You are on page 1of 64

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 1

obsah
Pravé slovo
ÚVODNÍ SLOVO METROPOLIT Y KRYŠTOFA 3

Duchovní život
PAT R I A R C H A T E O C T I S T – T Ě Ž C E P R A C U J Í C Í PA S T Ý Ř
A ČLOVĚK POKOJE 4
N E J V Y Š Š Í H O D N O TA V L I D S K É M Ž I V O T Ě J E L Á S K A 10
Rozhovor s metropolitou Kryštofem
D A T A P A S C H Y na první třetinu 21. století 12
PROGRAM METROPOLIT Y KRYŠTOFA 13
CYRILOMETODĚJSKÝ PRAVOSLAVNÝ ČESKÝ KALENDÁŘ 14 4

Aktuality 19
POMOC ŘECKU 16
ZÁZRAČNÁ IKONA OBMĚKČENÍ KAMENNÝCH SRDCÍ 19

Na cestách
K Y P R – Afroditin středomořský ostrov lásky a krásy 24

Životní styl
M Ů J D O M O V J E V Š U D E TA M , K D E J S E M J Á 28
Rozhovor s Miro Smolákem

Téma
D Ů S T O J N Í O T C O V É , VÁ Ž E N É S E S T R Y , B R AT Ř I 30

Historie 24
OPERACE ANTHROPOID 34
SV. LUDMILA A SV. VÁCLAV 42

Ikony
R U M U N S K É I K O N Y – Přesvatá Bohorodice a Svatý Jan Předchůdce 48

Poradna pro cizince


RODINA, MANŽELSTVÍ, ŽIVOTNÍ UDÁLOST 50

Ze zahraničí
SJEDNOCENÍ RUSKÉ PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE 54

Pravoslavná místa
C H R Á M Z E S N U T Í P Ř E S VAT É B O H O R O D I C E N A O L Š A N E C H 56

Informační servis
SLOVENSKO, BULHARSKO, ŘECKO, UKRAJINA, RUSKO, RUMUNSKO 57

Pobavte se 34
KŘÍŽOVKA, OSMISMĚRKA, SUDOKU 58

Recepty
SRBSKO, BULHARSKO, UKRAJINA, GRUZIE 62

Fotoreportáže
PAT R I A R C H A T E O C T I S T V Č E S K É R E P U B L I C E 8
PREZIDENT KLAUS V MOSKVĚ 22
U C T Ě N Í PA M ÁT K Y PA R A Š U T I S T Ů 40
NAROZENINY ARCIBISKUPA SIMEONA 46 52

Na čtvré straně obálky je rumunská ikona Krista Pantokrátora ikona 1 1


IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 2

IC XC

NI KA
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 3

pravé slovo
Milí ãtenáfii,

dostává se vám do rukou první ãíslo ãasopisu „Ikona“.


Zámûrem jeho vydavatelÛ je informovat v‰echny zájemce
o pravoslavném kfiesÈanství a pravoslavn˘ch kfiesÈanech
u nás i jinde ve svûtû formou pfiístupnou ‰iroké vefiejnosti.
JiÏ samotn˘ název „Ikona“ dokazuje, Ïe pÛjde o informace
pravdivé a z pravé ruky. Ikona totiÏ není jenom obraz, jak to
mÛÏeme najít ve slovnících, ale znamená pravdiv˘ obraz.
Samotná ikona, jako jedineãné dûdictví kfiesÈanského
v˘chodu, zobrazuje duchovní podstatu znázornûn˘ch
osob a událostí. Má tzv. obrácenou perspektivu. Vede nás od
toho, co vidíme na povrchu k tomu, co vidíme pod po-
vrchem jen duchovním zrakem. KdyÏ se díváme napfiíklad
na ikonu JeÏí‰e Krista, vidíme jeho tváfi, postavu, obleãení.
Av‰ak pravoslavná ikona nabízí nejenom tento povrchní
dojem. Nabízí více. Díky svému ikonografickému charak-
teru nás vede do duchovního svûta, k Ïivému Kristu, kter˘
fiekl, jak ãteme v evangeliu: „A aj, já s vámi jsem po v‰ech-
ny dny, aÏ do skonání svûta“ (Mt 28,20).

Proto ãasopis, kter˘ nese název Ikona, je jistû místem setkání


s duchovním svûtem, jak ho vidí a proÏívají pravoslavní
kfiesÈané, stejnû tak jako místem setkání s pravdiv˘mi od-
povûìmi na otázky, na nûÏ se vÏily odpovûdi nepravdivé ãi
velmi zkreslené.

Budeme se tû‰it, Ïe „Ikona“ také obohatí ãtenáfie o fiadu zají-


mav˘ch poznatkÛ, které jsou jinak tûÏko dostupné. Je to
dÛleÏité zvlá‰tû v dobû, kdy se otevírají hranice Evropy.
Lidé se mohou svobodnû pohybovat z jednoho státu do
druhého, hledat si práci, nové pfiátele, Ïivotní partnery. Toto
novodobé „stûhování národÛ“ bohuÏel vyvolává ãasto
odpor v‰ech tûch, ktefií si na tento multikulturní charakter
starého kontinentu nezvykli a brání se mu. „Ikona“ pomÛÏe
k vzájemnému pochopení nás, narozen˘ch v âeské repu-
blice, a v‰ech pfiíchozích. Nûktefií k nám cestují za prací, jiní
se rozhodli u nás hledat novou vlast, jeÏ by byla i jejich
vlastí. V‰ichni v‰ak jedí stejn˘ chléb a pijí stejnou vodu jako
my.

Nov˘ ãasopis jistû pfiiblíÏí dûjinné, kulturní, spoleãenské


a náboÏenské pozadí národních men‰in Ïijících v âeské
republice. Nabídne potfiebn˘ prostor, aby se tito lidé mohli
svobodnû projevit, vyjádfiit své pfiedstavy o Ïivotû, hledat
fie‰ení problémÛ a to i tûch, které se nûkdy zdají b˘t nefie-
‰itelné.

„Ikona“ by tedy mûla b˘t oknem nejenom do duchovního


svûta BoÏí lásky a pravdy. Mûla by b˘t téÏ oknem do Ïivota
obyvatel na‰í zemû, ktefií ji mají rádi a nechtûjí ztratit ve
víru politick˘ch událostí víru sv˘ch pfiedkÛ.

Îehnám vydavatelÛm ãasopisu „Ikona“ a ze srdce jim pfieji,


aby se jejich zámûr zdafiil.

S láskou BoÏí
Metropolita Kry‰tof

ikona 1 3
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 4

Patriarcha
Teoctist
Těžce pracující pastýř a člověk pokoje
+ Daniel
arcibiskup a metropolita

Vaše Svatosti
Vaše Blaženosti
Vaše Eminence a Vaše Milosti
Vaše Excelence:
prezidente Rumunska,
premiére Rumunska,
prezidente senátu Rumunska a ministři vlády Rumunska,
Vaše Eminence a Excelence,
představitelé jiných církví a náboženských vyznání,
zástupci diplomatických sborů,
ctihodní otcové, bratři,
ctihodné sestry,
pozůstalá rodino,
truchlící shromáždění,

v pátek 30. ãervence 2007 si nበpán JeÏí‰ ukfiiÏovanému a znovuzrozenému Páno- Jeho BlaÏenost patriarcha Teoctist zÛsta-
Kristus, vûãn˘ past˘fi (BÛh) k sobû povo- vi, aby du‰e patriarchy Teoctista odpoãí- ne navÏdy v mysli a srdci tûch, ktefií ho
lal Jeho BlaÏenost patriarchu Teoctista. vala v pokoji pod dohledem spraved- znali a obdivovali jeho záfiící tváfi a laska-
Neoãekávaná zpráva o smrti Jeho Bla- liv˘ch a mezi Jeho svat˘mi sluÏebníky, za vost jeho du‰e.
Ïenosti zpÛsobila velk˘ zármutek a Ïal v‰echno poÏehnané svûtlo, které ve své Mûli bychom struãnû prezentovat hlavní
v du‰ích v‰ech RumunÛ jakoÏ i cizincÛ, du‰i shromaÏìoval, svûtlo, které kolem duchovní rysy jeho osobnosti, jako dary
ktefií ho znali a obdivovali ho. Ve chví- sebe prostfiednictvím sv˘ch rozumn˘ch Svatého Ducha, které nበpatriarcha
lích pozemského a doãasného odlouãení, a rozváÏn˘ch slov a posvátn˘ch ãinÛ obdûlával a zasvûtil sluÏbû na‰í církvi
v oãekávaní vzkfií‰ení, se modlíme k Bohu, ‰ífiil. a zemi.

4 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 5

duchovní život
JiÏ od dûtství se mu zalíbil a obdivoval
mni‰sk˘ Ïivot. Ve ãtrnácti letech (v kvût-
nu 1928), vstoupil do Voronského mona-
st˘ru v oblasti Botosani. Za mnicha byl
tonzurován 6. srpna 1935 na svátek
Promûnûní pánû v monast˘ru Bistrita,
oblast Neamt, kdyÏ mu bylo 20 let. O dva
roky pozdûji, 4. kvûtna 1937, se z nûho
stal duchovní, kdyÏ byl postfiiÏen na
hierodeakona. Po osmi letech, 25. bfiezna
1945, byl postfiiÏen na hieromonacha,
5. kvûtna 1950 byl postfiiÏen na biskupa
(pomocn˘ biskup patriarchÛv).
28. ãervence 1962 byl zvolen za biskupa
Aradu, 28. ledna 1973 za arcibiskupa
Craiovy a metropolitu Oltenie. 25. záfií
1977 byl zvolen arcibiskupem Iasi a met-
ropolitou Moldavie a Suceavy a 6. listo-
padu 1986 za arcibiskupa Bukure‰tû,
metropolitu Muntenie a Dobrogea a patri-
archu rumunské ortodoxní církve. Jako
biskup slouÏil
57 let. Z doÏit˘ch 92 let byl duchovním
70 let (1937–2007). Spatfiete lidsk˘ Ïivot
oddan˘ Bohu a jeho církvi! Bylo to veli-
ké poÏehnání a také velice sloÏitá mise.

2. Svědek a vyznavač kříže a vzkříšení života


církve a Rumunů
40 let z celkov˘ch 57 biskupské sluÏby
vykonával po dobu ateistické komuni-
stické nadvlády, kdy velké mnoÏství
1. Člověk zcela oddaný Bohu a Jeho církví rina, odváÏného hierarchu, kter˘ s roz- hierarchÛ, knûzÛ, mnichÛ a vûfiících,
váÏností duchovnû vedl rumunskou obzvlá‰tû zboÏn˘ch intelektuálÛ, bylo
Narodil se 7. února 1915 v Moldávii, ve ortodoxní církev v prÛbûhu nejtûωích let zatãeno a uvûznûno, perzekuováno a bylo
vesniãce Tocileni, blízko mûsta Botosani, komunistické nadvlády a kter˘ zaloÏil v jim bránûno v jejich práci. Bûhem tûchto
jako desáté z jedenácti dûtí v rodinû Du- na‰í církvi otevfienou náruã mezikonfe- let bylo uzavfieno mnoho monast˘rÛ
mitrua a Marghioaly Trapasu. Pokfitûn sionálního a mezináboÏenského dialogu a skét, nûkteré diecéze byly vym˘cené,
byl jménem Toader. Dûtství proÏil v rod- na národním a mezinárodním stupni. nûkolik teologick˘ch ‰kol bylo zavfieno
né vesniãce, pracujíce spoleãnû s rodiãi
na polích. I kdyÏ Ïil o mnoho déle neÏ
rodiãe, ktefií jiÏ dávno zesnuli, patriarcha
na nû ãasto vzpomínal s hlubok˘m
dojetím a se slzami v oãích, s velkou
láskou a synovskou vdûãností, jelikoÏ oni
mu dali posvátn˘ dar Ïivota a poÏehnání
od Boha.
âlovûk by mohl cítit hojnost svûtla
a krásu du‰e v uctívání rodiãÛ jejich
synem, kter˘ se stal duchovním otcem
v‰ech rumunsk˘ch ortodoxních vûfiících.
Jeho synovská láska a úcta k biologick˘m
rodiãÛm se mohla pozdûji rozvinout
v respektu, kter˘ bûhem celého svého
Ïivota prokazoval duchovním otcÛm
monast˘rÛ ve Voronû, Neamtu, âernici
a Bistritû, jeho v˘znamn˘m uãitelÛm
teologie v Bukure‰ti a mnoha biskupÛm,
ktefií mu pfiedali tolik moudr˘ch zku-
‰eností.
âasto vzpomínal na svého uãitele a du-
chovního otce patriarchu Justinina Ma-

ikona 1 5
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 6

duchovní život
a pozdûji bylo zdemolováno mnoÏství mladistvou misionáfiskou energii patri- Aãkoliv to bez prostfiedkÛ nebylo jedno-
kostelÛ, obzvlá‰tû v Bukure‰ti. archy Teoctista a jeho past˘fiské úsilí od duché, vytiskly se v té dobû tisíce mod-
Pfies v‰echny útrapy, díky BoÏí milosti, roku 1990 aÏ do smrti. litebních knih, kfiesÈansk˘ch kalendáfiÛ,
díky trpûlivosti a modlitbám, zboÏnosti liturgick˘ch knih a ikon, jeÏ mûly spolu
a nadûji, se jeho úsilí stalo semínkem 3. Těžce pracující pastýř a rozumný bojovník se spolehliv˘mi duchovními ãasopisy a
vzkfií‰ení a duchovní obnovy, rychlé teologick˘mi pfiíruãkami podpofiit svûtlo
transformace a intenzivní misionáfiské JiÏ bûhem komunistické nadvlády, s vel- víry a kfiesÈanské cesty Ïivota. I kdyÏ se
práce, která byla nejviditelnûj‰í obzvlá‰tû kou dávkou trpûlivosti a rozváÏnosti, toto mnoÏství v porovnání s jin˘mi
po událostech v prosinci 1989. Hodnû hierarcha Teoctist obnovil mnoÏství zemûmi pod komunistickou nadvládou
mlad˘ch lidí, i kdyÏ vyuãen˘ch v ate- chrámÛ a monast˘rÛ a dokonce vybu- mohlo jevit jako nedostaãující, byla to
istick˘ch komunistick˘ch ‰kolách, se ne- doval nûkolik nov˘ch. V diecézi Arad, bezpochyby udatná misionáfiská práce.
oãekávanû stalo kfiesÈanskou misionáfi- v metropolitní diecézi Oltenie a v metro- Obzvlá‰tû bûhem posledních nûkolika let
skou silou. Jak se to vÛbec mohlo stát? politní diecézi Moldávie a Suceava. Pfií- se podafiilo díky rozsáhlé náboÏenské
Byly to plody pokorn˘ch modliteb kladem toho mÛÏe b˘t chrám ve vesniãce svobodû v na‰í zemi znovuzavedení ná-
mnoha prarodiãÛ, rodiãÛ, knûzÛ farností, Victoria, poblíÏ Botosani, kde bydlí hod- boÏenské v˘uky ve státních ‰kolách.
monast˘rsk˘ch mnichÛ a biskupÛ z mûst. nû patriarchov˘ch pfiíbuzn˘ch a kam Podafiilo se opût ustanovit teologickou
V‰ech tûch, ktefií byli poniÏováni, ale byly pfiemístûny i hrobky jeho rodiãÛ v˘uku v síti státních ‰kol, obnovit ná-
nikdy poraÏeni. V‰echno to vysvûtluje Dumitra a Marghioaly. boÏenskou ãinnost vykonávanou misio-
náfisk˘mi duchovními v armádû, v ne-
mocnicích i ve vûznicích.
Kromû toho stojí za pov‰imnutí vznik
mnoÏství sociálních a charitativních
institucí pro dûti, star‰í a sociálnû znev˘-
hodnûné lidi, jakoÏ i sociálnû-zdravot-
nické jednotky a centra. Mimofiádn˘ v˘-
znam má obzvlá‰tû velk˘ poãet nov˘ch
diecézí zaloÏen˘ch v zemi, ale i v zahra-
niãí, chrámÛ ve v˘stavbû, nov˘ch mo-
nast˘rÛ a skét, nov˘ch teologick˘ch ‰kol,
kulturních a misionáfisk˘ch institucí
(masmedia apod.) Ve v‰ech tûchto
oblastech a ãinnostech odhalil ctihodn˘
patriarcha Teoctist pfiekvapující mladic-
kost a dojímavou schopnost adaptace
a mohutnou dynamiãnost v pfiijímaní
a podpofie nov˘ch církevních past˘fi-
sk˘ch a misionáfisk˘ch aktivit. I pfies
nepochybné úspûchy si patriarcha uvû-
domoval, Ïe je stále hodnû práce pfii
uspokojování církevních potfieb, a to jak
ve mûstech, tak i na venkovû. Byl hodnû
zklamán, Ïe v Bukure‰ti nemohl zaãít
s v˘stavbou nové patriarchální katedrály.

4. Obhájce křesťanské jednoty a sbližování


mezi lidmi

Jako kaÏd˘ Rumun, kter˘ projevuje


laskavého ducha a dar moudrosti, ná‰
patriarcha projevil pfiirozenou a inspiru-
jící otevfienost dialogu a spolupráce se
sestersk˘mi ortodoxními církvemi jakoÏ
i jin˘mi církvemi. Odtud past˘fi rumun-
ského ortodoxního zástupu pokraãoval
v ekumenické tradici rumunského pravo-
slaví. Vyvaroval se izolace a rozpu‰tûní
vlastní identity. Nበpatriarcha Teoctist
nepfietrÏitû podporoval mezikonfesionál-
ní a mezináboÏensk˘ dialog na národním
a mezinárodním stupni. NejpÛsobivûj‰ím
vyjádfiením duchaplnosti vzájemného
respektu a ekumenického dialogu byla
náv‰tûva PapeÏe Jana Pavla II. v Buku-

6 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 7

duchovní život
patriarchou modlitbami a dále bude Ïít
v na‰ich vzpomínkách. Modlíme se k panu
JeÏí‰i Kristu, aby mu odpustil v‰echny
jeho hfiíchy, které ve svém Ïivotû spáchal
a dal mu mír a radost z nebeského Ïivota
v království nejsvatûj‰í trojice. V této
samé chvíli s pokorou, pokáním a vdûã-
ností prosíme na‰eho duchovního otce
patriarchu Teoctista, aby nám v‰em, kaÏ-
dému z nás, odpustil v‰echno, co jsme
kdykoliv udûlali ‰patnû, ochotnû anebo
bezdûãnû a modlitbami se za nás z nebe
pfiimluvil.

re‰ti, 7.–9. kvûtna 1999 a následující vÛdce, záfiící osobnost a vzne‰ená du‰e,
náv‰tûva ¤íma patriarchou Teoctistem trpûlivá v strastech a oddaná dobr˘m
v fiíjnu 2002. skutkÛm. Obzvlá‰tû bûhem ãtyfiicetidenního smut-
V‰echny tyto vztahy jsou prospû‰né také Svûdectvím toho je i ohromn˘ poãet lidí, ku pro na‰eho duchovního otce patri-
pro stovky tisíc rumunsk˘ch pravoslav- ktefií pfii‰li do Bukure‰tû z Rumunska archu Teoctista, modlíme se k panu JeÏí‰i
n˘ch Ïijících v Itálii a ·panûlsku – pfie- i z ciziny, aby uctili jeho památku. Kristu, vûãnému past˘fii, aÈ nám dá víru
váÏnû fiímskokatolick˘ch zemích. TotéÏ Ve jménu Svatého synodu Rumunské a vûrnost, dar pokoje a moudrosti, jedno-
platí i v pfiípadû anglikánsk˘ch a protes- pravoslavné církve cel˘m srdcem dûku- tu, aÈ duchovní Ïivot na‰í církve a na‰e-
tantsk˘ch oblastí. jeme v‰em tûm, ktefií jsou zde dnes pfií- ho spoleãenství mÛÏe nadále rÛst v lásce
tomní, aby vyslovili poslední sbohem k Bohu a na‰ím bliÏním.
5. Světlo pro křesťanskou misionářskou práci Jeho BlaÏenosti patriarchovi Teoctistu,
jakoÏ i tûm, ktefií zaslali své kondolence AÈ je jeho památka vûãná!
Pro v‰echno, co nám ponechal jako truchlící Rumunské pravoslavní církvi.
duchovní odkaz jeho církevní a sociální Aãkoli nás jeho tûlo, které bude tady
ãinnosti, nበduchovní otec patriarcha v patriarchální katedrále pohfibeno opou-
Teoctist pro nás zÛstává poÏehnan˘ ‰tí nadále zÛstáváme spojeni s na‰ím

ikona 1 7
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 8

fotoreportáž

Patriarcha Teoctist
Jeho poslední zahraniční cesta směřovala v červenci
letošního roku do České republiky

Patriarcha Teoctist a metropolita Kryštof

Patriarchu přijal předseda Poslanecké sněmovny PČR Miloslav Vlček Patriarcha si užíval návštěvu Prahy pěšky

8 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 9

fotoreportáž

Patriarchu přivítal a příjemné dvě hodiny s ním prodebatoval


primátor hlavního města Prahy Pavel Bém Vladyka předal primátorovi dárek připomínající jeho nedávný výstup na nejvyšší
horu světa Mount Everest

Patriarcha se zapsal do pamětní knihy magistrátu

ikona 1 9
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 10

Nejvyšší
hodnota
v lidském životě je láska
R O Z H OV O R S K RY Š TO F E M , A RC I B I S K U P E M P R A Ž S K Ý M A M E T RO P O L I TO U Č E S K Ý C H Z E M Í A S LO V E N S K A

Pane arcibiskupe, vy jste se narodil v pohnu- ností, jak˘mi byli Cyril a Metodûj, ktefií slovenské církvi husitské byly v tom ãase
tých padesátých letech 20. století v Praze. v 9. století pfii‰li na na‰e území z Kon- dva proudy – reformovan˘ a pravoslav-
Nebylo to období, které by nahrávalo církvi. Co stantinopole. Do tûchto konãin pfiinesli n˘. Právû z nûho se zformovala souãasná
Vás k ní přivedlo? víru a v˘chodní zpÛsob kfiesÈanství, Pravoslavná církev na území âeské
KdyÏ mluvíte o pohnut˘ch letech, máte jemuÏ se fiíká i kfiesÈanství srdce. Naproti republiky. VÛbec idea, aby vznikl ãesk˘
naprostou pravdu. U nás bylo zvykem, Ïe tomu západní církev je více organizo- stát a byl obnoven, je zaloÏena na slovan-
aÏ do narození dítûte se mu radûji nic vaná a papeÏ je také v jistém smyslu sk˘ch kofienech. V roce 1848, kdyÏ tu byl
nekupovalo. Ani koãárek, pleny ãi oble- monarchou ve Vatikánu. Tento politick˘ Slovansk˘ sjezd v Praze, úãastnila se ho
ãení. A tak rodiãe ‰etfiili peníze, aby rozmûr v˘chodní kfiesÈané nikdy nepfii- BoÏena Nûmcová a dal‰í v˘znamné osob-
mohli v‰e potfiebné nakoupit po porodu. jali. My se v‰ak tû‰íme, Ïe je opût otevfien nosti jako doklad toho, Ïe patfiíme k pra-
Krátce pfied m˘m narozením probûhla dialog mezi církvemi západu a v˘chodu. voslavn˘m národÛm. Pravoslavná zboÏ-
mûnová reforma a na‰etfiené finance se nost je staroslovûnská, a je nám tudíÏ
rázem znehodnotily. TakÏe za na‰etfiené Pocházíte z východu? blízká. V této souvislosti bych rád uvedl,
peníze si maminka nakonec koupila Ne, na‰e rodina je ryze ãeská. Matka Ïe chceme pfií‰tí rok slouÏit Svatou
pytlík tfie‰ní a ten s chutí snûdla. Ale teì pocházela z oblasti Podûbrad a tatínek se liturgii na Václavském námûstí, která se
uÏ váÏnûji. Atmosféra v na‰í rodinû byla narodil v Zakolanech u Kladna. Pravo- tu slouÏila právû pfied 250 lety. Jsem rád,
velmi vlídná, s citem pro národní tradici. slavná církev je u nás spojena se zaloÏe- Ïe také prezident Václav Klaus velmi
Brzy jsem poznal v˘znam takov˘ch osob- ním âeskoslovenské republiky. V âesko- dobfie vidí, Ïe nepatfiíme jenom na Západ.

10 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 11

duchovní život
Sv˘m zpÛsobem se tady prolíná západní oslovil nበmetropolita Vladyka Dorotej. ‰patnou lékafiskou prognózu, podle které
i v˘chodní kultura. Snûm, kter˘ probûhl Chtûl, abych se stal knûzem. Vysvûcen uÏ nemûl nikdy samostatnû chodit, se
v roce 1848, toho byl jasn˘m dokladem. jsem byl v roce 1974. uzdravil. To jsou zku‰enosti víry. A o tom
jsem napsal svûdectví.
Kdy jste si začal uvědomovat bližší sepětí Nedávno vyšla Vaše kniha Svatý Nektarios
s pravoslavnou církví? Eginský, metropolita Pentapolský. Čím je tato Máte i Vy osobně takový silný zážitek víry?
Jak dnes, tak i v mládí jsem miloval pfií- osobnost zajímavá? Ano, mám, ale o tûchto osobních vûcech
rodu a pfiedstavoval jsem si, Ïe budu jako Obyãejnû mají lidé pfiedstavu, Ïe svatí se tûÏko mluví.
hajn˘ peãovat o les. Byl jsem spí‰ svobo- Ïili kdysi dávno, v minul˘ch staletích.
domysln˘, vûnoval jsem se sportu. Ani Ale pfiitom svatí lidé Ïijí i nyní, s námi. V roce 1993 se Československo rozpadlo na
jsem si tehdy nepomyslel, Ïe bych se stal Sv. Nektarios zemfiel v roce 1920. Jednou dva státy. Nicméně pravoslavná církev zůstala
knûzem, od kterého se oãekává odpovûd- se konala na Václavském námûstí pravo- dále jednotná a Vy jste metropolitou i pro
nost, vynikající mravy a chování. KdyÏ slavná sv. liturgie. Potkal jsem nûkolik Slovensko.
mi bylo patnáct let, vypukl srpen 1968 lidí, ktefií si ho osobnû pamatovali. Zaãal Díky pravoslaví jsme propojeni jak se
a já jsem se zapojil do obãanského protes- jsem se o nûj intenzivnûji zajímat v 70. Slovenskem tak s Podkarpatskou Rusí.
tu. Stavûl jsem barikády proti tankÛm, letech minulého století. Mûl jsem jeho V Praze je hodnû lidí z tûchto regionÛ.
díky ãemuÏ jsem byl také jako mladistv˘ fotografii a mezi vûfiícími se tradovalo, Ïe Jak jsem fiíkal, pravoslavná církev je
uvûznûn. Chtûl jsem studovat lesnickou modlitba k nûmu pfiiná‰í zázraãné uzdra- pfiímo spojena se zaloÏením âeskoslo-
‰kolu, ale ãlovûk se musel pfiedtím upsat vení v nemoci. Îe modlící v nûm mají venské republiky. Vy‰el z ní i první
rÛzn˘m my‰lenkám. Souhlasit se vstu- mocného pfiímluvce u Hospodina. Sám pfiedseda vlády Karel Kramáfi. Proto pro
pem vojsk Var‰avské smlouvy ãi s norma- jsem nûkolik velmi povzbudiv˘ch pfií- nás bylo bolestné jak oddûlení Pod-
lizací. A to v mém pfiípadû prostû ne‰lo. bûhÛ vyslechl. Napfiíklad mÛj znám˘ karpatské Rusi tak Slovenska. SnaÏíme se
·okovalo mû, jak pfiedev‰ím star‰í lidé leÏel v nemocnici a nehojila se mu rána. chápat politické dÛvody, ale dÛleÏité
mûní ze dne na den názory. Modlitba k sv. Nektariosovi znamenala, jsou i dÛvody srdce.
Ïe ráno pfii pfievazování na‰la sestra ránu
Jak jste se tedy dostal na teologickou fakultu? zacelenou! Nikdo ze zdravotnického per- Kolik je vlastně pravoslavných v České repub-
V patnácti letech jsem ‰el pracovat do sonálu nechápal, jak se to stalo. Nebo lice?
tiskárny. Otec to nesl tûÏce, chtûl, abych jsem v Nûmecku mluvil s ãlovûkem, kter˘ Asi 25 tisíc âechÛ. Ale jsou tu cizinci ze
studoval. On sám mûl vysoko‰kolské stavûl kostel sv. Nektariose nedaleko Slovenska, Ukrajiny, Ruska, Moldavska,
vzdûlání, byl folkloristou a etnografem. Dortmundu. Jeden ze stavitelÛ pfii opravû Rumunska ãi Bulharska, dohromady asi
Proto mi navrhl, abych se pfiihlásil na stfiechy spadl z pûtadvacetimetrové v˘‰ky. 150 tisíc lidí, pfiiãemÏ vût‰ina z nich jsou
Husitskou teologickou fakultu UK, kde se Lékafii zafixovali jeho tûlo a nedávali mu pravoslavného vyznání. Mnoho pfiícho-
o politice nemuselo vÛbec mluvit. KdyÏ velkou ‰anci na uzdravení. Tento dûlník zích do âech a na Moravu je pfiekvapeno,
mû pfiijali, poznal jsem, jak krásnou se modlil k sv. Nektariosovi. Vidûl ho ve jak málo je u nás vûfiících. Právû inte-
vûdou teologie je. Po ukonãení studia mû snu, jak mu fiíká, Ïe bude uzdraven. I pfies grace cizincÛ z v˘chodu do na‰í spoleã-
nosti je jedním z na‰ich poslání.

