MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofick fakulta
stav slavistiky

Barbora tolfov

(v letech 1864 1950)

Cestopis o Balkn

Vedouc prce: prof. PhDr. Ivan Dorovsk, DrSc.

Brno 2006

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn a e jsem pouila jenom uveden prameny a literaturu. Brno 2006 2

Touto cestou bych rda podkovala prof. PhDr. Ivanu Dorovskmu, DrSc., za cenn rady a pomoc pi veden diplomov prce.

VOD ......................................................................................................................................................................................... 6 1. esk cestopis druh poloviny 19. a prvn poloviny 20.stolet...8 2. Hlavn pedstavitel eskho cestopisu pelomu 19. a 20. stolet...10 3. Cestopis druh poloviny 19. a prvn poloviny 20.stolet o Balkn.13 3.1 Cestopis vdeck.15 Konstantin Jireek..15 Ji Viktor Dane.19 Emanuel Fait...23 Josef Holeek.....28 Viktor Dvorsk..33 Ji ermk...36 Frank Wollman..38 3.2 Cestopis dobrodrun...42 Josef Wnsch....42 3.3 Vtvarnci-cestopisci....46 Ludvk Kuba....46 Frantiek Bohumr Zvina..51 3.4 Cestopisci-spisovatel a fejeton...53 Vtzslav Hlek....54 Jan Neruda58 4. Cestopis o Balkn v asopisech..60 4.1 asopisy.61 4.2 Cestopisn pspvky z asopis.64 Josef Jakub Touimsk...64 Vilm Kurz...65 Edvard Jelnek....66 4

Ignt Hoica.....67 Jan Mili.....67 Jan Tetk.68 Adolf ern.69 Sava Chilandarec.70 Anna ehkov72 Frantiek Pibil.72 ZVR.74 POVZETEK IN ZAKLJUEK...77 POUIT PRAMENY A LITERATURA....80 PLOHY91

VOD Ve druh polovin 19. stolet narst v esk spolenosti zjem o poznvn a sbliovn s ostatnmi slovanskmi nrody a zemmi. Noviny a asopisy, hojn zakldan prv v 60. a 70. letech 19. stolet, jsou proto peplnny zprvami o Luici, Rusku a Balkn. Veejnost se zajm jednak o popisy cizch kraj, historickch pamtek a odlinch zvyklost, ale tak o soudob ekonomick nebo hospodsk dn v tchto zemch. Jist ne bezeln. V rmci Rakousko-Uherska se utuuj vztahy mezi Slovany, objevuje se tzv. slovansk mylenka. Ne vechny lnky z Kvt, Osvty, Lumra nebo Svtozoru vak skrvaj slovanofilsk podtext: za mnohmi z nich objevme pouhou lidskou zvdavost, snahu zprostedkovat nco novho a neobvyklho. Krtk cestopisn rty teni tou pro zbavu a zpesten. To ovem neplat o lncch odbornho zamen, kter obsahuj spoustu informac veho druhu. I takovch pspvk se mi podailo objevit velk mnostv. Ve sv diplomov prci se nejdve zamuji na zhodnocen postaven cestopisn literatury na pelomu 19. a 20. stolet. Potom pokrauji rozlennm cestopisn literatury zamen na oblast Balknu u autor uvdm jejich ivotopisy, snam se dohledat a zaznamenat co nejvt mnostv lnk nebo cestopisnch dl. Dal oddl m diplomov prce je potom vsledkem sbru rznch pspvk zejmna z asopis. Prochzela jsem hlavn asopisy Osvta, Kvty, Lumr, Sbornk esk spolenosti zemvedn, Svtozor a asopis Zlat Praha. Snaila jsem se zrove urit jak bylo tensk publikum jednotlivch periodik, abych tak dokzala odhadnout i zmr jejich autor. Chci pedevm zjistit, jak asto se pspvky cestopisnho typu v dobovm tisku objevovaly, zda si byly navzjem podobn, poppad v em se liily. S tm souvis i

otzka jejich publikace v knin podob. Moje prce je doplnna obrazovou plohou s fotografiemi cestopisc a reprodukcemi nkterch vtvarnch dl. Odhaduji prolistovat asi 300 a 350 svzanch ronk asopis a samostatnch cestopis; v prbhu textu potom zmiuji zhruba 300-350 cestopisnch titul asopiseckch lnk i knih.

1. esk cestopis druh poloviny 19. a prvn poloviny 20.stolet etba cestopis m dlouhou tradici sahajc a do stedovku. asto se v tto souvislosti zmiuje zejmna 14. stolet, kdy byl u ns s nadenm pijat cestopis Marka Pola (respektive jeho peklad).1 Zjem o cestopisy petrval skrze cel stalet, peklenul obdob baroka, romantismu, i osvcenectv. Cestopisy domc provenience se tily stejn, snad i vt pozornosti. Cestopis 19. stolet doznv oproti pedchozm obdobm pomrn znanho rozmachu. Do velk mry je zpsoben rychlm rozvojem vdnch disciplin a technickm pokrokem, kter usnaduje cestovn jako takov. Svou roli tak urit sehrla emancipace esk spolenosti, veobecn rozvoj poznn a rostouc sebedvra oban. Ruku v ruce s nimi jde i hlavn zjem cestovatel u nen poteba vyplovat bl msta na map, vechny svty jsou objeveny. (Co ale samozejm neznamen, e napt nen co objevovat.) Zjem novodobch badatel se pesouv jinam. Jde o to proniknout hloubji, obohatit jednotliv vdn obory. Nicmn cestovatelstv si stle jako jeden z hlavnch atribut zachovv dobrodrunost a touhu odkrvat neznm nebo nebezpen. (Neznm ve smyslu odhalovn vdeckch poznatk, nebezpen me bt chpno i doslovn.) K tomu se pileuje i snaha o zprostedkovn novho ostatnm, spolenosti. Cestovatelstv 19. a 20. stolet lze vymezit vzhledem k pedel tradici barokn, romantick a osvceneck ale tak vzhledem k obdob nsledujcmu. V tomto smyslu je teba odliit pedevm skuten cestovatele erpajc pro vdeckou prci a velice mdn cestovatelsk snobismus.2

Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 9, Josef Kunsk, et cestovatel I, II, Praha 1961, s. 15.
1
2

Julius Bohumil ern, esk touha cestovatelsk, Praha 1942.

V eskch zemch se cestopis zmiovanho obdob til velikmu zjmu, i kdy jsme nepatili ke kolonilnm mocnostem, pro n bylo przkumn cestovatelstv (hledn novch zdroj surovin, prodnch materil a levnch pracovnch sil) pirozen. Nai cestopisci tedy nebyli podporovni ani sttem ani meceni (vtinou), pesto je zde viditeln snaha jednak ze strany cestovatel zprostedkovat nabyt zkuenosti a zitky, jednak ze strany domcho publika tyto informace s nadenm pijmat. Dvody pro se cestopis prv u ns til prv v tto dob stlmu zjmu jsou i demografick3 - pomrn znan poet hospodskch emigrant. (Mezi nimi napklad i pozdj cestovatel enk Paclt, Vojta Nprstek, Josef Polk.) S tm samozejm souvis zven zjem o zprvy ze zahrani. esk veejnost rda te fejetony, rty, cestopisn pbhy. Prvn cestopis vyel roku 1800, je jm rozshl dlo Emila Holuba Sedm let v Jin Africe.4 Akoli nen mon povaovat cestovatele pelomu 19. a 20.stolet za homogenn skupinu (tyto integrujc tendence jsou typick pouze pro okruh badatel a umlc okolo Vojtcha Nprstka), v zvislosti na pohnutkch jednotlivch cestovatel je meme uspodat do nkolika skupin obecnjho rzu. Vladimr Rozho cestovatele dl do t skupin. Prvn je mlo poetn, ale vznamn skupina cestovatel profesionl. Druh seskupuje vdeck pracovnky, kte se dky svm cestm dostali do povdom ir veejnosti. A tet, nejobshlej skupina zahrnuje jednak dobrodruhy, diplomaty a turisty.5 Podle mho nzoru je svm zpsobem spravedlivj a vlastn i vhodnj mluvit spe o jednotlivch osobnostech, protoe pro mnoh jsou ti kategorie nedostaujc nebo je svou innost pesahuj a nachz se tedy na pomez dvou i vce kategori. Tm spe, chceme-li hovoit o cestovatelch spjatch pouze s jednou oblast, napklad
3

Vladimr Rozho, et cestovatel a obraz zmo v esk spolenosti, Praha 2005, s. 5-10. Tamt, s. 5-10. 5 Tamt, s. 6, 7.
4

s Balknem. Nicmn i v rmci tto skupiny cestopisc lze nalzt urit rysy spolen pro nkter, jin jsou zase typick pro dal. 2. Hlavn pedstavitel eskho cestopisu pelomu 19. a 20. stolet Pouze okrajov zmiuji nejvznamnj cestovatele tohoto obdob, nezvisle na mst obecnho rzu. Jedn se zejmna o dv publikace: dvoudln dlo Josefa Kunskho a geografov (Praha, 1998), jejmi autory jsou Ji a Miloslav Martnkovi. et cestovatel (Praha, 1961) a knihu mladho data Kdo byl kdo, nai cestovatel jejich psoben. Nsledujc pehled je mon zskat studiem dostupnch materil

Janka (Teb, 2001).

Orientan potom poslou kniha Pbhy eskch cestovatel, kterou napsal Otto

Obecn meme konstatovat, e mnoz et cestovatel pat mezi cestovatele svtov; bohuel nemlo je jich zapomenuto, co ale nikterak nesniuje jejich skuten vznam pro cestopis jako takov. Uveme nejdve jmno samorostlho cestovatele a Holubova souasnka, kterm byl enk Paclt (1813 1887). Je povaovn za prvnho globetrottera, cestovatele1863). Jednm z nejznmjch a nejpopulrnjch eskch cestovatel, ne-li nejznmj vbec, je lka a cestovatel po jin Africe Emil Holub (1847 1902). Do stejn kategorie cestovatel (co se vhlasnosti a dobrodrunosti vprav te) meme zaadit i cestovatele s ponkud zvltnm jmnem, jeho pvod je zahalen spoustou tajemstv. Je jm Enrique Stanko Vrz (1860 1932), autor mnoha oblbench cestopis. Jeho domnou byla pedevm jin Amerika, stal se slavnm dky publikaci svch dobrodrustv. Tetm nejznmjm cestovatelem tzv. zlat doby eskho cestovatelstv byl pedagog Josef Koensk (1847 1938). Ve srovnn s Emilem 10 svtobnka, kter postupn probdal vech pt obydlench kontinent (1853

Holubem a Enrique Stankem Vrzem, kte jsou povaovni za skuten dobrodruhyprkopnky, pedstavuje Koensk spe dobe informovanho a spnho turistu. Tyto ti cestovatele spojuje osobnost Vojty Nprstka (1826 1894), mecene eskch cestovatel a zakladatele muzea mimoevropskch kultur. Do Nprstkova okruhu cestovatel a znmch osobnost tehdej doby nle tak geolog a mineralog 1903), geolog Antonn Stecker (1855 1888) a v neposledn ad i objevitel Otakar Feistmantel (1848 1891), vojensk lka a cestovatel Pavel Durdk (1843

pramen Eufratu a Tigridu Josef Wnsch (1842 1907).

Emanuel Fait (1854 1929), autor originlnho dla Mme-li cestovati ?6 Se slovanskm Balknem je spjata osobnost uitele, male a hudebnho folkloristy Ludvka Kuby (1863 1956). Vechny tyto ti sloky se projevily v jeho osobitm spisovatelskm dle. Ke stejn generaci nle i jeden z nejznmjch eskch polrnk Jan Welzl (1868 1948) a knz, vynikajc arabista Alois Musil (1868 1944).

Na Balkn i do Kavkazu putoval pedagog, vestrann cestovatel a cestopisec

Autor vznamnho vdeckho dla, jeden z nejvtch znalc krasu, Ji Viktor Dane (1880 1928) pat mezi cestovatele svtovho vznamu. Tento politik a doprovzel jeho ptel, botanik Karel Domin (1882 1953). Ten byl v letech 1933 pedagog byl zempiscem, ovem ne pouhm teoretikem. Na nejdel cest ho 1934 rektorem Univerzity Karlovy; bhem let 1938-39 stl v ele polofaistick strany. Po vlce byl proto vylouen ze spolenosti, dnes je v zapomnn. Z dalch Vojtcha Frie (1882 1944). Botanik a etnograf Alberto Vojtch Fri patil cestovatel meme jmenovat pednho vzkumnho cestovatele sv doby Alberta k vbornm znalcm jihoamerickch Indin. Jedinou samostatnou cestovatelkou tohoto obdob byla Barbora Markta Eliov (1885 1957). Tato pedagoka a
Emanuel Fait, Mme-li cestovati?, vaha v programu c.k. vy relky v Rakovnce, 1896.

11

cestovatelka po vchodn Asii obdivovala pedevm Japonsko. Mezi dal

pedstavitele cestopisu tto doby potme Pavla Jchyma ebestu (1887 1967), rakouskho misione, antropologa a lingvistu eskho pvodu. ebesta bv nazvn otcem trpaslk, dky studiu nrod malho vzrstu. A bez vyho vzdln, pesto 1958). byl tvrcem hodnotnch cestopis - svtobnk Josef Ladislav Erben (1888 V povdom veejnosti jist stoj Frantiek Bhounek (1898 1973), fyzik radiolog a plodn spisovatel. Prodovdec a sbratel Ji Baum (1900 1944), je u cestovatelem nov generace: objevitelem-specialistou, ne dobrodruhem. Mezi dalmi zmime jet brnnskho cestopisnch report. Novin Ladislav Mike Pazek (1907 1988), cestovatel po Africe a objevitel pramen Nigeru, byl mimo jin autorem romn odehrvajcch se v Africe. V zvru vtu musme samozejm uvst i cestovatelsk tandem Ji Hanzelka (1920 2003) Miroslav Zikmund (1919). Nezmnili jsme jet cestopisy beletrist. Za vechny jmenujme alespo Karla rodka, Adolfa Parleska (1908 1981), vbornho znalce zempisu, autora lnk a

apka, Jana Nerudu, Vtzslava Hlka, Svatopluka echa, Konstantina Biebla, Ivana Olbrachta, Jiho Mahena, Josefa tolbu, Josefa Holeka nebo Jarmilu Glazarovou.

12

3. Cestopis druh poloviny 19. a prvn poloviny 20.stolet o Balkn Obdob pelomu 19. a 20.stolet se vyznauje pomrn viditelnm nrstem cestopisn literatury, jak jsem ji nastnila v pedchzejcch kapitolch. Cestopis je velice oblbenm a danm nrem. O cestopisce nen vbec nouze, nicmn vydat cestopis nen vbec lehk. Cestovatele nikdo finann nepodporuje, mecen je poskrovnu. Nezbv jim tedy ne vydlat si na sv dla sami. Ve zmnn finann aspekt vysvtluje dvod, pro vtinu cestopisnch dl a dlek najdeme v asopisech a periodikch. Vydat knihu bylo zkrtka pli finann nron. (1854 1918) v souasnch publikacch o cestopisech nenajdeme. Tmatika Balknu byla na pelomu 19. a 20. stolet vnmna ponkud odlinji. Byla vce aktuln a hlavn i vce oblben. V rmci Rakouska-Uherska jsme vtinou k bratrskmu jihu vzhleli jako slovanofilov. Oblast Balknu je zajmav nejen pro cestovatele, ale tak pro mnoh znalce rznch vdnch obor. Podotkm, e cestopis o Balkn byl nrem dost oblbenm, nejen z pohledu ten. Balkn toti v sob spojuje jednak uritou dobrodrunost (neznm), jednak ve zmnn slovanofilsk zjmy. ei jsou navc na Balkn vtni, dostv se jim velice vldnho pijet. O zvenm zjmu o zem Balknu svd napklad drobn lnek Turistika na slovanskm jihu,7 ve kterm jeho autor, inspektor v Ilidi u Sarajeva, ujiuje tene asopisu o pevzet turistiky zemskou vldou, pokrauje potom zmnkou o Klubu eskch turist,8 krsch Bosny a Hercegoviny a lnek ukonuje pnm, aby nkolik len KT, alpinisticky vyzbrojench, podniklo cestu do Bosny k prozkoumn zdejch hor v ohledu alpistickm.9 S tm souvis i opomjen nkterch autor. Napklad jmno Konstantina Jireka

Julius Pojman, Turistika na slovanskm jihu, asopis turist, Praha 1905, s. 176 a 177. Klub eskch turist vykonal na pelomu stolet nkolik oficilnch vlet na Balkn, zprvy o nich byly pak otitny v asopise Svtozor nebo v asopise turist. 9 Posledn cit. dlo, s. 177.

13

Vymezit nr cestopisu je nelehk kol. Kad cestovatel ml jin cle. Nkterm se jednalo pedevm o to, aby si vytvoili rozshl tensk publikum v duchu romantickch tradic tedy popisovali napnav phody ze svch nebezpench cest. Jin mli na zeteli pedevm vdu - dbali o to, aby po sob zanechali fundovan vdeck dlo. Mnoz cestovatel potom spojovali vdeck cle a sv osobn zjmy, tedy lsku k cestovn. Vtina ne uvedench cestovatel psala svj osobit cestopis. Ji Viktor Dane

(1880 1928) ho spojoval s geografi, Konstantin Jireek s histori, Ludvk Kuba (1863 1956) s folklorem. Ovem otzka cestopisu jako takovho je jet sloitj i v rmci cestopis od jednoho autora je mon najt dla, kter jsou svm zaloenm vce i mn cestopisu vzdlena. A nesouvis to pouze s autorovmi zmry. Nebyloli mon vydat cestopis knin, musel autor jeho verzi nleit upravit (tj.zkrtit), tak, aby ji bylo mon vydat asopisecky. nr cestopisu zaznamenal bhem konce 19. a potku 20. stolet urit vvoj. Myslm, e vznik takov formy jakou je rta je do znan mry podncen prv tm, e cestopis si v asopisech a periodikch dokzal vybudovat pevn pozice. teni rdi shli po kousku dobrodrustv, jak jin typ cestopisu ne krtk, vstin a rychl rta k tomu byl vhodnj. Cestopisn rta je navc nrem subjektivnjm, vce umleckm, jejm charakteristickm znakem je plastick zobrazen konkrtnch lidskch vlastnost, aktuln konflikt, hloubkov analytick sondy spjat s vahami, autorskm postojem a hodnocenm.10 Nen tedy pekvapujc, e vysoce hodnocen cestopisn rty psal Jan Neruda (1834 1891) nebo Vtzslav Hlek (1835 1874).

10

Veobecn encyklopedie, Praha 1999.

14

3.1 Cestopis vdeck Prvnm typem cestopisu danho obdob, kterho si meme vimnout, je cestopis za vdeckm elem. Na prvnm mst uvdm jmno vdce, slavisty, byzantologa, balkanisty, politika a diplomata Konstantina Jireka (1854 1918).11 Cestopisectv je jenom jednou z Jirekovch tv. Stejn jako ostatn Jirekova dla jsou i cestopisy pojat iroce. Dotkaj se historie, politiky, geografie, literatury, archeologie, nkdy dokonce i botaniky. Jsou velice hutn co se informac te. V poped dl Konstantina Jireka (nejenom cestopisnch) stoj vdy historie. Vtinou se nejedn o tradin cestopisy, kdy nm cestovatel podv vcemn denkov zznamy svch cest. Jirekova dla maj promylenj formu, take nevnmme bezprostedn cestopisce vyprave. Prvn cestopisn dlka Konstantina Jireka byla uveejovna v asopisech. Snad pln prvnm Jirekovm uveejnnm dlem cestopisnho typu je sta Srbsko, zem i lid.12 Obsahuje sti nazvan Blehrad, umadija, Kragujevac a Klter Draa, Stragare a Arandjelovac. Typickm znakem Jirekovch lnk je jejich neuviteln zbr od zempisnch informac, pes podrobn daje z historie, statistiky veho druhu, poznatky z literatury, umn, politiky a popisy krajiny kone. Pesto si dlo zachovv tenskou poutavost. K vznamu tohoto dla a jeho vlivu na
Konstantin Jireek se narodil 24.7.1854 ve Vdni, do pln vdeckho prosted: jeho otec byl filologem a literrnm historikem, jeho strc, Hermenegild, byl doktorem prv a rovn filologem. Jirekovm ddekem byl sm Pavel Josef afak. Rodina se navc stkala se spoustou vznamnch lingvist, historik a jinch vdc tto doby. Konstantin Jireek se tedy u od tlho dtstv pohyboval v prosted, kter u nj podntilo zjem ke studiu. Na gymnziu se orientoval na studium jazyk, zajmal se i o prodn vdy zempis, prodopis a hlavn historii. Zhy u bylo jasn, jakm smrem se bude orientovat. Mnostv jm studovanch materil a odvtv je obdivuhodn. Nejirm monm zpsobem byl zamen na studium slovansk filologie, pebr koncepci svho ddeka, P. J. afaka. Roku 1872 odeel do Prahy ta byla vdeckou metropol Slovan, a Jireek chce pracovat pro Slovanstvo. V pouhch 23 letech se stal docentem. Pozdji putoval do Bulharska, kde pomhal v nov vznikl zemi organizovat sprvu a kolstv. Po odchodu z Bulharska psobil jako profesor na univerzitch v Praze (18841893) a ve Vdni (18931918). Mezi jeho stejn prce beze sporu pat nkolikasvazkov Djiny nroda bulharskho (Praha 1876) vbec prvn vdeck zpracovn bulharskch djin. Jireek psobil jako generln tajemnk bulharskho ministerstva osvty (1881-1882), tak byl editelem Nrodn knihovny v Sofii. M etn zsluhy o rozvoj bulharskho kolstv, archeologie, muzejnictv. Dal z jeho stejnch dl jsou Istorija Srba (Beograd 1922-1925). Jirekova vdeck prce nabv encyklopedickho charakteru. t mnoho titul vydanch v rznch jazycch. Nmtov se tkaj oblasti Balknu, slovanskch i neslovanskch nrod. Je pro n charakteristick snaha zpracovat vechny dostupn prameny. Vce viz Ivan Dorovsk, Konstantin Jireek ivot a dlo, Brno 1983. 12 Konstantin Jireek, Srbsko, zem i lid, Osvta, Praha 1875, s. 321-338, 416-430, 498- 505, 586- 594.
11

15

ostatn vdce doby poznamenvm, e dalo podnt ke vzniku dl obdobnho typu (a nzvu).13 Roku 1877 navtvil K.Jireek vdsko: K vdskm jezerm,14 Stockholm,15 Upsala.16 Nevyhb se ani popism charakter lid, doke bt velice vstin. asopiseck lnky podv spe zbavnou formou, pesto obsahuj mnostv odbornch informac. V pedmluv ke svm Cestm po Bulharsku skromn poznamenv: Jednotliv nrtky cestopisn podal jsem tenstvu eskmu i bulharskmu ji astji v asopisech, arci jen na kvap sepsan Roku 1878 vychz ve Svtozoru lnky Pmo17 a Plavba podle beh Dalmatinskch.18 Jedn se o skuten krtk lnky (K. Jireek byl, pedpokldm, omezen prostorem asopisu), ale zrove i velice subjektivn, lyrick texty, ani by pli ztrcely na sv vdeck hodnot. Obdobn jsou pojat i dal asopiseck lnky Dubrovnk19 a Epidaur.20 Z vchodn Rumelie,21 Rylsk klter,22 Na makedonskch hranicch,23 ernomosk pobe na vchodnm konci psma Balknskho24 a Ston a Mljet25 jsou potom obshlej, velice peliv a podrobn sepsan. asopis Osvta nabdl Jirekovi vt prostor. K. Jireek v sob tm nikdy nezape historika. Zabv se politickou, nrodnostn, ekonomickou situac, texty dopluje lingvistickmi poznmkami. Nejrozshlejm cestopisnm dlem Konstantina Jireka jsou bezpochyby Cesty po Bulharsku.26 Jde o velice podrobn dlo, tajc asi 700 stran.27 V pedmluv Jireek

13

14

Emanuel Fait, Makedonie, zem i lid, Osvta, Praha 1891, s. 81-90, 234-243, 343-356. Konstantin Jireek, K vdskm jezerm, Osvta, Praha 1877, s. 852-862. 15 Konstantin Jireek, Stockholm, Osvta, Praha 1878, s.115-131. 16 Konstantin Jireek, Upsala, Svtozor, Praha 1877, s. 426, 427, 438, 447-449, 463. 17 Konstantin Jireek, Pmo, Svtozor, Praha 1878, s. 7, 22. 18 Tamt, Konstantin Jireek, Plavba podle beh Dalmatinskch, s. 628, 644. 19 Konstantin Jireek, Dubrovnk, Osvta, Praha 1879, s. 9-25. 20 Konstantin Jireek, Epidaur, Svtozor, Praha 1879, s. 15-18, 39-42, 51, 53, 54. 21 Konstantin Jireek, Z vchodn Rumelie, Osvta, Praha 1882, s. 385-405, 497-519, 576-591, 669-688, 765-783, 865-878, 962-976. 22 Konstantin Jireek, Rylsk klter, Osvta, Praha 1883, s. 669-687, 776-796, 890-911. 23 Konstantin Jireek, Na makedonskch hranicch, Osvta, Praha 1886, s. 1-15, 105-123, 211-226, 614-633. 24 Konstantin Jireek, ernomosk pobe na vchodnm konci psma Balknskho, asopis eskho muzea, Praha 1887, s. 3-26. 25 Konstantin Jireek, Ston a Mljet, Osvta, Praha 1891, s. 4-19, 109-120. 26 Konstantin Jireek, Cesty po Bulharsku, Praha 1888.

16

pe: Nejeden ten by od spisovatele spe snad oekval ne cestopis, ale celkov popis Bulharska, rozdlen dle vdeckch kategori a dle jednotlivch kraj a okres //
28

A dle pak: Co tuto podvm, je zpracovn podrobnch denk, bnch

poznmek, psanch dle znmho pravidla cestovatelskho vude hned na mst samm, i na koni a na voze. K tomu pipojeno ve, cokoli jsem o jednotlivch mstech a vcech vyzvdl zajmavho i krom popsan cesty //
29

Ob dv citace vyznvaj

pinejmenm jako Jirekova skromnost, protoe vytvoil vdecky pojat dlo, velice podrobn, kter se asto svou odbornost cestopisu vymyk. Obsahuje tyi sti: v prvn popisuje msta Sofii, Plovdiv a Trnovo, dle cesty, kter je spojuj. Ve druh a tet sti popisuje dvoumsn cestu vykonanou v lt 1883 po horskch oblastech jin a zpadn sti zem. tvrt st podv vsledky cesty podniknut v lt 1884 do ernomo, od tureckho pomez a po Adrianopoli a k Dobrudi. K. Jireek byl prvn, kdo vytvoil o Bulharsku dlo takovho typu. Rozebr snad vechny aspekty danho tmatu zempisn, historick, politick, ekonomick - zemdlstv, rostliny, ovoce, vno, chov, obchod, mry, vhy,trhy, zpsob prce, rolnick nstroje, pojednv o njemcch, dlncch; zajm ho jazyk, zvyky, folklor, nrodnostn sloen; literatura, umn. Vcslav Vlek, dlouholet fredaktor asopisu Osvta, neet slovy chvly a popisuje Jirekv originln styl takto: Kniha nen vypsnm toho, co spisovatel den za dnem na sv pouti zail pjemnho nebo dobrodrunho, nbr podv nm zevrubn obraz bulharskch zem a jejich obyvatelstva, obraz mistrovskou rukou nakreslen. Putujeme s autorem, kter nm kon ptelsk sluby vbornho vdce a pouovatele Poznali jsme jevit, a spisovatel nm te na nm pedvd nejdleitj dje, kter se tu v rozlinch dobch odehrvaly, od ed dvnovkosti a po nae dni // Jireek pe strun a jadrn, pitom vak i jasn,
27

V pedmluv k: Kniha proti mmu myslu nabyla objemu velmi velikho. Ale v cestopise se nikdy nev, jak podrobnost svho asu nabude ceny. 28 Konstantin Jireek, Cesty po Bulharsku, Praha 1888, s. VIII. 29 Tamt.

