bylo to dl, ne naznaoval. Ujeli dobe ti nebo tyi mle, a kdy dorazili k malmu sroubenmu domku s dokovou stechou, stojcmu na okraji pole, byla u tma. Pes okenice vak pronikalo svtlo a kolem se linula vn vaenho jdla, take Aliena s levou sklouzla z koskho hbetu. Lesmistrova ena uslyela kon a objevila se ve dvech. Manel se na ni obrtil a oznmil j: Tady mlad pn a mlad pani zstali sami v lese. Dej jim nco jst. Podval se na Alienu. Jdte dovnit. Postarm se o kon. Alien se jeho rozkazovan tn nezamlouval vc by se j lbilo, kdyby tu rozkazy udlovala ona , ale souasn se j nechtlo odsedlvat kon, a tak poslun vela do domu. Richard ji nsledoval. Dm byl zakouen a pchl, ale bylo tam teplo. V jednom rohu byla uvzan krva. Aliena byla rda, e se ten lovk zmnil o kln. Jet nikdy nespala v jedn mstnosti s dobytkem. Na ohni bublal hrnec. Sourozenci se posadili na lavici a ena jim kadmu nabrala z hrnce misku polvky. Trochu pchla. Kdy ena uvidla ve svtle Richardv obliej, upmn se vydsila. Co se ti stalo? zeptala se. Richard otevel sta, aby j odpovdl, ale Aliena ho pedbhla. Potkalo ns nkolik neastnch udlost za sebou, vyhrkla. Jsme na cest ke krli. Aha, pikvla ena. Byla to men osbka se sndou plet a ostraitm pohledem. Ale po dvin odpovdi nechala dalho vyptvn. Aliena rychle sndla polvku a rda by si dala jet jednu porci. Zvedla misku a podrela ji ped sebou. ena se podvala jinam. To dvku zmtlo. Copak lesmistrova ena nechpe, o co Alien jde? Nebo u j nechce pidat? Aliena se zrovna chystala pronst utpanou poznmku, kdy vtom veel lesmistr. Uku vm klnu, kde mete spt, oznmil jim. Z hku u dve sundal lucernu. Pojte se mnou.

Aliena a Richard vstali. Dvka se obrtila na enu: Jet bych od tebe nco potebovala. Mohla bys mi dt njak star aty? Nic na sob pod tm pltm nemm. ena se z njakho dvodu zatvila pohoren. Podvm se, jestli tu nco najdu, zamumlala. Aliena dola ke dvem. Lesmistr na ni upel divn pohled. Zral j na pl, jako kdyby se dokzal podvat skrz nj, kdyby se zadval dostaten odhodlan. Ve ns! pikzala mu Aliena oste. Otoil se a proel dvemi. Odvedl je dozadu za dm a zamil s nimi pes zeleninov zhon. Kdy zvedl lucernu, objevilo se ped nimi mal devn staven, sp psteek ne skuten klna. Lesmistr otevel dvee. Odrazily se od sudu, do kterho stkala ze stechy deov voda. Pojte se kouknout, vyzval sourozence. A vte, jestli vm to bude vyhovovat. Richard veel prvn. Pines sem svtlo, Allie, podal sestru. Aliena se obrtila k lesmistrovi, aby si od nj vzala lucernu. Jene sotva se pohnula, mu do n neurvale stril. Zapotcela se, proletla dvemi, vrazila do klny a vyhodila bratra z rovnovhy. Skonili oba v jednom chumlu na zemi. Rzem se ocitli ve tm a jen uslyeli, jak se dvee s bouchnutm zavely. Zvenku se k nim donesl velice nepjemn zvuk, jako by ped dvee nkdo posouval nco tkho. Aliena nemohla uvit, e je nco takovho skuten potkalo. Co se to dje, Allie? zaal Richard natahovat moldnky. Posadila se. Tak byl to doopravdy lesmistr, nebo lo jen o njakho zloince? Ne, kdepak, vyddnec pevajc v lesch to bt nemohl na to m pli byteln dm. Ale jestli je to opravdov lesmistr, pro je tady zavral? Copak poruili njak zkon? Domyslel si, e jim nepat kon, na nich pijeli? Nebo m njak hodn ohavn mysly? Allie, pro nm to udlal? zakoural Richard. Nevm, odpovdla unaven. U j doly sly a nebyla schopn se ani rozlit i natvat. Vstala a opela se o dvee. Ani se nepohnuly. Dvka si domyslela, e lesmistr ped n posunul sud s deovou vodou. Potm zaala osahvat stny klny. Na jedn stran doshla dokonce i na ni okraj ikmho stropu. Klna byla postaven z kld pevn naroubovanch na sebe. Nkdo si s n dal hodn prce. Zejm lo o lesmistrovo vzen, kam zavral zloince, ne je pedal erifovi. Odtud se nedostaneme, povzdechla si dvka. Posadila se. Podlaha byla such a pokryt slmou. Jsme tady zaven, dokud ns odtud nepust, dodala odevzdan. Richard si sedl vedle n. Po chvilce si lehli na zem a pitiskli se k sob zdy. Aliena mla pocit, e je pli dobit, vystraen a napjat, ne aby se j

podailo usnout. Jene byla tak naprosto vyerpan, a tak po chvilce upadla do posilujc dmoty. Probudila se, kdy se dvee otevely a do tve j dopadlo denn svtlo. Okamit se j zmocnilo zden a bez mekn se posadila. Zprvu si vbec neuvdomovala, kde vlastn je, a nechpala, pro sp na tvrd zemi. Pak se j vechny proitky vybavily a vydsila se jet vc: co s nimi m lesmistr v myslu? Jene do klny neveel lesmistr, nbr jeho mal, snd manelka. A akoliv se tvila stejn uzaven a nepstupn jako pedchzejcho veera, nesla v ruce podn skrojek chleba a dva hrnky s pivem. Richard se tak posadil. Oba sourozenci enu ostrait pozorovali. Nic neekla, ale podala kadmu z nich hrnek, pak rozlomila chleba na poloviny a tak ty jim dala. Aliena si zniehonic uvdomila, e je k smrti vyhladovl. Namoila si chlb do piva a dala se do jdla. ena stla ve dvech, pozorovala je a ekala, a dojed a dopij. Pak podala Alien nco, co vypadalo jako smotek kusu star, zaloutl lnn ltky. Aliena ltku rozbalila. Drela v ruce star aty. Vem si to na sebe a vypadnte odtud, zavrela ena. Alienu zmtl rozpor mezi slunm jednnm a nebval drsnmi slovy, ale ani na okamik nezavhala a aty neodmtla. Otoila se k en zdy, shodila ze sebe pl, rychle si pethla aty pes hlavu a opt si pehodila pl pes sebe.Hned se ctila lpe. ena j podala pr starch, prolapanch devk, na dvku trochu moc velkch. V devcch nemu jet na koni, namtla Aliena. ena se chraplaVe rozesmla. Na dnm koni taky nepojede, upozornila dvku. Jak to? On si vae kon odvedl. Aliena zstala, jako kdy ji do zem vraz. To pece bylo tak nespravedliv, e je potkala jet dal smla! Kam je odvedl? zeptala se. On se mi s takovmi vcmi nesvuje, ale potm, e do Shiringu. Tam ty potvory prod a zjist, co jste ve skutenosti za a jestli by se z vs dalo vytskat nco vc ne jen penze za vae kon. Tak pro ns te pout na svobodu? ena si Alienu prohldla od hlavy k pat. Protoe se mi nelbilo, jak se na tebe podval, kdy jsi ekla, e jsi pod tm pltm nah. Te to mon jet nechpe, ale a jednou bude sama manelkou, ono ti to dojde. Aliena tomu u moc dobe rozumla, ale mlela. A nezabije t, a zjist, e jsi ns pustila?

Podvala se na n s pohrdavm smvem. Mn nenahn takov strach jako ostatnm, poznamenala. A te se koukejte ztratit. Vyli ven. Aliena pochopila, e tahle ena se nauila t se surovm a bezcitnm manelem, a pitom si v sob dokzala zachovat jaksi zbytky slunosti a soucitu. Dkuju ti za aty, pitla neobratn. Jene ena o njak dkovn nestla. Ukzala rukou na cestu a prohlsila: Tmhle smrem se jde na Winchester. Vykroili na cestu a ani se neohldli. Aliena jet nikdy nemla na nohou devky lid z jej spoleensk vrstvy nos pece koen boty nebo sandly a brzy zjistila, e jsou neikovn a nepohodln. Jene zem byla jet studen, a tak to bylo lep ne jt bos. Kdy se dostali z dohledu lesmistrova domu, obrtil se Richard na sestru a zeptal se: Allie, pro ns osud takhle pronsleduje? Otzka Alienu rozltostnila. Vichni s nimi jednaj stran krut. Lid si klidn dovol je bt a okrdat, jako by nejednali s lidskmi bytostmi, nbr se psy i s komi. Nikdo se jich nezastane. Protoe jsme pli dviv, pomyslela si. Ti msce jsme sami bydleli na hrad a ani jsme na noc nezavrali dvee na petlici. Rozhodla se, e propt u nebude nikdy nikomu vit. Nikdy u nikomu nedovol, aby vzal do ruky ote jejho kon i kdyby jej odmtnut mlo vyznt jakkoliv nevychovan. U nikdy nikomu nedovol, aby se j dostal za zda, jak to pedchzejcho veera dokzal lesmistr, kdy ji stril do klny. U nikdy nepijme pozvn od neznmho lovka, nikdy nenech dvee na noc odemen, nikdy nebude povaovat slun vystupovn za samozejmou znmku dobrho charakteru. Pidme trochu do kroku, ozval se Richard. Teba se nm poda dostat se do Winchesteru ped setmnm. Stezka je dovedla a na mtinu, na n se pedchzejcho veera setkali s lesmistrem. Jet pod tam po nich zstaly zbytky ohnit. Odtud u najdou cestu do Winchesteru docela snadno. Byli u ve Winchesteru mnohokrt pedtm a vdli, kudy maj jt. A jakmile se octnou na podn cest, pjdou o poznn rychleji. Po t boui, kter dila v noci ped dvma dny, blto stailo dky mrazu ztuhnout. Richardovi u zanal splaskvat obliej. Vera si ho podn umyl ve studenm potoce v lese a vtinu zaschl krve se mu podailo odstranit. Tam, kde mval prav un lalek, byl jen odpudiv strup. Rty ml stle jet opuchl, ale jinak u z vtiny oblieje otok ustoupil. Pesto byl chlapec stle jet nehezky pokrban a dky hnviv bruntn barv zrann psobil dosti nebezpenm dojmem. Ale to rozhodn nemohlo kodit.

Alien se stskalo po hejivm koskm hbetu mezi stehny. Dlan i chodidla mla bolestiv prochladl, i kdy jinak dokzala tlo rozeht rznou chz. Cel dopoledne byla podn zima, teprve k polednmu se trochu oteplilo. Jene v t dob u mla dvka pro zmnu zase hlad. Vybavovala si, e jet vera se chovala, jako by j nezleelo na tom, jestli se nkdy znovu zaheje nebo naj. Ale na to te nechtla myslet. Kdykoliv zaslechli kon nebo uvidli na cest lidi, uskoili do lesa a schovvali se tam, dokud pocestn neproli kolem. Vesnice prochzeli co nejrychleji a s nikm se nevybavovali. Richard chtl vyebrat trochu jdla, ale Aliena mu to nedovolila. Nkdy v polovin odpoledne je u od cle dlilo jen pr mil. Zvldli to, ani je kdokoliv obtoval. Aliena si kala, e vlastn nakonec nen vbec tak tk vyhbat se potm. Kdy vtom, na jednom zvl oputnm kousku cesty, vylezl nhle z kov njak lovk a stoupl si proti nim. Nemli as se schovat Jdeme dl, nakzala Aliena bratrovi, jene mu se pohnul, aby jim zastoupil cestu, a tak jim nezbvalo ne zastavit. Aliena se ohldla pes rameno a zvaovala, jestli by mlo cenu dt se na tk. Jene za nimi vystoupil z lesa dal pobuda, zstal stt njakch patnct a dvacet yard od nich a zatarasil jim stupovou cestu. Copak to tady mme? ozval se mu stojc ped nimi hlasit. Byl to tlust chlap, cel rud v oblieji, ml ctyhodn klenut bicho, pinav, zplstnatl vousy a v ruce drel mohutnou sukovici. Byl to zcela jist zloinec, vyvrhel, psanec ijc v lesch. Aliena z jeho vrazu zeteln vyetla, e je to typ lovka, kter se nerozpakuje shnout k nsil, a srdce se j zastavilo hrzou. Nech ns bt, oslovila ho prosebnm tnem. Nemme nic, co bys nm mohl sebrat. Tm si nejsem tak jist, uchechtl se mu. Pistoupil o krok bl k Richardovi. Tohle vypad jako docela slun me, kter by mohl pr ilink hodit. Ten je mj! ohradil se Richard, ale znlo to, jako kdy si stuje vyplaen dt. Nem to cenu, pomyslela si Aliena. Jsme naprosto bezmocn. J jsem ena a on je jen chlapec. Lid si s nmi mou dlat, co se jim zlb. Tlust mu najednou s pekvapivou hbitost zvedl nad hlavou sukovici a ohnal se s n po Richardovi. Chlapec se pokusil uhnout. Rna mila na hlavu, ale zashla ho do ramene. Tlusoch ml docela slu a srazil Richarda na zem.

V tu chvli Aliena najednou ztratila trplivost. Proila hrozn vci, lid j ukivdili, bezohledn ji znsilnili, chladnokrevn okradli, byla j zima, mla hlad a u pomalu nevdla, co dl. Nen to ani dva dny, co jejho mladho bratka mlem utloukli k smrti. Kdy te vidla, jak chudka chlapce smetla sukovice na zem, pestala se ovldat. Pila o posledn zbytky soudnosti a opatrnosti. Ani si rozmyslela, co dl, vythla z rukvu dku, piskoila k tlustmu lotrovi, vrazila mu ost do tlustho bicha a zajeela na nj: Nech ho bt, ty pse! Podailo se j pobudu dokonale zaskoit. Kdy toil na Richarda, ml rozeven pl a v obou rukou svral kyj. Vbec si nedval pozor: ani ve snu ho nenapadlo, e by na nj mohla zatoit tahle dvenka, kter navc vypadala, e u sebe nem dnou zbra. pika dky pronikla vlnnou halenou, lnnou koil a narazila na drsnou ki muova bicha. Alien se udlalo na okamik mdlo a otsla se odporem, zmocnila se j ir hrza pi pedstav, e probodne ki skutenho ivho lovka a vnikne mu do masa. Jene strach byl silnj ne odpor, a tak dvka hbit vrazila n do masa a pronikla k a tukem a k mkkm orgnm, je chrnilo muovo objemn bicho. Pak se Aliena lekla, e se j ho mon nepoda zabt, e teba zstane naivu a pomst se j, a tak se opela o dku v silou a vrazila ji do tla a po jlec, take u to dl nelo. A drz, surov mu, kter jim a do t chvle nahnl hrzu, se nhle zmnil v rann zve. Vykikl bolest, pustil sukovici a zadval se dol na dku, kter mu trela z bicha. Aliena rzem pochopila, e mu v, e je to smrteln zrann. V hrze rychle ucukla rukou. Zlodj zavrvoral dozadu. Aliena si vzpomnla, e za nimi stoj jeho spolenk, a ds ji pln ochromil. Ten se za smrt svho komplice jistojist straliv pomst. Honem znovu shla po rukojeti dky a zathla. Rann mu se od n mezitm trochu odvrtil, take musela tahat dku do strany. Jak se j dailo vyproovat ji ze sdelnatho bicha, ctila, jak ost uvnit v tle proezv dal a dal orgny. Pak j na ruku vytryskla krev, mu zaval jako zve a svalil se na zem. Dvka se otoila na pat se zakrvcenou zbran v ruce a postavila se druhmu mui. Mezitm se i Richardovi podailo vyskoit na nohy a tasil me. Druh zlodj se podval z jednoho na druhho, pak upel pohled na svho umrajcho ptele a bez dalho rozruchu se otoil na pat a utekl do lesa. Aliena hledla za nm a nechtla vit vlastnm om. Podailo se jim ho zahnat. To snad ani nen pravda.

Pohldla na mue lecho na zemi. Leel rozplcl na zdech a z obrovsk trhliny na bie se mu valily vnitnosti. Oi ml iroce rozeven a obliej zkroucen bolest a strachem. Aliena nectila levu ani hrdost nad tm, e se j podailo sebe i bratra ped tmi dvma bezcitnmi lotry uchrnit: odporn pohled, kter se j nasktal, ji odpuzoval a dlalo se j z nj zle. Richard zjevn nevolnost netrpl. Tys ho bodla, Alieno! zvolal hlasem, v nm se msilo vzruen s hysteri. Tys ho dostala! Aliena se podvala na bratra. Chlapec se bude muset trochu pouit, pomyslela si. Zabij ho, vyzvala ho nahlas. Richard na ni vyvalil oi. Coe? vyjekl. Zabij ho, opakovala. Zkra mu to trpen. Tak ho doraz, povdm! Pro j? Schvln mluvila nezvykle drsnm tnem. Protoe se chov jako kluk, a j potebuju mue. Protoe jsi zatm s meem nedlal nic jinho, ne e sis hrl na bojovnka, a te bude muset zat dlat nco podnho. Tak co je to s tebou? eho se boj? On u ti neubl. Pouij me. A se trochu procvi. Zabij ho! Richard sevel me obma rukama a vypadal krajn nejist. Jak? Mu znovu zaval. J taky nevm jak! zajeela Aliena. Usekni mu hlavu nebo mu vra ost do srdce! Cokoliv! Hlavn a u je zticha! Richard psobil dojmem, e je naprosto bezradn. Zvedl me a pak ho znovu sklonil k zemi. Jestli to neudl, nechm t jednou nkde samotnho, to ti psahm pi vech svatch, prohlsila Aliena. Jednou v noci vstanu, odejdu, a a se rno probud, nebudu tam a ty bude odkzan jen sm na sebe. Tak u ho zabij! Richard znovu pozvedl me. Bylo to k neve, ale rann mu v tu chvli pestal kiet a pokusil se vstt. Pekulil se na bok a zvedl se na jeden loket. Richard ze sebe vydal hlasit kik, bylo to napl vyden zajeen a napl bojov pokik, a sekl mue do odhalenho krku. Me byl tk a dobe nabrouen a zajel tm do poloviny tlustho krku. Vytryskl mocn proud krve a hlava padla groteskn na stranu. Tlo se sesulo na zem. Aliena a Richard na n zrali. Z tepl krve stoupala v chladnm zimnm vzduchu pra. Oba se najednou zhrozili nad tm, co provedli. Aliena chtla zniehonic bt co nejdl odtud. Dala se do bhu. Richard ji nsledoval. Zastavila se, a kdy u nemohla dl bet, a teprve v tu chvli si uvdomila, e vzlyk. Pela do pomal chze a bylo j v tu chvli pln

jedno, jestli si Richard vimne, e ple. Stejn psobil dojmem, e je mu to jedno. Dvce se postupn podailo se uklidnit. Devky ji bolestiv tlaily. Zastavila se a skopla je z nohou. Dl la bos a devky si nesla v ruce. Brzy u doraz do Winchesteru. Po njakm ase Richard prohlsil: Jsme hlupci. Pro? Kvli tomu chlapovi. Nechali jsme ho tam jen tak leet. Mohli jsme mu vzt boty. Aliena se zastavila a s hrzou v och se zadvala na bratra. Chlapec jej pohled optoval a po chvilce se nepatrn usml. Na tom pece nen nic patnho, ne? poznamenal. II Kdy za soumraku prochzeli zpadn branou na winchesterskou Horn ulici, v Alien se opt probudila trocha nadje. V lese mla pocit, e je me kdykoliv nkdo zabt, a nikdo se ani nedov, co se s nimi stalo, zatmco te byli zase zptky v civilizovanm svt. Jist, i msto bylo pln zlodj a hrdloez, ale ti nemohli svoje zloiny pchat zcela beztrestn za plnho dennho svtla. Ve mst platily zkony, a kdy je nkdo pekraoval, skonil za memi, usekli mu njak d nebo ho povsili. Vybavila si, jak jet sotva ped rokem jela touhle ulic s otcem. Cestovali pirozen na konch. On na svm vysokm, horkokrevnm, katanov hndm hebci, ona na sv pekrsn, ediv klisnice. Jak projdli irokmi ulicemi, lid jim uhbali z cesty. Vlastnili dm v jin sti msta, a kdy k nmu dorazili, vtalo je njakch osm i deset sluebnk. Ti ped jejich pjezdem dm uklidili, po podlaze vude nahzeli erstvou slmu a zaplili vechna ohnit. Bhem pobytu ve mst si Aliena kad den oblkala krsn aty z jemnho pltna, z hedvb a mkk vlny, obarven do samch jsavch odstn. K atm si vybrala boty a psky z vydlan ke. A nhrdelnky a nramky zdoben drahokamy. Mla za kol postarat se, aby se kadmu hostu, kter pijde za hrabtem, dostalo patinho pivtn: bohatmu maso a vno, chudm chlb a pivo a vem dohromady smv a msto u krbu. Otec si dval zleet na tom, aby byl jeho dm pohostinn, ale sm moc dobr hostitel nebyl lidem pipadal studen, odtait, snad dokonce poven. Aliena umla tenhle nedostatek vyrovnat. Vichni si jejho otce vili a navtvovali ho dokonce i nejvy hodnosti: biskup, pevor, erif, krlovsk komo a baroni od dvora. Alienu napadlo, kolik z nich by ji asi te poznalo, kdyby ji tady, na

stejn ulici, potkali, jak se plou bos bahnem a odpadky. Ani tahle mylenka nedokzala oslabit jej optimismus. Dleit bylo, e u si nepipadala jako bezbrann ob. Opt byla zptky ve svt, kde plat pravidla a zkony, a zase mla monost vzt ivot do vlastnch rukou. Proli kolem jejich domu. Byl przdn a zamen: Hamleighovi ho zejm jet nepevzali. Alieny se na okamik zmocnilo pokuen vlzt dovnit. Je to pece mj dm! kala si. Nebyla to pochopiteln pravda, ale pedstava, jak tam trv pjemn veer, j dovolila zavzpomnat na ivot na hrad a odvrtit na chvli pohled od skutenosti. Pesto krela odhodlan dl. Jet jedna vc byla na mst vhodn: stl tam klter. A mnii vdycky poskytnou nocleh kadmu, kdo je o to pod. Take dnen noc strv s Richardem pod stechou, v suchu a bezpe. Nala katedrlu a vela s bratrem do dvora pevorstv. U dlouhho stolu na kozch stli dva mnii a rozdvali nekvaen chlb a pivo mezi asi tak sto lid. Do t chvle Alienu nenapadlo, e o pohostinnost mnich pijde ebrat tolik dalch poutnk. Zaadili se s Richardem do fronty. To je asn, pomyslela si, tihle lid by se za jinch okolnost pedhnli a strkali, jen aby se dostali ke kusu vance zadarmo, a te spodan stoj v ad jen proto, e jim to mnii nakzali. Dostali veei a odnesli si ji do domu pro hosty. Byla to rozlehl devn ratejna, nco jako stodola, bez jakhokoliv nbytku, slab osvtlen louemi a pc pachem lidskch tl namakanch tsn na sebe. Sourozenci se posadili na zem, aby se najedli. Podlaha byla pokryt rohoemi, kter nebyly zrovna nejerstvj. Aliena pemtala, jestli by nemla mnichm povdt, kdo je. Pevor by se na ni mohl pamatovat. V takhle velikm pevorstv nepochybn bude zvltn dm pro urozen hosty. Jene zjistila, e se j do toho njak nechce. Mon se bla, e se dok odmtnut. Taky mla pocit, e by se tm zase vydvala nkomu na milost, a pestoe nemla dvod se pevora bt, bylo j pjemnj zstat bezejmenn a nepoznan. Ostatn host byli vtinou poutnci. Semtam se mezi nimi mihl njak emeslnk ti se dali poznat podle nad, kter si nesli s sebou a pr podomnch prodava, mu, kte thli od vesnice k vesnici a prodvali pedmty, je si venkovan nemohli vyrobit sami, jehlice, noe, kuchysk hrnce a koen. Nkte s sebou mli i manelky a dti. Dti byly rozjven a hlun, bhaly kolem, praly se a padaly na sebe. Kadou chvli nkter z nich narazilo do njakho dosplho, dostalo rnu pes hlavu a dalo se do breku. Nkter z dt nebyly dostaten vychovvny k istot a Aliena nkolikrt zahldla, jak bez zbran mo na podlahu. Nco takovho se nejsp snese v chalup, kde domc zvata sp ve stejn mstnosti jako lid, ale v thle stodole

pln lid je to dost nechutn, pomyslela si Aliena: vdy na tch rohoch budou pozdji muset vichni spt. Zaal se j zmocovat pocit, e se na ni lid dvaj, jako by vdli, e pila o panenstv. Byla to pochopiteln hloupost, ale ona se nedokzala toho pocitu zbavit. Neustle se pesvdovala, jestli nhodou nekrvc. Nekrvcela. Jene pokad, kdy se rozhldla kolem sebe, pistihla nkoho, jak na ni upr tvrd, pronikav pohled. Jakmile se na nho zadvala, ihned uhnul oima, ale za okamik nachytala nkoho jinho, jak si ji prohl. Neustle si opakovala, e je to hloupost, e na ni nezraj, e se jen zvdav rozhlej po pelidnn stodole. Vdy na n stejn nebylo nic k vidn: vzhledem se nijak neliila od ostatnch byla pinav, patn obleen a utahan stejn jako oni. Jene ji ten divn pocit neopoutl a dvka zaala bt proti sv vli podrdn. Mezi noclenky byl jeden poutnk, kter na ni zral zvl vytrvale. Byl to mu stednch let a ml s sebou poetnou rodinu. Dvka nakonec ztratila trplivost a zajeela na nj: Co na m civ? Okamit si m pesta prohlet! Zatvil se doten a beze slova se zadval jinam. Pro jsi to udlala, Allie? zeptal se Richard tie. ekla mu, aby drel hubu, a on ji poslechl. Krtce po veei pili mnii a odnesli loue. Chtli, aby lid chodili brzo spt: tm je dreli co nejdl od nonch nvtv v mstskch nevstincch a krmch. A rno nedlalo mnichm takov pote dostat noclenky co nejdv z pevorstv ven. Kdy mnii s louemi odeli, nkolik osamlch mu se zvedlo a vydalo se ven, nepochybn poohldnout se po njakm hodn ivm mase, ale vtina lid se zabalila do pl a schoulila na zemi. U to bylo hodn let, co Aliena naposledy pespvala v takovhle velik mstnosti. Kdy byla mal, vdycky zvidla lidem, kte spali dole v hodovn sni. Zvidla jim, jak tam le jeden vedle druhho u dohasnajcho ohn, jak je mstnost pln koue a vn z jdla a e je psi hldaj. V sni panovala atmosfra mezilidsk soudrnosti, kter v prostornch, przdnch komnatch, kde bydleli lenov hrabc rodiny, chybla. V tch dobch mal Aliena asto vstala z postele a po pikch sela do hodovn sn, aby se schoulila vedle nkter ze svch nejoblbenjch sluek, pradleny Madge nebo star Joan. Pomalu se noila do spnku s vn vlastnho dtstv v nose a zaalo se j zdt o matce. Vtinou j dlalo pote vybavit si, jak matka vypadala, ale te k vlastnmu pekvapen zjistila, e si jej obliej pamatuje docela jasn, do vech podrobnost: vidla matiny jemn rysy, jej nenpadn smv, thlou postavu a vylekan vraz v och. Vybavovala si matinu chzi chodila vdycky nachlen trochu ke

stran, jako by se snaila jt co nejbl u stny, a druhou ruku trochu natahovala do strany, jako by udrovala rovnovhu. Aliena si najednou vybavila i matin smch, ten pekvapiv syt kontraalt, vdycky jakoby pipraven pejt v pse i bujn chechtot. Vtinou ale jako by se bl to udlat. Ve snu najednou Aliena pochopila to, co j za bdlho stavu nikdy nebylo jasn: e jej otec nahnl matce tak obrovsk strach a tak dokonale v n potlail vekerou radost ze ivota, e uschla a zemela jako kvtina, kterou nikdo nezalv. A Alien to dolo jako nco docela pirozenho, jako nco, co pece v odjakiva. Pekvapiv bylo jen to, e Aliena je thotn. Matku to podle veho potilo. Sedly spolen v lonici a Aliena mla u docela velik bicho, a tak j nezbvalo ne sedt s nohama trochu od sebe. Ruce mla pitom sepjat pes klenut bicho v prastarm gestu vech nastvajcch matek. Pak vrazil do komnaty William Hamleigh a v ruce drel dku s dlouhm ostm. Aliena vdla, e j vraz dku do bicha, stejn jako ona vrazila svou do bicha toho lotra v lese, a zajeela tak hlasit, e se probudila a posadila se. V tu chvli j dolo, e tam William nen a e dokonce ani nevykikla, ten zvuk zaznl jen v jej hlav. Zstala vzhru, jen tak leela a pemtala, jestli je doopravdy thotn. Do t chvle j nco takovho vbec nepilo na mysl a te ji z toho jmala hrza. Mt dt Williama Hamleigha by bylo hodn odporn. Navc by nemuselo bt jeho mohl je pot jeho podkon. A on se to mon nikdy nedov. Jak by mohla takov dt mt rda? Kdykoliv by se na n podvala, pipomnlo by j tu dsnou noc. Porod dt v tajnosti, umiovala si, a sotva bude na svt, nech je nkde leet v zim, aby umelo. Vesnian to tak pece taky dlaj, kdy maj moc dt. Tohle een ji uklidnilo a opt upadla do dmot. Kdy mnii pinesli sndani, byla venku jet skoro tma. Hluk Alienu vzbudil. Vtina noclenk u byla vzhru, protoe li spt brzy, jen Aliena spala dl: byla straliv unaven. K sndani dostali horkou ovesnou kai se sol. Aliena a Richard kai hladoVe zhltli jen je mrzelo, e k tomu nemli chleba. Aliena si promlela, co ekne krli tpnovi. Krl urit prost jen zapomnl, e hrab ze Shiringu m dv dti, tm si byla jista. Sotva ped nj pedstoup a pipomenou mu to, okamit se o n postar, ujiovala se v duchu. Kdyby ho ale bylo poteba njak pesvdovat, mus mt nachystanou e. Nebude trvat na tom, e otec je nevinen, umiovala si, protoe tm by naznaovala, e krlovo rozhodnut bylo chybn, a to by se mohlo panovnka dotknout. Tak nebude protestovat proti tomu, e hrabtem se stal Percy Hamleigh. Mocn muov nemaj rdi, kdy nkdo zpochybuje jejich ji uinn rozhodnut. A je to dobe

nebo patn, u je to rozseknut, kval jej otec. Ne, prost jen pouke na to, e ona a jej bratr jsou nevinn, a pod krle, aby jim poskytl tolik njak pdy, kolik mvaj ryti. Jedin tak se o sebe budou moci skromn postarat a Richard se bude moci pipravit na to, aby se za pr let stal jednm z krlovch bojovnk. Mal panstv jim tak umon zabezpeit otce, pokud se krl obmk a jednoho dne ho pust ze ale. Vdy bval hrab u nepedstavuje dnou hrozbu: nem titul, nem spolenky, nem penze. Tak krli pipomene, e otec vrn slouil starmu krli Jindichovi, tpnovu strci. Nebude na krle nalhat, nbr bude vystupovat skromn, ale pevn, a vyjadovat se jasn a jednodue. Po sndani se jednoho mnicha zeptala, kde by si mohla umt obliej. Pekvapen se na ni zadval: byla to zejm dost neobvykl dost. Jene eholnci ctili istotu, a tak j ukzal oteven lab, kterm pitkala na pozemek pevorstv ist voda, a varoval ji, aby se nemyla neslun, jeliko by ji pitom mohl zahldnout nkter z brat a popinit si dui. Mnichov dlaj spoustu uitench vc, ale nkter jejich postoje lovka dokou doplit. Kdy si s Richardem smyli z tv prach cest, opustili pevorstv a vydali se Horn ulic vzhru k hradu, kter stl kousek od zpadn brny. Aliena tam chtla bt brzo, jeliko doufala, e se j poda sptelit se s nkm, kdo m na starosti pijmn adatel, a zajist si tak, e na ni nezapomenou v davu vznamnjch nvtvnk, kte doraz pozdji. Za hradbami hradu ovem panoval jet daleko vt klid, ne pedpokldala. Copak tu krl tpn dlel u tak dlouho, e s nm potebovalo mluvit jen pr lid? Nedokzala odhadnout, kdy tak asi do msta dorazil. Krl zpravidla pobv ve Winchesteru v dob pstu, uvaovala, jene nedokzala pesn urit, kdy pst zaal, protoe ztratila pedstavu o ase, kdy bydleli s Richardem a Matthewem sami na hrad a nemli tam dnho knze. Pod schody vedoucmi nahoru do tvrze stl rozloit strn s edivm plnovousem. Aliena se kolem nj pokusila projt, jako to dlvala s otcem, jene strn sklonil kop a zahradil j cestu. Upela na nj panovan pohled a ekla: Ano? A kampak mysl, e jde, dvenko? zeptal se strn. Aliena s hrzou poznala, e je to takov ten typ lovka, co rd dl strnho, jeliko mu to dv monost zastavovat lidi a brnit jim v tom, aby si chodili, kam se jim zachce. Jsme tady, abychom pedstoupili s dost ped krle, oznmila mu chladn. Tak ns nech projt. Ty? podivil se strn pohrdav. Kdy m na sob devky, e by se za n stydla i moje ena? Koukej se ztratit.

Uhni mi z cesty, knechte, oboila se na nj Aliena. Kad poddan m prvo pedstoupit ped krle se svou prosbou. Jene chud lidi maj vtinou dost rozumu, aby se tohle prvo nesnaili moc uplatovat My nepatme mezi chudinu! ohradila se Aliena hlasit. Jsem dcera hrabte ze Shiringu a mj bratr je jeho syn, tak ns nech projt, nebo shnije nkde v de a v ivot se nedostane ven. Strn se pestal tvit tak nadut, zato licky prohlsil: Neme dat o pijet u krle, protoe krl tady nen. Je ve Westminsteru a ty bys to mla vdt, jestli jsi to, co tvrd, e jsi. Aliena zstala stt jako opaen. Pro ale odjdl do Westminsteru? vyhrkla. Na Velikonoce by pece ml bt tady! Strn konen pochopil, e ped sebou opravdu nem dnho spratka z ulice. Na Velikonoce je te cel dvr ve Westminsteru, pouil dvku. Vypad to tak, e nen vechno jako za starho krle, v. A pro by taky mlo bt? Ml pochopiteln pravdu, jene Alienu a do t chvle vbec nenapadlo, e by nov krl mohl njak zmnit podky platn za starho panovnka. Dvka byla pli mlad, ne aby pamatovala dobu, kdy krl Jindich nastoupil, a nemohla vdt, jestli sm tak nemnil zvyklosti. Pemohlo ji zoufalstv. Myslela si, e v, co m dlat, a ukzalo se, e se mlila. Mla pocit, e vechno vzd. Zatsla hlavou, aby z n zahnala nval beznadje. Tohle je pece jen zdren, ne porka. Pedstoupit ped krle se dost o pomoc nen jedin zpsob, jak se me postarat o bratra i o sebe. Putovala pece do Winchesteru se dvma pedsevzetmi a tm druhm bylo zjistit, co se stalo s otcem. Ten bude vdt, co by si jeho dti mly dl pot. Tak kdo tady tedy je? zeptala se strnho. Mus tady pece bt njac krlovi ednci. Chci se jen setkat se svm otcem. Nahoe je jen psa a komornk, pouil ji strn. kala jsi, e tvj otec je hrab ze Shiringu? Ano. Srdce se j na okamik zastavilo. V o nm nco? Vm, kde je. Kde? Ve vzen pmo tady na hrad. Tak blzko! A kde je tady vzen? Strn ukzal palcem pes rameno. Tamhle dole pod kopcem, kolem kapl, proti hlavn brn. Jeho jeitnost uspokojilo to, e se mu podailo zabrnit jim ve vstupu do tvrze, a te se mohl samou ochotou petrhnout. Zkuste nejdv najt alnka. Jmenuje se Odo a m pkn hlubok kapsy.

Aliena nerozumla poznmce o hlubokch kapsch, ale byla pli rozilen, ne aby si ujasnila, co to mlo znamenat. A do thle chvle byl jej otec v njakm neuritm, odlehlm mst zvanm al, a najednou byl pmo tady, na hrad. pln zapomnla, e chtla dat o pijet u krle. Te netouila po niem jinm ne po tom, aby zase vidla otce. Pedstava, e je tak blzko a e by j mohl pomoci, zpsobila, e j najednou nebezpe a nejistota uplynulch msc pipadaly daleko bolestivj. Nemohla se dokat, a se rozebhne, vlet mu do nrue a usly ho, jak ji ujiuje: U je vechno v podku. Odteka u bude vechno v podku. V stla na vyvenin v jednom rohu ndvo. Aliena se otoila a rozhldla se po celm hrad. Byla to nestejnorod sbrka kamennch a devnch staveb obklopench vysokmi hradbami. Take dol z kopce, kal strn. Kolem kaple uvidla hlednou kamennou stavbu, kter vypadala jako kaple a proti hlavn brn. Hlavn brna byl vchod proraen pmo do mstskch hradeb, kter krli dovoloval vstoupit do hradu, ani by pedtm musel vjet do msta. Proti tto brn, hned u zadn zdi, kter oddlovala hrad od msta, byl men kamenn domek. To by mohl bt al. Aliena a Richard spchali dol po svahu. Aliena pemtala, jak na tom asi otec bude. Dostvaj lid ve vzen podn najst? Vzni jejho otce mli u nich doma v Hrabtov pravideln nekvaen chlb a hustou polvku, ale sama slyela, e jinde zachzej s uvznnmi lidmi patn. Pla si, aby byl otec v podku. Ne staili pebhnout ndvo, builo j srdce a v krku. Byl to rozlehl hrad, a navc byl pln nejrznjch staveb: kuchyn, stj a obytnch budov. Byly tam tak dv kaple. Kdy te Aliena vdla o tom, e tam krl nen, vimla si cestou k vzen i neklamnch znmek jeho neptomnosti: pmo kolem brny se motaly ovce a zatoulan prasata z okol ryla v hromadch odpadk, zbrojnoi se jen tak poflakovali po ndvo a nemli nic lepho na prci ne pokikovat nemravn poznmky na prochzejc eny a na dldnm chodnku ped vchodem do jedn z kapl se odehrval jaksi zarputil zpas ve he s plkou. Uvolnn nlada Alienu drdila. Bla se, e by to mohlo znamenat, e se tady o otce podn nestaraj. Zaala se dsit, co ji tak asi ve vzen ek. al se nachzel v napl zpustl kamenn budov, kter psobila dojmem, e ne upadla do havarijnho stavu, hostila njakho krlovskho hodnoste, mon nco jako komoho i afe. Horn patro, kde kdysi nejsp bvala hodovn s, bylo pln znien a vtina stechy byla pry. Jen pzem zstalo nedoten. Nemlo dn okna, jen velk devn dvee s eleznmi heby. Dvee byly

nepatrn pooteven. Zatmco Aliena otlela venku, prola kolem n njak pohledn ena ve stednch letech, obleen do slun vypadajcho plt, dvee otevela a vstoupila dovnit. Aliena a Richard ji nsledovali. Tmav interir pl starou pnou a hnilobou. V pzem kdysi bval oteven sklad, ale pozdji ho nkdo nechal narychlo postavenmi pepkami ze zbytk jinch zd rozdlit na mal kobky. Nkde v hloubi budovy jednotvrn nakal jaksi mu. Pipomnal mnicha, kter sm slou zpvanou mi v kostele. Hned za dvemi uvidla dvka prostor s idl, stolem a ohnitm uprosted na zemi. Mstnost pipomnala malou vstupn halu. Jaksi obrovit, hloup vypadajc mu s meem u boku lhostejn zametal podlahu. Vzhldl a pozdravil pohlednou enu. Dobrejtro, Meg. Podala mu penci a zmizela v ptm. Mu se zadval na Alienu a Richarda. Copak chcete? zavrel. Pila jsem navtvit svho otce, pouila ho Aliena. Je to hrab ze Shiringu. Ale nen, u ne, upozornil ji mu. Te u je to jenom obyejn Bartolomj. Jdi k ertu s tmi opravami, odsekla dvka. Kde je? Kolik m? dn penze nemm, take nem smysl chtt po mn platek. Kdy nem penze, neme svho otce vidt, uzavel mu hovor a vrtil se k zametn. Alien se chtlo jeet. Od otce ji te dlilo jen pr yard, a pece ji k nmu nechtli pustit. alnk byl urostl, a navc ozbrojen: nebyla nadje, e by ho mohla pemoci. Jene u sebe opravdu dn penze nemla. Kdy vidla, jak mu Meg dv penci, s obavami ji napadlo, e by to mohlo takhle dopadnout, ale pak si ekla, e teba jde o njakou zvltn vsadu. Ale zjevn se mlila: pence byla bn cena za nvtvu vzn. Dm ti penci a pinesu ti ji hned, jak jen to bude mon, navrhla. Ale nemohl bys ns tam nejdv alespo na chvilku pustit? Nejdv chci vidt penci, trval na svm alnk. Otoil se k dvce zdy a dl zametal. Aliena se snaila potlait pl. Byla v pokuen nco zakiet v nadji, e ji otec usly. Pak si uvdomila, e zkomolen sdlen by mohlo otce vydsit a jen ho jet vc zarmoutit: dostal by strach, a pitom by se vbec nic nedovdl. Aliena se obrtila ke dvem a pipadala si k zblznn bezmocn. Na prahu se jet jednou otoila na alnka. A jak se mu da? zeptala se nalhav. Tak mi alespo ekni tohle prosm. Je v podku?

Nen, odpovdl mu. Umr. A te odtud koukejte oba rychle vypadnout. Alien se oi zalily slzami a poslepu se vypotcela ze dve. la pry, nevidla, kam jde, pak o nco zakopla snad o prase i ovci a mlem upadla na zem. Zaala vzlykat. Richard ji vzal za loket a dvka se od nj nechala vst. Vyli hlavn branou z hradu mezi roztrouen chatre a mal polka kolem mstskch hradeb, a konen dorazili na njakou louku a posadili se na povalen kmen stromu. tve m, kdy t takhle vidm breet, Alieno, poznamenal Richard smutn. Snaila se njak vzpamatovat. Nakonec se j alespo podailo zjistit, kde maj otce hledat a to nen k zahozen. Navc se dovdla, e je nemocn: alnk byl krut chlap a vnost choroby nejsp pehnl. Te jen mus nkde sehnat penci a bude si s otcem moci promluvit, sama uvid, jak na tom je, a zept se ho, co by mla podniknout pro Richarda a pro otce. Jak bychom mohli sehnat jednu penci, Richarde? zeptala se bratra. To nevm. Nemme nic na prodej. Nikdo nm nepj. A ty nejsi dost otrl, abys dokzal krst Meme ebrat, navrhl. To byl dobr npad. Po strni dol k hradu se zrovna blil blahobytn vypadajc venkovan na ernm podsaditm koni. Aliena vyskoila a rozebhla se k cest. Kdy k n dojel, oslovila ho: Pane, dte mi penci? Vodprejskni, vytkl na ni mu a kopl kon do slabin. Dvka se vrtila zptky k povalenmu stromu. ebrci obvykle pros o jdlo nebo o obleen, prohlsila sklen. Jet jsem neslyela, e by jim nkdy nkdo dal penze. A jak vlastn lid pijdou k penzm? zeptal se Richard. Tahle otzka ho zjevn jet nikdy pedtm nenapadla. Krlov zskvaj penze z dan, uvaovala Aliena nahlas. Panstvo z pacht. Kn maj destky. Obchodnci maj co prodvat. emeslnci tak vdy prodvaj sv vrobky nebo dostvaj mzdu. A rolnci penze nepotebujou, protoe maj pole. Uednci taky dostvaj mzdu. Stejn jako dlnci. Mohli bychom pracovat. Pro koho? Winchester je pln malch dlen, kde se zpracovvaj ke a ijou aty, ekla Aliena. Zase se zanala dvat na svt s nadj. Ve mst se d najt spousta prce. Vyskoila. Jdeme, dme se do toho!

Richard stle jet vhal. Pece nemu pracovat jako obyejn lovk, namtl. Jsem syn hrabte. U nejsi, upozornila ho Aliena drsn. Slyel jsi, co kal alnk. Radi u si uvdom, e nejsi o nic lep ne kdokoliv jin. Chlapec se tvil vzpurn a nic nekal. Tak dobe, j jdu, prohlsila. Ty si tu klidn zsta, jestli chce. Vykroila pry od bratra, smrem k zpadn brn. Znala tyhle jeho vzdorovit nlady: nikdy mu nevydrely dlouho. Nemlila se, bratr ji dohnal, jet ne dola k mstu. Nebu natvan, Allie, adonil. Budu pracovat. Jsem ve skutenosti dost siln bude ze m dobr dlnk. Usmla se na nj. Tm jsem si jista, pikvla. Nebyla to pravda, ale te nemlo smysl brt mu odvahu. Znovu se vydali po Horn ulici. Aliena si vybavila, e Winchester je rozdlen velice logicky. Jin polovina, kterou te mli po prav ruce, se skldala ze t st: prvn tvoil hrad, druhou tvr dom, je patily bohm, a jihovchodn konec zabraly pozemky s katedrlou a biskupsk palc. Severn polovina, ta se rozkldala nalevo od nich, byla tak rozdlena na ti sti: idovsk ghetto, stedn st s obchody a severovchodn konec, kde mli sv dlny emeslnci. Aliena zamila po Horn ulici rovnou do vchodn sti msta a tam zahnula doleva, do ulice, podl kter tekl potek. Po jedn stran stly docela obyejn domy, vtinou devn, jen nkter zsti kamenn. Po druh stran se thla smsice provizornch staveb, mnoh z nich byly jen stechy postaven na klech a tm vechny psobily dojmem, e mou kadou chvli spadnout. V nkterch ppadech vedl pes potok ke stavbm mal mstek i alespo pr prken, ale nkter stly pmo nad tekouc vodou. V kadm domku i na kadm dvorku se mui a eny vnovali innosti, kter vyadovala velk mnostv vody: prali vlnu, vydlvali ke, drhli a barvili ltky, vaili pivo a dlali spoustu dalch vc, o jejich povaze nemla Aliena ani tuen. Do nosu se j draly spousty neznmch pach, kyselch a kvasivch, sirnatch a uzench, devitch a hnilobnch. Tihle lid psobili neuviteln zamstnanm dojmem. Jist, rolnci mli tak hodn prce a museli velice tvrd dt, ale pistupovali ke svm kolm uvlivm tempem a vdycky mli dost asu, aby se zarazili a podn si prohldli njakou zajmavost i pohovoili s nkm, kdo zrovna el okolo. Lid v dlnch nikdy ani nezvedli pohled od prce. Psobili dojmem, e sv innosti mus volky nevolky vnovat vekerou pozornost a vechno sil. A peneli pytle, pelvali obrovsk vdra vody nebo tloukli do ltky i ke, vdy se pohybovali nebval rychle. Jak se tak vnovali svm tajemnm konm v ptm

chatrnch pstek, pipomnali Alien erty, kte top pod kotli na obrazech zachycujcch vjevy z pekla. Zastavila se ped mstem, kde se vnovali prci, kterou znala: plstn ltek. Jaksi svalnat ena nabrala vodu z potoka a lila ji do obrovskho kamennho labu obloenho zkrabatlm olovnm plechem. as od asu se zastavila, aby do labu pisypala z pytle trochu valchsk hlny. Na dn labu leel pln ponoen pruh ltky. Dva mui tmali v rukou velk devn hole Aliena si vybavila, e se jim k valchsk palice a mltili jimi do ltky ve labu. Dky thle procedue ltka zhrubla a zeslila, take byla lpe odoln proti vod. A valchsk hlna pomhala dostat z vlny tuk. Vzadu na pozemku byly naskldan balky nezpracovan ltky, nov a jen voln utkan, a pytle s valchskou hlnou. Aliena peskoila potok a vydala se k lidem pracujcm u labu. Podvali se na ni, ale ani na okamik neustali v prci. Zem kolem nich byla promen a dvka si teprve te vimla, e valchi pracuj bosi. Kdy pochopila, e nepestanou pracovat a nezeptaj se j, co si peje, hlasit je oslovila: Je tady v mistr? ena j odpovdla tm, e trhla hlavou, aby dvce naznaila, e mistr je nkde vzadu. Aliena pokynula Richardovi, aby ji nsledoval, a prola brankou na dvr, kde se na devnch rmech suily dlouh pruhy vlnn ltky. Tam zahldla muskou postavu, jak se skln nad jednm z devnch rm a urovnv ltku, je na nm byla nataen. Hledm mistra, oznmila mu. Narovnal se a zadval se na ni. Byl to ohyzdn chlapk s jednm okem a s ohnutmi zdy jako kdyby se sklnl nad devnmi rmy s vlnou tolik let, e se u nikdy nedoke podn narovnat. O co jde? zeptal se. Ty jsi mistr valch? zeptala se. Dlm tohle emeslo dnem i noc u tyicet let a zanal jsem jako kluk, take doufm, e bych mohl bt mistr, odpovdl. Co bys rda? Aliena si uvdomila, e narazila na ten typ mue, kter vdycky mus ukzat, jak je mazan. Pela do skromnho tnu a otzala se: Hledme s bratrem prci. Zamstnal bys ns? Chvli bylo ticho a mu si dvku prohlel od hlavy k pat. Kriste Jei a vichni svat, prohlsil nakonec. Co bych si s tebou poal? Budeme dlat cokoliv, ujistila ho Aliena odhodlan. Potebujeme si vydlat njak penze. Mn tady k niemu nebudete, odsekl mu opovrliv a znovu se sklonil ke sv prci.

Jene Aliena se nehodlala s takovm vsledkem smit. Pro ne? oboila se na nj nahnvan. Nechceme na tob nic vyebrat, chceme si nco vydlat. Znovu se na ni podval. Prosm, dodala, pestoe k smrti nerada o nco adonila. Netrpliv do n zabodl pohled, jako by se dval na psa a pemlel, jestli mu to stoj za nmahu, aby ho nakopl. Aliena pesto vyctila, e se mue zmocuje pokuen ukzat j, jak je hloup, a jak on je naopak chytr. Tak dobe, pikvl s povzdechem. Vysvtlm ti to. Pojte oba se mnou. Dovedl je ke labu. Oba mui a ena v tu chvli zrovna tahali ze labu pruh ltky, a jak se ltka objevovala nad hladinou, rovnou ji smotvali do tku. Mistr se obrtil na enu: Poj sem, Lizzie. Uka nm ruce. ena poslun pistoupila a nastavila dlan. Byly drsn a zarudl, pln otevench bolk v mstech, kde se klebily hlubok rny, a ke byla popraskan. Shni si na n, vyzval mistr Alienu. Dvka se dotkla eninch rukou. Byly studen jako snh a neuviteln drsn, ale nejvc Alienu zaskoilo, jak byly tvrd. Podvala se na svoje vlastn ruce, jimi svrala eniny dlan. Najednou j pipadaly neobyejn mkk, bl a velice mal. M si ruce ve vod u od dtstv, take je na to zvykl, ozval se mistr valch. Ty jsi na tom docela jinak. Nevydrela bys u thle prce ani do obda. Aliena se s nm chtla pt a vyloit mu, e by si urit tak zvykla, ale bylo j jasn, e to nen pravda. Ne mohla cokoliv namtnout, ozval se Richard. A co j? zeptal se. Jsem vt ne tihle dva chlapi mohl bych takovou prci zastat. Byla to pravda. Richard byl opravdu vy a rozloitj ne mui, kte se u labu ohnli valchskmi palicemi. Aliena si uvdomila, e bratr doke zvldnout vlenho kon, take by zcela jist uml buit do ltky. Mui dokonili rolovn ltky a jeden z nich si ji hodil pes rameno, aby ji mohl odnst na dvr a dt ji suit. Mistr ho zarazil. Nech tadyhle mladho pna, aby si to potkal, Harry, podal ho. Harry vzal ltku, zvedl ji a pehodil ji Richardovi na rameno. Mladk se pod vahou mokr role jen zapotcel. Pak se s nadlidskm silm narovnal, nae zbledl, znovu zavrvoral a sesul se na kolena, aby si konec role opel o zem. Tohle neunesu, zaeptal bez dechu. Mui se rozesmli, mistr se vtzoslavn podval kolem sebe, nae valch, ktermu kali Harry, se pro tsek ltky opt sklonil,

nacvienm pohybem si ho hodil pes rameno a odnel ho pry. Tohle je jin druh sly, prohlsil mistr. Takovouhle slu lovk zsk, kdy mus pracovat. Aliena byla vzteky bez sebe. Chtla si njakm poctivm zpsobem vydlat jednu penci a vichni se j jen posmvali. Mistr se nepokryt bavil tm, e z n me dlat hlupka, to j bylo jasn. A bude to nejsp dlat tak dlouho, dokud mu to ona dovol. Ale nikdy ani ji ani Richarda nezamstn. Dkuji ti za laskavost, prohlsila s neskrvanou jzlivost a obrtila se k odchodu. Richard zuil. Bylo to tak tk, protoe to bylo nacucan vodou! prohlsil. Neekal jsem to. Dvka si uvdomila, e mus zstat optimistick, aby dodvala bratrovi odvahu. Tohle nen jedin prce, kter se tu d sehnat, ujistila ho, kdy rzovali bahnitou ulic. Co jinho bychom mohli dlat? Aliena mu hned neodpovdla. Doli a k severn sti mstskch hradeb, tam zahnuli doleva a vydali se smrem na zpad. Tady stly open o mstsk hradby nejchud domky, mnohdy lo jen o nahnut psteky, kter ani nemly vzadu dn dvorek, take ulice ped nimi byly notn zapinn. Po chvli Aliena konen prohlsila: Vzpomn si, jak k nm na hrad chodily dvky, pro kter u doma nebylo msto, a pitom jet nemly manela? Otec je vdycky pijmal na prci. Pracovaly v kuchyni, v prdeln nebo ve stji a otec jim vdycky ve svtek vyplcel jednu penci. To jako mysl, e bychom mli jt bydlet do winchesterskho hradu? zeptal se Richard pochybovan. Ne. Kdy tam nen krl, tak urit nikoho na prci nepijmaj mus tam mt vc lid, ne kolik potebuj. Ale ve mst ije spousta boh. Nkte z nich by mohli potebovat doplnit sluebnictvo. To pece nen prce pro chlapa. Co kdybys taky jednou sm piel s njakm npadem, msto abys pod jen kritizoval to, co navrhnu j? chtla ct Aliena. Ale nakonec se radji kousla do jazyku a nahlas jen poznamenala: Na to, abychom sehnali jednu penci, sta, kdy bude pracovat jen jeden z ns. Jakmile budeme minci mt, pjdeme za otcem a zeptme se ho, co bychom mli podniknout dl. Tak dobe. Jakmile se ukzalo, e na takovou prci sta jeden, Richard rzem proti npadu nic neml zvl kdy bylo pravdpodobn, e tm jednm by mohla bt Aliena. Zahnuli doleva a veli do t sti msta, kter se kalo idovsk tvr. Aliena se zastavila ped jednm velkm domem. Tady mus mt hodn sluebnictva, rozhodla se.

Richardem jej rozhodnut otslo. Nekej, e chce pracovat pro idy! vyhrkl vyden. Pro ne? Podvej, bezbonost se ned od druhch lid chytit tak snadno jako nemoc. Richard pokril rameny a vydal se za sestrou dovnit. Byla to kamenn stavba. Mla jako vtina dom ve mst zk prel, ale thla se daleko dozadu. Sourozenci se ocitli v mshauzu, kter zabral na ku cel dm. Bylo tam ohnit a nkolik lavic. Z kuchyn se thla vn, po n se Alien zaaly v stech sbhat sliny, i kdy to nebyla vn bnch jdel, nbr v n byla navc pchu njakch neznmch koen. Z hloubi domu se vynoilo njak mlad dve a pozdravilo je. Mlo sndou ple a hnd oi a oslovilo sourozence s ctou. Chcete navtvit obchodnka se zlatem? zeptalo se. Alespo se dovdli, kam se to nakonec dostali. Ano, prosm, odpovdla Aliena. Dve znovu zmizelo a Aliena se rozhldla kolem. Zlatnk potebuje kamenn dm, to je pochopiteln, vdy mus chrnit svoje zlato. Dvee oddlujc vstupn halu a zadn st domu byly stluen z tkch dubovch prken a pobit elezem. Okna byla uzounk, pli mal na to, aby jimi nkdo prolezl, dokonce ani dt ne. Aliena si pomyslela, jak to asi mus jt lovku na nervy, kdy m veker bohatstv ve zlat a stbe, kter se daj ukrst v podstat obratem ruky a rzem se lovk ocitne na mizin. Pak si uvdomila, e otec ml naprosto normln bohatstv pdu a titul a o vechno piel za jedin den. Objevil se zlatnk. Byl to men, snd muk a zamraen si je zaal prohlet, jako by ml ped sebou mal kousek drahokamu a odhadoval jeho cenu. Po chvilce zejm dospl k njakmu vsledku a hned se zeptal: Mte nco, co byste rdi prodali? Dobe jsi ns odhadl, zlatnku, pikvla Aliena. Pochopil jsi, e jsme z urozenho rodu a jen jsme se dostali do pot. Jene nemme nic na prodej. Mu nasadil ostrait vraz. Jestli jste si pili pjit, tak se obvm, e Neekme, e by nm nkdo pjil penze, skoila mu do ei dvka. Jeliko nemme co prodat, nemme taky nic, co bychom mohli dt do zstavy. Zlatnkovi se zjevn ulevilo. A jak bych vm tedy mohl pomoci? Nepijal bys m jako sluebnou? To ho zaskoilo. Kesanku? To urit ne! Doslova ped tou pedstavou o krok ustoupil. Jeho pstup Alienu zklamal. Pro ne? zeptala se sklesle.

To by nebylo k niemu. Odpov se dvky dost dotkla. Pedstava, e by mohlo jej nboenstv pipadat nkomu odpudiv, ji poniovala. Vzpomnla si na chytrou odpov, kterou dala Richardovi. Nboenstv se ned od druhch lid chytit tak snadno jako nemoc, upozornila obchodnka se zlatem. Lidem ve mst by se to nezamlouvalo. Aliena si byla jist, e zlatnk vyuv mnn ostatnch jako vmluvu, ale pitom j bylo jasn, e mu m nejsp pravdu. Take bude zejm rozumnj najt njakho bohatho kesana, poznamenala nahlas. Za pokus to stoj, pikvl obchodnk s pochybami v hlase. Kdyby ti to nevadilo, nco ti upmn eknu. Moudr lovk t nikdy nepijme za sluku. Jsi zvykl dvat pkazy a bude pro tebe stran tk ocitnout se najednou na druh stran plotu. Aliena otevela sta, aby nco namtla, ale mu zvedl ruku a zarazil ji. J vm, e jsi odhodlan se snait. Jene cel ivot ostatn slouili tob. Dokonce i v tuhle chvli m v hloubi srdce pocit, e by vci mly bt uspodny tak, aby slouily tvmu poten. Z urozench lid jsou patn sluebnci. Jsou neposlun, nevraiv, bezmylenkovit a mysl si, e odvdj vc prce ne vichni ostatn, pestoe vtinou dlaj m a to vyvolv mezi sluebnictvem rozmky. Zlatnk pokril rameny. Alespo j mm takovou zkuenost. Aliena pln zapomnla na to, jak se j dotklo, kdy mu naznail, e je mu nepjemn jejich nboenstv. Byl to prvn laskav lovk, kterho potkali od chvle, kdy utekli z hradu. A co tedy meme dlat? zeptala se ho zoufale. J ti mu jen ct, co by na tvm mst udlal id. Nael by si nco, co se d prodvat. Kdy jsem piel do tohoto msta, zaal jsem tm, e jsem kupoval klenoty od lid, kte potebovali hotovost. Stbro jsem roztavil a prodval ho razim minc. A kde jsi vzal penze na nakupovn klenot? Pjil jsem si je od strce a splatil mu je mimochodem i s roky. Jene nm nikdo nepj! Mu se zamyslel. Co bych dlal, kdybych neml dnho strce? pemtal nahlas. Myslm, e bych el do lesa, nasbral tam oechy, donesl je do msta a prodval je hospodynm, kter nemaj as chodit do lesa a za domem si nemou zasadit strom, jeliko maj dvorek pln odpadk a pomyj. Tohle nen vhodn ron doba, namtla Aliena. V tuhle chvli nic neroste.

Zlatnk se usml. Netrpliv mld, poznamenal. Tak chvli pokejte, dodal. No jist. Nemlo smysl mu vykldat, co je s jejich otcem. Zlatnk pece udlal, co bylo v jeho silch, aby jim byl njak npomocn. Dkujeme ti za radu. Hodn tst, pokval mu hlavou, otoil se, vrtil se do zadn sti domu a zabouchl za sebou masivn okovan dvee. Aliena a Richard vyli ven. Zlatnk na n byl sice mil, ale vzato kolem a kolem strvili pl dne tm, e je odmtali vude, kam pili, a dvka se nedokzala zbavit pocitu, e je vechno marn. Nevdli, kam by se mli vydat dl, a tak proli idovskou tvrt a ocitli se zptky na Horn ulici. Aliena zanala mt hlad blila se doba obda a bylo j jasn, e kdy ona zan bt hladov, Richard je u hlady bez sebe. Bez cle se vlekli Horn ulic a zvidli vykrmenm krysm, je se rojily mezi odpadky, a doli ke starmu krlovskmu palci. Tam se zastavili jako vichni nvtvnci msta a pes me sledovali, jak razii minc vyrbj penze. Aliena smutn zrala na hromady stbrnch penci a kala si, e by j staila jen jedna jedin, a neme ji nijak sehnat. Po chvilce si vimla dvky asi tak ve stejnm vku, kter stla o kus dl a usmvala se na Richarda. Dvka vypadala ptelsky. Aliena zavhala, pak znovu zaznamenala dvin smv, a oslovila ji: Ty tady bydl? Ano, pikvla dvka. Ale zajmal ji Richard, ne Aliena. N otec je ve vzen, a my se sname pijt ha njak zpsob, jak si sehnat obivu a vydlat njak penze, abychom mohli podplatit alnka, vysypala ze sebe Aliena jednm dechem. Nev o nem, co bychom mohli dlat? Dvka penesla pozornost z Richarda na Alienu. Jste pln na mizin a chcete vdt, jak se dostat k njakm penzm? zeptala se. Pesn tak. Jsme odhodlan dt do moru. Budeme dlat pln cokoliv. Napad t nco? Dvka upela na Alienu dlouh, hodnotc pohled. Jiste napad, prohlsila nakonec. Vm o nkom, kdo by vm mohl pomoct. Aliena byla u vytren: tohle byl za cel den prvn lovk, kter j odpovdl Ano. A kdy bychom ho mohli navtvit? vyhrkla. Ji, opravila ji dvka. Coe? Je to ena. A kdy pjdete se mnou, mohli byste s n nejsp mluvit hned. Aliena a Richard si vymnili radostn pohledy. Aliena ani nechtla vit, e by se na n doopravdy konen usmlo tst.

Dvka se otoila a vykroila. Sourozenci se vydali za n. Dovedla je do rozlehlho devnho domu na jin stran Horn ulice. Vtina dom tu byla pzemnch, ale tenhle ml pistaven mal horn patro. Dvka vykroila po schodech vedoucch po vnj stn domu do patra a pokynula Alien a Richardovi, aby ji nsledovali. Nahoe byla lonice. Aliena se rozenma oima rozhlela kolem sebe: v mstnosti bylo daleko vc nbytku ne v kterkoliv komnat u nich na hrad. A dn z jejich komnat nebyla tak bohat vyzdoben jako tenhle pokoj, dokonce ani za matina ivota ne. Na stnch visely tapiserie jedna vedle druh, podlaha byla pokryt spoustou chlupatch koberek a kolem postele byly zaven hust zvsy. Na idli, kter pipomnala sp trn, sedla ena ve stednch letech obleen do skvostn rby. Kdy byla mlad, musela bt hezk, pomyslela si Aliena, ale te m dk vlasy a obliej rozryt vrskami. Tohle je slena Kate, pedstavila ji dvka. Kate, tahle holka je bez penz a jej otec je ve vzen. Kate se usmla. Aliena smv optovala, ale musela se k tomu nutit: na Kate bylo nco, co se j ani trochu nezamlouvalo. Odve kluka do kuchyn a dej mu ejdlk piva, obrtila se Kate na dvku. My si tady zatm promluvme. Dvka si Richarda odvedla pry. Aliena byla rda, e bratr dostane trochu piva a teba mu tam daj i nco k jdlu. Jak se jmenuje? oslovila ji Kate. Aliena. To je nezvykl jmno. Ale lb se mi. Vstala a pistoupila bl k dvce. A trochu moc blzko. Zvedla ruku a vzala Alienu za bradu. A m moc hezkou tviku, dodala. Dech j pl vnem. Sundej si pl. Alienu tahle neekan prohldka mtla, ale pistoupila na to: vdy nakonec o nic nejde a pece po vech tch odmtnutch, jich se od rna dokala, nezahod prvn slunou pleitost tm, e se bude zpovat. Shodila z ramen pl, odloila ho na lavici a zstala v mstnosti stt ve starch rench atech, kter j vnovala lesmistrova ena. Kate si dvku prohldla ze vech stran. Z njakho dvodu na ni prohldka udlala dobr dojem. Dvenko moje drah, prohlsila, ty u nikdy nebude muset shnt penze ani nic jinho. Jestli bude pracovat pro m, ek ns ob velk bohatstv. Aliena se zamraila. Pipadalo j to naprosto ztetn. Vdy chtla jen pomhat s prdlem, vait nebo t: a nebylo j jasn, jak by mohla nkomu pinst bohatstv. O jak prci se tady vlastn bavme? zeptala se nejist.

Kate stla zrovna za n. Pejela Alien rukama po bocch, prohmtla j hd a pak k dvce pistoupila tak blzko, e Aliena ctila, jak ji do zad tla Kateina prsa. M pekrsnou postavu, poznamenala Kate. A taky ndhernou ple. Ty jsi z urozenho rodu, vi? Mj otec byl hrab ze Shiringu. Bartolomj! A to se podvejme. Vzpomnm si na nj ne e by to byl mj zkaznk, to ne. Naprosto skvl lovk, to je jednou jist. Te ovem chpu, pro jsi na mizin. Tak Kate m njak zkaznky. Co prodv? zeptala se Aliena. Kate j neodpovdla pmo. Znovu dvku obela, zastavila se ped n a zadvala se j do oblieje. Jsi panna, zlatko? zeptala se. Aliena zrudla studem. Nesty se, mvla rukou Kate. Take nejsi, to je mi jasn. No to nevad. Panny jsou dra, ale pochopiteln dlouho nevydr. Poloila Alien dlan na hd, pithla si dvku k sob a polbila ji na elo. Ty jsi tak vzruujc, a ani o tom nev. Pi vech svatch, ty jsi prost neodolateln. ena pejela dvce dlan od zad pod prsa, jemn vzala jedno jej adro do ruky, potkala je a lehce sevela. Pak se sklonila a polbila Alienu na sta. T najednou jako lehnutm blesku vechno dolo: pro se ta dvka ped mincovnou usmvala na Richarda, kde Kate bere penze, co by musela Aliena dlat, kdyby pracovala pro Kate, a co je vlastn Kate za. Pipadala si jako naprost hlupk, e j to nedolo dv. Jet chvli enu nechala, aby ji lbala bylo to natolik jin ne to, co s n provdl William Hamleigh, e tomu nedokzala odolat. Ale ne, tohle nen ono, tohle pece nebude dlat, aby sehnala penze. Vykroutila se z enina objet. Ty chce, aby se ze m stala kurva, prohlsila. Knka lsky a dma obklopen rozko, moje mil, opravila ji Kate. Me pozd vstvat, kad den nosit ndhern aty, obastovat mue a zskat bohatstv. Patila bys mezi nejlep. Je kolem tebe nco Mohla by sis ct jakoukoliv cenu. V mi, vyznm se v tom. Aliena se otsla. U nich na hrad vdycky pobvaly jedna nebo dv nevstky v mst, kde se vyskytovalo tolik mu bez manelek, to prost jinak nelo a vichni je povaovali za tu nejhor sedlinu spolenosti. Mezi enami pracujcmi na hrad patily k naprost spodin, byly dokonce hluboko pod dvekami. Ale Aliena se neotsla kvli hrozb nzkho spoleenskho postaven. Zhrozila se pedstavy, e by za n chodili mui, jako je William Hamleigh, a spali by s n za penze. Tahle mylenka v n vyvolala vzpomnku na to, jak le na podlaze, m roztaen nohy, nad n se ty obrovsk musk tlo a ona se chvje hrzou a odporem a ek, a do n vnikne jeho d.

Ten vjev ped n vyvstal s obnovenm dsem a zbavil ji duevn rovnovhy a sebedvry. Zmocnil se j pocit, e jestli v tomhle dom zstane jet chvli, potk ji nco takovho znovu. Pemohla ji panick touha dostat se okamit ven. Zaala couvat ke dvem. Bla se, e by mohla Kate urazit, dsila ji pedstava, e by se na ni nkdo mohl rozhnvat. Je mi to lto, mumlala. Prosm vs, odpuste mi to, ale tohle bych dlat nemohla, opravdu ne Pemlej o tom! zvolala Kate pobaven. A jestli si to rozmysl, tak se vra. M tu najde vdycky. Dkuju, pikvla Aliena nejist. Konen nala dvee. Otevela je a vyrazila ven. Sebhla po schodech a zamila k hlavnmu vchodu do domu. Stle jet byla do krajnosti rozilen. Strila do dve, a se rozltly, ale bla se vejt dovnit. Richarde! zakiela. Richarde, poj ven! dn odpovdi se nedokala. Vnitek domu byl jen slab osvtlen a dvka tam nevidla nic krom nkolika nejasnch enskch postav. Richarde, kde jsi? zajeela hystericky. Uvdomila si, e na ni kolemjdouc zraj, a to ji jen jet vc vydsilo. Nhle se objevil Richard. V jedn ruce drel korbel piva a v druh kuec stehno. Co se dje? zeptal se s plnou pusou. Tnem hlasu zeteln dval najevo, jak ho zlob, e si ho nkdo dovolil vyruit. Chytila ho za ruku a thla ho pry. Poj ven, nalhala na nj. Vdy je to nevstinec! Nkolik umil postvajcch okolo se tomu hlasit zasmlo, a nkte dokonce vykikli posmn poznmky. Teba by ti taky dali kus masa, vyjednval Richard. Chtli po mn, abych tady dlala kurvu! ohradila se dvka. No dobe, dobe, vzdval se mladk. Dopil pivo, odloil korbel za dvee na podlahu a nacpal si zbytek kuecho stehna za koili. Poj, pobzela ho Aliena netrpliv, i kdy se opt ukzalo, e jakmile se mus o nem dohadovat se svm mladm bratrem, vdycky to na ni m uklidujc inek. Zjevn ho nijak zvl nepopudila pedstava, e po jeho seste nkdo chtl, aby se stala bhnou, ale souasn tak pli nelitoval toho, e mus opustit msto, kde lovku daj tolik piva a kuecho masa, kolik si ekne. umilov pochopili, e je konec legrace, a opt se zaali rozchzet, jen jedna postava se nehbala z msta. Byla to ta dobe obleen ena, kterou Aliena a Richard potkali ve vzen. Dala alnkovi penci a on ji oslovoval Meg. Dvala se na Alienu pohledem, v nm se zvdavost msila se soucitem. Aliena u byla pedem podrdn, jakmile ji nkdo zaal pozorovat, a tak jen vztekle odvrtila pohled. Vtom ji ena oslovila. Vy jste na tom patn, vi? zeptala se.

Laskav tn, kter en zaznl v hlase, Alienu piml, aby se otoila zptky. Ano, odpovdla po chvli. Moc patn. Vidla jsem vs v ali. Mj manel je tam zaven chodm ho navtvovat kad den. Pro jste tam li vy? Mme tam otce. Ale dovnit jste se neodvili. Nemme penze, abychom podplatili alnka. Meg se zadvala pes dvino rameno na dvee vedouc do nevstince. A proto jsi tady aby sis vydlala njak penze? zeptala se. Ano, ale nevdla jsem, o co jde, dokud Chudinko mal, peruila ji Meg. Moje Annie by byla v tvm vku, kdyby ila Co kdybyste li ztra rno se mnou do ale? Vyzkoume, jestli by se nm podailo Odo pemluvit, aby se pro jednou zachoval jako kesan a ustrnul se nad dvma strdajcmi dtmi. No to by bylo skvl! nadchla se dvka. Skuten ji to dojalo. spch pochopiteln nebyl zaruen, ale u vdom, e nkdo projevil ochotu jim pomoci, j vehnalo slzy do o. Meg do n vytrvale zabodvala pohled. U jste nco jedli? Ne. Richard ml nco v v tom dom. Tak pjdeme ke mn dom. Dm vm trochu chleba a maso. Vimla si Alienina vylekanho pohledu a dodala: A nebude za to muset vbec nic udlat. Aliena en vila. Dkuju, vydechla. ,Jsi moc hodn. Lidi na ns vtinou takhle hodn nejsou. Ani nevm, jak ti mm podkovat. Nelam si s tm hlavu, ekla Meg. Tak jdeme. Megin manel byl obchodnk s vlnou. Ve svm dom na jihu msta, bhem trh v krmku na triti a o velkm vronm trhu na hoe svatho Jilj skupoval ov rouna, kter mu pineli rolnci z okol. Cpal rouna do obrovskch vak na vlnu a ty skladoval ve stodole vzadu za domem. Do kadho vaku se vela vlna ze dvou set tyiceti ovc. Jednou za rok, kdy flandert tkalci poslali svoje nkup, aby sehnali mkkou a silnou anglickou vlnu, Megin manel jim prodal veker zsoby a zadil, aby vaky pevezla lo pes Dover a Boulogne do Brugg a Ghentu, kde se rouna mnila v prvotdn obleen a prodvala se za ceny, je byly pli vysok, ne aby o nich mohli uvaovat rolnci, kte pstovali ovce. Tohle vechno Meg vyprvla Alien a Richardovi pi veei. Usmvala se na n pitom smvem, kter kal, e a se dje cokoliv, nen to dvod, aby k sob lid pestali bt hodn.

Jejho manela obvinili, e krt svoje zbo na vze, co byl zloin, kter msto bralo velice vn, jeliko jeho blahobyt byl zaloen na dobr povsti msta, kde se obchoduje poctiv. Z toho, jak Meg o cel vci mluvila, zskala Aliena pocit, e Megin mu je nejsp vinen. Ale jeho neptomnost pro cel obchod mnoho neznamenala. Meg jednodue pevzala jeho roli. A v zim stejn mnoho prce nebylo: Meg podnikla jednu cestu do Flander, aby ujistila vechny obchodn partnery svho mue, e podnik b jako obvykle. Pak musela zadit opravu stodoly a pi t pleitosti ji nechala trochu zvtit. A zane sthn ovc, bude vlnu skupovat stejn, jako to dlal jej manel. U ji dokonce pes jistou skvrnku na manelov povsti pijali do mstskho cechu obchodnk, jeliko obchodnick rodiny ve mst mly ve zvyku navzjem si pomhat v tkch chvlch. A manelovu vinu se navc nikdy nepodailo prokzat. Richard a Aliena se najedli Megina jdla, popili jej vno a sedli s n u krbu a povdali si, dokud se venku nezaalo smrkat. Pak se vydali zptky do pevorstv, aby tam pekali noc. Aliena opt mla non mru. Tentokrt se j zdlo o otci. Ve snu sedl ve vzen na trn, byl vysok, bled a panovan jako obvykle, a kdy za nm Aliena pila, musela se mu uklonit, jako by pedstupovala ped krle. Kdy na ni promluvil, zle ji obvinil z toho, e ho opustila, nechala ho hnt v ali a sama se rozhodla t v nevstinci. Nespravedlnost takovho obvinn ji rozltila, a tak otci vztekle odsekla, e to on opustil ji. U se chystala dodat, e ji vydal na milost Williamu Hamleighovi, ale njak se j nechtlo otci vykldat, co j William provedl. Pak si vimla, e William je v mstnosti tak. Sedl na posteli a jedl z misky ten. Plivl na dvku pecku a zashl ji do tve, jen to tplo. Otce to rozesmlo, a tak po n zaal William hzet cel ten. Rozstkvaly se j po oblieji a po atech a dvka se dala do ple, jeliko aty byly sice star, ale byly to jedin aty, kter mla, a te byly cel pokryt vou z ten, jako kdyby je nkdo pockal krv. Zmocnil se j ve snu tak nesnesiteln smutek, e kdy se probudila a zjistila, e to nen skutenost, zalila ji vlna nesmrn levy. Pestoe skutenost tedy to, e se ocitli bez penz a bez domova byla daleko hor ne aty potsnn pezrlmi tenmi. trbinami ve stnch domu pro hosty se dovnit dralo svtlo ponajcho svitu. Vude okolo Alieny se probouzeli lid a pomalu zanali pechzet sem a tam. Brzy do domu veli mnii, oteveli dvee a okenice a vyzvali vechny, aby se odeli nasndat. Aliena a Richard chvatn zhltali jdlo a pak se vydali do Megina domu. ena u byla nachystan k odchodu. Pipravila koennou hovz peeni, kter mla jejmu manelovi zpjemnit veei. Aliena

pobdla Richarda, aby en pomohl hrnec nst. Alienu mrzelo, e nemaj nic, co by mohli pinst otci. Vbec ji to nenapadlo, ale i kdyby si na to vzpomnla, stejn nemohla nic koupit. Byla to nepjemn pedstava, e pro nj nic nemaj. Vydali se po Horn ulici, zadn branou vstoupili do hradu, proli kolem pevnosti a po svahu dol dorazili k ali. Aliena si vybavila, co j Odo vera odpovdl, kdy se ho zeptala, jestli je otec v podku. Nen, ekl alnk. Umr. V tu chvli si myslela, e pehn, aby je trochu potrpil, ale te se j zaaly zmocovat obavy. Obrtila se na Meg: Je n otec v podku? zeptala se.Nevm, moje drah, odpovdla Meg. Nikdy jsem ho nevidla. alnk kal, e umr. Ten chlap je protivn jako voda v botch. Nejsp to utrousil jen proto, aby ses tm trpila. Tak jako tak se to za chvli dozv. Alienu to nijak zvl neuklidnilo, pestoe Meg to kala s tmi nejlepmi mysly. Kdy vchzeli vraty do pekelnho a pavho ptm vznice, dvce se svralo srdce zkost. Odo si zahval ruce nad ohnm uprosted vstupn mstnosti. Kvl na Meg a zadval se na Alienu. Sehnala jsi penze? zeptal se j. Zaplatm za n, prohlsila Meg. Tady m dv pence, jednu za m a jednu za n. Odovi se do jeho tupho oblieje vloudil prohnan vraz. Za n t to bude stt dv pence jednu penci za kadho. Nebu takov pes, napomenula ho Meg. Koukej je tam pustit oba, nebo ti to polepm u cechu obchodnk a pijde o prci. No dobe, dobe, nemus hned vyhroovat, zabruel. Ukzal smrem ke klenutmu prchodu proraenmu do kamenn zdi po prav stran. K Bartolomjovi se jde tudy. Budete potebovat svtlo, poznamenala Meg. Z kapsy svho plt vylovila dv svky, zaplila je od ohn a jednu podala Alien. Ve tvi mla nesmrn ustaran vraz. Doufm, e bude vechno v podku, ekla a polbila dvku. Pak se otoila a rychle vyrazila do chodby vedouc opanm smrem. Dkujeme ti za penci! zavolala za n Aliena, ale Meg u zmizela v ptm chodby. Aliena se soustedn zadvala smrem, kter jim Odo oznail. Zvedla svku vysoko nad hlavu, prola pod klenbou a zjistila, e se dostala do mal, tvercov pedsky. Ve svtle svky uvidla troje tk dvee, vechny zaven na zvoru. Pmo ped vmi! zavolal za nimi Odo. Zvedni tu zvoru, Richarde, pikzala Aliena bratrovi.

Richard zvedl tkou devnou zvoru, vyhkl ji ze skob zaraench do zdi a opel ji o stnu. Aliena se opela do dve, aby je otevela, a honem vyslala k nebi tichou modlitbiku. V kobce byla tma, kterou naruovalo jen svtlo svky. Dvka ve dvech zavhala a snaila se rozpoznat pohybujc se stny. Smrdlo to tam, jako kolem latrny. Kdo to je? ozval se ze tmy njak hlas. Ote? odpovdla Aliena. Rozeznala temnou postavu sedc na podlaze pokryt slmou. Alieno? Znlo to, jako by mu nemohl vit vlastnm um. To je Aliena? Pipomnalo to otcv hlas, ale byl o hodn star. Aliena pistoupila bl a zvedla svku do vky. Mu vzhldl, svtlo mu dopadlo na obliej a dvka v dsu vyjekla. Otec byl st k poznn. Odjakiva byl huben, ale te pipomnal tm holou kostru. Byl pinav, zanedban a na sob ml jen hadry. Alieno! vydechl. Jsi to opravdu ty! Pokusil se usmt, ale pipomnalo to sp kleb hol lebky. Aliena propukla v pl. Nic ji nemohlo pipravit na otes, kter proila, kdy vidla, jak moc se otec zmnil. Ni tak stralivho by si sama od sebe v ivot nedokzala pedstavit. Okamit j bylo jasn, e otec umr: ten grzl Odo jim ekl pravdu. Ale jet pod byl naivu, jet trpl a jet byl dojemn astn, e vid svou dceru. Aliena si umiovala, e vydr bt klidn, ale te se naprosto pestala ovldat, padla ped otcem na kolena, stkala a nakala a jejm tlem lomcovaly mohutn vzlyky, kter vychzely hluboko z due. Vze se naklonil dopedu, poloil j ruce na ramena a hladil ji po zdech, jako by utoval dt plac nad rozbitm kolenem i polmanou hrakou. Nepla, kal nn. Te nepla, vdy jsi prv svho otce udlala tak astnm. Aliena ctila, jak j otec bere svku z ruky. A tenhle vysok mlad mu, to je Richard? zeptal se. Ano, ote, odpovdl Richard toporn. Aliena otce objala a ctila pod k kadou jeho kost, jako by byly nasypan do pytle. Mu postupn vysychal: pod k u neml skoro dn maso. Chtla mu nco ct, pr lskyplnch slov, je by ho utila, ale pro sam vzlyky ze sebe nedostala ani hlsku. Richarde, pokraoval otec, ty jsi ale vyrostl! U ti vyrazily vousy? Zrovna zaaly rst, ote, ale jet jsou moc dk. Aliena si uvdomila, e bratr m slzy na krajku a ze vech sil zpas s tm, aby se dokzal ovldat. Kdyby se zhroutil ped otcem, straliv by se sm ped sebou ponil. Otec by mu navc nejsp ekl, a

pestane vyvdt a kouk se chovat jako chlap, m by ho jen dorazil. Aliena zaala mt strach, jak se Richard zachov, a pestala plakat. Silou vle se vzpamatovala. Jet jednou k sob pitiskla otcovo dojemn vyzbl tlo. Pak se vymanila z jeho objet, utela si oi a vysmrkala se do rukvu. Jste oba v podku? zeptal se otec. Mluvil pomaleji ne obvykle a hlas se mu chvlemi zachvl. Jak jste to vechno zvldli? Kam jste se nasthovali? Nic mi o vs neekli to bylo snad nejhor muen, jak si na m mohli vymyslet. Ale zd se, e jste v podku zdrav a pi sle! To je skvl! Pi zmnce o muen Alienu napadlo, jestli otce doopravdy fyzicky trali, ale nezeptala se ho na to: bla se, co by j mohl vyprvt. Msto toho mu radji odpovdla na jeho otzku l: Jsme v podku, ote. Vdla, e kdyby mu ekla pravdu, zniilo by ho to. Rozbilo by to tenhle kehk okamik tst a naplnilo by to posledn dny jeho ivota mukami sebeobviovn. Bydleli jsme na hrad a Matthew se o ns staral. Ale te u tam nebydlte, namtl. Krl udlal z toho tlustho pitomce Percyho Hamleigha hrabte take mu spadl do klna i hrad, Tak otec o tom vdl. To je v podku, hlesla Aliena. prost jsme se odsthovali. Dotkl se jejch at, starch lnnch hadr, kter dvka dostala od lesmistrovy manelky. Co to je? zeptal se oste. Tys prodala svoje obleen? Pod jet mu to mysl, uvdomila si Aliena. Nebude vbec snadn ho oklamat. Rozhodla se, e mu st pravdy prozrad. Opustili jsme hrad trochu ve spchu, a tak nemme dn aty, piznala. A kde je Matthew? Pro nen s vmi? Thle otzky se obvala. Zavhala. Byla to kratik odmlka, ale otec si j viml. No tak! Nesna se pede mnou nco skrvat! osopil se na dvku s nznakem sv dvn autority. Kde je Matthew? Hamleighovi ho zabili, odpovdla konen Aliena. Ale nm neublili. Zatajila dech. Bude j to otec vit? Chudk Matthew, potsl otec zasmuile hlavou. Nikdy neuml podn bojovat. Doufm, e se dostal rovnou do nebe. Take jej vysvtlen pijal. Dvce se ulevilo. Odvedla hovor do mn nebezpench vod. Rozhodli jsme se, e se vydme do Winchesteru a podme krle, aby se o ns njak postaral, jene on To nem smysl, peruil ji otec rzn, ne mu mohla vysvtlit, pro se jim nepodailo ped krle pedstoupit. Ten pro vs nic neudl.

Alieny se otcv pohrdliv tn dotkl. Dlala, co bylo v jejch silch, a i kdy to nevylo, chtla slyet sp: Dobr npad, ne: To byla koda asu. Otec nikdy neel daleko pro vtku a vdycky etil chvlou. U bych na to mla bt zvykl, pomyslela si. Poslun se zeptala: A co bychom mli podniknout te, ote? Bartolomj si poposedl, aby se lpe uvelebil, a ozvalo se kovov cinknut. Aliena si s hrzou uvdomila, e otec je spoutan v etzech. Naskytla se mi jedna jedin pleitost schovat njak penze, ekl. Nebyla to kdovjak ance, ale musel jsem po n shnout. V opasku pod koil jsem ml padest byzanti. Dal jsem ten opasek knzi. Padest byzanti! vydechla dvka pekvapen. Byzantius byla zlat mince. Tyhle mince se nerazily v Anglii, nbr pochzely z Byzance. Aliena jet nikdy nevidla pohromad vc ne jednu minci. Takov byzantius vydal za dvacet tyi stbrnch penci. Padest byzanti, to bylo prav bohatstv, ani to neumla spotat. Ktermu knzi? zeptal se Richard vcn. Otci Ralphovi z kostela svatho Michaela u severn brny. Je to hodn lovk? zeptala se Aliena. Doufm, e ano. Vlastn nevm. Ten den, kdy m Hamleighovi pivezli do Winchesteru, tsn ne m sem zaveli, ocitl jsem se s nm najednou na chvilinku o samot. Vdl jsem, e je to moje jedin ance. Dal jsem mu opasek a prosil ho, aby ho schoval pro vs. Padest byzanti je vc ne pt liber stbra. Pt liber. Sotva Alien tahle novinka dola, dvka si uvdomila, e penze zmn cel jejich postaven. U nebudou na mizin, u nebudou muset t z ruky do st. Budou si moci koupit chleba a ona si pod pr bot, kter vymn za tyhle nesnesiteln devky. A kdyby potebovali nkam vyrazit, budou si mon moci dovolit i prek levnch ponk. Vechny jejich obte to nevye, ale alespo je to zbav toho dsivho pocitu, e se kadou chvli mou ocitnout na hranici ivota a smrti. Ona nebude muset v jednom kuse myslet na to, jak se s bratrem oba udr naivu. Msto toho bude moci soustedit mylenky na nco uitenjho teba na to, jak dostat otce z tohoto dsnho msta. A co mme dlat, a ty penze dostaneme? zeptala se. Musme t pece njak osvobodit. J u se ven nedostanu, prohlsil chraplavm hlasem. Na to zapome. Kdybych u tak jako tak neumral, povsili by m. Aliena vyjekla. Jak me otec takhle mluvit? Pro jsi z toho tak vyjukan? podval se na ni. Krl se m mus njak zbavit, ale takhle m nebude mt na svdom.

Ote, ozval se Richard, kdy je krl pry, tak tohle msto nikdo podn nehld. Sta pr mu, na kter se mu spolehnout, a dostanu t ven. Aliena vdla, e nic takovho nepad v vahu. Richard neml schopnosti ani zkuenosti na to, aby pipravil osvobozen, a byl pli mlad na to, aby nkoho pesvdil, e ho m nsledovat. Dvky se zmocnily obavy, e otec Richarda ran njakou ironickou poznmkou, ale Bartolomj jen poznamenal: To t nesm ani napadnout Jestli sem vraz, odmtnu s tebou jt pry. Aliena moc dobe vdla, e s otcem se nem cenu dohadovat, jakmile jednou dospje k njakmu rozhodnut. Ale pedstava, e doije posledn dny ivota v thle zapchajc kobce, j rvala srdce. Pesto mla pocit, e se pinejmenm mohou postarat, aby tam ml trochu pjemnj prosted a vt pohodl. Jestli tu hodl zstat, prohlsila, mohli bychom to tu alespo trochu poklidit a pinst ti sem ist rkos. A kad den ti meme nosit tepl jdlo. Taky ti sem dodme njak svtlo a mon bychom ti mohli nkde vypjit bibli, aby sis mohl st. Ml bys tu mt ohe Dost! zavrel. Nic z toho neudlte. Nedovolm, aby moje dti mrhaly asem na to, e se budou potloukat po ali a ekat, a jeden star mu ume. Alien znovu vhrkly slzy do o. Pece t tady nememe jen tak nechat! vzlykla zoufale. Nevmal si j. Byl to jeho obvykl zpsob, jak jednat s lidmi, kte mli tak mlo rozumu, e se mu pokoueli vzept. Tvoje zesnul matka mla sestru. To je tvoje teta Edith. ije se svm manelem rytem ve vesnici, kter se jmenuje Huntleigh a le na cest do Gloucesteru. Vydte se tam. Alienu napadlo, e takhle by mohli otce stle jet alespo obas vdat. A on by teba dovolil svm pbuznm z maneliny strany, aby mu trochu zpjemnili ivot. Pokusila se vybavit si njakou vzpomnku na tetu Edith a strce Simona. Nevidla je od t doby, co umela matka. Nejasn ped sebou vidla hubenou, nervzn enu podobnou mamince a velkho, srdenho mue, kter hodn jedl a bezuzdn pil. Postaraj se o ns? zeptala se nejist. Urit. Jste pece jejich krev. Alienu tak napadlo, jestli je to pro skromnho ryte dostaten dvod, aby si pustil do domu dva hladov krky. Otec ale tvrdil, e bude vechno v podku, a ona mu pece vila. Co tam budeme dlat? zeptala se.

Richard se stane strcovm panoem a nau se, co vechno mus umt podn ryt. A ty bude dlat tet Edith dvorn dmu, dokud se nevd. Bhem hovoru se Alieny zmocnil pocit, jako by dlouh mle nesla tk bemeno a nezaznamenala, jak moc ji bol zda, dokud ho neshodila na zem. Kdy se te ujal velen otec, mla najednou dojem, e odpovdnost, kterou nesla na svch bedrech v pedchzejcch dnech, byla mnohem vt, ne jakou dokzala unst. Vdy on byl nemocn a leel tady v ali, a pitom dovedl celou situaci zvldnout a ml dostatenou autoritu! Tenhle pocit ji uklidoval a otupoval hrany jejho smutku, jeliko j najednou pipadalo zbyten dlat si starosti o nkoho, kdo pevzal velen. Otec se v tu chvli zaal chovat jet panovanji. Ne odejdete, chci, abyste tady sloili psahu. To Alienu okovalo. Otec byl odjakiva sveepm odprcem skldn psah. Sloit psahu znamen vystavit vlastn dui nebezpe, kval. Nikdy neskldej psahu, pokud si nejsi naprosto jist, e radi zeme, ne abys ji poruil. Vdy i tady, ve vzen, se ocitl kvli psaze: ostatn lechtici svoje slovo poruili a pijali tpna za krle, zatmco tatnek to odmtl. Radi zeme, ne aby poruil psahu, take tu te umr. Podej mi me, obrtil se Bartolomj na Richarda. Richard vytasil me a podal ho otci. Otec se zbran chopil, otoil ji proti sob a naphl k dtem jej hlavici. Klekni si, vyzval syna. Richard si ped otcem klekl. Polo ruku na k, vyzval chlapce a pak se odmlel, jako by sbral slu. Vzpt promluvil hlasem, kter znl jako hlahol zvon: Psahej pi Bohu vemohoucm, Jei Kristu a vech svatch, e nespoine, dokud se nestane hrabtem ze Shiringu a pnem veker pdy, kter mi nleela. Alienu to pekvapilo, a se j zatajil dech. Pedpokldala, e po nich otec bude dat njak veobecn slib, jako teba, aby vdycky kali pravdu a bli se Boha. Jene to dopadlo jinak otec ukldal Richardovi naprosto konkrtn kol, navc takov, kter lovku mohl zaplnit cel ivot. Richard se zhluboka nadechl a promluvil roztesenm hlasem: Psahm pi Bohu vemohoucm, Jei Kristu a vech svatch, e nespoinu, dokud se nestanu hrabtem ze Shiringu a pnem veker pdy, kter ti nleela. Otec vydechl, jako by prv dokonil obtn kol. Pak ale pekvapil Alienu znovu. Obrtil se na ni a naphl k n hlavici mee. Psahej pi

Bohu vemohoucm, Jei Kristu a vech svatch, e se bude o svho bratra Richarda starat, dokud nespln svj slib. Alienu obestel pocit osudov marnosti. Tak tohle je tedy jej budoucnost: Richard m pomstt otce a ona se m starat o Richarda. I pro ni to nakonec bude svm zpsobem odveta, jeliko stane-li se Richard hrabtem, pijde William Hamleigh o sv ddictv. Hlavou se j mihla mylenka, e j se nikdo nezeptal, jak si pedstavuje svj dal ivot. Ale tahle blzniv mylenka zapadla stejn rychle, jako se vynoila. Tohle je prost jej dl a je to pimen a vhodn dl. Vlastn proti tomu nic nemla, jen si uvdomovala, e jde o osudov okamik, a zmocnil se j pocit, jako by se za n zavraly njak dvee, a stezka, po n se budou jej dal kroky ubrat, jako by byla jednou provdy stanovena. Poloila dla na k mee, aby sloila psahu. Promluvila neekan pevnm a odhodlanm hlasem. Psahm pi Bohu vemohoucm, Jei Kristu a vech svatch, e se budu o svho bratra Richarda starat, dokud nespln svj slib. Pokiovala se. A je to, pomyslela si. Sloila jsem psahu, a pokud bych ji mla poruit, nezbv mi ne radji umt. Ta pedstava v n probouzela jaksi bojovn uspokojen. Tak, pikvl otec a hlas u ml zase slab jako pedtm. A te u nen poteba, abyste sem jet nkdy chodili. Aliena nemohla uvit, e to mysl vn. Strc Simon ns sem urit vezme, abychom se na tebe pijeli podvat, zaala drmolit, protoe budeme chtt vdt, jestli jsi v podku a jestli ti dvaj dost Ne, peruil ji tvrd. Dostali jste kol, kter muste splnit. Nemete ztrcet sly tm, e budete chodit na nvtvy do ale. Opt v jeho hlase zaslechla nestupn tn, kter ji varoval, e nem cenu odporovat, ale nemohla si pomoci a znovu se vzepela otcovo rozhodnut j pipadalo pli krut. Tak nm dovol, abychom t mohli navtvit jet alespo jednou a pinst ti nco pro poten! vyhrkla. Nestojm o dn poten. Prosm Ani jednou. Vzdala to. Vdycky byl na sebe pinejmenm stejn tvrd jako na ostatn. Tak dobe, pikvla, ale pipomnalo to sp jen vzlyk. U byste mli jt, poznamenal otec. U? Ano. V tomhle mst vldne zoufalstv, platky a smrt. Vidl jsem vs, zjistil jsem, e jste v podku, a slbili jste mi, e zskte zptky, co jsem j ztratil, a jsem spokojen. Te u me moje tst zhatit jen

to, kdybych vs vidl, jak pltvte asem na nvtvy v ali. Tak bte. Tati, to ne! brnila se Aliena, ale vdla, e to nen k niemu. Poslouchej, oslovil ji a v hlase mu konen zaznlo trochu nhy. Proil jsem dstojn ivot a te m ek smrt. U jsem se vyzpovdal ze svch hch. Jsem pipraven vstoupit na vnost. Modlete se za mou dui. A bte u. Aliena se k nmu sklonila a polbila ho na obo. Jej slzy mu voln stkaly po oblieji. Sbohem, tatnku mj drah, zaeptala. Pak se zvedla a narovnala. Richard se sehnul a polbil sedcho mue. Sbohem, ote, ekl rozechvlm hlasem. A vs Bh oba doprovz a a vm pome splnit vae sliby, prohlsil otec. Richard mu tam nechal svku. Pak on i jeho sestra vyli ze dve. Na prahu se Aliena otoila a zadvala se zpt do mihotajcho se svtla. Na otcov neuviteln vyzblm obliej uvidla odhodlan vraz, kter tak dobe znala. Dvala se na nj tak dlouho, dokud j slzy nezastely pohled. Pak se otoila, prola vstupn prostorou vznice a vykroila pod oteven nebe. III Vedl je Richard. Aliena byla mrkotn zrmutkem. Pipadalo j, jako by otec byl u mrtev. Ale bylo to hor, protoe otec jet pod trpl. Slyela, jak se j Richard pt, kterm smrem maj jt, ale nevnovala mu dnou pozornost. Vbec nepemlela o tom, kam jdou, dokud se nezastavila ped malm devnm kostelkem, ke ktermu pilhala nahnut chajda. Aliena se rozhldla kolem sebe a uvidla, e se ocitli v chud tvrti rozpadajcch se domk a pinavch ulic, po nich vztekl psi prohnli krysy mezi oputnmi bosmi dtmi, kter si hrly v blt. To bude urit kostel svatho Michaela, poznamenal Richard. Ta nahnut che pilhajc ke kostelku, to bude urit domek,kde bydl knz. Staven mlo jen jedno okno s okenic. Dvee byly oteven. Richard a Aliena veli dovnit. Uprosted jedin mstnosti v dom uvidli ohe. Jinak tam stl u jen nahrubo stluen stl, pr idl a v rohu soudek na pivo. Podlaha byla pokryt rohoemi. U ohn sedl jaksi mu a popjel z velkho hrnku. Byl to mal, huben lovek, mohlo mu bt tak kolem padestky, ml erven nos a dk ediv vlasy. Na sob ml bn obleen pimen pro vedn den, pinavou rochetu, hndou kutnu a devky. Otec Ralph? zeptal se Richard nejist.

A jestli ano? odpovdl knz otzkou. Aliena si povzdechla. Pro si lid jet pidlvaj obte, kdy je jich na svt u tak dost? Nemla ale u dost sil na to, aby se prala s vlastn mizernou nladou, a tak nechala thu hovoru na Richardovi, kter na muovu otzku navzal: Znamen to, e ano? Odpov pila naprosto neekan odjinud. Zvenku se ozval njak hlas, kter volal: Ralphe? Jsi tam? Vzpt vela do che jaksi ena ve stednch letech a podala knzi krajc chleba a velkou msu neho, co vonlo jako masov vvar. Tentokrt vn masa zcela vjimen nezpsobila, e by se Alien zaaly sbhat sliny: byla tak otupl, e ani nectila hlad. ena nejsp patila mezi obyvatele Ralphovy farnosti, jeliko na sob mla stejn chatrn obleen jako on. Beze slova si od n vzal chlb i msu a dal se do jdla. ena se bez valnho zjmu podvala na Alienu a Richarda a opt vyla ven. Tak, ote Ralphe, ozval se znovu Richard, jsem syn Bartolomje, bvalho hrabte ze Shiringu. Mu pestal jst a zadval se na i n. Ve tvi se mu obrela nechu a nco, co Aliena nedokzala rozeznat strach? Vina? Opt soustedil pozornost na jdlo, ale zamumlal: Co ode mne chcete? Alienou zalomcoval nhl poryv strachu. Vak v, co chceme, odpovdl Richard. Nae penze. Padest byzanti. Nevm, o em mluv, pokril rameny knz. Aliena na nj zrala a nechtla vit vlastnm um. Tohle pece nen mon. Otec pro n nechal penze u tohoto knze pece jim to sm ekl! A otec se v takovch vcech nikdy nemlil. Richard zbledl v oblieji. Jak to mysl? zeptal se. Myslm to tak, e nevm, o em mluv, zopakoval otec Ralph. A te koukejte vypadnout. Nabral si dal lci masovho vvaru. Ten chlap pochopiteln lhal, o tom nebylo sporu. Jene co s tm mohli udlat? Richard na nj tvrdohlav dorel. Mj otec mi u tebe nechal penze padest byzanti. ekl mi, e je dal tob. Kde jsou? Tvj otec mi nic nedal. ekl mi, e ti je V tom ppad lhal. Jestli si mohli bt nm jisti, tak tm, e otec nelhal. Aliena poprv promluvila: Lh jsi ty a my to vme. Ralph pokril rameny. Tak si stujte erifovi. Kdy to udlme, bude mt na krku podn prvih. V tomhle mst usekvaj zlodjm ruce. Na tvi sedcho knze se na okamik mihl strach, ale vzpt byl pry a muova odpov byla zpupn: V tu chvli to bude moje slovo

proti slovu uvznnho zrdce pokud v otec zstane tak dlouho naivu, aby vbec mohl svdit. Aliena si uvdomila, e knz m pravdu. Nemli dnho nezvislho svdka, kter by dosvdil, e otec pedal penze prv Ralphovi, protoe lo o to, aby k pedn dolo v tajnosti. Aby se penz nezmocnil krl, Percy Hamleigh ani dn jin z tch mrchorout, kte se zanou sltat na koist, jakmile vyct, e je pobl znien lovk. Aliena si s hokost uvdomila, e jsou na tom stejn jako v lese. Lid mou ji i Richarda bezostyn okrdat, jeliko maj co do inn s potomky zavrenho lechtice. Pro se tch lid vlastn bojm? ptala se sama sebe vztekle. Pro se oni neboj m? Richard se na ni podval a tie se zeptal: M pravdu, e jo? M, pisvdila nenvistn. Chodit s tm za erifem nem prost cenu. V tu chvli si vzpomnla na jedin ppad, kdy se nkdo bl j: tam v lesch, kde bodla toho tlustho lotra, a jeho kumpn vzal strachy nohy na ramena. Tenhle knz nen o nic lep ne ten padouch. Jene je star a dost slab a nejsp ho nikdy ani nenapadlo, e bude stt tv v tv svm obtem. Teba je i trochu vystraen. Tak co s nm udlme? zeptal se Richard. Aliena podlehla nhlmu a vraednmu npadu. Zaplme mu dm nad hlavou, prohlsila. Pokroila doprosted mstnosti a devky rozkopala ohe, a se hoc polena rozltla kolem. Rohoe kolem ohnit okamit vzplly. No tak! zajeel Ralph. Napl vstal ze idle, upustil chleba na zem a polvku si vylil z misky do klna. Ne se ale mohl pln zvednout, Aliena stla u nj. V tu chvli se u vbec neovldala. Jednala bez pemlen. Strila do knze, a pepadl pes idli a skonil na podlaze. Pekvapilo ji, jak snadno ho dokzala srazit. Skoila po nm, klekla si mu na prsa a sevela ho rukama. Byla vzteky bez sebe. Sklonila se k nmu a zblzka mu zavala do oblieje: Ty prolhan, bezbon, pohansk zlodji, j t tady uplm! Podval se stranou a zniehonic se tvil jet o poznn vydenji. Aliena se koukla tm smrem, aby zjistila, co ho tak vydsilo, a uvidla, e Richard tasil me a chyst se zasadit muovi rnu. Knzv upadan obliej zblel a povalen mu jen zaeptal: Ty jsi bel To ty jsi ukradl ubohm dtem penze! Koutkem oka zahldla klacek, kter na jednom konci jasn hoel plamenem. Shla po nm a hoc konec piblila mui k oblieji. Te ti postupn vyplm oi, prohlsila, jedno po druhm. Nejdv lev oko To ne, prosm, zaeptal. Prosm vs, neubliujte mi.

Alienu a zaskoilo, s jakou rychlost se knz zhroutil. Uvdomila si, e vude kolem n ho rkosov rohoe. Tak kde jsou penze? zeptala se ho tnem, kter najednou znl pln vcn. Knz byl stle jet strachy bez sebe. V kostele, odpovdl. Kde pesn? Pod kamenem za oltem. Aliena vzhldla k Richardovi. Hldej ho, pikzala bratrovi. Jdu se tam podvat. Jestli se pohne, zabij ho. Allie, podval se mladk vystraen kolem sebe. Ten dm sho. Aliena dola do rohu mstnosti a zvedla vko zakrvajc soudek. Byl do poloviny pln piva. Dvka chytila soudek za okraj a pevrhla ho. Pivo se rozlilo po podlaze, vsklo se do rohoi a udusilo plameny. Aliena vyla z domku. Vdla, e byla skuten pipravena vyplit knzovi oi, ale msto aby se za to stydla, pemohl ji pocit vlastn moci. Byla rozhodnut pedvdt lidem, e ji nemaj povaovat za ob, a dokzala si, e se j me podait tohle rozhodnut naplnit. Rznm krokem dola ke kostelu a opela se do dve. Zajioval je mal zmek. Mohla se vrtit k Ralphovi a podat ho o kl, ale msto toho vythla z rukvu dku, vrazila ost do trbiny mezi veejemi a zmek zlomila. Dvee se rzem rozletly a dvka vpochodovala dovnit. Byl to ten nejchud kostel, jak kdy vidla. Krom olte tam nestl dn nbytek a stny nezdobilo nic jinho ne hrub malby namalovan na prknech nablench vpnem. V jednom rohu mihotav pllo jedin svtlko, ozaujc soku, je mla nejsp pedstavovat svatho Michaela. Alienin vtzoslavn pocit na chvli zkalilo poznn, e pro tak chudho mue, jako je otec Ralph, muselo pt liber pedstavovat neodolateln pokuen. Vzpt ale zapudila veker soucit z mysli. Podlaha v kostele byla hlinn, jen za oltem nala jedin velik plack. Jako skr byl dost npadn, ale nikoho by pochopiteln nenapadlo vykrst tak zjevn chudik kostelk. Aliena piklekla na jedno koleno a pokusila se kmen odsunout. Byl tak tk, e s nm nedokzala pohnout. Zaala mt strach. Na Richarda se nedalo spolehnout, e doke uhldat knze donekonena. Ralphovi by se mohlo podait utct a pivolat pomoc, a pak by Aliena musela dokazovat, e penze doopravdy jsou jej. To by ovem bylo to nejmen vdy se mezitm pokusila zabt knze a vloupala se do kostela. Uvdomila si, e se ocitla na nesprvn stran zkona, a strachy j pebhl mrz po zdech. Nval strachu j dodal dvojnsobnou slu. S nadlidskm silm se j podailo pohnout kamenem o njak dva palce do strany. Uvidla asi stopu hlubokou jamku. Dokzala kmen poodstrit jet o kousek dl.

V jamce zahldla irok koen opasek. Shla dovnit a vythla opasek ven. Tak! pochvlila se nahlas. To bychom mli. Vdom, e pemohla neestnho knze a zskala zptky otcovy penze, j pinelo nesmrn pocit uspokojen. Kdy vstala, uvdomila si, e jej vtzstv asi nebude tak pln jednoznan: opasek byl podezele lehk. Na jednom konci ho rozepnula a mince z nj vysypala. Napotala jich jen deset. Deset byzanti mlo cenu libry zlata. Kam se podl zbytek? Otec Ralph ho utratil! Dvky se opt zmocnil vztek. Na celm svt j nepatilo nic jinho ne tyhle otcovy penze, a ten chmatck knz j z toho tyi ptiny ukradl. Vypochodovala z kostela a cestou si. s opaskem mvala. Na ulici ji potkal njak kolemjdouc, a kdy se j zadval do oblieje, zstal zrat, jako by na jejm vrazu bylo nco v nepodku. Vbec si toho nevmala a vela do knzova domu. Richard stl nad lecm otcem Ralphem a ost mee mu tiskl na hrdlo. Sotva Aliena vrazila dovnit, zajeela na knze: Kde je zbytek otcovch penz? Jsou pry, zaeptal knz. Klekla si svatmu mui vedle hlavy a namila mu hrot dky do tve. Kde pry? zeptala se. Utratil jsem je, piznal se hlasem, kter mu peskakoval strachy. Aliena touila mue bodnout, zmltit nebo hodit do eky. Jene ani jedno by cel vci moc nepomohlo. Urit mluvil pravdu. Podvala se na pevren soudek. Opilec me spotebovat podn mnostv piva. Mla pocit, e se j hlava rozsko beznadj. Kdybych vdla, e za n nco utrm, usekla bych ti ob ui, zasyela mui do oblieje. Zral na ni, jako by byl pesvden, e ho dvka o ui tak jako tak piprav. Tak tys prachy utratil, ozval se Richard se strachem v hlase. Vezmeme si, co zbylo, a vypadneme. Vlastn m pravdu, uvdomila si Aliena neochotn. Vztek z n zaal vyprchvat a zbyl po nm jen pocit hokosti. Kdy budou dl knze strait, u tm nic nezskaj, a m dle u nj zstanou, tm vc budou riskovat, e nkdo vejde, nachyt je tam, a budou z toho mt jen problmy. Vstala. Tak dobe, pikvla. Nacpala zlat mince zptky do opasku a pipnula si ho pod pltm kolem pasu. Pak ukzala prstem na otce Ralpha. Jednoho dne se sem mon vrtm a zabiju t, zahrozila mu. Pak vyla ven.

Rzovala zkou ulikou pry. Richard ji chvatnmi kroky dohnal. Byla jsi skvl, Allie! zvolal naden. Vydsila jsi ho mlem k smrti a dostala jsi z nj ty penze! Pikvla. To je fakt, pitakala s hokost v hlase. Pod jet byla cel napjat, ale sotva ji opustil vztek, vystdal ho pocit porky a beznadje. Co si koupme? dotral na ni bratr nedokav. Jen trochu jdla na cestu. Nepodme si kon? Za jednu libru sotva. Tak bychom si alespo mohli koupit boty. Zamyslela se nad tm. Devky ji nesnesiteln tlaily, ale zem byla pli studen, ne aby bylo mon jt bez nich. Jene boty jsou drah a Alien se nechtlo tak rychle penze utratit. Ne, rozhodla se hned. J bez bot jet pr dn vydrm. Nechme si penze na pozdji. Richard byl zklamn, ale nechtl se seste, kter se chopila veden, vzept. Co si koupme k jdlu? zeptal se. Nekvaen chleba, tvrd sr a vno. Nedme si pr kol? Jsou pli drah. Ach jo. Na chvilku se odmlel, ale pak se opt ozval: Ty jsi hrozn nabruen, Allie. Aliena si povzdechla. J vm, pikvla. A hned si pomyslela: Pro jsem vlastn takov? Mla bych na sebe bt pyn. Dostala jsem ns pry z hradu, ubrnila jsem bratra, nala otce a zskala penze. Jo, a vrazila jsem jednomu tlustmu lotrovi dku do bicha a pimla vlastnho bratra, aby ho dorazil. A taky jsem vzala hoc klacek a mvala jm ped obliejem farovi a byla jsem odhodlan vyplit mu oi. To je kvli otci? zeptal se Richard soucitn. Nen, odpovdla Aliena. To je kvli mn. Aliena litovala, e si nekoupili boty. Na cest do Gloucesteru la v devcch tak dlouho, a j zaaly nohy krvcet, pak se zula a pokraovala bos, dokud dokzala snet zimu, a pak si devky opt nazula. Zjistila, e j pomh, kdy se nedv na nohy: jakmile pohldla dol a uvidla bolky a krev, hned ji to bolelo vc. V kopcch vidli spousty chudch staven, kde vesnian obdlvali sotva jeden akr pdy, kde jim rostl oves i ito a kde si dreli pr vychrtlch domcch zvat. Aliena mla dojem, e u mus bt nkde pobl Huntleighu, a tak se zastavila na okraji jedn vesnice a oslovila rolnka, kter zrovna sthal ovci v mal ohrad vedle nzkho stateku

postavenho z propletench ty a vtv omazanch hlnou. Zaklesl ovci hlavu do devn konstrukce jako do kldy a noem s dlouhm ostm j oezval rouno. Dal dv ovce nervzn podupvaly hned vedle a jin u byla osthan a o kus dl spsala trvu. Ve studenm vtru psobila dojmem, e je nah. Na sthn je trochu brzy, poznamenala Aliena. Vesnian se na ni zadval a dobrosrden se usml. Byl to mlad mu se zrzavmi vlasy a pihovatm obliejem. Rukvy koile ml vykasan, take bylo vidt, jak m chlupat pae. To jo, pikvl, jene j potebuju penze. Je lep, kdy ovcm bude zima, ne abych j umel hlady. Kolik za to dostane? Penci za jedno rouno. Jene musm jt a do Gloucesteru, abych vbec nco utril, take cel den nebudu dlat na poli. A pitom je jaro a venku je pod tolik prce. Stoval si na osud, ale pesto mluvil docela vesele. Co je tohle za vesnici? zeptala se ho Aliena. Pespoln j kaj Huntleigh, odpovdl mladk. Rolnci nikdy neuvaj jmno vesnice kaj j prost jen vesnice. Jmna jsou jen pro pespoln. Co jste za? zeptal se s upmnou zvdavost. Jsem nete Simona z Huntleighu, odpovdla Aliena za oba. No ovem. Najdete ho v tom velkm dom. Vrate se o pr yard zptky po cest a pak zahnte na pinu mezi poli. Dkuju ti. Vesnice leela uprosted mezi zoranmi poli jako podsvine v blt. Skldala se z njakch dvaceti malch staven obklopujcch velkou usedlost, je ovem nebyla o moc vt ne statek spnho rolnka. Teta Edith a strc Simon nebyli podle veho pehnan bohat. Ped jejich lechtickm sdlem postvalo nkolik mu a pr kon. Jeden z mu vypadal jako pn: ml na sob arlatov pl. Aliena si ho podn prohldla. Od chvle, kdy strce Simona naposledy vidla, ubhlo u njakch dvanct i tinct let, ale pesto mla pocit, e je to on. Ve vzpomnkch j utkvlo, e je to obrovit chlap. Te vypadal o nco men, ale to bylo nepochybn tm, e Aliena mezitm vyrostla. Navc ml prodl vlasy a dvojitou bradu, na kterou si nevzpomnala. Pak ho uslyela, jak k: Tahle potvora je hodn vysok v kohoutku, a hned poznala jeho kaplav, trochu dchavin hlas. Postupn se j ulevilo. Od thle chvle dostanou najst, budou mt co na sebe, nkdo se o n bude starat a nkdo je bude chrnit: je konec s nekvaenm chlebem, s tvrdm srem a s pespvnm po stodolch. U je neek trmcen po cestch s jednou rukou na jlci dky. ek ji mkk postel, nov aty a k veei podn kus peenho hovzho.

Strc Simon zachytil jej pohled. V prvn chvli nepoznal, koho m ped sebou. To se podvejme, upozornil mue, kte stli kolem nj. Pila ns navtvit jedna pohledn dveka a s n jeden pano. Pak se jeho vraz o trochu zmnil, a Aliena pochopila, e jsou mu oba njak povdom. J vs znm, co? zeptal se. Ano, strku Simone, zn, pikvla. Trhl sebou, jako by ho nco k smrti vydsilo. U vech svatch! Tohle je hlas ducha ze zhrob! Aliena nechpala, co se dje, ale on j to o chvli pozdji vysvtlil. Doel k n, tvrd se na ni zadval, jako kdyby ped sebou ml kon a hodlal se mu podvat na zuby, nae prohlsil: Tvoje matka mla pln stejn hlas jako kdy ukapv med ze dbnku. A navc jsi stejn krsn jako ona, Kriste Jei. Zvedl ruku, aby ji pohladil po tvi, ale dvka honem udlala krok zptky, aby na ni nedoshl. A souasn jsi stejn netykavka jako tvj zatracen otec, to je hned vidt, dodal vzpt Simon. Potm, e vs sem poslal, co? Aliena se najeila. Nezamlouvalo se j, e nkdo mluvil o Bartolomji jako o jejm zatracenm otci. Jene kdyby se ohradila, Simon by to bral jako dal dkaz, e doopravdy je netykavka. A tak se radji kousla do jazyka a poslun odpovdla: Ano. ekl, e se o ns s tetou Edith postarte. Tak to se mlil, poznamenal strc Simon. Teta Edith je po smrti. A to nen vechno. Kvli tomu, co tvj otec napchal, jsem piel o polovinu pdy, kter se zmocnil ten tlust darebk Percy Hamleigh. Deme tady te bdu s nouz. Take se mete rovnou otoit a vyrazit zptky do Winchesteru. J vs tady nechci. Aliena zstala jako opaen. imonv postoj j pipadal pli tvrd. Jsme pece tvoje krev! namtla. Ml v sob dost slunosti, aby se zatvil provinile, ale jeho odpov pesto byla drsn: Nejste moje krev. Tys kdysi byla nete m prvn eny. I kdy byla Edith jet naivu, moc si sv sestry neuila, protoe to nedovolil ten nadut chrapoun, kterho si tvoje matka vzala. Budeme pracovat, ebronila Aliena. Jsme oba ochotni eti dechem, skoil j do ei. Prost vs tady nechci. Aliena se nemohla vzpamatovat. Simon byl naprosto neoblomn. Bylo jasn, e nem cenu se s nm dohadovat, ani ho prosit. Jene ona zaila u tolik podobnch zklamn a odmtnut, e z toho byla sp otrven ne smutn. Jet ped tdnem by ji takov zachzen dohnalo k slzm. Te mla pocit, e by imonovi nejradj plivla do tve. A se Richard stane hrabtem a dostaneme n hrad zptky, vzpomenu si na tuhle chvli, prohlsila. Simon se rozesml. A budu t tak dlouho?

Aliena se rozhodla, e u nebude dl otlet a nenech se uret. Jdeme, obrtila se na Richarda. Musme se o sebe postarat sami. Strc Simon se od nich stejn u odvrtil a dl se vnoval hebci s vysokm kohoutkem. Mui, kte kolem nj stli, se tvili trochu zaskoen. Aliena a Richard se vydali pry. Kdy byli spolehliv mimo doslech, Richard se neastn zeptal: Co si te poneme, Allie? Ukeme tmhle bezcitnm lidem, e jsme lep, ne si mysl, odpovdla zachmuen, ale nemluvila z n odvaha, byla prost jen pln nekonen nenvisti ke strci imonovi, k otci Ralphovi, k alnkovi Odovi, k lotrm v lese, k lesmistrovi a ze veho nejvc k Williamu Hamleighovi. Je dobe, e mme ty penze, poznamenal Richard. Bylo to dobe. Jene penze jim nevydr vn. Nememe je jen tak utratit, prohlsila dvka, kdy rzovali zptky k hlavn cest. Kdy si za n budeme kupovat jen jdlo a podobn vci, budeme zase na dn, jakmile nm dojdou. Musme s nimi nco podniknout. To je snadn, pikvl Richard. Podle m bychom si mli koupit ponka. Zstala na nj zrat. Dl si legraci? Chlapec se ale ani trochu neusmval. Prost nechpal, o co jde. Nemme dn postaven, nemme titul ani pdu, zaala mu trpliv vysvtlovat. Krl nm nepome. Jako dlnky ns nikdo nepijme zkoueli jsme to ve Winchesteru a nikdo o ns nestl. Jene se njak musme ivit a udlat z tebe ryte. Aha, pikvl. No jasn. Vidla na nm, e mu to moc jasn nen. Potebujeme se prosadit v njakm povoln, kter ns uiv a d nm alespo nadji, e jednou vydlme dost penz, abychom ti mohli koupit podnho kon, zkusila to jet jednou. Chce tm ct, e bych ml jt k njakmu emeslnkovi do uen? Aliena zavrtla hlavou. Mus se stt rytem, ne tesaem. U jsi nkdy potkal nkoho, kdo nic neuml, a pitom ml zajitn ivobyt? Ano, odpovdl Richard neekan. Meg ve Winchesteru. Ml pravdu. Meg prodvala vlnu, akoliv se nikdy nic takovho nevyuila. Jene Meg m krmek na trhu, upozornila ho sestra. Minuli zrzavho rolnka, kter jim pedtm ukzal cestu. tyi osthan ovce se u psly na louce a jejich majitel zrovna stahoval rouna do balk a pevazoval je provazem upletenm z rkos. Vzhldl od prce a zamval jim. Prv lid, jako je on, tahali svou vlnu do mst a tam ji

prodvali obchodnkm s vlnou. Jene obchodnk mus mt njak msto, kde me svou ivnost provozovat Nebo ne? Alien se zanal v hlav klubat npad. Zniehonic se otoila. Kam jdeme? zeptal se Richard. Byla tak rozilen, e mu ani neodpovdla. Opela se o plot ohraniujc rolnkv pozemek. Kolik jsi kal, e dostane za tu vlnu? zeptala se. Penci za rouno, odpovdl. Ale ztrat cel den tm, e mus jt do Gloucesteru a zptky. V tom je ta pot. A co kdybych od tebe tu vlnu koupila? Uetil by sis cestu. Allie! ozval se Richard. My pece dnou vlnu nepotebujeme! Zklapni, Richarde. Nemla chu mu zrovna te cel npad vysvtlovat nemohla se dokat, jak to dopadne, kdy si ho vyzkou na rolnkovi. To by se mi ulevilo, usml se mu. Ale tvil se podezvav, jako by tuil, e je v tom njak trik. Jene ti nemu nabdnout penci za rouno. Aha! kal jsem si, e to nebude jen tak. Mu ti za vechny tyi rouna dt dvoupenci. Jene jedno rouno pece stoj penci! ohradil se. V Gloucesteru, upozornila ho. Tady jsme v Huntleighu. Zavrtl hlavou. To radi budu mt tyi pence a ztratm jeden den na poli, ne abych ml dv pence a den k dobru. A co kdybych ti nabdla ti pence? Pod jet bych jednu penci kodoval. Ale uetil by sis den cesty. Vypadal nejist. V ivot jsem o nem podobnm neslyel, namtl popleten. Je to stejn, jako bych byla vozka a tys mi zaplatil penci, abych ti vlnu dovezla na trh, vysvtlovala dvka. Muovo pomal uvaovn ji zanalo drdit. Zkladn otzka je docela jednoduch stoj ti jeden den prce na poli navc za jednu penci, nebo nestoj? To zle na tom, jak s tm dnem nalom, odpovdl zamylen. Allie, co budeme dlat se tymi rouny? zeptal se Richard nejist. Prodme je Meg, odpovdla netrpliv. Kus za penci. Tak na tom jednu penci vydlme. Ale budeme muset kvli jedn penci jt a do Winchesteru! Ne, hlupku. Koupme vlnu od padesti rolnk a odvezeme si do Winchesteru cel nklad. Copak to nechpe? Meme na tom vydlat

padest penci! Budeme se moct podn najst, a jet dt nco stranou na podnho kon pro tebe! Obrtila se zptky na ryavho venkovana. Jeho dobromysln smv byl tentam a mu se rozpait krbal na zrzav hlav. Alien bylo lto, e ho tak vyvedla z mry, ale chtla doshnout toho, aby jej nabdku pijal. Kdy se j to povede, bude vdt, e je schopna dodret slib, kter dala otci. Jene venkovan jsou stran paliat. Dvka mla pocit, e by toho mladka nejradji vzala pod krkem a zatsla jm. Msto toho shla pod pl a vjela rukou do mce. Ve zlatnkov dom ve Winchesteru vymnili zlat byzantie za stbrn pence. Dvka vylovila ti mince a ukzala je rolnkovi. Tady jsou, prohlsila. Tak si to rozmysli. Pohled na stbro zrzkovi pomohl, aby konen dospl k njakmu rozhodnut. Plat, ekl a shl po penzch. Aliena se usmla. Zdlo se, e se j podailo pijt na pijateln een. Veer pak pouila smotan rouna msto polte. Pach ovc v n vyvolval vzpomnky na Megin dm. Kdy se rno probudila, zjistila, e nen thotn. Vci se zaaly obracet k dobrmu. tyi tdny po Velikonocch veli Aliena a Richard do Winchesteru doprovzeni starm konkem, kter thl kru s obrovskm pytlem, v nm bylo namakno dv st tyicet roun tedy pesn tolik, kolik m bt ve sprvnm balku vlny. V tu chvli pili na to, e existuj cla. Pedtm vdycky veli do msta, ani vzbudili jakoukoliv pozornost, zatmco tentokrt zjistili, e mstsk brny jsou zk a v jednom kuse pln mstskch ednk. Za kad vz naloen zbom, kter vjel do Winchesteru, se platila jedna pence. Natst jim jet pod pr penci zbvalo, a tak byli schopni zaplatit. Jinak by se museli otoit a jet pry. Vtina roun je stla pl a ti tvrt pence. Dvaasedmdest penci zaplatili za starho kon a rozvrzanou kru k nmu dostali ndavkem. Zbyl penze utratili z vt sti za jdlo. Jene dnes veer budou mt v kapce libru stbra a k tomu kon a vz. Aliena mla v plnu hned znovu vyrazit, nakoupit dal nklad vlny a dlat to takhle pod dokola, dokud nebudou vechny ovce osthan. Koncem lta chtla mt tolik penz, aby mohli koupit silnho kon a nov vz. Kdy vedla jejich starou herku ulicemi k Meginu domu, byla rozilenm cel bez sebe. Jet dnes se uke, jestli se um o sebe a o bratra postarat bez ciz pomoci. Pipadala si najednou velice dospl a

nezvisl. Dokzala vzt svj osud do vlastnch rukou. Nedostala nic od krle, nepotebovala pbuzn a manel by j tak nebyl k niemu. U se tila, a uvid Meg, jeliko ta ji k tomu inspirovala. Meg patila mezi tu malikou hrstku lid, kte Alien pomohli a nepokusili se ji pi tom okrst nebo zneut. Aliena mla na Meg nachystanou spoustu otzek tkajcch se obchodovn obecn a zvl obchodovn s vlnou. Toho dne se zrovna konal trh, a tak jim trvalo dost dlouho, ne se s povozem prodrali pelidnnm mstem a k ulici, kde stl Megin dm. Konen dorazili na msto. Aliena vela dovnit. V mshauzu stla ena, kterou tam Aliena nikdy pedtm nevidla. Ach! vyjekla dvka a zstala zaraen stt. O co jde? zeptala se ena. Jsem Megina ptelkyn. Ona tady u ale nebydl, ekla ena odmen. To snad ne! zvolala Aliena a pochopila, e nen teba, aby s enou jednala sen. Kdy se odsthovala? Odjela se svm manelem, kter musel msto s hanbou opustit, odpovdla ena. Aliena ctila zklamn a obavy. Potala s tm, e s Meg se j poda obchod snadno dohodnout a vlnu j prod raz dva. To je nadlen! vydechla. Byl to neestn obchodnk, take bt na tvm mst, moc bych se nechlubila tm, e jsem ptelkyn jeho eny, pouila ji nov majitelka domu. A te se koukej ztratit. Alienu rozzuilo, e nkdo me o Meg tak nehezky mluvit. Je mi jedno, co provedl jej mu, odsekla. Meg je slun ena a zlodji a bhny, kter v tomhle mst bydl, j nesahaj ani po kotnky. Nae vyrazila ven, ne mohla ena vymyslet njakou jadrnou odpov. Vtzstv ve slovn pestelce j pineslo jen velice krtkou tchu. patn zprva, oznmila Richardovi. Meg se odsthovala z Winchesteru. A ten, kdo tam te bydl, nen obchodnk s vlnou? zeptal se zvdav chlapec. Neptala jsem se. Soustedila jsem se na to, abych j podn vyinila, odpovdla mu sestra a najednou si pipadala jako naprost hlupk. Co si poneme, Allie? Prost musme vlnu njak prodat, odpovdla nejist. Take vyrazme na trit. Otoili kon i s vozem a vydali se ve svch stopch zptky k Horn ulici, pak se propletli mezi lidmi a na trit, kter se nachzelo mezi

Horn ulic a katedrlou. Aliena vedla kon a Richard el za vozem a tlail, kdy konk poteboval pomoci take tlail vtinu asu. Trit bylo msto pekypujc ivotem, davy lid se tlaily zkmi ulikami mezi krmky a jejich postup neustle brzdily takov povozy jako Alienin. Dvka zastavila a vylezla na vak s rouny, aby se rozhldla a zjistila, kde rozloili svoje stnky obchodnci s vlnou. Podailo se j zahldnout jen jednoho. Slezla dol a obrtila kon tm smrem. Muovi obchod jen vzkvtal. Ml pro sebe velk prostor obehnan provazem a vzadu vztyen psteek. Psteek byl postaven z hat, z lehkch lakovch rm vypletench vtvemi a rkosem. Byla to zjevn jen doasn stavba zzen pokad pouze na dobu trhu. Obchodnk byl snd chlapk, ktermu konila lev ruka u lokte. K pahlu ml pivzan devn heben, a kdy mu nkdo nabdl vlnu, vrazil nejprve zmrzaenou pai do vlny, hebenem si z n chom vythl, pravou rukou ho promnul a pak teprve nabdl cenu. Nae s pomoc hebene a prav ruky peliv odpotal poet minc,na nich se s prodvajcm dohodl. U vtch nkup odmoval mince na vze. Aliena se protlaila mezi lidmi a k pultu. Njak venkovan zrovna obchodnkovi nabzel ti dost uboh rouna svzan k sob koenm emenem. Trochu moc dk, poznamenal obchodnk. Ti voi za jedno. Oko bylo tvrtina pence. Obchodnk odpotal dv pence, pak vzal mal dltko a rychlm, zkuenm pohybem rozsekl tet minci na tvrtky. Tikrt ti voi jsou dv pence a jedno voko, odkval k tomu. Venkovan sthl z roun koen emen a podal vlnu obchodnkovi. Dal pili na adu dva mladci, kte pivlekli k pultu cel vak pln vlny. Obchodnk si vak bedliv prohldl. Pytel je pln oznmil vsledek svho zkoumn, ale vlna za moc nestoj. Dm vm za ni libru. Alien nelo do hlavy, jak mohl poznat, e je vak pln. Teba je to otzka zkuenosti. Pozorovala ho, jak odvauje libru stbrnch minc. Vtom se kousek od krmku s vlnou objevili njac mnii s obrovskm vozem plnm vak s vlnou. Aliena se rozhodla, e mus obchod uzavt jet ped eholnky. Pokynula Richardovi a spolen sthli vak s vlnou z kry a dovlekli ho k pultu. Obchodnk vlnu prozkoumal. Rzn jakost, zavrel. Pl libry. Coe? vyhrkla Aliena nevcn. Sto dvacet penci, ekl. Aliena stla jako opaen. Vdy jsi prv dal libru za vak! Jene to byla jin jakost. Dal jsi libru za vlnu, o n jsi ekl, e za moc nestoj! Pl libry, opakoval mu nestupn.

Mnii mezitm dorazili a zaplnili prostor kolem krmku, ale Aliena nemla v myslu vyklidit pole. Vdy bylo v szce jej ivobyt a ona se vc bla nouze ne obchodnka. Tak mi to vysvtli, nalhala na mue. Na thle vln nen nic patnho, e ne? Nen. Tak mi udlej stejnou cenu jako tm dvma chlapkm pede mnou. Ne. Pro ne? To u tm jeela. Protoe nikdo nezaplat holce tolik, kolik by musel zaplatit muovi. Nejradji by ho ukrtila. Nabzel j m, ne kolik za vlnu zaplatila. Bylo to k zblznn. Kdy na cenu pistoup, pijde veker jejich nmaha vnive. A co horho, jej pln, jak uivit sebe i bratra, ztroskot a krtk obdob, kdy si pipadala nezvisl a samostatn, tm skon. A pro? Protoe nikdo nezaplat holce tolik, kolik by zaplatil mui! eholnk, kter mnichy vedl, ji pozoroval. Nesnela, kdy na ni nkdo zral. Pesta si m tak prohlet! oboila se na nj. Hezky obchoduj s tmhle bezbonm venkovanem a dej mi pokoj! Tak dobe, odvtil mnich vldn. Pokynul svm bratrm a ti pithli prvn vak. Vezmi tch deset ilink, Allie, ozval se Richard. Jinak nm nezbude nic ne pytel vlny! Aliena vztekle uprala pohled na obchodnka a pozorovala, jak zkoum kvalitu vlny, kterou pivezli mnii. Rzn jakost, prohlsil nakonec. Dvku napadlo, jestli mu vbec nkdy o njak vln ekne, e je dobr. Libru a dvanct penci za vak. Pro se nm muselo stt, e se Meg odsthovala? pomyslela si Aliena s hokost. Kdyby tu zstala, dopadlo by vechno dobe. Kolik pytl mte? zeptal se obchodnk. Jeden mlad eholnk v kutn novice odpovdl: Deset. Ale star mnich, kter vpravu vedl, ho opravil: Jedenct. Novic vypadal, e chce nco namtat, ale nakonec zstal zticha. To mme jedenct a pl libry stbra a k tomu dvanct penci, prohlsil obchodnk a zaal mince odvaovat. J to prost nevzdm, oznmila Aliena bratrovi. Odvezeme vlnu nkam jinam teba do Shiringu, nebo do Gloucesteru. Takovou dlku! A co kdy ji tam neprodme? Ml pravdu to, co je potkalo tady, se jim mohlo stt kdekoliv. Jejich slabinou bylo to, e nemaj dn postaven, e za nimi nikdo nestoj, e je nikdo neochrauje. Obchodnk by se jist neodvil takhle urazit mnichy. Dokonce i chud rolnci by se patrn ozvali, kdyby s nimi

jednal nepoctiv, ale okrst dv dti, kter na celm svt nemaj nikoho, kdo by jim pomohl, tm nic neriskoval. Mnii odtahovali vaky s vlnou jeden po druhm do obchodnkova psteku. Pokad, kdy byl dal vak na svm mst, podal obchodnk mnichovi, kter s nm vedl jednn, odvenou libru stbra a dvanct penci. Vechny vaky u byly uvnit, ale jeden vek se stbrem stle jet leel na pult. To bylo jen deset pytl, poznamenal obchodnk. kal jsem ti, e jich je jen deset, obrtil se novic na starho mnicha. Tenhleten je jedenct, prohlsil eholnk a poloil ruku na Alienin vak. Dvka na nj uasle vykulila oi. I obchodnka to jaksepat zaskoilo. Nabdl jsem j za nj pl libry, poznamenal nejist. Koupil jsem ho od n, oznmil mu mnich. A te ti ho prodvm. Pokynul ostatnm mnichm a ti odthli Alienin vak pod psteek. Obchodnk vypadal otrven, ale nakonec posledn vek s librou stbra a dvancti pencemi mnichovi podal. eholnk penze ihned pedal Alien. Dvka se z toho nemohla vzpamatovat. Vechno se vyvjelo od deseti k pti, a najednou se objev pln ciz lovk a zachrn ji a ona na nj pedtm jet byla tak protivn! Dkujeme ti za pomoc, ote, ozval se Richard. Dkujte Bohu, poznamenal mnich. Aliena nevdla, co m ct. Byla cel vyplaen. Tiskla vek s penzi k hrudi. Jak m mnichovi podkovat? Zadvala se na svho zachrnce. Byl to takov pomen, huben mu s pronikavm pohledem. Dlal rychl pohyby a zdlo se, e je neustle ve stehu, jako mal ptek s nevzhlednm pem, ale bystrma okama. Ve skutenosti ml mnich modr oi. A vnec vlas kolem vyholenho temena byl tmav a msty prokvtal edinami, ale v oblieji psobil mnich mlad. Aliena si zaala uvdomovat, e je j mu tak trochu povdom. Kde u ho jenom vidla? Mnichovy mylenky se zejm ubraly stejnm smrem. Ty se na m nepamatuje, ale j na tebe ano, oznmil j. Vy jste dti Bartolomje, bvalho hrabte ze Shiringu. Vm, e vs potkalo straliv netst, a jsem rd, e jsem ml monost vm trochu pomoci. Kdykoliv od vs vlnu zase koupm. Aliena by ho nejradji polbila. Nejene ji tenhle mnich dneska zachrnil, ale jet byl ochoten zajistit j budoucnost! Konen se vzpamatovala natolik, e dokzala promluvit. Vbec nevm, jak ti

mm podkovat, vyhrkla. Bh v, jak moc potebujeme njakho ochrnce. Tak te u mte dva, pokval hlavou mnich. Boha a m. Aliena byla dojata do hloubi due. Zachrnil jsi mi ivot a j ani nevm, kdo jsi, poznamenala. Jmenuju se Philip, pedstavil se. Jsem kingsbridgesk pevor.

KAPITOLA 7 Kdy stavitel Tom pivedl poprv do kamenolomu lamae, byl to pro vechny velk den. Vydali se tam nkolik dn ped Velikonocemi, tedy patnct msc po poru, pi kterm lehla popelem star katedrla. Trvalo to tak dlouho, jeliko pevor Philip musel nejprve nashromdit patinou hotovost, aby mohl najmout emeslnky. Lesnka a pedka lama nael Tom v Salisbury, kde u byl palc biskupa Rogera tm hotov. Lesnk a jeho lid u v tuhle chvli pracovali dva tdny, hledali a poreli v lesch vysok borovice a vzrostl duby. Sousteovali se hlavn na oblast pobl eky proti proudu od Kingsbridge, jeliko dopravovat materil po kroucench, bahnitch cestch bylo nesmrn drah, zatmco kdy devo prost jen splavili po proudu a na stavenit, uetili tm obrovsk mnostv penz. st deva nahrubo oklestili, aby se z nj dalo postavit leen, dal st peliv opracovali do ablon, podle nich se budou dit zednci a kamenci, a posledn st kmeny nejvych strom naskldali stranou, aby je v budoucnu pouili na sestaven krovu. Do Kingsbridge te bez ustn pibvalo velmi slun devo a Tom musel lesn dlnky pravideln kadou sobotu veer vyplcet. Bhem uplynulch nkolika dn dorazili lamai kamene a kamenci. Jejich pedk Otto, een ern huba, si s sebou pivezl dva syny, oba se ivili jako kamenci. Dle s nm pijeli tyi synov, sam uednci, a dva pidavai, jeden byl Ottv synovec a druh ze. Takovhle vytven klan bylo docela bn a Tom proti tomu nic nenamtal: rodiny asto vytvoily docela dobr party. A do t doby nepracoval pmo na staveniti v Kingsbridge ani jeden emeslnk, s vjimkou Toma a tesae z pevorstv. Nashromdit si do zsoby njak materil byl docela dobr npad. Brzy ale bude Tom muset najmout emeslnky, kte tvo pte kad stavby zednky. To jsou mui, kte kladou kameny na sebe, a vztyuj tak stny do vky. Pak teprve cel akce doopravdy vypukne. Tom chodil, jako by byl o deset let mlad: tohle pece byla situace, jakou si pl zat a na jakou se deset let pipravoval. Rozhodl se, e prvnm zednkem, kterho najme, bude jeho syn Alfred. Alfredovi bylo piblin estnct a u se ze zedniiny stail nkter zkladn vci nauit. Uml si osekat kmen tak, aby ml pravideln tvar, a dokzal postavit rovnou ze. Jakmile se najmn pracovnk podn rozebhne, Alfred dostane plnou mzdu. Druhmu Tomovu synovi, Jonathanovi, bylo patnct msc a rostl jako z vody. Byl to statn chlapec a opeovvan milek celho kltera. Tom se zprvu trochu bl, e se m o malikho starat zrovna

zabednn Johnny Gro, ale Johnny byl peliv jako matka a svmu kolu vnoval vc asu ne vtina matek. Nikoho z mnich stle jet ani nenapadlo, e by Jonathanovm otcem mohl bt Tom, a zejm je to ani nikdy nenapadne. Sedmilet Marta mla mezi pednmi zuby mezeru a stskalo se j po Jackovi. Prv ona dlala Tomovi nejvt starosti, protoe potebovala matku. en, kter by si Toma rdy vzaly a postaraly se mu o dcerku, bylo nepotan. Vdl, e nen tak pln nepitaliv musk, a kdy te pevor Philip doopravdy zanal se stavbou, ml i docela slun zajitn ivobyt. Tom se odsthoval z domku pro hosty a ve vesnici si postavil podn patrov dm s komnem. Jako hlavn stavitel, kter zodpovd za cel projekt, mohl pedpokldat, e se jednou zme na plat a vhody, kter by mu mohl zvidt mnoh pslunk ni lechty. Jene Tom si neuml pestavit, e by si vzal nkoho jinho ne Ellen. Pipomnal lovka, kter si zvykl na vybran vna, a te najednou zjistil, e vechna bn vna chutnaj jako ocet. Ve vesnici ila vdova, kypr, pohledn ena, vn se smchem ve tvi, obdaen velkmi adry a dvma dobe vychovanmi dtmi. Pi oslav Vnoc upekla Tomovi kol a pak ho touebn polbila, a kdyby chtl, jist by si ho bez vhn vzala. Jene jemu bylo jasn, e by vedle n byl neastn, protoe bude do smrti dychtit po satku s nevypoitatelnou, vzntlivou, uhranivou, vnivou Ellen.. Ellen mu slbila, e se jednou vrt, e ho jednoho dne pijde navtvit. Tom byl sklopevn pesvden, e ena svj slib dodr, a drel se t pedstavy velice porn, pestoe od chvle, kdy Ellen odela z kltera, ubhl u tm rok. A a se vrt, navrhne j, aby se za nj vdala. kal si, e tentokrt u by mohla nvrh pijmout. U pece nebyl na mizin: dokzal by uivit nejen vlastn rodinu, ale i jej. Ctil, e kdyby to vzal za sprvn konec, mohl by zabrnit tomu, aby se Alfred a Jack prali. Kdyby Jack musel pracovat, Alfred by ho tak krut nepronsledoval, uvaoval Tom. Kdy na to pijde, Tom se sm nabdne, e si vezme Jacka jako uednka. Chlapec se pece o stavitelstv docela zajmal, myslelo mu to a hanba a tak za rok u by mohl bt dost velk, aby zastal i tkou prci. Dal svzel spovala v tom, e Jack uml st, zatmco Alfred ne. Tom nejsp pod Ellen, aby Alfreda nauila st a pst. Mohla by mu kadou nedli dvat hodiny.Pak by Alfred mohl mt pocit, e se Jackovi ve vem vyrovn. Chlapci by si byli rovni v postaven, oba by byli stejn vzdlan, oba by pracovali a brzy by byli i stejn velc.

Tom vdl, e Ellen by s nm doopravdy rda navzdory vem jejich ptkm ila. Mla rda jeho tlo, stejn jako jeho dui. Urit se k nmu bude chtt vrtit. Hor ovem bude, jestli se Tomovi poda njak to srovnat s pevorem Philipem. Ellen dost jednoznan urazila Philipovo nboensk ctn. Tko si lze pedstavit, e by se nalo nco, co by mohlo pevora vc ponit ne to, co udlala. Tenhle problm se Tomovi stle jet vyeit nepodailo. Mezitm sousteoval veker mylenky na ppravu stavby. Otto a jeho parta si zatm pro sebe v lomu postav hrub dm dlnu, kde budou tak nocovat. A se doopravdy usad, postav si podn domy a ti, kte jsou enat, si pivezou rodiny, aby tu s nimi ily. Ze vech emesel, kter se stavitelstvm souvisej, vyaduje lmn kamene nejmn dovednost a nejvce sly. Pemlet mus jedin pedk lama: ten uruje, v kterch stech lomu se bude pracovat a v jakm poad. On tak rozhoduje, kde budou pidlan ebky, a sestavuje zazen na zvedn kamen. Pokud je teba pracovat pmo ve stn lomu, navrhuje leen. Mus se tak postarat o to, aby jeho lid mli neustle psun novho nad z kovrny. Samotn dolovn kamene je vlastn docela jednoduch. Lama vezme elezn pik s devnou nsadou a udl do skly prvn otvor. Ten pak prohloub pomoc majzlku a palice. Kdy je kvra dost velik, aby zaala pedstavovat skuten slab msto, vraz do n devn kln. Pokud se lamaovi podailo sklu sprvn odhadnout, pukne pesn v mst, kde si to pl. Kmen z lomu odstraovali dlnci. Bu jednotliv kusy odneli na nostkch, nebo je tahali pomoc lan uvzanch na velkm otejcm se kole. V dln pak kamenci zhruba pisekaj kvdry do tvar, kter jim ur hlavn stavitel. Pesn vytvarovn a ohlazen se pochopiteln provede a v Kingsbridge. Nejvt obt pedstavuje pevoz kamene. Lom je od stavenit vzdlen den cesty a povoz by nejsp stl tak tvrt pence za jednu jzdu a pokud to nemlo zniit vz nebo zabt kon, neuvezl by vc ne takovch osm a devt velkch kvdr. Sotva se lamai usadili, Tom musel prozkoumat okol a zjistit, jestli nen pobl lomu njak vodn cesta, kter by jim pomohla vzdlenost pekonat. Vyrazili z Kingsbridge hned za rozednn. Jak kreli lesem, stromy se sklnly nad cestou a tvoily klenbu, Tom musel myslet na to, jak budou vypadat meziokenn pile katedrly, kterou postav. Na vtvch zrovna vyrely nov lstky. Toma vdycky uili, e hlavice sloup a pil se maj zdobit propletenmi ornamenty, ale te ho najednou

napadlo, e kdyby tam udlal ozdoby ve tvaru lstk, vypadalo by to naprosto asn. Nasadili slun tempo, a tak se u v pli dopoledne ocitli na dohled od lomu. Ke svmu asu Tom zdlky uslyel dery kovu o kmen, jako by tam u nkdo pracoval. Psn vzato patil lom Percymu Hamleighovi, ale krl dal kingsbridgeskmu pevorstv prvo lmat si tam kmen na stavbu katedrly. Teba se hrab Percy rozhodl, e tam bude pracovat ve stejnou dobu jako lid z pevorstv, pemtal Tom. Krl nco takovho nejsp vslovn nezakzal, ale nedalo se popt, e to bude psobit pote. Kdy se jet o nco vc piblili, Otto, snd chlap s neurvalm vystupovnm, se zaposlouchal a zamrail, ale nic neekl. Ostatn mui si mezi sebou nco mumlali a bylo zejm, e z toho nemaj dobr pocit. Tom si jich nevmal, ale pidal do kroku, protoe se nemohl dokat, a zjist, co se dje. Cesta se kroutila mezi remzky a konila na pat kopce. Lom se nachzel v bo kopce, ze kterho pedchzejc party lama odkrojily ji docela velk sousto. Tom ml od zatku pocit, e to bude docela snadn prce: kopec je pece vdycky vhodnj ne jma, jeliko je jednodu shazovat kameny z vky ne tahat je nahoru. V lomu nkdo pracoval, o tom nebylo pochyb. U paty kopce stla dlna, u zubat stny lomu se tyilo stluen leen a dole ekala hromada kamen, a je nkdo posbr. Tom zahldl nejm deset dlnk. Ped dlnou sedla na zemi dvojice drsnch chlapk ve zbrani, kte si krtili dlouhou chvli tm, e se trefovali kamnky do sudu. Vypadali zlovstn. Tenhle pohled se mi ani trochu nezamlouv, poznamenal Otto. Tomovi se to tak nelbilo, ale pedstral, e ho to nijak neznepokojuje. Veel do lomu, jako by byl jeho majitelem, a rznm krokem zamil k ozbrojencm. Honem se vyhrabali do stoje s upenm, trochu provinilm vrazem str, kter jsou ve slub pli mnoho poklidnch dn, bhem nich se nic nestalo. Tom rychlm pohledem zjistil, jak jsou mui vyzbrojeni: kadmu vidl u pasu dku a me a na sob mli tk koen kabtce, ale jinak na sob nemli ani kousek pance. Tom sm ml u boku pipnut jen zednick kladivo. Take nebyl v postaven, v nm by si mohl dovolit vyvolat boj. Beze slova doel a k obma mum, v poslednm okamiku zahnul, minul je a zamil do dlny. Strn se na sebe podvali a nevdli, co maj dlat. Kdyby byl Tom men nebo kdyby u sebe neml kladivo, mon by byli rychlej a zastavili ho, ale te u bylo pozd.

Tom veel do dlny. Byla to prostorn devn stavba s ohnitm. Na stnch viselo ist nad a v jednom rohu leel obrovsk kmen, o kter se nad brousilo. U masivn devn stolice stli dva kamenci a majzlky opracovvali kameny. Pozdrav pnbu, brati, pozdravil je Tom a pouil pitom osloven pznan pro emeslnky. Kdo tady dl pedka? Mistra lamae m ped sebou, odpovdl jeden z mu. Jsem Harold ze Shiringu. A j jsem hlavn stavitel kingsbridgesk katedrly. Jmenuju se Tom. Bh s tebou, Tome Staviteli. Co t k nm pivd? Tom si Harolda chvli zkoumav prohlel, ne odpovdl. Byl to bled, zapren chlapk s malma zelenma a zaprenma okama, kter pi ei mhouil, jako by se z nich mrknm snail dostat kamenn prach. Opel se nenucen o lavici, ale nebyl tak uvolnn, jak pedstral. Byl nervzn, ostrait a vylekan. V naprosto pesn, pro jsem tady, pomyslel si Tom. Pivedl jsem svho mistra kamenka, aby se tady ujal prce, ekl nahlas. Oba ozbrojenci veli do dlny v zvsu za Tomem a Otto se svmi mui je nsledoval. Te se dovnit nacpali jet dva Haroldovi lid, jeliko byli zvdav, co se uvnit dje. Lom pat hrabti, prohlsil Harold. Jestli si odtud chce odvzt njak kmen, mus ho navtvit. Nemusm, ujistil ho Tom. Kdy krl dval tenhle lom hrabti Percymu, dal souasn kingsbridgeskmu pevorstv prvo tit tady kmen. dn dal povolen u nepotebujeme. Pece tady nememe pracovat vichni najednou, to je jasn, he? Nen, nevzdval se Tom. Nechci tvoje mue pipravit o zamstnn. Je tu cel skla dost kamene na dv katedrly a mon i vc. Mli bychom bt schopn vymyslet to tak, abychom mohli tit kmen v lomu vichni najednou. Na to nemu pistoupit, zavrtl hlavou Harold. M zamstnv hrab. No dobe. A m zamstnv kingsbridgesk pevor a ztra rno tady zanu s prac, a se ti to lb nebo ne. V tu chvli se ozval jeden z ozbrojenc. Nebude tady pracovat ani ztra ani dn jin den, prohlsil. A do thle chvle se Tom drel pedstavy, e Percy sice poruuje ducha krlovskho vnosu, ale jakmile se na nj trochu pitla, bude dodrovat znn dohody, jak ji krl pronesl, a dovol pevorstv, aby tilo kmen. Jene tenhle oldk ml zjevn rozkaz, e m pevorovy

kamenky vyhnat. To ovem celou situaci mnilo. Tom pochopil, e bez boje tady dn kmen nedostane. Ozbrojenec, kter ho oslovil, byl mal podsadit chlpek. Mohlo mu bt tak ptadvacet a ml bojovn vraz. Vypadal omezen, ale paliat s takovmi lidmi se nejh dohaduje. Tom na nj upel vyzvav pohled a zeptal se: Co jsi za? Jsem sprvce hrabte ze Shiringu. Hrab mi pikzal, abych hldal tenhle lom, tak ho budu hldat.A jak to chce dlat? Meem, odpovdl strn a dotkl se jlce zbran, kter mu visela u boku. A co mysl, e ti krl udl, a t ped nj dovedou a eknou, es poruil smr, kter on nastolil? To u je moje vc. Vdy jste jen dva, poznamenal Tom vcnm tnem. Ns je sedm a jet s sebou mme tyi kluky. A navc mme krlovo svolen v tomhle lomu tit kmen. Kdy vs zabijeme, nikdo ns nepovs. Oba ozbrojenci se zjevn zamysleli, jene ne mohl Tom vyut situace a trochu na n zatlait, ozval se Otto. Pokej s tm, obrtil se na Toma. Moji lid sem pili lmat kmen, a ne bojovat. Tom ztratil kur. Jestli kamenci nejsou ochotni se za nj postavit, nem smysl se o cokoliv snait. Nebu tak opatrn, podval se na Ottu. To se snad chce nechat pipravit o prci prem obyejnch buran? Otto se dl tvil vzpurn. Odmtm se prt s ozbrojenmi chlapy, ohradil se. Dostvm prci bez pestvky u deset let, take se nebojm, e bych o ni najednou ml nouzi. Navc j nevm, kdo m v tomhle ppad pravdu a kdo ne pokud jde o mne, stoj tvoje slovo proti jejich slovu. Tom se rozhldl po ostatnch lenech Ottovy party. Oba lamai mli ve tvi stejn odmtav vraz jako jejich pedk. Ti budou Ottu jist nsledovat: byl to jejich otec, a navc jejich f. A Tomovi bylo jasn, e Ottv postoj je docela pochopiteln. Kdyby byl na jeho mst, nejsp by se choval stejn. Pokud by nebyl zahnn do zkch, nevrhal by se do boje s ozbrojenmi mui. Jene vdom, e si Otto pon rozumn, nepinelo Tomovi sebemen levu. Ve skutenosti to v nm probouzelo jet vt zoufalstv. Rozhodl se, e to zkus znovu. K dnmu boji nedojde, prohlsil. Vd, e kdyby nm nco udlali, krl je nech povsit. Prost si rozdlme vlastn ohe, ulome se na noc a rno zaneme pracovat.

S tou poznmkou o noci udlal chybu. Jeden z Ottovch syn vyhrkl: Jak meme spt, kdy se tu budou kolem potloukat takov hrdloezov? Ostatn zaali souhlasn mumlat. Budeme dret hldky, navrhl Tom v zoufalstv. Otto rozhodn zavrtl hlavou. Dnes veer odchzme. Hned. Tom se rozhldl po ostatnch a zjistil, e prohrl. Kdy rno vyreli, ml hlavu plnou velkolepch nadj a te nemohl uvit, e mu je zhatili tihle zanedbateln zlodjkov. Bylo to tak poniujc, e nevdl, co k tomu ct. Nedokzal si odpustit trpkou poznmku: Protivte se krlov vli, a to je hodn nebezpen npad, obrtil se na Harolda. Vyite to hrabti ze Shiringu. A taky mu povzte, e jsem stavitel Tom z Kingsbridge, a e jestli se mi nkdy poda sevt ruce kolem jeho tlustho krku, budu tisknout tak dlouho, dokud bude lapat po dechu. Johnny Gro uil malmu Jonathanovi zmenenou napodobeninu mnisk kutny i s irokmi rukvy a kp. Drobounk postavika v tom vypadala dojemn, a srdce usedalo, ale praktick to moc nebylo: kapuce padala chlapci bez ustn do oblieje a zakrvala mu vhled, a kdy lezl po zemi, kutna se mu dostvala pod kolena a brnila mu v pohybu. V pli odpoledne, kdy si Jonathan (stejn jako mnii) odbyl poledn spnek, narazil pevor Philip na malho chlapce a na Johnnyho Groe v mstech, kde se dv nachzela hlavn lo katedrly a kde si te novicov udlali hit. Byla to zrovna ta st dne, kdy mli budouc lenov du povoleno trochu se vydit, a tak je Johnny pozoroval, jak se petahuj s lanem, zatmco Jonathan bedliv zkoumal sple kolk a provzk, jimi si Tom (ktermu u nikdo neekl jinak ne Tom Stavitel) vyznaoval ve skuten velikosti pln vchodn sti nov katedrly. Philip si na chvli stoupl vedle Johnnyho a v ptelskm mlen pozoroval, jak spolu mladci porn sout. Philip ml proska Johnnyho moc rd, cenil si toho, e u nho nedostatek bystrosti vyvauje mimodn laskav srdce. Jonathanovi se te podailo zvednout a opral se o kl, kter Tom zarazil do zem v mstech, kde bude severn kryt vchod. Chlapeek se pidroval provazu, kter byl ke klu pivzn, a s touto nejistou oporou se pokouel udlat pr nemotornch, ale odhodlanch krk. U brzy bude chodit, poznamenal Philip a podval se na Johnnyho. Pod to zkou, ote, ale pokad vdycky nakonec kecne na zadek.

Philip se sehnul a nathl k Jonathanovi ruku. Poj ke mn, vybdl chlapce. No tak poj. Jonathan se usml a ukzal pr neurovnanch zoubk. Pevn sevel Tomv provaz a odhodlal se k dalmu kroku. Pak ukzal na Philipa, jako kdyby mu to mohlo pomoci, a v nhlm nvalu neohroenosti pekonal prostor, kter ho od pevora dlil, temi rychlmi, rozhodnmi krky. Philip ho chytil do nrue a zvolal: To je pak! Pitiskl chlapeka k sob a poctil tak obrovsk nval pchy, jako kdyby se na tak odvn vkon zmohl on sm, a ne mal Jonathan. Johnny z toho byl pln stejn naden. Chod! Chod! vykikoval. Jonathan sebou zmtal a doadoval se, e chce zptky na zem. Philip ho postavil na nohy, aby vidl, jestli chlapec zkus jet jednou jt. Ale pro dneek to stailo. Jonathan se okamit sesul na kolena a dolezl k Johnnymu. Philip si vybavil, jak se nad nm nkte mnii pohorovali, kdy pivedl Johnnyho a malho Jonathana do Kingsbridge. Jene s Johnnym se dalo velmi dobe vyjt, dokud si lovk pamatoval, e m ped sebou v podstat dt, jen shodou okolnost zaklet do muskho tla. A Jonathan pekonal vekerou nechu okol prost tm, e byl naprosto okouzlujc. Jonathan ovem nebyl bhem prvnho roku jedinm zdrojem neklidu mezi mnichy. eholnci mli pocit, e vol dobrho ivitele, a pak se ctili podvedeni, kdy Philip zavedl psn sporn opaten, aby snil kadodenn nklady na provoz pevorstv. Philipa se chovn brat trochu dotklo: podle svho nejlepho pesvden jim pece dal, zcela jasn najevo, e je pro nj nejdleitj nov katedrla. Ostatn pedstavitel kltera navc s nelibost nesli jeho pln, kter je ml pipravit o finann nezvislost, pestoe moc dobe vdli, e bez zsadn reformy ek klter nevyhnuteln krach. A kdy Philip pouil penze na rozen std ovc, byla z toho v pevorstv mlem vzpoura. Jene mnii jsou v jdru lid, kterm je teba kat, co maj dlat. A biskup Waleran, kter by mon rebely povzbuzoval, trvil vtinu roku tm, e jezdil do ma a zptky, a tak se nakonec mnii nedostali dl ne k obyejnmu remcn. Philip si proil nkolik okamik bolestivho osamn, ale neztrcel vru, e vsledek nakonec potvrd sprvnost jeho ponn. Vdy u te pinela jeho rozhodnut velice uspokojiv plody. Cena vlny opt stoupla a klter u zaal se sthnm: dky tomu si bude moci najmout devorubce a lamae kamene. A jak se bude finann situace zlepovat a jak bude pokraovat stavba kltera, on sm bude v postaven pevora nenapadnuteln.

Ptelsky pohladil Johnnyho Groe po hlav a vydal se na obchzku po budoucm staveniti. Tom a Alfred u zaali kopat zklady s trochou pomoci od lid sloucch v pevorstv a od mladch mnich. Zatm se ale dostali njakch pt a est stop pod zem. Tom Philipovi vysvtlil, e v nkterch mstech budou muset bt zklady zaputn a ptadvacet stop pod zem. Na to, aby se dostal tak hluboko, bude potebovat spoustu dlnk a njak zazen na vytahovn hlny. Nov chrm bude vt ne star, ale na katedrlu bude pod jet docela mal. Philip by byl rd, kdyby to byla nejdel, nejvy, nejbohat a nejkrsnj katedrla v celm krlovstv, ale dokzal v sob tuhle touhu potlait a pikazoval si, e mus bt osudu vdn za jakoukoliv katedrlu. Veel do Tomova psteku a zadval se devn vrobky naskldan na lavici. Stavitel strvil vtinu zimy tady a s pomoc eleznho mtka a sady jemnch nstroj vyrbl to, emu kal ablony devn modely, kter mli kamenci pouvat, a budou opracovvat kvdry do pslunch tvar. Philip s obdivem chodval pozorovat, jak Tom, obrovit chlap s obrovitma rukama, pesn a peliv opracovv devo do dokonalch oblouk, pravch hl a pesn zmench ohyb. Te Philip zvedl jednu ze ablon a prohlel si ji. Mla podobn tvar jako kousek kvtku sedmikrsky ze tvrtkruhovho stedu vybhaly obl tvary pipomnajc okvtn lstky. Jak druh kamene je asi tak poteba na to, aby se doshlo takovho tvaru? Philip zjioval, e mu dl pote si takov vci pedstavit, a neustle asl nad tm, jak obrovskou pedstavivost m Tom. Podval se na Tomovy nrty vyryt do vrstvy sdry v devnm rmu a nakonec dospl k zvru, e dr v ruce ablonu, podle n se budou tesat meziokenn pile, kter maj vypadat tak trochu jako svazky tenkch sloupk. Philip si zprvu myslel, e to doopravdy budou tenk sloupky, ale te pochopil, e je to jen iluze: hlavice budou z jednolitho kamennho kvdru pitesanho tak, aby budil dojem takovho svazku. Pt let, kal vdycky Tom, pt let a vchodn st katedrly bude hotov. Pt let a Philip bude opt moci slouit me v chrmu. Te u jen mus sehnat co nejvc penz. Letos bylo tk dt dohromady dost financ alespo na skromn zatek, jeliko reformy, kter Philip zavedl, pinely potebn efekt jen pomalu. Zato pt rok, a prod jarn vlnu, bude moci najmout vc emeslnk a prce se konen doopravdy rozebhnou. Zvon zaal svolvat eholnky na veern bohoslubu. Philip opustil stavitelv psteek a vydal se ke vstupu do krypty. Zaltl pohledem ke vchodu do pevorstv a s pekvapenm uvidl, jak branou vchz

Tom Stavitel a parta lama. Pro se vrtili? Tom pece naznail, e bude pry cel tden a e kamenci v lomu zstanou celou dobu. Philip k nim honem zahnul. Kdy piel bl, viml si, e pchoz vypadaj unaven a sklesle, jako kdyby je cestou potkalo nco, co jim vzalo odvahu. Copak se dje? oslovil Toma. Pro jste zase tady? Mme patn zprvy, odpovdl Tom. Philip soptil vzteky po celou veern bohoslubu. To, co Percy provedl, bylo prost nevdan. Nebylo sebemench pochyb o tom, na stran je prvo. Krlv pkaz tak nedovoloval dvoj vklad. A kdy ho krl pronel, nov hrab u toho osobn stl a musel slyet, e pevorstv m prvo tit v lomu kmen a e se to stalo soust dohody. Philip podupval pravou nohou do kamenn podlahy krypty v nalhavm, rozhnvanm rytmu. Ml pocit, jako by ho nkdo okradl. Stejn dobe mohl Percy vybrat mince z pokladniky v kostele. Takov jednn bylo naprosto neomluviteln. Percy zcela nestoudn podvedl souasn Boha i krle. Nejhor na tom ale bylo to, e pokud Philip nedostane zadarmo kmen z lomu, neme postavit novou katedrlu. U takhle se dil naprosto nejspornjm rozpotem, jak bylo mon si pedstavit, a kdyby ml za kmen platit bnou cenu jako na trhu, a navc kvdry dovet z vt vzdlenosti, nepostavil by vbec nic. Musel by ekat jet pinejmenm o rok dle, take by zaal slouit me v novm chrmu za njakch est a sedm let. To bylo k nevydren. Hned po bohoslub svolal mnichy na mimodn shromdn do kapitolky a novinu jim bez vhn oznmil. U se nauil, jak setkn eholnk v kapitolce zvldat. Podpevor Remigius ml stle jet Philipa pln zuby kvli porce ve volbch pevora a asto dval sv nechuti prchod, kdy se projednvaly vnitn zleitosti chodu kltera. Remigius byl zptenick pedant bez trochy pedstavivosti a jeho pstup k zen pevorstv byl naprosto opan ne Philipv. Brati, kte volili Remigia, mli sklon ho pi hovorech v kapitolce podporovat: vzntliv sakristin Andrew, dozorce Pierre, kter ml na starosti udrovn podku a vyznaoval se zkoprsmi postoji, je zejm k tto funkci pat, a ln pokladnk nazvan Mal John. Podobn mli Philipovi nejbli spolupracovnci tendenci stt na pevorov stran: star sprvce Cuthbert Blohlav, stejn jako mlad Milius, ktermu Philip svil nov ustaven ad kvestora. Mliovm kolem bylo dohlet na to, jak kdo hospoda s penzi pevorstv. Philip vdycky nechal Milia, aby se s Remigiem dohadoval. Sm toti vtinou vechno dleit probral s Miliem ped vlastnm jednnm v kapitolce, a pokud to nestihl, mohl se na mladho

kvestora spolehnout, e bude zastvat nzor, kter nebude od Philipova pli vzdlen. Jemu samotnmu se tm nasktala pleitost vystupovat ve sporu jako nestrann soudce, a pestoe Remigius jen vjimen prosadil svou, Philipovi to dvalo monost pijmout nkter z podpevorovch argument nebo vyut st jeho nvrhu, aby udroval pocit, e zen kltera stoj na principu shody. eholnky jednn hrabte Percyho rozltilo. Kdy dal krl tpn pevorstv prvo na tbu neomezenho mnostv deva a kamene, byli nadeni a te je pobouilo, e se Percy mohl takhle zprotivit krlovu pkazu. Kdy protesty utichly, ozval se Remigius a ml jako obvykle trochu jin nzor. Vzpomnm si, e tohle jsem pedvdal u ped rokem, prohlsil. kal jsem, e dohoda, podle kter lom pat hrabti a my mme jen prvo tby, je prost neuspokojiv. Mli jsme trvat na tom, e nm lom bude patit. Podpevorova poznmka byla v podstat docela oprvnn, ale to Philipovi pli nepomhalo v tom, aby ji snze polkl. Vlastnictv lomu pece byla podmnka, na kter se dohodl s lady Regan, jene ta ho v posledn minut podvedla. Zmocnilo se ho pokuen odseknout Remigiovi, e uzavel nejlep dohodu, jakou uzavt dokzal, a e by rd vidl, jestli by Remigius dokzal v kivckm prosted krlovskho dvora dojednat nco lepho. Pak se ale radji kousl do jazyka. Je koneckonc zdejm pevorem a nese odpovdnost za vechno, co se nepovede. Milius mu pispchal na pomoc. Jist by bylo nejlep, kdyby nm krl rovnou dal lom do vlastnictv, jene to neudlal, a tak stojme ped zsadn otzkou: Co te budeme dlat? Podle m je to docela jasn, odpovdl Remigius okamit. Sami nedokeme Percyho mue vyhnat, take nm nezbv ne se obrtit na krle, aby to udlal on. Musme k nmu vyslat deputaci a podat ho, aby dohldl na dodrovn svho vnosu. Ozvalo se souhlasn mumln. Sakristin Andrew se pidal: A mli bychom k nmu poslat nae nejmoudej a nejvmluvnj enky. Philip si uvdomil, e Remigius a Andrew se u vid, jak jedou v ele poselstva, kter m ke krli. Myslm, e a krl usly, co se stalo, uvaoval nahlas Remigius, Percy Hamleigh hrabtem dlouho nezstane. Tm si Philip nebyl dvakrt jist. Kde te krl vbec je? zeptal se Andrew po chvilce pemlen. V to nkdo? Philip byl nedvno ve Winchesteru, a tak ml docela slun pehled o krlovch cestch. Odjel do Normandie, odpovdl.

To bude hezky dlouho trvat, ne se k nmu dostaneme, dodal honem Milius. Prosazen spravedlnosti vdycky vyaduje od lovka trplivost, prohlsil Remigius nabubele. Jene kadm dnem, kter vnujeme prosazovn spravedlnosti, oddalujeme stavbu katedrly, upozornil ho Milius. Tn jeho hlasu neomyln prozrazoval, jak mladho mnicha doplilo, e se Remigius tak snadno smil s pozdrenm stavby. Philip ml pro Mliovy pocity pochopen. Mlad kvestor pokraoval: A nejde jen o to krle dostihnout. A ho najdeme, musme ho njak pesvdit, aby ns vyslechl. To me trvat cel tdny. On se pak teba rozhodne, e d Percymu monost se obhjit to bude dal zdren Jak by asi mohl Percy nco takovho obhjit? zeptal se Remigius podrdn. Nakonec pece bude muset krl dostt svmu slovu. Vtom se do debaty vloil nov hlas. Tm bych si nebyl tak jist, poznamenal. Vichni se otoili po zvuku. Promluvil bratr Timothy, nejstar mnich v pevorstv. Mal, skromn muk, kter mlokdy nco ekl, ale kdy u se odhodlal vystoupit, stlo za to si ho poslechnout Philipa obas napadlo, jestli se pevorem neml stt prv Timothy. Obvykle cel jednn v kapitolce nezastnn prosedl a psobil dojmem, e podimuje, ale tentokrt stl, naklnl se dopedu a oi mu odhodlan jiskily. Takov krl je stvoen nestl, pokraoval staec. Neustle mu hroz njak nebezpe. Jednou jsou to vzbouenci uvnit jeho vlastnho krlovstv, jindy panovnci ze sousednch zem. Potebuje spojence. Hrab Percy je mocn mu a m hodn ryt. Kdy krl bude Percyho potebovat zrovna ve chvli, kdy mu budeme pedkldat svou stnost, odmtne ns a vbec mu nebude zleet na tom, jestli je spravedlnost na na stran. Krl nen dokonal Je jen jedin skuten soudce, a tm je Bh. Timothy si sedl, opel se o stnu a napl zavel oi, jako by ho ani trochu nezajmalo, jak dojem na ostatn jeho e udlala. Philip potlaoval smv: star mnich pesn vyjdil Philipovy pochyby, pokud jde o krlv vztah ke spravedlnost. Bylo vidt, e Remigius se jen s nechut a pemhnm vzdv vyhldky na dlouhou a vzruujc cestu do Francie a na pobyt u krlovskho dvora. Souasn ale nemohl nic namtat proti logice Timothyovch zvr. Tak co tedy budeme dlat? zeptal se. O tom neml Philip pli jasnou pedstavu. erifa do toho nemlo cenu zatahovat, jeliko ten by jim v tomhle ppad moc nepomohl: Percy byl pli mocn, ne aby si nechal porouet od obyejnho erifa. Jene Philip nebyl ochoten se sthnout a trpn pijmout

porku. Mus se toho lomu njak zmocnit, i kdyby to ml udlat sm V tu chvli dostal npad. Pokejte okamik, zvedl ruku. Budou se do toho muset zapojit vichni zdatnj brati v kltee mus se to peliv pipravit, jako vojensk operace beze zbran budou potebovat jdlo na dva dny Nevm, jestli to vyjde, ale za pokus to stoj, prohlsil. Poslouchejte. A vyloil jim svj pln. Vyrazili tm okamit: ticet mnich, deset novic, Otto ern huba a jeho parta lama, Tom Stavitel se synem Alfredem, dva kon a povoz. Kdy se krajina ponoila do tmy, rozali si kahany, aby jim svtily na cestu. O plnoci zastavili, trochu si odpoinuli a sndli svainu, kterou jim narychlo nachystali v kuchyni: kue, bl chlb a erven vno. Philip odjakiva vyznval zsadu, e tkou prci je teba vdycky odmnit dobrm jdlem. Za pochodu zpvali bohosluby, kter by jinak slouili doma v pevorstv. Byla jet hlubok tma, kdy Tom Stavitel, kter je vedl, zvedl ruku, aby proces zastavil. Te jsme jen mli od lomu, sdlil Philipovi. Dobe, pikvl Philip. Obrtil se k mnichm. Sundejte si devky a sandly a nazujte si filcov boty. Sm skopl sandly a navlkl si na nohy pr mkkch filcovch bot, jak nosili venkovan v zim. Pak vybral dva novice. Edward a Philemon zstanou u kon a u vozu, pikzal. Bute zticha a ekejte, a se pln rozedn. Pak se k nm pidejte. Je to jasn? Ano, ote, odpovdli spolen. Vborn. A te ostatn, obrtil se Philip ke zbylm eholnkm. Pjdete za Tomem Stavitelem, ale v naprostm tichu, prosm. Vydali se na dal pochod. Od zpadu vanul lehk vtk a elestn strom zakrylo zvuky, je vydvalo padest tce oddychujcch mu a padest pr opatrn nalapujcch filcovch bot. Philipa se zaalo zmocovat napt. Kdy se te ml jeho pln zat uskuteovat, najednou mu pipadal trochu blzniv. Tie se zaal modlit, aby jim to vylo. Cesta zahbala doleva a vzpt blikajc kahany tlumen ozily devnou dlnu a hromadu nahrubo otesanch kamennch kvdr, pr ebk a kousek leen. V pozad se tyil temn kopec zhyzdn blmi jizvami po lmn kamene. Philipa zniehonic napadlo, jestli nhodou nemaj mui, kte sp v dln, s sebou psy. Pokud ano, Philip by piel o moment pekvapen a cel npad by tm byl ohroen. te u ale bylo pozd na to, aby se sthli.

Zstup mnich, novic a kamenk tie proel kolem dlny. Philip zadroval dech a ekal, e kadou chvli usly nesourodou kakofonii tkn. Jene tam dn psi nebyli. Pod leenm svm lidem pokynul, aby se zastavili. Byl na n pyn, e dokou bt tak zticha. Pro lidi je tk mlet dokonce i v kostele. Teba byli tak vyden, e se neodvaovali ani pitnout. Tom Stavitel a Otto ern huba zaali mlky rozmisovat lamae po celm lomu. Rozdlili si je na dv skupiny. Jedna skupina se shromdila dole, u paty kamenn stny, z n se til kmen. Ostatn se vyplhali na leen. Kdy byl kad z Ottovch lid na svm mst, Philip pomoc gest nadirigoval mnichy, aby se postavili i posadili pobl lama a dlnk. Sm si stoupl kousek od ostatnch, na pl cesty mezi lom a dlnu. Naasovn jim vylo naprosto dokonale. Rozbesk nastal nkolik okamik pot, co Philip vydal posledn pokyn. Vythl z plt svku, zaplil si ji od kahanu, pak se otoil elem k mnichm a zvedl svku nad hlavu. Bylo to pedem dohodnut znamen. Kad ze tyiceti mnich a novic vythl vlastn svku a piplil si ji od jednoho ze t kahan. Vsledek bral lovku dech. Rozednvalo se nad lomem obsazenm mlenlivmi, pzranmi postavami, z nich kad drela v ruce mal, mihotajc se svtlko. Philip se otoil tv zptky k dln. Stle jet tam nezaznamenal sebemen znmky ivota. Smil se s tm, e bude muset ekat. Mnichm ekn nedl pote. Stt bez hnut dlouh hodiny pat k jejich kadodennmu ivotu. Lamai a dlnci na takov postvn pochopiteln zvykl nebyli, a tak sebou zaali po chvli vrtt, pelapovali a eptem si nco povdali. Ve skutenosti na tom nezleelo. Mumln nebo slc denn svtlo konen probudilo i obyvatele dlny. Philip zaslechl, jak nkdo kale a odplivuje si, pak uslyel skpav zvuk neklamn svdc o tom, e nkdo zved zvoru na dvech. Zdvihl ruku, aby si zjednal naprost ticho. Dvee dlny se s bouchnutm rozletly. Philip drel ruku i nadle zvednutou. Vyel njak mu a mnul si oi. Z Tomova popisu Philip poznal, e je to Harold ze Shiringu, pedk kamenolama. Harold si zprvu neviml nieho neobvyklho. Opel se o rm dve a znovu si odkalal hlubokm bublavm kalem lovka, kter m v plicch pli mnoho kamennho prachu. Philip spustil ruku. Nkde za nm udal uitel novic tn a vichni mnii zaali zpvat. Lom zaplnila zplava melodi, pi nich naskakovala hus ke. Na Harolda to mlo naprosto zniujc inek. Trhl hlavou, jako by ji ml pivzanou na provzku. Uvidl mnohohlas sbor, kter se mu

jako zzrakem objevil v jeho lomu, a oi se mu rozily a elist poklesla. Z otevench st se vydral vystraen vkik. Harold zacouval otevenmi dvemi zptky do dlny. Philip si dopl spokojen smv. Tohle byl vskutku dobr zatek. Jene hrza z nadpirozenho pveckho sboru neme vydret pli dlouho. Ani se otoil, znovu zvedl ruku a zakrouil s n nad hlavou. Vzpt na jeho signl zareagovali Ottovi lid a dali se do prce. Sborov zpv zaaly tvrdit rytmick dery kovu na kmen. Ze dve vystraen vykoukly dva i ti oblieje. Mui brzy pochopili, e se dvaj na obyejn, hmatateln mnichy a lamae, a ne pzraky, a vyli z dlny, aby se podn podvali, co se vlastn dje. Vypotceli se i oba ozbrojenci. Zapnali si opasky se zavenmi mei a tup zrali. Tohle byl pro Philipa rozhodujc okamik: Co podniknou tihle dva pochopov? Pohled na dva mohutn, zarostl a pinav zbrojnoe s opasky z etz, s mei a dkami a obleen do tkch koench kazajek vyvolal v Philipovi ivou, przran jasnou vzpomnku na dva vojky, kte vtrhli do jejich domu, kdy mu bylo est let, a zabili mu matku a otce. Ochromil ho nhl a neekan stesk po rodich, na kter si sotva pamatoval. Nenvistn hledl na mue hrabte Percyho, ale nevnmal je. Msto nich vidl jednoho odpuzujcho chlapa se zahnutm nosem a jednoho sndho oldne s krv v plnovousu. A ctil, jak se ho zmocuje vztek, odpor a zuiv odhodln, kter mu naeptv, e takovhle tup, bezbon nsilnci maj bt poraeni. Chvli se nic nedlo. Postupn vyli z dlny vichni Percyho kamenci. Philip je spotal: ml ped sebou dvanct lama a dva ozbrojence. Nad obzorem vykouklo slunce. Kingsbridget kamenolamai u buili do kamene. Kdyby je ozbrojenci chtli zarazit, museli by nejprve vzthnout ruku na mnichy, kte dlnky obklopovali a chrnili. Philip spolhal na to, e Percyho zbrojnoi budou vhat s tokem na modlc se mnichy. A do tto chvle mu plny vychzely: mui skuten vhali. V tu chvli dorazili oba novicov, kter za tmy nechali kousek od lomu. Vedli kon a vz. Vystraen se rozhldli kolem sebe. Philip jim gestem ruky pokynul, aby pijeli co nejbl. Pak se otoil, a kdy se jeho pohled stetl s Tomovm, pokval hlavou. To u mli Ottovi lamai otesanch nkolik kvdr a Tom te nadil mladm mnichm, aby kameny zvedli a odnesli je na vz. Percyho mui se zjmem sledovali nov vvoj udlost. Kameny byly pli tk, ne aby je zvedl jeden lovk, a tak je museli spustit z leen pomoc provaz a pak penst k vozu na nostkch. Kdy se jim

holma rukama podailo zdvihnout prvn kvdr na korbu, ozbrojenci se zaali tie radit s Haroldem. Dal kmen se ocitl na voze. Oba zbrojnoi se oddlili od skupinky postvajc u dlny a vydali se k vozu. Jeden z novic, byl to Philemon, se vyplhal na korbu, posadil se na kameny a tvil se vyzvav. Odvn chlapk! pomyslel si Philip, ale srdce mu svraly obavy. Mui se blili k vozu. tyi mnii, kte donesli dva kameny, si stoupli ped vz, aby ho chrnili. Philip ztuhl naptm. Mui se zastavili a stli tv v tv mnichm. Oba mli ruce poloen na jlcch me. Zpv ustal a vichni se zatajenm dechem sledovali, co se bude dt dl. Urit se neodhodlaj k tomu, aby s meem v ruce napadli neozbrojen eholnky, ujioval se v duchu Philip. Pak ho napadlo, jak snadn by pro tyhle siln chlapy, zvykl na krvav bitvy, mohlo bt vrazit ostr mee do lid, kterch se nemusej bt, od nich jim nehroz nic, ani dodaten odplata. Jene mus myslet na bo mstu, kter by jim hrozila, kdyby zavradili mue, kte zasvtili svj ivot Bohu. I takovhle hrdloezov moc dobe vd, e je jednou ek den Poslednho soudu. Jestlipak maj strach z vnho ohn? Mon. Ale tak se boj svho zamstnavatele, hrabte Percyho. Philip odhadoval, e te se jim ze veho nejvc hon hlavou vahy, jestli strach z boho hnvu bude hrab brt jako dostatenou omluvu, e se jim nepodailo odehnat od lomu lidi z Kingsbridge. Pozoroval je, jak s rukou na jlci mee vhaj ped skupinkou mladch mnich, a pedstavoval si, jak v duchu kladou na misky vah nebezpe, kter jim hroz, kdy zklamou Percyho, proti hnvu bomu. Mui se na sebe podvali. Jeden zavrtl hlavou. Druh pokril rameny. Pak se otoili a spolen vyli z lomu. Uitel novic znovu udal tn a mnii hlasit spustili vtzoslavn hymnus. Ottovi kamenci zaali naden kiet. Philip vydechl levou. V jednu chvli to vypadalo velice nebezpen. Nemohl si pomoci a rozzil se potenm. Lom byl jeho. Sfoukl svku a vykroil k vozu. Objal kadho ze ty mnich, kte se postavili ozbrojencm, i oba novice, kte pivezli povoz. V tu chvli doel k Philipovi Otto ern huba a prohlsil: Tohle se ti povedlo, ote Philipe. M v sob notn kus odvahy, jestli to tak mu ct. Bh ns ochrnil, pouil ho Philip. Pohled mu padl na hrabc kamenky, kte postvali v neuspodanm hlouku kolem dve do dlny. Nechtl si je zneptelit, jeliko kdyby je nechal jen tak bt, hrozilo nebezpe, e je Percy znovu vyuije, aby dlali pevorstv pote. Philip se rozhodl, e s Haroldovmi mui promluv.

Vzal Ottu za pai a dovedl ho k dln. Dnes se tu ukzalo, na stran je vle bo, oznmil Haroldovi. Doufm, e se kvli tomu nezlob. Pili jsme o prci, upozornil ho Harold. To je dost dobr dvod ke hnvu. Philip rzem pochopil, jak to zadit, aby zskal Haroldovy mue na svou stranu. V nhlm vnuknut navrhl: Jestli chce, me mt jet dneska prci zptky. Pracuj pro m. Rd si najmu celou tvou partu. Ani se nebudete muset vysthovat ze sv dlny. Harolda pekvapiv obrat ve vvoji udlost zjevn zaskoil. Chvli jen zral, pak se vzpamatoval a zeptal se: Za jakou mzdu? Zcela obvyklou, odpovdl Philip okamit. Dv pence denn za lamae, penci denn za dlnka a tyi pence pro tebe. Uednky si bude vyplcet sm. Harold se obrtil a zadval se na sv spolupracovnky. Philip te odthl Ottu o kus dl, aby dal Haroldovi monost probrat nabdku v soukrom. Philip si ve skutenosti nemohl dovolit najmout navc dvanct dalch mu, a pokud jeho nabdku pijmou, bude muset o nco odloit den, kdy bude moci najmout zednky. To znamen, e bude mt nalman kmen dv, ne ho bude moci pout. Zsk tm velk zsoby stavebnho materilu, ale hotovost bude trpt. Jene kdy bude mt pevorstv vechny Percyho kamenky na sv vplatn listin, bude to vhodn obrann tah. Kdyby chtl Percy znovu zat v lomu tit, mus si nejdv najmout pln novou partu lama. A jakmile se zprva o dnen udlosti roz po kraji, bude to dost tk kol. Navc jestlie se Percy nkdy v budoucnu rozhodne pro njak dal krok, kterm by klteru zabrnil v tb kamene, bude mt Philip dostatenou zsobu kamene na stavbu. Zdlo se, e Harold se se svmi mui o nem dohaduje. Po chvli se od nich odpojil a vykroil smrem k Philipovi. Kdo to tu bude mt na povel, kdy pro tebe budeme pracovat? zeptal se. J, nebo tvj pedk? Tady to povede Otto, odpovdl Philip bez vhn. Rozhodn nebyl ochoten svit lom Haroldovi co kdyby se stalo, e ho Percy opt zsk na svou stranu. A taky tu nemou bt dva pedci, jeliko to by vedlo jen k nekonenm ptkm. Ty si me dl dit svou partu, dodal. Ale Otto bude tvj nadzen. Harold nasadil zklaman vraz a vrtil se ke svm mum. Dohadovn pokraovalo. K Philipovi a Ottovi se pidal Tom Stavitel. Ten pln ti vyel, ote, poznamenal s irokm smvem. Zmocnili jsme se lomu bez jedin kapky krve. Jsi opravdu skvl.

Philip se u chystal Tomovi pitakat, ale pak si uvdomil, e by se dopustil hchu nespoutan pchy. To Bh zadil tenhleten zzrak, pouil stavitele, aby to pipomnl nejen jemu, ale i sob. Otec Philip nabdl Haroldovi a jeho mum, e je najme, aby tu pracovali se mnou, ozval se Otto. Skuten? Toma to podle veho moc nepotilo. emeslnky ml najmat hlavn stavitel, a ne pevor. Mm takov dojem, e si to nememe dovolit, dodal. Nememe, pipustil Philip. Jene j nechci, aby se tu tihle chlapi jen tak potloukali kolem a ekali, a Percy vymysl njakou dal lku, jak zskat lom zptky. Tom se zamyslel a pak pikvl. A nm neukod, kdy budeme mt zsobu kamene pro ppad, e by se to Percymu povedlo. Philip byl rd, e Tom pochopil, o co mu jde. Zdlo se, e Harold se konen se svmi mui na nem dohodl. Vrtil se k Philipovi a zeptal se: Bude mzdy vyplcet mn a nech na mm uven, abych lidem platil podle toho, jak uznm za vhodn? Philip vhal. Znamenalo to, e tenhle pedk chce zskat vc, ne kolik mu nle. Nakonec ale odpovdl: To zle na hlavnm staviteli. Je to docela bn, pikvl Tom. Jestli to tvm lidem nevad, j na to klidn pistoupm. V tom ppad nabdku pijmme, prohlsil Harold. Tom a Harold si podali ruce. Philip k tomu dodal: Take kad dostal to, co chtl. Vborn! Mme tu jednoho, kter nedostal to, co chtl, upozornil ho Harold. Kdo to je? zeptal se Philip. Manelka hrabte Percyho Regan, odpovdl Harold ponue. A zjist, co se tu sebhlo, potee krev po podlaze plnm proudem. II Ten den se nevyrelo nikam na lov, a tak se mladci v Hrabtov vnovali he, kterou ml William Hamleigh nejradji snaili se kamenovat koky. Na hrad i v okol bylo vdycky hodn koek a jestli jich bylo o jednu vc nebo m, nehrlo vbec dnou roli. Mui vdycky zaveli dvee a okenice v hodovn sni a pirazili nbytek tsn ke zdi, aby se koky nemly kde schovat. Pak si doprosted mstnosti nanosili hromadu kamen. A koka tentokrt to byl postar kocour s proedivlou srst vyctila, e je ve vzduchu krveprolit, a posadila se kousek ode dve v nadji, e se j poda proklouznout ven.

Za kad vren kmen musel ten, kdo ho hodil, dt do korbelu penci. Kdo hodil rozhodujc kmen, zskal cel obsah korbelu. Kdy losovali, v jakm poad budou hzet, kocour se najeil a zaal vzruen pechzet sem a tam podl dve. Walter hzel prvn. To byla svm zpsobem vhoda, protoe kocour byl sice ve stehu, ale neznal pravidla hry, nevdl, o co jde, a bylo mon ho zaskoit. Walter se otoil ke zveti zdy, z hromady zvedl jeden kmen, potkal ho v dlani, pak se pomalu otoil a neekan kmen mrtil. Minul. Kmen udeil do bytelnch dve, kocour odskoil a dal se do bhu. Ostatn mladci spustili povyk. Hzet jako druh bylo hloup, jeliko kocour byl pln sil a ve stehu, zatmco pozdji bude unaven a nejsp tak rann. Jako druh piel na adu mlad pano. Sledoval, jak kocour pobh po hodovn sni a sna se najt cestu ven, a ekal, a zve zpomal. Pak hodil. Byl to dobr hod, ale kocour ho stail zaznamenat a uhnul. Mui zklaman zabrueli. Zve znovu vyrazilo pes mstnost. Pohybovalo se rychle, zmocovala se ho panika, chvli skkalo po podstavcch a lavicch naskldanch u stny a pak seskoilo zptky na podlahu. Te piel na adu star ryt. Pedstral, e hz, aby vidl, kterm smrem kocour odsko, a pak hodil tak, aby zve zashl v bhu. Dokonce zamil o kousek dopedu. Ostatn odmnili jeho prohnanost potleskem. Jene kocour vas zahldl letc kmen, nhle zastavil a deru se vyhnul. V zoufalstv se pak pokusil vklouznout za dubovou truhlu stojc v rohu. Dal hr zavtil pleitost a vyuil j. Honem vrhl kmen, dokud zve stlo na mst, a zashl je do zadku. Ostatn propukli v naden jsot. Kocour vzdal pokus o to nacpat se za truhlu a znovu vyrazil kolem cel sn, jene u kulhal a pohyboval se o poznn pomaleji. Te byla ada na Williamovi. Kdyby si dal zleet, nejsp by kocoura dokzal zabt. Jene ho chtl jet trochu vc unavit, a tak na nj zakiel, aby ho na chvli piml k rychlejmu bhu. Pak naznail, e hz, co mlo stejn inek. Kdyby takhle oddaloval hod jin z mladk, urit by mu nadvali, jene William byl syn hrabte, a tak ostatn jen trpliv ekali. Kocour zpomalil a bylo vidt, e trp bolestmi. V nadji, e mu to pome, zamil ke dvem. William zvedl ruku. Kocour se neekan zastavil u stny vedle dve. William se naphl. Ne mu kmen vyltl z ruky, dvee se zniehonic rozltly a objevil se v nich knz v ernm hbitu. William hodil, ale kocour vyrazil jako p vystelen z luku a levou zakviel. Knz stojc ve dvech vydal vysokm, pikrcenm

hlasem vyden zapitn a pitiskl si suknici svho hbitu k nohm. Mladci propukli v ehot. Kocour vrazil duchovnmu do nohou, vzpt pistl na zemi a konen vyrazil ven ze dve. Knz stl jako pikovan, vypadal jako ena, kterou vydsila my, a mladci se prohbali smchy. William duchovnho poznal. Byl to biskup Waleran. Rozesml se jet vc. Skutenost, e zentil knz, kterho kocour tak straliv vydsil, je navc protivnk jejich rodiny, to jenom vylepovala. Biskup se velice rychle vzpamatoval. Zrudl, namil na Williama ukazovk, jako by ho chtl z neho obvinit, a pronikavm hlasem ekl: Bude trpt nekonenmi muky v nejhlubm pekle. Williamv smch se rzem zmnil v nhl nval hrzy. Kdy byl mal, matka mu zpsobovala non mry tm, e mu vykldala, co vechno provdj erti lidem v pekle, jak je opkaj nad plameny, vypichuj jim oi a ostrmi noi jim odezvaj dvrn sti tla. Od t doby nesnel, kdy ped nm o takovch vcech nkdo mluvil. Dr hubu! zajeel na biskupa. V hodovn sni se rozhostilo ticho. William vythl n a pistoupil k Waleranovi. Pece ses sem nepiel modlit, ty hade! Waleran nevypadal ani trochu vystraen, jen mrn pekvapen, jako by mu pipadalo zajmav, e prv odhalil Williamovu slabinu. To v mladkovi jen piivovalo vztek. Budu kvli tob viset, tak mi pomoz Byl tak rozlcen, e byl schopen biskupa doopravdy napadnout noem, jene v tu chvli ho zarazil hlas, kter se ozval za nm na schodech: Williame! Nech toho! Byl to mladkv otec. William se zarazil a po chvli schoval n do pochvy. Waleran vstoupil do hodovn sn. Nsledoval ho jet jeden knz, kter za nimi peliv zavel dvee: dkan Baldwin. Pekvapuje m, e t tady vidm, biskupe, pravil otec. Protoe kdy jsme se naposledy vidli, navedl jsi kingsbridgeskho pevora, jak m podvst? Ano, asi t to pekvapuje prvem. Obvykle lidem tak snadno neodpoutm. Waleran na chvli upel svj ledov pohled na Williama a pak u se pln soustedil na otce. Jene v sob neivm z, pokud je to v rozporu s mmi zjmy. Potebuju si s tebou promluvit. Otec zamylen pikvl. Tak poj radji nahoru. Ty taky, Williame. Biskup Waleran a dkan Baldwin se vydali po schodech nahoru do patra, kter obval hrab. William je nsledoval. Ml skleslou nladu z toho, e se kocourovi podailo uniknout. Na druh stran si uvdomoval, e i on ml tst a vyhnul se hodn velkm

nepjemnostem: kdyby na biskupa vzthl ruku, nejsp by ho za to povsili. Jene ve Waleranov jemnosti, v jeho strojenosti bylo nco, co Williama nesmrn popuzovalo. Veli do otcovy komnaty, do mstnosti, kde William znsilnil Alienu. Kdykoliv se tady ocitl, vdycky si na ten vjev vzpomnl: vidl jej prun bl tlo i ds v jejm oblieji, slyel, jak vykikla, vybavil si zkiven vraz ve tvi jejho bratra, kterho pimli, aby se na to dval, a nakonec co byl Williamv mistrovsk kousek nakonec si pipomnl i to, jak nechal Waltera, aby si s dvkou taky uil. Mrzelo ho jen, e si ji nenechal na hrad jako vzn, aby ji mohl mt, kdykoliv ho to napadne. Od t doby byl mylenkou na dvku naprosto posedl. Dokonce se ji pokouel najt. V Shiringu chytili lesmistra, kter se pokouel prodat Williamova vlenho oe. Mu na muidlech piznal, e kon ukradl dvce, je odpovdala Alienin popisu. Od winchesterskho alnka se William dovdl, e dvka staila jet ped jeho smrt navtvit svho otce. A Williamova ptelkyn slena Kate, majitelka nevstince, kter asto navtvoval, mu vyprvla, jak nabdla Alien msto ve svm podniku. Pak se ale dvina stopa ztrcela. Zapome na ni, Willy, chlape mj, radila mu Kate vldn. Chce podn prsa a dlouh vlasy? M je mt. Vezmi si jet dnes veer najednou Betty a Millie a bude mt tyi adra jen pro sebe, co ty na to? Jene Betty a Millie nebyly nevinn, nemly blou ple a nebyly vyden k smrti, take mu levu a poten nepinesly. Ve skutenosti ho od toho veera, kdy se tady, v komnat shiringskho hrabte, zmocnil Alieny, nedokzala dn ena doopravdy uspokojit. Vypudil mylenky na dvku z mysli. Biskup Waleran zrovna nco kal matce: Vte, pedpokldm, e se kingsbridgesk pevor zmocnil vaeho kamenolomu? Nevdli to. William se zhrozil a matka byla vzteky bez sebe. Coe? vyhrkla. Jak? Vaim ozbrojencm se podle veho podailo odehnat lamae, jene nsledujcho rna se probudili a zjistili, e je lom obsazen mnichy, kte prozpvovali almy. Vai lid se bli vzthnout ruku na sluhy bo. Pak pevor Philip najal i vai partu kamenk a te tam vichni spolen pracuj v dokonal shod. Pekvapuje m, e se sem vai vojci nevrtili, aby vm o tom podali zprvu. Kde jsou, ti zbablci? syela matka. V oblieji byla cel rud. Najdu si je a vlastnma rukama jim ueu kulky U chpu, pro se nevrtili, poznamenal Waleran.

Zapome na zbrojnoe, chlcholil otec matku. Jsou to jen vojci. Za vechno me ten lisn pevor. V ivot by m nenapadlo, e se zme na takovou lest. Pevezl ns, u je to tak. Sprvn, pikvl Waleran. Tv se jako ztlesnn svat nevinnosti, ale ve skutenosti je prohnan jako krysa. William si pomyslel, e Waleran je pln stejn, e je to krysa s ernm koichem, piatm umkem a mastnmi ernmi vlasy, kter sed v kout s krkou chleba v prackch, tk ostraitma oima po mstnosti a k tomu chroup svou veei. Pro ho tak zajm, kdo se zmocnil lomu? Je stejn prohnan jako pevor Philip. A stejn jako on v jednom kuse kuje njak pikle. Nememe mu dovolit, aby mu nco takovho prolo, ozvala se matka. Hamleighovi si nemou dovolit, aby je nkdo takov porazil. Tomu pevorovi je poteba dt za vyuenou. Otec si tm nebyl tak jist. Je to jen lom, namtl. A krl pece Nejde o lom, jde o est rodu, skoila mu do ei matka. A je pln jedno, co kal krl. William souhlasil s matkou, Philip z Kingsbridge se Hamleighovm vzepel a je nutn ho rozdrtit. Kdy se vs lid neboj, jste nula. Mladk jen nechpal, v em je problm. Pro tam prost nezajedeme s nkolika mui a jednodue ty pevorovy chlapy nevyeneme? zeptal se. Otec zavrtl hlavou. Jedna vc je obejt krlovu vli jen tak mimochodem, tm, e sami zaneme v lomu pracovat. Jene poslat tam oddl, aby pevorovy dlnky vyhnal, to je nco docela jinho. Vdy ti lid jsou tam na vslovn krlovo pn. To by m mohlo stt hrabc titul. William neochotn pipustil, e na tom nco je. Otec byl vdycky velice opatrn, ale obvykle vdl, pro to dl. Mm nvrh, vloil se do hovoru opt biskup Waleran. William si byl od zatku jist, e knz m ve svm obitm ernm rukvu njak trumf. Jsem pesvden, e ta katedrla v Kingsbridge by se nemla stavt. Waleranova poznmka Williama dokonale zmtla. Nechpal, co m spolenho s lomem. Otci to tak nebylo jasn. Zato matce se rozily oi, na chvli si pestala hladit tv a zamylen poznamenala: To je zajmav npad. Za starch as stvala vtina katedrl v podobnch vesnicch, jako je Kingsbridge, pokraoval Waleran. Ped njakmi edesti, mon sedmdesti lety, se vtina z nich pesthovala do mst. To bylo za vldy krle Vilma. Kingsbridge je mal vesnice v mstech, kde ani liky nedvaj dobrou noc. Nen tam nic jinho ne tenhle upadajc

klter, kter nen dost bohat ani na to, aby dokzal udrovat existujc katedrlu, nato postavit novou. A kde by sis ty pedstavoval, e by mla stt? zeptala se matka. V Shiringu, odpovdl Waleran. ,Je to velk msto dnes tam ije dobe tisc lid a m trnici a vron trh s vlnou. A navc je na hlavn cest. Shiring je dobr msto. A kdy se za to oba zasadme biskup a hrab ruku v ruce , dokeme to prosadit. Jene kdy bude katedrla v Shiringu, namtl otec, kingsbridget mnii ji nebudou moci obhospodaovat. O to pece jde upozornila ho matka netrpliv. Bez katedrly nebude Kingsbridge znamenat nic. Pevorstv se propadne do propasti naprost nicoty a z Philipa bude nula, co si celou dobu zaslou. A kdo se bude starat o novou katedrlu? trval na svm otec. Nov crkevn kapitula, pouil ho Waleran, kterou zdm. William z toho byl pvodn stejn zmaten jako jeho otec, ale te rzem pochopil, kam biskup m: kdy se mu poda pesthovat katedrlu do Shiringu, bude ji moci osobn dit. A co penze? namtl otec. Kdo zaplat novou katedrlu, kdy ne kingsbridgesk pevorstv? Myslm, e bychom umli dokzat, e vtina majetku pevorstv je vzna prv na katedrlu, odpovdl Waleran. Kdy se katedrla pesthuje, majetek se bude muset pesthovat s n. Kdy napklad krl tpn rozdlil pvodn shiringsk hrabstv, dal zemdlsk usedlosti v kopcch kingsbridgeskmu pevorstv, to vichni moc dobe vme. Udlal to ale proto, aby pomohlo postavit novou katedrlu. Kdy mu ekneme, e novou katedrlu bude stavt nkdo jin, bude oekvat, e pevorstv penech pslunou pdu novmu staviteli. Mnii se budou pochopiteln brnit. Pak ale sta, kdy zpochybnme jejich zakldac listiny, a rzem bude po nmitkch. Te u to bylo Williamovi daleko jasnj. Tmhle tahem nezsk Waleran pouze vldu nad katedrlou. Navc se mu poda zmocnit se bohatstv, kter v tuhle chvli m pevorstv. Otec uvaoval pln stejn. Pro vs je tohle velice vhodn tah, ote, poznamenal. Ale co z toho budu mt j? Matka opt odpovdla za nj. Copak to nechpe? prohlsila podrdn. Tob pipadl Shiring. Zkus si pedstavit, kolik ti msto vynese, kdy v nm jet ke vemu bude katedrla. Cel roky tu budou stovky emeslnk a dlnk stavt nov chrm. Vichni mus nkde bydlet a jet ke vemu ti budou platit dan a na tvm trhu si kupovat jdlo a obleen. Navc tu budou kanovnci, kte budou spravovat katedrlu. A k tomu piti vc, kte pijdou do Shiringu,

msto aby se o Velikonocch a na svatodun svtky thli na velk bohosluby do Kingsbridge. A to nemluvm o poutncch, kte se pijdou podvat na svat ostatky. Ti vichni tady utrat spoustu penz. Oi j zily chamtivost. William si ani nevzpomnal, kdy vidl matku tak rozruenou. Kdy to vezmeme sprvn do ruky, mohli bychom Shiring zmnit v jedno z nejvznamnjch mst v celm krlovstv! A to vechno bude jednou moje, pomyslel si William. A otec ume, stanu se pece hrabtem. Tak dobe, pikvl otec. Philipa to zni, tob, biskupe, to pinese moc a ze m to udl bohe. Jak to chce zadit? Teoreticky vzato mus o pesthovn katedrly rozhodnout arcibiskup canterbursk. Matka zabodla do biskupa pronikav pohled. Pro teoreticky? zeptala se. Protoe tam v tuhle chvli dn arcibiskup nen. William z Corbeilu zemel o Vnocch a krl tpn zatm jeho nstupce nejmenoval. Pesto ale vme, kdo se tm nstupcem nejsp stane: n star ptel Jindich z Winchesteru. Velice o tu funkci stoj. Pape u mu mezitm dal doasn poven. A jeho bratr je krlem. Nakolik je mon ho povaovat za ptele? zeptal se otec. Kdy jsme se snaili zskat hrabstv, moc pro ns neudlal. Waleran pokril rameny. Kdy bude moct, tak nm pome. Bude muset dt najevo, kam pat. Zrovna v tuhle chvli nebude mt chu udlat si mocn neptele, namtla matka. Vdy si dl nadje, e se stane arcibiskupem. Sprvn. Jene Philip nen tak mocn, aby na tom Jindichovi zleelo. S Philipem se nikdo nebude bavit o tom, kdo by se ml stt arcibiskupem. Tak pro by nm v tom ppad Jindich nedal to, o co nm jde? vloil se do hovoru William. Protoe nen arcibiskupem, alespo zatm ne. A moc dobe v, e ho lid sleduj a vmaj si toho, jak se ve sv doasn funkci chov. Chce, aby vem bylo jasn, e pijm spravedliv rozhodnut a nejde mu jen o to, aby uspokojil svoje nejbli ptele. Na to bude mt spoustu asu po volb, a se doopravdy stane arcibiskupem. Take tko po nm meme chtt vc ne to, e bedliv vyslechne, o co nm jde. O co nm vlastn jde? zeptala se matka zamylen. O to, e Philip nen schopen katedrlu postavit, zatmco my ano. A jak ho o tom pesvdme? Byl nkdo z vs v posledn dob v Kingsbridge? Ne.

J tam zavtal o Velikonocch, prohlsil Waleran s smvem. Jet ani nezaali se stavbou. Maj jen przdn pozemek, na nm pr kolk zaraench do zem a spoustu provaz, kter naznauj, kde by rdi jednou stavli. Zaali u kopat zklady, ale zatm se dostali jen pr stop do zem. Maj tam jednoho zednka, kter na tom pracuje se svm uednkem, k tomu tesae z kltera a semtam jednoho i dva mnichy, co odvdj tkou prci. Nen to moc povzbuzujc pohled, zvl v deti. Byl bych rd, kdyby se na to biskup Jindich pijel podvat. Matka vn pikvla. Williamovi bylo jasn, e je to dobr pln, i kdy se mu ani trochu nezamlouvalo, e by mli spolupracovat zrovna s lisnm Waleranem Bigodem. Waleran pokraoval: Pedem Jindichovi nazname, jak je Kingsbridge mal a nevznamn msto a jak chud je zdej klter. Pak mu ukeme stavenit, kde jim trvalo vc ne rok, ne se jim podailo vykopat pr mlkch jam. Potom ho odvezeme do Shiringu a pesvdme ho, e tady by se dala postavit katedrla velmi rychle, jeliko tu dokou spojit sly biskup, hrab a mstn man a vydat ze sebe maximum, aby to dokzali. A pijede Jindich? zeptala se matka s obavami. Meme ho o to podat, vc udlat nelze, odpovdl Waleran. Pozvu ho, aby ns jako stvajc arcibiskup navtvil na svatodun svtky. Tm mu dm najevo, e u ho v tuhle chvli bereme jako arcibiskupa. Ped pevorem Philipem to ale musme utajit, poznamenal otec. To asi nepjde, upozornil ho Waleran. Biskup neme navtvit Kingsbridge neekan to by vypadalo velice divn. Kdy ale bude Philip vdt, e ho m navtvit biskup Jindich, me napnout sly a pokroit se stavbou o hodn kus dopedu. A jak? Vdy nem penze! A te jet ke vemu najal tvoje lamae. Kamenci neumj stavt zdi. Waleran se spokojenm smvem zavrtl hlavou ze strany na stranu. Ve skutenosti neme podniknout vbec nic, jen doufat, e na svatodun svtky bude svtit slunce. Philipa zprvu potilo, e se winchestersk biskup chyst pijet do Kingsbridge. Znamenalo to, e budou slouit mi pod irm nebem, ale na tom nebylo nic patnho. Uspodaj bohoslubu na mst, kde stla star katedrla. Kdyby prelo, tesa postav nad olt a nejbli okol provizorn psteek, aby biskup zstal v suchu. A farnci mou klidn zmoknout Philip chpal nvtvu jako projev vrohodnosti, jako by tm biskup Jindich chtl naznait, e stle chpe Kingsbridge jako msto, kde je katedrla, ili jako sv sdlo, a to, e tam zrovna dn chrm nestoj, povauje jen za doasnou nepjemnost.

Pesto se Philip neustle zaobral vahami, co vlastn Jindicha k nvtv vede. Biskup obvykle vyrazil do njakho kltera proto,aby se on i jeho doprovod zadarmo najedl a aby zskal nocleh. Jene Kingsbridge byl znm mon dokonce proslaven tm, e se tam podvalo prost jdlo a ubytovn bylo velmi skromn. Philipovy reformy tuhle skutenost jen povily z rovn tko snesiteln do rovn tm nepijateln. Jindich byl nejbohat duchovn v krlovstv, take urit nejel do Kingsbridge, aby se dobe najedl a srden popil. Na druhou stranu udlal na Philipa dojem lovka, kter nedl nic bezdvodn. m vc o tom Philip pemlel, tm vc ml pocit, e s tm m nco spolenho biskup Waleran. Pvodn oekval, e Waleran doraz do Kingsbridge tak den i dva po dopisu, kter oznamoval Jindichv pjezd, aby probral podrobnosti tkajc se bohosluby a ubytovn hosta a aby se ujistil, e Kingsbridge udl na Jindicha patin dojem, jene dny plynuly, Waleran se neobjevoval a v Philipovi slily pochybnosti. Pesto si ani ve chvlch nejvtch pochybnost nepedstavoval, e jde o tak dsnou zradu, jak vyla najevo, kdy deset dn ped svatodunmi svtky dorazil dopis od pevora canterbursk katedrly. Canterbury, stejn jako Kingsbridge, spravovali lenov benediktinskho du, a eholnci si vdycky navzjem pomhaj, kdy je to alespo trochu mon. Canterbursk pevor, kter docela pirozen pichzel velmi asto do styku s adujcm arcibiskupem, se dovdl, e Waleran pozval Jindicha do Kingsbridge, aby ho pesvdil, e je teba celou dieczi pesthovat a novou katedrlu vybudovat v Shiringu. Philip zstal jako opaen. Srdce se mu rozbuilo a ruce, v nich drel dopis, se roztsly. Od Walerana to byl belsky mazan tah a Philip ho vbec nepedpokldal, dokonce ho nco takovho ani ve snu nenapadlo. Ze veho nejvc jm otslo, jak mlo je schopn cokoliv pedvdat. Vdy vdl, e Waleran je nekonen proradn protivnk. Biskup se ho pece pokusil podvst u ped rokem, kdy lo o shiringsk hrabstv. A kdy zjistil, e ho Philip pechytrail, byl vzteky bez sebe, na to se nedalo zapomenout. Philip si dodnes dokzal vybavit Waleranv obliej zkiven vztekem a slyel, jak biskup k: Psahm pi vem, co je mi svat, e ten chrm nikdy nepostav. Jene as plynul, urputn nenvist ic z t kletby vyvanula a Philip pestal bt ve stehu. Te mu vvoj okolnost drsn pipomnl, e Waleran m dlouhou pam.

Biskup Waleran prohlauje, e nem penze a e jsi za patnct msc nedokzal nic podnho postavit, psal Philipovi canterbursk pevor. Tvrd, e se biskup Jindich bude moci sm pesvdit, e katedrla nikdy nebude stt, pokud to bude mt na starosti kingsbridgesk pevorstv. K tomu dodv, e te je prav chvle na to, aby se kapitula pesthovala jinam, ne se skuten zane nco dt. Waleran byl pli mazan, ne aby se nechal nachytat pi bezostyn li, a tak se soustedil na nebetyn pehnn. Philipovi se ve skutenosti podailo vykonat neuviteln kus prce. Odklidil trosky, nechal zhotovit plny, pipravil nov vchodn kdlo, zaal s kopnm zklad, s porenm strom a s tbou kamene. A aby toho doshl, musel pekonat nekonen velk pekky zreformovat financovn celho kltera, zskat od krle spoustu pozemk a vystrnadit hrabte Percyho z lomu. Tohle opravdu nebylo spravedliv! S dopisem z Canterbury v ruce pistoupil k oknu a zadval se ven na stavenit. Jarn det je zmnily v jedno velik moe bahna. Dva mlad mnii s kapucemi staenmi do tve tam od eky nosili devo. Tom stavitel sestrojil takov dmysln vynlez skldajc se z provazu a kladky, kterm lo tahat z vkop putnky s hlnou. Te stl u kola, kterm se provaz namotval, zatmco jeho syn Alfred byl dole ve vkopu a nabral do putnek mokr bahno. Oba psobili dojmem, e by tmhle tempem mohli pracovat celou vnost a podvat pod stejn vkon. Pokud se po staveniti rozhldne nkdo, kdo nen skuten odbornk, bez zavhn uv, e tu katedrla nebude stt ani do soudnho dne. Philip odstoupil od okna a vrtil se k pultku, u kterho psal. Co by ml podniknout? Na okamik ho pemohlo pokuen nedlat vbec nic. Jen a biskup Jindich pijede, podv se a rozhodne se podle svho, kal si v duchu. Jestli se m katedrla postavit v Shiringu, tak a se tam postav. A nad n zsk moc biskup Waleran a a ji pouije k prosazen svch vlastnch zjm. A pinese blahobyt mstu Shiringu a tomu prokletmu rodu Hamleigh. Bude to vle bo. Vdl pochopiteln, e to nen pravda. Vit v Boha neznamenalo sedt se zaloenma rukama a nic nepodniknout. Znamenalo to, e kdy se lovk sna doshnout spchu a dl poctiv a rozhodn, me se mu to podait. Philipovou svatou povinnost bylo udlat ve, co je v jeho silch, aby zabrnil tomu, e katedrla padne do rukou bezcitnch a nemravnch lid, kte ji vyuij ke svmu vlastnmu prospchu. Znamenalo to dokzat biskupu Jindichovi, e stavba pokrauje pesn podle plnu a e Kingsbridge m dost sil a dost odhodln, aby chrm dokonil.

Je to vbec pravda? Ve skutenosti Philip na kadm kroku zjioval, jak vraedn tk je postavit na tomhle mst katedrlu. Vdy u byl mlem nucen na cel projekt zapomenout jen proto, e se mu hrab pokusil zabrnit ve vstupu do kamenolomu. Philip pesto vdl, e to nakonec doke, protoe mu pome Bh. Jene Philipv osobn nzor nebude stait na to, aby biskupa Jindicha pesvdil. Rozhodl se, e podnikne, co je v jeho silch, aby stavenit psobilo co nejlepm dojmem. A to stoj co to stoj. Na tch deset dn, kter zbvaj do svatodunch svtk, naene na stavenit vechny mnichy. Teba se jim poda alespo v nkterch mstech vykopat zklady do patin hloubky, take Tom s Alfredem budou moc zat klst zkladn kameny. Mon se jim st zklad povede postavit a do rovn okoln zem, take Tom bude moci zat se stavbou alespo jedn stny. To u by vypadalo o nco lpe, i kdy ne o mnoho. Philip by ve skutenosti ze veho nejvc poteboval njakch sto dlnk, jene neml penze ani na deset. Biskup Jindich pijede pochopiteln v nedli, take pokud Philip nepivede na stavenit obyvatele z farnosti, host neuvid nikoho pracovat. Kdy to udl, zsk tm stovku dlnk. Pedstavil si, jak ped n pedstupuje a oznamuje jim, e se zavd nov podoba svatodun me: msto zpvn alm a odkvn modliteb budeme kopat dry a tahat kameny. Nevili by vlastnm um. Nejsp by Co by vlastn udlali? Nejsp by se s odhodlnm a z celho srdce vrhli do dla. Zamrail se. Bu jsem se u pln pomtl, pomyslel si, anebo by tenhle npad mohl doopravdy vyjt. Jet si to chvli promlel. Na konci me vstanu a oznmm, e dneska je poknm za odputn vech hch pl dne prce na stavb katedrly. V poledne se bude podvat chleba a pivo. Urit budou pracovat. Urit a zcela zaruen budou pracovat. Ctil, e by si poteboval npad na nkom vyzkouet. Nejdv uvaoval o Mliovi, ale pak to zavrhl: Milius ml pln stejn mylenkov pochody jako on sm. Poteboval nkoho, kdo by ml ke svtu trochu jin pstup. Rozhodl se, e si promluv se sprvcem, s Cuthbertem Blohlavem. Hodil pes sebe pl, kapuci si sthl do ela, aby si chrnil obliej ped detm, a vyel ven. Spchal pes rozblcen stavenit, s nedbalm pokynutm ruky minul Toma a zamil na dvr u kuchyn. Vyrostla tu v posledn dob ada mench staveb jako kurnk, chlvek pro krvu i klna, kter slouila jako mlkrna, protoe Philip nerad utrcel cennou hotovost za bn poteby, kter si mnii mohli zajistit sami, jako teba za vejce a mslo.