Dobře známé jsou statistiky, podle kterých je


až 60 % obyvatel České republiky bez vyznání.
Proč se tak málo občanů hlásí k církvím?
Církev zklamala. UÏ historicky tu byly jiné
církve neÏ fiímskokatolická pronásledo-
vány. Také vznik âeskoslovenska s sebou
nesl odmítnutí monarchie, která byla
silnû propojena s fiímskokatolickou církví.
Jiné náboÏenství tu nebylo pfiíli‰ respek-
továno a na vífie lidem nepfiidal ani ateis-
tick˘ komunismus. Pravoslavná církev
nemá ani tak silné vnitfiní struktury jako
církev fiímskokatolická. Nepochopení
smyslu misií nyní panuje v Rusku, které
je tradiãnû pravoslavné. Jezdí tam fiímsko-
katolické misijní fiády. VyuÏívají nezku-
‰enosti pravoslavné církve. Pak na území
Ruska vznikají nová fiímskokatolická
biskupství pro Rusy, coÏ nemá Ïádnou
historickou oporu. Ohla‰ování víry musí
b˘t v dne‰ní dobû dÛstojné. Nesmí b˘t
politické, musí se zamûfiit na duchovní
rozmûr, humanitární a sociální práci
a také na Ïivotní prostfiedí.
Pavlína Holancová
Převzato z Prague Leaders Magazine, 3/2007

ikona 1 11
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 12

duchovní život

Data na první třetinu 21. století

Paschy
Pravoslavn˘ církevní kalendáfi se skládá um urãuje, kdy se slaví pohyblivé svátky,
ze dvou „kalendáfiních kruhÛ“: z kalen- jejichÏ datum se kaÏd˘ rok mûní (jsou to
dária pevného a pohyblivého. Pevné svátky s datem urãovan˘m vzdáleností
kalendárium urãuje, které svátky a které od Paschy ãili Velikonoc, které pfiipadají
památky svat˘ch pfiipadají na dané urãité kaÏdého roku na jiné datum; pohybliv˘-
datum (napfi. Narození Kristovo na mi svátky jsou dále napfi. letnice ãili
25. prosince, svatí Cyril a Metodûj na Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo,
11. kvûtna apod.); pohyblivé kalendári- Kvûtná nedûle aj.)

Rok Gregoriánská pascha Pravoslavná pascha Židovský pesach 1.) 2.) 3.)
2000 23. duben 30. duben 20. duben ãt 7 3 10
2001 15. duben 15. duben 8. duben ne 0 7 7
2002 31. bfiezen 5. kvûten 28. bfiezen ãt 35 3 38
2003 20. duben 27. duben 17. duben ãt 7 3 10
2004 11. duben 11. duben 6. duben út 0 5 5
2005 27. bfiezen 1. kvûten 24. duben ne 35 -28 7
2006 16. duben 23. duben 13. duben ãt 7 3 10
2007 8. duben 8. duben 3. duben út 0 5 5
2008 23. bfiezen 27. duben 20. duben ne 35 -28 7
2009 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 10
2010 4. duben 4. duben 30. bfiezen út 0 5 5
2011 24. duben 24. duben 19. duben út 0 5 5
2012 8. duben 15. duben 7. duben so 7 1 8
2013 31. bfiezen 5. kvûten 26. bfiezen út 35 5 40
2014 20. duben 20. duben 15. duben út 0 5 5
2015 5. duben 12. duben 4. duben so 7 1 8
2016 27. bfiezen 1. kvûten 23. duben so 35 -27 8
2017 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 5
2018 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 8
2019 21. duben 28. duben 20. duben so 7 1 8
2020 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 10
2021 4. duben 2. kvûten 28. bfiezen ne 28 7 35
2022 17. duben 24. duben 16. duben so 7 1 8
2023 9. duben 16. duben 6. duben ãt 7 3 10
2024 31. bfiezen 5. kvûten 23. duben út 35 -23 12
2025 20. duben 20. duben 13. duben ne 0 7 7
2026 5. duben 12. duben 2. duben ãt 7 3 10
2027 28. bfiezen 2. kvûten 22. duben ãt 35 -25 10
2028 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 5
2029 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 8
2030 21. duben 28. duben 18. duben ãt 7 3 10
2031 13. duben 13. duben 8. duben út 0 5 5
2032 28. bfiezen 2. kvûten 27. bfiezen so 35 1 36
2033 17. duben 24. duben 14. duben ãt 7 3 10
2034 9. duben 9. duben 4. duben út 0 5 5
2035 25. bfiezen 29. duben 24. duben út 35 -30 5

Vysvětlivky:
1.) Rozdíl mezi gregoriánskou (fiímskou) paschou a pravoslavnou paschou. Zelenû je vyznaãena shoda mezi obûmi pascháliemi.
2.) Rozdíl mezi gregoriánskou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. âervenû jsou vyznaãeny pfiípady, kdy fiímskokatolická
paschálie pfiedchází Ïidovskou paschu, coÏ posvátné kánony (7. a 70. pravidlo apo‰tolské; 1. pravidlo antiochijského snûmu)
zakazují. (Pominuty jsou pfiípady, kdy gregoriánská pascha je spolu s Ïidovskou – s rozdílem jen jednoho dne. Ve 20. století
byla gregoriánská pascha pfied Ïidovskou /nebo se s ní pfiesnû shodovala/ v letech: 1997, 1989, 1986, 1981 /shoda/, 1978, 1970,
1967, 1959, 1954 /shoda/, 1951, 1948, 1940, 1932, 1929, 1927 /shoda/, 1923 /shoda/, 1921, 1913, 1910, 1903 /shoda/, 1902.)
3.) Rozdíl mezi pravoslavnou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. (Pravoslavná pascha se nikdy nedostává pfied Ïidovskou, ani
se s ní nespojuje, ani se k ní nepfiibliÏuje na ménû neÏ pût dnÛ.)
Gregoriánská a pravoslavná pascha pfiipadá vÏdy na nedûli. U Ïidovského svátku pesach je pokaÏdé uvedeno, na kter˘ den v t˘dnu
právû pfiipadá. Zdroj: www.pravoslavi.cz

12 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 13

duchovní život

Podzimní program metropolity Kryštofa


12.–16. 10. 17. 11..
Oficiální návštěva Gruzie, ku příležitosti 30. výročí intronizace Seminář konaný Pravoslavnou akademíí ve Vilémově na téma:
a 70. narozenin patriarchy – katolikose Ilji II. Poznání, pokání, smíření a odpuštění.
Seminář se bude zabývat vztahem církevních činitelů
20. 10. k bývalému režimu, seminář vede vladyka Kryštof
Sv. Dimitrij – vzpomínka na zesnulé,
10.00 Koclířov u Svitav, Chrám svěcení kříže 24. 11.
Liturgie v Lanškrouně
24.–26. 10. ku příležitosti 60. výročí založení pravoslavné církevní obce
Setkání všech pravoslavných kněží po deseti letech v klášteře ve
Vilémově, kde se bude konat konference na téma: Pastorální medicina 4. 12.
Svěcení nového kněze, otce diakona Romana Hajdamačenka
28. 10. v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech v Praze
Pouť do Tachova, 10.00 liturgie v chrámu sv. Rostislava
ku příležitosti jeho svátku, (státnost) 16. 12.
Liturgie v Chrámu sv. Mikuláše v Hradci Králové,
2.–13. 11. 10.00 hod. – chrámový svátek
Pouť do Alexandrie, na sv. horu Sinaj (Oreb) a do Svaté Země

ikona 1 13
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 14

duchovní život

Cyrilometodějský pravoslavný
český kalendář
Rok obyãejn˘ s 365 dny
2007 od tûlesného narození Boha Slova
na rok 2007
7515 od stvofiení svûta (konãí srpnem t. r.)
1144 od pfiíchodu sv. Cyrila a Metodûje na Moravu (11. / 24. kvûtna 863)
86 od znovuobnovení cyrilometodûjské církve u nás svat˘m novomuãedníkem Gorazdem II., biskupem ãesk˘m a moravsko-
slezsk˘m (chirotonie 12. / 25. záfií 1921)

ŘÍJEN 23. / 5. Ap. Jakub, bratr Páně; svt. Ignatios, patr. cařihradský
1. / 14. Záštita přesvaté Bohorodice. Ap. ze 70ti Ananiáš; ct. Roman 24. / 6. Mč. Arethos a s ním 4299 mč.; ct. Aretha, Sisoj a Theofil, zátvorní-
Sladkopěvec ci pečerští
Žid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28 25. / 7. Mč. Markián a Martirij, notáři konstantinop.; mč. Anastasij; spr.
2. / 15. Svt.mč. Kyprián a mč. Justýna; bl. Ondřej, pro Krista jurodivý Tabita (Dorka)
3. / 16. Svt.mč. Dionýsios Areopagitský, ep. athénský; Rustikos, presbyter 26. / 8. Vmč. slavný Dimitrij Soluňský; mč. Luppus; ct.mč. Josef Athonský
a d. Jelevferij 27. / 9. Mč. Nestor Soluňský; ct. Nestor, letopisec pečerský; mč. Valentýna
4. / 17. Svt.mč. Jerotheos, ep. athénský; sv. Damara; mč. Dominika, 28. / 10. Vmč. Paraskeva (nazývaná Pátek); ct. Jov, igumen počájevský;
Veronika a Prosdokie sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle nového kalend.); svt. mč.
5. / 18. Mč. Charitýna; svt. Petr, Alexej, Jona, Filip, Hermogen Moskevští, Kiriakos, patriarcha jeruzalemský
divotvorci 29. / 11. Ct.mč. Anastasie Římanka; ct. Abrahám a bl. Marie; ct. Abrahám
6. / 19. Sv. ap. Tomáš; ct.mč. Makários Athonský Pečerský
7. / 20. Mč. Sergej a Bakchus; mč. Julián, presbyter a Kesarij, diakon 30. / 12. Svt.mč. Zenobios Egejský a mč. Zenobie; ap. ze 70ti: Tertus;
8. / 21. Sv. Petronie (Petronilla); ct. Pelagie; ct. Trifon, archimandr.; Markus, Justus
ct. Dositej 31. / 13. Ap. ze 70ti: Stachus, Amplius, Urvanus, Narcis, Appelus a Aristo-
9. / 22. Ap. Jakub Alfeus; spr. Abraham, praotec a Lot bulos; ct. Spiridon
10. / 23. Mč. Eulampios a Eulampie; sbor ctihodných optinských starců:
Lva, Makárije, Ambrosije, Mojžíše, Antonije, Ilariona, Isakije, LISTOPAD
Anatolije a dal.; 26 ct. mč. zografských 1. / 14. Sv. nezištníci a divotvorci Kosma a Damián Asijští a jejich matka
11. / 24. Ap. ze 70ti Filip (ze sedmi diakonů); ct. Theofan, vyznavač; Theodotia
sv. Viktorína 2. / 15. Mč. Akindin, Pigasij, Athonij, Elpidifor, Anempodist a s nimi 7000
12. / 25. Mč. Probus, Tarachos a Andronik; ct. Kosma, ep. maiumský; umučených
mč. Štěpánka 3. / 16. Mč. ep. Akepsimos, presb. Josef a diakon Aithalos; mč. Perpetua,
13. / 26. Mč. Karpus a Papilas, Agathodor a Agathonika; ct. Benjamín Diktorína, Fótýnie
Pečerský 4. / 17. Ct. Joannikos Veliký; svt.mč. Nikandros, ep. myrský a presb.
14. / 27. Mč. Nazárij a dal.; ct. Paraskeva Srbská; mč. Silván, presb. gazský; Hermos; ct. Merkurij
svt.mč. Ignatij 5. / 18. Mč. Galaktion a Epistimie; ap. ze 70ti: Patrob, Linus, Herm, Gaij,
15. / 28. Ct. Euthimij Nový, Soluňský; ct.mč. Lukián, presb. antiochijský; Filolog; svt. Jóna
sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle starého kalend.) 6. / 19. Svt. Pavel Vyznavač, patr. konstantinop.; ct. Barlaam Chutynský;
16. / 29. Mč. Longin; ct. Malus, poustevník; mč. Leontij, Dometij, Terentij, mč. Viktor
Domnin 7. / 20. Mč. 33 melitinských: Jeron, Hesychij, Nikandros, Athanasij,
17. / 30. Pror. Ozeáš; ct.mč. Ondřej Krétský; mč. nezištníci Kosma a Damián Mamanstos, Valerián
18. / 31. Sv. ap. evangelista Lukáš; mč. Marín; ct. Julián, poustevník 8. / 21. Sbor archanděla Michaela a dal. nebeských mocností beztěles-
mezopotámský ných; archandělů: Gabriela, Rafaela, Uriela, Salafaela, Jehudiela,
Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : L i s to p a d Barachiela a Jeremiela.
19. / 1. Sv. spr. Jan Kronštadtský, divotvorce; pror. Joel; ct. Jan Rylský 9. / 22. Mč. Onisifor a Porfýrij; ct. Matrona Cařihradská; ct. Theoktista;
20. / 2. Vmč. Artemie; ct. Gerasim Athonita ct. Jan Kolovos; ct. Simeon Metafrast; svt. Nektarios Aiginský
21. / 3. Ct. Hilarion Veliký; mč. Jan Peloponéský; svt. Ilarion Kyjevský; (metropolita pentapolský)
ct. Ilarij Pečerský 10. / 23. Ap. ze 70ti: Erastos, Olympos, Rodion, Sosipatros, Kvartos
22. / 4. Ap. rovn. Averkios, ep. jerapolský, divotvorec; mč. 7 dětí efez- a Tertos; mč. Kalliop
ských; ct. Lot Egyptský 11. / 24. Mč. Mína, Viktor, Vikentij a Stefanida; ct. Theodor Studita, vyz-
navač; bl. Maxim

14 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 15

duchovní život
12. / 25. Svt. Jan Milosrdný, papež alexandrijský; pror. Achiáš; ct. Nil Myro- 9. / 22. Početí přesvaté Bohorodice ve sv. Anně. Pror. Anna, matka pror.
točivý Samuele
13. / 26. Svt. Jan Zlatoústý, archep. konstantinopolský 10. / 23. Mč. Mínas, Hermogenes a Eugrafos; bl. Jan, král srbský a bl. Ště-
14. / 27. Sv. ap. Filip; svt. Řehoř Palama, archep. soluňský; spr. císaři pán a Angelina
Justinián a Theodora 11. / 24. Ct. Daniel Sloupník; ct. Nikon Vyschlý Pečerský; ct. Lukáš Sloupník
15. / 28. Mč. a vyzn. Gurios a Samon; ct. Paisij Veličkovský; ct. Herman 12. / 25. Svt. Spiridon Divotvorce, ep. trimituntský; mč. Petr Aleut; ct. Her-
Aljašský man Aljašský
Začátek půstu k Narození Ježíše Krista 13. / 26. Mč. Lucie; mč. Eustratij, Auksentij, Evžen, Mardarij a Orest;
16. / 29. Ap. ev. Matouš; spr. Thulbian, kníže ethiopský [Matouš] ct. Arsenios
17. / 30. Svt. Řehoř, divotvorce neocesarijský; ct. Nikon Radoněžský; 14. / 27. Mč. Thirs, Levkij a Kallinik; mč. Filemon, Apollonius, Arián
ct. Lazar Ikonopisec a Theotichos Alexandrij
Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : P ro s i n e c 15. / 28. Svt.mč. Jelevferij Ilirijský, matka jeho mč. Anthie a mč. Korib;
18. / 1. Mč. Platon Ankýrský a svt.mč. Roman, diakon; ct. mč. Anastasij mč. d. Zuzana [Jana]
Nový 16. / 29. Pror. Aggeus; mč. Marín Říman; mč. Ambrosij a Oseáš
19. / 2. Pror. Abdiáš; mč. Barlaam; ct. Varlaam, prvý igumen pečerský 17. / 30. Pror. Daniel a tři mládenci - Ananiáš, Azariáš a Misail; ct. Daniel
20. / 3. Ct. Řehoř Dekapolský; svt. Proklus, archep. konstantinop.; [Štěpán] Vyznavač
mč. Eustathij, Anatolij 18. / 31. Mč. Sebastián a družina jeho: Nikostratos, Zoja, Kastorius,
21. / 4. Uvedení do chrámu přesvaté Bohorodice Trankvillos; sv. Sofie
Žid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28 Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : L e d e n
22. / 5. Sv.ap. Filemon, Archipos a mč. ap.rovn. Apthie; mč. Cecílie; 19. / 1. Mč. Bonifác; ct. Ilja Muromec, Pečerský; mč. Eliáš, Probus a Aris,
svt. Kliment Ochridský Egypťané
23. / 6. Svt. Amfilochios, ep. ikonejský; sv. kn. Alexandr Něvský [Alexej] 20. / 2. Svt.mč. Ignatij Bohonosec; zesnutí spr. Jana Kronštadtského
24. / 7. Vmč. Kateřina; vmč. Merkurios; mč. Augustýnie; mč. Porfýrios 21. / 3. Mč. Juliána, panna a s ní 500 mužů a 130 žen v Nikomedii
Stratelat umučených
25. / 8. Svt.mč. Kliment, papež římský a Petr, papež alexandrijský; ct. Petr 22. / 4. Vmč. Anastasie; mč. Chrisogont, Ebodos, Eutichián a dal.; mč.
Mlčenlivec Zoílos
26. / 9. Ct. Alipios, sloupník; Innokentij Irkutský; ct. Jakub Osamělý; mč. 23. / 5. 10 mč. krétských: Theodulos, Saturnin, Zotik a dal.; sv. Naum,
Řehoř Chiotský učedník sv. Metoděje
27. / 10. Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii 24. / 6. Ct.mč. Evženka a s ní Prota, Jakintha a Klaudie; ct. Mikuláš
28. / 11. Ct.mč. vyzn. Štěpán Nový; mč. Irinarchos (Miroslav) a s ním 7 žen Monach.
29. / 12. Mč. Paramon a s ním 370 dalších; mč. Filumen Ankýrský; Den postní.
ct. Akakios Sinajský Žid 1,1-12; Luk 2,1-20
30. / 13. Sv. ap. Ondřej Prvozvaný; svt. Frumentos, archep. indický 25. / 7. Narození Pána našeho Ježíše Krista.
Poklonění tří mágů: Melchiora, Gaspara a Baltasara
PROSINEC Gal 4,4-7; Mat 2,1-12
1. / 14. Pror. Nahum; ct. Filaret (Dobromil) Milosrdný 26. / 8. Druhý den svátku Narození Kristova.
2. / 15. Pror. Habakuk; ct. Athanasij, zátvornik pečerský; sv. Štěpán–Uroš, Sbor přesvaté Bohorodice: spr. Josef Snoubenec; sv. král a prorok
král srbský David; sv. ap. Jakub, bratr Páně. Svt. mč. Euthimios
3. / 16. Pror. Sofoniáš; svt.mč. Theodor, archiep. alexandrijský; mč. Ange- Žid 2,11-18; Mat 2,13-23
los 27. / 9. Třetí den svátku Narození.
4. / 17. Vmč. Barbora a mč. Juliána; ct. Jan Damaskin; svt. Gennadij Sv. prvmč. archidiakon Štěpán; ct. Theodor Vyznavač Popsaný,
Novgorodský bratr Theofan, tvůrce kánonů; svt. Theodor Konstantinopolský
5. / 18. Ct. Sávva Osvícený; ct. Karpion a Zachriáš, Egypťané; ct. Nektarij 28. / 10. 20 000 mč. v Nikomedii upálení: Glykerius, Zinon, Theofil;
Bulharský ct. Simeon Myrotečivý
6. / 19. Svt. Mikuláš, archep. Myr Licejských, divotvorce; svt. Maxim 29. / 11. Mč. 14 000 mláďátek Herodem v Betlémě zabitých; ct. Markelus,
Kyjevský igumen
7. / 20. Svt. Ambrož, ep. milánský; ct. Antonij Sijský; ct. Nil Stolbenský 30. / 12. Mč. Anisie Soluňská; svt.mč. Zotik, presbyter; mč. Filaret
8. / 21. Ct. Patapij; ap. ze 70ti: Sosfen, Apollos, Kefas, Tichikos, Nikomédský
Epafroditos, Kesar Onisiforos 31. / 13. Ct. Melánie Římanka; ct. Gelasios Palestýnský
VYSVùTLIVKY
ap. – apo‰tol;
aprovn. – apo‰tolÛm rovn˘;
svt. – svûtitel, tj. biskup, episkop; nûkdy i knûz;
spr. – spravedlivec;
mã. – muãedník;
vmã. – velikomuãedník;
ct. – ctihodn˘ (poustevník, mnich a pod.);
pror. – prorok;
kn. – kníÏe;
ep. – episkop, biskup; archep. arcibiskup;
svt.mã. – svûtitel - muãedník;
metrop. – metropolita;
bl. – blaÏen˘;
[jméno] – nové jméno po kfitu nebo po pfiijetí mni‰ství
(event. velké schimy)

ikona 1 15
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 16

aktuality

Pomoc
Řecku
Foto: festblues, the.voyager

Katastrofa nesmírného rozsahu postihla


mezi červencem a srpnem Řecko.
74 úmrtí
2 500 000 akrů lesa spolu s 400 000 akry zemědělské produkce se
obrátilo v popel
6000 ohnisek požáru
10 000 obětí přišlo o střechu nad hlavou
120 spálených vesnic
2850 zničených domů
150 biliónů korun jsou odhadované škody způsobené požáry
Nedocenitelné zničení ekosystému ve spálených regionech
Nespočetně spálených zvířat
Vědci se obávají, že mnoho druhů flóry a fauny pravděpodobně zmizí

16 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 17

aktuality

Člověk v tísni vyhlašuje sbírku SOS Řecko


Prostfiedky ze sbírky budou pouÏity na Vyhlá‰ení sbírky spoleãnosti âlovûk i nevládní organizace, které vrátí Ïivot
pomoc postiÏen˘m lidem a místÛm, v tísni podnítily také informace fiecké ¤ekÛ do normálních kolejí a pomohou
pfiedev‰ím na obnovu venkovsk˘ch obla- komunity Ïijící v âesku. „PokaÏdé tam jim obnovit napfiíklad tradiãní zemûdûl-
stí zasaÏen˘ch ohnûm. „Kdyby pfiispûl v létû nûco hofií, ale tohle je nûco ji- ství,“ fiekl ·imon Pánek.
kaÏd˘, kdo do ¤ecka jezdí na dovolenou, ného,“popisují situaci zpûvaãky Martha
pár set korun, podafiilo by se pomoci v a Thena Elefteriadu, které se na spoleã- Pfiispût mÛÏete na ãíslo úãtu u âSOB
fiadû vesnic, kde lidé kvÛli ohni pfii‰li nost âlovûk v tísni obrátily. „Je to, jako 34473447/0300 nebo zasláním dárcovské
nejen o své domy, ‰koly a obecní infra- kdyÏ tady byly záplavy. ¤ekové byli jedni zprávy ve znûní DMS SOSRECKO na
strukturu, ale i o pole a sady – tedy o svÛj z prvních, ktefií nabídli âesku pomoc, ãíslo 87777 (cena je 30 korun, 27 korun
tradiãní zpÛsob obÏivy,“ uvedl ·imon ne-li úplnû první ze zahraniãí,“ dodávají. jde pfiímo na pomoc oblastem, které
Pánek, fieditel spoleãnosti âlovûk v tísni. „AÏ ohnû dohofií, budou potfieba vládní postihly poÏáry).

ikona 1 17
IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 18

aktuality

Nadace ADRA zahajuje veřejnou sbírku na pomoc Řecku


ADRA zahajuje vefiejnou sbírku na manÏelova str˘ce. Jeho sousedovi shofie- tuto dobu chceme b˘t, díky zahájené
pomoc ¤ecku. K otevfiení finanãní sbírky lo ‰est set olivovníkÛ. Îil z jejich kaÏ- sbírce, pfiipraveni. âesk˘ národ prokázal
pfiispûla také fiada dotazÛ a v˘zev z fiad doroãní skliznû. Uhofiel dobytek. Pro uÏ nejednou, Ïe se k utrpení druh˘ch
obãanÛ. Dárcovská SMS ve tvaru DMS fiecké zemûdûlství jsou poÏáry velká nestaví lhostejnû. Vûfiíme, Ïe se tento
RECKO je jiÏ aktivní. ADRA âeská re- rána. Kdo ví, jak dlouho se budou místní dobr˘ charakterov˘ rys projeví i tento-
publika plánuje podpofiit projekty obno- z této katastrofy vzpamatovávat,“ vylíãila krát,“ fiekl Vítûzslav Vurst, pfiedseda
vy ve spolupráci s místními sdruÏeními telefonicky kolegÛm v ADRA âeská správní rady Nadace ADRA.
a v tomto smyslu rovnûÏ jedná s ostat- republika situaci Lucie Kuligová, která se
ními národními organizacemi ADRA pfied nûkolika lety provdala do Atén. ADRA zahajuje vefiejnou sbírku na
v Evropû. „AÏ pomine poÏár, lidé se budou vracet pomoc ¤ecku. âíslo úãtu 211211211/0300
„Je to hrÛza. PoÏáry vesnici, ve které pfies na místa, kde Ïili. Nebudou mít kde v. s. 300. Pomáhat mÛÏete také tím, Ïe
léto Ïiji s rodinou, minuly ve vzdálenos- bydlet, nebudou mít svoje hospodáfiská za‰lete zprávu ve tvaru DMS RECKO na
ti asi jednoho a pÛl kilometru. Cel˘ Pelo- zvífiata, ani své olivové háje, které je po ãíslo 87777. Cena DMS je 30,- Kã, pfiíjem-
ponés jako by byl v plamenech. Ve ve- celé generace Ïivily. Zaãne tûÏké údobí, ce Va‰í pomoci obdrÏí 27,- Kã. Více infor-
dlej‰í vesnici shofiel do základÛ dÛm ve kterém budou potfiebovat pomoc. A na mací naleznete na www.adra.cz.

18 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 19

aktuality

OBMĚKČENÍ KAMENNÝCH SRDCÍ

ikona 1 19
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 20

aktuality

Na ikoně „Obměkčení kamenných srdcí“ je Matka Boží zobrazena symbolicky se sedmi meči – bolestmi (tři zprava, tři zleva a jeden zezdola), které jí
pronikly hluboko do srdce. V Písmu svatém číslo sedm symbolizuje plnost, v tomto případě plnost, nejvyšší míru možných strádání a bolesti, které vytr-
pěla v pozemském světě Matka Boží. O jednom z nejstarších vyobrazení této ikony v Rusku se traduje pověst, podle níž se obraz nacházel ve zvonici
chrámu sv. apoštola Jana Bohoslova ve Vologodské eparchii. Ikona byla napsána na dřevě. Jeden z místních rolníků těžce onemocněl a lékaři nebyli
schopni mu pomoci. Když se začal modlit k Matce Boží, měl v noci vidění, kdy mu neznámý hlas radil, aby hledal obraz Bohorodičky ve zvonici a modlil
se před touto ikonou. Ikona byla nalezena, přenesena do chrámu – a nemocný, který již nebyl schopen žádného pohybu, byl úplně uzdraven. Dalšími
velkými zázraky se tato ikona proslavila zejména v r. 1830, v čase epidemie cholery.

