CPH

AS PRO HRDINY
Pbhov akn RPG systm

Jan Jerson Prcha

Grafick prava a sazba

Alek Alnag Laev
Nvrh pebalu
Alek Alnag Laev
Ilustrace
N/A
Korektury
N/A
2007

1Basilisks eye publishing & www.d20.cz

2
OBSAH
Obsah................................................................................ 2
1. vod .............................................................................. 3
Co jsou to hry na hrdiny? .........................................................3
Pro pravidla?.............................................................................3
Mylenka pravidel ......................................................................3
Pklady...................................................................................4
Zkladn pojmy......................................................................4
Zkladn pravidla.............................................................. 5
Kvalitativn hodnocen..............................................................5
Stanoven nronosti a spnosti ..........................................6
Spoten zkladn ance ............................................................6
Stanoven nhodnch vliv ......................................................6
Oven a vsledek ....................................................................6
Popis vsledku ...........................................................................7
Tvorba postavy ................................................................. 9
Vbr postavy........................................................................9
Zkladn vlastnosti.....................................................................9
Dal vlastnosti ....................................................................10
Variabiln vlastnosti ............................................................11
Rezervy .................................................................................11
Formovn postavy..................................................................12
Dovednosti a dal schopnosti ..........................................12
Vytven dovednost..........................................................12
Pouvn dovednost .........................................................13
Pbuzn dovednosti...........................................................13
Bonusy a postihy .................................................................13
Opravy za velikost, mnostv, trvn ................................13
Opravy za opakovn innosti v podobn situaci...........14
Opravy za neznalost ...........................................................14
Specializace dovednost......................................................15
Roziovn dovednost......................................................15
Skldn dovednost ............................................................15
Nevhody, zvislosti ...........................................................15
Neutrln schopnosti ..........................................................16
Skupina postav.................................................................17
Nerovn postavy......................................................................17
Vyrovnan postavy..................................................................17
Bodov limit ........................................................................17
Poslen slabch...................................................................17
Tvorba za pochodu.............................................................17
Body na vlastnosti a dovednosti............................................17
Dovednosti ..........................................................................17
Vlastnosti..............................................................................17
Nevhody.............................................................................17
Neutrln schopnosti ..........................................................17
OBSAH
Majetek, pvod, kontakty, neptel ................................ 17
Pidlovn bod ..................................................................... 18
Poten mnostv............................................................. 18
Zkuenosti ve he ............................................................... 18
Pidlovan mnostv zkuenost ..................................... 18
Rozvjen postav ...................................................................... 19
Zlepovn vlastnost a dovednost .................................. 19
Zznam pouit schopnost ............................................... 19
Uen novch dovednost .................................................. 19
Zhorovn vlastnost a dovednost ................................. 20
Zhorovn jako posledn zchrana.................................. 20
Zvyovn a sniovn nevhod........................................ 20
Konflikt............................................................................ 21
Mechanika een konflikt .................................................... 21
Penen spch .............................................................. 22
Bojov stetnut ....................................................................... 23
Sledovn akc...................................................................... 23
Pouit dovednost.............................................................. 23
Kombinace dovednost...................................................... 24
Vmna nespch za spchy......................................... 24
Popisy akc ........................................................................... 24
Iniciativa a poad akc........................................................ 24
tok a obrana...................................................................... 25
Kombinovan tok a obrana ............................................ 25
Rozdlen tok a obrana ................................................... 25
Dv zbran .......................................................................... 25
Vcensobn toky ............................................................. 25
Vcensobn obrana ........................................................... 26
Kombinace tok a obran................................................. 26
Vliv dalch podmnek........................................................ 26
Nepm stelba................................................................... 26
Prraz a tvrdost................................................................... 27
Niivost zbran ................................................................... 27
Pokozen............................................................................. 27
Shrnut projev pokozen................................................. 28
Dal akce............................................................................. 28
Duevn pokozen ............................................................. 29
Obvazovn a len zrann .................................................. 29
Vyazen postav................................................................... 30
Vybaven................................................................................... 31
Hodnocen ........................................................................... 31
Kvalita .................................................................................. 31
Proveden............................................................................. 31
Ceny .......................................................................................... 32
 1. VOD
V rukch (i spe na monitorech) mte pravidla pro
RPG systm as pro hrdiny (CPH). Pedpokldm, e vichni
mte pedstavu, v em RPG - tedy hry na hrdiny spovaj.
Ve strunosti pro ty, kte snad nev o em je e:
Co jsou to hry na hrdiny?
Hry na hrdiny (nebo tak Role-playing Games, RPG),
jsou spoleensk hry, jaksi mix mezi vyprvnm, stoln hrou
a divadlem.
Obvykle se udv pklad knihy nebo filmu pro zatek
zstame u filmu. Kdy se dvte na film, provte s hlavn
postavou (nebo nkolika postavami) rzn situace, pocity a
udlosti. Obas byste na mst filmovch postav reagovali
jinak, ctili se odlin, ale film je nemnn a se odvj dl bez
ohledu na va vli.
Dalm pkladem jsou potaov hry. V mnoha z nich
mte jednu nebo vce postav pod kontrolou a mete s nimi
provdt akce podle svho pn pokud na n mysleli tvrci
hry. Pocity a vahy postav v takovch hrch obvykle nejsou
pli podstatn. Nkdy byste rdi eili situaci odlinm zp- jako ve skutenm svt a pd z pti metr na kamen vede ke
sobem, ale jste omezeni monostmi, kter do hry zakompo-
novali autoi.
A tm se dostvme ke he na hrdiny. V tchto hrch m-
te sv postavy asi nejvc pod kontrolou, akoliv tm nikdy to
nen kontrola absolutn. Pesto je ve vtin ppad jen na
vs, jak zareagujete v dan situaci, jak mylenky pob va
postav hlavou a jak pocity bude provat.
D se ct, e hra na hrdiny spov ve skupinovm vy-
tven pbhu odehrvajcm se ve smylenm svt dle uri-
tch pravidel.
Od filmu, knihy nebo potaov hry se li v podstatn
vci akoliv pbh bv pedem promylen, reakce postav
v jednotlivch situacch zvis pouze na rozhodnut hr. Od
divadla se hra li absenc zkouek ve hraje na prvn po-
kus. Na rozdl od nj jsou vak jedinmi divky a kritiky sa-
motn hri a zitek ze hry je v jejich rukch.
Zkladnm prvkem a motivac tto hry je zbava hru na
hrdiny nelze vyhrt ani prohrt, lze j jen hrt vce i mn
zbavnou formou.
Princip RPG spov v tom, e ze skupiny hr si kad
krom jednoho (Vyprave) vytvo svho fiktivnho hrdinu
jeho vzhled, charakter, vlastnosti, schopnosti, pvod a historii.
Pmo ve he pak kad z hr vstupuje do role sv postavy a
ztvruje jej jednn. Hrdinov si spolu povdaj, hovo
s ostatnmi postavami, vymlej plny, podnikaj rzn akce,
provaj emoce Pitom jsou omezeni pouze pedstavivost
hr a (obvykle) pravidly.
Vyprav - v jinch hrch zvn Pn hry (PH), Pn jesky-
n (PJ), Game Master (GM), Dungeon Master (DM) a po-
dobn - je posledn, ale nejdleitj hr. Nem dnou
vlastn postavu, jeho kolem je vytvet prosted, zpletku,
popisovat hrm vjemy jejich postav, situaci ve kter se na-
chzej, jednat za ostatn tvory a rozhodovat sporn situace ve
he. Dle je jeho kolem udrovat celistvost svta i pbhu,
JAN JERSON PRCHA
3
pomhat ostatnm hrm rozvjet charaktery jejich postav,
podvat dodaten informace a mnoho dalho.
Dalm, nemn dleitm prvkem tchto her jsou pra-
vidla.
Pro pravidla?
Odpov nen tak samozejm, jak by se mohlo zdt.
Ano, je to hra, a jako takov mus mt njak pravidla, aby byla
hrou. Nicmn pokud ve zle na me zbavnosti a prbh
hry me korigovat Vyprav, na co hri potebuj pravidlo
sloitj ne Vyhodnote situaci tak, jak se vm to lb?
Dvodem je uvitelnost. I kdy relie bvaj asto po-
zmnny, pbhy a postavy v tomto druhu her vce i mn
vychz ze skutenho svta. Dleit je, aby v hernm svt
platily urit zkonitosti, ze kterch postavy budou ve svch
vahch vychzet. Je jedno, zda postavy mohou skkat deset
metr do vky, bhat po hladin a odret py rukou, nebo
jestli je kad zbra nebezpen, gravitace stejn omezujc
zlomeninm nebo dokonce smrti. V obou ppadech jsou vak
rzn prvky danho svta ve vzjemnm souladu.
Aby tedy zstala zachovna jednota hernho svta a Vy-
prav i hri mohli z uritch pedpoklad teba ze schop-
nosti postav nebo nastal situace odhadnout nsledky, jsou
urit typick situace popsny v pravidlech.
Mylenka pravidel
Prvn mylenkou pravidel je dt vem hrm do
ruky vodtko, kterho se mou dret pi popisu situac a
innost ve he.
U mnoha her na hrdiny funguje vyhodnocovn innost
tak, e hr hod kostkou a vsledek popisuje Vyprav
s pihldnutm k zmrm postavy. Pravidla CPH umouj
hrm popsat vsledek innosti sv postavy, piem hod
kostkou a jej parametry slou pouze jako vodtko.
Jeden pklad: Dobrodruh prch ped pronsledovateli
chodbou, kter kon zasklenm oknem. Hr by rd, aby jeho
hrdina oknem proskoil, venku dopadl na nohy a utkal dl. Je-
ho schopnosti mu nco takovho umouj. Nev vak, e pod
oknem jsou bedny pln eleznho odpadu a samotn povrch ven-
ku je o dva metry ne, co celou akci komplikuje. Krom toho
hri padlo na kostkch patn slo a akce se tedy nepovedla
pesn podle jeho pedstav.
Hr se me rozhodnout, co tento vsledek znamen.
eknme, e postava oknem prosko podle pvodnho plnu,
pi dopadu na ostr elezo se zran a bude utkat dl, i kdy
pomaleji. Tak ale me okno otevt a pomalu prolzt nebu-
de zranna, ale na zemi se ocitne ve chvli, kdy jeho pronsledo-
vatel u budou na dohled a zanou po nm stlet, ztrat tm te-
dy drahocenn as. Nebo me hr situaci popsat tak, e kdy
jeho hrdina dobhl k oknu a vidl, jak to pod nm vypad,
ukryl se za nejbli vstupek a pipravil si vlastn zbra
pekku nepekonal, bude elit pesile, ale soupee pekvap.
 Text v apostrofech zna nzev vlastnosti, dovednosti
Cel toto dv hri monost zvolit si, jak se situace bude i schopnosti a / nebo jej hodnocen.
dl vyvjet. Vyprav m prvo do popis vstupovat a ppad-
n je upravovat nebo doplovat, protoe zatmco hr nejlpe
zn mysly a chovn sv postavy, Vyprav zn detaily svta i
dan scny.
4
Druh mylenka spov v tom, e bn popisuje-
me vci okolo sebe slovy, nikoliv sly.