Veel do sprvcova skladit, je se nachzelo v suternu pod kuchyn. Nasl such, voav vzduch, pln koen a psad, kter tam ml Cuthbert uloen. Cuthbert zrovna potal esnek. Pebral jednotliv svazeky s palikami a tichm hlasem k tomu odkval slice. Philip si tak trochu s leknutm uvdomil, e Cuthbert zan strnout: psobil dojmem, jako by mu pod k pomalu mizelo maso. Ticet sedm, ekl Cuthbert nahlas. D si hlt vna? Ne, dkuju, zavrtl hlavou Philip. Zjistil, e kdy se pes den napije vna, je pak leniv a podrdn. Ani v nejmenm nepochyboval o tom, e prv z tohoto dvodu nabdal svat Benedikt eholnky, aby pili velmi stdm. Piel jsem si k tob pro radu, ne pro oberstven. Poj se na chvli posadit. Cuthbert se propletl mezi balky a soudky, a ne se usadil proti Philipovi na trojnoku, zakopl o njak pytel a mlem upadl. Philip si uvdomil, e sklad zdaleka nen tak peliv uklizen, jak vdycky bval. Nco ho napadlo. Nem nhodou pote s oima, Cuthberte? zeptal se. U to nen, co to bvalo, ale zatm to zvldm, odpovdl Blohlav strun. Ml nejsp slab zrak dlouh lta mon proto se nikdy nenauil podn st. Ale tohle tma ho zejm drdilo, a tak u se Philip dl nevyptval a jen si v duchu umnil, e bude teba zat zauovat njakho novho skladnka, kter by mohl Cuthberta jednoho dne vystdat. Dostal jsem velmi znepokojujc dopis od canterburskho pevora, prohlsil a pak sprvci vyloil, jak pikle proti nim biskup Waleran kuje. Vklad zakonil konstatovnm: Jedin zpsob, jak doshnout toho, aby to vypadalo, e se stavba hbe dopedu, je pimt farnky, aby na n taky pracovali. Napad t njak dvod, pro by se to nemlo dlat? Cuthbert o tom nemusel ani nijak dlouho pemlet. Ale vbec ne, odpovdl okamit, je to dobr npad. Ale trochu neobvykl, e? vyzvdal Philip. Nebude to poprv. Skuten? To Philipa zaskoilo a potilo zrove. Kde nco takovho udlali? Slyel jsem o nkolika mstech. Philip byl jako na jehlch. A zabr to? vyhrkl. Nkdy. Nejsp hodn zle na poas. A jak se to cel m provst? To knz prost jen oznm na konci bohosluby co a jak?

To mus bt lpe organizovan. Biskup nebo pevor pole posly do vech kostel ve farnosti a nech vyhlsit, e rozheen se poskytuje za pl dne prce na stavb katedrly. To je vynikajc npad, neetil chvlou Philip. Tm bychom mohli pilkat vc farnk ne obvykle. Teba budou na tuhle novinku zvdav. Nebo taky m, upozornil ho Cuthbert. Nkte lid radji daj penze knzi nebo zapl svku svatmu, ne aby strvili cel den tm, e budou klouzat v bahn a tahat tk kameny. To m nikdy nenapadlo, piznal Philip a zmocnil se ho pocit, e to vlastn nem cenu. Mon to nebude tak dobr npad, dodal. M njak jin nvrhy? Ani jeden. Tak bude muset zkusit tenhle a doufat, e to dobe dopadne, co? Ano, pikvl Philip. Budu doufat, e to dobe dopadne. Ill Celou posledn noc ped svatodun nedl nezamhouil Philip oko. Cel tden svtilo slunce, co se mu dokonale hodilo do plnu v dobrm poas bude vc lid ochotno pijt piloit ruku k dlu. Jene sotva nastal sobotn veer, dalo se do det. Pevor leel ve tm na posteli a zasmuile naslouchal, jak deov kapky bu do stechy a vtr se hon ve vtvch strom. Vdl, e u se modlil a a. Bh mus mt v tuhle chvli naprosto jasnou pedstavu o vech okolnostech, kter hraj v souvislosti se stavbou katedrly roli. Pedchzejc nedle navtvil kad mnich z pevorstv jeden i vce kostel, aby promluvil k farnkm a vyloil jim, e mohou doshnout odputn hch, kdy budou o nedlch chodit pracovat na stavbu katedrly. Za prci na svatodun nedli jim budou odputny vechny hchy za pedchzejc rok a pak u bude den odpracovan na staveniti znamenat rozheen za tden bnch hch s vjimkou vrady a svatokrdee. Philip odjel do Shiringu a tam promluvil v kadm ze ty farnch kostel. Dva mnichy poslal do Winchesteru, aby tam kzali v co nejvtm potu malch kostelk, jich byla ve mst velk spousta, a pozvali co nejvce dobrovolnk. Winchester byl od Kingsbridge vzdlen dva dny cesty, ale svatodun svtky trvaj est dn a lid tak dlouhou pou klidn podniknou kvli velkmu trhu i vznamn mi. Kdy se to seetlo, dovdlo se o vzv nkolik tisc lid. Nikdo neml ani tuen, kolik jich vzvy uposlechne. Zbytek asu vichni pracovali na stavb. Dlouh dny a dobr poas zanajcho lta jim hodn pomohly, a tak se jim podailo udlat velik kus prac, kter si Philip pl dokonit. V nejvchodnjm cpu

budoucho chru dokzali pln dokonit zklady a v severn sti staili zcela vyhloubit pkopy pro zklady, take u bylo mon zat pokldat kameny. A Tom sestrojil tolik zvedacch mechanism, e by staily zamstnat cel zstupy kop obrovskho vkopu kdyby se ovem ty zstupy dostavily. Jet ke vemu byl beh eky pln deva, kter tam poslali devorubci, a kamene z lomu, a to vechno by ml nkdo nanosit na stavenit. Byla tam prce pro stovky lid. Jene pijde vbec nkdo? O plnoci Philip vstal a vydal se detivou noc do krypty na prvn kanonickou hodinku. Kdy se po bohoslub vracel zptky, zrovna pestalo pret. Pevor si u nelehl, nbr zstal sedt a etl si. V poslednch tdnech byla klidn chvle mezi plnoc a svitem jedinou dobou, kdy mohl studovat a meditovat, jeliko cel den ml pln ruce prce se sprvou kltera. Jene dnes v noci mu dlalo pote vbec se soustedit na ten a hlavou se mu neodbytn honily vahy, jak asi dopadne den, kter m ped sebou, jestli pinese spch nebo nespch. Bhem tohoto jedinho dne me pijt o vechno, na em vc ne rok pracoval. Zaal mt k cel vci snad a trochu odevzdan pstup a kal, e by si mon ani neml pt spch u kvli sob. Nen cel jeho snaen projevem pchy? Pcha byla hch, ktermu podlhal nejsnze. Pak si vzpomnl na vechny lidi, kte jsou zvisl na jeho podpoe, ochran a na tom, e jim poskytne zamstnn: mnii, sluebnictvo, kamenolamai, Tom a Alfred, obyvatel vesnice Kingsbridge a fari v celm hrabstv. Biskup Waleran o n urit nebude tak peovat jako Philip. Waleran byl podle veho pesvden, e m ve sv slub Bohu prvo vyut kadho, jak se mu zlb. Philip vil, e peovat o lidi je samo o sob sluba Bohu. V tom tkv opravdov spsa. Ne, Bh si neme pt, aby tenhle stet vyhrl biskup Waleran. Mon jde tak trochu o to, e se o m pokou pcha, pipoutl Philip v duchu. Ale jde tak o lidsk due a ty to vyvauj. Konen svit zaal zahnt noc a pevor se znovu vydal do krypty, tentokrt na prvn rann mi. Mnii byli neklidn a rozilen: vdli, e dnen den je rozhodujc pro jejich budoucnost. Sakristin slouil mi nebvalm tempem, ale Philip mu to protentokrt odpustil. Kdy vyli z krypty a vydali se k refekti na sndani, bylo u venku svtlo a nad hlavou se jim klenula jasn modr obloha. Bh jim nakonec pece jen seslal poas, za n se tolik modlili. To byl dobr zatek. Tom Stavitel vdl, e dnes se rozhoduje o jeho budoucnosti. Philip mu ukzal dopis od canterburskho pevora. Tom si byl jist, e bude-li se katedrla stavt v Shiringu, Waleran si najme svho

vlastnho mistra stavitele. Nebude chtt pout nvrh, kter schvlil Philip, a nebude riskovat, e by zamstnal nkoho, kdo by mohl bt Philipovi vrn. Tom ml budoucnost vcelku jednoduchou bu Kingsbridge, nebo nic. Tohle je jedin pleitost, kterou mu ivot poskytl. A dnes bude tahle pleitost postavit si katedrlu v ohroen. Mnii ho pozvali, aby se s nimi zastnil rannho jednn v kapitolce. To se as od asu stvalo. Obvykle lo o to, e projednvali dal prbh stavebnch prac a potebovali, aby tam byl nkdo, kdo by jim mohl dt odborn podloen vysvtlen tkajc se nvrhu katedrly, nklad na stavbu i rozvren prce. Dnes mli dojednat, jak zorganizuj pijmn dobrovolnk, pokud se ovem njac kajc hnci dostav. Tom chtl, aby stavenit huelo neustvajc a uspodanou innost, a biskup Jindich pijede. Bhem ten a modliteb trpliv sedl, latinskm slovm vbec nerozuml, ale v klidu si promlel, co bhem dne podnikne. Pak peel pevor Philip do lomov matetiny a vyzval ho, aby jim naznail, jak bude cel den organizovn. J budu stavt vchodn stnu katedrly a Alfred bude klst kameny do zklad, zaal Tom. Prv tyhle innosti biskupu Jindichovi nejlpe uk, jak daleko u prce na stavb pokroily. Kolik mu budete oba dva dohromady potebovat k ruce? zeptal se Philip. Alfred zamstn dva pidavae, kte mu budou nosit kameny, vypotval Tom Stavitel. Bude pouvat materil z trosek star katedrly. Pak bude potebovat nkoho, kdo mu bude mchat maltu. J budu taky potebovat jednoho chlapa na mchn malty a dva pidavae. Alfred me zazdvat do zklad vechny rozmlcen kameny, hlavn kdy budou nahoe a dole rovn. Jene j budu muset pouvat jen podn otesan kameny, jeliko budou nad zem vidt, take jsem povolal z lomu dva kamenky, kte mi je budou upravovat. Udlat dojem na biskupa Jindicha je velice dleit, pikvl Philip, ale vtina dobrovolnk bude pece jen kopat zklady. Pesn tak. Zklady jsou vyznaen po cel dlce budoucho chru katedrly, ale vykopan jsou na vtin mst jen pr stop do hloubky. Mnii budou obsluhovat zvedac stroje nkolika bratrm jsem ukzal, jak se to dl a dobrovolnci mou nabrat hlnu do putnek. Co se stane, kdy pijde vc dobrovolnk, ne kolik stame zamstnat? ozval se Remigius. Mme prci pro jakkoliv mnostv dlnk, odpovdl Tom. Kdy nebudeme mt dost kladek na vytahovn hlny, lid ji mou vynet ze zklad ve vdrech a koch. Sta, kdy tesa stlue pr ebk navc deva mme dost.

Jene dol, do vkop pro zklady, se vejde jen omezen poet lid, dl dorel Remigius. Toma se zmocnil pocit, e Remigius jen tak provokuje. Tam me dlat nkolik stovek dlnk, ekl podrdn. Je to podn jma. A vedle hlouben zklad je tu jet spousta dalch prac, kter je poteba zastat, pidal se Philip. Prv, pikvl Tom. Bude nutn odnosit devo a kamen od eky na stavenit. Vy, co jste tady, se budete muset postarat o to, aby byl veker materil podn sloen a na sprvnch mstech. Kameny by se mly naskldat kolem vkop pro zklady, ale z vnj strany chrmovch zd, aby se nm nepletly do cesty. Tesa vm ekne, kam se m naskldat devo. Mohl by mezi dobrovolnky bt i njak emeslnk? zeptal se Philip. Snad ano. Jestli pijdou lid z mst, ml by se mezi nimi njak emeslnk objevit alespo doufm. Musme je najt a vyut. Tesai mou stavt psteky, abychom mli kde pracovat v zim. Vichni zednci a kamenci mou pitesvat kameny a klst zklady. Pokud se dostav njak kov, poleme ho do vesnick dlny, aby vyrbl nin. Dokeme vyut opravdu kadho. Myslm, e je to naprosto jasn, vloil se do hovoru kvestor Milius. U bychom radji mli zat. Pr vesnian mezitm dorazilo a te ekaj, a jim nkdo pov, co maj dlat. Jene Tom jim poteboval ct jet nco. Bylo to dleit, ale tko vyjditeln, a on te s obtemi shledval vhodn slova. Mnii by se k dobrovolnkm mohli chovat poven, mon dokonce neptelsky. Tom ale chtl, aby dneek probhal hladce a ve veselm duchu. U jsem s dobrovolnky pracoval, zaal. Je dleit, aby s nimi lovk nejednal jako s jako se sluebnky. My tady meme mt pocit, e pili pracovat, aby si vyslouili nebeskou odmnu, a e by proto mli dt vc ne za penze, ale oni to tak nutn nemus vnmat. Mou mt pocit, e pracuj zadarmo, a e si proto od ns zaslou trochu vldn zachzen. Kdy budeme psobit dojmem, e jim za to nejsme vdn, budou pracovat pomalu a budou dlat chyby. Nejlep je pistupovat k nim co nejvstcnji. Zachytil Philipv pohled a zaznamenal, e pevor potlauje smv, jako by vdl, jak obavy se skrvaj za Tomovmi laskavmi slovy. To je dobr pipomnka, pikvl Philip vzpt. Kdy to dobe zvldneme, tihle lid z toho budou mt dobr a povznejc pocit, vytvo se pjemn atmosfra, kter udl na biskupa Jindicha pzniv dojem. Rozhldl se po shromdnch eholncch. Jestli nejsou dal otzky, dme se do dla.

Aliena proila pod ochrannmi kdly pevora Philipa rok ve znamen bezpe a blahobytu. Vechny plny j vychzely. Jezdili s Richardem po venkov, cel jaro a lto skupovali od rolnk ov rouna, a kdykoliv mli pohromad podn ok vlny, prodali ho Philipovi. Seznu skonili s pti librami stbra v kapse. Otec zemel nkolik dn po jejich nvtv, ale Aliena se to dovdla a o Vnocch. Pouila hodn dl tce vydlanho stbra na platky a nakonec nala jeho hrob na chudinskm hbitov ve Winchesteru. Zoufale se tam vyplakala, nejen ze alu nad otcovm osudem, ale tak ze vzpomnek na jejich spolen ivot, na to, jak byl bezpen a bezstarostnma ze zoufalstv nad tm, e u se nikdy nevrt. Vlastn se s otcem rozlouila, jet ne umel: Kdy odchzela ze ale, vdla, e u ho nikdy neuvid. Souasn ale byl svm zpsobem stle s n, jeliko spolu byli spojeni psahou, kterou ji piml sloit, take Alien bylo souzeno, aby cel ivot naplovala jeho vli. Pes zimu bydleli s Richardem v malm domku openm o hradbu kingsbridgeskho pevorstv. Spolenmi silami si postavili nov vz, kola koupili od kingsbridgeskho kole a na jae si podili mladho volka, kter jim povoz tahal. Obdob sthn ovc te bylo v plnm proudu a sourozencm se u v tuhle chvli podailo vydlat vc penz, ne kolik utratili na nov vz a tan zve. Pt rok si u mon bude moci dvka najmout njakho pomocnka a Richardovi najt msto pete v dom njakho niho lechtice, aby se chlapec mohl zat pipravovat na ivot ryte. Jene to vechno zvis na pevoru Philipovi. Jako osmnctilet dvka starajc se sama o sebe byla stle jet neodolatelnm terem kadho zlodje i kdekterho ctihodnho obchodnka. Zkouela prodat ok vlny obchodnkm v Shiringu a Gloucesteru, jen aby vdla, jak to bude probhat, ale v obou mstech j nabdli jen polovin cenu. V kadm mst byl navc jen jeden obchodnk s vlnou, take Aliena nemla moc na vbr. Jednou bude mt vlastn sklad a bude vekerou vlnu prodvat rovnou nkupm z Vlm. Ale to bude jet dlouho trvat. Do t doby je pln zvisl na Philipovi. A Philipovo postaven bylo zniehonic nepjemn vratk. Aliena si neustle uvdomovala, jak nebezpe j hroz od nejrznjch zlodj a lapk, ale tohle poznn j otslo. Vechno pece klapalo naprosto spolehliv, a najednou pila z naprosto neekan strany rna ohroujc cel jej ivobyt. Richardovi se nechtlo na svtek Ducha svatho dt na stavb katedrly vdnost nebyla mladkovou nejsilnj strnkou. Aliena ho ale pesvdila, aby se tomu nebrnil, a tak oba spolen krtce po

rozednn pekonali krtkou vzdlenost mezi jejich domkem a klternm dvorem. Dostavila se tam tm cel vesnice: ticet nebo tyicet mu, nkte dokonce i s enami a dtmi. Alienu to pekvapilo, ale pak si uvdomila, e pevor Philip je vlastn jejich pn, a kdy pn vyhls, e hled dobrovolnky, je nesp dost nerozumn neukzat se. Bhem uplynulho roku zskala na ivot obyejnch lid zcela nov a naprosto pekvapiv nhled. Tom Stavitel rozdloval dobrovolnkm prci. Richard se okamit dal do ei s Tomovm synem Alfredem. Chlapci byli skoro stejn sta Richardovi bylo patnct a Alfredovi bylo asi o rok vc a s ostatnmi kluky z vesnice se kadou nedli honili po louce. Mal Marta byla na staveniti taky, zato Ellen a jej legran syn se zrzavmi vlasy zmizeli, a nikdo nevdl kam. Aliena si vybavovala, jak Tomova rodina dorazila do Hrabtova. Tehdy byli pln na dn. A zachrnil je, stejn jako Alienu, pevor Philip. Aliena i Richard dostali kad lopatu a jejich kolem bylo kopat zklady. Zem byla vlhk, ale slunce u vylo a jeho paprsky povrch brzy vysu. Aliena zaala soustedn hloubit vkop. I s padesti lidmi, kte tam v tu chvli pracovali, to bude trvat hezky dlouho, ne doshnou toho, aby jma vypadala o nco hlub. Richard se dost asto jen opral o lopatu a odpoval. Jednou se na nj Aliena oboila: Jestli se chce stt rytem, tak kopej! Ale nebylo to k niemu. Vlivem putovn po cestch a zvedn tkch balk surov vlny byla dvka hubenj a silnj ne ped rokem, ale te zjistila, e z kopn a pehazovn hlny ji stle jet bol zda. Byla rda, kdy pevor Philip zazvonil na zvonec a vyhlsil pestvku. eholnci pinesli z kuchyn tepl chlb a rozlvali slab pivo. Slunce u docela hlo a nkte mui byli do pasu naz. Bhem pestvky se v brn pevorstv objevila skupinka neznmch pocestnch. Aliena na n s nadj v och pohldla. Byla to jen hrstka lid, ale mohl to nakonec bt pedvoj njakho poetnjho zstupu. Doli ke stolu, kde se podval chleba a pivo, a pevor Philip je uvtal. Odkud jste? zeptal se jich, kdy si s vdnost zavdali z nabzench ejdlk piva. Z Horstedu, odpovdl jeden z pchozch a rukvem si otel sta. To vypadalo docela slibn: Horsted byla vesnice lec nkolik mil zpadn od Kingsbridge. ilo v n njakch dv st a ti sta obyvatel. To dvalo nadji, e by se mohli pi troe tst dokat jet tak stovky dobrovolnk. A kolik vs celkem z vesnice vyrazilo? zeptal se Philip. Mue pevorova otzka zjevn pekvapila. Jen my tyi, odpovdl.

Bhem nsledujc hodiny prolo branou kltera jet nkolik dalch dobrovolnk, take v pli dopoledne pracovalo na stavb asi sedmdest a osmdest lid, vetn vesnian. Pak proud pomocnk nadobro ustal. Tohle nemohlo stait. Philip si stoupl na vchodn okraj stavenit a dval se, jak Tom stav ze. U si postavil dv opery sahajc do ve tet vrstvy kamen a te mezi n zaal zdt prvn kus stny. Tohle pece nememe nikdy v ivot dodlat, pomyslel si Philip poraenecky. Kdy mu dlnci pinesli dal kus kamene, Tom vdycky nejprve vzal jaksi elezn nstroj ve tvaru psmene L a s jeho pomoc zmil, jestli m kmen prav hly. Pak hodil na horn plochu stny vrstvu malty, koncem zednick lce maltu trochu zvrsnil, poloil dal kmen a nadbytenou maltu sekrbl. Pi pokldn kamene se dil napjatm provzkem, kter ml pichycen mezi obma podprami. Philip si viml, e horn a doln ploiny kamene jsou tm stejn tak opracovan jako strany, kter maj bt vidt. Pekvapilo ho to a zeptal se Toma, pro tomu tak je. dn kmen se nesm dotkat toho, kter je nad nm, ani toho, kter je pod nm, vysvtloval mistr stavitel. Proto se taky mezi n dv malta. A pro se nemaj dotkat? Vede to k praskn zdi. Tom se pi vysvtlovn narovnal. Kdy si stoupne na bidlicovou stechu, noha ti projede dovnit. Kdy si ale na stechu polo prkno, me po n chodit a tabulkm se nic nestane. Prkno rozlo vhu a malta dl tot. To Philipa nikdy nenapadlo. Stavitelstv je pozoruhodn obor lidsk innosti, pomyslel si, zvl kdy se mu lovk vnuje s nkm, jako je Tom, kter doke vysvtlit, pro se co dl. Nejmn opracovan strana kamene byla obrcen do stedu stavby. Tahle strana, pemtal Philip, bude pece vidt z vnitku chrmu, nebo ne? Pak si vybavil, e Tom chce ve skutenosti postavit dvouvrstvou ze s prduchem uprosted, take i zadn strana kamene bude nakonec schovan. Kdy Tom usadil kmen na vrstvu malty, shl po svm midle. Byl to elezn trojhelnk s koenm emnkem pivzanm k vrcholu a njakmi znakami na zkladn. K emnku bylo pivzan olovn zva, kter za vech okolnost viselo svisle dol. Tom poloil trojhelnk zkladnou na kmen a sledoval, kam m koen emnek. Pokud se odchyloval doleva nebo doprava od zezu, kter vyznaoval sted zkladny, poklepval na kmen tak dlouho, dokud nebyl pln vodorovn. Potom posunul midlo tak, aby leelo pes mezeru mezi dvma kameny, a provil si, jestli jsou horn okraje

sousednch kamen naprosto pesn v rovin. Nakonec piloil midlo k usazovanmu kameni ze stran, aby se ujistil, e se ani jednm smrem nevychyluje ze stny. Ne shl po dalm kvdru, brnkl na napjat provzek, jeliko si chtl pokad ovit, e i lcov strany kamen jsou v jedn linii. Philip si a do t chvle neuvdomoval, jak je dleit, aby kamenn stny byly naprosto rovn a pesn. Pevor zvedl oi a rozhldl se po celm staveniti. Bylo tak rozlehl, e se tam osmdest mu a en, semtam s njakm tm dttem, pln ztrcelo. Slunce svtilo a vtina lid pracovala s radost, ale obas pevor zahldl nkoho, kdo vypadal, e se dvakrt nepetrhne. Pvodn si pl, aby se selo tak sto lid, te ale jasn vidl, e ani takov mnostv by nebylo dostaujc.! Branou prola dal skupinka a Philip se piml, aby pocestnm s smvem vyel vstc. Nemus pece vdt, e jejich snaen nebude k niemu. A navc stejn dorazili proto, aby zskali odputn za sv hchy. Kdy piel bl, uvidl, e skupinka je ve skutenosti dost poetn. Napotal dvanct lid a dal dva jet dochzeli. Biskupovu nvtvu oekvali kolem poledne a do t doby tu mon skuten budou mt stovku pracovnk. Bh vm ehnej, oslovil je vldn. U se jim chystal vyloit, kde maj zat kopat, kdy vtom ho vyruil hlasit vkik. Philipe! Podrdn se zamrail. Hlas patil bratru Mliovi. Dokonce i od Milia se ekalo, e bude Philipa na veejnosti uctiv oslovovat Ote. Philip se zadval smrem, odkud hlas vychzel. Milius nejist balancoval na vrcholku kltern hradby v ponkud nedstojnm postoji. Brate Milie, slez z t zdi, oslovil ho Philip klidnm, ale starostlivm hlasem. K Philipov asu Milius neposlechl, nbr na pevora jen zavolal: Poj se na nco podvat! Nov pchoz si neudlaj pli pzniv obrzek o kzni, kter v kltee panuje, pomyslel si Philip, ale nemohl si pomoci daleko vc ho zajmalo, co Milia tak rozruilo, e zapomnl na veker vychovn. Poj sem a povz mi, o co jde, brate Milie, ekl hlasem, kter si obvykle schovval jen na jednn s hodn neukznnmi novici. To mus vidt! zvolal Milius. Doufm, e pro takovhle do nebe volajc zpsoby m hodn dobr dvod, pomyslel si Philip jedovat. Jene nechtl svho nejbliho druha ped vemi tmi neznmmi lidmi peskovat, a tak mu nezbvalo ne se usmt a udlat, o co ho Milius dal. Peel pes bahnit plcek ped stjemi a vykrbal se na nzkou zdku. Byl podrdn a na

hranici irho vzteku. Co m znamenat tohle chovn? zasyel eptem. Jen se podvej! vybdl ho Milius a ukzal rukou. Philip sledoval smr jeho pohybu a zahledl se pes stechy vesnickch staven a pes eku do kraje, tam, kde se po boch kopc a dolmi thla cesta vedouc od zpadu. V prvn chvli nemohl uvit vlastnm om. Mezi poli, na nich se zelenalo mlad obil, se po klikat cest blila jednolit masa lid nekonc zstup. Byly jich stovky a vichni mili ke Kingsbridge. Co to je? zeptal se nechpav. Vojsko? A v tu chvli mu dolo, co vid. No jist, to jsou dobrovolnci. Srdce mu poskoilo radost. Podvej se na n! zvolal: Je jich nejm pt set co pt set, tisc a mon vc! Pesn tak! pitakal Milius astn Tak pece jen nakonec pili! Jsme zachrnni. Philip byl nadenm bez sebe a pln zapomnl, e se m na Milia zlobit. Zstup lid zaplnil celou cestu a k mostu a odtud se thl vesnic pmo k brn vedouc do pevorstv. Skupina, kterou Philip pvodn vykroil pivtat, to bylo jen elo celho proces. Lid se zaali hrnout branou dovnit, shromaovali se u zpadnho okraje stavenit a ekali, a jim nkdo ekne, co maj dlat. Aleluja! zvolal Philip neukznn. Te ale nebyl as na oslavy mus pro ty lidi vymyslet njakou prci. Philip seskoil ze zdky. Poj honem! zavolal na Milia. Svolej vechny mnichy, kte zrovna nemaj dnou prci budeme je potebovat jako pedky jednotlivch skupin. Kuchai ekni, a upee tolik chleba, kolik jen doke, a a vyval pr sud piva navc. Budeme taky potebovat vc ko a lopat. Ne biskup Jindich doraz, mus mt vichni tihle lid co dlat! Nsledujc hodinu ml Philip neuviteln napilno. Nejdv se poteboval sti lid na chvli zbavit, a tak dobrou stovku dobrovolnk odvelel k ece, aby odtamtud nosili stavebn materil. Sotva se Mliovi podailo z eholnk sestavit skupinu, kter mohla dohlet na prbh prac, zaal poslat dobrovolnky dol do vkop. Brzy doly vechny lopaty, putnky i koe. Philip poruil, e se maj pinst z kuchyn veker hrnce, a poslal nkolik dobrovolnk, aby stloukali neuml devn bedny a spltali z prout nostka, na nich by se dala nosit hlna. Ve vkopech nebylo dost ebk ani kladek, a tak na jednom konci navrili ikmou ploinu, po n mohli lid chodit nahoru dol. Pak si Philip uvdomil, e podn nepromlel, kam budou tak obrovsk mnostv pdy ukldat. te bylo pozd nad tm lamentovat: bleskov se rozhodl a pikzal, e se hlna m sypat na kamenitou rovinu u eky. Teba tam pak bude mon nco vyszet. Zrovna rozdval pkazy, kdy vtom pibhl kucha Bernard. S panikou v hlase

pevorovi oznmil, e ml nachystan jdlo nanejv pro dv st lid a e tady jich podle veho bude dobe tiscovka. Rozdlej na dvoe ped kuchyn ohe a uva v eleznm kotli polvku! poradil mu Philip. Ze pivo. Pouij vechny zsoby. A podej pr vesnian, aby li nco uvait dom. Improvizuj! Odvrtil se od kuchae a dl organizoval, kde kdo bude pracovat. Stle jet udlel rozkazy, kdy vtom mu nkdo poklepal na rameno a francouzsky ho oslovil: Pevore Philipe, mohu na chvli upoutat tvoji pozornost? Byl to dkan Baldwin, spolenk Walerana Bigoda. Philip se otoil a uvidl, e cel vprava, kter ho pijela navtvit, sed stle jet na konch, vichni jsou slavnostn obleen, a v asu zraj na scnu, je se ped nimi otevrala. Byl mezi nimi i biskup Jindich, pomen, podsadit mu, kter neustle psobil tak trochu podrdn. Jeho mnisk zstih podivn neladil s vyvanm arlatovm pltm. Vedle nj sedl v sedle biskup Waleran, jako vdy v ernm, kter nedokzal tak zcela skrt zklamn ani za svm bnm vrazem nehybn povenosti. Dl tam byli tlust Percy Hamleigh a s nm jeho rozjeen syn William a odpudiv manelka Regan: Percy a William vypadali naprosto nechpav, zatmco bystr Regan okamit pesn rozpoznala, co jim Philip provedl, a byla vzteky bez sebe. Philip se znovu soustedil na biskupa Jindicha a ke svmu pekvapen zjistil, e si ho biskup m vldnm pohledem plnm nezakrvanho a vstcnho zjmu. Philip pohled bez rozpak optoval. Vraz biskupa Jindicha prozrazoval div, zvdavost a jaksi mrn pobaven uznn. Po chvli Philip k biskupovi pistoupil, chytil jeho kon za uzdu a polbil biskupovi ruku plnou prsten, kterou k nmu Jindich zcela pirozen nathl. Jindich vzpt neekan ladnm a rychlm pohybem sklouzl z kon a lenov jeho doprovodu ho nsledovali. Philip podal nkolik mnich, aby odvedli kon do stje. Jindich byl zhruba stejn star jako Philip, ale prokvetl ple a zakulacen postava zpsobovaly, e vypadal star. Inu, ote Philipe, oslovil kingsbridgeskho pevora, pijel jsem, abych si ovil zprvy, e tady v Kingsbridge nejste schopni novou katedrlu postavit. Odmlel se, rozhldl se po stovkch dlnk a znovu zaostil pohled na Philipa. Zd se, e jsem byl myln informovn, dodal. Philipovi na okamik pestalo bt srdce. Jindich to sotva mohl ct otevenji: Philip vyhrl. Philip se obrtil k biskupovi Waleranovi. Jeho tv pipomnala masku zakrvajc potlaovan vztek. Bigod vdl, e ho tenhle mlad

pevor opt porazil. Philip si klekl, sklonil hlavu, aby zakryl vraz radosti z vtzstv, a polbil Waleranovi ruku. Tomovi dlalo dobe, e me stavt ze. Od doby, kdy to dlal naposledy, uplynulo u hodn vody a Tom mezitm mlem zapomnl, jak pocit hlubokho uspokojen se lovka zmocuje, kdy pokld jeden kmen na druh, vechny jsou dokonale vyrovnan a on vid, jak stavba uten roste. Kdy se dobrovolnci zaali hrnout po stovkch a Tom pochopil, e Philipovi jeho pln vyel, vrhl se do dla jet s vtm potenm. Tak tyhle kameny se nakonec pece jen stanou soust Tomovy katedrly. A tahle ze, kter je v tuto chvli jen stopu vysok, se jednoho dne bude vypnat do nebes. Tom ctil, e stoj na potku naplnn smyslu celho svho ivota, e tady jednou slo hlavu, e tohle nen zastvka, to je cl. Zaznamenal, kdy biskup Jindich dorazil. Biskupv pjezd zapsobil na dlnky stejn, jako kdy se hod kmen do vody. Jak se ty bohat nastrojen postavy opatrn prodraly bahnem, lid na okamik ustvali v prci a dvali se na nezvykl nvtvnky. Tom dl pokldal kameny. Biskup musel bt unesen pi pohledu na tisc dobrovolnk, kte vesele a naden pracovali na stavb sv nov katedrly. A Tom te poteboval udlat stejn dobr dojem. Nikdy se nectil dobe v ptomnosti bohat ustrojench lid, ale chtl, aby vypadal schopn a moude, klidn a sebevdom, prost jako lovk, ktermu se d bez obav svit tak nekonen sloit zleitost, jako je tahle rozshl a drah stavba. Kdy se k nmu druina s Jindichem piblila, odloil lci a zadval se na pchoz. Pevor Philip dovedl biskupa Jindicha a k Tomovi, mistr stavitel poklekl a polbil biskupovi ruku. Tom je n stavitel, vysvtloval Philip svmu hostovi. Bh nm ho seslal v den, kdy star chrm lehl popelem. Tom poklekl jet ped biskupem Waleranem a pak se rozhldl po ostatnch lidech v doprovodu. V duchu si pipomnl, e je mistr stavitel, take by se neml chovat pli slun a podzen. Poznal Percyho Hamleigha, ktermu kdysi postavil polovinu domu. Lorde Percy, pozdravil ho s mrnou klonou. Pak si viml Percyho okliv manelky. Lady Regan, moje pan, dodal. Nae mu pohled utkvl na jejich synovi. Vybavil si, jak William mlem najel se svm tkm vlenm oem do mal Marty. A jak se od nj William v lese snail koupit Ellen. Tenhle mlad mu je neuviteln odpudiv stvoen. Pesto Tom nasadil zdvoil vraz. I vs zdravm, mlad pane Williame, ekl.

Biskup si Toma vldn prohlel. M nakreslen vechny plny, staviteli Tome? zeptal se. Jist, mj pane. Chce se na n podvat? Velmi rd. Poj v tom ppad, prosm, za mnou. Jindich pikvl a Tom se vydal ke svmu psteku nachzejcmu se o pr yard dl. Veel do malho devnho staven a pinesl ven nkres pdorysu, vyryt do sdry zalit do devnho rmu dlouhho dobe tyi stopy. Opel pln o stnu psteku a ustoupil. Tohle byl sloit okamik. Vtina lid se v podobnch plnech vbec nevyznala, ale biskupov a pni to neradi piznvali, a tak bylo nutn jim vechno vysvtlovat zpsobem, kter jim dovolil jejich neznalost ped zbytkem svta utajit. Nkte biskupov se v plnech pochopiteln vyznali a pak se jich naopak dotklo, kdy se je njak obyejn stavitel snail pouovat. Tom nervzn ukzal na nkres a ekl: Tohle je ze, kterou zrovna stavm. Ovem, to bude zejm vchodn prel, pikvl Jindich. Svou poznmkou odpovdl na zkladn otzku: bylo jasn, e se v plnech bez pot orientuje. Pro nemaj pn lod vc pol? zeptal se vzpt. Z spornch dvod, odpovdl Tom okamit. Ale zaneme je stavt nejdv za pt let. Jestli do t doby bude klter vzkvtat tak, jak se mu dailo v prvnm roce sprvy pevora Philipa, budeme si mon moci dopt i pn lod s vce poli. Odpovdl na otzku a souasn naznail, e si Philip vede ve sv funkci dobe, co mu pipadalo nramn mazan. Jindich uznale pikvl. To je rozumn, prohlsil. Je dobr zat se skromnmi plny a nechat si prostor na jejich dal rozvjen. Uka mi bokorys. Tom pinesl bokorys. Nedoprovzel ho dnmi poznmkami, jeliko u bylo naprosto jasn, e Jindich moc dobe rozum tomu, co ped sebou vid. To se vzpt potvrdilo, kdy biskup s potchou v hlase poznamenal: Proporce jsou velmi hledn spotan. Dkuju, uklonil se Tom mrn. Zdlo se, e biskup m radost ze veho, na co se podv. Je to skromn katedrla, dodal, ale bude odlehenj a krsnj ne star chrm. Jak dlouho to bude trvat, ne ji pln dokon? Pokud budeme pracovat bez peruen, tak patnct let. Vdycky se njak peruen vyskytne. Ale nevad. Me nm ukzat, jak bude doopravdy vypadat myslm z pohledu nkoho, kdo stoj venku?

Tom pochopil, o co biskupovi jde. Chce vidt nrtek, ujistil se. Ano. S radost. Pistoupil ke zdi, kterou pedtm stavl. lenov Jindichovy druiny mu kreli v patch. Tom piklekl k desce na mchn malty, rozprostel maltu tak, aby tvoila na desce souvislou vrstvu, a uhladil jej povrch. Pak do mkk hmoty koncem zednick lce nartl zpadn prel chrmu. Vdl, e v tomhle je doopravdy dobr. Biskup, jeho druina a vichni mnichov a dobrovolnci, kte stli pobl, ho sledovali jako uhranut. Lidem, kte to neumj, pipad kreslen vdycky jako zzrak. Bhem nkolika chvil vytvoil Tom nrt zadnho prel se temi oblouky, je budou tvoit vchod do chrmu, s velkm oknem a s vypnajcmi se vemi. Byl to jednoduch trik, ale nikdy nezklamal a pokad vyvolal patin dojem. Pozoruhodn, poznamenal biskup Jindich, kdy byl Tom s nrtem hotov. A se k tvm schopnostem pid i bo poehnn. Tom se usml. Tohle byla velmi siln podpora, kter vznamn utuovala jeho postaven. Mj pane, obrtil se na Jindicha pevor Philip, nepohrdl bys malm oberstvenm, ne zane slouit mi? S radost. Tomovi se ulevilo. Zkouku ml za sebou a podle veho si vedl docela dobe. Snad bys mohl pijmout pohostinstv pevorova domu, je to hned tady naproti, vyzval biskupa Philip. Cel druina se dala do pohybu. Philip sevel Tomovi pai a s potlaovanm nadenm mu zaeptal: Zvldli jsme to! Sotva urozen spolenost zmizela z dohledu, Tom si levou vydechl. Ml radost a byl na sebe pyn. Ano, kal si v duchu, zvldli jsme to. Na biskupa Jindicha to udlalo vc ne jen dojem: doslova to s nm zamvalo, pestoe je dobe rostl. Waleran mu zejm pedem namluvil, e ho ek pohled na odevzdan a neinn stavenit, take pro nj byla skutenost jet daleko pekvapivj. Waleranova proradnost nakonec zapracovala proti Waleranovi samotnmu a pispla k Philipov a Tomov triumfu. Tom se vyhval v pjemnm pocitu poctiv dosaenho vtzstv, kdy vtom uslyel znm hlas: Zdravm t, staviteli Tome. Otoil se a uvidl Ellen. Te byla ada na Tomovi, aby s nm nco zamvalo. Udlosti kolem katedrly mu tak zamstnvaly mysl, e si cel den na enu ani nevzpomnl. astn na ni upral pohled. Vypadala pln stejn jako v den, kdy ho opustila: thl, snd, s tmavmi vlasy, kter se

pohupovaly jako vlny na pli, a s hluboko posazenma, zlatav zcma oima. Usmvala se na nj plnmi rty, kter Toma pokad vedly k tomu, e nedokzal myslet na nic jinho ne na lbn. Zmocnila se ho touha sevt enu do nrue, ale dokzal ji v sob pemoci. S jistm pemhnm ze sebe vypravil: Zdravm t, Ellen. Ahoj, Tome, pozdravil ho jaksi mladk, kter stl vedle n. Tom se na nj zvdav zadval. Ty u si nepamatuje na Jacka? podivila se Ellen. Jacku! zvolal Tom. Chlapec se hodn zmnil. Byl u dokonce o nco vy ne jeho matka a vyznaoval se kostnatou postavou, o kter babiky kaj, e je jejich vnuk sam ruka sam noha. Stle jet ml jasn ryav vlasy, blou ple a modr oi, ale rysy oblieje se mu urovnaly do daleko pitalivj podoby, take jednoho dne z nj mon dokonce bude docela pohledn mlad mu. Tom se znovu zadval na Ellen. Chvli se jen mlky til pohledem, kter se mu nabzel. Chtl ct: Stskalo se mi po tob, ani ti neumm vypovdt, jak moc jsi mi chybla, a mlem to u vyhrkl, pak ale ztratil odvahu a jen se msto toho zeptal: Kde jste celou tu dobu byli? Bydleli jsme v lese, stejn jako pedtm, odpovdla mu. A co e jste se vrtili zrovna dneska? Doslechli jsme se, e hledte dobrovolnky, a byli jsme zvdav, jak se ti tady da. A navc jsem nezapomnla na svj slib, e se sem jednoho dne vrtm. Jsem stran rd, es to udlala, poznamenal Tom. Moc jsem t touil vidt. Zdlo se, e Ellen je ve stehu. Vn? podivila se. Tohle byl okamik, na kter ekal a kter si plnoval cel dlouh rok, a kdy te ta chvle nastala, byl z toho cel vyplaen. A do tto chvle mohl t v nadji, ale jestli ho dnes Ellen odmtne, bude vdt, e ji ztratil navdy. Bl se zat. Mlen se nesnesiteln prodluovalo. Tom se zhluboka nadechl. Posly, zaal, chci, aby ses ke mn vrtila. Te, prosm t, nic nekej, dokud si nevyslechne vechno, co ti musm povdt ano? Prosm Tak dobe, pikvla nezaujat. Philip je velice dobr pevor. Klter je den ze dne bohat, a to jedin dky Philipov rozumnmu zen. J tady mm svoje msto zajitn. U nikdy se nebudeme muset potloukat po cestch, u nikdy, to ti slibuju. O to pece J vm, ale chci ti to vyloit vechno. No dobr.

Postavil jsem si ve vesnici domek. Jsou tam dv svtnice a komn. Klidn ho mu zvtit. Nemuseli bychom bydlet v pevorstv. Ale vesnice pece pat Philipovi. Philip je mi v tuhle chvli dost zavzn. Tom se rozmchl rukou, aby gestem objal cel stavenit. V, e tohle by beze mne nikdy nedokzal. Kdy ho podm, aby ti prominul to, co jsi provedla, a aby vzal rok vyhnanstv, kter m za sebou, jako dostaten pokn, bude s tm souhlasit. Zrovna dneska je den, kdy m zaruen neodmtne. A co chlapci? zeptala se. To po mn chce, abych se dvala, jak Jack plive krev, kdykoliv Alfredovi pelet nco pes nos? Myslm, e i tohle bych u dokzal zvldnout, vn, odpovdl Tom. Z Alfreda je dnes zednk. Vezmu si Jacka jako uednka. V tu chvli pestane Alfredovi vadit, e Jack nic nedl. A ty me Alfreda nauit st a pst, take si oba chlapci budou rovn oba budou pracovat a oba budou vzdlan. Zejm jsi o tom hodn pemlel, vi? poznamenala. Ano. Vykval, jak se ena zachov. Pesvdovat lidi kolem sebe mu nikdy moc nelo. Uml je prost jen seznmit se situac. Kdyby j to jen mohl nakreslit! Ml pocit, e se dokzal vypodat s kadou pedstavitelnou nmitkou. Ellen te prost mus souhlasit! Ona vak stle jet vhala. Nevm, co s tm, piznala. Tom se pestal ovldat. Boe, Ellen, to ani nekej, vyhrkl. Bl se, e se ped vemi tmi lidmi d do breku, a zajkal se, e sotva mohl mluvit. J t tak stran miluju, prosm t, u mi nikam neodchzej, ebronil. Udrovala m pi ivot jedin nadje, e se opravdu jednou vrt. J bez tebe prost nedoku t. Nezavrej nm brny do rje. Copak nevid, e t mm rd z celho srdce? Ellenino chovn se zmnilo jako proutku mvnutm. A pro jsi to neekl hned? zaeptala a rzem stla tsn u nho. Objal ji a pitiskl k sob. Vdy j t taky miluju, ty blzne star, prohlsila. Pod Tomem se radost podlamovala kolena. Ona m miluje, opakoval si v duchu, doopravdy m miluje. Pevn ji k sob pitiskl a pak se j zadval do tve. Vezme si m, Ellen? V och mla slzy, ale tak se usmvala. Ano, Tome, odpovdla, vezmu si t. A zvedla k nmu obliej. Pithl ji k sob a polbil na sta. O thle chvli snil cel rok. Zavel oi a soustedil se na opojn dotek jejch plnch rt. Ellen nepatrn pootevela sta a rty mla zvlhl. Polibek to byl tak ndhern, e se Tom na chvli pestal ovldat. Vtom kdosi stojc pobl poznamenal: Abys ji nepolk, love! Tom odstril Ellen od sebe a vyjekl: Vdy jsme v kostele!

To je mi jedno, mvla rozjaen rukou a jet jednou ho polbila. Tak pevor Philip ns vechny znovu pevezl, pemtal William trpce, kdy sedl v pevorov dom, usrkval Philipovo vodnat vno a ujdal cukrov z kltern kuchyn. Williamovi chvli trvalo, ne docenil velkolepost a dokonalost Philipova vtzstv. Biskup Waleran pvodn popsal vchoz situaci naprosto pesn: Ml pravdu, kdy kal, e Philip m mlo penz a bude mu dlat obrovsk pote postavit v Kingsbridge novou katedrlu. Jene navzdory tomu dokzal tenhle prohnan mnich postoupit o hodn kus dopedu, najmout mistra stavitele, zat stavt, a jet ke vemu zniehonic sehnat dohromady spoustu dlnk a biskupa Jindicha tm oslnit. A Jindich se skuten oslnit nechal. Stavba na nj udlala obrovsk dojem o to vt, e mu Waleran stavenit pedem lil ve velice ponurch barvch. Ten zpropaden mnich jet ke vemu moc dobe vdl, e vyhrl. Ani nedokzal zakrt vtzoslavn smv na tvi. Te je hluboce zaujat hovorem s biskupem Jindichem, iv s nm rozprv o chovu ovc a cench vlny a Jindich pozorn naslouch, tm uctiv, a naprosto nevychovan pehl Williamovy rodie, kte jsou daleko dleitj ne njak obyejn pevor. Philip bude litovat, e se tohoto dne doil. Nikdo si nesm dovolit pechytrait Hamleighovy a myslet si, e mu to projde. Nedoshli postaven, je dnes zaujmaj, aby njakm mnichm dovolili, e se nad n budou vyvyovat. Bartolomj ze Shiringu Hamleighovy urazil a poel v ali jako zrdce. Philip nedopadne o nic lpe. Dalm lovkem, kter bude trpce litovat, e se kdy pipletl Hamleighovm do cesty, bude Tom Stavitel. William nikdy nezapomene jak ho Tom ponil v Dursteadu, jak chytil jeho kon za uzdu a piml Williama, aby vyplatil dlnkm mzdu. Dnes ho Tom neuctiv oslovil mlad pane Williame. Jsou s tm pevorem zjevn jedna ruka, take Tom dnes stav katedrly, a ne pansk sdla. Bude ho poteba pouit, e je lep bt zadobe s Hamleighovmi, a ne s jejich nepteli. William sedl a dusil se vzteky, dokud biskup Jindich nevstal a neoznmil, e je pipraven jt slouit mi. Pevor Philip pokynul jednomu z novic, nae mladk okamit vybhl z mstnosti a o chvli pozdji se rozeznlo zvonn zvon.Vichni postupn vyli z domu, prvn krel biskup Jindich, za nm biskup Waleran, potom pevor Philip a za nimi ostatn. Vichni mnii u ekali venku. Seadili se za Philipem a vytvoili prvod. Hamleighovi se museli pipojit a za n. Dobrovolnci zaplnili celou zpadn st pevorstv. Posedvali na zdech, hradbch a stechch. Jindich vystoupal na pdium, kter

stlo uprosted stavenit. eholnci se seadili za nm, v mstech, kde se jednou bude nachzet v nov katedrle chr. Hamleighovi a zbyl lenov Jindichova doprovodu se odebrali do mst, kde bude stt hlavn chrmov lo. Sotva zaujali sv msta, William uvidl Alienu. Vypadala pln jinak. Mla na sob hrub, lacin aty a na nohou devky a zplava kudrlin, kter j kdysi zdobily hlavu, byla mastn a zplihl. Ale urit to byla Aliena a stle byla tak krsn, e Williamovi vyschlo v hrdle. Zral na ni a nemohl odtrhnout pohled, pestoe bohosluba mezitm zaala a ndvo kltera se naplnilo tisci hlasy, kter zpvav odkvaly Oten. Dvka psobila dojmem, e Williamv upen pohled vyctila, jeliko se zaala ovat, pelapovala z nohy na nohu a pak se zaala rozhlet kolem sebe, jako by nkoho hledala. Konen se jejich pohledy protnuly. Dlilo je od sebe vc ne deset yard a stlo mezi nimi nkolik destek lid, pesto dvka couvla a ve tvi se j objevil vraz hrzy a strachu. Vystraen vraz zpsobil, e pipadala Williamovi jet o poznn pitalivj. Ctil, jak jeho tlo reaguje zpsobem, kter u rok nezail. Jeho touha po dvce se msila s nechut k n: nemohl j odpustit, e ho tak nepkn oarovala. Zrudla a sklopila oi, jako kdyby se za nco stydla. Krtce nco ekla mladkovi, kter stl vedle n no jist, to je pece jej bratek, pomyslel si William a vybavil si Richardv obliej rozosten divokou erotickou vzpomnkou. Vzpt se dvka otoila a zmizela v davu. William nevdl, co si m pot. Byl v pokuen se za dvkou vydat, ale to pochopiteln nemohl, jeliko bohosluba byla v plnm proudu a on stl ped rodii, dvma biskupy, tyiceti mnichy a dobrou tiscovkou vcch. A tak se zklaman otoil zptky k mstu, kde dlel biskup Jindich. Prv promarnil pleitost zjistit, kde dvka bydl. Pestoe u ji nevidl, stle ji nemohl vypudit z mysli. Pemtal, jestli je to hch, kdy lovku ztopo d v kostele. Viml si, e otec vypad njak rozilen. Podvej! upozoroval zrovna matku. Podvej se na tu enu! Nejdv Williama napadlo, e otec mluv o Alien. Jene ta nebyla nikde v dohledu, a tak se podval smrem, kam otec upral oi, a uvidl jakousi enu, j mohlo bt kolem tictky, nebyla tak smysln jako Aliena, ale mla iv, nezkrotn vraz v och, dky nmu psobila zajmav. Stla kousek od Toma, mistra stavitele, a Williama napadlo,e to nejsp bude jeho ena, tedy ta, kterou se od nj pokouel koupit jednou v lese. Odkud ji ale zn otec? Je to ona? eptal Percy.

ena najednou pootoila hlavu, tm jako by ho zaslechla, a podvala se pmo na Hamleighovy. William znovu uvidl jej svtl, pronikav, zlatav oi. Je to ona, paneboe, zasyela matka. Pohled, kter na nj ena uprala, vyvedl Percyho Hamleigha z mry. Zbledl v bruntnm oblieji a ruce se mu zaaly tst. Jei Kriste na nebi, stj pi ns, eptal. J myslel, e je mrtv. A William si v duchu kal: Co to m, sakra, vechno znamenat? Thle chvle se Jack bl. Cel rok vdl, e se matce po staviteli Tomovi stsk. Byla daleko mn umnn ne pedtm. asto ji zastihl, jak se zasnnm, neptomnm pohledem dv do dlky. V noci obas vydvala zajkav zvuky, jako by snila o tom, e se s Tomem miluje. Jack to celou dobu sledoval a moc dobe vdl, e se matka k Tomovi jednou vrt. A te jet ke vemu souhlasila, e u nj zstane. Ta pedstava se mu ani trochu nezamlouvala. Vdy jim bylo ve dvou vdycky tak dobe. Matka ho pece m rda a on ji z celho srdce miluje a pro dalho lovka u mezi nimi nen msto. Je pravda, e ivot v lese je tak trochu nezajmav. Jackovi se stskalo po zstupech lid a po mstech, kter mu uarovala bhem krtkho ivota s Tomovou rodinou. A taky mu chybla Marta. Zvltn ale bylo, e si nudu lesnho ivota krtil snnm o dvce, o n uvaoval jako o princezn, pestoe moc dobe vdl, e se jmenuje Aliena. Navc ho docela pitahovala prce s Tomem a moc rd by piel na kloub tomu, jak se vlastn stav domy. Jene tm ztrat svou volnost a svobodu. Lid mu v jednom kuse budou kat, co m dlat. Bude s nimi muset spolupracovat, a bude chtt nebo ne. A bude se muset se zbytkem svta dlit o svou matku. Sedl na zdi pobl brny vedouc do pevorstv, neastn pemtal nad svm osudem, kdy vtom si ke svmu asu uvdomil, e vid princeznu. Zkusil mrknout. Dvka si razila cestu davem, mila k brn a vypadala vyplaen. Ve skutenosti byla jet o poznn krsnj, ne jakou si ji Jack pamatoval. Tehdy mla zakulacen, smysln dv tlo, obleen do drahch at. Te vypadala o poznn thlej a byla z n vc ena ne dvka. Potem naskl lnn halena a sukn, kterou mla na sob, j tsn pilhala k tlu a prozrazovala pln adra i vystupujc ebra, ploch bicho, zk hd a dlouh nohy. Dvin obliej byl umazan a hanba a bohat vlnit vlasy u dlouho nikdo neuesal. Nco ji rozlilo, vypadala vyden a zaraen, ale pocity, je provala, jen zdrazovaly pvab jej tve. Jacka pohled na dvku

doslova oaroval. Ctil podivn chvn ve slabinch, kter jet nikdy pedtm nezail. Vydal se za n. Nebylo za tm njak promylen rozhodnut. Jednu chvli prost sedl na zdi a mohl na dvce oi nechat, a vzpt u spchal brnou za n. Dohnal ji a venku na cest. ila kolem sebe lehce pimovou vni, jako kdyby se ivila tvrdou tlesnou prac. Jack si vybavil, e kdysi vonla po kvtinch. Stalo se nco? zeptal se. Kdepak, nic se nestalo, odpovdla sen a pidala do kroku. Jack se jejmu tempu pizpsobil. Ty si na m asi nepamatuje, prohlsil. Kdy jsme se naposledy vidli, vysvtlovala jsi mi, jak se dlaj dti. Bu zticha a koukej se ztratit! osopila se na nj. Zastavil se a nechal ji jt dl. Byl sm sebou zklaman. Urit musel ct nco nevhodnho. Jednala s nm jako s neodbytnm dttem. Bylo mu u tinct, ale j nejsp pipadal z povznesen vky jejch osmncti let jako docela mal kluk. Vidl ji, jak pistupuje k jednomu z domk ve vsi, vytahuje z vku, kter j visel na krku, kl a odemyk si. Tak ona tady dokonce bydl! To ovem od zklad mnilo situaci. Vyhldka na to, e opust les a bude bydlet v Kingsbridge, najednou nepipadala Jackovi zdaleka tak nepijateln. Tady uvid princeznu kad den. To mu nahrad hodn pko. Nehbal se z msta a upen hledl na dvee, ale dvka se u neobjevila. Bylo to z jeho strany divn ponn stt na ulici a doufat, e uvid nkoho, kdo ho sotva zn. Jene Jackovi se nechtlo kamkoliv odejt. Ctil, jak se v nm probouz pln nov pocit. Najednou mu princezna pipadala daleko dleitj ne cokoliv jinho na svt. Byl j okouzlen. Byl j naprosto posedl. Byl zamilovan.

ST TET 1140 - 1142 1140-1142

KAPITOLA 8 Dvka, kterou si William nael, nebyla dvakrt pohledn, ale mla velk prsa a jej hust vlnit vlasy se mu docela zamlouvaly. Kdy se k nmu blila, pohupovala boky a on si viml, e prostitutka je o trochu star, ne si pvodn myslel, mon takovch ptadvacet a ticet, a zatmco jej sta se nevinn usmvaj, v och m tvrd a vypotav vraz. Walter si vybral jako druh. Rozhodl se pro malou dvku psobc zranitelnm dojmem, s chlapeckou postavou a plochou hrud. Kdy mli William a Walter vybrno, pili na adu zbvajc tyi ryti. William je odvedl do nevstince, protoe se potebovali trochu uvolnit. U dobe tyi msce se nezastnili dn bitvy a pomalu zanali bt nespokojen a hdav. Vlka o trn, kter ped rokem vypukla mezi krlem tpnem a jeho protivnic Maud eenou Csaovna, se zrovna dostala do klidnjho obdob. William a jeho mui doprovzeli tpna po cel jihozpadn Anglii. Panovnkova strategie byla drazn, ale nedsledn. S neuvitelnm odhodlnm vdycky napadl jednu z Maudinch pevnost. Kdy se mu ale nepodailo doshnout okamitho vtzstv, oblhn ho rychle pestalo bavit a thl dl. Vojenskm velitelem vzbouenc nebyla samotn Maud, nbr jej nevlastn bratr Robert, hrab z Gloucesteru. tpnovi se zatm nepodailo pimt Roberta k otevenmu stetu. Byla to takov nerozhodn vlka, v n se hodn manvrovalo, ale mlo doopravdy bojovalo. A tak bylo mustvo m dl neklidnj. Nevstinec byl zstnami rozdlen na mal kje. V kad leel slamnk. William a jeho ryti si odvedli vybran nevstky za zstny. Williamova prostitutka postavila zstnu tak, aby mli trochu soukrom, pak ze sebe shodila horn st obleen a odhalila adra. Byla velik, pesn jak William pedpokldal, ale mla velk bradavky a zeteln vystupujc ly prozrazovaly, e tahle ena u kojila dti. William tm byl trochu zklamn. Pesto k sob enu pithl a vzal jej prsa do dlan, stiskl je a tpl ji do bradavek. Jemn, podala ho s nznakem nepatrnho protestu. Pak poloila Williamovi pae kolem ramen, pitiskla se k nmu boky a vyzvav se o nj tela. Po chvli vklouzla mezi jejich tla rukou a shla mladkovi do slabin. Tie zaklel. Jeho tlo u zase nespolupracovalo. Netrap se tm, zaeptala prostitutka. Konejiv tn v jejm hlase ho rozzlobil, ale nic neekl, protoe se vykroutila z jeho objet, klekla si, zvedla okraj jeho hvu a zaala ho zpracovvat sty. Pocit, kter se dostavil, ho zprvu potil, take si myslel, e bude vechno zase v podku, jene po vodnm vzkypn opt ztratil

zjem. Zadval se j do tve, co ho obas rozplilo, ale tentokrt mu to jen pipomnlo, jak mizern na ni mus dlat dojem. Zaal se ho opt zmocovat vztek, a to ho jet vc odrovnalo. Zarazila se a ekla: Zkus se uvolnit. Pak ho zaala zase cumlat a dlala to tak urputn, e ho to a bolelo. Odthl se a jej zuby stiskly citlivou pokoku, a vykikl. Udeil ji hbetem ruky pes tv. Vyjekla a odkulila se na stranu. ubko jedna neikovn, vyjel na ni. Leela mu u nohou na slamnku a vyden se na nj dvala. Bez men po n kopl, sp ze vzteku, ne e by j chtl ublit. Zashl ji do bicha. Byl to tvrd der, ne ml pvodn v myslu, a prostitutka se bolest zkroutila. Uvdomil si, e jeho tlo se konen probudilo. Piklekl, pevalil enu na zda a rozthl j nohy. Zrala na nj s bolest a strachem v och. Vykasal j sukni tak vysoko, a ji mla kolem pasu. Porost mezi nohama mla hust a kudrnat. To se mu lbilo. Prohlel si jej tlo a pitom sm sebe laskal. Jet pod nebyl dost ztopoen. Strach se prostitutce zaal pomalu vytrcet z o. Napadlo ho, e se ho schvln snaila odbt, e v nm zmrn potlaovala ve, aby mu nakonec nemusela poslouit. Ta mylenka ho rozzuila. Sevel ruku v pst a drsn enu udeil do tve. Zaala jeet a snaila se zpod Williama vykroutit. Zalehl ji celou vahou, aby se nemohla ani pohnout, ale ona se s nm dl prala a neustle jeela. Pokusil se j rozthnout stehna, ale ena mu to nedovolila. V tu chvli se odsunula zstna a veel Walter. Ml na sob jen boty a koili a nabhl d mu trel dopedu jako er bez vlajky. Za nm se dovnit nahrnuli dal dva ryti: Okliv Gervase a Sekera Hugh. Podrte mi ji, kamardi, podal je William. Vichni ti ryti si klekli kolem prostitutky a pitiskli ji ke slamnku, aby se nemohla ani hnout. William se nachystal, e do eny vnikne, a pak se na chvli zarazil, aby si vychutnal to oekvn. Co se stalo, pane? zeptal se Walter. Kdy vidla, jak ho mm velikho, rozmyslela si to, odpovdl William s smvem. Mui propukli v halasn smch. William vrazil d do eny. Lbilo se mu, kdy se na nj pitom nkdo dval. Zaal sebou rytmicky pohybovat sem a tam. Vyruil jsi m, zrovna kdy jsem se ho do n chystal vrazit, poznamenal Walter. Williamovi bylo rzem jasn, e Walter jet nen uspokojen. Tak ho str thle do pusy, vybdl ptele. To se j bude lbit.

Za pokus to stoj. Walter se trochu posunul, chytil enu za vlasy a zvedl j hlavu. Te u byla tak vyden, e byla ochotn udlat pln cokoliv a bez vhn spolupracovala. Gervase a Hugh ji u nemuseli dret, ale pesto neodeli a radji se dvali. Zrali jako u vytren: nejsp jet nikdy nevidli, jak to jedna ena dl se dvma mui najednou. Ostatn William to tak jet nikdy nevidl. Bylo v tom nco podivn vzruujcho. Zdlo se, e Walter prov podobn pocity, jeliko staila chvilka a zaal tce oddechovat, keovit sebou kubal a pak vyvrcholil. William se na nj na okamik zadval a o njak dv vteiny pozdji ho nsledoval. Po chvli se vichni zvedli. William byl stle jet vzruen. Co kdybyste j to udlali taky? vybdl Gervase a Hugha. Zamlouvala se mu pedstava, e by se podval jet na jednu reprzu. Jene rytm se do toho nechtlo. U jsem svho drahouka nechal moc dlouho ekat, prohlsil Hugh. J taky, pidal se Gervase. Prostitutka vstala a upravila si odv. Ve tvi mla nevyzpytateln vraz. Nakonec to nebylo tak patn, co? oslovil ji William. Stoupla si ped nj, chvli na nj uprala pohled, pak napulila rty a plivla. Ctil, jak mu tv potsnila hork, lepkav tekutina: ena si nechala Walterovo semeno v stech. William ml kvli nmu rozosten pohled. Ve vzteku zvedl ruku, aby enu uhodil, ale ta se prothla mezi dvma zstnami a vybhla ven. Walter a druz dva ryti vybuchli smchy. Williamovi to nepipadalo dvakrt vesel, jene nemohl enu pronsledovat se semenem na oblieji. Uvdomil si, e m-li si zachovat dstojnost, nezbv mu ne pedstrat, e mu na tom nesejde, a rozchechtal se tak. Teda, pane, ozval se Okliv Gervase, doufm, e te nebudete chovat Walterovo dt! A vichni se znovu rozevali smchy. Dokonce i William ml pocit, e je to k smchu. Kdy vychzeli z mal kje, navzjem se podprali a utrali si oi. Ostatn dvky si je prohlely a tvily se vystraen: slyely, jak Williamova prostitutka je, a bly se, e to nevst nic dobrho. Z dalch kj zvdav vykouklo pr zkaznk. To je poprv, co jsem vidl, aby nco takovho vyltlo z holky! poznamenal William a vichni se opt dali do smchu. Jeden z Williamovch pano postval u dve a vypadal vyjukan. Byl to jet kluk a nejsp jet nikdy v ivot nepekroil prh nevstince. Nervzn se uculoval a zejm si nebyl jist, jestli se sm pipojit ke veobecnmu vesel. Co ty tady dl, ty troubo mudrlantsk? oslovil ho William. Mm pro tebe vzkaz, pane, zadrmolil pano. Tak nepltvej asem a koukej mi ho ct!

Je mi to moc lto, pane, prohlsil chlapec. Vypadal tak vystraen,a si William myslel, e se kluk kadm okamikem oto na pat a vyraz z domu pry. Co je ti zase lto, ty tupe? zaval na panoe. Koukej mi ten vzkaz vydit! Tvj otec je po smrti, pane, vyhrkl chlapec a rozplakal se. William na nj zstal nm zrat. Po smrti? opakoval si v duchu. Po smrti? Vdy je zdrav jako pa! zaval naprosto nesmysln. Je pravda, e otec se u nemohl astnit bitev, ale to nebylo u lovka, jemu u thlo na padest rok, nic tak dalece pekvapivho. Pano dl ronil slzy. William si vybavil, jak otec vypadal, kdy se s nm naposledy setkal: mohutn, bruntn, zdravm kypc a vzntliv chlap. Byl tak pln ivota, jak jen lovk me bt. S nepatrnm lekem si uvdomil, e u je to skoro rok, co otce naposledy vidl. Co se stalo? zeptal se panoe. Co se mu stalo? Trefil ho lak, pane, vzlykl chlapec. Trefil ho lak. Williamovi ta zprva pomalu zaala dochzet. Otec je mrtev. Ten obrovsk, siln, chvstav, popudliv mu te nkde le, studen a bezmocn, na kamenn desce Budu muset jet dom, prohlsil William nhle. Nejdv bude muset podat krle, aby t propustil, upozornil ho Walter jemn. Jo, to m pravdu, pikvl William neptomn. Musm podat o svolen. Nebyl schopen se na cokoliv soustedit. Mm zdej matce pedstaven zaplatit? zeptal se Walter. Jo. William podal pteli mec. Nkdo hodil Williamovi pes ramena pl. Walter nco tie vysvtloval en, kter nevstinec dila, a podval j pitom penze. Okliv Gervase a Sekera Hugh podreli Williamovi dvee. Vichni tyi vyli ven. Mlky kreli ulic msteka. William ml podivn pocit, jako by se ho nic netkalo, jako by se na vechno dval odnkud shry. Nedokzal se vyrovnat se skutenost, e jeho otec u prost nen. Kdy se piblili k mstu, kde mli leen, mladk se pokusil trochu vzpamatovat. Krl tpn ubytoval cel dvr v kostele, jeliko ve mst nebyl dn hrad ani cechovn dm. lo o mal, prost kostelk, jeho stny byly zevnit naten ziv ervenou, modrou a oranovou. Uprosted na podlaze hoel ohe a pohledn krl se svd hndmi vlasy sedl pobl na devnm trnu s nohama nataenma ped sebe. Byla to pozice, v n s oblibou odpoval. Ml na sob vojensk obleen, vysok boty a koen odv, jen na hlav ml msto pilby korunu. William a Walter se prodrali davem prosebnk, kte se tlaili kolem

vchodu do kostela, pokynuli strnm, kte se snaili udret obecn lid v patin vzdlenosti, a veli dovnit. tpn rozmlouval s njakm lechticem, kter zrovna dorazil, ale sotva Williama zahldl, hovor peruil. Williame, pteli! zvolal. U jsem o tom slyel. William se uklonil. Mj krli. tpn vstal. Ctm s tebou a jsem stejn zarmoucen, prohlsil. Pevn mladka objal a chvli ho tiskl v nru. Panovnkv soucit vehnal Williamovi do o prvn slzy. Musm t podat, abys mi dovolil odjet dom, ekl. Tv dosti vyhovuji, i kdy mi to nedl dnou radost, pikvl krl. Tv siln ruka nm bude chybt. Dkuji ti, pane. Do chvle, kdy bude vyeena otzka nslednictv, ti tak svuji titul hrabte ze Shiringu s tm, e ti pslu vechny poitky, kter se k titulu vou. Je dom, pohbi otce a vra se, jak to pjde nejrychleji. William se znovu uklonil a vyel ven. Krl se vrtil k peruenmu hovoru. Dvoan se kolem Williama nahrnuli, aby mu vyjdili soustrast. Zatmco pijmal slova asti, dolo mu, co krlova slova znamenaj. Svil Williamovi titul hrabte do chvle, kdy bude vyeena otzka nslednictv. Jak otzka? William je pece jedinm potomkem svho otce. Copak tady vbec me njak otzka vyvstat? Mladk se rozhldl kolem sebe a zrak mu padl na jednoho mladho knze. Byl to jeden ze schopnjch krlovch klerik. William pithl knze k sob a tie se ho zeptal: Co ksakru myslel tou ,otzkou nslednictv, Josephe? Na hrabc titul si dl nrok jet nkdo jin, odpovdl knz. Nkdo jin? opakoval William uasle. Vdy nem dn nevlastn bratry, dn levoboky, dn bratrance Kdo to je? Joseph ukzal na postavu, je stla zdy k nim. Byl to jeden z mu, kte ke dvoru dorazili teprve nedvno. Na sob ml panosk odv. Vdy to nen ani ryt! prohlsil William hlasit. A mj otec byl hrab ze Shiringu! Pano ho zaslechl a otoil se. Mj otec byl tak hrab ze Shiringu, poznamenal. William ho v prvn chvli nepoznal. Byl to zhruba osmnctilet pohledn mlad mu se irokmi rameny, na panoe docela slun obleen a s dobrm meem u boku. V jeho postoji se odrelo sebevdom, snad dokonce arogance. Nejzvltnj na nm bylo to, e se na Williama zadval s tak oividnou a przranou nenvist, a William ustoupil o krok zptky. Ta tv mu byla povdom, ale njak se zmnila. William stle nebyl schopen si mladka nkam zaadit. Pak si viml, e pano m na

pravm uchu oklivou jizvu, kter tam zbyla po uznutm lalku. Nhle si iv vybavil mal kousek blho masa, kter dopadl na tce se zvedajc hru vystraen panny, a uslyel chlapce, jen v tu chvli vykikl bolest. Ml ped sebou Richarda, syna toho zrdce Bartolomje a Alienina bratra. Chlapec, kterho pinutili, aby se dval na to, jak dva mui znsiluj jeho sestru, mezitm vyspl v urostlho mue, jemu z bledmodrch o srela touha po pomst. William byl najednou strachy bez sebe. U si na m vzpomn? zeptal se Richard s nenucenost, je nedokzala zakrt chladnou z. William pikvl. Vzpomnm. J taky, Williame Hamleighu, potvrdil Richard. J taky. William se usadil do velkho kesla v ele stolu, kde dv sedval jeho otec. Celou dobu vdl, e do tohoto kesla jednoho dne usedne. Pedstavoval si, e a ten den pijde, bude mt pocit neobyejn moci, ale ve skutenosti byl te trochu vyden. Straila ho pedstava, jak si lid budou kat, e nen jako jeho otec, a nebudou si ho vit. Matka sedla po jeho pravici. Kdy na tomto mst trnil otec, William matku asto pozoroval a sledoval, jak vyuv otcovch slabost a obav, aby doshla svho. Byl rozhodnut, e nedopust, aby stejnm zpsobem nakldala i s nm. Nalevo od Williama sedl Arthur, mrn, edovlas mu, kter kdysi slouil hrabti Bartolomjovi jako sprvce. Kdy se hrabtem stal Williamv otec, najal si Arthura, jeliko Arthur ml jasnou pedstavu, co cel panstv potebuje. William si nikdy nebyl jist, e to bylo rozumn rozhodnut. Sluebnci jinch lid se asto dr zabhanch postup, na n si zvykli bhem sluby u svch pedchzejcch pn. Krl tpn nejsp ani neme prohlsit Richarda hrabtem, odtuila matka rozzloben. Vdy je to jen pano! Nechpu, jak se mu to vbec mohlo podait, poznamenal William podrdn. Ml jsem pocit, e zstali pln na mizin. A te m dobr obleen a u boku slun me. Kde na to vzali? Prosadil se jako obchodnk s vlnou, odpovdla matka. M tolik penz, kolik potebuje. Nebo sp jeho sestra slyela jsem, e obchod vede Aliena. Aliena. Take za tm vm je ona. William na dvku nikdy tak docela nezapomnl, ale od t doby, co vypukla vlka, u se mu Aliena tak neodbytn nevnucovala do mysli. Alespo do chvle, ne narazil na Richarda. Od toho okamiku ji ml neustle ped oima, prunou, krsnou, zranitelnou a douc jako dv. Nenvidl ji za to, jakou nad nm m moc.

Take Aliena je te bohat? zeptal se nenucen, jako by ho to ani moc nezajmalo. Ano. Jene ty jsi mezitm cel rok bojoval za krle. Neme ti tvoje ddictv jen tak odept. Richard se podle veho taky staten bil, upozornil William matku. Vyptval jsem se na to. A co horho ponal si tak staten, e si toho viml i krl. Matka se pestala tvit nazloben a hnv v jej tvi ustoupil zamylen. Take m doopravdy nadji, poznamenala. Taky se bojm. Sprvn. Proto ho musme zniit. Jak? zeptal se William bez pemlen. Celou dobu si umioval, e matce nedovol, aby rozhodovala, a prv j to umonil. Mus se vrtit ke krli a pivzt s sebou jet vc ryt, nov zbran a lep kon a spoustu pano a zbrojno. William by matce moc rd odporoval, ale bylo mu jasn, e m pravdu. Krl nakonec d hrabstv nejsp tomu, kdo mu slb co nejvt podporu a bude jedno, jestli je to ten, na jeho stran je v danm ppad pravda. To nen vechno, pokraovala matka. Mus dbt na to, abys vypadal a choval se jako hrab. Jedin tak si krl zane myslet, e to vlastn ani jin een nem. Tohle Williama proti jeho vli zaskoilo. A jak m vypadat a chovat se takov hrab? vyhrkl. Koukej vc kat, co si mysl. Na vechno mus mt nzor: na to, jak m krl vst vlku, na taktiku kad bitvy, na politickou situaci na severu a na schopnosti a oddanost ostatnch lechtic na to zvl. S kadm mluv o vech ostatnch. Hrabti z Huntingdonu ekni, e hrab z Warenne je velk vlenk. Biskupovi z Ely nazna, e nev lincolnskmu erifovi. Lid budou kat: ,William ze Shiringu pat k lidem hrabte z Warenne nebo ,William ze Shiringu a jeho druina jsou proti lincolnskmu erifovi. Kdy to bude vypadat, e jsi mocn, krli nebude dlat pote svit ti jet vt moc. William takhle nenpadnmu postupu moc nedvoval. Myslm, e velikost mho vojska je dleitj, namtl. Pak se obrtil na sprvce. Kolik penz mi zbv v pokladnici, Arthure? dn, lorde, odpovdl Arthur. Co mi to tady s ertu vykld? osopil se na nj William neurvale. Nco tam bt mus. Tak kolik tam je? Arthur psobil ponkud povznesenm dojmem, jako by nemusel mt z Williama strach. Lorde, v pokladnici nejsou vbec dn penze, prohlsil klidn.

William ml sto chut sprvce ukrtit. Tohle je shiringsk hrabstv! ohradil se tak hlasit, a piml lechtice a ostatn obyvatele hradu sedc u stolu zvednout hlavu. Mus tu pece bt njak penze! Jist, lorde, penze neustle pichzej, pikvl Arthur vyrovnan. Ale souasn tak neustle odchzej, zvl kdy je te vlka. William se zadval do sprvcovy bled, hladce oholen tve. Arthur se tvil nadmru spokojen. D se mu vit? Williama mrzelo, e nem oi, jimi by se dokzal podvat lidem a do due. Matce bylo jasn, na co William mysl. Arthurovi se d vit, ujistila syna a vbec j nevadilo, e ten, o kom mluv, sed jen kousek od n. Je star, ln a nikdo ho nepedl, ale d se mu vit. William zstal jako opaen. Sotva se usadil do otcova kesla, a u je jeho moc jako njakm kouzlem otesena. To je snad proklet. Jako by bylo pravidlem, e Williamovi je souzeno vn hrt roli chlapce mezi dosplmi mui a je pln jedno, jak je star. Unaven se zeptal: Jak se to mohlo stt? Posledn rok, ne otec zemel, byl vtinu asu nemocn, zaala vysvtlovat matka. Sledovala jsem, jak mu vechno utk mezi prsty, ale nemohla jsem s tm vbec nic dlat. Tohle byla pro Williama opravdu novina take jeho matka ve skutenosti nen vemocn. Jet nikdy nezail, e by si nedokzala prosadit svou. Obrtil se k Arthurovi. Nae pda je jedna z nejlepch v celm krlovstv, prohlsil. Jak je mon, e jsme na mizin? Nkter usedlosti se potkaj s vnmi problmy a pr rolnk je hodn pozadu s placenm pachtu. Ale pro? Jeden dvod slchvm hodn asto mlad mui nechtj pracovat na polnostech a radji odchzej do mst. Tak jim to musme zarazit! Arthur pokril rameny. Jakmile njak poddan vydr rok ve mst, stv se svobodnm obanem. Takov je zkon. A co s tmi, kte nejsou schopni platit pacht? Co jsi s nimi udlal? Co se s nimi d asi tak dlat? namtl Arthur. Kdy jim vezmeme ivobyt, nebudou nm schopni nikdy v ivot zaplatit. Take musme doufat, e budou dobr n a oni se nakonec pece jen vzpamatuj. Arthur je a pli smen s tm, e neme vbec nic podniknout, pomyslel si William pobouen. Ale dokzal se projednou ovldnout No dobe, pikvl, a kdy odejdou vichni mlad muov do msta, kde jsou pronjmy naich dom v Shiringu? Z tch bychom pece mli mt njakou hotovost, ne? Je to divn, ale nic z nich nemme, odpovdl Arthur. V Shiringu je hodn przdnch dom. Take tihle mladci maj kam jt.

Anebo ti lid lou do o, utrhl se William na sprvce. Te mi k tomu jet zejm ekne, e pjmy ze shiringskho trit a z obchodovn s vlnou tak klesaj, je to tak? Ano Tak pro nezvedne njmy a dan? U se stalo, lorde. Na pkaz tvho otce jsme to udlali, jene vnosy ly i nadle dol. Jak se mohl s takhle nevnosnm panstvm udret Bartolomj takovou dobu nad vodou? odsekl William podrdn. I na tuhle otzku ml Arthur odpov. Bartolomj ml navc lom. Ten vynel za starch as hodn penz. A te je v rukou toho prokletho mnicha. Williamem zprvy otsly. Zrovna te se poteboval okzale pedvst a msto toho se dozv, e je na mizin. To pro nj byla nadmru nebezpen situace. Krl mu hrabstv pouze svil do pe. To je svm zpsobem zkouka. Kdy se te William vrt ke dvoru s prodlm vojskem, bude to vypadat jako nevdnost, i dokonce nedostatek oddanosti. Jet ke vemu nemus bt obrzek, kter mu Arthur nartl, tak pln pravdiv. William si byl jist, e ho lid podvdj e se mu pak nejsp navc tak smj za zdy. Ta pedstava ho rozpalovala do bla. Nco takovho nebude trpt. Vak jim uke. Ne uzn porku, potee jet hodn krve. Ty m taky na vechno odpov, osopil se na Arthura. Ve skutenosti jsi panstv nechal v dob otcovy nemoci upadat, pestoe zrovna v tu dobu jsi ml bt co nejostraitj. Ale, lorde William zvil hlas. Bu zticha, nebo t nechm zprskat! Arthur zbledl a zmlkl. Ztra rno se vydme na obhldku hrabstv, pokraoval William. Navtvme kadou vesnici, kter mi pat, a vyteseme z lid, co se d. Ty mon nev, e m co do inn s ufukanmi a prolhanmi rolnky, ale mn je to naprosto jasn. Rychle pijdeme na to, jak hrabstv postavit na nohy. A jestli jsi mi lhal ty, bude viset mezi prvnmi, jako e je Bh nade mnou. William si vzal s sebou na cestu svho tolbu Waltera a vechny tyi ryte, kte cel rok bojovali po jeho boku: Oklivho Gervase, Sekeru Hugha, Gilberta de Rennes a Milese Kostku. Byli to vechno mohutn a surov chlapi, kte neli daleko pro slovo a byli kdykoliv pipraveni vrhnout se do boje. Osedlali svoje nejlep kon a vyrazili po zuby ozbrojen, aby venkovany jaksepat vystraili. William byl pesvden, e kdy se nkoho lid neboj, nic s nimi nezme.

Byl hork letn den na sklonku lta a obil stlo na polch v hustch adch. Pi pohledu na nepehldnutelnou hojnost, kter je obklopovala, ml William m dl tm vt vztek na to, e je tak zoufale bez penz. Tady ho nkdo urit okrd. A pitom by se mli bt nco takovho udlat. Williamova rodina dostala hrabstv dky tomu, e se z Bartolomje stal zrdce, a pitom Bartolomjv syn m veho dost, a on, William, je na dn! Pedstava, e ho lid okrdaj a jet se vysmvaj jeho dviv nevdomosti, ho hryzla jako neodbytn bolen v bie, a m dle jeli, tm vt ml vztek. Rozhodl se, e zanou v Northbrooku, mal vsi dosti vzdlen od hradu. Bydlela zde smsice poddanch a svobodnch rolnk. Poddan patili Williamovi a nemohli nic podniknout bez jeho svolen. Dluili mu spoustu dn prce, kterou mli v uritm obdob v roce odvst, a navc dvky, je mli odvdt z rody. Svobodn rolnci platili jen pacht, a to bu v penzch, nebo v naturlich. Vtina z nich byla s placenm pozadu. Podle Williama mli pocit, e jim to projde, jeliko ij dost daleko od hradu. Tohle bylo docela vhodn msto, kde by ml zat zavdt nov podky. Cesta jim trvala dlouho, a kdy dorazili k vesnici, stlo u slunce hezky vysoko. lo o njakch dvacet a ticet staven obklopench temi rozlehlmi lny. Ty u byly do poslednho msteka pokosen. Pobl vesnice, na okraji jednoho z ln, stla skupinka t vzrostlch dub. Kdy William a jeho druina dojeli bl, uvidli, e vtina venkovan sed pod stromy a obdv. Na nkolik poslednch stovek yard William pobdl kon do klusu a ostatn nsledovali jeho pkladu. Ped vesniany zastavili v oblaku zvenho prachu. Vesnian se zaali zvedat, polykali posledn sousta nekvaenho chleba a chrnili si oi ped prachem. William pitom nedvivm pohledem sledoval podivn mal drama, kter se pod stromy odehrlo. Jaksi vousat mu ve stednch letech tie, ale nalhav oslovil buclatou rolc dvku s buclatm rolcm dttem. V tu chvli k nim pistoupil njak mladk, ale star mu ho nenvistn odehnal. Vzpt dvka vykroila smrem k domkm a zmizela v prachu. Zjevn s vvojem cel situace nesouhlasila. William nevdl, co si o tom m myslet. Na celm vjevu bylo nco tajnstkskho a mladk litoval, e tu nen jeho matka, aby mu vysvtlila, o co ve skutenosti jde. Rozhodl se, e si toho zatm nebude vmat. Obrtil se na Arthura a oslovil ho tak hlasit, aby to vichni slyeli: Pt z mch zdejch pacht mi dlu pacht, je to tak? Ano, lorde. Kter z nich je na tom nejh?

Athelstan nezaplatil u cel dva roky, jene ml velkou smlu se svm chovem prasat William v tu chvli skoil Arthurovi neurvale do ei: Kter z vs je Athelstan? Vysok mu se sehnutmi rameny postoupil o krok dopedu. Mohlo mu bt tak ptatyicet. Ml prodl vlasy a zvlhl oi. Pro mi neplat pacht? zeptal se ho William. Lorde, mm jen mal hospodstv a nikdo mi na nm nepomh, protoe omladina odela pracovat do msta, navc ns postihla ta horeka prasat Zadr, zarazil ho William. Kam odeli tvoji synov? Do Kingsbridge, lorde, li pracovat na tu novou katedrlu, co tam stavj, protoe se chtj oenit, jak se na mlad mue slu, a moje pda nedoke uivit ti rodiny. William si z toho nejvc zapamatoval, e synov tohoto mue odeli pracovat na stavbu kingsbridgesk katedrly. O tom bude muset jet pemlet. M dost velk hospodstv, aby bez pot uivilo jednu rodinu, ekl nahlas, a stejn neplat pacht. Athelstan zaal znovu vykldat nco o svch prasatech a jejich chorobch. William ho nenvistn pozoroval, ale vbec neposlouchal, co mu drmol. Je mi jasn, pro jsi neplatil, kal si v duchu. Vdl jsi, e tvj pn je nemocn, a rozhodl ses, e ho bude podvdt, protoe nebyl schopen prosadit svoje prva. Zbvajc tyi provinilci uvaovali pln stejn. Okradli jste ns, kdy jsme na tom byli nejh! Mladka na okamik ovldl nval sebeltosti. Byl si jist, e tahle ptice lump se zajkala radost z toho, jak jsou mazan. Tak te uvid, za je toho loket. Gilberte a Hughu, oslovil tie svoje mue, podrte mi toho sedlka. Athelstan stle jet hovoil. Oba ryti seskoili z kon a pistoupili k nmu. Povdn o horece prasat zniehonic utichlo. Ryti uchopili venkovana za pae. Mu zbledl strachy. William se obrtil na Waltera a stejn tichm hlasem se ho zeptal: M s sebou ty kroukov rukavice? Jist, pane. Tak si je nasa. Dej tomu Athelstanovi za vyuenou. Ale nepehnj to. Chci, aby mohl mluvit. Ano, pane. Walter vythl ze sedlov brany pr koench rukavic krytch hustm pletivem ze eleznch krouk. Pomalu si je nasadil. Venkovan ho vyden pozorovali a Athelstan zaal nakat hrzou. Walter slezl z kon, doel k Athelstanovi a udeil ho pst do bicha. Kdy se rukavice zaboila mui do tla, ozval se hlasit zvuk, ze kterho se lovku dlalo patn. Athelstan se zlomil v pase. Rna mu

vyrazila dech, take nedokzal ani vykiknout Gilbert a Hugh ho narovnali a Walter ho udeil do oblieje. Sedlkovi vytryskla z nosu i st krev. Jedna z pihlejcch en, nejsp manelka bitho venkovana, se na Waltera vrhla a pitom volala: Nech toho! Dej mu pokoj! Nezabjej ho! Walter enu setsl a jin dv eny ji chytily a sthly zptky. Dl kiela a snaila se jim vytrhnout. Ostatn venkovan se vzpurnm mlenm sledovali, jak Walter do Athelstana soustavn bu. Konen sedlkovo tlo bezvldn ochablo, obliej ml cel zalit krv a zaven oi svdily o tom, e je v bezvdom. U ho nechte, poruil William. Gilbert a Hugh omrenho Athelstana pustili. Sesul se na zem a zstal bezvldn leet. eny pustily jeho manelku a ta k nmu s plem dobhla a klekla si vedle nj. Walter si sthl rukavice a vyklepal ze eleznch krouk krev a kousky masa. William se pestal o Atheistana zajmat. Rozhldl se po vesnici a uvidl znovn patrovou devnou stavbu postavenou na behu potoka. Ukzal na ni a zeptal se Arthura: Co to je? Nikdy jsem to tu nevidl, lorde, odpovdl Arthur znepokojen. William byl pesvden, e mu sprvce le. Vypad to na vodn mln, co? poznamenal. Arthur pokril rameny, ale jeho lhostejnost nepsobila pli pesvdiv. Nenapad m, co jinho by mohlo stt takhle pmo na potoce, ekl. Jak me bt tak sebejist, kdy prv zail, jak toho venkovana na Williamv pkaz napl ubili k smrti? William u byl na pokraji zoufalstv, ale jet se nevzdval. Maj moji poddan prvo stavt mlny bez mho povolen? zeptal se. Ne, lorde. A v, pro je to zakzan? Aby vozili zrn do lordovch mln a platili mu za to, e jim je umele. Take z toho mm njak zisk. Ano, lorde. Arthur mluvil blahosklonnm tnem lovka, kter malmu dtti vysvtluje nco hodn jednoduchho. Kdy ale zaplat da za stavbu mlna, m z toho lord stejn zisk. William ctil, e ho sprvcv tn dohn k lenstv. Kdepak, nem z toho stejn zisk, namtl. Da nikdy nedl tolik, kolik by rolnci jinak museli zaplatit. Proto si tak rdi stavj mlny. A proto jim to taky mj otec nikdy nedovolil. Ani dal Arthurovi monost jet nco ct, pobdl kon a vydal se smrem k mlnu. Druina vyrazila za nm a vesnian je v neuspodanm hlouku nsledovali.

William seskoil z kon. Nebylo sebemench pochyb o tom, jakou stavbu m ped sebou. Rychl proud potoka otel velikm vodnm kolem. Kolo otelo osou, je prochzela zd mlna. Byla to pevn devn stavba, kter mla vydret hodn dlouho. A ji postavil kdokoliv, byl zjevn pesvden, e ji bude moci voln pouvat spoustu let. V otevench dvech stl mlyn a v oblieji ml nachystan vraz ukivdn nevinnosti. V mstnosti za mlynovmi zdy zahldl William vzorn vyrovnan ady pytl se zrnm. Mlyn se zdvoile uklonil. Netv se tak trochu pohrdav? Williama se opt zmocnil znm a bolestiv pocit, e ho lid povauj za nmanda. Vdom, e jim nedoke vnutit svou vli, v nm vyvolvalo tuen, e je neschopn. V mladkovi se zvedla vlna ponen a zoufalstv. Jak sis mohl myslet, e ti nco takovho projde? zaval na mlyne vztekle. Mysl si snad, e jsem pln hlupk? Je to tak? Mysl si to? A vzpt udeil mue do oblieje. Mlyn trochu pehnan vykikl bolest a naprosto bezdvodn padl na zem. William ho pekroil a veel do domu. Osa zasunut pes ze do vodnho kola byla pes adu devnch pevod spojena s mlnskm kamenem, kter se otel v prvnm pate. Rozdrcen zrno padalo devnm labem do pzem na mlat. Prvn patro, je muselo nst vhu mlnskho kamene, bylo podepeno tymi silnmi devnmi sloupy (kter zcela nepochybn pochzely z Williamovch les a byly odtamtud odvezeny bez jeho svolen). Kdyby nkdo sloupy podal, cel stavba se zt. William vyel ven. Sekera Hugh ml zbra, je mu vynesla jeho pezdvku, povenou u sedla. Podej mi sekeru, podal ho William. Hugh poslechl. William se vrtil do mlnice a vrhl se na sloupy podprajc horn patro. Pinelo mu obrovsk uspokojen, jak se ost sekery zasekvalo do stavby, kterou si vesnian tak peliv postavili, aby ho obrali o poplatky za mlet zrna. Te u se mi vysmvat nebudou, ujioval se v duchu divoce. Veel Walter, zastavil se a zadval se na svho pna a ptele. William vysekal do jednoho ze sloup hlubok zsek a pak napl odal dal. Ploina, kterou podpraly a je nesla obrovskou vhu mlnskho kamene, se zaala otsat. Pines provaz, podal William ptele. Walter vyel ven. William pesekal zbvajc dva pile nejvce, jak si troufal. Stavba se mohla kadou chvli zhroutit. Walter se vrtil s kusem provazu. William ho pivzal k jednomu ze sloup, pak vyel ze mlna s druhm

koncem provazu v ruce a pehodil ho svmu vlenmu koni pes hlavu. Vesnian ho pozorovali se zatvrzelm mlenm. Kdy ml mladk provaz podn upevnn, zeptal se: Kde je mlyn? Mlyn k nmu pistoupil bl. Ve tvi ml stle jet vraz lovka, ktermu se kivd. Gervasi, obrtil se William na jednoho z len sv druiny, sva ho a odthni ho dovnit. Mlyn se pokusil dt na tk, ale Gilbert nastavil nohu a pak si na nj sedl. Gervase svzal mlyni ruce a nohy koenmi emnky. Pak oba ryti spoutanho neastnka zvedli. Zaal sebou kubat a prosil o milost. Jeden vesnian vystoupil z hlouku a prohlsil: To pece nemete udlat. Je to vrada. Ani pn nesm spchat vradu. William na nj ukzal chvjcm se prstem. Zkus jet otevt hubu a strm t k nmu dovnit. Mu se na okamik zatvil odbojn. Pak si to ale rozmyslel a odvrtil se. Ryti vyli ze mlna. William lehce pobdl kon a vedl ho za uzdu tak dlouho, dokud se provaz podn nenapjal. Pak zve rzn plcl pes zadek a k ze vech sil zabral. Uvnit, ve mln, zaal mlyn jeet. Byl to vraz smrtelnho dsu, pi nm stydla krev v ilch. Ten hlas patil lovku, kter vdl, e bhem nkolika okamik bude rozdrcen. K pohodil hlavou a snail se vyvlknout ze smyky, je se mu stahovala kolem krku. William na kon kikl a souasn ho udeil pes hd, aby zve podn thlo. Pak zaval na sv ryte: Chyte se toho lana, chlapi! tyi mui pistoupili k lanu, seveli je a pomhali koni thnout. Mezi vesniany se zaaly ozvat hlasit protesty, ale nikdo neml dost odvahy, aby njak zashl. Arthur stl kousek stranou a vypadal, e se mu dl patn. Mlynv jekot nabral jet vc na sle a dsu. William si pedstavoval, jak slep hrza se mus zmocovat lovka, kter v, e ho kadou chvli ek straliv smrt. dn z tchhle venkovan u nikdy nezapomene, jak to vypad, kdy se Hamleighovi rozhodnou pro odplatu, kal si v duchu. Pil hlasit praskl. Pak se zlomil, co bylo doprovzeno dalm ohluujcm prsknutm. K postoupil dopedu a ryti pustili provaz. Jeden roh stechy se nahnul. eny zaaly kvlet. Devn stny mlna se roztsly. Mlynv ev jet o nco zeslil. Pak se ozval mohutn rachot a horn patro se propadlo. Jeeni ustalo, jako kdy utne. Kdy

dopadl na mlat v dolnm pate i mlnsk kmen, zem se zachvla. Stny se rozletly, stecha se propadla a z celho mlna byla v miku jen hromada dv na topen s jednm mrtvm muem uvnit. William ml hned lep pocit. Nkte vesnian se rozebhli ke mlnu a zaali se horen pehrabovat v troskch. Jestli si mysl, e se jim poda najt mlyne ivho, budou zklamni. Na jeho tlo nebude hezk pohled. Co neme v dnm ppad kodit. William se rozhldl a uvidl dvenku s rolcm dtkem v nru. Stla a docela vzadu za ostatnmi vesniany, jako by na sebe nechtla upozorovat Mladk si vybavil, jak se ji mu s ernm plnovousem nejsp jej otec snail udret pln z dohledu. Mladk se rozhodl, e tuhle zhadu jet roze a pak teprve odjede z vesnice. Zachytil dvin pohled a pokynul j. Podvala se pes rameno, jako by doufala, e se William obrac na nkoho jinho. Ty, houkl na ni mladk. Poj sem. Mu s ernm plnovousem si toho viml a zlostn zavrel. Kdo je tvj manel, dvenko? oslovil William dvku. Ona dnho ozval se otec. Jene u bylo pozd, jeliko dvka odpovdla: Edmund. Take pece jen jsi vdan. A kde je tvj otec? To jsem j, prohlsil vousat mu. Theobald. William se obrtil na Arthura: Theobald je svobodn rolnk? Je to nevolnk, lorde. A kdy se vdv dcera nevolnka, nem nhodou jeho pn a majitel prvo ut si s nevstou svatebn noc? To Arthurem otslo. Pane! Tenhle primitivn zvyk se pece v naem svt neuplatuje, co j pamatuju! To je pravda, pikvl William. Otec msto toho zaplat destek. Tak kolik zaplatil Theobald? Jet nezaplatil, lorde, ale Nezaplatil! A nevsta pitom u m takovhle baculat dtko! Dote jsme nemli penze, lorde, ozval se Theobald. A holka se chtla vdvat, protoe j Edmund upletl dt, ale te u meme zaplatit, jeliko mme rodu pod stechou. William se na dvku usml. Uka mi to dtko. Vyden na mladka zrala. No tak. Podej mi ho. Dvka se bla, ale nedokzala se pinutit, aby nemluvn Williamovi podala. William k n pistoupil bl a opatrn si od n dt vzal. Oi mla rozen hrzou, ale nebrnila mu.

Dt zaalo kiet. William je chvli choval. Pak je jednou rukou chytil za oba kotnky najednou a jednm rozhodnm mchnutm je vyhodil do vzduchu, jak dokzal nejv. Dvka zaala vett, jako kdy ji na noe bere, a dvala se vzhru, jak dt stoup k obloze. Jej otec se rozebhl s paemi napaenmi dopedu, aby dt chytil, a bude padat zptky. Zatmco dvka hledla nahoru a jeela, William sevel do hrsti lem jejho obleen a roztrhl j aty. Mla rov, obl, mladistv tlo. Otec dt spolehliv chytil. Dvka se obrtila na tk, jene William ji chytil a srazil na zem. Otec pedal nemluvn jaksi en, otoil se a zadval se na Williama. Jeliko jsem nemohl vyut svho prva bhem svatebn noci a protoe destek nikdo nezaplatil, prohlsil mladk, te si vezmu to, co mi pat. Otec se k nmu rozebhl. William tasil me. Otec se zastavil. William se zadval na dvku, je leela na zemi a dlanmi se snaila zakrt vlastn nahotu. Jej strach ho vzruoval. A a s tm budu hotov, dodal se spokojenm smvem, udlaj j to i moji ryti. II Bhem uplynulch t let se pevorstv v Kingsbridge zmnilo k nepoznn. William tu nebyl od svatodunch svtk, kdy Philip a jeho armda dobrovolnk pekazili Waleranu Bigodovi plny. Tehdy tu stlo njakch tyicet nebo padest devnch domk nakupench kolem brny vedouc do pevorstv a roztrouench podl bahnit cesty smujc k mostu. Kdy se te blil k vesnici mezi vlncmi se poli, vidl ped sebou pinejmenm trojnsobek dom. Tvoily souvisl hnd ps lemujc doln okraj edivch kamennch hradeb pevorstv a zcela vyplnily prostor mezi klterem a ekou. Nkter staven byla docela velik. Uvnit pevorstv zahldl William nkolik novch kamennch staveb. A zdi nov katedrly rostly podle veho docela rychle. Na ece se objevily dv nov pstavn hrze. Z Kingsbridge se stalo msto. Vzhled celho msta potvrdil Williamovy obavy, je se mu honily hlavou od chvle, kdy se vrtil z vlky. Jak jezdil kem krem svm panstvm, vybral nezaplacen dan a tral neposlun poddan, neustle vude slchal nco o Kingsbridge. Mladci, kte nezddili dnou pdu, se tam vydvali za prac. Bohat rodiny poslaly svoje

syny do koly v pevorstv. Drobn rolnci prodvali mum pracujcm na stavb chrmu vajka a sr. A o svtcch tam vichni chodvali na mi, pestoe tam dn katedrla dosud nestla. A zrovna dnes byl svtek, den svatho Michaela. Letos pipadl na nedli. Bylo vlah rno, jak se obas na zatku podzimu vyskytuj, poas jako stvoen pro cestovn, take se do pevorstv vydalo hodn lid. William doufal, e na mst zjist, co vechny do Kingsbridge tolik thne. Doprovzelo ho pt pochop z jeho druiny. Po vesnicch odvdli bezvadnou prci. Zprva o Williamov trestn vprav se ila neuvitelnou rychlost, take po nkolika dnech u lid vdli, co mou oekvat. A tak kdy se William blil, poslali eny a dti, aby se schovaly v lese. William byl rd, e se mu podailo zast lidem do srdc strach: to je drelo na uzd. Alespo konen vd, kdo je tady pnem! Kdy se svou skupinkou dorazil bl ke Kingsbridge, pobdl kon do trysku a ostatn ho nsledovali. Dorazit na msto plnou rychlost, to vdycky udl vt dojem. Lid uhbali na okraj cesty nebo uskakovali do pole, aby se vyhnuli urostlm uhnjcm konm. S hlasitm klapotem se cel skupina jezdc pehnala pes devn most. Mnicha, kter tam vybral mtn, si vbec nevmali. tili se dl, jene zk ulika ped nimi byla zatarasen povozem plnm sud s vpnem, kter vleklo pr mohutnch a pomalch vol. Rytm nezbvalo ne pithnout konm uzdu a nhle zpomalit. Zatmco pomalu jeli za povozem do vrku, William se rozhlel kolem sebe. Mezi starmi stavenmi vidl nov, narychlo postaven domy. Viml si pekastv, krmy, kovstv a domu evce. Atmosfra blahobytu se nedala pehldnout. Williama rala zvist. Na ulicch se vak nepohybovalo mnoho lid. Mon budou vichni nahoe v pevorstv. Se svmi ryti v zvsu projel William za volskm povozem branou vedouc do pevorstv. Nebyl to zrovna pjezd, jak by se mu pli zamlouval, a zmocovaly se ho obavy, e si toho nkdo vimne a bude se mu smt. Natst se po nm nikdo ani neohldl. Na rozdl od oputnho msta rozkldajcho se za hradbami bylo uvnit pevorstv neobyejn ivo. William popojel dopedu a rozhldl se kolem sebe ve snaze vechno njak pochopit. Vude vidl takov spousty lid a souasn se vude dlo tolik vc, e si z toho pipadal tak trochu jako oarovan. Nakonec se mu vjev pece jen uspodal do t oddl. Nejbl u nj, v zpadn sti pevorstv, se nachzelo trit se stnky. Ty byly postaven do vyrovnanch ad vedoucch od severu k

jihu. Ulikami proudily od trhovce k trhovci stovky lid a nakupovaly jdlo a pit, klobouky a boty, noe, opasky, kachtka, tata, ndob, nunice, vlnu, pzi, provazy a destky dalch nezbytnost i vc pro poten. Na prvn pohled bylo jasn, e obchod vzkvt a vechny pence, plpence i groky rychle mnc majitele nepochybn musely pedstavovat docela slun jmn. Nen divu, e trh v Shiringu upad, pomyslel si William trpce, kdy tady v Kingsbridge mu vyrostla tak inorod konkurence. Poplatky za prodejn stnky, mtn od dodavatel, dan za prodej zbo, to vechno se mlo stt soust pokladu hrabte ze Shiringu, a msto toho se tm bohatstvm plnily truhly kingsbridgeskho pevorstv. Jene trit je mon zdit jen s krlovskm svolenm a William si byl jist, e pevor Philip nic takovho nem. Nejsp se chystal, e o povolen pod, a ho nkdo nachyt jako ten mlyn v Northbrooku. Jedin smla byla, e dt Philipovi za vyuenou zdaleka nebude tak snadn. Za tritm byl ps klidu. Hned vedle rajsk zahrady, v mstech, kde ve star katedrle protnala kdla pn lod hlavn chrmovou lo, stl pod napjatm baldachnem olt. Ped oltem postval jaksi blovlas mnich a pedtal cosi z njak knihy. Po jedn stran olte stli ve vyrovnan ad mnii a zpvali almy. Na vzdlenost, je je od Williama dlila, bylo hudbu obtn rozeznat. Kolem se shromdila jen mal skupinka farnk. Tohle bude nejsp nna, pomyslel si William, me, kterou slou eholnci jen pro sebe. A zane hlavn me oslavujc svatho Michaela, veker ruch na triti pochopiteln ustane. V nejvzdlenj sti ndvo uvidl William rozestavnou vchodn st katedrly. Tak na to pevor Philip utrc vechny penze, kter se mu poda nahrabat na triti, pomyslel si William roztrpen. Zdi byly njakch ticet a tyicet stop vysok a u v nich bylo mon rozeznat obrysy oken a oblouky sloupoad. Cel stavenit se hemilo dlnky. William si uvdomil, e je mu na nich nco divn, e vypadaj njak neobvykle, a po chvilce mu dolo, e za to me jejich pestr obleen. No jist, vdy to nebyli opravdov dlnci placen pracovn sly maj v nedli pece volno. Tihle lid byli dobrovolnci. Neekal, e jich tam uvid tak obrovsk mnostv. Stovky mu a en penely kameny, pitesvaly trmy, koulely sudy a tahaly od eky vozky pln psku. Vichni to dlali zadarmo jen proto, aby jim byly odputny jejich hchy. Ten prohnan pevor to m ale ikovn zazen, uvdomoval si William zvistiv. Lid, kte pijdou pracovat na katedrle, urit utrat

njak penze na trhu. Pocestn, kte pijdou na trh, vnuj pr hodin ivota prci na katedrle, aby ulevili sv hn dui. Ruka ruku myje. Kopl kon do slabin a pobdl ho, aby popoel o kus dl. Vydali se nap pes hbitov, aby se zvdav mladk mohl zblzka podvat, jak stavenit vypad. Osm mohutnch pil tvocch sloupoad bylo seazeno ve tyech dvojicch po obou stranch rozestavn hlavn lod. Z dlky ml William pocit, e sloupy jsou nahoe spojen klenutmi oblouky, te ale vidl, e oblouky nejsou jet postaven to, co mu pipadalo jako oblouky, bylo ve skutenosti alovn devn ablony stluen tak, aby mly stejn tvar. Na ablony se teprve budou klst kameny, kter vytvo obl klenby, a ablona je bude podeprat, dokud malta nezaschne. alovn nebylo open o zem, nbr stlo na rozench, plochch hlavicch sloup. Rovnobn se sloupoadm narstaly postupn vnj stny bonch lod, kter budou tvoit obvodov zdi celho chrmu. Ve zdech byla v pravidelnch odstupech vynechna msta pro okna. Mezi kadm otvorem pro okno vystupoval ze stny pil. To byla soust vnjho oprnho systmu cel katedrly. Kdy se William podval na rozestavn chrm ze strany, kde se stavenit otevralo a kde byla nedokonen ze vidt z boku, zaznamenal, e obvodov zdivo nen tvoeno jednolitou stnou. Ve skutenosti lo o dvojitou stnu s volnm prostorem uprosted. Mezeru podle veho zasypvali sut a maltou. Leen bylo sestaveno z pevnch kld svzanch k sob provazy. Jako lvky poslouily svazky mladch ohebnch stromk a spleten vyztuen rkosov rohoe. Na tohle u se utratilo hodn penz, pomyslel si William. Vydal se z vnj strany kolem budoucho chru a jeho druina ho nsledovala. Podl hradeb pevorstv se krily nejrznj devn klny, dlny a psteky pro emeslnky. Vtina z nich byla v tuhle chvli zaven, jeliko tu dneska nebyli dn kamenci, kte by pitesvali kameny, i tesai, kte by sestavovali ablony. Nkolik emeslnk tu ale pece jen bylo misti zednit a misti tesat. Ukazovali dobrovolnkm, kam maj skldat kameny, kde ukldat devo, na kter msto nasypat psek a jak uloit vpno, vci, kter vichni postupn pineli od eky. William objel vchodn st chrmu a ocitl se na jeho jin stran, kde se mu do cesty postavily kltern stavby. Tak se otoil zase zptky a v duchu asl nad mazanosti pevora Philipa, kter dokzal zamstnat emeslnky i o nedlch, a jet doshl toho, e jeho dlnci pracovali zadarmo.

Jak tak uvaoval nad pohledem, kter se mu nabzel, pipadalo Williamovi zoufale jasn, e prv pevor Philip je vc ne kdo jin odpovdn za padek, kter postihl shiringsk hrabstv. Statky pichzely o mlad mue, protoe ty pilkalo stavenit, a Shiring perla a klenot hrabstv upadal kvli tomuhle novmu, rozvjejcmu se mstu. Zdej obyvatel platili njmy Philipovi, a ne Williamovi. A lid, kte prodvali a nakupovali na trhu, vytveli zisk pevorstv, a ne hrabstv. A jet ke vemu vyuv Philip devo, ov farmy a lom. To vechno kdysi pinelo bohatstv hrabti. William a jeho mui pejeli znovu pes cel ndvo a k triti. Mladk se rozhodl, e se tu podn rozhldne. Pobdl kon, aby vjel mezi lidi. Zve postoupilo jen o krok. Lid mu vyden neuskakovali z cesty. Kdy do nich k stril, podvali se na Williama sp podrdn a otrven ne vystraen. S uhbnm si dvali na as a nasadili pitom tak trochu pohrdav vraz. Tady z mladka prost nikdo neml strach. To ho znervzovalo. Kdy se lovka nkde lid neboj, ned se podn odhadnout, co jsou schopni provst. Vydal se jednou ulikou po cel dlce trit a dal ulikou se zaal vracet. Ryti mu jeli v patch. Pomal pohyb davu dohnl Williama k lenstv. Kdyby el pky, pohyboval by se rychleji. Jene tihle neposlun, vzpurn obyvatel Kingsbridge jsou tak drz, e by do nj mohli strkat, kal si William. Byl asi v polovin cesty zptky, kdy zahldl Alienu. Rzn pithl koni ote a zstal na dvku uhranut zrat. U dvno to nebyla ta huben, napjat, vyden holka v devcch, jakou ji tady vidl na svatodun nedli ped temi roky. Tv, tehdy zbrzdn naptm, se opt zakulatila a dvka vypadala astn a zdrav. Tmav oi j zily dobrou nladou, a kdy potsla hlavou, kadee j kolem oblieje jen poletovaly. Byla tak krsn, a se touhou po n Williamovi zatoila hlava. Mla na sob bohat obitou arlatovou rbu a jej vrazn ruce se jen blytly prsteny. Spolenici j dlala njak star ena, kter postvala trochu stranou, jako sluebnice. Maj spoustu penz, kala Williamovi matka. To proto se Richard mohl stt panoem krle tpna a vstoupit do jeho vojska s vynikajc vzbroj. A jde k ertu, pobhlice jedna. Byla to zoufal, bezmocn holka bez jedin mince jak to dokzala? Stla u stnku, kde se prodvaly kostn jehly, devn nprstky a jin ic poteby a iv se bavila o nabzenm zbo s malm, tmavovlasm idem, kter je prodval. Dvka zaujala vyrovnan postoj a jednala uvolnn a sebevdom. Znovu se dokzala chovat zpsobem, kter si kdysi osvojila jako hrabc dcera.Vypadala o

hodn star. Pro ne, vdy pece je star: Williamovi bylo tyiadvacet, take j te mus bt jedenadvacet. Ale psobila pece jet o nco starm dojmem. U na jejm vystupovn nebylo vbec nic dtskho. Byla prost dospl. Vzhldla a jejich pohledy se setkaly. Kdy se na sebe naposledy podvali, zrudla studem a dala se na tk. Tentokrt se ani nepohnula a bez mrknut oka pohled optovala. William se pokusil o vdouc smv. Alien se do tve vloudil srav znechucen vraz. Mladk ctil, jak sm rudne. Dvka se u zase chovala stejn poven jako vdycky a pohrdala jm stejn jako ped pti roky. Ponil ji a znsilnil, ale u z nj pestala mt hrzu. Chtl ji oslovit a upozornit ji, e to, co j udlal tehdy, me klidn zopakovat. Ale neml chu na ni povykovat pes hlavy lid. Pod jejm chladnm pohledem si najednou pipadal mal. Pokusil se ironicky usmt, ale nedokzal to, a navc mu bylo jasn, e se zmohl jen na hloup kleb. Pronsledovn pocitem trapnosti se odvrtil a pobdl kon do slabin. Jene dav ho vzpt pinutil zpomalit, take se od Alieny vzdaloval jen p po pdi a ctil, jak se mu jej upen pohled vpaluje do zad. Kdy se mu konen podailo vymotat se z trit, narazil na pevora Philipa. Podsadit Velan se mu postavil do cesty s rukama openma v bok a bradou bojovn vysunutou. U nen tak huben, jak bval, zaznamenal William, a krtk vlasy mu zaaly trochu pedasn edivt Rozhodn u nevypad na to, e by byl na svj post pli mlad. Ze svtle modrch o slal pevorovi vniv hnv. Lorde Williame! zvolal vyzvavm hlasem. William silou vle odtrhl mylenky od Alieny a pipomnl si, e sem pijel, aby vznesl obvinn proti Philipovi. Jsem rd, e jsem t potkal, pevore, prohlsil. To jsme na tom stejn, poznamenal Philip rozzloben, ale pece jen v nznaku nejistoty svratil obo. Tak ty sis tady zdil trit, obvinil ho mladk. A co m bt? Nevm, e by krl tpn dal svolen k tomu, e v Kingsbridge bude trit. A pokud vm, neudlal to ani dn jin krl. Jak se opovauje nco takovho ct? osopil se na nj Philip. To je jedno, jestli j nebo nkdo Ty! zaval na mladka pevor a ani ho nenechal dokonit vtu. Jak se opovauje sem pijet a mluvit o njakm svolen? Ty ty, kter jsi v uplynulch mscch dil po celm hrabstv, zakldal pory, kradl, znsiloval, a pinejmenm jednou dokonce i vradil!

To nem nic spolenho Jak se me opovit pijet sem do kltera a mluvit o njakm svolen? stle zvyoval hlas Philip. Pokroil dopedu, varovn zvedl ukazovk a Williamv k zaal nervzn ustupovat stranou. Philip ml njakm zenm daleko pronikavj hlas ne William, take se mladk proti nmu nemohl prosadit. Kolem se zaali shromaovat eholnci, dobrovoln dlnci i zkaznci z trhu a pozorovali roztrku. Philipa u nemohlo nic zastavit. Po tom, co vechno jsi provedl, me ct jen jedin: ,Ote, zheil jsem! Tady v pevorstv bys ml padnout na kolena! Jestli chce uniknout plamenm pekelnm, ml bys prosit o odputn! William zbledl. Sebemen zmnka o pekle v nm okamit vyvolala naprosto nezvladateln ds. V zoufalstv se pokusil Philipa peruit a vyhrkl: A co tvoje trit? Co tvoje trit? Philip mladkv pokus snad ani nezaznamenal. Pmo se zalykal rozhoenm. Pros o odputn za hchy, kterch ses dopustil! hmal. Padni na kolena! Padni na kolena, nebo se bude smait v pekle! William byl dost vyden, aby uvil, e kdy si te hned ped Philipem neklekne a nezane se modlit, ek ho r pekelnho ohn. Vdl, e je vc ne zral na zpov, jeliko zabil nejdv pli mnoho lid ve vlce, a jako by to nestailo, dopustil se jet mnoha hch bhem svho taen nap hrabstvm. Co kdyby umel dv, ne se sta vyzpovdat? Pi pedstav, jak ho olizuj vn plameny a erti do nj zabodvaj ostr noe, se mu zaalo dlat mdlo. Philip k nmu pistoupil jet bl, ukzal na mladka prstem a zaval: Padni na kolena! William zaal s konm couvat. Zoufale se rozhlel kolem sebe. Dav ho obklil ze vech stran. lenov jeho druiny se dreli za nm a vypadali trochu zmaten: nedokzali se rozhodnout, jak si poradit s duchovnmi vhrkami neozbrojenho eholnka. William u nebyl schopen dn dal ponen snet. Nejdv Aliena a te tohle, to u bylo pli. Pithl ote a obrovit vlen o se nebezpen vzepjal. Dav se zaal ped jeho ctyhodnmi kopyty rozestupovat Kdy zve pednma nohama opt udeilo o zem, mladk je kopl do slabin a k vyrazil vped. Divci se rozprchli. Mladk oe pobdl do klusu. Rud studem a ponenm projel brnou pevorstv. Druina ho nsledovala jako smeka rozzuench ps, kter pronsleduje staena s kottem. William, cel roztesen strachy, se vyzpovdal ze svch hch na studen kamenn podlaze v mal kapli biskupskho palce. Jak vypotval jednotliv zabit i vechny vprasky a znsilnn, jich se

dopustil, biskup Waleran ho poslouchal mlky a se znechucenm vrazem. Dokonce i bhem zpovdi se mladk zajkal nenvist k tomuhle povenmu biskupovi s jeho istma blma rukama pitisknutma k srdci a blmi, tm prsvitnmi nozdrami, nepatrn se chvjcmi, jako byv pranm vzduchu nco smrdlo. Williamovi se hluboce hnusilo, e m zrovna Walerana dat o rozheen, jene ml dui zatenou tak tkmi hchy, e by mu je obyejn far nikdy nemohl odpustit. A tak poklekl, bez sebe strachy, a Waleran mu pikzal, aby v kapli na hrad v Hrabtov zaplil svku na vnou pam, a pak ho vyzval, aby se mu svil se zlmi skutky, kter spchal. Strach se pomalu rozptlil, jako mlha. Z kaple vyli do zakouenho prosted velk hodovn sn a posadili se u krbu. Podzim u pomalu ustupoval zim a ve velkm kamennm dom bylo chladno. Kuchask pomocnk jim pinesl tepl koenn chlb s medem a zzvorem. William konen zaal mt pocit, e je vechno v podku. Pak si vzpomnl na druhou obt, kter ho suovala. Bartolomjv syn Richard si in nrok na hrabstv a William je pli chud, ne aby dokzal sestavit vojsko, je by udlalo na krle patin dojem. V poslednch mscch se mu podailo shromdit docela slunou hotovost, ale pod jet to nestailo. Povzdechl si a nahlas ekl: Ten proklet mnich vysv krev ze shiringskho hrabstv. Waleran si vzal kousek chleba. Nathl se pro nj bledou rukou s dlouhmi prsty pipomnajcmi klepeta. kal jsem si, jak dlouho ti bude trvat, ne k tomuhle zvru dojde, poznamenal. Waleran na to pochopiteln piel dvno ped Williamem. Choval se tak poven. William ped nm o thle zleitosti pece jen neml zanat. Jene chtl vdt, jak se na to biskup dv z prvnho hlediska. Krl nikdy nedal svolen k tomu, aby v Kingsbridge bylo trit, e ne? vyzvdal. Pokud j vm, tak ne. Take Philip poruuje zkon. Waleran pokril kostnat ramena zahalen do ernho hbitu. Je to docela mon, poznamenal. Biskup psobil dojmem, e ho to nijak zvl nezajm, ale William se nevzdval. Nkdo by ho ml zarazit. Waleran se uhlazen usml. Neme s nm ale jednat jako s nevolnkem, kter bez povolen provdal dceru. William zrudl: Waleran narel na jeden z hch, z nich se mu prv vyzpovdal. A jak se s nm tedy d jednat? zeptal se.

Waleran se zamyslel. Trhy pat mezi krlovy vsady. Za klidnjch as by se s tm nejsp vypodal sm. William se ironicky uchechtl. Waleran pi v sv mazanosti krle neznal tak dobe jako on. Ani v nejhlubm mru by mi nepodkoval, kdybych si mu stoval na to, e je nkde nepovolen trh, upozornil biskupa Dobe, v tom ppad m mstn zleitosti na starosti jeho zstupce, tedy shiringsk erif. Co me udlat? Me proti pevorstv vznst alobu u soudu pslunho hrabstv. William zavrtl hlavou. To je to posledn, o co bych stl. Soud ulo pokutu, pevorstv ji zaplat a trit bude fungovat dl. To je skoro stejn, jako kdyby dostali svolen. Pot je v tom, e ve skutenosti neexistuje jedin dvod, pro kter by bylo mon Kingsbridge zakzat, aby tam byl trh. Ale jiste existuje! zvolal William podrdn. Odvd mi to obchod z trit v Shiringu. Shiring se nachz cel den cesty od Kingsbridge. Lid dokou chodit hodn daleko. Waleran znovu pokril rameny. William si uvdomil, e biskup kr rameny, kdy s nm nesouhlas. Podle zvyklost plat, e lovk strv tetinu dne cestou na trh, tetinu dne na trhu a tetinu dne cestou dom, zaal vysvtlovat biskup. Proto trhy slou lidem, kte bydl nejdl tetinu dne cesty, co je tak zhruba sedm ml. Pokud jsou dva trhy vce ne trnct mil od sebe, jejich pole psobnosti se nepekrvaj. Shiring je dvacet mil od Kingsbridge. Podle tohoto pravidla m Kingsbridge na trit prvo a krl mu zzen trhu potvrd. Krl udl, co se mu zlb, odsekl William, ale biskupv vklad ho znepokojil. Do thle chvle o podobnm pravidlu neslyel. Dvalo pevoru Philipovi daleko silnj postaven. Waleran dl uvaoval nahlas. A je to jak chce, tuhle zleitost prost nebudeme eit s krlem. Obrtme se na mstnho erifa. Zamrail se. erif me pevorstv prost pikzat, aby nepovolen trhy zruilo. To je mrhn asem, poznamenal William opovrliv. Kdo by si takovho vnosu vmal, kdy nen podepen dnou hrozbou? Philip mon ano. Tomu nemohl mladk uvit. Pro by to dlal? Waleranovi zahrl na bezkrevnch rtech poouchl smv. Nevm, jestli to zrovna tob doku vysvtlit, poznamenal. Philip prost v, e krl je zkon.

Idiotsk pedstava, vyhrkl mladk netrpliv. Krl je krl. kal jsem ti, e tomu nebude rozumt. Waleranv vevdouc postoj Williama dohnl k zuivosti. Vstal a pistoupil k oknu. Vyhldl ven a uvidl vrky nedalekch kopc, kde zaal Waleran ped tymi roky stavt hrad. Tehdy doufal, e na to zsk prostedky z pjm, kter mu vynese shiringsk hrabstv. Philip mu jeho plny pekazil a dnes roste na haldch vykopan hlny trva a przdn pkopy u skoro nejsou vidt pod propletenmi kei ostruinku. William si vybavil, jak si Waleran maloval, e hrad postav z kamene vytenho v lomu hrabte ze Shiringu. Te ml lom Philip. Kdybych zskal ten lom, zauvaoval mladk nahlas, mohl bych ho pout jako zstavu, pjit si penze a postavit podn vojsko. Tak pro si ho nevezme zptky? poznamenal Waleran. William potsl hlavou. U jsem to jednou zkusil. A Philip t pelstil. Jene te tam dn mnii nejsou. Me tam poslat oddl mu, kte lamae prost vyenou. A jak zabrnm Philipovi, aby se tam vrtil, jako to udlal posledn? Postav kolem lomu vysok plot a nech tam nastlo silnou str. To by mohlo vyjt, pemtal William s nadenm. A on by jednou ranou vyeil i svoje souasn obte. Jene co Walerana vede k tomu, e mu nco takovho navrhuje? Matka ho varovala, aby si na toho bezohlednho biskupa dval pozor. Jedin, co potebuje o Waleranu Bigodovi vdt, prohlsila tehdy, je to, e vechno, co dl, m peliv propotan. Nic nen okamit npad, nic nen lehkomysln, nic nen nhoda, nic nedl jen tak. A co vc, velkorysost je mu naprosto ciz. Jene Waleran Philipa nenvid a psahal, e mu nedovol, aby katedrlu dostavl. To byl dostaten motiv. William se na Walerana zamylen zadval. Biskup byl v nezvidnhodnm postaven. Stal se biskupem ve velmi ranm vku, ale Kingsbridge je bezvznamn a chud diecze a Waleran ji zcela jist povaoval jen za jeden stupnek na cest k vym metm. Jene slvu a bohatstv zskal pevor, a ne biskup. Waleran chadl v Philipov stnu stejn jako William. Oba mli dost dvod, aby chtli spnho pevora zniit. William se rozhodl, e jet jednou pekon odpor k Waleranovi, aby doshl toho, co je z dlouhodobho hlediska v jeho vlastnm zjmu. Tak dobe, pikvl. To by mohlo vyjt Jene co se stane, kdy si Philip bude stovat u krle? ekne, es to udlal jako odplatu za to, e si Philip bez krlova svolen zdil trit, odpovdl Waleran.

William pikvl. Kad vmluva je dobr, pokud mi umon, abych se vrtil do vlky s dostaten velkm vojskem. Waleranovi hnuly oi zt. Mm takov pocit, e Philip nedoke katedrlu dostavt, kdy bude muset kmen kupovat za bnou cenu na trhu. A pokud pestane stavt, Kingsbridge zane upadat. To by mohlo vechny nae obte vyeit, Williame. William neml v myslu ukzat biskupovi sebemen nznak vdnosti. Ty Philipa opravdu do hloubi due nenvid, vi? Stoj mi v cest, odpovdl Waleran, ale William na okamik zahldl za biskupovm chladnm, vypotavm chovnm zeteln nznak hol, divok nenvisti. Mladk radji peel k praktickm zleitostem. Mus tam bt alespo ticet lama, ppadn jejich manelky a dti, zaal rozvaovat nahlas. Co tm chce ct? e me dojt ke krveprolit. Waleran zvedl ern obo. Skuten? podivil se. V tom ppad ti budu muset dt rozheen. III Vyrazili jet za tmy, aby byli na mst pi svitu. V rukou dreli hoc pochodn a kon se jim kvli tomu plaili. Vedle Waltera a svch ty ryt si William vzal s sebou jet est zbrojno. Za nimi jel asi tucet venkovan, kte vykopou pkopy a postav plot. William vyznval zsadu, e kad vojensk akce se m podn naplnovat to byl tak jedin dvod, pro byli prv on a jeho lid pro krle tpna tak uiten. Jene tentokrt dn bojov pln neml. Byla to tak jednoduch operace, e by pro nj bylo poniujc pipravovat se na ni jako na opravdov boj. Hrstka lama kamene a jejich rodiny se prost nezmou na podn odpor. Navc si William moc dobe pamatoval, jak mu nkdo vyprvl, e pedk kamenk jmenuje se Otto? No jist, Otto ern huba odmtl bojovat, kdy Tom Stavitel a jeho lid poprv dorazili do lomu. Rozednilo se a nastalo mraziv prosincov rno, kolem strom vlly cry a chuchvalce mlhy, jako by tam chudci rozvsili svoje obleen. William neml tohle ron obdob rd. Rno byla zima, veer se brzy stmvalo a hrad byl v jednom kuse provlhl. Navc jim sluebnictvo neustle servrovalo solen ryby a solen maso. Matka mla patnou nladu a sluhov byli rozmrzel. Ryti zaali bt podrdn a neli pro rnu daleko. Tahle mal ptka jim me jen prospt. Bude ostatn vhodn i pro nj: u si dohodl, e mu jeden id z Londna pj dv

st liber a lom pijme jako zstavu. Jet dneska veer bude mt William zajitnou budoucnost. Kdy se ocitli asi mli od lomu, William zastavil, vybral dva mue a poslal je pky naped. Mohli by tam mt hldku nebo psy, varoval je. Mjte luky pohotov a py si pipravte k ttiv. O kousek dl se cesta stela doleva a pak nhle konila tsn u pat zmrzaenho kopce. Tady byl lom. Vude panoval klid. U cesty stli Williamovi mui a dreli vystraenho chlapce podle veho to byl uednk, kterho sem postavili, aby drel hldku. U nohou mu leel pes. Hbet mu prokll p a zve vykrvcelo. Njezdnci se seikovali a ani se nesnaili chovat kdovjak tie. William popojel o kousek dopedu a pohledem prozkoumval okol. Od doby, kdy tu byl naposledy, zmizela podstatn st kopce. Leen se thlo podl stny lomu nahoru do nepstupnch mst i dol do hlubok jmy zakusujc se do paty kopce. Podl cesty byly naskldan kamenn kvdry nejrznjch velikost a tvar. Dva byteln vozy s obrovskmi koly u byly naloen a pipraven na cestu. Vechno kolem bylo pokryt edivm prachem, dokonce i kee a stromy. Velk st lesa byla vymcen mho lesa, pomyslel si William vztekle na mtin stlo deset nebo dvanct devnch dom, u nkterch byla mal zahrdka, u jednoho se dokonce kril prase chlvek. Byla to mal vesnika. Chlapec na hldce nejsp usnul a jeho velik pes taky. William kluka oslovil: Kolik je tady mu, hochu? Kluk vypadal vyden, ale choval se staten: Ty jsi lord William, e jo? zeptal se. Odpovz mi na otzku, nebo ti tmhle meem setnu hlavu. Zajat hlda zbledl hrzou, ale odpovdl hlasem, v nm zaznval vzdor: A sna se tenhle lom ukrst pevoru Philipovi, co? Co je to se mnou sakra? pemtal William. Nedoku pustit hrzu ani na tohle vyzbl nedochde, ktermu jet ani vousy nerostou! Pro si lid mysl, e se mi mou vzept? Ten lom pat mn! zasyel. Na pevora Philipa zapome ten pro tebe v tuhle chvli neme nic udlat. Tak kolik je tady mu? Jene chlapec, msto aby odpovdl, zaklonil hlavu a zaal jeet: Pomoc! Pozor! Napadli ns! Napadli ns! William shl po mei. Zavhal a zadval se smrem k domm. Z jednch dve vykoukl vystraen obliej. Mladk se rozhodl, e se nebude s uednkem zdrovat. Jednomu ze svch mu vytrhl z ruky pochode a bodl kon do slabin. til se k domm, pochode drel vysoko nad hlavou a slyel, e jeho druina jede za nm. Dvee nejbliho staven se otevely a

objevil se v nich mu ve spodn koili a s rozespalma oima. William mu pehodil hoc pochode pes hlavu. Pistla za muem na podlaze a slma pohzen po zemi okamit vzplla. William vydal vtzoslavn pokik a jel dl. Procvlal nap celou vesnikou. Za sebou slyel, jak jeho mui bojovn pokikuj a hzej hoc pochodn na indelov stechy. Vude se otevraly dvee a vybhali z nich vyden mui, eny a dti a snaili se uhbat ped kopyty, je se jim mhala kolem hlav. V panice pobhali sem a tam, zatmco plameny uten rostly. William se zastavil na okraji mtiny a chvli se na cel vjev zadval. Domc zvata se dostala z ohrdek, njak vyden unk ltal zbsile dokoleka, zatmco jaksi krva stla uprosted toho zmatku naprosto klidn a hloupou hlavou jen v asu kvala ze strany na stranu. Dokonce i dospvajc mladci, jinak daleko nejbojovnj skupinka, byli zmaten a vystraeni. svit je nepochybn na takovhle zleitosti nejvhodnj doba: kdy je lovk napl svleen, z njakho dvodu mu to ubr na bojovnosti. Z jednoho domku vyel snd chlap s ktic ernch vlas. Ml na sob boty a zaal dvat pkazy. Tohle bude zejm Otto ern huba. William neslyel, co mu k. Z gest ale poznal, e mu pikazuje enm, aby vzaly dti a odnesly je do lesa. K emu ale navdl mue? Vzpt to William pochopil. Dva mladci dobhli ke kln stojc o kus dl a oteveli dvee, kter byly zamen zvenku. Vbhli dovnit a vzpt se vynoili s tkmi kamenickmi palicemi v rukou. Otto poslal ke kln, kde mli zejm uloen nad, dal dva mue. Take to pece jen vypad, e se tady bude bojovat. Ped temi roky se Otto odmtl pustit do kku s Philipem. Co ho vedlo k tomu, e zmnil nzor a chce bojovat? A to bylo cokoliv, bude ho to stt ivot. William se potmile usml a pevn sevel me. V tu chvli u bylo njakch est a osm mu vyzbrojeno palicemi a sekerami s dlouhm toprkem. William pobdl kon a vyrazil ke skupince, kter se motala kolem dve vedoucch do skladu s nadm. Uskakovali mu z cesty, ale mladk stail mchnout meem a jednoho z lama citeln zashl do pae. Mu pustil sekeru na zem. William odcvlal o kus dl a tam kon obrtil. Tce oddechoval a ml z toho dobr pocit: v zpalu boje nikdy nepocioval strach, vdycky jen vzruen. Nkte z jeho mu zaznamenali, jak se situace vyvj, a dvali se na svho velitele a ekali, e jim d njak pkaz. Pokynul jim, aby ho nsledovali, a znovu vyrazil proti kamenkm. esti jezdcm se nemohli vyhnout tak snadno jako jednomu. William dva srazil a pr dalch poctilo, jak ostr mee maj Williamovi mui,

ale mladk uhnl pli rychle, ne aby ml as spotat, kolik jich bylo, a podvat se, jestli jsou mrtv, nebo jen rann. Kdy znovu otel kon, Otto se zrovna snail svoje bojovnky trochu seadit. Sotva ryti vyrazili k dalmu njezdu, lamai se rozptlili mezi hoc domky. Tohle je mazan taktika, uvdomil si William neochotn. Ryti mue pronsledovali, jene jakmile se rozdlili, lamai ped nimi daleko snze uskakovali, a kon se navc v blzkosti hocch staven plaili. William pronsledoval njakho edovlasho mue s palic. Nkolikrt ho minul a mu nakonec unikl tak, e probhl domem s hoc stechou. William pochopil, e nejvt pekku pedstavuje Otto. Dodv kamenkm odvahu a organizuje je. Jakmile tento mu padne, ostatn se vzdaj. William pithl koni uzdu a zadval se na sndho mue. Vtina en a dt u zmizela, a na dv ptilet dtka, je stla uprosted bitevn vavy, drela se za ruce a plakala. Williamovi ryti se propltali mezi domky a pronsledovali jednotliv lamae. William ke svmu pekvapen uvidl, jak jeden z jeho mu dostal rnu palic, padl, zstal leet na zemi, krvcel a stnal. Tohle Williama zaskoilo: neekal, e jeho oddl bude mt tak njak ztrty. Jaksi k smrti vyden ena bhala od jednoho domu ke druhmu a nco volala, ale k Williamovi jej slova nedolhala. ena zejm nkoho hledala. Konen zahldla dvojici ptiletch dt, zvedla je a posadila si kad na jednu pai. Jak prchala pry, mlem se srazila s Gilbertem de Rennes, jednm z Williamovch ryt. Gilbert zvedl me, aby mohl enu zashnout. V tu chvli se zniehonic za ch vynoil Otto a mchl sekerou na dlouhm toprku. Zachzel se zbran velice zkuen a zashl Gilberta rovnou do stehna takovou silou, e ost sekery projelo a do devn konstrukce sedla. Useknut noha spadla na zem, Gilbert zajeel bolest a sesul se z kon. Ten u se dn bitvy nikdy nezastn. Gilbert byl bojovnk k nezaplacen. William vztekle pobdl kon. ena s dtmi nkam zmizela. Otto tahal za toprko a ze vech sil se snail vyprostit ost sekery z Gilbertova sedla. Vzhldl a uvidl, e se k nmu bl William. Kdyby se v tu chvli dal na tk, mohl by se jet zachrnit, jene on stl na mst a dl tahal za sekeru. Kdy dorazil William a tsn k nmu, konen se mu podailo zbra vyprostit. William zvedl me nad hlavu. Otto se podn rozkroil a naphl sekeru. V posledn chvli si mladk uvdomil, e Otto se chyst zatoit na kon a e doke zve zmrzait dve, ne bude on dost blzko, aby mohl tocho kamenka zashnout meem. William v zoufalstv zathl za ote, k se zarazil, vzepjal se a mladk mu strhl hlavu, aby ji dostal co nejdl od kamenka se sekerou. Rna zashla

zve do krku a okraj sekery pronikl hluboko do mohutnch sval. Krev vystkla jako vodotrysk a zve padlo. William stail odskoit ze sedla, ne se jeho obrovsk tlo svalilo na zem. Byl vzteky bez sebe. Vlen k ho stl pln jmn a peil cel rok vlky o trn. Mladka dohnlo k zuivosti vdom, e te jeho oe dokzal srazit sekerou njak kamenk. Peskoil lec zve a zbsile se proti Ottovi ohnal meem. Jene Otto rozhodn nebyl snadn ob. Drel sekeru obma rukama a jej toprko z pevnho dubovho deva pouval jako tt, jm odrel Williamv me. Otto byl navzdory svmu vku svalnat chlap a ml sly na rozdvn. Williamovo doren ho sotva dokzalo vyvst z rovnovhy. Mladk sevel me obma rukama a vloil do deru vekerou slu. Znovu se mu postavilo do cesty toprko sekery, ale tentokrt se do nj ost Williamova mee zaseklo. V tu chvli Otto udlal krok dopedu a mladk zaal ustupovat. Zathl, co mu sly staily, a podailo se mu me uvolnit, jenome v tu chvli stl Otto u skoro u nj. Najednou se William zaal bt o hol ivot. Otto zvedl sekeru nad hlavu. William uskoil zptky. Kotnkem o cosi zavadil, kobrtl a pepadl pes lec mrtvolu kon. Pistl v kalui tepl krve a dokzal udret me v rukou. Otto si nad nj stoupl se zvednutou sekerou. Kdy mchl zbran dol, William se v zoufalstv honem odkulil stranou. Uctil, jak mu ost sekery proltlo tsn kolem oblieje. Pak vyskoil do stoje a vrhl se proti kamenkovi s napaenm meem. Vojk by ustoupil stranou a pak teprve by zaal zvedat zbra k dalmu deru, jeliko by moc dobe vdl, e je nejzranitelnj ve chvli, kdy zato a mine. Jene Otto nebyl vojk, jen odvn blzen, a tak zstal stt, jednou rukou drel toprko a druhou ruku naphl do strany, aby znovu nabral rovnovhu. V tu chvli pedstavovalo jeho tlo snadn cl. William bodl v podstat naslepo, ale zsah mu pesto vyel. pika mee se zaryla Ottovi do prsou. William pitlail a me vnikl muovi mezi ebra. Otto pustil sekeru a ve tvi se mu objevil vraz, kter William moc dobe znal. Kamenk ml v och pekvapen, otevel sta, jako by chtl vykiknout, ale nevydal ze sebe ani hlsku, a ple ml najednou nepirozen edivou. Byl to vraz lovka, kter dostal smrteln zsah. William zarazil ost mee jet hloubji, jen pro jistotu, a pak me vythl. Otto obrtil oi v sloup, vepedu na koili se mu objevila krvav skvrna, kter se zaala rychle zvtovat, a mu padl. William se otoil a rozhldl se po bojiti. Uvidl dva lamae, kte se dali na tk. Zejm zahldli, e jejich vdce padl. Cestou kieli na

ostatn. Jejich odpor se zmnil na stup. Ryti zaali uprchlky pronsledovat. William stl na mst a tce oddechoval. Ti zatracen kamenci se jim postavili na odpor! Podval se na Gilberta. Leel nehybn v tratoliti krve a oi ml zaven. William mu pitiskl dla na prsa. Neuctil tlukot srdce. Gilbert byl mrtev. William se vydal na obchzku mezi domy, je stle jet hoely, a potal mrtv. Kolem leeli ti kamenci a k tomu jedna ena a jedno dt, kter podle veho nejsp srazil k zemi k. Ti z Williamovch mu utrpli zrann a tyi kon byli zabit nebo zmrzaen. Kdy mladk spotal padl, zastavil se u mrtvoly svho vlenho oe. Ml to zve vc v lsce ne vtinu lid. Po bitv ml zpravidla rozjaenou nladu, ale tentokrt byl nezvykle sklesl. Byla to jatka. Tohle mla bt jednoduch akce, pi n chtli jen vyhnat partu bezmocnch lama kamene, a perostlo to v urputn boj s velkmi ztrtami. Ryti pronsledovali kamenky a na okraj lesa, ale dl u za nimi nemohli jet na konch, a tak se vrtili. Walter dojel zptky k Williamovi, kter stl nad Gilbertem a dval se na tlo mrtvho ptele. Pokioval se a poznamenal: Gilbert zabil v ivot vc lid ne j. Nemu si dovolit ztratit vc chlap, jako byl on, v jedn tahanici s jednm prokletm mnichem, prohlsil William trpce. A to nemluvm o konch. To byla ale bitka, povzdechl si Walter. Tihle mui se zmohli na vt odpor ne vzbouenci Roberta z Gloucesteru! William znechucen potsl hlavou. Jen pod nevm, ekl a rozhldl se po mrtvch tlech, za co si sakra mysleli, e bojuj?

KAPITOLA 9 Za svitu, kdy se vtina eholnk odebrala do krypty, aby tam slouili prvn rann mi, zstvali v dormiti jen dva lid: Johnny Gro, kter zrovna zametal podlahu na jednom konci dlouh mstnosti, a Jonathan, kter si na opanm konci hrl na kolu. Pevor Philip se zastavil ve dvech a zadval se na Jonathana.. Chlapci bylo u skoro pt let a stal se z nj il, sebevdom kluk s dtsky vnm vystupovnm, jm dokzal kadho okouzlit. Johnny ho stle oblkal do miniaturnho mniskho hbitu. Dneska si Jonathan hrl na to, e vyuuje novice, a neodolateln peskoval vymylen ky. Zase patn, Godfreyi! oznmil psn przdn lavici ped sebou. Nedostane veei, dokud nebude umt kolesa! Ml na mysli slovesa. Philip se lskypln usml. Vc by nedokzal milovat ani vlastnho syna. Jonathan byl to jedin, co mu v ivot pinelo irou a naprosto dtinskou radost. Chlapec pobhal po pevorstv jako tn a vichni mnii ho hladili a rozmazlovali. Pro vtinu z nich to byl jen domc mazlek, prost jen hraka. Zato pro Philipa a Johnnyho znamenal nco vc. Johnny ho miloval jako matka. A Philip, pestoe se to snail skrvat, si pipadal jako chlapcv otec. Philipa vychovval od ranho dtstv velice hodn opat, a tak mu pipadalo naprosto pirozen, e by ml v Jonathanov ivot sehrt stejnou roli. Nedobral si ho a nebhal s nm jako ostatn eholnci, ale vyprvl chlapci biblick pbhy, hrl s nm hry na potn a dval pozor na Johnnyho. Philip veel do mstnosti, usml se na Johnnyho a posadil se na lavici mezi neviditeln kolky. Dobr jitro, ote, pozdravil ho Jonathan vn. Johnny ho uil, aby byl za vech okolnost neochvjn zdvoil. Jak moc bys chtl jt do koly? zeptal se chlapce Philip. U umm latinsky, pochlubil se Jonathan. Vn? Ano. Poslouchej. Omnius pluvius buvius tuvius nomine patri amen. Philip se snail potlait smch. Zn to sice jako latina, ale nen to pln pesn. Uitel novic bratr Osmund t nau mluvit podn. Jonathana trochu zprailo zjitn, e najednou vlastn latinsky vbec neum. No dobe, zvolal, ale umm straliv rychle bhat, koukej! A rozebhl se co nejvt rychlost nap dormitem. Vborn! pochvlil ho Philip. Bh opravdu rychle. Jo a mohl bych bet jet -

Te ne, peruil ho Philip. Radi m chvli poslouchej. Odjdm a budu njak as pry. Vrt se a ztra? Ne, tak brzo ne. Pt tden? Ani to ne. Jonathan se zatvil nechpav. dn del as ne do ptho tdne si nedokzal pedstavit. Zase jedno tajemstv, kter bude muset odhalit. Tak kdy? zeptal se nakonec. Musm jet navtvit krle. Aha. To Jonathanovi taky nic nekalo. A byl bych moc rd, kdybys celou dobu, co tu nebudu, chodil do koly. Co ty na to? Ano! U je ti skoro pt let. Pt tden bude mt narozeniny. Piel jsi k nm prv prvn den roku. Odkud jsem piel? Od Boha. Vechno na svt pochz od Boha. Jonathan moc dobe vdl, e to nen dn odpov. Ale kde jsem byl pedtm? nedal se odbt. Nevm. Chlapec se zamrail. Na jeho bezstarostnm, dtskm oblieji vypadal ustaran vraz neobyejn legran. Nkde jsem pece musel bt Jednoho dne, uvdomil si Philip, mu budu muset ct, jak dti pichzej na svt. Uklbl se pi t pedstav. No, tentokrt jet natst ne. Zmnil tma hovoru. Chci, aby ses nauil potat do sta, ne se vrtm. Potat u taky umm, prohlsil Jonathan. Jedna dv ti tyi pt est sedm osm devt, deset jedenct dvanct tinct trnct prtnct rstnct frcumnct trcumnct To by lo, skoil mu Philip do potn. Ale bratr Osmund t nau jet vc. Mus tie sedt ve kole a dlat vechno, co ti ekne. Budu ve kole nejlep! ujistil ho chlapec. Uvidme. Philip se na chlapce dlouze zadval. asl nad tm, jak pokroky chlapec dl, jak se u a prochz jednotlivmi fzemi vvoje. Te byl pmo posedl umanutou pedstavou, e um mluvit latinsky, e doke potat nebo e rychle bh. Bylo to pozoruhodn: e by to byla nutn pedehra k opravdovmu uen? Njak smysl to v bom radku mt mus. Jednoho dne se Jonathan stane dosplm lovkem. Jak asi v t dob bude? Pi thle pedstav se ve Philipovi

probouzela zvdavost. Nemohl se dokat, a chlapec dospje. Jene to bude trvat stejn dlouho jako dokonen katedrly. Tak mi dej pusu a rozlu se se mnou, ekl nahlas. Jonathan k nmu zvedl obliej a Philip ho polbil na hebkou tv. Sbohem, ote, hlesl chlapec. Sbohem, mj synu, odpovdl Philip. Pak sevel Johnnymu Groovi ptelsky pai a vyel ven. eholnci zrovna vychzeli z krypty a mili k refekti. Philip se vydal opanm smrem, sestoupil do krypty a pomodlil se za zdar sv cesty. Kdy mu vyprvli, co se sebhlo v lomu, zlomilo mu to srdce. Pt zabitch a z toho jedna mal holika! Schoval se do svho domu a tam breel jako mal dt. William Hamleigh a jeho banda surovc mu zabili pt oveek. Philip je vechny znal: Harryho ze Shiringu, jen kdysi dlal lamaskho mistra lordu Percymu, Otto ernou hubu, sndho mue, kter prce v lomu dil od samho potku, Ottova pohlednho syna Marka, Markovu enu Alwen, je po veerech vyhrvala nejrznj melodie na ov zvonce, i malou Normu, Ottovu sedmiletou vnuku, kter mla prvo, aby j jej panstvo zajistilo mr a spravedlnost. William je pobil, jako kdy lika roztrh kuata. Nad tm by plakali i andl. Philip njak as truchlil nad jejich smrt a pak se vydal do Shiringu, aby zjednal spravedlnost. Jene erif Eustace naprosto oteven odmtl cokoliv podniknout. Lord William m kolem sebe malou armdu jak ho mm asi zatknout? brnil se. Krl potebuje ryte, aby bojovali proti Maud co mi ekne, kdy mu vsadm do ale jednoho z jeho nejlepch mu? Kdy ho obvinm, e spchal vradu, bu m jeho zbrojnoi ihned zabijou, nebo m o nco pozdji krl tpn povs za zradu. Prvn obt kad vlky mezi obyvateli jedn zem je spravedlnost, uvdomil si Philip. Pak ho erif jet upozornil, e William ji podal oficiln stnost kvli triti v Kingsbridge. Bylo to pochopiteln naprosto smn Williamovi mohla projt vrada a souasn jet obvinil Philipa z nedodren pouhch pedpis. Jene Philip si pipadal naprosto bezmocn. Pravdou bylo, e povolen na oteven trit skuten neml. V tomto smyslu opravdu pochybil a nebyl v prvu. Nco takovho si ovem nemohl dovolit. Je pece kingsbridgeskm pevorem. Nem nic jinho ne vlastn mravn slu. William me z ryt sestavit cel vojsko, biskup Waleran me vyut svch kontakt na nejvych mstech, erif se me opt o pravomoc, kterou mu svil krl. Na rozdl od nich Philip neme udlat nic jinho ne kat tohle je sprvn a tamhleto je

patn. Kdyby ztratil i tuhle monost, byl by vskutku naprosto bezmocn. A tak poruil, aby trit zruili. Tm se ocitl opravdu v zoufalm postaven. Finann situace pevorstv se do t doby zsadnm zpsobem zlepila. Podailo se to dky velmi psn kontrole vdaj na jedn stran a neustle se zvyujcmi pjmy z trit a z ovch farem na stran druh. Jene Philip utratil kadou penci na stavbu chrmu, navc se jet tce zadluil u winchesterskch id a dluhy bude jet teba splatit. A te jednm rzem piel o zsoby kamene, za kter nemusel platit, pjmy z trit vyschly a dobrovolnk nejsp tak ubude vdy vtina z nich sem chodila hlavn kvli trhu. Bude se muset rozlouit s polovinou emeslnk a zapomenout na mylenku, e se mu poda jet bhem ivota katedrlu dokonit. Jene s touhle pedstavou jet nebyl vyrovnan. Uvaoval, jestli za to za vechno njak neme on sm. Neponal si pli sebevdom, nebyl pehnan ctidostiv? erif Eustace nco podobnho naznail. Ukrojil sis trochu moc velk krajc, Philipe, upozornil ho nahnvan. Vede docela mal klter, jsi naprosto bezvznamn pevor, ale chtl bys vldnout biskupovi, hrabti i erifovi. A to prost neme. Ve srovnn s tebou mme dost velkou moc. Take t neek nic jinho ne fra trabl. Eustace byl odpudiv chlapk s nepravidelnmi zuby, ilhal na jedno oko a nosil neuviteln pinav lut obleen. Jakkoliv nedokzal na nikoho udlat dojem, jeho slova se Philipovi zabodla do srdce. Bolestiv si uvdomoval, e kamenci by nezahynuli, kdyby si on, Philip, proti sob nepotval Williama Hamleigha. Jene on neml na vbr a musel se stt Williamovm neptelem. Kdyby ustoupil, trplo by jet vc lid takovch lid, jako byl mlyn, kterho William zavradil, nebo nevolnkova dcera, ji mladk a jeho ryti znsilnili. Philip prost mus bojovat dl. A to znamen, e se mus vydat za krlem. Ta pedstava se mu z due protivila. U ped krle jednou pedstoupil, bylo to ped tymi roky ve Winchesteru, a pestoe dostal to, co chtl, krlovsk dvr v nm zanechal nepjemn pocit, ze kterho byl cel nesvj. Panovnk byl obklopen lstivmi a bezohlednmi lidmi, kte se na sebe snaili upoutat jeho pozornost a vzjemn proti sob pletichaili, aby zskali jeho pze. Philipovi pipadali takov lid odporn. Pokoueli se urvat bohatstv a postaven, na kter nemli nrok. On pitom ani podn nerozuml hrm, kter mezi sebou mli rozehran. V jeho svt platilo, e nejlep zpsob, jak nco zskat, je zaslouit si to, a ne pochlebovat tomu, kdo to m. Jene te neml na vbr, musel se vydat do jejich svta a hrt podle

jejich pravidel. Jen krl me dt Philipovi svolen, aby mohl v Kingsbridge otevt trit. Jen panovnk me v tuhle chvli zachrnit katedrlu. Philip dokal modlitby a vyel z krypty. Slunce u se vyhouplo nad obzor a ed kmen rostoucch stn chrmu byl Zahalen do jemnho narovlho oparu. Zednci, kte pracovali od vchodu do zpadu slunce, se prv dvali do dla. Otevrali klny, ostili nstroje a mchali prvn dvku malty. Ztrta lomu se stavby zatm jet nedotkla. Od samho zatku se jim podailo navet vt zsoby kamene, ne kolik staili pout, take te mli vude kolem naskldan hromady kamene, kter jim vysta na cel msce prce. Pila chvle, kdy by se Philip ml vydat na cestu. Vechno potebn u stail zadit. Krl zrovna pobval v Lincolnu. Philip bude mt na cestu spolenost: pojede s nm Alienin bratr Richard. Cel rok bojoval v panovnkov vojsku jako pano a pak ho krl pasoval na ryte. Mladk musel odjet dom, jeliko si poteboval podit novou vzbroj, a te se vracel zptky, aby se znovu pidal ke krlovu vojsku. Aliena si jako obchodnice s vlnou vedla neuviteln dobe. U dvno neprodvala rouno Philipovi, nbr sama jednala pmo s vlmskmi nkupmi. Letos mla dokonce v plnu koupit od pevorstv vekerou vlnu, kterou mnii zskaj z ovch farem. Platila sice trochu m ne Vlmov, ale Philip by tak ml penze o nco dv. Nakonec ji musel odmtnout. O jejm obrovskm spchu vak svdilo u to, e s takovou nabdkou vbec pila. Te stla u svho bratra ve stji Philip je uvidl, kdy krel pes ndvo. Sela se tam poetn skupinka lid, kte se chtli s cestovateli rozlouit. Richard sedl na katanov hndm vlenm oi, kter musel Alienu pijt na dobrch dvacet liber. Z chlapce se stal pohledn mlad mu s rozloitmi rameny. Jeho pravideln rysy naruovala jen nehezk jizva na pravm uchu: nkdo mu uzl un lalek, nepochybn pi njak neastn rn v ermskm souboji. Richard ml na sob ndhern ervenozelen obleen a byl vyzbrojen novm meem, kopm, vlenou sekerou a dkou. Zavazadla ml naloen na druhm koni, kterho drel na dlouh uzd za sebou. Na cestu s nm mli vyrazit dva zbrojnoi na mench konch a jeden pano na ponku. Aliena mla v och slzy, ale Philip nedokzal odhadnout, jestli je j lto, e vid bratra odjdt, jestli je na nj pyn, jak skvle vypad, nebo zda se boj, e u se j bratr mon nikdy nevrt. Teba ji k slzm dovedly vechny ti dvody najednou. S Richardem se pilo rozlouit i nkolik vesnian, vtinou mladci a kluci. Richard byl nepochybn

jejich hrdina. Tak se dostavili vichni eholnci, pili pt svmu pevorovi astnou cestu. tolbov vyvedli ze stje dal dv zvata, jezdeckho kon osedlanho pro Philipa a ponka ovenho pevorovmi skromnmi zavazadly hlavn jdlem na cestu. Zednci odloili nstroje a tak se piloudali. V jejich ele krel vousat Tom a vedle nj jeho nevlastn syn, zrzav Jack. Philip obadn objal podpevora Remigia, daleko srdenji se rozlouil s Miliem a Cuthbertem a pak se vyhoupl do sedla. V tomhle tvrdm sedle budu te sedt hezky dlouho, pomyslel si otrven. Ze svho vyvenho postaven vem kolem poehnal. Kdy s Richardem po boku projdl brnou pevorstv, mnii, zednci i vesnian jim zaali mvat a volali za nimi pozdravy. Projeli zkou cestou vinouc se vesnic, kynuli lidem, kte vykukovali ze dve jednotlivch domk. Pak s klapnm kopyt pekonali devn most a vydali se po cest mezi poli. Philip se ohldl pes rameno a uvidl, jak vychzejc slunce svt otvorem, kter stavitel nechali ve vchodn sti rozestavn katedrly v mstech, kde by v budoucnu mlo bt okno. Jestli bude tahle vprava nespn, me se stt, e chrm u nikdy nikdo nedostav, pomyslel si Philip, Jene kdy u to dothl a sem, neme si dovolit zaobrat se mylenkou, co se stane, kdy nebude mt spch. Otoil se zptky a soustedil se na cestu ped sebou. Msto Lincoln se rozkld na kopci. Philip a Richard se k nmu piblili od jihu, po starobyl a run cest, j se kalo Erminina cesta. U z velk dlky rozeznali na vrcholku kopce ve katedrly a cimbu hradu. Byli stle jet njak ti nebo tyi mle od msta, kdy k Philipov asu zniehonic dorazili k mstsk brn. Tady mus mt ale obrovsk pedmst, pomyslel si. A ij tu urit tisce obyvatel. Bhem Vnoc msto oblhal Ranulf z Chesteru, nejmocnj mu severn Anglie a pbuzn panovnice Maud. Krli tpnovi se podailo dobt msto zptky, ale Ranulfovy oddly se stle jet udrely na hrad. Kdy Philip a Richard popojeli o kousek bl, pochopili, e Lincoln je v podivnm postaven, jeliko v jeho hradbch tbo dv zneptelen vojska. Philip k Richardovi za ty tyi tdny, co spolu strvili, nijak zvl nepilnul. Alienin bratr byl vztekl mldenec, kter nenvidl Hamleighovy a byl posedl mylenkou na pomstu. A mluvil tak, jako by bylo samozejm, e Philip mus mt naprosto stejn pocity. Jene v jejich postojch byl rozdl. Philip nenvidl Hamleighovy za to, co provdj svm poddanm: kdyby li Hamleighovi k ertu, hned by byl

ivot na tomhle svt snesitelnj. Zatmco Richard nenajde sm v sob klid, dokud se mu nepoda Hamleighovy zniit: jeho pohnutky vak byly skrznaskrz sobeck. Richard byl fyzicky staten a byl ochoten kdykoliv se vrhnout do boje. Jene v jinch ohledech byl slaboch. Mtl sv zbrojnoe tm, e nkdy s nimi jednal jako se sob rovnmi a jindy je sekroval jako sluhy. V krmch se snail udlat dojem tm, e objednval pivo pro naprosto neznm lidi. Pedstral, e zn cestu, pestoe si vbec nebyl jist, kudy maj jet, a nkolikrt vedl celou druinu dlouhou oklikou a pitom nedokzal piznat, e udlal chybu. Kdy dorazili do Lincolnu, bylo u Philipovi naprosto jasn, e Aliena je desetkrt lep ne cel Richard. Minuli rozlehl jezero pln lod. Pak na pat kopce pejeli pes eku, kter tvoila jin hranici pozemk, je patily mstu. Bylo zejm, e Lincoln ije z lodn dopravy. Hned vedle mostu byl velk ryb trh. Projeli dal brnou s ozbrojenmi stremi. V tu chvli za sebou nechali roztrouen pedmst a vnoili se do runho msta. Pmo ped nimi se strm do kopce zvedaly uzounk a neuviteln zalidnn uliky. Domy, natsnan jeden vedle druhho, byly z sti nebo zcela postaveny z kamene, co byla znmka velkho bohatstv. Svah byl tak pkr, e u vtiny dom se pzem na jedn stran zvedalo nkolik stop nad zem a na druh stran bylo zaputn hluboko pod povrch. Prostor na pat kopce opanovali bez vjimky emeslnci se svmi dlnami a obchodnci. Jedin volnj prostor pedstavovaly hbitovy kolem kostel a nkolik tri: s obilm, drbe, vlnou, k a s dalmi druhy zbo. Philip s Richardem a s nepoetnm Richardovm doprovodem se prodrali hustm davem man, zbrojno, zvat a povoz. Philip s asem zaznamenal, e maj kmen i pod nohama. Cel ulice byla vydldn! Tady mus bt ale penz, pomyslel si, kdy tu pouvaj kmen nejen na stavbu palc a katedrly, ale tak na ulice. Trochu jim to klouzalo, jeliko dlaba byla pokryt odpadky a zvecmi vkaly, ale bylo to o hodn lep ne eka bahna, v ni se v zim mnily ulice vtiny mst. Dorazili na vrchol kopce a proli dal brnou. Rzem se ocitli ve vnitn sti msta a tady se atmosfra rychle zmnila: byla ti, ale velice napjat. Hned vedle sebe mli po lev ruce vchod do hradu. Velk, okovan vrata byla pevn zaven. Za stlnami ve strn vi se pohybovaly nezeteln postavy a na zubatm cimbu pechzely stre v pln zbroji. Od jejich naletnch pileb se odrelo slab slunen svtlo. Philip stre pozoroval, jak pechzej sem a tam. Strn mezi sebou neprohodili ani slovo, nebavili se, nesmli se, nenaklnli se pes okraj cimbu, aby mohli

hvzdnout na dvky prochzejc pod hradbami. Byli vzpmen, ostrait se rozhleli a el z nich strach. Po sv pravici, sotva tvrt mle od vjezdu do hradu, uvidl Philip zpadn prel katedrly. Okamit zaznamenal, e pes jistou vzdlenost od hradu zabralo katedrlu krlovo vojsko, aby tam umstilo jeho druinu. zkou uliku, kter vedla od domu pro kanovnky k chrmu, hldala neprostupn ada strnch. Za strnmi prochzeli temi vysokmi dvemi do katedrly ryti a zbrojnoi. Hbitov se zmnil ve vojensk tbor se stany a ohniti. Kon spsali trvu na hrobech. Nikde kolem nevidl Philip dn kltern stavby: o lincolnskou katedrlu se nestarali eholnci, nbr duchovn, kterm se kalo kanovnci, a ti bydleli v obyejnch mstskch domech pobl katedrly. V prostoru mezi katedrlou a hradem nebyl nikdo jin ne Philip a jeho doprovod. Philip si nhle uvdomil, e upoutali soustednou pozornost nejen krlovch str, ale i hldek protivnka postvajcch na cimbu hradu. Ocitli se v zem nikoho mezi dvma vojenskmi tbory. Bylo to zejm nejnebezpenj msto v celm Lincolnu. Rozhldl se kolem sebe a zaznamenal, e Richard a jeho druina se u dali do pohybu, a tak je neochotn nsledoval. Krlovi strn je bez prodlen pustili dovnit: Richarda tady kad dobe znal. Philip ocenil zpadn prel katedrly. Tvoil ho jeden neuviteln vysok vchodov oblouk s vedlejmi oblouky po kad stran. Vedlej oblouky dosahovaly jen polovin vky, ale stle jet byly tak vysok, e to lovku bralo dech. Vypadalo to jako brna do nebes co nakonec svm zpsobem odpovdalo skutenosti. Philip se okamit rozhodl, e chce mt v zpadnm prel kingsbridgesk katedrly vysok oblouky. Kon svil, stejn jako Richard, panoovi a spolu s mladkem pak proel vojenskm leenm a vstoupil do katedrly. Uvnit bylo jet vc lid ne venku. Bon lod slouily jako stje, take k pilm podeprajcm klenbu byly pivzny stovky kon. Po hlavn chrmov lodi pechzeli ozbrojenci, semtam plpolal ohe v ohniti, na nkolika mstech zahldl Philip poln lko. Nkte lid mluvili anglicky, jin francouzsky, obas byla slyet i vlmtina, hrdeln jazyk obchodnk s vlnou z Flander. V podstat se dalo ct, e zbrojnoi pobvali venku, zatmco ryti sdlili uvnit. Philipa zamrzelo, kdy uvidl, jak nkte mui hraj tady, ve stnku Pn, karty o penze, a jet vc ho rozladil pohled na nkter eny. Na to, e byla zima, chodily dost spoe obleen a psobily dojmem, e s mui lakuj skoro, pomyslel si, jako kdyby to byly trochu eny lehkch mrav, nebo dokonce, nedej Boe, povtrn entiny.

Aby se na n nemusel dvat, zvedl oi ke stropu. Byl devn a pekrsn malovan temnmi barvami. Ale pi tom, kolik lid pmo uvnit chrmu vailo na otevenm ohni, to pedstavovalo obrovsk riziko, e vypukne por. Philip se prodral davem Richardovi v patch. Mladk psobil dojmem, e se tu snadno orientuje, e je si sm sebou jist a v, co dl. Halasn zdravil nejrznj lordy a barony a poplcval po zdech ryte. Stedn st chrmu, kde se protnala hlavn lo s pnmi lodmi, byla oddlena provazem. Vchodn konec hlavn lodi byl zejm vyhrazen duchovnm taky bych to tak udlal, pomyslel si Philip a v pnch lodch pobval krl. Za nataenm provazem postvala dal ada strnch, za nimi dav dvoan, pak okruh nejblich krlovch hrabat a uprosted mezi nimi na devnm trnu sedl sm krl. Od doby, kdy ho Philip ped pti lety vidl ve Westminsteru, panovnk notn zestrl. Obliej mu zbrzdily zkostn vrsky a ve svtle hndch vlasech probleskovala e. Rok neustvajc vlky zpsobil, e krl zhubnul. Zejm se o nco urputn pel se svmi hrabaty a rozhodn, ale bez hnvu s nimi nesouhlasil. Richard doel na okraj krlovy spolenosti a hluboce a obadn se uklonil. Krl vzhldl, poznal mladka a radostn ho uvtal: Richard z Kingsbridge! To jsem rd, e jsi zptky! Dkuji ti, mj pane, odpovdl Richard. Philip si stoupl vedle nj a pln stejn se uklonil. Ty sis msto panoe pivedl mnicha? podivil se tpn. Vichni dvoan se rozesmli. To je kingsbridgesk pevor, pane, poznamenal Richard na vysvtlenou. tpn znovu vzhldl a Philip zaznamenal v jeho o zblesk poznn. No jist, vdy j pevora znm, to je Philip, prohlsil krl, ale jeho tn nebyl zdaleka tak vel, jako kdy se zdravil s Richardem. Piel jsi bojovat na m stran, ote? zeptal se. Dvoan znovu propukli v smch. Philipa potilo, e si krl vybavil jeho jmno. Piel jsem, protoe svat posln, kter pedstavuje stavba kingsbridgesk katedrly, nalhav vyaduje krlovu pomoc, odpovdl. To si musm cel podn poslechnout, peruil ho tpn netrpliv. Pij za mnou ztra, a budu mt vc asu. Obrtil se zptky ke svm lechticm a pokraoval v hovoru s nimi tlumenm hlasem. Richard se uklonil a odporouel se, Philip ho nsledoval. Philip s krlem tpnem nsledujcho dne nemluvil. Nedostal se k nm ani pt den a ani den potom.

Prvn noc strvil v krm, ale neml pjemn pocit z neslbnoucho pachu opkanho masa a ze smchu hnch en. Nanetst nebyl ve mst dn klter. Za normlnch okolnost by mu pste nabdl zdej biskup, jene v jeho palci se usdlil krl a vechny domy kolem katedrly byly pln len panovnkova doprovodu. Na druhou noc se Philip odebral pry z msta, proel vesnic Wigford pilhajc tsn k hradbm a dorazil ke klteru, kter si zdil tulek pro malomocn. Tam dostal k veei tmav chlb a slab pivo a na zem mu hodili slamnk. Od zpadu slunce do plnoci tam platil zkaz mluven, po plnoci ho ekalo nkolik bohoslueb a rno sndl k sndani dkou nesolenou kai. A byl astn. Kad den brzy rno se vydal do katedrly a s sebou si nesl drahocennou listinu, j krl stvrzoval, e pevorstv m prvo tit v lomu kmen. Den po dni si ho krl ani neviml. Kdy se ostatn host, kte se snaili pedstoupit ped krle se svmi stnostmi, mezi sebou dohadovali, kdo tak nejsp m nadji a kdo je mimo hru, Philip mlel. Vdl, pro ho panovnk nechv ekat. Cel crkev byla s krlem ve sporu. tpn nedostl svm velkorysm slibm, kter se z nj podailo duchovnm vymmit na potku jeho vldy Zneptelil si svho bratra, biskupa Jindicha z Winchesteru tm, e na funkci arcibiskupa v Canterbury podporoval jinho kandidta. Tenhle postoj notn zklamal Walerana Bigoda, jen doufal, e se po Jindichovch zdech vyplh hodn vysoko. Nejvt hch v och crkve ale tpn spchal tm, e vsadil do ale biskupa Rogera ze Salisbury a jeho dva synovce, lincolnskho biskupa a biskupa z Ely, a to na zklad obvinn, e zaali bez krlovskho svolen stavt hrad. Pi tomhle krlov svatokrdenm inu se ozval sborov pokik ze vech katedrl a klter po cel zemi. tpna se to dotklo. Sluhov bo si nepotebuj stavt hrady, prohlsil. A pokud si hrady stavt zanou, mus potat s tm, e se s nimi nebude zachzet ist jen jako se sluhy bomi. Panovnk to byl upmn, ale naivn. Spor se podailo njak urovnat, jene krl tpn u neml chu poslouchat stnosti svatch mu, a tak musel Philip ekat. Vyuil tto pleitosti k rozjmn. Od t doby, co se stal pevorem, neml na meditace dost asu a chyblo mu to. Te najednou neml povtinou co dlat, a tak trvil dlouh hodiny pohrouen do mylenek. Nakonec kolem nj ostatn dvoan utvoili voln prostor, take na nj bylo docela dobe vidt a pro tpna bylo stle obtnj dlat, e pevora nevid. Rno sedm den, kter pobval v Lincolnu, pohrouil se Philip do hlubokho rozjmn o kehkm tajemstv Trojice svat, kdy vtom si uvdomil, e pmo ped nm nkdo stoj,

dv se na nj a mluv k nmu. Vzhldl a uvidl, e m ped sebou krle. Ty snad sp s otevenma oima, love! kal zrovna panovnk hlasem, v nm se msilo pobaven s podrdnm. Omlouvm se, pane, zamyslel jsem se, ekl Philip a zdvoile se uklonil. To je jedno. Poteboval bych si pjit tvoje obleen. Coe? Philipa dost natolik vyvedla z mry, e zapomnl na dobr zpsoby. Chci se porozhldnout kolem hradu, a kdy na sob budu mt mniskou kutnu, nebudou po mn stlet py. Tak dlej zalez do jedn z kapl a sthni ze sebe ten hbit. Philip ml pod kutnou pouze koili. Ale pane, co si mm mezitm vzt na sebe j? vyhrkl. U jsem zapomnl, jak jste vy, mnii, skromn. Krl luskl prsty na mladho ryte. Roberte pj mi svj pl, rychle. Ryt, kter si zrovna povdal s njakou dvkou, si rychlm pohybem sthl z ramen pl, s klonou ho podal panovnkovi a na dvku udlal oplzl gesto. Ptel ocenili jeho vkon burcivm chechotem. Krl tpn podal pl Philipovi. Philip vklouzl do mal kaple svatho Dunstana, chvatnou modlitbou podal patrona kaple o odputn, pethl si pes hlavu kutnu a oblkl se do krtkho arlatovho plt, kter ml jet ped chvl na sob krlv dvoan. Pipadal si v tom pochopiteln velice nesvj: od esti let na sob neml nic jinho ne eholn hbity, take si pipadal stejn nepirozen, jako by se pevlkl za enu. Vyel z kaple a podal kutnu tpnovi. Ten si ji honem pethl pes hlavu. Vzpt panovnk vyvedl Philipa z mry tm, e ho vyzval: Poj se mnou, jestli chce. Me mi pi tom vyprvt o kingsbridgesk katedrle. Philip nevdl, co si m pot. Z prvnho popudu chtl odmtnout. Stre pechzejc po hradnm cimbu by mohly bt v pokuen zkusit si na nj vystelit, jeliko ho nechrnilo eholn roucho. Na druhou stranu se mu tm nabzela monost mluvit s krlem zcela o samot a mt spoustu asu na to, aby mu vysvtlil, jak se to m s tritm a s lomem. Takov pleitost se u nemus nikdy naskytnout. tpn shl po svm vlastnm plti. Byl purpurov a zdobil ho lmec z bl koeiny a lemovn stejn barvy. Vem si to na sebe, vyzval Philipa. Alespo ode mne odpout pozornost. Ostatn dvoan ztichli, sledovali vvoj udlost a ekali, co se bude dt dl. Philip si uvdomil, e krl m svm zpsobem pravdu. Vlastn pevorovi naznaoval, e nem ve vojenskm leen co dlat a e

neme ekat njak zvltn vsady na kor mu, kte tu pro svho krle riskuj ivot. To nebylo nespravedliv. Na druhou stranu bylo Philipovi naprosto jasn, e kdy na tento pohled pistoup a pipust, e tu nem co pohledvat, me rovnou odjet zptky do Kingsbridge a vzdt se vech nadj na to, e se mu poda znovu zskat lom a otevt trit. Nezbvalo mu ne vzvu pijmout. Zhluboka se nadechl a ekl: Teba si Bh peje, abych tu zemel a tm zachrnil krle. Nae shl po purpurovm plti a pehodil si ho pes ramena. Mezi dvoany to zaumlo pekvapenm. I krl tpn vypadal, e ho to dost zaskoilo. Vichni ekali, e se Philip zalekne a ustoup. Vak i jeho samotnho tm ihned zamrzelo, e to neudlal. U se ale stalo. tpn se otoil a vykroil k severnmu vchodu. Philip ho nsledoval. Nkolik dvoan vykroilo, aby se k nim pidali, ale tpn je mvnutm ruky zarazil a prohlsil: I mnich by mohl vzbudit podezen, kdyby se za nm thl cel krlovsk dvr. Pethl si kapuci Philipovy kutny pes hlavu a vyel na hbitov. Kdy prochzeli vojenskm leenm kolem katedrly, pitahoval Philipv drah pl zvdav pohledy. Mui soudili, e je to njak baron, a mtlo je, e ho neznaj. Philipa uvdly zvdav pohledy do rozpak a probouzely v nm pocit viny, jako by byl njak podvodnk. A na tpna se nikdo ani nepodval. Nevydali se pmou cestou k brn vedouc do hradu, nbr proli nepehlednou splet zkch uliek a vyli u kostela svatho Pavla ve zdi, proti severovchodnmu okraji hradu. Hradby stly na mohutnm valu z navren hlny a byly chrnny suchm pkopem. Mezi okrajem pkopu a nejblimi domy byl pruh otevenho prostoru porostlho trvou irok asi padest yard. tpn vstoupil na trvnk, vydal se na zpad a cestou si prohlel severn opevnn hradu. Drel se tsn pi zadn sti dom na vnjm okraji volnho prostranstv. Philip krel s nm. tpn vykroil tak, aby pevor v npadnm plti el mezi nm a hradem. Oteven prostor pochopiteln dovoloval luitnkm, aby pohodln zamili na kadho, kdo by se pokusil piblit k hradbm. Philip neml strach ze smrti, ale bl se bolesti, a tak mu mysl zcela ovldala jedin vaha jak straliv mus takov zsah pem bolet. Boj se, Philipe? zeptal se tpn. Hrozn, odpovdl Philip upmn. A pak, jako by ho strach zbavil zbran, se tak zeptal: Co ty? Krle jeho troufalost rozesmla. Trochu, pipustil. Philip si vzpomnl, e prv te se mu naskt pleitost promluvit si o katedrle. Dlalo mu ale pote se soustedit, kdy byl jeho ivot v

takovm ohroen. Pohledem neustle uhbal k hradu, prozkoumval cimbu a ptral, jestli neuvid njakho mue, jak napn luk. Hrad zabral cel jihovchodn kout vnitnho msta, zpadn hradby byly soust mstskho opevnn, take kdy chtl nkdo obejt cel hrad, musel vyjt z msta ven. tpn provedl Philipa zpadn brnou a pak spolen proli pedmstm, jemu se kalo Newland. Domky tu pipomnaly vc venkovsk chatre, byly to pleten stavby se stnami pokrytmi mazanic a mly kolem sebe rozlehl zahrady jako venkovsk staven. Z irokch ln za domy vanul nepjemn studen vtr. tpn zahnul na jih a stle si prohlel hrad. Pak ukzal na mal dvka v hradebn zdi. Potm, e tudy zejm Ranulf z Chesteru vyklouzl, aby mi utekl, kdy se mi podailo zmocnit se msta, poznamenal. Tady ml Philip o nco men strach. Po stezce chodili jet dal lid a hradby nebyly na tto stran tak siln obsazen stremi, jeliko dobyvatel hradu se zejm vce obvali toku z msta ne z oteven krajiny. Philip se zhluboka nadechl a pak vyhrkl: Kdyby m tu te zabili, povol, aby byl v Kingsbridge trh, a pinut Williama Hamleigha, aby vrtil lom? tpn mu hned neodpovdl. Kreli z kopce k jihozpadnmu okraji hradu a prohleli si cestou celou pevnost. Z tto strany vypadala naprosto nedobytn. Kdy doli na roh, zahnuli do dal brny a veli znovu do msta, nyn do jeho spodn sti, aby se porozhldli kolem jin strany hradu. Philipa se opt zmocnil pocit ohroen. Nkdo, kdo je pozoruje z hradu, by mohl docela snadno dojt k zvru, e tihle dva mui, kte obeli cel hrad, jsou tu na vzvdch. A proto nen nic neslunho zkusit si na n vystelit, zvl na toho v purpurovm plti. Aby njak zahnal strach, zaal si Philip soustedn prohlet celou pevnost. V hradebn zdi byly mal otvory, kter slouily jako vvod pro latrny a zchody. Odpadky a vkaly, kter z otvor vyltvaly, ckaly jednodue pmo na ze a do bahna pod n a zstvaly tam, dokud neshnily. Nen divu, e to tady tak smrd, pomyslel si Philip, nasadil rychlej tempo a snail se nedchat pli zhluboka. V jihozpadnm rohu byla dal, tentokrt o nco ni v. V tu chvli mli tpn a Philip za sebou u ti tvrtiny celho tverce, kter tvoil pdorys hradu. Philip pemtal, jestli krl na jeho otzku zapomnl. Bl se zeptat znova. Panovnk by mohl mt dojem, e na nj pevor tla, a urazit se. Doli na hlavn ulici, je vedla stedem msta, a znovu zahnuli. Ne si Philip stail uvdomit, e by se mu mohlo ulevit, proli dal brnou, ocitli se v horn sti msta a za pr okamik u zase stli v zem

nikoho mezi hradem a katedrlou. K Philipov hrze se tady krl zastavil. Otoil se k Philipovi, aby na nj mohl promluvit, a stoupl si tak, e mohl pes pevorovo rameno pozorovat hrad. Philipova nekryt zda, zahalen do krlovskho hermelnu a purpuru, byla otoena smrem k hradn brn, kde se to jen hemilo strnmi a luitnky. Philip stl strnul jako socha a ekal, e se mu kadm okamikem p i otp zabodne do zad. Navzdory mrazivmu zimnmu vtru mu zaal po zdech stkat pot. Vdy jsem ti ten lom u ped mnoha lety dal, ne? poznamenal tpn. Tak pln ne, odpovdl Philip pes stisknut zuby. Dal jsi mi prvo tit v lomu kmen na stavbu katedrly. Ale lom jsi pisoudil Percymu Hamleighovi. A Percyho syn William te z lomu vyhodil moje lamae, zabil pi tom pt lid vetn jedn eny a jednoho dtte a brn nm v pstupu k zsobm kamene. Takovhle vci by neml dlat, podotkl tpn zamylen. Zvl kdy po mn chce, abych mu udlil titul hrabte ze Shiringu. To Philipa povzbudilo. Jene vzpt krl poznamenal: Dal bych krk za to, kdybych piel na to, jak se do toho hradu dostat. Pinu Williama, aby pro ns lom znovu otevel, prosm, nevzdval se Philip. Takhle se vlastn protiv tv vli, a jet okrd samotnho Boha. tpn psobil dojmem, e pevora vbec neslyel. Stejn si myslm, e uvnit moc mu nemaj, pokraoval v vahch zasnnm tnem. Potm, e jsou vichni na hradbch, aby to psobilo dojmem velkho vojska. Jak to vlastn bylo s tm tritm? On m prost jen tak zkou, ekl si v duchu Philip. Nechv m stt s nekrytmi zdy smrem k nepteli. Koeinovm rukvem krlova purpurovho plt si utel pot z ela. Mj pane, kadou nedli k nm chod lid z irokho okol, aby v Kingsbridge zali na mi a aby tady chvli zadarmo pracovali na stavb katedrly. Kdy jsme s touhle dobrovolnou prac zaali, nalo se pr podnikavch mu a en, kte, pili tak a kolem stavenit prodvali dobrovolnm dlnkm masov placky, vno, klobouky a noe. Postupem asu z toho vznikl trh. A j t te dm, abys nm ho povolil. A zaplat mi za svolen? Poplatek za prvo zdit trh byl naprosto bn, to Philip vdl, ale kdy lo o crkevn zleitost, bylo mon placen odpustit. Ano, pane, zaplatm pokud se ovem nerozhodne dt nm svolen bezplatn, jen pro vt slvu bo.

tpn se Philipovi poprv zadval pmo do o. Jsi odvn chlapk, prohlsil uznale. Klidn tu stoj, neptele m za zdy, a jet si se mnou trouf smlouvat. Philip panovnkovi odpovdl stejn pmm pohledem. Jestli se Bh rozhodl, e je mj ivot u konce, nic m neme zachrnit, namtl a znlo to statenji, ne jak se sm ctil. A jestli Bh chce, abych il dl a dostavl kingsbridgeskou katedrlu, ani tisc luitnk m nesraz na zem. To jsi ekl hezky! poznamenal tpn, poplcal Philipa po zdech a zamil ke katedrle. Philip krel vedle nj a kolena se mu podlamovala levou. S kadm krokem, kterm se vzdlil od hradu, se ctil lpe. Zdlo se, e ve zkouce obstl. Dleitj ale bylo dostat te od krle jednoznan pslib. Kadou chvli panovnka znovu obklop dav dvoan. Kdy prochzeli mezi hldkami, Philip sebral vekerou odvahu a zaal: Mj pane, kdybys napsal dopis shiringskmu erifovi Ani to nestail doct. Jeden ze lechtic prv dobhl ke krli a s dosti vydenm vrazem hlsil: Robert z Gloucesteru je na cest sem, mj pane. Coe? Jak je daleko? Blzko. Nanejv den cesty Pro m nikdo nevaroval? Rozestavl jsem vude kolem svoje lidi! Robert jel nejdv po Fossesk cest a pak z n sjel a pokraoval dl volnou krajinou. Kdo je s nm? Vechna hrabata a vichni ryti, kte v poslednch dvou letech pili o pdu, jsou na jeho stran. Je mezi nimi i Ranulf z Chesteru No jist. Proradn pes. Vzal s sebou vechny svoje ryte z Chesteru a ndavkem jet hordu divokch, nenasytnch Velan. Kolik je jich vech dohromady? Asi tisc mu. Sakra to je dobe o stovku vc, ne mme my. V tu chvli se u kolem shromdilo vc lechtic a te se do hovoru vloil jeden z nich. Pane, jestli jede otevenou krajinou, bude muset nkde pekroit eku brodem Mysl ti to, Edwarde! pochvlil ho tpn. Odve svoje lidi dol k brodu a podvej se, jestli by se vm ho podailo uhjit. Bude taky potebovat njak luitnky. V nkdo, jak daleko je v tuhle chvli neptel? zeptal se Edward. Prvn hrab odpovdl: Zvd kal, e hodn blzko. Mohli by se dostat k brodu dv ne ty.

Take radji vyrazm hned, rozhodl se Edward. Jsi pak! pikvl tpn. Sevel pravou ruku v pst a udeil se s n do lev dlan. Konen se s Robertem z Gloucesteru stetnu v otevenm boji. Jen m mrz, e nemm vc mu. Ale sto bojovnk, to zase nen takov pesila. Philip to vechno poslouchal pohrouen v ponur mlen. Jet ped chvl si byl takka jist, e zsk krlv souhlas. te byl panovnk mylenkami pln jinde. Ale Philip se stle nevzdval. Pod ml na sob krlv purpurov pl. Sthl si ho z ramen a podal ho tpnovi se slovy: Mon bychom si zase mli vymnit role, mj pane. tpn neptomn pikvl. Komo si stoupl za krle a pomohl mu vysvlci se z mnisk kutny. Philip mu pedal krlovsk pl a dodal: Pane, zd se, e jsi mmu poadavku v zsad naklonn. tpna jako kdyby se dotklo, e mu nkdo nco pipomn. Uhladil si pl a chystal se nco poznamenat, kdy vtom za sebou zaslechl nov hlas. Mj pane! Philip ten hlas okamit poznal. Krve by se v nm nedoezal. Otoil se a uvidl Williama Hamleigha. Williame, chlape jeden! uvtal ho krl bodrm tnem, jak nasazoval, kdy mluvil se svmi bojovnky. Dorazil jsi prv vas! William se uklonil a ekl: Mj pane, pivezl jsem s sebou ze svho hrabstv padest ryt a dv stovky zbrojno. Philip se rzem rozlouil s vekermi nadjemi. tpna to viditeln potilo. Tebe mi posl samo nebe! pochvaloval si velm tnem. Tm mme nad neptelem poetn pevahu! Poloil Williamovi ruku kolem ramen a oba mui spolen veli do katedrly. Philip stl bez hnut na mst a sledoval je, jak odchzej. Tohle opravdu bolelo. U jsem ml spch tm nadosah, jene Williamovo vojsko je dleitj ne spravedlnost, pomyslel si trpce. Komo, kter pomhal krli svlci mnisk hv, podal te obleen Philipovi. Philip si od nj kutnu vzal. Komo se vydal za krlem a jeho doprovodem do katedrly. Philip si pethl kutnu pes hlavu. Byl do hloubi due zklamn. Zadval se na ti obrovsk oblouky tvoc vchod do katedrly. Jet ped pr hodinami doufal, e se mu podobn oblouky poda postavit i v Kingsbridge. Jene krl tpn se postavil na stranu Williama Hamleigha. Krl se musel vyrovnvat s velice podivnm rozhodnutm: zda dt pednost Philipovi, a tedy spravedlnosti, nebo vyut vhody, kterou mu skt Williamovo vojsko. A v thle zkouce neobstl.

Philipovi zbvala u jen posledn nadje: e krl tpn bude v nadchzejc bitv poraen. II Kdy obloha zanala pechzet z ern v edivou, biskup zrovna slouil mi v katedrle. V t dob u byli kon osedlan a ryti mli na sob kroukov koile, zbrojnoi byli po sndani a vichni dostali slunou mru silnho vna, aby mli vc odvahy. Kon hrabali a odfrkvali v bonch lodch katedrly, zatmco William Hamleigh kleel s ostatnmi ryti a hrabaty v hlavn lodi a ekal, a dostane pedem rozheen za vechna zabit, jich se toho dne dopust. Ze strachu a vzruen se Williamovi vdycky trochu toila hlava. Jest lize krl dnes zvtz, Williamovo jmno bude s tmto dnem navdy spojeno, protoe lid budou kat, e prv on pijel s posilami, kter zvrtily pomr sil. A kdyby krl prohrl, inu, stt se me ledacos. Mladk se na studen kamenn podlaze zachvl. Krl kleel pln vepedu. Ml na sob ist bl pl a v ruce drel hoc svku. Kdy knz zvedl hostii, krl zlomil svci a plamnek zhasl. William se zachvl hrzou: to bylo patn znamen. Knz pinesl novou svci a zlomenou odstranil. tpn se nenucen usml, ale Williama neopoutl pocit nadpirozenho dsu. Kdy se rozhldl kolem sebe, viml si, e ostatn maj pln stejn pocity. Po bohoslub si krl oblkl s pomoc komornka zbroj. Vzal si na sebe kabtec, kter mu sahal a po kolena. Byl uit z ke a pokryt naitmi eleznmi krouky. Vepedu a vzadu byl kabtec rozstien a do pasu, aby ten, kdo ho m na sob, mohl jet na koni. Komornk peliv zapnul panovnkovi kabtec a ke krku. Pak svmu pnovi nasadil apku s dlouhou kroukovou kapuci, kter tpnovi zakryla lutohnd vlasy a ochraovala krk. Pes apku si krl vzal eleznou pilbu s ochranou na nos. Vysok koen boty mly okraje ze eleznch krouk a piat ostruhy. Kdy si krl oblkal zbroj, lechtici se kolem nj nahrnuli. William, pamtliv matiny rady, se choval, jako by mezi n u patil. Prodral se davem a vnutil se do skupiny, je krle obklopovala. Chvli naslouchal a pak mu dolo, e ostatn tpna pesvduj, aby se z Lincolnu sthl a penechal msto i hrad vzbouencm. M ve svm dren vc zem ne Maud me sestavit vt vojsko, prohlaoval jeden star mu, kterho William znal jako lorda Hugha. Sthni se na jih, naber sly a vra se s tolika mui, e budeme nad neptelem ve vrazn pesile.

Po patnm znamen se zhaslou svkou si William mlem pl, aby se krlovo vojsko sthlo. Jene krl neml na podobn vahy as. Jsme dost siln, abych je porazili hned te, prohlsil povzbudiv. Kam se podla tvoje odvaha? Pipjal si na opasek z jedn strany me a z druh strany dku. Ob zbran byly zasunut do zdobench pochev vyrobench ze deva a ke. Ob vojska jsou v podstat stejn poetn, poznamenal vysok mu s krtkmi proedivlmi vlasy a nakrtko osthanm plnovousem hrab ze Surrey. Je to pli riskantn. William moc dobe vdl, e tohle nen argument, na kter by tpn slyel. Jestli se o krlovi dalo nco ct, tak to, e m pro strach udlno. e jsou v podstat stejn poetn? opakoval posmn. Boj rovnho s rovnm mi odjakiva vyhovoval. Nathl si koen rukavice poit na hbetu ruky kovovmi krouky. Komornk mu podal dlouh devn tt pobit k. Panovnk si pehodil popruhy od ttu kolem krku a pes zda a zvedl tt levou rukou. Kdybychom se te sthli, nic tm v podstat neztratme, trval na svm Hugh. Vdy jsme se zatm nezmocnili ani hradu. Piel bych o monost utkat se s Robertem z Gloucesteru pmo na bojiti, upozornil ho tpn. U dva roky se mi spn vyhb. Te mm pleitost vydit si to s tm zrdcem jednou provdy, take se nehodlm sthnout jen proto, e mme v podstat stejn poetn vojska! tolba jim pivedl kon. Byli u osedlan. Kdy se tpn chystal vyvihnout do sedla, nastal v zpadn sti katedrly, kolem vchodu, rozruch. Vzpt se hlavn chrmovou lod rozebhl jaksi ryt, cel od blta a krve. William ml zlovstnou pedtuchu, e usly njakou hodn patnou zprvu. Kdy se rann ryt uklonil ped krlem, mladk ho poznal. Byl to jeden z Edwardovch mu, kter poslali k ece, aby brnili brod. Pili jsme pozd, mj pane, vysvtloval mu chraplav a tce pi tom oddechoval. Neptel pekroil eku. To bylo dal patn znamen. Williama se nhle zmocnil pocit, e se ochladilo. Te u nestlo mezi neptelem a Lincolnem nic ne oteven pln. tpn tak psobil dojmem, e ho to na okamik zaskoilo, ale velice rychle se dokzal vzpamatovat. Na tom nezle! zvolal. Alespo se s nimi stetneme o nco dv! A vyhoupl se na hbet svho vlenho oe. U sedla ml pipnutou vlenou sekeru. Komornk mu podal devn kop s ostrm eleznm hrotem, aby ml krl plnou vzbroj. tpn mlaskl jazykem a k se poslun dal do pohybu.

Jak projdl hlavn chrmovou lod, hrabata, baroni a ryti nasedali na kon a adili se za svho velitele. Katedrlu opustili v prvodu. Ve vojenskm tboe se k nim pidali zbrojnoi. Tohle byl okamik, kdy mui zanali dostvat strach a rozhleli se, jestli by se nedalo nkudy uniknout. Jene dstojn chze a tm obadn nlada, umocnn ptomnost obyvatel msta, zpsobovaly, e pro zbablce bylo nesmrn obtn se vytratit. ady bojovnk vzrostly o njakch sto mu z msta. Byli mezi nimi tlust pekai, krtkozrac tkalci a bruntn sldkov, vichni mli mizern zbran a jeli na poncch a mulch. Jejich ptomnost svdila o tom, jak neoblbenm se stal Ranulf. William si soustedn prohlel krajinu ped sebou. Zatmco na jin stran msta padal svah pke do eky, tady, u zpadn stny mstskch hradeb, byl thl svah, jen pozvolna pechzel v rovinu. William okamit zaznamenal, e tpn si pro obranu msta vybral sprvn msto. A bude neptel sebevc, vdycky budou muset ke krlovu vojsku postupovat do kopce. Kdy byl tpn asi tak tvrt mle od msta, objevili se pod svahem dva zvdov a ze vech sil se hnali do kopce. Zahldli krle a vyrazili smrem k nmu. William popojel o kus bl, aby slyel jejich hlen. Neptel se rychle bl, oznmil jeden ze zvd. William se zadval na druhou stranu pln. V dli zcela zeteln rozeznal ernou masu pomalu postupujc smrem k nmu: neptel. Mladk se zachvl strachem. Otsl se, aby se strachu zbavil, ale nepomohlo to. Veker obavy zmiz teprve ve chvli, a zane boj. V jak jedou sestav? zeptal se krl tpn. Ranulf a ryti z Chesteru tvo sted, pane, zaal ihned vysvtlovat zvd. Jdou pky. William se divil, jak me zvd nco takovho vdt. To se musel dostat pmo do neptelskho tbora a tam si poslechnout, jak vojci dostvaj rozkazy na cestu. Takov kousek vyadoval dobr nervy. Ranulf je uprosted? podivil se tpn. Psob to dojmem, jako by hlavnm velitelem byl on, a ne Robert! Robert z Gloucesteru je na levm kdle s oddly mu, kte si kaj Vyddnci, pokraoval zvd. William vdl, pro si tak kaj jsou to lid, kte od vypuknut boj o trn pili o vekerou pdu. Take Robert penechal Ranulfovi zen celho toku, poznamenal tpn zamylen. koda. Roberta dobe znm v podstat jsme spolu vyrstali a uml bych si domyslet, co m za lubem. Zatmco Ranulf je pro m jedna velik hdanka. Nevad. Kdo jede napravo? Velan, pane.

Pedpokldm, e luitnci. Muov z jinho Walesu mli povst vynikajcch stelc. Tentokrt ne, opravil krle zvd. Je to horda divoch, maj pomalovan oblieje, zpvaj barbarsk psn a jsou vyzbrojeni palicemi a holemi. Jen mlo z nich m kon. Ti urit pochzej ze severnho Walesu, pemtal tpn. Ranulf jim nejsp slbil, e budou moci drancovat. Jestli se dostanou za hradby, Bh bu Lincolnu milostiv. Jene oni se tam nedostanou! Jak se jmenuje? Roger, odpovdl zvd, a kaj mi Bezzemek. Bezzemek? Za tenhle vkon si zaslou deset akr pdy. Mue to zjevn potilo. Dkuji ti, pane! Tak dl, poznamenal tpn, otoil se a zadval se na svoje lechtice. Chystal se rozdat jim pokyny. William napjat vykval a byl zvdav, jakou mu krl pidl lohu. Kde je lord Alan z Bretan? zeptal se krl. Alan popojel se svm konm kousek dopedu. Vedl voj bretaskch oldn, mu bez rodin a bez domova, kte bojovali za penze a nebyli vrn nikomu jinmu, jen sami sob. tpn Alanovi sdlil: Postavm tebe a sv staten Bretace do pedn linie po m levici. William pochopil, jak moudr je to krok: bretat oldni se tak ocitnou proti velskm dobrodruhm: nespolehliv proti neukznnm. William z Ypresu! zvolal tpn. Mj pane! Snd mu na ernm vlenm oi zvedl kop. Tenhle William vedl dal skupinu nmezdnch vojk. Jeho bojovnci ale byli Vlmov a kalo se o nich, e jsou o stupnek spolehlivj ne Bretaci. Ty se pesune tak na lev kdlo, ale bude stt za Alanovmi Bretaci, nadil mu krl. Oba velitel oldnskch vojsk se kruhem otoili a vydali se ke svm mum, aby se seadili. William si dl lmal hlavu tm, kam ho tak asi panovnk umst. Rozhodn neml chu dostat se do prvn linie. U se pece dostaten vyznamenal tm, e pivedl docela poetn vojsko. Dnes by mu tedy sluela bezpen, neinn pozice nkde pln vzadu. Pnov z Worcesteru, Surrey, Northamptonu, Yorku a Hertfordu, pokraoval tpn v udlen rozkaz, vytvo se svmi ryti prav kdlo. Znovu bylo Williamovi jasn, jak rozumn jsou tpnovy pokyny. Vy lechtici a jejich ryti vtina z nich mla kon se stetnou s

Robertem z Gloucesteru a jeho vyddnou lechtou. Na tomhle kdle bude mt neptel tak vtinu bojovnk na konch. Williama ale zklamalo, e nebyl mezi tyto lordy zaazen. e by na nj panovnk zapomnl? J povedu sted, oznmil tpn. Pjdu bez kon v ele pchoty. Poprv William s krlovm rozhodnutm nesouhlasil. Podle jeho nzoru je vdycky nejlep dret se na koskm hbet, jak to jde nejdle. Jene Ranulf, kter vedl sted neptelskch voj, el podle zvdovch zprv tak pky, a tak tpnovi jeho pehnan smysl pro poctiv boj velel, aby se s protivnkem stetl za rovnch podmnek. Ve stedu se mnou zstane William ze Shiringu a vichni jeho lid, prohlsil krl. William nevdl, jestli m mt radost, nebo jestli z toho m bt vyden. Bt vybrn, aby bojoval tak blzko krle, to pro nj byla velk est matka by to jist ocenila. Na druhou stranu se tm ocitl v nejnebezpenjm mst. A co horho, bude muset bojovat bez kon. Tak to znamenalo, e ho krl bude moci pozorovat a posoudit jeho chovn. Bude muset jednat nebojcn a rzn se do neptele opt, a ne se vyhbat potm a bojovat, jen kdy je k tomu pinucen, co byla taktika, kter se a do tto chvle drel. A vrn obyvatel Lincolnu nm budou chrnit zda, dodal tpn. Do tohoto rozhodnut se promtala smsice soucitu a zdravho vojenskho instinktu. Civilist nemohli bt v boji nikde pli uiten, ale v zadnch adch nemohou zpsobit pli mnoho kod a budou mt men ztrty. William zvedl zstavu hrabte ze Shiringu. To byl dal matin npad. Psn vzato neml mladk prvo zstavu nosit, jeliko jet nedostal hrabc titul. Jene mui, kter vedl, byli zvykl sledovat shiringskou zstavu tm by se hjil, kdyby ho nkdo osoil. A jestli se bude bitva vyvjet dobe, mohl by se jet dneska veer stt hrabtem. Jeho mui se kolem nj nahrnuli. Walter si mu stoupl jako vdy po bok, jeho spolehliv ptomnost lovka uklidovala. Dle tu byli Okliv Gervase a Sekera Hugh. Gilberta, jen padl v lomu, nahradil Guillaume de St. Clair, rolc mladk se sklony ke zvrhlm nsilnostem. William se rozhldl kolem sebe a mohl ho ert vzt, kdy uvidl Richarda z Kingsbridge, jak jede na ndhernm vlenm koni a m na sob novou, lesklou zbroj. Richard byl pidlen k hrabti ze Surrey. Nepivedl krli vojsko jako William, ale vypadal nadmru dobe odpoat, odhodlan a odvn. A kdyby se mu dneska dailo, mohl by zskat krlovu pze. Bitvy jsou stejn nevypoitateln jako panovnci.

Na druhou stranu se me klidn stt, e Richard dneska padne. To by tedy hodn velk tst. William po tom touil vc, ne kdykoliv pedtm touil po njak en. Podval se smrem k zpadu. Neptel byl o poznn bl. Philip stl na stee katedrly a Lincoln se mu rozkldal ped oima jako mapa. Katedrla se vypnala na kopci a obklopovalo ji star msto. Byly tu rovn uliky, mal hledn zahrdky a v jihozpadnm rohu stl hrad. Pkr jin svah mezi starm mstem a ekou Witham zabrala novj st msta, hlun a pelidnn. V thle tvrti se za normlnch okolnost obchodovalo ostoest, jene dnes tam panovalo ticho jako v rakvi. Lid postvali na stechch a dvali se, jak se bude vyvjet boj. eka pitkala od vchodu, toila se kolem pat kopce, pak se roziovala do prodnho pstavit, jemu tady kali Brayfieldsk t. Pstavit bylo pln lid a brek a obklopen dlnami. Z Brayfieldsk tn vedl na zpad kanl nazvan Fosdyke Philip se od nkoho dovdl, e spojuje Witham s ekou Trent. Te si Philip kanl z vky prohlel a asl nad tm, e je tolik mil tak dokonale rovn. Mezi lidmi se kalo, e byl vyhlouben ji v dvnch dobch. Kanl tvoil okraj bitevnho pole. Philip sledoval, jak tpnova armda vyla z msta v neuspodanm chumlu a na okraji svahu se pomalu seadila do t vyrovnanch proud. I na dlku Philip poznal, e krl umstil lechtice napravo od sebe. Tvoili nejpestej st vojska s ervenmi a lutmi plti a jsavmi zstavami. A tak byli nejinorodj pejdli neustle sem a tam, rozdvali pkazy, radili se a kuli plny. Skupina stojc po krlov levici, na okraji pkrho svahu padajcho dol k hladin kanlu, byla obleen do ponurch odstn ediv a hnd barvy, mla daleko mn kon a ekala na neptele vcelku klidn, jako by si etila sly: to budou nepochybn oldni. Ped tpnovou armdou, tam, kde u nebylo mon kanl podn rozeznat a kde splval s ivmi ploty, pokrvali pole neptelt vojci jako roj vel. Zprvu psobili dojmem, e se nehbaj, kdy ale lovk na chvli uhnul pohledem a pak se zadval zptky, byli o nco bl. Te u stailo jen se podn soustedit a jejich postup byl zcela zeteln. Philip odhadoval, kolik tak asi m protivnk vojk. Zdlo se mu, e sly na obou stranch jsou v podstat vyrovnan. Philip nemohl podniknout nic, m by vsledek stetu ovlivnil a to byla situace, je se mu k smrti protivila. Snail se uklidnit dui a odevzdat se do vle osudu. Jestli Bh chce, aby v Kingsbridge stla nov katedrla, tak zpsob, aby dnes Robert z Gloucesteru porazil

krle tpna. V takovm ppad bude Philip moci podat Maud, aby mu znovu pidlila lom a povolila obnoven trit. A pokud Robert tpnovi podlehne, Philip se bude muset smit s radkem bom, vzdt se svch velkolepch pln a nechat Kingsbridge, aby se opt ponoilo do ospal bezvznamnosti. A se Philip snail sebevc, nedokzal o cel vci uvaovat odevzdan. Prost chtl, aby Robert vyhrl. Siln poryv vtru se opel do v katedrly, a hrozilo, e smete z olovnch stench plt mn pozorn divky a svrhne je na hbitov, kter se rozkldal pod nimi. Vtr byl nepjemn studen. Philip se otsl a pithl si pl co nejtsnji kolem tla. Ob armdy te byly tak asi mli od sebe. Kdy se vzboueneck vojsko dostalo asi na vzdlenost jedn mle od krlovy pedn linie, zastavilo se. Vidt masu neptelskch vojk, ale nerozeznvat podrobnosti byl pro adu krlovch stoupenc k nevydren muiv pohled. William by moc rd vdl, jak jsou neptelt vojci vyzbrojen, jestli jsou rozjaen a bojovn, i unaven a neochotn. Zajmalo ho dokonce i to, jak jsou vysoc. Protivnk velice pomalm krokem pece jen postupoval dopedu, jeliko ti, kte byli vzadu, se tlaili dopedu, aby si hnni stejnmi obavami jako William pokud mono prohldli protivnka. Hrabata a ryti ve tpnov vojsku se i s komi vyrovnali do ady, sklonili kop do bojov polohy, jako by byli na turnaji a chystali se vyrazit. William neochotn poslal vechny kon ze svho oddlu do tlu. Panom ekl, aby zvata neodvdli do msta, nbr s nimi pokali za bojovou lini pro ppad, e by jich bylo teba myslel tm pro ppad tku, ale nahlas to nevyslovil. Kdyby bitva dopadla patn, je lep utct ne se nechat zabt. Rozhostil se klid, a to vypadalo, e boj nikdy nepropukne. Vtr ustal a kon se uklidnili. O much se to ale ct nedalo. Krl tpn si sundal pilbu a pokrbal se na hlav. William zaal bt podrdn. Vlastn boj mu nevadil, kdy na nj vak ml myslet, dlalo se mu z toho patn od aludku. Pak zase zaalo bt bez jakhokoliv zjevnho dvodu znt ve vzduchu napt. Odnkud zaznl bojov pokik. Vech kon se opt zmocnil neklid. Ozvalo se povzbuzujc voln, ale bylo tm okamit pehlueno dery tisc kopyt. Bitva zaala. William uctil kysel, nasldl pach strachu. Rozhldl se kolem sebe a zoufale se snail pijt na to, co se vlastn dje, jene vude panoval dokonal zmatek a on stl jet ke vemu na zemi, take se nemohl podn rozhldnout a vidl jen svoje nejbli okol. lechtici na pravm kdle podle veho rozpoutali boj

tm, e jako prvn napadli neptele. Vojsko hrabte Roberta, sloen z vyddnch pn, kter stlo proti nim, nejsp odpovdlo stejnou minc a v sevenm tvaru vyrazilo do protitoku. Tm v tut chvli se ozval pokik i na levm kdle. William se otoil a uvidl, e jezdci, kte stli mezi bretaskmi oldky na konch, pobzej ostruhami zvata, aby vyrazila kupedu. Souasn se v odpovdajc sti neptelskho vojska ozval povyk, pi nm stydla krev v ilch to byla nejsp ta horda Velan. William nevidl, kter strana je na tom lip. Richarda ztratil z dohledu. Za neptelskmi liniemi vyltly k obloze destky p jako hejno vyplaench ptk a zaaly dopadat vude kolem Williama. Mladk zvedl tt nad hlavu. Nenvidl py zabjej naprosto nahodile. Krl tpn ze sebe vyrazil vlen pokik a vrhl se kupedu. William tasil me, rozebhl se a cestou volal na svoje mue, aby ho nsledovali. Jene jezdci, kter ml po obou stranch na kdlech, pi toku trochu uhnuli a dostali se mezi Williama a protivnka. Po mladkov pravici se ozval ohluujc tesk, jak narazilo elezo na elezo, a vzduch se naplnil pachem rozplenho kovu, kter William tak dobe znal. Krlovi lechtici a vyddnci se zapojili do boje. Vude kolem sebe vidl William mue a kon, jak do sebe narej, jak se enou dopedu, jak na sebe to a jak padaj. Rn kon se nedalo odliit od bojovch pokik mu. Nkde pod tmito halasnmi zvuky zaslechl William i prvn praskn kost a dsiv jeeni rannch, kte se svjej v bolestech. Jen doufal, e Richard je mezi jecmi. Pak se mladk podval vlevo a ke sv hrze uvidl, e Bretaci se nechvaj zatlait palicemi a sekerami divokch velskch domorodc. Velan si ponali jako len, vali a kieli a spali se jeden pes druhho ve snaze doshnout na neptele. Teba u se nemohli dokat, a vydrancuj bohat msto. Naproti tomu Bretace neekalo nic jinho ne vyhldka na dal tdenn mzdu, kter jim dovol njak se protlouct do dal nedle, a tak jen odreli toky a pomalu ustupovali. Williama to do hloubi due zhnusilo. Navc ho ralo, e a do thle chvle neutdil nikomu ani jedinou rnu. Byl obklopen svou druinou a ped sebou ml kon vych lechtic a Bretace. Protlail se trochu vc dopedu a smrem ke krli. Vude kolem zuil boj: padl kon, mui bojujc proti sob tv v tv s urputnost peroucch se koek, ohluujc zvonn me a pach krve, z nho se dlalo nevolno. Pot byla v tom, e krl tpn a William se na krtk as ocitli v zem nikoho.

Philip vechno vidl jako na dlani, ale niemu nerozuml. Neml ani tuen, co se vlastn dje. Byl to jeden obrovsk zmatek: blskajc se epele, vzpnajc se kon, zstavy tepotajc se ve vzduchu a vzpt padajc na zem, stejn jako zvuky bitvy pinen vtrem, ale tlumen vzdlenost. Bylo to k zblznn. Nkte mui padli na zem a zemeli, jin je pekroili a bojovali dl, a on na tu dlku nedokzal urit, kdo vyhrv a kdo prohrv. Knz ze zdej katedrly, jen stl zahalen do koeinovho plt o kousek dl, se na Philipa podval a zeptal se: Co se tam dje? Philip zavrtl hlavou a odpovdl: To ti neumm ct. Ne to stail dopovdt, zaznamenal urit pohyb. Na lev stran bojit se nkolik mu rozebhlo po svahu dol ke kanlu. Byli to oldci v edohndm obleen, a pokud mohl Philip soudit, lo o mue z krlova vojska, kte se dali na prk, a pomalovan divoi z toc armdy je pronsledovali. Vtzn pokik, kter Velan vydvali, bylo slyet a sem. Philipovy nadje zeslily: vzbouenci u zanaj vyhrvat! Pak dolo k zsadn zmn i na druh stran bojov linie. Napravo, kde se do sebe pustili bojovnci na konch, zaalo krlovsk vojsko ustupovat. Pohyb byl zprvu jen nepatrn, ale neustval a nakonec peel v docela pekotn tempo. Ne se Philip stail vzpamatovat, zmnil se stup v bezhlav tk. Cel skupiny krlovch mu obracely kon a prchaly z bojit. Philip byl nadenm bez sebe: tohle je urit bo vle! Mohlo se to cel vskutku odbt tak rychle? Vzbouenci postupovali na obou kdlech, ale sted krlovskho vojska stle jet odolval. Mui shromdn kolem krle tpna bojovali daleko odhodlanji ne vojci na obou kdlech. Dokou zarazit stup? Teba se rozhodne v osobnm souboji mezi tpnem a Robertem z Gloucesteru. Jeden stet mezi dvma vojevdci doke kolikrt rozhodnout o vsledku bez ohledu na to, co se jinak na bojiti dje. Kdepak, jet zdaleka nen po vem. Ke zvratu dolo dsnou rychlost. Jednu chvli mla ob vojska vyrovnan sly a ob strany bojovaly ze vech sil. A vzpt byli krlovi mui jako bleskem zatlaeni. William z toho byl do morku kost vyden. Nalevo od sebe vidl bretask oldne, jak utkaj po svahu dol a Velan je zahnj do kanlu. Napravo se lechtici snaili obrtit kon a spasit se i se zstavami tkem za mstsk hradby Lincolnu. Jen sted stle jet vzdoroval. Krl tpn se otel uprosted t vavy a rozdval rny svm mohutnm meem a mui ze Shiringu kolem nj bojovali jak smeka rozzuench vlk. Jene jejich

postaven bylo krajn nejist. Jestli budou kdla i nadle ustupovat, krl skon v obklen. William by byl radi, kdyby se tpn dal na stup. Jene panovnk ml bohuel vc odvahy ne rozumu, a tak bojoval dl. William vyctil, e cel bitva se posunula trochu doleva. Rozhldl se kolem sebe a uvidl, e vlmt oldni obeli bojit zezadu, napadli Velany a pinutili je, aby se otoili, pestali pronsledovat Bretace po svahu ke kanlu a zaali se brnit. Chvli z toho byla docela vyrovnan arvtka. Pak mui Ranulfa z Chesteru, nachzejc se uprosted neptelsk linie, na Vlmy zatoili, take ti se zniehonic ocitli v seven mezi bojovnky z Chesteru a Velany. Krl tpn manvr zaznamenal a pobdl svoje mue, aby postoupili dopedu. Williama napadlo, e Ranulf prv udlal chybu. Kdyby se te krlovy voje dostaly do kontaktu s Ranulfovmi mui, ocitne se najednou seven mezi dvma ohni sm Ranulf. Williamv ryt, kter stl tsn ped mladkem, neekan padl a William se nhle ocitl uprosted vlen vavy. V miku se na nj hnal rozloit bojovnk ze severu se zakrvcenm meem. William jeho tok snadno odrazil: byl erstv a odpoat, zatmco jeho protivnk byl u notn unaven. William mu zamil meem do oblieje, minul a musel odret dal rnu. Zvedl me hodn vysoko a zcela zmrn zstal nekryt, aby mu mohl provst vpad. Kdy pak protivnk pedvdatelnm zpsobem pokroil dopedu, aby zasadil dal rnu, mladk uskoil stranou, obma rukama sevel rukoje mee a zashl mue mocnm derem do ramene. Ost mee proniklo muovou zbroj, perazilo mu kln kost a Williamv soupe padl na zem. Williama zaplavila vlna naden. Strach byl rzem pry. Tak pojte, vy psi! zaburcel mladk bojovn. Na msto padlho ryte piskoili dva dal bojovnci a zatoili na mladka spolen. Odrazil je, ale musel se dt na stup. Napravo od Williama se zaalo nco dt a jeden z jeho protivnk se musel pootoit, aby elil toku jakhosi bruntnho chlapa se sekerou, kter vypadal jako len eznk. Take na Williama zbyl jen jeden soupe, s nm se musel vypodat. Mladk se divoce zaklebil a peel do protitoku. Protivnk zpanikail a zuiv se ohnal Williamovi po hlav. William uhnul a sekl mue do stehna, tsn pod okraj krtk kroukov koile. Noha se podlomila a mu upadl. A zase neml William s km bojovat. Klidn stl a ztka oddechoval. V jednu chvli u ml dojem, e krlovsk vojsko utrp hanebnou porku, ale vojci se zmohli na odpor a te to vypadalo, e ani jedna strana nem pevahu. Mladk se podval vpravo, jeliko byl zvdav,

co zpsobilo ten rozruch, kter pinutil jeho druhho protivnka, aby soustedil pozornost jinam. Ke svmu asu William uvidl, e lincolnt obyvatel dvaj nepteli podn do tla. Teba je to tm, e brn vlastn domovy. Kdo je ale vede, kdy se lechtici, kte bojovali na tomto kdle, dali na tk? Vzpt se mladk dovdl odpov: ke svmu zklamn uvidl Richarda z Kingsbridge na vlenm oi, jak pobz many do boje. Ve Williamovi by se krve nedoezal. Kdy krl uvid, jak je Richard staten, mohl by na to William zle doplatit. Honem se rozhldl, kde je tpn. V tu chvli krl zrovna zachytil Richardv pohled a povzbudiv na nj zamval. William mrzut zaklel. tok civilist uvolnil krle z tlaku, ale jen na okamik. Nalevo se Ranulfovm mum podailo rozehnat vlmsk oldne a Ranulf se te zaal obracet do stedu bojit, kde se brnili krlovi lid. Ve stejn okamik vyrazili proti Richardovi a lincolnskm obyvatelm takeen Vyddnci a boj se opt rozhoel s plnou urputnost. Williama napadl mohutn chlap s vlenou sekerou. Mladk v posledn chvli uskoil a zniehonic se zaal bt o hol ivot. Pi kadm zasvitn sekery ustoupil o krok zptky, kdy vtom si ke sv hrze uvdomil, e cel krlovo vojsko ustupuje zhruba stejnm tempem. Vlevo se Velan vykrbali zptky na svah a zaali, co bylo k neve, hzet po nepteli kameny. Bylo to dost podivn, ale inn ponn, jeliko mladk se musel najednou nejen brnit tokm obra se sekerou, ale jet uhbat ped ltajcmi kameny. Najednou bylo vude daleko vc neptelskch vojk ne pedtm a William si s nznakem zoufalstv uvdomil, e krlovi lid jsou v menin. Hrdlo mu sevel panick strach, nebo si hned spotal, e bitva je v podstat ztracen a on se ocitl ve smrtelnm nebezpe. Krl by se ml dt na tk. Pro jet bojuje? Vdy je to lenstv! Takhle ho zabijou vechny je zabijou! Williamv soupe zvedl sekeru vysoko nad hlavu. Ve Williamovi na okamik zvtzily instinkty bojovnka a msto, aby ustoupil jako pedtm, naklonil se dopedu a bodl obrovitho mue do oblieje. pika mee vnikla protivnkovi do hrdla tsn pod bradou. William v silou zatlail. Mu zavel oi. Williama zaplavil pocit vdn levy. Rzn vythl me a honem uskoil zptky, aby se vyhnul sekee, je mui vypadla z bezvldnch rukou. Krtce se podval na krle, kter bojoval jen pr yard nalevo od Williama. Zrovna v tu chvli se krl v silou ohnal po jednom z protivnk a zashl ho mocnou ranou do pilby. Krlv me se rozlomil v pli jako klack. A je to, pomyslel si William s levou, je po boji. Te se krl d na tk a zachrn si ivot, aby se mohl zase nkdy vrhnout do boje. Byla to ale pedasn nadje. William u byl napl otoen, aby se mohl dt na tk, kdy vtom jeden z man

nabdl krli velkou tesaskou sekeru s dlouhou rukojet. K Williamov zklamn krl po zbrani shl a bojoval dl. William byl v pokuen vzt nohy na ramena. Podval se napravo a uvidl Richarda. Mladk mezitm sesedl z kon a te bojoval s lenou urputnost. Postupoval dopedu, ohnl se kolem sebe meem a srel mue napravo, nalevo i pmo ped sebou. Kdy jeho rival jet bojuje, neme William pece najednou utct. V tu chvli na Williama zatoil dal neptelsk vojk. Tentokrt to byl pomen muk v lehk zbroji. Pohyboval se velice rychle a me se ve slunci jen blytl. Kdy na sebe jejich zbran narazily, William si uvdomil, e proti sob m houevnatho bojovnka. Znovu se ocitl v situaci, kdy se musel brnit a kdy se bl o hol ivot. Vdom, e bitva je prohran, mu navc bralo slu bojovat. Odrel rychl toky a vpady, kter mu mily na tlo, a pl si, aby mu osud dopl monost zasadit soupeovi jednu podnou rnu, kterou by mu prorazil panc. Pak uvidl, e se mu takov pleitost naskytla, a mchl meem. Protivnk uhnul a vyrazil. William uctil, jak mu lev ruka zniehonic bezvldn klesla. Byl rann. Strachy se mu dlalo mdlo. Po zsahu dl padal na zda a ml podivn pocit, e neme chytit rovnovhu, jako by mu nkdo trhl zem pod nohama. tt mu bezvldn zstal viset na krku. Lev ruka nebyla k niemu, a tak ho nedokzal podn zvednout. Muk vyctil vtzstv a zeslil tok. William se dval do o vlastnmu konci a dui ml plnou smrteln hrzy. Nhle se po jeho boku vynoil Walter. William ustoupil o krok dozadu. Walter sevel me obma rukama a v silou jm mchl. Muka tm zaskoil naprosto nepipravenho a podal ho jako mlad stromek. Williamovi se zatmvalo ped oima levou. Poloil Walterovi ruku kolem ramen. Prohrli jsme! kiel na nj Walter. Vypadneme! William se silou vle vzpamatoval. Bitva byla sice ztracen, ale krl jet bojoval. Kdyby toho jet te nechal, mohli by se mon njak dostat pry, tpn by se vrtil na jih a mohl by sestavit dal vojsko. m dle ale bude bojovat, tm vt je pravdpodobnost, e ho zajmou nebo zabij, a to by znamenalo jedinou vc: e se Maud stane krlovnou. William a Walter se bok po boku stahovali zptky. Pro si krl pon tak nerozumn? Vdy u dokzal, e mu odvaha nechyb. Statenost v tuhle chvli znamen smrt. Williama se znovu zmocnilo pokuen veho nechat a krle opustit. Jene Richard z Kingsbridge byl stle jet na bojiti, mval meem a kosil protivnky jak sek obil. Jet ne! zavolal William na Waltera. Dvej pozor na krle!

