Msnk EU aktualit

slo 106, ervenec 2012

strana 2

ervnov summit EU navrhl bankovn unii Kypr se stal novou pedsednickou zem Evropsk unie panlsko a Kypr podaly o finann pomoc EU Rsuje se poet OP na obdob 2014-2020: bude jich est? Hlavn tma: Koncept klastr a konkurenceschopnost v politikch EU

strana 2

strana 4

strana 7

strana 11

Ven teni, s nstupem przdninovho obdob se odehrl jet jeden dleit summit Evropsk rady, jeho vznam byl pedesln z nkolika dvod. V prvn ad se jednalo o prvn setkn f stt a vld EU, jeho byl asten nov francouzsk prezident, jeho rtorika zsadn pispla k sil nejen krtat, brzdit i spoit, ale takt tvoit a rozvjet se. Vznam summitu takt spoval v tom, e takt vlastn poprv mohl v rmci celho cyklu vyhodnotit prbh tzv. Evropskho semestru a nabdnout lenskm sttm doporuen k nprav jejich ekonomickch nerovnovh a problm nejrznjho typu. Mediln nejvdnjm tmatem se pot stalo sil u vytven tzv. bankovn unie, tedy podmnek pro spolen vkon bankovnho dohledu a v odvodnnch ppadech i tzv. pm rekapitalizace bank v lenskch zemch eurozny. pln novm prvkem v sad opaten a hospodsko-politickch nstroj je prorstov pakt. V tradinm ideovm souboji, zda lba vnch ekonomickch neduh prakticky vech lenskch stt m bt zaloena na fragmentaci a nvratu k nrodn ladnm politikm, i naopak na poslen integrace v rozumn me a tam, kde to zvolen diagnze pome, zjevn zskal silnj podporu druh koncept. Je dobr si uvdomit, e znaka Evropa by neustlm pokouenm navrtvat spolen zklady, je se i v dob krize osvdily a pisply ke stabilit, mohla odsoudit k zniku v t podob, v n ji generace pelomu milnia zn. Samozejm si lze pedstavit i Evropu, je je zaloena na jaksi spontnn, pirozen integraci v konceptu, kter lad um liberla spe, ne integrace zaloen na clenm, prvn posvcenm sil. Ale i liberl by jednoho dne musel aby cel tento systm dn fungoval pipustit, e stanoven pravidel hry i sankc za jejich poruovn je nutn. Teba by tmto pravidlm hry nekal regulace, kterou a jej obsah tak vehementn kritizuje v ppad stvajc podoby integrace. Ano, meme pipustit, e ona pravidla by mohla nabt jin podoby, ale pro oteven prostoru v rmci cel Evropy by se mlo i tak jednat o pravidla spolen, jejich tvrcem a strcem nen jaksi anonymn a neurit Brusel, ale vichni astnci tohoto procesu. Ale ani v tom se od nynj praxe EU tento pstup zas a tak propastn neli. I lenov EFTA, vetn velmi opatrnho vcarska i velmi pozitivn specifickho Lichtentejnska oceuj a pipoutj, e volnost hranic pro obchod, podnikn, mobilitu, praktick ivot, je neoceniteln aktivum, jeho se Evrop podailo doshnout; a nijak navc nezpochybuj ani potebu toto teritorium smluvn oetit pravidly hry, jim nutn nemusme kat regulace. Je to takt prostor pro to, aby se iniciativn hlas, vzel od jakhokoliv lena uskupen velkho i malho, bohatho i chudho neztratil a byl uplatnn. Souasn bych se chtl na tomto mst rozlouit s poetnm tenstvem Msnku EU aktualit a podkovat mu za milou, kompetentn a setrvalou pozornost a pze svm na tomto mst poslednm pnm veho dobrho v lt roku 2012. Petr Zahradnk

esk spoitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 EU_office@csas.cz http://www.csas.cz/eu EU OFFICE (KANCEL PRO EU) Jan Jedlika manaer EU Office +420 956 718 014, jjedlicka@csas.cz Petr Zahradnk +420 956 718 013, pzahradnik@csas.cz Iva Dlouh +420 956 718 015, idlouha@csas.cz EKONOMICK A STRATEG. ANALZY David Navrtil hlavn ekonom esk spoitelny +420 224 995 439, dnavratil@csas.cz KORPORTN FINANCOVN Filip Husk specialista EU Programu Business +420 956 714 255, fhusak@csas.cz FINANCOVN VEEJNHO SEKTORU Milan Kutnar specialista EU Programu Region +420 956 714 443, mkutnar@csas.cz GRANTIKA ESK SPOITELNY Richard Lev editel odboru Projektov poradenstv +420 731 192 877, lev@grantikacs.com Mte zjem o realizaci projektu s podporou fond EU? Hledte financovn rozvojovch pln? Chcete zskat vce informac? Prosm, obrate se na ns.
Obsahovmi partnery Msnku EU aktualit jsou portl EurActiv.cz a spolenost Grantika S

Udlosti
POLITIKA

Koncem ervna se konal klov summit EU v Bruselu. Na poadu jednn byla zchrana eurozny, poslen prorstovch opaten a jednotn evropsk patent. S 1. ervencem se ujme Kypr pedsednictv v Rad EU. Klov budou jednn o vceletm finannm rmci 2014 2020. eck volby vyhrli konzervativci z Nov demokracie a premirem se stal jejich pedseda Antonis Samaras. et poslanci podpoili vznik trvalho zchrannho fondu eurozny ESM.
http://www.european-council.europa.eu/home-page/highlights/ eu-unitary-patent-%e2%80%93-a-historical-breakthrough?lan g=en http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/nemecko-usto upilo-banky-ziskaji-pristup-k-zachrannym-fondum-010043

ervnov summit EU navrhl bankovn unii

Na konci ervna probhl summit EU v Bruselu, jeho nejdleitjm tmatem byla pedevm zchrana eurozny. Krom toho se diskutovalo tak o poslen prorstovch opaten a evropskm patentu. Smrem k bankovn unii Eurozna se shodla na dohledu nad bankami, kter bude vykonvat systm v ele s Evropskou centrln bankou, kter bude zastvat lohu prostednka EFSF/ESM pi provdn trnch operac. panlsko a Itlie budou moci vyut prostedky ze zchrannch fond na nkup svch vldnch obligac pmo na primrnch trzch. Penze z fond budou moci tak pmo pout na rekapitalizaci svch bank, m nedojde ke zven veejnch dluh problmovch stt (pjemce pjky nebude vlda, ale pmo banka). Banky ale nebudou moci zskat pomoc jen tak. Fondy budou moci bankm poskytnout pmou podporu pouze v ppad, e vlda dan zem pln rozpotov stropy dohodnut v Bruselu. Prorstov opaten Evropsk zem se dohodly na paktu na podporu hospodskho rstu a tvorby novch pracovnch mst ve vi 120 miliard eur. Dojde k naven kapitlu Evropsk investin banky o 10 miliard eur. Jej schopnost poskytovat vry tak naroste na 60 miliard eur. esk republika se bude podlet 76 miliony eur. Nevyerpan prostedky z evropskch fond by mly bt pouity na podporu inovac a malho a stednho podnikn v Evrop, nebo pilotn fze tzv. projektovch bond pro investice do infrastruktury. Evropsk patent Evropsk rada uzavela jednn o jednotnm evropskm patentu. Podnikm v EU se tak otevr cesta k levnj, jednodu a innj patentov ochran. dat o patent budou moci podniky pouze na jednom mst. Patent pak bude inn ve vech zemch, kter tuto dohodu ratifikuj. Sdlo Jednotnho soudu pro oblast patent bude v Pai, specializovan sekce v Mnichov a Londn. Ke snen nklad dojde pedevm dky nim nkladm na peklady, ednm jazykem budou pouze anglitina, francouztina a nmina. V poad ji 20. summit Evropsk rady na tma dluhov krize eurozny se nesl v duchu penesen tentokrt privtnch dluh problmovch bank na celoevropskou rove. Stle se domnvme, e jedin een dluhov krize je bolestiv splcen dluh, ppadn jejich dal nemn nepjemn (pro vitele) odpisy. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/ pressdata/en/ec/131388.pdf

Kypr se ujm pedsednictv v Rad EU

Po Dnsku se 1. ervence ujm Kypr na pl roku pedsednictv v Rad EU. Kypr je jedna z nejmench zem EU s necelm milionem obyvatel. V ele zem stoj prezident Demetris Christofias, len tamj komunistick strany. Podle nj bude Kypr usilovat o lep Evropu. Hlavnmi prioritami kyperskho pedsednictv budou: 1) Evropa efektivnj a udritelnj pprava vceletho finannho rmce 20142020 (dokonit jednn a zavrit sestaven spravedlivho a efektivnho rozpotu EU, kter pispje k rstu a vzniku pracovnch pleitost), politika soudrnosti (uzaven jednn o novm regulanm rmci pro politiku soudrnosti), spolen zemdlsk politika (jednn o podstat reforem SZP). 2) Evropa s vkonnj ekonomikou zaloenou na rstu sprva ekonomickch zleitost hospodsk krize rst (nov poslen rmec pro sprvu ekonomickch zleitost a poslen rozpotovho dohledu s clem zajistit fiskln stabilitu), prohlubovn jednotnho trhu (oivit evropskou ekonomiku, doshnout socilnho pokroku a podpoit poteby malch a stednch podnik a spotebitel), provdn strategie Evropa 2020. 3) Evropa, j budou jej oban pikldat vt vznam a je bude aktivn psobit na svtov scn balek akt tkajcch se zamstnanosti a iniciativu Pleitosti pro mlad; vytvoen spolenho evropskho azylovho systmu (poslen praktick spoluprce mezi lenskmi stty v oblasti ochrany prv osob, kter potebuj mezinrodn ochranu). 4) Evropa blzk svm sousedm doshnout pokroku v politice rozen a klst draz na jin dimenzi Evropsk politiky sousedstv.

