OBSAH I

Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

Duchovn ivot I
P O S V T N M U S Y N O D U A V E M V R N M D T K M B U L H A R S K P R AV O S L AV N C R K V E
I

V Y S V C E N N O V H O I K O N O S TA S U V C H O M U T O V S K P R A V O S L A V N O B C I
I

P I E T N V Z P O M N K A K 6 9 . V R O V Y P L E N O B C E E S K M A L N N A V O LY N I
I 69-
POEHNN ZVON V MARINSKCH LZNCH I

10
14

Slovensko I
N E K R O L G J E H O V Y S O K O P R E O S V I E T E N O S T I J N A , A R C I B I S K U PA P R E O V S K H O A S L O V E N S K A
I ,

Krtce I K
Na cestch I
M E T R O P O L I TA K R Y T O F N A V T V I L K Y P R I
P R O H L E N A S T N K I V. S J E Z D U V D C S V T O V C H A T R A D I N C H N B O E N S T V
I IV
KAZACHSTN: 20 LET MRU A BUDOVN I : 20
T Y D E N N N V T VA P O L S K A I

20
30

20

48
49
52
60

ivotn styl I
V L A D Y K A K RY T O F Z A H J I L F E S T I VA L R U M U N S K H O L I D O V H O U M N
I
IKONOPISCI 6. ST DIMITRIOS BOZINIS I 6-

64
68

Tma I
V Z P O M N K O V A K C E K 7 0 . V R O U M U E N S V. B I S K U P A G O R A Z D A
I , 70- .
S V AT N O V O M U E D N K G O R A Z D I I . A J E H O O D K A Z I I I

52

75
76

Ikony I
S V AT K AT E I N A , 2 1 . S T O L E T D I M I T R I O S B O Z I N I S , E S K R E P U B L I K A
I , XXI ,

90

S V. B I S K U P M U E D N K G O R A Z D I I . , 2 1 . S T O L E T J A N A B A U D I O V , K A P L E S V. V C L A V A A L U D M I LY V J I H L A V
I . II, XXI , .

91

Pravoslavn msta I
V L A D Y K A K R Y T O F P O S V T I L Z K L A D Y C H R M U S V. R O S T I S L A V A N A J I H O Z P A D N A L J A C E
I . -

93

Ze zahrani I -
D E L E G A C E N A P R AV O S L AV N C R K V E P O D E P S A L A D E K L A R A C I P O D P O R U J C O C H R A N U P V O D N A L J A S K P R O D Y
I
P R V N V E P R AV O S L AV N S E T K N R A K O U S K M L D E E I

60

100
106

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I

112

Z redakn poty I
O D P O V S . V. L A V R O V A V E V C I S K U P I N Y P U S S Y R I O T I . . P U S S Y R I O T

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
V Y S V C E N N O V H O I K O N O S TA S U I
S V T E K PA D E S T N I C E S V T E K N E J S V T J T R O J I C E I
P I E T N S E T K N PA M T N K M A L N S K M M U E D N K M I
V S TA V A I K O N , B R AT I S L A V A I ,
A K AT H I S T K E S V. L U D M I L E I .
P O S L E D N R O Z L O U E N S J . V. V L A D Y K O U J N E M I
CHRMOV SVTEK, HALE I ,
110. LET OD ZALOEN CHRMU, HOOVIKY I 110 ,
SV. ARCHIJEREJSK LITURGIE V JESKYNI SV. IVANA ESKHO I .
REKONSTRUKCE A SVCEN KAPLE, OBORA I ,
VYSVCEN A UMSTN KE, TOV I ,
V Y Z N A M E N N P R O F. D R . S P Y R I D O N A T H . C A M A L A K I S E I . - .
POU DO HRUB VRBKY I .
I V. S J E Z D V D C S V T O V C H A T R A D I N C H N B O E N S T V I I V
S V. A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E , K A R L O V Y V A R Y I ,
T Y D E N N O F I C I L N N V T VA , P O L S K O I ,
N V T VA A R A D U , R U M U N S K O I ,
SVCEN KE, MOST I ,
1 9 . VA L N S H R O M D N M E Z I PA R L A M E N T N H O P R AV O S L AV N H O F R A I 1 9 - . . .
7 0 L E T O D M U E D N I C K S M R T I S V. G O R A Z D A I 7 0 - .
S V AT K E S T V K A P L I S V AT H O J I I
POU NA ALJAKU I
S V. A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E , P R A H A I ,
SETKN MLDEE VE VDNI I
S V AT O V C L A V S K S E T K N , M A R I N S K L Z N I ,
SVCEN K, LODNICE I ,
S V. A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E , T E T N I ,
S V C E N C H R M U A S V AT H O P R E S T O L U , B R N O I ,

123
128
130
6
8
12
13
16
27
32
33
36
40
44
45
47
50
58
62
66
67
72
86
92
94
102
108
109
119
120
124

91

100

ikona 3 /2012

PRAV SLOVO I

Foto: Jadran etlk I :

Slovensko nese k a slav vzken

lovensk st na autokefln pravoslavn crkve eskch

zem a na Slovensku ztratila letos svho arcipaste, arcibiskupa preovskho a Slovenska Jna. Vladyka Jn obtav
nkolik desetilet slouil jako biskup michalovsk eparchie,
pispl kznovuzrozen pravoslavnch crkevnch obc na Zempln,
kter vrn snesly tk k vdevadestch letech podobn, jako
Je Kristus nezaslouen a s nepochopenm. Vladykovi Jnovi
a jeho spolupracovnkm se podailo vude tam, kde to bylo poteba
zbudovat nov pravoslavn chrmy a majetkov se vyrovnat seckokatolickou crkv. Dlal tak slskou vduchu pravdy a spravedlnosti.
Boil pehrady, kter vznikly vlidskch srdcch a budoval mosty
tam, kde byla divok voda nedvry, nepochopen a zl vle. Po
zesnut velkho obrnce pravoslav na vchodnm Slovensku, Jeho
Blaenosti Nikolaje, arcibiskupa preovskho, metropolity eskch
zem a Slovenska byl vladyka Jn vprvnm kole zvolen na eparchilnm shromdn za jeho nstupce. Ujal se s jemupslovenou
zodpovdnost, nov svenho kolu. Vsouvislosti s touto volbou
byl intronizovn arcibiskupem preovskm a Slovenska. Stal se
pedsedou metropolitn rady Slovenska a nejvy osobnost vpravoslavn crkvi ve Slovensk republice.
Jako arcibiskup preovsk, navtvoval vladyka Jn crkevn obce
sv nov eparchie, svtil nov dokonen chrmy a stavl do sluby
mlad duchovn. Zrove pak reprezentoval pravoslavnou crkev

ikona 3 /2012

-
. (), , ,
, -
, , -
. ,
, :
- . ,
.
,
, ,
.
, , ,
,

.
. ,
. ,
.
,
,
, .

,
,
.
.
,
-. 25
.
,
.
,

. .

.

, ,
.
,
, , . -

PRAV SLOVO I
na Slovensku na vech crkevnch a spoleenskch setknch i ve
sdlovacch prostedcch. Zskal si tak ctu a respekt nejenom
vcrkevnch kruzch, ale i mezi nejvymi pedstaviteli slovenskho
sttu.
Vladyka Jn byl pro m velkou duchovn oporou. Patil mezi posledn ijc archijereje, kte m vysvtili a ustanovili biskupem
olomoucko-brnnskm. V den antipaschy to bude ji 25 let. Po
celou tu dobu m vladyka Jn doprovzel otcovskmi radami. Zastoval se naich crkevnch oslav, zvlt vzpomnm na dest
vro biskupsk chirotonie, kdy jsme spolu dkovali Bohu volomouckm katedrlnm chrmu sv. Gorazda. Vzpomnm tak
svdnost na spolen svcen zvonice vBardjov a na vizitaci
crkevn obce Vernry.
Vladyka Jn byl vdy pi tchto spolench bohoslubch rozzen
duchovnm svtlem a bylo ctit, e ve, co kon, tak dl vmilosti
Ducha Svatho. Jeho odchod znamen velikou ztrtu pro Slovensko,
ale i pro kadho, kdo jej osobn znal, vetn m osoby. Vmluvnm dkazem jak velikou ctu a vnost poval vcrkvi i ve spolenosti byl jeho poheb, kter se konal zatkem vsrpnu tohoto
roku vkatedrlnm chrmu sv. Alexandra Nvskho vPreov.
Po jeho ukonen posvtn Synod zvolil za sprvce osiel eparchie
preovsk vladyku Tichona, biskupa komrenskho. Vladyka Tichon spolu separchiln radou vsouinnosti se vemi crkevnmi
obcemi vyvolili nkolik vhodnch kandidt za nstupce vladyky
Jna. Posvtn synod se vemi navrenmi kandidty souhlasil,
a proto eparchiln shromdn mohlo odpovdn a svobodn
volit ze t navrench kandidt. Zvolen byl otec jeromonach Rostislav Gont, duchovn pi dtskm domov vMedzilaborcch.
Otec Rostislav pijal mnisk postiiny vjubilejnm roce sv. Rostislava, knete moravskho. Ve volb jeho mniskho jmna vidme
jasn Bo prozetelnost. Jeho jmno se toti losovalo ze t rznch
jmen. Hospodin Bh tak rozhodl, aby nov preovsk arcibiskup
a nejvy pedstavitel Slovenska byl prv vladyka Rostislav, kter
nese jmno knete Rostislava, jen podobn jako sv. Konstantin
Velik nebo sv. Vladimr poloil zklady velkomoravsk crkve.
Jak vme, pozval svat vrozvsty Cyrila a Metodje do prvho slovanskho sttu ve stedn Evrop, kde vldl. Jmno Rostislav je
identick se jmnem Rastko, co znamen rst a nebo dt rst.
Svat Rostislav dal vyrst Slovanskmu kesanstv a je v irm
smyslu zakladatelem vech slovanskch pravoslavnch crkv. Vme, e i vladyka Rostislav bude se podobat svatmu kneti Rostislavovi, e d duchovn rst sv preovsk pastv. Podobn jako
jeho pedchdci zsk si i pes sv mld autoritu a ctu jak vcrkevnch kruzch, tak i u pedstavitel slovensk sttn sprvy.
Pravoslavn eparchie na Slovensku patily od zaloen na autokefln crkve k nejpoetnjm a zrove nejdleitjm jejm
stem. Ztoho dvodu byla vPreov zaloena tak pravoslavn
bohosloveck fakulta, kter je dnes soust preovsk univerzity.
Kanonick dozor m nad n od jejho zaloen preovsk archijerej.
Mme nadji, e snovm preovskm arcibiskupem crkev na Slovensku ek obdob, vnm bude vldnout cta a lska mezi duchovnmi navzjem i mezi vcmi a duchovnmi. Pastsk a misijn sluba crkve bude viditeln nejenom na vchod Slovenska,
ale bude zeteln t vnov ustanovench crkevnch obcch vzpadoslovenskch krajch vele sBratislavou. Tme se, e bude
brzy vysvcen nov pravoslavn chrm vBratislav a stane se duchovnm pstavem a toitm pro vechny pravoslavn obyvatele
hlavnho msta Slovenska.
Nech Hospodin ehn pravoslavnm vcm na Slovensku, provd je svoj milost vele svladykou Rostislavem.

,
, , . .
, . ,
, :
,
. ,

. ,
(),
.

. , . ,
.
.
,
,
, . , ,
,
,
. ,

, . (., . , - 70-
, . - ).
"", " ". ,
, .
, , , .
, , , ,
,
.
,
.

, .

.
,
, , ,
. ,
,

.
,
. ,
!

metropolita Krytof

ikona 3 /2012

DUCHOVN IVOT

POSVTNMU SYNODU A VEM VRNM DTKM BULHARSK PRAVOSLAVN CRKVE

Vae Vysokopeosvcenosti, Peosvcenosti, dstojn otcov, brati a sestry!
Celou veobecnou crkev Kristovu postihla velk ztrta. Ve svch 98 letech odeel k Bohu nejvy pedstavitel svat Bulharsk crkve blah
pamti patriarcha Maxim. Pes tyicet let jako zkuen kormidelnk vedl crkevn lo pes bouliv vody kadodennho ivota. Jeho neoblomn
vle, pevn vra a velk milujc srdce pomohly Crkvi a Bomu lidu v mnoha sloitch situacch, kter nastaly ve druh polovin 20. stolet,
ve pekonat a uchovat si vru, nesejt z cesty do Krlovstv nebeskho. Cel ivot zesnulho patriarchy Maxima je ponauenm a pkladem pro
ns pro vechny, jak slouit Kristov Crkvi a do poslednho dechu.
Patriarcha ml rd esko i Slovensko, asto pobval na zem na mstn crkve. Jeho zancen sluba a pronikav kzn vdy zstanou
v srdcch vcch v Praze a v mnoha dalch mstech a vesnicch v esku a Slovensku. Moje osobn setkn a spolen modlitby, prostoupen
bratrskou a synovskou lskou, navdy zstanou v m dui. Moudrost tohoto vznamnho starce vznamn urila mou ivotn drhu. Jeho
skuten otcovsk vztah ke mn, jeho rady a modlitby mi pomhaly bhem mnohch klovch udlost mho ivota. Dnes j i vichni
pravoslavn vc eska a Slovenska truchlme nad velkou ztrtou. Avak n zrmutek je svtl, jeliko upmn vme v to, e Pn n Je
Kristus pivtal dui blaze zesnulho patriarchy Maxima a bylo mu dno patit do lna Abrahma, Izka a Jkoba.
Krlovstv nebesk a vnou pam patriarchovi Maximovi!
Arcibiskup prask, metropolita eskch zem a Slovenska
V Praze dne 6.listopadu 2012

, , , !
. 98
. ,
. ,
, .
.
, .
.
, , .
. ,
. .
, ,
, .
!
,
, 6.11.2012

ikona 3 /2012

DUCHOVN IVOT

Vysvcen novho ikonostasu

v Chomutovsk pravoslavn obci
Dne 4. ervna 2012 se konalo svcen ndhernho ikonostasu v Chomutov, kter je
vzdlen 90 km od Prahy a 30 km od Karlovch Var. Obad vykonal ped svatou liturgi Jeho Blaenost metropolita Krytof.
Svten den nabyl zvltnho vznamu i
proto, e je nzornou ukzkou dnenho duchovnho ivota Kristovy crkve na pkladu
jednotliv farnosti, kterou s jistou nadszkou
lze nazvat aplikovanm kesanstvm dnen
doby. Vdy prostedky na zbudovn tohoto
pekrsnho ikonostasu nebyly zskny z dotac Evropsk unie ani dnho svtovho
spoleenstv, ale tak, jak se to dlalo odedvna ze sbrky. A to tak, e kad na tuto
bohulibou vc vnoval stku podle vlastnch monost. Nejvt dk pat bratru Mgr.
Miroslavu Bibenovi, farnkm Viktorovi
Krayilovi, Ivanovi Bilaninu, Ivanovi Bibenovi, Romanovi Tartakovskmu, Vladislavovi z Prahy. Pomoc pi zveleben Boho
chrmu hlavn zdob ctnost lidskou dui.
Nkolikaad ikonostas ze speciln vysuen lpy m bloskvouc barvu se zlace-

nmi prvky a byl vyroben na Zakarpatsk

Ukrajin. Vznikl v dln mistr z obce Dubov a pak byl po stech dopraven do
esk republiky. Ikony jsou dlem znmho
ikonopisce a modlitebnka, monacha Pajsije
z Tovskho monastru Promnn Pn.
Ji v loskm roce, rovn na chrmov
svtek, se dky sil farnk podailo dopravit ze Zakarpat a instalovat olt, kter byl
vladykou Krytofem vysvcen 13. ervna
2011.
Je zejm, e se nic nedje samo od sebe.
Duchovnm rdcem v Chomutov je velik
past a modlitebnk souasnosti, protojerej
Ernest Raptsun. Pokora a pozornost, duchovn pe a starost o dui kadho lovka, kter se na nho obrt, to jsou hlavn
ctnosti tohoto Boha milujcho horlitele.
Stoj za zmnku, e z vle Bo se otci Ernestovi podailo v roce 2001 zskat pro pravoslavnou crkev chrm Narozen pesvat
Bohorodice v Kadani a v roce 2003 chrm
Svatho Ducha v Chomutov, kde se pravoslavn bohosluby slouily u v roce 1957,

ale samotn chrm byl ve vlastnictv mskokatolick crkve.

Tento n dobr past byl ustanoven sprvcem chomutovsk farnosti ji 4. ervence
1999 a to jet Jeho Blaenost metropolitou
Dorotejem a bhem cel doby svho nelehkho pastskho posln byl zetelnm vzorem na Bom poli. Jeho Blaenost metropolita Krytof m vskutku otcovsk vztah k
naemu milmu otci a s velkm pochopenm s nm sdl smutek i radost, navtvuje
a podporuje bratry a sestry v chomutovsk
farnosti.
Po svat archijerejsk liturgii vladyka Krytof vyznamenal bratra Miroslava Bibena zlatou medail du svatch Cyrila a Metodje,
nkolika zvelebovatelm chrmu pedal Pochvaln diplomy a osobn dary. Po zpvech
za zdrav a mnoh lta byli vichni ptomn
pozvni na slavnostn hostinu.
Radost je naplnna m due pi pohledu
na opravdov blah projevy vskutku ivho
crkevnho spoleenstv.
protojerej Oleg Machnv

4 2012
, 90 30
. 11 , ,
.
, .

,
,
, , ,
.

- ,
. ,
.
,
, , ,
,
. ,
: ,
.

, ,
,
, ,
. ,
. 2011


,
13 .
,
.
. ,

.
,
2001 , 2003
, 1957 ,

.

, 2000
( 2003 ).

4 1999


.


, ,
.


,
.

.
, .

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Vysvcen
novho
ikonostasu
Chrm svatho Ducha
Chomutov, 4. 6. 2012

, 4. 6. 2012
Mstn duchovn sprvce prot. Mgr. Ernest Raptsun a protodikon Mgr.
Vasil erepko I .

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

J. B. metropolita Krytof ehn svcenou vodou ikonostas I

Prot. Mgr. Miroslav Vachata, prot. Vladislav ejka, prot. Mgr. Josef Hauzar,
J. B. metropolita Krytof, prot. Mgr. Ernest Raptsun, archimandrita Marek
(Krupica), jer. Mgr. Even ervinsk I . , .
, . , , .
, (), . .

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Svtek
Padestnice
svtek nejsvtj Trojice
Chrm Zesnut svat
Bohorodice
Praha, 3. 6. 2012

, 6. 2012
Archimandrita Pajsij z Polska, J. B. metropolita Krytof, duchovn sprvce
prot. MUDr. Vladislav Dolguin I ,
, .

Prostranstv ped chrmem Zesnut pesvat Bohorodice Na Olanech I

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

DUCHOVN IVOT

Panychidu za malnsk muednky slouil

metropolita Krytof v sobotu 14. ervence
2012 u pamtnku v Novm Maln na
umpersku. Tyto pravoslavn bohosluby
se konaly v rmci pietnho setkn podanho mstnm obecnm adem. Bohoslubm pedchzelo kladen vnc a projevy.
Za Sent Parlamentu esk republiky poloil vnce sentor Ing. Adolf Jlek, za Poslaneckou snmovnu Parlamentu esk
republiky mstopedseda PhDr. Lubomr
Zaorlek, dle tak zstupci Ministerstva
obrany, Ministerstva kultury, Vojensk kancele prezidenta republiky, Sdruen Volyskch ech, Pamtnku Lidice, obc
sdruench v Iniciativ pro podporu vyplench obci, Severomoravskho kraje, obce
esk Maln a dalch spznnch obc
i estn host. Vladyka Krytof podkoval
vem hostm za pednesen pspvky
a poadatelm za vzornou organizaci na
vysok rovni.
Pokldn vnc pedchzelo odhalen rekonstruovanho pamtnku, jemu vvod
osmiramenn pravoslavn k. Doplnna
na nm byla jmna 374 zaiva uplench
mu, en a dt, kter v eskm Maln
na Volyni zavradilo nacistick komando.
Obec esk Maln byla zaloena na zem
dnen Ukrajiny skupinou eskch pisthovalc v roce 1871. Dne 13. ervence 1943

Pietn vzpomnka
k 69. vro vyplen
obce esk Maln na Volyni

69-

14
2012 .
.

,
.
.
:

,
-
,
,
, ,
,
, , ,
, . -

10

ikona 3 /2012

DUCHOVN IVOT

byly vak obce esk Maln a Ukrajinsk

Maln obkleny nmeckm oddlem tajcm 1500 mu. Obyvatelstvo eskho
Malna vyhnali do ulic a odvedli do sousednho Ukrajinskho Malna, kde je rozdlili dle vku a pohlav. Zminkou Nmc
bylo jejich tvrzen, e byli dajn napadeni
banderovci.
Nakonec byli mui a nkter eny nahnni
do chrmu, kter Nmci polili holavinou
a zaplili. Ti, kte se snaili utci, byli
zasteleni nebo ubiti. Vtinu en, dt
a starc odvlekli zpt do eskho Malna,
kde je nahnali do stodol, kter nsledn
podplili. Osudnho dne bylo zavradno
celkem 374 ech a 26 Polk v eskm
Maln. V Ukrajinskm Maln bylo celkem
132 obt.
Po vlce se nkte peiv obyvatel a osvo-

, -
,
.
,
.
374- , , .
1871 .
13 1943

bozenet vojci usadili v obci Franktt na

umperku, kter byl v roce 1947 pejmenovn na Nov Maln.
Spolu s metropolitou Krytofem slouili panychidu mstn duchovn sprvce prot. Mgr.
Patrik Tabk a lankrounsk duchovn jer.
Mgr. Patrik P. Ludvk za pekrsnho zpvu
umperskho chrmovho sboru zenho
sestrou Emili Konenou. Po vn pamti
zazpvali sborist tak pse, kterou na pamtku malnskch muednku sloil blah

pamti dlouholet umpersk duchovn

prot. Vclav imek.
Vladyka metropolita tho dne navtvil
v doprovodu sester z monastru Vilmov
v ele s matkou pedstavenou Alexi tak
umperskou pravoslavnou crkevn obec
a slouil v chrmu Svatho Ducha spolu
s otci Patrikem Tabkem a Patrikem Ludvkem Boskou liturgii. Po bohoslubch ml
vladyka metropolita se umperskmi vcmi ptelskou besedu.

,
1500 .

, .
,

.
,
,
. , , .
,
,
,
. -

374 26
. 132
.


,
1947
.
.
. .
.
, - , , .
.


. .
.

.

ikona 3 /2012

11

FOTOREPORT

Pietn setkn
Pamtnk malnskm muednkm
Nov Maln, 14. 7. 2012

, 14. 7. 2012

Lankrounsk duchovn jer. Mgr. Patrik P. Ludvk a mstn duchovn

sprvce prot. Mgr. Patrik Tabk I .
. .

12

ikona 3 /2012

J. B. metropolita Krytof a sentor Ing. Adolf Jlek I

FOTOREPORT

Vstava ikon
Bratislava
21. 6. 2012

21. 6. 2012

Foto: Blanka Golejov I :

J. B. metropolita Krytof a prof. I. I. Bondarenko, mecen vstavy I

. . . ,

ikona 3 /2012

13

DUCHOVN IVOT

V sobotu 7. ervence 2012 ped chrmem

sv. Vladimra v Marinskch Lznch ji od
rna vc netrpliv oekvali pjezd dvou
nejvych hierarch pravoslavn crkve v
eskch zemch vladyky Krytofa, arcibiskupa praskho, metropolity eskch
zem a Slovenska a vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brnnskho.

Spolen s duchovnmi, o. prot. Josefem

Hauzarem, pedstavenm chrmu sv. Vladimra, o. prot. Jaroslavem uvarskm, metropolitnm protopresbyterem, o. prot. Jnem Novkem, kanclem MR, o prot.
Nikolajem Lienjukem, pedstavenm Zastupitelstv Rusk pravoslavn crkve v Karlovch Varech, o. Andrejem Ioanem Dan-

ciu, prot. Eugenem Bakoem z Mil, prot.

Ernestem Raptsunem z Chomutova, o. Nikolajem Popovychem z Chebu a dvma dikony z Prahy, vykonali slavnostn archijerejskou svatou liturgii.
Ptomn vc si pipomnli, e 8. ervence
tomu bude ji 110 let od chvle, kdy byl
chrm sv. Vladimra posvcen. Pro tuto p-

Poehnn zvon
v Marinskch Lznch

7 2012 . .

,
,

, -.
:
. . ,
. , . , , . .
, , .. ,
, .
, . ,

14

ikona 3 /2012

. , .
.
, 8 110
. .
.

:
. .
, 14 .

, !

. ,
: (),
, ,
, .
,
, , ,
, ;
, -

,

.

DUCHOVN IVOT

leitost uspodala crkevn obec sbrku na

zhotoven novch zvon. Pvodn zvonkohra toti vzala za sv ji zhy po vstavb
chrmu, bhem I. svtov vlky, kdy byly
zvony zrekvrovny pro vojensk prmysl.
A tak po sv. liturgii pipadla vladykovi
Krytofovi pjemn povinnost poehnat
novou zvonkohru, tentokrt sestvajc ze
14 zvon.
Velk podkovn pat pedevm vem mecenm, a e jich byly destky! Zvltnho
ocenn se dostalo formou pochvalnho diplomu z rukou vladyky metropolity Krytofa
pedevm seste Albt Zolotarov in memoriam, seste Ve Vrnov z Tepl, bratru
Jimu ervenkovi z Ae, bratru Kirillu Kozhukhovovi a seste Elen Sorokin z Marinskch Lznch a br. Sergeji Komkovovi
rovn z Marinskch Lzn.
Pn Boho poehnn, lsky a spch v
osobnm ivot pat pochopiteln i dalm,
nejmenovanm, z blzka i z dli, prost
vem, kte jakoukoli cestou a monm zpsobem pispli na zvony, z nich vt nesou
jmna sv. Vladimra, sv. Rostislava, sv. Cyrila
a Metodje, sv. Vclava a sv. Ludmily.

Samotnou instalaci zvonkohry na v provedla odborn firma Perner z Pasova v Bavorsku, kter je t zhotovitelkou novch
zvon v celkov cen 1 150 000 K.