Nicmn v hrch jsou pro potn a vyhodnocovn ob-

vykle lep sla. Pravidla tedy e, jak popis uritch vlastnost
nebo situac pevst ze slov na sla a naopak jak z danho
sla urit, jak slovn popis mu odpovd. Ne vechny popisy
lze pomoc pravidel takto pevdt pokud je ze bl, nen
jak tuto vlastnost pevst do pravidel a nen to ani nutn. Po-
kud vak bude dleit, zda je ze oslniv bl nebo spe za-
edl, tedy vyjdit jak moc je bl, jde to velmi jednodue. A
jestlie bude teba popsat vsledek akce vyblen pokoje, pak z
sla zskanho pomoc pravidlovch postup lze urit, jak
dobe se toto vyblen povedlo.

Pklady
Ve he se vyskytuje mnostv pklad, a pmch uk-
zek ze hry nebo umle vytvoench situac. Akoliv lze podle
tchto pravidel hrt prakticky cokoliv (sci-fi, fantasy, ale teba
i inteligentn odstn modr barvy nebo oivlou planetku), vt-
ina pklad bude popisovat een spe relnjch situac, a
postavy v nich vystupujc jsou lid nebo humanoid lidskch
proporc. Je to proto, e drtiv vtina svt RPG vce i m-
n z reality jako zkladu vychz, pestoe si j pizpsobuje
vlastnm pedstavm, a lidem podobn tvorov jsou nejastj-
m atributem vech tchto svt.
Nkter aspekty jako teba magie nebo superhrdinsk
schopnosti nemaj v relnm svt takovou oporu, pesto je
v pkladech budeme popisovat tak, jak by mohly fungovat,
kdyby skuten fungovaly. Stejn tak pro rzn fantastick
tvory je dobr vzt si njak reln model pro utvoen alespo
obecn pedstavy (teba pegasov i kentaui vychz z kon),
kter vm poskytnou vodtko pi odhadu jejich monost.
Speciln ppady jako ve zmnn inteligentn modr
barva a oivl planeta se v pkladech tm nevyskytuj
z prostho dvodu tm nikdo je nehraje, a pokud je hraje,
m vcelku jasnou pedstavu jak by mly fungovat.

Zkladn pojmy
Postavy (nebo t vlastn postavy) jsou osoby nebo ji-
n tvorov ze smylenho svta, hlavn postavy pbh. Jejich
role hraj jednotliv hri.
Druina je oznaen pro skupinu hernch postav.
Ciz postavy jsou vichni ostatn jedinci, jejich role hra-
je Vyprav.
Vyprav je hr, kter nem dnou vlastn postavu.
Jeho kolem je vytvet hern svt a zprostedkovvat ostatn
hrm interakci jejich postav v tomto svt.
Hri jsou vichni astnci hry na hrdiny, ale v dalm
textu budeme tmto termnem oznaovat ty z nich, kte hraj
jednu z vlastnch postav.
(sten) spch je slo dosaen pi vyhodnocovn
selnho vsledku innosti. Tedy pokud je vsledek akce 5,
kme, e postava doshla 5ti (stench) spch.
(sten) nespch je zporn slo dosaen
v selnm hodnocen akce. Vsledek 3 zna ti (sten)
nespchy.

PRVN KAPITOLA VOD

 2. ZKLADN PRAVIDLA 5

Kvalitativn hodnocen
Nespn akce:
Pod tmto ponkud sloitm nzvem se skrv nvod jak
-1 drobn nepjemnost, zakobrtnut
popisovat, kter vc je lep a kter hor, kdo byl spnj,
-2 mal nehoda
rychlej a podobn.
-3 sten nepoveden akce
Pravidla pracuj s hodnocenm, co je slo vyjadujc
-4 skoro nic se neda
kvalitu pedmt nebo spnost innost. Zkladn rozsah je
-5 nepoveden innost, bn nespch
od 1 do 10, piem m vy slo, tm lep (silnj) hodno-
-6 vnj selhn
cen a m ni slo, tm he. V nkterch ppadech me
-7 zvan chyba
bt hodnocen i vy ne 10. Hodnocen me bt i zporn,
-8 velmi vn chyba, podstatn nespch
opt je k dispozici 10 stup od 1 do 10 (vjimen i mn)
-9 kritick selhn
zporn stupnice se pouv pro vyjden nespchu.
-10 fatln selhn
Bn nebo prmrn hodnocen je 5. Obecn plat, e
pokud potebujete seln vyjden a nevte z eho ho odvo-
dit, pouijte slo 5. Piazen hodnocen pro bn kategorie
Kvalita pedmt a vybaven:
ukazuj nsledujc pehledy:
1 podadn vc, nouzov pouit pedmtu
2 mizern kvalita, nin pro zatenky
3 jak tak uchzejc kvalita
Vlastnosti:
4 bn vc z druh ruky
1 uboh, nepouiteln vlastnost
5 bn, standardn proveden
2 velmi slab, znan omezen, dost neikovn, zbabl
6 lep, slun zpracovn
3 slab / neobratn / nezajmav / neikovn
7 dobr proveden
4 nepli ikovn / odoln / staten
8 nin profesionl, kvalitn vc
5 prmrn, bn, normln
9 skvl kvalita, pika ve sv td
6 nadprmrn, lep, o nco rozumnj / rychlej
10 dokonal, mistrovsk dlo
7 tvrd, zrun, chytr, moudr, charismatick, ikovn,
odvn
8 velmi siln, hodn hbit, tm geniln, velmi psobi-
Nronost akc a innost:
v
1 primitivn
9 atletick, mistrovsk, geniln
2 velmi snadn
10 bosk, nadlidsk, heroick
3 jednoduch
4 mrn nronj
5 bn sloitost
Dovednosti a schopnosti:
6 sloitj akce
1 zatenk, laik
7 nron innost
2 pouen, slab zjem o dan obor
8 velmi sloit
3 slab, sten znalost
9 komplikovan akce
4 mrn pokroil, podprmrn znalost
10 tm nemon
5 bn znalost, stedn vycvien
6 lep, vcelku schopn
Toto jsou jen orientan hodnocen, v mnoha ppadech
7 dobr, znal, zkuen
pijdete na lep popis. Dleit je, e tvrd chlapk a siln
8 velmi dobr, velmi zkuen, profesionln
mu zna pro ely systmu to sam - toti tlo 7.
9 skvl, autorita v oboru
spn akce i nronost mohou mt i vy hodnocen
10 jedinen v oboru, naprost znalost, mistr
ne zde uveden, v takovm ppad se ale popis skld
z nkolika jednotlivch akc, jejich spnost a nronost lze
popsat oddlen.
spn akce:
1 zkladn, dostaten spch
Tak si uvdomte, e bn, prmrn hodnocen je
2 drobn spch
vztaeno ke stedu stupnice a tedy monostem postavy, niko-
3 mal spch
liv k bnmu i prmrnmu lenu populace. V obchodech
4 uchzejc proveden
me bt vtinou k dostn pouze zbo patn kvality, i kdy
5 bn spch, standardn proveden akce
pro lovka pouvajcho tyto vci kad den jsou bn.
6 slun, poveden akce
Stejn tak prmrn stelec z puky neznamen, e takto um
7 dobe, zkuen provedeno
stlet vtina lid. Toto hodnocen mvaj vycvien vojci,
8 velmi dobr spch
kte u nkolika boji proli.
9 skvl prce, perfektn pedveden
10 dokonale pedvedeno, dlo mistra