Ikona, která bude s poÏehnáním moskev- nádhernû vonût. I novû pfiinesené – které kdyÏ se vyznala ze sv˘ch pochybností
ského patriarchátu zapÛjãena a doufáme, byly na urãitou dobu v blízkosti ikony a knûz ji opût pomazal, vfied zmizel stej-
Ïe s pomocí BoÏí také doputuje do âeské Obmûkãení kamenn˘ch srdcí. Ikona nû rychle, jako se objevil.
republiky, je pouhou litografickou kopií Obmûkãení kamenn˘ch srdcí byla poté Ikona zapÛsobila na jednoho ruského
originálu. ozdobena zlatem a drahokamy a zaãala investora natolik, Ïe se rozhodl pro ni na
V novodobé historii Ruska, na poãátku putovat Rusí. okraji Moskvy postavit zvlá‰tní chrám
21.století, v‰ak právû tato konkrétní zá- Mnozí z tûch, ktefií pfii‰li k ikonû a uvi- a rodinû, ve které se tento zázrak udál,
zraãná ikona pfiivedla k obrácení deseti- dûli, jak Matka BoÏí pláãe krvav˘mi slza- zajistil dÛstojné bydlení v novû zbudo-
tisíce RusÛ. PÛvodnû se ikona nacházela mi, se obrátili k Bohu, uvûfiili. Její slzy vaném domku vedle chrámu. Dal tak ro-
v jednom obyãejném panelovém bytû pfiivádûjí k pokání a zmûnû Ïivota. Lidé dinû moÏnost starat se o chrám a stále
v Moskvû. Jednoho dne zaãala ronit myro z nûkter˘ch moderních náboÏensk˘ch slouÏit Bohu. Tady se nyní ikona nachá-
a nádhernû vonût. Tento jev je v pravo- spoleãností a církví, které vyt˘kají nám zí, pokud neputuje.
slaví znám, av‰ak pfiedtím nikdy nebyl pravoslavn˘m, Ïe se klaníme obrazÛm, Ti, ktefií ikonu doprovázejí, popisují
pozorován na obyãejné ti‰tûné litografii coÏ je nesprávnû vnímáno jako modlo- váÏné nástrahy a poku‰ení na cestách.
ikony! Poté, co se na tváfiích Matky BoÏí, sluÏebnictví, zaãínají chápat veliké BoÏí KdyÏ byla ikona napfiíklad vezena do
poprvé objevily slzy myra, zaãali ikonu tajemství skryté v ikonách. Ikona není mûsta Rylsk, zastavila matka pfiedstavená
podrobnû sledovat. Pfied teroristick˘mi obraz, ale okno do vûãnosti, brána k ne- auto a poÏádala sestru, aby si sedla za ni
útoky v Moskvû se pod oãima BoÏí Matky besÛm, Ïivé setkání s tím, koho pfiedsta- na zadní sedadlo. Po nûkolika dal‰ích
objevily tmavé kruhy a v celém bytû bylo vuje a kdo skrze ni promlouvá. To, Ïe minutách jízdy obrovsk˘ kmen stromu
cítit kadidlo. Po urãitém ãase se na ‰íji nyní roní slzy „jen“ ti‰tûná ikona, je dÛ- udefiil do ãelního skla na místû, kde pfied
Bohorodiãky objevili krvavé ranky a na kazem, Ïe i kopie ikon Ïivû zpfiítomÀují tím sedûla sestra. Dûkujme tedy Pánu, Ïe
levém rameni jizva. V den, kdy se to Matku BoÏí. nám, Ïijícím v âR se jako prvním ze zemí
stalo, havarovala ruská ponorka Kursk. V‰ude, kde se ikona nacházela, se v její EU otevírá moÏnost setkat se s tímto
21. listopadu, v den svatého archandûla blízkosti stalo mnoho zázraãn˘ch uzdra- BoÏím divem a BoÏí Matkou prostfied-
Michaela, zaãala ronit krvavé slzy – a krev vení. Vûfiící dosvûdãují, Ïe BoÏí Matka nictvím této vzácné ikony. Modleme se
bylo moÏné spolu s myrem sbírat . Od té pomáhala nejen s bolestmi fyzick˘mi, ale za na‰eho metropolitu, vladyku Kry‰tofa
doby nepfietrÏitû roní myro i krvavé slzy. i s fie‰ením svízelné osobní situace. a o. Alexije a v‰echny, kdo spolu s nimi
Tuto ikonu známe zejména prostfied- V Ïenském klá‰tefie v Tolgsku zazname- ikonu pfievezou do Prahy a budou s ní
nictvím mnoha televizních a dokumen- nali i tento pozoruhodn˘ pfiíbûh: Jedna potom putovat po âeské republice.
tárních pofiadÛ, v nichÏ se autofii opako- z mni‰ek zapochybovala o léãivé síle
vanû pfiesvûdãili o BoÏím zázraku. V bytû, svatého myra, které ikona ronila. Na mís- KéÏ Pfiesvatá Bohorodice obmûkãí na‰e
kde se ikona nacházela, zaãaly ronit tû, kde ji knûz myrem pomazal, se jí kamenná srdce!
myro i ostatní ikony, kaÏdá zaãala také okamÏitû vytvofiil hnisající vfied. Teprve

Program pouti zázračné ikony Obměkčení kamenných srdcí *


22. září 28. září
ve 20.45 – uvítání zázraãné ikony na leti‰ti v Praze – Ruzyni pfienesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Bohorodice
21.00 – vnesení ikony do chrámu sv. Mikulá‰e v Praze–Buben- v Praze
ãi, Rooseveltova 29, modlitba k pfiesvaté Bohorodici 29. září
23. září vnesení ikony do chrámu Zá‰tity pfiesvaté Bohorodice
v 7.30 – vnesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Boho- v Ko‰icích, SR
rodice, Ol‰anské hfibitovy, Praha 3, metro A – Îelivského archijerejská sv. liturgie s chirotonií nového biskupa micha-
8.00 Ranní sv. liturgie lovské eparchie
9.20 Modlitba k pfiesvaté Bohorodici 30. září
10.00 Archijerejská sv. liturgie vnesení ikony do chrámu sv. Václava v Brnû, Gorazdova 8
Ikona bude v chrámu aÏ do 26. záfií – chrám bude otevfien 1. října
dennû od 10.00 do 16.00 hodin v 9.00 – vnesení ikony do katedrálního chrámu sv. Cyrila a
V podveãerních hodinách bude dále putovat: Metodûje v Praze, Resslova 9a, Praha 2, Nové Mûsto
24. září archijerejská sv. liturgie v fieãtinû s doxologií
17.30 - 19.00 bude zázraãná ikona v chrámu sv. Anny v Plzni.
27. září * Název této ikony není doslovn˘m pfiekladem, ale vyjadfiuje
pfienesení ikony do chrámu sv. Petra a Pavla v Karlov˘ch Varech podstatu a hlub‰í duchovní smysl – je uvádûn s poÏehnáním
10.00 archijerejská sv. liturgie Jeho BlaÏenosti metropolity Kry‰tofa.

20 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 21

aktuality

ikona 1 21
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 22

fotoreportáž

Prezident
Klaus
v Rusku navštívil v únoru
Trojicko-Sergijevskou lávru
a Moskevskou
duchovní akademii

Uvítání prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie

Prezident v doprovodu manželky a arcibiskupa Jevgenije, rektora Moskevské duchovní akademie

22 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 23

fotoreportáž

Václav Klaus si se zájmem poslechl zasvěcený výklad o historii celého církevního komplexu. V povzdálí naslouchá ministr financí Miroslav Kalousek

Prezident si prohlíží vzácné fresky Prezident v doprovodu otce Alexije Juščenka, vyslance naší PC v Rusku

Trojicko-Sergijevská lávra

ikona 1 23
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 24

na cestách

Kypr
Základní informace
Kypr je tfietí nejvût‰í ostrov ve Stfiedozem-
ním mofii. Jeho rozloha ãiní 9 251 km2.
LeÏí asi 105 kilometrÛ od S˘rie, 75 kilo-
metrÛ od Turecka a 380 kilometrÛ od
Egypta. Nejbliωí fiecké místo je ostrov
Rhodos, kter˘ se nachází 380 kilometrÛ

Afroditin středomořský
na západ od Kypru. Na Kypru Ïije
763 800 obyvatel. Nejlidnatûj‰í mûsta
jsou Nicosia – 195 300 obyvatel a Lima-

ostrov lásky a krásy


ssol – 155 500 obyvatel. Obyvatelstvo
je rozdûleno do dvou dominantních
skupin, pfiiãemÏ kaÏdá z nich ob˘vá
jinou ãást ostrova. Setkáte se zde jak
s muslimsk˘mi kypersk˘mi Turky, ktefií
tvofií 18% obyvatelstva a Ïijí na severu,
tak s ortodoxními kypersk˘mi ¤eky, ktefií
tvofií 78% populace a Ïijí v jiÏní, vût‰í
a lidnatûj‰í ãásti. Zbytek tvofií ArméÀa-
né, Maronité a ostatní náboÏenské sku-
piny.

Historie
Díky své strategické poloze hrál Kypr
dÛleÏitou roli v historii stfiedomofisk˘ch
civilizací. Od starovûku byl souãástí
nûkolika fií‰í napfi. As˘rie, Egypta, ¤íma,
Byzance, Arabské fií‰e. Do dûjin zemû
zasáhli ve 12. století kfiiÏáci. Pozdûji byl
Kypr pod nadvládou Benátské republiky
a roku 1571 ho dobyli Turci. Díky úpad-
ku turecké fií‰e byl od roku 1878 pod brit-
skou okupací. Roku 1960 byla po dohodû
mezi Velkou Británií, ¤eckem, Tureckem,
kypersk˘mi ¤eky a Turky vyhlá‰ena
nezávislost ostrova, ale jiÏ v roce 1963
vypukla obãanská válka. Pfiíchod sil OSN
sice zpÛsobil na krátk˘ ãas mír, ale v roce
1974 do‰lo k invazi turecké armády.
Turci obsadili severní ãást ostrova a s ní
i mûsta Kyrénia, Famagusta a Nikósie.
Vyhnali z domovÛ pfies 200 tisíc kyper-
sk˘ch ¤ekÛ, tisíc jich je stále pohfie‰o-
váno. Do jejich domovÛ se nastûhovali
pfiestûhovalci z pevninského Turecka.
V turecké ãásti byla pak roku 1985 vyh-
Kypr, který je proslulý třemi sty slunečnými dny v roce, je ideálním lá‰ena Severokyperská turecká republika
cílovým místem pro nezávislé cestovatele i pro turisty, kteří mají rádi – tento stát v‰ak nikdo kromû Turecka
své pohodlí a raději vyhledávají organizované výlety. Ostrov nabízí neuznal. Kypr vstoupil do Evropké unie
v kvûtnu 2004. Turisté by mûli pfiedejít
nepřeberné množství aktivit. Kypr si užijí jak milovníci historie, mladí pokusÛm o pfiiblíÏení se k hraniãní linii
cestovatelé, zamilovaní novomanželé, tak i sportovní nadšenci, jelikož pfiímûfií tzv. Green Line. Hranice
sportovního vyžití je tu nespočet. Na své si přijdou gurmáni, neboť prochází napfiíã cel˘m ostrovem v délce
180 km a stfieÏí ji ozbrojení pfiíslu‰níci
jídlo je tu opravdu vynikající a tradiční kyperské víno má tisíciletou fiecko-kyperské Národní gardy a vojáci
tradici. K těmto všem požitkům ještě přidejte příjemné teplé klima turecko-kyperské a turecké armády, které
a nemusíte se snad ani více rozhodovat. Najdete tu romantiku malých oddûlují pfiíslu‰níci jednotek OSN.

vesniček uprostřed tajemných hor nebo restaurace přímo u moře, ve Klima


kterých budete naslouchat šumění vln. Poskytování veškerých služeb Podnebí na Kypru je subtropické. V zimû
je tu na velmi dobré úrovni, téměř na všech místech se domluvíte nastává období de‰ÈÛ a v létû je sucho
a horko. Od ãervna do záfií se prÛmûrná
anglicky nebo německy. denní teplota pohybuje kolem 32 °C, od

24 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 25

na cestách
k Bohu. Nedûlní odpoledne tráví Kypfia-
né náv‰tûvou chrámu nebo klá‰tera.
Pravoslavné chrámy v pohofií Troodos
jsou pfieplnûny poutníky z celého Kypru
a se svou rozmanitou v˘zdobou patfií
k tomu, co byste si rozhodnû nemûli ne-
chat ujít. KdyÏ se usadíte do chrámov˘ch
lavic, mÛÏete neru‰enû pozorovat v‰ední
Ïivot vûfiících. V chrámu svatého Lazara
v Larnace se dvefie netrhnou. Vûfiící sem
vbíhají jen proto, aby se pomodlili, polí-
bili ikony a hlavnû relikviáfi, ve kterém je
uschovaná ãást lebky svatého Lazara.
Dal‰ím zvykem jsou figurky nebo panen-
ky u oltáfiÛ nebo pod ikonami, které tu
zanechávají pfiíbuzní modlící se za zdra-
ví sv˘ch blízk˘ch. U venkovsk˘ch koste-
lÛ nahrazují panenky tfieba kamínky
rovnané do mal˘ch mohylek u zdí posvû-
cen˘ch staveb.

Turismus
Na bfiezích ostrova vás bude ovívat pfií-
jemn˘ mofisk˘ vánek, zatímco se budete
vyhfiívat na jemném teplém písku po
osvûÏující koupeli v mofii. Mofie tu oprav-
du stojí za pov‰imnutí, vÏdyÈ se u kyper-
sk˘ch bfiehÛ zrodila z mofiské pûny sama
prosince do února kolem 16 °C. Na jafie pání v mofii pfii cestách za poznáváním bohynû Afrodité. Voda je prÛzraãnû ãistá,
(bfiezen aÏ kvûten) a na podzim (fiíjen a vinohradÛ a vinn˘ch sklípkÛ. V pohofií pláÏe jsou písãité i oblázkové a místní je
listopad) je teplota vzduchu asi 25 °C. Troodos probíhá sklizeÀ vinné révy. starostlivû udrÏují v bezvadném pofiád-
Kouzelné, nádherné jaro s rozkvetl˘mi Zima je obdobím de‰tÛ, ale pfiesto je vût- ku. Ta nejvyhlá‰enûj‰í je bezpochyby
vonícími loukami a ãerstvû zelen˘mi lesy ‰ina dnÛ sluneãn˘ch. MÛÏete nav‰tívit v Agia Napa. Bûloskvoucí písek a ãistá
je ideální dobou k pobytu. Léto je ideální rÛzná muzea a kulturní akce. V pohofií voda byly ocenûny i v rámci UNESCO.
pro koupání v mofii, opalování, provo- Troodos pfiinese snûhovou nadílku, takÏe Mezi nejvyhledávanûj‰í letoviska patfií
zování vodních sportÛ, potápûní a okruÏ- si milovníci lyÏování mohou vychutnat právû Agia Napa a Larnaka.Nahlédnout
ní plavby lodí. V pohofií Troodos je vhod- jak tento sport, tak krásnou pfiírodu. mÛÏete i do úÏasného království tichého
né poãasí pro turistiku a cyklistiku. Na podmofiského Ïivota, z jehoÏ pestrosti se
podzim, v mûsících od fiíjna do listopa- Náboženství zatají dech kaÏdému. S tímto Ïivotem se
du, zaãíná b˘t chladnûji. Pfiíroda v‰ak Pravoslavné kfiesÈanství na Kypru hraje mohou seznámit jak zku‰ení potápûãi,
okouzluje svojí barevností a pestrostí. velmi dÛleÏitou roli v Ïivotech obyvatel. tak i amatéfii, ktefií budou o to více v úÏa-
Stále je‰tû je toto období vhodné ke kou- Je zcela bûÏné vychovávat dûti ve vífie su, aÏ se poprvé ponofií pod vodu mezi

ikona 1 25
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 26

na cestách
pohádkovû krásné rostliny a Ïivoãichy.
MÛÏete bloudit a poznávat Ïivot míst-
ních obyvatel v mal˘ch horsk˘ch ves-
niãkách nebo v mûsteãkách. MoÏná díky
tomu více pochopíte zvyky a tradice
místních obyvatel. Celé dny máte moÏ-
nost trávit poznáváním archeologick˘ch
nalezi‰È, na kter˘ch budete moci objevo-
vat zbytky obydlí star˘ch tisíce let a pfied-
mûtÛ v nich nalezen˘ch. MÛÏete se tou-
lat po horách a horsk˘ch luãinách upro-
stfied nádherné, neposkvrnûné pfiírody
a pozorovat pfiitom rostliny a Ïivoãichy.
Kyperská republika vytvofiila na svém
území nesãetné mnoÏství turistick˘ch
a cyklistick˘ch stezek rÛzn˘ch délek. Na
stezkách najdete nádherné vyhlídky na
mofie a do okolí, které vám snad nikdy
nemohou vymizet ze vzpomínek. Pokud
se budete chtít ochladit, staãí si zajet do
horsk˘ch oblastí, kde v zimních mûsících
mÛÏete lyÏovat.

Agroturistika
V poslední dobû velmi oblíben˘ zpÛsob
trávení dovolené. Pobyt v pfiirozeném
prostfiedí uprostfied pfiírody a pohostin- oblasti na pobfieÏí. V nabídce je kolem ruãnû vyrábûné v˘robky z kovÛ, pfieváÏ-
n˘ch lidí mÛÏe b˘t tou nejlep‰í dovole- 30 stfiedisek, ve kter˘ch se lze ubytovat nû ze stfiíbra a mûdi, ale také známé ky-
nou. Tradiãní vesnice jsou obklopené a která splÀují základní podmínky pro perské proutûné ko‰íky a ko‰e. Nejzná-
pomeranãovníky a citroníky. Domy jsou pobyt zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Jejich mûj‰í krajkou je proslulá krajka z Lefkary
vût‰inou postaveny z kamene, a tak v let- provoz kontroluje Kyperská asociace pro v jiÏní ãásti Troodoského pohofií.
ních mûsících snadno vzdorují horku. agroturistiku, která vydala podrobnou Na Kypru najdete velmi kvalitní kera-
Zajímav˘m záÏitkem mÛÏe b˘t náv‰tûva broÏuru zahrnující ve‰keré moÏnosti mické v˘robky. Nepfieberné mnoÏství
kozí farmy nebo v˘let na oslu do okol- vãetnû map a ceníku. Agroturistika je rÛzn˘ch dÏbánÛ, které se naz˘vají „pitha-
ních kopcÛ. Agroturistika je spojena dnes jedním z nejÏivûji se rozvíjejících ria“, se pouÏívá k dekoraci interiérÛ domu
s nabídkou vynikající kyperské kuchynû. oborÛ v cestovním ruchu na ostrovû. nebo k dekoraci zahrady. PÛvodnû
Snadno tak okusíte místní speciality pitharia slouÏila k uskladnûní vody, oleje
a pochopíte zdej‰í pomal˘ zpÛsob Ïivota. Řemeslné umění a vína. Ve vesniãce Kornos mezi Leme-
Agroturistika se nesoustfieìuje jen na Na Kypru se dochovala tradice rukodûl- sosem a Larnakou naleznete komunitu
vnitrozemské oblasti, ale i na rekreaãní ného fiemesla. Vysoké kvality dosahují sdruÏující umûlce, ktefií se vûnují v˘robû
keramiky.

Společenské zvyky
Pfiátelství a pohostinnost obyvatel Kypru
jsou v‰eobecnû známé. Pokud budete
pozváni na kávu nebo jídlo, nejlep‰ím
zpÛsobem jak podûkovat, je pfiinést nûja-
k˘ dárek. JestliÏe vám bude ke kávû na-
bídnuta sklenice vody, nejdfiíve vypijte
vodu a pak si vychutnávejte kávu.
Pfii pití vína je pravidlem naplnit skleniã-
ku pouze do poloviny. Je nezdvofiilé
vypít skleniãku aÏ do dna, jelikoÏ se víno
prÛbûÏnû dolévá. Kypfiané si potrpí na
formálnost. Oslovují se pane a paní,
sleãno. Oslovení pouze jménem bez pfií-
jmení je pfiíli‰ osobní. Na náv‰tûvu
chrámÛ a klá‰terÛ se vhodnû obléknûte,
neru‰te modlitební obfiad, mluvte velmi
potichu a nefotografujte. Upozornûní o zá-
kazu fotografování respektujte v obla-
stech, kde sídlí armáda, v pfiístavech, na
leti‰tích a na dal‰ích vládních místech.

26 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 27

na cestách
v restauraci okolo 120 –240 Kã. Podobnû
jako v celé oblasti jihov˘chodního Stfie-
domofií zde jednoznaãnû pfievládá ouzo.
Na venkovû mÛÏete dostat místní „Cy-
prus Whisky“. Kypfiané hodnû pijí ãaj
a silnou malou kávu. V letním období
upfiednostÀují tzv. nescafé frappé. Z ma-
loasijsk˘ch zemí i sem do‰el Ayran – sla-
n˘ jogurtov˘ nápoj. Z piva mÛÏete ochut-
nat kyperské KEO.
Tradiãním jídlem je meze. Jedná se o ku-
lináfisk˘ záÏitek, kter˘ obsahuje tfii nebo
ãtyfii chody (nûkdy i devût!). V tomto me-
nu najdete salát, hlavní jídlo vegetarián-
ské nebo masové, ovoce. Zaãíná se pfied-
krmem, kter˘ zahrnuje zvlá‰tní omáãky
jako je hummus s ãesnekem, rybí salát,
tahini s olivami, chléb a ãerstv˘ salát.
Dejte pozor na omáãky, vût‰inou velmi
dobfie zasytí. Mezi speciality v pfiedkr-
mech patfií chobotnice na vínû, hlem˘Ïdi
v rajãatové omáãce, kvûták a s˘r haloumi.
Hlavní chod tvofií masové kuliãky, párky
a rÛzné upravené maso – kebab, grilo-
vané kufie. Dezerty se vût‰inou skládají z
ãerstvého ovoce namáãeného v rÛzn˘ch
Pokud chcete fotografovat místní obyva- Kypr je doslova rájem pro milovníky sirupech ãi omáãkách. Vychutnejte si
tele, je slu‰né poÏádat o povolení. V nûkte- lahodného moku z vinné révy. UÏ z roku v‰echny chody, jezte pomalu a nechvátej-
r˘ch muzeích musíte zaplatit za povolení 2000 pfied na‰ím letopoãtem máme do- te k dal‰ím lákavû vyhlíÏejícím pochout-
k fotografování poplatek. Zakázáno je po- chované dÛkazy o v˘robû vína. Mnoho kám. S jídlem jde ruku v ruce i dobrá
uÏívání blesku pfii fotografování chrámo- historick˘ch památek nám dává nahléd- zábava, mnoho taveren pofiádá taneãní ve-
v˘ch nástûnn˘ch maleb. DÛleÏitou rodin- nout do historie sv˘mi malbami a ukazu- ãery doprovázené právû podáváním meze.
nou událostí je na Kypru svatba, která se je, jak velkou roli hrálo v historii Kypru
témûfi vÏdy koná v chrámu. Na vesnici se dobré víno. Vinná réva se pûstuje v okolí Závěr
jí úãastní v‰ichni obyvatelé. Není v˘- Limassolu a Paphosu, ale i v pohofií Troo- Urãitû nebudete litovat, Ïe jste se
jimkou, Ïe se na svatbû sejde sto a více dos. Nejznámûj‰ím vínem je sladké rozhodli nav‰tívit tento ostrov, pln˘ kul-
hostÛ. likérové víno Commandaria – produkt turních tradic a historick˘ch památek.
klá‰terních mnichÛ. Celkovû se na Kypru ZáÏitky ze setkání s místními obyvateli a
Vynikající kuchyně pûstuje pfies 100 druhÛ vinné révy. Za vÛbec z náv‰tûvy ostrova vám zÛstanou
Kyperská kuchynû byla v prÛbûhu histo- láhev kyperského vína 0.75 litru zaplatíte navÏdy v pamûti.
rie promíchána s rÛzn˘mi kuchynûmi
okolních národÛ. Její recepty jsou ovliv- -red-
nûny fieck˘mi, ale také, díky poloze
ostrova, africk˘mi a v˘chodními recep-
turami. DÛleÏitou roli v ní hraje ochu-
cení ãerstv˘m kofiením a pouÏívání
olivového oleje. Nejoblíbenûj‰ím kofie-
ním je oregáno, tymián, rozmar˘n, baza-
lka, ãesnek, olivy, ofií‰ky. Ze zeleniny
jsou nejoblíbenûj‰í, stejnû jako v ne-
dalekém Turecku, rajãata a lilky. V‰ech-
ny tyto suroviny jsou lehce k dostání
kdekoli na trÏi‰ti nebo v obchodech.
Rybí taverny najdete po celém pobfieÏí.
Ryby skuteãnû Kypfiané, jako správní
ostrované, upravit umí a hlavnû jsou
vÏdy ãerstvé. Kromû ryb patfií mezi
oblíbené maso skopové a hovûzí, ochut-
nat lze i maso kozí. Kromû vysokého
standardu hygienick˘ch podmínek
a svûÏesti nabízen˘ch pokrmÛ, jsou
vût‰inou turisté nad‰eni jak kyperskou
kuchyní, tak i srdeãnou obsluhou.

ikona 1 27
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 28

životní styl
Můj domov je všude tam,
kde jsem já

Rozhovor se světoznámým galeristou, filozofem a režisérem


Miro Smolákem vedla Svatava Maria Kabošová
Narodil se v malé rusínské obci, která dnes jiÏ neexistuje, v nejv˘chodnûj‰ím cípu Slovenska. Starina spolu s dal‰ími obcemi
musela ustoupit velkolepému vodnímu dílu se stejn˘m názvem. A tak mu domov doslova a do písmene vzala voda… Dnes je
doma v Praze. Nejãastûji ho zastihneme v kostele sv. Rocha, kde sídlí Galerie Miro a Nadaãní fond Trebbia.
Pfiedstavuje PraÏanÛm pozoruhodná díla umûlcÛ z celého svûta. Vzdûlan˘ filozof, váÏen˘ galerista, reÏisér, gentleman kaÏd˘m
slovem. Miro Smolák.
Na jedné vernisáži v Praze jste přítomné pozdra- modlil Otãe ná‰. A pfiestal jsem aÏ ve zitû v Berlínû. Skonãil jsem doktorskou
vil: „Christos Voskrese! Jsem pravoslavný a my 2. roãníku stfiední ‰koly ve Zvolenû, pro- prací na téma „Objektivní zákony v˘vinu
teď slavíme Paschu!“ Celkem odvážné v tak toÏe tam se nikdo kolem mû nemodlil! socialistické spoleãnosti a jejich dezinter-
antireligiózním českém prostředí… nemyslíte? Ale protoÏe jsem vûdûl, Ïe mamince by pretace západními ideology.“
Proã? MÛj status na této planetû je dobfie se nelíbilo, kdybych se pfiestal modlit
znám˘: Miro Smolák, narozen v obci Sta- úplnû, udûlal jsem si vlastní zkrácenou Snad Vás to neurazí – vždyť to zní trochu jako
rina, slovenské národnosti od narození, verzi. A tu se modlím dodnes: Isuse marxisticko-leninská propaganda. Chcete říci, že
rusínsko-ukrajinského pÛvodu, státní solodkij, ja Èa ljublju. Pomos v‰itkym Vás prostředí univerzity tak změnilo, že se z Vás
obãan Nûmecka s trval˘m pobytem ljuìjam na sviti a pomos aj meni. (JeÏí‰i místo kněze stal nakonec zanícený komunista?
v âeské republice. To o mnû vûdí v‰ichni sladk˘, já tû miluji, pomoz v‰em lidem Právû, Ïe já jsem velmi chtûl b˘t komu-
od âíny pfies Alja‰ku aÏ po USA i mí na svûtû a pomoz i mnû.) Nevím, proã nistou – jenÏe oni mû stále nechtûli.
bratfii muslimové. BÛh je jen jeden a mÛj jsem si to tak zkrátil. Asi z pohodlnosti. A to i pfies to, Ïe jsem mûl dûlnicko-rol-
domov je v‰ude, kde jsem já. Moji rodiãe nick˘ pÛvod. Ty, co studovali marxistic-
byli pravoslavní, pokfitili mû a vychová- Ve Zvoleně jste navštěvoval dřevařskou prů- ko-leninskou filozofii brali automaticky.
vali ve vífie v Boha. Na v˘chodním Slo- myslovku, ale po maturitě jste se hlásil na V‰ech tfiináct m˘ch spoluÏákÛ z vysoké
vensku si lidé zachovávali tradiãní víru bohosloveckou fakultu do Prešova… ‰koly, ktefií studovali ãistou filozofii vzali
i v dobû totality. KdyÏ mû pokfitili, na- Na bohosloveckou fakultu jsem se pfii- také do strany, jenom mû ne. Víte, Ïe jsem
psali mi do rodného listu: národnost hlásil, protoÏe moje mamka chtûla, abych z toho mûl mindrák? 1.kvûtna 1971 jsem
slovenská. Proto fiíkám „slovenské národ- byl pravoslavn˘ knûz. MÛj bratranec, nastoupil do âeskoslovenského kulturní-
nosti od narození, ale rusínsko-ukrajin- ·tefan Îenãuch, tam jiÏ studoval. Pozdûji ho stfiediska v Berlínû. A pofiád nic. Psal
ského pÛvodu“. v osma‰edesátém ode‰el do zahraniãí jsem i dopisy na vy‰‰í místa s dotazy,
a dnes je americk˘m pravoslavn˘m knû- proã mû nechtûjí? AÏ v roce 1985 jsem
Jenom Vás pokřtili, nebo jste chodil i na pravidel- zem. JenÏe já jsem to zkusil i na filozo- definitivnû pochopil, Ïe se do strany
né bohoslužby? fickou fakultu v Bratislavû, na obor ãisté nedostanu a Ïe patfiím jinam. Tak jsem
Pokfitili mû v roce 1951. Pfies zahradu filozofie. A pfiijali mû na obû vysoké zaÏádal o v˘jezdní doloÏku na západ –
jsme chodili do kostela kaÏdou nedûli. ‰koly. Co teì? Hodil jsem si desetníkem – a tu jsem dostal! A víte, Ïe jsem se do-
Pamatuji si, jak jsem s bázní pfiistupoval a padla mi Bratislava. Tak jsem tedy dnes nedozvûdûl, proã mû soudruzi ne-
k popovi, kdyÏ mi dával svaté pfiijímání, ne‰el na teologii, ale zaãal studovat filo- chtûli?
nebo kdyÏ mû v dny velk˘ch svátkÛ mûl zofii. Ve tfietím roãníku jsem získal indi-
pomazat svat˘m olejem nebo myrem na viduální studijní plán – a dal‰í tfii roky Máte i vysokoškolské vzdělání uměleckého
ãelo. KaÏd˘ veãer jsem se pravidelnû jsem pokraãoval na Humboldtovû univer- směru… jak jste se vlastně dostal ke studiu na

