Ivan ronk

MANAGEMENT PRAHA

PRESS

1992

A- 532814

t-Hf

Doc. Ing. Ivan ronk, CSc., 1992 ISBN 80-85603-08-X

OBSAH

VOD ZKLADN POJMY, T R O C H A HISTORIE A V A H Zkladn pojmy Etiketa, vvoj nzor a souasn pojet Kdo byl Dr. Guth-Jarkovsk a jeho vznam pro dneek Souasn rove spoleenskho chovn O B E C N PRAVIDLA SPOLEENSKHO STYKU Spoleensk pednosti Vnj vzhled Chovn na veejnosti Chze Dopravn prostedky Hlasit projevy Chovn ve vtahu Kdy sedt, kdy vstt Kouen a alkohol P R A V I D L A V KONKRTNM OSOBNM STYKU Pozdrav Seznmen a pedstavovn Jak a kdy se nepedstavujeme Oslovovn a titulovn Rozhovor P R A V I D L A PRO PRACOVN STYK Jak telefonovat Vizitky Jak vypadaj Jak se vizitky pouvaj Jak se nepouvaj Pracovn nvtvy Prosted Dochvilnost Dorozumvac e Pracovnci pepek

9 9 12 14 15 18 18 20 21 21 21 22 22 22 24 26 26 29 33 34 37 41 41 43 44 46 48 48 51 51 52 54

Prvodci v oblasti zahraninho cestovnho ruchu Mezinrodn konference a zasedn E N A - ZVLTNOSTI NKTERCH PROFES ena ve vedouc funkci Sekretka vedoucho pracovnka SPOLEENSK PODNIKY A PLEITOSTI Organizan ppravy Pozvnky Vzory pozvnek Zkladn formy spoleenskch podnik Pravidla stolovn OBLEEN, A K T O V K Y A TAKY Oblkn Musk obleen ensk obleen Aktovky, taky P P R A V A O B C H O D N H O JEDNN Organizan strnka obchodnho jednn Msto jednn Doba jednn Jednajc osoby Pprava nvtvy vznamnho zahraninho hosta JZDA A U T E M A PRACOVN CESTY Jzda autem Pracovn cesty SUBJEKTIVN FAKTORY Vznam prvnho dojmu Spoleensk nehody Familirnost M I M O P R A C O V N UDLOSTI Nvtvy kulturnch podnik Nvtva inohry a opery Nvtva koncertu Zahjen vstavy (vernis) Nvtva kina Nvtva divadla nebo koncertu se zahraninmi nvtvnky Kvtiny mrt, pohby, kondolence NKOLIK P O Z N M E K N A Z V R LITERATURA '

56 57 59 59 59 61 62 62 63 64 67 74 74 75 77 79 80 80 80 81 82 83 86 86 87 90 90 91 94 96 96 96 97 98 98 98 99 100 101 103

VOD

Tato kniha vznikla na zklad t zdroj poznn. Byla to autorova praxe, odborn literatura a v neposledn ad zkuenosti z pedagogick innosti na Vysok kole ekonomick v Praze. Ponaje rokem 1990 se toti na katede mezinrodnho obchodu vyuuje jako nepovinn jednosemestrln pedmt Spoleensk styk a diplomatick protokol. V souvislosti se zmnami na tto kole se pedmt nabz tak poslucham jinch smr. Psemn zkouky, jimi zapsan posluchai vuku zakonuj, pinesly adu zajmavch nmt a podnt k tematice jako takov a zejmna k metodice vuky. Umonila to zvlt alternativn forma psemnch zkouek na VE, ktermi se staly eseje. Literatura i rozshl praxe v oblasti spoleenskho styku je v na zemi nerozlun spjata se dvma jmny, Dr. J. St. Guthem-Jarkovskm a Dr. Dobromilem Jenm. Oba psobili, i kdy rozptm 40-50 rok, jako vedouc diplomatickho protokolu, prvn v Kanceli prezidenta republiky, druh na ministerstvu zahraninch vc. Oba tak pedstavuj pojmy a souasn vrchol seriznho pstupu k pojet discipln spoleenskho styku a diplomatickho protokolu jako celku i jejich jednotlivch st. Zamen knihy je mon vymezit pozitivn i negativn. Kniha je urena vem osobm, kter jsou v pracovnm, obchodnm a do znan mry i zahranin obchodnm nebo zahranin hospodskm styku s jinmi osobami, podnikatelm, poradcm v rznch oblastech apod. Pod negativnm vymezenm m autor na mysli na jedn stran skupinu podnikatel zahrnutou pod pojmem stnkai. Na druh stran se kniha nezabv zvltnostmi zahranin obchodn innosti jako takov anebo zvltnostmi konkrtnch teritori a oblast. Pro innost zahranin sluby plat urit pravidla, kter nejsou pedmtem tto knihy. Jak je cl knihy. Podat pehled o spoleenskm styku v oblasti stedn Evropy, kam patme, v bn pracovn, obchodn, hospodsk i edn praxi. Kniha nen mnna jako "tanen hodiny", nezabv se bnmi pravidly chovn nebo rodinnmi pleitostmi, vychz z optimistickho pedpokladu, e je ten ovld.

Kniha je psna z pohledu praktika (a pedagoga), nikoli z pohledu psychologa. Pokou se odpovdat na otzky jak se v urit situaci chovat i nechovat. Neodpovd proto na otzku, pro se lid v urit situaci chovaj nebo nechovaj tak nebo onak. Nkter sti knihy se pibliuj k "sousedn" problematice nebo do n dokonce zasahuj - do organizace prce, zvlt vedoucho pracovnka, a dle do taktiky a techniky obchodnho jednn. Nen myslem autora a clem tto knihy vechny tyto otzky podrobn analyzovat. Kniha nen proto nvodem pro prbh obchodnho jednn ani jeho uebnic. M vak bt pomckou jak zvldnout jeho formln a sten i organizan strnku, je jsou nezbytnou podmnkou pro obchodn jednn jako takov. D se konstatovat, e kdo neovld spoleensk styk, neme bt dobrm vedoucm nebo vst spn obchodn jednn. Posledn konstatovn plat jednoznan pro oblast zahranin obchodnch nebo zahranin hospodskch vztah. Tmatem knihy jsou pravidla spoleenskho styku v pozitivnm i negativnm smyslu. ten si vimne nuanc v pkazech nebo zkazech, doporuen nebo nedoporuen, kter jsou odliovny v tom, jak je pouvno zkladn sloveso: co se mus, co se nesm, co se me nebo neme, co je vhodn nebo nevhodn, co se doporuuje nebo nedoporuuje. Autor vychzel ze dvou skutenost. Je to jednak obecn nzk rove spoleenskho chovn v na zemi. Dle je to skutenost, e do podnikn, obchodu a obecn hospodsk innosti atd. vstupuje zcela nov skupina osob, kterm jsou pravidla spoleenskho styku v obchod a podnikn neznm proto, e se s nimi nesetkaly. Autor si nedl iluze o tom, e by se tato skupina lid o knihu a o problmy v n obsaen ve vt me zajmala. Nicmn na zklad pednek, zvlt pro mlad posluchae, m pocit, e o znalosti v tto oblasti je zjem, dokonce lze hovoit o uritm "hladu" po zskn alespo pehledu o tom, eho by se lid ve spoleenskm styku mli vyvarovat.

ZKLADN POJMY, TROCHA HISTORIE A VAH

Zkladn pojmy
Nejprve je nutno definovat nkter zkladn pojmy, kter se velmi asto zamuj, pestoe jsou mezi nimi jist rozdly. Jsou to pojmy spoleensk' styk, spoleensk chovn a spoleensk vchova. Pojem styk je psychologicko-sociologick vraz, pouvan v uritch ppadech jako synonymum interakce. Za interakci je povaovn souhrn vzjemnch aktivit mezi dvma nebo vce osobami, jedinci. V naem ppad povaujeme spoleensk styk za vzjemn styk osob ve spolenosti, kter je pojmna v nejirm smyslu a nen mnna jako zleitost vlun pro urit vymezen okruh lid. Na rozdl od spoleenskho styku znamen pojem spoleensk chovn schopnost lovka reagovat na rzn situace, kter se ve spoleenskm styku vyskytuj. Tato reakce odpovd, resp. m odpovdat zvyklostem a pravidlm uznvanm v urit spolenosti nebo jej sti, v n se prv nachzme. Chovn zahrnuje objektivn pozorovateln aktivity, tj. e, vraz a pohyb. V psychologick kvalifikaci bv chovn nejastji dleno na jednn (kon, konn), e (sdlovn) a vraz (mimika). Spoleensk vchova pedstavuje proces vedouc k zskn a ovldnut znalost v oblasti spoleenskho styku. Jde o vchovu, kter upravuje zvlt chovn lid v jejich spoleenskm styku. Zahrnuje metody, zvyklosti a pravidla spoleenskho styku. Obecnm clem spoleensk vchovy by mlo bt, aby obsah kadodennch projev ve spoleenskm styku vychzel ze zsad ptelskosti a humnnosti. Krom toho, e spoleensk vchova u pravidlm spoleenskho styku, mla by v nich odkrvat hlub smysl, vst k jejich pochopen a k uvdomn, e nejde o pouhou formu styku. Lze souhlasit s E. Medveckou, e v idelnm ppad "by se spoleensk vchova mla projevit na vnitku i vnjku lovka a tak utvet celou jeho osobnost". Spoleensk vchova pedstavuje znan problm z hlediska pedagogickho proto, e se na naich kolch prakticky nevyuuje. Dti nejvce zskaj od

rodi a pak, krom zklad vztahujcch se k dodrovn kolskch pravidel, pouze od spolenosti, v n se pohybuj. Soustavn znalosti maj pouze studenti nkterch typ dvjch stednch ekonomickch kol, dnes opt obchodnch akademi, a dle stednch hotelovch kol. Podstatnou st student stednch kol, o odbornch uilitch nehovoe, spoleensk vchova nezashne. Ti mlad lid, kte navtvuj tanen, a tch zdaleka nen vtina, zskaj t nkter znalosti, i kdy zamen tchto kurs je jin. Na Vysok kole ekonomick v Praze se pro nkter smry pedn spoleensk styk a diplomatick protokol jako voliteln pedmt. Za tto situace se nelze divit povzdechu studenta, e "je tk na stedn nebo vysok kole uit nkoho, jak se m chovat na obchodn nebo oficiln veei, kdy pro nho nen pirozen pi setkn se znmou osobou pozdravit". Shora uveden lze zjednoduen shrnout tak, e spoleensk styk je vzjemn styk osob ve spolenosti, spoleensk chovn je reakce pi konkrtnm jednn a chovn osob a pi spoleenskm styku a spoleensk vchova je vchova smujc k ovldnut znalost spoleenskho styku. Pravidla spoleenskho styku pedstavuj souhrn pravidel, kter se neustle mn, nkter rychleji, nkter pomaleji tak, jak se pizpsobuj potebm spolenosti. Jejich znakem je, e se li v ase a v prostoru. Znamen to, e se od sebe odliuj pravidla spoleenskho styku podle region, piem tyto zmny se projevuj jako dsledek jejich stejnho, podobnho nebo rozdlnho kulturnho a historickho vvoje a tradic. Pravidla spoleenskho styku jsou tedy relativn v ase i prostoru. V praxi z toho vyplv, e to, co je u ns povaovno dnes za slun, bylo dve neslun, nebo naopak a obdobn to, co je jinde neslun, je u ns slun a naopak. Vrtme-li se k Dr. Guthovi-Jarkovskmu, je "slunost forma takovho chovn, kterm lovk nikdy vdom nikomu neubl"' a dle "slunost je nejen blahovoln a dobrotiv, ale tak poestn smlen lovka" a konen "slunost m svoji mravn cenu jen tenkrt, je-li vrazem pravho, pvtivho, dobrotivho a poestnho smlen".^ Mezi spoleenskm stykem a slunost je zk souvislost. Slunost je pojem obecnj a zrove nezbytn pro spoleensk styk. Pitom pojem slunost nebo slun chovn jsou pojmy abstraktn. Slunost i neslunost (nebo vychovanost i nevychovanost) se neprojevuj ve vzduchoprzdnu nebo izolovan, nbr tm vdy ve spolenosti, a jde
'' Guth-Jarkovsk, J. S.: Obchodnk-gentleman, s. 10.

10

o hostinec IV. kategorie, nebo tyhvzdikov hotel, fotbalov utkn nebo premiru v Nrodnm divadle. Zdvoilost je myslnm vrazem slunosti ve spoleenskm ivot, je to vnj vraz slunosti. Zdvoilost znamen v podstat skromnost, zdrenlivost, sebezaprn, ochotu, laskavost, vychzen v strety jinm. Rozdl mezi slunost a zdvoilost spov v tom, e slunost snad me bt lovku dna nebo vrozena, naproti tomu zdvoilosti se lovk mus nauit. Slunost me mt lovk v sob, ale zpsob jak ji vyjdit, zdvoilost, je vce i mn vc uen. Takt je pravdpodobn nejsloitj z obecnch kategori spoleenskho styku. Je to vce ne slunost nebo zdvoilost. Za takt lze povaovat pizpsobovn obecnch zsad a pravidel spoleenskho styku kadmu jednotlivmu ppadu, ani se ustoup z principu, resp. jejich pimen uplatovn v konkrtnch situacch. Takt neznamen pouhou ohleduplnost, nbr ohleduplnost odstupovanoif, kvalifikovanou podle situace a osob, s nimi jednme. E. Medveck hovo o taktu jako o jemnocitu. Je to umn zvit pimenost naeho chovn a jednn i umn vt se do situace toho, s km jsme ve styku, a chovat se k nmu tak, jak bychom si pli, aby se ve stejn situaci zachzelo s nmi. Takt nut lovka, aby byl snenliv k jinm, aby respektoval jin osoby a jin nzory. Takt neznamen souhlasit se vm, co ekne partner rozhovoru. Jde prv o nejvhodnj formu jak nzory, s nimi nesouhlasme, odmtnout, ani vcn a formln druhou stranu urazme. Ovem i sebevybrouenj forma me bt urkou, existuje-li takov mysl. Taktn vi jinm budeme tehdy, budeme-li ochotni pemlet o tom, jak jednme s jinmi, zda nm zle na tom, jak s jinmi lidmi komunikujeme. Nejsme-li k tomu ochotni nebo nezle-li nm na tom, je obvyklm vsledkem netaktnost i spe neslunost. dn uebnice taktu nenau. Na rozdl od rozumu je takt neuvdoml, je vrozen na rozdl od nauench zsad a pravidel. V praxi jde o to jak se v konkrtn situaci a v danm okamiku zachovat, jakou volit sprvnou formu, abychom druhou osobu neurazili. Je to zpsob jak se vyhbat vemu, co by druh osob mohlo zpsobit nevoli. Netaktnost je obrcen strnka taktu. Pat k n neustl zdrazovn vlastn osoby, rozhovor (spe monolog) o sob nebo sv rodin. Netaktn je vynen intimit, ryze soukromch zleitost, pomlouvn jinch, nevhodn zvdavost, "starost" o soukrom zleitosti znmch. Netaktn je i takov naruovn vzjemnch vztah v pracovnm styku.

11

Etiketa, vvoj nzor a souasn pojet

Sm pojem "etiketa" vyvolv ve vtin lid nesprvn pedstavy. Pitom prv tento pojem a jeho vznam proel v posledn dob znanm vvojem a souasn pojet etikety se podstatn li od dvjch nzor. Vznam etikety je natolik zvan, e stoj za to vyjasnit etymologii pojmu a konfrontovat nkter jeho zahranin i nae definice. Slovo etiketa vzniklo ze starofrancouzskho "estiquer", jeho pedchdcem bylo starogermnsk "stechen", piem ob slovesa znamenaj "pipevnit" nebo "vyvsit". Ped adou stolet se pravidla, je se mla dodrovat u dvora a pravdpodobn i v objektech urench pro vojsko, vyvovala na ze a stala se z nich pravidla pro dan den nebo denn d "l'estiquet" nebo 'Testiquette". Z nich vznikla "tiquette", etiketa. Je jistou ironi, e ve Francii se pro pravidla slunho a spoleenskho chovn pouv vraz "rgles du savoir vivre" (pravidla o tom jak se chovat). V dob nejvtho "rozkvtu" etikety, urovan zcela svvoln, bylo jejm hlavnm kolem chrnit jej tvrce panovnky - od styku s ne postavenmi osobami. Prvn esk naun slovnk z roku 1894 definuje etiketu takto: "Etiketa je soubor jistch zvyk a obyej ve vnjm styku spoleenskm, je jsou vrazem vztahu a odvislosti, spoleensk hodnoty a ceny osob spolu se stkajcch. Pvod etikety je nboensk a vyjaduje odvislost, ctu, bze ped tm, jemu se prokazuje".2^ O ticet let mlad Masarykv slovnk naun m pro etiketu tuto definici: "Nzev pro zpsoby spoleensk, rzn odstupovan podle hodnosti a dstojenstv, pro zdvoilost upravenou pravidly."3^ Obdobnmu pstupu se nevyhnul Prun slovnk naun z roku 1962, ani Mal eskoslovensk encyklopedie z roku 1985. Ob publikace vznikly v Encyklopedickm stavu SAV. Pro vechny tyto definice i adu dalch je pznan, e zvrazuj etiketu jako soubor pravidel platnch pedevm pro panovnick rody, aristokracii, pro "vy" spolenost a diplomacii. Modern pojet tuto vlunost zcela odstrauje. Ze zahraninch zdroj jsou pozoruhodn definice dvou renomovanch encyklopedi. Nmeck Brockhaus^ uvd: "Etiketa je souhrn sprvnch forem spoleenskho styku, vetn pravidel, kter tyto formy styku pedpisuj." 2)
' Ottv slovnk naun. Praha 1894. ' Masarykv slovnk naun. Praha 1925. Brockhaus Enzyklopdie. Mannheim 1988.

12

Jet vstinj je ponkud obshlej definice Britsk encyklopedie "Soustava pravidel a zvyklost upravujcch spoleensk chovn a chovn v pracovnm styku. Kad spoleensk skupina se d obecn uznvanmi pravidly chovn, kter vychzej z prvnch norem, ktermi se t vynucuj. Dle existuj normy chovn, urovan zvyklostmi a udrovan pod tlakem dan skupiny. V kad spolenosti tvoen adou rznch vrstev, a to bez ohledu na rove materiln kultury, existuje etiketa, v jejm rmci si je kad jednotlivec vdom, jak chovn se od nho oekv vi ostatnm a od ostatnch vi nmu sammu. Protoe se forma a obsah spoleenstv tvocch spolenost neustle mn, mohou se pod jejich vlivem mnit a mn se i zvyklosti etikety." V na literatue je jist zsluhou Dr. D. Jenho, e se rozdl mezi "vy" spolenost a ostatnmi smazv. Definuje etiketu takto: "m vce lid ije pohromad, tm vce ct potebu uritho du a podku ve spoleenskm souit. Praktickm nvodem k zachovn etickch norem spolenosti jsou pijat a dohodnut pravidla, kter souhrnn nazvme etiketa. Jde o souhrn spoleenskch zvyklost, kter ns chrn ped spoleenskm razem."6^ Britsk encyklopedie upozornila na rozdl mezi prvnmi normami a pravidly etikety. Prvn z nich jsou zleitost prvnho du, kter m zrove prostedky jak si vynutit jejich dodrovn. Pravidla etikety si naproti tomu vynucuje spolenost pouze svm tlakem na jednotlivce. Vsledkem tohoto tlaku je pijet nebo nepijet jednotlivce do urit spolenosti. Pitom touto spolenost me bt spolenost diplomat nebo v jin rovin spolenost vekslk. Zvrem budi tedy konstatovno, e etiketa je skuten "souhrn pravidel a zvyklost chovn ve spolenosti, kter nem rz jednou danch nemnnch zkon".7^ Pitom dnes ji nejde nebo nem jt pouze o "vybranou" spolenost, "vy" spolenost, panovnick rody a diplomatick styk, nbr pravidla a zvyklosti platn pro nejir okruh osob. Jde o vsledek zvyk, kter se vytvely adu generac a vytvej se nadle a kter jednotliv spoleenstv pijala. Tyto zvyky se li podle svtadl, oblast a ovlivuj je okolnosti spoleensk, ekonomick, kulturn, nboensk, klimatick apod. Neexistuje proto etiketa univerzln.

q The Encyclopaedia Britannica. Vol. 4. Micropaedia 1990. Jen, D.: Spoleensk styk pro stedn ekonomick koly. Praha 1987, s. 15. Protokolrn povinnosti a spoleensk styk v praxi zahraninho obchodu. Praha, Institut zahraninho obchodu 1988, s. 11.
7)

13

Kdo byl Dr. Guth-Jarkovsk a jeho vznam pro dneek

Jmno Dr. Gutha-Jarkovskho bvalo dve pouvno jako strak, nechoval-li se nkdo pimen, pozdji byl spe ironizovn. Stoj za to ci si, kdo vlastn PhDr. Ji Stanislav Guth-Jarkovsk byl. Narozen v roce 1861 psobil a do konce prvn svtov vlky jako stedokolsk profesor. Na svou dobu byl mimodn zcestoval a o svch cestch po Evrop, Africe i Americe napsal adu knih. Byl ale i u zrodu eskho olympijskho vboru a stal se jeho prvnm pedsedou a z titulu tto funkce i dlouholetm funkcionem Mezinrodnho olympijskho vboru. Vedle toho stl i u zatku organizovan esk turistiky. Tsn ped prvn svtovou vlkou vydal sv prvn knihy 0 spoleenskm chovn. To bylo jednm z dvod, e po vzniku eskoslovensk republiky byl povoln do Kancele prezidenta republiky jako "obadnk", do funkce, kter odpovd dnenmu vedoucmu diplomatickho protokolu. Na Hrad vak pli dlouho nevydrel a funkce se vzdal. Pot se vrtil k problematice spoleensk vchovy a vydal adu publikac, mezi nimi 1 brourku Obchodnk-gentleman. Ve sv funkci jako vbec prvn vedouc diplomatickho protokolu u prezidenta Masaryka ml Dr. Guth-Jarkovsk znan problmy. Po sloitm csaskm ceremonielu a dvorn etiket byl nucen se stavt proti nzorm nkterch osob, e formln strnka spoleenskho styku hlavy sttu demokratick republiky je zbytenou zleitost. Snaha Dr. Gutha-Jarkovskho se nesetkvala vdy a vude s kladnou odezvou a po urit dob si jeho odchod vynutil pchod novho "obadnka", ovem u v dob, kdy se jeho nzory prosadily. Mnoh pouky platn pro tehdej dobu zastaraly, vetn jazyka, jm Guth-Jarkovsk sv knihy psal. Co vak nezastaralo, jsou zsady spoleenskho styku, jeho zkladn pojet slunosti (a neslunosti), zdvoilosti, taktu apod. Ty plat v modernm pojet dodnes a mly by platit vce ne v dob, pro kterou je psal. Dr. Guthovi-Jarkovskmu pipadla brzy po vzniku samostatn republiky nevdn a ve sv dob velmi zslun role. Spolen s jinmi musel bojovat proti tehdy zejm dosti rozenm nzorm, e slunost je zleitost aristokracie a k nov republiknsk demokracii se nehod. Musel se nkolikrt postavit proti nzoru, e "slun, spoleensk chovn plat jen pro hoejch deset tisc a e pro lid to jsou 'smn hlouposti'". Podle "nikoli vzcnch a ojedinlch nzor zadal by si ten demokrat' na svm demokratickm

14

pesvden, kter by se chtl dit pr zkoprsmi pravidly slunosti". Ve svch pozdji uveejnnch vzpomnkch charakterizoval toto obdob slovy: "Mravy i lpe zpsoby byly tenkrt znan uvolnny. Byl nzor, e v demokratick republice je naprost svoboda a demokratismus." 8-) Ani bychom chtli podrobnji pojednvat o mncch se nzorech na spoleensk styk v povlenm obdob a jeho nkterch etapch, je namst pipomenout, e bylo i obdob, kdy se povaovalo za neslun bt slunm. Nelze v tto souvislosti neocenit pnos Dr. D. Jenho - jako stoprocentnho profesionla v oblasti diplomatickho protokolu - k povznesen obecn rovn spoleenskho chovn, a to prostednictvm publikan i pedagogick innosti. Tento pomrn dlouh exkurs do historie ml vedle zcela informativnho pohledu na zakladatele kategorie "spoleenskho styku" v naich podmnkch i druh cl. Byla jm snaha o hledn mon paralely. Tu najdeme v pochybnm vkladu demokracie pi vzjemnm vztahu osob. Tehdy to byla pedstava ady lid, e "etiketa" ve starm pojet je vc tehdy ji zruen aristokracie a jejch vsad a e pro demokracii nen nutn. I dnes si demokracii mnoho lid vykld tak, e si mohou dovolit, co chtj, a to prv v oblasti spoleenskho styku. Neptrme zde po pinch tchto znan rozench nzor. To je zleitost psycholog, historik a politolog. Uvolnn mravy, vulgrnost, neochota poddit se zkladnm normm jsou u mnoha lid spojeny s uplynulm obdobm. Souvisej ale tak s obecn nzkou rovn prvnho vdom i adou dalch okolnost.

Souasn rove spoleenskho chovn

Existuje urit st obyvatelstva, kter povauje pravidla spoleenskho styku za peit. Jsou to lid, kte vychzej z principu co je komu do toho, jak se chovm k jinm, jak se oblkm, jak vypadm. Je ovem smutnou skutenost, e podobn nzory zastv i znan skupina osob innch v ekonomick sfe, a to nejen tzv. stnkai. Lid, kte se neumj chovat nebo na dobr chovn nedbaj, to nevyaduj ani od druhch. Mimo sv prosted maj ztenou pozici, protoe nemohou budit dvru, je obtn s nimi komunikovat a nen ani pjemn s nimi jednat.
8) Guth-Jarkovsk, J. S.: Na dvoe republiknskm. Pamti. Praha 1929. In: Literrn noviny, 1990, . 36.

15

Naproti tomu jsou skupiny lid, kter si uvdomuj hlubok padek v oblasti "slunho chovn". V nedvnm obdob na historie se prosazovala tendence nahradit slunost neslunost jen proto, e slunost byla spojovna s tmi vrstvami obyvatelstva, je pozbyly sv dvj moci nebo vlivu. Budeme-li vychzet ze skutenho stavu v tto oblasti, tedy z nzk rovn chovn v nejobecnjm smyslu, mla by dnes nastat reakce opan, tj. ve prospch slunosti proti rozen neslunosti. Existuje i urit "hlad" po znalostech z oblasti spoleenskho styku. Pin je nkolik. Jednou je dsledek konfrontace daleko vtho potu lid se zahranim ne dve a zjitn, e u ns formln strnce styku hodn chyb. Je to jist i nstup nov generace podnikatel nebo pracovnk firem tuzemskch i zahraninch, kte se nikdy ve kole nebo v dvj prci nebo praxi s pravidly spoleenskho styku nesetkali. Ob tyto skupiny zjiuj, mnohdy k svmu pekvapen, e pro urit situace plat dan pravidla. Neznalost tchto pravidel a jejich vdom nebo nevdom nedodrovn sniuje tyto lidi v och tch, kte je znaj - a nemus to bt pouze zahranin obchodnci. ada naich pracovnk se dostala do trapnch situac pro zdnlivou malikost, teba proto, e nevd, kdy kdo komu podv ruku jako prvn. V mnoha oblastech ivota, od politiky a ekonomiky po sport, se vyaduje profesionalita. Tou vak krom znalosti vcn problematiky a pi styku se zahranim i znalosti jazyka mus bt tak profesionalita ve vystupovn, ve zpsobu jednn. V seriznm podnikn je toti nutn vychzet z toho, e pro formln strnku styku mezi lidmi urit pravidla plat, e je nezbytn je znt a v praxi je se samozejmost uplatovat. Tkaj se vzhledu, chovn, pozdravu, pedstavovn, oblkn, stolovn atd. Pokud je nedodruje jednotlivec, kter se stk s uritm druhem lid v obchod a podnikn, vystavuje se nutn tomu, e jej dan spolenost prost mezi sebe nepijme. Dobr obchodnk by je ml ovldat kvli zskn sebejistoty. Jejich vborn ovldn tak umouje vyuvnm nuanc dvat partnerovi nebo protivnkovi najevo libost i nelibost, souhlas i nesouhlas s jeho jednnm, vcnm i formlnm. Bt hrubm se nau tm kad, ale zvldnout jemnosti spoleenskho styku, pro ivot v uritm prosted nezbytn, vyaduje znalosti a hlavn praxi. Jejich prostednictvm se d leccos zskat. Serizn podnikatel ani vedouc pracovnk v hospodsk sfe by neml rno vybrat obleen "s kravatou" nebo "bez kravaty" podle toho, zda oekv njakou vznamnou nvtvu nebo se m astnit dleitho jednn. Pro tuto kategorii osob by se vbr ml tkat vhradn toho jakou kravatu si vzt (kravata je zde mnna jako symbol). Pokud uveden osoby nebudou pova16

ovat toto obleen za samozejm, nebudou se v nm ctit pohodln. To se projev v napjatjch situacch tendenc k uvolovn hrnek. Podstatn je, aby se osoby tto kategorie pohybovaly tak, e jejich chovn, jednn i obleen bude psobit naprosto pirozen za vech okolnost. A tak nezbv ne se usilovn snait o zlepen souasnho stavu a dt spoleenskmu chovn msto, kter mu v kad civilizovan spolenosti nle.