JAN JERSON PRCHA

 A nakonec jedna poznmka k zkladn anci postavy
(bude popsny ne). Tato ance je souet vlastnosti a doved-
nosti. Systm je nastaven tak, e obvykl vlastnost (5) +
bn dovednost (5) dv prmrnou anci (hod 5) na b-
n spch (5). Skvl vlastnost (8) a profesionln doved-
nost (8) dv velmi dobrou anci (hod 8) na velmi slun
6 spch (8). Zrovna tak slab vlastnost (3) a hor dovednost
(3) dvaj malou anci (hod 3) na mal spch (3).
Hre obvykle zajm ance na alespo njak spch
(vsledek 0 a vce), protoe to je hodnota, ke kter obvykle
vztahuj schopnosti sv postavy. K tto anci se dostanete,
kdy od soutu vlastnosti a dovednosti odetete 5. Take po-
stava s vlastnost 8 a dovednost 6 je prost dost dobr (cel-
kem 9 = vlastnost 8 + dovednost 6 bn ance 5).
Stanoven nronosti a spnosti
Ne vbec pikrote k proveden testu, zvate, zda je
nezbytn. Nemyslm tm situaci, kdy postava pjde po scho-
dech do vyho patra a pravdpodobnost nespchu je tm
nulov. Jde o zven, zda nespch vytvo zajmavou hern
situaci nebo zt postavm situaci natolik, e dal hra nebude
mon. Jestlie jsou postavy zamen v hocm vzen a maj
jedin pokud na uniknut, ne zemou v plamenech, nen testu
ve skutenosti teba. Nebo snad plnujete zabt postavy vech
hr jen na zklad hodu kostkou?
Stanoven hodnocen provdn akce (jinak eeno n-
ronosti) lze bu odhadem podle uven vyprave, nebo
podle potu a typu komplikujcch podmnek obsaench
v popisu.
Podobn lze spnost popsat pomoc potu drobnch
innost a manvr, kter me postava provst.
V bnm ppad je chze po schodech primitivn in-
nost, kterou nen teba ovovat. Ovem pokud se bude jed-
nat o patn osvtlen kovov schodit za det, po kterm
sbh zrann detektiv v kamardem hozenm pes rameno
v neptelsk palb, jde o innost, kterou je vhodn ovit.
Jakkoliv innost, kterou je teba testovat, m zkladn
nronost 1. Kad dal popsan komplikace zv nronost
o 1, v ppad vtch komplikac o vce. Naopak jevy, kter
postav pomhaj innost uskutenit, z nronosti jedniku
(nebo vce) odebraj. Vechny komplikujc prvky nemus bt
obsaeny v prvnm popisu, nebo nemus bt na prvn pohled
zejm, stejn tak pomocn prvky lze ponechat v zloze a vy-
ut je a v ppad nutnosti.
Co jsou to vt komplikace obvykle spov na po-
souzen Vyprave
Pklad 1: Riel peskakuje pkop. Pkop je vcelku ml-
k, take by bylo mono do nj slzt a na druh stran opt vy-
lzt, ale to by byli na Riela moc jednoduch (krom toho zrovna
utk ped njakmi padouchy a tak se nechce zdrovat.) Do-
kud tedy Riel do pkopu nespadne, mlkost ns nebude zaj-
mat. Dleit je ka pkop je ir dejme tomu, e jde o
metr a pl, take peskoen nen samozejmost. To zv n-
ronost o 1. Nalevo by byl pkop docela irok (2) a napravo
hodn irok (3) jet e Riel peskakuje to neju msto.
Aby to neml tak jednoduch, je bli okraj rozmokl (1) a
vzdlenj rozblcen (2) mn trvy, vce mazlav hlny, na nronosti zna podailo se podle plnu, ni k bylo to
kter se d skvle uklouznout. A jet nakonec tam ze zem tr
star devn kl nejsp pozstatek mostu. Tedy dal 1, cel-
kem to u je nronost zven o 5.
Nicmn jak jsme u ekli, Riel utk, take m lep
anci se odrazit (-1) dokonce utk rychle, tedy dal -1. Kdyby
utkal velmi rychle, mohl by snit nronost celkem o 3, ale
DRUH KAPITOLA ZKLADN PRAVIDLA
jemu trochu pek dlouh n v ruce, kter nestihl schovat do
pouzdra a kter nechce zahodit. Budeme ale na nj hodn a ne-
dme mu za nj zvltn postih. Celkem je tedy nronost akce
4 mrn nron akce (spotejme jet jednou e
ske 1, ka, blto a sloupek +5 a rychl bh 2.) e vm
peskoit rozbahnn pl druhho metru irok pkop z bhu
nepijde mrn nron? Jen pokejte, vak tak jet nejsme na
konci.
Spoten zkladn ance
Zkladn ance se spote jednodue postava je obvykle
popsna souborem vlastnost a dovednost. Co to je se dozvte
za chvli, te sta vdt, e vlastnosti jsou obecn pedpokla-
dy pro vce innost, zatmco dovednosti jsou eji zamen
soubory znalost, schopnost a vdomost. Oboj m sv hod-
nocen.
Pklad 2: Dejme tomu, e Riel je slun obratn (hodnocen 7)
a je pokroil v atletice (tomu odpovd hodnocen zhruba 4). Zkladn
ance spov v prostm soutu, tedy 11.
Stanoven nhodnch vliv
Sloit nzev pro jednoduch pravidlo, toti hod kost-
kami. Vezmeme dv estistnn kostky, hodme jimi a vsle-
dek seteme. Pokud padne estka, potme j jako nulu. Roz-
sah hodu tedy bude 0 10, piem dv estky (nuly)
znamenaj nejlep vsledek a dv ptky nejhor.
Pokud hr nechce pout nhodnch vliv nebo by hod
kostkou zdroval i ruil, je mono vzt slo 5 jako vsledek
jedn se prost o bn podmnky. Vyprav me toto pra-
vidlo uplatovat na ciz postavy zejmna v ppadech, kdy si
proti nim hou hri hod na obou stranch je v tomto p-
pad zbyten, nhodnost nijak nezvyuje.
Nicmn pokud postavy budou pravidlo vzt 5 pou-
vat neustle, budou vsledky akc jasn pedvdateln, alespo
pro Vyprave.
Pozn. V dal sti se dotete o jinm zpsobu vyhodnoco-
vn akc, kter nepouv nhodu. Zatm si ale vystame
s tmito dvma pravidly.
Oven a vsledek
Oven je stejn jednoduch jako vechno pedtm.
Vezmeme zkladn anci. Od n odeteme nhodn vlivy.
To co nm vyjde je vsledek akce. Kdy je tento vsledek
akce kladn, mluvme o spchu, kdy je zporn, tak jde o
nespch, nula je prost jen tak tak. Nakonec vsledek akce
porovnme s nronost. Jestlie je roven nebo vt, tak byla
akce pln spn. Pokud je men, ale stle kladn, akce
skonila stenm spchem. Nespch je prost ne-
spch.
Cel to lze shrnout do jednoduch matematick rovnice:
vezmeme vlastnost
piteme dovednost
odeteme nhodn vlivy
vsledek porovnme s nronost vy nebo rovn
hor.
Je to jasn? Pokud ano, tak smle do dal sti, kde se
uke, e spch a nespch jsou jen relativn pojmy.
 Popis vsledku lpe se ztrat svm pronsledovatelm. V ppad zjiovn
informac hr dostane monost poloit vce otzek, ale na
Toto je alfou a omegou celch pravidel, kter existuj nkter z nich mon dostane nesprvnou odpov.