28 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 29

životní styl
druhé vysoké škole, k dokumentární režii na štera, v jehož areálu se tento kostel nachází…
FAMU? Kostel sv. Rocha si mû osudovû pfiitáhl. Udělujete také evropské ocenění – Ceny Trebbia.
Studium jsem zaãal aÏ ve tfiiceti letech, Bylo to tu zatuchlé, ‰pinavé, v zoufalém Galavečer – letos bylo již po sedmé – a po třetí
poté, co jsem promítl svÛj amatérsk˘ sní- stavu. Po druhé svûtové válce byl kostel ho přenášela Česká televize a sledovalo ho více
mek o rodné obci Starina. Natoãil jsem pak odsvûcen. Pamatuji si, jak jsem tu stál než čtvrt miliónu diváků.
celkem sedmnáct filmÛ, z toho jen dva byly a fiíkám si: BoÏe, dávበmi kostel? Tak Benefiãní galaveãer Trebbia kaÏdoroãnû
dobré. Ty také putovaly po rÛzn˘ch festi- jsem to vzal a slouÏím tu jiÏ 13. rokem. vzniká ve spolupráci Nadaãního fondu
valech. A tûch zbyl˘ch patnáct… (mávne Trebbia, Státní opery Praha a Galerie
rukou). Svatý Roch je světec, k jehož pomoci se utíkali MIRO pod zá‰titou ministra kultury a âR
věřící při morových epidemiích. Část jeho ostatků a nadcházející roãník i pod zá‰titou pri-
Tak vzácná sebekritika, to jsem ještě z úst tvůrce je mimo jiné uchovávána i v chrámu sv. Víta – ale mátora hl. m. Prahy. Pro pfií‰tí rok pfiipra-
neslyšela. Většina režisérů si myslí, že jsou talen- kdy a proč vznikl právě tento kostel? vujeme rovnûÏ i Evropsk˘ benefiãní ples.
tovaní a všechny jejich filmy jsou vynikající… Svat˘ Roch ve dvanácti letech osifiel. Galaveãer i benefiãní draÏbu umûleck˘ch
JenÏe já jsem upfiímn˘. A tak upfiímnû Pocházel z Francie a vydal se smûrem do pfiedmûtÛ bude opût pfiená‰et âeská tele-
fiíkám, Ïe tûch patnáct jsem udûlal pro Itálie. Právû fiádily epidemie moru. Nebo- vize. Laureáty evropské ceny Trebbia volí
peníze. Tenkrát bylo moÏné zaãít podnikat jácnû v‰ude pomáhal nemocn˘m, aÏ Mezinárodní nominaãní komitét, ve kte-
prostfiednictvím Podniku zahraniãního ob- nakonec sám onemocnûl. JenÏe v‰emocn˘ rém nyní zasedne i exprezident pan Vá-
chodu Artcentrum Praha. Tak jsem se do a milující BÛh ho uzdravil. Ne hned. clav Havel. Trebbia je evropské ocenûní
toho pustil. Chtûl jsem si zafiídit vlastní Nejprve se musel uch˘lit do samoty, kde zrozené v praÏském kostele sv. Rocha
studio – mít kameru, stfiiÏnu. To se mi ãekal na smrt, ale podle povûsti ho jako pfiirozen˘ dûjinn˘ prÛseãík témûfi
podafiilo pfiibliÏnû v dobû, kdy do‰lo nav‰tûvovali andûlé a dodávali mu sílu. tisíciletého duchovního v˘voje na tomto
k pádu Ïelezné opony – a najednou jsem Modlil se a Ïil o samotû na bfiezích krásné místû a pozitivního vztahu mezi mece-
poznal, Ïe v‰echno to, co mám, je napros- italské fieky Trebbie. Teì uÏ víte, proã se ná‰i a tvÛrci kulturních hodnot.
to zastaralé a s pfiíchodem nov˘ch tech- nበnadaãní fond jmenuje Trebbia. Kostel
nologií, západní konkurence uÏ nemám sv. Rocha, zde v areálu Strahovského Nenapadá Vás, že dnešní umění z duchovního
‰anci. Tak jsem to ze dne na den zavfiel klá‰tera na Hradãanech, byl postaven hlediska, v sobě může skrývat jistá nebezpečí –
a otevfiel galerii. v letech 1602–1612 z iniciativy tehdej‰í- a může způsobit „morovou epidemii“, například
ho opata klá‰tera Jana Lohela za finan- v myšlení lidí?
Obchod se starožitnostmi, to bych pochopila. Ale ãního pfiispûní císafie Rudolfa II. Stavba MÛÏe, ale zastávám názor, Ïe kaÏdá lid-
galerii? To je snad ještě riskantnější podnik, než chrámu byla projevem díkÛ za to, Ïe ská du‰e má právo se vyjádfiit. A nese za
točit zakázkové videofilmy?! Copak dnes někdo Prahu tenkrát morová epidemie obe‰la… to následky.
kupuje moderní umění? Ze všech stran slyšíme Galerie MIRO má v sobû zvlá‰tní noblesu, která není dána jen architekturou
povzdechy, že doba tvrdého kapitalismu umění a prostfiedím, v nûmÏ se nachází. Nese v sobû i peãeÈ svého zakladatele a majitele,
vůbec nepřeje a bez státních dotací nemohou kter˘ se nezfiíká své národní a duchovní identity. Jeho Ïivotní krédo zní: Vûfiit
galerie existovat… Zřejmě umíte zapůsobit na v Boha, platit danû, nepodvádût obchodní partnery, nepomlouvat úspû‰né, ale
úřednice v oblasti kultury a svým šarmem vylou- naopak – obdivovat je a následovat.
dit tučné granty…
Ale kdepak. Îádné granty. To jsem zkusil
jednou – a teì radûji dávám granty sám.
Na zaãátku jsem mûl trochu ‰tûstí, nebo
jak se fiíká, mûl mû Pán BÛh rád. Pomohl
mi pÛjãkou Karel Gott… SnaÏím se sám
vydûlat si prostfiedky. Sám – a proto, abych
svou ãinností uÏivil i sv˘ch 7 zamûstnan-
cÛ a odvedl státu v‰echno, co mu patfií.
Ne, granty opravdu nesháním, to jsem zku-
sil jednou – a staãilo to. Naopak. ZaloÏil
jsem nadaci na podporu umûní. Nadaãní
fond Trebbia rozdal od února 2007 témûfi
1 500 000 na podporu umûlcÛ a kul-
turních projektÛ. Dávám v˘tvarníkÛm
stipendium, pomáhám jim vystavit jejich
díla. Kromû toho také pomáháme rÛzn˘m
potfiebn˘m. Nûkdo se upne na dûtské
domovy, jin˘ na dal‰í konkrétní obãan-
ská sdruÏení – já jsem za spravedlivost,
a tak kaÏd˘ rok podpofiíme nûjakou jinou
nadaci nebo obãanské sdruÏení v âeské re-
publice. Za rok 2007 na‰i podporu v lednu
2008 obdrÏí Konto Paraple pana Svûráka.

Knězem jste se nestal, ale vaše galerie v Praze


vznikla také díky přízni premonstrátského klá-

ikona 1 29
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 30

téma
kfiesÈanskou pravoslavnou víru zemfieli
jako muãedníci v revolucích, válkách
a sovûtsk˘ch vyhlazovacích táborech.
TéÏ si váÏíme toho, Ïe nás – pravoslavné
v tehdej‰ím âeskoslovensku uznala za
schopné mít samostatnou autokefální
pravoslavnou církev, kterou postupnû
uznaly v‰echny pravoslavné církve po
celém svûtû.
Pfií‰tí rok to bude deset let, kdy nás jako
zcela samostatnou a na nikom nezávislou
pravoslavnou církev, uznal téÏ Konstan-
tinopolsk˘ patriarchát, Alexandrijsk˘
patriarchát, Jeruzalémsk˘ patriarchát
a kyperská a fiecká pravoslavná církev.
Z toho dÛvodu v‰ichni pravoslavní vûfiící
Ïijící v âeské a Slovenské republice patfií
do na‰í místní pravoslavné církve.
Musíme proto znovu a znovu odmítat
tvrzení, Ïe jsme odnoÏí jiné pravoslavné
církve a musíme v‰em vlídnû a s láskou
vysvûtlovat, Ïe na‰e církev je církví
domácí, jejíÏ kofieny jsou právû ve
v˘chodní misii svat˘ch bratfií Cyrila
a Metodûje.
Doklady o tom nalézáme v nejstar‰ích
ãesk˘ch kronikách, které potvrzují, Ïe
ãesk˘ kníÏe Bofiivoj pfiijal kfiest z rukou
Metodûjov˘ch a i to, Ïe sv. Václav,
sv. Ludmila i sv. Prokop, ktefií jsou
v ãesk˘ch zemích odedávna jako svûtci
nejvíce ctûni, se fiadí spí‰e ke svûtcÛm
pravoslavného typu a k následovníkÛm
v˘chodní tradice.
Hluboké povûdomí o „fieck˘ch“ kofienech
ãeského kfiesÈanství nacházíme pak jak
u Jeron˘ma PraÏského, tak u ãesk˘ch
utrakvistÛ a dokonce také u uãitele ná-
rodÛ Jana Amose Komenského.
Pravoslavím se inspirovali velké osob-

Důstojní otcové,
nosti ãeského národního obrození a je
samozfiejmé, Ïe pravoslavná církev se
zaãala u nás svobodnû a slibnû rozvíjet
v dobû první âeskoslovenské republiky,

vážené sestry, bratři


na kterou se i souãasná âeská republika
snaÏí sv˘m právním fiádem navázat.
Rozvoj pravoslavné církve ve svobodném
Masarykovû âeskoslovensku byl moÏn˘
pod vedením velk˘ch a aÏ doposud
V poslední dobû bylo publikováno nûko- doxní, fiecky orthos = prav˘, doxos = inspirujících osobností, jak˘mi byli
lik ãlánkÛ, jejichÏ úkolem bylo nepravdi- sláva) církevní tradice. a jsou sv. Biskup Gorazd (Matûj Pavlík)
vû o nás informovat vefiejnost. Jako jiÏ Díky uchování cyrilometodûjského dû- i arcibiskup Savatij (Brabec) a mnozí
nûkolikrát pfiedtím byla na‰e církev a její dictví byla také pravoslavná církev v âes- dal‰í. Biskup Gorazd se napfiíklad v otev-
pfiedstavitelé vtaÏena do roviny politické. k˘ch zemích a na Slovensku uznána za fieném dopise v‰em pravoslavn˘m hierar-
Pro pravoslavnou církev je v‰ak charak- autokefální, tzn. samostatnou sestru ostat- chÛm na zaãátku 2. sv. války postavil
teristická její nepolitiãnost, i kdyÏ vÏdy ních velk˘ch národních církví. proti násilnému rozdûlení republiky
byla státotvorná. Vlastnû od vydání Pfiesto se stále ze sdûlovacích prostfiedkÛ a byli to zejména pravoslavní duchovní,
Milánského ediktu v r. 313 fiímsk˘m dovídáme, Ïe jsme pouze „odnoÏí ruské ktefií na území âech i Slovenska v roce
imperátorem sv. Konstantinem Velik˘m. pravoslavné církve“, která dokonce ohro- 1940 uposlechli v˘zvu cafiihradského
Pro nበstát je to zvlá‰tû patrné díky Ïuje bezpeãnost ãeského státu i jeho spo- ekumenického patriarchy, vyz˘vající je
svat˘m Cyrilu a Metodûjovi, ktefií pfii‰li jencÛ v NATO. Pochopitelnû, Ïe si ne- k pomoci Ïidovsk˘m spoluobãanÛm, ktefií
na na‰e území jako nositelé v˘chodní smírnû váÏíme ruské pravoslavné církve, se u nás stali první obûtí nacistické zvÛle.
kfiesÈanské – dnes pravoslavné (= orto- jejíÏ tisíce duchovních a vûfiících za svou Je historicky známou skuteãností, Ïe jako

30 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 31

téma
akt odboje za 2. svûtové války, pravoslav- Pravoslavná církev v ãesk˘ch zemích ru na vyuÏití pozemku. V Územním
ná církev poskytla úkryt lond˘nskou a na Slovensku má dnes sídlo Metropo- plánu hl.m. Prahy – Mâ Praha 10 je v této
vládou vyslan˘m atentátníkÛm na litního úfiadu v Praze (jako sídlo metro- lokalitû na tomto a pfiilehlém pozemku
Heydricha – národním mstitelÛm. Byl to polity a jednoho z 15 vedoucích pfiedsta- uvaÏováno o vybudování administrativ-
zásadní a vlastnû první projev ozbro- vitelÛ pravoslaví na svûtû) v pronajat˘ch nû kulturního centra Mâ Praha10.
jeného odporu vÛãi nacismu v porobené pfiízemních prostorách vily o velikosti tfií Do‰lo k ústní dohodû o v˘mûnû pozemkÛ
Evropû. KdyÏ byl úkryt v praÏské pravo- kanceláfií s kuchyÀkou v Dûlostfielecké za jin˘, jehoÏ vlastníkem je Mâ Praha 10.
slavné katedrále sv. Cyrila a Metodûje ulici ã. 7. Vila byla vrácena v restituci Na základû námi dodan˘ch podkladÛ,
jedním z kolaborujících para‰utistÛ pro- pÛvodním majitelÛm a v souãasné dobû vãetnû podrobného zámûru vyuÏití, zá-
zrazen, obrátil se hnûv okupaãní moci je nabídnuta k prodeji. kresÛ do katastrálních map a zpracova-
proti církvi. Dne 4. záfií 1942 byli biskup Budova ústfiedí církve v Praze 1, V jámû ného zámûru, bylo na jednání tehdej‰ího
Gorazd, pfiedstaven˘ katedrálního chrámu 6 se ocitla v havarijním stavu a její ná- zastupitelstva Mâ Pha10 schváleno nejen
duchovní Václav âikl, duchovní dr. kladná oprava donutila vedení církve vybudování Duchovního a humanitár-
Vladimír Petfiek a pfiedseda sboru star- k uzavfiení dlouhodobé nájemní smlou- ního stfiediska PC s chrámem a sídlem
‰ích Jan Sonnevend zastfieleni. Jejich vy, aby mohl b˘t splacen vysok˘ úvûr Metropolitního úfiadu, ale i nezbytná v˘-
rodiny spolu s dal‰ími zahynuly v kon- pouÏit˘ k financování její rekonstrukce. mûna pozemkÛ.
centraãním tábofie, pravoslavní knûÏí Ve‰keré neziskové a humanitární aktivity Po tfiech letech oznaãil dne‰ní ministr
byli z protektorátu posláni na nucené pravoslavné církve i jednotliv˘ch organi- financí ve svém dopise tento postup pro-
práce. Církev byla zakázána a její majetek zací a obãansk˘ch sdruÏení pÛsobících pfii jednan˘ a schválen˘ jeho pfiedchÛdcem
byl zkonfiskován. Skuteãnost, Ïe o úkry- pravoslavné církvi, vãetnû vydavatelství za nestandardní a na‰i Ïádost o odkou-
tu para‰utistÛ vûdûlo pfiibliÏnû 100 pravo- církevního ãasopisu, jsou roztrou‰eny po pení pozemku zamítl.
slavn˘ch kfiesÈanÛ – duchovních i laikÛ, âeské republice v pronajat˘ch prostorách. Na‰e církev nemá velké finanãní pro-
av‰ak ani jeden z nich para‰utisty nezra- V dobû po pádu totalitního reÏimu vy- stfiedky a tedy mnoho stovek hodin práce
dil, svûdãí jednoznaãnû o tom, s jak˘m uÏíváme v‰ech zákonn˘ch prostfiedkÛ dobrovolníkÛ na zpracování projekãních
odhodláním stáli pravoslavní vûfiící za k získání pozemkÛ ãi prostor za úãelem a ekonomick˘ch podkladÛ takto vy‰lo
trpícím národem a za ideály prvního získání a vybudování metropolitního chrá- vniveã.
âeskoslovenska, o jehoÏ obnovû v té dobû mu, dÛstojn˘ch prostor pro duchovní, Souãasnû se v r. 2005 naskytla na‰í církvi
mnozí pochybovali. dobroãinnou, humanitární a dal‰í ãin- moÏnost získání areálu U Sluncové 404
Krátce po osvobození z nacistického jha, nost i vlastní práci a fungování metropo- v Praze 8 formou bezúplatného pfievodu
jenÏ si pfiipomínáme v tûchto dnech, se litního úfiadu. nepotfiebného majetku státu v drÏení MO
ruská pravoslavná emigrace, která na‰la Od roku 2004 jsme za podpory primátora âR pravoslavné církvi. Tento areál zÛstal
útoãi‰tû v Masarykovû a Bene‰ovû âesko- hl.m. Prahy a tehdej‰ího ministra kultury po záplavách v r. 2002 ve znaãnû zdevas-
slovensku, stala prvním cílem snah KGB projednávali odkoupení pozemku z ãásti tovaném stavu a vyuÏití jednotliv˘ch ob-
deportovat a navÏdy umlãet u nás ty ob- majetku b˘valé OÚNZ Praha 10 – jektÛ by bylo moÏné jen za cenu rozsáh-
ãany, ktefií na základû vlastní zku‰enosti „Beãváfiova vila“. Z jednání na ÚMâ l˘ch stavebních úprav.
varovali pfied nebezpeãím bol‰evizmu Praha 10 v‰ak vyplynulo, Ïe zde dochází Smluvní vztahy byly zpoãátku upraveny
a komunizmu. ke stfietu zájmÛ Mâ a PC co se t˘ká zámû- smlouvou o v˘pÛjãce, neboÈ smlouvu

ikona 1 31
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 32

téma
o bezúplatném pfievodu majetku mezi MO na‰eho zámûru je zmûna Územního Smlouva se nezmiÀuje ani o tom, Ïe by
âR a PC ze dne 27. 12. 2005 neschválilo plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy, pfiedmûtné nemovitosti mûly po ukon-
Ministerstvo financí s poÏadavky na kon- neboÈ v jeho souãasné podobû je zde ãení smlouvy pfiejít na vypÛjãitele ãili na
kretizování zámûru a vypracování konkrét- schváleno vojenské vyuÏití. Tato zmûna pravoslavnou církev. Jakékoliv zhodno-
ních studií a ekonomického zámûru. Tyto závisí na schválení zastupitelstvem a zna- cení nemovitostí by po skonãení v˘pÛj-
poÏadavky byly formulovány písemnû. mená projekãní zpracování zmûny územ- ãky náleÏelo vlastníkovi, nikoliv tomu,
Na‰í reakcí na dopis MF âR ze dne ního plánu, jeho projednání s dotãen˘mi kdo zhodnocení provedl. Není-li Ïádná
20.3.2006 bylo zpracování objemové orgány státní správy vãetnû orgánÛ pa- právní jistota, Ïe uvedené nemovitosti
studie vyuÏití stávajících objektÛ a po- mátkového dohledu. Samotné schvalo- pfiipadnou pravoslavné církvi, (aspoÀ
zemkÛ v areálu U Sluncové v Praze 8- vání mÛÏe trvat aÏ devût mûsícÛ. smlouva o smlouvû budoucí nebo v˘slov-
Karlínû na Metropolitní úfiad, Metropo- Smlouva mezi MO a pravoslavnou církví n˘ souhlas vlastníka se zhodnocením)
litní chrám a Duchovní a humanitární neumoÏÀuje, aÏ do pfievodu vlastnictví, nemohou se do cizího majetku vkládat
centrum pravoslavné církve v ãesk˘ch Ïádnou ãinnost v pfiedmûtn˘ch nemovi- Ïádné prostfiedky, natoÏ prostfiedky vefie-
zemích, vãetnû ekonomick˘ch ukazatelÛ tostech. Jedná se dle Obãanského zákoní- jné, za jaké lze církevní prostfiedky
a zdrojÛ. ku o ãistou v˘pÛjãku k pfiesnû sjednané- získané ze sbírek a darÛ obãanÛ pokládat.
V souladu s podmínkami Smlouvy o v˘- mu úãelu. âili dle ãl. II. 2.1. pfiedmûtné PfiedloÏenou studii o vyuÏití areálu pro
pÛjãce, stanoven˘mi v ãlánku IV, odst. smlouvy, objekt uveden˘ v ãl. I. této duchovní humanitární potfieby pravo-
4.1., v‰ak Pravoslavná církev jako vypÛj- smlouvy má slouÏit k uskladnûní mater- slavné církve ve smyslu v˘‰e uveden˘ch
ãitel, kter˘ není oprávnûn provádût ve iálu vypÛjãitele pro humanitární úãely. skuteãností v‰ak není moÏné poÏadova-
vypÛjãen˘ch nemovitostech stavební ani Dle ãl.IV. vypÛjãitel není oprávnûn n˘mi orgány ve standartním správním
terénní úpravy, nemá mandát v podobû provádût ve vypÛjãen˘ch nemovitostech fiízení schválit.
plné moci vlastníka nemovitostí a po- stavební úpravy. Pro jakékoliv vyuÏívání Ocitáme se tedy ve stejné situaci jako
zemkÛ k projednávání zámûru vyuÏití budov k jinému úãelu je nutné splnit v pfiípadû pozemkÛ „Beãváfiovy vily“
v Praze 10, jen vynaloÏené úsilí, náklady
a mnoÏství práce je znaãnû vy‰‰í.
Náklady na permanentní ostrahu objektu,
poÏadované smlouvou o v˘pÛjãce v ãl. IV.,
odst. 4.2., náklady na vytápûní podmáãe-
n˘ch objektÛ za úãelem alespoÀ ãásteã-
ného vyuÏití kanceláfisk˘ch prostor, dal‰í
náklady za vodné a stoãné a elektfiinu,
aby byla zabezpeãena podmínka smlou-
vy o v˘pÛjãce v ãl. IV odst. 4.6. spojené
s rekonstrukcí Ïelezniãní trati a v˘stav-
bou tunelu pod horou Vítkov spoleãností
STRABAG a.s. atd.
Ve‰keré tyto náklady hradí pravoslavná
církev bez jak˘chkoliv záruk o pfievedení
majetku z darÛ a de facto místo státu,
kter˘ by prostfiednictvím MO âR musel
ostrahu a minimální chod areálu z dÛ-
vodÛ v˘stavby rovnûÏ zabezpeãit .
Náklady na prÛzkumy a zpracování stu-
die vyuÏití s pfiíslu‰n˘mi ekonomick˘mi
v˘sledky byly stejnû jako v pfiípadû are-
álu „Beãváfiovy vily“ nemalé.
Neziskové partnerské organizace úãast-
nící se projektu a Pravoslavná církev dále
platí nájemné v roztrou‰en˘ch prona-
ani s oddûlením architekta Mâ Praha 8, zákonné pfiedpisy a o zmûnû vyuÏití jat˘ch prostorách.
ani s dotãen˘mi orgány státní správy jako zahájit stavební fiízení. Stavební fiízení Ve‰keré v˘‰e uvedené prostfiedky na na‰i
napfiíklad ochrana památek, správci sítí, mÛÏe vést pouze vlastník, jinak je k ja- ãinnost získáváme z darÛ. Tyto dary po-
âeské dráhy, atd. Tento mandát je v‰ak k˘mkoliv úkonÛm nutná plná moc vlast- chází v nemalé mífie i od zahraniãních
nezbytnou podmínkou projednání níka. Smlouvou o v˘pÛjãce nelze na partnerÛ na‰eho projektu: ¤ecké repub-
jakékoliv záleÏitosti t˘kající se zámûru ãi stavebním ani jiném úfiadû plnou moc liky, Rumunska, Finska, Bulharska,
projektu stavby v souladu se správním nahradit, nehledû na to, Ïe smlouva Ukrajiny, Ruska, atd.
fiádem. v˘slovnû nezmocÀuje vypÛjãitele k Ïád- ¤eck˘ parlament ustanovil komisi, která
V tomto smyslu zní také odpovûì kan- nému zastupování . má sledovat prÛbûh v˘stavby sídla
celáfie starosty Mûstské ãásti Praha 8 Pokud by pravoslavná církev pouÏívala Metropolitního úfiadu, metropolitního
t˘kající se nemoÏnosti projednání vyuÏití uvedené nemovitosti k jinému, neÏ ve chrámu a Duchovního a humanitárního
s mûstskou ãástí Praha 8. smlouvû uvedenému úãelu, jednala by centra, získávat podporu a penûÏní a ma-
Dále je nutné si uvûdomit, Ïe jednou v rozporu s touto smlouvou ãili bez teriální dary pro uskuteãnûní vytãeného
z nezbytn˘ch podmínek uskuteãnûní právního dÛvodu. zámûru.