Pejme si tedy jen a se nov zvony spn

rozeznj k vt slv Bo a pro rozkvt
pravoslav v Marinskch Lznch.
Prot. Josef Hauzar

. , . ,
,
.
, 2012 .,

(), .
, , - 1 150 000 .
, -

, ,
!
, .

ikona 3 /2012

15

FOTOREPORT

Akathist ke sv. muednici

esk knn
Ludmile
Bazilika svatho Ji
Prask hrad, 28. 9. 2012

.
, 28. 9. 2012

16

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

17

FOTOREPORT

18

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

19

SLOVENSKO

Nekrolg
Jeho Vysokopreosvietenosti Jna,
arcibiskupa preovskho a Slovenska (1937-2012)
V Preove da 8. 8. 2012
Vaa Blaenos, vladyka Krytof,
Vaa Excelencia, Mons. Jn Babjak, preovsk arcibiskup a metropolita, v zastpen
apotolskho nuncia,
Vaa Excelencia, Mons. Bernard Bober, koick arcibiskup a metropolita, v zastpen
Konferencie biskupov Slovenska,
Ven brat biskup Milo Kltik, generlny biskup Evanjelickej cirkvi augsburskho
vyznania na Slovensku a predseda Ekumenickej rady cirkv na Slovensku,
Vae Excelencie, otcovia arcibiskupi a biskupi,
Ven pn Milan i, vedci Kancelrie prezidenta Slovenskej republiky, v zastpen
prezidenta Slovenskej republiky,
Ven pn Jn Fige, podpredseda Nrodnej rady Slovenskej republiky,
Ven pn Jn Juran, riadite cirkevnho odboru Ministerstva kultry Slovenskej
republiky, v zastpen ministra kultry Slovenskej republiky,
Vae Excelencie, ven pni vevyslanci, ven pani generlna konzulka,
Ven predstavitelia ttnej sprvy a miestnej samosprvy,
Ven smtiaca rodina,
Dstojn otcovia, bratia a sestry!

Ke sa blil as odchodu k Hospodinovi

sv. apotola Pavla, ktor mal v obube nazva seba najmenm z apotolov (1 Kor
15, 9), a mal prejs skalm utrpen a smrti,
povaoval za potrebn, pre odvrtenie
smtku a posilnenie vernch, napsa
svojmu uenkovi Timotejovi nasledujce
slov: Dobr boj som bojoval, beh dokonal,
vieru zachoval. U mi je pripraven veniec
spravodlivosti, ktor mi d v onen de Pn,
Ten spravodliv sudca, a to nielen mne, ale
aj vetkm, ktor milovali Jeho zjavenie

,
(1937-2012)
. , 8 2012 .
, ,
, ,
,
, ,
,
,

,
, ,
,
, ,
,
,
,
,
,
, ,
,
,
,
, !

20

ikona 3 /2012

. ,
" "
(1 15, 9),
,
,
: " , , .
, , , ;
, , ". (2 4, 7-8). , ,
, ,
,
,
, ,
, ,
.
, , .

SLOVENSKO

(2 Tim 4, 7-8). Tm, e apotol obrtil pozornos z jednej strany na prejden cestu
evanjeliovej zvesti a zo strany druhej na radostn prsuby Hospodinove, tmto dvojakm svetlom osvietil tak pre seba a pre
svojho uenka Timoteja, ako aj pre milujcich zjavenie Christovo a teda aj pre ns
chvle lenia naplnen bom a zrmutkom.
Ke v tomto momente opakujeme tieto
apotolove slov, v ktorch apotol Pavel
v krtkosti predstavuje svoju slubu zvestovatea a apotola a vyslovuje aj vek ndeje, nememe nemyslie na to, e hoci
jeho slov mono v plnosti vzahova na ivot a innos kadho lena Boieho udu,
no tm viac sa tkaj ivota a dupastierskej
sluby vernch a zodpovednch sluobnkov
Christovch. A nikto z ns nepochybuje
o tom, e takmto vernm a zodpovednm
sluobnkom Boej Cirkvi bol, pred niekokmi dami zosnul vladyka, Jeho Vysokopreosvietenos Jn, arcibiskup preovsk
a Slovenska, pokraovate v apotolskej
slube, ktor, v zmysle predloench slov
apotola, v tchto doch svoj beh ivota
a sluby dokonal, vieru zachoval s nepochybnou ndejou, e aj jemu je pripraven
veniec spravodlivosti. Lebo aj on apotolsky
bojoval dobr boj viery za Boie dielo, za
pravdu Christovho Evanjelia, hoci vetci

vemi dobre vieme, e tento boj nebol bez

mnohch pokuen, skal, utrpenia a prekok doby.
A teraz sa spolone pozastavme aspo v
krtkosti na jednotlivch etapch ivota a
sluby zosnulho vladyku Jna.
Jeho Vysokopreosvietenos vladyka Jn (obianskym menom Jn Holoni) narodil sa
da 29. janura 1937 v Kravanoch v okrese
Trebiov.
Na svojej ivotnej ceste preiel zloitmi skaliami. V akch ivotnch skkach sa
stotonil s poznanm, e veriaci kresan pre

splnenie svojho poslania na Zemi mus vynaloi mnoho silia a prinies aj nemal,
vlastn obete, a ako Isus Christos hovor,
zaprie sm seba, bra svoj kr a tak Ho nasledova (Mk 8, 34), nasledova Christa ako
dobrho Pastiera a Uitea. Bez toho nie je
mon vykonva slubu zmierenia v Christovom diele spsy. Takto posilovan najvym Pastierom, v pokore vladyka Jn prijmal vetko, o mu ivot prinal.
Osobitn prchu horkosti v pastierskom
i osobnom ivote vladyku Jna mali pre
nau Cirkev ak skky, a obzvl skky

, ,
, ,

,

.
,

,
, , , , ,
,
,
.
- ,
, ,

, , .


.

( ) 29-

1937 .
.

.
, ,


. : ,
, ( 8, 34), ..,
, ,
.

. ,
,
.

, 196869 . 1990-1991 ..
, ,
, , ,
.
-

,
,
,
,
. ,
,
,

.
,
, ,
, , ,

.

, 1958 .

.
8- 1958 . , ,
, , 16-
1958 ., . 1-
1958 .
--, , , -

ikona 3 /2012

21

SLOVENSKO

v pohnutch rokoch 1968-69 a v rokoch

1990-91, kedy vladyka Jn musel prekonva
mnoh a zloit prekky a riei vemi nron problmy ivota Cirkvi a tm, pochopitene, aj problmy spolonosti. S pracovnkmi Cirkvi dokzal prijma mnoh
rozhodnutia a vchodisk, ktor sa na prv
pohad zdali pre Cirkev nevhodn, no
v konenom dsledku priniesli Cirkvi ne-

22

mal itok. Vern Bohu, v pokore srdca

sa podieal na rieen aj takch problmov,
ktor sa po stroia hromadili na naom teritriu. Takto v znanej miere napomhal
udriavaniu pokoja v duchovnch premench spolonosti, m prispieval v zlom

ase, v ase senia, nepohody, akost i

skok k zmiereniu, ku ktormu je Cirkev
povolan, ktor m hlsa a ktorm m aj
i.
Vladyka Jn tudoval na Pravoslvnej bohosloveckej fakulte v Preove, ktor spene
absolvoval v roku 1958. V tom istom roku
prijal svt tajinu manelstva so ofiou Spikovou.
Preosvietenm Metodom, biskupom michalovskm, bol da 8. novembra 1958 vysvten za diakona a nsledne 16. novembra
1958 za kaza. Da 1. decembra 1958 bol
ustanoven na Pravoslvnu cirkevn obec
Rakovec nad Ondavou, okres Michalovce,
ktor spravoval iba krtky as, pretoe bol
preloen na Pravoslvnu cirkevn obec amudovce, kde psobil do roku 1983, teda
plnch 25 rokov.
V amudovciach preil, takpovediac najkrajie roky svojho ivota, ktor boli poznaen budovanm cirkevnej obce. Ilo tu
nielen o generlnu opravu farskej budovy a
chrmu, ale predovetkm o duchovn budovanie zdravej cirkevnej obce. V roku 1979
mu vak zomrela manelka ofia, zanechajc 4 deti, o vrazne zmenilo jeho al ivot kad de jeho ivota zaal dostva
in, nov npl.
A tak sa stalo, e v roku 1983 prijal v Trojicko Sergejevskej Lavre v Zagorsku mn-

sky postrih s menom Jn a hodnos archimandritu. V de Svtej Pdesiatnice,

22. mja 1983, ho Eparchilne zhromadenie michalovskej eparchie zvolilo za svojho
eparchilneho biskupa. Nasledujci de prijal z rk Jeho Blaenosti metropolitu Doroteja, arcibiskupa Nikolaja a biskupa Nikanora biskupsk chirotniu.
Vladyka Jn biskupsk slubu zaal vykonva v ase, ke michalovsk eparchia prevala vemi zloit situciu. Vo vine prpadov, v u spomnanch pohnutch asoch
pre ivot Pravoslvnej cirkvi, nebolo pravoslvnym veriacim umonen sli v chrmoch a nov sa nesmeli budova. Aj napriek
tomu sa vladykovi Jnovi podarilo obnovi
bohosluobn ivot v niekokch administratvne zruench cirkevnch obciach.
Vemi ak situcia nastala, ke v roku 1990
michalovsk eparchia stratila vye 90% uvanch chrmov, farskch budov a sdlo
eparchie. Ako eparchilny biskup vladyka
Jn vynakladal nemlo silia na obnovu a
rozvoj cirkevnho ivota v eparchii. Pod
jeho vedenm sa podarilo postavi 24 pravoslvnych chrmov, vybudova potrebn
poet farskch budov a zska sdlo eparchie.
Okrem toho sa mu podarilo zriadi aj niekoko novch cirkevnch obc.
Vladyka Jn ako eparchilny biskup sa
priinil aj o to, e nhradn priestory pre

,
1983 ., .. 25 .

,

.

, , , .
1979 ,
4 ,

, .
, 1983 . -

. , 22- 1983 .,

.

,
.

,
. ,
,
-

, . ,


.
1990 . :
90% ,
. ,
.
24
,

. , .


, .
,
,
.

, , ,

.

1993 . ,
2005 . .
.

, , . , , : , , ,


, ,
.

,

ikona 3 /2012

SLOVENSKO
bohosluby v sdelnom meste eparchie
v Michalovciach sa vaka usilovnm spolupracovnkom eparchie i obetavm veriacim Cirkvi stali minulosou a vladyka
Jn mohol vykonva bohosluby v novom vystavenom katedrlnom chrme.
To sa mohlo uskutoni iba vaka Boej
milosti a tomu, e t, ktor ili v Cirkvi,
ili s Cirkvou a spolone pracovali s Bohom na misijnom diele Cirkvi a v prav
as zaali vydva bohat svedectvo svojej
viery.
Pod vedenm vladyku Jna Eparchilna rada
v Michalovciach zriadila v roku 1993 cirkevn Stredn odborn uilite svtch Cyrila a Metoda v Michalovciach a v roku 2005
zas bola zriaden Matersk kola sv. Rastislava v Michalovciach.
Tieto kolsk cirkevn zariadenia pre deti
a mlde dobre vplvali na vzah irokej
verejnosti k Pravoslvnej cirkvi, pretoe cez
nich Pravoslvie nadobdalo pozitva, ktor
pomhali prekonva protipravoslvne nlady. Podobne tak zaala psobi aj Pravoslvna akadmia vzdelvacie, kultrne,
spoloensk a informan centrum, alej
Klub byzantskej kultry sv. Cyrila a Metoda
pri Eparchilnej rade a tie Mesank Michalovskej pravoslvnej eparchie. O ich
zriadenie i zaloenie sa vznamnou mierou priinil prve vladyka Jn.
.
, ,
-
,
.
" ".
14- 2003
.
.
.

, ,
( 23- 2006 .), 5-
2006 . .

, ,
.

, 11- 2006 .
,
7- 2006 . -

Vladyka Jn absolvoval niekoko zahraninch sluobnch ciest, na ktorch reprezentoval Pravoslvnu cirkev v eskch krajinch
a na Slovensku. Aktvne sa zastoval aj
na ekumenickom dialgu a usiloval sa upevova medzikonfesionlne vzahy. Bol lenom Masmedilnej komisie Ekumenickej
rady cirkv na Slovensku, rozhlasovej a televznej rady. Ministrom kultry bol vymenovan za lena Prpravnho vboru projektu Rok kresanskej kultry.
Da 14. oktbra 2003 mu Mestsk rad
v Michalovciach udelil Cenu primtora
mesta Michalovce. Je nositeom aj Ceny
mesta Michalovce.
Na zklade rozhodnutia blahej pamti vladyku Nikolaja, arcibiskupa preovskho, metropolitu eskch krajn a Slovenska, zo da

23. janura 2006 mu bola da 5. februra

2006 udelen hodnos arcibiskupa. Poas
jeho ivota mu boli udelen aj najvyie cirkevn vyznamenania naej Cirkvi a tie vysok vyznamenania Cirkvi kontantnopolskej, jeruzalemskej, ruskej a americkej.
Po smrti Jeho Blaenosti metropolitu Nikolaja, Eparchilne zhromadenie Preovskej
pravoslvnej eparchie v Preove da 11. marca 2006 ho zvolilo za arcibiskupa preovskho a Slovenska a da 7. aprla 2006 bol
intronizovan na tento vysok post Cirkvi.
Ako biskup sa podieal na usporiadan majetkovch vzahov medzi Pravoslvnou
a Grckokatolckou cirkvou, ktor sa zavilo podpsanm Dohody medzi vldou
Slovenskej republiky a Pravoslvnou cirkvou, Michalovskou pravoslvnou epar-

.

- ,
,

, .

,

, 21. 12. 2006 . "

,
, ,
-

- ".
!

,
,
. 70-
"

,
, ,
, ,

".
, , -

ikona 3 /2012

23

SLOVENSKO

chiou v Michalovciach, Eparchilnou radou.

Tento jeho in vysoko hodnotili nielen pravoslvni veriaci, ale aj irok verejnos, o s
uznanm prijalo aj Zastupitestvo Koickho
samosprvneho kraja, ktor mu da 21. 12.
2006 udelilo Cenu Koickho samosprvneho kraja za jeho silie na obnove a rozvoji cirkevnho ivota v eparchii, upevovanie konfesionlnych vzahov, aktvnu
as na ekumenickom dialgu a usporiadanie majetkovch vzahov medzi Pravoslvnou a Grckokatolckou cirkvou.
Ven smton zhromadenie!
Vladyka Jn bol vo vedom spolonosti
znmy ako lovek, ktor vdy hadal spsoby porozumenia so snahou o kontruk-

, .
,
. ,
15- 2011 .
"
". ,
70- .
2006 . , ,
,

24

ikona 3 /2012

tvnu spoluprcu pri rieen problmov a

budovan duchovne zdravch medziudskch vzahov Cirkvi i spolonosti. Preto
pri prleitosti jeho 70 ronho jubilea
Preovsk univerzita v Preove mu udelila
Zlat medailu za celoivotn oddan
slubu Cirkvi, vedenie ud vo viere, prnos
v ekumenickom spolunavan kresanov,
hlsanie tolerancie a porozumenia, duchovn pastierstvo, budovanie cirkevnho
kolstva a rozvjanie medzinrodnej spoluprce. V tejto svislosti chceme ete pripomen, e niekoko rokov bol lenom Vedeckej rady Pravoslvnej bohosloveckej
fakulty Preovskej univerzity v Preove a
tie lenom Slovenskej biblickej spolonosti.
Jeho zujem o rieenie socilnych otzok,
budovanie a prehlbovanie socilnej prce
ocenila aj Vysok kola zdravotnctva a socilnej prce sv. Albety v Bratislave, ktor
mu udelila da 15. 7. 2011 medailu za rozvoj kolstva a vzdelanosti medzi Slovenskou
republikou a Ukrajinou. Uznanie vladykovej spoloenskej aktivity ocenil aj brigdny
generl Mikul Regula, ktor pri prleitosti jeho ivotnho jubilea 70 rokov mu
udelil Pamtn list Nrodnej akadmie obrany marala Andreja Hadka.
Po nstupe na preovsk arcibiskupsk katedru v roku 2006 vladyka Jn pokraoval
okrem inch dleitch loh aj v sil, aby

pravoslvni veriaci mali monos zastova sa na pravoslvnych bohoslubch aj na

tch miestach, kde dovtedy Cirkev nemala
svoje chrmy. A tak sa stalo, e vladyka Jn
mohol v krtkej dobe posvti nov chrmy
a nhradn bohosluobn priestory. asto
vystupoval s hovorenm slovom prostrednctvom rozhlasu a televzie, psal povzbudiv vahy aj do cirkevnej tlae, kde nabdal
veriacich k zachovvaniu svojej viery a duchovnho i kultrneho dedistva svojich otcov. Jeho slov boli vdy adresn, pretoe
boli zameran na konkrtne problmy pravoslvneho kresana ijceho v sasnej sekularizovanej spolonosti.
Vladyka Jn za prvorad lohu dupastiera
pokladal na patrinej vke rozvjan duchovn ivot Cirkvi, preto vo svojej biskupskej slube hadal monosti, ktor by napomhali duchovnm pastierom Cirkvi
aktivizova veriacich v cirkevnom ivote.
Za jeho zklad povaoval stlu, systematick misijn slubu Cirkvi. Ako lovek,
ktor pri prestole slil viac ako pdesiat
rokov, mal bohat sksenosti s veriacimi
i duchovnmi, ale aj so ttnou sprvou
a samosprvou. Usiloval sa o dobr meno
Cirkvi, tak potrebn pre sasnos. Preto aj
podstatn as jeho ciest bola zameran
prve na zviditeovanie naej Cirkvi na
Slovensku, aktivizovanie cirkevnch obc,

,
.
,

. ,

, .
, .. , .
,

,
,

. ,
. , ,

, .

, .

, ,
, .
!
,



,
.
,
,
(1 3, 16), ,
,


.

, .. , ,
, ,

SLOVENSKO
pretoe v nich sa buduje duchovn ivot,
rastie a napreduje Cirkev.
Ven smton zhromadenie!
Sme hlboko presveden o tom, e vladyka
Jn sa tmito svojimi pozitvnymi pastierskymi prstupmi a touto svojou vernou slubou v Cirkvi hlboko zapsal tak do sdc veriaceho udu, ako aj do dejn Pravoslvnej
cirkvi v eskch krajinch a na Slovensku.
Biblicky i cirkevne chpan vek zodpovednos pred Bohom za seba i za zveren
jemu duchovn deti a tie loha pri posilovan lenov Cirkvi ako novho stvorenia
a ivch chrmov Boch, v zmysle slov
apotola Pavla (1 Kor 3, 16), vyadovali od
neho ako strcu Christovho stda vytvranie vhodnch podmienok pre ich vntorn obnovu i zskavanie bohatch osobitnch darov Svtho Ducha.
Biskupsk sluba vladyku Jna stala sa pre
neho podvihom, t.j. duchovnm hrdinstvom, askzou, neustlou starosou o spsu
jemu zverench du, o spsu, ktor tvor
najvy duchovn cie ivota veriacich kresanov. Neustle si uvedomoval, ak hlbok
a veobjmajci m by um toho, kto m,
poda slov ap. Pavla, sprvne hlsa slovo
pravdy (2 Tim 2, 15), kto m ma myse
Christovu (1 Kor 2, 16), kto m ma aj Ducha, ktor je z Boha, ako tvrd ten ist apo-

tol (1 Kor 2, 12). Sm dostatone pouen

a pripraven aj inch ui pravde a viere,
v zmysle slov apotola, e Svt Duch ustanovil biskupov, aby psli Cirkev Boiu,
ktor si vydobyl svojou krvou (Sk 20, 28),
s chvenm i strachom, avak s ndejou i dfanm prijal a nasledoval toto povolanie,
ktor sa snail m alej tm viac upevova,
vediac, ak nevyspytaten s Boie sdy
a nepochopiten Jeho cesty (Rim 11, 33)
a e Boie cesty s sprvne (5 Mj 32, 4),
ako sa o tom u v Starom Zkone vyslovil
prorok Moji. Tu vladyka Jn mal na pamti aj in slov, slov sv. Jna Krstitea, e
lovek si ni neme vzia, ak mu nie je
dan z neba (Jn 3, 27), a tie slov apotola
Pavla, e Boh nm toti nedal ducha zbabelosti, ale Ducha moci, lsky a rozvnosti
(2 Tim 1, 7). A hoci sa neraz ctil duchovne
a mono aj fyzicky slabm, aby mohol nies
slabosti nevldnych (2 Kor 11, 29), ako mu
asto zneli slov apotola Pavla, spoliehal
sa i ndejal nie na seba, nie na svoje slab
sily, ale na Boiu pomoc a silu, ktor sa
v duchu slov apotola v slabosti dokonva
(2 Kor 11, 9), a tie na modlitby svtej Cirkvi,
bez ktorch sa toto vek Boie dielo, toto
vek a vzneen poslanie ned splni. A sme
presveden, e v akch chvach jeho dupastierskej sluby v Cirkvi, jeho zodpovednej a namhavej sluby na Boiu slvu a pre

. ,

, , . ,
(2 2,
15), (1
2, 16), "
", (1
2, 12). C c ,
, "
,
,
" ( 20, 28),
,
, ,
, ,
( 11, 33)
(5 32, 4),
.
, .
, " , "
( 3, 27), ,
" ,
" (2 1, 7).
,
, ,

(2 11, 29),
,
,
, ,
, ,
(2 11, 9), ,
, . , -
,

, , ,
, :
" ,
; , ; ,
; ,
,
" ( 41, 9-10).
,

. : "
, , , ,
,

blaho Jeho Cirkvi, veriaceho udu i spolonosti, v ktorej ijeme, pamtal aj na Boie
slov z knihy proroka Izaia, ktor mu boli
neustlym povzbudenm i posilou: Ty si
mj sluha, vyvolil som si a a nezavrhol; neboj sa, lebo ja som s tebou, nepozeraj ustraene vkol seba, lebo ja som Boh tvoj! Posilnm a a pomem ti i podopriem a
svojou spsnou pravicou (Iz 41, 9-10).
Na zver sa spolone pohrme do modlitby Cirkvi, ktor dnes poas tohto pohrebnho obradu budeme ma monos pou.
Tto modlitba znie: Vo viere i ndeji i lske,
v pokore i istote i v biskupskej hodnosti
zbone si il, nezabudnuten, preto sm
ven Boh, pre ktorho si pracoval, nech
udel tvojmu duchu miesto svetl a krsne,
kde spravodliv odpovaj, a na sde Christovom dostane odpustenie a vek milosrdenstvo (Tropar po 2. antifone). Amen!
Prot. Peter Kormank,
tajomnk MR PC v Preove

,
,
" ( 2. ).
!
.

ikona 3 /2012

25

SLOVENSKO

Metropolita Krytof k mrtiu arcibiskupa Jna

S hlbokm zrmutkom som sa dozvedel o mrt vladyku Jna,
arcibiskupa preovskho a Slovenska poas mojej misijnej cesty
na Aljake.
Vyjadrujem primn sstras duchovenstvu, veriacim Preovskej
pravoslvnej eparchie a Slovenska i vetkm lenom pozostalej rodiny k mrtiu dobrho pastiera a otca.
Lska k Bohu a loveku, ktor je silnejia ako smr, bola hlavnou
duchovnou zbraou zosnulho. Tto lska bude stle prtomn
vetkm, ktor ho mali radi a modlitebne ho sprevdzaj na jeho
ceste do venho ivota.
Vnaja jem pmja!

De po zosnut vladyku Jna slil metropolita Krytof panychidu

v pravoslvnej dedine Napaskiak na zpadnej Aljake. S nm slili
duchovn protojerej Jan Polansk a protojerej Milan Gerka, spolu
s biskupom San Franciskm a celho zpadu Benjaminom a almi
aljaskmi duchovnmi.
V krtkom prhovore na zver vladyka Krytof zaspomnal na vladyku Jna, s ktorm sa poznal viac ako tridsa rokov. Vladyka Jn
bol jeho poslednm ijcim svtiacim biskupom.
Odchodom vladyku Jna strca Cirkev jednu zo svojich najvraznejch osobnost poslednch desaro.

Bethel, Aljaka
3. augusta 2012
+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch krajn a Slovenska

Napaskiak, Aljaka
3. augusta 2012

, .
,

.
, ,
.
,
.
!

, .
. , .
, -
,
.
, ,
,
. , .
,
.

,
3 2012
+ ,
,

26

Metropolita Krytof slil panychidu

za zosnulho vladyku Jna

ikona 3 /2012

,
3 2012

FOTOREPORT

Posledn rozlouen s J. V.
vladykou Jnem,
arcibiskupem preovskm
a Slovenska
Katedrln chrm
sv. Alexandra Nvskho
Preov, 8. 8. 2012
. .

,



.
, 8. 8. 2012
Foto: Viliam Fencik, Miroslav Krutsk I : ,

ikona 3 /2012

27

FOTOREPORT

28

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

29

KRTCE

Svtek Svat Trojice na Olanech

V nedli 3. ervna 2012 v den svtku Svat
Trojice - sv. Padestnice slouil metropolita
Krytof jako tradin archijerejskou liturgii
v Praze na Olanskch hbitovech v chrmu

Zesnut pesvat Bohorodice. Duchovn

sprvce farnosti o. prot. MUDr. Vladislav
Dolguin se svmi spolupracovnky pipravil prestol ve dvech chrmovch, nebo se
vc, kterch stle pibv, do olansk

krtce

(3.6.2012)
.
. (
), .
.

. , ,
, .


. .

