Univerzita Karlova v Praze Prvnick fakulta

Adam Biovec

Kriminalistick uen o obti trestnho inu

Diplomov prce

Vedouc diplomov prce: prof. JUDr. Jan Musil, Csc. Katedra: Trestnho prva Datum vypracovn prce: _________________

Prohlauji, e jsem pedkldanou diplomovou prci vypracoval samostatn za pouit zdroj a literatury v n uvedench.

V Praze dne _______________

______________________________ Adam Biovec

Dkuji vem, kte umonili vznik tohoto textu, zejmna vedoucmu sv diplomov prce, prof. JUDr. Janu Musilovi, Csc., za mimodnou pomoc s jejm vypracovnm a Iren Petruelov, DiS., dky jej cenn asistenci vznikl vzkum, kter je jej soust.

Obsah
Tituln list............................................................................................................................1 Prohlen............................................................................................................................2 Podkovn..........................................................................................................................3 vod....................................................................................................................................6 1. Viktimologie obecn strun nstin problematiky s ohledem na kriminalistickou praxi.....................................................................................................................................7 1.1. Strun historie oboru.......................................................................................8 1.2. Souasn podoba oboru a nastnn problematiky pravy procesnho postaven obti v trestnm zen.........................................................................................................10 1.3. Terminologie....................................................................................................13 1.4. Typologie obti a index viktimnosti................................................................16 2. Viktimologie kriminalistick .....................................................................................20 2.1. Charakter a specifika oboru a jeho uit..........................................................21 2.2. Vznam obti pro praxi...................................................................................23 2.2.1. Ob jako oznamovatel zloinu a nhled na problematiku latence..26 2.2.2. Fingovn postaven obti.................................................................29 2.3. Ob jako nositel stop......................................................................................32 2.3.1. Ob jako nositel fyzickch stop......................................................34 2.3.2. Ob jako nositel psychickch stop..................................................36 2.3.3. Nhled do problematiky vslechu obti ......................................40 2.3.4. ast obti na tvorb stop.................................................................43 3. Kriminalistick prevence ...........................................................................................45 4. Exkurze do problematiky vztahu minul viktimizace a nslednho pchn trestn innosti...............................................................................................................................47 4.1. Zamen vzkumu, zmr a hypotza............................................................49 4.2. Vyhodnocen vzkumu....................................................................................51 4.3. Kritick zhodnocen........................................................................................55 Zvr...................................................................................................................................56 Nzev prce v anglickm jazyce........................................................................................58 Resum v anglickm jazyce...............................................................................................59 Resum v eskm jazyce....................................................................................................60

Seznam klovch slov v eskm a anglickm jazyce ..................................................61 Seznam pouit literatury...................................................................................................62 Ploha vzor dotaznku.....................................................................................................65

vod
Clem tto prce je v jejm omezenm rozsahu poskytnou urit nhled na problematiku kriminalistickho uen o obti trestnho inu, kriminalistick viktimologii. Vzhledem k interdisciplinrnmu charakteru tto disciplny, zejmmu na prvn pohled, a tomu, e jde o disciplnu aplikovanou, bude obsah prce nutn reflektovat i tyto skutenosti a bude se snait zprostedkovat vhled i do nkterch obor pbuznch, jako zejmna viktimologie obecn, jejmu vvoji, a tch obor innosti, kter z poznatk kriminalistick viktimologie vychzej, vetn krtk kapitoly o prevenci kriminality. Takt je clem tto prce poukzat na nkolik mt o obtech, kter jsou stle bohuel tradovny i mezi odbornou veejnost, a kter jsou zpsobil svmi negativnmi dopady podstatn ovlivnit postaven obt i vsledek kriminalistick prce. Soust tto prce je i strun vzkum zamen na otzku viktimizace a pozdjho pchn trestn innosti ve skupin mladistvch, oznaench socilnm a prvnm systmem za nepizpsobiv, strukturu kriminality kterch jsou obmi a pachateli, a vliv okol, zejmna rodiny na tyto skutenosti. Je pochopiteln, e takto rozshlou problematiku nelze na omezenm rozsahu pln pokrt, proe se bude tato prce snait o to, vystihnout alespo urit charakteristick rysy, problmy a vztahy uvnit pedmtn materie.

1. Viktimologie obecn strun nstin problematiky s ohledem na kriminalistickou praxi

Viktimologie, jako spoleensk vda zabvajc se obmi (lat. victima), mj. i obmi trestn innosti, je nejastji povaovna za soust kriminologie1 (tzv. penal victimology2 pop. criminal victimology3). Toto zaazen je ovem spe formlnho charakteru, nebo nelze nepostehnout znan pesah viktimologie do mnoha dalch vdeckch discipln, zejmna nkterch odvtv psychologie, sociologie, kriminalistiky. Navc nen pijmno bezvhradn, u s pihldnutm k tendencm vnmat viktimologii do urit mry jako obor samostatn (nkdy je tato st viktimologie nazvna general victimology4, tj. obecn viktimologie Mezi rznmi pstupy k viktimologii existuje nzorov pnut, piem zejmna kriminologov preferuj jej u vymezen (tj. jako soust kriminologie s drazem na obti trestn innosti)5,6.

Pro tuto diplomovou

prci nen pojet viktimologie, mj. vzhledem k jejmu umu

zamen na viktimologii kriminalistickou (tzv. forensic victimology7), rozhodn, bude se j vak zabvat pouze v rozsahu t sti, kter se dotk obt trestn innosti.

1 2

5 6

NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; s.139 VAN DIJK, J. J. M.; Introducing Victimology; Universiteit van Tilburg; http://arno.uvt.nl/show.cgi? fid=77963;1997; 1997; s.1 CHOCKALINGAM, K.; Measures for Crime Victims in the Indian Criminal systm: Resource material series No. 81; Tokyo; Fuchu; UNAFEI; www.unafei.or.jp/english/pages/No81.pdf; 2010; s.100 VAN DIJK, J. J. M.; Introducing Victimology; Universiteit van Tilburg; http://arno.uvt.nl/show.cgi? fid=77963;1997; 1997; s.3 NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; .140 PROTIVNSK, M.; Kriminologie v Evrop a ve svt; MVR; www.mvcr.cz/soubor/protivinskykriminologie-ve-svete-pdf.aspx; 2010; s.3 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.20

1.1. Strun historie oboru

Jakkoli se lze setkat s pokusy umisovat vznik jaksi previktimologie a do obdob starovku8, je viktimologie relativn mladm vdnm oborem. Potek orientace kriminolog a pbuznch odbornk (ve smyslu oblasti zjmu, nikoli pbuznosti oboru, jako takovho) na obti, lze spatovat ji ve tyictch, a zejmna padestch letech dvactho stolet. Nejastji bvaj v tto souvislosti zmiovna ti jmna (ani by tm vak byl seznam otc zakladatel vyerpn): Hans von Hentig9, Benjamine Medelsohn10 a Henri Ellenberg11. Hans von Hentig je povaovn vedle viktimologie i za jednoho z otc forenzn psychologie. Jeho postoje, profesionln i politick, bezpochyby ovlivnila i zkuenost z obou svtovch vlek, zejmna prvn, kter se vnuje ve sv autobiografii z roku 1919. A do sv smrti v roce 1974 byl vlivnm autorem mnoha monografi a vznamnou osobou v akademick sfe. Psobil nejdve v rodnm Nmecku, pozdji pak ve Spojench sttech americkch, kam emigroval z dvodu nzorovch neshod s nacisty (pesto, e lze v jeho publikacch urit prvky rasistick teorie shledvat12). Do Nmecka se vrtil a v polovin padestch let. irokou veejnost na sebe upozornil zejmna svm kontroverznm spisem Die Kriminalitt der lesbischen Frau z roku 1959. Oblast jeho zjmu zstala nicmn soustedna zejmna na prvn problematiku vztahu deliktu a jeho obti13. Benjamin Mendelsohn byl idovskm prvnkem narozenm v Rumunsku. Svou prvn verzi viktimologick disciplny se relativn zce zamoval na spoluzavinn inu obt14, tj. nakolik sama pispla k vytvoen kriminln situace. Pozdji tuto oblast opustil
8

10

11

12

13

14

KIRCHHOFF, G. F.; Perspectives on Victimology:The Science, the Historical Context, the Present; Journal of Tokiwa University Mito 1/2006; Kiyo 2006; internetov verze textu http://www.gerdkirchhoff.de/upload/dokumente/Internet%20Version%20History%20of %20Victimology.doc; s.6 Napklad Hans von Hentig; Encyclopdia Britannica; Encyclopdia Britannica Online; http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1272632/Hans-von-Hentig; 2011 Napklad Benjamin Mendelsohn; Encyclopdia Britannica; Encyclopdia Britannica Online; http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1272639/Benjamin-Mendelsohn; 2011 Napklad Henri Ellenberger; Encyclopdia Britannica; Encyclopdia Britannica Online; http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1272647/Henri-Ellenberger; 2011 VON HENTIG, H.; Die Kriminalitt des Negers: Ein Beitrag zur Frage: Rechtsbruch und Rasse; Schweizerische Zeitschrift fr Strafrecht 52; Postfach; Stmpfli Verlag AG; 1938; s. 34-61 WALKLATE, S.; Understanding criminology: Current theoretical debates; 3. vydn; Maidenhead; Open University Press 2007; s.120 WEMMERS, J-A; Victim reparation and the international criminal court; International review of criminology 16/2009; Bicester; A B Academic Publishers 2009; s. 123

a byl jednm z prvnch, kte definovali ob relativn iroce bez ohledu na skutenost, zda je obt trestnho inu, i jin svou zvanost a dopady na ob srovnateln, udlosti 15. Byl takt jednm z tch, kte v roce 1977 stli u zrodu The World Society of Victimology. Henri F. Ellenberger je jako kanadsko-vcarsk psychiatr a kriminolog znm spe svm spisem The Discovery of the Unconscious, zabvajcm se histori psychoanalzy a psychoterapie. Jeho vzkum vztahu mezi obt a pachatelem zachycen zejmna v knize Relations vak vznamn pispl k zskn pozornosti tomuto novmu pojet vzkumu kriminality, piem zde zavd vraz viktimogeneze jako alternativu k termnu kriminogeneze16. Skutenost, e k rozvoji tto disciplny dochz prv v obdob po druh svtov vlce a v jejm prbhu nen nhodn. Je pochopiteln, e v souvislosti se situac v povlenm svt dochz k akcentovn poteby definovat vliv prostt jmy na osoby j trpc. Tomu odpovd jak tendence k postupnmu zobecnn viktimologie a snaze o hledn vchodisek obecn platnch, tak i osobnosti jejch zakladatel, kter vlka v drtiv vtin uritm vraznm zpsobem poznamenala a motivovala je k vzkumu na tomto poli. Sandra Walklate ve sv knize konstatuje, e v prbhu vvoje lze v rmci viktimologie odliit ti proudy, a to proud pozitivistick (zejmna popisujc ty vlastnosti, kter in z osoby ob), radikln (navazujc na Mendelsohna a zkoumajc vechny aspekty viktimizace vetn tch ne-kriminlnch) a kritick (kter uvaj autoi prosazujc alternativn zpsoby nhledu na viktimologii)17. Vedle tchto smr, resp. v jejich rmci, se potom lze setkat s celou adou teori a model (Cohenova a Felsonova teorie bnch innost, Benjaminv a Masterv trojit model, a dalmi).

15 16

17

DRAPKIN, I., VIANO, E.; Victimology: New Focus; Lexington; Lexington Books; 1974; s. 25-35 BURGESS, A. W., REGEHR, CH., ROBERTS, A.; Victimology: theories and applications; Sudbury; Jones and Bartlett Publishers 2010; s. 40 WALKLATE, S.; Understanding criminology: Current theoretical debates; 3. vydn; Maidenhead; Open University Press 2007; s.120-128

1.2. Souasn podoba oboru a nastnn problematiky pravy procesnho postaven obti v trestnm zen
V souasn dob stle dochz k vvoji a akcentaci postaven obt v rmci trestnho zen, vznamu pi ohlaovn a vyetovn trestnch in (zejmna u uritch specifickch typ trestn innosti) a celospoleensk diskusi o morlnm zvazku pe o obti zvlt materiln a poradensk. Posouzen zvanosti zloinu dle jeho dopadu na ob takt umouje racionalizaci trestnho postihu, jak ji vyaduje i 38 zk. . 40/2009 Sb., trestnho zkonku, v aktulnm znn (dle jen TZ, nebo trestn zkonk): Trestn sankce je nutno ukldat s pihldnutm k povaze a zvanosti spchanho trestnho inu a pomrm pachatele. Nikoli nepodstatn je loha viktimologie z hlediska obecnho pstupu k obti, pi vyhledvn rizikovch faktor a prevenci kriminality. Podat jednoznanou definici souasn viktimologie by bylo z dvodu ve uveden mnohosti pstup obtn. Pokud bychom se spokojili s definic trestn viktimologie, tedy onoho uho pojet podazovanho pod obor kriminologie, lze za vyhovujc oznait definici uitou v uebnici Kriminologie Oty Novotnho a Josefa Zapletala: Viktimologie je soust kriminologick vdy zabvajc se obt trestnho inu, jej rol v genezi a prbhu trestnho inu a pi jeho odhalovn a objasovn, zpsoby pomoci obti po trestnm inu a zpsoby jak zabrnit viktimizaci potencilnch obt.18 Obecnou viktimologii pak lze popisovat jako studium obt kriminality, zneuit sttn moci, nehod, prodnch katastrof a dalch projev vy moci, kter je samostatnou disciplnou, nezvislou na kriminologie, a jeho clem je pomoci veejn moci minimalizovat lidsk utrpen19. Tetm vznamnm odvtv viktimologie je viktimologie kriminalistick, forenzn, kter se budeme vnovat dle, a z tohoto dvodu bude i ne definovna. Ponkud problematick je reflexe viktimologie v eskm prvu. Pojem obti zde nen uit ani v trestnm zkonku, ani v zkon . 141/1964 Sb., trestnm du procesnm, v aktulnm znn (dle jen T, nebo trestn d), jako zkladnm procesnm pedpisu. Stejn tak s nm prakticky nijak nenakld ani zk. . 218/2003 Sb., o soudnictv ve vcech mldee. V zsad je jedinou vjimkou zkon o poskytnut penit pomoci obtem trestn innosti . 209/1997 Sb, kter ale pojem obti zuuje pouze na to osoby, kterm byla
18 19

NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; s.141 VAN DIJK, J. J. M.; Introducing Victimology; http://arno.uvt.nl/show.cgi?fid=77963;1997

