Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I
Duchovn ivot I
P O S E L S T V K R O K U S V AT C H C Y R I L A A M E T O D J E I
S POMOC BO I
4
7
12
S C H E M AT I S M U S P R AV O S L AV N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U
I
16
Slovensko I
IKONA I
Krtce I K
Na cestch I
P O U K E S V AT P A R A S K E V I
20
24
34
34
ivotn styl I
F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S 2 0 1 2
I ARCHAION KALLOS 2012
44
V Z N I K N O V F I L M C Y R I L A M E T O D J A P O T O L O V S L O VA N
I
52
Tma I
ZVOLEN NOV ARCIBISKUP PREOVSK A SLOVENSKA I
S V C E N A I N T R O N I Z A C E V L A D Y K Y R O S T I S L AVA I
58
59
Historie I
S V AT K N E R O S T I S L A V I
66
52
Teologie I
VNON POSELSTV I
N A R O Z E N K R I S TA . S T R U N D J I N Y I .
V N O C E Z Z R A K , K T E R N E L Z E S N I M S R O V N AT I ,
84
86
90
Ikony I
PROMNN PN, MOZAIKOV IKONA, 1. POL. 12. STOL.I , , XII .
96
K E S T P N , 1 7 . S T O L . , M U Z E U M A N D R E J E R U B L E VA , M O S K VA
I , XVII . . ,
97
Svtci I
S V AT K L I M E N T, B I S K U P V E L I S K A J E H O S P O L U P R A C O V N C I A N G E L R , G O R A Z D , N A U M A S V A
I , : , , A
98
Ze zahrani I -
D I A L O G P R AV O S L AV N C H C R K V S E V R O P S K O U U N I I C
P O H E B PAT R I A R C H Y M A X I M A V T R O J A N S K M M O N A S T R U I
N A P A M T K U B U L H A R S K H O P AT R I A R C H Y M A X I M A I
Z E M E L P R A V O S L A V N P AT R I A R C H A I G N AT I O S I V. A N T I O C H I J S K
I IV
N O V A N T I O C H I J S K P AT R I A R C H A J N X . I X
106
108
110
59
112
113
Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I
Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
S V C E N N O V H O C H R M U S V. L U D M I LY I .
A R C H I J E R E J S K B O S K L I T U R G I E V C H R M U S V. L U D M I LY I .
P E D S TA V E N S R B S K H O A S O P I S U S R P S K I G L A S N I K I
K N S K S V C E N O . V I TA L I J E I .
ARCHIJEREJSK BOSK LITURGIE V PLZNI I .
C H R M O V S V T E K S V. B A R B O R Y I .
C H R M O V S V T E K S V. M I K U L E I .
P O U K E S V AT P A R A S K E V I
J . S . K AT O L I K O S A P AT R I A R C H A C E L G R U Z I E I L J A I I . A J . B . M E T R O P O L I TA K R Y T O F
I . . II . .
F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S I A R C H A I O N K A L L O S
F O T O G R A F I E Z N AT E N F I L M U C Y R I L A M E T O D J I
VEERN BOHOSLUBA SPOLU S NAREENIEM" NOVHO PREOVSKHO ARCHIJEREJE
I
S V C E N O T C E R O S T I S L AVA A J E H O I N T R O N I Z A C E I
S V C E N S V AT H O P R E S T O L U A C H R M U I
S O E L N I K V C H R M U S V. M I K U L E I .
ARCHIJEREJSK BOSK LITURGIE NA OLANECH I
PA N Y C H I D A Z A Z E S N U L H O M E T R O P O L I T U D O R O T E J E I
P O S L E D N R O Z L O U E N S B U L H A R S K M P AT R I A R C H O U M A X I M E M
I
116
132
134
8
10
15
18
23
30
33
39
43
49
54
62
64
80
88
94
104
E PA R C H I L N S H R O M D N P R A S K E PA R C H I E V M O S T U I
109
124
128
V N O N K O N C E R T S B O R U C H E R U B N Y A D T S K H O S B O R U A N H E LY
I
129
66
113
ikona 4 /2012
PRAV SLOVO I
ikona 4 /2012
. ,
70 , : ,
,
. ,
,
.
. ,
, .
, ,
, ,
. ,
. ,
, ,
,
, .
, ,
, 1 2013 ,
, .
, ,
. , ,
. , - ,
, , -
, ,
. ,
, .
II
, , , ,
, ,
. II,
,
- -,
.
,
;
.
, .
,
. .
. , , 218/49. ,
,
,
.
,
, .
,
,
, -
, .
, ,
, .
- ,
.
, ,
,
PRAV SLOVO I
ednk, vcm zstala jen pe o crkevn budovy. O duchovn se
zaal starat stt jako o sv zamstnance.
Pohled na crkev jako na sttn instituci zstal platn i po vzniku eskoslovenska. Duchovenstvo pobralo dle sttn plat. Registrovan crkve
v demokratick republice byly soust kultury eskoslovenskch nrod.
Podobn se o crkev staralo socialistick eskoslovensko zkonem
. 218/49 Sb. Crkevn tajemnci v rmci psoben Ministerstva kultury
dvali duchovnm souhlas k innosti a zrove jim vymili plat. Jako
duchovn mohla existovat pouze ta osoba, kter krom sttnho souhlasu
pobrala tento sttn plat. Proto se na dalch padest let a vce upevnila
pedstava, e duchovn jsou sttn zamstnanci a crkev je kulturn instituce psobc v rmci aktivit Ministerstva kultury. Uplynulo mnoho let
po zmnch politickho systmu v na spolenosti, kdy probhala intenzivn diskuse o tom jak ukonit platnost ve uvedenho zkona,
kter zjevn psoben crkv svazoval a stle jim vnucoval obraz sttn
instituce. Vsledkem tto diskuse mezi crkvemi a pedstaviteli sttn
moci nap politickm spektrem je zkon schvlen Parlamentem esk
republiky koncem letonho roku pod slem 428/2012 Sb. Pedstavuje
velk djinn zlom a zrove i vraz schopnosti najt konsenzus v rmci
registrovanch crkv v esk republice, Vldou R a Parlamentem R.
Nov zkon nabv platnosti 1. 1. 2013. Znamen konec existence josefnskch reforem a umouje crkvm svobodn t podle zsad, kter
vyznvaj. Nae pravoslavn crkev se tak me vrtit ke svm apotolskm
a svatooteckm zsadm. Nebude proto peovat o poklady pozemsk,
nebude shromaovat pomjiv bohatstv. To velmi mlo, co zskaj nae
sted a eparchie z crkevnho vyrovnn, pouije vhradn na zabezpeen konn bohoslueb, hlsn svatho evangelia a pro innou
pomoc vem potebnm, kte se ocitli v nouzi.
Tyto mal prostedky v dnm ppad neposta pokrt stvajc nklady
na innost na crkve. Nevztahuj se na ns dn restituce. Vechno, co
hmotnho pravoslavn kdysi mli, zkonfiskovalo gestapo ji v roce 1942.
Proto je velmi myln pedstava, e od letonho roku duchovn zbohatnou,
budou mt velk platy a e vichni budeme provat as blahobytu. V dnm ppad to tak nen. Naopak budeme se vichni postupn vracet do
as apotolsk crkve, kter nemla dn majetek ani dn jin hmotn
statky. Jejm nejvtm bohatstvm byli vc lid. To znamen, e vc
pravoslavn lid budou v budoucnu i nam nejvtm bohatstvm. Bude
zleet na kadm vcm, jak se s touto vskutku epochln zmnou zabezpeen crkve vyrovn. Bude velmi zleet na tom, jak rychle pochopme, e se o nai crkev a nae duchovn ji nestar stt. Po nkolika desetiletch pechodnho obdob veker hmotn zabezpeen crkve budou
pedstavovat dary vcch. V tto pechodn dob se budeme snait vytvoit podmnky pro ivot crkve jako velik rodiny. Zodpovdnost o ni
ponesou vichni jej lenov. Bude opt skutenm Kristovm Tlem1,
v nm kad d, jak k svat apotol Pavel, m sv nezastupiteln msto.
Do novho roku Bo milosti tedy vstupujeme s novm sttnm zkonem,
kter ns vrac nejen do doby apotolsk a svatooteck, ale nezapomnejme, e i do doby svatch Cyrila a Metodje. Pipomnme si v tomto
jubilejnm roce 1150. vro od zahjen jejich svatho misijnho dla
v naich zemch. Nauili ns rozumt svatmu evangeliu. Oni to byli,
kdo poprv peloili do jazyka naich pedk slova: neshromaujte
sob poklady na zemi, nebo v Otec n nebesk, e toto vechno potebujeme. Berme proto nov zkon jako monost prohloubit nai osobn
vru, nadji a lsku k Bohu a lovku. Pemlejme a pracujme na tom,
jak nejlpe zhodnotit vechny dary, kter nm doposud pichzej jako
vsledek majetkovho vyrovnn se sttem. Bume si vdomi, e dlouh
doba sttnho zabezpeen crkve definitivn skonila. Pila doba, kdy
se budeme opt podobat apotolsk crkvi prvnch stolet po Kristu a zrove vem naim pravoslavnm sousedm v Polsku i na Ukrajin a
v Rakousku, kde ije crkev z dar a obtavosti vcch. Jist to nebude
lehk. Budeme potebovat hodn asu k tomu, abychom si uvdomili, e
krlovstv Bo nen z tohoto svta2. Prv draz na duchovn hodnoty
je to, co dnen spolenost od ns oekv. Lid nemohou t bez odputn, vzjemnho bratrstv, mru a lsky. Nov crkevn zkon nm umouje, abychom tyto a dal vn hodnoty provali a prohubovaly. Stle
plat a bude platit: Ne jenom chlebem bude lovk iv, ale kadm
metropolita Krytof
slovem, kter vychz z Boch st.3
1 BIBLE, esk ekumenick peklad, Praha 1979, 1. list ke Korintskm, 12. kap., 27. ver
2 tamt, Evangelium sv. Jana, 18. kap., 36. ver
3 tamt, Evangelium sv. Matoue, 4. kap., 4. ver
428/2012.
, , , .
1 2013 .
, .
. , .
. ,
,
, , ,
.
, ,
. .
, ,
1942 . , ,
,
, .
. ,
,
.
. ,
.
,
, .
, ,
.
.
.
. ,
, ,
.
, ,
, ,
. 1150-
.
. ,
: ,
, .
,
, ; , ,
. ,
. ,
, , ,
, , , . ,
. , ,
.
, .
, , .
. ,
:
, , .
:
, , ;
, 1979 .
ikona 4 /2012
DUCHOVN IVOT
Dstojn otcov, brati a sestry, ven obyvatel esk republiky a Slovensk republiky,
loskho roku vyhlsila nae mstn Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovensku Rokem svatho knete Rostislava.
Uplynulo 1150 let od jeho Bohem vdechnut mylenky pozvat na Velkou Moravu
vrozvsty, kte by srozumiteln zvstovali
slovo Bo a modlili se v rodnm jazyce naich slovanskch pedk. Cel rok jsme se
vnovali tto velik svteck osobnosti z potku djin naich slovanskch nrod. Konali jsme bohosluby vnovan jeho oslav.
Modlili jsme se v chrmech nesoucch jeho
jmno. Podali jsme oslavy a konference
vnovan jeho duchovnmu, sttnickmu a
etickmu odkazu. Na zklad pozvn pravoslavnch v USA jsme dokonce na Aljace
v obci Tuluksak vysvtili zklady chrmu
zasvcenho jeho pamtce.
Mnohokrt jsme si pipomnli slova z poselstv svatho knete Rostislava adresovanho byzantskmu csai Michalovi III.:
LJUDEM NAIM POHASTVA SJA OTVRHIM
I PO CHRISTANESK SJA ZKON DRAIM,
UITELJA NE IMAM TAKOVHO, IE BY NY
V SVOJ JAZYK ISTUJU VIRU CHRISTIASKUJU
SKAZAL, DA BYA I INY STRANY TOHO
ZRJAE PODOBILISJA NAM. TO POSLI NAM
VLADYKO, EPISKOPA I UITELJA TAKOVHO.
OT VAS BO NA VSJA STRANY VSEHDA DOBRYJ
ZKON ISCHODIT Tento text pedali pout-
Poselstv
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku k Roku svatch Cyrila a Metodje
, ,
,
. 1150 ,
, ,
,
.
,
. ,
,
, .
,
, -
ikona 4 /2012
. , ,
, .
, III:
,
,
, ,
, . ,
, .
. (. .., 4) -
,
,
DUCHOVN IVOT
,
, -
.
, -
: ,
,
ikona 4 /2012
DUCHOVN IVOT
nae. Velmi si vme skutenosti, e i zpadn kesan obnovili v 19. stolet jejich
ctu a pozdji je dokonce vyhlsili za spolupatrony evropskho kontinentu.
Pi jubilejn vzpomnce na svat vrozvsty
se duchovn penme do 9. stolet, kdy
nebyli kesan rozdleni. ili v jedn, veobecn, svat, apotolsk Crkvi. Vichni
, .
,
XIX ,
.
, IX , .
. ,
,
. -
,
, , .
, ,
, , . ,
,
, , -
ikona 4 /2012
kesan se spolu modlili a vichni hierarchov, duchovn i prost vc provali spoleenstv jedn vry a duchovn jednoty ve
svat eucharistii. Tato skutenost nm umouje slavit cyrilometodjsk vro spolu
s ostatnmi kesany a vemi lidmi dobr
vle ponaje pedstaviteli stt, kraj, mst
a obc.
Jak v esk republice, tak i ve Slovensk republice se pipravuj konference, setkn,
bohosluby a vstavy vnovan odkazu svatch Cyrila a Metodje. V rmci na crkve,
podobn jako tomu bylo v ppad pamtky
svatho Rostislava, pipravuj nae eparchie
spolu s bohosloveckou fakultou slavnostn
poutn bohosluby, vstavy, setkn a konference. Vichni duchovn, zstupci crkevnch obc a vichni nai ptel jsou zvlt
zvni na duchovn pou do arelu Nrodnho pamtnku v Mikulicch na jin Morav, kde ili a tvoili svat vrozvstov
Cyril a Metodj. Tato pou se bude konat
s Bo pomoc v sobotu 25. kvtna 2013.
Pozvn na ni pijal konstantinopolsk patriarcha Bartolomj I. s doprovodem. ast
pislbili tak zstupci vech slovanskch
pravoslavnch crkv a jako host pedstavitel sttn sprvy i dalch kesanskch
crkv. Ve spoluprci s Jihomoravskm krajem pipravujeme tak na 24. kvtna vdeckou konferenci Odkaz svatch Cyrila a Me-
,
, , .
,
,
,
.
,
25 2013
.
.
, ,
.
: , 24 . .
,
.
28 2012 .
1150-
.
,
,
,
.
,
!
+ ,
,
+ ,
-
+,
-
+ ,
,
+ ,
,
-
DUCHOVN IVOT
S pomoc Bo
Svcen zklad novho chmu v Mukaov 11. 11. 2012
Pn Je Kristus k svm uednkm: J
jsem vinn kmen a vy ratolesti. Kdo zstv
ve mn, a j v nm, ten nese ovoce mnoh; ne-
.
, 11
-
.
. , ,
.
,
, : ,
.
16
.
, ,
11. 11. 2012
.
, , , . ,
.
: , , , , .
, , .
, ,
.
.
.
.
.
www.pravmir.cz
:
. 2561581369/0800
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
.
6
29. 12. 2012
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Duchovn sprvce chrmu prot. Vladimr Abrosimov, pedstavitel Moskevskho patriarchtu prot. Nikolaj Lestchenyuk, J. V. vladyka Marek, arcibiskup
jegorjevsk I , . , . .
,
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Prvn archijerejsk
bosk liturgie
Chrm sv. Ludmily v Praze 6
30. 12. 2012
X 6
30. 12. 2012
J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk spolu s J. B. metropolitou
Krytofem I . . ,
. .
Prvn archijerejsk liturgie, Chrm sv. Ludmily v Praze 6, 30. 12. 2012 I , X 6,
30. 12. 2012
10
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
11
DUCHOVN IVOT
.
: , .
, . . . . , !
,
.
, :
, ,
, , , , ,
12
ikona 4 /2012
- .
, ,
,
.
, ! -
, .
, .
,
.
,
. :
Oba tyto svtky se staly pro chrm sv. Nikolaje v Dejvicch nm jako chrmovmi
svtky: Pavel, jmno duchovnho sprvce tohoto chrmu, fare Pavla Celie. Apotol
Pavel - jmno jeho andla strnho na nebesch. V tento den slav otec Pavel svj svtek. V den Ztity pesvat Bohorodice se
otec Pavel narodil. Sice se to snail utajit,
ale bylo to velmi tk. Lid se k nmu jen
hrnuli s gratulacemi a drky. Gratuluj nejen
pchoz chrmu nebo crkevn kolegov, ale
i kolegov z prce, uednci a tak napklad
velvyslanec Ukrajiny v esk republice pan
Hricak Ivan Jurevi, kter se narodil v Zakarpatsk oblasti, stejn jako o. Pavel. Ale
pchoz samosebou nenavtvuj chrm jen
kvli gratulacm, lid se chtj tak dotknout
Blahodi namodlen v chrmu sv. Nikolaje.