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Udlosti
Kypr se ujm pedsednickho ezla Evropsk unie v nejmn vhodn dob. Nememe nezapochybovat, zda tato mal zemika sama dajc Evropskou unii o zchrannou pjku pro sv banky (viz zprva ne) bude schopna vst rozhovory o zvldnut dluhov krize a pprav novho sedmiletho finannho rmce. http://www.cy2012.eu/index.php/en/file/jLSP+CAP1ejGpdeP_ +CepQ==/ http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/president -christofias-we-will-work-towards-a-better-europe?lang=cs monost, e se nov proevropsk vlda s viteli nedohodne. eck odchod z eurozny rozhodn nen vylouenou alternativou. http://ekloges.ypes.gr/v2012b/public/index.html?lang=en#{%2 2cls%22:%22main%22,%22params%22:{}} http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/recko-v-euroz one-zustava-volby-vyhrali-konzervativci-009998 prava podmnek eck zchrany nen na poadu dne Nov eck vlda Antonia Samarase oznmila, e bude mezinrodn vitele dat o dvoulet odklad pro splnn svch fisklnch cl. Kabinet by navc rd zmrnil dopady spornch opaten na nezamstnan a nechce tak ve veejnm sektoru tolik propoutt. Zem eurozny ale daly ecku najevo, e o ppadn aktualizaci zchrannho balku je mon mluvit a pot, co situaci na mst vyhodnot inspektoi Evropsk unie a Mezinrodnho mnovho fondu. ekov by pesto mohli najt podporu u zem jako je Francie nebo Itlie, jejich politici volaj po prorstovch opatench. Francouzsk ministr financ Pierre Moscovici bhem Rady v Lucemburku uvedl, e ecko by mlo sv zvazky respektovat, ale zrove dodal, e francouzsk vlda je zastncem urit flexibility a zohlednn oekvn eckch oban. Nmecko, Rakousko nebo Nizozemsko vak trvaj na tom, e Athny s dnmi radiklnmi pravami nemohou potat. dn alternativa k reformm neexistuje, to je jasn, uvedl k problematice nizozemsk ministr financ Jan Kees de Jager. Podmnky mezinrodn pomoci jsou podle nj mon modifikovat pouze mrn a teprve pot, co dojde k pokroku pi jejich plnn. http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/uprava-podmi nek-recke-zachrany-neni-na-poradu-dne-010018

ecko v eurozn zstv, volby vyhrli konzervativci

eck odchod z eurozny se zatm nekon. V tamnch parlamentnch volbch toti zvtzila pravicov Nov demokracie, kter zskala 29,66 % a dky zapoten prmii zskala celkem 129 kesel. Druh msto obsadila Koalice radikln levice SYRIZA s celkovm potem 71 kesel. Antonis Samaras, pedseda konzervativn vtzn Nov demokracie, ji zskal parlamentn vtinu potebnou k sestaven nov vldy. Koalin vldu podpoily hnut PASOK a Demokratick levice (DIMAR). Vsledky eckch voleb Strana Nov demokracie Koalice (SYRIZA) radikln levice Poet kesel 129 71 33 20 18 17 12 Zisk v % 29,66 26,89 12,28 7,51 6,92 6,26 4,50

Pan helnistick socialistick hnut PASOK Nezvisl ekov Zlat svit Demokratick levice Komunistick strana ecka

EU a USA pijaly zprvy o vsledcch voleb s velkou levou. Ped volbami bylo toti za horkho kandidta na vtze oznaovno levicov seskupen stran SYRIZA, kter oste kritizovalo politiku spor pedchoz konzervativn vldy (podmnka pro uvolnn mezinrodn pomoci) a netajilo se tm, e by ji v ppad vtzstv okamit opustilo. Jak Nov demokracie, tak PASOK pedstavuj strany, je se v minulosti postaraly o vyjednn zchrannho balku pro zadluen ecko. To by bez pomoci bylo nuceno vyhlsit sttn bankrot, co by podle ekonom zcela jist vedlo k jeho odchodu z eurozny. Pedseda a premir Samaras hned vyzval Evropskou unii a MMF k jednnm o zmrnn podmnek dvou zchrannch balk, kter ecko zskalo v minulosti. Z druh strany se mu vak nedostalo pli pzniv stanovisko. Stle tak zstv

EKONOMIKA A EURO et poslanci schvlili vznik trvalho zchrannho fondu eurozny

et poslanci po nkolika odkladech kvli na vytvoen novho zchrannho fondu eurozny: Evropskho stabilizanho mechanismu (ESM), kter m nahradit stvajc fond EFSF a m zat fungovat 1. ervence. Na jeho vzniku se ped rokem dohodl summit Evropsk rady. Jeliko se jedn o dodatek Lisabonsk smlouvy, esk prvn d vyaduje, aby jej schvalovala stavn vtina zkonodrc a svj podpis pipojil i prezident Vclav Klaus. Zatmco sent, kter je ovldn opozic, vznik ESM bez pot schvlil, poslanci jej nkolikrt odkldali. Pro eskou republiku, kter nepat k zemm s eurem, tm ale nevznikaj dn finann zvazky.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Udlosti

panlsko a Kypr podaly Evropskou unii o finann pomoc z evropskch zchrannch mechanism. panlsko d o 100 miliard eur na pomoc svm bankm. Kypr d o pomoc pi rekapitalizaci druh nejvt kypersk banky. Europoslanci poaduj naven rozpotu na obdob 20142020, jinak ho pr nepodpo. et poslanci schvlili vstup Chorvatska do Evropsk unie. Summit mezi EU a Ruskem eil i tzv. Euroasijskou unii, kter by v budoucnu mla bt protiplem Evropsk unie.
panlsko O pomoc pro sv zadluen banky ve vi 100 miliard eur podalo formln Evropskou unii tak panlsko. Tato ve by mla i s rezervou pokrt nklady na sanaci tamjch bank, kter nezvisl konzultantsk firmy najat Madridem odhaduj na maximln 62 miliard eur. Pjka by tak mla bt poskytnuta pmo postienm bankm a nikoliv panlsk vld. Mezinrodn vitel, tedy EU a Mezinrodn mnov fond (MMF), tak nebudou po panlsk vld vyadovat drakonick spory, jako tomu bylo teba v ppad ecka. Navc MMF se nebude na pomoci pmo finann podlet, ale bude mt pouze konzultan roli. Mdia zdrazuj, e se tak stalo na pn Madridu, kter usiloval o to, aby loha MMF byla v pjce co nejmen. Stle ale nelze vylouit variantu, e pomoc pro banky je pouze pedehrou k druhmu djstv, kdy bude nuceno podat o zchranu cel panlsko.

Nov zchrann mechanismus ESM by ml v prvn ad zajistit finann stabilitu a zabrnit kolapsm veejnch financ lenskch stt. Jinmi slovy: zabrnit, aby njak dal zem eurozny la ve stopch ecka. Zemm, kter se ocitnou ve finann tsni, bude moct nabdnout pjky v souhrnn vi a 500 miliard eur (neboli 12,4 bilionu korun). Splcen pjek bude mt pednost ped spltkami vr od soukromch vitel, i kdy se stle spekuluje, e by o tuto tzv. senioritu fond do budoucna piel. Ve finannch pspvk a zruk kad zastnn zem, se bude odvjet ze 75 % od ve nrodnho dchodu, z 12,5 % od ve HDP a z 12,5 % od potu obyvatel. Podle premira Petra Nease (ODS) nebude mt podpora, kterou fondu vyjdili poslanci, dn vliv na datum pijet eura. http://www.psp.cz/ff/5c/1a.htm http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/poslanci-schv alili-vznik-trvaleho-zachranneho-fondu-eurozony-009962 Kapitlov struktura ESM len ESM Belgie Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lucembursko Malta Nizozemsko Rakousko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Celkem Poet akci 243 397 1 900 248 13 020 111 454 197 169 833 259 1 427 013 1 253 959 13 734 17 528 5 117 400 190 194 838 175 644 29 932 57 680 125 818 7 000 000 Upsan jmn (v tis. EUR) 24 339 700 190 024 800 1 302 000 11 145 400 19 716 900 83 325 900 142 701 300 125 395 900 1 373 400 1 752 800 511 700 40 019 000 19 483 800 17 564 400 2 993 200 5 768 000 12 581 800 700 000 000 Podl 3,48% 27,15% 0,19% 1,59% 2,82% 11,90% 20,39% 17,91% 0,20% 0,25% 0,07% 5,72% 2,78% 2,51% 0,43% 0,82% 1,80% 100,00%