17

OBECN PRAVIDLA SPOLEENSKHO STYKU

Spoleensk pednosti
V kadodennm ivot, v pracovnm i spoleenskm styku jsou situace, kter vyaduj, aby uritm osobm byla poskytovna pednost ped jinmi. Mohou k tomu vst jednak dvody ryze praktick (nap. poteba vylouit vzjemn sren ve dvech). Poskytovn spoleenskch pednost je vak tak projevem cty k vku, vztahu, pohlav nebo postaven osob. Osoby, kterm se poskytuje nebo dv pednost ped jinmi, meme povaovat za osoby spoleensky star, osoby, kter poskytuj pednost, za osoby spoleensky mlad. Pro toto dlen existuj urit zkladn pravidla, kter nejsou nemnn - vdy zle na dan situaci a okolnostech. Rozdly mezi obma skupinami jsou zeteln, zvlt pi pozdravu, seznamovn a pedstavovn i pi nkterch dalch mimodnch pleitostech a v bnm ivot (jednn s nvtvnky a hosty, chze na ulici, dopravn prostedky, vchzen a vychzen atd.). Dlen na osoby spoleensky star a mlad zvis na vku, pohlav a funkci. Jde-li pouze o muskou nebo enskou spolenost a nejde-li o vztahy pracovn, je rozhodujc vk. Ve vztahu ena - mu m pednost ena. Neplat to vak pro ppady, kdy jde o mladou enu a o hodn starho mue, kter je v tomto ppad spoleensky star. Tet hledisko, funkn, me pedstavovat v praxi urit pote. Jde-li o uritou organizaci i instituci, firmu i ad, d se postaven osob v pracovnm styku vhradn hledisky funknmi. Me jt i o ppad mladho vedoucho pracovnka i podnikatele a o mnoho let star eny, kter je mu pracovn podzena. Tato bezvhradnost se vak vztahuje jen na otzky pracovn. Jde-li vak o to, kdo d komu pednost ve dvech, pak vztah funkn je nahrazen vztahem mu - ena. Znamen to, e mlad vedouc nevyaduje, aby mu byla za tto situace dvna pednost, naopak. Toto pravidlo plat pro vztahy pracovn, tzn. v sdle organizace i instituce. Jestlie se vak tit lid setkaj na jinm mst, nap. na ulici nebo pi nvtv kulturnho podniku, pak jde - alespo navenek -

18

o vztah mladho mue a star eny. Zde, jako i v mnoha jinch ppadech, zle na taktu t osoby, kter je v pracovn oblasti osobou spoleensky stargf pi nejasnostech o tom, za jakch okolnost m bt komu poskytnuta pednost, je vdy mon vyeit situaci rychlou stn domluvou nebo dostaten jasnm a srozumitelnm gestem. Z vkladu vyplv, e hlediska pro posuzovn toho, zda urit osoba je spoleensky star i mlad, se mn. Tk se to vku a zvlt postaven urit osoby v hierarchii firmy nebo jin organizace. To se me mnit, smrem nahoru i dol, postupem doby nebo ze dne na den. Proto prozrav vedouc, vy funkcioni nebo i podnikatel budou pohlet na sv momentln postaven jako na asov omezen, kter me kdykoli skonit. Podle toho pizpsob, budou-li mt dostatek zdravho rozumu, i sv chovn a jednn vi spolupracovnkm i jinm osobm. Dal okolnost, na ni je nutno poukzat, jsou rozdly mezi zemmi, regiony nebo etniky, kter se tkaj postaven eny ve spolenosti a vztahu mue a eny. V evropskch podmnkch je samozejm, e na veejnosti jde ena po boku mue, kter j nadto poskytuje rzn pednosti. To neplat v arabskm svt a v ad dalch mimoevropskch zem. Do kategorie spoleenskch pednost pat i jednn s nvtvnky a hosty, vetn zahraninch. Obecn je nvtvnk a host, zvlt je-li pozvn, povaovn za osobu spoleensky star. Zde vak velice zle na situaci. Mlo by se pihlet i k zkladnm pravidlm uvedenm shora. Pokud jde o zahranin nvtvnky, bv u ns tendence poskytovat jim pednosti za kadou cenu. V dnm ppad nen vhodn vystupovat vi nim ponen, prokazovat jim jin pocty ne tuzemskm hostm nebo nvtvnkm. Vtinu zahraninch host tak meme uvdt do trapnch situac, kter mohou pipomnat mravy z jinch konin, ne je stedn Evropa. Mlo by zde platit pravidlo slunosti, rozumn mry pednosti, nikoli vak podlzn, ponenosti apod. Pklady konkrtnch situac spoleensk pednosti: Bhem chze m mu enu po sv prav stran. Vjimkou je chze na zkm chodnku, kde mu jde na t stran, kter je ble k vozovce. Obdobn tomu je u osob spoleensky starch a mladch. Jdou-li ti osoby, je msto osoby spoleensky nejstar uprosted, dal osoba v poad jde po jej lev r uce a osoba spoleensky nejmlad po prav ruce. Pi chzi po schodech nahoru i dol jdou mu a ena vedle sebe nebo jde mu o schod n, aby en poskytl pomoc. Pokud je u schod zbradl, jde pi nm ena. Na chodnku chodme a vyhbme se vpravo. 19

Pi chzi s detnkem dr oteven detnk mu en nebo osoba spoleensky mlad osob spoleensky star. Vychz-li pi deti z domu mu se enou, vyjde mu prvn, rozeve detnk a pak teprve vychz ena. Mu stahuje detnk ji ped vchodem do budovy, nikoli a uvnit. Do dopravnho prostedku, a je to auto, nebo veejn dopravn prostedek (tramvaj, autobus, trolejbus, letadlo), nastupuje prvn ena, mu j podle poteby pomh. Pi vstupu je tomu stejn. Pi vstupu do budovy maj pednost osoby vychzejc ped vchzejcmi, piem mohou nastat vjimky, nap. vchz-li vznamn osoba, invalidn osoba, eny a star mui. Do budovy vchz a z budovy vychz prvn ena, mu otvr a pidruje dvee. V ppad obchod m jednoznan pednost osoba vychzejc ped osobou vchzejc. Do mstnosti v zamstnn (porady, konference apod.) vstupuje prvn osoba spoleensky star. Pi nvtv kavrny, restaurace, hotelu nebo jinch veejnch mstnost vstupuj mui v poad podle spoleensk pednosti. Je-li ve spolenosti mu se enou, vstupuje prvn mu ped enou. V restauraci apod. mu vyhled msto a ena si sed prvn. Mu pomh en s kabtem. nk pedv jdeln lstek en, mu objednv a plat.

Vnj vzhled
Vnj vzhled by ml bt pro kadho vznamnou zleitost osobnho nebo pracovnho styku. Vnj vzhled je vsledkem souhrnn pe o hygienu celho tla, o ple podle jejho charakteru a st, o vlasy podle jejich dlky a kvality. K pi o vnj vzhled pat i udrovn rukou a neht, kter se mohou stt pitaliv i naopak odpudiv. Bez dodrovn zkladnch pravidel osobn hygieny je spoleensk styk nemysliteln. Ve prospch tlesn hygieny hovo dvody zdravotn i spoleensk. Pod hygienou mme na mysli nejen pravideln myt, ale i ivotosprvu, obecnou pi o zdrav, astou vmnu prdla, ponoek a punoch, stdn at a oblek a obuvi. Zvlt nutn je, aby lovk nevydval pachy - aby mu nepchlo z st, aby tak nepchlo jeho obleen a aby se hygienick nedostatky nesnail nahrazovat pouvnm kosmetiky. Vechny tyto zsady maj vt vznam v teplch ronch obdobch a v zemch s vymi teplotami a vy vlhkost. Mui mus bt pro jakkoli jednn nebo jakoukoli spoleenskou plei-

20

tost oholeni a nos-li vousy, mus je mt peliv zastieny. eny by pro ely pracovn mly dt pednost esm jednodum, nevyadujcm neustlou pi kadenka. Vlasy by mly bt vdy upraveny. Pouvn a volba dezodorant, parfm a jinch kosmetickch prostedk je pochopiteln vc osobnho vkusu, a jde o enu i mue. Je vak pitom vhodn brt ohled i na ostatn osoby a vechny tyto prostedky pouvat v omezen nebo rozumn me. Nkte mlad mui nos rzn ozdoby v uch. Nelze ci, e by takov a podobn ozdoby pispvaly k vzbuzen dojmu seriznosti dan osoby; u jinch osob vyvolaj spe negativn reakci.

Chovn na veejnosti
Pi chovn na veejnosti bychom mli mt na zeteli, e se prakticky vdy stetvme s jinmi lidmi, a je to na ulici, v dopravnm prostedku, ve veejnch mstnostech, v prci. Lid jsou pitom nuceni se pizpsobit druhm, a chtj, nebo nechtj. Nkte to in s vtm, jin s menm ohledem. Chze Chze by mla bt takov, abychom ji pizpsobili danm okolnostem. I chze vyjaduje uritm zpsobem vlastnosti lovka. Neustl spch, kltivost, agresivita, vren do jinch jsou opakem klidu a vyrovnanosti. Na to, e nejsme sami nebo jedin, kdo se v danm prostoru pohybuje, bychom mli pamatovat i v ppad, kdy vychzme z budov, obchod apod.; pednost m ten, kdo se pohybuje na chodnku, nikoli ten, kdo vychz. Dopravn prostedky Samostatnou kapitolou je chovn a jednn ve veejnch dopravnch prostedcch. V mstsk hromadn doprav (metro, tramvaj, autobus, trolejbus) je slunost dvat pednost v sezen osobm starm, tlesn postienm, zejm nemocnm, thotnm enm, matkm (i otcm) s malmi dtmi, osobm znavenm apod. Pednost maj vdy dritel prkaz ZTP a TP. V dlkovch, lkovch a lehtkovch vlacch, autobusech, letadlech jsou msta rezervovna. V autobusech a osobnch vlacch bez rezervace dvme pednost pouze tam, kde jde jednoznan o osoby, jejich zdrav by mohlo utrpt v ppad, e by nesedly. 21

Pi cestovn mstskou hromadnou dopravou v zahrani plat v rznch zemch shora uveden pravidla s uritmi obmnami, k nim je nutno pihlet. Hlasit projevy Na veejnosti (ulice, obchody, dopravn prostedky, restaurace apod.) bychom se mli vyvarovat projev zvlt hlasitch, vzbuzujcch pozornost. Jsou tm mnny zmrn pitahovn pozornosti, pokikovn, nadmrn hlun projevy. Dle je to blokovn vchod a vchod, omezovn chze jinm tm, e zabrme cel chodnk, vyvolvn konfliktnch situac, pop. ast v nich. v Sem pat i dal vydvan zvuky jako kchn, kael, hn. Vech bychom se mli vyvarovat a v ppad nvalu kale nebo kchn bychom mli opustit spolenost. Na hn jsou rzn nzory. Napklad v Evrop a Severn Americe se povauje za nevychovanost, v Orient naopak za projev spokojenosti s jdlem. Chovn ve vtahu U ns je celkem bn, e se zdrav osoby ve vtahu, kter si jsou zcela ciz, a to pi nstupu do vtahu a oputn vtahu. V jinch zemch se ve vtahu zdrav vhradn znm. V nkterch zemch mu okamit sejme pokrvku hlavy (klobouk, epici), je-li ve vtahu nebo vstoup-li do nj ena.

Kdy sedt, kdy vstt

Jednm z pravidel spoleenskho styku, pi jeho dodrovn jsou znan rozdly mezi vysplmi zpadnmi zemmi a nmi, je pravidlo kdy sedt a kdy povstat nebo stt. Povstn osoby spoleensky mlad ped osobou spoleensky star nebo pi jejm pchodu je projevem cty a vyjaduje jejich vzjemn postavem. K tmto situacm dochz velmi asto v pracovnm i v osobnm styku. V pracovnm styku jde o styk vedoucch a podzench spolupracovnk. Vedouc nap. vyzve podzenho pracovnka, aby piel do jeho kancele. Podzen pracovnk si automaticky nesed, nbr ek na vzvu vedoucho. Obrcen, pijde-li vedouc pracovnk do kancele podzenho, je jeho po-

22

vinnost vstt. Bylo by velmi neslun, kdyby podzen vyzval nadzenho, aby si sedl. Toto pravidlo m sv vjimky. Jsou jimi ppady, kdy mezi obma osobami dochz bhem dne ke kontaktu nkolikrt nebo kdy podzenou osobou je ena. Nevztahuje se tak na sekretky. Pravidlo ale plat, probh-li mezi dvma i vce osobami nebo stranami jednn, v jeho prbhu do mstnosti vejde osoba nadzen, ve postaven vi vem ptomnm nebo osoba vznamn. Vedouc pracovnk vstv vdy, kdy pijm hosta, tuzemskho nebo zahraninho, nebo kdy pijm nvtvnka, kter nepslu ke stejn organizaci nebo instituci. Tot se tk pijmn pracovnk na stejn rovni nebo o hodn starch nebo dlouholetch vench spolupracovnk. I zde, jako v mnoha jinch situacch, zle na taktu vedoucho pracovnka. Jestlie zan urit jednn, na jeho zatku se astnci pozdravili, pop. pedstavili vstoje, sedaj si osoby tak, e hostitel nebo organiztor jednn vyzve osobu spoleensky nejstar, aby se posadila. Teprve pak si sedaj vechny ostatn osoby. Na zvr jednn vstv jako prvn osoba, kter jednn uzavr. Pravidlo o sedn a vstvm by mlo platit i v osobnm styku, zvlt ve vztahu mue a eny. Obecn eeno, stoj-li ena, je povinnost mue stt. Vjimky v pracovnm styku byly uvedeny. Uprzdn-li se nap. ve veejnm dopravnm prostedku msto, sed si ena jako prvn. Pi nvtv vech kulturnch podnik used jako prvn ena. Tot se tk restaurac, kavren a podobnch podnik. V mnoha zemch, zejmna v USA i v zpadn Evrop se udruje zvyk, e vstane-li od stolu ena, a to z jakhokoli dvodu, povstane mu, kter u stolu zstv, a to pi kadm jejm odchodu i kadm pozdjm pchodu. Toto pravidlo je nutno ve vztahu k enm z tchto zem dodrovat i u ns. Bylo by potiteln, kdyby se rozilo na vztahy mezi mui a enami i v naem prosted. Tak oekv-li mu nap. v restauraci enu nebo jinou osobu spoleensky star, vstv a vt se s n. Jestlie je ve spolenosti pedstavovn mu sedc en, nemus ena v takovm ppad povstat. Pi shromdn osob, kterho se astn velmi vznamn osoba, povstvaj astnci pi jejm pchodu a odchodu. Ve vech uvedench ppadech je povstn, resp. stn nejen vrazem slunosti a uritm projevem cty k urit osob. Je z nj mon usuzovat i na ppadn vztah zastnnch osob k projednvanmu problmu nebo ke spoleensk udlosti.

23

Kouen a alkohol
V zpadoevropskch zemch i v Severn Americe je zejm vrazn trend k omezovn kouen na veejnosti. Tk se to zkazu kouen v dopravnch prostedcch a s nimi souvisejcch prostorch, v restauracch, ale i na pracovitch (u nkterch firem maj pi pijmn do prce pednost nekuci ped kuky), pi jednnch, na zasednch a konferencch. Psn pravidla plat pro kuky dmek, a to ve spolenosti a zvlt v dopravnch prostedcch (letadla). Vrazn je omezena reklama cigaret a jinho kuiva. ada z tchto zkaz plat i u ns. Zatmco nedodrovn zkaz kouen v zpadoevropskch i severoamerickch zemch je postihovno pokutami, u ns se boj proti kouen zastavil. Pro kouen, resp. nekouen ve spolenosti plat urit zsady. Zsadn se nekou, resp. nedr cigareta (doutnk i lulka) v stech ani v ruce pi pedstavovn. Do mstnosti se nevstupuje s cigaretou v stech i v ruce. Kuci by se mli vysthat kouen ve spolenosti nekuk. Pokud chtj kouit, mli by si vydat souhlas a bt maximln ohledupln. Nemli by vyfukovat dm na jin osoby a odklepvat popel jinam ne do popelnku. Kuci dmky ji nesm - s ohledem na pachy - istit ve spolenosti. Nabz-li se kuivo, mlo by platit, e cigarety nabz mu mui i en, ena pouze en, ne mui. Dmka se nenabz nikomu. Doutnky nabz mu mui. Kou-li ena, zapaluje j cigaretu mu zapalovaem nebo zpalkami, nikoli hoc cigaretou. Pi nvtvch nebo jednnch by kuci mli dodrovat pravidla o zkazu kouen v uritch mstnostech. Zsadn se nekou u jdla, pokud vichni nedojedli. Nen-li kuk schopen vydret u obda nebo veee bez kouen, mus vykat a po dezertu a kv. Pokud pi njak spoleensk pleitosti nejsou v mstnosti pipraveny popelnky, znamen to, e si hostitel nepeje, aby se kouilo. Odklepvat pi takov pleitosti popel jinam je proti vem pravidlm slunosti. Kuci by mli bt zvlt ohledupln pi jzd automobilem, pokud jsou ptomni i nekuci. Nen clem tto sti moralizovat o zhoubn loze alkoholu. Uveme, kam pi obchodn a jin innosti alkohol pat a kam ne. Alkohol, a to jakkoli, se zsadn nem nabzet nvtvnkm v prbhu jednn jako forma oberstven. Nedje se tak nikde na svt. Alkohol se podv v prbhu vtiny spoleenskch podnik. Pravidlem vech astnk by mlo bt, aby jej pili s mrou. Je trapn, mus-li se nkomu pomhat ze dve proto, e vypil vce, ne snese.

24

Bv zvykem, e nkte nvtvnci, zahranin i tuzemt, pinesou hostiteli lhev alkoholu. Oba ji pinej jako pozornost. Zahranin host ji zakoupili v bezcelnm obchod na letiti nebo v letadle. Domc nvtvnci obas pichzej s mstnmi specialitami. Na tyto drky je nutno pohlet jako na pozornost, nikoli jako na platek. Jestlie se nkdo domnv, e lahv partnera podplat, ukazuje, jak nzk mnn o obdarovanm m. D-li se nkdo podplatit lahv by sebelepho alkoholu, nesvd to nic dobrho o jeho charakteru. Domnv-li se nkdo, e seriznho obchodnka nebo podnikatele pimje s pomoc alkoholu k pijet njakho zvazku, hluboce se ml.

25

PRAVIDLA V KONKRTNM OSOBNM STYKU

Pozdrav
Pozdrav je projevem cty, ptelstv, pzn, pocty, zatkem a zakonenm jednn a spoleenskho styku s jinmi osobami. Pozdrav m urit pravidla, v pozitivnm i negativnm smyslu, kter se nadto li podle rznch zempisnch oblast. V Evrop plat zkladn pravidla zhruba ve stejnm rozsahu ve vech zemch, nkter nuance nicmn existuj. Zdravme se s osobami, kter znme nebo kter znaj ns, pi setkn kdekoli, tzn. na ulici, v dopravnm prostedku, na pracoviti, v dom atd. U pozdravu jde v podstat o dv vci, a to: kdo zdrav koho, resp. kdo zdrav jako prvn a dle jak se zdrav. Pitom existuj odlinosti pi setkn a pi louen. Pi setkn zdrav mu enu, mlad starho, osoba funkn ni osobu funkn vy, tedy obecn osoba spoleensky mlad zdrav osobu spoleensky star. Jsou samozejm vjimky. Mlad editel nebo jin vedouc pracovnk by ml pozdravit o hodn starho spolupracovnka-mue. Nemus, ale ml by, zle na jeho taktu. Teba si uvdom, e i on bude nkdy v obrcen situaci. Zpsob pozdravu je mnoho. Hlasem, podnm ruky, pokynutm, smeknutm, podle okolnost a dan situace. Pi pozdravu nemme nikdy ruce v kapse. Soust pozdravu by ml bt smv, kter tak asto chyb. A prv smvem nebo i pokynutm meme zdravit, potkme-li se nap. v prci se stejnou osobou nkolikrt za den. Lou-li se dv osoby, dv podnt k pozdravu osoba spoleensky star - bu sama pozdrav, nebo se d pozdravit. V tchto ppadech zle na okolnostech a vzjemnm vztahu osob. Pozdraven hlasem je nejbnj a souasn je to druh pozdravu, kter doznal v prbhu doby nejvtch zmn. A do druh svtov vlky byla pro setkn i rozlouen cel irok kla pozdrav, piem ada z nich vychzela i ze znan religiozity. Uritm zpsobem je u ns pozdji nahradily pozdravy politick. V kadm ppad je rozsah pozdrav dnes velmi omezen. Hlasov pozdrav by neml bt ani hlun, ani odbyt. Vyskytuje se pi nm

26

mnostv variant (vetn zabarven hlasu samho, jeho velosti i drsnosti) v souvislosti se spoleenskm postavenm, vkovou kategori zastnnch o s ob atd. Formu pozdravu volme podle okolnost, mstnch zvyklost apod. Vt rozmanitost pozdrav chyb i pi rozlouen nebo odchodu. V uritch situacch se obvykl pozdrav "na shledanou" nehod. Nejde jen o nepjemn odchody od "orgn innch v trestnm zen', ale i od jinch orgn a ad, kam bychom se neradi vraceli. Tot se tk i partner, s nimi se rozchzme. V tchto ppadech si asi kad vzpomene na pozdrav "sbohem" nebo vulgrnj, resp. ironitj "mjte se tu hezky". Je na mst upozornit na modern zlozvyk pi zkracovn pozdravu "na shledanou". Je vlastn nezdvoil, kdy se mlad mu i mlad dvka lou s osobou spoleensky star pozdravem "nashle". S ltost vak zrove zjistme, e je to forma pozdravu hodn vit a rozen. Pro podn ruky plat pesn pravidla. Ruku podv ena mui, star mladmu, nadzen podzenmu, hostitel hostovi, pedagog kovi. Pi podn ruky se oba partnei dvaj do o, mui se mohou mrn uklonit. Soust tohoto pozdravu je i smv. Podvme celou ruku, nikoli nap. pouze dva prsty nebo tzv. ryb ruku. Stisk ruky m bt srden, nem bt povrchn, chladn, ale na druh stran nen vhodn "pumpovat" rukou partnera, nadmrn j potsat, dlouho dret. Pi pozdravu rukou podvme jen jednu ruku, nikoli ob. Nen tak vhodn partnera poplcvat po zdech, hlav, pai, podn ruky omezme na pouh stisk ruky. Z pravidla o hostiteli a hostovi me bt vjimka. Jestlie ena vstupuje do kancele vedoucho pracovnka - a jde o osoby, kter se neznaj -, vt hostitel-mu hosta-enu jako prvn. Pi pozdravu na rozlouenou vak podv prvn ruku ena mui. I toto pravidlo je omezeno tm, e je mnno pro ppad nap. dvou relativn rovnch partner. Nebude se vztahovat na ppad, kdy vedouc pracovnk hovo s mladou enou, kter m nastoupit nebo nastupuje do zamstnn. Soust podn ruky mezi enou a muem me bt i polben ruky. Pitom ena ruku mrn zvedne a mu se sklon. Polben ruky eny je obvykle pouze symbolick, naznaen. V nkterch zemch (Polsko) je tato soust pozdravu mezi muem a enou i v pracovnm styku zcela obvykl a jej opomenut se povauje za nevhodn. Nepeje-li si ena, aby j byla polbena ruka, nazna to protipohybem. Lbn mezi mui pi pozdravu je v naich krajch zcela neobvykl, nkde se naznauje (arabsk zem), nkde i provd. Pokud nejde o zcela soukromou zleitost, mlo by bt lbn mezi muem a enou na veejnosti pouze symbolick. V nkterch zemch (nap. v Latin27

sk Americe) vak jde o bnou vc. U tohoto druhu pozdravu, vce ne u podvn rukou, by mla pevaovat hlediska hygienick. Intenzita pozdravu podnm ruky se li podle zem. V nkterch zemch se takto zdrav pi kad pleitosti (Francie), jinde minimln, vtinou ani pi pedstavovn ne (Velk Britnie). V nkterch asijskch zemch se tento pozdrav nahrazuje jinak, nap. v Indii sepjatma rukama, v Japonsku klonou apod. Podn rukou odpad ve styku s hotelovm personlem, v restauracch, s administrativnmi a podzenmi pracovnky partnersk organizace apod. Setkme-li se na ulici nebo jinde na veejnosti a zdravme-li podnm ruky a mme navlknuty rukavice, svlkaj je obvykle mui, nikoli eny. K vjimce (ponechn rukavice) dochz z'velkch mraz nebo na zklad rychl stn dohody. M-li ena rukavice pi spoleenskm styku jako soust odvu (divadlo, spoleensk podnik), nesundv je po celou dobu trvn spoleenskho podniku, ani pi zdraven rukou, s vjimkou jdla u stolu. Pokud nos mui pokrvku hlavy, mli by pi pozdravu smekat vdy klobouk a epici se ttkem. Barety a uanky se pi tto pleitosti nesmekaj. M-li mu na hlav klobouk a zdrav enu, smek vdy. Pi setkn s muem smek, jde-li o osobu star, sluebn ve postavenou, osobu vznamnou apod. Mu smek pokrvku hlavy pi vstupu do restaurace, do kulturnho zazen, v osobnm aut, nap. sluebnm voze, nikoli v obchod, letitn nebo hotelov hale, veejnm dopravnm prostedku. Doprovz-li mu enu pi chzi, m pokrvku na hlav, pokud s n vak hovo a stoj, nap. v letitn hale, nem podle monosti pokrytou hlavu. eny pi pozdravu pokrvku hlavy nesnmaj. Uklona je formou pozdravu a v nkterch zemch zcela nahrazuje podn ruky. Napklad v Japonsku existuje pro pozdrav cel kla klon. Jinak v pracovnm styku meme lehkou klonou zdravit nadzenho, ani bychom se ovem uklnli pehnan, nebo pi opakovanm setkn se stejnou osobou. Pi pozdravu zsadn nemme ruce v kapsch, nekoume (pi pozdravu na ulici apod. nemme v stech cigaretu, dmku apod.), nevkme. Pi pozdravu je vhodn se vyvarovat nadmrn hlunch projev, nap. voln pes ulici, ale tak v dopravnm prostedku, v restauraci, pi kulturnch podnicch. V takovch ppadech je mon pokynout rukou, volit pozdrav klonou, a dt tak najevo, e jsme druhou osobu vidli. Vstupujeme-li do mstnosti nebo odchzme-li z mstnosti, v n se kon 28

jednn, porada apod., zdravme. Zle vak na okolnostech a konkrtn situaci, piem zsadou je, e pozdravem nesmme ruit prbh jednn. Naopak pi vstupu do slu, mstnosti apod., kde je velk poet osob (nap. konference), nezdravme, ale v prbhu akce se pozdravme s osobami, kter znme. Pi vstupu do mstnosti, v n se kon spoleensk podnik, zdravme nejdve hostitelku, pak hostitele, ptomn eny a nakonec ptomn mue. Otzkou je, kdy nezdravit - zejmna za tch okolnost, kdy by jinak bylo sprvn pozdravit. Mohou nastat situace, kdy urit osoba nechce bt zdravena, vtinou proto, e by ji to uvdlo do rozpak nebo trapn situace. Za uritch okolnost na veejnosti ena dv oima nebo vrazem tve najevo, zda chce i nechce bt pozdravena. Je-li zejm, e osoba si nepeje bt zdravena, nezdravme a hlavn se nenutme do pozdravu bu z plin zdvoilosti, nebo abychom na sebe upoutali pozornost. Tedy na shrnut: zdravit bychom mli spe vce ne mn, ne pli okzale, pimen okolnostem pi dodrovn zkladnho pravidla o spoleensky starch a spoleensky mladch osobch, ale zrove s dostatenm taktem. Pozdravem meme potit i urazit.