17

plasticky, zajmav; jeho sloh je prost rzu bsnickho a enickho, je vak pedmtu svmu dokonale pimen.30 Pro Jirekovy cestopisy je skuten vlastn koment s odstupem, jeho dla maj velice promylenou a vybrouenou formu. Protiplem tohoto typu cestopisu jsou napklad cestopisy Ludvka Kuby, psan tm vhradn formou denkovch zznam. Na druhou stranu lze ovem nkdy Jirekovi vytknout nezivnost, zvlt co se delch odbornch pas te. Nesouhlasm tedy pli s tvrzenm, e K. Jireek pe strun a jadrn. S odstupem asu psob jeho styl msty spe komplikovan. V asopise Osvta se Jirekovy Cesty po Bulharsku dokaly jet jedn naden reakce. V lnku Ti vynikajc dla o Jihoslovanech pe Josef Jakub Touimsk,31 e jde o vynikajc dlo pro poznn ptomnosti i minulosti bulharsk a zmiuje velkou pozornost, jak tento spis doel za hranicemi.32 Nsledn chvl Jireka za jeho vdeckou pli, elezn zdrav 33 a odvahu.34 Nkter Jirekovy cestopisn lnky vychzely pmo v cizch jazycch,35 mnoh dla (nejen cestopisn) byla pekldna.36 Cestopisy Konstantina Jireka pat sten mezi dla ist vdeck, siln ovlivnn historickmi studiemi, sten mezi dla lyritjho raen. Pat mezi nejvznamnj osobnosti pelomu 19. a 20. stolet, kter psaly cestopisy o Balkn. O Konstantinu Jirekovi se ale rozhodn ned tvrdit, e byl pouhm cestopiscem. Byl pedevm slavistou a balkanistou vestrannch zjm, kter psal i cestopisy. Bohuel
Vcslav Vlek, Nov psemnictv cestopis, Osvta, Praha 1888, s. 955, 956. Vce viz s. 64. 32 Josef Touimsk, Ti vynikajc dla o Jihoslovanech, Osvta, Praha 1890, s. 599-600. 33 Tamt: Nebo v nejvt sti Bulharska nelze dosud jinak cestovati ne na koni neb na mulu //, s. 600. 34 Tamt: Mnoh koniny jsou dosud ohroovny od loupenk //, s. 600. 35 Konstantin Jireek, Ptni belki za Srednja gora i za Rodopskite planini, Periodiesko spisanie, 1884, kn. 8, s. 1-46, kn. 9, s. 1-52, kn.10, s. 1-52, kn.11, s. 1-54. 36 Konstantin Jireek, Ptuvania po Blgarija, Sofija, 1974, Das Frstenthum Bulgarien, 1891, Prag-Wien-Leipzig, Iz Istona Rumelija, denk Marica, ro. 5, Plovdiv, 1882, s. 390-391, 394, 396-398, 400-403, 445-450, 1883: s. 455-456, 460, 465-468, 471, 476, 481-483, 485-486, 488, 490, 496-499, 501, Rilskij manastir, Periodiesko spisanije, IV, kn. 18, s. 360-389, a dal.
30 31

18

v dnench dlech o cestopiscch zstv vcemn opomjen, snad pro svou vznamnou innost v jinch vdeckch oborech. Zdraznit bych chtla pedevm jeho dlo historick a historiografick a vznam jeho osobnosti pro novodob uspodn Bulharska. Dalm cestovatelem-vdcem je Ji Viktor Dane (1880 1928).37 Jeho jmno v dlech o eskch cestopiscch najdeme, na rozdl od jmna Konstantina Jireka. Vtinu Daneova dla tvo pedevm odborn publikace z nkolika navzjem pbuznch obor. Jsou jimi fyzick geografie, geomorfologie, geologie, hydrografie, antropogeografie,38 geografie, politick a ekonomick geografie a regionln geografie.39 Daneovo odborn dlo t zhruba 80 titul. Dla, zprvy a lnky byly publikovny v rznch jazycch nmecky, francouzsky, maarsky, anglicky nebo
Jeden z naich nejvznamnjch cestovatel, J. V. Dane, se narodil do finann zajitn rodiny: jeho otec byl velkostatkem. Pochzel z rodu obrozence Petra Fastra (ddeek z matiny strany), jeho matka byla vten pedagoka, kter ho u od dtstv vedla ke studim. Byl nadanm kem, po absolvovn gymnzia na Mal Stran vystudoval v Praze geografii a stal se asistentem u Jana Ktitele Kapara Palackho. (Syn historika Frantika Palackho.) U jeho prvn cesta vedla na Balkn. V kvtnu a ervnu roku 1899 se s matkou zastnil II. vpravy Klubu eskch turist do Dalmcie, na ernou Horu, do Bosny a Hercegoviny. J. Dane si Balkn zamiloval, navzal zde styky, do konce ivota se sem opakovan vracel. Byl pedsedou Jihoslovansk komise, Balkn je samozejm spjat i s jeho vdeckm dlem. To se sousted na krasov jevy, Dane je asi nejvtm odbornkem sv doby na tuto problematiku. Materily ke sv prci erpal z mnoha cest: roku 1901 procestoval na kole oblast Bosny a Hercegoviny Biha, Plitvick jezera, Jajce, Mostar, Sarajevo, kter mu bylo druhou Prahou, a krasov pole. Nsledujc lto opt putoval na Balkn. S blehradskm profesorem Jovanem Cvijiem zkoumal poho Stara planina. V beznu 1904 se opt vrtil. Se zoologem Karlem Thonem zkoumali oblast Krupskch Blat. Materily ke sv habilitan prci nashromdil i bhem roku 1905, kdy Hercegovinu navtvil znovu. Krat cesty podnikl v letech 1907 a 1909 navtvil i krasovou oblast dnenho Slovinska. V lt 1913 zkoumal spolen s Jovanem Cvijiem a Viktorem Dvorskm oblasti, kter byly po balknskch vlkch nov pipojeny k Srbsku; potom pokraovali pes dnen Makedonii a do oblasti Solun. Na jae 1914 cestoval znovu celou oblast od Terstu a po Korfu. Procestoval tak dkladn jak oblast ech, tak tak Slovenska. Dle ostatn evropsk zem, podnikl i pt cest zmoskch, z nich tvrt byla cestou kolem svta. Na tchto cestch se zabval przkumem krasovch oblast, oblast jezer, oblastmi sopek. Bhem 8.mezinrodnho zempisnho kongresu ve Washingtonu (r.1904) procestoval severovchodn st Spojench stt. R. 1906 cestoval na Jamajku a do Mexika. Dal zaocenskou cestu podnikl spolen s dalm vznamnm cestovatelem sv doby, Karlem Dominem. V letech 1920-23 byl se svou enou na cest kolem svta. Dal cestu podnikl v roce 1927, tentokrt do oblasti Severn Ameriky. Bhem tto cesty pi nehod zemel. Byl sraen projdjcm automobilem v Los Angeles. Byl autorem nkterch hesel Ottova naunho slovnku.V letech 1925-26 byl dkanem Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy, byl i politikem (len agrrn strany), tak vbornm pedagogem. Pednel v Praze, zrove i v Bratislav. Zemel pomrn mlad, neekan, take nemohl pln dokonit svou vdeckou prci, ani vychovat ky. Vce viz eskoslovensk spolenost zempisn, ivot a prce prof. dra J. V. Danee, Praha 1928, Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo-nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 99-106, Josef Kunsk, et cestovatel I,II, Praha 1961, s. 280-300, http://klaudyan.psomart.cz/clanek.php?id=19. 38 Antropogeografie je star nzev pro sociln geografii. 39 Pidruji se odbornho rozlenn podle dr. Josefa Sthule, viz ivot a prce prof. dra J. V. Danee, Praha 1928, s. 198 203.
37

19

rusky. Hustota obyvatelstva v Hercegovin geomorfologick studie vod doln Neretvy

40 41

byla Daneovou disertan prac,

byla jeho prac habilitan. Daneovy

odborn prce se samozejm tkaj oblasti Balknu: Zprva o cest po novch srbskch a ernohorskch krajch v lt 1913 i o zemtesen v oblasti Trnovsk,42 studie Vchodobosensk jeskyn,43 Balkn po vlce r. 1913.44 V tomto nepli rozshlm dle se J. Dane pt po pinch nevraivosti sousedcch zem Balknu. Rozdluje Balkn na jednotliv sttn tvary a rozebr politick pomry, historii, hospodstv a vlku samotnou na jednotlivch zemch. Dalmi Daneovmi dly odbornho zamen o Balkn jsou vod do hospodskch pomr balknskho poloostrova,45 sta K situaci na Balkn46 a Bosna a Hercegovina.47 Posledn jmenovan dlo se skld ze dvou st. Prvn je vnovna obecnmu vodu a zempisn poloze. Rozebr v nm hranice, prodn pomry, jednotliv oblasti Bosny a Hercegoviny. Druh st je potom vnovna obyvatelstvu, veejn sprv, kolstv, hospodskm pomrm, zemdlstv a prmyslu. Kniha svm lennm a obsahem dost pipomn odborn dla Konstantina Jireka. Jednak podrobnmi informacemi o mnoha tmatech spojench s Bosnou a Hercegovinou, jednak svm politickm zamenm. Dlo sice nepovauji za cestopis v tradinm slova smyslu, nicmn je mu svm zamenm znan podobn. Pro J. Danee je typick realistick pohled, odborn a nezaujat. V pedmluv uvd vechna zahranin dla, ze kterch erp dlo m bt tedy spe jakmsi dobovm shrnutm dostupnho materilu ne

Ji Viktor Dane, Hustota obyvatelstva v Hercegovin, Vtnk Krlovsk esk spolenosti nauk, zvltn otisk, Praha 1902. 41 Ji Viktor Dane, vod doln Neretvy , Praha 1906; tak jako lnek ve Sbornku esk spolenosti zempisn, 1905, s. 161 174, 193 208, 225 243 a 1906, s. 1 17, 33 50, 65 77, 107 114. 42 Ji Viktor Dane, Zprva o cest po novch srbskch a ernohorskch krajch v lt 1913 i o zemtesen v oblasti Trnovsk , Sbornk esk spolenosti zempisn, Praha 1913, s. 209 225. 43 Ji Viktor Dane, Vchodobosensk jeskyn, Sbornk esk spolenosti zempisn, Praha 1920, s. 66, 67. 44 Ji Viktor Dane, Balkn po vlce r. 1913, Praha 1914. 45 Ji Viktor Dane, K situaci na Balkn, Obzor nrodohospodsk, Praha 1909, s. 65 72. 46 Ji Viktor Dane, Bosna a Hercegovina, Prask lidov revue, Praha 1912, s. 245 248. 47 Praha 1909.
40

20

subjektivnm pohledem. Tm jej ovem nechci nijak znevaovat, naopak, myslm, e ve sv dob bylo jednou z mla, ne-li jedinou publikac tohoto typu. Za vynikajc monografii48 je povaovna prce Morfologick vvoj stednch ech,49 v knihovnch pod Daneovm jmnem narazme tm vdy na titul Zem a vvoj lidstva.50 Cestopisn dlo Jiho Viktora Danee (ostatn jako cestopisy jinch autor) je sten roztroueno v dobovch asopisech (pedevm v asopise turist), sten vylo v samostatnch publikacch. Mezi nae nejvt modern cestovatele se J. Dane zaadil dky svm cestm okolo svta. Jejich vsledkem byly dv velice rozshl publikace vynikajc rovn: Dvojm rjem
51

a Ti lta pi Tichm ocen.52

V prvnm jmenovanm dle se nabz srovnn dvou cestopisc J. Danee a jeho charakteristick velice pesn popis, podvaj vyerpvajc informace o jinch kulturch, informace z oblasti reli, historie, zempisu, botaniky (K. Domin), geologie (J. Dane). Dvojm rjem je dlo velice poutav, tiv. I po odborn strnce je hodnotn, velice obsan. t tm 1300 stran. Pi blim srovnn J. Danee a K. Domina vyznvaj pase psan K. Dominem zbavnji. J. Dane se nedoke zcela oprostit od odbornho stylu (stejn jako je tomu nkdy i u Konstantina Jireka), sna se vyvarovat textm subjektivnho rzu. Podle

spolenka na cestch, Karla Domina (1882 1953).53 Pro oba cestovatele je

Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo, nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 102. Ji Viktor Dane, Morfologick vvoj stednch ech, Sbornk esk spolenosti zempisn, Praha 1913, s. 1 18, 94 108, 168 176. Tak jako zvltn otisk, Praha 1913. 50 Ji Viktor Dane, Zem a vvoj lidstva, Praha 1927. 51 Ji Viktor Dane, Karel Domin, Dvojm rjem I, II, Praha 1911 a 1912. 52 Ji Viktor Dane, Ti lta pi Tichm ocen I, II, Praha 1926. 53 esk botanik, cestovatel a politik. Vystudoval gymnzium v Pbrami, botaniku na prask univerzit. Spolu s J. V. Daneem podnikl v letech 1909-1910 cestu po Indonsii a Austrlii. Z cesty po severn Africe napsal cestopis Za jinm sluncem (1926), cesta po Americe (1926) dala podnt ke vzniku tydlnho cestopisu Dvacet tisc mil po soui i po moi (1928, 1929). Zitky ze sv posledn cesty, vykonan roku 1936 po severn Africe zachytil v knize V i marockho sultna (1940). Napsal mnoho odbornch botanickch prac. Bhem svch cest objevil adu novch rostlinnch druh. V roce 1924 zaloil farmakologickobotanick stav Univerzity Karlovy, v letech 1933-34 zastval ad tamjho rektora. V letech 1938-39 byl pedsedou polofaistick strany, po vlce byl proto tm vylouen z esk spolenosti, zemel v zapomnn. Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo-nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 116-121.
48 49

21

Josefa Kunskho, se kterm sten souhlasm, je Danev sloh spe vcn popis, psan s hlubokm zaujetm a s velikou znalost ltky, ale bez jiskry zapalujc tene pro kouzlo ciz krajiny a pro nov obzory.54 Nicmn ob dla se tila velik oblib, i po obchodn strnce se jednalo a jedn o velice spn tituly. J. V. Dane byl zancen vdec, neustle se obracel ke geografii. Stejn tak se K. Jireek stle vracel k historii. Daneovy a Jirekovy cestopisy jsou si v tomto ohledu dost blzk. Ne svm zamenm K. Jireek byl orientovn vsostn na oblast Balknu, ale shodnmi rysy jak v Jirekovch, tak v Daneovch cestopisech poznvme vyspl vdeck osobnosti. Snad prv to me bt pinou jejich obasn stroh vdeckosti. Daneova cestopisn dla orientovan na Balkn najdeme vhradn v asopisech. Byl pispvatelem do asopisu eskch turist, ve kterm postupn uveejnil lnky: Z Bosny a Hercegoviny,55 Stednm Balknem,56 Vzpomnky na Krupsk Blata, Turistika v Bosn a Hercegovin.59 Pspvek Z Bosny a Hercegoviny je pomrn rozshl: zaujm celkem asi 27 stran, je rozdlen na 7 st. J. Dane v nm popisuje svou cestu podniknutou na Balkn vlakem, nato cestoval na svm bicyklu. Z Bosny a Hercegoviny je mon povaovat za typick cestopis Jiho Danee. Z hlediska obsahu je to dlo nabit informacemi z rznch obor. Pes popis krajiny, mst, pamtek, po popisy geologickch zvltnost, jezer, jeskyn, krasovch jev. Jde o popisy velice pesn, peliv. Cestopis ovem psob jaksi neosobn, jakoby J. Dane dokonale popsal ve kolem
Josef Kunsk, et cestovatel II, Praha 1961, s. 289. Ji Viktor Dane, Z Bosny a Hercegoviny, asopis turist, Praha 1902, s. 48-50, 128-132, 183-186, 241-243, 271-273, 306-309, 336-340, 380-382, 404-409. 56 Ji Viktor Dane, Stednm Balknem, asopis turist, Praha 1905, s. 276-279, 322-326, 353-358, 379-385. 57 Ji Viktor Dane, Vzpomnky na Krupsk Blata , asopis turist, Praha 1907, s. 309-313, 362366, 417-419. 58 Ji Viktor Dane, Z Bosny a Hercegoviny, asopis turist, Praha 1909, s. 297-302, 355-360. 59 Ji Viktor Dane, Turistika v Bosn a Hercegovin, asopis turist, Praha 1902, s. 181-183.
54 55

57

Z Bosny a Hercegoviny.58 V asopise Do svta se roku 1902 objevil krtk lnek

22

sebe, ani by byl sm ptomen. Jednodue se nedoke oprostit od vdeckho vidn svta. Co ostatn prv v tomto cestopise sm piznv: Dle nebudu se zamstnvat Plitvickmi jezery zael bych dle ne jsem si umnil a pak zkazil bych snad suchm svm zpsobem popisu teni mnohou iluzi.60 Dle pak J. Dane odkazuje tene na pkn lnek Edvarda Jelnka61 a prvodce vydan na Balkn. Na jinm mst ve stejnm lnku zase tvrd, e popisovat zde vodopd a prahy Plivy, msto Jajce, zceninu pevnosti se stedovkmi katakombami i dol Vrbasu dol k Banjaluce bylo by zbyten //,62 a nsleduje opt vet pramen, ke kterm tene odkazuje. Myslm, e prv tento fakt, kterho si byl Ji Dane oividn vdom, zbavuje jeho cestopisy osobitosti a in z nich spe vdeckou analzu vysok rovn. Ke kod autora, ale hlavn ten. Ve stejnm asopise, ale v jinch roncch nalezneme tak dal Daneovy cestopisy: Stednm Balknem63 a Vzpomnky na Krupsk Blata.64 V prvnm popisuje cestu Balknem od Sofije a prlomu eky Iskaru a k Preslavi,65 v druhm potom cestu s Karlem Thonem (1879 1906)66 do doln Hercegoviny, kde zkoumali rozshl opt typicky Daneovm stylem: velice informativn a nleit vdecky. niny pi doln Neretv. Cestopisy jsou doplnny zdailmi fotografiemi, jsou psny

60

61

Ji Viktor Dane, Z Bosny a Hercegoviny, asopis turist, Praha 1902, s. 129. Ji Viktor Dane, Svtozor, Praha 1896, s. 567-570, 583-586, 595, 603-606, 618-620. 62 Ji Viktor Dane, Z Bosny a Hercegoviny, asopis turist, Praha 1902, s. 241. 63 Ji Viktor Dane, Stednm Balknem, asopis turist, Praha 1905, s. 276-279, 322-326, 353-358, 379-385. 64 Ji Viktor Dane, Vzpomnky na Krupsk Blata, asopis turist, Praha 1907, s. 309-313, 362-366, 417-419. Ve stejnm ronku najdeme i Danev lnek odbornho zamen O zemtesen kalifornskm s. 53-56, 99-103, 145-149. 65 Ji Viktor Dane, Balknem od Sofie a prlomu eky Iskaru a k Preslavi, asopis turist, Praha 1905, s. 276. 66 Karel Thon, vznamn esk zoolog a etnograf. Publikoval ji za svch studi na gymnziu ve Slanm nkolik stat a kreseb v asopise Vesmr. V letech 1898 1902 vystudoval v Praze zoologii, po doktortu jet dva semestry pokraoval na univerzit v Mnichov. Vdecky se zabval studiem lkovc a rozto a tak na vzkum jezer a jezern fauny. (Hydrachnologick vzkum ech, Praha, 1900.) V roce 1905 se habilitoval, ale zhy zemel na nemoc, kterou trpl u od dtstv. Jeho pednky byly vydny posmrtn (vod do veobecn zoogeografie, Praha, 1907), staly se na dlouhou dobu nejlep eskou prac v danm oboru. Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 438.

23

Dal cestovatel, kter psal tzv. vdeck cestopisy, je Emanuel Fait (1854 1929).67 I Faitovo cestopisn dlo, stejn jako Daneovo, je roztroueno v asopisnch lncch. Emanuel Fait vydal za svj ivot pouze dv knihy a ty lze povaovat za dla geografick. Jsou to: Kavkaz. Jeho prodn krsy, pomry nrodohospodsk, nrodopis a mstopis (Praha, 1894) a Rusk stedn Asie. Nrodopis. Pomry nrodohospodsk, prmysl a obchod (Praha, 1901). Sm Emanuel Fait nicmn hodnot sv dla skromn: Odevzdvaje knihu tuto eskmu tenstvu vslovn pipomnm, e neinm nrok na psn vdeck mtko. Dlo m bt pomckou pro onen kruh naeho vzdlanjho dorostu, kter se chce pouit o cizch zajmavch krajinch a nerad sah k pramenm sousednch literatur.68 Pokrauje potom vtem literatury k tmatu, k emu ve svch dlech asto pistupuje i Ji Viktor Dane. Kniha samotn se dl na tyi sti. V prvn E. Fait popisuje Kavkaz z hlediska fyzickho zempisu, v druh se podrobn vnuje nrodm Kavkazska. Tet je nazvna Jak opanovn Kavkaz od Rus, tvrt Mstopis a pamtnosti. Dlo m zejm shrnovat informace dostupn v dob jeho vzniku, E. Fait uvd i mnoho statistickch

Dr. Emanuel Fait byl pedagog, cestovatel a zempisec. Jeho jmno je spjato s potky zempisn vdy na prask univerzit, s eskou spolenost zemvdnou. O jeho ivotopise se pli nedoteme. Studoval na akademickm gymnziu v Praze, na Filozofick fakult studoval zempis, djepis, slovansk jazyky a literatury. (Mimochodem jeho profesorem byl Jan Palack, kter uil i J. V. Danee.) Nkolikrt se nespn pokouel o univerzitn kariru. Sthl svou habilitan prci pot, co ji zkritizoval Konstantin Jireek. Psobil jako stedokolsk profesor na kolch v Rakovnce, Litomyli (kde tehdy uil i Jirsek) a v Praze. Mimo slovanskch jazyk ovldal tak francouztinu, arabtinu, novoetinu a sanskrt. Jako cestovatel se nejdve zamil na oblasti stedn Evropy, procestoval Rakousko-Uhersko, Nmecko a potom i Rusko. Nejdve jeho evropsk oblasti, nato i oblasti Kavkazu a zpadnho Turkestnu. Mezitm u se zamil i na Balkn na Bulharsko, Srbsko a Makedonii. Potom se vydv do severn Afriky. (1891 a 1892) Cestoval Egyptem, zabval se studiem a menm psench pesyp na Sahae, proel i Tunisko, Alr a Maroko. R. 1902 se vydal na svou nejdel cestu: pes Balkn (ecko, Bulharsko) smrem na Kavkaz, a na pou Karakum. (V knihovnch Samarkandu marn hledal pvodem esk rukopisy, kter sem mly bt pevezeny po tatarskm vpdu na Moravu r. 1241.) Jeho posledn vprava v letech 1922 1924 smovala na Balkn. Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 143145, Otto Janka, Pbhy eskch cestovatel, Teb 2001, s. 129-131, Josef Kunsk, et cestovatel I, II, Praha 1961, s.160-169, Ivan Dorovsk, Faitv pnos pro poznn Makedonie, Europae centralis atque orientalis studia historica I, Brno 1971, s. 245-262, Ivan Dorovsk, Emanuel Fait a Kavkaz, SPFFBU 1985, s. 73-79, Vladimr Rozho, et cestovatel a obraz zmo v esk spolenosti, Praha 2005, s. 118, 282, http://www.volny.cz/spirala/skola/afrika.htm. 68 Emanuel Fait, Kavkaz. Jeho prodn krsy. Pomry nrodohospodsk. Nrodopis a mstopis., Praha, 1894, pedmluva.
67

24

daj. Zajmav je druh st, v n E. Fait rozebr jednotliv kavkazsk nrody.69 Je vybavena vbornmi fotografiemi, vem nrodm se E. Fait vnuje dost podrobn: analyzuje jejich djiny, jazyky, literaturu, povry, bje, legendy. Vm si i spoleenskch, politickch nebo ekonomickch pomr. Nejble m k cestopisu posledn st knihy. Nicmn i zde je iteln snaha vytvoit pedevm naun dlo, kter m za kol nleit tene pouit, Kavkaz rozhodn nen skutenm cestopisem. Emanuel Fait byl pomrn astm pispvatelem asopisu Osvta, dle meme jeho pspvky najt v Zempisnm sbornku, v asopise turist nebo ve Sbornku esk spolenosti zemvdn (dle jen SSZ) . V lnku Makedonie, zem i lid70 se nechal inspirovat stejnm typem dla Konstantina Jireka.71 Nabz se tedy srovnn obou autor. Myslm, e E. Faitovi je blzk Jirekova snaha informovat o dan oblasti tene co nejvc. Tm spe, jedn li se o jedno z prvnch dl vbec sepsanch o Makedonii. Dozvdme se tedy mnoho poznatk jednak z oblasti prodnch pomr, ale i z historie, politiky, spoleenskch pomr. Sta se dl na dv sti prvn je zempisnm pehledem, druh obsahuje informace o nrodnostnm sporu, kolch. E. Fait dle popisuje makedonsk povsti a povry, lidov obyeje, pehled z djin a nakonec mluv o patriarcht v Ochrid. Pro E. Faita je typick, e jakoby nevystupuje ve svch cestopisech pmo. O sob se ve svch dlech nezmiuje, teni ho v cestopisech nevnmaj. Vyhb se pmmu vyprvn, asto uv mnonho sla. Co se toti obecn charakteristiky Faitovch cestopis te, jsou cenny vysoce, ovem pedevm z vdeckho hlediska. Styl jeho psan trp nedostatky na kor mnostv informac. Byl pedevm zempiscem, psal tedy dla zempisn, ne dobrodrun. Otto Janka vid hlavn chyby Faitovch
E. Fait byl jednm z nejvtch znalc kavkazskch jazyk sv doby, r. 1910 vylo v Praze jeho dlo Stedoasijt nrodov, zvlt v Rusku. 70 Emanuel Fait, Makedonie, zem i lid, Osvta, Praha 1891, s. 81-90, 234-243, 343-356. 71 Konstantin Jireek, Srbsko, zem i lid, Osvta, Praha 1875, s. 321-338, 416-430, 498- 505, 586- 594.
69

25

cestopis prv v tomto aspektu, e toti // dleit byl pro Emanuela Faita jen vsledek jeho cest nkdy tak stroh a neosobn jako heslo v naunm slovnku.72 Obdobn se vyjaduje i Josef Kunsk: Velk ple a setlost uinila z Faita autora mlo zbavnho, a z jeho dla jen zdroj pouen a vestrannch informac.73 S Jankou i Kunskm souhlasm, ale zrove bych nechtla E. Faitovi upt jeho vdeck snaen. Dky sv pli a houevnatosti dokzal, podobn jako K. Jireek nebo J. Dane, vytvoit na tehdej dobu dla novho typu shrnujc poznatky sv i poznatky cizch autor. Vsledkem jeho prce bylo ucelen dlo, jaksi podrobn pehled. Nedokzal se pi tom bohuel vyhnout uritmu schematismu. Na druhou stranu ale E. Faitovi nememe upt jeho pnos pro poznn Makedonie.74 A nejen pro poznn Makedonie: // jeho hlavn vznam spov v jeho pracech o zemch slovanskch nrod, zvlt na poloostrov Balknskm a v Rusku evropskm i asijskm ,75 jak pe v SSZ v roce Faitova mrt Josef Sthule. Dalm Faitovm pspvkem do asopisu Osvta byl krat cestopis Z Mitrovice na Solu.76 O tomto dlku lze s uritost konstatovat, e psob mnohem uvolnnji ne pedchoz texty. Je rozdleno na tyi sti (Kosovo, Skoplje, Na Solu, Solu). lnek obsahuje mn podrobnch informac didaktickho charakteru, o to vce se ale Emanuel Fait zabv souasnost, nrodnostn situac oblast, ktermi cestoval. Pspvek je skutenm cestopisem, co E. Fait zmiuje u v jeho vod. Odkld stranou vdeck cl, prv naopak: Rakousko mus sob pojistit volnou cestu pes Mitrovici na Solu, m-li sob zabezpeit velmocensk postaven na vchod! Tak hlsalo se za Kongresu Berlnskho a i po nm bezpotukrt v rozmanitch variacch. My jsme drhu z Mitrovice do Solun za minulho lta nastoupili, ale jet ne proto,
Otto Janka, Pbhy eskch cestovatel, Teb 2001, s. 131. Josef Kunsk, et cestovatel II, Praha 1961, s. 160-169. 74 Ivan Dorovsk, Faitv pnos pro poznn Makedonie, Europae centralis atque orientalis studia historica I, Brno 1971. 75 Josef Sthule, Prof. dr. Emanuel Fait, SSZ, Praha 1929, s. 221. 76 Emanuel Fait, Z Mitrovice na Solu, Osvta, Praha 1889, s. 67-78, 204-220.