Kypr Tsn ped koncem ervna, dokdy musely evropsk banky splnit zven poadavky na kapitlovou pimenost, podal Kypr o pomoc s rekapitalizac Kypersk lidov banky (Laiki Bank) ve vi 1,8 miliard euro (stka odpovd zhruba 10 % HDP tto mal zem). Laiki Bank je druhou nejvt kyperskou bankou a jej finann situaci vn zashly odpisy eckho dluhu. Kvli napt na finannm trhu si kypersk vlda nen schopn pjovat od soukromch investor, vnosy ze sttnch dluhopis dosahuj dvoucifernch hodnot. Navc podle ministra financ Vasose Siarlise bude penze potebovat i sama kypersk vlda, spekuluje se a o celkov stce 10 miliard eur. Kypr ji vloni zskal pomoc v objemu 2,5 miliardy eur od ruskho sttu a dal prostedky shn, kde se d od Moskvy a po Peking. Pjky od tchto zem s sebou toti nenesou tak psn podmnky jako pomoc z evropskch zchrannch fond.

Kypr a panlsko podaly o finann pomoc

panlsko a Kypr se obrtily jako tvrt, resp. pt, zem eurozny o pomoc z evropskch zchrannch mechanism. Spolen se tak zaadily po bok ecka, Irska a Portugalska.

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Udlosti
http://www.lamoncloa.gob.es/IDIOMAS/9/Presidente/News/ 2012/20120613_PdG_Banks_Credit.htm http://www.mof.gov.cy/mof/mof.nsf/All/4EBD33DE86E50F11C2 257A2A004FD10B/$file/CY%20EG%20statementpost%20EG %20call%20final.pdf http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/spanelsko-za da-o-pomoc-dostane-zrejme-100-miliard-eur-009976 http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/spanelsko-a-k ypr-zadaji-o-pomoc-ze-zachrannych-fondu-010026

ROZEN et poslanci dali zelenou vstupu Chorvatska do EU

Doln komorou eskho parlamentu bezproblmov prola smlouva o pistoupen Chorvatska do EU. Hlasovalo pro ni 151 ze 164 ptomnch poslanc a dn z legislativc nebyl proti. Hladk prbh hlasovn ale nikoho nepekvapil, esk ano chorvatskmu vstupu do evropsk sedmadvactky zaznlo ji dve od sentor. Smlouvu ji tak podepsal esk prezident Vclav Klaus. Nyn probh ratifikan koleko v ostatnch lenskch zemch. Pokud smlouvu ratifikuj i zbvajc lensk zem evropsk sedmadvactky, stane se Chorvatsko 28. lenskou zem EU k 1. ervenci 2013. Chorvat se ke vstupu sv zem vyjadovali v referendu, kter probhlo na zatku letonho roku. Pipojen sv zem k evropsk sedmadvactce schvlily dv tetiny oban. Chorvatsko coby len EU bude mt v Evropskm parlamentu 12 poslanc a budou vi nmu zpotku zavedena pechodn opaten. Ta se budou tkat teba volnho pohybu lid, zbo a kapitlu, zemdlsk politiky nebo ivotnho prosted. http://www.psp.cz/ff/0f/1b.htm http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/cesti-poslanci-dali -zelenou-vstupu-chorvatska-do-eu-009974 Pstupov jednn s ernou Horou Rada EU pro obecn zleitosti rozhodla, e ern Hora je pipravena k zahjen rozhovor o pistoupen k Evropsk unii. ern Hora spluje Kodask kritria nutn k zahjen pstupovch jednn. Rozhodnut Rady schvlila i Evropsk rada. ern Hora podala dost o lenstv v EU v prosinci roku 2008. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/ pressdata/EN/genaff/131206.pdf

ROZPOET Rozpoet pro obdob 20142020 mus bt naven, jinak ho pr europoslanci nepodpo
Europoslanci se bhem plenrnho zasedn usnesli, e nepodpo vcelet finann rmec EU, pokud nebudou spolen finann prostedky naveny. Podle zkonodrc se jedin tak doke Evropa vyrovnat s vzvami, kter jsou ped n v souasn dob kladeny. Zkonodrci poaduj, aby lensk stty odsouhlasily dostaten vysok rozpoet, kter EU pome realizovat cle stanoven strategi Evropa 2020. Meme spolen zvtzit, nebo kad zvl prohrt, prohlsil ve svm projevu ldr Evropsk lidov strany (EPP) Joseph Daul. dn z evropskch zem si nedoke sama poradit s ekonomickmi, socilnmi, demografickmi, vojenskmi ani politickmi vzvami, kter ped ns klade souasn svt, dodal. V opozici naven evropskho rozpotu dle pn europoslanc jsou zejmna star lensk stty, kter argumentuj, e v dob ekonomick krize by Evropa nemla pli utrcet. Podle francouzskho europoslance Alaina Lamassoura (EPP) jde vak zatm vcemn o nzory ministr financ, kte situaci nevid z dostatenho nadhledu. K posunu v jednn podle nj dojde prv ve chvli, kdy se rozpoet dostane na stl Evropsk rady. Pokud ne, Parlament zkrtka nebude pro vcelet finann rmec hlasovat, dodal. Sledujeme tradin rozpotovou bitvu mezi Evropskou uni (zastoupenou europoslanci v Evropskm parlamentu) a lenskmi stty (zastoupen premiry a ministry financ v Rad EU), tentokrt jet opepenou vrcholc dluhovou kriz. Na zklad minulch zkuenost meme oekvat, e vsledn objem rozpotu bude na pli cesty mezi obma tbory, ale ble tm, kte plat tedy spornj verzi prosazovanou lenskmi stty. http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/ 20120613IPR46724/ http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/evropsky-rozp ocet-pro-leta-20142020-musi-byt-navysen-jinak-ho-pry-europo slanci-nepodpori-009993

VNJ VZTAHY Summit EU-Rusko se toil i kolem Eurasijsk unie

Rusk prezident Vladimir Putin na neformlnm summitu mezi EU a Ruskem v Petrohradu, zmnil svj projekt tzv. Euroasijsk unie, je m v budoucnosti slouit jako mocensk protipl EU a dalm nadnrodnm organizacm. Putin vznesl poadavek, aby Brusel formalizoval vztahy s nedvno vzniklou celn uni mezi Ruskem, Bloruskem a Kazachstnem (Jednotn hospodsk prostor), kter je povaovna za prvn krok ke zformovn unie. Dohoda o euroasijsk ekonomick integraci byla mezi pedstaviteli trojice bvalch sovtskch republik podepsna

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Udlosti

Ministi vnitra lenskch stt schvlili monost doasnho obnoven hraninch kontrol v rmci Schengenskho prostoru. Ministr pro mstn rozvoj Kamil Jankovsk prozradil svj nvrh, podle kterho bude v ptm programovm obdob pouze est operanch program. esk republika odstranila nedostatky v erpn evropskch dotac a nyn ek na posouzen a kontrolu ze strany Evropsk komise.
ale pouze poskytl sv stanovisko (procedura konzultace, p n je stanovisko EP pro Radu nezvazn). http://www.mvcr.cz/clanek/ministri-vnitra-odsouhlasili-zaveden i-spolecnych-pravidel-pro-docasne-znovuzavedeni-hranicnich -kontrol.aspx http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/ ministri-vnitra-schvalili-nova-pravidla-schengenu-ep-se-bouri009973 Co na to Evropsk parlament? Evropsk parlament obvinil nrodn vldy z toho, e se sna mnit rozhodovac procedury unijnch instituc (pouze na proceduru konzultace). Europoslanci si na kobereek pozvali dnskho ministra spravedlnosti Mortena Bdskova, aby jim vysvtlil, pro spolu se svmi kolegy pijal rozhodnut o obnoven hraninch kontrol v rmci schengenskho prostoru, kter v podstat odsouv Evropsk parlament na druhou kolej. Jak ale naznauj reakce nkterch legislativc, dnsk ministr se svm vystoupenm na europoslaneckm plnu situaci nezachrnil. A to i pesto, e se snail europoslance pimt k tomu, aby se na celou problematiku dvali v ir perspektiv a pokusili se pochopit, e Rada si od takovho kroku slibuje vce Evropy. Evropsk parlament nyn zvauje, zda celou vc postoup Soudnmu dvoru EU. http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120613STO46767/ http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/ep-je-na-kord y-se-clenskymi-staty-kvuli-schengenu-009987

v prosinci roku 2010 a je povaovna za jaksi pedstupe Euroasijsk unie, v n bude fungovat jednotn systm prva, voln pohyb pracovnch sil, kapitlu a slueb. Podle Putinovch slov m plnit jet dal lohu psobit jako mocensk protivha Evropsk unie a dalm nadnrodnm integranm uskupenm. Putin pot, e se k n v budoucnosti pipoj i dal bval sovtsk republiky v ele se stedoasijskmi stty Kyrgyzstnem a Tdikistnem. V unijnch plnech je toti dlouhodob zakotvena hlub ekonomick integrace s Ruskem, a to zvl pot, co Moskva na konci loskho roku vstoupila do Svtov obchodn organizace (WTO). Summity EU-Rusko se pravideln podaj kadch est msc jednou v Rusku, jednou na zem EU. Krom Euroasijsk unie hlavn tmata pedstavovalo i odstrann vzov povinnosti pro rusk obany pi jejich cestch do EU nebo probhajc konflikt v Srii. Ani v jednom tmatu nenali ob strany spolenou e. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SP EECH/12/414 http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/summit-eu-rusko-s e-tocil-i-kolem-eurasijske-unie-009961