vlastn jen proto, aby se hri mohli pi urovn vsledk
provdnch akc dit parametry vychzejcmi z hernho sv- (Vtinou ve he nedochz k situaci, e by hri nestail
ta, nikoliv jen svm sudkem. Pesto jsou vlastnosti hre poet nespch a poteboval jejich poet zvit, nicmn
pomrn dleit pemlivj, venj a / nebo npadi- vmna je mon i naopak. Nicmn pravidla nijak neomezuj 7
tj hri jsou zvhodnni. pidvn nespch a nevhod nad limit uren selnmi
parametry. Pokud si myslte, e postava m neuspt mnohem
Z pedchozch odstavc vte, e vsledkem oven je zsadnji ne by vyplvalo z jejch schopnost a situace, klidn
slo, obvykle v rozsahu 10 a +20. Toto slo udv orien- pitvrte.)
tan hodnotu vsledku, m vy, tm lpe (bez vjimky). Za
kad hodnocen 1 me hr popsat mal spch, tedy pe- Vsledek akc popisuje hr dan postavy, protoe on
konn njak ztujc podmnky akce, nebo (v ppad e u sm nejlpe v, o co by se jeho postava pokusila a jak moc
dn ztujc podmnky nezbvaj) vylepit svj vsledek bude riskovat, ale Vyprav m v tomto ppad posledn slo-
zvldl akci rychleji, tieji, s pardou, zavenma oima, jednou vo, nkter popisy me zamtnout, nebo ct hri, e jma
rukou prost co ho napadne. postav by mla bt podstatnj. Hri maj napklad snahu
Stejn tak kad hodnocen 1 by ml popsat jako s- nechat postavu ztratit nepodstatn sousti vybaven nebo je
ten nespch, kter postavu njak omezil nebo pokodil pokodit nepodstatnm zpsobem. kolem Vyprave je
uklouznut, pdy, vypadnut, pokozen i ztrta dleitch v tomto ppad vymyslet, jak se omezen m projevit. Plat
vc, porann, nerozhodnost, zdren jednoduch pravidlo, e kad sten nespch znamen
V ppad, e je vsledek akce prv 0, podailo je jen postih pro provdn minimln jedn dal innosti.
tak tak. Nezsk dnou vhodu ani nevhodu. (Krom toho Pokud hri vymlej postihy a nevhody, kter nestih-
mlokter akce takto dopadaj, protoe nronost je obvykle nou uplatnit (teba umazan ruce, kter si stihne umt dv,
vy, viz dle.) ne bud podvat ruku otci sv snoubenky), me si Vyprav
V ppad dlouhodobjch innost jako je hledn cesty, zavst evidenci takovch nevyuitch postih, pokad kdy
zskvn informac, zen vozu je vsledek vtinou interpre- hr postih vymae, ani by se tento nkdy projevil jako
tovn jako proveden dan innosti uritm zpsobem, poet opravdov nevhoda pi he, Vyprav si ho zape k sob a
spch a nespch v tomto ppad vyjaduje pmo kvalitu ve vhodnou chvli ho me pout jako postih na libovolnou
proveden. Napklad pi celodennm pochodu prodou, kdy akci tto postavy. Postihy me stat rozdlovat libovoln,
na oven padlo 6 spch, lze tento vsledek popsat jako e nicmn by je neml penet mezi postavami.
postava nala pomrn dobrou a pohodlnou cestu, nebo e si Ostatn hri maj monost pevst nespchy spoluhr-
cestu dokzala zkrtit vhodnmi pinami, ppadn e se do- ovy postavy na svou postavu, pokud jim to popis umouje,
kzala pohybovat nenpadn mimo hlavn cesty, e ve stano- napklad pokud postava nepli spn pelz plot, mou
ven dob stihla obejt est pedem urench mst, a mnoha se rozhodnout ho zachytit pi pdu, co je oba sraz na zem a
dalmi zpsoby. jejich postava bude pot lehce zranna, bude mt upinn
V ppad zskvn informac - a u hern od cizch obleen nebo pokozen pedmt v batohu, protoe neikov-
postav nebo mimohern, kdy se hr ptt vyprave na hern n lezec dopadl na n. Stejn tak mohou hri spnjch
relie, o kterch by postava mohla vdt - je vsledek obvykle postav pevst sv spchy pro eliminaci nespch jin po-
een formou otzek. Hr me poloit tolik otzek, kolik stavy, mou-li tuto pomoc njak popsat podn pomocn
hodil spch, a Vyprav mu na n jednoslovn, ale po prav- ruky, zachycen druh postavy, obrana vlastnm tlem, podn
d odpov. V ppad nespch odpov tak, ale odpov vypadl zbran a podobn.
pravdiv bt nemus. Konkrtn een je popsno v kapitole o Rzn monosti si ukeme na pkladech.
dovednostech.
Pklad 3: Riela jsme opustili v situaci, kdy se chystal pe-
Mon jste si vimli, e ani pi nespchu nen ureno, skoit pkop. Jeho zkladn ance je 11 (nadprmrn),
zda postava dokzala provst zamlenou innost nebo niko- nronost akce je 4 (mrn nron). Rielv hr sice pes-
liv. Je to tak sprvn hr se me rozhodnout, zda postava nou nronost nezn, ale mysl si, e to zvldne, a tak vezme
uspje i za cenu dalch omezen, nebo omezena nebude, ale msto hodu 5. Vsledek akce je 6, co zna, e Riel pkop
v innosti neuspla (co asto bv vt omezen). pekonal jednm skokem, ani uklouzl nebo se zachytil o vyn-
vajc devo, a navc se teba stail ohldnout (5. spch), pi-
Posledn podstatnou vc je nakupovn dlch sp- em odhadl vzdlenost pronsledovatel (6. spch). Kdyby
ch za nespchy. Smysl spov v tom, e hr v hodu do- chtl odhadnout i jejich poet, poteboval by o spch vce hr
shne spchu, ale nronost provdn akce je o nco vy. by mohl prohlsit, e jak se Riel do doskoku otel, aby zjistil
Pouije vechny dostupn sten spchy na popis, kterm jako jsou jeho protivnci daleko a kolik jich je, ujela mu na
pekon st ztujcch podmnek, a aby mohl popsat celkov mokrm behu noha a plesknul sebou do trvy. Ne se zase
spch akce, poteboval by jet nkolik spch navc. Me zvedl, pr okamik mu to zabralo a pronsledovatel se pibl-
si tedy popsat jeden nebo vce stench nespch a vm- ili. A nebo si spchy nech v zloze teba se budou hodit.
nou za kad z nich m k dispozici popis jednoho stenho
spchu. Simuluje to ppady, kdy lid chtj doshnout urit Pklad 4: Rielv kamard Norton tak utk, ale proto-
vci za kadou cenu, teba i za cenu svho zrann nebo ztrty e je intelektuln zamen, neda se mu utkat tak rychle. Jeho
majetku. obratnost je podprmrn (4) a jakousi atletiku ml naposledy
na kole, take je v n slab (2). Zkladn anci m tedy 6
I v ppad dlouhodobjch innost lze tmto zpsobem nic moc. Peskakovat bude na tom samm mst jako Riel,
postupovat, napklad postavy sice zabloud a zdr se, ale o to take nronost zstv vlastn ne, Norton b pomaleji,