30

ikona 3 /2012

(10.06.2012)
-
. .
, ,

,
.

svatyn nevejdou. Letonho roku jich bylo

nejmn sedm set. Pi zvrenm poehnn, trvalo pes hodinu, vladyka metropolita daroval vcm zelen ratolesti symbolizujc stlou ptomnost svatho Ducha,
jimi okraluj sv domc ikony, i kladou
jednotliv lstky do modlitebnch knek
a pipomnaj si tak stle svtek svat Padestnice.
Nvtva rodit svatch Cyrila
a Metodje
V nedli Vech svatch 10. ervna 2012
slouil metropolita Krytof spolu s mstnm
metropolitou Antimem archijerejskou sv.
liturgii ve starokesansk bazilice sv. Dimitrije v Soluni. Pi bohoslubch vladyka
Krytof pozdravil vce ne tisc pravoslavnch Soluan a podkoval jim za jejich
svat rodky, kte pinesli na Moravu a dle
vem Slovanm svat evangelium pro n ve
srozumitelnm jazyce. Metropolita Antimos
ocenil vznam nvtvy prvho hierarchy
na crkve. Bohosluby penela v pmm
penosu eck sttn televize. Do rodit
svatch Cyrila a Metodje picestoval vladyka Krytof v rmci pprav jubilejnho
roku 1150. vro pchodu svatch vrozvst na Moravu. Metropolita Antimos poehnal, aby v ptm roce poutnci z ech,
Moravy a Slovenska navtvili pamtn


.

.


1150-
.
, ,
,
. ,

.

,
(11.06.2012; )
, . . , ,
,
,
.

KRTCE
msta Solun a konali bohosluby v chrmech zasvcench svatm vrozvstm. Zrove souhlasil s tm, aby v nich umstili
pamtn desky.
Svtek apotola Barnabe v solusk
Neapoli
Svtek svatho apotola Barnabe oslavili
vc se svm arcipastem, kter nos jeho
jmno 11. ervna 2012 v Neapoli, severn
sti Solun. Vladyka Barnab krom eckch hierarch pozval do Neapole tak
naeho metropolitu Krytofa a biskupa antiochijskho patriarchtu Jana z Pae.
V pedveer svtku pivtali duchovn s vcmi na ndvo katedrlnho chrmu posvcen opis svatohorsk ikony Axion estin z Protatonu, jen doprovzeli sami
svatohorci v ele s jeromonachem Fotiem
Grigoriatskm. Tato ikona se v pravoslavn
crkvi slav spolu s apotoly Bartolomjem
a Barnabem. Veernm bohoslubm
s arthoklasi pedsedal metropolita Krytof
podobn jako i archijerejsk liturgii nsledujcho dne. Pm penos obou bohoslueb pipravila sttn eck televize. Vladyka
Krytof ke konci archijerejsk liturgie pozdravil metropolitu Barnabe, s nm jej
ve letit ptelstv, jmnem duchovnch
i vcch a popl oslavenci mnoh a po-

(. Axion estin, ).



.

. . ,
.

.

ehnan lta v nelehk arcipastsk slub

lidu solusk Neapole. Jeho obyvatel jsou
toti vtinou potomci eckch emigrant
z Mal Asie, je museli bhem I. svtov
vlky opustit svoji domovinu. Spolu s problmy spojenmi s osudem vlenho bence el neapolsk metropolie stle rostouc
chudob. Proto vechny vt farnosti zaloily speciln vyvaovny, kter poskytuj
denn tepl jdlo nkolika tiscm potebnch. Jako symbol toho, e biskup nepanuje,
ale slou Bomu lidu, vnoval vladyka
Krytof svmu hostiteli kilovou podobu
Jee Krista s trnovou korunou.
Chrmov svtek v pravoslavn crkevn
obci Hale
Den narozen Jana Ktitele, 1. ervenec, je
chrmovm svtkem v Hali na Tachovsku.
Farnost je sice mlad, vznikla ped 3 lty,
ale dky sil mstnho duchovnho sprvce
o. E. Bakoe je to farnost iv. V loskm
roce chrm vysvtil Jeho Blaenost metropolita Krytof a pod se zde nco dje.
Pod vedenm mtuky Julie zde spn misijn psob lidov amatrsk pveck sbor.
Pipravuje se zaloen pravoslavnho hbitova. Farnost zskala do vlastnictv od Les
esk republiky s. p. havarijn objekt kaple
s kryptou v bvalm zmeckm parku, kter
se bhem let nezjmu pemnil v les. Pro


, ,

.
-
,

.
, ,
.
,
( ).
, , , .

.
, 1-
, -

bhaj rekonstrukn prce, jejich clem je

obnova objektu k bohosluebnm elm
i jako msta poslednho odpoinku ped
Vzkenm. Prosme o pspvek na et
. : 6261774001/5500 a dkujeme vem drcm.
Svtek sv. vojvody tefana Velikho
v chrmu sv. archandla Michaela v Praze
V nedli 1. 7. 2012 oslavili vc rumunsk
farnosti pi chrmu sv. archandla Michaela
v Kinskho sadech v Praze 5 svho velkho
nrodnho svtce sv. archijerejskou liturgi.
Slavnostn bohosluby konal Jeho Blaenost
metropolita Krytof spolu mstnm duchovnm sprvcem jer. Th.Mgr. Andreiem Ioanem Danciu a dalmi duchovnmi. Svat
vojvoda Stefan Velik se t v Rumunsku
a Moldvii stejn ct jako u ns sv. Vclav.
Bojoval proti Turkm a Tatarm a v 15. sto .
3 , , .
,
. .
.

,
. ,
. , , . ,
, - , .


: ,
.
( : 6261774001/5500)
.

ikona 3 /2012

31

FOTOREPORT

Chrmov
svtek
v crkevn obci
Chrm Narozen Jana Ktitele
Hale, 1. 7. 2012

, 1. 7. 2012
Tachovsk dkan mitr. prot. Milan Horvt I
() . .

32

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

110. let
od zaloen chrmu
Chrm svatch Cyrila a Metodje
Hooviky, 2. 6. 2012

110


, 2. 6. 2012

Mstn duchovn sprvce jer. Vladimr L. Spurn s prot. Nikolajem, bratrem

Olegem a duchovnmi I . .
. ,

ikona 3 /2012

33

KRTCE

let vybudoval na zem dnen sti Rumunska (Valachie), Moldvie a Ukrajiny,

jejich kmeny sjednotil, mocn stt. Budoval msta a monastry (Voronet, Putna).
V monastru Putna (zaloen 1466) je pohben i se svou rodinou a potomky. Velkho
svtku v chrmu sv. archandla Michaela se
astnili velvyslanci Rumunska Jej Excellence pan Daniela Anda Grigore-Gitman
a Moldvie Jeho Excellence pan Stefan
Gorda, kter piel oslavit svtek svho nebeskho ochrnce. Otec Andrei se svm farnky po sv. liturgii pipravil pro vechny
mal pohotn.

Pravoslavn putovn do Dran

V sobotu 30.6. se uskutenila pravoslavn
pou do nmeckch Dran. 48 astnk
pouti pod duchovnm vedenm prot. Davida
Dude navtvilo nejprve barokn zmek
Moritzburg a dle historick jdro krsnho
msta, zvlt velkolepou stavbu Zwingeru,
znmou galerii, povstnou Semperovu
operu i nov postaven Frauenkirche.
Hlavnm clem a vyvrcholenm putovn
byla ast na venon bohoslub v krsnm chrmu Moskevskho patriarchtu
sv. pror. Simeona, kde byli velmi pkn pivtni pedstavenm chrmu mitr. prot.
Georgijem Davidovem a dalmi duchovnmi. Nezapomenuteln byl velmi krsn
projev chrmovho pveckho sboru .
Vladyka Grigorije v Praze
Ve dnech 30. ervna a 1. ervence 2012
navtvil Prahu na pozvn Jeho Blaenosti
metropolity Krytofa vladyka Grigorije, biskup zahumsko-hercegovsk a pmosk.
Jeden z nejmladch a nejoblbenjch vladyk Srbsk pravoslavn crkve. V sobotu
30. ervna spolu s prot. Jaroslavem uvarskm byl v 9 hod. pijat Jeho Eminenc Dominikem kardinlem Dukou, arcibiskupem
praskm a primasem eskm. Sv. archijerejskou liturgii pak spoluslouil s metropolitou Krytofem od 10.30 hod. v jeskyni sv.

.
.
(1.07. 2012) .
( 5)
.
. .
.


( III) ,
. ,
.
, 15-
,
(), ,
, . , (, ).
( 1466 .) .

- - - ,
. .

34

ikona 3 /2012

,
.

(30.06.2012) .
48 . ,
,
.
, , -

Ivana, poustevnka eskho, pi mskokatolickm chrmu sv. Jana Ktitele ve Svatm Jnu pod Skalou (blzko Berouna). Ve
sv promluv vyjdil poten, e me bt
na mstech spojench s prvnm poustevnkem eskm a zrove kralevicem chorvatskm svatm Ivanem. V nedli 1. ervence spoluslouil s vladykou metropolitou
Krytofem a mstnm duchovnm sprvcem
prot. Srdjanem Jablanoviem sv. archijerejskou liturgii od 8 hod. pro Srbskou crkevn
obec sv. krle Lazara, kter je pohostinu
v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice Na
Olanech v Praze 3. Jeho nvtva prohloubila nae ptelsk vztahy se Srbskou pravoslavnou crkv a otevela nov monosti
setkvn.

,
, -,
.

. .
( ), . . .

.

30 1 2012 .
(), - , . , 30 9.00 .
,
,
. 10.30

KRTCE

Chrmov svtek v Karlovch Varech

Chrm svatch Petra a Pavla v Karlovch
Varech oslavil dne 12. ervence 2012 prestoln svtek v roce 115. vro od svho
zaloen. Pravoslavn crkevn obec v Karlovch Varech je ji vce ne ti desetilet
tak duchovnm zastupitelstvm Moskevskho patriarchtu. Krsu a hlubokou duchovnost vytvoil zvlt vynikajc vkon
pveckho sboru a modlitebn pednes liturgickch text otc arcidikon Gennadije z Moskvy a Vasila z Prahy. Pekrsn

byl tak prvod kolem chrmu, v jeho ele

krom svatho ke a korouhv ly tak dti
Nedln koly se speciln upravenmi zstavami s ikonami Spasitele a pesvat Bohorodice. Po duchovn promluv, kterou
pednesl Jeho Blaenost metropolita Krytof
v ruskm jazyce, jej pedstaven chrmu
prot. Nikolaj Lieuk pozdravil a podkoval mu za jeho archijerejsk modlitby a poehnn. Slavnost ukonil otec arcidikon
Gennadij, kter byl tento den v Karlovch
Varech ji po osm, mnoholetm Jeho Sva-

tosti patriarchu Kirillovi a Jeho Blaenosti

metropolitu Krytofovi, duchovenstvu a
vem ptomnm vcm. Duchovn oslava
115. vro zaloen chrmu svatch Petra
a Pavla v Karlovch Varech prohloubila a
upevnila ptelstv mezi Ruskou pravoslavnou crkv a Pravoslavnou crkv v eskch
zemch a na Slovensku.

. , , - .
( ).
, ,

,
, , ,
. ,
1- 8.00 . .
.
, -3.

,
.

30- .


. .
. - ,
, ,


. ,

,
. ,
. . (
),
,
.
115-
. -

12 2012 115

.

Svat kest v kapli svatho Ji u Ae

Vladyka metropolita Krytof poktil 12. ervence 2012 v kapli svatho Ji u Ae dlouholetho katechumena a pznivce pravoslavn crkve bratra Ing. Jiho ervenku.
Bratr Ji se svou rodinou tuto kapli ped
lety zbudoval jako nejzpadnj svatostnek
na mstn crkve. Vladyka metropolita vyznamenal novoktnce brata Jiho pochvalnm diplomem za obtavou prci pro nai
svatou pravoslavnou crkev.
Svatho ktu se zastnil jako kmotr prot.
Mgr. Josef Hauzar, mstn duchovn sprvce jer. Roman Mastk a duchovn sprvce
z Rovn otec Mykola Popovych. Svat tajin
pedchzela veern bohosluba, kterou
slouil vladyka Krytof spolu s duchovnmi
a astnky dtskho tbora. Pravoslavn
dti se ji tradin schzej v Doubrav u Ae
a peuje o n mtuka Mgr. Kateina Mastkov. Jako duchovn jim letos poslouil
prv otec Mykola Popovych. Dtem vaila

.
12.07.2012.

() .

,

. -

ikona 3 /2012

35

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk
liturgie
v jeskyni sv. Ivana eskho
Chrm sv. Jana Ktitele
Svat Jan pod Skalou u Berouna
30. 6. 2012

.
.

30. 6. 2012
J. P. vladyka Grigorij, biskup zahumsko-hercegovsk a pmosk I
, -

36

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

37

KRTCE

jako ji nkolikrt sestra Vasilika Gramada.

Novoktnec bratr Ji nakonec pro vechny
pipravil pohotn v duchu tborovch tradic. Pi spolenm fotografovn zpvali
vichni novmu lenu Pravoslavn crkevn
obce v Ai mnoh a blah lta.
Svcen olte a ikon ikonostasu ve
Vilmov
V chrmu Zesnut pesvat Bohorodice ve
Vilmov byla p monastru vedenho
matkou pedstavenou Alexi provedena
generln oprava prostoru svatho olte.
Vmalbu jeho stn provedla mstn firma
Dostl a spol., je ped 15 lety opravila, vymalovala a ornamenty ozdobila chrmovou
lo. Svcen vykonal metropolita Krytof,
jen zrove posvtil ikony starozkonnch
prorok posledn ikony chybjc na vy-

.

.
M,

. .
,
.
,
.
. ,
.


.
,

.

38

ikona 3 /2012

ezvanm ikonostasu. Vechny ikony na

nm jsou dlem vilmovskch mniek matky Kateiny a matky Felicitas.
Svcen kaple v obci Obora
Jeho Blaenost metropolita Krytof zavtal
22. ervence 2012 na Tachovsko, kde po nron rekonstrukci posvtil v obci Obora
kapli Narozen pesvat Bohorodice. Kaple
byla zrove vyhlena pravoslavnm poutnm mstem.
Archijerejsk sv. liturgie se zastnilo hojn
mstnch i pespolnch vcch, jen pveck
sbor tal pes 20 zpvaek. S metropolitou
slouili dstojn otcov Mgr. Josef Hauzar,
tachovsk dkan prot. Milan Horvt, jer.
Stefan Lohoyda z Lesn a mstn duchovn
sprvce mitr. prot. Mgr. Eugen Bako. Metropolita Krytof mu u pleitosti 20tilet
duchovn sluby popl mnohaja lta, pedal ikonu pesvat Bohorodice a k. Tak
ostatn duchovn a vc z farnosti svho
paste obdarovali.
Sestry a brat, kte se nejvce zaslouili
o zdrn provedenou rekonstrukci, pevzali
z rukou metropolity vyznamenn a dkovn
diplomy. Mnoholet bylo zazpvno i monace
Ludmile u pleitosti jejho ivotnho jubilea
45. narozenin pipadajcch na tento den.
Svat liturgie i nslednho ptelskho posezen v mstnm kulturnm dom se t
, ,
.
Dostl a spol,
15
; ,
.
,
, ..

.

-
.


(22.07 2012) ,

.
,
.


.
, , -

zastnila starostka obce pan Mgr. Jurekov.

Svtek svat Olgy v Loukch u Novho
Sedla
Svtek svat knny Olgy oslavil Monastr
svatho Vclava a Ludmily v Loukch po-

dle starho kalende 24. ervence 2012. Na

tento den pipadly 33. narozeniny igumeny
monastru matky Valentny. Poblahopt
j pilo mnoho ptel monastru v ele
s jeho zakladatelem metropolitou Kryto-

20 -.
, .
, . ,
.
. . .
20-
. ,
,
.

.
, ,
.
: 45
.

KRTCE
fem, kter spolu s otci duchovnmi igumenem Onufrijem, Michalem Hryhou z Jablonce nad Nisou, Nikolajem Popoviem
z Chebu a arcidikonem Vasylem Buukem
slouil archijerejskou Boskou liturgii s dkvzdnm. Po jejm ukonen pogratuloval
matce igumen k dovren Kristovch let
a daroval j devnou ikonu svatho Onufrije. Matce Valentn pot blahopl zpovdnk monastru otec igumen Onufrij
a pedal j jako dar dva krsn nprsn ke.
Nsledn zahrnuli oslavenkyni ptomn
gratulanti kvtinami a osobnmi dary.
Na bohoslubch i pohotn se astnil
starosta Novho Sedla, jeho jsou Louky
soust, pan Martin Loukota, kter ve svm
pozdravu vysoce ocenil duchovn pnos
matky igumeny a celho monastru mstu
i jeho okol. Mnohokrt znlo tradin mnoholet s pnm zdrav, spasen a veho dobrho matce igumen Valentn k dovren
Kristovch let, seste Klaudiji Fjodorovn
k edestinm a vem ptomnm Olgm.
Chrmov svtek ve Vilmov
Pravoslavn crkevn obec ve Vilmov
spolu s monastrem oslavila letos tradin
svj chrmov svtek ve stedu 15. srpna
2012. Archijerejskou svatou liturgii slouil
Jeho Blaenost metropolita Krytof spolu s
dvancti dalmi duchovnmi s ech i Mo

- .


24
2012 .
33- .
,

. , .
. --, . ,
.
. .

. , .

.

,
, -

ravy. Po bohoslubch vladyka Krytof posvtil kolivo na pamtku vech zesnulch

budovatel a navtvovatel chrmu. Pot
matka pedstaven Alexie pozvala duchovn

znmu. Vladyka metropolita tlumoil ptomnm tak pozdravy eparchilnho archijereje vladyky Simeona, kter byl v t
dob na len.

i vc k obecenstv blho stolu. Krom

vladyky metropolity pi nm promluvil tak
otec Mgr. Ji Kol, kter ptomn seznmil s pokraovnm stavby chrmu ve Svitavch zasvcenmu svatmu Ji Vt-

Den svatch sedmipoetnk ve Vilmov

Svat sedmipoetnky: sv. Cyrila a Metodje,
Klimenta, Angelra, Gorazda, Nauma a Svy
spolu se svatm Pantelejmonem oslavily monaky s vcmi dne 27. ervence 2012. Sva-

,
- ,
,
,
.
, -
,
60-
.

.
,
.

, ,

, 15
2012 .
. . .
,
, -

: . , , , , , ,
. ,
27 2012 .


.


. -

ikona 3 /2012

39

FOTOREPORT

Rekonstrukce
a svcen kaple
Narozen pesvat Bohorodice
Obora
29. 8. 201122. 7. 2012

29. 8. 201122. 7. 2012

40

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

41

KRTCE

Ktiny prasynovce svatho muednka

Gorazda
Syna pranetee svatho muednka Gorazda
Marcely Marie Pavlkov Jana poktil v nedli 26. srpna 2012 vladyka metropolita
Krytof v Hrub Vrbce. Kmotrem Jana se
stal Mgr. Martin Pracha t z rodu svatho
muednka. Maminka novoktnce pijala
tho dne po nleitm uven pravoslavnou vru.

tou liturgii v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice slouil metropolita Krytof spolu
s otcem Josefem Liborem Kratochvlou a dikonem Josefem Brokem. Tato bohosluba
pedstavovala tak modlitebn zvr setkn
pravoslavnch rodin s pedkolnmi dtmi
a jejich starmi sourozenci. Krom bohatho
programu tohoto setkn zamenho na odkaz sv. knete Rostislava mli jeho astnci
monost upevnit a prohloubit sv ji nkolik
let trvajc ptelstv a vymnit si nzory na
problmy spojen se ivotem pravoslavn
vry v dnen spolenosti.
Chrmov svtek v Liberci
Poprv za poslednch vce ne deset let slavili pravoslavn vc v Liberci svj chrmov svtek v nedli. Podle julinskho kalende toti na tento nedln den 19. srpna
letos pipadl svtek Promnn Pn.
Ptomnost ze vzken mohli vc provat spolu se zkuenost nestvoenho
svtla hory Tbor, jak o tom svd tiscilet
podn pravoslavn crkve. Vladyka metropolita o tom hovoil pi sv promluv a upozornil vc na dv pekrsn ikony napsan
otcem archimandritou Andrejem zdobc
ikonostas libereckho chrmu. Jedn se
o ikony Vzken a Promnn Pn, jejich
spolenm rysem je oslujc ze vychzejc z postavy Spasitele Jee Krista.
,
. ,
, .
.
. 19

.
1000-
,
,
.

Svcen ke v Most
Jeho Blaenost metropolita Krytof vysvtil
v sobotu 18. srpna 2012 k uren na v
letnho chrmu pi poutn svatyni zasvcen
pamtce padlch osvoboditel eskoslovenska vojk a dstojnk Krlovsk rumunsk armdy padlch na konci druh

Archijerejskou liturgii v tento svten den

slouili spolu s metropolitou Krytofem duchovn: okrun protopresbyter o. prot. Mgr.
Antonij Drda, duchovn sprvce ve Frdlantu a eleznm Brod o. Ivan Hadrava,
mstn duchovn sprvce o. prot. Mykola
Masnjuk a o. dikon Borislav Rudi. V rmci bohoslueb vladyka metropolita vyznamenal o. Mykolu Masnjuka prvem noen
sv. ke s ozdobami.
.

. , .

, .



:
. ,
. , .
.

.
. .


- 26
2012 .
.

.
.

42

ikona 3 /2012

18 2012 .
,

, -
,

.
-

. ,

() .

.

KRTCE
svtov vlky. Letn chrm stav stavitel Ion
z Mara Mure. Svcen ke pedchzela
sv. archijerejsk liturgie, kterou slouil vladyka Krytof spolu s archimandritou Izaiem (Slaninkou) a o. Andreiem Ioanem
Danciu z Prahy za asti rumunskch tesa
a dalch vcch.
elezn Brod rok od vysvcen nov
zrenovovan kaple Sv. Jana Ktitele
a Ivana eskho
V sobotu dne 25. 8. 2012 uplynul jeden rok
od vysvcen nov zrenovovan kaple (bval kostnice) v eleznm Brod dnes kaple
Sv. Jana Ktitele a Ivana eskho. Zrove
to bylo ji jedenct let, co v tomto malm
podhorskm mst byla zaloena nov crkevn obec.

Poas natst plo, take poutnci a host

zaplnili nejen prostor nevelk kaple, ale
i msto ped n. Vladyka pronesl kzn na
text Matouova evangelia o uzdraven dvou
slepc v Jerichu. Tak pipomnl vznam
chrmu, jako prostoru, kde se stk nebesk
duchovn svt s pozemskm. Bohosluebn
zpv byl veden v eskm jazyce mstnmi
vcmi podle npv sv. vladyky Gorazda.
Po skonen sv. liturgie bylo pipraveno pohotn na pilehl msko-katolick fae.
Zastnil se ho i mstn sprvce katolick
farnosti Jan Jucha. Vladyka mu vyslovil
dk za vstcnost a pochopen, kter otec
a mstn vc prokazuj na pravoslavn
crkvi. Za pedstavitele msta byl ptomen
pan Zdenk Lhotsk, akademick mal,
jen je lenem mstsk rady.

Kaple v Tov
Ji nkolik msc buduje monastrsk komunita v Tov kapli Promnn Pn. Po
zskn stavebnho povolen vystavli brati

nejprve chrmovou apsidu a pot chrmov

stny s krsnmi tradin ladnmi obloukovmi okny. V nedli 2. z 2012 navtvil
Tov metropolita Krytof s doprovodem a
vysvtil k uren pro portl chrmu. O
jeho zhotoven se postaral mstn kov.
Otec Pajsij, ikonopisec a len monastrskho bratrstva, k pozlatil a ozdobil jej
polodrahokamy, kter pochzej z nalezi
v zpadnch echch. Materil zaplatil ptel
monastru pan Michel Romero z Francie,
kter osobn k vynesl a umstil do chr-

.

25 .8. 2012
, , .

. ,
,
,
.
, ,
, , .

. , ,

. , , . .
.
- - ,
-
.
, ,
. , ,
.

. ,
,
,
,

. 2 2012 , . .
, , ,
, .
, ,
,
.

. , ,
,
.
.


70- . . -

ikona 3 /2012

43

FOTOREPORT

Vysvcen
a umstn ke
Monastr Promnn Pn
Tov, 12. 7. a 2. 9. 2012

, 12. 7. 2. 9. 2012

Otec Pajsij, ikonopisec a len monastrskho bratrstva, stoj po prav

ruce J. B. metropolity Krytofa I O ,
a a

44

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Vyznamenn prof. Dr. Spyridona

Th. Camalakise
Praha, 1. 6. 2012

. -
.
, 1. 6. 2012

ikona 3 /2012

45

KRTCE

movho portlu krtce po jeho vysvcen.

Na dokonen a vybaven tovskho chrmu bude teba jet mnoho asu a prostedk. Prosme vc a ptele monastr
o finann i jinou podporu urenou pro
zhotoven chrmov klenby, podlahy a materil na napsn ikon pro chrm a ikonostas. Kontakt s monastrem me pomoci
zprostedkovat kadmu sted crkve.
Pou do Hrub Vrbky se svcenm novho
ikonostasu
U pleitosti 70. vro muednick smrti
sv. Gorazda jsme se seli na slavnostn bohoslub v roditi svtitele v Hrub Vrbce.
Monastrsk bohosluby zaaly ji v pedveer oslav. V ptek 31. srpna se otcov
a vc modlili na velk veern. V sobotu
1. 9. pak oslavy pokraovaly jitn bohoslubou s akathistem a svatou liturgi, na

kter slouili s vladykou Jchymem duchovn moravsk eparchie i s hosty z ech

a ze Slovenska. Krsn slovo o ivot a svatosti novomuednka pronesl na liturgii otec
Jan Baudi. Pot li poutnci v prvodu
s kvty ozdobenou ikonou sv. Gorazda
k rodnmu domu novomuednka, kde se
pomodlili i za ostatn obti heydrichidy.
astni byli i starostov Horcka a dva
vrbeck folklrn soubory. Pro vechny pak
bylo pipraveno pohotn v prostorch monastru, kde v pjemn atmosfe a spoleenstv nai vc i host setrvali a do veera svtenho dne.
U pleitosti jubilejnho vro byl v monastru vysvcen nov chrmov ikonostas,
kter zhotovila sestra Sylva Novotn. Dkuji
tmto seste Sylv i vem, kte pomohli pipravit toto dlo k oslav Hospodina i svatho
Gorazda.
Dkuji vem duchovnm otcm a poutnkm, kte se letonch oslav v naem monastru astnili, a kte pomohli s ppravou bohoslueb, ubytovn a pohotn.
biskup Jchym
Athny nvtva metropolity Krytofa
Metropolita Krytof navtvil ve dnech 5.
a 11. z 2012 Athny. Osobn jednal s
nejvym pedstavitelem eck pravoslavn
crkve o ppravch oslav 1150. vro p-

: ,
31-
. 1 - ,
. ,
, .