Seznmen a pedstavovn
Pedstavovn je obad tm kadodenn, kter ale bohuel hodn lid neovld. V dnm ppad to nen przdn formalita, ale velice dleit, formln st seznmen. Obecn rove pedstavovn u ns hodn pokulhv za prmyslov vysplmi zemmi. A pitom prvn obraz o osob se zskv prv pi nm. Pi tomto vznamnm aktu jde jednak o okolnosti, pi nich k pedstavovn dochz, jednak o formu, j se uskuteuje. Pokud jde o pracovn styk, nap. nstup novho pracovnka, je tento pracovnk obvykle pedstavovn vedoucm tvaru nejblimu okol. Pi styku s jinmi tvary se pi nejbli nebo prvn vhodn pleitosti pracovnk asto mus pedstavit sm. V pracovnm styku s jinmi organizacemi, zahraninmi partnery, v situaci, kdy se vichni znaj, pedstavuje novho pracovnka jeho nadzen, pop. jin vedouc pracovnk. Pebr-li vedouc pracovnk funkci, pedstavuje jej pokud je to mon - v jinch organizacch a jinm partnerm jeho pedchdce. Jinak se bu pedstav sm, nebo jej pedstav jeho spolupracovnk, kter se s partnery ji zn. 29

V uzaven spolenosti je povinnost hostitele, aby vechny osoby pedstavil. Neznme-li se s nkm, podme hostitele, aby ns seznmil. Jestlie se neznme s vtinou spolenosti, meme bt pedstaveni najednou. Pi pedstavovn se sice vyskytuje ada monch situac, jsou vak urit zkladn pravidla, jim jsou podzeny. Pedstavovn obecn smuje k tomu, aby se neznm osoby seznmily, a to bu samy, nebo prostednictvm osoby tet. V praxi je nutn vychzet z dan konkrtn situace. Zkladnm pravidlem je, e osoba spoleensky mlad se pedstavuje nebo je pedstavovna osob spoleensky star. Aktu pedstavovn se ujm ten, kdo ob osoby zn. Pokud tomu tak nen, pedstavuj se osoby samy, a to ve stejnm poad, tj. osoba spoleensky mlad osob spoleensky star. V praxi to znamen, e mlad mu je pedstavovn nebo se pedstavuje starmu mui, obdobn je tomu u en. Komplikace mohou nastat pi seznamovn mlad eny a starho mue nebo je-li mlad vedouc seznamovn se star enou. Tam je postup opan. Na mnoh situace pesn pravidla nejsou. Zle na vkovm rozdlu mezi obma osobami, ale hlavn na taktu osob, jim pslu pocta bt osobou spoleensky star. ena se v pracovnm styku pedstavuje enm i mum, ve spolenosti pouze enm. Pedstavujeme-li manelku tet osob, inme tak slovy: "Dovolte, abych vm pedstavil svou manelku." V tomto ppad tak inme, ani pouijeme jejho jmna. Funkce "zprostedkovatele" je nron tm, e mus znt pravidla pro pedstavovn a dle mus, resp. ml by mt dostatek daj o pedstavovanch. "Zprostedkovatel" pi pedstavovn uvd zeteln jmna seznamovanch osob, nkdy i kestn jmna, akademick tituly a pokud jde o vyloen pracovn seznmen, tak zastvan funkce, pop. krtkou charakteristiku obsahujc informaci, kter me vst k zahjen konverzace. Pokud ale zprostedkovatel pedstavuje osobu spoleensky mlad osob vysoce postaven, veejn nebo obecn znm, uvd podrobnosti pouze o osob mlad. Pklad takov formy pedstaven je: "Pane ministe, dovolte, abych vm pedstavil pana Dr. XY, editele bankovnho domu AB." (Poppad: "Toto je pan ...") V takovm ppad "zprostedkovatel" neseznamuje, nbr pedstavuje. Jin situace nastv, kdy jsou seznamovny dv osoby zhruba stejn spoleensky star i mlad. Seznamovac formule v tomto ppad je: "Toto je pan Ing. XY, nmstek editele firmy AB, toto je pan Dr. KL, generln editel koncernu CD." Slova "toto je" stejn jako kestn jmna lze vypustit. Me dojt k situaci, kdy "zprostedkovateli" nejsou znmy nezbytn zkladn daje o osobch a vol formuli "seznamte se". Jestlie se osoba pedstavuje sama, pouv formuli: "Dovolte, abych se pedstavil, j jsem XY', pop. bez 30

kestnho jmna. U rodnch jmen vyjadujcch njakou innost (Trousil, oupal) nebo postaven (Kne, Krl) je vhodn nahradit formuli "j jsem XY' formul "moje jmno je AT". Osoba neuvd akademick titul (vjimkou jsou nkdy lkai), piem svou funkci uvd jen je-li to nezbytn pro vyjasnn jejho postaven. Dleit pitom je vyslovit sv jmno zeteln. Toto ve lze povaovat za prvn fzi pedstavovacho aktu. Druh spov ve slovn reakci, pop. potesen rukou nebo i ve vmn vizitek. Slovn reakce spov ve slovech "t m", pop. "dobr den". Je nutn dbt na spoleensk postaven osob. Slovn formuli mohou pronst osoby, mezi nimi nejsou pli velk spoleensk (funkn, vkov) rozdly. Jinak me pi pedstaven vyjdit poten vazbou "t m" pouze osoba spoleensky star, nikoli osoba mlad. V Evrop (s vjimkou Velk Britnie) a na americkm kontinent je zvykem podat si ruce. Ruku podv vdy (a to plat i pro vechny jin pleitosti) osoba spoleensky star. Pitom se osoby mohou mrn uklonit. V asijskch zemch se ruce nepodvaj. V nkterch zemch se naznauje polibek na tv, nkde mu lb en ruku i spe polibek naznauje. V pracovnm styku si pak osoby obvykle vzjemn vymuj vizitky. Cel akt pedstavovn by ml bt doprovzen smvem a zastnn osoby by se mly navzjem dvat do o. V pracovnm, obchodnm nebo spoleenskm styku me dojt k tzv. kolektivnmu pedstavovn nap. novho pracovnka, nov pchozho apod. Ten, kdo jej uvd, uije nap. tto formule: "Dovolte, abych vm pedstavil..." nebo "Rd bych vm pedstavil...". Jak je to s pedstavovnm pi setkn na ulici? Potkaj-li dv spolu jdouc osoby osobu tet, piem jedna ze dvou osob se s osobou tet zn a nechce ji pouze pozdravit, ale chce s n tak hovoit, mus osobu, s n jde, a tet osobu seznmit.
Pro vt nzornost je dle uvedeno nkolik vzorovch situac. Osoby jsou oznaeny jako OSS - osoba spoleensky star, OSM - osoba spoleensky mlad a Z - zprostedkovatel. Vechny osoby by se mly pi pedstavovacm aktu lehce usmt. Situace 1 Seznamuj se dv osoby, mezi nimi nen ze spoleenskho hlediska rozdl. Iniciativa k pedstaven vychz od kterkoli z osob. Osoba A: Moje jmno je A. Osoba B: Moje jmno je B. Osobk: T m. Osoba B: T m. Ruce si podvaj vzjemn a jde-li o dva mue, oba se lehce uklon.

31

Situace 2 Seznamuj se OSS a OSM. OSM: Dovolte, abych se pedstavil(a), moje jmno je XY. OSS: AB. T m. Ruku podv OSS, OSM nabzenou ruku pijm. Varianta situace 2 me spovat v tom, e osoba spoleensky mlad nejprve druhou osobu oslov, nap.: "Pane editeli" a pak nsleduje vazba "Dovolte...". Situace 3 Zprostedkovatel seznamuje dv osoby na stejn spoleensk rovni: Z: Rd bych vs seznmil, pan (pan) A a pan (pan) B [pop. ... to je pan (pan) A a to je pan (pan) B]. O s o b k : T m. Osoba B: T m. Osoby A a B si podvaj ruce. Zprostedkovatel se omezuje pouze na vodn vtu, vyk konce pedstavovac formality, s pedstavenmi osobami si nepodv ruce. Toto plat pro vechny ppady, kdy se ujm tto funkce. Vjimkou me bt ppad, kdy jedna osoba jej pod, aby ji seznmil s jinou osobou. V tomto ppad je vhodn, aby mu po skonen pedstavovacho aktu a bez ptomnosti druh osoby podkovala. Situace 4 Zprostedkovatel pedstavuje osobu spoleensky mlad osob spoleensky star. Varianta pi nstupu novho pracovnka: Z: Pane editeli, pedstavuji vm pana (pan) XY (uvede akademick tituly nebo vdeck hodnosti), kter() dnenho dne nastupuje u ns do zamstnn ve funkci... OSS: T m, pane (pan) A T (pop. titul). OSM: Dobr den. Ruku podv osoba spoleensky star, osoba spoleensky mlad pijm. Varianta pi jin pleitosti: Z: Pane guvernre, rd bych vm pedstavil (nikoli "vs seznmil s panem/pan"!) pana (pan) XK (akademick tituly nebo vdeck hodnosti), editele (editelku) bankovnho domu MN. OSS: T m, pane editeli (pan editelko). OSM: Dobr den. Ruku podv osoba spoleensky star, osoba spoleensky mlad pijm. Situace 5 Zprostedkovatel seznamuje skupinu vce osob v prci, ve spolenosti nebo pi jin pleitosti s osobou, kterou neznaj. Varianta v pracovnm prosted: Z: Kolegyn a kolegov, rd bych vm pedstavil naeho novho pracovnka pana XY (akademick tituly, resp. vdeck hodnosti), kter bude zastvat funkci... Nov pracovnk pozdrav vechny ptomn a pedstav se kadmu z nich. Formuli "t m" mohou vyslovit osoby zjevn (podle vku) spoleensky star. Varianta mimo pracovn prosted: Z: Dmy a pnov, dovolte, abych vm pedstavil pana AY (akademick tituly, resp. vdeck hodnosti), profesora Vysok koly ekonomick v Praze. Pedstavovan osoba pozdrav vechny osoby a pokud nejde o vt shromdn, se vemi

32

ptomnmi si pod ruku. Formuli "t m" pronej osoby zjevn spoleensky star, jinak ji pron pedstavovan. Jde-li o vt shromdn, pedstavovan se pouze uklon a postupn se me seznmit pouze s vybranmi astnky.

Jak a kdy se nepedstavujeme

V obchodnm, hospodskm, pracovnm styku by mly bt vechny osoby na zatku jednn pedstaveny. Je nevhodn uprosted jednn ci nap. "toto je n prvnk". Zsadn by nemlo dochzet k tomu, e osoby jsou pedstavovny pouze kestnm jmnem bez pjmen. Nehezk zvyk, bohuel u ns bn, je v tom, e se osoba pedstavuje slovy: "J jsem njakej AT." Tato formulace je zcela nevhodn, stejn nevhodn je jmno zamumlat. Clem pedstaven je, aby druh strana vdla, o koho jde. Pi pedstavovn se nekou, nevk a ruce nejsou v kapsch. Nen tak na mst poukazovat pi tto pleitosti na pezdvky, vyadovat si tykn nebo nabzet oslovovn pouze kestnmi jmny. Samotn akt podn ruky by se ml omezit na tuto skutenost, nemlo by jt o usilovn a dlouh tesen ruky a neml by bt doprovzen poplcvnm. Tak sren podpatk pipomn vojensk zvyky z ne pli vzdlen minulosti. Hlubok klony mladch tak nejsou na mst. Nevhodn snaha je vnutit pedstaven jinmu. Nepedstavujeme se pi nhodnch setknch, nap. v restauraci, ve vlaku nebo v jinm dopravnm prostedku. Vjimkou jsou ppady, kdy konverzace peshne bn rozhovor, pokud se zjist, e osoby maj spolen znm nebo se zabvaj obdobnou problematikou nebo maj v myslu zstat dle ve styku. Za tchto situac se vak ena sama nikdy nepedstavuje mui. Mezi zemmi a oblastmi jsou pi pedstavovn znan rozdly. Kdo odjd obchodn, pracovn, sluebn, ale i soukrom do zahrani, ml by se se zvyklostmi seznmit. To, co se nm nkdy zd smn, me bt v dan zemi soust pedstavovacho obadu. Mli bychom spe zpytovat svdom a zvldnout tento obad sprvn alespo v na zemi. Jestlie se setkme s osobami ze zem, kde nap. podvn rukou nen bn (a je to v tchto zemch z dvod hygienickch), nemli bychom je do naeho podvn rukou nutit. Pivdme je toti do znanch rozpak. Na zvr tto sti jsou uvedeny hlavn proheky pi pedstavovn, resp. to, eho je nutno se pi pedstavovn vyvarovat. 33

1. Je-li osoba spoleensky star pedstavovna osob spoleensky mlad. 2. Jestlie se ena sama pedstavuje mum (s vjimkami). 3. Nejasn nebo nezeteln vysloven jmen pedstavovanch. 4. Jestlie hostitel opomene pedstavit nov pchozho. 5. Nepodn ruky, pokud m bt podna. 6. Nepijet podan ruky (to ovem spad vce pod kategorii slunosti i neslunosti, a nejde tedy o pouh proheek proti pravidlm pedstavovn).

Oslovovn a titulovn
V obchodnm, pracovnm i soukromm styku se setkvme a hovome s mnoha osobami. asto, hlavn v ppadech, kdy se s nkm seznamujeme nebo jsme v novm nebo cizm prosted, si nejsme jisti nebo nevme, jak tyto osoby oslovovat. Prvn republika sice brzy po svm vzniku zruila lechtick tituly, nicmn pevzala pemru jinch titul, hlavn ednickch, kter se penely i na manelky. V minulm obdob byla zjevn snaha zahrnout vechny osoby pod osloven "soudruh" nebo "soudruka". Po listopadu 1989 se nkde mechanicky pelo na osloven "pan" i "pan". Pi oslovovn jde v podstat o ti mon varianty: jmnem, titulem nebo funkc. Budeme-li se ohlet po zahrani, uvidme znanou pestrost, a to nejen podle region, jazykovch oblast, ale i mezi zemmi, kter jsou si blzk jazykov, teritoriln nebo kulturn. Z nmecky mluvcch zem jsmfe pevzali pedevm akademick tituly doktor a inenr. Ve vech tchto zemch je zeteln urit stup od pouvn titul, a to zvlt inenrskch. Tento odklon se tk stnho projevu, nikoli vak korespondence nebo vizitek. Tento odklon je zeteln i u lechtickch titul, pokud se jejich nositel astn aktivn politickho ivota. Jin situace je v anglosaskch zemch. V Severn Americe je mon kadho oslovit "pan", "slena", "pan". Doktor je pouze lka nebo osoba, jej vdeck hodnost odpovd zhruba naemu doktoru vd. V politickm ivot, ale i v soudnictv se uv osloven vyplvajcch z volench i jmenovanch funkc. Naopak pro osloven se nepouvaj funkce v hospodskch organizacch. Ve Velk Britnii je s vjimkou titulu doktora situace do znan mry obdobn jako v USA, 9) navc je zde mnoho lid obdaeno lechtickmi predi'' Titul "doktor" ve Velk Britnii mohou pouvat vichni lkai s vjimkou chirurg, kte jsou "pouze" Mr. - pan.

34

jcty. Zde je na mst upozornit, e osobu, kter se jmenuje Sir John Smith, oslovujeme vhradn "Sir John", nikoli "Sir Smith", jak se u ns vtinou nesprvn dje. Ve Velk Britnii pouvaj dstojnick hodnosti i osoby, kter z vojska odely. Osobu pedsedajc jakmukoli zasedn oslovujeme "Mr. Chairman" ("pane pedsedo"). Ve Francii je oslovovn funknmi tituly bohat, akademickmi tituly naopak dk. V Rusku a cel oblasti bvalho SSSR lze kadho oslovit jmnem a tzv. otestvem (tj. kestnm jmnem otce s koncovkou "i" u mue a "ovna" u eny), tedy nap. Sergej Michajlovi, resp. Anna Michajlovna. V ad zem (Francie, Polsko) se nkter funkn tituly nebo vojensk hodnosti povyuj, jde-li o zstupce, nmstky apod. Tedy nmstek ministra nebo nmstek editele se oslovuje jako ministr (a ve Francii, byl-li nkdo jednou ministrem, je tak oslovovn trvale) nebo editel a ve vojenskch hodnostech podplukovnk jako plukovnk. Toto jsou pouze vybran ppady a ve skutenosti mezi zemmi existuje daleko vt rznorodost. Jak tedy postupovat u ns? V bnm styku se lid, pokud nemaj akademick tituly, oslovuj "pan", "pan'. Na pracovitch se v mnoha ppadech lid oslovuj "pane kolego", "pan kolegyn", a to bez ohledu na akademick tituly nebo vdeck hodnosti. Toto osloven se nehod tehdy, kdy podzen hovo s nadzenm. V rznch podmnkch se vyvinula specifick pravidla, kterm se zejmna nov pchoz pracovnci mus pizpsobit. Je nevhodn, alespo v naich podmnkch, oslovuje-li nadzen podzenho "Novku" nebo kdy se takto obracej na sebe dva pracovnci. Otzkou je jak oslovovat osoby, o nich vme, e maj akademick tituly (doktor, inenr, dnes navc magistr) nebo vdeck hodnosti (kandidt vd, doktor vd). V bnm tuzemskm pracovnm nebo obchodnm styku je pouvn akademickch titul doktor nebo inenr stle obvykl. Z vdeckch hodnost je vhodn osloven doktor pro osoby, kter jsou doktory vd (DrSc.), nikoli pro kandidty vd (CSc.). Lkae, veterine a lkrnky oslovujeme vdy akademickm titulem. asto se nesprvn rozliuje mezi mui a enami. Jsou-li oba doktoi, bv on doktor Novk a ona pan Novkov. Toto je velmi nevhodn i nespravedliv vi en. I u ns jsou dnes vzneny nmitky proti pouvn akademickch titul. Zmizeli sice nrodn a zaslouil umlci, odelo se do urit mry od "akademik". Oslovovn akademickmi tituly je jist vc generan. Zda dotynou osobu nazvat doktorem nebo inenrem, je vc taktu. Obecn lze za souas35

nho stavu u ns doporuit, abychom v osobnm styku tituly spe pouvali ne nikoli, a to zvlt obracme-li se ke starm lidem. Pokud jde o funkce, je vhodn v pracovnm styku oslovovat osoby nadzen "pane editeli" apod. Osoby ve veejnch funkcch je vhodn na veejnosti pslun oslovovat: "pane starosto", "pane ministe" atd. Nen asi sprvn, jestlie novin nebo televizn komenttor oslov lena vldy, kter m nadto vdeckopedagogickou i vysokou vojenskou hodnost "pane Novku". Je to sice zdnliv demokratick, ale ped teni i posluchai jde o lena vldy, kter sm naopak tzajcho se novine i komenttora oslovuje "pane redaktore". Cizinci maj asto problmy se sprvnm vyslovovnm jmen oplvajcch souhlskami nebo hlskou . Mnoz se sna o co nejsprvnj vslovnost, jin nae jmna komol nebo pizpsobuj. Ve styku s cizinci je lep nsledovat skupinu prvn. Nen neslun se zeptat, jak dotyn sv jmno sprvn vyslovuje. ast ppad je i to, e nmeck jmna Rus s oblibou opt ponmujeme, akoli oni sami je vyslovuj rusky (Bliicher vs. Bljucher). Protoe jsme na titulovn zvykl, pouvme vi cizincm nai "nomenklaturu" zpsobem zcela nevhodnm. Tak nap. je nesprvn anglosaskho prvnka oslovovat "pane doktore", nebo vy firemn funkcione ze Spojench stt nazvat "pane prezidente". V tomto ppad je nutn oekvat reakci, e ve Spojench sttech je pouze jeden prezident - hlava sttu. Pivdme tyto osoby do trapn a sebe do smn situace. Do problematiky oslovovn pat i vykn a tykn, resp. v Severn Americe pouvn kestnch jmen nebo jejich zkratek. V uritch obdobch u ns bylo zvykem nebo se vyadovalo, aby si vichni pracovnci tykali, bez ohledu na vk, pohlav nebo sluebn postaven. To se penelo i do vztah mezi organizacemi. V souasnosti vznikaj mnoh nov firmy a organizace a je vhradn vc osob tam pracujcch, jak se jejich vzjemn vztahy budou vytvet. Do firem, v nich pracuj i cizinci, se budou penet jist zvyky ze zahraninch podnik. V tto problematice lze dt dv negativn doporuen, a to nepenet v tuzemskm styku vnitropodnikov tykn do vztah s jinmi firmami a nevynucovat si za kadou cenu od cizch partner odklon od formlnho oslovovn. Zle velice na individulnm pstupu a v tto vci je nezbytn znalost prosted i pomr druh strany a zvlt znalost osoby, o kterou v takovm ppad jde. Je lpe, navrhne-li tykn nebo oslovovn kestnm jmnem druh strana ne se vystavit riziku rozpak nad vlastnm nvrhem. Zvrem tto sti jet pipomnka, kter souvis s posuzovanou proble36

matikou. Hovome-li o tet osob nebo jin osob, kter nen ptomna, je vhodn vyvarovat se zlozvyku nazvat ji pouze pjmenm. Vdy jde o pana [Slovka, doktora Novka nebo editele Novka. Mlo by to patit k zkladnm pravidlm slunosti. V prci se tak vyhneme ppadm, kdy onen "Novk", kter je teba vysokokolskm pedagogem, prv vchz do dve.

Rozhovor
Osobn komunikace se me odehrvat v rodin, mezi pteli, v pracovnm styku, v kruhu odbornk, v obchodnm a podobnm rozhovoru, ve spoleenskm styku. I stn rozkaz ve vojensk mluv je druhem osobn komunikace stejn jako pokyn leteckho dispeera kapitnu letadla atd. Ns v tto souvislosti zajm rozhovor pracovn a rozhovor v obchodnm a spoleenskm styku, tedy rozhovor elov a konvenn, i kdy ada poznatk plat i pro jin druhy rozhovoru, zvlt pokud jde o jeho vnj strnku. Rozhovor je nutno povaovat za vmnu nzor a informac. Jeho soust je i schopnost formulovat vlastn mylenky a nzory tak, aby byly pro druhou osobu nejpijatelnj a nejlpe pochopiteln. Zkladem rozhovoru je dialog, nikoli monolog. Soust rozhovoru je umn mluvit, umn mlet i umn naslouchat. Jsou lid, kte tento dar maj, jinm chyb. Umn mlet je pravdpodobn nejobtnj. Ten, kdo se udr nemluvit, se obvykle dozv vce, ne bude-li hovoit, nebo asto svm mlenm vyprovokuje nebo donut druhou stranu, aby hovoila ona. Ta m pitom zjem udret rozhovor a ve sv snaze pimt mlc osobu k tomu, aby mluvila, ekne vci, je by jinak nepronesla. Soust umn mlet me bt i dramatick pomlka po vyknut vznamnho prohlen, mlen msto odpovdi nebo dlouh pestvka, bhem n si tzan pipravuje odpov na otzku, nebo jin okolnosti, pi nich je vhodnj mlet ne mluvit. Umn naslouchat znamen nejen naslouchat, ale i navazovat v dialogu na mylenky partnera. Mnoha lidem unik ada informac pouze proto, e si u pedem pro sebe pipravuj nejvhodnj monou odpov. Pipravuj se o monost odpovdi na ve, co druh osoba ekla. Veden rozhovoru velmi zce souvis s taktem, o nm je e na jinm mst. Dialog lze vst pouze s pouitm vcn argumentace. Tm vynikaj pedevm rozhovory obchodn. Pokud ns druh strana pesvd, e fakta, Jich jsme pouili, jsou nesprvn, stoj za to se pemoci a omluvit se. Tot se tk situace, kdy jsme se dopustili vcn chyby. astnk rozhovoru by se

37

ml vysthat tvrdojnho prosazovn vlastnch pravd, vyzvedvn vlastn osoby, neml by hovoit o osobnch a rodinnch otzkch, pokud k tomu nen vyzvn. To se tk zvlt pracovnho, ale i obchodnho rozhovoru. Velkm nevarem je skkat druhmu do ei a nedovolit mu dokonit mylenku. Nkte lid si libuj v ironizovn jinch, co obvykle znamen konec rozhovoru nebo me perst v hdku. Soust rozhovoru, hlavn obchodnho, je kladen otzek. Odpov na zdnliv konvenn dotaz "jak se mte" me mnohdy dt obraz o situaci tzanho. Ten, kdo klade otzky, je ve vhodnjm postaven ne tzan. Me otzky sm formulovat, pop. klst otzky doplujc. Tzan je uritm zpsobem v defenzv a ze zpsobu, jakm sv odpovdi formuluje, je mon leccos soudit. Je jist rozdl mezi odpovd jednoznanou, neplnou, vyhbavou nebo takovou, kter se vbec k poloen otzce nevyjaduje. Tzajc me vyvjet iniciativu, pokud druh strana sama nepejde ke kladen otzek vlastnch. Tzan m tak uritou vhodu asovou, protoe me na odpov pokat. Tma pracovnho rozhovoru je vc osoby funkn vy. Obchodn rozhovor zahajuje spoleensky nejstar osoba hostitele. Tma spoleenskho rozhovoru obvykle navozuje host nebo osoba spoleensky star. Rozhovor se obvykle zahajuje nezvaznmi vtami, na n teprve navazuje rozhovor vcn. Tma spoleenskho rozhovoru by mlo bt takov, aby se jej mohlo astnit pokud mono co nejvce osob. Pro kadho astnka rozhovoru by vak mlo platit, e jeho aktivn ast je zaloena pouze na jeho znalostech. Vzne-li rozhovor, nen nutno v uritm tmatu nsiln pokraovat. Vst dialog a dret se tmatu je vznamnou soust umn dialogu. asto se rozhovor sto na tma, kter astnk nezn - tehdy je lpe mlet. Je mon v prbhu rozhovoru upozornit na oblast, v n je astnk odbornkem, a neosobovat si prvo vyjadovat se ke vemu. Jsou urit tmata, kter mohou bt pro nkterho z ptomnch nepjemn, nap. otzky politick apod. Zcela nevhodn je v rozhovoru se zahraninm astnkem prosazovat vlastn stanoviska a nzory na problematiku jeho zem. Obecn nelze doporuit, aby se nkomu vnucovalo nevhodn tma pi nevhodn pleitosti. Bavit se "o niem" je svm zpsobem umnm. Do jak mry takov rozhovor me ovlivnit vztahy dvou osob na del dobu, je otzkou. V tom, zda se bavit o poas i ne, se nzory rzn. Ve Velk Britnii se vak bez tohoto tmatu neobejde dn konverzace. Je na mst upozornit na nkter nevary doprovzejc rozhovor (nejen spoleensk), kterm je lpe se vyhnout. Prvnm z nich jsou obvykle nic ne38

kajc frze. Druhm je pouvn cizch slov, kter jsou lehce nahraditeln, a to pouze s clem prokzat vlastn jazykov znalosti. Dle je to zlozvyk pouvat slova jako "prost", "tedy", "jaksi" nebo dve hojn "tak njak". Tato slova nemaj dn vcn smysl a je lpe se jich zbavit. Jinm zlozvykem je afektovanost, roubovanost projevu, nevhodn titulovn a petvka. Do pracovnho a obchodnho a spoleenskho rozhovoru nepat agresvn projevy, vulgrnost a hrubost. Historky, vtipy, anekdoty, citty apod. je mon pout pouze tehdy, znme-li dostaten partnera a v ppad zahraninch partner i jazyk tak, aby nap. nebyly povaovny za dvojsmysln a partnera neurely. Jsou i lid, kte je ze zsadnch dvod nesnej. Jestlie je ji pouijeme, musme druhou osobu znt natolik, abychom si mohli bt pedem jisti, e jim bude porozumno sprvn a e spln cl, kter jsme sledovali. Mli bychom bt ohledupln k neptomnm a nemli bychom je pomlouvat. Pokud o urit osob hovome, tak nikoli jako o "Novkovi", nbr "panu Novkovi", "doktoru Novkovi", "Jim Novkovi" apod. Tento zlozvyk je zvl npadn, hovo-li takto mlad pracovnk nebo pracovnice o lidech podstatn starch vkov i spoleensky. Rozhovor, a to ne pouze spoleensk, m i svou vnj strnku. Je j na prvnm mst pouvn hlasu, jeho sla, tn, zabarven, intonace, rychlost ei, vslovnost, vady ei apod. Hlas me ovlivnit pzniv i nepzniv v och naslouchajcho to, co osoba k. To se krom rozhovoru v osobnm styku vztahuje i na telefonick rozhovory. Soust vnj strnky rozhovoru jsou dle pohyby. Jsou to pohyby hlavy, souhlasn a nesouhlasn. Zde je vhodn upozornit, e v nkterch mimoevropskch zemch m nae souhlasn a nesouhlasn kvn hlavy opan vznam . Dle je to vraz oblieje (smv, obo, vrsit elo), kter mnohdy prozrad vce ne slovn doprovod. Pi rozhovoru se dvme do o osoby, s n hovome. Je-li osob vce, sname se dvat se do o osob, kterou chceme svm projevem nejvce zaujmout. Konen sem pat i gestikulace rukama, kter doprovz tok ei. V jejm pouvn jsou velk rozdly nap. mezi profesemi (vojci a pedagogov) a zvlt mezi zemmi. To, co je v jedn zemi povaovno za neppustn, je jinde zcela bn. Gestikulaci se pravdpodobn nevyhne nikdo. Pozorovnm gestikulace je mon soudit na nkter vlastnosti hovocho. Naproti tomu nelze doporuit (a je proti nmu nutno vystupovat) vynucovn si pozornosti pouvnm rukou k fyzickmu dotyku s druhou osobou v prbhu rozhovoru. Nkte mui berou druh mue, astnky rozhovoru, 39

za klopy saka, vrej do nich, ouchaj je, poplcvaj je. in tak asto impulzivn, ke zvraznn svch slov. eny se pro zmnu objmaj, lbaj apod. Vsledek u druh strany je bohuel ve vtin ppad opan ne zamlen. I kdy nejde o projevy nsil, vtina mu, o ench nemluv, se takovmu doprovodu rozhovoru vyhb a dal styk s takovou osobou nevyhledv. Zajmav je pozorovat ponn dvou osob, kter spolu hovo. Jestlie jedna ustupuje, nen to pod thou argument, ale lze pedpokldat, e fyzick blzkost druh osoby je j nepjemn a e si od n chce udret urit odstup. Samostatnou kapitolou je vnj strnka projev pedagog, pednejcch, enk a politik. Tato jist zajmav problematika se vak vymyk tmatu tto knihy. V obchodnm rozhovoru obvykle nevystupujeme sami za sebe jako soukrom osoby, nbr za firmu, instituci apod. Rozhovor, kter vedeme s partnerem, mu umouje vce ne cokoli jinho poznat ns zblzka. Tot plat pochopiteln v obrcenm sledu. O partnerovi, kterho znme z psemnho styku, si uinme dobr obraz, i kdy ne pln, v osobnm jednn, pi spolenm rozhovoru. Meme tak odhadnout zmry partnera, zskanmi poznatky se usnaduje rozhodovac proces. Rozhovor je tak v obchodnm jednn velmi vznamnm initelem taktiky i techniky jednn s partnery.