JAN JERSON PRCHA

 take nutnost skoku (nronost 1) pes ir (+1) pkop, kter
je na jedn stran rozmokl (+1) a na druh rozblcen (+2),
navc tam pek trc devo (+1) mu v ppad, e b (-1) lu
tak jak um dv celkovou nronost 5. Tedy musela by na
kostkch padnout 0 nebo 1, aby bez pot uspl. Nortonv
hr hod smla, padlo 8, co mu dv 2 nespchy (6
8 8 = -2).
Nortonv hr je v situaci, kdy se mu k spnmu peko-
nn pekky nedostv celkem sedmi spch (5 poteboval a
m 2 nespchy). Mohl by ct, e kdy pibhal k pkopu a
nohy mu klouzaly po mokr trv, uvidl jak je irok a na
druh stran blto, zastavil se a pokal na pronsledovatele.
V tom ppad by bylo vcelku jedno, jestli ml 2 nebo 10 ne-
spch, protoe akci vzdal.
Norton se ale nesm nechat chytit, take sko tak jak um.
Nortonv hr zane potat nespchy. Jet na tto stran mu
ujede noha, take druhou cht necht lpne do kalue na dn
(1) (-1 na veker nsledujc pohyb za vachtajc a klouzajc
botu), padne na zablcen okraj na druh stran, take si uma-
e obleen (2) (-1 na jednn s lidmi, dokud se nepevlkne, ale
hlavn naraz bradou na vynvajc devo jednak si prokousne
ret a nasko mu modina (3), take dal 1 na jakkoliv
mluven a vyjednvn, ale i ochutnvn a podobn, a vyraz si
zub (4) nsledn bolest mu d postih 1 ke vem intelektu-
lnm innostem, protoe se nebude moct tak dobe soustedit.
Jet ti nespchy. Z pkopu se bude hrabat dv akce (5 a 6),
take se pronsledovatel dosti pibl. Hr peml, jak po- take jsem druhou dopadl do strouhy. Ale k ertu! ozvu se
psat posledn nespch. Norton v ruce dr paprek s slem, kte-
r by mohl ztratit nebo alespo zapinit, take b pozdji o nco
ztil ppadn ten, ale protoe je to slo ivotn dleit, bude bahnit voda.
dret pst sevenou a nepust ho. Mohl by pi vylzn zjistit, e
si dopadem pochroumal kotnk a dt si dal 1 na pohyb, ale
to by byl u moc pomal a stejn by neutekl. Nakonec ho za-
chrn Rielv hr kdy Riel v pohod peskoil, ohldl se a
vidl, e Norton zahuel do pkopu, vrtil se pro nj a pomohl
mu nahoru (7) jeden Rielv zbvajc spch padl na ohldnu-
t a druh eliminoval Nortonv posledn chybjc spch.
Pklad 5 (jak bude tato situace vypadat pmo ve he):
Vyprav Honza, Rielv hr Pavel a Nortonv hr Ma-
rek. Hri popisuj jednn postav v prvn osob.
Vyprav: Zatmco utkte pes louku, banda se ene za
vmi, mte men nskok
Marek: To je kolik metr?
Vyprav: Asi tak ticet. Trva je po deti mokr a trochu
kloue.
Pavel v roli Riela: Bm co nejrychleji, n pod v ruce a
neohlm se, sp se dvm, kde bysme se mohli schovat.
Marek v roli Nortona: J se taky neohlm, ale bm o
nco pomaleji, nejsem tak zdatn bec.
Riel: Trochu zvolnm, abych Nortovi moc neutekl, a zavo-
lm pes rameno: - Tak sebou pohni, Norte! -
Norton (ztka oddechujc): - J u ehh nemu
-
Vyprav k Rielovi: Kousek ped sebou jsi uvidl pkop,
mon strouhu nebo potok, thne se pes celou louku, takhle na
pohled je docela irok.
Riel: Pi bhu se dvm, jestli nkde nen o nco u, aby-
chom ho mohli oba peskoit.
Vyprav: Pmo ped tebou je irok asi ti metry, (Ma-
rek se v tu chvli zatv zden), ale o nco vlevo vypad mno-
hem u. Na druh stran tr ze zem devn kl, asi zbytek
lvky.
Riel: Sprintuju tam co nejrychleji.
DRUH KAPITOLA ZKLADN PRAVIDLA
Vyprav: Na pr metr u vid, e strouha hlubok asi
metr, oba behy jsou rozmokl. Pebrodit by la, ale dost poma-
Riel: D se tam nkde alespo trochu odrazit?
Vyprav: Odrazit ano, s dopadem do bude hor. A ne-
zapome na to trc devo.
Riel: Tomu se snad vyhnu, kdy skom trochu ikmo.
Tak fajn odrazm se tak stopu nebo dv od okraje a snam
se skoit sp po hlav, na druh stran a klidn upadnu, jen
kdy nesletm dol. Jo, j mm vlastn v ruce n no, te u
ho neschovm. Na co si hu?, dodv u jako Pavel.
Vyprav: Obratnost plus akrobacie nebo skkn.
Pavel: Beru ptku, a zvedne est prst, aby Honza vidl
vsledek jeho testu. Honza pikvne, jako e akce je spn a
zvedne dva prsty dva spchy navc.
Riel: Pi odrazu u vidm, e dky rychlosti skok zvldnu,
take se soustedm hlavn na dopad na nohy. Pak se otom,
abych vidl jak to zvldne Norton, a zved jeden prst, aby
Vyprav vidl, e vyuv jeden spch.
Norton: Bm na to sam msto jako Riel, doufm e
vybral dobe. Zkusm se odrazit stejn jako on, ale myslm, e se
mi to nepoda.
Marek u v co spotat, spote zkladn anci a vezme
kostky. Padne pt a ti. Sakra, dva nespchy, zvedne tedy
dva prsty.
Norton: Pi odrazu sem patn dolpnul, ujela mi noha,
pi tom. Jak vypad dno?
Vyprav: Natst nen hluboko, asi po koleno, ale je to
Norton: To jsem si nabral do boty a bude mi v n vach-
tat, ohne jeden ze dvou prst, a navc jak jsem byl rozbhl,
tak jsem padnul do blta na druh stran a upinil si svoj no-
vou vestu, ohne druh prst, protoe eliminoval oba nespchy.
Krom toho jsem do toho deva vrazil bradou, take mm vy-
raen zub, zvedne jeden prst, a rozkousnut ret, zved
druh prst.
- Sakva, to che much stt chrovna m nadvm kdy se
snam vyhrabat ven. Jak to zvldnu nejrychleji, kdy nechci
pustit ten paprek s slem? pt se Honzy.
Vyprav: Minimln dv kola, za tu dobu ubhnou ti
chlpci tak patnct metr.
Marek zvedne dal dva prsty, celkem tedy tyi a dv se na
Honzu, jestli to u sta. Honza zavrt hlavou a zvedne jeden
prst je teba jet jeden spch.
Marek chvli peml, kdy se ozve Pavel: Jak jsem uvi-
dl, e Norton spadnul do pkopu a hrabe se ven, tak se rychle
k nmu vrtm a pomhm mu nahoru. Uke jeden prst.
Zbyla mi jet jednika, pipomene Honzovi a ten pikvne.
Vyprav: Zatmco jsi pomhal Nortonovi, tch est lid je
kousek od strouhy.
Riel: Kdy pustm n na zem, stihl bych vytrhnout nebo
ulomit ten kus deva, abych je mohl sret pi peskakovn?
 3. TVORBA POSTAVY
Pedpokldejme, e jste se mezi sebou dohodli, kdo pe-
vezme roli Vyprave, jak styl hry chcete hrt (heroickou
fantasy, stedovk svt, modern dobu, horror, sci-fi, roman-
tickou pohdku), Vyprav si alespo zsti pipravil proste-
d, ve kterm hra zane msto, vesnici, tvr, vesmrnou
stanici, oputn dm sdlil vm zkladn daje o danm
prosted a vy si nyn budete vytvet postavy.
Vbr postavy
V zsad je mon hrt cokoliv, od pomrn klasickch
lid pes fantasy rasy, mimozemany, kyborgy, zvata, mtic-
k zvata, nemrtv, lykantropy, nehmotn entity, kreslen
postaviky nebo oivl planety (pro nkter z nich bude teba
pravidla trochu upravit). Ne uveden postup lze pout pro
velkou vtinu postav v RP hrch.
Nejprve si zkuste svou postavu pedstavit. Je jedno zda
zanete vzhledem, schopnostmi, iny, chovnm, charakterem,
zda pouijete svho oblbence z knky i filmu, nebo si vy-
tvote vlastn postavu. Postupn svou pedstavu rozvjejte a
doplujte podrobnosti, kter vs napadnou. Zkladn pedsta-
va samozejm zahrnuje i jin ne lidsk rasy, pokud se
v hernm svt vyskytuj. Tto volby vs nijak neovlivn
v dalch pravidlovch monostech, nicmn ve he samotn
me mt pslunost k urit rase nebo nrodu velmi v-
znamn vliv.
V tto prvn fzi mete popustit uzdu sv fantasii, urit
vak nezapomete na to, jak by vae postava mla mt
schopnosti, v em bude dobr a co bude zvldat he, zda
bude tvrd nebo ikovn (ppadn oboj). Pokud budete mt
ve svm svt zahrnut neobvykl schopnosti jako magii, psy-
chick a nadpirozen sly, nebo jen zvltn schopnosti (jako
orientace jen pomoc estho smyslu), promyslete si, zda tmi-
to schopnostmi bude postav vldnout a do jak mry.
Zrove si vytvote hrubou verzi ivotopisu od narozen
a do souasnosti, ze kter bude vyplvat, kde se postava
nauila to co um, ppadn jak a pro zskala zvltn schop-
nosti, pro rozvj nkter vlastnosti vce ne jin (nebo je ve-
strann). Rodinu, kamardy, zzem, majetek a dal podobn
vci sta zatm nastnit.
V dal fzi postavu pizpsobte pravidlm.
Zkladn vlastnosti
Vte tedy, co jak druh tvor budete hrt, a je teba zvo-
lit, jak pro svou hru pouijete vlastnosti. Z hlediska hernho
svta jsou vlastnosti jakmi vrozenm zkladem postav. Ne-
znamen to, e by se hodnocen vlastnost nemohlo asem
mnit, znamen to, e kdy nemte njakou innost nebo po-
stup nauen, pesto se o nj mete pokusit svm piroze-
nm talentem. Vbr vlastnosti pro proveden testu naznauje,
jakm zpsobem se pokoute o splnn kdy pouijete pi
opravovn inteligenci, zjevn se snate naped nalzt chybu a
to odstranit. Pi pouit zrunosti vyzkoute vechny kompo-
nenty a to co nevypad pln nejlpe opravte. A pi pouit
sly do toho prost pratte bu to zane fungovat, nebo
JAN JERSON PRCHA
9
udete podruh, potet co neopravte vy, to u zaruen
neoprav ani nikdo jin.
Z hlediska pravidel jsou vlastnosti hlavn slokou uren
zkladn ance a u budete provdt jakoukoliv akci, vdy