Vzpomeme, tento chrm stejn jako
chrm na Olanech je pmm pokraovn
modlitebnch tradic Ruskho nroda jet
ped revoluc. ,,Zde je Rusk duch, zde Ruskem von, takto se o tomto velmi vymodlenm chrmu mluv. Dlouho zde byl duchovnm sprvce Michail Vasncov, kter
byl rukopoloen na knze samotnm arcibiskupem Sergijem. Tak zde slouili vichni
metropolit ponaje Elevferijem a blaenm Krytofem kone. Poprv, jet pi protojereji Vasnecovi, zde byla zaloena crkevn kola.
, , ,
, , : ?
:
. ,
, .
, 2012
, .
- ,
.
, ,
, ,
, , .
-,
,
, .
: , ,
. , :
,
, , ,
, ,
.
,
, . .
DUCHOVN IVOT
, -.
, . 20 ,
-
.
. , ,
, , . , ,
.
,
,
,
,
.
. , ,
,
, , .
, , , ,
.
, . .
, ,
2006 , . ,
, .
. ,
,
.
,
.
,
, ,
.
, .
- ,
, ,
, .
.
.
.
, , , , . , .
, , , .
. .
,
, . .
7 .
, . .
,
, , ,
, , , , ,
. ,
( )
, ,
. -
- ( !) - . .
, :
,
, . .
, ,
ikona 4 /2012
13
DUCHOVN IVOT
14
ikona 4 /2012
Vstv velmi rno a jde do jdelny, kde je zamstnan. A velmi dobe va. Nejvt
hrdost otce Pavla a mtuky je jejich dcera
Pavlyna. Hezk, chytr a tak velmi snaiv.
V gymnziu, kde studuje tet rok m sam
jedniky. Nedvno byli jej gramotnost
vichni jej spoluci a uitel udiveni.
tvrtletn soutn diktt napsala jako jedin
bez chyby. Potom dlala prezentaci tkajc
se druh svtov vlky. Nala pamtnka
a podle jeho vyprvn sepsala prci, kter
zvtzilo mezi ostatnmi. J jsem tak velmi
rda za tuto skromnou, sympatickou a velmi
obdaenou dvku. Nvtvnci chrmu maj
vborn vztahy se vemi leny rodiny otce
Pavla.
, .
:
, .
,
. - .
. : 4000
!
.
5000 . , ,
,
.
, .
, , , , .
.
,
,
.
, . , ,
FOTOREPORT
2
17. 12. 2012
ikona 4 /2012
15
DUCHOVN IVOT
SCHEMATISMUS
PRAVOSLAVN CRKVE V ESKCH ZEMCH A NA SLOVENSKU
: , - . .,
,
: reck 1065/36, 160 00 Praha 6,
.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@tiscali.cz
Posvtn synod
pedseda: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,
metropolita eskch zemch a Slovenska
sdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6
tel.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup olomoucko-brnnsk
sdlo: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouc
tel.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup preovsk a Slovenska
sdlo: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovsko-koick
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: +421 56 642 41 56, fax: +421 56 643 15 00,
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk
JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komrensk, pomocn biskup pro sprvu
Preovsk pravoslavn eparchie v Preov
sdlo: Palatnova 32, 945 01 Komrno, Monastr Poloen zy Pesvat
Bohorodice v Komrn, tel.: +421 35 773 11 73
JEHO PEOSVCENOST JCHYM, pomocn biskup pro sprvu Olomoucko-brnnsk
pravoslavn eparchie v Olomouci
sdlo: 696 73 Hrub Vrbka . 194, Monastr svatho muednka Gorazda
v Hrub Vrbce, tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz
: , - . ,
,
: reck 1065/36, 160 00 Praha 6
.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz
- ., -
: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouc
.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
,
: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
, -,
: Duklianska 16, SK - 071 01 Michalovce,
.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk
, ,
,
: Palatnova 32, 945 01 Komrno
.: +421 35 773 11 73
, ,
-
:
: 696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556
e-mail: joakim@seznam.cz, http://home.tiscali.cz/monastyr_sv_gorazda/
16
ikona 4 /2012
- .
:
...
.
,
.
,
.
: , ,
, ,
, ,
.
, , ,
, ,
,
.
DUCHOVN IVOT
tajomnk Tlaovho odboru: Dana Duganov
mobil: 0905 737 707, e-mail: dzuganovad@orthodox.sk
tajomnk Odboru pre vzahy zo zahranim: jerej Mgr. tefan ak, PhD.
mobil: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk
tajomnk Odboru pre kolstvo a katechizciu: PaedDr. Peter Begeni
mobil: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk
ekonm: Mgr. Iveta Starcov
mobil: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk
sekretarit, mzdov tovnka: Mgr. Lenka Rusanyuk
mobil: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk
Metropolitn rada Pravoslvnej cirkvi v eskch krajinch a Metropolitn rada
Pravoslvnej cirkvi na Slovensku s dva samostatn celky.
Prask eparchie
eparchiln archijerej: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup
prask, metropolita eskch zem a Slovenska
editel adu eparchiln rady: metrop. prot. ThDr.. Jaroslav uvarsk, PhD.
sdlo: Resslova 307/9a, 120 00 Praha 2;
tel/fax: 224 920 686; mobil: 606 640 928;
e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
tajemnk: Pavel Milko, tel.: 224 916 269
ekonom: Vra Pavlkov
tel.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
Olomoucko-brnnsk eparchie
eparchiln archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup
olomoucko-brnnsk
sdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz
biskup vik: JEHO PEOSVCENOST MGR. JCHYM, biskup hodonnsk, pomocn
biskup pro sprvu olomoucko-brnnsk eparchie,
sdlo: Monastr svatho muednka Gorazda v Hrub Vrbce, 696 73 Hrub
Vrbka . 194,
tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz
osobn tajemnk arcibiskupa: Bc. Perla Jaren
tel.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz
ad eparchiln rady
sdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
editel adu eparchiln rady: prot. Mgr. Libor Raclavsk
tel.: 725 425 722
tajemnk: Ivana Raclavsk, tel.: 585 224 883
administrativa: Eleni Novotn, tel.: 585 221 350
Preovsk pravoslvna eparchia
eparchilny archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup
preovsk a Slovenska
pomocn archijerej: JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komransk, pomocn
biskup pre sprvu preovskej eparchie
sdlo: Budovatesk 1, 080 01 Preov, tel.: 051/773 21 74, 051/773 36 12
osobn tajomnk arcibiskupa: prot. Mgr. Emil Jarkovsk, email:kspbf@unipo.sk
rad Preovskej pravoslvnej eparchie v Preove
sdlo: ul. Budovatesk 1, 080 01 Preov
riadite: prot. doc. Alexander Cap, CSc.
tajomnk: prot. Mgr. Michal vajko
sekretarit: Oga Krov
tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk
Michalovsko-koick pravoslvna eparchia
eparchilny biskup: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovskokoick, predseda Eparchilnej rady
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: 056/6424156, fax: 056/6431500
email: arcibiskup_juraj@orthodox.sk
rad Michalovsko-koickej pravoslvnej eparchie v Michalovciach
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: 056/ 6424156, fax: 056/6431500, mobil: 0918 676 450, e-mail:
uradmkpe@orthodox.sk
riadite radu: mitr. prot. Mgr. Vasil Bardzk, PhD.
Brezina 138, 076 12,
tel.: 056/642 41 56, mobil: 0905 138 702, email: bardzak@orthodox.sk
tajomnk: mitr. prot. Mgr. Bohuslav Seni
Tyrova 305/55, 073 01 Sobrance,
tel.: 056/6424156, mobil: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk
tajomnk pre ekonomiku: mitr. prot. prof. ThDr. Imrich Belejkani, CSc.,
Karpatsk 13, 080 01 Preov, mobil: 0905 773 067, e-mail:
belejkanic@orthodox.sk
sekretrka, pokladnka: Erika Uhrnov,
tel.: 056/642 41 56, fax: 056/643 15 00, mobil: 0915 958 421, email:
uradmkpe@orthodox.sk
C : - .
.: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk
C : - .
.: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk
:
.: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk
:
.: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk
.
: - . .,
,
: . , - .
: Resslova 307/9a, 120 00 PRAHA 2;
./: 224 920 686; .: 606 640 928;
e-mail: suvarsky.jaroslav@seznam.cz; prague.orthodox@quick.cz;
prague.orthodox-ek@quick.cz
: , .: 224 916 269
: ,
.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
-
: ,
- ., -
: Masarykov t . 17, 779 00 Olomouc 9
.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz
: , .,
, - ,
: . .
696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz
: , .,
.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz
: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
: . , , .: 725 425 722
: , .: 585 224 883
: , .: 585 221 350
: ,
,
: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
: ,
, ,
: Budovatesk 1, 080 01 Preov, .: 051/773 21 74, 051/773 36 12
: . , email:kspbf@unipo.sk
: Budovatesk 1, 080 01 Preov
. ,
: . ,
- : ,
tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk
- ()
: ,
-,
: Duklianska 16, SK- 071 01 Michalovce,
.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk
Duklianska 16, 071 01 Michalovce
.: 056/ 64 24 156, : 056/ 64 31 500, .: 0918 676 450
e-mail: uradmkpe@orthodox.sk
- ()
: Duklianska 16, 071 34 Michalovce,
.: 056/642 41 56 , : 056/643 15 00,
.: 0915 958 421, email: uradmkpe@orthodox.sk
: . . , - .,
: Brezina 138, 076 12,
tel.: 056/642 41 56, , mobil: 0905 138 702,
email: bardzak@orthodox.sk
: . .
: Tyr ova 305/55, 073 01 Sobrance,
.: 056/642 41 56 , .: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk
: . . . - . -
ikona 4 /2012
17
FOTOREPORT
Knsk svcen
o. Vitalije
Chrm Zvstovn
pesvat Bohorodice v Praze
21. 10. 2012
.
21. 10. 2012
18
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Mstn duchovn sprvce mitr. prot. Vasil Stojka, vlastn otec o. Vitalije prot. Pipash, o.Vitalij I . .
, . . , .
ikona 4 /2012
19
SLOVENSKO
Ikona
Kontraband vzcnych umeleckch diel vyvolva stle nov a nov otzky
...
2005 -
. . ,
,
.. -
20
ikona 4 /2012
,
.
,
(). ,
500 .
SLOVENSKO
Vek biznis
Krde v Chrme Narodenia Bohorodiky
v Ustjune (Vologdsk oblas) povauj
rusk kriminalisti za jednu z najvch
a najbezoivejch lpe v dejinch Ruska.
V noci z 22. na 23. mja 1994 prili k strnikovi, ktor dohliadal na chrmov komplex, traja mui. Vraj s zaleka, v Ustjune
sa nevyznaj a srne potrebuj pomoc.
Km im strnik a jeho priate vysvetovali,
ako sa dostan na hadan miesto, chlapi
vytiahli fau vodky. Naliali do pohrikov,
ponkli domcich, t vodku vypili a vzpt
zaspali. Ke sa rno s akmi hlavami prebrali okrem toho obaja mali na rukch
stopy po injekcich - mohli u iba kontatova, e sedem najcennejch ikon, medzi
nimi aj ikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej, ktor m dajne zzran moc, je
pre.
Privolan odbornci boli zhrozen. Celkov
kodu odhadli na mnoho milinov dolrov,
ale najstranejie na celej veci bolo to, e
Rusko mono navdy stratilo umeleck
diela, ktorch skuton hodnotu nemono
nijako vysli. Historici umenia, ale aj kriminalisti sa toti obvali, e ilo o krde
na objednvku a e objednvate bol zo zahraniia, pretoe takto mimoriadne vzcne
dielo nie je mon v Rusku preda. Okrem
toho spsob krdee (zlodeji pracovali ab-
,
,
,
.
.
,
, ,
, , .
,
,
. , (
,
, , ) , , , . ,
...
, 1550 , , .. ,
.
; , , 1609
.
,
,
,
. , .
.
.
.
,
, , , , .
, 100
. , , ,
. ,
. ,
, -
, .
, ,
. , ,
,
, . , .
.
,
,
,
.
,
,
,
,
. ,
,
,
, -
.
ikona 4 /2012
21
SLOVENSKO
kandl s ikonami
Veobecn hlbok mlanie bolo vemi znepokojujce aj preto, lebo medziasom prepuklo niekoko kandlov a afr s falonmi
ikonami a mnoh zberatelia povedali aj to,
o pvodne mienili zataji. Naprklad e vo
svojich zbierkach maj diela, ktor mierne
povedan nekpili v auknej sieni ani
inm leglnym spsobom. Lavnu kandalznych odhalen spustila ikona zo zbierky
ruskho zberatea Dmitrija Rossijskho. Hovor sa, e tento obchodnk s umenm zarobil obrovsk peniaze na tom, e potajomky ale zrejme vemi spene lieil
sovietsku generalitu, ktor sa po rozpade
vchodnho bloku vracala domov. Mnoh
si poas pobytu za hranicami zadovili
rzne venerick choroby a lieite Rossijskij
im vracal zdravie. Nepochybne na tom zarobil riadny balk, pretoe v priebehu krtkeho asu zskal poves vekho a solventnho zberatea staroitnost. Vea investoval
aj do nkupu pravoslvnych relikvi a vek
slabos mal najm pre ikony.
Dmitrij Rossijskij vak nhle zomrel a jeho
pozostalos rozchytali prbuzn. Niekoko
ikon sa dostalo do Spojench ttov, pretoe jedna z jeho neter sa rozhodla emigrova do Ameriky. Do svojej novej vlasti
si priviezla neleglne, akoe in! aj
zopr staroitnost. Aby sa jej vraj ahie
. ,
,
(, , ) ,
.
,
.
,
, ..
.
,
. , . ,
.
(, ), . , ,
...
,
. ,
,
! -
22
ikona 4 /2012
,
. ,
,
. -
FOTOREPORT
Archijerejsk
bosk liturgie
Chrm sv. Anny v Plzni
4. 11. 2012
. .
4. 11. 2012
Uvtn Jeho Blaenosti chlebem, sol a kvtinami ped chrmem sv. Anny
v Plzni I -
.
ikona 4 /2012
23
KRTCE
Ped vernis vstavy se konala archijerejsk svat liturgie, kterou slouili oba hierarchov spolu s prot. Jaroslavem uvarskm a dalmi duchovnmi. Pi tchto
bohoslubch zpval kypersk musk sbor
Romanos melodos za zen otce Nikolae
Lymbouridese. Vystoupenm tohoto uniktnho souboru byl oteven dal ronk
Mezinrodnho festivalu pravoslavn hudby
Achaion kallos pod ztitou starostky
Prahy 2 pan Mgr. Jany ernochov, velvyslance eck republiky Jeho Excellence
pana Georgiose Paizise, editele Polskho
institutu v Praze pana Piotra Drobniaka
a s poehnnm vladyky metropolity Krytofa. Festival pod sdruen Fillokalia.
Gratulujeme jeho pedstavitelm zvlt
bratru Mgr. Mariu Christou, Ph.D.
Konference ke svatmu Nikolaji Kabasilovi
Pravoslavn bohosloveck fakulta PU v Preov uspodala 9. jna 2012 mezinrodn
konferenci k 620. vro zesnut svatho
otce Nikolaje Kabasili. Konferenci zahjil
krtce
7 2012 .
.
. .
.
, . .
.
Romanos melodos
.
24
ikona 4 /2012
prot. ThDr. Jn afin, PhD. spolen s metropolitou eskch zem a Slovenska Krytofem, kter t jako prv vystoupil s pednkou vnovanou svtcovu ivotu a jeho
nejvznamnjmu dlu - vkladu O Bosk liturgii. S pohledu dogmatickho odkazu pedstavil svatho Nikolaje Kabasilu
profesor Athnsk univerzity metropolita
Avidu Kiril, titulrn hierarcha konstantinopolskho patriarchtu. Krom velmi zajmavho obsanho vystoupen profesora
ThDr. tefana Pruinskho, CSc. pednel
o teologickm odkazu crkevnho otce ze
14. stolet doc. ThDr. Pavel Milko, Ph.D.
Dal pspvky len profesorskho sboru
Pravoslavn bohosloveck fakulty, ale i fakulty eckokatolick se vnovaly otzkm
filosofickm, etickm, psychologickm a pedagogickm v souvislosti s osobnost svatho Nikolaje Kabasili. Crkev jeho pamtku
slav 20. ervna. Krom zmnnho vkladu
Bosk liturgie pat k nejznmjm jeho
knihm ivot v Kristu a ti homilie vnovan pesvat Bohorodici.