10

zpsobena koda na zdrav, nebo osoby pozstal po zemelch v dsledku spchn trestnho inu, byla-li tato zemel osoba rodiem, manelem nebo dttem zemelho a souasn v dob jeho smrti s nm ila v domcnosti, nebo osoba, kter zemel poskytoval nebo byl povinen poskytovat vivu20. Oproti tomu znaj procesn pedpisy trestnho prva pojem pokozenho. Tedy takov osoby, kter bylo ubleno na zdrav, nebo j byla zpsobena jma majetkov, morln, i j byla zpsobena koda jin 21, nicmn i v tomto ppad mus bt tato jma zpsobena pachatelem nebo mus jej vznik pmo souviset s trestnm inem22. Pokozenmu je trestnm dem garantovn relativn irok rejstk prv. A to: 1. nahlet do spisu ( 43 odst. 1 trestnho du), 2. init nvrhy na doplnn dokazovn( 43 odst. 1 trestnho du), 3. zastnit se hlavnho len a veejnho zasedn konanho o odvoln ( 43 odst. 1 trestnho du), 4. vyjdit se k vci ped jejm skonenm ( 43 odst. 1 trestnho du), 5. uplatovat nhradu kody ( 43 odst. 3 trestnho du), 6. uplatnit prvo na nhradu nklad zen v ppad spchu v nm ( 154 trestnho du), 7. vslovnm prohlenm se svch procesnch prv vzdt ( 43 odst. 4 trestnho du), 8. odmtnout udlit souhlas s trestnm sthn osob blzkch ( 163 a 163a trestnho du), 9. prvo na zajitn svho nroku vi obvinnmu dle 47 a nsledujcch trestnho du a zk. . 279/2003 Sb., o vkonu zajitn majetku a vci v trestnm zen, 10. bt v trestnm zen zastoupen zkonnm zstupcem ( 45 odst. 1 trestnho du), spolenm zmocnncem ( 44 odst. 2 trestnho du), opatrovnkem ( 45 odst. 2), nebo zmocnncem ( 50 a nsledujc trestnho du), 11. dat o informovn o proputn i tku obvinnho i odsouzenho z vazby, vkonu trestu odnt svobody, ochrannho len a zabezpeovac detence ( 44a trestnho du), 12. bt pouen o svch prvech ( 46 trestnho du), 13. podvat opravn prostedky (ada ustanoven trestnho du, nap. 179h
20 21 22

2 odst. 1 a 2 zk. . 209/1997 Sb., o poskytnut penit pomoci obtem trestn innosti 43 odst. 1 zk. . 141/1964 Sb., trestn d 43 odst. 3 zk. . 141/1964 Sb., trestn d

11

odst. 4), 14. uzavt se souhlasem soudu s obvinnm narovnn ( 309 a nsledujc trestnho du). Vet tchto prv zcela jist nen vyerpvajc, dle by bylo mono uvdt nap. nikoli nepodstatn prvo na ochranu ped zveejnnm uritch informac podle 8a a 8b trestnho du. Vt draz na ob s sebou ovem asto nese i penen odpovdnosti z orgn innch v trestnm zen na ni. Npadnm a asto diskutovanm pkladem, je ve uveden souhlas s trestnm sthnm pachatele, kter je ve vztahu k obti osobou, vi n by ml pokozen jako svdek prvo odept vpov (resp. v ppad znsilnn manelem, partnerem i druhem obti)23. Jakkoli lze hodnotit jako pozitivn, e od okamiku udlen souhlasu nemus orgny inn v trestnm zen pokozenho/ob (nevzniknou-li pochybnosti) zkoumat, zdali souhlas trv (a tedy nad mru nezbytn nutnou ob frustrovat vynucovnm kooperace)24, zejmna existence institutu zptvzet souhlasu vslovnm prohlenm podle ust. 163 odst. 2 trestnho du umouje pachateli, i jinm osobm, kter na tomto maj zjem, vyvjet na ob tlak s clem doshnout tohoto kroku a tedy nemonosti sthn pachatele. Mno se tedy i vahy na tma,zda je zachovn tohoto prva vhodn25. Lze bezpochyby konstatovat, e aby prava souasn plnila svj el, je teba, aby orgny inn v trestnm zen aplikovali citliv zejmna ustanoven 163a odst. 1 psm. d), tedy monost pslunch orgn jednat bez souhlasu obti, i pes jej vslovn nesouhlas tehdy, kdy je zejm, e souhlas nebyl dn nebo byl vzat zpt v tsni vyvolan vhrkami, ntlakem, zvislost nebo podzenost. Je teba ovem zrove piznat, e prv tento postup znamen pro odpovdn orgny velmi vznamnou zt v jejich postupu.

23

24 25

KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M.; Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen: Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007 s.10 Usnesen Krajskho soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 8 To 419/97 KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M.; Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen. Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007; s.10

12

1.3. Terminologie
Jako prakticky kad vdn obor m i viktimologie svou vlastn terminologii, by velkou st jazyka tohoto oboru pedstavuj termny pevzat z jinch obor, zejmna kriminologie, kriminalistiky, psychologie a prva. Jej specifick materie si vak vynutila i vznik novch pojm, s vznamem optimalizovanm pro poteby viktimolog. V tto podkapitole si dovolm strun piblit vznam nkolika mlo viktimologickch termn, s ktermi bude tento text dle nakldat, pop. ty, jejich obsah lze povaovat za podstatn z hlediska pochopen oboru samotnho.

Ob Definic obti lze nalzt mnoho, takka kad autor m svou mrn modifikovanou definici (nap. osoba, organizace, morln nebo prvn d, kter jsou ohroeny, pokozeny nebo znieny trestnm inem26). V oblasti trestn viktimologie meme za ob oznait fyzickou osobu dotenou trestnm inem na svch prvech27.

Viktimizace Kniha Porozumn obtem a restorativn justice konstatuje, e "Viktimizace je velmi sloit proces, kter zahrnuje adu monch prvk28. Jakkoli je tento popis pravdiv, nijak nevysvtluje povahu toho jevu. Uspokojivj definici viktimizace lze nalzt ve vztahu k jejm jednotlivm podtypm. Obecn vak lze viktimizaci definovat, jako ...proces pokozovn a zpsobovn jmy, m se fakticky z jedince stv ob uritho trestnho inu29 (resp. v ppad, e je tento pojem uit v rmci viktimologie obecn, ob jin srovnateln udlosti).

Viktimizace primrn Touto se rozum interakce obti a pachatele pi spchn trestnho inu a inky pmo vyplvajc z tto interakce a samotnho trestnho inu30. inky je v tomto ppad mylena jma (tzv. primrn jma), a to jak fyzick a psychick, tak i ekonomick a
26 27 28

29 30

GPPINGER, H.; Kriminologie; Mnchen; C.H. Beck Verlagshuchhaltung; 1980; s. 589. NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; s.139 DIGNAN, J.; Understanding Victims and Restorative Justice; Maidenhead; Open University Press; 2004; s.23 RTKOV, L.; Forenzn psychologie; Plze; Ale enk 2004; s.116 DIGNAN, J.; Understanding Victims and Restorative Justice; Maidenhead; Open University Press; 2004; s.23

13

sociln. Neteba zdrazovat, e zatmco fyzick jma se tk v zsad pouze kriminality s nsilnm aspektem a majetkov jma je pro primrn viktimizaci typick pro kriminalitu majetkovou a hospodskou, psychick je ve vce i mn skryt podob ptomna v ppad takka jakkoli jmy zpsoben trestnm inem. Viktimizace sekundrn Tou se rozum reakce socilnho prosted obti na tu skutenost, e se stala obt (myleno reakce orgn innch v trestnm zen, lkaskho personlu, rodiny, atd.)31. Jde tedy o dal dsledky viktimizace primrn, nad rmec bezprostednch. Ji H. S. Schneider, kter byl zejm prvnm autorem, uivm tento termn, zde vyzdvihuje vznam adekvtn a korektn reakce orgn veejn moci vi obti32. Nsledkem nevhodnch reakc bvaj urit negativn pocity vzbuzen v obti, tzv. sekundrn jma. Jejich rejstk je relativn irok. Nkter autority uvdj jako zkladn tyto 3 pocity: pocit nespravedlnosti, pocit nedstojnosti, pocit izolace33. Lze se ovem setkat i s vtem irm zahrnujcm napklad pocit bezbrannosti, zloby, setrval strach o vlastn bezpe, obecnou ztrtu schopnosti dvry, atd. (piem je mono diskutovat, nakolik je ten kter podaditeln pod nkter ze t pocit zkladnch). Aphrodite Matsakis ve sv knize 34 uvd tchto est typ reakc sekundrn viktimizaci zpsobujcch: 1) odmtnut obti a nedvra v jej popis udlost, 2) sniovn prosttho utrpen, 3) obvinn obti, 4) generalizace, 5) zamtnut a 6) krutost vi obti.

Viktimizace terciln Tento jev nen jet zcela uznvn ani v rmci samotn viktimologie. Obvykle se jm rozum proces upevnn identity subjektu jako obti, nejastji skrze opakovan primrnch a sekundrnch viktimizac35. Vlivem tchto traumatizujcch skutenost dochz k vraznm zmnm v jeho psychice a nsledkem toho i socilnch vazbch a nevyhnuteln i materiln sfe subjektu, tzv. terciln jm. Vazby na jej minul ivot se rozvoluj a tato nen schopna na nj navzat.
31 32

33 34

35

tamt SCHNEIDER, H. S.; Viktimologie: Wissenschaft vom Verbrechensopfer; Tbingen; Verlag J. C. B. Mohr; 1975; s. 55 RTKOV, L.; Forenzn psychologie; Plze; Ale enk 2004; s.118-119 MATSAKIS, A.; I Can't Get Over It: A Handbook for Trauma Survivors; California; New Harbinger Publications Inc.; 1992; 85-112 KIEFL, W., LAMNEK, S.; Soziologie des Opfers. Theorie, Methoden und Empirie der Viktimologie; Munich; UTB Wilhelm Fink Verlag; 1986; s.170 a nsledujc

14

Index viktimizace Index viktimizace je jednm ze zpsob, jakm lze empiricky zkoumat dynamiku kriminality z pohledu obt jak z hlediska historickho vvoje, tak geografickho srovnn. Jde o procentuln vyjden mnostv obt trestn innosti v dan skupin subjekt, vymezen bu zemm, nebo sociln skupinou, piem lze srovnvat jak kriminalitu bez rozlien druhu trestn innosti, tak konkrtnho trestnho inu i skupiny takovchto36. asto je tento termn vn i v podob index viktimnosti37.

Viktimogeneze Jak bylo ve uvedeno (kap. 1.1. Strun historie oboru), byl tento vraz vytvoen jako analogick k termnu kriminogeneze. Jde o proces, kterm na zklad vliv prostedn dochz k viktimizaci a subjekt i pijm svou roli obti38.

Viktimnost S koncepc viktimnosti pichz ji Hans von Hentig39. Jedn se o mru zranitelnosti subjektu, resp. pravdpodobnosti, e se tento ocitne v postaven obti zloinu. Mru viktimnosti pak uruj jednotliv faktory, jako je vk, pohlav, povoln, etnick pslunost a dal. Uebnice Novotnho a Zapletala40 uvd, e anglickm ekvivalentem tohoto eskho termnu je vraz victimity. V rozporu s tmto tvrzenm jsem se ve smyslu viktimnosti setkal v anglickch textech spe s termnem victim proneness41. Vrazem victimity je oproti tomu opisovna samotn skutenosti, e urit subjekt je obt42.

36 37

38

39 40 41

42

TBLOV, R.; Kriminologie: Studijn texty; Praha; VRR 2008; p.18 MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.4 DUSSICH, J. P. J.; Victimology Past, Present and Future; Resource material series No. 70; Tokyo; Fuchu UNAFEI; http://www.unafei.or.jp/english/pdf/PDF_rms/no70/p116-129.pdf; 2006; s.118 VON HENTIG, H.; The Criminal and his Victim; New Haven; Yale University Press; 1948 NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; s.141 Nap. THISSEN, D., WAINER, H.; Toward the Measurement and Prediction of Victim Proneness; Journal of Research in Crime and Deliquency . 20 st. 2; Londn; Sage publications; 1983; s.243-261 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.33

15

1.4. Typologie obti a index viktimnosti

Samotn zkoumn obt z hlediska jejich rizikovosti nen prosto kontroverz 43 a kritice byl tento pstup vystaven zejmna z pozice feminismu44. Rizikovost obti nen mono zsadn brt (a na skuten krajn ppady zejmna provokujcch a agresivnch obt 45) jako polehujc okolnost pro pachatele ve smyslu 41 trestnho zkonku46.

Kontroverznost ovem nen na pekku praktick vyuitelnosti obou tchto hodnotcch kl. Jak je oividn, v ppad indexu viktimnosti, pi zachovn preciznho statistickho postupu, umouje tento vytipovat jak urit oblasti, tak konkrtn sociln skupiny, na kter se mus orgny inn v trestnm zen (nikoli vak vlun, podstatn je zde zejmna vliv dalch orgn veejn moci nerepresivnho charakteru) soustedit, jak pi bezprostednm boji s kriminalitou, tak i pi jej prevenci. Na rozdl od statistik policejnch, by tento index ml zachycovat kriminalitu (resp. viktimitu) jet ped okamikem, ne je zkreslena mrou latence. Pi porovnn mry latence a indexu viktimity je pak mono urovat konkrtn opaten a mru pozornosti, kter je nutn k spnmu boji se zloinem pro tu kterou oblast a skupinu. Je vak teba nezamovat index viktimnosti s prostou obavou z viktimizace. Tyto dva koncepty jsou vzjemn jen velmi mlo provzny47 a hledat univerzln platn a pouiteln souvislosti a vazby mezi nimi se bl nemonosti.

Typologie obti je podobnm, v praxi pouitelnm konceptem. Stejn jako index viktimnosti jsou tyto vsledkem jak teoretickho zkoumn, tak ternnho vzkumu. Pestoe vtina typologi slou spe ne jako praktick pomcka coby podnt pro dal diskusi48, poskytuj jistou monost klasifikace obt a uren vhodn strategie pstupu k
43

44

45

46

47

48

VIANO, E; 21st century sociology: A reference Handbook; Victimology. Thousand Oaks; Sage publications; 2007; s.431 VAN DIJK, J. J. M.; Introducing Victimology; Universiteit van Tilburg; http://arno.uvt.nl/show.cgi? fid=77963;1997; s.3 HOK, J.; Agresivn a provokujc ob trestnho inu; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/horakprovokujici-obet-pdf-561155.aspx; 2010 K tomu napklad nlez stavnho soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. IV. S 433/02; nlez stavnho soudu ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. II. S 317/01; usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 15. 11. 2006, sp. zn. 3 Tdo 1335/2006 WYNNE, T.; An Investigation into the Fear of Crime: Is there a Link between the Fear of Crime and the Likelihood of Victimisation?; The Internet Journal of Criminology; http://www.internetjournalofcriminology.com/Wynne%20-%20Fear%20of%20Crime.pdf; 2008; s.21-22 MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009, s.4

16

nim. V eskm prosted se lze nejastji setkat s Mendelsohnovou typologi obt dle mry zavinn vlastn viktimizace49, typologie Hanse von Hentiga zaloen na vku, pohlav, etnick pslunosti a abnormalitch50, nebo Hoystovou, zamen na zavinn obti, ovem specifickm zpsobem, a to jednak individuln, jednak svou pslunost k urit rizikov skupin51. Z eskch autor se pak tomuto tmatu vnuje, by spe ve vztahu ke konkrtnm obtem, a tedy ji v mezch kriminalistick viktimologie, napklad Miroslav Mitlhner52. Pouijeme-li jako pkladu typologie klasickou Mendelsohnovu, ta obsahuje est typ obt53: Nevinn ob Tato ob je obt nhodnou. Nezavdala podnt ke sv viktimizaci dnm zpsobem. Pouze se ocitla v nesprvnou chvli, na nesprvnm mst. Pkladem me bt chodec sraen na chodnku idiem v prbhu dennch hodin. Takovto ob bude (bez pihldnut k dalm okolnostem) spoluprci s vyetujcmi orgny spe naklonna. Na druhou stranu, vzhledem k pomrn nzkm osobnm vazbm na zloin, nelze hodnotu informac, kter me poskytnout, nijak peceovat. Ob s nzkm podlem viny / ob vinn skrze svou neznalost Tato ob se dostala do viktimn situace bez jakhokoli zmru, spe z dvodu nedbn nleit pozornosti. Pesto si zven riziko me uvdomovat. Opt i v tomto ppad bude ob spoluprci naklonna, nicmn uvdomn si sv chyby, kter viktimn situace spolu-zpsobila me bt nakodu jej otevenosti, eho by si mly bt odpovdn orgny vdomy. Ob s mrou zavinn totonou jako pachatel / ob dobrovoln Jako typick pklad se uvd ob sebevrady. Dalmi pklady ovem me bt
49