JUSTICE A ZLEITOSTI VNITRA Ministi vnitra Schengenu schvlili nov pravidla

Ministi lenskch zem se na zasedn Rady EU pro spravedlnost a vnitn vci v Lucemburku jednomysln postavili za monost doasnho obnoven hraninch kontrol v schengenskm prostoru. lensk zem toti chtj, aby v ppad, e nkter ze schengenskch stt nebude schopen plnit sv povinnosti, jinmi slovy nezvldne z nejrznjch dvod dostaten chrnit vnj hranici EU ped ilegln migrac, mly monost znovu obnovit hranin kontroly. Znovuzaveden takovch kontrol (v maximlnm rozsahu esti tdn, avak s monost vjimenho prodlouen) zstane pln v kompetenci lenskch stt. Rozhodnut jedn zem ale budou muset nsledn posvtit i ostatn lensk stty. Na programu lucembursk schzky byl tak schengensk hodnotc mechanismus, kterm se ovuje rove plnn schengenskch standard ve lenskch sttech. Ministi chtj, aby se tento mechanismus nov vztahoval i na vnitn hranice lenskch zem. Ministi tak dali najevo, e by chtli, aby Evropsk parlament o nvrzch nov legislativy nerozhodoval (procedura spolurozhodovn, pi n m EP stejn pravomoci jako Rada),

REGIONLN POLITIKA Rsuje se poet novch operanch program: bude jich est?
Zatmco v souasnm programovm obdob (20072013) m esk republika celkem 26 operanch program, v obdob 20142020 jejich poet klesne. Podle ministra pro mstn rozvoj Kamila Jankovskho (LIDEM) budou ei v pt sedmiletce erpat prostedky z fond EU prostednictvm esti operanch program. Jankovsk v Otzkch Vclava Moravce v esk televizi prozradil, e vlda Petra Nease m v souasn dob na stole dokument, ve kterm je zmnno nsledujcch est operanch program: 1) Projekty z oblasti vzdlvn a zamstnanosti (Ministerstvo prce a socilnch vc) 2) Podpora oblasti podnikn a inovac (Ministerstvo prmyslu a obchodu) 3) Dopravn infrastruktura (Ministerstvo dopravy) 4) Samostatn program pro Hlavn msto Prahu (Ministerstvo pro mstn rozvoj)

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Udlosti
5) Operan program Technick pomoc (Ministerstvo pro mstn rozvoj) 6) Spolen operan program pro regiony (Ministerstvo pro mstn rozvoj) Jednm z hlavnch dvod, pro se MMR rozhodlo pikroit k vytvoen spolenho regionlnho programu, je podle Jankovskho prv jejich nejednotn kontrola a metodika. Dalm dvodem je podle ministra tak zjitn, e tu nefunguje meziregionln prvek. Jinmi slovy, e na hranici mezi jednotlivmi regiony soudrnosti (NUTS II) jsou patrn msta, na nich nikdy nebyl realizovn dn projekt hrazen z evropskch fond. Naopak prostedky, kter do eska pichzej z EU, maj tendenci spe podporovat projekty v blzkosti vtch mst i center. Vlda by definitivn podobu implementan struktury mla schvlit v polovin ervence. Podle ministra je ale poet operanch program konen a neoekvaj se dn zmny. O em se pr ale stle jet jedn, je ppadn peskupen jednotlivch oblast. Napklad se me stt, e oblast vzdlvn bude tvoit samostatn operan program a zrove do nj budou spadat i projekty na podporu vzkumu i inovac. Naopak podnikn by se podle ministra mohlo zalenit do programu vnovanmu podpoe infrastruktury. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126672097-otazky-va clava-moravce/212411030510617-otazky-vaclava-moravce2-cast/ http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/rysuje-se-presn y-pocet-operacnich-programu-bude-jich-sest-010000 Nyn nezbv nic jinho ne ekat. Evropsk komise mus kroky esk strany posoudit a zkontrolovat. Jak pipout i samo ministerstvo, nen ale vyloueno, e si Komise vyd doplujc informace nebo pmo vyle sv ednky, aby zleitosti provili pmo na mst. http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2012/ Akcni-plan-splnen--uzaviraci-dopis-Evropske-komisi http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-napravilo -chyby-v-cerpani-fondu-eu-nyni-ceka-co-na-to-brusel-010042 Miliardy z MMT poputuj do OP LZZ a tak do region V mezirezortnm pipomnkovm zen se nyn nachz nvrh z dlny Ministerstva pro mstn rozvoj, kter pot s pesunem 2,6 miliard nevyuitch prostedk z OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost. Program, kter spravuje ministerstvo kolstv, se dlouhodob nachz v obtch a hroz mu, e prostedky, kter maj bt investovny do vzdlvacch a vzkumnch projekt, z nj nebudou vas vyerpny. Mly by proto podpoit projekty v rmci OP Lidsk zdroje a zamstnanost (OP LZZ), kter zsk 1,5 miliardy koruny, a dalch 1,1 miliardy korun poputuje do regionlnch operanch program (ROP). Prostedky by mly bt vyuity na projekty spojen se vzdlvnm. http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/miliardy-z-msmt -poputuji-do-op-lzz-a-take-do-regionu-009960 Vme, e splnnm Aknho plnu budou odstranny vytkan nedostatky, a budou tak splnny vechny poadavky, kter povedou k obnov erpn, uvd rezort. Zkuenosti, kter jsme i tmito kroky zskali, tak v budoucnu povedou k efektivnjmu, transparentnjmu a jednodumu nastaven systmu pro pt programov obdob.

esko napravilo chyby v erpn z fond EU, nyn ek, co na to Brusel

esk ady odstranily nedostatky v erpn evropskch prostedk, kter vedly k tomu, e od bezna letonho roku Evropsk komise neproplc ji schvlen esk projekty. Ministerstvo pro mstn rozvoj jako hlavn koordinan orgn pro politiku soudrnosti a ministerstvo financ zaslaly koncem ervna spolen dopis Evropsk komisi, kter shrnuje opaten uskutenn v rmci Aknho plnu, informovala o aktulnm postupu rezortu jeho mluv Jana Jabrkov. Bruselu se nelbilo pedevm nastaven auditnho a kontrolnho systmu a v neposledn ad i ast stdn pracovnk na vedoucch pozicch, kte nesou za erpn zodpovdnost. Kritiku si vyslouil i neprhledn systm zadvn veejnch zakzek. esk ady se proto s Evropskou komis dohodly, e do ervna letonho roku nebudou dat o proplcen prostedk z evropskch strukturlnch fond, Evropskho fondu pro regionln rozvoj a Koheznho fondu a budou se systematicky vnovat odstraovn chyb.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Kalendrium
1. ERVNA

Eurostat zveejnil ukazatel HDP per capita v jednotlivch lenskch sttech za rok 2011, podle kterho esk republika dosahuje 80 % prmrn ekonomick rovn EU-27. tyi parlamentn vbory (Vbor pro prvn zleitosti, Vbor pro prmysl, Vbor pro obansk svobody a Vbor pro rozvoj) se vyslovily proti kontroverzn dohod ACTA. Europoslanci se v souvislosti s vyjednvnm o liberalizaci obchodu mezi EU a Japonskem obvaj o evropsk automobilov trh.
Obnoviteln zdroje hlavnm tmatem po roce 2020: http://ec.europa.eu/energy/renewables/communication_2012_ en.htm Nov rmec pro finann pomoc EU do infrastruktury pro poslen evropsk mobility: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-23/pre-TTE

Komise d Kypr o zmnu daovch pravidel tkajcch se zmny registrace u aut z druh ruky: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/527

4. ERVNA
Nov zprva a przkum veejnho mnn pinej informace o migraci, azylu a volnm pohybu v EU: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/552 tyi parlamentn vbory se vyslovily proti kontroverzn dohod ACTA http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120525STO45818/