Ptelsk setkn hierarch v Preov
Vladyka Tichon, sprvce preovskho arcibiskupstv, uvtal v kabinetu v ter 9. jna
2012 vladyku metropolitu Krytofa a metropolitu Avidu Kirila, profesora na Athnsk univerzit a pedstavitele konstantino,
- . -
"Achaion
Kallos"
-2 ,
,
.
Fillokalia.
, -
.
, .
9 2012
, 620-
.
- . - ., .
,
, . ,
KRTCE
polskho patriarchtu. Hierarchov setrvali
v ptelsk besed vnovan otzkm tkajcm se na mstn pravoslavn crkve,
zvlt Preovsk pravoslavn eparchie a
aktulnm problmm celho pravoslavnho svta. Vladyka Tichon informoval sv
hosty o ppravch volby novho preovskho arcibiskupa. Odpovdl na otzky
metropolity Kirila, kter se informoval
zvlt o potu duchovnch, vcch a celkovm duchovnm klimatu, kter vldne
v Preovsk pravoslavn eparchii. Ptelskho setkn se zastnili tak prot. doc.
Mgr. Alexandr Cap, PhD., editel Preovsk
pravoslavn eparchie, a tajemnk prot. Mgr.
Michal vajko.
Svat Vclav v Loukch u Karovch Var
Svtek svatho Vclava podle julinskho
kalende oslavil enskch monastr v Loukch u Karlovch Var ve tvrtek 11. jna
2012. Archijerejskou sv. liturgii slouil metropolita Krytof spolu s archimandrity Kosmou a Feofanem, igumenem Onufrijem,
prot. Mgr. Olegem Machnvem a presbyterem Ing. Igorem Efremushkinem. Spolu
protodikonem Mgr. Vasilem erepkem se
sv. liturgie astnil tak protodikon Andrej
Kilin z Estonska. Vladyka metropolita se
rozhodl toho dne vnovat monastru st
ostatk ctihodnho Hermana Aljaskho,
,
14 .
-
, -
, ,
. 20- . ,
,
.
,
9
2012.
, , .
, ,
,
,
. -
ikona 4 /2012
25
KRTCE
.
.
,
,
. -
26
ikona 4 /2012
igumen Stefan z Milovic, prot. Mgr. Miroslav Vachata z Krupky, jer. Michail Hryha
z Jablonce nad Nisou, arcidikon Vasil Buchuk z Prahy, dikon Josef Broek ze eleznho Brodu a dikon Alexandr Lukani
z Prahy. Na konci bohoslueb vyznamenal
KRTCE
jeme mnoh a blah lta otci Pavlovi, jeho
mladoboleslavskm vcm i vem jejich
ptelm, dobrodincm a znmm.
Knsk svcen v Praze o. Vitalije
V chrmu Zvstovn pesvat Bohorodice
v Praze byl v nedli 21. jna 2012 vysvcen
na knze dikon Mgr. Vitalij Pipash. Svcen
vykonal metropolita Krytof za ptomnosti
duchovnch na crkve i z Moskevskho patriarchtu. Otec Vitalij slouil nkolik let v
tomto chrmu a zskal si lsku jak duchov-
,
. . ,
,
, , ,
.
-
.
,
- 20
2012 .
,
. .
. ,
.
. , .
. . . ,
, . , .
--, ,
.
,
To,
.
,
, . ,
,
.
. ,
, !
. .
.
ikona 4 /2012
27
KRTCE
.
, 28
2012
1932 1933 .
,
, ,
.
. , . .
. . ,
, ,
.
.
. ,
, .
,
28
ikona 4 /2012
.
, ,
,
.
,
. .
!
, 19-
. , , , , ,
- .
10 2012 .
. ,
. .
-
.
, 4 2012 .
. . : ,
. , -
KRTCE
, ,
.
:
- .
,
.
, .
,
,
.
.
.
, , ,
14 2012 .
,
, .
,
1918 .
.
.
-
Z Moskvy do Prahy
editel eskho domu v Moskv Ing. Mgr.
Milo Jaro navtvil 15. listopadu 2012 metropolitu Krytofa v jeho prask rezidenci.
Pivezl mu z hlavnho msta Rusk federace
kopii sochy svat muednice Ludmily,
knny esk, kter byla odhalena v z tohoto roku ve dvoran Duchovnho zastupitelstv na crkve pi chrmu sv. Nikolaje
v Kotelnikch. Pan editel informoval vladyku o ivot esk meniny v Rusku.
15
2012 . .
, .
2012
. 1-
.
.
ikona 4 /2012
29
FOTOREPORT
Chrmov svtek
sv. Barbory
Mlad Boleslav-Deb
17. 12. 2012
.
-
17. 12. 2012
30
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
31
FOTOREPORT
32
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Chrmov svtek
sv. Mikule
Nov Paka
19. 12. 2012
.
19. 12. 2012
ikona 4 /2012
33
NA CESTCH
Pou ke svat
12 16 2012 .
, , ,
.
.
. , 6-
.
Paraskev
34
ikona 4 /2012
NA CESTCH
Vladyka metropolita Krytof navtvil na
pozvn Jeho Blaenosti Daniela, arcibiskupa bukureskho, metropolity valaskho
a dobrudskho, mstodrc Cesarie Kapa-
tas, kter vysl 24 hodin denn. Jej televizn tb natel prbh cel jeho nvtvy
Rumunska. Ve veernch hodinch pak
spolu s patriarchou Danielem odcestoval
do Iasi.
Nsledujcho dne spolu s patriarchou Danielem vysvtil nov oddlen v crkevn
poliklinice Providencia v Iasi a t vysvtil
chrm Vjezdu Pn do Jeruzalma. Spolu
s metropolitou moldavskm a bukovinskm
vladykou Feofanem vykonal ve veernch
hodinch nkolik pastoranch nvtv.
V nedli 14. jna v den svtku svat Paraskevy Srbsk slouil spolu s patriarchou a
dalmi hierarchy Boskou svatou liturgii
ped katedrlou, ve kter se uchovvaj jej
svat ostatky. Kad rok putuje do Iasi na
svtek svat Paraskevy pl milionu pravoslavnch vcch z Rumunska i ze zahrani.
Svat ostatky svtice mus bt proto vystaveny ped chrmem a pstupn jsou zvltnm koridorem za asistence policie. Podobn se Bosk archijerejsk liturgie pro
ohromn mnostv vcch mus konat na
otevenm podiu ped katedrlou. Slavnostnch bohoslueb se zastnil tak pedseda
vldy Victor Ponta, ministi, lenov parlamentu a dal vznamn politit a kulturn
pedstavitel zem. Ze zahrani se tto liturgie zastnily tak delegace Ukrajinsk
pravoslavn crkve Moskevskho patriar-
12
16 2012 .
,
,
,
. .
. ,
6-
.
.
.
. ,
,
.
Trinitas, 24
.
. -
ikona 4 /2012
35
NA CESTCH
36
ikona 4 /2012
dvaceti lety vyslaly na Moravu, kde byl eparchilnm archijerejem, malou komunitu
monaek, aby peovaly o nov zbudovan
duchovn stedisko. Tato komunita se stala
zkladem pro prv ensk monastr v djinch autokefln Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku. Monastr ve
Varatecu peuje nejenom o vnitn a vnj
misii Rumunsk pravoslavn crkve, ale pipravuje tak vznamn filantropick pro-
jekt. Jedn se o domov dchodc typu lebny pro dlouhodob nemocn pro sto
obyvatel. Budova stavu nesouc jmno
matky Nazarie se nachz tsn ped dokonenm. Spolu s patriarchou Danielem si
mohl tento dm pipomnajc palc prohldnout a seznmit se s jeho pipravovanm provozem. Dm matky Nazarie m
bt vysvcen v prbhu ptho roku.
Odpoledne se spolu s patriarchou vrtili do
,
.
Providencia
,
. ,
.
14 ,
,
, .
- .
, .
. , ,
.
:
, ,
.
. ,
,
.
,
,
,
.
.
()
350 , .
.
NA CESTCH
, . ,
, ,
.
.
.
.
.
, . ,
, ,
.
.
,
..
,
. ,
, .
. ,
,
.
128 , ,
, ,
.
,
,
Tri-
ikona 4 /2012
37
NA CESTCH
Patriarcha Daniel
(obanskm jmnem Dan Ilie Ciobotea) se
narodil 22. 7. 1951 ve vesnici Dobreti
v kraji Timioara (Temevr). Po absolvovn obecn koly v rodnm mst dokonil
zkladn vzdln v Lpunic a stedn kolu
v Buzia a Lugoj, kde sloil maturitu
(r. 1970).
tyi roky studoval Teologick institut v Sibiu a dva roky systematickou teologii na
Pravoslavn univerzit v Bukureti. Pro
velmi dobr vsledky pokraoval na Univerzit humanitnch studi ve trasburku
a jet 2 roky na Univerzit Ludwiga Alberta
ve Freiburgu im Breisgau. Roku 1979 doshl
titulu ThDr. ve trasburku a r. 1980 druhho
titulu v Bukureti. Mezi lty 1980 a 1988
psobil na Ekumenickm institutu v Bossey.
Dne 6. 8. 1987 pijal mnisk postih se
jmnem Daniel v monastru Sihstria od
archimandrity Kleopy Ilie, 14. 8. 1987 byl
vysvcen na jerodikona a druh den na jeromonacha patriarchou Teoctistem ve starodvnm monastru Putna. V monastru
Sihastria jej patriarcha Teoctist povil do
hodnosti archimandrity 16. 10 1988. Na zatku roku 1990 (4. 3. 1990) pijal biskupskou chirotonii (biskup Lugojsk) a stal se
vikem arcibiskupstv Temevrskho. Ji
vak 7. 6. 1990 byl zvolen na katedru v Iai
a intronizovn 1. 7. metropolitou moldavskm a bukovinskm. Po ukonen plodnho ivota patriarchy Teoctista byl 12. 9.
2007 byl zvolen na jeho msto a 30. 9. intronizovn jako est patriarcha Rumunsk
pravoslavn crkve v patriar katedrle
v Bukureti.
Jeho Blaenost patriarcha Daniel se zastnil mnoha mezinrodnch crkevnch konferenc (1992 Moskva, 1998 Manila,
1998 Athny, 2000 Istanbul). Je dritelem etnm ocenn a z Institutu v Connecticutu m titul ThDr. h.c. (r. 2003) a tent z St. Serge v Pai (r. 2009).
Rumunsk patriarcha Daniel nos jako jedin v cel pravoslavn rodin bl podznk a zu, podle mstn crkevn tradice.
nitas,
. ,
,
,
.
,
.
38
ikona 4 /2012
( ) 22
1951 . (Teme v r).
, ,
, (
1970 ).
. , ,
--. 1979
1980 . -
. 1980 1988 .
.
()
6
1987 .,
,
. 1990
(4 ) -
( ) . 7
1990
, .
, 12 2007 .
, 30
,
.
(1992 ,
1998 , 1998 , 2000 ). ,
(2003 .),
-
(2009 .).
, ,
, .
FOTOREPORT
Pou ke
svat Paraskev
Rumunsko
12.16. 10. 2012
ikona 4 /2012
39
FOTOREPORT
40
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
41
FOTOREPORT
42
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
J. S. katolikos a patriarcha
cel Gruzie
Ilja II.
a J. B. metropolita
Krytof
Karlovy Vary
15. 11. 2012
. .
II
. .
15.11.2012
Foto: Igor Stelec I :
ikona 4 /2012
43
IVOTN STYL
Archaion Kallos 2012
7 18 2012
Archaion Kallos,
.
Archaion Kallos ,
,
,
.
Filokallia (, ,
)
.
,
, - , , (Archaion Kallos).
,
.
44
ikona 4 /2012
7.10
,
Romanos Melodos,
.
.
,
8. 10
.
. ,
,
. .
37
, .
USA vrn pravoslav. Vedle jeho velmi populrnho dla klavrnho i orchestrlnho
si tak publikum jeho jmno pipomnlo
i v souvislosti se sborovmi skladbami navazujcmi na tradice pravoslavn hudebn
kultury. Cyklus Celonon bdn op. 37 vychz z liturgick praxe vchodn crkve sluujc pi velkch svtcch veern a jitn
obad v jedinou bohoslubu. spn moskevsk premira v roce 1915 je dnes vnmna jako symbolick zavren jedn ry
vvoje ortodoxn liturgick hudby v Rusku,
jej dal osudy byly po roce 1917 vznamn ovlivnny politickou nepzn vi
nboensk kultue. Tento cyklus provedl
dv pveck sbor Cancioneta Praga, kter
vznikl v roce 2010 z iniciativy sbormistra
Luke Jindicha, bvalho druhho sbormistra sboru Bambini di Praga. lenkami
sboru jsou dvky, kter dve psobily ve
vbrovch praskch sborech.
Dle zaznly autentick npvy z eck pravoslavn hymnografie v podn muskho
pveckho sboru Romanos Melodos. Nejprve poslucham nabdli v prvn sti
svho programu npvy, kter jsou soust
dennch bohoslueb (tj. veern, jitn a sv.
liturgie sv. Jana Zlatostho), pot vystoupen u opustilo rmec pravidelnch dennch bohoslueb a byla vnovna hymnm
urenm obdob Velkho tdne a zvr pat 1915
,
1917
.
Cancioneta Praga, 2010 ,
Bambini di
Praga. ,
.
Romanos Melodos. ,
(. . , . ).
,
,
, . ,
,
IVOTN STYL
il tradin prosb Pane, smiluj se. Sbor
pojmenovan podle svatho Romana Meloda, jednoho z nejvznamnjch tvrc
na poli tradin byzantsk hymnografie,
kter il a na pelomu 5. a 6. stolet po
Kristu, byl zaloen roku 1997 v Limassolu.
Dnes m kolem 30 len, kte se zabvaj
liturgickou a lidovou hudbou. Od svho
vzniku sbor pravideln vystupuje na koncertech a pi liturgich v eck sti Kypru,
ale i v zahrani. Sbor m na svm kont ji
ti natoen CD a v souasn dob pipravuje dvojit CD s liturgi sv. Jana Zlatostho.
Na druhm festivalovm koncertu (11. 10.)
zaznly v podn komornho souboru Ensemble Hilaris pod vedenm Krytofa Spirita
ti drobn skladby Igora Stravinskho (Ote
na, Bogorodice dvo, Symbol vry). Pot
nsledovala ada hudebnch ztvrnn pravoslavn Liturgie sv. Jana Zlatostho od
rznch skladatel. V jejich podn se pedstavily hostitelsk sbory festivalu, tj. Sbor
pravoslavnho katedrlnho chrmu sv. Cyrila Metodje v Praze a vokln sti souboru Filokallia se sbormistry Valentinou
uklinou a Mariosem Christou a spolu s
nimi jako zvltn host Achilleas Chaldaikis,
kter pravideln psob jako almista pi
bohoslubch v Atnch a jako koncertn
umlec m v tomto nru za sebou stovky
V-VI . , 1997
.
30 , . ,
, .
CD ,
- . .
(11.
10) Ensemble Hilaris
(
, , ).
. .
, . . .
Filokallia .
,
, ,
,
.
.
,
. 1942 .,
,
. .
,
(. . , . ),
(
, . .).
,
( .
Archaion kallos),
- .
,
, .
, Archaion
Kallos,
Filokallia
, , ,
,
. Filokallia ,
,
.
,
. ,
, Filokallia Damaskinos,
ikona 4 /2012
45
IVOTN STYL
46
boru Filokallia se zamuje na hudbu inspirovanou pravoslavnou tradic, instrumentln ansmbl se vnuje pedevm
hudb soudob. leny souboru jsou vtinou studenti i absolventi Prask konzervatoe, Akademie mzickch umn a hudebnch obor Karlovy univerzity. Psoben
Mariose Christou v ansmblu Filokallia a
ve sdruen Damaskinos, kter se zabv
pravoslavnm umnm, v kombinaci s jeho
eckm pvodem a hudebn teoretickou
innost (rozbory dl A. Prta, byzantsk
hudba) ovlivnilo velmi siln nejen jeho vokln tvorbu (Missa in Stylo Graeco, Kanonick me, mnoho prav eck lidov nebo
pravoslavn hudby), ale tak jeho tvorbu
instrumentln (nap. Prvn modlitba pro
slo klarinet).
Zajmav srovnn pinesl program nsledujcho koncertu (18. 10.) nazvanho Irmologion ze Supralu, ran rusk polyfonie,
kter dal skuten naplno vyznt asn
pestrosti hudebnho umn ortodoxnch crkv. Jin hudebn svt, ne s jakm se bn
setkvme, nabdl u sbor z polskho Supralu, tedy z zem naeho sousednho
sttu. Z ponkud vzdlenjch konin zaznly v podn dalho inkujcho voklnho tlesa, kter vak psob v Praze, nboensk zpvy zem, ve kter stoj biblick
hora Ararat.