50 51

52

53

Nap. OSMANK, O.; K problematice obt trestnch in (vodn refert); K problematice obt trestnch in; Praha; BKB; 1995; s.9 Nap. NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004; s.148 Nap. HOK, J.; Agresivn a provokujc ob trestnho inu; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/horak-provokujici-obet-pdf-561155.aspx; 2010 Nap. MITLHNER, N.; Vrada, jej etiologie a prevence; Trestn prvo 3/2003; Praha; nakladatelstv Orac s.r.o.; 2003; s.10-14 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.15

17

jakkoli osoba, kter se astn vysoce rizikovch innost, jako jsou prostituce, ast v organizovanch kriminlnch skupinch atd. Od tohoto stupn dle je ob ke spoluprci s kriminalisty spe demotivovan. Jednak mla asto ji dobrou pleitost seznmit se s monmi dsledky takovto spoluprce, jednak nese podl viny, kter me bt zohlednn i trestnm prvem, vetn uznn obti vinou trestnm inem. Ob vinn vce ne pachatel Tato ob viktimogen situaci pmo vyprovokuje. Tzn. aktivn pracuje na jejm vytvoen. To pochopiteln stle nezbavuje pachatele povinnosti jednat v souladu se zkonem a nenechat se obt svst k jeho poruen. Ob, kter je vinn vce ne pachatel / ob nesouc plnou vinu Ob je tm, kdo vytvo viktimogenn situaci. Tedy nejen umon pachateli trestn in spchat, i ho pivede na tuto mylenku, ale je agresorem. Avak nespnm. Lze pedpokldat, e v tomto ppad bude ochotnj spolupracovat s polici pachatel (tzn. ob poten) ne ob, myleno ob vsledn. Falen ob / ob simulujc, imaginrn Tato ob svou viktimizaci pouze pedstr, a ji je jej cl jakkoli. S kriminalistou bude spolupracovat ochotn, pinejmenm do urit mry, ovem pi tom bude vedena svou vlastn motivac a rozhodn nem v myslu sdlit mu skutenou pravdu. Velmi znmou je i typologie egyptskho prokurtora a viktimologa Ezzata Fattaha. Ten mimo ni skrze zpracovn jak svch vzkum, tak dvjch typologi, popisuje i schma, jakm se obti viktimizaci vystavuj54. Jde tedy, nikoli o typologii obt, ale pin viktimnch situac, tedy de facto typizaci podlu obti na spchn trestnho inu, jej zavinn. Tato zavinnost ovem nemus vbec vyplvat z vdomho a volnho jednn obti. Largo sensu by ji bylo mono aplikovat i v oblasti viktimologie obecn, a rovn me bt uita v rmci kriminalistiky jako dal z pomcek pi charakterizace obti za elem dalho uit. Pinami podle nj jsou: 1. vytvoen pleitosti (na zklad osobn charakteristiky i aktivity obti);
54

WOLHUNTER, L., OLLEY, N., DENHAM, D.; Victimology: Victimisation and Victims' Rights; Oxon; Routledge-Cavendish 2009; s. 15

18

2. rizikov faktory (tmi je mnn aspekt socio-demografickho charakteru obti. Tzn. skutenosti jako je vk, pohlav, sociln a etnick pslunost, nebo spoleensk vazby subjektu); 3. motivace pachatele (ta je typickm pkladem, jak se ob me vystavit vy i ni me rizika, zcela objektivn, nepopirateln, ovem zrove nikoli mysln i dokonce vdom. Jde ist o preferenci pachatele a kritria, podle kterch si sv obti vybr. Je samozejm mon, aby pachatel vybral ist nhodn, nebo naopak podle kritri v zaazench v jinch kategorich, ale plat, e tato vnitn motivace konkrtnho pachatele nen zsadn pedem pro nezastnn subjekt zjistiteln); 4. vystaven se riziku (tmto je mylen zpsob a mra toho, nakolik se subjekt stav bti viditelnou potenciln obt, jak jedn v rizikovch situacch a nakolik pispv k jejich gradaci); 5. spoleensk styky (tj. vazby subjektu, osobn, profesn i jin, na vce i mn formln uskupen psobc v kriminln sfe. Tedy nakolik je potenciln ob v hledku pachatel z profese); 6. as a msto (nebo oba tyto faktory jsou bezpochyby velmi podstatn z hlediska mry rizik); 7. nebezpen jednn (tento bod vychz z premisy, e kad jednotliv lidsk innost s sebou pin uritou mru nebezpe); 8. vnovn se vysoce nebezpenm innostem (vetn neleglnch aktivit a projev povaovanch spolenost za deviantn); 9. jednn obrann a vyhbav (tzn. takov, kter naopak mru rizik sniuj); 10. strukturln a kulturn dispozice (bezmocnost, kulturn dispozice k akceptaci nsilnho jednn vi sv osob, atd.) Na zklad typizac obti je mono v rmci kriminalistick praxe do urit mry pedvdat jej pstup k vyetovn, trestnmu zen jako celku i jednotlivm konkrtnm krokm orgn innch v trestnm zen. Dky tomu pispv klasifikovn obt k monosti volby takovho postupu vyetovn, kter je ekonomicky, rychl a efektivn. Zrove je vak teba upozornit na zkladn problm pi jejich vyuit, a to je prvoplnov a povrchn aplikace typologie, bez dnho a odpovdnho zskn dostatku vchozch informac. Jako v ppad jakkoli teorie jin, je-li aplikovan nesvdomit, m zpsobilost napchat vce kod, ne kolik me pinst uitku55.
55

TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in

19

2. Viktimologie kriminalistick
Kriminalistick viktimologie (anglicky forensic victimology) je tetm odvtvm viktimologie. Na rozdl od dvou ve uvedench m tato ble k vd aplikovan, ne k teoretick discipln. Pod tmto pojmem rozumme vdeck vzkum obt za elem een soudnch a vyetovacch zleitost56. Ne se pokusme zprostedkovat strun nhled na tuto vdn disciplnu.

56

Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.17 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.XIII

20

2.1. Charakter a specifika oboru a jeho uit

Stanovit pesn datum, kdy byla poprv uita ob pi vyetovan zloinu by bylo jednak nemon, jednak by to postrdalo smysl. Reflexe obt v rmci kriminalistick praxe je stejn star, jako kriminalistika sama. Pokud jde o kriminalistickou viktimologii jako samostatnou disciplnu, lze ji povaovat ze obor velmi mlad. Zejmna v eskm prosted se objevuje tento termn v literatue sp a po roce 2000. To vak nijak nebrn konstatovn, e zrodky tohoto odvtv viktimologie se objevuj ji v pracch prvnch viktimolog zmnnch v 1. kapitole tto prce, nap. Von Hentigov The Criminal and his Victim. Na rozdl od teoretitji orientovan viktimologie obecn a trestn, viktimologie kriminalistick m ble ne ke kriminologii ke kriminalistice, a je povaovna za soust forenznch vd, by jej vymezen nen dosud zcela uspokojiv konstituovno57. Hlavnm clem je nikoli mapovn viktimizace pro ely poskytnut obecnch vchodisek een problematiky kriminality etc., ale praktick uit poznatk viktimologie, zejmna pi vyetovn konkrtnch trestnch in. Je tedy vedle dalch forenznch discipln uvna pmo pi vyetovn konkrtnch trestnch in. Tomuto elu je podzena i jej materie a metody. Pedmtem kriminalistick viktimologie je v souladu s ve uvedenm pomoci: 1. s vnmnm viktimizace v irm kontextu; 2. prokzat i vyvrtit tvrzen, e dolo k viktimizaci; 3. objasnit povahu vystaven obti viktimizaci, resp. jm; 4. sestavit modus operandi a motiv pachatele; 5. s vytipovnm podezelch; 6. s nalezenm vazeb na dosud nevyeen ppady.58 Zkladem jejho zjmu je ovem vdy ob, piem skrze n, jej vztah k pachateli, skrze stopy vztahujc se k trestnmu inu, kterch je nositelem i pvodcem, a jej podl jednak na genezi trestnho inu, jednak na celm prbhu trestnho zen, od ohlen do
57

58

MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.65 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.21

21

okamiku pravomocnho rozhodnut o vin a trestu, dochz k objasnn trestnho inu jako takovho. Ob je v rmci tohoto oboru vnmna spe jako nstroj 59 a soust, by centrln, komplexnho pohledu na trestn in. Tato skutenost vak nen dvodem k odsouzen oboru z etickho hlediska. Je teba zohlednit fakt, e tento pohled slou k morlkou i prvem aprobovanmu cli, tj. odhalen pachatele trestnho inu a jeho potrestn. Navc nelze nevnmat, e i v rmci kriminalistick viktimologie, jakkoli to nen jejm hlavnm clem, je hledna cesta jakm zpsobem v nejvy mon me, pi zachovn maximln vtnosti obti, snit negativn dopad innosti orgn innch v trestnm zen na ni, tzv. sekundrn viktimizaci60. Pi pohledu na ob, jej jednn a ivot, si zkoumajc subjekt, a ji je jm kriminalista i kdokoli jin, kdo v prbhu trestnho zen s obt trestnho inu pichz do styku, pi celm svm postupu, mus zachovvat od obti jist profesionln kritick odstup, kter mu umouje zkoumat okolnosti ppadu, a to tak, e pi zachovn maximln objektivity sebou nenechv manipulovat osudem obti a jejm popisem skutkovho dje. Clem kriminalistick viktimologie, stejn jako ostatnch forenznch vd toti v dnm ppad nen vyhledvn morlnch vchodisek.61 Kriminalistick viktimologie je zrove uritm hlem pohledu, kterm lze na trestn in a jeho vyetovn nahlet. Ob je prostedkem ke zjitn dalch fakt, kter nakonec vedou ke zjitn pachatele a dalch skutenost, pro proces vyetovn a dal innost orgn innch v trestnm zen nezbytnch62. Pestoe tedy nakld kriminalista vyuvajc poznatk kriminalistick viktimologie s dkaznmi prostedky zskanmi skrze ob do urit mry jako s jakmikoli dkazy jinmi, je teba vdy zohledovat zvltn vztah obti k tvrzenmu i skuten spchanmu inu, nebo, jak bude zdvodnno ne, jsou oproti ostatnm svdkm astji a silnji motivovny k zkreslenm tvrzenm63.
59 60

61

62

63

RTKOV, L.; Forenzn psychologie; Plze; Ale enk; 2004; s.149 a nsledujc TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology. Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.50 TURVEY, B. E.; Forensic Victimology Text: Victim Study too Political; Investigative and Legal Outcomes Compromised; Forensic Victimology; http://forensicvictimology.blogspot.com/2008/10/newforensic-victimology-text-victim.html; 2008 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology. Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context. Academic Press: Burlington: 2009: s.XXXII Tamt str. 22

22

2.2. Vznam obti pro praxi

Vznam obti pro praxi, myleno praxi orgn innch v trestnm zen, je zkladnm tmatem kriminalistick viktimologie. Tato samozejm nen izolovanm oborem, kter by se snail prosadit svj pohled na zloin jako jedin sprvn a automaticky umoujc vyeen kadho zloinu. Ob trestnho inu m vak v souladu s cli trestnho zen, uvedenmi v pedel kapitole, v jeho rmci, a pi vyetovn trestnho inu, roli nezastupitelnou, i spe zastupitelnou jen velmi obtn.

Psoben obti pi vyetovn lze rozdlit do dvou asovch sek. Za prv sek bezprostedn po spchn trestnho inu, ped okamikem, kdy se o jeho spchn dozvd orgny inn v trestnm zen ze zdroj jinch, tj. pi oznamovn spchn trestnho inu a tm i ovlivovn mry latence64. Druhou, obvykle podstatn del, fz je pak psoben pi vyetovn, kdy figuruje jako nositel stop65, a to jednak stop fyzickch materilnch, a stop ve vdom, tj. stop psychickch. Velmi podstatn je, jak bylo naznaeno v kapitole 1.4. tto prce, i pro kriminalistickou viktimologii lenn obt. Jednm z nikoli nedleitch typologi, je dlen obt podle toho, jakm trestnm inem jim byla jma zpsobena, tzn. podle zaitho trestnho inu66. Vrazn msto mezi tmito skupinami obt zaujmaj jednak obti kriminality nsiln, jednak obti delikt sexuln povahy, mj. i z hlediska postoje, kter k takovmu skutku, vetn postoje k obti a innosti orgn innch v trestnm zen, zaujme veejnost 67. Na pomez tchto dvou skupin pak asto stoj obti domcho nsil, kde vzhledem k jeho povaze dochz k viktimizaci jak nsiln, tak se sexulnm podtextem68, a dtsk obti tchto skupin trestnch in, nebo dopad viktimizace na n je vdy do velk mry specifick oproti obtem dosplm69.
64

65

66 67

68

69

MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.11 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology. Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.21 RTKOV, L.: Forenzn psychologie: Plze: Ale enk 2004, s.114 MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.6 MOLNROV, M.; Nsil v blzkm okol - domc nsil; epravo.cz; http://www.epravo.cz/top/clanky/obcanske-pravo/nasili-v-blizkem-socialnim-okoli-domaci-nasili15761.html; 2002 Nap. ZOUBKOV, C.; Kriminalita pchan na mldei; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 2/2001; Praha; Magnet-Press; 2001; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_02/zoubkova.html

23

Dvod pro vylenn tchto skupin obt podle toho, jak trestn in je postihl, je mnoho a vtina skutenost, na nich jsou zaloeny, nutn prbh vyetovn trestnch in ovlivuje. K tm pat zejmna tyto: Vztah mezi pachatelem a obt V ppad znsilnn, se z vzkum dlouhodob udv, e a devadest procent (astji je uvdno slo okolo 70 %) obt ije v blzkosti pachatele a nelze nezmnit ani obti vztahovch znsilnn, kter ij s pachateli ve spolench domcnostech, a ji pouze pechodn, nebo relativn trvale70. U kriminality nsiln je z hlediska vztahu pachatele a obti situace obdobn71. Tato skutenost pochopiteln klade na obti zvenou mru tlaku. Jednak v tom smyslu, e v ppad vztah uvedench 100 odst. 2 trestnho du je vyadovn jej souhlas, a tedy mus init volbu obtnou jednak z dvodu pochopiteln obavy o sv bezpe, nebo nen-li pachatel dren ve vazb (co nemus bt nutn vdy pravidlem72), je vzhledem k jejich osobn a lokln blzkosti (i v ppad, kdy spolenou domcnost s pachatelem nesdl) ob vystavena nezanedbatelnmu riziku. Za druh pak z dvodu asto zcela oividnch, by iracionlnch citovch vazeb na pachatele a vlastnho pocitu viny73. Mnostv a povaha stop na obti Ve ve uvedench ppadech, tj. jak v ppad delikt sexulnch, tak nsilnch, lze tak konstatovat, e mnostv stop na obti je vy ne v ppadech kriminality jin, a to jak psychickch tak i fyzickch materilnch74, by ani toto (zejmna u stop fyzickch) nen zcela pravidlem, jak konstatuji ne. I zde je ovem teba dodrovat
70

71

72

73

74

WEISS, P.; Sexuln agrese obti a pachatel: Kriminalistika : asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 1/2001. Magnet-Press. Praha 2001; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_01/weiss.html#6 KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M.; Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen: Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007; s.6-7 K podmnkm rozhodnut o vazb v ppad znsilnn nap. Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tvo 6/2007; etc. Nez.; The Impact of Victimization; Canadian Resource Centre for Victims of Crime; http://www.crcvc.ca/docs/victimization.pdf; s.2-3 Napklad VYKOPALOV, H.; Nsil v rodin; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 4/2001; Magnet-Press; Praha 2001; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_04/vykopal.html; MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.6; etc.