72

73

26

abychom na map Balknskho poloostrova zpsobili vbec njakou zmnu, nbr pouze proto, abychom pak vyprvli milm tenm, co jsme v tch mstech vidli.77 Mezi dal Faitovy pspvky do asopisu Osvta pat cestopisn studie Msto Solu a jeho vznam.78 V nepli rozshlm textu pe nejdve o zempisnch dajch Solun a o jejm nrodnostnm sloen. Pes hospodsk pomry se dostv a k pamtkm a poloze msta. Tu hodnot skrze dvnou historii. Okol Solun a turistickm zajmavostem se vnuje a na konci studie a navc ve zkratce. Jako ji tradin se vyhnul prv tm pasm, ktermi by jin cestovatel vzali nejvce za vdk. Nejen v Osvt, ale i v jinch dobovch asopisech se objevuj Faitovy lnky a pojednn odbornho zamen.79 Mnoh z nich jsou nicmn cestopisu blzk. Napklad nkter pspvky do SSZ: Kotlina fergansk a Andian80 nebo lnek Tibet.81 Nicmn oba dva lnky nijak nevybouj z Faitova pojet cestopisu, jsou tedy dosti odborn. Konec konc, byly ureny pro Sbornk esk spolenosti zemvedn. V mnohch lze nhodn odhalit krat cestopisn pase. V publikacch o Faitov ivot a dle bvaj asto zmiovna dla Asijsk drhy a broura Mme-li cestovati? vydan jako vaha v programu c.k. vy relky v Rakovnce. V roce 1904 vyel v asopise turist lnek Ze zpadn Makedonie - jezero Prespa s okolm,82 jet tho roku dal lnek nazvan Ze zpadn Makedonie k Ochridu,83 roku 1909 potom lnek Z jihozpadn Makedonie.84 Ve vech tech poznvme opt
Emanuel Fait, Z Mitrovice na Solu - dojmy a vahy z cest,. Osvta, Praha 1889, s. 67. Emanuel Fait, Msto Solu a jeho vznam, Osvta, Praha 1918, s. 10-25. 79 Emanuel Fait, Obyvatelstvo knectv bulharskho dle trojho prvnho stn, SSZ, Praha 1895, s. 142-154, Svtov plavby pon a prplavy v blzk budoucnosti, SSZ, Praha 1896, s. 190-197, 233241, Rus a Britsko v Asii, SSZ, Praha 1897, s. 120-126, 187-193, Dobruda a st Dunaje, SSZ, Praha 1898, s. 33-38, Boj s pout, tamt, s. 97-102, Ruch vysthovaleck a polsk osady v Brazilii, tamt, s. 225-231, Asijsk drhy, tamt, s. 257-267, Vvoj bulharskch osad v Besarabii, SSZ, Praha 1899, s. 204-208, 233-237, Bulharsk osady v Mal Asii, SSZ, Praha 1900-1, s. 33-41, Pomr Anglie k jejm osadm, tamt, s. 193-198, 238-243, Kotlina fergansk a Andian, SSZ, Praha 1903, s. 13-23, Tibet, SSZ, Praha 1906, s. 129-145, Voda ve slubch lovka, Osvta, Praha 1910, s. 383-399, 453-458, Bje rznch nrod pojc se k Promtheovi, Osvta, Praha 1911, 502-514. 80 Emanuel Fait, Kotlina fergansk a Andian, SSZ, Praha 1903, s. 13-23. 81 Emanuel Fait, Tibet, SSZ, Praha 1906, s. 129-145. 82 Emanuel Fait, Ze zpadn Makedonie - jezero Prespa s okol, asopis turist, Praha 1904, s. 81-87. 83 Emanuel Fait, Ze zpadn Makedonie k Ochridu, asopis turist, Praha 1904, s. 325-328, 349-351. 84 Emanuel Fait, Z jihozpadn Makedonie, asopis turist, Praha 1909, s. 6-8, 64-71.
77 78

27

typick Faitv styl odborn a vdeck pojet. Mluv o historii, nrodnostnm sloen, politice, hospodskch pomrech, ale i nrodnostnm ctn,historii nedvn a politick situaci. V makedonsko-tureckm boji samozejm nezstv nestrann: Jakmile bude panstv tureck v zemi znieno, vznikne nad umnou hladinou jezera krsn msto, cl etnch turist i toit mnohch //
85

Prv poslednmi

jmenovanmi dly pispv Emanuel Fait k objevovn a poznvn Makedonie. Cestopisec, jeho jmno meme nalzt v literrnch pehledech a encyklopedich, je spisovatel Josef Holeek (1853 1929).86 Na rozdl od znmjch spisovatel Vtzslava Hlka a Jana Nerudy, o kterch pi v kapitole cestopisci-spisovatel,87 je s oblast Balknu spojen mnohem pevnji. Na druhou stranu je ale Josef Holeek tm zapomenut a tak tomu bylo i za jeho ivota. Na oslavu Holekovch narozenin se z ech tm nikdo nedostavil, zatmco zstupce jugoslvsk vldy pijel. U Jihoslovan ml vt uznn ne u ns.
Emanuel Fait, Ze zpadn Makedonie k Ochridu, asopis turist, Praha 1904, s. 351. Prozaik a bsnk, pekladatel jihoslovansk a finsk lidov poezie, novin a publicista, naden slovanofil Josef Holeek pochzel ze selskho rodu. Ml bt, podobn jako Jan Neruda nebo Vtzslav Hlek, knzem, ale nestal se jm. Studoval na gymnziu v Psku (1863-1868) a v eskch Budjovicch (1868-1869). Nakonec ale absolvoval vy hospodskou kolu v Tboe (1873). Tady se sblil s jihoslovanskmi a bulharskmi spoluky, zaal se piln uit slovansk jazyky. Pekldal bulharsk a finsk folklor Junck psn nroda bulharskho (1874-5), Milostn psn nroda bulharskho (1874), Psn hercegovsk (1876). Pozdji tak vydal knihu Srbsk nrodn epika - 1909, 1913, 1923, 1926. Dlouho pracoval na pekladech finsk nrodn lyriky: Kalevala (1894-6) a Kanteletar (1904-5). Po studich podnikl cestu na Slovensko. R. 1874 pijal na Hlkovo doporuen msto vychovatele v Zhebu. Kdy vypuklo o rok pozdji povstn v Hercegovin, stal se vlenm dopisovatelem Nrodnch list. Po nvratu pracoval jako novin v redakci Posla z Prahy (1877), Brousku (1878-9), krtce redigoval a vydval Slovansk listy. Byl jednatelem, nato pedsedou Umleck besedy. R. 1882 cestoval na ernou Horu (na stipendium Svatoboru), o dva roky pozdji navtvil Slovensko. Nkolikrt byl v Rusku (1887, 1899 a 1909). Na Balkn se vracel astji (i 1885, 1897, 1924). Dcera Jelena, provdan Heidenreichov-Dolansk, byla koncertn pvkyn, vnovala se i pekladm a divadeln, tak hudebn kritice. Nejenom v pekladech, ale tak ve svch vlastnch dlech lil Holeek boje Jihoslovan s Turky: Za svobodu, ernohorsk povdky. Jeho zjem poutala prv ern Hora: Junck kresby ernohorsk, ern Hora v mr, ernohorsk povdky, Na ernou Horu a ern Hora koncem vku. V humornch obrzcch z vojensk sluby kritizoval esk pomry: Obit (1887) a jin prce na pomez urnalistiky a beletrie (Zrcadlo na nrodn spolenosti nebo Zjezd na Rus). Jeho nejvznamnjm dlem je rozshl prozaick epos Nai vydvan v prbhu celho ivota (10 dl, 1898-1930). Svou pedstavu selstv podpoil Holeek v dlech esk lechta (1918), Nrodn moudrost (1919), Prv tlet eskoslovensk republiky (1922) a Selstv (1928). Epos Sokolovi (1922) m bt jakousi vstrahou slovanskm odrodilcm. Jeho jmno je spjato s asopisy Lumr, Osvta, s Nrodnmi listy a dalmi. Sm redigoval Slovansk listy a sbornk Literrn prmie Umleck besedy. Vce viz Spisovatel 19. a potku 20. stolet, slovnkov pruka, autorsk kolektiv za redakce Kvty Holmov, Mojmra Otruby a Zdeka Peata, Praha 1982, s. 72-75, Lexikon esk literatury, vedouc redaktor Ji Opelk, Praha 2000, s. 239-242. 87 Viz s. 5260.
85 86

28

Jeho cestopisn dlo je pomrn rozshl. Pestoe byl J. Holeek v prv ad pedevm spisovatelem, d se jeho cestopisn dlo s pehledem zaadit mezi dla vdeckho typu, navc s didaktickm zetelem. J. Holeek jednak vydval sv dla knin, jednak pispval mnohmi svmi lnky do rznch periodik: Lumra, Kvt, Nrodnch list nebo Osvty. V poslednm jmenovanm lnku jsem nala lnek Nov psemnictv cestopisy, ve kterm jeho autor pe o J. Holekovi: Neposledn msto mezi naimi cestopisci zaujm Josef Holeek.88 Musme sice pihldnout k faktu, e J. Holeek byl pispvatelem Osvty a e se tedy mohlo jednat spe o reklamu, nicmn i tak byl J. Holeek v tto dob urit mnohem znmj ne dnes. Mimochodem na prvnm mst autor lnku uvd Jana Nerudu, kter svm pronikavm duchem a vestrannm vzdlnm obzvlt k tomu jest zpsobil, aby uvedl teni pravdiv a iv obraz krajin i lid, je by vidl // 89 Ukame si, jak vypad Holekv styl teba na dle ern Hora.90 U v vodu J.Holeek pe, e obdobn dlo o ern Hoe dosud v etin vydno nebylo. Zd se, e jeho slovanofilstv je znt ji z prvnch vt dla. Hned na prvn stran pe: // je zhodno, abychom patili na pedmt svj jasnm okem slovanskm, nezkalenm brejlemi z ciziny.91 Pokrauje potom: My ernohorce milujem, jsme na n hrdi, ano obdivujem se jim // O jeho zaplenm slovanofilstv, myslm, nen pochyb. Ostatn J. Holeek je autorem mnoha a mnoha dl spjatch prv s ernou Horou. Po vodu nsleduje historick nrtek, ve kterm J. Holeek shrnuje historii ern Hory,92 navazuje potom oddlem Pomr ern Hory k Turecku. Dal sti podvaj zempisn pehled a popis nrodnosti, jazyka a nboenstv. sti mu a ena a rodie
88

Primus Sobotka, Nov psemnictv cestopisy, Osvta, Praha 1879, s. 77. Tamt, s. 76. 90 Josef Holeek, ern Hora, Praha 1876. 91 Tamt, s. 1. 92 V tto sti tak reflektuje vldu Danila Njegue a Nikoly: Moudr vlda obou poslednch knat dovedla, e ernohorec, dve jenom v nevzan svobod si libujc, zkrotl a pizpsobil se poadavkm pokroku.
89

29

a dti maj zhruba stejn rozsah jak byl vnovn na pklad zempisnmu pehledu. V kontextu na Holekovo dlo tedy soudm, e si zde uritm zpsobem pedkreslil psychologick charakteristiky postav svch beletristickch dl zaazench na Balkn. V dalch oddlech nsledn J. Holeek rozebr: obydl a domcnost, rozdlen obyvatelstva a majetku, pomry nrodohospodsk, sttn pjmy a vydn, zleitosti crkevn, vzdlanost, vojenstv, nrod a panovnk, soudnictv, pomstu, kumstv,93 jmeniny, zbavu, povry, ranhojie, pobratimstv a posestrimstv, svatbu, rozvod a poheb. Dlo dle obsahuje dodatek v podob t psn od vladyky Petra II. U z pouhch nzv kapitol se rsuj Holekovy hlavn aspekty: jednak musm konstatovat, e dlo je skuten psno s notnou dvkou slovanofilstv. Nechci ci, e by njak naruovala plynulost textu, na druhou stranu ale z dnenho pohledu dlo nabv na tendennosti a stv se mrn schematickm. Z kapitol je vidt pedevm Holekv zjem o podrobn prozkoumn psychiky ernohorce, jeho nrodnho charakteru a povahy. Pro beletristick literrn ely, pedpokldm. ernou Horu je tedy, dle mho nzoru, mon zaadit k dlm vdeckho, nebo spe populrn naunho charakteru. Nen rozhodn tradinm cestopisem, ale m pomrn velk vznam v nvaznosti na ostatn Holekovo dlo. Mm-li jeho ernou Horu zaadit k dlm podobnho typu od jinch autor, byla by to bez pochyby naun dla Faitova, kterm stoj nejble. Josef Holeek ernou Horu a jej obyvatele obdivuje, srovnv ji s pomry eskmi, v jej prospch. Obdobn srovnv i v knize Zjezd na Rus,94 tentokrt ale pomry rusk a pomry rakousko-uhersk. Opt ve slovansk prospch. Kniha je pomrn rozshlm dlem t zhruba 650 stran, je koncipovna jako dlo pedchoz. Celkem m osm st.V prvn se J. Holeek sna rozebrat historii Ruska (Prv Rusov), dal oddly (V pitvoru Ruska, Na rusk hranici a Volyn) se sousteuj na popis ruskch
93 94

Od slova kum, kter m vznam zhruba eskho kmotr. Josef Holeek, Zjezd na Rus, Praha 1896.

30

pomr. J. Holeek srovnv hlavn v dalch stech (S nmeckm kolonistou, Nmeck carstv v Rusku, Pomocn vojska, Vysok hrze teba). Stejn jako se obdivoval ern Hoe, skln se i ped Ruskem. Vyzdvihuje charakter Rus, jejich temperament a pmoarost. Dlo nen cestopisem jako takovm. Spe bych ho zcharakterizovala jako dlo sociln a politicky-kritickho typu, dlo naunho charakteru. J. Holeek nahl na Rusko oima turisty, nen pespli odborn. Co je zejm pedevm ve srovnn s Konstantinem Jirekem nebo Jim Daneem. A a se to nemus z mch pedchozch dk zdt, jde o dlo pomrn tiv. J. Holeek velice piln pispval do rznch asopis a periodik. Do Besed lidu, Kvt, Lidovch novin, Lumra, Nrodnch list, Osvty, Ruchu, Slovanskho sbornku, Svtozoru, Zlat Prahy a mnohch dalch. Jeho pspvky jsou dvojho charakteru: jednak ist beletristick - povdky, novely atd.,95 jednak cestopisnho nebo chceme-li: odbornjho charakteru a zrove cestopisnho typu. Na ty se nyn zamm. V roce 1876 vyel v asopise Osvta lnek nazvan jednodue Bosna.96 V pomrn dlouhm lnku se J. Holeek nejdve zabv zempisnou polohou, popisem prodnch pomr. Dle potom mstopisem: prochz vznamnmi msty, pin i spoustu zajmavch informac pro turisty. Popisuje s m novm se setkaj, srovnv ivot u ns a tam. Ve je prokldno rznmi statistickmi daji, informacemi z historie. Podrobnji informuje o nboenstv, svtcch, vznamnch udlostech z hlediska rodinnho ivota apod. O rok pozdji vydala Osvta Holekv pspvek ernohorci ve zbrani.97 Jde o zvltn lnek, ve kterm J. Holeek popisuje vztah ernohorc k bojovn. V kontextu tehdej doby, tedy v postaven proti Turecku. Je to pspvek velice
Naprost vtina tehdejch beletristickch dl vychzela nejdve asopisecky, knin byla vydna teprve pozdji. 96 Josef Holeek, Bosna, Osvta, Praha 1876, s. 637-651, 739-749, 807. 97 Josef Holeek, ernohorci ve zbrani, Osvta, Praha 1877, s. 278-291.
95

31

zajmav a vlastn aktuln. S pihldnutm k nedvnm, respektive neustlm neshodm v oblasti Balknu. J. Holeek pin v lnku i seln daje, kter upesuj poty jednotlivch pslunk rodin a bojovnk v zvislosti na nich. Dal Holekv lnek odbornjho zamen se objevil v Osvt v roce 1882. Pod nzvem Boka Kotorsk98 se skrv opt pspvek naunho charakteru. Je rozdlen do ty st. Prvn je nazvan Kraj a autor v n vnuje pozornost zempisnm dajm, druh se potom jmenuje Lid. Zde popisuje J. Holeek obyvatele, kte v tomto kraji ij. Tet st je vnovna Hospodstv a tvrt historii jmenuje se Minulost Boky a historick pomr jej k ern Hoe. I v Kvtech se objevovaly Holekovy texty. Roku 1898 v nich vyel lnek Dvactilet okupace Bosny a Hercegoviny.99 Zde J. Holeek upozoruje na okupaci Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. To dostalo od evropskch velmoc skrze berlnsk kongres mandt na obsazen Bosny a Hercegoviny do doby, ne budou ob zem uspokojeny a uspodny.100 Rozepisuje se sice o Bosn a Hercegovin, take dlo je skutenm cestopisem, na druhou stranu je v nm ale vudyptomn ironick podtext a rys kritinosti. Namen na Rakousko-Uhersko, samozejm. Dlko psob dokumentrn J. Holeek do nj toti zaadil i rzn vyprvn nebo phody. Jedn se na pklad o druh oddl nazvan Luka Grbei.-ei a okupovan. nebo o tvrtou st Jedno dobr.-Obraz mrav.- Pan felbba a pan felbbov. Mstopisn je st tet nazvan O cestovn po okupovanch zemch. V pt sti se zabv hospodstvm a obchodem (jmenuje se Obchod) a v dal potom jazykem a nrodnm charakterem. Je ironicky, ale pravdiv nazvna Boj proti jmnu Srb a kyrilskmu psmu. Osm st je politicky zamen (Podl ernohorsk hranice.-Politika naproti

Josef Holeek, Boka Kotorsk, Osvta, Praha 1882, s. 57-63, 160-168, 259-266, 355-363, 457-463, 550-559, 1025-1037, 1053-1070. 87 Josef Holeek, Dvactilet okupace Bosny a Hercegoviny, Kvty, Praha 1898, s. 309-324, 482-512, 607-637, 738-760. 100 Tamt, s. 309.
98

32

ern Hoe.), devt je zamena na hospodstv a zemdlstv. Bilee.-Hospodsk reformy.-Agrrn otzka. O rok pozdji pispl J. Holeek ke stejnmu tmatu lnkem Bosna a Hercegovina za okupace.101 Jedn se o voln pokraovn pedelho lnku. J. Holeek m v myslu podat o okupaci nefalovanou eskou pravdu.102 Pspvek je tentokrt rozdlen pouze na dv sti, z nich prvn je dost obshl. Je jakmsi exkurzem do historie zem, obsahuje poznatky velice odbornho charakteru. J. Holeek na tomto mst rozebr dokonce i nrodn psn, jedna pas je tak vnovna bogomilstv. Holekovo dlo jako celek je siln poznamenno slovanofilstvm. Nebl se zveejovat sv nzory ani v dob po skonen vlky s Turky, kdy Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu.103 S tm souvis i dal rys jeho dla kritika esk spolenosti. (Zrcadlo na nrodn spolenosti, Obit aj.) Jako jeden z prvnch vyslovil program eskoslovensk vzjemnosti.104 Jeho cestopisn dlo je se vemi vyjmenovanmi rysy spojeno. Josef Holeek pe zvltn syntetick dla, spe vdeckho charakteru. Jsou mu vlastn del texty, jaksi veobshl studie. Nejde o dla ist odbornho typu. I kdy by mohla bt podna teni trochu jinm zpsobem, nepat do okruhu strnulch dl. Jsou docela dobe tiv. Balknem se nech inspirovat i ve svch beletristickch dlech, ve kterch zobrazuje jihoslovansk typy. Dalm cestopiscem-vdcem, byl vrstevnk Jiho Danee, Viktor Dvorsk (1882 1960).105 Mimo to byl tak vynikajcm alpistou, jednm z prvnch, kte uskutenili
Josef Holeek, Bosna a Hercegovina za okupace, Kvty, Praha 1899, s. 376-391, 505-520, 638-655, 765-775. 102 Tamt, s. 376. 103 V tto dob byl vztah esk veejnosti k jihu spe vlan. 104 Josef Holeek, Podejme ruku Slovkm, Praha 1880. 105 esk zempisec a alpista, Viktor Dvorsk, se narodil v Praze. Jeho otec byl likvidtorem Mstsk spoitelny prask, zemel mlad. V. Dvorsk studoval na gymnasiu v Praze II. v itn ulici. Po maturit vstoupil na Karlovu univerzitu, kde postupn vystudoval prva, doktort zskal roku 1905, a prodn vdy na filozofick fakult - zempis, geologie, meteorologie, doktort roku 1907. Jeho profesorem geografie byl Jan Palack (u nho byl asistentem J. Dane). Ji za studi se stkal se svm bratrancem Jim ermkem, se kterm pozdji cestoval a psal dla. Sv prvn vt cesty podnikal od
101

33

spoustu rznch vstup v oblasti Julskch Alp. et horolezci mli tehdy mezi Slovinci renom, byli vlastn prvnmi horolezci vbec, kdo se o tuto oblast zajmal. Tit prce Viktora Dvorskho je pedevm ekonomick geografie, je povaovn za jejho zakladatele. Jeho publikan innost je velmi rozshl. Uveejoval lnky jednak asopisecky, dle vydval samostatn knihy. Listujeme-li Sbornkem esk spolenosti zemvdn, nalezneme zde nepebern mnostv jeho lnk. Navc byl i lenem redakce Sbornku, pozdji dokonce pedsedou redaknho vboru. V roce 1907 zde publikoval spolen se svm bratrancem Jim ermkem lnek Skupina Razorsk,106 tho roku byl tak otitn pspvek Nov mapa Julskch Alp,107 pod nm byl J. ermk tak podepsn. V obou ppadech se jedn o lnky odbornho typu, zamen geomorfologicky. O rok pozdji byla publikovna sta ernohorskoroku 1902 (jin vpencov Alpy, oblasti krasu). Byl jednm z nejvtch eskch alpist sv doby. Stl v ele Slovinskho alpskho drustva, kter si na bo Grintovce v Korutanech zdilo tzv. eskou chatu. Vydval Alpsk vtnk (1898-1914). Od roku 1906 cestoval tmito oblastmi a k Jaderskmu moi, potom se zamili na oblasti poloen jinji, zejmna na ernou Horu, kterou navtvil bhem dvou delch studijnch pobyt. Na druh cest sledoval ernohorsko-tureckou hranici od Skadarskho jezera a eky Bojany k ece Tae, dostal se i do Albnie do kaonu eky Cijevny. Roku 1910 se habilitoval jako docent prask filozofick fakulty pro geografii se zvltnm zetelem k zempisu lovka, roku 1921 se stal tak docentem na esk technice v Praze pro obor hospodsk geografie. Roku 1911 studoval bhem cest v Itlii. Na podzim roku 1913 podnikl velkou cestu po Balknu, zsti s Jim Daneem a srbskm geografem Jovanem Cvijiem. V letech 1918-19 se astnil prac pro eskou delegaci na mrov konferenci v Pai a pozdji byl zstupcem eskho komisae pi delimitan komisi eskoslovensko-polsk ve Slezsku a Javoin pi stanoven naich hranic. Roku 1919 byl jmenovn mimodnm profesorem zempisu na Univerzit Karlov, roku 1920 potom profesorem esk techniky v Praze na Vysok kole obchodn. Ve stejnm roce se zastnil s Daneem, Dominem a Chotkem cesty po Slovensku. R. 1928 byl jmenovn editelem Svobodn koly politickch nauk. R. 1929 byl jmenovn profesorem prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy. Velmi vznamn byla jeho innost na sjezdech slovanskch geograf a etnograf. V letech po vlce navtvil V. Dvorsk Anglii a Francii. Jeho jmno je spjato s eskou spolenost zemvdnou byl lenem redaknho vboru jejho Sbornku, nato i jejm pedsedou. Roku 1929 ho ale stihla mrtvice musel opustit vdeck ivot a uchlit se do stran. V roce 1952 byl jmenovn jako prvn geograf akademikem. Jeho dlo je velice rozshl. Spadaj do nj jednak publikace o slovinskch zemch, Jaderskm pobe a hlavn o ern Hoe: V Julskch Alpch. Lezeck skizzy ze skupiny Razoru (1906), Hory (1907), Ekonomicko-geografick studie z ern Hory (1907), ernohorsk hranice a jej vznam pro politickou budoucnost poloostrova Balknskho (1908) aj. Dle vydval s jinmi autory cestovn pruky: Slovinsk Alpy (1910), Moe Adriatick (1911), Albnsk a ernohorsk obrzky (1911).Titm jeho vdeck prce jsou pak dla zamen antropogeograficky (antropogeografie je sociln geografie): Veobecn zempis lovka (1911). Vydval i uebnice: Veobecn zempis obchodn (1921), Speciln zempis obchodn (1922-23), Hospodsk pehled svta (1928). V neposledn ad tak psal biografie eskch zempisc. Vydal i nkolik prac beletristickch: Sladk temn vchod (1925) nebo Mramorov panna (1929). Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 128-9, Josef Kunsk, et cestovatel I, II, Praha 1961, s. 317-330, Josef Sthule, Prof. dr. Viktor Dvorsk edestnk, SSZ, Praha 1945, s. 79-83. 106 Viktor Dvorsk, Ji ermk, Skupina Razorsk, SSZ, Praha 1907, s. 161-192, 209-228. 107 Viktor Dvorsk, Ji ermk, Nov mapa Julskch Alp, SSZ, Praha 1907, s. 65-71.