budete potat s hodnocenm jedn vlastnosti. Kdy u o tom
mluvme nkte hri maj snahu pouvat pi urovn z-
kladn ance vce vlastnost. Principieln je to samozejm
mon, sta dv (nebo vce) vlastnost zprmrovat a
v ppad vsledku mezi zaokrouhlit tak, aby to bylo vhodn
pro postavu. Z praktickho hlediska je to ale zbyten zdro-
vn kdy Vyprav rozhodn, e lze pout dv nebo vce
vlastnost, me si hr vybrat, kterou z nich pouije. Nemus
to bt ta nejvy, teba otevt dvee pomoc sly nadl hluk,
kter zrovna te nepotebujete, take se spokojte s ni
zrunost.
Te vte o vlastnostech ve podstatn, zbv ct jak na
n. Obecn se d ct, e vlastnosti by mly bt minimln ti,
maximln deset, mly by pokrvat cel spektrum monch
innost nebo stav a zase by se jejich vznamy nemly pli
pekrvat. Mn vlastnost vede k tomu, e se kad jedna
z nich pouv pi mnoha ovovnch a postavy pak bvaj
seln podobn. Naopak vt mnostv vede k seln roz-
manitosti, ale nkdy se stv, e nkter vlastnost bv tm
netestovna, protoe na n proste nedojde.
Dal dleitou podmnkou je obecnost vlastnost mus
bt vyuiteln vemi hri a vemi postavami vce ne mini-
mln. Pokud tedy ve he zjistte, e pouze jedna postava m
njakou vlastnost vysokou, zatmco ostatn j maj minimln,
je vhodn tento atribut zaadit spe pod dovednosti.
Samozejm, abyste se nemuseli se vm vymlet, ped-
lom vm otestovan soubor vlastnost. Jejich poet je spe
vy, zato samy o sob dvaj jistou pedstavu o postav a
umouj vt variabilitu. Je jich celkem 8 a jsou orientan
rozdleny na fyzick a psychick: Tlo, obratnost, zrunost,
posteh, vle, inteligence, charisma, moudrost.
Tlo vlastnost popisujc celkovou konstituci, tlesnou
slu, mohutnost, schopnost odolvn fyzickm ruivm ele-
mentm a podobn. Postavy s vym hodnocen tla jsou
mohutnj, svalnatj, statnj, vc unesou, vydr, ude sil-
nji, mou pout t zbran i zbroje, ani by byly omezeny.
Vydr vc v ledov vod i v poutnm vedru, lpe odolaj je-
dm (vetn alkoholu), snesou vc ran, a ty kter dostanou,
snze povauj za krbnut nehodn pozornosti. Jedinci
s nzkm tlem jsou subtiln, thl, huben, nebo fyzicky nevy-
spl. Zrann m na n vt vliv.
Tlust postavy nemaj nutn vysok tlo, toto je eeno
pomoc doplujcch atribut.
Dleit vlastnost pro bojovnky z klasickch dob, rve,
nosie, tkoodnce, podprn stelce z modernch zbran,
kulturisty a podobn.
Obratnost celkov rychlost, hbitost, mrtnost, ladnost
pohyb, hrub motorika a vbec kontrola nad pohyby celho
 tla. Zejm nejpouvanj vlastnost ve he, jejm rozvje- Vysok inteligence je dleit pro vdce, inenry, tech-
nm se ned tm nic zkazit. tk, boj chladnmi i stelnmi niky, mgy, diplomaty, dobr vojevdce a programtory, hre
zbran, plhn, skrvn, akrobatick a vbec pohybov akce logickch her a mnoh dal. Jako obvykle lze nedostatek inte-
obecn obvykle zvis na obratnosti. Mn obratn postavy ligence nkdy nahradit patin vycvienou schopnost. Vyso-
nejsou tlust, spe nemotorn. Naopak obratn jedinci pi k inteligence nicmn nen zrukou spchu, mt dobr n-
pohybu psob ladn a v klidu si lze povimnout urit ele- pad nen tot jako ho dobe provst.
10 gance. Bojovnci, akrobati, tanenci, bci, tajn agenti, zlod- Tak zvata maj rznou inteligenci od nzk po velmi
ji, dobrodruzi, vojci, elfov, hobiti, japonci v aknch filmech vysokou, piem na druhu tak moc nezle. Vycvien zva-
ti vichni jsou asto presentovni jako nadprmrn a mis- ta mohou mt inteligenci i vy ne jejich lidt prvodci. Ne-
trovsky obratn. Mgov, uenci, vdtoi a star lid jsou znamen to, e by teba pes dokzal pest a chpat Hamleta,
naopak spe pomalej a ponkud neobratn. ale teba e v kritick situaci se zachov rozumnji a elnji
ne jeho pn.
Zrunost jemn motorika, zejmna ikovnost prst a
dlan, ale tak teba tak rt a jazyka. Zsadn vlastnost pro Moudrost zklad vdomost, znalost, veobecn roz-
vechny, kte se iv rukama a dlaj jemnj prci rytci, hled, dlouhodob pam, schopnost rozvahy, sudku a synte-
hodini, mechanici, pyrotechnici, zmenci, zlodji, alchy- tickho mylen. Moudrost obas pichz s vkem, ale ne
mist, vadleny, ezbi, medici, chirurgov, padlatel. Nao- vdy tomu tak je. Moudr a rozvn me bt i mlad jedi-
pak postavy, kter do ruky cel ivot berou sekeru, me, nec, stejn tak omezenost a ignorance nemaj dn omezen
krump, nebo rukama vbec nepracuj budou spe mn pokud jde o vk, rasu, pohlav nebo nrodnost. Vy moud-
zrun. Jedinci zabvajc se jemnou prac nemus mt vysokou rost zajiuje veobecn rozhled a tak selsk rozum, tedy
zrunost, a mohou bt misti ve svm oboru vysok zru- znalost bnch jev a situac, jejich pin i monch nsled-
nost zna, e se postav da tm kad takov prce, i kdy k. Naopak lid s malou moudrost bvaj nepraktit a nepo-
v n nejsou pli zkuen. uiteln pro normln ivot, by teba jsou ve svm oboru
uznvanou kapacitou. Opt je teba zohlednit i kulturn poza-
Posteh rychlost reakc a ostrost vech smysl, tedy d jedinec znal sv kultury me psobit jako velmi omeze-
zraku, sluchu, hmatu, ichu, chuti. Kdykoliv budete hldat, n a nevychovan v kultue zcela odlin. Nicmn stle bude
naslouchat, rozhlet se, dit motorku, automobil nebo leta- ve srovnn s lovkem nzk moudrosti bude stle jet p-
dlo, rozeznvat jedy v jdle, tasit kolt dve ne soupe, stlet sobit lpe.
na velk vzdlenosti a hodnotit mru zapinn prdla ichem, Moudrost je dleit pro mudrce, knze, dobr politiky
pouvte posteh. Dob strn, zvodnci, ostrostelci a od- (a nebo dobr poradce politik), astnky vdomostnch sou-
stelovai, pozorovatel, lovci a stopai, opravi, degusttoi, t, psychology a lkae, vdce, amany, rozvn vdce, de-
ladii pin, piloti potebuj vy posteh, by kad jej vyuv tektivy, zkrtka vechny, kte chtj nebo potebuj vdt nco
trochu jinak. o nem.
Naopak lid (a dal tvorov), jejich ivot plyne pomalu a
rychl vci jsou mimo n, kte jen stoj a nesthaj, kdy se Charisma schopnost vystupovn a ovldn projev,
okolo nich strhne mela, kte pehldnou chodce na pechodu jak slovnch, tak tlesnch a obliejovch, psoben na ostatn
(a nkdy i nkladn automobil uprosted kiovatky), ti vichni lidi i jin tvory. Charismatick lovk je obvykle snadno za-
maj posteh ni, slab a uboh. pamatovatelnou a vraznou osobnost, pokud je vak tak
cvien, me sv charisma pout k i opanmu efektu, toti
Vle psychick odolnost a mentln stabilita, odolvn psobit nenpadn, ale i nevrle nebo odpudiv, i kdy se tak
psychickm vlivm, tvrdohlavost, nestupnost, rozhodnost, zrovna nect. Lid s nzkm charismatem nejsou nutn neza-
odvaha, schopnost soustedn, to ve m zklad ve vli. Je- jmav a ed, jen jejich duevn projevy jsou na nich dobe
dinci s ni vl se spe nechvaj vst, pejmaj nzory ji- patrn a nedok se pli petvaovat a pi sebeprosazovn
nch, jsou nejist v neznmch situacch a vce se boj. Naopak se mus mnohem vce snait ne lid charismatit, aby nez-
tvorov s vy vl jsou odhodlan, rozhodn, tvrdohlav, od- stali nepovimnuti.
vn. Vlastnost dleit tm pro kadho, kdo chce pet Dleit je nespojovat s krsou charismatick lovk
v drsnm svt, a u jde o svt pion, velkch penz, neu- nemus bt nijak hezk a naopak krsn dvka nemus mt v-
stlch boj, zloinc velkho formtu a dobrodruh veho bec vysok charisma.
druhu. Charisma je dleit vlastnost pro vechny vdce, herce,
Nedostatek vle lze nahradit dobrm vcvikem, vedenm, piony, profesionln pokerov hre, dobr politiky, televizn
nebo oddanost a fanatismem. (i rdiov) modertory a vbec vechny, kte chtj svtu uk-
zat, co v nich je, nebo to naopak co nejlpe ukrt.
Inteligence chytrost, bystrost, rychlost mylen,
schopnost logickho a analytickho uvaovn a vymlen Dal vlastnosti
veobecn. Inteligence je zde brna jako schopnost nco vy- Mon vm tento vet sta, mon vm pijde, e n-
myslet, zkombinovat a pout. Rychl vyhodnocen situace a kter aspekty svta zde nejsou vbec zmnny. Co teba osud,
uinn sprvnho rozhodnut na zklad zskanch fakt je tst nebo ivotn rove, mete se ptt. een je jednodu-
zleitost tto vlastnosti. Jako takov nezvis na rovni tech- ch kdy vm nco chyb, dodejte si to.
nologie svta lovec z dungle schopn vymyslet a vyrobit
dmyslnou past na zve stejn jako potaov mg mohou tst nkte lid se domnvaj, e tst je vlastnost,
bt oba velmi inteligentn, pestoe ani jeden z nich nebude kter lovka provz cel ivot. Nkdo jej m a jin je smola.
chpat schopnosti toho druhho alespo ne hned. Pokud Jestlie ve vaem svt nkter udlosti zvis na nhod, kter
skuten maj vysokou inteligenci, rychle se pizpsob nov- je ale jednotlivm lidem naklonna rzn, rozlite je mrou
mu prosted a zanou se v nm orientovat. tst.