Ustupovali krok za krokem. Jak bojovnkm postupn dochzelo, e bitva u je rozhodnut, stval se boj mn urputnm, jeliko u nebyl dvod riskovat ivot. William a Walter zkili mee se dvma ryti, ale ti byli rozhodnuti je jen zatlait a mladci ostatn jen odreli toky. Pr tvrdch ran padlo, ale nikdo neudlal nic, co by ho jakkoliv ohrozilo. William ustoupil o dva kroky zptky a na okamik se podval na krle. V tu chvli piltl odnkud z druh strany bojit obrovsk kmen a zashl tpna do pilby. Krl se zapotcel a klesl na kolena. Williamv protivnk pestal doret a otoil hlavu, aby vidl, co mladk tak upen pozoruje. Vlen sekera vypadla krli tpnovi z rukou. Jeden z protivnk k nmu dobhl a strhl mu pilbu z hlavy. Mme ho! volal vtzoslavn. Mme krle! William, Walter a s nimi cel krlovsk vojsko se obrtili na tk. Philip byl nadenm bez sebe. stup zaal ve stedn sti tpnovy armdy a rychle jako vlna po hladin se rozil na ob kdla. Bhem nkolika okamik se dalo veker krlovsk vojsko na prk. Takovou odplatu pichystal krli tpnovi osud za to, jak nespravedliv se zachoval. tonci zahjili pronsledovn. Vzadu za krlovm vojskem hldali panoi asi tyicet a padest osedlanch kon bez jezdc. Nkte z utkajcch vojk na kon skoili a snaili se spasit se tkem. Zamili ovem do oteven krajiny, nikoliv k Lincolnu. Philip byl zvdav, co se stalo s krlem. Obyvatel Lincolnu nahonem opoutli sv vhodn pozorovatelny na stechch a zavrali dti a zvata. Nkter rodiny zmizely v domech, zabouchly okenice a zatarasily dvee. ada lod v pstavu se najednou dala do zmatenho pohybu: nkte obyvatel msta se pokoueli uniknout po ece. Lid zaali pichzet i ke katedrle, aby v n nali toit. Lid spchali tak ke kad brn do msta, aby honem zaveli obrovsk okovan vrata. Vtom zniehonic vyrazili mui Ranulfa z Chesteru z hradu. Zjevn se dreli njakho pedem pipravenho plnu, protoe se rozdlili do nkolika skupin a kad skupina chvtala k jedn mstsk brn. Ranulfovi vojci se prodrali mezi civilisty, sreli je napravo i nalevo a opt brny oteveli, aby vzbouencm umonili vjet do msta. Philip se rozhodl, e u se dl nebude zdrovat na stee katedrly. Ostatn duchovn, kte tam s nm postvali, vesms kanovnci spravujc katedrlu, byli tho nzoru. Vichni se honem nahrnuli do nzkch dve, je vedly do ve. Tam se potkali s arcibiskupem a

arcijhny, kte bitvu sledovali z vych pater ve. Philipa napadlo, e biskup Alexander vypad vyden. Byla to koda: biskup by dnes poteboval dost odvahy, aby ji mohl rozdvat ostatnm. Vichni spolen opatrn sestupovali po zkm toitm schoditi dol a vyli do hlavn chrmov lodi v zpadn sti katedrly. V chrmu bylo v tu chvli u njakch sto obyvatel msta a dal se hrnuli dovnit temi vysokmi vchody v zpadnm prel. Philip vyhldl ven a uvidl dva ryte na konch, jak se bl pes hbitov ke chrmu. Byli cel od krve a bahna, tvali kon, se jim sly staily, a bylo zejm, e pijdj pmo z bojit. Vjeli rovnou do katedrly, ani sesedli z kon. Kdy uvidli biskupa, jeden z nich zakiel: Zajali krle! Philipovi poskoilo srdce. Take krl tpn byl nejen poraen na hlavu, ale dokonce padl do zajet! Tohle te zaruen zlom krlovy stoupence v cel zemi. Philipovi se v hlav vynoovaly jeden za druhm vechny mon dsledky nhlho obratu ve vvoji, ale ne si je mohl njak utdit, zaslechl, jak biskup Alexander vol: Zavete dvee! Philip nevil vlastnm um. Ne! zvolal. To nemete udlat! Biskup se na nj podval a v oblieji byl sinal panikou a strachem. Vypadalo to, e Philipa ani nepoznal. Pevor u nj sice vykonal povinnou zdvoilostn nvtvu, ale od t doby spolu nemluvili. Pak si Alexander se zjevnm silm vybavil, koho m ped sebou. Tohle nen tvoje katedrla, pevore Philipe, je moje. Zavete dvee! Nkolik duchovnch se rozebhlo, aby jeho pkaz splnili. Philipovi stydla v krev ilch pi pohledu na tak bezostyn projev pe o vlastn zjem u sluhy boho. Pece ty lidi neme nechat venku! zaval vztekle. Vdy je tam mou pobt! Kdy ty dvee nezamkneme, pobijou ns vechny! zajeel Alexander hystericky. Philip ho chytil za hbit, Uvdom si, kdo jsi, zaeptal. Od ns se neek, e se budeme bt a u vbec ne smrti. Tak se vzpamatuj. Sundejte ho ze mne! jeel dl Alexander. Nkolik kanovnk Philipa odthlo pry. Copak nevidte, co to dl? kiel na n Philip. Kdy jsi tak staten, osopil se na nj jeden z kanovnk, pro nejde ven a nechrn ty lidi sm? Philip se mum vykubl. To je pesn to, co mm v myslu, oznmil jim. Otoil se. Velik prostedn vrata se zrovna zavrala. Philip se rozebhl hlavn chrmovou lod. Lid se snaili dostat dovnit

zmenujc se kvrou a ti kn se z druh strany do dve oprali v silou. Ne vrata zapadla, Philip se stail jet prothnout ven. V nsledujcch chvlch se na schodech ke katedrle vytvoilo men shromdn lidu. Mui i eny buili na dvee a kieli, a je pust dovnit, jene z chrmu dn odpov nepichzela. Nhle se Philipa zmocnil strach. Panika ve tvch lid uvznnch ped vchodem do katedrly ho vydsila. Ctil, jak se zan chvt. U ml jedno setkn s vtznou armdou za sebou. Tehdy mu bylo est let a hrza, kterou proval, se mu najednou ve vzpomnce vrtila. Okamik, kdy zbrojnoi vrazili do domu rodi, si vybavoval tak zeteln, jako by se to stalo vera. Stl jako zaraen do zem, nebyl schopen se pohnout, snail se pestat klepat a dav kolem nj vel. U uplynulo hodn asu od chvle, kdy ho naposledy muila non mra. Vidl krvelan vrazy ve tvch bojovnk, vybavoval si, jak me probodl tlo jeho matky, a zavral oi ped dsnm pohledem na otce, ktermu z bicha vyhezly vnitnosti. A znovu ctil nezvladatelnou, vudyptomnou, omraujc hysterickou hrzu. Pak uvidl mnicha, jak veel do dve jen s kem v ruce, a jeeni ustalo. eholnk jemu a bratrovi ukzal, jak matce a otci zatlait oi, aby mohli spt svj dlouh spnek. Pak si Philip najednou vzpomnl, jako by se prv probral ze sna, e u nen mal, vystraen hoch, e je dospl mu a mnich. A stejn jako opat Peter zachrnil onoho stralivho dne ped sedmadvaceti roky jeho i bratra, on, pevor Philip, poslen vrou a s pomoc bo, jde dnes na pomoc tm, kte se strachuj o sv ivoty. Silou vle se piml postoupit alespo o jedin krok dopedu. Jakmile to ml za sebou, druh krok u udlal s daleko menm silm a tet mu el v podstat docela snadno. Kdy doel k ulici, je vedla k zpadn brn, mlem ho smetl dav prchajcch man: mui a chlapci utkali s uzlky, v nich mli svzan nejcennj kousky majetku, sta lid tce lapali po dechu, dvky jeely, eny svraly v nru nakajc mal dti. Dav vzal Philipa s sebou a odvlekl ho o nkolik yard zptky, pak se mu ale podailo zat se prodrat proti proudu. Vichni mili ke katedrle. Chtl jim ct, e je zaven a e by mli v klidu zstat doma, chovat se tie a zajistit dvee na zvoru. Jene vichni kieli a nikdo ho neposlouchal. Pomalu postupoval ulic a hledal si cestu proti neslbnoucmu plivu lid. Podailo se mu postoupit jen o pr yard, kdy vtom do ulice vjela skupinka ty vojk na konch. To kvli nim se vichni tak zbsile hnali kupedu. Nkterm lidem se podailo pitisknout ke stnm dom, ale jin nemli kam uhnout a skonili na zemi, dobiti ranami tkch koskch kopyt. Philip na to jen chvli s hrzou hledl, ale nemohl vbec nic podniknout, a tak radji zahnul do uzounk

postrann uliky, aby se sm nestal jednou z obt. Netrvalo dlouho, jezdci kolem nj projeli a ulice byla najednou pln oputn. Na zemi zstalo leet nkolik mrtvch tl. Kdy Philip vyel z postrann uliky, uvidl, e jedna z lecch obt se pohnula. Byl to mu ve stednch letech, obleen do arlatovho plt. Ml okliv porannou nohu, ale pesto se snail nkam odplit po zemi. Philip peel na druhou stranu ulice. Ml v myslu rannho mue nkam odnst. Ne k nmu ale stail dojt, zahnuli do ulice dva mui se eleznmi pilbami a devnmi tty. Jeden z nich poznamenal: Tenhle je jet naivu, Jakeu. Philip se zachvl hrzou. Ml pocit, e chovn tch dvou, jejich hlasy, jejich obleen, a dokonce i jejich oblieje jsou stejn, jak mli ti dva mui, kte mu kdysi zabili rodie. Mu, ktermu kali Jake, poznamenal: Za toho bude vkupn koukni se na ten erven pl. Otoil se, stril si prsty do st a hvzdl. Vzpt pibhl tet mu. Vezmi tady toho ervenokabtnka do kostela a podn ho tam piva. Tet mu chytil rannho mana pod rameny a bezohledn ho thl pry. Mu kiel bolest, jak mu porann noha poskakovala po hrbolatm dldn. Stj! zvolal Philip. Vichni se na okamik zarazili, zadvali se na nj a dali se do smchu. Pak se dl vnovali sv prci. Philip na n zavolal znovu, ale nevmali si ho. Bezmocn se dval, jak tet zbrojno thne rannho mue pry. Z jednoho domu vyel dal vojk. Na sob ml koeinov pl a pod pa nesl est stbrnch tal. Jake ho zahldl a uznale kvl pi pohledu na koist. Tohle jsou domy boh, sdlil svmu kumpnovi. Mli bychom se podvat dovnit. Zjistit, jestli bychom tam nco nenali. Doli k zamenm dvem jednoho z kamennch dom a zatoili na n vlenou sekerou. Philip ctil, e tu nen k niemu, jene jet nebyl ochoten se vzdt. Bh sem ale jist nedovedl jeho kroky jen proto, aby tu chrnil majetek njakho bohe, a tak Philip nechal Jakea a jeho spolenky osudu a spchal dl k zpadn brn. Na ulici neustle pibvalo pobhajcch zbrojno. Mezi nimi se motalo nkolik pomench, sndch chlap s pomalovanmi oblieji. Na sob mli krtk kabtce z ov ke a vyzbrojeni byli palicemi: To jsou lenov velskch kmen, uvdomil si Philip a stydl se, e pochz ze stejn zem jako tihle divoi. Tiskl se ke zdi domu a snail se nebudit podezen. Z jednoho kamennho domu vyrazili dva zbrojnoi a za nohy za sebou thli blovousho mue s pilhavou apkou na hlav. Jeden z

drancovnk pitiskl mui na hrdlo n a zeptal se: Tak kde m prachy, ide? dn penze nemm, odpovdl mu nakav. Tohle ti nikdo neuv, pomyslel si Philip. id z Lincolnu jsou proslul svm bohatstvm. A navc podle veho ije v kamennm dom. Vyel dal zbrojno a thl za vlasy njakou enu. Byla ve stednch letech a nejsp lo o idovu manelku. Prvn mu zaval: ekni nm, kde m prachy, nebo j vrazm me mezi nohy. Zvedl en sukni a odhalil jej edivjc kudrnat ohanb. Tasil dlouhou dku a namil j en do rozkroku. Philip se u chystal zashnout, ale star mu to bez prodlen vzdal. Neubliujte j, penze jsou vzadu za domem, zaal nalhav drmolit. Zakopal jsem je na zahrad vedle hranice deva puste ji, prosm. Vichni ti zbrojnoi se okamit rozebhli do domu. ena pomohla mui vstt. V tu chvli se zkou ulikou jako boue prohnala dal skupinka jezdc. Philip jim musel honem uskoit z cesty, a se svalil na zem. Ne se zvedl, idovt manel zmizeli. Do ulice vbhl njak mladk. Pdil, co mu sly staily, aby si zachrnil ivot, a v patch mu beli ti nebo tyi Velan. Zrovna kdy dobhl na Philipovu rove, pronsledovatel ho chytili. Ten, kter bel nejvc vepedu, sekl meem a zashl uprchlka do ltka. Philip neml pocit, e je to kdovjak hlubok rna, ale staila na to, aby mladk kloptl a svalil se na zem. Dal Velan si nad lecho mue stoupl a shl po sekee. Philip postoupil dopedu a se srdcem v krku zvolal: Zadr! Mu zvedl sekeru nad hlavu. Philip se k nmu rozebhl. Mu mchl sekerou, ale Philip do nj stail v posledn chvli strit. Ost sekery udeilo o kamenn chodnk snad jen stopu od mladkovy hlavy. tonk nabral rovnovhu a uasle se na Philipa zadval. Philip pohled optoval, snail se netst a v duchu si pl, aby si dokzal vybavit alespo dv slova velsky. Ne se staili pohnout, dorazili na msto dal dva pronsledovatel a jeden z nich do Philipa vrazil, a se pevor odkutlel o kus dl. O chvli pozdji si uvdomil, e mu prv tahle srka nejsp zachrnila ivot. Ne se vzpamatoval, vichni u na nj zapomnli. S neuvitelnou krutost ubjeli nebohho mladka lecho na zemi. Philip se honem zvedl, ale bylo u pozd. Palice a sekery zohavovaly u jen mrtv tlo. Philip zvedl oi k nebi a v zoufalstv zvolal: Kdy nejsem schopen nikoho zachrnit, pro jsi m sem poslal?

Msto odpovdi uslyel z nedalekho domu jeeni. Bylo to patrov staven z kamene a deva, zdaleka ne tak vstavn jako okoln domy. Dvee byly oteven. Philip vbhl dovnit. Uvidl dv mstnosti spojen klenutm prchodem a slmu pohzenou po zemi. V kout se krila jaksi ena, tiskla k sob dv mal dti a byla hrzou bez sebe. Uprosted vstupn haly stli ti zbrojnoi a doreli na menho, holohlavho chlapka. Na podlaze leela dal ena, byla mlad, asi tak osmnctilet. Mla roztren aty, jeden ze zbrojno na n kleel a snail se j rozthnout stehna. Holohlav mu se jim zjevn snail zabrnit v tom, aby mu znsilnili dceru. Kdy Philip veel, otec se zrovna vrhl po jednom z nsilnk. Vojk ho odstril. Otec zavrvoral a ustoupil zptky. Zbrojno se naphl a vrazil mu me do bicha. ena skren v kout zajeela, jako kdy ji na noe bere. Zadrte! zakiel Philip. Zbrojnoi se na nj podvali, jako kdyby ped sebou mli blzna. Jestli to udlte, pokraoval co nejautoritativnjm hlasem, skonte vichni v pekle! Mu, kter pedtm zabil dvina otce, zvedl me, aby jm skolil i Philipa. Pokej chvli, zarazil ho chlap na podlaze. Stle jet drel dvku za nohy. Co jsi za, mnichu? Jsem Philip z Gwyneddu, kingsbridgesk pevor, pedstavil se Philip, a ve jmnu bom ti pikazuji, abys tu dvku pustil, je-li ti tvoje nesmrteln due drah. Tak pevor myslel jsem si to, pikvl mu na podlaze. Ten bude nkomu stt za vkupn. Prvn mu schoval me do pochvy a poznamenal: Zalez tamhle do kouta k t ensk. Tam pat. Na sluhu boho v mnisk kutn nevzthne ruku! osopil se na nj Philip. Snail se mluvit vhrun, ale sm slyel, jak se mu v hlase ozv zoufalstv. Odve ho do hradu, Johne, nakzal mu, kter stle jet sedl na dvce. Podle veho to byl jejich velitel. Jdi se bodnout, vzepel se mu John. Chci ji nejdv oukat. Chytil Philipa za pai, a ne se pevor stail vzept, smkl jm do kouta. Philip dopadl na podlahu vedle matky. John si vepedu zvedl suknici a nalehl na dvku. Matka odvrtila hlavu a zaala vzlykat. Na tohle se nebudu dvat! zahmal Philip. Zvedl se, chytil nsilnka za vlasy a sthl ho z dvky. Chlap zaiel bolest.

Tet mu zvedl palici. Philip zahldl, e mu hroz der, ale bylo u pozd. Palice mu dopadla na hlavu. Uctil muivou bolest, pak se mu cel svt propadl do tmy, a ne narazil na zem, byl v bezvdom. Zajatce si vtzov odvdli na hrad a zamykali je do klec. Byly to pevn devn konstrukce pipomnajc malik domky, est stop dlouh, ti stopy irok a jen o mlo vy ne dospl mu. Msto podnch stn mly hust mov ze svislch ty, co alnkovi dovolovalo, aby vidl ze vech stran dovnit. Za normlnch okolnost se klece uvaly na to, aby bylo kam zavrat zlodje, vrahy a kace, a zpravidla byli nanejve dva lid v jedn kleci. Jene dnes tam vzbouenci nacpali i osm i deset zajatc najednou a pibvali stle dal. Pebvajc zajatce svzali k sob provazy a nahnali je do jednoho rohu hradnho ndvo. Odtud by se dalo docela snadno utct, ale nikdo se o to nepokusil, nejsp proto, e tady byli nakonec vc v bezpe ne venku ve mst. Philip sedl v kout jedn klece, snail se utiit bodavou bolest hlavy a pipadal si jako hlupk a ztroskotanec. Nakonec nikomu nedokzal pomoci, stejn jako zbabl biskup Alexander. Nezachrnil jedin lidsk ivot. Nedokzal dokonce odvrtit ani jedinou rnu. Kdyby se do toho nepletl, obyvatel Lincolnu by na tom nebyli o nic h. Na rozdl od opata Petera nedokzal zabrnit nsil. Prost nejsem takov osobnost jako otec Peter, kal si v duchu smutn. A co horho, ve snaze pomoci obyvatelm msta nejsp zahodil jedinenou pleitost zskat od panovnice, jakmile se stane krlovnou, pslun povolen. Te se stal zajatcem jejho vojska. Z toho budou vichni usuzovat, e patil k oddlm krle tpna. Kingsbridgesk pevorstv bude muset za Philipovo proputn zaplatit vkupn. Je docela pravdpodobn, e se cel zleitost donese a k Maud. Take budouc krlovna proti nmu bude od samho potku zaujat. Bylo mu zle, byl zklaman a pekypoval odporem. Bhem dne pichzeli dal a dal zajatci. Pliv ustal nkdy za soumraku, ale drancovn msta za hradbami hradu pokraovalo. A k Philipovi dolhal kik, jeeni a zvuky zkzy. Kolem plnoci hluk ustal. Vojci se nejsp opili kradenm vnem, nasytili se znsilovn a trpen, take u nemli slu dl nco niit. Nkolik se jich vpotcelo do hradu, chvstali se svmi spchy, hdali se mezi sebou a zvraceli do trvy. Nakonec upadli do otuplosti a usnuli. Philip ml v kleci pli mlo msta, ne aby se mohl nathnout, a tak se kril v kout a do zad ho tlaily devn tye. Pesto se mu podailo usnout. Vzbudil se za svitu. Tsl se zimou, ale bodav bolest v hlav dkybohu trochu polevila a pela v tup tetn. Pevor vstal, aby si prothl nohy, a tleskal dlanmi o stehna, aby se trochu zahl. Cel

hrad, vechny jeho budovy, byly pecpan lidmi. Oteven stje nabzely pohled na mue spc v jednotlivch stnch, zatmco kon zstali uvzan venku. Ze dve do pekrny a z pzem kuchyn koukaly pry nohou. Jen mal st vojk byla natolik stzliv, aby si dokzala vztyit stany. Vude kolem postvali kon. V jihovchodn sti hradnho ndvo stla pevn v, hrad v hrad, postaven na vysokm valu. Mohutn kamenn hradby pevnosti chrnily snad pl tuctu dalch staveb. Tam nali toit hrabata a ryti vtzn strany, tam te vyspvali bujar oslavy. Philip si zkusil rozmyslet, jak dsledky bude mt vsledek verej bitvy. Znamenalo to, e vlka skonila? Nejsp, tpn m sice manelku, krlovnu Matildu, a ta by mohla bojovat dl: je to hrabnka z Bologne a hned na zatku vlky se se svmi francouzskmi ryti zmocnila doverskho hradu a nyn ovld v manelv prospch vt st Kentu. Jene pro ni bude obtn zskat podporu ostatnch lechtic, kdy je te tpn v zajet. Mohla by jet njak as udret Kent, ale nen pravdpodobn, e by se j podailo zskat nco navc. Pokud jde o Maud, tak t se vechny jej problmy bitvou zdaleka nevyeily. Bude muset sv vojensk vtzstv potvrdit i politicky, zskat uznn crkve a nechat se korunovat ve Westminsteru. S podnm odhodlnm a trochou rozvahy se j to nejsp poda. A to je dobr zprva pro Kingsbridge. Tedy mohla by bt, kdyby se odtud Philipovi podailo njak dostat dv, ne ho vichni zanou povaovat za tpnova stoupence. Slunce sice nevysvitlo, ale kdy se podn rozednilo, vzduch se pece trochu oteplil. Philipovi spoluvzov se budili postupn a hekali a stnali pitom bolest: vtina z nich byla pinejmenm oden a po studen noci se ctili o poznn he, vdy stecha klece a stny z klack jim poskytovaly jen nepatrn psteek. st zajatc tvoili bohat obyvatel msta, st ryti zajat pmo v bitv. Kdy se jich vtina probudila, Philip se zeptal: Nevidl nkdo z vs, co se stalo s Richardem z Kingsbridge? U kvli Alien doufal, e Richard zstal naivu. Jaksi mu se zakrvcenm obvazem kolem hlavy odpovdl: Bojoval jako lev kdy se to s nmi zaalo nahbat, hnal do boje i mstsk lid. ije, nebo padl? Mu pomalu zavrtl hlavou. Na konci u jsem ho nikde nezahldl. A co William Hamleigh? To by byla nekonen leva, kdyby tak padl William.

Vtinu bitvy se pohyboval v blzkosti krle. Ale ke konci se dal na tk zahldl jsem ho, jak uhn na koni pes pole v ele docela poetn hordy. Ach. Nepatrn nadje pohasla. Takhle snadno se Philipovy starosti pece ani vyeit nemou. Hovor utichl a klec naplnilo mlen. Venku se pohybovalo pr vojk, snaili se njak zbavit kocoviny, probrali se koist, ovovali si, e jejich zajatci jsou stle jet na svm mst, a nosili si z kuchyn sndani. Philip by byl moc rd vdl, jestli zajatci dostanou najst. Urit ano, ujioval se v duchu, jinak by pece umeli a nikdo by za n nezaplatil vkupn. Jene kdo si vezme na starost to, e nakrm tak obrovsk mnostv lid? V tu chvli ho napadlo, jak dlouho je tady asi nechaj. Ti, kdo ho zajali, budou muset poslat zprvu do Kingsbridge a dat vkupn. d pole jednoho z bratr, aby vyjednal Philipovo proputn. Kdopak to asi bude? Nejlep by byl Milius, jene Remigius, kter ml jako podpevor klter na starosti v dob Philipovy neptomnosti, me docela dobe poslat jednoho ze svch vrnch ptel, nebo dokonce dorazit osobn. Remigius dl vechno velice pomalu: nen schopen rznho a rozhodnho inu, dokonce ani ve svm vlastnm zjmu. Bude to trvat msce. Philip propadl jet vt zasmuilosti. Ostatn zajatci mli vt tst. Brzy po rozednn se zaali do hradu trousit manelky, dti a pbuzn jednotlivch vz. Vstupovali zprvu vystraen a vhav, pak si dodali sebevdom a srdnat vyjednvali o vi vkupnho za sv milovan. Chvli se s vojky dohadovali, namtali, e nemaj penze a nabzeli levn perky nebo jin cennosti. Kdy pak konen dospli k njakmu zvru, pbuzn odeli a po chvli se vrtili s vkupnm, na nm se s pslunm vojkem shodli zpravidla platili v hotovosti. Objem koisti narstal a klece se postupn vyprazdovaly. Kolem poledne byla u polovina zajatc pry. To byli mstn lid, kal si v duchu Philip. Zbvajc vzov budou asi ze vzdlenjch mst Zejm to tak budou vichni ryti, kter se vtzm podailo zajmout ji bhem bitvy. Jeho dojem se potvrdil, kdy se objevil kasteln hradu, el od klece ke kleci a ptal se vech zbvajcch zajatc na jmna: vtinou lo o ryte z jihu. Philip si viml, e v jedn vi je jen jeden lovk a jet ke vemu je zaven do kldy, jako kdyby nkdo chtl mt dvojnsobnou jistotu, e mu zajatec neutee. Philip se na tohoto zvltnho vzn chvli upen dval a pak mu dolo, o koho jde. Podvejte se! obrtil se na zbyl ti mue v kleci. Ten mu, co je sm v kleci. Je to ten, co si myslm?

Ostatn se podvali naznaenm smrem. Kristepane, to je krl, vydechl jeden a ostatn pikvli. Philip zral na zablcenho mue se lutohndmi vlasy. Ruce a nohy ml nepohodln prostren otvory v kld. Vypadal pln stejn jako ostatn. Jet vera byl krlem Anglie. Jet vera odmtl dt Kingsbridge svolen ke zzen trit. A dnes nebude moci ani vstt, dokud ho nkdo jin nepust z kldy. Krl dostal, co si zaslouil, ale stejn ho Philip litoval. Krtce po poledni dostali zajatci najst. Byly to jen vlan zbytky od veee, kterou vera dostali bojovnci, ale vichni se na n divoce vrhli. Philip ustoupil a nechal ostatn, aby vtinu pdlu zhltli, protoe povaoval hlad za jednu ze zkladnch slabost, je je teba as od asu pekonvat, a domnval se, e vynucen pst umrtv tlo. Zatmco zajatci vykrabovali misku, v pevnosti hradu se zaalo nco dt a vzpt vyla skupinka lechtic. Kdy sestupovali po schodech pevnosti a kreli pes hradn ndvo, Philip si viml, e dva z mu jdou o kousek vc vepedu ped ostatnmi. Navc se k nim okol chovalo s npadnou ctou. To mus bt Ranulf z Chesteru a Robert z Gloucesteru, kal si Philip, jene nevdl, kter je kter. lechtici pistoupili ke tpnov kleci. Dobr den, bratrane Roberte, pozdravil tpn a kladl npadn draz na slovo bratrane. Vy mu odpovdl: Neml jsem v myslu nechat t celou noc sedt v kld. Vydal jsem rozkaz, e t maj pesthovat jinam, jene m nikdo neposlechl. Zd se vak, e jsi to peil. Jaksi mu v knskm hvu se odpojil od skupinky a pistoupil k Philipov kleci. Philip si ho zprvu nevmal, jeliko tpn se zrovna ptal, co s nm hodlaj udlat, a Philip chtl slyet odpov. Jene pak se knz zeptal: Kter z vs je kingsbridgesk pevor? ,J, odpovdl Philip. Duchovn se obrtil na jednoho ze zbrojno, kte sem Philipa pivlekli. Puste toho mue. Philip nechpal, co se dje. Nikdy v ivot toho knze nevidl. Mu si jeho jmno nepochybn nael v seznamu, kter pedtm sestavoval hradn kasteln. Pro ale? Jist, ulev se mu, kdy se z t klece dostane, ale pece jen z toho pod nedokzal mt tu pravou radost nevdl, co mu osud dl chyst. To je mj zajatec! namtl zbrojno. U nen, pouil ho duchovn. Tak ho pus. Pro bych ho ml poutt bez vkupnho, brnil se mu bojovn. Knz mu ale odpovdl stejn oste. Zaprv proto, e to nen ani pslunk krlovskho vojska, ani obyvatel tohoto msta, take kdy

jsi ho zajal, spchal jsi tm zloin. Zadruh proto, e je to mnich, take jsi se dopustil zloinu svatokrdee, jeliko jsi vzthl ruku na sluhu boho. A zatet proto, e tajemnk krlovny Maud pikzal, e ho mus pustit, take jestli to odmtne udlat, skon v t kleci sm, ne bys ekl vec. A te sebou koukej hodit. Tak jo, zabruel zbrojno. Philip z toho byl velmi zklaman. Utoval se tichou nadj, e se Maud nikdy nedov o tom, jak ho tu zaveli. Jestlie o nj skuten projevil zjem sm jej tajemnk, tak tahle nadje Philipovi zhasla. Kdy vychzel z klece, ml pocit, e mu vechno pad na hlavu. Poj se mnou, vyzval ho knz. Philip ho nsledoval. To m doopravdy propust na svobodu? vyzvdal cestou. Podle mne ano. Zdlo se, e knze otzka pekvapila. Copak nev, koho jdeme navtvit? Nemm ani tuen. Duchovn se usml. Dopeju mu, aby t pekvapil. Doli pes ndvo k pevnosti a vydali se vzhru po dlouhm schoditi, kter vedlo k brn na hbetu strmho valu. Philip si usilovn lmal hlavu, ale nemohl vymyslet jedin kloudn dvod, pro by ho zrovna Maudin tajemnk mohl chtt vidt. V tsnm zvsu za knzem proel branou. Kruhov pevnost byla lemovna patrovmi domy, kter stly nalepen na hradebn zdi. Uprosted byl mal dvr se studnou. Duchovn vedl Philipa do jednoho z dom. Uvnit byl dal knz. Stl u krbu, otoen zdy ke dvem. Ml stejnou postavu jako Philip, men a kehkou. Ml i stejn ern vlasy, ale neml je vyholen a nebyly proedivl. Ta zda Philip znal. Ani nemohl uvit, e by ml takov tst. Na oblieji se mu rozlil irok, blaen smv. Knz se obrtil. Ml stejn jasn modr oi jako Philip a tak se radostn usmval. Zvedl pae. Philipe, zvolal. Bu Bohu dk, vydechl Philip v asu. Francisi! Brati si padli do nrue a Philipovi se zalily oi slzami. III Krlovsk hodovn s ve winchesterskm hradu vypadala pln jinak. Psi byli pry, stejn jako prost devn trn krle tpna, lavice a zvec ke na stnch. Msto toho tam visely vyvan zvsy, leely bohat zdoben koberce, stly msy s cukrovm a malovan idle. V mstnosti vonly kvtiny.

Philip se na krlovskm dvoe nikdy nectil dobe, ale ensk krlovsk dvr, to bylo nco, co ho dokzalo dostat do stavu nezvladatelnho vydenho tesu. Panovnice Maud byla jeho jedin nadje. Jen ona mohla zadit, aby dostal zptky lom a mohl znovu otevt trh. Jene on si vbec nebyl jist, e tahle nadut, clevdom ena uin to sprvn rozhodnut. Vldkyn sedla na sloit vyezvanm zlacenm trnu a na sebe si vzala molkov modr aty. Byla vysok a huben, mla tmav pyn oi a leskl rovn ern vlasy. Pes aty si oblkla pl, hedvbn pl sahajc ke kolenm, se zenm pasem a nlevkovit se roziujc sukn. Byla to mda, kterou a do jejho pjezdu v Anglii nikdo neznal, ale te ji vichni napodobovali. Za svho prvnho manela byla Maud vdan jedenct let a s druhm ila trnct rok, ale stle jet vypadala, e j nen ani tyicet. Lid bsnili o jej krse. Philipovi pipadala sp hranat a neptelsk. Jene on nebyl velk znalec ensk pitalivosti, naopak byl vi n vcemn imunn. Philip, Francis, William Hamleigh a biskup Waleran se en uklonili, pak zstali stt a vykvali. Chvli si jich nevmala a dl se bavila s jakousi dvorn dmou. Nejsp lo o docela bezvznamnou konverzaci, jeliko ob se pi hovoru roztomile usmvaly. Pesto ho Maud ani neperuila, aby sv nvtvnky pivtala. Francis patil mezi Maudiny nejbli spolupracovnky a vdal ji tm denn, ale pesto se nijak zvl nesptelili. Jej bratr Robert, Francisv bval pn, j Francise postoupil, kdy dorazila do Anglie, jeliko potebovala njakho prvotdnho tajemnka. To ovem nebyl jedin dvod. Francis souasn zajioval spojen mezi bratrem a sestrou a tak na zbrklou Maud tak trochu dohlel. V proradnm svt krlovskho dvora nebylo nim nezvyklm, e se sourozenci navzjem zradili, a Francis ml ve skutenosti zadit, aby bylo pro Maud obtn podniknout nco bratrovi za zdy. Maud to vdla a pistoupila na to, ale k Francisovi si pesto jen tko hledala cestu. Od bitvy o Lincoln ubhly ji dva msce a celou dobu se vechno vyvjelo pro Maud nadmru dobe. Biskup Jindich ji pivtal ve Winchesteru (m zradil svho bratra, krle tpna) a svolal velkou radu biskup a opat, kte Maud zvolili krlovnou. Zvolen krlovna te vyjednvala s pedstaviteli Londna, aby nachystali jej korunovaci ve Westminsteru. Skotsk krl David, shodou okolnost jej strc, u byl na cest, aby u Maud vykonal oficiln krlovskou nvtvu, jak se mezi rovnocennmi panovnky slu. Biskupa Jindicha vrazn podporoval biskup Waleran z Kingsbridge. Podle Francise Waleran pesvdil Williama Hamleigha,

aby peel na druhou stranu a psahal vrnost Maud. Te si William piel pro svou odmnu. Vichni tyi mui stli a ekali: William se svm spseencem biskupem Waleranem a pevor Philip se svm stoupencem Francisem. Philip ml poprv monost vidt Maud na vlastn oi. Jej zjev ho nijak zvl neuklidnil: kal si, e pes vechnu krlovskou vzneenost psob vldkyn ponkud jankovitm dojmem. Maud dokonila nezvazn plkn se svou spolenic a obrtila se k ekajcm mum s triumflnm pohledem, jako by jim chtla ct: jen si vimnte, jak jste nedleit, dokonce i moje dvorn dma m ped vmi pednost. Upen se na nkolik dlouhch chvil zadvala na Philipa, a z toho zaal mt trapn pocit, a pak ekla: Tak co, Francisi, pivedl jsi mi ukzat to sv dvoje? Mj bratr Philip, lady, potvrdil Francis, pevor Kingsbridge. Philip se uklonil a poznamenal: I kdy jsem u trochu moc star a ediv, ne abych se mohl povaovat za dvoje, lady. Byla to takov ta jednoduch, trochu sebepodceujc poznmka, jakou obvykle lid u dvora povauj za zbavnou, ale Maud se na Philipa podvala mraziv netenm pohledem a dl si ho u nevmala. Rozhodl se, e u se nebude snait bt okouzlujc. Maud se obrtila na Williama. A tohle je sir William Hamleigh, kter staten bojoval proti mmu vojsku v bitv u Lincolnu, ale mezitm nahldl, e se vlastn chybou ocitl na patn stran. William se uklonil a moude ani neotevel sta. Krlovna se znovu vrtila k Philipovi. Take ty m d, abych ti dala svolen provozovat u vs trh. Ano, moje pan. Veker pjem z trit bude pouit na stavbu nov katedrly, lady, vloil se do hovoru Francis. Kter den v tdnu by se ten tvj trh ml konat? zajmala se Maud. V nedli. Krlovna zvedla vykuban obo. Vy, svat muov, jste pece zsadn proti tomu, aby se trhy konaly v nedli, podivila se. Nebude to lidi odvdt od nvtvy kostela? V naem ppad ne, odpovdl Philip. Lid k nm pichzej, aby pracovali na stavb katedrly a aby se zastnili bohosluby. A pi t pleitosti tak nco nakoup a prodaj. Take u vs se u trhy konaj? zeptala se oste. Philip si uvdomil, e se dal nachytat. Nejradji by si napohlavkoval. Zachrnil ho Francis. Ne, lady, v souasn dob se tam dn trhy nekonaj, vysvtloval. Zaalo tam zcela neoficiln vznikat trit, ale pevor Philip je poruil zruit, dokud nedostane patin svolen.

Byla to sice pravda, ale ne pln. Maud se s tm ale podle veho spokojila. Philip se tie pomodlil za spsu Francisovy due. Je v okol njak jin trh? zeptala se krlovna. Ano, v Shiringu, ozval se William. A kingsbridgesk trit mu dost podstatn ubr zisky. Shiring je ale dvacet mil od Kingsbridge! namtl Philip. Moje pan, ozval se Francis, podle zkona mus bt trhy od sebe vzdleny alespo trnct mil. Podle tohoto mtka si Kingsbridge a Shiring nijak nekonkuruj. Krlovna pikvla. Zjevn byla ochotna pijmout Francisovo een zaloen na dslednm dodrovn zkona. Zatm se to pro ns vyvj docela pzniv, pomyslel si Philip. Maud se na nj opt zkoumav zadvala. Tak jsi ns dal o prvo tit kmen v shiringskm kamenolomu. Mli jsme takov prvo u mnoho let, jene William nedvno nae kamenky vyhnal a pt jich zabil Kdo vm dal prvo tit tam kmen? peruila ho. Krl tpn Uchvatitel! Moje pan, vloil se znovu do jednn Francis, pevor Philip pirozen souhlas s tm, e veker rozhodnut podvodnka tpna jsou neplatn, pokud je ty nepotvrd. Philip s nim takovm nesouhlasil, ale pipadalo mu moudej nekat to zrovna v tuhle chvli nahlas. Zavel jsem ten lom jako odplatu za protiprvn zzen trit! vybuchl William. To je neuviteln, pomyslel si Philip, jak se me naprosto oividn nespravedlnost zmnit ve vyven argument, kdy se pouije u soudu. Cel ta tahanice vznikla jen proto, e pvodn tpnovo rozhodnut bylo skrznaskrz hloup, poznamenala Maud. V tu chvli promluvil poprv i biskup Waleran. V tomto bod s tebou z celho srdce souhlasm, m pan, prohlsil lisn. Kdy dte jednomu lovku lom a druhmu prvo v nm tit, jen si tm kte o pote, vysvtlovala krlovna. Lom mus patit jednomu, nebo druhmu. To je pravda, pomyslel si Philip. A pokud se bude krlovna dit duchem pvodnho tpnova rozhodnut, ml by lom pipadnout Kingsbridge. Proto tmto prohlauji, pokraovala Maud, e lom pipadne mmu urozenmu spojenci, siru Williamovi.

Philipovi se zatmlo ped oima. Kdy nebudou mt voln pstup do lomu, nebudou prce na stavb katedrly postupovat zdaleka tak dobe jako doposud. Urit se zpomal v dob, kdy bude Philip shnt penze na nkup dalho kamene. To vechno jen kvli rozmaru thle nladov ensk. Pevorovi vzteky huela krev v uch. Dkuji ti, pan, ekl William. Kingsbridge ovem bude mt stejn prva podat trhy jako Shiring, dodala krlovna. Philipovi se opt zvedla nlada. Trit mu veker kmen nezaplat, ale je to velk pomoc. Znamen to, e bude muset shnt penze, kde se d, jako na zatku, ale d se to zvldnout. Maud dala obma stranm st toho, co po n poadovaly. Mon nakonec nem v hlav jenom slmu. Stejn prva podat trh jako Shiring, moje pan? ujioval se Francis. Jak jsem ekla. Philip pesn nechpal, pro to Francis po krlovn jet jednou opakoval. Kdy nkdo dostval njak povolen, bylo docela bn, e se pitom odkazovalo na podmnky, kter m jin msto: tm se zaruovala rovnost a uetila se nmaha se psanm. Philip si bude muset ovit, co vlastn listina udlujc Shiringu prvo trhu obsahuje. Mohla by v n bt njak omezen, nebo naopak njak vhody. Take kad z vs dostal nco, prohlsila Maud. William m lom a pevor Philip zskal trh. Na opltku mi kad z vs zaplat sto liber. To je vechno. Panovnice se od nich odvrtila. Philip byl zdrcen. Sto liber! Pevorstv v tuhle chvli nem ani sto penc. Kde seene takovou spoustu penz? Ne jim trit vydl sto liber, ubhne bhv kolik let. Tohle byla niiv rna, kter navdy zhatila veker plny na jakoukoliv stavbu. Pevor upral pohled na krlovnu, ale ta u se opt cele zabrala do hovoru se svou dvorn dmou. Francis bratra pobdl k odchodu. Philip otevel sta, aby jet nco ekl. Francis si pitiskl prst na rty. Ale, zkusil to pece jen Philip. Francis nalhav zavrtl hlavou. Philipovi bylo jasn, e Francis m pravdu. Poraenecky svsil ramena. Bezmocn se otoil a vzdlil se z dosahu krlovsk vzneenosti. Kdy ho Philip provedl po kingsbridgeskm pevorstv, udlalo to na Francise velik dojem. Byl jsem tady ped deseti lety a cel to vypadalo straliv zale, opakoval bez ustn. Tys to tu probudil k ivotu.

Velk dojem na nj udlala psrna, kterou Tom dokonil, zatmco Philip pobval v Lincolnu. Byla to nzk budova hned vedle kapitolky. Mla obrovsk okna, ohnit s komnem, adu pult na psan a velikou dubovou sk na knihy. U tam pracovali tyi eholnci. Stli u vysokch pult a brky psali na pergamenov listy. Ti z nich poizovali opisy: jeden opisoval Davidv alm, druh Evangelium svatho Matye a tet ehole svatho Benedikta. tvrt mnich, bratr Timothy, sepisoval djiny Anglie. Jene zaal pro jistotu rovnou stvoenm svta a Philip ml obavy, e stak svoje dlo nikdy nedokon. Psrna byla mal, jeliko Philip nechtl pltvat kamenem, kter poteboval na stavbu chrmu. Bylo tu ale teplo a sucho a mstnost byla dobe osvtlen. Nic vc nepotebovali. Pevorstv m ostudn mlo knih, vysvtloval Philip bratrovi, a protoe jsou nestoudn drah, tohle je jedin zpsob, jak nai sbrku rozit. V suternu zdil Tom dlnu, v n zrovna njak star mnich uil dva mladky, jak sprvn nathnout ov ki na rm, aby vznikl pergamen, jak vyrbt inkoust a jak vzat pergamenov listy do knih. Take budete moci knihy i prodvat, poznamenal Francis. No jist psrna se nm sama mnohonsobn zaplat, pikvl jeho bratr. Vyli z budovy a vydali se nap rajskou zahradou. Byl prv as studia. Vtina mnich si etla. Nkte rozjmali. Francis si v duchu pochybovan ekl, e je to innost npadn pipomnajc podimovn. V severozpadnm rohu zahrady odkvalo asi dvacet kolk latinsk slovesa. Philip se zastavil a obrtil se na bratra: Vid toho malho kluka na kraji lavice? Toho, co pe na tabulku a vyplazuje pitom piku jazyka? ujioval se Francis. To je to dt, kter jsme nali v lese. Ten ale vyrostl! Je mu pt a pl roku a je na svj vk hodn vyspl. Francis uasle zavrtl hlavou. as tak rychle utk. Jak je z nj dt? Brati ho podn rozmazlili, ale zvldne to. My dva jsme to taky zvldli. Kdo jsou ti ostatn ci? Novicov, kte se chystaj vstoupit do du, nebo synkov mstnch obchodnk a lechtic, kte je sem poslali, aby se nauili pst a potat. Vyli z rajsk zahrady a vydali se kolem stavenit. Vchodn st nov katedrly byla u postaven vc ne do poloviny. Dvojit ada mohutnch sloup sahala do vky dobrch tyiceti stop a vechny

oblouky mezi nimi u byly hotov. Nad arkdou u se zanal rsovat ochoz, odkud bude tak mon sledovat bohosluby. Po obou stranch sloupoad u stly i ni zdi bonch lod i s pili, je budou tvoit vnj oprn systm cel stavby. Jak prochzeli kolem, Philip zaznamenal, e zednci u stav ploblouky, kter propoj horn okraje pil se stropem ochozu a umon, aby na sebe oprn systm vzal vhu stechy. Francis na to hledl jako oarovan. Co tys vechno dokzal, Philipe, opakoval nevcn. Psrna, kola, nov chrm, dokonce i ty nov domy ve mst to vechno vzniklo tvou zsluhou. Philipa to dojalo. Tohle mu jet nikdy nikdo neekl. Kdyby se te nkdo zeptal, jak to vlastn je, odpovdl by, e to Bh ehnal jeho sil. V hloubi due ale vdl, e Francis m pravdu: tohle vzkvtajc msto pln ivota je jeho vtvor. Philipa takov uznn zahlo u srdce, zvl proto, e pilo od nkoho tak zkuenho a svtaznalho, jako je jeho mlad bratr. Tom Stavitel je zahldl a vyel jim vstc. Udlali jste asn pokrok, pochvlil ho Philip msto pozdravu. To jo, pikvl Tom, ale podvej se na tohle. Ukzal do severovchodnho rohu ndvo, kde byl naskldan kmen dovezen z lomu. Zpravidla tam v dlouhch adch leely stovky kvdr, jene te se tam uprosted krilo sotva ptadvacet kamen. Ten asn pokrok bohuel znamen, e se nm podailo spotebovat vechny zsoby kamene, dodal Tom. Z Philipa rzem vyprchalo veker naden. Kvli Maudin necitlivmu rozhodnut je te vechno, eho tady doshl, v ohroen. Vydal se s bratrem a s Tomem podl severn strany stavenit. Tam sedli na lavicch zkuen kamenci a palicemi a majzlky dvali kamenm poadovan tvar. Philip se za jednm z kamenk zastavil a prohlel si vsledky jeho prce. Byla to hlavice, obrovsk, roziujc se kus kamene, kter se kladl nahoru na pil. Kamenk kvdr opracovval malou palikou a jemnm majzlkem a vysekval do nj ozdoby ve tvaru list. Listy z hlavice vystupovaly hodn do prostoru, take bylo teba pracovat velmi opatrn. Philip si ke svmu pekvapen viml, e emeslnkem, jeho prci sleduje, je Tomv nevlastn syn, mlad Jack. J myslel, e Jack je pod jet uednk, poznamenal s divem. To je pravda, pikvl Tom, a kdy se dostali z doslechu, dodal: Mu na tom klukovi oi nechat. Mme tady chlapy, kte zaali dlat kamenky dv, ne se narodil, a ani jeden z nich se mu nevyrovn. Pak s trochu podrdnm pousmnm dodal: A pitom to ani nen mj vlastn syn!

Tomv opravdov syn, Alfred, dlal mistra a ml vlastn partu uednk a pidava, ale Philip moc dobe vdl, e Alfredova skupina nedoke odvst tak jemnou prci. Napadlo ho, jak se na to asi Tom v hloubi due dv. Tom ale mezitm zaal pemlet, jak bude mon zaplatit krlovn za to, e v Kingsbridge povolila zdit trh. Trit nm urit pinese spoustu penz, prohlsil neekan. To ano, ale nebude to stait. Ze zatku by nm to mlo vynst tak padest liber ron. Tom zasmuile pikvl. To bude stait sotva na zaplacen kamene. Kdybychom nemuseli Maud splatit sto liber, mli bychom s tm vyjt. A co vlna? Vlnu, kter V tu chvli zaplovala stodoly Philipova pevorstv, se zejm poda prodat za pr tdn na trhu s vlnou v Shiringu. To by mlo vynst njakch sto liber. Tu chci pout na splacen dluhu Maud, odpovdl Philip. Jene pak mi nezbude nic na to, abych ml z eho vyplatit nsledujcch dvanct msc mzdy emeslnkm. Nememe si nkde vypjit? To jsem u udlal. id u mi nic nepj. Kdy jsem byl ve Winchesteru, tak jsem se na to vyptval. Kdy zskaj pocit, e jim nem dluh z eho splatit, u ti prost nic nepj. A co Aliena? Philip se zarazil. Ani na okamik ho nenapadlo, e by si penze mohl pjit od Alieny. Vdy ta m ve skladech vc vlny ne cel pevorstv. A trh v Shiringu skon, mohla by mt v kapsi dobrch dv st liber. Jene Aliena potebuje penze na ivobyt, namtl. A kesan nemou vybrat roky. Kdy mi nco pj, nebude mt s m obchodovat. I kdy Zatmco uvaoval nahlas, zaal mu v hlav klit nov npad. Vzpomnl si, e Aliena od nj chtla koupit vekerou vlnu, kterou pevorstv nasbralo za cel rok. Teba by se mohli njak dohodnout. Ale potm, e i tak bude rozumn s n promluvit, prohlsil. Je te doma? Myslm, e ano rno jsem ji tady zahldl. Poj, Francisi ek t setkn s vjimenou mladou enou. Opustili Toma a spchali ven z pevorstv do msta. Aliena vlastnila dva domy, kter stly tsn vedle sebe u zpadn hradby pevorstv. V jednom dom bydlela a druh uvala jako sklad. Byla velice bohat. Urit by byla schopn pijt na zpsob, jak pomoci splatit pemrtn poplatek za prvo provozovat trhy, kter pevorstv vymila Maud. Philipovi se pomalu zaala v hlav rodit neurit pedstava, co by se dalo podniknout.

Alienu zastihli ve skladu. Dohlela na sloen vozu plnho balk s vlnou a taenho volskm potahem. Na sob mla broktov pl, podobn, jako nosila panovnice Maud. Vlasy mla vyesan pod bl lnn epec. Chovala se rozhodn a panovan, ostatn jako vdy, a dva pacholkov, kte vz vykldali, poslouchali jej pkazy bez jakhokoliv vyptvn. Vichni si Alieny vili, pestoe co bylo vlastn dost divn nemla dn blzk ptele. Radostn Philipa uvtala. Kdy jsem se doslechla o t bitv u Lincolnu, bla jsem se, jestli jsi tam nepiel k hon! prohlsila. V och mla opravdovou starost a Philipa dojalo, e se najdou lid, kte o nj maj doopravdy strach. Pedstavil mladou obchodnici Francisovi. Podailo se ti zjednat ve Winchesteru spravedlnost? zeptala se Aliena. Ne tak docela, odpovdl Philip. Vldkyn Maud nm povolila trit, ale odmtla nm dt kamenolom. Jedno v podstat vyrovn druh, take to by lo. Jene mi za povolen trhu vymila poplatek sto liber. Alienou zprva otsla. To je hrozn! zvolala. Vysvtlil jsi j, e vnosy z trhu jdou na stavbu katedrly? No ovem. Kde te ale seene sto liber? Myslel jsem si, e bys mi mohla pomoct. J? To Alienu zarazilo. A za pr tdn prod vlnu Vlmm, bude mt pi sob dobe dv st liber, ne-li vc. Alien se ve tvi usadil ustaran vraz. Moc rda bych ti je poskytla, opravdu, ale budu je potebovat, abych mohla pt rok nakoupit vc vlny. Vzpomn si, jak jsi chtla koupit mou vlnu? Jist, ale na to u je te pozd. Chtla jsem ji odkoupit hned na zatku sezny. A navc ji brzy bude moci prodat sm. Ml jsem na mysli nco jinho, zavrtl hlavou pevor. Nemohl bych ti prodat vlnu z ptho roku? Zamraila se. Vdy ji jet nem, namtla. A nemohl bych ji prodat dv, ne ji budu mt? To nevm, jak bys to chtl udlat. Jednodue. Ty mi d penze te a j ti dm vlnu napesrok. Aliena zjevn nevdla, jak se s takovm nvrhem vyrovnat: bylo to na hony vzdlen tomu, jak obchody bn probhaly. I pro Philipa to byla novinka: vdy to prv vymyslel. Pak Aliena pomalu a zamylen promluvila: Musela bych ti navrhnout o nco mlo ni cenu, ne kolik bys za vlnu dostal, kdyby

sis pokal, a ji bude mt. A navc se me dnen cena vlny do ptho lta zvednout od t doby, co to dlm, zvedla se o trochu kad rok. Take j nco mlo ztratm a ty nco mlo zsk, pokril rameny Philip. Jene j budu moci pokraovat dal rok ve stavb. A co si pone napesrok? Nevm. Mon prodm vlnu z dalho roku. Aliena pikvla. To dv smysl. Philip ji vzal za ruce a zadval se j do o. Kdy na to pistoup, Alieno, ekl zancen, zachrn tm katedrlu. Aliena vypadala velice vn. Tys m taky jednou zachrnil, ne? To ano. Tak te pro tebe prost udlm tot. Bh ti ehnej! V nvalu vdnosti ji objal. Pak si uvdomil, e je to ena, a honem se od n odthl. Ani nevm, jak bych ti podkoval, vyhrkl. U jsem vn nevdl, co si ponu. Aliena se zasmla. Nejsem si tak pln jist, e si zasloum tolik vdnosti. Nejsp na t dohod dost vydlm. To doufm. Vte co, pojte si dt oba troku vna, a ten obchod stvrdme, vybdla bratry. Jen zaplatm vozkovi. Vz u byl przdn a vlna byla hledn narovnan na zemi. Philip a Francis vyli ven a Aliena se vyrovnala s vozkou. Slunce u zapadalo za obzor a dlnci se vraceli ze stavby dom. Philipa stle neopoutla dobr nlada. Pes vechny nstrahy osudu se mu podailo zadit, aby mohli stavt dl. Za Alienu bych ml dkovat Bohu! prohlsil. Neekl jsi mi, e je tak krsn, poznamenal Francis. Krsn? To asi je. Francis se rozesml. Philipe, ty jsi snad slep! To je jedna z nejkrsnjch en, jak jsem kdy potkal. Ta by lovka dokzala pinutit, aby odloil knsk kolrek. Philip se na bratra psn zadval. Takhle bys neml mluvit, napomenul ho. Promi. Aliena vyla ze skladu a zamkla ho. Pak veli do jejho domu. Bylo to rozlehl staven s jednou velkou mstnost a s oddlenou lonic. V rohu stl sud s pivem, od stropu visela cel unka a na stole byl prosten bl lnn ubrus. Sluebn ve stednch letech nalila hostm z lhve do stbrnch pohr. Aliena si docela ije, napadlo Philipa. A jestli je tak krsn, pro vlastn nem manela? O zjemce tu rozhodn nebyla nouze: snad kad pijateln mu v hrabstv se j

pokusil dvoit, ale vechny odmtla. Philip byl obchodnici s vlnou tak vdn, e j ze srdce pl, aby byla astn. Jene ena stle pemtala o praktickch zleitostech. Penze budu mt pohromad a po shiringskm trhu s vlnou, prohlsila, kdy si pipili na dohodu. Philip se obrtil na Francise. Pok Maud tak dlouho? Jak dlouho? Trh bude od tvrtka za ti tdny. Francis pikvl. eknu j to. Pok. Aliena si sundala epec, potsla hlavou a vlnit tmav vlasy j spadly na ramena. Unaven si povzdechla. Dny jsou tak straliv krtk, poznamenala. V ivot nemu vechno stihnout. Chci koupit vc vlny, jene jsem nejdv musela sehnat dost vozk, aby to vechno odvozili do Shiringu. A pt rok j bude mt jet vc, poznamenal Philip. Byla bych nejradi, kdyby mohli Vlmov jezdit rovnou sem a kupovat vlnu pmo tady. Bylo by to pro ns daleko snaz, ne pevet vdycky cel nklad a do Shiringu. To pece mete, vloil se do hovoru Francis. Oba se na nj zadvali. Jak? zeptal se Philip. Zaite si tu vlastn trh s vlnou. Philip zaal chpat, jak monosti se mu otevraj. To meme? Maud pece potvrdila, e mte stejn prva jako Shiring. Sm jsem tu listinu sepisoval. Jestlie m Shiring trh s vlnou, mete ho mt taky. No to by bylo vynikajc! zvolala Aliena. Nemuseli bychom se s tmi oky tahat do Shiringu. Mohli bychom uzavt obchody pmo tady a pak vlnu odvzt rovnou cestou do Flander. Tohle je to nejmen, uvaoval Philip naden. Trh s vlnou vydl za jeden tden stejn jako obyejn nedln trh za cel rok. Letos to pochopiteln jet nezvldneme nikdo o tom nev. Ale na letonm trhu v Shiringu tu novinu zaneme it mezi lidmi. Vem oznmme, e napesrok hodlme otevt vlastn trh, a zadme, aby se nkup vas dovdli pesn datum Pro Shiring to bude podn rna, ozvala se Aliena. Ty a j jsme dva nejvt obchodnci s vlnou v hrabstv, take kdy tam oba budeme chybt, bude shiringsk trh tak polovin. William Hamleigh pijde o spoustu penz, poznamenal Francis. Bude dit jako len bk. Philip se nedokzal ovldnout a otsl se odporem. Bylo to pesn, William se podobal lenmu bkovi.

A m bt? pokrila rameny Aliena. Kdy nm Maud dala svolen, meme se do toho pustit. William proti tomu pece neme vbec nic podniknout, ne? To doufm, ekl Philip vn. To doufm.

KAPITOLA 10 Na den svatho Augustina konili s prac v poledne. Vtina dlnk pivtala hlas polednho zvonu s levnm vdechem. Zpravidla pracovali est dn v tdnu od vchodu slunce do zpadu, a tak zoufale potebovali oddech, kter jim poskytoval den Pn. Jedin Jack byl tak zabran do sv prce, e poledn zvonn ani nezaznamenal. Fascinovalo ho, e me z tvrdho kamene vysekvat mkk, kulat tvary. Kmen m svou vlastn vli, a kdy z nj chce lovk nco dostat, vzpr se mu, bojuje s nm, majzlk sklouzne nebo zajede pli hluboko, a naat tvar zkaz. Jakmile ale lovk pochop dui kamene, kter ped sebou m, doke ho zmnit. m byl takov kol t, tm vc Jacka pitahoval. Dokonce zanal mt pocit, e ozdobn ornamenty, kter po nm Tom chce, jsou pli snadn. Zkruty, kosotverce, pice, spirly a obyejn kroucen lity ho nudily. Dokonce i listy byly vlastn naprosto neiv a neustle se opakovaly. Chtl tesat listov, je by vypadalo naprosto pirozen, bylo ohebn a nepravideln a pipomnalo opravdov listy z dubu, jasanu i bzy, jene Tom mu to nedovolil. Ze veho nejvc ale Jack touil ztvrnit biblick vjevy, Adama a Evu, Davida a Golie a soudn den se vemi perami a bly a nahatmi lidmi, jene se neodvaoval nco podobnho navrhnout. Konen piel Tom a zarazil ho. Je svtek, kamarde, upozornil mladka. Navc jsi pod jet mj uednk a j po tob chci, abys mi pomohl uklidit. Do obda mus bt vechny nstroje uklizen. Jack uklidil palici a majzlky a peliv uloil kmen, kter zrovna v Tomov dln opracovval. Pak se s Tomem vydal na obhldku stavenit. Ostatn uednci zametali a odstraovali kamenn lomky, psek, hrudky zaschl malty a devn tsky, kter se vlely vude kolem. Tom zvedl krutko a vodovhu, zatmco Jack si posbral mtka a olovnice. Spolen pak nstroje odnesli do klny. Tam ml Tom uloen i svoje speciln kolky. Byly to dlouh elezn tye, v prezu tvercov a dokonale rovn. Vechny byly navlas stejn dlouh. Stavitel je ml uloen ve zvltn devn bedn, kterou peliv zamykal. Byly to vymovac pruty. Pak se vydali dl po staveniti, sbrali plata na mchn malty a lopaty a Jack pitom pemtal o micch kolcch. Jak dlouh je takov prut? zeptal se. Nkte zednci ho zaslechli a rozesmli se. asto jim jeho otzky pipadaly smn. Edward, een Krtk, zakrsl star zednk s plet pipomnajc kru starho stromu a se zkroucenm nosem, prohlsil: Prut je prost prut. Vichni se znovu dali do smchu.

Moc rdi si utahovali z uednk, zvl kdy jim tm mohli dt najevo, o kolik vc toho vd. Jack k smrti nesnel, kdy se mu nkdo posmval pro jeho neznalost, ale pemohl se, protoe zvdavost byla vt. J tomu nerozumm, obrtil se trpliv na starho zednka. Palec je palec, stopa je stopa a prut je prut, vysvtloval Krtk Edward. Take prut je jednotka mry, pochopil Jack. Kolik stop m jeden prut? zeptal se nahlas. To je jin! Zle toti na tom kde. V Lincolnu je to osmnct, ve vchodn Anglii estnct. Tom se vloil do hovoru, aby mohl dt chlapci rozumnou odpov: Na thle stavb m jeden prut patnct stop. Jaksi ena zednice ve stednch letech prohlsila: V Pai vbec pruty neuvaj maj jen yardy. Tom se dl vnoval Jackovi. Cel pln katedrly je zaloen na prutech, vysvtloval. Pines mi jeden a j ti to pedvedu. Je as, aby ses takovhle vci zaal uit. Podal Jackovi kl. Jack doel do klny a vyndal z bedny jeden prut. Byl docela tk. Tom moc rd nco vysvtloval a Jack ho s obrovskou oblibou poslouchal. Vechno, co se na staveniti dlo, pedstavovalo neobyejn sloit pedivo, je mu pipomnalo zdobnou vivku na broktovm plti, a m vce tomu rozuml, tm vc ho to pitahovalo. Tom se postavil do uliky tvoen otevenm koncem napl postavenho chru, do mst, kde bude jednou hlavn lo tvoit s pnmi lodmi k. Vzal prut a poloil ho na zem tak, aby se dotkal jedn stny a leel pes uliku. Vzdlenost od vnj stny doprosted prostoru mezi oblouky m jeden prut, zaal vysvtlovat. Pak vzal eleznou ty a jednou ji peklopil na dlku. A odtamtud do stedu hlavn lodi je to taky jeden prut. Znovu ty peklopil na dlku, take najednou doshla a do stedu protjho oblouku. Take lo je dva pruty irok. Peklopil ty jet dvakrt a ukzal Jackovi, e se dotkla stny na opan stran bon lodi. Cel chrm je tyi pruty irok, prohlsil. Ano, pikvl Jack. Take kad pole postrann uliky je dlouh jeden prut. Tom se na mladka podval trochu podrdn. Kdo ti to ekl? zeptal se. Nikdo. Pole postrannch lod jsou tvercov, take kdy jsou jeden prut irok, mus bt tak jeden prut dlouh. A jednotliv pole hlavn lodi jsou stejn dlouh jako pole vedlejch lod, to je vidt na prvn pohled.

Na prvn pohled, pikvl Tom. Z tebe by ml bt filozof. V hlase se msila pcha s uraenost. Tilo ho, e Jack tak rychle chpe, ale drdilo ho, e taje stavitelstv doke tak snadno rozlousknout obyejn kluk. Jack byl pli zaujat dslednou logikou cel vci, e si Tomovch pocit vbec nevmal. Take chr je v tom ppad tyi pruty dlouh, pokraoval ve vpotech. A a dokonme cel chrm, bude mt na dlku dvanct prut. Pak ho zaujalo nco jinho. A jak bude vysok? est prut. Ti pruty je vysok arkda, jeden prut ochoz a dva pruty horn st hlavn lodi, tedy lucerna. Jak m ale smysl mit vechno takhle pesn na pruty? Pro to prost nesplc dohromady od oka jako obyejn dm? Zaprv je to takhle levnj. Napklad vechny oblouky v arkd jsou stejn velk, take meme alovn, podle kterho oblouky stavme, pout vckrt. m m rzn tvarovanch a osekvanch kamen potebujeme, tm m musm vyrbt ablon. A tak dle. Zadruh nm to ve vech ohledech usnaduje prci, a to v kad etap stavby. Vechno je zaloen na tverci z prut od pvodnho nrtu po malovn stn. Dky tomu je napklad snaz odhadnout, kolik vpna na blen budeme potebovat. A kdy se ti poda nco zjednoduit, m vt nadji, e nasek m chyb. Na kad stavb jsou nejdra prv chyby. A zatet, kdy vechno pot v prutech, kostel prost vypad dobe. Tajemstvm krsy je pravidelnost. Jack okouzlen pikyvoval. Snaha o to, aby lovk udrel vldu nad tak nronou a zludnou innost, jako je stavba katedrly, ho nekonen fascinovala. Potn ve tvercch z prut, tedy ve tverench prutech, povaoval za asn objev. Pipadala mu tak svdn pedstava, e pravidelnost a opakovn zjednoduuj prce na stavb a souasn vedou k tomu, e vsledn stavba je ladn. Jen si nebyl jist, e prv pravidelnost je tajemstvm krsy. Ml smysl pro nespoutan, koat a rozpnav vci: vysok hory, stalet duby a Alieniny vlasy. Veei spolykal hltav a rychle, pak se vydal pry z vesnice a zamil na sever. Byl tepl den, pznan pro zanajc lto, a mladk el bos. Od t doby, co se s matkou vrtili do Kingsbridge, usadili se tam nadobro a on zaal pracovat na stavb, zvykl si vracet se pro vlastn potchu pravideln zptky do lesa. Zprvu trvil as v lese tm, e si vybjel pebytenou energii, bhal a skkal, lezl po stromech a prakem z koench emnk trefoval kachny. To bylo v dob, kdy si zvykal na skutenost, e m najednou nov, vy a silnj tlo. Postupem asu

si na nov tlo zvykl a pestal se o n tolik zajmat. Te coural lesem a pemlel o nejroztodivnjch vcech: pro by pravidelnost mla bt krsn, m to, e takov stavba zstane stt, a jak by to bylo hezk pohladit Alienina adra. Zdlky ji cel ta lta obdivoval. Nosil v dui jej podobiznu od prvn chvle, kdy ji zahldl, jak sestupuje po schoditi do hlavn hodovn sn v hradnm palci v Hrabtov. Myslel si tehdy, e ped sebou vid princeznu z njak pohdky. I nadle pro nj zstala nedostupnou osobou. Mluvila s pevorem Philipem, s Tomem Stavitelem, s idem Malachim a adou dalch bohatch a mocnch obyvatel Kingsbridge. A Jack nikdy neml dvod ji oslovit. A tak na ni jen koukal, jak se modl v kostele, jede na klisn pes most nebo prost jen sed ped domem a vyhv se na slunci. V zim nosila drah koeiny a v lt nejjemnj pltno a hust neklidn vlasy j rmovaly pvabn obliej. Ne usnul, asto myslel na to, jak by to bylo, kdyby ji mohl svlknout, prohldnout si ji nahou a jemn ji polbit na mkk sta. V poslednch nkolika tdnech ho beznadjn snn pestalo uspokojovat a byl z nj jen vc a vc, sklen. U mu nestailo pozorovat ji z dlky, jak se bav s jinmi lidmi, poslouchat, co k, a pedstavovat si, jak by to bylo, kdyby se s n mohl milovat. Poteboval njak opravdick zitek. Znal ve svm okol nkolik stejn starch dvek, je by byly ochotn mu skuten zitek poskytnout. Uednci si mezi sebou v jednom kuse vykldali o tom, kter dvka v Kingsbridge m sklony k rozpustilosti, a taky o tom, co pesn kter z nich lovku dovol, nakolik si ho pust k tlu. Vtina z nich byla odhodlna zachovat si panenstv a do svatby, jak jim kzala crkev, ale nkter vci bylo mon dlat, a pitom zstat pannou, alespo uednci to kali. Vechny holky si o Jackovi myslely, e je tak trochu divn on sm se nemohl zbavit pocitu, e maj pravdu , ale jedn i dvma pipadalo jeho podivnstv docela pitaliv. Jednou v nedli, po nvtv kostela, se dal do ei s Edith, sestrou jistho uednka. Kdy se j ale svil, jak rd sek do kamene a dv mu tvar, zaala se hihat. Nsledujc nedle si vyel na prochzku do pol s Ann, plavovlasou dcerou mstnho krejka. Moc toho nenamluvil a msto toho ji lbal a pak j navrhl, aby si spolu lehli do zelenho jemene. Tam ji opt lbal a navc hladil po adrech a ona jeho polibky zancen optovala. Po chvilce se od nj odthla a zeptala se: O kterou jde? Jack zstal, jak kdy ho do zem vraz. Zrovna v tu chvli myslel na Alienu. Snail se to njak peklenout a znovu dvku polbil, ale odvrtila tv a prohlsila: A je to kterkoliv, m holka tst. Pak se spolu vydali zptky ke Kingsbridge, a kdy se louili, Ann ekla: Nesna se na ni

zapomenout, to je koda asu. A neme ti to vyjt. Chce jedin ji a dnou jinou, tak bude lep, kdy se ji pokus zskat. Vldn sena nj usmla a dodala: M docela hezkou tv. Teba to cel nebude tak tk, jak si mysl. Moc se mu jej mrn a laskav jednn nezamlouvalo. lo o jednu z dvek, kter uednci povaovali za rozpustil, a on kadmu na potkn vykldal, e s n m schzku a e ji zkus dostat. Te mu jeho vlastn vklady pipadaly tak neuviteln nedospl, a mu z toho naskakovala hus ke. Kdyby j ale prozradil, na koho vlastn v tu chvli myslel, Ann by ho asi tak odhodlan nepovzbuzovala. Jack a Aliena byli tak nesourod pr, e si nesourodj snad ani nelo pedstavit. Alien bylo dvaadvacet a jemu sedmnct. Ona byla dcera hrabte a on nemanelsk dt. Ona se stala bohatou obchodnic s vlnou, zatmco z nho byl obyejn uednk bez jedin pence v kapse. A jako by to nestailo, Aliena proslula tm, kolik npadnk dokzala odmtnout. Snad kad trochu pijateln mlad lechtic v hrabstv se o ni uchzel. Snad kad nejstar syn z dobe zaveden obchodnick rodiny vil cestu do Kingsbridge, aby mlad en sloil poklonu a vichni do jednoho odthli s nepozenou. Jak nadje m asi tak Jack, kter nem co nabdnout krom docela hezk tve? Jedno ale ml s Alienou spolen: oba hluboce milovali les. Byli v tomhle trochu zvltn. Vtina lid dvala pednost bezpe pol a vesnic a od lesa se dreli co nejdl. Zato Aliena se asto prochzela hvozdy kolem Kingsbridge, a mla tam dokonce jedno zvl odlehl msteko, kde se rda zastavila a posadila. Jack ji tam jednou nebo dvakrt zahldl. Ona ho nevidla nalapoval tie, jak se to nauil v dtstv, kdy si musel po lesch shnt veei. Te bez pemlen zamil k Alienin pasece a neml ani tuen, co udl, jestli tam na ni naraz. Vdl, co by chtl udlat: lehnout si vedle n a hladit ji po celm tle. Mohl by se s n dt do ei, jene co by j vykldal? Povdat si s dvkami, kter jsou v jeho vlastnm vku, bylo snadn. Edith kdlil tm, e j oznmil: Nevm niemu z toho, co o tob tvj bratr vykld za hrzy. A ona pochopiteln okamit chtla vdt, o jak hrzy jde. S Ann mohl jednat naprosto oteven: Chce se jt se mnou dnes odpoledne projt do pol? Jene jakmile se snail vymyslet njakou vodn vtu k rozhovoru s Alienou, ml v hlav jako vymeteno. Nemohl si pomoci a neustle ji vnmal jako nkoho, kdo pat ke star generaci. Vdy je tak odvn a pon si tak odpovdn. Vdycky takov nebyla, to moc dobe vdl. V sedmncti byla docela hrav. Od t doby ji potkala spousta dsivch zitk, ale nkde v t vn en muselo hrav dve pece dodnes zstat. V Jackovch och j to jen dodvalo na pitalivosti.

Blil se k jejmu mstu. Den byl hork a les ztichl. Mladk se tie pohyboval podrostem. Chtl ji vidt dv, ne ona zahldne jeho. Pod si jet nebyl jist, e sebere dost odvahy, aby k n pistoupil. Ze veho nejvc se bl, e mu d koem. Mluvil s n pln prvn den, kdy se vrtil do Kingsbridge. Bylo to na svatodun nedli, kdy pilo tolik dobrovolnk pracovat, na stavb katedrly. Tehdy plcl nco krajn nevhodnho a vsledkem bylo, e na ni nsledujc tyi roky skoro nepromluvil. Tentokrt by nerad podobnou chybu zopakoval. O chvilinku pozdji obeel kmen vzrostlho buku, vykoukl na mtinu a uvidl ji. Vybrala si mimodn krsn msto. Byl tam malik vodopd, kter eil hladinu hlubok tn obklopen kameny porostlmi mechem. Behy tn byly zalit, slunenm svitem, ale o dva yardy dl u se okol utplo v ernch stnech rozloitch buk. Aliena sedla na trv poset ostrvky slunenho svtla a etla si v njak knize. Jack nevil vlastnm om. ena? A te si knihu? Jen tak na pasece? st pece umli jedin mnii, a vtina z nich stejn nedokzala pest nic jinho ne slova bohosluby. A navc tohle byla njak divn kniha mnohem men ne objemn svazky v kltern knihovn. Jako by ji nkdo svzal pmo pro enu, nebo pro nkoho, kdo ji chce nosit u sebe. Jacka to tak zaskoilo, e se pln zapomnl stydt. Prodral se kei, vykroil na mtinu a zeptal se: Co to te? Vyskoila a zstala na nj zrat s dsem v och. Uvdomil si, e ji vylekal. Pipadal si jako nenapraviteln nemehlo a bl se, e zase jednou vykroil patnou nohou. Prav ruka j vyletla k levmu rukvu. Vybavil si, e tam jednou mla ukrytou dku teba ji s sebou nos dodnes. Vzpt ho poznala a strach se j z o vytratil stejn rychle, jako se tam objevil. Vystdala ho leva a pak k chlapcov zklamn nznak podrdnosti. Najednou si pipadal jako nevtan host a nejradji by se otoil na pat a zmizel zptky v lese. Jene pak by pro nj bylo jet daleko t ji znovu oslovit, a tak se nehbal, elil jejmu ne zrovna ptelskmu pohledu a prohlsil: Omlouvm se, nechtl jsem t vylekat. Nevylekal jsi m, ujistila ho chvatn. Vdl, e to nen pravda, ale nechtl se s n hdat. Radji zopakoval svou pvodn otzku: Co to te? Sklopila oi ke svazku, kter j leel na kolenou. Vraz v oblieji se j opt zmnil najednou psobila zasnnm dojmem. Otec mi tuhle knihu dal, kdy se vrtil ze sv posledn vpravy do Normandie. Pivezl mi ji dom. O pr dn pozdji ho vsadili do ale. Jack pistoupil o nco bl a podval se na otevenou strnku. To je francouzsky! vyhrkl.

Jak jsi to poznal? zeptala se uasle. Ty um st? Umm ale myslel jsem si, e vechny knihy jsou napsan latinsky. Tm vechny. Ale tahle je jin. Je to bse a jmenuje se Pse o Alexandrovi. To snad nen pravda, zvldl jsem to, kal si v duchu Jack. Vdy j si s n povdm! To je ndhera! Jene co mm ct te? Jak to mm zadit, aby hovor najednou neskonil? Hmm. ekl nahlas. A o em to je? Je to pbh o panovnkovi, kter se jmenoval Alexandr Velik, a o tom, jak dobyl asn zem na vchod, kde drah kameny rostou na stromech a stromy um mluvit. Jacka to tak upmn zaujalo, e si zapomnl dlat starosti, co m vlastn kat: A jak ty stromy mluv? vyzvdal nedokav. Maj sta? To tady nestoj. Mysl, e je to pravda, co se tam povd? Se zjmem k nmu vzhldla a on se j upen zadval do jejch krsnch tmavch o. Nevm, odpovdla. Odjakiva si lmu hlavu s tm, jestli jsou takov pbhy pravdiv. Vtin lid je to jedno prost maj rdi vyprvn. A na knze. Ti si neustle mysl, e jejich svat pbhy jsou pravda a nic ne pravda. No tyhle pbhy ale jsou urit pravdiv. Jack ml o pravdivosti svatch pbh jist pochybnosti, stejn jako o pravdivosti vech ostatnch vyprvn. Jene matka, kter ho k tmto pochybnostem dovedla, ho tak nauila, aby je nevytruboval do svta, a tak se s Alienou te nepel. Snail se nedvat se j na adra, kter dokzal koutkem oka zahldnout. Vdl, e jakmile nepatrn sklon oi, bude en jasn, co pilkalo jeho pohled. Snail se vymyslet, co by ml dl kat. Znm spousty pbh, vyhrkl nakonec. Umm Pse o Rolandovi a Pou Vilma Ryavho Co tm mysl, e je um? Doku je pednet. Jako onglr? Co to je onglr? lovk, kter jezd s trubadrem, hraje na hudebn nstroje a recituje pbhy. To bylo pro Jacka nco naprosto novho. V ivot jsem o takovm lovku neslyel, piznal. Ve Francii jsou jich zstupy. Kdy jsem byla mal, jezdvali jsme tam s otcem. Mla jsem onglry moc rda.

Ale co vlastn dlaj? Prost stoj na ulici a pednej? Jak kdy. Pi nejrznjch slavnostech chod do lechtickch dom. Taky vystupuj na tritch. Bav poutnky ped kostely. Vy lechtici maj dokonce nkdy svoje vlastn onglry. Tak j si s n povdm, uvdomil si najednou Jack, a nejen to, vedu s n hovor, jak bych nemohl vst s dnou dvkou v Kingsbridge. Nepot-li matku, byli on a Aliena jedin dva lid ve mst, kte nco vdli o francouzskch milostnch bsnch, tm si byl jist. Maj s spnou obchodnic spolen zjem a zrovna ho probraj. Ta pedstava ho tak vzruila, e na chvli pestal vnmat, o em je e, a najednou si pipadal zmaten a hloup. Natst nit hovoru udrela Aliena. onglr obvykle hraje na loutnu a k tomu pedn bsn. Kdy je e o bitv, hraje rychle a vysoko, kdy se do sebe dva lid zamilovvaj, hraje pomalu a sladce. U veselch phod drnk rozpustile. Tahle pedstava se Jackovi moc zamlouvala: lbilo se mu, e hudebn doprovod zdrazuje podstatn msta v dji. koda e neumm hrt na loutnu, povzdechl si. Ty vn um pednet? zajmala se znovu Aliena. Mladk nemohl ani uvit, e ona o nj doopravdy jev zjem, a e se dokonce vyptv, co mladk ovld! Kdy j obliej oil zvdavost, byl jet pvabnj ne obvykle. Matka m to nauila, odpovdl. Kdysi jsme ili v lese, jen my dva. Pod dokola mi pednela nejrznj pbhy. Jak si je ale me pamatovat? Vdy nkter jsou tak dlouh, e lovku trv cel dny, ne je pevyprv. Nevm. Je to stejn, jako kdy si lovk pamatuje cestu lesem. Nem v hlav cel les, ale jakmile se ocitne na njakm mst, v, kudy se m dt dl. Znovu se koukl do knihy, kterou Aliena drela v rukou, a najednou se zarazil. Posadil se vedle dvky do trvy, aby se mohl na vere podvat zblzka. Tady jsou jin rmy, poznamenal udiven. Nebylo j jasn, jak to mladk mysl. V jakm smyslu? zeptala se. Jsou lep. V Psni o Rolandovi se slovo tt rmuje se slovy krys nebo kvil. Ve tv knize se tt rmuje s krt, ale ne krys, taky s hnt, ale ne s kvil. To je pln jin zpsob rmovn. A je lep, o hodn lep. Tyhle rmy se mi moc lb. A ty Najednou se na nj podvala pln jinak. Me mi ct kousek z Psn o Rolandovi? Jack se trochu odsunul, aby na Alienu podn vidl. Dvka se tvila tak zaujat a v uhranivch och j hoely tak jasn plamnky, a se z toho mladkovi sevelo hrdlo. Ztka polkl a zaal .

Krl Karel, vlada lechetn a sml, sedmero let se zdrel ve panlch: A k behu moe dobyl horn zemi. Neodol mu dn opevnn, hrad ani msto neobstoj ped nm, Krom Zaragozy, je na hoe le, Marsilius, pohansk krl, ji ste, jen Mohameda vzv, Boha nect, je v bludu iv a padne do netst. (peklad Ji Peln, 1987) Jack se odmlel a Aliena zvolala: Ty to doopravdy um! To je neuviteln! pln jako onglr! U je ti doufm jasn, jak jsem to myslel s tmi rmy. To je, ale stejn se mi tvoje recitovn lbilo, pikvla. V och j jiskilo nadenm. Pednej jet chvli. Jack ml pocit, e kadou chvli omdl tstm. Jak si peje, odpovdl bezmocn. Zadval se dvce do o a zaal pednet druhou sloku. II Prvn hrou, kterou si eholnci dopli veer ped svatm Janem, byla trochu jasnovideck sout, v n se odhadovala budoucnost podle potu zrn v kousku chleba. Jako vtina her, mla i tahle v sob nco pohanskho a Philip z toho neml dobr pocit. Jene kdyby se snail potlait kad zvyk, kter ml nco spolenho se starm nboenstvm, polovina obyej, je lid dodrovali, by byla zakzan, a stejn by vichni zkazy poruovali. A tak radji vtinu podobnch zleitost tie promjel a soustedil se pouze na jeden i dva nepijateln vstelky, kter povaoval za neppustn. Mnii rozestavli v zpadn sti klternho ndvo stoly. Kuchtci u rozneli po celm prostranstv kouc hustou polvku. Pevor ml postaven hradnho pna, a tak patilo k jeho povinnostem, aby pi vznanch svtcch vystrojil svm poddanm hostinu. Philip se dil pravidlem, e na hostin m bt hodn jdla a mlo pit, a tak podval jen slab pivo a dn vno. Pesto se vdy nalo takovch pt a est nezvladatelnch ulink, kte se pi kadm svtku dokzali zpt do nmoty. Pedn obyvatel Kingsbridge sedli u Philipova stolu: Tom Stavitel a jeho rodina, dle misti, kte vedli jednotliv skupiny emeslnk, vetn Tomova starho syna Alfreda, a konen obchodnci i s

Alienou, ale bez ida Malachiho, kter se k nim pid a po bohoslub. Philip si zjednal ticho a pronesl dkovnou modlitbu. Pak vzal bochnk, s nm se hra hrla, a podal ho Tomovi. Jak roky bely, Philip si Toma stle vce vil. lovk v ivot potk mlo lid, kte kaj to, co si skuten mysl, a kdy nco eknou, tak to tak udlaj. Tom reagoval na vechna pekvapen, veker krize i kad netst tm, e klidn zvil, jak to bude mt dsledky, odhadl kody a naplnoval si, jak bude nejlep se dl zadit. Philip se na hlavnho stavitele zadval s vdkem. Dnen Tom se hodn liil od toho chlapka, kter ped pti lety dorazil do pevorstv a ebral o prci. Tehdy byl vyerpan, vyhladovl a tak vyzbl, e psobil dojmem, jako by vystupujc kosti mly kadm okamikem prorazit vtrem olehanou ki. V nsledujcch letech se hezky zaoblil zvl kdy se mu vrtila ena. Nebyl tlust, ale na mohutn koste ml dost masa a z o se mu u dvno vytratil zoufal vraz. Na sob ml suknici v barv lincolnsk zelen, na nohou mkk koen boty a kolem tla opasek se stbrnou sponou. Philip musel poloit otzku, na kterou mu odpov poet zrn v kusu chleba. Kolik let bude trvat, ne dokonme katedrlu? zeptal se. Tom si z bochnku ukousl podn sousto. Chlb byl upeen s malmi, tvrdmi zrny. Jak je Tom plival do dlan, vichni kolem nahlas potali. Kdy si nkdo vzal do st pli velk sousto, stvalo se obas, e se u stolu nenael nikdo, kdo by uml tak dobe potat, aby vechna zrna seetl. Dnes ale nic podobnho nehrozilo, vdy tu bylo dost emeslnk a obchodnk. Nakonec napotali ticet zrn. Philip pedstral, e ho to zdrtilo. To bych asi ml t dost dlouho! zvolal Tom a vichni se dali do nevzanho smchu. Pak Tom podal bochnk sv manelce Ellen. Philip se ped touhle enou ml ve stehu. Mla, stejn jako csaovna Maud, velkou moc nad mui. A byla to moc, s jakou se Philip neuml vypodat. V den, kdy ji vyhnali z pevorstv, udlala Ellen velice nestoudnou vc, tak nestoudnou, e se Philip ani nedokzal pimt, aby na to myslel. Pedpokldal, e nehodnou enu u nikdy neuvid, jene ona se k jeho hrze vrtila a Tom Philipa uprosil, aby j odpustil. Tom tehdy chyte poukazoval na to, e kdy j odpustil Bh, Philip nem prvo ji odmtnout. Philip ml podezen, e ena se nijak zvl usilovn nekla. Jene Tom ho oslovil v den, kdy pily zstupy dobrovolnk a zachrnily stavbu katedrly, a tak Philip najednou sm sebe slyel, jak proti sv vli pln Tomovi jeho pn. Tom a Ellen se pak vzali ve farnm kostele, v mal devn stavb dole ve vesnici. Kostelk byl star ne cel pevorstv. Od t doby se Ellen chovala velmi zpsobn

a nezavdala ani jedinkrt dvod k tomu, aby Philip svho rozhodnut litoval. Pesto neml z eny dobr pocit. Kolik mu miluje? zeptal se Tom. Ellen ukousla nepatrn sousto, co zpsobilo, e se vichni zaali opt smt. V thle he maj otzky lehce drdiv charakter. Philip moc dobe vdl, e kdyby tam nesedl, sklouzli by stolovnci zhy ke avnatm sprosrnm. Ellen napotala ti zrna. Tom pedstral, e je pobouen. eknu ti, kdo jsou moji milenci, usadila ho Ellen. Philip jen zadoufal, e ena neekne nic urlivho. Tm prvnm je Tom. Druhm je Jack. A tetm je Alfred. Za svou svinou a chytrou odpov si vyslouila potlesk a bochnk chleba putoval dl kolem stolu. Jako dal pila na adu Tomova dcera Marta. Bylo j u dvanct let a byla neuviteln stydliv. Chlb j pedpovdl, e bude mt ti manely, co vypadalo nadmru nepravdpodobn. Vzpt Marta podala chlb Jackovi. Philip si pi tom viml, jak nn a oddan se na mladka podvala. Kdy vidl obdivn pohled v jejch och, Philip pochopil, e dvka svho nevlastnho bratra bezmezn uctv. Philip nevdl, co si m o Jackovi myslet. Kdy to byl jet mal kluk, ml mrkvov erven vlasy, tvarohov blou ple a vyvalen modr oi a byl okliv a hanba. Jene mezitm se z nj stal mlad mu, rysy v oblieji se mu srovnaly a tv ml tak npadn pitalivou, e kdy ho potkal nkdo ciz, zastavil se a zstal na mladka zrat. Ale povahu ml stejn divokou jako jeho matka. Neml v sob vbec dnou kze a poslunost mu nic nekala. Jako pidava byl zednkm v podstat k niemu, jeliko msto aby jim neustle dodval erstvou maltu a kameny, snail se nachystat si zsobu na cel den dopedu a pak el a vnoval se nemu jinmu. V jenom kuse nkam mizel. Jednou se teba rozhodl, e dn kmen na staveniti nen vhodn pro vytesn tvaru, kter dostal za kol, a tak nikomu nic neekl, sebral se, vyrazil do lomu a tam si vybral kus kamene, kter se mu zamlouval. Dovezl ho do pevorstv o dva dny pozdji na vypjenm ponkovi. Lid mu ale jeho proheky promjeli, sten proto, e byl vskutku mimodn nadan kamenk, a trochu tak proto, e byl tak mil podle Philipova nzoru tuhle vlastnost rozhodn Jack nezddil po sv matce. Philip si kolikrt kal, jak osud nakonec Jacka ek. Kdyby vstoupil do slueb crkve, mohl by to snadno dothnout na biskupa. Za kolik let se oen? zeptala se Marta Jacka.

Jack si z bochnku ukousl jen mal sousto: zejm ml do enn chu. Philip uvaoval, jestli u si mladk mysl na njakou uritou nevstu. K Jackov nepehldnutelnmu zklaman se ukzalo, e m sta pln zrnek. Jak je vichni nahlas potali, podrdn vraz v jeho oblieji byl stle zetelnj. Celkem vyplivl do dlan jednaticet zrn. To mi bude osmatyicet! namtl. Vem to pipadalo neobyejn vesel, jen Philip si v duchu mladkv vpoet zkontroloval, zjistil, e vsledek je sprvn, a nestail se divit, jak to Jack dokzal spotat tak rychle. Ani kvestor Milius by nco takovho nezvldl. Jack sedl vedle Alieny. Philip si uvdomil, e bhem tohoto lta vidl tyhle dva nkolikrt pohromad. Asi to bude tm, e jsou oba tak chyt. V Kingsbridge nebylo moc lid, kte by s Alienou mohli mluvit jako rovn s rovnm. A Jack byl, svm nezvladatelnm zpsobem, daleko vyzrlej ne ostatn uednci. Pesto Philipa jejch ptelstv mtlo, vdy od sebe byli pt let, a to je hodn velk rozdl. Jack podal bochnk Alien a poloil j stejnou otzku, jako pedtm dostal: Za kolik let se vd? Vichni koleni nespokojen zabrueli, jeliko poloit znovu stejnou otzku bylo pli snadn. Tahle hra m bt zkoukou vtipu a pehldkou kdlen. Aliena ale dokzala vechny vzpt rozesmt vichni o n vdli, kolik npadnk dokzala odmtnout, a te se do chleba podn zakousla, aby dala najevo, e o vdavky nestoj. Jej pokus j ale nevyel: vyplivla jen jedno jedin zrnko. Jestli se skuten vd u pt rok, pomyslel si Philip, tak za enicha, kter se jet neobjevil na scn. Pochopiteln nevil tomu, e by chlb dokzal pedpovdat budoucnost. Daleko pravdpodobnj bylo, e Aliena jednou ume jako star panna a na to, e nejsp nen panna. Mezi lidmi se kalo, e ji svedl nebo znsilnil William Hamleigh. Aliena podala chlb svmu bratru Richardovi, ale Philip neslyel, na co se ho zeptala. Dl pemtal o Alien. Ani jemu ani Alien se letos neekan nepodailo prodat vechny zsoby vlny. Pebytek nebyl velk asi desetina Philipovch zsob a jet men dl Alieniny vlny , ale trochu jim to vzalo odvahu. Philip se obval, e Aliena zru dohodu o vyplacen zlohy na pt rok, ale obchodnice dodrela slovo a vyszela mu na stl sto sedm liber. Mezi velkmi novinkami, kter zaznly na shiringskm trhu s vlnou, zazilo pedevm Philipovo oznmen, e nsledujcho roku bude Kingsbridge podat svj vlastn trh. Vtina lid tuhle zprvu pivtala, jeliko mtn a poplatky, kter William Hamleigh v Shiringu vybral, byly nestoudn vysok, zatmco Philip ml v plnu stanovit daleko

men stky. Do thle chvle jet hrab William nedal vdt, jak se s touhle zmnou vyrovn. Vzato kolem a kolem ml Philip pocit, e pevorstv m v tuhle chvli daleko lep vyhldky do budoucnosti, ne se zdlo ped esti msci. Pekonalo pote, kter mu zpsobilo zaven lomu, a odrazilo Williamv pokus o zruen kingsbridgeskho trit. Nedln trhy byly u zase v plnm proudu a z vnosu bylo mon zaplatit drah kmen doven z kamenolomu pobl Marlborough. Po celou dobu krize pokraovala stavba katedrly stejnm tempem, i kdy peruen prac bylo nejednou na spadnut. Philipovi dlalo starost u jedin to, e Maud stle jet nebyla korunovna. Pestoe zcela nepochybn vldla cel zemi a biskupov ji jako panovnici uznali, bude jej moc vychzet pouze ze sly jejho vojska, dokud nebude dn korunovna. tpnova manelka stle jet drela Kent a pedstavitel Londna vhali. V takov situaci mohla Maud svrhnout jedna jedin nepze osudu, jedno jedin patn rozhodnut, stejn jako bitva o Lincoln zniila tpna. A zem by se opt rzem ocitla ve zmatku a bezvld. Philip se napomenul, e nesm bt pehnan pesimistick. Rozhldl se po much a ench sedcch kolem stolu. Hra skonila a vichni se dali do jdla. Byli to sam poctiv a dobrosrden lid, kte tvrd pracuj a chod do kostela. Bh se o n postar. Sndli zeleninovou kai, peenou rybu ochucenou paprikami a zzvorem, pak kachny na nejrznj zpsob, a konen vajen pudink umn ozdoben ervenmi a zelenmi pruhy. Po veei si vichni odnesli lavice do nedokonenho kostela, aby zhldli vjev, kter si mnii secviili. Tesai vztyili v rozestavn lodi dv zstny, kter umstili na vchodn okraj postrannch lod, take u prvn ady pil tyto lod pehradili, a jednodue tak vytvoili na konci sloupoad prostor, kam nebylo vidt. Mnii, kte budou ve vjevu vystupovat, byli u schovan za zstnami a ekali, a budou moci napochodovat do hlavn chrmov lodi a zat hrt. Novic, kter dostal roli svatho Adolpha, holobrdek s andlskou tv, leel na stole na protjm konci chrmov lodi, byl zabalen do rube, pedstral, e je mrtv, a snail se nehihat. Philip ml z podobnch her stejn smen pocity jako z vtn budoucnosti pomoc chleba. Tak snadno to mohlo sklouznout do znevaovn vc posvtnch a do obhroublosti. Jene lid tyhle vjevy mli tak stran rdi, e kdyby jim je nepovolil, hrli by si je sami ped kostelem. A kdyby na n nikdo nedozral, skonilo by to sammi koilatostmi. Navc vjevy ze vech nejvc milovali ti, kdo v nich vystupovali, sami mnii. To, e se mou oblct za nkoho

jinho, pedstrat, e jsou nkm jinm, a chovat se nepstojn dokonce rouhasky , jako kdyby jim to poskytovalo jaksi uvolnn, nejsp proto, e vtinu ivota se mus chovat tak vn. Ped vlastnm vystoupenm probhla naprosto bn bohosluba. Sakristin ji odbyl docela rychle. Pak ml Philip krtkou pednku o bezhonnm ivot a zzranch skutcch svatho Adolpha. Nae se posadil do publika a soustedil se na pedstaven. Zpoza lev zstny vyla rozloit postava navleen do neho, co na prvn pohled vypadalo jako beztvar, pestr hbit. Pi blim prozkoumn se ukzalo, e jde o pruh jsav zbarven ltky, kter mla postava omotan kolem tla. Obliej mla tak pomalovan a nesla si nadit mec s penzi. Byl to bohat barbar. Hercv zevnjek si vyslouil obdivn mumln, je vystdal vbuch smchu, kdy divci poznali, kdo se pod maskou skrv. Byl to tlust bratr Bernard, kucha, kterho tu kad znal a vichni ho mli rdi. Nkolikrt peel pes jevit, aby si ho kad mohl jaksepat vychutnat, pak vyrazil proti malm dtem v prvn ad a dostal z nich vystraen vypsknut. Vzpt doel k olti, rozhldl se, jako by se ujioval, e je v chrmu sm, a schoval si mec za olt. Otoil se k publiku, poouchle se uklbl a nahlas ekl: Ti hloup kesan se budou bt moje stbro ukrst, protoe si budou myslet, e mi je hld sm svat Adolphus. Ha! Nae zmizel za zstnou. Zpoza opan zstny vyla skupinka tulk a lotr. Byli obleen do hadr, mli devn mee a dky a oblieje zapinn sazemi a kdou. Plili se chrmovou lod, vypadali trochu hrzostran, kdy vtom si jeden z nich viml mce schovanho za oltem. Rozhoela se hdka o to, jestli maj mec odnst, nebo ne. Hodn lotr tvrdil, e kdy mec uzmou, pinese jim to smlu. Zl lotr vykikoval, e mrtv svtec neme nikomu ublit. Nakonec penze vzali a sthli se do kouta, aby si tam koist pepotali. Po chvli se na scn znovu objevil barbar, zaal penze vude hledat a straliv se rozzuil. Pistoupil k hrobce svatho Adolpha a proklel svtce za to, e jeho poklad nedokzal uhldat. V tu chvli se svat zvedl z hrobu. Barbar se zaal neovladateln klepat hrzou. Svat si ho nevmal a vykroil k zlodjm. Jednoho po druhm je v dramatickm vjevu skolil tm, e na n prost ukzal prstem. Pedstrali smrteln kee, v agnii se vleli po zemi, kroutili se do neuvitelnch poloh a bolestiv vratili oblieje. Svtec uetil jedin hodnho lotra, kter ihned vrtil penze zptky za olt. V tu chvli se svtec obrtil k divkm a zvolal: Stez se, kdo pochybuje o sle a moci svatho Adolpha!

Obecenstvo zaalo naden pokikovat a tleskat. Herci se poslun jako ovce seadili v hlavn lodi a chvli se rozpait usmvali. Smyslem celho vjevu bylo pochopiteln jeho mravn posln, jene Philip moc dobe vdl, e lid maj nejradji ty pase, v nich se nco dje: barbarv vztek a umrn lotr. Kdy doznl potlesk, Philip vstal, podkoval hercm a oznmil, e zvody zanou zakrtko na louce u eky. Toho dne ml ptilet Jonathan pijt na to, e nakonec nen nejrychlejm bcem v Kingsbridge. Zastnil se dtskho zvodu v bhu. Ml na sob svj mal mnisk hbit a vyvolal salvy smchu, kdy si hv vykasal a zastril kolem pasu a pi zvodu pak vystrkoval dtskou zadniku celmu svtu na odiv. Soutil se starmi dtmi a zkonit skonil mezi poslednmi. Kdy zjistil, e prohrl, usadil se mu ve tvi tak pekvapen a zklaman vraz, e to Tom, ktermu pi pohledu na chlapce usedalo srdce, nevydrel, vzal Jonathana do nrue a utoval ho. Zvltn vztah mezi Tomem a klternm sirotkem se vyvjel pomalu, a tak dnho venkovana ani nenapadlo, e by za tm mohl bt njak tajn dvod. Tom trvil cel dny uvnit pevorstv, kde Jonathan voln pobhal, a tak se nevyhnuteln setkvali velice asto. A Tom byl ve vku, kdy je mu pli star na to, aby jeho vlastn dti byly jet roztomil, a pli mlad na to, aby mu daly vnouata, a tak se asto stv, e si oblb dt nkoho jinho. Pokud mohl Tom soudit, nikoho nikdy ani nenapadlo, e by zrovna on mohl bt Jonathanovm otcem. Pokud vbec, tak si lid mon sp kali, jestli nen skutenm chlapcovm otcem pevor Philip. To byla docela pirozen vaha pestoe Philip by se zhrozil, kdyby se to k nmu doneslo. Jonathan zahldl Aarona, nejstarho Malachiho synka, honem se vykroutil Tomovi z nrue a utkal si hrt s kamardem. Zklamn z prohranho zvodu bylo rzem zapomenut. Kdy zaali zvodit uednci, Philip doel k Tomovi a posadil se vedle nj na trvu. Byl hork, slunen den a Philipovi vyrel na oholenm temeni hlavy pot. Tom si Philipa rok od roku vc a vc vil. Kdy se rozhldl kolem sebe, uvidl mladky soutc o to, kdo bude nejrychlej, star lidi podimujc ve stnu strom a dti ckajc se v ece, a vdl, e to vechno je Philipova zsluha, to on to cel dr pohromad. Vldl vesnici, zjednval prchod spravedlnosti, rozhodoval, kde by mly stt nov domy, a rovnal hdky. Zamstnval vtinu mu z vesnice a tak hodn en, a u na stavb nov katedrly, nebo pmo v kltee jako sluebnictvo. A spravoval pevorstv, kter pedstavovalo bijc srdce celho organismu.

Odehnal drav lechtice, vyjednal s panovnkem, co bylo teba, a drel biskupa v patinch mezch. Vichni tihle lid, co se tu dnes prohnj a bav na louce zalit sluncem, vd za svj spokojen ivot alespo do jist mry Philipovi. O Tomovi to rozhodn platilo nejm trojnsob. Tom si moc dobe uvdomoval, jak mimodnou shovvavost Philip prokzal, kdy odpustil Ellen. Pro mnicha muselo bt zvl tk zapomenout na to, co provedla. A pro Toma to hodn znamenalo. Kdy Ellen odela, kalily mu radost ze stavby katedrly stny osamlosti. Kdy se mu te vrtila, ml pocit, e je vechno, jak m bt. Byla i nadle umnn k zblznn, hdav a nesnenliv, ale to vechno mu pipadalo svm zpsobem podrun: nkde v Ellen vyctil ve, je v n hoela jako plamen v kahanu a prosvcovala mu ivot. Tom a Philip sledovali zvod, pi nm museli chlapci jt po rukou. Vyhrl Jack. Ten kluk je naprosto mimodn, poznamenal Philip. Jen mlo lid doke takhle rychle chodit po rukou, pikvl Tom. Philip se rozesml. To jist ale j te zrovna neml na mysli jeho kejklsk schopnosti. J vm. Jackova bystr mysl byla Tomovi u dlouho zdrojem poten i trzn. Jack jevil iv zjem o vechno, co se tkalo stavitelstv to bylo nco, co Alfredovi odjakiva chyblo. A Toma bavilo, kdy mohl Jacka zasvcovat do nejrznjch taj svho emesla. Jene Jack neml ani trochu slunosti v tle a klidn se hdal i se starmi lidmi. Ono je asto lep nedvat vlastn pevahu najevo, jene to se Jack jet nenauil dokonce ani po tolika letech, bhem nich ho Alfred tak dsledn pronsledoval. Ten chlapec by poteboval vzdln, pokraoval Philip. Tom se zamrail. Jack se pece vzdlv. Dl na stavb uednka. Jak to mysl? zeptal se opatrn. Ml by se nauit podn pst, aby se na to dalo koukat, a ml by si osvojit latinskou gramatiku a pest si starovk filozofy. Tohle Toma zmtlo jet vc. K emu by mu to bylo? Jednou z nj pece bude zednk. Philip se zadval staviteli do o. Jsi si tm jist? zeptal se. Tenhle kluk vtinou neudl to, co se od nj ek. Tohle Toma nikdy nenapadlo. ada mladch pitom zklame oekvn dosplch: hrabc synkov odmtaj bojovat, nslednci trnu vstupuj do kltera, nemanelsk dti rolnk se stvaj biskupy. Philip m pravdu, Jack je pesn tenhle typ. A co mysl, e bude dlat? zeptal se pevora. To zle na tom, co se nau, odpovdl Philip. Ale j bych byl rd, kdyby se vnoval crkvi.

Tohle Toma pekvapilo: jestli se k Jackovi nco nehodilo, tak to byla drha duchovnho. Navc se ta pedstava Toma tak trochu dotkla: til se, e se Jack stane zednickm mistrem, take pokud se mladk rozhodne pro njakou jinou ivotn drhu, bude to pro Toma tk zklamn. Philip si neviml, jak se jeho spolenk zachmuil, a pokraoval v vahch: Bh potebuje, aby pro nj pracovali nejlep a nejbystej mlad muov. Podvej se na vechny ty uednky, jak mezi sebou sout, kdo vysko nejv. Kad z nich m dost schopnost, aby se stal tesaem, zednkem nebo kamenkem. Ale kolik z nich m na to, aby jednou mohli dlat biskupa? Jen jeden Jack. To je pravda, pomyslel si Tom. Kdyby ml Jack nadji uplatnit se v crkvi, a jet s tak mocnm ochrncem, jako je Philip, nejsp by neml takovou monost propst, jeliko by mu to sktalo takov bohatstv a takovou moc, o jakch se obyejnmu zednkovi ani nezd. Nahlas se Tom neochotn zeptal: M o tom njakou pesnj pedstavu? Chci, aby se Jack stal novicem. Mnichem? Tom ml pocit, e postaven eholnka se k Jackovi hod jet m ne knsk sutana. Vdy chlapci dl pote dodrovat pravidla, kter plat na staveniti jak by se asi dokzal poddit psnm regulm mniskho du? Vtinu asu by trvil studiem, vysvtloval Philip. Osvojil by si vechno, co ho n uitel novic me nauit. J sm bych mu tak dval lekce. Je bn, e kdy se njak chlapec m stt mnichem, rodie pispj klteru tdrm darem. Tom v duchu pemtal, kolik ho asi tak bude tahle neekan nabdka stt. Philip odhadl smr stavitelovch vah. Neekm od tebe, e bys pevorstv pinesl njak dar, poznamenal. pln sta, e dv Bohu syna. Philip ovem netuil, e Tom u jednoho syna pevorstv dal: malho Jonathana, kter se te plcal v ece kousek od behu a kutnu ml zase u vykasanou a do pasu. Tom ovem vdl, e v tomto ohledu mus veker sv pocity potlait. Nvrh, kter mu Philip pednesl, byl nadmru velkorys: pevor o Jacka zejm doopravdy stl. A pro mladka pedstavovala tahle nabdka neopakovatelnou pleitost. Kad otec by dal pravou ruku za to, kdyby mohl dt syna s takovmi vyhldkami do kltera. Toma lehce zamrzelo, e se takov chvatn monost otevr ped jeho nevlastnm synem, a ne ped Alfredem. Takov vahy ale nebyly k niemu, a tak je rychle zahnal. Ml by bt

rd a ml by Jacka povzbuzovat a doufat, e se kluk nau chovat, jak od eholnk d kltern podek. Mli bychom to udlat brzo, dodal jet Philip. Ne se nm zamiluje do njak dvky. Tom pikvl. Na opanm konci louky zrovna vrcholil zvod mezi enami. Tom neptomnm zrakem sledoval soutc. Po chvilce si uvdomil, e Ellen vede. Aliena se na ni houevnat dotahovala, ale kdy dobhly k clov e, Ellen stle jet o kousek vedla. Ve vtznm gestu zvedla ruce nad hlavu. Tom na ni ukzal. Mne pesvdovat nemus, prohlsil a podval se na Philipa. Tady jde o ni. Alienu pekvapilo, e ji porazila zrovna Ellen. Ellen byla, pravda, velmi mlad na to, e mla sedmnctiletho syna, ale pod jet musela bt pinejmenm o deset let star ne Aliena. Jak stly za clovou rou, lapaly po dechu a potily se, usmly se na sebe. Aliena si vimla, e Ellen m thl, svalnat, snd nohy a pevnou postavu. Dlouh roky ivota v lese v n zdraznily houevnatost. Pistoupil k nim Jack, aby blahopl matce k vtzstv. Alien bylo na prvn pohled jasn, e ti dva se maj moc rdi. Pitom si vbec nebyli podobn: Ellen byla snd hndovlska s hluboko posazenma, zlatav hndma oima, zatmco Jack ml zrzavou hlavu a modr oi. Nejsp bude hodn podobn otci, uvaovala Aliena. O Jackov otci, Ellenin prvnm manelovi, nepadlo nikdy ani slovo. Mon se za nj zbytek rodiny styd. Jak tak matku se synem pozorovala, napadlo Alienu, e Jack mus Ellen pipomnat manela, o kterho kdysi pila. Mon proto m syna tak rda. Teba je syn to jedin, co j zbylo po muovi, kterho kdysi zboovala. Tlesn podobnost um bt v takovch ppadech neobyejn mocn. Jej vlastn bratr Richard Alien nkdy pipomnl jejich otce njakm pohybem i pohledem a ona k nmu rzem poctila nhl nval nklonnosti. To j ovem nebrnilo v tom, aby si nestskala, e se Richard otci pli nepodob, pokud jde o charakter. Vdla, e by si na Richarda nemla stovat. el do vlky a staten se tam bil, a nic vc se od nj nedalo ekat. Jene ona byla v poslednch dnech nespokojen se vm. Byla bohat a zajitn, mla dm pln sluebnictva a ndhernch at a pekrsnch perk a ve mst si j vichni vili. Kdyby se j nkdo zeptal, odpovdla by mu, e je astn. Jene pod povrchem v n hral njak spodn proud pln neklidu. Nikdy neztratila zjem o prci, ale rno se obas sama sebe ptala, jestli je dleit, jak si vezme aty a zda si k nim vybere njak perky. Vem je jedno, jak vypad, tak pro by j na tom mlo zleet?

Paradoxn si m dm tm vc uvdomovala vlastn tlo. Kdy krela po ulici, ctila, jak se j pohupuj adra. Kdy sela dol na beh eky, do mst, kde se koupou eny, aby si dopla lze, mla trapn pocity z toho, jak hust m porostl kln. Kdy sedla na koni, zeteln vnmala partie, kter se dotkaly sedla. Bylo to docela zvltn. Jako kdyby ji v jednom kuse sledoval njak picl, snail se proniknout jejm obleenm a uvidt ji nahou. A tm piclem byla ona sama. Vnikala do svho vlastnho soukrom. Lehla si do trvy a mocn se nadechla. Pot j stkal mezi prsy a po vnitn stran stehen. Netrpliv soustedila mylenky na dleitj zleitosti. Letos se j nepodailo prodat vechny zsoby vlny. Nebyla to jej chyba: vtin obchodnk zbyla njak vlna na sklad, ani pevor Philip nen vjimkou. Ten se s tm ovem vyrovnval velice klidn, zato Alien to dlalo vrsky na ele. Co si s vekerou tou vlnou jenom pone? Jist, mohla by si ji nechat do ptho roku. Jene co kdy se ji nepoda prodat ani napesrok? Ani podn nevdla, jak dlouho to trv, ne se surov vlna zane kazit. Mla pocit, e vlna vyschne, zane bt kehk a patn se zpracovv. Kdyby j pestaly jt obchody, nemohla by dl podporovat Richarda. Dlat ryte je zatracen drah zleitost. Vlen o, kter ji stl dvacet liber, ztratil po bitv u Lincolnu odvahu a nebyl najednou k niemu. Bratr bude brzy potebovat novho. Aliena si to mohla dovolit, ale byla to pro ni citeln rna do rozpotu. Richarda navc uvdlo do rozpak, e je zvisl na seste to nebyla pro ryte bn situace , a doufal, e se mu jednou poda zskat dostaten velkou koist, aby se mohl postavit na vlastn nohy. Jene v posledn dob mu tst neplo. Jestli m bratr jednou zskat zptky hrabstv, mus se Alien i nadle dait v obchod. Ve svch nejhorch snech pichzela o vechny penze a opt se i s bratrem ocitala na dn pronsledovni a odrni nepoctivmi knzi, chlpnmi lechtici a krveznivmi loupenky. A skonili pikovni v etzech a umrajc ve smrdut de, v jak Aliena naposledy vidla otce. Tuhle non mru vyvaoval sen, v nm byla naprosto astn. ili s Richardem spolen na hrad, kter kdysi bval jejich domovem. Richard vldl stejn moude jako jejich otec a Aliena mu pomhala, stejn jako kdysi pomhala otci. Vtala vznamn hosty, zahrnovala je pohostinnost a bhem hostin sedala v ele stolu po bratrov levici. Jene v posledn dob ji tenhle sen moc neuspokojoval. Rozhodn potsla hlavou, aby zahnala melancholickou nladu, a znovu se soustedila na vlnu. Nejjednodu zpsob, jak celou zleitost vyeit, bylo nic nepodnikat. Mohla by prost pebytek vlny

uskladnit do ptho roku, a teprve kdyby se j ani potom nepodailo zsobu prodat, zat o tom uvaovat jako o ztrt. To by urit zvldla. Jene tm se nezbav vzdlenho nebezpe, e napesrok se bude obchod vyvjet obdobn a ona zase neprod vechno. A to by mohlo bt znamen, e se j obchody dlouhodob pestvaj dait. Take nezbvalo ne se snait vymyslet njak jin een. U se pokusila prodat vlnu jednomu tkalci v Kingsbridge, ale ten ml dostaten velk zsoby. Kdy se tak rozhldla kolem sebe po kingsbridgeskch ench vzpamatovvajcch se ze zvodu, najednou ji napadlo, e vechny um vyrbt hotovou ltku ze surov vlny. Byla to otravn, ale jednoduch prce: venkovan to pece dlaj u nkdy od pramti Evy. Rouno se mus podn vyprat, pak vyesat, aby v nm nezstaly smotky, a potom se z nj upede pze. Z pze se tkaly ltky. lo o voln utkan sukno, kter bylo poteba valchovat, aby zplstnatlo, take nakonec vzniklo nco, z eho bylo mon ut aty. Venkovanky by to nejsp byly ochotn dlat tak za jednu penci denn. Jene jak dlouho by jim to trvalo? A na kolik by nakonec pila takhle vyroben ltka? Bude nutn to nejprve vyzkouet na malm mnostv. Kdyby se ukzalo, e to m smysl, mohla by platit nkolik lid, kte by se thle prci vnovali za dlouhch zimnch veer. Aliena se posadila. Byla z novho npadu vzruenm bez sebe. Hned vedle n leela Ellen. Z druh strany vedle Ellen sedl Jack. Zachytil Alienin pohled, nepatrn se pousml a zadval se jinam, jako by mu bylo trapn, e ho pistihla, jak ji pozoruje. Byl to zbavn mladk a hlavu ml plnou nejrznjch npad. Aliena si ho pamatovala jako mal dt. Vypadal legran a nevdl, jak se ponaj dti. Kdy tehdy piel do Kingsbridge, sotva si ho vimla. A te j najednou pipadal jako nkdo pln jin, jako zcela nov lovk, kter jako by se zniehonic zjevil. Jako kdy se jednoho rna objev kvtina na mst, kde jet pedchzejcho dne nebylo nic, jen hol zem. Pedevm u vbec nevypadal legran. Ve skutenosti, uvdomila si nhle s lehce pobavenm smvem, nejsp pipad vtin dvek nadmru pohledn. Rozhodn m mil smv. Ona sama nevnovala mladkov zevnjku sebemen pozornost, ale trochu ji zaujala jeho asn pedstavivost Odhalila, e zn nkolik dlouhch vpravnch bsn nazpam nkter z nich byly i nkolik tisc ver dlouh. Ale nejen to, Jack si navc dokzal vere vymlet, a tak si nikdy nebyla jist, jestli recituje zpamti, nebo sm bsn. Vedle bsn ji na nm pekvapovaly i jin vci. Byl zvdav a o vechno se zajmal. Pemtal o vcech, kter ona sama brala jako samozejmost. Jednou se j teba

zeptal, kde se bere vechna voda, kter tee v ece. Kadou hodinu, dnem i noc, cel rok teou kolem Kingsbridge tisce a tisce galon vody, mudroval. A bylo to stejn, ne jsem se narodil, ne se narodili nai rodie, ne se narodili jejich rodie. Kde se tak obrovsk mnostv vody bere? e by se nkde rozkldalo obrovsk jezero, kter eku napj? Takov jezero by muselo bt velk jak Anglie! Co kdy jednoho dne vyschne? V jednom kuse pronel podobn vahy, i kdy nkter nebyly tak zvltn jako tahle, a Aliena si pitom vdycky uvdomila, jak zoufale tou po podnm, zvdavm hovoru. Vtina lid v Kingsbridge dokzala mluvit jen o zemdlstv a sprosrnch a ji ani jedno z toho nezajmalo. Pevor Philip byl pochopiteln jin, ale ten se zase nenechal pli asto zathnout do obyejnho hovoru: vdycky ml hodn napilno, stavba chrmu, eholnci a msto, to ve ho vrchovat zamstnvalo. Aliena byla pesvdena, e Tom Stavitel je tak velice bystr, jene sp hloubav ne hovorn. Jack byl vlastn prvn opravdov ptel, kterho si tu nala. A navzdory jeho mld to byl asn objev. Kdy pobvala mimo Kingsbridge, pistihla se kolikrt, e se t dom, aby si s nm mohla popovdat. asto si kladla otzku, odkud se ty jeho npady berou. vahy ji nutn dovedly k tomu, e zaala pemlet i o Ellen. Takov divn ensk, vdy vychovvala dt v lesch! Aliena se dala s Ellen do hovoru a zjistila, e m ped sebou spznnou dui. Nezvislou, sobstanou ertu, kter je tak trochu nahnvan na to, jak s n ivot zachz. Z nhlho popudu se j Aliena zeptala: Ellen, kde ses ty nauila vechny ty bsn? Od Jackova otce, odpovdla Ellen bez pemlen, ale vzpt nasadila velice ostrait vraz, take Aliena hned vdla, e si neme dovolit klst dn dal otzky. Pak ji napadlo nco jinho. Um tkt? zeptala se. No jist, odpovdla Ellen. To snad um kad, ne? A mla bys chu utkat nco za penze? Mon ano. Pro se pt? Aliena j vysvtlila, o co jde. Ellen rozhodn netrpla nedostatkem penz, vdy Tom vydlval dost, ale Aliena mla pocit, e by si ena mon rda vydlala nco bokem, jen tak pro sebe. Ukzalo se, e jej odhad byl sprvn. Ellen ji vyslechla a pitakala: Jo, to bych docela s chut zkusila. V tu chvli se k nim pikolbal Ellenin nevlastn syn Alfred. Mladk, stejn jako jeho otec, vypadal tak trochu jako obr. Vtina oblieje se skrvala za bujnm plnovousem, jen oi ml posazen blzko sebe, take mu dodvaly trochu prohnan vraz. Uml st, pst a potat, ale jinak byl trochu pihloupl. Pesto se mu v prci dailo, ml vlastn

partu zednk, uednk a pidava. Aliena si u mnohokrt vimla, e obrovit mui se dostvaj do vedoucch postaven, i kdy neoplvaj chytrost. Alfred ml jako pedk party jet jednu velkou vhodu: mohl si bt jist, e vdycky dostane pro sv mue prci, jeliko jeho otec byl hlavnm stavitelem kingsbridgesk katedrly. Mladk se posadil na trvu vedle n. Npadn dlouh chodidla ml obut do tkch koench bot pokrytch edivm kamennm prachem. Aliena se s nm dala do ei jen zcela vjimen. Mli by spolu mt hodn spolenho, vdy vlastn byli jedin dva mlad lid v bohat kingsbridgesk vrstv, tedy mezi lidmi, kte ili nejble u hradeb pevorstv, jene Alfred j vdycky pipadal pli omezen. Po chvilce mladk promluvil. Tady by ml bt kamenn kostel, prohlsil sen. Zjevn bylo na ostatnch, aby si sami domysleli, co tou poznmkou myslel. Aliena chvli pemtala a pak se zeptala: To mluv o farnm kostele? Jo, odpovdl, jako by to bylo naprosto jasn. Farn kostel byl v posledn dob hojn vyuvan, jeliko poet obyvatel Kingsbridge se o hodn zvtil a krypta, kam chodili mnii, byla stsnn a rychle se tam vydchal vzduch. Jene farn kostel byla star devn stavba s dokovou stechou a pinavou hlinnou podlahou. M pravdu, pikvla Aliena. Mli bychom tady mt kamenn kostel. Alfred se na ni vykvav zadval. Dvka uvaovala, co tak me mladk oekvat, e mu te ekne. Ellen byla zejm zvykl, e z nj mus njak dostat, co m na srdci, a tak se zeptala: Co tm chce naznait, Alfrede? Jak se vlastn stane, e se nkde postav kostel? zeptal se. Chci ct, kdy chceme mt kamenn kostel, co pro to musme udlat? Nemm tuen, pokrila Ellen rameny. Aliena se lehce zamraila. Mohl bys dt dohromady farn spolek, navrhla. Farn spolek bylo spoleenstv lid, kte as od asu uspodali njakou hostinu a vybrali mezi sebou penze, zpravidla na to, aby do svho kostela koupili kahany nebo pomohli vdovm a sirotkm ze sousedstv. V malch vesnicch nikdy takov spolky nevznikaly, jene Kingsbridge u dvno nebyl mal vesnice. A k emu by to bylo? zeptal se Alfred. lenov spolku by zaplatili nov kostel, odpovdla Aliena. V tom ppad bychom mli zaloit spolek, prohlsil mladk. Alienu napadlo, e Alfreda mon patn odhadla. Nikdy j nepipadalo, e by byl kdovjak zbon, a on se tu zniehonic sna

sesbrat penze na stavbu novho kostela. Teba skrv v dui njak hlubok zkout. Pak si uvdomila, e m ped sebou jen najatho zednka, kter se usadil v Kingsbridge a te hled zpsob, jak si zajistit njakou novou zakzku. Mon nen nijak zvl bystr, ale urit je dost mazan. Pesto se j jeho npad zamlouval. Z Kingsbridge se postupn stvalo msto a msta maj vdycky vc ne jeden kostel. Kdy tu krom katedrly nebude dn jin pijateln stnek Pn, msto bude zcela v podru kltera. V tu chvli tu Philip bude naprostm a nezpochybnitelnm pnem. Byl to velmi laskav vldce, ale Aliena si umla pedstavit, e pijde okamik, kdy budou obchodnci z msta chtt mt vlastn kostel. Mohla bys tu zleitost se spolkem vysvtlit i ostatnm lidem? zeptal se Alfred. Alien chvli trvalo, ne se uklidnila a zaala normln dchat. Nechtlo se j vymnit spolenost Ellen a Jacka za Alfreda, ale jeho npad ji velmi nadchl, a navc by j pipadalo trochu neomalen, kdyby ho odmtla. S radost, odpovdla, vstala a spolen se vydali pry. Slunce zaalo klesat k obzoru. eholnci zaplili slavnostn ohe a zaali podvat tradin pivo okoenn zzvorem. Kdy te osamli, chtl se Jack matky na nco zeptat, ale nevdl, jak na to. Pak se nkdo dal do zpvu, a protoe mladk vdl, e Ellen se kadou chvli pid, vyhrkl: Byl mj otec onglr? Zadvala se na nj. Pekvapilo ji to, ale nerozzlobila se. Kdo t to slovo nauil? zeptala se. V ivot jsi dnho onglra nevidl. Aliena. Kdysi jezdvala se svm otcem do Francie. Matka se zadvala pes zeeelou louku k plpolajc hranici. Ano, byl to onglr. A pednel mi vechny ty bsn, stejn jako jsem je j pak pevyprvla tob. A ty je te vykld Alien? Ano. Jack si pipadal trochu trapn. Ty jsi do n zamilovan, vi? Je to tak vidt? Ellen se lskypln usmla. Toho si nejsp vimnu jen j. Ona je ale o hodn star ne ty. O pt let. Pesto ji podle mne zsk. Jsi jako tvj otec. Ten mohl mt kteroukoliv enu, na ni si pomyslel. Jackovi bylo trapn bavit se o Alien, ale na druhou stranu ho nadchlo, e konen slyel nco o otci, a pmo se tsl na to, aby se dovdl vc. K jeho velkmu rozarovn vak v tu chvli piel Tom a posadil se vedle nich. Okamit zaal mluvit. Prv jsem si povdal s

pevorem Philipem o Jackovi, oznmil jim. kal to nenucen, ale Jack ve stavitelov hlase vyctil napt a bylo mu jasn, e se bl njak nepjemnost. Philip tvrd, e by kluk ml dostat vzdln. Matina odpov byla pedvdateln rozhoen. Vdy je vzdlan, vyjela na Toma. Um st a pst anglicky i francouzsky, doke potat a me klidn pednst celou knihu ver Pokej, te jen schvln pekrucuje, co jsem ekl, zarazil ji Tom pevn. Philip nenaznaoval, e Jack je nevzdlanec. Prv naopak. Prohlsil o Jackovi, e je tak chytr, e by ml dostat vc vzdln. Jacka tahleta poklona nijak zvl nepotila. Sdlel s matkou jej nedvru k duchovnm. Za tm bude zcela jist njak past. Vc? opakovala Ellen posmn. Co vc ho asi tak chce ten mnich nauit? Je mi to jasn. Teologii. Latinu. Rtoriku. Metafyziku. Sam sraky. Nelmej nad tm tak rychle hl, brzdil ji Tom vldn. Kdyby Jack pijal Philipovu nabdku, nauil se rychle pst podnm rukopisem dobrho sekrete, kdyby se nauil latinsky a nastudoval teologii a vechny ostatn pedmty, kterm k sraky, mohl by se stt psaem u njakho hrabte i biskupa, a jednou by z nj byl bohat a mocn mu. V, co se k kad lechtic nemus bt synem lechtice. Ellen se nebezpen zily oi. Kdyby pijal Philipovu nabdku, k. A co pesn Philip nabz? e se Jack stane novicem Jen pes mou mrtvolu! vykikla Ellen a rychle se zvedla ze zem. Mho syna ta zatracen crkev nedostane! Tihle proradn, ulhan frternci mu vzali otce, ale chlapce jim nedm. To radi vrazm Philipovi kudlu do pupku, psahm pi vech svatch, tak m nepokouej! Tom u zail Ellen takhle rozpardnou, a tak to na nj neudlalo natolik velk dojem, jak by se dalo ekat. Co to do tebe vjelo, ensk? zprail ji. Ped klukem se tm otevr asn pleitost. Jacka nejvce mtla slova Tihle proradn, ulhan frternci mu vzali otce. Co tm matka myslela? Chtl se j na to zeptat, ale vbec se nedostal ke slovu. Mnich z nj prost nebude! jeela matka. Kdy nebude chtt vstoupit do du, jednodue do nj nevstoup. Matka si Toma zarputile zmila. Ten slizk pevor si nakonec doke prosadit svou, zabruela. Tom se obrtil na Jacka. U je naase, abys taky nco ekl, chlape. Co vlastn ek od ivota?

Jack si zrovna tuhle otzku nikdy tak oteven nepoloil, ale te ho odpov napadla bez vhn, jako kdyby se v thle vci rozhodl u dvno. Chci se stt hlavnm stavitelem jako ty, prohlsil. Chci postavit nejndhernj katedrlu, jakou kdy svt vidl. Rud okraj slunce zmizel za obzorem a na kraj se snesla noc. Nastal as na posledn ze zvyk, je se na svatojnskou noc obvykle provozovaly: na vypoutn pn. Jack u ml zbytek svky a kousek deva dvno nachystan. Podval se na Ellen a Toma. Oba si ho tak trochu v rozpacch prohleli. Zaskoilo je, jak jasnou pedstavu m chlapec o sv budoucnosti. Na tom nen nic divnho, ekl si v duchu, vdy m to samotnho pekvapilo. Pochopil, e se od nich u nic nedozv, vyskoil a rozebhl se pes louku k hoc hranici. Zaplil si od ohn suchou vtvku, nechal nad plamenem trochu zmknout spodn konec svky a pilepil ji ke dvku. Pak zaplil knot. Vtina vesnian se v tu chvli vnovala stejn innosti. Ti, kte si nemohli dovolit svku, vyrobili si z trvy a dvek nco jako lodiku a uprosted do n poloili zmakan smotek trav, kter poslouil msto knotu. Jack si viml, e Aliena stoj jen kousek od nj. Obliej j ozaovala rud vhe slajc hranice. Dvka psobila dojmem, e je hluboko ponoena do njakch vah. Z nhlho popudu se j Jack zeptal: Co si bude pt, Alieno? Odpovdla mu okamit, nerozmlela se ani okamik. Klid, ekla. Pak se j v och objevil tak trochu zaskoen vraz a odvrtila se. Jack uvaoval, jestli se nhodou nezblznil, kdy miluje zrovna tuhle enu. Co o to, ona ho taky mla rda vdy se docela dobe sptelili. Ale pedstava, e le naz vedle sebe a lbaj se navzjem na rozplenou ki, byla jejmu srdci stejn vzdlen, jako byla jeho srdci blzk. Kdy byli vichni nachystan, klekli si podl behu eky nebo si vlezli do vody tam, kde byla mlina. V rukou dreli mihotajc se svtlka a mysleli na svoje pn. Jack zavel oi a pedstavoval si Alienu, jak le v posteli, adra j vykukuj nad okrajem pokrvky a ona natahuje ruku a k: Poj m pomilovat, mui mj. Pak vichni opatrn poloili svtlka na hladinu. Pokud se lodika potopila nebo plamnek zhasl, znamenalo to, e se pn nikdy nespln. Sotva Jack pustil svoje malik plavidlo po vod, devn podloka okamit pestala bt vidt a on mohl sledovat pouze plamnek. Chvli ho soustedn pozoroval, ale pak u ho nedokzal rozliit mezi stovkami jinch tancch ohnk, pohupujcch se na hladin eky mezi vemi tmi

blikajcmi pnmi, kter un proud pry, dokud nezmiz v ohybu eky a neztrat se z dohledu. III Cel lto vyprvl Jack Alien nejrznj pbhy. Schzeli se o nedlch, nejprve jen obas, pozdji pravideln, na pasece u malho vodopdu. Vykldal j o Karlu Velikm a jeho rytch, o Vilmu Dobyvateli i Vilmu Ryavm a o pohanech. Kdy pednel, bylo na nm vidt, e ho pbh dokonale pohlcuje. Aliena s oblibou sledovala, jak se mn vraz jeho mladho oblieje. Rozhooval se nad nespravedlnost, dotkala se ho zrada, vzruovala ho odvaha ryt a k slzm ho dojmala jejich hrdinsk smrt. Mladkovy pocity byly nakaliv a Aliena sama kolikrt ctila, e ji vyprvn dojm. Nkter bsn byly tak dlouh, e se nedaly perecitovat za jedno odpoledne. Kdykoliv musel Jack njak pbh rozdlit na vc st, vdycky udlal pauzu tam, kde bylo napt nejvt, a tak Aliena cel tden pemtala, co se asi bude dt pt. O schzkch s Jackem nikdy nikomu neekla. Ani podn nevdla pro. Mon to bylo tm, e by nikdo nechpal, jak ji mou chlapcovy vere tak pitahovat. A u byl dvod jakkoliv, nechvala lidi kolem sebe, aby vili, e se prost jen vydv na svoje nedln vpravy do lesa. Ani se s n poradil, postupoval Jack naprosto stejn. asem se dostali do stadia, kdy u to ani nikomu ct nemohli, jeliko by to vypadalo, e se svuj s nm, z eho maj patn svdom. A tak se z jejich setkn vyvinuly, v podstat nhodou, tajn schzky. Jednu nedli pedtala Aliena Jackovi Pse o Alexandrovi, prost proto, aby se trochu vystdali. Na rozdl od Jackovch pbh, kde se to jen hemilo pletichami u dvora, mezinrodn politikou a nhlmi skony v bitv, vyznaovala se Alienina pse vznty lsky a tajemnmi kouzly. Na Jacka udlaly tyhle nov vypravsk prvky velk dojem a hned nsledujc nedle se pustil do nov psn, kterou si sm sestavil. Byl hork den na sklonku srpna. Aliena si na sebe vzala trepky a lehounk lnn obleen. V lese se rozhostil klid a ticho, ruen jen zurenm malho vodopdu a Jackovm hlasem. Pbh zanal zcela bnm zpsobem, toti popisem statenho ryte, velkho a silnho, neohroenho v bitvch, a navc ozbrojenho kouzelnm meem. Ryt dostal sloit kol: m dojet do vzdlen vchodn zem a pivzt odtamtud vinnou rvu, na n rostou rubny. Pak se ale bse rychle zaala od obvyklho vvoje odchylovat. Ryt byl toti zabit a vyprvn se soustedilo na jeho panoe, odvnho, ale chudho mladka, asi sedmnctiletho, kter se zamiloval do krlovsk dcery,

pekrsn princezny. Pano psahal, e spln kol, kter dostal jeho pn, pestoe je mlad a nezkuen a m jen strakatho ponka a luk. Msto aby pemohl neptele jedinm mocnm mchnutm kouzelnho mee, jak to hrdinov podobnch pbh zpravidla dlvaj, vrh se pano do beznadjn ztracench boj, vyhrv jen dky pzni tstny, poppad vlastn mazanosti, a vtinou unikne smrti jen o vlsek. Protivnci, s nimi se stetne, mu vtinou na rozdl od neohroench hrdin Karla Velikho nahnj strach. Nikdy se ale nenech odradit od toho, aby splnil kol, kter si pedsevzal. A pitom prv tento kol, stejn jako jeho lska, vypad naprosto beznadjn. Aliena se pistihla pi tom, e se j panoova kur zamlouv daleko vc ne sla jeho pna. Kdy mladk projdl neptelskm zemm, kousala se obavami do kloub na prstech, kdy ho obrv me jen tak tak minul, vyjekla, a kdy sloil svou osamlou hlavu na zem, aby se vyspal a nechal si zdt o sv vzdlen princezn, povzdechla si. Zdlo se, e prv v panoov lsce je ukryto kouzlo jeho nezdolnosti. Nakonec pece jen dovezl zptky kek vinn rvy nesouc rubny a cel dvr nad tm zzrakem uasl. !Jene panoovi tak moc nezleelo, prohlsil Jack a pidal opovrliv lusknut prsty, na vech knatech a hrabatech. lo mu jen o jednoho jedinho lovka. A tak se veer pikradl do jejho pokoje, odlkal stre mazanou lst, kterou se nauil pi sv vprav na vchod. Konen stl u jejho loe a hledl j do tve. Jack se pi tch slovech zadval Alien do o. Okamit se probudila, ale nevylekala se. Pano se nathl a jemn ji vzal za ruku. Jack dj souasn pedvdl. Vzal Alieninu dla do obou rukou a nn ji sevel. Dvka byla tak zaujata mladkovm pronikavm pohledem a silou panoovy lsky, e si Jackova ponn snad ani nevimla. Pak j ekl Vroucn t miluji a polbil ji na sta. Jack se naklonil a polbil Alienu. Jejich rty se dotkly tak jemn, e to dvka sotva uctila. Probhlo to velice rychle a Jack se okamit vrtil k pbhu. Vzpt princezna usnula, dodal. Alien se mezitm hnaly hlavou zmaten otzky. Opravdu se to stalo? Skuten m Jack polbil? Nemohla tomu uvit, ale pitom pod ctila na rtech dotyk jeho st. Nsledujcho dne se pano zeptal krle, jestli by jako odmnu za ke nesouc drahokamy mohl dostat princezninu ruku. Jack m polbil bez pemlen, rozhodla se Aliena nakonec. Byla to jen soust vyprvn. Ani si podn neuvdomoval, co vlastn dl. Nejlep bude, kdy na to zapomenu. Krl panoe odmtl. Mladkovi to zlomilo srdce. Cel dvr se mu vysml. Jet tho dne nasedl pano na kropenatho ponka a odjel ze zem. Psahal ale, e se jednoho

dne vrt a krsnou princeznu pojme za manelku. Jack se odmlel a pestal Alienu dret za ruku. A jak to bylo dl? zeptala se netrpliv. Nevm, odpovdl Jack. O tom jsem jet nepemlel. leny farnho spolku se stali vichni vznamn obyvatel Kingsbridge. Pro vtinu z nich to byla pln nov zleitost, ale pedstava, e Kingsbridge je te msto, a ne vesnice, se jim zamlouvala a jejich marnivosti vyhovovalo vdom, e oni, pedn obyvatel msta, se zaslou o to, e tady bude stt kamenn kostel. Aliena a Alfred pijmali leny spolku a v polovin z uspodali prvn spolkovou hostinu. Z vznamnch host chybl jen pevor Philip, kter choval k cel akci jistou nevraivost, ale ne tak velkou, aby ji zkusil zakzat, dle Tom Stavitel, kter se nezastnil, jeliko ml pochopen pro Philipovy pocity, a konen Malachi, kterho ze spolku vyluovalo jeho nboenstv. Ellen mezitm utkala z Alieniny nadbyten vlny velk balk ltky. Byla to ltka hrub a neobarven, ale na mnisk hbity staila a Cuthbert Blohlav, hospod pevorstv, ji koupil. Dostal ji pomrn levn, ale pitom pod jet stla dvojnsobek pvodn ceny vlny, take Aliena zaplatila Ellen penci za den prce a vydlala na tom dobe pl libry. Cuthbert se jen tsl na to, aby za stejnou cenu dostal jet vc ltky, a tak Aliena odkoupila pebytenou vlnu i od Philipa, pidala ji ke sv vlastn, nala dal tucet lid, pevn en, a najala si je na tkan ltky. Ellen souhlasila s tm, e utk dal balk, ale odmtla ltku plstit. Prohlsila, e je to pli tk prce. Ostatn pradleny se zachovaly stejn. Aliena pro to mla pochopen. Plstn ili valchovn byla tk prce. Sama si vzpomnala, jak jednou s Richardem pili ve Winchesteru za mistrem valchem a podali ho, aby je zamstnal. Valch si drel dva pacholky, kte mltili do ltky namoen v neckch palicemi, a jednu pomocnici, je do necek lila vodu. ena tehdy ukzala Alien zarudl, hrub ruce, zatmco pacholci naloili Richardovi balk mokr ltky a pod mladkem se podlomila kolena. Vtina lid si dokzala zvalchovat mal kus ltky, kter jim stail na obleen pro rodinu, ale jen opravdu siln chlapi dokzali nco takovho dlat cel den. Aliena podala pradleny, aby si s tm nelmaly hlavu a dl tkaly dk, voln utkan ltky. Na plstn bu najme njak mue, nebo nezvalchovanou ltku prod mistru valchskmu ve Winchesteru. Hostinu spolku uspodali v devnm kostele. Aliena dostala na starost jdlo. Rozdlila ppravu jednotlivch chod mezi leny spolku,

jeliko vtina z nich mla doma alespo jednoho sluebnka. Alfred a jeho mui stloukli ze deva nkolik koz a na n poloili prkna, take vznikl dlouh hodovn stl. Pak koupili siln pivo a sud vna. Posadili se po obou stranch stolu, ale nikdo si nesedl do ela ani na opan konec, jeliko ve spolku si byli vichni rovni. Aliena si na sebe vzala tmavomodr hedvbn aty ozdoben zlatou sponou s rubny a tmav ed pl s mdnmi irokmi rukvy. Far pronesl dkovnou modlitbu: npad s farnm spolkem ho pochopiteln potil, jeliko nov kostel mu vynese lep spoleensk postaven a znsob jeho pjmy. Alfred seznmil ptomn s rozpotem a asovm rozvrenm stavby novho kostela. Mluvil, jako by to bylo jeho vlastn dlo, ale Aliena moc dobe vdla, e vtinu prce udlal Tom. Stavba bude trvat dva roky a bude stt devadest liber, proto Alfred navrhl, aby kad ze tyiceti len spolku platil est penci tdn. Z vraz jejich tv Aliena usoudila, e je to o nco vc, ne kolik oekvali. Vichni souhlasili, e zaplat, ale Aliena byla pesvdena, e jeden nebo dva svmu zvazku nedostoj. Ona sama mohla navrenou stku uhradit docela snadno. Kdy se rozhldla kolem stolu, uvdomila si, e bude mezi ptomnmi nejsp nejbohat. eny tu byly v dsiv menin. Krom Alieny se hostiny zastnily u jen pivovarnice, kter proslula vaenm dobrho silnho piva, krejov, je zamstnvala dv iky a hrst uednk, a vdova po evci, kter dokzala i po manelov odchodu udret ivnost. Aliena byla mezi ptomnmi enami nejmlad. Byla ostatn mlad i ne vtina mu. Jen oproti Alfredovi byla asi o dva roky star. Stskalo se j po Jackovi. Jet si nevyslechla druhou st vyprvn o mladm panoovi. Dnes byl svten den a ona by se s mladkem rda setkala na pasece. Teba to jet pjde nkdy pozdji bhem dne. Kolem stolu si vichni povdali o vlce o trn. tpnova manelka, krlovna Matilda, se vrhla do boje s vt urputnost, ne od n kdokoliv oekval. Zrovna nedvno se j podailo dobt Winchester a zajmout Roberta z Gloucesteru. Robert byl bratr csaovny Maud a vrchn velitel jejch vojsk. Nkte lid dokonce kali, e Maud je jen nastren figurka a e skutenm vdcem povstn je prv Robert. A je to jak chce, zajet Roberta bylo pro Maud stejn zl, jako bylo ped asem pro krlovy stoupence zajet tpna. Vichni se te dohadovali, jak se bude vlka dl vyvjet, a kad na to ml vlastn nzor. Npoje byly silnj, ne jak podval pevor Philip, a jak hostina pokraovala, mezi stolovnky se postupn rozproudila nevzan

zbava. Far nedokzal zastat roli autority, kter by bujn vesel umla zmrnit nejsp proto, e sm drel s ostatnmi v pit krok. Alfred, kter sedl vedle Alieny, psobil ustaranm dojmem, ale dokonce i on zbruntnl. Aliena nemla siln npoje pli v oblib, a tak si dala k jdlu jen kalek jablen vy. Po jdle nkdo navrhl, e by mli Alien a Alfredovi pipt na zdrav. Kdy mladk za projeven uznn dkoval, jen zil radost. Pak piel na adu zpv a Aliena zaala zvaovat, kdy tak asi bude nosn se vytratit. Tohle jsme spolu docela zvldli, naklonil se k n Alfred. Aliena se usmla. Uvidme, kolik z nich bude pt rok touhle dobou jet platit est penci tdn. Jene Alfred dnes nechtl slyet o monch nespch i omezench. Zvldli jsme to, opakoval umnn. Docela nm to spolu jde. Pozvedl i, aby dvce pipil na zdrav, a zavdal si mocn douek vna. Nem pocit, e jsme dobr dvojice? To jist jsme, pitakala, aby mu udlala radost. Moc se mi to lb, pokraoval. Moc se mi lb to s tebou dlat myslm, tenhle spolek. Taky se mi to zamlouv, pikvla zdvoile, Opravdu? Tak to jsem vn moc rd. Pozorn se na nj zadvala. Pro se pod vrac zrovna k thle zleitosti? Mluv jasn a vyslovuje naprosto pesn. Ve skutenosti nevypad ani trochu opile. Jde to dobe, poznamenala neurit. Poloil j ruku kolem ramen. Nesnela, kdy se j nkdo dotkal, ale u se nauila nedvat to najevo, jeliko mu se pak asto uraz. Povz mi nco, vyzval ji Alfred a ztiil hlas do dvrnho epotu. Co vlastn ek od ppadnho manela? Ted by tak jet chyblo, aby m podal o ruku, pomyslela si Aliena sklesle. Ale poskytla mu bnou, nauenou odpov. Nepotebuju manela s bratrem si uiju starost dost. Potebuje pece lsku, namtl Alfred. V duchu zapla. Zrovna se mu chystala odpovdt, kdy vtom zvedl ruku, aby ji zarazil musk zvyk, kter ji zvl dohnl k lenstv. Nekej mi, e lsku nepotebuje, prohlsil. Lsku potebuje kad. Upen se na nj zadvala. Vdla, e je na n nco divnho: vtina en se na vdvn jen tsla. A pokud byly jet ve dvaadvaceti svobodn jako ona, tak u se netsly, nbr propadaly zoufalstv. Copak to se mnou asi je? pemtala. Alfred je mlad, zdrav a spn, polovina dvat v Kingsbridge by se za nj hned s chut provdala. Chvli si pohrvala s mylenkou, e ekne ano. Jene

pedstava, e s Alfredem doopravdy ije, e s nm kad den vee a chod do kostela a e mu rod dti, ji dsila. To radi zstane sama. Zavrtla hlavou. Zapome na to, Alfrede, prohlsila pevn. Nepotebuju manela ani kvli lsce ani kvli niemu jinmu. Jene mladk se nedal tak snadno odradit. Miluju t, Alieno, ekl. Kdy s tebou mu pracovat, jsem doopravdy astn. Potebuju t. Stane se mou enou? Pro to musel kat? Mrzelo ji to, jeliko to znamenalo, e ho bude muset rzn a zeteln odmtnout. U se tak nauila, e nem smysl zaobalovat to njak opatrn, jeliko vldn odmtnut si npadnci vykldaj jako znmku nerozhodnosti a tm vce na ni nalhaj. Nestanu, odpovdla. Nemiluju t. Prce s tebou m nijak zvl netila, a nevzala bych si t, ani kdybys byl jedin musk na cel zemi. Ranilo ho to. Zejm byl pesvden, e m dost velkou nadji. Aliena si byla jista, e neudlala nic, m by ho k takovmu pesvden povzbudila. Jednala s nm jako s rovnocennm partnerem, naslouchala mu, kdy mluvil, a sama k nmu hovoila upmn a oteven plnila kol, kter na sebe vzala, a od nj oekvala stejn pstup. Jene nkte mui takov jednn berou jako povzbuzen. Jak me nco takovho tvrdit? zabrebtal. Povzdechla si. Mladka se to dotklo a ona sama te nad nm ctila ltost. Jene za chvli ho peme rozhoen a bude se chovat, jako kdyby proti nmu Aliena vznesla njak falen obvinn. A nakonec sm sebe pesvd, e ho naprosto bezdvodn urazila, a zane se chovat bojovn. Vichni odmtnut npadnci se takhle nechovaj, ale nkte ano, a Alfred byl pesn ten typ. Ned se svtit, Aliena bude muset co nejrychleji odejt. Vstala. Vm si tvho nvrhu a dkuji ti za est, kterou jsi mi tm prokzal, ekla. Pijmi vak, prosm, moje odmtnut a u m nikdy o nic podobnho nedej. Potm, e odchz, aby ses setkala s mm usmrkanm bratkem, zasyel nenvistn. Neumm si pedstavit, e zrovna on t doke podn urajtovat. Zaskoen Aliena zrudla rozpaky. Tak lid u si jejho ptelstv s Jackem staili vimnout. Ten oplzl ndech tomu zaruen dodal Alfred. Ovem, ale ona pece opravdu b na schzku s Jackem. A dn Alfred j v tom nedoke zabrnit. Sklonila se a zadvala se mu zblzka do o, a se jejich oblieje mlem dotkaly. Vylekal se. Tie a odhodlan ekla: Jdi do pekla. Nae se otoila a vyla ven.

Jednou za msc podal pevor Philip v krypt soud. Za starch as bval soud jednou za rok, a jet vtinou netrval ani jeden cel den. Jene jak se ztrojnsobil poet obyvatel, zdesetinsobilo se mnostv nezkonnch in. I povaha zloin se zmnila. Dve mla vtina nezkonnch skutk nco spolenho s pdou, rodou nebo zvaty. Chamtiv sedlk se teba pokusil bezohledn posunout hranici svho pole, aby si zvtil pozemek na kor souseda. Podomek ukradl pytel zrn vdov, u n pracoval, chud ena s mnoha potomky podojila krvu, kter j nepatila. Dnes se vtina nezkonnch in tk penz, uvaoval Philip, kdy prvnho prosincovho dne soud zasedl. Uednci kradou penze svm mistrm, manel obraj manelky o spory, obchodnci dvaj do obhu falen mince a bohat eny vyplcej pli nzk mzdy svm omezenm sluebnkm, kte si ani nedokou spotat tdenn plat. Jet ped pti lety nedolo v Kingsbridge k jedinmu podobnmu zloinu, jeliko v t dob tu nikdo neml dost hotovosti. Philip ukldal prakticky za kad pein pokutu. Mohl tak nechat nkoho zmrskat, poppad ho vsadit do kldy nebo zavt do kobky za kltern lonic, ale takov tresty byly daleko vzcnj a ukldaly se pouze za nsiln zloiny. Pevor ml dokonce prvo uloit za krde trest smrti a pevorstv k tomu elu vlastnilo pevnou devnou ibenici. Ale Philip svho prva jet nikdy nevyuil, zatm ne, a utoval se nadj, e ho nikdy nebude muset vyut. Nejvnjmi zloiny vradou, zabitm zvete z krlovsk honitby a loupenm pepadenm na cest se zabval krlovsk soud v Shiringu, jemu pedsedal erif. A shiringsk erif Eustace nechval lidi vet o sto est. Dnes ml Philip vyeit sedm ppad neoprvnnho mlet mouky. Nechal si je a na konec a pak je vzal vechny najednou. Pevorstv zrovna ped nedvnm dostavlo nov vodn mln, kter bel souasn se starm mlnem Kingsbridge dnes potebuje dva mlny. Jene za novou stavbu bylo poteba zaplatit, co znamenalo, e kad byl povinen nechat si zrn semlt v pevorstv. Psn vzato platil tady takov zkon odjakiva, jako na kadm panstv v zemi: rolnci nemli dovoleno mlt si zrn doma a museli svmu pnovi zaplatit, aby to udlal za n. V poslednch letech se ale msto rozrostlo a star mln byl kadou chvli porouchan, a tak Philip vzrstajc poet neoprvnnho mlet mouky pehlel. Jene s tm te ovem bude konec. Ml jmna provinilc napsan na tabulce a te je hezky jedno po druhm protal. Zaal s tm nejbohatm. Richarde een Dlouh

mle, bratr Franciscus hlsil, e m velk mlnsk kmen, kterm ti to dva mui. Franciscus zastval v pevorstv funkci mlyne. Blahobytn vyhlejc mu postoupil o krok dopedu. Ano, ote, je to tak, ale u jsem ten kmen nechal rozbt. Zaplat est penci. Pivovarnice Enido, ty m ve svm pivovaru run mlnek. Eric, tvj syn, ho pouval taky a trest ho t nemine. Ano, pane, piznala Enida, bruntn ena s mohutnmi rameny. A kde je ten run mlnek te? zeptal se j Philip. Hodila jsem ho do eky, ote. Philip j moc nevil, ale nemohl s tm nic dlat. Zaplat dvacet tyi penci a syn Eric dvanct. Walte Tannere? Philip probral jednotliv jmna na seznamu a ukldal hnkm pokuty podle mry provinn, a doel na konec, k nejchudmu provinilci. Vdova Goda? Dopedu pedstoupila staena se scvrklm obliejem, obleen do sepranch ernch at. Bratr Franciscus t vidl, jak sis drtila zrn kamenem. Nemm penci, abych si mohla zaplatit umlet, ote, brnila se. Mla jsi penci na to, aby sis koupila zrn, upozornil ji Philip. Bude potrestan jako kdokoliv jin. To m nech umt hlady? odsekla mu vyzvav. Philip si povzdechl. Kdyby tak byl bratr Franciscus radji pedstral, e nevid, jak Goda poruuje zkon! Kdy naposledy zemel v Kingsbridge nkdo hlady? zeptal se a rozhldl se kolem sebe po shromdnch obyvatelch msta. Vzpomn si tu nkdo, kdy jsme v naem mst naposledy nkoho nechali umt hlady? Na okamik se odmlel, jako by ekal na odpov, a pak pokraoval: Myslm, e kdy k tomu naposledy dolo, jet jsem tady vbec nebyl. Minulou zimu umel Dick Boudika, poznamenala Goda. Philip si toho mue vybavil, byl to ebrk, kter pespval v prasech chlvcch a po stjch. Dick upadl na ulici uprosted noci a umrznul, protoe snilo, upozornil vdovu. Netrpl hlady, a kdyby byl natolik stzliv, aby se dokzal dopotcet do kltera, nezdolala by ho ani zima. Jestli m hlad, nesna se m podvdt pij si ke mn pro pomoc. A jestli jsi pli hrd, ne abys to dokzala, a radi msto toho poruuje zkony, mus dostat trest jako kdokoliv jin. Rozum mi? Ano, ote, odpovdla staena neochotn. Pokuta tvrt pence, uzavel jednn Philip. Tm je soud u konce. Vstal, dokrel ke schodm vedoucm ven z krypty a vystoupal po nich nahoru na povrch.

Do Vnoc zbval necel msc a to byla doba, kdy se prce na katedrle kad rok npadn zpomalily. Odkryt boky a horn okraje stn byly zakryt slmou a mrvou odpadem, kter se vynel z klternch stj. To brnilo mrazu, aby se dostal do erstv malty. k se pece, e zednci nemou v zim pracovat kvli mrazu. Philip se asto sm sebe ptal, jestli by nemohli vdycky rno stny odkrt a na noc je zase zabezpeit vdy pes den tak asto nemrzlo. Tom tvrdil, e stny, kter se postav v zim, spadnou. Philip tomu vil, ale myslel si, e mrz za to neme. Prav dvod podle nj spoval v tom, e malta potebuje nkolik msc na to, aby se podn usadila. Zimn pestvka j dovoluje opravdu podn ztvrdnout, ne na ni v novm roce zednci pistav dal kus. To by tak vysvtlovalo zednickou povru, e se za jeden rok nem postavit vc ne dvacet stop do vky, jeliko to pr nos smlu. A nejen to, spodn vrstvy se mou pokivit pod vahou hornch vrstev, protoe malta prost nemla monost dostaten ztvrdnout. Philipa pekvapilo, kdy zaznamenal, e vichni zednci jsou venku. Shromdili se v mstech, kde bude jednou stt chr katedrly. Pevor se k nim vydal, aby zjistil, co tam dlaj. Vyrobili plkruhov devn oblouk a te ho zvedali a z obou stran ho podprali kly. Philip vdl, e devn oblouk je to, emu se k ablona: m podeprat kamenn oblouk v dob, kdy se bude stavt. Tentokrt si zednci nachystali kamenn oblouk pmo na zemi, bez malty, aby mli jistotu, e jim budou kameny do sebe dokonale zapadat. Uednci a podavai te u zvedali kameny na ablonu, zatmco zednci je zkoumavmi pohledy sledovali. Philip zachytil Tomv pohled a zeptal se: Na co to je? To je oblouk nad ochozem. Philip bezdky pohldl vzhru. Sloupoad dokonili minul rok a pt rok by ml bt hotov ochoz, kter bude nad arkdou. Pak u jim bude zbvat jen kopule, kterou do chrmu proud svtlo, a jakmile bude hotov, mou se vrhnout na stavbu stechy. Kdy u te byly stny zazimovan, aby je mrz neponiil, zednci a kamenci si chystali kameny, kter pouij pt rok. Pokud jim tenhle oblouk vyjde, nachystaj si vechny ostatn podle tohoto vzoru. Uednci, mezi nimi byl i Tomv nevlastn syn Jack, sestavovali oblouk klenby najednou ze dvou stran. Pouvali na to kameny zeikmen do tvaru irokch kln, takeen klenky. Pestoe oblouk se bude jednou klenout vysoko nad hlavami lid, bude bohat ozdoben. Vechny plochy, kter z jednotlivch kamen budou vidt, byly njak vyperkovan, tu prostmi klnky, jinde etzcem malch medailonk, tam zase jednoduchou spirlou. Jak se kameny skldaly

k sob, zdoben do sebe pesn zapadalo a vytvelo ti soubn oblouky, jeden z kln, jeden z medailonk a jeden ze spirly. Tm vznikal dojem, e klenbu tvo ti soubn zk kamenn pruty naskldan na sebe, zatmco ve skutenosti lo o zeikmen kamenn kvdry naskldan tsn vedle sebe. To ovem znamenalo, e kameny klenby, takeen klenky, do sebe mus pesn zapadat, aby zdoben bylo v jedn linii, jinak by to celou iluzi kamennch prut pokazilo. Philip sledoval, jak Jack ukld na msto zvrov klenk, kter klenbu uzamykal. Te byl oblouk hotov. tyi kamenci zvedli palice a vyrazili klny, kter drely devnou ablonu nkolik palc nad zem. Devn podpora v napnavm okamiku padla. Pestoe mezi kameny nebyla dn malta, klenba zstala stt. Tom Stavitel si s obrovskm uspokojenm oddechl. Nkdo zatahal Philipa za rukv. Pevor se otoil a uvidl mladho eholnk M nvtvu, ote. ek u tebe v dom, oznmil mu mnich. Dkuji ti, mj synu, pikvl Philip a opustil zednky. Pokud brati uvedli nvtvnka pmo do pevorova domu, aby tam na nj ekal, muselo jt o nkoho dleitho. Philip rznm krokem peel ndvo a vstoupil do domu. Z nvtvnka se vyklubal jeho bratr Francis. Philip ho srden objal. Francis psobil ustaranm dojmem. Nabdli ti nco k sndku? zajmal se Philip. Vypad unaven. Dali mi kus chleba a trochu masa, dkuju. Strvil jsem cel podzim tm, e jsem jezdil sem a tam mezi Bristolem, kde byl uvznn krl tpn, a Rochesterem, kde dreli hrabte Roberta. kal jsi byl? Francis pikvl. Podailo se mi vyjednat vmnu: tpna za Roberta. Uskutenilo se to na svtek Vech svatch. Krl tpn je te zptky ve Winchesteru. Philipa to pekvapilo. Tak mm takov dojem, e panovnice Maud neudlala moc vhodn obchod, poznamenal. Vydala krle a dostala hrabte. Francis zavrtl hlavou. Bez Roberta byla pln bezmocn. Nikdo ji nem rd, nikdo j nev. Podpora jej strany se zaala hroutit. Musela Roberta zskat zptky. Krlovna Matilda je chytr. Odmtla vmnou cokoliv jinho krom krle tpna. Trvala na svm a nakonec toho doshla. Philip doel k oknu a zadval se ven. Dalo se do det, ikm, mraziv studen provazce vody biovaly stavenit. Vysok zdi katedrly ztmavly a z dokovch stech kamenickch dlen ltaly cucky. Co z toho vyplv? zeptal se po chvli Francise.

Z toho vyplv, e Maud u je zase v postaven lovka, kter si me jen dlat nadje, e se posad na trn, odpovdl Francis. tpn byl nakonec doopravdy korunovn, zatmco Maud vlastn ne. Jene Maud mi dala povolen, e tady mu zdit trh. Ano. To by mohlo psobit komplikace. Take je to povolen neplatn. To ne. Dal ti ho odpovdajcm zpsobem prvoplatn panovnk potvrzen crkv. To, e Maud nebyla nikdy korunovan, na tom nic nemn. Jene tpn me povolen zruit. Dky trhu jsem schopen splcet kmen, poznamenal Philip s zkost v hlase. Bez trhu bych nemohl dl stavt. Tohle je tedy hodn patn zprva. Je mi to lto. A co mch sto liber? Francis pokril rameny. tpn ti ekne, aby sis je vymohl zptky od Maud. Philip ctil, jak se mu dl mdlo. Tolik penz, vydechl. Ty penze patily Bohu a j o n piel. Jet jsi o n nepiel, upozornil ho Francis. Teba tpn to povolen nezru. Ve skutenosti se o trhy nikdy moc nezajmal a to v dnm ohledu. Hrab William by na nj mohl nalhat. William mezitm uzavel nov spojenectv, copak si nevzpomn? Vsadil vechno na Maud. Na tpna te u velk vliv mt nebude. Doufm, e m pravdu, vyhrkl Philip zancen. Pi naem Pnu doufm, e m pravdu. Kdy zaala bt venku pli velk zima na vysedvn na pasece, zvykla si Aliena chodit po veerech do domu Toma Stavitele. Alfred byl zpravidla v krm, a tak se rodina skldala z Toma, Ellen, Jacka a Marty. Jeliko se Tomovi te dailo dobe, ml kad len rodiny pohodlnou idli, v ohniti huel ohe a vude byla spousta svtla. Ellen a Aliena se vnovaly tkan ltek. Tom kreslil plny a nrtky. Ryl svoje nkresy ostrm kamenem do vyletn bidlicov tabulky. Jack pedstral, e vyrb opasek, ost noe nebo plete kok, ale ve skutenosti jen vroucn hledl Alien do tve a soustedn sledoval jej rty, kdy promluvila, nebo jej bl hrdlo, kdy se napila ze sklenice s pivem. T zimy se hodn nasmli. Jack ml k smrti rd, kdy mohl Alienu rozesmt. Dvka se v zsad velmi ovldala a byla neobyejn odmen, a tak mu to tm pipadalo, e kdy ji rozesmje, jako by ji nkde zahldl nahou. V jednom kuse vymlel nco, m by ji pobavil.

Uml pedvdt jednotliv emeslnky pracujc na staveniti, dokzal napodobit pask pzvuk jednoho zednka i kolbavou chzi kove. Jednou vymyslel smn ivotn pbhy jednotlivch mnich a kadmu z nich pisoudil njak docela pravdpodobn hch Remigiovi pchu, kuchai Bernardovi oberstv, mnichovi, kter se staral o hosty, sklon k pit a uiteli Pierrovi smilstvo. Marta se asto smchy nemohla ani pohnout a dokonce i nemluvn Tom se tu a tam pousml. A jednoho takovho veera Aliena poznamenala: Tak ani nevm, jestli tolik ltky vbec doku prodat. Ostatn to trochu zarazilo. Tak pro ji tkme? zeptala se Ellen. Jet jsem to nevzdala, vysvtlovala Aliena. Prost s tm mm te trochu pote. Tom vzhldl od bidlicov tabulky. J ml pocit, e pevorstv ltku kupuje a je radost bez sebe. V tom to nen, zavrtla hlavou Aliena. Nemu najt lidi na plstn a pevorstv nechce nezvalchovanou ltku a nechce ji ani nikdo jin. Valchaina je tk prce a lme lovku zda, prohlsila Ellen zamylen. Ani m nepekvapuje, e to nikdo nechce dlat. Neme na to najmout pacholky? navrhl Tom. V prospvajcm Kingsbridge ne. Vichni mui tu maj dost prce. Ve velkch mstech jsou pmo valchi, kte to dlaj jako emeslo, ale ti vtinou pracuj pro velk, zaveden tkalce a maj zakzno plstit ltky pro jejich obchodn soupee. Navc by bylo moc drah vozit ltky do Winchesteru a zase zptky. To je opravdu velk pot, pipustil Tom a vrtil se zas ke svm nkresm. Jacka nco napadlo. koda e nememe pimt voly, aby to dlali, vyhrkl. Ostatn se dali do smchu. To bys stejn dobe mohl zkusit nauit vola, aby stavl kostely, poznamenal Tom. Nebo toil mlnem, nedal se odradit Jack. On asto existuje docela jednoduch zpsob, jak dlat tkou prci. Jene Aliena potebuje ltku zvalchovat, a ne rozemlt, upozornil ho Tom. Jack ho ale neposlouchal. Pouvme pece pku a kladku, abychom zvedli kameny vysoko na leen, mudroval dl. Jo, kdyby existovalo njak chyte vymylen zazen, kter by dokzalo valchovat ltky, zasnila se Aliena, to by bylo vynikajc. Jack si pomyslel, jakou by j udlalo radost, kdyby za ni tuhle obt vyeil. Umnil si, e na nco pijde.

Slyel jsem, vloil se do hovoru zamylen Tom, e se vodn mln nkde pouv na to, aby hbal mchy a rozdmchval vhe v kovrn ale nikdy jsem to nevidl. Vn? zvolal Jack. Tak vid, e to jde! Mlnsk kolo se ot pod dokola a mlnsk kmen se ot tak dokola, nedal se tak snadno vyvst z mry Tom. Take jeden me otet druhm. Jene valchsk palice se pohybujou nahoru dol. Neme pimt kulat mlnsk kolo, aby pohnlo palici, kter se hb nahoru dol. Mchy pece taky potebujou pohyb nahoru dol. To je pravda. Ale j tu kovrnu nikdy nevidl. Jen jsem se o n doslechl. Jack se pokusil pedstavit si, jak vypad mechanismus vodnho mlna. Sla vody ot mlnskm kolem. Osa mlnskho kola je spojen s dalm kolem, kter je uvnit budovy. Vnitn kolo je tak svisl a m zuby, je zapadaj do dalho kola, kter je pro zmnu vodorovn. Tohle kolo ot mlnskm kamenem. Svisl kolo ot vodorovnm kolem, mumlal si pro sebe Jack, kter ml ve zvyku bezdn uvaovat nahlas. Marta se rozesmla. Jacku, nech toho! Kdyby mlny dokzaly valchovat ltky, chyt lid by na to u dvno pili. Jack si j nevmal. Valchsk palice by bylo mon pidlat pmo k ose mlnskho kola, pemtal. A ltka by se poloila na zem v mstech, kde palice dopadaj na podlahu. Jene palice by dopadly jen jednou a pak by zstaly open o zem a kolo by se zastavilo, upozornil ho Tom. km ti kola se to pod dokola, zatmco palice se mus zvedat nahoru a padat dol. Njak to prost mus jt, trval umnn na svm. Prost nejde to, prohlsil Tom panovan, tnem, kter hovor na toto tma jednoznan ukonoval. Stejn bych se vsadil, e to jde, bruel si Jack odbojn pro sebe. A Tom pedstral, e to neslyel. Nsledujc nedle Jack zmizel. Rno zael do kostela a pak sndl jako obvykle obd doma. Na veei se ale neobjevil. Aliena zrovna pechzela po sv vlastn kuchyni a chystala si hustou polvku s unkou, zelm a paprikou, kdy vtom pila Ellen, kter hledala Jacka. Od rann me jsem ho nevidla, ekla j Aliena. Po obd se nkam vypail, vysvtlovala Ellen. Myslela jsem si, e jste nkde spolu.

Alien bylo trochu trapn, e Ellen povaovala nco takovho za naprostou samozejmost. M o nj strach? zeptala se. Ellen pokrila rameny. Matka m vdycky strach, odpovdla. Nepohdal se s Alfredem? napadlo Alienu s obavami. To m taky napadlo. Ale Alfred tvrd, e ne. Ellen si povzdechla. Podle m se mu nejsp nic nestane. U tohle udlal vckrt a v nejmenm nepochybuju, e to provede zase. Nikdy se nenau dodrovat pravideln rozvrh. Pozd veer, tsn ped spanm, zala Aliena k Tomovi dom, aby zjistila, jestli u se Jack ukzal. Nebyl tam. Kdy ulhala do postele, hlavou se j honily nejrznj obavy. Richard odjel do Winchesteru, a tak byla v dom sama. Neustle se j drala do mysli pedstava, e Jack spadl do eky a utopil se nebo tak nco. Pro Ellen to mus bt hrozn vdy Jack je jej jedin syn. Kdy si Aliena pedstavila, jak by Ellen tesknila, kdyby o Jacka pila, vyhrkly j slzy do o. To je ale hloupost, napomenula se. Brem nad smutkem druhho a ten smutek se tk neho, co se vbec nestalo. Vzpamatovala se a snaila se myslet na nco jinho. Nejvt starost j dlal nadbytek ltky. Za jinch okolnost by se nad svm podnikem trpila pl noci, ale te se musela v mylenkch neustle vracet s Jackovi. Co kdy si nkde zlomil nohu, a te le v lese a neme se hnout? Nakonec upadla do neklidnho spnku. Vzbudila se s prvnm svtlem a byla cel rozlman. Pehodila si pes dlouhou koili, v n spala, tk koich, na nohy si nathla boty lemovan koeinou a vyla ven, aby se po mladkovi poohldla. V zahrad za krmou, kde mui zpravidla vyspvali, ho nenala. Opilci tu byli vcelku v bezpe, jeliko je ped umrznutm chrnilo teplo slajc ze smrdut hromady hnoje. Aliena se vydala k mostu a s obavami dola po behu a k ohybu eky, kde byly naplaven odpadky. Mezi kousky deva, obnoenmi botami, zrezivlmi vyhozenmi noi a tlejcmi zvecmi kostmi se na psku prochzela kachn rodinka. Jack tam nebyl, bohudky. Aliena se vrtila nahoru na kopec a vela na ndvo kltera, kde zrovna dlnci a emeslnci pracujc na stavb katedrly zanali dal den pln diny. Toma nala v jeho psteku. Vrtil se Jack dom? zeptala se s nadj v hlase. Tom zavrtl hlavou. Jet ne. Kdy odchzela, objevil se v psteku mistr tesa a vypadal velmi ustaran. Ztratily se nm vechny palice, oznmil Tomovi. To je zvltn, podivil se Tom. Zrovna jsem hledal kladivo a jako z udln jsem nemohl dn najt.

Vzpt stril do dve hlavu Alfred a zeptal se: Kam se podla vechna zednick kladvka? Tom se pokrbal ve vlasech. Vypad to, jako by se vechna kladiva na stavb nkam ztratila, pronesl nechpavm tnem. Pak se vraz jeho tve zmnil. Za tm bude ten pacholek Jack, na to dm krk, prohlsil. No jist, pomyslela si Aliena. Palice. Valchovn. Mln. Ani se komukoliv se svm npadem svila, vyla z Tomova psteku a spchala pes kltern dvr kolem kuchyn do severozpadnho rohu pevorstv, kde kanl vykopan od eky pohnl dva vodn mlny, jeden star a jeden zbrusu nov. Jej podezen se potvrdilo kolo starho mlna se otelo. Vela dovnit. To, co uvidla, ji zmtlo a tak notn vydsilo. Ped sebou mla adu palic a kladiv pidlanch k vodorovn tyi. Palice se samy od sebe zvedaly, jako kdy kon zdvihaj hlavu od labu. Pak se vechny najednou zase sklonily jako na povel a souasn s mohutnm bouchnutm udeily smrem k zemi, a se Alien srdce v hrudi zastavilo. Zden vykikla. Palice znovu zvedly hlavy, jako by jej vkik zaslechly, a opt udeily. Buily do kusu jej ltky, je leela ponoen do dvoupalcov vrstvy vody v mlkch devnch neckch, jak pouvaj zednci na stavb na mchn malty. Ty palice valchuj ltku, uvdomila si a pestala se bt, pestoe pohybujc se nin stle psobilo nepjemn oivlm dojmem. Jak to ale cel funguje? Uvidla, e ty, k n byly palice pidlan, je upevnn rovnobn s osou mlnskho kola. Jak se kolo otelo, prkno pidlan k jeho ose se otelo s nm. Kdy milo dol, opelo se o rukojeti palic a stlailo je dol, take se jejich konce zvedly. Jak pokraovalo v kruhovm pohybu, opustilo rukojeti a uvolnilo je. V tu chvli se palice pevily a udeily do ltky lec v neckch. Bylo to pesn tak, jak Jack pedchzejcho veera kal: mln je schopen valchovat ltku. Zaslechla jeho hlas. Palice by mly bt lp vyven, aby mly podn der, prohlsil. Otoila se a uvidla ho. Byl unaven, ale tvil se vtzoslavn. Myslm, e jsem t zbavil obt, prohlsil a pokorn se usml. To jsem rda, e jsi v podku vichni jsme se o tebe bli! vyhrkla. Bez pemlen se k nmu vrhla, objala ho a polbila. Byl to velice krtk polibek, vlastn sp jen lbnut, jene kdy se jejich rty od sebe vzdlily, poloil j mladk ruce kolem pasu, jemn, ale siln ji k sob pitiskl a ona najednou zjistila, e se mu dv do o. Nedokzala myslet na nic jinho ne na to, jak je rda, e je Jack iv a e se mu nic nestalo. Samm nadenm ho k sob pitiskla. Najednou si a pli dobe uvdomovala vlastn pokoku: ctila drsn povrch lnnch at

a mkkou koeinu v botch a bradavky, jimi se tiskla mladkovi k hrudi, j ztvrdly. Tys o m mla strach? vydechl uasle. No jist! Ani jsem podn nespala! astn se na nj usmvala, jene on se tvil neobyejn vn a jeho rozpoloen ji po chvli nakazilo, take si najednou pipadala podivn dojat. Slyela, jak j bije srdce, a tak zniehonic zaala rychleji dchat. Za zdy j armda palic jednotn buila do ltky, kadm sehranm derem otsala devnou stavbou mlna a dvka mla pocit, e ty dery pronikaj hluboko do n a rozechvvaj ji. Jsem v podku, ekl Jack. Vechno je v podku. To jsem moc rda, opakovala, ale dokzala to pouze zaeptat. Uvidla, jak mladk zavr oi a skln k n obliej, a pak uctila jeho sta na svch rtech. Polbil ji velice jemn. Ml pln rty a mkk vousy dospvajcho mue. Zavela oi, aby se na ten pocit mohla soustedit. Jeho rty se nn pohybovaly a j pilo naprosto pirozen, e oteve sta. Mla je najednou neuviteln citliv, take vnmala kad sebejemnj a sebemen pohyb. Jack j pikou jazyka pohladil horn ret. Zaplavil ji tak neuviteln pocit tst, e se j chtlo plakat. Pitiskla se k nmu celm tlem, jako by se mu snaila svou kehkou hrud prorazit mohutn hrudnk. Ctila, jak se j jeho kostnat boky zarvaj do bicha. Tohle u nebylo jen z radosti, e ho nala ivho a e je v podku. Vechno pekryl pln nov cit. Jeho tlesn ptomnost v n vyvolvala tetiv naden, ze kterho se j a trochu toila hlava. Svral jej tlo v nru, ale ona touila po tom, aby mu mohla bt jet bl, aby se ho mohla jet vc dotkat, aby ho jet vc ctila. Hladila ho rukama po zdech. Touila si shnout na jeho ki, ale aty j v tom pekely. Bez pemlen otevela sta a vnikla mu jazykem mezi rty. Z hloubi hrdla se mu vydralo nepatrn zvec zavren, pipomnajc tlumen povzdech pln rozkoe. Dvee mlna se s bouchnutm rozletly. Aliena odskoila od Jacka. Nhle byla vylekan, jako kdyby upadla do hlubokho spnku a nkdo j dal facku, aby ji probudil. Zhrozila se nad tm, co to tam spolu vyvdli vdy se lbali a tiskli k sob jak dvka a opilec nkde v krm! Ustoupila o krok dozadu a otoila se, ochromen rozpaky. Tm, kdo je vyruil, byl jet ke vemu Alfred. Zrovna Alfred. To j na radosti tak nepidalo. Alfred, kter j ped temi msci nabdl satek a ona ho dost pke odmtla. A te ji tady pistihl, jak se chov jak hrajc fena. Mus to vypadat trochu pokrytecky. Aliena zrudla studem. Alfred na ni zral a v pohledu se mu msila dost s pohrdnm, co dvce iv pipomnlo Williama Hamleigha. Zlobila se

sama na sebe, e dala Alfredovi pleitost, aby se na ni dval svrchu, a mla vztek na Jacka, e se na tom podlel. Odvrtila se od Alfreda a zadvala se na Jacka. Kdy j mladk pohldl do o, poznal, e dvka je otesena. Ona sama si dky tomu uvdomila, e se j vztek obr ve tvi, ale nedokzala s tm nic udlat. Jackv vraz se zmnil a zmmen tst vystdal zmatek a bolest. Za jinch okolnost by mu to umla vymluvit, jene te na nj byla pli nahnvan. Nenvidla ho za to, co j provedl. Bleskurychle ho udeila pes tv. Nepohnul se, ale v och ml nevslovnou bolest. V mstech, kde dopadla Alienina ruka, mu zaala rudnout tv. Nedokzala se dvat na to, jak Jack trp. Odtrhla od nj pohled. U tam nevydr ani chvilku! Dobhla do dve doprovzena nepetritm buenm kladiv, kter se j zadralo do u. Alfred j rychle ustoupil z cesty a vypadal tm vyden. Proklouzla kolem nj a vyla dvemi ven. Tam narazila na Toma Stavitele a skupinku emeslnk ze stavby. Vichni mili k mlnu, aby zjistili, co se tam dje. Aliena kolem nich beze slova chvatn prola. Jeden nebo dva se na ni zvdav podvali, a se j vehnala krev do tv. Ale podivn buen vychzejc z mlnice je zajmalo daleko vc. Chladn rozumn st Alieniny mysli si uvdomovala, e Jack vyeil problm s plstnm ltek. Jene vdom, e byl celou noc vzhru a pracoval na tom jen kvli n, j na radosti nepidalo. Probhla kolem stj, vyla brnou ven z pevorstv a chvtala ulic k domovu. Boty j klouzaly v bahn celou cestu a k domu. Kdy vela dovnit, nala tam Richarda. Sedl u kuchyskho stolu a pe sebou ml bochnk chleba a pivo. Krl tpn opt vythl do boje, oznmil seste. Zase zane vlka. Potebuju novho kon. IV Nsledujc ti msce Aliena promluvila na Jacka st vc ne dv slova najednou. Rvalo mu to srdce. V mlnici ho pece lbala, jako kdyby ho doopravdy milovala, o tom nebylo pochyb. Kdy odchzela ze mlna, byl si jist, e se tak budou urit brzy zase lbat. Bloumal po okol v erotickm poblouznn a neustle si v duchu opakoval: Aliena m miluje! Aliena m miluje! Hladila ho po zdech, strila mu jazyk do st a tiskla se k nmu adry. Kdy se mu zaala vyhbat, kal si zprvu, e je j to prost trapn. Neme najednou pedstrat, e ho nem rda, to by po takovm polibku nelo. ekal, a v sob Aliena pekon stud. S pomoc tesae z pevorstv vyrobil ve starm mln podn, daleko silnj stroj na valchovn, take Aliena mohla vechny ltky nechat

plstit. Upmn mu podkovala, ale hlas pitom mla chladn a uhbala ped mladkem pohledem. Kdy to trvalo nkolik tdn, a ne jen pr dn, byl nucen si piznat, e tu doopravdy nen nco v podku. Zaplavila ho vlna rozarovn a najednou ml pocit, e se zalkne ltost. Byl z toho cel popleten. Zoufale si pl, aby byl star a ml vc zkuenost se enami, take by dokzal rozeznat, co je obvykl a co u zan bt divn, jestli je to jen okamit hnut mysli, nebo jestli u to jinak nebude a zdali si toho nem vmat, nebo si to m s Alienou vykat. Byl nejist a navc ho dsila pedstava, e ekne nco nepatinho a jet tm celou situaci zhor, a tak nedlal nic. A jak na nj dolhal neodbytn pocit, e byl odmtnut, pipadal si bezcenn, hloup a neschopn. kal si, jak mus bt hlupk, kdy si mohl myslet, e by se tahle nanejv douc a nedobytn ena, nad kterou nen v celm hrabstv, mohla zamilovat do nj, do obyejnho kluka. Njak as ji bavil svmi pbhy a vyprvnmi, sotva ji ale polbil jako opravdov mu, utekla mu. Byl jen blzen, kdy si pedstavoval, e by to mohlo dopadnout jinak! Asi dva tdny si vydrel kat, jak je trouba, a pak se v nm zaal zmhat vztek. V prci se choval podrdn a lid s nm zaali jednat opatrn. Byl protivn na svou nevlastn sestru Martu a ranil ji tm skoro stejn, jako Aliena ranila jeho. Nedln odpoledne zabjel tm, e proszel mzdu na kohoutch zpasech. Vekerou ve vybil v prci. Tesal konzole, kamenn nosn lnky vynvajc ze zdi a podeprajc balkon, ebro oblouku i ochoz, kter nesah a na zem. Konzole byly, podobn jako krakorce, asto zdoben lstky, ale nejbnj bylo, e mly tvar musk postavy, kter podepr oblouk rukama nebo ho prost nese na zdech. Jack jen nepatrn obmoval zait motivy, ale vsledkem bylo, e pedvdl zoufale zkroucen lidsk postavy, kter mly ve tvi vraz nekonen bolesti, jako kdyby klesaly po thou svho kamennho nkladu. Jack vdl, e je skvl: nikdo jin nedokzal vytesat postavu, kter by vypadala, jako e se krout bolest. Kdy to vidl Tom, jen pokval hlavou, jako by neuml rozhodnout, jestli m obdivovat iv vraz tve, nebo se zlobit nad poruovnm tradice. Na Philipa to udlalo obrovsk dojem. Jackovi bylo jedno, co si kdo mysl: ctil, e pokud se to nkomu nelb, mus bt slep. Jednou v pondl bhem pstu, kdy u byli vichni podrdn, jeliko nemli ti tdny maso v stech, piel Alfred do prce s vtzoslavnm vrazem ve tvi. Den pedtm se vypravil do Shiringu. Jack neml ani tuen, co tam Alfred zaizoval, ale zjevn z toho ml velikou radost.

Bhem dopoledn pestvky, kdy pivovarnice Enid narazila uprosted budoucho chru sud piva a prodvala npoj zednkm, vythl Alfred penci a zvolal: Hej, Jacku, Tomv synu, dones mi trochu piva. Take te bude zejm e o mm otci, pomyslel si Jack. Alfreda si vbec nevmal. Jeden z tesa, star mu, ktermu kali Peter, poznamenal: Bylo by lep, kdybys udlal, co se ti ekne, chlape. Od uednka se ekalo, e mistra zednickho vdycky poslechne. Nejsem Tomv syn, upozornil ho Jack. Tom je mj nevlastn otec a Alfred to v. Na tom nesejde, prost udlej, co ti k, odsekl Peter rozhodnm tnem. Jack si od Alfreda neochotn vzal minci a zaadil se do fronty. Mj otec se jmenoval Jack Shareburg, prohlsil hlasit. Me mi kat Jackv synu, jestli m njak potebuje odliit od kove Jacka. Jack Parchant by ti sedlo vc, poznamenal Alfred. U vs nkdy napadlo, pro si Alfred nezavazuje boty? zeptal se Jack tak veobecn kolem sebe. Vichni se podvali Alfredovi na nohy. No jist, tk, zablcen boty, kter byly uit tak, aby se daly zavzat provzkem, ml rozvzan a rozkleben. Chce mt prsty na nohou rychle na dosah, peel Jack k point, pro ppad, e by poteboval potat vc ne do deseti. emeslnci se usmli a uednci se rozehtali. Jack podal Alfredovu penci Enid a dostal korbel piva. Donesl ho Alfredovi a pistril mu ho s posmnou klonou. Alfreda se to trochu dotklo, ale jen nepatrn: pod jet ml nco v rukvu. Jack se odklidil stranou, popjel pivo mezi uednky a v duchu doufal, e mu Alfred d pokoj. Nebylo mu to souzen. Po chvilce k nmu Alfred dokrel a bez okolk prohlsil: Kdyby byl mj tta Jack Shareburg, moc bych se k nmu nehlsil. Copak nev, m se ivil? Dlal onglra, odpovdl Jack. Snail se, aby to znlo sebevdom, ale v hloubi due u tuil, co se Alfred chyst ct. Pedpokldm, e nev, kdo to je onglr, dodal. Byl to zlodj, prohlsil Alfred. Dr hubu, hajzle. Jack se odvrtil a napil se piva, ale dlalo mu pote douek polknout. Alfred ml njak dvod, pro nco takovho ekl. Copak nev, jak umel? dorel na nj tonk dl. A je to tady, pomyslel si Jack. Tak tohle ses dovdl vera v Shiringu. Proto se celou dobu tak hloup ken. Neochotn se otoil a

zadval se Alfredovi do oblieje. Nevm, jak mj otec zemel, Alfrede, prohlsil vn, ale pedpokldm, e mi to ekne. Povsili ho na ibenici za krk, protoe to byl jen pinav zlodj. Z Jacka se proti jeho vli vydral vkik pln bolesti. Podvdom vyctil, e Alfred m pravdu. Byl si sm sebou tak dokonale jist, e si to zaruen nevymyslel. Rzem Jack tak pochopil, e to vysvtluje matinu nemluvnost. Roky se trpil tm, e to takhle njak me dopadnout. A celou dobu pedstral, e o nic nejde, e nen nemanelsk dt, e m skutenho otce s opravdovm jmnem. Ve skutenosti se celou dobu obval, e na jeho otci je nco neestnho, e si nejrznj posmky zaslou, e se m za co stydt. Nen skuten k niemu: od Alienina odmtnut ho pronsledoval pocit, e je mal a bezcenn. Pravda o otci ho te bolestn zashla jako der pst. Alfred tam stl a jen se usmval. Byl sm se sebou neobyejn spokojen: inek, kter jeho odhalen mlo, ho nadchl. Mladkv vraz dohnl Jacka pmo k zuivosti. Jako by nestailo, e Jackovi povsili otce. Jet ke vemu z toho m Alfred tak nepokrytou radost. To u se prost nedalo vydret. Jack bez pemlen chrstl Alfredovi pivo do oblieje. Ostatn uednci, kte pihleli stetu mezi nevlastnmi bratry a bavili se tm, jak se hdka dobe vyvj, chvatn ustoupili o dva kroky zptky. Alfred si vytel pivo z o, zafunl vzteky a ohnal se po Jackovi mohutnou pst. Na tak rozloitho mue to byl pekvapiv svin pohyb. Pst se stetla s Jackovou bradou tak tvrd, e to ani nebolelo, jen pestal bradu ctil. Ne ml as nco podniknout, Alfred se rozphl druhou pst a udeil Jacka do bicha. Tahle rna bolela, a to hezk nebylo. Jack ml pocit, e u se nikdy nenadechne. Zlomil se v pase a sesul se na zem. Sotva dopadl, Alfred ho tkou botou kopl do hlavy. Jack chvli nevidl nic jinho ne blou zi. Poslepu se odkulil a honem se zvedl. Jene Alfredovi to jet nestailo. Sotva se Jack narovnal, uctil, jak ho nkdo sevel. Zaal se kroutit. Vzpt dostal opravdu strach. Alfred nebude mt dn slitovn. Jestli Jack neutee, nevlastn bratr ho rozmlt na kai. Chvli ho Alfred svral pli pevn, take nebylo mon se jakkoliv osvobodit, ale pak naphl pst k rn a v tu chvli se mu Jack vykubl. Okamit vyrazil pry a Alfred se rozebhl za nm. Jack se prothl kolem sudu s vpnem a v bhu ho povalil, aby padl Alfredovi do cesty. Vpno se pitom vyvalilo na zem. Alfred peskoil sud, ale vrazil do kd s vodou a tak ji srazil. Jakmile pila voda do styku s vpnem, zaalo to dsiv syet a prskat. Kdy nkte zednci uvidli, jak se tu

pltv s cennm materilem, zaali hlasit protestovat, ale Alfred byl jako hluch a Jack nedokzal myslet na nic jinho, ne jak se dostat z dosahu pronsledovatele. Od kopance do hlavy byl stle jet pln bolesti a napl slep, ale odhodlan bel dl. Alfred nezavhal, podn se nathl a nastavil Jackovi nohu. Jack pepadl dopedu. Te urit umu, opakoval si a kutlel se pry. Te m Alfred zabije. Dostal se pod ebk, kter stl open o leen vypnajc se vysoko podl stny. Alfred se k nmu blil. Lec chlapec si pipadal jako krlk zahnan do rohu. Nakonec ho spasil ebk. Kdy ho Alfred obchzel z jedn strany, Jack vyskoil, obhl ho z druh strany, vymrtil se co nejv a chytil se pl. Bez vhn vyrazil vzhru jako krysa bc kanlem. Uctil, jak se ebk zaal chvt, kdy zaal lzt nahoru i Alfred. Za jinch okolnost by Alfredovi hrav utekl, ale te byl pod jet otesen a napl omren. Dostal se na horn konec ebku a peskoil na leen. Kloptl a narazil do stny. Ocitl se zrovna u sti, kterou stavli toho rna a omtka byla jet mokr. Jak se Jack do stny opel, cel kus se pohnul, ti nebo tyi kameny se uvolnily a spadly na zem. Jack ml pocit, e spadne s nimi. Zavrvoral na okraji leen a pak se podval dol. Uvidl obrovsk kvdry, jak se otej ve vzduchu a dopadaj na stechy dlen pitisknutch dole ke stn. Honem se narovnal a v duchu se modlil, aby v dlnch nikdo nebyl. To u doshl hornho konce ebku i Alfred a te se k Jackovi po roztesenm leen blil. Alfred byl bruntn v oblieji, tce oddechoval v och neml nic ne nenvist. Jack v nejmenm nepochyboval o tom, e ho v tomhle rozpoloen me Alfred zabt. Jestli m chyt, kal si v duchu Jack, urit m hod dol. Alfred se piblioval a Jack ustupoval. lpl do neho mkkho a uvdomil si, e to bude hromada erstv malty. Dostal npad, rychle piklekl, vzal do hrsti trochu malty a dobe menou ranou se trefil Alfredovi do o. Oslepen Alfred pestal postupovat dopedu a zaal klepat hlavou, aby se malty zbavil. Konen ml Jack pleitost utct. Vyrazil na vzdlen konec leen, kde ml v myslu slzt dol, prchnout z pevorstv a strvit zbytek dne schovan v lese. S hrzou ale zjistil, e na tomhle konci leen nen ebk. Pitom nemohl slzt pmo po leen, jeliko nesahalo a na zem viselo na vodorovnch trmech zasunutch do otvor ve stn. Jack byl v pasti. Ohldl se. Alfred si mezitm stail vyistit oi, u zase vidl a hnal se za svou obt. Te u Jackovi zbvala dol jen jedna cesta. Na nedokonenm konci zdi, kde se chr spoj s pnou kapl, byla stna zubat ni vrstva kamen byla vdy o pl kvdru ir ne

dal vrstva, take vznikly velice strm a uzounk schdky, po nich nkte odvnj dlnci lezli nahoru, kdy se chtli dostat na leen. Se srdcem v krku si Jack stoupl na horn okraj zdi a rychle, le opatrn se vydal na jej konec. Snail se pitom nedvat pod sebe, aby nevidl, jak hluboko bude padat, jestli uklouzne. Kdy se dostal nad zubat konec zdi, zastavil se a podval se dol. Udlalo se mu trochu mdlo. Ohldl se pes rameno: Alfred se k nmu blil po korun zdi. Jack u dl na nic neekal. Pitom nechpal, jak je mon, e si Alfred pon tak neohroen: Tomv star syn nikdy nebyl pli odvn. Dky vzteku zejm dokzal zapomenout na pocit, e se dostv do nebezpen situace. Jak slzali po nechutn strmch stupnch, ze kterch se lovku dlalo nevolno, Alfred unikajcho Jacka tm dohnal. Byli asi dvanct stop nad zem, kdy si Jack uvdomil, e u ho Alfred skoro dr. V zoufalstv skoil pmo ze schdk na dokovou stechu tesask dlny. Skulil se ze stechy na zem, ale dopadl trochu neastn, podvrtl si kotnk a spadl na zem. Chvatn se vyhrabal do stoje. Vteiny, je ztratil pdem, Alfredovi dovolily, aby slezl na zem a dobhl k dln. Jack zstal krtk okamik stt open zdy o stnu a Alfred se zarazil a vykval, kterm smrem jeho ob vyraz. Jacka se zmocnil bolestn pocit nerozhodnosti. Pak ho najednou nco napadlo, ukroil do strany a zacouval do dlny. dn emeslnci uvnit nebyli, jeliko vichni stli kolem Enidina pivnho sudu. Na policch byly rozloen palice, kladiva, pily a tesask dlta a na stolech Jack uvidl kusy dev, na nich tesai zrovna pracovali. Uprosted na podlaze leela nov, velik ablona, kterou zednci pouij pi stavb oblouku. A vzadu, tsn u chrmov zdi, se mihotal ohe, piivovan odezky a pilinami, kter pedstavuj pi tesask prci nejvt odpad. Jene odtud nevedl dn jin vchod. Jack se otoil a stl tv v tv Alfredovi. Byl v pasti. Na krtk okamik ho strach pln ochromil. Pak ustoupil a vystdal ho vztek. Je mi jedno, jestli umu, kal si mladk, hlavn jestli ped mou smrt potee Alfredovi krev. Neekal, a ho Alfred ude prvn. Byl tak rozzuen, e ani nepouil psti. Jednodue do Alfreda v silou vrazil. Bylo to to posledn, co Alfred oekval. Jack ho zashl elem do st. Byl o njak dva a ti palce men ne Alfred a o hodn leh, ale pesto tok odhodil Alfreda dozadu. Kdy Jack chytil rovnovhu, uvidl, e Alfred m na rtech krev, a byl spokojen. Alfred byl tak vyveden z mry, e se nkolik okamik nezmohl na dnou reakci. V tu chvli padl Jackv pohled na velikou devnou

palici openou o pracovn stl. Kdy se Alfred konen vzpamatoval a vyrazil proti Jackovi, mladk chytil palici a zuiv s n mchl. Alfred uskoil zptky a palice ho minula. Najednou ml Jack navrch. To ho povzbudilo a vyrazil kupedu, tm pitahovn pedstavou, jak pevn devo drt Alfredovy kosti. Tentokrt vloil do deru vekerou slu. Znovu protivnka minul. Ale zashl kl, kter podepral stechu dlny. Dlna nebyla postaven pli byteln. Nikdo v n nebydlel. Slouila jen jako psteek, aby mli tesai kde pracovat za det. Kdy Jack pratil palic do klu, kl se pohnul. Stny byly jen ledabyle spleten ze suchch vtv a dnou oporu nepedstavovaly. Dokov stecha se zhoupla. Alfred vyden vzhldl. Jack znovu zvedl palici. Alfred kvapn vycouval ze dve. Jack se po nm znovu ohnal. Alfred uskoil, zakopl o nzkou hranici deva a ztka dosedl na zem. Jack zvedl palici nad hlavu, aby protivnkovi zasadil rnu z milosti. Vtom mu nkdo obrovskou silou sevel pae. Mladk se ohldl a uvidl pevora Philipa. Mnichovi z o ltaly blesky. Nesmlouvav vykroutil palici z Jackova seven. Za pevorem se propadla stecha dlny. Oba, Jack i Philip, se ohldli. Sotva se stecha dotkla ohnit, such doky vzplly a bhem okamen byly v jednom plameni. Rzem se na mst objevil Tom a ukzal na ti emeslnky, kte postvali nejbl. Ty, ty a ty doneste od kovrny sud s vodou. Pak se obrtil na ti dal: Peter, Rolf a Daniel, vy pinesete dbery. A uednci budou hzet hlnu na ohe a koukejte sebou hodit! V nsledujcch minutch se vichni soustedili na ohe a na Alfreda a Jacka pln zapomnli. Jack se jim odklidil z cesty, zstal stt, dval se a pipadal si ohromen a bezmocn. Alfred se postavil o kousek dl stranou. Vn jsem se chystal rozbt Alfredovi hlavu palic? pemtal Jack a nechtl tomu uvit. Cel phoda mu pipadala naprosto neskuten. Kdy se smsi hlny a vody konen podailo plameny zadusit, byl stle jet otesen, e se mu dlaly mitky ped oima. Pevor Philip si prohlel zkzu, kterou por natropil, a po pestl nmaze tce oddychoval. Podvej se na to, oboil se na Toma. Byl vzteky bez sebe. Dlna je v troskch. Vechno, co udlali tesai, je znien. Pili jsme o sud vpna a cel jedna strana nov stny se me odepsat. Jack pochopil, e Tom m na krku podn prvih: jeho kolem pece bylo dohlet na to, aby byl na staveniti podek, take Philip mu te prvem dv kody za vinu. Skutenost, e padouchy se stali zrovna Tomovi synov, to vechno jen zhorovala. Tom poloil Philipovi dla na pai a tie ekl: Chlapi se s tm vypodaj sami. Na takovhle zleitosti mme pece dlnu.

Jene Philip se nedal tak snadno uchlcholit. J se s tm vypodm sm, odsekl. Jsem zdej pevor a ty pracuje pro m. Tak zednkm alespo dovol, aby se mohli poradit, ne dojde k njakmu rozhodnut, podal Tom pevora tichm a vcnm tnem. Meme pijt s nvrhem, kter se ti nakonec bude docela zamlouvat. Kdy ne, bude mt pod monost rozhodnout se podle sebe. Philipovi se viditeln nezamlouvala pedstava, e m pustit iniciativu z rukou, ale zvykov prvo bylo na Tomov stran: emeslnci pracujc na stavb tvo takeenou dlnu a s jej pomoc si mezi sebou zjednvaj kze sami. Po krtk odmlce Philip pikvl: Tak dobe. Ale a se dlna rozhodne jakkoliv, nechci, aby na stavb dl pracovali oba tvoji synov. Jeden bude muset jt. S touto poznmkou pevor odkrel. Stle jet v nm vela krev. Tom se nevraiv podval na Jacka a Alfreda, nae se od nich odvrtil a veel do nejvtho psteku, kter na staveniti stl. Jack se plouil za Tomem dovnit a uvdomoval si, e m na krku opravdu vn pote. Kdy si emeslnci mezi sebou dlali podek a nkoho ze svch ad umravovali, bylo to zpravidla za takov proheky, jako je opilstv na staveniti i krde stavebnho materilu, a nejbnjm trestem byla pokuta. Rvaka mezi uednky nejastji konila tm, e se oba bojovnci ocitli na den v kld, jene Alfred nebyl uednk a pranice obvykle neskonila s tolika kodami. emeslnci ze svho stedu, tedy z dlny, tak vylouili kadho, kdo pracoval za ni mzdu, ne jak byla dohodnut jako nejni. Trest stihl i emeslnka, jen se dopustil cizolostv s manelkou svho kolegy, ale o tom neml Jack ani tuen. Uednka bylo mon trestat tak vpraskem, co byl trest, jm se uednkm asto vyhroovalo, ale Jack jet nikdy nezail, e by takov potrestn nkoho doopravdy stihlo. Zednit misti se shromaovali v devnm psteku. Sedali si na lavice a stoly nebo postvali openi o zadn stnu, co byla ve skutenosti ze budouc katedrly. Kdy byli vichni uvnit, Tom zahjil jednn. N zamstnavatel se zlob a m na to pln prvo. Tahle phoda zpsobila dost velk kody. A co horho, pokodila povst ns vech. tmi, kdo za to mou, se musme tvrd vyrovnat. To je jedin cesta, jak zskat zptky ztracenou povst hrdch a ukznnch stavitel, lid, kte vldnou nejen svm emeslem, ale i sami sebou. Tos ek dobe! zvolal kov Jack a vude kolem bylo slyet souhlasn mruen. J vidl jen zvr t bitky, pokraoval Tom. Zaznamenal nkdo jej zatek?

Alfred po tom klukovi vyjel, ozval se tesa Peter, ten, kter Jackovi radil, aby poslechl a donesl Alfredovi pivo. Mlad zednk Dan, kter pracoval v Alfredov part, prohlsil: Jack chrstnul Alfredovi do oblieje pivo. Jene Alfred ho k tomu vyprovokoval, poznamenal Peter. Urel klukova vlastnho otce. Tom se podval na Alfreda. Je to pravda? zeptal se. ekl jsem, e jeho otec byl zlodj, odpovdl Alfred. Je to pravda. V Shiringu ho za to povsili. Vera mi to vyprvl erif Eustace. To by byla pkn mizrie, vloil se do debaty kov Jack, kdyby mistr musel dret jazyk za zuby jen proto, e by se jeho slova nemusela zamlouvat njakmu uednkovi. Opt se ozvalo souhlasn mruen. Jack si sklen uvdomil, e a dopadne jednn jakkoliv, on sm na to dost doplat. Teba je mi souzeno, abych se stal zloincem jako mj otec, pemtal. Teba taky jednoho dne skonm na ibenici. Tesa Peter, ze kterho se pomalu stval Jackv obhjce, ekl: Pesto mm pocit, e nen tak pln v podku, kdy se mistr zvrhle bav tm, e popichuje uednka. A je to, jak chce, uednk mus bt rozhodn potrestn, trval na svm kov Jack. To nepoprm, pikvl Peter. Jen si myslm, e mistr by se ml taky chovat ukznn. Misti by mli vyuvat sv moudrosti a zralosti svch let, aby na stavb zajiovali klid a soulad. Kdy vyvolvaj rvaky, znamen to, e selhali ve svch povinnostech. Zdlo se, e na tomhle by se vtina ptomnch dovedla shodnout, jene Alfredv stoupenec Dan prohlsil: To je dost nebezpen pravidlo, prominout nco uednkovi jen proto, e se mistr nechoval zdvoile. Uednci si pod mysl, e jejich mistr se k nim nechov slun. Kdy to vezmete za bernou minci jako argument, skonte tm, e dn mistr na svho uednka nikdy ani nepromluv, jeliko se bude bt, aby ho uednk nenakl z nezdvoilosti. Projev vyvolal tak velou odezvu, e to Jacka vyloen znechutilo. Bylo z toho zejm, e mistrovu autoritu je teba chrnit stj co stj, bez ohledu na to, kdo m v konkrtnm ppad pravdu. Mladk zaal pemtat, jak ho tak asi me stihnout trest. Pokuta nepadala v vahu, jeliko neml dn penze. Pedstava, e by skonil v kld, se mu pmo hnusila: co by si o nm Aliena pomyslela? Ale vprask by byl jet hor. Napadlo ho, e jestli se mu nkdo pokus naprskat, podzne ho. Nesmme zapomnat na to, e n zamstnavatel m na celou zleitost dost vyhrann pohled, pokraoval v jednn Tom.

Prohlauje, e nechce, aby oba, tedy Alfred i Jack, dl spolen na thle stavb pracovali. Jeden bude muset jt. Nelo by mu to njak vymluvit? zeptal se Peter. Tom se zamyslel a po chvilce odpovdl: Ne. To Jackem otslo. Nebral ultimtum pevora Philipa pli vn. Tom zejm ano. Jestli jeden z nich mus jt, ozval se Dan, nen myslm ani trochu pochyb o tom, kter z nich by to ml bt. Dan byl jeden ze zednk, kte pracovali sp pro Alfreda a ne pmo pro pevorstv, take kdyby Tomv vlastn syn byl nucen odejt, Dan by nejsp musel jt taky. Tom se znovu zamyslel a po chvli potvrdil: Ne, o tom skuten nen pochyb. Zadval se na Jacka. Ten, kdo odejde, mus bt Jack. Jack pochopil, e zsadnm zpsobem podcenil mon dsledky cel bitky. Pod jet ale nemohl uvit, e by ho emeslnci doopravdy vyhnali. Jak bude jeho ivot vypadat, kdy najednou nebude pracovat na kingsbridgesk katedrle? Od t doby, co se Aliena sthla do ulity, byla katedrla to jedin, na em mu zleelo. Copak ji me jen tak opustit? Pevorstv by mohlo pistoupit na njak smrn een, ozval se tesa Peter. Mohli bychom Jacka nechat msc bez prce. Ano, prosm, udlejte to, pomyslel si Jack. To by vypadalo slabosky, zavrtl hlavou Tom. Mus bt jasn, e umme postupovat rozhodn. Na nic jinho pevor Philip nepistoup. A je po vaem, vzdal se Peter. Tahle katedrla ale pijde o nejnadanjho mladho kamenka, jakho vtina z ns v ivot potkala, a to vechno jen proto, e Alfred neum dret jazyk za zuby. Nkolik emeslnk dalo hlasit najevo, e maj na vc podobn nzor. Petera to povzbudilo a pokraoval: Uznvm t a ctm, Tome Staviteli, vc ne vtinu mistr, pod ktermi jsem za ivot pracoval, ale musm ct, e pokud jde o tvho syna, toho tupce navanho, chov se, jako bys byl rann slepotou. Vynechme urky, prosm, napomenul ho Tom. A drme se fakt, abychom ppad vyeili. Tak dobe, pikvl Peter. Prohlauju, e Alfred mus bt potrestn. Souhlasm, pikvl Tom ke veobecnmu pekvapen. Jacka napadlo, e poznmka o slepot Tomovi zejm dola. Alfreda je poteba ukznit. Pro? ozval se Alfred rozhoen. Za to, e jsem naprskal uednkovi? Nen to tvj uednk, nbr mj, upozornil ho Tom. A navc jsi ho jenom nezprskal. Honil jsi ho po cel stavb. Kdybys ho nechal

bet, nepili bychom o sud vpna, nemli pokozenou ze a tesask dlna by nelehla popelem. Mohl sis to s nm vydit, a by se vrtil. To, co jsi udlal, bylo pln zbyten. emeslnci pikyvovali. Dan, z nho se podle veho stal tak trochu mluv Alfredovch zednk, prohlsil: Doufm, e nenavrhuje, abychom Alfreda vylouili z dlny. Protoe proti nemu takovmu bych rozhodn bojoval. Ne, zavrtl hlavou Tom. pln sta, e pijdeme o jednoho opravdu nadanho uednka. Nechci jet ztratit schopnho zednickho mistra, kter vede docela spolehlivou partu. Alfred tu mus zstat ale podle mho nzoru by ml dostat pokutu. Alfredovm lidem se zjevn ulevilo. Podnou pokutu, pidal se Peter. Tdenn mzdu, navrhl Dan. Msn, ekl Tom. Pochybuju, e by se pevor Philip nechal uchlcholit mrnjm trestem. Jo, ozvalo se z nkolika stran. Tak j te pjdu oznmit pevorovi nae rozhodnut. Vy se zatm radji vrate ke sv prci. Jack se zoufalstvm v dui sledoval, jak se dlna vyprazduje. Alfred mu vnoval podl vtzoslavn pohled. Tom pokal, a zstali s neastnm uednkem v dln sami, a pak se k Jackovi obrtil: Udlal jsem pro tebe, co bylo v mch silch doufm, e to tvoje matka pochop. Tys pro m nikdy v ivot nic neudlal! vybuchl Jack. Nedokzal jsi mi dt jdlo, obleen ani stechu nad hlavou. Ne jsi nm zkil cestu, byli jsme astn, a pak jsme trpli hlady! Ale nakonec Nedoke m ani ochrnit ped tm tupm surovcem, ktermu k syn! Snail jsem se Kdybych tu starou katedrlu tehdy nezaplil, neml bys dneska ani tuhle prci! Cos to ekl? Ano, starou katedrlu jsem zaplil j. Tom zbledl. To pece udlal blesk dn blesk to udlat nemohl. Byla docela klidn noc. A taky nikdo nerozdlal ohe v katedrle. Vylezl jsem nahoru a podplil stechu. Ale pro? Abys dostal njakou prci. Jinak by matka umela nkde v lesch. Urit by ne

Ale tvoje prvn ena tak skonila, ne? Tom byl rzem bl v oblieji. A nhle vypadal o hodn star. Jack pochopil, e nevlastnho otce hluboce ranil. Tenhle spor nejsp vyhrl, ale pravdpodobn prv ztratil ptele. Zmocnil se ho hok smutek. Vypadni odtud, zaeptal Tom. Jack vyel ven.Vzdaloval se od tycch se stn budoucho chrmu a ml slzy na krajku. Bhem nkolika chvil se mu zhroutil cel ivot. Nemohl uvit tomu, e navdy odchz z tohoto chrmu. U brny pevorstv se otoil a zadval se zptky. Tolik vc ml v plnu tady udlat! Sm chtl z kamene vytesat oblouk nad hlavnm vchodem do katedrly. Byl odhodln pesvdit Toma, e by v kopuli chrmu mli stt kamenn andl. Vymyslel si dokonce pln nov nvrh na to, jak by mlo vypadat falen sloupoad v pn lodi. Nvrh do thle chvle jet nikomu neukzal. A te u nic ze svch pln neuskuten. Bylo to tak nekonen nespravedliv. Slzy mu vhrkly do o. Vcemn po pamti se dopotcel dom. Vechno kolem sebe vidl rozmazan. Matka a Marta sedly u kuchyskho stolu. Matka uila Martu pomoc ostrho kamene a bidlicov tabulky pst. Jackv pchod je pekvapil. Pece jet dvno nen as k obdu, vyhrkla Marta. Matka dokzala synovi st v oblieji. Copak se stalo? zeptala se s zkost. Popral jsem se Alfredem a dlna m vyhnala ze stavby, odpovdl s trpkost v hlase. A Alfreda nevyhnali? zeptala se Marta. Jack zavrtl hlavou. To je nespravedlnost! zvolala Marta. Kvli emu jste se poprali tentokrt? zeptala se matka unaven. Povsili mho otce v Shiringu za krde? zeptal se Jack. Marta zalapala po dechu. Matka mla najednou velice smutn vraz. Nebyl zlodj, odpovdla. Ale ano, povsili ho v Shiringu. Jack u ml pln zuby zhadnch tvrzen o svm otci. Bezohledn se na matku osopil: Pro jsi mi nikdy neekla pravdu? Protoe je mi z n smutno, e bych breela! vyhrkla matka a k Jackov zden se dala do ple. Jet nikdy ji nevidl plakat. Vdycky byla tak siln. Najednou ctil, e chyb mlo a sm se tak zhrout. Ztka polkl a ovldl se. Kdy nebyl zlodj, tak pro ho povsili?

Nevm! nakala matka. Nikdy jsem se to nedozvdla. Ani on to nevdl. ekli o nm, e ukradl njak pohr vykldan drahokamy. Kde ho ml ukrst? Tady v kingsbridgeskm pevorstv. V Kingsbridge! To ho obvinil pevor Philip? Ne, ne, stalo se to dvno pedtm, ne tu Philip nastoupil. Zadvala se na Jacka oima plnma slz. Nezani se m vyptvat, kdo ho obvinil a pro. Nenech se chytit do thle pasti. Mohl bys strvit zbytek ivota tm, e se bude snait napravit nco, co se odehrlo dv, ne ses narodil. Nevychovala jsem t proto, aby ses jednou pomstil. Tak nedovol, aby se ti to stalo smyslem ivota. Jack si psahal, e se o tom jednou dozv vc, a si matka k, co chce. V tuhle chvli si ale ze veho nejvc pl, aby pestala plakat. Posadil se vedle n na lavici a poloil j pai kolem ramen. No jo, te to vypad, e ani katedrla se mi nestane smyslem ivota, poznamenal. Co si pone, Jacku? ozvala se Marta, Nevm. V Kingsbridge u asi dl zstat nemu, e ne? Marta se vydsila. Pro ne? vyhrkla zmaten. Alfred se m pokusil zabt a Tom m vyhnal ze stavby. Pece s nimi nebudu dl bydlet. Krom toho jsem u dospl. Ml bych odejt od matky. A co bude dlat? Jack pokril rameny. Krom stavn nic neumm. Mohl bys pracovat na njakm jinm kostele. Potm, e bych si mohl jinou katedrlu zamilovat stejn jako tuhle, to snad ano, pikvl zasmuile. A v duchu dodal: Ale u nikdy nebudu dnou enu milovat tak, jako miluju Alienu. Jak ti mohl Tom nco takovho udlat? zeptala se matka. Jack si povzdechl. Myslm, e se mu do toho ve skutenosti nechtlo. Pevor Philip prohlsil, e oba, tedy Alfreda a m, na stavb pracovat nenech. Take je za vm nakonec pece jen ten proklet mnich! vybuchla matka nahnvan. Psahm Straliv ho rozzlobilo, jakou jsme udlali kodu. Zajmalo by m, jestli by se mu to dalo njak vysvtlit. Jak to mysl? Bh m bt milostiv teba by se nco podobnho dalo ekat i od eholnk. M dojem, e bych ml jt prosit? zeptal se Jack, ponkud pekvapen tm, kterm smrem se ubraj matiny vahy.

kala jsem si, e bych s nm mohla promluvit j, poznamenala matka. Ty! Tohle bylo jet daleko neekanj. Jackem to docela otslo. Jestli je matka ochotn jt prosit Philipa o milost, mus bt opravdu do hloubi due zoufal. Co si o tom mysl? zeptala se syna. Mladk si vybavil, e Tom psobil dojmem, jako by v njak Philipovo milosrdenstv pli nevil. Jene Tomovi lo hlavn o to, aby dlna dospla k njakmu rozhodnmu zvru. Slbil pece Philipovi, e budou psn, tak nemohl najednou prosit o milost. Matka byla v pln jinm postaven. Jack zaal mt pocit, e mu pece jen svitla troka nadje. Teba nakonec nebude muset odejt. Mon bude moci zstat v Kingsbridge, nablzku katedrle a Alien. U se vzdal nadje, e by ho mohla milovat, ale pesto se mu protivila pedstava, e by ml odejt a nikdy v ivot u ji nespatit. Tak dobe, pikvl. Pjdeme za pevorem Philipem a poprosme ho o slitovn. V nejhorm ns to me stt leda uraenou hrdost. Matka si oblkla pl a spolen vyli ven. Martu nechali sedt samotnou u stolu, s ustaranm vrazem ve tvi. Jack s matkou mlokdy nkam el a te ho najednou zarazilo, jak je mal: on sm se nad n pmo tyil. Poctil nval synovsk nklonnosti. Kdy lo o nj, vdycky byla pipraven rvt se jako koka. Vzal ji kolem ramen a pitiskl k sob. Usmla se na nj, jako by vdla, na co mysl. Spolen vkroili na kltern dvr a vydali se k pevorovu domu. Matka zabuila na dvee a vela dovnit. Tom byl zrovna na nvtv u pevora. Jack z jejich tv hned poznal, e Tom Philipovi neekl, kdo zaloil por ve star katedrle. Ulevilo se mu. Te u to nejsp nikdy neudl. Tajemstv bylo v bezpe. Kdy Tom uvidl matku, zatvil se ustaran, snad dokonce vyden. Jack si vybavil, jak mu Tom ekl: Udlal jsem pro tebe, co bylo v mch silch doufm, e to tvoje matka pochop. Tom si moc dobe pamatoval, jak to dopadlo, kdy se Jack a Alfred naposledy vn poprali: matka od nj v dsledku toho odela. A Tom se bl, e by to mohla udlat znovu. Philip u nevypad ani trochu rozzloben, pomyslel si Jack. Teba ho rozhodnut dlny uklidnilo. Mon by mohl mt tak trochu patn svdom z toho, jak drsn postupoval. Pila jsem t podat o slitovn, pevore Philipe, prohlsila matka. Na Tomovi bylo hned vidt, jak se mu ulevilo. Poslouchm, pikvl Philip.