34

tureck hranice a jej vznam pro politickou budoucnost poloostrova Balknskho.108 A nsledujc rok se zde objevil lnek nazvan Zvislost lidskch staveb na pomrech prodnch,109co je opt dal pspvek odbornho typu, kter nen cestopisem, navc urit nespluji dostatenou kvalifikaci na jeho rozbor. Do stejn ady potom nleej lnky Sdla na Toskanskm pobe mezi Serchiem a Magrou110 a Nrodnostn hranice na poloostrov Balknskm ped potkem vlky r. 1912.111 V roce 1914 vydal V. Dvorsk ve Sbornku odbornou studii s nzvem Trenta,112 o rok pozdji lnek Poznmky k zempisu lovka v echch.113 Posledn odborn lnek ve Sbornku se jmenuje K otzce vodnch drah uvnit eskoslovensk republiky.114 Ovem V. Dvorsk zstval i nadle v redaknm vboru, od r. 1929 se dokonce stal jejm pedsedou. Cestopisnch dl Viktora Dvorskho skuten nen pespli. V publikacch o jeho ivot a dle vtinou dostvaj pzvisko turistick.115 Jsou to cestopisn pruky a prvodci: Slovinsk Alpy116 a Moe Adriatick.117 Dvorsk vydal jedinou knihu cestopisnch rt, jejm spoluautorem byl jeho ptel a bratranec Ji ermk, Albnsk a ernohorsk obrzky.118 Dlo m podtitul jako cestopisn rty z bvalch tureckch hranic. Jedn se o pomrn krtk dlko, tajc asi 120 stran. Napsali ho tedy dva autoi Viktor Dvorsk a Ji ermk, kad zhruba polovinu text. Obsahuje sti Na Skadarskm jezee, Preko Koma, Na Doln Zet, Zatrijeba, Na
Viktor Dvorsk, ernohorsko-tureck hranice a jej vznam pro politickou budoucnost poloostrova Balknskho, SSZ, Praha 1908, s. 223-226. 109 Viktor Dvorsk, Zvislost lidskch staveb na pomrech prodnch, SSZ, Praha 1909, s. 236-239. 110 Viktor Dvorsk, Sdla na Toskanskm pobe mezi Serchiem a Magrou, SSZ, Praha 1912, s. 2335. 111 Viktor Dvorsk, Nrodnostn hranice na poloostrov Balknskm ped potkem vlky r. 1912, SSZ, Praha 1913. 112 Viktor Dvorsk, Trenta, SSZ, Praha 1914, s. 27-37, 92-120. 113 Viktor Dvorsk, Poznmky k zempisu lovka v echch, SSZ, Praha 1915, s. 176-180. 114 Viktor Dvorsk, K otzce vodnch drah uvnit eskoslovensk republiky, SSZ, Praha 1926, s. 116120. 115 Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo, nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 128-9, Josef Sthule, Prof.dr. Viktor Dvorsk edestnk, SSZ, Praha 1945, s. 79-83. 116 Viktor Dvorsk, Bohuslav Franta, Slovinsk Alpy, Praha 1910. 117 Viktor Dvorsk, Bohuslav Franta, Moe Adriatick, Praha 1911. 118 Viktor Dvorsk, Ji ermk, Albnsk a ernohorsk obrzky, Praha 1911.
108

35

Kosti a Z Kostice do Selc. Prvn dv sti (piem druh st je nejdel z cel knihy) napsal V. Dvorsk, zbytek pak nle J. ermkovi. Oba dva maj dosti podobn sloh, a sice lehk a tiv. Dlo je psno formou denkovch zpisk, v nich je vyprav pmo ptomen. Oba autoi vol spe turistick pstup. Tm chci ci, e popisuj cesty oima turisty. Musme si uvdomit, e v dob vzniku dla byly oblasti Albnie a ern Hory turisty tm nedotknut, v nkterch oblastech bylo dokonce cestovn nebezpen. V. Dvorsk doporuuje mt s sebou zbra. rty psan Dvorskm maj tm spisovatelsk ambice (konec konc napsal i nkolik beletristickch knih viz ve), v nkterch pasch je poetick. Myslm, e se V. Dvorsk dokzal vborn oprostit od svch vdeckch prac a vytvoil skuten zajmav cestopis okoenn lehkou dvkou dobrodrustv. O ostatnch oddlech napsanch Jim ermkem se vyjdm stejn pochvaln: J. ermk m velice podobn sloh, s tm rozdlem, e je snad jet subjektivnj, lyritj. Podobn se o Albnskch a ernohorskch obrzcch zmiuje ve sv knize o cestovatelch i Otto Janka: as je ke starm cestopism vtinou dost nemilosrdn, ale pbhm, kter vypravoval Viktor Dvorsk slovinskch Alpch, neublil.119 Je jenom koda, e Viktor Dvorsk a Ji ermk (1884 1955)120 nenapsali vce podobnch dl.
Otto Janka, Pbhy eskch cestovatel, Teb, 2001, s. 183. Ji ermk se narodil v Praze jako syn ednka prask univerzitn knihovny a spisovatele (v mld bsnk, pozdji beletrista, dle literrn kritik), sptelenho s Mikolem Alem, se kterm se mlad Ji stkal, dle tak se Servcem Hellerem, Janem Nerudou, Svatoplukem echem, Aloisem Jirskem. Dtstv proil nad ertovkou, studoval obecnou kolu na Novm Mst, potom na gymnzich v itn a v Kemencov ulici. V roce 1902 zaal chodit na Univerzitu Karlovu na prvnickou fakultu, vydrel zde vak pouh dva semestry. Potom pestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval geografii, stejn jako Dvorsk i Dane ped nm, u Jana Palackho. Stejn jako V. Dvorsk se vnoval i meteorologii. Doktortu doshl roku 1908. Cestoval s Viktorem Dvorskm. Studoval i v cizin - na univerzit v Grenoblu, po nvratu dom dva roky pracoval jako ednk knihovny vysokch kol technickch v Praze (do roku 1914). Docentura ho nemla dky jeho rozshl a podntn prci minout, ale na zatku prvn svtov vlky narukoval a do vlasti se po dlouhch peripetich a nechtn cest kolem svta vrtil a v lt 1920. Tho roku se stal lenem nov zzenho Vojenskho zempisnho stavu, postupn se zde propracoval a do nejvy vedouc pozice. Spolu s Viktorem Dvorskm a zejmna s Jim Viktorem Daneem pat mezi nejvznamnj znalce geomorfologie sv doby. Bhem druh svtov vlky byl vznn, po n odeel do vsluby. Jeho dlo tvo velik mnostv odbornch studi z odvtv geomorfologie: Skupina Razorsk (1907), Nov mapa Julskch Alp (1907), Nov nzory na tektoniku Alp (1908), dol motolskho potoka
119 120

o ern Hoe nebo o horolezeckch vstupech ve

36

Ji ermk byl tak horolezec, stejn jako jeho o dva roky star bratranec V. Dvorsk. Bylo by asi na mst poznamenat, e innost naich horolezc ped prvn svtovou vlkou je dnes tm zapomenuta. Pitom to byli prv oni, kdo slovinsk Alpy objevili uskutenili mnoho objevnch horskch vstup, jejich eka koa
121

pod Grintovcem dodnes stoj. J. ermk, V. Dvorsk, profesor Karel Chodounsk, Bohuslav Franta a dal pispvali jak do Alpskho vtnku, tak tak do cizojazynch periodik: do Planinskeho vestniku, kter vychzel v Lublani, nebo do vdeskho sterreichische Alpenzeitung. Ostatn prv horolezectv vnoval Ji ermk sv dlo lovk a hory.122 To je jakousi histori lezen od vrchol alpskch, pes hory africk, kavkazsk, americk, a po asijsk velehory. J. ermk hojn publikoval v asopisech. V Alpskm vtnku, ve Sbornku esk spolenosti zemvdn, ve Vojenskch rozhledech, v asopise vdeckho klubu v Praze nebo ve Vronch zprvch Vojenskho zemskho stavu, kde pracoval. ermkovo vdeck dlo je zameno na geomorfologii, velk mnostv jeho odbornch pspvk meme najt ve Sbornku esk spolenosti zemvdn. Nkter stati zde publikoval zrove s V. Dvorskm: Skupina Razorsk,123 Nov mapa Julskch Alp.124 Sm se potom vnoval stavb Alp: Nov nzory na tektoniku

(1914), Vznik praskch ostrov (1914), aj. Dle jsou to dla lehho rzu cestopiseck a turistick. Spolu s V. Dvorskm vydali pruky: Slovinsk Alpy (1910) a Moe Adriatick (1911). Spoulu napsali i knihu cestopisnch rt Albnsk a ernohorsk obrzky (1911). Tak vydal s V. Dvorskm dlo Hory (1907) a sm publikoval knihu lovk a hory (nkde tak pouze jako Hory, 1923). Dle napsal i spoustu vojensko-historickch studi, pispl do Ilustrovanho zempisu vech dl svta od Frantika Machta (1911). Napsal tak studii o cestch Josefa Wnsche. Vytvoil pes 200 pvodnch prac, byl, stejn jako Viktor Dvorsk, vznamnou osobnost spojenou s eskou spolenost zemvdnou a jejm Sbornkem, rovn s Alpskm vstnkem, kter spolu s Viktorem Dvorskm v letech 1898-1914 v Praze vydvali. Byl lenem Masarykovy Akademie prce, Nrodn rady badatelsk jejho geografickho komittu. Byl tak nositelem mnoha vyznamenn. Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 88, Josef Kunsk, et cestovatel I, II, Praha 1961, s. 317-330, Frantiek Vitsek, Sedmdest let Jiho ermka, SSZ, zvltn otisk . 2, Praha 1952, s. 65-70, Josef Sthule, Dr. Ji ermk edestnk, SSZ, Praha 1945, s. 83-87. Chata zaloen v tto dob naimi alpisty. Ji ermk, lovk a hory, Praha 1923. 123 Viktor Dvorsk, Ji ermk, Skupina Razorsk, SSZ, Praha 1907, s. 161-192, 209-228. 124 Viktor Dvorsk, Ji ermk, Nov mapa Julskch Alp, SSZ, Praha 1907, s. 65-71.
121 122

37

Alp125 nebo i oblastem vzdlenjm: Vzkum Nov Guiney v poslednch letech.126 Plzesku se vnuje v lnku Sesut strn a hrazen jezero u Mladotic,127 Praze pak v pspvcch dol motolskho potoka128 a Vznik praskch ostrov.129 Roku 1921 pak vychz v SSZ posledn ermkv lnek nazvan jednodue Tomsk,130 co nen cestopis, jak by se mohlo podle nzvu zdt, ale studie odbornho geografickho rzu. Ji ermk tedy bohuel zstal spolu se svm bratrancem Viktorem Dvorskm autorem jedin cestopisn knihy Albnsk a ernohorsk obrzky. Ty ale dodnes nezestrly a to je skoro vjimka potvrzujc pravidlo, e mnoho starch cestopis u dneska dvno nen ke ten.131 z nejvznamnjch pedstavitel esk literrn slavistiky 20. stolet, Franka Do kapitoly o vdeckch cestopiscch zaazuji i cestopisn rty jednoho

Wollmana (1888 1969).132 Jeho cestopisy, jak sm pe, jsou jakousi cestopisnou
Ji ermk, Nov nzory na tektoniku Alp, SSZ, Praha 1908, s. 223-226. Ji ermk, Vzkum Nov Guiney v poslednch letech, SSZ, Praha 1913, s. 176-181. 127 Ji ermk, Sesut strn a hrazen jezero u Mladotic, SSZ, Praha 1912, s. 19-23. 128 Ji ermk, dol motolskho potoka, SSZ, Praha 1914, s. 74-83. 129 Ji ermk, Vznik praskch ostrov, tamt. 130 Ji ermk, Tomsk, SSZ, Praha 1921, s. 15-22. 131 Otto Janka, Pbhy eskch cestovatel, Teb 2001, s. 195. 132 Slavista Frank Wollman je svou psobnost spjat s Masarykovou univerzitou, kde ve sv dob spolu s Frantikem Trvnkem a Romanem Jakobsonem vytvoili nejvznamnj slavistick pracovit v cel republice. Narodil se 5. kvtna 1888 v Bohuovicch nad Oh, kde byl jeho otec ednkem v cukrovaru. V letech 1907-1911 studoval na filozofick fakult Univerzity Karlovy, v roce 1912 potom v Berln. Od roku 1913 vyuoval na stednch kolch v Jin a Sobslavi, po prvn svtov vlce v Bratislav. Doktort filozofie zskal r. 1917 v Praze, zde se tak r. 1922 habilitoval pro obor srovnvacch djin literatur slovanskch.V t dob ji psobil na Komenskho univerzit v Bratislav. Od roku 1922 docent, od r. 1925 mimodn profesor. Jako dn profesor peel roku 1927 do Brna, zde psobil (vetn nucen pestvky za druh svtov vlky) celch ticet let, a do odchodu do dchodu roku 1959. Ji od roku 1928 byl lenem AVU, od roku 1952 lenem a korespondentem SAV. Psobil tak v redakci asopisu Slavia a Slovesn vda. Wollmanovo dlo se vyznauje tmatickou , rozmanitost zjm a hloubkou zbr zkoumanho materilu. Obshl problematiku slovanstv celho 19. stolet, jeho prce se tkaly oboru literrnvdn folkloristiky, literrn teorie, djin slavistiky i srovnvacch djin literatury slovanskch. Prvn okruh Wollmanova vdeckho bdn se tk slavistiky. Prvn vdeck prce Franka Wollmana vychzej z stn lidov slovesnosti. Na tu nahl jako na organickou sloku nrodn literatury. Vraz slovesnost chpe jako termn ir a vstinj ne literatura. Od potk sv psobnosti se F. Wollman hls k tzv. prask kole komparatist. Objevn byly jeho prce o jihoslovansk dramatice: Srbochorvatsk drama (Bratislava 1924), Slovinsk drama (Bratislava 1925), Bulharsk drama (Bratislava 1928) a Dramatika slovanskho jihu (Praha 1930). Ve 20. letech tak dramata psal Bohokrl, Praha 1921, Rastislav, Koice 1922, lun na moi, Praha 1923, Velk Morava, Bratislava 1924. Dle se zaslouil o zzen divadelnvdnho oboru na Jankov akademii mzickch umn v Brn, stejn jako z jeho popudu vzniklo divadelnvdn oddlen na zdej filozofick fakult. Jedno z jeho nejvznamnjch dl je bez pochyby Slovesnost Slovan (1928), prvn prce, kter podv djiny Slovan a lidov slovesnosti Slovan z jednotcho srovnvacho hlediska. Ve spise K metodologii srovnvac slovesnosti slovansk (1936) se postavil proti nacistick slavistice, stejn tak
125 126

38

mozaikou.133 I kdy F. Wollman skuten nepsal tak odborn studie jako Konstantin Jireek nebo Emanuel Fait, obsahuj jeho rty mnoho zajmavch a uitench informac obecn kulturn-historickho nebo umleckho rzu. Akoli samozejm byl vdcem velkho formtu. Wollmanovy cestopisn rty jsou shrnuty v knize Severozpadn Jugoslavija s podtitulem Kulturn cestopisn rty ze Slovinska, Chorvtska a Slavonie.134 Kniha je rozlenna do dvou vtch oddl prvn, nazvan Slovinsko (Drvsk bnovina) obsahuje rty tkajc se Slovinska (13), druh, Chorvtsko a Slavonie (Svsk bnovina) jich t 24. Kniha vznikla jako soubor postupnch prac, take bylo mon setkat se s nkterou rtou jet ped jejm vydnm. Tak tomu bylo v ppad stat Goresko mondnn,135 Goresko prav a pvabn136 nebo ve stati U Homra Zho, starho Djalskho.
137

Stejn je tomu i v ppad lnku Slovinsk momentky138

v Nrodnch listech a lnku Charvtsk Zho139 v Lidovch novinch. Slovinsk momentky v sob ukrvaj rty Dolesko literrn a tragick, Kdaj se more, more se a Dolesko nejdolnj. Charvtsk Zho jsou vlastn Meknite se se gore, da se vidi Zagorje. Vram se ale k vboru z cestopisnch rt. Severozpadn Jugolavija tedy t celkem 37 krtkch cestopisnch dlek. Musm ci, e vskutku velice originlnch. Vborn
jako v lnku Zpolitisovan komparatistika (1957). Z dalch dl-studi: eromski a Reymont (Bratislava 1926), Juljusz Slowacki (Bratislava 1927), prce monografick: Kollrv mesianismus (1938), Slovansk mylenka od Dobrovskho a Kolra k Masarykovi (1940), Duch a celistvost slovansk slovesnosti (1948) a jin. Vyvrcholenm a dovrenm tchto studi jsou dv zsadn souhrnn knin monografie: Slovanstv v jazykov literrnm obrozen u Slovan (Praha 1958) a Slavismy a antislavismy za jara nrod (Praha 1968). Slovanstv sm F. Wollman oznail za prci na rozhran historie a literrn historie, jde o jeho mylenkov nejbohat a nejprbojnj dlo. Vrcholem Wollamnovo dlo zabvajc se teori historickosrovnvacho studia literatur je pak metodologick studie Srovnvac metoda v literrn vd (1959). Vce viz Jana Parketov Ji Kristnek, Personln bibliografie Franka Wollmana, Brno 1992. 133 Frank Wollman, Severozpadn Jugoslavija, Praha 1935, s. 5. 134 Tamt. 135 Frank Wollman, Goresko mondnn, eskoslovensko-jihoslovansk revue, , 1934, . 3, s. 56-60. 136 Frank Wollman, Goresko prav a pvabn, eskoslovensko-jihoslovansk revue,4, 1934, . 9-10, s. 206-211. V knize Severozpadn Jugoslavija potom publikovna jako rty dv. 137 Frank Wollman, Goresko prav a pvabn,eskoslovensko-jihoslovansk revue, 5, 1935, . 3, s. 57-60. 138 Frank Wollman, Slovinsk momentky, Nrodn listy, 19. 8. 1934, ploha. 139 Frank Wollman, Charvtsk Zho, Lidov noviny, 19. 8. 1934, ploha.

39

se tou, jsou etbou zrove odpoinkovou a na druh stran i velice pounou a obsanou. F. Wollman do nich vkld mnoho z nepebernho mnostv svch znalost. V vodu sm k, e cestoval za dialektologi a etnografi.140 To je dozajista pravda. V rtch najdeme spousty zmnek o krojch nebo zvycch. Co se dialekt te, je jimi zejm F. Wollman uchvcen jeho texty se poznmkami lingvistickho charakteru doslova hem. Ostatn slovintiny nebo chorvattiny si meme povimnout pmo v nzvech nkterch rt. Kdaj se mora, mora se! - Meknite se se gore, da se vidi Zagorje. - Jadna liko, od like pogine. Wollmanova cestovn mozaika m bt zejm prukou pro ty, kte chtj jih navtvit. V vodu zmiuje dostupn prvodce o Slovinsku, Krasu a Pmo. Velice kladn hodnot pruku Slovinsk Alpy (od V. Dvorskho). Ta ostatn tak slouila zkladnm pramenem pro dal dva prvodce domc, tedy slovinsk provenience. Nmecky psan publikace vtinou mal, na severu Balknu poloen zemka opomjej. Dobr pr jsou nkter drobnj knky (Slovnie vydal Putnik v Lublani, Die nrdliche Adria vydal Jadran 1932 nebo Otok Krk), ty Wollman doporuuje, jemu samotnmu tak dobe poslouily. F. Wollman tedy skuten sv dlo jako prvodce koncipoval. Dle se zmiuje o cestopiscch spjatch s Balknem: Spe se to bude nkdy podobati Kubovu ten o starm Srbsku.141 A myslm, e sm autor odhadl sv monosti skuten dobe cestopisnm rtm Ludvka Kuby se ty Wollmanovy opravdu podobaj. F. Wollman putuje po svm oblbenm Slovinsku a Charvtsku. Jakoby Kem krem, 142dalo by se ci. Nechv se unst histori, dialektem, pamtkou, zajmavost jakhokoli druhu. Bylo by asi pehnan tvrdit, e cestuje nazdabh, Severozpadn Jugoslavija by skuten mohla slouit jako prvodce, m svou kostru, svj vnitn itiner, kterm se F. Wollman d, aby pi svch cestch neopomenul navtvit nco

140

Frank Wollman, Severozpadn Jugoslavija, Praha 1935, s. 5. Tamt. 142 Ludvk Kuba, Kem krem slovanskm svtem, Praha 1956.
141

40

podstatnho, nicmn rty psob odpoinkovm dojmem. Je pro n charakteristick nehledanost, nkdy snad i vcnost. V tomto ohledu pipomnaj rty Karla apka. Pi psan svch rt F. Wollman musel vychzet ze svch zpisk. Akoli tvrd, e jeho zvltn cestovn zjmy se tam nkde vce uplatuj, ne snad snese beletrie,143 zdaj se mi jeho rty prv po tto strnce, po strnce beletristick, velice zdail. Nemaj v sob plinou dvku patetinosti, jak tomu u nkterch dobovch pspvk o Balkn bylo, na druh stran ani netrp plinou uenost a vdeckou krobenost. F. Wollman je sice pln zaujat dialekty slovintiny, ale stle spolupracuje se tenemlaikem. Nevh neustle uvdt peklady a pipomnky pod arou, aby s nm drel krok. Jeho rty vbec nejsou pouhm sledem udlost, jak je ml poznamenny v zpisncch. Maj dost promylenou formu, i v tomto bod se velice podobaj dlm Kubovm: F. Wollman se tak zastavuje tam, kde mu to nejlpe vyhovuje. Jeho text je pizpsoben jeho zjmm, stejn jako se L. Kuba pozastavil nad popisem nenadlho odstnu, pozastavuje se F. Wollman nad dialektem nebo povst vzel z lidu. Vsledek je potom velice efektn: rta psob nenucen a pirozen, ten pestv vnmat as a pizpsob se Wollmanovu tempu. Dal shodn rys mezi L. Kubou a F. Wollmanem je nasnad: oba jsou pedevm cestovateli po slovanskm venkov. Lidov slovesnost, folklor, stoj vdy v poped jejich zjmu. Wollmanovo cestopisn dlo rozhodn dotv celek jeho vdeck prce a nen nim jinm ne dkazem jeho neuvitelnho vdeckho zbru. Je skuten jakousi mozaikou obsahuje reflexe historickho, literrnho folkloristickho nebo dialektologickho charakteru, popisy vednch phod a udlost. V neposledn ad je

143

Frank Wollman, Severozpadn Jugoslavija, Praha 1935, s. 5.

41

tak knihou tensky zajmavou, koda jen, e Frank Wollman nenapsal svch cestopisnch dl jet vc. 3.2 Cestopis dobrodrun Tento oddl vytvm za elem zmnky jedinho cestopisce, a to jednoho z naich nejslavnjch cestovatel, objevitele pramen Eufratu a Tigridu, Josefa Wnsche (1842 1907).144 Jeho cestopisy o Balkn se objevovaly zejmna ve dvou soudobch asopisech: v Osvt a v Kvtech. Roku 1881 vychz v Osvt lnek Pojana, obrzek rumunsk vesnice.145 U na prvn pohled vidme, e jde o jin cestopis. J. Wnsch na tene psob dojmem zkuenho cestovatele. Jeho cestopisy jsou v prvn ad dobrodrun, sna se tene zaujmout a pilkat. Pouv ptomnho asu, aby tene pmo uvedl do dje. Wnschv pspvek m promylenou formu, meme v nm objevit i pmou e. Sv dla rozdluje na sti bez pojmenovn (nen tm vbec didaktick), ty znzoruj jednotliv asov seky. Pspvek psob znan dokumentaristicky. I kdy lnek pin mnoho zajmavch a novch informac, ve srovnn s vdeckm pojetm cestopisu vyznv mn obsanji. V rmci mho vlastnho rozdlen

esk cestovatel Josef Wnsch vyrstal v rodin koeluha. Proel gymnzii v Rokycanech, v Plzni a v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu na Univerzit Karlov. Pesnji na tehdej KarloFerdinandov univerzit. Od roku 1867 psobil jako pedagog vyuoval na gymnzich, mimo jin v Jin. Prv v tto dob tak podnikl nejvce svch cest. Kad przdniny se vydval do svta nejprve se vydal do Skandinvie, dal rok do Alp, na Balkn a do Uher. O rok pozdji do Itlie a severn Afriky. Na konci 70. let znovu navtvil Balkn. Plnoval dlouhou cestu do vzdlench kraj. Opatil si na ni penze, vdomosti (rady od berlnskho profesora Heinricha Kieperta, nauil se ternnmu men od kartografa Doudlebskho) a nakonec si vydal ron dovolenou. Roku 1881 vyrazil z Terstu. Procestoval Egypt, Palestinu, Bejrt. Mapoval zem (celkem ctyhodnch 20 tisc km2), objevil prameny Eufratu a Tigridu. Svou dovolenou si prodlouil o dal rok, z cest si pivezl bohat nrodopisn materil, kter vnoval Nprstkovu muzeu. Jeho posledn cesta vedla na zem ern Hory (1890). O cestch referoval v naich i zahraninch asopisech, nepodailo se mu ale vydat sv zitky knin. Vce viz Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 468470, Josef Kunsk, et cestovatel II, Praha 1961, 34-50.
144

145

Josef Wnsch, Pojana, obrzek rumunsk vesnice, Osvta, Praha 1881, s. 803-812, 895-904.

42

cestopisu o Balkn stoj J. Wnsch na pomez mezi vdeckm a spisovatelskm cestopisem. Zrove myslm, e Josef Wnsch je oblbenm a cennm cestopiscem zcela po prvu: Pojana je lnek velice tiv a poutav. Dal cestopisn lnek tkajc se Balknu vyel r. 1894 pod nzvem Z nynj ern Hory.146 Pojet tohoto lnku je velice odlin od pedelho jde vlastn o cestopis ryze vdecky: v jednotlivch stech se J. Wnsch postupn zamuje na popis historie, charakteristiku obyvatelstva, jeho nrodnostn sloen a nboenstv (v sti prvn), dle pak rozebr ernou Horu po politick strnce, popisuje jej sttn zzen. Zmiuje i mry a vhy, mnu (st druh), dle pak dan a obchodn zleitosti sttn dluh, plavbu, potu a telegraf, brannou moc, duchovenstvo nebo kolstv (v sti tet). tvrt oddl je vnovn popisu ernohorsk fauny a flry, tamjho zemdlstv. J. Wnsch hodnot i cesty mezi sdly, potom vsi jejich polohu; popisuje pbytky, koly, kostely. V pt sti rozebr i literrn prameny o ern Hoe. Sna se vystihnout ernohorce a Albnce, jejich sebevdom, jejich vztah k boji. V est sti se obrac k popisu podneb a prodnch pomr. V Kvtech vydal J. Wnsch prvn cestopisn lnek, kter se tk i Balknu, v dubnu r. 1879. Jmenoval se Krlovna Adrie.147 V tomto pspvku se J. Wnsch obrac znovu k prvmu pojet cestopisu. V poped tedy stoj hlavn dobrodrunost dje meme si povimnout, e i syntax vty je nleit pizpsobena J. Wnsch dal asto pednost kratm vtm, aby dj dostal spd a nabyl na dramatinosti. Do textu obas zabudoval i pmou e, jako soust dlch phod. Roku 1880 vyel v Kvtech lnek Na bezch Kerinch.148 Tento lnek bych mohla nazvat jako jaksi propojen obou pedchzejcch typ zachovv si tedy uritou
Josef Wnsch, Z nynj ern Hory, Osvta, Praha 1894, s. 97-111, 221-233, 360-367, 511-520, 585-594. 147 Josef Wnsch, Krlovna Adrie, Kvty, Praha 1879, s. 8-16, 127-135. 148 Josef Wnsch, Na bezch Kerinch, Kvty, Praha 1880, s. 42-53.
146

43

dramatinost a neobvyklost, na druhou stranu v nm ale J. Wnsch pin mnoho zajmavch informac. Pedpokldm, e ve svch pspvcch vychz z denkovch zznam, nicmn nen to ani pli viditeln, ani tomu nikterak zvl nepodizuje formu svch text. O rok pozdji byl publikovn lnek Split.149 Je volnm pokraovnm pedelho pspvku. Wnschv styl je jedinen prv svou nenucenost. Jeho lnky obsahuj mnoho zajmavch poznatk, ale i informac v podstat vdeckho charakteru. Pesto je J. Wnsch doke vten zakomponovat do svch text, nepsob nijak ruiv. ten se zkrtka nech unet popisem kraj a cestovatel ho zavede, kam se mu zlb. Ani by si toho byl ovem ten vdom. Opt po roce se teni Kvt s Wnschem setkali v lnku Z Metkovi do Sarajeva.150 V tomto pspvku rozeznvme prv onoho vynikajcho cestopisce, kter se tak proslavil svmi cestami po svt. Prv dky pspvkm tohoto typu jsem pro Josefa Wnsche zavedla samostatnou kategorii dobrodrunho cestopisu. J. Wnsch zde popisuje svou nvtvu Mostaru a Sarajeva. Jeho cestopisy psob tm majesttn: jejich autor doke vthnout tene do dje svou pmoarost a zrove lehkost. Z Metkovi do Sarajeva uzavr vtou: Zlat Bosna Seraj, slaven Sarajevo rozestralo se ped nmi v jasnm svitu slunenm.151 Jako by byl jednm z tch, kdo v Bosn ij. Prv tento rys jeho cestopis, a sice pln ponoen do krajiny nebo msta, sit s nm, in z J. Wnsche tak poutavho autora. Dal cestopisn pspvky Josefa Wnsche nachzme i v asopise Lumr. V roce 1880 zde J. Wnsch publikoval lnek Zader.152

Josef Wnsch, Split, Kvty, Praha 1881, s. 111-118, 151-157. Josef Wnsch, Z Metkovi do Sarajeva, Kvty, Praha 1882, s. 570-580. 151 Tamt, s. 580. 152 Josef Wnsch, Zader, Lumr, Praha 1880, s. 533-537.
149 150

44

Ve stejn dob, kdy publikoval sv dla asopisecky, vychzela i knin. Jako prvn vyla dvoudln kniha Po soui a po moi,153 nsledovala Z blzka a z dli.154 Roku 1891 vyel potom trochu odlinj a uvolnnj cestopis Mimochodem.155 Vechny Wnschovy knihy jsou vnovny; Po soui a po moi je vnovna slovutnmu pnu Josefu Jirekovi.156 Obsahuje 15 cestopisnch rt z cest, kter Josef Wnsch podnikl na sever Evropy. Z blzka a z dli obsahuje mimo jin i cestopisn dlka publikovan v Osvt. (Pojana, 1880.) Ze stejnho roku jsou i dal dv rty: Ada-Kaleh a rta Padl velikn, v n J. Wnsch popisuje bulharsk Vidn. Prochz jeho historii, zejmna ve spojitosti s Turky. Vyjaduje naden nad osvobozenm msta od Tureck nadvldy: Te t se minaret za minaretem, a hrd druhdy plmsce tureck rozmetan vkol v bahn se povaluj. V jasn zi slunen nikdy ji se tu nezalesknou. A Bohu dky, e nikdy se nezalesknou! 157 Dal rty obsaen v tto knize pochzej z roku 1875. (Do Varny, Bospor, Caihrad, V Archipelagu.) Prvn svazek dla Z blzka a z dli t asi 350 stran. Trochu zvltn, ale velice originln msto zaujm ve Wnschov tvorb dlo Mimochodem, s podtitulem Phody a nehody z cest Josefa Wnsche. Dlko skuten neobsahuje popisn cestopisy, ale phody, kter se cestovateli udly na cest. V Tatrch, v Itlii nebo v Egypt. I nzvy jednotlivch st o tom vypovdaj. (Vojtek a jeho ivl, Pr !, Tanme s Florou, atd.) Pevauje v nich forma vyprvn, pm e. Josef Wnsch je autorem dobrodrun linie cestopisu. Jeho dla jsou blzk napklad cestopism Stanka Vrze. Zachovvaj si informan hodnotu, v poped stoj ovem

154

Josef Wnsch, Po soui a po moi, Praha 1880. Josef Wnsch, Z blzka a z dli, Velk Mezi, 1887. 155 Josef Wnsch, Mimochodem, Praha 1891. 156 Otec Konstantina Jireka. 157 Josef Wnsch, Z blzka a z dli, Velk Mezi, 1887, s. 110.
153