40

PRAVIDLA PRO PRACOVN STYK

Jak telefonovat
Telefonick styk pi monm automatickm propojen tm s celm svtem nahrazuje znanou st dvjho psemnho styku. Obecn meme telefonick rozhovory lenit na soukrom, jimi se zde nezabvme, a dle rozhovory obchodn, pracovn, sluebn apod. (dle nazvan pracovn). Tak pro telefonick styk plat urit pravidla, i zde tedy existuje mnoho variant. Telefonujeme tm vichni a ani si to uvdomujeme, sestv telefonick rozhovor ze t st: je to jeho zatek, vlastn prbh a zakonen. Pedpokldejme, e rozhovor s uritou osobou mus zprostedkovat telefonn stedna. Volme-li jakoukoli firmu nebo organizaci v zpadn Evrop, ozve se jej stedna po jednom, dvou zazvonnch. Nkter firmy maj dokonce k dispozici kontroln systm pro pracovnky steden, kter m zabrnit, aby volajc nemusel dle ekat. Volan stedna firmy se ohls jmnem a pozdravem "dobr den", nkde i dotazem, v em me bt npomocna. Naproti tomu u ns je stle pli mnoho ppad, kdy stedna dlouho nereaguje a ozve-li se, je zejm, e volajc obtuje a e pracovnice stedny maj zcela jin zjmy a starosti ne spojovat rozhovory. Jinm nevarem je, e pracovnice stedny se hls zkratkou organizace, kter je srozumiteln pouze zasvcenm. Pracovnice stedny by mla zeteln, i kdy heslovit oznmit nzev nebo jmno firmy nebo instituce, pozdravit a co nejrychleji umonit hovor nebo podat informaci. Je-li oblast, kter zasluhuje u ns zlepen, je to prce telefonnch steden. Jsou jist rozdly mezi zahranin bankou a stednm adem, ale ve vtin firem a podnik chyb mnoho, aby nae podniky byly v tto oblasti na rovni zpadoevropskch partner. Tot, co bylo uvedeno o sprvnm spojovn telefonickch hovor prostednictvm steden, plat jet ve vt me pro prci sekretek spojujcch hovory s vedoucmi pracovnky, funkcioni a initeli.

41

Vlastn zatek telefonickho rozhovoru spov v identifikaci, resp. pedstaven obou stran. Prvn se ozv volan, kter se m ohlsit jmnem (pjmenm), pop. nzvem firmy, oddlen atd. Nen vhodn pouvat slova "prosm", "ano", "hal" nebo dokonce rzn vojensk "slym". Volajc se v kadm ppad ohls svm jmnem a v ppad poteby i nzvem firmy, organizace, instituce apod., za ni jedn. Akademick tituly, s vjimkou lka, se pitom nepouvaj, funkce vbec ne. (Tedy nikoli "tady editel inenr Novk".) Volajc se pedstav jmnem i tehdy, vol-li nap. do adu nebo vyaduje-li se informace apod. Ob strany se pozdrav, nejprve volajc, pot volan. Pepojuje-li hovor sekretka a nejde-li o osoby, kter se znaj, ohlauje naopak funkci a titul volajcho. Po pepojen je slun, aby se volajc sm ohlsil jmnem a pozdravil. Vlastn rozhovor me zat krtkm spoleenskm vodem: jak se mte. Nen na mst se dlouze rozpovdvat o rodinnch nebo zdravotnch obtch, nbr strun odpovdt a optat se druh strany tot. Celkov by telefonick rozhovory mly bt vcn, nikoli nutn krtk. Je nutno brt v vahu, e mezimstsk a mezisttn rozhovory jsou nkladn. Mme-li v myslu s nkm telefonovat dle nebo je-li zejm, e rozhovor me trvat dle, je vhodn se volanho zeptat, zda m na del rozhovor as. Vsledek rozhovoru, pokud je zvan, je vhodn a nkdy nezbytn potvrdit psemn. Telefonick rozhovor se vtinou ukonuje shrnutm jeho vsledk. Ukonuje jej v pracovnm vztahu osoba star funkn nebo vkov. V obchodnm rozhovoru zle na vztahu mezi obma osobami. Telefonick rozhovor se vdy kon pozdravem, nap. "na shledanou". I zde je nevhodn vojensk pozdrav "konec". Je-li v mstnosti vce osob, mli bychom se pi telefonovn snait, abychom ostatn co nejmn ruili. To se tk mnostv hovor, jejich dlky a zvlt intenzity hlasu. Jestlie byl hovor peruen nap. pro technickou zvadu nebo stednou, vychz iniciativa k pokraovn obvykle od volajcho. Stv se, e se na n hovor napoj jin hovor, take msto dvou osob hovo tyi. Tyto ppady vyplvaj z technickho stavu telekomunikac a zastnn osoby se sice ru, ale ve skutenosti se do tto situace nedostaly vlastn vinou nebo piinnm. V tomto ppad je vhodn nepoutt se do diskus, kdo se napojil na koho, a rychle se dohodnout, kdo koho znovu zavol, a hovor peruit. Vytome-li omylem nesprvn slo nebo k omylu dojde technickou zvadou, nen vhodn poloit sluchtko, ale ppadn je tak se omluvit. (Napklad "promite, asi mm patn slo", "to je asi omyl".) Na volanou osobu se 42

vbec nememe zlobit, ona za chybu nai, stedny i technickou zvadu neme. Pijmme-li nvtvu, mli bychom v jej ptomnosti hovory zvenku, resp. jejich dlku omezit na minimum. Nejvhodnj je domluvit s volajc osobou pro uskutenn hovoru jinou dobu. Vi nvtv je znan nevhodn, jestlie svj poadavek na odloen telefonickho hovoru zdvodnme slovy: "Zavolm vs pozdji (resp. zavolejte m pozdji), mm tu njakou nvtvu." Nvtvnk se jist nepovauje za "njakho". Mezi telefonovnm v pracovn dob u zpadnch firem a organizac a u ns je zsadn rozdl. V pracovn dob a pi pouvn sluebnch telefonnch apart se zsadn nehovo o soukromch vcech. Nkde je dokonce stedna urena k vhradnmu pepojovn hovor od firmy, a to i v mstnm provozu. Ve vech vtch firmch jsou pro soukrom rozhovory k dispozici fungujc automaty pro mstn i mezimstsk hovory na mince a na vrov karty. Jak tedy telefonovat? Jednak je vhodn zajistit, aby stedna vas, sprvn a slun reagovala na pichzejc hovory. Ten, kdo vol nebo je voln, by se ml pedstavit pjmenm, bez titulu a funkce. A konen, telefonick hovory by mly bt strun a vcn a zvan skutenosti z nich vyplvajc by mly bt ihned potvrzeny jakoukoli zvaznou psemnou formou.

Vizitky
Slovo vizitka i sprvn navtvenka pochz od francouzskho visiter - navtviti. Dodnes s nvtvami i navtvovnm zce souvisej, i kdy jejich pvodn vznam byl zatlaen do pozad. Vizitky jsou dleitou pomckou v pracovnm, spoleenskm a nkdy i osobnm styku. Zvltn vznam maj ve vnjch vztazch, zcela specifick pak v diplomatickm styku. Slou pi seznamovn a pedstavovn, pro pedvn zprv, jako doprovod jinch sdlen a vc i k dvodm evidennm. Rozeznvme nkolik druh vizitek: osobn, firemn - podnikov, vizitky pro ely diplomatick sluby a nkter dal. Vechny spluj stejn el jedna osoba informuje druhou o svm jmn a o nkterch dalch okolnostech bezprostedn s n souvisejcch. Prv rozsah i zpsob podn dalch nformac se li podle toho, o jak druh vizitky jde.

43

Jak vypadaj Osobn vizitky obsahuj pouze nejzkladnj daje o osob, tj. jmno, pjmen, akademick tituly nebo vdeck hodnosti, soukromou adresu, pop. slo telefonu dom. Toto je maximum daj na soukrom vizitce, me jich bt i mn, nikoli vak vce. Vizitky jsou vytitny vhradn tmavmi psmeny na blm, pokud mono kdovm pape. Jmno a pjmen me bt uvedeno tiskacmi psmeny, pop. psac formou. Tento druh vizitek by neml mt npadn papr nebo tisk, formt by ml bt spe men ne vt. V anglosaskch zemch i ve Francii jsou bn vizitky pro manelsk pr. Je to umonno tm, e ensk jmno se v tchto eech nemn. U ns by bylo smn, kdyby manel pouvali vizitku pan a pan Karel Novk, zatmco Mr. and Mrs. John Smith nebo M. et Mme Charles Papin nen nic neobvyklho. Pokud by manel chtli mt spolenou vizitku, je mon volit formu nap. Karel a Karla Novkovi. Osobn vizitky jsou skuten osobn v tom, e si je dvme tisknout sami a e jsou ureny vhradn pro soukrom ely. Firemn, podnikov, oficiln vizitky se od osobnch vizitek li v nkolika smrech. Jednak osobu prezentuj jako zamstnance nebo pedstavitele urit instituce, kter tak tisk vizitek na sv nklady obstarv. Vedle daj o osob obsahuj tyto vizitky vdy oznaen instituce, jej adresu, telefonn slo, pop. slo faxu. U jmna osoby je obvykle oznaena funkce. Neuvd se funkce asistenta, referenta, nbr vedouc nebo vy funkce nebo takov funkce, jimi se jeden pracovnk odliuje od druhho. Mlo by platit, e m vy funkce v hierarchii firmy, organizace, adu nebo instituce, tm mn vedlejch daj, jako je slo faxu nebo telefonu, by mla vizitka obsahovat. Na takov vizitce by nemly bt soukrom daje (bydlit a telefon). Mus z n vak bt jasn, o jakho funkcione jde. ada firem dv pro sv zamstnance tisknout jednotn vizitky s vyuitm ochrann znmky firmy nebo obchodnho jmna, firemnch barev apod. Nedoporuuje se vak, aby firma dala vytisknout jednotn vizitky, do nich by se jmno pracovnka doplovalo psacm strojem. Rozmr vizitek me bt rzn, nap. 6x9, 5x9, 5,5x9,5, 5x8,5, 4x7 cm apod. Pouvan papr je bl, nkdy se tisknou bl psmena na ernm pape nebo existuj rzn barevn kombinace papru a tisku. Pokud se v rmci jedn firmy nepouvaj vizitky stejnho formtu, bv u svtovch firem zvykem, e vizitky podzench pracovnk by nemly bt vt ne vizitky vych funkcion firmy.

44

Vizitky pedstavitel oficilnch instituc by mly bt stdm a mly by se omezit na nejnutnj daje vztahujc se k funkci. Sluebn vizitky diplomatickch pracovnk obsahuj pouze jmno a funkci diplomata a oznaen adu, bez titulu a bez dalch daj. Pro zahranin hospodskou, zvlt zahranin obchodn innost a styky je nezbytn mt k dispozici vizitky v rznch jazykovch mutacch. Zde je na mst upozornit na nkolik skal pevdn textu vizitek do jinch jazyk a pro jin prosted. Zkladnm hlediskem je, aby vizitka byla srozumiteln druh stran, tedy aby vypovdala s dostatenou jasnost o osob, kter j vizitku pedv. Nzev firmy nebo organizace by ml odpovdat oznaen v rejstku. Kestn jmno, esk i slovensk, by nikdy nemlo bt pekldno. dn ciz John, Jean i Johann u ns nepouv jmno Jan nebo Jn. V tomto smru nen nutn se pizpsobovat. Znan problm psob akademick tituly, mn vdeck hodnosti. V anglosaskch zemch je doktorem pouze lka nebo osoba, jej vdeck hodnost odpovd zhruba naemu kandidtu vd nebo doktoru vd. Zde je lep na vizitkch tituly oelet. N inenr, peloen jako engineer dl v anglosaskch zemch z absolventa technick nebo ekonomick vysok koly strojnka, mechanika, technika. Proto i zde je vhodnj od titulu upustit. V nmecky mluvcch zemch je situace jin. Pro prvnka je mono pout titul Dr. iur. nebo Dr. jur., pro jin doktory pouze oznaen Dr. V tchto zemch jsou za inenry povaovni maturanti technickch smr, absolventi technickch vysokch kol bn pouvaj titul Dipl. Ing. Absolventi vysokch kol ekonomickch smr jsou oznaovni jako Dipl. Kaufmann, Dipl. Wirtschaftler. I kdy to nen zcela sprvn, je i zde nejschdnj titul Dipl. Ing. Francouzsk vizitky oznauj vysokokolka - prvnka jako licenci en droit, absolventy technickch kol jako ingnieur civil des mine nebo podobn podle technickho smru. Na vizitce se tyto tituly tisknou malmi psmeny pod jmno. Ve styku s Itli je vhodn vechny tituly pouvat. Vizitky v rutin jsou titny azbukou a neobsahuj odkaz na akademick tituly. Pokud chce n kandidt vd nebo doktor vd svou vdeckou hodnost pevst do jin jazykov mutace, nech si uvdom, e nae oznaen CSc. je kdekoli jinde zcela nesrozumiteln. V anglosaskch zemch je mon je nahradit psmeny Ph.D. za jmnem, i kdy to nen zcela pesn, pop. Dr. ped jmnem. Pro nmecky mluvc zem je vhodn pst Dr. ped jmnem. Vdeck hodnost DrSc. se me pst ped jmnem jako Dr. Na ruskch vizitkch se vypisuje slovy kandidt nebo doktor vd s oznaenm oboru, nap. kandidt ekonomickch vd. 45

Jinm problmem pi jazykovch mutacch je oznaen funkc. Je proto nezbytn seznmit se se zvyklostmi dan zem a pizpsobit jim nae firemn a podnikov funkce. Jsou toti znan rozdly mezi zemmi, nap. mezi britskmi a americkmi podmnkami. Vtina funkc v zpadnch zemch vyplv z obchodnch zkonk. Rozdly jsou zejmna v obsahu anglickho pojmu "manager", kter zna pouze vedoucho, nikoli editele, nebo "director", co me bt bu editel, nebo len sprvn rady. V nmecky mluvcch zemch jsou v pojmenovn obdobnch funkc t znan rozdly. Vizitky pro pouit v Japonsku se dvaj tisknout na mst. Jsou dvoustrann v japontin a anglitin. Jak se vizitky pouvaj Pedvaj se pi prvnm seznmen, a to bu pi seznamovacm aktu, nebo dojde-li k seznmen nhodou, ped rozlouenm, a to tehdy, pokud chceme s druhou osobou pokraovat v osobnm styku. Me se stt, e v potebn okamik vizitku nemme u sebe. Jestlie nm na udren kontaktu s druhou osobou zle, lze j vizitku dodaten zaslat s krtkm sdlenm. V opakovanm pracovnm styku se pedvaj vizitky pouze tehdy, kdy dolo proti vizitce pedan pi dvjm setkn ke zmn. Pi nvtvch se vizitky pedvaj sekretkm proto, aby je pedaly navtvenmu a ohlsily nvtvnka. Pi vtch spoleenskch akcch bv ureno msto, kam astnci sv vizitky kladou. Hostiteli se tak umouje dodaten pehled o nvtvncch. Ve vech pedchozch ppadech pedvme pouze titn vizitky. Jestlie vizitky zaslme, oznaujeme na nich el, kter pln. V levm dolnm rohu (kter pro tento el zstv v tisku przdn) uvdme mkkou tukou, ne perem, fixkou apod. zaveden zkratky, pop. i jin sdlen, ve na zklad francouztiny. Podle textu vizitky se zjiuje, jak se jmno druh osoby sprvn pe, jak m tituly, funkce. Pi osobnm styku pln vizitka svj pvodn el, jejm prostednictvm navtvujc oznamuje osob, kterou hodl navtvit, svou ptomnost. Plat to zvlt u neohlench nvtv, ale i u nvtv ohlench, pokud se osoby vzjemn neznaj. Vizitky se vdy pikldaj, pokud nkomu poslme drek nebo pozornost. V tomto ppad se vkldaj do oblky stejnho tvaru. Vizitky nejsou ureny k delm psemnm sdlenm, pro krat sdlen jsou ustleny zkratky, zaloen vtinou na francouztin jako kdysi jedinm 46

pijatelnm diplomatickm jazyce. Zkratky se obvykle p tukou, nejve perem, v levm dolnm rohu vizitky. Psan strojem v tto souvislosti nelze doporuit. Ve spoleenskm a pracovnm (ale i soukromm) styku pouvme vizitky k rznm druhm a formm blahopn. V zahranin obchodnm styku je nejbnj blahopn k Novmu roku. Nkdy se zasl pouze vizitka, nkdy navc titn blahopn, kalend nebo jin pozornost. Vizitka se zasl souasn pro lep identifikaci a uvd se na n, o jak druh blahopn jde. Zkratky se p malmi psmeny, nap. p. f. (pour fliciter). Jde-li o blahopn k Novmu roku, peme na vizitku p. f. 1992, pi blahopn ke sttnmu svtku pouze p. f. Jestlie jsme dostali blahopn a sami jsme dosud neblahopli, odpovdme vizitkou p. r. et p. f. (pour remercier et pour fliciter 1992). Tato forma je vhodn pi vmn gratulac v jednom mst nebo pokud ten, kdo peje prvn, zasl pouze vizitku bez dalho, nap. titnho blahopn. Pi vysloven soustrasti se uv vizitka p. p. p. (pour prendre part) nebo p. c. (pour condolance); pi pchodu novho pracovnka na zastupitelsk ad pak p. p. (pour prsenter). V tomto ppad vizitku posl vedouc zastupitelskho adu osobm, s nimi se pedpokldaj spoleensk styky. Pi odjezdu pracovnka ze zastupitelskho adu se vizitka zasl osobm, s nimi se nemohl rozlouit osobn - p. p. c. (pour prendre cong). Tento ppad je jedinm, kdy se na zaslanou vizitku neodpovd. Na vechny psemn projevy je nutno odpovdt - jestlie ob strany psob nebo bydl v jednom mst - do 24 hodin. Vjimkou je oznmen p. p. c. (viz shora), kter ponechme bez odpovdi. Odpovdme-li vizitkou, oznaujeme ji zkratkou p. r. (pour remercier). Forma odpovdi mus bt mrn zaslanmu sdlen, a to po obsahov i formln strnce. Jestlie poslme nkomu kvtiny nebo dar, pilome vizitku bu bez oznaen, nebo s uvedenm formln vazby "avec les compliments". Vizitky nepouvme pro jin psemn vzkazy. Vjimkou me bt ppad, kdy jsme bez ohlen navtvili osobu, kter nebyla ptomna. V takovm ppad je m on na vizitku napsat krtk vzkaz. Vizitky mus bt ist, nezmakan. Mme je vdy na stejnm mst, abychom je nehledali a zrove je mli k dispozici. V osobnm styku je vzjemn vymujeme neokzale. V nkterch zemch (Japonsku) je tento akt vel011 formln zleitost, s n je nezbytn se seznmit. Zvrem tto sti je nutno uvst, jak s obdrenmi vizitkami zachzme. 47

Zsadn je nevyhazujeme. Je vhodn je (v neptomnosti dan osoby) oznait datem, kdy jsme je dostali, pop. mstem, pleitost, kdy se tak stalo. Vizitky jinch bu pikldme k pslun dokumentaci (pro tento el meme pout fotokopie), nebo - co je vhodnj - shromaujeme podle zem, organizac apod. Je z nich zejm vvoj u organizac, jejich pedstaviteli dan osoby jsou, a souasn zmny v jejich postavem v organizaci, v n pracuj. Jak se nepouvaj Vizitka asto poskytuje prvn obraz o firm, podniku, organizaci i o osob. Vizitka se skuten d povaovat za jej vizitku. Vzhled vizitky by ml bt spe informativn ne reklann. V kadm ppad se doporuuje co nejmn pompznosti. Jak ekl jeden bval ministr zahraninho obchodu, ne kad vizitka bohat zdoben stbrem nebo zlatem znamen, e jej majitel tmito statky oplv. Obas spe pedstr nebo zastr skutenost. Pi pedvn u stolu se vizitky partnerm nehzej, ale pedvaj se z ruky do ruky. Pokud je ptomna osoba, kter nm dala svou vizitku, nepeme na ni dn poznmky. Je vhodn se s obsahem vizitky seznmit, v ppad nejasnosti se zeptat, jak se jmno vyslovuje nebo co znamen uveden funkce. Pedstavitel americkch nebo japonskch firem tak in velmi asto. Vizitkou se pedstavuj dv osoby. Obsah a forma vizitky a zpsob pedvn a zachzen s nimi je obrazem obou.

Pracovn nvtvy
V tto sti se pojednv vhradn o nvtvch pracovnho, obchodnho a podobnho charakteru, nikoli o nvtvch oficilnch nebo soukromch. Nvtvy jsou soust obchodnho a hospodskho ivota a v rmci kadho podniku je ada zleitost, kter se vyizuj osobn. Kad, kdo psob v obchodn nebo hospodsk sfe, sm nvtvy vykonv nebo nvtvnky pijm. Nvtvy obvykle sleduj urit cl a jejich obsahem je projednn uritch vcnch zleitost, maj vak i svou formln a organizan strnku, kter je nutno vnovat pozornost. Nvtvy se ve vtin ppad sjednvaj telefonicky, nkdy osobn pi ji-

nm osobnm jednn. Bu je sjednvaj navtven (hostitel) s navtvujcm pmo sami, nebo prostednictvm jinch pracovnk, ve vtin ppad sekretek. Doba mus vyhovovat obma stranm. Pijd-li oekvan nvtva z jinho msta, pihl se pi stanovm doby k tomu, aby mla dost asu na vlastn jednn a na cestu tam i zpt. Pro ob strany je dleit pesnost a dodren sjednan doby. Nen-li mon ji dodret nebo je-li nutno dobu zmnit, je teba to druh stran co nejdve oznmit. Pokud se nvtvnk bez pimen omluvy dostav pli pozd, riskuje, e nebude pijat. M-li navtvovan (hostitel) sekretarit nebo sekretku, je jejich povinnost mt o vech oekvanch nvtvch pehled. Jde-li o velmi vznamnou nvtvu, oekv ji uren pracovnk u vchodu nebo vrtnice, kde ji uvt. Byl-li uren mlad pracovnk, nepodv nvtvnkovi ruku jako prvn a podv ruku a po vyzvn nvtvnka. Pracovnk pak doprovz nvtvu do pedpokoje hostitele. Uvnit budovy poskytuje nvtvnkovi pednost a vnuje se vhradn jemu, nikoli jinm spolupracovnkm, s nimi se me potkat na chodb nebo ve vtahu. Jin nvtvnci se dostav do sekretaritu sami. Pracovnk sekretaritu se postar o jejici kabty a doplky a ohls nvtvu hostiteli, pop. ji na vzvu hostitele uvede na msto jednn. Hostitel nvtvu vdy uvt, u vznamnch nvtvnk v pedpokoji, u jinch nvtvnk ve sv pracovn nebo v jednac mstnosti. Sed-li pi pchodu nvtvy u stolu, vdy povstane a vt nvtvu vstoje. Pokud se jednn astn i dal osoby, je nezbytn, aby je hostitel a host pedstavili. Je pitom vhodn uvst - krom daj o jmn osoby - tak jej funkci, pop. i dvod jej asti pi jednn. Neznaj-li se osoby, vymuj si vizitky vstoje nebo okamit, jakmile zasednou ke stolu. Pokyn k zasednut dv hostitel a zrove uruje msto, kam si m host sednout. Jednn se uskuteuje bu u pracovnho, nebo konferennho stolu. Jde-li o nvtvu pichzejc z jin firmy nebo organizace, nen vhodn, aby hostitel sedl za svm pracovnm stolem. Tam zstv sedt, je-li nvtvnkem podzen pracovnk nebo nvtvnk mn vznamn. U jednacho stolu sed host a hostitel proti sob. Doprovod hosta i hostitele sed na te stran stolu jako tyto osoby a je rozmstn, alespo na potku jednn, podle funkc. Nejvznamnj osoba z doprovodu sed po lev ruce hosta, f esp. hostitele, dal vznamn osoba po jeho prav ruce. V prbhu jednn si nkdy sedaj proti sob doprovzejc osoby, kter se zabvaj obdobnou Problematikou. Vede-li se jednn prostednictvm tlumonka, sed co nejble funkn nejve postaven osob. 49

48

Hostitel me nvtv nabdnout pohotn, jeho vbr obstarv sekretka, kter je tak astnkm jednn podv. Oberstven se podv vdy zprava. V prbhu pracovn nvtvy je vyloueno nabzet jakkoli alkoholick npoje. Po ukonen jednn dv pokyn k ukonen nvtvy hostitel, kter se t s nvtvnkem lou. Pracovnk sekretaritu povstane, ped nvtvnkovi kabt a doplky a pokud nvtvnk odchz sm, pracovnk sekretaritu se s nm rozlou pozdravem "na shledanou", smvem nebo pokynutm hlavy. Pokud byl nvtvnk pi pchodu oekvn u vchodu, je vhodn jej pi odchodu na stejn msto doprovodit. V nkterch organizacch nebo firmch je povinnost vechny zahranin nvtvnky vtat u vchodu a jednn s nimi organizovat prostednictvm recepce. Jestlie jde o nvtvu vtho potu osob nebo o delegaci, je nutno pedem urit jednac mstnost, zasedac podek apod. Pro nvtvnky je obvykle rezervovno msto proti oknu, kter je povaovno za msto estn. Ve skutenosti je to msto mn vhodn, nebo ten, kdo sed zdy k oknu, vid do tve druh strany lpe ne opan posazen osoby. U slavnostnjch jednn se zahraninmi partnery je vhodn opatit jednac stl vlajekami. Ty mus samozejm odpovdat vlajkm pslunch zem i zpsobu jejich uvn (nelze nap. dopustit, aby vlajeka byla stranov obrcen). Jde-li o pracovn nvtvy podzench nebo na rove postavench pracovnk, hostitel pi pchodu nebo odchodu pracovnka nevstv od stolu, ale me povstat, jde-li o enu, ne vak v ppad sekretky. Jednn se odehrv u pracovnho stolu hostitele nebo - je-li vce ptomnch - u jednacho stolu, jemu hostitel pedsed. Pedpokld-li se v tchto ppadech del jednn, bv asto pedem ureno, kdy mus skonit. Pokud jde o vechny druhy nvtv, mla by platit nkter zkladn pravidla pro hostitele a jeho sekretarit. Pedn by se ten, u nho se jednn odehrv, ml vnovat vhradn nvtv, neml by se zabvat jinmi psemnostmi a neml by ani vyizovat vce zleitost najednou. V ptomnosti druhch by zejmna neml zaizovat soukrom a mimopracovn zleitosti. Je i vc dohody se sekretaritem, aby v prbhu nvtvy nepepojoval hostiteli telefonty, aby nebyl ruen prbh jednn - s volajcmi sjedn dobu a zpsob, kdy a jak bude mon rozhovor uskutenit. Nvtvy, kter sami konme, nebo setkn s nvtvami, kter pijmme, jsou nron nejen vcn, ale i psychicky a asov. Pro ob strany by proto mla platit v nejvy mon me zsada vzjemn ohleduplnosti.

50

Prosted
V obchodn a hospodsk innosti m urit vznam i prosted, v nm se tato innost uskuteuje. Jde sice pedevm o mstnosti, v nich se odehrv obchodn a podobn jednn, ale stranou pozornosti by nemly zstat jin prostory, kam pichzej adov zkaznci. Nejde pouze o istotu a vybaven nbytkem, ale i o urit estetick nroky, nap. kvtinovou vzdobu. Kvtiny by nemly bt v dnm ppad zvadl nebo zapren. ada firem, bank a jinch instituc vystavuje v jednacch mstnostech nebo k nim pilhajcch prostorch vzcn umleck dla. Ta psob esteticky a zrove tyto pedmty maj ukzat bohatstv jejich majitel. Mohou bt i nmtem ppadn konverzace, ale - s uritou dvkou ironie - i zkoukou kulturn rovn nvtvnk. Hlubok kesla pro klienty v advoktnch kancelch v dvjch dobch mla i psychologick efekt, protoe rady poskytujc advokt sedl vdy ve ne ostatn. Toto ve m psobit na nvtvnka a podpoit postaven hostitele jako pedstavitele serizn i umnmilovn i umn podporujc firmy a instituce. Jist nen vhodn, jsou-li sti vybaven jednac mstnosti oznaeny inventrnmi sly. Jednac mstnosti by mly svm vnjm vybavenm navodit pjemnou pracovn atmosfru. Nemlo by jt v dnm ppad o mstnosti prchoz ani voln pstupn jinm lidem. Polohou a zazenm by mly umoovat plnou koncentraci ptomnch na vlastn jednn. Pro astnky jednn by mla bt k dispozici ist a vybaven sociln zazen. Bude jist rozdl mezi tm, jak bude vypadat jednac mstnost pedn newyorsk banky nebo orientlnho obchodnka. A bude jist zhodno, odnesou-li si nvtvnci naich firem, bank a instituc dobr dojem z prosted, v nm se schzeli se svmi zdejmi partnery.