Svat liturgie svat armnsk apotolsk crkve, nboensk a kulturn celek u ns tm neznm, vznikal syntzou nkolika
vliv. Svj vznam zde m jeruzalmsk ritus liturgie podle sv. Jakuba i byzantsk liturgie sv. Jana Zlatostho. Kontakty s kiky pinesly i urit stopy latinskho ritu.
K jejmu ustlen dolo zhruba kolem pelomu milni. Jej hudba byla po vt st
historie pouze jednohlas a jej neumov
psmo nen dodnes pln rozlutno. Tm
vc vystupuj do poped osobnosti novodobch editor, mezi nimi se obzvltnmu
vznamu t archimandrita Komitas Vardapet. Ten me bt prvem povaovn za
propagtora tto hudby na evropskm kontinentu, kde byla do t doby prakticky neznm. Zpadn hudebn vzdln zskal v
Nmecku a byl prvnm mimoevropskm
hudebnkem pijatm do International Music Society, kterou spoluzakldal. Na tomto
koncert tak mli posluchai monost slyet
vbr z melodi d, hymn a modliteb uvanch pi obadech v armnsk crkvi tak,
jak je kolem pelomu 19. a 20. stolet zpracoval a harmonizoval prv archimandrita
Komitas. Sbor Univerzity Karlovy v Praze,
kter pednesl onu armnskou st programu, dil Haig Utidjian, dirigent, odbornk na armnskou hymnografii a jhen Armnsk apotolsk crkve.
, - ( . , )
(Missa in Stylo Graeco,
Kanonick m e,
), (. Prvn modlitb,
).
(18. 10), ,
,
.
,
, ,
.
-,
, , .
,
, .
.
. .
.
.
,
. ,
.
, .
, International Music
Society (
),
.
, , ,
, XIX-XX . , -
,
, , .
, .
1598 1601 . -
ikona 4 /2012
:
.
,
.
576
.
()
,
.
IVOTN STYL
Dve zmiovan Irmologion je jeden z
druh knih obsahujcch hymny a jin npvy pravoslavn liturgie. Manuskript ze
Supralu vznikl mezi lety 1598 - 1601. Za
svou jedinenost vd zejmna poloze
msta svho vzniku: hranici zem zpadnho a vchodnho kesanstv. Spojenm
vliv obou vznikla uniktn kola liturgickho zpvu, kter nem jinde na svt obdoby. Pt set sedmdest est strnek rukopisu obsahuje npvy pro cel liturgick
rok. Po npvech jednohlas (monodiln)
tradice nsledovala st vnovan ranmu
ruskmu vcehlasu.
inkujc musk sbor Bogdan Onisimowicz se poprv pedstavil roku 2008 u pleitosti vstavy rukopisu Irmologia ze Supralu. Npvy z tohoto pramene na tto
vstav zaznly poprv po 400 letech, kdy
je zapsal autor rukopisu Irmologia, Bogdan
Onisimowicz, jeho jmno si sbor vetkl do
nzvu. Sbor tvo spolenost lid, kte nejsou zpvky ze sv profese, ale spojuje je
ve pro ortodoxn hudbu a tradice. Jeho
sbormistr Marcin Abijski je lenem znmho eckho sboru byzantsk tradice Byzantines Fones a jako expert na tuto oblast
rekonstruoval pro svj sbor npvy z Irmologia ze Supralu.
Dramaturgie vech koncert letonho ronku Archaion Kallos se zatm pevn up 2008
.
400 ,
,
, .
, ,
.
Byzantines Fons. ,
.
Archaion Kallos , , . 18. 10
, ,
,
,
.
.
,
XX
.
, , , , . , . . . .
,
.
,
: ,
, , Archaion Kallos. () ,
,
,
, .
,
--, .
,
,
.
:
, . ,
,
, ,
, , ,
OSA .
,
-
ikona 4 /2012
47
IVOTN STYL
. , , ,
,
. ,
,
,
.
Piccolo coro, ,
-
,
. ,
48
ikona 4 /2012
.
--,
.
Subito, .
.
,
,
, -
pamtky severnho Kypru v prostorch katedrlnho chrmu, projekci dokumentrnho filmu Starovrci reisrky Jany evkov v kin Ponrepo a dv odborn
pednky zahraninch lektor. Achilleas
Chaldaiakis (ecko) se zabval souvislostmi
tradice byzantsk hudby a soudobch skladatelskch technik, zatmco Marcin Abijski
(Polsko) se vnoval vznamu sbornku Irmologion ze Supralu a ran rusk polyfonii.
Nen pochyb o tom, e festival Archaion
Kallos se za krtkou dobu sv existence zaadil mezi vznamn kulturn akce na
zem hlavnho msta, o em svd nejen
podpora mstskch orgn, eckho a kyperskho velvyslanectv, mnostv sponzor, vborn propagace v mdich, ale
pedevm skvl ohlas, se kterm se prezentovan hudba setkvala u etnch nvtvnk vdy tm zaplnnho chrmu
sv. Cyrila a Metodje.
Ondej Holas
, Ponrepo
. ()
,
()
.
,
,
Archaion Kallos
.
, ,
. -
,
.
.
FOTOREPORT
Archaion Kallos
.
2.18. 10. 2012
ensk sbor Cancioneta Praga pod vedenm Luke Jindicha I Cancioneta Praga
ikona 4 /2012
49
FOTOREPORT
50
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
51
IVOTN STYL
film
Vznik nov
Cyril a Metodj Apotolov Slovan
Na polovinu roku 2013 je plnovan premira novho celoveernho filmu a tydlnho docu dramatu reisra Petra Nikolaeva o ivot slovanskch vrozvst sv.
Cyrila a Metodje
Pbh z 9. stolet ve strhujcch obrazech
l potky en kesanstv na Morav
a v naich zemch. Hlavnmi postavami hranho docu dramatu a filmu jsou vrozvsti
Konstantin (pozdji znm jako Cyril)
a jeho bratr Metodj, kte byli prohleni
za svat a jsou oznaovni jako Apotolov
5-
. 2013
IX
. ( ) ,
. 5- , 826 885 .
52
ikona 4 /2012
,
,
, ,
,
I, .
,
,
, .
-
IVOTN STYL
na neptelsk synod v Bentkch a vzpt
i v m ped papeem, kde se jim jako zzrakem postupn poda prosadit jak slovansk psmo a liturgii, tak zaloit samostatn moravsk biskupstv. Vn nemocn
Konstantin, kter od dtstv trp tuberkulzou, vak v m vyslen umr a po jeho
smrti se misijnho dla ujm jeho bratr Metodj, kter je po velkm sil jmenovn
prvnm moravskm arcibiskupem.
Mezitm vak na Morav vypuknou nepokoje, bhem nich moravskho knete zrad
jeho synovec Svatopluk. Rostislav se tak
potupn dostane do ruky vchodofranskho
csae, kter jej nech oslepit a poslze se
pokus zmocnit Moravy. Svatopluk se msto
vdku dok uvznn a na Moravu jsou
jako sprvci dosazeni fransk markrabata
Wilhelm a Engelalk. Moravan vak ciz
markrabata nepijmou a vyvolaj mohutnou
vzpouru, kterou je schopen potlait pouze
jedin lovk na svt Svatopluk. Csa jej
tedy propust z vzen a postav ho do ela
silnho vojska, avak Svatopluk vzpt pejde na stranu Moravan a v ukrutnm boji
vechny fransk vojky bez milosti pobij.
Nmcm se vak mezitm podailo zmocnit
tak arcibiskupa Metodje, kterho ve sv
nenvisti neprvem odsoud a uvzn v oteven de jako zve. Po tm tech letech
nelidskho utrpen jsou po zsahu papee
.
.
,
,
. -
,
. , ,
, , .
,
.
,
.
- ,
,
. ,
,
. ,
, ,
. , , ,
, .
, ,
.
,
, , .
,
,
(H gab
Moravia). ,
,
.
,
.
, ,
.
, V.
,
.
, ,
:
,
. , ,
.
.
www.filmcyrilametodej.cz
ikona 4 /2012
53
FOTOREPORT
,
5. 6. 201231. 12. 2012
Foto: Martin Strnsk, Filip Fojtk, Lenka Fojtkov I :
a, ,
54
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Sv. Cyril a Metodj tvo v Byzanci slovansk psmo hlaholici ped odchodem na Velkou Moravu v roce 862 I . .
862
ikona 4 /2012
55
FOTOREPORT
Po bratrov smrti je Metodj Hadrinem II. jmenovn arcibiskupem a vrac se na Moravu, kde dokon peklad Psma svatho I II
, ,
56
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Veligrad hlavn sdlo knete Rastislava a Velkomoravsk e, kter se nachzelo na zem dnench Mikulic I
, ( . )
ikona 4 /2012
57
TMA
a
. ,
, 1150
, , ,
,
,
, (
) .
"
,
, .
.
58
ikona 4 /2012
18 , ," -
- . ,
, , 34- ,
, .
220
:
.
192 . - : -
TMA
biskup sa intronizciou stane arcibiskupom
preovskm a Slovenska, a teda najvym
predstaviteom a tatutrom Pravoslvnej cirkvi na Slovensku. Gerka novho biskupa charakterizoval ako vemi skromnho lovek, a
asktu. Voba biskupa je predovetkm vobou otca a ja dfam, e budem dobrm otcom
vetkm tm, ktor ma zvolili, povedal pre
mdia krtko po poslednom stan hlasov
vaz volieb otec Rastislav.
Pravoslvna cirkev v eskch krajinch a na
Slovensku je autokeflna a je sasou jednej, svtej, veobecnej a apotolskej Cirkvi
Christovej. Na ele asti Cirkvi v eskch
krajinch je arcibiskup prask a eskch
krajn. Na ele asti Cirkvi na Slovensku je
arcibiskup preovsk a Slovenska. Slovensko
je spojen s eskmi zemami, priom hlavou
pravoslvia v echch a na Slovensku je
Jeho Blaenos vladyka Krytof.
Voba budcej novej hlavy Pravoslvnej cirkvi
na Slovensku sa konala z dvodu mrtia arcibiskupa preovskho a Slovenska Jna (vlastnm menom Jn Holoni), ktor zomrel
2. augusta vo veku 75 rokov. Pravoslvna cirkev na Slovensku m okolo 50 tisc veriacich.
Prajeme novozvolenmu biskupovi vea Boej blahodate a Darov Svtho Ducha, aby
bol dobrm duchovnm otcom svojich veriacich, ktorch mu poehnal samotn n
Hospodin a Spasite Isus Christos.
, ,
,"
.
,
, ,
.
, .
,
.
(
), 2
75 .
50 .
.
,
, ,
.
Svcen a intronizace
vladyky Rostislava
Vladyka Rostislav, arcibiskup preovsk a
Slovenska, pijal biskupsk svcen v katedrle sv. Alexandra Nvskho v nedli 18.
listopadu 2012. Jeho svtitelem byl metropolita Krytof, pedseda Posvtnho synodu
Pravoslavn crkve eskch zem a Sloven-
, , .
18 2012
.
,
.
,
, , ,
-
,
.
.
,
, ,
(- ) ,
,
,
.
ikona 4 /2012
59
TMA
60
jako dobr past vedl Vm sven duchovenstvo a Bo lid cestou spasen do Boho
krlovstv. Je to ezlo historick, kter ped
Vmi nosili vynikajc archijerejov: vladykov Alexij, Dorotej, Nikolaj a Jn. Jste ptm archijerejem, kter byl zvolen a ustanoven na preovskou katedru, je m
hlubok djinn zakotven. Pvodn to byla
eparchie mukaevsko-preovsk, je mla
za kol duchovn peovat o vc rusnsk
nrodnosti. Dodnes znme pojmy jako Podkarpatsk Rus a Preovsk Rus. Toto archijerejsk ezlo k Vm pichz po letos zesnulm blah pamti vladykovi Jnovi.
Vladyka Jn se ujal s pslovenou jemu zodpovdnost svenho kolu. Dlal tak s lskou v duchu pravdy a spravedlnosti. Boil
pehrady, kter vznikly v lidskch srdcch,
a budoval mosty tam, kde byla divok voda
nedvry, nepochopen a zl vle.
Ve Va volb vidme jasn Bo prozetelnost. Vae jmno bylo vylosovno ze t rznch jmen. Hospodin Bh tak rozhodl,
aby nov preovsk arcibiskup a nejvy
pedstavitel Slovenska byl prv vladyka
Rostislav, kter nese jmno knete Rostislava, jen podobn jako sv. Konstantin Velik nebo sv. Vladimr, poloil zklady velkomoravsk pravoslavn crkve. Jmno
Rostislav je identick se jmnem Rastko
(Krescens), co znamen rst, a nebo dt
- ,
- . ,
-
.
:
,
,
, , , ,
.
,
: , , .
,
,
. -,
. .
, ,
.
. ,
,
, , .
. .
,
,
. , ,
. . , .
(Krescens),
. , ,
. ,
, ,
ikona 4 /2012
TMA
rst. Svat Rostislav dal vyrst slovanskmu kesanstv a je v irm smyslu zakladatelem vech slovanskch pravoslavnch crkv. Vme, e se budete se podobat
tomu, jeho jmno noste a dte duchovn
rst sv preovsk pastv. Podobn jako Vai
pedchdci si zskte i pes sv mld autoritu a ctu, jak v crkevnch kruzch, tak
i u pedstavitel slovensk sttn sprvy.
Pravoslavn eparchie na Slovensku patily
od zaloen na autokefln crkve k nejpoetnjm a zrove nejdleitjm jejm
stem. Z toho dvodu byla v Preov zaloena tak Pravoslavn bohosloveck fakulta, kter je dnes soust Preovsk univerzity. Kanonick dozor m nad n od
jejho zaloen preovsk archijerej.
Mme nadji, e s Va osobou ek crkev
na Slovensku poehnan obdob, v nm
bude vldnout cta a lska mezi duchovnmi navzjem i mezi vcmi a duchovnmi. Pastsk a misijn sluba crkve bude
viditeln nejenom na vchod Slovenska,
ale bude zeteln t v nov ustanovench
crkevnch obcch v zpadoslovenskch krajch v ele s Bratislavou. Tme se, e brzy
vysvtte nov pravoslavn chrm v Bratislav, kter bude duchovnm pstavem
a toitm pro vechny pravoslavn obyvatele hlavnho msta Slovenska.
Nech Vm Hospodin ehn ve Vaem zod-
. , , ,
,
.
, .
,
.
.
, ,
, ,
.
,
, .
,
.
,
.
.
, .
. . .
. . .
. ,
( ER), .
,
.
!
ikona 4 /2012
61
FOTOREPORT
Veern
bohosluba
spolu s nareeniem" novho
preovskho archijereje
Katedrln chrm
sv. Alexandra Nvskho v Preov
17. 11. 2012
.
17. 11. 2012
Foto: Tana Stelcov I : Cp
J. P. biskup Jchym, biskup hodonnsk, J. P. vladyka Porfyrij, biskup jgersk ze srbskho patriarchtu , J. V. arcibiskup Juraj, arcibiskup michalovsko-koick, J . B. metropolita Krytof, J. V. vladyka Feodor, arcibiskup mukaevsko-uhorodsk z moskevskho patriarchtu, J. P. vladyka Pajsij, biskup
gorlick z polsk metropolie I . . , , . . , ,
. . , -, . . , . . , - , . . ,
62
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
63
FOTOREPORT
Svcen otce
Rostislava
a jeho intronizace arcibiskupem
preovskm a Slovenska
Katedrln chrm
sv. Alexandra Nvskho v Preov
18. 11. 2012
.
18. 11. 2012
Foto: Tana Stelcov I : Cp
64
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
65
HISTORIE
Svat kne
Rostislav
,
.
,
,
,
66
ikona 4 /2012
. ,
.
. ,
, , ,
, .
,
. :
, ( 13,
4).
HISTORIE
jc moravsk a slovensk kmeny slovanskho lidu ji sjednocena a na zpad se
otvrala kmenm eskm, kter se pozdji
staly jej soust. esk knectv navazovalo na Velkou Moravu a pijmalo z n kesanstv v jeho slovansk, cyrilometodjsk
podob. Na severu a na vchod stkala se
Morava, lemovna irokmi lesy a horstvy
Jesenk, Beskyd, Tater i Matry, s kmeny
polskmi a ruskmi, na jihovchod s carstvm bulharskm. Na tyto sousedn kmeny
slovansk myslel moravsk kne rovn,
kdy uvaoval o nejvhodnj zvsti kesansk vry, je by se dostala nejprve na Moravu a pak i k nim, aby vechny nrody
slovansk, vidouce, jak bude na Morav
hlsno slovo Bo v jazyce slovanskm,
pipodobnily se k nm.