8. ERVNA
Pln Evropsk komise na zjednoduen prvnch formalit ohledn ddictv s mezinrodnm prvkem zskv platnost: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/576 V Evrop kles poet ppad pedasnho ukonen koln dochzky a zvyuje se poet absolvent vysokch kol: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/577

5. ERVNA
Nov nazen umon pouvat elektronick podpis pro peshranin transakce a pln vyut elektronickou identifikaci na jednotnm digitlnm trhu: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/558

11. ERVNA
Vrazn poslen v boji proti kyber zloinm a poslen schengensk spoluprce: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-23/Post-JHA-Thursday Spoluprce v energetickm sektoru by mohla poslit slu Evropsk unie: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120601STO46164/ Fond solidarity - pomoc pi likvidaci kod po velkch prodnch katastrofch: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120607STO46411/

6. ERVNA
Jak lze doshnout vtho pokroku s mn prostedky? Komise sdru odbornky pro ely poskytovn poradenstv v oblasti rstu inn vyuvajcho zdroje: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/564 Svtov den ivotnho prosted Evropsk parlament podporuje zelenou ekonomiku: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120605STO46302/

12. ERVNA
Poslanci poaduj nov systm pjm pro rozpoet EU na lta 20142020: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120601STO46171/

7. ERVNA
EU varuje ped monm zvyujcm se protekcionismem mezi zemmi G20: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/567 Nov opaten krizovho zen vyhnout se v budoucnosti zchran bank: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/570 Evropsk parlament chce lpe fungujc trh s hypotkami v zemch EU: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120601STO46163/ Prvo na informace pi zaten je nyn stanoveno prvnm pedpisem platnm v cel EU: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/575

13. ERVNA
Komise zpochybuje plny eskho regulanho orgnu na regulaci pstupu k jeho irokopsmovm stm: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/588 Stavebnictv by mlo vyut monost nzkoenergetickch budov: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=ME MO/12/431

14. ERVNA
Jasnj informace o potravinch pro kojence a pro zvltn lebn ely: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120608STO46481/

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Kalendrium
15. ERVNA
EU vytv pro obany a podniky snaz kadodenn ivot: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-23/post-JHA-Friday Obchodn rozhovory mezi EU a Japonskem - poslanci se obvaj o evropsk trh automobil: http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/ 20120613IPR46762/ Strategick rmec a Akn pln EU k lidskm prvm a demokracii: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/ pressdata/EN/foraff/131181.pdf

27. ERVNA
Pedbn seznam vybranch vsledk dosaench bhem Dnskho pedsednictv Rad EU: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-26/achievements Spolen snaha ke zlepen dopravn bezpenosti: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-26/traffic-safety HDP per capita se v roce 2011 v lenskch sttech pohybovalo od 45 % do 274 % prmru EU: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/220062012-AP/EN/2-20062012-AP-EN.PDF Ekonomick vysplost len Evropsk unie (EU-27 = 100) Zem Lucembursko Nizozemsko Rakousko Irsko vdsko Dnsko Nmecko Belgie Finsko Velk Britnie Francie Itlie EU-27 panlsko Zdroj: Eurostat HDP per capita k EU 274 131 129 127 126 125 120 118 116 108 107 101 100 99 Zem Kypr Slovinsko Malta ecko R Portugalsko Slovensko Estonsko Maarsko Polsko Litva Lotysko Rumunsko Bulharsko HDP per capita k EU 92 84 83 82 80 77 73 67 66 65 62 58 49 45

18. ERVNA
Dal zvyovn sazeb DPH v roce 2012: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/ itemdetail.cfm?item_id=6004

19. ERVNA
K zelenj Evrop: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-24/energy-friday Energetick efektivnost opaten poadovan navrhovanou smrnic: http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/ 20120615BKG46961/

20. ERVNA
SME: Lep pstup k financovn a povzbuzen podnikatelstv: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/ itemdetail.cfm?item_id=6011 Na ratingov agentury ekaj psnj pravidla: http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/ 20120615STO46951/

21. ERVNA
Dnsk pedsednictv splnilo dal dleit energetick cl: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-25/energy-goal

22. ERVNA
Cesta z krize, podpora rstu: Ministi financ a hospodstv schvlili doporuen pro vech 27 lenskch stt: http://eu2012.dk/en/NewsList/Juni/Uge-25/ECOFIN

23. ERVNA
EU udl klov krok k zajitn prvn jistoty pro zahranin investory: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/677

28. ERVNA
Program ekonomick pomoci pro Irskou republiku vsledky z jara 2012: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/occasional_ paper/2012/op96_en.htm

26. ERVNA
Evropsk sankce proti rnu vjimky skon k 1. ervenci: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/ pressdata/EN/foraff/131182.pdf Digitln agenda: Ceny ukou, jak digitln technologie pomhaj snit vylouen a zlepit pracovn vyhldky: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=ME MO/12/476

29. ERVNA
Zlepen a zjednoduen bezpenostn pravidla pro leteck posdky a peshranin ivnostnky: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89&newsId=1594 Logo EU pro bioprodukty zane naplno fungovat od 1. ervence 2012: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/ 12/706

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Informan servis
Zasedn klovch instituc EU

V rubrice Informan servis zobrazujeme nadchzejc zasedn klovch rozhodovacch orgn Evropsk unie, kter jsou doplovny dalmi vznamnmi udlostmi typu mezinrodnch summit se svtovmi velmocemi apod. Agenda jednn tchto klovch orgn je s ohledem na jej maximln aktulnost pipravovna asto jen nkolik dn ped vlastnm jednnm a je mono ji vyhledat na tomto odkazu: http://europa.eu/newsroom/calendar/

2.5. 7. 2012 trasburk, Francie - Plenrn zasedn Evropskho parlamentu 7.8. 7. 2012 9. 7. 2012 - Euroskupina 10. 7. 2012 10.11. 7. 2012 12.13. 7. 2012 16.17. 7. 2012 16.17. 7. 2012 18.20. 7. 2012 23. 7. 2012 23.24. 7. 2012 24. 7. 2012 26. 7. 2012 Brusel, Belgie Niksie, Kypr Niksie, Kypr Brusel, Belgie Niksie, Kypr Niksie, Kypr Brusel, Belgie Niksie, Kypr Brusel, Belgie Brusel, Belgie - Zasedn Rady EU pro hospodsk a finann zleitosti (ECOFIN) - Neformln setkn ministr zdravotnictv (EPSCO) - Neformln setkn ministr pro sociln politiku a zamstnanost - Zasedn Rady EU pro zemdlstv a rybolov - Neformln setkn ministr dopravy a telekomunikac - Neformln zasedn Rady EU pro konkurenceschopnost - Zasedn Rady EU pro zahranin zleitosti - Neformln setkn ministr spravedlnosti a zleitost vnitra - Zasedn Rady EU pro veobecn zleitosti - Zasedn Rady EU pro hospodsk a finann zleitosti (ECOFIN)
Zdroj: www.europa.eu, pstup ke dni 1. 7. 2012

Niksie, Kypr Brusel, Belgie

- Neformln setkn ministr ivotnho prosted a klimatickch zmn

10

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Hlavn tma aktulnho letnho vydn Msnku EU aktualit se zabv oblast, kterou nelze pmo oznait za evropskou problematiku, nicmn s nam vstupem do Evropsk unie souvis. Patrn nebude nhodou, e prv od roku 2004 se vznam klastr neboli nezvislch sdruen podnikatelskch a nepodnikatelskch subjekt spojench vtinou stejnm oborem i regionem podnikn v na ekonomice vrazn zvyuje.

Tma

KONCEPT KLASTR A KONKURENCESCHOPNOST V POLITIKCH EU

VOD DO PROBLEMATIKY KLASTR
Koncept klastr zskal v nedvnch letech mimodnou popularitu. Nicmn existuje stle mnoho nejrznjch definic klastr a ekonomick dopad klastr na konkurenceschopnost a inovace firemnho sektoru stle nen zcela zejm a zeteln kvantifikovn, by o nm u tch dn fungujcch nikdo nepochybuje. Klastry mohou bt vskutku shledvny za klov tahouny a akcelertory konkurenceschopnosti a inovac a tm i rstu a pracovnch mst. Dostupn dkazy pomrn zejm ukazuj, e klastry jsou vznamn propojeny s prosperitou a e podnikatel zskvaj z ptomnosti v klastrech pnosy. Evropsk klastrov observato (European Cluster Observatory; ECO) statisticky eviduje v Evrop vce ne 2 000 klastr. Evropa tedy netrp nedostatkem klastr, ale zd se, e trp nedostatkem klastr svtov tdy. Mus bt uinno jasn rozlien mezi klastry coby skutenm fenomnem a klastrovmi iniciativami zamenmi na vytvoen novch klastr nebo zven a rozen existujcch. Nkter z tchto klastrovch iniciativ mohou bt spn, jin nikoliv. Men dopad program na podporu klastr oproti obecn uznvanm a pijmanm indiktorm vkonnosti takt zstv vzvou. K podpoe je zapoteb mt neutrln a spolehliv objektivn informace o klastrech, klastrovch politikch a klastrovch iniciativch. Tento pspvek by ml pedstavovat nartnut cesty jdouc tmto smrem. Jeho hlavnm clem je pedstavit a dle analyzovat koncept klastr a informovat o hlavnch politickch pstupech k podpoe klastr.