TET KAPITOLA TVORBA POSTAVY

 Magie jsou svty obyejn a svty magick. V tch
druhch je magie dostupn jen vyvolenm, nebo ve vt i
men me vem kdy u ne pmo, tak alespo mrou, ja-
kou vnmaj maginost ostatnch a jak dobe se magii dovedou
brnit.
Osud podobn jako tst, ale zatmco vysok tst
bv vhra, o osudu se to tak jasn ct ned. Jsou lid, kterm
se prost stvaj zsadn vci, dobr i zl, zatmco dal jsou
zcela mimo proud udlost. Nkte maj pedureno, e za-
chrn svt a pitom budou muset obtovat sv ptele.
Osud me bt vlastnost, dky kter lze zkouet manipulovat
udlostmi, kter vs teprve ekaj.
Majetek nkter hre nebav potn kadho zla-
ku nebo dolaru. Jejich postavy maj prci, postaven ve spo-
lenosti nebo majetek, kter jim zaruuje ivotn standart.
Kdy nco potebuj, vythnou kreditku, zavolaj do banky
nebo polou pro truhlu zlata. Majetek umouje eit ob-
chodn transakce rychle a jednodue, pokud se jimi hri ne-
chtn pli zabvat.
Vra kde je vra, tam jsou (vtinou) bohov. Kde jsou
bohov, tam je vra. m silnj vra, tm vce me vc prsty a nam prst proti tm tem. Riel u svho ptele zn,
dat. A tak me vit, e se mu dost spln. Jestlie pote-
bujete urit slu vry postav, pouijte tuto dovednost.
Tyto dal vlastnosti jsou uvedeny pro pedstavu, v ase
pro hrdiny nebyly ve he pouity a otestovny, take pro n
neexistuj pesn pravidla. Pokud vak mte pedstavu, jak
dal vlastnost by mla bt ve vaem svt pouita, urit tak
vte, jak by mla fungovat. V ppad e si nebudete vdt rady
s jejm zakomponovnm do pravidel, nevhejte a napite mi,
rd nad tm zapemlm.
Variabiln vlastnosti
Aby byl vet pln, je teba se zmnit jet o jednom
prvku, a tm jsou vlastnosti s promnnou hodnotou. O co
vlastn jde.
Bn vlastnosti jsou vce mn konstantn bhem jed-
noho sezen se obvykle nemn a asem se zlepuj, kdy je
postava pouv, ppadn zhoruj nsledkem trvalch zran-
n, proklet, nemoc a dalch efekt. Naproti tomu variabiln
vlastnosti pedstavuj jakousi zsobu energie, ivotn i magic-
k sly, specilnch schopnost a podobn. Tyto vlastnosti se
obvykle spotebovvaj a opt dopluj v rmci jednoho seze-
n. Pro ely systmu se tyto vlastnosti nepouvaj pmo, ale
jako jednorzov bonus nebo jen poet efekt. Prakticky ka-
d z popsanch vlastnost me bt variabiln mete hrt
hru, kdy vs zvednut tkho kamene unav a tm sn slu,
dokud si neodpoinete ale vtinou se pouvaj speciln
nebo dodatkov vlastnosti pro uren stavu zdrav (ili po-
et ivot), magick energie, petnost, vle, lidskost
Rezervy
V asu pro hrdiny pouvme jednu variabiln vlastnost
nazvanou prost rezervy. Tyto rezervy reprezentuj pesn
to, co kaj svm jmnem, toti zsobu sil, kter postavy me
pout a kter se pouitm vyerpvaj.
Rezervy mohou nabvat libovoln hodnoty (vetn z-
pornch, kdy zna nedostatek sil a pedjmaj selhn) a pou-
vaj se velmi snadno. Jedna rezerva umouje pro jedno ov-
en spnosti eliminovat libovoln postih, kter postava m.
Efekt je kumulativn, take pokud m postava dostatek rezerv,
me eliminovat libovoln vysok postih v pomru 1:1 jed-
na rezerva za snen postihu o 1.
Druh monost vyuit je zven anc nad hodnostu
danou zkladn anc. Zde je vpoet nepatrn obtnj
zven o 1 stoj 1 rezervu. Zven o 2 dal dv rezervy (cel-
kem ti), zven o 3 stoj dal ti rezervy (celkem est), a tak
dl. Zven o 5 vyaduje 15 rezerv vzhledem k tomu, e 11
prakticky nelze zskat a dlouhodob udret vce ne 20 rezerv,
pohybuje se maximln bonus k jedn akci okolo + 4 a + 5.
Jako obvykle mohou bt rezervy peneseny na jinou postavu,
pokud hr nalezne dostaten dobr zdvodnn.
Dme si mal pklad.
Pklad 6: Norton a Riel stoj proti tem protivnkm,
kte se dostali pes pkop. Krom toho e maj proti sob pesi-
lu, maj dohromady tak jen jeden n a Norton nen moc dobr
rv. Vlastn je to arodj (co bude pro ty ti pozky nepjem-
n pekvapen.)
Protoe nem moc asu a nejsp by se neubrnil, rozhodne
se vsadit ve na jednu kartu a smst protivnky kouzlem ohniv
vbuch kdy se to Nortnonovi poda, ani jeden z tch tech se
nejsp nezvedne, ovem pokud kouzlo nezvldne, odlivov efekt
ho omr. Nacvienm pohybem tedy vythne rukvy, protepe
take o krok ustoup a s oklivm smvem prohls: Usma
je na kvarek.
Norton sebere posledn sly a pronese zaklnadlo. Protoe
m prokousnut ret a vyraen zub, ml by mt na sesln po-
stih 2. Nco takovho si neme dovolit, proto pouije dv ze
svch t rezerv, aby postih eliminoval. Jakmile se sousted, pe-
stane vnmat bolest a pronese magick slova tak, jak se je nau-
il, krev nekrev. Posledn rezervou zv svou zkladn anci o
1. Riel m celkem pt rezerv, jeho hr se rozhodl, e vechny
ped svmu pteli slovn jej u podpoil a vc udlat neme.
Norton si tedy me za dal dv rezervy dt bonus celkem +2
a za zbyl ti bonus celkem +3 v tuto chvli u nejde jen o
nj, ale i o jeho kamarda, kter ho ped chvl nenechal
v pkopu. Slun inteligence (7) a slab znalost ohnivho v-
buchu (3) mu spolu s bonusem +3 dvaj zkladn anci 13,
tak prakticky neme neuspt. Na kostkch padne 2, celkov
vsledek 11 spch. Ohniv koule vylet Nortonovi z dlan a
naraz do prostednho padoucha, o okamik pozdji vechny ti
zahal plameny
Z pkladu jsou patrn dv vci. Zaprv mohl Nortnonv
hr pout sv ti rezervy pi testu na peskoen pkopu.
S bonusem +2, kter by za n dostal, by se mohl vyhnout jak
prokousnutmu rtu, tak vyraenmu zubu, a v nslednm tes-
tu na kouzlen by neml dn postih (mokr bota ani zabl-
cen obleen mu nijak nevad). Zvyovat zkladn anci nad
bn hodnocen je vak nronj ne eliminovat postihy na
jeden test, m vce rezerv pouije, tm je rozdl vt. Za 10
rezerv lze eliminovat drastick postih 10, ale lovk bez po-
stihu me svou anci zvit jen o 4.
Druh vc se tk pevodu rezerv mezi postavami
mohlo by se zdt, e kdy pt len ped svch 10 rezerv
estmu, bude mt tato postava k dispozici dalch 50 rezerv a
tedy bonus a +9 (co stoj 45 bod). Pokud vm tyto bonusy
pijdou vysok, je mon ct, e zkladn ance bez postihu
me bt zvena rezervami pouze o polovinu. To znemon
slabm postavm dosahovat velkch jednorzovch bonus.
Krom toho je pouit rezerv nutn hern zdvodnit, tedy
popsat, co vlastn zpsob, e postava najednou zvldne vc.