24

nleit odstup pi hodnocen stop a nespolhat se automaticky na to, jak stopy a jejich vznik interpretuje ob. Dopad trestnho inu na ob Nsiln a sexuln kriminalita se vyznauje v jednoznan vtin vy mrou zaten obti negativnmi dsledky viktimizace75. A to jak primrn, tak i sekundrn, nebo v prbhu vyetovn se ob nutn setkv v dsledku poteby trestn in vyjasnit napklad i s opakovanm popisem prbhu kriminln situace, detail skutku etc76.

75 76

Napklad RTKOV, L.; Policejn psychologie; 3.vydn; Praha; Portl 2000; s.187-188 Napklad SEJBALOV, P., REGULI, H.; Specifinost viktimizace obt znsilnn; Psychiatrie pro Praxi 1/2011; Solen; Olomouc 2011; s.19-21

25

2.2.1. Ob jako oznamovatel zloinu a nhled na problematiku latence

Ob hraje nezastupitelnou roli ji v rmci oznamovn trestn innosti. Nejlpe demonstrovateln je to na druzch kriminality, u kterch je oznamovn ze strany obt de facto jedinou skuten spnou metodou zjitn, e ke spchn trestnho inu dolo, napklad znsilnn, kde mj. i kvli neochot obt tento typ trestn innosti ohlaovat, je uvdn reln poet spchanch trestnch in oproti odhalenm cca t a desetinsobn77. Jakkoli se mou zdt tato sla nadsazen, zdaleka nejsou nejvy, se ktermi se lze setkat78. Pitom plat obecn pravidlo, e m povauje ob trestn in, jeho se stal obt, za zvanj, tm vy je ochota obti jeho spchn ohlsit79 (by je zrovna ppad znsilnn do velk mry specifick, podobn, jak je tomu u domcho nsil, pohlavnho zneuvn atd., z dvodu dalch fakt, zejmna me sekundrn viktimizace obt ze strany jejich okol, orgn innch v trestnm zen a dalch osob astncch se vyetovn, tedy zejmna znalc80). Policie je do znan mry odkzna na ohlaovn trestnch in nejen ve ve uvedench ppadech, ale v ad dalch oblast kriminality, kde sice nen vylouen ohlen svdkem, pop. zjitn trestnho inu skrze operativn ptrac prostedky, avak vzhledem k jejmu charakteru je takovto cesta znan nesnadn81. Jde napklad o platkstv, potaovou kriminalitu, kde, pi nejlep vli a vyuit vech dostupnch technickch prostedk, nen v silch policie celou relevantn oblast monitorovat, ale i o drobnou kapesn kriminalitu, kde sice plat, e dky modernm prostedkm, napklad kamerovm systmm, je pozice vyetovatel usnadnna, v plnm rozsahu vak tyto spoluprci obt nahradit nedokou. Viktimologick vzkumy, myleno vzkumy trestn a kriminalistick viktimologie, umouj jednak vytipovat rizikov skupiny obyvatel, ale i urit relativn pesn mru
77

78

79

80

81

RTKOV, L., VITOUOV, M.; Pomoc obti trestnho inu znsilnn: Informace pro zdravotnick personl; Diagnza v oetovatelstv 4/2010; Praha; Promediamotion 2010; s.32 HACKNEY, S.; Covering Crime and it's Vitctim; Criminal Justice Journalist; http://www.justicejournalism.org/crimeguide/chapter05/chapter05_pg04.html MAREOV, A., MARTINKOV, M.: O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.18 POLMOV, O.; Prvo obti trestn innosti na citliv zachzen; iPrvnk; http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/pd_4/art_6152/txtexpresion_pr%C3%A1vn%C3%ADch/pravo-obetitrestne-cinnosti-na-citlive-zachazeni.aspx; 2009 MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.68-71

26

latentn kriminality. Jakkoli se jedn o daj ryze statistick, narejc na adu limit (nezachycuj dtsk obti, jsou problematick z hlediska kriminality, kde je ob zrove pachatelem, nee problm obt, kter si viktimizaci neuvdomuj, atd.82) lze pedpokldat, e obti s vt mrou ochoty poskytnou pravdiv informace v rmci vzkumu, ne orgnm innm v trestnm zen. Pokud jde o faktory, kter ovlivuj ochotu obt ohlaovat trestn iny, lze se setkat s rznmi vty, nicmn nejpodstatnj jsou zejm tyto83: Obava, e obti nebude dvovno, pichzejc v vahu zejmna v ppadech, kdy ob subjektivn pociuje dkazn nouzi (jakkoli by tmto termnem sama zejm situaci nepopsala). Neochota popisovat detaily skutku, a tedy se vystavovat opakovanmu provn ztov situace. e se jedn o problm tiv, dokld i to, e se j zabv i judikatura stavnho soudu84. Obava z toho, e orgny inn v trestnm zen nebudou jednat. V rovni hypotzy lze tvrdit, e zejmna v postkomunistickch zemch je tento problm relativn vyhrocen, nebo se zde policejn orgny, soudy a sttn zastupitelstv dlouhodob net pli dobr povsti. Obava z pachatelovy pomsty. A to nejen bezprostedn pachatelovy, ale i ze strany jeho rodiny i ostatnch len ppadn organizovan skupiny. Opt lze v pedpokldat, e tato obava bude pociovna zejmna v ppad pachatel z etnickch, nboenskch a jinch minorit, v zsad tedy pod vlivem strachu z neznma, kdy ob radji ze svho pohled minimalizuje riziko tm, e se pokus prostt viktimizaci uniknou a dle se k n ve svm ivot nevracet85.

82

83

84 85

MAREOV, A., MARTINKOV, M.: O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.14 Nez.; Reporting a Crime; National Organization of Victim Assistance; http://www.trynova.org/victiminfo/victimizationhelp/reportingacrime.html Nap. Usnesen stavnho soudu ze dne 19.06.2008, sp. zn. I.S 2779/07 TANG, S.; The Social Evolutinary Paychology of Fear (and Trust): Or why is international cooperation difficult?; Shanghai; SIRPA 2010; s.5

27

Obava ze spoleenskch dsledk oznmen, v ppad, e nebude situace posouzena tak, e se skuten stala obt trestnho inu. Ob si nen jist, zda se skuten stala obt trestnho inu. Piem nemus bt tak docela vjimkou, e si ob viktimizaci vbec neuvdomuje86. Obava z dsledk je navc poslena zvlt u zvanjch ppad strachem s vrazn medializace87, piem necitliv postup urnalist je i u ns v souasn dob jednm z hlavnch tmat v tto oblasti88. Je soust odpovdnosti orgn innch v trestnm zen, aby k tomuto nedochzelo. A to jak formou minimalizace rizika niku informac, tak i poskytnutm informac vhodnch k uveejnn, aby bylo mono v co nejvt mon me pedchzet spekulacm a konstrukci veejnch vyetovacch verz.

86

87

88

MARTNKOV, M., a kol.;patn zachzen s osobami pokroilho vku se zvltnm zetelem k domcmu nsil; Praha; IKSP 2009; s.11 HACKNEY, S.; Covering Crime and it's Vitctim; Criminal Justice Journalist; http://www.justicejournalism.org/crimeguide/chapter05/chapter05_pg04.html VYMTAL, ., VITOUOV, P., RTKOV, L., KLOUBEK, M.; Novini a obti trestnch in; Praha; MVR 2008

28

2.2.2. Fingovn postaven obti

Subjekty, pedstrajc, e se staly obmi trestnho inu, jsou podstatnm problmem v rmci praxe orgn innch v trestnm zen. A to hlavn v nkterch konkrtnch oblastech trestn innosti, kde jsou vyuvny zejmna jako prostedek k een osobnch spor. Uvd se napklad, e cca 10 % obvinn ze znsilnn je smylench89. I kdy se takov slo nemus jevit jako zsadn, je teba si uvdomit, e znamen vznamnou zt pro justici, nebo je teba vechna tato obvinn nleit proetit. Motivace k obvinn mohou bt znan rozlin. Od osobn msty, pes majetkov prospch, snahu zskat do pe spolen dti, nebo i jen prost pithnut pozornosti. Dvodem me bt i psychick porucha, mentln nevysplost, i dokonce hlubok pesvden obti, e k trestnmu inu doopravdy dolo. V kadm ppad plat, e vtiny kivch obvinn se dopoutj eny90. Mediln nejzajmavjmi ppady, a tedy i takovmi, se ktermi spolenost pichz nejastji do styku a stvaj se soust spoleenskho diskurzu, jsou kiv obvinn ze znsilnn a pohlavnho zneuvn. Je tomu tak mj. i z dvodu, e tyto trestn iny maj vysok potencil k tomu dsledn naruit dosavadn ivot obti, jej rodinu, pipravit ji o zamstnn a jej sociln vazby. To vak nutn neznamen, e by v tchto medializovanch a laickou veejnost diskutovanch oblastech skuten byla falen obvinn natolik ast. Napklad u sexulnho zneuvn dt jsou obvinn vznesen v souvislosti s rozvody falen jen asi v 6 % ppad91. Je otzkou, nakolik je zjmem spolenosti odstranit kiv obvinn tak dominantn, aby ospravedlnil napklad drakonick tresty, i opravdu dsledn sthn falench obt. Je teba si uvdomit, e takovm jednnm je zrove vysln jasn signl obtem skutenm, kter mus intenzivn kalkulovat, zda jim oznmen trestnho inu stoj za takov riziko, nut je pedvdat vsledek trestnho zen, prvn kvalifikaci takovho jednn, dkazn situaci atd. A to ve za situace, kdy je zmr boje s latentn kriminalitou
89

90

91

CIPROV, K.; Znsilnn: Kontextuln vod; Pod hladinou: fakta a mty o znsilnn; Praha; Gender Studies; 2010; s.9 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology. Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.264 McDONALD, M.; The Myth of Epidemic False Allegations of Sexual Abuse in Divorce Cases; Court Review 1/1998; Williamsburg; National Centre for State Courts; 1998; s.15

29

veejn deklarovn92. Podle systmu doktora Dietzla a agenta Hazelwooda, existuj charakteristiky, kter upozoruj na to, e je obvinn vykonstruovan93: 1. pbh vykazuje senzan, i pmo absurdn rysy; 2. falen ob zpsob jmu sama sob, aby podpoila svou verzi; 3. falen ob prezentuje svj ppad s oividnm clem, aby nikdo nemohl uvit tomu, e by kdokoli byl schopen dopustit se takovho jednn sm na sob; 4. falen ob otl s ohlenm zloinu; 5. subjekt nen schopen zaadit pachatele, obviuje cizince; 6. falen ob tvrd, e pachatel pouil prostedku hrub neodpovdajcho situaci, zdrazuje chrabrost sv obrany, i se podle n skutku astnilo vce tonk; 7. skutek je popsn bu s pehnanmi detaily, nebo naopak s jejich absenc; 8. falen ob tvrd, e vtinu asu, po kterou skutek probhal, byla v bezvdom, nevnmala okol, byla pod vlivem psychotropnch ltek, m se vyhb nutnosti skutek popisovat pli detailn; 9. ob se stav lhostejn ke svm zrannm, ke sv jm; 10. chyb fyzick stopy; 11. falen ob nen schopna skutek mstn lokalizovat, a pokud tak uin, na mst chyb jakkoli stopy; 12. stopy na obleen neodpovdaj zrannm; 13. v ivot subjektu dochz k zsadnm a vrcholcm osobnm problmm; 14. falen ob v minulosti pila do styku s obdobnou problematikou; 15. jednn falen obti po skutku neodpovd proitmu skutku; 16. subjekt po oznmen/odhalen skutku s orgny innmi v trestnm zen spolupracuje neochotn; 17. pi komunikaci s orgny innmi v trestnm zen se falen ob vyhb vcnm otzkm a sousted se na neprokazateln aspekty skutku (pop. se vci nad nezbytnou mru vyhb docela); jakmkoli vyjdenm k
92

18. ze stop na obti lze dovozovat, e vznikly jinm zpsobem, ne tato popisuje,
Nap. program Asistent prevence kriminality Ministerstva vnitra esk republiky, tiskov zprva z Konference Spravedlnost pro obti kriminality (http://www.bkb.cz/aktuality/n197-tiskova-zpravakonference-spravedlnost-pro-obeti-kriminality/), atd. TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology. Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009; s.278-282

93

30

i dokonce, e si je zpsobila sama; 19. falen ob se ji obdobnho jednn dopustila v minulosti; 20. subjekt trp, i v minulosti trpl psychickmi problmy. Je ale teba piznat, e spe dn z tchto fakt sm o sob neznamen automaticky existenci kivho obvinn, a zejm je teba pipustit, e ani kumulace ve uvedench charakteristik by nemla pro vyetovatele znamenat odmtnut oznamovatele jako subjektu, kter viktimizaci pouze pedstr. I jen na tomto letmm exkurzu je jist zejm, e iniciln fze vyetovn trestnho inu je jednou z nejobtnjch, maj-li bt, mimo samozejm zsadn kol, kterm je zjitn pravdy, dodreny vechny zsady nakldn s obt.

31

2.3. Ob jako nositel stop

V rmci ji probhajcho trestnho zen figuruje ob zejmna jako nositel stop. Kriminalistick stopa je odbornou literaturou definovna jako: kad zmna v materilnm prosted nebo ve vdom lovka, kter pin, nebo alespo mstn nebo asov souvis s vyetovanou udlost, obsahuje kriminalisticky, nebo trestnprvn relevantn informaci a je zjistiteln a informace z n vyuiteln pomoc pstupnch kriminalistickch, prodovdnch a technickch metod, prostedk a postup94 (piem samozejm plat, e tato definice nen uznvan 100% a v dnm ppad nen jedin pijateln). Je oividn, e tato definice ponechv dostatenou volnost k tomu, aby za stopu mohla bt oznaena kad prakticky vyuiteln informace, a to bez ohledu na to, zda bude moci bt v rmci trestnho zen vyuita i jako dkaz (co nevyluuje jej klasifikaci jako dkaz kriminalistick95). Od tohoto postaven se odvj jej uplatnn, jej pozice a vztah orgn innch v trestnm zen k n. Ob je velmi specifickm zdrojem informac, vzhledem k jejmu vztahu ke spchanmu trestnmu inu96. Stopy psychick, obsaen v jejm vdom, pop. fyzick, jedn-li se o takov trestn in, kter je zpsobil fyzick stopy zanechat, zaznamenvaj jak dn bezprostedn ped trestnm inem, tak i jeho prbh a nsledky. Oba dva tyto druhy stop jsou rovnocenn a nelze a priori tvrdit, e by kterkoli z nich mly bt automaticky upednostovny. Vechny tyto skutenosti jsou vznamn jak pro objasnn, zda dolo skuten k trestnmu inu, a jeho vyeten a prokzn, tak i pro jeho prvn kvalifikaci. Jak bylo konstatovno ve, umouje jejich posouzen mj. obvykle ji v iniciln sti vyetovn, tzn. oznmen, urit, kter obmi jsi obmi fiktivnmi, stejn jako na jejich zklad zaadit ob do jin vhodn typologick skupiny a uinit si pedstavu o tom, jakm zpsobem bude trestn zen ob ovlivovat. Zajiovn stop je ovem takt tm nutn spojeno se vznikem sekundrn viktimizace,

94

95

96

PORADA, V., STRAUS, J.; Kriminalistick stopa; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 3/1999; Magnet-Press; Praha 1999; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/1999/9903/krimstop.html DLO, O.; Stopa, dkaz, vc dolin strun pspvek do diskuse; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 1/2008; Magnet-Press; Praha 2008; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://www.mvcr.cz/soubor/sidlo-stopa-pdf.aspx MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.72

32

zejmna tehdy, je-li takov zajiovn provdno necitlivm zpsobem97, co znamen co nejzdrenlivj uvn stop zajitnch in natura, a co nejir uvn zznam stop ve form obrazovch zvukovch a dalch dokumentac. Zjem na co nejrychlejm a bezproblmovm vyeen trestnho inu by neml znamenat rezignaci na hodnoty, jakmi jsou lidsk prva a zkladn svobody obt, tj., osob, kter ji byly trestnm inem postieny. Jakkoli lze pochopit, e orgny inn v trestnm zen stupuj tlak na obti zvlt v ppadech, kdy se ocitaj ve stavu dkazn nouze, nelze pehlet, e jde zrove o ppady trestnch in, kde je riziko sekundrn viktimizace zvlt vysok98. Postup zajiovn, vyhodnocovn a uit tchto dkaz, ohledn dkaznch prostedk, jakoto i dal relevantn postup orgn innch v trestnm zen, je obsaen zejmna v trestnm du99, stejn jako v nkterch dalch zkonech, namtkou zkonu o znalcch a tlumoncch, o Policii R atd. Bohuel, prvn d mezi obmi a dalmi svdky (v nkterch nepli astnch ppadech pak dokonce ani mezi obmi a pachateli, viz dle) v tto vci zkon zsadn rozdl nein. To samozejm nein pekku v tom vykldat zkon v souladu s lidskoprvnmi zsadami a principy, etikou atd., a v praxi orgn innch v trestnm zen zohledovat odlinost obt s nleitou mrou pozornosti a citlivosti.