32 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 33

téma
Rumun‰tí vûfiící trvale Ïijící a pracující
v Praze, jejichÏ pfiedkové zanechali
v roce 1945 na na‰ich boji‰tích pfii osvo-
bozování âeskoslovenska od fa‰istÛ více
neÏ 30 000 padl˘ch, jsou pfiipraveni finan-
covat v˘stavbu chrámu v areálu U Slun-
cové v Praze 8.
Z dÛvodÛ neukonãeného bezúplatného
pfievodu majetku není moÏné Ïádat ani
o dotace a granty jak v âeské republice
tak ani o prostfiedky z EU.
Zaãarovan˘ kruh nesplniteln˘ch pod-
mínek MF âR a MO âR ve správním
fiízení nás staví do situace dal‰ích ne-
ziskov˘ch subjektÛ, které poÏádaly o bez-
úplatn˘ pfievod nepotfiebného majetku
MO âR, a kter˘m byl pfievod z dÛvodÛ
nesplnûní nesplniteln˘ch podmínek po
vynaloÏení nemal˘ch prostfiedkÛ a práce
zamítnut. Klademe si otázku, proã jsou
takto pfii znalosti správního fiádu, Staveb-
ního zákona a dal‰ích právních a tech-
nick˘ch pfiedpisÛ podmínky ustanove-
ny? Komu to slouÏí? Jde o zpÛsob cesty
umoÏÀující vzápûtí odprodej státního
majetku soukrom˘m subjektÛm?
Pravoslavná církev si nepochybnû vzhle-
dem ke sv˘m zásluhám o âesk˘ stát za-
slouÏí solidní základnu pro sebe i svoji
humanitární a kulturní, misijní i vzdûlá-
vací ãinnost. Nemûlo by se tudíÏ rozhod- v Lidov˘ch novinách dne 11. 5. 2007 pod a bude vám odpu‰tûno. Dávejte, a bude
nû jednat o jakousi v˘pÛjãku ãi „pfiidû- názvem „Linka do NATO ohroÏena“. vám dáno; dobrá míra, natlaãená, natfie-
lení“ majetku, kter˘ patfií ve skuteãnosti Chápu, Ïe nejsou vyãerpávající, je proto sená, vrchovatá vám bude dána do klína.
nûkomu jinému. Jakékoliv právní a fak- potfieba, abychom kaÏd˘ na svém místû NeboÈ jakou mûrou mûfiíte, takovou BÛh
tické provizorium v této vûci je totiÏ vydávali osobní svûdectví o poznané namûfií vám.“ (Lukበ6:37-38 [âEP])
pfiedstaviteli i ãleny pravoslavné církve pravdû. Rozhodl jsem se v této souvis- Stejnû tak jako poselství sv. apo‰tola
v ãesk˘ch zemích vnímáno jako zpo- losti uspofiádat v den svátku svat˘ch Pavla adresované Galatsk˘m kfiesÈanÛm:
chybnûní a zneuctûní obûtí, které církev Cyrila a Metodûje, dne 24. kvûtna, „Vy jste byli povoláni ke svobodû, bratfii.
pfiinesla na oltáfi vlasti v dobû nejtûωí. tiskovou konferenci za úãasti pfiedsta- Jen nemûjte svobodu za pfiíleÏitost k pro-
V âeské republice se navíc v posledních vitelÛ na‰ich duchovních, vûfiících sazování sebe, ale sluÏte v lásce jedni
letech usazuje znaãn˘ poãet obãanÛ post- a laikÛ, která by mûla pravdivû informo- druh˘m. VÏdyÈ cel˘ zákon je shrnut
sovûtsk˘ch republik. Mnozí z nich po vat ‰irokou vefiejnost o novodob˘ch v jednom slovû: Milovati bude‰ bliÏního
získání dlouhodobého pobytu vstupují dûjinách a hlavnû souãasnosti a úkolech, svého jako sebe samého! JestliÏe v‰ak
do místní pravoslavné církve. Tvrzení jeÏ si na‰e církev vytyãila na svém jeden druhého kou‰ete a poÏíráte, dejte si
tzv. „expertÛ“, Ïe se obávají, Ïe na‰e cír- posledním fiádném snûmu konaném letos pozor, abyste se navzájem nezahubili.
kev mÛÏe b˘t kromû b˘val˘ch estébákÛ v Pre‰ovû. Chci fiíci: Îijte z moci BoÏího Ducha,
infiltrována i agenty v˘chodních rozvûd- Jedna z konferencí pfiipravovan˘ch Pra- a nepodlehnete tomu, k ãemu vás táhne
n˘ch sluÏeb je v dobû sjednocování Evro- voslavnou akademií Vilémov, jejímÏ jsem va‰e pfiirozenost. Touhy lidské pfiiroze-
py, kdy se na‰i obãané usazují v zahra- pfiedsedou, bude vûnována otázkám nosti smûfiují proti Duchu BoÏímu a BoÏí
niãí a jistû vstupují i do místních církví, poznání viny, pokání, odpu‰tûní a smífie- Duch proti nim. Jde tu o naprost˘ proti-
nebezpeãnû xenofobní. ní. Tuto konferenci akademie hodlá uspo- klad, takÏe dûláte to, co dûlat nechcete.“
Lidí, ktefií opustí svÛj domov a vlast, své fiádat ve dnech 16.–17. listopadu 2007. (Galatsk˘m 5:13-17 [âEP])
blízké, své známé a pfiátele a svou minu- Chceme zde hovofiit o tom, jak pfiedsta- S pfiáním poÏehnané svaté Padesátnice –
lost, mnohdy aby zachránili holou exi- vitelé na‰í církve spolupracovali nebo svátku Sestoupení Svatého Ducha a zalo-
stenci a vzali odpovûdnost za své Ïivoty nespolupracovali s b˘val˘m totalitním Ïení církve Kristovy v lásce BoÏí s arci-
do vlastních rukou, si váÏíme, mají na‰i reÏimem a jaké závûry z toho vypl˘vají past˘fisk˘m poÏehnáním
hlubokou úctu a soucit. Jsou pro nás pro nበduchovní Ïivot a postavení na‰í
bliÏními, které máme podle BoÏího fiádu církve v dne‰ní spoleãnosti. + Kry‰tof, v. r.
milovat a pomáhat jim, aby se mezi námi Ve v‰ech Ïivotních situacích si v‰ak arcibiskup praÏsk˘
cítili bezpeãnû. musíme pfiipomínat slova Pána JeÏí‰e metropolita âesk˘ch zemí a Slovenska
Vût‰inu my‰lenek zde uveden˘ch jsem Krista:
ãerpal z reakcí na‰ich vûfiících a pfiízniv- „Nesuìte, a nebudete souzeni; nezavr- Praha dne 19. 5. 2007
cÛ na ãlánek Petra Kuãery uvefiejnûn˘ hujte, a nebudete zavrÏeni; odpou‰tûjte,

ikona 1 33
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 34

historie
vûznûné generály, Bílého a Vojtu, ãímÏ
zahájil dlouhou fiadu poprav ãeské elity.
Popravy ãesk˘ch vlastencÛ byly jen ãástí
jeho celkového poslání, jehoÏ cílem bylo
vyhlazení ãeského národa. Jak to fiekl
sám Heydrich: „KdyÏ se za nûkolik let
zeptáte âecha v cizinû, kde Ïije, musí od-
povûdût, Ïe v âechách a na otázku, kdo
jste, musí odpovûdût, Ïe je fií‰sk˘ Nûmec!
Heydrich se rozhodl razit metodu trestu
a odmûny. Z naprosto jasn˘ch dÛvodÛ
urãil odmûny pfiedev‰ím pro dûlníky. Ti
ve zbrojních továrnách dostávali vût‰í
pfiídûly jídla, cigaret, bot, obleãení,
i vy‰‰í mzdu. Zbrojní prÛmysl bûÏel na
plné obrátky, sklízela se vût‰í úroda a po
vraÏdách hrdinÛ odboje zavládla v na‰ich
zemích pasivita.
Lond˘n pravidelnû hodnotil odbojové
hnutí v okupovan˘ch zemích. Toto hod-
nocení spoãívalo v ocenûní ‰kod zpÛ-
soben˘ch okupantÛm. Jako dÛsledek
Heydrichova zdecimování odbojov˘ch
organizací se nacházelo âeskoslovensko

Operace koncem roku 1941 na posledním místû.


Angliãané i Sovûti tûÏce zkou‰eni na
sv˘ch frontách, zaãali prezidentu Bene-

Anthropiod
‰ovi systematicky zdÛrazÀovat, jak je
dÛleÏité pro postup války, aby kaÏd˘
národ vyvinul maximální váleãné úsilí.
Na konci roku navrhl prezident Bene‰
veliteli ãeskoslovenské zpravodajské
Jak vážně chápala své vlastenecké a křesťanské poslání sluÏby Franti‰ku Moravcovi, aby provedl
česká pravoslavná církev pod vedením biskupa Gorazda, atentát na Heydricha, coÏ by jako okáza-
lá akce mohla za prvé vymazat peãeÈ
dokázali věřící a duchovní v době heydrichiády v roce 1942. pasivity a pomohla âeskoslovensku mez-
inárodnû a za druhé by mohla nastartovat
Poté, co českoslovenští vojáci splnili úkol, poskytla jim obrození odbojového hnutí a zaãátek
pravoslavná církev v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově masového odporu proti nacistÛm.

ulici úkryt až do doby prozrazení dne 18. června 1942. Atentát na Heydricha

Je 9 hodin 50 minut dne 27. 5. 1942 a ‰e-


stisedadlov˘ Mercedes-Benz vyrazil ze
Co předcházelo rozhodnutí ale zároveÀ nerozlítit dûlníky a rolníky, zámku v Panensk˘ch BfieÏanech, sídla,
a tím po‰kodit váleãné úsilí. Problém tedy jeÏ obsadil Heydrich s celou svou rodi-
Situace na podzim 1941 vypadala pro spoãíval v tom, jak zdecimovat a zterori- nou pfii svém pfiíchodu do Prahy. Jeho
Spojence velmi ‰patnû. Nûmecké tanky zovat v‰echny potenciální vÛdce, elimi- osobní ‰ofér Willy veze kufry na leti‰tû,
se valily na témûfi dvûstûkilometrové novat silné jedince, svést slabé a poplést a proto vÛz fiídí esesák Johannes Klein
frontû do vnitrozemí Ruska, Kyjev byl nevûdomé. Vyfie‰ení tohoto problému z Heydrichovy osobní stráÏe.
obsazen˘, Leningrad v obleÏení, 70 divizí vyÏadovalo zvlá‰tní smûs brutality a lsti. Reinhard Heydrich má po krátké zastáv-
bylo obklíãen˘ch a 665 000 rusk˘ch ¤e‰ení se ujal inteligentní, ctiÏádostiv˘, ce na PraÏském hradû odlétat do Berlína
vojákÛ zajat˘ch. Britové mûli na mofii lstiv˘ a krut˘ osmatfiicetilet˘ Reinhard na schÛzku s Hitlerem.
obrovské ztráty ãinností nûmeck˘ch Heydrich – váleãn˘ zloãinec, kter˘ byl Ráno vyrazili Gabãík s Kubi‰em, dva
ponorek, a tak bylo zásobování Britsk˘ch v nacistické policejní hierarchii hned para‰utisté urãení k vykonání atentátu,
ostrovÛ ãím dál problematiãtûj‰í. Situace druh˘ muÏ po Himmlerovi a se sadistic- na kolech na kfiiÏovatku tehdej‰í Kirch-
v Egyptû a Stfiedomofií se zhor‰ovala. k˘m nad‰ením fiídil prostfiednictvím vy- mayerovy tfiídy s ulicí V Hole‰oviãkách.
V tomto období zaãali nacisté na âesko- hlazovacích jednotek koneãné fie‰ení Místo, které si pro atentát zvolili, se
slovensko soustfieìovat zvlá‰tní pozor- Ïidovského problému. zdálo ideální. Bylo v prudké zatáãce, kde
nost. Nበzbrojní prÛmysl se stal pro nû Po svém pfiíchodu, dne 29. záfií 1941, vy- HeydrichÛv fiidiã Klein musel pfiibrzdit.
Ïivotnû dÛleÏit˘ a nezbytn˘ pro vedení hlásil stanné právo v âechách a na V zátoãinû na chodníku mûl stanovi‰tû
války. Byl tu v‰ak problém. Chtûli vy- Moravû, zatkl ministerského pfiedsedu dal‰í para‰utista Valãík, zrcátko pfiipra-
m˘tit silné národnostní odbojové hnutí, generála Eliá‰e a nechal zastfielit dva vené v kapse, aby mohl dát kolegÛm zna-

34 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 35

historie
Poznámka:
Existují váÏnû mínûné a zcela seriózní
dohady o tom, zdali GabãíkÛv diverzní
samopal Sten opravdu v kritické chvíli
vÛbec selhal. Je totiÏ docela dobfie
moÏné, Ïe samopal vÛbec neselhal a Ïe
Gabãík úmyslnû nevystfielil. Hlavním
dÛvodem by v tomto pfiípadû byla pfii-
jíÏdûjící tramvaj smûrem od Trojského
mostu, která mûla v tûchto místech
zastávku. Je moÏné, Ïe Gabãík nechtûl
soustfiedûnou palbou ze samopalu ohro-
zit ãeské civilisty, ktefií právû vystupovali
z tramvaje.

Kruté represálie
Jakmile se zprávu o atentátu dozvûdûl
Hitler, nafiídil K. H. Frankovi, aby vypsal
odmûnu milión fií‰sk˘ch marek za infor-
mace, které povedou k vypátrání atentát-
Jozef Gabčík Jan Kubiš níkÛ. ZároveÀ nafiídil, aby bylo zatãeno
deset tisíc âechÛ a aby ti, ktefií jsou
mení, Ïe se HeydrichÛv vÛz blíÏí. V 10 ho- drich vyzval Kleina, aby ho zaãal pro- vûznûni za politické zloãiny, byli ihned
din 32 minut zaãal Valãík signalizovat následovat. popraveni. Na‰tûstí i bestiální Frank
pfiedem smluven˘ signál obûma para‰uti- Gabãík utíkal do kopce Kirchmayerovou pochopil stupidnost tohoto nafiízení.
stÛm ãekajícím v zatáãce. tfiídou, kde se chtûl schovat v fieznictví. Oprávnûnû se obával povstání a naru‰ení
Gabãík odhodil plá‰È a vskoãil do vozov- BohuÏel majitel fieznictví Brauner byl váleãné v˘roby. Hitler pfiesto trval na
ky pfied auto se samopalem namífien˘m stoupencem nacistÛ, a tak vybûhl ven pomstû. Zat˘kání a popravy zaãaly bez
na posádku. V tom okamÏiku zarachotila a pfiivolal fiidiãe Kleina, jenÏ vbûhl do prodlení. Lidé byli popravování bez soud-
tramvaj stoupající do kopce smûrem obchodu. Gabãík vyrazil proti Kleinovi, ních procesÛ, ãasto i bez vy‰etfiování.
k jejich zatáãce. Gabãík stiskl spou‰È, ale kterého postfielil do nohy. Poté se vydal Heydrich zemfiel 4. ãervna v pÛl páté
rána nevy‰la. Heydrich mu pohlédl do do postranních uliãek a odtud pak sebûhl ráno. V nemocniãní evidenci byla jako
oãí a nafiídil fiidiãi Kleinovi, aby zastavil. dolÛ po hlavní tfiídû podél tramvaje pfiíãina úmrtí uvedena „sepse po
Poté se vztyãil a zároveÀ se snaÏil roze- k vltavskému bfiehu, kde zmizel v pfiileh- zranûní“. Heydrich mûl dva pohfiby,
pnout pouzdro s pistolí. l˘ch ulicích. jeden v Praze a druh˘ v Berlínû. Berlín-
Ani jeden z nich si nev‰iml Kubi‰e, kter˘ ského se zúãastnili v‰ichni nacistiãtí
vstoupil do vozovky, vyndal z aktovky
jednu z pfiipraven˘ch bomb a hodil ji na
auto. Posádku v‰ak nazasáhl a bomba
dopadla na stupátko pfied zadním
prav˘m kolem. V˘buch prorazil karoserii
a vyvrátil pravé dvefie. Stfiepiny z v˘-
buchu zasáhly Kubi‰e do obliãeje a do
prsou. Heydrich se zhroutil na sedadlo,
ale jen na okamÏik. Po chvíli Heydrich
s Kleinem vyskoãili s pistolemi v rukou
z auta. ¤idiã Klein se vydal pronásle-
dovat krví oslepeného Kubi‰e. Ten se po
chvíli vzpamatoval a stfielbou do vzdu-
chu si proklestil cestu vydû‰en˘m davem
cestujících, ktefií vystupovali z tramvaje.
Nasedl na kolo, a aã sám zranûn, ujel na
záchytné místo ve staré Libni. Mezitím se
vydal Heydrich pronásledovat Gabãíka.
Strhla se krátká pfiestfielka, po chvilce
se v‰ak Heydrich zhroutil na zem, a poté
se potácel zpût smûrem k autu, kde padl
na jeho kapotu. Mûl zlomená Ïebra,
ale co bylo mnohem váÏnûj‰í, jak se
pozdûji zjistilo, nûkolik úlomkÛ karo-
série ho s ãástmi ãalounûní zasáhlo do
sleziny. Gabãík se dal na útûk, ale Hey- Místo atentátu

ikona 1 35
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 36

historie
Heydrichův vůz a dobře patrné poškození bombou PfiestoÏe vûdûli, Ïe jim za poskytnutí
pomoci ãeskoslovensk˘m vojákÛm hrozí
zatãení a poprava, postupnû schovali
v budovû kostela v‰ech sedm para‰utistÛ
pob˘vajících v Praze: ãetafie aspiranta
Josefa Bublíka (v˘sadek BIOSCOP), rot-
mistra Josefa Gabãíka, ãetafie Jana Hru-
bého (v˘sadek BIOSCOP), rotmistra Jana
Kubi‰e, nadporuãíka Adolfa Opálku
(v˘sadek OUT DISTANCE), rotného Jaro-
slava ·varce (v˘sadek TIN) a rotmistra
Josefa Valãíka (v˘sadek SILVER A).
V‰ichni se po celou dobu o ukryté a pro-
následované muÏe svûdomitû starali.
Shánûli pro nû potraviny, organizovali
jejich schÛzky s praÏsk˘mi odbojáfii,
zprostfiedkovali odborné o‰etfiení Kubi-
‰ova poranûného oka atd.
Kapitán Barto‰ (velitel v˘sadku SILVER A)
naplánoval a poté zaãal organizovat
odchod para‰utistÛ z Prahy do v˘chod-
ních âech a pak na Moravu. Bylo ov‰em
nutné poãkat, aÏ se ve mûstû odvolají
pfiísná bezpeãnostní opatfiení. Nebezpeãí
plynoucího z toho, Ïe na jednom místû je
pohlaváfii. Hitler vydal protektorátní Úkryt a boj v kryptě kostela sv. Cyrila shromáÏdûno mnoho hledan˘ch osob, si
vládû ultimátum – pokud nechce, aby její a Metoděje byli vûdomi jak odbojáfii, tak i pfiedstavi-
národ byl vymazán z mapy Evropy, musí telé pravoslavné církve. Dr. Petfiek proto
co nejrychleji dopadnout atentátníky. V dobû krut˘ch represálií rozpoutan˘ch nav‰tívil dr. Stanovského, preláta svato-
Za nûkolik dní vûdûl cel˘ svût, co myslel nacisty bezprostfiednû po atentátu, vítské kapituly, a poÏádal ho o azyl pro
Hitler slovy „vymazat z mapy“. Veãer, nalezli para‰utisté díky pfiedstavitelÛm hledané muÏe, kter˘ by jim snad mohl
9. ãervna 1942, obklíãily jednotky gesta- pravoslavné církve bezpeãné útoãi‰tû b˘t poskytnut na Strahovû. Katolick˘ knûz
pa a wehrmachtu nedaleko Kladna obec v kostele sv. Cyrila a Metodûje v Ress- v‰ak jeho prosbu odmítl. Nakonec se
Lidice, kde v té dobû stálo 95 domÛ. lovû ulici v Praze. Úkryt v kryptû nalezlo fie‰ení, jak dostat para‰utisty ven
Barbarsk˘ plán spoãíval v tom, Ïe ãesk˘ chrámu nabídl nekomunistickému od- z Prahy.
lid bude zastra‰en úpln˘m vyhlazením boji pravoslavn˘ vûfiící Jan Sonnevend Ve ãtvrtek, 18. ãervna v ranních hodi-
této vesnice – 173 muÏÛ bylo zastfieleno se souhlasem ThDr. Vladimíra Petfika – nách mûli b˘t para‰utisté z chrámu v po-
a Ïeny a dûti byly odvezeny do koncen- kaplana, kter˘ informoval pozdûji dû- hfiebním autû pfievezeni po polní cestû
traãních táborÛ. kana katedrály Václava âikla a kostel- u ìáblického hfibitova ven z mûsta. Osud
Dne 13. ãervna byla vyhlá‰ena amnestie níka Václava Ornesta, bydlícího vedle tomu ale bohuÏel chtûl jinak. Ve 2 ho-
pro toho, kdo udá atentátníky do 5 dnÛ, chrámové lodi. diny ráno téhoÏ dne byl vydán rozkaz
i kdyby tak dosud neuãinil. TéhoÏ dne
napsal para‰utista Karel âurda, kter˘ Nacisté a jejich oběti v Lidicích
seskoãil se skupinou OUT DISTANCE
udavaãsk˘ dopis na ãetnickou stanici
v Bene‰ovû. V nûm oznaãil Gabãíka
a Kubi‰e za pachatele atentátu. âetníci
dopis zatajili, za coÏ byli v pfií‰tích t˘d-
nech po upozornûní âurdy popraveni.
KdyÏ se nedostavila oãekávaná reakce,
vydal se âurda 16. ãervna 1942 osobnû
do Prahy a krátce pfied polednem se pfii-
hlásil v budovû fiídící úfiadovny gestapa
v Petschkovû paláci. Udal gestapu v‰ech-
ny spolupracovníky para‰utistÛ, které
osobnû znal, a to nejen v Praze, ale
i v Pardubicích, Lázních Bûlohrad a Plzni.
Gestapo zaãalo ihned jednat. Zat˘kalo,
muãilo. Brzy se dozvûdûlo i o úkrytu
v Pravoslavném chrámu v Resslovû ulici.
Svou zradou âurda zpÛsobil smrt desítek
vlastencÛ, za coÏ byl po osvobození zat-
ãen, odsouzen k trestu smrti a popraven.

36 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 37

historie
Tragédie pražských hasičů – jsou donuceni vyplavit kryptu pût preparovali, a hlavy Gabãíka a Kubi‰e
naloÏili do lihového roztoku.

Oběť pravoslavné církve pro český národ

Den po odhalení úkrytu a po boji v chrá-


mu sv. Cyrila a Metodûje 19. ãervna 1942
se biskup Gorazd rozhodl. Napsal tfii
dopisy na vládu, ministerstvo a úfiad
fií‰ského protektora: „Dávám pfiíslu‰n˘m
orgánÛm svou osobu k dispozici a chci se
podrobit kaÏdému trestu, tfieba i trestu
smrti, aby byl uãinûn konec obûtem, pro
záchranu zatãen˘ch a pro záchranu
církve.“
Ve ãtvrtek dne 25. ãervna 1942 v 5 ho-
din ráno zatkli vladyku Gorazda v Hor-
ních Poãernicích a po prohlídce bytu
byl pfievezen do Peãkova paláce. Nûmci
se snaÏili v‰emi silami uãinit poslední
dny vladyky Gorazda opravdu nejtûωí-
mi. Komisafi gestapa vypovûdûl, Ïe vla-
obklíãit chrám stráÏn˘m praporem SS mennou deskou. KdyÏ ji zniãili pomocí dyka Gorazd byl pfii v˘sle‰ích muãen,
Prag. Oblast byla neprody‰nû uzavfiena trhavin, objevili strmé schody vedoucí surovû tluãen a vláãen za vousy po
sedmi sty vojáky Waffen SS a Gestapem. do podzemí. Poté se pokusili do hrobky místnosti. Odbojov˘ pracovník L. ·rá-
Ve 4 hodiny 10 minut byl kostel obklí- vniknout. První esesáci byli v‰ak tûÏce mek, vûznûn˘ v pankrácké vûznici
ãen. Nûmci nejprve prohledali byt kostel- zranûni palbou. Krypta se v‰ak zvolna vypovûdûl, Ïe „vladyka byl vÏdy kolem
níka a záhy objevili okno s odmontova- plnila vodou. Po chvíli se z útrob krypty 22. hodiny odváÏen k v˘slechu a vracel
nou vnitfiní mfiíÏí, jeÏ mûlo slouÏit pro ozvalo uÏ jen nûkolik ran – v‰ichni ãtyfii se zcela vyãerpán aÏ kolem páté hodiny
pfiípadn˘ útûk para‰utistÛ. O 15 minut para‰utisté skonãili své Ïivoty vlastní ranní. Byl tak zeslábl˘, Ïe si nemohl
pozdûji vzali Nûmci chrám zteãí ve snaze rukou. Ani jeden z nich nebyl zastfielen vzít ani vûzeÀské jídlo, rozná‰ené ve
dopadnout para‰utisty Ïivé – tak znûl Nûmci, jak druh˘ den tvrdily protektorát- velkém chvatu. Vladyka zeslábl˘ a ‰pat-
pfiím˘ rozkaz. ní noviny. nû vidící sahal roztfiesen˘ma rukama po
Pfiíslu‰níci SS a gestapa vnikli do vnitfiní Po sedmi hodinách boje, v nûmÏ Nûmci jídle, které bylo ãasto dfiíve odneseno,
ãásti kostela, kde na kÛru drÏeli stráÏ byli ve znaãné pfiesile, skonãil Ïivot neÏ si je nabral. Jeho tfiesoucí se ruce
Opálka, Bublík a Kubi‰. Zaãala nelítostná v‰ech hrdinn˘ch para‰utistÛ. KdyÏ utich- jídla nedosáhly a byl pak gestapác-
pfiestfielka. Mnoho nacistÛ staãili obránci la palba z krypty, vynesli Nûmci tûla ven, k˘m dozorcem odkopnut, Ïe mu to trva-
zranit, neÏ jim do‰la munice. Ani jeden kde je âurda identifikoval. lo tak dlouho, a ponechán tak bez
z nich nepadl do rukou nacistÛ Ïiv˘ – Nacisté si vylévali zlost i na mrtvolách stravy…“
Opálka se zastfielil na místû, Bublík s Ku- sv˘ch protivníkÛ. Zbavili je hlav, z nichÏ Paní ·emberová pfii v˘slechu v Peãkovû
bi‰em zemfieli po 20 minutách pfii pfievo- paláci uvidûla otevfien˘mi dvefimi v jedné
zu s tûÏk˘mi zranûními do nemocnice. místnosti vladyku Gorazda pfii v˘slechu.
Nûmci zaãali kostel prohledávat. K jejich Sedûl na Ïidli bez kabátu a bez vesty
odhalení, Ïe v kostele jsou je‰tû dal‰í a byl rud˘ v tváfii. Po uzavfiení dvefií
lidé, pfiispûla pravdûpodobnû náhoda. sly‰ela silné vladykovy v˘kfiiky. Po del‰í
Nacisté údajnû na‰li na kÛru ãtyfii kabáty, dobû byl v doprovodu dvou gestapákÛ
zatímco mrtví para‰utisté byli pouze tfii. odvádûn se sklopenou hlavou a byl tak
Mezitím se v kryptû ãtyfii zb˘vající ut˘rán, Ïe si ani neuvûdomil, Ïe ho
v˘sadkáfii snaÏili probourat do kanaliza- zdravila… „Za to, Ïe jsem s mou manÏel-
ãního systému v nadûji, Ïe objeví kanál kou naÏivu, dûkuji jen blaÏenému umu-
vedoucí do Vltavy. âasu ale bylo málo. ãenému vladykovi Gorazdovi a otci dr.
Poté, co narazili jen na dal‰í zdivo, Petfikovi, ktefií niãeho o mnû neprozra-
pochopili, Ïe jejich úsilí je zbyteãné. dili“ (ze vzpomínek J. ·embery).
Boj se pfiesunul do krypty, kam vedl je- Pfielíãení s vladykou Gorazdem a dal‰ími
din˘ pfiístup úzk˘m vûtracím otvorem ze pravoslavn˘mi bylo 3. záfií 1942 od 14.00
západní ãásti kostela a mal˘m okénkem – 17.20 hod., kdy byl vynesen rozsudek
z ulice. Para‰utisté se urputnû bránili smrti zastfielením. DÛvod byl formulován
a nacisté se nemohli do krypty dostat. tak, Ïe „obÏalovaní ukr˘vali v kostele
Proto pfiivolali na pomoc praÏské hasiãe, vrahy SS Obergrupenführera R. Hey-
ktefií pou‰tûli do krypty vodu a vhazovali dricha, jakoÏ i dal‰ích pût padákov˘ch
slzn˘ plyn. agentÛ, Ïivili je a podporovali. Dne
V blízkosti oltáfie pod kobercem nalezli 4. záfií 1942 ve 14.35 hod. byl biskup
esesáci vchod do krypty uzavfien˘ ka- Čurda identifikuje mrtvé parašutisty Gorazd na Kobyliské stfielnici zastfielen.

ikona 1 37
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 38

historie
byla nabídnuta v‰em ãtyfiem odsouze-
n˘m, ale bez odezvy. Hlubok˘ klid se
zraãil na jejich tváfiích pfii soudu, vyne-
sení rozsudku i na popravi‰ti. Tûla svaté-
ho vladyky Gorazda, otce Vladimíra Pe-
tfieka a Jana Sonnevenda byla spálena,
tûlo otce Václava âikla bylo pfiedáno
podle svûdectví nûmecké zdravotní ses-
try k pitvû a vûdeckému zkoumání.
Dvanáct hlavních pfiedstavitelÛ pravo-
slavné církevní obce v Praze 2, z toho pût
Ïen a dívek, skonãilo také muãednickou
smrtí a bylo popraveno. KnûÏí ãeské
pravoslavné církve byli deportováni do
Nûmecka na nucené práce.
„âeskopravoslavné obce (církve) srbské
a cafiihradské jurisdikce v Protektorátu
âechy a Morava se tímto rozpou‰tûjí“,
tak znûlo opatfiení fií‰ského protektora ze
dne 27. záfií 1942, a jmûní církevních
obcí bylo zabaveno. Po smrti sv˘ch
duchovních zachvátil ãeské pravoslavné
vûfiící hlubok˘ velkopáteãní smutek – v‰e
bylo pohfibeno, zniãeno. Tak bylo ukon-
ãeno jedenadvacetileté pÛsobení místní
pravoslavné církve pod Gorazdov˘m
vedením. Gorazdova mise byla stejnû
krátká jako ãinnost sv. Cyrila a Metodûje
na Moravû a v âechách.
Po válce a v roce 1948 ãekala pravoslav-
nou církev „druhá heydrichiáda“. Západ-
ní nekomunistick˘ odboj spojen˘ s hey-
drichiádou byl odsouzen a povaÏován za
nepfiátelsk˘. Pravoslavná církev spolu
s ostatními církvemi byla ti‰e likvidová-
na. Dfiíve roz‰ífien˘ názor, Ïe byla pod-
porována ruskou pravoslavnou církví
a Ïila na v˘sluní, se nemÛÏe opfiít
o Ïádné dÛkazy.