Navrhuje, aby mj syn musel opustit vechno, co m tak rd domov, rodinu i prci. A enu, kterou zbouje, dodal Jack v duchu. Skuten? podivil se pevor. Ml jsem pocit, e by ml jednodue pijt o prci, nic vc. Nikdy se nenauil nic jinho ne pracovat na stavb a v Kingsbridge dn jin stavba nen. Stavn velkho chrmu mu pelo do krve. Pjde kamkoliv, kde nkdo zane stavt podnou katedrlu. el by i do Jeruzalma, kdyby tam byl kmen, ze kterho by mohl tesat andly a satany. Jak to jen me vdt? podivoval se Jack. Vdy sm si to sotva uvdomoval ale byla to pravda. Mon ho u nikdy v ivot neuvidm, dodala matka. Hlas se j na konci vty trochu zachvl a mladk si s asem uvdomil, jak hluboce ho matka mus milovat. Jet nikdy za nj takhle neprosila, to vdl jist. Philip se tvil chpav, ale msto nj se slova ujal Tom. Nememe nechat Jacka a Alfreda pracovat na jedn stavb, prohlsil nestupn. Zase by se porvali. To v sama nejlp. Tak me odejt Alfred, navrhla matka. Alfred je mj syn, upozornil ji Tom smutn. Jene je o mnoho let star a je umanut jak medvd! Pestoe matka mluvila velmi odhodlan, po tvch j stkaly slzy. A na thle katedrle mu nezle o nic vc ne mn bude stejn spokojen, kdy bude stavt domy eznkm a kucham ve Winchesteru nebo v Shiringu. Dlna neme vylouit Alfreda a nechat tady Jacka, prohlsil Tom. A krom toho rozhodnut u padlo. Jene je to patn rozhodnut! Mon by se nalo i jin een, ozval se Philip. Vichni se na nj zadvali. Teba bychom pili na zpsob, jak zadit, aby Jack mohl zstat v Kingsbridge, a dokonce zasvtit ivot katedrle, a pitom si nevjdt do vlas s Alfredem. Jack byl zvdav, co se z toho vyklube. Znlo to pli dobe, ne aby to mohla bt pravda. Potebuju nkoho, kdo by pracoval se mnou, pokraoval Philip. Trvm pli mnoho asu tm, e schvaluju nejrznj podrobnosti tkajc se stavby. Potebuju nco jako sekrete, nkoho, kdo by plnil roli sprvce i vedoucho stavby. Vtinu kol by eil sm a na mn by nechval jen ta nejdleitj rozhodnut. Mohl by tak hldat vdaje a psun materilu, starat se o platby dodavatelm a vozkm a nakonec i vyplcet mzdy. Jack um st a pst a stat doke rychleji ne kdokoliv, koho jsem kdy potkal

A na stavb rozum vemu, na co se podv, pisadil si hned Tom. To mu jen potvrdit. Jackovi se z toho toila hlava. Take by tady pece jen mohl zstat! Mohl by na stavb dlat sprvce. Netesal by do kamene, ale zastupoval by Philipa a dohlel na to, aby vechno bylo, jak m bt. Tohle byl asn nvrh. S Tomem bude muset jednat jako se sob rovnm. Vdl, e by to zvldl. A Tom urit taky. Mlo to vak jet jeden hek. Nakonec se o nm zmnil sm Jack. Nemu u dl bydlet s Alfredem, prohlsil. Stejn je naase, aby si Alfred zadil vlastn domov, ozvala se Ellen. Teba si zane trochu odpovdnji hledat manelku, kdy se od ns odsthuje. Ty jen neustle hled dvody, jak by ses Alfreda zbavila! utrhl se na ni Tom vztekle. Pece vlastnho syna nevyenu z domu! Vy jste m ani jeden podn nepochopili, upozornil je Philip. Zejm jste jet mj nvrh tak pln nezvili. Jack pece nebude s vmi. Odmlel se. Jack odhadl, co bude nsledovat, a byl to pro nj posledn a nejvt otes, kter toho dne zail. Jack bude bydlet tady, v pevorstv, ekl Philip. Podval se na n trochu zamraen, jako by nechpal, pro jim pod nedochz, co m na mysli. Jackovi to bylo jasn. Vybavil si, jak matka vloni pi svatojnsk noci poznamenala: Ten slizk pevor si nakonec doke prosadit svou. Mla pravdu. Philip se vrtil k nabdce, kterou tehdy pednesl. Jene tentokrt byla zsadn odlin situace. Jack ml na vbr pln jin monosti. Mohl odejt z Kingsbridge a opustit vechno, co m rd. Nebo mohl zstat a vzdt se svobody. Sprvce stavby u m neme dlat obyejn laik, prohlsil nakonec Philip hlasem lovka, kter vysvtluje nco, co mus bt kadmu jasn. Jack se bude muset stt mnichem. V Noc ped kingsbridgeskm trhem s vlnou zstal pevor Philip po plnon mi jako obvykle vzhru. Jene msto toho, aby kleel doma, etl si a rozjmal, vydal se na obchzku po pevorstv. Byla tepl letn noc, obloha byla ist a msc jasn, take Philip docela dobe vidl i bez kahanu. Cel pevorstv bylo doslova zahlcen trhem, s vjimkou klternch budov a rajskho dvora, ty byly nedotknuteln. V kadm ze ty roh ndvo byly vykopan obrovsk jmy, kter mly slouit jako latrny, aby se nezanedil zbytek pevorstv odpadem. Kolem jam stly

zstny, kter mly chrnit eholnky ped mravn honou. Na ndvo vyrostly doslova stovky prodejnch stnk. Ty nejprost se skldaly prost jen z nkolika hrubch foen poloench na devnch kozch. Vtina stnk ale vypadala o nco lpe. Mly vvsn tt se jmnem obchodnka a s vyobrazenm jeho zbo, zvltn pult pro ven a zamenou truhlu i psteek, kde bylo zbo uskladnn. Soust nkterch stnk byla i stanov plachta, kter mla prodavae chrnit ped detm, poppad umoovala, aby se obchody uzavraly v soukrom. Nejdokonalej stnky se podobaly malm domkm, mly rozlehl skladovac prostory, nkolik pult a nechybly v nich ani stl a idle, kde mohl obchodnk dleit zkaznky pohostit. Philipa docela zaskoilo, kdy cel tden ped trhem dorazil prvn tesa najat obchodnkem a domhal se, aby mu ukzali, kde m postavit stnek. Jene samotn stavba trvala tyi dny a dal dva dny byly teba na navezen zbo. Philip ml pvodn pedstavu, e nech stnky postavit podl zpadn hradby pevorstv tak, aby mezi nimi vznikly dv irok ulice zhruba stejn, jak vypadaly bn tdenn trhy. Brzy ale piel na to, e to nebude stait. V tuhle chvli bely dal dv uliky tak podl severn hradby a pak zahbaly k vchodn stran pevorstv a vedly a k Philipovu domu. A dal stnky stly pmo v rozestavnm chrmu, v ulikch mezi sloupy. Stnkai zdaleka neprodvali pouze vlnu. Na trhu se dalo koupit doslova cokoliv od nekvaenho chleba po rubny. Philip se prochzel ulikami zalitmi msnm svitem. Vechno u bylo pochopiteln hotov: dnes u neml nikdo povoleno stavt dal stnky. Vtina obchdk u byla tak pln zsob. Na danch a mtnm vybralo pevorstv jen do thle chvle pes deset liber. Jedin zbo, je bylo mon pinst rovnou v den trhu, bylo erstv nachystan jdlo, chlb, tepl kole a peen jablka. Dokonce i sudy s pivem bylo nutn dovzt bhem verejka. Jak Philip krel mezi stnky, sledovaly ho tucty napl otevench o a dolhaly k nmu ospal pozdravy. Stnkai by pochopiteln nenechali svoje drahocenn zbo bez dozoru. Vtina z nich si ustlala pmo ve stnku. Nejbohat kupci nechali na stri sluebnictvo. Philip nevdl jet pln pesn, kolik penz trh vynese, ale u te bylo nade vechny pochyby jist, e to bude spch, a on si byl naprosto jist, e pvodnho odhadu padesti liber doshne. V uplynulch mscch zaznamenal nkolik okamik, kdy se obval, e se trh nakonec vbec neuskuten. Vlka o trn se pelvala sem a tam, tpn ani Maud nebyli schopni zskat pevahu, ale povolen konat trh nikdo nezpochybnil. William Hamleigh se nkolikrt rznmi zpsoby pokusil konn trhu znemonit. Vyzval erifa, aby trh zakzal,

jene erif podal oba soupec panovnky, aby mu k tomu dali zplnomocnn, a ani jedna strana se neozvala. Pak William zakzal svm poddanm, aby v Kingsbridge prodvali vlnu. Jene vtina z nich mla tak jako tak ve zvyku prodvat vlnu obchodnkm, jako je Aliena, a nejezdila s rouny na trh osobn, take jedinm dsledkem zkazu bylo, e se Alien zvedly obchody. Nakonec piel s oznmenm, e sniuje dan a mtn na shiringskm trhu s vlnou, aby se vyrovnal poplatkm, je vybral Philip. Jene oznmen pilo pozd, a tak u nemohlo na vci nic zmnit, jeliko prodvajc i kupujc mli tou dobou sv obchodn plny hotov. Te obloha nad tritm na vchod viditeln bledla, nadchzelo velk rno a William u nemohl nic podniknout. Obchodnci byli i se svm zbom na mst a zakrtko se zanou sjdt i zkaznci. Philip si v hloubi due myslel, e William brzy zjist, jak mlo kingsbridgesk trh ve skutenosti Shiringu ukodil. Ceny vlny kadm rokem stoupaly. Take tu rozhodn bylo dost msta pro dva trhy. Doel pes cel kltern ndvo a k jihozpadnmu rohu, kde byly mlny a rybnk na chov ryb. Tam se na chvli zastavil a dval se, jak voda proud pod dvma ztichlmi mlny. Jeden z mln te uvali vhradn na plstn ltek a vynel jim velice slun penze. Zsluhu na tom ml mlad Jack. Je to oteven hlava. Pro pevorstv bude pedstavovat neuviteln pnos. Podle veho se uklidnil a jako novic si vede velmi dobe, i kdy m sklon povaovat bohosluby za nco, co ho odvd od stavby katedrly msto aby to bylo pesn naopak. Vak on to jednou pochop. ivot v kltee m na lovka povznejc vliv. Philip byl pesvden, e Bh m s Jackem sv mysly. Nkde hluboko v mysli choval Philip u dlouho jednu tajnou nadji: e by ho Jack jednoho dne mohl vystdat a stt se kingsbridgeskm pevorem. Jack vstal za svitu a vyklouzl z dormite jet ped rann m, aby vykonal posledn obhldku po staveniti. Rann vzduch byl studen a ist jako erstv voda ze studnky. Bude tepl, slunen den, vhodn pro obchodovn a pnosn pro pevorstv. Krel kolem zd katedrly a ujioval se, e vechny nstroje a veker rozdlan stavebn dly jsou bezpen zamen v dlnch. Kolem hromad deva a kamene nechal Tom postavit lehk ploty, aby suroviny chrnil ped pokozenm, kter mohli zpsobit nenechav i opil nvtvnci. Tak ebky byly peliv uschovan, jeliko nikdo nestl o odvlivce, kte by zaali plhat po stavb. Ze stejnho dvodu se u toitch schodi zaputnch do tlustch stn objevily provizorn dvee a stupovit okraje zd byly ped nenechavmi

zvdavci chrnny doasnm devnm bednnm. Bhem dne bude nkolik emeslnk na staveniti hldat, aby mli jistotu, e nikde nedojde k njak kod. Jackovi se pod nejrznjmi zminkami dailo vyhnout se vtin bohoslueb. Na staveniti ml neustle nco na prci. Nesdlel s matkou jej hlubokou nenvist ke kesanskmu nboenstv, ale bylo mu v podstat lhostejn. Neuml se pro n nadchnout, ale byl ochoten podstoupit rituly, je s nm byly spojen, pokud to pro nj mlo njak smysl. Dval si zleet, aby se objevil alespo na jedn mi denn, obvykle na t, kter se zastnil pevor Philip nebo uitel novic, co byli dva vysoce postaven mnii, kte by mohli jeho ptomnost i neptomnost nejsp zaznamenat. Kdyby ml chodit na vechny bohosluby, nejsp by to nepeil. ivot mnicha byl pro nj nejpodivnj a nejzvrhlej zpsob ivota, jak si dovedl pedstavit. Polovinu ivota strvili eholnci tm, e trpli nepohodlm a nejrznjmi nepjemnostmi, pestoe se jim mohli docela snadno vyhnout. Druhou polovinu vnovali tomu, e v nejrznj denn i non hodiny chodili do przdnho kostela drmolit nesmysln kanky. Zcela dobrovoln se vzdali veho, co je dobr dvek, sportovn, hodovn i rodinnho ivota. Nejastnj mezi nimi byli, jak si Jack viml, ti, kte si dokzali najt nco, co jim pinelo hlubok uspokojen: ilustrovali rukopisy, psali djiny, vaili, studovali filozofii, nebo jako Philip mnili Kingsbridge z ospal vesniky v kypc msto s katedrlou. Jack neml Philipa moc v lsce, ale rd s nm pracoval. Jack si neoblbil profesionln vyznavae Boha o nic vc ne jeho matka. Philipova pokora ho uvdla do rozpak. Nezamlouvala se mu takov umanut nevinnost. A nedvoval pevorov sklonu vit, e Bh se postar o vechno, s m si on, Philip, neporad. Pesto se mu s Philipem dobe pracovalo. Vydval jasn rozkazy, dval Jackovi prostor k samostatnmu rozhodovn a nikdy nevytal svm sluebnkm nic, co sm zpsobil vlastn chybou. Jack byl zatm novicem pouh ti msce, take po nm nikdo nebude chtt, aby sloil eholn slib jet dalch devt msc. Slib se skldal ze t st: mnich se zavazoval k chudob, celibtu a poslunosti. Slib chudoby vypadal v praxi trochu jinak. Mnii nemli osobn majetek ani penze, ale ili si sp jako pni ne jako rolnci mli dobr jdlo, tepl obleen a slun kamenn domy, ve kterch bydleli. S celibtem tak nebudou pote, uvaoval Jack trpce. Jist hok uspokojen mu poskytlo, kdy piel Alien osobn oznmit, e vstupuje do kltera. Podvala se na nj pekvapen a provinile. Kdykoliv te poctil neklidn podrdn, je pramenilo z nedostatku

ensk spolenosti, vdycky si vzpomnl na to, jak s nm Aliena jednala na jejich tajn setkn v lese, na spolen zimn veery, na ty dva okamiky, kdy ji polbil a pak si vybavil, jak byla nhle chladn a nedobytn jako skla. Kdykoliv o tom zaal pemlet, vdycky v nm zvtzil pocit, e u nikdy nechce mt s dnou enou nic spolenho. Zato slib poslunosti bude tk dodret, to mu bylo jasn u te. Bez pot pijmal rozkazy od Philipa, jeliko pevor byl chytr a ml vechno promylen. Daleko t bylo poslouchat blznivho podpevora Remigia, vn podrouenho hostitele, kter ml na starosti nvtvnky kltera, i nadutho sakristina. Pesto o skldn slibu hodn pemlel. Vdy je nakonec nemus dodrovat. Jde mu jen o to, aby mohl stavt katedrlu. Problmy se zsobovnm, stavbou a zenm ho cele pohltily. Jeden den pomhal Tomovi vymyslet zpsob, jak kontrolovat, e poet kamen, kter doraz na stavenit, je stejn jako poet kamen, je opust lom. To byla dost sloit zleitost, jeliko cesta z lomu trvala dva a tyi dny, take nebylo mon dlat prost jen kad den souet. Jindy si zase teba zednci stovali, e tesai nevyrobili sprvn ablonu. Ze veho nejradji eil nejrznj mechanick problmy, jako teba, jak s pomoc kladkostroje pidlanho k roztesenmu leen zvedat a nahoru na ze tuny kamene. Tom stavitel projednval s Jackem podobn zleitosti jako se sob rovnm. Podle veho mladkovi odpustil, jak na nj ve vzteku vychrlil, e pro nj Tom nikdy nic neudlal. A Tom se choval, jako by doista zapomnl, e se mu Jack piznal k podplen star katedrly. Spolupracovali ve vzjemn shod a dny plynuly. Dokonce i bhem nudnch bohoslueb se Jackova mysl zamstnvala eenm spletitch problm tkajcch se stavby a jej organizace. Jeho znalosti se rychle rozrstaly. Msto aby trvil roky otesvnm kamene, nauil se, jak m vypadat cel katedrla. Pro nkoho, kdo se chce stt hlavnm stavitelem, by se tko nala lep kola. Kvli tomu byl Jack ochoten prozvat se libovolnm potem plnonch m. Nad vchodn hradbou pevorstv se objevil okraj slunce. Na staveniti bylo vechno v podku. Stnkai, kte strvili noc se svmi zsobami, zaali rozbalovat ubrusy a rozkldat zbo. Prvn zkaznci tu budou kadou chvli. Kolem Jacka proel peka a na hlav nesl podnos s erstv upeenmi bochnky chleba. Z vn teplho chleba se Jackovi zaaly sbhat sliny. Otoil se a vydal se zptky do kltera. Mil k refekti, kde zanou u brzo vydvat sndani. Prvnmi zkaznky byli pbuzn a rodiny stnka a lid z msta, kte byli zvdav, jak vypad prvn kingsbridgesk trh s vlnou, ale do nakupovn se moc nehnali. etrn lid si prozrav naplnili bicha

tmavm chlebem a ka, ne se vypravili z domova, take te je svody bohat koennch a vesele zbarvench pochoutek vystavench na stncch s jdlem nelkaly. Dti bloumaly kolem s oima navrch hlavy, zmmen zplavou pitalivch pedmt. O kus dl se v ervench stevcch a s rud namalovanmi rty pohupovala jedna velmi optimisticky zaloen pobhlice, kter si kvli tomu pivstala. Vrhala nadjn smvy na mue stednch let, jene touhle dobou se tu dn zkaznk nepotuloval. Aliena to vechno pozorovala ze svho stnku. Mla jeden z nejvtch stnk na celm triti. Bhem poslednch tdn j do skladu dola veker vlna, kterou kingsbridgesk pevorstv zpracovalo v uplynulm roce. Byla to vlna, za ni minul lto zaplatila pedem sto sedm liber. Njakou vlnu tak koupila od sedlk, jako kad rok. Letos bylo prodvajcch vc ne obvykle, jeliko William Hamleigh zakzal svm poddanm prodvat vlnu pmo na kingsbridgeskm trhu, take jim nezbvalo ne se obrtit na jednotliv kupce a prodat zsoby jim. A ze vech kupc si nejvc pila na sv prv Aliena, jeliko ona jedin sdl pmo v Kingsbridge, kde se trh kon. Obchody se toily tak rychle, e j dokonce doly penze na nkup vlny a musela si pjit tyicet liber od Malachiho, aby nemusela nkupy ukonit. Te mla v zadn sti svho sdla, kde si zdila sklad, shromdnch sto edest ok surov vlny, je pochzela od tyiceti tisc ovc. Stlo ji to sice celkem dv st liber, ale ona prod zsoby za ti sta, co bylo tolik penz, e by z nich mohl zkuen zednk dostvat mzdu vc ne jedno stolet. Kdykoliv se Aliena zamyslela nad sly, vdycky uasla, jak obrovsk obchod vlastn d. Pedpokldala, e kupci se objev a nkdy kolem poledne. Bude jich jen pt nebo est. Vichni se budou navzjem znt a ona bude vtinu z nich znt z pedchzejcch let. Kadmu nalije pohrek vna, posad se s nm a chvli si popovdaj. Pak mu pedvede vlnu. On ji pod, aby mu jeden nebo dva oky otevela a nikdy ne z vrcholu hromady, pochopiteln. Vraz ruku hluboko do ok a vylov hrst vlny. Vythne nkolik vlken, aby odhadl jejich dlku, promne je mezi prsty, aby si ovil, jak jsou jemn, a piichne si k nim. Nakonec j nabdne, e odkoup veker zsoby za smn nzkou cenu, a Aliena ho odmtne. Sdl mu, jakou si sama pedstavuje zkladn cenu, a on zavrt hlavou. Pak si nalij dal pohrek vna. Stejn ritul si Aliena odbude s dalm kupcem. Vem, kte se zdr pes poledne, nabdne obd. Pak nkdo z nich navrhne, e odkoup velk dl vlny za cenu, je bude o nco mlo pevyovat sumu, za kterou Aliena zbo podila. Ona odpov tm, e nepatrn slev z

vlastn ceny. Potkem odpoledne zane uzavrat dohody. Vbec prvn smlouva bude za trochu snenou cenu. Ostatn kupci se budou domhat toho, aby pi jednn s nimi tuto stku zachovala, ale ona to odmtne. Jak se bude odpoledne chlit k podveeru, cena Alieniny vlny bude stoupat. Kdyby la nahoru pli rychle, obchody by se moc nehbaly, jeliko kupci by odhadovali, kdy se dostanou na sumy, za n je vlna k man kdekoliv. Pokud bude dat o nco mn, ne kolik jsou ochotni zaplatit, dojdou vichni pomrn rychle k dohod, to Aliena moc dobe vdla. Postupn si s kadm plcne a jejich sluhov zanou nakldat obrovsk oky vlny na volsk potahy s vysokmi devnmi koly, zatmco ona bude odvaovat mce se stbrnmi a zlatmi mincemi. Nebylo nejmench pochyb o tom, e dnes si vydl vc penz ne kdykoliv pedtm. Ve srovnn s pedchozm rokem mla dvojnsobek zbo na prodej a ceny vlny neustle uten stoupaly. Plnovala si, e Philipovu vlnu opt odkoup s ronm pedstihem, a tajn si pedstavovala, e si nech postavit kamenn dm s prostornmi sklepenmi na skladovn vlny, s elegantn a pohodlnou sn a s pjemnou lonic v pate, kterou bude mt jen a jen pro sebe. Budoucnost mla zajitnou a byla si jist, e doke Richarda podporovat tak dlouho, dokud to mladk bude potebovat. Vechno bylo v naprostm podku. A prv proto j bylo divn, pro se ct tak dokonale a nekonen bdn. U uplynuly, tm na den, tyi roky od chvle, kdy se Ellen vrtila do Kingsbridge, a byly to nejlep tyi roky v Tomov ivot. Paliv trze ze smrti Agnes postupem asu ustoupila a zmnila se v pouh pobolvn. Stle jet vdl, e ji v sob m, ale u nepropadal tomu poniujcmu pocitu, e by mu kadou chvli mohly bez zjevnho dvodu vyhrknout slzy. Pod jet s nebokou vedl pomysln hovory, ve kterch j vykldal o dtech, o pevoru Philipovi a o katedrle. Ale hovory se odehrvaly stle ideji. Sladkoboln vzpomnky na Agnes ovem nijak nekalily jeho lsku k Ellen. Uml t v souasnosti. Vidt Ellen, dotkat se j, povdat si s n a spt s n patilo k jeho kadodennm radostem. Kdy dolo ke rvace mezi Jackem a Alfredem a Jack mu tehdy vmetl do tve, e pro nj jeho nevlastn otec nikdy nic neudlal, Toma ta slova hluboce ranila. Tohle obvinn dokonce zastnilo i piznn, e Jack kdysi podplil starou katedrlu. Tom se odsudkem svho nevlastnho syna nkolik tdn trpil, ale pak dospl k zvru, e se mladk ml. Tom pece udlal, co bylo v jeho silch. Nikdo by na jeho

mst nemohl dokzat vc. Kdy dospl k tomuhle zvru, pestal se tm trpit. Stavba kingsbridgesk katedrly ho tak hluboce uspokojovala, e takov pocit jet nikdy nezail. Ml na starosti nejen samotnou stavbu, ale i to, jak bude chrm vypadat. Nikdo mu do toho nemluvil a nikdo mu nic nevytal, kdy se dlo nedailo. Jak rostly mohutn zdi s pravidelnmi oblouky, vznosnmi msami a originlnmi sochaskmi vtvory, mohl se Tom rozhlet kolem sebe a kat si: Tohle jsem udlal j a podailo se mi to. Jeho non mra, e se jednoho dne opt ocitne na cest bez prce, bez penz a bez monosti sehnat dtem nco do st, mu te pipadala velice vzdlen, jeliko ml v kuchyni pod slmou uloenou truhlici k prasknut nacpanou stbrky. Kdy si ale vzpomnl na to, jak studen, hrozn studen, byla noc, kdy se narodil Jonathan a Agnes umela, musel se dodnes otst. Byl si ale jist, e u ho nikdy nic takovho nepotk. Obas pemtal, pro vlastn nemaj s Ellen dti. Oba v minulosti prokzali, e jsou plodn, a Ellen rozhodn netrpla nedostatkem pleitosti, aby se dostala do jinho stavu stle jet se milovali skoro kadou noc, i po tyech letech. V zsad to ale Toma nijak zvl netrpilo. Ml malho Jonathana, kterho nade ve miloval, a to mu stailo. Ze svch dvjch zkuenost vdl, e nejvc si trh lovk uije s malm dttem, a tak Jonathana vyhledal bhem dopoledne, ne zaaly proudit nejvt davy lid. Jonathan byl v mal kutn skoro atrakce svho druhu. Ped nedvnem si chlapec prosadil pn, e by chtl mt tak vyholenou hlavu. Philip mu tedy ustoupil ml chlapce stejn rd jako Tom a vsledkem bylo, e Jonathan te vypadal jet vc jako zmenenina mnicha. S nvtvnky trhu pilo nkolik opravdovch trpaslk, kte pedvdli nejrznj sla a ebrali, a ti Jonathana neodolateln pitahovali. Tom musel chlapce odehnat od zstupu divk, jim jeden ze skrk pedvdl, e m naprosto dospl d. Byli tam kejkli, akrobati a hudebnci, kte pedvedli svoje slo a pak poslali klobouk dokola. Byli tam vtci, mastiki a prostitutky nabzejc svoje sluby. Byly tam soute v pedvdn sly, zpasy i nejrznj hazardn hry. Lid si na sebe oblkli svoje nejpestej obleen a ti, kte si to mohli dovolit, si navonli tla a vlasy vylepili olejem. Zdlo se, e kad m njak penze na utrcen, a vzduch byl pln cinkajcho stbra. Zrovna mlo zat tvan ps na uvzanho medvda. Jonathan v ivot nevidl ivho medvda a byl z nj naprosto unesen. Zve mlo edohnd koich na nkolika mstech zbrzdn jizvami, co

znamenalo, e u peilo alespo jeden stet. Tk etz, kter mlo uvzan kolem pasu, byl pipevnn ke klu zaraenmu hluboko do zem. Medvd pechzel na vech tyech nejdl, jak mu to etz dovolil, a vzteklm pohledem si mil obecenstvo. Tom Stavitel uasl, kdy si viml, e zve m v och prohnan vraz. Kdyby holdoval szen, mon by si vsadil na medvda. Ze zamen klece postaven o kousek dl se ozvalo zuiv tkn. Psi, kte tam byli zaven, ctili neptele. as od asu pestal medvd pechzet, zadval se na klec a temn zavrel. Vzpt pelo tkn do hysterickho jekotu. Majitel zvete, medvd, vybral szky. Jonathan zaal bt netrpliv a Tom u se chystal ho odvst pry, kdy vtom medvd odemkl klec. Medvd se vztyil na zadn, napjal etz a hroziv zavrel. Medvd nco zakiel a otevel klec. Ven vyrazilo pt chrt. Pohybovali se rychle a s neobyejnou lehkost. V rozklebench mordch ukazovali mal, ostr zuby. Vichni vyrazili pmo k medvdovi. Zve se po nich ohnalo mohutnmi prackami. Jednoho psa medvd zashl a odhodil. Ostatn couvli. Zstup divk pistoupil o krok bl. Tom se podval na Jonathana: chlapec stl vepedu, ale stle jet byl daleko z dosahu medvdch pracek. Medvd ml dost rozumu, aby se sthl ke klu a neml napjat etz, take kdyby na nj nkdo zatoil, ml by kam ustupovat. Jene psi byli tak mazan. Po prvnm neuspodanm vpadu se shromdili a zaali medvda obhat v kruzch. Zve se rozilen toilo a snailo se sledovat vechno, co se kolem nj dje. Jeden ze ps s divokm afnm proti medvdovi vyrazil. Napaden zve se mu postavilo a ohnalo se po nm. Pes se rychle sthl mimo dosah a ostatn lenov smeky na medvda zatoili ze vech stran. Kdy se mu ostrmi zuby zakousli do hd, shromdn dav je odmnil radostnm povykem. Medvd se s bolestnm evem zvedl na zadn, setsl psy a odskoil z jejich dosahu. Smeka se pokusila manvr jet jednou zopakovat. Tom ml pocit, e na to medvd znovu sko. Jeden pes se dostal do jeho dosahu, medvd se po nm ohnal a pes se sthl. Jene kdy vystartovali ostatn psi, medvd na to byl pipraven, rychle se otoil, na nejbliho tonka se vrhl a naplil ho prackou do boku. Dav jeho vkon ocenil, stejn jako pedtm oslavil spn vpad ps smeky. Medvd svmi ostrmi drpy rozerval psovi jemnou ki a zanechal v jeho koichu ti hlubok, krvav jizvy. Pes alostn zakuel a sthl se, aby si lzal utren rny. Dav iel nadenm a tleskal.

Zbvajc tyi psi kolem medvda opatrn krouili a as od asu se pokoueli zatoit, ale dvali si pozor, aby se dreli v bezpen vzdlenosti. Nkdo zaal pomalu tleskat. Pak psi podnikli frontln tok, vyrazili jako blesk, vyhnuli se medvdm tlapm a skoili zveti po hrdle. Dav byl nadenm bez sebe. Jeden pes se zahryzl blmi zuby medvdovi do mohutnho tlu. Ostatn psi na nj doreli. Medvd zaval, ohnal se po psovi, kterho ml zakousnutho do hrdla, pak spadl na zem a zaal se pevracet. Chvli nebyl Tom schopen ct, co se vlastn dje. Vidl jen zm chlup. Potom ti psi kepe odskoili, medvd se zvedl a zstal stt na vech tyech, zatmco jeden pes leel na zemi a byl mrtv. Davu se zmocnilo napt. Medvd u stail zlikvidovat dva psy, take zbvali ti. Jene medvd krvcel na zdech, na krku i na zadnch nohou a vypadal vyden. Vzduch byl pln pachu krve, kter se msil s potem pihlejcho obecenstva. Psi pestali potkvat a mlky krouili kolem medvda. Byli tak vystraen, ale v tlamch ctili krev a touili zabjet. tok zahjili pln stejnm zpsobem: nejprve vichni vyrazili a pak se hbit sthli. Medvd se po nich mdle ohnal a podailo se mu zashnout druhho psa. Jene ten do toku tak nevloil cel srdce, zarazil se a stail se sthnout z dosahu. Tet pes se zachoval stejn. Psi kadou chvli doreli a zase se stahovali a nutili medvda, aby byl neustle ve stehu a pod se otel. K kadm tokem postoupili o kousek bl a medvd pracky jim stle vc a vc hrozily. Divci vidli, co se dje, a vzruen v davu narstalo. Jonathan stl stle vepedu, jen pr krok od Toma, uhranut sledoval, co se dje, a vypadal trochu vyjukan. Tom se podval, jak se boj vyvj, zrovna ve chvli, kdy medvd stail jednoho psa bolestiv zashnout prackou, zatmco druh mu podbhl pod mohutnmi zadnmi nohami a bolestiv se mu zakousl do mkkho bicha. Medvd ze sebe vydal zvuk, kter pipomnal zajeen. Pes se pod nm prothl zptky a ustoupil z dosahu. Dal pes vyrazil k toku. Medvd se po nm ohnal, ale o nkolik palc ho minul. Vzpt se mu stejn pes vrhl po bichu. Kdy se opt sthl, ml medvd na tle obrovskou krvcejc rnu. Zaval a znovu klesl na vechny tyi. Na okamik ml Tom dojem, e je po boji, ale mlil se. Medvd ml stle jet dost sil. Kdy na nj zatoil dal pes, medvd se hbit otoil, podval se pes rameno, uvidl, e se po nm ene dal zve, pekvapiv rychle se otoil, mohutnm derem zve zashl a velikm obloukem ho odhodil. Dav poten zahuel. Kdy pes dopadl na zem, pipomnal sp pytel masa. Tom se na nj chvli dval. Zve bylo naivu, ale podle veho se nemohlo

hbat. Mon mlo zlomenou pte. Medvd si ho dl nevmal, jeliko bylo z jeho dosahu a navc vyazen z boje. V tu chvli zbvali u jen dva psi. Oba na medvda opakovan doreli a zase se rychle stahovali, dokud nezaali bt jeho toky ochabl. Pak kolem nj zaali krouit stle rychleji a rychleji. Medvd se otel hned na jednu, hned na druhou stranu, aby na oba tonky vidl. Byl tak vyerpan a ztratil tolik krve, e mu dlalo pote stt vzpmen. Psi kolem nj pobhali v neustle se zmenujcch kruzch. Hlna pod mohutnmi medvdmi zadnmi prackami byla naskl krv a mnila se v bahno. Bylo jasn, e zvr boje se bl a to dopadne jakkoliv. Naposled zatoili oba psi najednou. Jeden skoil medvdovi po hrdle a druh se mu vrhl na bicho. V poslednm zoufalm pokusu odhodil medvd psa, kter se mu zahryzl do krku. Vytryskl straliv proud krve. Dav uznale zaiel. Tom si nejdv myslel, e se psovi podailo medvda zabt, ale pak se ukzalo, e je to pesn naopak: krev patila psovi, kter te leel na zemi s protrenm hrdlem. Jet chvli z nj prtila krev a pak ustala. Zve bylo mrtv. Jene druh chrt mezitm stail roztrhnout medvdovi bicho, take z rannho zvete vyhezly vnitnosti. Medvd se po psovi maltn ohnal. Pes se toku snadno vyhnul a znovu se medvdovi zakousl do vnitnost. Rann zve se zapotcelo a zdlo se, e padne. Dav zaal iet o poznn hlasitji. Z medvdch vnitnost se linul odpudiv puch. Medvd se jet jednou vzchopil a znovu se po psovi ohnal. Tentokrt ho zashl, zve odletlo a z rny thnouc se po celch zdech mu vyrazila krev. Jene tentokrt to bylo velice povrchn zrann a pes moc dobe vdl, e medvd m na kahnku, a tak se hned obrtil a znovu zatoil. Zahryzl se mu do vnitnost a obrovsk zve konen zavelo oi, sesulo se k zemi a skonalo. Medvd pistoupil bl a vzal vtznho psa za obojek. Pak z davu vystoupil kingsbridgesk eznk a jeho pomocnci a zaali medvda porcovat na maso: Toma napadlo, e se s medvdem pedem dohodli na cen. Ti, kte vyhrli szku, se domhali vyplacen vhry. Vichni si chtli pohladit psa, kter nakonec nad medvdem vyhrl. Tom se rozhldl po Jonathanovi. Nikde ale chlapce nevidl. Celou dobu byl chlapec jen pr krok od msta, kde se zpas s medvdem odehrval. Jak se mu podailo tak najednou zmizet? Nejsp to zvldl ve chvli, kdy boj vrcholil a Tom byl pln zaujat tm, co se ped jeho oima dlo. Te by se vzteky nejradi nevidl. Pohledem chvatn prohledval dav. Byl vy ne vichni ostatn, a tak pro nj bylo snadn Jonathana v jeho mniskm hbitu a s oholenou hlavou najt. Jene chlapce nikde nespatil.

Kloukovi se toho nemohlo uvnit pevorstv mnoho pihodit, ale mohl by narazit na vci, kter by podle pevora Philipa radji neml vidt: napklad na prostitutky obsluhujc svoje zkaznky u klternch hradeb. Jak se Tom rozhlel, padl jeho pohled i na leen tyc se vysoko podl chrmov zdi, a kdy zvedl hlavu, uvidl ke sv hrze ve vce malou postaviku v mniskm hbitu. Na okamik ho pemohla panika. Ml nutkn kiet na chlapce Nehbej se! Spadne!, ale jeho slova by se stejn ztratila v ruchu trit. Prodral se davem ke katedrle. Jonathan pobhal po leen, zabrn do njak sv hry, a vbec nedbal na to, e by mohl uklouznout, pepadnout pes okraj a ztit se do hloubky osmdesti stop smrti vstc Tom pemhal hrzu, kter v nm slila a dusila ho jako knedlk v krku. Leen nestlo na zemi, nbr bylo poloen na silnch trmech zasunutch do dr, kter k tomu elu nechali zednci ve stn. Trmy trely ven njakch est stop. K trmm byly vodorovn pivzan kulat tye, na tych stly kozy stluen z mladch ohebnch stromk a na kozch leely devn roty. Na leen se obvykle bylo mon dostat po kamennm toitm schoditi vestavnm do tlustch stn katedrly. Jene schodit bylo dnes kvli trhu zatarasen. Jak jen mohl Jonathan vylzt nahoru? ebky tam dn nebyly, na to Tom dohldl a Jack to po nm jet zkontroloval. Chlapec se musel na leen vyplhat po okraji strm, nedokonen zdi. Okraje stn byly zakryt devnm bednnm, aby nebylo tak snadn se k nim dostat, ale Jonathan mohl pes zbrany pelzt. Kluk ml v sob sebedvry na rozdvn ale souasn sebou alespo jednou denn pratil o zem. Tom dobhl k pat stny a s obavami vzhldl vzhru. Jonathan si spokojen hrl njakch osmdest stop nad nm. Strach sevel Tomovi srdce studenou dlan. Vyden stavitel ze vech sil zaval: Jonathane! Lid kolem nj se zarazili a pak se podvali nahoru, aby zjistili, na koho tak ki. Sotva zahldli dt na leen, zaali na n upozorovat i sv ptele. Vytvoil se mal zstup. Jonathan voln neslyel. Tom si piloil dlan k stm a znovu zakiel: Jonathane! Jonathane! Tentokrt ho hoch zaslechl. Podval se dol, uvidl stavitele Toma a zamval mu. Poj dol! zavolal na nj Tom. Zdlo se, e Jonathan poslechne, jene pak se podval na ze, po n bude muset pejt, a na pkr schody, kter bude muset zdolat,a

rozmyslel si to. J nemu! odpovdl a jeho vysok hlsek se sotva donesl k lidem stojcm dole. Tom si uvdomil, e bude muset vylzt nahoru a dostat se k chlapci. Tak zsta, kde jsi, dokud tam pro tebe nepijdu! zvolal. Odstril devn bednn, kter zakrvalo doln stupn v boku rozestavn stny, a zaal lzt nahoru. Ze byla dole dobe tyi stopy irok, ale smrem vzhru se zuovala. Tom stoupal stlm tempem. Strach ho nutil ke spchu, ale on se piml zstat klidn. Kdy se podval nahoru, uvidl, e Jonathan sed na okraji ploiny a krtk nohy mu jen tak vis do vzduchu. Nahoe byla ze irok u jen dv stopy. I tak to bylo dost, aby se po n dalo chodit, pokud ml ovem lovk dobr nervy, a ty Tomovi nechybly. Peel po vrcholu stny, seskoil na leen a sevel Jonathana do nrue. Zaplavil ho pocit levy. Ty kluku pitom, vyhrkl, ale hlas mu pekypoval nnou lskou a Jonathan ho chytil kolem krku. Po chvli se Tom znovu podval dol. Uvidl moe zvednutch obliej: sledovalo ho snad sto, mon i vc lid. Nejsp si mysleli, e je to njak dal pedstaven, jako byly medvd zpasy. No jo, tak se vydme dol, oznmil Tom chlapci. Posadil ho na ze a dodal: Budu tsn za tebou, tak se neboj. Jene Jonathana nebylo tak snadn pesvdit. J mm strach, zakoural. Nathl ruce, aby dal najevo, e chce vzt do nrue, a kdy Tom zavhal, dal se do ple. No dobe, ponesu t, svolil Tom. Neml z toho velkou radost, ale chlapec byl pli rozruen, ne aby se na nj dalo v takov vce spolehnout. Vykrbal se z leen na ze, klekl si vedle Jonathana, zvedl ho a narovnal se. Jonathan se ho pevn drel. Tom vykroil. Kdy te drel dt v nru, nevidl, na kter kameny bezprostedn lape. Jene s tm se nedalo nic dlat. Se srdcem v krku peel opatrn po korun zdi a opatrn pitom kladl nohy ped sebe. O sebe strach neml, ale s dttem na rukou byl hrzou bez sebe. Konen se dostal ke stupovitmu zakonen stny. Prvn schdky nebyly o nic ir ne ze, ale kdy je Tom vidl, pipadala mu najednou stna mn strm. S levou zaal sestupovat dol. S kadm zdolanm schodem byl klidnj. Kdy se dostal na rove chrmovho ochozu a ze se rozila na ti stopy, zastavil a pokal, a se mu zklidn tlukot srdce. Rozhldl se daleko za hradby pevorstv a za Kingsbridge do rozlehlch pol a tam spatil nco, co ho zmtlo. Asi pl mle od msta

byla cesta vedouc do Kingsbridge zahalen do oblaku prachu. Po chvli Tomovi dolo, e se dv na poetn oddl jezdc na konch, kte se slunm tempem bl k mstu. Mhouil oi do dlky a snail se rozeznat, o koho jde. Zprvu ho napadlo, e pjde o velice bohatho kupce i skupinu kupc s velkou druinou, ale na to bylo jezdc pece jen mnoho a navc ani na dlku nevypadali jako nkdo, kdo se iv obchodem. Tom se snail pijt na to, co zpsobilo, e mu ti mui nepipadaj jako obchodnci. Kdy dorazili bl, uvidl, e nkte jedou na vlench konch, vtina jezdc m na hlavch pilby a vichni jsou ozbrojen a po zuby. Toma se zniehonic zmocnily obavy. Kristepane, co je to za lidi? ekl nahlas. Neber jmno Kristovo nadarmo do st, napomenul ho Jonathan dosple. A to byl kdokoliv, rozhodn z toho nekoukalo nic dobrho. Tom vyrazil co nejrychleji po schodech dol. Kdy seskoil na zem, dav ho uvtal jsotem. Vbec si lid kolem sebe nevmal. Kde je Ellen a dti? Rozhlel se kolem sebe, ale nikde je nevidl. Jonathan se mu snail vykroutit z nrue. Tom ho ale drel pevn. Jeliko ml svoje nejmlad dt pmo u sebe, bylo te nejdleitj dostat je nkam do bezpe. Pak me jt hledat ostatn. Prodral se zstupem a k brance, kter vedla do rajsk zahrady. Byla zaven zevnit, aby nikdo bhem trhu neruil kltern klid. Tom zabuil na branku a zaval: Otevete! Otevete! Nic se nestalo. Tom ani nevdl jist, jestli v rajsk zahrad nkdo je. Te nebyl as o tom pemlet. Ustoupil o krok zptky, postavil Jonathana na zem, zvedl pravou nohu obutou do pevn boty a kopl do branky. Devo kolem zmku se roztplo. Tom kopl znovu, jet vt silou. Branka se rozletla. Hned za n stl njak star mnich a uasle na vetelce hledl. Tom zvedl Jonathana a stril ho dovnit. Dvej na nj pozor, podal starho mnicha, tady te bude horko. eholnk mlky pikvl a vzal chlapce za ruku. Tom branku zase zavel. Te mus nkde v tom tiscihlavm davu najt zbytek rodiny. Vydsilo ho, e je to tm nesplniteln kol. Nevidl kolem sebe jedin znm obliej. Vylezl na przdn sud od piva, aby ml lep rozhled. Bylo poledne a ruch na triti dosahoval vrcholu. Lid se jako ln eka pomalu pohybovali ulikami mezi stnky. Kolem mst, kde se dalo koupit nco k jdlu, se tvoily vry, jak se tam zkaznci adili do front, aby si dali nco k obdu. Tom horen ptral pohledem kolem sebe, ale nikoho z rodiny nemohl najt. Propadal zoufalstv. Podval se

pes stechy dom do dli. Jezdci u dorazili skoro k mostu a tady peli do trysku. Byli to sam ozbrojenci, vichni do jednoho, a v rukou nesli zaplen pochodn. V Tomovi by se krve nedoezal. Tady se chyst nco hodn oklivho. Nhle uvidl tsn vedle sebe Jacka. Mladk ml zvednutou hlavu a udiven si Toma prohlel. Pro stoj na sudu? zeptal se. Budeme tady mt nepjemnosti, odpovdl nalhav. Kde m matku? U Alienina stnku. Jak nepjemnosti? Velk. Kde je Alfred a Marta? Marta je s matkou. Alfred se el podvat na kohout zpasy. Tak co se dje? Podvej se sm. Tom podal Jackovi ruku. Mladk se opatrn vyhoupl nahoru a stoupl si na okraj sudu ped Toma. Jezdci se tili pes most do vesnice. Kristepane, kdo to je? vydechl Jack. Tom se soustedil na velitele, urostlho chlapa na vlenm oi. Vzpt poznal, komu pat pskov lut vlasy a podsadit postava. To je William Hamleigh, odpovdl. Sotva jezdci dorazili k prvnm domm, piloili hoc pochodn ke stechm a zaplili doky. Oni zapaluj msto! vybuchl Jack. Tohle je jet hor, ne jsem si pvodn pedstavoval, poznamenal Tom. Jdeme dol. Oba seskoili na zem. Dojdu pro matku a pro Martu, prohlsil Jack. Odve je do rajsk zahrady, pikazoval mu Tom nalhav. To bude iroko daleko jedin bezpen msto. Kdyby mnii nco namtali, ekni jim, a se jdou bodnout. Co kdy bude branka zamen? Ped chvl jsem vykopl zmek. Tak dlej! J jdu sehnat Alfreda. Honem! Jack bez vhn chvtal pry. Tom si razil cestu k arn, kde se odehrvaly kohout zpasy, a nevybrav odstrkval lidi z cesty. Pr mu proti jeho ponn nco namtlo, ale rychle zmlkli, kdy vidli Tomovu vysokou postavu a zaznamenali strnule odhodlan vraz v jeho oblieji. Netrvalo dlouho a kou z hocch staven pronikl a na kltern ndvo. Jak ho Tom uctil, hned si viml, e jeden nebo dva dal lid zaali zvdav nasvat vzduch. Zbvalo mu jen pr chvil, pak zcela nevyhnuteln vypukne panika. Arna byla kousek od brny vedouc do pevorstv. Kolem n se shromdil poetn a hlun dav divk. Tom se mezi nimi prodral a hledal Alfreda. Uprosted zstupu zstalo przdn msto, mlk kruhov prohlube, jen pr stop v prmru. Uvnit prohlubn se

zobky a nabrouenmi ostruhami trhali na kousky dva kohouti. Vude kolem bylo pe a ckance krve. Alfred byl tm v prvn ad, zaujat sledoval zpas, vysokm hlasem jeel a pobzel tu jednoho, tu zase druhho zpascho opeence. Tom se protlail skupinkou mu a chytil Alfreda za rameno. Jdeme! zakiel na nj. Vsadil jsem est penci na toho ernho! odpovdl mu Alfred stejn hlasit. Musme odtud vypadnout! snail se Tom pevat rozvnn obecenstvo. V tu chvli se nad arnou s kohouty zatoil prouek dmu. Copak nect ohe? Jeden i dva divci zaslechli slovo ohe a zvdav se na Toma podvali. Kou se znovu piblil a tentokrt ho tak zaznamenali. I Alfred ho uctil. Co se dje? zeptal se. Msto ho! odpovdl Tom. Rzem se vichni touili dostat pry. Mui se rozbhali vemi smry, vreli do sebe a odstrkovali se navzjem. V arn mezitm ern kohout zabil hndho, ale nikoho u to nezajmalo. Alfred vykroil, ale vydal se patnm smrem. Tom ho honem chytil za ruku. Musme jt do rajsk zahrady, pouil syna. To je te jedin bezpen msto. Kou se zaal ve vlnch honit nad klterem a mezi lidmi se rychle il strach. Vichni byli rozilenm bez sebe, ale nikdo nevdl, co m dlat. Tom se podval pes hlavy ostatnch a vidl, jak se zstupy lid derou ven kltern branou. Jene brna byla zk a navc venku na tom nebudou o nic lpe ne tady uvnit. Pesto mlo tenhle utkvl npad m dl vc nvtvnk trhu, a tak Tom s Alfredem najednou zjistili, e si raz cestu proti pvalu lid, kte se zoufale snaili drt opanm smrem. Pak se zstup zniehonic obrtil a vichni najednou spchali jejich smrem. Tom se podval pes rameno, aby zjistil, co nhlou zmnu zpsobilo, a zaznamenal, e prvn jezdec projel branou na ndvo. V tu chvli se dav zmnil ve smeku. Na jezdce byl dsiv pohled. Jejich mohutn kon, vyden stejn jako prchajc dav, vyreli vped, uskakovali stranou a ustupovali a sreli pitom lidi nalevo, napravo i pmo ped sebou. Ozbrojen jezdci v pilbch mvali kolem sebe holemi i pochodnmi, tloukli mue, eny i dti a zapalovali stnky, ltky i lidem vlasy. Ze vech stran se ozvalo jeeni. Branou projeli dal jezdci a vc lid zmizelo pod tkmi kopyty. Tom zakiel Alfredovi do ucha: B honem do rajsk zahrady chci se ujistit, e se odtud dostali i ostatn. Utkej! Plcl syna do zad. Alfred se dal do bhu. Tom vyrazil k Alienin stnku. Tm okamit o nkoho zakopl a upadl na zem. S klenm se zvedl na kolena. Ne ale stail pln vstt,

uvidl, e se na nj t vlen o. Zve mlo sklopen ui a rozen nozdry a Tom spatil blmo jeho vydench o. Nad koskou hlavou zahldl Tom masit obliej Williama Hamleigha, zkiven do vrazu nenvisti a vtzstv. Tomovi se hlavou mihla mylenka, jak by to bylo hezk, kdyby mohl jet jednou v ivot sevt Ellen do nrue. Pak ho obrovsk kopyto udeilo pesn doprosted ela, Tom uctil dsivou, ohromujc bolest, jako by se mu lebka prv rozskoila, nae se cel svt propadl do tmy. Kdy Aliena poprv uctila kou, myslela si, e pochz z obda, kter prv podvala. U stolu postavenho pod irm nebem ped jejm skladitm sedli ti vlmt kupci. Byli to tlnat mui s ernmi plnovousy, anglicky mluvili s vraznm germnskm pzvukem a na sob mli obleen z mimodn jemnch ltek. Vechno se vyvjelo naprosto skvle. Aliena u se dostala do fze, kdy bude moci zat prodvat, ale rozhodla se, e nejdv pijde obd, aby mli kupci as trochu znejistt. Sama Aliena ovem bude rda, a se tohle obrovsk bohatstv uloen ve vln stane majetkem nkoho jinho. Poloila ped sv hosty tal s vepovmi palky upeenmi s medem a zkoumav se na n zadvala. Maso bylo sprvn pipraven, tun okraje zhndly a byly kupav. Dolila pnm vno. Jeden z kupc nasl vzduch a s obavami se rozhldl kolem sebe. Alieny se rzem zmocnil strach. Ohe je nejhor non mra kadho obchodnka s vlnou. Podvala se na Ellen a Martu, kter j pomhaly obsluhovat hosty. Ctte ten kou? zeptala se. Ne mohly odpovdt, objevil se Jack. Aliena si jet nezvykla na to, e ho vd v mnisk kutn a e m mladk mrkvov erven vlasy na temeni vyholen. Ve zpocenm oblieji ml rozilen vraz. Aliena zniehonic zatouila obejmout ho, pitisknout k sob a slbat mu vrsky z ela. Rychle se ale otoila a pipomnla si, jak se s nm zapomnla ped esti msci ve starm mlnu. Dodnes zrudla studem, kdykoliv si na tu phodu vzpomnla. Bl se pohroma! volal mladk. Musme se vichni ukrt v rajsk zahrad! Podvala se na nj. Co se dje zaalo hoet? Dorazil hrab William a jeho zbrojnoi, odpovdl Jack. Na Alienu jako kdyby v tu chvli shla mrtvoln studen ruka. William. Opt. Zaplili msto, pokraoval Jack. Tom a Alfred li do rajsk zahrady. Pojte se mnou, prosm.

Ellen naprosto nevybrav postavila msu se zeleninou, kterou zrovna nesla, ped uaslho vlmskho kupce a pikvla. Ovem, pikvla. Chytila Martu za ruku. Jdeme. Aliena se s panickou hrzou zadvala na svj sklad. Mla tam zsoby surov vlny za stovky liber, kter mus njak ochrnit ped ohnm, jene jak? Zachytila Jackv pohled. Vykvav ji pozoroval. Kupci chvatn opoutli stl. Jdi, vyzvala Aliena mladho novice. Musm dvat pozor na obchod. Jacku poj! volala Ellen. Hned to bude, odpovdl a otoil se zptky k Alien. Ta si vimla, e Ellen vh. Zjevn nevdla, jestli m radji zachraovat Martu, nebo ekat na Jacka. Znovu na syna zavolala: Jacku! Jacku! Obrtil se k n. Matko! Vezmi Martu! Tak dobe, pikvla. Ale posp si, prosm! A spchala s dvenkou pry. Msto je v jednom plameni, ekl Jack Alien. Rajsk zahrada je v tuhle chvli nejbezpenj msto klter je postaven z kamene. Poj se mnou, rychle. Aliena slyela, jak k nim od brny do pevorstv dolh jeeni. Kou byl najednou vude. Rozhlela se kolem sebe a snaila se pijt na to, co se vlastn dje. Vnitnosti se j svraly hrzou. Vechno, na em celch est let pracovala, bylo na jedn hromad v tomhle sklad za jejmi zdy. Alieno! nalhal Jack. Poj do rajskho dvora tam budeme v bezpe! Nemu! zakiela na nj. Mm tady vlnu! Vlna a jde k ertu! Je to vechno, co mm! Kdy bude mrtv, nebude ti stejn k niemu! Tob se to snadno ekne ale j strvila cel ty roky tm, e jsem se probojovvala do postaven, kter Alieno! Prosm! Nhle zaali jeet v smrteln hrze lid pmo ped Alieninm stnkem. Jezdci se dostali pmo na ndvo kltera, nehledli na to, koho jejich kon sraz k zemi, prodrali se davem a zapalovali stnky. Lid ochromen hrzou po sob lapali v zoufal snaze dostat se z dosahu koskch kopyt a prskajcch pochodn. Tlaili se na pedn stnu Alienina stnku narychlo postavenou z chatrnch proutnch zbran, kter se okamit zhroutila. Lid se vyhrnuli na voln prostranstv ped skladem vlny a pekotili stl s tali plnmi jdla a s pohry vna. Jacka a Alienu zatlail ustupujc dav o kus dl. Vzpt

se dovnit prodrali i dva jezdci. Jeden kolem sebe nahodile mval hol a druh se ohnl hoc pochodn. Jack si stoupl ped Alienu, aby ji chrnil. Hl mila en na hlavu, ale Jack stail zvednout pai a hl ho udeila do zpst. Aliena ctila rnu, ale jej slu zachytila Jackova ruka. Kdy Aliena opt vzhldla, dvala se pmo do tve druhmu jezdci. Byl to William Hamleigh. Aliena zajeela. Chvli na ni hledl, v ruce mu hoela pochode a osvtlovala vtzn pohled v jeho och. Pak pobdl kon a vjel pmo do skladit. Ne! zakiela Aliena. Snaila se njak osvobodit od vech tch lid, kte se kolem n motali, potceli a strkali, i od Jacka. Konen se j to podailo a honem vbhla do skladu. William se naklnl v sedle a pikldal pochode k vyrovnanm okm vlny. Ne! zajeela Aliena znovu. Vrhla se k Williamovi a pokouela se ho strhnout z kon. Odstril ji, a upadla na zem. Znovu piloil pochode k velikm balkm vlny. Okamit chytily s mohutnm huenm. K ped plameny vyden ustoupil a zarl. Zniehonic se uvnit objevil Jack a odthl Alienu stranou. William otoil kon a chvatn vyrazil ze skladu. Aliena se zvedla. Shla po przdnm pytli a snaila se udusit plameny. Alieno, tady ume! kiel na ni Jack. Horko u bylo k nevydren. ena chytila ok, kter jet nevzpll, a pokouela se ho odthnout pry. Najednou uslyela pronikav huen ohn a uctila ostr r na tvi a v hrze si uvdomila, e j chytily vlasy. V tom okamiku u k n piskoil Jack, objal ji paemi kolem hlavy a pevn ji pitiskl k sob. Oba se svalili na zem. Chvli ji pevn svral a pak ji pustil. Ctila, e m sekvaen vlasy, ale u pece jen nehoely. Vidla, e Jack m poplen obliej a obo pln pry. Chytil ji za kotnk a thl ji po zemi ven ze skladu. Brnila se, ale on nepovolil a vlekl ji dl, dokud nebyli v bezpen vzdlenosti. Prostor kolem Alienina stnku se vyprzdnil. Jack uvolnil seven a pustil ji. Pokusila se zvednout, ale on po n opt shl a pidrel ji u zem. Neustle se mu snaila vytrhnout a zrala pitom do plamen, v nich mizely roky prce a starost, vechno jej bohatstv a zajitn. Konen j doly sly a u se dl nevzprala. Jen leela na zemi a jeela. Philip byl zrovna ve skladiti pod kltern kuchyn a potal s Cuthbertem Blohlavem penze, kdy vtom uslyel njak lomoz. Podvali se s Cuthbertem na sebe, zamraili se, nae vstali a li se ven podvat, co se dje. Vyli ze dve a ocitli se uprosted nepopsatelnho zmatku.

Philip byl zden. Lid pobhali vemi smry, vreli do sebe a odstrkovali se, padali jeden pes druhho a lapali po sob. Mui a eny kieli, dti plakaly. Vzduch byl pln koue. Vypadalo to, e se vichni sna njak dostat pry z klternho dvora. Jene krom hlavn brny byla jedinm monm vchodem zk mezera mezi kuchyskmi stavbami a mlnem. Tady nebyla ze, jen hlubok pkop, kter pivdl vodu od mlnskho nhonu k pivovaru. Philip chtl lidi varovat, aby si dali na pkop pozor, ale nikdo nikoho neposlouchal. Pinou celkovho pozdvien byl nepochybn ohe, tedy podn por. Vzduch byl k nedchni nasycen dmem. Philipovi se svralo srdce strachem. Kdy je tady tolik lid pohromad, me snadno dojt k njakmu krveprolit. Co by se proti tomu dalo dlat? Nejdv mus pijt na to, co se vlastn pesn stalo. Chvatn vybhl po schodech ke dvem do kuchyn, aby ml lep rozhled. Pohled, kter se mu naskytl, ho naplnil hrzou. Cel Kingsbridge byl ozen plameny. Philipovi se z hrdla vydral vkik pln dsu a zoufalstv. Jak se mohlo nco takovho stt? Pak uvidl jezdce razc si cestu davem s pochodnmi v rukou a pochopil, e nejde o neastnou nhodu. Nejdv ho napadlo, e se tu odehrv njak bitva mezi stranami bojujcmi o trn, kter se njakou shodou okolnost dostaly a do Kingsbridge. Jene ozbrojenci napadali civilisty, a nebojovali mezi sebou. Tohle, nebyla bitva, to byl masakr. Uvidl urostlho svtlovlasho mue na mohutnm vlenm oi, jak se bezohledn prodr davem. Byl to William Hamleigh. Philipovi se hrdlo sevelo nenvist. Pedstava, e jatka, kter kolem sebe vidl, a vechny kody, k nim dolo, zpsobil nkdo schvln, jen z nenaranosti a pchy, ho dohnla k lenstv. Ze vech sil zaval: Vidm t, Williame Hamleighu! William zaslechl pes jeeni zstup svoje jmno. Zadrel kon a jeho pohled se stetl s Philipovm. Za tohle pjde do pekla! zakiel na nj Philip. William ml obliej zkiven touhou po krvi. Dokonce ani hrozba, j se bl ze veho nejvc, na nj dnes patin nezapsobila. Ponal si jako blzen. Zamval pochodn ve vzduchu, jako by to byla zstava. Tohle je peklo, mnichu! odpovdl. Pak pobdl kon a jel dl. Najednou vichni zmizeli, jezdci i dav. Jack pestal svrat Alienu a vstal. Pravou ruku ml pln bezvldnou. Vybavil si, jak s n srazil der, kter mil Alien na hlavu. Byl rd, e to odnesla ruka. Doufal, e bude bolet hodn dlouho, aby mu ten okamik pipomnala.

Sklad stl v jednom plameni a vude kolem se mihotaly men ohnky. Zem byla poseta lidskmi tly, nkdo se hbal, nkdo krvcel, nkdo jen tie a bezvldn leel. Ticho ruilo jen praskn ohn, jinak byl klid. Dav se njak dostal ven a nechal za sebou svoje mrtv a rann. Jackovi se dlalo mdlo. Nikdy v ivot nevidl bitevn vavu, ale pedstavoval si, e to mus vypadat njak takhle. Aliena zaala plakat. Jack j poloil ruku kolem ramen, aby ji util. Setsla ji. Zachrnil j ivot, ale j to bylo jedno: zleelo j jen na t zatracen vln, kter byla nenvratn ztracen v oblaku dmu. Na chvli se na Alienu zadval a bylo mu smutno. en shoela vtina vlas a u nebyla ani trochu krsn, ale pesto ji stle miloval. Bolelo ho, kdy ji vidl takhle utrpenou a neuml j nijak pomoci. Byl si jist, e te u se Aliena nepokus proniknout zptky do skladit. Dlal si starosti o zbytek rodiny, a tak nechal Alienu bt a vydal se hledat ostatn. Obliej ho bolel. Shl si dlan na tv a zabolel ho i jeho vlastn dotek. Zejm je i tam poplen. Rozhlel se po lidech lecch na zemi. Rd by rannm njak pomohl, ale nevdl, kde zat. Hledal mezi neznmmi lidmi znm tve a doufal, e dnou nenajde. Matce a Mart se podailo dobhnout do rajsk zahrady, uvaoval v duchu, mly ped zdivoelm davem docela slun nskok. Nael Tom Alfreda? otoil se smrem k rajsk zahrad. A v tu chvli uvidl Toma. Dlouh tlo jeho nevlastnho otce leelo nataen na rozblcen zemi. Bylo naprosto nehybn. Obliej byl k rozeznn, a dokonce i vypadal mrumilovn, ale jen k obo. elo bylo rozkleben a lebka pln rozdrcen. Jack ml pocit, e se zblzn. Nemohl se s tm smit. Tom pece neme bt mrtv. Jene tohle tlo rozhodn neme bt iv. Jack se podval jinam a pak se na mrtvolu znovu zahledl. Byl to Tom a byl po smrti. Klekl si vedle mrtvoly. Ml nutkav pocit, e by ml nco podniknout, nco ct nebo udlat, a poprv v ivot pochopil, pro se lid modl za mrtv. Matce se po tob bude hrozn stskat, hlesl. Vybavil si vztekl hovor, kter s Tomem vedli v den, kdy se popral s Alfredem. Vtina z toho vbec nebyla pravda, prohlsil a slzy se mu zaaly koulet po tvch. Nikdy ses na m nevykalal. Krmil jsi m a staral ses o mne a moje matka s tebou byla astn, doopravdy astn. Pak ho napadlo, e to nen vechno, e je tu jet nco daleko dleitjho. Tom mu dal vc ne jen takov bn vci, jako je jdlo a pste. Dal mu nco jedinenho, co mu dn jin lovk dt nemohl dokonce ani Jackv vlastn otec by nco takovho nedokzal. Byla to ve, bylo to emeslo, umn, byl to zpsob

ivota. Dal jsi mi katedrlu, zaeptal Jack nad mrtvm muem. Dkuju ti.

ST TVRT 1142 1145 1142 - 1145

KAPITOLA 11 Philipovo proroctv Williamovi pln zkazilo pocit vtzstv. Msto aby si pipadal uspokojen a rozjaen, trpilo ho, e za to, co provedl, pjde do pekla. Ale odpovdl Philipovi jaksepat kurn. Zaval na nj: Tohle je peklo, mnichu!, jene to bylo v zpalu boje. Kdy bylo po vem a William odvedl svoje mue z hocho msta, kdy kon zpomalili a bojovnkm se zklidnil tep, kdy ml William konen chvilku, aby se nad njezdem zamyslel a vybavil si, kolik lid zranil, poplil a zabil, tehdy teprve si vybavil Philipv rozhnvan obliej, prst zamen pmo do hlubin zem a zlovstn zatracujc slova: Za tohle pjde do pekla! Ne se setmlo, byl u William hluboce sklen. Jeho zbrojnoi si chtli povdat o tom, jak pepaden probhlo, pipomenout si rozhodujc okamiky a potit se tm, jak jatka zpsobili, jene brzy se nakazili nladou svho velitele a upadli do ponurho mlen. Zastavili se na noc na statku jednoho z Williamovch nejvtch njemc. U veee se vichni tup zpili do nmoty. Hostitel, kter vdl, jak pocity mui obvykle mvaj po boji, pivezl ze Shiringu nkolik prostitutek: toho veera se jim obchody pli nedaily. William celou noc nezamhouil oko, jeliko se bl, e by mohl ve spnku zemt a dostat se rovnou do pekla. Nsledujcho rna nezamil rovnou k Hrabtovu, nbr se vydal navtvit biskupa Walerana. Kdy dorazil na msto, biskup nebyl ve svm palci, ale dkan Baldwin Williamovi sdlil, e by se biskup ml jet toho dne odpoledne vrtit. William na nj ekal v kapli, zral na k stojc na olti, a pestoe bylo letn hork poas, cel se tsl. Kdy Waleran konen dorazil, William ml pocit, e se mu vrhne k nohm a bude mu lbat chodidla. Biskup vrazil v ernm hbitu do kaple a chladn se zeptal: Copak tady dl? William se zvedl a pokusil se skrt nejhor zoufalstv za masku sebeovldn a odpovdl: Prv jsem vyplil Kingsbridge J vm, peruil ho Waleran. Cel den o niem jinm neslym. Co t to popadlo? Copak ses zblznil? Takov reakce zaskoila Williama naprosto nepipravenho. Ani pepaden s Waleranem pedem neprobral, jak si byl naprosto jist, e by ho biskup schvlil: Waleran pece nenvidl vechno, co njak souviselo s kingsbridgeskm pevorstvm, a ze veho nejvc pevora Philipa. William ekal, e z toho biskup bude mt radost, e by dokonce mohl bt naden. Prv jsem zniil tvho nejvtho

neptele, ekl nahlas. Te se potebuju vyzpovdat ze svch hch. To m nepekvapuje, poznamenal Waleran. Proslch se, e tam uhoelo pes sto lid. Otsl se. Hrozn zpsob, jak sejt ze svta. Jsem pipraven ke zpovdi, pipomnl se William. Waleran zavrtl hlavou. Nevm, jestli ti budu moci dt rozheen. William ze sebe vyrazil ustraen vyjeknut. Pro ne? Sm dobe v, e biskup Jindich z Winchesteru a j jsme se opt pidali na stranu krle tpna. Myslm, e by krle moc nepotilo, kdybych dal rozheen lovku, kter podporuje krlovnu Maud. Jdi k ertu, Walerane, to tys m pesvdil, abych peel na druhou stranu! Waleran pokril rameny. Tak pejdi zase zptky. William pochopil, e pesn tohle m Waleran za lubem. Chce Williama pesvdit, aby se opt stal tpnovm spojencem. Waleran svj ds nad vyplenm Kingsbridge jen pedstral: prost si tm jen vytvel vhodn postaven pro vyjednvn. Sotva to Williamovi dolo, zmocnila se ho nesmrn leva, jeliko to znamenalo, e Waleran se v zsad nebrn poskytnout mu rozheen. Jene chce on sm, William, znovu pejt na druhou stranu? Chvli nic nekal a snail se o tom v klidu uvaovat. tpn vyhrv cel lto jednu bitvu za druhou, pokraoval Waleran. Maud pros svho manela, aby pro vechno na svt vyrazil z Normandie a piel j na pomoc, ale on se k tomu nem. Tentokrt fouk vtr do plachet nm. Ped Williamem se otevraly dsiv vyhldky: crkev mu odmtne dt rozheen za jeho zloiny, erif ho obvin z vrady, vtzc krl tpn se postav za svho erifa a za crkev. A Williama budou soudit a pak ho obs Bu jako j a i se tm, co dl biskup Jindich ten vdycky v, odkud vtr vane, nalhal na nj Waleran. Kdy vechno dobe dopadne, z Winchesteru se stane arcibiskupstv a Jindich bude jmenovn winchesterskm arcibiskupem bude na stejn rovni jako arcibiskup canterbursk. A a Jindich ume, kdo v, co se stane? Dalm arcibiskupem bych se klidn mohl stt j. A pak inu, u mme v m anglick kardinly, jednoho dne teba budeme mt anglickho papee. William uasle zral na Walerana, jako by zapomnl na vlastn strach a zcela odzbrojen neskrvanou ctidost, kter slala biskupovi z oblieje jindy tak kamenn nehybnho. Waleran papeem? Vechno je mon. Ted jsou ale dleitj bezprostedn dsledky Waleranovch pln do budoucna. William by mohl ve Waleranov

velk he sehrt roli pouhho pce. Waleran u si vyslouil, spolu s biskupem Jindichem, slunou povst tm, e dokzali zskat Williama a shiringsk ryte pro jednu i druhou stranu bojujc o trn. To byla cena, kterou ml William zaplatit za to, aby crkev zamhouila oi nad jeho zloiny. Chce tm ct, zajkl se a musel zmlknout. Odkalal si a zkusil to znova. Chce tm ct, e vyslechne moji zpov, pokud budu psahat vrnost krli tpnovi a znovu pejdu na jeho stranu? Vzruen z Waleranova oblieje rzem vyprchalo a jeho tv byla opt dokonale neproniknuteln jako kdykoliv pedtm. Pesn to tm chci ct, pikvl. William neml v podstat na vybranou, a navc nevidl sebemen dvod, pro by se ml nemu takovmu brnit. Piklonil se k Maud, kdy se zdlo, e krlovna m k vtzstv, a te mu nedlalo sebemen pote pejt zase zptky, pokud to vypad, e tpn zan mt navrch. A je to, jak chce, stejn mus souhlasit s jakmkoliv nvrhem, aby se zbavil toho lenho strachu z pekla. Tak plat, pikvl bez dalho vhn. Te se ale potebuju honem vyzpovdat. Jen do toho, vybdl ho Waleran. Pomodlme se spolu. Hbit si spolu odbyli krtk obad, nae William s levou shodil z beder tk nklad vin a postupn se zaal radovat z vtzstv, kterho doshl. Kdy vychzel z kaple, jeho mui neomyln poznali, e jejich velitel m podstatn lep nladu, a okamit propukli v jsot. William jim oznmil, e budou od tto chvle bojovat opt za krle tpna, nebo je to v souladu s bo vl, kterou mu vyjevil biskup Waleran. Hned toho vyuili jako dvodu k men oslav. Waleran nechal poslat pro vno. Zatmco ekali, a jim donesou veei, William mimodk poznamenal: tpn by mi te ml potvrdit hrabc titul. To by ml, pikvl Waleran. Ale to neznamen, e to skuten udl. Vdy jsem prv peel na jeho stranu! Richard z Kingsbridge ho nikdy neopustil. William se pinutil k vychytralmu smvu. Myslm, e s jakoukoliv hrozbou z Richardovy strany si umm poradit. Vn? A jak? Richard nikdy neml dnou pdu. A druinu si dokzal vydrovat jedin dky tomu, e na ni utrcel penze sv sestry. Je to trochu nezvykl, ale zatm mu to vychzelo. Jene sestra u dn penze nem. Vera jsem j podplil sklad. Je na dn. A Richard s n.

Waleran uznale pokval hlavou. V tom ppad je jen otzka asu, kdy chlapec zmiz za obzorem. A hrabstv bude podle mho nejlepho pesvden tvoje. Veee byla hotov. Williamovi mui se usadili k dolnmu konci stolu a kdlili pradlenky z palce. William se posadil s Waleranem a jeho arcidkany do ela hodovn tabule. Kdy u se te zbavil strachu, William docela zvidl vojkm, e se bav s pradlenkami: arcidkani byli dost nudn spolenost. Dkan Baldwin nabdl Williamovi tal hrachu a zeptal se: Lorde Williame, jak bys zabrnil tomu, aby nkdo dal zkusil napodobit to, co udlal pevor Philip, a zaloil vlastn trh s vlnou? Williama otzka zaskoila. To u se nikdo neodv! vyhrkl. Dal mnich mon ne. Ale njakho hrabte by to napadnout mohlo. Poteboval by na to krlovsk svolen. Kdyby bojoval za tpna, mohl by ho dostat. Ne v tomhle panstv. Baldwin m pravdu, Williame, vloil se do hovoru biskup Waleran. Podl celch hranic tvho hrabstv jsou msta, kde by klidn mohli zdit trh se surovou vlnou: Wilton, Devizes, Wells, Marlborough, Wallingford Vyplil jsem Kingsbridge, mu vyplit i jakkoliv jin msto, prohlsil William podrdn. Dopl si poctiv douek vna. Zlobilo ho, e si nkdo dovol zpochybovat velikost jeho vtzstv. Waleran si vzal kousek erstvho chleba a rozlomil ho, ani z nj pozel jedin sousto. Kingsbridge je snadn cl, poznamenal. Nem mstsk hradby, nen tam hrad, nen tam dokonce ani velk kostel, kam by se mohli lid schovat. A d ho eholnci, kte nemaj dn zbrojnoe ani ryte. Kingsbridge je bezbrann. To se o vtin jinch mst ct ned. A a skon boj o trn, nebude moci vyplit msto, jako je Kingsbridge, a potat, e ti to projde, dodal Baldwin. A je pln jedno, kdo boj vyhraje. Takov vci naruuj krlv klid. Za normlnch okolnost by je krl nemohl pehlet. William pochopil, o co tu jde, a zalomcoval jm vztek. Take to vechno mon bylo nanic, prohlsil. Odloil n. aludek ml staen naptm, a tak u nedokzal pozt ani jedin sousto. Ovem pokud je Aliena na mizin, pipustil Waleran, vznik tady svm zpsobem przdn prostor. William nevdl, jak si m poznmku pebrat. Co tm chce naznait?

Letos vykoupila vtinu vlny na celm zdejm panstv ona. Copak se asi bude dt pt rok? Nevm. Waleran pokraoval stejn zamylenm tnem. Krom pevora Philipa jsou vichni pstitel ovc na mle daleko bu poddan hrabte, nebo maj pdu propachtovanou od biskupa. Ty jsi hrab, se vm vudy krom jmna, a j biskup. Kdy pimjeme nae poddan, aby prodvali vlnu vhradn nm, budeme mt pod palcem dv tetiny trhu s vlnou na celm panstv. Mohli bychom ji prodvat na trhu v Shiringu. I kdyby nkdo pak dostal svolen podat trh, nezbylo by na nj dost monost k obchodovn, aby takov trh obhjil. Williamovi bylo rzem jasn, e je to skvl mylenka. A vydlme stejn penz, jako dala dohromady Aliena, dodal zasvcen. Jist. Waleran si ukousl nepatrn sousto z masa, kter ped nm leelo, a zamylen vkal. Take tys vyplil Kingsbridge, zniil svho nejvtho neptele a jet sis zajistil nov zdroj pjmu. To nen za jeden den patn vkon. William se zhluboka napil vna a ve vnitnostech se mu rozlilo teplo a blaen pocit vnitnho uspokojen. Rozhldl se kolem stolu a zrak mu padl na kypr ernovlas dve, kter se koketn usmvalo na dva z jeho mu. Mon by se zrovna dnes zmohl na to, e by se j zmocnil. Vdl, jak by to mlo probhat. A ji dostane do rohu, prat s n o zem a zvedne j sukni, vybav si Alienin obliej a objev vraz hrzy a zoufalstv, kter j zkivil tv, kdy spatila, jak jej vlnu polykaj plameny. V tu chvli to doke thle holce udlat. Usml se pi t pedstav a ukrojil si dal podn pltek z kty zviny. Pevor Philip byl vyplenm Kingsbridge do hloubi due zdrcen. Neekanost Williamova inu, brutalita njezdu, dsiv vjevy z davu, kter propadl panice, pern jatka a jeho vlastn nekonen bezmoc, to ve dohromady ho naprosto ochromilo. Ze veho nejhor byla smrt Toma Stavitele. Vdy Tom byl lovk, kter rozuml sv prci jak nikdo jin, mistrovsky ovldal vechny zludnosti svho emesla a veobecn se od nj oekvalo, e bude stavbu dit, dokud nebude katedrla hotov. Navc to byl Philipv nejbli ptel ze svta za zdmi kltera. Mluvili spolu nejm jedenkrt denn a snaili se spolu najt een nekonen ady problm, ped kter je jejich velkolep projekt neustle stavl. Tom v sob nosil vzcnou smsici moudrosti a pokory, dky n byla radost s nm pracovat. Philipovi pipadalo nemon, e zrovna takov lovk u tu nen.

Pevora navc neustle pronsledoval pocit, e u vlastn vbec niemu nerozum, e nem dnou opravdovou moc a e nem ani schopnosti na to, aby se staral o stdo skotu, nato aby mu nkdo svil tak velik msto, jako je Kingsbridge. Vdycky vil, e kdy bude dlat to, co je podle jeho pedstav nejestnj, a bude vit v Boha, vechno nakonec dobe dopadne. Vyplen Kingsbridge jako by mu potvrdilo, e se mlil. Ztratil vekerou motivaci, cel den prosedl ve svm pevorskm sdle, nic nedlal, jen se dval, jak na malm olti uhov svka, a hlavou se mu honily nesouvisl, zoufal mylenky. A tak bylo na mladm Jackovi, aby si rozmyslel, co je poteba udlat. Mrtv tla nechal odnst do krypty, rann dal uloit do dormite a pro vechny, kte peili, zdil na louce na druhm behu eky provizorn jdelnu. Poas bylo tepl a vichni spali pod irm nebem. Druh den po njezdu dal Jack vyjeven obyvatele msta dohromady, rozdlal je do skupin a zaal s nimi istit ndvo kltera od popela a ohoelch zbytk. Cuthbert Blohlav a kvestor Milius mezitm objednvali jdlo po okolnch usedlostech. Nsledujcho dne pohbili do sto devadesti t hrob vyhloubench v severn sti pevorstv mrtv. Philip prost jen vydval pkazy, kter mu Jack navrhl. Jack poukzal na to, e vtina obyvatel msta, kte por peili, pila jen o velmi malou st majetku ve vtin ppad jen o njakou chatr a pr kousk nbytku. Obil dl stlo na polch a dobytek se psl na loukch a spory mli lid i nadle tam, kde si je zakopali, obvykle pod ohnitm ve vlastnm dom, take je plameny, kter ve mst seehly vechno, co stlo nad zem, nezniily. Nejvc utrpli obchodnci, jim por splil zsoby zbo. Nkte z nich byli naprosto zruinovan, jako teba Aliena. Jinm zbylo nco z pvodnho bohatstv v zakopanm stbru, take budou moci zat znova. Jack navrhl, e by bylo nejlep vrhnout se bez otlen do stavby novho msta. Philip vydal mimodn povolen, e se sm v lesch patcch pevorstv voln kcet devo na stavbu novch dom, ale jen jeden tden. V dsledku toho byl Kingsbridge nkolik dn pln vylidnn, jeliko vechny rodiny si v lesch vybraly a kcely stromy, aby si mohly vybudovat nov domovy. Bhem toho tdne Jack podal Philipa, aby nartl pln novho msta. kol zaujal Philipovu pedstavivost a pomohl mu pekonat celkovou sklenost. Pracoval na plnu msta nepetrit tyi dny. Kolem zd pevorstv budou velk domy pro bohat emeslnky a obchodnky. Philip si vybavil pravidelnou s ulic ve Winchesteru a nakreslil podobu budoucho Kingsbridge podle stejnho kle. Rovn ulice, dostaten

irok, aby se v nich vedle sebe pohodln vyhnuly dva povozy, budou smovat k ece a na n budou kolm u uliky. Navrhl pravideln parcely irok dvacet tyi stop, co byl pro prel mstskho domu dostaten velk prostor. Kad parcela bude mt sto dvacet stop do hloubky, m vznikne dost msta pro slun dvr se suchm zchodem, zhradou na pstovn zeleniny, stj a chlvkem pro krvu nebo prase. Star most tak shoel a nov nechaj postavit na vhodnjm mst, na zatku nov hlavn tdy. Ta nyn povede nap celm mstem od novho mostu rovn do kopce, mine katedrlu a opust msto na opanm konci, jako v Lincolnu. Dal irok ulice bude vst od brny pevorstv k novmu pstavu na ece, pak od mostu po proudu a kolem ohybu eky. Dky tomu bude mon dovzt zsoby do pevorstv, ani by bylo nutn pout ulici, kde budou obchody. Kolem novho pstavit vznikne pln nov tvr malch domk: dky tomu budou nejchud obyvatel bydlet po proudu od pevorstv a jejich hanebn zvyklosti nebudou kalit zsoby erstv vody pro klter. Plnovn pestavby msta vytrhlo Philipa z jeho zasmuilho a odevzdanho pemtn, ale kdykoliv vzhldl od pln, zalomcoval jm vztek a ovldla ho hlubok ltost nad lidmi, o kter pi njezdu piel. Pemtal, jestli William Hamleigh nen ve skutenosti vtlen bla: vdy zpsobil vc utrpen, ne kolik je v silch obyejnho lovka. Kdy se obyvatel msta vraceli z lesa s nkladem dv, Philip vidl, jak se v jejich tvch std nadje s bolest nad ztrtami. Jack za pomoci ostatnch eholnk rozthl pln novho msta na zemi a napnul ho pomoc kolk, aby si kad mohl vybrat, kde chce zat stavt. Kadou chvli pitom nkdo ponue poznamenal: K emu to vechno je? Pt rok nm to me shoet znova. Kdyby tu byla njak nadje na spravedlnost, kdyby nkde kynula vyhldka na to, e pvodci veho zla budou potrestni, snad by si lid nepipadali tak beznadjn odevzdan. Philip napsal tpnovi, Maud, biskupu Jindichovi, arcibiskupovi z Canterbury i samotnmu papeovi, a pitom moc dobe vdl, e ve vlench asech nem velkou nadji na to, e by se mu tak mocn a dleit, jako je William, dostal ped soud. Nejvt zjem byl navzdory dosti vysokmu njemnmu o nejrozshlej pozemky, a tak Philip nakonec musel svoje nkresy zmnit, aby si vt parcely mohlo dovolit vc lid. V chudinsk tvrti nechtl skoro nikdo stavt, ale Philip se rozhodl, e ji pesto v plnech nech, jeliko by se mohla hodit v budoucnosti. Deset dn po poru zaaly na vtin pozemk vyrstat nov devn domy a o tden pozdji u byly z vt sti hotov. Jakmile mli lid stechu nad

hlavou, obnovily se i prce na katedrle. Pracovnci dostali zaplaceno a chtli nkde nabyt penze utratit. A tak se znovu otevely obchody a rolnci zaali pijdt do msta s vajky a cibul. A kuchysk pomocnice a pradleny zaaly opt pracovat pro obchodnky a emeslnky. A tak se den za dnem zaal ivot v Kingsbridge vracet do normlnch kolej. Jene jeho obyvatel museli pohbt tolik mrtvch, e Kingsbridge msty pipomnalo msto duch. Kad rodina ztratila alespo jednoho lena: dt, matku, manela i sestru. Lid pestali nosit znamen smutku, ale brzdy v jejich obliejch prozrazovaly zrmutek stejn zeteln, jako hol vtve stromu vt zimu. Snad ze vech nejvc trpl estilet Jonathan. Bloumal po ndvo kltera jako ztracen due, a konen Philipovi dolo, e chlapec teskn po Tomovi, kter s nm zejm trvil vc asu, ne si kdokoliv viml. Jakmile to Philip pochopil, dval si zleet na tom, aby si s Jonathanem denn alespo na hodinu sedl, vyprvl mu nejrznj pbhy, hrl s nm hry na potn a naslouchal jeho hlasitmu vatln. Philip napsal dopis vem opatm vznamnjch benediktinskch klter v Anglii a Francii a podal je, aby mu navrhli mistra stavitele, kter by dokzal nahradit Toma. Pevor v Philipov postaven by takovou zleitost za bnch okolnost probral nejdv se svm biskupem, jeliko biskupov hodn cestovali a mohli znt spoustu dobrch stavitel. Biskup Waleran by Philipovi zaruen nepomohl. Vdy Philip a Waleran byli v jednom kuse na noe, a to zpsobilo, e kingsbridgesk pevor si ve sv funkci pipadal daleko osamlej, ne by se na jeho postaven sluelo. Zatmco Philip ekal na odpov od opat, lid pracujc na katedrle se podvdom upnali k Alfredovi jako ke svmu vdci. Alfred byl Tomv syn, navc se sm stal zednickm mistrem a dost dlouho vedl na staveniti docela samostatnou partu zednk. Nebyl bohuel tak bystr jako Tom, ale uml st a dokzal si zjednat podek, a tak postupn, krok za krokem, zaplnil mezeru, je zbyla po jeho mrtvm otci. Stavba byla najednou spojena s daleko vtm mnostvm problm a otzek ne za Tomovch as. Alfred navc psobil dojmem, e vytahuje problmy na svtlo zrovna ve chvli, kdy nen mon Jacka nikde najt. Bylo to docela pirozen, o tom nikdo nepochyboval: vichni pece vdli, e nevlastn brat se navzjem k smrti nenvid. Vsledkem ale bylo, e Philip se najednou musel vypodvat s nekonenou adou detail.

Jak tdny plynuly, Alfred upevoval sv postaven na stavb, a jednoho dne piel za Philipem a zeptal se: Nebyl bys radi, kdyby katedrla mla klenut strop? Tom ve svch pvodnch plnech potal s devnm stropem nad stedn st chrmu a s klenutmi stropy jen nad postrannmi lodmi, protoe ty byly u. Byl bych radi, odpovdl Philip. Pro devn strop jsme se rozhodli proto, e tm uetme penze. Alfred pikvl. Pot je v tom, e devn strop me shoet. Kamenn klenba je neholav. Philip si mladka chvli prohlel a pemtal, jestli ho nhodou nepodcenil. Rozhodn neekal, e by Alfred navrhl nco, m by zmnil otcovy plny. Takov krok by sp oekval od Jacka. Ale pedstava neholavho stropu byla lkav, zvl te, kdy cel msto lehlo popelem. Alfredovy vahy se zejm ubraly stejnm smrem, protoe dodal: Jedin budova, kter zstala ve mst po poru stt, byl nov farn kostel. A nov farn kostel postaven Alfredem m klenut strop, pomyslel si Philip. Pak ho napadlo, e to nen tak jednoduch. Unesly by stvajc zdi vhu kamennho stropu? namtl. Museli bychom poslit opry. Byly by o nco ir, nic vc. On si to opravdu promyslel, uvdomil si Philip. A co nklady? zeptal se. Z dlouhodobho pohledu by to pochopiteln bylo o nco dra a dokonen stavby by trvalo o njak ti nebo tyi roky dle. Ale na tvch ronch tech by se to nijak neprojevilo. Philipovi se ta pedstava zamlouvala m dl tm vc. Ale neznamenalo by to, e bychom museli ekat dal rok, ne budeme moci zat pouvat chr na bohosluby? chtl vdt. Ne. A pouijeme devo nebo kmen, stejn nememe zat stavt strop dv ne pt jaro, jeliko kopule chrmu mus nejdv zatvrdnout, ne ji jakkoliv zatme. Devn strop by byl hotov dv, na to sta pr msc. Ale i pi stavb klenby by chr byl zasteen ped koncem ptho roku. Philip se zamyslel. Bylo teba zvit vhody neholavho stropu na jedn stran a nevhody dalch ty let ekn na stran druh a dal tyi roky nklad. Jene vy vdaje si v tuhle chvli nedovedl vbec pedstavit, zatmco pednosti bezpenho stropu mu byly jasn okamit. Myslm, e to dnes proberu s bratry v kapitolce, poznamenal. Ale mn to pipad jako docela dobr npad.

Alfred pevorovi podkoval a odeel. Philip po jeho odchodu zstal sedt, zral na dvee a pemtal, jestli opravdu potebuje hledat novho mistra stavitele. Prvn srpnov den, na kter zpravidla pipadaly donky, oslavil Kingsbridge velkolepou podvanou. Rno kad domcnost ve mst upekla bochnk chleba n byly v plnm proudu, a tak bylo mouky dost a nebyla drah. Ti, kte nemli vlastn pec, si chlb upekli u soused, nebo ve velkch pecch patcch pevorstv, poppad u dvou mstskch peka, Peggy Baxterov i Jacka-atte-Novena. V poledne byl vzduch pln vn erstv upeenho chleba a vem se jen sbhaly sliny. Bochnky byly vystaven na stolech postavench na louce za ekou a vichni se tam vydali, aby tu nadlku obdivovali. Kad bochnk byl jin. V nkterch byly zapeen kousky ovoce nebo koen: na stolech leel vestkov chlb, hrozinkov chlb, zzvorov chlb, cukrov chlb, cibulov chlb, esnekov chlb a spousta jinch. Nkter byly ozdoben majornkou, jin vajenmi loutky, dal se vybarvily do ruda santalovm devem i do fialov slunenicovmi semeny. Tak mly roztodivn tvary: byly trojhelnkov, piat, kulat, hvzdicovit, ovln, mly tvar pyramidy, byly drkovan, podln, nkter mly dokonce tvar osmiky. Dal si troufly i na odvnj tvary, take chleby pipomnaly krlky, medvdy, opice i draky. Byly tam dokonce i domy a hrady z chleba. Vichni se ale shodli na tom, e nejvc se bochnky povedly Ellen a Mart, jeliko jejich chleba ml tvar katedrly, jak bude jednou vypadat, a bude hotov. Tvar chleba vychzel z nvrh, kter zhotovil Ellenin zesnul manel Tom. Ellen jeho odchod snela tak tce, e bylo k nevydren se na ni dvat. Nakala jako trznn due, noc za noc, a nikdo ji nedokzal utit. Dokonce i te, dva msce po poru, byla ztrhan a mla propadl oi. Zdlo se ale, e se s Martou dokou navzjem podpoit a spolen prce nad chlebem ve tvaru katedrly jako by jim pinela trochu tchy. Aliena trvila vtinu asu tm, e sledovala Ellen pi prci. Pla si, aby nala njakou innost, kter by ji dokzala alespo trochu potit. Neumla se pro nic nadchnout. Kdy zaalo ochutnvn, neklidn pechzela od stolu ke stolu, ale nikde nevzala nic do st. Zprvu se nezmohla ani na to, aby si postavila nov dm. Pak na ni ale pevor Philip uhodil, aby se tm pestala plan trpit, a Alfred j dovezl devo a poslal nkolik mu, aby j pomohli. Dodnes chodila kad den na jdlo do kltera pokud si vbec vzpomnla, e by mla nco snst. Jako by ji opustila veker sla. Pokud ji napadlo, e by pro sebe mla nco udlat stlouct si do kuchyn polici ze zbytk deva nebo

dodlat stnu vlastnho domu tm, e vymae spry mezi trmy hlnou rozmoenou v ece, poppad nastrait nkde oko, aby si chytila ptka, kterho by mohla snst , vdycky si vzpomnla, jak tvrd musela dt, aby si vybudovala ivnost obchodnice s vlnou, a jak rychle o vechno pila, a hned z n veker chu k ivotu vyprchala. A tak pevala den za dnem, vstvala pozd, kdy ji pemohl hlad, vydala se do kltera na obd, a jinak trvila cel dny tm, e se dvala, jak voda v ece plyne v dl, a sotva se setmlo, odplila se spt na slmu nahzenou na podlaze jejho novho domu. Navzdory sv maltnosti si uvdomovala, e leton prvn srpen, as donek, je nm vc ne jen pouhm pedstranm veselm. Lidem se podailo msto znovu postavit a te se vnovali svm zleitostem jako dv. Jene masakr na vechny vrhal dlouh stn a Aliena vyctila pod ntrem blahobytu hlubok, veprostupujc pocit strachu. Vtin lid se daleko lip ne Alien dailo pedstrat, e je vechno v podku, ale ve skutenosti se ctili stejn jako ona, toti tak, e tenhle stav nemus vydret dlouho a vechno, co spolen postav, bude jednou opt znieno. Zatmco stla na louce a dvala se na hromady chleba, dorazil jej bratr Richard. Pejel most vedouc od vyplenho msta a opatrn s konm postupoval dl. Odjel u dvno, bojoval za tpna, nezail krveprolit a asl nad tm, co po nvratu doma nael. Co se tady k ertu stalo? osopil se na sestru. Nemu najt n dm cel msto se zmnilo. V den, kdy se konal trh s vlnou, pijel William Hamleigh se svmi zbrojnoi a cel msto vyplil, odpovdla mu Aliena. Richard zbledl hrzou a jizva na pravm uchu mu zmodrala. William! vydechl. Ten bel. Mme ale nov dm, upozornila ho Aliena bezvrazn. Postavili mi ho Alfredovi mui. Je mnohem men a stoj dole u pstavit. A co se ti stalo? nalhal a prohlel si ji. Jsi skoro holohlav a nem vbec dn obo. Chytily mi vlasy. Doufm, e t Aliena zavrtla hlavou. Tentokrt ne. Jedno z dvat pineslo Richardovi kousek osolenho chleba na ochutnn. Vzal si ho od n, ale nesndl ho. Byl jako omren. Ale jsem rda, e jsi v podku, poznamenala Aliena. Pikvl. tpn thne na Oxford, kde se Maud uhnzdila. Vlka brzy skon. Jene potebuju nov me pijel jsem si vyzvednout njak penze. Polkl kousek chleba. Do tv se mu pomalu zaala vracet

barva. Boe, to je dobrota, vydechl. Pozdji bys mi mohla upct kousek masa. Najednou z nj dostala strach. Vdla, e se na ni bude zlobit, a nemla slu tomu elit. J dn maso nemm, pronesla pomalu. Tak njak pines od eznka, sakra! Neroziluj se, Richarde, podala ho. Zaala se tst. Neroziluju se, odsekl podrdn. Co je to s tebou? Veker vlna mi shoela v ohni, oznmila mu a s hrzou na nj zrala a ekala, a vybuchne. Zamrail se, podval se na ni, polkl a zahodil krku chleba. pln vechna? pln vechna. Mus pece jet mt njak penze. Nemm. Jak to e ne? Vdycky jsi pece mla velikou truhlu plnou penci zakopanou pod podlahou Ne v kvtnu. Vechno jsem utratila za vlnu do posledn pence. A jet jsem si pjila tyicet liber od chudka Malachiho, kter te nemu splatit. Rozhodn ti nejsem schopn koupit nov me. Nemm pro tebe dokonce ani kousek masa k veei. Jsme naprosto a zcela na mizin. A jak to tam te mm dl zvldat? zakiel na ni rozhnvan. Jeho k zvedl ui a zaal neklidn pelapovat. Nevm! vyhrkla Aliena se slzami v och. A neki, pla tm kon. Dala se do ple. Za tohle me William Hamleigh, procedil Richard mezi zuby. Jednoho dne ho podznu jako vykrmen prase, to psahm pi vech svatch. Vtom k sourozencm pistoupil Alfred, bujn plnovous ml pln drobk a v ruce drel skrojek vestkovho chleba. Ochutnej tenhle, vyzval Richarda. Nemm hlad, odsekl Richard nezdvoile. Alfred se podval na Alienu a zeptal se: Co se dje? Odpovdl za ni Richard: Prv mi oznmila, e jsme na mizin. Alfred pikvl. Kad tady o nco piel, ale Aliena pila o vechno. Doufm, e je ti jasn, co to pro m znamen, prohlsil Richard. Mluvil k Alfredovi, ale upral pitom na sestru alujc pohled. Jsem vyzen. Kdy si nemu podit novou zbroj, platit svoje mue a kupovat kon, nemu bojovat za krle tpna. Jako ryt jsem skonil, a nikdy se nestanu hrabtem ze Shiringu. Aliena by si mohla vzt bohatho enicha, poznamenal Alfred.

Richard se jedovat zasml. Vechny je zahnala. Jeden by se o to teba mohl pokusit znova. Jo. Richard zkivil obliej do krutho smvu. Mohli bychom vem odmtnutm npadnkm poslat dopis a vyloit jim, e te pila o vechny penze, a tak si to vlastn rozmyslela Nech toho, peruil ho Alfred a poloil mu dla na pedlokt. Richard zmlkl. Alfred se otoil k Alien. Vzpomn si, co jsem ti ekl ped rokem, tehdy na prvn veei farnho spolku? V Alien by se krve nedoezal. Nemohla uvit, e s tm Alfred zase zan. Na tohle u opravdu nemla slu. Vzpomnm, pikvla. A doufm, e si doke vybavit mou odpov. Pod jet t miluju, piznal Alfred. Richard na nj vykulil oi. A pod jet si t chci vzt, Alieno, pokraoval. Stane se mou enou? Ne! odpovdla Aliena. Chtla dodat jet nco, ct nco, co by za tm vm udlalo jasnou a nezruitelnou ru, ale najednou si pipadala pli unaven. Podvala se z Alfreda na Richarda a zptky a najednou u to prost nemohla dl snet. Odvrtila se od nich, chvatn se vydala pry z louky a pela pes most do msta. Mla vztek na Alfreda, e zopakoval svou nabdku zrovna ped Richardem. Byla by radi, kdyby o tom bratr vbec nevdl. Od poru uplynuly u ti msce pro s tm Alfred vyrukoval a teka? Vypadalo to, jako by ekal na Richarda a oslovil ji zrovna ve chvli, kdy se jej bratr objevil. Krela oputnmi ulicemi novho msta. Vichni byli shromdni kolem pevorstv a ochutnvali chlb. Alienin dm stl v nov chudinsk tvrti, dole u pstavit. Njem tu byl velmi nzk, ale i tak nemla Aliena ani tuen, jak ho bude splcet. Richard ji na koni po chvilce dohonil, sesedl a srovnal se sestrou krok. Cel msto von erstvm devem, poznamenal, jako by se nechumelilo. A vechno je tak ist! Aliena u si zvykla na to, e msto vypad nov, zato Richard to vidl poprv. Skuten bylo nepirozen ist. Ohe spolykal vechny odpadky, zetlel devo starch staveb, dokov stechy pokryt po mnoha rocch vaen vrstvou saz, letit chatrn stje a smrdut odpadn jmy. Vechno vonlo novotou: devo bylo nov, doky jakbysmet, stejn jako rohoe na podlaze, obydl bohatch man mla dokonce i nov nablen stny. Por jako kdyby pohnojil pdu, take vc nesla a najednou v nejpodivnjch koutech vyrstaly roztodivn divok rostliny. Nkdo ped nedvnm poznamenal, jak mlo lid po poru onemocnlo, co podle veobecnho mnn

podporovalo teorii vyznvanou mnohmi filozofy, e choroby se nechutn pchnoucmi vpary. Aliena byla stle mylenkami bhv kde. A Richard pitom zrovna te nco prohodil. Coe? zeptala se. Povdm, e jsem nevdl, e t loni Alfred podal o ruku. Ml jsi tehdy v hlav daleko dleitj vci. Bylo to v dob, kdy Robert z Gloucesteru padl do zajet. Od Alfreda je hezk, e ti postavil nov dm. Jo, to je. Tak jsme tady. Zatmco si Richard prohlel dm, Aliena se na bratra zkoumav zadvala. Naprosto ho to zdrtilo. Bylo j ho lto: pochzel z hrabcho hradu a dokonce i rozlehl mansk dm, ve kterm bydleli ped porem, pro nj pedstavoval notn padek. A te si ml zvyknout na staven, v jakm pebvali dlnci a vdovy. Vzala kon za uzdu. Poj. Vzadu za domem je msto pro kon. Provedla mohutn zve domem o jedn mstnosti a zadnmi dvemi s nm opt vyla ven. Dvorek ohranioval nzk, nahrubo postaven plot. Aliena k nmu kon pivzala a zaala mu sundvat tk devn sedlo. Ve splen zemi se u staila uchytit trva a plevel. Lid kolem si vtinou na dvoe vykopali latrnu, zasadili zeleninu a postavili chlv pro prase nebo kurnk. Jen Alienin dvorek byl stle jet netknut. Richard zstal v dom, ale uvnit nebylo moc k vidn, a tak po chvli vyel za Alienou na dvr. Ten dm je trochu moc hol, poznamenal. Nikde dn nbytek, hrnce, msy Nemm penze, piznala Aliena odevzdan. Ani se zahradou jsi moc nepokroila, prohlsil a znechucen se rozhldl kolem sebe. Nemm slu, odsekla nazloben. Vrazila mu do nrue velik sedlo a vela do domu. Posadila se na podlahu a zdy se opela o stnu. V mstnosti bylo chladno. Slyela, jak Richard vzadu na dvorku opeovv kon. Aliena chvli nehnut sedla, kdy vtom uvidla krysu, jak vystrkuje ze slmy piat umk. V ohni musely skonit tisce my a krys, ale te u se zase zaaly pomalu objevovat. Aliena se rozhldla, jestli neuvid nco, m by mohla zve zabt, jene po ruce nic nemla a krysa stejn mezitm zase zmizela. Co si jenom ponu? pemtala Aliena. Pece nemu takhle t zbytek ivota. Jene u samotn pedstava, e by se znovu vrhla do obchodu, ji k smrti vyerpvala. U jednou zachrnila sebe i bratra ped bdou, na to vak spotebovala veker zsoby energie a u to nebyla schopn zopakovat. Bude si muset najt njak pasivn zpsob ivota, takov, kdy ji nkdo jin bude ovldat, aby mohla t, ani by se

musela rozhodovat nebo o nco usilovat. Myslela na slenu Kate z Winchesteru, kter ji polbila na rty, stiskla j adro a ekla: Dvenko moje drah, ty u nikdy nebude muset shnt penze ani nic jinho. Jestli bude pracovat pro m, ek ns ob velk bohatstv. Ne, kala si Aliena v duchu, to ne. Za nic na svt. Veel Richard a nesl si sedlov brany. Kdy se o sebe neum postarat sama, mla by sis najt nkoho, kdo by se o tebe postaral, prohlsil. Vdy mm tebe. J se o tebe starat nemu! ohradil se. Pro ne? V dui j blikla malink jiskika hnvu. J jsem se o tebe starala dlouh tyi roky! Bojoval jsem ve vlce zatmco ty jsi jen prodvala vlnu. A probodla jednoho zlodje. A pratila nepoctivm knzem o podlahu. A krmila a atila t, kdy jsi nedlal vbec nic a jen se kousal do kloub a tvil se vyplaen. Jene jiskika blikla a rychle zhasla, veker vztek vyvanul a Aliena jen vesele poznamenala: Dlala jsem si pochopiteln legraci. Nco zavrel, protoe si nebyl jist, jestli by ho ta poznmka nhodou nemla urazit. Pak jen podrdn potsl hlavou a prohlsil: Stejn bys nemla Alfreda tak lehkomysln odmtat. Ach, bu zticha, pro Boha ivho, podala ho. Co je na nm patnho? Na Alfredovi nen nic patnho. Copak to nechpe. Na mn je nco patnho. Odloil sedlo i s branami na zem a namil na sestru prst. To je pravda a j vm, co to je. Jsi skrznaskrz sobeck. Mysl jenom na sebe. Tohle bylo tak obludn nespravedliv, e se Aliena ani nedokzala rozzlobit. Do o j vhrkly slzy. Jak me nco takovho vbec ct? brnila se v zoufalstv. Protoe kdyby ses vdala za Alfreda, bylo by vechno v podku, jene ty ho pod odmt. Kdybych si vzala Alfreda, moc by ti to nepomohlo. Ale pomohlo. Jak? Alfred ekl, e kdybych byl jeho vagr, pomhal by mi, abych mohl dl bojovat. Musel bych se trochu uskrovnit nemohl by si dovolit platit celou moji druinu , ale slbil mi dost penz, abych si mohl koupit novho kon, nov zbran a sehnat vlastnho panoe. Kdy? zeptala se Aliena uasle. Kdy ti to ekl? Ped chvl. Nahoe v pevorstv.

Alien to pipadalo nesmrn poniujc a Richard ml alespo tolik slunosti v tle, aby se trochu zastydl. Ti dva chlapi o ni smlouvali jako kot handli. Vstala a bez dalho slova vyla z domu. Vrtila se k pevorstv a vela na kltern dvr od jihu. Prost jen peskoila strouhu vedouc podl starho mlna. Dnes mln odpoval, jeliko byl svtek. Kdyby byla prce v plnm proudu, urit by tuhle cestu nezvolila, z bouchn palic, kter valchovaly ltku, ji pokad rozbolela hlava. Ndvo kltera bylo oputn, jak pedpokldala. Na staveniti panoval naprost klid. Tohle byla doba, kdy eholnci studovali nebo odpovali. A vichni ostatn byli dnes na louce. Aliena pela pes dvr ke hbitovu na severn stran stavenit. Peliv udrovan hroby s hlednmi devnmi ki a kyticemi erstvch kvtin mluvily pravdu: msto se z masakru jet nevzpamatovalo. Aliena se zastavila u Tomovy kamenn hrobky ozdoben jednoduchm mramorovm andlem, kterho zhotovil Jack. Ped sedmi roky, pemtala, mi otec dohodl satek, kter byl pro mne naprosto pijateln. William Hamleigh nebyl star, nevypadal nijak odpudiv a nebyl chud. Jakkoliv jin dvka v mm postaven by takovou monost s levou pijala. Jene j ho odmtla. A podvejme, jak hrzy nsledovaly: n hrad dobyli, otec skonil v ali a my s bratrem jsme li ebrotou dokonce i por Kingsbridge a Tomova smrt jsou dsledky m nestupnosti. Z njakho dvodu j Tomova smrt pipadala ze vech vc, kter ji postihly, nejhor. Snad proto, e ho mlo rdo tolik lid, snad proto, e to byl u druh otec, o kterho Jack piel. A te odmtm dal naprosto pijateln nvrh, uvaovala. Co mi dv prvo chovat se tak vybrav? Moje zhkanost zpsobila u tak dost pot. Mla bych pijmout Alfredovu nabdku a bt rda, e nemusm pracovat pro slenu Kate. Otoila se od hrobu a vydala se nap pes stavenit. Zastavila se v mstech, kde bude jednou pn lo protnat hlavn chrmovou lo, a zadvala se do chru. U mu chybla jen stecha a emeslnci se u chystali na dal etapu, tedy prv na pnou lo. Aliena zaznamenala, e po lev i prav ruce u je jejich pdorys vyznaen pomoc kolk a provzk. Dlnci dokonce u zaali kopat zklady. Vysok stny ped n vrhaly v odpolednm slunci dlouh stn. Byl vlah den, ale z katedrly thl chlad. Aliena si dlouho prohlela ady plkruhovch oblouk postavench na sob. Dole byly nejir, nad nimi mal a pln nahoe uvidla oblouky prostedn velikosti. Na pravidelnm stdn oblouk, pil, oblouk, pil bylo nco hluboce uspokojujcho. Kdyby byl Alfred opravdu ochoten Richarda

podporovat penzi, mohla by Aliena stle jet splnit slib, kter dala otci e se o bratra postar, dokud nezsk zptky titul hrabte. V hloubi due vdla, e si Alfreda mus vzt. Jen se s tm nedokzala smit. Vydala se jin bon lod. Dlan pi chzi hladila ze a ctila drsn povrch kamennch kvdr. Nehty osahvala mlk prohlubn, kter po sob zanechal kamenkv zubat majzlk. Tady, v postrannch lodch, byly stny pod okny vyzdobeny slepm sloupoadm vypadajcm jako ada zazdnch oblouk. Arkda nemla dn praktick smysl, ale dodvala stavb dojem souladu, kter Aliena poctila, kdy si chrm prohlela. Vechno v Tomov katedrle vypadalo, jako kdyby to ani jinak nemohlo bt. Teba nco podobnho plat i pro jej ivot. Vechno je pedem promylen ve velkolepm plnu a ona si pon jako slaboduch stavitel, kter chce mt ped oltem vodopd. V jihovchodnm rohu chrmu byla mal dvka, je vedla k zkmu toitmu schoditi. Aliena v nhlm popudu dvky prola a vydala se po schoditi vzhru. Kdy ztratila dvee z dohledu a pitom jet nevidla vrchol schodit, zaala si pipadat divn. Psobilo to na ni dojmem, e schody nikdy neskon a budou se stle jen toit vzhru. Pak zahldla denn svtlo: bylo to mal oknko pipomnajc stlnu, kter slouilo k tomu, aby schody osvtlovalo. Konen se dostala na irok ochoz nad bon lod. Ven dn okna nevedla, ale na druhou stranu se dvala do nezasteenho chrmu. Posadila se na patu jednoho z vnitnch oblouk a opela se o jeho pil. Studen kmen ji hladil po tvi. Napadlo ji, jestlipak zrovna tenhle kvdr opracovval Jack. Pak si pomyslela, e kdyby odtud spadla, mohla by se zabt. Ale mon to nen dost vysoko: teba by si jen zlomila nohy a leela by tam dole v bolestech, dokud by nepili mnii a nenali ji. Rozhodla se, e vystoup a nahoru do kopule, tedy do laterny, kter mla jednou cel chrm osvtlovat. Vrtila se k toitmu schoditi ve vi a pokraovala vzhru. Dal st byla krat, ale i tak ji dsila, a kdy Aliena dorazila nahoru, srdce j hlasit builo. Vykroila na ochoz vedouc podl laterny. Byl to vlastn jen zk tunel ve zdi. Pokraovala po ochozu, a dola na vnitn parapet jednoho z oken. Chytila se pile, kter dlil okno na dv sti. Kdy se podvala dol, do propasti hlubok ptasedmdest stop, zaala se tst. Vtom uslyela za sebou na toitm schoditi kroky. Uvdomila si, e ztka oddychuje, jako by dlouho bela. Nikde nikoho nevidla. e by se za n nkdo plil, aby ji pehoval? Kroky se blily zkm ochozem v latern. Aliena pustila pil a zstala balancovat na okraji parapetu.

Vedle okna se vynoila postava. Byl to Jack. Alien bouchalo srdce tak hlasit, e ho sama slyela. Co tady dl? zeptal se j ostrait. J pila jsem se podvat, jak jsi daleko s prac na katedrle. Ukzal na hlavici sloupu nad jej hlavou. Tohle jsem udlal sm. Vzhldla. Kmen byl opracovn do tvaru musk postavy, kter jako by nesla vekerou thu oblouku na zdech. Mu ml tlo zkroucen, jako by trpl nevslovnou bolest. Aliena na sochu zstala zrat. V ivot nic podobnho nevidla. Bez pemlen vyhrkla: Pesn takhle se ctm. Kdy se pohledem vrtila zptky k Jackovi, stl u vedle n a jemn, ale pevn ji vzal za pai. J vm, pikvl. Zadvala se dol. Pi pedstav, e by se mohla ztit a dol, se j dlalo mdlo. Jack ji thl za pai dozadu. Nechala se odvst zptky do zkho ochozu a podl stny ke schoditi. Spolen pak seli po toitch schodech ve vi a dol na zem. Alienu pemhala slabost. Jack se k n otoil a pronesl nezvaznm tnem: etl jsem si zrovna v rajsk zahrad, kdy vtom jsem se podval nahoru a uvidl t v latern. Zadvala se do jeho mladho oblieje, tak plnho zjmu, pe a starosti. A rzem si vybavila, pro utekla pry od lid a hledala tady naprostou samotu. Touila ho polbit a vidla v jeho och stejnou touhu. Kad kousek jejho tla ji navdl, aby se mu vrhla do nrue, jene ona vdla, co mus udlat. Chtla mu ct: Miluju t a ta lska je jako boue, jako lev, jako nezvladateln zuivost. Jene msto toho mu oznmila: Myslm, e se vdm za Alfreda. Zstal na ni zrat. Ta zprva ho ohromila. Pak se mu v oblieji usadil smutn vraz a ten smutek byl star a vdouc, rozhodn nepsluejc jeho vku. Aliena mla pocit, e se mladk rozple, ale nedopadlo to tak. Msto toho se mu v och zablesklo hnvem. Otevel sta, aby nco ekl, pak si to rozmyslel, zavhal, ale nakonec pece jen promluvil. Hlasem mrazivm jako studen severk poznamenal: Udlala bys lip, kdybys tam z t kopule skoila dol. Otoil se od n a rznm krokem odeel zptky do kltera. Tentokrt jsem ho ztratila navdycky, pomyslela si Aliena. A mla pocit, e j to zlom srdce. II Kdy se Jack prvnho srpna, na slavnost donek, plil ven z kltera, nkdo ho pitom zahldl. Nebyl to sm o sob nijak vn proheek, jene on byl pi podobnm inu pistien ji ponkolikt.

Celou zleitost jet zhorila skutenost, e tentokrt utekl, aby si promluvil se svobodnou enou. Pestupek se nsledujcho dne probral v kapitolce a Jack byl potrestn domcm vzenm. To znamenalo, e se sml pohybovat jen v uzavench klternch budovch, po rajsk zahrad a v krypt, a kdykoliv pechzel z jednoho msta na druh, musel ho cestou nkdo doprovzet. Ani to podn nezaznamenal. Byl tak zdrcen Alieninm oznmenm, e mu vechno ostatn bylo vlastn jedno. Ml pocit, e kdyby mu nedali domc vzen, ale nechali ho zbiovat, byl by to nesl stejn odevzdan. O prci na katedrle nemohlo bt pochopiteln ani ei. Jene ta u ho tak od t doby, co se hlavnm stavitelem stal Alfred, tolik netila: A tak te trvil voln odpoledne tenm. V latin se zlepoval mlovmi kroky, take u byl schopen pest tm cokoliv, i kdy mu to lo pomalu. A jeliko ml uloeno st pedevm proto, aby si vylepil znalost latiny, sml shnout po kterkoliv knize, je upoutala jeho pozornost. Kltern knihovna byla sice mal, ale i tak se tu nalo pr spisk o filozofii a matematice a Jack se do nich s nadenm zahloubal. Vtina toho, co etl, mu ale pinela zklamn. Prodral se navnmi strnkami rodokmen, opakujcmi se vty zzrak, je zpsobili svat, kte u byli dvno pod drnem, a nekonenmi teologickmi disputacemi. Prvn kniha, kter ho opravdu zaujala, pojednvala o djinch svta od stvoen po zaloen kingsbridgeskho pevorstv. Kdy ji doetl, ml pocit, e v o vem, co se kdy stalo. Po ase si uvdomil, e kniha jen pedstr, e jsou v n obsaeny veker udlosti. Vdy to ani nen mon vude na svt se pod nco dje, nejen v Kingsbridge a Anglii, nbr tak v Normandii, Anjou, Pai, m, Etiopii a Jeruzalm, take autor musel spoustu vc vynechat. Pesto kniha vyvolala v Jackovi pocit, kter jet nikdy pedtm nezail e minulost je nco jako pbh, v nm jedna udlost vede k dal udlosti, a cel svt nen jedno velik tajemstv, ale nco uchopitelnho, emu lze porozumt. Jet vc ho ale vzruovaly hdanky a hlavolamy. Jeden filozof se napklad ptal, jak je mon, e slab lovk me pomoc pky zvednout tk kmen. Jackovi to a do t chvle nepipadalo divn, ale te ho ta otzka pronsledovala. Svho asu pobval nkolik tdn v kamenolomu a te si vybavil, e kdy njakm balvanem nemohli pohnout sochorem dlouhm jednu stopu, tak si doli pro sochor, kter ml dv stopy. Pro se stejnmu lovku nepoda odvalit kmen krtkou pkou, ale doke to, kdy ji m del? Tahle otzka ho okamit navedla na dal. Stavitel katedrly pouvaj

obrovsk kolo jako kladku, aby s jeho pomoc dopravili velik kameny a tk kusy deva a na stechu. Nklad na konci provazu byl pli tk, ne aby ho lovk dokzal vythnout nahoru vlastnma rukama, ale kdy tent lovk otel kolem, na n se provaz navjel, nklad vesele stoupal vzhru. Jak je to jen mon? Podobn vahy ho dokzaly vdycky na chvli rozptlit, ale jinak se v mylenkch neustle vracel k Alien. Stl v rajsk zahrad, ped sebou na pultku ml njak tk svazek, ale v duchu si vybavoval to rno, kdy ho Aliena ve starm mln polbila. Pamatoval si kad okamik toho polibku, od prvnho mkkho dotyku rt a k mraziv vzruujcmu pocitu, kter ho pemohl, kdy mu jej jazyk vnikl do st. Jejich tla se k sob tiskla od stehen po ramena, take ctil tvary jejch ader i bok. Byla to tak iv vzpomnka, e ml pocit, jako by to pokad proval znova. Pro se tak zmnila? Pod jet vil, e ten polibek myslela doopravdy a e odtait chlad, kter nsledoval, jen pedstrala. Ctil, e ji zn. Byla to milujc, citliv, romantick, vel bytost s obrovskou pedstavivost. Umla ale tak jednat bezohledn a panovan a nauila se bt tvrd. Ale nebyla chladn, krut a bez srdce. Ona nemla v povaze, e by si pro penze vzala lovka, kterho nemiluje. Vdy bude neastn, bude toho litovat, usou se z mizrie, do kter spadla. Vdl to a v hloubi due mu bylo jasn, e ona to mus vdt taky. Kdy jednoho dne pracoval v psrn, zastavil se zniehonic kltern sluha, kter zametal podlahu, opel se o kot, aby si odpoinul, a nezvazn poznamenal: Tak budete mt v rodin velikou slvu, co? Jack si zrovna prohlel mapu svta nakreslenou na svitku pergamenu. Vzhldl. Sluha byl samorostl stak, pli vetch, ne aby mohl vykonvat t prci. Nejsp si Jacka s nkm spletl. Pro to, Josephe? Copak to nev? Tvj bratr se bude enit. J dn bratry nemm, poznamenal Jack bez pemlen, ale krve by se v nm v tu chvli nedoezal. Tak nevlastn bratr, opravil se Joseph. To jsem nevdl, pipustil Jack. Te mu nezbvalo, ne aby se zeptal. Stiskl zuby. Koho si bere? dostal ze sebe nakonec. Pece Alienu. Tak ona se odhodlala dothnout to do konce. Jack v sob choval nadji, e si to teba pece jen rozmysl. Odvrtil hlavu, aby Joseph nezahldl zoufal vraz v Jackov tvi. Podvejme, poznamenal a snail se, aby jeho hlas znl naprosto nevzruen.

Jo pro ni je to docela vhra, protoe pi poru o vechno pila. A a kdys kal, e to bude? Ztra. Budou mt obad v tom novm farnm kostele, co postavil Alfred. Ztra! Ztra se Aliena provd za Alfreda. A do thle chvle Jack v podstat nevil, e k tomu doopravdy dojde. Te ho skutenost zashla jako blesk. Aliena se bude ztra vdvat. Ztra Jackovi kon ivot. Podval se na mapu, kter ped nm byla rozeven na pultku. Copak na tom zle, jestli sted svta le v Jeruzalm, nebo ve Wallingfordu? Bude astnj, kdy pochop, na jakm principu funguje pka? ekl Alien, e by bylo lep skoit z ochozu ne si brt Alfreda. Ve skutenosti ml ale ct, e by to bylo lep i pro nj, pro Jacka, kdyby se z laterny vrhl dol. Pevorstvm opovrhoval. Dlat mnicha byl naprosto tup zpsob ivota. Kdy te neme pracovat na katedrle, a jet ke vemu si Aliena bere nkoho jinho, nem Jack vlastn pro co t. Vechno to jet zhorovala skutenost, e Jack moc dobe vdl, jak mizern ivot Alienu s Alfredem ek. A nebylo to jen tm, e on Alfreda nemohl ani ctit. V Kingsbridge bylo pr dvek, kter by se pro manelstv s Alfredem jaktak hodily. Teba Edith, ta, co se tak hihala, kdy Jack vykldal, jak rd vytv z kamene rzn tvary. Edith by od Alfreda moc neekala a byla by rda, e mu me pochlebovat a poslouchat ho, dokud se jemu bude dait a dokud bude mt rd jejich dti. Jene Aliena bude kadou minutu jejich spolenho ivota proklnat. Bude se j hnusit Alfredova tlesn obhroublost, bude jm pohrdat pro jeho neotesan zpsoby, bude znechucen tm, jak um bt protivn, a bude ji dohnt k lenstv to, jak mu vechno pomalu dochz. Manelstv s Alfredem se j zmn v peklo. Copak to sama nevid? Jack to nebyl schopen pochopit. Co se j tak asi hon hlavou? Cokoliv je pece lep, e vzt si nkoho, koho lovk nem rd. Kdy ped sedmi roky odmtla Williama Hamleigha, vzbudila tm podn rozruch a te najednou pijala nabdku nkoho, kdo se k n nehodil pln stejn. Jak vaha ji k tomu tak asi vedla? Tohle se Jack prost mus dovdt. Mus si s n promluvit a klter me jt klidn k ertu. Sroloval mapu, uloil ji do skn a vykroil ke dvem. Joseph se stle jet opral o kot. Ty jde pry? podivil se. Ml jsem pocit, e tu m zstat, dokud si pro tebe nepijde novicmistr, ili pedstaven a uitel novic. Novicmistr se me jt bodnout, poznamenal Jack a vyel ven.

Kdy spchal po cestice na vchodn stran rajsk zahrady, zahldl ho pevor Philip, kter zrovna vyel z rozestavn katedrly na jejm severnm okraji. Jack se rychle odvrtil, ale Philip na nj zavolal: Jacku! Co tady dl? M pece domc vzen. Jene Jack te neml mylenky na to, aby se podizoval kzeskmu du kltera. Nevmal si Philipa, dl rzoval na druhou stranu a mil k ulice, je vedla z jin strany rajsk zahrady k domkm postavenm kolem novho pstavit. tst ho ale opustilo. Zrovna v tu chvli vyel z uliky novicmistr bratr Pierre, doprovzen dvma svmi zstupci. Uvidli Jacka a ztuhli. Na Pierrov tvi, kulat jako msc, se objevil vraz uaslho rozhoen. Zastav toho novice, brate Pierre! zavolal na nj Philip. Pierre rozphl ruce, aby Jacka zadrel. Ten ho odstril. Pierre zrudl a chytil vzpurnho mladka za pai. Jack se vykroutil z jeho seven a udeil novicmistra do nosu. Pierre vykikl, sp leknutm ne bolest. Oba zstupci v tu chvli po Jackovi skoili. Jack se rval jako lenec a mlem se mu podailo osvobodit se, jene Pierre se stail vzpamatovat z rny do nosu, a kdy zstupcm pispchal na pomoc, ve tech se jim podailo Jacka peprat, povalit ho na zem a tam ho dret Mladk sebou dl zmtal. Dohnlo ho k zuivosti, e ho tihle kltern sralbotkov zdruj od neho opravdu dleitho, tedy od hovoru s Alienou. Pod dokola vykikoval: Puste m, blzni blzniv! Oba zstupci si na nj sedli. Pierre se narovnal a rukvem sv kutny si utel krvcejc nos. V tu chvli se vedle nj objevil Philip. Navzdory tomu, e ml Jack vzteky rudo ped oima, stail si vimnout, e Philip je tak rozhnvan. Takhle rozzlobenho ho Jack jet v ivot nevidl. Takovhle chovn nebudu nikomu trpt, prohlsil pevor hlasem ostrm jako dka. Jednou jsi novic, a tak m bude poslouchat. Obrtil se na Pierra. Strte ho do kobky. Ne! zakiel Jack. To neme udlat! Zcela jist mu, odsekl Philip hnviv. Kobka kali mal mstnosti bez oken, kter se nachzela ve sklep pod dormitem, na jeho jinm konci, hned vedle latrn. Nejastji se tam zavrali lid, kte poruili njak zkon a ekali, a pevor zasedne a vynese nad nimi soud, nebo a je nkdo peveze do erifova vzen v Shiringu. as od asu ale kobka poslouila i jako kltern al, v nm skonil mnich, kter spchal njak zvan pestupek proti klternmu podku, teba se spustil s nkm ze sluebnictva. Samotn uvznn spojen se samotkou Jacka nijak zvl nedsilo, zhrozil se, e by se nedostal ven, aby se mohl setkat s Alienou. Ty mi nerozum! zaval na Philipa. Musm mluvit s Alienou!

Nic horho u snad ani ct nemohl. Philip se jet vc rozhnval. Vdy pvodn trest jsi dostal prv za to, e jsi s n mluvil! zvolal vztekle. Jene j s n musm mluvit! Jedin, co se doopravdy mus nauit, je bt se Boha a poslouchat svoje pedstaven, upozornil ho pevor. Ty nejsi dn mj pedstaven, troubo jeden! Nic pro m neznamen. A te m sakra vichni koukejte pustit! Odneste ho, pikzal Philip zachmuen. Mezitm se u st uliky shromdil men dav zvdavc, take tam bylo dost mnich, kte zvedli Jacka za ruce a za nohy. Hzel sebou jako ryba na hku, ale bylo jich na nj moc. Nemohl ani vit, e se mu to doopravdy dje. Nesli ho podl chodnku ke dvem do kobky a cestou ho kopali a mltili. Nkdo dvee otevel. Bratr Pierre pomstychtivm hlasem zvolal: Hote ho tam! Rozhoupali ho a vzpt uctil, e let vzduchem. Rozplcl se na kamenn podlaze. Okamit vyskoil, odeniny ani nevnmal a vrhl se zptky ke dvem, ale ty ses bouchnutm zavely ve chvli, kdy do nich vrazil, a za okamik zapadla zvenku tk elezn zvora a nkdo otoil klem v zmku. Jack buil do dve, co mu sly staily. Puste m ven! val hystericky. Musm j njak zabrnit, aby si ho vzala! Puste m ven! Zvenku se vbec nikdo neozval. Jack kiel dl, ale jeho vztekl nalhn se poznenhlu zaalo mnit v pnliv prosby, hlas mu zeslbl ve stnn, a nakonec u jen eptal a rukvem si utral slzy, je mu do o vehnaly bezmoc, vztek a zklamn. Konen mu i slzy doly, take u nebyl schopen dl ani plakat. Odvrtil se ode dve. V kobce nebyla tak pln neproniknuteln tma. Pode dvemi pronikalo trochu svtla, take mladk alespo chab rozeznval svoje bezprostedn okol. Vydal se podl zdi a osahval ji rukama. Podle tvaru zez, kter zbyly v kamenech po dlt, usoudil, e mstnost byla postavena ped hodn dlouhou dobou. Kobka byla neuviteln jednotvrn. lo o tverec o hran dlouh asi est stop. V jednom rohu stl sloup, z nho vychzela klenba, dky kter strop vypadal jako krtk tunel. Mstnost kdysi nepochybn tvoila soust njakho vtho prostoru, kter pepaili zd, aby ji mohli pouvat jako vzen. V jedn stn byl otvor, kter pipomnal stlnu, ale byl peliv zatluen a navc byl tak mal, e by jm stejn nikdo neprolezl, i kdyby otvor zstal pstupn. Kameny v podlaze byly vlhk. Jack si uvdomil, e celou dobu sly njak umn, a pak mu dolo, e je to vodn kanl, kter vede nap pevorstvm od rybnku nad mlnem k latrnm. Kanl zejm mus prochzet pod kobkou. To

by vysvtlovalo, pro je tam kamenn podlaha, a ne jen ulapan hlna. Pipadal si pln vyerpan. Posadil se na podlahu, opel se zdy o ze, dval se na trbinu pode dvemi a muil se tm, e si pedstavoval, kde zrovna v tuhle chvli chtl bt. Jak se mu podailo spadnout do thle bryndy? Nikdy nevil, e by kltery k nemu byly, a nikdy nehodlal zasvtit svj ivot Bohu vdy ve skutenosti v Boha vbec nevil. Stal se novicem, aby tm vyeil svj bezprostedn problm poteboval zstat v Kingsbridge, v blzkosti veho, co ml rd. Vdycky si kal: mu se sebrat a odejt, kdykoliv budu chtt. Jene te chtl odejt, vc ne by si kdy dokzal pedstavit, a nemohl: stal se vznm. Jakmile se dostanu ven, tak pevora Philipa ukrtm, ujioval se, i kdyby m pak za to mli povsit. To ho vedlo k tomu, e zaal pemlet, kdy ho tak asi pust ven. Slyel zvon, kter svolval eholnky k veei. Urit maj v myslu nechat ho tady celou noc. Nejsp to prv te probraj. Nejdivoej mnii budou navrhovat, aby ho nechali v kobce tden Jack pmo vidl Pierra a Remigia, jak volaj po pevn kzni. Ostatn, kte ho maj rdi, by mohli namtat, e jedna noc je odpovdajc trest. Co asi ekne Philip? M Jacka rd, ale te je nekonen natvan zvl, kdy mu Jack vmetl do tve: Ty nejsi dn mj pedstaven, troubo jeden, nic pro m neznamen. Philip bude nchyln popt sluchu nesmiitelnm zastncm pevn ruky. Jet je nadje, e tihle zbsilci by mohli chtt Jacka rovnou okamit vyhnat z kltera, jeliko to by z jejich pohledu byl jet tvrd trest. V takovm ppad by Jack mohl s Alienou mluvit jet ped svatbou. Jene Philip bude proti takovmu rozsudku, tm si byl Jack jist. Philip by povaoval Jackovo vylouen za piznn vlastn porky. Svtlo pode dvemi zaalo slbnout. Venku se stmvalo. Jack pemtal, jak to asi vzni dlaj, kdy si chtj ulevit. V cele nebyla dn ndoba. Nebylo pravdpodobn, e eholnci zrovna tuhle malikost pehldli: vili, e istota je douc, dokonce i u hnk. Znovu kousek po kousku prozkoumal podlahu a nedaleko od jednoho rohu nael malou drku. Huen vody tu bylo o poznn silnj a mladk si domyslel, e otvor vede k podzemnmu kanlu. Tohle m podle veho bt jeho latrna. Sotva dospl k tomuto objevu, mal okno ve zdi se otevelo. Jack vyskoil do stoje. Na parapetu se objevila miska a skrojek chleba. Jack nevidl do oblieje mui, kter mu jdlo pinesl. Kdo je to? zeptal se.

Nemm dovoleno se s tebou bavit, odpovdl mu jednotvrnm hlasem. Jack ho okamit poznal: byl to star mnich, ktermu kali Luke. Luku, u se rozhodli, jak dlouho m tady hodlaj nechat? zavolal na nj Jack. eholnk jen zopakoval svou zaklnai formuli: Nemm dovoleno se s tebou bavit. Luku, prosm t, povz mi to, jestli to v! ebronil Jack a bylo mu jedno, jak ponen to me znt. Pierre navrhoval tden, zaeptal Luke, ale Philip to usmlouval na dva dny. Okenice se s bouchnutm zavela. Dva dny! vyhrkl Jack v zoufalstv. Jene to u bude vdan, a vyjdu ven! dn odpovdi se nedokal. Mladk stl uprosted kobky a neptomn zral do tmy. Svtlo, kter na chvli proniklo otevenm oknem, bylo ve srovnn s ptmm panujcm uvnit dost siln, a tak te Jackovi njakou chvli trvalo, ne si oi pivykly na ero. Pak mu opt vyhrkly slzy a rzem zase nic nevidl. Lehl si na podlahu. Te nemohl nic jinho dlat. Bude tady zamen do pondlka a v pondl u bude Aliena Alfredovou enou, probud se v Alfredov posteli a bude mt v sob jeho semeno. Z t pedstavy se Jackovi dlalo mdlo. Brzy u leel v neproniknuteln tm. Dotral k parapetu pod oknem a napil se z misky. Byla v n jen obyejn voda. Ulomil si mal kousek chleba a dal si ho do st, jene neml ani podn hlad, a tak ho sotva dokzal polknout. Vypil zbytek vody a znovu si lehl. Neusnul, ale upadl do podivnch mrkot, tm jako by byl v transu, a vybavila se mu, jako by ml sen i vidn, nedln odpoledne, kter losk lto trvil s Alienou. Tehdy j vyprvl pbh o panoovi, kter se zamiloval do princezny a vydal se hledat kek vinn rvy, na nm rostou rubny. Plnon zvon ho probral ze snn. U si zvykl na denn rytmus klternho ivota, a tak byl o plnoci dokonale vzhru, zatmco odpoledne si asto poteboval zdmnout, zvl kdy mli k obdu maso. Mnii se te hrabou z postel a ad se do zstupu, aby peli z lonice do kostela. Muselo se to odehrvat Jackovi pmo nad hlavou, ale on nic neslyel do cely nepronikl ani hlsek. Pak zaznl zvon, kter mnichy svolval na mi slouenou v jednu hodinu po plnoci, a mladk ml pocit, e od plnonho zvonn ubhla jen velice krtk doba. as ubhal rychle, pli rychle na to, e se m Aliena ztra vdvat.

Navzdory tomu, jak uboze se ctil, se mu pak podailo usnout. Probudil se trhnutm. V cele s nm nkdo byl. Zmocnila se ho hrza. V kobce byla ernoern tma. A huen vody jako kdyby zeslilo. Je tady nkdo? zeptal se roztesenm hlasem. To jsem j neboj se. Matko! Jack mlem omdlel levou. Jak ses dovdla, e jsem tady? Star Joseph mi piel ct, co se stalo, odpovdla naprosto nevzruenm hlasem. Tie! Mnii by t mohli zaslechnout. Ale kdepak. Tady me zpvat a kiet a nahoe nen vbec nic slyet. Vm to zkusila jsem si to. Hlavou se mu honilo tolik otzek, e nevdl, kterou m zat. Jak jsi se sem dostala? vyhrkl. Dvee jsou oteven? Naphl ruce ped sebe a vykroil smrem k matce. Jej ty jsi cel mokr! Vodn kanl vede pmo pod celou. V podlaze je jeden uvolnn kmen. Odkud to v? Tvj otec strvil v thle kobce deset msc, odpovdla a v hlase mla hokost vech tch dlouhch let. Mj otec? V thle kobce? Deset msc? Tady jsem se od nj nauila recitovat vechny pbhy. Pro tady ale byl? Na to jsme nikdy nepili, odpovdla nahnvan. Nkde v Normandii ho unesli, nebo zatkli nikdy se nedovdl, o co vlastn lo a pivezli ho sem. Nemluvil anglicky ani latinsky a neml ani tuen, kde je. Asi rok pracoval ve stji tam jsem se s nm potkala. Hlas j zjihl pi t vzpomnce. Milovala jsem ho od prvn chvle, co jsem ho uvidla. Byl tak jemn a vypadal tak zraniteln a neastn a pitom zpval jako ptk. Cel msce na nj nikdo nepromluvil. Kdy jsem mu ekla pr slov francouzsky, byl tstm bez sebe. Myslm, e jedin kvli tomu se do m zamiloval. Hlas j znovu zdrsnl hnvem. Po njakm ase ho strili do thle cely. Tehdy jsem pila na to, jak se sem dostat. Jacka napadlo, e byl zejm poat prv tady, na thle studen kamenn podlaze. Trochu ho ta pedstava uvdla do rozpak a byl najednou rd, e je v cele tma, take na sebe s matkou nevid. To ale otec pece musel nco provst, kdy ho sem zaveli, namtl. Nemohl na nic pijt. A nakonec na nj nastraili past. Nkdo mu dal kalich vykldan drahokamy a ekl mu, e me jt. Asi mli odtud ho

chytili a obvinili ho, e kalich ukradl. A za to ho povsili. Dala se do ple. A kdo to vechno udlal? Shiringsk erif, kingsbridgesk pevor, vdy je to pece jedno, kdo to byl. A co otcova rodina? Musel pece mt njak rodie, bratry, sestry Ano, doma ve Francii ml poetnou rodinu. Pro neutekl a nevrtil se tam? Jednou to zkusil. Chytili ho a pivezli zptky. Tehdy ho prv strili do thle kobky. Kdy jsme zjistili, jak se sem lze dostat, ml to pochopiteln zkusit jet jednou. Jene nevdl, kudy se dostane dom, nemluvil anglicky a neml ani vindru. V podstat neml nadji na spch. Stejn se o to ml pokusit, to je mi te tak jasn. V t dob ns ale ani ve snu nenapadlo, e by ho mohli povsit. Jack vzal matku do nrue, aby ji util. Byla pln promoen a tsla se. Mus se odtud co nejrychleji dostat a usuit se. S leknutm si uvdomil, e kdy se me dostat ven ona, mohl by to on dokzat taky. Kdy mu matka vyprvla o otci, na pr okamik mlem zapomnl na Alienu. A teprve te si uvdomil, e by se mu mohlo splnit jeho pn jet ped svatbou si s n promluvit. Uka mi, jak se dostanu ven, vyzval matku strun. Popothla, polkla slzy a vyzvala ho: Dr m za ruku a j t povedu. Peli pes celou kobku a pak Jack uctil, e matka nkam kles. Prost se spus do kanlu, radila mu. Zhluboka se nadechni a potop hlavu pod hladinu. Pak se posouvej proti proudu. Nesm se nechat odnst proudem, to bys skonil u mnich v latrn. A tam skoro bude, zane ti dochzet dech. Zachovej klid a lez dl. Urit to doke. Zmizela jet o nco n a Jack s n ztratil kontakt. Nahmatal otvor a spustil se dol. Chodidly se tm okamit dotkl hladiny. Kdy uctil pod nohama dno kanlu, ramena ml stle jet v kobce. Ne se sklonil pod hladinu, nael uvolnn kmen a uloil ho zptky na msto. Zlomysln si pedstavil, jak budou eholnci zmaten, a najdou celu przdnou. Voda byla studen. Zhluboka se nadechl, spustil se na ruce a na kolena a vydal se proti proudu. Lezl co nejrychleji. Cestou si v duchu pedstavoval stavbu nad sebou. Te prochz pod ulikou, te je pod refektem, te pod kuchyn a te pod pekrnou. Nebylo to daleko, ale pesto ml pocit, e to trv vn. Pokusil se vynoit nad hladinu, ale jen udeil hlavou do kamennho stropu tunelu. Mlem se ho zmocnila panika, ale vzpomnl si, co mu kala matka. Zejm u bude skoro v cli. Bhem nkolika okamik zahldl ped sebou svtlo. Zatmco si

povdal v cele s matkou, zaalo zejm venku svtat. Lezl, dokud neml svtlo pmo nad hlavou, pak se narovnal a s levou nabral do plic erstv vzduch. Kdy se mu trochu zklidnil dech, vylezl z kanlu. Matka se u staila pevlct do suchho obleen. Mla na sob ist, such aty a mokr soustedn dmala. Pinesla such obleen i pro syna. Na behu kanlu leel hledn srovnan kopeek vc, kter na sob neml u pl roku: lnn koile, zelen vlnn suknice, ed nohavice a pevn koen boty. Matka se odvrtila a Jack ze sebe shodil tk mnisk hbit, odkopl sandly a rychle si na sebe nathl sv vlastn obleen. Kutnu pak hodil do kanlu. U ji na sebe nikdy v ivot nevezme. Co te podnikne? zeptala se matka. Pjdu za Alienou. Te hned? Je dost brzy. Nemu ekat. Pikvla. Ale opatrn. Nen pln v podku. Jack se naklonil, aby matku polbil, ale pak k n v nhlm popudu piskoil, pevn ji objal a pitiskl k sob. Tak tys m dostala ze ale! prohlsil a rozesml se. J mm teda matku! Usmvala se, ale oi mla zvlhl. Jet jednou ji k sob pitiskl na rozlouenou a odeel. Pestoe u bylo svtlo, iroko daleko nebylo ani ivka, jeliko byla nedle, lid nemuseli pracovat, a tak t pleitosti vyuvali a vstvali, a kdy se slunce vyhouplo nad obzor. Jack si nebyl jist, jestli se m bt, e ho nkdo zahldne. M pevor Philip prvo vydat se za uprchlm novicem a nsilm ho pivst zptky? A i kdyby takov prvo ml, vyuil by ho? Jack to nedokzal odhadnout. A je to, jak chce, Philip pedstavuje v Kingsbridge zkon a Jack se mu vzepel, take njak pote ho nevyhnuteln ekaj. Jene Jack nebyl ochoten pemlet dl do budoucnosti ne na tch pr okamik dopedu, kter jsou prv ped nm. Doel k Alienin malmu staven. Napadlo ho, e by tam mohl bt Richard. Doufejme, e ne. Nakonec je to jedno, stejn s tm nemohl nic dlat. Dorazil ke dvem a lehce na n zaukal. Sklonil hlavu a zaposlouchal se. Uvnit se nic ani nepohnulo. Zaukal znovu, tentokrt silnji, a odmnou mu bylo ustn slmy svdc o tom, e se uvnit nkdo zaal zvedat ze zem. Alieno! zaeptal hlasit. Slyel ji, jak jde ke dvem. Vystraenm hlasem se zeptala: Ano? Otevi! Kdo je tam? Tady Jack.

Jacku! Chvli se nic nedlo. Jack ekal. Aliena v zoufalstv zavela oi, udlala jeden krok dopedu a opela se tv o drsn devo jednoduchch dve. Jacku, ne, to ne, kala si v duchu. Ne dnes. Ne te. Zvenku se znovu ozval jeho hlas Jackovo nalhav eptn. Alieno, prosm t, otevi dvee. Honem! Kdy m chytnou, str m zptky do kobky! Doneslo se k n, e ho mnii zaveli do vzen povdalo se o tom po celm mst. Zjevn se mu podailo utct. A el rovnou cestou k n. Srdce j zaalo prudce bt. Te ho pece neme poslat pry. Zvedla zvoru a otevela dvee. Jack ml zrzav vlasy mokr a pilepen k hlav, jako by se koupal. Obleen byl do obyejnch at, a ne do mnisk kutny. Usmval se na ni, jako kdyby setkn s n byla ta nejndhernj vc, kter ho v ivot potkala. Pak se zamrail a ekl: Tys plakala. Pro jsi sem piel? zeptala se ho. Musel jsem t vidt. Budu se dneska vdvat. J vm. Mu dl? Vdla, e nen sprvn poutt ho dovnit. Jene pak ji napadlo, e ztra u bude Alfredovou manelkou, a tak je tohle mon posledn pleitost, kdy si me s Jackem promluvit o samot. Nakonec je mi jedno, jestli se to neslu, kala si v duchu. Otevela dvee dokon. Jack veel dovnit, Aliena dvee opt zavela a zajistila na zvoru. Stli proti sob a dvali se na sebe. Najednou si pipadala trapn. Mladk na ni upral zrak pln zoufal touhy: Takhle se nejsp dv lovk umrajc zn na pramen erstv vody. Nekoukej se tak na m, podala ho a odvrtila se. Neber si ho, ekl Jack. Musm. Bude mt hrozn ivot. U te mm hrozn ivot. Me se na m podvat, prosm? Otoila k nmu obliej a zvedla oi. ekni mi, prosm, pro to vlastn dl, podal ji. A pro bych ti to mla vykldat? Kvli tomu, jak jsi m polbila ve starm mlnu. Sklopila pohled a ctila, jak j ho tve. Tehdy se prost nechala unst a od t doby se za svoje chovn styd. A on to proti n te pouil. Mlela. Nebylo nic, co by mohla uvst na svou obranu. A pak ses mi zaala vyhbat, pokraoval.

Stle klopila oi k podlaze. Byli jsme pece tak dob ptel, mluvil nemilosrdn dl. Cel lto, na t mtin, u vodopdu, moje vyprvn, byli jsme tak astn. U tehdy jsem t jednou polbil. Vzpomn si na to? Jiste si na to vzpomnala, jakpak ne, ale sama sob pedstrala, e k tomu nikdy nedolo. Te j ta vzpomnka rvala srdce a ona k mladkovi vzhldla s oima plnma slz. A pak jsem zadil, aby ti mln valchoval ltky, pokraoval Jack. Byl jsem tak stran rd, e ti mu pomoct v obchod. Kdy jsi to vidla, byla jsi nadenm bez sebe. Pak jsme se polbili znova, ale nebylo to jen takov mal lbnut jako poprv. Tentokrt to bylo vniv. Ach, boe, ano, pesn tak, pomyslela si, znovu zrudla a zaala rychle oddechovat. A pla si, aby toho nechal, jene Jacka to ani nenapadlo. Tiskli jsme se k sob velice pevn, pokraoval. Dlouho jsme se lbali. Tys otevela sta Ml! vykikla. Pro? optal se surov. Co je na tom patnho? Pro jsi se potom najednou zaala chovat tak chladn? Protoe se bojm! vyhrkla bez pemlen a dala se do ple. Zaboila si obliej do dlan a bezmocn stkala. Vzpt uctila, jak j mladk dv ruce kolem chvjcch se ramen. Nebrnila se a on ji k sob po chvli jemn pivinul. Pustila ruce z tv a zaala slzami promet Jackovu zelenou suknici. Netrvalo dlouho a poloila mu ruce kolem pasu. Poloil j tv na vlasy na ty odpudiv, krtk, beztvar vlasy, kter j po poru jet nestaily dorst a hladil ji k tomu po zdech, jako by v nru svral mal dt. Touila takhle s nm zstat stt navdycky. Jene on ji od sebe trochu odstril, aby se j mohl podvat do o, a zeptal se: A pro se toho tak boj? Vdla to, ale nebyla schopn mu to ct. Zavrtla hlavou a o krok ustoupila. Jack ji ale drel za zpst, aby ji ml stle ve sv blzkosti. Poslouchej, Alieno, ozval se. Chci, abys vdla, jak stran to pro m vechno bylo. Ml jsem dojem, e m m rda, pak to zas vypadalo, e m neme ani ctit, a te si najednou hodl vzt mho nevlastnho bratra. Nerozumm tomu. Vbec se v takovch vcech nevyznm. Nikdy pedtm jsem nebyl zamilovan. Kdy ono to tak stran bol. Ani neumm slovy vyjdit, jak je to hrozn. Mysl, e bys mi dokzala alespo njak naznait, pro to vechno musm podstoupit? Aliena se ltost dusila. Pedstava, e mladkovi tak straliv ubliuje, a pitom ho tolik miluje, ji dsila. A stydla se za to, jak se k nmu chovala. Vdy j nikdy neublil a vechno, co pro ni kdy udlal, bylo

krsn. A ona mu nakonec zniila ivot. Zaslouil si, aby mu to vysvtlila. Sebrala vekerou odvahu. Jacku, ped mnoha lety se mi nco stalo, zaala, nco opravdu moc ohavnho, nco, co se mi podailo na dlouh roky zapomenout. Nechtla jsem na to u nikdy myslet, jene kdy jsi m tehdy polbil, najednou se mi to vrtilo a j se s tm nedokzala vypodat. A o co lo? Co se ti stalo? Kdy zaveli otce do ale, bydleli jsme na hrad sami, Richard, j a sluha, kter se jmenoval Matthew. A jednoho veera tam vrazil William Hamleigh a vyhodil ns. Jack pimhouil oi. A? Zabili chudka Matthewa. Vdl, e mu neekla celou pravdu. Pro? zeptal se. Co pro? Pro ti toho sluhu zabili? Protoe se jim v tom snail zabrnit. To u j tekly slzy po tvch proudem a hrdlo se j sevelo pokad, kdy se pokusila promluvit, jako kdyby se vlastnmi slovy dusila. Bezmocn zavrtla hlavou, snaila se odvrtit, ale Jack ji nepustil. Nnm hlasem se j zeptal: V em se jim snail zabrnit? Najednou vdla, e mu to doke ct, a rzem se z n slova pekotn valila. Dostali m, ekla. Podkon m drel na zemi a William si na m lehl, jene j mu nic nedovolila. A oni uzli Richardovi kus ucha a vyhroovali, e budou ezat dl, jestli se nepodvolm. Te u vzlykala levou a byla nevslovn rda, e to ze sebe konen mohla dostat. Podvala se Jackovi do o a dodala: Tak jsem rozthla nohy a William mi to udlal, zatmco podkon Richarda nutil, aby se na to dval. To je mi lto, zaeptal Jack. Leccos se povdalo, ale nikdy m nenapadlo Alieno moje drah, jak ti mohli nco takovho provst? Te u mu to musela vypovdt vechno: Kdy byl William hotov, udlal mi to jet i podkon. Jack zavel oi. Obliej ml bl a zkiven bolest. A kdy jsme se tehdy lbali, vysvtlovala Aliena chvatn dl, najednou jsem chtla, abychom to spolu dlali, v. A tm se mi vybavila vzpomnka na Williama a jeho podkonho. A zase jsem se ctila ponen a vyden a utekla jsem. Proto jsem byla tak nepstupn a chovala se k tob tak chladn. Moc m to mrz. Nemus se omlouvat, zaeptal. Pithl ji k sob a ona mu opt dovolila, aby ji objal. Bylo to tak pjemn. Ctila, jak se otsl. Vylekan se zeptala: Hnusm se ti?

Podval se na ni. Zbouju t, odpovdl. Sklonil hlavu a polbil ji na sta. Ztuhla. Takhle si to nepedstavovala. Trochu se od n odthl a pak ji znovu polbil. Na stech ctila, jak jsou jeho rty mkk. Z vdnosti a z ptelstv, je k nmu ctila, trochu sepulila sta a pak je zase uvolnila. Byla to jen takov nepatrn odezva na jeho polibek. Povzbudilo ho to a znovu sv rty pitiskl k jejm. Ctila na tvi jeho hork dech. Vzpt mladk sta nepatrn rozevel. Rychle se od nj odthla. Tvil se ublen. Je na tom nco patnho? zeptal se. Popravd eeno, nebyla u zdaleka tak vyden, jako bvala dv. Prozradila mu o sob dsivou pravdu a on ji od sebe neodvrhl s odporem. Ve skutenosti byl dl stejn nn a mil jako vdy. Zavrtla hlavou a on ji znovu polbil. Vbec j to nepipadalo hrozn. Nebylo na tom nic vraednho, nic divoce nezvladatelnho, dn poteba vtzit i ovldat. Prv naopak. Tenhle polibek byl ztlesnnm sdlen radosti. Jack otevel sta a Aliena uctila mezi rty mladkv jazyk. Ztuhla. Jemn j zkouel vniknout pikou jazyka do st. Znovu se uvolnila. Jemn j lbal na spodn ret. Zaala se j lehce toit hlava. Udl tot, co jsi udlala minule? zeptal se j. A co jsem udlala? Uku ti to. Otevi sta, sta jen trochu. Poslechla ho a znovu uctila jeho jazyk. Lehce se dotkl jejch rt, proklouzl mezi zuby a prozkoumval j sta, dokud nenahmatal jazyk. Aliena se od Jacka odthla. Tak, pikvl, pesn tohle jsi udlala. Vn? To ji ohromilo. Ano, usml se, ale pak nhle zvnl. Kdybys to dokzala udlat jet jednou, vynahradilo by nm to veker smutek, kter se nahromadil za poslednch devt msc. Zaklonila hlavu a zavela oi. Vzpt uctila Jackova sta na svch. Rozevela rty, zavhala a pak mu nervzn vklouzla jazykem do st. Vzpomnla si pitom, jak pocit se dostavil, kdy tohle udlala naposledy, tehdy ve starm mln, a pocit tetivho naden se j znovu zmocnil. Najednou touila Jacka objmat, dotkat se jeho pleti i vlas, ctit jeho svaly a kosti, dostat se dovnit do nj a mt ho v sob. Jejich jazyky se potkaly a ona, msto, aby z toho mla nepjemn, mon a trochu znechucen pocit, byla najednou tstm bez sebe, e spolu mou dlat nco tak nekonen dvrnho, jako je vzjemn dotkn jazyky. To u oba hodn tce oddechovali. Jack j vzal hlavu do dlan. Aliena ho hladila po pach, po zdech i po bocch a ctila pod rukama

jeho napjat, pevn svaly. Srdce j v hrudi divoce builo. Kdy polibek konen peruila, sotva popadala dech. Podvala se na nj. Byl zarudl, potil se a obliej ml cel rozplen touhou. Po chvli se k n opt sklonil, ale msto aby ji polbil na sta, zvedl j bradu a vtiskl j polibek na jemnou ki na hrdle. Slyela sama sebe, jak stn rozko. Sklonil hlavu jet o nco n a pejel j rty v mstech, kde se j zanala zvedat adra. Bradavky pod drsnou ltkou lnn koile mla nabhl a pipadaly j k nevydren citliv. Jackovy rty se dostaly tsn na jednu z bradavek. Aliena ctila na ki jeho hav dech. Jemn, zaeptala s obavami. Opatrn j polbil bradavku pes lnnou ltku. Bylo to tak jemn, e u to ani jemnj bt nemohlo, ale pesto se dostavila rozko tak ostr, jako kdyby ji nkdo lehl biem, a tak jen zastnala. Pak si ped n klekl na zem. Zaboil j obliej do klna. A do thle chvle se veker vzruen sousteovalo do prsou, ale te Aliena najednou uctila, jak se j drdiv mravenen pesouv do slabin. Jack nahmatal okraj jej koile a zvedl j ho k pasu. Pozorovala ho a bla se, jak se zachov dl. Odjakiva se stydla za to, jak hust m zarostl kln. Jeho to ale nijak nezarazilo. Prv naopak, nathl se dopedu a jemn ji polbil prv tam, jako by to bylo nejkrsnj msto na svt. Svezla se na zem a zstala kleet proti nmu. V tu chvli u oddechovala, jako by bela celou mli. Zoufale po nm touila. Hrdlo mla vyprahl touhou. Poloila mu dlan na kolena a pak mu vklouzla jednou rukou pod suknici. Jet nikdy v ivot se nedotkla muskho pirozen. Bylo hork, such a tvrd jako kus deva. Zaala ho prsty prozkoumvat po cel dlce a Jack pitom zavel oi a vydal ze sebe hlubok hrdeln zastnn. Vykasala mu suknici, sklonila se a polbila ho stejn, jako on pedtm polbil ji, jen jemnm dotykem rt. Konec Jackova du byl nabhl a pevn jako buben a kluzk, jak ho cosi najednou zvlhilo. Alieny se nhle zmocnila neodolateln touha ukzat mu svoje prsa. Narovnala se. Mladk otevel oi. Dval se, jak si Aliena rychle petahuje pes hlavu koili a odhazuje ji. Najednou byla docela nah. Byla si naprosto pesn vdoma, co dl, ale byl to hezk pocit, tak pjemn nestoudn. Jack v asu zral na jej adra. Ta jsou krsn, vydechl. Vn m ten pocit? podivila se. Odjakiva si myslm, e jsou moc velk. Moc velk! zhrozil se, jako kdyby i samotn tahle pedstava byla nepijateln. Nathl ruku a pravou dlan se lehce dotkl Alienina levho prsu. Koneky prst je zaal lehce hladit. Podvala se dol a sledovala

ho, co dl. Po chvli zatouila, aby trochu pitlail. Uchopila ob Jackovy ruce za zpst a pitiskla si je na prsa. Neboj se, vyzvala ho chraplavm hlasem. Chci si t podn vychutnat. Ta slova jako kdyby v nm zaehla prudk ohe. Sevel j adra, pak vzal bradavky do prst a hrl si s nimi. Tiskl je dost pevn, aby to bolelo, ale vdycky jen trochu. Aliena se pestala ovldat. Veker vahy j vyprchaly z mysli a byla pln pohlcena pocity, kter j nabzela jejich dv tla. Svlkni se, podala ho, chci se na tebe dvat. Sthl si suknici i spodn koili, odkopl boty a vysoukal se z nohavic a pak si ped ni opt klekl. Rezav vlasy mu uschly do nepoddajnch kudrlin. Tlo ml huben a bl, s kloubnatmi rameny a kostnatmi boky. Byl prun a il, mlad a pln ivota. d se mu tyil z chundelatho tmavohndho podrostu v kln jako strom z kov. Aliena nhle zatouila polbit mladka na hru. Naklonila se k nmu a rty mu pejdla kolem malch bradavek. Ztvrdly pln stejn jako jej. Lehce z nich zkouela st, aby Jackovi dopla stejnou rozko, jakou poskytl on j. Hladil ji pi tom po vlasech. Chtla ho mt uvnit v sob, rychle. Vidla na nm, e nev, co si m pot dl. Jacku, zaeptala, ty jsi panic? Pikvl a tvil se trochu zahanben. To jsem rda, prohlsila vele. To jsem moc rda. Vzala mu ruku do dlan a vloila si ji mezi nohy. Byla v rozkroku cel nabhl a citliv a jeho dotek j pipadal jako ok. Hla m, vydechla. Mladk j zaal zkoumav pejdt prsty ve slabinch. Pohla m uvnit, vybdla ho. Vhav do n vsunul jeden prst. Byla vlhk a kluzk touhou. Tam, pikvla se spokojenm povzdechem. Tam se mus dostat. Odstrila mu ruku a poloila se na slmu. Lehl si na ni, opel se o jeden loket a polbil ji na sta. Ctila, jak do n kouskem pirozen vnikl a pak se zarazil. Co se dje? zeptala se. Mm pocit, e je to tak mal, vysvtloval. Bojm se, e ti ublm. Jen pitla, prohlsila. Tak straliv po tob toum, e je mi jedno, jestli to bude bolet. Ctila, jak na ni nalehl. Bolelo to daleko vc, ne ekala, ale jen chvilinku a pak u ji pemohl pocit, e je Jacka ndhern pln. Podvala se na nj. Trochu se sthl a znovu do n vnikl a ona se k nmu tak pitiskla. Usmla se na nj. Nikdy m nenapadlo, e to me bt tak krsn, vydechla uasle. Zavel oi, jako by tolik tst nebyl schopen dl snet. Zaal se pohybovat pravideln. Z vytrvalch nraz se Alien nkde hluboko ve slabinch hromadila pulzujc rozko. Slyela sama sebe,

jak tenounce stn vzruenm, kdykoliv se jejich tla k sob piblila. Trochu se posunula n, aby se mladk dotkal hrud jejch bradavek a aby ctila jeho hork dech. Zaala mu prsty do pevnch zad. Jej pravideln stony se zmnily ve vkiky. Nhle ho nutn potebovala polbit. Zaboila mu ruce do vlas a pithla si jeho hlavu k sob. Pevn ho polbila na rty, pak mu strila jazyk do st a pohybovala s nm stle rychleji a rychleji. Z toho, e mla jeho d v kln a jeho jazyk v stech, ji pemohla takov rozko, a se j dlalo mdlo. Ctila, jak s n lomcuje obrovsk nval vn, tak mohutn, e to bylo podobn, jako kdy lovk spadne z kon a prat sebou o zem. Pinutilo ji to nahlas vykiknout. Otevela oi a oba se na sebe zadvali, nae ona vyslovila jeho jmno, pak ji pemohla dal vlna rozkoe a ona ctila, jak se jeho tlo keovit zmt. V tu chvli Jack tak vykikl a Aliena uctila, jak do n vystkl hork proud, a tenhle pocit ji rozplil jet vc, a tak se jen tsla vn a rozechvvala ji jedna vlna rozkoe za druhou. Bylo jich tolik, e je pak pestala potat, a konen zaaly slbnout a ona se postupn pestala zmtat a zklidnila se. Byla tak vyerpan, e nemohla mluvit a nebyla schopn se hbat, ale ctila na sob Jackovo tlo, vnmala jeho kostnat boky, jeho plochou hru, jak nalh na jej mkk adra, ctila jeho sta kousek od svho ucha, vnmala prsty, jimi j vjel do vlas. Kouskem mysli si neurit kala: Tak takhle to m vypadat mezi muem a enou. Proto kolem toho vichni tolik nadlaj. Proto se maj manel a manelka tolik rdi. Jack zaal dchat pomaleji a pravideln a jeho tlo se zaalo uvolovat, a bylo pln bezvldn. Mladk usnul. Otoila hlavu a polbila ho na tv. Ani nebyl nijak tk. Chtla, aby tam takhle zstal navdy a leel na n. V tu chvli si vzpomnla, v jak je situaci. Dnes se m pece vdvat. Paneboe, pomyslela si, co jsem to udlala. Dala se do ple. Po chvilce se Jack probudil. S nekonenou nhou j slbal slzy z tv. Ach Jacku, vydechla, chci si t vzt. Alespo vme, co mme te udlat, prohlsil hlasem plnm nekonenho uspokojen. patn ji pochopil, take se tm vechno jen jet zhorilo. Jene ono to nejde, namtla a po tvch se j rozkutlelo jet daleko vc slz. Ale po tomhle J vm Po tomhle se pece mus stt mou enou!

My dva se nememe vzt, upozornila ho. Pila jsem o vechny penze a ty vbec nic nem. Nadzvedl se na loktech. Mm ruce, upozornil ji bojovn. Jsem nejlep kamenk na mle daleko. Vyhodili t Na tom pece nezle. Mu dostat prci na kterkoliv stavb na svt. Sklesle zavrtla hlavou. To nen vechno. Musm myslet na Richarda. Pro? vyhrkl rozhoen. Co m tohle vechno spolenho s Richardem? Ten se o sebe doke postarat sm. Jack najednou vypadal velice klukovsky a Aliena si pipomnla, jak je mezi nimi vkov rozdl: byl o pt let mlad ne ona a stle jet si myslel, e m prvo bt astn. Kdy n otec umral, zaala vysvtlovat, psahala jsem mu, e se budu o Richarda starat, dokud se nestane hrabtem ze Shiringu. Toho se ale nemus nikdy dokat! Jene psaha je psaha. Jack se tvil rozpait. Skulil se z Alieny. Jeho ochabl d z n vyklouzl, a to v n vyvolalo pocit ztrty, kter ji tm zabolel. U nikdy ho v sob mt nebudu, u nikdy ho neuctm uvnit, pomyslela si s ltost. To neme myslet vn! roziloval se. Psaha jsou jen slova! Ve srovnn s tmhle vbec nic neznamenaj. Tohle je opravdov, to jsme my dva. Zadval se j na prsa, pak nathl ruku a pohladil ji po zarostlm kln. Zabolelo ji to tak paliv, jako by ji lehl biem. Uvidl, jak zkivila obliej, a nechal toho. Chvli vhala a mlem mu ekla: Jo, tak dobe, poj, uteeme spolu, a kdyby ji hladil dl, mon by to i udlala. Jene takhle se staila vzpamatovat a poznamenala: Vdm se za Alfreda. Nedlej si legraci. Jinak to nejde. Zadval se na ni. J ti prost nevm, prohlsil. Je to pravda. Nemu se t vzdt. Nemu, nemu. Hlas se mu zlomil a mladk musel pemoci vzlyknut. Snaila se mu to rozumn vysvtlit a hdala se pitom nejen s nm, ale i se sebou. K emu by to bylo, kdybych poruila slovo, kter jsem dala otci, proto, abych jin slovo mohla dt tob? Jakmile porum prvn psahu, je druh bezcenn. Mn je to jedno. Nestojm o tvoje psahy. Chci jen, abychom byli v jednom kuse spolu a mohli se milovat, kdykoliv budeme mt chu.

Tohle je pohled osmnctiletho lovka na svatbu, uvdomila si, ale nahlas nic neekla. Kdyby mla voln ruce, bez vhn by na takov pohled pistoupila. Nemu si dlat, co chci, prohlsila smutn. Nen to mj osud. To, co te dl, je patn, vyhrkl. Je to zvrhl. Vzdt se tst je jako vzt drahokamy a hodit je do ocenu. Je to daleko hor ne jakkoliv hch. Naprosto neekan ji napadlo, e jej matka by v tomhle s Jackem zaruen souhlasila. Nechpala, jak to me vdt tak jist. Honem tu mylenku zaplaila. Nikdy v ivot bych nedokzala bt astn, dokonce ani s tebou, kdybych ila s vdomm, e jsem poruila slib, kter jsem dala otci. Zle ti vc na otci a bratrovi ne na mn, prohlsil a poprv mu v hlase zaznl nepatrn nznak nedtklivosti. Ne Tak o co teda jde? Bylo to jen podrdn a hdav odseknut, ale Aliena se nad tou otzkou vn zamyslela. Nejsp jde o to, e moje psaha otci je pro m dleitj ne moje lska k tob, odpovdla. Vn? nalhal na ni nevcn. Opravdu je to tak? Ano je, pikvla s tkm srdcem a vlastn slova j znla jako umrek. V tom ppad u nen dl o em mluvit. Jen jen chci ct, e m to mrz. Vstal. Otoil se k n zdy a shl po koili. Pozorovala jeho dlouh, thl tlo. Nohy ml porostl spoustou zrzavch, do zlatov zbarvench chloupk. Nathl na sebe koili, chvatn si pes ni oblkl suknici, pak si vzal nohavice a obul boty. Vechno to probhlo moc rychle. Bude dsiv neastn, prohlsil. Snail se k n chovat pohrdav, ale nepodailo se mu to, jeliko ona moc dobe zaslechla soucit v jeho hlase. To budu, pikvla. Mohl bys alespo mohl bys alespo ct, e moje rozhodnut ct? Ne, odpovdl bez zavhn. Nemohl. Prv kvli tomu rozhodnut tebou pohrdm. Sedla tam nah, dvala se na nj a najednou zaala vzlykat. U bych ml jt, prohlsil a hlas se mu pi poslednm slov zlomil. Tak jdi, nakala. Mladk pistoupil ke dvem. Jacku! U dve se otoil.

Popeje mi tst, Jacku? zaprosila. Zvedl zvoru. Hodn zarazil se a nebyl schopen dl promluvit. Sklopil oi k podlaze a pak se znovu zadval na Alienu. Tentokrt se mu podailo alespo zaeptat. Hodn tst, dodal. Nae vyel ven. Dm, kde kdysi bydlel Tom, patil te Ellen, ale byl to tak Alfredv domov, a tak byl toho rna pln lid, kte chystali svatebn hostinu. dila je Alfredova tinctilet sestra Marta doprovzen zasmuilm pohledem Jackovy matky. Byl tam i Alfred. V ruce ml plenu, kter mu mla poslouit jako osuka, a chystal se jt dol k ece umt eny se koupaly jednou za msc a mui na Velikonoce a na svatho Michaela, ale navc bylo zvykem umt se v den svatby. Kdy veel Jack, vichni zmlkli. Co tady chce? utrhl se na nj Alfred. Chci, abys tu svatbu zruil, odpovdl Jack. Vypadni, odsekl Alfred. Jack si uvdomil, e zaal patn. Ml to nejdv zkusit tak, aby z toho rovnou nebyl stet. To, co navrhuje, je pece i v Alfredov zjmu, jen je teba, aby si to Alfred uvdomil. Alfrede, ona t nemiluje, zaal nejklidnji, jak dovedl. Ty o tom nic nev, chlape. Ale vm, ohradil se Jack. Nemiluje t. Bere si t jen proto, aby pomohla Richardovi. Jej bratr je taky jedin, kdo bude po thle svatb astn. Koukej se vrtit do kltera, odbyl ho Alfred pohrdliv. Kde m vbec hbit? Jack se zhluboka nadechl. Te se nedalo dlat nic jinho, ne povdt enichovi celou pravdu. Alfrede. Ona miluje m. ekal, e to Alfreda rozbsn, ale msto toho se nastvajcmu enichovi objevil na tvi prohnan, kodolib smv. Jack nevil vlastnm om. Co to m znamenat? Postupn mu zaalo vysvtlen dochzet. Tak ty u to v, vydechl uasle. V, e m miluje, a je ti to jedno! Prost ji chce zskat a nezle ti na tom, jestli t m rda nebo nejednodue ji chce mt. Alfredv falen smv byl najednou vraznj a jet daleko kodolibj a Jack pochopil, e to, co prv vyslovil, byla do puntku pravda. Ale nebylo to vechno, v Alfredov vrazu zahldl jet nco navc. Jackovi zaalo v hlav klit neuviteln podezen. Pro ji vlastn chce? vyhrkl. Jde ti e by sis ji chtl vzt jen proto, abys m o ni pipravil? V hnvu zvil hlas. e ty si ji bere jen natruc? V Alfredov tupm oblieji se usadil vraz vtzn mazanosti a Jackovi

bylo rzem jasn, e m opt pravdu. To ho zdrtilo. Pedstava, e to cel Alfred nedl z pochopiteln touhy po Alien, ale jen a jen z ist zloby, byla k nevydren. Jdi k ertu! zaval na nj Jack. A koukej se k n chovat slun! Alfred se rozesml. Zejm z, s n Alfred ke satku pistupoval, zashla Jacka jako rna pst. Alfred nebude s Alienou vbec zachzet slun. To bude vyvrcholen jeho pomsty Jackovi. Alfred si Alienu bere, aby j udlal ze ivota peklo. Ty hajzle, vzkikl Jack trpce. Ty slizoune. Ty srako tup. Ty odporn, hloup, zl, nechutn srako. Urky Alfredovi konen doly, a tak zahodil plenu a vrhl se na Jacka s rukama sevenma v pst. Jene Jack byl pipraven a udlal krok dopedu, aby udeil prvn. V tu chvli se mezi nimi objevila jeho matka, a pestoe byla men ne oba bojovnci, dokzala je zarazit pouhm slovem. Alfrede. Jdi se vykoupat. Alfred se rychle uklidnil. Uvdomil si, e dneska bude tak jako tak vtzem a ani nepotebuje Jacka zbt. Tahle mylenka se mu na tvi projevila v podob prohnanho vrazu. Pak vyel z domu. Co si te pone, Jacku? zeptala se Ellen syna. Jack si uvdomil, e se klepe vzteky. Musel se nkolikrt zhluboka nadechnout, ne dokzal promluvit. Dolo mu, e svatb zabrnit nedoke. Ale souasn nebyl schopen se na ni dvat. Budu muset odejt z Kingsbridge, odpovdl. Uvidl smutek, kter se j mihl pes obliej, ale pesto pikvla. Bla jsem se, e to ekne. Ale myslm, e m pravdu. V pevorstv zaal vyzvnt zvon. Kadou chvli pijdou na to, e jsem utekl, poznamenal Jack. Ellen ztiila hlas. Tak b honem pry, ale schovej se kousek od behu, na dohled od mostu. Pinesu ti pr vc na cestu. Dobe. Obrtil se k odchodu. Marta stla mezi nm a dvemi a po tvch j stkaly slzy. Objal ji. Pevn ho k sob pitiskla. Mla ploch a kostnat tlo, tm chlapeck. A nkdy se vra, zaeptala lskypln. Jednou ji rychle polbil a vyel ven. Vude kolem pechzely spousty lid, kte nosili vodu a tili se z vlahho podzimnho rna. Vtina lid vdla, e se stal novicem msto bylo pod jet dost mal na to, aby o sob vichni vechno vdli a te je zarazilo, kdy ho najednou uvidli v obyejnm obleen. Nikdo se ho ale ve skutenosti na nic nezeptal. Jack rychle sebhl ze svahu k ece, peel pes most a vydal se po behu podl

vody, a narazil na msto zarostl hustm rkosm. Schoulil se tam na zem, mezi rkosy pozoroval most a ekal, a zahldne matku. Neml ani tuen, kam se vyd. Teba by ml jt rovnou za nosem tak dlouho, a naraz na msto, kde budou zrovna stavt katedrlu, a tam se usdlit. Kdy mluvil s Alienou, myslel poznmku o obiv naprosto vn: vdl, e je opravdu tak dobr, e ho zamstnaj doslova vude. I kdyby na stavb nebylo jedin voln msto, sta, aby hlavnmu staviteli ukzal, co vechno s kamenem doke, a hned m po starostech. Jene te mu to vechno pipadalo naprosto zbyten. Po Alien u nikdy nedoke milovat jinou enu a o kingsbridgesk katedrle platilo v podstat tot. Chtl stavt tady, ne kdekoliv. Mon by ml prost odejt do lesa, tam si lehnout na zem a ekat, a ume. Tenhle npad se mu docela zamlouval. Bylo tepl poas. Stromy byly cel zelen a zlat. Alespo by ml jeho ivot takov laskav konec. Mrzelo by ho jedin to, e se ped smrt nedovdl nco vc o svm otci. Pedstavoval si, jak le na lku z podzimnho list a smrt pomaliku vtz nad ivotem, kdy vtom zahldl matku, jak kr pes most. Vedla s sebou kon. Vstal a rozebhl se k n. Matka drela za uzdu hndou klisniku, na kter vdycky jezdila. Chci, aby sis vzal mou klisnu, oznmila synovi. Vzal matku za ruku a msto podkovn ji pevn stiskl. Slzy j vhrkly do o. Nikdy jsem se o tebe nedokzala podn postarat, ekla. Nejdv jsem t vychovvala v lese jako divok zve. Pak jsem t nechala s Tomem mlem umt hlady. A nakonec jsem dopustila, abys il vedle Alfreda. Starala ses o m skvle, matko, ujistil ji. Dnes rno jsem se s Alienou pomiloval. Te mu v klidu umt. Ty kluku blzniv, pokusila se o smv. Ty jsi pln stejn jako j. Kdy neme mt milenku, po kter tou, radi nebude mt nikoho. Ty jsi takov? zeptal se. Pikvla. Kdy tvho otce zabili, povaovala jsem osaml ivot za druh nejlep mon een. Nikdy jsem po dnm dalm mui nezatouila, dokud jsem nepotkala Toma. A to bylo o jedenct let pozdji. Vykroutila mu ruku ze seven. Nekm ti to jenom tak. Mon to bude trvat jedenct let, ale jednou bude nkoho milovat. To ti slibuju. Zavrtl hlavou. Neumm si to vbec pedstavit. J vm. Nervzn se podvala pes rameno smrem k mstu. U radi b, pobdla syna.

Pistoupil ke koni. U sedla visely dv nadit sedlov brany. Co je v tch branch? zajmal se. V jedn je jdlo, penze a mch pln vna, odpovdla. A do druh jsem ti dala Tomovo nin. Jack byl dojat. Matka trvala na tom, e si Tomovy nstroje nech i po jeho smrti jako vzpomnku. A te mu je pedala. Objal ji. Dkuju ti, vydechl. Kam se vyd? zeptala se ho. Znovu si vzpomnl na svho otce. Kde vlastn ongli vykldaj svoje pbhy? zeptal se. Na cest, po kter chod poutnci do Santiaga de Compostela. Mysl, e by se tam mohl najt njak kejkl, kter by se pamatoval na Jacka Shareburga? Mon ano. ekni jim, e vypadal jako ty. Kde je ta Compostela? Ve panlsku. V tom ppad se vydm do panlska. Je to hodn daleko, Jacku. Mm dost asu. Objala ho a pevn ho k sob pitiskla. Napadlo ho, kolikrt to tak asi v uplynulch osmncti letech udlala, kdy ho utovala nad rozbitm kolenem, ztracenou hrakou i njakm chlapeckm rozarovnm a te to zopakovala, kdy ho potkal al, kter byl moc velk i na dosplho lovka. Myslel na to, co vechno pro nj udlala, od toho, e ho vychovala v lese, a po to, e ho dostala z kobky. Jakmile lo o syna, byla kdykoliv pipraven rvt se jako koka. Opoutl ji a rvalo mu to srdce. Pustila ho a Jack se vyhoupl na kon. Ohldl se zptky ke Kingsbridge. Kdy sem piel poprv, byla to ospal vska se starou, rozpadajc se katedrlou. On tu starou katedrlu podplil, i kdy krom nj to v tuhle chvli nev iv due. A te je z Kingsbridge iv, sobstan msto. Ale co, jsou i jin msta. Byl to bolestiv odchod, ale nakonec stoj te na prahu neznmho, chyst se vrhnout do dobrodrustv, a to zmrovalo jeho al nad tm, e opout vechno, co m rd. Jednou se sem vra, Jacku, ozvala se matka. Prosm. Vrtm se. Slibuje? Slibuju. Kdyby ti doly penze, ne si najde prci, prodej kon, ale nikdy ne nin, poradila mu. Mm t rd, matko.

Oi se j zalily slzami. Dvej na sebe pozor, synu. Pobdl kon a vydal se na cestu. Po chvli se otoil a zamval. Matka zamvala tak. Kopl kon do slabin, aby peel do klusu, a pak u se neotoil. Richard dorazil prv vas, aby stihl svatebn obad. Vysvtloval, e mu krl tpn velkoryse poskytl dva dny volna. Krlovsk vojsko pobvalo zrovna u Oxfordu, kde oblhalo hrad, v nm se nechala chytit do pasti Maud, a tak ryti stejn nemli nic moc na prci. Pece nemu propst svatebn den sv vlastn sestry, prohlaoval Richard a Aliena si k tomu v duchu otrven kala: Prost ses chtl ujistit, e ta dohoda klapne, abys mohl po Alfredovi chtt to, co ti slbil. I tak byla rda, e bratr pijel, protoe ji m kdo dovst k olti a pedat enichovi. Jinak by na tenhle kol nikoho nemla. Na sebe si vzala novou lnnou spodniku a pes ni bl aty uit podle nejnovj mdy. S ponienmi vlasy toho mnoho nezmohla, ale alespo sthla nejdel sti do copnk a pithla si je k hlav blou hedvbnou loktu. Jedna sousedka j pjila zrcadlo. Aliena byla bled, pod oima mla po bezesn noci temn kruhy. S tm se ovem nedalo nic dlat. Richard si ji prohlel. Ml takov krotk, tm bern vraz, jako by ho hryzlo patn svdom, a v jednom kuse si s nm neklidn pohrval. Mon se obval, e mu to Aliena cel na posledn chvli zkaz a svatbu zru. Byly chvle, kdy se j zmocovalo pokuen, e to skuten udl. Pedstavovala si, jak spolu s Jackem odchzej z Kingsbridge, dr se za ruce a chystaj se zat nov ivot nkde jinde, jednoduch, poctiv ivot pln obyejn prce a zbaven starch psah a mrtvch rodi. Byl to ale jen blzniv sen. Kdyby opustila bratra, nikdy by nemohla bt astn. Kdy dola v vahch a k tomuto zvru, pedstavila si, jak jde dol k ece a vrh se do vln, a vidla, jak jej huben tlo ve svatebnch atech nasklch vodou un proud a vlasy se j to kolem hlavy. Vzpt si uvdomila, e manelstv s Alfredem je pece jen lep ne takov konec, vrtila se v vahch na zatek a ekla si, e tahle svatba je nakonec nejlep mon een vtiny jejch ivotnch obt. Jak by, pane, Jack ohrnoval nos na tmhle zpsobem uvaovn. Kosteln zvon zaal vyzvnt. Aliena vstala. Nikdy si vlastn svatbu takhle nepedstavovala. Kdy o n jako mal holka pemlela, vidla sama sebe, jak kr zaven do otce z hradnho palce pes padac most ke kapli na dolnm ndvo a hrad je

pln otcovch ryt, zbrojno, sluebnk a poddanch, kte se sem vichni nahrnuli, aby ji pozdravili a popli j vechno nejlep. Mladk, kter na ni ekal v kapli, byl v jejch snech vdycky trochu neurit, ale vdla, e ji miluje a um ji rozesmt a ona o nm v, e je prost asn. No jo. Nic v jejm ivot nedopadlo tak, jak si to pedstavovala. Richard j podrel dvee malho domku o jedn mstnosti a ona vyla na ulici. S pekvapenm zjistila, e venku pede dvemi ek pr soused, aby si ji prohldli, a pjde kolem. Kdy se k nim piblila, pr lid zvolalo: Bh ti ehnej! a Hodn tst!. Byla jim za to nesmrn vdn. Vydala se ulic vzhru a nkdo zaal hzet zrn. Zrn znamen plodnost. Bude mt dti a ty ji budou mt rdy. Farn kostel stl na vzdlenjm okraji msta, v honosnj tvrti, kde bude i ona ode dneka bydlet. Proli kolem kltera. eholnci budou mt zrovna ve chvli, kdy se bude vdvat, bohoslubu, ale pevor Philip slbil, e se uke bhem svatebn hostiny a poehn novomanelm. Aliena doufala, e opravdu pijde. Hodn v jejm ivot znamenal, a to hned od prvnho dne ped esti roky, kdy od n na trhu ve Winchesteru koupil vlnu. Dorazili k novmu kostelu, kter s Tomovou pomoc postavil Alfred. Venku stl zstup lid. Svatba se bude konat ped kostelem a bude v anglitin. Pak pjdou dovnit a tam bude latinsk me. Byli tam vichni mui, kte pracuj pro Alfreda, a vtina lid, kte kdysi, za starch as, tkali ltky pro Alienu. Kdy se nevsta objevila, pivtali ji jsotem. Alfred tam ekal se svou sestrou Martou a s Danem, jednm ze svch zednk. Alfred ml na sob novou arlatovou suknici a ist boty. Ml dlouh, tmav vlasy, stejn jako Ellen. Aliena si uvdomila, e Ellen tam nen. To ji zklamalo. U se chystala zeptat Marty, kde je jej nevlastn matka, kdy vtom piel knz a obad zaal. Aliena pemtala o tom, e jej ivot dostal nov smr, kdy ped esti lety sloila psahu svmu otci, a te se ped n otevr nov etapa se slibem danm dalmu mui. Jen velmi vzcn udlala nco pro sebe. Dneska rno si ovem s Jackem dopla neekanou vjimku. Kdy si vybavila, co spolu vlastn provdli, ani tomu nemohla podn uvit. Pipadalo j to jako sen, jako jedno z tch Jackovch asnch vyprvn, jako nco, co nem nic spolenho s opravdovm ivotem. Do smrti to neprozrad iv dui. Bude to jej milovan tajemstv, kter si bude hkat a as od asu si je oiv vzpomnkou, jako kdy lakomec uprosted noci pepotv svoje skryt poklady.

Obad dospl a ke slibm. Na knzv pokyn Aliena ekla: Alfrede, synu Toma Stavitele, beru si t za svho manela a psahm, e ti budu navky vrn. Kdy to kala, chtlo se j plakat. Pak zaal odkvat slib i Alfred. Kdy promluvil, na okraji zstupu se ozval njak ruiv zvuk a jeden nebo dva lid se ohldli pes rameno. Aliena zachytila Martin pohled a dvka j na vysvtlenou zaeptala: To je Ellen. Mnich se podrdn zamrail a prohlsil: Alfred a Aliena jsou od tto chvle mu a ena ped tv bo, proe nech je poehnno Nikdy u vtu nedoekl. Za Alienou se zvoniv ozval siln hlas: Proklnm tuhle svatbu! Byla to Ellen. Shromdn vydechlo hrzou. Knz se pokusil pokraovat: Proe nech je poehnno Pak se zarazil, zbledl a chvatn se pokioval. Aliena se otoila. Ellen stla pmo za n. Dav kolem n se rozestupoval. V jedn ruce drela ivho kohouta a ve druh dlouh n. Na ost noe se leskla krev. Stejn krev se inula z kohoutova podznutho krku. Pivolvm na tenhle satek zrmutek, prohlsila Ellen a pi jejch slovech sevela Alienino srdce ledov ruka. Pivolvm na tenhle satek chudobu, pokraovala Ellen. Pivolvm na nj hokost, nenvist, smrt a ltost. Nech je stien neplodnost. Jakmile vykla slovo neplodnost, vyhodila zakrvcenho kohouta do vzduchu. Nkolik lid zajeelo a uskoilo zptky. Aliena stla na mst jako soln sloup. Ptk chvli letl, krev z nj ckala a nakonec pistl na Alfredovi. enich vyden odskoil. Pern tvor poskakoval po zemi a stle krvcel. Kdy se vichni rozhldli kolem sebe, byla Ellen pry. Marta povlkla na postel nov lnn prostradlo a pidala vlnnou pokrvku. Byla to ta velik postel s povou matrac, kter dv patila Ellen a Tomovi a kter te pipadne Alfredovi a Alien. Od obadu Ellen nikdo nevidl. Ze svatebn hostiny se stala takov zaraen udlost, nco jako piknik bhem chladnho dne. Vichni jen tup jedli a pili, protoe se tam stejn nedalo nic jinho dlat. Za soumraku se host rozeli. Obeli se tentokrt dokonce i bez bnch drsnch vtip o tom, jak bude probhat prvn spolen noc novomanel. Marta se u uloila do sv vlastn zk postele v jinm pokoji. Richard se vrtil do Alienina domku u eky, kter mu te bude patit. Alfred se zmioval o tom, e pt lto budou mt manel kamenn dm. Bhem hostiny se s budoucm stavenm vytahoval ped Richardem. Budu tam mt opravdovou lonici, s a podn sklepy,

prohlaoval. A to uvid manelka Johna Silversmithe, bude chtt pesn takov dm. Brzy budou vichni bohat mui ve mst chtt jen kamenn domy. U m hotov plny? zeptal se Richard a Aliena zaslechla v jeho hlase stn pochyb, kterho si nikdo jin nemohl vimnout. Nael jsem pr starch nrt po otci, jsou dlan inkoustem na pergamenu, odpovdl Alfred. Na jednom z nich je dm, kter jsme ped spoustou let stavli pro Alienu a Williama Hamleigha. Z toho budu vychzet. Aliena se znechucen odvrtila. Jak me bt nkdo takov buran a pipomnat nco takovho zrovna v den svatby? Alfred se cel odpoledne pedvdl, nalval vem vno, vykldal vtipy a se svmi kumpny si vymoval oplzl klebky. Zdlo se, e je astn. Te sedl na okraji postele a stahoval si boty. Aliena si vypletla stuky z vlas. Nevdla, co si m o Ellenin kletb myslet. Otslo to s n a nemla ani tuen, co se vlastn odehrv v Ellenin mysli, ale z njakho dvodu ji to nevydsilo tak, jako ostatn lidi. To se nedalo ct o Alfredovi. Kdy na nm pistl krvcejc kohout, byl schopen jen nesouvisle blekotat. A Richard to z nj vytsl, a to doslova. Chytil ho vepedu za suknici a cloumal s nm dopedu a dozadu. Nakonec se Alfred podle veho vzpamatoval docela rychle, jeliko jedinou znmkou proitho strachu byla nestupnost, s n vechny bode plcal po zdech, a to, e kadho umanut nalval pivem, vetn sebe. Aliena byla podivn klidn. Netila se na to, co ji ek, ale alespo ji k tomu nikdo nebude nutit nsilm, take to mon bude trochu nechutn, ale urit ne poniujc. Bude tu s n jen jeden chlap a nikdo dal se nebude dvat. Shodila ze sebe aty. Kruci, vydechl Alfred, to je ale dlouh kudla. Aliena odmotala emnek, kterm mla k levmu pedlokt pichycenou dku, a pak si lehla ve spodnice do postele. Alfredovi se konen podailo dostat se z bot. Sthl si nohavice a vstal. Vrhl na enu lan pohled. Sundej si koili, pikzal j. Mm prvo vidt, jak m moje ena kozy. Aliena zavhala. Moc se j nechtlo zstat ped nm nah, ale na druhou stranu by byla hloupost odmtnout mu hned prvn vc, o kterou ji podal. Poslun se posadila, pethla si koili pes hlavu a silou vle potlaila vzpomnku na to, jak odlin provala pocity, kdy tot udlala dneska rno ped Jackem. To je mi dvojice krasavic, poznamenal Alfred. Pistoupil bl, zstal stt vedle postele a vzal do ruky manelino prav adro. Obrovsk

dlan ml drsn a pod nehty se mu ernala pna. Stiskl pli siln a Aliena zkivila obliej. Zasml se a pustil ji. O krok ustoupil, svlkl si suknici a povsil ji na hk. Pak se vrtil k posteli a sthl z eny pokrvku. Aliena ztka polkla. Byla nah, Alfred na ni zral a ona si najednou pipadala pod jeho pohledem zraniteln. Kristepane, to je chlup, poznamenal Alfred. Sklonil se a hrbl j rukou mezi nohy. Ztuhla, ale pak se pinutila uvolnit a rozthla nohy. Hodn holka, pochvlil ji a vrazil do n prst. Bolelo to: Aliena byla uvnit such. Vbec to nechpala dneska rno s Jackem byla vlhk a kluzk. Alfred zavrel a vrazil prst jet o nco dl. Chtlo se j breet. Vdla, e ji neek njak krsn proitek, ale netuila, e si Alfred bude ponat takhle bezcitn. Dokonce ji ani nepolbil. Vbec m nemiluje, pomyslela si. Dokonce m ani nem rd. Jsem prost jen dobr klisna, na kter se chce projet. Ve skutenosti by s konm zachzel o poznn lp hladil by ho a poplcval, aby si na nj zve zvyklo, a vldn by na n mluvil, aby se uklidnilo. Snaila se potlait slzy. Sama jsi to chtla, pipomnala si v duchu. Nikdo t nenutil, aby sis ho brala, tak se s tm te koukej vyrovnat. Such jak dra po suku, zamumlal Alfred. Mrz m to, zaeptala. Vythl ruku, dvakrt si na ni plivl a pak j plivanec rozetel mezi nohama. Bylo to dsiv poniujc jednn. Aliena se kousla do rtu a odvrtila pohled. Rozthl j stehna. Zavela oi. Pak je zase otevela a pinutila se na Alfreda dvat. Pitom se nabdala: Zvykej si na to. Tohle u bude dlat zbytek ivota. Vyhoupl se na postel a klekl si j mezi nohy. Ve tvi se mu usadil zamraen vraz. Jednou rukou j shl do rozkroku, aby si zjednal cestu dovnit, a druhou si vklouzl pod koili. Aliena vidla, jak se mu ruka pod koil hbe. Mrail se m dl tm vc. Kristepane, mumlal, ty jsi tak bez ivota, e m to pln odrovnalo. To je jak dlat to s mrtvolou. Pipadalo j od nj sprost, e j to vyt. Kdy j nevm, co mm vlastn dlat! brnila se s plem na krajku. Jsou holky, e se jim to lb, poznamenal. Tohle? napadlo ji. Vyloueno. Pak si vybavila, jak jet dnes rno stnala a kiela rozko. Jene mezi tm, co dlala rno, a tm, co provd te, jako by neexistovala vbec dn souvislost. Tohle bylo nanic. Posadila se. Alfred se pod koil usilovn masroval. Pus m k tomu, vyzvala ho a strila mu ruku pod koili. Pirozen bylo ochabl a mkk. Aliena nevdla, co si s nm m pot. Lehce je sevela a zaala je koneky prst hladit. Podvala se manelovi do oblieje, jak

se mu to zamlouv. Tvil se nazloben. Hladila ho dl, ale k dnmu vsledku to nesplo. Zkus pitlait, zavrel. Zaala ho tt energitji. d byl i nadle mkk, ale Alfred se zaal pohupovat v bocch, jako by se mu to lbilo. Alienu to povzbudilo a jet vc ho sevela. Alfred najednou bolestiv vykikl a odstril ji od sebe. Zejm ho stiskla pli siln. Krvo blb! osopil se na ni a hbetem ruky ji plcl pes tv. Byla to rna, e j hlava poskoila stranou. Zstala leet na posteli a jen se chvla strachem a bolest. Nejsi k niemu, vyjel na ni. Jsi proklet! Snaila jsem se! Jsi uschl haluz! tkl opovrliv. Chytil ji za ruce, zvedl do sedu a sthl ji z postele. Spadla do slmy na podlaze. Ta arodjnice Ellen chtla, aby to takhle dopadlo, vztekal se Alfred. Odjakiva m nenvid. Aliena se pekulila, klekla si na podlaze a zadvala se na Alfreda. Nevypadalo to, e by ji chtl jet jednou pratit. Vztek vystdala hokost. Zstane tam, kde jsi, oznmil j. Kdy mi nedoke bt dobrou manelkou, nepat do m postele. Bude tu t jako pes a spt na podlaze. Odmlel se. Nemu vystt, jak se na m dv! zaval zniehonic a v hlase se mu ozvala panika. Rozhldl se kolem sebe, kde stoj kahan, shl po nm, jednm fouknutm zhasl plamen a rozbil kahan o podlahu. Aliena zstala bez hnut sedt ve tm. Slyela, jak Alfred ulh na mkk pe, jak se uvelebuje, pitahuje si pokrvku a rovn polte. Strachy se neodvaovala ani dchat. Manel se dlouho pevaloval a kroutil, ale u nevstal a ani na ni nepromluvil. Konen se uklidnil a zaal pravideln oddechovat. Kdy si byla jist, e sp, pelezla po tyech pes pokoj a nala si msteko v kout. Snaila se, aby slma moc nechrastila. V rohu se stoila do klubka a zstala leet. Byla dokonale probuzen. Konen zaala plakat. Pokouela se to v sob potlait, jeliko se bla, e ho probud, ale u v sob nedokzala slzy dl zadrovat, a tak alespo tie vzlykala. Jestli ho ty zvuky probudily, nedal to nijak najevo. Aliena leela v koutku na sen, tie nakala, a se nakonec plem unavila a usnula.

KAPITOLA 12 Aliena byla celou zimu nemocn. Kadou noc patn spala, zamotan do plt a schoulen u nohou Alfredovy postele, a pes den pak byla beznadjn maltn. asto se j zvedal aludek, a tak mlo jedla. Pesto to vypadalo, e pibr na vze. Byla si jist, e se j zvtuj prsa a roziuj boky a rozhodn mla vc kolem pasu. ekalo se od n, e se bude starat o Alfredovu domcnost, ale ve skutenosti zastala vtinu prac Marta. ili tam vichni ti v takov smutn domcnosti. Marta nemla bratra nikdy moc v lsce a Aliena ho te nenvidla z celho srdce, a tak nebylo divu, e trvil co nejvc asu mimo dm. Pes den byl v prci a veery zabjel v krm. Marta a Aliena bez sebemenho naden nakupovaly a pipravovaly jdlo a po veerech ily obleen. Aliena se tila na jaro, a bude zase natolik teplo, aby mohla o nedlnch odpolednch chodit na tajnou mtinu. Tam si v klidu lehne a bude snt o Jackovi. Mezitm pedstavoval jej jedinou tchu Richard. Bratr si podil temperamentnho ernho hebce, nov me a panoe s ponkem a opt bojoval po boku krle tpna, i kdy s trochu men druinou. Vlka se prothla do dalho roku: Maud se podailo uprchnout z oxfordskho hradu a opt proklouznout tpnovi pod rukama a jej bratr Robert z Gloucesteru se znovu zmocnil Warehamu, a tak to neustl petahovn pokraovalo dl, jedna strana vdycky nkde zskala mrn navrch a vzpt zase nco ztratila. Aliena ale plnila svj slib otci a alespo to ji uspokojovalo, kdy u j nic jinho uspokojen pinst nemohlo. Prvn tden v lednu zaala Marta poprv v ivot krvcet. Aliena j nachystala hork npoj s bylinkami a medem, aby dvce trochu povolily kee, a trpliv odpovdala na otzky tkajc se enskho dlu. Pak la najt truhliku plnou hadr, kter si schovvala na to, kdy pila jej chvle. Jene truhliku v dom nenala, a tak j konen dolo, e si ji nepinesla ze svho bvalho domova, kdy se vdvala. Ale od t doby uplynuly u ti msce. Co znamenalo, e u ti msce na ni krvcen nepilo. Nekrvcela ode dne, kdy mla svatbu. Ode dne, kdy se milovala s Jackem. Nechala Martu sedt v kuchyni u ohnit, a si tam popj z hrnku hork npoj s medem a opk si prsty, a vydala se pes cel msto ke svmu starmu domu. Richard tam nebyl, ale ona mla kl. Bez pot nala truhliku, ale pesto se nevrtila hned zptky. Msto toho se posadila u vychladlho ohn, zachumlala se do plt a pohrouila do vah.

Alfreda si vzala na svatho Michaela, tedy koncem z. Te u bylo po Vnocch. To je tvrt roku. Za tu dobu uplynuly ti plky. Take mla tikrt krvcet. Pesto jej truhlika s hadry leela na polici hned vedle malho brousku, kter Richard pouval na brouen kuchyskch no. Te j truhlika leela v kln. Pohladila prstem jej drsn devo. Prst byl rzem pinav. Truhlika byla cel pokryt prachem. Nejhor na tom bylo, e se s Alfredem nikdy nemilovala. Po t prvn dsiv noci to zkusil jet tikrt: poprv hned nsledujcho veera, pak o tden pozdji a pak jet jednou asi po msci, kdy piel dom neuviteln opil. Ani jednou nebyl schopen neho doshnout. Aliena se ho z pocitu povinnosti nejdv snaila njak povzbudit. Jene s kadm selhnm byl vzteklej a to ji dsilo. Mla pocit, e je pro ni bezpenj, kdy se mu bude klidit z cesty, nosit odpudiv obleen a dvat si pozor, aby ji u nikdy nevidl svleenou a postupem asu na vechno zapomnl. Te ji napadlo, jestli by to nemla pece jen jet jednou zkusit. V hloubi due ale tuila, e to zase dopadne stejn. Bylo to beznadjn. Ani podn nevdla, m to je, teba za to me Ellenina kletba, teba je Alfred jalov nebo je to mon tm, e ona celou dobu mysl na Jacka, jedno bylo ale jist: te u nedoshne toho, aby se s n Alfred pomiloval. Take se nevyhnuteln dozv, e dt nen jeho. Zrala do starch, vychladlch ohark Richardova ohnit a bylo j bdn. Pemtala, pro mus mt pod takovou smlu. Tolik se snaila, aby jej neastn satek k nemu byl, a te se mus vypodat s tm, e je thotn s jinm muem kvli jednomu jedinmu krtkmu zavhn. Nem cenu, aby podlehla sebeltosti. Mus se rozhodnout, co podnikne dl. Poloila si ruce na bicho. Konen u v, pro pibr na vze, pro se j dl nevolno, pro je pod tak unaven. Nos v sob malho lovka. Sama pro sebe se pi t pedstav usmla. Vdy je to hezk mt dt. Zavrtla hlavou. Tohle nebude ani trochu hezk. Alfred bude vyvdt jako blzen. Vbec se ned odhadnout, co vlastn udl jestli ji zabije, vyhod, nebo zavrad dt Zniehonic ji napadlo, e by mohl ublit nenarozenmu dtti tm, e ji kopne do bicha. Musela si utt elo: vyskoil j na nm studen pot. Prost mu to neeknu, pomyslela si. Bylo by mon udret thotenstv v tajnosti? Mon ano. Vdy u si vichni zvykli na to, e nos beztvar, pytlovit obleen. Teba to na n nebude moc vidt na nkterch ench to vidt nen. Alfred nem

moc dobr posteh. Nen pochyb o tom, e bystej eny ve mst si toho vimnou, ale snad by se mohla spolehnout na to, e si to nechaj pro sebe nebo pinejhorm, e o tom nebudou mluvit s ostatnmi mui. Ano, rozhodla se, mohlo by se podait utajit to ped nm, dokud se dt nenarod. Jene co pak? Inu, pinejmenm se j poda pivst toho drobeka v klidu na svt. Alfred ho nebude moci zabt tm, e by pratil Alienu. Pesto ale bude vdt, e to nen jeho dt. A bude toho chudinku malho nenvidt: jej potomek bude neustlou hanbou jeho mustv. A za to bude muset nkdo neustle pykat. Aliena nebyla schopn myslet takhle daleko. Rozhodla se, e te je podstatn zajistit, aby byla v bezpe pro nejblich est msc. Mezitm se bude snait vymyslet, co by mla podniknout, a se dt narod. To by m zajmalo, jestli to bude kluk nebo holka, pomyslela si. Vstala a v nru drela truhliku hadr pro Martu a jej prvn enskou periodu. Je mi t lto, Marto, pomyslela si unaven. Tohle vechno m jet ped sebou. Philip strvil celou zimu tm, e rozebral vechno, co ho potkalo. Ellenina pohansk kletba pronesen ped kostelem bhem obadu ho vydsila. Te u ani v nejmenm nepochyboval o tom, e vdova po Tomovi je arodjnice. Jen litoval toho, e j tak blhov prominul, jak ped mnoha lety znesvtila eholi svatho Benedikta. Mohl si spotat, e ena, kter je neho takovho schopn, se nikdy nebude doopravdy kt. Cel udlost vak mla i jednu kladnou strnku Ellen opt odela z Kingsbridge a od t doby ji tam nikdo nevidl. Philip si z celho srdce pl, aby se u nikdy nevrtila. Aliena byla v manelstv s Alfredem viditeln nespokojen, i kdy Philip pochyboval, e by to zpsobila Ellenina kletba. Pevor o manelskm ivot tm nic nevdl, ale uml si pedstavit, e bystr, vzdlan a inorod Aliena mus bt neastn, kdy ije vedle nkoho tak pomalho, tkopdnho a omezenho, jako je Alfred a je jedno, jestli jsou manel nebo ne. Aliena si pochopiteln mla vzt Jacka. To bylo Philipovi te naprosto jasn a ml patn svdom, e se tak siln upnul na sv vlastn mysly s Jackem, a pehldl, co chlapec doopravdy potebuje. Jack nebyl stvoen pro eholn ivot a Philip udlal chybu, kdy ho do nho tlail. Jedinm vsledkem je, e Kingsbridge piel o Jackovu energii i jeho schopnosti. Od toho netst pi trhu s vlnou jako by se vechno vyvjelo od desti k pti. Pevorstv bylo zadluenj vc ne kdykoliv pedtm.

Philip musel propustit polovinu dlnk ze stavby, protoe u je dl neml z eho vyplcet. V dsledku toho se snil poet obyvatel msta, co znamenalo, e se zmenily i nedln trhy a Philipovy pjmy z pronjm a mtnho dle klesly. Kingsbridge se til po spirle dol. Jdrem vech problm byla nlada, kter ve mst zavldla. Pestoe si lid postavili nov domy a obnovili ivnosti, nemli dvru v budoucnost. A si naplnuj cokoliv, a si postav sebelep dm, vechno me William Hamleigh bhem jedinho dne smst z povrchu zem, pokud si usmysl, e na msto znovu zato. Tenhle veprostupujc pocit nejistoty mli vichni uloen hluboko v sob a ochromoval kadou jejich innost. Konen si Philip uvdomil, e bude muset nco podniknout, aby celkov padek zastavil. Mus udlat njak npadn gesto, aby dal najevo obecn celmu svtu a obyvatelm msta zvl, e Kingsbridge se dere zptky na scnu. Ustaran pevor strvil mnoho hodin modlitbami a rozjmnm a snail se pijt na to, jak by takov gesto mlo vypadat. Ve skutenosti vlastn poteboval zzrak. Kdyby se s pomoc kost svatho Adolpha podailo vylit njakou princeznu z moru nebo zmnit poloslanou vodu v njak studni na sladkou, lid by putovali do Kingsbridge v zstupech. Jene zdej svat se na dn zzrak nezmohl u hezkou dku let. Philip obas pemlel o tom, jestli jeho klidn, praktick zpsob zen pevorstv svatho njak neodrazuje, jeliko zzraky se podle veho daleko astji dly v mstech, kde bylo veden kltera mnohem mn vcn a vzduch byl nabit nboenskm zaujetm, nebo dokonce vyslovenm tetnm. Jene Philip byl odchovancem daleko stzlivj koly. Otec Peter, opat prvnho kltera, kde Philip pobval, vdycky kval: Modli se za zzrak, ale nezapome zasadit kapustu. Symbolem ivota a spchu Kingsbridge je katedrla. Kdyby se ji tak podailo njakm zzrakem dokonit! Jednou se za takov zzrak modlil celou noc, ale rno byl chr i nadle bez stechy a mohlo do nj pret a jeho zdi dl zubat nly do prostoru tam, kde se mly spojit se stnami pn lodi. Philip stle jet ani nenajal novho mistra stavitele. Otslo s nm, o jak vysokou mzdu jsou si tihle lid ochotni ct: nikdy si neuvdomil, e Tom byl tak lacin. Zatm stail bez vtch pot dit snen poty dlnk Alfred. Ten zaal bt po svatb dost zamlkl a mrzut, jako lovk, kter porazil mnoho neptel, aby se stal krlem, a pak zjistil, e kralovn je nesmrn navn dl. Jinak byl ale Alfred rozhodn a panovan a ostatn mui ho uznvali.

Jene po Tomovi zbyla mezera, kterou nebylo mon zaplnit. Philipovi schzel i osobn, nejen jako hlavn stavitel. Toma zajmalo, pro se kostely stav zrovna tmhle zpsobem, a ne jinm. A Philip s nm rd zapdal vahy o tom, pro nkter stavby stoj, zatmco jin se zt. Tom nebyl nijak zvl zbon lovk, ale as od asu Philipovi poloil njakou teologickou otzku, z n bylo patrn, e proml nboensk otzky stejn soustavn jako stavbu dmu. Tomv zpsob mylen se v hlavnch rysech podobal Philipovu. Philip se s nm dokzal bavit, ani ho to nutilo, aby se stavitelem jednal s pevahou. Pevor potkal v ivot mlo takovch lid. Dalm byl navzdory svmu mld Jack. A pak jet Aliena, ale ta zmizela utopena ve svm neastnm manelstv. Cuthbert Blohlav u zanal bt moc star a kvestor Milius byl v jednom kuse nkde na cestch, objdl ov farmy a potal akry, ovce a oky s vlnou. Jednou zane inorod a prosperujc pevorstv pitahovat vzdlance, stejn jako dobyvatelsk armda k sob lk bojovnky. Philip se u na tu dobu til. Jene se j nikdy nedok, dokud nepijde na zpsob, jak Kingsbridge znovu probudit k ivotu. Mme docela mrnou zimu, prohlsil Alfred jednoho rna krtce po Vnocch. Meme zat dv ne obvykle. Tahle vta pivedla Philipa k vahm: Do konce lta budou mt postavenou klenbu. Jakmile bude hotov, budou moci zat pouvat chr a Kingsbridge pestane bt katedrlnm mstem bez katedrly. Chr je nejdleitj soust chrmu: vysok olt a svat ostatky je mon umstit do jeho nejvchodnj sti, kter se k presbyt ili knit. A v chru, kde sedvaj mnii, se tak kon vtina bohoslueb. Zbytek chrmu se pouv jen o nedlch a o svtcch. Jakmile bude chr vysvcen, stane se z rozestavn stavby kostel, i kdy zatm jet nedokonen. koda jen e budou muset ekat skoro jet cel rok, ne tahle chvle nastane. Alfred pvodn pislbil, e bude mt klenbu pln hotovou do konce leton stavebn sezny, a ta zpravidla konila v listopadu pochopiteln to zviselo na poas. Jene kdy te Alfred prohlsil, e by mohli zat dv, Philipa napadlo, jestli by tak nemohli bt dv hotovi. Kdyby oteveli chrm u letos v lt, vichni by tm byli ohromeni. Tohle bylo pesn to gesto, na kter se snail pijt: nco, co by pekvapilo cel panstv a dalo vem zeteln najevo, e Kingsbridge nikdy nelze odepsat nadlouho. Mohl bys to stait dodlat do svatodunch svtk? zeptal se Philip v nhlm popudu.

Alfred nasl vzduch mezi zuby, a to zasvitlo, a zatvil se pochybovan. Dln klenby je nejnronj prce, prohlsil. Nesm se uspchat a nemu na ni pustit uednky. Tvj otec by odpovdl ano nebo ne, pomyslel si Philip podrdn. Nahlas ekl: A co kdybych ti dodal njak dlnky navc tedy mnichy. Nakolik by ti to pomohlo? Moc ne. Popravd eeno, potebuju daleko vc zednky. Mon bych ti uml sehnat jednoho nebo dva navc, pipustil Philip honem. Mrn zima povede k tomu, e sthn ovc zane brzo, take by s trochou tst mohl prodvat dv ne obvykle. Nevm. Alfred stle vypadal nejist. A co kdybych zednkm nabdl njakou odmnu, navrhl Philip. Jednu tdenn mzdu navc, kdy budou hotovi do svatodunho pondl. O nem takovm jsem v ivot neslyel, prohlsil Alfred. Zatvil se pi tom, jako by se jednalo o zcela nevhodnou nabdku. V, vechno na svt je jednou poprv, poznamenal Philip nedtkliv. Alfred mu svou opatrnost hrl na nervy. Tak co ty na to? Te nemu ct ano ani ne, odpovdl Alfred neten. Nejdv to pedlom chlapm. Dneska? nalhal na nj pevor netrpliv. Dneska. Philipovi nezbvalo ne se s tmhle vsledkem spokojit. William Hamleigh a jeho ryti dorazili k palci biskupa Walerana hned za volskm potahem zapraenm do vozu pln naloenho oky s vlnou. Nov sezna sthn ovc u zaala. Waleran, stejn jako William, nakupoval od rolnk vlnu za losk ceny a pedpokldal, e ji nakonec prod daleko vhodnji. Ani jednomu nedlalo velk pote pimt poddan, aby prodvali prv a jedin svmu pnovi. Tch pr zemdlc, kte to odmtli, bylo vyhnno z panstv a jejich usedlosti srovnal ohe se zem. Pak u se dn rebelov nevyskytli. Kdy William projdl branou, podval se vzhru po svahu na vrchol kopce. Nedokonen cimbu hradu, kter se biskupovi nikdy nepodailo dostavt, stlo na kopci u sedm let a bylo trvalou pipomnkou toho, jak se pevorovi Philipovi povedlo Walerana pelstt. Sotva se biskupovi poda vytit z obchodovn s vlnou njak zisky, nejsp prce na stavb hradu obnov. Za as starho krle Jindicha nepoteboval biskup na svou obranu nic vc ne plot z devnch plank za mlkm pkopem, kter se vinul kolem jeho palce. Dnes, po pti letech boj o trn, si nedobytn hrady budovali i mui, kte mli do hrabat i biskup daleko.

Waleranovi vdycky vechno vyjde, kal si William kysele, kdy ve stji slzal z kon. Waleran zstal celou dobu vrn biskupu Jindichovi z Winchesteru, a Jindich stdal strany sebevc. Vsledkem bylo, e se stal jednm z Jindichovch nejtsnjch spojenc. Bhem let si Waleran zajistil trval psun majetku, pozemk a vsad a dvakrt navtvil m. William takov tst neml proto o tom pemtal s takovou hokost. Pestoe se pidal pokad, kdy Waleran zmnil stranu, a pestoe obma stranm bhem vlky o vldu v zemi dodal docela poetn vojsko, stle jet se nestal prvoplatnm hrabtem ze Shiringu. Rozebral to v duchu bhem pestvky v bojch a tak ho to rozbsnilo, e se nakonec rozhodl jet pmo za Waleranem a podn si to s nm vykat. Vybhl po schodech ke vchodu do hodovn sn. Walter a ostatn ryti se mu dreli v patch. Sluha, kter drel str u dve, byl ozbrojen dal znmka toho, jak se asy mn. Biskup Waleran sedl ve velkm kesle uprosted mstnosti a kostnat ruce a nohy ml jako obvykle rozhozen do vech stran, jako by ho tam nkdo jen tak bezdn odhodil. Vedle nj stl Baldwin, kter mezitm povil na arcijhna. Jeho postoj naznaoval, e nejsp ek na njak pkazy. Waleran zral do ohn a byl hluboko ponoen do vah. Pesto trhnutm hlavy vzhldl, jakmile William vstoupil. Kdy William biskupa pozdravil a posadil se, poctil znmou nechu. Jak uvidl Waleranovy mkk, vyzbl ruce, rovn ern vlasy, mrtvoln blou ple a jeho velk svtl oi, ihned mu zaala naskakovat hus ke. Waleran byl ztlesnnm veho, co William ze srdce nesnel: nevypoitatelnosti, tlesn slabosti, nadutosti a mazanosti. Williamovi bylo jasn, e biskup k nmu chov podobn city. Kdy se William ocitl v jeho blzkosti, Waleran nikdy nedokzal zastt, jak hluboce jm opovrhuje. I te zstal sedt zpma, ruce sloil na prsou, rty ml trochu zkiven a nepatrn se zamrail, jako by pekonval lehkou aluden nevolnost. Chvli se bavili o vlce. Byla to toporn, trapn konverzace a Williamovi se ulevilo, kdy ji peruil posel, kter pinesl dopis napsan na svitku pergamenu a opaten peet. Waleran poslal posla do kuchyn, aby mu tam dali nco k jdlu. Dopis neotevel. William vyuil pleitosti a zmnil tma hovoru. Nevil jsem cestu a sem, abychom si tu vyprvli novinky z boje, prohlsil. Pijel jsem, abych ti sdlil, e u mi dola trplivost. Waleran zvedl obo, ale nepromluvil. Jakmile dolo na njak nepjemn tma, vdycky odpovdal mlenm.

William dorel dl: U jsou to pomalu ti roky, co mj otec zemel, a krl tpn mi stle jet nepotvrdil titul hrabte. To je neslchan. S tm naprosto souhlasm, pitakal biskup vlan. Pohrval si s dopisem, zkoumal pee a namotval na prsty stuhu, kterou byla k pergamenu pichycen. To je dobe, pikvl William, protoe te u s tm konen bude muset nco udlat. Ale, drah Williame, j t pece nemu prohlsit hrabtem. William pedem vdl, e biskup zaujme takovhle postoj, a byl odhodln mu to nedovolit. Krlv bratr ti um dopt sluchu, prohlsil roubovan. Co mu mm ale ct? e William Hamleigh slou krli dobe? Jestli je to pravda, krl to v, a jestli ne, krl to v taky. William se nemohl Waleranovi rovnat v promylenosti argument a tak se rozhodl, e je prost bude pehlet. Dlu mi to, Walerane Bigode, upozornil svho hostitele. Waleran se zatvil trochu nazloben. Ukzal na Williama pergamenovm svitkem. Nic ti nedlum, vytkl. Vdycky jsi myslel jen na svj prospch, dokonce i kdy jsi dlal to, co jsem po tob chtl. Mezi nmi dn nevyrovnan ty z vdnosti nejsou. km ti, e u nehodlm dl ekat. A co udl? zeptal se Waleran s nznakem ironie. Nejdv osobn navtvm biskupa Jindicha. A dl? eknu mu, e jsi hluchm k mm prosbm, a e proto pechzm k panovnici Maud. Waleranv vraz se zmnil, co Williamovi pineslo alespo trochu zadostiuinn. Biskup byl najednou o nco bled a vypadal dokonce i mrn pekvapen. Zase u chce mnit strany? podivil se pochybovan. Tm nad tebou o jednu otoku povedu, odsekl William odvn. Waleranovou povenou lhostejnost to otslo, ale jen nepatrn. Jeho karira stla do znan mry na schopnosti dodat Williama a jeho ryte vdy na tu stranu, kter zrovna biskup Jindich dval pednost. Kdyby se najednou ukzalo, e William um otoit nezvisle na nm, byla by to pro nj rna ale nikoliv smrteln. Waleran o pohrce pemtal a William pozorn sledoval vraz jeho oblieje. Tm mohl st biskupovy mylenky: Waleran si kal, e by si rd udrel Williamovu vrnost, a souasn zvaoval, kolik sil ho bude stt dosaen tohoto cle. Aby zskal as, rozlomil biskup pee a rozbalil svitek. Pi ten mu na bledch tvch naskkaly od hnvu erven skvrny. Zatracen chlap, ulevil si.