97

98

99

Viz odkazy ve, dle nap. Nez.; The Impact of Victimization; Canadian Resource Centre for Victims of Crime; http://www.crcvc.ca/docs/victimization.pdf; s.6-7 KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M.; Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen: Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007; s.12 Zvlt 113 a nsledujc

33

2.3.1. Ob jako nositel fyzickch stop

Z hlediska skuten kriminalistickho aspektu kriminalistick viktimologie, se jedn o jej nejdleitj soust100. Zatmco doprovodn oblasti zkoumn, jako je napklad sekundrn viktimizace, slou k dosaen cl vedlejch, tzn. men frustrace obti a tm i zajitn jej spoluprce tam, kde je to opravdu podstatn, uen o stopch ve vztahu k obti smuje k vyeten zloinu, jako primrnmu cli vyetovn. Fyzickou, pop. materiln stopou, jsou stopy zachycen takovm materilnm nositelem, kter je odlin od lidskho vdom i nevdom. K jejich rozdlen lze pout nap. tuto jednoduchou klasifikaci, rozdlujc stopy to tchto tyech skupin101:

1. stopy odrejc strukturu ji vytvoivho objektu, 2. stopy odrejc sloen j vytvoivho objektu, 3. stopy zachycujc funkn a dynamick vlastnosti ji vytvoivho objektu, 4. stopy obsahujc informaci komplexn.

Opt plat, e toto rozdlen nen jedin mon a i v eskm prosted se uplatuj i dal, zaloen na komplikovanjm dlen102. Pokud lze ve uvedenmu dlen krom prv on jednoduchosti nco vytkat, tak to mohou bt obte a nejasnosti, kter mohou vznikat pi zaazovn nkterch komplikovanjch i mn obvyklch stop.

Lidsk tlo je zpsobil nst kterkoli, z tchto typ stop. Tzn. nap. daktyloskopick stopy na tle obti103 z kategorie prvn, stopy ke a krve za nehty brnc se obti z kategorie druh, etc.

Za zmnku stoj zejmna dkazn materil, kter lze zskat ve form steek organick
100

101

102

103

MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.10 MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.82-83 Nap. PROTIVNSK, M.; Kriminalistick stopa; Acta Universitatis Carolinea Iuridica Monographia XXIII; Praha; Univerzita Karlova; 1976; s.73 PROTIVNSK, M.; Zajiovn daktyloskopickch stop na lidsk pokoce (Informace z nmeckch zkuenost; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 3/2003; Magnet-Press; Praha; 2003; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2003/03_03/daktyl.html

34

hmoty pachatele. Napklad ve zmnn kousky ke, krev, nebo vlasy etc. V ppad, e je tento materil v dobr kondici, lze ho vyut ke ztotonn obti na zklad analzy DNA. Zrove je zkonem o Policii esk republiky . 273/2008 Sb., kde je relevantn prava obsaena zejmna v 65 (dve v zkon . 283/1991 Sb., ve znn novely . 60/2001 Sb., upravoval problematiku zejmna 42e) v aktulnm znn, policii udleno oprvnn genetick materil pro poteby budouc identifikace u v zkon uvedench okruh osob citlivm zpsobem odebrat. Pesto urit otzky a pochybnosti relativn dlouhodob trvaj104, zejmna co se tk ochrany osobnch daj, a uspokojiv een tchto pochybnost je mono oekvat nejspe jen s dalm dlouhodobm vvojem, vytvejcm dvru v systm a dopracovn prvn pravy odpovdnou prax. Problematickmi jsou zejmna pokyny policejnho prezidenta . 88/2002 a . 55/2002, kter dle dostupnch informac obsahuj znan explicitn vklad oprvnn orgn innch v trestnm zen k odebrn a zejmna uchovvn tchto genetickch daj. A to nejen ve vztahu k pachatelm i podezelm, ale i pokozenm a osobm, majcm vztah k tmto.

Tuto praxi lze sice vnmat jako naplnn v tto prci uvedenho poadavku na umonn orgnm innm v trestnm zen postupovat, ani by musely nutit k opakovan spoluprci obti a svdky, avak je jist legitimn tvrdit, e shromaovn osobnch daj oban nad nezbytnou mru, tzn. bez ohledu na princip proporcionality, nen jevem, kter by byl vlastn demokratickm prvnm sttm105.

104

105

VANTUCH, P.; Nrodn databze DNA a odbr biologickho materilu obvinnm; ipravnik.cz 2004; http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/trestni-pravo/pd_1/art_3732/detail.aspx; SVATOOV, H.; DNA databze: ohroen nejintimnjho soukrom; Iuridicum Remedium 2010; http://www.slidilove.cz/content/dna-databaze-ohrozeni-nejintimnejsiho-soukromi; a ada dalch l. 6 Smlouvy o EU; Zvren stanovisko veejnho ochrnce prv sp. zn. 5299/2008/VOP/PPO, ze dne 17.8.2010; etc.

35

2.3.2. Ob jako nositel psychickch stop

Jak je ve uvedeno, jsou stopy psychick, i snad lpe pamov, stopy ve vdom obti, vznamnm, by zejmna v minulosti asto nedocennm, zdrojem informac o pachateli i trestnm inu samm. V rozporu s touto skutenost lze stle narazit i v odbornch kriminalistickch publikacch na tendence vnovat obti pouze minimln pozornost106 a v zsad ji nikterak neodliovat od bnho svdka. Nen sporu o tom, e takovto pstup nen optimlnm. Postien obti-svdka primrn viktimizac v kombinaci se skutenost, e je tento v ad ppad (zejmna u trestnch in vykazujcch dlouhodob vysokou mru latence, tj. nap. v ppadech domcho nsil i pohlavnho zneuvn107) jedinm oitm svdkem (a nezdka i jedinm nositelem stop fyzickch, jak bylo ve konstatovno, piem ovem ani tyto nemus bt v dsledku relevantnm dkaznm materilem108), vak vynucuje pi zajiovn tchto stop specifick, bez jakkoli nadszky citlivj, pstup, ne jak je tomu u ostatnch, by t oitch, svdk. Bez vznamu pak nen ani to, e pro tuto skupinu problematickch kriminlnch delikt s vysokou mrou latence je typick blzk vztah pachatele a obti, a ta tedy disponuje celou adou dalch informac o pachateli, ne nutn spojench s konkrtnm inem, avak pro jeho vyeten, zvolen vhodnho procesnho postupu atd. mohou bt tyto informace klov. Skutenost, e je ob, asto v postaven oitho svdka, osamocena, nen tedy jedinm dvodem, pro ji v tomto postaven preferovat a to jak pi vslech, tak pro ppadnou rekognici a rekonstrukci inu. I v ppadech, kdy tomu tak nen, je jej vnmn dan situace specifick. Jednak v tom smyslu, e se j prbh udlost osobn dotk, tzn. je jej vnmn intenzivnj, by nikoli za kadou cenu pesnj, jednak vnm prbh udlost v uritm komplexu a kontextu, tedy vetn dn kriminlnmu inu pedchzejcho 109. U obti je tak vy pravdpodobnost, e se bude klovmi udlostmi vce zabvat. A ji samostatn, nebo v rmci vyho potu vslech. Podle nkterch vzkum 110 je dsledkem opakovanch vpovd vy mra pravdpodobnosti, e zejmna u dt tm dojde k odstrann tzv. falench vzpomnek a objektivizaci vpovdi (oproti situaci, kdy svdkov diskutuj o tomto dn spolu navzjem z dvod sugestibility atd.). Ovem lze
106 107 108 109 110

Nap. PORADA, V. a kol.; Kriminalistika; Brno; CERM; 2001; s.507 NETK, K.: O posuzovn vrohodnosti vpovdi: Psychologie dnes 9/1998. Praha: Portl 1998, s.4 tamt MUSIL, J.:Ob v roli svdka: K problematice obt trestnch in. Praha. BKB 1995, s.43 OTGAAR, H. P.; Childern's memory: Treasure or treachery of the mind; Maastricht; Universitaire pers Maastricht; 2009; s.102

36

se setkat i s nzorem opanm, a to e tmto postupem dochz k zploovn a schematizaci vzpomnek, kter se tmto zbavuj detail111. Nebude nicmn chybou, zdraznme-li, e aby mohlo dojt k pozitivnmu dopadu na vpov, mus bt zachovna dn metodika vslechu a v jeho rmci pak zvolen vhodn pstup k obti, piem obojmu se budeme dle vnovat. Dalm argumentem pro stzliv vnmn hodnoty obti jakoto svdka takt souvis s jeho zainteresovanost na trestnm inu. Jak konstatuj dr. Mareov a dr. Martinkov: Nejsou vzcn ppady, kdy obti se o vznik trestnho inu zaslou vlastnm nezkonnm jednnm i pmo trestnou innost, ani takov, kdy se obti pokouej pachatele zmnou svdeck vpovdi pokodit vce ne odpovd jim skuten zpsoben jm, i se dokonce pokouej pachatele takto vydrat.112 Existence, pstupnost a vyuitelnost tchto stop je vak limitovna, a to jak ve fzi jejich vzniku percepce, fixace (vtpen), retence (podren) a registrace, tak ve fzi jejich rekognice (znovupoznvn) a reprodukce (vybavovn) v prbhu kriminalistickho vyetovn. Ve fzi vzniku narme limitaci jak situanmu faktory: svteln podmnky, hlunost prosted, mnostv dalch osob a jinch podnt, atd., tak osobnostnmi (na stran obti): zejmna schopnost vnmat informace dan jednak jejmi biologickmi vlastnostmi, jednak momentln situac a schopnost tyto informace si vtpit a dle v pamti uchovat. Pi fzi jejich poznvn a pedvn jsou to zejmna: schopnost obti si pamov stopy vybavit, vyjadovac schopnosti obti a samozejm i ochota s pslunm orgnem spolupracovat. Mimodn podstatnm faktorem, a dvodem degradace obt zachycench informac, zejmna co se jejich komplexnosti te, je vliv emoc, situac vyvolanch, a to zvlt strachu

111

112

KLIME, J.; Pam dt na traumatick zitky; http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/beslan_memory.htm; 2004 MAREOV, A., MARTINKOV, M.: O vznamu poznvn obt trestn innosti: MVR http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx 2009, s.7

37

Hlavnm nositelem odpovdnosti je ve fzi poznvn osoba provdjc vslech obti. Ta je v tto situaci profesionlem, jej oprvnn klst otzky a poadovat na n odpovdi je omezovna jen nkolika ustanovenmi trestnho du113 a samozejm obecnmi zsadami pstupu k obti s clem vyvarovat se sekundrn viktimizaci. Mus si pitom uvdomovat, e vzpomnky obti nebudou v dnm ppad objektivn, detailn a pesn, proe nen ani logick takovou jejich interpretaci po obti poadovat. Je teba tedy reflektovat skutenost, e ne vechny informace, kter ob vnm v prbhu percepce, i kter vnmat me, jsou vtpeny do pamti a uchovny. Spolu se skutenost, e i samotn percepce je zvisl jak na ad osobnostnch faktor, tak na nkterch situanch, kter mohou existovat na individuln bzi, tj. bt pro dan vnmajc subjektob uniktn, tak obvykle dochz k situaci, kdy se vzpomnky jednotlivch astnk dje drobn li, a to ani by nutn muselo jt by i jen zsti o vzpomnky falen. Navc zde hraje roli obecn tendence vnmat nejintenzivnji pedmt toku a jak okol, tak v ad ppad i samotnho tonka, spe odsouvat do pozad. Dal skupinu dj, kter obvykle nejsou zapamatovny, resp. je u nich tato ance podstatn snena, tvo takov, kter probhaj na bzi rutiny, a ji se jedn o innosti podmnn, tj. nauen, i nepodmnn reflexivn reakce a jednn impulzivn a afektivn114. Vnujme jet zmnku otzce vzpomnek klamnch. Tento pojem zahrnuje relativn irokou skupinu, zahrnujc rzn typy nepesn reprodukce v minulosti vnmanch podnt. L.rtkov v uebnici forenzn psychologie115 je len do tchto skupin: uvdomovan vzpomnkov mezera (subjekt si uvdomuje trkovitost svch vzpomnek, piem tato porucha nen nutn trvalho charakteru), prost neuvdomovan vzpomnkov mezera (subjekt si mezerovitost svch podmnek neuvdomuje, co me vyvolat pochybnosti o jeho dvryhodnosti), neuvdomovan vzpomnkov mezery vyplnn jinm obsahem (vznikl mezery jsou zde bez vdom subjektu vyplnny jinm obsahem, ani by ml tento schopnost realitu oddlit od fikce), vzpomnky s asovmi posuny (subjekt uvd reln udlosti-vzpomnky v nesprvnm poad), obsahov rozen vzpomnka (subjekt bez myslu vypovdat kiv pibarvuje sv vzpomnky
113 114 115

Napklad 100 T, jinak viz dle, kapitola 2.3.3. RTKOV, L.: Forenzn psychologie: Plze: Ale enk 2004, s.340-341 Tamt, s.344-347

38

fantazijnmi prvky) a snov vzpomnky (vzcn, bez uvdomn smen snovch a skutench vzpomnek), piem podotk, e se tyto mohou navzjem kombinovat. A jejich vznik spojuje se zvenou ochotou vyslchan osoby spolupracovat a ctit osobn odpovdnost za plnost a komplexnost vlastn vpovdi. Ve uveden nznaky dle mho soudu dostaten poukazuj na komplikovanost nakldn s obt jako se svdkem, a v jistm smyslu i odvoduj jistou skepsi kriminalist a dalch orgn innch v trestnm zen pi nakldn s obt jako se svdkem. Jej zven motivace ke spoluprci (by, i mon navc, asto komplikovan opanmi tendencemi, zejmna pi um vztahu ob-pachatel), pin asto do vyetovn nemlo obt a vyaduje uit z hlediska psychologie vpovdi specifickho pstupu, kterm je vykoupen pstup k obvykle kvalitativn vym informacm v porovnn s dalmi svdky. Pohldnme ovem jet ble na problematiku samotnho vslechu.