Přínos operace Anthropoid

Hlavní úãel operace splnila. âeskoslo-


Mûl v‰ak také ctnost, která vedle lásky k Bohu nejvíce hárala v srdci jeho, lásku vensko se stalo pfiedmûtem pozornosti
k vlasti. Jeho láska k vlasti byla tak veliká, Ïe stala se mu osudnou. Nastala okupace. celého svûta. V hodnocení SpojencÛ bylo
To jiÏ byl stále v Praze. Pfii jedné náv‰tûvû fiekl mi: "Musíme nyní nûco dûlat. Národ na‰e odbojové hnutí rázem posunuto
musí poznat, Ïe milujeme svÛj stát nejen slovy, n˘brÏ i skutky, Ïe jsme opravdu národ- z posledního místa na místo první. Od-
ní církví." + Josef Leixner, psáno v r. 1948 stranûní Heydricha po‰kodilo nûmeckou

Biskupu Gorazdovi se nepodafiilo ani Lidické děti – pomník Marie Uchytilové připomíná tragický osud dětí z vyvražděné vesnice
dobrovolnou obûtí a nabídnutím svého
Ïivota ãeskou pravoslavnou církev za-
chránit. Musel je‰tû pfiihlíÏet tomu, jak
jeho spolubratfii umírají s ním, neboÈ
v úmrtních listech Jana Sonnevenda
a Václava âikla je uvedena stejná hodina
a minuta zastfielení. Dr. Vladimír Petfiek,
kter˘ první souhlasil s úkrytem para‰u-
tistÛ, umíral na Kobyliské stfielnici sám,
dne 5. záfií 1942 ve 12. hod. Ze zprávy
o popravû víme, Ïe se choval klidnû, bez
projevu a po soudu 3. záfií odmítl podat
Ïádost o udûlení milosti. Pravdûpodobnû

38 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 39

historie
zahraniãí Jan Masaryk prohlá‰ení fran- podrobilo mnichovskému diktátu, (jak
couzského Národního v˘boru, Ïe mni- jsem pfiesvûdãen, Ïe udûlat mûlo) bylo
chovskou dohodu pokládá za neplatnou by utrpûlo mnohem vût‰í ztráty neÏ po
od samotného poãátku. atentátu na Heydricha, ale bylo by si vy-
Úkol operace ANTHROPOID byl splnûn slouÏilo lep‰í místo v historii. Operace
a na jeho základû byla Brity odvolána Heydrich by v tom pfiípadû byla b˘vala
Mnichovská dohoda a byla pfiislíbena zbyteãná. Ale za okolností, za kter˘ch
pováleãná obnova âeskoslovenska v jeho jsme Ïili v té dobû, to byla dobrá akce.
„pfiedmnichovsk˘ch“ hranicích. Byla to nejvût‰í odbojová operace v ães-
A pfiipomeÀme na závûr, jak ohodnotil k˘ch zemích a pfiedstavuje dobrou strán-
dopad atentátu velitel ãeskoslovenské ku v historii âeskoslovenska za druhé
zpravodajské sluÏby plk. Franti‰ek Mora- svûtové války. âesk˘ národ by mûl b˘t na
vec ve sv˘ch pamûtech: „Kdyby se âes- ni hrd˘. Já na ni hrd˘ jsem“.
koslovensko v roce 1939 postavilo na
odpor Nûmecku, místo toho, aby se Roman Wimmer

NechÈ se pravoslavn˘ chrám (v Resslovû ul.) po zásluze stane poutním místem v‰eho
osvobozeného lidu ãeského, neboÈ zde se ozvaly první mohutné údery na‰eho národ-
ního odboje! (Vybráno z pfiedná‰ky Aloise Krejãího „O odboji biskupa Gorazda“
proslovené na první schÛzi sboru star‰ích pravoslavné církevní obce v Praze, konané
1. ãervna 1945; z knihy âestmíra Kráãmara „Panychida za stateãné“).

Chrám sv. Cyrila a Metoděje dnes

Krypta – místo posledního odporu

váleãnou ma‰inerii. Nikdy se nena‰el


nástupce, kter˘ by se mu vyrovnal a na-
hradil ho v nacistické hierarchii.
Pfiím˘m dÛsledkem operace Anthropoid
byla skuteãnost, Ïe ve stfiedu 5. srpna
1942 odeslal britsk˘ ministr zahraniãí
Anthony Eden ãeskoslovenskému mi-
nistru zahraniãních vûcí Janu Masarykovi
dopis, kter˘ obsahoval mimofiádnû dÛle-
Ïité sdûlení t˘kající se postoje britské
vlády: „Vzhledem k tomu, Ïe Nûmecko
úmyslnû zniãilo ujednání o âeskosloven-
sku z r. 1938, na kter˘ch vláda Jeho Veli-
ãenstva ve Spojeném království byla
úãastna, povaÏuje se vláda Jejího Veli-
ãenstva za zbavena jak˘chkoli závazkÛ
v této vûci. Pfii koneãné úpravû ãeskoslo-
vensk˘ch hranic na konci války, nebu-
dou na její stanovisko mít vliv Ïádné
zmûny, které se staly v tûchto vûcech jak
v r. 1938, tak pozdûji.“
Teprve tímto aktem, kter˘ pfii‰el záhy po
atentátu a krvav˘ch represáliích nacistÛ
na ãeském obyvatelstvu, zaãala povaÏo-
vat britská vláda âeskoslovensko za
suveréna a vykonavatele v˘sostn˘ch práv
nad ve‰ker˘m územím, které bylo pod
jeho suverenitou pfied Mnichovem.
O necelé dva mûsíce pozdûji 29. záfií sig-
noval za pfiítomnosti generála Charlese
de Gaulla a pfiedsedy ãeskoslovenské exi-
lové vlády msgre. Jana ·rámka ministr

ikona 1 39
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 40

fotoreportáž

65 let od hrdinné smrti


československých
parašutistů
si položením pamětních věnců a mší za mrtvé připomněli
nejvyšší představitelé státu i pravoslavné církve

V den výročí 18. června se před kostelem sv. Cyrila a Metoděje sešli mj. prezident
Václav Klaus, předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké
sněmovny PČR Miloslav Vlček, ministryně obrany Vlasta Parkanová či primátor
hl. m. Prahy Pavel Bém

Vlasta Parkanová jako nejvyšší představitelka armády uctila památku


československých vojáků

40 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 41

fotoreportáž

Takto bohatě bylo pokryto květinami místo posledního vzdoru hrdinných Smutné výročí si připomenul i metropolita Kryštof s představiteli generálního
výsadkářů štábu armády

Smuteční mše se zúčastnili všichni vzácní hosté

Foto: Ministerstvo obrany ČR / Věra Černá


ikona 1 41
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 42

historie

Svatá
Ludmila
kněžna a mučednice

V dobû, kdy na Moravû pÛsobil je‰tû


sv. Metodûj, zasedl v âechách na Pfiemys-
lÛv stolec kníÏe Bofiivoj. Jím zaãíná vlast-
nû teprve historie ãeského národa, pro-
toÏe on byl prvním kfiesÈansk˘m kníÏe-
tem v âechách. Narodil se asi r. 852
a kdyÏ mu bylo 22 let, oÏenil se s dcerou
jednoho kníÏete ze slovanského polab-
ského kmene (P‰ovanÛ, ktefií Ïili na Mûl-
nicku) – Ludmilou. âe‰i v té dobû byli
je‰tû pohané a téÏ mladá knûÏna byla
pohankou.
Z Bavorska tlaãilo se do âech kfiesÈanství
prostfiednictvím dobyvaãn˘ch NûmcÛ
a vzbuzovalo tudíÏ u kníÏat a lidu strach
a odpor. (Nûmci pouÏívali ‰ífiení kfiesÈan-
ské víry jako záminku pro politickou
expanzi.) Zcela jiného rázu byly zprávy
o kfiesÈanství, které sem docházely ze
sousední Moravy, kde tehdy za mocného
kníÏete Svatopluka spoãívalo tûÏi‰tû
politického Ïivota na‰ich pfiedkÛ. Bofiivoj
byl údûln˘m kníÏetem v âechách a pod-
fiizoval se „králi Svatoplukovi“, jak o tom
vypráví Dalimilova kronika. Jistû to ne-
byla jen obava pfied Nûmci, n˘brÏ i touha
poznat kfiesÈanství ve formû, která doved-
la uchvátit celou Moravu. Proto se dal
Bofiivoj se svou manÏelkou (a kníÏecím
domem) pokfitít sv. Metodûjem (asi
v r. 874-9) a kmotrem jim byl Svatopluk.
Není vylouãeno, Ïe tu sehrál svou úlohu
i jin˘ ãesk˘ svûtec – sv. Ivan, poustevník,
syn kníÏete polabsk˘ch SlovanÛ Gosto-
mysla, kter˘ padl v boji proti Ludvíku
Nûmeckému. Ten pod záminkou pokfie- v˘chovu duchovenstva „KfiesÈanskou aka- Toto je poãátek slovanské liturgie v âe-
sÈan‰tûní si polabské Slovany poroboval demii“ pfii chrámu sv. Klimenta na Vy‰e- chách. AÏ v první ãtvrtinû 12. století vnesl
a ponûmãoval. Sv. Ivan se setkal s Bofii- hradû, která je‰tû v 11. stol. byla proslulá Kosmas do svojí kroniky (ãásteãnû zfal‰o-
vojem a je moÏné, Ïe ho varoval pfied pfii- uãeností tamních uãitelÛ; zde se vzdûlá- vanou) zakládající listinu praÏského bi-
jetím kfitu ze západu a radil mu, aby se val i sv. Prokop. skupství, kde se pí‰e, Ïe biskupství (zalo-
nechal pokfitít od sv. Metodûje, aby ãesk˘ V Kristiánovû legendû z konce 10. století je Ïené v r. 973) má b˘t zfiízeno nikoliv
národ nestihl podobn˘ osud jako polab- zpráva, Ïe arcibiskup Metodûj pokfitil ães- podle obfiadÛ nebo zvyklostí bulharského
ské Slovany. kého kníÏete Bofiivoje (v letech 874–879): a ruského národa – a bez slovan‰tiny. (Je
Za úãelem dal‰ích kfitÛ v âechách pfiijel „A kdyÏ ho ve vífie Kristovû plnû vzdûlal to jedno z fiady svûdectví o tom, jak latin-
sem i samotn˘ sv. Metodûj. Za této ná- a mnoha dary obdaroval, propustil ho do ská církev potlaãovala byzantsko-slovan-
v‰tûvy bylo pfiiãinûním Bofiivoje a jeho vlasti a dal mu knûze ctného Ïivota ské kfiesÈanství, které u nás tehdy bylo
horlivé manÏelky zaloÏeno a zbudováno jménem Kaicha. Po návratu domÛ usadili v pfievaze.)
nûkolik chrámÛ, pro nûÏ sv. Metodûj vy- onoho knûze na hrádku, jehoÏ jméno bylo Dûkan praÏské metropolitní kapituly
svûtil a ustanovil knûze ze sv˘ch uãed- Hradec, zaloÏili chrám ke cti blaÏeného Hilarius Litomûfiick˘, úryvky ze zakláda-
níkÛ. Souãasnû zfiídil sv. Metodûj pro Klimenta, papeÏe a muãedníka.“ jící listiny praÏského biskupství, kterou

42 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 43

historie
napsal papeÏ Jan XIII.: „Posíláme na tvou KdyÏ se její vnuk Václav ujal plnû vlády
Ïádost biskupa a povy‰ujeme PraÏsk˘ nechal vyzdvihnout ostatky své svaté
kostel na katedrální s pfiíkazem, aby bo- babiãky z hrobu a pfienést je do praÏské
hosluÏby byly konány nikoliv podle baziliky sv. Jifií. Po otevfiení hrobu se po-
obfiadÛ ¤ekÛ, ale podle ritu církve fiím- divili, Ïe svaté ostatky, vlasy i obleãení,
ské.“ (Hilarii Litomericensis, S. Ecclesiae nebyly poru‰eny tlením. Tato translace
Pragensis Decani, 1465) (pfienesení svat˘ch ostatkÛ) byla zároveÀ
Chrám sv. Klimenta, kter˘ byl postaven aktem její kanonizace (svatofieãení).
pro slovanskou misii z Moravy na Levém První Îivot sv. Ludmily byl napsán staro-
Hradci, byl nejspí‰ prvním kfiesÈansk˘m slovûnsky. Z pozdûj‰í doby se zachovala
chrámem v âechách. V souvislosti s Bofii- pozoruhodná zpráva: 3. fiíjna 1100 byl
vojovou snahou roz‰ífiit kfiesÈanství v âe- svûcen nov˘ kostel sv. Petra a abaty‰e
chách, která narazila na odpor nûkter˘ch Windelmuth pfiedloÏila praÏskému bis-
pohanÛ, musel kníÏe opustit zemi a nale- kupu Hermanovi mezi ostatky urãen˘mi
zl útoãi‰tû u kníÏete Svatopluka. âasem pro oltáfiní schránku, také ãást závoje
se nepokoje uklidnily a on se mohl sv. Ludmily. Nato biskup rozhorlenû rea-
znovu vrátit na svÛj stolec. V dobû svého goval: „Paní, nemluv mi o její svatosti,
moravského exilu pr˘ uãinil posvátn˘ nech stafienku, aÈ odpoãívá v pokoji.“
slib, Ïe po návratu do vlasti postaví chrám K tomu abaty‰e pravila: „Nemluv, pane,
ke cti pfiesvaté Bohorodice. A opravdu – Sv. Ludmila byla podle Kristiánovy cha- nemluv tak; neboÈ BÛh pro její zásluhy
po návratu postavil v Praze chrám. Pfií- rakteristiky Ïena plná v‰elik˘ch plodÛ mnoho velik˘ch vûcí dennû ãiní.“ Vhodil
chod a upevnûní kfiesÈanství do âech je dobrotivosti, ‰tûdrá v almuÏnách, v bdûní tedy biskup látku na uhlí sálající plame-
tedy spojeno s nadpfiirozenou pomocí neúnavná, zboÏná modlitebnice, v lásce ny. Ku podivu! Obláãek koufie a plamé-
Matky BoÏí. dokonalá, patronka duchovenstva, matka nek vy‰lehl kolem látky, ale nic jí ne-
V Ïivotopisu sv. Ivana âeského se praví sirot a tû‰itelka vdov; nav‰tûvovala neú- u‰kodil. A k zvût‰ení zázraku pfiispûla
o Bofiivoji, kníÏeti moravském, Ïe to byl navnû vûznû a ve v‰ech dobr˘ch skutcích i ta vûc, Ïe pro siln˘ Ïár nebylo moÏno
„kfiesÈan fieckého vyznání“ (starobylá byla dokonalá. Nad jejím hrobem se za- látku dlouho vyjmouti z plamenÛ; a kdyÏ
staroslovûnská legenda). ãaly dít zázraky. Podle tradice se zde koneãnû byla vyÀata, jevila se tak celá
Sv. Ludmila se stala horlivou kfiesÈankou. objevovaly hofiící svíce a také jeden a pevná, jako by téhoÏ dne byla utkána.
Po zesnutí sv. Metodûje, kdyÏ byli jeho slepec nabyl zraku, kdyÏ se dotkl zemû, Této zkou‰ce ohnûm byl pfiítomen i kro-
uãedníci na Moravû perzekuováni a na- v níÏ byla pochována. nikáfi Kosmas, kter˘ o tom pí‰e: „Tímto
konec vyhnáni, ode‰li jistû nûktefií do Drahomíra se tûchto zázraãn˘ch událostí zfiejm˘m zázrakem byli jsme – biskup
âech, kde byli vlídnû pfiijati a zapojili se zhrozila a nechala na tom místû vystavût i my v‰ichni – tak pfiekvapeni, Ïe jsme
do roz‰ifiování a upevÀování slovanské kostel sv. archandûla Michaela v nadûji, ronili radostí slzy a vzdávali díky Kris-
bohosluÏby. Ïe pak budou zázraky pfiipisovány jemu tu«. (Kosmova kronika ãeská)
O tom, jak velice si sv. Ludmila slovan- a nikoliv Ludmile. Sv. Ludmila je vÛbec prvou slovanskou
skou liturgii a vzdûlanost oblíbila, svûdãí Svatá muãednice se pfiipojila k zástupu svûticí, kterou uctívají v‰ichni pravo-
to, Ïe svého vnuka Václava dala uãit od Kristov˘ch svûdkÛ v roce 921 (dle Pekafie slavní Slované. (Z fiímsk˘ch katolíkÛ se
knûze nejprve „knihám slovansk˘m“ v r. 920; dle rusk˘ch minejí v r. 928) k ní hlásí pouze âechové.)
a teprve pozdûji latinû. a Církev slaví její památku 16. záfií.
Bofiivoj brzy zemfiel (r. 888), a tak první
vzdûlavatelkou dobrého zákona v âechách
byla knûÏna Ludmila. Postavila s man-
Ïelem mnoho chrámÛ, shromáÏdila Pravoslavné modlitební vzývání sv. Ludmily:
knûze, podporovala chudinu a ujímala se Tr o p a r :
opu‰tûn˘ch a ne‰Èastn˘ch. KdyÏ zemfiel Zanechav‰i temnotu modlosluÏby,
její syn Vratislav, stal se jeho právoplat- s horoucí láskou pfiijala jsi svûtlo pravoslavné víry Kristovy;
n˘m nástupcem její vnuk Václav, nad zjevila jsi se, sv. Ludmilo, jako hvûzda jitfiní,
jehoÏ v˘chovou bdûla. Matka Václavova a svûtlem svatosti své den pravé bohoúcty v ãeské zemi jsi zapoãala.
– Drahomíra – v dÛsledku intrik na Matko chud˘ch, podporo ochromen˘ch,
kníÏecím dvofie, v domnûní, Ïe Ludmila svûtlo slep˘ch, utû‰itelko zarmoucen˘ch,
uplatÀuje vliv na Václava a na vládu rosou modliteb sv˘ch pfied Hospodinem
v zemi proti Drahomífie, byla zachvácena zavlaÏ milostivû srdce lidu svého ve vífie neteãná a zarmoucená,
podezfiívavostí a nenávistí vÛãi Ludmile, a zjasniv‰i oãi na‰e,
která se tedy uch˘lila na tetínské hradi‰- nedejÏ nám zahynouti od nepfiátel na‰ich.
tû. Tam ji v‰ak dala Drahomíra dvûma
sv˘mi bojary zavraÏdit. Muãednice prosi- Kondak:
la své vrahy o probodnutí meãem, aby V utrpení svém zazáfiila jsi skvostnû,
byla její krev prolita stejnû jako krev muãednice Ludmilo,
dávn˘ch muãedníkÛ; oni ji v‰ak zardou- prolitím své krve ses okrá‰lila
sili jejím závojem. Tak zemfiela sv. Lud- a jako krásná holubice jsi k nebi vzlétla;
mila 16. záfií muãednickou smrtí ve stáfií pfiimlouvej se tedy stále,
60 let. za uctívající tebe.

ikona 1 43
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 44

historie

Svatý
svatého evangelia mu pomohly, aby dovedl i ozbrojenou rukou pfiimût nepfií-
pochopil podstatu Kristova uãení. tele k míru a pofiádku. Chrámy vystavûl
Zamiloval si je cel˘m srdcem a vedl na v‰ech hradech. Neustále se konaly
podle nûho svÛj Ïivot. bohosluÏby po v‰echny dny jako u ve-

Václav
R. 920 mu v jeho tfiinácti letech zemfiel lik˘ch národÛ. Zaãal stavût chrám
otec a on se stal kníÏetem. Poruãnicí sv. Víta, jehoÏ svaté ostatky získal. Nedo-
v zemské vládû mu byla jeho matka volil ubliÏovat sirotkÛm a vdovám, milo-
Drahomûfi. Václav prospíval ve v‰ech val stejnou láskou svÛj lid, bohaté
kníže a mučedník kfiesÈansk˘ch ctnostech díky základu, i chudé. Ke knûÏím byl laskav˘ a pod-
kter˘ mu dala jeho babiãka Ludmila. poroval jejich práci na poli duchovním.
Jakmile pfievzal vládu do sv˘ch rukou Sv. Václav toleroval latinsk˘ ritus, ale
(925), dal pfievést ostatky sv. Ludmily na podle v‰ech památek sám byl stoupen-
praÏsk˘ hrad do chrámu sv. Jifií a svou cem slovanského v˘chodního obfiadu;
Byl synem kníÏete Vratislava, druhoroze- matku vypovûdûl na hrad Budeã. Václav latinsk˘ obfiad nezavádûl. Latinské le-
ného syna Bofiivoje a Ludmily. Narodil se byl stateãn˘m a spravedliv˘m kníÏetem, gendy o nûm napsané neuvádûjí ani jed-
asi v r. 907 nejspí‰e v Praze. Mûl dva bra-
try, Boleslava a Spytihnûva. Slovanské
jméno Václav pí‰e se staroslovûnsky
Vjaãeslav. Toto jméno bylo dáno Václa-
vovi pfii kfitu, kter˘ vykonal knûz slovan-
ského obfiadu (tj. knûz náleÏející nikoliv
do latinské, n˘brÏ do byzantsko-v˘chod-
ní sféry, napojené na cyrilometodûjskou
misii; zfiejmû uÏ tato volba slovanského
kfiestního obfiadu byla ovlivnûna sv. Lud-
milou). Bezpeãnû víme, Ïe kdyÏ byl
Václav v sedmi letech a mûl b˘t dán na
studia, pozval kníÏe Vratislav slovanské-
ho biskupa Notaria, aby udûlil Václavovi
postfiiÏiny podle v˘chodního obfiadu
(obfiad obvykl˘ pouze v Pravoslaví).
Biskup modlil se tehdy stejné modlitby,
jaké se pfii postfiiÏinách i dnes modlí
pravoslavná církev.
Václav byl jiÏ v útlém vûku sv. Ludmilou
pfiidrÏován k uãení slovanského písma
a knih slovansk˘ch. Jeho uãitelem byl
pravdûpodobnû slovansk˘ knûz Pavel.
Na Budãi se nauãil Václav je‰tû latinû
a fieãtinû, protoÏe latina a fieãtina byly
fieãmi svûtov˘mi a latinu potfieboval
v kontaktu se západem. V˘uka latiny nic
nemûní na pfiíslu‰nosti sv. Václava ke
slovanské církvi, vÏdyÈ i zde byl uãitelem
jeho slovansk˘ knûz s pfiíznaãn˘m jmé-
nem Uãen.
Mladému kníÏeti se dostalo tak dobrého
vzdûlání, jakého ãasto nedosáhli ani
vládcové velk˘ch národÛ; napfi. císafi Ota
I. se nauãil ãíst aÏ ve stáfií (neobyãejné
vzdûlání sv. Václava ukazuje, Ïe âechy
v 10. století stály na vy‰‰í úrovni neÏ ve
století 11. a 12., kdy uÏ byly formálnû
pfievedeny pod západní kulturu; tento
kulturní rozvoj v dobû svatováclavské
byl dozajista vlivem cyrilometodûjského
misijního díla, a potaÏmo byzantské kul-
tury; bez slovanské církve a jejího du-
chovenstva by kníÏe Václav pravdûpo-
dobnû zÛstal analfabetem jako jeho
nûmeãtí protûj‰kové). Ale co je nej-
dÛleÏitûj‰í – pfiíklad jeho zboÏné babiãky,
jeho vzdûlání a hlavnû snaha Ïít podle

44 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 45

historie
noho latinského knûze, kter˘ by tu za Na Rus proniklo uctívání sv. Václava
jeho vlády pÛsobil. ihned po jeho smrti. Slovanská církev
Jako vládce byl pfiíkladn˘m kfiesÈanem, tenkrát spojovala âechy s Ruskem. JiÏ
Ïil hluboce zboÏn˘m a mravn˘m Ïivo- vnuk sv. ruského kníÏete Vladimíra pfiijal
tem, usiloval o roz‰ífiení víry v národû, jméno Václav (nar. 1036) a to se tam opa-
stavûl chrámy, nav‰tûvoval bohosluÏby, kovalo do r. 1226 pûtkrát, kdeÏto v ãeské
konal skutky milosrdenství a lásky. Hod- panovnické rodinû (polatin‰tûné) se
lal se pr˘ stát mnichem ãi knûzem. jméno Václav objevuje aÏ v r. 1230.
Lidé, ktefií nechápali kfiesÈanské principy, (Máme-li na zfieteli skuteãnost vyhla-
o nûm fiíkali: „Co s ním udûláme? VÏdyÈ zování v‰ech stop po slovanské cyrilome-
je pokaÏen knûÏími a je jako mnich!“ – todûjské církvi v âechách v dobû, kdy
a snaÏili se proti nûmu nepfiátelsky nala- byla âechÛm vnucena latinská orientace,
dit jeho bratra Boleslava. mÛÏeme s jistotou tvrdit, Ïe památka
Stal se tudíÏ obûtí intrik sv˘ch dvofianÛ. sv. Václava se nám zachovala jen díky rus-
Jeho mlad‰í bratr Boleslav, pln energie ké pravoslavné církvi, kde byl sv. Václav
a vládychtivosti, sveden intrikujícími vroucnû uctíván témûfi od okamÏiku jeho
bojary, pozval Václava na svÛj sídelní muãednictví aÏ doposavad. Stejnû tak
hrad Boleslav na svátek sv. Kosmy a Da- na Monte Casino, pí‰ící v 10. století, le- dûkujeme v˘chodním pravoslavn˘m Slo-
miána. Po svaté liturgii se chtûl Václav gendu o Václavovi uvádí v pfiedmluvû: vanÛm za zachování staroslovûnsk˘ch
vrátit do Prahy, ale bratr ho zdrÏel „Nemusíme se báti ‰tûkotu jist˘ch lidí,“ literárních památek o sv. Václavu a Lud-
na hostinu. Václav byl tajnû varován tj. tûch, ktefií pí‰í proti Václavovi. Je‰tû mile adal.)
a ponoukán k útûku, leã zÛstal. Druh˘ roku 1635 dûkan kapituly u sv. Víta Jan V srdcích ãeského lidu zanechal Václav
den v pondûlí 28. záfií (r. 929 nebo spí‰e kázal proti Václavovi (pí‰e Kalousek). Po svûtlou památku. Jeho velikost rostla
935) ráno se vydal kníÏe Václav do chrá- Bílé hofie jezuité nechtûli ve smyslu a národ jej pfiijal za svého nebeského
mu na jitfiní bohosluÏbu. Po cestû na zákazu papeÏe Urbana VIII. uznávat ochránce. Ve v‰ech ne‰tûstích k nûmu
nûho ãekali spiklenci. KdyÏ Boleslav Václava za svûtce (jezuité prohla‰ovali volá: „Sv. Václave, vévodo ãeské zemû,
svého bratra dohonil, fiekl mu Václav: sv. Václava za „samodûlného svûtce“ – nedej zahynouti nám, ni budoucím.
„Dobr˘m jsi nám byl vãera hostitelem.“ tj. Ïe si ho národ sám udûlal, vymyslel). Kyrie eleison.“ Pravoslavní âechové
Boleslav na svého bratra vytasil meã se Teprve papeÏ Kliment X. v r. 1670 (a dal‰í a Moravané vûfií, Ïe právû na pfiímluvy
slovy: „Tak tobû chci lep‰í b˘ti,“ a Èal. v r. 1729) zavedl definitivnû jeho svátek sv. Václava byl zachován ãesk˘ národ,
JenÏe sv. Václav mu meã vyrazil a srazil v latinské církvi. Pfiíãinou tohoto vlaÏ- uchránil si svou národní a slovanskou
ho ke sv˘m nohám. Boleslav volal na ného vztahu latiníkÛ k památce Václa- identitu a koneãnû – udrÏelo se v nûm
pomoc své zbrojno‰e. Sv. Václav se chtûl vovû bylo, Ïe sv. Václav náleÏel ke slo- pfies v‰echno pronásledování a vyhla-
pfied pfiesilou schovat v chrámu. Vrahové vansko-v˘chodní církvi. Roku 1729 bylo zování svaté Pravoslaví.
ho v‰ak dostihli a nakonec zabili u okázale oslavováno svatofieãení Jana Památka sv. Václava se slaví v pravoslav-
zavfien˘ch vrat chrámu, kde jeho tûlo z Pomuku, ale pozdûj‰í jubileum 900 let né církvi dvakrát do roka – 28. záfií (den
rozsekali. od zabití sv. Václava bylo latinskou církví jeho muãednictví) i 4. bfiezna (den pfiene-
Knûz Krastûj omyl jeho tûlo a potom je pominuto skromnû a ti‰e. sení ostatkÛ).
poloÏil v chrámu. Tfii dny leÏelo tûlo Pfievzato z www.orthodoxia.cz
kníÏete v chrámu a krev nepfiestávala
pr˘‰tit z jeho ran – jako by byl stále Ïiv˘. Pravoslavné modlitební vzývání sv. Václava:
Prolitou krev Václavovu nebylo moÏno Tr o p a r ( 3 . h l a s ) :
sm˘t z dlaÏby. AÏ po jeho pochování Svat˘ muãedníku, kníÏe Václave,
náhle zmizela pfied oãima v‰ech. Pohfibu národa slovanského nebesk˘ ochránce,
se zúãastnil i slovansk˘ knûz Pavel, vy- pros milostivého Boha,
chovávatel VáclavÛv, kter˘ pfiijel z Prahy aby chránil nás a spasil du‰e na‰e.
(nejspí‰e on sepsal první Ïivotopis
a zprávu o umuãení sv. Václava). Tr o p a r z G o r a z d o v a s b o r n í k u
Vraha v‰ak stíhalo ‰patné svûdomí. Po (v pÛvodní sluÏbû sedálen z jitfiní; 4. hlas):
tfiech letech se Boleslav ze svého stra‰- Dnes andûlé s lidmi spolu se radují,
ného skutku kál a 9. bfiezna, o první nebe i zemû oslavují památku tvou, svat˘ Václave,
velkopostní nedûli, která je v pravo- i my hfií‰ní snaÏnû tû vz˘váme:
slavném v˘chodním kalendáfii zasvûcena pros za nás Boha,
v‰eobecnému usmífiení, nechal svaté aby v‰eliké bídy a viditeln˘ch i neviditeln˘ch nepfiátel zbavil nás,
ostatky svého bratra vyzdvihnout z hrobu, ktefií ctíme pfiesvûtlou památku tvoji.
pfienést je do Prahy a se ctí pochovat
v chrámu sv. Víta. Tím v podstatû nechal Kondak (1. hlas):
vykonat oficiální svatofieãení svého bra- S andûlsk˘mi zástupy slouÏí‰ Bohu,
tra, jehoÏ zabil. Byl to akt vefiejného po- blaÏen˘ z Jeho nev˘slovné krásy a dobroty,
kání. Pfii pfiená‰ení svatováclavsk˘ch a naãerpav z ní dobrodiní daru zázrakÛ,
ostatkÛ do Prahy se dûly zázraky. Václave, kníÏe nበblahoslaven˘,
Latinská církev v prvních dobách nepfiála v‰em, kdo se ke svatosti tvé utíkají s vírou,
jeho památce. Latinsk˘ mnich Vavfiinec jsi pramenem podávajícím uzdravení.

ikona 1 45
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 46

fotoreportáž

Narozeniny
arcibiskupa
Simeona
v moskevské nemocnici.