. .
,
,
.


.
,

.
-

46

ikona 3 /2012

, .
,

.
,


, , .



5 11 2012 .
,
1150-
. ,
, ,
,
,
25 2013.
.

chodu sv. vrozvst Cyrila a Metodje na

Moravu. Arcibiskup Jeronm ocenil pi,
kterou vnuje nae mstn crkev tomuto
vro a pislbil, e kdy mu to zdravotn
stav dovol, tak se zastn hlavnch slavnostnch bohoslueb pipravovanch na
25. kvtna 2013 v Mikulickm nrodnm
pamtnku.
V rmci pobytu v Athnch konal Jeho Blaenost venon bdn v monastru Pendeli,
kde tak shldl nov upraven pamtnk
179 bratm umuench nepteli kesansk vry. Od matky igumeny se dozvdl
o stovkch zzranch uzdraven, kter se
uskutenily na zklad pmluv svatch muednk.
V nedli 9. z slouil Boskou liturgii
v chrmu svatho Alexandra v Daskaliu, kter si pipomnal 30. vro svho posvcen.
V tomto chrmu vladyka Krytof ped 29
lety slouil sv prvn bohosluby v etin.
,
,
, 179 , . - , , .
, 9
. . , 30-
. 29
.

FOTOREPORT

Pou do
Hrub Vrbky
se svcenm novho ikonostasu
Monastr sv. muednka
biskupa Gorazda
Hrub Vrbka, 1. 9. 2012

.

, 1. 9. 2012
Foto: Pavel Grf, Martin Halek I : ,

J. P. vladyka Jchym, biskup hodonnsk a otec Serafm I

,

Prot. Mgr. Jan Baudi z Jihlavy I .

ikona 3 /2012

47

NA CESTCH

Na zklad pozvn nejvych pedstavitel Kypersk pravoslavn crkve navtvil

J. B. metropolita Krytof ve dnech 3. a
6. ervence 2012 Pafos.
Kypersk crkev je nejstar apotolskou autokefln pravoslavnou crkv zaloenou
sv. apotoly Pavlem a Barnabem, jak
o tom svd Psmo svat ve 13. kapitole,
4.12. veri Skutk sv. apotol.
V rmci sv nvtvy se setkal metropolita
Krytof s arcibiskupem Nov Justininy
a celho Kypru Chrysostomem II. Bhem
pracovnho rozhovoru oba archijerejov hovoili o dleitosti asti pravoslavn crkve
na socilnch programech. Arcibiskup Chrysostomos seznmil svho hosta s projektem
humanitrn a duchovn pomoci postienm
lidem. Metropolita Krytof na zvr jednn
pozval arcibiskupa Chrysostoma k nvtv
esk republiky v rmci cyrilometodjskch
oslav, kter na pt rok iniciovaly metropolitn rady eskch zem a Slovenska na
svm spolenm zasedn loskho roku ve
Vilmov. Vladyka metropolita informoval
svj protjek o tom, e pozvn na tyto
oslavy ji pijal konstantinopolsk patriarcha

Bartolomj I. Nae pn je, aby se celocrkevn pouti do Mikulic a j pedchzejc

mezinrodn konference v Brn ve dnech
24. a 25. 5. 2013 zastnili pedstavitel
vech pravoslavnch crkv, kterm je cyrilometodjsk ddictv drah. Kypersk pra-

voslavn crkev je apotolskou crkv, erpajc jak z prvokesanskch misi, tak

i pozdjch misi konanch za pomoci Byzantsk e. Proto by ast nejvyho pedstavitele tto crkve na jubilejnch oslavch
v ptm roce zvraznila djinnou kontinuitu pravoslav s apotolskou prvokesanskou crkv a s crkv poloviny 9. stolet,
z n vyli svat vrozvstov. Arcibiskup
Chrysostom II. pedbn pozvn pijal.
Metropolita Krytof se bhem svho pobytu
setkal tak s metropolitou Pafoskch Georgijem. Metropolita Georgios se ped esti
lety astnil intronizace metropolity Krytofa a mnohokrt se setkal s naimi pedstaviteli na rznch jednnch kesanskch
konferenc konanch na rznch mstech
Evropy i svta. Velmi ptelsk setkn ml
tak metropolita Krytof s igumenem svatho Neofyta vladykou Leontiem. Hovoili
spolu o duchovnch dsledcch souasn
hospodsk a ekonomick krize, kter je
velmi viditeln v ecku i na Kypru.
Nvtva vladyky Krytofa na Kypru prohloubila vzjemn sestersk vztahy mezi naimi crkvemi.

Metropolita Krytof navtvil Kypr

3 6
2012 .
.


, , 13,
4-12 .


II.
. II
.
II
,

. , -

48

ikona 3 /2012

I.
24-25 2013 ,

,
.

,
,
, , .

,
9- ,
. II
.
.


,
.
. .

, .

.

NA CESTCH
My, astnci IV. sjezdu vdc svtovch a tradinch
nboenstv, svorn uznvme Bohem stanoven peduren lovka, jeho dstojnost a nezciziteln prva.
Usilujeme a sname se o mr a svornost, je povaujeme za sprvnou volbu lid pro dosaen lep budoucnosti.
Jsme hluboce vdni Republice Kazachstn za lechetnou iniciativu na podporu dialogu mezi nboenstvmi
a kulturami, je je zamena na zlepen vzjemn cty,
porozumn a spoluprce stoupenc odlinch nboenstv, pslunk rznch nrod a stt pro spolen
blaho lidstva.
Vme, e nboenstv je jednm z nejdleitjch
a nejvlivnjch prostedk k vyeen souasnch socilnch problm a k dosaen veobecnho mru
a prosperity.
Vyjadujeme svou pipravenost spolu s politickmi
a spoleenskmi initeli pslunm zpsobem reagovat
na stvajc duchovn, etick a morln vzvy, vetn
extremismu a terorismu, je se zatiuj nboenstvm.
Jmnem vech lid, kte jsou stoupenci rznch nboenstv a duchovnch tradic, povaujeme za hlavn hodnoty vzjemnou ctu, porozumn a svornost, je se
prosazuj pomoc dialogu mezi nboenstvmi. Jejich
vznam umouje doufat a tvrdit, e v druhm desetilet
21. stolet lidsk spoleenstv nepijde o touhu po ve,
ptelstv, solidarit, spravedlnosti a tvr innosti.
Proto je teba, abychom pln vyuili vhod rznch svtovch nboenstv a kultur.
Upevnn morln duchovnho zkladu spolenosti
a obnoven tradinch rodinnch hodnot povaujeme
za nutnou podmnku stabilnho svtovho rozvoje, je
to kl pro pochopen vznamu a cle lidsk existence.

, IV ,
, .


.


, ,
, .
,

.
,
,
,
, , .
,
,
, ,

. , I
, ,
, .
.
-

Jsme pesvdeni, e se tvoiv loze en v rodin a ve

spolenosti mus dostvat velk cty, ocenn a vemon podpory od jednotlivc i organizac.
Budoucnost lidstva spov v rukou mldee. Potvrzujeme vznam utven kladnch ivotnch hodnot naich
mladch lid, upevnn zklad jejich morlky, duchovnho rozvoje a pokroku prostednictvm vzdln na
vech rovnch.
Souasn mlad lid mus mt od ranho dtstv prvo
na zskvn dkladnch znalost o sv vlastn nboensk tradici, stejn jako studuj svou matetinu,
djiny a kulturu. Zrove jsme pesvdeni, e lovk,
jen zn sv nboenstv, se nikdy nebude chovat pezrav k jin ve.
Jsme si jisti, e dky tmto hodnotm bude svt chrnn
ped samoznienm a posl svj rozvojov potencil.
Znepokojuj ns neutuchajc vlky, mezietnick konflikty,
nrst kriminality, projevy nboensk nesnenlivosti
a radikalismu, je vedou k nsil v rznch stech

svta. Dle naich nboenskch tradic odsuzujeme

hrozby i pouit sly v jakkoliv podob a vyzvme
vechny stty, aby vyvinuly spolen sil k vyeen
tchto problm pomoc dialogu.
Jsme pesvdeni, e jedinou cestou pro budovn bezpenho svta je dialog, zaloen na zsadch vzjemn
cty a porozumn, soucitu a odputn, spravedlnosti
a solidarity, mru a svornosti. V souvislosti s tm vyzvme k vylepen mechanizm souinnosti mezi nboenskmi obcemi, politickmi vdci, mezinrodnmi organizacemi a obanskou spolenost.
Podporujeme Radu nboenskch vdc, jejm clem
je vt prohlouben vzjemnho porozumn a spoluprce mezi pedstaviteli rznch nboenstv.
Obracme se na vechny lidi dobr vle a vyzvme je,
aby sjednotili sil pro vybudovn spravedlivho, bezpenho a prosperujcho svta a podpoili tuto mylenku.
Pejeme vem lidem mr, blaho a spokojen ivot.

PROHLEN ASTNK IV. SJEZDU VDC SVTOVCH

Astana, 30.31. kvtna 2012
A TRADINCH NBOENSTV

IV
, 30-31 2012



,
. ,

, .
.

, ,
.


,
, , .
, , ,
.
,
.
,
, ,
,

. ,


.
, , ,
, ,
. , , .
,

.

, .
, .

ikona 3 /2012

49

FOTOREPORT

IV. sjezd
vdc svtovch a tradinch
nboenstv
Kazachstn
30. 5. 2012

IV

30. 5. 2012

Jeho Svatost Kirill, patriarcha moskevsk a cel Rusi a prezident Republiky

Kazachstn Nursultan Abievi Nazarbajev I

Vydavatel asopisu Ikona Ing. Igor Stelec, prot. Milan Gerka a Jeho
Blaenost jeruzalmsk patriarcha Theofil III. I
, .
III

50

ikona 3 /2012

Jeho Svatost Kirill, patriarcha moskevsk a cel Rusi a prezident Republiky

Kazachstn Nursultan Abievi Nazarbajev I

FOTOREPORT

Vy muft Kazachstnu ejch Absattar Chadi Derbisali a Jeho Svatost Kirill,

patriarcha moskevsk a cel Rusi I

Pedseda kavkazskch muslim Haji Allahshukur Pashazadeh a Jeho

Svatost Kirill, patriarcha moskevsk a cel Rusi I
-- a

ikona 3 /2012

51

NA CESTCH

Republika Kazachstn je stt, kter se rozkld ve stedn Asii a ve vchodn Evrop. Podle zemn rozlohy je 9. nejvt zem na
svt (2 miliny 724,9 tisc km2). Na zpad pilh k vchodnmu okraji delty Volhy, na vchod hrani s Altajskm pohom, na
severu se thne Zpadosibisk rovina, na jihu zem nalezneme poho an-an.
Na severu a na zpad hrani s Ruskou federac 7591 km, na vchod s nou 1782,8 km, na jihu s Kyrgyzstnem 1241,6 km,
Uzbekistnem 2351,4 km a Turkmenistnem 425,8 km. Celkov dlka suchozemsk hranice in 13 392,6 km. Je omvn
vodami bezodtokho Kaspickho a Aralskho moe. Kazachstn je nejvtm vnitrozemskm sttem na svt.

Kazachstn:
20 let mru
a budovn

:
20

- , .
9 (2 . 724,9 . ). :
, - - .
- 7591,0 , - - 1782,8 , 1241,6 , - 2351,4 -425,8 . - 13392,6 .
. - ,
.
16 1991 .

,
. 2011
20-
,
20 .
28 1993. . 30 1995
,
90% . ,

52

ikona 3 /2012

30
- .

,
, .
,
, . -

.

, , ,
,
.


. 1992
.

(),
(), -

NA CESTCH
Dne 16. prosince 1991 byl pijat stavn zkon O sttn nezvislosti Republiky Kazachstn. Tento den byly poloeny zklady
nov kazachstnsk sttnosti a toto datum
se stalo tm nejdleitjm v djinch
mlad republiky. Roku 2011 slavil Kazachstn 20. vro sv nezvislosti, oslavy se konaly pod heslem 20 let mru a budovn.
Dne 28. ledna 1993 byla pijata prvn stava
nezvislho Kazachstnu. Dne 30. srpna 1995
se konalo republikov referendum ohledn
nvrhu nov stavy, ve kterm skoro 90%
obyvatel hlasovalo pro jej pijet. Na zklad
eho bylo datum 30. srpna vyhleno sttnm svtkem Dnem stavy. Dky nov
stav byly v zemi poloeny zklady nov
sttnosti, vytvoena jedin sttn moc, je byla
schopna dit a smrovat rozvoj spolenosti.
stava upevnila pechod k prezidentsk
form vldy, v zemi byl vytvoen profesionln
dvoukomorov parlament, byl zzen nezvisl soudn systm. To ve umonilo stabilizovat spoleensko-politickou situaci a soustedit se na vyeen dalch problm.
Po zskn nezvislosti se hlavnm kolem
sttu v zahranin politice stalo stanoven
zahraninpolitickch priorit a systmu nrodn bezpenosti, to jest svch nrodnch
zjm, na zklad eho byla vytyena strategie zahranin politiky, obrany a vojensk
doktrny.

(),
(), ()
.

, ,
,
.

Od prvnho dne nezvislosti uznaly zem

svta Republiku Kazachstn jako samostatn stt svtovho spoleenstv. Roku
1992 se Kazachstn stal lenem OSN. Republika tak zskala lenstv v mezinrodnch organizacch, nap. v Organizaci pro
bezpenost a spoluprci v Evrop (OBSE),
Mezinrodn bance pro obnovu a rozvoj
(IBRD), Evropsk bance pro obnovu a rozvoj
(EBRD), Mezinrodnm mnovm fondu
(MMF), Svtov bance (WB) a v dalch.

Za lta existence Kazachstnu jakoto nezvislho sttu dolo k zsadnm kvalitativnm i kvantitativnm zmnm na politick
scn republiky. V souasnosti v zemi existuje nkolik politickch stran, v souvislosti
s m lze v Kazachstnu konstatovat definitivn vytvoen pluralitnho systmu a jeho
pemnu v bn atribut politickho ivota.
Kazachstn prohlsil, e si neklade zemn
nroky vi dnmu sttu na svt, e povauje zachovn mru za prioritn cl sttn

,
,
.
, :
;
,
;
;


;
,
.


,
. 138

70
.

3
. ,
.

.
.

: ;

; ; ; ; .

. (1992-1995.) - , -

ikona 3 /2012

53

NA CESTCH

54

politiky; odmt vlku i hrozbu vojenskou

silou jako prostedek k dosaen politickch,
hospodskch a jinch cl; usiluje o zskn statutu bezjadernho sttu a pistupuje

nosti stvajcch hranic a nevmovn se

do vnitnch zleitost jinch stt.
Kazachstn prostednictvm mezinrodnch
smluv se sousednmi stty zajistil nejdel

ke smlouv o neen jadernch zbran;

podporuje zsadu nepouit zbran hromadnho nien jako prvn a zasazuje se, aby
stejn zvazek pijaly vechny stty svtovho spoleenstv; dr se zsady nemn-

suchozemskou hranici na svt, vybudoval

tak ptelsk vztahy a navzal vzjemn vhodnou spoluprci se sousednmi a vedoucmi stty. V souasnosti republika navzala
diplomatick vztahy se 138 zemmi a m

pes 70 diplomatickch zahraninch mis.

Dky aktivn spoluprci s dalmi stty v rznch oblastech bylo uzaveno pes 3 tisce
mezinrodnch smluv na mezisttn, mezivldn a meziresortn rovni.
Od prvnch dn sv nezvislosti Kazachstn
smoval k budovn otevenho demokratickho sttu. Za tmto elem veden sttu
vypracovalo poten zkladn smry rozvoje Kazachstnu. V oblasti ekonomiky bylo
naplnovno dosaen nsledujcch cl:
vytvoen socilnho trnho hospodstv;
vytvoen prvnch a jinch podmnek pro
uskutenn zsady ekonomickho sebeuren lovka; zaveden nrodn mny; dosaen samostatn i spolu s jinmi stty
konkrtnho postaven na svtovch zboovch trzch; nasycen spotebitelskho
trhu; zskvn a aktivn vyuit zahraninch investic pro rozvoj Kazachstnu.
Byl tak stanoven asov harmonogram pro
dosaen zkladnch hospodskch cl.
Bhem prvn etapy (19921995) odsttnn, privatizace majetku a nasycen spotebitelskho trhu zbom. Bhem druh
fze (19962005) mlo dojt k postupnmu
pekonn ekonomiky zamen na tbu
surovin, urychlen rozvoj dopravn st
a telekomunikac, vytvoen rozvinutch
trh zboovch, mnovch a dalch trh:
kapitlovch, prce, cennch papr, duev-

. (1996-2005.)
- , ,
, - , , , .
, 5-7
,

,

.

: , ; ;
- ; ,
, .

.

,
,
, , ,

.
,
131,9 .
, , .

80% .
2011 10 ,
, 1994
700 . , 2016 15
,

.

. .

, .
- ,
. 2010 - ,
. ,
-

.
,

, -

ikona 3 /2012

NA CESTCH
nho vlastnictv. Bhem tet etapy v dlce
57 let mus dojt k urychlenmu tempu
rozvoje oteven ekonomiky, dosaen na
zklad toho strategickch cl pro pechodn obdob, upevnn pozice Kazachstnu ve svtovm obchod a zaazen se
mezi nov prmyslov stty.
Strategick cle v oblasti socilnho rozvoje
byly definovny nsledovn: vytvoen spolenosti, ve kter by byl v praxi zajitn
blahobyt pro vechny; garance svobody
podnikn pro vechny; rozvoj etnick svbytnosti a zachovn nrodn-kulturn rozmanitosti Kazachstnu; zvyovn pjm,
dchod a pspvk v souladu s mrou
rstu a stabilizac ekonomiky, jej integrac
do svtovch ekonomickch vztah.
Na zklad kvalifikovanho rozdlen priorit
v ekonomice byly zskny velk zahranin
investice. Tyto investice v podmnkch velkho nedostatku finannch prostedk,
zvlt bhem potenho obdob nezvislosti, umonily nejen obnoven zkladnch
odvtv, ale i modernizaci vroby, zajitn
mnostv produkce na svtovch trzch, een klovch problm socilnho a hospodskho rozvoje zem. Dky tomu, e byly
podniknuty kroky pro vytvoen pznivho
investinho prosted, pekroil bhem let
nezvislosti objem zahraninch investic do
sttn ekonomiky 131,9 miliard USD, co je

, - .
1992

,

,
. 2009
29
.
,
, 2010

. ,
, .


.
-

jeden z nejlepch vsledk nejen v SNS, ale

i ve vchodn Evrop. Dky vyven sttn
investin politice zskal Kazachstn za roky
sv nezvislosti pes 80 procent vech zahraninch investic do stedn Asie.
HDP na obyvatele v roce 2011 pekroil
10 tisc USD, piem v roce 1994 to bylo
jen 700 dolar. Kazachstn plnuje, e
v roce 2016 HDP doshne 15 tisc USD,
v dsledku eho m ped sebou republika
ambicizn kol stt se do t doby jednm
ze stt, je maj vysok pjmy na obyvatele.
Z historickho hlediska je to velmi krtk

obdob, bhem kterho si Republika Kazachstn upevnila povst odpovdnho subjektu v mezinrodnch vztazch. Stt se aktivn astn een aktulnch svtovch
problm a utven novho svtovho
du. Dnes se na Kazachstn na svtov
scn zaslouen pohl jako na genertor
stability, dynamick a vzkvtajc model
sttnho rozvoje.
spn se uskuteuj programy pro prmyslov a inovan rozvoj, rozvoj zemdlstv a obnovu venkova. Roku 2010 byl pijat
Sttn program pro usilovn prmyslov

.
.

- .
.
, .

: 2020.

.

.
,

.

2010 .


.
.
,
.


,


.
-

ikona 3 /2012

55

NA CESTCH

a inovan rozvoj ekonomiky zem, je bude

zamen na zajitn stabilnho a vyvenho hospodskho rstu pomoc diverzifikace a vt ekonomickou konkurenceschopnost. Modernizace zem, zajitn jej
konkurenceschopnosti v podmnkch svtov globalizace to je hlavn smovn
rozvoje Kazachstnu bhem nadchzejcho
obdob.
Vzrstajc vliv Kazachstnu v regionu i ve
svt obecn je podporovn pomoc spnho uskuteovn ady zahranin-politickch iniciativ, je zajiovn pomoc strategickho partnerstv s vedoucmi stty,
aktivn innosti v mezinrodnch organizacch a je zaloen na dynamickm rstu
ekonomick sly republiky, postupnm roziovn obchodn ekonomickch a investinch vztah se zahranim. Roku 1992 se
Kazachstn dobrovoln vzdal jadernch
zbran a dky mezinrodn iniciativ hlavy
sttu v oblasti zajitn globln bezpenosti,
jakoto stt s povst aktivnho pvrence
odzbrojen a neen zbran hromadnho
nien, obdrel mezinrodn zruky bezpenosti od vedoucch jadernch velmoc.
V roce 2009 Kazachstn inicioval, aby se
den 29. srpna stal Mezinrodnm dnem
proti jadernm pokusm. Vbor Valnho
shromdn OSN, jen m na starosti
otzky odzbrojen a bezpenosti, podpoil
( )
.


2004 .
,

.

2010
,
62-
2007 .



. 3
.
2012
.
, -

56

ikona 3 /2012

tento nvrh, a tak v srpnu roku 2010 si svt

poprv pipomenul Den proti jadernm pokusm. Tak utven pznivch vnjch
podmnek napomhalo zskvn zahraninch investic, zlepen blahobytu kazaskho
lidu.
Po celou dobu nezvislosti je podporovn
aktivn politick dialog s Evropskou uni.
Dky realizaci sttnho programu Cesta do
Evropy se Kazachstnu podailo dovst spoluprci s klovmi mocnostmi Starho
svta na vy rove irokho partnerstv.
Stty Evropsk unie jsou nyn hlavnmi obchodnmi a investinmi partnery na republiky ve svt. Velkm spchem Kazachstnu se stalo pilkn nejlepho
vybaven a technologi z lenskch stt EU
za elem uskutenn Strategie prmyslovho a inovanho rozvoje zem.
Kazachstn je spolehlivm a odpovdnm
energetickm partnerem EU. Je tetm nej-

vtm dodavatelem energie do Evropy po

Rusku a Norsku ze zem, kter nejsou leny
OPEC. Evropskm partnerm byla nabdnuta ast na spolenm vypracovn a pijet, na multilaterln i bilaterln rovni,
Energetick charty Kazachstn-EU: 2020.
Nae irok spoluprce s evropskmi stty
mus bt zohlednna v nov zkladn dohod mezi Kazachstnem a EU.
Poslen mezinrodn prestie Kazachstnu
napomh aktivn ast na zem v prci
mezinrodnch organizac na globln i regionln rovni. Piem se RK angauje
pouze v tch strukturch, jejich innost je
v souladu s cli a zsadami stanov OSN.
Jednm z nejvtch spch kazask diplomacie se stalo pedsednictv v OBSE
a uspodn Summitu Organizace v Astan
v prosinci roku 2010.
Republika Kazachstn nadle pikld velk
vznam vztahm s eskou republikou, je

,
,
.


130 50 .

(Unity in Diversity). ,
,



.

,
-

,
.


,
, . ,
, , , .
1 1993 . 29
1994 .
15 1997
,
2004
.

NA CESTCH

jsou zaloen na vzjemn dve, porozumn a podpoe. V souasnosti zde jsou veker pedpoklady pro prohlubovn spoluprce, o em jasn svd obsah, intenzita
a tma otzek, je jsou zaazeny na poad
jednn obou stt.
Diplomatick vztahy mezi Republikou Kazachstn a eskou republikou byly navzny 1. ledna 1993. Dne 29. prosince 1994
bylo v Kazachstnu oteveno Velvyslanectv
esk republiky. Od 15. dubna 1997 v Praze
funguje Diplomatick mise RK, je byla
roku 2004 povena na velvyslanectv.
esko podpoilo stanoven priority RK
a kladn ohodnotilo kazachstnsk pedsednictv v OBSE v roce 2010. Shoda i podobn pstup obou stran k aktulnm mezinrodnm problmm, zvlt v oblasti
bezpenosti a boje proti novm vzvm,
napomhaj vzjemn vhodnmu partnerstv v rmci OSN, OBSE a dalch mezinrodnch organizacch, a tak prohlouben
spoluprce v oblasti programu NATO Partnerstv pro mr a Rady Severoatlantickho
spoleenstv.
Vznamnho rozvoje bylo dosaeno v meziresortn spoluprci v oblasti dopravy, financ,
cestovnho ruchu a v oblasti humanitn-kulturn, kter je podporovna dobrou dynamikou vmnnch pobyt a podepsnm
bilaterlnch meziresortnch dohod. Stvajc

Mezivldn komise pro hospodskou, prmyslovou a vdeckotechnickou spoluprci

vytv nezbytn podmnky pro zven
efektivity kazasko-esk spoluprce v uvedench oblastech. Konalo se 5 zasedn
Mezivldn komise, v jejich rmci podan
business fra zsadn upevnila u existujc
ekonomick a investin monosti.
esko povauje Kazachstn za jeden z perspektivnch trh pro prodej eskch vrobk ve stedoasijskm regionu, velk
zjem panuje o rozvoj spoluprce v energetickm odvtv. V tto souvislosti se stalo
dleitou udlost zahrnut Kazachstnu
eskou vldou mezi 12 nejperspektivnjch
obchodnch partner eska. Pro kazaskou
stranu v rmci uskuteovn Sttnho programu intenzivnho prmyslovho a inovanho rozvoje je aktuln zskn strojrensk technologie z eska, jeliko tento
prmysl je nejsilnj strnkou eskho hospodstv, je tvo zklad vvoznho potencilu eska.
V Kazachstnu je registrovno 76 firem
s eskm kapitlem a akreditovno 20 zstupc eskch firem.
Tak se postupn rozvjej kontakty mezi
regiony. Oblastn centra Zpadokazachstnsk oblasti Kazachstnu a Moravskoslezskho kraje eska, msta Uralsk a Ostrava,
se stala sesterskmi msty. Byly navzny

vztahy mezi Karagandinskou oblast a Jihomoravskm krajem, Akmolinskou oblast

a Karlovarskm krajem, Vchodokazachstnskou oblast a Plzeskm krajem.
Na vysok rovni se nachz i kulturn
a humanitn spoluprce. Rzn umleck
soubory a dla z Kazachstnu se pravideln
astn rznch akc v esku. S podporou
velvyslanectv probhaj v Praze kadoron
dny kazachstnsk kultury, kter zahrnuj
rzn pednky, vstavy, fotoreporte
a pehldky dokumentrnch a hranch
film o Kazachstnu. V esku t studuje
pes tisc kazaskch student.
Dolo tak k prudkmu nrstu v oblasti
cestovnho ruchu, v roce 2010 esko navtvilo asi 10 tisc kazaskch turist. K velkmu plivu eskch turist v RK pispl
i zjednoduen postup pi vydvn kazaskou stranou dvojnsobnch turistickch
vz platnch po dva msce.
Smluvn prvn zklad kazasko-eskch
vztah vytv vechny nezbytn prvn
pedpoklady pro aktivn a plodn vzjemn
psoben dvou stt v rznch oblastech.
Skld se z 16 bilaterlnch dokument, je
byly uzaveny na mezivldn a meziresortn
rovni.
Velvyslanectv Republiky Kazachstn v R
Foto prezidenta N. A. Nazarbajeva:
Jadran etlk

2010 .
,

,
,
,


.
, , , - , .
, - . 5 - .