O co jde? zeptal se William. Waleran mu dopis podal. William si od nj pergamen vzal a zaostil na psmena: Naemu nejsvtjmu panu biskupovi , zaal slabikovat. Waleran mu dopis vytrhl, protoe neml nervy na Williamovo pomal zpolen se slovy. To je od pevora Philipa, ekl. Oznamuje mi, e chr nov katedrly bude hotov na svatodun svtky. A jet m tu drzost, e m pros, abych tam slouil mi. Williama to pekvapilo. Jak to dokzal? Ml jsem pocit, e propustil polovinu pracovnk! Waleran pokval hlavou. Nevm, co se tam dlo, ale pevor je podle veho zptky v sedle. Vnoval Williamovi pemtav pohled. Tebe pochopiteln nenvid. Povauje t za blovo vtlen. William zvaoval, co se tak asi zrovna v tuhle chvli odehrv ve Waleranov nevyzpytateln mysli. A co m bt? zeptal se. Byla by to pro Philipa docela rna, kdyby ti panovnk potvrdil hrabc titul zrovna na svatodun pondl. Kvli mn bys to neudlal, ale kdy jde o to popchnout Philipa, zvldne to, poznamenal William trucovit, ale ve skutenosti v nm biskupova vaha probudila novou nadji. J s tm nemu vbec nic dlat, pouil ho Waleran. Ale promluvm s biskupem Jindichem. Vykvav se na Williama zadval. Potomek Percyho Hamleigha zavhal. Nakonec neochotn zamumlal: Dkuju. Jaro bylo toho roku studen a smutn a na svatodun pondl rno prelo. Alienu vzbudily jet v noci bolesti v zdech a dote se chvlemi pihlsily nepjemnm bodnutm. Sedla v chladn kuchyni a pletla Mart vlasy na cestu do kostela, zatmco Alfred dostal k bohat sndani bl chlb, mkk sr a siln pivo. Alien se najednou zakousla do zad zvl nepekonateln bolest, a musela pestat esat, narovnala se a zstala chvli nehybn stt. Marta si toho vimla a zeptala se: Co se dje? Bol m v zdech, odpovdla Aliena strun. Nechtla to nijak rozebrat, jeliko pinou bolesti nepochybn bylo span na zemi vzadu v lonici, kde to pkn profukovalo. O thle zvltnosti jejho manelskho ivota nikdo nevdl, dokonce ani Marta ne. Dvka vstala a vythla z ohn hork kmen. Aliena se posadila. Marta zabalila kmen do starho, ohoelho kousku ke a pitiskla ho Alien na zda. Pineslo j to okamitou levu. Marta zaala Alien esat vlasy, kter u staily od poru dorst a opt en tvoily na

hlav neuspodanou hou tmavch kudrlin. Aliena poctila velikou levu. Od t doby, co odela Ellen, se Aliena s Martou docela sblily. Chudinka Marta: nejdv ztratila vlastn matku a te pila i o macechu. Aliena mla pocit, e je za opravdovou matku jen chatrn nhrada. Navc byla jen o deset let star ne Marta. Ve skutenosti hrla roli star sestry. Zvltn bylo, e nejvc se Mart stskalo po jejm nevlastnm bratru Jackovi. Jene po Jackovi se stskalo vem. Aliena kolikrt uvaovala, kde tak asi je. Mohl by pobvat nkde docela blzko, teba pracovat na katedrle v Gloucesteru nebo Salisbury. Daleko pravdpodobnj ale je, e odcestoval do Normandie. Ale klidn si mohl vyrazit nkam mnohem dl: do Pae, ma, Jeruzalma nebo Egypta. Aliena si vybavovala, co vechno j kdy poutnci vykldali o tchto odlehlch mstech, a pedstavovala si Jacka v psen pouti nebo jak pitesv kameny na njakou saracnskou pevnost pod dotrnm, oslepujcm sluncem. Jestlipak na ni te mysl? vahy j petrhl dusot kopyt, kter se ozval ped domem, a vzpt veel dovnit jej bratr Richard a za sebou vedl kon. Oba, jezdec i k, byli mok a zackan bahnem. Aliena nalila z konvice na ohniti trochu tepl vody, aby si bratr mohl oplchnout ruce a obliej, a Marta odvedla kon dozadu na dvr. Pak Aliena donesla na stl chlb a studen hovz a nalila Richardovi korbel piva. Jak nese novinky z bitevnho pole? zeptal se Alfred. Richard si kusem hadru usuil obliej a zasedl k sndani. U Wiltonu ns roznesli na kopytech, odpovdl. A tpna zajali? Ne. Utekl, stejn jako pedtm Maud vyklouzla u Oxfordu. Te je tpn ve Winchesteru a Maud v Bristolu a oba si lou rny a sna se dt dohromady svoje dravy tam, kde maj zem pod kontrolou. Tyhle novinky jsou pokad pln stejn, pomyslela si Aliena. Jedna i druh strana vdycky doshne njakho podrunho vtzstv, nebo utrp njakou zanedbatelnou porku, ale konec vlky je pod v nedohlednu. Richard se na ni zadval a poznamenal: Zan njak tloustnout. Pikvla, ale nic na to neekla. U osm msc byla thotn, a pod jet o tom nikdo nevdl. Mla tst, e bylo celou dobu chladn poas, protoe j to dovolovalo neustle nosit nkolik vrstev zimnho obleen, kter dokzalo tvary jejho tla zakrt. Za pr tdn se dtko narod a pravda vyjde najevo. Pod jet nemla ani tuen, co si pak pone.

Ozval se zvon, kter svolval obyvatele msta na mi. Alfred si nathl boty a vykvav se zadval na Alienu. J tam asi sp nepjdu, prohlsila. Ctm se hrozn. Lhostejn pokril rameny a obrtil se na jejho bratra. Ty bys ml jt, Richarde. Dneska tam budou pln vichni je to prvn bohosluba v novm kostele. To Richarda pekvapilo. Ty u jsi stihnul dodlat strop? zajmal se. Ml jsem dojem, e ti to vydr do konce roku. Pospili jsme si. Pevor Philip nabdl chlapm jednu tdenn mzdu navc, kdy to dodlaj do dneka. To bys nevil, jak rychle najednou makali. I tak jsme to sotva stihli dnes rno jsme teprve sundvali alovn. To musm vidt, prohlsil Richard. Nacpal si do st zbytek chleba a posledn sousto hovzho a vstal. Chce, abych tu zstala s tebou? zeptala se Marta Alieny. Ne, dky. Nic mi nen. Jen b. J si zatm lehnu. Trojice si oblkla plt a vyla ven. Aliena se dopotcela do zadnho pokoje a hork kmen zabalen do ke si vzala s sebou. Lehla si na Alfredovu postel a kmen si poloila pod zda. Od svatby byla neuviteln odevzdan. Dv dokzala peovat o domcnost a k tomu byla nejspnj obchodnic s vlnou v hrabstv. Te j dlalo pote starat se o Alfredv domov, a to nemla nic jinho na prci. Leela a njak as sama sebe litovala. Trpilo ji, e neme usnout.Nhle uctila, jak j po vnitn stran stehna stk pramnek tepl tekutiny. Vydsila se. Vypadalo to skoro, jako by se pomoila, ale nebylo to tak. Po chvli se pramnek zmnil v docela siln proud. Aliena se rzn posadila. Vdla, co to znamen. Zaala z n vytkat plodov voda. Dt se chystalo na svt. Aliena byla vyden. Potebovala pomoc. Vzchopila se a ze vech sil zavolala na sousedku: Mildfred! Mildfred, poj sem! Pak si vzpomnla, e v tuhle chvli nen nikdo doma vichni li pece do kostela. Vtok plodov vody se zpomalil, ale Alfred ml u tak postel pln promenou. Ten bude vyvdt, pomyslela si Aliena vylekan. Pak si uvdomila, e bude vyvdt tak jako tak, jeliko bude moc dobe vdt, e dt nen jeho potomek, a pomyslela si: Ach boe, co budu dlat? Pchn v zdech se ozvalo znovu a Alien dolo, e to zejm bude to, emu se k porodn bolesti. Na Alfreda pln zapomnla. Te se mus soustedit na porod. Byla pli vyden, ne aby to mohla zvldnout sama. Chtla u sebe mt nkoho, kdo by j pomhal. Rozhodla se, e dojde do kostela.

Spustila nohy pes okraj postele. Zmocnila se j dal ke, a tak zstala chvli klidn sedt, obliej mla zkiven bolest a ekala, a to pejde. Pak se zvedla z postele a odela z domu. Kdy se thla bahnitmi ulicemi msta, mla v hlav velik, neuspodan zmatek. Sotva dorazila k brn pevorstv, znovu ji pepadly bolesti, a se musela opt o ze, zatnout zuby a ekat, a to pejde. Pak teprve vela na kltern dvr. Vtina obyvatel msta byla namakan pod vysokou klenbou chru a pod nimi klenbami pn lodi. Olt stl na vzdlenjm konci. Nov chrm vyhlel velice zvltn: klenut kamenn strop bude jednou zakryt devnm krovem stechy, ale te vypadal zraniteln jako holohlav mu bez klobouku. Vichni farnci stli otoen zdy k Alien. Kdy se blila ke katedrle, biskup Waleran Bigod zrovna vstal, aby promluvil. Aliena zaznamenala, e vedle nj stoj William Hamleigh. Jako by mla njakou non mru, jejm zdenm pronikla slova, kter pronel biskup Waleran: s velkou hrdost a radost vm musm oznmit, e krl tpn stvrdil, e lord William se stv hrabtem ze Shiringu. Navzdory bolesti a strachu se Aliena zhrozila, kdy to slyela. Celch est let, od chvle, kdy navtvili s bratrem otce ve winchesterskm ali, zasvtila ivot tomu, aby zskala zpt rodinn majetek. Proli s Richardem vm monm od okraden po znsilnn, od vlky o trn po por. Nkolikrt se zdlo, e m vtzstv na dosah. Ale v tuhle chvli pila o vechno. Farnci zaali nahnvan mumlat. Vem William njak ublil a dodnes z nj mli strach. Nijak je netilo, kdy vidli, e surovho lechtice vyznamenv krl, kter by je ml chrnit. Aliena se rozhldla kolem sebe, aby zjistila, jak tuhle smrtc rnu pijal Richard. Nedokzala ho ale najt. Pevor Philip vstal, obliej ml neptelsky zakabonn a zaal zpvat alm. Farnci se dali neochotn do zpvu. Aliena se musela opt o sloup, protoe se ji zachvtila dal vlna stah. Stla vzadu za zstupem a nikdo si j neviml. Ta patn zprva ji svm zpsobem uklidnila. Vdy budu prost jen mt dt, nic vc, kala si. To se pece stv kad den. Te mus jen najt Martu nebo Richarda a ti se o vechno postaraj. Kdy ji bolesti pely, zaala se prodrat mezi vcmi a hledala Martu. V ulice severn pn kaple stla skupinka en, a tak se k nim Aliena vydala. Lid si ji zvdav prohleli, ale pak jejich pozornost pilkalo nco jinho: podivn zvuk pipomnajc hmn. Zprvu bylo pes zpv sotva slyet, jene pak zeslilo a zpvci rychle ztichli.

Aliena dorazila ke skupin en. Vystraen se kolem sebe rozhlely a snaily se pijt na to, odkud zvuk vychz. Aliena vzala jednu z en za rameno a zeptala se: Nevidla jsi mou vagrovou Martu? ena se otoila a Aliena v n poznala koeluhovu manelku Hildu. Mm dojem, e Marta je na druh stran, poznamenala Hilda. Jene v tu chvli hmot zeslil, a ui zalhaly, a koeluhova ena se rychle podvala jinam. Aliena sledovala jej pohled. Vc stojc ve stedn chrmov lodi se vichni dvali vzhru a pozorovali klenut strop. Lid namakan v postrannch ulikch vykukovali mezi pili sloupoad a snaili se zahldnout, co se dje. Nkdo zajeel. Aliena uvidla trhlinu, kter se vytvoila mezi dvma sousedcmi okny nahoe v latern. V tu chvli spadlo do davu ve stedn sti kostela nkolik obrovskch kus zdiva. Zvedla se nesourod vlna jeeni a evu a vichni se dali na tk. Zem se Alien chvla pod nohama. Jak se snaila protlait se ven z kostela, uvdomovala si, e vysok stny chrmu se nahoe rozpadaj a klenba nad jej hlavou se hrout. Koeluhova ena Hilda ped n nhle upadla, Aliena zakopla o jej korpulentn postavu a tak spadla na zem. Kdy se pokouela zvednout, zasypala ji sprka drobnch kamnk. Pak praskl klenut strop bon lodi a propadl se. Alienu nco uhodilo do hlavy a rzem vechno zernalo. Philip zahajoval bohoslubu s pocitem hrdosti a vdku. Bylo to o chlup, ale nakonec se jim klenut podailo dokonit. Zasteen byla ve skutenosti teprve ti pole chru. tvrt pole nebylo mon dodlat, dokud nebude hotov peken hlavn a pn lodi a zubat okraje stn chru se nespoj s jejich zdmi. Ti pole ale pln staila. Vechny stopy po stavebnch pracch byly nemilosrdn odklizeny: nin, hranice kamen a deva, kly i hat na leen, hromady sut a odpadk. Chr byl peliv zameten. eholnci nablili kamenn zdi a spry mezi kameny nabarvili podle zvyklost erven, aby psobily jet hlednji ne ve skutenosti. Z krypty vynesli nahoru olt a keslo pro biskupa. Ostatky svatho uloen v kamenn truhle vak jet nechali dole: jejich penen, to byl samostatn slavnostn obad, jm mla vyvrcholit dnen me. Philip ctil uspokojen a dkoval Bohu, e ho dovedl k spnmu dokonen prvn, rozhodujc etapy ve vstavb katedrly. Kdy Waleran oznmil shromdn, e krl Williamovi piznal titul hrabte, byl Philip vzteky bez sebe. Bylo naprosto zejm, e sdlen bylo naasovan, aby pokazilo slavnostn nladu a pipomnlo obyvatelm msta, e jsou stle vydni na milost sv neltostn

vrchnosti. Philip se zrovna snail vymyslet njakou odpovdajc reakci, kdy vtom se ozval rachot. Pipomnalo to zl sny, kter ho as od asu pronsledovaly. Chodil ve spnku vysoko po leen, pipadal si naprosto v bezpe, kdy vtom si viml, e jeden z uzl, ktermi k sob byly pichycen kly tvoc leen, je uvolnn. Na tom nebylo nic tak vnho, jene kdy se sklonil, aby uzel uthl, podlka, na kter stl, mu trochu ujela, vlastn jen nepatrn, ale stailo to, aby zavhal, a tak, zniehonic, padal hlubokm prostorem chru, let byl mraziv rychl a on celou dobu vdl, e ho ek smrt. Rachocen bylo zprvu trochu matouc. Philipa nejdv napadlo, e je to bouka. Jene pak hmot zeslil a lid pestali zpvat. Philip si stle jet myslel, e je to njak podivn kaz, kter se kadou chvli vysvtl a nebude mt dn hor dsledky ne to, e naruil bohoslubu. Pak se podval nad sebe. Zaalo to ve tetm poli, kde sundvali ablony a dnes rno. Vysoko nad jejich hlavami, na rovni laterny, se zaaly ve zdech objevovat praskliny. Vyskoily na stn naprosto neekan a rychle se ily od jednoho okna k druhmu klikatou rou pipomnajc blesk. Prvn pocit, kter se Philipa zmocnil, bylo zklamn: byl tak rd, e m chr hotov, a te bude muset dlat opravy a vichni lid, na n dokonen stavba udlala dojem, budou kat: Prce kvapn mlo platn. Pak se horn okraj stn zaal vyklnt ven a zden pevor si uvdomil, e z toho nekouk jen naruen bohosluby, e to bude katastrofa. Dal trhliny se objevily v klenutm strop pipomnajcm tunel. Z jemn pavuiny spr se vyloupl obrovsk kmen a pomalu padal k zemi. Lid zaali jeet a snaili se dostat pry. Ne se Philip stail podvat, jestli balvan nkomu neublil, zaaly z klenby vypadvat dal kameny. Neastnho pevora se zmocnila nesmysln pedstava, e je to dal tok njakho Williama Hamleigha. Jene pak uvidl samotnho Williama, jak si raz cestu mezi farnky, surov odstrkuje lidi a sna se za kadou cenu uniknout. Philipovi hned dolo, e William by sm na sebe nco takovho nenastrail. Vtina lid se pokouela dostat se rychle co nejdl od olte a utci otevenm zpadnm koncem chrmu. Jene propadala se prv nejzpadnj st stavby, nehotov konec katedrly. Pote zaaly ve tetm poli. V druhm poli, kde stl Philip, klenba podle veho drela. A za nm, v prvnm poli, kde stli seazen mnii, to vypadalo naprosto bezpen. Na tomhle konci drelo stny pohromad vchodn prel budovy.

Philip uvidl malho Jonathana a Johnnyho Groe, jak se k sob choul na vzdlenm konci severn postrann uliky. Tam jsou vc v bezpe ne kdekoliv jinde, ekl si Philip v duchu. Pak si uvdomil, e by ml dostat do bezpe i zbytek svho stda. Jdte tamhle! zvolal. Vichni! Jdte tmhle smrem! Tko ct, jestli ho nkdo slyel nebo ne. Rozhodn si ho ale nikdo nevmal. Ve tetm poli se horn okraje zd zhroutily a vyvalily se ven z chrmu. V tu chvli se propadla cel klenba a vzduchem padaly velk i mal kameny a sypaly se na zden farnky jako smrteln krupobit. Philip pokroil dopedu a chytil njakho mana. Jdi dozadu! zajeel na nj a hodil mue smrem k vchodnmu konci chrmu. Vytetn chlap uvidl eholnky, kte se tiskli ke vzdlen zdi, a honem se k nim pidal. Tot udlal Philip jet se dvma enami. Lid, kte je doprovzeli, pochopili, o co pevorovi jde, a zaali se tlait do vchodn sti katedrly bez dalho pobzen. To u to zaalo dochzet i dalm lidem a mezi tmi, kdo beli v ele zstupu, nastal veobecn pokus vyrazit smrem k vchodn sti chrmu. Philip na okamik vzhldl ke stropu a s hrzou zjistil, e zan odchzet i klenba v druhm poli. Po stnch laterny se klikatily pln stejn trhliny a klenba se mu trhala pmo nad hlavou. Philip nepolevoval a dl strhval lidi do bezpe vchodn sti katedrly. Vdl, e kad osoba, kterou tam zaene, me pedstavovat jeden zachrnn lidsk ivot. Na vyholenou hlavu mu dopadla sprka vydrolen omtky a vzpt zaaly padat kameny. Lid prchali vemi smry. Nkte hledali toit pod oblouky postrannch lod, jin se nahrnuli ke zdi vchodnho prel. Byl mezi nimi i biskup Waleran. Ostatn se stle pokoueli prodrat otevenm zpadnm koncem pry z chrmu. Lezli a padali pes spadl trosky a mrtv tla ve tetm poli. Philipa udeil kmen do ramene. Sklouzl trochu stranou, ale rna nepjemn bolela. Chrnil si rukama hlavu a zoufale se rozhlel kolem sebe. Stl pln sm uprosted druhho pole. Vichni ostatn byli namakan po jeho krajch, na hranici zny, kde hrozilo njak nebezpe. Vc u udlat neme. Rozebhl se k vchodnmu prel. Tam se otoil a znovu se podval vzhru. Laterna druhho pole se zrovna rozpadala a klenba, kter na n stla, se tila dol do chru. Probhalo to pln stejn jako pedtm ve tetm poli. Jen tentokrt bude mn obt, jeliko vc mli as dostat se do bezpe. Navc tady, ve druhm poli, stechy postrannch lod vydrely, zatmco ve tetm poli se propadly tak. Vichni lid natsnan ve vchodn sti chrmu ustoupili dozadu, tiskli se ke zdi a oblieje mli zvednut vzhru. Pozorovali klenbu a sledovali, jestli zhroucen zashne i prvn pole. Rachot rozpadajcch se stn byl te mn hlasit, zato vzduch

naplnila mlha malch kamnk a prachu a chvli nebylo vbec nic vidt. Philip zatajil dech. Prach se rozptlil a pevor opt uvidl klenbu. Ztila se a na hranice prvnho pole. To ale podle veho vydrelo a zejm u se nepropadne. Prach usedal. Vude se rozhostilo ticho. Philip se zdrcen rozhlel po troskch svho chrmu. Jen prvn pole zstalo nepokozen. Stny druhho pole se tyily do ve ochozu, zato ve tetm a tvrtm poli zstaly stt jen postrann lodi a ty byly tce pokozen. Podlahu katedrly pokryla jedna mohutn vrstva suti, v n nehnut leela mrtv tla nebo se chab pohybovali rann. Sedm let prce a stovky liber skonily v nenvratnu, destky, mon stovky lid to stlo ivot, to ve za pr dsivch okamik. Philipovi se svralo srdce pi pedstav promarnnch ivot a zmaen prce, u vdom, kolik najednou pibylo vdov a sirotk. Oi se mu naplnily slzami. V tu chvli se mu u ucha ozval alujc hlas: Tohle vechno je plod tv proklet nadutosti, Philipe! Otoil se a uvidl biskupa Walerana. ern obleen ml pokryt prachem a upral na Philipa vtzoslavn pohled. Pevor ml pocit, jako by dostal vos bodnut. Vidt na vlastn oi takovou tragdii rve lovku srdce, ale bt obvinn, e za to me, to je prost nesnesiteln. Chtl ct: Snail jsem dlat, co bylo v mch silch!, ale nedokzal ze sebe vypravit ani slovo: hrdlo se mu tak sevelo, e nemohl mluvit. Pak mu pohled padl na Johnnyho Groe a malho Jonathana, kte zrovna opatrn vychzeli ze svho krytu v postrann ulice, a to mu pipomnlo jeho povinnosti. Na to, aby se trpil tm, kdo za to me, bude mt spoustu asu pozdji. Te tady m spousty zrannch lid a adu dalch zasypanch pod troskami. Mus zat organizovat jejich zchranu. Podval se na biskupa Walerana a nevraiv vybafl: Jdi mi z cesty. Pekvapen biskup ustoupil stranou a Philip se vyhoupl na olt. Poslouchejte m! vykikl, se mu sly staily. Musme se postarat o rann, vyprostit lidi, kte zstali pod troskami, pohbt mrtv a pomodlit se za jejich due. Vyberu te ti vdce, kte si to vezmou na starost. Rozhldl se po obliejch kolem sebe, aby zjistil, kdo je naivu a neutrpl dn zrann. Zahldl Alfreda. Stavitel Alfred dostane za kol odstranit su a vythnout lidi, kte pod n zstali. Chci, aby mu s tm pomohli vichni zednci a ostatn emeslnci. Podval se na mnichy. Kdy vidli, jak si jejich pedstaven pon sebevdom, zjevn se jim ulevilo. Philip zahldl Milia. Kvestor Milius dohldne na to, aby mrtv a rann odnesli z chrmu ven. Bude k tomu potebovat hodn silnch, mladch pomocnk. Jakmile budou

rann venku z thle hrzy, postar se o n oetovatel Randolph. Star lid mu pomou zvl star eny. Tak dme se do toho. Seskoil z olte. Lid si mezi sebou zaali pedvat pkazy a vyptvat se co a jak. Zborcen chrm se naplnil umem lidskch hlas. Philip doel k Alfredovi, kter vypadal otesen a vystraen. Jestli na tomhle celm nkdo nese vinu, tak je to on, hlavn stavitel. Jene te nebyl as na njak obviovn. Rozdl svoje lidi na skupiny, poradil mu Philip, a kad pidl jednu st katedrly. Alfred na nj chvli neptomn hledl. Pak se mu do tv vrtil ivot. ,Jo. Sprvn. Zaneme od zpadnho prel a budeme su vyhazovat za sebe do otevenho prostoru. Dobe. Philip ho nechal osudu a prodral se davem k Mliovi. Slyel, jak kvestor k: Odneste rann co nejdl od chrmu a polote je do trvy. Mrtv tla odnejte do severn sti kltera. Philip zahnul jinam, protoe si mohl bt jist, e to Milius, jako vdycky, zvldne, jak to pjde nejlp. Uvidl oetovatele Randolpha, jak se sna vylzt na hromadu zcenho zdiva, a honem se k nmu rozebhl. Spolen se jim podailo dostat se pes barikdu kamen a omtky. Ped zpadnm prelm katedrly stl zstup lid, kterm se podailo uniknout, jet ne dolo k nejhormu, a tak vyvzli bez zrann. Tyhle lidi zapoj do prce, poradil Philip Randolphovi. Poli nkoho na oetovnu, a ti pinese nstroje a dal vci. Pr lid poli do kuchyn, a pinesou horkou vodu. Sklepmistra podej o siln vno, kdyby bylo poteba nkoho oivovat. A dvej pozor, aby rann i mrtv leeli ve vyrovnanch adch a mli kolem sebe dost prostoru. Tvoji pomocnci o n nesmj zakopvat. Rozhldl se kolem. Lid, kte peili zhroucen klenby, se pomalu dvali do prce. Mnoz z farnk, jim se podailo skrt se v netknut vchodn sti, nsledovali Philipa, pelezli s nm zval pehrazujc zpadn pole a te u zanali odklzet mrtv tla. Jeden nebo dva rann, kterm se toho tolik nestalo a byli sp jen omren nebo okovan, se zaalo bez ciz pomoci zvedat ze zem. Philip uvidl staenku sedc na zemi. Vypadala naprosto zmaten. Poznal v n Maud eenou Zlatnici, vdovu po zdejm zlatnkovi. Pomohl j vstt a odvedl ji od trosek. Co se stalo? ptala se a vbec se na nj nedvala. Nevm, co se stalo. J taky ne, Maud, odpovdl. Zatmco se vracel, aby pomohl dalmu postienmu, slova biskupa Walerana mu znovu a znovu znla v hlav: Tohle vechno je plod tv proklet nadutosti, Philipe! Obvinn alo do ivho, jeliko si Philip myslel, e by na nm mohlo bt nco pravdy. V jednom kuse vechny popohnl, aby toho udlali vc, aby to bylo lep, aby to lo rychleji.

Tlail na Alfreda, aby klenbu dokonil dv, stejn jako tlail na to, aby ml trh s vlnou nebo aby dostal kamenolom shiringskho hrabte. Ve vech ppadech to skonilo tragdi: povradnm lama, vyplenm Kingsbridge a te tmhle. Zjevn za to mohla jeho ctidostivost. Mnii maj t ivot v pokoe a odevzdn a pijmat strasti a svvole svta vezdejho jako lekce v trplivosti, kter je u Vemohouc. Kdy Philip pomhal vynet z trosek katedrly nakajc rann a bezvldn mrtvoly, umioval si, e v budoucnu u nech na Bohu, aby byl ctidostiv a tlail na ostatn. On, Philip, bude jen trpn pijmat vechno, co ho potk. Kdyby Bh chtl katedrlu, sehnal by kamenolom. Jestlie nechal shoet msto, je teba to brt jako znamen, e Bh nechce trh s vlnou. A kdy se te ztil chrm, Philip u ho znovu stavt nebude. Jakmile dospl k tomuto rozhodnut, uvidl Williama Hamleigha. Novopeen hrab ze Shiringu sedl na podlaze ve tetm poli chrmu, pobl severn bon lod, v oblieji byl popelav bl a cel se tsl bolest. Jednu nohu ml uvznnou pod velikm kamenem. Philip kmen odvalil stranou a pitom v duchu pemtal, pro se Bh rozhodl nechat tolik dobrch lid zemt a uetil takovou bestii, jako je William. William hrozn vyvdl kvli bolesti v noze, ale jinak byl v podku. Lid stojc okolo mu pomohli vstt. Hrab se opel o rameno urostlho mue, kter byl zhruba stejn vysok, a poskoky se vydal pry od trosek. Pak se ozval dtsk pl. Vichni ho slyeli. Nikde v dohledu dn dt nebylo. Lid se zmaten rozhleli kolem sebe. Pl se ozval znovu a Philip si uvdomil, e pichz zpoza velik hromady kamen v ulice. Tamhle! zvolal. Zachytil Alfredv pohled a zamval na nj. Tady pod tm je iv dt, vysvtloval. Vichni se zaposlouchali do ple. Podle veho muselo jt o hodn mal dcko, sotva msc star. M pravdu, pikvl Alfred. Zvedneme ty nejvt balvany. Zaal se svmi pomocnky odklzet trosky z hromady, kter pln zavalila jeden oblouk ve tetm poli. Philip tak piloil ruku k dlu. Nedokzal si vzpomenout, kter z en ijcch ve mst v poslednch tdnech porodila. Jist, on se o narozen ani nemusel doslechnout. Msto se sice za posledn rok zmenilo, ale pod bylo dost velk, aby takovou bnou udlost pehldl. Pl najednou pestal, jak kdy utne. Vichni se zastavili a napnali ui. Pl u se ale znova neozval. Zasmuile pokraovali v odstraovn sut. Byla to nebezpen prce, protoe stailo vzt za nesprvn kmen a cel hromada se mohla ztit. Prv proto Philip

povil touhle prac Alfreda. Jene Alfred si neponal tak obezetn, jak by si byl Philip pl. Nechal kadho, a tah kameny, jak ho napadne, take hromada ubvala zcela chaoticky. Jednou se dokonce cel hroziv naklonila a Philip vykikl: Pozor! Vichni se zarazili. Alfred je pli otesen a nen schopen dt lidi podn dohromady, uvdomil si Philip. Bude se toho muset chopit sm. Jestli pod tou hromadou zstal nkdo naivu, prohlsil, mus tam mt nco, co ho chrn. Kdy dovolme, aby se hromada pohnula, mohl by o tu ochranu pijt a nae sil by ho zabilo. Tak postupujte opatrn. Ukzal na skupinku mistr zednk, kte stli tsn vedle sebe. Vy ti vylezete na tu hromadu a budete zvedat kameny shora. Nebudete s kadm balvanem lzt dol, nbr jej podte nkomu z ns a my je odneseme pry. Zaali znovu pracovat, tentokrt podle Philipovch pokyn. lo to rychleji a bylo to bezpenj. Kdy te dt pestalo plakat, nevdli pesn, kterm smrem se maj zamit, a tak vyklidili od trosek dosti velik psmo, tm na ku celho pole. st suti pochzela z klenby hlavn lodi, ale stecha bon lodi se tak zpola propadla, a tak se vedle kamen a malty museli vypodat i s trmy a stenmi tabulkami. Philip pracoval naprosto nenavn. Chtl, aby dt peilo. Vdl, e kolem jsou destky mrtvch, ale pesto mu to dt pipadalo nm dleit. Ctil, e kdy se jim ho poda zachrnit, budou mt do budoucna svm zpsobem jet nadji. A tak tahal kameny, kalal napl oslepen prachem a neustle se soustedn modlil, aby dtko bylo jet naivu. Konen zahldl pes nahromadn trosky vnj ze postrann lod a st okna, je do n bylo hluboko zasazen. Vypadalo to, e za hromadou zstal kousek volnho prostoru. Tam snad mohl nkdo pet. Jeden zednk se opatrn vykrbal na vrchol hromady a nakoukl na druhou stranu. Jei! vykikl. Tentokrt Philip rouhn pehldl. Je dt v podku? zeptal se. To neumm ct, odpovdl zednk. Philip se jet chtl zeptat, co tam zednk vlastn vid, nebo se radji sm podvat, jene mu zaal odstraovat kameny s novm silm a ostatnm nezbvalo nic jinho ne piloit ruku k dlu, aby mohli svou zvdavost co nejdve ukojit. Nakupen su rychle mizela. Dole, tm u zem, zstal kmen, na jeho odvalen museli spojit sly ti mui. Kdy se odkulil stranou, Philip uvidl dt. Bylo nah a erstv narozen. Jeho bl ke byla pokryt vrstvou krve a prachu, ale vichni vidli, e na hlav m mrkvov erven

vlasy. Philip se podn podval a viml si, e je to chlapec. Leel na hrudi njak eny a byl pist k jejmu prsu. Dt je naivu, uvdomil si Philip a srdce mu poskoilo radost. Podval se na enu. I ta byla naivu. Zahldla pevora a vnovala mu unaven, ale astn smv. Byla to Aliena. Aliena se do Alfredova domu nikdy nevrtila. Alfred vude vykldal, e to novorozen nen jeho, a na dkaz, e m pravdu, ukazoval na chlapekovu hlavu, kter mla pesn stejnou barvu jako Jackova. Nikdy se nepokusil dtti ani Alien jakkoliv ublit, jen prohlsil, e je nestrp ve svm dom. Aliena se pesthovala zptky do svho domku o jedn mstnosti stojcho v chudinsk tvrti, kde u pobval jej bratr Richard. Ulevilo se j, e Alfredova odplata byla tak mrn. Byla rda, e u nebude muset spt na zemi v nohch jeho postele jako pes. Ale hlavn byla pchou a nadenm cel bez sebe ze svho synka. Ml zrzav vlasy, modr oi a dokonale blou ple a iv j pipomnal Jacka. Nikdo nevdl, pro se katedrla rozpadla. Vykldalo se o tom ale kdeco. Nkte tvrdili, e Alfred nem dost schopnost na to, aby dlal hlavnho stavitele. Jin vinili Philipa z toho, e moc spchal, aby ml klenbu hotovou do svatodunho pondl. Nkte zednci prohlaovali, e alovn se nemlo dvat pry tak brzo, protoe malta nebyla jet dost zatvrdl. Jeden star zednk poznamenal, e stny nebyly nikdy plnovan na to, aby na nich stlo takov klenut. Katastrofa si vydala celkem jednasedmdest ivot, vetn lid, kte zemeli na nsledky zrann pozdji. Vichni se shodovali na tom, e mrtvch by bylo daleko vc, kdyby byl pevor Philip nenahnal lidi do vchodn sti chrmu. Hbitov v pevorstv byl u pln od poru trit, ke ktermu dolo pedchzejcho roku, a tak vtinu obt pohbili na hbitov farnho kostela ve mst. Spousta lid prohlaovala, e katedrla je proklet. Alfred odvedl svou partu zednk a kamenk do Shiringu a zaal tam stavt kamenn domy pro bohat many. Ostatn emeslnci se z Kingsbridge postupn vytratili. Nikdo ve skutenosti nedostal vpov a Philip dl vyplcel mzdy, jene tam pro nikoho nebyla jin prce ne odklzen trosek, a tak byli vichni za pr tdn pry. O nedlch nepichzeli dn dobrovolnci, a tak se zhy cel trh scvrkl na pr beznadjnch stnk. Malachi sbalil rodinu a veker svj majetek, vechno naloil na obrovsk vz taen tymi voly, opustil msto a vydal se hledat njak zelenj pastviny. Richard pronajal svho ndhernho vlenho vranka jednomu rolnkovi a il i s Alienou z toho, co mu to vyneslo. Bez Alfredovy

podpory u nemohl dl vystupovat jako ryt a navc to u nedvalo dn smysl, kdy se te William skuten stal hrabtem. Aliena dl povaovala slib, kter dala otci, za velk zvazek, ale te nemohla podniknout nic, aby mu dostla. Richard propadl naprost netenost. Pozd vstval, vtinu dne prosedl na slunci a veery trvil v krm. Marta dl bydlela v Alfredov velkm dom. A na jednu star sluebnou tam zstala sama. Vtinu asu ale trvila s Alienou: velice rda j pomhala peovat o synka, zvl proto, e se tak podobal jejmu milovanmu Jackovi. Marta na Alienu nalhala, aby dt pojmenovala po Jackovi, ale Alien se njak nechtlo dvat chlapekovi jmno a dvodm, kter ji k tomu vedly, ani sama tak docela nerozumla. Cel lto Aliena proila ve znamen nadenho plnn mateskch povinnost. Kdy ale byla roda pod stechou, venku se ochlazovalo a veery se krtily, najednou zaala bt nespokojen. Kdykoliv pemlela o budoucnosti, zjistila najednou, e uvauje o Jackovi. Byl nkde pry, ona nemla ani tuen, kde je, a nejsp se u nikdy nevrt, ale pesto byl stle s n, ovldal jej mylenky, byl pln ivota a sil. Vidla ho ped sebou tak jasn a zeteln, jako kdyby se potkali naposledy vera. Uvaovala, e by se mohla odsthovat do jinho msta a pedstrat, e je vdova. Zvaovala, jestli by nelo Richarda njak pesvdit, aby si zkusil sehnat njakou obivu. Pohrvala si s mylenkou, e bude tkt, e se vrhne na pran prdla nebo e pjde slouit k nktermu z obyvatel msta, kte maj jet tolik penz, e si mou dovolit dret sluebnictvo. Kad nov npad byl odmnn Jackovm ironickm smchem, kter se j rozeznl v hlav. Beze m to stejn bude nanic, upozoroval ji. To, e se v den svatby s Alfredem milovala s Jackem, byl nejvt hch, jakho se kdy dopustila, a v nejmenm nepochybovala o tom, e za to bude pykat. Pesto mla chvle, kdy v n pevldal pocit, e to byla jedin opravdu sprvn vc, kterou za cel ivot udlala. Kdykoliv se podvala na svho chlapeka, nemohla se pinutit, aby toho litovala. Pesto nemohla najt klid. Dt j nestailo. Pipadala si nepln, nenaplnn. Jej dm se j zdl pli mal, Kingsbridge napl mrtv a v ivot jako by se nic nedlo. Najednou nemla na synka dost trplivosti a k Mart se zaala chovat podrdn. Na konci lta jim rolnk pivedl kon zptky: u ho dl nepoteboval. A tak se Richard a Aliena najednou ocitli bez jakhokoliv pjmu. Potkem podzimu se Richard jednoho dne vydal do Shiringu, aby tam prodal zbroj. Zatmco byl pry a Aliena jedla k obdu jablko, aby uetila za jdlo, vela do domu Jackova matka.

Ellen! zvolala Aliena. pln j to vyrazilo dech. V hlase j navc zaznly obavy, jeliko Ellen proklela jejich svatbu s Alfredem bhem obadu ped kostelem a pevor Philip by ji za to stle jet mohl chtt potrestat. Pila jsem se podvat na vnouka, prohlsila Ellen klidn. Ale odkud v, e? lovk leccos zaslechne, dokonce i v lese. Ellen dola ke kolbce stojc v rohu a zadvala se na spc nemluvn. No jo. Tady skuten neme zstat nikdo na pochybch, je to syn. Je v podku? Nikdy mu nic nebylo je mal, ale m tuh konek, odpovdla Aliena pyn. A hned dodala: Jako jeho babika. Zkoumav si Ellen prohlela. ena byla hubenj, ne kdy odchzela, ple mla zhndlou sluncem a na sebe si vzala krtkou sukni, kter odhalovala oplen ltka. Byla bos. Vypadala mlad a zdrav. ivot v lese j zejm prospval. Aliena odhadovala, e Ellen mus bt te njakch ptaticet. Vypad moc dobe, poznamenala. Stsk se mi po vs, piznala Ellen. Chyb mi ty i Marta, dokonce i tvj bratr Richard. Stsk se mi po Jackovi. A stsk se mi po Tomovi. Ve tvi se j usadil smutn vraz. Aliena se stle jet obvala o eninu bezpenost. Vidl t nkdo pichzet? Mnii by t mon rdi potrestali. V Kingsbridge nen mnich, kter by ml dost odvahy, aby m nechal zavt, odpovdla Ellen s smvem. Ale i tak jsem si dvala pozor nikdo m nevidl. Odmlela se. Pak do Alieny nesmlouvav zabodla pohled. Ta se pod pronikavm pohledem Elleninch zvdavch, medov zlatavch o zaala ctit trochu nesv. Konen Ellen promluvila. Takhle jenom marn ivot, poznamenala. Jak to mysl? zeptala se Aliena, pestoe Ellenina slova okamit udeila na sprvnou strunku. Mla by ses sebrat a najt Jacka. Aliena uctila, jak ji zalila pjemn vlna nadje. To pece nejde, namtla. Pro ne? Pedevm proto, e nevm, kde je. J ano. Alien se rozbuilo srdce. Myslela si, e nikdo nev, kam se Jack vydal. Jako kdyby prost zmizel z povrchu zem. A te si ho najednou bude moci pedstavit na njakm uritm, skutenm mst. Tm se vechno mn. Mohl by bt nkde pobl. Mohla by mu ukzat jeho dtko. Tedy, dodala jet Ellen, pinejmenm vm, kam ml nameno. Kam? zeptala se Aliena nalhav.

Do Santiaga de Compostela. Ach boe. Aliena se opt zasmuila. Tohle bylo zoufal zklamn. Compostela je msto ve panlsku, kde byl pohben apotol Jakub. Byla to vprava na nkolik msc. Bylo to stejn, jako kdyby se Jack vydal na opan konec svta. Doufal, e si cestou promluv se onglry a dozv se nco o svm otci, ekla Ellen na vysvtlenou. Aliena jen odevzdan pikvla. To docela dvalo smysl. Jacka vdycky trpilo, e toho o svm otci v tak mlo. Teba se nikdy nevrt. Na takhle dlouh cest tm jist naraz na katedrlu, na n by rd pracoval, a pak se mon usad. Ve snaze najt otce nejsp ztratil syna. To je tak stran daleko, vydechla Aliena. koda e se za nm nemu vydat. Pro ne? podivila se Ellen. Tisce lid se tam vydvaj na pou. Pro bys nemohla jt ty? Psahala jsem otci, e se budu starat o Richarda, dokud se z nj nestane hrab, odpovdla Aliena. Nemu ho opustit. Ellen se na ni pochybovan zadvala. A me mi ct, jak mu zrovna v tuhle chvli pomh? zeptala se. Jsi pln na mizin a novm hrabtem se stal William. Richard ztratil veker nadje, e by si jet nkdy v ivot mohl na hrabc titul shnout. Nejsi mu tady v Kingsbridge o nic vc k uitku, ne bys byla v Compostele. Zasvtila jsi t neastn psaze cel svj dosavadn ivot. Jene te u neme nic dlat. Jsem si jist, e by ti otec nemohl nic vytat. Kdyby se m nkdo ptal, ekla bych mu, e nejlep, co me pro Richarda udlat, je na njak as ho nechat osudu, aby se nauil samostatnosti. To m pravdu, pomyslela si Aliena, v tuhle chvli opravdu nejsem Richardovi k niemu, a zstanu v Kingsbridge nebo ne. Je mon, e by najednou byla doopravdy voln tak voln, e by se mohla sebrat a jt hledat Jacka? U jen pi t pedstav j srdce poskoilo. Co se stalo s tm obrovskm konm? Pod jet ho mme Tak ho prodej. Co t to napadlo? Pat Richardovi. Kristepane, kdo ho ksakru tak asi koupil? osopila se na ni Ellen rozzloben. Pracoval snad Richard spoustu let do moru, aby vybudoval obchod s vlnou? Vyjednval Richard s nenaranmi sedlky a nestupnmi vlmskmi obchodnky? Vykupoval Richard vlnu, skladoval ji, postavil stnek a prodval ji? Tak mi nevykldej, e je to Richardv k!

Stran by se zlobil A m bt? Doufejme, e se bude zlobit natolik, aby se poprv v ivot pokusil ivit prac. Aliena otevela sta, aby en odporovala, ale pak je zase zavela. Ellen m pravdu. Richard vdycky a ve vem spolhal na sestru. Zatmco on bojoval za ddin majetek, ona ho musela podporovat a bylo to tak sprvn. Jene te u Richard za nic nebojuje. Neme po n dl nic chtt. Pedstavila si, jak se znovu setkv s Jackem. Uvidla jeho obliej, jak se na ni usmv. Pak se polbili. Ctila ndhern mravenen ve slabinch. Nhle si uvdomila, e zan tam dole vlhnout u pi pouh mylence na Jacka. Bylo j to najednou trapn. Cestovn je ovem nebezpen, poznamenala Ellen. Aliena se usmla. To je snad jedin vc, kter mi opravdu nedl starosti. Byla jsem na cest od svch sedmncti let. Umm se o sebe postarat. Navc budou do Compostely mit stovky lid. Me se pidat k njak vt skupin poutnk. Nemus cestovat sama. Aliena si povzdechla. V, kdybych nemla malikho, asi bych to skuten podnikla. Prv kvli malikmu to mus udlat, upozornila ji Ellen. Chlapec potebuje otce. Z thle strany se na to Aliena jet nikdy nepodvala. Celou dobu uvaovala o vprav za Jackem jako o dokonale sobeckm npadu. Te j najednou bylo jasn, e malik potebuje Jacka stejn nalhav jako ona. Byla tak zaujata kadodenn p o synka, e vbec nepemlela o jeho vzdlenj budoucnosti. Nhle j pipadalo zoufale nespravedliv, aby vyrostl a nikdy se nedovdl, jak vynikajc, jedinen, obdivuhodn gnius je jeho otec. Pistihla se, e sama sebe pemlouv, aby se vydala na cestu, a e ji ta pedstava uvd do vytren. Pak si uvdomila, e to nejde. Nemu pece thnout dt nkam do Compostely, namtla. Ellen pokrila rameny. Chlapec nepozn rozdl mezi panlskem a Angli. Ale vdy ho nakonec s sebou tahat nemus. A co si s nm ponu? Me ho nechat u m. Budu ho krmit kozm mlkem a medem divokch vel. Aliena zavrtla hlavou. Nemu ho jen tak opustit, to bych nevydrela. Na to ho mm pli rda. Jestli ho m doopravdy rda, namtla Ellen, tak se seber a najdi mu otce.

II Ve Warehamu si Aliena nala lo. Kdy jako mal holka plula s otcem do Francie, plavili se na jedn normansk vlen lodi. Bylo to dlouh zk plavidlo, jeho boky se vepedu a vzadu zvedaly do vysokch, ostrch piek. Na kad stran lodi byla ada dlouhch vesel a uprosted stor se tvercovou koenou plachtou. Lo, kter ji do Normandie odvezla tentokrt, byla t star vlen lodi podobn, ale byla ir a hlub, aby mohla pevet nklad. Piplula z Bordeaux a Aliena mohla pozorovat bos lodnky, jak vykldaj velk bedny s vnem, kter bylo ureno pro sklepen boh. Aliena vdla, e by mla synka nechat bt a odjet, ale u jen ta pedstava j rvala srdce. Kdykoliv se na nj zadvala, pekala si v duchu vechny argumenty a znovu dospla k zvru, e by se mla vydat na cestu. Nic se tm ale na jejch pocitech nezmnilo. Prost se od nj nechtla odlouit. Do Warehamu ji doprovzela Ellen. V pstavu se Aliena pidala ke dvma mnichm z glastonburyskho opatstv, kte jeli do Normandie obhldnout pozemky patc jejich du. Na lodi cestovali jet ti dal lid: jeden mlad pano, kter strvil tyi roky u pbuznch v Anglii a te se vracel k rodim do Toulouse, a dva mlad zednci, kte se doslechli, e na druhm behu jsou vy mzdy a pohlednj dvata. V den, kdy mli vyplout, ekali vichni rno v krm, a posdka nalo do lodi tk pruty cornwallskho cnu. Zednci do sebe obrtili nkolik korbel piva, ale nepsobili opilm dojmem. Aliena chovala dt a tie plakala. Konen byla lo pipraven k odplut. Paliat ediv kobyla, kterou si Aliena koupila v Shiringu, v ivot nevidla moe a te odmtala pejt po devnm mstku nahoru na lo. Natst se do vci s odhodlnm vloili oba zednci a pano a spolenmi silami se jim podailo dostat zve na palubu. Kdy Aliena odevzdvala chlapce Ellen, tm pro slzy nevidla. Ellen si dt vzala, ale prohlsila k tomu: Vdy tohle nakonec nemus dlat. Byla to ode mne chyba, kdy jsem ti to navrhovala. Aliena se rozplakala jet vc. Ale je tam Jack, vzlykala. Nemu bez Jacka t, vm, e to nejde. Musm ho najt. Ale jist, pokvala hlavou Jackova matka. Nechtla jsem po tob, abys celou vpravu zruila. Ale nemus tady nechvat dt. Vezmi chlapce s sebou. Aliena ctila, jak ji pemh vlna vdnosti, a rozplakala se jet usilovnji. Vn si mysl, e bych udlala dobe? vyhrkla.

Celou dobu, co s tebou cestoval a sem, byl nramn spokojen. Dl bude zejm putovn s nm probhat pln stejn. A navc mu moc nechutn koz mlko. Tak pojte, dmy, ozval se kapitn, pliv u se zan obracet. Aliena si chlapeka zase vzala a polbila Ellen na rozlouenou. Dkuju ti, zaeptala, jsem tak rda. Hodn tst, pikvla Ellen. Aliena se otoila a vybhla po mstku na palubu. Lo okamit odrazila od behu. Aliena mvala Ellen tak dlouho, dokud se z drobn, snd eny nestala nepatrn teka na molu. Kdy veslovali z pstavu Poole, zaalo pret. Nahoe na palub nebyl dn psteek, a tak Aliena sedla dole v podpalub s komi a nkladem. Nad hlavou mla otevenou palubu, na n sedli veslai. Jene paluba byla jen sten a nechrnila ji tak pln ped rozmary poas. Alespo se ale Alien dailo chrnit dt tm, e ho schovvala pod pltm. Pohupovn lodi zejm chlapekovi vyhovovalo, take po chvli usnul. Kdy pila noc a lo zakotvila, Aliena se pidala k mnichm a pomodlila se s nimi. Pak u jen peruovan podimovala a synka pitom drela v nru. Nsledujcho dne pistli v Barfleuru a Aliena si v nejblim msteku nala nocleh. Jmenovalo se Cherbourg. Dal den strvila tm, e chodila po mst a vyptvala se krm a stavitel, jestli si nevybavuj mladho anglickho zednka s ohniv ervenmi vlasy. Nikdo si na nj nepamatoval. Jene tam byly spousty zrzavch Norman, a tak si ho mon nikdo ani neviml. Anebo Jack vystoupil na pevninu v njakm jinm pstavu. Aliena byla rozumn a nepedpokldala, e by na Jackovu stopu narazila tak zhy. Pesto j nespch trochu vzal odvahu. Ptho dne dala mstu sbohem a vyrazila na jih. Cestovala s prodavaem no, jeho tlustou manelkou a jejich tymi dtmi. Jeli pomalu a Aliena byla rda, e se mus pizpsobit jejich tempu, protoe tm etila kobylce, kterou ekala velmi dlouh cesta, sly. Pestoe vyuvala ochrany noovy rodiny, mla v levm rukvu pivzanou k ruce svou ostrou dku s dlouhm ostm. Nevypadala nijak zmon: aty mla tepl, ale ne zdobn a kobyla byla sp toporn ne svin. V mci mla Aliena pro strka Phodu pr minc a nikdy nikomu neukzala tk opasek nadit penzi, kter mla omotan kolem tla pod sukn. Dt chodila kojit do stran, aby ciz mui nezahldli jej prsa. Toho veera ji nesmrn nadchlo, jak se na ni zniehonic usmlo tst. Zastavili v malink vesnice jmnem Lessay a tam Aliena narazila na mnicha, kter si iv pamatoval mladho anglickho zednka, jej pmo nadchlo pevratn novtorsk ebrov klenut v

kostele zdejho opatstv. Aliena byla nadenm bez sebe. eholnk si dokonce vybavil, jak mu Jack vyprvl, e piplul do Honfleuru, m se vysvtlilo, pro o nm v Cherbourgu nikdo nic nevdl. Pestoe k setkn dolo u tm ped rokem, mnich o Jackovi s chut vyprvl. Bylo zejm, e ho mladk okouzlil. Aliena byla astn, e si me popovdat s nkm, kdo jejho Jacka potkal. Navc se tm potvrzovalo, e se vydala sprvnm smrem. Nakonec se s mnichem pece jen rozlouila a uloila se k spnku na podlaze v dom pro hosty v opatstv. Kdy pomalu usnala, tiskla k sob chlapeka a eptala mu do drobnho, rovho ouka: Vak uvid, najdeme ti tatnka. V Tours dt onemocnlo. Msto bylo bohat, pinav a pln lid. Kolem obrovskch spek se zrnm stojcch na behu Loiry bhaly cel hordy krys. Vude bylo plno poutnk. Tours slouilo jako tradin vchodit pro vechny, kte vyreli na pou do Compostely. Jet ke vemu se blil svtek svatho Martina, prvnho biskupa v Tours, a do msta mily zstupy lid, kte se chystali navtvit jeho hrob ve zdejm opatskm kostele. Martin proslul tm, e roztrhl vlastn pl vedv a polovinu dal nahmu ebrkovi. Kvli svtku byly vechny krmy a zjezdn hostince v Tours pln a po stechu. Alien nezbvalo ne vzt zavdk tm, co sehnala, a tak zstala v jedn rozpadajc se tavern u pstavu, veden dvma postarmi sestrami. Byly u tak star a nemohouc, e se jim nedailo udrovat v podniku istotu. Zprvu netrvila Aliena ve svm novm bydliti pli mnoho asu. S dttem na ruce prochzela ulicemi a vyptvala se na Jacka. Brzy pochopila, e msto je v jednom kuse pln nvtvnk a e si krmi nepamatuj ani hosty, co u nich spali ped tdnem, take nem smysl vyptvat se jich na nkoho, kdo se u nich mon zastavil ped rokem. Pesto se zastavila u kadho stavenit a zeptala se, jestli u nich nhodou nepracoval mlad anglick zednk Jack se zrzavmi vlasy. Nikde ho nezamstnali. Aliena byla zklaman. Od Lessay o Jackovi nezaslechla ani slovo. Kdyby se drel svho pvodnho plnu a chystal se vyrazit smrem do Compostely, tm urit by se dostal do Tours. Zaala se obvat, e Jack teba mezitm zmnil mysly. Vydala se, jako vichni ostatn, do kostela svatho Martina. A tam uvidla partu zednk, kte provdli dost rozshlou opravu chrmu. Vyhledala jejich mistra. Byl to men, nevrl chlapk s dnoucmi vlasy. Zeptala se ho, jestli u nj nepracoval anglick zednk.

Nikdy nezamstnvm Angliany, odsekl stroze, jet ne staila dokonit vtu. Angliani nestoj jako zednci za nic. Tenhle je velmi dobr, upozornila ho. A mluv dobe francouzsky, take bys ani nemusel vdt, e je Anglian. M zrzav vlasy a V ivot jsem ho nevidl, prohlsil mistr neurvale a nechal tam Alienu stt. Vrtila se do taverny dost sklen. Vdycky j zkazilo nladu, kdy s n nkdo bez zjevnho dvodu jednal hrub. V noci ji zaal zlobit aludek, take se ani podn nevyspala. Nsledujcho rna j bylo natolik patn, e ani nemla slu jt ven, a tak strvila cel den v posteli. Oknem k n pronikal pav zpach eky a po schodech se nahoru vinula vn koennho vna a rozplenho oleje. Nsledujcho rna onemocnlo dtko. Alienu probudil chlapcv nek. Nebylo to jeho obvykl zdrav, nalhav van, ale tenk, slab, ltostiv nakn. Bylo mu patn od aludku jako pedtm Alien, ale ndavkem ml jet teplotu. Modr oi, vtinou iroce oteven, ml pevn seven a drobounk ruiky zatnal v pst. Ki ml zarudlou a pokrytou skvrnami. Jet nikdy nebyl nemocn a Aliena nevdla, co si m pot. Zkusila mu nabdnout prs. Chvli zniv sl, pak se rozplakal, ale potom se znovu pisl. Mlko jm prochzelo tm bez zastvky a zejm mu nepinelo dnou levu. V tavern pracovala jedna mlad, pjemn pokojsk a Aliena ji podala, jestli by mohla dojt do opatstv a koupit j tam svcenou vodu. Uvaovala tak, jestli by nemla poslat pro lkae, jene doktoi lovku chtj pod jen poutt ilou a Aliena si zdaleka nebyla jist, e by zrovna poutn ilou jejmu synkovi v tuhle chvli pomohlo. Kdy se pokojsk vrtila, pivedla s sebou svou matku. Ta hodila do rozplen elezn msy hrst suench bylin. Vydaly ze sebe pav kou, kter jako by do sebe nathl vechny okliv pachy v mstnosti. Dt bude mt ze dej mu napt, kdykoliv bude chtt, pouila Allenu. A sama taky hodn pij, a m dost mlka. Vc udlat neme. A uzdrav se? zeptala se Aliena s obavami. ena se na ni laskav zadvala. Nevm, drahouku. U takhle malho dtte se to ned podn odhadnout. Vtinou takovhle vci peijou. Nkdy ne. To je tvoje prvn? Ano. Tak si opakuj, e nakonec vdycky me mt dal. Jene tohle je Jackovo dt, ekla si v duchu Aliena, a j o Jacka pila. Nechala si tuhle vahu pro sebe, podkovala en a zaplatila j za byliny.

Jakmile matka s dcerou odely, smchala svcenou vodu s obyejnou, namoila do smsi hadk a chladila dtti elo. K veeru se synkovi pitilo. Kdy se rozplakal, Aliena mu nabdla prs, kdy leel na zdech a byl vzhru, zpvala mu, a kdy usnul, chladila ho svcenou vodou. Pil asto, ale peruovan. Natst mla Aliena dost mlka nikdy si nemohla stovat na jeho nedostatek. Sama byla pod jet tak nemocn a musela vystait se suchm chlebem a ednm vnem. Jak hodiny plynuly, zanala pokoj, ve kterm leela, nenvidt. Vadily j stny pokryt muinci, podlaha z hrubch prken, patn dolhajc dvee a protivn mal oknko. V mstnosti byly pesn tyi kousky nbytku: rozvrzan postel, trojnoka na sezen, vk na aty a velk svcen stojc na zemi se temi drky na svky, ale jen s jednou svc. Sotva se setmlo, pila pokojsk a svku zaplila. Podvala se na dtko, je leelo na posteli, mvalo ve vzduchu noikama i ruikama a srdceryvn nakalo. Chudinka mal, prohodila pokojsk smutn. Nechpe, pro je mu tak patn. Aliena se zvedla z tnoky a pesunula se na postel. Svku ale nechala hoet, aby na synka vidla. Bhem noci oba chvlemi dmali. Ped svitem zaal chlapeek dchat jen slab a pestal plakat a hbat se. Aliena se dala do tichho ple. Ztratila Jackovu stopu a dtko j tady ume, v dom plnm cizch lid, ve mst daleko od domova. dnho dalho Jacka u nikdy nepotk a nebude mt dal dt. Teba ale ume taky. To by nakonec asi bylo nejlep. Za svitu sfoukla svku a vyerpnm upadla do spnku. Vzbudil ji njak hluk, kter pichzel zespoda. Slunce u stlo vysoko a na ece pod oknem panoval ir ruch. Chlapeek leel na posteli naprosto nehybn a ve tvi ml klidn vraz. Strach sevel Alien srdce mrazivou dlan. Poloila synkovi ruku na hrudnek. Nebyl hork ani studen. Vyjekla dsem. V tu chvli se chlapec zhluboka nadechl a otevel oi. Aliena mlem omdlela levou. Chytila synka do nrue, pitiskla ho k sob a on zaal mohutn vt. U je zase v podku, uvdomila si. M normln teplotu a nic ho nebol. Nabdla mu prs a on se hladov pisl. Msto aby se po pr hltech odvrtil, sl nenavn dl, a kdy jeden prs vyschl, natahoval se lan po druhm. Pak upadl do hlubokho, posilujcho spnku. Aliena si uvdomila, e u n pznaky choroby tak pominuly, i kdy si stle pipadala straliv zeslbl. Spala vedle synka cel dopoledne a pak ho znovu nakrmila. Potom sela dol do nlevny a sndla obd skldajc se z kozho sra a erstvho chleba s trochou slaniny.

Mon jejmu dtku pomohla svcen voda od svatho Martina. Jet tho odpoledne zala k hrobu slavnho biskupa, aby mu podkovala. Kdy se prochzela rozlehlm chrmem, kter spravovalo opatstv, pozorovala zednky pi prci a pemlela o Jackovi, napadlo ji, e snad jej mil nakonec pece jen svho synka uvid. Zvaovala, jestli skuten uhnul ze zamlenho smru. Teba te pracuje nkde v Pai a pitesv tam kameny pro njakou novou katedrlu. Jak tak o Jackovi pemlela, najednou j pohled padl na novou podpru sloupu, kterou tam zednci prv dvali na msto. Mla tvar mue, kter se prohb po thou sloupu, jej nese na svch zdech. Aliena hlasit vyjekla. Okamit a bez sebemenho stnu pochyb vdla, e zkroucenou, trpc postavu vytesal Jack. Take tady pece byl! Srdce se j rozbuilo vzruenm a pistoupila k mui, kter na podpe zrovna pracoval. Tahle podpra, vyhrkla Aliena bez dechu. Tu dlal jeden Anglian, e je to tak? Jo, je to tak, odpovdl j star dlnk s peraenm nosem. Tohle dlal Jack Fitzjack v ivot jsem nic podobnho nevidl. A kde bych ho te nala, zeptala se Aliena. Mu se pes umatn klobouk pokrbal na proedivl hlav a Aliena ekala se zatajenm dechem. To u bude dobe rok, co tu byl. Nevydrel tady dlouho, odpovdl. Pak ztiil hlas a dodal: Mistr ho neml rd. Jestli chce vdt pravdu, bylo to tm, e Jack je pli dobrej. Mistr na nj neml. A tak musel jt. Pak si dal prst ped sta na znamen, e tohle mus zstat jen mezi nimi. A ekl, kam m nameno? nalhala na nj Aliena rozilen. Star zednk se podval na dt. A tenhle prcek je jeho, jestli mm soudit podle vlas, poznamenal. To je. Mysl, e Jack bude mt radost, a t uvid? On si zejm mysl, e Jack teba utekl pede mnou, uvdomila si Aliena. Rozesmla se. No jist! prohlsila. Zaruen bude mt radost, a m uvid. Stak pokril rameny. Jestli je ti to k nemu, kal, e m nameno do Compostely. Dkuju mockrt! vyhrkla Aliena a pekvapila i potila starho pna tm, e mu vlepila polibek. Cesty poutnk vedouc nap Franci se schzely v Ostabatu na pat Pyrenej. Tam se skupinka asi dvaceti poutnk, s nimi Aliena cestovala, rozrostla na njakch sedmdest. Vichni byli z cesty velice unaven, ale jinak to byla docela pestr sbrka osud: pr bohatch

man, semtam nkdo, kdo byl nejsp na tku ped spravedlnost, nkolik opilc a hrstka mnich a duchovnch. Bo sluhov se na cestu nejsp vydali z vlastn zbonosti, zatmco ostatn si prost uvali. Mluvilo se tam nkolika jazyky, mezi nimi nechybla vlmtina, nmina a jihofrancouzsk ne zvan langue oc. Pesto se mezi sebou vichni bez pot dohovoili a cestou pes Pyreneje spolen zpvali, hrli nejrznj hry, vyprvli si pbhy a v nkolika ppadech dokonce proili milostn dobrodrustv. Po odchodu z Tours Aliena ke sv smle nenarazila na mnoho lid, kte by si na Jacka vzpomnali. Pi putovn pes Francii tak potkala mn onglr, ne si pvodn pedstavovala. Jeden z vlmskch poutnk, kter tuhle cestu u jednou proil, ji ujioval, e na panlsk stran hor bude onglr vc. Ml pravdu. V Pamplon Alienu nadchlo, kdy narazila na onglra, kter si vybavoval, jak mluvil s jednm mladm Anglianem. Ml pr ohniv erven vlasy a vyptval se na svho otce. Jak unaven poutnci postupovali severnm panlskem smrem k pobe, narazila Aliena na nkolik dalch onglr a vtina z nich si na Jacka vzpomnala. Vichni mluvili o tom, e Jack je na cest do Compostely, uvdomovala si Aliena s narstajcm vzruenm. Nikdo se ale nezmnil o tom, e by mladka potkal na cest zptky. Co znamenalo, e je stle jet tam. Zatmco tlo ji bolelo stle vc, nladu mla s kadm krokem povznesenj. Bhem poslednch dn cesty byla tak rozilen, e, st dokzala svoje pocity pln optimismu a oekvn skrt. Zima byla zrovna v nejlepm, ale poas bylo mrn a slunen. Chlapci bylo u est msc a byl zdrav a spokojen. Aliena si byla jista, e Jacka v Compostele najde. Do msta dorazili na tdr den. Vydali se rovnou do katedrly a zastnili se bohosluby. Kostel byl pln lid. Aliena neustle pechzela mezi vcmi, nakukovala jim dotv, ale Jacka nikde nezahldla. No jist, vdy on nikdy moc zbon nebyl. Ve skutenosti chodil do kostela pouze pracovat. Ne sehnala nocleh, byla u tma. Nathla se do postele, ale rozilenm nemohla ani podn usnout. Uvdomovala si, e Jack me bt nkde pobl a e ho u ztra mon uvid, polb ho a uke mu jeho synka. Rno vstala s prvnm rozbeskem. Chlapeek vyctil, e je netrpliv, a sl podrdn, a ji dsnmi kousal do bradavek. Chvatn dt omyla, vzala ho do nrue a vyla s nm ven. Jak krela pranmi ulicemi, ekala, e na ni Jack vykoukne za nejblim rohem. Ten se bude divit, a ji zahldne! A jakou bude mt

radost! Jene na ulici ho nikde nevidla, a tak zaala obchzet krmy a noclehrny. Sotva zaali lid pracovat, chodila od stavenit ke staveniti a vyptvala se zednk. Vdla, jak se kastilsky ekne zednk a zrzav a obyvatel Compostely byli zvykl na cizince, take se s nimi bez vtch pot domluvila. Po Jackovi ale jako by se zem slehla. Alien to zaalo dlat starosti. Tady by ho lid pece mli znt. Nepatil k tm, kte se daj snadno pehldnout, a urit tady il nkolik msc. Snaila se tak nkde zahldnout nkterou z jeho typickch soch, ale nikde dnou neobjevila. K polednmu narazila na neupravenou majitelku krmy ve stednch letech, kter mluvila francouzsky a na Jacka si pamatovala. Pohledn kluk on je tvj? dn z mstnch holek s nm nic nezmohla. Byl tady nkdy v polovin lta, ale dlouho se nezdrel, nic ho tu nedrelo. Ani nm neekl, kam m nameno. Mla jsem ho rda. Jestli ho najde, dej mu ode mne podnou pusu. Aliena se vrtila do svho pokoje, lehla si na postel a zadvala se do stropu. Dt fukalo, ale ona si ho tentokrt nevmala. Byla vyerpan, zklaman a stskalo se j po domov. Bylo to tak nespravedliv! Thne se za nm celou cestu a do Compostely, a on si odcestuje nkam pry! Jeliko se nevydal zptky k Pyrenejm a na zpad od Compostely u nebylo nic ne pruh pobe a za nm ocen, kter sahal a na konec svta, Jack urit vyrazil dl na jih. Alien nezbude ne se znovu vyhoupnout na edivou kobylku, vzt dt do nrue a zamit hloubji do srdce panlska. Napadlo ji, jak daleko od domova ji asi osud zanese, ne jej pou skon. Jack proil tdr den s ptelem Raschidem Alharounem v Toledu. Raschid byl poktn saracn, kter zbohatl na tom, e dovel z Vchodu koen, zvl pep. Setkali se v poledne na mi ve velk katedrle a pak spolu kreli v teplm zimnm slunci zkmi ulikami a kolem voncch krmk zptky do tvrti boh. Raschid ml dm postaven z oslniv blho kamene. Uprosted domu byl dvr s fontnou. Stn pod sloupoadm vinoucm se kolem dvora pipomnal Jackovi rajskou zahradu v kingsbridgeskm pevorstv. V Anglii se vechno stavlo tak, aby to lovka chrnilo ped detm a vtrem, tady tot slouilo k tomu, aby se lid mli kam schovat ped horkm slunenm svitem. Raschid a jeho host sedli na poltch na podlaze a jdlo mli nachystan na nzkm stolku. Na mue ekaly jejich manelky a dcery a cel zstup nejrznjch sluebnch, jejich postaven v

domcnosti bylo tak trochu podivn: Jako kesan mohl mt Raschid pouze jednu enu, ale Jack ho podezral, e jeho ptel ve v tichosti pehlel, jak nesouhlasn crkev pohl na konkubny. eny ostatn byly nejvtm lkadlem, kter se hostm v Raschidov dom nabzelo. Vechny byly velice krsn. Jeho manelka byla son, ladn ena s jemnou tmav hndou plet, lesklmi ernmi vlasy a vlhkma hndma oima. Raschidovy dcery byly jen thlejm vydnm sv matky. Ml celkem ti. Nejstar u byla zasnouben s jednm z host mla se vdt za syna obchodnka s hedvbm z msta. Moje Raya je dokonal dcera, prohlaoval Raschid, kdy obchzel hosty s miskou provonn vody v ruce, aby si kad mohl omt prsty. Je tak pozorn, poslun a krsn. Josef je astn lovk. Snoubenec sklonil hlavu, aby dal najevo, jak si v toho, e ho takov tst potkalo. Druh dcera byla velice hrd, dokonce snad domliv. Psobila dojmem, e ji net pozornost, kterou okol vnuje jej seste. Kdy Jackovi nalvala z mdnho dbnku do pohru njak npoj, podvala se na mladka. Co to je? zeptal se. Mtov likr, odpovdla pohrdav. Nezamlouvalo se j, e mus ekat, a tenhle mladk zane jst, vdy ona je dcera velkho bohe, zatmco tohle je jen obyejn trhan, vn bez penz. Nejradji mla Jacka Raschidova tet dcera Aysha. Za ti msce, co tu pobval, ji docela dobe poznal. Bylo j tak patnct nebo estnct, byla mal a pln ivota, vn se usmvala. Pestoe byla o njak ti a tyi roky mlad ne on, vbec na nj nepsobila dtsky. Byla bystr, myslelo j to a rda se vyptvala. Vn mu kladla otzky tkajc se Anglie a toho, v em se tamn ivot li od toho, co znala z domova. asto si dlala legraci ze spoleenskch zvyk v Toledu z nafoukanch Arab, zhkanosti id a patnho vkusu erstv zbohatnuvch kesan a nkdy Jacka rozesmla tak, e nemohl chytit dech. Pestoe byla nejmlad, vypadala z trojice sester nejmn nevinn: nco ve zpsobu, jak se na Jacka dvala, jak se nad nm naklnla, aby ped nj poloila tal s koennmi garnty, neomyln napovdalo, e v sob dvka m dn dl prostopnosti. Zachytila jeho pohled, utrousila slova Mtov likr a tak dokonale pitom napodobila sestiny nadut zpsoby, a se Jack musel zasmt. Kdy si povdal s Ayshou, dokzal asto zapomenout na Alienu na cel hodiny. Sotva ale vyel z Raschidova domu, Aliena se mu vrtila do mysli, jako kdyby ji opustil teprve vera. Vzpomnka na ni byla bolestiv iv, pestoe u ji nevidl vc ne rok. Kdykoliv chtl, dokzal si vybavit kterkoliv jej vraz: jak se smje, jak je zamylen, podezvav,

vystraen, poten, uasl a to ze veho nejvc rozvnn. Nezapomnl na jedin detail jejho tla a dodnes ped sebou vidl kivku jejho adra, ctil jemnou ple na vnitn stran jejch stehen, poznval chu jejho polibku i vni jejho vzruen. asto se mu po n stskalo. Aby se vylil z beznadjn touhy, pedstavoval si nkdy, co tak asi Aliena zrovna dl. V duchu ji vidl, jak ist veer po pracovnm dni Alfredovi boty, jak s nm sed u stolu a vee, jak ho lb, jak se s nm miluje, jak nabz prs malmu chlapekovi, kter vypad pln stejn jako Alfred. Takov pedstavy mu pinely obrovsk muka, ale on po Alien pesto nepestval touit. Dneska, na tdr den, Aliena upee labu, na stl ji pinese ozdobenou pem a pak budou vichni popjet slavnostn npoj z piva, vajek, mlka a muktovho oku. Jdlo, kter ml Jack ped sebou, bylo thle pedstav na hony vzdlen. Dval se na tale, nad nimi se lovku sbhaly sliny. Vidl cizokrajn koenn jehn, ri smchanou s oechy a salty ochucen citrnovou vou a olivovm olejem. Jackovi njak as trvalo, ne si zvykl na panlskou kuchyni. Tady lovku nikdy nenaservrovali velk kus hovzho, vepovou ktu nebo telec hbet, bez nich by dn hostina v Anglii nebyla pln. Tak tady nejedli tlust krajce chleba. Nemli tady avnat pastviny, na kterch by se mohla pst poetn stda skotu, ani rodnou pdu, z n by mohla rst pole vlncho se obil. Museli se pizpsobit pomrn malmu mnostv masa tm, e zapojili pedstavivost a nauili se je nejrznjm zpsobem koenit. A msto v Anglii vudyptomnho chleba tu mli nejrznj druhy ovoce a zeleniny. Jack bydlel v Toledu s malou skupinkou anglickch duchovnch. Patili do mezinrodnho spoleenstv vzdlanc, kde nechybli ani id, muslimov a arabt kesani. Anglian se zabvali tm, e pekldali z arabtiny do latiny matematick dla, aby je mohli st tak kesan. Panovala mezi nimi horen vzruen nlada, podporovan kadm novm objevem, na kter narazili v pokladnici poznn shromdnho arabskmi mudrci. Anglian mezi sebe neformln vzali i Jacka: brali do sv skupiny kadho, kdo rozuml tomu, co dlaj, a sdlel s nimi jejich naden. Jejich osud pipomnal osud rolnka, kter cel ivot dobv z jalovho horu trochu obil a pak se najednou pesthuje do rodnho dol. Jack zanechal stavitelstv a vrhl se na studium matematiky. Zatm nemusel pracovat, aby si vydlal njak penze: duchovn mu velkoryse poskytli postel a tolik jdla, kolik chtl, a kdyby poteboval nov obleen nebo nov boty, urit by mu je taky dali.

Jednm z jejich mecen byl Raschid. Jako obchodnk na mezinrodn rovni vldl nkolika jazyky a byl kosmopolitn ve svch postojch. Doma mluvil vce kastilsky, co byl jazyk kesanskho panlska, ne mosarabsky. Vichni lenov jeho spoleensk vrstvy tak ovldali francouztinu, jazyk Norman, kte byli jejich vznamnmi obchodnmi partnery. Pestoe Raschid byl obchodnk du i tlem, byl velice pemliv a zvdav. S obrovskm zjmem se bavil s uenci o jejich teorich. Jacka si oblbil na prvn pohled, take zrzav mladk veeel v jeho dom nkolikrt tdn. Sotva se dali do jdla, Raschid se na Jacka obrtil a zeptal se: Tak co ns nai filozofov nauili tento tden? etl jsem si Eukleida, odpovdl Jack. Eukleidovy Zklady geometrie patily mezi prvn knihy, kter uenci peloili. Eukleides je pro Araba divn jmno, poznamenal Raschidv bratr Ismail. Byl to ek, vysvtloval Jack. il jet ped narozenm Krista. man na jeho prce zapomnli a ztratili je, ale Egypan je uchovali proto k nm pily v arabtin. A te je Anglian pekldaj do latiny! zvolal Raschid pobaven. To se lovk nesta divit. Tak co ses tam dovdl? zeptal se Rayanin snoubenec Josef. Jack zavhal. Tko se to vysvtlovalo. Snail se to podat njak straviteln. Mj nevlastn otec byl stavitel, zaal, a nauil m, jak udlat v praxi nkter geometrick kony: jak rozdlit linku pesn na polovinu, jak narsovat prav hel a jak nakreslit do vtho tverce men tak, aby men tverec ml pesn polovin plochu ne vt. A k emu to lovku je, kdy takovhle vci um? zeptal se Josef. V hlase ml mrn pohrdliv tn. Vnmal Jacka jako kariristu a rlil na to, jakou pozornost Raschid vnuje Jackovm vkladm. Takovhle kony jsou dleit pi stavb dom, odpovdl Jack vldn a pedstral, e si Josefova podtnu neviml. Podvej se na tenhle dvr. Prostor zasteen podloubm m pesn stejn velkou plochu jako nezasteen prostor uprosted. Men dvory se vtinou stav v tomhle pomru, vetn rajskch zahrad u klter. Takov pomr toti psob pjemn. Kdyby bylo prostranstv uprosted vt, psobilo by dojmem trit, kdyby bylo men, vyhlelo by jen jako dra ve stee. Aby to vypadalo sprvn, mus bt stavitel schopen nakreslit otevenou st tak, aby zabrala pesn polovinu plochy celho dvora. To jsem nevdl! zvolal Raschid naden. Nic ho tak nepotilo, jako monost dovdt se nco novho.

Eukleides vysvtluje, pro takovhle postupy funguj, pokraoval Jack. Napklad to, e dv poloviny seky jsou si rovny, pokud pedstavuj strany shodnch trojhelnk. Shodnch? nechpal Jackv vraz Raschid. Takovch, kter jsou pln stejn. Aha te je mi to jasn. Raschid byl ovem jedin, to Jack vidl na prvn pohled. Jene vechny tyhle geometrick operace jsi uml dv, ne sis Eukleida peetl, namtl Josef. Take nevm, jestli jsi na tom te o nco lip. lovk je na tom vdycky lip, kdy nemu porozum! namtl Raschid. Jack pikvl a dodal: A navc, kdy te rozumm principm geometrie, ml bych bt schopen eit nov problmy, na kter mj nevlastn otec nestail. Byl z hovoru naprosto neastn: Eukleides pro nj znamenal nco jako blesk poznn z istho nebe, a pitom te najednou nebyl schopen ostatnm vyloit, jak dleit pro nj tyhle objevy jsou. Zkusil to z jin strany. Na Eukleidovi je nejzajmavj jeho metoda, prohlsil. M pt axiom nezpochybovanch pravd a z tch logicky vysuzuje vechno ostatn. ekni mi pklad njakho z axiom, vyzval ho Raschid. Pmku je mon prodluovat do nekonena. To teda nen, namtla Aysha, kter zrovna nabzela hostm msu s fky. Host uasli. Nebylo zvykem, aby se dvka zapojovala do podobnch hovor. Raschid se ale jen usml: Aysha byla jeho milek. A pro ne? zeptal se. Nkde pece konit mus, prohlsila. Ale v tv pedstavivosti me pokraovat do nekonena, upozornil ji Jack. V mch pedstavch me voda tct do kopce a psi mohou mluvit latinsky, odsekla okamit. V tu chvli vstoupila do mstnosti jej matka a jadrnou odpov zaslechla. Aysho! okikla dceru ocelov chladnm hlasem. Ven! Vichni mui se rozesmli. Aysha se uklbla a vyla ze dve. Josefv otec poznamenal: A si tuhle holku nkdo vezme, bude s n mt pln ruce prce! Host se znovu zasmli. Jack se sml s nimi. Pak mu dolo, e se vichni dvaj na nj, jako by se ho ten ert tkal. Po jdle Raschid pedvdl svou sbrku mechanickch hraek. Ml ndobku, v n bylo mon smchat vodu s vnem a pak opt vylt kadou tekutinu zvl. Tak hostm ukzal asn vodn hodiny, kter ukazovaly dny a hodiny s neuvitelnou pesnost. Dle ml

dbn, kter se sm dolval, ale nikdy se nepelil. A jet se pochlubil malou sokou eny, je mla oi udlan z njakho krystalu, kter do sebe v teple bhem dne natahoval vodu a veer, kdy se ochladilo,ji opt vypocoval, take to vypadalo, jako by socha plakala. Jack s Raschidem sdlel naden pro podobn hraky. Nejvc ho ale pitahovala plac socha. Ostatn pedmty byly docela jednoduch, jakmile jedinou lovk piel na to, jak funguj. Princip plac sochy ale nikdo z ptomnch nedokzal rozlousknout. Odpoledne se posadili pod podloub postaven po obvodu dvora, hrli nejrznj hry, podimovali nebo mezi sebou jen tak klbosili. Jacka mrzelo, e nepat do njak velk rodiny, jako je tahle, se spoustou sester, strc a piennch pbuznch, a e nikdo z jeho blzkch nem velk dm, kde by se mohli schzet a kter by slouil jako znamen vysokho postaven v malm mst. Nhle si vybavil hovor, kter vedl s matkou t noci, kdy ho vysvobodila z klternho ale. Zeptal se j tehdy na otcovy pbuzn a ona mu odpovdla: Ano, doma ve Francii ml poetnou rodinu. Take vlastn nkde mm takovouhle rodinu, uvdomil si Jack zniehonic. Brati a sestry mho otce jsou pece moji strcov a tety. Mohl bych tak mt njak bratrance a sestenice v mm vku. To by m zajmalo, jestli je nkdy najdu Ml pocit, e se ivotem zmt jako nezakotven lo. Doke kdekoliv pet, ale nikam nepat. Dlal kamenka, pak stavitele, byl novicem a te je matematikem, ale pod nev, kter z Jack je ten prav pokud to nen nkdo pln jin. Kolikrt uvaoval, jestli by se neml stt onglrem jako jeho otec nebo psancem po vzoru sv matky. Bylo mu devatenct, zstal bez domova i bez koen, neml rodinu a nevdl, pro je vlastn na svt. Zahrl si s Josefem achy a vyhrl. Pak piel Raschid a prohlsil: Josefe, pus m na svoje msto rd bych se dovdl vc o Eukleidovi. Josef poslun penechal idli svmu nastvajcmu tchnovi a vzdlil se o Eukleidovi u slyel vechno, co poteboval slyet. Raschid se usadil a hned se Jacka zeptal: Bav t to? Tvoje pohostinnost nem obdoby, odpovdl Jack zdvoile. V Toledu se nauil vybranm mravm. Dkuju ti. Ale j ml na mysli Eukleida. Aha. Mm pocit, e se mi nepodailo vysvtlit, pro je ta kniha tak dleit. V Myslm, e mi to dolo, peruil ho Raschid. Jsem stejn jako ty, poznvn se mi lb samo o sob. Prv.

Jene i tak se kad z ns mus nm ivit. Jack nechpal, co m tahle poznmka spolenho s tmatem hovoru, a tak vykval, jestli k tomu Raschid jet nco dod. Jene ten se opel do idle s pivenma oima a zjevn si uval mlenliv spolenosti spznn due. Jack zaal pemtat, jestli mu Raschid nevyt, e se nevrhl na obchodovn. Nakonec Jack poznamenal: Potm, e se jednoho dne vrtm ke stavn dom. Dobe. Jack se usml. Kdy jsem odchzel na matin koni z Kingsbridge a pes rameno jsem ml hozen pytel s nadm, kter patilo nevlastnmu otci, myslel jsem si, e katedrly se daj stavt pouze jednm zpsobem. e mus mt tlust zdi s plkruhovmi oblouky, mal okna a nad nimi devn strop nebo podlouhlou kamennou klenbu pipomnajc podln rozznut sud. Katedrly, kter jsem vidl od Kingsbridge po Southampton m niemu novmu nenauily. Zato Normandie mi od zklad zmnila cel ivot. To si umm pedstavit, poznamenal Raschid ospale. Moc ho to nezajmalo, a tak se Jack pohrouil do mlen a jen tie vzpomnal, jak to tehdy probhalo. Pr hodin po vylodn v Honfleuru uvidl opatsk kostel v Jumiges. Byl to nevy chrm, jak kdy spatil, ale jinak ml obvykl kulat oblouky a devn strop a na kapitolku, tam nechal opat Urso postavit strop naprosto pevratnm zpsobem. Msto hladkho plsudu ml kostel ebrovou klenbu. ebra byla taena z hlavic sloup do sted jednotlivch pol a tam se protnala. ebra byla siln a tlust, zatmco trojhelnkov vpln mezi nimi tenk a lehk. Mnich, kter ml na starosti eholn hbity a obadn roucha, Jackovi vysvtlil, e se strop takhle daleko snz postav: nejdv se dohotov ebrov klenut a pak se pole mezi nimi jednodue vypln. Tenhle druh klenby je navc leh. Mnich doufal, e se od Jacka dozv, co novho se lze nauit od anglickch stavitel, ale mladk ho musel zklamat. Nad ebrovou klenbou ale projevoval tak zjevn naden, e to eholnkovi udlalo radost a prozradil Jackovi, kam se m vydat dl. Kousek odtamtud stl chrm v Lessay a ten ml takhle klenut cel strop. Jack dorazil do Lessay nsledujcho dne, cel odpoledne strvil v kostele a jen uasle zral na jeho klenut strop. Nakonec piel na to, co ho na kov klenb tak uhraniv pitahuje. ebra thnouc se ze stedu pole k hlavicm jednotlivch sloup jako by pedvdla skutenost, e celou vhu stropu nesou na svch bedrech nejsilnj pile. Dky ebrm bylo vidt, jak je cel stavba postaven. Jack se vydal na jih, do hrabstv Anjou, a tam si nael prci na opravch opatskho kostela v Tours. Bez vtch pot pesvdil mistra stavitele, aby to s nm zkusil. Nin, kter si s sebou nesl,

jasn ukazovalo, e se iv jako zednk. Stail den prce a mistr vdl, e Jack je ve svm emesle moc dobr. Kdy se chvstal ped Alienou, jak me dostat prci kdekoliv na svt, nemluvil jen tak do vtru. Mezi nstroji, kter zddil, bylo i Tomovo mtko. Ta mli zpravidla jen misti stavitel, a kdy ostatn zjistili, e Jack je majitelem takovho mtka, vyptvali se ho, jak se mohl v tak mladm vku stt mistrem stavitelem. Nejdv ml chu vysvtlovat jim, e ve skutenosti mistrem nen, ale pak se rozhodl, e jim to vymlouvat nebude. Vdy nakonec od chvle, kdy se stal novicem, kingsbridgesk stavenit v podstat vedl a plny uml kreslit stejn dobe jako Tom. Jene mistra, kter ho najal, zlobilo, e si zamstnal monho soupee. Jednoho dne navrhl Jack mnichovi, kter na stavbu dozral, jistou zmnu a hned mu na rsovac podloce nartl, jak by si to pedstavoval. Tm mu zaaly tk asy. Mistr stavitel dospl k zvru, e Jack usiluje o jeho postaven. Zaal na Jackov prci hledat chyby a svil mu jednotvrn otesvn obyejnch kvdr do rovn zdi. Zhy byl Jack znovu na cest. Vydal se do Cluny, kde sdlilo opatstv, je se stalo nejvym stedm velkho impria klter rozesetch po celm kesanskm svt. Byl to clunysk d, kter zaloil a rozvjel tradici slavn pouti ke hrobu svatho Jakuba do Compostely. Cel cesta do Compostely byla lemovan kostely zasvcenmi svatmu Jakubovi a clunyskmi kltery, kde mohli poutnci najt toit. Pokud byl Jackv otec skuten onglrem na thle cest, bylo navsost pravdpodobn, e zavtal i do Cluny. Jene to nebyla pravda. V Cluny dn ongli nebyli. A tak se tam Jack o svm otci nic nedovdl. Pesto ta cesta nebyla ani v nejmenm zbyten. Kad oblouk, kter Jack kdy vidl a do chvle, kdy vstoupil do opatskho kostela v Cluny, byl ploblouk. A kad klenba mla bu podobu tunelu, jako by se skldala z dlouh ady oblouk natsnanch na sebe, nebo ji drel k ze eber, jako by se v n protnaly dva tunely. Jene oblouky v Cluny nebyly plkruhov. Byly zakonen hrotem. Tyhle piat oblouky vedly od pile k pili v sloupoad v hlavn lodi. Stejn tak mly piat oblouky i postrann lod. A co lovku bralo dech nad hlavn lod se klenul kamenn strop, kter nelo popsat jinak ne jako adu kovch oblouk s ebry. A vechny oblouky se sbhaly do piky. Tedy byly lomen, jak se Jack pozdji pouil. Jackovi odjakiva vtloukali do hlavy, e kruh je pevn, protoe je dokonal, take plkruhov klenba je pevn, jeliko je to st kruhu. Z toho usuzoval, e lomen oblouky by mly bt podstatn slab. Ve

skutenosti pr lomen oblouky vydr vc ne kulat, alespo mnii mu to tvrdili. Chrm v Cluny to zejm dokazoval, jeliko byl navzdory obrovsk vze pouitho kamene velmi vysok. Jack nezstal v Cluny dlouho. Pokraoval dl na jih, drel se smru, jm se ubrali poutnci, a pli se nestaral o to, kam ho osud zanese. Potkem lta potkval podl cesty spousty onglr. Zdrovali se zvlt ve velkch mstech a pobl clunyskch klter. Ped kostely a kaplemi pedneli svoje verovan pbhy, nkdy se k tomu doprovzeli na violu, pesn jak to Aliena Jackovi popisovala. Jack kadho z nich oslovil a zeptal se ho, jestli neznal Jacka Shareburga. Vichni mu odpovdli, e ne. Kostely, kter mjel na sv pouti jihozpadn Franci a severnm panlskem, ho vytrvale uvdly v as. Byly daleko vy ne anglick katedrly. Nkter mly sudovit klenut stropy s psy. Ty se thly klenbou od jedn dvojice sloup ke druh a dovolovaly stavt strop postupn, pole za polem, a ne najednou. Navc se tm pozmnil i celkov dojem z chrmu. Zdraznn pedl mezi jednotlivmi poli odhalilo skutenost, e cel stavba je ve skutenosti ada samostatnch jednotek, jako bochnk chleba nakrjen na krajce. A to dodvalo rozmrnmu vnitnmu prostoru d a logiku. Do Compostely dorazil v polovin lta. Vbec netuil, e na svt me bt msto, kde je tak stran horko. V Santiagu uvidl dal chrm, nad kterm se tajil dech. Byl nesmrn vysok a sudovit klenut strop ml rozdlen psy na jednotliv pole. Odtud se Jack vypravil dl na jih. panlsk krlovstv bylo jet nedvno pod nadvldou Saracnskch. A vtina zem na jih od Toleda byla dosud obvna pevn muslimy. Vzhled saracnskch staveb Jacka fascinoval: jejich vka, uvnit chldek, nekonen ady sloup a oblouk a kamenn stny bl, a to lovka oslovalo. Nejzajmavj ale bylo to, e v muslimsk architektue se vyskytovaly jak kov klenby, tak lomen oblouky. Mon prv tady se Francouzi pouili, kdy hledali njak nov npad. U nikdy v ivot nedoke pracovat na chrmu, jakm je kingsbridgesk katedrla, uvaoval, kdy takhle sedl za teplho panlskho odpoledne na dvoe svho hostitele a neptomn naslouchal, jak k nmu z dlky, z hlubin chladnho domu, doznv ensk smch. Pod jet touil po tom, aby mohl postavit nejkrsnj katedrlu na svt, ale u to rozhodn nebude masivn, podsadit stavba pipomnajc pevnost. Chtl vyuvat nov postupy, kov klenby a lomen oblouky. Uvaoval vak o tom, e by je nepouval stejnm zpsobem, jakm se uvaly doposud. Ani jeden z

chrm, kter navtvil, nevyuval monost tchto prvk v plnm rozsahu. V hlav se Jackovi zaala rodit pedstava budouc katedrly. Podrobnosti byly jet nejasn, ale celkov pocit byl velice siln: bude to prostorn, vzdun chrm s velikmi okny, jimi bude dovnit proudit slunen svtlo, a klenut strop bude tak vysok, a bude psobit dojmem, jako by sahal do nebes. Josef a Raya budou potebovat dm, prohlsil Raschid zniehonic. Kdybys jim ho postavil ty, dal zakzky se ti budou jen hrnout. Jacka to zaskoilo. V ivot ho nenapadlo, e by mohl stavt obytn domy. Mysl, e by chtli, abych jim dm stavl zrovna j? zeptal se. Mon to je. Znovu se rozhostilo dlouh ticho, bhem nho Jack zvaoval, jak by to bylo, kdyby se ivil stavnm dom pro bohat obyvatele Toleda. Konen se Raschid doopravdy probudil. Narovnal se v kesle a podn otevel oi. Zamlouv se mi, Jacku, prohlsil. Jsi poctiv chlap a lovku se vyplat, kdy si s tebou popovd, co se tko d ct o vtin lid, kter jsem kdy potkal. Doufm, e zstaneme navdy pteli. J tak, pikvl souhlasn Jack, ponkud zaraen touhle neekanou poklonou. Jsem kesan, a tak svoje eny nezavrm, jako to dlaj nkte moji muslimt brati. Na druhou stranu jsem ale Arab. To znamen, e jim tak pln promi mi to, nedopvm, na co jsou jin eny zvykl. Dovolil jsem jim, aby se u ns v dom schzely s mmi hosty a bavily se s nimi. Nevad mi dokonce, kdy se z toho vyvine njak ptelstv. Ale ve chvli, kdy ptelstv zane perstat v nco vc co se mezi mladmi lidmi zhusta stv , ekm, e mu uin pslun formln krok. Cokoliv jinho by byla urka. Jist, pitakal Jack. Vdl jsem, e mi bude rozumt. Raschid vstal a ptelsky poloil Jackovi ruku na rameno. Osud mi nikdy nedopl syna. Ale kdybych njakho ml, myslm, e by byl jako ty. Z nhlho popudu Jack poznamenal: Jen by byl tmav, alespo doufm. Raschid se na nj na okamik nechpav zadval a pak vybuchl v hlasit smch, kterm zaskoil ostatn hosty posedvajc na dvoe. Ano! prohlsil pobaven. Tmav! A zael do domu, stle se prohbaje smchy. Star host se zaali zvedat k odchodu. Odpoledn vzduch pomalu vychldal, Jack sedl sm a pemlel o tom, co z hovoru s Raschidem vyplvalo. Byla to nabdka k dohod, o tom nen pochyb.

Kdy si vezme Ayshu, Raschid mu zad, aby se v Toledu stal stavitelem dom pro bohe. Bylo v tom ale i varovn: jestli si ji nechce vzt, tak se dr zptky. Lid ve panlsku maj daleko vytbenj zpsoby chovn ne Anglian, ale kdy je teba, dokou dt svj nzor najevo naprosto jasn. Jak Jack rozjmal o sv situaci, pipadala mu chvlemi naprosto neuviteln. Jsem to skuten j? ptal se sm sebe. Je tohle Jack, Jackv syn, nemanelsk dt mue, kterho povsili, chlapec, jen vyrostl v lesch, vyuil se zednkem a utekl z kltera? Skuten mi nabdli krsnou dceru bohatho arabskho obchodnka a k tomu jet zruku, e v tomhle utenm mst zskm postaven zavedenho stavitele? Znlo to pli dobe, ne aby to mohla bt pravda. Vdy mn se ta holka dokonce zamlouv! Slunce kleslo k obzoru a dvr se ponoil do stnu. V podloub zbyli jen dva lid Jack a Josef. Jack prv pemtal, jestli to nkdo takhle zadil, aby tu sedli zrovna jen oni dva, kdy vtom se objevily Raya a Aysha. Asi to skuten nebylo nhodou. Pestoe dobr mravy psn zakazovaly jakkoliv tlesn kontakt mezi dvkami a mladmi mui, jejich matka pesn vdla, co se dje, a Raschid nejsp taky. Prost dopli svm drahoukm pr chvil samoty. A pak, dv ne by mohlo dojt k nemu zvanjmu, matka vejde do dvora, bude pedstrat rozhoen a pike dvkm, aby ly dovnit. Raya a Josef se na druh stran dvora zaali okamit lbat. Jack vstal a Aysha k nmu zamila. Mla na sob bl aty z egyptsk bavlny sahajc a na zem. Tuhle ltku Jack poprv spatil a teprve ve panlsku. Byla mk ne vlna a ten ne pltno a pi chzi se Ayshe tiskla na nohy a bl barva jako by v houstnoucm soumraku zila. Dviny hnd vlasy byly najednou tm ern. Stoupla si tsn k Jackovi a zlomysln se usmla. Co ti ekl? zeptala se. Jack si domyslel, e Aysha m na mysli svho otce. Nabdl mi, abych se tu usadil jako stavitel dom. To je teda vno! poznamenala dvka pohrdliv. To je k neuven! Mohl ti alespo nabdnout penze. Jack se kodolibost zaznamenal, e Aysha nem trplivost na to, aby mluvila v pznanch saracnskch oklikch. Jej pmost mu najednou pipadala osvujc. Nejsem si jist, e se mi chce stavt domy, poznamenal. Dvka nhle zvnla. Lbm se ti? Sama moc dobe v, e ano. Postoupila k nmu jet o krok bl, zvedla obliej, zavela oi, stoupla si na piky a polbila ho. Vonla pimem a ambrou. Otevela sta a jazykem mu rozpustile vklouzla mezi rty. Pae mu vyltly tm

proti jeho vli a vzpt dvku objal. Dlan j poloil kolem pasu. Bavlna byla velice jemn: skoro jako kdyby se dotkal dviny nah ke. Vzala ho za ruku a zvedla si ji k adru. Mla thl a pevn tlo a prsa drobn jako mal, pevn kopeky s nepatrnmi, ale pevnmi bradavkami. Jak se rozpalovala, zaala se o Jacka tt hrud nahoru a dol. Kdy mladk uctil mezi nohama jej ruku, trochu ho to zaskoilo. Koneky prst j sevel bradavku. Vyjekla, odthla se od nj a tce oddechovala. Okamit svsil ruce podl tla. Bolelo t to? zaeptal. Ne! ujistila ho. Vzpomnl si na Alienu a bodlo ho patn svdom. Pak si uvdomil, jak je to od nj hloup. Pro by ml mt pocit, e podvd enu, kter se vdala za jinho mue? Aysha si ho chvli prohlela. Byla tm tma, ale Jack pesto vidl, jak z dviny tve sl touha. Zvedla mu ruku a znovu si ji poloila na adro. Jet jednou, ale pitla, podala ho nalhav. Nael bradavku a shbl se, aby dvku polbil, ale ona se zaklonila, a zatmco ji laskal, dvala se mu do tve. Nejdv pohladil bradavku jemn a pak ji poslun stiskl silnji. Aysha se prohnula v zdech, aby j mal adra vraznji vystoupila z hrudi, a bradavky vytvoily pod jemnou ltkou jejch at drobn tvrd vstupky. Jack sklonil k jejm adrm hlavu. Pes bavlnnou ltku vzal bradavku mezi rty. Pak ji z nhlho popudu sevel mezi zuby a stiskl. Slyel, jak se dvka keovit nadechla. Tlem j projela vlna zachvn. Zvedla mu hlavu od prsou a znovu se k nmu pitiskla. Sklonil se k jejmu oblieji. Zaala ho blzniv lbat, jako by mu chtla polibky pokrt kad msteko na tvch. Tiskla jeho tlo k sob a z hlubin hrdla se j draly tichounk, panick vzlyky. Jack byl vzruen, zmaten, a dokonce trochu vyden: jet nikdy nic takovho nezail. Ml pocit, e Aysha u m vyvrcholen na dosah. Vtom je nkdo peruil. Rayo! Aysho! ozval se matin hlas ode dve do domu. Okamit pojte dovnit! Aysha se na Jacka zadvala a pervav pitom oddechovala. Pak ho znovu polbila, tentokrt velmi tvrd. Pitiskla mu rty na sta, a mu je odela. Pak se od nj odtrhla. Miluju t, zaeptala. Nae vbhla do domu. Jack se za n dval, jak odchz. Raya ji nsledovala daleko rozvnjm tempem. Matka vrhla na Jacka a Josefa nesouhlasn pohled, vela dovnit za dvkami a rezolutn za sebou zabouchla dvee. Jack zral na zaven dvee a pemtal, jak m tomu vemu rozumt.

Josef peel pes dvr a peruil Jackovo rozjmn. Zatracen hezk holky ob dv! prohlsil s dvrnm mrknutm. Jack neptomn pikvl a vykroil smrem k brn. Josef se k nmu pidal. Kdy proli pod obloukem, odnkud ze stnu se vynoil jeden ze sloucch a brnu za nimi zavel. Nejvt pot se zasnoubenm je v tom, prohlsil Josef rozafn, e pak lovku vdycky zbude bolest mezi nohama. Jack na to nic nepoznamenal. A tak Josef pokraoval: Asi zajdu dol k Fatim, abych si trochu ulevil. Podnik U Fatimy byl mstn nevstinec. Navzdory saracnskmu nzvu mla vtina zdejch dvek svtlou ple a tch nkolik mlo arabskch nevstek, kter tam pracovaly, mlo velkou cenu. Nechce jt se mnou? zeptal se Josef. Ne, odpovdl Jack. M bol pln nkde jinde. Dobrou noc. Rychle odeel. Josef nikdy nepatil mezi jeho nejoblbenj spolenky a dnes Jack ctil, e m velice nesmiitelnou nladu. Ne doel ke koleji, kde ml v dormiti tvrd lko, byl u non vzduch velmi chladn. Jack si uvdomoval, e se ocitl na rozhodujc kiovatce. Nabzel se mu snadn a blahobytn ivot. A nechtlo se od nj nic jinho, ne aby zapomnl na Alienu a vzdal se nadje, e jednou postav nejkrsnj katedrlu na svt. V noci se mu zdlo, e za nm pila Aysha, jej nah tlo bylo kluzk vonnmi oleji, tiskla se k nmu a tela se o nj, ale nedovolila mu, aby se s n miloval. Kdy se rno probudil, bylo mu jasn, jak se rozhodne. Sluebnci nechtli Alienu do domu Raschida Alharouna pustit. Nejsp jim pipadm jako ebraka, pomyslela si, kdy stla ped branou v zapren sukni a prolapanch stevcch a v nru drela dt. eknte Raschidu Alharounovi, e hledm jeho ptele Jacka Fitzjacka z Anglie, podala francouzsky, ale nebyla si zdaleka jist, e snd sluha rozuml jedinmu slovu. Nsledovala tich domluva v njakm arabskm ne, nae jeden ze sloucch, vysok chlap s uhlov ernou plet a s vlasy pipomnajcmi rouno ern ovce, veel do domu. Aliena netrpliv pelapovala a zbvajc sluhov si ji nepokryt prohleli. Nikdy se nenauila trplivosti, dokonce ani bhem sv nekonen pouti ne. Kdy neuspla v Compostele, vydala se do nitra panlska, do Salamanky. Na zrzavho mladka, kter by se zajmal o katedrly a onglry, si tam nikdo nevzpomnal, ale jeden laskav mnich j poradil, e v Toledu je spoleenstv anglickch uenc. Byla to chab nadje, ale Toledo nebylo zase tak daleko, a tak se Aliena otepala a znovu vykroila na pranou cestu.

Tady ji ekalo dal bolestiv zklamn. Ano, Jack tady vskutku byl, konen trocha tst! Jene bohuel, u odtud odeel. Ale pesto ho dohnla, te u ped n ml jen msc nskok. Jene pro zmnu zase nikdo nevdl, kam se rudovlas cestovatel vydal. V Compostele si dokzala domyslet, e musel zamit na jih, protoe sama pila od vchodu a na severu a zpad se rozprostralo moe. Jene tady ml, nanetst, vc monost. Mohl vyrazit na severovchod, tedy zptky do Francie, nebo na zpad do Portugalska, poppad na jih do Granady. A ze panlskho pobe se mohl dostat lod teba do ma, Tunisu, Alexandrie i Bejrtu. Aliena se rozhodla, e nejdv zkus vyptrat, jestli by j nkdo neuml poradit, kterm smrem se Jack nejsp mohl vydat. Byla na smrt unaven a hodn daleko od domova. U j nezbvalo moc sil ani pli odhodln a nedokzala by se znovu vydat na cestu opt jen s nejistou nadj na spch. Byla rozhodnuta otoit se na pat, vyrazit zptky do Anglie a pokusit se na Jacka navdy zapomenout. Z blho domu vyel dal sluha. Tenhle byl obleen do drach at a mluvil francouzsky. Podezrav si Alienu prohldl, ale oslovil ji zdvoile: Vy jste ptelkyn pana Jacka? Ano, dvn ptelkyn z Anglie, odpovdla. Chtla bych mluvit s Raschidem Alharounem. Sluha se zadval na dt. Jsem Jackova pbuzn, dodala Aliena honem. Nebyla to tak pln nepravda. Je pece bval manelka Jackova nevlastnho bratra, co je koneckonc pbuzensk vztah. Sluha o nco vc pootevel brnu a vyzval ji: Pojte prosm se mnou. Aliena s levou vela do dvora. Kdyby ji tady odmtli, znamenalo by to, e svou pou ukon. Krela za sluhou pes pjemn vyhlejc dvr kolem stkajc fontny. Pemtala, co tak asi Jacka dovedlo do domu tohoto bohatho obchodnka. To nebylo moc pravdpodobn ptelstv. Jestlipak Jack tady ve stnu loub pednel svoje vpravn vere? Veli do domu. Byla to honosn stavba s vysokmi, chladnmi komnatami, s podlahami z mramoru a s umn vyezvanm a bohat alounnm nbytkem. Proli dvma chodbami a devnmi dvemi. Pak mla najednou Aliena pocit, e se ocitli v sti domu, kde bydl eny. Sluha zvedl ruku, aby ji zarazil, a pak lehce zakalal. Vzpt vplula do mstnosti vysok snd ena v ernch atech. Ped sty si drela kousek ltky. Tohle gesto bylo urliv v jakmkoliv jazyce. Podvala se na Alienu a francouzsky se zeptala: Co jsi za?

Aliena se narovnala, aby byla pokud mono co nejvy. Jsem lady Aliena, dcera zesnulho hrabte ze Shiringu, odpovdla nejpovenji, jak dokzala. Pedpokldm, e mm to poten mluvit s manelkou prodavae koen Raschida. Tuhle hru umla hrt jako kdokoliv jin. Co tady chce? Pila jsem navtvit Raschida. On eny nepijm. Alien dolo, e nen nadje, aby tuhle enskou zskala k njak spoluprci. Jene nemla na vybranou, a tak to zkouela dl. Jackovu ptelkyni by mon pijal, trvala na svm. Jack je tvj manel? Ne. Aliena zavhala. Je to mj vagr. ena j vnovala nedviv pohled. Nejsp si jako vtina lid myslela, e Jack Alien upletl dt a pak ji opustil. A ona ho te s dkazem jeho vrolomnosti v nru pronsleduje, aby ho pimla k satku a k tomu, aby se o dt postaral. ena se odvrtila a zvolala nco jazykem, ktermu Aliena nerozumla. Po chvilce vely do mstnosti ti mlad dvky. Z jejich zevnjku bylo jasn, e jsou to eniny dcery. Mluvily na ni stejnm jazykem a upen se dvaly na Alienu. Nsledovala rychl vmna nzor, v n se asto objevovalo slovo Jack. Pro Alienu to bylo poniujc. Byla v pokuen otoit se na podpatku a jt pry. Jene to by znamenalo navdy se vzdt dalho hledn. Tihle odporn lid byli jej posledn nadje. Nadechla se a silnm hlasem, aby je pekiela, se zeptala: Kde je Jack? Mla v myslu promluvit pnovit, ale k jejmu vlastnmu zklamn to vyznlo sp nakav. Dcery zmlkly. Nevme, kde je, odpovdla matka. Kdy jste ho vidly naposledy? Matka zavhala. Nechtlo se j odpovdat, ale nemohla dost dobe pedstrat, e si nepamatuje, kdy Jacka naposledy potkala. Odeel z Toleda den po tdrm dnu, odpovdla neochotn. Aliena se pinutila k ptelskmu smvu. A nevybavujete si, jestli se nhodou nezmioval o tom, kam m nameno? ekla jsem ti u, e nevm, kde je. Teba nco naznail tvmu manelovi. Nenaznail. Aliena propadla zoufalstv. Mla podvdom pocit, e tahle ena nco v. Ale bylo nad sluce jasnj, e to nehodl prozradit. Aliena si

najednou pipadala slab a unaven. Se slzami v och prohlsila: Jack je otec mho dtka. Nemyslte, e by svho synka rd vidl? Nejmlad dcera zaala nco povdat, ale matka ji rzn peruila. Nsledovala krtk a bojovn vmna nzor: matka i dcera v sob mly stejn nezkrotn temperament. Nakonec ale zmlkla dcera. Aliena jet vykvala, ale nic vc u se nedovdla. Vechny tyi se na ni prost jen dvaly. V jejich pohledu nade vechny pochyby pevldala nenvist, ale byly tak zvdav, e nijak nespchaly s tm, aby Alienu vyprovodily z domu. Jene u nemlo smysl tady dl zstvat. Te u Alien nezbvalo nic jinho ne opustit tenhle dm, dojt do krmy, kde pespvala, a pipravit se na cestu zptky do Kingsbridge. Zhluboka se nadechla a snaila se, aby j hlas znl klidn a vyrovnan. Dkuji vm za vai pohostinnost, prohlsila. Matka mla tolik slunosti v tle, e se alespo zatvila zahanben. Aliena vyla z mstnosti. Venku postval sluha. Zaadil se o krok za Alienu a doprovzel ji pes cel dm. Aliena se snaila potlait slzy. Nesnesiteln ji trpilo vdom, e veker jej putovn ztroskotalo na nestupnosti jedn umanut ensk. Slouc s n krel pes dvr. Kdy doli k brn, Aliena uslyela, e za n nkdo b. Ohldla se pes rameno a uvidla, jak se k n bl nejmlad dcera. Zastavila se a ekala na ni. Na sluhovi bylo patrn, jak nev, co si pot. Dvka byla mal a huben a velice pohledn. Mla zlatavou ple a oi tak tmav, e byly skoro ern. Mla na sob bl aty, take Aliena si vedle n najednou pipadala zapren a nemyt. Dvka promluvila neohrabanou francouztinou. Miluje ho? vyhrkla. Aliena zavhala. Pak si uvdomila, e u j stejn moc dstojnosti nezbv, a tak nem co ztratit. Miluju, piznala. A miluje on tebe? Aliena chtla okamit odpovdt, e ano, ale pak si uvdomila, e u mladka nevidla pes rok. Kdysi m miloval, prohlsila nakonec. Myslm, e t miluje i dnes, poznamenala dvka. Pro si to mysl? Dvce se oi zaplnily slzami. Chtla jsem ho pro sebe. A mlem jsem ho dostala. Zadvala se na chlapeka. Rud vlasy a modr oi, vyhrkla. Slzy se j kutlely po hladk snd pleti. Aliena na ni zstala zrat. Tm se vysvtlovalo to nevraiv pijet. Matka chtla, aby si Jack vzal tuhle dvku. Neme j bt vc ne estnct, ale m hloubav vraz, dky nmu vypad star. Aliena zvdav pemtala, co se pesn mezi Jackem a dvetem odehrlo. Tak tys ho ,mlem dostala? zeptala se.

Ano, pikvla dvka vzdorovit. Vm, e jsem se mu lbila. Kdy odeel, zlomilo mi to srdce. Ale te u to chpu. Pestala se ovldat a obliej se j zkivil alem. Aliena mla pochopen pro enu, kter se zamilovala do Jacka a pak o nj pila. Ve snaze njak dvku utit, pohladila ji po rameni. Jene potebovala vyeit dleitj vci, ne bylo poskytovn tchy. Poslouchej, zaala nalhav. Nev nhodou, kam el? Dvka se na ni podvala a se vzlyknm pikvla. ekni mi to! Do Pae, odpovdla. Do Pae! Aliena byla nadenm bez sebe. U zase mla Jackovu stopu. Do Pae bylo hodn daleko, ale vt st cesty pjde znmmi stezkami. A Jack m ped n jen msc nskok. Aliena mla pocit, jako by do n vjel nov ivot. Vak j ho nakonec pece jen najdu, kala si v duchu. Vm to! Vyd se te do Pae? zeptala se dvka. No jist, odpovdla Aliena. Kdy u jsem dorazila a sem pece toho te nenechm. Dkuju ti, es mi to ekla moc ti dkuju. Chci, aby byl astn, prohlsila dvka prost. Sluebnk si nespokojen odkalal. Vypadal, jako by si myslel, e by z tohohle hovoru mohl mt njak opltaky. kal jet nco? nalhala Aliena na dvku. Teba to, kterou cestou se vyd. Prost cokoliv, co by mi mohlo pomoct. Chtl jt do Pae, jeliko mu nkdo povdl, e se tam stav moc krsn katedrly. Aliena pikvla. To si mohla myslet. A vzal s sebou plac pan. Aliena nechpala, co to m znamenat. Jakou plac pan? Mj otec mu dal plac pan. enu? Dvka zavrtla hlavou. Neumm pro to najt sprvn slovo. Pan. Ona ple. Z o j teou slzy. Mysl tm obraz? Namalovanou pan? Te ti nerozumm, pokrila dvka rameny. Pak se s obavami podvala pes rameno. U musm jt. A byla plac pan cokoliv, nejsp to nebylo nijak zvl dleit. Dkuju ti za pomoc, rozlouila se s dvetem Aliena. Dvka se sklonila a polbila chlapeka na elo. Jej slzy mu stkaly po naducanch tvikch. Pak pohldla na Alienu. Pla bych si bt na tvm mst, zaeptala. Nae se otoila a vbhla do domu.

Jack si nael bydlen v ulici Boucherie v jednom paskm pedmst na levm behu Seiny. Hned po rozednn osedlal kon. Na konci ulice zahnul doprava a projel v, kter chrnila Petit Pont, most, jen vedl na ostrov uprosted eky, kde stlo ostrovn msteko. Na konci mostu se po obou stranch rsovaly devn domy. V mezerch mezi domy stly kamenn lavice, na nich budou pozdji bhem dopoledne, dret slavn uitel pednky pod irm nebem. Most dovedl Jacka do Juiverie, hlavn ulice na celm ostrov. Obchdky a pekrny po cel dlce ulice byly peplnn studenty, kte si tu kupovali sndani. Jack si dopl piroh plnn vaenm hoem. Proti synagoze zahnul doleva, pak u krlovskho palce doprava a pejel Grand Pont, most, kter vedl na prav beh eky. Mal, dobe postaven krmky penzomnc a zlatnk, stojc po obou stranch mostu podl eky, se pomalu zanaly otvrat. Na konci mostu Jack projel dal branou a ocitl se na rybm trhu, kde u panoval il obchodn ruch. Prodral se mezi nakupujcmi a vydal se po bltiv cest, kter vedla k msteku nazvanmu Saint-Denis. Kdy byl jet ve panlsku, dovdl se od jednoho potulnho zednka o opatovi Sugerovi a novm chrmu, kter se v Saint-Denis stavl. Kdy pak cel jaro putoval na sever nap Franci, vdycky nkde pr dn pracoval, aby si vydlal njak penze. Pitom asto zaslechl zmnky o Saint-Denis. Vypadalo to, e tamn stavitel pouvaj ob stavebn novinky, tedy ebrov klenut i lomen oblouky, a e jejich propojen je chvatn. Vc ne hodinu jel mezi poli a vinicemi. Cesta nebyla dldn, ale lemovaly ji milnky. Minul kopec Montmartre, na jeho vrcholu stly trosky mskho chrmu, a projel vesnic Clignancourt. Ti mle za Clignancourtem dorazil konen k opevnnmu msteku SaintDenis. Denis byl prvnm paskm biskupem. Na Montmartru ho kdysi sali a on vykroil s vlastn hlavou v rukou do kraje a doel a sem, na tohle msto, kde konen padl. Jedna zbon ena ho tady pohbila a u jeho hrobu byl zaloen klter. Zdej kostel se stal mstem, kde se pohbvaj francouzt krlov. Souasn opat kltera, otec Suger, byl mocn a ctidostiv mu, kter cel klter peorganizoval a te se pustil do pestavby kostela. Jack vjel do msta a zarazil kon uprosted trit, aby si mohl prohldnout zpadn prel chrmu. Nebylo na nm nic pevratnho. Byla to stroh, staromdn fasda se dvma vemi a se temi vchody nahoe ukonenmi plkruhovm plobloukem. Jackovi se docela zamlouvalo, jak pile mezi oblouky bojovn vystupovaly ze zdi, ale kvli tomu by pece nejel pt mil.

Pivzal kon k zbradl ped kostelem a el bl. Sochy postaven kolem t portl byly docela dobr: ivouc pedmty, peliv vytesan. Jack veel dovnit. Uvnit ho okamit ekala zsadn zmna. Ne vstoupil do hlavn chrmov lodi, musel projt nzkou pedsn. Kdy zvedl oi ke stropu, zmocnilo se ho nhle vzruen. Stavitel tady kombinovali klenut ebrov s lomenmi oblouky a Jack na prvn pohled poznal, e ob techniky se k sob velice dobe hod. Ladnost lomench oblouk zdrazovala ebra, je koprovala jejich tvar. To ale nebylo vechno. Do pol mezi ebry nedval zdej stavitel sms malty a suti, jak bylo zvykem jinde, nbr peliv otesan kameny jako do zdi. Kameny jsou pevnj, take mohou bt ten a cel strop je leh, uvdomil si Jack. Jak zral vzhru a zaklnl hlavu, a mu za krkem pratlo, piel jet na jeden dleit rys thle kombinace. Dva rzn irok lomen oblouky mohou sahat do stejn ve, sta jen upravit jejich oblouky. Jednotliv pole dky tomu psobila daleko pravidelnjm dojmem. Nco takovho by s plkruhovmi oblouky pochopiteln nelo. Vka plkruhovho oblouku se vdy rovn polovin jeho ky, take ir oblouk mus bt nutn vy ne u oblouk. To mimo jin vedlo k tomu, e v obdlnkovm poli musely u oblouky zanat v nad zem ne irok, aby vrchol jejich klenut byl ve stejn vce a strop zstal rovn. Vsledek byl vdycky neurovnan. Lomenm obloukem byl tenhle problm jednou provdy vyeen. Jack sklonil hlavu, aby dal znaven ji chvli odpoinout. Ml tak povznejc pocit, jako by ho prv korunovali krlem. Takhle, kal si, pesn takhle postavm svou katedrlu. Zadval se do stedn sti chrmu. Hlavn lo byla na prvn pohled pvodn a dost star, i kdy pomrn dlouh a irok. Zejm ji postavili ped mnoha lety, dlal na n nkdo jin ne souasn mistr stavitel a nebylo na n nic neobvyklho. Jene v mst, kde hlavn lo kily pn kaple, uvidl Jack schody jedny nepochybn vedly dol do krypty a ke krlovsk hrobce a druh nahoru k chru. Vypadalo to, jako by se chr vznel kousek nad zem. Konstrukce nebyla z tohoto hlu pohledu zeteln vidt, protoe cel chr zalvalo oslujc slunen svtlo pichzejc z vchodn strany. Toho svtla je tolik, protoe vchodn stny jsou urit nedokonen, napadlo Jacka. Take slunce se dere volnmi prrvami. Doel jin bon lod a k peken. Kdy se dostal bl k chru, uvdomil si, e m ped sebou nco naprosto neekanho a zsadnho. Svtlo se vskutku dralo dovnit, ale stny byly hotov a dn prrvy se v nich nevyskytovaly. Kdy Jack vykroil z bon lodi

a postoupil do stedu peken, uvidl, e slunce dovnit svt adou vysokch oken. Nkter z nich byla vyzdobena barevnmi sklky, take to psobilo dojmem, jako by slunen svit zalval vnitek rozlehl a przdn stavby teplem a jasem. Jack nechpal, jak se staviteli mohlo podait vytvoit tak dlouhou adu oken. Vypadalo to, jako by tam bylo vc oken ne stn. Hledl na to jako omren. Jde to vn udlat, nebo jsou za tm njak kouzla? Kdy krel vzhru po schodech, je vedly na chr, ctil nznak nadpirozenho dsu. Nad schoditm se zastavil a zadval se do matouc spleti zabarvenho svtla a temnho kamene, kterou ml ped sebou. Pomalu mu zaalo dochzet, e nco podobnho u pedtm vidl, ale jen ve sv obrazotvornosti. O stavb takovho chrmu snil, tahle irok okna a tyhle vysok oblouky si pedstavoval, tuhle stavbu plnou vzduchu a svtla, je drela pohromad jakoby zzrakem, nosil v hlav. Vzpt vidl vechno pln jinak. Zniehonic ve zapadlo na sv msto a v nhlm zblesku osvcen Jack jasn pochopil, co vlastn opat Suger a jeho mistr stavitel podnikli. Podstata ebrovho klenut spovala v tom, e bylo mon udlat strop z nkolika pevnch eber a prostor mezi nimi vyplnit lehm materilem. Oni tenhle princip pouili na celou stavbu. Stny chru se skldaly z nkolika silnch pil, pospojovanch okny. Arkdu oddlujc chr od jeho postrannch lod netvoila pevn stna, nbr ada sloup spojench lomenmi oblouky. Dky tomu mezi sloupy zstvalo dost prostoru na to, aby jm prolo do stedn sti chrmu hodn svtla. Vlastn ulika byla rozdlena na dv sti adou tenkch sloupk. Lomen oblouky a ebrov klenba tu byly pouity stejnm zpsobem jako kolem chrmov pedsn, ale te bylo Jackovi najednou jasn, e peds byla jen opatrn zkouka, co vechno nov postupy dokou. Ve srovnn s tm, co vidl tady, byla peds tkopdn, jej ebra i msy pli mohutn a oblouky pli mal. Tady bylo vechno daleko ten, leh, jemnj a vzdunj. I obyejn msy byly u a kmeny sloup dlouh a thl. Ve psobilo dojmem, e je to pli kehk, ne aby to mohlo stt, jene ebra v klenbch velice dob ukazovala, e thu cel stavby nesou sloupy a pile. Byla to nzorn ukzka toho, e velk budova nemus mt tlust zdi, zk okna a mohutn opery. Pedpokldme-li, e vha je rozloena pesn tak, aby spovala na siln a pevn koste, pak me bt zbytek stavby z lehkho kamene, skla, volnho prostoru. Jack na to hledl jako uhranut. Bylo to skoro stejn, jako kdyby se zamiloval. Eukleides pro nj byl zjeven, ale tohle bylo vc ne zjeven,

jeliko to navc bylo krsn. Dosud si v duchu podobn chrm pedstavoval, a te ho doopravdy vidl ped sebou, dotkal se ho, mohl stt pod jeho oblouky vypnajcmi se a do oblak. Jako ommen proel kolem ohybu vedoucho do vchodn sti chru a neustle si prohlel asnou dvojitou klenbu postrann uliky. ebra se mu klenula nad hlavou, jako by el lesem, kde rostou kamenn stromy s dokonale prohnutmi vtvemi. Tady, v chrmov pedsni, byla pole mezi ebry vyplnna pitesanmi kameny spojovanmi maltou, a ne sms malty a suti, co by bylo snaz, ale pedstavovalo by to pro stavbu vt zt. Do vnj stny uliky byla proraena velik dvojit okna, jejich lomen oblouky mly pice ve stejn vi jako lomen oblouky sloupoad na druh stran. Barevn tabulky v oknech pevratnou architekturu dokonale doplovaly. V Anglii Jack nikdy na barevn skla v oknech nenarazil, ale ve Francii u to nkolikrt zahldl. Vdycky to ale byla mal okna v kostelech stavnch postaru, take barevn sklka nemohla patin vyniknout. Tady byl inek rannho slunka pronikajcho mnohobarevnmi okny daleko krsnj. Bylo to okouzlujc. Jeliko chr ml zakulacen konce, postrann lod se stely tak, e se na vchodn stran setkvaly a vytvely jaksi plkruhov ochoz i podloub lemujc cel chr. Jack se proel plobloukem po cel dlce, pak se otoil a zamil zptky. Stle ml nad m asnout. Nakonec doel k mstu, odkud vykroil a zstal stt nad schody. Tam uvidl njakou enu. Poznal ji. Usmla se na nj. Srdce se mu zastavilo. Aliena si zaclonila oi. Slunen svtlo prochzejc okny ve vchodn sti chrmu ji oslovalo. V zplav zbarvenho slunenho svitu k n jako pzrak pichzela njak postava. Vypadala, jako by j vlasy stly v jednom plameni. Mu doel o nco bl. Byl to Jack. Aliena ctila, jak na ni jdou mdloby. Doel a k n a zastavil se ped n. Byl huben, pern huben, ale oi mu hnuly nezvladatelnm citem. Chvli se na sebe jen bez hlesu dvali. Kdy pak konen promluvil, ml drsn ochraptl hlas. Jsi to doopravdy ty? vydechl. Jsem, ujistila ho. Dokzala ze sebe vypravit jen epot. Ano, Jacku. Jsem to doopravdy j. To napt bylo tak dsiv, e to dl nevydrela a dala se do ple. Objal ji, pitiskl k sob a dtko, kter drela v nru, zstalo mezi

nimi. Hladil ji po zdech a kal k tomu No tak, no tak, jako by ped sebou ml mal dt. Opela se o nj, vdechovala znm pran pach jeho tla a poslouchala hlas, kter j byl tak drah. Ctila se v bezpe, a tak nechala slzy, aby j stkaly po tvch a kapaly na jeho kostnat rameno.Konen se j podval do oblieje a zeptal se: Kde se tady bere? Hledm t, odpovdla. Vn? vydechl, jako by nechtl vit vlastnm um. A jak jsi m v tom ppad nala? Utela si oi a popothla. Vystopovala jsem t. Jak? Vyptvala jsem se lid, jestli t nhodou nevidli. Nejvc zednk, ale taky mnich a krm. Zstal na ni zrat. Chce tm ct, es es byla a ve panlsku? Pikvla. V Compostele, Salamance a pak v Toledu. Jak dlouho u jsi na cest? Ti tvrt roku. Ale pro? Protoe t miluju. To u bylo na Jacka pli. Oi se mu zalily slzami. J t taky miluju, zaeptal. Vn? Jet pod? Ale jist. Bylo j jasn, e rudovlas mladk j k pravdu. Zvedla k nmu hlavu. Pes dt se k n naklonil a velice jemn ji zaal lbat. Kdy se jejich rty dotkly, Alien se zatoila hlava. Dt se rozbreelo. Aliena se od Jacka odthla, trochu chlapeka pohoupala a on zmlkl. Jak se jmenuje? zeptal se. Jet jsem mu dn jmno nedala. Pro ne? Vdy mu mus bt nejm rok! Chtla jsem se s tebou nejdv poradit. Se mnou? zamrail se Jack. A co Alfred? Takovhle vci m pece na starosti otec Zarazil se. Copak Tohle je moje? Jen si ho prohldni, vyzvala ho Aliena. Jack se sklonil. Zrzav vlasy Bude to rok a ti tvrt, co jsme spolu Aliena pikvla. Dobrotiv Boe, vydechl. Stl jako oarovan. Mj syn. Ztka polkl. S obavami se mu dvala do tve a sledovala, jak se sna s tou novinou vypodat. Bude to chpat jako konec mladosti a svobody? Jackv vraz zvnl. Zpravidla m mu devt msc na to, aby

pivykl mylence, e se stane otcem. Jack to musel zvldnout najednou. Znovu se podval na dt a konen se usml. N syn, prohlsil. J jsem tak rd. Aliena si astn vydechla. Take bude nakonec pece jen vechno v podku. Vtom Jacka jet nco napadlo. A co Alfred? V, e? Samozejm. Jen se na toho prcka podvej. Navc Alien to najednou bylo nepjemn. Navc tvoje matka satek proklela a Alfred nebyl nikdy schopen vak v nikdy se na nic nezmohl. Jack se kodolib zasml. Tomu km spravedlnost, prohlsil. Alien se nezamlouvalo zadostiuinn, s nm to ekl. Bylo to pro m velice tk, poznamenala s lehkm nznakem vitky. Jack okamit zmnil vraz. To m mrz, ujistil ji. Co ti Alfred provedl? Kdy dt uvidl, vyhodil m z domu. Jackovi se pes tv mihl hnv. Ublil ti? Ne. Stejn je to prase. Jsem ve skutenosti rda, e ns vyhnal. Jedin dky tomu jsem se odhodlala t jt hledat. A te jsem t konen nala. Jsem tak astn, e ani nevm, co mm vlastn dlat. Byla jsi velice staten, prohlsil Jack. Pod jet tomu nemu uvit. Tak tys m celou dobu sledovala! Udlala bych to zase! ujistila ho zancen. Opt ji polbil. Vtom se za nimi ozval neznm hlas. Jestli se chcete i nadle chovat v chrmu Pn nemravn, zstate prosm v hlavn lodi, oslovil je francouzsky. Byl to njak mlad mnich. Omlouvme se, ote, sklonil hlavu Jack. Vzal Alienu za ruku. Sebhli spolen po schoditi dol a proli pes jin st pn lodi. Taky jsem byl njak as eholnkem, poznamenal Jack. A vm, jak je to pro n tk, kdy se mus dvat na to, jak se dva astn milenci lbaj. astn milenci, pomyslela si Aliena. To jsme my dva. Proli celm chrmem a vykroili z nj na trit, kde panoval il ruch. Aliena nemohla ani uvit, e tam stoj ve slunci a m Jacka po svm boku. Bylo to tolik tst najednou, e se to ani nedalo vydret. Tak, ozval se Jack. Co podnikneme dl? Nevm, odpovdla s smvem. Podme si bochnk chleba a lhev vna a vyjedeme si nkam do pol, abychom se tam naobdvali. To zn jak pozvnka do rje.

Stavili se v pekastv a pak u vinae a od mlkaky na trhu si koupili podn kus sra. Netrvalo dlouho a vyjdli vichni spolen z msteka do pol. Aliena se musela na Jacka neustle dvat, aby se ujistila, e je doopravdy s n, e jede vedle n, dch a usmv se. Jak si Alfred vede na stavb? zeptal se zniehonic. Ach boe! To jsem vlastn nevyprvla! zvolala Aliena. pln zapomnla, e Jack u je tak dlouho pry. To bylo straliv netst. Stecha se propadla. Coe? Jackv vkik vydsil kon tak, e zve udlalo nkolik poplaench krk stranou. Mladk je musel uklidnit. Jak se to stalo? To nikdo nev. Kdy se piblily svatodun svtky, byla hotov klenba nad temi poli. A pak se to bhem me cel ztilo. Bylo to dsn zabilo to devtasedmdest lid. To je hrza. Jackem ta zprva otsla. Jak to zvldl pevor Philip? patn. Vzdal se vekerch dalch prac na stavb. Psob dojmem, jako by ho opustily vechny sly. Dnes u nedl vbec nic. Jack si nedokzal Philipa v takovm rozpoloen vbec pedstavit pevor byl vdycky pln naden a odhodln. A copak se stalo s emeslnky? Vichni postupn odeli pry. Alfred dnes ije v Shiringu a stav tam manm domy. Take Kingsbridge je napl przdn. U je z nho zase stejn vesnice, jako byla kdysi. To by m zajmalo, co na tom mohl Alfred zkazit, poznamenal Jack napl pro sebe. Pravda, Tom ve svch pvodnch plnech nikdy nepotal s kamennou klenbou. Ale Alfred podstatn zeslil podpry, aby unesly vt vhu, take mlo bt vechno v podku. Jack z t zprvy trochu vystzlivl, a tak jeli njak as mlky. Asi mli od Saint-Denis uvzali kon ve stnu vzrostlho jilmu a posadili se na kraji pole zelen penice, vedle malho potku, aby se najedli. Jack si pihnul vna a utel si rty. V Anglii nemaj nic, co by se vyrovnalo francouzskmu vnu, prohlsil. Rozlomil bochnk a kousek chleba podal Alien. Aliena si stydliv vepedu rozvzala krajkov ivtek at a nabdla dtti prs. Pistihla Jacka, jak se na ni dv, a zrudla. Odkalala si, a aby zakryla rozpaky, promluvila. U v, jak bys ho chtl pojmenovat? zeptala se. Co teba Jack? Nevm. Zamyslel se. Jack byl otec, kterho jsem nikdy nepoznal. Kdybychom dali naemu synovi stejn jmno, mohlo by to mon

nosit smlu. Jestli se nkdo blil tomu, e by byl mj opravdov otec, tak to byl Tom Stavitel. Chce ho pojmenovat Tom? Docela se mi to zamlouv. Tom byl takov obrovit chlap. Co takhle Tommy? Jack pikvl. Tommy, to je ono. Mal Tommy mezitm dokonil svoje dlo, a protoe netuil, jak vznamn okamik zrovna prov, slastn po t hostin usnul. Aliena ho poloila na zem a pod hlavu mu msto poltku sloila plenu. Pak se zadvala na Jacka. Pipadala si trapn. Chtla, aby ji pomiloval, pmo tady na trv, ale byla si jista, e by se vydsil, kdyby ho o to jen tak podala, a tak na nj koukala a doufala, e to njak dopadne. Kdy ti te nco eknu, zaal, slib mi, e si o mn nebude myslet nic zlho. Plat. Zatvil se nejist a pak vyhrkl: Od prvn chvle, co jsem t uvidl, nemu podn myslet na nic jinho ne na tvoje nah tlo pod obleenm. Usmla se. Nemyslm si o tob nic patnho, ujistila ho. Jsem rda. Hladov se na ni zadval. Mm radost, kdy se na m takhle dv, dodala. Hlasit polkl. Naphla k nmu ruce, on k n piskoil a objal ji. Uplynuly u tm dva roky od chvle, kdy se poprv a naposledy milovali. Jet rno pekypovali touhou a ltost. A te z nich najednou byli dva milenci v poli obil. Alieny se nhle zmocnil strach. Dopadne to dobe? Bylo by hrozn, kdyby se to po tak dlouh dob nm pokazilo. Lehli si vedle sebe do trvy a lbali se. Aliena zavela oi a otevela sta. Ctila, jak j Jackova ruka nedokav ptr po tle. Vnmala, jak j oily slabiny. Polbil ji na vka, pak na piku nosu a nakonec prohlsil: Celou dobu se mi po tob stskalo, kad den. Pitiskla ho k sob. Jsem tak rda, e jsem t nala, vydechla. Pak se pod irm nebem nn a astn milovali, slunce na n svtilo a potek jim k tomu hned vedle bublal. A Tommy to cel prospal a probudil se, a kdy u bylo po vem. Devn socha eny neuronila jedinou slzu od chvle, kdy opustila panlsko. Jack neml ani tuen, na jakm principu je jev zaloen, a tak nemohl vdt, pro pestal fungovat za hranicemi zem, z n socha pochzela. Pedpokldal ale, e slzy, kter se objevovaly za

soumraku, byly vyvolny nhlm ochlazenm vzduchu, a zaznamenal, e tady na severu pichz veer pozvolnji, a tak se domnval, e cel problm m nco spolenho s pomalejm stmvnm. Pesto si sochu nechal. Byla sice trochu objemn na cesty, ale byla to vzpomnka na Toledo a pipomnala mu Raschida a taky Ayshu (i kdy to Alien nikdy nepiznal). Kdy ale kamenk v Saint-Denis poteboval model na sochu Panny Marie, Jack mu do dlny pinesl devnou pan a nechal mu ji tam. Opat si Jacka najal, aby zrzav mladk pracoval na pestavb chrmu. Nov chr, kter Jacka tak uchvtil, nebyl jet pln dokonen a musel bt hotov vas, aby ho bylo mon na svatho Jana zasvtit. Odhodlan opat se ale u chystal na to, e nech v novm, pevratnm stylu pedlat i hlavn chrmovou lo a Jackovm kolem bylo tesat kameny do zsoby. Opatstv mu pronajalo domek ve vesnici a on se tam nasthoval s Alienou i Tommym. Bhem prvn noci, kterou v domku strvili, se milovali ptkrt. t vedle sebe jako mu a ena jim pipadalo jako ta nejpirozenj vc na svt. Po pr dnech ml Jack pocit, e spolu ij odjakiva. Nikdo se jich nevyptval, jestli byl jejich svazek posvcen v kostele. Mistr stavitel v Saint-Denis byl zaruen nejvt zednk a kamenk, jakho kdy Jack poznal. Zatmco dokonovali chr a pipravovali se na pestavbu hlavn chrmov lodi, Jack mistra pozoroval a nasval do sebe vechno, co vidl. Veker technick zlepen byla mistrova zsluha, ne opatova. Suger ml v zsad vechny novinky rd, ale vc se zajmal o zdobn detaily ne o samotnou stavbu. K jeho nejvtm libstkm patilo zzen nov hrobky pro ostatky svatho Denise a jeho dvou spolenk, Rustica a Eleutheria. Ostatky zatm odpovaly v krypt, ale Suger ml v plnu je vyzdvihnout do novho chru, aby je mohl vidt cel svt. Vechny ti schrnky budou uloeny do kamennho sarkofgu vykldanho ernm mramorem. Vko hrobu bude pedstavovat zmenen chrm vyezan ze zlacenho deva. A v hlavn lodi i v postrannch lodch zmeneniny budou leet ti przdn rakve, kad pro jednoho muednka. Celou hrobku umst do novho chru tak, aby tvoila zadn st novho, vysokho olte. Olt i zklady hrobky byly u na mst a zmeneninu chrmu ml tesa ve sv dln, kde jej devo peliv emeslnk opatrn natral drahocennou zlatou barvou. Suger nebyl lovk, kter by dlal nco napl. Kdy Jack pozoroval, jak se zrychlily ppravy na obad zasvcen chru, uvdomil si, e je opat tak vynikajc organiztor. Suger pozval kadho, kdo nco znamenal, a vtina oslovench pozvn pijala,

zvlt francouzsk krlovsk pr a devatenct arcibiskup a biskup, vetn arcibiskupa z Canterbury. Stpky takovch novinek zachytvali emeslnci, kte na chrmu pracovali. Jack asto zahldl samotnho Sugera, jak v podomcku utkan kutn rzuje po kltee a udluje pkazy houfu mnich, kte se za nm kolbali jak mlata za kachnou. Jackovi opat pipomnal kingsbridgeskho pevora. Stejn jako Philip pochzel i Suger z chud rodiny a vyrostl v kltee. Stejn jako Philip peorganizoval financovn kltera a zpsnil dozor nad nakldnm s klternm majetkem, aby z nj plynulo vc zisk. A stejn jako Philip dval veker penze na stavbu. Podobal se Philipovi i v tom, jak byl pracovit, pln sil a rozhodn. A na to, e podle Alieny u Philip ani jednou z tchto vlastnost neoplval. Jack se pistihl, e si to nedoke ani pedstavit. Rezignovan Philip pro nj byl stejn nepravdpodobn jako laskav Waleran Bigod. Je ovem pravda, e Philipa postihla ada tkch osudovch ran. Nejdv to byl por msta. Kdy si Jack na ten dsiv den vzpomnl, naskoila mu jet dnes hus ke: dm, strach, hrzostran jezdci s hocmi pochodnmi a slep panika vydenho davu. Mon tehdy zaal Philip ztrcet odvahu. Zcela jist ztratilo ten den odvahu msto. Jack si to moc dobe vybavoval: atmosfra strachu a nejistoty pronikla celm mstem jako slab, ale nezamniteln pach rozkladu. Nebylo pochyb o tom, e Philip zamlel slavnostn oteven katedrly jako symbol nov nadje. A kdy to skonilo dalm netstm, musel vechno vzdt. A emeslnci jsou te pry, trh upad a poet obyvatel kles. Mlad lid se pr zanaj sthovat do Shiringu, jak k Aliena. Je to pochopiteln jen otzka srdce a odvahy: pevorstv m stle jet veker majetek, vetn poetnch std ovc, kter pinej kadm rokem stovky liber zisku. Kdyby lo jen o penze, Philip by si zcela jist mohl dovolit stavbu dokonit, i kdy mon v trochu skromnjm proveden. Jist, nebylo by to snadn: zednci by se rozpakovali pracovat na stavb kostela, kter se u jednou ztil. A tak by bylo tk znovu v mstnch lidech probudit takov naden, jak mli pedtm. Jene soud podle toho, co vykldala Aliena, spovala nejvt pot v tom, e Philip ztratil vli. Jack si pl, aby uml udlat nco, co by pevorovi opt vrtilo odhodln. Mezitm, asi ti dny ped vlastn slavnost, se do Saint-Denis zaali sjdt biskupov, arcibiskupov, vvodov a hrabata. Vichni vznamn host museli pet prohldku novho chrmu s vkladem. Nejdleitj nvtvnky provzel Suger osobn, mn urozen hosty dostali na starost mnii nebo emeslnci. Vechny uhranulo, jak

je vnitek stavby krsn prosvtlen a jak pozoruhodn svteln efekty dl slunce prochzejc barevn vykldanmi okny. Jacka napadlo, e nov styl se te bude vude mon napodobovat, jeliko ho tady maj monost zhldnout skoro vichni vznamn pedstavitel crkve z cel Francie. Co tak znamenalo, e po zedncch, kte pracovali v Saint-Denis, bude velk poptvka. To, e se sem vydal, byl od nj chytr tah chytej, ne by si dokzal sm pedstavit. Podstatn si tm poslil nadje, e bude moci i on jednou navrhnout a postavit celou katedrlu. V sobotu dorazil sm krl Ludvk s manelkou a matkou a ubytoval se v opatov dom. Toho rna se prvn rann pobonost zpvala od rozbesku a do plnho rozednn. Ne se slunce vyhouplo nad obzor, shromdil se ped chrmem zstup rolnk i obyvatel Pae, kte ekali na obad, jen sliboval, e bude nejvt pehldkou mocnch i svatch mu, jakou kdy vidli. Jack a Aliena se k davu pipojili, sotva nakrmili Tommyho. Jednoho dne, umioval si v duchu Jack, Tommymu eknu: Ty si na to nepamatuje, ale kdy ti byl pouh rok, vidl jsi francouzskho krle. Pinesli si s sebou chlb a jablen mot a ekn na zatek slavnosti si krtili jdlem. Obyejn lid do chrmu pochopiteln nesmli a krlovt zbrojnoi se starali o to, aby dav udreli v patinm odstupu. Vrata do kostela byla ale oteven, a tak se lid shromdili v mstech, odkud bylo vidt dovnit. Hlavn lo byla pln urozench pn a pan. Chr byl natst o pr stop v, jeliko se pod nm nachzela krypta, a tak mohl Jack cel obad sledovat. Na vzdlenjm konci lod se zaalo nco dt a vichni ptomn lechtici se zniehonic poklonili. Pes jejich sklonn hlavy Jack uvidl, e krl vstoupil jin stranou do chrmu. Nevidl krli natolik do oblieje, aby dokzal rozeznat jeho rysy, ale purpurov krlovsk pl barevn zil do daleka, jak doel a do stedu peken a poklekl ped hlavnm oltem. Tsn za nm veli do chrmu arcibiskupov a biskupov. Vichni na sob mli oslujc bl hvy se zlatm vyvnm a kad biskup nesl svou slavnostn biskupskou berlu, odznak svho adu. Berla mla bt pvodn prost pastsk hl, jene vtina z nich byla ozdobena ndhernmi drahokamy, take cel prvod zil jako horsk bystina v slunen zi. Vichni kreli nap chrmovou lod a stoupali po schodech do chru, kde zaujmali pedem uren msta kolem ktitelnice, v n bylo Jack to vdl, jeliko sledoval ppravy nkolik galon svcen vody. Nsledovalo zklidnn, bhem nho se pronely modlitby a

zpvaly almy. Dav zaal bt neklidn a Tommy se zjevn nudil. Pak se biskupov znovu seadili do prvodu. Vyli z chrmu jinm vchodem a k velkmu zklamn shromdnho zstupu zmizeli v rajsk zahrad. Pak se ale znovu vynoili mezi klternmi budovami a seadili se ped chrmem. Kad biskup drel mal svazek vtviek, kter slouil jako krop, a ndobku se svcenou vodou. Jak kreli, zpvali k tomu, nameli svazeky do vody a stkali ji na stny chrmu. Dav se zaal tlait dopedu, lid prosili o poehnn a snaili se dotknout snhoblch rouch svatch mu. Krlovt zbrojnoi zatlaovali zstup zptky pomoc hol. Jack se drel hodn zptky, daleko v zstupu. O poehnn nestl a radji byl co nejdl od hol. Prvod majesttn proel podl severn stny chrmu a dav ho nsledoval. Lid pitom brkali pes hroby na hbitov. Nkte divci podobn vvoj pedvdali, zaujali postaven pmo tady a te brnili ostatnm v postupu. Dokonce se strhla jedna nebo dv pranice. Biskupov minuli severn prel a kreli dl podl plkruhov apsidy v zpadn sti, tedy kolem nov sti cel stavby. Tady stly dlny a psteky emeslnk. Dav se valil po staveniti a hrozilo, e lehk devn che srovn se zem. Kdy biskupov krejc v ele zaali mizet zptky v opatstv, hysteritj lid v davu zaali tetit, propadli zoufalstv a drali se do poped o poznn odhodlanji. Krlovi pacholci na to odpovdli vtm nsilm. Jack z toho zaal mt strach. Tohle se mi nechce ani trochu lbit, obrtil se na Alienu. Zrovna jsem se ti chystala ct tot, pikvla. Zkusme se z toho davu njak dostat. Ne se mohli nkam pohnout, strhla se vepedu mezi krlovskmi zbrojnoi a skupinkou mladk bitka. Ozbrojenci je tvrd napadli holemi, jene chlapci, msto aby se zbable sthli, vyrazili do protitoku. Posledn biskupov honem spchali do rajsk zahrady, take zbvajc st chru postkali svcenou vodou npadn ledabyle. Jakmile zmizeli svat muov z dohledu, soustedil dav svou pozornost na zbrojnoe. Nkdo hodil kmen a trefil jednoho z pochop pmo doprosted ela. Mu padl a ozval se radostn jsot. Rychle se rozpoutal boj mue proti mui. Od vchodn sti chrmu pibhli dal ozbrojenci, aby svm druhm pomohli. Bitka se zaala mnit ve vavu. Pitom nebyl ani stn nadje, e by obad mohl v nejblich chvlch hlavy bojovnk zchladit. Jack vdl, e te biskupov a krl sestupuj do krypty, aby tam vyzvedli ostatky svatho Denise. Pak je ponesou kolem cel rajsk zahrady, ale ani na okamik s nimi nevyjdou z

uzaven sti kltera. Hodnosti se u do konce slavnosti neobjev. Opat Suger nepedpokldal, e se tu sejde takov zstup divk, a tak se nepostaral o to, aby vichni odchzeli spokojeni. Lid jsou te rozarovan, navc je horko slunce u stlo vysoko nad obzorem a vichni chtj njak ventilovat nahromadn emoce. Krlovt pacholci byli ozbrojen, zatmco lid v davu nikoliv, a tak boj zprvu dopadal lpe pro ozbrojence. Pak nkoho napadlo, e vnikne do jedn z emeslnickch dlen a najde si tam njakou zbra. Pr mladk vykoplo dvee do psteku pro zednky a vzpt se vynoili venku s palicemi v rukou. V zstupu bylo i nkolik zednk a ti se te tlaili mezi lidmi ve snaze proniknout k psteku a zabrnit ostatnm, aby tam rabovali. Dostali se tam, ale nedokzali sle davu vzdorovat a byli smeteni stranou. Jack a Aliena se pokoueli ustupovat dozadu, aby se od zstupu odpoutali, jene lid za nimi na n bezohledn tlaili, a se oba mlad rodie najednou ocitli v pasti. Jack tiskl drobnho Tommyho k hrudi, paemi mu chrnil zda a dlanmi malinkou hlaviku. Souasn se musel snait, aby se drel co nejble u Alieny. Pak uvidl malho, zlodjsky vypadajcho mue s ernm plnovousem, jak se krade ven z psteku pro zednky a v nru nese devnou sochu plac madony. U ji nikdy neuvidm, napadlo Jacka a u srdce ho bodlo ltost. Jene ml co dlat, aby unikl davu, kter ho mohl rozdrtit, a tak se pli nestaral o to, e ped jeho oima dolo k loupei. Vzpt se lid dostali do tesask dlny. emeslnci se vzdali nadje, e se jim poda uchrnit psteky, a u se davu dl nestavli do cesty. Ukzalo se sice, e kovrna je pli byteln, ale zdivoel zstup prorazil chatrn stny pokrvask dlny a pobral tam tk, hroziv piat nin, kter se uv na pitesvn a pibjen olovnch tabulek. Ne tohle skon, pijde urit nkdo o ivot, pomyslel si Jack. A se snail sebevc, dav ho neustle strkal dopedu, smrem k severnmu prel chrmu, kde byl boj nejltj. Jack si viml, e stejn osud potkal zlodje s ernm plnovousem: mu se snail se svm lupem uniknout. Tiskl pitom devnou sochu k hrudi stejn pnliv, jako Jack chrnil Tommyho, ale zstup ho pesto tlail bl a bl ke krvav skrumi ped kostelem. Jack nhle dostal spsn npad. Podal Tommyho Alien a kikl na ni: Dr se co nejbl u m! Pak hmtl po droboukm zlodjovi a zkusil mu sochu vykroutit z rukou. Mu se chvli brnil, jene Jack byl vt, a poberta se navc v tu chvli bl vc o vlastn ivot ne o ukradenou soku, a tak po chvilce pestal klst odpor a koist pustil.

Jack zvedl sochu vysoko nad hlavu a zaal kiet: Poklote se Madon! V prvn chvli si ho nikdo nevmal. Pak se po nm jeden nebo dva lid ohldli. Nedotkejte se svat Matky! val Jack, se mu sly staily. Lid, kte stli tsn kolem nj, bzliv ustoupili a udlali mu prostor. Jack zaal svj npad s patinou vervou rozvjet. Dotknout se zpodoben na Panny je hch! volal. Sochu pitom drel vysoko nad hlavou a krel kupedu, smrem k chrmu. Ono by to snad vn mohlo vyjt, pomyslel si s nadj v dui. Stle vce lid se pestvalo rvt a rozhleli se, co e se to dje. Jack se podval za sebe. Aliena ho nsledovala. Nemohla dlat nic jinho, jeliko zstup se na ni tlail zezadu. Vava ale rychle utichala. Dav postupoval s Jackem a lid si zaali opakovat jeho slova jako uhranut: To je Matka bo Zdrvas, Maria Udlejte cestu pro sochu Panny Marie Vichni touili po njak podvan, a kdy jim te Jack jednu nabdl, pestali tm do jednoho bojovat. Jen sem tam se jet nkdo strkal na okraji zstupu. Jack odhodlan krel kupedu. Byl dokonale vyveden z mry tm, jak snadno se mu podailo bojujc dav uklidnit. Lid se ped nm rozestoupili a on stl ped severnm prelm chrmu. Tady, ve stnu vstupnch vrat, dal sochu s velkou vnost dol. Byla jen dv stopy vysok, a kdy stla na zemi, zdaleka nevypadala tak psobiv. Dav se v oekvn nahrnul kolem dve. Jack byl ztracen a nevdl, co by ml podniknout dl. Lid te nejsp ekali njak kzn. Vdy se a do thle chvle choval jako duchovn nesl soku nad hlavou a vyvolval zvunm hlasem nejrznj varovn. Jene jeho knsk dovednosti mly svoje meze a na ty te narazil. Nhle se ho zmocnil strach: co me takovhle dav udlat, kdy se te dok dalho zklamn? Nhle vichni kolem spolen vydechli asem. Jack se podval za sebe. Nkolik lechtic ze spolenosti shromdn uvnit se selo v severn pn kapli, ale nebylo na nich nic, co by mohlo vysvtlit, pro dav zniehonic tak uasl. Zzrak! zvolal kdosi a vzpt se pidali dal: Zzrak! Zzrak! Jack se podval na soku a hned mu bylo vechno jasn. Z o Plac pan kanuly slzy. Zprvu ho z toho obestela hrza stejn jako lidi shromdn kolem, ale vzpt si vybavil vlastn domnnku, e soka se d do ple, kdykoliv se nhle dostane z hodn teplho prosted do chladna, jako v jinch zemch pi zpadu slunce. A on pece prv soku odnesl z ru polednho slunce do chladivho ptm severnho prel chrmu. Tm se slzy na tvi soky daly docela snadno vysvtlit. Jene dav o tom pochopiteln neml ani potuchy. Vichni vidli plac postavu a byli tm naprosto uneseni.

ena stojc vepedu hodila soce k nohm denier, francouzskou stbrnou minci. Jack ml pocit, e se d do hlasitho smchu. Jak to m smysl dvat penze kusu deva? Jene crkev lidem vtloukala do hlavy, e jakmile je nco svat, je teba tomu cpt penze. Vak se tak pr dal astnk shromdn pidalo a nsledovali enina pkladu. Jacka by v ivot nenapadlo, e by Raschidova hraka mohla vydlvat penze. Jist, ty penze nebyly ureny Jackovi lid by se jich nevzdvali, kdyby si mysleli, e skon v Jackov kapse. Ale pro kterkoliv kostel pedstavovala socha prav bohatstv. Jakmile to Jackovi dolo, rzem vdl, co m dlat. Napadlo ho to ve zlomku vteiny a zaal mluvit dv, ne si stail promyslet, jak to me mt dsledky. Slova z nj plynula ve chvli, kdy ho napadala. Plac madona nepat mn, ale Bohu, spustil. Zstup ztichl. Konen pilo kzn, na kter vichni ekali. Biskupov za Jackem v chrmu zpvali, ale nikoho v tu chvli nezajmali. Stovky let strdala v zemi saracnsk, pokraoval Jack. Neml ani tuen, jakou minulost soka m, ale na tom te pramlo zleelo. Kn pece nikdy pli podrobn nezkoumaj pravdivost zvst o zzracch a svatch pedmtech. U projela mnoho mil, ale jej cesta jet nen u konce. M do katedrlnho kostela v Kingsbridge v Anglii. Jack zachytil Alienin pohled. V asu na nj zrala. Potlail pokuen mrknout na ni, aby j dal najevo, e si to cel vyml pmo na mst. Mm svatm poslnm je dopravit ji do Kingsbridge. Tam je msto jejho odpoinku. Tam konen najde klid. Podval se na Alienu a hlavou mu bleskl ndhern zvr celho vystoupen, skvl vyvrcholen: J jsem byl najat jako vrchn mistr stavitelsk, abych postavil v Kingsbridge nov chrm. Aliena na nj zstala koukat s otevenou pusou. Jack se honem podval jinam. Plac madona si pla, aby pro ni byl k jej slv v Kingsbridge postaven nov, daleko velkolepj chrm. S jej pomoc pro ni vytvom stnek, kter bude stejn krsn jako chr, jen byl vybudovn zde, aby chrnil ostatky svatho Denise. Jack se podval na zem a pohled na penze pohzen kolem sochy mu vnukl npad na posledn slova. Vae mince budou pouity na stavbu novho chrmu! zvolal. Madona ehn kadmu mui, en i dtti, kte pispj na to, aby nae Plac pan mla lep domov! Na okamik se rozhostilo ticho. Pak zaali posluchai shromdn kolem hzet k nohm soky stbrky i mky. Kad, kdo nm pispl, tak pi hzen milodaru nco zvolal. Nkdo prohlsil Aleluja, jin Bh nm ehnej, dal prost jen podkovali za poehnn, nebo si pli nco osobnho, jako A se Robert uzdrav,

A Anne pone nebo Dej nm bohatou rodu. Jack si prohlel jejich oblieje. Byly vzruen, povznesen a astn. Lid se tlaili dopedu a pedhnli se ve snaze pispt alespo jednou minc Plac pan na nov domov. Jack se podval na zem a uasl nad tm, jak mu hromada penz roste u nohou jako snhov zvj. V kadm mst a kad vesnici po cest do Cherbourgu Plac madona zapsobila pln stejn. Kdy kreli v prvodu po hlavn ulici, zaali se schzet lid. Pak se ped kostelem na chvli zastavili, aby se mohli sejt vichni mstn obyvatel, nae ustoupili se sokou do stnu, Madona zaplakala, nae lid padali jeden pes druhho v umanut snaze pispt penzi na stavbu kingsbridgesk katedrly. Hned na zatku o soku mlem pili. Biskupov a arcibiskupov shromdn v Saint-Denis ji podrobn prozkoumali a prohlsili, e je skuten zzran. Opat Suger chtl, aby zstala v jeho opatstv. Nabdl Jackovi libru, pak deset liber, nakonec padest liber. Kdy pochopil, e Jackovi nejde o penze, zaal vyhroovat, e si soku vezme nsilm. Jene arcibiskup Theobald z Canterbury mu v tom zabrnil. Theobald tak rozeznal, jak obrovskou monost vydlat penze Plac madona nabz, a chtl, aby se dostala do Kingsbridge, nebo klter patil do jeho diecze. Suger mu ji neochotn penechal a nevraiv k tomu pidal nkolik narek, e pochybuje o pravosti zzraku, kter soka pedvd. Jack oznmil emeslnkm v Saint-Denis, e najme kadho, kdo sebere odvahu a vyraz s nm do Kingsbridge. To Sugerovi tak neudlalo velkou radost. Vtina emeslnk mu ale ve skutenosti zstala, jeliko vychzeli ze zsady, e vrabec v hrsti je lep ne holub na stee.. Pr jich ale pochzelo z Anglie a ti mohli podlehnout pokuen podvat se dom. A vichni ostatn to jist budou kat dl, nebo mezi zednky a kamenky plat, e povinnost kadho z nich je sdlit svm bratm, kde se otevr nov stavba. Bhem nkolika msc se budou do Kingsbridge hrnout emeslnci z celho kesanskho svta, stejn jako Jack v uplynulch dvou letech proel est nebo sedm rznch staveni. Aliena se Jacka zeptala, co si pone, kdy se v Kingsbridge nestane hlavnm stavitelem. Jack neml ani tuen. Oznmil svoje jmenovn ve vru okamiku a neml dn zlon pln pro ppad, e by se nkde nco pokazilo. Arcibiskup Theobald sice zskal Plac madonu pro Anglii, ale neml v myslu Jackovi dovolit, aby s n prost odkrel pry. Uril dva knze ze svho doprovodu, Reynolda a Edwarda, aby doprovzeli Jacka a Alienu na jejich pouti dom. Jack z toho zpotku neml velkou radost, ale brzy si oba nov spolenky oblbil. Reynold byl rolc, hdav mladk s pronikavou mysl a velice se zajmal o to, co

se Jack dovdl v Toledu o matematice. Edward byl mrn star pn s velkou zlibou v jdle. Jejich hlavnm kolem pochopiteln bylo dohldnout na to, aby nkter z milodar neskonil v Jackov mci. Ve skutenosti kn z dar Madon vesele hradili veker cestovn vdaje, zatmco Jack a Aliena si vechno platili ze svho, take by byl arcibiskup udlal lip, kdyby dvoval Jackovi. Pak na cest do Barfleuru, kde mli nasednout na lo plujc do anglickho Warehamu, dorazili do Cherbourgu. Jack vdl, e nco nen v podku, jet ne dorazili do stedu malho pmoskho msteka. Lid se toti vbec nedvali na Madonu. Vichni zrali na Jacka. Kn si toho vimli a po chvli. Nesli sochu na devnm podstavci, jako vdycky, kdy vchzeli do njakho msta. Kdy se dav zaal srocovat, Reynold se Jacka eptem zeptal: Co se to dje? Nemm tuen. Ti lid se zajmaj vc o tebe ne o sochu! Ty u jsi tu nkdy pedtm byl? V ivot ne. Na Jacka se ale dvaj jen star lid, upozornila je Aliena. Mlad si prohlej sochu. Mla pravdu. Dti a mlad lid reagovali na soku s obvyklou zvdavost. Zato lid ve stednm vku si prohleli Jacka. Snail se jim upen pohledy oplcet a zjistil, e je to ds. Jeden mstn mu se ped nm dokonce pokioval. Co proti mn maj? podivoval se Jack nahlas. Prvod se pesto rozrstal stejn rychle jako kdekoliv jinde, take kdy dorazili na hlavn nmst, el za nimi docela poetn zstup. Ped kostelem postavili Madonu na zem. Vzduch vonl slanou vodou a erstvmi rybami. Nkolik obyvatel msta zalo do kostela. Dl to zpravidla probhalo tak, e se objevil mstn far a promluvil si s Reynoldem a Edwardem. Chvli se dohadovali a oba kn mu vysvtlovali co a jak a pak vzali soku a poponesli ji vc do chladna kostela, kde zaala plakat. Jen jedinkrt je Madona zklamala. Byl tehdy velice chladn den a Reynold trval na tom, e budou postupovat jako vdy, pestoe ho Jack varoval, e by to tentokrt nemuselo vyjt. Od t doby se jeho radami dili. Dnes bylo sprvn poas, ale jinak se vechno vyvjelo patn. Ve vtrem olehanch tvch nmonk a ryb postvajcch kolem vidli posvtnou hrzu. Mlad lid vyctili, e star obyvatele msta nco znekliduje, a cel dav zaal vyzaovat podezvavost a jistou neuritou nevraivost. Nikdo k mal skupince poutnk nepistoupil,

aby se j zeptal na sochu. Stli v povzdl, tie si mezi sebou povdali a ekali, co se bude dt. Konen se vynoil far. V jinch mstech k nim knz pistupoval s ostraitou zvdavost, ale tenhle si ponal, jako by se chystal vyhnt bla. V jedn ruce tmal ped sebou k jako tt a ve druh drel ndobu se svcenou vodou. Co si mysl, e tu bude vyvdt? podivil se Reynold. Vymtat dmony nebo co? Knz postupoval krok za krokem bl, nco odkval latinsky a upen se pitom dval na Jacka. Pak prohlsil francouzsky: Pikazuji ti, duchu zl, vra se na msto duch, kam nle. Ve jmnu J nejsem dn duch, ty blzne jeden! vybuchl Jack. Prost u ztratil nervy. Knz ale pokraoval: Otce i Syna i Ducha svatho Jsme na svat pouti, na kterou ns poslal sm arcibiskup z Canterbury, ohradil se Reynold. A poehnal nm na cestu. To nen dn duch, pidala se Aliena. Znm ho od doby, kdy mu bylo dvanct. Knz zjevn znejistl. Jsi duch mue z tohoto msta, kter zemel ped tyiadvaceti roky, prohlsil. Nkolik lid ze zstupu se pidalo souhlasnm volnm a knz se opt vrhl na zakvn. Mn je te teprve dvacet, brnil se dl Jack. Teba jsem jenom podobn nkomu, kdo tehdy zemel. Z davu vystoupil jaksi mu. Ty mu nejsi jen podobn, zvolal. Jsi to ty a ode dne, kdy jsi zemel, ses ani trochu nezmnil. Davem zauml bzliv epot. Jack ctil, e u to dlouho nevydr, a zahledl se na enka. Byl to proedivl chlap kolem tyictky, s edm plnovousem a obleen do at, kter prozrazovaly, e jde bu o spnho emeslnka, nebo drobnho obchodnka. Rozhodn to nebyl typ, kter by propadal panice. Kdy ho Jack oslovil, hlas se mu trochu chvl. Moji spolenci m znaj, upozornil edovlasho mue. Dva z nich jsou duchovn. Ta ena je moje manelka. A to dt je mj syn. Copak to jsou tak duchov? Mu znejistl. V tu chvli promluvila blovlas ena, kter stla vedle nj. Copak m nepoznv, Jacku? Jack sebou trhl, jako by dostal ihadlo. Te u se doopravdy zaal bt. Odkud v, jak se jmenuju? zeptal se. Jsem pece tvoje matka, odpovdla. Nejsi! vykikla Aliena a Jack si uvdomil, e se j v hlase zan ozvat panika. J jeho matku znm a ty to nejsi! Co se to tady dje? belsk mmen! zvolal knz.

Pokejte chvli, vloil se do hovoru Reynold. Jack me bt pbuzn nkoho, kdo tehdy zemel. Ml ten lovk njak dti? Neml, odpovdl proedivl mu. V to jist? Nikdy se neoenil. To nen tot. Pr lid se uchichtlo. Far se na n psn podval. Jene zemel ped tyiadvaceti lety a tenhle Jack tvrd, e je mu teprve dvacet, nedal se edovlas mu. Jak umel? zeptal se Reynold. Utopil se. Vidl jsi jeho tlo? Nsledovalo mlen. Konen se proedivl mu zmohl na odpov: Ne, tlo jsem nikdy nevidl. Vidl ho vbec nkdo? zeptal se Reynold silnm hlasem, jak ctil, e se bl k vtzstv. Nikdo neodpovdl. Reynold se obrtil na Jacka. Je tvj otec naivu? Zemel, ne jsem se narodil. m se ivil? Dlal onglra. Ze zstupu se ozvalo nkolik pekvapench vyjeknut a blovlas ena prohlsila: Mj Jack byl skuten onglrem. Jene tenhle Jack je kamenk, upozornil ji Reynold. Vidl jsem ho pi prci. Mohl by to ale bt syn onglra Jacka. Obrtil se znovu na Jacka. Jak se tvmu otci kalo? Pedpokldm, e Jack onglr, ne? Ne. Vichni ho znali jako Jacka Shareburga. Far jmno zopakoval, jenom s nepatrn odlinou vslovnost. Jacques Cherbourg? vydechl. V Jackovi by se krve nedoezal. Nikdy nechpal, odkud otec vzal to divn jmno, a te mu to najednou bylo jasn. Stejn jako adu dalch lid, kte trvili hodn asu na cestch, si ho lid pojmenovali podle msta, ze kterho pochzel. Ano, pikvl Jack uasle. No jist. Jacques Cherbourg. Konen narazil na stopu po svm otci dvno pot, co vzdal veker ptrn. Trmcel se a do panlska, ale to, co hledal, bylo tady, na behu Normandie. Splnil svj kol. Najednou se ctil unaven, ale spokojen, jako by sloil tk nklad, kter dlouhou cestu vlel na hbet. Tm je vechno jasn, prohlsil Reynold a vtzoslavn se rozhldl po shromdn. Jacques Cherbourg se neutopil, ale peil. Dostal se do Anglie, tam jist as il, pivedl njak dve do jinho stavu a pak

umel. Tomu dveti se narodil synek a ona ho pojmenovala po otci. Jackovi je te dvacet a vypad pln stejn jako jeho otec ped tyiadvaceti roky. Reynold se zadval na fare. Tady nen teba vyhnt bla, ote. Tohle je jen obyejn rodinn shledn. Aliena vklouzla rukou Jackovi do dlan a pevn mu ji sevela. Pipadal si jako omren. V hlav mu vily stovky otzek, na n se chtl zeptat, a nevdl, kde zat. A tak jednu bez rozmyslu vyhrkl: Pro jste si byli tak jisti, e je po smrti? Vichni lid na Bl lodi pece zemeli, ohradil se edovlas mu. Na Bl lodi? Vzpomnm si na Blou lo, ozval se Edward. To bylo znm netst. Tehdy se utopil ddic trnu. Tak se ddikou stala Maud, a proto te mme tpna. Jak se na takovou lo dostal? podivil se Jack. Odpovdla mu star ena, kter se u pedtm zapojila do vmny nzor s Reynoldem. Ml cestou bavit urozen pny, vysvtlovala. Pak si Jacka podn prohldla. Ty mus bt jeho syn, to nen jinak mon. Mj vnuk. Mrz m, e jsem t povaovala za ducha. Jsi synovi tak stran podobn. Tvj otec byl mj bratr, pidal se edovlas mu. Jsem tvj strc Guillaume. Jack si s nhlm nvalem radosti uvdomil, e tohle je rodina, po kter tak dlouho touil. Tohle jsou pbuzn jeho otce. Konen v, e nen na svt sm. Konen nael svoje koeny. A tohle je mj syn Tommy, prohlsil. Podvejte se, jak m zrzav vlasy. Blovlas ena se na dtko lskypln zadvala a pak vydenm hlasem vyjekla: Panenko skkav, vdy j jsem prababika! Vichni se rozesmli. To by m zajmalo, jak se otec vlastn dostal do Anglie, poznamenal Jack.

KAPITOLA 13 A tak Bh ekl Satanovi: Podvej se na toho mho sluebnka Joba. Jen se na nj podvej. Jestli je nkdo dobr lovk, tak je to on. Philip se odmlel, aby vyprvn patin vyznlo. Nelo pochopiteln o peklad biblickho pbhu. Bylo to jen voln pevyprvn. ,No ekni, jestli tohle nen dokonal a estn lovk, kter uctv Boha a nekon zlo. A Satan na to pravil: Jiste uctv. Dal jsi mu vechno, co m. Podvej se na nj podn. Sedm syn a ti dcery. Sedm tisc ovc a ti tisce velbloud. Pt set pr vol a pt set osl. Proto je to tak dobr lovk. A Bh na to odvtil: ,Tedy dobr. Tak mu to vechno vezmi a uvidme, co se bude dt dl. A pesn to Satan udlal. Zatmco se Philip modlil, v mylenkch se neustle vracel k matoucmu dopisu, kter toho rna dostal od canterburskho arcibiskupa. Arcibiskup mu blahopl k zskn zzran Plac pan. Philip neml ani tuen, o jakou plac pan jde, ale byl si naprosto jist, e u sebe dnou nem. Arcibiskup byl tak rd, e se Philip rozhodl obnovit stavbu nov katedrly. A Philip pitom nic takovho neudlal. ekal na bo znamen, ne se do neho pust, a zatm slouil nedln me v novm farnm kostele dole ve mst. V zvru arcibiskup Theobald ocenil Philipovu prozravost, kter se projevila tm, e si jako hlavnho stavitele najal lovka, jen pracoval na novm chru v Saint-Denis. Philip se o opatovi ze Saint-Denis pochopiteln doslechl, vdy slavn otec Suger byl nejmocnj duchovn v celm francouzskm krlovstv. O novm chru ale neml Philip ani tuen a dnho hlavnho stavitele si odtamtud ani odjinud nenajal. Philip byl pesvden, e dopis je uren nkomu jinmu a k nmu se dostal omylem. Tak, a co Job ekl, kdy piel o veker majetek a umely mu vechny dti? Proklnal Boha? Vzval Satana? Ne! ,Nah jsem se narodil a nah taky umu. Bh dal, Bh vzal pochvleno budi jmno Pnovo. Pesn tohle Job ekl. A pak se Bh obrtil na Satana a prohlsil: ,Co jsem ti kal? Nae Satan prohlsil: ,No dobe, ale jet pod mu zbv zdrav, ne? Dokud je lovk zdrav, doke se vypodat se vm. Bh vidl, e bude muset Joba nechat trpt jet vc, aby dokzal, e m pravdu, a tak ekl: ,Piprav ho tedy o zdrav a uvidme, co se bude dt. Tak Satan seslal na Joba nemoci, a byl Job pokryt bolky od hlavy k pat. Kzn byla v kostelech stle bnj. Kdy byl Philip jet mal kluk, byla docela vzcn. Opat Peter je neml v lsce, kal, e knze svdj k tomu, aby se pedvdl. V tradinm pojet mli bt vc

pouz divci, kte mlky sleduj tajemn posvtn obady, naslouchaj latinskm slovm, ani jim rozumj, a slep v, e knz je sprvnm prostednkem Boha. Jene postoje se mn. Pokrokov myslitel dnes u nevid vc jen jako nm pozorovatele tajuplnch ceremoni. Crkev m bt podle nich neoddlitelnou soust kadodennho ivota farnk. Stoj pi nich ve vech rozhodujcch okamicch od ktu pes satek a narozen dt a po posledn pomazn a poheb do vysvcen pdy. Mla by bt jejich pnem, soudcem, zamstnavatelem i zkaznkem. Stle vce se od lid oekv, e se budou jako kesan chovat kad den, a ne jenom o nedlch. Podle modernch nzor potebuj vc ne jen bohosluby: chtj vysvtlen, pravidla, povzbuzen a rozheen. A j jsem pesvden, e Satan vedl s Bohem hovor i o Kingsbridge, pokraoval Philip. Vm, e Bh Satanovi ekl: ,Podvej se na mj lid v Kingsbridge. Nejsou to dob kesan? Podvej, jak cel tden tvrd dou na polch a v dlnch a pak trv cel nedle tm, e stav novou katedrlu. Te mi zkus ct, e tohle nejsou dob lid! A Satan mu. na to odvtil: Jsou dob, protoe se jim dobe da. Dv jim bohatou rodu a dobr poas, poskytuje jim zkaznky do jejich obchod a chrn je ped zlmi hrabaty. Zkus jim to ale vechno vzt a uvid, e se pidaj na mou stranu. A Bh na to pravil: ,Co chce tedy, abych udlal? A Satan odpovdl: ,Spal jejich msto. Nato Bh pikvl: Dobr tedy, nech sho. Uvidme, co se bude dt dl. A tak Satan seslal Williama Hamleigha, aby podplil n trh s vlnou. Philipovi pinel pbh o Jobovi velkou tchu. Philip, stejn jako Job, cel ivot tvrd pracoval, aby naplnil bo radek, a dlal pitom, co bylo v jeho silch. A stejn jako Job se dokal jen smly, zklamn, nespchu a potupy. Jene smyslem kzn bylo shromdn vc povzbudit a Philip vidl, e se mu to njak neda. Vyprvn vak jet nebylo u konce. A tehdy Bh ekl Satanovi: ,Te se podvej! Cel msto jsi vyplil do zklad, a oni mi dl stav novou katedrlu. Te mi ekni, jestli to nejsou dob lid! Jene Satan mu na to odvtil: ,Byl jsem k nim pli shovvav. Vtin se podailo ped ohnm uniknout. A ty svoje mal devn domky budou mt brzy zase postaven. Nech m, abych na n seslal njak skuten netst, a pak uvidme, co se bude dt. A Bh si povzdechl a zeptal se: ,m je chce postihnout tentokrt? Nae mu Satan odpovdl: Nechm jim stechu jejich novho chrmu spadnout na hlavu. A tak to udlal jak vichni vme. Philip se rozhldl po farncch a vidl, e je tu jen mlo lid, kte pi tom netst nepili o dnho pbuznho. Tamhle stoj vdova Meg,

kter mla hodnho manela a ti stapat kluky. Vichni jsou te po smrti. Od t doby nepromluvila jedin slovo a vlasy j zblely. Kolik lid padajc strop zmrzail! Peterovi eenmu Pony to pochroumalo pravou nohu, take od t doby kulh: ivil se tm, e chytal kon, a te pracuje pro svho bratra a ije mu sedla. Ve mst skuten asi nen rodina, j by se netst vyhnulo. Vepedu na zemi sedl mu, kter m bezvldn ob nohy. Philip se zamrail kdo to je? Pi zhroucen stechy se nezranil Philip ho tu jet nikdy nevidl. Pak si vybavil, jak mu nkdo kal, e se po mst potuluje njak mrzk. Pes den ebr a v noci pespv v troskch katedrly. Philip pikzal, aby mu dali postel v dom pro hosty. U zase mysl na nco jinho, napomenul se v duchu a vrtil se ke kzn. A co vlastn Job udlal? Manelka mu radila: ,Proklej Boha a umi. Udlal to? Ale kdepak. Ztratil vru? Neztratil. Satan byl z Joba velice zklamn. A j vm km Philip na tomto mst zvedl ruku, aby dodal svm slovm draz a j vm km, e z obyvatel Kingsbridge bude zklamn t! Protoe my budeme dl ctt pravdu bo, pesn jako to dokzal Job navzdory vem svm souenm. Znovu se odmlel, aby to farnci mli monost strvit, ale bylo mu jasn, e se mu s nimi nepodailo pohnout. Tve, kter k nmu vzhlely, vyzaovaly zjem, ale nikoliv osvcen. Popravd eeno, Philip nebyl pli povznejc kazatel. Dval se na svt pli prakticky. Nemohl vc zskat silou sv osobnosti. Lid se k nmu dokzali chovat neobyejn oddan, to je pravda, ale ne okamit, lo to pomalu, trvalo to dlouho, teprve postupem asu pichzeli na to, jak je a co chce. Dokzal lidi kolem sebe povznst a zskat prac alespo dv se mu to dailo , ale nikdy ne slovy. Jene nejlep st kzn mla teprve pijt. Co se stalo s Jobem, kdy mu Satan provedl to nejhor, co mohl? Inu, Bh mu dal vc, ne kolik ml Job na zatku dvakrt tolik! Tam, kde se pedtm pslo sedm tisc ovc, bylo jich najednou trnct tisc. Ti tisce velbloud, o n piel, nahradilo est tisc. A jet se stal otcem dalch sedmi syn a dalch t dcer. Lid se tvili nezastnn. Philip bojoval dl. I Kingsbridge bude jednou zase vzkvtat. Vdovy se znovu vdaj a vdovci si najdou manelky. A ti, jim zahynuly dti, znovu ponou. A nae ulice budou pln lid a nae obchody budou pekypovat chlebem a vnem, k a kovy, sponami a stevci. A jednoho dne znovu postavme i nai katedrlu. Pot byla v tom, e tomu sm moc nevil. Proto to nedokzal pednst dostaten pesvdiv. Nen divu, e to na farnky zvl nezapsobilo.

Podval se do objemn knihy ped sebou a pekldal latinsk slova do anglitiny. A Job il sto tyicet let a vidl sv syny a jejich syny a syny jejich syn. A pak zemel, protoe byl str a jeho dny se naplnily. Zavel knihu. V zadn sti malho kostelku se zaalo nco dt. Philip podrdn vzhldl. Byl si vdom, e kzn nemlo takov inek, jak si pedstavoval, ale pesto chtl, aby na zvr bylo pr chvil ticho. Dvee kostela byly oteven a vichni, kdo stli vzadu, se dvali ven. Philip vidl, e ped kostelem stoj docela poetn zstup budou tam vichni lid z Kingsbridge, kte nejsou tady v kostele, pomyslel si. Co se to tam jen dje? Napadlo ho nkolik monost strhla se tam rvaka, vypukl por, nkdo tam umr. Na to, co se pak doopravdy dlo, nebyl ani v nejmenm pipraven. Nejdv veli dva kn a na podstavci pokrytm vyvanm oltnm rouchem nesli soku jaksi eny. Vnost jejich chovn naznaovala, e soka pedstavuje njakou svtici, nejsp Pannu Marii. Za duchovnmi kreli dal dva lid a ti vyvolali jet daleko vt pekvapen: byli to Jack a Aliena. Philip choval k Jackovi city, v nich se nklonnost msila s podrdnosti. Ten kluk, kal si: kdy sem piel, vyhoela star katedrla a od t doby neprobhalo nic, do eho byl njak zapleten, normln. Te ale Philipa Jackv pchod sp potil, ne zarmoutil. Pes vechny pote, kter chlapec zpsobil, nelo popt, e s nm byl ivot zajmavj. Chlapec? Philip se na nj znovu zadval. Jack u rozhodn nen dn kluk. Byl pry dva roky, ale za tu domu zestrl o deset let a oi ml unaven a vdouc. Kde asi byl. A jak ho Aliena nala? Prvod krel prostedkem kostela. Philip se rozhodl, e nebude nic dlat, a pok si, co se bude dt. Jak lid Jacka a Alienu postupn poznvali, ilo se mezi farnky vzruen mumln. Pak se ozval nov zvuk. Bylo to vyden vyjeknut. Pak nkdo zvolal: Ona ple! Ostatn to po nm opakovali jako zakvn: Ona ple! Ona ple! Philip se zadval na sochu. Bylo to tak, z o j kapala voda. Rzem si vzpomnl na zhadn dopis od arcibiskupa, v nm je zmnka o zzran Plac pan. Tak to je ona. Jestli je jej pl zzrak nebo ne, to si Philip netroufal soudit. Vidl, e soka m oi z kamene nebo z njakho krystalu, zatmco jinak je cel ze deva. To by s tm mohlo mt nco spolenho. Kn se otoili a poloili podstavec na zem, take Madona te stla elem k Vcm. Pak promluvil Jack. Plac pan se mi dostala do ruky v jedn velice vzdlen zemi, zaal. Philipovi se moc nezamlouvalo, e mu nkdo takhle naruuje

bohoslubu, ale rozhodl se, e nezashne. Nech Jacka, aby ekl, co m na srdci. A navc byl zvdav, o co vlastn jde. Dal mi ji jeden poktn Saracn, pokraoval Jack. Farnci zahueli pekvapenm: Saracni obvykle vystupovali v nejrznjch vyprvnch jako barbart ern neptel a jen mlo lid vdlo, e jsou to ve skutenosti kesan. Nejdv mi bylo divn, pro mi ji dv Pesto jsem s n putoval stovky mil. Jackovi se podailo vc zaujmout. Je lep kazatel ne j, pomyslel si Philip sklesle. U te ctm, jak v kostele narst napt. Pak jsem si konen zaal uvdomovat, e se socha chce dostat dom. Jene kde je jej domov? Konen mi to dolo: chce jt do Kingsbridge. Farnci uasle vydechli. Philipovi se to moc nezamlouvalo. Mezi tm, jak lid pistupuj k Bohu, a tm, jak pistupuj k Jackovi, by ml bt rozdl. A te rozhodn dvali pednost Jackovi. Pesto Philip ani nadle nic nekal. Pak m ale napadlo: Kam ji tam dm? Jak stnek bude mt v Kingsbridge? V jakm kostele nalezne klid? Jack se rozhldl po holch, nablench stnch farnho kostela, jako by chtl ct: Tady to urit nebude. A v tu chvli, jako kdyby ke mn promluvila nahlas: ,Ty, Jacku, synu Jacka, ty mi postav stnek, ty mi postav chrm. Philipovi zaalo dochzet, kam Jack svm proslovem m. Madona se mla stt jiskrou, je v lidech znovu zaehne plamen naden pro stavbu nov katedrly. Doshne toho, co se Philipov kzn o Jobovi nepovedlo. Pesto se Philip neustle sm sebe ptal: Je tohle bo vle, nebo jen Jackova? Tak jsem se j zeptal: Ale za co? Vdy nemm dn penze. A ona mi odpovdla: J ti penze obstarm. A tak jsme s poehnnm arcibiskupa Theobalda z Canterbury vyrazili na cestu. Kdy se Jack zmnil o arcibiskupovi, podval se na Philipa. Chce mi tm nco naznait, napadlo pevora. No jist, k mi tm, e mme na sv stran mocnou oporu. Jack se pohledem vrtil k farnkm. A tak celou cestu z Pae pes Normandii a moe a nakonec a sem do Kingsbridge dvali oddan kesan penze na stavbu dstojnho stnku pro nai Plac pan. S tmito slovy pokynul Jack nkomu venku ped kostelem. Vzpt veli vnm krokem dovnit dva Saracni s turbany na hlav. Na ramenou nesli okovanou truhlu. Vesnian se od nich ve strachu odtahovali. Dokonce i Philipa jejich pchod zarazil. Vdl pochopiteln, e Saracni maj tmav hndou ple, ale ve skutenosti nikdy dnho nevidl a te mu pohled na n bral dech. Pozoruhodn bylo i jejich voln, pestrobarevn obleen.

Proli mezi vydenmi farnky, ped Madonou poklekli a truhlu uctiv sloili na podlahu. Kdy ji Jack odemykal velikm klem a pak zvedal vko, vichni ho sledovali bez dechu. Lid natahovali krky, aby vidli, co je uvnit. Jack truhlici zniehonic naklonil dopedu. Ozval se zvuk pipomnajc vodopd a z truhly se zaal sypat proud stbrk. Valily se po stovkch, snad po tiscch. Lid se nahrnuli bl, aby si to mohli podn prohldnout. Ani jeden z nich jet na vlastn oi nevidl tak obrovsk mnostv penz. Jack zvil hlas, aby pekiel uasl brebentn. Pinesl jsem ji dom a te ji pedvm tam, kam pat nov katedrle. Otoil se, zadval se Philipovi do o a sklonil hlavu v nznaku klony, jako by kal: Tob ji pedvm. Philip takovouhle manipulaci ze srdce nesnel, ale souasn byl nucen piznat, e byla provedena vskutku mistrovsky. To ovem neznamenalo, e to jen tak mlky pejde. Lid mohou Plac pan vzvat, jak chtj, ale jen on m prvo rozhodnout, jestli se soka sm uloit do kingsbridgesk katedrly vedle kost svatho Adolpha. A o tom jet Philip nebyl tak zcela pesvden. Pr vesnian se odvilo piblit k Saracnm a zaalo se jich rzn vyptvat. Philip sestoupil z kazatelny a el bl, aby slyel, o em se mluv. Pochzme z velice vzdlen zem, kal zrovna jeden z nich. Philipa pekvapilo, e mu mluv anglicky jako obyejn ryb z Dorsetu, ale vtinu mstnch lid to vbec nezaskoilo, jeliko netuili, e Saracni maj svj vlastn jazyk. A jak se ta zem jmenuje? zeptal se nkdo. Jmenuje se Afrika, odpovdl Saracn. V Africe je pochopiteln vc zem, to Philip moc dobe vdl i kdy vtina vesnian o tom nemla ani tuen. Philipa by zajmalo, ze kter zem Saracn tak asi pochz. To by bylo vzruujc, kdyby to byl nkter stt, o nm je zmnka v bibli, teba Egypt nebo Habe. Mal dvtko nathlo pai a zvdav se prstem dotklo tmavohnd ruky. Saracn se na ni usml. A na tu barvu, pomyslel si Philip, vypad pln jako kdokoliv z ns. Dvence dodal smv odvahy a zeptala se: Jak to vypad v Africe? Jsou tam velk pout a na stromech tam rostou fky. Co to je fk? To je to je takov ovoce, kter vypad jako jahoda a chutn jako hruka. Philipa se najednou zmocnilo straliv podezen. Poslouchej, Saracne, ozval se, ve kterm mst jsi se narodil? V Damaku, odpovdl ern chlapk.

Tm se Philipovo podezen potvrdilo. Zmocnil se ho obrovsk vztek. Vzal Jacka za pedlokt a odthl si ho stranou. Tichm, ale nahnvanm hlasem se ho zeptal: Na co si to tady hraje? Jak to mysl? ohradil se Jack a snail se pedstrat, e ve v nevinnosti nev, o co jde. Tihle dva pece nejsou dn Saracni. Jsou to obyejn rybi z Warehamu a ruce a oblieje maj pomazan hndou barvou. Jacka jako by odhalen podvodu ani pli netrpilo. Usml se a zeptal se: Jak jsi na to piel? Mm pocit, e ten chlap v ivot nevidl fk. A navc Damaek nen v Africe. eho jsi chtl tmhle znesvcenm doshnout? Vdy je to jen nevinn podvdek, prohlsil Jack a vrhl na pevora oslujc smv. Nic takovho jako nevinn podvod neexistuje, usadil ho Philip chladn. No dobe, ustoupil Jack, kdy vidl, jak je Philip rozzloben, a zaal mluvit vn. Slou to stejnmu elu jako ozdobn malvky na strnkch bible. Ty tak nejsou pravdiv, jsou to jen ilustrace. Tihle mui z Dorsetu prost jen pedstavuj skutenost, e Plac pan pochz ze zem, kde ij Saracni. Oba duchovn i Aliena se odpojili od zstupu shromdnho kolem Madony a pidali se k Philipovi a Jackovi. Pevor si jich nevmal a rozilen Jackovi vykldal: Obrzku hada se lovk neboj. Ilustrace nen le. Jene tvoji Saracni nejsou ilustrace, jsou to ejdi. Od t doby, co mme Saracny, jsme vybrali mnohem vc penz, namtl Jack. Philip se podval na mince vysypan na podlahu. Zdej lid si te nejsp mysl, e je jich dost, aby se za n dala postavit cel katedrla, poznamenal. Vypad to na njakch sto liber. Sm moc dobe v, e se za to pod sotva jeden rok prce. Tyhle penze jsou nco jako Saracni, prohlsil Jack. Maj symbolick vznam. Lid te vd, e se d se stavbou zat. V tom ml pravdu. Te u nebylo nic, co by Philipovi brnilo v zahjen stavby. Plac pan byla pesn to, co poteboval, aby se Kingsbridge znovu probudil k ivotu. Soka pithne do msta spousty lid poutnky, uence i obyejn zvdavce. Dod obyvatelm msta novou odvahu. Vichni to budou chpat jako dobr znamen. Philip ekal na njak znamen od Boha a te si zoufale pl, aby mohl vit, e tohle je to prav. Jene neml pocit, e by bo znamen mohlo vypadat zrovna takhle. Sp ml pocit, e ho Jack podn vypekl.

Ozval se mlad knz. J jsem Reynold a tohle je Edward, pedstavil sebe i svho kolegu. Pracujeme pro arcibiskupa z Canterbury. Poslal ns, abychom doprovzeli Plac madonu. Kdy mte arcibiskupovo poehnn, oboil se na nj Philip, pro potebujete prek nepovedench Saracn, aby dodvali Madon na vrohodnosti? Edward se zatvil trochu zahanben. Reynold se ale brnil: Byl to Jackv npad, ale musm piznat, e jsem na nm nevidl nic patnho. O samotn Madon, pedpokldm, nijak nepochybuje, Philipe, e? Me m oslovovat ote, zprail ho pevor. To, e dl pro arcibiskupa, t neopravuje, aby ses choval blahosklonn k lidem, kte maj vy postaven ne ty. A na tvou otzku mm jedinou odpov: ano. Pochybuju o Madon. A nedovolm, aby byla vystavena v kingsbridgesk katedrle, dokud se nepesvdm, e jde doopravdy o svat pedmt. Devn socha ple, upozornil ho Reynold. Jak zzrak bys jet chtl? Ten pl se zatm ned vysvtlit. Tohle jet neznamen, e je to zzrak. Pemna tekut vody v pevn led je tak nevysvtliteln, ale nen to dn zzrak. Arcibiskup bude velice zklamn, kdy Madonu odmtne. Musel se oste stetnout s opatem Sugerem, aby socha nezstala v SaintDenis. Philip moc dobe vdl, e tohle je vhrka. Mlad Reynold se bude muset podstatn vc snait, aby mi nahnal strach, pomyslel si. Jsem si naprosto jist, prohlsil uhlazen, e by ani sm arcibiskup nechtl, abych Madonu pijal, ani bych si bnmi zpsoby ovil, e je prav. U nohou se jim zaalo nco hemit. Philip se podval dol a uvidl mrzka, kterho si viml u pedtm. Neastnk se plazil po zemi a bezvldn nohy thl za sebou. Snail se dostat bl k soe. A se zkusil vydat ktermkoliv smrem, vdycky se mu do cesty postavil dav. Philip naprosto podvdom ustoupil stranou, aby mu mohl lzt dl. Saracni se snaili lidem brnit v tom, aby sochu osahvali, ale mrzk njak unikl jejich pozornosti. Philip vidl, jak mu natahuje ruku. Za normlnch okolnost by se pokusil zabrnit tomu, aby lid sahali na posvtn pedmty, ale protoe sochu stle jet za nic posvtnho nepovaoval, tak nic nepodnikl. Mrzk se dotkl lemu Mariina devnho atu. Najednou ze sebe vyrazil naden vkik. J je ctm! volal. J je ctm! Vichni se na nj zadvali.

Ctm, jak se mi do nich vrac sla! kiel mu. Philip na mue nevcn zral a bylo mu jasn, co se bude dt dl. Mu ohnul jednu nohu a pak druhou. Lid stojc okolo uasle vyjekli. Mu nathl ruku a nkdo ho za ni chytil. S obrovskm silm nakonec mu vstal. Dav vydal vzdech pipomnajc vniv zastnn. Nkdo zvolal: Zkus udlat krok! Mu stle drel za ruku nkoho ze zstupu. Udlal zkusmo jeden krek a pak druh. Lid ho sledovali v naprost tichosti. Pi tetm kroku se mu zapotcel a lid zatajili dech. Pak ale opt chytil rovnovhu a el dl. Zstup propukl v jsot. Mrzk vyrazil stedem kostela smrem k vchodu a lid ho nsledovali. Po nkolika krocch se dal do bhu. Kdy vychzel kostelnmi vraty ven do slunenho svitu, provzen vtinou farnk, jsot peel v ohluujc tetn. Philip se zadval na oba knze. Reynold stl jako uhranut a Edwardovi se po tvch koulely slzy. S tmhle zjevn nemli nic spolenho. Philip se obrtil k Jackovi a vztekle se na nj oboil: Jak ses mohl snit k takovhle akrn? akrn? ohradil se Jack. Jak akrn? Ten mu se tady v okol objevil teprve ped pr dny. Pedtm ho tu nikdy nikdo nevidl. Za pr dn se zase vypa, u ho taky nikdy nikdo neuvid a kapsy bude mt nacpan penzi, kter mu vyplat. Vm, jak se tyhle vci dlaj, Jacku. Nejsi bohuel prvn lovk na svt, kter se pokusil pedvst falen zzrak. Ten chlap m celou dobu nohy v podku, e je to tak? Je to jen dal ryb z Warehamu. Jackv provinil vraz jen dokldal, e obvinn je pravdiv. Vid, Jacku, ozvala se Aliena, j jsem ti kala, e to nem zkouet. Oba duchovn byli vzteky bez sebe. Dokonale skoili Jackovi na lep. Reynold jen supl. Pistoupil k Jackovi. Na tohle jsi neml prvo! osopil se na nj. Philip pocioval souasn hnv i smutek. V hloubi due doufal, e se pravost Plac pan potvrd, protoe mu bylo jasn, jak by s jej pomoc pevorstv i msto oilo. Nebylo mu to ale souzeno. Rozhldl se po malm farnm kostelku. Zstala v nm u jen hrstka vcch, kte dl uasle civli na soku. Tentokrt jsi to opravdu pehnal, obrtil se na Jacka. Ty slzy jsou opravdov to nen dn trik, upozornil ho Jack. Ale s tm mrzkem to byla chyba, to pipoutm.

Bylo to vc ne jen chyba, pouil ho Philip rozhnvan. Bylo to hor. A se lid dovd pravdu, otese to jejich vrou ve vechny zzraky. A pro by se mli dovdt pravdu? Jeliko jim budu muset vysvtlit, pro Madonu v katedrle nevystavme. Te pochopiteln vbec nepad v vahu, e bych sochu pijal. To je ale mon trochu moc pkr ozval se Reynold. A m bude zajmat tvj nzor, mladku, zeptm se t na nj, peruil ho Philip oste. Reynold zmlkl, ale Jack se jet nevzdval. V jist, e m prvo Madonu svm lidem vzt? Jen se na n podvej. Ukzal rukou na skupinku vcch, kte tam stle jet postvali. Byla mezi nimi i vdova Meg. Kleela ped sochou a slzy j tekly po tvch proudem. Vdy Jack nev, e kdy se proboila Alfredova stecha, pila Meg o celou rodinu, uvdomil si Philip. Pohnut neastn eny pevora dojalo a napadlo ho, jestli Jack nakonec pece jen nem pravdu. Pro to vlastn on, obyejn pevor, chce lidem vzt? Protoe je to bezbonost, pipomenul si vzpt pevn. V t soce, jeliko vidli podvren zzrak. Okamit se zase zatvrdil. Jack si klekl vedle Meg a oslovil ji. Pro ple? zeptal se. Je nm, upozornil ho Philip. A v tu chvli Meg promluvila. Madona trpla stejn jako j, odpovdla. Ona mi rozum. Philip zstal, jako kdy do nj uhod hrom. Vid? obrtil se na nj Jack. Ta socha j pomohla vyrovnat se se svm trpenm na co tak zr? Ta ena je nm, opakoval Philip. Neutrousila ani slovo u vc ne rok. To je pravda! zvolala Aliena. Kdy tehdy spadla stecha a jej mu i vichni synov tam zahynuli, onmla. Tahle ena? ujioval se Jack. Vdy ale prv Reynold byl nadenm bez sebe. Chce ct, e se tady stal zzrak? vyhrkl. Opravdov zzrak? Philip se zadval Jackovi do oblieje. Jack byl jet o poznn pekvapenj ne vichni ostatn. Tohle rozhodn nebyl dn trik. Philipa to do hloubi due dojalo. Na vlastn oi vidl, jak bo ruka dopustila a stal se zzrak. Dokonce se z toho trochu tsl. Tak vid, Jacku, prohlsil rozechvlm hlasem. Tys sice udlal, co bylo v tvch silch, abys Plac pan znectil, ale zd se, e Bh se i tak rozhodl, e s n bude provdt zzraky. Tentokrt se Jack nezmohl ani na slovo.

Philip se od nj odvrtil a pistoupil k Meg. Vzal j jemn ruce do dlan a pomohl j vstt. Bh si pl, abys byla zase v podku, Meg, ekl a hlas se mu tsl dojetm. Te me zat nov ivot. Vzpomnl si, e ml dnes kzn o pbhu starho Joba. Znovu se mu vybavila posledn slova: Bh mu dal vc, ne kolik ml Job na zatku. Sdlil obyvatelm Kingsbridge, e nco podobnho ek i je. To by m zajmalo, pomyslel si vcn, kdy pohldl na naden v Megin tvi rozryt slzami, to by m zajmalo, jestli ta chvle nhodou prv nezaala. Kdy Jack pednesl v kapitolce nvrh na to, jak m vypadat nov katedrla, strhlo se bo doputn. Philip ho varoval, e se m pipravit na nejhor. Sm toti pochopiteln vidl nkresy pedem. Jack je pinesl do pevorova domu jednoho dne brzy rno. lo o pdorys a bokorys vyryt do sdrov desky uloen v devnm rmu. Philip a Jack si nvrh spolen prohleli v irm rannm svtle a Philip jen hlesl: Jacku, tohle bude nejndhernj chrm v cel Anglii ale mnii nm budou dlat pote. U z dob, kdy byl novicem, Jack moc dobe vdl, e Remigius a jeho nohsledi se budou stavt proti jakmukoliv npadu, kter je blzk Philipovu srdci. A pitom ubhlo u osm let od chvle, kdy Philip porazil Remigia pi volb novho pevora. Ostatn eholnci ho masov podpoili jen zcela vjimen, ale v tomhle ppad si Philip nebyl pli jist vsledkem. dov brati jsou povahou usedl a konzervativn a nvrh katedrly byl vskutku pevratn. Jene nebylo jin cesty ne jim nvrh prost ukzat a pokusit se je pesvdit. Philip se rozhodn nevrhne na stavbu chrmu, pokud nebude mt upmnou a oddanou podporu vtiny eholnk. Nsledujcho dne pinesl Jack plny do kapitolky a pedvedl je celmu shromdn. Postavil sdrov desky na lavici a opel je o stnu a mnii se kolem nich nahrnuli, aby si je prohldli. Jakmile pochopili jednotliv podrobnosti, jejich brebentn se rychle zmnilo v podn pokik. Jack zaal ztrcet odvahu: tn, kter slyel, byl zeteln nesouhlasn, ba tm rozhoen. Kdy se zaali hdat mezi sebou a nkte plny napadali a jin je hjili, hluk se jet zvil. Po chvli je Philip vyzval, aby se zklidnili a nedlali tolik hluku. Kvestor Milius vznesl prvn, pedem dohodnutou otzku: Pro jsou ty oblouky piat? To je nov postup, kter se pouv ve Francii, odpovdl Jack. Vidl jsem to tam na nkolika kostelech. Lomen oblouk je silnj. To mi prv umon postavit chrm tak vysok. Bude mt nejsp nejvy lo v cel Anglii.

Tahle pedstava se jim zamlouvala, to bylo Jackovi hned jasn. Pak nkdo prohlsil: Ale kdy ta okna jsou tak velik Nepotebujeme tlust zdi, vysvtloval Jack. Ve Francii to dokzali. Celou stavbu dr pile, zvl kdy maj stropy ebrovou klenbu. A velik okna psob naprosto chvatn. V Saint-Denis do nich tamn opat nechal osadit barevn skla, na nich jsou namalovan vjevy. Z kostela je rzem msto pln svtla a vzduchu, a ne zatuchl, temn kobka. Nkolik mnich souhlasn pikvlo. Teba nejsou tak konzervativn, jak se domnv Philip, pomyslel si Jack. Jene hned nato se ozval sakristin Andrew. Ped dvma roky jsi byl novicem a patil jsi mezi ns. Napadl jsi pevora, dostal jsi trest a utekl jsi. Te jsi se vrtil a chce nm vykldat, jak se maj stavt katedrly. Ne mohl Jack odpovdt, ohradil se proti Andrewov poznmce jeden z mladch mnich: To s tm nem nic spolenho! Probrme tady nvrh novho chrmu, ne Jackovu minulost! Nkolik mnich se v tu chvli pokusilo promluvit najednou, pr eholnk dokonce zaalo kiet. Philip je vechny piml, aby zmlkli, a podal Jacka, aby se k poznmce vyjdil. Jack nco podobnho oekval a byl na to pipraven. Vykonal jsem pou do Santiaga de Compostely jako pokn za svj hch, ote Andrewe, prohlsil. A doufm, e Plac pan, kterou jsem s sebou pinesl zptky, lze brt jako vyrovnn za moje pochyben, dodal pokorn. Nen mi souzeno, abych se stal eholnkem, ale doufm, e budu moci slouit Bohu jinm zpsobem jako stavitel. Zdlo se, e to pro mnichy byla pijateln odpov. Jene Andrew jet neskonil. Kolik ti je let? zeptal se, pestoe musel odpov moc dobe znt. Dvacet. To je na mistra stavitele hodn nzk vk. Vichni m tady znaj. iju tu od dtstv. Od doby, kdy jsem podplil starou katedrlu, dodal v duchu provinile. Vyuil jsem se u pvodnho mistra stavitelskho. Vichni jste vidli, co vechno doku vytesat z kamene. Kdy jsem byl novicem, pracoval jsem s pevorem Philipem a Tomem Stavitelem jako vedouc stavby. A tak te pokorn dm bratry, aby m soudili podle vykonan prce, a ne podle vku. Tohle byl dal Jackv pipraven projev. Mladk zaznamenal, jak se jeden z eholnk uklbl pi slov pokorn, a napadlo ho, e to mon byla trochu chyba: vichni pece vdli, e Jack m adu pednost, ale pokora mezi n rozhodn nepatila.

Andrew nezavhal a hned se toho drobnho nedostatku v Jackov ei chytil. Pokorn? opakoval a zaal v oblieji rudnout rozhoenm. To nebylo moc pokorn, kdy jsi ped temi msci oznmil zednkm v Pai, e u ses tady stal hlavnm stavitelem. Mnii znovu reagovali podrdnm halasem. Jack v duchu divoce zaklel. Jak se, kruci, Andrew dovdl o thle drobn lsti, kterou tehdy pouil? Reynold nebo Edward nejsp nedreli jazyk za zuby. Pokusil se z toho njak vykroutit. Doufal jsem, e se mi poda pilkat do Kingsbridge njak emeslnky, prohlsil, kdy se hluk uklidnil. Tady na stavb by se hodili, a by se mistrem stavitelem stal kdokoliv. Myslm, e moje vzva niemu neukodila. Pokusil se o ltostiv smv. Ale omlouvm se, pokorn to moc nebylo. Tuhle vtu si mohl odpustit. Kvestor Milius ho nakonec vysvobodil tm, e vznesl dal pedem pipravenou otzku: A co hodl udlat se souasnm chrem, kdy je napl spadl? Velice peliv jsem si chr prohldl, odpovdl Jack. Dal by se podle mho soudu opravit. Kdybyste m dnes jmenovali hlavnm stavitelem, dokzal bych ho tak do roka dt do podku. Pak byste ho mohli pouvat, a bych stavl pn lod a hlavn chrmovou lo. A by byla lo hotov, povaoval bych za nejrozumnj, kdybychom chr zboili a postavili nov, kter by se ke zbytku novho chrmu hodil. A jak meme vdt, e star chr znovu nespadne? ozval se opt Andrew. To netst zpsobila Alfredova kamenn klenba, kter nebyla v pvodnch plnech. Stny nebyly dost siln, aby ji mohly unst. Navrhuji, abychom se vrtili k Tomov pvodn pedstav a postavili trmov strop. Ozvalo se pekvapen mumln. Pina zhroucen klenby a celho netst byla do t doby pedmtem mnoha spor. Alfred pece zeslil podpry, aby vt vhu nco neslo, namtl Andrew. Tahle skutenost Jacka tak mtla, ale ml pocit, e se mu podailo najt sprvn vysvtlen. Podpry nebyly jet dost siln, zvlt nahoe. Kdy si trosky chrmu podn prohldnete, zjistte, e se ve skutenosti odporouela horn st zd, tedy laterna. Tam nahoe to toti nikdo moc nevyztuil. Zdlo se, e mnichy vysvtlen uspokojilo. Jack ctil, e doke dvat pijateln odpovdi, a zvyuje tm svoje ance, e se pece jen stane hlavnm stavitelem zdej katedrly. Vtom se vztyil Remigius. Jack u v duchu ekal, kdy tak asi tenhle bratr vystoup se svm pspvkem. Rd bych bratm shromdnm

v kapitolce peetl jeden ver z Psma svatho, prohlsil trochu teatrln. Podval se na Philipa a ten souhlasn pikvl. Remigius doel k pultu a otevel tlustou bibli. Jack si mue prohlel. Tenk sta mu nervzn pokubvala, vodov modr oi ml nepatrn vyboulen a celkov psobil dojmem, e se neustle nad nm pohoruje. Remigius byl zosobnnm zti. Ped mnoha lety dospl k pesvden, e je zrozen k tomu, aby vedl jin lidi, jene ve skutenosti byl pli velk slaboch, a tak mu te bylo souzeno, aby il ivot pln zklamn a hzel klacky pod nohy lidem, kte jsou daleko lep ne on. Druh kniha Mojova, oznamoval zpvav, zatmco obracel pergamenov strnky. Kapitola dvact. Ver trnct. To by m zajmalo, co se ksakru bude dt, pomyslel si Jack. Nezesmiln, peetl Remigius pslun dek. S hlasitm bouchnutm zaklapl knihu a vrtil se na sv msto. Vzpt promluvil s nznakem mrnho podrdn v hlase Philip. Mon bys nm mohl, brate Remigie, vysvtlit, pro sis uprosted na debaty o stavebnch plnech vybral zrovna tento kratik ver, vyzval eholnka. Remigius naphl proti Jackovi prst, kterm jako by se ho snail z neho obvinit. Protoe tenhle mu, kter se chce stt hlavnm stavitelem naeho chrmu, ije v hchu! zahmal. Jack nemohl ani uvit, e to mnich mysl vn. Podrdn prohlsil: Je pravda, e n svazek nebyl vzhledem k velice zvltnm okolnostem posvcen v kostele, ale uspodme svatbu, jakmile si to budete pt. To nepjde, odsekl Remigius vtzoslavn. Aliena je stle jet vdan za Alfreda. Ale jejich svazek nebyl nikdy naplnn. Na tom nezle, manelstv bylo posvcen v kostele. Kdy mi ale nedovolte, abych si ji vzal, jak se mm vyhnout tomu, abych pchal smilstvo? ohradil se Jack nahnvan. To by stailo! Hlas patil Philipovi. Jack se na nj zadval. Vypadalo to, e pevor je vzteky cel bez sebe. Jacku, oslovil zrzavho stavitele, je pravda, e ije v hchu se enou svho bratra? To Jacka naprosto vyvedlo z mry. Tys to nevdl? vyhrkl. Jiste nevdl! zaburcel Philip. To si mysl, e bych o nem takovm mlel? Rozhostilo se mlen. Philip kiel opravdu mlokdy. Jack vidl, e se najednou dostal skuten do zkch. Jeho proheek byl pochopiteln vyvoln okolnostmi, ale eholnci mus na podobn vci velice psn dbt. A skutenost, e Philip nevdl o povaze jejich

vztahu s Alienou pedem, to bohuel vechno jet zhorovala. Remigiovi to dovolilo zastihnout Philipa nepipravenho a udlat z nj hlupka. Te bude Philip muset bt neoblomn, aby ukzal, e je zsadov. Pece nemete postavit patn chrm jenom proto, abyste m potrestali! namtl Jack v zoufalstv. Bude tu enu muset opustit, prohlsil Remigius se zadostiuinnm. Jdi se bodnout, Remigie, vyjel na nj Jack. M moje dt u je mu cel rok! Remigius se pohodln usadil a tvil se nadmru spokojen. Jacku, ozval se opt Philip, jestli bude takhle mluvit, bude muset z kapitolky odejt. Jack vdl, e by se ml uklidnit, ale nebyl schopen toho doshnout. Vdy je to nesmysl! bouil se. kte mi, e mm odejt od sv eny a od vlastnho dtte! To nem s mravnost nic spolenho, to je prost surovost! Z Philipa mezitm hnv trochu vyprchal a Jack zaznamenal v jeho przran modrch och daleko znmj vraz soucitu. Jacku, oslovil ho Philip, ty si bo pikzn mon vykld dost voln, ale my jsme v tomhle ohledu dost zsadov prv proto se z ns stali eholnci. A nememe t pijmout za stavitele, dokud ije v hchu. Jack si vzpomnl na citt z Psma. Je ekl: ,Kdo jsi bez viny, ho prvn kamenem, pipomnl Philipovi. Ovem, pikvl Philip, ale Je tak mluv o smilstvu a k: ,Jdi a hchu ji vce nei. Pak se obrtil k Remigiovi. Pedpokldm, e kdyby toto provinn proti bomu slovu pominulo, sthl bys svou nmitku. No jist! pikvl Remigius. Pes vztek i zoufalstv, je mu zatemovaly mysl, si Jack stail vimnout, e Philip Remigia elegantn vyachoval ze hry. Udlal z Jackova ivota v hchu hlavn problm a tm odsunul nvrh na novou katedrlu trochu do pozad. Jene Jack se nehodlal vzdt jen tak bez boje. J ji neopustm! prohlsil. Nemuselo by to bt nadlouho, poznamenal Philip. Jack se zarazil. Te ho pevor pekvapil. Jak to mysl? zeptal se. Jakmile bude prvn satek zruen, me si pece Alienu vzt. To by se dalo zadit? Pokud plat to, co jsi ekl, toti e svazek nebyl nikdy naplnn, tak to probhne pln snadno. Co pro to musm udlat?

Obra se na crkevn soud. Za normlnch okolnost by to byl soud biskupa Walerana, ale v tomhle ppad bys ml nejsp jt rovnou k soudnmu dvorci arcibiskupa z Canterbury. A arcibiskup m neme odmtnout? Ve jmnu spravedlnosti ne. To asi nen dvojsmysln odpov, pomyslel si Jack. Ale mezitm budeme muset t oddlen, e? zeptal se. Pokud chce dostat msto hlavnho stavitele kingsbridgesk katedrly ano. Chcete po mn, abych se rozhodl mezi dvma vcmi, na nich mi v ivot nejvc zle, povzdechl si Jack. Ne nadlouho, pipomnl mu Philip. Tn jeho hlasu Jacka piml, aby vzhldl: zaslechl opravdovou, hlubokou ltost. Uvdomil si, e pevorovi je skuten z cel due lto, e mu mus nco takovho uloit. Jack ctil, jak v nm slbne hnv a narst smutek. Na jak dlouho? zeptal se tie. Mohlo by se to vydit tak za rok. Za rok! Nemuste pece bydlet v rznch mstech, utoval ho Philip. Pod bude Alienu i chlapce vdat. Vte, e se trmcela a do panlska, aby m nala? obrtil se Jack na shromdn mnichy. Umte si to vbec pedstavit? Jene eholnci nemli ani tuen, o em je lska. Jack trpce dodal: A te j musm oznmit, e budeme t oddlen. Philip vstal a poloil Jackovi ruku na rameno. as ti bude ubhat rychleji, ne si mysl, prohlsil. A bude mt pln ruce prce vdy bude stavt novou katedrlu. II Les za tch osm let o hodn vyrostl a zmnil se, pomyslel si Jack. Jacka by nikdy nenapadlo, e by se mohl ztratit v prosted, je kdysi znal jak vlastn dla, ale mlil se. Star stezky zarostly a vysok a ern zv si spolu s divokmi komi vydupala v podrostu nov, koryta potok se posunula, star stromy padly a nov jsou najednou vy. Vechno jako by se zmenilo: vzdlenosti vypadaj men a svahy mn prudk. Nejpodivnj na tom vem bylo, e si tam pipadal jako cizinec. Kdy se na nj pes lesn bystinu pekvapen podval kolouek, Jack neuml odhadnout, ke kter rodin mld pat, ani kde m zrovna v tu chvli matku. Kdy se nkde ped nm nhle zvedlo hejno divokch kachen, Jack nedokzal pijt na to, z kter hladiny vzltly a pro. A to ho dost znervzovalo, jeliko neml ani tuen, kde te psanci bydl.

Vtinu cesty z Kingsbridge a sem jel na koni, ale jakmile sjel z cesty, musel sesednout, protoe vtve strom rostly pli nzko a pekely by mu v sedle. Nvrat do mst, kde proil dtstv, v nm z njakho dvodu vyvolval nepochopiteln smutek. Nikdy si neuvdomoval, jak prost ivot tehdy vedli, a nikdy to proto tak podn nedocenil. Ml k zblznn rd jahody a vdl, e kad rok pijde nkolik dn, kdy jich bude les pln a on jich bude moci snst, kolik si zamane. Od t doby u bylo vechno v jeho ivot velmi nejist: bojovn ptelstv s pevorem Philipem, zkouen lska k Alien, narstajc ctidost postavit nejkrsnj katedrlu na svt i paliv touha zjistit nco o vlastnm otci. Uvaoval, jak se asi matka zmnila za ty dva roky, co byl pry. U se nemohl dokat, a ji zase uvid. Dokzal se o sebe pochopiteln dobe postarat, ale pesto je mil, kdy lovk v, e m v ivot nkoho, kdo je kdykoliv ochoten jt se za nj prt a tenhle uklidujc pocit mu chybl. Trvalo mu cel den, ne dorazil do t sti lesa, kde s matkou kdysi bydleli. Krtk zimn odpoledne se tou dobou u rychle klonilo k veeru. Brzy bude muset pestat hledat jejich starou jeskyni a soustedit se na to, aby objevil njak kryt, kde by mohl pekat noc. Urit bude chladno. eho se bojm? napomnal se v duchu. Kdysi jsem v lese trvil kadou noc. Nakonec si nala matka jeho. Zrovna se chystal, e hledn nech. Uzounk, tm neviditeln pinka v podrostu, kterou nejsp pouvali jen jezevci a liky, ho zavedla do hustho mlz. Nezbvalo mu nic jinho ne se vydat po vlastnch stopch zptky. Otoil kon a mlem matku porazil. Ty u ses pln odnauil pohybovat se tie po lese, pokrala ho. Na mli daleko jsem slyela, jak tady dupe. Jack se usml. Ani trochu se nezmnila. Zdravm t, matko, oslovil ji. Polbil ji na tv a pak ji v nhlm nvalu nhy objal. Pohladila ho po tvi. Takhle huben jsi jet nebyl, poznamenala. Zadval se na ni. Byla oplen a vypadala zdrav, vlasy mla stle jet hust a tmav, nikde ani jedna edina. Oi mly znmou zlatavou barvu a jako vdy psobily dojmem, e dokou Jacka prohldnout skrznaskrz. Ty jsi pod stejn, prohlsil. Kam ses a dostal? zeptala se. Do Compostely a pak jet dl, a do Toleda. Aliena se za tebou vydala A nala m. Dky tob. To jsem rda. Matka zavela oi, jako kdyby v duchu odkvala dkovnou modlitbiku. To jsem moc rda.