KONCEPT KLASTR A HLAVN DEFINICE

Klastry se stvaj stle populrnjm konceptem, je se odr v rostoucm potu politik a iniciativ na jejich podporu. Jsou vidny jako vznamn faktor pro vysvtlen empirickho fenomnu geografick koncentrace ekonomickch a inovanch aktivit. Existuje zajist vce ne jedna definice klastr; zvis na jejich smyslu, elu a specifickm kontextu jejich vyuit. V ad diskus nen zeteln rozliovno mezi klastry jako relnm ekonomickm fenomnem a klastrovmi politikami a iniciativami, je zaujmaj a napluj spe normativn funkci. Jak ji eeno, definic klastr existuje cel ada. Definice jsou ve svm vchozm vymezen povtinou kontextov vztaen a formovan elem. Zatmco z ekonomickho pohledu hlavnm smyslem je lpe pochopit hybatele konkurenceschopnosti a rstu, ostatn definice mohou sledovat rozlin cle, napklad zajitn prvnho rmce pro financovn nebo referennho modelu pro statistickou mitelnost. Zatmco definice zamujc se na konceptualizaci klastr jsou bu deskriptivn nebo abstraktn, aby se obshl rozshl rejstk prvk charakterizujcch klastry, prvn definice jsou nutn definovny striktnji a mnohem technitji, aby se zajistil rmec pro aplikaci pravidel veejn pomoci (u kter vdy hroz naruen konkurennho prosted), ostatn pomoci a dalch forem finann podpory. Definice klastr dle Evropsk unie Z pohledu vymezen podpory klastr definuje EU klastry jako uskupen nezvislch podnikatelskch subjekt inovativnch start-ups, malch, stednch a velkch podnikatelskch entit a vzkumnch organizac operujc v uritm sektoru a regionu a nevren ke stimulaci inovativn innosti podpoen intenzivnm propojenm a vzjemnost aktivit, spolupsobenm, sdlenm facilit a vmnou znalost a expertzy a efektivnm pispvnm technologickmu transferu, vytvenm elovch st (networkings) a enm informac mezi podnikatelskmi subjekty a dalmi entitami v klastru. Obecnji mohou klastry bt definovny jako skupiny firem, ekonomickch aktr s uritm definovanm vztahem, a instituc, kter jsou lokalizovan vzjemn nedaleko od sebe a maj dosaeny a vytvoeny dostaten podmnky a rozsah pro rozvoj specializovan expertzy, slueb, zdroj, dodavatel a kvalifikace a kvalifikanch schopnost pracovnk. Spolenm prvkem vtiny definic klastr je aspekt koncentrace jednoho nebo vce sektor v rmci danho regionu, stejn jako draz na networking (sovn) a spoluprci mezi korporacemi a institucemi (aspekt regionln dimenze je sm o sob pedmtem definice). Klastry jsou definovny systmem vzjemnch vztah, nikoliv pouhm samotnm lenstvm jednotlivch subjekt, a jejich

EU Office S http://www.csas.cz/eu

11

Tma
prostorov vymezen a ohranien je variabiln a ne nutn koresponduje s hranicemi zemn politickho vymezen. Geografie klastr me bt definovna vzdlenost a asem, v nich si lid pej (jsou ochotni) cestovat za zamstnnm a kter zamstnanci a vlastnci spolenost zvauj coby smyslupln pro potkvn se a sovn. Geografie tedy nen stabiln koncept, ale je ovlivnna faktory jako podmnky cestovn (mobility), kulturn identita a osobn preference. Nov formy dopravy a komunikace, jako napklad internet i ostatn informan a komunikan technologie rovn promuj prostorovou dimenzi klastru. Vznamn rozdl existuje mezi empirickm fenomnem klastr a klastrovmi politikami a iniciativami zaloenmi na jejich vytvoen nebo dal rozvoj. V diskusch jsou asto oba termny pouvny jako synonyma, co me vytvet jist zmatek. Aktivn klastry zanechvaj stopy, je mohou bt samotn statisticky zachyceny, napklad v oblasti specializace nebo koncentrace zamstnanosti v rmci pslunho sektoru. Naproti tomu, klastrov politika je o vyjden clen, zamen strategie, vytvoen politickch priorit a alokaci financovn na podporu inovac, regionlnho rozvoje nebo dalch politickch cl. Ve skutenosti vak mohou bt nalezeny vechny mon kombinace mezi klastry a klastrovmi politikami, jak naznauj ne uveden pklady: klastry spontnn vytvoen bez jakkoliv hospodskopolitick podpory, klastrov politiky dve i pozdji stc do relnch klastr, klastrov politiky bez statisticky vznamnho dopadu na formovn relnho klastru apod. Definice klastrov politiky Klastrov politiky mohou bt definovny jako specifick vldn sil na podporu klastr. Takovto klastrov politiky mohou nabvat rznch forem a sledovat rzn cle, napklad prmyslovou politiku, politiku podpory malch a stednch podnik nebo vzkumnou a inovan politiku. Definice klastrov iniciativy Klastrov politiky jsou ve vtin ppad podporovny a implementovny specifickmi klastrovmi programy vld nebo iniciativami. sil o sjednocen pohledu na klastry a podporu jejich vzniku a rozvoje existuje takt na rovni politik EU. V dsledku toho, klastrov iniciativy mohou bt chpny jako organizovan sil ke zven rstu a konkurenceschopnosti klastr v rmci regionu, zahrnujc klastrov firmy, vldu a/ nebo vzkumnou komunitu. Definice klastrov organizace Jako soust toho, klastrov organizace asto hraje dleitou roli jako poskytovatel slueb na podporu klastr. Klastrov organizace me bt definovna jako prvn entita, je vytv, smuje a d klastry, vetn obvykl asti a pstupu do objekt klastru, jeho facilit a aktivit. Zaloen a vytvoen klastrovch organizac a st je asto podporovno jasnm mandtem a veejnmi finannmi zdroji od autorit na regionln rovni nebo spontnnji iniciovny v rmci trojhelnku zahrnujcho tyto klov vrcholy: univerzity, podnikatelsk inkubtory, finance, s ohledem na potebu pekonn pekek pro spoluprci a ve vytvoen prosted sdlen dvry panujc mezi partnery. Kdy klastry dospj a stvaj se spnmi, klastrov organizace tenduj zvyovat vtinu jejich operanch (provoznch) nklad samotnch, spojench s nejrznjmi lenskmi a servisnmi poplatky, poplatky za ast na kolench, konferencch, veletrzch, vstavch, sponzorovn apod. Zde existuje znan kritick fze existence dalho fungovn klastru, kdy mohou prv tyto typy nklad pevit dosahovan pnosy a klastrovou soudrnost a pocit pnosnosti tak naruit.

12

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Tma
KONCEPT A EKONOMICK ZDVODNN KLASTR
Koncept klastr je modernm vyjdenm a popisem dlouhodob pozorovanho fenomnu geografick koncentrace ekonomickch aktivit, kter je iroce a veobecn povaovn za dleit faktor ekonomickho rozvoje. Marshall (1890) popsal ji v 19. stolet vhody aglomerace ekonomickch aktivit ohledn dostupnosti kvalifikovan pracovn sly a specializace. Podobn pak Schumpeter (1934) se odkazuje na rojen i klastrovn prmyslu (ekonomickch innost, aktivit); koncept klastr je velmi irok a obsahuje a zahrnuje odlin perspektivy a aspekty pokryt dalmi koncepty, je s tmto vykazuj souvislost a komplementaritu po dlouhou dobu. Je to stavno na tradin lokan a aglomeran teorii a integrovno s dalmi koncepty, jako napklad konceptem prmyslovch distrikt, rstovch pl (poles de croissance), novch prmyslovch prostor, produknch systm, inovativnho milieux, nrodnch nebo regionlnch inovanch systm, ucch i kreativnch region, abychom jmenovali alespo njak. Becattini (1979), italsk vzkumnk, zavedl v roce 1979 vlivn koncept prmyslovch distrikt pro regionln politiku a teritoriln rozvoj ve svm lnku Od prmyslovch sektor k prmyslovm distriktm. Je to zaloeno na konceptu Alfreda Marshalla, v nm Becattini pozdvihl zleitost vznamu mstn zaloenho ekonomickho rozvoje (place-based; jeden ze zkladnch uvaovanch pil budouc Kohezn politiky EU po roce 2013) s pojmy otevench ekonomik, kter zmnily pstup k prmyslov politice. Rovn podtrhl vznam geografie socilnho kapitlu, sociologie, politiky a historie pi definovn a nastnn inovativnch politik. Nedvno byl koncept klastr popularizovn a implementovn Porterem (1990) a zaloen na jeho tzv. diamantovm modelu konkurenn vhody. Koncentrace ekonomickch aktivit v klastrech je spatovna jako vsledek konkurennch vhod firem pi nalzn novch a lepch zpsob pro souten v prmyslovch a podnikatelskch aktivitch a pitom pinet inovace rychleji na trh.