39

2.3.3. Nhled do problematiky vslechu obti

Vslech svdka je trestnm du upraven zejmna v 101 a 104. Obecn zleitosti svdk jsou pak upraveny v 97 a 101a. Tm ovem vet relevantnch ustanoven zdaleka nekon, pozornost je nutno vnovat i 59 (podn), largo sensu pak i zvltnm zpsobm dokazovn 104a a 104e, a dalch. Mimodnou pozornost je pak v nkterch ppadech teba vnovat i v ppad obti 55 odst. 2 a tedy institutu utajenho svdka. Tento institut je nicmn ve vtin ppad omezen charakterem konkrtnho trestnho inu a jeho spchn, kdy je pachateli asto identita obti dopedu znma a fakticky neexistuje bezpen zpsob, jak ut svdeckou vpov jako dkazn prostedek a zrove identitu svdka-obti ped pachatelem (potamo pak i dalmi osobami, z jejich strany hroz obti pm i nepm jma) skrt116. Dal ustanoven pak upravuj formu a obsah protokolu vslechu a nelze zapomnat ani na skutenost, e vpov, v protokolu obsaen, me bt pedmtem znaleckho zkoumn. V souasnosti nae trestn prvo procesn v ppad vpovdi de facto nein rozdl mezi obt trestnho inu, slovy trestnho du pokozenm a svdkem117. Morln aspekt a reflexe jmy obti je tm odsouvna na vedlej kolej, mimo samotn trestn proces (s vjimkou adheznho zen), jak ji bylo rozebrno i v tto prci, a to pes skutenost, e samotn trestn d s tmito aspekty ob spojuje118. Jednou z nejpodstatnjch st vslechu je ji samotn pouen o prvech a povinnostech, poskytovan obti-svdku zejmna podle ustanoven 101 odst. 1 trestnho du. I soud dle judikatury (napklad rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 30.10.2001, sp. zn. 4 Tz 270/2001, nebo rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 16.8.2005, sp. zn. 4 Tz 85/2005) se zd, e naprostou jistotu sprvnho pouen svdek, ani v dnen dob nem. Bez tohoto pouen ovem zrove nem vyslchan subjekt faktickou monost sv prva realizovat a hjit. Pitom zvl v ppad obti plat, e se poskytnutm vpovdi me ocitnout v
116

117

118

KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M., Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen: Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007; s.10 MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J., Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.68 KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M., Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen: Prvn analza a nvrhy systmovch zmn http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007; s.4

40

dosti problematickm postaven, z hlediska sekundrn viktimizace i reviktimizace. Obti absenci pouen reflektuj, stejn jako veker dal zachzen s nimi v prbhu vslechu, by ne nutn bezprostedn, asto a pi delm asovm odstupu. Vzhledem k tomu se domnvm, e i nevhodn, i chybjc pouen m za nsledek snen procento ohlaovn trestnch in, a tedy vy mru latence. Na mst je pak pipomenout, e i v ppad, kdy ob odmtne vypovdat (a u proti pachateli, i eji, zejmna s odkazem na prvo neobvinit sama sebe), nezbavuje nikterak tato skutenost orgny inn v trestnm zen povinnosti kriminln (i potenciln kriminln) delikt vyetit119. Je na zodpovdnosti kad zastnn osoby, jakm zpsobem a zda vbec bude apelovat na ob, aby tohoto prva nevyuila. Jakkoli je takov jednn pochopiteln, zejmna u delikt vztahovch, djcch se za zavenmi dvemi a obecn trestnch in, pi jejich vyetovn se veejn orgny ocitaj v dkazn nouzi, nelze obecn takovto jednn vyetujcch osob doporuit. Jednak tm de facto dochz k zsahu do tohoto zkonem zaruenho prva (v zvislosti na me razance tohoto pesvdovn), jednak edn osoba pen odpovdnost za vyhodnocen situace (mry jej rizikovosti etc.) svenou obti zkonem, na sebe sama, co z dlouhodobho hlediska nen pnosn ani pro jednu ze zastnnch stran, jak z hlediska monch dsledk prvnch, tak psychologickch a dalch mimoprvnch. Vpovdi, jakoto i samotnmu procesu jejho zskn jakoto zvltnho

interpersonlnho jednn, se vnuje mj. psychologie vslechu, kter je soust disciplny forenzn psychologie. V ppad vslechu obti se uplatuj v zsad vechna obecn pravidla vslechu, zrove se vak objevuj urit specifika, kter je nutno reflektovat. V uritm smyslu je postaven obti podobn postaven pachatele. Ob se napklad podob jako pachatel ocit v bezprostednm nebezpe, i alespo asto trp tmto dojmem120. Vedle toho nelze zcela opomenout, e nezanedbateln poet obt, se na tvorb kriminln situace (bu jako celku, pop. jednotlivch viktimizanch faktor) uritm zpsobem podl. Jsou tak pi odpovdch vedeny jednak obavou, aby nedolo k jejich obvinn ze zvadnho jednn, jednak obavou z odsouzen ze strany orgn innch v trestnm zen a ppadn veejnosti, piem astou strategi obti bude uchylovn se k hypertrofii pociovan jmy, snahou penst svou odpovdnost na pachatele, a obecn neochota
119 120

Viz. 2 odst. 4 a 5 T atd. RTKOV, L.: Forenzn psychologie: Plze: Ale enk 2004, s.156

41

spolupracovat s polici a dalmi pslunmi orgny121.

121

MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.72

42

2.3.4. ast obti na tvorb stop

Tak, jako se ob astn geneze trestnho inu, tak se podl i na tvorb stop, kter prbh viktimogeneze zachycuj. A to jednak v tom smyslu, e se podl na jejich tvorb, jednak je jejich nositelem122, a samozejm i existujc stopy ovlivuje. Mnostv a charakter stop, a tm pdem i forma a mra asti obti na nich, jsou ovlivnny adou faktor. Obecn bvaj nejastji uvdny ppady sexuln a nsiln kriminality, kde z logiky vci nese ob jak intenzivn proitky a tm pdem i intenzivn psychick stopy, tak i materiln stopy na svm tle. Navc je takov vyhrocen situace dobrou pleitost k tomu, aby ob poznamenala svm jednn, jak okol, tak i pachatele samotnho123. Automaticky vak potat s porannm agresora v ppad nsilnho deliktu, by by k nmu dochzelo v kontaktn vzdlenosti, by bylo zsadn chybou, nebo strategie obt se podstatn li, od pasivity, i dokonce pedstran dobrovoln spoluprce, pes tk, a po otevenou agresivn konfrontaci s pachatelem124. Zvlt u trestnch in pedem nepipravench125 m ovem ob k aktivn obran obvykle relativn dobr podmnky v tom smyslu, e pachatel jedn impulsivn, je rozruen, a tak vce naklonn k uinn chyby. Navc je ke spchn trestnho inu obvykle nevhodn vybaven. Velmi podstatn je ast obti na tvorb stop v ppad fingovn postaven obti. Je velmi neobvykl, jak je uvdno i v sti 2.2.2. Fingovn postaven obti tto prce, aby subjekt byl schopen pijt s dokonalm popisem prbhu viktimizace, a zrove ho dokzal opt o adekvtn, podvren, dkazy. m vce ob na trestnm inu participuje, tm vhodnj je situace vyetujcch orgn. Ob jim tak me poskytnout dostatek informac, jak ve form vpovdi (tzn. pamovch stop), tak dostatek materilu k provdn ohledn, ani by musely orgny vyvjet jinou innost, ne dn vytit ob. Bohuel pro ni, se zvyovnm sv
122

123

124

125

MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.68 MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009; s.10 RTKOV, L.; Obti znsilnn; Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi 3/2002; Magnet-Press; Praha 2002; internetov verze textu dostupn na webov adrese http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2002/02_03/cirtkova.html Nap. k vradm Nez; Metodick pokyn k postupu sttnch zstupc ve vcech trestnch in proti ivotu a zdrav; Brno: Nejvy sttn zastupitelstv 2007; s.228

43

participace, a tm pdem i mnostv stop, kter ob ovlivnila, se na n orgny inn v trestnm zen stvajc zvislej. Pestoe by mlo bt zejm, e se trestn zen dje i v zjmu obti, piem tento aspekt by ml bt tm vraznj m vce se sama ob vyetovn trestnho inu astn, zvlt pro prvn laiky mus bt nutn edn postup nad mru komplikovan a s pihldnutm k opakovanm vslechm, znaleckm zkoumnm etc., nejen obtujc, ale do znan mry i procedurln obtn pochopiteln.

44

3. Kriminalistick prevence
Kriminalistick prevence je jednou z innost orgn innch v trestnm zen, kter vyuv v praxi viktimologick poznatky126. Jejm clem je snit viktimnost potencilnch obt trestnch in, tedy zejmna tch subjekt, kter jsou v dsledku nkterho z faktor viktimnost zvyujcch (etnick pslunost, povoln...) a priori postieny zvenou pravdpodobnost viktimizace. Jde tak o jinak o penesen teoretickch, zobecnnch, poznatk obecn viktimologie zpt do praxe, a dle i aplikace zkuenost kriminalistick viktimologie, zejmna v oblasti vztahu obti a pachatele, a vsledk kriminalistickho ptrn. Pedmtem oboru je omezen monost pachatele spchat spn (tzn. dokonan) trestn in. A to jednak zmnou objektivnch podmnek, kter se tak stvaj pro zmr pachatele co nejnevhodnj, jednak zmnou pachatelovy monosti zskat k jeho zmru potebn informace127, stejn jako omezen monosti jeho pstupu k dalm, materilnjm zdrojm. V souasnosti zejm nejfrekventovanj dlen prevence kriminality je jednak dle jej struktury, jednak dle skupin osob, na kter se zamuje a me rizika, ktermu jsou vystaveny a jejich zkuenost s kriminalitou128. Z hlediska struktury rozliujeme prevenci sociln, kter je de facto soust sociln politiky. Zejm lepm termnem by byla sociln-ekonomick, nebo jde o komplex jak socilnch, tak ekonomickch nstroj, kter maj za cl odstranit podmnky, kter jsou s rstem kriminality dle empirickho zkoumn spojeny. Dal preventivn innost orgn innch v trestnm zen je prevence situan. Tato vychz z pedpokladu, e prostednictvm osvty je mon apelovat na jednotliv osoby, aby odstranily i omezily viktimogenn faktory skrze reimov, fyzick a technick opaten. Tet kategori je prevence viktimnosti a pomoc obtem trestnch in. Tento typ prevence je kombinac obou pedchozch zamen na rizikov skupiny. Idelem je z pohledu prevence situace,
126 127

128

PORADA, V. a kol.; Kriminalistika; Brno; CERM 2001; s.21 MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004; s.51-52 Nez.; Prevence. Prevence kriminalisty; MVR; http://www.mvcr.cz/clanek/prevence-519728.aspx? q=Y2hudW09Ng%3D%3D

45

kdy reviktimizace je naprosto vjimenou situac, nebo ob opout proces trestnho zen jako vysoce pouen subjekt, kter je schopen jakkoli rizika minimalizovat na nejni monou rove. Skutenost je bohuel naprosto opan a s viktimizac je spjato riziko reviktimizace v me, kter m k uvedenmu idelu velmi daleko129. Z druhho hlediska pak prevenci dlme na primrn, sekundrn a terciln. Tzn. ad 1) obecn pozitivn ovlivovn obyvatelstva, vchovn, vzdlvac a volnoasov aktivity zamen zejmna na mlde. Ad 2) pak innost zamen na skupiny a priori rizikov, tedy takov osoby, jejich sociln i jin charakteristiky znamenaj vy viktimitu. Ad 3) jde o opaten, soustedc se na osoby, kter byly kriminln innost ji doteny. Tedy jednak pachatel, jednak obt s clem pedejt reviktimizaci a kriminln recidivy. Pitom v dnm ppad nejde o pesouvn odpovdnosti sttu, resp. jeho orgn na obany, ale pouze efektivn en osvtovch informac a rozvjen zsad obansk spolenosti130. Tzn. poskytnut monosti jednotlivm osobm viktimnm situacm pedejt. Nebo jakkoli efektivn budou orgny inn v trestnm zen pracovat, viktimizace bude vdy znamenat pro ob traumatizujc zitek. Vedle toho je pak teba konstatovat, e v souladu s ve uvedenm nen mon oekvat efektivn een zloin pouze sttnmi orgny bez odpovdajc spoluprce nejen obt, ale oban jako celku. Vyloume-li prostedky vynucen spoluprce nesluiteln s principy a zsadami demokratickho prvnho sttu, je kriminalistick prevence velmi dobrm prostedkem nejen k en osvty, ale irmu zapojen oban a jasnho sdlen o ochot k tto spoluprci.

129 130

RTKOV, L.; Forenzn psychologie; Plze; Ale enk; 2004; s.136 TOOVSK, M., SKALNK, O., HRINKO, M., JASOVSK, D.; ten o community policing; Praha; Oteven spolenost o.p.s.; 2010; s.8

46

4. Exkurze do problematiky vztahu minul viktimizace a nslednho pchn trestn innosti

S obmi trestn innosti je nutn spjata i otzka determinace psychiky obti touto udlost a dopad na mru pravdpodobnosti, e v budoucnu dojde k trestn reprobovanmu jednn tto osoby. Napklad vvojov psychologie dnes obecn piznv v ppad dt, e zkuenosti z ranho dtstv funguj jako vznamn faktor z hlediska dalho vvoje, by nikoli jako absolutn determinanta131. Zatmco o vlivu viktimizace minul na mru pravdpodobnosti, e dojde k viktimizaci v budoucnu, tzv. reviktimizaci v dnen dob nen v zsad pochybovno,132, vzjemn vazba mezi minulou viktimizac a budouc pchnm trestn innosti zcela vyjasnn nen. Obecn lze usuzovat, e takovto urit vazba existovat bude, mra kriminality a vystaven jejm vlivm lze bezpochyby vnmat jako socializanho initele, v souladu s nap. teori subkultur navazujcch na E.H.Sutherlanda, nebo viktimizac, vlastn a nezdka i ciz (zejmna, pjde-li o osobu, kter je subjektu blzk), pichz subjekt do stetu s kriminln spolenost, dochz k interakci se zloinem a, v zvislosti na me schopnosti se uit, i osvojovn si novch vzorc chovn133. Otzkou vak zstv, jakou, a jak vraznou roli, zde hraje pmo ve zmnn postaven obti, a zda je seznateln vrazn rozdl od situace, kdy bude zkouman subjekt svdkem udlosti, ale nebude j pmo postien. Tm samozejm nejsou dnho vzkumu hodn tmata vyerpna. Podstatnmi faktory, jejich lohu je nutno dn prozkoumat, jsou bezpochyby vk obti, jej sociln postaven, rodinn zzem a v konenm dsledku by mlo bt na zklad vyhodnocen statistickch daj mono hodnotit do urit mry i efektivitu orgn innch v trestnm zen, a to jednak ve smyslu protektivnho pstupu a naplnn poadavku na citliv zachzen s obt, za druh pak i dosaenm potrestn pachatele a upevnnm nauenho vzorce, e se zvadnm chovnm pichz trest.
131 132

133

Nap. VGNEROV, M.; Vvojov psychologie : dtstv, dosplost, st; Praha; Portl; 2000; s.25 Viz ve, dle nap. COID, J., PETRUCKEVITCH, A., FEDER, G., CHUNG, WAI-SHAN, RICHARDSON, J., MOOREY, S.; Relation between childhood sexual and physical abuse and risk of revictimization in women: A cross-section survey; The Lancet; Cambridge; Elsevier B.V.; 2001; Vol. 358; Issue 9280; s.450-454 Napklad SCHMEIDLER, K.,Vytv urit prosted msta, mstsk tvrti i ulice predispozice ke kriminlnmu jednn?. Kriminalistika, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_01/schmeidl.html, MVR, 1/2001,

47

V kadm ppad je mono v souladu s ve uvedenm tvrdit, e je velmi zsadn, aby obti trestnch in nebyly vnmny jen jako dkazn materil, tzn. informan substrt pro orgny inn v trestnm zen. A to nejen z dvodu, e do velk mry vytv vhodn cle pro pachatele trestn innosti, ale tak proto, e se jimi mohou samy stvat. Dostaten a zrove ob nepokozujc pozornost orgn innch v trestnm zen, pop. rznch asistennch organizac, a ji sttnho i nesttnho charakteru, resp. pinejmenm vhodn sdlovan nabdka pomoci a asistence, bude mt bezpochyby pozitivn vliv na vvoj kriminality i obecnho stavu spolenosti. To samozejm neznamen automatickou povinnost pro vechny obory pbuzn kriminalistice, kriminologii a trestnmu prvu, aby se otzkou etiky a citlivho pstupu k obtem samy zabvaly, ale mly by tyto faktory zohledovat a to jak pi aplikaci, tak pi formulovn vlastnch teori a pstupu. Navc komplexn pstup k obtem odpovd naplnn stavnch kautel a proklamovanch zsad o demokratickm prvnm sttu nepomrn lpe. Otzka vhodnho nastaven systmu, odkodnn obt a me poskytnut dalch slueb, terapeutickch, informanch i jinch, je otzkou, kterou tato prce nem za cl zodpovdt, rozsah takovho vzkumu by musel bt mnohonsobn vt. Jej soust je nicmn dle uveden vzkum, kter se k uritm aspektm tto problematiky vyjaduje.