Dochvilnost

\
Dochvilnost, tj. dodrovn zatku jednn nebo spoleenskho podniku sv pravidla, by odlin dodrovan v rznch zemch. Na obchodn, pracovn a podobn schzky se doporuuje dostavit se vas aby jednm mohlo zat ve stanovenou hodinu. Tot plat, pozveme-li n vtvu na uritou hodinu. V tto dob musme bt pipraveni nvtvu Pojmout a netvit se pekvapen, e pila. V obchodnm a pracovnm styku pijmme nvtvy v poad a asovm sledu tak, jak jsou ohleny.

51

V tomto ppad neplat pravidla o spoleenskch pednostech, resp. o osobch spoleensky starch nebo mladch. Nelibost mus nutn vzbudit, umon-li se pednostn nvtva nebo i jin pednostn zachzen nkomu jenom proto, e jde o znmho. Zakoennm zlozvykem mnoha lid u ns je nedodrovat dobu sjednan schzky s nsledujcmi omluvami i spe vmluvami na nejrznj okolnosti, kter je zdrely. Nememe-li se ze skuten vnch dvod dostavit, je dobe na to partnera vas upozornit, oznmit, s jakm zpodnm se me schzka uskutenit. V ppad, e pro partnera je zdren nepijateln, je nutno ihned nebo pozdji sjednat nov termn. Ve vtin evropskch zem, zvlt v nmecky mluvcch i v anglosaskch zemch se velice db na dodrovn asu sjednanch schzek a je zvykem bt na mst o nkolik minut ped zahjenm jednn. Toto pravidlo je nezbytn nutn dodret. Naproti tomu v latinskoamerickch a arabskch zemch se na dochvilnost tolik nehled. Na kulturn podniky (divadlo, koncert, kino, vernis) se dostavujeme zsadn ped stanovenm zatkem. U spoleenskch podnik zle na tom, o jak druh podniku jde. O pchodech a odchodech se pojednv v sti zabvajc se spoleenskmi podniky. Dochvilnost m i svou psychologickou strnku. Ten, kdo pijde k jednn pozd, se mus omluvit a vi partnerovi v jednn ztrc prvn pomysln bod. Stane-li se to jednou, lze to prominout. Stv-li se to pravideln, nemus to svdit o seriznm pstupu tak k jinm sjednanm dohodm, kter se ovem ji asto projevuj v oblasti hodnotov. V dodrovn doby sjednan pro schzky nejrznjho druhu mme co dohnt.

Dorozumvac e
Dorozumvac e je problm lec na rozhran spoleenskho styku a techniky a taktiky jednn se zahraninmi partnery. etina a sloventina nejsou svtovmi jazyky, a lze proto pedpokldat, e nap. v zahranin obchodn praxi pichzej v vahu jako dorozumvac jazyk mlokdy. Je obas mon se sejt s osobami, kter etinu nebo sloventinu ovldaj. Bvaj to osoby, kter u ns studovaly nebo pracovaly. Napklad nkter zahranin diplomatick zastoupen vyaduj, aby jejich pracovnci ovldali jazyk zem, v n pracuj. Tot plat o pracovncch nkterch firem, kter u ns vykonvaj hospodskou innost. ada osob z rozvojo-

52

vch zem byla u ns na praxi a nauila se jazyk. Po nvratu dom jejich zamstnavatel vyuvaj jejich znalost etiny nebo sloventiny pro dal prci orientovanou na eskoslovensko. Krom tchto osob, kter se nae jazyky nauily, existuje praktick monost pijt do styku s s. obany nebo krajany ijcmi v zahrani. Ve vtin ppad je vak v zahranin hospodskm nebo politickm a spoleenskm styku nutn dorozumt se v jinm jazyce. Obecn plat, e m vce jazyk lovk ovld, tm je pro praxi cennj. Pitom nejde o povrchn nebo hovorovou znalost, ale dkladnou znalost jazyka. Je nutno potat s tm, e n pracovnk se vtinou dorozumv v cizm jazyce, kter je pro druhou stranu jazykem mateskm, nebo - a to plat pro partnery z rozvinutch a rozvojovch zem - je dorozumvacm jazykem jazyk vysok koly, kterou vystudovali a kde se vyuuje ve svtovch jazycch. Obecn se pedpokld, e s partnery ze zem, v nich se hovo svtovm jazykem, se tento svtov jazyk v zahraninm styku samozejm pouv. Jde o anglitinu, nminu, francouztinu, panltinu a rutinu; jazyky s ir monost pro dorozumn jsou portugaltina, vdtina, pop. italtina. Problmem je najt dorozumvac e s partnery z jinch vznamnch zem - Japonsko (dnes vhradn anglicky), na a konen ze zem, v nich je situace obdobn jako u ns. Vi partnerm ze zem se svtovm jazykem jsme i pi dobr znalosti pslunho jazyka prakticky vdy v nevhod. Pi jednn se zemmi s "okrajovmi" jazyky nen vhodn snait se dorozumt se nap. "lmanou slovantinou", nbr nalzt tet jazyk, pln srozumiteln pro ob strany. Z hlediska taktiky je v takovm ppad vhodn volit takov jazyk, kter ovldme lpe ne druh strana. Nkolik slov k pzvuku. Mlokdo hovo cizm jazykem bez pzvuku, snad pouze osoby, kter se jazyk nauily v mld nebo pi studiu v cizin. Vdy ani Henry Kissinger, bval americk ministr zahrani, se nezbavil nmeckho pzvuku. Nkter pzvuky jsou zvl vrazn (nap. maarsk). V obchodnm jednn se hled pedevm na znalost jazyka jako takovou, nikoli na pzvuk. Budeme-li ciz jazyk ovldat velmi dobe, by s pzvukem, budeme na tom rozhodn lpe, ne kdy se naume nkolik slov se belpe vyslovench. Pjdeme-li do dsledk, zjistme, e v zahrani pzvuk vad pouze snobm. Jinak je tomu u ns, kde se na ciz osoby hovoc esky s pzvukem pohl spe kriticky, co je nakonec projevem jistho nacl onalismu. Nsiln a strojen napodobovn cizho pzvuku nemus vdy Pusobit jednoznan ve prospch dan osoby. 53

V nkterch ppadech vedouc pracovnci vedou pi jednn se zahraninm partnerem rozhovor prostednictvm tlumonka. Jsou pro to dva dvody. Bu pslun jazyk neovldaj dostaten, nebo tak in z dvod taktickch, kdy jazyk ovldaj, avak chtj mt vce asu na odpov. Velmi asto lohu tlumonka z rznch dvod pebraj odborn pracovnci. V tomto ppad je nezbytn vt se do role tlumonka (tlumonice) zvl peliv a pekldat nuance rozhovoru (a to obou stran). Mnohdy je toti vznamnj, jak se co k, ne co se k. Pracovnk, kter vystupuje v tto loze, mus pekldat co nejpesnji, nevkldat do tlumoen sv mylenky, neinterpretovat slova jedn strany druh stran podle svho. Pouit profesionlnho tlumonka toto riziko neskt, je vak - v ppad externisty - nkladn a jeho nevhodou je, e tyto osoby nemus znt odbornou terminologii a problematiku, o n se jedn. Velmi dobr znalost cizch jazyk je prvn vizitkou v zahrani. Jejich mal znalost omezuje vyuit pracovnka, stav jej do druhoadho postaven.

Pracovnci pepek
Pod souhrnnm pojmem pracovnci pepek jsou mnni pedevm pracovnci v bankovn sfe, pojiovnch, spoitelnch, cestovnch kancelch, ale i na potch, v doprav eleznin i autobusov. Z vtu je zejm, e organizace, v nich tyto osoby pracuj, maj monopoln postavem (pota, eleznice, ale u ne - alespo ve vtch mstech - autobusy), v ostatnch ppadech jde o organizace, kde existuje konkurence, resp. kde dvj monopol miz. Z hlediska klienta, zkaznka i cestujcho jde o sluby, jejich rove, alespo z hlediska zpsobu jejich poskytovn, se li podle toho, zda jde o monopoln i nemonopoln podnik, firmu i organizaci. Pro ely dalho vkladu budeme pedpokldat, e ve vech sfrch, o nich je e, konkurence existuje. Vychzme pitom z toho, e vztah mezi pracovnkem pepky a zkaznkem je vztahem neosobnm a v podstat anonymnm. Plat to pedevm pro vt msta, nikoli nutn pak pro msta men. Pitom pro bnho zkaznka pracovnk pepky reprezentuje podnik, firmu, instituci navenek. Jak by mly bt zkladn vnj znaky pracovnka pepky podniku, kter poskytuje sluby, tedy znaky osob, kter pijdou do pmho a osobnho styku se zkaznky? Jde tedy o vnj vzhled, obleen a vystupovn. Vnj

54

vzhled v tomto ppad pedstavuje es, prava oblieje, hygiena apod. Tam, kde zkaznky jsou pevn mlad lid (nap. cestovn kancele pro mlde), nebudou vadit mdn nebo vstedn esy. Vkov star klientelu by vak spe mohly odradit. Zkladnm pravidlem pro obleen je, aby bylo ist a upraven. Dnes je sice zvykem oblkat se i do prce lern, to vak neznamen, e je vhodn zamovat pracovn obleen za sportovn nebo vkendov. Zvlt ty instituce, kter si zakldaj na seriznosti jako banky apod., by nemly pipustit, aby jejich pracovnci v takovm obleen pi prci u pepek vystupovali. Mui, a to star i mlad, by mli nosit koile (ist a vyehlen) a kravaty. ensk obleen by mlo bt stdm, pokud mono bez npadnho vstihu, pimen vku, postav a ronmu obdob. To se tk i ozdob. Pokud jde o vystupovn pracovnk pepek ve styku se zkaznky, mlo by bt zkladnm pravidlem, e pracovnk u pepky je na svm mst kvli zkaznkovi, ne naopak. Proto by se ml tak vnovat pouze jemu. smv na tvi nikdy nic nezkaz. Ml by se vysthat nkolika vc: jedn-li se zkaznkem, neml by si souasn vyizovat telefonicky soukrom zleitosti nebo hovoit s kolegy o soukromch ani pracovnch vcech. Neml by obrazn eeno mt v prav ruce pero a v lev nedopit hrneek s kvou a se likou uvnit, kter nadto m pednost ped perem. Pokud u pepky ek vce lid a pracovnk pepky z jakchkoli dvod neme vechny zkaznky obslouit a hodl nebo potebuje pepku uzavt, mus o tom vas informovat vechny ekajc zkaznky. Nen ppustn, aby po obslouen jednoho zkaznka postavil do pepky psemn oznmen, aby zkaznci peli k jinm oknkm. Potebuje-li oban podat doporuenou zsilku, nem jinou monost ne ji podat na pot. Bude-li vak - ne ji oban, nbr klient nebo zkaznk - mt v myslu uzavt nap. pojistnou smlouvu, nebude oekvat jednn i chovn monopolisty, nbr pedstavitele instituce, kter m o nj zjem. Proto tak pedstavitel takov instituce bude monmu klientovi nabzet sluby, d mu monost vybrat si z vce variant ("meme vm nabdnout"). Pracovnci pepek mus vystupovat tak, aby zkaznk nabyl dojmu a ml pocit, e pracovnk svou innost po odborn strnce dokonale ovld. Mus umt zvldnout vechny i vjimen ppady. V jednn se zkaznkem by se nemlo vyskytnout "j se zeptm". Ve styku se zkaznky me dochzet k nedorozumnm, k rozdlnm nzorm i ke konfliktnm situacm. V tchto situacch je nezbytn udret klid, nedat se strhnout k polemikm. Ty nikdy nekon dobe - ani pro jednu, ani 55

pro druhou stranu. V idelnm ppad by ml mt zkaznk pocit, e ml pravdu a e jednm skonilo v jeho prospch. Pracovnk pepky m svm vnjm vzhledem, chovnm i vystupovnm dvat najevo, e mu, jakoto pedstaviteli urit instituce, na zkaznkovi zle. I kdy tato st je adresovna pracovnkm pepek, je urena pedevm tm vedoucm pracovnkm, jim pepky podlhaj. Ti by mli mt hlavn zjem na tom, aby i formln strnka vztahu k zkaznkovi vytvela obraz o instituci, kter poskytuje sluby.

Prvodci v oblasti zahraninho cestovnho ruchu

/

Poet cestovnch kancel u ns ji doshl nkolika tisc a mrn tomu vzrostl i poet prvodc v oblasti zahraninho cestovnho ruchu. Jsou to jednak osoby, kter doprovzej skupiny s. oban do zahrani, a dle osoby, kter vykonvaj prvodcovskou innost v tuzemsku pro zahranin nvtvnky. Vimnme si nkolika zvltnost prce prvodc z hlediska spoleenskho styku. Prce prvodce v oblasti cestovnho ruchu nen obchodn innost, pedstavuje vak realizaci dve uzavench obchodnch dohod. Jejich opakovn, zvlt ve styku se zahranim, mnohdy zvis na rovni prvodc, jejich innost je soust poskytovanch slueb. Na prvodce v oblasti zahraninho cestovnho ruchu jsou kladeny vysok poadavky jazykov, odborn (znalosti historick a geografick) a organizan. Vznamn vak je i spoleensk strnka vystupovn prvodce, zvlt ve vztahu k zahraninm nvtvnkm. U mnoha turist je nvtva uritho msta nebo zem zce spojena s osobou prvodce. Jeho jednn a chovn ovlivuje postoj turist bu kladn, nebo zporn. Je mon, e nkte turist ani prvodci si takovou odpovdnost prvodce ani neuvdomuj. V mnoha ppadech je prvodce cestovn kancele jedinm nam obanem, od nho zahranin nvtvnk zsk o na zemi informace, a obvykle tak jedinm, s nm konverzuje. Prvodce se tak stv do urit mry v och zahraninch nvtvnk obrazem naich oban. Prvodce v oblasti cestovnho ruchu by ml mt zkladn znalosti spoleenskho styku, tzn. e by ml mt pedevm slun chovn a zrove by ml bt nadn taktem. Ve sv innosti se setkv se skupinami osob, kter nejsou homogenn a jejich asto rozdln a protichdn nzory by ml umt

56

zvldnout. Ml by bt dobrm psychologem proto, aby se vyrovnal s nejrznjmi povahami, ml by umt zvldat obtn nebo i konfliktn situace, ml by si vdt rady s nepedvdanmi okolnostmi a umt sdlit osobm, kter doprovz, vechny pjemn i nepjemn informace. Arogance, povenost, agresivita, neochota, neznalost, neslun chovn, to jsou vlastnosti, kter by pracovnk v oblasti cestovnho ruchu mt neml nebo kter by vi osobm, je doprovz, neml nikdy uplatovat. Naopak, v jednm prvodce by neml chybt smv, pjemn vystupovn, ochota, zjem o osoby, kter provz, a tak by nemlo chybt obleen pimen okolnostem a vybaven. Dobrm prvodcem-profesionlem se tko stane osoba bez schopnosti jednat na urit rovni s lidmi, vystupovat ped skupinou cizch osob, ale tak bez zjmu o zsady a znalosti spoleenskho chovn.

Mezinrodn konference a zasedn

V souasn dob se denn konaj stovky mezinrodnch konferenc a zasedn, organizovanch na vldn i nevldn rovni. Jejich formln strnka m urit zvltnosti, je souvisej velmi zce se spoleenskm stykem. m je konference nebo zasedn oficilnj, tm je tato strnka vznamnj. Vtina organizac pijala jednac d nebo obdobn dokument upravujc formln strnku konferenc a zasedn. Jeho znalost je pro astnky nutn, nebo vyuvnm jednacho du lze mnohho doshnout. Identifikace delegac a astnk se uskuteuje rznmi zpsoby: pedevm je to oznaen podle zem tam, kde se astn jejich zstupci, oznaen jmenovkami na jednacch stolech nebo jmenovkami, je astnci nos na odvu. Pokud nejsou zem zastnny delegacemi, maj organiztoi obvykle zjem o co nejmen anonymitu. U mench zasedn, jejich astnky jsou jednotliv osoby a ne delegace, je po zahjen zvykem, e se vichni astnci osobn pedstav a strun charakterizuj i tematick okruh, jm se zabvaj. Na zatku zasedn je obvykle volen nebo uren pedseda, kter m dosti rozshl pravomoci, i dal funkcioni. Pedsedajc vyvolv astnky bu jmnem delegace, nebo oslovenm podle vlastnho jmna. Monosti jsou velmi rozmanit - od "ven pan delegt (zem)" a po pouh jmno "Karel Novk" podle druhu organizace a zvyklost. Jednotliv astnci se vdy na zatku svho vystoupen obracej na pedsedu a oslovuj jej "pane pedsedo". Zajmav je ppad, kdy pedsedou je ena a jednou z jednacch e je anglitina, kter nezn "pedsedkyni". V tto situaci se uv pojmenovn

57

"chairperson". Projev nebo vystoupen se zakonuje slovy "dkuji", "dkuji, pane pedsedo". astnci se v prbhu konference nebo zasedn postupn sami mezi sebou vzjemn pedstavuj. Soused podle zasedacho podku tak in na zatku zasedn, pokud abeceda nesvede vedle sebe pm neptele (rn Irk). Obleen astnk zvis na druhu zasedn. U oficilnch konferenc nebo tam, kde jsou astnky vy funkcioni bez ohledu na oblast psobnosti, je obleen prvn den formlnj (spe vychzkov ne pracovn), v dalch dnech spe pracovn. U mn oficilnch konferenc je uvolnnj. Jednm z problm konferenc je dochvilnost - to je obvykle otzka sloen astnk. Nkter konference zanaj pesn, nkde a nkdy se uritou dobu (nap. 15 minut) ek a pedseda zahajuje bez ohledu na poet ptomnch. Nezbytnou podmnkou pro ast na konferencch je velmi dobr aktivn znalost jednacch jazyk. Bez n je ast zbyten. Plat to pro monost astnit se diskuse, pracovnch zasedn a zvlt mimokonferennch jednn. Soust mezinrodnch konferenc a 'Zasedn mohou bt i rzn spoleensk podniky a pleitosti, kter bu podaj organiztoi (obvykle u nevldnch zasedn), zastupitelsk orgny, delegace, jednotliv astnci, pop. sttn nebo mstn orgny.

58

ENA - ZVLTNOSTI NKTERCH PROFES

V tto sti se pojednv o charakteristickch zvltnostech tkajcch se en dvou profes, a to eny ve vedouc funkci a eny-sekretky - s vdomm, e vtina en pracuje v profesch jinch.

ena ve vedouc funkci

V politickm ivot je ve vysokch funkcch mnoho en, od volench hlav stt, pedsedkyn vld, ministry, velvyslanky apod. V hospodskm ivot zastv sice mnoho en vedouc funkce v nich lncch, na mstech skuten rozhodujcch jich vak pracuje velmi mlo. ena ve vedoucm postaven, a ve veejnm, nebo v hospodskm ivot, se setkv s adou pedsudk. Mus potat s tm, e ada lid - mu i en - bude jej vcn i formln ponn posuzovat jinmi hledisky, ne by posuzovala mue. Tato hlediska budou nutn nronj. Ve veejnm ivot nebo hospodsk praxi se en sice poskytuj urit formln pednosti, zrove jsou na ni po vcn strnce obvykle kladeny vy poadavky ne na mue. Na formln strnku spoleenskch pednost poskytovanch en a na rozdly nap. v oblkn je poukzno v jednotlivch stech tto knihy. Zkladn postoj eny k jej funkci by ml vychzet ze znalost a schopnost, kter by mla dvat na odiv ped vm ostatnm, vetn enskosti. innost ve vedoucch funkcch by mla vst i k jist rezervovanosti ve vztahu k ostatnm osobm v okol. Vnj vzhled eny by ml u na prvn pohled podvat obraz o jej seriznosti a dvryhodnosti. Dal okolnost, kter by mla u eny ve vedouc funkci vynikat vce ne u mu, je pln oddlen zleitost veejnch nebo pracovnch od soukromch, osobnch a mimopracovnch.

Sekretka vedoucho pracovnka

Sekretka by mla ovldat svou profesi. Mla by mt organizan schop-

59

nosti a mla by zvldat administrativn prce, ovldat krom telefonu dal technick prostedky (fax, rozmnoovac techniku, osobn pota). Krom toho m znan vznam i jej vnj vzhled a oblkn. Dobrou sekretku vak vytvej subjektivn vlastnosti, znalosti spoleenskho styku, nuance v osobnm i telefonickm styku s jinmi osobami, schopnost pizpsobit se. Svho nadzenho reprezentuje svm vzhledem, chovnm. Po dohod s nm jej mus chrnit ped neodvodnnmi nvtvami a telefonty. Snad nejvznamnjm znakem dobr sekretky je "vrnost domu". Pi sv prci se asto dozv informace dvrnho charakteru o vcech i osobch. Nejhor, co me uinit pro vc i pro sebe, je, e tyto informace roziuje. Svm sudkem o jinch pracovncch me ovlivnit nzory svho vedoucho, a v tchto otzkch by se proto mla snait, aby byla mimodn opatrn a objektivn. Pro sekretku je charakteristick to, e krom dobr znalosti kancelskch prac mus splovat i urit pedpoklady osobn a charakterov.

60

SPOLEENSK PODNIKY A PLEITOSTI

V prbhu pracovnch jednn, mimo n a pi ad jinch pleitost se podaj rzn spoleensk podniky, od zcela neformlnch po velmi formln. V tuzemskm styku me jt nap. o vstavy, veletrhy, o vznamnou udlost podnikovou, soukromou (ivotn vro). Ve styku se zahraninmi partnery me jt nap. o nvtvu dleit osobnosti, zahjen nebo ukonen jednn, dvoustrann jednn na rovni ministerstev nebo jinch orgn, podpis zvanch dokument (mezisttnch dohod, kontrakt), nvtvu delegace, oslavu sttnho svtku a adu jinch pleitost. Cle spoleenskch podnik jsou rzn. Obecn se d konstatovat, e m men poet osob se jich zastuje, tm jsou konkrtnj. Znan st spoleenskch podnik navazuje pracovn na urit jednn. Prbh tchto podnik je sice vzn uritmi pravidly, jejich atmosfra je vak uvolnnj, mn formln a umouje asto projednat problmy obtn eiteln v prbhu jednn. Nejde-li o podniky, u nich se sed, je mon v men skupin osob hovoit otevenji o projednvanch otzkch. Podniky vrazn spoleenskho charakteru maj pednost v tom, e v jejich prbhu je mon vyhledat rzn osoby a hovoit s nimi nebo se seznmit s adou osob, s nimi se jinak obtn pichz do styku. Spoleensk podniky umouj vzjemn sblen osob. Podvan jdlo a pit je sice dleit, ale ne nejdleitj. Tm je vmna nzor, obvykle neformln, vmna nebo zskvn informac, poznvn osob. Forma spoleenskho podniku a poet ptomnch se li podle toho, kdo jej pod a pi jak pleitosti se uskuteuje. Je rozdl mezi obdem se zahraninm partnerem v prbhu zahranin obchodnho jednn a recepc konanou u pleitosti sttnho svtku. Hostitelem me bt osoba reprezentujc uritou organizaci sttn nebo hospodskou, zastupitelsk ad nebo orgn (vlda, parlament).

61

Organizan ppravy
Kad spoleensk podnik vyaduje organizan ppravu, kter odpovd vznamu, potu zastnnch osob a form jeho uspodn. U podnik velkho rozsahu je vhodn urit osobu, kter m na starosti veker organizan otzky. Soust ppravy spoleenskho podniku je zajitn mstnost, pozvnek a pohotn, doprava vznamnch host, v ppad vtch podnik parkovn, atny, sociln zazen a asto i zdravotn sluba a pe o bezpenost astnk.

Pozvnky
Po vyjasnn organizanch otzek spojench s urenm msta a vbrem astnk rozhodne hostitel o zpsobu zvan. To me bt stn nebo psemn. Formu stnho pozvn je mon zvolit, jde-li o spoleensk podnik, ve vtin ppad obd, pro men skupinu osob, nap. v prbhu jednn. Ve vech jinch ppadech zve hostitel psemn. Vbru host je nutn vnovat velkou pozornost bez ohledu na druh spoleenskho podniku. Hostitel m zjem, aby v prbhu spoleenskho podniku nedochzelo k nepjemnm situacm. Nezve proto spolen - a plat to zvlt u podnik, pi nich se sed - politick, pop. jin protivnky a osoby, jejich ptomnost by mohla vyvolat napt nebo konflikty proto, e pedstavuj uritou organizaci nebo skupinu nebo e maj konfliktn osobn vlastnosti. Uritm problmem pi takovch pleitostech jsou i osoby tzv. nespoleensk, nemluvn, obtn komunikujc, neovldajc ciz jazyky apod. Pozvnky jsou v zsad nepenosn. Vjimka je mon nap. v ppad veletrhu, kdy - po dohod s hostitelem - me vedoucho pracovnka zastoupit jin pracovnk, jen se dan akce tak astn. V jinch ppadech nepichz zastupovn nebo nhrada v vahu. Oficiln pozvn se zasl bu formou osobnho dopisu, nebo na titnch kartch z kvalitnho blho papru. Oboj se li formou, nikoli obsahem. Obsahuj jmno, funkci hostitele, jmno zvanho, pleitost (dvod), pi kter je pozvn zaslno, udn dne, hodiny a msta, kde se setkn uskuteuje, a dost o oznmen asti i neasti. Pokud je pozvnka (nikoli podpis) pedtitna, dopisuj se daje o jmnu pozvanho, pop. dal daje vhradn rukou. Je-li pozvnka vytitna dvojjazyn, tj. esky, resp. slovensky a v dalm

62

jazyce, m etina nebo sloventina ped tmto jazykem pednost. Pozvnky se rozeslaj s minimln tdennm asovm pedstihem. Pi nkterch pleitostech jsou zvny manelky. U tuzemskch pozvnek je pak za jmnem pozvanho uvedeno "s manelkou". U zahraninch partner se uvd analogie "pan a pan", nap. "M. et Mme XY' nebo "Mr. and Mrs. XY'. V titnch pozvnkch je dost o potvrzen asti vyjdena psmeny R. S. V. P. (rpondez s il vous plait) nebo R. L. O. = rate laskav odpovdt. Zasl-li se pozvnka pouze jako potvrzen dvj stn mluvy, oznauje se bu psmeny p. m. (pour mmoir), pop. p. r. (pour rappeler) nebo slovy "To Remind". Nevyaduje-li hostitel odpov, pedtitn psmena krtne. Pedpokld-li se specifick obleen, je to uvedeno v levm dolnm rohu pozvnky, nap. v ppad smokingu BLACK TIE, v ppad spoleenskho obleku INFORMAL. Na pozvnky je nutno odpovdt, a to co nejdve, aby hostitel vdl, kolik osob a kdo se zastn. Pokud nen mon pozvn vyhovt, je slun s odmtnutm uvst dvod (jin povinnost, mimo msto, nemoc aj.). Na pozvnce je vdy uvedeno telefonn slo, kam je mon zavolat, uvd se i adresa pro psemnou odpov. Vzory pozvnek Osobn dopis (jmno hostitele je bu v hlavice dopisu, nebo pod dopisem) Ven pane, pi pleitosti si Vs dovoluji pozvat na konan (den, hodina, msto). Prosm o Vae sdlen, zda budete moci pozvn pijmout. S pozdravem Titn pozvnka (hostitel me bt uveden bu jmnem a .funkc, nebo pouze funkc) Generln editel akciov spolenosti A XY (jmno hostitele) dovoluje si pozvat (jmno a funkce zvanho) na ..., kter se kon (den, hodina) v (msto)

R. S. V. P. (R. L. O.) 63

Pozvnky na diplomatick recepce jsou obdobn a krom shora uvedench daj bv v levm dolnm rohu poznmka tkajc se obleen.