ZKLAD PODPORY KLASTR V POJET POLITIK EU

Zatmco rzn mylenkov koly vyjaduj rzn faktory, kter determinuj rst a innost klastr, koncept klastr obecn spov na tech vznamnch dimenzch, jejich jdro je takt stedobodem vahy jejich podpory v politikch EU: podprnch slueb, i kolen a kouovn zamstnanc. Klastrov organizace pomhaj propojovat, usnadovat a zajiovat pstup k facilitm a slubm, co me zahrnovat specializovan vzkumn a testovac centra, konzultace, kolen apod. V tomto smyslu jsou klastry formou sebe-organizace, je nabz konkurenn vhody. Klastry usnaduj jak intenzivn konkurenci, tak uzaven spoluprce ve smyslu obas oznaovanm jako ko-opetice (co-opetition). Geografick blzkost je uznvna jako faktor, usnadujc toky tichch znalost a neplnovan vzjemn vztahy, je jsou kritickou soust inovanho procesu. Tento tok spolh a je postaven na vli firem informovat ty ostatn o jejich vlastnch znalostech, co zvis na dve zaloen mezi jednotlivmi aktry. Toto me bt nsledn usnadnno prostednictvm pokraujcch kontakt tv v tv, kterm efektivn klastrov organizace mohou pispt povzbuzenm a podncenm networkingu a kooperace.

Prvn dimenze klastr

Klastry jsou vidny jako geografick koncentrace specializovanch firem, pokroil kvalifikace, schopnosti a kompetence pracovn sly, a podporujcch instituc, kter zvyuj toky znalost a jejich efektivn ekonomick pelvn jako vsledek jejich blzkosti. Toto provazovn rzn sly je asto vztahovno k progresivn strategii potebn k tomu zstat globln konkurenceschopn. Vzhledem k tomu, e jsou lokalizovny pospolu, firmy mohou zskvat pnos a prospch z obecnch i technologicky pedurench a k technologii se vztahujcch aglomeranch efekt ve form spor z rozsahu a z prostoru, kter kvalitativn posiluje jejich efektivnost. Regiony sout s ostatnmi de facto celosvtov v zajitn nejlepch rmcovch podmnek, aby usnadnily podnikatelsk rst a pivbily investice a talentovanou pracovn slu.

Tet dimenze klastr

Klastry jsou charakterizovny jistm dynamickm socilnm a organizanm prvkem, tzv. institucionln fixac nebo socilnm lepidlem, kter dr nejrznj vzjemn propojen inovan aktry jako napklad univerzity, podnikatelsk a veejn autority spolen a usnaduje intenzivn interakci a kooperaci mezi nimi. V prbhu asu klastry tenduj k tomu rozvjet sadu norem, instituc, osobnch vazeb a dvry. Dynamick a efektivn interakce a kooperace ve znalostnm

Druh dimenze klastr

Klastry slou zcela zejmmu funknmu elu v zajitn specializovanch a na mru poskytovanch slueb specifick skupin firem, jako je napklad zajitn pokroil a specializovan infrastruktury, specifickch, podnikatelskch,

EU Office S http://www.csas.cz/eu

13

Tma
trojhelnku vzdlvn, vzkumu a inovac je podstatn pro uskutenn konkurennch vhod v ase rostouc sloitosti novch technologi, vrobk a slueb i mncch se poadavk na kvalifikaci a kompetence. Ony asto pedem neplnovan a neuvaovan intenzivn formln a neformln kontakty a vmna obchodnch a podnikatelskch informac, know-how a technick expertzy v rmci klastr mohou vst k technologickmu pelvn a rozvoji novch a asto neoekvanch mylenek a podnikatelskch koncept, je zlepuj inovan vkonnost podnikatel. Zatmco ve zmnn dimenze geografick blzkosti je vidna jako usnadujc dvru a zkou kooperaci mezi inovanmi aktry v rmci klastr, takt pstup k novm znalostem a vstup do jinch klastr rovn potebuje bt zajitn a umonn prostednictvm globlnch propojen a st. Aglomerace ekonomick aktivity obecn a klastry zejmna jsou obecnmi ekonomickmi fenomny jak v dvjm obdob, tak v modernm hospodstv. Nkter prominentn pklady klastr s globlnm dosahem jsou snadno identifikovateln nap celou adou odvtv a aktivit, vetn: finannch slueb: londnsk City, New York, filmu: Hollywood, Bollywood, automobil: Detroit, Modena, Toyota City, Wolfsburg, Stuttgart a ada dalch, hodinek: vcarsko a Japonsko, optickho vybaven: Tokio, kvtin: Nizozemsko a Kolumbie, potaovho software: Silicon Valley, Bangalore, nmon technologie: jihozpadn Norsko, mobiln telekomunikace: Stockholm a Helsinky, vna: Barossa Valley, Rioja, Bordeaux, jin Chile, sti Kalifornie biotechnologi, lkaskch nstroj a aplikac: Route 128 v Bostonu, BioValley, Medicon Valley. Tedy, klastry mohou bt nalezeny v mnoha ekonomikch svta, kad sledujc svoji vlastn trajektorii a historii.

TECHNOLOGIE PODPORY KLASTR A KLASTROV POLITIKY

V souladu s ve eenm by veejn podpora klastr a ji poskytnuta z nrodnch zdroj jednotlivch lenskch stt nebo z komunitrnho zdroje typu strukturlnch fond EU mla vdy vychzet z proveden podrobnho testu, jeho vstupem je vyhodnocen oprvnnosti tto podpory. Test by ml bt zaloen piblin na vyhodnocen nsledujcch oblast. el otzky Forma dotazovn interview

Typ respondenta

1. Povaujete existenci klastru ve Vaem Skuten, i potenciln Pnos klastru oboru za zsadn (kvalitativn) pnos pro Vai astnk (len) klastru konkurenceschopnost? 2. Lze exaktn kvantifikovat pnos, kter pro Skuten, i potenciln Pnos/ efekt klastru Vs m (ml by) klastr ve Vaem oboru? astnk (len) klastru 3. Jak dvody byste povaoval za klov pro Skuten, i potenciln Motiv asti v klastru existenci klastru? astnk (len) klastru - sdlen aktivit a spora nklad (economy of scale)

dotaznk dotaznk

14

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Tma
- usnadnn prodejnho a distribunho procesu - sdlen know-how a technologickch postup - snaz a efektivnj marketing - snaz pstup k finannm zdrojm - lep reputace - jin 4. Me Vm klastr pomoci ve Va expanzi do Skuten, i potenciln Motiv/ smysl asti dotaznk zahrani astnk (len) klastru v klastru 5. Jak nejzsadnj nstroj podpory vzniku a Skuten, i potenciln Podpora existence klastr si pedstavujete? astnk (len) klastru klastru - dobr legislativa a jej vymahatelnost - finann nstroje - daov vhody i pobdky - pirozen poteba a stimul 6. Mly by bt klastry podporovny ze Skuten, i potenciln Podpora strukturlnch fond EU? astnk (len) klastru klastru Jak nejlpe by mla bt tato podpora clovna? rozvoje dotaznk

rozvoje interview

7. Jakou zemi povaujete za best practice a Skuten, i potenciln Inspirace/ komparace interview pro v oblasti rozvoje klastr? astnk (len) klastru pro rozvoj klastr 8. Identifikujte hlavn pekky, brnc vtmu Skuten, i potenciln Efekty/ dopady interview rozvoji klastr v esk republice. astnk (len) klastru existence klastr a determinujcch podmnek 9. V em by se ml projevit nejzsadnj Skuten, i potenciln Pnos klastru pnos klastru: astnk (len) klastru - inovan podnikn - schopnost obstt v zahranin konkurenci - rozen produkn kapacity firmy - snaz pstup na trhy - snaz pstup na trh prce; - zskn kvalitnch zamstnanc za rozumnou cenu; - zskn kvalitnch vzkumnch a vvojovch poznatk - zskn a osvojen modernch produknch postup - spora nklad - jin pnosy 10. Jak by mla bt intenzita pokryt klastr a Skuten, i potenciln Struktura klastr co ji determinuje? astnk (len) klastru Regionln i sektorov/odvtvov uspodn? 11. Jak je preferovan podoba klastru? Skuten, i potenciln Struktura klastr astnk (len) klastru - tvoena firmami z jednoho oboru; - tvoena firmami v rmci produknho etzce; - tvoena nejen firmami, ale i vdeckmi, vzkumnmi institucemi, kolami a dalmi entitami? dotaznk

interview

interview

EU Office S http://www.csas.cz/eu

15

Statistick oknko
v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozem Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozem Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU 2009 -2,8 -5,5 -4,7 -5,8 -5,1 -14,3 -7,0 -3,3 -3,7 -2,7 -5,5 -1,9 -17,7 -14,8 -5,3 -6,8 -2,7 -3,5 -3,8 1,6 -2,9 -6,6 -8,0 -4,9 -8,4 -5,0 -4,4 -4,3 Rst HDP 2010 2,3 0,4 2,7 1,3 3,7 2,3 -0,4 -3,5 -0,1 1,5 1,8 1,1 -0,3 1,4 2,7 1,3 2,3 1,7 2,3 3,9 1,4 -1,6 1,4 4,2 3,7 6,1 2,1 2,0 2011 1,9 1,7 1,7 1,0 3,0 7,6 0,7 -6,9 0,7 1,7 0,4 0,5 5,5 5,9 1,1 1,7 2,1 1,2 3,1 4,3 -1,6 2,5 -0,2 3,3 2,9 3,9 0,7 1,5