Rostislavova zem byla do iroka otevena
k jihu, kde tvoil jej pirozenou hranici
a prodn obranu i cestu k vchodu veletok
Dunaje. Odtud, pes nkdej Panonii, pichzeli na Velkou Moravu obtav sluebnci
kesansk vry, ale i uitel nebo i mezi
penic se plevelil koukol , kte spe mysleli na politick zisky pro sv nmeck
pny, ne na pokorn zvstovn istho
uen Spasitele Krista. ivotopis svatho
otce naeho arcibiskupa Metodje svd,
e na Morav jet ped pchodem svatch
brat Cyrila a Metodje psobili uitel
, ,
.
, ,
. ,
. , ,
, :
,
, .
,
,
. , ,
,
,
.
-
, .
, - . (. ).
, 2
(IV, 10), . ,
. : ,
, ,
.
. .
,
, .
-
,
,
,
. , -
,
, 852 . , . . ,
,
,
-
ikona 4 /2012
67
HISTORIE
sln svatm Pavlem do Galacie a pozdji hlsal slovo Bo v Galii. Jmno Rostislav tedy
znamen toho, kdo rost, dv rst, rozmnouje slvu Kristovu. Takov byl svm ivotem
a skutky tak moravsk kne svat Rostislav.
Blah a nadeve radostn zvst o odputn
a spse lovka v Jei Kristu, kterho Otec
nebesk jako svho milovanho Syna poslal
svtu, aby spasil lovka, pichzela k naim
velkomoravskm pedkm pomalu. Pokud
svatou vru pineli misioni z Nmecka,
zdrhali se ji Moravan pijmat s dvrou,
nebo se obvali, e s pijetm kesanstv
by se stali poddanmi svch soused. Akoliv se na hraditch budovaly prvn kesansk chrmy, zaznamenali kroniki
k roku 852 na Morav, e kesanstv je tam
.
,
. ,
, ,
... ,
.
, .
(Ma 6, 32-33).
, . ,
:
: ,
. ,
. , ,
.
68
ikona 4 /2012
.
, ,
,
, ,
. ,
, ,
. ,
,
, , ,
,
,
.
,
.
HISTORIE
triarchty. Tch bylo na svt v devtm stolet celkem pt. V Evrop sam byly patriarchty dva prvn msk v ele s papeem,
patriarchou mskm, druh v Konstantinopoli neboli Caihrad v ele s patriarchou
caihradskm, jm byl v t dob moudr
a vzdlan svat Ftios. Ostatn patriarchov: alexandrijsk zahrnoval crkevn
sprvu v Egypt, antiochijsk a jeruzalmsk spravovali sv zem v Asii a pro zmr
knete byli pli daleko. Tak se stalo, e se
moravsk panovnk obrtil nejdv k apo-
,
,
,
.
-
, .
9- .
:
- , ; ()
,
. .
,
.
.
.
, ,
.
,
,
.
,
,
.
.
,
III. . , -
,
.
:
, ,
.
,
,
, , ,
,
.
, ,
,
. . ,
, , .
,
, ,
,
ikona 4 /2012
69
HISTORIE
70
caihradskmu. O crkvi na vchod se Moravan dovdali jen to nejlep. V Konstantinopoli sdlil prvoplatn vnj ochrnce
vech kesan, v t dob zbon csa Michal III. Svatmu Rostislavovi vak lo
pedevm o to, e z caihradskho byzantskho crkevnho prosted na vechny
strany vyzaoval laskav a nensiln duch
prvotnho kesanstv, spojen a zulechtn
hlubokou vzdlanost, duchovnmi ctnostmi
a uchvacujcm kulturnm bohatstvm. Svat
. , , ,
,
.
,
. , ,
, ,
.
( ,
)
. -
,
,
, ,
,
.
,
.
, ,
. .
, .
: ,
, ,
,
: , -
ikona 4 /2012
. ,
, , , . , ,
,
...
,
: ... - , ,
, -, ,
, , (),
.
, ,
.
, , , ,
, . , , ,
,
.
-, ,
.
,
.
, ,
, ,
,
. ,
,
,
,
.
.
.
.
,
. . ,
,
,
, .
. -
:
? , ,
, .
- ,
. . ,
, .
.
,
.
. ,
. :
,
, ,
ikona 4 /2012
71
HISTORIE
72
( . 11, . 10). . .
,
,
,
.
,
, , :
() , ,
....
, . . -
:
.
( )
, : ,
,
(1 .
2, 4)
,
,
,
,
, ,
. ,
.
, .
,
, . ,
.
, ,
,
, ,
,
, , , , ,
, , .
. . ,
.
.
,
, .
, . ,
. ,
,
ikona 4 /2012
Rostislav v duchu ve svch bohumilch plnech chtl osvtit nejen svj nrod, ale tak
vechny sv bratry a vechny sestry v cel
rozkoatl rodin nrod slovanskch i jinch, kter si ply duchovnho pokrmu
prav vry a srozumiteln bohosluby. Jak
by bohumil prosba moudrho knete
mohla bt odmtnuta v slavnm mst Konstantinopoli, mst chrncm kesanskou
vru a zbonost! I csa, jemu byla adresovna, i svat patriarcha Ftios, kter podporoval zvstovn Evangelia a vzdln, uvtali Rostislavovu prosbu jako projev Bo
pe o blaho slovanskho lidu. Csa Michal
spolu se svatm patriarchou Ftiem svolali
veleradu a povili moravskou misi dva z
nejvznamnjch zvstovatel evangelia
Kristova, uenho Konstantina, kter si pibral k pomoci svho starho bratra Metodje. A byl Konstantin-Cyril nemocen
a unaven po pedchozch misich u Arab
v Bagddu a u nroda Chazar v oblastech
dnenho jinho Ruska, pijal tuto nelehkou
slubu zemi velkomoravsk s radost. Oba
rodn brati, svat Cyril-Konstantin a Metodj, mohli dobe splnit pn svatho Rostislava, nebo pochzeli ze Solun, kde se
v tch dobch hovoilo nejen ecky, ale i
slovansky, a dokonale znali oba jazyky.
Svat Cyril byl nejen hlubok znalec filosofie a bohoslov, ale i velk znalec jazyk.
.
,
.
. , ,
HISTORIE
Svat Metodj bval v mladosti pedstavitelem csaovm v oblasti obvan Slovany,
opustil vak svtskou slvu pro Krlovstv
nebesk a odeel do monastru, aby se oddal modlitb, pemlen o Bohu a studiu
svatch knih. Kdy vak bylo zapoteb, oba
brati pokorn vzali na sebe povinnosti uitel a odchzeli do dalekch zem, kde jim
hrozilo nejedno nebezpe, aby jako zvstovatel Evangelia uvdli nov nrody ke
spse. S radost pijali svat Cyril i Metodj
tento kol u Slovan a peliv se k nmu
pipravili. Svat Cyril dobe pochopil vznam Rostislavova zmru uvst ke Slovanm kesanstv v jejich rodnm jazyce a
pln s tm souhlasil. Stejnho smlen byl i
svat patriarcha Ftios, uen ptel svatho
Cyrila. Ji dve se jist oba zabvali mylenkou, jak nejvhodnji piblit slovanskm
kmenm Kristovo svat uen a s nm i
vechny hodnoty kulturn, kter kesanstv
pin.
Pro svatho Cyrila-Konstantina vyvstala
vak pitom dal otzka: zda maj Moravan vlastn psmo pro svj jazyk? Toti jen
ta mylenka, kter je zapsna, me petrvat
do dalch pokolen. Jedin vlastn psmo
mohlo povznsti slovansk jazyk i slovansk
lid k vrcholm vzdlanosti a uvsti jej do
rodiny vysplch nrod. Svat Cyril dobe
vdl, e psmo je zkladem k rozvjen a
: , , ,
. .
,
. ,
, ,
.
,
, ,
- , ,
. , ,
, ,
. ,
,
.
: , ,
; . ( 34,5 32,4).
, ,
.
,
.
-
,
, :
. , , ,
, ,
. ,
,
. .
,
.
,
? ? ,
,
?. . -
,
. 14
1 . .
. , ,
,
. , ,
,
,
ikona 4 /2012
73
HISTORIE
stal jejich ptelem i kem, ctil je a podporoval jejich svat dlo. Svat Rostislav ihned
pochopil, e mu pinesli skuten dary nejvzcnj. To, e slova listu byzantskho csae byla ky vrozvst takto vloena
do ivotopisu svatho Cyrila, svd nejen
o svatch bratrech, ale tak o kesansk
opravdovosti a velik zbonosti osvcenho
knete.
Svat kne Rostislav umonil sv. Cyrilu
a Metodji a jejich pomocnkm, aby dle
neruen pekldali Psmo svat a bohosluebn knihy pravoslavnho obadu z ec .
,
.
. ,
, ,
.
. , ,
, .
.
. , . , ,
. .
,
. :
,
, - , -
74
ikona 4 /2012
byli vak spokojeni latint duchovn z cizozemc, kte sledovali v Rostislavov zemi
neprav cle. Zvistiv zaali mluvit proti
cyrilometodjsk bohoslub a tvrdili, e
Bh vyvolil pouze ti jazyky hebrejsk,
eck a latinsk, jimi nle Boha chvlit a
oslavovat, a e pouze tmito jazyky m bt
sdlovno velik lidsk vdn. To by pak
znamenalo, e nrody, kter uvaj jazyk
jinch, by mly povky setrvat v temnot
a pouze pabrkovat u nrod s vhodami
jazyk domnle vyvolench. V diskusi o bohosluebnm jazyku, je byla projevem
nevzdlanosti trojjazynk i zminkou
k toku proti Bohem vnuknutmu Rostislavovu zmru, vystoupil neohroen svat
Cyril. Ubrnil slovanskou bohoslubu ve
slavn bentsk disputaci, kdy se vracel
spolu se sv. Metodjem nazpt do Caihradu
po naplnn prvn sti svho velkomoravskho posln.
Copak nepichz d od Boha na vechny
stejn a zdali slunce zrovna tak nesvt na
vecky? Zdali nedchme na vzduchu
vichni stejn? A tak vy se nehanbte uznvat
pouze ti jazyky a pikazovat, aby vechny
ostatn nrody a plemena byly slep a hluch? Sv. Cyril-Konstantin vyjmenoval celou
dlouhou adu nrod, kter v crkvi vchodn mli sv knihy a vzdvali Bohu slvu
kad svm jazykem. Citoval celou 14. ka-
.
, . ( 2, 1516) ,
, ,
(Mal 2, 13-14).
:
, : . , ,
,
. (M 5, 27-28). :
: ,
,
;
, . (M 5, 32). () :
-
!
,
, ,
.
,
, , . ,
, .
, ,
.
, .
, :
- , , -
HISTORIE
pitolu z 1. epitoly sv. ap. Pavla ke Korintskm a vyvrtil falen uen trojjazynk.
Za toky proti slovanskmu bohosluebnmu jazyku se vak skrvalo dal nebezpe. Prv trojjazyn nebo piltnick
hereze, jak ji nazval sv. Cyril, ohrozila samostatnost crkve velkomoravsk, v n uvn slovanskho jazyka v bohoslub zdomcnlo. Kne sv. Rostislav soudil sprvn,
e jeho slovansk lid, jeho samostatnost
brnil a o jeho crkevn nezvislost usiloval,
me bt ochrnn, jen kdy bude svm
vlastnm mateskm jazykem ve ve osvcovn a vzdlvn. Na Velk Morav za zbonho panovn svatho Rostislava dolo
vpravd k novmu vylit Svatho Ducha na
crkev k nov svat Padestnici jako padestho dne po Kristov Vzken. Svatmu kneti Rostislavovi bylo souzeno, aby
vstoupil svm osvcenm rozhodnutm do
djin vech Slovan jako svho asu velk
csa Konstantin.
Svat kne podepel svatho Cyrila a Metodje, kdy vyvraceli povry a pohansk
zvyky, kter zpadn misioni ponechvali
mezi vcm lidem. Nkte latinci dokonce trpli i manelskou nevru. Tento
hch odsoudil svat Cyril v obhajob svat
tajiny manelstv a tato dslednost se stala
osudnou svatmu Metodji, kter vytkal
kneti Svatoplukovi jeho nemravn ivot,
, (),
,
,
, ,
.
, .
, ,
.
,
,
.
.
.
,
.
,
.
.
vm, e kad, kdo propout svou manelku, mimo ppad smilstva, uvd ji do cizolostv, a kdo by se s proputnou oenil,
cizolo (Mat 5, 32). A apotol ekl: Co Bh
spojil, lovk nech nerozluuje! Kdy
prvn st posln obou vrozvst Cyrila
a Metodje na Morav konila a oni tce
se z velkch spch sv innosti, podporovan horliv Rostislavem, odchzeli do
Caihradu ke sv matesk crkvi, aby tam
slavnostn vysvtili sv ky a zabezpeili
tak dal rst crkve velkomoravsk, propustil kne Rostislav na prosbu svatho Cyrila sv vlen zajatce. To byla toti odmna, kterou si brati za svou prci vydali.
I v tto vci Rostislav dokzal, e v pravd
pijal svtlo Evangelia Kristova, je v lsce
a milosrdenstv spov.
: -
. -
,
.
.
. , , 9
,
, .
.
, 14 869
,
.
.
. ,
ikona 4 /2012
75
HISTORIE
76
Oba svat uitel odchzeli z Moravy po tyiceti mscch piln a nenavn prce. Pedloili jej ovoce podporovateli a pznivci
svho dla svatmu kneti Rostislavovi. Peloili hlavn sti Psma svatho, nezbytn
pro bohosluby: z Novho zkona evangelia,
epitoly a Skutky apotolsk a ze Starho
zkona vybran sti zvan paremie, ten
na veernch bohoslubch a rzn starozkonn texty, modlitby a psn spolu s celou
Knihou alm, kter s lskou zpv crkev,
protoe nad n krsnjch nen. Ze sv pravoslavn otiny pinesli Moravanm peklady svatch liturgi podle vchodnho
,
,
-
.
. ,
. , ,
,
, . .
.
, :
,
, (2
3, 12).
. .
, , , . .
.
,
.
,
, , ,
. , ,
. -
, , .
.
, 870
, . .
- ,
,
. ,
, , 870
, , .
-
ikona 4 /2012
HISTORIE
lenka, na Morav uvdn do ivota, nala
si v 9. stolet stoupence i v bulharskm panovnkovi, svatm carovi Michalovi-Borisovi, kter ochotn pijal cyrilometodjsk
ky, vyhnan Svatoplukem a Vichingem
z Moravy. Avak toho se ji svat kne Rostislav v ivot pozemskm nedoil.
Do vnho ivota pedeel knete Rostislava jeho velk uitel svat Cyril, kter
zemel 14. nora 869 na cest pes Bentky
do Caihradu, z n vak odboil do ma
na pozvn papeovo. Ped smrt pnliv
prosil svho bratra Metodje, aby se vrtil
na Moravu a pokraoval v zapoat prci
pro Crkev Kristovu. To mu sv. Metodj slbil a tak splnil. Nehled na rzn tkosti,
pijal v m biskupsk svcen, aby zattn
autoritou mskho biskupa zskal schvlen
slovanskho bohosluebnho jazyka a doshl i vytvoen samostatn panonsko-moravsk arcidiecze. Ani svat Cyril ped svou
smrt, ani svat Metodj pi nvratu na Moravu netuili, jak straliv rna zashne jejich lskyplnho ochrnce a dobrodince jejich mise na Morav, svatho Rostislava.
Vrozvstov se ji se svatm knetem
v tomto pozemskm ivot nesetkali.
ivotn smovn Rostislavovo vstoupilo
na cestu, o n svat apotol Pavel pravil, e
ti, kte chtj zbon ivi bti, na n protivenstv mti budou (2 Tim 3, 12). Podobn
,
.
. . , , ,
, , .
, , ,
,
.
,
. ,
, .
,
, ,
,
.
. ,
.
, , .
(
).
.
. (6 885
) .
, , ,
, , : , , , ,
.
,
.
,
. -
ikona 4 /2012
77
HISTORIE
tenc byl tichou vitkou jeho zrad a hlasitm nebojcnm karatelem nezzenho ivota. Kne Svatopluk, obklopen nmeckmi pochlebovai, pedevm Vichingem,
jeho doporuil papei k vysvcen na biskupa, pipustil vi slovansk crkvi a svatmu Metodji nejrznj intriky a pko.
Kdy pak svat Metodj ped svou smrt
chtl, aby Rostislavovo poehnan dlo pro
crkev Kristovu pokraovalo, a kdy uril
za svho nstupce rodilho Moravana, svobodnho mue, svatho Gorazda, cele oddanho slovansk bohoslub a neochvjn
,
,
, .
,
,
.
,
. ,
,
,
!
, ,
, ,
,
.
,
78
ikona 4 /2012
hjcho pravou vru proti tokm trojjazynk a filiokvist (kte hlsali myln
uen o Duchu Svatm), byl znik slovansk
crkve cyrilometodjsk na Velk Morav
novou zradou dovren.