Arcibiskup Simeon oslavil 81. narozeniny v moskevské nemocnici Přítele arcibiskupa Simeona přišel do nemocnice navštívit spolužák ze studií
patriarcha ruské pravoslavné církve Alexij II.

46 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 47

fotoreportáž

Mezi gratulanty byl i arcibiskup Arsenij, vikář patriarchy Alexije II.

Arcibiskup Simeon a otec Alexij Juščenko, vyslanec naší PC v Rusku

Foto: Konstantina Benediktová


ikona 1 47
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 48
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 49
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 50

poradna pro cizince

RODINA, MANŽELSTVÍ, ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI


Je tfieba mít na pamûti, Ïe rodinné vztahy dem právním fiádem ãesk˘m; jestliÏe povinnost trvá do té doby, neÏ jsou dûti
cizích státních pfiíslu‰níkÛ se mohou by bylo tfieba pouÏít cizího právního samy schopny se Ïivit. Oba rodiãe pfiispí-
fiídit jin˘m neÏ ãesk˘m právním fiádem. fiádu, kter˘ by zru‰ení manÏelství roz- vají na v˘Ïivu sv˘ch dûtí podle sv˘ch
Zákon ã. 97/1963 Sb., o mezinárodním vodem nedovoloval anebo jen za okol- schopností, moÏností a majetkov˘ch
právu soukromém a procesním, v plat- ností mimofiádnû tíÏiv˘ch, av‰ak man- pomûrÛ. Podle ãeského práva mají dûti
ném znûní, stanoví, kter˘m právním Ïelé nebo alespoÀ jeden z nich Ïije manÏelské a nemanÏelské stejná práva
fiádem se fiídí rodinné vztahy cizích stát- v âeské republice del‰í dobu, pouÏije a povinnosti.
ních pfiíslu‰níkÛ. Z tohoto zákona vypl˘- se práva ãeského
vají mimo jiné následující skuteãnosti: 1.1 Matriky a jejich působnost
– vztahy mezi rodiãi a dûtmi vãetnû Matrika je státní evidence narození, uza-
– zpÛsobilost osoby uzavfiít manÏelství, v˘chovy a v˘Ïivy se fiídí právem státu, vfiení manÏelství, registrace partnerství
jakoÏ i podmínky jeho platnosti se fiídí jehoÏ pfiíslu‰níkem je dítû; Ïije-li dítû a úmrtí fyzick˘ch osob na území âeské
právem státu, jehoÏ je tato osoba pfiís- v âeské republice, mohou b˘t tyto vzta- republiky a narození, uzavfiení manÏel-
lu‰níkem hy posuzovány podle práva ãeského, ství a úmrtí, k nimÏ do‰lo v cizinû, jde-li
je-li to v zájmu dítûte. o státní obãany âeské republiky. Matrika
– forma uzavfiení manÏelství se fiídí prá- se dûlí na matriku narození, pro kterou se
vem místa, kde se manÏelství uzavírá Ustanovení tohoto zákona se pouÏije, jen vede kniha narození, na matriku man-
pokud nestanoví nûco jiného mezinárod- Ïelství, pro kterou se vede kniha manÏel-
– osobní a majetkové vztahy manÏelÛ se ní smlouva, kterou je âeská republika ství, matriku registrovaného partnerství,
fiídí právem státu, jehoÏ jsou pfiíslu‰- vázána. pro kterou se vede kniha registrovaného
níky; jsou-li manÏelé pfiíslu‰níky V rámci rodiny, stejnû jako v ostatních partnerství, a matriku úmrtí, pro kterou
rÛzn˘ch státÛ, fiídí se vztahy právem právech a povinnostech, jsou si muÏ se vede kniha úmrtí.
ãesk˘m a Ïena zcela rovni, o záleÏitostech rodiny Do matriãních knih se zapisují dal‰í sku-
rozhodují manÏelé spoleãnû. ManÏelé teãnosti, jimiÏ se mûní a doplÀují zápisy
– zru‰ení manÏelství rozvodem se fiídí mají právo na stejnou Ïivotní úroveÀ v matriãní knize.
právním fiádem státu, jehoÏ obãany a mohou Ïádat v˘Ïivné. Z proveden˘ch zápisÛ v matriãní knize
jsou manÏelé v dobû zahájení fiízení; Na v˘chovû dûtí by se mûli oba rodiãe se vydávají matriãní doklady, tj. rodn˘
jsou-li manÏelé pfiíslu‰níky rÛzn˘ch úãastnit stejn˘m dílem. Rodiãe mají vÛãi list, oddací list a úmrtní list a doklad
státÛ, fiídí se zru‰ení manÏelství rozvo- sv˘m dûtem vyÏivovací povinnost. Tato o registrovaném partnerství.

50 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 51

poradna pro cizince


Matriãní úfiady jsou obecní úfiady, mûst- Potvrzuje tím, Ïe daná listina byla vy- zda je tfieba provedení superlegalizace,
ské úfiady, v hlavním mûstû Praze úfiady stavena ãi ovûfiena oprávnûnou osobou zaji‰tûní apostilly nebo není nutné
mûstsk˘ch ãástí, v územnû ãlenûn˘ch /pfiíslu‰n˘m úfiadem a ovûfiuje pravost pfiedkládané listiny ovûfiovat, je moÏné
statutárních mûstech úfiady mûstsk˘ch podpisÛ a otiskÛ úfiedních razítek a pe- zjistit telefonick˘m dotazem na zas-
obvodÛ nebo úfiady mûstsk˘ch ãástí a pro ãetí na této vefiejné listinû. Superlegal- tupitelském úfiadu âR.
území vojensk˘ch újezdÛ újezdní úfiady, izace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak
které urãilo a jejich správní obvody stanoví mezinárodní smlouva, kterou Matriãní úfiad mÛÏe potfiebná ovûfiení
vymezilo Ministerstvo vnitra provádû- je âR vázána; nebo listin prominout, je-li jejich opatfiení spo-
cím právním pfiedpise. – opatfieny doloÏkou o ovûfiení apostillou jeno s tûÏko pfiekonatelnou pfiekáÏkou.
(k listinû pfiipojené úfiední potvrzení) - Pokud chce uzavfiít sÀatek cizinec, je
1.2 Uzavření manželství (podmínky) v tomto pfiípadû listina nemusí b˘t povinen pfied uzavfiením manÏelství
ManÏelství se uzavírá svobodn˘m a úpl- ovûfiena zastupitelsk˘m úfiadem âR v pfiedloÏit matriãnímu úfiadu mimo jiné
n˘m souhlasn˘m prohlá‰ením muÏe zahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádí potvrzení o oprávnûnosti pobytu pro
a Ïeny o tom, Ïe spolu vstupují do man- v zemi, ve které byla listina vystavena, úãely uzavfiení sÀatku, vydané oddûle-
Ïelství, uãinûn˘m pfied matriãním úfia- tzv. apostilní orgán. Potvrzuje vydání ním cizinecké policie.
dem, pfied úfiadem, kter˘ není matriãním listiny pfiíslu‰n˘m úfiadem a její vûro- Pfiíjmení Ïen se tvofií v souladu s pravid-
úfiadem, je-li jeden ze snoubencÛ pfii- hodnost. Apostille vydávají státy, které ly ãeské mluvnice. Pfii zápisu uzavfiení
hlá‰en k trvalému pobytu v jeho správ- pfiistoupily k Úmluvû o zru‰ení poÏa- manÏelství lze na základû Ïádosti cizin-
ním obvodu, nebo pfied orgánem církve davku ovûfiování cizích vefiejn˘ch ky, jíÏ se uzavfiení manÏelství t˘ká, uvést
ãi náboÏenské spoleãnosti, oprávnûné listin uzavfiené v Haagu 5. 10. 1961 v matriãní knize pfiíjmení, které bude po
k tomu zvlá‰tním pfiedpisem. Prohlá‰ení nebo uzavfiení manÏelství uÏívat, v muÏském
se ãiní vefiejnû a slavnostním zpÛsobem – osvobozeny od poÏadavku na vy‰‰í tvaru.
v pfiítomnosti dvou svûdkÛ. ovûfiení, pokud tak stanoví platná Obãané homosexuální orientace mohou
Snoubenci vyplní pfied uzavfiením man- mezistátní smlouva. Informaci o tom, uzavfiít registrované partnerství, které jim
Ïelství pfiedepsan˘ tiskopis a pfiedloÏí jej
matriãnímu úfiadu, v jehoÏ správním
obvodu má b˘t manÏelství uzavfieno.
K tiskopisu pfiipojí stanovené doklady.
Církevní sÀatek mÛÏe b˘t uzavfien aÏ
poté, kdy snoubenci pfiedloÏí oddávající-
mu osvûdãení o tom, Ïe splnili v‰echny
poÏadavky zákona pro uzavfiení platného
manÏelství. Osvûdãení nesmí b˘t star‰í
tfií mûsícÛ a vydá je matriãní úfiad,
v jehoÏ správním obvodu bude manÏel-
ství uzavfieno.
ManÏelství nemÛÏe b˘t uzavfieno se
Ïenat˘m muÏem nebo vdanou Ïenou, ne-
mÛÏe b˘t uzavfieno mezi pfiedky a potom-
ky a mezi sourozenci; totéÏ platí o pfiíbu-
zenství zaloÏeném osvojením, pokud
osvojení trvá. Nezletilá fyzická osoba
star‰í 16 let, osoba, jejíÏ zpÛsobilost
k právním úkonÛm je rozhodnutím
soudu omezena, nebo fyzická osoba
stiÏená du‰evní poruchou, která by mûla
za následek omezení zpÛsobilosti k prá-
vním úkonÛm, pfiipojí k pfiedepsanému
tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení
uzavfiít manÏelství.
Pokud jsou pfiedkládané doklady vysta-
veny orgány cizích státÛ, pfiedkládají se
s úfiedním pfiekladem do ãeského jazyka
a musí b˘t opatfieny potfiebn˘mi ovûfiení-
mi:

Ovûfiování vefiejn˘ch listin


V‰echny cizojazyãné listiny pfiedkládané
k Ïádosti o vízum ãi povolení k pobytu
musí b˘t buì
– superlegalizovány neboli opatfieny le-
galizaãní doloÏkou, kterou provádí za-
stupitelsk˘ úfiad âR v zahraniãí.

ikona 1 51
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 52

poradna pro cizince


pfiiná‰í nûkterá práva a povinnosti blízké mÛÏe soud svûfiit dítû do spoleãné, popfií- hou kvÛli v˘Ïivnému obrátit i nesezdaní
stavu manÏelství (zákon ã. 115/2006 Sb., padû stfiídavé v˘chovy obou rodiãÛ, je-li rodiãe nezletilého dítûte, tj. nejen man-
o registrovaném partnerství a o zmûnû to v zájmu dítûte a budou-li zaji‰tûny Ïelé.
nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, platn˘ jeho potfieby. Rozveden˘ manÏel (Ïena i muÏ), kter˘
od 1. ãervence 2006). Rozvodem nezaniká vyÏivovací povin- není schopen sám se Ïivit, mÛÏe Ïádat od
nost k dítûti. Má-li jeden z rodiãÛ za to, b˘valého manÏela, aby mu pfiispíval na
1.3 Rozvod Ïe vyÏivovací povinnost není plnûna pfiimûfienou v˘Ïivu podle sv˘ch schop-
V âeské republice existuje moÏnost roz- ností, moÏností a majetkov˘ch pomûrÛ.
vodu. ManÏelství rozvádí soud. Pfied
rozhodnutím o rozvodu manÏelství je 1.4 Narození dítěte cizinci
nutné vypofiádat následnou péãi o nezle- Narození dítûte je povinno oznámit
tilé dûti. V âeské republice jsou moÏné matriãnímu úfiadu zdravotnické zafiízení,
dva typy rozvodÛ, tzv. nesporn˘ rozvod v nûmÏ byl porod ukonãen; nebyl-li
a sporn˘ (ztíÏen˘) rozvod. porod ukonãen ve zdravotnickém zafií-
U nesporného rozvodu je celá procedura zení, oznámí narození lékafi, kter˘ jako
znaãnû zrychlena a zjednodu‰ena. Pokud první poskytl pfii porodu nebo po porodu
– manÏelství trvalo nejménû rok, zdravotní péãi. Pfiíslu‰n˘ k provedení
– manÏelé se na rozvodu vzájemnû do- zápisu narození do knihy narození je
mluví, matriãní úfiad, v jehoÏ správním obvodu
– nejménû ‰est mûsícÛ spolu neÏijí a se dítû narodilo. Matrikáfi provede zápis
– vypofiádají si vzájemná majetková prá- do knihy narození a vystaví dítûti rodn˘
va a práva k dûtem, list. Souãasnû matriãní úfiad oznámí
soud manÏelství rozvede, aniÏ by zkou- narození dítûte evidenci obyvatel.
mal, zda je manÏelství trvale a hluboce Platná legislativa poskytuje dítûti cizince
rozvráceno. dostateãnû, mÛÏe se obrátit na soud legálnû pob˘vajícího na území ochranu
a zaÏádat o úpravu vyÏivovacích pomû- tím, Ïe se jeho pobyt po narození auto-
rÛ. V˘Ïivné na dítû lze upravit nejenom maticky povaÏuje za pfiechodn˘. V pfií-
v pfiípadû rozvodu manÏelství, ale také padû dítûte státního obãana âeské repu-
pokud jeden z rodiãÛ neplní vyÏivovací bliky, jehoÏ matkou je cizinka s povole-
povinnosti dobrovolnû a manÏelství trvá. n˘m pobytem na na‰em území, stává se
Svûfií-li soud dítû do v˘chovy jednoho místem jeho trvalého pobytu, pokud se
z rodiãÛ, mÛÏe také upravit styk druhého rodiãe nedohodnou jinak, adresa pfiís-
rodiãe, popfi. prarodiãe nebo sourozence lu‰ného úfiadu, v jehoÏ územním obvodu
s dítûtem, vyÏaduje-li to zájem na jeho se dítû narodilo.
v˘chovû a pomûry v rodinû. Pfiednost Tato ochrana je v‰ak ãasovû omezená
pfied soudní úpravou styku má dohoda a rodiã musí po narození do maximálnû
rodiãÛ, která nevyÏaduje schválení sou- 60 dnÛ poÏádat za svoje dítû o udûlení
du. Dûti mají právo na stejnou Ïivotní víza/povolení k dlouhodobému ãi trvalé-
úroveÀ jako jejich rodiãe. Na soud se mo- mu pobytu. Je-li v uvedené lhÛtû podána

V pfiípadû sporného rozvodového fiízení


(kdy jeden z manÏelÛ s rozvodem nesou-
hlasí, popfi. pokud si nejsou manÏelé
schopni upravit vzájemné pomûry po
rozvodu) platí, Ïe soud mÛÏe manÏelství
na návrh nûkterého z manÏelÛ rozvést
pouze, pokud je manÏelství trvale a hlu-
boce rozvráceno. Soud rozhodne aÏ po
jednání, ke kterému budou pfiedvoláni
rodiãe a opatrovník dítûte zvlá‰È ustano-
ven˘ pro toto fiízení. V urãit˘ch v˘jimeã-
n˘ch pfiípadech nemusí soud manÏelství
rozvést.
Pfied rozhodnutím, kter˘m se rozvádí
manÏelství rodiãÛ nezletilého dítûte,
upraví soud práva a povinnosti rodiãÛ
k dítûti pro dobu po rozvodu a urãí,
komu bude dítû svûfieno do v˘chovy a jak
má kaÏd˘ z rodiãÛ pfiispívat na jeho
v˘Ïivu. Jsou-li oba rodiãe zpÛsobilí dítû
vychovávat a mají-li o v˘chovu zájem,

52 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 53

poradna pro cizince


Ïádost o povolení trvalého pobytu,
povaÏuje se pobyt dítûte od narození za
trval˘. V pfiípadû vycestování rodiãÛ
s dítûtem mimo území âR se jeho pobyt
povaÏuje za pfiechodn˘.
Dítû narozené rodiãÛm, ktefií na území
âR pob˘vají na vízum (zejména na tzv.
dlouhodobé vízum nad 90 dnÛ), není
úãastné vefiejného zdravotního poji‰tûní,
i kdyÏ rodiãe, napfi. z titulu zamûstnání,
poji‰tûni jsou. Na základû úãasti matky
v systému vefiejného zdravotního poji-
‰tûní je hrazen porod a péãe o dítû do
5 000 Kã. To znamená, pokud je porod
bez komplikací. V pfiípadû jakékoli sebe-
men‰í komplikace potom není zdravotní
péãe poskytnutá dítûti, aÈ je jakkoli
nezbytná, hrazena z poji‰tûní a rodiãÛm
mÛÏe b˘t úãtována ve smluvních cenách.
Pro takovéto pfiípady vytvofiila PVZP, a. s.,
nov˘ produkt, v rámci kterého tûhotná
matka hradí o nûco vy‰‰í pojistné a dítûti
je pak hrazena péãe ve v˘raznû vût‰ím
rozsahu. UpozorÀujeme ale, Ïe poji‰tûn-
ci, ktefií jsou úãastni vefiejného zdra-
votního poji‰tûní, nejsou poji‰tûni
u PVZP, a. s., a proto doporuãujeme, aby
se obrátili na PVZP, a. s., pro podrobnûj‰í
informace o tomto produktu.
Pokud se dítû narodí bez krytí v rámci
tohoto produktu Poji‰Èovny VZP, a. s.,
platí následující. Pro toto dítû je tfieba
uzavfiít dlouhodobé smluvní zdravotní
poji‰tûní (záleÏí ov‰em na rodiãích, jestli
uzavfiou poji‰tûní nebo budou zdravotní
péãi platit v hotovosti). Dítû musí absol-
vovat vstupní prohlídku, kterou hradí
rodiã dítûte z vlastních finanãních pro-
stfiedkÛ. Na základû této prohlídky poji-
‰Èovna uzavfie smlouvu o zdravotním
poji‰tûní dítûte a urãí v˘‰i pojistného. Po- Odkazy na podrobné zdroje informací
ji‰Èovna poté vystaví dítûti prÛkaz poji-
‰tûnce. Péãi o dítû v porodnici je tfieba Podrobnûj‰í informace o matrikách
hradit hotovostí, ponûvadÏ smlouva bude vám poskytnou na obecním ãi mûstském úfiadû v místû va‰eho bydli‰tû, popfi. vyuÏijte:
uzavfiena aÏ po vstupní prohlídce dítûte. Portál vefiejné správy:
http://portal.gov.cz (_Obãan _Obãan a stát _Osobní údaje _Matriky), kde mimo jiné
1.5 Úmrtí blízké osoby naleznete, jak postupovat v pfiípadech vydávání matriãních dokladÛ, nahlíÏení do
Pfiíslu‰n˘ k zápisu úmrtí do matriãní matriãních knih, vydání potvrzení o skuteãnostech zapsan˘ch v matriãní knize apod.
knihy je matriãní úfiad, v jehoÏ správním internetové stránky Ministerstva vnitra:
obvodu fyzická osoba zemfiela. Úmrtí http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_Matriky - matriãní úfiady)
oznámí matriãnímu úfiadu prohlíÏející
lékafi na listu o prohlídce mrtvého, na Podrobné informace o uzavfiení manÏelství
jehoÏ základû matrikáfi provede zápis do vám poskytne nejbliωí matriãní úfiad, popfi. nav‰tivte:
knihy úmrtí a vydá úmrtní list – ãlenÛm internetové stránky Ministerstva vnitra:
rodiny zesnulého (manÏel, rodiãe, dûti, http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_ManÏelství)
prarodiãe a vnuci) nebo jeho sourozen- Portál vefiejné správy:
cÛm anebo zplnomocnûn˘m zástupcÛm. http://portal.gov.cz (_Cizinec _ManÏelství nebo _Obãan _Rodina _ManÏelství), kde
Poté se pozÛstalí musí obrátit na pohfieb- naleznete podrobné instrukce, jak postupovat v pfiípadech uzavfiení manÏelství, uza-
ní sluÏbu a objednat pohfieb v âeské vfiení obãanského manÏelství, uzavfiení církevního manÏelství, uzavfiení manÏelství
republice, nebo musí objednat pfievoz s cizincem apod.
zesnulého za hranice âeské republiky.
Bliωí informace poskytne kterákoliv Informaãní publikace pro cizince âeská republika
pohfiební sluÏba. Ministerstvo práce a sociální vûcí, 2006

ikona 1 53
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 54

ze zahraničí

Sjednocení ruské pravoslavné církve


Dne 17. května 2007, na svátek Nanebevstoupení Páně, došlo k dlouho očekávanému
sjednocení obou částí Ruské pravoslavné církve, která byla osmdesát let rozdělena na Ruskou
pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu a Ruskou zahraniční pravoslavnou církev.

Na samém zaãátku rozdûlení Ruské Pád komunistického reÏimu v Moskvû v moskevském Chrámu Krista Spasitele,
pravoslavné církve stála fiíjnová revoluce v roce 1991 spojení církví je‰tû nepfiinesl, kter˘ nechal Stalin v minulosti odstfielit.
v roce 1917. Velká ãást pravoslavn˘ch zlom nastal aÏ o 12 let pozdûji. Proces byl Znovu byl postaven v devadesát˘ch
duchovních uprchla z Ruska pfied bol‰e- dlouh˘ a nelehk˘. Po poãáteãních váha- letech tak, aby co nejvûrnûji kopíroval
vismem. Exulanti tak zaloÏili uÏ v roce v˘ch pokusech o sblíÏení pfii‰el s rozho- pÛvodní budovu. Hlavními protagonisty

1921 vlastní církev v Srbsku a nazvali ji dující iniciativou Vladimír Putin, kter˘ historické události byl moskevsk˘ patri-
Ruská pravoslavná církev mimo Rusko. v roce 2003 nav‰tívil New York a osobnû archa Alexij II. a v New Yorku sídlící
Tvrdili, Ïe církev v samotném Rusku se pozval vÛdce exilov˘ch pravoslavn˘ch vÛdce exilov˘ch pravoslavn˘ch, metro-
dostala pod kontrolu bezboÏn˘ch bol‰e- Laura do Moskvy. O nûkolik mûsícÛ polita Laur, kter˘ pfiekonal úporn˘ odpor
vikÛ a nemÛÏe tak b˘t dále uznávána za pozdûji zástupci zahraniãních pravoslav- dfiívûj‰ího vedení, které si nepfiálo jaké-
skuteãnou. První hlavou ruské pravo- n˘ch do Ruska koneãnû pfiijeli a sjedno- koliv kontakty s Moskevsk˘m patriarchá-
slavné církve v zahraniãí byl metropolita covací rozhovory mohly zaãít. tem.
Anton. K definitivnímu rozkolu do‰lo Akt sjednocení se symbolicky konal Laur byl uvítán zvonem, patriarcha tra-
v roce 1927, kdy zahraniãní pravoslavní
pfiedstavitelé odmítli tehdej‰ímu mos-
kevskému metropolitovi a pozdûj‰ímu
patriarchovi Sergijovi potvrdit svou loa-
jalitu sovûtské bol‰evické moci. Exilová
církev se zcela odtrhla a zfiídila si celo-
svûtové sídlo v New Yorku, kde její me-
tropolita Laur sídlí dodnes. V souãasnos-
ti má exilová pravoslavná církev ve více
neÏ 30 zemích asi pÛl milionu vûfiících.
Pravoslavná církev Moskevského patri-
archátu byla tvrdû pronásledovaná Stali-
nem hlavnû ve dvacát˘ch a tfiicát˘ch le-
tech. Duchovní a mni‰i byli vraÏdûni
a vûznûni, majetek církve zabavován,
chrámy a klá‰tery bourány. Stalin tlak
zmírnil aÏ v roce 1941, kdyÏ podporu
církve potfieboval v dobû války s hitlerov-
sk˘m Nûmeckem.

54 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 55

ze zahraničí
diãnû pûti zvony. Duchovenstvo obou
církví v plném bílém bohosluÏebném
odûní vcházelo do oltáfie královsk˘mi
vraty pro tuto pfiíleÏitost otevfien˘mi, coÏ
se obvykle dûlá jen na Paschu. Ústupek
od pravidel byl uãinûn na prosbu
zahraniãních RusÛ, ktefií si pfiáli vidût
prvé svaté pfiijímání obou aktérÛ ze
spoleãného kalicha. Po první modlitbû
bylo pfieãteno za pfiítomnosti prezidenta
usnesení obou biskupsk˘ch synodÛ
potvrdit akt o kanonické jednotû. Alexej
II. a metropolita Laur vy‰li na ambon
a podepsali dlouho oãekávan˘ doku-
ment. Patriarcha Alexij II. se obrátil k pfií-
tomn˘m se sv˘m arcipast˘fisk˘m proslo-
vem: „Radost osvûcuje na‰e srdce. Stala
se historická událost, na kterou se ãekalo
dlouhé roky.“ Metropolita Laur vyslovil
pfiání, aby bratrské svazky uÏ nikdy více
nebyly roztrÏeny: „V tento sváteãní den
sly‰íme pozdravení od Pána, kter˘ vy-
stoupil na nebe, a daroval nám radost
jednoty a Ïehná nám sv˘m pokojem.“
Patriarcha podûkoval Vladimíru Putinovi
za jeho osobní pfiínos pfii sjednocení
církve. V. Putin: „Pochopili jsme, Ïe
rozkvût národa a rozvoj Ruska nejsou
moÏné bez opory, která je v historické
a duchovní zku‰enosti na‰eho národa.
Dobfie si uvûdomujeme a oceÀujeme sílu
pÛsobení past˘fiského slova, které sjed-
nocuje rusk˘ národ. A proto obnovení
jednoty církve slouÏí na‰im spoleãn˘m
cílÛm. Upfiímnû zdravím vás i nás v‰ech-
ny u pfiíleÏitosti této skuteãnû v˘znamné
a památné události.“
Podstatné v tuto chvíli je, Ïe spojení
obou církví probûhlo v oblasti ãistû ná-
boÏenské. Ruská pravoslavná církev v za-
hraniãí se stává souãástí Moskevského
patriarchátu, ale v mnoha rozhodujících
ohledech si uchovává rozsáhlou autono-
mii. „Ruská pravoslavná církev v zahra-
niãí je samostatná ve vûcech past˘fisk˘ch,
osvûtov˘ch, administrativních, hospo-
dáfisk˘ch, majetkov˘ch i obãansk˘ch
a setrvává pfiitom v kanonické jednotû se
v‰í úplností Ruské pravoslavné církve“.
„Obnovili jsme na‰e klá‰tery, sjednotili
jsme na‰í církev. A co dál ? Teì musíme
kfiesÈanství v Rusku natolik pozvednout,
aby uÏ nedo‰lo k Ïádn˘m revolucím. Aby
se tragédie 20. století neopakovala,“ fiekl
metropolita Kiril, kter˘ je v Ruské pravo-
slavné církvi odpovûdn˘ za vztahy s jin˘-
mi církvemi a náboÏenstvími.
Sjednocení ruské pravoslavné církve
doma a v zahraniãí oznaãil V. Putin za
„epochální událost v Ïivotû církve i spo-
leãnosti“
-red-
Foto: S. Vlasov, V. Chodakov