Zkladn formy spoleenskch podnik

Mezi jednotlivmi druhy spoleenskch podnik existuj rozdly, mnoh se prolnaj podle pleitosti, zvyklost zem apod. Zkladn formy jsou podrobnji posouzeny ne v poad od mn oficilnch a po slavnostn. Pracovn sndan je velmi ast ve Spojench sttech. Jde o vydatnou sndani, po n se pedpokld lehk obd. Vyuv se j k pracovnmu jednn v hotelu, na pracoviti nebo v byt hostitele. Ze sndan se odchz pmo k jednn nebo na pracovit. Pracovn obd (veee) je soust zahranin hospodskho jednn, a to nap. na jeho zatku, pi skonen, v jeho prbhu. Hostitelem je vedouc pracovnk v hostitelsk organizaci apod. Obd se pod v budov organizace, pokud je na to zazen, nikoli vak v samoobslun zvodn kuchyni, nebo v restauraci (hotelu apod.). V tomto ppad je nutno pedem rezervovat stl pro pslun poet osob. Ptomni jsou astnci jednn, pop. nkter dal vedouc pracovnk tuzemsk organizace nebo vjimen nap. pracovnk obchodnho oddlen zastupitelskho adu zem zahraninho partnera. Rozsazen astnk stanovuje hostitel, kter pitom postupuje pokud mono pragmaticky. U mn formlnch obd nebo vee nen nezbytn nutn, aby byli astnci rozsazeni pesn podle svho spoleenskho postavem. Hostitel pihl zvlt k tomu, aby spolu mohli hovoit ti astnci, kte "si maj co ci", jejich pracovn zamen v danm ppad je co nejbli. Tm se zamez rozhovoru pes nkolik osob. V ppad, e se obda astn nkter pracovnk, kter dostaten neovld jednac jazyk, je nutno volit rozsazen takov, aby vedle nj sedl tlumonk nebo osoba, jejm kolem bude pro nj pekldat. Vbr jdla a npoj je kolem hostitele. Pokud se obd uskuten v budov organizace, podv se obvykle jednotn jdlo a v pit je monost vbru nealkoholickch, pop. alkoholickch npoj. Je vak nutno potat s tm, e po skonen pracovnho obda jednn obvykle pokrauje. Vjimkou me bt podpis vznamnho dokumentu. V restauranm zazen vybr hostitel, obvykle se souhlasem hlavnho hosta, a to jdlo i npoje. Vyrovnat et (a pedtm objednvat, pop. reklamovat nedostatky) je vhodn bez ptomnosti zahraninch host. Pracovn obd se organizuje v pracovn dob, a proto je jeho prbh aso-

64

v omezen. Pokud hostitel pod veei, bv formlnj a nebv asov striktn omezena. Kon se vdy v restauraci. Obleen na obd je tot jako v prci, na veei je vhodn obleen vymnit (pokud nenavazuje bezprostedn na samotn jednn). Jestlie se obd pod v restauraci, nezan se s konverzac do t doby, dokud nebylo objednno jdlo a npoje. Pracovn tematika se pi tchto pleitostech projednv vtinou z iniciativy hosta. Nen vhodn, aby hostitel nutil pi tchto pleitostech do projednvn pracovn problematiky nebo do zsadnch rozhodnut. Buffet lunch (bufetov obd) nahrazuje asto pracovn obd. Uskuteuje se v budov, v n je vedeno jednn, a m ve srovnn s obdem ve veejnm zazen adu pednost: et se as, prostedky, zvlt za npoje, je bezprostedn spojen s pracovnm programem, protoe je mn formln. Je omezen vhradn na astnky jednn. Obsluha je polosamoobslun, tzn. obsluhujc personl je u pipravenho jdla a astnk si d na tal poloit pouze to jdlo, kter chce. Nen zasedac podek a kad m monost si sednout k vtmu potu mench stol, podle monosti s osobou, s n m zjem bhem jdla hovoit. Koktejl ("drink" apod.) je krtk spoleensk setkn v prbhu delho jednn, nap. ped obdem, po odpolednm jednn, pouze pro astnky dvoustrannho jednn i mench konferenc. Hostitelem je vedouc pracovnk tuzemskho partnera, pedseda konference. Koktejl se uskuteuje v mst, kde se jednn kon. Podvaj se pouze npoje. astnci nesed, nbr pouze stoj. Je to vhodn pleitost pro neformln vmnu nzor k problematice jednn. Vechny shora uveden druhy spoleenskch podnik (vyjma veee) jsou neformln. Pozvn bv stn, protoe je asto nelze na del dobu dopedu plnovat. Dal spoleensk podniky jsou mn uzaven z hlediska astnk, organizuj se s vtm asovm pedstihem a astnci jsou zvni psemn. e vna (coupe de champagne) je spoleensk podnik, konan pro vt poet osob vtinou v poledne. Trv asi hodinu. Uskuteuje se u pleitosti sttnho svtku, pi podpisu smluvnch dokument. Manelky se tohoto podniku nezastuj. Krom npoj se podvaj pouze mal zkusky. Obdobn jako u recepce stoj hostitel celou dobu u vchodu. Ptelsk setkn ped zahjenm (nebo na zvr) jednm se uskuteuj na zatku (nebo na konci) vznamnjho jednn, nap. obchodn politickch rozhovor na ministerstvu zahraninho obchodu. Jejich smyslem je 65

na zatku jednn - astnky vzjemn seznmit, na zvr pak jednm formln zakonit, nap. podpisem protokolu. Ptelsk setkn se konaj bu dopoledne ped vlastnm zahjenm jednn, nebo vpodveer. Obd nebo veee (oficiln). Na rozdl od dve uvedenho, ryze pracovnho obda nebo bufetovho obda je oficiln obd a zvlt veee slavnostn pleitost. Rozdl mezi obdem a vee je pouze v tom, e obd je mn formln. Na oficiln obd (veei) se vdy zve pozvnkou, na n je uveden zatek, kter je nutno dodret. Host se seznamuj u pi aperitivu. Pozvan eny mohou mt klobouk na hlav po celou dobu, rukavice k jdlu svlkaj. Hostitelka nem klobouk ani rukavice. - ' V prbhu oficilnch obd a vee se pednej vstoje ppitky nebo projevy, a to po hlavnm jdle. Prvn ppitek pednese hostitel, druh ppitek hlavn estn host. V jejich prbhu ostatn sed, nejed ani nepij. Recepce. Rozeznvme nkolik druh recepc. Obecn je recepce spoleensk podnik konan ve veernch hodinch, se zatkem od 17. do 20. hodiny. Recepce se astn vce Ud, a to na zklad pozvnek. Z nich je zejm, zda jsou zvny i manelky. Podv se jdlo, kter se konzumuje vstoje, a npoje. Obleen je vychzkov, pokud nen uvedeno na pozvnce jinak. Rozdly v recepcch jsou pedevm v tom, pi jak pleitosti se organizuj. Z toho pak tak vyplv okruh pozvanch i obleen. Hostitelem je obvykle vedouc pracovnk. Hostitel stoj celou dobu u vchodu (jsou-li zvny i manelky, tak s manelkou) a vt pichzejc a lou se s odchzejcmi hosty. U recepc s menm potem zastnnch osob me hostitel opustit sv msto u vchodu po pchodu vtiny pozvanch. Nen vhodn se dostavit ped stanovenm zatkem, pchod by vak neml bt pozdj ne pl hodiny po zatku uvedenm na pozvnce. Trvn recepce je maximln 2 hodiny, astnci pobvaj podle okolnost 30-90 minut. V zahranin hospodskm styku se podaj recepce pi pleitosti nvtvy vznamn zahranin obchodn delegace, pi podpisu mezivldn dohody nebo pi podpisu vznamnch kontrakt. Hostitelem me bt ministr, nmstek ministra, generln editel nebo jin vysoce postaven pracovnk. Zvni jsou lenov delegace, vedouc pracovnci z centrlnch orgn a pracovnci zastupitelskch ad. Recepc obdobnho typu je spoleensk podnik, pro jeho uspodn je rmcovj pleitost ne konkrtn jednn, nap. vro podpisu obchodn 66

dohody, nvtva vznamnho initele ze zahrani nebo pjezd hospodsk delegace k jednm o irokch hospodskopolitickch otzkch. Hostitelem pi recepci tohoto druhu me bt t vedouc pedstavitel zastupitelskho adu (velvyslanec, vedouc obchodnho oddlen). Slavnostn recepci pod hostitel pi pleitosti sttnho svtku zem nebo jin obdobn pleitosti (narozeniny monarchy), vro zaloen sttu, mezinrodn akce velkho vznamu, nap. svtov konference, vro vznamnch politickch udlost nebo dohod apod. Recepce se rovn podaj na poest vznamnch sttnch nvtv. Hostitelem je hlava sttu, pedseda vldy nebo jej len, nap. ministr zahraninch vc, nebo jde-li o svtek jin zem, velvyslanec nebo jin vedouc initel zastupitelskho adu, pop. podle povahy pleitosti jeho jin pslun pracovnk. Zvni jsou pedevm politit initel a dle osobnosti z rznch obor, nap. nrodnho hospodstv, kultury apod. Obleen je veern, pop. jin formln. Recepce se uskuteuje vstoje. Jdlo je studen a je bu na stolech, nebo je na podnosech rozn obsluhujc personl. Npoje se podvaj u stolu, pop. se roznej (pouze vno a ampask). Audience je slavnostn pijet, nap. pedv-li velvyslanec (nebo jin titul) povovac listiny. Takov pijet se v rznch zemch d pesnmi pravidly, pokud jde o prbh, obleen apod. Jinak se me vyskytnout jako forma pijet vznamnho zahraninho nvtvnka vedoucm pedstavitelem sttu, nikoli nutn hlavou sttu.

Pravidla stolovn
Pravidla stolovn se postupn mn, ale jist zkladn zsady zstvaj v platnosti. Mezi jednotlivmi zemmi jsou znan rozdly, kter je nutno znt, pihlet k nim a respektovat je. Stolovn klade znan nroky na hostitele, kter se mus starat o hladk prbh celho podniku. Klade znan nroky i na hosty - aby vlastn stolovn zvldli, zastnili se konverzace a pispli ke zdrnmu prbhu. Mstnost, v n se pod obd, veee i jin podnik, by mla splovat nroky estetick i funkn. m je podnik slavnostnj, na tm vy rovni by estetick poadavky mly bt. V dalm budeme posuzovat pouze prbh podniku, pi nm se sed u stolu. Na tyto podniky je nutno pijt vdy vas. Pokud host pijde pozd, omluv se hostiteli a jeho manelce, s ostatnmi se zdrav pouze klonou ne-

67

bo pokvnutm hlavy. Je-li na pozvnce na veei uveden zatek nap. v 19.15, je tm mnno, e veee zan v 19.30 a prvnch 15 minut je rezervovno pro pedstaven, seznmen a pro podvn aperitiv nebo nealkoholickch npoj. Shromd-li se smen spolenost (tj. eny a mui) nap. v pedpokoji, vstupuj na pokyn hostitelky do mstnosti, kde se bude podvat jdlo, nejprve eny tak, e hostitelka vchz posledn, a za nimi mui ve stejnm poad. Rozmstn astnk je vc a zrove odpovdnost hostitele. m je obd i veee formlnj, tm nezbytnj je dbt na pesn zasedac podek a peliv jej pipravit. Hostitel (hostitelka) sed vdy v ele stolu, a je jeho tvar jakkoli. estn msto pro hosta je po prav ruce hostitele, jsou-li zvni mui, v ppad, e jsou zvny i eny, po prav ruce hostitelky. Dal estn msto je po levici hostitele (hostitelky). Je mon t volit variantu, pi n nejvznamnj host sed proti hostiteli. Pi obdech a veech, na n jsou pozvni krom tuzemskch host i zahranin host, maj bt stdav rozsazeni mui a eny a tuzemt a zahranin host. Na konci stolu maj sedt tuzemt host - mui. Pi vt spolenosti je vhodn kvli snadnj orientaci oznait msta pro hosty jmenovkami. V men spolenosti se host rozsazuj podle stnch pokyn hostitele. Prvn used hostitelka, nen-li ptomna, tak hostitel, pot host podle spoleenskho postavem. Tvar stolu, u nho se obd nebo veee podaj, se li podle potu osob, podle velikosti a interiru mstnosti nebo podle mstnch zvyklost. tystrann stl je ast pi menm potu osob. Stl (tabule) ve tvaru I je vhodn pro spolenost do 20 osob, stl ve tvaru T nebo U do 30 osob a pro vt poet se pipravuje tabule ve tvaru III. V tto oblasti je mon velk poet variant. 1 ' V dalm se vychz z toho, e mezi pozvanmi jsou tuzemt a zahranin host. Pokud se obda nebo veee astn tlumonk, sed obvykle mezi hostitelem a estnm hostem. V pkladech zasedacho podku jsou pouity tyto zkratky: H - hostitel, Ha - hostitelka, h - estn host, Dp - domc pn, Dd - domc dma, Cp ciz pn, Cd - ciz dma, T - tlumonk (msto tlumonka se pi rozmisovn dalch host nepot). Pnsk spolenost - je pozvn estn host a dal host:
10 ' Podstatn st dle uvedench schmat je pevzata z publikace Institutu zahraninho obchodu Protokolrn povinnosti a spoleensk styk v praxi zahraninho obchodu.

68

Cpi

Cpi

Dpi h Dpi V dalm pkladu jsou poad msta u stolu oslovna a na hostiteli je, aby na n posadil hosty podle spoleenskho postaven. 3 7 9 12 10 11 5 8 5 8 3 5 7 9 11 13 5 9 11 13 7 3 4 8~ 15 1 H 16 2 6 10 12 14 1 9 1 4 1 4 1 H h H h H H 1 10 3 2 T 1 1 4 8 7 6 3 6 4 6 8 10 12 11 10 7 9

Smen spolenost a) ela uprosted obdlnkovho stolu (D - dma, P - pn): >5 P3 Dl H Dl P4 D6 P P6 D4 P Ha P D3 P5 Ddl lp2 Cpi Cdl Ha H Cpi l Ddl Dp

P8

69

Bude-li ptomen tlumonk, sed po lev ruce hostitele. b) Hostitel v ele na zkch stranch stolu: P D4 P6 D5 P3 Ha P D3 P5 D6 P4 Ddl Cdl Cpi Dpi Ddl Cdl Cpi Dpi

Dl Dl

Ha

Pracovn obd, veee Obdlnkov stl - bez tlumonka (Vd - vedouc pedstavitel domc, Vc vedouc pedstavitel ciz, d - domc, c - ciz): 3c ld ' Vc Vd 1c 3d 5d Ad Id Obdlnkov stl - s tlumonkem: 4c ld Vc T 7c Vd Ad lc 5c 3d

~5c 4d 3c i 2c 5d Je-li pro astnky obda nebo veee k dispozici kulat stl, je vhodn, aby poet sedcch byl sud. Hlavn host sed po prav ruce hostitele, domc a ciz astnci jsou rozsazeni stdav.

Toto uspodn m vhodu v tom, e pi nm nen formln elo stolu. Obd nebo veei zakonuje hostitel povstnm, host, resp. host dkuj za pozvn, pop. ocen jdlo a npoje, prosted a atmosfru, v n se podnik konal. Pi jednotlivch spoleenskch formch se mohou podvat tyto druhy jdel: 70

Pracovn sndan - ovocn va (pomeranov, grapefruitov nebo i tomatov), vloky nebo jin druhy obilovin, vejce bud' samotn (vaen, smaen, mchan), nebo s uzeninou (unka, anglick slanina), nkde peen ryba, mslo, med, marmeldy a jamy, peivo, kva, aj a kakao. Obd nebo veee u ns sestvaj prakticky ze t st. Jsou to nejprve pedkrmy a lehk jdla (studen pedkrm, polvka, tepl pedkrm, ryba), hlavn jdla (tzv. jaten maso, drbe nebo zvina - s pkrmy) a jdla na zvr nebo osvujc jdla (mounk, zmrzlina, sr, ovoce) a kva. Salty mohou bt podvny jako samostatn chod k teplm jdlm. Shora uveden pedstavuje maximln rozsah, kterho hostitel me vyut, ale vtinou jej redukuje na 4-7 chod. Obd sestv ve srovnn s vee z menho potu jdel. Skladba obda nebo veee se v jednotlivch zemch li a existuj i znan krajov rozdly. Je na mst upozornit na problm tzv. mstnch specialit. Charakter naich jdel vyplv pedevm z geografick polohy a od jdel mnoha evropskch zem se odliuj tm, e jsou t. Zveme-li zahranin nvtvnky na obd nebo na veei, je vhodn se s nimi pedem domluvit nebo si od nich vydat souhlas v ppad, e jim hodlme nabdnout "typicky esk" pohotn. Vtina nvtvnk sice ze zdvoilosti nebo zvdavosti souhlas, ale na nae pomrn tk jdla si tko zvykaj. Pi pozvnch a to tuzemskch i zahraninch host - je nutno brt pi vbru jdla ohled na ppadn zdravotn problmy nebo nboensk nebo morln pravidla, je nai host dodruj, a nelze je nutit k povn jdel, kter nemohou nebo nechtj jst. V takovch ppadech je vhodn nabdnout jin pijateln jdla. K jdlu je na mst nabzet krom alkoholickch i nealkoholick npoje. Host z ady zem (nap. ze Severn Ameriky) jsou zvykl pt k jdlu istou vodu. Pokud se pije kva u stejnho stolu, u nho se podvalo jdlo, zved se pouze hrneek bez podlku. Pije-li se kva u samostatnch stol, me se zvedat podlek s hrnekem, piem pi pit drme podlek jednou rukou a hrneek druhou rukou. Tak pro podvn npoj plat urit pravidla. Jak bylo uvedeno shora, je nutno pi kadm spoleenskm podniku pamatovat na osoby, kter se chtj napt nealkoholickho npoje. V prbhu pracovn sndan se podv pouze kva, aj, kakao a podobn npoje. Alkoholick npoje se zsadn nenabzej. Pi buffet lunchi se obvykle pije k jdlu pivo, pop. lehk vno. Aperitiv se podv vjimen, digestiv nikdy. Pi koktejlu jsou pro astnky k dispozici npoje aperitivovho typu, pop. vno. Pivo nen vhodnm npojem. 71

Pro i vna je charakteristick ampask vno (sekt), ze silnjch npoj sherry, nikoli vak pivo nebo npoje jako whisky, koak apod. Pi ptelskch setknch nabz hostitel pivo, vno, pop. vybran silnj npoje (becherovka, vodka a dal). Npoje souvisejc s jdlem, a jde o jdlo vsed, tj. obd nebo veei, nebo vstoje (recepce), se dl do t skupin (npoje, kter se pij ped jdlem, k jdlu a po jdle). Mezi npoje, kter se pij ped jdlem, tzv. aperitivy, pat nasldlej npoje (vermuty a podobn npoje), whisky, gin, vodka, becherovka. Koak se nikdy nepodv jako aperitiv. K jdlu se pije pivo, vno nebo sekt, a to zsadn v uvedenm poad. Znamen to, e pivo se nepije pp vn a dle, e zane-li se pt sekt, neme se k jdlu pt jin alkoholick npoj. Lehk bl vna pat k lehkm jdlm (ryba, drbe), k tunm jdlm pat t vna bl nebo erven, ke zvin vno erven. K mounkm, zmrzlin nasldl vno nebo sekt. Po jdle se pije ke kv tzv. digestiv, co jsou npoje likrov, koak apod., nikoli vak vtina npoj aperitivovho typu, zvlt ne npoje nasldl nebo gin. Npoje vyrbn z ovoce (slivovice, merukovice apod.) pat spe do kategorie npoj typu digestiv, i kdy se pij i ped jdlem. O povn alkoholu bylo pojednno na jinm mst. Jako radu na zvr je mono doporuit, aby se npoje nemchaly, dodrelo se poad uveden shora a aperitivu a hlavn digestiv by se nemla vypt vce ne jedna sklenika. Ve, co bylo uvedeno shora o podvn jdla a npoj, pedstavuje zkladn pravidla. V praxi se vyskytuje mnoho variant. Doporuen o alkoholickch npojch by se vak mla vztahovat na jakoukoli variantu. Obdobn jako mstnost, kde se obd nebo veee apod. pod, mlo by i uspodn a prosten stolu spojovat strnku estetickou a funkn. Ubrusy by mly bt vdy bl, ist a vyehlen a mly by bt poloeny tak, aby sahaly po rove idle. K formlnjmu obdu nebo veei pat na stl kvtiny. Na obou stranch tal jsou poloeny pbory, a to tak, e nejble k talm jsou ty, kter pouvme nejpozdji. Jinak eeno, pro jednotliv druhy jdla bereme postupn pbory od vnjho kraje. Nad tali jsou pbory dezertn, kter naopak pouvme postupn od sti pboru lecho nejble k tali. Tali nikdy nehbme, nap. po skonen jdla je neodstrkvme. Tak polvkov tal nem bt naklnn. Ltkov ubrousek pipraven bu na przdnm tali, nebo vlevo od nj polome na kolena, neveme jej za krk nebo za koili. Jeho el je dvoj chrn odv a meme jej pout k uten st. Po skonen jdla odkldme 72

ubrousek na stl vlevo od tale. Je-li k dispozici pouze paprov ubrousek, nelze jej obvykle dt na kolena a slou vhradn k uten st. Po pouit se odkld na tal. Pi spoleenskch podnicch a v restauracch zsadn nepouvme obrousek k tomu, abychom jm utrali tale nebo pbory. Je to velk projev nezdvoilosti vi hostiteli, kter odpovd vi svm hostm za to, e msto, kam je zve, m dostatenou rove. Nalevo od tal je umstn talek na peivo, kter ped jdlem vdy lmeme, vpravo nad talem sklenice, pop. misky se saltem nebo kompotem. U stolu se sed pirozen, ne keovit. Nen vhodn ani hluet. Pokud nedrme pbor v ruce, jsou ruce na kolenou. Lokty jsou co nejble tla, nikdy je nedvme na stl, stolu se dotkme nejve zpstm, nohy jsou u sebe a nek se. eny odkldaj kabelky na kln nebo za sebe. Pbor drme co nejvce na konci, pi jdle jej neodkldme mimo tal. Jestlie jsme jej odloili a hodlme jet pokraovat v jdle, polome vidliku a n na tal kem; jestlie jsme skonili, pokldme je vedle sebe ikmo pes tal. V dren pbor jsou mezi jednotlivmi zemmi velk rozdly. N se pouv pouze na krjen, nevzdaluje se od tale a nikdy se nedv do st. Kvov lika slou vhradn k mchn, neolizuje se a po zamchn se pokld na podlek. Kva nebo aj se nepije tak, e lika je v lku, ani se tam po dopit nedv. Pi jdle i pit je nutno se vysthat jakchkoli zvuk (srkn, mlaskn, cinkn pbory o tal nebo o sklenice). Pokud si nejsme jisti, jak se urit druh jdla j, nap. v cizin nebo v restauraci s nezvyklmi druhy jdel, jsou z tto situace dv vchodiska. Bu podme znmou osobu o nvod a radu, nebo sledujeme, jak si pon hostitel nebo jin spolustolovnci. V dnm ppad nesmme podat hostitele nebo personl, aby nm zbytek jdla zabalil, abychom si jej odnesli. Tento hrub proheek se vztahuje na vechny druhy spoleenskch podnik, tedy i na takov, kter se podaj vstoje.

73

OBLEEN, AKTOVKY A TAKY

Oblkn
Oblkn m dlouhou historii, v jejm prbhu reagovalo na spoleenskou situaci na danm stupni vvoje lidstva.11^ Obleen pln nkolik zkladnch funkc. Zakrv nai nahotu (i kdy nkter mdn nvrhy, nap, sportovn nebo nvrhy veernch dmskch toalet, ji nkdy spe zvrazuj), chrn vce i mn tlo proti vlivu klimatickch podmnek a konen odr nae estetick ctn, pozitivn, neutrln nebo negativn. Na oblkn maj vliv podneb, vk, mda a mnoho jinch aspekt. Jsou zem nebo oblasti a v nich jednotliv osobnosti udvajc urit tn enskmu nebo muskmu obleen, jin se pizpsobuj, v lepm i horm proveden. Nae zem do prvn skupiny rozhodn nepat. Vychzejme v dalm z celkovho zamen tto knihy, kter je urena pro serizn podnikatele, obchodnky, ednky a dal osoby, je anglitina zahrnuje pod ne zcela jednoznan peloen pojem "bl lmeky". Obleen je vnj vizitkou kadho lovka ve styku s jinmi, odpovd jeho osobnmu vkusu, elu, mstu a dob setkn. Je to v podstat ta st spoleenskho styku, na kterou je mon se pipravit jet ped jejm uskutennm, tj. nap. ped konkrtnm jednnm nebo spoleenskm podnikem. Obecn by obleen mlo bt takov, aby druh strana nebyla jeho nemstnm vbrem odrazena hned v prvn chvli. Neplat tedy pouka jednoho z nstupc Dr. Gutha-Jarkovskho, e pro kadou pleitost, a jde o audienci, jednn nebo hon, mus bt pimen obleen - vdy ern. Pohled na obleen vtiny lid v mstsk hromadn doprav v hlavnm mst dv za pravdu jednomu ze zahraninch nvtvnk, kter vyslovil podiv, e tolik lid ve vedn den spch na chatu. I pes lernost, kter se prosadila, plat pro pracovnky v innostech, o nich byla e, urit pravidla. Ta se sice li podle toho, o jak pracovn nebo spoleensk styk jde, nicmn vhodn
Viz nap. Kybalov, L. - Herbenov, O. - Lamarov, M.: Obrazov encyklopedie mdy. Praha, Artia 1973.

74

a okolnostem pimen obleen je pro pracovnky ve styku s partnery, zvlt zahraninmi, tot jako pro pslunky ozbrojench sil stejnokroj (by s velkmi monostmi variac). Pro shora uveden kategorie osob existuj v Evrop urit zvyky, je se k oblkn vztahuj. Obdobn tomu je v Severn Americe i Japonsku. Velmi strun - v obchodnm styku vdy koile s kravatou. Zvltn pravidla oblkn plat pro Evropana v Indii a okolnch zemch, v zemch severn Afriky atd. Evropan se pizpsob teplmu podneb tm, e se na jednn nemus dostavit v saku, avak koile se zapnutm lmcem a kravatou je povinnost. V nkterch mimoevropskch zemch pat i k obchodnmu jednn nrodn kolorit, vlastn mda zem i pro mue. My asi sotva uijeme nrodnho kroje a tak nen nutno se nsiln pizpsobovat posledn zahranin md. Je mon uvst tato dv doporuenhodn a zcela obecn pravidla: obleen by vdy mlo bt ist a nemlo by se zeteln odliovat od pijatch zvyklost v dan zemi a pro urit pleitosti. Mimo obchodn a podobn jednn a spoleensk podniky nech si kad oblk to, co mu nejvce vyhovuje. Obecn vak plat, e zahranin partner bude nae obchodnky nebo podnikatele posuzovat i podle toho, jak se oblkaj. Krom toho, e obleen by mlo bt za vech okolnost ist a nemlo by bt ctit nap. kouem i potem, mla by jeho volba zajiovat elegantn vzezen, piem jednotliv sti by mly bt celkov vhodn sladny. V rmci monost je vhodn, aby obleen bylo z kvalitnch materil, vyehlen, pimen denn dob, ronmu obdob, vku, klimatickm podmnkm, zempisnm km a dan pleitosti. Mdn vstelky nejsou vhodn. Obecn meme rozeznvat obleen pracovn, vychzkov, spoleensk a pro voln as (domc, sportovn). Dvj lenn na "vedn den" a "svten' alespo ve mstech zmizelo, pop. se projevuje spe v obrcen podob. Nelze doporuit, aby si vedouc pracovnci i jin pracovnci podobnch kategori oblkali aty s koil a kravatou pouze tehdy, kdy ekaj njakou nvtvu nebo maj-li se zastnit jednn apod., a jinak chodili v dnsech. Zkony schvlnosti jsou v tchto ppadech neprosn. Musk obleen Pro musk pracovn obleen v obchodn, hospodsk a podobn innosti plat tato pravidla: zkladem obleen je oblek, na nm pak zvis volba doplk a bot. Pro pracovn styk s tuzemskmi i zahraninmi partnery 75

volme oblek z jedn ltky, resp. sako a kalhoty z rznch ltek, jednoadov nebo dvouadov. Vesta me bt ze stejn ltky jako aty, pop. i jin, mus vak bt stejn jako ppadn pulovr sladna s oblekem. Koile me bt bl nebo barevn, hladk nebo proukovan, pop. s nevraznou kostkou. Kravata mus harmonizovat s koil a oblekem. Pokud m oblek vzorek (nap. vrazn prouek nebo kostku), mla by bt koile jednobarevn a kravata by mla mt jin vzorek. M-li koile dvojit manety, pouvaj se knoflky, kter jsou zrove mdnm doplkem. Kravatu je nutno nosit zavzanou na zapnut lmec u koile, prava s rozepnutou koil a polozavzanou kravatou ("na pl erdi") je zcela nemstn. Kravatu je mon upevnit sponou. V lev horn kapse saka se nkdy nos bl kapesnk (co plat zvlt pro spoleensk pleitosti), pop. kapesnk ze stejnho materilu jako kravata. Kapesnk je bu ve vodorovn poloze, nebo mohou bt povytaeny 2-3 rohy. Pouvn jinch barev nebo materil je zleitost mdn. Vyvan, hkovan kapesnky v nprsn kapse jsou zcela nevhodn. Kapesnky mus bt vdy ist. Boty maj bt vdy tmav ne oblek. Ponoky by mly ladit s kravatou (nedvn zvyk nosit bl ponoky se ke spoleenskmu obleku vbec nehod). Tak boty maj bt vdy ist. Ke spoleenskm a podobnm oblekm se nos vdy boty se nrovadly, nikoli mokasny. Zkladn barevn kombinace - erven s modrou, lut, zelen a hnd nebo ern a bl a modr se zelenou plat i nadle, i kdy za uritch okolnost jsou i jejich vzjemn kombinace ppustn. Naproti tomu nkter barvy vhodn pro eny - rov, fialov - se u mu vyskytuj zdka a je nutno je pouvat pimen. Vychzkov oblek - jednoadov nebo dvouadov nebo vjimen sako a kalhoty. Pro doplky plat tot co pro pracovn oblek. Ve srovnn s nm je vychzkov oblek konzervativnj, barva obleku je tmav. Koile by mla bt jednobarevn a vhradn svtl, kravata ne pli npadn, ale ne nutn konzervativn. Vychzkov oblek se nos pro spoleensk pleitosti bu samostatn, nebo asov spojen s prac, pokud nen pedepsn jin oblek. ern oblek - dvouadov, doplnn blou koil, svtlou hladkou nebo proukovanou kravatou, ernmi ponokami a botami. Je to univerzln slavnostn obleen pro den i veer. aket - del ern nebo tmav ediv, ikmo stien, ed nebo ern vesta a edobl nebo ernobl proukovan kalhoty. Bl koile s tvrdm lmcem se zahrnutmi rohy, ed kravata, ern ponoky, ern boty a ern nebo ed cylindr. Nos se pi slavnostnch pleitostech ve dne (nstupn 76