45

snaha strhnout tene do nitra vyprvn. Wnschv styl bych zcharakterizovala jako popis s nadhledem. Do vech kout svta se vydval pln informovn, jeho dla rozhodn po strnce poznatkov nepostrdaj. Navc jsou svm lehce maximalistickm nbojem nepehldnuteln. Mimo Evropu J. Wnsch cestoval do oblasti nkdej Mezopotmie. Napsala-li jsem ve druh kapitole sv prce, e cestopisci pelomu 19. a 20. stolet ji nezaplovali bl msta na map, Josef Wnsch je vjimkou potvrzujc pravidlo. Zmapoval toti vce ne 20 tisc km2 a doslova opravil mapy: odhalil toti skuten prameny Eufratu a Tigridu. 3.3 Vtvarnci-cestopisci adm je do oddlen kapitoly proto, e jejich styl je odlin od vdeckho pojet cestopisu, je bli spe spisovatelm-cestovatelm. Nicmn jeho autoi jsou povaovni pedevm za vtvarnky, podobn jako jsou spisovatel proslul pedevm svou literrn tvorbou. Mimo to myslm, e na zmiovanch cestopisech lze rozpoznat urit malsk rysy, sta jenom shnout po ktermkoli Kubov cestopise. Zpsob, jakm popisuje krajinu, velost, kter z jeho text vychz, atmosfra, kterou doke zachytit to ve evokuje obraz.158 Na prvnm mst tedy uvdm prv Ludvka Kubu (1863 1956).159
158

Temn jehlice letla jako p do zlatov zbarven oblohy, kde se prv konil zpas dohasnajcho dne // - Ludvk Kuba, Kem krem slovanskm svtem, Praha 1956, s.103, //, tamt, s. 124: A jsme pili k chat, na jejm dvorku sedl star mu s namydlenou bradou, kolem n se kmitaly ikm blesky bitvy ovldan mladm Dalmatincem //. 159 Ludvk Kuba se narodil do chud zmenick rodiny. U jako mlad projevoval umleck nadn hudebn i vtvarn. Rodie si ale pli mt z nj uitele, tak se i stalo. Ovem pedagogick karie se Kuba vnoval pouh dva roky. Dal pednost drze svobodnho umlce a spisovatele. Kubova umleck osobnost byla vskutku mnohostrann: byl hudebnkem (studoval na prask varhanick kole), malem, sbratelem psn, etnografem, cestovatelem i spisovatelem. Vechny tyto sloky jeho osobnosti se propltaj a vzjemn ovlivuj. Co se malstv te, k soustavnmu studiu malby se Kuba dostal a jako ticetilet. Studoval soukromn u Karla Liebschera a Maxe Pirnera v Praze, pozdji i v Pai (v akademii Julian). Nsledovala studia v Mnichov (ve kole Slovince Ab), ve Vdni. Obdivoval obrazy, kter vytvoili Camille Corot, douard Manet, Claudie Monet a Auguste Renoir. Jeho malba vychz pedevm z impresionismu, ale nevyhb se ani jinm vlivm:

46

Kubacestovatel si pedsevzal jako kol zaznamenat a prostudovat psn a zvyky Slovanstva. Sv cesty ovem spojoval i s poslnm male. Jeho prvn vzkumn cesta vedla na Slovensko (Svt Martin), dal potom k Luickm Srbm. (Sem se asto vracel; je autorem vzdoby Srbskho domu v Budyn.) Dal okruh jeho cest je spjat se slovanskm vchodem, Hali, Ukrajinou a Ruskem. A konen nejastji pak cestoval na jih, do Srbska, Bosny a Hercegoviny, do ern Hory, Makedonie. Slovansk svt ho lkal i po 1. svtov vlce: znova se vydal za Luickmi Srby (dky iniciaci profesora Josefa Pty), na jih putoval dky finann podpoe prezidenta T. G. Masaryka.160 Vsledkem Kubovy sbratelsk innosti bylo rozshl dlo o mnoha svazcch Slovanstvo ve svch zpvech.161 Tento sbornk shrnuje lidov psn vech slovanskch nrod s pvodnmi texty a jejich eskmi peklady. K psnm maj vlastn blzko vechna Kubova dla. Kubv rukopis v sob nezape svrznost: d se charakterizovat jako syntza vyprvn, zitk z cest, kreseb, obraz a zznam psn. Dalm vcesvazkovm dlem jsou Cesty za slovanskou psn.162 Jde o soubor hudebnKuba monosti impresionismu rozvd velice osobit, jak se dotme v pruce vydan u pleitosti Kubovy vstavy v zmeckm sle v Plasch. Dnes bv azen mezi autory tzv. opodnho impresionismu a tvo soust linie esk koloristicky pojat malby. Maloval krajiny, mstsk veduty, zti, kvtiny, i obrazy figurln: nmty z rodinnho prosted, portrty vznamnch osobnost. Vytvoil tak celou adu autoportrt. Pro jeho malby je typick nehledanost, samozejmost. Napsal rovn knihu memorovch vzpomnek Zaschl paleta. Pro mnoh tvo malba hlavn osu jeho tvr aktivity. Ludvk Kuba se doil ctyhodnho vku 93 let, stle maloval, akoli ochrnul na jednu ruku. Dokal se mnoha poct: roku 1945 byl jmenovn nrodnm umlcem, roku 1936 byl zvolen estnm profesorem Akademie vtvarnch umn. Stal se tak estnm lenem Svazu hudebnk. Vce viz Josef Kunsk, et cestovatel I, II, Praha 1961, s. 200-214, Ji a Miloslav Martnkovi, Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998, s. 264-266, Miloslav Racek, Ludvk Kuba, nrodn umlec, dr.h.c.; Zmeck sl v Plasch, 15.8.-19.9.1965, http://www.hostinuvojkovic.cz/kuba_ludvik.htm. L. Kuba vydval sv mnohasvazkov dla postupn tak si zajioval finann podporu pro vydvn dalch dl. Ml sice oproti ostatnm cestovatelm vhodu v podob prv ve zmiovan podpory od T. G. Masaryka, jenome po dlouhou dobu musel financovat veker nklady na vydvn svch dl sm. 161 Ludvk Kuba, Slovanstvo ve svch zpvech, Praha 1929, 15 svazk. Dlo vznikalo bhem cest v letech 1884 1893. 162 Ludvk Kuba, Cesty za slovanskou psn, Praha 1934-1936 ve vydn dvousvazkovm,1953 jako jeden svazek.

160

47

cestopisnch stat s hudebnmi pklady a vlastnmi kresbami, jak se pe u v titulu dla. Dvousvazkov dlo (poprv vydan roku 1934 a 1935) je jakmsi shrnutm poznatk o slovanskch zemch, vznikalo v letech 1885 1929. Obsahuje jednak sbratelsk rty (Slovinsko, Charvtsko a Slavonie, V Bosn a Hercegovin, V Dalmacii, V Jinm Srbsku, V Bulharsku), dle pak stati a vahy. Cel kniha je proloen psnmi, kterch je celkem 333, a autorovmi kresbami. Prvn dl je vnovn slovanskmu zpadu a vchodu (eskoslovensko, Luice, Polsko, Ukrajina, Rusko, Bl Rus a erven Rus), druh slovanskmu jihu. Cesty za slovanskou psn by se daly charakterizovat jako notov zznamy lidovch psn rozen o Kubovo vyprvn tkajc se samotnho zachycen psn, ppadn rznch poznmek a zajmavost. Na kresbch L. Kuba zachycuje architekturu, nrodn kroj nebo jin projev folkloru, hudebn nstroje, krajinu, zkrtka ve, co ho prv zaujalo nebo podntilo jeho pedstavivost. Objevuj se i poznmky muzikologickho charakteru i vahy obecnjho rzu o psnch, hudebncch, muzikantech nebo zpvcch.163 ist cestopisn je druh st uveden nzvem Sbratelsk rty. Shrnuje skuten vborn cestopisn rty. Zkladnm momentem nejenom tchto text je pro Ludvka Kubu setkn. Setkn s pteli, s osobnostmi, prvodci. Velice asto vyprv o setkn s krajany. Tato st obsahuje rty ji dve vydan asopisecky nebo v novinch.164 Dal z Kubovch dl jsou soubory fejeton ten o Dalmacii165 a ten o Bosn a Hercegovin.166 Prvn jmenovan soubor zpracovv cesty a studie z let 1890 1912. Obsahuje 9 kreseb, 18 psn v pekladu Jana Hudce, 25 barevnch ploh (tj.reprodukc Kubovch obraz) a mapku. Kubovy knihy jsou barevn v pravm i penesenm slova smyslu. Jeho styl je pm, realistick. Jedn se velice asto o prost vyprvn,
V sti Stati a vahy napklad: Hudebn umn lidu dalmatskho: Msto a ves kde je zkladnm bodem jeho vahy rozdl mezi vesnickou a mstskou psn. 164 Napklad: Lumr, M, Slovansk sbornk, Ruch, Hlas nroda, Nrodn listy, Slavia, Beseda lidu, Lidov noviny, Ilustrovan svt, Kvty a jin. 165 Ludvk Kuba, ten o Dalmacii, Praha 1936. 166 Ludvk Kuba, ten o Bosn a Hercegovin, Praha, 1937.

163

48

sdlen toho, co zail. Oproti cestopiscm-vdcm, kte se vtinou sv vdeck strohosti a pebujelosti informac zbavovali ne pli spn, psob Kubovy cestopisy velice sve a barevn. Jsou mnohem subjektivnj. Z Kubovch text na tene psob velost, L. Kuba do nich pen svou lsku ke krajm, po nich putoval, a k lidem, kter tam potkval. Podobn jako K. Jireek, tak L. Kuba v nich zabh do historie. Jene vtinou se pohybuje na rovni legend a bj, asto do svch rt zahrnuje povsti. Samozejmou soust jeho dl jsou u nkolikrt zmnn kresby, reprodukce obraz a notov zznamy psn, kter si bhem svch cest neopomenul zaznamenat. Vdycky si vm nrodnho kroje. ten o Bosn a Hercegovin zahrnuje cesty a studie z let 1893 1896. Je rozdleno na nkolik st. Prvn, nazvan Z letopis, krtce hodnot politickou situaci, historii a souasnost Bosny a Hercegoviny. Vechny ostatn sti potom obsahuj cestopisn rty. Jednotliv oddly se jmenuj Cesty a zastavenka, Za psnmi, Krajan, jen mi pekel, Mostarsk obrzky a Sarajevsk vzpomnky. Za Kubova cestopisn dla bvaj povaovny knihy:167 ten o Luici,168 ten o Makedonii,169 ten o Starm Srbsku,170 ten o Bosn a Hercegovin171, ten o Dalmacii172, Na ern Hoe173 a Cesty za slovanskou psn. 174 Pipojuji jet Kem krem slovanskm svtem175 a Kubovy pamti nazvan Zaschl paleta.176 Dv posledn citovan dla jsou pomrn rozshl. Kem krem je vbor z Kubova dla, rozdlen do t st: prvn je vnovna polabskm Slovanm, druh slovanskmu vchodu a tet slovanskmu jihu. Prvn st obsahuje 14 cestopisnch rt, druh pouze dv a tet, nejdel, jich t 34. V pedmluv vyslovuje Pavel Eisner nzor, e
ten o polabskch Slovanech zstalo pouze v rukopise. Ludvk Kuba, ten o Luici, Praha 1923. 169 Ludvk Kuba, ten o Makedonii, Praha 1932. 170 Ludvk Kuba, ten o Starm Srbsku, Praha 1932. 171 Ludvk Kuba, ten o Bosn a Hercegovin, Praha 1937. 172 Ludvk Kuba, ten o Dalmacii, Praha 1936. 173 Ludvk Kuba, Na ern Hoe, Praha 1892, prvn vydan soubor fejeton. 174 Ludvk Kuba, Cesty za slovanskou psn, Praha 1934-36, jednosvazkov vydn 1953. 175 Ludvk Kuba, Kem krem slovanskm svtem, Praha 1956. 176 Ludvk Kuba, Zaschl paleta, Praha 1958.
167 168

49

Kubovi bylo teba naukovou npl podvanch text pronikav beletrizovat, aby byl vzbuzen zjem laickho tenstva i aby vzbuzen zjem nevyprchal jet ped dotenm jednotlivch ryvkovitch text.177 To se mi zd bt nzorem velice zajmavm, doplnila bych, e L. Kuba zvolil prv formy rty jednak kvli tomu, e se musel pizpsobit omezenmu prostoru, kter mu byl uren asopisem nebo novinami, a jednak mu zkrtka forma rty byla blzk doke v n vyjdit pesn to, co potebuje. Faktem je, e v dob vzniku Kubovch rt se postupn zan zjem o n zvtovat - ze strany ten i ze strany spisovatel. rta se stala pesn tm, co cestovatelm vyhovovalo: cestopis se stal intimnjm nrem, psalo se v nm o krajinch, kter byly vcemn voln pstupn turistice. Cestopiscm u nelo v prv ad o to, aby teni umonili pstup do neznmch krajin, dleitj bylo zachytit atmosfru, okamik, kterm msto na spisovatele zapsobilo. Dal nepehldnuteln rys Kubovch cestopis je jeho syntetinost Kubovy rty jsou mozaikou nkolika sloek. Co je dozajista i dal pina jejich obliby a originality. Navc jejich npl nen typicky tendenn, Kuba se pli nerozepisuje o tmatech politiky, ekonomiky a podobnch. Na msto toho teni teba vyprv krtk smvn pbh nebo popisuje svm jedinenm podnm atmosfru podveernho trit. m si zajist pze tene, navc i nadasovost svch literrnch dl. Zkrtka: K cestopism Ludvka Kuby se ten rd vrac.178 Kem krem slovanskm svtem je dlo velice tiv, je napsno s notnou dvku nadhledu, nkdy i humoru. Msty se objevuj i informace z oboru historie, literatury, lingvistiky, L. Kuba se asto uchyluje k vylen legend spjatch s danou oblast. Jeho rty jsou vizuln, navc psob bsnicky. Jsou pln neobvyklch bsnickch obraz. Je v nich vudyptomn nrodopis. Sm autor svj zjem o nrodopis vysvtluje takto: Nrodopis v svm hlubokm a vlastnm smyslu nen nikterak protikladem umn.
177 178

Tamt, s. 8. Tamt, s. 9.

50

Naopak: nrodopis, toti jeho vcn a mylenkov npl, je prazdroj umn, jeho pram, je vbec praumn lidstva. Z nho umn vy vylo, pomoc jeho se rozvjelo a jm se podnes obrozuje a osvuje.179 Ve vylen kroje nevid pouh vcn popis, pesn naopak: je to nco hlubokho a nerozlun spjatho s lidmi: Vymalovat tedy kroj v nrodopisnm smyslu zna vyjdit ve, co duevn a mravn napluje lid, a nikoliv podat jen barvu a stih at a sprvn pepotenou adu knoflk a stuh.180 Stejnm zpsobem L. Kuba postupuje i pi literrnm popisu kroje. Vdycky jde do hloubky, nevnuje mu pouze letm pohled. Zbv mi jet zmnit posledn Kubovo dlo, a sice jeho pamti. Pod nzvem Zaschl paleta byly vydny posmrtn roku 1958. Jde skuten o pamti, nedaj se oznait za cestopisy, i kdy vechny sv cesty v nich Ludvk Kuba zmiuje. Jde o dlo velice tiv, doslova z nj sl cta a lska k ivotu a lidem. Kubovy texty psob asto velice kladn a pjemn, ani by se autor musel uchlit k idealizovn. Kubovy cestopisy zaujmaj v rmci cestopisu o Balkn ojedinl msto. Nememe je jednoznan oddlit od cestopisu vdeckho, nebo L. Kuba rozhodn byl velkm etnografem a folkloristou a tento aspekt jeho osobnosti se ve velk me v jeho spisovatelskm dle odr. Dalm malem-cestovatelem je Frantiek Bohumr Zvina (1835 - 1908).181 Zvinovy cesty po Balkn jsou doprovzeny i literrn tvorbou. Jedn se sice pouze o nkolik mlo text z rukopisn pozstalosti, nicmn jist stoj za to je zmnit.
Ludvk Kuba, Kem krem slovanskm svtem, Praha 1956, s. 83. Tamt, s. 85. 181 Jeden z nejvznamnjch eskch umlc druh poloviny 19. stolet vystudoval relku ve Znojm, po jejm absolvovn, podporovn svm strcem, profesorem Dubskm, nastoupil na praskou malskou akademii pod Maxem Haushofrem. Vystavoval ji za svch studi, mohl dky zskanm penzm cestovat. Zejmna na Blakn. V roce 1852 ale musel akademii opustit. Byl oznaen za panslva kvli vhradn slovanskm nmtm svch obraz. Od t doby psobil jako pedagog. Na relce v Kutn Hoe, dle i v Brn, Gorici, Mariboru a ve Vdni. Vyuoval kreslen, deskriptivn geometrii a krasopis, pednel esky, slovinsky i nmecky. Roku 1866 mu byl udlen titul profesor. Podnikal cesty do Dalmcie, Chorvatska, Bosny, Hercegoviny, ern Hory, Albnie, Bulharska, Rumunska. Jeho cesty bvaly asto velice dobrodrun - pro nmty svch obraz podnikal vpravy v pestrojen, napomhala mu vborn znalost slovanskch jazyk. Byl jednm ze zakladatel Sdruen vtvarnch umlc moravskch v Hodonn. Poslednch est let ivota trvil stdav na Morav a v dolnm Rakousku ve Zwettlu. Titm jeho tvorby byl Balkn a slovansk zem, vystavoval doma i
179 180

51

Nmecky psan jsou pspvky Aus den Steppen Sdrussland,182 Eine tatarische Niederlassung in der Krim, 183 Ein Kosakenvorposten an der Donau184 a Steppenferde in Sdrussland nach einem Gewitter.185 I esky psan pspvky z asopisu Zlat Praha se tkaj jeho cest na vchod do Ruska. Krtk cestopisn rty Filipenko,186 Sirotek187 a Bouka188 jsou dost netypick. Vechny ti se odehrvaj ve stepi, ostatn jsou tak oznaeny jako Phody na stepi. Zvina nepsal naun-informativn cestopisy. Pesn naopak: jeho ti dlka jsou jenom obrzky, drobn phody, kter F. Zvina na svch cestch zail. V informacch o Zvinov biografii se doteme, e byl dobrodruh podnikal rzn nebezpen vpravy nebo na n zkrtka ml tst. Ti ve zmnn cestopisn rty to jenom dokazuj. Vechny ti jsou vlastn pouhmi pbhy. Filipenko byl hledan stepn tulk, kterho Zvina potkal ve stepi pevleenho za enu. Nechal si od nj (n) namluvit, e tlupa kozk, kter se k nim ene, polap, koho potk, a zle s nm nalo.

v zahrani, podlel se na ilustrovn asopis a asopisecky tak publikoval. Dle se vnoval i restaurtorsk prci, celkem vytvoil asi osm tisc malskch studi, kreseb, obraz a grafickch dl. Po cely svj ivot patil k zastncm slovansk mylenky. Zvina-mal zaznamenal romantismus, realismus, impresionismus, i jin smry po r. 1900, obvykle bv azen k romantikm. Svou tvorbou dal podnt k dlu Alovu i Mnesovu. Jeho technika znamen dokonale zvldnutou kresbu. Osvojil si i jin techniky, ale za pobytu v Gorici onemocnl on chorobou, kter mu znemoovala pracovat s barvami. Jeho styl je samozejm svrzn i z nmtovho hlediska sniv a podmaniv krsn krajina, dobrodrustv, romantinost, divok charakter lid z Balknu. Obsahov npl Zvinova dla je spjat s mylenkou slovanstv, vrchol jeho tvorby pedstavuj prv prce jihoslovansk, balknsk. Zvinovo dlo nem mezi eskmi kresli obdoby. Byl uznvn u za svho ivota nositel rytskho du Frantika Josefa I, len Akademie csae Frantika Josefa I pro vdy, literaturu a umn, len Kaiserliche Akademie der Wissenchaften und Knste in Wien, tak len estn akademie vd, len Krasoumn jednoty v Praze, Umleck besedy. Vce viz Helena Kuskov, Frantiek Bohumr Zvina, Havlkv Brod 1959, Prokop Toman, Prokop H. Toman, Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, Praha 2000, s. 741-2, http://www.knihovnatr.cz/vyroci2003.htm, 182 Frantiek Bohumr Zvina, Aus den Steppen Sdrussland, Globus, Dresden 1875, s. 330-332, 345348. 183 Frantiek Bohumr Zvina, Eine tatarische Niederlassung in der Krim, Neue Illustrierte Zeitung, Wien, s. 51. 184 Frantiek Bohumr Zvina, Ein Kosakenvorposten an der Donau, Meisterwerke der Holzschneidekunst, 1881. Frantiek Bohumr Zvina, Steppenferde in Sdrussland nach einem Gewitter, Meisterwerke der Holzschneidekunst, 1887. 186 Frantiek Bohumr Zvina, Filipenko, Zlat Praha, Praha 1909, s. 367 a 368. 187 Tamt, s. 392. 188 Tamt, s. 428-429.

52

F. Zvina se tedy i se enou ukryje do skaln prolkliny a kozci odchz s nepozenou. Teprve pozdji se dozv, kdo byla skuten ona ena ze skal. Rysy pohdky m i Sirotek. Znovu se odehrv na stepi, znovu jde o pekvapiv setkn. Tentokrt s hbtem. Uprosted stepi se k vypravi pid hb, doprovz ho a do blzk vesnice. Tam vzbud tento vjev a neekan zjem nakonec Zvinovi vesnian vysvtl, e vlci pepadli a rozehnali na stepi stdo kon a klisna, kter v nastalm nebezpe hjila hrdinsky svoje mld, padla jim tak za ob.189 V textu se sm zmiuje, e tento motiv pozdji zpracoval tak umlecky. Ostatn vechny ti dlka psob, jak jsem ji jednou napsala, dojmem obrazu, vjevu. Boue byla tak zpracovna vtvarn. Krtk dojemn pbh vyprv opt o setkn na stepi. Tsn ped bou potkv F. Zvina krsnou enu, kter nese v nru mal dt. Jde pr na nvtvu za sestrou do vedlej vesnice. F. Zvina ji varuje ped boukou, ona ho ale neposlechne a pokrauje v cest. Druh den se potom vyprav dozvd, e do n tsn ped vesnic uhodil blesk a e oba, i s dttem, zemeli. Vechny pbhy jsou psny v 1.osob, F. Zvina v nich zrove i vystupuje. Kon pointou. Jde o prost vyprvn toho, co se skuten stalo. Autor doke vborn zachytit atmosfru. rty jsou dobrodrun, napnav a velice poutav. Jenom koda, e jich F. Zvina nenapsal vce. Pedstavuj toti velice originln druh cestopisn przy. Filipenko, Sirotek i Boue byly otitny ve Zlat Praze krtce po Zvinov smrti. Zrove zde byl publikovn i jeho Vlastn ivotopis.190 V nm sm F. Zvina vyprv svoje ivotn osudy. Rozepisuje se pedevm o odchodu z Haushoferovy akademie. Frantiek Bohumr Zvina byl pedevm malem skuten vynikajc a zcela originln osobnost malstv druh poloviny 19. stolet. Reprodukce jeho obraz se

189 190

Frantiek Bohumr Zvina, Sirotek, Zlat Praha, Praha 1909, s. 392. Frantiek Bohumr Zvina, Vlastn ivotopis, tamt, s. 189.

53

objevovaly zejmna ve Zlat Praze a ve Svtozoru. Vtinou vetn komentpopisk, kter se vdy o Zvinovch dlech vyjadovaly kladn. 3.4 Cestopisci-spisovatel a fejeton Do tohoto oddlu nleej ti cestopisci, kte jsou znm pedevm jako spisovatel. Jsou to osobnosti, kter si nevybraly za cle svch cest pouze Balkn. Na rozdl od takovch jako byl teba Ludvk Kuba, jeho jmno je s Balknem spjato tm vsostn. Faktem je, e cestopisc, kte by se vnovali pouze oblasti Balknu, je poskrovnu: krom ve zmiovanho Ludvka Kuby nebo Konstantina Jireka snad dn, piem i oni byli na cestch vedeni pedevm svmi zjmy L. Kuba svou sbratelskou vn, kter mu velela putovat za vemi slovanskmi nrody, K. Jireek svmi osvtovmi mysly, kter ho poutaly zejmna k Bulharsku. Jako prvn uvdm jmno spisovatele Vtzslava Hlka (1835 1874).191 V. Hlek vykonal mimo vlety (Krkonoe, Luice, okol Prahy) dv vt cesty: na vchod do Krakova a na Halisk Tatry roku 1862 a na jih roku 1865. Do Itlie a na Balkn.
Bsnk, prozaik, fejetonista a novin Vtzslav Hlek (vlastnm jmnem Vincenc Hlek) se narodil 5. 4. 1835 v Dolinku u Prahy, dtstv a mld proil na Mlnicku. Krtce pobyl v Jesteb, aby se nauil nmecky (1845), od roku 1847 studoval v Praze Akademick gymnzium. Pnm rodi bylo, aby se stal knzem, on se ale zapsal na filozofickou fakultu, studi ovem po tech letech zanechal. Penze na studia si vydlval jako domc uitel. Tak tak poznal svou budouc enu, kter pochzela ze zmonch pomr. Penze mu zajistily hmotn i spoleensk zzem pro tvr innost. Podlel se na pprav almanachu Mj (1858), jeho dal ti ronky redigoval sm. Byl redaktorem Nrodnch list, rovn byl inn v Akademickm tenskm spolku i v Umleck besed .Stl u zrodu nkolika dobovch asopis a vech vznamnch kulturnch projekt sv doby. V roce 1865 podnikl s podporou Svatoboru velkou cestu na jih navtvil Bentky, Krasko, Charvtsko, Dalmcie, ern Hora, eck ostrovy, Caihrad, Mal Asie (kvten srpen 1865). Roku 1871 cestoval do severn Itlie pes Vde, Zheb a Terst. Zitky z cest zpracoval v mnoha fejetonech, odrej se i v jeho bsnick tvorb. Napklad v epick bsni z roku 1867 ern prapor. Z jeho dla jmenujme hned prvotinu Veern psn, dle trojdlnou sbrku lyriky V prod. Vytvoil i nkolik verovanch povdek byronovskho typu Alfrd, Krsn Lejla, Mejrima a Husejn. Umlecky spnj byla posmrtn vydan sbrka drobnch epickch obrzk Pohdky z na vesnice. V 70. letech vyvrcholila jeho vesnick prza povdkami zachycujcmi kontrast dvou zpsob ivota: Pod dutm stromem, Na statku a v chaloupce, Na vejminku, Pod pustm kopcem. Dal przy: Poldk ruma, tudent Kvoch. Napsal jedin romn (Komediant). Psal i divadeln kritiky a fejetony. irok okruh tmat asovch a politickch, dle cestopisnch. Redigoval asopisy Lumr (1863, 1873, . 1-27), Zlat Praha (1864 a 1865), Kvty (1865 72, 1865, 1866), Mj (2-4), Slovansk besedy (1861) a Poesie svtov (1871-74). Zemel nhle a pedasn r. 1874. Vce viz Spisovatel 19. a potku 20. stolet, autorsk kolektiv za redakce Kvty Holmov, Mojmra Otruby a Zdeka Peata, Praha 1982, s. 102-106, Lexikon esk literatury, vedouc redaktor Ji Opelk, Praha 2000, s. 46-50.

191

54

Vsledkem jeho tvorby nebyly cestopisy jako takov vydan samostatn, nbr cestopisn fejetony publikovan v novinch (Nrodn listy) a asopisech. Knin byly vydny a pozdji pod nzvem Cestopisy.192 Kniha obsahuje lnky z let 1861 1874, dl se na nkolik st: Nrodn slavnost v Budyn, Netst na Dunajci v Tatrch, Z naich cest, Na ernou Horu a do Caihradu, Caihrad a jeho ivot, Z ern Vody do srbskho Blehradu, V Srbskm Blehrad, Vzpomnky z cest, Posledn obrzky a Krkonosk rty. Hlkovy cestopisn rty se vborn tou, jsou velice pestr a iv. Daly by se oznait za prav protipl vdeckch cestopis, kter tvoili napklad Ji Dane nebo Emanuel Fait. Z vdeckho hlediska tedy mnoho novho nepinej, to ovem ani nen jejich clem. Co ztrcej na uenosti, to pibraj na sv umleck strnce. Konec konc sm V. Hlek pe: lohou tchto cestopisnch obrzk nen a ani neme bt, abych teni msto to vylil tak, aby je vidl takka ped sebou. K tomu bylo by teba celho dla a na takov prce mme my poetov mlo uenosti a jet mn trplivosti.193 rty jsou psny velice lehkm stylem, slova autorovi krsn plynou a ten se nech unet tu nm neekanm, tu nm zajmavm, kuriozitou nebo vtipem. Je poetick, nkdy romantick. Vid oima turisty. Zrove m ale nadhled, do svch rt mnohdy vkld vahy o cestovn. Nadnesen eeno, vytv metacestopis: Nen to vc tak snadnou, z cest psti listy o cestch // nen lohou cestovatele, aby cel dni protrvil za stolkem kvli tomu, by o svch cestch psal. lohou cestovatele jest vidt a opt vidt, zkouet, zkoumat, vyhledvat nov dojmy, t v nich a proi je, a se stanou jeho majetkem // vyprvn.
194

Sna se vemon o stl kontakt se tenem teba

pomoc 2. osoby singulru nebo 1. osoby plurlu. Vdy zvyuje ivost svho Rozdl mezi fejetonistickm a vdeckm cestopisem je nabledni; na pklad v prvn sti oddlu V srbskm Blehrad nazvan Veobecn stav ei
192 193

Vtzslav Hlek, Cestopisy, Praha 1925. Tamt, rta Obrzky z vlaskch Bentek I, s. 87. 194 Tamt, rta Z prahy do Terstu, s. 77.