Dovedla ho lesem a k jeskyni, kter nebyla ani mli daleko: tak si to nakonec nepamatoval tak patn. Matka tam mla ohnit, na kterm plpolalo nkolik polen a ti mihotajc se loue. Nabdla synovi hrnek vy, kterou vyrbla z planch jablek a medu divokch vel, a upekla mu pr katan. Jack si dobe pamatoval, kter vci si obyvatel lesa neum sm obstarat, a pinesl matce noe, provaz, mdlo a sl. Zaala nad hrncem stahovat z ke ulovenho zajce. Jak se ti da, matko? zeptal se Jack. Dobe, odpovdla. Pak se na nj podvala a pochopila, e tu otzku myslel vn. Stsk se mi po Tomovi Staviteli, piznala se. Je ale po smrti a j o novho muskho nestojm. A jinak jsi tady spokojen? Ano a ne. Jsem zvykl t v lese. Jsem rda sama. Nikdy jsem se nevyrovnala s tmi umanutmi knzi, co lovku vn vykldaj, jak se m chovat. Ale chyb mi ty, stsk se mi po Mart a Alien. A rda bych si trochu vc uila vnouka. Usmla se. Jene se u nikdy nemu do Kingsbridge vrtit. Ted u to nepjde, kdy jsem proklela crkevn svatbu. Pevor Philip mi to do smrti neodpust. Ale stlo to za to, kdy jsem tm nakonec doshla, e jste se s Alienou dali dohromady. S potenm smvem vzhldla od prce. Jak se ti zamlouv manelsk ivot? zeptala se. No, zaal vhav, my nejsme svoji. Z pohledu crkve je Aliena stle jet vdan za Alfreda. Nech tch hloupost. Co o tom me crkev vdt? Pamatuje si, koho oddala. Take m nenechaj stavt novou katedrlu, dokud budu t s manelkou jinho mue. V och se j hnviv zablsklo. Take jsi ji opustil? Ano. Ale jen do chvle, ne bude jej satek zruen. Matka odloila zaje ki na zem. Do zakrvcen ruky vzala ostr n a oddlila ze staenho zvete kus masa, zaala ho krjet na kousky a ty hzela do vody bublajc v hrnci nad ohnm. Pevor Philip mi to taky jednou udlal, kdy jsem ila s Tomem, prohlsila zamylen a porcovala syrov maso rznmi pohyby. Vm, jak ho doke rozbsnit, kdy se lid miluj. To je tm, e sm nic takovho nesm udlat, a tak ostatnm zvid, e se mohou svobodn radovat ze ivota, co on sm m zakzan. Jist, kdy jde o satek posvcen crkv, neme s tm nic dlat. Kdyby to tak nebylo, stejn by vyuil kad pleitosti, aby vm pokazil, co se d, a sm se ctil lip. Uala zajci packu a hodila ji do devn putnky pln odpadk. Jack pikvl. Uml se smit s vcmi, kter byly nevyhnuteln, ale kdykoliv Alien popl dobrou noc a vyel ze dve, ml na Philipa vztek. A tak docela dobe chpal, pro je matka na pevora tak

nabrouen a vi nmu tak neoblomn. Alespo e to nen navdycky, poznamenal. Jak to sn Aliena? Jack se uklbl. Moc dobe ne. Ale mysl si, e je to jej chyba, protoe si nemla brt Alfreda. To m pravdu. A je to taky tvoje chyba, protoe ses rozhodl, e nechce stavt nic jinho ne kostely. Mrzelo ho to, ale nemohl s jejm pohledem na vc souhlasit. Matko, nic jinho ani nem cenu stavt. Kostely jsou vt, vy a krsnj ne cokoliv jinho. A je t je postavit. A je na nich vc ozdob a soch ne na kterkoliv jin stavb. A pro tebe nic skromnjho nen dost dobr. Pesn tak. Nechpav zavrtla hlavou. Do smrti nepochopm, kde se v tob vzala ta pedstava, e jsi peduren k nemu velkolepmu. Hodila zbytek zajce do hrnce a zaala znovu istit ki. Chlupy se j urit budou hodit. Po pedcch jsi to zaruen nezddil. Pesn na tu narku Jack ekal. Matko, prohlsil slavnostn, kdy jsem byl za moem, nco jsem se o svch pedcch dovdl. Pestala drhnout ki a zadvala se na nj. Co tm chce ct, pro vechno na svt? Nael jsem otcovu rodinu. Paneboe! Odhodila zaje ki. Jak jsi to dokzal? Kde ijou? Jak vypadaj a jac jsou? V Normandii je msto, kter se jmenuje Cherbourg. A odtamtud otec pochzel. Jak si tm me bt tak jist? Jsem mu stran podobn, a tak si tam mysleli, e jsem jeho duch. Matka se ztka posadila na stoliku. Jack zaal mt patn svdom, e matku tak zaskoil, ale sm neekal, e s n ta novinka tak otese. A co zaala vtu, co je to za lidi? Jeho otec je u po smrti, ale matka jet ije. Jakmile jsem ji astn pesvdil, e nejsem duch svho otce, byla na m moc hodn. Otcv star bratr je tesa a m manelku a ti dti. Take mm bratrance. Usml se. Nen to hezk? Mme pbuzn. Ta pedstava matku podle veho nepotila. Rozhodn se zatvila dost zdrcen. Ach Jacku, ani nev, jak m mrz, e jsem nedokzala zadit, abys vyrstal v normln rodin jako jin dti. To pece nen pravda, poznamenal, aby matku uklidnil. Bylo mu trapn, kdy ji vidl, jak se nm rmout. To neodpovdalo jej povaze. Ale jsem rd, e jsem se s pbuznmi seznmil. I kdy je u mon nikdy neuvidm, je dobr vdt, e njak mm.

Tomu rozumm, pikvla matka smutn. Jack se zhluboka nadechl. Mysleli si, e se otec ped tyiadvaceti roky utopil. Plavil se na palub korbu, kter se jmenoval Bl lo a el ke dnu kousek od Barfleuru. dajn se tam mli utopit pln vichni. Otec to zjevn peil. Jene rodina se to nikdy nedovdla, jeliko se do Cherbourgu u do smrti nevrtil. Msto toho se dostal do Kingsbridge, dodala matka. Ale pro? Povzdechla si. Drel se njakho sudu a voda ho vynesla na beh pobl jakhosi hradu, zaala synovi vysvtlovat. Vydal se do hradu, aby tam podal zprvu o ztroskotn lodi. Na hrad zrovna pobvalo nkolik mocnch lechtic a ti se zdsili, kdy se tam otec objevil. Hned ho zajali a odvezli do Anglie. Po nkolika tdnech nebo mscch byl z toho celho hodn vyveden z mry skonil v Kingsbridge. ekl ti o tom ztroskotn jet nco? Jen to, e lo la pod hladinu velmi rychle, jako by do n nkdo udlal dru. Takhle to vypad, jako by se ho snaili zbavit. Pikvla. A pak, kdy zjistili, e ho nemou dret v zajet do nekonena, zabili ho. Jack si ped matkou klekl a pinutil ji, aby se mu dvala do o. Pak se hlasem rozechvlm rozilenm zeptal: A te mi ekni, kdo to udlal, matko? Na to u ses m ptal dv. A tys mi nikdy neodpovdla. Protoe jsem nechtla, abys strvil zbytek ivota tm, e se bude snait smrt svho otce pomstt! Ml pocit, e s nm matka pod jedn jako s malm dttem pokou se ped nm utajit vci, o nich si mysl, e by mu nemusely prospt. Snail se chovat klidn a dosple. Strvm cel ivot tm, e budu stavt kingsbridgeskou katedrlu a dlat s Alienou dti, prohlsil. Chci ale vdt, pro mi povsili otce. A jedin lid, kte proti nmu tehdy kiv svdili, mi to mou vyloit. Take mi mus ct, o koho se jedn. V t dob jsem je jet neznala jmnem. Zaznamenal, e se sna odpovdi vyhnout, a dostal vztek. Ale te u je zn! osopil se na ni. Ano, pikvla se slzami v och a Jack si uvdomil, e pro ni je ten hovor stejn trzniv jako pro nj. A povm ti jejich jmna, protoe je mi jasn, e se m nepestane vyptvat. Popothla a utela si slzy. Mlky vykval. Byli celkem ti: jeden mnich, jeden knz a jeden ryt.

Jack se na matku nestupn zadval. Jejich jmna, dal po n tvrd. Ty se jich vn chce zeptat, pro lhali pod psahou? Ano. A ek, e ti to eknou? Teba ne. A se jich na to budu ptt, podvm se jim zpma do o. Pak mi mon eknou, co potebuju vdt. Nkterch asi nebude mon se ani zeptat. Rd bych to zkusil, matko! Povzdechla si. Tm mnichem byl kingsbridgesk pevor. Philip! Ne, Philip ne. To bylo jet pedtm, ne sem Philip piel. Byl to jeho pedchdce James. Ten je pece po smrti. kala jsem ti, e nkterch nebude mon se zeptat. Jack pimhouil oi. A kdo jsou ti druz dva? Tm rytem byl Percy Hamleigh, hrab ze Shiringu. Williamv otec! Ano. Ten u tak umel! Ano. Jacka se zmocnilo neblah tuen, e nakonec nejsp budou po smrti vichni ti a sv tajemstv si odnesli s sebou do hrobu. A kdo byl ten knz? zeptal se nalhav matky. Jmenuje se Waleran Bigod. A dnes je kingsbridgeskm biskupem. Jack si s hlubokm uspokojenm vydechl. A je stle jet naivu, poznamenal. Hrad biskupa Walerana byl dostavn o Vnocch. William Hamleigh a jeho matka se k nmu vydali jednoho vldnho rna krtce po Novm roce. Vidli hrad u z dlky, pes cel dol. Stl na nejvym mst protjho svahu a s neprosnou psnost steil cel okol. Kdy projdli dolm, minuli star biskupv palc. Dnes slouil jako sklad vlny. Vt st nklad na stavbu novho hradu mohl Waleran zaplatit penzi, kter utril prodejem roun. Vyjeli po mrnm svahu na vzdlenjm konci dol a dostali se po cest a k prchodu ve valu vybudovanm z navozen hlny. Pak pekroili such pkop a ocitli se ped brnou ve vysokch kamennch hradbch. S valem, pkopem a jet s hradbami to byl tko dostupn hrad, daleko lep ne ten, v nm il William, a rozhodn lep ne ada krlovskch hrad.

Na hlavnm ndvo se tyil mohutn tpatrov tvercov palc. Vysoko nl nad kamennou kapl stojc vedle. William pomohl matce sesednout. leny doprovodu nechali ve stji a sami se vydali po schodech nahoru do hodovn sn. Blilo se poledne a Waleranovi sluebnci zrovna prostrali tabuli k obdu. Kolem u postvalo nkolik biskupovch arcijhn, zamstnanc a poskok a ekali, a dostanou nco k jdlu. William a Regan podali jednoho ze sluh, aby doel o patro v do prostor, kter Waleran obval, a ohlsil jejich pchod. William byl vzteky bez sebe a uvnit se ural rlivost. Aliena je zamilovan a cel hrabstv to v. Dala ivot dtti poatmu z lsky a jej manel ji vyhodil z domu. Se synkem v nru se vydala do svta, aby svho milho nala. Hledala ho pes pl kesanskho svta a podailo se j to. Tenhle pbh se vyprvl po cel jin Anglii. Kdykoliv ho William slyel, dlalo se mu mdlo, jak se zalykal nenvist. Ale u piel na to, jak by se mohl pomstt. Sluha je vyzval, aby ho nsledovali, a za chvli u byli uvedeni do Waleranovy komnaty. Zastihli ho, jak sed za stolem a rozmlouv s Baldwinem, jen se mezitm stal arcijhnem. Oba duchovn potali na kostkovanm ubruse penze. Rovnali stbrn mince do hlednch sloupk po dvancti a posouvali je z ernch tverek na bl. Baldwin se zvedl, uklonil se lady Regan a rychle ubrus s penzi sklidil. Waleran vstal od stolu a peel ke keslu u ohnit. Pohyboval se rychle jako pavouk a Williama se zmocnila obvykl nechu. Pemohl se a choval se vlezle. Nedvno slyel o straliv smrti hrabte z Herefordu. Ten se pohdal s herefordskm biskupem a zemel vyhotn z crkve. Jeho tlo pohbili do nevysvcen zem. Kdy si William pedstavil, e by jeho vlastn tlo leelo nkde v nechrnn hln, vydan napospas vem ertkm a perkm, je v podzem pebvaj, rozklepal se hrzou. To on se se svm biskupem nikdy hdat nebude. Waleran byl jako obvykle bled a vychrtl a ern hbit na nm visel jako vypran prdlo suc se na strom. Zdlo se, e se biskup vbec nemn. William vdl, e on sm se hodn zmnil. Vno a jdlo pat mezi jeho nejvt poten, a pestoe vede vcelku inorod ivot, je rok od roku zavalitj. Za poslednch sedm let u musel dvakrt vymnit drah kroukov brnn, kter si podil v jednadvaceti. Waleran se prv vrtil z Yorku. Byl pry tm pl roku a William se ho zdvoile zeptal: Byla to spn cesta?

Ne, odpovdl biskup. Biskup Jindich m tam poslal, abych se pokusil vyeit spor o to, kdo je vlastn arcibiskup z Yorku. Ten spor trv u tyi roky. Nepovedlo se mi to. Take se hdaj dl. m m budeme takhle plkat, tm lip, pomyslel si William. Nahlas prohlsil: Zatmco jsi byl pry, zmnila se tady spousta vc. Zvl v Kingsbridge. V Kingsbridge? podivil se Waleran. Ml jsem dojem, e tuhletu zleitost se podailo vyeit jednou provdy. William zavrtl hlavou. Maj tam Plac pan. Waleran se na nj podrdn podval. O em to kertu mluv? Odpovdla mu Williamova matka. Je to devn soka Panny Marie, jako se nos pi procesch. Za jistch okolnost j z o tee voda. Lid si mysl, e je to zzrak. Vdy to je zzrak! zvolal William. Socha, kter bre! Waleran mu vnoval jen pohrdav pohled. A je to zzrak nebo ne, pokraovala Regan, za posledn msce se na ni pily podvat tisce lid. Pevor Philip mezitm obnovil stavbu. Te opravuj chr a dvaj na nj trmov strop. A taky u zaali s pracemi na zbytku chrmu. Maj vykopan zklady pro peken hlavn a pn lod a z Pae dorazilo nkolik novch kamenk. Z Pae? podivil se Waleran. Katedrla se pr bude stavt ve stylu Saint-Denis, vysvtlovala Regan. Jen nevm, co to znamen. Waleran pikvl. Lomen oblouky. Slyel jsem o tom v Yorku. Williamovi bylo srden jedno, v jakm stylu m bt kingsbridgesk katedrla postavena. Pot je v tom, vloil se do hovoru, e mladci z mho vojska se sthuj do Kingsbridge, aby tam pracovali jako dlnci na stavb. Kadou nedli je zase u oteven kingsbridgesk trh a ten kaz v Shiringu obchody Je to vechno pod dokola! Ostrait se na oba sv spolenky podval a uvaoval, jestli maj podezen, e ho k vpadu proti Kingsbridge vede tak jeden skryt motiv. Biskup i matka se ale tvili naprosto neten. Nejvt chyba, kterou jsem kdy udlal, bylo to, e jsem Philipovi pomohl, aby se stal pevorem, prohlsil Waleran. Nkdo jim bude muset vysvtlit, e si nco takovho nemou dovolovat, dodal jet William. Biskup se na nj zamylen zadval. Co hodl podniknout? Budu to msto muset znova pepadnout. A pi t pleitosti zabiju Alienu i jejho milence, pomyslel si. Zadval se pitom do ohn, aby mu matka nevidla do o a nedomlela si, co se mu hon hlavou. Nejsem si jist, e si to me dovolit, poznamenal Waleran. U jsem to jednou udlal pro bych to nemohl zkusit znova?

Minule jsi k tomu ml dobr dvod: trh s vlnou. Tentokrt to bude zase trh. Vdy na nj nemaj od krle tpna povolen. Jene ono to nen tak pln tot. Philip pokouel osud tm, e zaloil trh s vlnou, a ty jsi okamit zatoil. Jene obyejn trhy jsou v Kingsbridge u est let a navc je to do Shiringu dvacet mil, take by Philip svolen stejn dostal. William v sob potlail vztek. Nejradji by Waleranovi vmetl do tve, aby se pestal chovat jako star, rozklepan baba. Jene nco takovho nikdy neudl. Zatmco polykal nmitky, veel slouc a mlky si stoupl vedle dve. Co se dje? zeptal se ho Waleran. Venku je njak mu a trv na tom, e s vmi mus mluvit, mj pane. Jmenuje se Jack, een Jackv syn. Je stavitel z Kingsbridge. Mm ho poslat pry? Williamovi se rozbuilo srdce. To je pece Alienin milenec. Jak se to me stt, e se tady ten chlap vyno zrovna ve chvli, kdy se na nj William sna nalit smrtelnou past? Teba jsou v tom njak nadpirozen sly. Williama se zmocnila hrza. Z Kingsbridge? ujioval se Waleran se zjmem. Je to jejich nov hlavn stavitel, pouila ho Regan. To on pivezl ze panlska Plac madonu. Zajmav, poznamenal Waleran. Tak se na nj podvme. Obrtil se na sluebnka: Poli ho sem. William zral na dvee s nevslovnm dsem. Oekval, e dovnit rznm krokem vejde vysok, hroziv chlap v ernm plti a uke pmo na nj, na Williama, prstem. Kdy se ale Jack ukzal ve dvech, hrabte ze Shiringu zaskoilo, jak je to mladek. Vdy mu bude sotva dvacet! A m ohniv zrzav vlasy a ostrait modr oi. Jack pejel pohledem po ptomnch. O Williama sotva zavadil, u Regan se chvli zarazil jej odpudiv bolky na oblieji upoutaly pohled kadho, kdo na ni nebyl zvykl a nakonec se soustedil na Walerana. Stavitele zejm nijak zvl neuvedlo do rozpak, e se ocitl v ptomnosti dvou nejmocnjch lid v celm hrabstv. Vypadal trochu pekvapen, ale tvil se sp pobaven ne vylekan. Waleran si, stejn jako William, viml, jak sebevdom se mlad stavitel chov, a reagoval na to chladn odmenm hlasem. Tak, chlape, copak jsi se mnou chtl probrat? Pravdu, odpovdl Jack. Kolik lid jsi poslal na ibenici? William zatajil dech. Byla to okujc a nestoudn drz otzka. Rozhldl se po ostatnch. Matka se mrn naklnla a soustedn se

na Jacka mraila, jako kdyby ho u nkdy pedtm vidla a te si ho neumla zaadit. Waleran psobil mrn pobaven. To je njak hdanka? zeptal se Jacka. Vidl jsem tolik obenc, e jsem se nikdy neobtoval s tm, abych je potal. A uvidm jet jednoho, pokud se mnou nebude mluvit uctiv. Prosm o prominut, ctn pane biskupe, prohlsil Jack, ale pod jet to neznlo vbec nijak vystraen. A pamatujete se pln na vechny? Myslm, e ano, odpovdl Waleran a proti sv vli promluvil zaraen. Pedpokldm, e m na mysli jednoho uritho, o kterho ti jde pedevm. Ped dvaadvaceti roky jste se v Shiringu dval, jak v mue, kter se jmenoval Jack Shareburg. William zaslechl, jak matka tlumen vyjekla. Byl to onglr, pokraoval Jack. Vybavujete si ho? William vyctil, jak se vzduch v komnat nhle naplnil naptm. Na Jackovi eenm Jackv syn bylo nco, co lovku nepirozen nahnlo strach. Muselo to tak bt, kdy to psobilo i na Walerana a matku. Myslm, e bych si na nj dokzal vzpomenout, pipustil Waleran a William po hlase poznal, e se biskup sna ze vech sil ovldat. Co se to tady dje? To si umm pedstavit, poznamenal Jack. U zase se choval naprosto drze. Ten mu byl odsouzen na zklad svdectv t lid. Dva z nich u jsou dnes po smrti. Ty jsi tet. Waleran pikvl. Ukradl tehdy nco z kingsbridgeskho pevorstv, pohr vykldan diamanty. Jackovy modr oi byly najednou ocelov tvrd. Nic takovho neudlal, prohlsil klidn. Sm jsem ho pistihl a pohr ml u sebe. Lhal jsi. Rozhostilo se ticho. Kdy Waleran znovu promluvil, ml vldn hlas, ale obliej nehybn jako masku ze eleza. Za tohle bych ti mohl nechat vyrvat jazyk, upozornil Jacka. Chci jen vdt, pro jsi to udlal, upozornil ho Jack, jako by biskupovu vhrku vbec neslyel. Tady me mluvit naprosto oteven. William pro tebe nepedstavuje dnou hrozbu a jeho matka o vem zejm tak jako tak u vechno v. William se zadval na matku. Byla to pravda, tvila se zasvcen. Zato on, William, z toho byl naprosto zmaten. Jakkoliv se v nco takovho sotva odvaoval doufat, Jackova nvtva zejm ve skutenosti nemla s Williamem a jeho tajnmi plny na zabit Alienina milence nic spolenho.

Pokou se biskupa naknout z kiv psahy? oboila se na zrzavho mladka matka. Nehodlm tohle obvinn opakovat veejn, ujistil ji Jack chladn. Nemm dn dkaz a navc nestojm o pomstu. Chci prost jenom pochopit, pro jste tehdy povsili nevinnho lovka. Vypadni odtud, podal ho Waleran ledovm hlasem. Jack pikvl, jako by nic jinho ani neekal. Pestoe nedostal odpov na svou otzku, objevil se mu ve tvi spokojen vraz, jako by se mu jeho podezen njak potvrdilo. William byl celm vvojem hovoru stle jet zmaten. Z nhlho popudu vyhrkl: Pokej jet chvli. Jack se u dve otoil a zadval se na hrabte posmnma modrma oima. Pro William polkl, aby si byl jist, e ovldne hlas. Pro se o to zajm? Pro jsi sem piel a vyptval se na takov vci? Protoe mu, kterho povsili, byl mj otec, odpovdl Jack a vyel ven. V komnat nastalo ticho. Tak Alienin milenec a hlavn stavitel v Kingsbridge je synem zlodje, kterho povsili v Shiringu, pomyslel si William. A co m bt? Jene matka se tvila vylekan a Waleran byl zjevn otesen do hloubi due. Konen biskup promluvil. Ta ensk, matka tohohle Jacka, m pronsleduje u dvacet let, prohlsil trpce. Vdycky se tak dokonale ovldal, e Williama zaskoilo, jak dal tentokrt biskup oteven najevo svoje pocity. Vypaila se, kdy se propadla ta katedrla, poznamenala Regan. Myslela jsem si, e u ji v ivot neuvidm. A te sem vraz jej syn, aby ns strail. Waleran ml v hlase nco, co znlo jako skuten strach. Propak jsi ho nestril do elez za to, e t nakl z kiv psahy? zeptal se William. Waleran na nj vrhl pohrdav pohled a pak si povzdechl: Ten tvj kluk je vn tupec, Regan. Williamovi dolo, e naen z kivopsenictv bylo zejm oprvnn. A kdy na to piel on, muselo to Jackovi rozhodn dojt taky. V o tom jet nkdo? zeptal se. Pevor James se z hchu kivopsenictv vyzpovdal ped smrt svmu podpevorovi Remigiovi. Ale Remigius byl vdycky na na stran proti Philipovi, take z thle strany nm dn nebezpe nehroz. Jackova matka o tom taky nco v, ale zdaleka ne vechno. Jinak by to proti nm mezitm nkde vythla. Zato Jack se potuloval

bhv kde a teba narazil na nco, o em jeho matka do t doby nevdla. Williamovi dolo, e by tuhle podivnou phodu z dvn minulosti mohl vyut ku svmu prospchu. Jako kdyby ho to prv napadlo, zniehonic vyhrkl: Tak toho Jacka, syna Jackova, zabijeme. Waleran jen opovrliv zavrtl hlavou. To by bylo dobr jen k tomu, aby to k Jackovi a jeho obvinnm pilkalo pozornost, upozornila Regan syna. William byl zklamn. Sm ml pocit, e by to mohlo bt tm jako zsah bo prozetelnosti. Zatmco se mlen v komnat protahovalo, snail se o tom pemlet. Pak ho konen nco napadlo a hned prohlsil: Myslm, e by to tak nemuselo dopadnout. Oba se na nj pochybovan podvali. Jacka by bylo mon zabt, ani by to k nmu pilkalo jakoukoliv pozornost, trval tvrdojn na svm. Tak nm prozra, jak na to, ztratil nervy Waleran. Mohl by zemt pi toku na Kingsbridge, oznmil jim William a s uspokojenm se dval, jak se v pohledech jeho spolenk objevilo pekvapen smen s ctou. Bylo pozdn odpoledne a Jack obchzel s pevorem Philipem stavenit. Trosky chru byly odklizen a su vytvoila dv obrovsk hromady na severn stran ndvo. Na stavb u stlo nov leen a zednci znovu stavli zhroucen zdi. Vedle oetovny byla sloen vysok hranice z novch trm. Docela ti to jde od ruky, pochvaloval si Philip. Jet zdaleka nepostupujeme tak rychle, jak bych si pl, poznamenal Jack. Prohldli si zklady pro pnou lo. V hlubokch pkopech pracovalo asi tyicet nebo padest dlnk. Nabrali hlnu do ko, zatmco ostatn dlnci stli nahoe a pomoc vrtk tahali koe ven ze zklad. O kus dl leely na zemi nahrubo opracovan velik kamenn kvdry. Jack odvedl Philipa do sv dlny. Byla daleko vt ne psteek, v nm kdysi pracoval Tom. Jednu stranu mla pln otevenou kvli lepmu svtlu. Podlahu z poloviny zabrala tabule, do n Jack vyrval nrtky. Mladk ji vyrobil tak, e poloil na zem prkna, kolem sbil z dev ohrdku vysokou nkolik palc a pak lil na devnou podlku sdru. Ta cel rm vyplnila, a hrozilo, e petee pes okraj. Kdy sdra ztuhla, byla tak tvrd, e se po n dalo chodit, ale pesto do n bylo mon piatm eleznm rydlem vyrvat ry. A tady Jack navrhoval veker detaily. Pouval k tomu krutko, pravtko a

trojhelnk. Vyryt ry byly zprvu dokonale bl a ist, ale pomrn rychle zeedly, take pes n bylo mon kreslit jin, ani by to lovka mtlo. Byl to npad, kter okoukal ve Francii. Zbytek dlny zabrala z vt sti stolice, na n Jack pracoval se devem. Vyrbl tady ablony, podle kterch kamenci pitesvali kameny. Svtlo u pomalu slblo: dnes u nebude moci se devem dl pracovat. Zaal si ukldat nin. Philip zvedl jednu ablonu. Na co je tohle? zeptal se. Na sokl u paty pile. To si pipravuje ablony s hodn velkm pedstihem. U se nemu dokat, a zaneme doopravdy stavt. Od jist doby byly jejich hovory stroh a vcn. Philip odloil ablonu zptky na stolici. Musm jt na veern pobonost, prohlsil a otoil se k odchodu. Zatmco j pjdu navtvit svou rodinu, prohlsil Jack jedovat. Philip se zarazil, otoil se, jako by chtl nco ct, pak se na mladka jen smutn podval a odeel. Jack zamkl truhlu s nadm. Byla to od nj hloup poznmka. Pijal tu prci za podmnek, kter znal, a te nemlo smysl si stovat. Jene ml na Philipa v jednom kuse vztek a nkdy si ho nedokzal nechat pro sebe. Vyel z pevorstv a houstnoucm soumrakem se vydal k malmu domku v chudinsk tvrti, kter obvala Aliena s bratrem Richardem. Kdy Jack veel, astn se na nj usmla, ale nepolbili se: vyhbali se te jakmukoliv dotyku, protoe se bli, e by je to mohlo vzruit a pak by jim nezbvalo ne se od sebe se zklamnm odtrhnout, nebo podlehnout vni a riskovat, e je nkdo pistihne, jak poruuj slib, kter dali pevorovi Philipovi. Tommy si hrl na podlaze. Byl mu u rok a pl a jeho nejvt radost te bylo dvat jednotliv pedmty do sebe. Kolem sebe ml pt kuchyskch misek a nenavn vkldal men do vtch a pak pro zmnu zkouel nacpat vt do mench. Jacka zarazilo, e chlapec na prvn pohled nepozn, e se vt miska neme vejt do men. Nevdl, e se nco takovho mus lidsk bytosti teprve uit. Tommy zpasil s prostorovmi vztahy stejn, jako kdy se Jack snail pedstavit si tvar jednotlivho kamene uloenho v klenb. Tommy Jacka pitahoval a souasn v nm vzbuzoval obavy. A dote si Jack nikdy nedlal starosti s tm, zda seene prci, jestli si ji udr a nakolik se doke uivit. Kdy se vydal nap Franci, ani jedinkrt ho nenapadlo, e by se snad mohl dostat do zkch a trpt hlady. Jene te najednou chtl mt njakou jistotu. Poteba postarat

se o Tommyho byla daleko nalhavj ne postarat se sm o sebe. Poprv v ivot ml Jack za nkoho odpovdnost. Aliena pinesla na stl dbn vna a koennou placku a posadila se proti Jackovi. Nalil si pohrek vna a labunicky si pihnul. Aliena poloila kousek placky ped Tommyho, jene chlapec neml hlad, a tak placku drobil do rohoi na podlaze. Jacku, potebuju vc penz, prohlsila Aliena. To Jacka pekvapilo. Dvm ti dvanct penci tdn. A vydlvm vehovudy tyiadvacet. Mrz m to, pikvla. Ale ty ije pece sm nepotebuje tolik penz. Jack si pomyslel, e tohle nebyl moc rozumn dvod. Dlnk dostv jen est penci tdn, namtl. A nkte z nich mji i pt nebo est dt! Aliena se zatvila podrdn. Jacku, nevm, jak dokou manelky dlnk udret domcnost nikdy jsem se to nenauila. A pro sebe z toho neutratm ani vindru. Zato ty tu m kad den veei. A je tu taky Richard A dl Richard? peruil ji Jack nahnvan. Pro se ten kluk neiv sm? Nikdy to nedlal. Jack ml pocit, e Aliena a Tommy jsou pro nj dostaten velk bemeno. ekl bych, e o Richarda se starat nemusm! Pat ke mn, upozornila ho tie Aliena. Kdy ses dal dohromady se mnou, dostal jsi ho k tomu ndavkem. Nevzpomnm si, e bych s tm nkdy souhlasil! odsekl zlostn. Nebu protivn. Bylo u pozd Jack u byl rozjet. Richardovi je tyiadvacet je o dva roky star ne j. Jak k tomu pijdu, abych ho ivil? Pro mm jst k sndani such chleba a platit Richardovi slaninu? A jet ke vemu jsem u zase thotn. Coe? ekm dal dt. Z Jacka rzem vyprchal vechen vztek. Chytil Alienu za ruku. To je vynikajc! zvolal naden. Ty m radost? podivila se. Bla jsem se, e se bude zlobit. Zlobit? Jsem z toho pln vedle! Nezail jsem, kdy byl Tommy docela malik a te zjistm, o co jsem tehdy piel. Jene to je dal starost a dal penze. Nemysli na penze. Mm prost jen patnou nladu, protoe musme bydlet kad jinde. Mme spoustu penz. A te jet dal dt!

Doufm, e to bude holika. Nad nm se zamyslel a zamrail se. Ale kdy? Muselo to bt tsn pedtm, ne nm pevor Philip pikzal, e musme t oddlen. Mon na svtek Vech svatch. Usml se. Vzpomn si na tu noc. Sedla jsi na mn jako na koni Vzpomnm si na to, peruila ho a zrudla. Zamilovan na ni zral. Rd bych to s tebou te dlal, piznal. Usmla se. J s tebou taky. Dreli se pes stl za ruce. V tu chvli veel Richard. Vrazil dovnit, rozplen a zapren, a vedl za sebou zpocenho kon. Mm patn zprvy, vydechl a tce oddechoval. Aliena zvedla malho Tommyho z podlahy, aby ho dostala z dosahu koskch kopyt. Co se stalo? zeptal se Jack. Ztra musme vichni vypadnout z Kingsbridge, prohlsil Richard. Pro, prosm t? William Hamleigh hodl msto v nedli znova vyplit. Ne! vykikla Aliena. V Jackovi by se krve nedoezal. Znovu mu ped oima vytanul vjev star ti roky, kdy Williamovi pochopov vrazili na trh s vlnou s hocmi pochodnmi a velikmi holemi v rukou. Znovu si vybavil paniku, jeeni a pach hocho masa. Opt vidl mrtv tlo svho nevlastnho otce s rozdrcenm elem. Srdce se mu z toho sevelo hrzou. Jak ses to dovdl? zeptal se Richarda. Byl jsem v Shiringu a zahldl jsem tam Williamovy mue, jak si u zbroje kupuj nov zbran. To jet neznamen, e Taky to nen vechno. Sledoval jsem je do krmy a poslechl jsem si, o em se bav. Jeden z nich se ptal, jakou obranu Kingsbridge m, a druh mu odpovdl, e dnou. Ach boe, to je pravda, vydechla Aliena. Podvala se na Tommyho a pak si rukou sjela k bichu, kde j rostlo dal dt. Vzhldla a jej oi se setkaly s Jackovmi. Oba mysleli na tot. Pozdji jsem si promluvil s pr mladky od Williama, kte m neznali, pokraoval Richard. Vykldal jsem jim o bitv u Lincolnu a pak jsem se jen tak zmnil, e bych se rd poohldl po njakm boji. ekli mi, abych se vydal do Hrabtova, ale e tam musm dorazit jet dnes, protoe ztra u mus odjet, aby mohli v nedli zatoit. V nedli, vydechl Jack vyden. Jel jsem do Hrabtova, abych si to ovil.

To bylo dost nebezpen, Richarde, pokrala bratra Aliena. Vechno nasvduje tomu, e je to pravda. Poslov jezd sem a tam, kdekdo si brous zbran, vichni prohlej kon, ist jezdeckou vzbroj. Je to jist. Hlasem plnm nenvisti Richard jet dodal: dn patnost toho hajzla Williama neuspokoj, pod by chtl vc. Ruka mu vyltla k pravmu uchu a mladk se podvdomm nervznm gestem dotkl hnviv rud jizvy. Jack si Richarda chvli prohlel. Alienin bratr byl povale a budikniemu, ale v jedn oblasti se na jeho sudek dalo spolehnout: ve vojenskch zleitostech. Jestlie tvrd, e William chyst njezd, m s nejvt pravdpodobnost pravdu. To je katastrofa, povzdechl si Jack napl pro sebe. Kingsbridge se teprve te zanal pomalu vzpamatovvat z pedchzejcho padku. Ped temi roky shoel trh s vlnou, ped dvma roky se ztila katedrla a te tohle. Lid budou kat, e smla, kter Kingsbridge pronsleduje, se opt vrtila. I kdyby se jim podailo utct a vyhnout se krveprolit, msto skon v troskch. Nikdo tady nebude chtt bydlet, nikdo sem nebude jezdit na trh ani za prac. Bude se mon muset skonit i se stavbou katedrly. Musme to povdt pevoru Philipovi, ozvala se Aliena. A to hned. Jack pikvl. Mnii budou zrovna sedt u veee. Jdeme. Aliena vzala Tommyho do nrue a vichni spolen chvtali do kopce ke klteru pomalu mizejcmu v soumraku. A bude katedrla hotov, bude mon dlat trhy uvnit, uvaoval Richard nahlas. Tam by mli bt lid ped njezdy v bezpe. Jene do t doby potebujeme pjem z trhu, aby bylo m stavbu katedrly zaplatit, upozornil ho Jack. Richard, Aliena a Tommy ekali venku, zatmco Jack se vydal do refekte, kde eholnci jedli. Mlad mnich hlasit pedtal njak latinsk text, ostatn mlky veeeli. Jack poznal pas o apokalypse z Knihy zjeven. Zstal stt ve dvech a zachytil Philipv pohled. Pevor byl pekvapen, e stavitele vid, ale vstal od stolu a el rovnou ven. patn zprva, oznmil mu Jack zasmuile. Richard ti pov, o co se jedn. Mluvili spolu v rozestavnm chru, kde panovalo hlubok pe jako v jeskyni. Richard v nkolika vtch vylil Philipovi podrobn, co zjistil. Vdy tu vbec neobchodujeme s vlnou! namtl Philip. Mme docela obyejn mal trh! Alespo budeme mt monost se z msta ztra vytratit, uklidovala ho Aliena. Nikomu se nic nestane. A pak meme domy zase postavit jako posledn.

Pokud se William nerozhodne uprchlky pronsledovat, upozornil ji Richard ponue. U nj bych to vbec nevyluoval. Taky to me znamenat konec katedrly, pipojil se Jack. Za poslednch deset let chrm jednou vyhoel a jednou se propadl. A kdy shoelo msto, pila pitom o ivot spousta zednk. Dal rna osudu u podle mne bude posledn. Lidi usoud, e stavba nos smlu. Philip vypadal zdrcen. Jack si uvdomil, e pevorovi nen jet ani tyicet, ale obliej u m rozryt vrskami a nakrtko osthan vlasy jsou vc ediv ne ern. Pesto se Philipovi blskl v jasn modrch och nebezpen plamnek, kdy zniehonic prohlsil: J tohle prost neberu. Myslm si, e to nen vle bo. Jack nechpal, o em to pevor pro vechno na svt mluv. Jak me nco takovho nebrat? Kuata se mou stejn dobe rozhodnout, e neberou liku, ale na jejich osudu to vbec nic nezmn. A co chce teda podniknout? zeptal se Jack nedviv. Modlit se, aby William spadl z postele a zlomil si vaz? Zato Richarda pedstava, e by se mohli postavit na odpor, nadchla. Budeme bojovat, vyhrkl. Pro ne? Jsou ns stovky. William s sebou pivede njakch padest mu, nanejv stovku dokzali bychom vyhrt pouhou selnou pevahou. Ale kolik naich lid by pi tom zemelo? namtla Aliena. Philip zavrtl hlavou. Mnii nebojujou, prohlsil smutn. Nemu chtt po obyvatelch msta, aby nasazovali ivoty, kdy nejsem ochoten obtovat svj vlastn. S mmi emeslnky se taky ned potat, pidal se Jack. To nepat k jejich prci. Philip se zadval na Richarda, jeliko mladk byl mezi nimi jedin, koho lo alespo trochu povaovat za odbornka na vlenictv. Existuje njak zpsob, jak msto ubrnit a vyhnout se pitom dn bitv? Bez mstskch hradeb ne, odpovdl Richard. Nememe neptele zastavit nim jinm ne vlastnmi tly. Mstsk hradby, poznamenal Jack zamylen. Mohli bychom vyzvat Williama k tomu, aby o vtzi rozhodl jeden jedin stet souboj mezi dvma vybranmi bojovnky. Ale pochybuju, e by na to pistoupil. Ale mstsk hradby by nm pomohly? zeptal se Jack. Nkdy jindy by ns mohly zachrnit, odpovdl Richard netrpliv, ale tentokrt ne. Nememe postavit mstsk hradby pes noc. Pro ne? To je pece

Bu zticha, Richarde, zarazil mladka neurvale Philip. Pak se vykvav podval na Jacka. O co ti jde? Postavit ze nen zase tak tk, prohlsil Jack. Pokrauj. Jackv mozek pracoval na pln obrtky. Ostatn ho poslouchali se zatajenm dechem. Nejsou v n dn oblouky, dn klenby, okna, stechy, nic. Kdy m lovk dost lid a materilu, tak se hradby daj postavit pes noc. A z eho je postavme? zeptal se Philip. Rozhldni se kolem sebe, odpovdl Jack. Tadyhle je hromada kamennch kvdr, kter jsme chtli dt do zklad. Tamhle je hranice kld vt ne dm. A na hbitov mme kupu suti ze zcenho stropu. Dole u eky je dal obrovsk hromada kamene z lomu. Materilu rozhodn nen nedostatek. A msto je pln zednk, poznamenal Philip. Jack pikvl. Mnii by to cel mohli zorganizovat. Zednci budou dlat odbornou prci. A obyvatel msta mou dlat vechno ostatn, je jich tu dost. Rychle uvaoval. Hradba bude muset stt podl celho behu eky. Most rozebereme. Pak povedeme hradebn ze kolem tvrti pro chud nahoru do kopce a k vchodn zdi pevorstv. A pak znova dol z kopce k ece. Nevm, jestli na to budeme mt dost kamene Hradba nemus bt cel z kamene, aby splnila svj el, upozornil ho Richard. Jednoduch pkop, za kterm je val z hlny vykopan v pkopu, taky spln svj el zvl kdy stoj na mst, kde mus neptel toit do kopce. Ale kmen je jist lep, nedal se Jack. To ano, ale jde to i bez nj. Smyslem hradeb je neptele zpomalit ve chvli, kdy je na nj nejvc vidt, a umonit obrncm, aby ho niili z krytu. Niili? vloila se do hovoru Aliena. A m? Kameny, vroucm olejem, py snad v kadm dom ve mst je luk Aliena se zachvla a prohlsila: Take to nakonec pece jen skon bojem. Ale ne mue proti mui, to je vhoda. Jack nevdl, co si m pot. Nejbezpenj by s nejvt pravdpodobnost bylo, kdyby utekli do lesa a doufali, e se William spokoj s vyplenm dom. Ale pod tu bylo riziko, e hrab a jeho lid budou obyvatele msta pronsledovat. Kdyby zstali tady, skryti za mstskmi hradbami, byli by ve vtm nebezpe? Kdyby se to nkde nevyvedlo a William a jeho mui by nali zpsob, jak hradby

pekonat, byla by krvav lze nevyhnuteln. Jack se podval na Alienu a Tommyho a vzpomnl si na dt, kter roste v Alienin bie. Teba by se nala zlat stedn cesta, prohlsil. Meme odvst do bezpe eny a dti, zatmco mui tu zstanou a budou brnit hradby. Dkuju pkn, ohradila se Aliena. Tos spojil dv nejvt nevhody, kter mme. Nebudeme mt podn nikoho na hradbch a ns nebude mt kdo brnit. M pravdu, uvdomil si Jack. Mstsk hradby jsou bez lid, kte by je brnili, k niemu a eny a dti tak nelze ponechat v lese bez ochrany: William by mohl nechat msto bt a pozabjet eny. Jacku, ty jsi stavitel, obrtil se Philip na zrzavho mladka. Mohli bychom postavit hradby za jedin den? V ivot jsem hradby nestavl, odpovdl Jack. Dt dohromady njak plny pochopiteln nepad v vahu. Museli bychom kad sek svit jednomu mistrovi a nechat rozhodovn na jeho sudku. Malta st sta do nedlnho rna zatvrdnout. Bude to nejh postaven ze v cel Anglii. Ale ano, stihnout bychom to mohli. Philip se obrtil na Richarda. Ty u jsi pr bitev vidl. Kdy postavme hradby, dokeme se Williamovi ubrnit? Urit, pikvl Richard. Pijede pipraven na jednoduch njezd, ne na oblhn. Kdy tu najde opevnn msto, nic s nm nezme. Nakonec se Philip podval na Alienu. Ty mus chrnit dt, a tak pat mezi nejvc zraniteln lidi. Co si o tom mysl? Mli bychom utct do les a doufat, e za nmi William nevyraz, nebo zstat tady a postavit ze, kter ho zastav? Jack zadrel dech. To nen otzka bezpe, prohlsila Aliena po krtk odmlce. Philipe, ty jsi zasvtil ivot tomuhle pevorstv. Jacku, katedrla je tvj sen. Kdy odtud uteete, pijdete o vechno, pro co jste ili. A pokud jde o m Mm zvltn dvod, pro chci vidt, jak nkdo udl Williamovu dn ptr. Take km, e mme zstat. Tedy dobr, pikvl Philip. Budeme stavt hradby. Mezitm se setmlo, a tak Jack, Richard a Philip vzali pochodn, chodili po okraji msta a rozhodovali, kudy hradby povedou. Msto stlo na nzkm nvr, jeho dv strany obtkala eka. Jej behy byly pli mkk na to, aby udrely kamennou ze, a tak Jack navrhl, e tady vzty devn plot. Richardovi to docela stailo. Neptel nebude moci zatoit na plot jinak ne pmo z eky, a to v podstat nelo. Na zbylch dvou stranch kopce poslou v nkterch secch msto zdi jen pkopy s jednoduchm hlinnm valem. Richard prohlaoval, e tam, kde je svah pkej a neptel se mus drt do kopce, je to

naprosto dostaujc obrana. Zato tam, kde je zem rovnj, bude nutn postavit podnou ze. Kdy byli hotovi, vydal se Jack po mst, aby sehnal dohromady svoje emeslnky. Tahal je z domov v nkterch ppadech pmo z postele a z krmy. Vyloil jim, co jim hroz a jak si s tm msto porad. Pak s nimi obeel hranice msta a kadmu z nich svil jeden kus opevnn: devn ploty tesam, kamenn zdi zednkm a kamenkm, pkopy a valy uednkm a dlnkm. Kadho z nich podal, aby si jet ped spanm oznail svj sek kolky, a a si pjde lehnout, aby si ped usnutm zkusil promyslet, jak to nejlpe postavit. Brzy byl obvod celho msta ozdoben mihotavmi plameny lou a pochodn, v jejich svtle emeslnci kolkovali svoje seky. Kov rozdlal ohe a smil se s tm, e bude zbytek noci vyrbt lopaty. Neobvykl ruch po setmn vyruil vtinu obyvatel msta v pprav ke spnku, a tak emeslnci strvili hodnou chvli tm, e museli rozespalm zvdavcm vysvtlovat, co to m vechno znamenat. Jen eholnci, kte chod spt hned za soumraku, vechno zaspali v blaen nevdomosti. Jene o plnoci, kdy emeslnci dokonili ppravy a vtina obyvatel msta leela v posteli i kdy asto jen proto, aby pod dekou vzruen probrali novinky , se eholnci probudili. Bohosluba byla tentokrt krat a pak dostali vichni v refekti kousek chleba a trochu piva. Zatmco jedli, Philip jim vyloil, co se dje. Ztra budou organizovat prce. Rozdl se na skupiny a kad skupina bude pracovat pro jednoho emeslnka. Budou od nj pijmat pkazy a dohlet na veker kopn, vynen, hzen a penen. Nejdleitj je, to Philip ve svm vkladu zdraznil, aby ml emeslnk neustle dostaten psun materilu, kter zrovna potebuje: kamen, malty, deva i nstroj. Zatmco Philip mluvil, Jack pemtal, co tak asi v tuhle chvli dl William Hamleigh. Hrabtov byl den cesty od Kingsbridge, pokud lovk jel hodn rychle. William se ale nebude snait ujet to za jeden den, jeliko to by jeho vojsko dorazilo k mstu vyerpan. Urit vyraz dneska za svitu. Nepojedou vichni najednou, nbr po skupinkch, a zbran budou mt cestou ukryt, aby nkde nevzbudili poplach. Odpoledne se nkde potajmu sejdou, na njakm mst tak hodinu jzdy od Kingsbridge, nejsp v dom nkterho z vznamnjch Williamovch poddanch. Veer budou pt pivo a brousit si zbran a vykldat si navzjem straliv pbhy z pedchzejcch vtzstv, o zmrzaench mladcch, o starcch, kte skonili pod kopyty vlench kon, o znsilnnch dvkch a zvrhle tranch ench, o dtech s uatmi hlavami a o matkch, kter jeely,

kdy jim jejich dti nabodvali na piky me. A ztra rno vyraz k toku. Jack se zachvl strachy. Ale tentokrt je zastavme, pomyslel si. I tak se strachu nezbavil. Kad skupinka mnich si prohldla sven sek a zkontrolovala si, kde jsou zsoby materilu. Kdy se pak ohlsil rozbesk prvnm nznakem svitu nad vchodnm obzorem, rozeli se eholnci po mst a v urench stech buili na dvee, budili obyvatele a kltern zvon k tomu nalhav vyzvnl. Kdy vysvitlo slunce, byly u prce v plnm proudu. Mlad lid se vrhli na ndeniinu, zatmco star nosili jdlo a pit a dti bhaly se vzkazy a vyizovaly drobn pochzky. Jack neustle pechzel po stavb a s zkost sledoval, jak prce postupuj. Zednkovi, kter mchal maltu, poradil, aby do n dval m vpna, protoe pak budou spry mezi kameny rychleji tvrdnout. Zahldl tesae, kter stavl devn plot z kl, je se pouvaj na stavbu leen, a pikzal jeho pomocnkm, aby pouvali naezan kldy z jin hromady. Ujioval se, e se jednotliv sti stny skuten potkaj a budou do sebe dokonale zapadat. A k tomu neustle ertoval, usmval se a vechny kolem sebe povzbuzoval. Slunce putovalo po blankytn modr obloze. Dnes bude hork den. Kuchyn v pevorstv dodvala sudy piva, ale Philip nadil, aby je edili vodou, a Jack s tm souhlasil. Jestlie lid budou v takovmhle horku tvrd pracovat, budou tak hodn pt. A nikdo nestl o to, aby zaali usnat. Navzdory hrozcmu nebezpe panovala na stavb neekan nlada pln vesel. Bylo to jako ve svtek, kdy se vichni obyvatel msta sejdou a nco spolen podnikaj, teba jako kdy ochutnvaj chlb o donkch nebo poutj na svatho Jana svky po vod. Lid psobili dojmem, e zapomnli na hrozbu, kter je ke stavn hradeb dohnala. Philip ovem zaznamenal, e nkolik rodin msto nenpadn opustilo. Mon se dotyn rozhodli zkusit tst v lesch, ale sp mli v nkter z blzkch vs pbuzn, kte je k sob vezmou. Ale tm vichni obyvatel msta zstali na mst. V poledne nechal Philip znovu zvonit a lid peruili prci, aby se naobdvali. Zatmco pracovnci jedli, Philip s Jackem se vydali na obhldku hradeb. Pes veker sil to nevypadalo, e by prce kdovjak pokroily. Kamenn zdi se dostaly teprve na rove zem, hlinn valy byly stle jet sp jen hromdky a v devnm plot zely obrovsk dry. Kdy obhldku dokonili, Philip se zeptal: Budeme hotovi vas?

Jack se cel dopoledne zcela zmrn tvil vesele a optimisticky,ale te byl nucen se vyjdit jasn a vcn. Tmhle tempem ne, odpovdl sklesle. Co meme udlat, abychom to urychlili? Jedin zpsob, jak stavt rychleji, je stavt h, tak to obvykle bv. Tak je nechme stavt h ale jak? Jack se zamyslel. V tuhle chvli nm zednci stav ze, tesai buduj ploty, pidavai kopou pkopy a lid z msta nos vechno sem a tam. Vtina tesa ale um postavit rovnou ze a vtina pidava doke stlouct dohromady devn plot. Tak poleme tesae, aby pomhali zednkm, pidavae nechme stavt plot a obyvatele z msta naeneme na kopn pkop a budovn valu. Jakmile se to zabhne, mlad mnii mou pestat na prci jen dozrat a mohou taky piloit ruku k dlu. Dobe. Zatmco lid dojdali obd, Philip s Jackem jim vysvtlili nov rozdlen prac. Tohle budou nejen nejh postaven hradby v cel Anglii, kal si v duchu Jack, ale asi taky vydr stt nejkrat dobu. Jestli se tu budou tyit jet za tden, bude to naprost zzrak. Bhem odpoledne zaala na pracovnky dolhat nava, zvl na ty, kte byli vzhru pes noc. Svten nlada vyprchala a vystdalo ji zarputil odhodln. Kamenn zdi rostly, pkopy byly m dl hlub a dry v plotech se uten zacelovaly. Udlali si jet jednu pestvku na veei, a ne slunce kleslo k zpadnmu obzoru, znovu se vrhli do prce. Kdy se setmlo, hradby jet nebyly hotov. Philip uril hldky a pikzal vem, s vjimkou str, aby si dopli pr hodin spnku. Pak oznmil, e o plnoci nech zvonit. Vyerpan obyvatel msta se dopotceli do postel. Jack se vydal k Alienin domu. Aliena i Richard byli jet vzhru. Chci, abys vzala Tommyho a oba jste se li schovat do lesa, prohlsil Jack. Musel na to myslet cel den. Zprvu ten npad zavrhoval. Jene jak as bel, musel se Jack ve vzpomnkch neustle vracet k tomu dsnmu dni, kdy William zaplil trh s vlnou. Nakonec se rozhodl, e Alienu pole pry. Radi bych tu zstala, prohlsila pevn. Alieno, zadval se na ni Jack, nevm, jestli nm to vyjde, a nechci, abys tady byla, a se William Hamleigh dostane pes nae hradby. Pece nemu odejt, kdy jsi vechny ostatn pinutil, aby tady zstali a bojovali, upozornila ho vcn.

Chvle, kdy si dlal starosti s vcnmi nmitkami, ml u dvno za sebou. Kdy vyraz te, nikdo si toho nevimne. Jednou na to pijdou. To u ale bude po vem. Pedstavuju si, jak to bude ostuda. Kalu na ostudu! zaval na ni. Dohnlo ho k lenstv, e se mu neda najt vhodn slova, ktermi by ji pesvdil. Chci, abys byla v bezpe! Hnviv slova probudila Tommyho a chlapeek se rozplakal. Aliena ho zvedla do nrue a zaala s nm pohupovat. Navc si nejsem jist, e bych byla v lese vc v bezpe, poznamenala. William nebude prohledvat les. Zajm ho msto. Ale mohl by mt zjem o m. Mohla by ses schovat na na pasece. Tu nikdy nikdo nenajde. William by na ni mohl narazit nhodou. Poslouchej m. Bude tam vc v bezpe ne tady. Vm to. Stejn chci zstat tady. Jene j si to nepeju, upozornil ji drsn. I tak tady zstanu, odpovdla s smvem a schvln si nevmala zmrn hrubosti v Jackov hlase. Jack potlail zaklen. Jakmile se Aliena rozhodla, nemlo cenu se s n dohadovat. Byla paliat jako mezek. A tak to radji zkusil jinak. Alieno, zaprosil, mm hrozn strach z toho, co se tu ztra bude dt. J taky, pikvla. A myslm si, e bychom se mli bt spolu. Vdl, e by to te ml velkoryse vzdt, jene byl pli vyden. Jdi se bodnout, sakra, zahuel a vybhl z domu. Venku se zastavil a vdechoval non vzduch. Po chvli se uklidnil. Pod jet byl k smrti vyden, ale nemlo smysl se kvli tomu zlobit na Alienu: vdy mohou bt u ztra dopoledne oba po smrti. Vrtil se dovnit. Stla na mst, kde ji pedtm nechal, a ve tvi mla nevslovn smutek. Miluju t, ekl. Objali se a dlouho tam zstali bez hnut stt. Kdy Jack opt vyel ven, stl u msc vysoko na non obloze. Mladk se uklidoval tm, e Aliena m mon nakonec pravdu: teba tady bude skuten vc v bezpe, ne by byla venku v lese. A takhle alespo uvid, kdyby j hrozilo njak nebezpe, a bude moci udlat, co je v jeho silch, aby ji ochrnil. Bylo mu jasn, e neusne, i kdyby si el lehnout. Ml naprosto nesmysln strach, e vichni zasp plnoc a probud se, a kdy Williamovi zbrojnoi vraz do msta a budou vradit a plit. Neklidn pechzel po hranicch msta. Byl to zvltn pocit: a do dnenho dne neml Kingsbridge pesn hranice. Kamenn zdi sahaly Jackovi

jen do pasu, co bylo mlo. Ploty byly vysok, ale pod jet v nich byly dost velk mezery, jimi by v miku dokzalo projet sto mu. Hlinn valy nemly dostatenou vku a dobr k by je hrav dokzal zdolat. Jet tu byla spousta prce. Zastavil se na mst, kde dv stl most. Rozebrali ho na jednotliv sti a ty uloili v pevorstv. Jack se zadval pes vodu zalitou msnm svitem. Vtom uvidl matnou postavu, jak se k nmu bl podl plotu z kl, a naskoila mu hus ke, jako by spatil njak nadpirozen zjeven. Byl to ale jen pevor Philip, kter tak nemohl spt. Jackovu z vi Philipovi na njak as zastnila hrozba, kterou pedstavoval William, a tak Jack nechoval k pevorovi neptelsk pocity. Jestli to peijeme, prohlsil, kousek po kousku ty hradby pebudujeme. Jsem pro, pikvl Philip horliv. Mli bychom se soustedit na to, aby do roka stla kolem celho msta kamenn ze. A tady, kde vede most pes eku, bych postavil brnu a podnou strn v, abychom nemuseli rozebrat most, kdy si potebujeme nkoho udret od tla. Tohle je nco, na co my mnii nestame myslm na obranu msta. Jack pikvl. Od eholnk se oekvalo, e se nebudou zapojovat do nieho, co souvis s nsilm. Jene kdy to nezad ty, kdo se o to postar? Co teba Alienin bratr Richard? Jacka ten npad nejdv zaskoil, ale kdy si to chvilinku rozmlel, dolo mu, e je to vynikajc nvrh. Jemu to prospje, uvaoval nahlas, nebude se tady jen tak neinn poflakovat a j ho nebudu muset dl ivit. Proti sv vli se na Philipa zadval s obdivem. Tebe nic nezastav, vi? Philip pokril rameny. Jen koda e se vechny nae pote nedaj vyeit tak snadno, poznamenal. Jack se v vahch vrtil k hradbm. Potm, e odteka u bude Kingsbridge navdy opevnnm mstem. Navdy ne, ale urit do doby, ne Je opt sestoup na zem. lovk nikdy nev, pemtal Jack dl. Teba jednou pijde doba, kdy divoi, jako je William Hamleigh, u nebudou mt dnou moc. Kdy zkony budou obyejn lidi chrnit, a ne zotroovat. Kdy krlov budou t v mru, a ne vlit. Jen si pedstav dobu, kdy msta v Anglii nebudou potebovat hradby! Philip zavrtl hlavou. To je jen fantazrovn, prohlsil. Nic takovho se nestane do soudnho dne.

Asi ne. U bude skoro plnoc. Je naase dt se znovu do dla. Philipe. Pokej jet. Copak? Jack se zhluboka nadechl. Jet pod je as zmnit plny. Te jet meme cel msto vyklidit. Boj se, Jacku? zeptal se Philip a znlo to docela vldn. Ano. Ale ne o sebe. O rodinu. Philip pikvl. Podvej se na to z thle strany. Kdy te odejde, nejsp si zachrn ivot protentokrt. Jene William me dorazit nkdy jindy. Kdy dopustme, aby ztra doshl svho, budeme pod t ve strachu. Ty, j, Aliena i mal Tommy: i on bude vyrstat ve strachu z Williama nebo z nkoho, kdo je jako William. M pravdu, pomyslel si Jack. Jestli maj dti, jako je Tommy, vyrstat svobodn, mus jejich rodie pestat ped Williamem utkat. Jack si povzdechl. M pravdu. Philip se vydal zvonit plnoc. Za okenicemi dom se zaala rozsvcet svtla a emeslnci se potceli ven, mnuli si oi a zvali. Prce se rozbhala pomalu a na nkolika mstech dolo k podrdnm vmnm nzor s pidavai. V pevorstv ale na Philipv pkaz celou dobu pracovala pekrna, a tak mli zhy vichni pod nosem tepl chlb a erstv mslo a nlada se zlepila. Za rozbesku se Jack s Philipem vydali na dal obchzku. Oba pitom s obavami uprali zraky k obzoru, jestli tam nezahldnou obrysy jezdc na konch. Plot u eky byl tm hotov a vichni tesai horen pracovali na tom, aby dodlali nkolik chybjcch yard. Na zbvajcch dvou stranch nvr u dosahovaly hlinn valy vky urostlho mue. Kdy se k tomu pietly dv nebo ti stopy hlubok pkopy, z nich valy vyrstaly, byla to pekka, kterou by dospl chlap dokzal s obtemi pekonat, ale rozhodn by na to musel slzt z kon. Vlastn ze u byla tak vysok jako dospl lovk, ale na posledn vrstvy kamen se nedalo pli spolhat, jeliko malta jet neztvrdla. Jene na to neptel pijde, a se pokus hradby zdolat. Do t doby me ze slouit k tomu, e ho bude od podobnch snah odrazovat. Take a na dry v devnm plot byly vechny prce skonen a Philip zaal vydvat nov pkazy. Star obyvatele msta a dti poslal do kltera a nadil jim, e se maj shromdit v refekti. Z toho ml Jack radost: Aliena mus zstat s Tommym, take budou oba hodn daleko za bojovou lini. emeslnci budou dl stavt, ale st pidava utvo pod Richardovm vedenm obrann oddly. Kad druina bude mt na starosti tu st opevnn, kterou stavla. Ti mui a

eny, kte maj doma luky, se postav za hradbu a budou pipraveni stlet py po nepteli. Ti, kte dn zbran nemaj, budou po toncch hzet kameny. Proto dostali hned za kol nachystat si patinou hromdku steliva. Dal uitenou zbran byla hork voda, a tak se vude ohvaly hrnce pln vody, aby ji bylo mon na strategicky vznamnch mstech lt na neptele. Nkolik lid z msta vlastnilo me, ale to byla nejmn uiten zbra: aby dolo na boj mue proti mui, protivnk by se musel dostat do msta a veker nmaha se stavnm hradeb by pila nazmar. Jack u byl vzhru osmatyicet hodin v jednom kuse. Bolela ho hlava a v och ho bodav plilo. Sedl na dokov stee domu stojcho u eky a sledoval obzor. Tesai chvatn dokonovali plot. Nhle si Jack uvdomil, e Williamovi lid mou vystelit hoc py a pokusit se msto podplit, ani by kvli tomu museli zdolvat hradby. Vylekan sklouzl ze stechy a utkal nahoru k brn do pevorstv. Tam zjistil, e Richard ml stejn npad a u dokonce zadil, aby nkte mnii nachystali pro vechny ppady na dleitch mstech po vnjm okraji msta sudy a putnky s vodou. Jack zrovna vychzel z pevorstv, kdy uslyel nco, co znlo jako varovn pokik. Sotva se vyplhal na stechu stje a zadval se smrem k polm na zpad, srdce se mu rozbuilo. Na cest vedouc k mostu se tak asi mli od eky zvedal oblak prachu, kter prozrazoval, e se bl poetn skupina jezdc. A do thle chvle bylo na jejich ponn nco neskutenho. Jene te byli mui, kte mli v myslu vyplit Kingsbridge, pmo ped nimi a blili se po cest. Nebezpe bylo nhle dsiv opravdov. Jack poctil nalhavou touhu najt Alienu, ale te na to nebyl as. Seskoil ze stechy a rozebhl se po svahu dol k ece. Kolem posledn dry v plot se shromdil cel zstup emeslnk. Jack je sledoval, jak zarej kly do zem, zapluj prostor mezi nimi a chvatn na n zezadu pibjej posledn dv prkna na vyztuen. Konen byl plot hotov. Vtina obyvatel msta byla tady. Chybli jen ti, kte se uchlili do refekte kltera. Sotva Jack dobhl, vyrazil po svahu dol Richard a cestou kiel: Na druh stran msta nikdo nen! Tam by se mohla blit dal skupina a vpadnout nm do zad! Vrate se na svoje msta, rychle! Kdy se lid zaali pesouvat, Richard Jackovi zaeptal: Nemaj dnou kze vbec dnou kze! Jack se zadval pes pole. Oblak prachu se o poznn piblil a u v nm bylo mon rozeznat jednotliv jezdce na konch. Vypadaj jako dmoni v lidsk podob pichzejc z pekla, pomyslel si Jack, jako

pery posedl lenou touhou po smrti a zkze. Existuj jen proto, e hrabata a krlov maj pocit, e se bez nich neobejdou. Philip je mon cvok, pokud jde o vci tkajc se lsky a manelstv, uvaoval Jack dl, ale alespo piel na zpsob, jak dit cel msto bez pomoci besti, jako jsou tihle divoi. Byla to prapodivn chvle pro podobn vahy. O em ale m vlastn lovk uvaovat, kdy se chyst umt? Jezdci se piblili. Bylo jich vc ne padest, jak pedpovdal Richard. Jack odhadoval, e jich bude ke stovce. Mili k mstu, kde dv stval most. Tam zaali zpomalovat. Kdy Jack vidl, jak na louce za ekou horempdem brzd a pitahuj konm uzdy, zvedlo mu to nladu. Pak zstali zrat pes vodu na pln nov mstsk opevnn a nkdo pobl Jacka se zaal smt. Pak se k nmu pidal dal a vzpt se smch il jako por, take zhy valo smchy padest, sto, dv st mu a en, zatmco tonci trapn stli na patnm behu eky a nemli s km bojovat. Nkolik jezdc seskoilo z kon a zaalo se radit v hlouku. Jack se snail proniknout pohledem rann ero a zdlo se mu, e uprosted skupinky rozeznv slmov lutou hlavu a bruntn obliej Williama Hamleigha, ale nebyl si tm jist. Po chvilce se mui opt vyvihli do sedel, seadili kon a vyrazili pry. Obyvatel Kingsbridge je vyprovzeli jsotem. Jack si ale byl jist, e William se jet nevzdv. Nevracel se toti se svmi zbrojnoi ve smru, odkud pijeli. Msto toho jeli proti proudu podle eky. Richard si stoupl vedle Jacka a poznamenal: Hledaj brod. Pekro eku a projedou hezky lesem, aby se k nm dostali z druh strany. ekni to dl. Jack svin krel podl hradeb a vude il Richardovu pedpov. Na severu i na vchod ekala tonky stna z kamene a hlny, ale zase jim v cest nestla eka. Hradba tady byla napojena na vchodn ze pevorstv, jen kousek od refekte, kam se ukryla Aliena s Tommym. Na stechu oetovny postavil Richard koskho handle Oswalda a koeluhova syna Dicka Richardse, kte tam hldali se py a luky v rukou: byli to nejlep stelci ve mst. Jack doel do severovchodnho rohu opevnn, postavil se na sypan val a zahledl se pes pole k lesu, ze kterho mli vyrazit Williamovi mui. Slunce pomalu stoupalo po obloze. Bude to dal hork den bez jedinho mrku. Kolem hradeb obchzeli mnii a rozdvali chlb a pivo. Jack uvaoval, jak daleko podl behu asi bude muset William jet. Asi mli proti proudu bylo msto, kde by dobr k dokzal peplavat, ale pro nkoho, kdo to tam nezn, to byl dost riskantn

pokus. Take William nejsp pojede jet o nkolik mil dl, kde je mlk brod. Jacka napadlo, copak asi v tuhle chvli prov Aliena. Moc rd by se na ni zael podvat do refekte, ale nechtlo se mu opoutt hradby. Protoe kdyby to udlal, ostatn by si tak chtli odskoit a zakrtko by opevnn zstalo bez jedinho obrnce. Zatmco pemhal pokuen, ozval se pokik a jezdci se znovu vynoili. Vyrazili z lesa na vchod, take kdy se na n Jack podval, slunce mu svtilo pmo do o: byl to.nepochybn zmr. Po chvli Jack poznal, e ozbrojenci se nebl jen tak, e to. Zejm se shromdili v lesch mimo dohled, prozkoumali tern a pak si naplnovali tok. Jack ztuhl strachem. Take Williamovi lid uvidli hradby a rozhodli se, e neodthnou. Budou se je snait pekonat. Kon uhnli tryskem pes pole. Jeden nebo dva obrnci vystelili py. Richard, stojc kousek od Jacka, vztekle zaval: Jet ne! Jet ne! Pokejte, a budou v pkopu pak je neminete! Slyelo ho ale jen mlo lid, a tak jet dal sprka promrhanch p skonila v nzkm, zelenm jemeni na poli. Jako vojsko nejsme k niemu, pomyslel si Jack, zachrnit ns me jen to opevnn. V jedn ruce drel kmen a ve druh tmal prak. Byla to pln stejn zbra, jakou pouval jako mal kluk, kdy si chtl ulovit kachnu k obdu. Napadlo ho, jestli m stle jet tak dobrou muku jako tenkrt. Uvdomil si, e svr prak v silou v dlani, a silou vle se pinutil trochu povolit stisk. Kameny jsou dobr na kachny, ale proti tcm se ozbrojenm mum na vlench och mu pipadaly naprosto titrn. Polkl nasucho. Viml si, e nkte tonci maj luky a py s hocmi konci. Souasn si tak uvdomil, e mui s hocmi py m ke kamennm hradbm, zatmco jezdci na konch vyrazili k hlinnmu valu. To znamen, e se William rozhodl netoit na kamenn opevnn. Nedolo mu, e malta je jet mokr a e by ze bylo mon povalit rukou. Podailo se jim tonky pelstt. Jack si alespo na chvilinku dopl pocit vtzstv. Pak u se njezdnci ocitli a u samch hradeb. Obrnci stleli jako zbsil a d kvapn vystelench p proesval ady ozbrojenc. Lid neumli moc mit, ale pesto se jim podailo semtam njakou ob zashnout. Kon dorazili na okraj pkopu. Nkte se vzepeli, ale jin sebhli dol a zaali se hrabat na protj stran nahoru. Pmo proti Jackovi piml jaksi mohutn chlap v otluen zbroji svho kon, aby pkop peskoil. Sotva zve dopadlo na zem, mu ho pobdl, aby se zaalo plhat nahoru po svahu. Jack vloil kmen do praku, zatoil rukou a kmen vypustil.

Muku ml stejn dobrou jako dv: kmen zashl kon pmo do nozder. Zve u tak jako tak zapadlo do mkk pdy. Po zsahu zarlo bolest, vzepjalo se a obrtilo se na tk. Zatmco ale k pdil pry, jezdec stail sklouznout ze sedla a tasil me. Vtina kon se u dala na stup. Bu to udlali o sv vli, nebo na povel jezdc, kte je oteli. Nkolik mu ale toilo pky a ostatn se opt obraceli, aby znovu vyrazili k toku. Jack se podval za sebe a uvidl, e nkolik dokovch stech chytilo, pestoe se je lid mlad eny z mstskch rodin, kter dostaly za kol hasit pory snaili uhasit. Jackovi se hlavou mihlo dsiv tuen, e jim to nakonec vechno stejn nevyjde. Pes veker hrdinsk sil uplynulch estaticeti hodin se krvelan tonci pece jen dostanou pes hradby, vypl msto a povrad obyvatele. Vyhldka na boj mue proti mui ho naplovala hrzou. Nikdy se neuil bojovat, nikdy nedrel v ruce me nikdy tak dn nevlastnil a jedin zkuenost, kterou ml s bojem, pochzela z doby, kdy ho Alfred tloukl. Jack si pipadal bezmocn. Jezdci opt zatoili a ti ozbrojenci, kte pili o kon, vyrazili proti hlinnmu svahu po svch. Kameny a py na n jen prely. Jack pouval prak ve velice pravidelnm rytmu, nabjel a stlel, nabjel a stlel, jako stroj. Nkolik njezdnk v deti stel padlo. Pmo ped Jackem spadl jeden jezdec z kon a ztratil pilbu. Objevila se ktice slmov lutch vlas: byl to sm William. Ani jednomu oi se nepodailo dostat se a na hbet valu, zato nkte opal jezdci to dokzali, take obyvatel msta byli nuceni pustit se s nimi do kku a te odreli mee a kop tonk klacky a sekerami. Pr neptel se dostalo a na druhou stranu valu a Jack vidl, jak ti nebo tyi obrnci padli. Srdce se mu sevelo hrzou: obyvatel msta zanaj prohrvat. Jene kadho tonka, kter se dostal pes opevnn, nhle obstoupilo osm i deset obrnc a nemilosrdn do nj buili klacky a sekali sekyrami. Pestoe nkte obyvatel utrpli zrann, kadho ozbrojence rychle ubili. Ostatn tonky pak zaali obrnci vytlaovat po svahu dol. tok se rozpadl. Ozbrojenci, kte se udreli v sedle, pejdli nejist sem a tam na druh stran pkopu, zatmco na valu jet pokraovalo nkolik arvtek. Jack se na chvli zarazil, pervav oddechoval a s hrzou vykval, co neptel podnikne dl. William zvedl me nad hlavu a mocn zaval, aby pilkal pozornost svch bojovnk. Toil meem nad hlavou, aby je sehnal do iku, a pak ukzal smrem k opevnn. Mui se znovu seskupili a pipravili se na dal zte. Jack vidl, e te m pleitost.

Zvedl kmen, vloil ho do praku a peliv zamil na Williama. Oblzek proletl vzduchem rovn jak po napjatm provzku a udeil Williama doprosted ela tak siln, e Jack uslyel bouchnut, jak kmen narazil na kost. William padl na zem. Jeho mui zavhali a tok se opt rozpadl. Jaksi urostl tmav mu seskoil z kon a rozebhl se k Williamovi. Jack ml dojem, e rozeznv Williamova podkonho Waltera, kter vude jezdil s hrabtem. Walter ani nepustil ote a sklonil se nad Williamovm bachratm tlem lecm na zemi. Na okamik Jack zadoufal, e by William mohl bt po smrti. Pak se ale hrab pohnul a Walter mu pomohl vstt. Zdlo se, e William je trochu omren. Lid na obou stranch dvojici pozorovali. D kamen a p na chvli ustal. Zjevn otesen William se vykrbal do sedla Walterova kon. Podkon mu pitom pomhal a pak se vyhoupl za nj. Nastal okamik vhn, kdy nikdo netuil, jestli se William doke vzpamatovat a pokraovat v boji. Walter zamval nad hlavou meem, aby upoutal pozornost ozbrojenc. Pak k Jackov nevysloviteln lev ukzal pikou mee k lesu. Walter pobdl kon a o s obma jezdci vyrazil pry od msta. Ostatn ozbrojenci je nsledovali. Ti, kte do t doby jet bojovali na hlinnm valu, dali najevo, e se vzdvaj, a zaali ustupovat. Pochvli u upalovali pes pole za svm velitelem. Na cestu mladm jemenem je vyprovodilo pr kamen a p. Obrnci jsali. Jack se rozhldl kolem sebe a dlaly se mu mitky ped oima. To u je vn po vem? Nechtl tomu podn ani uvit. Ohn mezitm pohasly enm se podailo udret je pod kontrolou. Mui tanili na valu a padali si do nru. Richard pistoupil k Jackovi a poplcal ho po zdech. Ty hradby to dokzaly, Jacku, prohlsil. Tvoje hradby. Obyvatel msta i eholnci se kolem nich nahrnuli a vichni ekali, a budou moci poblahopt Jackovi i sob navzjem. Mysl, e jsou nadobro pry? zeptal se Jack. No jist, odpovdl Richard. Kdy te zjistili, e jsme rozhodnuti hradby brnit, u se nevrt. William moc dobe v, e opevnn msto, kter brn odhodlan obyvatel, se ned jen tak dobt. To chce poetnou armdu a est msc oblhn. Take je po vem, prohlsil Jack tup. V tu chvli se k nmu davem protlaila Aliena s malm Tommym v nru. Jack ji s vdnost objal. Jsou naivu a jsou spolu. A on dkoval osudu, e to tak dopadlo.

Zniehonic na nj dolehly dva dny bez spnku a zatouil lehnout si na zem a spt. Nebylo mu to ale souzeno. Dva mlad kamenci ho chytli a zvedli si ho na ramena. Ozval se jsot. Mladci vykroili a zstup se dal do pohybu s nimi. Jack jim chtl ct, e je nezachrnil on, e to pece dokzali sami. Vdl vak, e by ho stejn neposlouchali, e potebuj njakho hrdinu. Zprva o stetnut s neptelem se rychle ila a za chvli vdli ve mst vichni, e vyhrli. Oslavy a jsot se zmnily v pravou boui. Cel roky ili ve strachu z Williama, uvaoval Jack, a dnes si vybojovali svobodu. Nechal se nosit po mst v triumflnm prvodu, na kadho mval, usmval se na vechny strany a til se na okamik, a slo hlavu a konen usne poehnanm spnkem. III Shiringsk trh s vlnou byl tentokrt vt ne kdykoliv pedtm. Nmst ped farnm kostelem, kde se konaly popravy a bn i vron trhy, bylo pecpan stnky a lidmi. Nejvc se obchodovalo s vlnou, ale bylo tu k vidn vechno, co se v Anglii nakupovalo a prodvalo: nov, lesknouc se mee, ozdobn vyezvan sedla, vykrmen prastka, erven boty, zzvorov kole i slamn klobouky. Kdy se William prochzel po nmst s biskupem Waleranem, odhadoval v duchu, e mu letos trh vynese vc penz ne kdykoliv pedtm. Pesto z toho neml ani trochu radost. Stle jet ho pronsledovalo ponen, kter mu vynesla porka pi njezdu na Kingsbridge. ekal, e pepadne a vypl msto, kter nebude nikdo brnit, a msto toho tam piel o mue i kon, a jet se musel obrtit na tk, ani ehokoliv doshl. Nejhor na tom bylo, e postaven hradeb dal dohromady ten Jack een Jackv syn, to William moc dobe vdl, Alienin milenec a chlap, kterho William tolik chtl zabt. Jacka se mu zabt nepodailo, ale pod jet byl odhodlan zadit, aby se dokal odplaty. Waleran zejm tak pemlel o Kingsbridge, jeliko najednou poznamenal: Pod jet nechpu, jak se jim podailo postavit hradby tak rychle. Ty zdi nejsp za moc nestly, zavrel William. Waleran pikvl. Ale jsem si jist, e je touhle dobou pevor Philip u vylepuje. J bt na jeho mst, nechal bych je zvit a zeslit, k mostu bych dal postavit podnou v a najal bych nonho strnho. Doby, kdys mohl pepadat Kingsbridge, jak t napadlo, jsou pry. William s nm souhlasil, ale pedstral, e si to nemysl. Pod jet mu msto oblhat, namtl.

To je nco jinho. Takov rychl njezd me krl pehldnout. Ale oblhn, to se prothne, a mezitm mou lid z msta poslat krli poselstv a poprosit ho, aby je chrnil. To by mohlo bt nepjemn. tpn proti mn nic nepodnikne, brnil se William. Potebuje m. Ale nehdal se s biskupem, protoe by byl pesvden o sv pravd. Ml naopak v plnu dt na zvr za pravdu Waleranovi. Jen chtl, aby se biskup trochu vc snail. Snad pak bude mt pocit, e je Williamovi tak trochu zavzn. Jeliko ho chtl podat o slubu, kterou nosil u dlouho v hlav. Z davu vystoupila huben, eredn ena a ped sebou strkala pvabnou, asi tinctiletou holiku, nejsp vlastn dceru. Matka zvedla dvce ucouranou koili, aby ukzala jej mal, nedospl prsa. edest penci, zaeptala. William poctil mravenen ve slabinch, ale odmtav zavrtl hlavou a krel dl. Pi pohledu na malou prostitutku se mu vybavila Aliena. Kdy se j tehdy zmocnil, byla v podstat skoro jet dt. Od t doby uplynulo u tm cel desetilet, ale on na ni nemohl zapomenout. Mon ji u nikdy nebude mt pro sebe. Ale snad me alespo zadit, aby ji neml tak nikdo jin. Waleran se pohrouil do vah. Ani podn nevnmal, kam vlastn jde, ale lid mu kvapn uhbali z cesty, jako by se bli dokonce i dotknout se okraje jeho ernho roucha. Po chvli se biskup zeptal: Slyel jsi, e se krl zmocnil Faringdonu? Byl jsem tam. Bylo to nejpesvdivj vtzstv cel nekonen vlky o trn. tpn zajal stovku lechtic, ukoistil spoustu zbran a zahnal Roberta z Gloucesteru hezky daleko na zpad. Bylo to tak zsadn vtzstv, e Ranulf z Chesteru, tpnv odvk neptel ze severu, sloil zbran a psahal krli vrnost. Kdy m te tpn pevnj postaven, poznamenal Waleran, nebude tak velkoryse pehlet, jak si jeho baroni vedou nejrznj soukrom vlky. Mon m pravdu, pikvl William. Zvaoval, jestli u nastala chvle, kdy by ml dt biskupovi za pravdu a souasn se vytasit se svou dost. Vhal: bylo mu to trochu trapn. Jakmile dost vznese, odhal tm kus sv due. A do toho se mu ped tak bezohlednm chlapem, jakm je biskup Waleran, ani trochu nechtlo. Ml bys dt Kingsbridge pokoj, alespo na njak as, pokraoval Waleran. M pece svj trh s vlnou. M ostatn i pravideln tdenn trhy, i kdy jsou dnes men, ne bvaly kdysi. Obchoduje s vlnou. A m nejrodnj pdu v cel zemi, a u ji nechv obdlvat sm, nebo je propachtovan a obdlvaj ji tvoji vazalov. Moje postaven je tak lep, ne bvalo dv. Zvtil jsem majetek a uspodal jsem si

ho. Dostavl jsem hrad. Je pro ns oba stle mn dleit bojovat s pevorem Philipem a v tuhle chvli se to navc stv politicky nebezpenm. Po celm nmst lid pipravovali a prodvali jdlo, a tak byl vzduch pln nejrznjch vn: z koenn polvky, z erstvho chleba, z cukrtek, z vaen unky, ze kvc se slaniny i z jablkovho kole. Williamovi se z toho dlalo zle. Pojme do hradu, vyzval hned biskupa. Oba mui opustili trit a vydali se nahoru do kopce. erif jim d nco k obdu. U brny do hradu se William zastavil. Asi m s Kingsbridge pravdu, pikvl. Jsem rd, es to pochopil. Pesto bych se rd tomu Jackovi pomstil a ty bys mi s tm uml pomoct, kdybys chtl. Waleran zvedl vmluvn obo. Jeho vraz jasn kal, e si velmi rd vyslechne jakoukoliv dost, ale e se rozhodn nect nikomu nim zavzn. Aliena podala crkev o to, aby byl jej satek zruen, snail se dl William. Ano, to vm. Jak mysl, e to dopadne? Svazek nebyl podle veho nikdy zavren. A to sta? Nejsp ano. Podle Gratiana to je uenec, se kterm jsem se ve skutenosti osobn setkal stoj kad manelstv na vzjemnm souhlasu obou stran. Ale Gratian tak trv na tom, e manelsk svazek ,zavruje i ,peet tlesn spojen. Pmo k, e kdy si mu vezme enu, ale nespoj se s n, a pak si vezme druhou a s tou soulo, pak plat to druh manelstv. Jinmi slovy, teprve druh manelstv je zavreno ili konzumovno. Pokud m tahle asn Aliena njakho dobrho rdce, tak se o tom zcela jist ve sv dosti zmn. A umm si pedstavit, e j radil pevor Philip. William neml na tyhle teoretick vklady trplivost. Take satek bude zruen? domhal se jasn odpovdi. Pokud nkdo nepijde s njakm argumentem, kterm by Gratiana potel. Ve skutenosti jsou dv mon nmitky jedna teologick a jedna praktick. Z teologickho hlediska zpochybuje Gratianv pstup svazek mezi Josefem a Mari, jeliko ten nebyl nikdy zavren, tedy konzumovn. Z praktickho hlediska je mon namtat, e z politickch i majetkovch dvod uzavraj dost asto satek i docela mal dti, kter nejsou ani tlesn schopn manelstv zavrit. Kdyby jeden z manel zemel, ne doshne puberty, jejich satek by se dal

podle Gratianovy definice zpochybnit a to by mlo velice nepjemn dsledky. William nebyl nikdy schopen sledovat tyhle knsk kliky, ale docela dobe z toho pochopil, co to znamen. Take to me dopadnout tak i tak, shrnul biskupovy vklady. Ano. A jak to doopravdy skon, zle na tom, kdo bude tlait kterm smrem. Ano. V tomto ppad nejsou do vci zapleten dn dal zjmy, dn majetek, dn ddick otzky, dn vojensk spojenectv. Kdyby ale lo o vc a nkdo napklad njak arcijhen by dostaten halasn prosazoval argumenty, kter mluv proti Gratianovi, nejsp by ke zruen satku nedolo. Waleran upel na Williama zasvcen pohled, pod kterm by se William nejradji zaal kroutit. Myslm, prohlsil biskup, e vm, o co m te chce podat. Chci, aby ses postavil proti zruen toho manelstv. Waleran pimhouil oi. Pod nemu pijt na to, jestli tu zatracenou enskou miluje, nebo nenvid. Jo, pikvl William, j taky ne. Aliena se posadila do trvy na zelenm palouku pod mohutn buk. Z vodopdu odltaly drobn kapiky a jako slzy se j u nohou rozstikovaly o kameny. Tady, na thle pasece, j Jack pednel svoje pbhy. Tady ji tak tehdy polbil, tak krtce a bezdn, a mohla pedstrat, e se nic takovho nestalo. Tady se do nj zamilovala a odmtala to pipustit, dokonce i sama sob. A te si ze veho nejvc pla, aby mohla bt jen a jen jeho, aby se mohli vzt a mt spolu spoustu dt, aby konen byla jeho enou, a se kolem dje cokoliv. Lehla si, aby ulevila pobolvajcm zdm. Vrcholilo lto a vzduch byl hork a nehybn. Bicho u mla neuviteln velik, a to j do porodu zbvalo jet dobe est tdn. Uvaovala, jestli nhodou nenos pod srdcem dvojata, jene zatm ctila kopn jen na jednom mst, a kdy j Jackova nevlastn sestra Marta pitiskla ucho na bicho, slyela buit jen jedno srdko. Marta se uvolila, e se bude cel nedln odpoledne starat o Tommyho, a tak si Aliena a Jack mohli dt schzku v lese, bt chvli sami a podn probrat budoucnost. Arcibiskup dost o zruen satku odmtl zjevn proto, e se do jednn vloil biskup Waleran. Philip je ujistil, e mou dost poslat znova, ale do t doby mus tak jako tak t oddlen. Philip souhlasil, e je to nespravedliv, ale

dodal, e to mus bt vle bo. Alien to pipadalo, e je za tm sp zl vle nkoho jinho. Stle s sebou nosila thu trpk ltosti, stejn jako thotenstv. Nkdy si ji uvdomovala vc, nkdy na ni skoro zapomnla, ale pod ji provzela. asto to zabolelo, ale byla to znm bolest. Alienu mrzelo, e svm jednnm ublila Jackovi, mrzelo ji, e tm ukodila i sama sob, mrzelo ji dokonce i to, e tm ublila zavrenhodnmu prevtu Alfredovi, kter se odsthoval do Shiringu a v Kingsbridge se nikdy ani neukzal. Vzala si Alfreda z jedinho dvodu aby mohla podporovat Richarda v jeho snaze zskat hrabc titul. Nepodailo se j to, a jet tm popela opravdovou lsku, kterou ctila k Jackovi. Je j estadvacet, ivot m znien a je to jen a jen jej chyba. S nhou si vybavovala dvn chvle, kdy se s Jackem teprve poznvali. Kdy ho poprv uvidla, byl to jet docela mal kluk, i kdy velmi osobit. I kdy pak vyrostl, stle o nm pemlela jako o chlapci. Proto tak nebyla dostaten ve stehu. Kadho npadnka rzn odmtla, jene v Jackovi npadnka nevidla, a tak mu dovolila, aby ji poznal. Uvaovala, pro se vlastn tak dlouho stavla odmtav k lsce. Jacka zboovala a nepoznala v ivot vt poten ne se s nm milovat. A pece svho asu ped tmto poitkem zcela zmrn zavrala oi. Kdy se te ohldla zptky, mla pocit, e ped Jackem ila naprosto przdn ivot. Horen pracovala, to je pravda, vybudovala obchod s vlnou, ale te j ty utvan dny pipadaly bez radosti, jako przdn palc i jako stl prosten stbrnmi tali a zlatmi pohry, ale bez jdla. Uslyela kroky a rychle se posadila. Byl to Jack. Byl vychrtl a pohyboval se plavn jako huben koka. Posadil se vedle n a jemn ji polbil na sta. Uctila z nj pot a kamenn prach. To je horko, prohlsil. Poj, vykoupeme se v potoce. To pokuen bylo nepekonateln. Jack shodil obleen. Hladov ho pozorovala a nemohla od nj oi odtrhnout. Nevidla jeho nah tlo u nkolik msc. Na nohou ml zplavu rezavch chloupk, ale hrud ml holou. Zadval se na ni a ekal, a se tak svlkne. Stydla se: jet nikdy ji nevidl nahou v thotenstv. Pomalu si na zdech rozepjala lnn aty a pethla si je pes hlavu. S obavami sledovala, jak se bude Jack tvit. Bla se, e se mu bude jej nabhl tlo hnusit. On vak dn znmky znechucen nedval najevo. Prv naopak vraz jeho tve byl zcela jednoznan lskypln. Mlo mi to bt jasn, pomyslela si. Mla jsem si uvdomit, e m m pod stejn rd.

Zniehonic si ped n klekl na zem a polbil napjatou ki na vyklenutm bichu. Zaraen se usmla. Shl j na pupk. Tenhle knoflk ti te tr ven, poznamenal pobaven. Vdla jsem, e to ekne! Dv vypadal jako dolek a te pipomn sp bradavku. Stle se stydla. Poj do vody, vyzvala Jacka. Ve vod nebude muset tolik myslet na to, jak vypad. T pod vodopdem byla asi ti stopy hlubok. Aliena vklouzla pod hladinu. Voda j pjemn zchladila rozplenou ki a thotn ena se zachvla potenm. Jack si sedl vedle n. Na to, aby si zaplavali, tam nebylo dost msta t byla irok jen nkolik stop. Jack stril zrzavou hlavu pod vodopd a vymyl si z vlas kamenn prach. Aliena se v tni ctila dobe: voda j poskytovala levu tm, e nadnela thu jejho thotenstv. Aliena strila hlavu pod hladinu a umyla si vlasy. Kdy se vynoila na vzduch, aby se nadechla, Jack ji polbil. Prskala, smla se, lapala po dechu a snaila se vytt si vodu z o. Polbil ji znovu. Naphla ruce, aby se neho chytila, a sevela dlanmi tvrd d, kter Jackovi trel ze slabin jako kolk. Aliena zastnala rozko. Po tomhle se mi stskalo, zaeptal j Jack do ucha a hlas ml chraplav vn a jet nm jinm, mon smutkem. Alien rzem vyschlo hrdlo touhou. Porume n slib? zeptala se. Jednou provdy. Jak to mysl? e u nebudeme bydlet kad zvl. Odejdeme z Kingsbridge. Co bude ale dlat? Odejdeme do njakho jinho msta a j budu stavt njakou jinou katedrlu. To u ale nebude hlavnm stavitelem. Nebude se stavt podle tvch nvrh. Jednoho dne teba zase dostanu pleitost. Jsem jet mlad. Mon to bylo, ale pravdpodobn ne, to Aliena moc dobe vdla. Jack ostatn taky. Ob, kterou j tm nabzel, ji dojala k slzm. Jet nikdy ji nikdo takhle nemiloval. A u nikdy ji tak nikdo nebude milovat. Jene ona mu neme dovolit, aby se kvli n veho vzdal. J to neudlm, prohlsila. Co neudl? Neodejdu z Kingsbridge. Rozzlobil se. Pro ne? Kdekoliv jinde meme t jako mu a ena a vem to bude jedno. Dokonce bychom mohli mt i svatbu v kostele. Pohladila ho po tvi. Mm t pli rda, ne abych t odvedla od kingsbridgesk katedrly.

Tohle nech na mn, to si rozhodnu sm. Jacku, jsem ti za tu nabdku moc vdn. To, e jsi ochoten vzdt se svho ivotnho dla, abys mohl t se mnou mlem se mi zastavilo srdce, kdy jsem si uvdomila, jak moc m miluje. Ale nechci se stt enou, co t odvedla od prce, kterou m tak rd. Prost nehodlm dopustit, abychom se vydali tmhle smrem. Vrhlo by to na nae ivoty stn. Bude se s tm muset smit, j to neudlm. Jack se tvil zasmuile. Vm moc dobe, e nem cenu se s tebou pt, kdy u ses jednou rozhodla. Jene co si tedy poneme? Znova podme o zruen satku. A budeme bydlet kad zvl. Jack vypadal zdrcen. A kadou nedli se tady sejdeme, dodala, a porume n slib. Pitiskl se k n tak tsn, a ctila, jak jeho vzruen opt nabv pevnch obrys. Kadou nedli? ujioval se. Ano. To bys mohla ale zase pijt do jinho stavu. Budeme to muset riskovat. A taky zanu zase vyrbt ltky jako pedtm. U jsem odkoupila od Philipa pebytenou vlnu a dm dohromady pr lid z msta a budeme pst a tkt. A pak ltku zvalchujeme ve mln. A m jsi Philipovi zaplatila? zeptal se Jack pekvapen. Jet nim. A budu hotov, splatm mu to pmo nkolika balky ltky. Jack zavrtl hlavou. On s tm souhlasil, poznamenal trpce, protoe chce, abys tady zstala. V, e dokud tu bude ty, budu tu i j. Aliena pikvla. A navc na tom vydl podn kus levn ltky. Zatracen Philip. Vdycky dostane to, co si vezme do hlavy. Aliena vidla, e zvtzila. Polbila Jacka a ekla: Miluju t. Optoval jej polibek a rukama ji pitom hladil po tle. Nenasytn ji laskal na nejdvrnjch mstech. Pak se zarazil a vyhrkl: Jene j s tebou chci bt kadou noc, a ne jen o nedlch. Polbila ho na ucho. Jednoho dne se urit dok, vydechla. To ti slibuju. Pesunul se za ni, lehce ji ve vod nadzvedl a pithl ji k sob, aby dostl vlastn nohy pod jej. Rozthla stehna a jemn mu vklouzla do klna. Sevel j nalit adra do dlan a pohrval si s nabhlmi bradavkami. Konen do n vnikl a ona se zachvla rozko. Milovali se v chladiv tni pomalu a nn a vodopd jim pi tom huel do u. Jack j nathl pai pes vyklenut bicho a zkuenou rukou j vklouzl mezi nohy. Jeho d se pohyboval sem a tam a on ji

pitom hladil a tiskl na sprvnch mstech. Jet nikdy se tmhle zpsobem nemilovali, a pitom to byla poloha, v n mohli bt spojeni a on se j mohl souasn dotkat na tch nejcitlivjch mstech. Vyvolvalo to v n jinou, daleko mocnj rozko, byl to podobn rozdl jako mezi rezavm zabolenm a tupou, neodbytnou bolest. Ale teba to bylo tm, e byla tak smutn. Po chvli se tomu pocitu zcela oddala. Slil tak rychle, e ji vyvrcholen dokonale zaskoilo, snad i trochu vylekalo, a ona se keovit roztsla rozko. Bylo to tak siln, e musela vykiknout. Lapala po dechu, zatmco on zstal v n, tvrd a neuspokojen. Nehbal se, byl klidn, ale ona poznala, e se mu nepodailo vyvrcholit. Po chvli se zaala znovu pohybovat, aby ho povzbudila, ale on na to nereagoval. Otoila hlavu a pes rameno ho polbila. Voda na jeho tvi byla tepl. Jack plakal.

ST PT 1152 - 1155

KAPITOLA 14 Po sedmi letech Jack dokonil pnou lo krat bon vstupky chrmu, kter ml pdorys ke ta pedstavovala vechno, v co jen mohl doufat. Dokzal vylepit npady, kter okoukal v Saint-Denis, a udlal vechno u a vy: okna, oblouky a dokonce i stropn klenbu. Svazky paprsk tvocch pile vzneen prorstaly ochozem a pechzely v jednotliv ebra klenby, ohbaly se a setkvaly uprosted stropu. Vysok zahrocena okna zaplavovala vnitek chrmu spoustou svtla. msy byly mal a tenk a ozdobn prvky se mnily v zplavu kamennho listov. A ve stenm nstavci nad hornm ochozem, tedy v latern, se objevily praskliny. Jack stl na vysok lvce pmo v latern, zral ven pes propast severn pn kaple a zamylen moural do svho jarnho rna. Byl otesen a zmaten. Podle veho, co se kdy o stavitelstv dovdl, byla jeho stavba dostaten pevn. Jene praskliny prozrazovaly, e m nkde njakou slabinu. Klenut strop byl, pravda, vy ne jakkoliv strop, kter kdy vidl, ale zase tak moc vysok nebyl. Jack neopakoval chybu, j se dopustil Alfred, a nepoloil klenut na stny, kter na takovou vhu nebyly postaven. Jeho zdi byly pipraven unst thu kamenn klenby. Pesto se i v jeho latern objevily praskliny, a to piblin na stejnch mstech, kde se zaal trhat Alfredv strop. Alfred si to tehdy patn spotal, ale Jack si byl jist, e m vechny vpoty v podku. V jeho stavb hrla roli njak nov skutenost a Jack neml ani tuen, co to me bt. Praskliny nebyly nebezpen, alespo v dohledn dob ne. U ped asem je Jack nechal zaplnit maltou a u se znovu neobjevily. Stavba byla bezpen. Ale mla nkde njakou slabinu: pro Jacka takov slabina znamenala, e se mu dlo nevyvedlo. Chtl, aby chrm vydrel stt do soudnho dne. Opustil sten nstavbu a seel po toitch schodech na ochoz, kde ml svou velkou rsovac podloku. Umstil ji do kouta, kam dopadalo dobr svtlo jednm z oken nad severnm vchodem do chrmu. Zaal kreslit podstavec jednoho ze sloup tycch se v hlavn lodi. Narsoval si kosotverec, do kosotverce nakreslil tverec a do tverce vepsal krunici. Hlavn pruty sloupu budou vyrstat ze ty roh kosotverce a spolen vytvet pil, pak se nahoe rozdl a vyraz na sever, jih, vchod a zpad a plynule pejdou v ebra nesouc klenbu stropu. Podprn pruty vyrstajc z roh tverce budou hlavn pruty sledovat a nahoru ke klenb a tam se zmn v ebra, kter se pothnou hlopn na jedn stran pes klenbu hlavn chrmov

lodi a na protj stran pes klenbu vedlej chrmov lodi. Kruh uprosted pedstavoval pevn jdro pile. Vechny Jackovy nvrhy byly zaloeny na jednoduchch geometrickch tvarech a na ne zcela jednoduchch vzjemnch vztazch, jako je teba pomr mezi druhou odmocninou ze dvou a druhou odmocninou ze t. Jack se nauil potat odmocniny v Toledu, zatmco vtina zednk to nedokzala, a tak si msto toho pomhali prostmi geometrickmi nkresy. Vdli napklad, e kdy se kolem roh tverce nakresl krunice, prmr krunice je vt ne strana tverce, a to v pomru odpovdajcm pomru odmocniny ze dvou k jedn. Tenhle pomr, odmocnina dvou k jedn, je snad nejstar ze vech stavitelskch vzorc, nebo u jednoduchch staveb uruje vztah mezi vnitn a vnj kou, a tak vlastn udv slu zd. Jackv kol komplikovala skutenost, e jednotliv slice maj v nboenstv rzn vznam. Pevor Philip hodlal chrm znovu vysvtit, tentokrt ve jmnu Panny Marie, jeliko Plac pan dokzala vc zzrak ne hrob svatho Adolpha. Proto eholnci po Jackovi chtli, aby vude pracoval s sly sedm a devt tedy s sly Panny Marie. Navrhl tedy chrmovou lo o devti polch a chr, kter bude mt sedm pol a bude jednou stt, jeliko chr se ml pestavovat a pln nakonec. Propojen zaslepen loub bonch lod bude mt v kadm poli sedm oblouk a v zpadnm prel se objev devt lomench oken. Jack si o nboenskm vznamu slic nic nemyslel, ale podvdom ctil, e bude-li dost dsledn uvat stejn sla, zaruen to pispje k celkov harmonii vsledn stavby. Ne stail nkres podstavce dokonit, objevil se mistr pokrva, kter narazil na njak problm a shnl Jacka, aby ho s nm vyeil. Jack mue nsledoval po toitch schodech nahoru, kolem laterny a do stenho prostoru nad n. Kreli spolu pes vypoukl kupole, co byly horn strany ebrovch klenut. Nad nimi roztahovali pokrvai obrovsk olovn plty a pibjeli je ke krovm. Zanali vdycky odspodu a pokraovali smrem nahoru, aby horn plty vdycky pekrvaly doln a voda nemohla pi deti zatct dovnit. Jack okamit pochopil, o jak problm jde. Na konec koryta tvoenho dvma sbhajcmi se stechami si vymyslel malou ozdobnou viku, ale jej tvar nechal na jednom zednickm mistrovi. Zednk vak zapomnl na to, e by nkudy mla ze stechy odtkat deov voda a e se mus njak dostat pry kolem viky nebo pod n. Tedto prost bude muset pedlat. Jack podal mistra pokrvae, aby to zednkovi vydil, a sm se vrtil k rsovac podloce. Tam Jack naprosto uasl nad jeho nkresy postval Alfred a ekal na nj.

Jack nemluvil s Alfredem u deset let. Obas ho v Shiringu nebo ve Winchesteru z dlky zahldl, to bylo ve. Aliena ho bhem poslednch devti let tak jen sem tam vidla, pestoe stle jet byli manel, alespo podle crkve. Marta jezdila bratra tak jednou za rok navtvit do jeho domu v Shiringu. Vdycky se vracela se stejnmi zprvami: Alfredovi se da dobe, stav kamenn domy pro shiringsk many a je pod stejn. Jene tenhle Alfred nepsob dojmem, e by se mu kdovjak dailo. Vypad unaven a znien, pomyslel si Jack. Alfred byl vdycky urostl a siln. A te je najednou sp vyzbl: tve m vpadl a ruka, kterou si odhrnul vlasy z o, byla kostnat, zatmco dv ml prsty sp masit. Pozdrav pnbu, Jacku, pozdravil. V oblieji ml bojovn vraz, ale tn hlasu byl vstcn to byla velice nelkav kombinace. Pozdrav pnbu, Alfrede, odpovdl Jack obezetn. Kdy jsem t zahldl naposledy, ml jsi na sob hedvbnou suknici a zanal jsi bt slun obalen tukem. To u mus bt ti roky ne pily ty prvn patn n. To by odpovdalo. Ti bdn rody za sebou zpsobily hladomor. Poddan nemli co jst, rolnci pracujc na propachtovanch statcch byli na mizin a shiringt man si u zejm nemohli dovolit stavt nov, pohodln, kamenn domy. Na Alfreda dolehla nouze. A co t po takov dob pivedlo do Kingsbridge? zeptal se Jack. Slyel jsem o tv pn lodi a piel jsem se na ni podvat, odpovdl Alfred. V hlase mu neochotn zaznl obdiv. Kde ses nauil takov vci stavt? V Pai, odpovdl Jack strun. Neml chu probrat tohle obdob svho ivota zrovna s Alfredem, kter byl koneckonc pinou, e Jack musel odejt z msta. Aha. Alfred se zatvil nejist a pak s nucenou lhostejnost v hlase dodal: Docela rd bych tady chvli dlal, abych se tyhle nov vci nauil. Jack nevil vlastnm um. To m Alfred v sob skuten tolik drzosti, e se ho odv podat o prci? Jack se snail zskat trochu asu, a proto se zeptal: A co tvoje parta? U jsem sm, dodal Alfred na vysvtlenou a pod jet se snail mluvit nenucen. Pro celou partu te nen dost prce. My te stejn nepijmme, poznamenal Jack stejn nenucen. Mme zrovna pln stav. Dobr zednk se ti ale me vdycky hodit, ne?

Jack zaslechl v hlase svho spolenka lehce prosebn tn a uvdomil si, e Alfred je v zkch. Rozhodl se, e s nm bude jednat oteven: Po tom, co jsme spolu vechno proili, Alfrede, jsem ten posledn, koho bys mohl pijt podat o pomoc. Jsi opravdu posledn, piznal Alfred upmn. U jsem to zkouel vude. Nikde nepijmaj. Je hlad. Jack myslel na cel ty dlouh roky, kdy ho Alfred tral, muil a bil. Alfred ho dohnal a ke vstupu do kltera a pak ho nepmo piml, aby opustil domov a rodinu. Neml nejmen dvod Alfredovi pomhat: ml dokonce dost dvod, pro by se ml z Alfredova padku radovat. Nahlas prohlsil: Nepijal bych t, ani kdybych zrovna nkoho hledal. Myslel jsem si, e bys to mohl udlat, poznamenal Alfred s b nestupnost. Nakonec to byl mj otec, kdo t nauil vechno, co um. Jen dky nmu jsi dnes hlavnm stavitelem. Nepome mi u kvli jeho pamtce? Kvli Tomovi. Jack najednou uctil, jak ho bodlo patn svdom. Tom se svm zpsobem snail bt dobrm nevlastnm otcem. Nebyl nijak laskav a moc malmu chlapci nerozuml, ale choval se k Jackovi v podstat skoro stejn jako ke svm vlastnm dtem, a kdy mu pedval svoje znalosti a dovednosti, byl trpliv a tdr. Navc byla dky nmu Jackova matka astn, alespo vtinu asu. A mlo platn, uvaoval Jack, te tady stojm j, spn a prosperujc mistr stavitelsk, kter je na nejlep cest k tomu, aby doshl svho ctidostivho cle a postavil nejkrsnj katedrlu na svt, a tamhle stoj Alfred, chud, hladov a bez prce. Nen to dostaten odplata? Ne, nen, odpovdl si v duchu. Pak se nad svm nevlastnm bratrem slitoval. No dobe, pikvl. Pi Tomov pamtce, jsi pijat. Dkuju ti, vydechl Alfred. Jack z jeho vrazu nedokzal nic vyst. Mm zat hned? Jack pikvl. Zrovna pokldme zklady v hlavn lodi. Tak se k nim pidej. Alfred naphl ruku. Jack na okamik zavhal a pak ji stiskl. Alfred ml stejn siln stisk jako vdycky. Vzpt Alfred zmizel. Jack zstal stt na mst a zamylen se dval na nkres podstavce sloupu. Kreslil podstavec v ivotn velikosti, take a bude hotov, tesask mistr me dlat devnou ablonu rovnou z nkresu. ablonu pak budou pouvat kamenci, aby si s jej pomoc oznaili, kde maj kad kmen pitesat.

Rozhodl se sprvn? Pipomnl si, e Alfredovi spadla cel klenba. Na tak sloit prce, jako jsou klenby a oblouky, ovem Alfreda nepust: vrcholem jeho umn jsou podlahy a rovn zdi. Zatmco Jack stle jet dumal nad svm inem, ozval se poledn zvon oznamujc, e je as k obdu. Zrzav stavitel odloil rydlo, kterm kreslil svoje nvrhy, a seel po toitch schodech do pzem. enat emeslnci se odeli najst dom a svobodn jedli v dln. Na nkterch stavbch dostvali pracovnci i obd, aby se tm zamezilo pozdnm pchodm, zstvn doma a opilstv. Jene kltern strava byla asto velmi stdm, a tak vtina lid pracujcch na stavb dvala pednost vlastnmu jdlu. Jack bydlel ve starm dom Toma Stavitele se svou nevlastn sestrou Martou, kter mu dlala hospodyni. Kdy mla Aliena moc prce, starala se Marta tak o Tommyho a Jackovo druh dt, holiku, j dali jmno Sally. Marta zpravidla nachystala Jackovi a dtem obd a Aliena se k nim obas pidala. Jack vyel z pevorstv a rznm krokem krel k domovu. Cestou ho najednou nco napadlo. Pedpokld Alfred, e se vrt do svho pvodnho domova k Mart? Je to nakonec jeho vlastn sestra. Na tohle Jack vbec nepomyslel, kdy mu pislbil zamstnn. Dlm si naprosto nesmysln starosti, rozhodl se po chvli. Dny, kdy m mohl Alfred strait, jsou nenvratn pry. Dnes jsem hlavnm stavitelem v Kingsbridge j, a kdy eknu Alfredovi, e v tom dom bydlet nebude, tak v tom dom bydlet nebude. Napl oekval, e najde Alfreda u kuchyskho stolu, a ulevilo se mu, kdy zjistil, e tam jeho nevlastn bratr nen. Aliena dohlela na to, aby dti podn jedly, a Marta mchala nco v hrnci nad ohnitm. Z vn jehnho vvaru se sbhaly sliny v stech. Krtce polbil Alienu na elo. Bylo j u tiaticet, ale pod vypadala stejn jako ped deseti roky: na hlav se j stle vlnila bohat zplava hndch vlas, sta mla pln jako dv a oi stejn bystr a tmav. Jen kdy se svlkla, byly vidt stopy, je na jejm tle zanechal as a dva porody: jej ndhern, pevn adra trochu poklesla, boky se j rozily a bicho se nikdy nevrtilo do pvodn podoby a nebylo u tak ploch a napjat. Jack se se zalbenm zadval na dva vhonky, je vzely z Alienina tla. Na devtiletho Tommyho, zdravho zrzavho chlapce, na svj vk dost velkho, kter se zrovna cpal jehnm vvarem s takovou vervou, jako by tden nejedl. A na sedmiletou Sally, je mla tmav kuery po matce, astn se usmvala a ukazovala pitom mezeru mezi pednmi zuby pln stejn jako Marta, kdy ji Jack ped sedmncti lety poprv uvidl. Tommy chodil kad rno do pevorstv do koly,

aby se nauil st a pst. Mnii ale odmtali brt do koly dvata, a tak se Aliena musela se Sally uit doma. Jack se posadil a Marta sundala z ohn hrnec a postavila ho na stl. Marta byla zvltn dvka. U j bylo pes dvacet, a pod nejevila sebemen zjem o to, e by se mohla vdt. Odjakiva mla blzko k Jackovi a te j zejm dokonale vyhovovalo, e mu me dlat hospodyni. Jack nepochybn vldl nejpodivnj domcnosti v celm hrabstv. On a Aliena rozhodn patili mezi nejvznanj obyvatele msta: on byl hlavnm stavitelem katedrly a ona nejvtm vrobcem ltek mimo Winchester. Vichni s nimi jednali jako s manelem a manelkou, ale oni spolu nesmli trvit noci, a tak bydleli kad v jinm dom. Aliena se svm bratrem a Jack se svou nevlastn sestrou. Kadou nedli odpoledne a kad svtek se oba vytratili a kad ve mst vdl, co jdou dlat a na pevora Philipa, pochopiteln. A Jackova matka celou dobu ila v jeskyni, protoe se o n kalo, e je arodjnice. as od asu Jacka popadl vztek nad tm, e si neme Alienu vzt. Leel na posteli, byl vzhru, poslouchal, jak Marta vedle pochrupuje, a kal si: Je mi osmadvacet let pro mm spt sm? Nsledujcho dne byl vdycky na pevora Philipa protivn, zamtal vechny nvrhy, s nimi pili mnii po jednn v kapitolce, jako neprovediteln nebo pli drah a odmtal se bavit o jinch monostech i kompromisnch eench, jako by se katedrla dala postavit jen jedinm zpsobem, a to podle Jacka. V takov chvli se Philip navztekanmu staviteli zaal na pr dn vyhbat a vykval, a boue pomine. Aliena mla tak okamiky, kdy byla neastn, a odnel to zpravidla Jack. Byla netrpliv a nesnenliv, kritizovala vechno, co udlal, dvala dti spt, sotva veel do dve, a kdy jedl, tvrdila, e nem hlad. Po dvou dnech takov nlady se zniehonic rozplakala, vyhrkla, e ji to mrz, a zase bylo vechno v nejlepm podku a do chvle, kdy se v n nahromadilo vc napt, ne dokzala zvldnout. jack si nabral trochu polvky do misky a dal se do jdla. To neuhdnete, kdo za mnou dnes piel na stavenit, prohlsil. Alfred. Marta upustila lci a ta dopadla s hlasitm cinknutm na kmen, na nm rozdlvali ohe. Jack se na ni podval a zahldl v jejm oblieji strach. Otoil se na Alienu a uvidl, e zbledla. Co dl v Kingsbridge? zeptala se. Hled prci. Obchodnci ze Shiringu jsou po hladomoru na mizin, a tak si zejm nemou dovolit stavt kamenn domy jako dv. Alfred rozpustil partu a neme najt prci. Doufm, e jsi s nm na mst vyrazil dvee, poznamenala Aliena.

Podal m, abych mu dal prci kvli Tomovi, vysvtloval Jack nervzn. Neekal, e ta zprva s obma enami tak otese. Za vechno, m jsem, nakonec vdm Tomovi. erta starho, odsekla Aliena a Jack si pomyslel: tenhle vraz m od m matky. A tak jsem ho najal, ekl nahlas. Jacku! vykikla Aliena. Jak jsi mohl nco takovho udlat? Pece mu neumon, aby se vrtil do Kingsbridge! Takovmu satanovi! Sally se dala do ple. Tommy zral vykulenma oima na matku. Alfred nen dn satan, zkusil Jack celou situaci uklidnit. ,Je hladov a nem ani vindru. Zachrnil jsem ho pi pamtce jeho otce. Kdyby t devt msc nutil spt na zemi u vlastn postele jako psa, neml bys s nm stopu slitovn. Mn dlal daleko hor vci zeptej se Marty. Mn taky, pidala se Marta. Prost jsem dospl k zvru, vysvtloval Jack, e vidt ho takhle zuboenho je pro m dostaten zadostiuinn. Ale mn to nesta! oboila se na nj Aliena. Kristepane, ty jsi blzen, Jacku. Nkdy dkuju Bohu, e nejsem tvoje ena. Tohle zabolelo. Jack odvrtil pohled. Vdl, e to Aliena tak nemysl, ale bylo dost zl, e to vbec dokzala ct, by v hnvu. Shl po lci a zaal jst. Nemohl podn ani polykat: Aliena pohladila Sally po hlav a strila j do pusy kousek mrkve. Dvenka pestala plakat. Jack se podval na Tommyho. Chlapec stle jet upral na Alienu vyden pohled. Jez, Tommy, vybdl ho otec. Je to dobr. Obd sndli mlky. Bhem jara toho roku dokonili ob kdla pn lodi a pevor Philip podnikl cestu po majetku pevorstv na jih od Kingsbridge. Po tech hubench letech potebovali konen podnou rodu, a tak se chtl osobn pesvdit, v jakm stavu jsou jednotliv usedlosti. Vzal s sebou Jonathana. Z klternho sirotka se mezitm stal vythl, bystr estnctilet mladk. A stejn jako Philip v jeho vku, Jonathan ani na okamik nezapochyboval o tom, jak chce s ivotem naloit: dokonit novicit, sloit patinou psahu a stt se bratrem Jonathanem. A stejn jako Philipa i jeho vc zajmala svtsk strnka fungovn du, take se stal zstupcem Cuthberta Blohlava, strnoucho hospode. Philip byl na chlapce hrd: Jonathan byl zbon, pracovit a vichni ho mli rdi. Doprovod jim dlal Alienin bratr Richard. Ten si konen po letech nael v Kingsbridge svoje msto. Kdy u jednou stly mstsk

hradby, Philip navrhl spolku farnk, aby najali Richarda jako velitele str a svili mu do rukou bezpe msta. Alienin bratr zorganizoval non hldky a zaizoval drbu a zeslen hradeb. Bhem trh a o svtcch ml prvo zavrat buie a opilce. Jak se vesnice zmnila v msto, musel tuhle prci nkdo vykonvat, jene to bylo nco, co sami eholnci dlat nesmli. A tak se ukzalo, e spolek farnk, kter Philip zprvu chpal jako ohroen vlastnho postaven, je ve skutenosti docela uiten vc. A Richard byl nadmru spokojen. Mohlo mu te bt njakch ticet let, ale dky inorodmu ivotu vypadal mlad. Philipa mrzelo, e se mu nepodailo stejnm zpsobem zajistit klidn ivot i Richardov seste. Jestli se na nkom nkdy crkev neblaze podepsala, tak to byla Aliena. Jacka milovala celm srdcem, navc byl otcem jejch dt, ale crkev trvala na tom, e je Aliena vdan za Alfreda, pestoe ho po tlesn strnce nikdy nepoznala. A navc nemohla doshnout zruen satku kvli zl vli jednoho biskupa. Bylo to ostudn a Philip z toho ml patn svdom, pestoe za to sm nemohl. Kdy se jejich vprava chlila ke konci a mili u k domovu, projdli jednoho jasnho jarnho rna hlubokm lesem. Mlad Jonathan zniehonic poznamenal: To by m zajmalo, pro Bh nechv lidi hladovt. Byla to otzka, kterou si kad mlad eholnk dve i pozdji polo, a dalo se na ni odpovdt mnoha zpsoby. Tenhle hladomor nemus vytat Pnovi, upozornil ho Philip. Bh pece vyvolv poas, kter zpsob patnou rodu, namtl mladk. Za hladomor neme jen patn roda, upozornil ho Philip. Vdycky po nkolika letech jsou chud n, na tom nen nic divnho, a lid kvli tomu neumraj hlady. Dnen situace je vjimen tm, e nedostatek rody piel po mnoha letech boj o trn. Jak to s tm souvis? divil se Jonathan. Odpovdl mu Richard, protoe byl vojk: Vlka kod hospodstv. Dobytek je poteba poret, aby bylo m nakrmit vojsko, pole s rodou se vypalujou, aby nepadla do rukou nepteli, a kdy thnou lechtici do boje, jsou zemdlsk usedlosti oputn. A kdy je budoucnost nejist, lid nemaj chu vret as a nmahu do toho, aby vymtili les a zskali novou pdu, aby zvtovali stda, kopali pkopy a stavli stodoly, dodal Philip. My jsme ale pece vechny tyhle vci nepestali dlat, brnil se Jonathan.

Kltery jsou v trochu jinm postaven. Ale obyejn rolnci nechvaj bhem vlek svoje hospodstv chtrat, take kdy pak pijde patn poas, nemaj dost zsob, aby se s tm vyrovnali. eholnci dokou myslet vc dopedu. I tak se ns cel situace nemile dotk. Hladomor zpsobil, e ceny vlny prudce klesly. J v tom nevidm souvislost, prohlsil Jonathan. Nejsp to bude tm, e kdy maj lid hlad, nekupuj si obleen. Co Philip pamatoval, stalo se letos poprv, e ceny vlny oproti losku nestouply. Philip byl donucen zpomalit prce na stavb katedrly, pestal pijmat dal novice a krtl bratrm z jdelnku vno a maso. Bohuel to znamen, e musme etit zrovna ve chvli, kdy do Kingsbridge pichz stle vc a vc zbdaench lid hledat prci. A kon u brny do pevorstv, kde se postav do fronty a dostanou zadarmo kus chleba a kai, dodal Jonathan. Philip zasmuile pikvl. Rvalo mu to srdce, kdy vidl siln mue, jak ebraj o chleba, protoe nemou zavadit o prci. Ale pamatuj si, e to zpsobila vlka, ne patn poas, upozornil mladho mnicha. Doufm, e je v pekle njak zvltn msto pro vechny hrabata a barony, kte tuhle bdu zpsobili, poznamenal Jonathan s upmnm zaujetm mladho lovka. Taky doufm u vech svatch, co to je? Z podrostu vyrazila podivn postava a plnou rychlost se hnala proti Philipovi. Mu ml roztrhan aty, rozcuchan vlasy a obliej ern pnou. Philipa nejdv napadlo, e ten chudk utk ped rozzuenm kancem nebo dokonce ped medvdem. Jene pak se mu odrazil a vrhl se na Philipa. Pevora to tak zaskoilo, e spadl z kon. tonk po nm skoil a zalehl ho. Mu pchl jako zve a vydval i podobn zvuky: vytrvale nesrozumiteln vrel. Philip se kroutil a kopal kolem sebe. Chlap se zejm snail zmocnit se koenho vaku, kter ml Philip poven pes rameno. Philip si uvdomil, e se ho tonk pokou oloupit. Ve vaku nebylo nic jinho ne jedna kniha Pse o alamounovi. Philip se zoufale snail osvobodit. Ne e by mu zrovna na thle knize tolik zleelo, ale chtl se dostat ze seven zlodje, kter byl tak straliv pinav. Jene pevor byl zamotan do emenu, na nm vak visel, a loupenk ho nechtl pustit. A tak se vleli po zemi, Philip se pokouel osvobodit a tonk se snail zmocnit vaku. Pevor navc neurit zaznamenal, e mu utekl k. Loupenka zniehonic chytil Richard a odtrhl ho od jeho obti. Philip se pevalil a posadil, ale chvli nevstval. Toila se mu hlava a lapal po dechu. Konen dostal do plic erstv vzduch a byl rd, e se

zbavil zlodjova odpornho objet. Ohmatval si odeniny. Zlomenho nic neml. Pak se rozhldl po ostatnch. Richard ml tonka poloenho na zemi tv dol, jednou nohou mu stl mezi lopatkami a pikou mee se opral mui o ztylek. Jonathan drel zbvajc dva kon a vypadal vyjeven. Philip se opatrn zvedl a zstal nejist stt. Pemhala ho slabost. Kdy jsem byl v Jonathanov vku, pomyslel si, mohl jsem spadnout z kon a hned jsem na nj zase vyskoil zptky. Kdybys mi dohldl na tohohle vba, chytil bych ti kon, prohlsil Richard a podal Philipovi me. Jist, pikvl Philip. Me mvnutm ruky odmtl. Tohle nebudu potebovat, dodal. Richard zavhal a pak skryl zbra do pochvy. Loupenk leel bez hnut. Nohy, kter mu koukaly zpod suknice, byly huben jako vtvky a mly i stejnou barvu. Mu byl bos. Philipovi vlastn ani chvli nehrozilo dn nebezpe: tenhle chudk byl tak slab, e by nedokzal ukrtit ani kue. Richard se vydal pro Philipova kon. Zlodj vidl, e Richard odchz, a ztuhl. Philipovi bylo hned jasn, e toho mu vyuije a pokus se o tk. Zabrnil mu v tom tm, e se ho zeptal: Nedal by sis nco k jdlu? Loupenk zvedl hlavu a zadval se na Philipa, jako by si myslel, e se mnich doista zblznil. Philip pistoupil k Jonathanovu koni a otevel sedlovou branu. Vyndal z n bochnk chleba, rozlomil ho a polovinu podal zlodjovi. Mu po chlebu s nevcm pohledem chapl a okamit si ho skoro cel nacpal do st. Philip se posadil na zem a pozorn se na loupenka zadval. Mu jedl jako zve snail se spolykat co nejvc jdla, ne mu ho nkdo vykubne. Philip ml zprvu dojem, e m ped sebou starho lovka, ale kdy si ho te mohl podn prohldnout, poznal, e zlodj je jet docela mlad, tak kolem ptadvaceti. Vrtil se Richard a vedl Philipova kon. Kdy vidl, e tonk sed na zemi a cpe se, rozzlobilo ho to. Pro jsi mu dal nae jdlo? obrtil se na Philipa. Protoe trp hlady, odpovdl pevor. Richard na to nic neekl, ale z jeho vrazu bylo jasn, co si mysl o duevnm zdrav eholnk. Kdy zlodj spodal chlb, Philip se zeptal: Jak se jmenuje? Mu se na nj ostrait podval. Zavhal. Philip z njakho dvodu pochopil, e tenhle lovk u hodnou dobu nepromluvil na dnou jinou lidskou bytost. Konen zlodj odpovdl: David.

Tak mu rozum jet pod slou, pomyslel si Philip. Co se ti stalo, Davide? chtl vdt. Po poslednch nch jsem piel o hospodstv. Kdo je tvm pnem? Hrab ze Shiringu. William Hamleigh. Philipa to ani nepekvapilo. Po tech za sebou jdoucch patnch rodch nebyly tisce rolnk schopny platit pacht. Kdy se to stalo Philipovm njemcm, klter jim poplatek jednodue prominul, protoe kdyby tyhle lidi zbdail, stejn by pili do kltera a domhali se pomoci. Ostatn majitel pdy, a zvl hrab William, vyuili situace k tomu, e se njemc zbavili a jejich usedlosti si vzali zptky. Vsledkem bylo, e vrazn vzrostl poet psanc, kte ili v lesch a pepadvali pocestn. Proto musel s Philipem vude jezdit Richard a slouit pevorovi jako jeho osobn strce. A co tvoje rodina? zeptal se Philip loupenka. Manelka si vzala dt a vrtila se k matce. Jene pro m u tam msto nebylo. Tohle byl dost bn osud. Vzthnout ruku na mnicha je hch, Davide, pokral mue Philip. A ivit se jako zlodj je nesprvn. A m se mm teda ivit? vykikl mu zoufale. Kdy u mus bt v lesch, ml bys radji chytat ptky a lovit ryby. To neumm! Jako zlodj ses taky moc nepedvedl poznamenal Philip. Jakou anci jsi ml beze zbran proti tem lidem, kdy Richard je jet ke vemu ozbrojen po zuby? Nevdl jsem, co si pot. A pt nebude vdt, co si pot, jdi do njakho kltera. Tam se pro takovho chudka vdycky najde nco k jdlu. Philip vstal. Po t pokryteck rad ml hoko v stech. Vdl, e by kltery nejsp nedokzaly nakrmit vechny chudky a psance v zemi. Vtina z nich ve skutenosti nem jinou monost ne krst. Jene jeho kolem bylo prosazovat ctnostn ivot, a ne nabzet vmluvy, pro je teba loupit. Dl u pro tohoto znienho lovka nemohl Philip nic udlat. Vzal si od Richarda ote svho kon a vykrbal se do sedla. Ctil, e odeniny a modiny, kter utrpl pi pdu, ho budou bolet jet kolik dn. Jdi svou cestou a vysthej se hchu, vyzval jet mue. Potom pobdl kon a vyrazil kupedu. Kdy se dostali z doslechu, Richard poznamenal: Ty jsi pli hodn. Philip zavrtl hlavou. Kdepak, pot je v tom, e nejsem dost hodn.

V tdnu ped svatodun nedl se William Hamleigh enil. Byl to matin npad. Matka se u roky snaila najt mu manelku a zajistit hrabstv ddice, ale William j to pokad zkazil. eny ho nudily a navc se jich zpsobem, ktermu nerozuml a o nm ve skutenosti nebyl ochoten pemlet tak trochu bl. Neustle matce sliboval, e se urit brzy oen, ale nikdy pro to nic neudlal. Nakonec mu matka pece jen nevstu nala. Jmenovala se Elizabeth. Byla to dcera Harolda z Weymouthu, bohatho lechtice a silnho stoupence krle tpna. Jak matka Williamovi nleit vysvtlila, mohl se s trochou nmahy zmoct na lep partii mohl si teba vzt dceru njakho hrabte. Jene on v tom smru odmtal cokoliv podniknout, a tak se bude muset spokojit s Elizabeth. William si sv nastvajc viml u krlova dvora ve Winchesteru a matka moc dobe zaznamenala, jak na ni jej syn civ. Dvka mla hezk obliej, zplavu svtle hndch vlas, velik adra a zk boky pesn Williamv typ. Bylo j trnct let. Kdy na ni tehdy William zral, pedstavoval si, jak ji jedn temn noci potk v njak zapadl ulice ve Winchesteru a nsilm se j zmocn. Na manelstv pitom ani nepomyslel. Jene matka obratem zadila, aby otec se satkem souhlasil, a dvka sama byla poslun dcera, kter vdycky udl, co se j ekne. Matka Williama ujistila, e tentokrt se nebude opakovat ponen, jm se Aliena podepsala na cel jejich rodin, a sjednala schzku. William z toho byl dost nervzn. Kdy naposledy nco podobnho podnikal, byl nezkuen dvacetilet mladek, syn obyejnho ryte, a ml se setkat s nafoukanou mladou dmou z opravdu urozen rodiny. Dnes mu vak bylo sedmaticet, stal se muem, kterho zocelila mnoh bitva, a u deset let byl hrabtem ze Shiringu. Nechat se znervzovat tm, e se m setkat se trnctiletou holkou, bylo naprosto nesmysln. Ona ovem byla jet daleko nervznj. A navc se mu zoufale snaila udlat radost. Vzruen vyprvla o domov a o rodin, o svch konch a psech i o pbuznch a ptelch. William jen mlky sedl, prohlel si jej obliej a pedstavoval si, jak asi bude vypadat nah. Biskup Waleran je oddal v kapli pmo v sdelnm hrad shiringskho hrabte a pak zaala bohat hostina, kter se prothla na cel zbytek dne. Podle zvyku dostal pozvn kad, kdo v hrabstv nco znamenal, a William by ped svmi sousedy beznadjn ztratil tv, kdyby

hostm nenabdl opulentn pohotn. Na hradnm ndvo nechal opct ti cel voly a tucet ovc a prasat a nvtvnci vypili veker zsoby piva, vna i jablen vy z hradnch sklepen, take nikde ani kapka nezstala. Williamova matka vvodila cel oslav s vtzoslavnm vrazem ve znetvoenm oblieji. Biskupu Waleranovi pipadalo takovhle barbarsk hodovn trochu nechutn, a kdy nevstin strek zaal vykldat vesel pbhy o novomanelch, Waleran se sebral a odjel. Kdy se setmlo, enich a nevsta se vytratili a odebrali se do sv komnaty. Hosty nechali, a se dl vesel. William u navtvil hodn svateb, a tak moc dobe vdl, co me rozpardn svatebn hosty napadnout. Podal proto Waltera, aby drel str ped jejich lonic, a pro jistotu zabarikdoval dvee, aby je nikdo nevyruoval. Elizabeth si svlkla aty a zula boty a zstala ped nm stt jen ve lnn koili. Nevm, co mm dlat, prohlsila prost. Bude mi to muset ukzat. Takhle si to William rozhodn nepedstavoval. Pistoupil k dvce. Zvedla k nmu obliej a on ji polbil na mkk rty. Ani polibek v nm nevyvolal patin r. Sundej si koili a lehni si na postel, podal dvku. Pethla si koili pes hlavu. Byla docela buclat. Obrovsk adra mla drobn, vrsit bradavky. Trojhelnk mezi nohama j zakrval chom svtle hndch chlup. Poslun dola k posteli a lehla si na zda. William odkopl boty. Posadil se na postel vedle sv nevsty a stiskl j prsa. Ple na nich byla hebk. Tahle hodn, oddan, usmvajc se dvka byla na hony vzdlen jeho pedstavm o en zmtan vn a stnajc a potc se pod jeho vahou pedstavm, pi nich mu vysychalo hrdlo. Pipadal si podveden. Vklouzl j dlan mezi stehna a ona okamit rozthla nohy. Vrazil do n prst. Vyjekla bolest, ale hned zamumlala: To je v podku, nic se nestalo. Na okamik ho napadlo, jestli na to nhodou nejde pln patn. Hlavou se mu mihla naprosto odlin vidina. Leeli oba bok po boku v posteli, hladili se, povdali si a snaili se jeden druhho postupn poznat. Jene kdy dvka vyjekla bolest, Williamovi se konen ozvala ve slabinch touha, a tak zaplail z mysli veker pochyby a jet surovji do dvky pronikl prstem. Sledoval vraz jejho oblieje, jak se snaila snet bolest mlky. Vlezl na postel a klekl si j mezi nohy. Jet nebyl dostaten vzruen. Trochu se polaskal, aby mu vc ztvrdl d, ale neml valn spch. To ten jej zatracen smv ho zbavuje mun sly, tm si byl

jist. Vrazil do n dva prsty a dvka nepatrn vykikla bolest. To u bylo lep. Pak se ta zatracen ubka zaala znovu usmvat. Pochopil, e j bude muset ten smv njak smazat z tve. Udeil ji surov do oblieje. Vykikla a ret j zaal krvcet. Tohle u bylo o hodn lep. Udeil ji jet jednou. Dala se do ple. A pak u bylo vechno v podku. Nsledujc nedli byl svtek Vech svatch, take do katedrly se nahrne poetn zstup vcch. Mi bude slouit biskup Waleran. Bude tam jet vc lid ne obvykle, jeliko se kad bude chtt podvat na novou pnou lo, kterou se zrovna nedvno podailo dokonit. Veobecn se kalo, e stavba je asn. William pedvede pi bohoslub obyejnm lidem svou manelku. Nezavtal do msta od doby, kdy kolem Kingsbridge postavili hradby, ale Philip mu dost dobe nemohl zabrnit, aby piel do kostela. Dva dny ped svatodun nedl zemela Williamovi matka. Bylo j kolem edestky. Pilo to docela nhle. V ptek po veei njak nemohla popadnout dech a la si brzo lehnout. Krtce ped rozednnm probudila Williama matina komorn a sdlila mu, e matka m njak pote. Vyskoil z postele, promnul si oi a odkloptal do matiny lonice. Nael ji tam, jak zoufale lap po dechu, neme mluvit a v och m ds. Williama nejvc vydsilo matino pern stnn, pi kterm naskakovala hus ke, a jej vytetn oi. Neustle na nj zrala, jako by ekala, e nco udl. Tak straliv ho to vystrailo, e se rozhodl radji z pokoje odejt. Otoil se a vtom uvidl ve dvech stt matinu komornou. Zastydl se za svj strach. Pinutil se znovu se na matku podvat. V mihotavm svtle jedin svky to vypadalo, jako by jej obliej neustle mnil tvar. Jej pervav, chraplav oddechovn bylo stle hlasitj a William ml pocit, e mu zapluje celou hlavu. Nechpal, e tm matka jet nevzbudila cel hrad. Pitiskl si dlan na ui, aby se toho zvuku zbavil, ale pod ho slyel. Bylo to stejn, jako kdy byl jet mal kluk a matka na nj kiela. Dokzala ho tehdy zahltit vzteklmi, jzlivmi tirdami. A jej obliej vypadal dnes stejn rozhnvan jako tenkrt, sta mla oteven, oi vytetn a vlasy rozcuchan. William ml stle zetelnj pocit, e po nm matka nco chce, a pipadal si stle mlad a men, a se ho nakonec zmocnil slep ds, jak nezail od dtstv, ds pramenc z poznn, e jedin bytost, kterou doopravdy miluje, je bsnc pera. Vdycky to probhalo stejn: ekla mu, aby k n el bl, nebo aby el pry, aby nasedl na ponka, nebo z nj slezl. On reagoval pli pomalu, a tak

matka zaala jeet. A on byl po chvli tak vyden, e pln pestal chpat, co po nm matka vlastn chce. Tm se kruh hysterie uzavel, jeliko matka jeela stle vc a vc a on byl hrzou nm, hluch a slep. Tentokrt to ale skonilo jinak. Tentokrt matka umela. Nejdv zavela oi. William se hned o poznn uklidnil. Postupn se j zaal zklidovat dech. Obliej j pod bolky zeedl. Dokonce i svka jako by najednou svtila mtonji a pohybujc se stny Williama u zdaleka tak nedsily. Nakonec dchn jednodue ustalo. Posly, obrtil se William na komornou, snad je v podku, co mysl? Komorn se rozplakala. Posadil se na okraj postele a zadval se matce do nehybnho oblieje. Komorn pithla dovnit knze, kter j zuiv splali Pro jsi m nezavolala dv? William ho sotva vnmal. Zstal u matky sedt a do rozednn. Pak ho sluebn podaly, aby odeel, jeliko musely pan nachystat. William seel dol do hodovn sn, kde zrovna obyvatel hradu ryti, zbrojnoi, duchovn a sluebnci v tichosti dojdali sndani. Hrab se posadil vedle sv mladik eny a napil se vna. Jeden nebo dva ryti na nj promluvili, pak to zkusil i komornk, ale William jim neodpovdl. Konen veel Walter a posadil se vedle nj. Walter znal svho pna u spoustu let a vdl, kdy m zstat zticha. Po chvli William konen promluvil. Mme pipraven kon? zeptal se. Na co? vyhrkl Walter pekvapen. Na cestu do Kingsbridge. Bude nm to trvat dva dny musme vyrazit dnes rno. Myslel jsem, e nepojedeme vzhledem k okolnostem Z njakho dvodu ta poznmka Williama rozzlobila. ekl jsem, e nepojedeme? osopil se na svho podkonho. Ne, pane. Tak pojedeme! Ano, pane. Walter vstal. Hned to zadm. Vyrazili ped polednem, William, Elizabeth a obvykl druina ryt a tolb. William ml pocit, e se mu to vechno jen zd. Pipadalo mu to, jako kdyby se krajina pohybovala kolem nj, a ne naopak. Elizabeth, zmlcen a zamlkl, jela vedle nj. Kdykoliv se zastavili, Walter se o vechno postaral. Pi kadm jdle sndl William mal kousek chleba a vypil nkolik pohrk vna. Veer upadl do peruovanho spnku.

Kdy se dostali na dohled ke Kingsbridge, mohli pes zelen pole vidt z velk dlky katedrlu. Star chrm, to byla rozloit, do ky roztaen budova s malmi okny pipomnajcmi ospal oka pod vyklenutm obom. Nov katedrla vypadala pln jinak, to jim bylo jasn, pestoe jet nebyla hotov. Byla vysok a thl a okna mla neuviteln velik. Kdy pijeli bl, William si viml, e zcela zastnila kltern budovy, co se starmu chrmu nikdy nepovedlo. Cesta byla pln jezdc i opalch poutnk a vichni mili ke Kingsbridge: svatodun bohoslubu mli lid rdi, jeliko se konala potkem lta, poas bylo vldn a cesty such. Tentokrt se sem sjdlo vc lid ne obvykle, protoe je pitahovala nov stavba. William a jeho doprovod zdolali posledn mli klusem, rozehnali nepozorn chodce a vjeli na devn padac most vedouc pes eku. Z Kingsbridge se mezitm stalo jedno z nejlpe opevnnch mst v Anglii. Mlo mohutn kamenn hradby se zubatm cimbum a tady, kde most dve stil rovnou na hlavn ulici, se te kadmu postavila do cesty kamenn brna se dvma vemi a obrovskmi, elezem pobitmi vraty. Brna byla v tuto chvli pro kadho oteven, ale na noc ji nepochybn pevn zavrali. Tohle msto u se mi asi nikdy vyplit nepoda, pomyslel si William neurit. Kdy jel hlavn ulic k pevorstv, obyvatel msta na nj zrali. Lid na Williama pochopiteln vdycky zrali: vdy byl hrab. Dnes je, navc zajmala mlad novomanelka, kter jela po Williamov levici. Po pravici ml hrab Waltera, jako obvykle. Vjeli do pevorstv a u stj sesedli z kon. William penechal svho oe Walterovi a otoil se, aby si prohldl chrm. Vchodn st, horn konec ke, byla na vzdlenjm konci pevorstv a William ji ze svho postaven nevidl. Zpadn st, doln konec ke, nebyla jet hotov, ale jej tvar byl vyznaen na zemi kolky a provzky a kus zklad u ml Jack poloen. Mezi vchodn a zpadn st byla u dokonen nov stavba, pn bevno ke skldajc se ze severn a jin sti pn lodi a msta, kde se ob sti kily. Okna skuten byla tak velk, jak zdlky vypadala. William za cel svj ivot podobnou stavbu nevidl. To je asn, vydechla Elizabeth a poruila tm svoje poddajn mlen. Williama zamrzelo, e ji nenechal doma. Jako oarovan krel pomalu mezi kolky a provzky hlavn chrmovou lod k severu. Elizabeth oddan cupitala za nm. Prvn pole hlavn lodi u bylo sten postaven a budilo dojem, jako by podpralo obrovsk lomen oblouk, kter tvoil zpadn vstup do

peken obou st. William pod tm neuvitelnm obloukem proel a ocitl se ve stedn sti chrmu pln lid. Nov st stavby vypadala naprosto neskuten: byla pli vysok, pli zk, pli vzneen a pli kehk, ne aby mohla doopravdy stt. Nebyly tam dn zdi, nic, co by mohlo podprat stechu, jen ada thlch sloup, kter mily nesmlouvav vzhru. William se, stejn jako vichni kolem nj, zaklonil, aby se podval nahoru na pile pechzejc do klenutho stropu a setkvajc se v nejvym mst klenby jako vtve ady vzrostlch jilm v lese. Zaala bohosluba. Olt byl postaven co nejbl k chru a mnii stli za nm, take vt st peken a ob kdla pn lodi mli pro sebe vc, ale i tak se dav rozthl a do nedostavn chrmov lodi. William se protlail dopedu, nebo tam bylo dle prva jeho msto, a postavil se kousek od olte spolu s ostatnmi lechtici z hrabstv. Ti mu pokynuli a nco si mezi sebou eptem sdlovali. Pomalovan devn strop starho chru se ani trochu nehodil k vysokmu vchodnmu oblouku peken a bylo na prvn pohled jasn, e stavitel m v myslu chr jednou zboit a postavit ho znovu tak, aby zapadal do celkov podoby novho chrmu. Sotva si to William uvdomil, padl jeho pohled na mue, o nm vlastn pemlel. Zahldl Jacka eenho Jackv syn. Je to zatracen pohledn bel s tou ktic zrzavch vlas, pomyslel si William, a je obleen jako lechtic. Jack ml na sob tmav rudou suknici s ozdobn vyvanmi okraji a nhrdelnk. Vypadal, e je sm se sebou nadmru spokojen, nepochybn proto, e se mu podailo postavit pnou lo tak rychle a vichni jsou vsledkem uneseni. Za ruku drel tak devtiletho chlapce, kter mu byl na prvn pohled podobn. William si s asem uvdomil, e to mus bt Alienin syn, a oste ho bodl nval zvisti. O chvilinku pozdji zahldl samotnou Alienu. Stla trochu za Jackem a na tvi mla nepatrn, ale bezpochyby pyn smv. Williamovi poskoilo srdce: Aliena byla krsn jako vdy. Elizabeth byla jen chab nhraka, jen bled napodobenina skuten, plnokrevn Alieny. V nru Aliena drela asi sedmiletou holiku a William si vzpomnl, e porodila druh dt, pestoe nejsou s Jackem oddni. William si Alienu pozorn prohldl. Ve skutenosti u vlastn nebyla tak krsn jako dv: kolem o mla vrsky svdc o neustlm napt a za hrdm smvem se skrval nznak smutku. Jak by ne, pomyslel si William s uspokojenm, tolik let je s Jackem, a pod si ho neme vzt. Biskup Waleran dodrel slib a opakovan zabrnil zruen Alienina satku s Alfredem. Tahle skutenost Williamovi asto poskytovala tchu.

Vdy to je Waleran, uvdomil si nhle William, to on stoj u olte a zved hostii vysoko nad hlavu, aby ji vichni vc mohli vidt. Stovky lid poklekly. V tu chvli se oplatka stala Kristem. Tahle promna Williama pokad naplnila ctou, pestoe neml ani tuen, o co vlastn jde. Chvli se soustedil na mi, sledoval knzovy tajemn kony, naslouchal latinskm vtm, kter pro nj nemly dn smysl, a mumlal znm lomky odpovd. Mrkotn stav, v nm se pohyboval u vc ne den, ho neopustil a kouzlo novho chrmu, ve kterm se slunen paprsky opraly do neuvitelnch pil, jen zeslilo pocit, e se mu to vechno zd. Bohosluba se chlila k zvru. Biskup Waleran se otoil, aby vc oslovil. Nyn se pomodlme za dui hrabnky Regan Hamleighov, matky hrabte Williama ze Shiringu, kter zemela v ptek nad rnem. Shromdn zaumlo epotem, nebo pro mnoh byla ta zprva nov, zato William jen v hrze civl na biskupa. Konen pochopil, co se mu matka snaila ct, kdy umrala. dala ho o knze jene William pro nj neposlal. Dval se na ni, jak slbne, vidl, jak zavr oi, slyel, jak pestala dchat, a nechal ji umt bez rozheen. Jak mohl nco takovho udlat? Od pten noci je jej due v pekle, trp tam muka, kter mu matka tolikrt tak podrobn lila, a dn modlitba j nepin levu! Srdce se mu natolik naplnilo pocitem viny, e ml dojem, jako by najednou zaalo bt pomaleji. Chvli si dokonce myslel, e tak ume. Jak ji mohl nechat strdat na tak dsivm mst, kdy jej due, poset hchy jako jej obliej bolky, tolik touila najt klid v nebesch? Co si te ponu? zeptal se nahlas a lid stojc okolo se na nj pekvapen zadvali. Modlitba skonila a mnii v prvodu odkreli z chrmu, jen William zstal kleet ped oltem. Ostatn vc se vyvalili z katedrly na ndvo zalit sluncem a nevmali si ho. Jen Walter zstal stt opodl, pozoroval Williama a vykval. William se modlil, se mu sly staily. V hlav si vybavoval matinu podobu a k tomu opakoval oten a kousky dalch modliteb, kter si jaktak pamatoval. Po chvli ho napadlo, co by te mohl udlat. Mohl by za jej dui zaplit svky. Mohl by zaplatit knzm a mnichm, aby za ni pravideln slouili me. Mohl by dokonce nechat postavit zvltn kapli, aby jej due mla pokoj. Jene ml pocit, e to vechno neme stait. Jako kdyby ped nm stla, pokyvovala hlavou, tvila se, jako by ji zklamal a ublil j, a kala: Jak dlouho jet nech svou matku trpt? Uctil, e mu nkdo poloil ruku na rameno, a vzhldl. Stl ped nm biskup Waleran a na sob ml stle jet ndhern rud roucho, kter pouval pi svatodun mi. Jeho ern oi se zadvaly hluboko do

Williamovch a neastn hrab ze Shiringu ctil, e tomuto pronikavmu pohledu neunikne dn tajemstv. Pro ple? zeptal se Waleran. William si uvdomil, e m obliej mokr od slz. Kam se podla? chtl vdt. Odela, aby ji oistil ohe. Bude trpt? Straliv. My ale umme doshnout toho, aby due naich milovanch proly tm stralivm mstem co nejrychleji. Udlm cokoliv! vzlykl William. Jen mi ekni, co! Waleranovi se zaleskly oi chamtivost. Nech postavit chrm, odpovdl. Pesn stejn, jako je tenhle. Ale v Shiringu. Kdykoliv musela Aliena cestovat pes pozemky, je kdysi patily k panstv jejho otce, ovldla ji mraziv chladn zuivost. Vechny ty zavalen strouhy, polman ploty a zhroucen psteky pro dobytek v n vyvolvaly vztek. Louky, na nich bujel plevel, v n probouzely smutek a nad oputnmi vesnicemi j usedalo srdce. Za tohle nemohly jen patn rody. Kdyby hrabstv nkdo podn vedl, dokzalo by i letos svoje obyvatele nasytit. Jene William Hamleigh neml ani tuen, jak se starat o pdu, kter mu pipadla. Pro nj bylo hrabstv jen soukromou truhlic na penze, a ne nm, co m dt obivu tiscm lid. Kdy jeho poddan nemli jdlo, jednodue je nechal trpt hladem. Kdy jeho vazalov nemli penze na placen pachtu, prost je vyhnal. Od chvle, kdy se William stal hrabtem, plocha obdlan pdy povliv klesla, jeliko pozemky vyhnanch vazal se znovu staly soust prody. A William neml dost rozumu, aby pochopil, e to z dlouhodobho hlediska nakonec nen vhodn ani pro nj. Nejhor bylo, e to Aliena dvala sten za vinu i sama sob. Tohle bylo pvodn otcovo panstv a jim se s Richardem nepodailo zskat ho zptky. Vzdali to, kdy se William stal hrabtem a Aliena pila o vechny penze. Ta prohra stle jet bolela a Aliena nikdy nezapomnla na psahu, kterou otci dala. Kdy jela z Winchesteru do Shiringu, s vozem naloenm pz a se svalnatm vozkou vyzbrojenm meem na kozlku, vzpomnala, jak touhle cestou jezdvala s otcem. Bval shiringsk hrab neustle rozioval plochu obdlan pdy tm, e kcel lesy, odvodoval bainy a nechval zorat svahy kopc. Kdykoliv piel patn rok, vdycky ml stranou dost obil, aby mohl nakrmit ty, kte nebyli tak prozrav nebo prost mli vc hladu a dn zsoby si neudlali. Nikdy nenutil njemce pdy, aby prodvali dobytek nebo pluh, kdy nemli na

zaplacen pachtu. Vdl, e kdyby to udlal, nemli by nsledujcho roku s m hospodait. Staral se o svou pdu dobe, dbal na to, aby mohla dobe rodit, stejn jako rolnk peuje o krvu, kter mu dv mlko. Kdykoliv myslela na star asy, kdy vedle n stl bystr, hrd a nestupn otec, vdycky ji jeho ztrta zabolela jako oteven rna. Jakmile j ho vzali, zaalo to s n jt od desti k pti. Vechno, co se od t doby dlo, j pi pohledu zptky pipadalo jalov: od skutenosti odtren ivot na hrad s Matthewem, cesta do Winchesteru v marn nadji, e uvid krle, dokonce i porn snaha podporovat Richarda, kdy odeel bojovat do vlky o trn. Doshla toho, co ostatn lid povauj za spch: stala se spnou obchodnic s vlnou. Jene to j pineslo jen zdnliv tst. Nala zpsob ivota a postaven ve spolenosti, kter j zaruovaly bezpe a jistotu, ale v hloubi srdce byla stle neastn a ztracen dokud do jejho ivota nevstoupil Jack. Od t chvle ji nejvc drtila skutenost, e se za Jacka neme vdt. Zaala dokonce nenvidt pevora Philipa, kter ji kdysi zachrnil a od nho se mnoh nauila. U nkolik let si s Philipem pjemn a ptelsky nepopovdala. Jist, on za to nemohl, e j zamtli dost o zruen satku. Ale na druhou stranu prv Philip trval na tom, e ona a Jack mus bydlet oddlen. Aliena si nemohla pomoci, ale mla to pevorovi za zl. Milovala svoje dti, ale mla o n strach, protoe vyrstaly v tak nepirozen domcnosti, s otcem, kter na noc odchz pry. Zatm to na n natst nemlo neblah vliv: z Tommyho se stal stapat kluk, vypadal dobe, s chut se prohnl s ostatnmi, k smrti rd zvodil a bavilo ho hrt si na vojky. A Sally byla roztomil, pemliv holika, kter vykldala panenkm pohdky a rda pozorovala Jacka, kdy pracoval nad svou rsovac deskou. Dti neustle nco potebovaly a umly jednodue dvat najevo nklonnost a to byly jedin dv stlice v Alienin neuspodanm ivot. Mla pochopiteln jet svou prci. Od doby, kdy dospla, ivila se vtinu asu tm, e nco prodvala. V souasn dob mla nkolik tuct mu a en roztrouench po mnoha vesnicch, kte pro ni doma pedli pzi a tkali ltky. Jet ped pr lety jich byly stovky, ale i na Alienu dolehly nsledky hladomoru jako na kohokoliv jinho a nemlo cenu vyrbt vc ltky, ne kolik mohla prodat. I kdyby si Jacka mohla vzt, stejn by chtla mt svou vlastn, nezvislou prci. Pevor Philip je neustle utoval, e zruen satku me pijt kadm dnem, ale Aliena a Jack vedli tenhle neuspokojiv ivot u

sedm dlouhch let. Jedli spolu, vychovvali spolen dti a spali kad zvl. Aliena provala Jackv smutek daleko bolestivji ne svj vlastn. Otce svch dt zboovala. Nikdo nevdl, jak hluboce ho miluje,snad jen jeho matka Ellen, kter vdycky vechno prohldla. Aliena Jacka milovala, protoe ji vrtil zptky do ivota. Byla jako housenka v kukle a on ji z t kulky vysvobodil a ukzal j, e je z n ve skutenosti motl. Kdyby nevkroil na tu skrytou mtinu, nepodlil se s n o sv verovan vyprvn, kdyby ji tehdy jemn nepolbil a pak v n pomalu, etrn neprobudil lsku, je j dmala v srdci, mohla strvit cel ivot, ani by poznala krsy a strasti milovn. Navzdory svmu mld byl tak trpliv, tak chpajc. A proto ho bude vdycky milovat. Kdykoliv projdla lesy, napadlo ji, jestli nkde nenaraz na Jackovu matku Ellen. as od asu se nkde potkaly na trhu v tom i onom mst. A tak jednou za rok se Ellen za soumraku vplila do Kingsbridge a strvila noc u svch vnouat. Aliena mla pro Ellen slabost: asi to bylo tm, e ob vedly zvltn ivot a nezapadaly do davu. Tentokrt vak vyjela z lesa, ani se s Ellen potkala. Kdy projdla mezi poli, podvala se, jak dozrv obil. Letos nebude tak patn sklize, odhadovala v duchu. Lto, pravda, za moc nestlo, dost asto prelo a bylo chladno. Ale nepily zplavy ani nemoci obil, kter postihly pedchzejc troje n. Aliena byla rda. Tisce lid ily na sam hranici smrti hladem a dal patn zima by vtinu z nich zabila. Uprosted vesniky Monksfieldu se zastavila u rybnka, aby dala volm thnoucm vz napt. Vesnice patila k panstv hrabte Williama. Bylo to docela rozlehl sdlo, obklopen snad nejlep pdou v celm panstv. Mlo dokonce vlastnho fare a kamenn kostel. Letos ale byla kolem Monksfieldu oseta sotva polovina okolnch pol. Tam, kde hospodi oseli, te lut zilo vzrostl obil. Ostatn pole byla zarostl plevelem. U rybnka uprosted vsi se zastavili jet dal dva pocestn, aby napojili kon. Aliena si je ostrait prohldla. Nkdy bylo dobr pidat se k jinm pocestnm kvli vzjemn ochran. Bylo to ale tak riskantn, zvl pro enu. Aliena brzy pila na to, e jej ko je ochoten poslouchat na slovo, kdy jsou spolu sami dva. Jakmile se ale ocitnou v ptomnosti dalch lid, zane mt sklon k neposlunosti. Jene jednm z dvojice jezdc, kte se zastavili u monksfieldskho rybnka, byla ena. Aliena si ji podn prohldla a opravila se z eny na dvku. Pak ji poznala. Vdy tohle dve vidla naposledy o svatodun nedli v kingsbridgesk katedrle. Byla to hrabnka Elizabeth, manelka Williama Hamleigha.

Vypadala zuboen a vystraen. Cestoval s n mrzoutsk zbrojno, zejm jej osobn strce. Tak tohle mohl bt mj osud, pomyslela si Aliena, kdybych se vdala za Williama. Dkybohu, e jsem se vzbouila. Zbrojno krtce pokynul komu a Alieny si vbec nevmal. Rozhodla se, e nenavrhne, aby jeli dl spolen.Zatmco odpovali, nebe zernalo a zvedl se prudk vtr. Letn bouka, poznamenal Alienin vozka stroze. Aliena se s obavami zadvala na oblohu. Nedlalo j starosti, e zmokne, ale bouka by je mohla zdret, take by je noc zastihla v oteven krajin. Spadlo pr kapek. Budeme si muset najt njak pste, rozhodla se neochotn. Mlad hrabnka se obrtila na svho strce: Radi tady chvli zstaneme. To nejde, odsekl zbrojno neurvale. Mm pkazy od pna. Alienu rozzlobilo, kdy slyela, jakm tnem mu s dvkou mluv. Pesta se pedvdt! osopila se na nj. M se o svou pan starat! Strce se na ni pekvapen zadval. Co je ti do toho? zeptal se podrdn, ek ns prtr mraen, troubo, pouila ho Aliena aristokraticky povznesenm hlasem. Neme chtt po urozen pan, aby v takovm poas cestovala. Tvj pn by t za tvou omezenost nechal zbiovat. Aliena se obrtila k hrabnce Elizabeth. Dvka na ni naden uprala pohled. Byla zjevn potena tm, e se nkdo dokzal vzept jejmu neotesanmu strci. Vzpt zaalo doopravdy pret. Aliena se v miku rozhodla. Poj se mnou, vyzvala Elizabeth. Ne mohl zbrojno nco podniknout, vzala dvku za ruku a odvdla ji pry. Hrabnka Elizabeth s n ochotn la a usmvala se pitom jako dt, kter vedou ze koly. Aliena mla obavy, e strce vyraz za nimi a odstr ji, jene v tu chvli proal oblohu blesk a d se zmnil v boui. Aliena se dala do bhu a Elizabeth thla za sebou. Probhli hbitovem k devnmu domku, kter stl vedle kostela. Dvee byly oteven. Vbhly dovnit. Aliena odhadovala, e to bude farv pbytek, a mla pravdu. Sotva vely, objevil se nabruen vypadajc mu v ernm hbitu s malm kkem povenm na etzku kolem krku. Aliena vdla, e povinnost poskytnout pste je pro mnoh fare jen nepjemnou zt, zvl v souasnosti. Oekvala odpor, a proto odhodlan prohlsila: Moje spolenice a j se potebujeme schovat. Bute vtny, pozdravil je duchovn se zaatmi zuby. Byl to pbytek o dvou mstnostech a s chlvkem pro zvata pistavnm zvenku k jedn stn. Pestoe zvata choval obyvatel

domku venku, neml ve svm obydl pli isto. Na stole stl soudek vna. Kdy se posadily, zaal na n bojovn tkat mal psk. Elizabeth sevela Alien pai. Dkuju ti mockrt, vydechla. Do o j vhrkly slzy vdnosti. Ranulf by m nutil jet dl on m nikdy neposlouch. O nic nejde, poznamenala Aliena. Tihle urostl chlapci jsou vichni do jednoho v hloubi srdce zbablci. Pozorn si Elizabeth prohldla a s pocitem hrzy si uvdomila; e uboh dvka je j docela podobn. Bt Williamovou manelkou mus bt dost hrozn samo o sob. Ale dlat mu nhraku za tu, o ni kdysi stl, to mus bt peklo na zemi. J jsem Elizabeth ze Shiringu, pedstavila se mlad hrabnka. Kdo jsi ty? Jmenuju se Aliena. Jsem z Kingsbridge. Aliena zatajila dech a ekala, jestli jej jmno Elizabeth nco ekne a jestli j dojde, e Aliena je ena, kter kdysi odmtla Williama Hamleigha. Jene Elizabeth byla pli mlad na to, aby si tenhle skandl pamatovala, a tak jen poznamenala: To je dost neobvykl jmno. Ze zadnho pokoje vyla neupraven ena s hloupm obliejem a holmi masitmi paemi, zatvila se vzdorovit a nabdla nvtvnicm pohrek vna. Aliena si domyslela, e to bude farova ena. On ji bude nejsp oznaovat jako hospodyni, jeliko duchovn maj zakzno se enit. eny far byly zdrojem nekonen ady pot. Pimt mue, aby se zekl sv partnerky, je krut, a pitom to cel vrhalo na crkev ostudn svtlo. A navc lid sice vtinou obecn tvrdili, e by duchovn mli t v tlesn istot, ale v konkrtnch ppadech pak byli daleko smlivj, protoe eny, o kter lo, znali osobn. A tak nakonec crkev nad svazky, jako je tenhle, zavrala oi. Bu rda, ensk, pomyslela si Aliena, alespo me se svm muem bydlet. Zbrojno a vozka veli dovnit s mokrmi vlasy. Strce Ranulf se postavil ped Elizabeth a vybafl na ni: Tady se nememe zdrovat. K Alienin pekvapen se dvka jeho ntlaku okamit podvolila. Tak dobe, ppla a vstala. Posa se, vyzvala ji Aliena a sthla ji zptky na lavici. Pak si stoupla ped strce a namila mu ukazovkem do oblieje. Jestli od tebe uslym jet jedin slovo, svolm vesniany, aby pili zachrnit hrabnku ze Shiringu. Oni budou vdt, jak se chovat ke sv pan, kdy tob to nikdo neprozradil. Vidla, e Ranulf zvauje, co dl. Kdyby dolo ke stetu, dokzal by si s Elizabeth a Alienou poradit, koho a knze by zvldl taky kdyby se do toho ale zapletli vesnian, byl by na tom h.

Nakonec ze sebe vysoukal: Teba by hrabnka dala pednost tomu, kdybychom jeli dl. A upel na Elizabeth bojovn pohled. Dvka byla vyden k smrti. Tak, moje pan, obrtila se na ni Aliena, Ranulf vs ponen pros, abyste mu vyjevila svou vli. Elizabeth se na ni podvala. ekni mu prost, na co m chu, povzbuzovala ji Aliena. Jeho povinnost je, aby udlal, co mu pike. Alienin postoj dodal dvce odvahu. Zhluboka se nadechla a prohlsila: Zstaneme tady. Ranulfe, jdi se postarat o kon. Mu zabruel nco v tom smyslu, e rozum, a vyel ven. Elizabeth ho sledovala uaslm pohledem. Tam chije, e jsem to v ivot nevidl, ozval se vozka. Far se nad tak ohavnm vrazem zamrail. Jsem si jist, e to bude jen obyejn d, poznamenal upjat. Aliena se nedokzala ovldnout a rozesmla se. Elizabeth se k n pidala. Aliena z toho mla pocit, e dvka se moc asto nesmje. Zvuk det se zmnil v hlasit bubnovn. Aliena vyhldla otevenmi dvemi. Kostel stl jen o pr stop dl, a pesto nebyl pro d skoro vidt. Tohle bude skuten bo doputn. Nechal jsi povoz stt nkde pod pstekem? obrtila se Aliena na koho. Mu pikvl. I s potahem. Dobe. Nechci, aby mi pze zplstnatla. Ranulf se vrtil a kapala z nj voda. Zablesklo se a nsledoval dlouh a mohutn der hromu. Tohle rod moc neprospje, prohlsil far ponue. M pravdu, pomyslela si Aliena. Te to ze veho nejvc chtlo ti tdny horkho letnho slunce. Oblohu peal dal blesk doprovzen jet delm hromobitm a devnou chatr otsl poryv vtru. Alien kpla na hlavu studen voda. ena vzhldla a zjistila, e dovnit zatk dokovou stechou. Trochu si poposedla, aby se vod vyhnula. Vtr hnal d otevenmi dvemi dovnit, ale nikomu se zejm nechtlo sedt v zaven mstnosti: Aliena se radji dvala, jak boue d, a ostatn na tom zejm byli stejn. Aliena pohldla na Elizabeth. Dvka byla v oblieji pln bl. Aliena j poloila ruku kolem ramen. Mlad hrabnka se tsla, a zejm to nebylo zimou. Aliena ji k sob pitiskla. Bojm se, zaeptala Elizabeth. Je to jen bouka, uklidovala ji Aliena.

Venku se dsiv setmlo. Aliena si kala, e se bl as veee. Pak si uvdomila, e jet ani neobdvali. Ve skutenosti bylo poledne. Vstala a dola ke dvem. Nebe bylo ocelov ed. Takovhle podivn poas jsem v lt jet nezaila, pomyslela si Aliena. Vtr mocn dul. A nemilosrdn lehajc blesky ozaovaly adu pedmt pohzench tsn kolem vchodu: pikrvku, jaksi mal pouzdro, devnou misku, przdn soudek. Aliena se vrtila dovnit, zamraila se a znovu si sedla. U j to zanalo trochu dlat starosti. Dm se opt otsl. Kl stojc uprosted a podprajc heben stechy se chvl. Tohle je jeden z lpe postavench dom ve vesnici, uvaovala Aliena. Jestli to s nm takhle cloum, mus bt chatrnj stavby na spadnut. Podvala se na knze. Jestli to pjde takhle dl, budeme muset svolat vesniany a odvst je do kostela, aby byli v bezpe, prohlsila. J v tomhle ven nejdu, odsekl far s krtkm zasmnm. Aliena na nj zstala zrat a nevila vlastnm um. Vdy jsou to vae oveky, namtla. A vy jste jejich past. Knz jej pohled beze studu optoval. Mm pedstavenm je kingsbridgesk biskup, a ne ty, pouil ji, take tady ze sebe nebudu dlat blzna jen proto, e ty mi to pike. Tak alespo odve pod njak psteek potah k pluhu, podala ho Aliena. Nejcennjm majetkem kad takovhle vesnice byl potah k pluhu skldajc se z osmi vol, kte tahali pluh. Bez tchto zvat nemohli vesnian obdlvat pdu. A dn rolnk si sm o sob nemohl dovolit vlastn potah k pluhu bylo to spolen vlastnictv. Knz si cenu potahu jist uvdomuje, jeliko na tch osmi volech zvis i jeho blahobyt. dn potah tady nemme, piznal far neochotn. To Alienu zmtlo. Jak to? zeptala se. tyi voly jsme museli prodat, abychom mli na zaplacen pachtu. A ostatn jsme pobili bhem zimy na maso. Tm se vysvtluje, pro maj osetu jen polovinu polnost, pomyslela si Aliena. Byli schopni zorat jen mk pdu, protoe zapahali do pluhu kon nebo sami sebe. Tohle zjitn ji rozzlobilo. Od Williama bylo hloup a bezohledn, e tyhle lidi piml, aby prodali potah, jeliko to znamenalo, e pt rok budou mt zase pote se splacenm pachtu, i kdyby se poas vydailo. Ze veho nejvc touila chytit Williama pod krkem a podn stisknout. Roubenm stavenm otsl dal poryv vtru. Nhle jako by se stecha na jedn stran pohnula. Vzpt se o nkolik palc nadzvedla a oddlila se od zdi. Vzniklou mezerou Aliena uvidla zernal nebe a rozeklan blesk. Sotva npor vtru polevil a dokov stecha opt

dosedla na sv msto, Aliena vyskoila. Tady u zanalo jt o krk. Otoila se na fare a ze vech sil na nj zakiela, aby pehluila boui: Tak se seber a jdi alespo otevt dvee do kostela! Zatvil se vzdorovit, ale poslechl. Vythl z truhly kl, hodil pes sebe pl, vyel ven a zmizel v deti. Aliena zaala chystat ostatn. Vozko, odvede vz a voly do kostela. Ranulfe, ty dojdi pro kon. Elizabeth, pjde se mnou. Vichni se zahalili do pl a vyli ven. Vtr se do nich opral tak mocn, e jim dlalo pote jt rovn, a tak se kvli udren rovnovhy drali kupedu s roztaenma rukama. Podailo se jim zdolat hbitov. D se zmnil v krupobit a o kamenn nhrobky se rozbjely velk oblzky ledu. V rohu hbitova zahldla Aliena jablo. Vtve strom byly hol jako uprosted zimy: plody i list servala z vtv boue. Letos na podzim nebude v hrabstv pli mnoho jablek, pomyslela si. Po chvli se jim podailo dopotcet se ke kostelu a veli dovnit. Nhl klid jim pipadal, jako by zniehonic ohluchli. Vtr venku stle skuel, lijk bubnoval do stechy a hrom kadou chvli zaburcel, ale vechno to najednou bylo njak vzdlen. Pr vesnian u se tam mezitm dostalo a byli promoen na kost. Pinesli si s sebou to, co povaovali za nejcennj, nkdo ml v pytli kuata, jin ped sebou hnal prase nebo vedl na etzu krvu. V kostele panovalo ptm, chvlemi naruovan roztesenm svtlem blesk. Po chvli vjel dovnit vozka s Alieninm povozem a za nm se objevil Ranulf s komi. Aliena se obrtila na knze: Zvata dme do zpadn sti a lidi shromdme ve vchodn, jinak to tu bude za chvli vypadat jako v chlv. Vichni u zejm pistoupili na to, e se Aliena ujala velen, take far jen souhlasn pikvl. Oba se pak vydali k ostatnm, knz promluvil s mui a Aliena se enami. Postupn se jim podailo oddlit lidi od zvat. eny odvedly dti do malho chru a mui pivzali vt zvata ke sloupm v kosteln lodi. Kon byli neklidn, ukazovali blma a vyhazovali. Krvy si lehly na podlahu. Vesnian se sesedli do hlouk podle jednotlivch rodin a zaali si podvat jdlo a pit. Vichni se pipravovali na to, e tu budou ekat dlouho. Boue byla nesmrn prudk, a tak si Aliena myslela, e se mus brzy pehnat, jene venku to vypadalo stle h a h. Aliena dola k oknu. Okna tu pochopiteln nemli zasklen, nbr jen potaen jemnm, prsvitnm pltnem, je se te zmtalo v okennch rmech rozervan na kusy. Aliena se pithla k okennmu parapetu, aby se podvala ven, ale vidla jen d. Vtr jet o poznn zeslil, hvzdal kolem kostelnch zd a Alienu napadlo, e mon nejsou v bezpe ani tady uvnit. Nenpadn se

prola po kostele, aby ho trochu prozkoumala. Strvila s Jackem dost asu, aby poznala, kter zednick prce je dobr a co nestoj za nic, a s levou zjistila, e kamenn zdi jsou postaveny hledn a peliv. Nikde nezahldla dn praskliny. Kostel byl postaven z pitesanch kamennch kvdr, ne z lomovho kamene, a celkov vypadal, e je pevn jako hora. Farova hospodyn zaplila lou a v tu chvli si Aliena uvdomila, e se venku zan stmvat. Venku panovala takov tma, e rozdl mezi dnem a veerem byl naprosto zanedbateln. Dti se unavily pobhnm po ulikch mezi sloupy, zabalily se do pl a schoulily do klubka, aby mohly spt. Kuata si strila hlavy pod kdlo. Elizabeth a Aliena sedly vedle sebe a opraly se zdy o stnu kostela. Aliena byla posedl zvdavost, jak se tahle uboh dvenka vyrovnv s rol Williamovy manelky, s rol, kterou Aliena ped sedmncti roky odmtla. Nedokzala se ovldnout a zeptala se: Kdy jsem byla mlad holka, tak jsem Williama znala. Jak je dnes? Hnus se mi, odpovdla Elizabeth od srdce. Alien bylo neboh dvky lto. Jak dobe jsi ho znala? zeptala se Elizabeth. Aliena si uvdomila, e se do thle situace dostala sama. Abych ti pravdu ekla, rozhodla se pro upmnost, kdy jsem byla zhruba stejn star jako ty, mla jsem se za nj vdt. Ne! A jak je mon, e k tomu nedolo? Odmtla jsem ho a mj otec se za m postavil. Bylo kolem toho ale stran pozdvien a zpsobila jsem tm velk krveprolit. Ale co to u je vechno dvno pry. Tak tys ho odmtla! Elizabeth z toho byla pln vedle. Ty m ale kur. Pla bych si bt jako ty. Nhle opt sklopila oi k podlaze. Jene j si nedoku dupnout ani na sluebnictvo. Ale doke, jen se neboj, dodvala j Aliena odvahu. Jak to mm udlat? Oni si m vbec nevmaj, protoe je mi teprve trnct. Aliena dvinu otzku nejdv peliv zvila a pak hezky zevrubn odpovdla. Tak pedevm se mus stt nositelem manelovch pn. Hned rno se ho zeptej, co by ten den rd jedl, koho by rd vidl, na kterm koni by rd jel vyptej se ho na vechno, co t napadne. Pak obejdi kuchae, sluebnky v hodovn sni i stjnky a vyi jim pnovy pkazy. Manel ti za to bude vdn a rozzu ho kad, kdo jeho pkazy neuposlechne. Lid si tak zvyknou dlat, co jim ekne. Pak si zani vmat, kdo ti pomh s nadenm a kdo neochotn. Dej si zleet na tom, abys ty ochotnj zvhodovala dvej jim koly, kter budou rdi dlat. Na ty mn ochotn penej

vechny pinav prce. Lid si postupn zanou uvdomovat, e se vyplat bt s hrabnkou zadobe. Navc t budou mt daleko radi ne Williama, protoe ten tak jako tak moc k pomilovn nen. Uvid, e nakonec bude mt v rukou moc, o kterou se nebude s nikm dlit. Vtina hrabnek je na tom stejn. Takhle to vypad docela jednodue, vydechla Elizabeth touebn. Ne, nen to jednoduch. Kdy ale bude trpliv a nenech se hned odradit, urit to doke. Myslm, e ano, pikvla dvka odhodlan. Vn si myslm, e to zvldnu. Konen zaaly podimovat. Kadou chvli zaskuel venku vtr a Alienu probudil. Pokad se rozhldla kolem sebe a v mihotavm svtle loue uvidla, e vtina dosplch je na tom stejn sed vzpmen, unaven podimuj a nhle se probouzej. Bylo zhruba kolem plnoci, kdy Aliena s trhnutm procitla. Uvdomila si, e tentokrt spala snad dokonce hodinu, mon i vc. Skoro vichni kolem n byli pohroueni do hlubokho spnku. Aliena trochu zmnila polohu, lehla si na podlahu a zamotala se pevn do plt. Bouka jet nepolevila, ale lid u byli tak unaven, e touha po spnku byla silnj ne strach. Pvaly det narejc na zdi kostela pipomnaly vlny moe omvajc pl, a msto aby Alienu budily, ukolbaly ji k spnku. Opt se s trhnutm probrala. Pemlela, co ji asi tak mohlo vyruit. Zaposlouchala se: ticho. Bylo po boui. Okny se dovnit dralo slabounk naedivl svtlo. Vichni vesnian tvrd spali. Aliena vstala. Jej pohyby vyruily Elizabeth a dvka se okamit probudila. Ob eny mly stejnou mylenku. Zamily ke dvem kostela, otevely je a vykroily ven. D ustal a vichr se zmnil v erstv vnek. Slunce jet nevylo, ale obloha na vchod u mla perleov edav odstn. Aliena a Elizabeth se v istm, zarosenm svtle rozhlely kolem sebe. Vesnice byla pry. Krom kostela nezstala stt jedna jedin stavba. Jinak bylo vechno srovnan se zem. Pr tkch trm leelo nahzench u kosteln zdi, ale jinak byly na zemi kolem vidt jen zkladn kameny z ohni vystupujc z moe bahna v mstech, kde stvaly jednotliv domy. Po okrajch msta, kde se jet vera rozkldala vesnice, vydrelo npor boue nkolik vzrostlch dub a katan, ale i ty pily pi boui o pr vtv. Mlad stromky tam po verejku dn nezbyly. Aliena a Elizabeth krely msty, kudy vedla pes vesnici hlavn cesta, a asly nad tm, jak dokonale je ves znien. Zem byla poseta

rozttnm devem a mrtvmi ptky. Doly k prvnmu obilnmu lnu. Vypadal, jako by se po nm celou noc prohnlo obrovsk stdo dobytka. Vzrostl klasy obil byly zadupan do zem, polman, vyrvan s koeny nebo odplaven pry. Zem byla rozryt a naskl vodou. Aliena nemohla samou hrzou ani dchat. Ach boe, zamumlala. Co budou ti lid jst? Pebrodily se pes pole. Pohroma byla vude stejn. Vyly na nzk nvr a rozhldly se odtud po okol. Vude, kam pohldly, vidly znien obil, mrtv ovce, polman stromy, zaplaven louky a poboen domy. Byla to dokonal zkza, kter Alienu naplnila dsivm pocitem tragdie. Tohle vypad, pemtala, jako by bo pst dopadla na Anglii, mocnou ranou udeila do zem a zniila vechno, co vytvoili lid, a na kostely. Elizabeth byla obrazem zkzy tak otesena. To je hrzn, vydechla. Nemu tomu uvit. Vbec nic nezbylo. Aliena zdrcen pikvla. Nic, pitakala. Letos nebude dn sklize. Co si ti lid ponou? Nevm, odpovdla Aliena. A s podivnou smsic soucitu a strachu dodala: Letos bude krvav zima. II Jednoho rna tyi tdny po velk boui podala Marta Jacka o njak penze navc. Jacka to zaskoilo. U dal nevlastn seste est penci na domcnost a vdl, e Aliena j dv stejn obnos. Penze j opravdu mly stait na to, aby nakrmila tyi dospl a dv dti a zsobila dva domy devem na ohe a rohoemi. V Kingsbridge byla spousta domcnost, kter mly pouhch est penci tdn na vechno na jdlo, na obleen i na splcen pachtu. Zeptal se Marty, pro najednou potebuje vc penz. Bylo znt, e je j to nepjemn. Ceny jdou rychle nahoru. Peka chce penci za tylibrov bochnk a Penci! Za tylibrov bochnk? Jack byl zden. To bychom snad radi mli postavit pec a pct chleba sami. No jo, proto obas radji upeu na pnvi placky. Dl dobe, pikvl Jack a uvdomil si, e za posledn tden mli placky snad dvakrt nebo tikrt. Jene cena mouky jde taky nahoru, take na tom moc neuetme, poznamenala Marta. Mli bychom koupit zrn a sami si ho umlt.

To se nesm. Musme pout jedin mln v pevorstv. A zrn je stejn u taky drah. Pochopiteln. Jack si uvdomil, jak hloup uvauje. Chlb je drah, protoe je drah mouka, a mouka je drah, jeliko je drah zrn, a zrn je drah, protoe boue zniila vekerou rodu. To je bludn kruh, z nho nen niku. Vidl, jak se Marta tv utrpen. Vdycky ji velice roztrpilo, kdy mla pocit, e s n Jack nen spokojen. Usml se, aby j dal najevo, e je vechno v podku, a poplcal ji po rameni. Tohle nen tvoje chyba, ujistil ji. Mluvil jsi tak navztekan. To s tebou nemlo nic spolenho. Bodlo ho patn svdom. Marta by si radji usekla pravou ruku, ne aby se ho pokusila podvst, to moc dobe vdl. Nikdy doopravdy nepochopil, pro s nm tak oddan zstv. Kdyby za tm byla lska, uvaoval, u by ji to pece muselo pejt, vdy cel svt v, e jeho ivotn lskou je Aliena. Kdysi uvaoval o tom, e Martu pole nkam pry, aby ji piml vyboit ze zabhnutch kolej. Teba by nkde narazila na vhodnho mue. Jene v hloubi due vdl, e by to nebylo k niemu a e by z toho Marta byla jen nekonen neastn. A tak to nechal bt. Shl do kapse pro mec a vylovil z nj ti stbrn mince. Tak zkus zatm vyjt s dvancti pencemi tdn a uvidme, jestli to pjde, poprosil Martu. Ml pocit, e je to spousta penz. Sm dostval jako tdenn mzdu jen tyiadvacet penci. A ml k tomu pravideln pdavky v podob svek, obleen a bot. Dopil z korbele pivo a vyel ven. Na to, e podzim sotva zaal, bylo dost chladno. Poas se pod nechtlo umoudit. Jack rznm krokem zdolal hlavn ulici a veel do pevorstv. Slunce se stle jet nevyhouplo nad obzor a na stavenit zatm dorazila jen hrstka emeslnk. Jack prochzel hlavn chrmovou lod a prohlel si zklady. Byly u tm hotov, co bylo tst, jeliko zednick prce budou muset letos kvli chladnmu poas nejsp konit podstatn dv ne jindy. Rozhldl se po novch pnch lodch. Poten z vlastnho vtvoru mu kazily trhliny ve stnch nahoe ve sten nstavb. Znovu se objevily hned nsledujcho dne po t velik boui. Jacka to hluboce rozarovalo. Byla to opravdu straliv boue, to ano, ale on tenhle chrm navrhoval tak, aby pekal stovku podobnch boch doputn. Jack nechpav potsal hlavou a zamil po toitch schodech na galerii. Zlobilo ho, e si neme pohovoit s nkm, kdo u podobnou katedrlu stavl. Jene v Anglii nikdo takov nebyl, a dokonce ani ve Francii se jet nikdy nedostali takhle vysoko.

Z nhlho popudu nezamil ke sv rsovac podloce, nbr plhal po schoditi dl na stechu. Olovo u bylo poloen a Jack vidl, e podstavcem vky, je brnila deov vod v odtkn ze sedla mezi stechou hlavn a vedlej lodi, vede velk otvor s chrliem. Na stee foukal nepjemn vtr a kdykoliv se Jack piblil k okraji, snail se neho chytit. Nebyl by prvn stavitel, kterho sfoukl ze stechy nhl poryv vtru. Tady nahoe to vdycky foukalo o poznn vc ne dole. Vlastn mu to pipadalo, e kdy lovk leze nahoru, sla vtru nevzrst rovnomrn. Zastavil se a zamylen se zadval do dlky. Kdy lovk leze nahoru, sla vtru nevzrst rovnomrn. To je pece odpov na jeho hdanku. Praskliny nevyvolv tha klenby me za n jej vka. Postavil chrm dost siln, aby unesl patinou vhu, tm si byl jist. Nemyslel pitom ale na vtr. Tyhle vysok zdi jsou v jednom kuse biovny vtrem, a protoe jsou tak vysok, vtr je tu dostaten siln, aby v nich vytvoil trhliny. Jack stl na stee, ctil slu proudcho vzduchu a uml si pmo pedstavit, jak vliv m na peliv vyvenou stavbu pod nm. Znal ji tak dobe, e napt, kter vtr vyvolval, tm ctil, jako by chrmov stny byly soust jeho tla. Vzduch nar do zd ze strany, stejn jako se pokou strhnout jeho. A protoe se chrm neme ohnout, prask. Jack si byl jist, e nael sprvn vysvtlen. Jene co s tm udl? Potebuje celou laternu vyztuit tak, aby dokzala nporm vtru odolat. Ale jak? Kdy pistav zvenku mohutn podpry, zni tm celkov dojem lehkosti, kterho se mu podailo doshnout a jen bral dech kadmu, kdo chrm vidl. Jestli se ale jedin tm d doclit toho, e stavba nezane padat, bude to muset udlat. Vydal se po schodech zptky dol. Zhad sice podle veho piel na kloub, ale nijak ho to nepotilo: vypadalo to, e bude-li chtt problm njak vyeit, zni tm svj sen. Teba jsem byl pli namylen, uvaoval. Byl jsem si naprosto jist, e doku postavit nejkrsnj katedrlu na svt. Pro jsem si myslel, e to umm lpe ne kdokoliv jin? Co m opravovalo, abych se domnval, e jsem nm vjimen? Ml jsem se dret pi zemi a pesn napodobit dlo njakho mistra. U rsovac podloky na nj ekal Philip. Pevor ml staen obo, tvil se ustaran a ediv pruh vlas kolem jeho vyholenho temene byl rozcuchan. Vypadal, jako by celou noc oko nezamhouil. Musme omezit vdaje, oznmil Jackovi bez vodu. Prost nemme dost penz, abychom mohli pokraovat ve stavn stvajcm tempem.

Jack se obval, e nco takovho pijde. Orkn zniil rodu tm po cel jin Anglii. Bylo jasn, e to mus mt njak dopad i na finann situaci pevorstv. Jakmile se zaalo mluvit o omezovn vdaj, Jacka se pokad zmocnila zkost. V hloubi due se bl, e se prce zpomal a pli a on se nedoije okamiku, kdy bude katedrla hotov. Nedal ale dn obavy najevo. Bl se zima, pikvl nenucen. To prce vdycky tak jako tak zpomal. A letos pijde zima brzy. Ale ne dost brzy, povzdechl si Philip smutn. Chci, abys celkov vdaje snil na polovinu, a to ihned. Na polovinu? Jack nechtl vit vlastnm um. Dnenm dnem pro ns zan zima se vm vudy. Tohle bylo hor, ne Jack oekval. Letn dlnci obvykle opoutli stavenit nkdy potkem prosince. Zimn msce trvili tm, e stavli devn domky nebo vyrbli pluhy a povozy a u pro vlastn rodiny, nebo aby si vydlali njak penze. Letos z nich nebudou mt doma radost, a je uvid. V, e je posl dom, kde u tak jako tak jejich rodiny trp hladem? zeptal se Jack pevora. Philip na nj jen upel rozhnvan pohled. Oveme to v, uvdomil si Jack. Promi, e jsem se t na to ptal. Kdy to neudlm te, vysvtloval Philip odhodlan, tak se jednou v sobotu, nkdy v plce zimy, postav vichni pracovnci do fronty, aby si vyzvedli tdenn mzdu, a j jim uku jen przdnou truhlici. Jack bezmocn pokril rameny. Na to se ned nic ct. To nen vechno, pokraoval Philip. Od tto chvle u nesm nikoho najmat, a to ani za lidi, kte odejdou. U jsem nikoho nezamstnal kolik msc. A na Alfreda. To je nco jinho. Jack najednou nevdl kam s oima. No jist, prost nebudu nikoho brt, vyhrkl. A nikoho nebude povyovat. Jack pikvl. Kadou chvli ho nkter z uednk i pidava podal, aby ho peadil mezi zednky nebo kamenky. Pokud ostatn misti rozhodli, e adatel um, co takov emeslo vyaduje, ml postup zaruen a pevorstv mu muselo zat vyplcet vy mzdu. Povyovn zle pedevm na shromdn emeslnk, upozornil Jack Philipa. Nechci na tom nic mnit, ujistil ho pevor. Jen emeslnky dm, aby vechna poven odloili, a pomine hladomor. Vydm jim to, poznamenal Jack nezvazn. Ml pocit, e by kolem toho mohly vzniknout nepjemnosti.

Philip ale jet neskonil. A ode dneka u se taky nebudou proplcet svtky svatch. Svtk svatch bylo velik mnostv. Obecn platilo, e jsou to voln dny, ale o tom, jestli je pracovnci dostanou zaplacen, rozhodovalo vyjednvn. V Kingsbridge platilo, e pokud pipadly dva i vce svtk na jeden tden, tak prvn svtek byl placen, zatmco druh si lid mohli vybrat jako den neplacenho volna. Vtina lid se piklnla k tomu, e na druh svtek radji pracovali. Ted u ale nebudou mt na vbr. Druh svtek v jednom tdnu bude prost neplacen volno. Jack neml ani trochu radost z toho, e bude tyhle zmny vysvtlovat v emeslnick dln. Nahlas namtl: Tohle vechno by prolo daleko snz, kdybych jim to pedloil jako nvrhy, o kterch se maj dohodnout, a ne jako danou skutenost. Philip zavrtl hlavou. To by si mysleli, e to je nco, o em se skuten d dohadovat, a nkter nvrhy by mohli zkusit zmrnit. Mohli by mi kupkladu navrhnout, e budou pracovat polovinu svtk a e povol poven pouze omezenmu potu adatel. Ml pochopiteln pravdu. A nebylo by to rozumn? namtl Jack. Jiste by to bylo rozumn, odsekl Philip podrdn. Jene tady na dn pravy nen prostor. J u se te bojm, e tahle opaten nebudou stait take si nemu dovolit dlat jakkoliv stupky. Tak dobe, pikvl Jack. Philip v tuhle chvli zjevn nebyl v nlad, kdy by byl pstupn njakm kompromism. Jet nco? zeptal se Jack s obavami. Ano. Pesta nakupovat zsoby. Dober vechen kmen, veker elezo a vechno devo, co m na sklad. Vdy mme devo zadarmo! brnil se Jack. Musme ale platit vozkm za to, e nm ho sem dovezou. To je pravda. Udlm to. Jack pistoupil k oknu a zadval se dol na hromady kamen a na kmeny strom narovnan na klternm dvoe. Byl to naprosto bezdn pohyb: moc dobe vdl, kolik materilu m v tuhle chvli na sklad. To nebude problm, poznamenal nahlas. Kdy te budeme mt m pracovnk, sta nm zsoby stavebnho materilu a do ptho lta. Philip si odevzdan povzdechl. Nememe nikomu zaruit, e ho pt lto zase vezmeme zptky, prohlsil smutn. To zvis na cen vlny. Upozorni je na to. Jack pikvl. Je to hodn zl, co? Daleko hor, ne si kdo um pedstavit, pitakal Philip. Jestli tahle zem nco potebuje, tak jsou to ti dobr rody za sebou. A novho krle k tomu.

Amen, potvrdil Jack, aby dal najevo, e pevorv nzor sdl. Philip se vrtil do svho domu. Jack strvil vt st dopoledne tm, e uvaoval, jak se s novmi zmnami vypodat. Hlavn chrmov lo se dala vystavt dvma zpsoby: zat u peken a stavt ji po jednotlivch polch, nebo pochopiteln vybudovat spodn st cel lodi najednou a pak postupovat smrem vzhru. Druh zpsob byl rychlej, ale bylo na nj teba vc emeslnk. Pvodn ml Jack v myslu postupovat touto metodou. Ted to ale znovu zvaoval. Snenmu potu pracovnk by daleko vc vyhovovalo stavt lo po jednotlivch polch. Mlo to jet jednu vhodu: vechny pravy, jimi se pokus zvit odolnost stavby vi vtru, si bude moci vyzkouet na jednom i dvou polch a pak je teprve pout na celm chrmu. Dumal tak o tom, jak bude mt nedostatek penz dlouhodob inky. Prce se mon budou bhem let stle vce zpomalovat a opoovat. V nejchmurnjch pedstavch vidl sm sebe, jak strne, ediv a chadne, ani se mu poda doshnout ivotnho cle. A pak ho jednoho dne pohb na hbitov v pevorstv, ve stnu stle jet nedokonen katedrly. Kdy zvon odbil poledne, vydal se Jack do zednick dlny. Mui tam sedli nad pivem a srem a Jack si poprv za celou dobu viml, e mnoz z nich nemaj k obdu ani kousek chleba. emeslnky, kte obvykle chodili na obd dom, podal, aby jet chvli neodchzeli. Pevorstv zan mt nedostatek penz, oznmil vem bez obalu. Jet jsem nevidl klter, kter by to dv i pozdji nepotkalo, poznamenal jeden ze starch mu. Jack se na nj zadval. Jmenoval se Edward a kalo se mu Dvounosk, protoe ml na tvi bradavici, kter byla skoro stejn velk jako nos. Byl to dobr kamenk, ml pesn oko na tesn zhybu a Jack ho vdycky vyuval na dln paprsk a vlcovch blok pil. Mus uznat, e tohle pevorstv hospoda se svmi penzi lpe ne ada jinch, prohlsil. Jene pevor Philip neum odvrtit boue a patn rody, a tak te potebuje snit vdaje. Ne se dte do jdla, chci vm ct, jak to bude probhat. Pedevm u nebudeme doplovat zsoby kamene ani deva. Mezitm se k zednick dln piourali i emeslnci z ostatnch pstek a poslouchali. Peter, jeden ze starch tesa, namtl: Ale dv, co tu mme, nm nevydr ani pes zimu. Ale vydr, nedal se vyvst z rovnovhy Jack. Budeme stavt pomaleji, protoe budeme mt m pracovnk. Od ztka zanme dlat, jako by u byla zima. Okamit mu bylo jasn, e tohle oznmen se mu nepodailo sprvn podat. Ze vech stran se zaaly hrnout nmitky a mui mluvili

jeden pes druhho. Ml jsem jim to pedloit jemnji, pomyslel si. Jene neml s podobnmi zleitostmi dn zkuenosti. U sedm let tady pracoval jako hlavn stavitel, ale nedostatek penz za tu dobu jet nezail. Ze zmatenho povykovn vynikl hlas Pierra Paana, jednoho ze zednk, kte pili do Kingsbridge ze Saint-Denis. Ani po esti letech v Anglii nebyla Pierrova anglitina nijak oslniv, a kdy te byl rozilen, ml jet npadnj pzvuk. Nijak ho to ale neodradilo od toho, aby vyjevil svj nzor. Neme pece dvat vpov v ter, namtal. V tu chvli se ozval Jackv nevlastn bratr Alfred. Vzpomnm si, jak mj otec stavl dm pro hrabte ze Shiringu, peval ostatn. A pijel William Hamleigh a vechny vyhodil. Otec mu ekl, e kad mus dostat tdenn mzdu, a drel Williamova kon za hlavu tak dlouho, dokud mladk nezaplatil. Tak ti dkuju pkn, Alfrede, pomyslel si Jack. Pak jen odevzdan prohlsil: Tak u si to poslechnte vechno najednou. Ode dneka se nebude pracovat o svtcch a nikdo neme bt poven. To je jet vc rozezlilo. Nepijateln, zvolal kdosi. Dal to po nm hned opakovali: Nepijateln, nepijateln. Jack ml pocit, e se ze zednk zblzn. Co to tady vykldte? osopil se na n. Jestli pevorstv nem penze, tak prost nedostanete zaplaceno. Jak smysl v tu chvli m vykikovat ,nepijateln, nepijateln, jako kdy se mal kluci u ve kole latinsky? Opt promluvil Edward Dvounosk. My nejsme kolci, ale dn zednick dlna, upozornil Jacka. Dlna m prvo povyovat uednky a pidavae a nikdo j tohle prvo nesm brt. A co kdy nejsou penze na zven vplat? zatoil na nj Jack bojovn. Jeden z mladch zednk zvolal: Tomu nevm. Byl to Dan Bristol, kter patil mezi emeslnky pracujc pouze pes lto. Na pitesvn kvdr nebyl moc ikovn, ale uml kameny rychle a pesn klst do zdi. Jak me ct, e tomu nev? obrtil se na nj Jack. Co ty v, jak na tom je pevorstv s penzi? Vm, co vidm, odsekl Dan. Trp snad mnii hlady? Ne. Maj v kostele svky? Maj. Maj vno ve sklepench? Maj. Chod pevor bos? Nechod. Take penze tu jsou. On nm je prost nechce dt. Nkolik lid s mladkem halasn souhlasilo. Ve skutenosti se pinejmenm v jednom bod mlil, a to v otzce sklepen plnch vna. Jene Jackovi by v tuhle chvli nikdo neuvil stal se pro vechny zstupcem pevorstv. Nebylo to spravedliv: on pece nenesl za

Philipova rozhodnut odpovdnost. Podvejte, zkusil je uchlcholit, j vm jen km, co jsem se dovdl od pevora. Nemu vm zaruit, e je to pravda. Jene pokud nm k, e nem dost penz, a my mu to nevme, co tak asi meme udlat? Meme vichni pestat pracovat, navrhl Dan. Okamit. M pravdu, ozval se dal hlas. Zan se mi to vymykat z rukou, uvdomil si Jack v panice. Pokejte jet, zvolal. Zoufale se snail vymyslet nco, co by emeslnky trochu zchladilo. Pojme se vrtit do prce a j se bhem odpoledne pokusm pevora Philipa pesvdit, aby opaten trochu zmrnil. J myslm, e bychom se nemli vracet do prce, prohlsil Dan. Jack nemohl ani uvit, e se mu nco takovho dje ped oima. Kdy snil o svm chrmu, uml si pedstavit adu nebezpe, kter by mohla stavbu ohrozit, ale nikdy ho nenapadlo, e by se ml bt vzpoury emeslnk. Pro bychom nemli pracovat? zeptal se nechpav. Jak by to mlo smysl? Zatm to vypad tak, upozornil ho Dan, e polovina z ns ani nev, jestli dostane zaplacen zbytek tdne. Co je proti vem zvykm a zvyklostem, vloil se do hovoru Pierre Paan. Vraz zvyky a zvyklosti se hodn pouval u soudu. Tak pracujte alespo po tu dobu, co se budu dohadovat s Philipem, nalhal na n Jack zoufale. Kdy budeme pracovat, zatoil na nj Edward Dvounosk, me nm zaruit, e dostaneme zaplacen cel tden? Z Philipovy souasn nlady bylo Jackovi jasn, e nic podobnho zaruit neme. Hlavou se mu mihl npad, e i tak ekne ano a pak platy uhrad ze svho, kdy to bude nutn. Pak si ale okamit uvdomil, e ani veker jeho spory nemou stait na to, aby pokryly tdenn mzdu vech ptomnch. A tak odpovdl: Udlm vechno pro to, abych ho pesvdil, a myslm, e s tm bude souhlasit. To mi nesta, vzepel se mu Dan. Mn taky ne, pidal se Pierre. Dokud to nebude jist, nebudeme pracovat, pisadil si jet Dan. K Jackovu zklamn s nimi ostatn souhlasili. Vidl, e kdy se s nimi bude dl dohadovat, pijde o posledn zbytky autority, je mu jet zstaly. Dlna mus vystupovat jednotn, prohlsil, m pipomnl slova, kter se tu velmi asto ozvala. Jste vichni pro, abychom zastavili prce? Odpovdl mu halasn sbor vyjadujc souhlas. Rozhodnuto, pikvl Jack. Oznmm to pevorovi.

Biskup Waleran vjel do Shiringu doprovzen men armdou druink. Hrab William ho oekval ped kostelem na nmst, kde se konaly trhy. William se pekvapen zamrail: ekal pracovn setkn, a ne oficiln nvtvu. Co m ten belsk biskup zase za lubem? Vedle Walerana jel neznm mu na katanov hndm valachovi. Byl vysok a thl, s hustm ernm obom a velikm zahnutm nosem. Ve tvi ml pohrdliv vraz, kter zejm vbec nemnil. Jel pmo vedle Walerana, jako by si byli rovni, a nebyl obleen jako biskup. Kdy sesedli, Waleran cizince Williamovi pedstavil. Hrab Williame, tohle je Peter z Warehamu. Je to arcijhen ve slubch arcibiskupa z Canterbury. Ani mi nevysvtlil, co tady tenhle Peter dl, viml si William. Waleran m urit zase njak postrann mysly. Arcijhen se uklonil a prohlsil: Tvj biskup mi vyprvl o tdrosti, s n jsi pohldl na svatou matku crkev, hrab Williame. Ne se William zmohl na jakoukoliv odpov, ukzal Waleran prstem na farn kostel a poznamenal: A tahle stavba se strhne, aby udlala msto novmu kostelu, arcijhne. U jsi najal mistra stavitelskho? zeptal se Peter Williama. To by m zajmalo, pro se zrovna arcijhen z Canterbury tak zajm o farn kostel v Shiringu, pomyslel si William. Ale teba se jen sna bt zdvoil. Ne, ne, stavitele jsem si jet nenael, odpovdl stejn zpsobn. Jsou tady spousty zednk, kte hledaj prci, ale nemu sehnat nikoho z Pae. Nkdy mm pocit, e vude na svt chtj stavt chrmy jako v Saint-Denis a e stavitel, kte to dokou, jsou na roztrhn. To by mohlo bt dleit, poznamenal Peter. Je tu jeden stavitel, kter by nm mohl bt uiten. ek, abychom se s nm mohli pozdji sejt. William opt nevdl, co si o tom m myslet? Pro je Peter pesvden, e je tak dleit stavt kostely zrovna ve stylu chrmu v Saint-Denis? Nov kostel bude pochopiteln vt, ozval se znovu Waleran. Bude vystupovat o hodn kus vc do nmst. Williamovi se ani trochu nezamlouval vlastnick tn, jm se biskup o budoucm chrmu zmioval. Tentokrt u to nevydrel a vloil se do hovoru. Nemu si dovolit, aby kostel zmenil nmst, namtl.

Waleran se zatvil podrdn, jako kdyby William promluvil, ani byl na ad. A propak ne? chtl vdt. Bhem trh vydlv kad msteko na nmst penze. Waleran vrhl na hrabte pohled, kter naznaoval, e se schyluje k hdce, ale vtom se ozval Peter a s smvem poznamenal: Nesmme pece brnit stbrn studnce, aby nabzela svj pramen! Pesn tak, pikvl William. Ten kostel pece platil on. Natst pro jeho pjmy nepedstavovala mizern roda tvrt rok po sob dnou pohromu. Men rolnci mu platili destek bez odmlouvn a mnoz z nich dvali Williamovi jeho pytel zrn i prek hus, i kdy se sami ivili vvarem z bukvic. A navc dnes stl pytel mouky desetkrt vc, ne kolik za nj lovk utril ped pti roky, a tak mu rozdl v cen vc ne vyrovnal ztrty vznikl tm, e nkte vazalov nevydreli a museli odejt a nkte poddan zemeli hlady. Pod jet ml William dost penz, aby si mohl dovolit dt postavit nov kostel. Vydal se podl starho kostela k jeho zadn sti. Tady se rozkldala oblast, kde domky vynely nejm penz. Mohli bychom zat stavt tmhle smrem, navrhl William, a hned zboit vechny tyhle barabizny. Ve vtin z nich ale bydl duchovn, namtl Waleran. Pro knze bychom nali bydlen jinde. Waleran s tm zjevn nebyl pli spokojen, ale u na toto tma nic nepoznamenal. Na severn stran kostela se jim uklonil asi ticetilet mu se irokmi rameny. Podle obleen William odhadoval, e m ped sebou emeslnka. Arcijhen Baldwin, biskupv nejbli spolupracovnk, prohlsil: Tohle je ten mu, o kterm jsem se vm zmioval, mj pane. Jmenuje se Alfred a pochz z Kingsbridge. Na prvn pohled nevzbuzoval mu nijak pjemn pocity. Pipomnal tanho vola byl velk, siln a tup. Pi blim prozkoumn ale lovk v jeho vrazu rozpoznal notn dl prohnanosti, najednou vypadal sp jako lika nebo vychytral pes. Alfred je syn Toma Stavitele, prvnho mistra, kter dil stavbu v Kingsbridge, pokraoval Baldwin. A sm njak as dlal mistra, jene pak ho vystrnadil jeho nevlastn bratr. Syn Toma Stavitele. Tak tohle je chlap, kter si vzal Alienu, uvdomil si William. Jene svj satek nikdy nedokzal naplnit. William se na Alfreda zadval s upmnm zjmem. V ivot by ho nenapadlo, e tenhle musk bude impotentn. Vdy vypadal, e je zdrav a pln normln. Jene Aliena m na mue zvltn vliv. Pracoval jsi v Pai a nauil ses nov styl, jak se ze SaintDenis? zeptal se arcijhen Peter.

Ne Ale tenhle chrm mus postavit v novm stylu. Te zrovna pracuju v Kingsbridge, kde dl mistra stavitele mj bratr. Ten pinesl nov zpsob stavn z Pae a j se to od nj nauil. William pemtal, jak se biskupu Waleranovi podailo Alfreda naverbovat, ani tm vzbudil v Kingsbridge podezen. Pak si vzpomnl, e tamn podpevor Remigius je jen nstrojem ve Waleranovch rukou. Remigius nejsp oslovil Alfreda jako prvn. Pak si William vzpomnl jet na jednu vc, kter se Kingsbridge tkala. Podval se na Alfreda: Ale tob pece spadla stecha, poznamenal tzav. To nebyla moje chyba, pospil si Alfred s odpovd. Pevor Philip trval na zmn pln. Znm Philipa, prohlsil Peter a hlas se mu chvl nenvist. Paliat, nafoukan mu. Odkud ho zn? zajmal se William. Ped mnoha lety jsem slouil jako dov bratr v misii svatho Jana V lesch. Philip to tam tehdy ml na starosti, zaal Peter vysvtlovat trpce. Tehdy jsem se nebl kritizovat jeho nechutn metody, a on ze m udlal almunka, aby se m zbavil. Petera rna po tom proitku stle jet bolela, to bylo jasn. Bezpochyby to bylo nco, s m Waleran ve svch pletichch potal. A je to, jak chce, pokval hlavou William, rozhodn si nechci najmat stavitele, ktermu padaj stechy, a je mi jedno, jakou pro to m vmluvu. Vedle Jacka eenho Jackv syn jsem jedin mistr stavitel v Anglii, kter u nkdy pracoval na chrmu postavenm v novm stylu, nedal se odradit Alfred. Nepotebujeme tady mt Saint-Denis, odsekl William. Jsem si jist, e dui m uboh matky stejn dobe poslou kostel postaven tak, jak se u ns vdycky stavlo. Biskup Waleran a arcijhen Peter se na sebe podvali. Po chvli Waleran ztienm hlasem Williamovi ekl: Jednoho dne by se z toho chrmu mohla stt shiringsk katedrla. Najednou bylo Williamovi vechno jasn. Ped mnoha roky se Waleran snail doshnout toho, aby se sdlo biskupa pesthovalo z Kingsbridge do Shiringu, jene pevor Philip ho tehdy pelstil. Te se Waleran k tomu plnu vrtil a opril ho. A zd se, e tentokrt na to jde vc od lesa. Naposledy prost jen podal canterburskho arcibiskupa, aby jeho dost podpoil. Tentokrt zane tm, e postav nov chrm, dost velk a honosn, aby se mohl stt katedrlou, a

souasn si v kruzch kolem arcibiskupa najde spojence, jako je Peter, kte se mu budou hodit, a pijde se dost. Bylo to jaksepat mazan, jene William jen chtl postavit kostel na pamtku sv matky, aby jej dui usnadnil cestu nekonenmi ohni. A zlobilo ho, e se Waleran sna vyut situace pro svj vlastn prospch. Na druh stran by Shiringu nesmrn pomohlo, kdyby tady sdlil biskup a byla tu katedrla a z rozkvtu msta by ml zisk i William. Jet nco bych pro vs ml, ozval se Alfred. Ano? pobdl ho Waleran. William se na oba mue zadval. Alfred byl vt, silnj a mlad ne Waleran a dokzal by biskupa srazit k zemi s jednou rukou pivzanou za zdy. A pesto se choval, jako by byl slab. Ped lty Williama dohnlo k zuivosti, kdy vidl, jak zentil, zsinal knz ovld silnho chlapa. U si s tm ale dvno pestal lmat hlavu: takhle je to na svt prost zazen. Alfred ztiil hlas a sdlil jim: Mu sem s sebou pivst vechny emeslnky z Kingsbridge. Jeho ti posluchai zstali stt jako opaen. Zopakuj to, vyzval ho Waleran. Kdy ze m udlte hlavnho stavitele, pivedu s sebou vechny emeslnky z Kingsbridge. Jak meme vdt, e nm k pravdu? zeptal se Waleran obezetn. Nechci po vs, abyste mi vili, pokril rameny Alfred. Dejte mi tu prci s touhle podmnkou. Kdy nedoku, co jsem slbil, odejdu bez vplaty. Vichni ti mui, kte mu naslouchali, nenvidli pevora Philipa, i kdy kad z jinho dvodu. Pedstava, e by mu zasadili takovou rnu, je okamit navsost nadchla. Nkte z tamnch zednk pracovali na Saint-Denis, dodal Alfred. Jak je sem ale chce dostat? vyzvdal Waleran. Zle na tom? eknme, e m maj radi ne Jacka. William byl pesvden, e Alfred v tomto ohledu le, a Waleran si zejm myslel tot, jeliko mrn zaklonil hlavu a dlouze se na zednickho mistra zadval podl svho piatho nosu. Jinak jim ale Alfred podle veho kal pravdu. A u jsou skuten dvody jakkoliv, je zjevn pesvden, e sem doke emeslnky z Kingsbridge pethnout. Kdy sem pijdou za tebou, uvaoval William nahlas, prce v Kngsbridge pln ustanou. Ano, pikvl Alfred. Je to tak.

William se podval na Walerana a Petera. Tohle si jet potebujeme podn probrat. Asi bys s nmi ml pojst. Waleran souhlasn pikvl a obrtil se na Alfreda: Nsleduj ns do mho domu. Je to na opan stran nmst. J vm, odpovdl Alfred. Stavl jsem ho. Dva dny se pevor Philip odmtal o stvce bavit. Byl vzteky bez sebe, a kdykoliv Jacka zahldl, prost se obrtil a vykroil jinm smrem. Druhho dne dorazily z jednoho ze vzdlenjch klternch mln ti povozy pln mouky. Doprovzeli je ozbrojenci: mouka byla najednou stejn vzcn jako zlato. Nklad pevzal bratr Jonathan, kter dlal starmu hospodovi Cuthbertu Blohlavovi zstupce. Jack se dval, jak Jonathan pot pytle. Mladkova tv pipadala Jackovi nm podivn povdom, jako kdyby mu pipomnala nkoho, koho velice dobe znal. Jonathan byl vysok a huben a ml svtle hnd vlasy rozhodn ani trochu nepipomnal Philipa, vdy ten byl men, drobn a ernovlas. Ve vech ostatnch ohledech, krom tlesn podobnosti, byl chlapec svmu nhradnmu otci podobn: ml vzntlivou povahu, byl zsadov, odhodlan a ctidostiv. Lid ho mli rdi, i kdy v otzkch mravnosti byl na jejich vkus trochu moc zatvrzel take k nmu mli stejn vztah jako k Philipovi. Kdy se te Philip odmtal s Jackem bavit, mon by stlo za to popovdat si s Jonathanem. Jack se dval, jak Jonathan vyplc ozbrojence a vozky. Mladk s nimi jednal tie, ale rozhodn. Kdy ko poadovali vy odmnu, ne na jakou mli nrok, a to dlali vdycky, odmtl je klidn, ale pevn. Jacka napadlo, e kltern vchova je dobr pprava na to, aby lovk mohl zvldnout njak dic postaven. Jackovy nedostatky v thle oblasti se projevily velice bolestiv. patn zvldl svoje mue a pipustil, aby se sloit situace vyvinula v otevenou krizi. Pokad, kdy si vzpomnl na to jednn v zednick dln, proklnal svou neohrabanost. Byl odhodln dt vechno do podku. Kdy vozkov s reptnm odjeli, Jack se nenucen piblil a oslovil Jonathana: Philip je kvli t stvce stran navztekan. Chvli to vypadalo, e Jonathan odsekne nco nepjemnho sm byl zejm kvli t zleitosti tak notn nahnvan. Pak mu napjat vraz zmizel z oblieje a mlad mnich vldn odpovdl: Vypad navztekan, ale v hloubi due ho to ve skutenosti ranilo. Jack pikvl. Bere to osobn.

Ano. M pocit, e se proti nmu emeslnci obrtili zrovna ve chvli, kdy je nejvc poteboval. ekl bych, e m svm zpsobem pravdu, poznamenal Jack. Jene sm Philip udlal velkou chybu, kdy se snail zmnit pracovn zvyky nazenm seshora. A ml jinou monost? namtl Jonathan. Mohli jsme celou situaci s lidmi nejprve probrat, uvaoval Jack. Teba by sami navrhli njak kroky, aby se trochu uetilo. J si ovem nemu dovolit Philipovi nco vytat, protoe sm jsem taky pr chyb nasekal. Tahle poznmka probudila v Jonathanovi zvdavost. Napklad? Oznmil jsem svm lidem, co se na n chyst, stejn natvrdo a bezohledn, jako je pedloil Philip mn. Jonathan by byl nejradi, kdyby mohl jako Philip i nadle setrvat ve svm hnvu a vidt za stvkou proradnost emeslnk. Te musel neochotn vidt i druhou stranu mince. Jack se rozhodl, e u to nebude dl rozebrat. Semnko pochyb se mu podailo zast. Rozlouil se s Jonathanem a vrtil se ke sv rsovac podloce. Pot je v tom, pemtal, kdy bral do ruky nstroje na kreslen, e vechny spory ve mst vdycky urovnv Philip. To on soud vechny pestupky a rozhoduje spory. Jene v tomhle ppad byl Philip jednou stranou stetu, byl rozzloben, zahokl a nestupn. Tentokrt bude muset smr zadit nkdo jin. A jedinm lovkem, kter se v Jackovch vahch mohl takovho kolu ujmout, byl on sm, tedy Jack. Jako hlavn stavitel mohl mluvit s obma stranami a jeho motivy jsou naprosto zejm a nepochybn chce, aby se pokraovalo ve stavb. Zbytek dne strvil pemtnm, jak se s tmhle kolem nejlpe vypodat. Pitom se mu v hlav znovu a znovu objevovala tat otzka: Jak se Philip zachov? Nsledujcho dne dospl k zvru, e je pipraven se s Philipem setkat. Byl to chladn, detiv den. Jack se hned po obd vydal na oputn stavenit a tam jen tak postval s kapuci staenou do ela, aby na nj neprelo, a pedstral, e zkoum praskliny v latern (problm, kter se mu jet pod nepodailo vyeit). Ve skutenosti ekal, a uvid Philipa chvtat z rajsk zahrady k pevorovu domu. Jakmile byl Philip uvnit, Jack se vydal za nm. Philip nechval dvee vdycky oteven. Jack na n zaukal a veel dovnit. Philip kleel ped malm oltem v rohu. lovk by ekl, e si uije modlen dost v kostele, vdy tam vtinu dne a polovinu noci nic jinho nedl, a nepotebuje v tom jet pokraovat doma,

pomyslel si Jack. Ohnit bylo vyhasl: Philip etil. Jack mlky ekal, a se Philip zvedne a oto. Pak msto pozdravu prohlsil: Tenhle stav u mus njak skonit. Philip ml za obvyklch okolnost ptelsk vraz, ale tentokrt se mu v oblieji objevily tvrd rysy. J na tom nevidm nic sloitho, poznamenal chladn. Jakmile budou chtt, mou se vrtit do prce. A budou pro n platit podmnky, kter jsi nm oznmil. Philip se na zrzavho stavitele jen mlky dval. Oni se ale nevrt, pokud ty podmnky budou platit, pokraoval Jack, a taky nemou ekat vn, aby ti dolo, pro na n nemou pistoupit. Pak honem dodal: Nebo pro si mysl, e na n nemou pistoupit. Tak oni nemou ekat vn? opakoval Philip zlostn. A kampak asi pjdou, a je ekn pestane bavit? Nikde jinde prci nenajdou. To si mysl, e tohle je jedin msto, kter postihl hladomor? Cel Anglie je na tom stejn. Kad stavba mus propoutt lidi a sniovat nklady. Take ty chce ekat, a k tob pilezou zptky po kolenou a budou prosit o odputn? chtl vdt Jack. Philip uhnul pohledem. Nechci, aby ke mn nkdo lezl po kolenou, ohradil se. Myslm, e jsem ti nikdy nedal dvod k tomu, abys ode mne podobn chovn ekal. To je pravda, a prv proto jsem za tebou piel, chopil se Jack pleitosti. Vm, e ve skutenosti nechce ty mue poniovat to prost nen v tv povaze. A navc, kdyby se ti vrtili poraen a otrven, cel pt rok by pracovali patn. Take a u se na to dv ze svho pohledu nebo z mho, musme jim dovolit, aby si zachovali tv. A to znamen udlat njak stupek. Jack zatajil dech. Svj zsadn projev ml za sebou a te nastala chvle, kdy se bude lmat chleba. Jestli se mu nepodailo Philipa trochu nahlodat, bude budoucnost vypadat bled. Philip na Jacka dlouho upral neptelsk pohled. Jack v pevorov tvi vidl, jak se v Philipovi perou pocity s rozumem. Pak se mu do oblieje konen vloudil vldnj vraz a Philip Jacka vyzval: Asi bychom si na to mli sednout. Kdy si Jack sedal, musel se pemhat, aby si levou nevzdychl nahlas. Ml pesn rozmylen, co bude kat dl: u nechtl opakovat ivelnou neobratnost, kterou prokzal, kdy jednal s emeslnky. S tm, e jsi zakzal nakupovat dal zsoby, nen poteba hbat, zaal. Tot plat i o zkazu najmn novch pracovnk proti tomu nikdo nic nenamt. Myslm, e bychom je tak pesvdili, aby se smili s tm, e se nebude pracovat o svtcch, pokud jim ale ustoupme v

ostatnch vcech. Odmlel se, aby to Philip mohl strvit. Zatm jen na vechno pistupoval a nic za to nechtl. Philip pikvl. Dobr. O jak stupky jde? Jack se zhluboka nadechl. Nejvc se jich asi dotklo to, e nesmj povyovat uednky a pidavae. Maj pocit, e si tm osvojuje prva, kter odnepamti pat vhradn jim. Vysvtlil jsem ti pece, e nic takovho nemm v myslu, ohradil se Philip podrdnm tnem. J vm, j vm, chlcholil ho Jack honem. To m naprostou pravdu. A j ti to tak vm, jene oni ne. Philipovi se pes tv mihl ublen vraz. Jak mu me nkdo nedvovat? To u je ale za nmi, ujioval ho Jack horliv. Chci ti navrhnout kompromis, kter t nebude nic stt. Philip se na nj se zjmem zadval. Nechme je, aby dl schvalovali dosti o poven, pokraoval Jack, ale zven mzdy, kter s tm souvis, o rok odlome. A te zkus vymyslet dvod, pro by to nemlo jt, dodal v duchu. Pistoup na to? zeptal se Philip pochybovan. Za pokus to stoj. A co kdy si zven plat nebudu moci dovolit ani ode dneka za rok? Tenhle most budeme stavt, a k t ece dojdeme. Chce tm ct, e o tom meme za rok vyjednvat znovu. Kdy to bude poteba, pipustil Jack a pokril rameny. Rozumm, pikvl Philip nezvazn. Jet nco? Nejvt zdrhel je okamit proputn lid, kte pracuj jen pes lto. Te jednal Jack naprosto upmn. Tohle tma se nedalo nim natt na rovo. Na dn stavb v celm kesanskm svt se nesm propoutt okamit. Nejbli termn je vdycky konec tdne. Aby si Philip nepipadal tak pln jako hlupk, Jack jet dodal: Ml jsem t na to upozornit. Take te nejde o nic jinho, ne abych je zamstnval dva dny navc? V tuhle chvli u to asi stait nebude, prohlsil Jack. Kdybychom to od zatku cel vzali jinak do ruky, mon by to tak dopadlo, ale te budou lid na stavb chtt pece jen vt stupek. Nepochybn u m njak nvrh vymylen. Jack skuten u ml nco pipravenho. Byl to jedin skuten stupek, o kter musel Philipa podat. Te mme zatek jna, dal se do vysvtlovn. Letn pracovnky obvykle propoutme zatkem prosince. Kdybychom se seli nkde na polovin cesty, koukal by z toho zatek listopadu.