,

. ,
2009 12
. ,

- ,
,
,
.
76 20 .
. -
-.

-
, , -
.
-

- .
. ,
, , ,
. ,
1000 .
, 2010 10 .


.
-
. 16 ,

.

a . . a:

ikona 3 /2012

57

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk
liturgie
v den chrmovho svtku
Chrm sv. apotol Petra a Pavla
Karlovy Vary, 12. 7. 2012

.
, 12. 7. 2012
J. B. metropolita Krytof a duchovn sprvce prot. Nikolaj Lieuk I

58

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

59

NA CESTCH

Delegace na crkve, je tvoil metropolita

Krytof, biskup Jchym a prot. Mgr. Jn Novk pobvala ve dnech 23.26. 6. 2012 na
oficiln nvtv v Polsku.
Prvn jejich cesta vedla do katedrlnho
chrmu sv. M Magdalny na venon
bdn. Po jeho skonen a vzjemnch proslovech metropolita Swa vyznamenal leny
delegace dem sv. M Magdalny.
Vladyka metropolita Krytof ve svm podkovn pipomenul vznam nadchzejcho cyrilometodjskho jubilea a pohovoil

o ppravch naeho mstnho snmu vnovanho otzkm krize rodiny. Proto vnoval metropolitovi Swovi jako symbolick
dar kilov zobrazen Svat rodiny. Bohoslueb i nsledujc slavnostn veee se
astnili dal lenov Posvtnho synodu
Polsk pravoslavn autokefln crkve: vladyka Szymon, arcibiskup lodsk a poznask, a vladyka Jerzy (Georgij), biskup siemiatyck a kaplan Polsk armdy.
Nsledujcho dne, v nedli 24. 6., se konala
archijerejsk sv. liturgie v katedrle Prom-

nn Pn msta Lublinu, kterou v 17. stolet

zakldal sm sv. Petr Mogila. Krom metropolity Swy, metropolity Krytofa a vladyky Jchyma se j zastnili dal polt
a ukrajint biskupov: metropolita Simeon,
arcibiskup Avel, arcibiskup Mitrofan, arcibiskup Alexander a biskup Georgij. Po spolenm obd odcestovali vichni hierarchov do monastru sv. Onufrije Velikho
v Jablenm na hranicch s Bloruskem,
kter zbudovali monai na mst zzranho
objeven jeho svat ikony. Monastr je sta-

tydenn nvtva Polska

,
. 23 26 2012

.
.
.

,

. .

60

ikona 3 /2012

,
.
. : , , , .
, , 24.06,
-

- , 17 . ,
, :
, ,
, .
,

NA CESTCH
vropigiln. Jako igumen zde slou sm metropolita Swa, anebo archimandrita Afanasij.
Delegace picestovala do Jablenho vpedveer svtku svatho Onufrije Velikho, kdy
do monastru m stovky vcch. Po venonm bdn se slouily tyi sv. liturgie:
posledn slavnostn konala delegace spolu
s metropolitou Swou. Zvrenho proces
kolem chrmu se zastnilo 12 archijerej,
nkolik destek duchovnch a na tisc poutnk. Metropolita Krytof ve svm pozdravu
podkoval metropolitu Swovi za pozvn
na svtek sv. Onufrije a vyjdil obdiv nad
hlubokou vrou vcch, jejich obtavosti
a lsce k pravoslav.
Jet tho dne navtvili dal vhlasn monastr a poutn msto Grabarku. V monastrskm chrmu Promnn Pn je pivtala matka pedstaven igumena Hiermania
a sestry monastru. Obdivovali les k,
kter na Svatou horu pinesli poutnci.
Posledn den nvtvy v ter 26. 6. delegaci v doprovodu metropolity Swy pijal
ministr polsk vldy poven spoluprac
s mstnmi crkvemi pan Michal Boni. Pijet se konalo v sdle pedsednictva vldy
za asti zstupce ministra p. Vladimra
Karpinskho a editele p. Josefa Ruanskho, kter delegaci vtal a louil se s n
na letiti. Hlavnm tmatem rozhovoru byla
.
.

.

. ,
.
: , . 12 , .

.
, .



.
- -. , -

loha pravoslavn crkve v dnen sjednocen Evrop a obsah pipravovanch crkevnch zkon.
Po tomto pijet metropolita Swa ukzal
nvtv historick centrum Varavy, kde
se nalz kaple Sv. Trojice v inovnm
dom, kter vlastn pravoslavn crkev. Pvodn zde stl velik chrm Sv. Trojice zcela
znien bhem varavskho povstn roku
1944. Chrm nebyl po vlce obnoven. Magistrt na jeho mst postavil inovn dm.
Teprve ped deseti lety se a vladyku Swovi
podailo zskat zpt alespo onen po vlce

zbudovan dm, kde je te kaple pro poteby bohoslovc a monost ubytovn pro
duchovn a studenty.
Ped cestou na letit navtvili jet pravoslavn hbitov na Woli. Modlili se u hrob
varavskch metropolit i ve hbitovnm
chrmu ct. Jana Lestvinika a pijali pohostinstv mstnho duchovnho sprvce prot.
Mikolaje Lenczewskho.
tyi dny v Polsku prohloubily nae ptelstv s pedstaviteli Polsk pravoslavn crkve
a umonily vce poznat jej historii i souasn ivot.

.
, ,
, , -
.
-
,

.


.

, ,
, .
, -

1944 .
.
.
, ,
.


.
,
.
,

. .
, ,
,
.

.

ikona 3 /2012

61

FOTOREPORT

Oficiln
nvtva
Polsko
23.26. 6. 2012

23.26. 6. 2012

J. B. metropolita Krytof a J. B. metropolita Swa I

62

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Pravoslavn hbitov na Wolii I

Les k, kter na Svatou horu pinesli poutnci I ,

Ministr polsk vldy pan Michal Boni vt v sdle pedsednictva vldy na

delegaci I -
-

Archijerejsk sv. liturgie v katedrle Promnn Pn msta Lublinu, kterou v 17. stolet zakldal sm sv. Petr Mogila. Krom metropolity Svy, metropolity
Krytofa a vladyky Jchyma se j zastnili dal polt a ukrajint biskupov: metropolita Simeon, arcibiskup Avel, arcibiskup Mitrofan, arcibiskup
Alexander a biskup Georgij I - , XVII .
. . ,
: , , ,

ikona 3 /2012

63

NA CESTCH

Vladyka Krytof zahjil

festival Rumunskho lidovho umn

Metropolita Krytof navtvil ve dnech

8. a 10. ervence 2012 Arad a dal msta
Aradskho kraje v Rumunsku. Cesta se
uskutenila na zklad pozvn rumunskho patriarchy Daniela a aradskho arcibis-

8 10 2012.
.
.
,
. ,
( 5).
8

,
.
,

100.000 ,
.


, .

64

ikona 3 /2012

, . -

NA CESTCH
kupa Timoteje. Vladyku metropolitu Krytofa doprovzel duchovn sprvce chrmu
sv. archandla Michaela v Kinskho sadech
v Praze 5 jer. Mgr. Andrei Ioan Danciu.
V nedli 8. ervence metropolita Krytof
spolu s arcibiskupem Timotejem a biskupem
Siluanem, eparchilnm archijerejem Rumunskho biskupstv v Maarsku, slouil archijerejskou sv. liturgii ve farnm chrmu
msta Covasintu. S poehnnm patriarchy
Daniela byla tato Bosk liturgie vnovna
duchovn podpoe statisc Rumun ijcch
mimo rodnou zemi. Arcibiskup Timotej ve
svm kzn zmnil tak otcovsk vztah vla-

.
,
. - ,

. ,
,
, .
- .
.
.

.
,

dyky Krytofa k Rumunsk diaspoe v esk

republice a vysoce ocenil, e byl pro ni v Praze zskn pekrsn chrm. Tho dne v odpolednch hodinch otevel vladyka metropolita vron festival Rumunskho lidovho
umn ji po nkolikt uspodan v Covasintu. Ve svm projevu zdraznil zvlt
mylenku, e kad pravoslavn nrod m
prvo konat bohosluby ve svm rodnm jazyce a na crkvi le loha rozvjet kulturn
i duchovn tradice vcho lidu. Nsledovalo
vystoupen pedstavitel rumunsk crkve,
rumunsk vldy a msta Covasintu. Mezi
nejvznamnjmi jmenujme krom rumun-

,
.
9

. -

skch archijerej vladyky Timoteje a Siluana,

osobnho zmocnnce patriarchy Daniele otce
kancle Iona Armasi, Jej Excellenci pan
Danielu Grigore-Gitman a pan Natalii Intoreto, sttn tajemnice rumunsk vldy pro
Rumuny v zahrani a pana Traiana Balinta,
primtora msta Covasint. Zvren slovo
patilo hlavnmu organiztoru festivalu otci
Mihaiu Blajovi, mstnmu duchovnmu
sprvci. Festival byl vmluvnm pkladem
skutenosti, jak rumunsk crkev doke peovat o rozvoj kultury svho nroda.
V zvru nedlnho dne uvtali vladyku metropolitu monai starobylho muskho
monastru Feredeu. Po krtk doxologii seznmil igumen Ilarion svho hosta s monastrskm dem a s misijnmi koly, kter
dostal monastr od svho archijereje.
V pondl 9. ervence metropolita Krytof
slouil sv. archijerejskou liturgii spolu s arcibiskupem Timotejem v enskm monastru svatho Simeona Sloupnka (Stylity).
Tento monastr dostal od patriarchy Daniela a od svho arcibiskupa Timoteje estn
kol peovat o chrm a pamtnk padlm
rumunskm vojnm v Most. Vladyka
Krytof splnil pn matky pedstaven
Magdalny a osobn vlastnma rukama zasadil liv strom Jinan dvoulalon
(Ginkgo biloba) do stnu hlavnho monastrskho chrmu.
.

-
,
.
- ,


(.G nkgo bil ba)
.

ikona 3 /2012

65

FOTOREPORT

Nvtva
Aradu
Rumunsko
8.10. 7. 2012

8.10. 7. 2012

J. B. metropolita Krytof a J. V. arcibiskup aradsk Timotej I

66

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Svcen ke
Chrm svatho muednka
Valentina
Most, 18. 8. 2012

, 18. 8. 2012

Jer. Andrei Ioan Danciu z Prahy, J. B. metropolita Krytof a archimandrita

Izai (Slaninka) I . ,
()

ikona 3 /2012

67

IVOTN STYL

echy a Morava maj sv ikonopisce

6. st

6-

Dimitrios Bozinis l
Dimitrios Bozinis se narodil v bvalm eskoslovensku eckm rodim. Ve svch dvaceti letech se odsthoval do zem svch
pedk, kde jej v pravoslavnch chrmech zaujalo byzantsk umn svou duchovn silou natolik, e zaal navtvovat vhlasnou
ikonopiseckou kolu s vce ne stoletou tradic S. N. GEORGIADIS v Soluni. Zde po dobu dvou let pronikal do taj pravoslavnho
umn. Pot zaal pracovat v ikonopiseck dln Nikolaose Chatzitaskose, s nm ho poj hlubok ptelstv a vce ne dvacetilet
spoluprce, je pokrauje i vzdor vzdlenosti, kter je v souasnosti dl.
Od roku 2009 toti Dimitrios Bozinis pobv z rodinnch dvod pevn na zem esk republiky, kde se sna it kesansk
umn, jeho koeny sahaj a na zem dnenho ecka. Hlavnm pedmtem jejich prce je malovn a restaurovn penosnch
ikon, ale maj rovn velk zkuenosti s malovnm nstnnch fresek a vzdobou mnoha chrm v ecku. S jejich ikonostasy se
meme setkat krom ecka i v Itlii, Nmecku a USA. Se svou prac seznamuj irokou veejnost vstavami svch dl v mnoha
zemch Evropy.
V letech 2010 2011 Dimitrios Bozinis zhotovil ikony na ikonostasy slovenskch pravoslavnch chrm v Trnav a Bratislav a pro
zimn kapli v Komrn. Na Slovensku tak nedvno vystavoval sv ikony v Bardejov a ve Svidnku. Nedvno ml tak vstavu
v nmeckm Reutlingenu a v eck Soluni. Upednostuje starobyl tradin techniky a materil tam, kde je to mon, a sna se o
co nejvrnj napodoben starch dl, k emu mu samozejm napomh snaha o zachovn duchovn istoty.

Vzken Kristovo l

68

ikona 3 /2012

Nanebevstoupen l

IVOTN STYL

Archandl Gabriel l
Pesvat Bohorodice l

. ,
. , ,
, S. N. GEORGIADIS , ,
, . .
.
. 20 , , .
2009 ,
, .
: . ,
, : , .
,
.
2010-2011 ,
. ,
. . . .
,
, , , .

ikona 3 /2012

69

IVOTN STYL

V ter 26. ervna 2012 se v Hlavnm sle

Sentu Parlamentu R konalo slavnostn
zahjen 19. Valnho shromdn Meziparlamentnho pravoslavnho fra (Interparliamentary Assembly on Orthodoxy)
pod ztitou metropolity Pravoslavn crkve
v eskch zemch a na Slovensku vladyky
Krytofa. Meziparlamentn pravoslavn frum, zaloen v roce 1993 v rmci eckho

parlamentu, sdruuje leny parlament evropskch a svtovch zem, kte se oteven

hls k pravoslavn ve. Na shromdn v
Praze bylo ptomno vce ne 50 zkonodrc z 26 zem Evropy i celho svta, nechybl ani zstupce z USA i Austrlie. Kadoron se tito zkonodrci schzej, aby
prohloubili vzjemnou blzkost a sdleli
26 2012 .

19- ... (Interparliamentary Assembly on Orthodoxy)
.
...
,
1993 ,
, .
50 26
, .
,
, ,
,

,
, ,

19. Valn shromdn

Meziparlamentnho pravoslavnho fra
mezi sebou i navenek hodnoty pravoslavn
vry, upozorovali spolen na problmy
souasnho svta a v neposledn ad pedkldali een zaloen na kesanskch
hodnotch pravoslavnho Vchodu. Tma
letonho shromdn, kter v nsledujcch
dnech v Praze pokraovalo, bylo Vzvy pro
demokracii v dobch globln ekonomick
krize.
vodn penku pednesl Jeho Blaenost
metropolita Krytof, kter shromdn nejprve jmnem cel crkve pozdravil a seznmil krtce vechny ptomn zkonodrce
a vzcn hosty, mezi ktermi byla vce ne
destka velvyslanc rznch zem, s cyrilometodjskou tradic na crkve a s plny
oslav vznamnho vro 1150 let pchodu
svatch vrozvst. V dal sti sv ped-

nky, kter se ji vnovala tmatu cel tdenn konference, vladyka Krytof mj. ekl:
Vm, e vsledky leton vron konference pravoslavnch zkonodrc prohloub vdom o vznamu duchovnch hodnot kesanskho Vchodu. Ekonomick

. ,
, : .
,

.
, ,

,

- 1150
.
,

19- ...
70

ikona 3 /2012

IVOTN STYL

krize, podobn jako vechny ostatn krize,

m svoji pinu v podcenn nebo pmo
absenci duchovnch etickch hodnot, bez
kterch je nae kesansk kultura, stejn
jako na zkladech kesanstv zaloen
sttn tvary, odsouzena k zniku. Vladyka
Krytof dle vyjdil nadji, e i toto shro-

mdn pispje k een palivch problm dnen doby.

Na shromdn takt zaznly osobn zdravice konstantinopolskho patriarchy Bartolomje, moskevskho patriarchy Kirilla i
alexandrijskho patriarchy Theodora II.
Vichni ve svch zdravicch vyjdili poten z toho, e pravoslavn vra je zkladem
shromdn tto organizace ji bezmla 20
let, a vyjdili tak nadji, e shromdn
pinese sv plody v een sloit situace lidskho pokolen v dnen dob. Jsou to
z velk sti politici, kte ve svch rukou
dr osudy nrod. Zdravici patriarchy Bartolomje osobn pednesl souasn prezident Konference evropskch crkv (CEC)
a zstupce patriarchy v Evrop, metropolita
Emmanuel z Francie. U enickho pultu
se dle vystdalo mnoho vznamnch host
z celho svta.
19. vron shromdn v dalch dnech
pokraovalo v Praze ji nabitm progra-

mem pednek a workshop pro vechny

astnky. V rmci doprovodnho programu astnci navtvili nai katedrlu
sv. Cyrila a Metodje, aby se zde spolen
s metropolitou Krytofem a naimi duchovnmi pomodlili dkvzdn.
Tato dleit mezinrodn konference pod
ztitou na pravoslavn crkve podstatn
zvraznila vznam esk republiky v celm
svt jako jednoho z pil kesansk vry
v Evrop. Jsou to prv zem esk, moravsk a slovensk, kter stoj v centru slovansk misie svatch vrozvst Cyrila a Metodje, a tedy i v centru historie kesanstv
na evropskm kontinentu.
Roman Wimmer a Ondej Chrst

, : ,
. ,
, -

,
, ,
. , ,

.


,

II. ,
20 ,
,

.
,
.

() ,
() .

.
19-
,

, -

.
. ,
.


,
, .
- , - ,
, , .

ikona 3 /2012

71

FOTOREPORT

19. Valn shromdn

Meziparlamentnho
pravoslavnho
fra
Sent Parlamentu esk republiky
Praha, 26. 6. 2012
19-

, 26. 6. 2012
J. B. metropolita Krytof I

Prezident Valnho shromdn, poslanec Sttn dumy RF Sergej Popov, generln sekret Michail Pantoulas, poradce Kostas Migdalis I
, - , - , c

72

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Vydavatel asopisu Ikona Ing. Igor Stelec a poradce profesor

V. A. Aleksejev, prezident (MFJPN) I
c . ,
()

J. B. metropolita Krytof a J. E. Sergej B. Kiseljov, velvyslanec Rusk

federace v R I

Zleva J. E. pan Maja Mitrovi, velvyslankyn Srbska, J. E. pan Sergej Kiselev, velvyslanec Rusk federace, J. E. pan Vasily Markovich, velvyslanec
Bloruska I C - , , ,
, - ,

ikona 3 /2012

73

FOTOREPORT

Prezident Konference evropskch crkv, metropolita Emmanuel z Francie I

,

Igor Stelec, Miroslav Antl a Sergej Popov I ,

,

J. B. metropolita Krytof a poslanec Parlamentu R Jaroslav Foldyna I

-

Poslanec Parlamentu R Jaroslav Foldyna, igumen Filaret, J. V. metropolita Mozambiku Jan a J. V. metropolita Francie Emmanuel I
- , , ,

74

ikona 3 /2012

TMA
Nae mstn crkev si toto vznamn vro
pipomnla nkolika vzpomnkovmi akcemi. O vkendu se konala pou do rodit
sv. Gorazda Hrub Vrbky, v ter 4. 9. se
uskutenilo nkolik vzpomnkovch akc
v Praze v 9.30 hod. se konala sv. liturgie
ke cti sv. Gorazda a jeho druh v katedrlnm chrmu sv. Cyrila a Metodje, ve 14.35
hod. pesn v hodinu muednick smrti
svtce byly poloeny vnce v Pamtnku
protifaistickho odboje v Kobylisch (na
bval stelnici) a slouena panychida za
duchovn otce ThDr. Vladimra Petka,

Vclava ikla, bratra Jana Sonnevenda

a dal spolupracovnky svatho vladyky,
kte v tyto dny ped 70 lety poloili sv
ivoty za nai svobodu. V 16.00 hodin probhla pietn vzpomnka u pamtn desky
na zdi Pankrck vznice (Praha 4), kde
byli svat vladyka Gorazd a jeho druzi internovni a mueni.
Vechny vzpomnkov akce vedl arcibiskup
prask a metropolita eskch zemch a Slovenska vladyka Krytof, za asti biskupa
blostockho a gdaskho Jakuba, biskupa
michalovsko-koickho Juraje, biskupa ho-

Vzpomnkov akce
k 70. vro umuen
sv. biskupa Gorazda
V ter 4. z 2012 uplynulo 70 let
od muednick smrti sv. Gorazda,
biskupa eskho a moravsko-slezskho.

. .
. 4.9.

: 9.30
.
. ;
14:35
( ).


, :
- . ,
,

donnskho Jchyma a stovek duchovnch

i laik na crkve. Ekumenu reprezentovali
mons. Tom Holub, sekret esk biskupsk konference, kter jmnem kardinla
Duky pozdravil cel shromdn a za Ekumenickou radu crkv pak patriarcha Crkve
eskoslovensk husitsk Tom Buta, kter
se nsledn astnil tak celodenn pietnch
akc v Kobylisch i na Pankrci.
Pi pietnch akcch byly poloeny destky
vnc a kytic od naich nboenskch obc
a dalch estnch host.
Mgr. Ondej Chrst

,
70-

.
4 2012 70
. ,
-.

C
, 70
. 16
,
( 4),

.

,
, - , , .
-

: . ,
,
,
, ,
: , .



.

.
,

ikona 3 /2012

75

TMA

Svat novomuednk

Gorazda jehoII.
odkaz
K sedmdestmu vro umuen svtitele muednka Gorazda II.
Ve sv. Gorazdu II. m nae crkev mimodnou osobnost a to jak v ohledu lidskch kvalit, tak i jakoto svtce, kter se
zaskvl mnohonsobnou svatost rznmi
formami svteckho ivota i muednickm
koncem sv pozemsk pouti. Svteckch
osobnost takovho rozmru nen mnoho
v cel pravoslavn crkvi a je takka neuviteln, e nae mal mstn crkev m jednu
z nich!
Jedn-li se o svat muednky, bv zvykem
hovoit pedevm o okolnostech jejich martyria ili svdectv o Kristu a k prolit
vlastn krve. Tento zvr ivota svatho vladyky je vak dobe znm a v tchto dnech
se pi vech pleitostech hovo o tom, jak
po vyzrazen toit, je nalezli staten
vojci zatoiv na R. Heydricha v krypt
na pravoslavn katedrly, vzal sv. Gorazd
ped ady odpovdnost za celou vc na
sebe a vydal svou osobu do rukou okupan-

tm; pl si, aby byla uetena crkev, resp.

ivoty jeho duchovnch oveek knstva
a vcch. Muednk Gorazd se nepokusil
zachrnit si ivot skrvnm a tkem (a
by to jist mohlo mt nadji na spch u
kvli jeho rozshlm mstnm i zahraninm kontaktm), ale dobrovoln se vydal
jako ob za svou crkev. U tento postoj,
kter ho pes vslechy spojen s muenm
pivedl ped poprav etu, by samozejm
stail k tomu, abychom jej vzvali jako svatho muednka. V ppad vladyky Gorazda je tento z duchovnho hlediska
slavn konec ovem jen tekou za jeho svatm tkm (a duchovn nemn slavnm)
ivotem.
Stoj za poznmku jeho duevn pevnost, dky
n pi muen neprozradil sv kontakty ani
jin daje, kter by vedly k zaten a poprav
dalch osob. Po vlce vydali nkte lid svdectv, e jim tm vladyka zachrnil ivot.

II

70- II.

. II

, ,


.

76

ikona 3 /2012

,
, ,
.
,

,

. ,

,

, , . , . ,
,

. , , ,

.

(
,

), , . , , , ,
,
, ,
. , ,
,
,
( )
.