55

v Blehrad. Vdec by tuto sta uchopil za pomoci jinch studi, nabdl by teni spoustu pesnch daj, sel a statistik. V. Hlek vysvtluje situaci za pomoci pbh, svch vlastnch zkuenost a zitk. Nechv na teni samotnm, aby vyvodil zvr. Zve tene ke spoluprci. U druh sti sta, abychom si povimli pouhch nadpis: Rz spoleensk. Vzjemnost slovansk. Srbov v cizin. Nedbalost v prci. Jakmsi vatkem, chceme-li, je kniha Do Caihradu a dom,195 kterou k vydn upravil Antonn Hartl a kter vyla asov dve. Obsahuje pouh zlomek rt, a sice ty, kter se tkaj prv ve zmnn cesty do Caihradu. V vodu, kter napsal rovn Antonn Hartl, je Hlkovi vytkna plin lbivost: tento rys naivn lbivosti psob velmi ruiv, zejmna tam, kde se pipn k dojmav udlosti a kde se projevuje slzami pli okzalmi 196 S tmto tvrzenm nesouhlasm, podle mho nzoru je sice V. Hlek velice subjektivn, co je naopak v kontextu dobovho cestopisu o Balkn osvujc, na druhou stranu ale psob velice realisticky, alespo ve srovnn s dobovmi rtami, kter byly publikovny asopisecky. Dle potom A. Hartl vychvaluje citovost a nladovost Hlkovch rt. Stejn tak vyzdvihuje jeho protinmeck postoj a odpor k vdectv. Kniha Obrzky cest197 je pouhm dalm vydnm souhrnu Hlkovch cestopis, tentokrt ale obohacenm o st: O cestch a cestovn doma i v cizin. Zde se nejedn o cestopisy, ale spe o vahy o nich. Znovu jde o jaksi metacestopis. Jsou dosti protinmecky zamen, vtipn, satirick. Mimochodem protinmeck podtn je u V. Hlka vudyptomn, jinde se napklad zmiuje: lovk by ani nevil, kam a dostali se roznaei nmeck kultury a to s plnm vdomm, e podnikaj dlo spasiteln.198 Ve stati Divadeln vychzka na jih rozebr potom V. Hlek drama na
Vtzslav Hlek, Z cest: Do Caihradu a dom, Praha 1913. Vtzslav Hlek, Z cest: Do Caihradu a dom, Praha 1913, s. X. 197 Vtzslav Hlek, Obrzky z cest, Praha 1958. 198 Vtzslav Hlek, Cestopisy, Praha 1925, rta V srbskm Blehrad, s. 264.
195 196

56

jihu, srovnv ho s naimi dramaty. Zajmav je st Nai krajan v cizin, kde mluv o problmu esk emigrace a kde se vyjaduje i k naemu nrodnmu charakteru. V sti Kterak mli bychom cestovati V. Hlek pedkld vahu, v n vyjaduje nzor, e asto zapomnme, e cestovat se d i po echch, nejenom po cizin. Dleit je poznat lidi, mravy, zvyky. Sami vidt a slyet, autopsie, to jest to hlavn.199 Hlkovy cestopisy se daj vyhledat i v jeho Sebranch spisech.200 Jejich obsah je opt stejn, a na pr krtkch, nkolikastrnkovch obrzk, kter v pedchozch dlech obsaeny nejsou. Cestopisn rty Vtzslava Hlka jsou novou, modern podobou cestopisu. Meme je postavit do protikladu vi vnm vdeckm cestopism, jejich elem je odhalit dosud neznm informace a posunout vdu o krok dle nebo alespo novm smrem. V. Hlek sm tvrd, e je teba prochzet ta sam msta znovu a znovu, proto, aby mohla bt vidna jinak, dky nm samm, dky dojmu, kterm na ns zapsob. V textech je potom vidt snaha o zachycen momentu, jakhosi obrzku (odtud pojmenovn formy obrzkem, momentkou). Hlkovy rty na mne zapsobily velice kladn subjektivnm dojmem, nkdy tm opojn. Fejeton, jeho pedstavitelem V. Hlek byl, je formou nov doby ta se zrychlila a nr jakoby se j pizpsobil, stal se tak rychlejm, sledem rychle po sob jdoucch obraz, jako v kinematografu. Zrove s sebou nesl rys kritinosti, ironie. Ta je iteln i u Hlka, ale zejmna potom u Jana Nerudy, kterho sm Hlek velice ctil a uznval: cestopis mli bychom ponechati jen zvlt k tomu povolanm, nadanm Nerudm. Z toho m pak ovem i cel nrod prospch, anebo chceme-li, radost, co jedno jest.201 Nerudova dla jsou bez pochyby mistrovsk, ale odsoudit takto Hlkova dla se mi zd jako plin umleck skromnost.

Tamt, s. 409. Vtzslav Hlek, Sebran spisy, dl II, Praha 1906. 201 Vtzslav Hlek, Obrzky z cest, Praha 1958, Kterak mli bychom cestovati, s. 414.
199 200

57

V. Hlek byl nadenm stoupencem mylenky slovanstv, na druhou stranu j ale nebyl zaslepen: Srbsko s nynjm svm despotickm zzenm jest dkazem velmi vmluvnm, e vechen ten nrodn ivot jest pouhou l a ntrou, za n se absolutismus skrv tm nebezpenji, m nesnadnji jest oku srbskmu k nmu pohldnout.202 Co je jenom dal z charakteristik Hlkova dla humanismus a duchaplnost. Hlkova fejetonick (tedy i cestopisn) dla bvaj povaovna za dal stupe ve vvoji nru. Navzal na pedchoz tradice Karla Havlka Borovskho (Obrazy z Rus), jeho tvorba zaujm msto pomyslnho mezistupn mezi Havlkem a Janem Nerudou.203 Zmime tedy dlo jednoho z nejvtch eskch spisovatel vbec, Jana Nerudy (1834 1891).204 J. Neruda byl skuten vynikajcm fejetonistou. Za svj ivot
Tamt, rta V srbskm Blehrad, s. 224. Z doslovu Duana Jebka, Vtzslav Hlek, Obrzky z cest, Praha 1958. 204 Vd pedstavitel generace mjovc, publicista, bsnk, prozaik a prkopnk kritickho realizmu, Jan Neruda, se narodil v Praze na rozhran Mal Strany a Smchova. Byl synem vojenskho vyslouilce a posluhovaky, pochzel tedy ze skromnch pomr. Od roku 1838 zskal jeho otec povolen k pobytu v Praze, otevel si krmek, pozdji trafiku. Nejprve v dom U Dvou slunc, potom v dom U T ernch orl. Od r. 1841 navtvoval metropolitn kolu u Sv. Vta na Hradanech, 1842-46 byl kem nmeck hlavn koly na Mal Stran, nato studoval na malostranskm gymnziu, odkud peel roku 1851 na Akademick gymnzium. Zde se stkal tak s Vtzslavem Hlkem. Matka si pla, aby el studovat na knze, do novicitu premonstrtskho kltera vak nebyl pijat. Zapsal se na prvnickou fakultu, ovem po tech semestrech pestoupil na fakultu filozofickou, kde pobyl tak jenom ti semestry. Roku 1857 studi zanechal, stal se uitelem. Byl jednou z nejvznamnjch, ne-li nejvznamnj novinskou osobnost sv doby: jeho jmno je spojeno s mnoha asopisy a novinami. Byl lenem redakce nmeckho praskho denku Tagesbote aus Bhmen, dle spolupracoval s denkem Prager Morgenpost, se zbavnm asopisem Obrazy ivota. Jako fejetonista se uchytil v denku as, dle potom v denku Hlas. (Kter se od roku 1865 slouil s Nrodnmi listy. ) Redigoval asopis Rodinn kronika, krtce spolupracoval s Vtzslavem Hlkem nejprve v Kvtech (1865-66), poslze v Lumru (1873). V letech 1869-74 anonymn redigoval krejovsk asopis Zlat dno. Nerudv osobn ivot byl neastn a pln nenaplnnch vztah. Teba vztah k en z vych vrstev, Ann Holinov, k provdan Karolin Svtl, pedasn zemel Tereze Machkov, nebo vztah k mladik Anice Tich. Lk na osobn zklamn hledal tak v cestovn: Roku 1863 podnikl cestu do Pae, r. 1868 na rakousk jih do Pmo, Bentek a Terstu, roku 1869 navtvil Uhry, roku 1870 se vydal na svou nejvt zahranin cestu pes Balkn do Turecka, Palestiny a Egypta a zpt pes Itlii. Posledn cestu podnikl roku 1875 do severnho Nmecka a na Helgoland. Jako novin pobval nkolikrt ve Vdni jako zpravodaj z sk rady a zejmna ze Svtov vstavy 1873. Vyvjel tak innost spolkovou, v Umleck besed a ve Vboru pro budovn Nrodnho divadla. Neruda je vdm pedstavitelem, kter se pihlsila k odkazu Karla Hynka Mchy almanachem Mj na jae roku 1858. Z jeho bsnickho dla jmenujme sbrky Hbitovn kvt, Kniha ver, Psn kosmick, Balady a romance, Prost motivy. Dle Knihu epigram, povdkov soubor Arabesky, obshlou rtu Trhani, sbrku rt Rzn lid, i jeho vrcholn dlo, nazvan Povdky malostransk. Jan Neruda redigoval asopisy Obrazy ivota (1859, 1860), Humoristick listy (1862), Rodinn kronika (1863, 1864), Kvty (1865, 1866), Zlat dno (1869-74), Lumr (1873); sbornky Na pamtku Karla Havlka Borovskho (1862), Almanach na oslavu 25letho vro Akademickho tenskho spolku
202 203

58

napsal na dva tisce fejeton. Tato dlka byla zamena rznmi smry. V 70 letech pedminulho stolet je podle nrovch skupin rozlenil sm J. Neruda v ptisvazkovm vboru Fejetony: obsahuje dva svazky nazvan Studie, krtk a krat (1876), svazek erty, hrav a drav (1877) a dva svazky cestopisnch rt Men cesty (1877) a Obrazy z ciziny (1872, znovu 1879).205 Jeho fejetony bychom tedy mohli rozdlit na dla zamen politicky a sociln-kriticky, dle pak na dlka s umleckokritickm zamenm, fejetony cestopisn, fejetonistick portrty a fejetony zamen zcela nahodile, nazvan od samotnho Nerudy jako efemrky. Nerudovy fejetony jsou mistrovskmi dly. Spojuj v sob snahu zachytit pro tene co mon nejvce z okolnho svta, z rznch obor. Ostatn jinak by vznik nru fejetonu neml smysl; zaveden fejetonu je podmnno prv dobou, jej dynaminost, rozvojem techniky, s m dle souvis i rozvoj mdi a tisku. Ve fejetonu jde prv o zachycen sloitosti doby v jej celistvosti, tak jak byla vnmna spolenost v danm okamiku. Cestopisn dlo Jana Nerudy jist zaujm dleit msto v rmci cel jeho literrn tvorby. Domov a svt,206 vbor z Nerudovch cestopisnch rt zachycuje dojmy ze vech Nerudovch cest. Skld se ze t st: prvn pojmenovan V cizin obsahuje Pask obrzky, Obrazy z ciziny a Men cesty. Druh se jmenuje Rzn lid, tet potom Doma. Jak vidme, podobn jako Vtzslav Hlek, i Jan Neruda shl po nmtech domc provenience st nazvan Doma obsahuje rty zamen vlastenecky. st Obrazy z ciziny zachycuje Nerudovy cesty do Athn, Jeruzalma, Khiry, Neapole, ma, Bentek. Oddl Rzn lid popisuje lidi z rznch konin, jedn se o originln npad charakterizovat nrod nebo zem prostednictvm jeho
praskho, Nrod sob (1880), Divadeln tky (1881); kninice Poezie svtov (1871-75) a Poetick besedy (1883-90). Vce viz Spisovatel 19. a potku 20. stolet, autorsk kolektiv za redakce Kvty Holmov, Mojmra Otruby a Zdeka Peata, Praha 1982, s. 190-196, Lexikon esk literatury, vedouc redaktor Ji Opelk, Praha 2000, s. 493-502. 205 Spisovatel 19. a potku 20. stolet, autorsk kolektiv za redakce Kvty Holmov, Mojmra Otruby a Zdeka Peata, Praha 1982, s. 191-2. 206 Jan Neruda, Domov a svt, Praha 1957.

59

obyvatele. Navc se vbec nejedn o popisn dla J. Neruda charakterizuje lovka pomoc krtkch pbh, v nich pevauje pm e. asto jsou zabarveny tragikomicky. Cestopisnch rt zamench na Balkn bohuel J. Neruda vytvoil pomlu. Daly by se spotat doslova na prstech jedn ruky.207 Nicmn J. Neruda v nich nezape opravdu vynikajcho spisovatele. ten nevnm vyprave, fejetony nabvaj vysoce vybrouen beletristick podoby. Smuj k point, akoli v sob nenesou pli vdeckch ambic. Myslm tm samozejm vdy tzv. exaktn. Autor asto sah do historie, zabv se politickmi vahami. Vid msto jakoby skrze jeho historii, jeho lid, udlosti. Je satirick, ironick. Pesto doke vborn zachytit atmosfru. Za jeho fejetony lze rozpoznat tm encyklopedick znalosti, zrove vystupuj do poped jeho estetick hodnoty. I pi nepochybnm zmru rozit nevelk znalosti eskch ten o soudobm svt jsou Obrazy z ciziny vzdleny jakhokoliv didaktismu a populrn-vzdlvacch tendenc //
208

pe v doslovu Vladimr Kovak. Co je

dal velice zajmav rys Nerudovch cestopis tene se nijak nesna pouovat, informace mu podv peliv v textu zakomponovan. Vyjaduje se pomoc kratch vt i delch souvt; vynechv z text svou osobu, hovo pmo se tenem, jako by byl nedlnou soust fejetonu. Ten potom psob velice sve a v uritm slova smyslu i nadasov. 4. Cestopis o Balkn v asopisech (1864 1950) Cestopisn dla druh poloviny 19. a prvn poloviny 20. stolet byla publikovna pedevm v asopisech. Mezi jejich autory najdeme jmna vznamn (vichni pedel cestopisci, o kterch se ve sv prci zmiuji), ale i mn vznamn. Ta jsou nkdy uvedena v Ottov slovnku naunm, poppad v Masarykov slovnku
207 208

Tamt , rty Blehrad, Dt, Frao. Tamt, z doslov, Vladimra Kovaka, s. 412.

60

naunm, nkdy ale tito mn vznamn autoi zstvaj v anonymit. Anebo je jejich tvorba omezena na jeden i dva pspvky, v tom ppad se jim ani vce nevnuji. Obecn se d nicmn konstatovat, e cestopisn tvorba tvoila na pelomu stolet nedlnou soust tm vech periodik. Pinela zprvy o zemch slovanskch (Luice, Rusko, Balkn), mdn bylo cestovat na sever Evropy, do Skandinvie. Velice oblben byla tak Itlie, dle i Francie, postupn pibylo i panlsko a Portugalsko. Za zjmem o Balkn meme vidt i slovanofilstv. Mimo lnky cestopiseck byly hojn uveejovny i lnky jinho typu tehdej esk veejnost se zajmala o politick dn na Balkn, o literaturu, divadlo, atd. Svou roli tak urit sehrla relativn blzkost balknskch zem (dky eleznici) a zrove i nebezpe a dobrodrunost (odlehl msta v Albnskch horch i jinde). A samozejm tak touha poznat nov kraj a jin lidi. Nejvt nrst pspvk o Balkn je mon zachytit zejmna v 80. a 90. letech 19. stolet, jeho intenzita petrvv ve vt i men me a do skonen prvn svtov vlky. Po roce 1918 se poet cestopiseckch lnk o Balkn zmenil, co hovo ve prospch teorie slovansk mylenky. V jej neprospch potom hovo fakt, e poet cestopiseckch lnk v asopisech se snil obecn. 4. 1 asopisy Prvnm asopisem, ve kterm se objevovalo mnostv cestopisnch pspvk, byl Svtozor, obrazov tdenk pro zbavu a pouen, umn a psemnictv. Jeho prvn slo vylo roku 1867. Tento tdenk byl uren pro irokou veejnost, listovat jm bylo velice pjemn: na msto dnench fotografi obsahoval toti velk mnostv obrzk, reprodukc obraz a kreseb - dokonce i podle fotografi-podobenek. Ml pomrn velk formt (A3), obsahoval zprvy veho druhu: pes bsn, novely a povdky, ivotopisy znamenitch osob, a po lnky djepisn, popisn. Dle pak oddl zempis, 61

nrodopis, cestopis a statistika a p, udlosti souasn (velice asto v obrazech), vdy prodn, umn, literatura a p., kolstv, prmysl, obchod, staroitnosti a rozmanit drobnosti. Prvn redaktor Svtozoru byl Frantiek Skrejovsk. Roku 1876 peel pod Zvod tiskask a nakladatelsk, od nj ho pevzal r. 1883 Frantiek imek. Roku 1899 splynul se Zlatou Prahou. Mezi jeho redaktory se objevil i Jaroslav Vrchlick, dle na pklad Svatopluk ech nebo Josef Jireek. Po dlouhou dobu, a do rozen zinkografie, udroval a podporoval esk devorytectv.209 Reprodukcemi devorytin je naprosto nezamniteln. Od roku 1871 vychzel nkladem i redakc Vclava Vlka asopis Osvta. (Mimochodem asopis stejnho nzvu vychzelo v tto dob nkolik.) Vlkova Osvta (kter se takto dokonce po smrti Vclava Vlka jmenovala) byla ve velkm mtku reprezentan asopis nrodn koly, vedle literatury a umn vmajc si i politiky a zejmna vdy (v em zvlt byl jej vznam), lo o asopis soupec s dalm vznamnm periodikem sv doby, asopisem Lumr.210 Osvta obsahovala mnostv beletristickch pspvk, dle i lnk naunch, vdeckch. Jej lenn a npl jsou skuten velice blzk Lumru. Pestala vychzet roku 1921. asopis Kvty, tedy listy pro zbavu a pouen s asovmi rozhledy vychzel od roku 1879. lnky v nm nebyly zpotku nijak rozdlen, v obsahu Kvt bylo mon najt pspvky rznho zamen. lnky beletristick (bsn i prza, peklady i pvodn tvorba), lnky prodovdnho charakteru, lnky historick, lkask, pspvky vlasteneckho zamen, zprvy komentujc aktuln dn, medailnky, apod. V ele redakce Kvt nestl nikdo jin ne sm Svatopluk ech, dle v n byla ptomna i dal vznamn osobnost tto doby, spisovatel a novin Servc Bonifc Heller. Oba samozejm do Kvt tak pispvali. asopis Kvty byl pozdji zamen pedevm beletristicky, patil mezi nejvznamnj periodika pelomu 19. a 20.stolet
209 210

Vce viz Ottv slovnk naun, sv. XXIV, Praha 1888, s. 434. Masarykv slovnk naun, sv. V, vedouc redakce Karel Franzl, s. 429.

62

uren pro ir publikum. asopis stejnho jmna vychzelo ji vce roku 1834 zaaly vychzet jako Listy zbavn pro velik stav, s rznmi pestvkami a vmnami vydavatel vychzely pak po cel 19. stolet. Literrnm vznamem a rzem bl se starm Kvtm nejnovj asopis tho jmna, jej msn vydv od r. 1879 Svatopluk ech, redigujc bsn a krsnou przu, a dr. Servc Keller, redaktor lnk pounch a peklad, nkladem Vladimra echa.211 Kvty v tto podob pak pestaly vychzet roku 1915. asopis Lumr, tdenk zbavn a poun, vychzel od roku 1873. (Ped nm u ale vychzel Lumr v jin podob, v letech 1851 1866.) Jeho prvnmi vydavateli byli opt Svatopluk ech a Servc Heller. Co se formtu te, Lumr vypadal podobn jako Kvty, obsahov mu byl tak podobn. Mm-li si vypomoci srovnnm s ostatnmi jmenovanmi periodiky, dalo by se ci, e je jakousi syntzou Osvty a Svtozoru. Historie Lumra je sloit: roku 1873 v lednu vyel 1. seit Lumra, redigovanho Vtzslavem Hlkem a Janem Nerudou, bylo to pokraovn Hlkovch Kvt, kter v ervenci 1872 z hmotnch pin zanikly // 212 O ve zmnnm naden pro slovanskou mylenku leccos vypovd i existence msnku Slovansk pehled, kter zaal vychzet roku 1899. Obsah asopisu byl nsledujc: stati ze slovansk poezie, dopisy (psan z rznch slovanskch zem), posudky a oznmen spis, rozhledy a zprvy, pehled asopis, divadlo, podobizny, mapky aj. Jeho majitelem, zrove i redaktorem a vydavatelem byl Adolf ern. Odborn zamen periodika, kter publikovala cestopisy, byla asopis turist a Sbornk esk spolenosti zemvedn. asopis turist byl msnkem Klubu eskch (eskoslovenskch) turist, vychzel msn. Mimo odborn zamen vdeck lnky v nm meme dohledat i mnoho cestopis. Vtinou tak odbornjho

211 212

Ottv slovnk naun, sv. XV, s. 471. Tamt, sv. XVI, s. 458-459.

63

zamen. Sbornk esk spolenosti zemvdn

213

vychz od r. 1898 (tyikrt

ron). Na vodn strnce si tehdy ten mohl pest nsledujc obsah: pednky a rozpravy, obzor vdeck, z djin zemvdy, zprvy, literatura. V jeho redakn rad se mimo jin vystdali i Ji Viktor Dane a Viktor Dvorsk. 4.2 Cestopisn pspvky z asopis Cestopisn pspvk je v asopisech velk mnostv. Stejn tak jako poet jejich pispvatel. Mnohdy jsem se dila frekvenc jmna a monost dohledn biografickch daj, abych tak mohla ze spousty tchto jmen vybrat ta etnj. Neinm si nroky na naprost zmapovn vech cestopis druh poloviny 19. a prvn poloviny 20. stolet. Velk mnostv pspvk asopisecky vydval Josef Jakub Touimsk (1848 1903).214 Jeho jmno je spjato zejmna s asopisem Osvta. Zde publikoval skuten nepebern mnostv pspvk. Prvnm lnkem J. Touimskho v Osvt je Albnsko i Albnci215 z roku 1880. Je rozlenn do esti st, J. Touimsk se v nm sna podat esk veejnosti obraz do t doby neznm zem. Nen tedy divu, e lnek m naun charakter. Nsledujcho roku vyel lnek ecko a ekov novho typu.216 Spe politickho charakteru je potom pspvek z roku 1883 nazvan Bosna a Hercegovina za sprvy rakousk.217 Ostatn lnk podobnho typu psal J. Touimsk skuten mnoho sv vdomosti jmenovit o slovanskm svt
213

Od roku 1918 Sbornk eskoslovensk spolenosti zemvdn, od roku 1922 se potom nzev zmnil na Sbornk eskoslovensk spolenosti zempisn. 214 Publicista a spisovatel Josef Jakub Touimsk studoval na filozofick fakult zejmna slovansk jazyky. Spolupracoval s periodiky Correspondence slave, Hlas nroda, Nrodn politika, Zlat Praha, Osvta, Svtozor, Kvty. Vykonal dv del cesty po Balknskm poloostrov, nkolik cest po Bulharsku, Rusku a Francii. Byl tak pispvatelem Ottova slovnku naunho. Mimo pspvky do asopis a novin tak vydal nkolik knih: Na svit nov doby (1898, historie r. 1848 v zemch koruny esk), dle Boje za osvobozen Srbska v XIX. vku (1876), O i Osmansk (1877), Bosna a Hercegovina v minulosti a ptomnosti (1882). Vce viz Ottv slovnk naun sv. XXV, Praha, 1888, s. 617-618. 215 Josef Jakub Touimsk, Albnsko i Albnci, Osvta, Praha 1880, s. 945-955, 1028-1042. 216 Josef Jakub Touimsk, ecko a ekov novho vku, Osvta, Praha 1881, s. 193-205, 419-431, 595-605, 915-926, 1053-1070. 217 Josef Jakub Touimsk, Bosna a Hercegovina za sprvy rakousk, Osvta, Praha 1883, s. 81-87, 163-172.

64

rozhojoval a doploval pilnmi studiemi doma.218 Stejnm typem lnku jsou i pspvky Pevrat ve vchodn Rumelii,219 Srbsko za Milana Obrenovie IV.220 a Snmy Karlovick a Srbsk vojvodina.221 Vtina lnk Josefa Jakuba Touimskho je siln poznamenna jasnm politickm hlediskem. Nkdy se to d odhadnout pmo z jejich nzvu, jindy je ale i ten zavdjc. Touimskho zajm pedevm boj Slovan za svobodu, je velice pelivm sbratelem informac. Zajm se o sttn pomry, hospodstv. Je tk ci, zda meme jeho lnky oznait za cestopiseck. Patrn ne ve svm celku.222 Do Osvty pispval J. Touimsk i svmi zprvami o literatue a novch udlostech. (Rubriky Nov psemnictv a Ze svta slovanskho). Jeho lnek v Kvtech nazvan Plovdiv. Z cest Josefa Jakuba Touimskho.223 jde s touto politickou lini cestopisu ruku v ruce. Soudm podle oznaen, e sm autor ho koncipoval jako cestopis. Nicmn spe bych ho zaadila na pomez cestopisu ryze politick stati. Podobnho rzu byly i mnoh pspvky Touimskho do Svtozoru. Bhem listovn asopisy jsem nala i nkolik pspvk Vilma Kurze (1847 1902).224 Zejmna ve Svtozoru a v Osvt jsem nala velk mnostv lnk prodovdnho charakteru, kter jsou psny velice tivm stylem. (Osvta 1879: Ze
Ottv slovnk naun, sv. XXV, Praha 1888, s. 618. Josef Jakub Touimsk, Pevrat ve vchodn Rumelii, Osvta, Praha 1885, s. 1049-1052, 1133-1140. 220 Josef Jakub Touimsk, Srbsko za Milana Obrenovie IV., Osvta, Praha 1890, s. 111-126, 355-363. 221 Tamt, Snmy Karlovick a Srbsk vojvodina, s. 654-663, 682-692. 222 Dal lnky Josefa Jakuba Touimskho v Osvt: Z dnenho Bulharska, s. 481-, 598-??, Rumunsk otzka v Uhrch, s. 899-917, oba 1892, Bulharsk univerzita, 1896, s. 653-657, Risti o srbsk vlce r. 1876, tamt, s. 684-698, Turci a ekov, 1897, s. 481-488, Boj o Makedonii, tamt, s. 695-702, Nrodn jednota srbsko-charvtsk, tamt, s. 807-814, Na ipkinskm Balkn, 1902, s. 861870, Revoluce v Srbsku, 1903, s. 661-665. 223 Josef Jakub Touimsk, Plovdiv, Kvty, Praha 1885, s. 62-66, 209-214. 224 Dr. Vilm Kurz se po studich prodnch vd na filozofick fakult stal uitelem.Publikoval pak zejmna zoologick nebo jin prodovdn lnky v mnohch asopisech: v Osvt, Svtozoru, Zlat Praze i Ruchu. Zaloil a redigoval asopis Z e vdy a prce. Byl spoluzakladatelem Klubu eskch turist a prvnm redaktorem asopisu turist. (Vychzel od roku 1889.) Z jeho popudu byla souasn s jubilejn vstavou roku 1891 vystavna rozhledna na Petn. Byl velkm cestovatelem. Jeho literrn dlo: Vdeck zbavy (1899), vod do tlocviku kolskho (1872, byl lenem Sokola, ptelem a kem Miroslava Tyre), 505 polodennch vlet z Prahy (1891), eskm krajem:sbrka cestovnch knih (1892). Vce viz Ji Guth, Dr. Vilm Kurz, asopis turist, Praha 1902, s. 123-128, Dr. Vilm Kurz posmrtn vzpomnka od Vcslava Vlka, Osvta, Praha 1902, s. 356.
218 219

65

spolenosti zvec, Osvta 1886: Sthovac prostedky rostlin, Rz krajiny dle rostlinstva, Svtozor 1891: m se odvme? aj.) Do Osvty napsal roku 1877 lnek Z Lublan do Terstu.225 Pspvek je vlastn prodovdn vlet, jej vypisuje dr. Vilm Kurz. Dl se na dv sti: Kolov stavby v Krajin.-Jeskyn Postojensk. a Kras.-Terst. Sta m sice prodovdn el , nicmn myslm, e jde o skuten cestopis. Dlko je psno formou denkovch zznam, msty je poetick i zbavn. Je vborn tiv, psob lehkm a pjemnm dojmem. Ve Svtozoru, v Hlasu nroda, i v Lumru se objevovaly lnky Edvarda Jelnka (1855 1897).226 V roce 1896 vychzel ve Svtozoru jeho lnek K plitvickm jezerm.227 V jednom pspvku na nj odkazuje i Ji Viktor Dane, aby se zbyten nerozepisoval. (Jeho lnek byl zamen ist vdecky.)228 Jelnkv lnek je nadepsn slovy Nkolik z dennku vytrench list a skuten je tmto typem cestopisu. Jde o krat pspvek, autor zde rozepisuje dojmy z cest. Ve popisuje oima turisty, nezabh do vdeck odbornosti, na druhou stranu ovem jeho text nepostrd dostaten informan podlo. Je doplnn dostatenm mnostvm obrzk (co je ostatn pro Svtozor, tdennk v obrazech charakteristick), lnek se velice pjemn te. Jeho obsah je uveden ve zkratce na zatku dlka: Nov Zheb. Dojmy. Osvceneck hostina na chorvtsk fae Samotor. Ogulin. Na zem nkdejch Vojenskch Hranic. Plitvick jezera a jejich okol. Tureck Chorvtsko. Biha. Nvrat chorvatskm Zhom. V zemanskm dvoe, Krupina. Slovansk legenda. Dvodem je
Vilm Kurz, Z Lublan do Terstu, Osvta, Praha 1877, s. 21-29, 133-141. Edvard Jelnek, esk spisovatel, v 80. a 90. letech jeden z nejvtch zastnc mylenky slovansk vzjemnosti. Jeho jmno je spjat pedevm s Polskem. Psal humoristickou przu: Historick humoresky (1884), pojednn, causerie, rty: rty kozck (1885), rty litevsk (1886), Ukrajinsk dumy (1888), rty varavsk (1891), polemiky, povdky. Sahal k ltkm vzpomnkovm (vliv polsk literatury): Vzpomnky, Polsk pan a dvky (1884), Dmy starch salon polskch (1888), Slovansk nvtvy (1889), Slovansk rty ze ivota spoleenskho, literrnho a umleckho (1889). V Polsku vychzely jeho studie o eskch pomrech. Stejnm dlem slovansk mylenky, kter sepsal je Slovansk sbornk (I. svazek 1881, jako msnk v letech 1883-1887). Se slovanskm zemm jsou spjata i jeho dla beletristick: Jasem i stnem (1891 a 1894, 2 dly), Motlek z norsk pohdky (1893), povdka Bentsk zrcadlo (v Lumru, 1897). I tato dla jsou poplatn slovansk mylence. Vce viz Ottv slovnk naun, sv. XIII, Praha 1888, s. 204-206. 227 Edvard Jelnek, K plitvickm jezerm, Svtozor, Praha 1896, s. 567-570, 583-586, 603-606, 618-620.
225 226 228

Ji Viktor Dane, Z Bosny a Hercegoviny, Praha 1909, s. 297-302, 355-360.