Po smrti sv. Metodje dne 6. dubna 885 byli
spolu se svatm Gorazdem uvznni, ztrni a nakonec vyhnni ze zem velkomoravsk vznamn uitel a ctihodn otcov
Angelr, Kliment, Naum, Sva a dal. Za
krutch mraz polonah je hnali k Dunaji,
odkud se pak uchlili pod ochranu bulharskho panovnka sv. knete Michala-Borise.
Bulhai pijali a podpoili svatm Rostislavem zapoat dlo, aby pak u nich rozkvetlo
ke slv Bo. Z Moravy vak neptel slovansk bohosluby vyhnali na dv st mladch klerik, kte zstvali pes zastraovn a svdn vrni svm uitelm Cyrilu
a Metodji a odkazu svatho knete Rostislava, a prodali je do otroctv. Bom zenm zashl byzantsk hodnost, kter tyto
hlasatele Evangelia vykoupil z otroctv,
osvobodil a uvedl opt, ovem ji ne na
Velk Morav, k jejich svatmu posln.
A se Vichingovci ze vech sil snaili zniit
svat dlo Rostislavovo, Bh to nedovolil.
Podivuhodn zashla Bo prozetelnost,
aby byla zachrnna v nkterch slovanskch zemch prav vra a mohli dl psobit
jej vrn hlasatel. Je nesmrnm Bom z-
,
, .
II.
,
,
,
,
,
.
.
, ,
, ,
. ,
,
, , ,
, .
. . : , , ,
.
, .
, .
, , .
,
,
, , -
HISTORIE
.
, , , -
. ,
, ,
,
.
,
, ,
, ,
...
..., , , , ,
,
!. ,
, ,
,
,
.
!
!
. , ,
,
,
,
,
,
,
. ,
!
., .,
.(1994).
,
:
29.10.1994, . / 30.10.1994, ..
ikona 4 /2012
79
FOTOREPORT
Svcen
svatho prestolu
a chrmu
sv. Kateiny Alexandrijsk
v Praze 2
24. 12. 2012
.
2
24. 12. 2012
Foto: Igor Stelec I :
80
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
81
FOTOREPORT
Chrm byl nkolikrt pestavovn a nese znaky jak gotickho, tak i baroknho stavebnho slohu. I
(),
Zakladatelem chrmu byl csa Karel IV. Otec vlasti, kter si velmi vil vchodnho kesanstv I IV
,
82
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Mezi vzcn astnky patila Jej Excellence pan Daniela Anda Grigore-Gitrman, velvyslankyn Rumunsk republiky v R spolu s doprovodem I
- -,
ikona 4 /2012
83
TEOLOGIE
Vnon poselstv
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku
Draz duchovn otcov, brati a sestry,
KRISTUS SE ROD, OSLAVUJTE HO!
Ve vech naich chrmech zpvme v den
Narozen Pn andlskou pse: Slva na
vsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi."
(L 2,14) Pipomn nm udlosti spojen s
pchodem Krista na zem. Pedvn Bh,
Bh Syn, se stal lovkem a jako Boholovk
uskutenil spsu svta.
Slova andlsk psn, kterou slyeli betlmt
pasti, se stala nedlnou soust vnonch
liturgickch text. Nejenom vak vnonch, dokonce kad bosk liturgie zan
oslavou Boha na vsostech a pn pokoje,
lidem dobr vle.
, ,
, !
: ! (. 2:14). ,
.
, , , .
,
,
-
84
ikona 4 /2012
; , :
.
(
- )
? . , ,
, , . ,
,
.
. -
sme milovat Hospodina, Boha svho, z celho svho srdce, z cel sv mysli a z cel
sv sly a blinho svho jako sami sebe.
(Mk 12, 30) Budeme-li mt pokoj ve svch
srdcch, jenom tak me bt nastolen mr i
kolem ns a na celm svt.
Hlavn pinou toho, e lid nemaj mr v
dui, je egoismus se vemi jeho podobami.
Setkvme se s nm vdy tam, kde se stv
vlenm polem nae rodina, pracovit
nebo bydlit. Kolikrt maj osobn vztahy
s pbuznmi, spolupracovnky i sousedy
podobu vyhlen nebo i nevyhlen vlky.
Ve se dje jenom proto, e nm sobectv
vel vidt jen sebe sam, nae osobn zjmy
a cle. Kdy nejsme v obecenstv lsky s Bohem a lovkem, pichzej konflikty. Ztrcme mr Bo, o nm zpvali v Betlm
andl. S mrem Bom se setkvme nejenom o tdroveern noci. Pe se o nm i
jinde ve svatm Psmu. Jeho vznam zdrazuje sm Je Kristus v blahoslavenstv:
Blaze tm, kdo psob pokoj, nebo oni
budou nazvni syny Bomi." (Mt 5,9)
Nositeli tohoto Boho mru byli vichni
svat. Mr Bo vldl tak v srdcch naich
vrozvst svatch Cyrila a Metodje. Leton rok jsme vyhlsili Rokem svatch Cyrila a Metodje. Pili z vchodu ped 1150
lety na Velkou Moravu, do prvho slovanskho sttu ve stedn Evrop. Nae pedky
. -
: , , ,
, , , , ,
, , . (1. 13:4-6)
.
,
, ,
, ,
, , , . (. 12:30).
,
.
,
,
.
,
, .
,
!
,
,
. ,
.
TEOLOGIE
nauili znt a chpat slova Kristova evangelia. Dali jim slovansk psmo a uvedli je
do rodiny kesanskch nrod. Pro ns
pravoslavn kesany v esk republice a
na Slovensku jsou svat Cyril a Metodj vzorem vrnosti apotolsk crkvi prvnch stalet. Jsou zkladem na duchovn identity.
Setrvvme stle v jejich duchovnm odkazu. Konme dnes stejn bohosluby, jako
konali oni, pronme stejn modlitby a prosby, v milosti Ducha svatho.
Mr Bo k nm pichz nejenom dky svatm Cyrilu a Metodji. S vdnost vzpomnme tak na vechny nae duchovn otce
a uitele, kte jejich odkaz v minulm stolet
obnovili a vytvoili podmnky pro ustaven
na autokefln Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku.
Nae crkev ve sv slovensk sti nedvno
utrpla velikou ztrtu. Zesnul jej nejvy
pedstavitel, vladyka Jn, arcibiskup preovsk a celho Slovenska. Byla to vznamn
osobnost, kter ns spojovala a vnela stle
do crkevnho dn onen Bo mr a pokoj.
Preovsk eparchie vak po tdnech smutku
dokzala pipravit a zvolit pedstavitele novho v osob vladyky Rostislava. Protoe
byl vyvolen Rostislav", mme nadji, e
bude tm, kdo dv nov rst pravoslavn
ve. Jako dobr past bude jist spravovat
svou eparchii a jako hierarcha tak dobe
, .
.
.
:
, . (. 5:9)
.
.
. 1150
.
,
. ,
,
.
.
,
,
,
.
.
,
.
.
, ,
.
,
,
. ,
, .
, , ,
. ,
,
, , .
,
.
-
ikona 4 /2012
85
TEOLOGIE
Narozen Krista
Strun djiny
,
,
() .
,
.
,
,
,
,
, ( ),
.
.
,
, , ,
,
,
, ,
,
,
. ,
, ; ; ,
( 9- ).
86
ikona 4 /2012
,
, ,
(. 2).
,
, ,
. : :
,
,
, ,
,
. ,
, ,
, . , ,
, ,
: (. 2, 11).
.
.
: , -
TEOLOGIE
. , ,
,
. ,
438 , 535,
. , ,
, XIV ,
,
VI
. V
, , VII
, VIII , , , IX
, ,
,
.
, ,
, . ,
6 ,
. , ,
,
,
,
: ,
, ,
, .
, ,
, ,
( . 3, 23).
IV ,
V VI .
. , ,
.
.
,
,
, -
.
, ,
, .
,
, . : ,
.
,
: ,
, .
,
,
, (.
2, 10 20). ,
,
, ,
, ,. ,
,
.
, ,
,
.
www.pravoslavie.ru
ikona 4 /2012
87
FOTOREPORT
Soelnik
v chrmu sv. Mikule
Staromstsk nmst v Praze
6. 1. 2013
.
6. 1. 2013
88
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
89
TEOLOGIE
Vnoce
, ?
, , .RU
, ,
().
,
. ?
,
. ,
, .
,
, ,
. .
: , ,
?
- ,
.
90
ikona 4 /2012
, ,
,
. ,
, , ,
. , -,
,
,
. , ,
. ,
, ,
.
. ?
tohoto svtku, se hovo o hvzd, kter dovedla mudrce za Sluncem pravdy - za Kristem. Starovc krlov, kte se klanli hvzdm a hledali v nich moudrost a rady, se
prostednictvm tohoto klann obrtili na
skutenho Boha - stvoitele vech pozemskch ivl, vetn slunce a hvzd. A otzka,
kterou jste mi poloil, zajmala mnoh
uence a bohoslovce od nejranjch stolet
kesanstv. eknu vm rovnou, e na tuto
otzku neexistuje jednotn nzor. Jsou tu
ti hlavn linie, kter prosazovali bohoslovci
v rznch obdobch. V pravoslavnm bohoslovectv je nejrozenjm nzorem ten,
e hvzda byla jakousi boskou i andlskou
silou. O tom napklad pe svtitel Jan Zlatost a svtitel Theofylakt Bulharsk, jen
v komenti k Matouovu evangeliu pmo
pe: e hvzda skuten byla andlskou
silou je vidt z toho, e svtila ve dne, z toho,
e postupovala, kdy postupovali hvzdopravci, a stla, kdy odpovali, a hlavn
z toho, e postupovala ze severn strany, kde
je Persie, smrem k jin, kde je Jeruzalm,
avak hvzda se peci nikdy nepohybuje od
severu k jihu. Na zpad byli lid, kte se
snaili brt betlmskou hvzdu jako jaksi
prodn jev. Take v 17. stolet nmeck astronom Johannes Kepler pozoroval konjunkci Marsu, Saturnu a Jupiteru, v dsledku eho vznikla zc hvzda, kterou
, ,
? , ,
,
?
. ,
, ,
. ,
, , .
, ,
. ,
. ,
.
, - .
, ,
, : "
,
, ,
, , ,
, ,
TEOLOGIE
bylo mon vidt i ve dne. Kepler vypotal,
e podobn jev mohl nastat tikrt v letech,
je pedchzela potku souasnho letopotu. A vznamn kesansk myslitel
z 2. stolet naeho letopotu Origen pedpokldal, e to mohla bt kometa. Takov
vysvtlen tak nelze hned zavrhnout, jeliko si pamatujeme, e bhem ukiovn
Jee pohaslo slunce zcela neekan zapadlo uprosted dne. Tam slunce zapadlo,
kdy nevydrelo utrpen svho Stvoitele,
a zde je hvzda dovedla k nuzn jeskyni,
v n se narodil Spasitel. Vypad to zcela
logicky. Tetm nzorem je jaksi kvintesence dvou pedchozch. Jeho zastnci tvrd,
e betlmsk hvzda byla nebeskm tlesem, je bylo schvln stvoeno Bohem
kvli zvltnmu posln, a to podivn pro
nebesk tleso chovn lze vysvtlit prv
tmto zvltnm poslnm. Z mho pohledu
zde nen radikln rozdl mezi tmito temi
nzory. Tvrce, jakoto stvoitel prody
a jejch zkon, m pirozen moc k tomu,
aby tyto zkony poruil z dvodu njakch
zvltnch okolnost. Meme tuto udlost
vysvtlovat jakkoliv, ale zstv zcela neobvyklou, mimodnou a ukazuje povoln
svta ke skutenmu Bohu.
,
, . ,
, ,
.
, , ,
.
.
. , ,
,
.
,
, ,
.
,
.
IV
.
.
XX . -
, ,
?
--
,
. ,
. ,
, ,
,
.
, ,
ikona 4 /2012
91
TEOLOGIE
.
,
. "
".
.
, , ,
,
- ,
.
,
, ?
,
. ,
.
. , " "
,
. ,
. 1470
.
. . .
,
,
,
,
, 2 .
,
,
, ?
, , ,
. . ,
14 . ,
, ,
, ,
,
.
, 144
, , - , 12,
.
.
92
ikona 4 /2012
TEOLOGIE
Ano, ten poet je zejm symbolick. Betlm
je pomrn mal msto a je tk si pedstavit, e tam mohlo bt 14 tisc kojenc.
Lze samozejm pedpokldat, e tam kvli
stn, zorganizovanmu mskmi ady,
dorazilo mnoho lid, kte trvale v tomto
mst neili, ale stejn je to nepimen
vysok slo. Zejm se vztahuje k slu 144
tisc svtc, kter se objevuje v Janov Zjeven, co je tak symbolick slo 12, vynsoben sebou samm. Pravoslavn crkev
uctv zavradn dti jako muednky.
A v Betlm je mon vidt ostatky tchto
dt. Tak jsem ml monost tam bt a vidt
jejich ostatky. sti ostatk dt, kter trply
pro Krista, je mon vidt i v nkterch
moskevskch chrmech.
V evangelich nen tm nic eeno o tku svat
rodiny do Egypta. Co lze tvrdit s uritost?
tk do Egypta se stal nmtem pro mnoho
apokryfnch vyprvn a dokonce i pro literrn dla, je se jm inspirovala. Existuje
mnoho vtvarnch dl s tmto nmtem.
Avak s uritost toho o nm vme mlo.
V Egypt se u Khiry zachoval koptsk
chrm na mst, kde pebvala svat rodina
bhem svho nronho a nebezpenho
putovn. Dle mho nzoru, i kdy je evangelick vyprvn strun, poskytuje nm
pesn obrzek.
.
.
, ,
.
. ?
,
.
.
. ,
. , ,
,
.
,
- ,
?
, ,
okoln svt a v tomto smyslu nen nic pohanskho na koledch, je se staly psnmi
oslavujcmi Krista. Tm spe, e Vnoce
jsou jednm z nejvce dtskch svtk
v crkevnm kalendi. Dtsk bezprostednost a radost z drk a z psn zcela odpovd vznamu svtku. Samozejm, e
vrcholem svtku je vnon bohosluba,
avak jsou s nm spojeny i dal pekrsn
tradice. U ns ve Sretenskm monastru
brati t zpvaj koledy a sbor s potenm
zpv na dtskch oslavch podanch
v na nedln kole. Je to dleit i pro dospl. Mnii vedou zvltn ivot, dodruj
psty i bdn, ale je tak nutn poctit svtek, jeho atmosfru, a prostednictvm koled a asti na dtskch oslavch je jednodu toho doshnout. Mimochodem,
v poslednch letech se v Moskv staly populrn tzv. flash moby profesionln hudebnci se shromd na njakm mst a
postupn zanaj zpvat koledy. Obyejn
lid se zpotku div, ale potom se sami
pidvaj. Pro souasn mstsk obyvatele,
kte jsou neustle ve stresu, jsou takov
akce nezbytn. Pece nen mon stle myslet jen na chlb vezdej a bt sklesl. Vdy
narozen Krista pineslo radost a mr do
naich du.
www.nakanune.ru
, .
, -
"" .
. ,
,
.
, , . .
,
, , ,
. ,
- .
,
.
, , .
. .
www..Ru
ikona 4 /2012
93
FOTOREPORT
Archijerejsk
bosk liturgie
Chrm Zesnut
pesvat Bohorodice
na Olanech
8. 1. 2013
8. 1. 2013
Foto: Igor Stelec I :
94
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
95
SVTCI
Svat
Kliment
,
:
, , a
98
ikona 4 /2012
SVTCI
jednali prostednictvm Svatopluka. ekli
kneti, e Metodjovi ci mezi lidmi
liv uen, je nen v souladu s papeovm
uenm, krom toho, e spdaj plny proti
moci knete. Svatopluk si vyslechl obviovan a obviovatele, obviovanm dal za
pravdu a obviovatele obvinil. Avak Svatopluk byl zaneprzdnn vlkou s Arnulfem
a nechal promskm duchovnm volnou
ruku. Nmci pikroili k nsil. Kdo me
popsat, k souasnk, kolik zla zpsobili
(Nmci) kvli tomu nsil, kdy nutili pravoslavn, aby pijali patn dogma; z nkterch se stali odpadlci od pravoslav. Avak
byli i tac, je se rozhodli ubrnit svou vru.
Mazan Viching stl na stran Svatoplukova
neptele Arnulfa, jak se ukzalo vzpt; ale
uml Svatopluka oklamat, take ten mu dovolil jednat jeho jmnem. Viching poruil
chytit Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelra
a mnoho dalch stoupenc pravoslav
a uvrhnout je do vzen. Kdy po 80 dnech
vidli neochvjnost vyznava evangeln
pravdy, vyvedli je z vzen a po stralivm
muen je pedali vojkm, aby je vyprovodili za Dunaj, kadho jinudy.