audience, slavnostn matin, pohby). V eskoslovensku se pouval do 2. svtov vlky. Smoking - vhradn veern oblek z ern ltky, jednoadov nebo dvouadov, m hedvbn klopy, kapsu na lev stran, kalhoty obvykle s lampasy. Bl mkk koile a ern motlek, ern ponoky a hladk lakov boty. Samotn nzev smoking sice zn anglicky, v tto souvislosti se vak pouv v nmecky mluvcch zemch, v anglosaskch zemch je jako druh saka neznm. Ve Velk Britnii a zemch Britskho spoleenstv se hovo o dinner jacket, v USA a Kanad o tuxedo. Je slavnostnm obleenm nap. pi premirch ve velkch divadlech, nejvznamnjch koncertech apod. Nos se vhradn po 19. hodin. Pro jin pleitosti ve dne, nap. pro svatby, je nevhodn. Frak - slavnostn veern obleen z ern lehk ltky, zvltnho stihu, klopy z hedvbnho rypsu, kalhoty z te ltky s lampasy. Bl koile bu s tvrdm lmcem se zahrnutmi rohy, nebo s mkkm lmcem, bl motlek (ern motlek k fraku nos personl v restauracch), pop. bl nebo ern ltkov ps nebo vesta, ern ponoky, hladk lakov boty. Pouv se pi slavnostnch pleitostech, obvykle po 20. hodin. V nkterch zemch je pedepsn nap. pro audience u hlavy sttu v prbhu dne. Dal slavnostn obleen jako redingot, cutaway nebo csask kabt zcela ustoupily jinm, mn formlnm druhm obleen. Druh slavnostnho obleen zvis na okolnostech, na mstnch zvyklostech. V ppad spoleenskch podnik je vslovn uvedeno na pozvnce (nap. u fraku - white tie, u smokingu - black tie, u spoleenskho nebo vychzkovho obleen - informal). Jsme-li pozvni a pijmme-li pozvn, musme se obleenm pizpsobit. Zveme-li sami a jde-li o formln slavnostn pleitost, je vhodn hosty upozornit na pedpokldan druh obleen. Nen jist pjemn nikomu, ani hostiteli ani hostm, sejdou-li se pi jedn pleitosti spolen osoby obleen ve smokingu a v dnsech a sportovn obuvi. ensk obleen nen na pozvnkch zvl oznaeno, odvozuje se vak z oznaen vztahujcho se k mum. V sdelnch nebo velkch mstech v nkterch zemch existuj renomovan pjovny, je zapjuj obleen nutn pro speciln pleitosti. ensk obleen V enskm obleen je vt rozdl pi pracovnm a spoleenskm styku. Pitom pochopiteln plat zkladn pravidla (obleen ist, vyehlen). Toto 77

pravidlo plat i pro sekretky. Ve spoleenskm styku, a jde o vedouc i odbornou pracovnici nebo o manelku doprovzejc manela, podlh ensk obleen daleko vce md ne obleen musk. Pitom by se mlo vysthat nadmrnch vstelk, vetn doplk. V pracovnm styku by ena nemla bt obleena npadn. Pro obchodn nebo podobn jednn by ena mla oblkat aty nebo kostm doplnn halenkou, vhodn volen barevn punochy a boty, kter lad se aty nebo kostmem. Ltka me bt jednobarevn nebo se vzorkem, dlka a ka sukn podle mdy. Vychzkov aty mohou bt svtlej, pestej, odv vcelku, kostm nebo kalhotov kostm. Veern aty mohou bt krtk, koktejlov nebo dlouh a odpovdaj pnskm ernm spoleenskm atm. Mal veern toaleta jsou aty s dlouhm rukvem, bez vtch vstih, tmav nebo svtl barvy s doplky. Mal veern toaleta odpovd pnskmu smokingu. Velk veern toaleta jsou dlouh aty bez rukv s velkm vstihem, rznch barev. Odpovd pnskmu fraku. Pro ensk obleen jsou daleko vznamnj ne pro obleen musk doplky (perky, biuterie, nunice, nramky, nhrdelnky). Dve pouvan prav perky jsou dnes z bezpenostnch dvod nahrazovny napodobeninami. Biuterie je v obou ppadech veernch toalet vylouena. K vychzkovm atm se hod vt kabelka z prav nebo uml ke, k veernm atm mal kabelka nejenom z ke, ale i z rznch textilnch zdobench materil. Soust spoleenskho obleen jsou rukavice. U en by mly bt barevn v souladu s botami a kabelkou, u mu jsou doplkem svrchnho plt. Pi spoleenskch pleitostech eny rukavice nesvlkaj, ani pi pozdravu. Vjimkou je stolovn. Doplkem obleen je detnk, kter se nos v zvislosti na povtrnostnch podmnkch, nkdy, a to nejen u en, je i doplkem mdnm. V rznch spoleenskch i spe profesionlnch skupinch se ustlil urit druh obleen pro urit pleitosti. Chceme-li bt leny tto skupiny a nechceme-li stt na jejm okraji, musme se poddit obecnm pravidlm. Jinak se oblk pro veejnost vkonn umlec nebo vtvarnk, jinak obchodnk, jinak novin. Pi dnm seriznm jednn vak s rdobyuniformnm obleenm v dnsech, triku a sportovn obuvi nevystame a kad serizn spolenost ns vylou. 78

Jsou-li lid zvykl na dnsy a sportovn obuv a obleou-li se do spoleenskho obleku pouze pro uritou pleitost, nedopadne to dobe. Nect se voln a pemlej vce o svm obleku ne o podstat vci. m je obleen konzervativnj, tm je obtnj rozpoznat, o koho jde. Obleen by mlo o osob ci jen to, e "dobe padne". Tak osoby veejn inn nebo osoby objevujc se z titulu svch innost na fotografich nebo obrazovce by se mly oblkat pimen sv innosti, nikoli svm ustlenm zvykm. V uritch obdobch v minulosti byla rove oblkn pehlena a bl koile s kravatou byly pro mnoh trnem v oku. Nakonec vak kad, kdo pichzel s revolunmi npady v tto oblasti nebo kdo chtl vzdorovat pijatm zvyklostem, byl nucen se pizpsobit. Vjimky si vydobyli pouze vynikajc jedinci v politice nebo v kultue. Bohuel se ml ti lid, kte se domnvaj, e nejschdnj cesta "do Evropy" je obrazn eeno "v triku". Opak je pravdou. Kad nov spolenost je i v tto oblasti peliv sledovna. V triku lze do Evropy vstoupit nejve jako turista, ale i tak mus bt triko ist.

Aktovky, taky
Pro penos pracovnch materil souvisejcch s jednnm pouvaj mui aktovky, taky, kufky. Jde o pedmt praktick, podlhajc stejn jako doplky obleen vlivm mdy. Pitom mdn hledisko nen rozhodujc. Kvalitn aktovky apod. jsou z ke, jin z umlch materil. Taky z paproviny nelze doporuit. eny pouvaj obdobn aktovky nebo taky, nkdy pizpsoben tvarm enskch doplk z oblasti koen galanterie nebo stejn kufky jako mui. Pro tento el se nehod igelitov nebo nkupn taky, zvlt v zahrani. Je tak nevhodn pijt na jednn s takou plnou nkupu. V nkterch zemch nen neobvykl penet podkladov materily pouze v oblkch, obalech apod., bez aktovek. To je ovem mon pouze na krat vzdlenosti a za dobrho poas. Penen pracovnch materil ve sportovnch takch, krosnch a zavazadlech podobnho druhu je krajn nevhodn.

79

PPRAVA OBCHODNHO JEDNN

Organizan strnka obchodnho jednn

V rmci ppravy kadho obchodnho a podobnho jednn je mono rozliit dv strnky, a to strnku vcnou a strnku organizan, pop. na ni navazujc strnku spoleenskou. Vcn st ppravy nen pedmtem naeho popisu. Organizan st vychz z vcn sti, mus ji pipravovat a doplovat. Rozsah ppravy obvykle souvis s ekonomickm vznamem obchodnho jednn. V nkterch ppadech se pihl i k otzkm prestinm i k tomu, e nkter jednn je zcela formln a bez ekonomickho efektu, pesto vak je nezbytn z hlediska postaven firmy apod. Osobn jednn obchodnho a podobnho charakteru se uskuteuje na zklad podntu jedn ze stran. V ppad jednm me, ale tak nemus inicitor pevzt lohu hostitele a organiztora. Organizan strnka jednn zahrnuje vyjasnn nkterch zkladnch otzek a jejich ppravu. Jde o msto, kde se jednn m uskutenit, o dobu, kdy se jednn bude konat, a jeho pedpokldan trvn, o poet jednajcch osob a jejich funkn rove.

Msto jednn
Jako msto, kde se m uskutenit jednn, se nabz nkolik monost. Je to sdlo jedn z jednajcch stran, pop. pracovit nebo zazen jednajcch stran mimo sdlo nebo msto neutrln. Pokud se jednn kon v sdle nebo mst jedn ze stran, povauje se tato strana za hostitele. Uskuteuje-li se jednn na neutrlnm mst, je hostitelem inicitor jednn. Kad z uvedench variant m sv pednosti i zpory, a to pro domc i hosty. Domc m uritou subjektivn vhodu vlastnho prosted, kde m vt jistotu, kde m k dispozici vechny potebn podklady, m monost pizvat odbornky a v neposledn ad me pouvat i techniku. Z titulu hostitele je do jist mry i organiztorem jednn. M tak monost ovlivovat vc-

80

'
i asov prbh jednn. Me i lpe psychologicky psobit na protistranu. M monost pod rznmi zminkami zjednn odvolvat sv vyjednavae, zejmna vy funkcione. Nevhodou host, krom cizho prosted, je vdajov strnka (cestovn, pobyt v hotelch), asto obte pi vyjasovn spornch otzek s stedm, nutnost spolhat se na znalosti vlastnch ptomnch pracovnk, nkdy s omezenou monost konzultace s vlastnmi odbornky. Kon-li se jednn na izolovanm mst, dv to astnkm vce pleitost pro neoficiln a informativn rozhovory mimo vlastn oficiln jednn. Neutrln pda nebo neutrln zem odstrauje vhody a nevhody domcch a host a je pro ob strany stejn nkladnou zleitost. Specifickou zleitost je msto podpisu zvanch smluvnch dokument. Je pochopiteln ureno dohodou jednajcch stran a jistou lohu pitom hraj i dvody prestin, mj. i proto, e podpis takovch dokument bv nkdy spojen s pohotnm.
n

Doba jednn
Jde jednak o dohodu mezi stranami o dob, kdy bude jednn zahjeno, a dle o odhad, pop. stanoven asovho rozsahu jednn. M-li jednn trvat del dobu, nap. nkolik dn nebo tdn, je nutno bt na to pipraven a vybaven po vech strnkch. V tomto ppad je nezbytn pi jednn v zahrani nebo se zahraninmi partnery u ns brt v vahu mstn zvyklosti. Jsou to jednak jin voln dny v tdnu v nkterch zemch, sttn a nboensk svtky, nboensk zvyklosti (v arabskch zemch nap. ramadan). Do tto problematiky pat i asov omezen ve vzdlenjch zemch, dan monostmi leteckho spojen. Pijd-li jedna strana k jednn do msta nebo zem druh strany, je vhodn zatek jednn pizpsobit pedpokldanmu pjezdu nebo pletu. Pi delch zahraninch cestch se pijdjcm nechv urit as na odpoinek, vjimen i na aklimatizaci. Krom ist technickch otzek tkajcch se doby jednn je nutno poukzat i na negocian vznam asovho faktoru. Pi delm jednn mohou vyjednavai jedn strany poukazovat na vlastn asov omezen a mohou se snait o vykonvn ntlaku na druhou stranu. Tato taktika se pouv ve snaze donutit druhou stranu k rozhodnut, k stupkm, k pijet podmnek, k podpisu dokument apod. Vyskytuje se zvlt, ale ne nutn pouze ve sty-

81

ku s partnery ze vzdlenjch teritori a argumentuje se nejrznjmi nepznivmi okolnostmi, kter mohou nastat, dojde-li k odkladu, asovm posunm apod. Argumentace dle smuje k tomu, e dal osobn jednn bude mono uskutenit a po dlouh dob, za jinch okolnost a zmnnch podmnek. Faktor asu je mono pouvat nejrznjm zpsobem s clem zkrtit nebo prodlouit jednn.

Jednajc osoby
Jestlie se uritho jednn mus zastnit vce osob, je vhodn ji pi pprav jednn dohodnout dv zvan vci: poet jednajcch osob a dle jejich funkn a odbornou rove. Pi een tchto otzek by mlo platit pravidlo parity, tzn. na obou stranch by se jednn ml zastnit zhruba stejn poet osob. Nepsob dobe, jestlie poet astnk jedn strany je nkolikansobn vy ne poet astnk strany druh. Vznamnj ne pouh poet je funkn rove jednajcch osob. Snahou zahraninch vyjednava obvykle bv mt u ns za partnera pokud mono funkn nejve postavenou osobu bez ohledu na vlastn funkn postaven. Vysoce postaven osoby, a to nejen u ns, nemaj as a z hlediska ppravy ani monost zastnit se vech jednn. Mohou bt ptomny nap. na zatku nebo v zvru a vedenm vlastnho jednn mohou povit osobu funkn a odborn odpovdajc funkci partnera. Nen ani taktick, aby se vy firemn funkcioni zastnili podrobnho jednn. Jejich postavem ve firm je peduruje k tomu, aby zaujmali stanovisko ke spornm otzkm. Pro vyjednavae je asto vhodnj ponechat sporn body k rozhodnut ve postaven osob. Nkdy je taktitj postupovat prv tmto zpsobem, zejmna kdy je nutno zskat as na vyjasnn nebo kompenzovat vzjemn mlo pijateln podmnky. Pi jednn m znan vznam ast odbornk na specifick dl otzky. Je vhodn, aby si je vyjasnili mezi sebou a teprve zsadn nedoeen otzky penechvali k posouzen vym funkcionm. Zcela specifickou lohu pi jednn, je m bt ukoneno smlouvou, maj prvnci. Tk se to jak smluv tuzemskch, tak smluv zahraninch. Kad prvnk, a vnitroflremn nebo extern prvn poradce, chce, aby smlouva byla po vech strnkch dokonal, aby byla "ist", co vak nen vdy mon. Prvnk m povinnost upozorovat vedouc pedstavitele sv firmy na rizika, kter smlouva nebo jej sti mohou pinst, nebo na mon poruovn zkon. Rozhodnut o tom, zda je mon smlouvu s riziky podepsat i nikoli, vak nen zleitost prvnho

82

poradce, nbr vedoucch pedstavitel povench jednnm s druhou stranou.

Pprava nvtvy vznamnho zahraninho hosta

Pijd-li jakkoli zahranin nvtvnk, o nm vme, e s nm budeme jednat obchodn, pracovn apod., je nutno se na jeho nvtvu pipravit. Tk se to zvlt nvtvnk zahraninch, ale i tuzemskch, na nich nm velice zle. Pprava na takov jednn m svj aspekt vcn, tzn. vlastn pedmt jednn, a dle formln, tj. organizace pjezdu, resp. odjezdu a pobytu. Pi pprav formln strnky nvtvy je lpe pamatovat pedem na vechny okolnosti, pipravit je, a to i s vdomm, e nkter bude nutno vyjasnit a doeit a po pjezdu nvtvnka, podle prbhu jednn. Je tak teba potat se zmnami. Obdob ppravy pjezdu nvtvnka a po zahjen vlastnho jednn meme pro ely vkladu rozdlit do nkolika fz. Fze 1. Vyjasnn - kdo pijede, v jakm potu a sloen, zda jsou nai obchodn partnei doprovzeni manelkami, kdo obstarv, pop. hrad ubytovn V tto fzi je nutno si uinit pehled nejen o potu osob, ale i o jejich postaven, funkci, aby byli pro jednn s nimi k dispozici odpovdajc partnei. Ubytovn si zajiuje bu nvtvnk sm, nebo je zajiuje tuzemsk hostitel. V tomto ppad je vhodn pihldnout ke spoleenskmu postaven nvtvnka, kter obvykle nazna, v jak ubytovac kategorii by chtl bt ubytovn. Pokud ubytovn obstarv a hrad hostitel, je nutno pedem vyjasnit zpsob hrady nklad s tm spojench. Pokud nvtvnk m navtvit i jin msta krom msta jednn, je nutno i tam pedem obstarat odpovdajc ubytovn. Fze 2. Doba pjezdu, resp. odjezdu nvtvnka, dopravn prostedek. Zda bude oekvn, kde bude oekvn, kdo jej bude oekvat Jde-li o vznamnho nvtvnka, kter nadto pijd do zem poprv, je vhodn jej oekvat na letiti, pokud pilet letadlem, nebo na ndra, pokud pijede vlakem. Pijd-li osobnm autem, je uvtn v hotelu. Osoba, kter nvtvnka oekv, by mu mla poskytnout prvn obraz firmy, organizace i instituce, kterou m navtvit. V dnm ppad by to neml bt pouze idi sluebnho vozidla se vzkazem. ekajc osoba nemus bt na vysok rovni v hierarchii firmy, organizace nebo instituce. V tom je

83

urit rozdl ve srovnn s oficilnmi nvtvami, kde protokol vyaduje uvtn na odpovdajc rovni. Je vhodn, aby vtajc osoba byla ptomna pozdjmu jednn. V kadm ppad je nutn, aby lo o osobu, kter je schopna nvtvnka identifikovat a komunikovat s nm na urit rovni a v cizm jazyce. Tato osoba mus bt k uvtn odpovdajcm zpsobem obleena, bez ohledu na to, zda jde o pracovn den i den pracovnho volna. Identifikaci na letiti u vchodu z celnho prostoru nejlpe umon tabulka nebo papr se jmnem oekvan osoby, pop. nzvem firmy, organizace nebo instituce, jejm jmnem nvtvnk pijd. Jmno by mlo bt viditeln kadmu, kdo vychz z celnho prostoru. Jakmile se host pihls, uvt jej osoba, kter jej oekv, a pedstav se mu. Je-li pedem znmo, e hosta doprovz manelka, vt ji S kytic. Vtajc osoba pome nvtvnkovi se zavazadly (vozek nebo nosi) a seznm jej se zpsobem dopravy a s nejblim programem. Fze 3. Doprava z letit, resp. ndra do hotelu, pop. do msta jednn. Ujasnn, kolik osob bude dopravovno, kdo obstarv dopravu, v ppad taxisluby zpsob hrady nklad Doprava z letit, resp. ndra je zajiovna bu sluebnm vozidlem, kter d vtajc osoba, nebo taxislubou. Vozidlo mus bt v kadm ppad ist. (O rozsazen cestujcch dle v samostatn sti o jzd autem.) V prbhu jzdy vtajc osoba ped hostu (hostm) vizitku. Potek rozhovoru ve vozidle se me tkat prv uskutenn cesty, pokud se ji na toto tma nehovoilo dve. Jinak by rozhovor ml bt zamen na program nvtvy, zvlt na asov program nejblich hodin. Vcn rozhovor k tmatu vlastnho jednn se me uskutenit, pokud jsou vtajc i host na stejn rovni, a pouze tehdy, pokud k nmu d host sm podnt. idi sluebnho vozidla je s clem cesty seznmen pedem, idii taxisluby jej oznamuje vtajc osoba. Profesionln idii nezasahuj do rozhovoru s vjimkou cestovnch pokyn. Pokud cel spolenost cestuje taxislubou, plat idii vtajc osoba. Fze 4. Ubytovn v hotelu Vtajc osoba doprovod hosta do hotelu, ubezpe se o tom, zda je ubytovn zajitno, a dle penech pi o hosta hotelovmu personlu. Ped rozlouenm krtce zopakuje nejbli program. Fze 5. Doprovod do msta jednn Ped dobou sjednanou pro odvoz se do hotelu dostav tat osoba, kter hosta vtala na letiti. Doprav jej vozidlem (sluebnm, vlastnm, taxislubou) do msta jednn. Ve vrtnici je nvtvnk pedem ohlen. Vtajc 84

osoba doprovod hosta do recepce nebo do jednac mstnosti. Domc partner by ml hosta oekvat v mstnosti, kde se jednn uskuteuje. Nemla by nastat situace, e by tam byl ptomen host dve ne jeho tuzemsk protjek. Fze 6. Formln zatek jednn Ten sestv z pozdravu, vzjemnho pedstaven, vmny vizitek. Pokyn k zasednut k jednacmu stolu a k zahjen vlastnho jednn dv spoleensky nejve postaven tuzemsk osoba.

Vyprovzen nvtvnka pi cest zpt je dkm jevem. Dochz k nmu, jde-li skuten o vznamnho nvtvnka nebo po velmi spnm zakonen rozhovor. Shora uveden rozdlen fz pedstavuje maximln rozsah pprav formln strnky pjezdu nvtvnka. V praxi se rozsah ppravy li ppad od ppadu, podnik od podniku. Zcela opan pstup pedstavuje situace, kdy navtvovan strana oznm nvtvnkovi, kdy a kam se m dostavit k jednm. V tomto ppad nvtvnk obstarv sm veker ppravy cesty, pjezdu, ubytovn a dopravy k jednn. Je mon, e nkomu me rozdlen pjezdu do jednotlivch sek pipadat pli podrobn. Jsou firmy, kter takto, ale i daleko podrobnji plnuj pjezd a pobyt vznamnch nvtv. Tk se to pedevm japonskch firem (o nich se k, e nemaj smysl pro improvizaci). Pro nai povahu je spe charakteristick improvizace, kter je vak mnohdy pouze nezbytnm dsledkem nedostaten pedchoz ppravy. Doporuuje se proto pi kad vznamnj nvtv zvit vas jej formln a organizan strnku a pipravit se na ni.

85

JZDA AUTEM A PRACOVN CESTY

Jzda autem
Doprovzme-li autem osobu spoleensky star, je vhodn dbt na urit zsady rozsazen. Pitom se pihl k tomu, zda jde o cestu krtkou, nap. po mst, na letit, nebo o cestu del. Umstn osob v aut se d podle toho, zda se jzda uskuteuje sluebnm autem s idiem, resp. taxkem nebo zda vozidlo d doprovzejc osoba. V tomto ppad jsou urit odchylky. Zkladnm pravidlem pro prvn dv varianty je, e osoba spoleensky nejstar m sedt na zadnm sedadle vpravo. Doprovz-li tuto osobu pouze jedna osoba, sed na zadnm sedadle vlevo. Jsou-li v doprovodu dv osoby, sed osoba spoleensky nejmlad vedle idie (srov. schma). 2 1 3

( = idi sluebnho vozu nebo taxi; 3 = osoba spoleensky nejstar; 2 = osoba spoleensky mlad ne osoba uveden jako 3, ale spoleensky star ne osoba uveden jako 1; 1 = osoba spoleensky nejmlad.)

Toto schma by mlo platit pro krat cesty. Je-li cesta del a zvlt je-li doprovzenou osobou cizinec, je vhodn doprovzejc osoby rozsadit tak, aby v prbhu jzdy mohl probhat rozhovor - a spoleensk, nebo pracovn. Je-li ptomen tlumonk, je nutno jej posadit tak, aby mohl bt co nejlpe vyuit. Pouije-li doprovzejc osoba vlastn vozidlo, pop. sluebn vozidlo bez idie, zpsob rozsazen zle na potu osob, je doprovzej osobu spoleensky nejstar. Tvo-li doprovod pouze osoba dc vozidlo, sed host vedle idie. Doprovzej-li nvtvu dv osoby, me osoba spoleensky nejstar sedt bu vedle idie, nebo sama na zadnm sedadle. Obvykle sc 86

v tomto ppad dv osob spoleensky nejstar na vybranou. Schma rozsazen me mt dv podoby: 1 2 3

(3 = osoba spoleensky nejstar; 2 = osoba doprovzejc osobu uvedenou jako 3; 1 = idi vozidla a souasn osoba doprovzejc osobu uvedenou jako 3.)

nebo

Hlavnm rozdlem od ppad popsanch shora je, e idi, kter souasn osobu spoleensky nejstar doprovz, by neml vpedu sedt sm, zvlt nejde-li o osobu spoleensky nejmlad. Ve vech shora uvedench variantch je nutno vychzet z konkrtn situace a z konkrtnch podmnek - jde samozejm o doporuen, nikoli rigorzn pravidla. Pi vech monch variantch je nutno vnovat zvltn pozornost nastupovn do auta a vystupovn z auta v ppad osob starch nebo en. V tomto ppad je vhodn jim pomoci s nstupem a vstupem, vetn otevrn a zavrn dve. Tuto pomoc poskytuje bu idi z povoln, nebo osoba spoleensky nejmlad. Vozidlo, v nm dopravujeme nvtvnka, by mlo bt ist, zvlt uvnit. Pi jzd sluebnm autem nebo taxkem nesm idi z povoln zasahovat do rozhavoru s vjimkou pokyn a informac vztahujcch se k vlastn doprav osob. Specifickou problematikou, zvlt pi delch cestch, je kouen. Je teba doporuit maximln ohleduplnost vi nekukm. Pro kuky je v ppad nesouhlasu s kouenm mon udlat nezbytn pestvky v jzd.

Pracovn cesty
Pracovn cesty (v ednm jazyce sluebn cesty) meme dlit na jednodenn nebo vcedenn, tuzemsk nebo zahranin. Kad pracovn cesta vyaduje podle sv povahy uritou ppravu z hlediska vcnho, formlnho i osobnho. Jde-li o nkolikadenn pracovn cestu do zahrani, je nutno potat s tm, e bude nron cestovn, pracovn i psychicky. Pracovn doba v bnm slova smyslu odpad. 87

Pracovn cesta me splnit svj cl pouze tehdy, je-li na ni cestovatel po vcn strnce dkladn pipraven, m-li jasno v tom, co a jak m projednat, jak je rozsah jeho jednacch pravomoc atd. Mus mt nezbytnou dokumentaci, pop. propagan pedmty a v kadm ppad vizitky. Cestovatel, kter neovld jazyk zem nebo svtov jazyk, v nm se v zemi dorozum, je pro takov el bezcenn nebo je pinejmenm znan omezen. Jestlie cestovatel m navtvit zemi, kterou nezn, ml by se pedem seznmit se zkladnmi geografickmi, politickmi, hospodskmi a kulturnmi daji. Ml by zskat podle monost informace o prosted, v nm se bude pohybovat, o zvltnostech v jednn, o tradicch, o oblkn i o situaci v zemi v dob sv cesty, vetn nap. osobn bezpenosti. Je nezbytn, aby cestovatel ml pedem vyjasnn harmonogram cesty, aby vdl, kde se bude pohybovat, s km bude jednat. Podnik, kter jej vysl, by ml mt monost cestovatele kdykoli v prbhu cesty zastihnout. Soust vbavy je platn pas, vzum pro vstup do zem, kde je nutn, pop. zdravotn osvden tam, kde je vyadovno. Cestovatel mus bt vybaven devizovmi prostedky, mus mt rezervovanou letenku na cestu tam i zpt, pop. i letenky, resp. jzdenky pro dal cesty v prbhu pracovn cesty. Ped nstupem cesty mus mt jasno v tom, kde bude ubytovn a kdo obstarv ubytovn, pop. zda bude pi pjezdu oekvn. Obleen je nutno pizpsobit dlce cesty a zemi, do n se cestuje. Pi nkolikadennch cestch - a v tuzemsku, nebo v zahrani - je vhodn mt s sebou obleen pracovn, na voln as, pop. i pro spoleensk podniky. Mui by mli mt pi vcedenn cest dva a ti obleky i saka s kalhotami. eny vdy vce druh obleen a pslun doplky. Vmna spodnho prdla, koil, blziek apod. je nezbytn nejen z dvod hygienickch; pestrost u mu by mly zvit rzn druhy koil a zvlt kravat. K obleen je nezbytn mt shodnou obuv. Nesm se zapomnat na hygienick poteby (spe vce ne mn). Na cestu do zahrani je dobr mt men zsobu lk pro ppad bnho onemocnn. Osoby, kter uvaj lky trvale, mus mt zsobu minimln pro celou dobu cesty a navc uritou rezervu. Firmm, podnikatelm i jednotlivcm cestujcm do zahrani lze doporuit, aby uzaveli na dobu zahranin cesty s pojiovnou smlouvu o zahraninm nemocenskm pojitn. Pro penos podkladovch materil k jednn pouvme aktovky, kufky, diplomatky. eny nos bu obdobn taky, nebo jim pizpsoben. Pichzet na jednn s igelitovou nebo nkupn takou je nevhodn. 88

Jestlie odjdme na nkolikadenn pracovn cestu v tuzemsku nebo v zahrani, skldme obleen a dal poteby do kvalitnho kufru. Tzv. paprov kufry jsou nevhodn. Cestovn s tornou nebo batohem pro tyto ely, zvlt v ppad zahraninch cest, je neppustn. Pi balen a ji pi vbru zavazadel se mus pihlet k tomu, e se budou v prbhu cesty, hlavn pi leteck peprav, nkolikrt, asto i neetrn pekldat. V ad zem jsou na letitch velmi dkladn bezpenostn prohldky, pi nich se nkdy zavazadla prohlej i zevnit a veker obsah se mus vyndat. Na pracovn cesty s sebou nebereme potraviny.