66

zejm vt pehlednost textu, ale hlavn snaha nalkat tene. Z obsahu je vidt, e Jelnek skuten vytvoil text spe lehho charakteru, chtl tenm zprostedkovat krsu oblast, ktermi putoval. A na rozdl od J. Danee skuten nevhal poeticky popsat dodnes velice navtvovan Plitvick jezera. Do svho textu zaazuje i poetick pase tkajc se prv jezer, nevh tak otisknout bse v pvodn verzi. Jelnek slovanofil hled ve slovansk zemi co s n mme spolenho, zajm se o kroj a esko-balknsk styky. Nazt vedla m dal cesta za zhorsk chlumy k Rohai, na zem brat Slovinc. I mj prost vozka neustle si liboval v krsch ns obklopujc krajiny.229 Ve Svtozoru a Osvt jsem nala nkolik mlo pspvk od Ignta Hoice (1859

1902).230 Roku 1890 vyla ve Svtozoru krtk sta V boce kotorsk.231 I. Hoica zde popisuje cestu lod (Lloydovy spolenosti) z Hvaru, pes Dubrovnk a do Kotoru. Jeho krtk lnek je velice poetick: lovk mimovoln zaltne mysl v minulost Dalmcie, v jejch rajskch lesch csaov mt hledali klidn tulek.232 Tento romantick pspvek jako by dodval Dalmacii na tajemnosti. I lid jsou popsni jako opeden legendami. Tato romantick poloha jist pispv k tivosti lnku. Pspvek V boce kotorsk je v tomto smyslu opakem vdecky pojatho cestopisu a pibliuje se tedy pojet objektivnjmu, spisovatelskmu. Pispvatelem Osvty byl i Jan Mili. Roku 1875 v n vyel lnek Dalmcie.233 Ten je zamen pedevm na udlosti nedvn a souasn. V poped Miliova zjmu stoj
Edvard Jelnek, K plitvickm jezerm, Svtozor, Praha 1896, s. 620. Spisovatel a urnalista Ignt Hoica absolvoval po studich na relce v Brn kadetn kolu tamt a v Terstu. V aktivn slub zstal a do roku 1884. Pot se zaal pln vnovat urnalistice (Moravsk Listy, Nrodn Listy). Psal fejetony, referty, lnky ekonomickho a politickho charakteru, zachycoval vzpomnky ze svch vojenskch cest po jihoslovanskch zemch, Korutanech, Nmecku nebo ve Slezsku. (Osvta, Vyehrad, as.) Ze samostatnch knih (vtinou vnor z vojenskch nebo cestopisnch rt) jmenujme: Drobn rty a povdky (1891), Z vln ivota (1893), Kresby a pbhy (1894), Pamatujte na Slezsko (1894), Na ern Hoe (1895), Z lidsk bdy (1896) nebo Obrzky ze Slezska (1896). R. 1892 peloil a vydal inohru Rodinn tajemstv od Evgena Kumiie. Vce viz Ottv slovnk naun, sv. XI, Praha 1888, s. 581. 231 Ignt Hoica, V boce kotorsk, Svtozor, Praha 1890, s. 285, 286. 232 Tamt, s. 285. 233 Jan Mili, Dalmcie, Osvta, Praha 1875, s. 694-712, tho roku vyel jet lnek Ponmovn Polk v Poznani.
229 230

67

zejmna politick dn. V pspvku sice najdeme i informace o historii, nrodnostnm sloen nebo pamtkch, tedy poznatk obecn cestopisnch, nicmn J. Mili si vdy vm zejmna toho, co se dje se slovanskm ivlem. Zajm ho otzka nrodnostn, vztah Dalmcie k Rakousku a sprva zem. Dlo tedy, stejn jako mnoh dal, opt roziuje ady nadenc slovansk mylenky. Co je ostatn logick, vznik by i krtkho cestopisnho lnku o danm zem v naprost vtin ppad vyjaduje pinejmenm kladn autorv vztah k zemi, kterou putoval. Prvn Miliv pspvek se v Osvt objevil u o rok dve (v jejm prvnm ronku) pod nzvem Srbov uhert.234 Tento pspvek je opt vzel z pera slovanofila jak jinak si vysvtlit zjem o slovanskou meninu na zem Uher. Dal jmno, kter chci zmnit v souvislosti s dobovmi periodiky, je jmno Jana

Tetka (1859 1935).235 Roku 1899 publikoval Jan Tetk v Osvt lnek o Bosn a Hercegovin nazvan Za Svou.236 Jde o lnek odbornho typu, kter je rozlenn na tyi sti: Bosensk dm, Psobnost zemsk sprvy a zzen obecn, Agrrn otzka bosensko-hercegovsk a Prmysl bosensk a hercegovsk. Pedpokldm, e Za Svou je vlastn prvn z celkem t lnk odborn-naunho typu, kter J. Tetk v tto dob publikoval. Druh lnek vyel o rok pozdji v Osvt O kolstv

v Bosn a Hercegovin,237 tet byl potom publikovn tho roku ve Slovanskm pehledu pod nzvem Z Bosny.238 Vechny ti lnky tvo de facto celek tkaj se Bosny a Hercegoviny, v prvnm pspvku se J. Tetk zabv prmyslem, spolenost, hospodstvm, v druhm se potom vnuje kolstv.tet je uren pro popis bosenskch nboenstv. Dl se na dv vt sti pojmenovan Mohamednt
Jan Mili, Srbov uhert, Osvta, Praha 1874, s. 914-931. Jan Tetk byl esk spisovatel a nrodopisec. V letech 1898 1920 uil na sttn prmyslov kole v Jaromi. Mezi lty 1884 1894 psobil ve Volyni v Nrodn jednot poumavsk a spoluzakldal tam odbornou kolu kokskou a zimn kolu hospodskou. V letech 1894 1898 byl v Sarajev z pobytu vznikly knihy Hercegovsk obrzky (1889), Ku behm Adrie (1897) a Na slovanskm jihu (1897). Do asopis psal nrodopisn a nrodohospodsk studie. Vce viz Masarykv slovnk naun, sv. VII, s. 380. 236 Jan Tetk, Za Svou, Osvta, Praha 1898, s. 101-107, 326-332, 679-691 a 1073-1083. 237 Jan Tetk, O kolstv v Bosn a Hercegovin, Osvta, Praha 1899, s. 499-506, 645-652. 238 Jam Tetk, Z Bosny, Slovansk pehled, Praha 1899, s. 177-183, 267-273, 319-323.
234 235

68

Srbochorvat a Pravoslavn. Autor se zde zabv irm popisem jednotlivch nboenstv, nahl do rodin, zajmaj ho lid, jejich charakter. Vnuje se diferenciaci spolenosti, popisuje svtky, psn, zvyky a obady. lnky jsou omezeny na pesn popis, jde o detailn studie. Meme je tedy vymezit na pklad ve srovnn s rtami Anny ehkov nebo Ignta Hoice, zkrtka jsou uenou stat, ne subjektivnm textem a dojmem z cesty nebo pobytu. Do Svtozoru, Kvt i Slovanskho pehledu pispval Adolf ern (1864 1952).239 Ve Svtozoru se napklad objevily ernho lnky Vzpomnky z Litvy a Blorusi,240 nebo pspvek Svatba u luickch Srb,241 kter je vce mn nrodopisnho charakteru. Pispval sem i lnky o Luici, byl, pedpokldm, nadenm slovanofilem. Kvty otiskly r. 1906 Adolfu ernmu lnek U italskch Slovan.242 Zjem o nrodnostn meniny potvrzuje slovanofilsk ctn Adolfa ernho. V lnku se zajm o pamtky, dost se zabv lingvistikou v poped jeho zjmu stoj ne, v textu tak prezentuje bsn a psn v originln verzi. Do Slovanskho pehledu napsal krtk lnek s ponkud neobvyklm nzvem Ostrov Rb a nae podnikavost.243 ern se toti obv, aby Rb nestihl stejn osud jako Loinj, tedy ztrta svho chorvatskho rzu. Apeluje tedy na eskou a slovanskou podnikavost, aby obrtila svou pozornost k tomuto krsnmu ostrovu slunn Adrie. Rb m optimln podmnky pro zaloen lzn, A. ern navrhuje, aby se z nho uinily slovansk lzn a hledan slovansk msto klimatick. Obv se zkrtka
Adolf ern byl spisovatel, ministersk rada ministerstva zahraninch vc i bsnk koly Vrchlickho. Z bsnickho dla, elegick lyriky jmenuji sbrky: Prokop ryb (1914), Za Kristem (1903), dal sbrky: Lilie z tvch zahrad (1899), Vidl jsem dui eny (1902), Krlovstv ticha a smru (1907), jihem inspirovan Balknsk zpvy (1913), Zpvnk modernho Husity (1915), Albta ramnov (1919). V letech 1898 1914 byl redaktorem Slovanskho pehledu. Zajmal se pedevm o oblast Luice: Luick obrzky (1890), Rzn listy o Luici (1894), Luice a luit Srbov (1911). Vce viz Masarykv slovnk naun, sv. I, s. 1002. 240 Adolf ern, Vzpomnky z Litvy a Blorusi, Svtozor, Praha 1893-94, s. 55, 552, 558, 570-571. 241 Adolf ern, Svatba u luickch Srb, Svtozor, Praha 1893, s. 387n. 242 Adolf ern, U italskch Slovan, Kvty, Praha 1906, s. 662-672, 797-811. 243 Adolf ern, Ostrov Rb a nae podnikavost, Slovansk pehled, Praha 1907-8, s. 393-394.
239

69

nmeckho ivlu. O rok pozdji vychz ve Slovanskm pehledu cestopis Dalmatsk ostrov Rb.244 Krom toho se A. ern ji v pedchozm lnku zmiuje o svm dalm lnku o Rbu, uveejnnm v roce 1907-8 v asopise as. Ten ml pravdpodobn esk podnikavce nalkat jako prvn. Rb skuten Adolf ern vychvaluje znamenit. Pe, e Adrie je kouzelnice a kdo jednou spat jej krsy, mus se k nim vracet zas a zas. L ji jako rj, k emu dopomhaj i fotky publikovan v lnku. Popisuje pamtky, krsy msta i ostrova, podv i pesnj poznatky zempisnho charakteru. Rb je v jeho vzpomnkch pvabn, lk k nvtv. Myslm, e se mu skuten vborn podailo zachytit jeho malebnou atmosfru. Znovu ale nezapomn upozornit na situaci apeluje na echy, tentokrt snad jet draznji. Dokonce navrhuje utvoen esk nebo esko-chorvatsk akciov spolenosti, kter by zde mohla zaloit lzn a vst obchod. Ponkud jednostrannm dojmem by mohly psobit pspvky Savy Chilandarce245 (1837 - 1912) do Osvty. Jeho prvn lnek se zde objevil r. 1884. Ze Svat Hory Athonsk
246

je lnek popisujc kltery na Athosu. Jde o pspvek velice podrobn,

ve kterm se objevuje velik mnostv informac. Je psn spe jako pojednn, Sava Chilandarec v nm nevystupuje jako vyprav-cestovatel. Jeho lnek m celkem osm oddl, v poslednm dokonce popisuje eho se Svat Hoe nedostv a eho jest poteb ke zveleben jejmu //
247

O dva roky pozdji pokrauje v zapoat prci a

Adolf ern, Dalmatsk ostrov Rb, Slovansk pehled, Praha 1908-9, s. 52-57, 111-119, 153-159, 416-422. 245 Vlastnm jmnem Slavibor Breer, pochzel z Kutn Hory. Rodie chtli, aby dostal hospodsk vzdln byl na statku u svho strce v Halii. Odtud se vrtil roku 1861. Po dvou letech se usadil na otcov dvorci, jako vedlej zamstnn si vymohl urovnat kutnohorsk archiv. Cestoval po vcarsku, po nvratu vychovval v stran oputn dti. Plnoval s nimi zaloit vegetarinskou osadu. Roku 1877 piel o vt dl ddictv po rodich, rozhodl se odsthovat. Se svmi temi chovanci se usadil v Srbsku, nakonec se dostali a na Svatou Horu. Byli zde pijati roku 1881, o rok pozdji vykonal S. Breer eholn slib a obdrel tak eholn jmno Sava. Od t doby il mezi mnichy, nauil se bulharsky, srbsky i rusky. Roku 1895 mu byl sven kol, aby dal do podku kltern knihovnu. Psal do vegetarinskch asopis, pispval do asopisu Vesmr a do Osvty. Srbsk krl Alexandr udlil roku 1896 Savovi d sv. Savy. Vce viz Ottv slovnk naun, sv. XII, s. 176-177. 246 Sava Chilandarec, Ze Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1884, s. 415-426, 481-492, 593-602. 247 Posledn cit. dlo, s. 600.
244

70

publikuje v Osvt lnek Obyvatelstvo Svat Hory Athonsk.248 Pokrauje tedy charakteristikou mnich. Popisuje jejich rozdlen, zsady apod. Sta opt pipomn spe pojednn. V roce 1888 otec Sava zajel do nejvchodnj oblasti krlovstv chorvatsko-slavonskho, aby zde zpracoval materil ke svmu lnku Kltery Sremsk.249 Tento pspvek se podob prvnmu lnku, kter publikoval v Osvt. Ve stejnm ronku potom najdeme jeho pspvek Ti podobizny na Svat Hoe.250 Ti podobizny, to znamen ti medailnky, nebo spe ivotn pbhy t mnich z Athosu. Tento pspvek dokazuje, e otec Sava ovld i leh spisovatelsk polohy. Ostatn dal lnek v Osvt, nazvan Z pouti na horu Athonskou251 se nese v podobnm stylu. Je psn formou denkovch zznam. Nicmn mnich Sava Chilandarec si stle zachovv svj styl take i v lncch, ve kterch nen omezen tmatem, se vyjaduje jako v pojednn. Jeho pspvky na mne zapsobily spe stroze. Ve svch studich ohledn Svat Hory jde skuten do hloubky, to mu v dnm smru upt nelze roku 1893 vydv Osvta jeho lnek O nejstarch stavch Svat Hory Athonsk.252 Jaksi pojednn o vlastnm ivot m zejm bt lnek Pod kltern stechou.253 Stejn jako pspvky otitn o dva roky pozdji: Pod kltern stechou. Moje lidumilstv.254 Odlinho charakteru je potom lnek Umn na Svat Hoe Athonsk.255 Ten jakoby vce zapadal do pvodn vytyen linie.(Tedy snahy popsat po vech strnkch Athos a jeho obyvatele.) Po smrti S. Chilandarce, roku
Sava Chilandarec, Obyvatelstvo Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1886, s. 861-870. Sava Chilandarec, Kltery Sremsk, Osvta, Praha 1888, s. 61-70. 250 Tamt, s. 896-906. 251 Sava Chilandarec, Z pouti na horu Athonskou, Osvta, Praha 1889, s. 957-965. 252 Sava Chilandarec, O nejstarch stavch Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1893, s. 77-88, 204213. 253 Sava Chilandarec, Pod kltern stechou, Osvta, Praha 1900, s. 52-61, 203-213, 593-601, 685-693, 977-988.
249 254

248

Sava Chilandarec, Pod kltern stechou - moje lidumilstv, Osvta, Praha 1900, s. 765-772, 876883.
255

Sava Chilandarec, Umn na Svat Hoe Athonsk, Osvta, Praha 1905, s. 975-983 a 1097-1103.

71

1912, se pak v Osvt objevil vzpomnkov lnek od Vladimra Sse Za Savou Ryze subjektivn nboj maj rty Anny ehkov (1850 1937).257 Roku 1889 otiskla Osvta jej dlko U pramen Svy Koresk.258 Tato poetick rta z alpsk samoty psob velice osvujcm dojmem. A. ehkov vborn popisuje krsy prody, skvle doke zachytit atmosfru. Vborn vystihla krsu soudobho Slovinska a Slovinc: Je pravda, na Slovinsku jest lid uzaven, ale jen k cizot. Ne prv tato nepstupnost kter se rychle mn v srdenou tulnost ke kadmu, kdo mluv slovansky, - byla talismanem smrteln ohroen nrodnosti a jest dosud ztitou prostho lidu proti poruovn a nien jazyka mateskho.259 Ostatn ve stejnm duchu se nese i jej o dva roky star pspvek do Kvt Pod Triglavem.260 Jde o popis vletu do podh Triglavu. Opt je to lnek velice lyrick a poetick A. ehkov popisuje krsy okoln prody, pamtky, vesnice. Mluv o obrazu prodnm nevslovnho kouzla nebo malounkch a hezounkch vesnikch. V blzkosti Triglavu se nevh rozepsat o umlcch, kte ho opvovali. Ve Svtozoru najdeme cestopisn lnky Frantika Pibila. V roce 1907 zde publikoval lnek Pes Srbsko do Makedonie.261 Asi polovina cestopisu je zaznamenna jako cesta vlakem. Pibil (vyprav) debatuje o zemi se svmi spolucestujcmi. Objevuj se zde i narky politickho charakteru. Na Soluni se potom ubytuje v hotelu. Solu jest tvrd oek a hraje nejdleitj lohu v otzce makedonsk, vysvtluje F. Pibil. Na konci svho lnku se nechv slyet, e jeho pnm by bylo eit balknskou otzku: ale zatm nedje se tm nieho evropsk komise bd a orient ln dm, dokud ji puka nebo dynamit nevzbud.
Vladimr Ss, Za Savou Chilandarcem, Osvta, Praha 1912, s. 225-227. Dal dla Anny ehkov o Balkn: Postrojna cestopisn obrzek z Kraska (Praha 1886), Povdky z cest (Velk Mezi 1897). 258 Anna ehkov, U pramen Svy Koresk, Osvta, Praha 1889, s. 730-734. 259 Tamt, s. 733, 734. 260 Anna ehkov, Pod Triglavem, Kvty, Praha 1887, s. 650-657. 261 Frantiek Pibil, Pes Srbsko do Makedonie, Svtozor, Praha 1907, s. 1189-1192 a 1217-1220.
256 257

Chilandarcem. 256

72

O rok pozdji vyel ve Svtozoru lnek Ze Solun do Bitolje.262 Opt se ocitme ve vlaku. F. Pibil postupuje podle zastvek vlaku a spe ve zkratce popisuje jednotliv msta. Jako mnoz dal, i on byl svm zpsobem dobrodruhem z nutnosti : cestou jsem mimovoln tisknul ukryt revolver, bych v ppad ohroen byl pipraven k sebeobran.263 V pozad jeho pspvku opt ctme nevyrovnanou politickou situaci v zemi, (stuje si, e mus vynechat nvtvu nkterch pamtek prv tchto dvod), lnek je ukonen pnm mru, klidu a podku.

262 263

Frantiek Pibil, Ze Solun do Bitolje, Svtozor, Praha 1908, s. 829-832, 854-856. Tamt, s. 832.

73

ZVR Rozvoj prmyslu, vd a technick pokrok usnadnily monosti cestovn. Cestovatel mli zjem nejen o oblasti vzdlen a exotick, ale i o oblast Balknu. Ta patila v druh polovin 19. stolet mezi cestovatelsky nejnavtvovanj lokality: nebyla pli vzdlena, byla turisticky dostupn (dky elezninmu spojen) a v neposledn ad byla a je osdlena Slovany. Slovansk mylenka, kter vldla pelomu 19. a 20. stolet, stla toti v poped vzniku mnoha nejen cestopiseckch dl o Balkn. O Balkn se zajmalo nemal mnostv znmch a vznamnch osobnost tehdej doby. Na zklad jejich profese a pstupu k tmatu, tedy typu cestopisu, jsem je rozlenila do nkolika kategori: cestopisci-vdci, cestopis dobrodrun, cestopiscivtvarnci a cestopisci-spisovatel. Dle jsem zpracovala kapitolu o dobovch asopisech, ve kterch se cestopisn lnky objevovaly, a zmnila jsem i nkolik tchto pspvk. Vdecky podmnn cestopisy psali Konstantin Jireek (1854 1918), Ji Viktor Dane (1880 1928), Emanuel Fait (1854 1929), Josef Holeek (1853 1929), Viktor Dvorsk (1882 1960), Ji ermk (1884 1955) a Frank Wollman (1888 1969). Zkladnm problmem cestopisc-vdc bylo oprotn od vdeckosti vtina z nich se s nm dokzala vypodat spn, ani by ochudili sv dla o poznatky a tene o zbavnost tmatu. K. Jireek byl jeden z nejvtch historik sv doby jeho dla jsou vdy tmto smrem zamen. J. Dane v sob potom nedoke zapt geografa a geomorfologa, E. Fait byl tak zempiscem, stejn jako V. Dvorsk a J. ermk. F. Wollman ml svm profesnm zamenm cestopisu relativn nejble byl slavistou a lingvistou. Jeho cestopisy jsou zameny dialektologicky a folkloristicky. J. Holeek byl pedevm jednm z nejvtch zastnc slovanofilstv Balknu se obdivuje, znzoruje ho i v beletristickch dlech. 74

Vdeck cestopis m jeden vznamn rys, kter u vtiny autor vystupuje do poped. Je jm didaktinost. Josef Wnsch (1842 1907), pedstavitel dobrodrun linie cestopisu, byl tak uznvanm cestovatelem. Patil do posledn ady cestovatel-prkopnk, kte utveli mapy. Nezanedbateln msto v rmci cestopisu o Balkn si dr Ludvk Kuba (1863 1956), pedstavitel cestopisc-vtvarnk. Jeho vitln cestopiseck rty a npadn pipomnaj prozen obrazy, kter maloval. Jin typ cestopisu psal potom Frantiek Bohumr Zvina (1835 1908), znmj tak jako mal. Pojetm se bl spe momentkm, kter asto vysvtluj pvod nmtu obrazu. Spisovatel Vtzslav Hlek (1835 1874) a Jan Neruda (1834 1891) zpracovvali tma Balknu fejetonisticky. Co ztrcej jejich dla po informativn strnce, nabraj na t estetick. Vtina zmnnch autor se nezabvala pouze vzkumem Balknu. Vjimku tvo K. Jireek a L. Kuba, oba byli s Balknem spjati tm vsostn. Cestopisy vychzely pedevm ve form lnk v dobovch asopisech a novinch. Na knin vydn nemli jejich autoi prostedky, protoe si ve vtin ppad hradili veker nklady spojen s cestovnm a pozdj publikac svch dl z vlastn kapsy. Dalm dvodem nepebernho mnostv pspvk o Balkn v dobovch periodikch je beze sporu rozen slovansk mylenky. Cestopisn lnky vychzely zejmna v tdencch Svtozor a Zlat Praha, dle v msncch Osvta, Lumr a Kvty. Slovansk pehled nabzel informace o Slovanech z rznch hledisek, tedy i z cestopiseckho. Nejvznamnj vdecky orientovan asopisy s obsahem cestopisnch lnk byly msnky Sbornk esk spolenosti zemvdn a asopis turist. Z dobovho tisku jmenujme Nrodn listy a Lidov noviny. 75

Pspvky cestopisnho zamen se v dobovm tisku objevovaly asto. Balkn byl jednm z nejvyhledvanjch tmat. Cestopisn lnky v tisku se tmaticky pohybovaly od odbornho komente politickho dn nebo ekonomiky a po cestopisy-imprese. Vtina pspvk tedy balancuje na rozmez dvou nebo vce obor. Ze vech autor jmenuji alespo nsledujc: Josef Jakub Touimsk (1848 1903), Vilm Kurz (1847 1902), Edvard Jelnek (1855 1897), Ignt Hoica (1859 1902), Jan Tetk (1859 1935), Adolf ern (1864 1952), Sava Chilandarec (1837 1912), Anna ehkov (1850 1937). Frekvence lnk v tisku byla v nkterch obdobch skuten vysok. Nejvce cestopis o Balkn se objevovalo od 70. let 19. stolet, pes potek stolet dvactho a po konec prvn svtov vlky. Z asopis, kter jsem jmenovala, to byla hlavn Osvta, Svtozor a Zlat Praha, kdo lnky tenm pedkldal. V Osvt se v letech 1874 1910 objevil jednou nebo dvakrt do roka cestopisn pspvek zamen na Balkn, asto se jednalo o etbu na pokraovn, take teni se s Balknem seznamovali asi kad druh slo Osvty. Svtozor si vedl podobn, lnky byly navc doplovny fotografiemi, respektive reprodukcemi rytin. Balkn zaal zajmat i turisty v asopise turist najdeme na potku minulho stolet mimo cestopisn lnky tak inzerty a upoutvky. Sbornk esk spolenosti zemvedn pinel z jihu tak mnoho pspvk Balkn byl oblast vdecky zajmavou, tehdy jet ne zcela probdanou, nkde tm nedotenou. Cestopisn zjem o Balkn po prvn svtov vlce jemn opadl. Ten turistick se naopak zvil, k emu urit dopomohla ji existujc cestopisn dla.