ikona 1 55
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 56

pravoslavná místa
Chrám Zesnutí
přesvaté Bohorodice
na Olšanech
naz˘vány v‰echny chrámy, které jsou Jedná se o tzv. rukou nestvofien˘ obraz –
zasvûceny Zesnutí (rusky „uspenije“) ikony tohoto typu jsou psány podle pfied-
pfiesvaté Bohorodice. Nutnost postavit loh „otisku Kristovy tváfie na plátnû“.
chrám na hfibitovû vypl˘vala pÛvodnû Interiér chrámu je pokryt biblick˘mi
z potfieby ruské emigrace, která se usadi- v˘jevy. Vnitfiní stûny chrámu v‰ak zÛstá-
la v Praze a pravoslavné vûfiící bylo valy aÏ do konce 2. svûtové války jen bíle
potfiebné pohfibívat podle pravoslavn˘ch natfieny. Teprve koncem r. 1940 se
kánonÛ. Ru‰tí lidé, vypuzení bol‰eviky podafiilo vladykovi Sergijovi docílit toho,
ze své vlasti se v novém, pro nû cizím aby se práce ujala malífika-ikonopisec
prostfiedí neztratili. Na‰li v sobû dostatek mona‰ka Serafima (TaÈána Kosinská),
duchovních sil, aby si zachovali víru která byla Ïákyní Bilibinovou a podílela
sv˘ch pfiedkÛ a uplatnili se u nás ve se na v˘zdobû fiady chrámÛ ve Svaté
v‰ech oblastech lidské ãinnosti a kultury. Zemi. Pod jejím vedením pak metodou
Praha byla díky pohostinnému prostfiedí „al secco“ pracovali umûlci Andrej Rja-
tehdej‰ího âeskoslovenska v meziváleã- zanov, Konstantin Pjaskovskij, Rostislav
ném období v˘znamn˘m stfiediskem Korjakin, Ilja ·apova Vjaãeslav Hartman.
rusk˘ch uteãencÛ. „Al secco“ znamená, Ïe pÛvodní omítku
Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice je zbrousili a napustili vápenn˘m mlékem.
jedin˘ svého druhu v Evropû a mimo Jen v kopuli byla pouÏita metoda „al fres-
hranice Ruska. Byl vyprojektován v se- co“. Bohatá vnitfiní v˘zdoba chrámu
verském pskovsko-novgorodském stylu ohromí dne‰ního náv‰tûvníka – ne v‰ak
jako jednolodní s jednou kopulí a lucer- svou pompézností jako barokní interiéry
Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice na novit˘m tamburem. Má ãtvercov˘ pÛdo- kostelÛ – ale „pfiím˘m setkáním“ s pra-
Ol‰ansk˘ch hfibitovech je unikátní pa- rys on rozmûrech 8,20 x 8,20 m a pÛl- voslavnou duchovností. Hodnotné fresky
mátkou ruské architektury a malífiství – kruhovou oltáfiní absidu, celkovou v˘‰ku v kryptû se v‰ak jiÏ nepodafiilo zachránit.
a je s podivem, Ïe mu prozatím v prÛvod- 22 m a byl postaven v novoruském stylu Ikonostas byl zhotoven podle návrhÛ
cích Prahou nebyla vûnována témûfi podle architektonick˘ch návrhÛ P. P. Pa‰- Vladimíra Brandta a jednotlivé ikony
Ïádná pozornost. kovského a barona S. G. Klodta. Tento napsal K. M. Katkov ve spolupráci s N. G.
Jedin˘ chrám s typickou pravoslavnou typ byl v Rusku roz‰ífien ve 12.–14. sto- Ja‰vilovou. Katkov napsal vût‰inu ikon
architekturou v Praze vznikl dosud jen letí. Pod zvonicí pskovského typu je umís- v pafiíÏském ateliéru Bilibina a za jeho
na Ol‰ansk˘ch hfibitovech. Základní tûn vchod do krypty, zasvûcené sv. Sofii. osobního dohledu. V‰echny ikony vy-
kámen byl poloÏen 11. záfií 1924. S rea- V kryptû je 33 tumb – pÛvodnû mûly cházely ze vzorÛ rusk˘ch stfiedovûk˘ch
lizací stavby pomohl tehdej‰í premiér slouÏit pro zesnulé, ktefií by byli pozdûji ikonopiscÛ 14–15. století.
Dr. Karel Kramáfi a bratrsk˘ srbsk˘ lid. pfievezeni do Ruska. V kryptû je umístûna Chrám je otevfien dennû mimo pondûlí
Inspektor vojensk˘ch hrobÛ Království pamûtní deska jugoslávskému králi Ale- od 10 do 16 hodin. Po celou tuto dobu je
SrbÛ, ChorvatÛ a SlovincÛ v tehdej‰ím xandru, zavraÏdûném fa‰isty v r. 1933 pfiítomen knûz, mohou b˘t konány nábo-
âeskoslovensku, protojerej Milivoj Cvr- v Marseille, jsou zde pochováni i manÏelé Ïenské obfiady i udílení svátostí – sva-
ãanin, zajistil peneÏní pfiíspûvek ve v˘‰i Kramáfiovi. t˘ch tajin (kfity, svatby, pomazání nemoc-
30 000 tehdej‰ích korun s podmínkou, Ïe Chrám má bohatou vnûj‰í i vnitfiní v˘- n˘ch, panychidy, prosebné modlitby za
chrám bude souãasnû memoriálem srb- zdobu, která byla vytvofiena podle návrhÛ uzdravení aj.), je moÏné pfiistoupit ke
sk˘ch pravoslavn˘ch vojákÛ, ktefií padli proslulého ruského malífie a grafika Ivana svaté zpovûdi (v ãe‰tinû, ru‰tinû, ukra-
na boji‰tích 1. svûtové války a jsou po- Jakovleviãe Bilibina a jeho syna Alexan- jin‰tinû, srb‰tinû, bulhar‰tinû), nebo
hfibeni v Praze. ManÏelé Kramáfiovi (Na- dra Ivanoviãe Bilibina.Práce financoval poÏádat o duchovní rozhovor.
dûÏda Nikolajevna pocházela z pfiední Ïivotní druh Alice Masarykové – ame- Svatá liturgie se v chrámu koná v den
kupecké ruské rodiny) pomohli nejen rick˘ mecenበCharles Crain. v˘znamn˘ch pravoslavn˘ch svátkÛ, dále
s pfiekonáním formálních potíÏí, ale i s ma- Ve dvacát˘ch letech v‰ak vznikly jen kaÏdou nedûli od 8.00 a od 10.00 hodin,
teriálním zabezpeãením stavby. K pÛlmi- vnûj‰í fresky. Nejkrásnûj‰í z nich je velká a také v pátek od 9.00 hodin. Pfied-
lionové ãástce, která byla tehdy vybrána ikona Zvûstování Panny Marie – styli- staven˘m chrámu je Jeho BlaÏenost
mezi pfiíslu‰níky ruské kolonie v Praze, zace zázraãné ikony BoÏí Matky, která Kry‰tof, metropolita Pravoslavné církve
pfiispûl témûfi stejnou ãástkou Karel má v originále název Znamenije Kurska- v âesk˘ch zemích a na Slovensku
Kramáfi a navíc pfiedal dar 300 000 Kã od ja Korennaja. Byla objevena v lese u Kur- a arcibiskup praÏsk˘.
neznámého mecená‰e (s nejvût‰í pravdû- ska v r. 1295 a objevovala se vÏdy v osu-
podobností ‰lo o známého agrárního dov˘ch okamÏicích Ruska. Dal‰í mozaika (podle materiálÛ Ing. Vladimíra Gavrinûva)
politika Antonína ·vehlu). A tak namísto znázorÀuje archandûla Michaela a je Svatava Maria Kabo‰ová
pÛvodnû plánované pohfiební kaple, umístûna na zadní vnûj‰í stûnû absidy.
mohl vzniknout sice mal˘ – ale krásn˘ Nad vchodem do krypty nás zaujme mo-
„uspensk˘“ chrám. Uspensk˘mi jsou zaika s vyobrazením hlavy JeÏí‰e Krista.

56 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 57

informační servis
Informace: Pavel Brandejský tel.: 774 504 077 Koncert starých i současných romancí v podání
e-mail: pavel.brand@centrum.cz sólistky ruského hudebního salonu v Praze Iriny
Burcevové.
20. fiíjna 2007
Slovensko v 19:30–22:30, Novotného lávka 1,Praha 1
Do 9.fiíjna 2007 Ř e cký večer na LÁVCE
Galéria Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1 Pro mnohé milovníky řecké hudby a řeckých tanců se
Vincent Hložník – Varianty řecké večery, které v Klubu Lávka pořádají Martha
Reprezentatívna výstava diel z pozostalosti zaklada- a Tena Elefteriadu, staly pravidelnou součástí života. Ukrajina
teľa moderného slovenského výtvarného umenia. A tak jistě všichni, kteří podlehli kouzlu lichých řec- Od 17. záfií 2007
Světová premiéra! kých rytmů, a možná i mnozí, kteří se třeba s řeckou Galerie Nová Síň, Voršilská ul. 3, Praha 1
Kurátor: Milan Mazúr. Pripravil SI v spolupráci s Považ- muzikou a řeckým tancem setkali prvně během své N a talie Pra ch ov a – Akvarely a školy umění
skou galériou umenia Žilina. letošní dovolené, uvítají zprávu, že opět mají možnost Ukrajinská iniciativa v ČR uvádí výstavu, která je věno-
si přijít zatančit na řecké melodie v podání Marthy vána 50-tým narozeninám autorky.
Od 20.záfií 2007 a Teny. Na vernisáži hrají členové skupiny IGNIS Světlana
Modrá sála Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1 Kalousková a Petr Bojda Výstava potrvá do 30. září
Slov e n s ko v 16.–19. storočí 26.fiíjna 2007 2007.
Výstava je symbiózou dvoch výstavných projektov – zač. 19:00, Atrium na Žižkově, Čajkovského 12, Praha 3
prvá fotografická časť mapuje najdôležitejšie medz- Koncert skupiny ARIONAS
níky našich národných dejín a druhá časť je pokusom Skupina je založena na spojení dvou vynikajících hlasů
o vizualizáciu dejín Turca prostredníctvom zachova- Marthy Elefteriadu a Shahaba Tolouie. V barvách
ných vecných pamiatok zo zbierok Slovenského hlasů obou zpěváků se odráží jejich exotický původ.
národného múzea v Martine, Slovenského národného V řeckých, perských a španělských písních vytvářejí Rumunsko
múzea – Spišského múzea v Levoči a Múzea mincí jejich dvojhlasy neopakovatelný expresivní výraz. Od 15.záfií 2007
a medailí v Kremnici na obdobie začiatku 18. storočia. změna adresy sídla Rumunského kulturního institutu
Komisár výstavy: Pavol Komora. Pripravil SI v spolu- 3.– 4. listopadu 2007 v Praze:
práci so SNM Bratislava. V íke n d ový kurz ře ck ý ch tanců Rumunský kulturní institut,
v Jablonci nad Nisou v zámečku Petřín Anglická 26, Praha 2
Je určen zejména mimopražským zájemcům, začáteč- Dan Mircea Duta, PhD., ředitel
níkům i pokročilým. Veronica Miclea, PhD., zástupkyně ředitele
Rádi se ho účastní i návštěvníci pražských kurzů www.icr.ro
a využívají krásnou možnost zatančit si a strávit příjem- www.rouemb.cz
Bulharsko né chvíle s podobně naladěnými lidmi. www.rumunskoprovas.cz
Od 17.záfií 2007
Bulharský kulturní institut, Klimentská 6, Praha 1 Jak nás najdete? Velice jednoduše: stačí nám napsat
Reálné pro s tory (drobná plastika a kresby). česky na adresy:
Bulharský kulturní institut a Svaz bulharských výtvar- vserioja@seznam.cz
ných umělců Vás zvou na výstavu Reálné prostory mdan_duta@yahoo.com,
(drobná plastika a kresby). Výstava představuje Rusko veronicam@seznam.cz
60 současných bulharských výtvarníků včetně kuráto- Ruské středisko vědy a kultury, Praha 6, Bubeneč, Na anebo anglicky na adresu icrpraga@rouemb.cz .
ra sochaře Ivana Čolakova. Zátorce 16 (dále jen RSVK) Ještě jednodušší bude, když nám zavoláte na tel. čísla
723 222 896,728 135 014 či 774 228 960. V tomto
Od 21.záfií 2007 případě Vám velice rádi odpovíme česky. Máme pro
Galerie RSVK, Praha 6, Bubeneč, Na Zátorce 16 Vás ještě pevnou linku, na které se ozve velice milá
V ý s tav a „Rusko a Morav a“ S. Šumbera kov é, O. Plch- paní sekretářka Teodora Vasile: 222 522 865 nebo
ov é a S. Nosov é 222 522 778. Jenže, bohužel, zatím mluví jenom
Řecko anglicky! (A rumunsky samozřejmě…) Ale česky se
Od 31. fiíjna 2007 24.záfií 2007 pilně a svědomitě učí a brzy bude také mluvit! Můžete
Azalka restaurant, Francouzská 152/78 (vchod Krym- 18:00 hod. – Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč, nám také napsat na fax: 222 522 096.
ská 1), Praha 10 Na Zátorce 16
N ový kurz ře ck ý ch tanců Prezentace knihy B. Izmajlov a „K Rossii s ljubovju“. 17.fiíjna 2007
Termíny: 31.10, 7.11.,14.11, 21.11, 28.11. – každou 18:30 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,
středu od 17:30 do 19:00 25. záfií 2007 Praha 2
Během osmi lekcí se účastníci kurzu naučí sedm zá- 17:30 hod., sál č. 1 RSVK, Praha 6, Bubeneč, Na V ý s tav a Video Art a Video poezie
kladních řeckých tanců (chassaposerviko, sirto, tik, Zátorce 16 autor Romelo Pervolovici
karsilamas, tzamiko, jikna, sirtaki). Začíná se jedno- Klub spoluobčanů „Horizont“ při RSV K
duchými tanci, přes rytmicky náročnější až po tanec 22.fiíjna
sirtaki se zajímavými krokovými variacemi a figurami. 28. záfií 2007 19:00 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,
Tančí se jak na tradiční hudbu ve stylu rebetiko, tak 19:00 hod., Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč, Praha 2
i na hudbu moderní, jak se v typicky řeckých lichých Na Zátorce 16 Jazzový koncert – Nicolas Simion Band
rytmech hraje v Řecku v současné době. Řecké tance Klub milovníků komorní hudby „Její veličenstvo www.nicolassimion.com
jsou tance kolové, takže se do kurzů mohou hlásit ruská romance“.
i jednotlivci.

ikona 1 57
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 58

pobavte se

Tajenkou křížovky je řecké přísloví


58 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 59

pobavte se

1 2 3

Řešení:

ikona 1 59
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 60

Minerální voda Borjomi dostala svÛj název podle velmi známého a hojnû nav‰tûvovaného lázeÀského mûsteãka Borjomi, které se nachází v jihov˘chodní ãásti
Gruzie, v soutûsce fieky Kury. Mûsto Borjomi je známo svou léãivou minerální vodou, která se uÏívá k pitn˘m kúrám pfii onemocnûních trávicího ústrojí,
Ïluãníku, látkové v˘mûny, ledvin i jako koupele pfii srdeãních a cévních onemocnûních. Pfii archeologick˘ch vykopávkách byly ve mûstû nalezeny kamenné vany,
coÏ svûdãí o tom, Ïe léãivé vlastnosti minerální vody byly známy a vyuÏívaly se uÏ v dávn˘ch dobách. PÛl hodiny jízdy od Borjomi se rozkládá lázeÀsko-lyÏafiské
stfiedisko Bakuriani. TûÏko fiíci, jaké roãní období je v Bakuriani nejhezãí. Hezky je tam vÏdycky, ale jenom v létû se mÛÏete skuteãnû kochat v‰í rozmanitostí
gruzínské pfiírody.
âlovûk v pou‰ti, kter˘ pije minerální vodu, pfieÏije déle, neÏ kdyby pil obyãejnou pitnou vodu. Obyãejná voda vym˘vá z organizmu minerální látky a ãlovûk umírá
na ztrátu minerálních solí. Pfiírodní minerální voda Borjomi hydrogenuhliãitano-sodného typu nejenom uhasí va‰í ÏízeÀ, ale také vám nahradí ztrátu stopov˘ch
prvkÛ, nezbytn˘ch pro va‰e zdraví.
Tuto minerální vodu mÛÏete pít kaÏd˘ den i bez zvlá‰tního lékafiského doporuãení. Je prospû‰ná vÏdy a pro kaÏdého z vás. Tato v˘jimeãnû zdraví prospû‰ná
a léãivá voda má to nej‰ir‰í spektrum léãiv˘ch vlastností a je ideální k prevenci mnoh˘ch onemocnûní.
Voda borjomsk˘ch pramenÛ nezmûnila své jedineãné vlastnosti po více neÏ sto let a Rusové ji znají jiÏ od dob cara Alexandra II. Právû tehdy zaãalo aktivní
osvojování léãiv˘ch pramenÛ a zaãala se psát historie znaãky Borjomi.
První reklamní kampaÀ, jestli to takto mÛÏeme nazvat, probíhala pod heslem Borjomi - ruská Vichy. To proto, Ïe na konci devatenáctého století se proslavily
láznû pfiedev‰ím ve Francii. Nejznámûj‰ími z nich byly Vichy (tam se také stáãí stejnojmenná minerální voda Vichy). Ukázalo se, Ïe sloÏením se voda Borjomi
velice podobná té z Vichy. První láhve borjomské vody byly hnûdé barvy a etiketa velmi pfiipomínala etiketu Vichy. Pod názvem nové minerální vody bylo
drobn˘m písmem napsáno Ruská Vichy.
Od té doby se láhev a etiketa mnohokrát zmûnila. Na etiketû se objevila nová data a názvy mûst, kde se Borjomi na rÛzn˘ch odborn˘ch v˘stavách dostalo tûch
nejvy‰‰ích ocenûní za kvalitu a jedineãnost léãiv˘ch vlastností.

OCENùNÍ
1907 SPA - Grand Prix, 1919 KAZAN - Grand Golden medal, 1911 DRESDEN - Diploma of Honour, 1940 TALLINN - Golden medal,
1975 BUDAPEST - Diploma of Honour, World Exhibition, 1997 MOSCOW - Golden medal, 1998 NOVOSIBIRSK - Golden medal,
1996, 1997, 1998 ST. PETERSBURG - Golden medal
IKONA01 9/25/07 12:22 PM Page 61

Podzim v lese
je časem námluv i výkrmu
Podzim je časem, kdy příroda vydává svou celoroční úrodu. Nejinak je tomu
v lese. Lesní plody dozrály a skýtají před zimou dostatek potravy zvěři i ptactvu.

Divoká prasata si pochutnávají zejména na bukvicích a na žaludech. A mají


toho zapotřebí, v listopadu začíná čas jejich námluv, po myslivecku chrutí,
který je pro ně fyzicky velmi náročný. Samci, neboli kňouři, mezi sebou bojují
až do ledna a jejich vzájemné potyčky doprovází hlasité funění a chrochtání.
Samice, bachyně, asi 18 týdnů po spáření rodí 3 až 12 selat. Bachyně
s letošními a loňskými selaty pak žijí v rodinách, které se někdy spojují ve větší
tlupy.

Prasata jsou zvěř noční, ve dne se s nimi setkáme jenom zřídka. Ačkoliv
dospělí samci dosahují váhy i přes tři metráky, jde o zvěř plachou, která se
člověku vyhýbá. Nebezpeční však mohou být zranění jedinci nebo bachyně
v době, kdy chrání svá mláďata, tedy na jaře.

Počátkem listopadu říjí také mufloni. Jejich souboje jsou velmi urputné. Berani
se rozběhnou ze vzdálenosti až dvaceti metrů a tvrdým nárazem mohutných
rohů se oba snaží toho druhého od milostných choutek odradit.

Velmi aktivní jsou v listopadu také bobři, naši největší hlodavci, dorůstající váhy
až 30 kilogramů. Až do konce prosince intenzivně kácí dřeviny a olistěné větve
zapichují do dna vodních toků v blízkosti svého obydlí. Tato podvodní zásobár-
na živí bobří rodinu v zimě, kdy je pro ni pohodlnější a bezpečnější zůstávat při
shánění potravy pod hladinou. Bobři nejčastěji bydlí v podzemních norách,
i když někdy dávají přednost tzv. bobřím hradům vystavěným z větví, kamenů
a bahna.

V norách bydlí i jezevci, kteří si právě v této době vytvářejí podkožní tukové
zásoby, aby přežili krutou a „hladovou“ zimu. O totéž se pokoušejí i ježci,
hlavně ti malí z druhého letního vrhu. Pro přežití tuhé zimy potřebují dosáhnout
váhy alespoň půl kilogramu. Ježek je schopen během noci naběhat až 10 kilo-
metrů a dokáže nadělat tolik rámusu, že vyděsí i dospělého člověka, natožpak
dětskou noční hlídku na letním táboře.

Podzim hýří barvami a je velkolepou oslavou plodného života, vyvrcholením


vegetačního období. Za obzorem sice už číhá kostnatá a nelítostná zima, ale
nač se trápit tím, co přijde? Teď je čas sklizně a hojnosti.

pk, jj

Několik podzimních pranostik:


Pozdní ř íje, dlouhá zima, krátká ř íje zimu pije.
Divoké husy na odletu, konec je babímu létu.
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 62

recepty
Srbsko
Opékaná zelenina
700 g salátov˘ch brambor, neloupan˘ch,
rozpÛlen˘ch
1 cel˘ ãesnek, rozdûlen˘ na strouÏky,
neloupan˘
4 vûtviãky rozmar˘nu
3 polévkové lÏíce olivového oleje
2 zelené papriky, nakrájené na vût‰í
kousky
2 vet‰í cukety nakrájené na kostky
300 g mal˘ch rajãat (nejlépe koktejlov˘ch)
1/2 ãajové lÏiãky mofiské soli

Pfiedehfiejte troubu na 220 stupÀÛ. Dejte


brambory, ãesnek a rozmar˘n do velké
zapékací mísy. Pokapejte 2 polévkov˘mi
lÏícemi olivového oleje a zapékejte 10 mi-
nut. Pfiidejte papriky a cukety, osolte
a pokapejte zbyl˘m olivov˘m olejem.
V‰e zapékejte dal‰ích 15 aÏ 20 minut.
PoloÏte navrch rajãata a peãte po dobu
10 minut, neÏ zaãne praskat kÛÏe na raj-
ãatech, zelenina je opeãená a brambory
jsou uvafiené.

Bulharsko
Fazolky po bulharsku
1 kg fazolov˘ch luskÛ
3 cibule
4 rajãata
100 g oleje
1 lÏiãka mleté papriky
2 lÏíce mouky
sÛl, kopr, petrÏelka

Oãi‰tûné fazolky zbavíme vláken, nakrá-


jíme na vût‰í kousky a dáme na zpûnûnou
drobnû nakrájenou cibuli. Pfiidáme na-
krájená rajãata, lÏiãku papriky, rozsekan˘
kopr a v‰e dusíme na mírném ohni do
zmûknutí. Pak rozkvedláme v tro‰e vody
lÏíci mouky, fazolky zahustíme a pova-
fiíme je‰tû 10 minut. Osolíme aÏ ke konci
úpravy. Na talífii posypeme petrÏelkou.
Podáváme s chlebem, dalamánkem nebo
brambory.

62 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 63

recepty
Ukrajina
Boršč
0,5 kg ãervené fiepy
1 kg pfiedního hovûzího masa
2 lÏíce oleje
8 hrnkÛ vody nebo hovûzího v˘varu
0,5 kg men‰ího hlávkového zelí
0,5 kg oloupan˘ch nakrájen˘ch rajãat
1 nakrájená cibule
4 prolisované strouÏky ãesneku
2 nakrájené brambory
sÛl, pepfi

âervenou fiepu, zelí a maso nakrájíme na


kostiãky. V hrnci rozehfiejeme olej, pfiidá-
me maso a za stálého míchání opeãeme.
Pfiidáme v˘var nebo vodu a pfiikryté va-
fiíme asi 40 minut. Pfiidáme pokrájenou
ãervenou fiepu, hlávkové zelí, rajãata,
cibuli a ãesnek. Zakryjeme pokliãkou
a vafiíme 40 minut. Pfiidáme brambory,
osolíme, opepfiíme a vafiíme, dokud ne-
zmûknou. Na konci je‰tû pfiípadnû dochu-
tíme. Tradiãnû se tato polévka podává se
zakysanou smetanou. Polovinu hovûzího
masa mÛÏeme nahradit vepfiov˘m, pfiidat
klobásu nebo zeleninu a pórek.

Gruzie
Kuře po gruzínsku
1 kufie
sÛl, pepfi
lÏiãka mleté sladké papriky
lÏiãka kari kofiení
lÏiãka grilovacího kofiení
2–3 lÏíce oleje
1 cibule
v˘var z masoxu
2 lÏíce rajãatového protlaku
‰Èáva z 1/2 citronu
nûkolik lÏic bílého vína
petrÏelka

Kufie naporcujte asi na 8 kouskÛ. Osolte,


opepfiete a obalte ve smûsi papriky, kari
a grilovacího kofiení. Na rozehfiátém oleji
zpûÀte nadrobno nakrájenou cibuli. Pfii-
dejte maso a po v‰ech stranách zprudka
opeãte. Podlijte v˘varem, zmírnûte oheÀ,
pfiidejte rajãatov˘ protlak a duste domûk-
ka. Podlévejte v˘varem dle potfieby. Pfied
koncem pfiidejte víno a citrónovou ‰Èávu.
Podávejte s bramborem nebo r˘Ïí.

ikona 1 63
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 64

O b j e d n e j te si časopis IKONA pří m o d o vaší sch rá n k y


VáÏení ãtenáfii, vydavatel pro vás zajistil ve spolupráci s distribuãní firmou AMIS Vydává Český národní fond kultury a.s.,
pod záštitou Kryštofa,
Servis s.r.o. doruãování ãasopisu pfiímo do pohodlí Va‰eho domova. Zaplatíte pouze arcibiskupa pražského a metropolity Českých zemi a Slovenska.
manipulaãní poplatek spojen˘ s distribucí a po‰tovn˘m âeské po‰ty.
Číslo 1 / 2007 / ročník I.
Cena ãasopisu: 0,- Kã
Pfiedplatné: 0,- Kã Šéfredaktor:
Poãet v˘tiskÛ do roka: 6 Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Manipulaãní poplatek za 6 v˘tiskÛ: 79,- Kã pro tuzemské pfiedplatitele.
Doruãování na Slovensko a do zahraniãí na dotaz. Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 140 00 Praha 4
Po kud si objednáte zasílání časopisu, získáte tyto výhody: Tel.:+420 244 912 158

1. 100% jistota obdrÏení ãasopisu. Grafika:


Milan Sládek
JelikoÏ je ãasopis roz‰ifiován zdarma, mohlo by se Vám stát, Ïe náklad v˘tiskÛ e-mail: grafik@ikonapress.info
bude rozebrán jin˘mi ãtenáfii.
2. Dárek zdarma. O b chodní oddělení:
Ing. Igor Střelec
K ãasopisÛm balen˘ch do fólie urãen˘m objednatelÛm je plánováno v pfií‰tím e-mail: vydavatel@ikonapress.info
roce vkládání CD ROMÛ, DVD a dal‰ích dárkÛ
3. Informace. Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Budete vãas informováni o v‰ech aktivitách vydavatelství ãasopisu Ikona Tel.:+420 603 555 603
4. Pfiednost pro objednatele:
V pfiípadû zájmu se mÛÏete na distributora obrátit i s poÏadavkem na doposlání Distribuce a předplatné:
AMISSERVIS s.r.o.
star‰ích ãísel ãasopisu. Na Nivách 18
141 00 Praha 4
Jak objednat doručov ání časopisu? Tel. +420 241 484 521
Fax.: + 420 241 489 306
GSM: 603 21 55 68
1. Telefonicky: 241 484 521 e-mail: amisservis@centrum.cz
2. Faxem: 241 489 306 www.amisservis.cz
3. E-mailem: amisservis@centrum.cz Tisk:
informace o ãasopisu najdete na www.amisservis.cz v sekci pfiedplatné Dragon press s.r.o.
4. Objednacím lístkem: Dukelská 228 Klatovy 2
P.O.BOX 250, 339 01 Klatovy 1
AMISSERVIS s.r.o. Tel./fax: +420 376 313 750
Na Nivách 18 Tel.: +420 376 322 799
141 00 Praha 4 e-mail: dtp@dragonpress.cz
www.dragonpress.cz
Ihned po obdrÏení Va‰í objednávky Vám bude zaslána sloÏenka (popfi. faktura)
k úhradû s uvedením Va‰eho „registraãního ãísla abonenta“, které budete uvádût W e b ov é strá n k y:
pfii platbû jako variabilní symbol a dále pfii komunikaci s distributorem v pfiípadû www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
poÏadavku zmûn v odbûru ãasopisu (zmûna adresy, poãtu odebíran˘ch v˘tiskÛ
apod.). Periodicita:
Dvouměsíčník
Prodejní cena: zdarma
Zásilkovné: 79,- Kč (za 6 čísel)
O B J E D N ACÍ LÍST E K
V y d av a tel:
Adresa plátce: Doruãovací adresa: Český národní fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 140 00 Praha
Jméno a pfiíjmení/firma: Jméno a pfiíjmení/firma:
IČ: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Ulice: Ulice: Fax: +420 244 912 158
Mûsto: Mûsto: office@ikonapress.info
PSâ: PSâ:
Telefon: Registra c e
E-mail: MK ČR E 17681 ze dne 9. 7. 2007
IâO:
DIâ: Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí.
Redakce neručí za obsah inzerce, otištěné materiály nelze
rozšiřovat bez souhlasu redakce.
Poãet v˘tiskÛ:
www.ikonapress.info

© ČNFK a.s.
Objednací lístek za‰lete po‰tou na:
AMISSERVIS s.r.o., Na Nivách 18, 141 00 Praha 4
Faxem: 241 489 306
E-mailem: amisservis@centrum.cz

64 ikona 1