TMA

, ,
,
, ,

.
,

Nutno k tomu dodat, e tato pevnost a urputnost byla jednak charakterovou vlastnost
jeho osobnosti, ale bezesporu zde vidme i
vsledek jeho duchovnho ivota, rstu ve
ve a osobn askeze, jm je mj. zocelen
nitro, kter se neds nieho, co mohou lovku provst lid, podle slov Pna Jee:
Nebojte se tch, kdo zabjej tlo, ale dui
zabt nemohou; bojte se toho, kter me
dui i tlo zahubit v pekle. (Mat 10,28) Tlesn a psychick nsil, v nich byli gestapt
vyetovatel misti, ani neodvratn blzkost
popravy nedokzaly rozdrolit jeho duevn
stav. Na tomto svdectv vidme jednak
osobn duchovn rove vladyky a zrove
i slu, kterou dv lovku kesansk vra
a duchovn ivot.
Dnes tedy vyuijeme 70. vro vladykova
umuen k pipomenut nejen zesnut, ale
pedevm zpsobu ivota naeho drahho
svtce. Nememe vak probrat mnohostrann projevy svatosti jeho ivota, askeze,
modlitby, duchovnho zen, milosrdenstv,
pravdivosti, paststv, statenosti atd. Vybereme toliko nkolik rt z jeho duchovnho
dla a zpasu, kter zde poslednch dvacet
let svho ivota vedl. To v praxi znamen
upt pohled na pouhch nkolik kamnk
t rozshl mozaiky velkolepho obrazu obnovovn cyrilometodjsk crkve u ns v
prvn polovin 20. stolet. Je to obraz toho,

co se dlo ped oima nedvno minulch

generac, obraz velikho Bo dla, ili zzraku, kter Bh skrze vladyku Gorazda II.
zde konal. Sm Gorazd II., prvn zdej nstupce sv. Metodje a jeho ka Gorazda I.
po tisci letech, o tom prohlsil: Obnova
cyrilometodjsk crkve v naem nrod je
dlo Bo. Vtina jeho souasnk to vak
nevidla (podobn jako dnen lid nevid
ani dnes, co je dlo Bo; duchovn proces
je pro n nepostehnuteln), a tak se nezapojila a nezvnila svou prci, sv ivoty
ast na tomto Bom dle. Slepota je
hrozn vc a zpsobuje v kad dob, e se
lovk propad do chaosu, vsledky jeho
nmahy zni chaos a on sm msto toho,
aby zbudoval nco, co petrv, jen utrc
svho ducha na to, aby ivil chaos.
tesem, kter pevn nl nad bouc vzteklou hladinou chaosu spoleenskho, nboenskho i duchovnho t doby, byl prv
svtitel muednk Gorazd II. Odolal vem
pokuenm sv doby. Jak o nm zpvme
v kondaku: Uprosted proud nejistoty duchovn setrval jsi v pravd jako dmant
tvrd...
A tm se dostvme k tomu myslm nejdleitjmu rysu osobnosti a dla vladyky
Gorazda, o nm bych se rd zmnil v prvn
ad. Byla to schopnost odolvat duchu
doby. Svst boj za poznanou pravdu bez

.
, ,
,
, , , , .
, ,
,
, ,
.
, , ' ;
,
(. 10:28).
, ,

.
,
,
.
70-
, .
, - ,

, , ,
, , . .
,
.


, -
XX . ,

, , ,
II.
II,
. I,
: -
.

( ,
,
).
,
. .
,

ikona 3 /2012

77

TMA

ohledu, zda se tm zalb mocnm i masm.

Dokzal nepovolit a vzdorovat teba i nzorm celonrodn zboovanho prezidenta Masaryka, vem okolnm crkvm,
rozkolm a duchovnm a filosofickm proudm. Jak nelogick a nepnosn i lich
musel zstupm pipadat jeho vzdor modernm filosofickm proudm i tehdejmu
pevldajcmu nboenskmu oekvn!
Jak vnitn duevn vypt se za tmto pevnm stnm za pravdu muselo skrvat. Kolik blesk zlosti a hnvu se do nj strefovalo,
kolik nepochopen, kivch obvinn, rznch zlomyslnch podezen i vyslovench
pomluv, l i otevenho vsmchu. Ml
proti sob Masaryka, vechny crkve, mnoh
ady i tehdej mdia, kter ochotn nabzela sv strnky pro kadou pomluvu a tok
na vladyku Gorazda, a kdy chtl vladyka
reagovat, uveejnila jeho dky jen formou
placenho inzertu, a na to neml dost penz.
V prci schiarchimandrity Cyrila se pe:
President T. G. Masaryk a dal vedouc initel SR byli proti obnoven a upevnn
pravoslav v eskoslovensku. T. G. Masaryk,
odprce pravoslav, nalhal na vladyku Gorazda, aby odeel ze srbsk jurisdikce, pod
kterou tenkrt pravoslavn ei patili (z historickch dvod); takov odchod by vak
byl vi matesk Srbsk crkvi nemorln a
, , , ,
- , , .
,
,
,
II.
.
:
,
...

-
,
.

.
, ,
. , ,
, ,
,
. ,
-

78

ikona 3 /2012

!


!
, , , , !
,
, ,
.

.
,
,
.
: . .
. , . . ,

,
( ).

-

.

.
:
, ,
. ,

, ,
,
. ,
,
.
:
. . , , , , , , ,
, - .
?. , , .
, , -

TMA

nekanonick; sv. Gorazd odmtl svvoln poruit kanonick pravidla pravoslavn crkve
a zci se srbsk jurisdikce. Proslul je Masarykv autoritativn pronesen vrok: J nechpu, pnov, co tady s tm pravoslavm
chcete. Takov vyjden z takovho msta
tenkrt stailo, aby se ada lid zajmajcch
se o Pravoslav vech podobnch sympati
okamit zekla. Kdo se tenkrt stal a zstal
pravoslavnm, nesml bt dn tasoitka.
Dle teme v prci otce Cyrila: Proti pravoslav vystupoval T. G. Masaryk, socialistick
politick strany, rozkoln eskoslovensk crkev, mt katolci, evangelci, kte nap. sv.
liturgii nazvali zlatou magi a smli se
vemu pravoslavnmu, jak svd o tom dr.
F. Kozk ve spisu Co je pravda?. mt katolci nazvali pravoslavn iredenty, boleviky, sttn nespolehlivm elementem. Kolik
li bylo v tom tvrzen, vysvt ze slov msko-katolickho dr. Josefa Kubalka: esk
pravoslav zsluhou svho vdce biskupa Gorazda lo ist nboenskmi cestami. (esk
nboenstv, s. 77).
Spolenm jmenovatelem veho, co se neptelsky a zuiv stavlo proti Gorazdu II.,
bylo to, emu meme vstin kat duch
doby. Vijme se na okamik do obecnho
naladn spolenosti, kter tenkrt panovalo. Kamkoliv se lovk vkol rozhlel,
vude to vypadalo, e ve star kon a nco

novho kouzeln krsnho a magicky pitalivho zan. Rozpadlo se rakousk

soustt al nrod vznikly nov republiky, nov spoleensk zzen. Lid
okoueli nebvalou svobodu v osobnm i
spoleenskmu ivot, v politice i v umn.
Skonila hrozn vlka a zdlo se, e Evrop
kynou blahobytn lta prosperity a krsnho ivota. Rozhostila se dosud nepoznan
nboensk svoboda. Na kadm kroku byl
patrn explozivn vvoj vd a techniky, elektrifikace pronikla do poslednch domcnost a na nejodlehlej msta, cel prez
spolenosti byl zasaen nstupem stroj
ulehujcch kadodenn nmahu, dinu na
polch, klidov prce v domcnosti. eny
zskaly volebn prvo, dopravn stroje zmenily svt, v novinch se neustle psalo o cizch zemch, a tak bychom mohli pst
dlouho. Celkov vzato, pozornost lid se odvrac od minulosti a obrac se k budoucnosti, od dvj slvy k fantazim, od koen k fata morgan vdecko-technickho
rje na zemi.
V oblasti nboenstv se to projevuje bujenm novch duchovnch proud, vznikem
novch crkv a crkviek. Vechno toto
nov mlo jako spolen rys oslaben kesanskch tradic a jejich nahrazen bu nekesanskm mysticismem (nap. okultismem, magi i hinduismem a pantheismem

apod.) nebo dvrou v modern filosofie i

neuritou pedstavou, e star nboenstv
kon a msto nich pichz njak svo-

:
(esk nboenstv, . 77).

. ,
.
,

,
,
- .
, , ,
, , - - .

,
.


(, ,

..),
,
- ,
, .



. -

, .
,
,
,
.
,
( ; 1929).

: , , , , , ... .
: ,
,
, , ,
. ,
, :

, II, ,
.
,
. , ,
, ,
.
-
, ,
.
, .
,
. .
,
, ,
,
,

bodn, krsn, modern, nov nboenstv,

kter do sebe vsteb to nejlep ze vech
svtovch nboenstv a zrove vechny
modern vdeck poznatky i technick vdobytky. Na Bibli navazovaly nov duchovn
proudy bu jen voln i skoro vbec; v ppad, e se tyto proudy prezentovaly jako
kesansk crkve, tak se k Bibli samozejm
hlsily, le zachzely s n velice svobodomysln.
O Buddhovi se tenkrt zaalo tvrdit, e se
vyrovn Jei Kristu. (Z Gorazdova kzn
na Zjeven Pn; 1929) Nejvt z novch crkv postavila do jedn ady: Konfucia,
Buddhu, Krista, Mohameda, Husa, Komenskho... Sv. Gorazd o tom povstalm chaosu

.
, ,

ikona 3 /2012

79

TMA

kzal: Evropa, ohnit svtov kultury a civilizace, se nyn nachz v takovm nebezpe, v jakm snad dosud nikdy nebyla.
A nemysl to jen politickm, ale pedevm
v duchovnm smyslu, co dokazuj dal slova:
Snad jet nikdy nebyla v Evrop takov
bezradnost jako nyn. To nen u jen zmaten
jazyk, nbr zmaten duch. Vdy ani lenov tho nroda si nerozumj. Nerozumj
si, protoe nen mezi nimi duchovn pojtko.
Prvem lze na nynj stav evropskho lidstva
aplikovat slova ap. Pavla, jimi charakterizoval tehdej spolenost pohanskou: Nen
lovka, kter by hledal Boha. Nen lovka
spravedlivho; nen moudrho; vichni se odchlili, stali se neuitenmi...
(Z kzn v Praze, 1932) Je tu zrove patrn
vladykv prorock duch.
A v tto dob zde vladyka Gorazd buduje
pravoslavnou crkev, kter je jet tradinj
ne msko-katolick, hls se k jet hlub
tradici, zavrhuje novodob zpadn tradice z druhho tiscilet po Kristu, kanonicky se ve ke starobylm svtovm crkvm, kter jsou tak vzdleny od zpadnho
modernistickho kvasu! A proti soudobmu
opojen elektinou pravoslavn rozsvcuj
svky. Pouvaj vyvan bohosluebn
roucha (zatmco novodob pedstava peje
pro osobu pedsedajc shromdn spe
pouvn civilnho obleku), klasick pozla. . ,

.

. , :
, .
, ,
....
( , 1932)
.


, , -, , ,
, !
, .

( ,
, , -

80

ikona 3 /2012

cen kovov kalichy (tenkrt byly modern

crkve okouzleny sklem a pouvaly tedy
sklenn bohosluebn ndoby) atd. A hlavn pravoslav neosvobozovalo lovka
od desatera pikzn ani od zkladnch
kesanskch dogmat a morlky! Zkrtka
nic nebylo u pravoslavnch v souladu s tm,
co se od nov vznikajc crkve oekvalo.
A tak se na Gorazdovu hlavu snely ne-

,
), -
(

) .. , ,

,
! ,
,
, .
-

ustvajc obvinn (nap. politickho charakteru), podezen z protirepublikovho

zamen esk pravoslavn crkve, urky
a vsmch. Z kazatelen nepravoslavnch
crkv se hlsalo, e hlavou pravoslavn crkve byl rusk car a te je j tureck sultn.
Kdy pravoslavn kesan konali prvod
ulicemi nkterch mst (nap. pi slavnostnm svcen chrmu) mli nepravoslavn vc od svch far psn zkazy
zastnit se tto udlosti a tito vc byli
tak vylekni, e se ulice ped krejcm
prvodem jejich pravoslavnch spoluoban vylidnily. Do pravoslavnho chrmu
mli nepravoslavn od svch kn samozejm psn zakzno by jen nahldnout.
O pravoslav byly vypoutny z nkterch
crkv velijak hanliv pezdvky, nap.
vousat religie. V nkterch mstech mli
jinoslavn sv horlivce na nejvych postech
mstnch ad, a zde pak bylo velice tk
sehnat nap. bohosluebn prostory (v ppad, e zde jet nebyl pravoslavn chrm,
bylo zvykem schzet se v nedli ke svat liturgii nap. ve kole nebo v jinch veejnch
prostorch, pokud vak jejich sprvcem nebyl nap. horliv katolk).
Otec prot. Leixner, esk pravoslavn knz,
ve sv osobn kronice zaznamenv, e uitel na kolch byli ze kolskho sted (ministerstvo kultury) nabdni, aby vystupo (. ),
, . ,
,
.
(.
),

. ,

. ,
. ,
. , .


,
, , (
,

vali proti Pravoslav. Kdy nkter editel

koly zapjil pravoslavn crkvi tdu na
konn nedln bohosluby, byl to in velik
osobn statenosti (vtinou mt katolci
nebo pslunci eskoslovensk crkve ihned udali takovho statenho editele na
kolsk ad a on se musel ze svho inu
zodpovdat).
Stvalo se, e pravoslavn crkev vyjednala
se soukromm sedlkem koupi pozemku
na venkov, ale majitel byl vzpt tak vylekn hrozbami sv crkevn vrchnosti, e byl
nucen svj souhlas s prodejem odvolat.
V Praze narazil vladyka Gorazd na takov
urputn odpor, e u zdlo tm nemon,
aby zskal njak nepouvan kostel (dokonce se tenkrt mezi Praany kalo, e
dve tu budou mt mohamedni meitu,
ne pravoslavn ei svj chrm).
To byla situace morln velice tiv nejen
pro vladyku Gorazda, ale i pro jeho duchovenstvo a vc. Vladyka tedy nejene sm
musel celou tuto ti ustt, ale jet bylo poteba neustle podeprat a povzbuzovat
knstvo i umdlvajc laiky. Vznikajc esk
pravoslavn crkev zde tedy byla pod neustlou palbou ze vech stran. Svtitel muednk Gorazd o tom jednou pouil biblick
obrat: vypadalo to tu, jako kdy se obnovoval
Jerusalem po nvratu ze zajet bylo poteba
jednou rukou stavt a druhou se brnit.
,


, ,
, ).
. ,
, ,
( ) , . -
,
(


,
).
,
-
.


, .
, -

,
-
(
,
,
).


, .

,
.
.
,


, - .
, , ,
( ) .

,
,
,
,
,
, . ,

.
.
- . ,
. ,
, ...
,


,
,
.

,

( -

ikona 3 /2012

81

TMA

82

Vladyka Gorazd musel elit i jinm zkoukm, o nich pravil, e snaz je vzorovat
zjevnm neptelm, ne nst zklamn z
nkterch (blzkch i pravoslavnch) lid
a spolupracovnk. Toto bm na nj dolehlo ihned na zatku jeho biskupskho
psoben, kdy nkte vdcov masovho
hnut, kter tenkrt putovalo od msk crkve k pravoslav, neodolali svm osobnm
ambicm a vben ducha doby, zradili vladyku Gorazda a v dob jeho neptomnosti
ve vlasti odpadli od dve pijatho vrounho zkladu hnut a strhli s sebou do propasti i vtinu z toho zstupu, kter vedli.
Jen hrstka jich zstala stt pi Gorazdovi
a s tmi se vladyka pustil do Boho dla
obnovy cyrilometodjsk crkve. Pak pichzej jurisdikn spory, kter zasazuj dal
citeln der tomuto svatmu dlu. A dal
a dal selhn osob, na n vladyka Gorazd
spolhal...
Bojoval s ideovmi proudy uvnit crkve,
kter se snaily relativizovat vznam kanonick struktury a naeho zalenn do svtov crkve ili naich kanonickch vazeb
na Srbskou pravoslavnou crkev a skrze ni
na celou Crkev. Nejprve musel vyvracet
nemorln npady, e od Blehradu dostane
nae crkev biskupsk svcen (ili tzv. apotolskou posloupnost), ale dle si budeme
vytvet vrouku i crkevn praxi bez ohledu

na pravoslav ve svt. Pak piel dal zpas

tentokrt za sttn uznn crkve a hmotn
zajitn crkevn sprvy tj. za duchovensk platy; musel kvli tomu v zahraninch
archivech nastudovat a vdecky obhjit
i ped sttnmi orgny, e z hlediska sttnho
prva i knon zde srbsk pravoslavn jurisdikce psob v souladu se zkonem a m
prvo na uznn sttem. Ped vladykovou
prvn expertizou nakonec kapituloval i Masaryk.

Svtitel muednk Gorazd se nechal pouit

nespchem husitstv. O mistru Janu Husovi
u, e chtl u ns obnovit crkev, kterou zde
zasadili na zklad apotolskm sv. Cyril
a Metodj. (Ze svatodunho kzn; Brno
1924) O husitech pe, e Bo lska se
k naim vcm projevila i pozdji ... v 13.
a 15. stolet. Tehdy se u ns opt zaaly ozvat motivy cyrilometodjsk, motivy pravoslavn, a nkte nai kesant vdcov obraceli sv zraky k pravoslavn crkvi. Bohuel
vak s iny dlouho otleli, pli dlouho uvaovali, take doba navtven Boho uplynula. (Z kzn dvacet let prce; Praha
1941) Z citovanch ryvk je zjevn, e husitstv vnmal jako smovn k pravoslav,
ne k protestantismu. A tak je vidt, e nechtl opakovat chybu husit a vhat i kolsat
v tak dleit otzce, jakou je pevn kanonick napojen na svtovou pravoslavnou crkev. dn pouh ideov smovn i sympatie nemohou tuto kanonickou vazbu
nahradit. Stejn tak ji nen mono suplovat
pslunost k nekanonick i neprvoplatn
jurisdikci nebo k rozkolu apod. Co se vas
dkladn kanonicky nezakotv, bude vichrem
djin smeteno. Vdy jedin z dnho kanonickho spojen vyvr crkevn plnost
tj. pouze dn biskup, jeho jurisdikci nen
mono pravoslavn zpochybnit, kolem sebe
vytv mstn crkev podle principu vyj-

),

.
, ,
. .
.

,

,

.
.
.
, ,
. ( , , 1924).
,
... XIII XV .,
-,

,

. , ,

, ,
(
, 1941).
,

, . ,
, , ,
.

.
, ,
.. ,

,
.
,
,

, ,
.

():
, ,
,
(. 8.2).
, II
.
, , , .
,

,

.
( ) - , ,
-
,
,
,
- (


,
,

ikona 3 /2012

TMA

denho prvokesanskm otcem sv. Ignatijem

Antiochijskm: Kde je biskup, tam je obecn
Crkev. (Ignatios Smyrenskm)
Nato musel Gorazd II. krotit nerozumn
sly uvnit samotnho crkevnho spoleenstv, kter tm ihned po kanonickm
vzniku esk pravoslavn crkve a ustanoven jej sprvy zaaly snt o udlen autokefality ili se doadovat pln samostatnosti. Dnes nm pijdou takov npady
vzhledem k potenm vvojovm stdim
tehdej crkve jako groteskn, ale v t tob
mly dost pvrenc a byly vyjadovny se
neumdlvajc nalhavost. ei (ne vichni)
byli od potku posedl jakousi obavou z
plnho pravoslav a zrove ovldni mylenkou, e jsou povolni obdait svt njakou zcela novou podobou pravoslav, kterou
nebudou moci vytvoit, kdy jim bude
vnucovno pravoslav rusk i srbsk nebo
jin. (To byla v obecnj podob idea v eskm prosted zcela bn byl to jeden ze
zkladnch ideovch nosnk novotsk
eskoslovensk crkve, kter se ctila bt
zrodkem nov modern svtov crkve,
stejn tak se objevuje sen o novm svtovm
nboenstv, kter vzejde z Prahy, v prosted Unitrie atd.) Ustt tyto tlaky na pedasnou samostatnost byl pro vladyku Gorazda kol ze vech nejdeliktnj a
dlouhodob. Vdy musel neustle trpliv

vysvtlovat pravoslavnm echm, e zskn autokefality neme bt cl sm pro

sebe, protoe nam clem je prohlubovat
pravoslavn uvdomn a budovat mstn
pravoslavnou crkev, jak na rovni infrastruktury (zakldn crkevnch obc, stavba
chrm a far), tak v oblasti jejho bohosluebnho a duchovnho ivota, aby k polovin 20. stolet u zmizely vechny vznamnj rozdly zatenickho pravoslav
esko-moravskho od pravoslav obvyklho
ve svt.

Za dvacet let nebude smt na crkvi nikdo

vytknout dnou odlinost od ostatnch pravoslavnch crkv ani po strnce vnj ani
po strnce vnitn. Nebyl to mal cl, kter
si svat vladyka vytil tmto vrokem ...
Leckdo by chpal uveden vrok v zce obadnm dosahu. Ve svtcov pojet vak ml
daleko ir vznam. Vladyka toti dobe
vdl, co ve v sob zahrnuje identita se svtovm pravoslavm. Vdl, e pravoslav
neomezuje svou innost jenom na pi o duchovn rst jednotlivce v nejum nboenskm smyslu, e usiluje o vestrann rozvoj
celho tla crkve jako ivho jednotnho
celku. Pochopil a chtl k takovmu poznn
vst i nejmlad dorost sv eparchie e pravoslav jako jedin ze veho kesanstva dokzalo promtnout teologickou pravdu o dvoj
pirozenosti v Kristu do praktickho kadodennho ivota vcch. Proto jen pravoslav
m prvo bt nrodn crkv, paladiem nroda, protoe soubn s p o kadou dui
kesan pravoslavnch trpc a zarmoucenou, pomoci Bo a spasen dajc m na
mysli i vestrann rozvoj vcho nroda
jako celku, jeho cestu djinami a jeho vztah
k vlasti jako domovu rodiny nroda. V tom
vem mla bt zajedno i jeho eparchie. (Cel
odstavec je citac z vodu lnku Liturgick
innost svatho biskupa Gorazda, vchodiska, koncepce, cle; autor: prot. ThDr. Mi-

, , ..).



.
,
,


( ,
),
,
XX .
-
,
.

,
- , . ,
,

-
.

. ,
,
.
,


,
, .
,
,
, ,
.

, , ,
, ,
. , ,
.

(

, , , .

-
(+2007); Past a martyr).
. : , . , ,
(
) ()
( ).
, ,
,

,
,
,
, . ,
, : 1)
; 2) ,
.
, , ,


-
. , - ,
:

, ,

ikona 3 /2012

83

TMA

84

roslav Muk (+2007); sbornk Past a

martyr)
Sv. Gorazd kzal: Pravoslav znamen
jednotu ve ve, jednotu ve svatch Tajinch,
jednotu v crkevnm du, ale samostatnost
(kad mstn crkve) v (bohosluebn) ei
a v nrodnch zvycch. (Z kzn na 8. nedli po padestnici). Musel tedy jako past
na jedn stran uvdt pravoslavn echy
a Moravany krek za krkem do Pravoslav tak, aby chpali vznam a duchovn
obsah veho, co je zavdno, a mohli to pijmout za sv. Na druh stran musel dobe
rozliit, co je ve svtovm Pravoslav 1.)
veobecn zvaznou vroukou a posvtnou
tradic, a co je 2.) tradicemi jednotlivch
nrod, neku-li folklrem. Na postupnm
zaveden toho prvnho pevn trval, protoe
vdl, e to je Bo zjeven a e ve vhodnm
ase zarezonuje i v srdcch mstnch lid,
take to budou moci s radost a lskou pijmout jako nco svho. Co se te toho druhho, chpal vladyka, e kad nrod si vytv sv vlastn mstn obyeje; podobn
i mstn pravoslav si mus vytvoit ty sv,
ppad nco pevzt nap. od Srb, nco
od Rus, nco od ek atd. Tento proces je
vak poteba ponechat vlastnmu vvoji
a v potench fzch budovn mstn pravoslavn crkve je nutno se infiltrace cizch
obyej a folklru programov brnit.

Dle se musel potkat i s nesprvnmi nzory, kter se objevovaly uprosted pravoslavnho spoleenstv a pochzely prv od
tch lid, kte nemli tu schopnost vzdorovat duchu doby, jakou ml vladyka Gorazd.
Byly to nap. modernistick nzory, e crkev je cosi jako zjmov spoleensk sdruen, nboensk spolek, kde je tm hlavnm
spolkov innost, podn rznch veejnch akc, vnitn spolkov innost, rzn
zasedn apod. Abychom tyto nzory pochopili, pipomeme si, e mezivlen
doba byla pmo posedl spolkaenm. Ve
spolenosti vyrstala nejrznj zjmov
sdruen jako houby po deti. Vznikaly
spolky se zamenm praktickm i ideovm. Nebylo nic divnho, kdy jedna osoba
byla lenem nkolika spolk a tm kad
veer dochzela na njak spolkask zasedn. Konec konc, nebyla tenkrt jet televize a navc v tom zvlt mstt lid vidli monost seberealizace po prci.
Jet v roce 1939 mus vladyka pozdvihovat
hlas: Zdrazujeme tak nutnost, aby
z naeho stedu byl pln vymcen a zmizel
nzor, jako by crkev byla jen jakmsi nboenskm spolkem. Tento nzor je v eskm nrod dosti bn a je naprosto myln
a bludn. Spolky zakldaj lid, crkev je zzenm Bom ... Pslunost k crkvi, prce
v nm a hmotn podporovn jejch el

je pro kadho velkou milost, vyznamennm a ct. Crkevn spoleenstv m kadm

z ns bt pociovno jako zchrana a kotva
spsy.

-, , ,
- , - . .
,

; ,

.
, ,
, .
, , ,
- , ,
,
, .
, ,
.
.
. ,

-
. , , ,
, , ,
,
.
1939 :
,

,
.
. ,
...
, , .

, .

--

(
).
,
, - ,
(
:
). .
:
600 , , ,
,
.