76

POVZETEK IN ZAKLJUEK Razvoj industrije, znanosti in tehnini napredek so olajali monosti potovanja. Popotniki so se zanimali ne samo za bolj odmaknjena podroja, temve tudi za podroje Balkana. To je v drugi polovici 19. stoletja sodilo med lokalitete, ki so jih popotniki najpogosteje obiskovali: ni bilo preve odmaknjeno, turistino dostopno (zaradi eleznike povezave) in navsezadnje je bilo in e vedno je poseljeno s Slovani. Predvsem na ideji slovanske vzajemnosti, ki je prevladovala na prelomu 19. in 20. stoletja, so namre temeljila mnoga dela o Balkanu ne le tista potopisne narave. Za Balkan se je zanimalo nemajhno tevilo znanih in pomembnih osebnosti tedanjega asa. Na podlagi njihove profesije in njihovega pristopa do teme, namre do potopisa, sem jih razdelila v nekaj kategorij: potopisci-znanstveniki, pustolovski potopis, potopisci-oblikovalci in potopisci-pisatelji. Naprej sem obdelala poglavje o sodobnih revijah, v katerih so potopisci objavljali svoje lanke, in omenila tudi nekaj od teh prispevkov. Znanstveno pogojene potopise so pisali Konstantin Jireek (1854 1918), Ji Viktor Dane (1880 1928), Emanuel Fait (1854 1929), Josef Holeek (1853 1929), Viktor Dvorsk (1882 1960), Ji ermk (1884 1955) in Frank Wollman (1888 1969). Bistveni problem potopiscev-znanstvenikov je bil ta, da so se znebili znanstvenosti veina od njih se je s tem uspeno spoprijela, ne da bi svojih del oklestila spoznanj in bralca zabavnosti teme. K. Jireek je bil eden izmed najvejih zgodovinarjev svojega asa njegova dela so vedno tako usmerjena. J. Dane pa ne more zatajiti poklica kot geograf in geomorfolog, E. Fait je bil tudi zemljepisec, enako kot V. Dvorsk in J. ermk. Zaradi poklicne usmeritve je bil F. Wollman potopisu sorazmerno najblije bil je slavist in jezikoslovec. Njegovi potopisi so dialektoloko in folkloristino usmerjeni.

77

J. Holeek je bil v glavnem eden od najbolj vnetih zagovornikov slavjanofilstva obuduje Balkan in ga prikazuje v svojih leposlovnih delih. Pomembna znailnost znanstvenega potopisa, ki izstopa pri veini avtorjev, je didaktinost (vzgojnost, pounost). Josef Wnsch (1842 1907), predstavnik pustolovske smeri potopisa, je bil tudi priznan popotnik. tel je med zadnje popotnike-pionirje, ko so risali zemljevide. Nezanemarljivo mesto v okviru potopisa o Balkanu zavzema Ludvk Kuba (1863 1956), predstavnik potopiscev-oblikovalcev. Njegove vitalne potopisne skice dokaj izrazito spominjajo na presvetljene slike, ki jih je slikal. Drugaen tip potopisa je pisal Frantiek Bohumr Zvina (1835 1908), ki je bil bolj znan kot slikar. Njegovo naziranje se blia bolj trenutnim posnetkom, ki pogosto pojasnjujejo izvor motiva za slike. Pisatelja Vtzslav Hlek (1835 1874) in Jan Neruda (1834 1891) sta obdelovala temo Balkana na feljtonistien nain. Kar njegovim delom primanjkuje iz vidika informacijske vrednosti, to pridobivajo na estetski ravni. Veina omenjenih avtorjev se ni ukvarjala samo s preuevanjem Balkana. Izjemo predstavljata K. Jireek in L. Kuba, ki sta bila z Balkanom povezana skoraj visokostno. Potopisi so izhajali zlasti v obliki lankov v sodobnih revijah in asopisih. Za knjino izdajo niso njihovi avtorji imeli dovolj sredstev, ker so celotne stroke, ki so bili povezani s potovanji in prihodno objavo svojih del, krili iz lastnega epa. Naslednji vzrok za to, da je v sodobnem tisku nastajala neizrpljiva koliina prispevkov o Balkanu, je nedvomno bila raziritev slovanske ideje. Potopisni lanki so izhajali v tednikih Svtozor in Zlat Praha, potem pa e v mesenikih Osvta, Lumr in Kvty. Slovansk pehled je ponujal podatke o Slovanih iz razlinih zornih kotov, torej tudi iz potopisnega. Najbolj pomembne 78

znanstveno usmerjene revije, ki so vsebovale potopisne lanke, sta bila mesenika Sbornk esk spolenosti zemvdn in asopis turist. Od sodobnega tiska lahko navedemo Nrodn listy in Lidov noviny. Potopisno usmerjeni prispevki so se v sodobnem tisku pojavljali kar pogosto. Balkan je bil ena od najbolj iskanih tem. Tematska vsebina potopisnih lankov se je gibala med strokovnim komentarjem politinega dogajanja ali gospodarstva vse do potopisov-impresij. Veina prispevkov torej niha med dvema ali ve strokami. Od vseh pisateljev naj so omenjeni vsaj sledei: Josef Jakub Touimsk (1848 1903), Vilm Kurz (1847 1902), Edvard Jelnek (1855 1897), Ignt Hoica (1859 1902), Jan Tetk (1859 1935), Adolf ern (1864 1952), Sava Chilandarec (1837 1912), Anna ehkov (1850 1937). Frekvenca lankov v tisku je v nekaterih obdobjih bila res visoka. Najve potopisov o Balkanu je izhajalo od 70. let 19. stoletja, ez zaetek dvajsetega stoletja vse do konca prve svetovne vojne. Od revij, ki smo jih nateli, so to bile predvsem Osvta, Svtozor in Zlat Praha. V reviji Osvta so med letoma 1874 in 1910 enkrat ali dvakrat na leto objavljali potopisni prispevek o Balkanu, pogosto je lo za branje z nadaljevanjem, tako da so se bralci seznanjali z Balkanom v vsaki drugi tevilki. Svtozor je ravnal podobno, vrh tega so bili lanki dopolnjeni s slikami oz. reproduciranimi gravurami. Balkan je zael zanimati tudi turiste v reviji asopis turist poleg potopisnih lankov lahko najdemo tudi male oglase in reklame. Tudi Sbornk esk spolenosti zemvdn je z juga prinaal veliko prispevkov Balkan je bil znanstveno zanimivo podroje, takrat ne povsem preueno, ponekod skoraj nedotaknjeno. Potopisno zanimanje za Balkan je po prvi svetovni vojni rahlo popustilo. Turistino se je v nasprotju s tem zvialo, k emer so gotovo pripomogla e obstajajoa potopisna dela.

79

POUIT PRAMENY A LITERATURA ermk, Ji: lovk a hory, Praha 1923 ern, Julius Bohumil: esk touha cestovatelsk, Praha 1942 Dane, Ji Viktor: Balkn po vlce r. 1913, Praha 1914 Dane, Ji Viktor Domin, Karel: Dvojm rjem I, II, Praha 1911 a 1912 Dane, Ji Viktor: Ti lta pi Tichm ocen I, II, Praha 1926 Dane Ji Viktor, vod doln Neretvy , Praha 1906 Dane, Ji Viktor: Zem a vvoj lidstva, Praha 1927 Dorovsk, Ivan: Konstantin Jireek ivot a dlo, Brno 1983 Dvorsk, Viktor - ermk, Ji: Albnsk a ernohorsk obrzky, Praha 1911 Dvorsk, Viktor - Franta, Bohuslav: Moe Adriatick, Praha 1911 Dvorsk, Viktor - Franta, Bohuslav: Slovinsk Alpy, Praha 1910 Fait, Emanuel: Kavkaz. Jeho prodn krsy. Pomry nrodohospodsk. Nrodopis a mstopis., Praha, 1894 Fait, Emanuel: Mme-li cestovati?, vaha v programu c.k. vy relky v Rakovnce, 1896 Hlek, Vtzslav: Cestopisy, Praha 1925 Hlek, Vtzslav: Obrzky z cest, Praha 1958 Hlek, Vtzslav: Sebran spisy, dl II, Praha 1906 Hlek, Vtzslav: Z cest: Do Caihradu a dom, Praha 1913 Holeek, Josef: ern Hora, Praha 1876 Holeek, Josef: Podejme ruku Slovkm, Praha 1880 Holeek, Josef: Zjezd na Rus, Praha 1896 Janka, Otto: Pbhy eskch cestovatel, Teb 2001 Jireek, Konstantin: Cesty po Bulharsku, Praha 1888

80

Kuba,

Ludvk:

Cesty

za

slovanskou

psn,

Praha

1934-1936

ve

vydn

dvousvazkovm, 1953 jako jeden svazek Kuba, Ludvk: ten o Bosn a Hercegovin, Praha, 1937 Kuba, Ludvk: ten o Dalmacii, Praha 1936 Kuba, Ludvk: ten o Luici, Praha 1923 Kuba, Ludvk: ten o Makedonii, Praha 1932 Kuba, Ludvk: ten o Starm Srbsku, Praha 1932 Kuba, Ludvk: Kem krem slovanskm svtem, Praha 1956 Kuba, Ludvk: Na ern Hoe, Praha 1892 Kuba, Ludvk: Slovanstvo ve svch zpvech, Praha 1929 Kuba, Ludvk: Zaschl paleta, Praha 1958 Kunsk, Josef: et cestovatel I, II, Praha 1961 Kuskov, Helena: Frantiek Bohumr Zvina, Havlkv Brod 1959 Martnkovi, Ji a Miloslav: Kdo byl kdo nai cestovatel a geografov, Praha 1998 Neruda, Jan: Domov a svt, Praha 1957 Purketov, Jana Kristnek, Ji: Personln bibliografie Franka Wollmana, Brno 1992 Racek, Miloslav: Ludvk Kuba, nrodn umlec, dr.h.c.; Zmeck sl v Plasch, 15. 8. - 19. 9. 1965 Rozho, Vladimr: et cestovatel a obraz zmo v esk spolenosti, Praha 2005 ehkov, Anna: Postrojna cestopisn obrzek z Kraska, Praha 1886 ehkov, Anna: Povdky z cest, Velk Mezi 1897 Sthule, Josef: ivot a prce prof. dra J. V. Danee, Praha 1928 Wollman, Frank: Severozpadn Jugoslavija, Praha 1935 Wnsch, Josef: Mimochodem, Praha 1891 Wnsch, Josef: Po soui a po moi, Praha 1880 81

Wnsch, Josef: Z blzka a z dli, Velk Mezi, 1887 Zejda, Radovan: Frantiek Bohumr Zvina, ivot a dlo, 2005 Teb http://www.volny.cz/spirala/skola/afrika.htm http://www.hostinuvojkovic.cz/kuba_ludvik.htm http://www.knihovnatr.cz/vyroci2003.htm Pspvky v asopisech: ermk, Ji - Dvorsk, Viktor: Nov mapa Julskch Alp, SSZ, Praha 1907, s. 65-71 ermk, Ji: Nov nzory na tektoniku Alp, SSZ, Praha 1908, s. 223-226 ermk, Ji: Sesut strn a hrazen jezero u Mladotic, SSZ, Praha 1912, s. 19-23 ermk, Ji - Dvorsk, Viktor: Skupina Razorsk, SSZ, Praha 1907, s. 161-192, 209-228 ermk, Ji: Tomsk, SSZ, Praha 1921, s. 15-22 ermk, Ji: dol motolskho potoka, SSZ, Praha 1914, s. 74-83 ermk, Ji: Vzkum Nov Guiney v poslednch letech, SSZ, Praha 1913, s. 176-181 ermk, Ji: Vznik praskch ostrov, SSZ, Praha 1914 ern, Adolf: Dalmatsk ostrov Rb, Slovansk pehled, Praha 1908-9, s. 52-57, 111119, 153-159, 416-422 ern, Adolf: Ostrov Rb a nae podnikavost, Slovansk pehled, Praha 1907-8, s. 393-394 ern, Adolf: Svatba u luickch Srb, Svtozor, Praha 1893, s. 387n. ern, Adolf: U italskch Slovan, Kvty, Praha 1906, s. 662-672, 797-811 ern, Adolf: Vzpomnky z Litvy a Blorusi, Svtozor, Praha 1893-94, s. 55, 552, 558, 570-571 Dane, Ji Viktor: Bosna a Hercegovina, Prask lidov revue, Praha 1912, s. 245248 Dane, Ji Viktor: Hustota obyvatelstva v Hercegovin, Vtnk Krlovsk esk 82

spolenosti nauk, zvltn otisk, Praha 1902, tak jako lnek ve Sbornku esk spolenosti zempisn, 1905, s. 161 174, 193 208, 225 243 a 1906, s. 1 17, 33 50, 65 77, 107 114 Dane, Ji Viktor: K situaci na Balkn, Obzor nrodohospodsk, Praha 1909, s. 6572 Dane, Ji Viktor: Morfologick vvoj stednch ech, SSZ, Praha 1913, s. 1 18, 94 108, 168 176 (Tak jako zvltn otisk, Praha 1913) Dane, Ji Viktor: Stednm Balknem, asopis turist, Praha 1905, s. 276-279, 322326, 353-358, 379-385 Dane, Ji Viktor: Turistika v Bosn a Hercegovin, asopis turist, Praha 1902, s. 181-183 Dane, Ji Viktor: Vchodobosensk jeskyn, SSZ, Praha 1920, s. 66, 67 Dane, Ji Viktor: Vzpomnky na Krupsk Blata , asopis turist, Praha 1907, s. 309-313, 362-366, 417-419 Dane, Ji Viktor: Z Bosny a Hercegoviny, asopis turist, Praha 1902, s. 48-50, 128132, 183-186, 241-243, 271-273, 306-309, 336-340, 380-382, 404-409 Dane, Ji Viktor: Zprva o cest po novch srbskch a ernohorskch krajch v lt 1913 i o zemtesen v oblasti Trnovsk , SSZ, Praha 1913, s. 209 225 Dorovsk, Ivan: Emanuel Fait a Kavkaz, SPFFBU 1985, s. 73-79 Dorovsk, Ivan: Faitv pnos pro poznn Makedonie, Europae centralis atque orientalis studia historica I, Brno 1971, s. 245-262 Dvorsk, Viktor: ernohorsko-tureck hranice a jej vznam pro politickou budoucnost poloostrova Balknskho, SSZ, Praha 1908, s. 223-226 Dvorsk, Viktor: K otzce vodnch drah uvnit eskoslovensk republiky, SSZ, Praha 1926, s. 116-120

83

Dvorsk, Viktor: Nrodnostn hranice na poloostrov Balknskm ped potkem vlky r. 1912, SSZ, Praha 1913 Dvorsk, Viktor ermk, Ji: Nov mapa Julskch Alp, SSZ, Praha 1907, s. 65-71 Dvorsk, Viktor: Poznmky k zempisu lovka v echch, SSZ, Praha 1915, s. 176180 Dvorsk, Viktor: Sdla na Toskanskm pobe mezi Serchiem a Magrou, SSZ, Praha 1912, s. 23-35 Dvorsk, Viktor ermk, Ji: Skupina Razorsk, SSZ, Praha 1907, s. 161-192, 209-228 Dvorsk, Viktor: Trenta, SSZ, Praha 1914, s. 27-37, 92-120 Dvorsk, Viktor: Zvislost lidskch staveb na pomrech prodnch, SSZ, Praha 1909, s. 236-239 Fait, Emanuel: Asijsk drhy, SSZ, Praha 1898, s. 257-267 Fait, Emanuel: Bje rznch nrod pojc se k Promtheovi, Osvta, Praha 1911, 502-514 Fait, Emanuel: Boj s pout, SSZ, Praha 1898, s. 97-102 Fait, Emanuel: Bulharsk osady v Mal Asii, SSZ, Praha 1900-1, s. 33-41 Fait, Emanuel: Dobruda a st Dunaje, SSZ, Praha 1898, s. 33-38 Fait, Emanuel: Kotlina fergansk a Andian, SSZ, Praha 1903, s. 13-23 Fait, Emanuel: Makedonie, zem i lid, Osvta, Praha 1891, s. 81-90, 234-243, 343-356 Fait, Emanuel: Msto Solu a jeho vznam, Osvta, Praha 1918, s. 10-25. Fait, Emanuel: Obyvatelstvo knectv bulharskho dle trojho prvnho stn, SSZ, Praha 1895, s. 142-154 Fait, Emanuel: Pomr Anglie k jejm osadm, SSZ, Praha 1900-1, s. 193-198, 238243

84

Fait, Emanuel: Ruch vysthovaleck a polsk osady v Brazilii, SSZ, Praha 1898, s. 225-231 Fait, Emanuel: Rus a Britsko v Asii, SSZ, Praha 1897, s. 120-126, 187-193 Fait, Emanuel: Svtov plavby pon a prplavy v blzk budoucnosti, SSZ, Praha 1896, s. 190-197, 233-241 Fait, Emanuel: Tibet, SSZ, Praha 1906, s. 129-145 Fait, Emanuel: Voda ve slubch lovka, Osvta, Praha 1910, s. 383-399, 453-458 Fait, Emanuel: Vvoj bulharskch osad v Besarabii, SSZ, Praha 1899, s. 204-208, 233-237 Fait, Emanuel: Ze zpadn Makedonie - jezero Prespa s okol, asopis turist, Praha 1904, s. 81-87 Fait, Emanuel: Ze zpadn Makedonie k Ochridu, asopis turist, Praha 1904, s. 325-328, 349-351 Fait, Emanuel: Z jihozpadn Makedonie, asopis turist, Praha 1909, s. 6-8, 64-71 Fait, Emanuel: Z Mitrovice na Solu, Osvta, Praha 1889, s. 67-78, 204-220 Guth, Ji: Dr. Vilm Kurz, asopis turist, Praha 1902, s. 123-128 Holeek, Josef: Bosna, Osvta, Praha 1876, s. 637-651, 739-749, 807. Holeek, Josef: Bosna a Hercegovina za okupace, Kvty, Praha 1899, s. 376-391, 505520, 638-655, 765-775 Holeek, Josef: Boka Kotorsk, Osvta, Praha 1882, s. 57-63, 160-168, 259-266, 355363, 457-463, 550-559, 1025-1037, 1053-1070 Holeek, Josef: ernohorci ve zbrani, Osvta, Praha 1877, s. 278-291 Holeek, Josef: Dvactilet okupace Bosny a Hercegoviny, Kvty, Praha 1898, s. 309324, 482-512, 607-637, 738-760 Hoica, Ignt: V boce kotorsk, Svtozor, Praha 1890, s. 285, 286 Chilandarec, Sava: Kltery Sremsk, Osvta, Praha 1888, s. 61-70 85

Chilandarec, Sava: Obyvatelstvo Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1886, s. 861-870 Chilandarec, Sava: O nejstarch stavch Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1893, s. 77-88, 204-213 Chilandarec, Sava: Pod kltern stechou, Osvta, Praha 1900, s. 52-61, 203-213, 593-601, 685-693, 977-988 Chilandarec, Sava: Pod kltern stechou - moje lidumilstv, Osvta, Praha 1900, s. 765-772, 876-883. Chilandarec, Sava: Umn na Svat Hoe Athonsk, Osvta, Praha 1905, s. 975-983 a 1097-1103 Chilandarec, Sava: Ze Svat Hory Athonsk, Osvta, Praha 1884, s. 415-426, 481-492, 593-602 Chilandarec, Sava: Z pouti na horu Athonskou, Osvta, Praha 1889, s. 957-965 Jelnek, Edvard: K plitvickm jezerm, Svtozor, Praha 1896, s. 567-570, 583-586, 603-606, 618-620 Jireek, Konstantin: ernomosk pobe na vchodnm konci psma Balknskho, M, Praha 1887, s. 3-26 Jireek, Konstantin: Dubrovnk, Osvta, Praha 1879, s. 9-25 Jireek, Konstantin: Epidaur, Svtozor, Praha 1879, s. 15-18, 39-42, 51, 53, 54 Jireek, Konstantin: K vdskm jezerm, Osvta, Praha 1877, s. 852-862 Jireek, Konstantin: Na makedonskch hranicch, Osvta, Praha 1886, s. 1-15, 105123, 211-226, 614-633 Jireek, Konstantin: Ptni belki za Srednja gora i za Rodopskite planini, Periodiesko spisanie, 1884, kn. 8, s. 1-46, kn. 9, s. 1-52, kn.10, s. 1-52, kn.11, s. 1-54 Jireek, Konstantin: Plavba podle beh Dalmatinskch, Svtozor, Praha 1878, s. 628, 644 Jireek, Konstantin: Pmo, Svtozor, Praha 1878, s. 7, 22 86

Jireek, Konstantin: Rylsk klter, Osvta, Praha 1883, s. 669-687, 776-796, 890-911 Jireek, Konstantin: Srbsko, zem i lid, Osvta, Praha 1875, s. 321-338, 416-430, 498505, 586- 594 Jireek, Konstantin: Stockholm, Osvta, Praha 1878, s.115-131 Jireek, Konstantin: Ston a Mljet, Osvta, Praha 1891, s. 4-19, 109-120 Jireek, Konstantin: Upsala, Svtozor, Praha 1877, s. 426, 427, 438, 447-449, 463 Jireek, Konstantin: Z vchodn Rumelie, Osvta, Praha 1882, s. 385-405, 497-519, 576-591, 669-688, 765-783, 865-878, 962-976 Kurz, Vilm: Z Lublan do Terstu, Osvta, Praha 1877, s. 21-29, 133-141 Mili, Jan: Dalmcie, Osvta, Praha 1875, s. 694-712 Mili, Jan: Srbov uhert, Osvta, Praha 1874, s. 914-931 Pojman, Julius: Turistika na slovanskm jihu, asopis turist, Praha 1905, s.176 a 177 Pibil, Frantiek: Pes Srbsko do Makedonie, Svtozor, Praha 1907, s. 1189-1192 a 1217-1220 Pibil, Frantiek: Ze Solun do Bitolje, Svtozor, Praha 1908, s. 829-832, 854-856 ehkov, Anna: Pod Triglavem, Kvty, Praha 1887, s. 650-657 ehkov, Anna: U pramen Svy Koresk, Osvta, Praha 1889, s. 730-734 Ss, Vladimr: Za Savou Chilandarcem, Osvta, Praha 1912, s. 225-227 Sobotka, Primus: Nov psemnictv cestopisy, Osvta, Praha 1879, s. 77 Sthule, Josef: Dr. Ji ermk edestnk, SSZ, Praha 1945, s. 83-87 Sthule, Josef: Prof. dr. Viktor Dvorsk edestnk, SSZ, Praha 1945, s. 79-83 Touimsk, Josef Jakub: Albnsko i Albnci, Osvta, Praha 1880, s. 945-955, 10281042 Touimsk, Josef Jakub: Boj o Makedonii, Osvta, Praha 1896, s. 695-702 Touimsk, Josef: Ti vynikajc dla o Jihoslovanech, Osvta, Praha 1890, s. 599-600

87

Touimsk, Josef Jakub: Bosna a Hercegovina za sprvy rakousk, Osvta, Praha 1883, s. 81-87, 163-172 Touimsk, Josef Jakub: Bulharsk univerzita, Osvta, Praha 1896, s. 653-657 Touimsk, Josef Jakub: Nrodn jednota srbsko-charvtsk, Osvta, Praha 1896, s. 807-814 Touimsk, Josef Jakub: Na ipkinskm Balkn, Osvta, Praha 1902, s. 861-870 Touimsk, Josef Jakub: Plovdiv, Kvty, Praha 1885, s. 62-66, 209-214 Touimsk, Josef Jakub: Pevrat ve vchodn Rumelii, Osvta, Praha 1885, s. 10491052, 1133-1140 Touimsk, Josef Jakub: Revoluce v Srbsku, Osvta, Praha 1903, s. 661-665 Touimsk, Josef Jakub: Risti o srbsk vlce r. 1876, Osvta, Praha 1896, s. 684698 Touimsk, Josef Jakub: Rumunsk otzka v Uhrch, Osvta, Praha 1892, s. 899-917 Touimsk, Josef Jakub: ecko a ekov novho vku, Osvta, Praha 1881, s. 193205, 419-431, 595-605, 915-926, 1053-1070 Touimsk, Josef Jakub: Snmy Karlovick a Srbsk vojvodina, Osvta, Praha 1890,s. 654-663, 682-692. Touimsk, Josef Jakub: Srbsko za Milana Obrenovie IV., Osvta, Praha 1890, s. 111-126, 355-363 Touimsk, Josef Jakub: Turci a ekov, 1897, Osvta, Praha 1896, s. 481-488 Touimsk, Josef Jakub: Z dnenho Bulharska, Osvta, Praha 1892, s. 481n Tetk, Jan: O kolstv v Bosn a Hercegovin, Osvta, Praha 1899, s. 499-506, 645652 Tetk, Jan: Z Bosny, Slovansk pehled, Praha 1899, s. 177-183, 267-273, 319-323 Tetk, Jan: Za Svou, Osvta, Praha 1898, s. 101-107, 326-332, 679-691 a 10731083 88

Vitsek, Frantiek: Sedmdest let Jiho ermka, SSZ, zvltn otisk . 2, Praha 1952, s. 65-70 Vlek, Vcslav: Dr. Vilm Kurz posmrtn vzpomnka od Vcslava Vlka, Osvta, Praha 1902, s. 356 Vlek, Vcslav: Nov psemnictv cestopis, Osvta, Praha 1888, s. 955, 956 Wollman, Frank: Goresko mondnn, eskoslovensko-jihoslovansk revue, 1934, . 3, s. 56-60 Wollman, Frank: Goresko prav a pvabn, eskoslovensko-jihoslovansk revue, 4, 1934, . 9-10, s. 206-211 Wollman, Frank: Goresko prav a pvabn,eskoslovensko-jihoslovansk revue, 5, 1935, . 3, s. 57-60 Wollman, Frank: Charvtsk Zho, Lidov noviny, 19. 8. 1934, ploha Wollman, Frank: Slovinsk momentky, Nrodn listy, 19. 8. 1934, ploha Wnsch, Josef: Krlovna Adrie, Kvty, Praha 1879, s. 8-16, 127-135 Wnsch, Josef: Na bezch Kerinch, Kvty, Praha 1880, s. 42-53 Wnsch, Josef: Pojana, obrzek rumunsk vesnice, Osvta, Praha 1881, s. 803-812, 895-904 Wnsch, Josef: Split, Kvty, Praha 1881, s. 111-118, 151-157 Wnsch, Josef: Zader, Lumr, Praha 1880, s. 533-537 Wnsch, Josef: Z Metkovi do Sarajeva, Kvty, Praha 1882, s. 570-580 Wnsch, Josef: Z nynj ern Hory, Osvta, Praha 1894, s. 97-111, 221-233, 360367, 511-520, 585-594 Zvina, Frantiek Bohumr: Aus den Steppen Sdrussland, Globus, Dresden 1875, s. 330-332, 345-348 Zvina, Frantiek Bohumr: Boue, Zlat Praha, Praha 1909, s. 428-429

89

Zvina, Frantiek Bohumr: Eine tatarische Niederlassung in der Krim, Neue Illustrierte Zeitung, Wien, s. 51 Zvina, Frantiek Bohumr: Ein Kosakenvorposten an der Donau, Meisterwerke der Holzschneidekunst, 1881 Zvina, Frantiek Bohumr: Filipenko, Zlat Praha, Praha 1909, s. 367 a 368 Zvina, Frantiek Bohumr: Sirotek, Zlat Praha, Praha 1909, s. 392 Zvina, Frantiek Bohumr: Steppenferde in Sdrussland nach einem Gewitter, Meisterwerke der Holzschneidekunst, 1887 Zvina, Frantiek Bohumr: Vlastn ivotopis, Zlat Praha, Praha 1909, s. 189 Slovnky, lexikony a encyklopedie: Lexikon esk literatury, vedouc redaktor Ji Opelk, Praha 2000 Masarykv slovnk naun, vedouc redakce Karel Franzl Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, Toman Prokop, Toman Prokop H., Praha 2000 Ottv slovnk naun, Praha 1888 Spisovatel 19. a potku 20. stolet, slovnkov pruka, autorsk kolektiv za redakce Kvty Holmov, Mojmra Otruby a Zdeka Peata, Praha 1982 Veobecn encyklopedie, Praha 1999 Seznam pouitch zkratek: M asopis Muzea krlovstv eskho SSZ Sbornk esk spolenosti zemvdn (eskoslovensk spolenosti zempisn) SPFFBU Sbornk prac Filozofick fakulty Brnnsk univerzity

90

PLOHY

91

Ploha . 1: Ji Viktor Dane (1880 1928)

Ploha . 2: Emanuel Fait (1854 1929)

92

Ploha . 3: Josef Holeek (1853 1929)

Ploha . 4: Josef Holeek s rodinou

93

Ploha . 5: Viktor Dvorsk (1882 1960)

Ploha . 6: Ji ermk (1884 1955)

94

Ploha 7: eka koa pod Grintovcem

Ploha . 8: Frank Wollman (1888 1969)

95

Ploha . 9: Mal Ludvk Kuba 1863 1956)

Ploha . 10: Jeden z Kubovch autoportrt

96

Ploha . 11: Balknsk motiv (L. Kuba)

Ploha . 12: Dve z Horn Bosny (L. Kuba)

Ploha . 13: V zahrad (L. Kuba)

97

Ploha . 13: Frantiek Bohumr Zvina (1835 1908)

Ploha . 14: Borovice (F. B. Zvina)

98

Ploha . 15: Dvorec (F. B. Zvina)

Ploha . 16: Krajina (F. B. Zvina)

99

Ploha . 17: Vtzslav Hlek (1835 1874)

Ploha . 18: Jan Neruda (1834 1891)

100