Dle pkladu Spasitele, pokrauje souasnk, kter nakzal apotolm, aby kdy je
vyenou z jednoho msta, li do jinho, se
vyznavai vydali do Bulharska, kde doufali,
e najdou tchu. Kliment, Naum a Angelr
.
, .
, ,
. .
, .
, ,
, ,
. ,
,
.
.
. , ,
() ,
;
. ,
.
, ;
,
.
, ,
,
. 80 ,
,
,
.
,
, ,
, ,
,
. ,
,
. .
. -
, , 1156 .,
,
. ,
,
.
,
. ( 889 .)
, , ,
, ,
896 . .
,
-
.
.
, , ,
.
. ,
.
, , ,
, . , ,
,
?
, !
,
, !...
,
. ,
,
.
.
.
.
, :
ikona 4 /2012
99
SVTCI
, ;
; , ,
, ,
.
! .
,
, .
,
100
ikona 4 /2012
. , , ,
,
, :
, .
,
,
, ,
.
,
, .
.
. , , ,
, ,
,
- , . ,
,
.
,
, . ,
, ,
, ,
,
. , , ,
, .
.
,
. ,
, ,
. , ,
.
;
, : , ,
. ;
, , .
. , ,
,
,
,
; .
. -
SVTCI
mu bylo ve poskytovno v hojnosti... Sm
Boris daroval sv. Klimentovi ti dvorce
v Devoli, a krom toho mu poskytl msta
pro odpoinek u i u Ohridu a Glavenicy.
Kliment nezklamal nadje, je do nj kne
vkldal. Jezdil po zemi a i pohanm hlasit
kzal o Bo spse i vem ostatnm vysvtloval spasiteln dogmata a pikzn.
V kad oblasti ml nkolik vybranch k,
jejich poet dosahoval 3050; s nimi besedoval a odkrval jim hlub msta Psma
svatho. Dle slov ivotopisce: Ns nehodn si zvlt oblbil. A nikdy jsme ho
nevidli zahlet: bu uil dti, nebo ukazoval rozdl v psmenech, nebo vysvtloval
smysl napsanho, jinm zase vedl ruku pi
psan, nebo se oddval modlitb, naslouchal
ten, psal knihy. Jet v dob Borise, kdy
nebyl biskupem, vybudoval monastr sv.
Pantelejmona v Ohridu. Kdy vidl, e kne
Boris obklopil Bulharsko sedmi katedrlnmi chrmy, tak nadil postavit svj
vlastn monastr v Ohridu. Takovm zpsobem vznikly v Ohridu ti chrmy, jeden
katedrln a dva vybudovan svatm Klimentem, kter sice byly men, avak dky
sv zakulacenosti psobily lepm dojmem.
Take i krsou posvtnch budov pobzel
Bulhary ke zbonosti.
Kliment u uil osmm rokem, a byl to
posledn rok panovn knete Borise.
,
...
.
.
. ,
.
, 3050; , . -
Moci se ujm jeho syn Vladimr; po tyech letech u moci se stal obyejnm lovkem; ve zddil bratr jeho Simeon. Jeliko
lid velice velebili Klimenta, kne Simeon
si ho zavolal. Osobn setkn a rozhovory
zcela pesvdily knete o velkch pednostech Klimenta. Kliment byl pak jmenovn biskupem Drembicy nebo Velicy,
v zemi Dregovi a Sakult, kte u od
7. stolet zaali postupn pijmat kesanstv
. , , .
:
,
, ,
, , ,
. ,
, .
. , .
,
. ,
.
, ,
.
.
. ; ,
;
.
, .
.
.
, ,
VII , . .
, . . 896 .
, .
, ,
.
, .
.
,
;
,
,
ikona 4 /2012
101
SVTCI
... ; ,
, . , ,
.
,
.
102
ikona 4 /2012
,
; ,
, . ,
?
.
:
,
, .
SVTCI
ddil vli knete. Avak po nvratu do monastru onemocnl, a jeliko tuil svou blzkou smrt, zanechal Bulharsku drek na rozlouenou dokonil nyn chybjc triod,
tedy ten, kter se zpv od novho tdne do
Padestnice. Sestavil zv o jm napsanch
knihch a dalm majetku, z nj jednu st
zanechal eparchii, druhou monastru. Odeel k Pnu 27. ervence 916 a jeho posvtn
tlo bylo uloeno v monastru, do hrobu,
kter si sm pipravil, na prav stran chrmov pedsn.
Ostatky svatho Klimenta se nyn nachzej
v Ohridu a s ikonami s jeho vyobrazenm
se asto setkvme v bulharskch chrmech.
Sv. Naum dle legendy, je nepat k tm
nejstarm, byl nejmladm kem sv. Cyrila
a Metodje a doprovzel Klimenta do Devoly (zem u Ohridskho jezera), pomhal
mu v tto divok zemi kzat Evangelium
a pomhal mu ve vem a do jeho smrti.
V ostatnm ase (tj. po roce 916) pebval
v Devole a zde lidem ukazoval cestu svm
moudrm uenm, osvobozoval je od dvnch omyl jejich pedk a nasmrovval
je na cestu pravoslav. Proil svj ivot ve
svatosti a zbonosti, vykonal mnoho prce
a velkch in, a pot pedstoupil ped Soudce vech skutk, a sv sv. ostatky zanechal
jako zdroj uzdraven. Konstantin, bulharsk presbyter, k, e ho Naum pesvdil,
aby sestavoval besedy na nedln dny v roce
896. Dodnes na jihovchodnm okraji
Ohridskho jezera stoj monastr svatho
Nauma, jen je rozshl a m pevn stavby.
Na tom mst se traduje, e monastr byl
postaven knetem Borisem Michailem a
byl toitm pro ct. Nauma. Uprosted mo-
. , ,
,
. :
, ? ,
? , .
.
, ,
, .
, ,
, .
,
, .
27 916
,
, .
. ,
.
. ,
, .
( ),
. (. 916
.)
,
.
,
,
, .
. , , ,
. 896 . -
. , .
. - . .
,
, . .
1711 . .
;
.
. ,
, ,
: .
.
.
.
. ; .
,
www.ispovednik.ru
ikona 4 /2012
103
FOTOREPORT
Panychida za zesnulho
metropolitu
Doroteje
Chrm Zesnut pesvat Bohorodice
na Olanech
30. 12. 2012
30. 12. 2012
Foto: Igor Stelec I :
Kozck str I
Pveck sbor I
104
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
105
ZE ZAHRANI
Dialog
pravoslavnch crkv s Evropskou uni
Dne 17. jna 2012 se na pd Evropsk komise konal historicky prvn semin mezi
pravoslavnmi crkvemi a Evropskou komis
(EK). Setkn se uskutenilo z iniciativy poradensk kancele Evropsk komise a jejho
pedsedy J. M. Barrosa (poradn orgn se
c
17 2012 -
().
. - ,
BEPA (Bureau of European
policy advisers - ).
17
, ,
106
ikona 4 /2012
, .
,
. ,
.
,
, -
dialogu s crkvemi a nboenskmi spolenostmi. Clem zapoatho dialogu je vzjemn vmna informac na aktuln tmata, se ktermi se Evropsk unie potk,
a tak hledn een. Evropa v souasnosti
prochz rozshlou transformac, jej dsledky bude pociovat nkolik nsledujcch
generac. I proto je dialog s nejtradinjmi
a nejdle existujcmi institucemi kontinentu
crkvemi velmi dleit a pro budoucnost
Evropy zcela zsadn.
Autokefln pravoslavn crkve maj v Bruselu nkolik stlch pozorovatel, kte e
vzjemn bilaterln vztahy nrodnch crkv a EU (samostatnou kancel maj Ekumenick patriarcht, Rusk pravoslavn crkev, eck pravoslavn crkev, Rumunsk
pravoslavn crkev a Kypersk pravoslavn
crkev). V souasn dob se dohodly na spolenm postupu v rmci EU a zaloily tzv.
Evropskou pravoslavnou platformu pi EU
(CROCEU), kter zve i ostatn autokefln
crkve, vetn na Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku, k asti na
jednnch a spolenm postupu. Za nai
crkev byl na toto jednn s EK oficiln delegovn Mgr. Ondej Chrst, tajemnk pro
vnj vztahy a ekumenu, ptomen byl t
jako pozorovatel Mgr. Vladislav Gerka,
kter je tak asto aktivn v rmci konference evropskch crkv (CEC) v Bruselu.
, .
,
.
( :
, , ,
).
,
(CROCEU), ,
.
-
,
.
,
- ().
ZE ZAHRANI
Tmata tohoto historicky prvnho vzjemnho dialogu byla urena nzvem semine
Podpora solidarity v souasn hospodsk
krizi: pspvek Pravoslavn crkve k evropsk sociln politice. Zasedn otevel metropolita Emanuel z Francie, kter zastupuje
Ekumenick patriarcht v Evrop. Mezi dalmi enky byl nap. igumen Philip (Simonov) z Moskevskho patriarchtu, dle
pak zstupce ecka, Kypru, Rumunska,
Srbska a Polska. V rmci bloku Mezigeneran solidarita promluvil i n zstupce
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku Mgr. Ondej Chrst. Ve svm pspvku zdraznil zejmna teologick koeny
mezigeneran solidarity v Pravoslavn crkvi a jako stejn aspekt k prohlubovn
mezigeneran solidarity oznail absolutn
podporu rodiny a vchovu v rodinch.
Velk st promluv se zabvala ekonomickou
kriz a jejmi dopady na spolenost a ekonomiku jednotlivch zem. Velmi asto z st
pravoslavnch pedstavitel zaznvalo, e
krize je pedevm hodnotov, morln, a ta
ekonomick je pouze dsledkem tchto vych kriz. Druh sti semine a diskuse
se zastnila tak komisaka EK za ecko
Maria Damanaki, kter tlumoila pozdravy
prezidenta Evropsk komise J. M. Barossa a
promluvila o souasnch nejdiskutovanjch
aspektech ekonomick krize a monostech
:
:
.
, .
,
, ()
, , ,
, .
" "
.
, ,
,
,
.
.
-
budoucho vvoje. Evropa se chyst na zsadn politick i ekonomick kroky ji v ptm roce, zatm vak nen jist, jestli tyto plnovan rozshl zmny schvl vechny
lensk stty a zdali se Evropa nerozdl na
tzv. dvoukolejnou Evropu.
Velmi diskutovanm tmatem byl tak zchrann balek pro ecko, na setkn bylo
ptomno nkolik zstupc eck pravoslavn crkve, kte velmi podrobn popisovali dsledky souasn eck krize v rmci
, ,
.
, ..
.
,
,
-
-
(Double-Track Decision).
.
,
. , ,
,
.
, ,
.
1150-
2013
.
107
ZE ZAHRANI
9 17 . . 6
99- .
41 1971
2012 .
.
. 12
, .
, -
108
ikona 4 /2012
- .
.
,
.
,
.
, .
,
.
, ,
FOTOREPORT
Posledn rozlouen
s bulharskm patriarchou J. S.
vladykou
Maximem
Katedrln chrm sv. Alexandra
Nvskho a Trojansk klter
Bulharsko, 8.-9. 11. 2012
..
.
, 8.-9. 11. 2012
Foto: Vesela Ignatova, Desislava Panajotova I : ,
ikona 4 /2012
109
ZE ZAHRANI
Brzy rno 6. listopadu 2012 v sofijsk nemocnici zesnul nejvy pedstavitel Bulharsk pravoslavn crkve Jeho Svatost patriarcha bulharsk a metropolita sofijsk
Maxim. Rno byl na zvonici pamtnho katedrlnho chrmu svatho blahovrnho
knete Alexandra Nvskho vyven ern
prapor na znamen smutku po mrt milovanho a venho nejvyho pedstavitele,
jen zasvtil Bulharsk pravoslavn crkvi
tm 86 let svho dlouhho a sloitho ivota...
Tden ped tm, 29. jna, Bulharsk pravoslavn crkev oslavila 98. narozeniny patriarchy Maxima, piem skloubila tyto
osobn oslavy s celocrkevnmi oslavami
130. vro poloen zklad a 100. vro
vysvcen patriarho pamtnho katedrlnho chrmu Alexandra Nvskho - hlavnho pravoslavnho chrmu bulharskho
hlavnho msta i celho Bulharska a Bulharsk pravoslavn crkve. Oslav se astnili
pedstavitel mstnch pravoslavnch crkv
a z Athosu byla pivezena kopie divotvorn
ikony Matky Bo Dstojn je, co byl dar
chrmu od svatohorskho bratrstva, zvlt
110
ikona 4 /2012
,
.
98
41 , 71
.
,
,
, , ...
,
,
,
.
12
.
13 1941 ., , . .
doucnu ho ekala lta uen na vysokch crkevnch kolch a 13. prosince 1941, bhem
druh svtov vlky, ho oekvalo postien
na mnicha s pijetm jmna na poest vznamnho svdka a obhjce kesanstv
ctihodnho Maxima Vyznavae.
V letech 19501955 u byl archimandrita
Maxim pedstaven bulharskho crkevnho exarchtu v Moskv a napomhal rozvoji nedvno zzenho exarchtu i obnoven a upevnn duchovnch vztah dvou
sesterskch pravoslavnch crkv. Napomhal upevovn duchovnch vztah i tehdy,
kdy u se stal patriarchou, kdy navtvil tm vechny pravoslavn mstn crkve a
podpoil adu crkevnch, kulturnch a vdecko-crkevnch projekt. Bhem setkn
s patriarchou moskevskm a cel Rusi Kirillem, kter se konalo 27. dubna 2012 v
Sofii, patriarcha Maxim opt zdraznil vznam upevovn duchovnch vztah s
Ruskou pravoslavnou crkv. "Pevn zklad
naich vzjemnch bratrskch vztah - to
nen jen vzpomnka na minulost, ale i v
souasnosti je to iv a platn odkaz, kter
my, ddicov svatho Kyprina Moskevskho a vech pamtihodnch bulharskch
a ruskch hierarch dalek i nedvn minulosti, peliv steme a dodrujeme ve
svm ivot a svch skutcch", pronesl tehdy
patriarcha.
1950-1955 .
,
.
,
, .
,
27 2012 . ,
.
, , ,
,
,
,
.
,
, ,
ZE ZAHRANI
Po nvratu do vlasti se stal tajemnkem synodu Bulharsk crkve a pedsedou redakn rady Synodlnho vydavatelstv a nehled na cenzuru a rzn omezen ze strany
ad ml na starosti vydvn novin Cerkovnyj vstnik ("Crkevn vstnk") a asopisu Duchovnaja kultura ("Duchovn kultura"), co byla jedin pravoslavn vydn
v komunistickm Bulharsku. Na podzim
roku 1960 stanul v ele sv rodn lovesk
eparchie a nehled na sloit politick a
hospodsk stav zem obnovil nkolik
chrm. Sofijsk a Moskevsk duchovn
akademie mu udlily titul doktora honoris
causa, nejdleitjm dlem patriarchy Maxima se stal sbornk kzn ve tech svazcch
Na niv pn.
Dne 25. ervna 1971 byl lovesk metropolita Maxim zvolen na crkevn-lidovm
snmu patriarchou Bulharsk pravoslavn
crkve. V bulharsk spolenosti dlouh lta
panoval nzor, e byl agentem bulharskch
tajnch slueb a e jeho zvolen patriarchou
bylo nazeno ady. V 90. letech 20. stolet
se toto pesvden stalo zkladem pro rozkol v Bulharsk crkvi, kdy ve zmnnch
politickch podmnkch ada duchovnch
poadovala odstoupen patriarchy Maxima
a uspodn volby novho nejvyho pedstavitele Crkve. V dsledku toho vznikla v
Bulharsku paraleln crkevn struktura v ele
, . 1960 .
, ,
, .
honoris causa ,
.
25 1971 . -
.
,
,
. 90- .
,
.
,
.
-
.
, ,
,
, ,
.
98-
,
,
. ,
, ,
, ...
, 98-
.
. :
, ! (. 24.18).
: , ,
,
(. 113.9).
,
(. 17.10).
,
, . , ,
, . :
(1 . 3.8)...
!
, 98-
. :
,
(. 117.18).
.
. !
, , ... , (. 70.5.9).
, ,
, (.
15.30). .
!
ikona 4 /2012
111
ZE ZAHRANI
gije v Bejrtu skonal Blaen patriarcha Antiochie a celho Vchodu Ignatius IV. Hazim. Dne 4. prosince oznmila eck agen-
5 . .
.
IV .
, 4
.
90- .
1921
.
.
,
, . 1942 . ,
.
. 1945 . ,
- -
.
, , . 1953 .
- -
. 1961 .
.
1979 . 166-
,
( )
.
IV
112
ikona 4 /2012
ZE ZAHRANI
Jn X.