48

4.1. Zamen vzkumu, zmr a hypotza

Clem tohoto vzkumu bylo pomoci zodpovdt na otzku, zda a nakolik je prokazateln vztah minul viktimizace subjektu a pozdjho pchn delikt, primrn trestnprvn povahy. Doplujcmi otzkou bylo zohlednn charakteru trestnch in, kter se objevily v prbhu viktimogeneze a kriminogeneze a otzka, zda orgny sociln pe vnovaly vem rizikovm ppadm pozornost i nikoli.

Jako clov skupina pro proveden vzkumu byli zvoleni mladistv, kte byli umstni do Diagnostickho stavu pro mlde v Praze na ulici Lublask v obdob mezi msci lednem a ervnem roku 2011. Zkoumanm subjektm bylo 15 a 19 let, piem lo ve vech ppadech o chlapce134. Vechny tyto subjekty se vlivem svho jednn, i jednn svch rodi, pop. jinch za nich odpovdnch osob, ocitly v kategorii nepizpsobivch osob a do zazen se dostvaj na zklad rozhodnut soudu, podle ust. 176 a nsledujcch OS ve spojen s relevantnmi ustanovenmi zk. . 109/2002 Sb., nebo dosti rodi.

Msto a okruh zkoumanch subjekt byly zvoleny zejmna z toho dvodu, e poskytuj dostatenou fluktuaci subjekt, u kterch lze pedpokldat vztah ke zkouman problematice, tzn. existenci validnch zkuenost, kter by bylo mono zkoumat a mimo to tak urit povdom o systmu, a tedy i znalosti nezbytn k tomu, aby byli schopni otzky zodpovdt. Vedlejm dvodem byla i ochota ke spoluprci ze strany zazen. Nedostatkem je faktick absence srovnvac skupiny, nebo pravdpodobnost, e se subjekt dostane do zazen bez pedel viktimizace v jakkoli form nen pli vysok (bez ohledu na zpsob odpovdi zskan pi vzkumu).

Jako forma vzkumu byl zvolen dotaznk, otzky proly nkolika zmnami formulace a jejich konen varianta byla vytvoena ve spoluprci se sociln pracovnic stavu.

Hypotzou bylo, e drtiv vtina subjekt byla v minulosti obt viktimizace, vetn viktimizace trestnmi iny, by ne kad z nich si to uvdomuje a bude to ochoten i jen anonymn piznat. Ze skupiny minulch obt trestnch in se pak bude rekrutovat
134

Viz dle nap. http://web.dius.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=49&Itemid=54

49

absolutn vtina pozdjch pachatel. astjmi pachateli budou osoby, kter se staly obmi trestnch in v mladm vku, okolo esti let. To se odraz i v zvanosti, kdy v tto nejrizikovj skupin bude vtina z pachatel delikt spojench s trestnmi iny proti ivotu a zdrav a delikt sexuln povahy. Pozdji viktimizovan pachatel budou thnout spe k majetkov kriminalit. Drogov delikty budou rovnomrn zastoupeny ve vech kategorich. Mra sledovanosti skupin orgny sociln pe, tj. zejmna pracovnicemi socilnch odbor mstskch ad a proban a median slubou byla pedpokldna v mrn vtin ppad.

50

4.2. Vyhodnocen vzkumu

Vzkum byl proveden u 74 respondent. Vkov skupina odpovdala pedpokladu, tzn. mezi 15 a 18 rokem vku. Vichni respondenti byli chlapci, kte se dostali do diagnostickho stavu ve smyslu zk. . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy, v obdob od ledna do ervna roku 2011, v kterto dob vzkum probhal, piem samotn dotaznky byly vyplnny respondenty ve spoluprci se sociln pracovnic stavu pi pevzet mladistvho do stavn vchovy. K tomu, e se stali obmi trestnch in, se pihlsilo 35 % respondent. Tento poet byl podstatn ni, ne byl pedpoklad. Lze to vykldat jednak tak, e viktimizace trestnou innost je v tto skupin podstatn ni oproti oekvn, pop. sla reflektuj jednak obavu respondent odpovdat pravdiv (nap. ve snaze vydvat sv prosted za bezproblmov a doshnout brzkho proputn z stavn pe), nebo v neposledn ad tak znamenaj, e protiprvn delikty, kterch se mohly tet osoby proti respondentm dopustit, zstaly bez trestnho postihu. Tato prce se pikln k nzoru, e dvodem takto nzkho procenta viktimizovanch respondent byla varianta tet (tedy vysok mra latence kriminality v tomto prosted), v nkterch ppadech pravdpodobn spojen s druhou (tj. neochotou pravdiv vypovdat o tchto skutenostech). Nejvce respondent se poprv stalo obmi trestnch in mezi jedenctm a tinctm rokem vku, bylo to celch 42 % z tch, kte na pedchoz otzku odpovdlo pozitivn (s pozoruhodnou vchylkou, kdy v dvanctm roce vku se stal obt trestnho inu pouze 1 respondent). Celkov rozmez prvn viktimizace se pohybovalo od estho do estnctho roku vku. Tyto vsledky by odpovdaly urit snen rozpoznvac schopnosti v nich vkovch skupinch a vlivu zapomnn, mj. z dvodu vtho asovho odstupu. Je tedy nutno piznat vliv tchto faktor na validnost zskanch daj. Vtina respondent (46 %) vypovdla, e jejich viktimizace trestnm inem byla charakteru jednorzovho. Poet kladn odpovdajcch respondent byl nepmo mrn rostoucmu potu viktimizac. Opt tedy nezbv ne konstatovat mon vlivy na to, jakm zpsobem odpovdaj zskan daje skutenosti.

51

Nejastji jsou trestn iny majetkovho charakteru (65 %), jako druh nejastj druh trestn innosti byly udvny trestn iny proti rodin a dtem (42 %). ast jsou rovn delikty drogov (35 %), dle bylo zaznamenno nkolik ppad trestnch in proti svobod a prvm na ochranu osobnosti, soukrom a listovnho tajemstv, delikty sexulnho charakteru a jin byly vjimkou. V mrn nadpolovin vtin (54 %), byl pachatelem alespo jednoho z trestnch in proti jednotlivm respondentm rodinn pslunk. Zatm co zastoupen kriminality je velmi pravdpodobn opt ve ve uvedenm duchu zkreslen, daj o rodinnch psluncch je vypovdajc pinejmenm v tom smyslu, e tyto ppady skuten nejsou vjimkou a samo rodinn prosted osoby, oznaen spolenost za sociln nepizpsobivou, je vysoce pravdpodobn naruen, emu je pochopiteln teba pizpsobit pstup k n, zvolit vhodn prostedky npravy, sankce atd. Pes 98 % respondent odpovdlo, e jejich rodina byla navtvovna bu socilnmi pracovnicemi, nebo kurtorem pro mlde. Pokryt tto sti populace socilnmi slubami je tedy velmi dobr. Hodnotit vsledky vak nen mon pi absenci daj o celkovm potu klient socilnch slueb a spnosti odrejc se v potu tch, kte se pak stvaj klienty systmu trestnho, opakovanmi pachateli pestupk, atd. Poet zkoumanch subjekt, kte se pihlsili ke spchn alespo jednoho trestnho inu doshl 65 %. Nejastji se respondenti pihlsili ke spchn prvnho skutku ve vku 11 a 12 let (celkem 52 %). Celkov se vk prvopachatel pohyboval mezi 11 a 16 lety, piem poet osob, kter se staly prvopachateli v hraninm vku, byl podstatn ni, ne u osob pohybujcch se z hlediska vkov skupiny mezi nimi. Z hlediska druhu kriminality mla oekvan nejvt zastoupen kriminalita majetkov dosahujc 96 %. Nsiln kriminalita tvoila cca 33 % a skutky proti svobod etc. byly piznny v cca 25 % ppad. Sexuln delikty a delikty proti rodin a dtem byly vjimkami, iroce zastoupen kategorie jinch druh (71 %) byla zejm tvoena zejmna delikty drogovmi (tento nzor vyplv z konzultace se sociln pracovnic diagnostickho stavu). Vzhledem k minimlnmu zastoupen pachatel sexulnch trestnch in, resp. in jinak trestnch, je obtn hodnotit ve smyslu dve vznesen hypotzy o pchn zvanj 52

kriminality dve a v nim vku viktimizovanmi pachateli, nicmn, v jednom ppad lo o pachatele, kter odpovdl, e obt trestnho inu se stal poprv ve vku osmi let, piem oznail, e toto jednn spadalo do kategori trestnch in proti majetku, rodin a dtem, a trestnch in nsilnch, tzn. hypotze by odpovdal, druh ppad se j ovem zcela vymyk, tento respondent se za ob trestnho inu neoznail. Obdobn neprkazn se jev tato hypotza v ppad kriminality nsiln. Jako validn se vak stav daj o trestn souinnosti formou spolupachatelstv, by nemus nutn odpovdat trestnprvn terminologii (tzn. pod tuto kategorii je v rmci vzkumu nutno subsumovat i astenstv formou organizace pomoci etc., kter je v danm ppad s nejvy pravdpodobnost pod rozliovac schopnost respondent), kde kladn ve smyslu pchn trestnch in se spolupachatelem odpovdly dv tetiny respondent, piem pes 69 % respondent, tzn. 49 % z celkovho potu pachatel, oznailo za spolupachatele osobu kamarda i znmho a 31 % rodinnho pslunka. Podle informace od sociln pracovnice diagnostickho stavu odpovdaj tyto daje dlouhodobm zkuenostem s umstnmi osobami. Pokud bychom tedy akceptovali vsledky vzkumu, nen viktimizace trestnm inem mezi respondenty, mladistvmi chlapci, vykonvajcmi stavn vchovu v diagnostickm stavu pravidlem, ale ani vjimkou. Vtina z tchto se stala obt jednorzov, vy poty viktimizac jsou mn ast. Obvyklm vkem pro prvn ppad tto viktimizace je 11 a 13 let a viktimizace trestnm inem je obvykle zleitost jednorzovou. Z hlediska druhu kriminality neml ze zkoumanch dn pesvdivou vtinu, nicmn nejastj je kriminalita s majetkovm aspektem. Ve vce ne polovin ppad je pachatelem rodinn pslunk. Rizikov skupina se jev dobe pokryta pozornost socilnch slueb, nicmn jejich efektivitu nen mon tmto vzkumem hodnotit. Pchn trestnch inu, resp. in jinak trestnch je v tto skupin osob ast, nikoli vak samozejm. Vtina subjekt se dopout prvopachatelstv ve vku, kter odpovd druhmu stupni zkladn koly. Typickm druhem kriminality jsou trestn iny proti majetku, mn ast je kriminalita nsiln a velk procento zejm tvo trestn iny spojen s drogami. Charakteristick je i pchn trestn innosti v njak form souinnosti, nejastji v okruhu sociln skupiny kamard, obvykl je i souinnost v rmci rodiny. Zkladn premisa, tzn. e k pozdjmu pchn trestn innosti budou thnout spe bval obti, zstala z dvodu nedostaten procentuln prokazatelnosti (31 % pachatel) 53

neprokzna.

54

4.3. Kritick zhodnocen

Zskan vsledky vzkumu nelze hodnotit jako zcela validn, a to z vce dvod. Zvolen forma dotaznku nen zcela optimln, co se odrazilo i v konenm zpsobu proveden vzkumu, kter probhal formou rozhovoru, s doplujcmu vysvtlenmi jednotlivch dotaz, piem dotaznk byl vyplovn osobou rozhovor vedouc. Formulace otzek takt nebyla optimln, pi opakovn by bylo vhodn opustit by i jen pokus o sten prvn terminologii a ppadnou subsumpci jednotlivch vsledk pod pslun ustanoven provdt mimo fzi pmho zskvn daj od respondent. Takt by bylo vhodn zamit vzkum jednak eji, jednak rezignovat do urit mry na viktimizaci trestnmi iny, nebo tm dochz velmi pravdpodobn k vyazen tch delikt, u kterch nebyl dosud vysloven soudn vrok o vin, pop. kter nebyly dosud odhaleny. Vhodn by bylo i vybrat uritou srovnvac skupinu osob mimo zazen, kter by umonila kritick zhodnocen vznamnosti vsledk ve vztahu k populaci vtinov. Ovem nebylo by zejm sprvn rezignovat tm na realizovan vzkum jako celek s tm, e validitu postrd zcela. Upozoruje i potvrzuje urit fenomny, jako je napklad vliv rodiny a skutenost, e v ppad zkoumanch subjekt tato nen reln schopna ve vztahu k nim plnit svou vchovnou funkci, i skutenost, e orgny sociln pe si nedok souasnmi metodami s adou osob poradit, pokud tyto zstvajc v zvadnm prosted. Validn je pravdpodobn i daj o rizikovosti zkoumanch subjekt coby pachatel v obdob od dvancti do patncti let a poteba se na prci s touto vkovou skupinou zamit. Bylo by vhodn provit, nakolik se z tto skupiny rekrutuj dlouhodob recidivist, a na jak druhy trestn innosti se specializuj. Obdobnch otzek vak existuje cel ada, a jejich sledovn je bezpochyby nesmrn komplikovan mj. i vvojem, ovem zamen tohoto typu vzkum v rozumn me na zazen slouc k nprav problmovch osob, a ji jde o vznice, diagnostick stavy etc., je metodou, kter se z dlouhodobho hlediska jev jako nutn, v ppad, e m bt dosaeno njak pozitivn zmny v tendenci vvoje.