Statistick oknko zobrazuje dleit makroekonomick ukazatele vech 27 lenskch zem Unie. Zahrnuj ukazatele ekonomick vkonnosti (HDP per capita k prmru EU, rst HDP, mra nezamstnanosti), vnj ekonomick stability (bn et k HDP), fiskln stability (veejn rozpoty k HDP, veejn dluh k HDP) i cenov charakteristiky (meziron inflace na bzi indexu HICP, rove cenovch hladin). Pro srovnn jsou v tabulce i stejn ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

Klov makroekonomick ukazatele

Saldo bnho tu k HDP 2009 2010 2011 -1,6 1,4 -0,8 -8,9 -1,0 0,9 -2,4 -3,9 -2,9 3,3 5,5 6,5 5,9 6,1 5,7 3,7 3,6 3,2 -2,9 0,5 0,1 -11,1 -10,1 -9,8 -4,8 -4,5 -3,5 -1,5 -1,7 -2,2 -2,0 -3,5 -3,2 -10,7 -9,9 -10,4 8,6 3,0 -1,2 4,4 1,5 -1,6 6,5 7,7 7,3 -0,2 1,2 1,4 -8,3 -6,3 -3,1 4,1 7,1 9,2 2,7 3,0 1,9 -3,9 -4,6 -4,3 -10,9 -10,0 -6,4 -4,2 -4,4 -4,4 -1,3 -0,8 -1,1 -2,6 -3,5 0,1 1,8 1,4 -0,7 7,0 6,9 7,2 -1,5 -3,3 -1,9 -0,8 -0,7 -0,6 Veejn dluh k 2009 2010 95,8 96,0 14,6 16,3 34,4 38,1 40,6 42,9 74,4 83,0 7,2 6,7 65,1 92,5 129,4 145,0 53,9 61,2 79,2 82,3 116,0 118,6 58,5 61,5 36,7 44,7 29,4 38,0 14,8 19,1 79,8 81,4 68,1 69,4 60,8 62,9 69,5 71,9 50,9 54,8 83,1 93,3 23,6 30,5 35,3 38,8 35,6 41,1 43,5 48,4 42,6 39,4 69,6 79,6 74,8 80,0 HDP 2011 98,0 16,3 41,2 46,5 81,2 6,0 108,2 165,3 68,5 85,8 120,1 71,6 42,6 38,5 18,2 80,6 72,0 65,2 72,2 56,3 107,8 33,3 47,6 43,3 48,6 38,4 85,7 82,5 Mra nezamstnanosti III-12 IV-12 V-12 7,3 7,4 7,2 12,5 12,6 12,2 6,7 6,6 6,7 7,6 7,6 7,8 5,5 5,4 5,6 10,8 n/a n/a 14,4 14,2 14,6 n/a n/a n/a 24,1 24,3 24,6 10,1 10,2 10,1 10,1 10,2 10,1 10,0 10,1 10,8 15,2 n/a n/a 13,6 13,8 13,7 5,2 5,2 5,4 11,0 10,7 10,9 5,8 5,7 6,0 5,0 5,2 5,1 4,0 3,9 4,1 9,9 9,9 9,9 15,1 15,2 15,2 7,2 7,4 7,7 8,6 8,7 8,2 13,9 13,7 13,6 7,6 7,6 7,6 7,3 7,3 7,8 n/a n/a n/a 10,2 10,3 10,3 HDP per capita k EU 2009 2010 2011 118,0 119,0 118,0 44,0 44,0 45,0 82,0 80,0 80,0 123,0 127,0 125,0 116,0 118,0 120,0 64,0 64,0 67,0 128,0 127,0 127,0 94,0 90,0 82,0 103,0 100,0 99,0 108,0 108,0 107,0 104,0 100,0 101,0 98,0 95,0 92,0 51,0 55,0 58,0 55,0 57,0 62,0 266,0 271,0 274,0 65,0 65,0 66,0 82,0 82,0 83,0 132,0 133,0 131,0 125,0 126,0 129,0 61,0 63,0 65,0 80,0 80,0 77,0 47,0 47,0 49,0 87,0 85,0 84,0 73,0 73,0 73,0 115,0 115,0 116,0 120,0 124,0 126,0 111,0 112,0 108,0 100,0 100,0 100,0 Meziron inflace III-12 IV-12 V-12 3,1 2,9 2,6 1,7 2,0 1,8 4,2 4,0 3,5 2,7 2,3 2,1 2,3 2,2 2,2 4,7 4,3 4,1 2,2 1,9 1,9 1,4 1,5 0,9 1,8 2,0 1,9 2,6 2,4 2,3 3,8 3,7 3,5 3,5 3,6 3,7 3,2 2,8 2,3 3,7 3,3 2,6 2,9 3,0 2,7 5,5 5,6 5,4 2,6 3,8 3,7 2,9 2,8 2,5 2,6 2,3 2,3 3,9 4,0 3,6 3,1 2,9 2,7 2,5 1,9 2,0 2,4 2,9 2,4 3,9 3,7 3,4 2,9 3,0 3,1 1,1 1,0 0,9 3,5 3,0 n/a 2,9 2,7 2,6 Cenov 2009 112,3 51,3 73,1 143,8 106,1 76,5 126,7 95,0 97,8 112,4 104,9 90,1 76,0 67,4 120,9 63,4 78,4 107,8 108,0 58,2 89,2 57,6 85,6 73,6 124,7 108,5 96,6 100,0 hladina 2010 111,4 50,8 75,2 142,4 104,3 74,8 119,1 95,1 97,1 110,8 103,5 89,2 72,2 65,1 120,5 64,9 78,0 107,6 106,3 61,9 88,2 58,8 84,6 71,7 123,5 121,6 100,3 100,0 k EU 2011 111,8 51,0 76,7 142,2 103,4 78,9 116,7 95,1 97,4 110,7 103,1 89,4 74,1 65,6 121,9 64,3 78,0 108,0 106,7 60,1 87,5 59,8 83,5 72,4 125,2 127,8 101,7 100,0

Saldo ve. rozpot k HDP 2009 2010 2011 -5,6 -3,8 -3,7 -4,3 -3,1 -2,1 -5,8 -4,8 -3,1 -2,7 -2,5 -1,8 -3,2 -4,3 -1,0 -2,0 0,2 1,0 -14,0 -31,2 -13,1 -15,6 -10,3 -9,1 -11,2 -9,3 -8,5 -7,5 -7,1 -5,2 -5,4 -4,6 -3,9 -6,1 -5,3 -6,3 -9,8 -8,2 -3,5 -9,4 -7,2 -5,5 -0,8 -0,9 -0,6 -4,6 -4,2 4,3 -3,8 -3,7 -2,7 -5,6 -5,1 -4,7 -4,1 -4,5 -2,6 -7,4 -7,8 -5,1 -10,2 -9,8 -4,2 -9,0 -6,8 -5,2 -6,1 -6,0 -6,4 -8,0 -7,7 -4,8 -2,5 -2,5 -0,5 -0,7 0,3 0,3 -11,5 -10,2 -8,3 -6,9 -6,5 -4,5

16

Msnk EU aktualit ervenec 2012

Tato publikace je povaovna za doplkov zdroj informac naim klientm i nejir veejnosti. Na informace uveden v n nelze pohlet tak, jako by lo o daje nezvratn a nezmniteln. Publikace je zaloena na nejlepch informanch zdrojch dostupnch v dob tisku. Pouit informan zdroje jsou veobecn povaovan za spolehliv, avak esk spoitelna, a.s. ani jej poboky i zamstnanci neru za sprvnost a plnost informac. Autoi povauj za slunost, e pi pouit jakkoliv sti tohoto dokumentu, bude uivatelem tento zdroj uveden. Nkter obrzky pouit v tto publikaci pochz z audiovizuln knihovny Evropsk komise. Vydvno pod evidennm slem Ministerstva kultury R: MK R E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

www.csas.cz