.
, ,


, -
, ,
(, 1937).
-.
:
, .

ikona 3 /2012

Proti zlib v modernosti a snivmu vyhlen svtlch ztk lidstva postavil svtitel
muednk Gorazd nvrat k nboenskm
koenm naeho nroda k cyrilometodjstv (s pihldnutm k husitstv). Opral se

TMA
pi tom o svou zkuenost s nam nrodem,
kter mu dala nezdoln pesvden, e cyrilometodjsk pravoslav je zaseto hluboko
do due nroda, e kad ho mme v sob
(dnes bychom obrazn ekli: geneticky zakdovno v DNA kad na buky). Tato
jistota mu dodvala slu. V jednom kzn
ptomnm Rusm pipomn: Pravoslav
bylo u ns vce ne 600 let znieno, zdeptno a pomlouvno jako schisma a jako vc
mrtv a odsouzen na celm svt k zniku.
et kesan se nesmli o pravoslav nic
dovdt, proto tak nic z nho neznali. Neznali vrouku, neznali bohosluby, neznali
crkevn zzen a jen v hloubi due pociovali jaksi sympatie k pravoslav jako k nemu velkmu, krsnmu, ale neznmmu.
(Jihlava; 1937)
A tato intuice se vladykovi potvrzovala jako
duchovn realita v prbhu cel jeho prce
misione obnovitele. Proto me smle
tvrdit: M celkov zkuenosti nesvd o
tom, e by se pravoslav pro nae vc nehodilo. Kolik cizch lid, kte byli na naich
bohoslubch ptomni poprv, se vyslovilo,
e mli dojem, jako by pi tom zde vidli a
slyeli nco, co bylo v jejich duch utajeno
a co jakoby se vybavovalo z jejich podv-

,
,
, ,
,
,
. ,
,
,
,
, ,

(
, 1935)
, - ,
,
, , ,
, .
:

dom. Mli dojem, e vrac se k nim mil,

hejiv a slunn ddictv praotc a pradd,
a jako by se nade vm, co tu vidli a slyeli,
vznely jasn, vzneen a laskav postavy
svatch apotol slovanskch Cyrila a Metodje. (Z pednky O povaze pravoslavn crkve; Praha 1935)
Vladykovo pesvden, e nrod m nejen
prvo, aby mu bylo vrceno pravoslavn ddictv cyrilometodjsk, ale je pro nj ivotn dleit navrtit s k tmto duchovnm
koenm, jde tak daleko, e je pipraven
bez kompromis zvolat o tch, kte uplatuj jin zsady ne ty, jimi se dil sv. Cyril: Msto Krista se slou Antikristu!
(Praha, 1927)
Tchto nkolik kamnk z obrazu jsme vybrali na ilustraci schopnosti sv. Gorazda II.
nepodlehnout duchu doby, ale naopak nesmiiteln s nm zpolit a pevn kret cestou evangelia a posvtn pravoslavn crkevn tradice. Nesnail se pizpsobit
pravoslav poblznnmu vkusu modernho
lovka. Zdrazoval naopak, e pravoslav
je nn forma kesanstv, umoujc
prav ivot nboensk. Proti unavenmu
zpadnmu kesanstv stavl pravoslav naplnn elnem prvokesansk doby.
Tak to bylo nae tentokrt dosti zce zamen nahldnut svat osobnosti Gorazdovy,
le pouili jsme sv skromn autorsk mo-

nosti, abychom pispchali tmto lnekem

uctt leton 70. narozeniny naeho svatho
vladyky ili vro jeho narozen pro
vn ivot, jak je zvykem hovoit v pravoslav o muednictv. Snad se nm podailo
ukzat dlku i ndhernou strmost vykonan cesty, kterou tento duchovn bojovnk
za pouhch 21 let svho zpasu zdolal. (Citace dle ji zmnnho lnku prot. Miroslava Muka)
Nechme tud pro tentokrt stranou ostatn rozmry a rysy naeho svteckho velikna dvactho stolet. Jsem si jist, e prv
vladykova schopnost nepodlehnout duchu
doby, nepizpsobovat se pomjivmu
vkusu povrchnch lid, m jsme se pro tentokrt zabvali, je pro ns majkem, jeho
svtlo me pomoci naim dum a naemu mylen zorientovat se v dnen dob
a v duchovn boui na souasnosti. Ve
svtle tohoto pkladu meme nalzt cestu,
jak budovat souasnou pravoslavnou crkev,
kterm smrem se ubrat, abychom ddictv
sv. Gorazda nezradili a neseli z cesty pravoslav.

,
! (, 1927).
,
, II , , ,

.

. , ,

, . , .
,
,

. ,
70-
,

. ,
-

,
21
. (
. ).
,

.
,
, ,
, ,
.
,
, ,
.
.

Citace jsou vesms z knihy: Biskup Gorazd

z dla (pipraven prot. Pavlem Alem, Praha
1988). Webov strnka vnovan osobnosti
sv. Gorazda II http://orthodoxia.cz/gorazd/
jer. Mgr. Jan Baudi

, , : Biskup Gorazd - z dla ( . ,

1988).
.
.
,
. II http://orthodoxia.cz/gorazd/
.

ikona 3 /2012

85

FOTOREPORT

70 let od muednick smrti

sv. Gorazda
biskupa eskho
a moravsko-slezskho
Praha, 4. 9. 2012

70-

.

-
, 4. 9. 2012

86

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

87

FOTOREPORT

88

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

89

FOTOREPORT

Svat kest
v kapli svatho Ji
Horn Paseky u Ae
12. 7. 2012

12. 7. 2012

Kest dlouholetho katechumena bratra Ing. Jiho ervenky I

.

Metropolita Krytof s duchovnmi a astnky dtskho pravoslavnho tbora I

92

ikona 3 /2012

PRAVOSLAVN MSTA
Na sv misijn cest po Aljace v srpnu 2012
metropolita eskch zem a Slovenska Krytof posvtil zklady chrmu zasvcenho
velkomoravskmu kneti sv. Rostislavovi ve
mst Tuluksak na jihozpadn Aljace. Tuto
oblast obv pevn komunita mstnch
obyvatel kmene Yupik, je pijala pravoslav
od ruskch mision ji ped vce ne 200
lety a udruje nm blzkou cyrilometodjskou tradici. Chrm, na kter mstn vc
ji sesbrali prostedky, bude postaven na

jae ptho roku. Vladyka vnoval do budoucho chrmu devnou psanou ikonu
naeho svtce a do kad pravoslavn rodiny
v Tuluksaku tak titnou podobu tto ikony.
Svcen byl ptomen mstn vladyka Benjamin, biskup sanfrancisk a celho Zpadu,
pod nho diecze Aljaky kanonicky nle.
Chrm byl posvcen prv v jubilejnm roce
sv. knete Rostislava, kter si nae crkev
pipomn v souvislosti s 1150. vrom pchodu svatch Cyrila a Metodje na Velkou

Moravu, kter oslavme pt rok v kvtnu

v Mikulicch. Na sv cest po nkolika destkch pravoslavnch farnost jihozpadn
Aljaky vladyka stle pipomnal vzjemn
pouto, kter nae crkve dky cyrilometodjsk tradici spojuje. A bohosluebnmu
jazyku Yupik, kter je nm velmi vzdlen,
nerozumme rozumem, rozumme mu srdcem, protoe pravoslavn kesan ji po tm dv tiscilet slou stle stejn bohosluby na celm svt.

Vladyka Krytof posvtil zklady chrmu sv. Rostislava

na jihozpadn Aljace

.
-

2012

, . -
. ,
,
200
. ,
,
.

,
. ,
- ,
. ,

. ,
1150- . .

.


,
.
, ,
,
, ,
, .

ikona 3 /2012

93

FOTOREPORT

Pou
na Aljaku
USA
29. 7. 9. 8. 2012

29. 7. 9. 8. 2012

J. B. metropolita Krytof a J. V. Benjamin, biskup sanfrancisk a celho

Zpadu I ,
-

J. P. Nikolaj, biskup Salavatsk a Kumertausk, vik Ufsk eparchie, J. V. Benjamin, biskup sanfrancisk a celho Zpadu, prot. Milan Gerka, prot. Jan
Polansk I , , , , -, .
, .

94

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Prot. Jan Polansk a duchovn I .

Prot. Milan Gerka a vc I . e

ikona 3 /2012

95

FOTOREPORT

Eklutna pravoslavn hbitov I

Sv. archijerejsk liturgie v katedrlnm chrmu sv. Innocence Moskevskho v Anchorage I

e . .

96

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Bojovnk za zchranu prody v zlivu Bristol Bay pan Robert Gillam

a J. B. metropolita Krytof I
- ..

Zklady chrmu zasvcenho velkomoravskmu kneti sv. Rostislavovi ve

mst Tuluksak na jihozpadn Aljace I ,
. -

ikona 3 /2012

97

FOTOREPORT

J. V. Benjamin, biskup sanfrancisk a celho Zpadu, J. B. metropolita Krytof, bojovnk za zchranu prody v zlivu Bristol Bay pan Robert Gillam
a protojerej Michael Oleksa pedstaven chrmu sv. Alexije v Anchorage I , - , ..
, - , , a
.

J. V. Benjamin, biskup sanfrancisk a celho Zpadu, protojerej Michael Oleksa pedstaven chrmu sv. Alexije v Anchorage, prot. Milan Gerka, prot. Jan
Polansk, J. B. metropolita Krytof, jeromonach David (Mahaffey) pedstaven chrmu sv. Mikule v Bethlehemu v Pensylvnii I ,
- , , a . , . , .
, .. , () a e

98

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk liturgie v katedrlnm chrmu sv. Innocence Moskevskho v Anchorage I

e . .

J. V. Benjamin, biskup sanfrancisk a celho Zpadu a J. B. metropolita Krytof s duchovnmi I , -

, ..

ikona 3 /2012

99

ZE ZAHRANI

Delegace na pravoslavn crkve podepsala

deklaraci
podporujc ochranu pvodn aljask prody

-
,
.
,


,

.

100

ikona 3 /2012

,
.

, - .
, ,
. ,
,
, -
,
.

.
, , . ,
,
.

(A).

200 .
:

Na sv nvtv jihozpadn Aljaky podepsal metropolita eskch zem a Slovenska

vladyka Krytof spolu s ostatnmi leny delegace na pravoslavn crkve deklaraci, ve
kter vyjaduje jednoznanou podporu pi
zachovvn jedinenosti aljask prody a
kultury pvodnch obyvatel. Pmo u nejvtho jezera Aljaky Iliamna ml monost
se podrobn seznmit z rozshlmi plny
taskch spolenost, kter v okol plnuj
vybudovat masivn zlat a mdn doly. Podle tchto pln by byl katastrofln zasaen
ekosystm, jen v okol zlivu Bristol Bay a
jezera Iliamna funguje po tiscilet. Naruila
by se tm tak pirozen rovnovha prody
a pvodnch obyvatel Aljaky, kte jsou ji
po tiscilet zvisl prv na prodnch zdrojch, zejmna losos a jinch ryb. Celkov
potencionln postien oblast zahrnuje
plochu statisc metr tverench, destky
pvodnch mst a vesnic. Tato otzka pat
k jedn z nejcitlivjch otzek Aljaky vbec. Na toto tma se ji konalo i veejn referendum, kde naprost vtina obyvatel
tyto doly odmtla, pesto vak tlak na jejich
sputn nadle trv. Podpora pro sil oby-

vatel Aljaky o zachovn pvodn prody

pichz z celho svta. Mezi nejvznamnj bojovnky za zachovn pvodn aljask prody a ochrnce pvodnch obyvatel Aljaky pat tak Pravoslavn crkev

,
, 29.07 10.08
- ,

,
, .
,

,

,

.
, , ,

,
.
+,

.

Ameriky (OCA). Mnoho pvodnch obyvatel Aljaky pijalo pravoslavnou vru ji

bezmla ped 200 lety.
Text deklarace:

My, delegace z esk republiky a Slovenska, veden

arcibiskupem praskm a metropolitou eskch zemch
a Slovenska Krytofem, chceme na sv nvtv jihozpadn Aljaky ve dnech 29. ervence a 10. srpna
2012 vyjdit svou solidaritu a jednoznanou podporu
naim pravoslavnm bratrm a sestrm v Kristu pi
jejich zpase o zachovn jejich kultury, jejich zpsobu
ivota a integrity a svatosti jejich pirozenho prosted.
Pot, co jsme vidli neuvitelnou krsu prody
a mohli poznat hojnost rznorodho ivota divok zve
v tomto regionu, souhlasme s jednomyslnm usnesenm ortodoxn diecze na Aljace, e tato zem mus
bt navdy chrnna ped zneitnm a znienm.
Ujiujeme pvodn obyvatele Aljaky v okol zlivu
Bristol Bay o naich stlch modlitbch a vyprouji
poehnn pro vechny, kte se sna chrnit a zachovvat tento jedinen a vzcn ekosystm pro pt generace.
+Krytof,
arcibiskup prask a metropolita eskch zem
a Slovenska
Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovensku.

ikona 3 /2012

101

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk
liturgie
v den chrmovho svtku
Chrm Zesnut pesvat
Bohorodice
Praha, 28. 8. 2012

, 28. 8. 2012

102

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

103

FOTOREPORT

104

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

105

ZE ZAHRANI

-
Na posledn biskupsk konferenci, kter
se konala v beznu letonho roku ve
Vdni, bylo pijato rozhodnt o uspodn
prvnho veobecnho setkn rakousk
pravoslavn mldee. Zorganizovnm setkn byli poveni Alexandr Lapin, vojensk kaplan v Rakousku, a protojerej Nikolaj Durea, pedstaven rumunskho
chrmu Kristova vzken ve Vdni. Dne
29. z se piblin 450 delegt z crkevnch obc z Rakouska a z dalch zem
shromdilo v kampusu Crkevn pedagogick vysok koly Vdn a Kreme
(Kirchliche Pdagogische Hochschule
Wien/Krems). Veden tto koly velice
naden pomhalo pi pprav a uspodn tohoto setkn. Bylo pro nj zvoleno
phodn msto velk koln budova
s mnoha oddlenmi tdami, ndhern
zahrada, dostupn hromadnou dopravou...
Heslo pro setkn mldee bylo pevzato
z Lukova evangelia (7, 14) km ti,
vsta!

V ele akce stl pedstaven rakousk metropolie konstantinopolskho patriarchtu, exarcha Rakouska, metropolita Arsenios (Kardamakis). Spolu s nm slouil
boskou liturgii bulharsk biskup Antonij
(Michalev), vik eparchie zpadn a stedn Evropy, jen dorazil z Berlna.
Setkn bylo zahjeno boskou liturg, kterou slouili duchovn vech pravoslavnch
crkv. Krom dvou biskup bylo mon
u improvizovanho olte spatit 9 kn,
3 dikony a oltnky. Pi bohoslub pomhal men sbor ze srbskho chrmu.
Po liturgii ml metropolita Arsenij kzn.
Pot byla petena zdravice kardinla
Christopha Schnborna astnkm shromdn, a tm skonila prvn st setkn. Po technick strnce byla akce
dobe zorganizovan. Vichni astnci
byli zaregistrovni a dostali jmenovky. Pro
mnoh mlad lidi to byla prvn a velmi
zajmav zkuenost. Sami astnci zorganizovali bezpenostn slubu, kter po-

PRVN VEPRAVOSLAVN
SETKN RAKOUSK MLDEE


,
2012 ,
.
,
,

. 29 450

106

ikona 3 /2012

- (Kirchliche Pdagogische
Hochschule Wien/Krems).

. , ,
...
[7,14] , !
,
().
(), ,

,
. ,

9 , 3 .

.

.

, .
. .
.
,
.
,
.
,

.


. ,

.
.
.

ZE ZAHRANI
mhala najt tdy se semini. Na chodbch visely plakty s otzkami, na kter
mohli astnci odpovdat. Po liturgii na
astnky ekal bezplatn obd, po kterm byl as uren k rozhovorm a rznm setknm.
Na chodb stly stoly, u kterch si mlad
lid mohli vyzkouet pleten renc.
Mlde z Moravy vyprvla o svm pravoslavnm bratrstvu, mlad lid ukazovali
fotografie ze setkn a z dalch akc. Na
druhm konci chodby mlde utvoila
kruh a s doprovodem harmoniky tanila
syrtaki. Pot je vystdaly srbsk chorovody.
Po boulivm a hlunm poobdnm
volnu byly zahjeny workshopy, kterch
bylo pes deset. Byly zamen mimo jin
na ikonopisectv a crkevn hudbu, liturgii,
tajiny pokn a manelstv. Dal semin
s nzvem Svt v krizi se napklad vnoval kritice vzrstajcho materialistickho pstupu ke svtu, ve workshopu
Pravoslav a ekumna lo o realitu, se
kterou se mnoz mlad lid v Rakousku
denn setkvaj, jeliko jejich kamardi,
pbuzn a znm nepslu k pravoslavn
crkvi. Zde jsou nzvyy nkterch dalch
semin: O em vypovd a co mn dv
bosk liturgie, Je kesanstv modern?",
V em je rozdl mezi zpovd a psychote-

rapi, Pro se enit? Lska, partnerstv a

manelstv.
Semine vedli duchovn, vyuujc nboenstv ve kolch, podnikatel a dal odbornci z rznch oblast.
K tomuto setkn bylo uchystno prvn
slo pravoslavnch novin v nmin,
kter popisovalo toto setkn mldee.
Noviny vydv Konference pravoslavnch
biskup Rakouska ve spoluprci se Sttnm sekretaritem pro otzky integrace a
Rakouskm integranm fondem. Prvn
slo se tak vnovalo nkterm otzkm
pravoslavnho nboenskho vzdln,
innosti Konference pravoslavnch biskup, byl v nm i vbr z pravoslavnch
knih a dal. Na setkn byla mladm lidem nabdnuta monost spolupracovat na
dalm sle tchto novin a poslat sv fotografie.
Na zklad vsledk z prvnho vepravoslavnho setkn mldee zde byly nvrhy,
aby tato innost pokraovala i v dalm
roce a bylo pihldnuto k nedostatkm,
na kter se pilo letos.
Dle potu vcch je pravoslav v souasn dob druhm nejvtm nboenstvm v Rakousku po katolicismu. Bohuel ale mlad lid toho asto vd o svm
nboenstv velice mlo. Vc mus najt
spolen jazyk i s tmi mladmi lidmi,

.
.
. . , , . , , ,
, ,

.
:
, ?,
, ? ,
. ,
,
.


,
.

.

,
, .

.

, , .


. , ,
.

,
, .
,
,
.
.
, -
.
.
, (4,1012)

kte nechod do chrmu, a snait se jim

ukzat krsu vry. K tomu je zapoteb
mldenick platforma, kde by bylo
mon spolen reagovat na vzvy doby,
vyjdit svj nzor na urit souasn
otzky.
Je nutn se sjednotit, aby byl tento hlas
slyet. Na tomto setkn mlad lid ctili,
e jsou spolu, a to je jeho nejdleitj
vsledek.
N. Lazareva
Z novin Pravoslavnaja Avstrija (Pravoslavn Rakousko), (4, 2012)

ikona 3 /2012

107

FOTOREPORT

Prvn vepravoslavn
setkn mldee
ve Vdni
Rakousko
29. 9. 2012

29. 9. 2012

108

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Svatovclavsk
setkn
lid dobr vle
Park ped hotelem Krakono
Marinsk Lzn, 29. 9. 2012

, 29. 9. 2012
Prot. Mgr. Eugen Bako, J. B. metropolita Krytof a Ing. Ji Richter, editel
Hotelu Krakono I . , ..
,

ikona 3 /2012

109

NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA

MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com

Reality Correct

Vae jistota v realitch

Nabzme prodej, koupi: byt, rodinnch dom,

pozemk a komernch nemovitost.

, : , ,

.

Veker poradensk, prvn a hypoten servis

vnmme jako samozejmost.

: ,
.

State se i Vy nam spokojenm klientem.

Volejte : + 420 732 385 751

: + 420 732 385 751

02'(51952%(.352(/(=1,&($9/(.<



 














 








 
 


  



 









   





 
 





 



 










 









 




 





 



   




 

 
 
 












 
 












 

EXKLUSIVN VVOZCE DO ZEM SNS A UKRAJINY

KNIHA NA POKRAOVN
tvrt lnek symbolu vry

Pokraovn z pedchozho sla

O UTRPEN A SMRTI PNA JEE.

224. Jak zn tvrt lnek symbolu vry?

tvrt lnek symbolu vry zn: Jen za ns ukiovn jest pod

Pontskm Piltem, trpl i pohben jest.
225. Trpl Pn Je dobrovoln a z lsky nebo z donucen?

Pn Je trpl dobrovoln a z lsky.

* 226. Odkud vme, e Pn Je trpl dobrovoln?

e Pn Je trpl dobrovoln, vme z nsledujcho:

1. on sm ekl, e pokld dui svou sm od sebe, to jest dobrovoln (Jan 10, 17-18);
2. akoli vdl, e bude ukiovn, a mohl se tomu vyhnout, neuinil
toho, ale el svmu utrpen vstc (Mat. 20, 18-19; Mat. 26, 2);

3. kdy sluebnci veleknze pili do zahrady getsemansk, aby

ho zajali, sm se jich tzal, koho hledaj, a po jejich odpovdi, e
hledaj Jee Nazaretskho, ekl jim: J jsem to! a dal se zajmout
(Jan 18, 3-8);
4. kdy apotol Petr chtl ho brnit meem, pikzal mu, aby
me schoval do pochvy, a pravil: Co nemm pti kalicha, kter
mi dal Otec? (Jan 18, 11.)
* 227. Bylo dobrovoln sebeobtovn a utrpen zaslbenho Mesie
ji ve Starm Zkon pedpovdno?

Dobrovoln sebeobtovn a utrpen zaslbenho Mesie bylo

ji ve Starm Zkon pedpovdno, a to hlavn prorokem Izaiem, kter napsal:
1. e Mesi bude rann pro pestoupen a nepravosti nae (Iz. 53, 5);
2. e neoteve st svch, a bude veden jako bernek k zabit, to
jest, e se obtuje, protoe sm to bude chtt (Iz. 53, 7);
3. e polo dui svou v ob za hch (Iz. 53, 10).

224. ?
,
,
".

225.
?

2. , ,
, ,
(. 20: 18-19; 26: 2);
3.
, , ,
: ? , ,
, : " !"
. ( 18: 3-8 );
4. ,
: ;
, ?" (, 18: 11)

112

* 226. , ?

* 227.
?

, ,
, :
1. , ,
(10 , 17-18);

,
, , ,
1.

ikona 3 /2012

KNIHA NA POKRAOVN
* 228. ekl Pn Je o sob, e je zaslbenm Mesiem?

Pn Je ekl o sob, e je zaslbenm Mesiem, a to v rozmluv

se enou Samaritnkou. Tato ena pravila: Vm, e Mesi pijde
(kter slove Kristus); a Pn Je j odpovdl: J to jsem,
kter mluvm s tebou. (Jan 4, 25-26.)
* 229. ekl i sm Pn Je, e utrpen jeho bylo pedpovdno proroky?

I sm Pn Je ekl, e utrpen jeho bylo pedpovdno proroky,

a to kdy naposled vstupoval do Jerusalema.

233. Pro se dje v symbolu vry zmnka o Pontskm Piltovi?

V symbolu vry dje se zmnka o Pontskm Piltovi, protoe on

to byl, kter odsoudil Pna Jee k smrti na ki.
234. Pro Pontsk Pilt odsoudil Pna Jee k smrti na ki?

Pontsk Pilt odsoudil Pna Jee k smrti ukiovnm na hrozby

a nalhn idovskch kn a zkonk, akoliv na nm, jak
sm pravil, dn viny nenalezl, a odsoudil ho tedy nespravedliv.
(Jan 18, 38.)
* 235. Pro zaneveli idovt kn a zkonci na Pna Jee?

* 230. Ktermi slovy to ekl Pn Je?

Pn Je to ekl tmito slovy: Aj, vstupujeme do Jerusalema, a

napln se vecko Synu lovka, co psno jest skrze proroky. Nebo
vydn bude pohanm a bude vysmvn a pohann i poplivn.
Budou ho biovat, zabij ho, ale tetho dne vstane z mrtvch.
(Luk. 18, 31-33.)
* 231. Odkud vme, e Pn Je se obtoval z lsky k nm?

e Pn Je se obtoval z lsky k nm, vme z jeho vlastnch vrok, nebo

1. pravil: J jsem ten past dobr; dobr past dui svou pokld za ovce (Jan 10, 11);
2. pravil: Jako miloval mne Otec, i j miloval jsem vs, a vtho milovn nad to dn nem, ne kdo by dui svou poloil
za ptele sv (Jan 15, 9; Jan 15, 13);
3. t apotol Jan se vyslovil o Pnu Jei: Po tomto jsme poznali
lsku, e on dui svou za ns poloil. (1.Jan 3, 16.)

idovt kn a zkonci zaneveli na Pna Jee,

1. protoe jim vytkal, e nekonaj svch povinnost tak, aby to
odpovdalo vli bo (Mat. hl. 23):
2. protoe lid se od nich odvracel a el za Pnem Jeem. (Luk.
21, 38; Luk. 22, 2; Jan 11, 45-48: Jan 12,10-11.
* 236. Z eho obviovali idovt kn a zkonci Pna Jee?

idovt kn a zkonci obviovali Pna Jee hlavn z tchto

vc:
1. e se prohlauje za Syna boho a in se Bohem, v em vidli
rouhn, ovem neprvem, nebo on je skuten Syn bo a prav
Bh (Mat. 26, 63-65; Luk. 22, 70; Jan 10, 33; Jan 19, 7);

232. Kdo byl Pontsk Pilt?

Pontsk Pilt byl mstodritelem mskho csae v zemi judsk

neboli idovsk, kter tehdy byla pilenna k i msk.
(. 53, 5);
2. ,
, , ,
, (. 53, 7);
3. (. 53, 10)

* 228. ,
?
,
.
: , ( ),
, . :
, . (. 4: 25-26).

* 229. ,
?
,
, .

* 230. ?
: , ,
, , ,
, , , ,
: . ( 18: 31-33).

1. : :
" ( 1: 11);
2. : ,
,
( 15: 9; 15: 13);
3. : "
, ..."
(1- 3: 16)

232. ?

, , .

233. ?

, ,

* 231. ,
?

234.
?

,
, ,

- -

ikona 3 /2012

113

KNIHA NA POKRAOVN

2. e se prohlauje za krle idovskho ve smyslu svtskho panovnka (Jan 18, 33; Jan 19, 12), co nebyla pravda, nebo Pn
Je pravil, e krlovstv jeho nen z tohoto svta. (Jan 18, 36);
3. e brn platit mskmu csai da (Luk. 23, 2), zatm co naopak Pn Je s drazem prohlsil: Dvejte, co jest csaovo,
csai, a co boho, Bohu. (Mat. 22, 16-21).
237. Jak bylo utrpen Pna Jee?

Utrpen Pna Jee bylo tlesn i duevn.

* 238. Jak trpl Pn Je tlesn?

Pn Je trpl tlesn takto:

1. byl zajat a svzn (Jan 18, 12);
2. byl bit u idovskho veleknze Anne i v palci Pontskho Pilta (Luk. 22, 63; Mar. 15, 19-20; Jan 18, 22):
3. byl biovn a trnm korunovn (Mat. 27, 26-30; Mar. 15, 17;
Jan 19, 2-3);
4. nesl tk k na popravit (Jan 19, 17);
5. byl heby pibit na k a ml a do okamiku smrti stran
bolesti.
* 259. Jak trpl Pan Je duevn?