55

Zvr
Lze tedy uzavt, e kriminalistick uen o obti trestnho inu, jinak tak kriminalistick viktimologie, je forenzn vdou a jako praktick aplikace pvodn kriminologick disciplny m vrazn interdisciplinrn charakter. Jakkoli se jej pedmt me jevit jako relativn zk v porovnn s nktermi obory pbuznmi, vzhledem i prv k jejmu praktickmu vyuit, a tedy poteb een kadodennch, konkrtnch situac, je jej skuten materie pekvapiv rozshlou. Stejn jako se tyto pbuzn obory, a ji jde o soudn psychologii, obecnou viktimologii, coby pvod tto disciplny, a dal, promtaj v tomto oboru, tak i kriminalistick viktimologie, i jej urit aspekty, lze vysledovat do nejrznjch oblast zabvajcch se kriminalitou, trestnmi iny a jejich obmi, pinejmenm ve form reflexe praktickch zkuenost, kriminalistickou viktimologi zachycench. Nebude tedy jist chybou konstatovat, e hlavnmi vznamy tohoto oboru je nejen praktick uit pi samotnm vyetovn trestnch in, ale i poskytovn dostaten zptn vazby a validnch dat pro obory pbuzn. S pihldnutm k jejmu mld se jedn o disciplnu stle se rozvjejc a je tk pedvdat, jakm smrem se bude vyvjet dle, a jak vrazn bude z dlouhodobho pohledu jej role v systmu forenznch vd. Jako urit problm se me jevit proklamovan distancovn od morlnch a etickch ohled, jakkoli je pochopiteln, praktick a meme ci, e ve viktimologick oblasti tradin. V souasn dob je toti akcentovn charakter a vztah k obtem jako urit dluh spolenosti, s vdomm dluhu za selhn, kterm viktimizace obti trestnm inem pi uritm hlu pohledu vskutku je. Tato skutenost nutn ovlivuje i zpsob a charakter viktimologick prce, a tak, bez ohledu na jakkoli prohlen, se i takovmito otzkami mus osoba obor zkoumajc i praktikujc zabvat. A ji je tedy budoucnost kriminalistick viktimologie jakkoli, aktuln jej vznam stoup a pro plnn funkc a povinnost demokratickho prvnho sttu, je orientace na obti nutnou podmnkou plnn funkc trestn a restorativn justice.

56

Dky tto prci, i vzkumu, i mon spe pokusu o vzkum, kter je jej soust, jsem ml pleitost si uvdomit, jak mlo toho pes svj zjem o tento obor vm, a jak vznamn je poteba komplexnho pohledu na problematiku kriminality, stejn jako vech ostatnch oblast, kter jsou pedmtem lidskho zjmu. Viktimologick prprava, a to jak v oblasti viktimologie kriminalistick, tak v jejm irm pojet, mus bt i nadle soust odborn prpravy kadho kriminalisty a mla by bt ve stedu zjm i dalch orgn a osob, kter s obmi, zejmna obmi trestnch in pichzej do styku, aby bylo mono co nejvce odstranit riziko sekundrn a terciln viktimizace pi zachovn monosti zskat od obt co nejvce informac a i v jejich zjmu maximln urychlit a usnadnit vyjasnn danch skutk. Pevn vm, e je tato prce zpsobil i tetm osobm poskytnout na tuto problematiku urit nhled, i alespo nabdnout urit smry, ktermi se mohou pi svm bdn v tto oblasti vydat.

57

Criminalistic study of crime victims

58

Resum
This master's thesis deals with the field of forensic study of crime victims, also known as forensic victimology. The aim of this text is to draw attention to issues of this field and to discuss crucial topics based on their practicality, incidence or tendency to be incorrectly interpreted. That includes, among others, the relationship of forensic victimology to related disciplines, especially general victimology as its foundation, their development, utility of victimological knowledge and methods in criminalist practice, status of victims in the process of crime reporting, as carriers of forensic trails, the phenomenon of victim pretending from the perspective of practice and its contrast with the media image etc. It also aims to emphasize the need for sensitive, but unemotional approach to the victims, which makes it possible to perceive them with sufficient respect; this means to see them not only as a piece of evidence, but as persons in a very complicated and difficult situation when inappropriate and/or insensitive approach may lead to a number of negative consequences, in particular, but not limited to, supporting the victim mentality and increasing the victims risk of repeated victimization in the future. It is however also necessary to maintain proper efficiency of the relevant authority processes and to deal with the ever present risk that the victim is only pretending his/her victimization, whatever their motivation. The theses also contains short research carried out on a group of persons in the care of a diagnostic institute for the young; persons, who are identified by the system as socially inadaptable, their affliction by victimization, crimes which they perpetrate, participation of the family on these facts, and additional questions related to this issue, because this group is significant both in terms of victimity and criminality, and it is centerpiece for recruitment of future perpetrators and victims, significantly burdensome judicial system largo sensu.

59

Resum
Magistersk diplomov prce se zabv otzkou kriminalistickho uen o obtech trestnch in, to jest oborem, kter se nazv kriminalistickou viktimologi. Clem prce je upozornit na otzky tto problematiky, a diskutovat nad tmaty toho oboru, kter jsou podstatn, a ji z dvodu praktinosti, astosti vskytu, nebo pro to, e jsou chybn vykldna. Jde mimo jin o vztah kriminalistick viktimologie k pbuznm oborm, zvlt viktimologie obecn, jakoto jejho doktrinlnho zkladu, jejich vvoj, otzky vyuitelnosti viktimologickch poznatk a institut v kriminalistick praxi, postaven obti jako ohlaovatele trestnch in, nositele stop, fenomn fingovn postaven obti z pohledu praxe a jejho kontrastu s medilnm obrazem etc.

Jejm clem je tak zdraznit nutnost citlivho, avak stzlivho pstupu k obti, kter umouje vnmat ob s dostatenm respektem k n, to znamen nejen jako dkazn materil, ale lovka, kter se nachz ve velmi komplikovanm a obtnm postaven, piem nevhodn a necitliv pstup k nmu me spolupsobit adu negativnch dsledk, zejmna, nikoli vak vlun, zafixovn mentality obti a jej vystaven riziku opakovan viktimizace v budoucnu. Vedle tohoto respektu je ovem tak nutn zachovat nleitou efektivitu postupu odpovdnch orgn a vyrovnat se s vdy ptomnm rizikem, e ob svou viktimizaci pouze pedstr, a ji tak in za jakmkoli clem.

Soust prce je dle krtk vzkum realizovan na osobch nachzejcch se v pi diagnostickho stavu pro mladistv, tedy osobch, kter jsou systmem oznaeny za sociln nepizpsobiv, jejich postien viktimizac, kriminalitu, jejmi jsou pvodci, podl rodiny na tchto skutenostech a dal doplujc otzky s touto problematikou souvisejc, nebo prv tato skupina je nikoli nevznamnou jak z hlediska viktimity, tak kriminality, a z jejho stedu se rekrutuj budouc pachatel a obti, vznamn zatujc justin systm largo sensu.

60

Klov slova: Kriminalistika, Viktimologie, Ob,

Key words: Criminalistics, Victimology, Victim,

61

Pouit literatura
Knin zdroje: BURGESS, A. W., REGEHR, CH., ROBERTS, A.; Victimology: theories and applications; Sudbury; Jones and Bartlett Publishers 2010 RTKOV, L.; Forenzn psychologie; Plze; Ale enk 2004 RTKOV, L.; Policejn psychologie; 3.vydn; Praha; Portl 2000 DIGNAN, J.; Understanding Victims and Restorative Justice; Maidenhead; Open University Press 2004 DRAPKIN, I., VIANO, E.; Victimology: New Focus; Lexington; Lexington Books; 1974 GPPINGER, H.; Kriminologie; Mnchen; C.H. Beck Verlagshuchhaltung; 1980 KIEFL, W., LAMNEK, S.; Soziologie des Opfers. Theorie, Methoden und Empirie der Viktimologie; Munich; UTB Wilhelm Fink Verlag; 1986 MARTNKOV, M., a kol.; patn zachzen s osobami pokroilho vku se zvltnm zetelem k domcmu nsil; Praha; IKSP 2009 MATSAKIS, A.; I Can't Get Over It: A Handbook for Trauma Survivors; California; New Harbinger Publications Inc.; 1992 MUSIL, J., KONRD, Z., SUCHNEK, J.; Kriminalistika; 2. pepracovan a doplnn vydn; Praha; C.H.Beck; 2004 NOVOTN, O., ZAPLETAL, J., a kol.; Kriminologie; Praha; ASPI Publishing; 2004 OTGAAR, H. P.; Childern's memory: Treasure or treachery of the mind; Maastricht; Universitaire pers Maastricht 2009 PROTIVNSK, M.; Kriminalistick stopa; Acta Universitatis Carolinea Iuridica Monographia XXIII; Praha; Univerzita Karlova; 1976 PORADA, V. a kol.; Kriminalistika; Brno; CERM; 2001 SCHNEIDER, H. S.; Viktimologie: Wissenschaft vom Verbrechensopfer; Tbingen; Verlag J. C. B. Mohr; 1975 TBLOV, R.; Kriminologie: Studijn texty; Praha; VRR 2008 TANG, S.; The Social Evolutinary Paychology of Fear (and Trust): Or why is international cooperation difficult?; Shanghai; SIRPA 2010 TOOVSK, M., SKALNK, O., HRINKO, M., JASOVSK, D.; ten o community policing; Praha; Oteven spolenost o.p.s.; 2010 TURVEY, B. E., PETHERIC, W.; Forensic Victimology: Examining Violent Crime Victims in Investigative and Legal Context; Burlington; Academic Press; 2009 VGNEROV, M.; Vvojov psychologie : dtstv, dosplost, st; Praha; Portl; 2000 VIANO, E; 21st century sociology: A reference Handbook; Victimology; Thousand Oaks; Sage publications; 2007 VON HENTIG, H.; The Criminal and his Victim; New Haven; Yale University Press; 1948 VYMTAL, ., VITOUOV, P., RTKOV, L., KLOUBEK, M.; Novini a obti trestnch in; Praha; MVR 2008 WALKLATE, S.; Understanding criminology: Current theoretical debates; 3. vydn; Maidenhead; Open University Press 2007 WOLHUNTER, L., OLLEY, N., DENHAM, D.; Victimology: Victimisation and Victims' Rights; Oxon; Routledge-Cavendish 2009 K problematice obt trestnch in; Praha; BKB; 1995 62

Znsilnn: fakta a mty o znsilnn; Praha; Gender Studies; 2010 asopiseck zdroje: Court Review; Williamsburg; National Centre for State Courts Diagnza v oetovatelstv; Praha; Promediamotion International review of criminology; Bicester; A B Academic Publishers Journal of Research in Crime and Deliquency; Londn; Sage publications Journal of Tokiwa University Mito; Kiyo Kriminalistika: asopis pro kriminalistickou teorii a praxi; Praha; Magnet-Press Psychiatrie pro Praxi; Olomouc; Solen Psychologie dnes; Praha; Portl Schweizerische Zeitschrift fr Strafrecht; Postfach; Stmpfli Verlag AG The Lancet; Cambridge; Elsevier B.V Trestn prvo; Praha; nakladatelstv Orac s.r.o. Internetov zdroje: CHOCKALINGAM, K.; Measures for Crime Victims in the Indian Criminal systm: Resource material series No. 81; Tokyo. Fuchu; UNAFEI; www.unafei.or.jp/english/pages/No81.pdf; 2010 DUSSICH, J. P. J.; Victimology Past, Present and Future; Resource material series No. 70; Tokyo; Fuchu UNAFEI; http://www.unafei.or.jp/english/pdf/PDF_rms/no70/p116-129.pdf; 2006 HACKNEY, S.; Covering Crime and it's Vitctim; Criminal Justice Journalist; http://www.justicejournalism.org/crimeguide/chapter05/chapter05_pg04.html HOK, J.; Agresivn a provokujc ob trestnho inu; MVR; http://www.mvcr.cz/soubor/horak-provokujici-obet-pdf-561155.aspx; 2010 KLIME, J.: Pam dt na traumatick zitky: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/beslan_memory.htm 2004 KRISTKOV, V., LANGHASOV, H., MATIAKO, M.; Legislativn ochrana obt trestnch in ped druhotnou viktimizac a prva obt na soukrom bhem trestnho zen. Prvn analza a nvrhy systmovch zmn; http://www.llp.cz/_files/file/Analyza1_viktimizace_soukromi_Liga_lidskych_prav.pdf; 2007 Encyclopdia Britannica; Encyclopdia Britannica Online; http://www.britannica.com; 2011 MAREOV, A., MARTINKOV, M.; O vznamu poznvn obt trestn innosti; MVR http://www.mvcr.cz/soubor/maresova-obeti-pdf.aspx; 2009 MOLNROV, M.; Nsil v blzkm okol - domc nsil; epravo.cz; http://www.epravo.cz/top/clanky/obcanske-pravo/nasili-v-blizkem-socialnim-okolidomaci-nasili-15761.html; 2002 POLMOV, O.; Prvo obti trestn innosti na citliv zachzen; iPrvnk; http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/pd_4/art_6152/txtexpresion_pr%C3%A1vn %C3%ADch/pravo-obeti-trestne-cinnosti-na-citlive-zachazeni.aspx; 2009 PROTIVNSK, M.; Kriminologie v Evrop a ve svt; MVR; www.mvcr.cz/soubor/protivinsky-kriminologie-ve-svete-pdf.aspx; 2010 SVATOOV, H.; DNA databze: ohroen nejintimnjho soukrom; Iuridicum Remedium; http://www.slidilove.cz/content/dna-databaze-ohrozeni-nejintimnejsihosoukromi; 2010 TURVEY, B. E.; Forensic Victimology Text: Victim Study too Political; Investigative and Legal Outcomes Compromised; Forensic Victimology; 63

http://forensicvictimology.blogspot.com/2008/10/new-forensic-victimology-textvictim.html; 2008 VAN DIJK, J. J. M.; Introducing Victimology; Universiteit van Tilburg; http://arno.uvt.nl/show.cgi?fid=77963;1997 VANTUCH, P.; Nrodn databze DNA a odbr biologickho materilu obvinnm; ipravnik.cz; http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/trestnipravo/pd_1/art_3732/detail.aspx; 2004 WYNNE, T.; An Investigation into the Fear of Crime: Is there a Link between the Fear of Crime and the Likelihood of Victimisation?; The Internet Journal of Criminology; http://www.internetjournalofcriminology.com/Wynne%20-%20Fear%20of%20Crime.pdf; 2008 The Impact of Victimization; Canadian Resource Centre for Victims of Crime: http://www.crcvc.ca/docs/victimization.pdf Judikatura a dal rozhodnut: usnesen Krajskho soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 8 To 419/97 usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 15. 11. 2006, sp. zn. 3 Tdo 1335/2006 usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tvo 6/2007 usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tvo 6/2007 nlez stavnho soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. IV. S 433/02 nlez stavnho soudu ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. II. S 317/01 usnesen stavnho soudu ze dne 19.06.2008, sp. zn. I.S 2779/07 zvren stanovisko veejnho ochrnce prv sp. zn. 5299/2008/VOP/PPO, ze dne 17.8.2010 Prvn databze: CODEXIS ACADEMIA; ATLAS consulting spol. s r. o.

64

Pohlav Mu Byli jste nkdy obt trestnho inu? Ano

ena

Ne

Pokud ano, v jakm vku poprv? (vypite slem)

Kolikrt celkem? (vypite slem alespo odhad)

O jak typ (jak typy) trestnho inu (trestnch in) lo? Nsiln (proti ivotu a zdrav) Majetkov a hospodsk Sexuln (proti lidsk dstojnosti v sexuln oblasti) Proti svobod (a prvu na ochranu osobnosti, soukrom a listovnho tajemstv) Jin Proti rodin a dtem Drogov

Byl pachatelem alespo jednoho z tchto trestnch in rodinn pslunk? Ano Ne Navtvovala vai rodinu v dob vaeho dtstv pracovnice orgnu sociln pe? Ano Ne Byli jste nkdy pachatelem trestnho inu? Ano Ne V jakm vku poprv? (vypite slem)

O jak typ (jak typy) trestnho inu (trestnch in) lo? Nsiln (proti ivotu a zdrav) Majetkov a hospodsk Sexuln (proti lidsk dstojnosti v sexuln oblasti) Proti svobod (a prvu na ochranu osobnosti, soukrom a listovnho tajemstv) Jin Proti rodin a dtem Jin

65