Tm bych uetil jen polovinu toho, co potebuju. Uetil bys vc ne polovinu. Mus do toho zapotat jet spory za sniovn zsob, odklad zvyovn mezd kvli poven a neproplcen svtk. To jsou jen drobnosti. Jack se opel do idle a pekonval pocit marnosti. Udlal, co bylo v jeho silch. U neml dn dal argumenty, kter by mohl Philipovi pedloit, u nemohl shnout pro dal zsoby dovednost, aby pevora zkusil pesvdit, u neml co ct. Vystlel vechny py. A Philip i nadle kladl odpor. Jack byl pipraven piznat porku. Zadval se do pevorova kamennho oblieje a ekal. Philip se na dlouhou, pedlouhou chvli zahledl na olt stojc v rohu mstnosti. Nakonec obrtil pohled zptky k Jackovi a prohlsil: Pedlom to bratm v kapitolce. Jackovi se zatoila hlava levou. Jist to neznamenalo vtzstv, ale u k nmu nebylo daleko. Philip by mnichm nepedloil nic, s m by sm nesouhlasil. A eholnci nejastji udlali to, co si Philip pl. Doufm, e to pijmou, vydechl Jack slab. Philip vstal a poloil Jackovi ruku na rameno. Poprv za celou dobu se usml. Jestli jim to vylom tak pesvdiv, jako jsi to pednesl ty mn, urit to pijmou, poznamenal. Jacka ta nhl zmna v pevorov nlad zaskoila. m dv to bude za nmi, prohlsil, tm men to bude mt dlouhodob nsledky. J vm. Straliv m to rozzlobilo, ale s tebou se rozhdat nechci. Neekan staviteli podal ruku. Jack ji stiskl a ml dobr pocit. Mm ct emeslnkm, aby rno pili do dlny a vyslechli si, k emu jednn v kapitolce dosplo? Udlej to, prosm. Hned jdu na to, pikvl Jack a obrtil se k odchodu. Jacku, zarazil ho Philip. Ano? Dkuju ti. Jack pikvl, aby bylo jasn, e to chpe, a vyel ven. Krel detm a ani si nenasadil kapuci. Byl astn. Jet bhem odpoledne obeel domovy vech emeslnk a oznmil jim, e nsledujcho dne rno se vichni sejdou v dln. Koho nezastihl doma, tedy pedevm svobodn emeslnky a seznn dlnky, toho nael v krm. Vichni ale byli stzliv, jeliko cena piva stoupala spolu s cenami veho ostatnho, a tak si nikdo nemohl dovolit opjet se. Jedinm emeslnkem, kterho Jack nenael, byl

Alfred. Pr u ho nikdo nkolik dn nevidl. Za soumraku se konen objevil. Vstoupil do nlevny s podivn vtzoslavnm vrazem v jalovm oblieji. Neekl, kde se toulal, a Jack se ho na to neptal. Nechal Alfreda, aby s ostatnmi mui popjel, a sm se vydal na veei s Alienou a dtmi. Nsledujcho rna zahjil Jack jednn v dln jet ped pchodem pevora Philipa. Chtl si vechno podn pipravit. Opt ml peliv promylen, co bude pesn kat, aby ml jistotu, e to vlastn neohrabanosti nezkaz. A znovu se snail jednn zvldnout tak, jak by ho asi zvldal Philip. Vichni emeslnci pili brzo. lo nakonec o jejich ivobyt. Semtam nkter z mladch mu ml zarudl oi: Jack si domyslel, e krma mla vera oteveno dlouho do noci a chlapci na chvli zapomnli na svou chudobu. Nejvt pote budou asi dlat prv mlad pracovnci a seznn dlnci. Star emeslnci se u umli dvat dl do budoucnosti. A hrstka en, kter na stavb pracovaly, byla vdycky opatrn a konzervativn, take eny budou podporovat jakoukoliv dohodu. Pevor Philip ns hodl podat, abychom se vrtili do prce, a nabdne nm njak stupky, zaal Jack jednn. Ne pijde, mli bychom tady spolu probrat, na co meme pistoupit, co zcela rozhodn odmtneme a o em bychom byli ochotni vyjednvat. Musme Philipovi ukzat, e jsme jednotn. Doufm, e s tm vichni souhlaste. Pr lid pikvlo. Jack si dal zleet, aby mu v hlase zaznl trochu nahnvan tn, a pokraoval: Podle mho nzoru bychom mli rozhodn omtnout to okamit propoutn. Bouchl pst do pracovn stolice, aby zdraznil, e v tomhle bod nen ochoten ustupovat. Nkolik lid s nm hlasit souhlasilo. Jack vdl, e na tomhle poadavku Philip rozhodn nebude trvat. Chtl, aby se hork hlavy soustedily pedevm na obranu pradvnch zvyk a prv. A jim Philip ustoup, hezky jim tm vezme vtr z plachet. Tak si musme hldat, aby nm nikdo neupral prvo povyovat lidi, kte si to zaslou, protoe jedin emeslnci mou posuzovat, kdo co um a kdo je budikniemu. Opt s nimi nejednal pln na rovinu. Snail se jejich pozornost upoutat na tu strnku povyovn, kter se netkala penz. Doufal, e kdy se jim v tomhle poda doshnout vtzstv, budou pak nchyln pistoupit na kompromis v otzce zvyovn plat. Pokud jde o proplcen svtk, tady se neumm rozhodnout. O tom, jak to bude se svtky, rozhoduje zpravidla vyjednvn pokud vm,

tady dn pevn zvyk nen. Jack se otoil na Edwarda Dvounoska a zeptal se ho: Co ty si o tom mysl, Edwarde? Na kad stavb je to jinak, odpovdl Edward. Potilo ho, e se s nm Jack rad. Jack pikvl, aby Edwardovi naznail, e me mluvit dl. Zednk s oklivou bradavic zaal vyjmenovvat jednotliv monosti, jak se lze vyrovnat se svtky. Jednn se vyvjelo pesn podle Jackovch pedstav. Zevrubn rozprava o nem, co nen pli rozporupln, emeslnky unav a vezme jim slu na podn stet. Jene Edwardv vklad pehluil hlas nkoho, kdo stl pln vzadu. Tohle je nanic, zvolal. Jack vzhldl a zjistil, e promluvil Dan Bristol, jeden ze seznnch dlnk. Nemluvme jeden pes druhho, prosm, vyzval shromdn Jack. Nech Edwarda domluvit. Jene Dan se nedal tak snadno umlet. Na jeho vkladech vbec nezle, prohlsil. My chceme pidat. Pidat? Jacka tahle nesmysln poznmka podrdila. Jene ke svmu pekvapen zjistil, e Dan m mezi emeslnky silnou podporu. Pierre vykikl: Jo, m pravdu, chceme pidat! Jen si to vezmi tylibrov bochnk stoj celou penci. A slepice, kterou jsi kdysi podil za osm penci, stoj dneska tyiadvacet! Vsadm se, e nikdo z ns u kolik tdn nepil podn, siln pivo. Vechno stoj m dl vc, ale vtina z ns pod dostv stejnou mzdu, jako kdy ns najmali, tedy dvanct penci tdn. My ale musme z neho ivit rodiny. Jackovi spadlo srdce do kalhot. A do thle chvle vechno hladce zvldal, ale to peruen mu jeho postup zhatilo. Dokzal se ale pimt, aby Danovi a Pierrovi neodporoval, jeliko vdl, e me jednn vc ovlivnit, kdy bude ke vemu pistupovat s otevenou mysl. Souhlasm s vmi obma, prohlsil k jejich zjevnmu pekvapen. Otzka ale zn jinak jakou mme nadji, e se nm poda Philipa pesvdit, e nm m pidat, kdy pevorstv dochzej penze? Na to nikdo neodpovdl. Msto toho Dan prohlsil: Potebujeme tyiadvacet penci tdn, abychom vyili, a i tak na tom budeme h ne dv. Jack byl zklaman a nechpal, co se dje: pro se mu jednn tak oividn vymyk z rukou? tyiadvacet penci tdn, pidal se Pierre a nkte dal emeslnci pokvali hlavami na znamen souhlasu. Jack zaal mt pocit, e nen jedin, kdo se na jednn dostavil s pedem pipravenou strategi. Zadval se Danovi nestupn do o a zeptal se: Vy jste si to pedem probrali? Jasn, vera veer v krm, odpovdl mu Dan zpupn. Je na tom snad nco patnho?

To urit ne. Ale kvli tm, jim se nedostalo t cti, aby se mohli onoho jednn zastnit, byl bys tak laskav a shrnul, k emu jste doli? Jak chce. Lid, kte vera v nlevn nebyli, se tvili otrven, ale Dan si z toho vrsky nedlal. Sotva otevel sta, vstoupil do dlny pevor Philip. Jack na nj vrhl krtk, zpytav pohled. Pevor vypadal spokojen. Zachytil Jackv pohled a tm nepostehnuteln pikvl. Jack byl naden: eholnci pistoupili na navrhovan stupky. Nadechl se, aby Danovi zabrnil promluvit, ale o zlomek vteiny promekal sprvn okamik. Chceme pro emeslnky tyiadvacet penci tdn, zvolal Dan hlasit. Dvacet penci pro dlnky a osmatyicet pro mistry. Jack se znovu zadval na Philipa. Spokojen vraz byl tentam a pevorv obliej opt ztuhl do psn, nestupn masky, zbrzdn hnvivmi vrskami vyzvajcmi ke stetu. Pokejte chvli, vyzval emeslnky Jack. Tohle pece nen nzor cel dlny. To je jen blzniv poadavek, kter dala dohromady parta opilc v krm. To nen pravda, ozval se jin hlas. To promluvil Alfred. Podle m bude vtina lid tady podporovat nvrh na zdvojnsoben mzdy. Jack na nj zstal vztekle zrat. Ped pr msci jsi m prosil, abych ti vbec dal prci, vyjel na nevlastnho bratra. A te u d dvojnsobnou mzdu. Ml jsem t nechat pojit hlady! Jestli nedostanete rozum, tak vs to ek vechny! vloil se do jednn pevor Philip. Jack se chtl takovm provokativnm poznmkm vyhnout, ale te u bylo jasn, e se to bez stetu neobejde: postup, kter si pipravil, dokonale selhal. Za m ne za tyiadvacet penci se do prce prost nevrtme, prohlsil Dan. Tak je to. To vbec nepad v vahu, odbyl ho pevor Philip vztekle. To je nesmysln pedstava. O tom se vbec nehodlm bavit. A my se zase nehodlme bavit o niem jinm, odsekl Dan. Za m pracovat nebudeme, a to za dnch okolnost. To je hloupost! zvolal Jack. Jak tady me sedt a prohlaovat, e za m nebude pracovat? V tom ppad nebude pracovat vbec, ty troubo. Vdy nem kam jt! Mysl? poznamenal Dan. Dlna ztichla. Ach boe, pomyslel si Jack, tak takhle je to oni si sehnali prci jinde. My toti mme kam jt, pokraoval Dan a vstal. A co se m tk, tak j jdu te hned.

O em to mluv? zeptal se ho Jack. Dan si ho zmil vtzoslavnm pohledem. Nabdli mi prci na nov stavb v Shiringu, oznmil ostatnm slavnostn. Bude se tam stavt nov chrm. A emeslnci tam dostanou tyiadvacet penci za tden. Jack se rozhldl kolem sebe. Dostal jet nkdo stejnou nabdku? emeslnci se najednou tvili rozpait. Vichni, odpovdl mu Dan. Jack byl zdrcen. Tak ono to cel bylo pipraven pedem. Zradili ho. Pipadal si podveden, ale tak neschopn. Vbec nepochopil, co se kolem nj dje. patn celou situaci vyhodnotil. Zklamn se zmnilo v hnv a Jack najednou poteboval nkoho, komu by to mohl dt za vinu: Kdo to m na svdom? zaval. Kdo z vs je ten zrdce? Rozhlel se kolem sebe po ptomnch. Jen mlokdo se mu dokzal podvat do o. Jejich stud mu ale velkou levu nepinel. Pipadal si jako podveden milenec. Kdo vm tuhle nabdku ze Shiringu pivezl? Bloudil oima po shromdn, a mu pohled padl na Alfreda. No jist. Hnusem se mu dlalo mdlo. Alfred? odpovdl si sm jzliv. Vy ode mne odchzte, abyste li pracovat pro Alfreda? Rozhostilo se ticho. Nakonec Dan pitakal: Ano, pesn tak. Jack pochopil, e prohrl. Tak je to tedy, povzdechl si trpce. Znte m a znte mho bratra. A rozhodli jste se pro Alfreda. Znte pevora Philipa a znte hrabte Williama. A rozhodli jste se pro Williama. Te u nezbv ne ct, e si zasloute vechno, co vs potk.

KAPITOLA 15 Vyprvj mi njak pbh, prosila Aliena. U dlouho jsi mi nic nerecitoval. Vzpomn si, jak jsi to dlval? Vzpomnm, pikvl Jack. Sedli spolu na jejich tajn pasece v lesch. Byl u hodn pokroil podzim, a tak se neposadili ve stnu u potku, nbr si v krytu pod pevislou sklou rozdlali ohnek. Bylo ediv, studen, temn odpoledne, ale milovn je zahlo a ohe uten praskal. Oba byli pod plti naz. Jack rozhrnul Alienin pl a pohladil j adro. Mla pocit, e m pli velk prsa, a trpilo ji, e u nejsou tak pevn a vysoko posazen, jako bvala, ne mla ob dti. Jackovi se ale adra zejm lbila, a to ji utovalo. Pohdka o princezn, kter byla zaven na hrad stojcm na vysokm kopci, zaal a nn pi tom stiskl Alien bradavku. A o princi, kter byl zaven na hrad na jinm kopci. Pi tom ji pohladil po druhm adru. Kad den se na sebe dvali oknky svch al a touili pekroit dol, kter se mezi nimi rozkldalo. Poloil dla do lbku a pak nhle sklouzl Alien do klna. Kadou nedli se ale setkvali v lese! Aliena poden vyjekla, ale pak se rozesmla. Nedln odpoledne pedstavovala jedin svtl okamiky v ivot, kter se jim rychle rozpadal ped oima. patn roda a prudk pokles cen vlny znamenal pro zdej hospodstv naprostou pohromu. Obchodnci zkrachovali, obyvatel msta zstali bez zamstnn a rolnci hladovli. Jack natst stle jet dostval mzdu: s hrstkou emeslnk pomalu stavl prvn pole hlavn chrmov lodi. Zato Aliena byla nucena tm pln zavt svj podnik na vrobu pze a ltky. Tady v hrabstv byly pomry hor ne ve zbytku jin Anglie proto, jak se William s hladomorem vypodal. Pro Alienu to byla nejsmutnj strnka celho vvoje. William byl nenasytn, jeliko poteboval hotovost na stavbu novho chrmu v Shiringu, kter chtl zasvtit pamtce sv niemn, napl len matky. U se mu podailo vyhnat tolik vazal za neplacen pachtu, e valn st nejlep pdy v hrabstv zstvala neobdlan, take nedostatek obil se tm jen zvtoval. William ale schovval zrn do zsoby, aby vyhnal ceny co nejv. Neml skoro dn zamstnance a nemusel nikoho ivit, take na hladomoru ve skutenosti z krtkodobho hlediska vydlval. Z dlouhodobho pohledu vak vlastn majetek nenapraviteln niil, take pda jednou nebude schopna nikoho uivit. Aliena si vybavovala, jak vypadalo hrabstv za

vldy jejho otce. Byl to bohat kus zem s rodnmi lny a vzkvtajcmi msty. Kdy si na to vzpomnla, rvalo j to srdce. Nkolik let u tm ani nevzdechla po psaze, kterou s bratrem umrajcmu otci dali. Kdy se William Hamleigh stal hrabtem a ona sama zaloila rodinu, zmnila se pedstava, e by Richard mohl hrabstv zskat zptky, jen ve vzdlen pelud. Richard se mezitm usadil, stal se velitelem mstsk hotovosti a stre a tohle postaven mu zejm vyhovovalo. Vzal si jedno mstn dve, dceru zdejho tesae. Bohuel se ukzalo, e dvka m chatrn zdrav, a tak rok po svatb umela, ani Richardovi dala potomka. Od chvle, kdy propukl hladomor, zaala Aliena opt pemlet o hrabstv. Vdla, e kdyby byl Richard hrabtem, dokzal by s jej pomoc podstatn zmrnit utrpen, kter hlad psobil. Jene to byl jen sen: William ml u krle tpna dobr jmno, krli se podailo uspt v dlouholet vlce o trn a vyhldka na njakou zmnu se nikde nersovala. Jakmile si ale Aliena a Jack lehli na pasece do mkk trvy a milovali se, ly veker neradostn vahy a vechna nenaplnn pn stranou. Od samho potku navzjem hladov touili po tle toho druhho Aliena u nikdy nezapomene, jak s n na samm potku otsl jej vlastn nezvladateln cht. Jet dnes, kdy je j sedmaticet a porody se j rozily boky a vytahala ke na bie, je bvalo kdysi tak rovn, je Jack tak posedl touhou po n, e se s n doke kadou nedli milovat tikrt i tyikrt. Prv te se jeho ertovn poznmka o lese zaala mnit v rozkon laskn a Aliena si rukama pithla Jackovu hlavu, aby ho mohla polbit. V tu chvli uslyela njak hlas. Oba ztuhli. Jejich mtina leela dost daleko od cesty a byla obklopen hustm porostem. Nikdy je tu nikdo nevyruil, jen obas sem bezdky zabloudil jelen nebo se tu mihla neopatrn lika. Zadreli dech a naslouchali. Hlas se vzpt ozval znovu a hned se k nmu pipojil dal. Jak Aliena a Jack napnali ui, zaslechli tlumen praskn vtv a ustn list, jako by kolem prochzela poetnj skupina. Jack zvedl boty, kter pedtm odloil na zem. Tie se zdvihl a opatrn vklouzl o pr krok po proudu do potoka, nabral do bot vodu a vylil ji na ohe. Plameny uhasly s nepjemnm zasyenm a s chomkem koue. Jack neslyn vklouzl do podrostu, pikril se a zmizel. Aliena si chvatn oblkla koili a sukni a nazula si boty a pak se znovu zabalila do plt.

Jack se vrtil stejn tie, jako odeel. Psanci, oznmil j polohlasn. Kolik jich je? zeptala se eptem.Spousta. Ani jsem je vechny nevidl. Kam maj nameno? Do Kingsbridge. Zvedl ruku. Poslouchej. Aliena naklonila hlavu na stranu. Zdlky uslyela zvon kingsbridgeskho pevorstv. Vyzvnl rychle a nalhav, jako by chtl varovat ped nebezpem. Alien se zastavilo srdce. Ach Jacku dti! Kdy to vezmeme pes Bltiv dl a pebrodme eku u katanovho hje, meme tam bt dv ne loupenci. Tak jdeme, honem! Jack poloil Alien dla na pai, aby ji zarazil, a na chvli se zaposlouchal. V lese dokzal zaslechnout vci, kter ona vbec neslyela. Bylo to tm, e vyrstal v divoin. Vykvala. Konen pikvl: Myslm, e u jsou pry. Vykroili z mtiny. Bhem nkolika chvil dorazili k cest. Nikdo nebyl v dohledu. Pebhli cestu a pospchali dl podrostem po tm neznateln pince. Aliena nechala Tommyho a Sally s Martou, hrli dmu u ohn a dobe se bavili. Aliena nemla tuen, jak nebezpe jim hroz, ale dsila ji pedstava, e se nco pihod dv, ne se dostane ke svm dtem. Kde to trochu lo, tam s Jackem beli, jene pda byla vtinu cesty pli nerovn, a tak Alien nezbvalo ne prost jen poskakovat, zatmco Jack ped. n dlal dlouh kroky. Bylo to daleko hor ne jt po cest, kudy normln chodili, ale bylo to o poznn rychlej. Sebhli dol po pkrm svahu, kter vedl do Bltivho dolu. as od asu ve zdej bain zahynul nepozorn cizinec, ale pro ty, kte to tu znali a vdli, kudy vede cesta na druhou stranu, v dole dn nebezpe nehrozilo. Pesto mla Aliena pocit, e j vodou naskl bahno chyt za nohy a schvln ji zdruje, aby se nedostala vas k Tommymu a Sally. Na druhm konci Bltivho dolu byl brod pes eku. Studen voda stoupala Alien a ke kolenm a smyla j bahno z nohou. Od brodu u pospchali rovnou dom. Jak se blili k mstu, slyeli zvon bijc na poplach stle hlasitji. A u hrozilo mstu od psanc jakkoliv nebezpe, alespo jeho obyvatele nkdo pedem varoval, kala si v duchu Aliena, aby si dodala odvahu. Ve chvli, kdy s Jackem vyli z lesa na louku na druh stran eky proti Kingsbridge, dohnala je skupinka asi dvaceti nebo ticeti mladk, kte byli zvodit v nedalek vsi. Vyden pokikovali, a pestoe bylo chladno, potili se.

Vichni spolen pebhli pes most. Mstsk brna u byla zaven, ale lid na ochozu je poznali a oteveli jim malou postrann branku. Jack poukzal na to, e je star, a donutil chlapce, aby ho s Alienou pustili naped. Vichni sklonili hlavy a jeden za druhm proli brankou. Alien se nesmrn ulevilo, e staili dojt do msta dv ne psanci. Na dvoe za kuchyn uvidla Aliena ke svmu asu Jackovu matku Ellen. Byla thl a oplen jako vdy, jen v dlouhch vlasech j msty probleskvala e a kolem tyiatyicetiletch o se j vytvoily vrsky. Nalhav nco vykldala Richardovi. O kus dl pobhal pevor Philip a usmroval dti, aby se schovaly do kapitolky. Ellen podle veho vbec nezaznamenal. Opodl stla Marta s Tommym a Sally. Aliena vydechla levou a ob dti lskypln objala. Matko! zvolal Jack. Co tady dl? Pila jsem vs varovat, e se sem bl banda lotr. Chtj vzt msto tokem a vyplenit ho. Vidli jsme je v lese, pikvl Jack. Richard nastrail ui. Tys je vidl? A kolik jich je? Nevm to jist, ale podle zvuku jich muselo bt hodn, pinejmenm stovka, mon vc. Jak maj zbran? Klacky. Noe. Jednu nebo dv sekyrky. Ale vtinou klacky. Kde te jsou? Na sever od ns. Dky! Jdu se na n kouknout z hradeb. Marto, obrtila se Aliena na Jackovu nevlastn sestru, odved dti do kapitolky. A pak se, stejn jako Jack a Ellen, vydala za Richardem. Jak pospchali ulicemi, lid se Richarda bez ustn vyptvali: Copak se dje? Loupenci, odpovdal strun a ani pitom nezpomalil. Te je Richard ve svm ivlu, pomyslela si Aliena. ekni mu, aby se sebral a el si vydlat na chleba, a bude bezmocn. Jakmile ale jde o njakou vojenskou zleitost, je klidn, rozhodn a schopn. Dorazili k severn stn mstskch hradeb a vyplhali po ebku na ochoz. V pravidelnch odstupech tam byly nachystan hromady kamen, aby bylo co hzet na tonky. Na cimbu a v batch u zaujmali sv msta obyvatel msta s luky a py v rukou. Ped njakm asem Richard pesvdil pedstavitele msta, e je nutn udlat jednou za rok podn cvien mstsk hotovosti. Zprvu se do toho nikomu nechtlo, ale postupem asu se z toho stal stejn zvyk jako teba ze sout na svatho Jana a vichni se u toho dobe bavili.

Ted se teprve ukzalo, jak to bylo rozumn. Man reagovali na poplan zvonn rychle a rozumn. Aliena se s obavami podvala pes pole k lesu. Nic nevidla, Museli jste je o hodn kus pedbhnout, poznamenal Richard. Pro ale thnou zrovna sem? podivila se Aliena. Kvli spirnm v pevorstv, odpovdla j Ellen. Je to na mle daleko jedin msto, kde je jet njak jdlo. No jist. Psanci byli hladov lid, William je vyhnal z jejich pdy, a tak se nemohli ivit nim jinm ne loupenm. V bezbrannch vesnicch toho moc k ukraden nezbylo rolnci tam na tom nebyli o mnoho lpe ne psanci. Jedin v zsobrnch majitel pdy se jet nalo jdlo ve vtm mnostv. Jak tak o tom Aliena pemlela, najednou je uvidla. Vyrazili z lesa jako krysy prchajc z hocho stohu sena. Hrnuli se pes pole smrem k mstu a bylo jich dvacet, ticet, padest, sto, cel men vojsko. Nejsp doufali, e se jim poda msto zaskoit nepipraven a dostat se dovnit branami. Kdy ale zaslechli zvonn, pochopili, e jejich pchod nkdo ohlsil. Pesto postupovali dl, hnni zoufalstvm, jak doke vyvolat jen hlad. Jeden nebo dva lukostelci proti nim pedasn vyslali py a Richard zakiel: ekejte! Nepltvejte stelivem! Kdy byl Kingsbridge naposledy pepaden, bylo Tommymu osmnct msc a Sally teprve Aliena nosila pod srdcem. Tehdy se spolu s dtmi a starci schovala ped tonky do kltera. Tentokrt bude stt na hradbch a pomhat odvrtit nebezpe. Nebyla ostatn jedin, kterou to napadlo: na hradbch postvalo skoro stejn en jako mu. Kdy se ale psanci piblili, zaala vhat. Nemla to ke klternm budovm daleko, ale mohlo se stt, e tonkm se poda v nkterm mst proniknout dovnit a dostanou se k pevorstv dv ne ona. Taky by mohla v boji utrpt zrann, kter by j zabrnilo pomoci dtem. Jack byl tak tady a Ellen jakbysmet: kdyby vichni padli, mohla by se o Tommyho a Sally postarat u jen Marta. Aliena vhala a neumla se rozhodnout. tonci u byli tm pod hradbami. Snesla se na n sprka p a tentokrt Richard luitnky nenabdal, aby jet pokali. Psanci utrpli tk ztrty. Nemli na sob dnou zbroj, kter by je chrnila. Navc nebyli nijak organizovni. Jejich tok nikdo nepipravil. Byli jak stdo splaen zve enouc se hlavami proti pevn zdi. Jakmile se u n ocitli, nikdo nevdl, co si m pot. Obyvatel msta na n z ochoz a bat hzeli kameny. Hrstka vyddnc zatoila holemi na severn brnu. Aliena dobe vdla, jak jsou dubov, elezy pobit vrata siln: tonkm by trvalo celou noc, ne by se probili dovnit.

eznk Alf a sedl Arthur mezitm od nkoho z kuchyn pithli velik hrnec pln vac vody a te ho zvedali na hradby nad brnu. Pmo pod Alienou zkusila skupinka zoufalc stavt pyramidu z lidskch tl. Jack a Richard po nich zaali okamit metat kameny. Aliena si vzpomnla na dti a pidala se k nim, Ellen ji bez vhn nsledovala. Neastn psanci chvli odolvali pvalu kamen, pak nkter z nich dostal zsah do hlavy, pyramida se zhroutila a dal pokusy vzdali. O vteinku pozdji se od severn brny ozvaly zoufal vkiky pln bolesti, kdy na hlavy mu dorejcch na vrata dopadla vac voda. Potom nkolika tonkm dolo, e jejich mrtv a rann druhov jsou snadn koist, a zaali je obrat. Kdy nkdo nebyl pli vn rann, zkouel se brnit, take tu a tam se strhla pranice. Krom toho se mezi sebou nkte lupii tahali o vci patc mrtvm. Jsou to jatka, pomyslela si Aliena, odporn, poniujc jatka. Obyvatel msta pestali hzet kameny. tok se rozpadl a tonci se te rvali mezi sebou jako psi o kost. Aliena se obrtila na Richarda. Nejsou vbec nijak zorganizovan, take vlastn nepedstavuj dnou hrozbu, poznamenala. Pikvl. Kdyby je nkdo dal dohromady, mohli by bt docela nebezpen, protoe je ene zoufalstv. Jejich slabina je v tom, e je nikdo nevede. Aliena dostala npad. Je to vojsko, kter ek na velitele, prohlsila. Richard na to nic neekl, ale ji ta mylenka nadchla. Richard je dobr velitel, ale nem vojsko. Psanci jsou vojsko bez velitele. A hrabstv se rozpad Obrnci msta se rozhodli hodit jet po loupencch pr kamen a vystelit nkolik p. Dal koist padla mrchoroutm k nohm. To u ale byla posledn kapka, tonci ztratili veker odhodln a zaali couvat, jako smeka ps s ocasy staenmi mezi nohama, a ltostiv se ohleli pes rameno. Pak nkdo otevel severn brnu a rzem se ven vyhrnul zstup mladch mu. Mvali mei a sekerami a vyrazili za tonky. Psanci se dali na tk, jene nkte byli pli pomal a skonili na zemi v kalui krve. Ellen se znechucen odvrtila a podvala se na Richarda: Ml bys tm klukm zabrnit v tom, aby je takhle honili. Mlad bojovnci potebuj vidt krev, zvl po takovhle arvtce, pouil ji. A krom toho m vc jich zabijeme tentokrt, tm m jich na ns zato pt. Tohle je vojensk uvaovn, pomyslela si Aliena. V dobch, kdy mla kad den pocit, e je jej ivot v ohroen, chovala by se nejsp stejn jako ti mladci: vyrazila by za psanci a snaila se jich pobt co

nejvc. Dnes ale povaovala za dleitj odstranit piny, kter z lid dlaj psance, a ne se zbavit jen samotnch psanc. A navc uvaovala o tom, jak by bylo mon psance vyut. Richard nkoho podal, aby dal zvonit konec poplachu, a pak zaal vydvat pkazy tkajc se nonch hldek. Na hradbch i u mstskch bran budou celou noc zdvojnsoben stre. Aliena zala do pevorstv vyzvednout Martu a dti. Vichni se pak znovu seli v Jackov dom. Aliena byla rda, e jsou zase jednou vichni pohromad: ona, Jack, jejich dti, Jackova matka, Alienin bratr a Marta. Vypadali skoro jako opravdov rodina a Aliena mlem zapomnla, e jej otec zemel v ali, ona sama je podle prva manelkou Jackova nevlastnho bratra, Ellen je vyvrhel ijc v lesch a Aliena zavrtla hlavou. Kdepak, tady nem cenu pedstrat, e tohle je opravdov rodina.Jack nabral ze sudu dbnek piva a rozlil je do velkch korbel. Po pesttm nebezpe byli vichni napjat a rozilen. Ellen rozdlala ohe a Marta nakrjela do hrnce tun a zaala chystat polvku na veei. Bvaly asy, kdy by pi takovhle pleitosti dali na ohe opkat plku prasete. Richard vypil pivo jednm dlouhm doukem, utel si sta a prohlsil: Ne skon zima, zaijeme podobn pepaden jet vckrt. Mli by vzt tokem zsobrny hrabte Williama, a ne pevora Philipa, poznamenal Jack. William pece me za to, e tihle lid trp bdou. Dokud nezmn postup, nemaj proti Williamovi o nic vt nadji na spch, ne mli proti nm. Chovaj se jak smeka ps. Potebuj velitele, vloila se do hovoru Aliena. Mli bychom se modlit, aby nikdy dnho nesehnali! podval se na ni Jack. Pak by zaali bt doopravdy nebezpen. Velitel by mohl odvst jejich pozornost od naeho majetku a nasmrovat je na Williama, upozornila ho Aliena. Te ti nerozumm, zamrail se Jack. Mysl, e by to njak velitel udlal? Kdyby tm velitelem byl Richard, tak ano. Vichni zmlkli. Ten npad dostval v Alienin mysli stle zetelnj obrysy a ona byla pesvden, e by to mohlo vyjt. Dostli by sv psaze, Richard by mohl zniit Williama a stt se hrabtem, v kraji by se opt rozhostil mr a zavldl blahobyt m vc o tom pemlela, tm vc z toho byla rozilen. Toho dnenho toku se zastnilo pes sto mu,

poznamenala a obrtila se na Ellen. Kolik lid tak me bt celkem v lesch? zeptala se j. Nepotan, pokrila Ellen rameny. Stovky. Tisce. Aliena se naklonila pes kuchysk stl a zadvala se Richardovi zpma do o. Sta se jejich velitelem, vyzvala ho nalhav. Dej je dohromady. Nau je, jak maj bojovat. Vymysli jim plny tok. A pak je poli do boje proti Williamovi. Jak mluvila, uvdomila si, e se ho sna pesvdit, aby dal v szku vlastn krk, a srdce se j rozbuilo zkost. Msto, aby dobyl zptky hrabstv, mohl by nkde skonit mrtv. Richard si s tm ale vrsky nedlal. Boe, Allie, ty m mon pravdu, vydechl. Mohl bych mt vlastn vojsko a vyrazit s nm proti Williamovi. Aliena vidla, jak se mu tve zaplily lta piivovanou nenvist, a znovu si vimla jizvy na levm uchu, kter mu zbyla po odznutm lalku. Honem zaplaila ohavnou vzpomnku, kter se zaala nebezpen drt na povrch. Richardovi se jej npad velice zamlouval. Mohl bych Williamovi sebrat jeho stda, zasnil se s potenm. Kradl bych mu ovce, lovil vysokou, nechval oteven stodoly a vykrdal mlny. Paneboe, j bych tomu prevtovi dal zabrat, kdybych ml vojsko. On je prost vojk a jin u nebude, pomyslela si Aliena. To je jeho osud. Ona se tese o jeho ivot, zatmco on je cel vedle z pedstavy, e by mohl dostat dal pleitost naplnit svoje posln. Pak ho napadlo, e to nen tak snadn. Jene jak ty psance najdu? zarazil se. Neustle se schovvaj. To ti mu ct, ozvala se Ellen. Z cesty do Winchesteru se d odboit na zarostlou stezku, kter vede k oputnmu lomu. Tam maj svou skr. Kdysi se tomu mstu kalo Sallyin lom. Ale j pece dn lom nemm! ohradila se sedmilet Sally. Vichni se rozesmli. Pak opt ztichli. Richard se tvil vzruen a odhodlan, Tak to bychom mli, prohlsil pevn. Sallyin lom. Cel dopoledne jsme deli jako mezci. Snaili jsme se vykopat ze zem paez obrovskho stromu, vykldal Philip. Kdy jsme se vraceli, stl pmo tady, v ohrad pro kozy, mj bratr Francis a drel t v nru. Byl jsi den star mrn. Jonathan vypadal zasmuile. Tohle pro nj byl velice vn okamik. Philip se rozhldl po misii svatho Jana V lesch. Les u v dohledu pli mnoho nezbylo. Mnii za ta lta velkou st pozemk vymtili,

take klter dnes obklopovala pole. Stlo tam nkolik kamennch budov kapitolka, refekt a dormit a hrst mench devnch stodol, klen a chlvku. Mstu, kter ped sedmncti roky opustil, se to moc nepodobalo. I lid tu ili jin. Nkte mnii, kte tehdy byli mlad, dnes zastvali odpovdn msta v Kingsbridge. Pevora tu dlal William Beauvis, kter se jako novic vyznamenal tm, e ped mnoha roky cvrnkal hork vosk ze svek na pleatou hlavu svho uitele. Nkte odeli pln: vn nespokojenec Peter z Warehamu skonil v Canterbury, kde pracoval pro mladho ctidostivho arcijhna Tome Becketa. To by m zajmalo, jac vlastn byli, poznamenal Jonathan zamylen. Myslm moji rodie. Philip mladka pln chpal. Sm pece piel o oba rodie, ale to mu bylo u est let, a tak si na n docela dobe pamatuje. Matka byla klidn a milujc, otec vysok, s ernmi vousy a, alespo podle Philipa, staten a siln. Jonathanovi osud nedopl ani to. Jedin, co o svch rodich vdl, bylo, e o nj nestli. Meme si toho o nich hodn domyslet, prohlsil Philip. Vn? vyhrkl Jonathan zvdav. Co teba? Urit byli chud, uvaoval Philip nahlas. Bohat lid nemaj dvod opoutt svoje potomky. Tak nemli dn ptele. Ptel si vimnou, kdy nkdo ek dt, a pokud pak dt zmiz, vyptvaj se. Byli v zoufal situaci. Jen zoufal lid se dokou rozlouit s vlastnm dttem. Jonathanv obliej se leskl neskrvanmi slzami. Philip by mu je nejradji sm utel. Vdy tenhle chlapec se mu alespo to lid asto kali tolik podobal. Philipa trpilo, e neum mladkovi poskytnout dnou tchu, ct mu o jeho rodich nco hezkho, povzbuzujcho, srdenho. Jene jak m pedstrat, e mli svho synka rdi, kdy ho nechali v lese, aby tam umel? Pro Bh pipout, aby se takov vci dly? zeptal se Jonathan. Philip pochopil, e se te konen naskt pleitost. Jakmile si zane klst takovhle otzky, skon v naprostm zmatku. Navc si myslm, e v tomhle ppad je odpov naprosto jasn. Bh t chtl pro sebe. Mysl to vn? Copak jsme se o tom jet nikdy spolu nebavili? Odjakiva jsem o tom pesvden. Zdejm eholnkm jsem to ekl hned prvn den, co t tu nali. Povdl jsem jim, e t Bh k nm seslal z dvod, kter zn jen on, take je na povinnost, abychom t vychovali ve slub Bohu a tys mohl jednoho dne naplnit posln, je ti uril. To by m zajmalo, jestli o tom moje matka v.

Jestli pobv mezi andly, tak ano. Co by podle tebe mohlo bt to moje posln? Bh potebuje mnichy, aby psali knihy, malovali, skldali hudbu a obdlvali pdu. Potebuje mue, kte se ujmou nronch kol, jako je sprva hospodaen, nebo budou dlat pevory i biskupy. Potebuje lidi, kte dokou obchodovat s vlnou, lit zrann, uit dti a stavt chrmy. Vbec si neumm pedstavit, e by si nco podobnho schovval pro mne. Myslm, e kdyby pro tebe njak kol neml, nedal by si takovou nmahu s tm, aby t dostal a sem, poznamenal Philip s smvem. Nemus pitom jt o njakou velkolepou i vjimenou funkci ve svtskm slova smyslu. Teba chce, aby ses stal mlenlivm mnichem, skromnm eholnkem, kter zasvt ivot modlitbm a rozjmn. To je asi nejpravdpodobnj, posmutnl Jonathan. Philip se rozesml. Ale j si to nemyslm. Bh nebude dlat n ze deva nebo dv koilku z ke na boty. Ty nejsi vhodn typ pro tich ivot v stran a Bh to v. J bych odhadoval, e chce, abys za nj bojoval, a ne abys jeho jmno velebil v modlitbch. To tedy doufm. Ale zrovna v tuhle chvli po tob podle m chce, abys vyhledal bratra Lea a zjistil, kolik m pipravench sr pro nae sklepen v Kingsbridge. Jist. J si te zajdu popovdat se svm bratrem do kapitolky. A pamatuj, kdyby se t kterkoliv z brat vyptval na Francise, povz mu pokud mono co nejm. Neeknu vbec nic. Tak utkej. Jonathan rznm krokem peel dvr. Zasmuil nlada ho u opustila, a ne dorazil k mlkrn, vrtila se mu jeho pirozen rozvernost a byl zase v dobrm rozmaru jako dv. Philip mladka sledoval, dokud neveel do staven a nezmizel mu z dohledu. J byl pln stejn, jen mon ne tak bystr, pomyslel si. Pak se vydal opanm smrem, ke kapitolce. Francis mu poslal vzkaz, v nm Philipa dal o tajnou schzku. Pokud lo o kingsbridgesk mnichy, ti vdli jen to, e se jejich pevor vydal na obvyklou obhldku misie. Ped zdejmi eholnky se setkn pochopiteln nedalo utajit, ale ti jsou tu tak odznut od svta, e to stejn nemaj komu ct. Jedin pedstaven misie obas zavt do

Kingsbridge a toho Philip podal, aby sloil psahu, e o schzce poml. On i Francis dorazili toho dne rno a pestoe nemohli dost dobe tvrdit, e je to cel jen pouh nhoda, pokoueli se alespo pedstrat, e to takhle zadili, aby se zase jednou po ase mohli pro vlastn poten vidt. Oba pak spolen navtvili hlavn bohoslubu a spolu s eholnky pojedli. Te mli konen pleitost popovdat si o samot. Francis sedl na kamenn lavici u stny kapitolky a ekal na bratra. Philip tm nikdy nevidl vlastn obraz v kltee nemli dn zrcadla a tak pomoval vlastn strnut tm, jak se mn jeho bratr, kter byl jen o dva roky mlad. Francis ml ve svch dvaatyiceti letech v ernch vlasech jen pr edch pramen a kolem svtle modrch o hust vjky vrsek. Kolem krku a kolem pasu byl daleko objemnj, ne kdy ho Philip naposledy vidl. Asi mm vc edivch vlas a m nadbytenho tuku, pomyslel si Philip. Ale zajmalo by m, kdo z ns m asi vc ustaranch vrsek. Posadil se vedle Francise a rozhldl se po osmihrann przdn mstnosti. Jak to u vs vypad? zeptal se Francis. Prevti u maj zase navrch, odpovdl Philip. Pevorstv dochzej penze, stavbu katedrly jsme tm zastavili, Kingsbridge upad, polovina hrabstv umr hlady a na cestch nen moc bezpeno. Francis pikvl. V cel Anglii je to stejn. Teba budou mt prevti vdycky navrch, prohlsil Philip odevzdan. Mon bude v radku mocnch vdycky vtzit nenaranost nad moudrost. Teba v much s mei v rukou vdycky zvtz pe o vlastn bydlo nad oddanost vci. Obvykle nemluv takhle pesimisticky. Ped pr tdny na ns zatoili psanci z les. Byl to marn pokus: sotva obyvatel msta zabili pr tonk, zaali se ti neastnci rvt mezi sebou. Kdy se dali na tk, vyrazili z msta ozbrojen mladci, zaali ty uboh trosky pronsledovat a koho chytili, toho ubili. lovku se z toho dlalo zle. Francis potsl hlavou. Takovhle vci je tk pochopit. J myslm, e tomu rozumm. Kluci byli vyden a mohli ze sebe strach vyhnat jen tm, e prolili krev lid, kte je vydsili. Vidl jsem to v och chlapa, kter nm zabil matku a otce. Zabjej, protoe maj strach. Meme je toho strachu njak zbavit? Francis si povzdechl. Mrem, spravedlnost, blahobytem Takovhle vci se daj tko zadit. Philip pikvl. Takov je ivot. Tak o co ti jde?

Pracuju pro syna panovnice Maud. Jmenuje se Jindich. Philip u o tomhle Jindichovi leccos slyel. Jak je? Je to velice bystr a odhodlan mlad mu. Otec mu zemel, a tak se mladk stal hrabtem z Anjou. Je souasn vvodou normandskm, jeliko je nejstarm synem starho Jindicha, kter kdysi bval anglickm krlem a normandskm vvodou. Navc si vzal za manelku Eleanoru Akvitnskou, take je jet ke vemu vvodou akvitnskm. Vldne vtmu zem ne francouzsk krl. Pesn tak. Ale jak je? Vzdlan, pracovit, rozhodn, nenavn, umanut. A mv nlady, ze kterch jde strach. Obas m mrz, e nemm nlady, ze kterch by el strach, poznamenal Philip. Ono to udruje lidi ve stehu. Jene vichni vd, e jsem mrn a uvliv, take m nikdy nebudou poslouchat s takovou horlivost jako pevora, kter by mohl kadou minutou vybuchnout. Francis se rozesml. Zsta takov, jak jsi, prosil bratra ertem. Pak zase zvnl. Dky Jindichovi jsem si uvdomil, jak je dleit samotn osobnost krle. Podvej se na tpna: m chab sudek, odhodlan je jen chvlemi, pak najednou vechno vzd. Je odvn a na hranici lenstv a neptelm dv v jednom kuse milost. Lid, kte ho zrad, mnoho neriskuj: vd, e se mohou spolehnout na jeho milosrdenstv. Vsledkem je, e se osmnct let marn sna vybojovat vldu nad zem, kter byla sjednocenm krlovstvm, kdy ji pebral. Jindich m u v tuhle chvli vt moc nad svou sbrkou vvodstv a hrabstv, ne ml kdy tpn nad touhle zem. Philip zaal tuit, o co tak asi pjde. Pro t Jindich poslal do Anglie? zeptal se bratra. Abych se porozhldl, jak to v krlovstv vypad. A na co jsi piel? e tu neplat zkony, lid umraj hlady, zem je rozbit vichicemi a znien vlkou. Philip zamylen pokval hlavou. Mlad Jindich se stal normandskm vvodou, jeliko byl nestarm synem krlovny Maud. A ta byla jedinm legitimnm potomkem starho krle Jindicha, jen byl svho asu nejen vvodou Normandie, le i anglickm krlem. V tto linii nslednictv by mlad Jindich mohl prohlsit, e m nrok na anglick trn. Jeho matka uplatovala stejn nrok, ale vzbudila odpor, jeliko byla ena a jej manel pochzel z rodu Angevinskch. Jene mlad

Jindich byl nejen mu, ale navc ml tu vhodu, e byl jak Norman (z matiny strany), tak Angevin (z otcovy strany). Jindich se bude snait zskat anglickou korunu? zeptal se Philip pmo. To zle na m zprv, odpovdl Francis. A co mu ekne? e u nikdy nebude vhodnj pleitost ne te. Chvlabohu, zvedl Philip pohled k nebesm. II Cestou na hrad biskupa Walerana se hrab William zastavil v cowfordskm mlnu, kter mu patil. Mlynem tu byl zarputil mu stednch let, kter se jmenoval Wulfric. Ten ml prvo mlt obil ze vech jedencti nedalekch obc. Jako poplatek si nechval dva pytle z kad dvactky: jeden pro sebe a jeden pro Williama. William pijel, aby si vybral dl, kter mu nle. Za normlnch okolnost by to nedlal osobn, jene te nebyly normln asy. Dnes lovk musel poslat s kadm nkladem mouky nebo ehokoliv, co se dalo jst, podn ozbrojen doprovod. Aby co nejvc uetil na lidech, provdl to William tak, e kdykoliv se nkam pesunoval se svou druinou ryt, vdy s sebou bral jeden nebo dva povozy a cestou naloil, co se dalo. Vzrstajc zloinnost byla neastnm dsledkem jeho tvrdho pstupu k nepodnm vazalm. Lid zbaven pdy se asto mnili v loupenky. Obecn se jim jako zlodjm nevedlo o moc lpe, ne kdy se snaili hospodait, a William pedpokldal, e valn st z nich nepeije zimu. Zprvu se jeho pedpoklady naplovaly: psanci bu pepadali osaml pocestn, jim se toho nedalo moc vzt, nebo podali patn organizovan toky proti dobe opevnnm clm. Jene asem zaali zoufal vyvrhelov svoje postupy vylepovat. Te u pokad toili jen v ppad, e jich byl alespo dvojnsobn poet ne obrnc. A objevovali se jedin ve chvlch, kdy byly spky pln, co svdilo o tom, e maj dobr zvdy. Jejich toky byly nhl a rychl, odvahu jim dodvalo zoufalstv. Nikdy ale nezstali v boji a kad koukal vzt nohy na ramena, sotva se zmocnil ovce, unky, sra, pytle s moukou i vku se stbrky. Nemlo smysl je pronsledovat, jeliko vbhli do lesa, rozdlili se a rozptlili se vemi smry. Nkdo jim velel a dval jim stejn pkazy, jak by jim na jeho mst dal i William. spch tvanc Williama ponioval a urel. Vypadal jako aek, kter si neum udret podek ani ve vlastnm hrabstv. A jako by to nestailo, loupenci jen mlokdy okradli nkoho jinho. Zdlo se, e

ho zcela zmrn pronsleduj a zesmuj. A jestli William nco ze srdce nenvidl, tak to bylo pomylen, e se mu lid za zdy smj do hrst. Cel ivot strvil tm, e se snail vechny kolem sebe pimt, aby jej i celou jeho rodinu patin ctili, a tahle banda vyvrhel mu vekerou prci hat. Nejvc ale Williama ralo pomylen, jak si o nm tak asi lid po stran ukaj: e si stejn nic lepho nezaslouil, e se svmi vazaly a poddanmi zachz bezohledn a te se mu to st, e si za to me sm. Z takovch mylenek se mohl vzteky pominout. Kdy William a jeho druina vjdli do Cowfordu, obyvatel vesnice jejich pjezd s asem a obavami pozorovali. William pohrdav sledoval pohubl, vystraen oblieje, jak vykukuj z pootevench dve a honem zase miz v ptm chatr. Tihle lid se odvili vyslat svho knze, aby za n u Williama orodoval. dali o povolen, aby si smli obil mlt sami, a tvrdili k tomu, e si nemou dovolit odvdt mlyni destek. William byl v pokuen nechat fari za jeho opovlivost vyrvat jazyk zaiva. Poas bylo studen a kolem behu rybnka nad mlnem se utvoil pruh ledu. Vodn kolo se nehbalo a mlnsk kameny nebylo slyet. Z domu vedle mlna vyla jaksi ena. William se na ni podval a sevela ho keovit touha. en mohlo bt tak dvacet let, mla pohledn obliej a bohatou korunu tmavch vlas. Mla tak velk prsa a siln stehna, jako by v kraji ani nebyl hladomor. Kdy vybhla ze dve, mla ve tvi drz vraz. Jakmile uvidla Williamovy ryte, zmizel j z oblieje a ena honem zacouvala zptky do domu. Moc jsme se j nelbili, poznamenal Walter. Asi zahldla Gervase. Byl to star vtip, ale stejn se mu zasmli. Uvzali kon. Byla to u trochu jin skupina lid, ne kter kolem sebe William shromdil, kdy vlka o trn zaala. Byl s nm pochopiteln stle Walter a taky Okliv Gervase a Sekera Hugh. Zato Gilbert u dvno padl v t neekan bitce s kamenky v lomu a nahradil ho Guillaume. A Miles piel o ruku v souboji na mee v njak krm v Norwichi, a tak se lenem druiny stal Louis. U to dvno nebyli kluci, ale pod se chovali stejn, chechtali se a chlastali, hrli o penze a bhali za dvkami. William u pestal potat, kolik putyk vytloukli, kolik id umuili a kolik panen pipravili o vnec. Vyel mlyn. Jeho otrven vraz nepochybn vyvolvala skutenost, e mlyni byli veobecn velmi neoblben mezi lidem. Muv zachmuen pohled byl pln obav. Tak to m bt: Williamov druin vyhovovalo, kdy jejich pjezd vyvolval v lidech strach. Nevdl jsem, e m dceru, Wulfriku, poznamenal William potmile. Tys ji pede mnou schovval.

To je Maggie, moje ena, prohlsil mlyn. Pesta vanit. Tvoje ena je star kostnat megera, vzpomnm si na ni. Moje May vloni umela, pane. Znovu jsem se oenil. Ty pse jeden chlpn! zvolal William a uklbl se. Tahle mus bt dobe o ticet let mlad ne ty! O ptadvacet To je a dost. Kde mm mouku? Jeden pytel z kadch dvaceti! Vechny jsou tady, mj pane. Kdybys el laskav dovnit. Do mlnice se prochzelo domem. William a jeho ryti se vydali za Wulfrikem do jedin svtnice v dom. Mlynova nov, mlad manelka kleela u ohnit a pikldala na ohe polena. Jak se nahbala, sukn se j napnala pes irok hd. Ta m ale masitou zadnici, pomyslel si William. No jist, kdy vypukne hladomor, dostn mlynova ena hlad jako posledn. William se zastavil a zadval zezadu na mlynku. Ryti se uchechtli a mlyn si nervzn odkalal. Dvka se ohldla, zjistila, e na ni vichni zraj, vstala a v rozpacch si upravovala obleen. William na ni mrkl a podal ji: Pines nm trochu piva, Maggie mme podnou ze. Proli dvemi do mlnice. Kolem okrouhlho mlatu byly naskldan pytle s moukou. Nebylo jich mnoho. Jindy byla hromada pytl vy ne dospl chlap. To je vechno? podivil se William. Letos byla moc slab roda, pane, vysvtloval Wulfric vylekan. Kter jsou moje? Tyhle, pane. Mlyn ukzal na hromdku osmi i devti pytl. Coe? William ctil, jak se mu krev hrne do tv. Tohle e je moje? Mm venku dva vozy, a ty mi nabdne tohle? Wulfric se zatvil jet o poznn zkormoucenji. Mrz m to, mj pane. William se dal do potn. Vdy je to jen devt pytl! Vc jich tu opravdu nen, pitakal Wulfric. To u ml tm slzy v och. Vak se podvej, hned vedle jsou moje a je jich stejn jako Ty pse prolhan! oboil se na nj William vztekle. Prodal jsi je a Neprodal, pane, brnil se Wulfric. To je vechno, co se tu letos selo. Vela Maggie a na tcu nesla osm kameninovch korbel s pivem. Vem rytm postupn nabdla, aby si z tcu poslouili. Kad se chopil korbelu a zniv se napil. William si eny nevmal. Byl pli zhrzen, ne aby se dokzal napt. Maggie zstala stt a na tcu j zbval jeden jedin korbel piva.

A co tady dlaj tyhle? zeptal se William Wulfrika a ukzal na hromadu asi ptadvaceti i ticeti pytl naskldanch podl zdi. Ty tady ekaj na vyzvednut, mj pane jen se podvej, e je na nich znaka majitele Byla to pravda: kad pytel byl oznaen psmenem nebo obrzkem. Mohl to pochopiteln bt njak podvod, jene William nemohl pijt na zpsob, jak by se doptral pravdy. Dohnlo ho to k lenstv. To by ovem nebyl on, aby se s takovm vsledkem smil. Nevm ti, utrhl se na mlyne. Ty m okrd. Wulfric mu uctiv oponoval, i kdy hlas se mu v tu chvli u notn tsl, km ti pravdu, pane, zakoural. Jet jsem nepotkal mlyne, kter by mluvil pravdu. Mj pane , Wulfric tce polkl. Mj pane, jet nikdy jsem ti nezatajil ani petku mouky Vsadm se, e m okrd plnmi hrstmi. Akoliv byla podn zima, Wulfrikovi stkal po oblieji pot. Utel si elo rukvem. Jsem ochoten psahat pi Jei a vech svatch Zavi hubu. Mlyn zmlkl. William dovolil vzteku, aby v nm neruen narstal, ale pod jet se nerozhodl, co podnikne. Chtl Wulfrika podn vystrait, teba ct Walterovi, aby ho ztloukl etzkovou rukavic, mon tak sebrat Wulfrikovi st jeho mouky, nebo i vechnu. Pak jeho pohled utkvl na Maggie, kter tam stla a v rukou drela tc s poslednm korbelem. Obliej mla ztuhl hrzou a velk mlad adra se j vzdouvala pod zaprenmi aty. V tu chvli si William uvdomil, m Wulfrika zcela jist nejvc vytrest. Chytni tu enskou, podal Waltera koutkem st. Pak mlyni oznmil: A te ti dm za vyuenou. Maggie zaznamenala, e se Walter pohybuje smrem k n, ale na tk u bylo pozd. Sotva se otoila, Walter ji chytil za pai a pithl k sob. Maggie se mu pokusila vytrhnout, tc dopadl s bouchnutm na zem a pivo se rozlilo po podlaze. Walter zkroutil en ruku za zdy a nepoutl ji. Mlynka se tsla strachy. Nechte ji, prosm, ne! volal Wulfric hlasem plnm paniky. William spokojen pikvl. Te se mlyn bude dvat, jak nkolik chlap jeho mladou enu postupn znsiln, a nebude moci nic podniknout na jej zchranu. Pt si d pozor, aby ml pro svho pna nachystno dost mouky. Tvoje ena tloustne z chleba napeenho z ukraden mouky, Wulfriku, zatmco my ostatn si musme utahovat opasky, posmval se William mlynovi. Tak se podvme, kolik pibrala, co ty na to?

Walter chytil enu u krku za aty a prudce trhl smrem dol. Ltka se roztrhla a rozevela. Maggie mla pod aty jet lnnou koili, kter j sahala ke kolenm. Jak pervav oddychovala strachy, mohutn adra se j zvedala a klesala. William si ped ni stoupl. Walter j jet vc zkroutil ruku za zdy, aby se musela bolest prohnout a prsa j jet vc vynikla. William se podval na Wulfrika, pak poloil en dlan na prsa a zaal je hnst. Ctil, jak jsou v jeho rukou mkk a tk. Wulfric udlal krok dopedu a vykikl: Ty ble Podrte ho, vytkl William, nae Louis sevel mlyne obma rukama a zabrnil mu v jakmkoliv dalm pohybu. William roztrhl dvce koili. Kdy uvidl jej smysln bl tlo, vyschlo mu v krku. Ne, prosm, zkusil to jet Wulfric. William si uvdomil, e se v nm zved ve. Podrte mi ji, pikzal rytm. Maggie zaala jeet. Ryti chytili Maggie za ruce a za nohy a William si mezitm odepjal ps s meem a pustil ho na zem. ena nemla sebemen nadji, e by se mohla tyem silnm mum ubrnit, ale pesto se kroutila a jeela. To se Williamovi lbilo. Jak sebou mltila, adra j ltala ze strany na stranu a stehna se j otevrala a zavrala a chvlemi odkrvala, chvlemi zase zakrvala jej pohlav. Konen ji tyi ryti spolenmi silami pitiskli na mlat. William si en klekl mezi nohy a zvedl si suknici. Podval se na Maggiina manela. Wulfric byl hrzou bez sebe. V dsu na Williama zral a mumlav ebronil o slitovn slovy, kter nemohl v enin jekotu nikdo slyet. Takovhle okamiky William miloval: vyden ena, kterou ryti pidruj na zemi, a manel, jen se na to mus dvat. Pak Wulfric najednou uhnul pohledem. William vyctil nebezpe. Vichni v mlnici se koukali na nj a na dvku. Jedin, co mohlo odvst mlynovu pozornost, byla nadje na zchranu. William se otoil a pohldl ke dvem. V tu chvli ho nco tkho a tvrdho udeilo do hlavy. Zaiel bolest a upadl na dvku. Jejich oblieje o sebe udeily. Zniehonic William slyel, jak nkde kolem ki spousta mu, muselo jich bt opravdu hodn. Koutkem oka zahldl, e Walter tak spadl na zem, sraen mohutnou palic stejn jako William. Ryti vzpt pestali Maggie dret. William se podval en do tve a vyetl z n pekvapen spojen s levou. Zaala se divoce kroutit, aby se zpod nj vyprostila. Nechal ji bt a rychle se odkulil stranou. Prvn, co nad sebou uvidl, byl divoce vypadajc mu s devorubeckou sekerou v rukou. Proboha, pomyslel si William, kdo to

je? e by otec toho dvete? Zahldl, jak se Guillaume zvedl a otoil a v ptm okamiku sekera zasvitla vzduchem a jej nabrouen ost se mocnm derem zaseklo hluboko do masa na Guillaumov nechrnnm krku. Kdy Guillaume dopadl na Williama, byl u mrtv. Jeho krev ckala Williamovi na suknici. William ze sebe mrtvolu honem setsl. Kdy se opt mohl rozhldnout kolem sebe, uvidl, e mlnice je pln roztrhanch, rozcuchanch, nemytch chlap ozbrojench palicemi a sekerami. Byla jich spousta. William pochopil, e se dostal do pkn lamastyky. e by vesnian pili Maggie zachrnit? Jak se mohli neho takovho opovit? V thle vesnici bude pr chlpk viset, jet ne se setm. William, bez sebe vzteky, vyskoil a shl po mei. Jene dn neml. Odloil pece pedtm opasek na zem, aby mohl znsilnit to dve. Sekera Hugh, Okliv Gervase a Louis se zoufale brnili proti bojovnkm, kte ze veho nejvc pipomnali obrovsk dav ebrk. Na zemi leelo nkolik mrtvch rolnk, ale trojice ryt pesto ustupovala a pomalu, ale jist se nechvala zatlait k mlatu. William zahldl nahou Maggie. Stle jet jeela a zuiv si razila cestu ke dvem, ven z thle mely. Pestoe situace tomu neodpovdala, William uctil, jak se mu slabiny svraj nenaplnnou touhou po t kulat zadnici. Pak uvidl, e se Wulfric zoufale pere s nktermi z tonk. Pro se proboha mlyn vrh na chlapy, kte mu zachrnili enu? Co se tady kertu dje? Zmaten William se zaal rozhlet kolem sebe, kde nechal ps s meem. Leel mu tm u nohou na podlaze. Zvedl ho, tasil me a pak ustoupil o ti kroky dozadu, aby se jet na chvli dostal z dosahu boje. Rozhlel se kolem sebe a zaznamenal, e vtina tonk vbec nebojuje zvedali pytle s moukou a vybhali s nimi ven. William u tomu zanal rozumt. Tohle nebyla zchrann akce rozvnnch vesnian. Tohle byl njezd zvenku. Ti lid se o Maggie vbec nezajmali a pedem nevdli, e v mlnici naraz na Williama a jeho ryte. Nelo jim o nic jinho, ne aby mohli vyplenit mln a ukrst Williamovu mouku. To u mu taky bylo jasn, kdo ve skutenosti ti tonci jsou: psanci. William poctil, jak se v nm zved hork vlna odhodln. Konen se mu naskytla pleitost dt t bsnc paki, kter utlauje hrabstv a vykrd mu spky, podn za vyuenou. Proti jeho rytm stla nepekonateln pesila. tonk bylo pinejmenm dvacet a William asl nad tm, jakou maj psanci odvahu. Rolnci by se za normlnch okolnost rozutekli ped skupinou ryt jak kuata a bylo by jedno, jestli jich je dvakrt nebo desetkrt vc ne

ryt. Jene tihle lid bojovali s vervou a nijak je nezastrailo, kdy jeden z jejich ad padl. Podle veho byli pipraveni zemt, pokud to bude nutn. Mon to bylo tm, e by tak jako tak umeli hlady, kdyby se jim nepodailo mouku ukrst. Louis se brnil dvma mum najednou, kdy vtom k nmu zezadu pistoupil tet a pratil ho eleznou tesaskou palic do temene. Louis se sesul na zem a zstal leet. Mu pustil palici a shl po Louisov mei. Te tedy stli dva ryti proti dvaceti loupenkm. Jene Walter se mezitm stail vzpamatovat z rny, kterou dostal do hlavy, tasil me a vrhl se do boje. William zvedl svou zbra a bez dalho otlen se k nmu pidal. Ve tyech pedstavovali docela silnou bojvku. Psanci zaali ustupovat a zoufale odreli mhajc se mee palicemi a sekerami. William si u zanal myslet, e jejich bojov odhodln nakonec pece jen pomine a lumpov se rozuteou vemi smry. Jene v tu chvli jeden z nich zakiel: Prvoplatn hrab! Bylo to nco jako bojov pokik. Ostatn se pidali a hned cel skupina psanc bojovala o poznn urputnji. Pi opakujcm se voln Prvoplatn hrab prvoplatn hrab! stydla Williamovi krev v ilch, pestoe brnil hol ivot a ml tedy jin starosti. Znamenalo to, e ten, kdo m tuhle armdu psanc na povel, si dl zlusk na Williamv titul. William se vrhl do boje jet zuivji, jako by tahle arvtka mohla rozhodnout o budoucnosti hrabstv. Pak si uvdomil, e jen asi polovina lotr se do boje s ryti doopravdy zapojila. Ostatn dl odneli mouku. Bitka se zmnila v ustlenou vmnu vpad a jejich odren, postup a uhbn. Psanci se zaali bt opatrnm, obrannm stylem, jako vojci, kte vd, e kadou chvli dostanou povel k stupu. Za bojujcmi vyvrheli vyneli jejich druzi ze mlna posledn pytle s moukou. Psanci se zaali stahovat a pozadu ustupovali dvemi, je vedly z mlnice do domu. William pochopil, e a u se to dl bude vyvjet jakkoliv, loupenkm se poda dostat pry s vtinou mouky. Zakrtko bude kad v celm hrabstv vdt, e mu ji ukradli pmo ped nosem. Vichni si z nj budou utahovat. Ta pedstava ho tak rozbsnila, e se vybioval k prudkmu toku proti svmu protivnkovi a klasickm vpadem probodl neastnkovi srdce. Pak jeden z psanc astnou nhodou zashl Hugha, udeil ho do ramene a vyadil z boje. Te stli ve dvech dva divoi z les a zadrovali ti ryte, kte jet mohli bojovat. To bylo dost poniujc samo o sob. Pak ale jeden ze dvou psanc s nekonenou samolibost mvl meem na druhou stranu, jako by druhmu dval pednost. Mu

zmizel, zbyl lump udlal krok dozadu a ocitl se v jedin svtnici mlynova staven. Ve dvech mohl stt jen jeden ryt a bojovat s psancem. William odstril ramenem Waltera i Gervase a protlail se dopedu: tohohle chlapa chtl pro sebe. Kdy o sebe jejich mee ksly, William si okamit uvdomil, e tohle nen dn vesnian vyhnan ze svho polka. Tady proti nmu stl zkuen bojovnk, stejn jako William sm.Hrab se poprv podval tonkovi do tve. Leknut bylo tak velk, e mlem upustil me. Jeho soupeem byl Richard z Kingsbridge. Richardovi planul obliej nenvist. William zahldl jizvu na jeho znetvoenm uchu. Sla Richardovy zloby vydsila Williama daleko vc ne mhajc se me. William si myslel, e se mu kdysi podailo navdy se Richarda zbavit, a on se vrtil a stanul v ele vojska syk a lotr, kter dl z Williama hlupka. Richard proti Williamovi nesmlouvav vyrazil, aby vyuil okamiku pekvapen. William ped jeho vpadem uhnul stranou, zvedl me, ohnal se jm a hbit ustoupil dozadu. Richard zatoil znovu, jene tentokrt Williama sten chrnil rm dve, a tak se jeho soupe musel omezit jen na krtk pm dery. Pesto se Richardovi podailo Williama dl nutit k ustupovn, a se nakonec hrab ocitl zptky v mlnici, zatmco Richard stl ve dvech. Dky tomu se ale mohli do boje opt zapojit Walter a Gervase. Sotva Richard ustoupil dvemi zptky do svtnice, Walter a Gervase se prothli dvemi a William se opt postavil proti Richardovi. William si uvdomil, e se Richard dostal do krajn nepznivho postaven. Ne se stail vzpamatovat, stli proti nmu ti bojovnci, s nimi te mus bojovat. Kdyby se William unavil, me penechat svoje msto Walterovi. V podstat nepadalo v vahu, e by se Richardovi mohlo podait odret jejich toky donekonena. Bojoval pedem prohranou bitvu. Snad tenhle den po tom vem neskon pro Williama tak potupn. Snad dnes zabije svho dvnho neptele. Richard se zejm ve svch vahch ubral pesn stejnm smrem. A podle veho dospl k tmu zvru. Na jeho nasazen a odhodln se to ale v nejmenm neprojevilo. Vytrvale se na Williama dval s divokm klebem, kvli ktermu hrab ztrcel odvahu. Pak se zniehonic rozphl a naklonil se daleko dopedu s napaenm meem. William uhnul, zakopl a dopadl na zem. Walter skoil dopedu, aby svho pna uchrnil ped smrtelnou rnou z milosti jene Richard ve vpadu nepokraoval, nbr se otoil na pat a dal se na stup.

William se zaal zvedat, Walter do nj narazil a Gervase se kolem nich v tu chvli zkusil prothnout. Vem tem trvalo hodnou chvli, ne se rozpletli, a Richardovi to stailo, aby peel svtnici, vyklouzl ze dve a rzn je za sebou zabouchl. William se za nm rozebhl a dvee rozrazil. Psanci u byli na stupu a jako by Williamova potupa nebyla u tak dostaten, odvdli s sebou kon Williamovch ryt. Kdy William vybhl ze mlna, uvidl, e v sedle jeho kon, toho jedinenho vlenho oe, kter ho stl cel krlovsk jmn, sed sm Richard. Kon asi nkdo pedem odvzal a nachystal. William si s omraujcm dsem uvdomil, e tohle je u podruh v ivot, co mu Alienin bratr ukradl vlenho kon. Richard kopl kon do slabin a zve se vzepjalo; nemlo rdo ciz lidi. Jenome Richard byl dobr jezdec a udrel se v sedle. Pithl ote a pinutil kon sklonit hlavu. V tu chvli vyrazil William kupedu a zamil na Richarda meem. Jene k zaal vyhazovat, William minul cl a zaal me do devnho sedla. Vzpt k vyrazil a til se pes vesnici za ostatnmi prchajcmi psanci. William se dval, jak odchzej, a v srdci ml touhu po vrad. Prvoplatn hrab, kal si. Prvoplatn hrab. Otoil se. Walter a Gervase stli za nm. Hugh a Louis utrpli zrann, ani nevdl, jak vn, a Guillaume byl mrtv. Jeho krev potsnila Williamovi vepedu celou suknici. Tohle byla pro Williama straliv potupa. Te bude moci sotva chodit se vztyenou hlavou. Vesnice byla natst oputn. Jej obyvatel neekali na Williamv hnv a rozprchli se. Zmizeli pochopiteln i mlyn a jeho ena. tonci odvedli s sebou kon patc Williamovi a jeho druin a nechali ped mlnem jen dva vozy se zapraenmi voly. William se podval na Waltera. Viml sis, kdo to byl ten posledn? zeptal se. Ano. Jakmile jeho pnem lomcoval vztek, ml Walter ve zvyku mluvit co nejmn. To byl Richard z Kingsbridge, prohlsil William. Walter pikvl. A oni mu kali, e je prvoplatn hrab, dodal William. Walter na to nic neekl. William se otoil, vstoupil zptky do staven a proel svtnic do mlnice. Tam sedl na zemi Hugh a levou ruku si tiskl k pravmu rameni. V oblieji byl velice bled. Jak se ct? zeptal se ho William. Nic to nen, poznamenal Hugh. Co to bylo za lidi?

Psanci, odpovdl William krtce. Rozhldl se kolem sebe. Na podlaze se vlelo njakch sedm nebo osm rannch i mrtvch tonk. Pak William zahldl Louise. Ryt leel roztaen na zdech a oi ml oteven. Nejdv si William myslel, e jeho druh je po smrti. Pak ale Louis mrkl. Louisi, oslovil ho William. Louis zvedl hlavu a zmaten se rozhlel kolem sebe. Jet se zejm pln nevzpamatoval. Hughu, obrtil se William na sedcho ryte, pomoz Louisovi na vz. Walte, na druh vz polo Guillaumovu mrtvolu. Nechal je, aby splnili jeho pkazy, a vyel ven. Ani jeden z vesnian nevlastnil kon, jen mlyn ano ml strakatho konka, kter spsal trvu na behu eky. William nael mlynovo sedlo a hodil je koni pes hbet.Za chvli u opoutl Cowford. Walter a William jeli za nm na kozlcch dvou voz taench volskmi potahy. Vztek ho cestou k hradu biskupa Walerana neopustil. m vc se William zabval tm, co v mlnici zjistil, tm byl ve skutenosti zuivj. Jako by nestailo, e ho ti loti byli schopni zaskoit a porazit! Jet ke vemu se ukzalo, e je vede jeho odvk neptel Richard! Naprosto nepijateln ovem je, e Richarda oznauj za prvoplatnho hrabte! Jestli s tm William okamit neudl krtk proces, me se stt, e Richard vyuije psanc k tomu, aby zatoil pmo na nj. Kdyby se Richard zmocnil hrabstv tmto zpsobem, bylo by to pochopiteln naprosto protiprvn. William ml ale nejist pocit, e kdyby zrovna on poukzal na protiprvnost takovho toku, nesetkalo by se to asi s velkm pochopenm. Te u nebylo nejhor to, e William dostal vprask, e ho zaskoili a okradli psanci a e se zakrtko budou jeho potup smt vichni lid v kraji te stl ped daleko zvanjm problmem. Zniehonic byl vn ohroen jeho nrok na cel hrabstv. Mus Richarda zabt, jak jinak. Otzka ovem je, jak ho najde. Celou cestu na hrad si s tmhle kolem lmal hlavu. Kdy dorazili na msto, piel konen na to, e kl k een m nejsp v ruce biskup Waleran. Vjeli do Waleranova hradu jak proces komediant thnouc na trh: vepedu hrab na strakatm konkovi a za nm ryti na vozech taench voly. William zaal biskupovm lidem okamit panovan rozdvat rozkazy. Jednoho poslal, aby sehnal Hughovi a Louisovi felara, druhmu nadil, e m najt knze, kter se pomodl za Guillaumovu dui. Gervase a Walter si zali do kuchyn pro pivo, zatmco William vstoupil do palce a byl uveden do Waleranovch

soukromch komnat. Williama tvalo, e mus Walerana o nco dat, ale poteboval biskupovu pomoc pi hledn Richarda. Biskup zrovna protal njak etn vkaz dlouh svitek pln sel. Vzhldl a zaznamenal hnv ve Williamov tvi. Copak se stalo? zeptal se mrn pobavenm tnem, kter Williama pokad dohnl k lenstv. Hrab zaal zuby a pemohl se. Zjistil jsem, kdo organizuje a vede ty zatracen lotry z les, prohlsil. Waleran zvedl obo. Je to Richard z Kingsbridge. Ale. Biskup chpav pokval hlavou. No jist. To dv smysl. Hlavn je to nebezpen, upozornil ho nahnvan William. Nesnel, kdy Waleran o vcech pemlel tak klidn a vyrovnan. kaj mu prvoplatn hrab. Namil na biskupa prst. Doufm, e nechce, aby se jeho rod zase zmocnil tohoto hrabstv ti lid t nenvid a jsou to ptel pevora Philipa, tvho dvnho neptele. No dobe, tak se uklidni, podal ho Waleran pohrdliv. M naprostou pravdu, nemu dovolit, aby Richard z Kingsbridge hrabstv zskal zptky. William se posadil. Tlo ho zanalo bolet. V posledn dob ml na nj kad boj inky, kter se nikdy pedtm nedostavovaly. Bodalo ho v nataench svalech, plily ho dlan a ozvaly se modiny a odeniny vude tam, kde dostal zsah nebo kde se uhodil pi pdu. Vdy je mi teprve sedmaticet, kal si v duchu, e by to byl vk, kdy zan st? Nahlas poznamenal: Musm Richarda zabt. Jakmile bude po nm, psanci se rozpadnou v bezmocnou hordu. Souhlasm s tebou. Zabt ho bude snadn. T je ho najt. Ale ty mi me pomoct. Waleran si palcem pohladil piat nos. To bych rd vdl jak, utrousil. Podvej. Kdy jsou takhle dobe zorganizovan, tak mus nkde bt. Te ti nerozumm. Jsou pece v lesch. Psance se ti zpravidla nepoda v lesch najt, protoe jsou rozptleni vude mon. Vtina z nich nestrv dv noci za sebou na jednom mst. Nkde si rozdlaj ohe a pak pesp na strom. Jene kdy chce takovm lidem velet, mus je nkde shromdit. Mus mt njak stl kryt. Take musme zjistit, kde m Richard kryt. Pesn tak. Jak to chce zadit? Ty mi s tm me pomoct. Waleran se zatvil pochybovan.

Vsadm se, e polovina obyvatel Kingsbridge v, kde to msto je, upozornil ho William. Ti nm to ale neeknou. Zrovna ns dva pln kad v Kingsbridge ze srdce nenvid. Kad ne, usml se William. pln kad ne. Sally byla pesvdena, e Vnoce jsou prost skvl. Zvltn jdla, kter se na Vnoce pipravovala, byla vesms sladk: pernkov panenky, penin kae uvaen z mouky, vajek a medu, slab hrukov vno, po nm se musela vemu hihat, i jelen vnitnosti, drky, kter se musely cel hodiny vait a pak se zapekly do sladkho kole. Letos bylo veho kvli hladomoru m ne jindy, ale to nemohlo Sally zkazit radost. Bavilo ji zdobit dm cesmnou a od stropu povsit sntku, pod n se lid budou lbat i kdy lbn v n vyvolvalo jet vt touhu po hihn ne hrukov vno. Pokud bude prvn lovk, kter pekro prh domu, ernovlas, bude to znamenat tst. Sallyin otec bude muset na tdr den cel dopoledne zstat doma, jeliko jeho zrzav vlasy by lidem pinely smlu. Sally milovala vnon hru o narozen Pn, kterou budou pedvdt v chrmu. Rda pozorovala mnichy pevleen za krle z Vchodu, andly a pastevce a smla se, a se za bicho popadala, kdy svat rodina dorazila do Egypta a falen modly padly. Ze veho nejlep ale byl dtsk biskup. Na druh svtek vnon oblkli eholnci nejmladho novice do biskupskho roucha a vichni ho museli poslouchat. Vtina obyvatel msta ekala pmo na pevorskm dvoe, a chlapec obleen za biskupa vyjde ven. Novic zcela nevyhnuteln zane dvat starm a venjm obyvatelm msta a kltera poniujc koly, jako teba rozdlat ohe nebo vykydat prase chlvek. Taky bude pedvdt pehnan vzneen zpsoby a vemon uret ty, kte maj njak ad. Posledn nechal sakristina, aby okubal kue. Vsledek byl k popukn, jeliko chudk sakristin neml ani tuen, co si m s ptkem pot, a za chvli bylo pe pln vude. V naprost vnosti se objevil asi dvanctilet chlapec, jen kolem st mu pohrval potuteln smv. Na sob ml hedvbn purpurov roucho a v ruce drel devnou biskupskou berlu. Dva mnii ho nesli na ramenou a ostatn obyvatel kltera kreli za nimi. Vichni zaali tleskat a jsat. Chlapec nejprve ukzal na pevora Philipa a pikzal mu: Ty, chlape! Sko tamhle do stje a vyhebelcuj osla!

Vichni zaali vt smchy. Star osel byl znm svou nedtklivou povahou a nikdy ho nikdo nehebelcoval. Pevor Philip s dobrosrdenm smvem odpovdl: Ano, mj pane. A vydal se splnit kol. Hyj! poruil mal biskup a proces se opt pohnulo. Cel prvod se vydal ven z klternho dvora a obyvatel msta ho nsledovali. Nkte lid se radji schovali dom a zamkli za sebou dvee, protoe se bli, e by je mohl potrefit njak hodn nepjemn kol. Tm ale souasn pili o vekerou legraci. Sally byla rda, z jej rodiny li vichni s prvodem: matka, otec, jej bratr Tommy, teta Marta, a dokonce i strc Richard, kter se veer pedtm neekan vrtil dom. Mal biskup dovedl cel prvod nejprve ke krm, jak mu velela tradice. Tam pro sebe a pro vechny novice poadoval pivo zadarmo. Krm mu s velkou radost poslouil. Sally najednou zjistila, e sed na lavici vedle bratra Remigia, jednoho ze starch eholnk. Byl to vysok, nepjemn lovk a ona s nm jet nikdy pedtm nemluvila. Te se na ni ale usml a oslovil ji. To je hezk, e se strek Richard vrtil na Vnoce dom, vi? prohlsil. Dal mi devnou koiku, kterou sm vyezal ze deva, pouila mnicha Sally. To je od nj hezk. A zstane tady dlouho, co mysl? Sally se zamraila. To nevm. Potm, e se bude muset brzo vrtit. Ano. On te toti ije v lese. A v kde? Jo: Jmenuje se to Sallyin lom. To je moje jmno! Dvenka se zasmla. No podvej, pokval bratr Remigius hlavou. To je ale zajmav. Kdy se podn napili, mal biskup zavelel: A te sakristin Andrew a bratr Remigius vyperou za vdovu Poll vechno prdlo. Sally se prohbala smchy a radostn k tomu tleskala. Vdova Poll byla baculat, bruntn ena, kter dlala ostatnm pradlenu. Zhkanm mnichm se zcela jist nebude chtt do toho, aby prali smrdut spodniky a punochy, kter si lid mnili jednou za est msc. Dav opustil nlevnu a vydal se v prvodu s malm biskupem dol do pstavu, k domku o jedn mstnosti, kde bydlela Poli. Kdy j sdlili, kdo za ni bude dneska prt, mohla se vdova smchy potrhat a jej erven obliej jet vc znachovl. Andrew a Remigius odvlekli z domu k ece obrovsk ko pinavho obleen. Andrew ko otevel a Remigius z nj s vrazem

nekonenho zhnusen ve tvi vythl prvn kousek prdla. Njak mlad ena prostoece vykikla: Zachzej s tm opatrn, brate Remigie, to je moje koilka! Remigius zrudl a vichni se dali do smchu. Pak oba eholnci stednho vku nasadili odvn oblieje a zaali prdlo prt v n vod. Obyvatel msta jim dodvali odvahy pokikem a udlovnm rad. Andrew z toho byl nesmrn otrven, to Sally vidla na prvn pohled, zato Remigius ml na tvi neekan spokojen vraz Z devnho leen visela na etze obrovsk elezn koule a pipomnala katovu oprtku houpajc se pod ibenic. Ke kouli byl jet pivzan provaz, kter vedl pes kladku umstnou na prav stran leen a visel k zemi, kde ho dreli dva pomocnci. Kdy za provaz zathli, koule se zaala zvedat, a narazila na kladku. etz byl v tu chvli nataen soubn s vodorovnm pnm trmem leen. Vtina obyvatel Shiringu se na to pila podvat. Mui pustili provaz. elezn koule se zhoupla, proltla vzduchem a mocn narazila do stny kostela. Ozvala se pern rna, kosteln ze se otsla a William ctil, jak se mu chvje zem pod nohama. Napadlo ho, jak by to bylo hezk, kdyby ml Richarda pibitho ke zdi v mstech, kde do n koule narazila. Rozmkl by ho jako mouchu. Pomocnci znovu napjali provaz. Kdy se koule zastavila v nejvym bod sv drhy, William si uvdomil, e zatajuje dech. Mui opt pustili provaz. Koule se zhoupla. Tentokrt prorazila do kosteln zdi obrovskou dru. Dav odmnil vkon potleskem. Byl to nesmrn chytr nstroj. William byl velice rd, e se na staveniti, kde chtl nechat postavit nov chrm, nco dje. Ml ale dnes na starosti dleitj vci. Rozhldl se po biskupu Waleranovi a spatil ho, jak stoj o kus dl se stavitelem Alfredem. William k nim pistoupil a odthl biskupa stranou. U je ten chlap tady? zeptal se nedokav. Mon u ano, odpovdl Waleran. Pojme do mho domu. Vydali se na druhou stranu trit. Pivedl jsi svoje oddly? zeptal se Waleran. No jist. Dv stovky bojovnk. ekaj v lesch hned za mstem. Veli do domu. William uctil vni vaen unky a pes vechen chvat se mu v stech zaaly sbhat sliny. Vtina lid v souasn dob jdlem velice etila, ale Waleran se zejm rozhodl, e je vc jeho cti, aby mu hladomor nijak nezashl do zabhnutho zpsobu ivota. Biskup nikdy jdlu moc nedal, ale chtl, aby vichni vdli, e je pli bohat a pli mocn, ne aby ho dokzalo ovlivnit pr slabch n.

Vlastnil typick mstsk dm s zkm prelm, velkou sn vepedu a kuchyn vzadu. pln za domem byl jet dvr s jmkou, velnem a prasem chlvkem. Williamovi se ulevilo, kdy vidl, e v sni na n ek njak mnich. Pozdrav pnbh, brate Remigie, uvtal ho Waleran. A navky, mj pane, odpovdl eholnk zdvoile. Bh s tebou, lorde Williame. William se na mnicha nedokav zadval. Vidl ped sebou nervznho mue s nadutm vrazem ve tvi a npadn modrma oima. Trochu mu byl ten obliej povdom, jeliko ho zejm prkrt vidl mezi ostatnmi vyholenmi hlavami bhem bohoslueb v Kingsbridge. William o nm za uplynul lta slyel u mnohokrt jako o Waleranov zvdovi v tboe pevora Philipa, ale dnes s tmhle podivnm muem poprv mluvil. M pro m njakou zprvu? zeptal se. Mon, odpovdl Remigius. Waleran odloil pl lemovan koeinou a pistoupil k ohni, aby si zahl ruce. Sluebnk jim ve stbrnch pohrech pinesl hork bezinkov vno. William se jednoho pohru chopil, obrtil ho do sebe a netrpliv vykval, a sluha odejde. Waleran tak trochu upil a pak zabodl do Remigia pronikav pohled. Sotva se za sluebnkem zavely dvee, biskup se eholnka zeptal: Pod jakou zminkou ses dostal ven z pevorstv? Pod dnou, odpovdl Remigius. Waleran zvedl obo. U se tam nevrtm, pokraoval mnich vzpurn. Jak to? Remigius se zhluboka nadechl. Stav tady pece katedrlu. Bude to jen kostel. Ale bude hodn velik. M v plnu, e se z nj jednou stane katedrln kostel. Waleran zavhal. Pipusme pro poteby tohoto hovoru, e m pravdu. Katedrlu bude dit sbor sloen z mnich nebo kanovnk. No a? Chci se stt zdejm pevorem. To je docela pochopiteln npad, pomyslel si William. A ty v tak jist, e to msto dostane, oboil se na nj biskup jedovat, e odjede z Kingsbridge bez Philipova svolen a bez jakkoliv zminky?

Remigius se zatvil nejist. William pro nj ml pochopen: kdy byl Waleran v jzliv nlad, roztsla by se kolena pod kadm. Doufm, e jsem to s tou jistotou nepehnal, poznamenal Remigius tie. Zejm ns doke dovst k Richardovi. Ano. William jim vzruen skoil do hovoru: No vborn! Kde je? Remigius neodpovdal a dval se na Walerana. Kristepane, dlej, Walerane! osopil se William na biskupa. Dej mu ten ad! Waleran ale stle jet vhal. William moc dobe vdl, e vyzbl biskup nesn, kdy ho nkdo do neho nut. Nakonec Waleran pece jen promluvil. No dobe, pikvl. Stane se pevorem. Tak kde je Richard? ptal se honem William. Remigius nespoutl oi z Walerana. Ode dneka? dorel dl. Ode dneka. Konen se Remigius obrtil k Williamovi. Takov klter, to nen jen kostel a dormit, prohlsil sebevdom. Potebuje pdu, statky a kostely, kter by odvdly destky. ekni mi, kde je Richard, a j ti dm pt vesnic i s farnmi kostely, abys ml nco do zatku, vyhrkl William. Sepsan smlouva je zklad dobrch vztah. Bude ji mt, nemj strach, ujioval ho Waleran. Tak dlej, love, venku za mstem na m ek cel vojsko, popohnl mnicha William. Kde m Richard kryt? To msto se jmenuje Sallyin lom a je to jen kousek od cesty do Winchesteru. Znm to tam! zvolal William a ml co dlat, aby si samou radost vtzoslavn nezavskl. Je to nepouvan lom. Nikdo u tam nechod. Vzpomnm si na nj, pikvl biskup. U se tam net cel roky. Je to dobr skr lovk o tom lomu nev, dokud se neoctne pmo v nm. Ale je to taky past, upozornil ho William s divoskm zbleskem v och. Ze t stran tvo lom jen hol opracovan stny. Tudy nikdo neunikne. A j rozhodn nebudu brt zajatce. Jak si cel vjev pedstavoval, jeho vzruen slilo. Vechny je pobiju. Bude to jako zabjet kuata pmo v kurnku. Oba sluhov bo se na nj trochu nejist podvali. Nejsi trochu pecitlivl, brate Remigie? zeptal se William jedovat. e by se ti pi pedstav podnho krveprolit zvedal aludek, mj dobrotiv biskupe? V obou ppadech ml pravdu, poznal to podle jejich vraz. Tihle pobon chlpci jsou velc pletichi, pomyslel si, kdy

ale dojde k inu, pod jet se mus spolhat na rozhodn bojovnky. Vm, e se za m budete modlit, poznamenal jzliv na zvr a vyel z domu. Kon ml pivzanho venku. Byl to ern hebec, jen mu nahradil ale nevynahradil vlenho oe, kterho mu ukradl Richard. William se vyhoupl do sedla a vyjel z msta. Silou vle potlail vzruen a snail se s chladnou mysl zvit, jak bude postupovat. Pemtal, kolik tak asi psanc me v Sallyin lomu bt. Njezd se zpravidla astnila tak stovka lump. Take jich tam bude pobvat nejmn dv st, mon i pt set. Mohli by proti Williamovu vojsku bt v poetn pevaze, a tak bude muset pln vyut vech vhod, kter se mu nabzej. Jednou z nich je pekvapen. Dal je vzbroj: vtina psanc m palice, hole a v nejlepm ppad sekery a nikdo z nich na sob nem dnou zbroj. Nejvt vhodou ale je, e Williamovi lid se pohybuj na konch. Vtina vyvrhel pevajcch v lesch kon nem. A tch pr zvat, kter ukoistili, tko budou mt osedlanch a pipravench k boji, a na n William se svou jzdou ude. Aby celkov inek toku jet vystupoval, rozhodl se, e pole podl svahu nad lom nkolik luitnk a ti tsn ped hlavnm nporem vylou do lomu sprku p. Nejdleitj ovem bylo zadit to tak, aby ani jeden psanec nemohl uniknout a hlavn se postarat, aby Richard skonil mrtv nebo v zajet. Rozhodl se, e vylen skupinku spolehlivch chlap, kte zstanou pozadu za hlavnm tokem a budou soustavn chytat a pobjet vechny, kte se pokus proklouznout. Walter na nj s ryti a zbrojnoi ekal tam, kde je William ped pr hodinami zanechal. U se nemohli dokat a mli velmi bojovnou nladu: pedpokldali, e je ek snadn vtzstv. Netrvalo dlouho a u vichni spolen cvlali po cest do Winchesteru. Walter jel mlky vedle Williama. Jednou z nejvtch Walterovch pednost bylo to, e dokzal bt ztich. William si u mnohokrt viml, e ostatn lid na nj neustle mluv, pestoe nemaj co ct asi to dlaj z nejistoty. Walter si Williama vil, ale jeho ptomnost ho nijak neznervzovala. Na to u to spolu thli pli dlouho. William proval znmou smsici dychtivho oekvn a smrteln hrzy. Tohle byla jedin vc na svt, kterou opravdu uml, a kdykoliv ji dlal, pokad riskoval ivot. Tenhle njezd byl ovem trochu zvltn. Dnes m pleitost zniit mue, kter je mu u patnct let trnem v oku. Ped polednem se zastavili ve vesnici, je byla dost velik, aby v n byla nlevna. William koupil svm lidem chleba a pivo a vichni napojili kon. Ne vyrazili, hrab jim krtce vyloil, o co pjde.

O pr mil dl z winchestersk cesty uhnuli. Stezka, po n se vydali, byla st vidt a William by si j vbec neviml, kdyby ji zmrn nehledal. Jakmile se na n jednou ocitli, mohli se dit okolnm porostem: byl to tak tyi nebo pt yard irok pruh, kde se netyily dn vzrostl stromy. Poslal luitnky naped, aby jim dal nskok, a s ostatnmi mui trochu zpomalil. Byl jasn lednov den a stromy bez list nedokzaly podn tlumit slunen svtlo. William do tohoto lomu nezavtal u pknou dku let a te si najednou nebyl jist, jak to maj jet daleko. Kdy ale ujeli asi mli od hlavn cesty, zaal si vmat znmek toho, e se stezka ile vyuv: trva byla trochu selapan, vtviky polman, bahno rozdupan. Byl rd, e se mu pravdivost Remigiovy zprvy potvrzuje. Ctil, e je napjat jako ttiva luku. Stopy po ilm ruchu byly stle zejmj: na hlnu vydupan trva, kosk kobliky, lidsk vkaly. Takhle hluboko v lese se u psanci ani nesnaili svou ptomnost zastrat. Ted u nebylo sebemench pochyb ti lumpov byli tady. Boj me zat. Skr u musela bt hodn blzko. William napjal sluch. Jeho luitnci kadou chvli zahj stelbu, nae budou nsledovat vkiky a nadvky, bolestn pn a rn vydench kon. Stezka stila na irokou mtinu a William uvidl nkolik set stop ped sebou vjezd do Sallyina kamenolomu. Nikde se neozval ani hlsek. Nco nebylo v podku. Luitnci nestleli. William se zachvl zlou pedtuchou. Co se mohlo stt? e by jeho lukostelce pepadly ze zlohy stre a v tichosti je odklidily? Ne, vechny urit ne, to by ani nelo. Jene te nebyl as na dlouh pemtn: u byli tm na mst. William pobdl kon do trysku. Jeho mui ho nsledovali, a tak vichni spolen vtrhli do Richardovy skre. V bujarosti njezdu vyprchal z Williama veker strach. Cesta vedouc dovnit se zatela v mrnm oblouku, take William do posledn chvle do lomu nevidl. Podval se nahoru a uvidl st svch luitnk, jak stoj na okraji tesu a dvaj se dol. Pro nestlej? Opt ho bodla pedtucha, e se tu schyluje k nemu hroznmu, a byl v tu chvli ochoten zastavit a dt se na stup, jene toc kon se nedaj tak snadno zarazit. V lev ruce svral ote, v prav me, na krku mu visel tt takhle se William vtil do lomu. Nikdo tam nebyl. Zklamn ho udeilo jako rna pst. Chyblo mlo a vyhrkly mu slzy. Vechny stopy odpovdaly tomu, e tu protivnka najde: byl si tm

naprosto jist. A te se mu zklamn zahryzlo do vnitnost, a to doopravdy bolelo. Jak kon zpomalovali, viml si, e psanci opustili msto ped nedvnm. Uvidl psteky postaven z vtv a prout, zbytky ohni na vaen, jmku na vkaly. V rohu byla ohrada s nkolika kly, kam zejm zavrali kon. William porznu zahldl povalujc se dkazy, e tu pobvali lid: odhozen kuec kosti, przdn pytle, obnoenou botu, rozbit hrnec. Z jednoho ohnit se jet viditeln kouilo. Ve Williamovi se okamit probudila nadje: teba prv odeli a jet by bylo mon je chytit! Pak uvidl, e na zemi vedle ohnit sed osaml postava. Vykroil k n. Postava vstala. Byla to ena. Ale, ale, Williame Hamleighu, oslovila ho. Pli pozd, jako obvykle. Krvo tup, za tohle ti nechm vyrvat jazyk! osopil se na ni. Ani se m nedotkne, ujistila ho klidn. U jsem proklela lep mue, ne jsi ty. Zvedla ped obliej ruku se temi roztaenmi prsty. William poznal arodjnick znamen. Ryti chvatn ustoupili a William se pro jistotu pokioval. ena se na nj nebojcn zadvala jiskcma zlatavma oima. Copak m nepoznv, Williame Hamleighu? zeptala se. Jednou ses m snail koupit za libru. Zasmla se. Ml jsi tst, e se ti to nepovedlo. Konen si William na ty oi vzpomnl. Tohle je pece vdova po Tomovi Staviteli a matka Jacka eenho Jackv syn, arodjnice, kter ije v lesch. Oveme byl rd, e se mu ji tenkrt nepodailo koupit. Chtl se co nejrychleji dostat z jejho dosahu, ale nejdv se j poteboval na nco zeptat. No dobe, babo arodjnick, zabruel. Byl tady Richard z Kingsbridge? Jet ped dvma dny. A kampak odjel, to bys mi umla ct? No jist, umla, pikvla. Jel i se svmi mui bojovat za Jindicha. Za Jindicha? vyhrkl William. Najednou ml dsiv jasnoziv pocit, e moc dobe v, kterho Jindicha m ena na mysli. Za Maudina syna? Pesn tak, pochvlila ho. Ve Williamovi by se krve nedoezal. Odhodlan mlad normandsk vvoda by mohl uspt tam, kde jeho matka zklamala a kdyby te tpn padl, mohl by Williama strhnout s sebou. Co se stalo? vyptval se nalhav. Co Jindich provedl? S ticeti esti lodmi peplul pes moe a vylodil se ve Warehamu, odpovdla mu arodjnice. k se, e s sebou pivezl vojsko o sle t tisc mu. Krl vstoupil do zem.

Ill Winchester byl pelidnn, panovalo tu napt a ve mst nebylo bezpeno. Byla tu ob vojska: krlovsk armda krle tpna rozbila tbor na hrad a povstalci vvody Jindicha vetn Richarda a jeho psanc tboili kolem mstskch hradeb a na kopci svatho Jilj, kde se kadoron konal vron trh. Vojci obou stran mli zakzno chodit do msta, ale mnoz si zkazu nevmali a trvili veery v krmch, na kohoutch zpasech a v nevstincch, kde se opjeli, osahvali eny a navzjem se zabjeli nad vrhcby i dmou. Pak tpnovi v lt zemel star syn a z krle veker bojovnost vyprchala. Te pebv tpn na hrad a normandsk vvoda v biskupskm palci a jejich zstupci vedou mrov rozhovory. Arcibiskup Theobald z Canterbury zastupuje krle a star pletich biskup Jindich z Winchesteru vvodu Jindicha. Kad dopoledne zasedaj arcibiskup Theobald a biskup Jindich v biskupskm palci. V poledne pak projde vvoda Jindich v doprovodu svch pobonk vetn Richarda winchesterskmi ulicemi, aby poobdval na hrad. Kdy Aliena poprv vvodu Jindicha uvidla, nemohla uvit, e takov lovk vldne i vt ne Anglie. Mohlo mu bt tak dvacet let a ml sndou, pihovatou ple venkovana. Obleen byl do obyejn tmav suknice bez jakhokoliv vyvn a ryav vlasy ml nakrtko osthan. Vypadal jako tce pracujc syn spnho zemana. Po chvilce ale Aliena zaznamenala, e Jindich kolem sebe atmosfru obrovsk moci. Byl podsadit, svalnat a ml irok ramena a velkou hlavu. Dojem hrub tlesn sly zmrovaly laskav, pozorn ediv oi. A lid kolem nj se k nmu nikdy moc nepibliovali a jednali s nm s podivn ostraitou dvrnost, jako by se bli, e po nich me kadm okamikem vylett. Aliena si pedstavovala, e obdy na hrad mus bt nepjemn upjat, kdy u jednoho stolu sed zstupci dvou zneptelench armd. Divila se, jak me Richard zasednout k obdu s hrabtem Williamem. Ona by vzala porcovac n a msto do telecho by ho vrazila do Williama. Sama Williama zahldla jen krtce a z velk dlky. Vypadal vystraen a nazloben, co bylo dobr znamen. Zatmco hrabata, biskupov a opati se schzeli v palci, ni lechta se potkvala na hradnm ndvo: tady se prochzeli ryti a erifov, chud baroni, justicirov a kastelni lid, kte si nemohli dovolit vzdlit se z hlavnho msta, kdy se rozhoduje o jejich budoucnosti a budoucnosti celho krlovstv. Tady se tm kad rno setkvala Aliena s pevorem Philipem. Tady kad den vyslechla destky nejrznjch zvst. Jednoho dne mli bt vichni lechtici, kte

podporovali tpna, zbaveni svch titul (co by byl Williamv konec). Nsledujcho dne si mli vichni udret sv postaven, co by pro zmnu znamenalo konec vem Richardovm nadjm. Jednou mly bt streny vechny tpnovy hrady, pak zase vechny hrady povstalc, pak vbec vechny hrady a nakonec dn. Podle jednoho klepu mli vichni Jindichovi stoupenci dostat titul ryte a sto akr pdy. O nco takovho ovem Richard nestl chtl pece hrabstv. Richard neml ani tuen, jestli jsou alespo nkter z tch zvst pravdiv. Pestoe v boji patil mezi velitele, jim Jindich skuten dvoval, o podrobnostech politickch vyjednvn se s nm nikdo neradil. Zdlo se ale, e Philip v, jak se rozhovory vyvjej. Neekl, odkud bere informace, ale Aliena si vybavila, e m bratra, kter dve as od asu zavtal do Kingsbridge. Tenhle bratr pracoval pro Roberta z Gloucesteru a pro Maud: take te je mon ve slubch vvody Jindicha. Philip hlsil, e vyjednvai u maj blzko k dohod. Mla pr vypadat tak, e tpn zstane krlem a do smrti, ale jeho nstupcem se stane vvoda Jindich. To dlalo Alien starosti. tpn mohl klidn t jet dobrch deset let. Co se bude dt v t dob? Kdy bude tpn dl u moci, jeho hrabata zaruen o nic nepijdou. Tak jak se Jindichovi stoupenci jako teba Richard doberou sv odmny? To se pedpokld, e budou ekat? Philip se odpov dovdl jednoho dne pozd odpoledne. To u vichni pobvali ve Winchesteru cel tden. Okamit poslal jednoho novice, aby mu Richarda a Alienu pivedl. Kdy sourozenci kreli runmi ulicemi msta ke katedrle, Richard byl pln nezvladateln dychtivosti, zato Aliena se nemohla zbavit zkosti. Philip na n ekal na hbitov. A tak se prochzeli mezi nhrobnmi kameny, zatmco slunce se pomalu klonilo k obzoru. U dospli k dohod, oznmil jim Philip bez vodu. Ale je to trochu nepehledn. Aliena u to napt nemohla dl vydret. Bude Richard hrabtem? zeptala se nalhav. Philip rozhodil ruce do stran v gestu, kter znamenalo mon ano, mon ne. Je to sloit, odpovdl. Udlali kompromis. Pda, kter se zmocnili utlaovatel, bude vrcena lidem, kte ji vlastnili v dob, kdy vldl star krl Jindich. To je pesn to, co jsem poteboval! zvolal Richard okamit. Otec byl pece hrabtem za krle Jindicha. Bu zticha, Richarde, okikla ho Aliena a obrtila se zptky na Philipa. Tak v em je pot? chtla vdt.

V dohod nen ani zmnka o tom, e by to tpn musel udlat, Take dokud neume a dokud se krlem nestane Jindich, nejsp se vbec nic nezmn. Richard byl zdrcen. Tm se ale vechno ru! dsil se. Ne tak zcela, uklidoval ho Philip. Znamen to, e jsi prvoplatnm hrabtem. Ale pesto musm t jako vyvrhel, dokud tpn neume a ta bestie William se bude dl roztahovat na mm hrad! soptil Richard. Ne tak nahlas, napomenul ho Philip, jeliko kolem zrovna proel njak knz. Tohle vechno je pod jet tajn. Alienu to pobouilo. Na tohle nemu nikdy pistoupit, prohlsila. Nejsem smen s tm, e bych mla ekat, a tpn ume. ekm u estnct let, a to mi pipad a dost. Co s tm me dlat? namtl Philip. Aliena se obrtila na Richarda. Vtina zem t povauje za prvoplatnho hrabte. tpn a Jindich te stvrdili, e jsi prvoplatn hrab. Bude se muset zmocnit hradu a chovat se jako prvoplatn hrab. Nemu hrad dobt. William tam urit nechal na stri poetnou posdku. M pece cel vojsko, ne? nechala se Aliena unet vlastnm hnvem a zklamnm. M na ten hrad prvo a m dost sil, abys to prvo mohl uplatnit. Richard zavrtl hlavou. V, kolik jsem za patnct let vlek o trn vidl hrad, kter by nkdo dobyl elnm tokem? Ani jeden. A jako vdy, jakmile lo o vojensk zleitosti, psobil najednou dosple a rozhodn. To se skoro nikdy nedl. Jet tak semtam nkdo zato na msto, ale ne na hrad. Mohli by se vzdt po oblhn, uznat, e proti nim stoj pesila, to ano. Vidl jsem hrady, kter padly kvli zbablosti obrnc, lst nebo zradou. Ale ne silou. Aliena se s tm stle jet nechtla smit. Mla pocit, e ji bratr jen ukliduje. Ona se ale po tolika letech ekn a nadj nehodlala tak snadno vzdt. A co by se tedy stalo, kdybys se svm vojskem dorazil k Williamov hradu? zeptala se. Ne bych se stail dostat dovnit, zvedli by padac most a zaveli brny. J bych se utboil venku. Pak by se vrtil William, aby svj majetek zachrnil, a vzal by n tbor tokem. I kdybychom tok odrazili, pod jet by nm hrad nepatil. Hrady je tk dobvat a snadn brnit proto se tak stav. Jak mluvil, zaal v Alienin vzruen mysli klit npad. Zbablost, lst nebo zradou, prohlsila. Coe?

Vidl jsi hrady dobyt zbablost, lst nebo zradou. Aha. Ano. Co z toho William pouil, kdy nm ped lty hrad vzal? To byly jin asy, peruil je Philip. Vldl star krl Jindich a v zemi byl ptaticet let mr. William pekvapil vaeho otce nepipravenho. Pouil lest, pikvl Richard. Nenpadn se vloudil s nkolika mui do hradu, ne nai vyhlsili poplach. Ale pevor Philip m pravdu: dnes by nco takovho neprolo. Lid jsou daleko opatrnj. J bych se umla dostat dovnit, prohlsila Aliena sebevdom, i kdy srdce se j pi t pedstav rozbuilo strachy. Jiste bys to umla jsi pece ena, souhlasil Richard. Jene a bude uvnit, nic tam nezme. Proto t tam taky pust. Jsi nekodn. Nebu tak nemon nafoukan, osopila se na nj. J kvli tob zabjela. Tys pro m nikdy nic takovho neudlal. Jsi nevdn pacholek, tak bu tak hodn a alespo mi nevykldej, e jsem nekodn. No dobe, nejsi nekodn, odsekl vztekle Richard. Tak co udl, a se dostane do hradu? Z Alieny vyprchal veker vztek. Co bych tam udlala, a se dostanu dovnit? pemtala vylekan. K ertu se vm, mm pece stejn odvahy a schopnost jako to prase William. Co tam tehdy udlal William? zeptala se. Pokodil padac most, aby ho nebylo mon zvednout, a udrel brnu otevenou, dokud se toc vojsko nedostalo dovnit. A pesn to bych udlala taky, prohlsila Aliena a srdce mla a v krku. Ale jak? zeptal se Richard pochybovan. Aliena si vzpomnla, jak ped asem utovala trnctiletou dvenku, kter se bla v bouce. Hrabnka je mi zavzan, odpovdla. A navc nenvid svho manela. Aliena, Richard a padest nejlepch mu z jeho vojska jeli celou noc a za rozbesku se dostali do blzkosti Hrabtova a hradu. V lese, kter od hradu oddlovalo u jen pole, se zastavili. Aliena seskoila z kon, shodila ze sebe pl z vlmsk vlny, zula si mkk koen boty, hodila pes sebe hrubou loktui, jak nos venkovanky, a vklouzla do devk. Jeden z jezdc j podal kok erstvch vajec uloench do slmy a Aliena si kok povsila na pai. Richard si ji prohldl od hlavy k pat a prohlsil: Skvl. Venkovsk dve pin dary prody do hradn kuchyn.

Aliena tce polkla. Jet vera byla pln ohn a odhodln, jene te, kdy se chystala uskutenit pln, mla najednou straliv nahnno. Richard ji polbil na tv. A uslym zvon, odkm jednou pomalu oten a pak vylu kupedu pedsunutou skupinu, opakoval jet jednou, jak to bude probhat. Od tebe to nechce nic jinho ne uchlcholit stre pocitem falenho bezpe, aby se mch deset mu stailo dostat pes pole a projet branou, ne na hrad vyhls poplach. Aliena pikvla. Hlavn si pohldej, aby hlavn voj nevyjel z krytu, dokud se pedsunut skupina nedostane pes padac most, nabdala bratra. Richard se usml. Hlavn voj povedu j. Nemj obavy. Hodn tst. Tob taky. Vydala se na cestu. Vykroila z lesnho porostu a zamila pes oteven pole k hradu, kter opustila jednoho dsivho dne ped estncti roky. Kdy to msto opt spatila, vrtila se j dsiv iv vzpomnka na ono rno vzduch byl vlhk po bouce a branou vyrazili na promen pole dva kon. Richard jel na vlenm oi a ona sama sedla na menm koni. Oba byli k smrti vyden. Ona se v sob snaila potlait, co se pedtm stalo, zmrn se na to pokouela zapomenout a v rytmu koskch kopyt odkvala: Nebudu si to pamatovat, nebudu si to pamatovat, nebudu, nebudu, nebudu, nebudu! A zabralo to: jet dlouho potom si nedokzala to znsilnn vbec vybavit. Vdla, e ji potkalo nco hroznho, ale nevzpomnala si na podrobnosti. Ty se j vrtily do pamti, a kdy se zamilovala do Jacka. A pak byla vzpomnka najednou tak hrzn a neodbytn, e Aliena nedokzala Jackovu lsku optovat. Jete byl tak trpliv, dkybohu. Jen proto pochopila, e ji miluje tak vroucn tolik toho musel pro ni vytrpt, a pece ve sv lsce nepolevil. Jak se blila k hradu, snaila se vybavit si njak pjemnj vzpomnky, aby se trochu uklidnila. Vdy tady strvila s otcem a Richardem dtstv. Tehdy byli bohat a mocn. Ona si hrla s bratrem na hradbch, motala se kolem kuchyn, kradla kousky sladkost a pi veech ve velk hodovn sni sedvala vedle otce. Tehdy jsem ani nevdla, e jsem astn, pomyslela si. Nemla jsem ani tuen, jak je to tst, kdy se lovk nemus nieho bt. A jestli to dneska zvldnu, ujiovala se v duchu, tak nm tyhle krsn asy zase zanou.

Pedtm sice sebevdom prohlsila: Hrabnka je mi zavzan a navc nenvid svho manela, ale celou noc v sedle kon pemlela o tom, co vechno se me pihodit. Pedevm se vbec nemus dostat do hradu. Me se stt nco, co u posdky probud ostraitost, stre zanou bt podezvav, ona sama me neastnou shodou okolnost narazit na horlivho strce. Za druh se sice dostane dovnit, ale nepoda se j Elizabeth pesvdit, aby svho manela zradila. Od chvle, kdy se Aliena a mlad hrabnka sely v t boui, ubhl u rok a pl: eny jsou schopn zvyknout si asem i na toho nejodpornjho chlapa a Elizabeth se teba mezitm smila se svm osudem. A za tet, i kdyby to Elizabeth byla ochotn udlat, teba nem dost autority i odvahy, aby skuten vykonala to, co po n Aliena bude chtt. Kdy se naposledy setkaly, byla to vyplaen dvenka, take j teba hradn stre odmtnou poslunost. Kdy Aliena krela pes padac most, pipadala si nepirozen ve stehu. Vidla a slyela vechno kolem sebe neobvykle zeteln. Posdka se zrovna probouzela. Pr strnch s podlitma oima se potcelo po hradbch a jen zvali a pokalvali. Ve vratech sedl star pes a drbal se. Aliena se obvala, e by ji nkdo mohl poznat, a tak si sthla tek do ela, aby j nebylo vidt do tve, a vela do brny. Hldku tam ml lajdck strn, kter sedl na lavici a cpal se obrovskm kusem chleba. Obleen ml pomuchlan a ps s meem si povsil na hk v zadn mstnosti. Aliena mu se srdcem v hrdle a s smvem na tvi, kter ml zakrt strach, ukzala kok s vejci. Mvl na ni netrplivm gestem. Tak se j podailo pekonat prvn pekku. Kze tu tedy nebyla valn. Dalo se to docela dobe pochopit: zstaly tu pece pouze podadn zlohy, zatmco nejlep mui odthli do vlky. Vechno podstatn se dlo nkde jinde. A do dneka. Zatm to jde, kala si Aliena, kdy krela pes doln ndvo s nervy napjatmi k prasknut. Byl to zvltn pocit pijt jako cizinec do mst, je kdysi byla jejm domovem, muset se nenpadn vett nkam, kde se lovk dv mohl pohybovat naprosto voln, a zajt si, kam se mu zachtlo. Rozhldla se kolem sebe a dvala pozor, aby nebyla pli okat zvdav. Vtina devnch staveb se zmnila: stje byly vt, kuchyn stla jinde a na jejm mst se tyila kamenn zbrojnice. Hrad psobil dojmem, e je pinavj, ne bval dv. Zato kaple stla tam co dv ta kaple, kde s Richardem peili tu dsivou boui, vyden, zaraen a na kost zmrzl. Hrstka sluebnk se zrovna zanala vnovat svm rannm povinnostem. Po ndvo pechzeli jeden i dva zbrojnoi. Vypadali nepjemn, ale mon to bylo tm, e si Aliena

moc dobe uvdomovala, co by s n udlali, kdyby tuili, co tady m v myslu podniknout. Nepochybn by ji zabili. Jestli jej pln vyjde, bude jet dnes veer zase pan tohoto hradu. Ta pedstava byla ndhern, ale neskuten, jako asn, nesmysln sen. Vela do kuchyn. Njak chlapec tam rozdlval ohe a mlad dve krjelo mrkev. Aliena se na n vesele usmla a prohlsila: tyiadvacet erstvch vajec. Pak poloila kok na stl. Kucha tu jet nen, upozornil ji chlapec. Na zaplacen si bude muset pokat. A mohla bych nkde dostat kus chleba k sndani? V hodovn sni. Dkuju ti. Nechala kok na stole a opt vyla ven. Pela druh padac most vedouc na horn ndvo. Usmla se na strnho stojcho u druh brny. Ml neuesan vlasy a krv podlit oi. Prohldl si Alienu a zeptal se: Tak kampak jdeme? Hlas ml kdliv vyzvav. Dt si nco k sndani, odpovdla, ani se zastavila. Mlsn se na ni zadval. Nco bych tady ml, co by sis mohla dt, zavolal za n nestoudn. Jet bych ti to mohla ukousnout, odbyla ho pes rameno. Zatm ji jet nikdo nepodezral. Vbec je nenapadlo, e by pro n ena mohla bt nebezpen. To jsou ale hlupci. eny pece dokou v podstat tot co mui. Kdo m vechno na starosti, kdy se mui vydaj do vlky nebo na kovou vpravu? eny dokou zastat prci tesa, barv, koeluh, peka i sldk. Vdy Aliena je dnes jednm z nejvznamnjch obchodnk v celm hrabstv. A povinnosti abatye, kter d ensk klter, jsou navlas stejn jako opatovy povinnosti. No jist, prv ena, panovnice Maud, pece vyvolala vlku o trn, kter trvala celch patnct let! A pece tihle zabednn strci nepedpokldaj, e by ena mohla bt neptelsk zvd. Prost proto, e na to nejsou zvykl. Vybhla po schodech vedoucch do palce a vela do hodovn sn. U dve nestl dn sluebnk. To se vcelku dalo ekat, jeliko pn byl na cestch. Do budoucna si budu muset pohldat, aby u dve vdycky nkdo stl, umiovala si Aliena, a je pn doma nebo ne. Kolem malho stolu sedlo asi patnct i dvacet lid a dopvalo si sndani. Jeden nebo dva se po n ohldli, ale jinak si j nikdo nevmal. Aliena zaznamenala, e s je vcelku uklizen, a vimla si i zmn, je prozrazovaly enskou ruku: stny byly erstv nablen a na podlaze leely spolu s rkosm i pohzen kvty pjemn voncch bylinek.

Elizabeth se pece jen dokzala alespo v nem prosadit. To bylo dobr znamen. Aliena nepromluvila na lidi sedc kolem stolu a pela rznm krokem pes mstnost ke schoditi stojcmu v rohu. Snaila se psobit dojmem, e dl nco sprvnho a samozejmho. Pitom ekala, e ji kadou chvli nkdo zaraz. Kdy spchala po schodech do hornho patra, kde byly soukrom komnaty panstva, slyela, jak za n nkdo vol: Hej ty tam nahoru neme! Nevmala si toho. Vzpt zaslechla, e za n nkdo b. Dorazila nahoru a tce oddechovala. Bude Elizabeth spt ve velk lonici, kterou kdysi obval Alienin otec? Nebo m vlastn lonici v komnat, je dv patila Alien? Aliena na okamik zavhala a slyela, jak j bu srdce. Odhadla, e Williama nejsp u dvno pestalo bavit spt s Elizabeth kadou noc a dovolil j, aby mla vlastn komnatu. Aliena zaklepala na dvee vedouc do men mstnosti a bez ekn je otevela. Mla pravdu. Elizabeth sedla u ohn, na sob mla jen koili a esala si vlasy. Vzhldla, zamraila se a pak Alienu poznala. To jsi ty! zvolala. To je ale pekvapen! Zjevn mla z nvtvy radost. Aliena uslyela za sebou na schodech tk kroky. Mu jt dl? Ale jist bud vtna! Aliena vstoupila dovnit a rychle za sebou zavela dvee. Pela pes mstnost k mstu, kde sedla Elizabeth. Vzpt vrazil do komnaty njak chlap a houkl na Alienu: Posly, ty, kdo si mysl, e jsi? a vykroil, jako by hodlal neekanou nvtvnici srazit k zemi. Zsta stt, kde jsi! slyela sama sebe, jak mui pikazuje navsost panovanm hlasem. Zavhal. Aliena pokraovala: Pila jsem za hrabnkou se vzkazem od hrabte Williama a ty by sis ml zapsat za ui, e m hldat jej dvee, a ne se cpt chlebem, a ti praskaj tve! Zatvil se provinile. To je v podku, Edgare, ozvala se Elizabeth. J tuhle pan znm. Jak si pejete, hrabnko, zabruel. Vyel ven a zavel za sebou dvee. Dokzala jsem to, pomyslela si Aliena. Dostala jsem se dovnit. ekala, a j srdce zane zase bt obvyklm tempem, a mezitm se rozhlela kolem sebe. Komnata se od doby, kdy patila j, pli nezmnila. V mse byly suen kvty, na stn visel pestr gobln, leelo tam pr knih a u zdi stla truhla s obleenm. I postel byla na stejnm mst ve skutenosti to dokonce byla stejn postel a na polti leela hadrov panenka, pln stejn jako ta, kterou tam kdysi pokldala Aliena. Obchodnice s vlnou si najednou pipadala star.

Tohle bvala moje komnata, poznamenala. J vm, pikvla Elizabeth. To Alienu pekvapilo. Tehdy pece mlad hrabnce o sv minulosti vbec nic neprozradila. Po t straliv boui jsem si o tob zjistila pln vechno, dodala Elizabeth na vysvtlenou. Velice t obdivuju, pitla jet. Oi se j leskly jako lovku, kter se setk se svm uctvanm hrdinou. To bylo tak dobr znamen. A co William? zeptala se Aliena. U jsi s nm alespo trochu astnj? Elizabeth odvrtila pohled. Ale, odpovdla vhav, mm te svou vlastn lonici a on je asto pry. Ve skutenosti je to o hodn lep. Pak zaala plakat. Aliena se posadila na okraj postele a vzala dvku kolem ramen. Elizabeth nakala dlouhmi, thlmi vzlyky a slzy se j inuly po tvch. Mezi jednotlivmi poryvy ple ze sebe vyrela: J ho nenvidm! Chtla bych aby umel! Dvka byla tak nekonen sklen, a pitom tak mlad, e z toho Alien samou ltost mlem tak vyhrkly slzy. S bolestivou jasnozivost si uvdomovala, e chyblo mlo a mohla bt na Elizabethin mst ona. Poplcala plac dvku po zdech, jako to dlala Sally. Konen se Elizabeth trochu uklidnila. Rukvem koile si utela vlhk tve. Stran se bojm, e budu mt dt, piznala s utrpenm vrazem. Ds m to, protoe si umm pedstavit, jak hrozn by s tm potomkem zachzel. Tomu rozumm, pikvla Aliena. Sama se pece kdysi dsila, e othotnla a e porod Williamovo dt. Elizabeth na ni upela iroce rozeven oi. Je pravda, co se k o o tom, co ti udlal? Ano, je to pravda. Kdy se to stalo, byla jsem asi tak v tvm vku. Zadvaly se jedna druh do o a spolen utrpen je sblilo. Elizabeth zniehonic pestala vypadat jako mal holka. Kdybys chtla, mohla by ses ho zbavit, zkusila to opatrn Aliena. Jet dnes. Elizabeth na ni vytetila oi. Skuten? vyhrkla s alostnou dychtivosti. Mysl to vn? Aliena pikvla. Proto jsem tady. A mohla bych jt dom? vyptvala se dl Elizabeth a do o se j draly nov slzy. Mohla bych se vrtit dom do Weymouthu k matce? Jet dnes? Ano. Bude ale muset bt staten.

Udlm cokoliv, pikyvovala Elizabeth horliv. Cokoliv! Jen mi ekni co. Aliena si vybavila, e dvce vysvtlovala, jak si m zskat vnost u sluebnk svho manela, a zvaovala, jestli se dvce podailo uvst Alieniny rady do praxe. Pod t sluebnictvo pehl? zeptala se upmn. Zkouej to. Ale ty jim to nedovol. Dvka se zatvila zahanben. Nkdy ano, piznala. U jsem ale estnctilet a hrabnkou jsem u dva roky A snaila jsem se dit tvmi radami a ono to vn funguje! Vysvtlm ti, o co jde, zaala Aliena. Krl tpn uzavel s vvodou Jindichem dohodu. Podle n maj vichni lid dostat zptky pdu, kterou mli v dren za vldy starho krle Jindicha. To znamen, e mj bratr Richard se stane hrabtem ze Shiringu jednou. Jene on by se jm ml stt u te. Elizabeth na ni uprala oi. To znamen, e Richard vyhls Williamovi vlku? zeptala se nechpav. Richard je v tuhle chvli velice blzko a m s sebou malou druinu bojovnk. Kdyby se mu dnes podailo zmocnit se hradu, byl by prohlen hrabtem a Williamovi by zbyly ne oi pro pl. J tomu nemu uvit, drmolila mlad hrabnka naden. Nemu uvit, e je to vn pravda. Tenhle nhl pechod do radostnho oekvn rval lovku srdce snad jet vc ne jej pedchzejc sklen nlada. Od tebe to te nechce nic jinho, ne abys nechala vstoupit Richarda do hradu bez boje, vysvtlovala dl Aliena. Jakmile bude po vem, odvezeme t dom. Elizabeth se vrtil do o strach. Nejsem si jist, e mui z posdky udlaj, co jim eknu. Z toho mla Aliena tak obavy. Kdo posdce vel? Michael Armstrong. Nemm ho rda. Poli pro nj. Jak chce. Elizabeth si utela nos, vstala a dola ke dvem. Madge! zvolala pronikavm hlasem. Aliena zaslechla, jak hrabnce nkdo zdlky odpovd. Jdi najt Michaela. ekni mu, aby ke mn ihned piel potebuju s nm nalhav mluvit. Posp si, prosm t. Elizabeth se vrtila a zaala se chvatn oblkat, aty si jen pehodila pes koili a stevce si nazula naboso. Aliena ji rychle pouovala, jak si m ponat. Nai Michaelovi, aby zazvonil na zvon a nechal vechny svolat na ndvo. ekni, e jsi dostala poselstv od hrabte Williama a e chce mluvit se vemi, kdo jsou zrovna na hrad, s

posdkou, se sluebnictvem, prost s kadm. Taky mu nazna, e si peje, aby tak dva nebo ti mui zstali na stri, zatmco vichni ostatn se shromd na dolnm ndvo. A taky mu oznam, e ek skupinku deseti a dvancti jezdc, kte maj kadou chvli dorazit s dal zprvou od hrabte, a e je mus pustit dovnit, jakmile se objev. Doufm jen, e si to budu vechno pamatovat, dlala si starosti Elizabeth. Neboj se kdy nco zapomene, j ti napovm. Hned se ctm lpe. Jak ten Michael Armstrong vypad? Smrd, je neposlun a postavu m jako bk. Mysl mu to? Ne. Tm lip. Netrvalo dlouho a veel velitel stre. Ml nevrl vraz, krtk krk a mohutn ramena a pinesl s sebou nepjemn pach praseho chlvku. Zpytav se na Elizabeth zadval. Z pohledu jeho o bylo zejm, jak je mu nepjemn, kdy ho nkdo takhle vyruuje. Dostala jsem zprvu od hrabte, oznmila mu Elizabeth. Michael naphl ruku. Aliena si s hrzou uvdomila, e to nedomlela a nevybavila mladou hrabnku patinm dopisem. Cel podvod by se mohl zhroutit hned na zatku pro jednu hloupou chybu. Elizabeth na ni vrhla bezradn pohled. Aliena zoufale ptrala v mysli, co by tak asi mohla ct. Konen ji nco napadlo. Ty um st, Michaeli? zeptala se podmraenho mue. Nasupen se na ni zadval. Knz mi to pete, zavrel. Tvoje pan um st. Elizabeth vypadala vyden, ale pidala se: Pedm to poselstv cel posdce sama, Michaeli. Zazvo a svolej vechny na ndvo. Ale pohldej si, aby tak ti a tyi strn zstali na hradbch. Michaelovi se ani trochu nezamlouvalo, e mlad hrabnka takhle zniehonic pebr velen pesn, jak se Aliena obvala. Zatvil se vzdorovit. Pro bych jim to nemohl ct j? namtl. Aliena si s hrzou uvdomila, e se jim tohohle chlapa teba nepoda pesvdit: mon je pli tup, ne aby dokzal posoudit rozumn argumenty. Pivezla jsem hrabnce nejnovj zprvy z Winchesteru, prohlsila. Chce je svm lidem oznmit sama. No a co to je za novinky? nedal se odbt velitel. Aliena mlela a podvala se na Elizabeth. Ta u zase vypadala velice vyplaen. Jene Aliena j neekla, co v tom smylenm poselstv m

bt, a tak dvka stejn nemohla Armstrongovu nalhn ustoupit. Nakonec Elizabeth pokraovala, jako by se byl Michael na nic neptal: Strnm nai, a vyhlej druinu deseti a dvancti jezdc. Jejich velitel m erstv zprvy z Winchesteru, take ho muste neprodlen pivst ke mn. A te jdi zazvonit. Bylo zejm, e Michael je rozhodnut odmlouvat. Stl tam, mrail se a Aliena zadrovala dech. Dal poslov, zabruel, jako by to bylo nco, co rozumn lovk neme pochopit. Tahle pan piveze jedno poselstv a dvanct jezdc dal. Ano, pikvla Elizabeth. Tak pjde u konen zvonit? Aliena slyela napt v dvin hlase. Michael zjevn ustoupil. Nechpal, co se to dje, ale nevidl na tom nic, proti emu by se ml ohradit. Nakonec jenom nevldn zavrel: Jak si peje, pan, a vyel z komnaty. Aliena zaala opt dchat. Co se bude dt dl? zeptala se Elizabeth. A se vichni sejdou na ndvo, pov jim o tom, e krl tpn a vvoda Jindich uzaveli mr, odpovdla Aliena. To vechny zaujme. Zatmco bude mluvit, Richard sem pole pedsunutou hldku deseti mu. Jene stre si budou myslet, e jsou to poslov od hrabte Williama, na kter ekme, a tak nepropadnou hned panice a nevythnou padac most. Zatmco se pedsunut hldka bude blit k hradu, ty se bude muset snait udret pozornost vech shromdnch tm, co jim bude vykldat. Je to jasn? Elizabeth byla zjevn nervzn. A co potom? zeptala se. A ti znovu dm slovo, prohls, es pedala hrad prvoplatnmu hrabti Richardovi. Nato se Richardovo vojsko pestane skrvat a vyraz k hradu. Teprve v tu chvli Michael pochop, co se dje. Jene jeho lid u nebudou vdt, komu maj vlastn slouit protoe tys jim mezitm ekla, es hrad pedala a e Richard je prvoplatn hrab. A v tu chvli u pedsunut hldka bude uvnit a zabrn tomu, aby nkdo zavel brnu. Zvon zaal zvonit. Alien se sevel aludek strachy. Te nm jde o as, pobdla dvku. Jak se ct? Bojm se. J taky. Tak jdeme. Sely dol po schodech. Zvon na vi nad vstupn brnou zvonil pln stejn, jako kdy byla Aliena jet bezstarostn holka. Stejn zvon, stejn zvuk, jin Aliena, pomyslela si. Vdla, e zvonn bude slyet pes pole a na kraj lesa. Richard od thle chvle pomalu a tie odkv oten, aby vdl, jak dlouho m ekat, ne k hradu vyle pedsunut oddl.

Aliena a Elizabeth vyly z palce a vydaly se pes vnitn padac most na doln ndvo hradu. Mlad hrabnka byla bl strachem, ale rty mla seven do zk, odhodlan linky. Aliena se na ni usmla, aby j dodala odvahu, a pak si znovu sthla kapuci do ela. Zatm nezahldla nikoho povdomho, ale jej obliej byl pli znm po celm hrabstv a dv i pozdji ji nkdo urit pozn. Kdyby Michael Armstrong piel na to, kdo je Elizabethina nvtvnice, urit by zaal tuit njakou ertovinu i kdy je to nepochybn tupec a hlava skopov. Nkolik lid se na Alienu zvdav zadvalo, ale nikdo ji neoslovil. Doly s Elizabeth doprosted dolnho ndvo. Tady se zem trochu svaovala, a tak mohla Aliena vidt pes hlavy shromdnch do brny a otevenmi vraty ven na pole. Pedsunut hldka bude zrovna v tu chvli vyret z krytu, ale jet po n nikde nebylo ani stopy. Ach boe, doufm, e se to nkde nepokaz, pomyslela si s obavami. Elizabeth bude potebovat nco, na co si stoupne, a bude promlouvat k posdce. Aliena pikzala jednomu sluhovi, aby pinesl ze stje podnoku pro nasedn na kon. Zatmco ob ekaly, a se sluha vrt, njak star ena se na Alienu zadvala a zvolala: No ne, to je lady Aliena! To jsem rda, e vs vidm! V Alien by se krve nedoezal. Poznala v en kuchaku, je na hrad pracovala jet ped pchodem Hamleighovch. Pinutila se k smvu a prohodila: Pozdrav pnbh, Tilly, jak se ti da? Tilly ouchla do svho souseda. Podvej, tak lady Aliena se po vech tch letech vrtila. Budete tady zase pan, lady? Aliena nestla o to, aby se tenhle npad donesl k Michaeli Armstrongovi. S obavami se kolem sebe rozhldla. Michael natst nebyl v doslechu. Zato jeden z jeho zbrojno hovor vyslechl a te na Alienu civl se staenm obom. Aliena se po nm ohldla s pedstranm nezjmem. Mu ml jen jedno oko proto urit zstal tady na hrad a nethl s Williamem do vlky a Alien najednou pilo nesmrn smn, e na ni zr jednook mu, a musela se t pedstav nepatrn zasmt. Uvdomila si souasn, e zan bt trochu hysterick. Sluha se vrtil a thl s sebou podnoku pro nasedn na kon.Zvon pestal vyzvnt. Elizabeth vylezla na podnoku, dav se ztiil a Aliena se silou vle pinutila ke klidu. Krl tpn a vvoda Jindich uzaveli mr, oznmila Elizabeth. Odmlela se a lid zaali jsat. Aliena se podvala ven otevenou branou. Te, Richarde, pomyslela si. Te je ta prav chvle, ne abys je vyslal pli pozd!

Elizabeth se usmvala a nechala zstup chvli provolvat slvu. Pak pokraovala: tpn zstane krlem a do sv smrti a po nm usedne na trn Jindich. Aliena zkontrolovala stre na hradbch a nad vstupn branou. Psobily naprosto uvolnnm dojmem. Kde je Richard? Mrov smlouva vnese do naich ivot adu zmn, zvolala Elizabeth sttnickm tnem. Aliena zaznamenala, e stre ztuhly. Jeden ze zbrojno zvedl ruku, aby si zastnil oi, a zadval se smrem pes pole, zatmco druh se otoil a zadval se dol na ndvo, jako by doufal, e zachyt pohled svho velitele. Jene Michael Armstrong soustedn poslouchal Elizabethin projev. Souasn a budouc krl se shodli na tom, e veker pda bude vrcena tm, kte ji vlastnili v dob, kdy vldl star krl Jindich. Dav zauml vzruenm hovorem. Lid si vymovali nzory na to, jestli tohle rozhodnut bude mt njak vliv na shiringsk hrabstv. Aliena zaznamenala, e Michaelu Armstrongovi se vloudil do tve zamylen vraz. Branou konen zahldla kon Richardova pedsunutho oddlu. Honem, zapsahala je v duchu, pospte si! Jene jezdci jeli ukznn vyrovnanm tempem, aby nevzbudili pozornost str. Elizabeth zrovna kala: Za tuhle mrovou smlouvu musme vichni dkovat Bohu. Mli bychom se modlit, aby krl tpn vldl ve zbvajcch letech moude a aby mlad vvoda zachoval mr, dokud Bh nepovol tpna k sob. Vedla si skvle, ale zanala se tvit vyjeven, jako kdyby si uvdomovala, e za chvli u nebude mt co ct. Vichni strn se te dvali ven z hradu a pozorovali blc se druinu. Vdli, e maj podobn oddl oekvat, a mli rozkaz okamit jejho velitele dovst k hrabnce, take se od nich neoekvalo dn samostatn rozhodnut, ale pesto byli zvdav. Jednook mu se odvrtil a zadval se branou ven. Pak se otoil zptky a znovu upel pohled na Alienu. Odhadovala, e si lme hlavu tm, co m jej ptomnost na hrad znamenat a co si m myslet o oddlu jezdc, kte se k nim bl. Jeden ze strnch na cimbu se zejm rozhoupal k njakmu rozhodnut a vyrazil po schodech dol. Dav zaal bt trochu neklidn. Elizabeth vynikajcm zpsobem zskvala as, ale lid u touili po njakch novch zprvch. Tahle vlka zaala v dob, kdy jsem se narodila, enila mlad hrabnka odhodlan, a jako spousta mladch lid po celm krlovstv, i j se tm na to, a konen zjistm, jak vlastn vypad ivot v mru.

Strn, kter sebhl z cimbu, se objevil u paty strn ve, chvatn peel ndvo a zaal nco vykldat Michaelu Armstrongovi. Brnou Aliena vidla, e Richardovm jezdcm stle zbv urazit pr set yard. Jet nebyli dost blzko. Alien se chtlo rozilenm kiet. Tenhle okamik se j u nepoda dl prodluovat. Michael Armstrong se otoil, zadval se ven branou a zamrail se. Pak ho zatahal za rukv jednook mu, nco mu zaal vykldat a ukazoval pi tom na Alienu. Aliena se bla, e Michael nech zavt brnu a vythnout padac most, ne se Richardovi lid stihnou dostat dovnit, a nevdla, co by mla udlat, aby tomu pedela. Uvaovala, jestli by po nm staila skoit, ne se mu poda vydat rozkaz. Jet pod mla k levmu pedlokt pivzanou dku: snad by ho dokonce mohla zabt. Armstrong zjevn dospl k njakmu rozhodnut a vykroil. Aliena nathla ruku a chytila Elizabeth za loket. Zastav Michaela! zaeptala. Dvka otevela sta, aby nco ekla, ale nevyel z n ani hlsek. Vypadalo to, e je ochromen strachem. Pak se jej vraz zmnil. Zhluboka se nadechla, hrd vztyila hlavu a promluvila hlasem, kter panovanost jen zvonil. Michaeli Armstrongu! Michael se otoil. Te nastal okamik, od kterho u nen nvratu, uvdomila si Aliena. Richard jet nen dost blzko, a jim u zan dochzet as. Te! obrtila se na Elizabeth. Te jim to ekni! Rozhodla jsem se, zvolala Elizabeth, e pedm hrad prvoplatnmu hrabti, Richardovi ze Shiringu! Michael zstal na dvku zrat a nevil vlastnm um. To pece neme udlat! zaval. Pikazuji vm, abyste ihned sloili zbran! pokraovala Elizabeth. Nechci, aby dolo k njakmu krveprolit. Michael se otoil a zakiel: Zvednte most! Zavete brnu! Zbrojnoi vyrazili, aby splnili jeho pkaz, ale vhali o zlomek vteiny dle, ne mli. Ne staili dobhnout k tkm, elezy pobitm vratm, Richardova pedsunut hldka tryskem pejela padac most a vrazila na doln ndvo. Vtina Michaelovch mu na sob nemla zbroj a nkte u sebe ani nemli me, a tak se ped jezdci rozprchli na vechny strany. Zachovejte vichni klid! volala Elizabeth. Tihle poslov jen stvrd moje pkazy. Na cimbu se ozval kik. Jeden ze strnch piloil ruce k stm a volal jako o ivot: Michaeli! tok! Byli jsme pepadeni! Je jich nepotan!

Zrada! zaburcel Michael a tasil me. Jene to u u nj stli dva Richardovi mui a ost jejich zbran se nebezpen zaleskla. Vytryskla krev a Michael se svalil na zem. Aliena se podvala jinam. st Richardovch vojk bez vhn obsadila vstupn brnu a stlny ve vi. Dva lenov pedsunut hldky vybhli na cimbu hradu a Michaelovi zbrojnoi se jim okamit vzdali. Aliena otevenou branou uvidla, e se k hradu tryskem bl hlavn voj, a nlada se j zvedla, jako kdy vychz slunko. Elizabeth zakiela, co j sly staily: Chci, aby pedn hradu probhlo v klidu! Nikomu se nic nestane, to vm slibuju! Prost zstate, kde jste. Vichni stli jako sochy a poslouchali, jak se k nim bl dusot kon, kte na svch hbetech nesli Richardovo vojsko. Michaelovi zbrojnoi se zmaten rozhleli kolem sebe, nevdli, co si maj pot, ale nikdo z nich nic nepodnikl. Jejich velitel padl a jejich hrabnka jim ekla, e se maj vzdt. Sluebnictvo bylo rychlost, j se to vechno odehrlo, naprosto ochromeno. Pak projel branou na svm vlenm oi Richard. Byl to velkolep okamik a Alien se srdce dmulo pchou. Richardovi to sluelo, usmval se a vypadal jako prav vtz. Prvoplatn hrab! zvolala Aliena. Mui, kte vjdli do hradu za Richardem, jej vkik zaznamenali a zaali ho opakovat. Po chvli se k nim pidala i st lid shromdnch na ndvo vtina z nich nemla Williama nijak zvl v lsce. Richard se pomalu projel kolem ndvo, mval na pozdrav a dkoval za pivtn. Aliena pemlela o tom, co vechno musela prodlat, aby se doila thle chvle. Je j tyiaticet let a polovinu ivota strvila tm, e bojovala za to, aby se tenhle sen stal skutkem. Cel dospl ivot, kala si v duchu, jsem tomu obtovala. Vzpomnala, jak cpala vlnu do pytl, a mla ruce otekl a rozeden do krve. Vybavovala si oblieje, kter za tu dobu poznala, chamtiv, krut a chlpn oblieje mu, kte by ji na mst podezali, kdyby dala najevo sebemen nznak slabosti. Pemlela o tom, jak zatvrdila svoje srdce proti Jackovi a vzala si msto nj Alfreda. Vzpomnla si na dlouh msce, kdy spala na zemi u nohou jeho postele jako pes. A to vechno jen proto, e kdysi psahala, e Richardovi zaplat zbran a zbroj, aby mohl dobt zptky jejich hrad. Tak a je to, ote, pronesla nahlas. Nikdo ji neslyel: lid jsali pli halasn. Tohle jsi pece chtl, mluvila dl ke svmu zesnulmu otci a v srdci mla souasn hokost i vtzstv. Tohle jsem ti slbila a svj slib jsem dodrela. Starala jsem se o Richarda a on se cel ty roky bil a te jsme konen dorazili dom a Richard se stal hrabtem. Konen. Zvila hlas a do kiku, ale

vichni kolem n vali tak usilovn, e si nikdo ani neviml, jak se j slzy koulej po tvch: A te jsem s tebou, ote, skonila, tak se vra do hrobu a nech m t v pokoji!

KAPITOLA 16 Remigius se choval nadut, i kdy byl v zkch. Veel do devnho domu ve vesnici Hamleighu s hlavou vysoko zdvienou a z vky svho dlouhho nosu si prohldl nahrubo pitesan devn sloupy, kter podepraly stechu, stny z rkos oplcanho hlnou a oteven ohnit bez komna uprosted mstnosti na udupan zemi. William mnicha sledoval, jak vchz. Te mi tst zrovna moc nepeje, ale jet pod na tom nejsem tak patn jako ty, kal si v duchu, kdy si viml, jak m eholnk vyspravovan sandly, zalou kutnu, neoholenou bradu a rozcuchan vlasy. Remigius nikdy nepatil mezi tloutky, ale te byl kost a ke. Nadut vraz ve tvi nedokzal zakrt vyerpan vrsky ani zarudl, poraeneck vaky pod oima. Remigius nebyl jet zlomen, ale dostal tce zabrat. Bh s tebou, mj synu, pozdravil Williama. Ten ale rozhodn nebyl ochoten na podobnou rovinu hovoru pistoupit. Co bys rd, Remigie? zeptal se a zcela zmrn pi tom mnicha urazil tm, e ho neoslovil ote ani brate. Remigius sebou trhl, jako kdyby dostal polek. William si domyslel, e mnich u obdrel vc podobnch ran od chvle, kdy se mu zhroutil svt. Pda, kterou jsi mi dal jako sprvci shiringsk katedrly, se ocitla v rukou hrabte Richarda, prohlsil mnich. To m vbec nepekvapuje, pokval hlavou William. Vechno se pece vrtilo tm, kte to vlastnili v dob, kdy sedl na trn star krl Jindich. Jene j te nemm, z eho bych vyil. To nejsi sm, podotkl William bezstarostn. Bude se zejm muset vrtit do Kingsbridge. Remigius zbledl hnvem. To pece nemu udlat, namtl tie. Pro ne? podivil se William, aby eholnka jet vc rozlil. Sm dobe v, pro to nejde. Philip by t obvinil, e tah tajemstv z malch holek? Myslel by si, es ho zradil tm, es mi prozradil, kde mli psanci skr? Zlobil by se na tebe, e ses stal dkanem kostela, kter ml nahradit jeho vlastn katedrlu? Jestli je to tak, potm, e by ses asi sp neml vracet. Dej mi alespo nco, prosil Remigius. Jednu vesnici. Jeden statek. Jeden mal kostelk! Na toho, kdo prohraje, dn odmna neek, mnichu, prohlsil William drsn. Moc dobe se tm bavil. Jakmile vyjde za hradby kltera, nikdo po tob ani nehlesne. Kachny polykaj ervy, liky zabjej kachny, lid stlej liky a bel pronsleduje lidi. Remigiv hlas peel v epot. Tak co mm dlat?

William se usml a odpovdl: ebrej. Remigius se otoil a vyel z domu. Zatm jsi pod jet pyn, pomyslel si William, ale dlouho ti to nevydr. Vak bude ebrat. Potilo ho, e vid nkoho, kdo dopadl jet h ne on sm. Do smrti nezapomene na to nebetyn ponen, kter si musel prot pot, co stanul ped branou vlastnho hradu a odmtli ho pustit dovnit. Kdy slyel, e Richard a st jeho mu odjeli z Winchesteru, ml tak trochu podezen. Kdy se pak dozvdl, jak vypad dohoda mezi krlem a vvodou, podezen se zmnilo v nalhav zoufalstv, a tak shromdil vechny svoje ryte a zbrojnoe a vyrazil, co mu sly staily, k Hrabtovu. Jeho sdlo pece hldala spolehliv posdka, a tak ekal, e najde Richarda utboenho v polch a oblhajcho hrad. Jakmile zjistil, e vude panuje mr a klid, ulevilo se mu a blahopl si, e zareagoval na Richardv nhl odjezd tak rychle. Kdy dorazil bl, zaznamenal, e padac most je zdvien. Dojel a na okraj pkopu, pithl koni ote a zvolal: Otevete! Pijd hrab! V tu chvli se na hradbch objevil Richard a prohlsil: Hrab je uvnit. William ml v tu chvli pocit, e mu nkdo trhl pdou pod nohama. Celou dobu ml z Richarda strach, celou dobu si byl vdom toho, e je to nebezpen protivnk, ale zrovna v tu chvli neml dojem, e by byl v kdovjak zranitelnm postaven. Myslel si, e opravdu tk chvle nastanou, a tpn ume a Jindich usedne na trn co mohlo trvat jet dobe deset let. A te sedl v jakmsi vesnickm staven, pemtal o vlastnch chybch a s hokost si uvdomoval, e Richard je ve skutenosti nadmru mazan. Dokzal se prosmeknout velice zkou skulinou. Nikdo ho nemohl naknout, e poruuje pm stvrzen krlem, jeliko vlka jet neskonila. A nrok na hrabstv mu potvrdila mrov smlouva, kterou krl a vvoda uzaveli. A tpnovi, strnoucmu, unavenmu a poraenmu, nezbvalo sil, aby se znovu vrhl do dalho boje. Richard velkoryse propustil vechny mue, kte chtli dl bojovat ve Williamovch slubch. Jednook Waldo Williamovi vyloil, jak se Richard zmocnil hradu. Zrada, j se dopustila Elizabeth, dohnla Williama k lenstv, ale pesto pro nj nejvt ponen pedstavovala role, kterou v cel udlosti sehrla Aliena. Tahle bezmocn holka, kterou ped tolika lety znsilnil a vyhnal z domova, se vrtila a dokzala se mu pomstt. Kdykoliv si na tu potupu vzpomnl, aludek se mu vzbouil, jako kdyby se napil octa. Nejdv ho napadlo, e se s Richardem utk a poraz ho. William si mohl ponechat svoje vojsko, uchlit se na venkov, dl odrat rolnky o

dan a zsoby a pitom vst se svm rivalem dlouhotrvajc boj. Jene Richard ovldal hrad a as hrl pro nj, jeliko na Williamov stran stl star a zlomen tpn, zatmco Richarda podporoval mlad vvoda Jindich, kter se jednoho dne stane novm krlem Jindichem. A tak se William rozhodl, e se sm s osudem a nebude zbyten riskovat dal ztrty. Vrtil se do vesnice Hamleighu a nasthoval se zptky do star venkovsk tvrze, kde kdysi vyrstal. Hamleigh a vesnice, kter ho obklopovaly, dostal ped ticeti lety jeho otec. Tato drava se nikdy nestala soust hrabstv, a tak si na ni Richard nemohl dlat nrok. William doufal, e kdy nebude vystrkovat rky, Richard se spokoj s odplatou, kter ji doshl, a d mu pokoj. Zatm to vychzelo. Jene William vesnici Hamleigh z due nenvidl. Hnusily se mu ty mal hledn domky, hemen kachen po rybnku, svtle ediv kamenn kostelk, dti s tvemi kulatmi jako jablka, eny s irokmi boky a siln, zasmuil mui Nenvidl je za to, e jsou skromn, prost a chud. Nenvidl je, protoe pro nj pedstavovali pd jeho rodu. Sledoval uden vesniany, jak na jae zanaj obdlvat pole, odhadoval, jak asi bude v lt jeho podl z rody, a shledal, e toho moc nebude. Zael si na lov do svho leska, kter ml rozlohu pr akr, a nepodailo se mu sloit jedinho jelena. Lesnk k tomu podotkl: Te tady me stlet jen kance, pane kdy byl hladomor, psanci vechnu vysokou vybili. V rodinnm sdle zdil William soudn dvr. Pi projednvn jednotlivch ppad foukal drami ve zdech omazanch bahnem vtr, jen ho hvzdalo. William vynel drsn rozsudky, rozdloval vysok pokuty a vldl vsi s biem v ruce. Velk uspokojen mu to ale nepinelo. Stavbu velkolepho novho chrmu v Shiringu musel pochopiteln zastavit. Nemohl si dovolit ani postavit kamenn dm pro sebe, nato aby ml na stavbu kostela. emeslnci zastavili prce, jakmile jim pestal platit, a co se s nimi stalo, nevdl. Mon se vichni vrtili do Kingsbridge, aby zaali zase dlat u pevora Philipa. Od t doby ho ale pronsledovaly non mry. Byly pokad stejn. Uvidl matku lec na mst, kde zemela. Z u a o j prtila krev. Kdy rozevela rty, aby nco ekla, z st j tak vytryskla krev. Ten pohled ho naploval smrtelnou hrzou. Za jasnho dennho svtla neuml ani podn vysvtlit, co ho na tom snu vlastn ds, jeliko matka ho nijak neohroovala. Jene kdy ho v noci navtvila, popadl ho strach a ochromila naprost, nesmysln,nezvladateln, hysterick, slep panika. Kdysi se jako chlapec brouzdal v rybnce, kdy vtom se dno zaalo prudce svaovat

a on se najednou ocitl pod hladinou a nemohl dchat. Ta veprostupujc touha po vzduchu, kter ho v tu chvli ovldla, patila mezi nezapomenuteln vzpomnky na dtstv. Ale tohle bylo desetkrt hor. Snait se uniknout ped matinm krvcejcm obliejem bylo jako pokouet se bet v tekutch pscch. William se budil ze sna, jako by s nm nkdo mrtil pes mstnost, nezvladateln se tsl, nakal a pot se z nj lil. Cel tlo ho bolelo od toho, jak ml keovit zaat svaly. V tu chvli u sedl u jeho postele Walter s lou v ruce William spal oddlen od ostatnch mu jen zstnou, jeliko v dom nebyla dn lonice. Nco jsi vykikoval, pane, eptal Walter. William tce oddechoval a tkal oima po skuten posteli, skuten zdi a skutenm Walterovi, zatmco nsledky non mry pomalu slbly, a doshly bodu, kdy u se pestal bt. V tu chvli u mohl ct: To nic, jen sen, jdi spt. Sm ale bude jen zrat do tmy, protoe bude mt strach znovu usnout. A nsledujcho dne rno si ho lid budou prohlet, jako by ho njak arodjnice ukla. Pr dn po rozhovoru s Remigiem sedl William ve sv tvrzi na stejn tvrd idli, u stejnho koucho ohn, kdy vtom veel do mstnosti biskup Waleran. William zkoprnl. Zaslechl kon, ale myslel si, e je to Walter, kter se ml vrtit ze mlna. Kdy se msto nj objevil biskup, William najednou nevdl, co m ct. Waleran se pokad choval nadut a poven a znovu a znovu dosahoval toho, e si vedle nj William pipadal hloup, neohraban a hrub. Te ho poniovalo, e Waleran vid, v jak skromnch podmnkch nyn mus bval pn z Hrabtova t. William ani nevstal, aby nvtvnka pivtal. Co tady chce? zeptal se odmen. Neml sebemen dvod jednat s biskupem zdvoile. Chtl jen, aby Waleran co nejdve zase odjel. Biskup si jeho nezdvoilosti nevmal. erif je mrtv, prohlsil. Williamovi hned nedolo, co me tahle novinka znamenat. A co je mi do toho? odsekl. Bude poteba jmenovat novho erifa. William u chtl odseknout A co m bt?, pak se ale zarazil. Waleran se zabv tm, kdo by se mohl stt novm erifem. A pijel si o tom popovdat s Williamem. To me znamenat jen jednu jedinou vc, ne? Williamovi se zaal zrychlovat tep nadj, je se ped nm otevrala, ale on se silou vle nemilosrdn ovldl. Jakmile je u neho Waleran, kon vechny nadje hlubokm zklamnm a nekonenm zoufalstvm. A ty o nkom uvauje? zeptal se nevinn. O tob.

To byla odpov, v ni se William ani neodvaoval doufat. Moc rd by tomu vil. Mazan a bezohledn erif me bt skoro stejn dleit a vlivn jako hrab nebo biskup. Tohle by mohla pece bt cesta zptky k bohatstv a moci. Pinutil se pemlet o tom, jak v tom mohly bt hky. Pro by ze m krl tpn dlal erifa? zeptal se. Podporoval jsi ho proti vvodovi Jindichovi a vsledkem bylo, es piel o hrabstv. Umm si pedstavit, e by ti to rd njak vynahradil. Nikdo nikdy nic neudl z ir vdnosti, upozornil ho William a opakoval pitom poekadlo sv matky. tpn pece neme mt radost z toho, e hrabtem ze Shiringu se stal lovk, kter proti nmu bojoval, pipomnl Williamovi Waleran. Teba bude chtt, aby jeho erifem byl nkdo, kdo bude Richardovu moc vyvaovat. Tohle dvalo smysl. William ctil, jak se ho proti jeho vli zmocuje vzruen. Zaal vit, e by se nakonec pece jen mohl dostat z thle zakopan dry, kter tu kaj Hamleigh. Zase by ml podnou druinu ryt a zbrojno, a ne tu ubohou hrstku mu, kte mu dnes pomhaj. Pedsedal by mstnmu soudu v Shiringu a kazil by Richardovi prosazovn jeho rozhodnut. erif bydl na shiringskm hrad, poznamenal touebn. Zase bys byl bohat, upozornil ho Waleran. Ano. Kdy se vezme erifv ad jaksepat do ruky, me zatracen hodn vynet. William by si mohl vydlvat skoro stejn penz, jako kdy byl hrabtem. Pesto by ho zajmalo, pro se o tom Waleran zmnil. Dal poznmkou mu to sm Waleran objasnil. Mohl bys nakonec pece jen platit stavbu novho chrmu, prohlsil. Takhle to tedy je. Waleran neudlal nikdy nic, co by nemlo njak postrann motiv. Chtl mt z Williama erifa, aby mu mohl William zaplatit postaven novho chrmu. Williamovi ovem nedlalo pote se takovmu plnu pizpsobit. Kdyby mohl dostavt chrm ve jmnu pamtky sv matky, teba by ho pestaly pronsledovat ty non mry. Mysl, e by to doopravdy lo zadit? zeptal se nedokav. Waleran pikvl. Bude to pochopiteln stt njak penze, ale myslm, e zadit by se to dalo. Penze? zarazil se William s nhlmi obavami. A kolik? To se d tko takhle odhadnout. Ve mstech, jako je Lincoln nebo Bristol, stoj erifv ad tak piblin pt set a est set liber. Jene erifov takovch mst jsou bohat ne kardinlov. Kdy bys byl lovk, kterho tam krl chce mt a o to se mu postarat , bude t to v zapadkov, jako je Shiring, stt tak sto liber.

Sto liber! Veker Williamovy nadje vzaly rzem za sv. Vak se prvem bl zklamn, od samho zatku. Kdybych ml sto liber, tak bych tady netvrdl, odsekl trpce. Me si je obstarat, poznamenal Waleran nenucen. Od koho? V tu chvli Williama nco napadlo. Ty mi je d? Nebu hlupk, odbyl ho Waleran s pohrdnm, kter bvalho hrabte dohnlo k zuivosti. Od toho jsou pece idi. William si se znmou smsic nadje a nechuti uvdomil, e m biskup zase jednou pravdu. Od chvle, kdy se objevily prvn praskliny, ubhly u dva roky a Jack pod jet nepiel na to, co s tm. Jako by toho nebylo dost, navlas stejn trhlinky se vytvoily i v prvnm poli hlavn chrmov lodi. V Jackov nvrhu byla njak zsadn, kardinln chyba. Stavba byla dost pevn, aby unesla vhu klenby, ale nedokzala elit poryvm vtru, kter se ve vtch vkch opraly do zd. Jack stl vysoko nad zem na leen, zblzka si prohlel nov vznikl praskliny a pemtal nad nimi. Poteboval pijt na to, jak podept horn st zd, aby se nehbaly ve vtru. Opakoval si v duchu, jak jsou poslen doln sti stn. V obvodovch zdech bonch lod jsou mohutn podprn pile, kter jsou spojeny se zd hlavn chrmov lodi ploblouky skrytmi ve stee bonch lod. Ploblouky i pile podepraj zdi hlavn lodi ve vce, jako vzdlen, ikm podpry. A protoe nejsou vidt, cel lo psob lehkm a prostornm dojmem. Poteboval vymyslet nco podobnho, m by vyztuil i horn st zd. Mohl by zbudovat patrovou bon lo, cel postup jednodue zopakovat a postavit dal podprn oblouky. Jene tm by zase brnil svtlu, aby sten nstavbou, tedy laternou, proudilo do chrmu a hlavn pnos nov stavebn metody spoval pece v tom, aby se dovnit dostalo vc svtla. Podepen stavby pochopiteln nezajiovaly bon lodi jako takov: vhu nesly mohutn sloupy ve stnch bonch lod a ploblouky, kter na n byly nastavn. Bon lodi jen tyhle vztue ukrvaly. Kdyby se mu podailo postavit podprn pile a ploblouky, ani by z nich musel dlat soust bonch lod, ml by cel problm vyeen jak proutku mvnutm. Zaslechl, jak ho ze zem vol jaksi hlas. Zamrail se. Ctil, e ne ho voln vyruilo, zrovna se blil k njakmu een, a te si najednou nemohl vybavit, co to bylo. Podval se dol. Shnl se po nm pevor Philip.

Jack zael do ve a sebhl po toitm schoditi. Philip na nj ekal u poslednho schodu. Byl tak rozzuen, e doslova bublal. Richard m zradil! zaburcel bez jakhokoliv vodu. To Jacka pekvapilo. Jak? Philip na jeho otzku hned neodpovdl. Po tom vem, co, jsem pro nj udlal! soptil. Kdy se vichni snaili Alienu obrat, koupil jsem od n vlnu nebt m, nikdy by nedokzala obchod zaloit. A kdy se j pak pestalo dait, zadil jsem mu, aby dostal msto velitele mstsk hotovosti. A loni v prosinci jsem mu v pedstihu prozradil, jak dopadne mrov dohoda, aby ml monost zmocnit se rodinnho hradu. A kdy te zskal zptky hrabstv a se v slvou mu vldne, tak se ke mn oto zdy. Jack jet nikdy nevidl Philipa takhle rozilenho. Pevor ml vyholenou hlavu rudou hnvem, jak ze sebe vyrel jednotliv slova, prskal. A jakm zpsobem t Richard zradil? zkusil se Jack znovu zeptat. Philip na otzku opt neodpovdl. Odjakiva vm, e Richard nem moc pevn charakter. Cel ta lta nebyl ochoten Alienu kdovjak podporovat vdycky si on bral, co chtl, ale nikdy nepemlel o tom, co ona sama potebuje. Ale nikdy by m nenapadlo, e je to takovhle zlosyn. Tak co vlastn pesn provedl? Konen mu to Philip povdl: Odmtl ns pustit do lomu. To Jackem otslo. To je tedy projev vskutku dsnho nevdku. A jak to zdvodnil? Vechno se pr m podle dohody vrtit tm, kte to vlastnili za vldy prvnho krle Jindicha. A vstup do lomu nm zaruil a krl tpn. Tohle byl od Richarda projev vpravd pamtihodn nenasytnosti, ale pesto se Jack nedokzal rozhnvat tak opravdov jako Philip. Do thle chvle postavili u polovinu katedrly a vtinou z kamene, za kter museli zaplatit, take to dl taky njak zvldnou. Teda, mm pocit, e Richard m psn vzato pravdu, poznamenal, jako by se chtl hdat. Philip nevil vlastnm um. Jak me nco takovho tvrdit? oboil se na zrzavho stavitele. Je to trochu podobn tomu, co jsi provedl ty mn, nedal se Jack odradit. Kdy jsem ti pinesl Plac madonu, dal dohromady vynikajc nvrh na tvoji novou katedrlu a postavil jsem ti hradby, kter t ochrnily ped Williamem, oznmil jsi mi, e nesmm t se enou, kter je matkou mch dt. To byl taky nevdk.

Philipa to srovnn zaskoilo. To je pece nco pln jinho! namtl. J nechci, abyste ili kad zvl. To Waleran brn zruen satku. Podle boch pikzn ale nesmte smilnit. Myslm, e Richard by ti ekl nco podobnho, trval na svm Jack. Navrcen majetku pece nevymyslel on. On jen zajiuje, aby se dodroval zkon. Zvon zaal vyzvnt poledne. Mezi bomi pikznmi a lidskmi zkony je rozdl, prohlsil Philip. Ale obojmi se musme dit, namtl Jack. A j te pjdu a naobdvm se s matkou svch dt. Zamil pry. Pevor Philip zstal stt a nasupen se za nm dval. Jack si ve skutenosti nemyslel, e by pevor byl stejn nevdnk jako Richard, ale pinelo mu levu, kdy mohl najednou pedstrat, e je to jeho nzor. Rozhodl se, e o lomu pov Alien. Teba by se Richard nakonec nechal pesvdit, aby zmnil postoj. Ona to bude umt odhadnout. Vyel z pevorstv a krel ulicemi msta k domu, kter obval s Martou. Alienu a dti nael jako obvykle v kuchyni. Nkolikalet hladomor peruila konen loni dobr roda a jdla u nebyl tak dsiv nedostatek: na stole leel penin chlb a peen skopov. Jack polbil dti. Sally ho poastovala nnm dtskm polbenm, zato jedenctilet Tommy, kter se u nemohl dokat, a bude velk, jen nastavil otci tv a jet se tvil ublen. Jack se usml, ale nic neekl. Moc dobe si vzpomnal na obdob, kdy on sm dospl k zvru, e lbn je hloupost. Aliena vypadala ustaran. Jack se posadil vedle n na lavici a prohlsil: Philip je vzteky bez sebe, protoe ho Richard nechce pustit do lomu. To je hrozn, poznamenala Aliena klidn. A od Richarda je to pkn nevdk. Mysl, e bys ho umla pesvdit, aby si to rozmyslel? To opravdu nevm. Mluvila, jako by myslela na nco jinho. Mm dojem, e t to ani dvakrt nezajm. Vyzvav se na nj podvala. M pravdu, pikvla. Tuhletu nladu Jack moc dobe znal. Tak mi radi rovnou povz, co m na srdci, podal ji. Vstala. Pojme do zadnho pokoje, vyzvala ho. Jack se ltostiv zadval na skopovou ktu, zvedl se od stolu a nsledoval Alienu do lonice. Dvee nechali jako obvykle oteven nechtli budit podezen v ppad, e by nkdo nhodou veel do

domu. Aliena se posadila na postel a zkila ruce na prsou. Dospla jsem k zvanmu rozhodnut, zaala. Tvila se tak vn, e Jack zaal bt upmn zvdav, o co pro vechno na svt me jt. Na mj dospl ivot vrhaly vtinu asu stn dv vci, pokraovala. Tou prvn byla psaha, kterou jsem dala otci, kdy umral. A tou druhou je vztah k tob. Slib, kter jsi dala otci, jsi ale pece u splnila, poznamenal Jack. Ano. A te se chci zbavit i toho druhho bemene. Rozhodla jsem se, e od tebe odejdu. Jack ml pocit, e se mu zastavilo srdce. Vdl, e nco takovho nek jen tak do vtru: na to byla pli vn. Zral na ni a nebyl schopen slova. To oznmen ho dokonale zmtlo: ani ve snu ho nenapadlo, e by ho Aliena mohla opustit. Jak se mu mohlo nco takovho pihodit? Vyhrkl hned prvn vc, kter ho v tu chvli napadla: Je v tom nkdo jin? Nebu blzen. Tak pro? Protoe to u dl nejsem schopn snet, odpovdla a v och se j zaleskly slzy. U deset let ekme na zruen toho satku. Nikdy se ho nedokme, Jacku. Je nm souzeno t takhle zbytek ivota pokud se nerozejdeme. Ale Zoufale se snail pijt na nco, co by mohl ct. To, co mu oznmila, bylo tak zniujc, e mu pipadalo naprosto beznadjn zkouet proti tomu nco namtat to je jak snait se utct ped uragnem. Pesto se o to pokusil: A nen to takhle nakonec lep, ne kdybychom ili pln oddlen? Nakonec vlastn ne. Teba potkm nkoho jinho, znova se zamiluju a povedu s nm normln ivot. To u plakala. Pod ale bude vdan za Alfreda. Jene to nebude nikdo vdt a vem to bude jedno. Mohl by ns oddat njak far, kter o staviteli Alfredovi v ivot neslyel a kter by stejn povaoval manelstv s Alfredem za neplatn, kdyby se dovdl, jak dopadlo. J nemu ani uvit, e mi to skuten k. To prost nen mon. Deset let, Jacku. Deset let ekm na to, abych s tebou mohla zat normln t. Vc u ekat nebudu. Jej slova na nj dopadala jako rny. Dl nco povdala, ale on u ji nevnmal. Myslel jen na to, jak bude vypadat ivot bez Alieny. V, peruil ji, nikdy jsem nikoho jinho nemiloval.

Zkivila tv, jako by ji pemohla bolest, ale pak pokraovala v tom, co zaala pedtm: Potebuju pr tdn na to, abych si vechno zadila. Najdu si dm ve Winchesteru. Chci, aby si dti na tu pedstavu zvykly, ne jim zane nov ivot Ty mi taky odvede dti, povzdechl si tup. Pikvla. Je mi to lto, prohlsila. Poprv za celou dobu jako by v n rozhodnost zeslbla. Vm, e se jim po tob bude stskat. Ale taky potebuj vst normln ivot. Jack u to nemohl dl vydret. Otoil se k odchodu. Jet neodchzej, zarazila ho Aliena. Jet si potebujeme o spoust vc promluvit. Jacku Beze slova vyel ven. Slyel ji, jak za nm vol: Jacku! Proel svtnic, na dti se ani nepodval a vyrazil ven z domu. Jako v mrkotch krel zptky ke katedrle a nevdl, kam se vlastn m vrtnout. emeslnci byli stle jet na obd. Jack nedokzal ani breet. Tohle bylo na obyejn slzy pli hrozn. Bez pemlen vybhl po schodech nad severn pnou kapli, proel po cel jej dlce a vykroil na stechu. Pestoe dole tm nefoukalo, tady se do nj opral erstv bodav vtr. Jack se podval dol. Kdyby odtud spadl, skonil by na ikm stn bon kaple pistavn k pn lodi. Nejsp by to nepeil, ale jist to nebylo. Zamil k peken hlavn a pn lodi a zastavil se v mst, kde stecha konila kolmm prelm. Jestlie katedrla postaven v novm stylu nen navren dobe a Aliena od nj odchz, nem u dl pro t. Jej rozhodnut nebylo pochopiteln nijak ukvapen. Nespokojenost se v n hromadila cel lta oba ji v sob nosili. Jene u si za tu dobu zvykli, e jim tst nen souzen. Kdy se ale Alien podailo zskat zptky Hrabtov, otslo to jej otuplosti a pipomnlo j to, e je pan svho ivota. Jet vc to rozvilo situaci, kter tak jako tak nebyla pli klidn. Bylo to podobn tomu, kdy tehdy boue zpsobila trhliny ve stn katedrly. Podval se na stnu pn kaple a na stechu nad bon lod. Vidl, jak ze stny bon lod vystupuj tk podprn pile, a v duchu si uml pedstavit ploblouky klenouc se pod jej stechou a spojujc pile s doln st laterny. Ne ho dopoledne vyruil Philip, uvaoval pece zrovna o tom, e cel problm by se vyeil, kdyby pile byly o nco vy, mon dokonce o dalch dvacet stop, a kdyby se z jejich vrchol klenuly dal ploblouky, kter by podpraly ze v mstech, kde se objevuj praskliny. Vysok pile a druh patro ploblouk by

podpraly horn polovinu chrmu a drely by zdi, aby se nepohybovaly ve vtru. To by cel problm nejsp doopravdy vyeilo. Pot byla v tom, e kdyby postavil patrov bon lod, aby skryl zven pile a druhou adu ploblouk, piel by o svtlo, a kdyby je neschovval A kdyby je neschovval, tak co? Pevldal v nm pocit, e kdy se mu te rozpad ivot na kusy, na niem vlastn tak moc nezle. A v thle nlad nevidl ani nic patnho na tom, e by vnj oprn systm byl prost vidt. Stl nahoe na stee a uml si docela dobe pedstavit, jak to bude vypadat. Z vnj zdi bon lod se bude vypnat ada pevnch pil. Z hlavice kadho sloupu bude vyrstat ploblouk, kter se bude klenout, przdnm prostorem a konit open o ze laterny. Mon by mohl na vrchol kadho sloupu, nad msto, z nho bude vybhat oblouk, umstit ozdobnou viku. Ano, to by vypadalo lip. Byla to naprosto pevratn mylenka postavit velk oprn prvky tak, aby byly kadmu na och. Ale pln to odpovdalo novmu zpsobu stavn chrmu, nebo ten zdrazoval, co stavbu podepr. A navc mu instinkt napovdal, e je to sprvn een. m vc o tom pemlel, tm vc se mu to zamlouvalo. Pedstavil si, jak bude chrm vypadat pi pohledu od zpadu. Ploblouky budou pipomnat roztaen kdla ptka, kter se prv chyst zvednout ze zem. Ani nebudou muset bt pli siln. Pokud budou dobe postaven, mohou bt thl a elegantn, lehk, ale pevn, zrovna jako pta kdla. Kdla to budou podprat, kal si Jack v duchu, jako by chrm byl tak lehk, e by mohl vzltnout. To by m zajmalo, pomyslel si, jestli to bude fungovat. Neekan poryv vtru ho nhle vyhodil z rovnovhy. Jack se zapotcel na okraji stechy. Na okamik mu proltlo hlavou, e spadne dol a zabije se. Kdy se mu podailo opt zskat rovnovhu a astn ustoupil od okraje stechy, srdce mu divoce builo. Pomalu a opatrn pekrel po cel dlce stechy ke dvem do ve a seel dol do chrmu. II Prce na shiringskm chrmu se pln zastavily: Pevor Philip se pistihl, e z toho m tak trochu kodolibou radost. Tak dlouho se sm musel zasmuile a otrven dvat na oputn stavenit, e se nedokzal ovldnout a tilo ho, kdy nco podobnho te potkalo i jeho neptele. Stavitel Alfred stail jen zboit star kostel a poloit zklady novho chrmu, nae William piel o sv postaven a ptok penz vyschl. Philip sm sebe kral, e je to hch radovat se nad

troskami kostela. Nedalo se ovem pehldnout, e si Bh peje, aby katedrla stla v Kingsbridge, a ne v Shiringu smla, kter pronsledovala Waleranv pln, psobila dojmem, e jde o zcela jasn pklad boho radku. Kdy byl te stren nejvt kostel ve mst, konala se zasedn soudu v hodovn sni na hrad. Philip jel do kopce k hradu s Jonathanem po boku. V pevratnch zmnch, je nsledovaly po Remigiov zbhnut, udlal pevor mladka svm osobnm tajemnkem. Philip byl Remigiovou vrolomnost do hloubi due otesen, ale jinak byl rd, e se mnicha zbav. Od chvle, kdy ho ped lety porazil pi volb novho pevora, byl Remigius v kltee jen pro zlost. Ledva zmizel, rzem se pevorstv stalo daleko pjemnjm mstem k ivotu. Novm podpevorem se stal Milius. I nadle vak zastval ad pokladnka a s vedenm tu mu pomhali ti lid, kter, ml na povel. Od chvle, kdy Remigius odeel, nikdo nedokzal pijt na to, co vlastn cel dny dlal. Prce s Jonathanem pinela Philipovi hlubok uspokojen. Tilo ho, kdy mohl mladmu mnichovi vysvtlovat, jak vlastn klter funguje, pouovat ho o svt a ukazovat mu, jak nejlpe jednat s lidmi. Ti mli mladka vtinou docela rdi, jen nkdy dokzal bt ponkud nepjemn a v lidech trpcch nedostatkem sebevdom mohl snadno probudit nechu. Musel se nauit, e kdy se k nmu nkdo chov nevraiv, asto tak in z vlastn slabosti. Jakmile toti Jonathan u nkoho zaznamenal nevraivost, okamit reagoval vztekem, msto aby hledal, kde m druh strana slab msto, a snail se ji njak uklidnit Jonathanovi to velice rychle myslelo a Philipa asto zaskoil tempem, s nm dokzal kdeco pochopit. Kdy Philip pemtal o Jonathanovch vlastnostech, pistihl se as od asu, e he, nebo jeho srdce se napluje pchou. Dneska vzal Jonathana s sebou proto, aby se mladk pouil, jak v hrabstv pracuje soud. Philip se chystal podat erifa, aby Richarda piml otevt kamenolom pro pevorstv. Byl si jist, e prvo nen na Richardov stran. Nov zkon o navrcen majetku tm, kte ho mli v dren za vldy starho krle Jindicha, se v dnm ohledu netkal prv pevorstv. Clem zkona bylo, aby vvoda Jindich mohl tpnova hrabata nahradit svmi vlastnmi, a tak odmnit mue, kte ho podporovali. Bylo zejm, e innost klter nijak ovlivnit nechtl. Philip si byl jist, e mus tenhle spor vyhrt. Starost mu dlala jen jedna neznm okolnost: star erif zemel a dnes se mli dovdt, kdo nastoup na jeho msto. Nikdo nevdl, o koho pjde, i kdy vichni pedpokldali, e ad nakonec pipadne nktermu ze t

nebo ty pednch shiringskch man: mon obchodnk s hedvbm kupec David, nebo tak Rees Welsh, knz, kter psobil u krlovskho dvora, poppad Giles Lv srdce, ryt, kter ml pdu hned za hradbami msta, i levoboek biskupa ze Salisbury Hugh. Philip doufal, e se erifem stane Rees ne proto, e knz pochzel z venkova, nbr kvli tomu, e by mohl bt naklonn crkvi. Jinak se tm ale Philip moc netrpil: kterkoliv z thle tveice bude stt na m stran, kal si. Vjeli do hradu. Nebyl nijak pehnan opevnn. Hrab ze Shiringu ml vlastn hrad mimo msto, a tak se kolem samotnho Shiringu u nkolik generac neodehrla ani jedna bitva. Hrad byl spe administrativnm stediskem, kde adoval erif a jeho lid a kde byl al pro provinilce. Philip a Jonathan nechali kon ve stji a vydali se do nejvt budovy, do hodovn sn. Stoly na devnch kozch, zpravidla postaven do tvaru psmene T, byly tentokrt rozmstny jinak. Krtk pka T zstala jako dv na vyvenm pdiu. Ostatn stoly stly po jejch stranch ble u stn sn, take jednotliv strany sporu sedly dl od sebe a snze se daly ovldnout, kdy se jich zmocovalo pokuen, e po protivnkovi sko a vyd si to s nm run. S u byla pln lid. Na stupnku sedl biskup Waleran a tvil se zlovstn. Ke svmu pekvapen uvidl Philip vedle biskupa Williama Hamleigha. Bval hrab sledoval, kdo vchz do sn, a koutkem st Waleranovi nco vykldal. Co tady William pohledv? Devt msc o sob nedval vdt, vtinu asu jen trnil ve sv vesnici a Philip stejn jako ada dalch lid ijcch v hrabstv se radoval z pedstavy, e u se odtamtud nikdy nehne. A nastojte, William je najednou tady a sed na lavici na pdiu, jako by byl stle jet hrabtem. Philip uvaoval, jak odpudiv, bezohledn, nenaran pleticha ho dnes pivedla k soudu. Philip a Jonathan se usadili na jedn stran mstnosti a ekali, a zane jednn. V mstnosti panovala inorod, optimistick nlada. Vlka skonila a lechta i obchodnci opt obrtili svou pozornost k tomu, aby hromadili bohatstv. Zem byla rodn a rychle jim jejich sil oplcela: veobecn se oekvalo, e letos bude pohdkov roda. Ceny vlny ly nahoru. Philip znovu zamstnal vechny emeslnky, kte ho opustili, kdy v kraji dil hladomor. Lid, kte huben lta peili, byli mlad, silnj a zdravj. I tady, v hodovn sni shiringskho hradu, se to projevovalo tm, e chodili se vztyenmi hlavami, mluvili zvunmi hlasy, mui mli nov boty a eny zdobn esy. A o tom, e u zase byli bohat, e znovu mli majetek, svdila i skutenost, e se mli o co pt u soudu.

Kdy veel erifv zstupce s hrabtem Richardem, vichni vstali. Oba mui se vyvihli na stupnek, a ani si jet sedli, erifv zstupce zaal st krlovsk vnos, jm panovnk jmenoval novho erifa. Zatmco se prokousval vodnmi formulkami, Philip si prohlel tveici pravdpodobnch kandidt. Doufal, e vtz bude mt odvahu: bude ji potebovat, aby uhjil zkon v ptomnosti tak silnch pedstavitel mstn lechty, jakmi byli biskup Waleran, hrab Richard a lord William. spn kandidt zejm u v, e byl vybrn nemlo pece cenu nco takovho ped nm tajit. Pesto se ani jeden z nich netvil nijak naden. Vtz by pi ten vnosu ml stt na pdiu vedle erifova zstupce, jene nahoe te stli jen Richard, Waleran a William. Philipovi se mihla hlavou nepjemn pedstava, e by se novm erifem mohl stt Waleran. To, co uslyel vzpt, ho vydsilo jet daleko vc: a tak ustavuji erifem v Shiringu svho sluebnka Williama Hamleigha a pikazuji vem mum, aby stli pi nm Philip se podval na Jonathana a vydechl: William! Mezi many se ozvalo nkolik pekvapench a nesouhlasnch vkik. Jak to dokzal? divil se Jonathan. Musel to njak uplatit. Kde na to vzal penze? Nejsp si je pjil. William pistoupil k devnmu keslu stojcmu uprosted stolu na pdiu a usmval se. Kdysi to bval docela pohledn mlad mu, pomyslel si Philip. Jet pod mu nen ani tyicet, ale vypad star. Je trochu moc pi tle a tv m rud prokvetlou od vna. Pirozen sla a optimismus, dky nim jsou mlad tve tak pitaliv, dvno pominuly a vystdal je vyil, zhral vraz. Kdy si William zaal sedat, Philip rzn vstal. Jonathan ho nsledoval a pitom se eptem zeptal: Odchzme? Poj za mnou, utrousil Philip tichounce. Mstnost ztichla. Vichni ptomn je sledovali, jak odchzej pes celou s. Jak kreli, shromdn zstup se ped nimi rozestupoval. Dorazili ke dvem a vyli ven. Sotva za nimi zapadla petlice, zvedla se vlna mumln, jak lid odchod obou mnich komentovali. S Williamem v erifskm adu nemme ale sebemen nadji na spch, hrozil se Jonathan. Nejen to, mvl rukou Philip. Kdybychom se domhali npravy v tomto ppad, mohli bychom pijt i o dal prva. Ouvej, nco takovho by m ani ve snu nenapadlo. Philip zasmuile pikvl. S Waleranem jako biskupem, Williamem jako erifem a s vrolomnm Richardem jako hrabtem nememe

oekvat, e by se kdy kingsbridgesk pevorstv dokalo spravedlivho zachzen. Mou nm provst vechno, co si zamanou. Zatmco jim tolba sedlal kon, Philip pokraoval v vahch: Napu krli dost, aby udlil Kingsbridge mstsk prva. Tak budeme mt vlastn soud a dan budeme platit pmo krli. V dsledku se tak dostaneme z pravomoci erifa. Dv jsi byl vdycky proti tomu, upozornil ho Jonathan. Nelbilo se mi to, protoe to znamen, e msto bude stejn siln jako pevorstv. Te mm ale pocit, e se s tm musme smit, e to je cena, kterou zaplatme za nezvislost. Je to jedin zpsob, jak se vyhnout Williamovi. A pizn krl tpn Kingsbridge mstsk prva? Za uritou cenu by to mohl udlat. A kdy ne, teba nm vyhov Jindich, a se stane krlem. Nasedli na kon a sklen se vydali pes msto. Pak projeli mstskou branou a mjeli rozshl hromady odpadk nashromdnch pmo za hradbami na zemi. Probralo se jimi nkolik selch postav, kter se tam snaily najt nco k sndku i na sebe, poppad palivo na ohe. Philip si je bez zjmu prohlel, kdy vtom jeden z ubok upoutal jeho pozornost. Nad hromadou starch hadr uvidl znmou vysokou postavu, kter jednotliv kusy ltek a obleen tdila. Philip pithl koni ote. Jonathan zastavil vedle nj. Podvej se tamhle, vyzval pevor mladka. Jonathan se koukl naznaenm smrem. Po chvli tie vydechl: Remigius. William mue dl pozoroval. Waleran a William zejm Remigia ped njakm asem vykopli, kdy jim doly penze na stavbu chrmu. U ho dl nepotebovali. Remigius zradil Philipa, zradil pevorstv a zradil Kingsbridge, to ve v nadji, e se stane shiringskm dkanem. Jene jeho odmna se mu rozplynula v prach. Philip pobdl kon, sjel s nm z cesty a vydal se mezi hromadami odpadk k mstu, kde stl Remigius. Jonathan pevora nsledoval. Vude visel odporn puch, kter psobil dojmem, e se zved ze zem jako mlha. Kdy pijeli bl, uvidli, e Remigius je vyzbl na kost. Hbit ml cel pinav a zvlen a byl bos. Bylo mu kolem edestky a cel dospl ivot strvil v kingsbridgeskm pevorstv. Nikdo mu nikdy neprozradil, jak si poradit s krutostmi ivota za hradbami kltera. Philip se dval, jak bval podpevor vythl z hromady pr koench bot. V podrkch mly obrovsk dry, ale Remigius si je prohlel s nadenm vrazem lovka, kter prv narazil na

zakopan poklad. Zrovna si je chtl vyzkouet, kdy vtom uvidl Philipa. Narovnal se. Z vrazu jeho tve bylo patrn, e se mu v srdci pere stud se vzdorem. Po chvli se zeptal: Tak co, piel ses mi vysmvat? Ne, odpovdl Philip tie. Na jeho dvnho neptele byl tak smutn pohled, e k nmu v tu chvli Philip nectil nic jinho ne soucit. Slezl z kon a ze sedlov brany vythl lhev. Piel jsem ti nabdnout trochu vna. Remigius nechtl nabdku pijmout, ale byl pli vyhladovl, ne aby j dokzal odolat. Jen na okamik zavhal a pak po lahvi dychtiv chapl. Podezvav si k vnu piichl a pak piloil hrdlo lhve ke rtm. Jakmile zaal jednou pt, nedokzal pestat. V lhvi zbvalo jet dobe pl pinty, ale Remigius ji do sebe obrtil bhem nkolika okamik. Pak lhev odtrhl od st a trochu se zapotcel. Philip mu lhev vzal a vrtil ji do sedlov brany. Radi to taky nm zajez, poznamenal. Podal Remigiovi kousek chleba. Bval podpevor si nabzen sousto vzal a zaal si chlebovou stdku cpt do st. Bylo jasn, e neml nic v stech kolik dn, a podn jdlo u zejm nevidl hezkch pr tdn. Takhle by mohl brzo umt, pomyslel si Philip. Kdy ne hlady, tak studem. Chleba rychle zmizel. Chce se k nm vrtit? zeptal se Philip. Slyel, jak se za nm Jonathan leknutm zajkl. Mladk, podobn jako valn vtina kingsbridgeskch mnich, doufal, e u Remigia nikdy neuvid. Nejsp si pomyslel, e se Philip zblznil, kdy mu te nabz, aby se vrtil. Jestli bych se vrtil? uvaoval Remigius nahlas. A pak se v nm na okamik probudilo jeho star j: A v jakm postaven? Philip ltostiv potsl hlavou. V mm pevorstv u nikdy dn postaven mt nebude, Remigie. Vra se jako obyejn, skromn mnich. Pros Boha, aby ti odpustil tvoje hchy, a me zbytek svch dn prot v modlitbch a rozjmn a pipravovat svou dui na posledn pou do nebe. Remigius zaklonil hlavu a Philip se pipravil na to, e ho ek pohrdliv odmtnut. Nedokal se. Remigius otevel sta, aby promluvil. Pak je zase zavel a sklopil hlavu. Philip proti nmu stl, mlky mnicha pozoroval a uvaoval, co se bude dt dl. Dlouho se nedlo vbec nic. Kdy Remigius opt vzhldl, ml tve vlhk od ple. Ano, ote, prosm, vypravil ze sebe. Chci se vrtit dom. Philipa se zmocnil radostn povznesen pocit. Tak tedy pojme, pikvl. Vezmi si mho kon. Remigius na nj zstal zaraen hledt. Ote! nevydrel to u dl Jonathan. Co to dl?

Neboj se, chlcholil Remigia Philip. Udlej, co ti km. Jonathan se zhrozil. Ale, ote, jak bude cestovat ty? Pjdu pky, odpovdl Philip spokojen. Jednomu z ns nic jinho nezbv. Tak a jde pky Remigius! ohradil se Jonathan pohoren. Jen ho nech jet, brzdil rozhoenho mladka Philip. Dnes udlal naemu Pnovi radost. A co ty? Tys pece Boha potil vc ne Remigius, ne? Je ekl, e v nebi maj vt radost z jednoho hnka, kter lituje svch hch, ne z devadesti devti poctivc, namtl pevor. Copak si nevzpomn na podobenstv s marnotratnm synem? Kdy se vrtil dom, jeho otec dal zabt tun tele. Andl se budou radovat z Remigiovch slz. Kdy mu poskytnu svho kon, je to to nejmen, co pro nj mu udlat. Vzal svho oe za udidlo a dovedl ho mezi kupami odpadk na cestu. Jonathan jel za nm. Kdy se ocitli zptky na cest, Jonathan seskoil z kon a prohlsil: Prosm, ote, tak si vezmi mho kon a nech m jt pky! Philip se otoil a trochu osteji mladka vyzval: Koukej se okamit vyhoupnout zptky na kon, pesta se se mnou dohadovat a zkus chvli pemlet, co se vlastn stalo a pro. Jonathan se na nj nechpav zadval, pak ale vyskoil zptky do sedla a u ani necekl. Otoili se smrem ke Kingsbridge. Mli ped sebou dvacet mil cesty. Philip vykroil. Zaplavil ho povznejc pocit. Remigiv nvrat mu pln vynahradil ztracen kamenolom. U soudu jsem si nepomohl, kal si, ale vdy tam lo jen o kameny. Pak jsem ale zskal nco daleko cennjho. Dnes jsem vyhrl boj o jednu lidskou dui. Ill V sudu plavala erstv natrhan jablka, zila syt ervenmi a lutmi odstny a mezi nimi pableskovaly po hladin vody slunen paprsky. Sally, devtilet a rozilen, se naklnla nad sud s rukama sevenma za zdy a snaila se chytit jedno jablko do zub. Jene jablko j vyklouzlo, odskoilo a dvka padla obliejem do vody. Kdy se narovnala, prskala, ckala kolem sebe a smla se. Aliena se tak pousmla a utela dcei obliej. Bylo tepl letn odpoledne, lto se pomalu chlilo ke konci, byl svtek a voln den a vtina obyvatel msta se sela na louce za ekou, aby spolen zvodili v loven jablek. Tohle byly chvle, kter mla Aliena vdycky nejradji, jene tentokrt se j neustle

pipomnala skutenost, e je to posledn svtek, kter trv v Kingsbridge, a z toho pomylen j bylo tko na dui. Stle byla rozhodnut, e Jacka opust, ale od chvle, kdy k tomuhle rozhodnut dospla, ji u pedem pronsledovala vytrval bolest z t ztrty. Tommy postval pobl sudu a vykval. No tak, Tommy! zavolal na nj Jack. Dej se do toho! Jet ne, odpovdl mu syn. Ve svch jedencti Tommy moc dobe vdl, e je chytej ne jeho sestra, a myslel si, e je vbec schopen strit do kapsy vtinu lid. Chvli zvody jen tak pozoroval a vmal si, jak postupuj lid, jim se jablko poda ulovit. Aliena se dvala, jak je Tommy studuje. Mla syna ze srdce rda. Kdy se s Jackem poprv setkala, byl zhruba v tomhle vku, a Tommy j Jacka velmi pipomnal. Kdy chlapce pozorovala, pemhal ji stesk po vlastnm dtstv. Jack chtl, aby se z Tommyho stal stavitel, jene syn zatm nejevil o stavby sebemen zjem. M ovem jet spoustu asu na to, aby zmnil postoj. Konen Tommy pistoupil k sudu. Pomalu se zaal sklnt nad hladinu a sta ml pitom iroce oteven. Vybral si jedno jablko, zatlail je pod hladinu, nakonec zmizel celou hlavou ve vod, vzpt se vynoil a jablko svral vtzoslavn v zubech. Kdy si Tommy vzal nco do hlavy, tak to vdycky dokzal. V tomhle ohledu, v t umanutosti, byl zejm tak trochu po svm ddekovi, hrabti Bartolomjovi. Ten byl tak obrovsk palik a ml velmi jasnou a neotesitelnou pedstavu o tom, co je sprvn a co patn. Naproti tomu Sally byla vc po Jackovi a zddila po nm sklon moc se s nim netrpit a nelmat si hlavu s pravidly, kter si na sebe lid vymysleli. Kdy Jack vyprvl dtem pohdky, Sally mla vdycky pochopen pro toho, kdo prohrval, zatmco Tommy o nm vynel povznesen soudy. Kad jejich dt mlo povahu po jednom rodii a zevnjek po druhm. Bezstarostn Sally mla Alieniny pravideln rysy a vlnit tmav vlasy, zatmco odhodlan Tommy ml Jackovy mrkvov erven vlasy, blou ple a modr oi. Vtom Tommy vykikl: Tamhle jede strc Richard! Aliena se otoila a podvala se smrem, kam upel zraky chlapec. Bylo to tak, jej bratr a zdej hrab prv vjel se skupinkou ryt a pano na louku. Aliena se zhrozila. Jak me Richard mt tu drzost a jet se tady ukzat po tom, co provedl pevoru Philipovi s lomem? Richard doel a k sudu, usmval se na vechny strany a s kadm si potsal rukama. Zkus ulovit jablko, strku Richarde, dorel na nj Tommy. Uka, jak se to dl!

Richard se sklonil do sudu, a kdy se opt narovnal, drel v silnch blch zubech jablko a z plavho plnovousu mu kapala voda. Hry mu ly vdycky lpe ne skuten ivot, pomyslela si Aliena. Odmtala pipustit, e se tady jej bratr bude producrovat a dlat, jako by ml ist svdom. Ostatn se mu teba boj nco ct, jeliko je hrab, ale pro ni je to pod jej mal, zlobiv bratek. Doel k n, aby ji polbil, ale ona ho odstrila a vyjela na nj: Jak jsi mohl pevorstv ukrst ten lom? Jack vidl, e se bl hdka, vzal dti za ruce a odvedl je pry. Richard se tvil doten. Veker majetek se m vrtit do rukou tm, kte ho vlastnili Tohle na m nezkouej, peruila ho Aliena. Po tom vem, co pro tebe Philip udlal! Lom je soust mho ddictv, upozornil ji Richard. Odvedl sestru kus stranou a zaal mluvit tlumenm hlasem, aby ostatn neslyeli, o em se sourozenci dohaduj. A navc potebuju penze, kter zskm prodejem kamene, Allie. Utrc moc penz na ty vn hony na vysokou a lovy s dravmi ptky! A co jinho bych ml asi tak dlat? Ml bys spravovat pdu, aby dvala bohatstv! Tady je poteba udlat tolik vc opravit kody zpsoben vlkou a hladomorem, zavst nov zpsoby obdlvn pdy, vymtit lesy a vysuit bainy takhle si m zajiovat psun penz! A ne tm, e ukradne kamenolom, kter dal krl tpn kingsbridgeskmu pevorstv! Nevzal jsem nikomu nic, co by mi nepatilo. Ale taky jsi nikdy neudlal nic jinho! osopila se na nj Aliena. Byla natolik rozzuen, e byla ochotna ct i vci, kter by mly radi zstat nevysloven. Nikdy jsi nezkusil sm nco vykonat. Bral sis ode mne penze, abys ml na ty svoje idiotsk zbran, vzal jsi prci, kterou ti zadil Philip, pijal jsi hrabstv, kdy jsem ti ho naservrovala na stbrnm podnose. A te u se neobejde bez toho, abys bral vci,kter ti ve skutenosti vbec nepat! Otoila se a rznm krokem krela od bratra pry. Richard vyrazil za n, ale nkdo se mu pipletl do cesty, zaal se klant a vyptval se, jak se panu hrabti da. Aliena bratra slyela, jak zdvoile odpovd a pak se zaplt do spoleenskho hovoru. Nakonec to tak bylo lep: co mla na srdci, to mu ekla a u se s nm nechtla dl dohadovat. Aliena dola k mostu a ohldla se. Mezitm se dal s Richardem do ei nkdo dal. Zamval na ni, aby j naznail, e by s n rd jet hovoil, ale u kolem nj bylo pli mnoho lid. Aliena uvidla Jacka, Tommyho a Sally, jak zanaj hrt njakou hru s malm

hadrovm mem a devnou plkou. Pozorovala je, jak pobhaj po louce zalit sluncem, a ctila, e nem slu na to, aby je od sebe odlouila. Jene jak jinak, pomyslela si, to mm zadit, abych mohla vst normln ivot? Pela pes most a vstoupila do msta. Chtla bt chvli sama. U si podila dm ve Winchesteru. Byla to ctyhodn rozlehl stavba s obchodem v pzem, mstnostmi pro rodinu v pate, vetn samostatn lonice, a s obrovskm skladem vzadu na dvoe, kam mohla uloit ltky. Jene m vc se sthovn blilo, tm m se j do nj vbec chtlo. Kingsbridgesk ulice byly rozplen a pran a vzduch pln protivnch much, kter se lhly na nespoetnch hromadch odpadk, hnoje a vkal. Obchody mly zaveno a vechny domy byly zamen. Msto bylo vylidnn. Vichni se seli naproti na louce. Vydala se do Jackova domu. Tam se nakonec vichni sejdou, a skon loven jablek. Dvee domu byly oteven dokon. Aliena se zamraila. Kdo to tak mohl nechat? To je tm, e m kl pli mnoho lid: ona, Jack, Richard a Marta. Stejn tam asi nebylo moc co ukrst. Aliena tam rozhodn svoje penze nemla: cel lta j Philip dovoluje, aby si je ukldala do pokladnice pevorstv. Nepjemn je, e svtnice bude pln much. Vela dovnit. Panovalo tam pe a byl tam chldek. Ve vzduchu uprosted svtnice poletovaly mouchy, po ubrusu pochodovalo nkolik masaek a kolem pokliky na hrnku s medem se vztekle dohadoval prek vos. A u stolu sedl Alfred. Aliena leknutm nepatrn vyjekla, potom se ovldla a zeptala se: Jak ses dostal dovnit? Mm kl. To sis ho nechal hezky dlouho, pomyslela si. Prohldla si ho. irok ramena ml sven a ve tvi nejist vraz. Co tady dl? chtla vdt. Piel jsem se na tebe podvat. Uvdomila si, e se tese, a to ne strachy, nbr vztekem. Ale j t vidt nechci, a to ani te ani nikdy jindy, oznmila mu sen. Jednal jsi se mnou jako se psem, a kdy se nad tebou Jack slitoval a dal ti prci, zradil jsi ho a odlkal jsi vechny emeslnky do Shiringu. Potebuju penze, prohlsil a v hlase se mu msil prosebn tn s vyzvavou drzost. Tak jdi pracovat. V Shiringu pestali stavt. A v Kingsbridge mi prci nikdo ned. Tak se vydej do Londna nebo do Pae!

kal jsem si, e bys mi mohla pomoct, projevil svou b tvrdohlavost. Tady pro tebe nikdo nic neudl. Radi vypadni. To nem trochu slitovn? podval se na ni. Drz tn byl tentam a v hlase u mu znla jen zoufal prosba. Opela se o stl, aby se trochu uklidnila. Alfrede, oslovila ho nalhav, copak nechpe, e t nenvidm? Pro? zeptal se. Zdlo se, e se ho to dotklo, jako kdyby nco takovho ani ve snu neekal. Paneboe, to je hlupk, pomyslela si. Bylo to jedin, co ho v jejch och mohlo jaktak omluvit. Jestli potebuje najst, jdi do kltera, poradila mu unaven. Pokud jde o odputn, m pevor Philip pmo nadlidsk schopnosti. J ne. Ale jsi moje ena, upozornil ji Alfred. To u bylo moc. Nejsem tvoje ena, zaeptala. A ty nejsi mj mu. Nikdy jsi jm nebyl. A te se koukej z tohoto domu ztratit! Zniehonic ji chytil za vlasy. Vbec to neekala. Jsi moje ena, opakoval. Pithl si ji pes stl k sob, volnou rukou j shl na adro a pevn je sevel. Alienu to dokonale zaskoilo. Tohle bylo to posledn, co by oekvala od chlapa, kter s n spal devt msc v jedn mstnosti a ani se nepokusil pedstrat njakou vt dvrnost. Podvdom zajeela a trhla sebou, aby se mu vykubla, jene ji drel pevn a pithl si ji k sob zptky. Tady t nikdo jeet neusly, upozornil ji. Vichni jsou na druh stran eky. Alieny se rzem zmocnil dsiv strach. Byli tady sami a on je velice siln. Kolik mil strvila na nebezpench cestch, kolik let riskovala krk, kdy usedala na vz pln zbo a po tom vem ji pmo doma pepadne musk, za kterho se vdala! Uvidl strach v jejch och a posmn poznamenal: Boj se, co? Tak bys na m mon mla bt hodn. Nae ji polbil na sta. V silou ho kousla do rtu. Vykikl bolest. Vbec si nevimla, e se bl rna. Pst ji zashla do tve takovou silou, a si Aliena s omraujc hrzou myslela, e m zaruen rozdrcen kosti. Na okamik pestala vidt a ztratila rovnovhu. Pustila se stolu a ctila, e pad na zem. Rohoe na podlaze natst ztlumily pd. Aliena zatsla hlavou, aby se vzpamatovala, a shla po zbrani, kterou mla pivzanou k levmu zpst. Ne ji vak staila vythnout, Alfred j sevel ob zpst a vzpt slyela, jak j k: ,J o t mal dce vm, vidl jsem t svleenou, vzpomn? Pustil j ruce, pratil ji do oblieje a zbra si vzal k sob.

Aliena se snaila vzpamatovat Sedla na nohou a levou ruku si zvedla k hrdlu. Ruce j nebyly k niemu. Nhle uvidla hrot dky asi palec ped okem. Chovej se klidn, nebo ti vydloubnu oko, varoval ji. Ztuhla. Pedstava, e by mohla oslepnout, ji k smrti vydsila. Vidla mue, kte pili o zrak za trest. ourali se po ulicch, ebrali a przdn on dlky odpudiv zely na kolemjdouc. Mal chlapci je trpili, ouchali do nich a tahali je za obleen, dokud se jim nepodailo slepce rozzuit a ti se nezaali kolem sebe nazdabh ohnt v nadji, e se jim poda sv trznitele lapit. Hra byla dky tomu daleko zajmavj. Tak za rok i za dva slepci vtinou zemeli. kal jsem si, e by t to mohlo trochu zklidnit, poznamenal Alfred. Pro to cel dl? Nikdy po n nijak netouil. Je to prost tm, e je zahnan do kouta, e je poraen a rozhnvan a ona tak zraniteln? Pedstavuje pro nj Aliena svt, kter ho odmtl? Rozkroil se, klekl si, take j koleny svral zvnjku boky, a naklonil se k n. Dkou j stle mil na oko. Opt piblil obliej tsn k jejmu. Tak, prohlsil. A bu hodn. A znovu ji polbil. Jeho neoholen tv ji krbala na oblieji. Dech mu smrdl po pivu a cibuli. Aliena pevn sevela rty. Takhle nejsi hodn, upozornil ji. Lbej m taky. Znovu ji polbil a dku posunul o kousek bl k oku. Kdy se hrot dotkl onho vka, Aliena pohnula rty. Z chuti Alfredovch st se j dlalo patn. Vrazil j neurvale jazyk mezi rty. Mla pocit, e zane zvracet, a zoufale se to snaila pekonat, protoe se bla, e by ji zabil. Odthl se od n, ale zbra j stle jet drel ped obliejem. Tak, prohlsil. A te si shni na tohle. Chytil ji za ruku a stril si ji pod suknici. Uctila jeho d. Chytni ho, pikzal j. Vzala ho do dlan. A te m hezky hla. Poslechla ho. Napadlo ji, e kdyby ho dokzala uspokojit tmhle zpsobem, teba by pedela tomu, aby do n vnikl. Se strachem se mu dvala do tve. Alfred byl bruntn a pivral oi. Hladila d po cel dlce a ke koeni, jeliko si vybavila, e Jacka tohle rozpaluje do nepetnosti. Bla se, e u tohle nikdy nebude moci dlat s opravdovou radost, a slzy j vhrkly do o. Nebezpen j zamval dkou ped oima. Ne tak siln! pikzal j. Soustedila se. A pak se otevely dvee. Srdce j poskoilo nadj. Svtnici ozil kln slunenho svitu a slzy v Alieninch och se zmnily v ziv perly. Alfred ztuhl. Aliena honem sthla ruku.

Oba se zadvali ke dvem. Kdo to me bt? Aliena nic nevidla. Boe, hlavn a to nejsou dti, modlila se. To bych se studem propadla. Pak uslyela vztekl ev. A byl to musk hlas. Zamrkala, aby se zbavila slz, a poznala svho bratra Richarda. Chudk Richard. Tohle bylo snad jet hor, ne kdyby se byl objevil Tommy. Richard, jen ml na levm uchu msto lalku jen jizvu, kter mu pipomnala dsiv zitek z doby, kdy mu bylo trnct. Ted ml ped sebou velice podobn vjev. Me se s tm vbec njak vyrovnat? Alfred se zaal zvedat, ale Richard byl daleko rychlej. Aliena vidla, jak se bratr mihl pes celou svtnici, naphl nohu a obutou pikou zashl Alfreda pmo do elisti. Alfred odletl a narazil zdy do stolu. Richard zakopl o lec Alienu, ani si toho neviml, a dl se hnal za svou obt. Bil do Alfreda nohama i pstmi. Aliena se jim odplazila z dosahu. Richard ml ve tvi vraz nezvladateln zuivosti. Na Alienu se ani nepodval. Chpala to, nezleelo mu na n. Byl vzteky bez sebe, ale ne kvli tomu, co dnes provedl Alfred Alien, nbr kvli tomu, co William a Walter provedli ped osmncti roky jemu, Richardovi. Byl tehdy mlad, slab a bezmocn, zatmco dnes je z nj siln mu a zkuen bojovnk a konen si nael cl, na kterm si me vybt vechen ten len hnv, kter v sob tolik let nosil. Obma pstmi do Alfreda znovu a znovu buil. Alfred ustupoval kolem stolu a chab se snail brnit zvednutma rukama. Richard ho zashl mocnm derem do brady a Alfred padl na zda. Leel na podlaze a vyden se dval vzhru. Aliena byla zaskoena bratrovou surovost a vykikla: To u stailo, Richarde! Richard si j nevmal a pokroil bl, aby Alfreda kopl. V tu chvli si Alfred uvdomil, e v ruce stle jet svr Alieninu dku. Odvalil se, hbit vyskoil a ohnal se zbran po Richardovi. Toho nhl protitok pekvapil a nezbvalo mu ne uskoit dozadu. Alfred se po nm znovu rozehnal a pronsledoval ho po mstnosti. Aliena si uvdomovala, e oba mui jsou stejn vysoc a stejn urostl. Richard je ostlen bojovnk a Alfred je ozbrojen: jejich sly te byly nepjemn vyrovnan. Aliena se najednou zaala o bratra bt. Co by se stalo, kdyby ho Alfred pemohl? Musela by se pak prt s Alfredem sama. Rozhldla se po njak zbrani. Pohled j padl na hromadu polen vedle ohnit. Nathla se po jednom tkm kusu deva. Alfred se znovu po Richardovi ohnal. Richard uhnul. Kdy ml Alfred ruku nataenou pln dopedu, Alienin bratr ho nhle chytil za zpst a zathl. Alfred ztratil rovnovhu a pepadl dopedu. Richard ho nkolikrt rychle za sebou udeil obma pstmi do oblieje i do trupu. V tu chvli mu obliej zkivil divok kleb byl to smv lovka, kter

si vybr svou odplatu. Alfred zaal kuet a znovu zvedl ruce, aby ml alespo njakou ochranu. Richard zavhal a tce oddechoval. Aliena mla pocit, e u je konen po vem, kdy vtom Alfred jet jednou s pekvapivou rychlost vyrazil a tentokrt pika noe roztrhla Richardovi tv. Richard sebou cukl a astn uskoil dozadu. Alfred proti nmu vyrazil s dkou vysoko zdvienou. Aliena vidla, e jej manel Richarda zabije. Rozebhla se k Alfredovi a v silou mchla polenem, kter drela v rukou. Do hlavy ho nezashla, ale podailo se j trefit ho do pravho lokte. Kdy devo bouchlo o kost, ozvalo se prasknut. der ochromil Alfredovi ruku a ostr zbra mu vypadla z prst. Zvr potyky probhl neuviteln a dsiv rychle. Richard se sklonil, sebral dku ze zem a jednm pohybem s n zamil pod Alfredovy zvednut pae a stralivou silou mu ji zarazil do hrudi. Dka zmizela v Alfredov tle a po rukoje. Aliena na to zrala a byla hrzou bez sebe. Vidla, jak to byl dsiv zsah. Alfred zaiel jako zasaen prase. Richard vythl zbra z rny a Alfredovi se z dry v hrudi vyhrnula krev. Otevel sta, aby znovu vykikl, ale nedostal ze sebe ani hlsek. Obliej mu zblel, pak zeedl a Alfred se sloil na podlahu. Krev se zaala vsakovat do rohoi. Aliena si vedle nj klekla. Oi mu neklidn tkaly. Jet dchal, ale ivot z nj rychle vyprchval. Vzhldla k Richardovi, kter nad nimi obma stl a tce oddechoval. Umr, vydechla. Richard pikvl. Nijak ho to nedojalo. U jsem vidl umrat lep mue, poznamenal. A sm jsem zabil chlapy, kte si to zdaleka tak nezaslouili. Alienou jeho drsn pstup otsl, ale nic na to neekla. Jet si pamatovala, jak to probhalo, kdy Richard poprv zabil lovka. Dolo k tomu, kdy se kdysi William zmocnil jejich hradu a ona se s Richardem ocitla na cest do Winchesteru, kde je pepadli dva zlodjov. Aliena jednoho z nich zranila a pak pimla Richarda, jemu tehdy bylo teprve patnct, aby mu zasadil rnu z milosti. Kdy dnes neum mt s nikm kouska soucitu, pomyslela si provinile, kdo ho k tomu vlastn vychoval? Znovu sklonila hlavu k Alfredovi. Otevel oi a podval se na ni. Aliena se tm stydla, jak mlo soucitu k umrajcmu mui ct. Dvala se mu do o a v duchu si kala, e on s n tak nikdy mnoho soucitu neml, nikdy ji nepochopil, nikdy se k n nezachoval velkodun. Cel ivot v sob nosil a piivoval nenvistn a zlovoln postoje a vdycky mu psobilo poten, kdy mohl nkomu ukodit nebo se nkde pomstt. Tys mohl prot pln jin ivot, Alfrede,

pomyslela si. Mohl jsi bt laskavj ke sv seste a odpustit nevlastnmu bratrovi, e je chytej ne ty. Mohl ses oenit z lsky, a ne aby ses mu za to pomstil. Mohl jsi zachovat vrnost pevoru Philipovi. Mohl jsi bt astn. Oi se mu nhle rozily a Alfred zastnal: Boe, to bol. Aliena si pla, aby to lo rychle a aby u konen umel. Oi se mu zavely. A je to, poznamenal Richard. Alfred pestal dchat. Aliena vstala. Jsem vdova, prohlsila. Alfreda pohbili na hbitov v kingsbridgeskm pevorstv. Stalo se tak na pn jeho sestry Marty, kter byla jeho jedinou ijc pokrevn pbuznou. Souasn byla jedinm lovkem, ktermu bylo z bratrovy smrti opravdu smutno. Alfred se k n nikdy nechoval hezky a ona se pokad obrtila o pomoc a podporu ke svmu nevlastnmu bratru Jackovi. Pesto si pla, aby Alfreda pohbili nkde blzko, protoe chtla mt monost navtvovat jeho hrob. Kdy spoutli rakev do zem, jedin Marta plakala. Jack se tvil zasmuile, ale skutenost, e u Alfred nen na svt, mu pinesla levu. Tommy stl vedle Alieny a iv se zajmal o vechno, co se kolem nj dlo byl to prvn rodinn poheb, kter zaval, a vechny rituly spojen se smrt pro nj byly nov. Sally byla bled a vyden a pevn drela Martu za ruku. I Richard se dostavil. Bhem bohosluby Alien ekl, e piel proto, aby dal Boha o odputn, e zabil svho vagra. Rozhodn nem pocit, e by provedl nco patnho, dodal chvatn. Ale chce mt jistotu. Aliena, s obliejem stle jet odenm a nabhlm po Alfredov poslednm deru, vzpomnala na mrtvho a vybavovala si, kdy se s nm poprv setkala. Piel do Hrabtova a objevil se na hrad spolu se svm otcem Tomem Stavitelem, Martou, Ellen a Jackem. U tehdy byl podn poez, velk, siln a zarputil, ml podl smv a v jeho chovn bylo nco odpudivho. Kdyby tehdy mla Aliena tuen, e jednou skon jako jeho manelka, nejsp by byla v pokuen radji se vrhnout z cimbu do hradnho pkopu. Kdy rodina odela z hradu, ani ve snu by ji nenapadlo, e jet nkdy nkoho z nich potk. A vichni spolen nakonec zakotvili v Kingsbridge. Ona pak s Alfredem zaloila farn spolek, z nho se postupem asu stala navsost dleit soust ivota celho msta. Tehdy ji Alfred podal o ruku. Ani ve snu ji nenapadlo, e ho k tomu vede vc snaha njak ukodit nevlastnmu bratrovi ne touha po n. Odmtla ho, jene pozdji pila

na to, e nepolevil a za jejmi zdy se domluvil s Richardem, e ho bude podporovat ve vojsku, kdy sestru pesvd, aby si Alfreda vzala. Kdy o tom dnes peml, je si jista, e si Alfred pln zaslouil zklamn a ponen, je mu manelstv pineslo. dil se naprosto bezcitnmi pohnutkami a odmnou mu byl ivot bez lsky. Aliena si nemohla pomoci, ale v jejch pocitech pevaovala radost. Te u pochopiteln nepadalo v vahu, e by odtud odela a ila ve Winchesteru: co nejdv se s Jackem vezmou. Na pohbu se tvila vn a hlavou j thly vn mylenky. Srdce j vak pllo radost. Philip prokzal, e jeho schopnost odpoutt lidem, kte ho zradili, opravdu nezn hranic, a souhlasil s tm, e povede Alfredv pohebn obad. Kdy stlo vech pt dosplch a dv dti kolem otevenho hrobu, objevila se zniehonic Ellen. Philipovi se to nezamlouvalo. Ellen kdysi proklela crkevn satek a rozhodn nebyla na zem kltera vtanm hostem. Jene ji tko mohl vyhnat z pohbu nevlastnho syna. Jakmile ale obad skonil, Philip beze slova odeel. Alien to bylo lto. Philip a Ellen byli oba dob a hodn lid a byla ostuda, e jsou neptel. Kad z nich byl ale hodn zcela jinm zpsobem a oba byli velmi nesnenliv vi morlce svho protivnka. Ellen vypadala star, na tvi j pibyly nov vrsky a ve vlasech mla vc edi, ale jej zlatav oi byly stle pekrsn. Mla na sob nahrubo seit koen aty a jinak nic, dokonce ani boty ne. Pae i nohy mla svalnat a dohnda oplen. Tommy a Sally se rozebhli, aby j dali pusu. Jack je nsledoval, pevn matku objal a pitiskl ji k sob. Ellen pozvedla tv k Richardovi, aby ji mohl polbit, a pak prohlsila: Udlal jsi dobe. Nemus si to nijak vytat. Stoupla si na okraj hrobu, zadvala se dol a poznamenala: Byla jsem mu nevlastn matkou. Mrz m, e jsem nepila na to, co bych mla udlat, aby byl astn. Kdy se odvrtila od hrobu, Aliena ji objala. Spolen pomalu odchzely pry. Aliena se Ellen zeptala: Zstane chvli a d si s nmi nco k jdlu? Rda, odpovdla a prosla prsty Tommyho rus vlasy. Rda bych si popovdala se svmi vnouaty. Njak stran rychle rostou. Kdy jsem poprv uvidla Toma Stavitele, byl Jack ve stejnm vku, jako je dnes Tommy. Blili se k brn vedouc z pevorstv. m je lovk star, tm silnj m pocit, e roky ubhaj njak rychleji. Podle m Odmlela se uprosted vty a zstala stt.