Pn Je trpl duevn takto:

1. byl zrazen od apotola Jide (Luk. 22, 48);
2. byl zapen od apotola Petra (Luk. 22, 56-60);
3. byl oputn od vtiny apotol a uednk, kte se rozprchli,
podle slov: Bti budu paste a rozprchnou se ovce (Mat. 26, 31);
4. byl posmvn, kdy byl souzen, i kdy u visel na ki (Luk.
22, 63; Mar. 15, 20; Luk. 23, 35);
5. byl pipoten k lotrm, s nimi byl ukiovn (Mar. 15, 27-28);
6. vdl, e mnoz zstanou k nmu lhostejni a na vky zahynou
ve sv neve a hnosti.
240. Kdo pomohl Pnu Jei nst k?

K pomohl nst Pnu Jei imon Cyrensk. (Luk. 23, 26.)

241. Kdo plakal nad Pnem Jeem, kdy nesl k na popravit?

Kdy Pn Je nesl k na popravit, plakaly nad nm mnoh

eny jerusalemsk. (Luk. 23, 27.)
242. Co ekl Pn Je enm, kter nad nm plakaly?

enm, kter nad nm plakaly, ekl Pn Je: Dcery jerusalem , :

. ,
. ( 18: 38)

237. ?
.

* 238 ?
* 235. ?

,
1. , , , (
. 23):
2.
. ( 21:38; 22: 2; 11:45-48; 12:10-11).

* 236. ?

,
1. ,
, , ,
(
26: 63-65; 22: 70; 10: 33; 19:7);
2. , ,
(. 18: 33; 19: 12),
, :
. (, 18: 36);
3. ,
( 23:2), , , ,
: ,
." ( 22: 16-21).

114

ikona 3 /2012

:
1. ( 18:12);
2. (
) ( 22: 63; 15:
19-20, 18: 22):
3. ( 27: 26-30,
15: 17, , 19: 2-3);
4. ( 19: 17);
5. ,
.

* 259. ?
- , :
1. ( 22: 48);
2. ( 22: 56-60);
3. ,
, : :
, ( 26: 31);
4. ,
( 22: 63, 15: 20;. 23: 35);
5. , ( 15: 27-28.
6. , ,
.

240. ?
.
(, 23: 26)

KNIHA NA POKRAOVN
sk, neplate nade mnou, ale samy nad sebou plate a nad svmi
dtmi. (Luk. 23, 28.)
243. Kde a kterho dne v tdnu byl Pn Je ukiovn?

Pn Je byl ukiovn nedaleko od Jerusalema na Golgot, kde

bylo popravit, a to v den pten.

Pane, rozpome se na mne, kdy pijde do krlovstv svho.

(Luk. 23, 39-42.)
249. Jak odpovdl Pn Je na prosbu pravho lotra?

Na prosbu pravho lotra odpovdl Pn Je: Amen, pravm

tob, jet dnes bude se mnou v rji. (Luk. 23, 43.)

244. Co znamen slovo Golgota?

Slovo Golgota znamen tolik, co msto lebek.

* 245. Pro se to msto nazvalo mstem lebek?

To msto se nazvalo mstem lebek, protoe na nm leelo mnoho

lebek a kost z popravench, nebo popravenci, pokud nebyli idy,
nebyli pohbvni, nbr jejich tla byla ponechvna na pospas
div zvi.
246. Co inili neptel Pna Jee, kdy ve velkch mukch visel
na ki?

Kdy Pn Je ve velkch mukch visel na ki, neptel jeho

se mu posmvali a rouhali.
247. Jak odpovdl ukiovan Spasitel na rouhn svch neptel?

Ukiovan Spasitel odpovdl na rouhn svch neptel tm,

e se za n modlil: Ote, odpus jim, nebo nevd, co in. (Luk.
23, 34.)
248. Jak se zachovali loti, kte byli s Pnem Jeem ukiovni?

Loti, kte byli s Pnem Jeem ukiovni, zachovali se takto:

lotr ukiovan po levici Kristov souhlasil s rouhai a tak se
Pnu Jei rouhal, avak lotr ukiovan po pravici pokral ho
za to slovy: Ani ty se Boha neboj? a nato prosil Pna Jee:

241. ,
?
,
, (), . ( 23: 27)

242. ,
?
, ,
: !
, . (23 , 28)

247.
?
,
: "! , ,
". (, 23: 34)

243. ?

, , .

244. ?
,
.

* 245. ?
,
, , ;
.

246. ,
, ?
,
.

248. ,
?
, , :
, ,
, ,
, :
?" : ",
, !" ( 23: 39-42).

249. ,
?
, ,
: ", ,
. ( 23: 43)

250. , ?
, ,
, , ;

ikona 3 /2012

115

KNIHA NA POKRAOVN

250. Co se stalo v dob, kdy Pn Je na ki umral?

V dob, kdy Pn Je na ki umral, nastalo zatmn slunce

a zemtesen, a tak opona, kter ve chrm jerusalemskm visela mezi svatyn a velesvatyn, roztrhla se ve dv. (Luk. 23, 45
a Mat. 27, 51.)

251. Komu odporuil ukiovan Spasitel svou pesvatou matku?

Ukiovan Spasitel odporuil svou pesvatou Matku svmu milku, svatmu apotolu Janovi; oba stli pod kem jet s Mari
Magdalenou a jinmi zbonmi uednicemi Spasitelovmi.
* 252. Ktermi slovy odporuil Pn Je svou pesvatou Matku svatmu Janovi?

Pn Je odporuil svou pesvatou Matku svatmu Janovi slovy:

Hle, Matka tv, j pak ekl: Hle, syn tvj. A od t doby pijal
ji svat Jan k sob. (Jan 19, 26-27.)
253. Co zvolal Pn Je na ki bezprostedn ped svou smrt?

Bezprostedn ped svou smrt zvolal Pn Je na ki hlasem

velikm: Dokonno jest! Ote, v ruce tv poroum ducha svho.
A nato skloniv hlavu, vypustil dui. (Luk. 23, 46 a Jan 19, 30.)
254. Co ekl o Pnu Jei setnk, kter velel vojkm pi ukiovn?

Setnk, kter velel vojkm pi ukiovn, ekl o Pnu Jei:

Jist Syn bo byl tento! (Mat. 27, 54.)
* 255. Pro se v symbolu vry prav trpl i pohben jest?

V symbolu vry se prav trpl i pohben jest, aby se zdraznilo,

e Pn Je trpl a umel skuten a ne pouze zdnliv, jak
nkte bludai kaj.
* 256. m je dotvrzena skuten smrt Pna Jee?

Skuten smrt Pna Jee je dotvrzena tm, e pi probodnut

jeho boku kopm nevyla z rny pouze krev, nbr krev i voda,
co je dkazem, e nastala smrt.

, ,
:
( 27: 54)
(,
) .
( 23: 45 27: 51);

251.
?
, . ;
.

* 252. . ?

: , !,
: ! , .
. ( 19:26-27)

253. ?
, :
! , , :
! . ,
, . ( 23: 46 19: 30)

254. , ?

116

ikona 3 /2012

* 255. :
?
, : ,
", ,
,
,
.

* 256.
?
, ()
, ,
, .

257. ?
,

. (. 27: 57-58).

258. ?

,
. (. 27: 59-60).

KNIHA NA POKRAOVN
257. Kdo pohbil mrtv tlo Pna Jee?

Mrtv tlo Pna Jee pohbili dva lenov velerady idovsk,

Josef z Arimatie a Nikodm, kte byli ptomni pi ukiovn
a uvili v Pna Jee. (Mat. 27, 57-58.)
258. Kam pohbil Josef z Arimatie tlo Pna Jee?

Josef z Arimatie pohbil tlo Pna Jee do svho vlastnho, do

skly vytesanho hrobu. (Mat. 27, 59-60.)
259. Co si vydali idovt kn a zkonci od Pilta po pohben
Pna Jee?

Po pohben Pna Jee vydali si idovt kn a zkonci od

Pilta, aby dal hrob zapeetit a obsadit vojenskou str. (Mat.
27, 62-66.)

bo a dobro svch blinch, je sice sten sprvn, ale naprosto

nedostauje.
*** 262. Pro naprosto nedostauje uen, e Pn Je vydal svj
vezdej ivot na smrt za pravdu bo a dobro svch blinch?

Uen, e Pn Je vydal svj vezdej ivot na smrt za pravdu

bo a dobro svch blinch, naprosto nedostauje, ponvad se
v nm nein dn zmnky o usmen s Bohem, o odputn
hch a o vn spse, co bylo nejhlavnjm elem jeho smrti.
263. Obtoval se Pn Je za vechny lidi?

Pn Je se obtoval za vechny lidi, nebo apotol Pavel prav,

e Pn Je dal sebe samho na vykoupen za vechny. (1.Tim.
2, 6.)

*** 260. Pro Pn Je poloil dobrovoln ivot svj za lidstvo?

Pn Je poloil dobrovoln ivot svj za lidstvo:

1. aby za pchu, poivanost a neposlunost, z nich vzeel prvorodn hch se vemi ostatnmi hchy, pinesl sama sebe v pokornou ob na odputn hch celho svta. (1.Jan 2, 2; 1.Jan
2, 12);
2. aby vzav na sebe hchy vech lid touto svatou obt, usmil
lidstvo s Bohem (m. 5, 10);
3. aby obnovil v lidech obraz bo, kter hchem v sob poruili
(Kol. 3, 10);
4. aby ns tak zachrnil od vnho zavren a zajistil nm ivot
vn a spsu. (Jan 3, 15; m. 5, 9.)
*** 261. Je sprvn uen, e Pn Je vydal svj vezdej ivot na
smrt za pravdu bo a dobro svch blinch?

Uen, e Pn Je vydal svj vezdej ivot na smrt za pravdu

259. ?

,
.
(. 27: 62-66).

***260.
?
:
1.
, ,
,
. (1 , 2, 2; 1 2, 12);
2. , , (5 , 10);
3.
, (3 , 10);
4.
. ( 3: 15;. 5, 9)

***261. ,
,
?
,
,
, , .

,
,
,
,
, .

263. ?
,
:
. (1T. 2, 6).

* 264. , ?
,
, ,
1.
,
2. ,
, , .

* 265. ?
*** 262. ,
,
?

,
,
.

ikona 3 /2012

117

KNIHA NA POKRAOVN

* 264. Kdo m nadji na vn spasen, je nm zajistil Pn Je?

Na vn spasen, je nm zajistil Pn Je, m nadji:

1. kdo v Pna Jee celm srdcem v a sna se v jednot s nm
t,
2. kdo v hodin smrti Pna Jee kajcn vzv.
* 265. Jakm znamenm byl k ped smrt Pna Jee?

Ped smrt Pna Jee byl k znamenm potupy, nebo k ukiovn byli odsuzovni jenom nejvt zloinci.
* 266. Jakm znamenm stal se k po smrti Pna Jee?

Po smrti Pna Jee stal se k znamenm spsy a vtzstv,

nebo Pn Je svou smrt na ki zjednal nm spsu a zvtzil
nad blem, kter svedl prvn lidi ke hchu.
Poznmky:
*** I. Za pravdu bo a dobro svch blinch umelo ji mnoho lechetnch
a svatch lid. Pan Je vak nebyl pouhm lechetnm a svatm lovkem, nbr
je Synem bom v pravm slova smyslu. dn sebe dokonalej lovk neme
s nikoho sejmout hchy a neme bt nazvn Bernkem bom, kter snm hchy
svta. Pn Je vak prvem se tak nazv.

* 266.
?

,

, .
:
*** I.
.
, .
, , -
,
. .
* II. ,
, ( ), ,
( ).
* III. , ,
,
.
, ,
, .
IV. - -
, , , ,
. . ,
.
* V.
. , , ,
, (5 ., 24). :

118

ikona 3 /2012

* II. Pn Je bv nazvn druhm Adamem, nebo co Adam pi stvoen obdrel,

ale hchem ztratil, to Pn Je obnovil.
* III. Pn Je trpl jako lovk, nebo jednalo se o spsu lid a o obnoven lidsk
pirozenosti, kter vinou prarodi upadla v otroctv hchu. Proto musela u Pna
Jee jako Boholovka bt zastnna na utrpen jeho lidsk a ne bosk pirozenost, kter nadto ani trpt neme a ani smrti nen podrobena.
IV. M-li bt kdo zachrnn z nebezpe utopen nebo uplen v hocm dom,
mus se najt nkdo, kdo kvli jeho zchran se obtuje a sko do vody nebo do
hocho domu. Bez obti nen zchrany. Nelze se proto divit, e tak Pn Je sebe
obtoval za spsu lidstva.
* V. Svat apotol Pavel ns napomn, abychom se snaili bt astnky utrpen Spasitelova. Kdo chce bt Kristv, m podle slov tohoto apotola ukiovat, to jest pemhat
sv tlo s vnmi a s dostmi (Gal. 5, 24), na pklad: jestli hnv ns pud, abychom
se mstili nepteli, vzpomeme si, jak Pn Je na ki se modlil za sv neptele,
a sname se ho v tom nsledovat; tm zpsobem ukiujeme v sob ve hnvu.
VI. Mylenka na utrpen a smrt Pna Jee m ns ponoukat k citm lsky a vdnosti i k polepen ivota. Kdo se nechce polepit a setrvv v hnm ivot, ten
dv najevo, e je mu utrpen Pna Jee lhostejno. Apotol Pavel prav o lovku,
kter znovu a znovu he, e znovu kiuje Pna Jee v sob. (id. 6, 6.)
*** VII. K zvolili kesan hned od zatku na znamen sv vry a uinili jej
pedmtem sv cty. ehnali se znamenm ke, okralovali jm sv domy i chrmy
a modlvali se ped nm. Tm se hlsili ke sv ve a vyznvali ji. Tak jsme povinni
init i my. Kdo se za k styd, styd se za Pna Jee, a kdo se ke ki hls, hls
se k Pnu Jei, je nepochopitelno, jak me bt mezi kesany smr, kter projevuje
odpor proti znamen ke. Totoho odporu nelze odvodnit nim, ani tm, e znamen ke bylo nkdy zneuvno k nekesanskm inm. Kdyby zneuvn mlo
bt dostatenm dvodem k zamtnut toho, eho je zneuvno, pak by nic neobstlo, nebo patn lid dovedou zneuvat veho: vry, nadje, lsky, nboenstv,
nrodnosti i jinch nejcennjch hodnot. est veobecn snm crkevn zakzal v
pravidle 73. malovat nebo mosaikovm zpsobem znzorovat k na podlaze,
aby lid po nm, tebas i jen nhodou, nelapali.
*** VIII. Druh, tet a tvrt lnek symbolu vry je souhrnn a pitom krtce i vstin vyjden psn: Jednorozen Synu a Slovo bo, nesmrteln, jen jsi ril pro
spasen nae pijati na se tlo od svat Bohorodice a vdycky Panny Marie i stti se
bez promny (to jest bez promny svho bostv) lovkem, jen jsi ukiovn byl,
Kriste Boe n, a smrt smrt jsi potel, jeden jsouc ze svat Trojice, s Otcem
i svatm Duchem spolu slaven, spasi ns. Pse ta se zpv pi svat liturgii.
, ,
, , .
VI.
, .
,
, .
, :
, ...
(6 ., 6)
*** VII.
.
,
, . .
. ,
, ,
. , ,
(. ,
).
, , .
, ,
, : ,
, , , .
, 73- ,
( ),
, , ,
.
*** VIII. ,
, :
, , , , , ,
, , .
.

FOTOREPORT

Svcen k
na monastrsk budov
Lodnice, 5. 10. 2012

na a
, 5. 10. 2012

ikona 3 /2012

119

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk liturgie v est

sv. muednice
Ludmily
Chrm sv. Ludmily
Tetn, 29. 9. 2012

.
, 29. 9. 2012
Protojerej Mgr. Mykola Onulenko, jerej Ing. Igor Efremukin,
J. B. metropolita Krytof a archimandrita Kosma (Bchl) I
, , ..
()

120

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

ikona 3 /2012

121

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko

Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

      




 
 

 







 
 


 








 


 
 






 
 
 

















 
 




 





 









 








 



 

 
 

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&

Z REDAKN POTY
T

S. V. Lavrov:
Odpov je jednoduch nen mon se
vmovat do innosti soudu. Osobn se meme s verdiktem souhlasit nebo nesouhlasit, ale zasahovat do tto prce je nep-

pustn. Co se tk pimenosti trestu, j

se mu dit jen faktickou strnkou vci.
V Nmecku, napklad, rouhn v kostele
pedpokld trest odnt svobody do t let,
ve Francii, pokud vm, to jsou 2 roky, v Rakousku do 6 msc. Jak jsem zjistil, ve
Finsku podobn pestupky se trestaj dvma
lety vzen. Nedvno jsem si peetl, e
v Izraeli se stal ppad, kdy mu dostal dvoulet trest odnt svobody za to, e pinesl
useknutou prase hlavu na Chrmov kopec.
Pro ty kdo se sna podat celou vc tak e
se soud nerozhodoval nezvisle pipomenu,
e tsn ped vynesenm rozsudku se prezident Rusk federace vyjdil pro shovvav pstup vi tmto mladm enm.
Shodnou pozici zaujalo tak veden pravoslavn crkve. Ale soudn postup se m dodrovat. Existuje monost odvoln. Jak
jsem vyrozuml, obhajoba se chyst takov
odvoln podat. Nedlejme unhlen zvry, tm spe nevyvolvejme v tto otzce
hysterii.

,
.
,
,
,

. -

. .
. ,
. , ,
.

Odpov ministra zahraninch vc

Rusk federace S. V. Lavrova
na otzku mdi ve vci skupiny Pussy Riot bhem spolen tiskov
konference po jednnch s ministrem zahraninch vc Finska
(Helsinky, 20. srpna 2012)
Otzka mdi:
V zpadnch zemch se rozsudek vynesen
v Rusku ohledn mladch en ze skupiny
Pussy Riot nap irokm spektrem odsuzuje jako nepimen spchanmu inu.
Jak to mete okomentovat?

:


- Pussy Riot,
. ?
..:
.
,
.

. ,
,

, ,
-, 2 , .
,
.
,
,

..
Pussy Riot -

(, 20 2012 )

ikona 3 /2012

123

FOTOREPORT

Svcen
chrmu a svatho
prestolu
po oprav
Katedrln chrm sv. Vclava
Brno, 23. 9. 2012

.
, 23. 9. 2012
Mitr. prot. Mgr. Jozef Fejsk I . .

J. B. metropolita Krytof I

124

ikona 3 /2012

FOTOREPORT

Drahocenn pokryt svatho prestolu a nov ertvenik I

ikona 3 /2012

125

FOTOREPORT

Jer. Marek Malk, J. V. vladyka Simeon, J. B. metropolita Krytof , mitr. prot. Mgr. Jozef Fejsk I . , ,
a -, .. , . .

126

ikona 3 /2012

RECEPTY

I
Thajsko

na

Hovz po thajsku

Kue v pe

Na 2 porce:
300 g hovzho masa (flank steak); svazeek koriandru, listy mty;
1 erstv pliv paprika; 1 strouek esneku; koen zzvoru
(2 cm); 1 pol. lce sojov omky; petka hndho cukru; va
z 1/2 limetky; 1 pol. lce rostlinnho oleje; okurka; sl

Na 24 porce:
1 kue; hrst hub iitake; zzvor (5 cm); 1 lika seunskho pepe;
2 pol. lce rovho vna; pliv paprika; sojov omka

Maso poteme olejem, ogrilujeme 34 minuty z kad strany. Smchme nadrobno nasekan bylinky, oloupan a nakrjen zzvor,
esnek a plivou papriku, cukr, sojovou omku, vu z limetky,
olej a sl. Maso nakrjme na tenk pltky a smchme s pipravenou
sms. Okurku pn nakrjme na tenk pltky, polome na tale
a na ni dme maso. Podvme s r, uvaenou v kokosovm mlce.

-
2
300 ( ); , ;
1 ; 1 ;
(2 ); 1 . . ; 1 ;
0,5 ; 1 . . ; ;
, 3-4
. ,
, , , ,
, , . ,
.
, , .
, .

128

ikona 3 /2012

Houby nechme dv hodiny namoen ve studen vod. Zatm

oprame seunsk pep na malm ohni na such pnvi, utlueme
ho s hrubozrnnou sol v hmodi. Kue poteme sms z rovho
vna, nadrobno nasekanho zzvoru, pliv papriky a mletho
pepe. Houby nakrjme na tenk pltky, noiky odstranme. Umstme je do parnho hrnce a na n polome kue, kter pipravujeme
35 minut v pe. Vvar a houby dme stranou, pidme do nj sojovou omku a odpaujeme do hustoty omky. Kue nakrjme
na kousky, pelijeme omkou. Posypeme je nadrobno nasekanou
zelenou cibulkou a plivou paprikou a podvme okamit.

2-4
1 ; ; (5 ); 1 . .
; 2 . . ; ;
. ,
. ,
, .
, .
, , 35
. , ,
. , .
,
.

RECEPTY

Indie

Japonsko

Pakora

Fritta s krevetami

Na 23 porce:
1 cuketa; 1 hrnek cizrnov mouky; 0,5 hrnku rov mouky; 1 lce
rostlinnho oleje na smaen; 12 liky kurkumy; petka mskho
kmnu a petka koriandru; asafoetida; sl

Na 2 porce:
petka moskch as wakame; 2 pol. lce bonito flakes (tukov
chipsy); 1 pol. lce pasty miso; nkolik stonk zelen cibulky (bl
a prostedn st); 50 g hedvbnho tofu

Smchme vechny such psady, pilejeme po stech 1 hrnek

studen vody, mchme obalovac sms, kter mus mt hustotu
id zakysan smetany. Cuketu nakrjme na koleka o tlouce
5 mm, namme je do obalovac smsi a po stech smame na
rozehtm oleji (180200C), dokud se nevytvo zlatav krka.
Hotovou pakoru dme na paprov utrky a osolme. Podvme
ihned.

Nejprve uvame vvar dasi: tukov chipsy zalijeme hrnkem studen vody, pivedeme k varu a vame 10 minut, pot je dme stranou. A chipsy klesnou ke dnu, vvar scedme (chipsy si nechme
pro druh vvar dasi). V misce smchme miso s menm mnostvm horkho dasi, pecedme a pidme k hlavnmu vvaru.
Tofu nakrjme na kostiky 1x1 cm, pidme k vvaru, pivedeme
k varu, pidme wakame a odstavme z ohn. Posypeme najemno
ikmo nakrjenou zelenou cibulkou a ihned podvme.

2-3
1 ; 1 . ; 0,5 . ; 1 . ; 1-2 . . ;
; ;
, 1 . ,
,
. 5
, (180-200C) . , . .

2
; 2 . . ( );
1 . . ; ( ); 50 .
: , , 10 ,
. , (
).
, , . 11, ,
, , .
, .

ikona 3 /2012

129

V tajence si petete eck pslov.

POBAVTE SE

130

ikona 3 /2012

POBAVTE SE

Rusk pslov: Pomluva je jako uhel, kdy nespl, alespo (tajenka)

ANODA BALADA BRADA
CSAOVNA EPEL DLKA
DRUINA DUCHOVNO ETAPA
FOBIE HANBA HNOJEN KANKN
KNOE KAPSA KARAFA KAVKA
KLAKA- KLIKA KLUSOT KMOTRA
KOL KOLOVRTEK
KONVALINKA KVDRO LETECTVO
MASKA MISKA NRO NRU
OISTA ODBOR OHAREK OTISK
PSNIKA PRDLO PDAVEK
PZVUK PURPURA SAMET
SEVER SKLAD SKOKAN
SLADOVNA SLMA SOUSTKA
SPOTEBA STEVARDKA STED
STELNICE TKOT TIKET
TRVALOST VAMPR VKEND
VSTUPEK ZVAN
T sudoku

Lehk sudoku


































Nejt sudoku

een:
ANODA BALADA BRADA CSAOVNA
EPEL DLKA DRUINA DUCHOVNO
ETAPA FOBIE HANBA HNOJEN
KANKN KNOE KAPSA KARAFA
KAVKA KLAKA- KLIKA KLUSOT
KMOTRA KOL KOLOVRTEK
KONVALINKA KVDRO LETECTVO- MASKA
MISKA NRO NRU OISTA
ODBOR OHAREK OTISK PSNIKA
PRDLO PDAVEK PZVUK PURPURA
SAMET SEVER SKLAD SKOKAN
SLADOVNA SLMA SOUSTKA
SPOTEBA STEVARDKA STED
STELNICE TKOT TIKET TRVALOST
VAMPR VKEND VSTUPEK ZVAN
ikona 3 /2012

131

Objednejte si asopis IKONA

pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci

s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu
pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm esk poty.
V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby. Navc je rozsah
a hmotnost dvoujazyn verze asopisu vrazn vy ne v
roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs stle zdarma, museli
jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn
mete objednvat asopis po jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K (bez DPH). Pklad:
Mete si objednat 4 nsledujc sla = zaplatte 4 x 28 K.

, ,
ADISERVIS s.r.o.,
. . -
, ,
2008 , 2007 .,
.
,
.
28 ( ). :
4- 428 .

Pokud si objednte zasln asopisu,

zskte tyto vhody:

:
100% jistota obdren asopisu.
Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm stt,
100% :
e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
.. , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna slo- .

enka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi platb jako
variabiln symbol a dle pi komunikaci s distributorem v ppad poadavku zmn v odbru asopisu (zmna adresy,
potu odebranch vtisk apod.).

OBJEDNAC LSTEK

( -) , ,
variabilni symbol - ( ,
..)

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:

ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce

asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:

Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.

, .

132

ikona 3 /2012

Vydv
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.,
pod ztitou vladyky Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.
slo 3 / 2012 / ronk VI.
fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
E-mail: redakce@ikonapress.info
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
M: + 420 603 555 603
Jazykov oddlen:
J: Martina Koanov
E-mail: korektury-cj@ikonapress.info
RJ: Tana Luzgina
E-mail: korektury-rj@ikonapress.info
Grafick oddlen:
editel : Milan Sldek
E-mail: grafik@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
editel : Ing. Igor Stelec
E-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzertn oddlen:
E-mail: inzerce@ikonapress.info
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
E-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2, Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Vydavatel:
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
E-mail: cesky@narodnifondkultury.cz
E-mail: czech@natculturefund.com
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost
ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
www.narodnifondkultury.cz
www.natculturefund.com
NFK a.s.