Novm antiochijskm patriarchom bol
dnes, v pondelok 17. decembra 2012, zvolen v libanonskom monastieri Balamand,
kde zasadala Posvtn Synoda Antiochijskho patriarchtu, doteraj metropolita
zpadnej a strednej Eurpy Jn, ktor sa
poda potan antiochijskch patriarchov
stane Jnom X.
Jeho Blaenos Jn X., patriarcha vekho
mesta Antiochie, Srie, Kilikie, Mezopotmie a celho Vchodu, sa narodil v roku
1955 v meste Latakia v Srii. V roku 1978
ukonil teologick tdia na Teologickej fakulte Balamandskej univerzity v Libanone.
V roku 1979 bol vysvten na diakona a v roku
1983 na kaza. V tdiu pokraoval na Aristotelovej univerzite v Solne (Grcko), kde
obhjil doktort na tmu Sviatos krstu: historick, teologick a liturgick tdia. V Solne tudoval aj byzantsk cirkevn hudbu.
Medzi rokmi 1981 a 2008 bol profesorom
Teologickej univerzity v Balamande.
V roku 2008 bol zvolen za metropolitu z-
, 17- 2012 .,
,
,
,
X.
, , ,
X 1955 .
. (). 1978
1979 .
, 1983 . . (),
: ,
.
. 1981 . 2008 .
.
2008
,
.
ikona 4 /2012
113
ZE ZAHRANI
114
, . 37 . .
451 .
, . ,
,
,
.
, , , ,
,
, . , ,
.
X
,
.
- ,
-
,
.
,
! , !
ikona 4 /2012
Konstantinopol
Antiochie
Jeruzalm
Alexandrie
02'(51952%(.352(/(=1,&($9/(.<
KNIHA NA POKRAOVN
Pt lnek symbolu vry
; . 24:1 ; . 20:1 )
.
.
267. ?
:
.
268. ?
, .
* 269. ,
?
,
,
,
. (. 28:1 ; . 16:2
116
ikona 4 /2012
* 270. ?
, .
*** 271. ?
,
,
,
: ,
.
. (1. 15:22; 1. 15:26)
*** 272. ?
, ,
KNIHA NA POKRAOVN
**273. Jak zvtzil Pn Je svm zmrtvchvstnm nad blem?
Pn Je zvtzil svm zmrtvchvstnm nad blem tm, e zlmal okovy hchu, m pemoen byl i bel, kter jest pvodcem
hchu.
274. Co je dokzno zmrtvchvstnm Pna Jee?
Zmrtvchvstnm Pna Jee je dokzno jeho bostv i pravda
jeho uen.
*** 275. Co znamenaj slova podle Psem?
Slova podle Psem znamenaj, e Pn Je vstal z mrtvch, jak
to bylo naznaeno v Psm svatm Starho Zkona.
*** 276. Ve kterch knihch Starho Zkona je zmrtvchvstn
Pna Jee naznaeno?
Zmrtvchvstn Pna Jee je ve Starm Zkon naznaeno:
1. v knize alm, kde se prav: Nenech due m v podsvt,
ani dopust svatmu svmu vidti poruen (. 16, 10);
2. v knize Jone proroka, v n se vypravuje, jak Jon zstal ti
dny v trobch velik ryby a pak byl od n vyvren, co sm
Pn Je prohlsil za znamen svho zmrtvchvstn. (Jon. 2, 1;
Jon. 2, 11; Mat. 12, 38-40.)
**273.
?
, , , .
274. ?
.
*** 275. ?
, ,
.
*** 276. ?
:
1. , :
(. 15:10);
2. , , ..
,
, . (. 2: 1, 11; . 12: 38-40.)
277. ?
278.
?
:
1. (. 20:11-18),
2. - (. 28:9),
3. , ,
(. 24:13-33),
4. (. 24:34; 1. 15:5),
5. ,
(. 20:19-24),
ikona 4 /2012
117
KNIHA NA POKRAOVN
1. e nevili Marii Magdalen, kdy od n slyeli, e Pna Jee
opt ivho vidla, a uvili j, a Pna Jee sami vidli (Mar.
16, 11);
2. apotol Tom nevil ani celmu sboru apotol a uednk,
kdy mu vypravovali, e Pn Je byl mezi nimi, naopak
pravil, e neuv, dokud Pna Jee sm neuvid a dokud
nevlo prst svj v msto heb a ruku svou dokud nevlo
v rnu jeho boku (Jan 20, 19-25).
*** 281. Pesvdil se apotol Tom, e ostatn apotol a uednci mluvili pravdu o zmrtvchvstn Pna Jee?
Apotol Tom se pesvdil, e ostatn apotol a uednci mluvili
pravdu o zmrtvchvstn Pna Jee, nebo po osmi dnech nato
spatil ho i on sm spolen s ostatnmi uednky.
* 282. Co uinil apotol Tom, kdy Pna Jee spatil zmrtvchvstalho?
Kdy apotol Tom spatil Pna Jee zmrtvchvstalho, zvolal:
Pn mj a Bh mj! (Jan 20, 28.)
*** 279.
, ,
?
,
:
1. ,
2. , ,
,
3. , ,
.
*** 280. ,
?
, -
, ,
1. ,
, ,
,
(. 16:11);
118
ikona 4 /2012
*** 281. ,
?
KNIHA NA POKRAOVN
,
,
.
* 282. ,
?
,
: ! (. 20:28)
* 283.
?
,
1. ,
2.
,
(. 1:3.)
*** 286. ,
,
?
, , ,
,
1. , ,
2. .
*** 287.
?
:
, ,
(1. 15:14.)
288.
?
* 284. , ?
, ,
.
:
*** I. , .
, ,
,
. .
, ,
,
. ,
, .
***285. ,
?
,
, ;
, ,
.
ikona 4 /2012
119
KNIHA NA POKRAOVN
uinit ve pro rozen jeho uen mezi lidmi a obtovat i ivoty za pravdu
tohoto uen. Sebeklam nebyl by bval s to, aby z nho povstalo nco tak velkolepho, jako je crkev kesansk.
* II. Pn Je vyel z hrobu v oslavenm tle a nesmrteln. Jeho zmrtvchvstn je
hlavnm zkladem pravoslavn vry. Proto Pascha, to jest svtek jeho vzken,
je nejvtm svtkem a stediskem celho crkevnho roku. Tu sluby bo jsou
plny jsotu: Vstal z mrtvch Kristus! Je to i svtek vzjemnho odputn
a usmen. Stv se asto, e k sob pistupuj a usmiuj se i nejvt neptel,
kdy sly zpv: Jest vzken den povznesme se slavnost a druh druha obejmme! kejme brat tak tm, kdo ns nenvid, odpusme ve pro vzken a takto zvolejme: Vstal z mrtvch Kristus, smrt smrt pekonal a jsoucm
ve hrobech ivot daroval.
* III. Vzken Pna Jee oslavujeme hlavn o svtcch velikononch, a to cel
tden; ale pipomnme si je t kadou nedli. V ruskm jazyku se proto nedln den nazv voskresenie, to jest vzken.
* II. , .
. , ,
.
: ! . ,
,
: , ,
, : , , : ,
, .
* III.
, ,
,
- .
.
.
289. ?
:
290. ?
. (. 16:19; . 24:51; . 1:2)
* 291. ?
, ,
, .
* 292. ?
,
1. ,
2. ,
.
* 293. ?
, ,
.
120
ikona 4 /2012
KNIHA NA POKRAOVN
* 292. Pro Pn Je vstoupil na nebesa?
Pn Je vstoupil na nebesa,
1. aby po vykonn vykupitelskho dla byl oslaven,
2. aby nm pipravil msto u Otce nebeskho, budeme-li opravdovmi kesany.
* 293. Jak teba rozumt slovm sed na pravici Otce?
Slovm sed na pravici Otce teba rozumt obrazn a duchovn,
to jest, e Pn Je vldne vemu svtu spolen s Bohem Otcem
a se svatm Duchem.
Poznmky:
* I. Takovho mme nejvyho knze, kter se posadil na pravici trnu velebnosti
v nebesch. (id. 8, 1.)
* II. Ten, kter sestoupil, on jest, kter i vstoupil vysoko nade vecka nebesa,
aby naplnil vecko. (Ef. 4, 10.)
* III. V dom Otce mho pbytkov mnoz jsou... Jdu, abych vm pipravil msto;
a kdy odejdu a pipravm vm msto, zase pijdu a poberu vs k sob sammu,
abyste, kde jsem j, i vy byli. (Jan 14, 2-3.) Tyto pbytky u Otce nebeskho
jest nutno chpat duchovn, ne hmotn.
.
.
294. ?
:
,
.
295. ?
,
, , ( ).
(. 13:39.)
298.
?
, . (. 25:32.)
299. ?
296. ?
, ,
. (. 25:31.)
297. ?
, , , .
:
1. , ,
. (. 16:27),
2. , . (. 12:37;
. 12:36; 1. 4:5)
300. ?
,
ikona 4 /2012
121
KNIHA NA POKRAOVN
300. Pro bude Pn Je soudit vechny lidi?
Pn Je bude soudit vechny lidi,
1. aby vekermu lidstvu ukzal sv vtzstv nad zlem a svou
boskou moc i slvu,
2. aby kad lovk obdrel odplatu podle toho, k emu pouval
svho pozemskho ivota a veho ostatnho, co od Boha obdrel.
301. Co se stane s lidmi po poslednm soudu?
Po poslednm soudu stanou se spravedliv pln astni vn blaenosti a slvy, zatvrzel hnci pak budou od Boha navdy zavreni. (Mat. 25, 46.)
302. Vme, kdy bude konec svta?
Kdy bude konec svta, nevme, nebo nm toho Pn Je nezjevil;
proto mme t tak, abychom na posledn soud byli vdy pipraveni. (Mat. 24, 37; Mat. 24, 36; Mat. 25, 13.)
* 303. Co znamenaj slova jeho krlovstv nebude konce?
Slova jeho krlovstv nebude konce znamenaj, e moc i slva
Pna Jee bude trvat na vky. (1.Tim. 6, 15-16; Zjev. 17, 14.)
* 304. Soud Bh lidi i ped koncem svta?
Bh soud lidi i ped koncem svta, a to hned po smrti, kadho
zvl a soukrom. (Luk. 16, 19-31.)
305. Co se dje s lovkem po smrti?
Po smrti se tlo lovkovo rozkld, a due jeho odchz ped
soukrom soud bo.
* 306. Obdr lid plnou odmnu nebo pln trest hned po
soukromm soudu?
* 304. ?
,
, . (. 16:19-31)
305. ?
,
.
* 306. :
?
1.
,
2.
, ,
, .
301. ?
,
. (. 25:46)
302. , ?
, , ,
;
, . (. 24:37; . 24:36; . 25:13)
* 303. ?
,
.
(1. 6, 15-16; . 17, 14)
122
ikona 4 /2012
:
, ,
-
KNIHA NA POKRAOVN
, ,
.
:
I. :
,
. (. 25:31.)
*** II. , (. 25:31-46).
,
, .
* III. :
, , ,
, . (2. 5:10.) :
, , , ... (1. 4:5)
IV. ,
;
.
*** V. , ,
, :
, ,
,
, ,
. (2. 2: 3-8)
,
. (. 24, 14.)
* VI. :
1. ,
2. ,
3. .
. :
... ,
! (1. 6:15-16)
*** VII.
: .
ikona 4 /2012
123
FOTOREPORT
Zahjen
Dn rusk kuchyn a umn
Hotel Hoffmeister
5. 12. 2012
Hoffmeister
5. 12. 2012
J. B. metropolita Krytof spolen se svtoznmm fotografem Jadranem etlkem, kter vystavuje fotografie osobnost I E. .
, ,
124
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
ikona 4 /2012
125
FOTOREPORT
126
ikona 4 /2012
NEBUDETE LITOVAT
OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com
Reality Correct
, : , ,
.
: ,
.
FOTOREPORT
Eparchiln
shromdn
prask eparchie v Mostu
3. 11. 2012
3. 11. 2012
128
ikona 4 /2012
FOTOREPORT
Anhely
Mile, 23. 12. 2012
ikona 4 /2012
129
Exekutorsk ad Praha 10
Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz
':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&
RECEPTY
I
Rusko
Mexiko
Murcovka
Mexick sndan
Na 1 porci:
11,5 hrnku kvasu z erven epy; 50 g. vaenho masa;
1 rychlokvaen okurka; 2 edkviky; 0,5 vaenho vejce; 1 lika
hoice; paitka; kopr; sl, ern pep
Na 1 porci:
1 vejce; 2 tortily; 1 pltek slaniny; 1-2 pol. lce osmaench fazol
(frijoles refritos); 1 pol. lce salsy; petka nastrouhanho edaru;
sl
1
1-1,5 . ; 50 ; 1 ; 2 ; 0,5 ; 1 . . ; , , ,
, 4 ,
. ,
, , . ,
( , ), , ,
.
132
ikona 4 /2012
1
1 ; 2 ; 1 ; 1-2 . . (frijoles refritos); 1 . . ; ;
(frijoles refritos),
, .
, , ,
.
RECEPTY
USA
Kanada
Bezlepkov lvance
Na 1 porci:
400450 g. hovzho masa (o tlouce 4 cm, strip steak); olivov
olej; bylinkov mslo; sl, ern pep
Maso opepme, ze vech stran poteme olejem, nechme ho stt
pi pokojov teplot 2 hodiny ped samotnou ppravou. Nahejeme
litinovou pnev na stedn velkm ohni. Maso dme na suchou
pnev, smame ho 13 minuty z kad strany, zvis na tlouce
steaku a na poadovan me propeen. Na osmaenou stranu
steaku dme kousek bylinkovho msla, nechme ho rozpustit,
steak polome na naht tal. Podvme se saltem, zeleninou
a bylinkami.
Na 3-4 porce
1 hrnek mouky z quinoa a 1 hrnek kukuin mouky; 1 lika
medu; 1 vejce; 2 pol. lce olivovho oleje; 300 ml. mln syrovtky;
0,5 liky jedl sody; rostlinn olej na smaen; 1 lika soli
Vechny sypk psady smchme, pidme vajenou sms (vejce,
olej, med, 1,5-2 hrnky syrovtky), ve dobe promchme. Smame
na stednm ohni na rostlinnm oleji, dokud se na obou stranch
nevytvo zlatav krka. Podvme ihned, s medem nebo javorovm
sirupem.
-
1
400-450 . ( 4 , );
; ; ,
, ,
2 .
- .
,
1-3 . , ,
. , .
3-4
1 . ; 1 . . ; 1 ; 2
. . ; 300 ; 0,5 . .
; ; 1 . .
, (,
, , 1,5-2 . ), .
. , .
ikona 4 /2012
133
POBAVTE SE
134
ikona 4 /2012
POBAVTE SE
Lehk sudoku
Nejt sudoku
een:
VPOMOC VYSVTLIVKA ZETHLEN
TOMAHAVK TOTEM TENICE VZUM
SPOTEBA SEK KRTN UNKA
PSOUN RATAN RAZIDLO SLOVKO
PODVRH POETA POZICE PROSTEDNK
PLCAKA PLAKTEK PLECKO
OKOLK OPUNCIE PADESTNK
NOVUM ODMOVN OKNKO
LENK MSNK MUEK NPOVDA
KRKAVEC KRUTOVLDCE LKASTV
KARMA KESER KONTEJNER KOSMOS
BEK DOKUMENT FIRMA HOK
ABSOLUTNO ADEPT AFRA ANOTACE
ikona 4 /2012
135
, ,
ADISERVIS s.r.o.,
. . -
, ,
2008 , 2007 .,
.
,
.
28 ( ). :
4- 428 .
:
100% jistota obdren asopisu.
Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm stt,
100% :
e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
.. , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna slo- .
enka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi platb jako
variabiln symbol a dle pi komunikaci s distributorem v ppad poadavku zmn v odbru asopisu (zmna adresy,
potu odebranch vtisk apod.).
OBJEDNAC LSTEK
( -) , ,
variabilni symbol - ( ,
..)
Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:
Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:
:
/:
:
/:
Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:
Ulice:
Msto:
PS:
:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:
:
:
:
:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz
:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300
Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.
, .
136
ikona 4 /2012
Vydv
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.,
pod ztitou vladyky Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.
slo 4 / 2012 / ronk VI.
fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
E-mail: redakce@ikonapress.info
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
M: + 420 603 555 603
Jazykov oddlen:
J: Martina Koanov
E-mail: korektury-cj@ikonapress.info
RJ: Tana Luzgina
E-mail: korektury-rj@ikonapress.info
Grafick oddlen:
editel : Milan Sldek
E-mail: grafik@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
editel : Ing. Igor Stelec
E-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzertn oddlen:
E-mail: inzerce@ikonapress.info
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
E-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2, Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Vydavatel:
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
E-mail: cesky@narodnifondkultury.cz
E-mail: czech@natculturefund.com
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost
ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.
www.ikonapress.info
www.narodnifondkultury.cz
www.natculturefund.com
NFK a.s.