89

SUBJEKTIVN FAKTORY

Vznam prvnho dojmu

Prvn dojem (tzv. primrn dojem) si vytv jeden lovk o druhm pi prvnm setkn. I za cenu ne zcela pesnho a zjednoduenho vyjden by se dalo ci, e je to krtk okamik, trvajc snad 30 vtein prvnho setkn. Ve skutenosti se zskv z prbhu celho prvnho setkn. Prvn dojem se d udlat a zskat pouze jednou. To, m ns vybavila proda, meme mlo ovlivnit. Vku postavy zmnit nememe, ku lze ovlivnit. Meme vak bt uesni, meme vypadat ist (ale ist i bt), meme se tvit pjemn a bt obleeni pimen danm okolnostem. Celkov dojem o druh osob si vytvme prostednictvm tm vech smysl: Zrakov dojem: vnmme, jak je tlesn zevnjek druh osoby. Spolenost obvykle vid rda lidi upraven, vkusn, nevid rda pinav odv, selapan boty, neupraven vlasy a nehty. Zrakem ale tak vnmme chzi, dren tla, pohyby, gestikulaci, mimikry. Sluchov dojem: jde o hlas, barvu a slu hlasu, modulaci, pzvuk, artikulaci, smch, hn, kchn. Hmatov dojem: stisknut ruky. ichov dojem: osobn hygiena, pachy vetn obleen, kosmetika. Prvn dojem je v osobnm styku (a soukromm, nebo pracovnm, obchodnm apod.) velmi dleit. Dobr dojem zskan pi prvnm setkn uritou dobu petrvv. Meme jej pozdji lehko ztratit, patn dojem lze nap. jen pomalu a obtn napravovat. Prvn dojem se ale tak zskv zpsobem seznmen a formou pedstaven i nsledujc rozmluvou, chovnm a vystupovnm. Projev se, zda lovk je typ klidn i neklidn, vyrovnan i nevyrovnan, zda usiluje o nadazenost i naopak apod. Psob i prosted, v nm k seznmen dochz. Kancel, pracovna, obchod i byt jsou uritm obrazem jejich majitele i uivatele. i-

90

stota i neistota, podek i nepodek, to ve psob na trochu vnmavou osobu a spoluvytv obraz druhho. Krom osobnho styku si meme tvoit dojem, by ne tak vrazn, jako je osobn, prostednictvm psemnho projevu, zvlt rukopisu. Zle i na prav strojopisnch psemnost, chybch jazykovch i tiskovch. Prvn dojem je bu pozitivn, nebo negativn, nkdy je neutrln. V bnm pracovnm, obchodnm i osobnm styku maj lid obvykle zjem na tom zachovat prvn dojem dobr. Jsou vak i lid, kterm na tom pramlo zle. Dojmy, kter jeden lovk zskv o druhm a na zklad bli a del znmosti, jsou dojmy druhotn (sekundrn). Prvn dojem je zvl vznamn pi setkn s cizinci, kte s na zem nepili dve do styku. Velmi asto smuj nae vlastn pozitiva a zvlt negativa s celou zem. Toto konstatovn plat pro prvn nvtvu cizince v eskoslovensku i pro nai prvn nvtvu v zahrani.

Spoleensk nehody
Spoleensk nehody jsou situace, kdy dojde k poruen pravidel spoleenskho styku nebo vitch zvyklost nechtn. V tom je nejpodstatnj rozdl proti spoleenskm prohekm, kter vznikaj vdom nebo k nim dochz na zklad chyb nebo z neznalosti obecnch pravidel spoleenskho styku. Napklad zvn s nezakrytmi sty nen spoleensk nehoda, nbr spoleensk proheek. Spoleensk nehody se li od spoleenskch prohek i tm, e proheek me, ale nemus v nehodu perst. Spoleensk nehoda me, ale nemus vzniknout ze spoleenskho proheku. Zapomeneme-li nkoho omylem pozvat na spoleensk podnik, kam by ml bt pozvn, me to bt povaovno za nehodu i proheek. V tomto ppad jde o ryze subjektivn pohled a pstup. Jde tedy o neoekvan, nepjemn udlosti, kter se mohou vyskytnout ve spolenosti (i v prci), k nim dochz, ani jde o mysl nebo neznalost pravidel spoleenskho styku a hlavn ani si to postien pej. Spoleensk nehody vznikaj asto neopatrnost, shodou nhod, ale t nepromylenost uritch krok, nedslednost apod. V diplomatick ei jde o faux pas (esk vslovnost: f pa), v obecn ei o trapn situace, "trapasy". Spoleensk nehody nejsou pjemn nikomu, postienmu, kter se ct

91

provinile, ani ostatnm ptomnm, a tak se nikomu nevyhbaj. Nemly by vak bt dvodem, aby lovk nevyhledval spolenost a aby si je tak dlouho podrel v pamti. Ml by se ovem snait vzt si z nich ponauen a hledt se jich vyvarovat. Dleit je, aby k nim nedochzelo asto. Spoleensk nehody jsou vt i men, tragick i komick a podle rozsahu tak mohou mt dsledky pro presti postien osoby. Konkrtn ppady spoleenskch nehod lze nalzt v oblasti materiln a v oblasti morln. Oblkn - na urit spoleensk podnik se dostavme nevhodn obleeni. een je dvoj: bu v dohod s hostitelem zstaneme, nebo se vzdlme. Cestou na spoleensk podnik se stane zvada na obleen (utrhne se knoflk, potsn se oblek nebo aty, zablt se boty). Podle povahy zvady se bu vrtme a vadn vymnme, nebo po pchodu na zvadu upozornme sami hostitele a podme o pomoc pi jejm odstrann. Stane-li se zvada na obleen, o n postien nev (nap. nezapnut pklopec, zip apod.), je vhodn jej nenpadn a taktn upozornit nap. slovy: "Upravte si kalhoty." Pokud po tomto upozornn nepropadneme panice, je vhodn nenpadn opustit spolenost a vrtit se a po nprav. Pokud hostitel odchod zpozoruje, vracme se s patinou omluvou. Stolovn - nejastj ppady spoleenskch nehod jsou rozlit pit, rozbit sklenice, jdlo mimo tal. Tyto ppady, kter jsou vdy zjevn, se sname napravit v klidu. Pokud jdlo upadne na zem, nezvedme je v prbhu jdla. V restauranm zazen podme o odstrann zvad personl. Najde-li se v restauraci nco zvadnho v jdle nebo pit, eme to taktn s personlem. Hostitel se me dopustit omylu pi sestavovn zasedacho podku v neprospch nkter osoby. V tomto ppad nen vhodn mnit uspodn, nebo by mohlo dojt k dalm nepjemnostem. Hostitel se omluv "postienmu", kter by ml omluvu pijmout. Pokud tak neuin a odejde, peroste spoleensk nehoda ve spoleensk skandl. Pozdn pchod - a jsme se pi pchodu na jednm opozdili z jakhokoli dvodu, zdravme pohybem hlavy pedsedajcho nebo spoleensky nejstarho, ale pouze tak, abychom neruili prbh ji probhajcho jednn. Pi pozdnm pchodu na spoleensk podnik se zdravme vraznji pouze s hostitelem, resp. hostitelkou, ostatn zdravme pouze nznakem. Jin ppady se mohou stt nap. pi pedstavovn, kdy spleteme jmna pedstavovanch, jestlie omylem oslovme osobu, kterou jsme zamnili s nkm jinm. V tchto ppadech je nezbytn okamit stn omluva. 92

Jestlie nkterou osobu postihne nevolnost, je vhodn bt j npomoc Nhl zchvat kale ve spolenosti, aluden nebo stevn obte eme < chodem. Jin ppad nastv, jestlie nkter osoba je v prci nebo ve s] lenosti opil. Za tchto okolnost je nejvhodnj ji urychlen odeslat don Na ulici nebo v budov, na schodech nebo jinde meme nkomu nech n lpnout na nohu, do nkoho strit apod. Je pak nezbytn se omlu Jestlie nkdo upadne, a z jakchkoli dvod, je vhodn mu pomoci. I jde-li ke zrann, je nezbytn zavolat lkaskou pomoc. Shozen kvtine, vzy s kvtinami je nehodou, kter se d napravit mst nebo nhradou znien vzy, kvtine a kvtin. Zapomeneme-li pozvat na obd nebo jinou spoleenskou pleitost n ho, kdo ml bt pozvn, je nutno se omluvit nap. poukazem na administ tivn nedopaten. Stane-li se, e si zapomeneme vzt penze, je teba nap. v restauraci i situaci domluvou s personlem. Vypjovat si v tomto ppad penze od zvanch nelze doporuit. Zkladn pstup ke spoleenskm nehodm by ml vychzet z toho, k nim dochz nebo se stvaj nechtn. Zle na konkrtn situaci, jal chceme nebo meme eit. Nkter nehody nejsou obecn zjevn a je m n je ve v tichosti odstranit. Bu je postien zjist sm, nebo jej nl taktn upozorn. Jin nehody vid cel spolenost. Spoleensk nehody nemaj zveliovat. Nem tak init postien, ani ostatn ptomn. Pitom stienm me bt osoba, kter si sama nehodu nebo kodu zpsobila, ni osoba, kter se koda stala. Jestlie ji jakkoli ppad tohoto druhu nasta nen vhodn na nj upozorovat, nen ale ani na mst nadmrn omlouv; kter celou zleitost spe zhor, o vsmchu nemluv. Pokud zpsob materiln kody (nap. rozbit sklennho nebo porcelnovho ndo meme je dodaten nahradit - ovem pouze stejnm druhem, kter js pokodili nebo zniili. Men kody je mon zmrnit zaslnm nebo done nm kvtinovho daru s vizitkou. Odkodnn finann nepichz ni v vahu. Spolupsob-li pi odstraovn nehody (nap. pi zneitnm oblet hostitel nebo hostitelka, in tak nensilnm zpsobem v stran. Spoleensk nehody se mohou pihodit vdy a kadmu. Stanou-li se, nechme je, pokud mono, bez povimnut, "nerozmazvme" je a ose kter se nepjemnost stala, ji pomeme pekonat. smv, pomoc a zan ven jsou v tomto ppad nejlepm prostedkem.

Familirnost
Pod pojem familirnost meme zahrnout zlozvyk spovajc v penen soukromch vztah do vlun pracovnch zleitost. Familirnost m koeny v uritm obdob ne tak dvn minulosti, kdy si vichni pracovnci jedn organizace vzjemn povinn tykali. Tento vztah se penel i do vztahu k pedstavitelm dalch organizac. Dvrn tykn me bt celkem bn v horizontln rovin, tedy mezi pracovnky zhruba stejnho vku, pracovnho zaazen nebo pouze mezi mui nebo pouze mezi enami. Pokud se vyskytuje i ve vertiklnch vztazch, nemlo by se navenek projevovat nap. ped nvtvami. Nemlo by tedy dojt k situaci, kdy za ptomnosti ryze obchodn nebo podobn pracovn nvtvy vejde k vedoucmu pracovnkovi jeho sekretka se vzkazem: "Jirko, vol t zase ten Novk z ministerstva, m ho fofrem zavolat." Takov familirnost nepochybn neudl na dnho nvtvnka ten nejlep dojem. Obdobn situace me nastat tak v prbhu jednn se zahraninmi partnery. Pokud si tuzemt partnei tykaj, je nevhodn jejich tykn pevdt do cizch jazyk, v nich je mon (tj. nmina, francouztina, rutina). V tchto ppadech by tlumonk nebo pekldajc pracovnk firmy ml pevdt tykn na vykn. Do te kategorie pat i vztahy lid, kte se mezi sebou dobe znaj a z nich nkte se stanou veejnmi initeli. V tomto ppad mus kestn jmna a tykn zstat v soukrom a na veejnosti, ir i u, mus tyto osoby i nejbli znm oslovovat funkc, kterou v dan dob a na omezen asov obdob zastvaj. Nelze tak o tchto osobch na veejnosti, zvlt za ptomnosti rozhlasu nebo televize, hovoit jako o Karlovi, o Novkovi apod., nbr vhradn nap. jako o panu ministru Novkovi. Pro veejnost nejde v danm ppad o "Karla", nbr o ministra Novka, nehovoe o tom, e veejnost zajm uveden ministr, nikoli jeho znm. Familirnost je v tomto ppad obdobou shora uvedenho ppadu sekretky a vedoucho pracovnka. V krajnm ppad si ji me dovolit osoba ve postaven smrem dol, nikdy vak osoba ne postaven smrem nahoru. Lze namtnout, e nap. ve Spojench sttech se politikov oslovuj kestnmi jmny, nkdy dokonce i ve vztahu k pedstavitelm jinch zem. Jako pklad lze uvst vztah prezidenta Bushe a prezidenta tehdejho SSSR Gorbaova nebo pozdji ruskho prezidenta Jelcina. Lze si vak sotva pedstavit,

94

e by na takov vztah pistoupil francouzsk prezident Mitterrand. Oslovovn kestnmi jmny v USA neznamen pro praktick veden domc nebo zahranin politiky vbec nic a je spe vrazem skutenosti, e Amerian nemaj rdi formln oslovovn obecn a e jim naznaen zpsob vyhovuje.

95

MIMOPRACOVN UDLOSTI

Nvtvy kulturnch podnik

Divadla, koncerty i vstavy navtvujeme obvykle proto, abychom se obohatili o umleck zitek, nkdy ze snobismu nebo spoleensk nutnosti, ale t jako doprovod nvtvnk nebo host zahraninch nebo tuzemskch. Na nvtvu divadla nebo koncertu bychom mli bt duevn, ale i tlesn pipraveni. V prbhu nvtvy divadla i koncertu by ns neml vyruovat hlad. Ideln ppravou by bylo, kdyby nvtvnk ml monost - nebo as seznmit se pedem s inohrou, operou nebo hudbou, kter m naslouchat, a v prbhu vlastnho pedstaven nebo koncertu se mohl soustedit pouze na proveden. Nvtva inohry a opery Do divadla pichzme vdy uritou dobu ped zatkem pedstaven, abychom mli as odloit svrchn odv v atn, mohli se seznmit s programem a celkov se na pedstaven pipravit. Po zatku pedstaven se na rozdl od kina pozdn nvtvnci do hledit nevpoutj. Navtvuje-li divadlo mu spolen se enou, vstupuje do budovy i do hledit prvn ena. Mu obstarv atnu, pomh en se svrchnm odvem, kupuje program, pedkld lstky bileti, vyhled msto, resp. adu. Do ady, v n maj oba lstky, vstupuje prvn ena. Oba jsou obrceni tv, nikoli zdy k ji sedcm nvtvnkm. Pokud sedc nvtvnci mus vstt, aby nov pchozm uvolnili msto, je vhodn jim podkovat. ena sed po prav stran mue. Toto pravidlo neplat, pokud je pro ni vhodnj sedt po lev stran. Msto v li nen dno jednoznan a mn se podle toho, zda je le po stran jevit nebo proti nmu. V bonch lch sed eny, resp. osoby spoleensky star vpedu, na mst nejvce vzdlenm od jevit, v elnch lch je estn msto uprosted prvn ady. Pokud navtvujeme veern pedstaven, je vhodn vychzkov nebo spo-

96

leensk obleen, u mu vdy oblek, koile a kravata (nikoli sako a kalhoty), u en aty, halenka a sukn, kostm a doplky. Veern spoleensk obleen (eny dlouh aty, mui smoking) je vhodn pro premiry ve velkch divadlech a na slavnostn koncerty (nap. zahjen hudebnho festivalu apod.). V mench nebo malch divadlech nen veern obleen nutn, nen vak vyloueno. Kon-li se pedstaven odpoledne (sobota, nedle), je nutn t zvolit odpovdajc obleen. Nen vhodn obleen sportovn apod. Tlesk se po skonen kadho jednn a na zvr pedstaven. Pi nvtv opery se tlesk i po vynikajcm slovm nebo i sborovm vkonu. Intenzita potlesku nebo jinch hlasitch projev je vtinou zvisl na rovni hry, resp. opery a jejich proveden. Pozitivn nebo negativn hodnocen je vc vkusu, schopnosti vnmn i subjektivnch nzor. V prbhu pedstaven je nejve nevhodn se bavit, komentovat pedstaven, eptat, ustit skem od bonbn apod. nebo jinm zpsobem ruit vystupujc i ostatn nvtvnky. Mezi jednotlivmi stmi (jednnmi) je mon se oberstvit v bufetu a pozdravit se se znmmi. Tmatem konverzace je obvykle pedstaven nebo koncert. V divadle je nevhodn se hlasit dorozumvat se znmmi. Divadeln kuktko pouvme pouze ke sledovn jevit a neprohlme si jm ostatn nvtvnky divadla. Kuktko je vhodn ke sledovn inohry, pop. opery, nikoli koncertu. S odchodem vykvme a do konce pedstaven. Nejsme-li spokojeni nebo chceme-li odejt z jinho dvodu, neodchzme uprosted pedstaven. Na konci pedstaven se nesname dostat se z ady tak, abychom pedbhli ostatn a byli u atny co nejdve. V atn odloen vci vyzvd mu a pomh en do kabtu. Nvtva koncertu Pro nvtvu koncertu tzv. vn hudby plat obdobn pravidla jako pro nvtvu divadla. Pokud jde o dla, kter maj vce vt, zsadn se tlesk a po proveden celho dla. Zcela vjimen se potleskem po vtch odmuj vynikajc umlci, jde-li o slov koncerty klavrn nebo houslov. Samotn umlci, kte vtinou hraj zpamti, vak takov potlesk odmtaj, nebo je to ru ze soustedn. Pi koncertech vn hudby mimo koncertn sly, nap. v kostele, nen nutn formln obleen, pokud nejde o slavnostn koncert. Jde-li o koncert jin ne vn hudby, vol se podle zvyklosti neformln, 97

uvolnnj obleen. Tak podkovn inkujcm mv jin formy, kter by se vak nemly zvrhnout. Zahojen vstavy (vernis) Vernis je oficiln zahjen vstavy, kter se uskuteuje den ped tm, ne je vstava zpstupnna irok veejnosti. Vernise se meme zastnit na zklad pozvnky nebo na zklad stnho pozvn, jde-li o ijcho vtvarnka. Vernis obvykle zahajuje editel nebo jin vedouc pracovnk muzea, galerie nebo jin instituce, kter vstavu organizuje. Odborn vklad k vstav m komisa vstavy, tj. odbornk odpovdn za vbr vystavovanch expont. Je-li ptomen vystavujc umlec, me provst hlavn hosty sm. Soust vernise je obvykle hudebn program, na nm se podlej bu komorn soubory, nebo slist. Po projevech a hudebnm poadu se tlesk. Nkdy se astnkm podv men pohotn. Vernise zanaj bu ped polednem (11.00 hod.), nebo odpoledne (mezi 16. a 17. hod.). Pi vernisi se nesed. Pozvanmi jsou oficiln nvtvnci, odbornci a znm, jde-li o ijcho umlce. V tomto ppad je vhodn vystavujcmu umlci blahopt. Organiztory vstavy pot uznn ptomnho publika. S ohledem na dobu, kdy se vernis kon, i na sloen nvtvnk (vtvarnci si nepotrp na formln obleen) je mon se zastnit vernise v pracovnm obleen. V mstnostech vstavy asto nebvaj atny, nen proto vhodn se zastnit jejho zahjen obtkni takami, aktovkami apod. Nvtva kina Nvtva kina je bnou zleitost, na kterou se chod v rznm obleen, od sportovnho po spoleensk. M-li ena sedc ped nmi pokrvku hlavy, kter pek ve vhledu, je mon ji podat, aby ji odloila. Bn zsady slunosti plat i pro nvtvu kina. astm zlozvykem jsou pozdn pchody. Nvtva divadla nebo koncertu se zahraninmi nvtvnky Vbr kulturnch podnik pro zahranin nebo tuzemsk nvtvnky zvis do znan mry na zjmu, vkusu, pn nvtvnka, ale tak na monosti obstarat vas lstky. Zahraninm nvtvnkm nen vhodn nabzet inohry. Zatmco u ns je zvykem navtvovat divadla nebo koncerty ve spoleen98

skm obleen, je v nkterch zpadoevropskch zemch (ale zdaleka ne ve vech) mon nvtva i v mn formlnm obleku nebo atech. Takzvan velk divadla nebo renomovan koncertn sly nepipoutj nvtvnky nevhodn obleen. Zahranin nvtvnci, kte jsou u ns pracovn, obchodn nebo sluebn, si oblkaj tot co pro ely pracovn, pokud pedem nepotaj s nvtvou kulturnch podnik. Bn turist nejsou obvykle na takov pleitosti pipraveni. Pokud nejde o slavnostn pleitosti, bvaj obvykle pipoutni v obleen, kter maj. V ppad pochybnost je vhodn se u poadatele koncertu nebo v divadle o tto vci informovat. Ve velkch koncertnch slech nebo divadlech nebo u jejich pokladen vis sice upozornn, e "vstup je dovolen pouze ve spoleenskm obleku". Ta divadla nebo poadatel koncert, kte zpas o divka nebo nvtvnka, daj pednost ekonomickm vahm. Naim divkm a nvtvnkm vak lze doporuit v tto oblasti konzervativnost. I svm obleenm dkujeme autorm a interpretm.

Kvtiny
Kvtiny pln nkolik loh, vtinou jinak nenahraditelnch. Jejich prvotn loha je funkce ozdobn. Darovn kvtin je vak pedevm vrazem nebo symbolem cty, ptelstv, obdivu, kvtiny jsou projevem pozornosti. Pi mrtch znamenaj soucit nebo sounleitost. Nkter druhy kvtin mohou bt povaovny za symbol (lska, cta). Kvtiny je mon dlit na ezan, interirov a trhan. Pedvaj se v lichm potu, v sudm potu se kladou k rakvi zesnulho pi pohbu. Mimo zcela soukrom pleitosti lze kvtinami obdarovat eny i mue pi rznch druzch blahopn, pi ivotnm vro, vznamnm pracovnm jubileu nebo podobn pleitosti. Je vhodn obdarovat hostitelku pi nvtv (nikoli vak pi recepci), enu pi pjezdu (a pijd sama, nebo jako doprovod manela). Dleit je umt kvtiny dvat i dostvat. Kvtiny nesm bt zvadl, jsou-li zabaleny v papru, papr odstranme ped pednm. To neplat pro kvtiny balen v celofnu. Kvtiny v kvtini jsou vhodn pouze pi nvtvch v byt. Obdarovan osoba by mla vyjdit poten a pochvlit skutenost samu i druh kvtiny (pivont). Nen vhodn darovat uml kvtiny. V podmnkch naich nemocnic nen ani pli vhodn nosit kvtiny lecm pacientm, hlavn pro nedostatek msta.

99

mrt, pohby, kondolence

mrt osoby oznamuje vtinou rodina pbuznm i znmm. V nkterch ppadech oznamuje mrt i podnik i instituce, v n zemel osoba pracovala. mrt me bt oznmeno sdlenm v dennm tisku nebo - a to je obvyklej - mrtnm oznmenm. Jeho tisk ve formtu A4 zad pohebn sluba. Kon-li se posledn rozlouen se zesnulm formou pohbu na hbitov nebo v krematoriu, je nezbytn dodret urit pravidla tkajc se obleen a chovn. Nejbli pbuzn maj obvykle ern nebo tmav obleen, vetn klobouku, mui nos bl koile a ern kravaty. Ostatn astnci pohbu by mli bt obleeni pimen. ern aty nebo oblek nejsou sice nutn, ale tak sportovn nebo pestr obleen nen vhodn. Pokud je nkdo krom crkevnho initele nebo profesionlnho enka poven pednesenm smutenho projevu, doporuuje se pipravit si projev psemn, nebo v prbhu pohbu panuje urit nervozita. Obsah projevu je vhodn projednat pedem s pozstalmi, je teba vysthat se pi nm silnch slov a psoben na city ptomnch, hovoit jen o kladnch strnkch zesnulho. Projev by ml bt krtk. Pokud astnci pohbu uct pamtku zesnulho ezanmi kvtinami, je jejich poet vdy sud. Po skonen smutenho obadu astnci kondoluj pbuznm. Nen pitom nutn pronet del projevy, mnohdy sta stisknut ruky. Pi tto pleitosti je naprosto nevhodn vyizovat s pozstalmi jin zleitosti. Obdrme-li mrtn oznmen a z jakhokoli dvodu se neastnme pohbu, je nutno vyjdit ast psemn nebo osobn, nikdy ne telefonicky. Psemn forma je bud' dopisem, nebo telegramem. Dopis se vdy pe rukou, ne na stroji, potai apod. Telegram by neml sestvat pouze ze t ty slov. V psemnch projevech nen vhodn uchylovat se k frzm. Mly by bt povzbudiv, nemly by pozstal jet vce jitit. Zvrem dopisu i telegramu by mla bt vyjdena soustrast i ast. Soustrastn nvtvy je mon uskutenit v krtk dob po pohbu, nejpozdji do dvou tdn. Pro tuto pleitost jsou vhodn tmav aty nebo oblek, u mu ern i tmav kravata. Ani pi tto pleitosti nen na mst vyizovat nap. pracovn zleitosti nebo vci, kter s mrtm bezprostedn nesouvisej. Noen smutku po pohbu je zleitost zvyklost rodinnch, mstnch nebo crkevnch.

100

NKOLIK POZNMEK NA ZVR

Text knihy vychz z poteby pojednat o jednotlivch aspektech spoleenskho styku tak, jak je ve sv prci potebuj znt serizn podnikatel, vedouc i podzen pracovnci v rznch sfrch hospodskho ivota, pracovnci stednch orgn i pslunci tzv. svobodnch povoln. V textu byly posouzeny konkrtn otzky, je by mly bt pro osoby tchto kategori v pracovnm a spoleenskm styku uritou normou. m vy funkci i spoleensk postaven lid zastvaj, tm sledovanj jsou ve spolenosti, v n se pohybuj, i na veejnosti. Jejich chovn je hodnoceno krititji. Z titulu jejich funkc i postaven vyplv nutnost neustlho spoleenskho styku, pro nj je nezbytn znalost jeho pravidel a pirozenost pi jejich uplatovn. Znalosti pravidel jsou nezbytn, jet vznamnj vak je, aby nebylo vidt, e jsou jen nauen. Samozejmost se toti neproke v bnm styku, nbr v napjatch nebo stresovch situacch, do nich se as od asu dostane kad pracovnk v hospodskm ivot nebo v obchodnm jednn. Spoleensk styk a jeho pravidla se ve stedoevropskm regionu pli neodliuj, a jde o Maarsko, Rakousko, Polsko nebo Nmecko. Ppadn rozdly mezi pravidly jsou nepodstatn, jin je to ovem pi jejich uplatovn. Takov srovnn nevyzn v n prospch. Vt rozdly mezi pravidly jsou ve styku s anglosaskmi oblastmi, o asijskm regionu, arabskm svt nebo o Latinsk Americe nehovoe. Na nkter z nich text poukazuje. Zkladem pro styk s cizinci, bez ohledu na to zda doma nebo v zahrani, je spolehliv zvldnut bnch zklad spoleenskho chovn. Vyznme-li se bezpen v pravidlech pedstavovn nebo stolovn u ns (ale nejen v nich), nebude nm init pote pohybovat se pracovn nebo soukrom ve spolenosti zahraninch partner. Budeme-li spolehliv vdt jak se chovat v restauraci nebo na koncert u ns, pizpsobme se lehce podobn situaci v jinm prosted. Nebudeme-li ovldat zklady spoleenskho styku a nebudeme-li je pouvat ve styku s bnmi partnery, vyniknou vechny neznalosti ve styku s kmkoli jinm v neznmm prosted. Pokud jde o zahranin partnery, je nutno vychzet z toho, e velk firmy

101

kol sv pracovnky odborn, e maj prpravu v oblasti psychologie, sociologie i spoleenskho styku. Firmy maj obvykle zjem na tom, aby jejich reprezentanti psobili seriznm dojmem. V praxi se vak nevyhneme ani osobm, u nich formln strnka jednn a vystupovn je v rozporu s jejich postupem ve vlastn obchodn innosti. Zahranin partnery, kte jsou u ns na nvtv, bychom mli povaovat za hosty, nikoli vak za kadou cenu. Pi styku s pedstaviteli zahraninch firem nebo jinch instituc bychom se za vech okolnost mli vyvarovat podlzavosti, servilnosti, nemli bychom je nutit do vc, kter zjevn nechtj nebo nemohou (napklad jdlo a npoje), nemli bychom je ani nutit - pokud sami neprojevuj zjem - k tomu, aby obchodn nebo podobn vztahy peshly tento rmec. Mli bychom s nimi udrovat vztahy na korektn rovni, ponechat si vdy urit rezervy ("neotvrat srdce"), pistupovat k jednn s nimi serizn a dstojn. Smysl tchto zvrench poznmek je jedin. Je to optovn poukaz na to, e znalost pravidel spoleenskho styku a umn je pouvat v praxi, tedy formln strnka naeho vystupovn, me ulehit zvldn vcn strnky naeho jednn.

102

Doc. Ing. Ivan ronk, CSc. ETIKETA V OBCHOD A PODNIKN

Vydal M A N A G E M E N T PRESS, Profit, a. s., Splen 51, Praha 1, jako svou 11. publikaci Oblku navrhl Karel Aubrecht Vydn 1., Praha 1992 Sazba: Management Press, Profit, a. s. Tisk: Ostravsk tiskrny, Novinsk 7, Ostrava Doporuen cena 45,- Ks ISBN 80-85603-08-X 619