Co se dje? ptala se Aliena. Ellen uprala pohled na brnu. Devn vrata byla oteven. Ulice ped n byla przdn, jen na jejm vzdlenjm konci stl hlouek dt. Zraly na nco, co nebylo zevnit vidt. Richarde! zvolala Ellen oste. Necho ven! Vichni se zastavili. Alien v tu chvli dolo, co vzbudilo Elleninu pozornost. Dti se dvaly tak, e to vypadalo, jako by pozorovaly nkoho, kdo stoj tsn u brny a schovv se za zd. Richard to pochopil rychle. Je to past! zvolal a bez dalho vhan se otoil a dal se do bhu. Vzpt vykoukla za branou hlava v pilb. Patila rozloitmu zbrojnoovi. Mu uvidl, e Richard b ke kostelu, zaal kiet na poplach a vrazil na zem kltera. Hned za nm se rozebhli ti, tyi, nakonec pt mu. Pohebn host se rozprchli na vechny strany. Ozbrojenci si jich nevmali a hnali se za Richardem. Alienu to vydsilo a zmtlo: kdo by se opovil zatoit na hrabte ze Shiringu takhle oteven, a jet uvnit pevorstv? Se zatajenm dechem sledovala, jak mui pronsleduj Richarda pes ndvo. Peskoil nzkou zdku, kterou tam zrovna stavli zednci. Jeho pronsledovatel ji peskoili tak a vbec nevzali na vdom, e se tm dostali do chrmu. emeslnci ztuhli, jak byli, se zvednutmi zednickmi lcemi a kladvky. Richard je zaskoil a skupina zbrojno, kte mu byli v patch, je ohromila. Jeden z mladch a pohotovjch zednk shl po lopat a hodil ji jednomu z ozbrojenc pod nohy. Mu se nathl na zem. Nikdo jin ale do honiky nezashl. Richard dobhl ke dvem vedoucm do rajsk zahrady. Mu, kter mu byl nejble, zvedl me nad hlavu. Na jeden jedin, dlouh okamik ovldla Alienu hrza, e dvee budou zamen a bratr se nedostane dovnit. Mu s meem se po Richardovi ohnal. Ten ale stail dvee otevt a vklouznout dovnit. Dvee se za nm zabouchly a ost mee se zarylo do deva. Aliena zaala zase dchat. Ozbrojenci se shromdili ped vchodem do rajsk zahrady, ale po chvli se zaali kolem sebe rozhlet ponkud nejist. Zejm si najednou uvdomili, kam se to vlastn dostali. emeslnci na n uprali nenvistn pohledy a v rukou potkvali palice a sekery. Na stavb v tu chvli pracovalo skoro sto lid, zatmco zbrojno bylo vehovudy pt. Co je to kertu za lidi? zvolal Jack. Odpovdl mu hlas lovka, kter stl za nm. To jsou erifovi lid. Aliena se s hrzou otoila. Ten hlas znala bohuel a moc dobe. A nemlila se, v oteven brn pevorstv pelapoval neklidn ern

k a na nm sedl, pln ozbrojen a navleen do kroukov zbroje, William Hamleigh. Pi pohledu na nj jako by sevela Alienino srdce studen pst. Kli se odtud, jsi jen proradn hmyz! osopil se na nj Jack. William pi t urce zrudl, ale ani se nepohnul. Pili jsme zatknout zloince, prohlsil. Jen do toho. Richardovi lid t roznesou na kopytech. Kdy bude v ali, dn mue mt nebude. Kdo si mysl, e jsi? erif pece neme strit do vzen hrabte! Za vradu ano. Aliena polkla naprzdno. Okamit j bylo jasn, jak belsk mylenka se zrodila ve Williamov zvrhlm mozku. To nebyla vrada! vykikla pobouen. Ale byla, uklbl se William. Hrab Richard zavradil stavitele Alfreda. A j te musm vysvtlit pevoru Philipovi, e poskytl toit vrahovi. William pobdl kon a projel kolem nich. Namil si to pes nedostavnou zpadn st hlavn chrmov lodi a dostal se na dvr ped kuchyn, kde mohli obyvatel kltera pijmat laiky. Aliena ho jen zkoprnle sledovala. Ten lovk m v sob tolik zla, e se tomu ani vit nechce. Chudk Alfred, kterho teprve ped chvl pohbili, ml na svdom hodn patnch skutk, ale kodil sp tm, e byl omezen a neml pli pevn charakter. Jeho zkaenost byla sp tragick ne cokoliv jinho. Zato William, to byl prav blv sluebnk. Kdy u se thle pery zbavme? napadlo Alienu. Ozbrojenci dorazili za Williamem na dvr a jeden z nich zabuil jlcem mee na kuchysk dvee. emeslnci i dlnci opustili stavenit, shromdili se kolem, neptelsky si prohleli vetelce a s tkmi palicemi a ostrmi majzlky v rukou vypadali vru nebezpen. Aliena podala Martu, aby odvedla dti dom. S Jackem se pak pidala k vykvajcm emeslnkm. V kuchyskch dvech se objevil pevor Philip. Byl men ne William a v lehk letn kutn vypadal velmi drobn ve srovnn s vypasenm muem v kroukov zbroji sedcm na koni. Jene Philip ml ve tvi vraz spravedlivho hnvu, dky nmu psobil daleko nestupnjm dojmem ne William. Prvn promluvil William: Ukrv u sebe uprchlka Philip ho peruil mohutnm zaburcenm: Kli se z tohoto msta! William to zkusil znovu: Byla spchna vrada Kli se z mho pevorstv! val na nj Philip. Jsem erif

Dokonce ani krl nesm poslat na posvtn zem kltera ozbrojen mue! Ven! Okamit ven! emeslnci si mezi sebou zaali nco podrdn mumlat. Zbrojnoi se po sob nervzn dvali. Dokonce ani kingsbridgesk pevor, nedal se William, nesm odmtnout mluvit se erifem! Ale ne za tchto podmnek. Odved svoje mue za brny kltera. Zbran odlo ve stji. A bude pipraven chovat se jako skromn hnk v chrmu Pn, me do pevorstv vstoupit. A pak ti pevor odpov na tvoje otzky. Philip udlal krok dozadu a zabouchl za sebou dvee. emeslnci propukli v jsot. Aliena si uvdomila, e ki s nimi. William ji celm ivotem provzel jako nkdo, kdo m moc a kolem sebe hrzu. lovka zahlo u srdce, kdy vidl, jak tuhle obludu pevor Philip porazil. Jene William nebyl jet pipraven piznat porku. Slezl z kon. Pomalu si odepjal ps s meem a podal ho jednomu ze svch mu. Pak ke svm spolenkm tie pronesl nkolik slov a ti se vydali na druhou stranu ndvo. Williamv me vzali s sebou. William je sledoval, dokud nedoli k brn. Pak se znovu obrtil ke dvem do kuchyn. Otevete erifovi! zaval. Po chvli se dvee otevely a pevor Philip znovu vyel ven. Podval se svrchu na Williama, jen te stl na dvoe beze zbran. Pak se koukl na zbrojnoe, kte postvali u brny na druh stran pevorstv. Nakonec znovu spoinul pohledem na Williamovi a prohodil: Ano? Poskytuje v kltee toit vrahovi. Pedej mi ho. V Kingsbridge dn vrah nen, namtl Philip. Hrab ze Shiringu zavradil ped tymi dny stavitele Alfreda. Ml se, zavrtl hlavou Philip. Richard Alfreda skuten zabil, ale nebyla to vrada. Pistihl Alfreda pi pokusu o znsilnn. Aliena se otsla. Pi znsilnn? podivil se William. A koho se pokouel znsilnit? Alienu. Vdy to je jeho ena! zvolal erif vtzoslavn. Jak me mu znsilnit vlastn enu? Alien bylo rzem jasn, kam William svmi nmitkami m, a zaal se v n zvedat vztek. Ten satek ale nikdy nebyl zavren, vysvtloval Philip, a ona podala o jeho zruen. Kterho ale nikdy nedoshla, dodal William. Byli oddni v kostele. A dodnes jsou podle zkona svoji. Take o dn znsilnn jt nemohlo. Prv naopak. William se nhle otoil a namil prstem na

Alienu. Cel lta se chtla svho manela zbavit a nakonec se j podailo pesvdit bratra, aby j pomohl sprovodit ho ze svta tmhle zpsobem aby ho ubodal jej dkou! Chladn ruka opt sevela Alien srdce. To, co tady William vykldal, byla jen nestoudn le, ale na nkoho, kdo nevidl, co se doopravdy stalo, to mohlo psobit docela vrohodn, jeliko jednotliv fakta do sebe docela zapadala. Richard se dostal do tk situace. erif nem prvo zatkat hrabte, prohlsil Philip. To je pravda, uvdomila si Aliena. pln na to zapomnla. William vythl svitek pergamenu. Mm tady krlovsk pipi. Zatkm ho na pkaz krle. To Alienu zdrtilo. William zejm myslel na vechno. Jak to jen William dokzal zadit? zamumlala. Dost sebou hodil, pikvl Jack. Nejsp skoil na kon a jel do Winchesteru, sotva se o tom dovdl. Philip naphl ruku. Uka mi ten ppis. William mu podal svitek. Dlilo je od sebe nkolik yard. Ani jeden se ale nechtl pohnout, a tak se nkolik okamik nic nedlo. Pak to William vzdal, vyel po schodech nahoru a podal svitek pevorovi. Philip si ho peetl a vrtil mu ho. To ti ale nedv prvo pepadnout klter, prohlsil. Ale dv mi to prvo zatknout Richarda. On ale prv podal klter o azyl. Aha. Williama to podle veho nepekvapilo. Pokval hlavou, jako by se mu zrovna potvrdilo nco, o em vdl, e je to nevyhnuteln, a o dva i ti kroky ustoupil. Pak znovu promluvil, tentokrt pkn silnm hlasem, aby ho vichni dobe slyeli. Tak mu vyi, e bude zaten, jakmile opust pdu pevorstv. Moji zstupci budou stt na stri u mstskch bran i ped jeho hradem. A pamatujte si Rozhldl se kolem sebe po shromdnm zstupu. Pamatujte si, e kdokoliv by vzthl ruku na erifova zstupce, to tm na krlova sluebnka. Pak se otoil zptky k Philipovi. ekni mu, e me vyuvat azylu, jako dlouho chce, ale pokud bude chtt vyjt ven, bude se muset zodpovdat ped spravedlnost. Rozhostilo se ticho. William pomalu seel po schodech dol a vydal se pes kuchysk dvr. Alien jeho slova znla jako rozsudek, jm byl Richard uvren do ale. Lid se ped Williamem rozestupovali. Kdy mjel Alienu, vrhl na ni kodolib pohled. Vichni ho sledovali, jak prochz branou a nased na kon. Rozdal pkazy, pobdl kon a vyrazil tryskem pry. Dva mui zstali stt u brny elem dovnit, do ndvo.

Kdy se Aliena otoila, stl vedle n a Jacka pevor Philip. Pojte do mho domu, vyzval je tie. Tohle musme podn probrat. Nae se vrtil do kuchyn. Pro divky tm veker pozdvien skonilo. emeslnci se vraceli ke sv prci a iv se o celm vjevu bavili. Ellen se vydala do msta, aby si trochu uila vnouata. Aliena a Jack proli hbitovem, minuli stavenit a vstoupili do Philipova domu. Jet tam nebyl. Posadili se na lavici a ekali. Jack vyctil, e m Aliena o bratra obavy, a nn ji objal, aby ji util. Aliena se rozhldla kolem sebe a uvdomila si, e Philipovo obydl je rok od roku vybaven stle pohodlnji. Ve srovnn se soukrommi komnatami na hrad takovho hrabte bylo pevorovo zazen stle jet skromn, ale dvno nebylo tak stroh jako kdysi. Ped malm oltem v rohu svtnice leel mal kobereek, aby ml pevor kolena trochu chrnn pi dlouhch nonch modlitbch. A na stn za oltem visel stbrn k vykldan drahokamy, co byl nepochybn velice drah dar. Philipovi rozhodn neubl, kdy na sebe bude s postupujcm vkem trochu mn psn, pomyslela si Aliena. Teba pak bude trochu shovvavj i vi ostatnm lidem Po chvilce veel Philip s Richardem v patch. Hrab vypadal rozilen a okamit zaal mluvit. Takovhle vci neme William provdt! On se snad zblznil! Pistihl jsem Alfreda, jak se sna znsilnit mou sestru ml pi tom n v ruce. A mlem m zabil! Uklidni se, obrtil se na nj Philip. Pojme si o tom vcn popovdat a bez rozilovn urit, jestli se v tom skrvaj njak nebezpe, a pokud ano, tak jak. Co kdybychom se na to vichni posadili? Richard si sedl, ale roziloval se dl: Nebezpe? Tady dn nebezpe nehroz. erif prost neme hrabte za nic zatknout, ani za vradu ne. Pesto se o to pokus, upozornil ho Philip. Nechal venku ped pevorstvm ekat svoje mue. Richard pohrdliv mvl rukou. Kolem Williamovch poskok se dostanu i se zavzanma oima. To nen problm. Jack na m me ekat za mstskmi hradbami s konm. A co a doraz k Hrabtovu? zajmal se Philip. Bude to probhat pln stejn. Prosmeknu se kolem Williamovch lid. Nebo dm zprvu svm mum, aby se se mnou seli venku. To zn docela pijateln, pokval pevor hlavou. A co pak? Pak u nic, pokril Richard rameny. Co me William dl dlat?

Inu, pod jet m v ruce krlovsk vnos, v nm se prav, e jsi obvinn z vrady. Bude se t pokouet zatknout, kdykoliv vystr nos z hradu. Budu s sebou vude brt celou druinu. A co a bude v Shiringu nebo kdekoliv jinde pedsedat soudu? Bude to probhat stejn. A nevzepe se nkdo tvmu rozhodnut s poukazem na to, e ty sm prch ped zkonem? To bych nikomu neradil, zabruel Richard temnm hlasem. Asi by si brzy vzpomnli, jak svoje rozhodnut prosazoval William, kdy byl jet hrabtem. Z tebe by nemuseli mt takovou hrzu, jako mli z Williama. Mohli by si o tob myslet, e nejsi tak krvezniv a zvrhl. Doufm, e by mli pravdu. Na to nespolhej. Aliena se zamraila. Pro Philipa nebylo pznan, e by o nem pemtal takhle pesimisticky pokud ho k tomu ovem nevedly njak vedlej pohnutky. Aliena zaal pevora podezvat, e si pipravuje pdu pro njak pln, kter pak vythne z rukvu. A vsadila bych se o vechno, co mm, kala si v duchu, e to bude mt nco spolenho s lomem.J mm nejvt obavy z krle, uvaoval zrovna Philip nahlas. Kdy obvinn zcela odmtne, vlastn tm pohrd korunou. Jet pe rokem bych ti ekl, nelam si s tm hlavu a vbec o obvinn nepemlej. Jene vlka skonila a pro hrabata je dnes daleko t dlat, co si zamanou. Vypad to, e bude muset to obvinn pijmout a elit mu, Richarde, pidal se Jack. To neme udlat, brzdila je Aliena. Nem dnou nadji, e by se domohl spravedlnosti. To je pravda, pikvl Philip. Ppad se bude projednvat ped krlovskm soudem. Fakta u v tuhle chvli vichni znaj: Alfred se pokusil nsilm zmocnit Alieny, veel Richard, dolo k boji a Richard Alfreda zabil. Vechno zle na tom, jak to kdo bude vykldat. A vzhledem k tomu, e obvinn vznese William, vrn nohsled krle tpna, a obvinnm je Richard, jeden z nejvtch spojenc vvody Jindicha, bude pi rozsudku nejsp shledn vinnm. Pro vlastn krl tpn podepsal ten vnos? Nejsp proto, aby se Richardovi pomstil za to, e proti nmu bojoval. Alfredova smrt mu k tomu poskytla dokonalou zminku. Musme podat vvodu Jindicha, aby zashl, navrhla Aliena. Nyn bylo na Richardovi, aby se zatvil pochybovan. Na nj bych te moc nespolhal. Pobv pece v Normandii. Me tak leda napsat

nesouhlasn dopis. Co vc by mohl udlat? Pak u by mohl jen pekroit s celm vojskem prliv, jene tm by ohrozil mrovou dohodu a to by kvli mn asi sotva riskoval. Aliena z toho byla zhnusen a vylekan. Ach Richarde, nechal ses chytit do tak ohavn speden st a to vechno jen proto, e jsi m zachrnil. Vnoval j tak okouzlujc smv, na jak se jen zmohl. A udlal bych to znova, Allie. J vm. Myslel to vn. Ml spoustu chyb, ale statenost mu nechybla. Pipadalo j nespravedliv, e se mus vyrovnvat s takhle nezvldnutelnm problmem v tak krtk dob po tom, co se jim podailo zskat hrabstv zptky. Jako hrab Alienu zklamal dokonce hluboce zklamal , ale tohle si pece jen nezaslouil. Take mm jen dv monosti, pokval Richard smutn hlavou. Bu zstat tady v pevorstv, dokud se Jindich nestane krlem, nebo se nechat povsit. Kdyby mnii nejedli tolik ryb, mohl bych se stt mnichem. Mon e by byla jet jedna monost, jak z toho ven, poznamenal Philip. Aliena se na nj nedokav zadvala. Celou dobu mla podezen, e pevor stail vymyslet njak pln, a byla by mu vdn, kdyby dokzal Richarda z thle bryndy njak vythnout. Mohl bys za to zabit uinit pokn, pokraoval Philip. A patilo by do toho i jeden ryb? zeptal se Richard prostoece. Myslel jsem na pou do Svat zem, prohlsil Philip. Vichni zmlkli. V Palestin vldl krl Balduin III., kesan francouzskho pvodu. Musel neustle elit tokm sousednch muslimskch zem, zvlt Egypta z jihu a Damaku z vchodu. Doputovat tam, co zabralo dobe est msc, ne-li rovnou cel rok, a pidat se k vojsku, je brnilo kesansk krlovstv, to zcela jist bylo pokn, jm mohl lovk oistit svou dui, pokud nkoho zabil. Alieny se zmocnila nhl zkost: vdy ze Svat zem se kad nevrt! Ale strachovala se o Richarda u tolik let, kdy odjdl do vlek, a Svat zem nen pravdpodobn o nic nebezpenj ne Anglie. Bude si prost zase muset dlat starosti. Ale na to u je pece zvykl. Krl Jeruzalma vdycky potebuje dal mue, pikvl Richard. Pravideln vdy po nkolika letech pijdli do Anglie papeovi vyslanci, kiovali zem, vyprvli pbhy o slavnch bitvch na obranu kesanskho krlovstv a snaili se mlad mue pohnout k tomu, aby se sebrali a li do Svat zem bojovat. Ale vdy j se prv vrtil do svho hrabstv, pemtal Richard dl. A kdo by se o n postaral, a budu pry?

Aliena, odpovdl Philip. Aliena zniehonic nemohla popadnout dech. Tak Philip navrhuje, aby zastoupila hrabte a vldla tak, jak to kdysi dokzal jej otec. Nvrh ji v prvn chvli zaskoil, ale sotva se staila vzpamatovat, uvdomila si, e je to sprvn mylenka. Kdy mu odchz do Svat zem, o jeho panstv se obvykle star manelka. Nen proto dvod, pro by tuhle roli nemohla u ovdovlho hrabte zastvat sestra. A ona pak me vldnout hrabstv tak, jak si vdycky pedstavovala, e by se mu vldnout mlo, spravedliv, s vhledem do budoucnosti a s pedstavivost. Bude moci uskutenit vechno to, co Richard tak blhov nedokzal udlat. m vc o pevorov nvrhu pemlela, tm rychleji j builo srdce. Bude moci vyzkouet nkter nov npady. Nech orat komi, a ne voly. A na hory, je odpovaj po podzimnm set, nech vyt jarn odrdy obil a lusky. D vymtit lesy, aby bylo vc pol, zd nov trnice a konen po t dlouh dob d Philipovi k dispozici kamenolom Kvli tomu to cel vymyslel, no jist. Ze vech vynikajcch npad, kter Philip za cel ty roky dal dohromady, byl tenhle pln nejsp nejgenilnj. Jednou ranou vyeil ti problmy: dostal Richarda ze ibenice, dosadil do ela hrabstv schopnho vldce a konen pro sebe zskal lom. V nejmenm nepochybuju o tom, e t krl Balduin pivt zvl, kdy tvoje rozhodnut pohne dal mlad mue z ad tvch ryt a zbrojno, aby se k tob pidali, prohlsil Philip. Bude to takov tvoje mal kov vprava. Na okamik se odmlel, aby se jeho poznmka jaksepat zachytila v rodn pd. William se t tam pochopiteln nebude moci ani dotknout, pokraoval. A vrt se jako hrdina. Pak u se t nikdo neodv povsit. Svat zem, vydechl Richard a v och mu pll jas, kter kal, e hrabte ek slva nebo smrt. To je pesn kol pro nj, pomyslela si Aliena. Vldnout hrabstv, to mu moc nelo. Je to vojk a chce bojovat. U vidla na jeho tvi zasnn vraz lovka, kter se lou se svmi blinmi, aby mohl odejt. V duchu u byl tam, u nkde v psen plni brnil zapomenutou pevnstku, me v ruce, rud k na ttu, u pod pipalujcm sluncem odhnl vouc hordy pohan. Byl astn. IV Na svatbu pilo cel msto. Alienu to pekvapilo. Vtina lid se k n a Jackovi stejn chovala, jako by v podstat byli manel, a tak si myslela, e budou satek povaovat za istou formalitu. Oekvala, e doraz mal skupinka

ptel, vtinou lid jejho vku, a pak misti, kter ml Jack na stavb. Nakonec se dostavil kad mu, kad ena, kad dt z Kingsbridge. Jejich ptomnost ji dojala. A vichni vypadali, e maj kvli n obrovskou radost. Pochopila, e se o tom ped n radji nezmiovali, ale e s n pro jej trampoty cel ta lta souctili. A te pili, aby se s n mohli radovat z toho, e si konen me vzt mue, kterho m celou dobu rda. Aliena krela ulicemi msta zaven do bratra Richarda, z smv, je ji provzely, se j toila hlava a byla opil tstm. Nsledujcho dne se Richard vydval na cestu do Svat zem. Krl tpn tohle een pijal pro taky ne, zejm se mu ulevilo, e se Richarda tak snadno zbavil. erif William byl pochopiteln vzteky bez sebe, vdy jeho clem bylo pipravit Richarda o hrabstv, a te ztratil posledn nadji, e by se mu to mohlo podait. Richard ml stle v och zasnn vraz: u se nemohl dokat, a vyraz. Takhle si otec asi nepedstavoval, e by to mlo dopadnout, uvaovala Aliena, kdy prochzeli brnou do pevorstv: e Richard bude bojovat v dalek zemi a ona se ujme lohy hrabte. U se ale zbavila pocitu, e by mla pizpsobovat ivot otcovm pnm. Dlala to celch sedmnct let, a navc vdla nco, co by otec v ivot nepochopil: e bude hrabstv spravovat daleko lpe ne Richard. U vzala ote moci do svch rukou. Sluebnictvo na hrad bylo po tolika letech chab vldy ln a ona je podn rozhbala. Nechala peorganizovat sklady, dala vymalovat velkou hodovn s a pikzala, e se m podn vyistit pekrna a pivovar. Kuchyn byla tak dsiv zanedban, e ji radi nechala split a dala postavit novou. Tdenn mzdy zaala vyplcet osobn, aby dala najevo, e te to tu m na povel ona. A ti zbrojnoe propustila za to, e byli v jenom kuse opil. Tak rozhodla, e se zane asi hodinu cesty od Kingsbridge stavt nov hrad. Hrabtov je pece jen pli daleko od katedrly. Jack j nakreslil nvrh nov stavby. Jakmile bude stt palc, nasthuj se tam. Mezitm budou dlit as rovnm dlem mezi Hrabtov a Kingsbridge. U ped svatbou strvili spolen nkolik noc v Alienin star komnat na hrad, daleko od Philipova nesouhlasnho pohledu. Byli pohlceni nenasytnou tlesnou touhou, take se z toho vyklubalo nco jako lbnky. Mon to bylo tm, e se poprv v ivot spolu ocitli v lonici s dvemi, kter se daly zamknout. Soukrom je vdobytkem panstva: vichni ostatn spali a milovali se dole ve spolen sni. Dokonce i pry, je bydlely ve vlastnm dom, se musely smit s tm, e je kdykoliv mohou zahldnout dti, pbuzn i soused, kte nhodou zaskoili dovnit: lid zamykali dvee, jen kdy li pry, ale ne kdy byli doma. Alien to nikdy nevadilo, ale te najednou zjistila,

e j pin zvltn vzruen, kdy me dlat, cokoliv chce, a nehroz sebemen nebezpe, e by ji pi tom nkdo vidl. Vybavila si pr vc, kter v poslednch dvou tdnech s Jackem dlali, a zrudla. Jack na ni ekal s Martou, Tommym a Sally v rozestavn hlavn lodi katedrly. Pi svatb si pry zpravidla psahaj vrnost na schodech ped kostelem a pak jdou teprve dovnit, kde se kon me. Dnes jim jako ploina nad schody kostela poslou prvn pole hlavn chrmov lodi. Aliena byla rda, e se budou brt v kostele, kter postavil Jack. Byla to pece soust Jackova ivota, stejn jako obleen, kter nosil, i zpsob, jak se s Alienou miloval. Jeho katedrla bude jednou stejn jako on: ztepil, npadit, vesel a zcela odlin od veho, co tu bylo pedtm. Zamilovan se na nj podvala. Bylo mu ticet. A byl to tak pohledn chlap s hustmi zrzavmi vlasy a jiskcma modrma oima. Vybavovala si, jak to bval nevzhledn chlapec. Myslela si tehdy, e vmat si nkoho takovho je pod jej rove. Zatmco on se do n zamiloval na prvn pohled, alespo j to tak vyprvl. A dodnes sebou cukl, kdy si vzpomnl, jak se mu tehdy vichni smli, protoe prohlsil, e nikdy neml dnho otce. Od t doby uplynulo u skoro dvacet let. Dvacet let Mon by Jacka u nikdy znovu nepotkala, nebt pevora Philipa, kter prv vstoupil do chrmu dvemi vedoucmi do rajsk zahrady a te s smvem na tvi krel chrmovou lod. Byl upmn rd, e me Jacka a Alienu konen oddat. Vzpomnala na jejich prvn setkn. iv si vybavovala, jak se j zmocnilo zoufalstv, kdy se ji obchodnk s vlnou pokusil podvst po v t din a vekerch strastech, kter je s Richardem potkaly, kdy dvali dohromady oky s ovmi rouny. A jakou pociovala nezvladatelnou vdnost k mladmu ernovlasmu mnichovi, kter je zachrnil a pak jim jet ekl: Kdykoliv od vs vlnu zase koupm A vlasy m dnes u ediv. Nejdv ji zachrnil a pak ji mlem zniil, kdy piml Jacka, aby si vybral mezi n a katedrlou. Jakmile jde o to, co je sprvn a co patn, je z Philipa nesmlouvav lovk. Trochu tm pipomn Alienina otce. Ale pl si vst svatebn obad. Prvn Alieninu svatbu proklela Ellen a kletba zabrala. Aliena byla rda. Kdyby jej satek s Alfredem nebyl tak dokonale nesnesiteln, mon by s natvrdlm stavitelem dodnes ila. Kdy pemlela o tom, co se mohlo stt, mla z toho divn pocit: bhal j mrz po zdech jako ze patnch sn a odpudivch pedstav. Vzpomnla si na tu hezkou, pitalivou arabskou dvku, je se do Jacka zamilovala v Toledu: co by se stalo, kdyby si ji vzal? Aliena by dorazila do Toleda s dttem v

nru a nala by tam Jacka usazenho v teple domova a sdlejcho tlo i dui s nkm pln jinm. To byla hrzn pedstava. Poslouchala ho, jak vedle n mumlav odkv oten. Dnes j pipadalo neuviteln, kdy si vzpomnla, jak se pisthovala do Kingsbridge a nevnovala Jackovi o nic vt pozornost ne koce obchodnka s obilm. Zato on si j viml: cel ty roky ji tajn miloval. Ten byl ale trpliv! Dval se, jak se j jeden za druhm pijdj dvoit mlad synov mstn lechty a jak opt odjdj, zklamni, uraeni i zdrceni. Pochopil vak byl vdycky bystr, nesmrn bystr , e njakm nadbhnm ji nikdo nezsk. A tak se k n piblil z jin strany, trochu oklikou, vc jako ptel ne jako milenec, setkval se s n v lesch, vyprvl j pbhy a postupn v n probouzel lsku k sob, ani si toho vimla. Vzpomnala si na ten prvn polibek, tak letm a nenucen, a na to, e ji po nm cel tdny plily rty. Druh polben si pamatovala jet daleko ivji. Pokad, kdy zaslechla rachot valchovacho stroje v mlnici, vybavil se j ten temn, neznm, nevtan nval vn, kter ji tehdy pemohl. Jestli neho v ivot hoce litovala, tak to bylo obdob, kdy se k nmu zaala chovat chladn. Jack ji miloval upmn a z celho srdce a ona z toho mla takov strach, e se k nmu otoila zdy a pedstrala, e je j lhostejn. Hluboce ho to tehdy ranilo. A pestoe ji nepestal milovat a rna se zahojila, zstala po n hlubok jizva. Ona tu jizvu as od asu zahldla, byla patrn ve zpsobu, jak se na ni Jack zadval, kdy se hdali, nebo kdy byla odmen. Jeho oi v tu chvli kaly: Ano, znm t, vm, e um bt chladn, vm, e m um ranit, a musm se mt na pozoru. Ml v och ostrait vraz te, kdy psahal, e ji bude milovat a zachov j vrnost po cel zbytek ivota? M dost dvod, pro o mn pochybovat, pomyslela si. Vdy jsem si vzala Alfreda lze si vbec pedstavit vt zradu ne tohle? Ale pak jsem to odinila tm, e jsem prola pl kesanskho svta, abych Jacka nala. Zklamn, zrady a smen jsou bnou npln manelskho ivota, jene ona a Jack tm vm proli jet ped svatbou. A te konen mla pocit, e Jacka doopravdy zn. Nic u ji u nj asi nepekvap. Bylo trochu legran postupovat takhle, ale mon je to lep ne psahat si na zatku lsku a vrnost a pak teprve zat svho partnera poznvat. Knz by s tm pochopiteln nesouhlasil. Philip by byl vzteky bez sebe, kdyby vdl, co se j hon hlavou. Jene kn vd o lsce daleko mn ne ostatn lid. Zopakovala po Philipovi slova psahy a napadlo ji pi tom, jak je to roztomil psahat: Svm tlem t budu ctt. To by Philip v ivot nepochopil.

Jack j nasadil prsten na prst. Na tohle jsem ekala cel ivot, pomyslela si. Jejich pohledy se setkaly. Nco se v nm zmnilo, toho si ihned vimla. Pak si najednou uvdomila, e a do thle chvle si j nemohl bt tak pln jist. A te vypadal hluboce spokojen. Miluju t, zaeptal. Navky t budu milovat. Tohle teprve byla jeho skuten psaha. To ostatn se tkalo nboenstv, ale teprve te pronesl svj vlastn slib. A Aliena si uvdomila, e ona si jm a do thle chvle tak nebyla jist. Za okamik spolu dojdou doprosted chrmu, kde se hlavn lo k s pnou, a zane bohosluba. A pak budou pijmat gratulace a pn veho nejlepho od obyvatel msta. A pak vechny pozvou dom a daj jim jdlo a pivo a budou se radovat. Ale tenhle kratik okamik byl jen jejich. Jackv pohled kal: Ty a j jsme navdy svoji. A Aliena si pomyslela: Konen. A v dui ctila klid a mr.

ST EST 1170 - 1174

KAPITOLA 17 Kingsbridge se stle rozrstal. Teprve ped nedvnm se rozthl za pvodn hradby, kter dnes u svmi cimbumi, vemi a batami chrnily sotva polovinu dom. Ped pti lety nechalo msto postavit nov hradby, za nimi se ocitla pedmst, kter obklopovala star msto. A dnes u vyrostla dal pedmst i za tmito novmi hradbami. A na louce za ekou, kde se obyvatel msta tradin schzeli, aby oslavili donky i svtek Vech svatch, stla te mal vesnice nazvan Newport, Nov pstav. O chladn velikonon nedli projel erif William Hamleigh Newportem a pekonal kamenn most, kter vedl do t sti msta, pro ni se vilo oznaen Star msto kingsbridgesk. Dnes tam mla bt vysvcena prv dostavn kingsbridgesk katedrla. William projel mohutnou mstskou brnou a vydal se vzhru po hlavn ulici, kterou si man nedvno nechali vydldit. Po obou stranch ulice stly vhradn kamenn domy s obchody v pzem a soukrommi komnatami v pate. Kingsbridge je dnes vt, ivj a bohat, ne kdy byl Shiring, pomyslel si William trpce. Dorazil na horn konec ulice a zahnul do pevorstv. A tam mu ped oima vyvstala pina, pro Kingsbridge tak vzkvtal a Shiring tolik upadal: katedrla. Brala lovku dech. Neuviteln vysokou chrmovou lo podeprala ada elegantnch plobloukovch podpr. V zpadnm prel zely ti veliknsk vchody, jak dvee pro obry, a nad nimi kadho zaujala ada vysokch, zkch piatch oken sevench z obou stran thlmi vemi. Celkov pojet stavby se dalo rozpoznat ji pi pohledu na pnou lo, kter byla dokonena ped celmi osmncti roky, ale tohle bylo velkolep naplnn zkladn mylenky. Nikde v cel Anglii nic podobnho nestlo. Stle jet se kadou nedli konal na Starm mst trh a trvnk ped vchodem do chrmu byl pln stnk. William slezl z kon a nechal Waltera, aby se postaral o zvata. Pak se s kulhnm vydal pes nmst ke katedrle. Bylo mu tyiapadest let, byl tlust a nohy ho bez ustn bolely, protoe ho suovala pakostnice. Kvli bolesti byl vcemn pod vztekl. Vevnit psobil chrm jet o poznn velkolepjm dojmem. Hlavn chrmov lo byla postaven ve stejnm stylu jako pn lo, jen stavitel svoje plny zdokonalil a dokzal udlat jet thlej sloupy a jet vt okna. Jet jedna novinka tu byla k vidn. William u slyel, jak si lid povdaj o barevnch sklech, je vyrobili emeslnci,

kter stavitel Jack pivezl z Pae. erif se divil, pro je kolem toho takov rozruch. Pedstavoval si, e barevn okna budou vypadat stejn jako gobln nebo malba na stn. Te konen vidl, jak to doopravdy je. Svtlo zvenku prochzelo barevnmi sklky, ozaovalo je a vsledek byl vskutku magick. Chrm byl pln lid, kte se zaklnli, aby si mohli okna prohldnout. Vjevy v oknech zachycovaly biblick pbhy, nebe a peklo, svtce a proroky, jejich ky a tak nkolik kingsbridgeskch man, kte zejm pispli na ta okna, v nich jsou zobrazeni peka nesouc podnos s bochnky, koeluh a jeho usn, zednk s krutkem a pravtkem. Vsadm se, e Jack si na tch oknech podn namazal kapsu, pomyslel si William otrven. Chrm byl pln lid, kte se seli na velikonon bohoslubu. Trh se jako obvykle rozthl a dovnit, take William krel hlavn chrmovou lid a stnkai mu nabzeli studen pivo, tepl pernk, poppad za ti pence bleskovou soulo u zdi. Duchovn se vytrvale snaili vyhnat kupce z chrmu, ale to byl nesplniteln kol. William se pozdravil s nkolika vznamnjmi obyvateli hrabstv. Pestoe ho podbzen obchodnk i spoleensk povinnosti neustle rozptylovaly, William zjistil, e se pohledem i mylenkami stle vrac vzhru k velkolepm linim sloupoad. Oblouky, okna, sloupy zdnliv sloen ze svzanch prut i ebrov a jednotliv sti klenby nad hlavou, to vechno jako by ukazovalo k nebesm a neustle pipomnalo, k emu je vlastn cel stavba urena. Podlaha byla dldn, pile nabarven a ve vech oknech zila skla: Kingsbridge a jeho pevorstv maj dost penz, aby jejich katedrla mohla to bohatstv pedvdt celmu svtu. V malch vklencch pnch kapl stly zlat svcny a visely ke vykldan drahokamy. Tak man dvali svoje bohatstv okzale najevo. Oblkli si bohat zdoben barevn suknice, na ruce a hrdla si navlkli stbrn nramky a nhrdelnky, prsty zatili zlatmi prsteny. Williamv pohled padl na Alienu. A jako vdy se mu srdce na okamik zastavilo. Byla krsn jako vdy, tebae j u dnes mus bt pes padest. Pod jet m hust vlasy, i kdy te u si je trochu pistihuje, a tak vypadaj o nco svtlej, jako by jejich syt hn postupem asu bledla. V koutcch o mla pitaliv vjky vrsek. Byla o nco ir ne kdysi, ale to j na zajmavosti neubralo. Na sob mla modr pl s ervenm hedvbnm lemovnm a erven koen stevce. Kolem n se shromdil uctiv zstup man. Pestoe sama hrabnkou vbec nebyla, jen pouhou sestrou hrabte, jej bratr se usadil ve Svat zemi, vichni s n jako s hrabnkou jednali. A sama se nosila jako krlovna.

Pohled na Alienu probudil ve Williamovi pokad nenvist, je ho plila v bie jako lu. Zniil jejho otce, znsilnil ji, zmocnil se jejho hradu, splil j vekerou vlnu a vyhnal bratra, ale pokad, kdy u si myslel, e ji dokzal srazit na kolena, znovu se zvedla, vzpamatovala se z dal rny a doshla jet vt moci a jet vtho bohatstv. Te u byl William star, tlust a stien dnou a konen si uvdomil, e proil cel ivot jakoby v zajet dsivho kouzla. Vedle Alieny stl vysok zrzav mu, kterho William zprvu povaoval za Jacka. Jene kdy si ho prohldl podn, bylo mu jasn, e na Jacka je pli mlad. Tohle je nepochybn Jackv syn, uvdomil si. Mladk byl obleen jako ryt a u pasu mu visel me. Jack stl hned vedle syna, byl o palec i dva men a ohniv vlasy mu na spncch zanaly ustupovat. Pokud Williama pam neklamala, je Jack asi o pt let mlad ne Aliena u m ale tak vjky vrsek kolem o. iv se bavil s njakou dvkou. To bude urit jeho dcera. Je hodn podobn Alien, stejn hezk, ale bohat vlasy m pevn staen dozadu spleten do copu a je velmi nenpadn obleen. Jestli m pod hndmi aty douc tlo, tak nechce, aby o tom kdokoliv vdl. William si prohlel Alieninu vzkvtajc, usazenou, astnou rodinu a zvist mu bobtnala v aludku. Tohle vechno ml mt pece on. Nadj na odvetu se vak jet pln nevzdal. Zvedly se hlasy nkolika set mnich zpvajcch alm, pehluily hovor lid i kik obchodnk a v ele prvodu veel do chrmu pevor Philip. Tolik mnich tady nikdy nebvalo, napadlo Williama. Pevorstv se rozrstalo spolu s mstem. Philip, dnes u vc ne edestilet, byl dokonale holohlav a dost tlnat. Obliej, jen bval kdysi huben, se mu docela zakulatil. A psobil dojmem, e je sm se sebou spokojen. Nebylo ani divu: zasvcen thle katedrly byl cl, na nj se upnul od prvn chvle, kdy ped tyiaticeti roky do Kingsbridge piel. Pak se objevil biskup Waleran, navleen do svho nejzdobnjho roucha. Jeho pchod vyvolal vzruen poznmky. V bledm, hranatm oblieji ml biskup nehybn nezastnn vraz, ale William vdl, e uvnit to v nm ve. Tahle katedrla se stala symbolem velkolepho vtzstv Philipa nad Waleranem. William Philipa tak nenvidl, ale tajn se radoval z toho, e jednou pro zmnu vid na kolenou nadutho Walerana. Biskup se tady moc asto neukazoval. V Shiringu byl konen dostavn nov kostel se zvltn kapl pipomnajc pamtku Williamovy matky. Pestoe shiringsk kostel se vzhledem a velkolepost zdaleka nemohl zdej katedrle rovnat, Waleran se rozhodl usdlit se tam. Pes veker biskupovo sil ale byl Kingsbridge i nadle katedrlnm kostelem. Bhem vlky, kter zuila

vc ne ti destky let, udlal Waleran, co bylo v jeho silch, aby Philipa zniil, le kingsbridgesk pevor nakonec slavil vtzstv. Pipomnalo to trochu boj mezi Williamem a Alienou. V obou ppadech triumfovala slabost a ohledy nad silou a bezohlednost. William ctil, e nikdy nepochop, pro to tak dopadlo. Dnes ovem neml biskup na vybranou a musel pijt kvli obadu vysvcen chrmu: vypadalo by velmi zvltn, kdyby se nedostavil, aby pivtal vechny vznamn hosty. Pijelo tak nkolik biskup ze sousednch diecz a ada vznamnch opat a pevor. Chybl ale arcibiskup z Canterbury Tom Becket. Zmtal se uprosted vnivho sporu se svm starm ptelem, krlem Jindichem. Byl to spor tak prudk, e arcibiskup musel utct ze zem a najt toit ve Francii. Hdali se o cel seznam prvnch otzek, ale jdro sporu bylo jednoduch: Me si krl dlat, co se mu zachce, nebo by ml bt nm omezovn? Byl to stejn spor, jak vedl William s pevorem Philipem. William zastval nzor, e kad hrab si me dlat, co je mu libo proto je pece hrabtem. Jindich si pesn tot myslel o postaven krle. Pevor Philip i Tom Becket se klonili k pedstav, e moc panovnka by mla bt nm omezovna. Biskup Waleran patil k duchovnm, kte stranili vldcm. Mt moc pro nj znamenalo moci ji uvat. Ti desetilet porek neotsly jeho vrou, e je nstrojem bo vle, ani jeho bezohlednm odhodlnm splnit svatou povinnost. William si byl jist, e i v tuhle chvli kdy d slavnostn vysvcen kingsbridgesk katedrly pemt Waleran o tom, jak by Philipovi zkazil tyhle okamiky slvy. William po celou bohoslubu pechzel. Stt na jednom mst bylo pro jeho nohy daleko bolestivj ne chodit. Kdy el do shiringskho kostela, Walter mu s sebou nesl idli. Na n mohl alespo chvli zdmnout. Jene tady byli lid, s nimi bylo vhodn promluvit, vtina ptomnch tak bohoslubu vyuvala k tomu, e dohadovali, co bylo poteba. William chodil mezi nimi, snail se zalichotit mocnm, ponioval slab a na vechny sbral nejrznj drby. Jeho ptomnost u dvno nevyvolvala v lidech smrteln ds jako za starch dobrch as, ale pod jet byl erifem a lid se ho pimen bli a patin se ped nm sklnli. Bohosluba nebrala konce. Jet ke vemu byla doplnna dlouhmi pestvkami, kdy eholnci chodili zvenku kolem chrmu a kropili jeho zdi svcenou vodou. Ke konci me pevor Philip oznmil jmenovn novho podpevora: stal se jm bratr Jonathan, sirotek, kter v kltee vyrostl. Jonathanovi bylo ptaticet, byl neobyejn vysok a Williamovi pipomnal Toma Stavitele: taky ml v sob nco, m se podobal obrovi.

Kdy bylo konen po bohoslub, vznamn host se pesunuli do jin sti pn lodi a pslunci ni lechty z hrabstv se kolem nich nahrnuli, aby se s nimi mohli pozdravit. William se tak odbelhal tm smrem. Bvaly asy, kdy jednal s biskupy a podobnmi potentty jako se sob rovnmi, jene dnes se jim musel klant spolu s ryti a menmi zemany. Biskup Waleran odthl Williama stranou a zeptal se: Co je za ten nov podpevor? Kltern sirotek, odpovdl erif. Odjakiva je to Philipv oblbenec. Pipad mi trochu moc mlad na to, aby se stal podpevorem. Je star, ne byl Philip, kdy se stal pevorem. Waleran nasadil zamylen vraz. Kltern sirotek, k? Pipome mi trochu podrobnosti. Kdy sem Philip piel, pinesl dt s sebou. Biskup si rzem vzpomnl a tv se mu rozjasnila. U vech svatch, no jist! pln jsem na to Philipovo dt zapomnl. Jak jen se mi mohlo nco takovho vypait z mysli? U je to ticet let. A komu na tom dnes zle? Waleran vrhl na Williama pohrdav pohled, kter William ze srdce nenvidl. Pohled kter kal: Ty tup obludo, copak nepijde ani na takhle jednoduchou zleitost? Bolest se mu zahryzla do nohy a erif penesl vhu v marn snaze si trochu ulevit. A kde se to dt vlastn vzalo? vyzvdal dl biskup. William polkl nechu. Pokud si sprvn vzpomnm, nael je oputn pobl t misie v lesch, kde psobil. m dl tm lip, pikyvoval biskup naden. William stle nechpal, co tm Bigod sleduje. O co jde? zeptal se zachmuen. Nem pocit, e Philip to dt vychovval, jako by to byl jeho vlastn syn? To jo. A te z nj dokonce udlal podpevora. Potm, e ho nejsp zvolili mnii. Myslm, e je mezi nimi velice oblben. Kdy se nkdo stane v ptaticeti podpevorem, je na nejlep cest, aby to jednoho dne dothl na pevora. William nechtl znovu kat O co jde?, a tak jen ekal, a mu to Waleran vysvtl, a pipadal si jako nechpav ek ve kole. Konen biskup prohlsil: Jonathan je nepochybn Philipv vlastn potomek. William vybuchl smchy. ekal njakou hlubokou mylenku a Waleran piel s npadem, kter byl naprosto nesmysln. K

Williamov zadostiuinn vehnala jeho jzliv reakce trochu krve do biskupovy voskov bled pleti. Nikdo, kdo Philipa trochu zn, nemu takovmu neuv, prohlsil William. Ten se u narodil jako star, vyschl paez. To je ale npad! Znovu se rozesml. Waleran si o sob me myslet, kdovjak je mazan, ale tentokrt ztratil veker smysl pro realitu. Waleranova povenost byla ostr a chladn jako rampouch. km ti, e Philip kdysi mval milenku to jet vedl tu malou misii v lesch. Pak se stal kingsbridgeskm pevorem a musel na tu enu zapomenout. Kdy nemohla mt otce, nestla ani o dt, a tak ho hodila pevorovi na krk. Philip je tlocitn due a ml pocit, e se o potomka mus postarat. Nakonec prohlsil, e je to nalezenec. William zavrtl hlavou. Neuviteln. Kdokoliv jin ano. Philip ne. Jestli to dt nali oputn, jak me dokzat, odkud pochzelo? nevzdval se Waleran. To neme, pipustil William. Podval se pes jin st pn lodi do mst, kde stl Philip s Jonathanem a povdali si s biskupem z Herefordu. Vdy si ani nejsou podobn, namtl. Ty se taky nepodob sv matce, upozornil ho Waleran. Dkybohu. A k emu je to cel dobr? zeptal se William. Co s tm chce podniknout? Obvinit ho ped crkevnm soudem, odpovdl biskup. To bylo ovem nco jinho. Kad, kdo Philipa zn, by Waleranovu obvinn nedval velkou vhu, ale soudce, kter to v Kingsbridge nezn, by to mohl povaovat za docela pravdpodobn. William musel neochotn pipustit, e biskupv npad nen nakonec tak hloup. Waleran jako obvykle prokzal, e je mazanj ne William. Vak se tak te Waleran tvil nesnesiteln nadut. Tlnatmu erifovi to ale bylo jedno. Nadchla ho pedstava, e by pece jen bylo mon srazit Philipovi hebnek. Paneboe, vydechl, mysl, e by to mohlo vyjt? Zle na tom, kdo bude soudcem. Ale mon e bych to dokzal trochu ovlivnit. Uvidme,.. William se zadval do mst, kde stl Philip se svm chrnncem po boku. Pevor se vtzoslavn usmval. Obrovsk okno vykldan barevnmi sklky na n vrhalo rozptlen svtlo, take vypadali jako postavy vystupujc ze sna. Smilstvo a nepotismus, poznamenal William kodolib. Boe mj. Jestli mu to dokeme jaksepat pit, prohlsil Waleran zlibn, bude to konec tohohle prokletho pevora.

dn rozumn soudce nepochybn neshled Philipa vinnm. Pravdou toti bylo, e pokud jde o smilstvo, pevor nikdy nemusel dnmu pokuen pli odolvat. Ze zpovd vdl, e nkte mnii zoufale bojuj s tlesnou dost, ale to nebyl jeho ppad. Byly asy, to mu mohlo bt tak osmnct, kdy ho obtovaly neist sny, ale tohle obdob netrvalo dlouho. Vtinu ivota pro nj bylo snadn zachovvat istotu. Nikdy v ivot neml pohlavn styk a te u byl pravdpodobn pli star na to, aby ho nco podobnho potkalo. Jene crkev vzala obvinn velice vn. Philip byl nucen pedstoupit ped crkevn soud. Na jednn bude ptomen i arcijhen z Canterbury. Waleran pvodn chtl, aby soud zasedal v Shiringu, ale Philipovi se podailo tenhle npad odrazit, take jednn se bude konat v Kingsbridge, co je koneckonc katedrln msto. A tak Philipovi nezbylo ne vyklidit ze svho domu vechny osobn vci, jeliko v pevorov sdle bude pebvat arcijhen. Philip vdl, e se smilstvem neprovinil, take logicky muselo nsledovat zprotn viny, a pokud jde o nepotismus kdy lovk dnho syna nem, neme ho zvhodovat. Pesto zpytoval svdom, jestli neudlal chybu, kdy navrhl Jonathanovo jmenovn do adu podpevora. Stejn jako jsou neist mylenky ozvnou vnjch hch, teba je podpora milovanho sirotka nznakem neho, co se bl nepotismu. Od eholnk se ek, e oel pednosti rodinnho ivota, a pece byl Jonathan pro Philipa tm jako syn. Philip z nj udlal hospode, kdy byl Jonathan jet docela mlad, a te ho nechal povit na podpevora. Dlal jsem to z vlastn pchy a pro vlastn poten? ptal se sm sebe. Ale ano, odpovdal si v duchu. Vdy mu pinelo neuviteln uspokojen, e mohl Jonathana vzdlvat, e ho vidl rst a dospvat, e ho sledoval, jak se mladk u zvldat provoz pevorstv. Ale i kdyby vechny tyhle zleitosti nedlaly Philipovi radost, pod platilo, e Jonathan je nejschopnj mlad ednk v celm kltee. Je chytr, zbon, m pedstavivost a je svdomit. Vyrostl v pevorstv, jin ivot nepoznal a po svobod nikdy nezatouil. Philip byl vychovn v opatstv. Z ns, klternch sirotk, jsou nejlep eholnci, kal si. Stril do vaku njak svazek. Bylo to Evangelium svatho Luke, moc moudr kniha. Jednal s Jonathanem jako se synem, ale nedopustil se dnho hchu, kvli ktermu by ml bt pohnn ped crkevn soud. To obvinn bylo nesmysln. Bohuel, u jen samo obvinn mlo niiv dsledky. Oslabilo Philipovu mravn autoritu. Vdycky se najdou lid, kte si budou pamatovat obalobu a zapomenou na rozsudek. A pt Philip

vstane a prohls: Pikzn zakazuje, aby mu podal manelku blinho svho, nkte farnci si pi tom eknou: Vak sis taky uil svoje, kdy jsi byl mlad. Do svtnice vrazil Jonathan a tce oddechoval. Philip se zamrail. Podpevor by neml s funnm vbhat do mstnosti. Nadechl se, aby udlal mladkovi krtkou pednku o tom, pro je nutn, aby pedstavitel kltera vystupovali dstojn, kdy vtom Jonathan vyhrkl: Arcijhen Peter u je tady! Dobe, dobe, uklidnil se Philip. Stejn jsem prv skonil. Podal Jonathanovi vak. Odnes mi to do dormite a nechvtej pod. Klter je msto, kde m vldnout klid a mr. Jonathan pijal vak i napomenut, ale jet dodal: Vbec se mi nelb, jak se ten arcijhen tv. Jsem si jist, e to bude spravedliv soudce, a o nic jinho nm pece nejde, namtl Philip. Otevely se dvee a arcijhen vstoupil. Byl to vysok, statn chlap asi v Philipov vku s dnoucmi edmi vlasy na hlav a npadn nadazenm vrazem ve tvi. Philipovi pipadal vzdlen povdom. Potsli si rukama a Philip se pedstavil: j jsem pevor Philip. J t znm, odpovdl arcijhen nevldn. Ty u si na m nevzpomn? Ten podrdn hlas Philipovi pomohl. Krve by se v nm nedoezal. Tohle je pece jeho nejstar neptel. Arcijhen Peter, pikvl zasmuile. Peter z Warehamu. Vn jen dlal pote, vysvtloval Philip Jonathanovi o pr minut pozdji, kdy nechali arcijhna, aby se zabydlel v pohodlnm pevorov dom. V jednom kuse si stoval, e nepracujeme dost tvrd, e jme pli dobe, e mme moc krtk bohosluby. Prohlsil, e jsem pli shovvav. Chtl se toti sm stt pevorem, tm jsem si jist. Kdyby se mu to podailo, bylo by to pochopiteln ir netst. Jmenoval jsem ho almunkem, take byl polovinu doby na cestch. Udlal jsem to jen proto, abych se ho zbavil. Bylo to tak nejlep pro misii i pro nj, ale jsem si jist, e m dodnes nenvid dokonce i po tch ptaticeti letech. Povzdechl si. Kdy jsme spolu tehdy po velkm hladomoru navtvili misii svatho Jana V lesch, slyel jsem tam, e Peter odeel do Canterbury. A dnes dorazil sem, aby pedsedal soudu, kter m bude soudit. Posadili se v rajsk zahrad. Poas bylo vldn a slunce pjemn hlo. Pod severnm loubm se padest chlapc rozdlench do t td uilo st a pst a pes tvercov trvnk se neslo jejich tich odkvn. Philip jet pamatoval, e se cel kltern kola skldala z

pti k a jednoho senilnho novicmistra. Zamyslel se nad tm, co vechno tady dokzal uskutenit: postavil novou katedrlu, zmnil chud, upadajc pevorstv v bohatou, inorodou a vlivnou instituci, pispl k rozen msta Kingsbridge. V chrmu vce ne sto eholnk zpvalo alm. Z msta, kde sedl, vidl Philip neuviteln krsn barevn okna chru. A za zdy, vedle vchodnho podloub, ml kamennou budovu kltern knihovny obsahujc stovky svazk o teologii, astronomii, etice, matematice, prost o vech oblastech lidskho vdn. A za zdmi pevorstv se rozkldaly rozlehl pozemky, kter patily klteru a je s otevenou mysl spravovali zstupci pevorstv. Pda dokzala uivit nejen mnichy, ale i stovky rolnk. Pijde te o tohle vechno kvli jedn li? Dostane tohle prosperujc a bohabojn pevorstv do rukou nkdo jin, njak poskok biskupa Walerana, jako je lisn arcijhen Baldwin, nebo svvoln blzen raen Petera z Warehamu, aby bleskov srazil do hlubin nouze a marnosti to, co Philip tak dlouho budoval? Smrsknou se poetn stda ovc na nkolik vyzblch jehtek, vrt se na pole neuiten plevel a neuvanou knihovnu zanese prach? Zmn se ndhern nov katedrla v zatuchlou a rozpadajc se stavbu? Bh stl pi mn, abych toho tolik dokzal, kal si Philip. Nemu uvit, e by te dopustil, aby to vechno pilo nazmar. A je to, jak chce, ozval se Jonathan, ani arcijhen Peter t pece neme shledat vinnm. Myslm, e me, potsl hlavou Philip. Copak by si nco takovho vzal na svdom? Cel ivot v sob iv zavil odpor proti mn a te m konen pleitost prokzat, e jsem hnk a e pravda celou dobu stla na jeho stran. Waleran se o tom zejm njak dovdl a postaral se, aby byl soudcem tohoto ppadu jmenovn prv Peter. Vdy nem dn dkazy! Ten dkazy nepotebuje. Vyslechne si alobu a obhajobu. Pak se pomodl, aby mu Bh dobe vedl ruku, a vyhls rozsudek. Teba ho Bh povede sprvn. Peter mu nebude naslouchat. Nikdy nebyl dobr poslucha. A co se tedy stane? Sesad m, odpovdl Philip sklesle. Mon m tu nechaj jako adovho mnicha, abych se kl ze svch hch, ale moc pravdpodobn to nen. Daleko sp m vyenou z du, abych tady nemohl u mt dn vliv. A co bude dl? Pak budou muset pochopiteln bt volby. V tu chvli do celho vvoje bohuel zashne dn u krlovskho dvora. Krl Jindich se

dostal do sporu s canterburskm arcibiskupem Tomem Becketem, a arcibiskup Tom je te proto v exilu ve Francii. Polovina jeho arcijhn je tam s nm. Druh polovina ti, co zstali tady se postavila proti arcibiskupovi na stranu krle. K nim zjevn pat i Peter. Biskup Waleran tak podporuje krle. Take Waleran nkoho doporu do funkce pevora a bude mt za sebou canterbursk arcijhny i krle. Pro mnichy bude tk se proti takovmu nvrhu postavit. Kdo by to tak mohl bt? Waleran m urit nkoho v rukvu, tm jsem si jist. Mohl by to bt arcijhen Baldwin. Nebo dokonce Peter z Warehamu. Musme pece nco podniknout, abychom tomu zabrnili! zvolal Jonathan. Philip pikvl. Jene vechno se proti nm spiklo. Nememe podniknout nic, m bychom zmnili politickou situaci. Jedin monost je Co? vyhrkl Jonathan nedokav. Ppad se zdl Philipovi pedem ztracen, a tak ml pocit, e ani nem smysl pohrvat si s njakmi zoufalmi npady: probudil by tm v Jonathanovi nadji jen proto, aby ji zklamal. Ale nic, mvl rukou. Co jsi chtl ct? Philip o tom jet chvli pemtal. Kdyby se nm podailo prokzat nade vechny pochyby, e jsem nevinn, Peter by m nemohl odsoudit, prohlsil po chvli zamylen. Ale co by mohlo poslouit jako takov dkaz? V tom to prv je. Neme dokzat nco, co nen. To bychom museli najt tvho pravho otce. Jonathana to okamit nadchlo. Ano! To je ono! Pesn tak to udlme! vykikoval. Uklidni se, mrnil ho Philip. U jsem to kdysi zkouel. A asi to po tolika letech nebude o nic snaz. Jonathan se ale nedal tak snadno odradit. Copak jsi neml vbec dn stopy, kter by naznaovaly, odkud pochzm? Bohuel ne, odpovdl Philip. Zaal mt obavy, e v Jonathanovi vzbudil nadje, kter nebude mon naplnit. Pestoe si chlapec na rodie vbec nevzpomnal, fakt, e ho odloili, ho cel ivot znepokojoval. Te si myslel, e by se mu mohlo podait celou zhadu vyeit a najt njak vysvtlen, je by prokzalo, e ho ve skutenosti milovali. Philip si byl jist, e tohle me vst jedin k rozarovn. Ptal ses lid, kte bydleli pobl? zeptal se Jonathan.

Tam iroko daleko nikdo nebydl. Misie le hluboko v lesch. Tv rodie nejsp pili zdaleka, pravdpodobn z Winchesteru. Tahle monost m pochopiteln napadla. Jonathan se nevzdval. A nevidl jsi v t dob v lese njak pocestn? Ne. Philip se zamrail. Je to pravda? V hlav mu blikla dvno zapomenut vzpomnka. Toho dne, kdy se nemluvn nalo, vydal se pece z misie do biskupskho palce a cestou mluvil s njakmi lidmi. Nhle se mu vybavilo, kdo to byl. Ale ano, ve skutenosti prochzel vlastn tou dobou kolem Tom Stavitel a jeho rodina. Jonathan uasl. To jsi mi nikdy neekl! Nepipadalo mi to dleit. A urit to dleit nen. Potkal jsem je asi o den i dva pozdji. Ptal jsem se jich a oni mi odpovdli, e nevidli nikoho, kdo by mohl bt matkou i otcem oputnho dtte. Jonathan byl zdrcen. Philip ml stle silnj obavy, e cel vyptvn povede jen k tomu, e neastn podpevor bude jet zklamanj: nejene se nedozv nic o rodich, ale jet navc se mu nepoda prokzat, e je Philip nevinn. Jene te u se nedal zastavit. Co vbec dlali v lese? zeptal se. Tom byl na cest do biskupskho palce. Snail se najt njakou prci. Proto taky skonili tady. Chci se jich na to jet peptat. Tom a Alfred jsou po smrti. Ellen ije v lesch a jen Bh v, kdy se tady uke. Ale me si promluvit s Jackem a Martou. Za pokus to stoj. Mon m Jonathan pravdu. Je mlad a m dost sil. Philip je sp pesimistick a nechal se kdysi odradit. Dej se do toho, pikvl. J u jsem star a unaven. Jinak by m pece taky napadlo, e to mm udlat. Promluv si s Jackem. Sname se tahat za hodn tenkou nit. Ale je to nae jedin nadje. Nvrh okna byl nakreslen v ivotn velikosti a vybarven na velik devn desce lec na stole. Desku pedem umyli pivem, aby se barvy nerozpjely. Kresba zachycovala Kristv rodokmen v podob rodovho stromu. Sally nejdv vzala do ruky kousek tlustho, rubnov zbarvenho skla a poloila je na postavu jednoho z izraelskch panovnk Jack si nebyl jist, o kterho krle jde: nikdy si nedokzal zapamatovat spletitou symboliku nboenskch obrzk. Potom Sally namoila do misky s kdou rozputnou ve vod jemn tteek a obkreslila tvar postavy na sklo: ramena, pae a obrys plt.

Vedle stolu na zemi hoel ohe, v nm mla dvka poloen elezn rydlo s devnou rukojet. Vythla rydlo z ohn a pak jeho do ruda rozhavenm hrotem rychle, ale opatrn pejela po obrysech, kter si pedtm nakreslila. Sklo v naznaench linich hledn prasklo. Sallyin pomocnk vytvarovan kus skla vzal a zaal jeho okraje uhlazovat eleznm pilnkem. Jack moc rd pozoroval dceru pi prci. lo j to rychle od ruky, dlala sporn pohyby a pitom byla velice pesn. U jako mal holice j uarovala prce skl, kter Jack pivezl z Pae, a vdycky kala, e pesn tohle by chtla dlat, a bude velk. A svoje pedsevzet skuten dodrela. Kdy lid poprv pijdou do kingsbridgesk katedrly, zaujmou je vc Sallyiny vjevy v oknech ne architektura jejho otce, pomyslel si Jack ltostiv. Ue podal dvce ohlazen kus skla a ona na nj zaala malovat zhyby plt. Pouvala barvu namchanou z elezn rzi, moi a arabsk gumy, aby nnos patin drel. Ploch, hladk sklo zaalo zniehonic vypadat jako mkk, ledabyle splvajc ltka. Sally byla opravdu velice ikovn. Rychle malbu dokonila a pak poloila namalovan sklko vedle dalch do elezn pnve, jej dno bylo posypan vpnem. A bude pnev pln, poputuje do pece. Tam se barva horkem spoj se sklem. Sally vzhldla, podvala se na Jacka, krtce se na nj usmla neptomnm smvem a shla po dalm kousku skla. Jack odtrhl pohled od dcery a vydal se pry. Dokzal by ji pozorovat cel den, ale sm ml spoustu prce. Byl do sv dcery, jak kala Aliena, pln zfanfrnn. Kdy se na ni podval, asto uasl nad tm, e me za to, e tahle chytr, nezvisl, dospl mlad ena spatila svtlo svta. A ml obrovskou radost, e je z n tak schopn a ikovn emeslnice. Ironi osudu bylo, e vdycky tlail na Tommyho, aby se stal stavitelem. Dokonce chlapce pinutil, aby nkolik let pracoval na stavb. Jene Tommy ml zjem o zemdlstv, pstovn kon, lov a ermovn meem tedy o vci, je nechvaly Jacka chladnm. Nakonec musel Jack piznat porku. Tommy el slouit k jednomu ze zdejch zeman jako pano a po ase byl pasovn na ryte. Aliena mu poskytla mal panstv o pti vesnicch. Zato ze Sally se vyklubal nramn talent. Tommy byl u enat vzal si mlad dceru hrabte z Bedfordu a ml s n ti dti. Take Jack u se stal ddekem. Sally bylo u ptadvacet a pod byla svobodn. Byla z velk sti po sv babice Ellen. Taky byla bojovn sobstan. Jack se vydal k zpadnmu prel katedrly, tam se zastavil a zadval se vzhru na dvojici v. Byly skoro hotov a obrovsk

bronzov zvon je u na cest z jedn londnsk slvrny. Te u tu Jack vlastn neml mnoho na prci. Tam, kde kdysi dil armdu svalnatch kamenk a tesa, kte na sebe kladli ady pravidelnch kamennch kvdr a stavli leen, ml dnes hrstku ezb, socha a mal, kte dlali pesnou a asto navnou prci soustednou na detaily: tesali sochy do vklenk, stavli ozdobn viky a zlatili kdla kamennch andl. U taky nebylo co navrhovat krom toho, e pevorstv se as od asu rozhodlo postavit njakou novou budovu: knihovnu, kapitolku, vt psteek pro poutnky i novou prdelnu nebo mlkrnu. Mezi tmito drobnmi zakzkami se Jack chvlemi sm vnoval poprv po mnoha letech tesn kamene. Nemohl se dokat, a strhne star chr, kter postavil Tom Stavitel, a zbuduje novou vchodn st chrmu podle svho vlastnho nvrhu. Jene pevor Philip si chtl alespo rok uvat dostavn katedrly, ne se pust do dal zsadn pestavby. Na Philipa u zanal dolhat vk. Jack ml obavy, e star pn se mon nedoije toho, aby pestavn chr vidl. Prce vak budou pokraovat i po Philipov smrti, pomyslel si Jack, kdy vidl, jak se k nmu od kuchyskho dvora rznm krokem bl vysok postava bratra Jonathana. Z Jonathana jednou bude dobr pevor, mon dokonce tak dobr jako Philip. Jack byl rd, e s tmhle nstupcem me potat: dovolovalo mu to plnovat dl do budoucnosti. Mm strach z toho crkevnho soudu, Jacku, vyhrkl Jonathan bez pozdravu. Mm pocit, e se kolem toho stran nadl, a pitom o nic nejde, mvl rukou Jack. To jsem si myslel taky jene se ukzalo, e arcijhen je dvn neptel pevora Philipa. Kruci. Ale i kdyby pece ho neme odsoudit. Me udlat, cokoliv si zamane. Jack znechucen potsl hlavou. Nkdy se divil, pro lid, jako je Jonathan, pod jet v v crkev, kdy je to tak nestydat zkorumpovan podnik. A co s tm chce udlat? zeptal se. Jedin zpsob, jak by lo dokzat, e je nevinn, je zjistit, kdo byli doopravdy moji rodie. Na to je ale trochu pozd! Jene je to nae jedin nadje. To Jackem otslo. Znamen to, e situace je vskutku vn. A kde s tm chce zat? otzal se zvdav. U tebe. V dob, kdy jsem se narodil, ses toti pohyboval kolem misie svatho Jana V lesch.

Vn? Jack vbec nechpal, kam Jonathan m. il jsem tam do njakch jedencti let. A ekl bych, e jsem tak o jedenct let star ne ty Otec Philip k, e t potkal den pot, co m nali. Byla s tebou tvoje matka, Tom Stavitel a jeho dti. Vzpomnm si na to. Sndli jsem Philipovi vechno jdlo. Byli jsme k smrti vyhladovl. Zkus si vzpomenout. Nevidl jsi tam nkde okolo nkoho s dttem, nebo mladou enu, kter by mohla bt thotn? Pokej, zadr. Jack se na Jonathana nechpav zadval. Chce mi tvrdit, e t nali pobl misie svatho Jana V lesch? Ano to jsi nevdl? Jack nevil vlastnm um. Ne, to jsem teda nevdl, odpovdl pomalu. V hlav mu vily vechny dsledky tohoto neekanho zjitn. Kdy jsme dorazili do Kingsbridge, byl u jsi tady, a tak jsme si pirozen mysleli, e t nali v lese nkde v okol. Zniehonic ml pocit, e si mus honem sednout. Kousek od nj leela hromada suti. Jack se na ni neptomn posadil. Posly, tak vidl jsi tehdy nkoho tam u vs v lesch? dorel na nj Jonathan netrpliv. No jist, pikvl Jack. Jonathane, j nevm, jak ti to mm ct. Jonathan zbledl. Ty o tom nco v, vi? Co jsi vidl? Tebe jsem vidl, Jonathane. Tebe jsem tehdy vidl. Jonathan na nj zstal koukat s otevenou pusou. Co Kdy? koktal. Zrovna svtalo. Vydal jsem se na lov kachen. Uslyel jsem dtsk kik. Nael jsem prv narozen dt zabalen do kusu starho plt. Leelo vedle dohasnajcho ohn. Jonathan mu visel oima na rtech. Jet nco? Jack pomalu pikvl. To dt leelo na erstvm hrob. Jonathan polkl. M matky? Jack pikvl. Jonathanovi se objevily v och slzy, ale staten se vyptval dl. Co jsi udlal? chtl vdt. Bel jsem pro matku. Jene kdy jsme se tam spolu vraceli, potkali jsme knze na koni. Nesl to dt v nru. Francis, doplnil Jack roztesenm hlasem. Kdo? Mnich tce polkl. Nael m tehdy bratr otce Philipa Francis, knz. Co tam dlal? Jel zrovna navtvit Philipa do misie svatho Jana V lesch. Proto m tam tak odvezl.

Boe mj. Jack zral na vysokho eholnka, ktermu se koulely slzy po tvch. A to jsi to jet neslyel cel, Jonathane, pomyslel si. A vidl jsi tam nkoho, kdo by mohl bt mm otcem? zeptal se Jonathan. Ano, odpovdl Jack vn. Vm, kdo byl tvj otec. ekni mi to, zaeptal mnich. Tom Stavitel. Tom Stavitel? Jonathan ztka dosedl na zem. Tom Stavitel byl mm otcem? Ano. Jack zavrtl uasle hlavou. Te u vm, koho mi celou dobu pipomn. Ty a Tom jste dva nejvy lid, kter jsem za cel ivot potkal. Kdy jsem byl mal, vdycky na m byl moc hodn, poznamenal Jonathan zastenm hlasem. Hodn si se mnou hrl. Ml m moc rd. Vdal jsem ho stejn asto jako pevora Philipa. To u se mu slzy bez zbran valily po oblieji. Tak on byl mj otec. Mj otec. Vysok eholnk se zadval na Jacka. Pro m tam tehdy odloil? Mysleli si, e tak jako tak ume. Nemli pro tebe mlko. A sami skoro umrali hlady, na to nezapome. iroko daleko nebyla jedin osada. O t misii nemli ani tuen. A k jdlu jim zbval jen tun a tun by t zabil. Take oni m nakonec pece jen milovali. Jack ml ten vjev ped oima, jako by se to stalo vera: dohasnajc ohe, kypr hlna nahrnut na erstvm hrob a drobounk rov dtko mvajc ruikama a noikama, zabalen do starho edivho plt. A tenhle mal uzlek vyrostl a stal se z nj vysok musk, kter tu te ped nm sed na zemi a vzlyk. No jist, pikvl Jack. Mli t moc rdi. Jak to, e se o tom nikdy nikdo ani nezmnil? Tom se za to pochopiteln stydl, odpovdl Jack. Moje matka o tom urit vdla a my, dti, jsme to nejsp vyctily. Ale bylo to nco, o em se ned jen tak zat mluvit. A navc nikdy nikdo nespojoval to dt s tebou. Tomovi to ale zejm dolo, namtl Jonathan. To ano. To by m zajmalo, pro si m nikdy nevzal zptky. Moje matka ho opustila nedlouho po tom, co sem pili, vysvtloval. Krtce se zasml. Bylo tk ji uspokojit, jako Sally. To ovem znamenalo, e by si Tom musel najmout hospodyni, kter by se o tebe starala. A tak si podle mne kal: Co kdybych chlapce nechal v kltee? Tam o nj bude dobe postarno.

Jonathan pikvl. Ujal se m tehdy star dobrk Johnny Gro. Pokoj jeho dui. Tom s tebou takhle nejsp mohl trvit daleko vc asu. Cel dny jsi pobhal po pevorstv a on tam pracoval. Kdyby se k tob pihlsil a nechval t doma s hospodyn, vdal by t ve skutenosti daleko mn. Umm si pedstavit, e jak roky plynuly, tys vyrstal jako kltern sirotek a podle veho ti to svdilo, pipadalo Tomovi stle pirozenj, e t tam nechal. Lid pece asto daj svho potomka Bohu, ne? Cel lta jsem si lmal hlavu tm, kdo jsou asi moji rodie, prohlsil Jonathan. Jackovi nad zarmoucenm mnichem srdce usedalo. Snail jsem se pedstavovat si, jak asi vypadali, prosil jsem Boha, aby mi dopl setkn s nimi, trpil jsem se tm, jestli m maj rdi, ptal jsem se sm sebe, pro m opustili. A te vm, e matka zemela, kdy m pivdla na svt, a otec mi byl po zbytek svho ivota nablzku. Jonathan se pes slzy usml. Ani nev, jak se mi tm ulevilo. Jack ctil, e sm m pl na krajku. Aby njak zakryl pohnut, poznamenal: Jsi Tomovi docela podobn. Vn? Jonathana to zjevn potilo. Copak si nevzpomn, jak byl vysok? Tehdy pro m byli vichni dospl lid vysoc. A ml pjemn rysy, jako ty. Pravideln. Kdyby sis nkdy nechal narst vousy, lidem by to vzpt dolo. Vzpomnm si na den, kdy zahynul, zasnil se Jonathan. Vodil m tehdy po triti. Vzal m na zpasy ps s medvdem. Pak jsem vylezl na ze chru. Bl jsem se slzt, a tak tam vyplhal za mnou a snesl m dol. Tehdy si tak viml, e se bl Williamovi mui. Schoval m do rajsk zahrady. V tu chvli jsem ho naposledy vidl ivho. Taky se mi to vybavuje, pikvl Jack. Zahldl jsem ho, jak leze dol a dr t v nru. Dlal, co mohl, aby se mi nic nestalo, poznamenal eholnk uasle. A pak se postaral o ostatn, dodal Jack. Ml m doopravdy rd. V tu chvli Jacka nco napadalo. Tohle by ale mohlo Philipv soud dost zsadn ovlivnit, ne? pln jsem na to zapomnl, zhrozil se Jonathan. No jist, to v, e mohlo. Boe mj. Jestlipak to je nevyvratiteln dkaz? uvaoval Jack nahlas. J vidl nemluvn i knze, ale ve skutenosti jsem ho nesledoval, kdy dt pedval v misii.

Francis by to dosvdit mohl. Jene Francis je Philipv bratr, take jeho svdectv se ned pout. Moje matka a Tom tam onoho rna zali, namhal Jack pam. ekli, e se jdou po tom duchovnm podvat. Vsadm se, e zali do misie, aby se pesvdili, e je dt v podku. Kdyby tohle uvedla Ellen ped soudem, mli bychom to zaruen z krku, pikyvoval Jonathan naden. Philip si mysl, e moje matka je arodjnice, upozornil ho Jack. Nechal by ji vbec svdit? Zkusme ho k tomu dostrkat. Jene ona ho taky nenvid. Bude ochotn vypovdat v jeho prospch? To nevm, pokril rameny Jack. Pojme se j zeptat. Smilstvo a nepotismus? zvolala matka. Philip? Dala se do smchu. No, to je absurdn! Matko, tohle je vn, krotil ji Jack. Philip by nesmilnil, ani kdybys ho stril do sudu se temi kurvami, mvla rukou Ellen. Vdy by ani nevdl, co m dlat! Jonathanovi to zjevn bylo nepjemn. Obvinn je sice nesmysln, ozval se trochu upjat, ale pro pevora Philipa pedstavuje velice vn nebezpe. A pro bych mla zrovna j Philipovi pomhat? ohradila se Ellen. On pro m v ivot nic neudlal, jen mi brnil t s tm, za km m srdce thlo. Toho se Jack obval. Matka Philipovi do smrti neodpust, e se postavil mezi ni a Toma. Philip mi provedl tot, co udlal tob, pipomnl j. Kdy jsem mohl odpustit j, ty to doke taky. Mn odpoutn moc nejde, upozornila ho. Pokud to nechce udlat pro Philipa tak to udlej pro m. Rd bych pokraoval ve stavb Kingsbridge. Pro? Chrm je pece hotov. Chtl bych nechat strhnout Tomv chr a postavit nov v novm stylu. Ale proboha Matko. Philip je dobr pevor, a a jednou odejde na vnost, pevezme po nm pevorstv Jonathan pokud ovem zajde do Kingsbridge a ekne ped soudem pravdu. Nesnm soudy, zabruela. Nikdy z nich nic dobrho nekouk. Bylo to k zblznn. Ellen drela v ruce kl k Philipovu ppadu: Jedin ona mohla zadit, e by musel bt zcela oitn. Jene se z n stala star umnn ensk. Jack se zaal docela vn obvat, e se mu ji nepoda pemluvit, aby svdila ped soudem.

Rozhodl se, e ji k tomu zkus nenpadn dostrkat Asi je to pro lovka v tvm vku hodn dlouh cesta, poznamenal lisn. Kolik ti vlastn je osmaedest? Dvaaedest a nesna se m vyprovokovat, odsekla. Mysl mi to podstatn lip ne tob, chlape. To m mon pravdu, pomyslel si Jack. Vlasy u mla bl jako snh a obliej zbrzdn hlubokmi vrskami, ale bystr zlatav oi j slouily jako dv: sotva se na Jonathana podvala, hned vdla, koho m ped sebou. Ani se t nemusm ptt, pro jsi piel, oznmila mu na uvtanou. Konen jsi objevil, odkud pochz, vi? Paneboe, ty jsi stejn vysok jako tvj tta a m skoro stejn irok ramena. A jak se ukzalo v dalm hovoru, byla i stejn nezvisl a paliat jako dv. Sally je ti straliv podobn, poznamenal Jack. To Ellen potilo. Vn? usmla se. A v em? Je pln stejn umanut. Aha. Matka na nj pohldla kosem. Tak to se v ivot neztrat. Jack dospl k zvru, e bude lep, kdy to zkus s prosbami. Matko, prosm t, poj s nmi do Kingsbridge a povz jim pravdu. Kdy j nevm, vhala. Jet bych vs rd o nco podal, ozval se Jonathan. Jack ekal, co se bude dt dl. Bl se, e by Jonathan mohl ct nco, po em by se matka jet vc zatvrdila: a to u n nebylo nijak tk, zvl kdy mluvila se sluhou bom. Jack zatajil dech. Mohla byste mi ukzat msto, kde je pohben moje matka? poprosil ji Jonathan. Jack tie vydechl levou. Na tomhle snad nic patnho nen. No jist, uvdomil si vzpt, Jonathan ve skutenosti sotva mohl ct nco, co by matku dokzalo vc obmkit. Ellen okamit zapomnla na svoje jzliv jednn. Rda ti to msto uku, pikvla. Jsem si jist, e ho doku najt. Jackovi to pipadalo jako ztrta asu, a toho nemli nazbyt. Soud m zat rno a oni maj ped sebou jet dlouhou cestu. Ale vyctil, e by te ml nechat vcem voln prbh. Chce tam jt hned? zeptala se matka Jonathana. Ano, prosm jestli by to lo. Tak jdeme. Vstala. Shla po krtkm plti ze zajech k a hodila si ho pes ramena. Jack u se chystal poznamenat, e j v tom bude venku teplo, ale vas se zarazil: sta lid jsou asto zimomiv. Opustili jeskyni, plnou vn suench jablek a prosmolenou kouem ze splenho deva, prothli se bujnm porostem, kter vchod do jeskyn zakrval, a vyli do jasnho slunenho svitu. Matka se bez

zavhn rozhodla, kterm smrem maj vyrazit. Jack a Jonathan odvzali kon a chvatn se vydali za n. Museli jt pky a kon vst, jeliko koviska tu byla tak hust, e by se jimi nedalo projet. Jack si viml, e matka kr pomaleji ne dv. Asi na tom nakonec nen tak dobe, jak se sna pedstrat. Jack by sm to msto u nedokzal najt. Bvaly asy, kdy se dokzal pohybovat v lese se stejnou samozejmost, s jakou dnes najde, co potebuje, v ulicch Kingsbridge. Dnes u mu ale vechny mtiny a palouky pipadaly naprosto stejn podobn jako by pipadaly domy v Kingsbridge stejn nkomu, kdo se tam nevyzn. Matka se dila hustou splet zvecch stezek vinoucch se zarostlm lesem. Obas Jack rozeznal njak zkout, kter v nm probudilo vzpomnku z dtstv: rozloit star dub, na nm se jednou schoval ped divokm kancem, bludit krlich nor, je jim zajistily nejednu veei, potok, ze kterho jak se mu zdlo pi pohledu do minulosti dokzal vylovit podnho pstruha, ne bys ekl vec. Na chvilku vdycky vdl, kde zrovna jsou, ale pak se zase ztratil. asl nad tm, e tohle neptelsk zem povaoval kdysi za svj domov. Dnes mu byly zdej bystiny a hout stejn ciz, jako jsou rolnkm jeho klenby a matematick vzoreky. Kdyby byl v tch dvnch dobch pemlel o tom, co mu ivot jednou pinese, ani ta nejodvnj vidina by se nedokzala piblit pravd. Kreli nkolik mil. Byl tepl jarn den, Jack se potil, ale matka byla stle zachumlan do zajeho koku. Nkdy kolem poledne se zastavila na mtin ponoen do hlubokho stnu. Jack si viml, e matka tce oddychuje a ve tvi je trochu popelav. U je rozhodn naase, aby dala lesu sbohem a la bydlet k nmu a Alien. Umnil si, e udl vechno proto, aby ji k tomu pemluvil. Nen ti nco? zeptal se starostliv. Oveme mi nic nen, odbyla ho oste. Tak tady je to. Jack se rozhldl kolem sebe. Vbec to msto nepoznval. Skuten? ujioval se Jonathan. Ano, pikvla matka.Kde je cesta? zeptal se Jack. Tamhle. Sotva si Jack uvdomil, kde je cesta, zaala mu bt mtina rzem povdomj a okamit ho zaplavila vlna vzpomnek. Tamhle pece stoj ten katan: no jist, tehdy ml hol vtve bez list a zem pod nm byla pln spadanch katan. Te byl strom obsypan zelenmi listy a velik bl kvty stly na vtvch jako svce. U dokonce zanaly trochu opadvat, take se kadou chvli snesl na zem mrak blch okvtnch lstk.

Marta mi vyprvla, co se tehdy stalo, ozval se Jack. Tady se zastavili, protoe matka u nemohla jt dl. Tom rozdlal ohe a uvail k veei pr tun. Maso dn nemli. Matka t porodila pmo tady, na zemi. Byl jsi naprosto v podku, jene j se nco pihodilo a umela. Pr stop od paty stromu se zvedal sotva znateln kopeek hlny. Tamhle, ukzal Jonathanovi. Vid tu kupiku? Mnich pikvl. Obliej ml ztuhl potlaovanmi city. To je jej hrob. Jak Jack promluvil, snesla se ze stromu sprka blch kvt a usadila se na hrob jako koberec z okvtnch pltk. Jonathan si vedle hrobu klekl a zaal se modlit. Jack mlel. Vzpomnal si, jak to bylo, kdy nael v Cherbourgu svoje pbuzn: jak to pro nj byl zvltn zitek. A to, co te prov Jonathan, mus bt jet daleko mocnj. Konen se Jonathan zvedl. A se stanu pevorem, prohlsil slavnostn, nechm pmo tady postavit mal klter s kaplikou a pstekem pro pocestn, aby u nikdo, koho v zim zastihne noc na tomhle kousku cesty, nemusel spt pod irm nebem. Psteek vnuji pamtce sv matky. Podval se na Jacka. Ty asi nev, jak se jmenovala, vi? Jmenovala se Agnes, odpovdla mu Ellen tie. Tvoje matka se jmenovala Agnes. Biskup Waleran si dal na obalob zleet. Zaal tm, e soudu vyprvl o Philipov rychl karie: v jednadvaceti se stal hospodem svho kltera, ve tiadvaceti pevorem misie svatho Jana V lesch. Pak byl zvolen kingsbridgeskm pevorem v npadn nzkm vku osmadvaceti let. Biskup neustle zdrazoval Philipovu mladost a podailo se mu naznait, e kdy na sebe nkdo vezme takovou odpovdnost v mladm vku, je v tom hodn dl namylenosti. Pak popsal ivot v misii svatho Jana V lesch, zdraznil, jak je to odlehl a izolovan klter, a pohovoil o tom, e ten, kdo tam dl pevora, me se tit ze znan svobody a nezvislosti. Koho by pekvapilo, dodal Waleran, e kdy byl tenhle mlad, nezkuen, horkokrevn mu pt let doslova svm pnem a jeho nadzen byli daleko, pivedl na svt dt? Vyznlo to jako nco tm nevyhnutelnho. Waleranv projev psobil k zblznn vrohodn. Philip by biskupa nejradji vlastnma rukama zakrtil. Dle Waleran vyloil, jak vzal Philip Jonathana a Johnnyho Groe s sebou, kdy se sthoval do Kingsbridge. Mnii tehdy uasli, vykldal biskup, kdy vidli, e si nov pevor pivezl mal dt a jeho

oetovatele. Byla to pravda. Philip na chvli zapomnl na veker napt okamiku a musel potlait nostalgick smv. Philip si s Jonathanem hrl, uil ho a pozdji z nj udlal svho osobnho tajemnka, pokraoval Waleran, pesn, jak by se kad mu postaral o svho syna a na to, e od mnich se oekv, e syny mt nebudou. Jonathan stoupal nahoru rychle stejn jako kdysi Philip, hmal Waleran. Kdy umel Cuthbert Blohlav, Philip jmenoval Jonathana hospodem, pestoe mladkovi bylo tehdy teprve jednadvacet let. Copak tu doopravdy nebyl nikdo jin, kdo by se mohl stt hospodem v kltee, kde ije vc ne sto mnich? Nikdo jin, jen jednadvacetilet mladek? Nebo dal Philip pednost sv vlastn krvi? Kdy odeel Milius dlat pevora do Glastonbury, Philip jmenoval Jonathana pokladnkem. e by skuten byl nechytejm a nejzbonjm ze vech zdejch brat? Nebo je to prost jen Philipv oblbenec? Philip se rozhldl kolem sebe. Soud se konal v jin sti pn lod kingsbridgesk katedrly. Arcijhen Peter sedl ve vysokm, zdobn vyezvanm kesle pipomnajcm trn. Dostavili se vichni Waleranovi spolupracovnci a byla tu vtina kingsbridgeskch mnich. Kdy stoj ped soudem pevor, tak se v kltee mnoho prce neudl. Pijeli i vichni vznamn duchovn z celho hrabstv, dokonce i pr obyejnch vesnickch far. Pihleli tak zstupci sousednch diecz. Na verdikt tohoto soudu ekalo duchovenstvo cel jin Anglie. Philipova bezhonnost je pochopiteln nijak zvl nezajmala: byli zvdav, jak dopadne posledn men sil mezi pevorem Philipem a biskupem Waleranem. Kdy se Waleran posadil, vzal si slovo Philip. Zaal tm, e vem vyloil, co se toho dvnho zimnho rna pihodilo. Hned zkraje pipomnl, jak rozruch tehdy zpsobil svm jednnm Peter z Warehamu: chtl, aby vichni vdli, e proti nmu je Peter zaujat. Pak podal Francise, aby ptomnm vypovdl, jak nael nemluvn. Jonathan byl u od verejka nkde pry. Zanechal jen vzkaz, e se dostal na stopu nov informace o svch rodich. Jack se tak ztratil a Philip z toho usoudil, e stopa m nco spolenho s Jackovou matkou, arodjnic Ellen, a e se mu to Jonathan bl ct, aby mu Philip nezakzal odjet. Mli se vrtit hned rno, ale jet se neukzali. Philip byl ale pesvden, e Ellen nem k udlostem, je prv Francis popisoval, co dodat.Kdy jeho bratr skonil, chopil se slova znovu Philip. To dt nebylo moje, prohlsil prost. Psahm, e nebylo moje, psahm na spsu vlastn due. Nikdy jsem tlesn nepoznal enu a dodnes jsem si zachoval istotu, k n ns vyzv

apotol Pavel. Tak pro jsem se, Vae milosti biskupe, pane mj, k tomu nemluvnti choval, jako by bylo moje vlastn? Philip se rozhldl kolem sebe po posluchach. Dospl k zvru, e jeho jedinou nadj je, kdy ekne pravdu a bude doufat, e Bh vyjd svou vli tak siln, aby pronikla i do Peterovch neslycch u. Kdy mi bylo est let, piel jsem o otce a matku. Zabili je ve Walesu vojci zesnulho krle Jindicha. Mne a mho bratra zachrnil opat nedalekho kltera a od t doby se o ns starali mnii. Byl jsem klternm sirotkem. Vm, jak to je. Vm, jak takov sirotek tou po mateskm pohlazen, i kdy m bratra, kterho m rd a ktermu na nm zle. Vdl jsem, e si Jonathan bude pipadat odstrkovan, divn, vyddn. J ten pocit osamlosti zail, to vdom, e jsem jin ne ostatn, protoe oni maj matku a otce, a j ne. Stejn jako on jsem se stydl za to, e jsem pro ostatn zt, je mus spolhat na jejich dobroinnost. Lmal jsem si hlavu tm, co je na mn patnho, e mi bylo upeno nco, co ostatn povauj za samozejmost. Vdl jsem, e se Jonathanovi v noci bude zdvat o matin mkk, voav nrui a o jejm nnm hlase, kter nikdy nepoznal, prost o nkom, kdo by ho miloval celou du a bez vhrad. Tv arcijhna Petera byla jako vytesan z kamene. Tohle je nejhor typ kesana, jak lovk me potkat, uvdomil si Philip. Sousteuje se vhradn na vechno patn, prosazuje kad zkaz, trv na vech omezench a d psn tresty za kad pestupek. A pitom pehl soucit, jej v sob kesanstv m, odmt milosrdenstv, zoufale se p principm kesansk lsky a oteven popr hojiv zkony, je hlsal Je. Pesn takov byli vichni Farizejt, pomyslel si Philip. Nen divu, e Pn radji jedl s vyvrhely a hnky. Philip mluvil dl, i kdy si se vzrstajcm zoufalstvm uvdomoval, e nedoke ct nic, co by mohlo prorazit pevnou ze Peterova okzale spravedlivho a nesnenlivho postoje. Nikdo, krom jeho rodi, se o chlapce nemohl postarat tak jako j. A rodie se nm nikdy nepodailo najt. Je snad jasnj dkaz vle bo ne Philip vtu nedokonil. Do chrmu veli Jonathan a Jack. A mezi sebou vedli tu arodjnici, Jackovu matku. Zestrla. Vlasy mla bl jako snh a obliej zbrzdn vrskami. Ale vela dovnit jako krlovna, s hlavou vysoko zdvienou. Podivn zlatav oi j hnuly hnvem. Philipa to natolik zaskoilo, e se nezmohl ani na odpor. Kdy Ellen dola a do pn lodi a zastavila se proti arcijhnovi Peterovi, vichni ptomn ztichli Promluvila hlasem, kter znl jako trubka a mocn se odrel od laterny chrmu, jej postavil jej syn.

Psahm pi vem, co je mi svat, e Jonathan je synem Toma Stavitele, mho zesnulho manela, a jeho prvn eny, prohlsila. Duchovn mezi sebou zaali uasle brebentit Hodnou chvli nebylo slyet vlastnho slova. Philip byl dokonale vyveden z mry. Zral na enu s otevenmi sty. Tom Stavitel? Jonathan e je potomek Toma Stavitele? Kdy se na Jonathana podval, hned mu bylo jasn, e je to pravda: byl Tomovi pece tak podobn nejen vkou, ale i v oblieji. Kdyby Jonathan nosil plnovous, byla by podoba jet daleko npadnj. V prvn chvli se ho zmocnil pocit ztrty. A do thle chvle byl on, Philip, tm lovkem, kterho mohl Jonathan povaovat za co nejvrnj nhraku otce. Jene skutenm Jonathanovm otcem byl Tom, a pestoe je u dvno po smrti, vechno se tm od zklad mn. Philip u o sob neme v hloubi due uvaovat jako o otci. A Jonathan se u nikdy nebude ctit jako jeho syn. Jonathan je od tto chvle Tomv syn. Philip ho ztratil. Philip ztka dosedl na lavici. Kdy se shromdn divci konen uklidnili, Ellen jim vyprvla, jak Jack zaslechl dtsk kik a nael erstv narozen nemluvn. Philip naslouchal. asl, kdy vykldala, jak se s Tomem skryli v podrostu a sledovali Philipa, kter se zrovna vracel s dalmi mnichy z prce na pasece a nael v misii Francise, kter tam na nj ekal s dttem, a Johnnyho Groe, jen se chlapeka snail nakrmit cpem hadru namoenm ve vdru s kozm mlkem. Philip si moc dobe vybavoval, jak mlad Tom zbystil, kdy se spolu o den i dva pozdji irou nhodou potkali a Philip mu povdl o odloenm nemluvnti. Tehdy si byl Philip jist, e jde jen o zjem citlivho lovka, kter sly jmav pbh a Tom se v tu chvli ve skutenosti dovdl, jak osud potkal jeho vlastn dt. Pak si Philip vzpomnl, jak Tom v nsledujcch letech k Jonathanovi pilnul, jak se mu vnoval, kdy se nemluvn zaalo mnit v batole a pak v nezbednho ulinka. Nikdo si toho podn neviml: cel klter tehdy jednal s Jonathanem jako se svm mazlkem a Tom trvil vtinu asu v pevorstv, take na jeho chovn nebylo nic npadnho. Kdy si to ale te Philip zptn vybavoval, jasn vidl, e pozornost, kterou Tom chlapci vnoval, byla pece jen vjimen. Teprve kdy se Ellen posadila, dolo Philipovi, e se pece jen prokzala jeho nevina. Ellenino odhalen bylo tak ohromujc, e pod jeho dojmem pln zapomnl na soud. Ve svtle jejho vyprvn o narozen dtte a smrti matky, s vdomm dvnch tajemstv a nepolevujc lsky, se najednou zdla otzka Philipovy istoty naprosto podrun. Pitom ve skutenosti podrun nebyla, vdy na n zvisela budoucnost celho pevorstv. A Ellen na tu otzku

odpovdla tak zsadn, a to vypadalo, e jednn soudu neme dl pokraovat. Po takovmhle svdectv m neme odsoudit snad ani Peter z Warehamu, kal si v duchu Philip. Waleran opt prohrl. Jene biskup se jet tak docela nevzdval. Namil na Ellen alujc prst. Tvrd, e ti Tom Stavitel ekl, e dt, kter se dostalo do misie, je jeho. Ano, odpovdla Ellen ostrait. Jene druz dva lid, kte by mohli tvoje svdectv potvrdit, tedy dti Alfred a Marta, s vmi ke klteru neli. Ne. A Tom je po smrti. Take mme jen tvoje tvrzen, e Tom nco takovho ekl. Neme svoje vyprvn nijak dokzat. A jak dkaz bys jet chtl? ohradila se kurn. Jack vidl oputn dt. Francis ho vzal s sebou. My jsme s Jackem potkali Toma, Alfreda a Martu. Francis dovezl dt do kltera. My jsme se tam s Tomem vydali na vzvdy. Kolik svdk by t uspokojilo? Nevm ti, prohlsil Waleran. Tak ty mi nev? oboila se na nj Ellen a Philip nhle vidl, e je rozhnvan, hluboce a vniv rozhnvan. Zrovna ty mi nev? Ty, Waleran Bigod, o nm moc dobe vm, e je kivopsenk? Co se pro vechno na svt bude dt dl? Philip ml pedtuchu, e se bl vyvrcholen. Waleran zbledl. Tady jde o nco vc, pomyslel si Philip, o nco, eho se biskup boj. Ctil, jak se mu aludek svr rozilenm. Waleran ml zniehonic ve tvi vyden vraz. Jak v, e se biskup dopustil kiv psahy? obrtil se Philip na Ellen. Ped sedmapadesti roky byl prv v tomhle pevorstv zaven vze, kter se jmenoval Jack Shareburg, zaala vysvtlovat blovlas ena. Waleran ji peruil. Tenhle soud se nezajm o vci, kter se staly ped tak dlouhou dobou. Ale zajm, zarazil ho Philip. Obvinn, je proti mn bylo vzneseno, se tk dajnho smilstva, ke ktermu mlo dojt ped ptaticeti lety, mj pane. A soud po mn chce, abych dokzal, e jsem nevinn. Od tebe proto mus oekvat tot. Obrtil se na Ellen. Pokrauj, vyzval ji. Nikdo nevdl, pro ho uvznili, ani on sm. Pak ale piel okamik, kdy ho propustili a jet mu vnovali drahokamy vykldan pohr, snad jako nhradu za roky, kter musel nespravedliv strvit v cele. On ten pohr pochopiteln nechtl. Nebyl mu k niemu a na to, aby se dal prodat na trhu, byl pli drah. A tak ho tu nechal, ve star

katedrle pmo tady, v Kingsbridge. Jene krtce na to byl znovu zaten a pohr se jako zzrakem nael v jeho vaku. Zatkl ho tehdy jist Waleran Bigod, obyejn venkovsk far, chud, ale ctidostiv. Pak byl Jack Shareburg neprvem obvinn, e pohr ukradl. Ti lid odpishli, e se krdee dopustil: Waleran Bigod, Percy Hamleigh a kingsbridgesk pevor James. Jack byl odsouzen a skonil na ibenici. V katedrle se rozhostilo ohromen ticho. Pak se Philip zeptal: A jak to vechno v? Byla jsem jedinou spznnou du, kterou tady Jack Shareburg ml. On je tak otcem mho syna Jacka, kter se stal hlavnm stavitelem tohoto chrmu. Rozpoutala se vava. Waleran a Peter se pokusili promluvit oba najednou, ale nikdo je neslyel pes vzruen a uasl dohadovn ptomnch duchovnch. Sjeli se, aby si uili podnou podvanou, ale tohle neekali, pomyslel si Philip. Konen se Peter dostal ke slovu. Pro by ti ctihodn a zkon dbal poddan krle dvali dohromady falen obvinn proti nevinnmu cizinci? zeptal se pochybovan. Aby z toho nco mli, odpovdla mu Ellen. Waleran Bigod se stal arcijhnem. Percy dostal hamleighskou tvrz a nkolik dalch vesnic a stal se bohatm lovkem. Jakou odmnu dostal pevor James, to nevm. Na to mu odpovdt j, ozval se nov hlas. Philip se otoil po zvuku a ztuhl: o slovo se pihlsil Remigius. U mu bylo hodn pes sedmdest, ml bl vlasy, a kdy mluvil, asto peskakoval z tmatu na tma. Te ale vstal, opel se o hl, oi mu jasn zily a ve tvi ml vzruen, ale soustedn vraz. Nestvalo se asto, aby promluvil na veejnosti. Od t doby, co se vrtil do kltera, vedl tich a pokorn ivot. Philip byl zvdav, co te pijde. Na kterou stranu se Remigius pid? Vyuije thle pleitosti, aby vrazil svmu odvkmu nepteli Philipovi posledn dku do zad? Mu vm ct, jakou odmnu pevor James dostal, zaal Remigius vysvtlovat. Pevorstv zskalo vesnice Northwold, Southwold a Hundredacre, a k tomu ndavkem jet oldeansk les. Philip se zhrozil. Je mon, e by se star pevor snil k falenmu svdectv pod psahou jen proto, aby zskal pr vesnic? Pevoru Jamesovi veden kltera moc nelo, pokraoval Remigius. Pevorstv bylo ve sloit situaci a on si myslel, e by ho njak pjem navc mohl vythnout z nejhorho. Remigius se na okamik odmlel a pak kousav dodal: Mnoho dobrho to nepineslo a zpsobilo to hodn zla. Nov pjem byl klteru k uitku jen krtk

as a pevor James se u nikdy nevzpamatoval a do smrti si nedokzal sm sebe vit. Philip poslouchal Remigiova slova a najednou se mu vybavilo sklesl poraeneck chovn bvalho pevora. Konen pochopil, m bylo zpsoben. Pitom James se sm kiv psahy nedopustil, vysvtloval dl Remigius. Odpishl jen, e pohr pat pevorstv. Vdl ale, e Jack Shareburg je nevinn, a mlel. Do konce ivota svho mlen litoval. To se nedivm, pomyslel si Philip, pro mnicha je to hodn vn hch. Remigiovo svdectv potvrdilo Ellenino vyprvn a usvdovalo Walerana. Remigius ale jet neskonil. Ti nejstar mezi vmi si jist vzpomenou, jak vypadalo tohle pevorstv ped tyiceti lety: rozpadalo se, bylo bez penz, schzelo kadm dnem a nebyla tu dn kze. Zpsobovala to vina, kter visela starmu pevorovi nad hlavou. Kdy umral, konen se mi se svm hchem svil. Chtl jsem Remigius se zajkl. V katedrle panovalo hrobov ticho. Vichni ekali, co se bude dt dl. Staec si povzdechl a dokonil projev: Chtl jsem se ujmout jeho adu a dt vechno do podku. Jene Bh si pro tento kol vybral jinho mue. Jet jednou se odmlel a z vrazu jeho tve bylo zejm, kolik sil ho stoj, aby dopovdl to, co m na srdci. A musm ct: Bh vybral lepho mue. Staec ztka dosedl. Philip byl otesen, zmaten a vdn. Dva jeho nejstar neptel, Ellen a Remigius, ho zachrnili. Odhalen pradvnho tajemstv v nm vyvolalo pocit, e a dote il s jednm okem zavenm. S biskupem Waleranem cloumal vztek. Musel mt pocit, e u mu po tolika letech dn nebezpe nehroz. Zatmco se v publiku opt zvedla vlna neklidu, Waleran se naklonil k Peterovi a nco poeptal arcijhnovi do ucha. Peter vstal a zakiel: Ticho! Lid okamit zmlkli. Soud skonil! oznmil jim arcijhen. Pokej jet! To promluvil Jack Jack een Jackv syn. Jet to nen vechno! zvolal vzruen. Chci vdt pro. Peter si Jacka nevmal a krel ke dvem vedoucm do rajsk zahrady. Waleran el tsn za nm. Jack se za nimi rozbhl. Pro jsi to udlal? kiel na Walerana. Lhal jsi pod psahou a toho lovka to stlo ivot to odtud prost odejde bez jedinho slova? Waleran se upen dval pmo ped sebe, v oblieji byl bl, rty ml pevn seven a ve tvi vraz potlaovanho hnvu. Kdy prochzel

dvemi, Jack za nm zaval: Odpovz mi, ty prolhan, zkaen, bezcenn zbablce! Pro jsi mi zabil otce? Waleran vyel z chrmu a dvee se za nm s bouchnutm zavely.

KAPITOLA 18 Poselstv od krle Jindicha dorazilo zrovna ve chvli, kdy eholnci pobvali v kapitolce. Jack postavil novou kapitolku tak, aby se do n velo sto padest mnich co byl v cel Anglii nejvt poet eholnk, kte ili v jednom kltee. Okrouhl budova mla klenut kamenn strop a okolo stn byly ady stup, aby mli mnii na em sedt. Pedstaven kltera mli u zdi vyhrazen kamenn lavice, postaven na nzkm pdiu, aby byli o nco v ne ostatn. Philip a Jonathan mli zdoben kamenn kesla postaven proti dvem. Jeden mlad mnich zrovna pedtal sedmou kapitolu z pravidel svatho Benedikta: est stupe pokory nech jest dosaen tm, kdy je mnich smen se vm, co jest patn a sprost Philip si uvdomil, e mnicha, kter te, ani nezn jmnem. Je to tm, e u jsem tak star, nebo je klter pli velik? Sedm stupe pokory nech jest dosaen tm, kdy se lovk nejen slovem vyzn z toho, e je nejni a nejhor ze vech, nbr i v hloubi srdce tomu v. Philip vdl, e tohoto stupn pokory zatm jet nedoshl. Ve svch dvaaedesti letech doshl mnoha spch a doshl jich, protoe mu nechybly odvaha a odhodln a protoe uval rozum. Neustle si musel pipomnat, e jedinou skutenou pinou jeho spchu je to, e mohl vyut bo pzn. Bez bo pomoci by veker jeho snaen pilo nazmar. Jonathan, sedc vedle nj, neklidn poposedval. Jonathan ml s pokorou jako vrcholnou ctnost jet vt pote ne Philip. Sebevdom je dlem dobrch vdc. Jonathan byl kdykoliv pipraven pevorstv pevzt a u mu dochzela trplivost. Ped asem si promluvil s Alienou a nemohl se dokat, a vyzkou nkter jej postupy v zemdlstv, jako teba orn komi nebo set jarnch plodin na hory. Kdy lo ped ptaticeti lety o pstovn ovc na vlnu, byl jsem pln stejn, pomyslel si Philip. Vdl, e by se ml vzdt adu a nechat Jonathana, aby se stal pevorem. Sm by pak mohl strvit zbvajc roky ivota modlitbami a rozjmnm. Tohle byl vvoj, kter ostatnm asto doporuoval. Jene kdy te byl sm dost star, aby se odebral na odpoinek, najednou se mu ta vyhldka pli nezamlouvala. Tlesn byl stle zdrav jako ryba a hlavu ml jasnou jako zamlada. Kdyby il jen pohrouen do modliteb a rozjmn, zaruen by se z toho zhy zblznil. Jene Jonathan neme ekat vn. Bh ho obdaroval schopnost dit velk klter a urit nem v myslu, aby tenhle talent vyel nazmar. Jonathan v uplynulch letech navtvil nespoet opatstv, a kamkoliv piel, vude udlal dobr dojem. Urit pijde den, kdy

nkde zeme njak opat a eholnci Jonathana vyzvou, aby se pihlsil do voleb. Pro Philipa pak bude velice tk nedat mu k tomu svolen. Mlad mnich, na jeho jmno si Philip nemohl vzpomenout, zrovna dotal kapitolu, kdy vtom se ozvalo zaukn na dvee a veel klnk. Bratr Steven, jen dozral na to, aby mnii dvali pozor a neruili, se na nj zamrail: klnk nesm mnichy v kapitolce ruit. Steven byl stejn jako vichni lid, kte maj na starosti kze lpl na dodrovn pravidel. Klnk hlasitm epotem oznmil: Pijel posel od krle! Philip se obrtil na Jonathana: Podv se na to? Posel jist bude trvat na tom, e chce krlovsk list pedat njakmu vymu pedstaviteli kltera. Jonathan vyel ven. Mnii se mezi sebou zaali eptem dohadovat. Budeme pokraovat modlitbou za mrtv, oznmil jim Philip pevn. Zatmco eholnci zaali odkvat modlitbu za zesnul, Philip se zaobral mylenkou, co tak asi me krl Jindich, toho jmna druh, chtt sdlit kingsbridgeskmu pevorstv. Dobr zprva to asi sp nebude. Jindich byl u celch est dlouhch let se svatou crkv na noe. Kdysi to zaalo sporem o to, kam a sah pravomoc crkevnho soudu, ale umnnost krle a zancen canterburskho arcibiskupa Tome Becketa brnily dosaen jakhokoliv kompromisu, a tak spor postupem asu perostl v krizi. Becket byl nucen uchlit se do ciziny. Smutn bylo, e ani samotn pedstavitel crkve v Anglii nebyli jednotn a nedokzali ho spolen podporovat. Biskupov, jako byl Waleran Bigod, se postavili na stranu krle, aby si zajistili jeho pze. Pape vak na Jindicha tlail, aby ho piml uzavt s Becketem mr. Snad nejdsivjm dsledkem celho sporu bylo to, e krl poteboval podporu anglickch crkevnch hodnost, co umoovalo duchovnm Waleranovy raby, kte baili po moci, daleko vt vliv u dvora. Proto pipadal Philipovi dopis od krle jet daleko zlovstnj ne obvykle. Jonathan se vrtil a podal Philipovi pergamenov svitek opaten voskovou peet, do n byl obrovskm peetidlem vytlaen krlovsk znak. Vichni mnii viseli na pevorovi oima. Philip dospl k zvru, e by po nich chtl moc, kdyby je nutil modlit se za mrtv, kdy v ruce dr takovto poselstv. Tak dobe, pikvl. Budeme pokraovat v modlitbch pozdji. Rozlomil pee a rozbalil dopis. Podval se na osloven a pak podal psan Jonathanovi, kter ml mlad a bystej zrak. Peti nm to, prosm, podal ho. Po obvyklch vodnch pozdravech krl psal: Novm biskupem v Lincolnu jsem navrhl jmenovat Walerana Bigoda, dosavadnho

biskupa kingsbridgeskho. Jonathanv hlas zanikl v rozhoenm epotu. Philip znechucen zavrtl hlavou. Tady u nich ztratil Waleran vekerou vnost po odhalench, je vyla najevo bhem crkevnho soudu, kter biskup sm vyvolal. Rozhodn nepadalo v vahu, e by mohl dl setrvat v adu jako hlava kingsbridgesk diecze. Proto pesvdil krle, aby ho navrhl na biskupa v Lincolnu byla to jedna z nejbohatch diecz na svt a po Canterbury a Yorku tet nejdleitj v celm krlovstv. Odtud byl u jen nepatrn krek ke jmenovn arcibiskupem. Jindich si dokonce mon Walerana pstoval, aby s jeho pomoc jednou vystrnadil Tome Becketa. Pedstava, e by se Waleran mohl stt canterburskm arcibiskupem, hlavou cel anglick crkve, byla tak dsiv, e se Philipovi udlalo mdlo hrzou. Kdy se eholnci uklidnili, Jonathan se vrtil ke ten: a doporuil jsem dkanovi a cel lincolnsk kapitule, aby ho zvolili. Jo, to se snze ekne, ne udl, pomyslel si Philip. Pravda, krlovo doporuen je tm pkaz, ale jen tm: kdyby se lincolnsk kapitula rozhodla postavit proti Waleranovi nebo kdyby mli vlastnho kandidta, byl by krl v pkn brynd. Nakonec by asi stejn prosadil svou vli, ale rozhodn to nebyla hotov zleitost. Jonathan pokraoval ve ten: dm vs proto, pedstavitel pevorstv kingsbridgeskho, abyste pistoupili k volb novho biskupa Kingsbridge. A doporuuji vm, abyste za biskupa zvolili mho sluebnka Petera z Warehamu, canterburskho arcijhna. Shromdn mnichov zaali hlasit dvat najevo nespokojenost a nesouhlas. Philip ztuhl hrzou. Tak tohohle nadutho, nenvistnho, svvolnho arcijhna Petera si krl vybral jako novho biskupa do Kingsbridge! Peter byl pln stejn typ jako Waleran. Oba mui byli upmn zbon a bohabojn, le nemli sebemen cit pro vlastn omylnost, a tak vnmali sv osobn pn jako bo vli a v dsledku toho prosazovali vlastn cle s nekonenou bezohlednost. Jestlie se Peter stane biskupem, strv Jonathan cel ivot jako pevor, kter se mus prt o sebemen nznak spravedlnosti a dstojnosti v dieczi, j vldne eleznou rukou mu bez srdce. A jestli bude jet ke vemu Waleran zvolen arcibiskupem, nem kingsbridgesk pevorstv sebemen vyhldku na njakou levu. Philip si uvdomoval, e je ek dlouh a temn obdob, pipomnajc nejhor lta vlky o trn, kdy si lechtici, jako je William, mohli dlat, co se jim zlbilo, zatmco namylen kn zanedbvali svoje oveky a pevorstv opt upadlo do bdy a stalo se jen blednoucm odrazem sv vlastn minulosti. Pedstava, e tohle je mon zase ped nimi, dohnla Philipa k zuivosti.

A nebyl jedin, koho to rozzlobilo. Steven zapomnl na kze, vstal, v oblieji byl cel rud, a pestoe Philip vdy prosazoval pravidlo, e v kapitolce maj vichni mluvit klidn a tie, zaval, se mu sly staily: To se nesm stt! Mnii odmnili jeho vkik souhlasnm halasem. Jonathan v tu chvli prokzal rozvahu a poloil jim rozhodujc otzku: Co bychom proti tomu mohli udlat? Kucha Bernard, tlust jako vichni kuchai, prohlsil: Musme krlv poadavek odmtnout! Nkolik eholnk s nm hlasit souhlasilo. Napeme krli dopis, pidal se Steven, ve kterm mu vylome, e zvolme toho, koho my chceme! A po chvilce o nco pokornji dodal: S bo pomoc, pochopiteln. Rozhodn nesouhlasm s tm, e bychom to mli takhle z jedn vody naisto odmtnout, zavrtl hlavou Jonathan. m vc si pospme s odmtnutm krlova nvrhu, tm rychleji pivolme na svoje hlavy krlovsk hnv. Jonathan m pravdu, pidal se Philip. lovk, kter prohraje bitvu se svm krlem, se me dokat odputn, ale ten, kdo takovou bitvu vyhraje, je proklet navky. Pece to nememe jen tak vzdt! vybuchl Steven. Philip byl stejn pobouen a vyden jako ostatn, ale navenek musel zstat klidn. Stevene, mrni se, prosm, podal rozhoenho mnicha. Musme proti tomuto dsivmu nvrhu bojovat, to je jasn. Musme si ale ponat opatrn a rozumn a za kadou cenu se vyhnout otevenmu stetu. A co teda podnikneme? chtl vdt Steven. To jet pesn nevm, piznal Philip. Zprvu v nm pevldla poraeneck nlada, ale te se v nm zaala probouzet odbojnost. Do podobnch boj se musel vrhat pod znovu a znovu, cel ivot. Musel bojovat i tady v pevorstv, kdy porazil Remigia a stal se pevorem. Musel bojovat v celm hrabstv proti Williamu Hamleighovi a Waleranu Bigodovi. A te mu nezbude ne svst pln stejnou bitvu v rmci celho krlovstv. Bude se muset vzept samotnmu krli. Myslm, e se budu muset vydat do Francie, prohlsil, navtvit arcibiskupa Tome Becketa. V kad tk situaci, za kad krize bhem celho ivota byl Philip schopen pijt s njakm plnem. A u hrozilo bezprv i nsilnosti pevorstv nebo mstu, vdycky piel na njak zpsob obrany i protideru. Nikdy si nebyl jist, e to vyjde, ale vdycky vdl, co by mli udlat a dote.

Jet kdy dorazil do msta Sens, lecho ve francouzskm krlovstv jihovchodn od Pae, byl naprosto bezradn. Katedrla v Sens byla nejir stavba, jakou kdy vidl. Hlavn chrmov lo mla nap plnch padest stop. Ve srovnn s Kingsbridge psobil zdej chrm sp prostornm ne prosvtlenm dojmem. Philip cestoval po Francii poprv v ivot a teprve te pochopil, e je na svt mnohem vc rznch druh kostel a chrm, ne si kdy dokzal pedstavit, a uvdomil si, jak pevratn vliv muselo mt na Jacka jeho putovn. Kdy projdl Pa, dal si Philip tak zleet na tom, aby navtvil opatsk chrm v Saint-Denis a prohldl si msto, kde Jack naerpal nkter ze svch npad. Cestou zahldl tak dv katedrly s nezakrytm vnjm oprnm systmem, stejnm jako v Kingsbridge: zdej stavitel zejm zpasili s tmi obtemi jako Jack a dospli nakonec ke shodnmu een. Philip zael sloit poklonu arcibiskupovi ze Sens Williamu Whitehandsovi, vynikajcmu mladmu duchovnmu a synovci zesnulho krle tpna. Arcibiskup William pozval Philipa na veei. Philip vhal, ale nakonec pozvn odmtl: vil tak dlouhou cestu proto, aby navtvil Tome Becketa, a kdy byl te tak blzko, nemohl se dokat. Zael na mi do katedrly a pak neprodlen opustil msto a vydal se podl eky Yonne na sever. Na to, e byl pevorem jednoho z nejbohatch klter v Anglii, cestoval dost nalehko: ochranu mu poskytovali jen dva ozbrojenci, jako pomocnka si s sebou vzal mladho mnicha Michaela z Bristolu a navc ml jen jednoho kon, kter nesl na hbet nklad svatch knih, opsanch a ndhern ilustrovanch v Kingsbridge. Knihy Philip pouval jako dary opatm, kter bhem cesty navtvil. Byly to drah dary a vdy udlaly velk dojem zvl proto, e se npadn liily od Philipova skromnho doprovodu. Zadil to takhle zcela zmrn: chtl, aby si lid vili pevorstv, ne pevora. Jen kousek za severn branou Sens, na proslunn louce u eky, nael Philip starobyl opatstv Sainte-Colombe, kde arcibiskup Tom trvil u tet rok. Jeden z Tomovch knz Philipa vele pivtal, pivolal sluebnky, aby se postarali o kon a zavazadla, a uvedl pevora do domu pro hosty, kde arcibiskup pobval. Philip pedpokldal, e vyhnanci mus udlat kad nvtva z domova radost nejen jako sentimentln pipomnka, ale hlavn jako projev podpory. Philip a jeho pomocnk dostali jdlo a vno a pak se seznmili se leny Tomovy domcnosti. Byli to vechno duchovn vesms mlad a jak ml Philip dojem dost byst. Netrvalo dlouho a Michael se s

jednm z nich pustil do sporu o pepodstatnn. Philip usrkval vno, naslouchal, ale do hovoru se nezapojil. Nakonec se na nj jeden z kn obrtil a zeptal se: Jak na to m nzor ty, ote Philipe? Jet jsi k tomu nic nepoznamenal. Philip se usml. Spletit teologick problmy jsou nco, s m si v tuhle chvli hlavu pli nelmu. Pro ne? Protoe se pece vechny vye na vnosti, take my je tady meme smle odloit na neurito. Vborn odpov! pochvlil ho njak nov hlas. Philip vzhldl a uvidl arcibiskupa Tome z Canterbury. Okamit si uvdomil, e se ocitl v ptomnosti vznamnho lovka. Tom byl vysok, thl a mimodn pohledn. Ml irok elo, jasn oi, svtlou ple a tmav vlasy. Mohlo mu bt tak padest i jednapadest, take byl zhruba o deset let mlad ne Philip. Navzdory vem trapm, kter mu osud nachystal, ml ve tvi iv, vesel vraz. Tohle je, zaznamenal Philip okamit, velice pitaliv musk. Tm se alespo zsti vysvtlovalo, pro se Tomovi podailo vyvihnout se ze skromnch zatk tak rychle nahoru. Philip poklekl a polbil arcibiskupovi ruku. Jsem rd, e t poznvm! pozdravil ho Tom. Vdycky jsem se chtl do Kingsbridge podvat hodn jsem slyel o tvm pevorstv a o tamn pekrsn katedrle. Philipa to okouzlilo a potilo. Pijel jsem t navtvit, odpovdl, protoe vechno, eho jsme doshli, je te kvli rozhodnut krle v nebezpe. To si chci te hned poslechnout, prohlsil Tom. Poj do m komnaty. Otoil se a rzem byl venku. Philip ho nsledoval a v dui se mu msila radost s obavami. Tom ho uvedl do men mstnosti. Stla tam drah postel ze deva a ke, zakryt jemnm lnnm pehozem a vyvanou dekou. V rohu ale Philip zahldl poloen slamnk a vybavil si, jak o Tomovi slyel, e nikdy nevyuv pohodln vybaven, je mu poskytli jeho hostitel. Philip si vzpomnl na svou mkkou postel v Kingsbridge a bodlo ho patn svdom, kdy si uvdomil, e sm m luxusn span, a arcibiskup canterbursk, primas cel Anglie, nocuje na zemi. Kdy u mluvme o katedrlch, navzal Tom na pedchoz hovor, co si mysl o chrmu v Sens? Je asn, odpovdl Philip. Kdo ho stavl? William ze Sens. Pod doufm, e se mi jednoho dne poda ho vylkat do Canterbury. Posad se. A vyprvj mi, co se stalo v Kingsbridge.

Philip Tomovi povdl o biskupu Waleranovi a arcijhnu Peterovi. Tome zejm velice zajmalo vechno, co se od Philipa dovdl, a poloil mu jet nkolik zvdavch otzek. Arcibiskup byl nejen okouzlujc, ale i velice bystr mu. Vak tak oboj poteboval, aby se domohl postaven, v nm me ohroovat postaven jednoho z nejmocnjch panovnk, jak kdy Anglie mla. O Tomovi se kalo, e pod arcibiskupskm rouchem nos nnou koili kajcnka. A pod tmhle okouzlujcm zevnjkem, pipomnal si Philip, je vle pevn jako ze eleza. Philip skonil s vyprvnm a Tom nasadil velice vn, zasmuil vraz. Nesmme dovolit, aby se tohle stalo, poznamenal. Prv, pikvl Philip. Tomv odhodlan tn mu dodval odvahu. Doke to zarazit? Jedin a se budu moci zase ujmout adu v Canterbury. Tohle nebyla odpov, jakou si Philip pedstavoval. Ale nemohl bys alespo napsat papei? navrhl. To udlm, pikvl Tom. Jet dnes. Pape neuzn Petera jako kingsbridgeskho biskupa, to ti slibuju. Nememe ale Peterovi zabrnit v tom, aby se nasthoval do biskupskho palce. A nememe msto nho zvolit nkoho jinho. Philipa zaskoila a zdrtila rozhodnost Tomova odmtavho pstupu. Celou cestu se Philip utoval pedstavou, e arcibiskup doke to, co on sm nezvldl, a pijde s njakm npadem, jak Waleranovi pekazit jeho plny. Ale i brilantn Tom byl bezradn. Jedin, co mohl nabdnout, byla nejasn nadje, e se jednoho dne vrt do Canterbury. Pak bude mt pochopiteln pravomoc zamtnout kterhokoliv navrenho kandidta. Je njak nadje, e se vrt brzy? zeptal se Philip malomysln. Pokud pat mezi optimisty, tak tu jist nadje je, odpovdl mu Tom. Pape navrhl mrovou dohodu a te m i Jindicha nut, abychom na ni pistoupili. Pro m jsou jej podmnky pijateln: dohoda mi dv to, za co jsem se bral. Jindich k, e pro nj je taky pijateln. J trval na tom, e m mus polbit na usmenou, aby dal najevo, e to mysl upmn. On to odmtl. Tomv tn se pi vysvtlovn nhle zmnil. Pirozen zmny vky hlasu pi bnm hovoru se vytratily a msto nich se ozvala jednolit, monotnn nalhavost. Z tve mu zmizel veker ohe a jeho msto zaujal vraz knze, kter v kzn nabd nepozorn farnky k sebeodkn. Philip zahldl v Tomov oblieji tvrdohlavost a pchu, je mu umoovaly tolik let urputn bojovat a nevzdvat se. Odmtnut polibku znamen, e se m pokou vylkat zptky do Anglie a pak poruit podmnky dohody.

Philip pikvl. Polibek na usmenou, jen patil mezi sousti me svat, byl symbolem dvry a dn dohoda, od satku po pm, bez nj nebyla pln. Co si ponu? zeptal se sp sm sebe ne Tome. Vra se do Anglie a bojuj za m, poradil mu arcibiskup. Napi dopisy vem ostatnm pevorm a opatm. Vyli poselstvo z Kingsbridge k papei. Podej krle o slyen. Pi svch kznch ve va slavn katedrle vysvtluj obyvatelm hrabstv, e jejich krl opovrhuje nejvym pedstavitelem jejich crkve. Philip pikvl. Nic podobnho pochopiteln neml v myslu udlat. Tom ho vyzval, aby se pidal k odprcm krle. To by mon mohlo trochu prospt arcibiskupovu postaven, ale Kingsbridge by tm nic nezskal. Philip ml lep npad. Kdy u jsou Jindich a Tom takhle blzko, mon by nemuselo bt tak namhav jet je k sob vc pistrit. Teba, kal si Philip s nadj v srdci, bych pro to mohl nco podniknout. Ta pedstava v nm probudila jist optimismus. Je to hodn nejist pokus, ale nakonec tm neme nic ztratit. Vdy se pece dohaduj o pouh polben. Philipa zdrtilo, kdy vidl, jak jeho bratr zestrnul. Francis ml vlasy pln ed, pod oima mu visely povadl vky a ple v oblieji byla jakoby vysuen. Je mu edest let, a tak to mon nen nic tak dalece pekvapivho, pomyslel si Philip nakonec. A pod m jasn pohled a jaksepat mu to mysl. Philip si uvdomil, e ho ve skutenosti trp jeho vlastn vk. Pohled na bratra mu jako vdycky pipomnl, jak sm musel zestrnout. U adu let se nepodval do zrcadla. Te ho napadlo, jestli m taky takov vky po oima. Shl si na obliej. Nedokzal to odhadnout. Jak to je pracovat pro Jindicha? zeptal se Francise, protoe byl jako vichni ostatn zvdav, jac jsou krlov v soukrom. Lep ne pro Maud, odpovdl Francis. Ona byla chytej, ale pli nevyzpytateln. Jindich je velice oteven. Vdycky ekne, co si mysl. Sedli v rajsk zahrad kltera v Bayeux, kde se Philip cestou dom zastavil. Dvr krle Jindicha pobval nedaleko. Francis pro krle stle pracoval, u celch dvacet let. V souasn dob se stal vedoucm krlovsk kancele, tvaru, kter pepisoval a odeslal vechny krlovy dopisy a vnosy. Francis ml vznamn a mocn postaven. Oteven? Jindich? podivil se Philip. Arcibiskup Tom si to rozhodn nemysl.

Dal zsadn omyl v sudku z Tomovy strany, poznamenal Francis jzliv. Philip si pomyslel, e by jeho bratr neml o arcibiskupovi mluvit tak pohrdliv. Tom je velk mu, prohlsil trochu vyzvav. Tom chce bt krlem, odsekl Francis. A Jindich chce podle veho bt arcibiskupem, nedal se zahanbit Philip. Chvli se na sebe mlky dvali. Kdy u se peme i my dva, pomyslel si Philip, nen divu, e mezi Jindichem a Tomem zu tak urputn boj. Usml se a nahlas ekl: No, ale zrovna my dva bychom se kvli tomu hdat nemuseli. Napjat rysy v bratrov oblieji se uvolnily. Jiste ne, pikvl. Nezapome, e tenhle spor mi otravuje ivot u est let. Nemu o tom pemlet tak nezastnn jako ty. Philip pikvl. Pro ale Jindich nechce pijmout papev nvrh na uzaven dohody? On ho pijme, ujistil Philipa Francis. U jsme jen krek od smru. Jene Tom chce vc. Trv na polibku na usmenou. Jestlie to krl mysl upmn, tak by snad mohl polibek dt jako zruku, nebo ne? Francis zvil hlas. To nen v papeov nvrhu! upozornil bratra podrdnm tnem. A to by mu ho nemohl dt i tak? namtl Philip. Francis si povzdechl. Moc rd by to udlal, pipustil. Jene kdysi veejn psahal, e Tome nikdy na usmenou nepolb. Spousta krl u poruilo vlastn slib, poznamenal Philip. Slabch krl. Jindich nikdy od veejn psahy neustoup. Prv tm se li od toho neastnho krle tpna. V tom ppad by se ho asi crkev nemla snait pesvdit, aby zmnil stanovisko, pipustil Philip neochotn. A pro Tom na tom polibku tak trv? zatoil na nj bratr stle stejn popuzenm tnem. Protoe Jindichovi nev. Jakou m zruku, e Jindich dodr podmnky dohody? Co si Tom pone, kdyby krl dohodu poruil? Odejde opt do vyhnanstv? Jeho stoupenci jsou vytrval, ale zanaj bt unaven. Tom neme prot vechno zase znova. Take ne ustoup, potebuje zruky pevn jako elezo. Francis smutn potsl hlavou. U se z toho zase stv otzka hrdosti, povzdechl si. Vm, e Jindich rozhodn nem v myslu Tome podvst. Ale nenech se k niemu nutit. Nesn, kdy ho nkdo do neho tla.

Tom je po mm soudu stejn, pipustil Philip. Vyhlsil, e d takovou zruku, a te neme ustoupit. Odevzdan pokval hlavou. Pvodn si myslel, e by Francis mohl mt njak npad, jak ty dva mue dostat k jednomu stolu, ale te to vypadalo, e je to nesplniteln kol. Smn na tom je to, e Jindich by Tome moc rd polbil, ale a po usmen, prohlsil Francis. On to prost odmt pijmout jako podmnku. A ekl to nahlas? zeptal se Philip. Ano. Tm se ale vechno mn! zvolal Philip rozilen. Co pesn ekl? Prohlsil: ,Polbm ho na sta, polbm mu nohy a poslechnu si ho, jak vede mi a se vrt. Slyel jsem to na vlastn ui. Tohle musm povdt Tomovi. Mysl, e by na to mohl pistoupit? zeptal se Francis dychtiv. To nevm. Philip se neodvaoval ani doufat. Mm pocit, e je to zanedbateln stupek. Svho polben se pece dok jen o nco pozdji, ne si pvodn pl. I pro Jindicha je to docela mal stupek, podotkl Francis se vzrstajcm vzruenm. Polibek sice d, ale dobrovoln, ne pod tlakem. Boe mj, tohle by mohlo vyjt. K usmen by mohlo dojt v Canterbury, pikyvoval Philip. Celou udlost bude lep oznmit pedem, aby si to ani jeden z nich nemohl na posledn chvli rozmyslet. Tom odslou mi a Jindich ho polb pmo na mst, v katedrle. A pak, dodal v duchu, bude Tom moci pekazit Waleranovi jeho nechutn plny. Navrhnu tento postup krli, prohlsil Francis. A j Tomovi, pidal se Philip. Kltern zvon se rozeznl. Oba brati se zvedli. Sna se ho pesvdit, poznamenal Philip na rozlouenou. Kdy to vyjde, Tom se bude moci vrtit do Canterbury a jakmile bude Tom zptky, je Waleran Bigod vyzen. Seli se na jedn hezk louce na behu eky u hranic mezi Normandi a francouzskm krlovstvm, pobl mst Frteval a Vievy-le-Raye. Kdy tam Tom dorazil s arcibiskupem Williamem ze Sens, krl Jindich u byl i s doprovodem na mst. Philip, jen dorazil s Tomovou druinou, zahldl na vzdlenjm okraji louky svho bratra Francise, kter pijel s krlem. Jindich a Tom doshli dohody tedy teoreticky. Oba souhlasili s tm, e polibek na usmenou si daj bhem usmiovac me, kterou bude Becket slouit, a se vrt do Anglie.

Dokud se ale spolu nesejdou, nen mon povaovat dohodu za uzavenou. Tom nechal svoje lidi stt na mst a sm dojel doprosted louky. Krl Jindich udlal tot. Vichni je sledovali se zatajenm dechem. Povdali si dlouh hodiny. Nikdo neslyel, o em mluv, ale vichni si to dokzali domyslet. Bavili se o Jindichovch vpadech proti crkvi, o tom, jak anglit biskupov vypovdli Tomovi poslunost, o rozporuplnch Clarendonskch ustanovench, o Tomov vyhnn, o roli papee Zprvu se Philip obval, e se krl a arcibiskup do krve pohdaj a znovu se rozejdou jako neptel. U jednou byla dohoda mezi nimi na spadnut a pesn takhle se seli. Jene pak narazili na njakou pekku, na nco, co se dotklo hrdosti jednoho i druhho z nich, vymnili si pr ostejch slov, nae se rozeli a jeden druhho obvioval z nestupnosti. m dle spolu ale jednali, tm to Philipovi pipadalo nadjnj. Kdyby se jeden z nich chystal okzale vybuchnout a peruit hovor, urit by to u udlal, kal si optimisticky pevor. Hork letn odpoledne pomalu vychldalo a stny jilm nad ekou se prodluovaly. Napt bylo nesnesiteln. Pak se konen zaalo nco dt. Tom se pohnul. e by se chystal odjet? Ne. Slzal z kon. Co to m znamenat? Philip sledoval, co se bude dt, a naptm ani nedchal. Tom sklouzl z kon, pistoupil k Jindichovi a poklekl krli u nohou. Krl tak seskoil z kon a Tome objal. Lid na obou stranch louky propukli v jsot a radost vyhazovali klobouky do vzduchu. Philip ctil, jak se mu derou slzy do o. Tenhle spor se podailo vyeit rozumem a dobrou vl. Takhle by to mlo bt vdycky. Teba je to dobr znamen do budoucnosti. II Byl tdr den a krl nepetn zuil. William Hamleigh z nj ml strach. V ivot poznal jen jedinho lovka, kter se krli Jindichovi vyrovnal ve vzntlivosti. Tm lovkem byla Williamova matka. Jindich mu nahnl hrzu skoro stejn jako ona. I jinak to byl mu psobc odstraujcm dojmem, ml irok ramena, klenut hrudnk a velikou hlavu. A kdy se rozbsnil, modr oi se mu podlily krv, pihovat obliej zbruntnl a krlovo neklidn pelapovn se zmnilo v zuiv pechzen polapenho medvda.

Pobvali v Bur-le-Roi, Jindichov loveckm sdle, v oboe pobl normandskch beh. Jindich by tady ml bt spokojen. Lov miloval ze veho na svt snad nejvc a tohle bylo jedno z jeho oblbench mst. Ale navzdory tomu zuil. A pinou jeho vzteku byl arcibiskup Tom z Canterbury. Tom! Tom! Tom! Nic jinho od tch otravnch prelt lovk nesly! Tom udlal tohle, Tom udlal tamhleto, Tom t urazil, Tom se k tob chov proradn. U mm toho Tome pln zuby! William se nenpadn rozhldl po obliejch hrabat, biskup a dalch vznamnch osobnost, kter se sely na tdroveern veei u hodovn tabule ve velk sni. Vtina ptomnch vypadala nervzn. Jen jedin lovk ml ve tvi spokojen vraz: Waleran Bigod. Waleran pedvdal, e se Jindich brzy zase dostane s Tomem do sporu. Tom doshl moc rozhodnho vtzstv, prohlaoval Waleran. Papev nvrh pinutil krle ustoupit pli daleko, take zkonit dojde k dalm ptkm, jakmile se Tom bude snait krle pimt, aby dodrel svoje sliby. To ovem neznamen, e Waleran sedl se zaloenma rukama a ekal, a na jeho slova dojde. Ba naopak, usilovn pracoval na tom, aby se jeho pedpov naplnila. Od chvle, kdy se Tom vrtil do Anglie, Waleran s Williamovou pomoc neustle pedkldal Jindichovi stnosti na to, co vechno hlava anglick crkve provd: e se prohn po kraji s armdou vlastnch ryt, e navtvuje nejrznj zrdce a spd s nimi tajn plny a e trest knze, kte stli v dob jeho vyhnanstv na krlov stran. Waleran tyto zprvy vdycky trochu vylepil, ne je pedal krli, ale na kad z nich bylo nco pravdy. Ve skutenosti foukal do ohn, kter u tak hoel dost vysokm plamenem. A vichni, kte Tome bhem esti let sporu s krlem opustili a te ili ve strachu z odplaty, se mohli petrhnout, aby arcibiskupa ped krlem co nejvc pomluvili. Proto Waleran vypadal tak spokojen, kdy krl zuil. Ml pro. Tomovm nvratem ztrcel vc ne kdokoliv jin. Arcibiskup odmtl podpoit krlv nvrh, aby byl Waleran zvolen lincolnskm biskupem. A jako by to nestailo, piel Tom s vlastnm kandidtem na ad biskupa v Kingsbridge: navrhl pevora Philipa. Kdyby Becket prosadil svou, Waleran by piel o Kingsbridge a nezskal by Lincoln. To by ho zniilo. Williamovo postaven by tm tak utrplo. S Alienou zastupujc hrabte, bez Walerana, s Philipem jako biskupem a bezpochyby s Jonathanem jako pevorem by byl William dokonale izolovan a neml by v hrabstv jedinho spojence. Proto se u krlovskho dvora honem pidal k Waleranovi: chtl s nm spolupracovat na tom, aby spolen

podkopali kehk soulad, kter nastal mezi krlem Jindichem a arcibiskupem Tomem. Na stole leeli pvi, labut, husy a kachny, ale nikdo se jich skoro ani nedotkl. William, kter zpravidla jedl a pil, se mu sly staily, jen ulamoval kousky chleba a upjel k tomu mchan npoj vyroben z mlka, piva, vajek a muktovho oku, aby uklidnil podrdn aludek. Jindicha tentokrt dohnala k zuivosti zprva, e Tom poslal sv vyslance do Tours, kde pobval pape Alexander. Arcibiskupovi vyslanci si mli u papee stovat, e Jindich nedodruje mrovou dohodu. Jeden ze starch krlovch rdc, Enjuger de Bohun, poznamenal: dn mr nebude, dokud nenech Tome popravit. Williamem to otslo. Pesn tak! zaburcel Jindich. Williamovi bylo jasn, e krl vzal Enjugerovu poznmku jako vraz beznadje, a ne jako vn mnn nvrh. Pesto ml bval shiringsk hrab pocit, e to Jindichv rdce neekl jen tak do vtru. Kdy jsem se cestou z Jeruzalma stavoval v m, zaal nejapn vykldat William Malvoisin, slyel jsem, jak si tam vyprvli o papei, kterho popravili pro nenapravitelnou drzost. Jene si te, sakra, nemu vzpomenout na jeho jmno. Vypad to, e se nic jinho opravdu ned s Tomem dlat, pidal se arcibiskup z Yorku. Dokud bude naivu, bude neustle vyvolvat rozbroje, doma i v cizin. William nabyl dojmu, e vechna ti prohlen byla pedem dohodnut. Podval se na Walerana. V tu chvli huben knz promluvil: Rozhodn nem smysl spolhat na Tomovu vrozenou slunost Bute zticha, vichni! zaval znovu krl. U jsem toho slyel dost! Umte si jenom stovat kdy u konen zvednete ty svoje rozsezen zadky a zkuste s tm nco udlat? Napil se piva ze svho pohru. To pivo chutn jak chcanky! zahmal vztekle. Odstril idli, a zatmco se vichni honem zvedali, vstal a vyrazil ze sn. Rozhostilo se mlen, do nho Waleran prohlsil: Smysl krlovch slov tko mohl bt jasnj, ven pnov. Mme se sebrat a jt s Tomem nco udlat. William Mandeville, hrab z Essexu, navrhl: Myslm, e bychom mli dt dohromady poselstvo, kter by se vypravilo za Tomem a pkn zpma by mu to vyloilo. A co udl, kdy odmtne naslouchat rozumnm argumentm? namtl Waleran. V tom ppad bychom ho podle m mli jmnem krle zatknout.

Zaalo mluvit nkolik lid najednou. Spolenost se rozpadla na nkolik mench skupin. Mui shromdn kolem hrabte z Essexu zaali sestavovat skupinu, kter vyraz s poselstvm za arcibiskupem. William si viml, e Waleran mluv se dvma i temi mladmi ryti. Biskup zachytil Williamv pohled a pokynul mu, aby se k nim pidal. Poselstvo Williama Mandevilla nebude k niemu, poznamenal Waleran. Tom si s nimi porad, i kdyby ml jednu ruku pivzanou za zdy. Reginald Fitzurse zabodl nestupn pohled do Williama a prohlsil: Nkte z ns si mysl, e je as pijmout ponkud tvrd opaten. Co m na mysli? zeptal se William. Slyel jsi pece, co kal Enjuger. Richard le Bret, osmnctilet mladek, vyhrkl: Popravu! Pi tom slov zamrazilo Williama u srdce. Take oni to mysl vn. Zadval se na Walerana. A podte krle o poehnn? chtl vdt. Odpovdl mu Reginald. Vyloueno, zavrtl hlavou. Nco takovho si nememe nechat potvrdit pedem. Pak se divoce zasml. Ale panovnk me sv vrn sluebnky odmnit dodaten. Tak co, Williame, jde s nmi? zeptal se mlad Richard. Jet nevm, odpovdl William. Pitahovalo ho to, ale souasn se bl. Musm si to jet rozmyslet. Te nen as na pemlen, mvl rukou Reginald. Budeme muset vyrazit hned. Mli bychom se dostat do Canterbury ped Williamem Mandevillem, jinak se nm budou jeho lidi plst do cesty. Waleran se obrtil pmo na Williama: Budou s sebou potebovat nkoho starho, kdo by je vedl a celou zleitost podn naplnoval. William by k smrti rd pikvl. Tmhle by se nejen vyeily vechny jeho problmy: krl by mu za to jet nejsp vnoval njak hrabstv. Ale zabt arcibiskupa mus bt straliv hch, namtl. S tm si nedlej starosti, uklidoval ho Waleran. Dm ti rozheen. Kdy se skupinka kat vydala na cestu do Anglie, visela nad Williamem obludnost toho, co se chystaj udlat, jako temn boukov mrak. Nedokzal myslet na nic jinho. Nemohl jst ani pt. Ponal si zmaten a na otzky odpovdal neptomn. Kdy lo piplula do Doveru, byl u zral na to celou vpravu zruit. V pondl rno, ti dny po vnonch svtcch, dorazili na hrad Saltwood v Kentu. Hrad patil canterburskmu arcibiskupovi, ale v dob, kdy Tom pobval ve vyhnanstv, zabral hrad Ranulf de Broc a

te ho odmtal opustit. Mezi stnostmi, s nimi se Tom obrtil na papee, byl pochopiteln i poukaz na to, e krl Jindich mu nebyl schopen hrad vrtit. Ranulf vlil Williamovi novou odvahu do il. Ranulf za neptomnosti arcibiskupa Kent dokonale zpustoil, ale ne stejnm zpsobem jako ped lety William shiringsk panstv, nbr sp tm, e zneuval nedostatek autority nad sebou. A te byl ochoten podniknout cokoliv, aby si zachoval svobodu a monost dlat, co se mu zachce. Npad zabt Becketa ho nadchl, bez vhn souhlasil s tm, e se tak zastn, a s vervou zaal okamit probrat podrobnosti. Jeho vcn pstup rozptlil mlhu ivoin hrzy, je Williamovi zatemovala mozek. William si zase zaal pedstavovat, jak by to bylo, kdyby se opt stal hrabtem a nikdo by mu nemluvil do toho, co dl. Zstali vzhru vtinu noci a pipravovali celou akci. Ranulf vyryl pikou noe do desky pln katedrly a arcibiskupskho palce. Kltern budovy stly na sever od chrmu, co bylo neobvykl zpravidla stvaly na jeho jin stran, jako v Kingsbridge. Arcibiskupsk palc byl spojen s jihovchodnm rohem katedrly a vchzelo se do nj z kuchyskho dvora. Zatmco vymleli pln, Ranulf poslal posly ke svm posdkm v Doveru, Rochesteru a Bletchingley s pkazem, aby ho jeho mui rno oekvali na cest do Canterbury. Za rozbesku zalezli spiklenci do postel, aby si dopli alespo hodinku i dv spnku. Williama bolely po dlouh cest nohy, e se to nedalo vydret. Doufal, e tohle je posledn vojensk podnik, kterho se astn. Jestli dobe pot, bude mu zhy ptapadest a u zan bt na takovhle vci star. Pestoe byl utahan a Ranulf mu do znan mry dodal odvahu, nemohl William usnout. Pedstava, e maj zabt arcibiskupa, ho pece jen pli dsila a to i pesto, e dostal rozheen pedem. Bl se, e kdyby usnul, zaaly by ho pronsledovat jeho non mry. Podailo se jim sestavit docela dobr pln toku. Nco pochopiteln nevyjde. Vdycky pece nco nevyjde. Dleit je, aby byli dostaten prun, protoe jen tak se dokou vypodat s neoekvanmi pekkami. Ale a u se pihod cokoliv, pro skupinu bitvami zocelench bojovnk by nemlo bt tk pemoci hrstku zentilch mnich. Stlnou proniklo do mstnosti tlumen ediv svtlo kalnho zimnho rna. Po chvli William vstal. Pokusil se trochu pomodlit, ale nelo mu to.

Ostatn u byli tak vzhru. Spolen posndali v hodovn sni. Spolu s Williamem a Ranulfem tam byl jet Reginald Fitzurse, ktermu William svil veden ton skupiny, Richard le Bret, ten z nich byl nejmlad, William Tracy, ten byl pro zmnu nejstar, a Hugh Morville, jen jako jedin mezi spiklenci patil k vy lecht. Oblkli si zbroj a vydali se na cestu na Ranulfovch konch. Byl nepjemn chladn den a obloha byla pokryt nzkmi temnmi mraky, jako kdyby mlo snit. Jeli po star cest, kter se tu kalo Kamenn. Po dvou a pl hodinch cesty se k nim pidalo pr dalch ryt. Msto hlavnho srazu bylo v opatstv svatho Augustina, kousek od msta. Zdej opat je Tomv zapshl neptel, ujioval Ranulf Williama, ale pesto se William rozhodl, e ped opatem budou mluvit o zaten Tome, a ne o jeho zabit. Thle zstrky se budou dret do posledn chvle: nikdo neml vdt, jak je prav cl toku, s vjimkou Williama, Ranulfa a ty ryt, kte s nimi pijeli z Francie. Do opatstv dorazili v poledne. Mui, kter Ranulf bhem noci povolal do zbran, u tam ekali. Opat pozval vechny na obd. Ml moc dobr vno a ryti si hojn nalvali. Ranulf pouil svoje mue, jak maj obklit katedrlu, aby z n nemohl nikdo uprchnout. William se neustle tsl, dokonce i ve chvli, kdy si v dom pro hosty stoupl tsn k ohni. Byla to docela jednoduch akce, ale trestem za jakoukoliv chybu by nejsp byla smrt. Krl si jist najde zpsob, jak ospravedlnit vradu Tome, ale rozhodn by nikdy nemohl podporovat pokus o vradu: musel by prohlsit, e o tom nevdl, a spiklence nechat povsit. William nechal jako shiringsk erif povsit spousty lid, ale pi pedstav, e by se na konci provazu mlo houpat jeho tlo, se pokad rozklepal. Soustedil mylenky na hrabstv, kter mohl oekvat jako odmnu, kdy vechno dobe dopadne. Bude to hezk stt se zase na star kolena hrabtem, kterho lid uctvaj, klan se mu a poslouchaj ho bez odmlouvn. Teba Alienin bratr Richard zahyne ve Svat zemi a krl Jindich d Williamovi jeho star panstv. Tahleta pedstava ho zahla vc ne ohe. Kdy vyjdli z opatstv, pedstavovali u men armdu. Pesto se jim podailo bez pot vniknout do Canterbury. Ranulf ovldal tuhle st zem est let a jet ho tady lid poslouchali. Ve skutenosti tu ml vt vliv ne Tom, co byl bezpochyby dvod, pro si Becket tak nalhav stoval papei. Sotva byli ve mst, ryti se rozptlili kolem katedrly a obsadili vechny vchody.

Tm operace zaala. A do thle chvle bylo jet mon celou akci odvolat a nic by se nestalo, kal si William a hrzou mu naskakovala hus ke. Te u jsou ale kostky vreny. Nechal Ranulfa, aby velel mum, kte obklili katedrlu, a sm si vzal na povel malou skupinku ryt a zbrojno. Vtinu ryt umstil do domku naproti hlavn brn vedouc do kltera a ke katedrle. Se zbylmi mui pak proel brnou. Reginald Fitzurse a dal ti spiklenci vjeli do kuchyskho dvora, jako by byli oficiln nvtva, a ne ozbrojen vetelci. William mezitm vbhl do strn ve u brny a namil na vydenho strnho tasen me. tok se spn rozvjel. Se srdcem v krku pikzal William jednomu ze zbrojno, aby strnho svzal. Pak pivolal do strn ve zbytek svch lid a nechal zavt brnu. Od thle chvle nemohl nikdo dovnit ani ven. Podailo se jim klter vojensky ovldnout. William se vydal za tveic spiklenc na kuchysk dvr. Na severnm okraji dvora stly stje, ale mui pivzali kon k morui rostouc uprosted. Pak si odepjali, opasky s mei a sundali pilby: chtli co nejdle zachovat zdn, e jsou skuten jen mrumilovn nvtvnci. William se k nim pidal a odloil zbran pod stromem. Reginald se na nj tzav zadval. Vechno v podku, ujistil ho William. Msto je zajitn. Peli pes dvr k arcibiskupskmu palci a veli pod psteek ped vchodem. Tam nechal William jednoho ze zdejch ryt jistho Richarda na stri. Ostatn veli do hodovn sn. Sluebnci sedli kolem stolu a obdvali. To znamenalo, e Tome a knze a mnichy, kte ho doprovzeli, u obslouili. Jeden ze sloucch vstal. Jsme krlovi mui, oznmil mu Reginald. Vichni v mstnosti ztichli, jen sluha, kter se pedtm zvedl, prohlsil. Bute vtni, urozen pnov. Jsem zdej sklepmistr William Fitzneal. Pojte dl, prosm. Budete si pt nco k jdlu? Chov se npadn ptelsky, pomyslel si William, zvl kdy se vezme v vahu, e jeho pn si vjel s krlem do vlas. Nejsp by se dal podplatit. Nebudeme jst, dkujeme, odpovdl sklepmistrovi Fitzneal. Dte si po cest pohr vna? Mme pro tvho pna poselstv od krle, zarazil ho Reginald netrpliv. Tak ns, prosm, okamit ohlas. Jak si pejete. Sklepmistr se uklonil. Nebyli ozbrojeni, a tak nebyl sebemen dvod pro jim nevyhovt. Fitzneal se vzdlil od stolu a vydal se na druhou stranu sn.

William a tyi ryti ho nsledovali. Pohledy mlcch sluebnk je sledovaly. Williama se zmocnilo rozechvn, kter se dostavilo vdycky ped bitvou. Pl si, aby boj u zaal, jeliko vdl, e v tu chvli se zane ctit dobe. Vyli po schodech do vyho patra. Vstoupili do prostorn pijmac haly, kde byly po obou stranch rozestavn lavice. U jedn stny uprosted stl vysok trn. V lavicch sedlo nkolik duchovnch v ernch hbitech a pr mnich, trn byl ale przdn. Sklepmistr pistoupil k otevenm dvem. Poslov od krle, mj pane, oznmil hlasit. dnou odpov nezaslechli, ale arcibiskup zejm pikvl, jeliko sklepmistr jim pokynul, aby li dl. Kdy ryti pochodovali pes mstnost a vchzeli do dal komnaty, kn i mnii je sledovali vyjevenmi pohledy. Tom Becket sedl na okraji postele a na sob ml arcibiskupsk roucho. V mstnosti s nm byl pouze jedin lovk: u Tomovch nohou sedl mnich a naslouchal. William o nj zavadil pohledem a s leknutm poznal pevora Philipa z Kingsbridge. Co ten tady dl? Vtr se do pzn, co jinho. Philip byl zvolen kingsbridgeskm biskupem, ale arcibiskup volbu jet nepotvrdil. A taky u ji nikdy nepotvrd, pomyslel si William s krutou potmilost. Philipa pohled na Williama vydsil pln stejn. Tom ale dl hovoil a pedstral, e ptomnost ryt vbec nezaznamenal. To je jen takov zmrn nezdvoilost, uvdomil si William. Ryti se posadili na nzk stoliky a lavice kolem postele. Williama mrzelo, e to udlali: najednou to vypadalo jako ptelsk nvtva a on vyctil, e jejich pchod ztratil na razanci. Mon to bylo pesn to, eho chtl Tom doclit. Konen se na n Tom podval. Ani nevstal, aby je pivtal. Vechny, a na Williama, znal. Rozhlel se po nich, a konen spoinul pohledem na Hughu Morvilleovi, jedinm vym lechtici mezi ptomnmi. Ale, Hugh, poznamenal arcibiskup. William svil tuhle st cel akce Reginaldovi, a tak v tuto chvli promluvil na Tome Reginald, a ne Hugh: Pijdme z Normandie od krle. Chce si vyslechnout jeho poselstv veejn, nebo v soukrom? Tom se podval podrdn z Reginalda na Hugha a zase zptky, jako kdyby mu dlalo pote jednat s mn urozenm lenem poselstva. Povzdechl si a pak ekl: Nech m o samot, Philipe. Philip vstal a proel kolem ryt. Ve tvi ml vraz pln zkosti. Ale nezavrej dvee, zavolal za nm Tom.

Jakmile byl Philip venku, Reginald znovu promluvil: Jmnem krle t dm, aby ses s nmi odebral do Winchesteru a tam se zpovdal z obvinn, kter proti tob bylo vzneseno. William s uspokojenm zaznamenal, e arcibiskup zbledl. Tak takhle je to, vydechl Becket tie. Vzhldl. Sklepmistr postval ve dvech. Poli vechny sem, podal ho Tom. Chci, aby to slyeli. Mnii a duchovn se nacpali dovnit. Pevor Philip byl mezi nimi. Nkte se posadili, jin zstali stt podl stn. Williamovi to v nejmenm nevadilo: m vc lid, tm lpe, protoe clem tohoto neozbrojenho stetnut bylo zadit, aby se Tom ped svdky odmtl poddit krlovskmu rozkazu. Kdy se vichni uklidnili, Becket se podval na Reginalda. Tak znovu, vyzval ho. Jmnem krle t dm, aby ses s nmi odebral do Winchesteru a tam se zpovdal z obvinn, kter proti tob bylo vzneseno, zopakoval Reginald. O jak obvinn jde? O zradu! Tom zavrtl hlavou. Jindich m neme postavit ped dn soud, prohlsil klidn. Bh v, e jsem nespchal dn zloin. Vylouil jsi z crkve krlovy sluebnky. To jsem neudlal j, nbr pape. Odvolal jsi nkolik biskup. Nabdl jsem jim, e je znovu ustavm jako akt odputn. Vichni to odmtli. Moje nabdka i nadle plat. Ohrozil jsi nslednictv trnu tm, e jsi zpochybnil korunovaci krlova syna. Nic takovho jsem rozhodn neudlal. Arcibiskup nem prvo nikoho korunovat a pape ho za jeho drzost pokral. Nikdo ale ani nenaznail, e by snad korunovace byla neplatn. Reginald rozilen zvolal: To se ale rozum samo sebou, ty zatracen blzne! U toho mm dost! osopil se na nj Tom. My u t mme taky dost, Tomi Beckete! zaval Reginald. Jen Bh v, e t mme pln zuby, tv nadutosti, tv svvole, tv zrady! Tom vstal. Arcibiskupovy hrady jsou obsazeny krlovmi mui! zvolal. Destky, kter nle arcibiskupovi, vybr krl. Arcibiskup dostal nakzno, e nesm opustit msto Canterbury. A vy se mi opovaujete tvrdit, e m mte dost? Jeden z duchovnch se pokusil zashnout. Mj pane, obrtil se na arcibiskupa, pojme to nejprve probrat mezi sebou

K emu by to bylo? zarazil ho Tom. Chtj po mn nco, co nemu a nesmm udlat. Povyk pilkal snad vechny obyvatele palce, take ve dvech se te tlail zstup lid, kte s vytetnma oima sledovali, co se dje. William se po nich rozhldl. Dohadovn trvalo u dost dlouho: nikdo te nemohl popt, e se Tom odmtl poddit krlovu pkazu. William dal znamen Reginaldovi. Bylo to nenpadn gesto, ale pevor Philip si ho viml a pekvapen zvedl obo. Pochopil, e velitelem skupiny nen Reginald, nbr William. Arcibiskupe Tomi, od tto chvle u nejsi pod ochranou krle, prohlsil slavnostn. Pak se otoil a oslovil pihlejc. Vyklite mstnost, pikzal jim. Nikdo se ani nepohnul. Vm, mnii, obrtil se Reginald na eholnky, jmnem krle naizuji, abyste arcibiskupa hldali a nedovolili mu prchnout. Mnichy pochopiteln ani nenapadlo, e by ho mli poslechnout. William to po nich ostatn ani nechtl: prv naopak, pl si, aby se Tom pokusil o tk, protoe pak by bylo snaz ho zabt. Reginald se zadval na Williama Fitzneala, kter se v tuhle chvli mohl povaovat za arcibiskupova osobnho ochrnce. Zatkm t, oznmil sklepmistrovi. Chytil mue za pai a vyel s nm ven z mstnosti. Sklepmistr se nevzpouzel. William a ostatn ryti se vydali za nimi. Sebhli po schodech dol a proli hodovn sn. Pede dvemi drel stle jet str ryt Richard. William pemlel, co si se sklepmistrem ponou. Jsi s nmi? zeptal se ho. Mu byl hrzou bez sebe. Pokud jste na krlov stran, tak ano! vypravil ze sebe. Ten je tak vystraen, e pro ns nepedstavuje dn nebezpe, a je na kterkoliv stran, pomyslel si William. Pak se obrtil na Richarda. Dvej na nj pozor, pikzal mu. A nikdo nevychz z domu. Dvee do hodovn sn mus bt pod zaven. Dobhl s ostatnmi pes dvr k morui. Rychle si zaali nasazovat pilby a pipnat mee. Ted to udlme, dsil se v duchu William, te se tam vrtme a zabijeme arcibiskupa z Canterbury, ach boe mj. Od chvle, kdy si William naposledy bral na hlavu pilbu, ubhla u hodn doba a te se mu neustle pletlo do cesty drtn pletivo zvsu, jen mu chrnil tl a ramena. William proklnal neikovn prsty. Ted nebyla ta prav chvle na to, aby udlal chybu. Zahldl chlapce,kter na nj zral s otevenou pusou, a zaval na nj: Hej! Ty! Jak se jmenuje? Chlapec se ohldl pes rameno ke kuchyni, jako by si nebyl jist, jestli bude lep Williama poslechnout, nebo se dt na tk. Robert, pane, odpovdl po chvli. kaj mi Robert Pala.

Poj sem, Roberte Palo, a pomoz mi s tm. Chlapec znovu zavhal. Williamovi dola trplivost. Poj sem, povdm, nebo vezmu ten me a useknu ti ob ruce, to ti psahm pi Kristov krvi! Chlapec neochotn pistoupil bl. William mu ukzal, jak m dret drtn pletivo zvednut, a zaal si nasazovat pilbu. Konen se mu to povedlo a Robert Pala vzal nohy na ramena. Jednou o tom bude vyprvt vnouatm, pomyslel si William jen tak mimochodem. Pilba mla pancov zvs, kryt, kter si bylo mon emnkem pivzat tak, e zakrval obliej. Ostatn u mli hled pipevnn, take jejich oblieje byly zakryt a nedalo se rozeznat, kdo je kdo. William nechal svj zvs jet chvli viset na jedn stran. Kad z ryt ml v jedn ruce sekeru a v druh me. Pipraveni? zeptal se William. Pikvli. Od thle chvle spolu moc e nenadlaj. dn dal rozkazy nebudou poteba, dn dal rozhodnut nebudou nutn. Te se zkrtka a dobe vrt zptky a zabijou Tome Becketa. William si stril dva prsty do st a pronikav hvzdl. Pak si pipevnil pancov zvs ped obliej. Ze strn ve vybhli zbrojnoi a jednm trhnutm oteveli hlavn brnu. Ryti, kter William nechal ekat v domku naproti klteru, vrazili do dvora a kieli: Krlovi mui! Krlovi mui!, jak mli pikzno. William se rozbhl zptky k palci. Ryt Richard a sklepmistr Fitzneal mu oteveli dvee. Kdy vchzel dovnit, dva arcibiskupovi sluebnci vyuili skutenosti, e Richard a William Fitzneal chvli pestali dvat pozor, a honem zabouchli dvee mezi vstupnm pstekem a hodovn sn. William se do dve v silou opel, ale bylo u pozd: sluebnci staili dvee zajistit zvorou. Zaklel. Zdren a tak brzo! Ryti zaali toit na dvee sekerami, ale nebylo to moc platn: dvee byly udlan tak, aby podobn npor vydrely. William ctil, jak se mu situace vymyk z rukou. Silou vle potlail ponajc nznak paniky, vybhl z palce a rozhldl se, jestli nkde neuvid jin vchod. Reginald se drel tsn za nm. Na thle stran budovy nic nenali. Obhli zpadn prel palce, minuli kuchyni, ta byla od domu oddlen, a vrazili do sadu na zpadn stran. William vydechl levou: v jin stn palce byly schody vedouc do hornho patra. Vypadalo to jako soukrom vchod do arcibiskupovch komnat. Panika byla rzem tatam.

William a Reginald dobhli k pat schodit. Bylo do poloviny znien, ale opodl se vlelo pr kousk zednickho nin a leel tam ebk schody se zejm mly opravovat. Reginald opel ebk ze strany o schodit, vyhnul se tak poboenm stupm a zaal lzt vzhru. Dostal se a ke dvem vedoucm do arke, malho uzavenho balkonu. William se dval, jak ryt zkou dvee otevt. Byly zamen. Vedle nich bylo okno s okenic. Reginald ji rozbil jedinm derem sekery. Nathl ruku dovnit, zatral, otevel dvee a proel jimi. William zaal lzt po ebku. Philip byl vylekan od okamiku, kdy uvidl Williama Hamleigha, ale duchovn a mnii z Tomova doprovodu byli bohorovn klidn. Kdy pak uslyeli, jak nkdo bu do hlavnch dve dole v sni, tak dostali strach a nkte z nich dokonce navrhovali, e by bylo dobr hledat toit v katedrle. Tom o tom nechtl ani slyet. Schovvat se? prohlsil jzliv. Ped m? Ped tmi ryti? Arcibiskup neme utkat ped hrstkou horkch hlav. Philip si pomyslel, e v tomto bod m Tom pravdu: titul arcibiskupa by byl bezcenn, kdyby se jeho nositel nechal zastrait nkolika ryti. Bo sluha, vybaven vdomm, e mu jeho hchy budou prominuty, povauje smrt za astn pesun na daleko lep msto a neboj se me. Ale ani arcibiskup by neml bt tak lhostejn k vlastn bezpenosti, aby pmo vyzval k toku. Philip ml navc z prvn ruky zkuenost s tm, jak doke bt William Hamleigh krut a bezohledn. Take kdy uslyel, jak se v arki rozltla okenice, rozhodl se jt pkladem. Oknem uvidl, e palc je obklen ryti. Pohled na n ho vydsil jet vc. To je zjevn peliv pichystan pepaden a pachatel jsou pipraveni dopustit se nsil. Philip chvatn zabouchl dvee do lonice a zavel je na zvoru. Ostatn ho sledovali a byli rdi, e je mezi nimi nkdo, kdo je ochoten se ujmout velen. Arcibiskup Tom si zachoval ironick vraz, ale nesnail se Philipa zarazit. Philip zstal stt u dve a naslouchal. Slyel, jak njak mu vykroil z arke a vstoupil do pijmac haly. To bych rd vdl, kolik toho asi tyhle dvee vydr, pomyslel si Philip. Jene mu se ke dvem vedoucm do Becketovy lonice ani nepiblil. Msto toho peel pes pijmac halu na druhou stranu a vyrazil po schodech dol. Philip si domyslel, e jde otevt dvee do hodovn sn zevnit, aby tudy pustil do palce zbvajc ryte. To poskytlo Tomovi pr okamik na stup.

V protilehlm rohu komnaty byly jet jedny dvee, sten zakryt postel. Philip na n ukzal a nalhav se zeptal: Kam tohle vede? Do rajskho dvora, odpovdl mu nkdo. Ale jsou zamen. Philip peel pes mstnost a zkusil dvee otevt. Skuten byly zamen. M kl? obrtil se na Tome a po chvilce honem dodal: Mj pane. Tom zavrtl hlavou. Kam mi pam sah, tuhle cestu nikdo nepouval, odpovdl s klidem, kter ostatnm rval nervy. Dvee nevypadaly pli byteln, jene Philipovi bylo u tiaedest a hrub sla nikdy nepatila k jeho pednostem. Odstoupil ode dve a zkusil do nich kopnout. Noha ho bodav zabolela. Dvee se lehce zachvly. Kingsbridgesk pevor zaal zuby a kopl silnji. Dvee se rozltly. Philip se podval na Tome. Arcibiskupovi se pod zejm nezamlouvalo, e by ml utkat. Mon mu jet nedolo to, co u pochopil Philip e poet ryt a viditeln pipravenost cel akce svd o tom, e tonci maj zcela vn v myslu Tomovi ublit. Na druhou stranu Philip vdl, e nem cenu Tome dsit a nutit ho k stupu. Proto radji prohodil: Je as nepor. Nemli bychom tm horkm hlavm dovolit, aby ns odvdly od pravidelnch bohoslueb. Tom si uvdomil, e se jeho vlastn argument obrtil proti nmu, a usml se. M pravdu, pikvl a vstal. Philip el jako prvn. Ulevilo se mu, e piml Tome k odchodu, a souasn se bl, e se arcibiskup pod jet mon nepohybuje dost rychle. Za dvemi je ekal sestup po dlouhm schoditi. Nebt svtla, je sem pronikalo z arcibiskupovy lonice, panovala by tu naprost tma. Na konci schodit narazili na dal dvee. Philip na n uplatnil pln stejn postup jako na ty nahoe. Jene tyhle dvee byly odolnj a neotevely se. Zaal na n buit a volal: Pomoc! Otevete! Rychle, pospte si! Zaslechl ve vlastnm hlase nznak paniky a musel se silou vle pimt ke klidu. Vdl ale, e Williamovi ryti jsou blzko, a srdce mu divoce builo. Ostatn se k nmu pidali a volali tak. Philip nepestval buit na dvee. Slyel, jak Tom k: Dstojn, Philipe, prosm, ale nevmal si toho. lo mu pece o zachovn arcibiskupovy dstojnosti na jeho vlastn mu vbec nezleelo. Ne mohl Tom cokoliv namtnout, uslyeli, jak na druh stran nkdo zved zvoru. Pak zaskpl kl v zmku a dvee se otevely. Philip vydechl levou. Dval se na dva vyden sprvce klternho sklepa. Jeden z nich prohlsil: Vbec jsem nevdl, e tyhle dvee nkam vedou.

Philip se kolem nich netrpliv prothl. Zjistil, e se dostali do klternch sklad. Zdolal nkolik ad sud a pytl a dostal se k dalm dvem. Proel jimi a ocitl se na erstvm vzduchu. U se zanalo stmvat. Philip stl v jinm loub rajskho dvora. Na vzdlenjm konci loub uvidl dvee vedouc do severn sti pn lod canterbursk katedrly a nesmrn se mu ulevilo. Byli tm v bezpe. Mus Tome dostat do katedrly, ne se arcibiskupa zmocn William a jeho ryti. Ostatn se vyrojili ze skladu. Do chrmu, honem! velel jim Philip. Ne, Philipe, zarazil ho Tom. Rychle ne. Vstoupme do katedrly se v dstojnost. Philipovi se chtlo jeet, ale nahlas jen souhlasn poznamenal: Jist, mj pane. Slyel, jak se k nim po nepouvanm schoditi neodvratn bl dusot tkch bot. Ryti se probojovali do lonice a nali dvee, jimi jim Tom uplchl. Philip si moc dobe uvdomoval, e nejlep arcibiskupovou ochranou je jeho dstojnost, ale souasn si kal, e by nekodilo, kdyby se setkn s tonky radji vyhnuli. Kde je arcibiskupsk k? zeptal se Tom. Nemu pece vejt do chrmu bez ke. Philip jen zastnal zoufalstvm. Jeden z duchovnch prohlsil: Vzal jsem ho s sebou. Tady je. Tak jej nes pede mnou jako obvykle, prosm, podal ho Tom. Knz zvedl k a vykroil s potlaovanch spchem ke dvem do katedrly. Tom ho nsledoval. Lid z arcibiskupova doprovodu se zaadili ped svho pna, aby ped nm doli do katedrly, jak to vyadovala etiketa. Philip krel jako posledn a podrel Tomovi dvee. Kdy arcibiskup vchzel do chrmu, z klternch sklad vyrazili dva ryti a rozebhli se loubm na jin stran smrem k nmu. Philip zavel dvee do pn lodi. V otvoru vedle rmu dve byla zasunut zvora. Philip po n shl a rychle dvee zajistil. Otoil se, opel se zdy o dvee a kolena se pod nm podlamovala levou. Tom zrovna mil nap zkou lod ke schodm vedoucm do severn uliky chru. Kdy ale uslyel, jak zvora s bouchnutm dopadla na msto, nhle se zastavil a otoil se. To ne, Philipe, namtl tie. Philip dostal strach. Ale, mj pane Tohle je chrm, ne hrad. Otevi dvee.

Dvee se divoce zmtaly v pantech, jak se do nich ryti snaili dobt. Bojm se, e t chtj zabt! namtl Philip. V tom ppad se jim to nejsp povede, a ty dvee zave na zvoru nebo ne. V, kolik do thle katedrly vede vchod? Jen otevi. Ozvalo se nkolik ohluujcch ran, jako by se ryti snaili rozmltit dvee sekerami. Me se schovat, vyhrkl Philip zoufale. Je tady spousta vhodnch mst vchod do krypty je pmo tady a je tam tma Schovat se, Philipe? Ve sv vlastn katedrle? Udlal bys to? Philip se na Tome dlouze zadval. Nakonec ale zavrtl hlavou. Neudlal, pipustil. Tak ty dvee otevi. Philip s tkm srdcem odsunul zvoru. Ryti vrazili dovnit. Bylo jich celkem pt. Oblieje mli schovan za kovovmi hledmi. V rukou tmali mee a sekery. Vypadali jako vyslanci samotnho pekla. Philip vdl, e by se jich neml bt, ale nabrouen ost jejich zbran mu nahnla strach. Jeden z ryt zvolal: Kde je Tom Becket, jen zradil naeho krle a cel krlovstv? Ostatn se k nmu pidali. Kde je zrdce? Kde je arcibiskup? vali jeden pes druhho. Soumrak venku u docela pokroil a velik chrm byl osvtlen jen tlumenm svtlem svek. Vichni mnii byli v ernm a ryti mli rozhled dost podstatn omezen zvsem. Philipa se na okamik zmocnila nhl nadje: teba Tome v ptm vbec nenajdou. Jene sm arcibiskup mu veker nadje vzpt zhatil, jeliko seel po schodech k rytm a prohlsil: Tady jsem jen ped sebou nemte krlova zrdce, nbr sluhu boho. Co chcete? Jak tam arcibiskup stl proti pti mum s tasenmi mei, Philip zniehonic s naprostou jistotou vdl, e Tom tady jet dnes zeme. Lid z arcibiskupova doprovodu se zejm zmocnil stejn pocit, jeliko se nhle vtina z nich rozprchla na vechny strany. Nkte se sthli do ptm chru, pr se jich rozptlilo po hlavn chrmov lodi mezi many ekajc na zatek me. Jeden dokonce otevel mal dvka v rohu a vyrazil po toitm schoditi nahoru. Philip byl znechucen. Mli byste se modlit, a ne utkat! zakiel za nimi. V tu chvli ho napadlo, e kdy neutee, taky ho mon zavrad. Nemohl se ale pinutit, aby se od arcibiskupa odtrhl a nestl po jeho boku.

Jeden z ryt Tome vyzval: Piznej se ke svmu zrdcovstv! Philip poznal hlas Reginalda Fitzurseho, kter u mluvil pedtm v lonici. Nemm se k emu piznvat, odpovdl Tom. dn zrady jsem se nedopustil. Byl ledov klidn, ale ve tvi mrtvoln zbledl. Tomovi dolo to, co u vichni ostatn pochopili, uvdomil si Philip: e tady jeho pozemsk ivotn pou kon. Utkej, jinak je po tob! zaval na nj Reginald. Tom se ani nepohnul. Oni chtj, aby se dal na tk, pomyslel si Philip. Nemou se pimt k tomu, aby ho tady chladnokrevn zabili. Tom to mon vyctil tak, jeliko proti tonkm dl stl bez hnut, jako by je vyzval, aby se ho dotkli. Dlouho tam takhle stli jako pimrazen a tvoili vraedn vjev ryti, kte nemaj chu udlat prvn krok, a knz, jen je pli hrd na to, aby se dal na tk. Nakonec kouzlo osudov poruil sm Tom. Jsem pipraven zemt, prohlsil, ale nechte na pokoji vechny moje mue, a jsou to kn, mnii nebo laici. Reginald se pohnul prvn. Zaal ped arcibiskupem mvat meem a blil se pitom jeho pikou stle vc a vc k Tomov oblieji, jako kdyby si dodval odvahy, aby knze dokzal zashnout ostm. Tom stl nehnut jako socha a oi upral na ryte, ne na me. Nhle, rychlm pohybem zpst, srazil Reginald arcibiskupovi apku z hlavy. V Philipovi se najednou opt probudila nadje. Oni se nedokou pimt k tomu, aby to udlali, pomyslel si. Maj strach se ho dotknout. Mlil se. Odhodln ryt jako kdyby poslilo hloup gesto, jm jeden z nich smetl meem apku z arcibiskupovy hlavy. Snad jako by napl oekvali, e je vzpt sraz k zemi bo pst, a kdy jim to prolo a nic se nestalo, dodalo jim to odvahu k dalmu kroku. Vyneste ho ven, pikzal svm kumpnm Reginald. Ostatn ryti schovali mee do pochev a pistoupili k arcibiskupovi. Jeden z nich chytil Tome kolem pasu a pokusil se ho zvednout. Philip propadl zoufalstv. Tak se ho nakonec pece jen dotkli. Oni jsou skuten ochotni vzthnout ruku na sluhu boho. Philipovi se sevel aludek, kdy si uvdomil hloubku zla, kter se ped nm odehrvalo bylo to, jako by se podval pes okraj bezedn propasti. Ryti pece mus nkde v srdci ctit, e za tohle skon v pekle. A pesto to dlaj. Tom ztratil rovnovhu, zamval rukama a zaal se brnit. Ostatn ryti se pidali k prvnmu odvlivci a snaili se arcibiskupa zvednout. Jedin dva lid, kte tu zstali z Tomova doprovodu, byli Philip a knz Edward Grim. Oba spchali Tomovi na pomoc. Edward chytil

Becketa za pl a pevn se ho drel. Jeden z ryt se obrtil a udeil Philipa pst v kroukov rukavici. der zashl pevora ze strany do hlavy. Philip spadl na zem a na chvli ztratil vdom. Kdy se vzpamatoval, uvidl, e ryti Tome pustili. Arcibiskup te ped nimi stl se sklonnou hlavou a s rukama sepjatma k modlitb. Jeden z ryt zvedl me. Philip, kter stle jet leel na zemi, ze sebe vyrazil dlouh, zoufal vkik pln bezmoci: Neeee! Edward Grim zvedl ruku, aby rnu odrazil. Odevzdvm se do rukou bo , zaal odkvat Tom. Me dopadl. Jeho ost zashlo Tome i Edwarda. Philip vstal a slyel sm sebe jeet. Me se zasekl arcibiskupovi do lebky a prosekl Edwardovi pai. Zatmco knzi tryskala z ruky krev, Tom padl na kolena. Philip zral v hrze na odpornou rnu v Tomov hlav. Arcibiskup pomalu klesl na ruce, chvli se o n opral a pak udeil obliejem o kamennou podlahu. Dal ryt zvedl me a udeil. Philip proti sv vli zavyl dsem. Druh rna mila na stejn msto jako prvn a uala Tomovi vrek lebky. Byl to tak mocn der, e me narazil na kamennou dlabu a rozltl se na dva kusy. Ryt bezcenn pahl zahodil. Tet ryt spchal in, kter se Philipovi vyplil do pamti na zbytek ivota: vrazil arcibiskupovi piku mee do oteven lebky a vydloubl z n mozek na podlahu. Pod Philipem se podlomily nohy. Klesl na kolena, naprosto pemoen hrzou. Ten u se nezvedne! zvolal jeden z ryt. Vypadneme! Otoili se a dali se do bhu. Philip je sledoval, jak pospchaj hlavn chrmovou lod a mvaj kolem sebe mei, aby zastraili shromdn vc. Kdy vrahov zmizeli, rozhostilo se v chrmu na hodnou chvli ohromen ticho. Arcibiskupovo tlo leelo tv k zemi na podlaze a odseknut lebka se i s vlasy vlela hned vedle jako odloen poklika vedle hrnku. Philip zaboil obliej do dlan. Tohle byl konec vech nadj. Barbai zvtzili, opakoval si v duchu pod dokola, barbai zvtzili. Zmocnila se ho podivn zvra, jako by nic nevil a pomalu se potpl do hlubokho jezera plnho zoufalstv. Te u neml nic, eho by se mohl chytit. Vechno, co mu a do thle chvle pipadalo nezpochybniteln, bylo najednou nejist. Cel ivot strvil tm, e bojoval proti svvoln moci bezbonch padouch, a te, v rozhodujcm men sil, utrpl porku. Vybavoval si, jak se William Hamleigh vydal do Kingsbridge, aby msto podruh

podplil, a lid za jedin den postavili hradby. To bylo, pane, tehdy vtzstv! Mrumilovn sil stovek obyejnch lid porazilo neskrvanou krutost hrabte Williama. Vzpomnl si na dobu, kdy se Waleran Bigod pokusil penst stavbu katedrly do Shiringu, aby mohl dieczi ovldat ku svmu prospchu. Philip tehdy zskval lidi po celm hrabstv. Nakonec se jich na ten pamtn svtek Vech svatch ped tiaticeti roky selo nkolik set, snad vc ne tisc. Porazili Walerana pouhou silou svho odhodln. Jene te je po vech nadjch veta. Vichni slun lid z Canterbury, dokonce ani vichni obyvatel celho kesanskho svta, nedokou Tome Becketa vzksit. Philip kleel na kamenn dlab v severn sti pn lodi canterbursk katedrly a ped oima znovu vidl mue, kte ped ptaedesti roky vrazili k nim do domu a ped jeho oima mu zavradili matku i otce. Pocit, kter zskal od toho estiletho chlapce v sob, nebyl strach. Nebyl to dokonce ani al. Byl to hnv. Pestoe byl bezmocn a nemohlo se mu podait zastavit ty mohutn, bruntn, krvezniv bojovnky, ovldla ho touha zbavit se vech nsilnk s vraednmi mysly, otupit jim mee a zchromit jejich vlen oe, pimt je, aby se poddili jin autorit, vt ne je vlda nsil. A vzpt leeli jeho rodie mrtv na zemi, veel opat Peter a ukzal mu cestu. Opat byl neozbrojen a bezmocn, a pece okamit krveprolit zarazil neml k tomu nic jinho ne autoritu sv crkve a slu sv dobroty. Tenhle vjev dodval Philipovi slu po cel ivot. A do dnenho dne vil, e jako opat Peter i on nakonec tak vdycky zvtz. Vak tak doshl za uplynul plstolet docela vznamnch vtzstv. Jene te, na konci ivota, mu neptel dokzali, e se nic nezmnilo. Jeho spchy byly jen doasn, jeho pokrok byl jen pouhou iluz. Vyhrl pr bitev, ale jinak byl cel boj od zatku zoufale beznadjn. Mui, stejn jako ti, kte mu zabili matku a otce, zavradili dnes arcibiskupa pmo v katedrle, jako kdyby chtli nade vechny pochyby dokzat, e na svt nen moc, je by dokzala porazit tyranii mue s meem. V ivot by ho nenapadlo, e se nkdo odv zavradit arcibiskupa Tome, a jet ke vemu v chrmu. Jene ho tak nikdy nenapadlo, e byl nkdo mohl zabt jeho otce a stejn krvezniv mui s mei a pilbami mu v obou ppadech ukzali pernou pravdu. A tak se te, ve vku dvaaedesti let, dv na zuboen tlo Tome Becketa a lomcuje jm dtinsk, nesmysln, veobjmajc hnv edestiletho chlapce, ktermu zabili otce. Vstal. Lid se nahrnuli kolem arcibiskupovy mrtvoly a chrm byl pln jejich zjitench pocit. Kn, mnii, obyvatel msta se krok za

krokem blili a byli zden a ohromen. Philip vytuil, e za jejich otesenmi vrazy se probudil stejn hnv, jak ovldl i jeho dui. Jeden i dva mumlali modlitby nebo jen sotva slyiteln nakali. Njak ena se rychle sklonila a dotkla se mrtvho tla, jakoby pro tst. Nkolik dalch lid ji napodobilo. Pak si Philip viml, e prvn ena pokradmu nabrala trochu krve do lahviky, jako kdyby Tom byl muednk. Duchovn se zaali vzpamatovvat. Arcibiskupv komornk Osbert, jemu tekly slzy po tvch proudem, vythl n, odzl si z vlastnho roucha pruh ltky, nae se sklonil nad tlem a neikovn, neohraban pivzal vrek Tomovy lebky zptky k hlav. Byl to dojemn pokus vrtit arcibiskupov dsiv znetvoen mrtvole zdn dstojnosti. Sotva to udlal, dav kolem nj spolen vzdechl. Pr mnich pineslo nostka. Opatrn na n Tome poloili. Spousta rukou se jim pitom snaila pomoci. Philip si viml, e arcibiskup m v pohlednm oblieji klidn, smen vraz, take jedinou znmkou nsil byl tenk pramnek krve, kter mu stkal od pravho spnku pes nos na levou tv. Kdy zvedli nostka, Philip shl po zlomenm pahlu mee, jm byl Tom zavradn. Neustle pitom myslel na enu, kter si nabrala pr kapek arcibiskupovy krve do lahviky, jako kdyby to byla krev svtce. Tenhle nepatrn in ml obrovsk vznam, ale Philip si jet pod nebyl jist, o co ve skutenosti jde. Lid spolen vykroili za nostky, vedeni njakou neviditelnou silou. Philip krel s nimi a uvdomoval si podivn nutkn, kter se vech zmocnilo. eholnci proli s tlem pes cel chr a jemn je poloili na zem ped hlavnm oltem. Mnoho lid v davu se v tu chvli u modlilo nahlas a sledovalo knze, jak pin ist kus ltky, hledn s nm omotv mrtvmu hlavu a nakonec zakrv obvaz z vt sti novou apkou. Mnich rozzl ern arcibiskupsk roucho, kter bylo naskl krv, a odstranil je. Nevdl, co si se zakrvcenm odvem pot, a otoil se, jako by ho chtl zahodit nkam do kouta. V tu chvli k nmu rychle pistoupil njak man a roucho si od nj vzal, jako by to byl posvtn pedmt. Mylenka, kter Philipovi do thle chvle jen nejist poblikvala nkde hluboko v mysli, se zniehonic vynoila na svtlo, jako kdyby nhle dostal vnuknut. Vc se k Tomovi chovali jako k muednkovi a dychtiv sbrali jeho krev i obleen, jako by mly nadpirozenou moc svatch relikvi. Philip chpal vradu jako politickou porku crkve, ale lid to vidli jinak: pro n to byla

muednick smrt. A kad smrt muednka, i kdy me vypadat jako porka, dodv nakonec vdycky crkvi slu a nadji. Philip si znovu vzpomnl na stovky lid, kte pichzeli do Kingsbridge, aby tam pomhali na stavb katedrly, opt si vybavil vechny mue, eny a dti, kte spolen deli polovinu noci, aby postavili mstsk hradby. Kdyby se mu te podailo tyhle lidi povzbudit, kal Si se vzrstajcm vzruenm, mohli by svj hnv vykiet tak hlasit, e by byl slyet po celm svt. Rozhldl se po much a ench natsnanch kolem mrtvho tla s oblieji ztuhlmi zrmutkem a hrzou a uvdomil si, e jedin, co jim chyb, je vdce. Je to vbec mon? Pak ho napadlo, e tahle situace je mu nm povdom. Zohaven tlo, dav pihlejcch a v dlce nkolik vojk: kde jsem to jen vidl? Ctil, e te by se mla najt skupinka lid, kte by mrtvho nsledovali, dali se dohromady a vzepeli se sle a autorit mocnho panovnka. No jist. Takhle pece zaalo kesanstv. A jakmile mu to dolo, okamit mu bylo jasn, co mus podniknout dl. Stoupl si ped olt a otoil se elem k davu. Stle jet drel v ruce zlomen me. Vichni na nj zrali. Na chvli se ho zmocnily pochyby, jestli to zvldne. Je to v mch silch? kal si. Doku, tady a te, zahjit taen, kter otese anglickm trnem? Rozhldl se po tvch kolem sebe. Vidl zrmutek a hnv, ale v nkolika obliejch zahldl i nznak nadje. Zvedl me do vky. Tento me zabil svtce, zaal. Ozvalo se souhlasn mumln. Philipa to povzbudilo, a tak pokraoval: Dnes veer jsme tu byli svdky muednick smrti. Duchovn a eholnci se na nj pekvapen zadvali. Stejn jako Philip, ani oni hned nepochopili skuten vznam vrady, j se stali svdky. Zato obyvatelm msta to dolo okamit a hlasit dvali najevo souhlas. Jakmile odtud vyjdeme, mus kad z ns vem kat, co jsme tu dnes vidli. Nkolik lid iv pikyvovalo. Naslouchali mu jene Philip od nich chtl vc. Chtl je povzbudit. Kzn mu nikdy moc nelo. Nepatil k lidem, kte dokou zaujmout dav, pimt ho k smchu a pli a pesvdit posluchae, aby ho kamkoliv nsledovali. Nedokzal promluvit rozechvlm hlasem a neuml doshnout toho,

aby mu oi plly svatm zaujetm. Byl jen praktick, pzemn lovk. A te bylo teba, aby promluvil jako andl. Brzy bude kad mu, kad ena, kad dt v Canterbury vdt, e krlovi mui zavradili arcibiskupa Tome pmo v katedrle. To je ale jen zatek. Tahle zprva se roz po cel Anglii a konen po celm kesanskm svt. Ztrcel jejich pozornost, to mu bylo na prvn pohled jasn. Na obliejch kolem sebe vidl nespokojenost a zklamn. Njak mu na nj zavolal: A co vlastn mme udlat? Philip si uvdomil, e te je poteba, aby jim okamit nabdl njak konkrtn in. Nen mon vyzvat ke kov vprav a pak poslat lidi na kut. Kov vprava, pomyslel si. To je npad. Ztra, zvolal, odnesu tento me do Rochesteru. Nsledujcho dne se s nm vydm do Londna. Pjdete se mnou? Vtina lid na nj nechpav civla, ale pak nkdo vzadu vykikl: Ano! Vzpt se k nmu pidali dal dva nebo ti lid. Philip jet o nco vc zvedl hlas. V kadm mst a v kad vesnici po cel Anglii budeme vyprvt, co jsme tu dnes zaili. Ukeme lidem me, kter zabil svatho Tome. Ukeme jim krvav skvrny na jeho posvtnm rouchu. To ho trochu rozehlo, a tak si dovolil dt najevo nco ze svho hnvu. Pozvedneme hlas, aby ns bylo slyet po celm kesanskm svt, aby nae voln dolehlo a ano a do ma! Obrtme cel civilizovan svt proti barbarm, kte spchali tenhle dsiv, rouhask zloin! Tentokrt jeho slova vyvolala bouliv souhlasnou odezvu. Lid ekali na to, a njak doke vyjdit jejich pocity, a jemu se to konen povedlo. Tento zloin, prohlsil pomalu a v tu chvli u tm kiel, nesm bt nikdy zapomenut! Dav zaburcel. Philip najednou pesn vdl, co mus kat dl. A vyrazme na nai kovou vpravu hned! Ano! Poneseme tento me ulicemi Canterbury! Ano! A vem, kte dl za hradbami tohoto msta, ekneme, eho jsme tu dnes byli svdky! Ano! Vezmte si svky a nsledujte m! Zvedl me vysoko nad hlavu a vyrazil prostedkem katedrly. Vichni se vydali za nm.

S vtzoslavnm pocitem proel chrem, minul peken lod a vydal se hlavn chrmovou lod. Nkte mnii a duchovn kreli vedle nj. Ani se nemusel ohlet za sebe: dobe slyel kroky stovek lid, kte pochodovali hned za nm. Vyel hlavnm vchodem ven z chrmu. Tohle byl nebezpen okamik. Pes sad ponoen do tmy Philip vidl ozbrojence plenc arcibiskupsk palc. Kdyby se s nimi lid, kte se k nmu pidali, stetli, mohla by se cel kov vprava zvrhnout v obyejnou arvtku, jet ne by doopravdy zaala. To ho vylekalo, a tak oste zahnul stranou a vyvedl dav nejbli branou do ulic msta. Jeden z mnich zaal zpvat alm. Za okenicemi dom bylo vidt loue a ohn, ale prvod krel dl. Lid otevrali dvee, aby se podvali, co se dje. Nkte se zaali vyptvat astnk prvodu, o co jde. Mnoz se pak pidali. Philip zahnul za roh a uvidl Williama Hamleigha. William stl ped stj a podle veho si prv svlkl kroukovou zbroj a te se chystal nasednout na kon a odjet z msta. Ml s sebou hrstku svch mu. Vichni se s oekvnm dvali na prvod. Zejm slyeli zpv a byli zvdav, co se dje. Kdy se k nim dav s hocmi svkami v rukou piblil, William se nejdv tvil zmaten. Pak uvidl v Philipov ruce zlomen me a pochopil, o co jde. Zprvu se jen v dsu dval na odhodlan proces a pak se teprve zmohl na slovo. Stjte! zaval. Pikazuju vm, abyste se rozeli! Nikdo mu nevnoval pozornost. Mui kolem Williama vypadali vyplaen. I s mei byli bezmocn proti zstupu, v nm krelo dobe sto rozvnnch truchlcch. William se obrtil pmo na Philipa: Ve jmnu krle ti pikazuji, abys to zarazil! Philip kolem nj proel, tlaen zezadu postupujcm davem. U je pozd, Williame! zavolal na ryte pes rameno. Pli pozd! III Mal kluci se vydali na popravu brzo rno. Kdy tam, na hlavn nmst v Shiringu, dorazila Aliena, u tam byli, hzeli kameny po kokch, obtovali ebrky a prali se mezi sebou. Aliena pila sama a pky, na sob mla obyejn pl s kapuci, aby mohla zakrvat tv a nikdo ji nepoznal. Stoupla si na okraj nmst a zadvala se na leen. Pvodn nemla v myslu sem chodit. V dob, kdy stla v ele hrabstv, vidla vet pli mnoho lid. Kdy se pak thle odpovdnosti zbavila, kala si, e

bude nejastnj, kdy do konce ivota neuvid vet u ani jednoho lovka. Jene tohle bylo trochu nco jinho. Pestala hrabstv vldnout, protoe jej bratr Richard zemel v Srii ironi osudu nepadl v bitv, nbr zahynul pi zemtesen. Zprv o jeho mrt trvalo est msc, ne si nala cestu a k Alien. Ta svho bratra v t dob nevidla dlouhch patnct let a u ho nikdy neuvid. Nahoe na kopci se otevela hradn brna a vyel z n odsouzenec s doprovodem. Za nimi se objevil nov hrab ze Shiringu, Alienin syn Tommy. Richard neml dn potomky, a tak se jeho nstupcem stal jeho synovec. Krl, zden a oslaben udlostmi kolem Tome Becketa, se rozhodl, e pjde cestou nejmenho odporu a rychle Tommymu hrabc titul potvrdil. Aliena pedala mlad generaci vldu bez vhn. Stejn u dostala hrabstv tam, kde ho chtla mt. Zase u to byl bohat, vzkvtajc kraj, zem pln tlustch ovc, zelench pol a mohutnch mln. Nkte z vtch a pemlivjch majitel pdy se dili Alieninm pkladem a orali komi, kter krmili ovsem, jej pstovali v trojhonnm systmu neustlho stdn osvanch plodin. V dsledku toho dokzala zem uivit jet vc lid ne za osvcen vldy Alienina otce. Z Tommyho bude dobr hrab. Byl pro tuhle roli jako stvoen. Jack to dlouho odmtal vidt, jeliko si pl, aby se syn stal stavitelem, ale nakonec byl nucen piznat prav stav vc. Tommy nikdy nebude schopen pitesat kmen tak, aby ml rovn strany, ale zato je rozen vdce a ve svch osmadvaceti letech je patin rozhodn, odhodlan, bystr a slun. V posledn dob ho lid vtinou oslovuj Tomi. Kdy se chopil vldy, lid pedpokldali, e Aliena zstane na hrad, bude sekrovat snachu a hrt si s vnouaty. Vysmla se jim. M Tommyho enu rda pohledn dvka, jedna z mladch dcer hrabte z Bedfordu a vechna ti vnouata pmo zbouje, ale je j teprve dvaapadest a jet se nehodl odebrat na odpoinek. Podili si s Jackem velk kamenn dm pobl kingsbridgeskho pevorstv tam, kde kdysi stvala chudinsk tvr, po n u nezbyla ani stopa a Aliena se vrtila k obchodovn s vlnou. Prodvala a nakupovala, smlouvala s urputnost, je j byla vdycky vlastn, a vydlvala penze, radost pohledt. Prvod s odsouzencem doel na nmst a Aliena pistoupila bl. Soustedn se zadvala na vzn, kter kloptal na konci provazu, s rukama svzanma za zdy. Byl to William Hamleigh. Nkdo, kdo stl vepedu, na nj plivl. Na nmst se selo hodn lid, jeliko mnoz chtli vidt, jak William konen opout tenhle svt, a

pro adu dalch to byla zajmav podvan nestv se tak asto, aby veli bvalho erifa. Jene William se zapletl do nejslavnj vrady, jakou kdo pamatuje. Aliena si nikdy nedokzala pedstavit, e me dojt k tomu, co se strhlo po zavradn arcibiskupa Tome. Zprva o vrad se ila jak ohe ve vtru po celm kesanskm svt, od Dublinu po Jeruzalm, od Toleda po Oslo. Pape se pohrouil do smutku. Na tu st Jindichova panstv, kter se rozkldala na pevnin, byl uvalen interdikt, co znamenalo, e kostely musely bt zaveny a nesmly se konat dn obady s vjimkou kt. V Anglii se lid vydvali na pou do Canterbury, jako by to bylo posvtn msto, podobn jako Santiago de Compostela. Dokonce se tam i dly zzraky. Voda s nkolika kapkami muednkovy krve a trky z roucha, je ml na sob ve chvli, kdy ho srazila ruka vrah, lily nemocn lidi nejen v Canterbury, ale po cel Anglii. Williamovi lid se pokusili tlo z katedrly ukrst, ale mnii dostali varovn a vas Tomovy ostatky ukryli. Ted u odpovaly v bezpe kamenn hrobky a poutnci museli prostrkvat hlavu zvltnm otvorem ve zdi, aby mohli polbit mramorovou rakev. Byl to posledn Williamv zloin. Pachatel se stail jet vrtit do Shiringu, ale tady ho Tommy nechal zatknout, obvinil ho ze svatokrdee a soud zen biskupem Philipem ho shledal vinnm. Za jinch okolnost by se nikdo neodvil odsoudit erifa, protoe to byl ednk krlovsk koruny, jene v tomhle ppad byl prav opak pravdou: nikdo, dokonce ani krl, neml dost kure, aby se zastal jednoho z Becketovch vrah. Take William tady dnes patn skon. Oi ml nepetn vytetn, z otevench st mu kapaly sliny, nesouvisle nakal a vepedu ml na suknici vlhkou skvrnu v mstech, kde se pomoil. Aliena sledovala, jak se jej dvn neptel slep potc k ibenici. Vzpomnla si na toho mladho, nadutho, bezcitnho chlapka, kter ji ped ptaticeti roky znsilnil. Jen tko se dalo uvit tomu, e se z nj stala tahle nakajc, vyden lidsk troska, kterou te vidla ped sebou. Dokonce ani ten obtloustl, pakostnic prolezl, zklaman star ryt, jm se William stal pozdji, neml s jeho dnen podobou nic spolenho. Kdy doli bl k leen, zaal William jeet a prt se. Ozbrojenci ho thli jako prase na porku. Aliena zjistila, e v sob nedoke vykesat ani jiskiku soucitu: jedin, co ctila, byla leva. William u nikdy nebude nikoho trznit. Kdy ho zvedali na kru taenou volskm potahem, val a kopal kolem sebe. Vypadal jako zve, bruntn, divok a pinav. Pitom

vydval zvuky pipomnajc sp dt, protoe drmolil, stnal a plakal. tyi mui ho museli dret a pt mu pethl provaz pes hlavu. William se vzpouzel tak usilovn, e si uthl smyku, jet ne mu ujel vz pod nohama, take se dusil vlastnm silm. Ozbrojenci ustoupili. William se kroutil, kalal a jeho sdelnat obliej pomalu nachovl. Aliena na to zden zrala. Ani ve chvlch, kdy Williama nejvc nenvidla a vzteky byla nepetn, si nepla, aby umral takhle. Sotva zaal odsouzenec kalat a dusit se, vichni lid kolem zmlkli. Dokonce i mal chlapci ztuhli pi pohledu na ten straliv vjev. Nkdo plcl vola zapraenho do kry pes zda a zve se dalo do pohybu. Konen se William zhoupl a zstal viset ve vzduchu. Jene si nezlomil vaz, a tak sebou kubal na konci provazu a pomalu se dusil. Oi ml stle oteven. Aliena ctila, e se dv na ni. Vraz jeho tve, zkiven agni, j byl povdom. Pak j dolo, e pesn takhle se na ni dval, kdy ji znsiloval tsn ne doshl vyvrcholen. Ta vzpomnka se j zaryla do mysli jako n, ale pesto se Aliena odmtala podvat jinam. Trvalo to dlouho, ale zstup vydrel celou dobu sledovat umrajcho odsouzence v hlubokm mlen. William byl v oblieji stle tmav a tmav. Z jeho urputnho zmtn se stalo pouh pohupovn. Konen obrtil oi v sloup, on vka mu spadla a mu se pestal hbat. Pak se mu v stech mezi zuby ukzal jazyk, cel ern a nabhl. Byla to dsiv podvan. Odsouzenec byl mrtev. Aliena mla pocit, jako by o nco pila. William j zmnil cel ivot,svho asu by dokonce ekla, e j ivot zniil, a te byl mrtv a u j ani nikomu jinmu nikdy neme ublit. Dav se zaal rozchzet. Mal chlapci si navzjem pedvdli pedsmrtn zpas, obraceli oi k nebi a vyplazovali jazyky. Jeden z ozbrojenc vyplhal na leen a Williama odzl. Aliena zachytila synv pohled. Pekvapilo ho, e ji tady vid. Okamit k n pistoupil a sklonil se, aby ji polbil. Mj syn, pomyslela si. Mj velik syn. Jackv syn. Vzpomnla si, jak ji dsila pedstava, e by mohla mt dt s Williamem. Inu, nakonec dopadlo vechno dobe. J myslel, e sem dnes nechce jt, podivil se Tommy. Musela jsem, prohlsila. Musela jsem ho vidt mrtvho. Zstal na ni zrat. Nerozuml tomu, ale ani tomu rozumt nemohl. Byla rda. A pla si, aby takovm vcem ani nikdy porozumt nemusel. Objal ji kolem ramen a spolen se vydali pry z nmst. Aliena se ani neohldla.

Byl hork den uprosted lta a Jack obdval s Alienou a Sally v chladu severn sti pn lod, nahoe na ochozu. Sedli na podrpan podlaze pokryt sdrou, je Jackovi slouila jako deska pro kreslen pln. Dole z chru k nim tichm mumlnm jako umn vzdlenho vodopdu dolhala poledn me, pi kter eholnci zpvali. K obdu si s sebou lenov stavitelovy rodiny pinesli studen kousky jehnho masa s erstvm peninm chlebem a kameninov dbn zlatavho piva. Jack strvil cel dopoledne tm, e kreslil pln novho chru, kter zane stavt pt rok. Sally si te jeho nrt prohlela a pravidelnmi blmi zuby se pitom zakousla do jehnho. Za chvilku pronese njakou kritickou poznmku, to u bylo Jackovi jasn. Podval se na Alienu. Tak dokzala st v Sallyin tvi a vdla, co pijde. Vymnili si s Jackem vdouc rodiovsk pohled a usmli se na sebe. Pro chce, aby vchodn konec chru byl zaoblen? zeptala se Sally. Vychzm z toho, co jsem vidl v Saint-Denis. A m to njak vhody? Jist. Poutnci mou postupovat podl zdi pod dl. A kvli tomu tam m tuhle adu malch oken. Jack si myslel, e okna dv i pozdji pijdou na petes, jeliko Sally byla sklenka. Tahle okna e jsou mal? vydsil se a pedstral, e je rozhoen. Vdy jsou velik! Kdy jsem poprv udlal v tomhle kostele takhle velk okno, lid si mysleli, e cel budova spadne, protoe nebude mt dostatenou oporu. Kdybys postavil chr hranat, zskal bys obrovsk plochy rovnch zd, trvala na svm Sally. A mohl bys tam udlat opravdu velk okna. Nco na tom je, pomyslel si Jack. Pokud bude chr obl, bude muset mt po celm obvodu zachovan stejn nstavbov prvky, tradin to jsou ti vrstvy sloupoad, ochoz a sten nstavba, tedy laterna. Hranat pdorys by mu dovolil mnit vzhled jednotlivch stn. Teba by se nael jin zpsob, jak pimt poutnky, aby se pohybovali a nevraceli, poznamenal zamylen. A velikmi okny by dovnit pronikalo hodn slunenho svtla, poznamenala jet Sally. Jack si to uml pedstavit. Byla by to ada vysokch thlch lomench oblouk, jako py v toulci. Nebo jedno velik kruhov okno pipomnajc ri, prohlsila Sally. To byla pevratn mylenka. Kdyby si nkdo stoupl na zatek hlavn chrmov lodi a zadval se po cel dlce chrmu k vchodu, vypadalo

by kruhov okno jako velik slunce, kter prv vybuchlo do nespoetnho mnostv mnohobarevnch stpk. Jack to pmo vidl ped sebou. To by m zajmalo, jak vjev by tam mnii chtli mt, uvaoval nahlas. Pna a proroky, navrhla Sally. Podval se na ni a zvedl obo. Ty jedna lisn arodjnice, e tys to u probrala s pevorem Jonathanem, co? Zatvila se provinile, ale nemusela na to odpovdat. Zachrnil ji svm pchodem mlad kamenk Peter een Dlto. Byl to stydliv, trochu neohraban chlapk se svtlmi vlasy, je mu padaly do o, ale emeslo mu lo dobe od ruky a Jack byl rd, e ho m. Co pro tebe mu udlat, Petere? zeptal se pchozho. No, ve skutenosti jsem piel za Sally, piznal Peter. Tady ji m. Sally vyskoila a setsla si ze sukn drobty chleba. Jet se uku, oznmila rodim a u s Peterem prochzela nzkmi dvemi a oba se pak vydali dol po toitm schoditi. Jack a Aliena se na sebe podvali. Nezrudla trochu? zeptal se Jack. Doufm, e ano, odpovdla Aliena. Paneboe, vdy u je na ase, aby si nkoho nala. Je j pece jen estadvacet! Je to tak. U jsem se vzdal vekerch nadj. Ml jsem pocit, e m v plnu dothnout to na starou pannu. Aliena zavrtla hlavou. To pro Sally nen. Ta m chu do ivota jako kdokoliv jin. Jen je trochu vybrav. Mysl? podivil se Jack. Holky ze zdejho hrabstv zrovna nestoj frontu na to, aby se mohli vdt za Petera Dlto. Holky v tomhle hrabstv si vmaj vysokch, pohlednch chlap, jako je Tommy, kte se umj prohnt na koni a maj plt obit rudm hedvbm. Sally je jin. Chce nkoho chytrho a citlivho. Peter je pro ni pesn ten prav. Jack pikvl. Sm o tom takhle jet nikdy nepemlel, ale podvdom ctil, e Aliena m pravdu. Je jako jej babika, poznamenal. Moje matka se taky zamilovvala do podivn. Sally je jako tvoje matka a Tommy je jako mj otec, usmla, se Aliena. Jack smv optoval. Jeho ena byla krsnj ne kdykoliv pedtm. Vlasy u mla hodn prokvetl stbrem a ke na krku u nebyla tak pevn a mramorov hladk jako dv, ale s postupujcm vkem pekonala zakulacen rysy, je j pineslo matestv, a jemn kosti jejho pvabnho oblieje byly te npadnj. Vsledkem bylo, e vynikala vzcnou, tm architektonickou krsou. Jack nathl ruku a

pohladil manelku po brad. Jako moje pile pipomnajc perut, poznamenal. Znovu se usmla. Pejel j dlan po krku a dotkl se ader. I poprs se j zmnilo. Vzpomnal si na doby, kdy se j prsa vypnala z hrudi, jako by vbec nic nevila, a bradavky vyzvav trely vzhru. Kdy pak byla thotn, adra j ztkla a bradavky byly jet o poznn vt. Te mla prsa trochu n a byla mk, take kdy Aliena la, roztomile se j pohupovala ze strany na stranu. V kad jejich promn ml Jack ta adra k zblznn rd. Napadlo ho, jak asi budou vypadat, a Aliena zestrne. Asi je budu i tak milovat, pomyslel si. Ctil, jak pod jeho dotekem bradavka ztvrdla. Naklonil se a polbil manelku na rty. Jacku, jsme v kostele, zamumlala. Mn je to jedno, odpovdl, pejel j nn rukou pes bicho a vklouzl j dlan do rozkroku. Na schodech se ozvaly kroky. Jack se provinile sthl. Aliena se musela usmt, kdy vidla, jak ho to zklamalo. To t Bh potrestal, poznamenala pln od vci. Vak si na tebe jet pokm, eptem pedstral vhrun tn. Kroky se piblily a ke dvem a na ochozu se objevil pevor Jonathan. Vn oba manele pozdravil. Vypadal velmi zachmuen. Byl bych rd, kdyby sis el nco poslechnout, Jacku, prohlsil. Mohl bys za mnou pijt do rajsk zahrady? Jist. Jack se zvedl. Jonathan se otoil a vydal se po toitch schodech zase dol. Jack se ve dvech jet obrtil, vhrun na Alienu namil prst a zasykl: Pokm si na tebe. Slibuje? poznamenala s smvem. Jack krel za Jonathanem dol po schodech a nap chrmem ke vstupnm dvem do jin pn lodi, kudy se dalo vejt do rajsk zahrady. Spolen pak li po cest na severn stran zahrady, minuli kolky s voskovmi destikami a v rohu se zastavili. Jonathan pokvnutm hlavy upozornil Jacka na mnicha, kter sedl na kamenn lavici asi v polovin podloub u zpadn stny zahrady. eholnk ml kapuci staenou do ela, take mu nebylo vidt do oblieje. Kdy se ale zastavili, mu se otoil, vzhldl a pak honem odvrtil pohled. Jack udlal proti sv vli krok zptky. Tm mnichem byl Waleran Bigod. Co tady ten bel chce? zeptal se Jack rozhnvan. Pipravuje se na setkn se svm Stvoitelem, odpovdl mu Jonathan.

Tomu nerozumm, zamrail se Jack. Je to zlomen mu, vysvtloval pevor. Nem dn postaven, dnou moc, dn ptele. U pochopil, e Bh nechce, aby se stal velkm a mocnm papeem. U zjistil, jakch se dopustil chyb. A tak sem piel pky a ebral, abychom ho mezi sebe vzali jako obyejnho mnicha, kter chce strvit zbytek ivota tm, e bude Boha prosit, aby mu odpustil jeho hchy. Njak se mi tomu nechce vit, zavrtl hlavou Jack. J tomu zprvu tak nevil, ujistil ho Jonathan. Ale nakonec jsem pochopil, e je to ve skutenosti upmn bohabojn mu. Jack vrhl na pevora pochybovan pohled. Opravdu si myslm, e je zbon, pokraoval Jonathan. Udlal jednu osudovou chybu: vil, e kdy nkdo slou Bohu, plat pro nj, e el svt prostedky. To mu dovolovalo dlat pln vechno. Vetn toho, e zosnoval vradu arcibiskupa! Jonathan zvedl ruce v obrannm gestu. Za to ho mus potrestat Bh ne j. Jack pokril rameny. Pesn takovhle vci vdycky kval pevor Philip. Jack nevidl sebemen dvod, pro by ml Waleran t dl v pevorstv. Ale mnii prost takhle uvauj. A pro jsi chtl, abych se na nj piel podvat? zeptal se. Chce ti ct, pro povsili tvho otce. Jackovi rzem pejel mrz po zdech. Waleran sedl nehnut jako socha a dval se neptomn ped sebe. Byl bos. Pod okrajem podomcku uit kutny mu vykukovaly huben bl kotnky starho lovka. Jack si uvdomil, e Waleran u nen schopen komukoliv nahnat hrzu. Byl kehk, poraen a smutn. Jack pomalu vykroil, doel ke kamenn lavici a posadil se na ni asi yard od Walerana. Star krl Jindich byl siln, zaal Bigod vykldat bez vodu. Nkterm lechticm se to nelbilo pli je to omezovalo. Take chtli, aby dal krl byl slab. Jene Jindich ml syna Williama. To je vechno pece u star historie. Tohle se stalo, ne jsem se narodil, poznamenal Jack. I tvj otec zemel, ne ses narodil, poznamenal Waleran s nznakem sv dvn povenosti. Jack pikvl. Tak pokrauj. Skupina baron se rozhodla, e Jindichova syna Williama zabije. Vychzeli z toho, e kdy bude nslednictv trnu nejist, budou mt vt vliv na to, kdo se stane jejich ptm krlem. Jack se zahledl Waleranovi do oblieje a hledal v nm njak znmky skonosti. Star mu byl ale prost jen unaven, poraen a

ltostiv. Jack nevidl nic, co by naznaovalo, e m za lubem njakou patnost. Ale William pece zahynul, kdy se s nm potopila Bl lo namtl nahlas. To ztroskotn nebyla nhoda, prohlsil Waleran. Jack se zachvl. Me to bt pravda? e by skuten nkdo zabil nslednka trnu jen proto, e skupina lechtic chtla mt slabho panovnka? Na druhou stranu to nebylo o nic pekvapivj n zavradn arcibiskupa. Pokrauj, vyzval starce. Baroni prorazili dry ve dn lodi a sami se zachrnili ve lunu. Vichni se utopili, a na jednoho mue, kter se chytil uraenho rhna a dostal se na beh. A to byl mj otec, dodal Jack. U mu zanalo svtat, jak se to bude vyvjet dl. Waleran byl ve tvi mrtvoln bl a rty ml pln bezkrevn. Mluvil naprosto nevraznm hlasem a uhbal oima ped Jackovm pohledem. Vylezl z vody pobl hradu, kter patil jednomu ze spiklenc, a tam ho chytili. Ten lovk vbec neml zjem na tom, aby je prozradil. Vdy ve skutenosti vbec nevdl, e lo nkdo potopil schvln. Vidl ale vci, kter by pravdu odhalily ostatnm, a tak ho nemohli nechat jen tak bet a riskovat, e bude o svch zitcch kdekomu vykldat. Proto ho unesli, pevezli do Anglie a svili ho do pe lidem, jim mohli dvovat. Jacka pemohl hlubok, veprostupujc smutek. Matka pece kala, e jeho otec nechtl v ivot nic jinho ne bavit lidi. Na Waleranov vyprvn mu ale stle jet nco nehrlo. Pro ho nezabili rovnou? zeptal se. Mli to udlat, pikvl Waleran naprosto bezcitn. Jene to byl nevinn lovk a navc onglr, nkdo, kdo rozdv radost. Nemohli se k tomu odhodlat. Pes rty se mu mihl neradostn smv. I ti nejbezohlednj lid maj nkde njak zbrany, dodal. A pro si to tedy pozdji rozmysleli? Protoe jim nakonec zaal bt nebezpen i tady. Zprvu pro nikoho dnou hrozbu nepedstavoval vdy ani neuml anglicky. Jene postupem asu se to pochopiteln nauil a zaal se tady seznamovat s lidmi. A tak ho zaveli do t kobky pod dormitem. Lid se zaali vyptvat, pro je tam zaven. Zaal bt na obt. Uvdomili si, e dokud bude naivu, nebudou mt pokoj. A tak ns nakonec podali, abychom ho zabili. Jako by na tom nic nebylo, pomyslel si Jack. Pro jste je poslechli? zeptal se nahlas. Byli jsme ctidostiv, vichni ti, odpovdl Waleran a poprv za celou dobu se mu v oblieji objevilo njak pohnut, kdy stiskl sta v

nznaku ltosti i vitek svdom. Percy Hamleigh, pevor James a j. Tvoje matka mluvila pravdu vichni jsme za to dostali odmnu. J jsem se stal arcijhnem a moje crkevn karira se tm docela pjemn nastartovala. Percy Hamleigh obdrel hodn dl pdy a rzem z nj byl vznamn zeman. A pevor James se dokal uitenho rozen klternho majetku. A co ti lechtici? Bhem t let nsledujcch po potopen lodi byl Jindich nkolikrt napaden: Fulkem z Anjou a Williamem Clitem v Normandii a pak tak francouzskm krlem. Njak as to vypadalo, e je hodn oslaben. Pak ale svoje protivnky porazil a vldl dalch deset let. Ale bezvld, kter si baroni pli, stejn nakonec nastalo, kdy Jindich zemel bez muskho potomka a na trn usedl tpn. Nsledujc dv desetilet zuila vlka o trn a lechtici si na svch panstvch vldli jako krlov, ani by nad nimi byla njak stedn moc, kter by je krotila. A kvli tomu mj otec zemel. Dokonce ani z toho nebyl dn uitek. Vtina lechtic zahynula na bojiti. Stejn osud potkal i nkter jejich syny. A ta nepatrn le, kterou jsme rozhlsili v thle sti zem, abychom mohli otce zabt, se nakonec obrtila proti nm a zaala ns pronsledovat. Tvoje matka ns hned po poprav proklela a jej kletba zabrala, a to hezk nebylo. Kdy pevor James pochopil, k emu napomohl, zhroutil se, pesn jak to vypovdl Remigius bhem soudu s Philipem. Percy Hamleigh zemel, ne staila pravda vyjt najevo, ale jeho syn skonil na ibenici. A podvej se na m: kiv psaha se mi vymstila tm po padesti letech a ukonila mou kariru. Waleran byl ve tvi popelav a vypadal vyerpan, jako by ho dsledn sebeovldn dsiv vysvalo. Vichni jsme se tv matky bli, protoe jsme si nebyli jisti, co vlastn v. Nakonec toho zejm tolik nevdla, ale docela to stailo. Jack byl vyerpan pln stejn jako Waleran. Ale alespo se konen dovdl pravdu o otci vdy to bylo nco, po em cel ivot touil. Te u se nedokzal hnvat ani neml pomstychtivou nladu. Otce ve skutenosti nikdy nepoznal, zato ml Toma, kter mu pedal lsku ke stavitelstv, co byla druh nejvt ve jeho ivota. Jack vstal. Sebhlo se to vechno u tak stran dvno na to, aby nad tm te plakal. A od t doby se pihodilo tolik jinch vc a vtinou docela pznivch. Podval se dol na starho, ubohho mue sedcho na lavici. Ironi osudu te proval pocity hok ltosti prv Waleran. Jack starce litoval. Mus to bt hrozn, bt star a vdt, e lovk promarnil cel ivot. Waleran k nmu vzhldl a jejich pohledy se poprv setkaly.

Staec sebou trhl a odvrtil se, jako kdyby dostal polek. Na okamik se Jack dokzal vctit do Waleranova mylen a pochopil, e staec zahldl v Jackovch och ltost. A pro Walerana pedstavovala ltost projeven neptelem to nejhroznj mon ponen. IV Philip stl v zpadn brn starobylho kesanskho msta Canterbury, byl obleen do slavnostnho, bohat zdobenho roucha anglickho biskupa a v ruce drel k vykldan drahokamy, za kter by lovk utril cel jmn. Hust prelo. Bylo mu estaedest a v deti mu prochldaly star kosti. Tohle je naposledy, co se vydal tak daleko od domova. Jene tento den by nebyl ochotn promekat za nic na svt. Dnen obad bude svm zpsobem korunovat jeho ivotn dlo. Od historick vrady arcibiskupa Tome uplynulo u ti a pl roku. Za tuhle krtkou dobu se tajemn kult Tome Becketa rozil po celm svt. Philip neml ani tuen, emu vdechuje ivot, kdy tehdy vedl mal prvod se svkami ulicemi Canterbury. Pape prohlsil Tome za svatho naprosto nevdanou rychlost. Ve Svat zemi se dokonce objevil nov rytsk d bojujcch mnich, kter dostal jmno Ryti svatho Tome na svatm poli. Takhle mohutn lidov hnut nedokzal krl Jindich zdolat. Bylo pli siln, ne aby se mu jedinec mohl vzept. Pro Philipa bylo na cel vci dleit, e to jasn ukazovalo, kde le moc sttu. Tomova smrt odhalila skutenost, e ve stetu mezi crkv a korunou se mus panovnk vdycky nakonec uchlit k uit surov sly. Kult svatho Tome ale dokazoval, e vtzstv dosaen tmto zpsobem je nakonec zkonit lich. Krlovsk moc nakonec pece jen nen bezmezn: me ji omezit vle lidu. A tahle zmna se zaala prosazovat prv bhem Philipova ivota. A on nezstal pouhm svdkem dn kolem sebe, nbr sn napomhal tomu, aby se. zmny doshlo. Dnen obad to jen pipomene. Z det se vynoil urostl chlap velkou hlavou a krel k mstu. Neml na sob boty, ani klobouk. A v patinm odstupu za nm se blila poetn skupina jezdc na konch. Tm muem byl krl Jindich. Na ki promoen krl se probrodil bahnem a k mstsk brn a veel do msta. Pihlejc dav mlel, jako by byl na pohbu. Philip postoupil podle pedem pipravenho plnu doprosted cesty, otoil se a vykroil ped bosm krlem, aby ho dovedl ke katedrle. Jindich ho nsledoval se sklopenou hlavou, svou jindy rznou chzi

peliv krotil a celm svm postojem vyjadoval pokn. Uasl obyvatel msta nm sledovali anglickho krle, jak se ped jejich oima poniuje. Krlv doprovod si stle udroval nleit odstup. Philip pomalu provedl krle branou vedouc do katedrly. Mohutn vrata ndhernho chrmu byla doiroka oteven. Spolen veli dovnit slavnostn pochod dvou lid, jm vrchol politick krize celho stolet. V chrmov lodi bylo pln plno. Lid se rozestupovali, aby je nechali projt. Mezi sebou si eptali, ohromeni pohledem na nejpynjho krle celho kesanskho svta, kter skrznaskrz promoen vchzel do katedrly jako ebrk. Pomalu proli celou chrmovou lid a sestoupili po schodech dol do krypty. Tady, vedle muednkovy nov hrobky, ekali eholnci z canterburskho kltera a spolu s nimi nejvznamnj a nejmocnj biskupov a opati celho krlovstv. Krl si klekl na zem. Za nm sestoupili do krypty i jeho dvoan. A tady, pede vemi, se Jindich, anglick krl, druh toho jmna vyzpovdal ze svch hch a prohlsil, e se mimodk stal pinou zavradn svatho Tome. Kdy ml zpov za sebou, sthl si z ramen pl. Ml pod nm jen zelenou suknici a nnou koili. Znovu si klekl a nastavil zda. Londnsk biskup ohnul v dlanch hl. Krle jet ekalo mrskn. Dostane pt ran od kadho ptomnho knze a ti rny od kadho mnicha. dery budou pochopiteln jen symbolick: vdy je tu na osmdest sluh boch, take skuten vprask od kadho z nich by krle zabil. Londnsk biskup se hol ptkrt lehce dotkl krlovch zad. Pak se otoil a podal rkosku Philipovi, biskupovi z Kingsbridge. Philip pistoupil bl, aby krle ztrestal. Byl rd, e se thle chvle doil. Po dneku, kal si v duchu, u svt nikdy nebude tak pln stejn jako dv.

Ken Follett PILE ZEM Z anglickho originlu The Pillars of the Earth (A Plume Book, New York 1999) peloil Jan Jirk Redigovala Irena Grusov Odpovdn redaktorka Ivana Parkmanov Oblku navrhl Miloslav Disman Technick redaktorka Helena Illkov Vydala Euromedia Group, k. s. Knin klub v Praze v roce 2001 jako svou 1625. publikaci Poet stran 928 Vydn prvn Sazbu zhotovila Helena Hyanov Vytiskly Tlaiarne BB, spol. s r. o., Bansk Bystrica TS 13/34 ISBN 80-242-0675-7