JAN JERSON PRCHA

 Rezervy se zskvaj za pozitivn, neobvykl nebo pravi-
deln zitky, kter postavu pot. Nezle pitom na typu
proitku, ale na jeho sle. Typicky se rezervy zskvaj za po-
slech oblben hudby, nvtvu kina, motlitbu, posezen
s doutnkem, poit alkoholu, chvle nebo st dne strven
v ptomnosti milovan osoby, sledovn rybiek, hrtky se
12 psem, pozorovn ndhernho zpadu slunce, ten knihy,
vtzstv v souti, zdeptn oponenta v mysln vyvolanm
sporu, poveden ert, naslouchn pohdkm, hran na hu-
debn nstroj, a tisci dalch innost, kter si hri vymysl. U
pidlovn rezerv se ite sudkem, opakovan a astj in- jevitn erm divadelnm kordem, ovldn pistole Colt 1911A1 a po-
nosti poskytuj jednu nebo dv rezervy, skuten neobvykl a
siln zitek jich me poskytnout deset i vce. Nkter zp-
soby lze podpoit vhodnou dovednost, kter je pak testovna,
jindy sta prost pauln pidlen.
Pokud maj hri sklony zskvat vt mnostv rezerv,
nemuste pidlit dnou, ostatn kad lovk m jen uritou stv a i pak se vyskytnou situace, kdy postava nebude poteb-
mru poten, kterou me vstebat. ite se orientan ma-
ximem teba ve vi dvojnsobku nejvy vlastnosti, nebo pi
hodu na zskn dalch rezerv pidlte postih vy vi poloviny
souasnho mnostv (a v ppad velkho nespchu souas-
n mnostv rezerv snite s odvodnnm, e postava mla
velk oekvn a byla vsledkem zklamna).
Formovn postavy
V tto chvli se u mete zamyslet nad tm, jak vlast-
nosti by vae postava mla mt lep, jak prmrn a v em
bude sp hor. Kombinac rzn dobrch vlastnost se daj
vyjdit rzn postavy. Teba lovk s rozvinutm Tlem a
slab Obratnost bude sp rozloitj postavy, zavalit, za-
tmco kdy bude mt vy i obratnost, je u spe atletick typ
irok ramena, zk pas, svalnat konetiny. Nzk tlo,
prmrn obratnost, slun zrunost a posteh mohou charak-
terizovat teba postavu s krys viz huben a vychrtl po-
stava, tkav pohled, hbit ruce, kter si neustle s nm po-
hrvaj.
Podobn se daj nastavit psychick vlastnosti. Tvrdohlav
horal, kter dl jen to co sm chce bez ohledu na cokoliv
bude mt vy vli, zatmco inteligence a moudrost budou
prmrn a hor. Tvrdohlav programtor prosazujc pouze
sv geniln een bude mt i vysokou inteligenci (pokud jeho
een jsou skuten geniln), ale malou moudrost. Zato po-
stava s vysokou vl i moudrost a nadprmrnou inteligenc si
sice stoj za svmi nzory, ale dovede se zamyslet i nad nzory
jinch a pokud je shled lepmi, pijme je za sv a zane tyto
mylenky prosazovat se stejnou rozhodnost. S nim charis-
matem pouije agrumentovn na zklad logickch vah (po-
kud m vy inteligenci) nebo zkuenost jinch (jestlie m
vy moudrost), s vym charismatem bude spe vyslechnuta
i bez tchto argument a mon sv oponenty pesvd jen
silou osobnosti.
Jestlie vm vae postava zdnliv nevychz, teba pro-
to, e m bt dobr v jedn innosti a pitom patn
v podobnch oborech, nezoufejte, dl se dozvte, jak se posta-
vy profiluj.
Dovednosti a dal schopnosti
Na zklad sv pedstavy hr dle ur, jak dovednosti,
schopnosti, kouzla, vhody a nevhody bude jeho postava mt.
Zde je situace o nco sloitj, nebo hri si mohou vymys-
let tm cokoliv. Na Vypravi je jen posoudit vhodnost zvo-
lench schopnost vzhledem ke konceptu postavy a pot zvolit
mru podrobnosti, kterou by schopnosti mly mt. Je stejn
TET KAPITOLA TVORBA POSTAVY
dobe mon dt si dovednost boj, kter bude zahrnovat jak
boj bez zbran, tak ovldn chladnch, metacch, palnch,
lafetovanch a dalch zbran, stejn jako schopnost velen na
zemi, vzduchu i moi. Na druh stran me Vyprav chtt
dovednosti rozdlit na logick podskupiny, m by pipadaly
v vahu dovednosti jako boj bez zbran, boj noem, stelba z luku,
vrhn no, stelba z puky, stelba z palubnch zbran atd. Me
vak j jet do vtch podrobnost a pak vzniknou dovednos-
ti jako boj krtkm meem, erm dlouhm meem, boj dvourunm me-
em, a podobn. Extrmnm ppadem jsou dovednosti jako
dobn velmi specializovan dovednosti.
Jist si dovedete pedstavit, e pi velmi obecnm zam-
en bude stait jen nkolik dovednost a vechny postavy bu-
dou co do vbru dovednost vce mn podobn, zatmco pi
velmi specilnch dovednostech jich bude teba velk mno-
nou dovednost ovldat.
Doporuuji pout stedn rove, tedy schopnosti spe
konkrtn a snadno pedstaviteln. Na tto rovni budou do-
vednosti dostaten odlin, aby nemli vichni stejn, a pi-
tom natolik obecn, aby jich postava nemusela mt mnoho.
Lze tak pout jednu dovednost k vykonn podobn akce, i
kdy s men anc na spch.
Pkladem me bt dovednost zen osobnho automobilu.
Pedpokld se, e bn dostupn osobn automobily jsou na
ovldn dostaten podobn, aby zkuenosti nabyt v jednom
typu byly k uitku u typu jinho, vetn takovch vc jako
vmna praskl pneumatiky, kontrola oleje a ovldn bezpe-
nostnch prvk. zen nkladnch automobil bude ji odlin
dovednost, by ten kdo um dit osobn auto zvldne po in-
strukti odjet i s nklakem, i kdy zejm pomaleji a s vt
opatrnost. Nicmn pravidla silninho provozu, volant, brz-
da a plyn funguj stejn v obou ppadech a tak lze jednu do-
vednost pout k vykonn innosti patc pod dovednost
druhou, by s postihem.
Do skupiny dovednost pat i vrozen, magick a jin
speciln schopnosti, se ktermi se zachz stejn jako
s nauenmi schopnostmi. Jejich pouit bude rozvedeno ve
zvltnch kapitolch.
Podobn se hodnot i nevhody, zvislosti a dal omezu-
jc prvky, i kdy dal zachzen s nimi je mrn odlin.
Vytven dovednost
Z pslun sti popisu postavy odvote nzev pro da-
nou schopnost, kter bude dostaten jasn vyjadovat situaci,
ve kter je mono j pout. Jestlie v popisu stoj, e postava
je uvykl pohybovat se v lese, ani se ztrat, vytvote doved-
nost orientace v lese. Pokud se asto tie pl, aby mohla
lukem zastelit zv, kterou pak zpracuje, vytvote dovednosti
plen (v lese), znalost (lesn) zve, stelba z luku a zpracovn zvat.
Slova v zvorkch pouijte v ppad, e se postavy pohybuje
pouze v lese a chce mt v tomto prosted vhodu proti posta-
vm majc obecnj dovednost.
Smysl maj i dovednosti s nulovm hodnocenm, kter
nedvaj dn bonus. Tyto dovednosti ukazuj, v jakch sm-
rech se postava chce rozvjet a k emu m pedpoklady.
Nkolik bnjch skupin dovednost:
Znalost - a jde o lidi, mee, historick data nebo
persk koberce, toto slovo v nzvu dovednosti k, e jste
s danou vc pili do styku a mte s n njak zkuenosti. Po-
kud nkdy budete mt ped sebou danou skupinu tvor,
pedmt nebo jev, mete na zklad svch znalost urit
dal podrobnosti. Znalost se pouv vtinou s moudrost
a poet spch zna poet otzek, kter polote Vypravi a stopovn a dal.
on vm na n (vtinou jednoslovn), nicmn pesn a prav-
div odpov, pokud je to informace, kterou vae postava me
znt.
Odhad - podobn skupina jako je znalost, ale pi tes-
tu se obvykle uv inteligence a postava se sna domyslet
nebo odvodit aspekty pslun vci. Opt poet spch pi
testu zna poet otzek jednoslovn zodpovzench Vypra-
vem.
Pro zjednoduen bvaj Odhad a Znalost spojovny do
jedn dovednosti, pokud to m smysl.
Ovldn - postava doke pouvat danou vc i
poddit tvora sv vli. Nkter ovldn maj sv specifick
jmna, napklad ovldn osobnho auta je to sam jako zen
osobnho auta, ovldn kon me bt jezdectv nebo vozatajstv,
ovldn lid je teba velen nebo manipulace s davem. Ovldn
zbran se v ppad runch zbran zapisuje jako boj s meem,
stelba z puky, vrh noe, hod grantem, obrana ttem pedpokld
se, e pokud danou zbra umte pout v boji, vte tak jak j
ovldat, tedy vytasit, nabt, nathnout, odjistit a podobn. Pro
testovn se pouvaj rzn vlastnosti, nejastji obratnost,
posteh, zrunost nebo inteligence, a spchy zna spnost
provedenho manvru rychlost otoen vzducholodi, pes-
nost zsahu pistol, snadnost peskoen pekky konm a
podobn.
Vroba - vcelku jednoduch dovednost. Mte materi-
l, polotovar nebo soustky, ze kterch se pomoc vhodnch
nstroj i zazen pokoute sestrojit, vyezat nebo teba vy-
destilovat nco jinho. Pouit je obvykle s obratnost nebo
inteligenc a poet spch ukazuje na kvalitu vrobku i na
rychlost vroby. Po dohod s Vypravem mete tuto do-
vednost pout i pi vylepovn dan vci, v tomto ppad
jde spe odstrann konstruknch nedostatk.
Pod tuto skupinu dovednost pat teba i kreslen, so-
chastv, skldn bsn, vaen a podobn innosti.
Opravovn - pouv se tm vdy se zrunost
v ppad mechanick opravy, nebo s inteligenc u sloitjch
zazen, je-li teba odhalit zvadu. Opravovat se d ve, co
nen ve stavu, v jakm to bylo vyrobeno, sestrojeno nebo na-
programovno. Stejn jako vrobu mete tuto dovednost
pout pi vylepovn, jestlie Vyprav souhlas. Na rozdl
od dovednosti vroba pouit k tomuto elu zde jde hlavn
o opravu pomoc lepch materil nebo lepch nstroj, ne
ml k dispozici vrobce.
Poet spch zna kvalitu vsledn opravy, ppadn
rychlost opravy.
Pohyb - v horch, v lese, tich nebo nenpadn po-
hyb, bh, chze, plhn, plavn, akrobacie to ve jsou po-
hybov dovednosti, u kterch jde o pekonn njak pek-
ky, dosaen vy rychlosti, tichosti i vytrvalosti. Akoliv
dovednost s nzvem pohyb nen tak moc, pejmenovan
dovednosti tvo znanou st schopnost postav. Tm vdy
se pouv s obratnost.
Detekce skupina dovednost, kter zlepuj smysly po-
stavy nebo umouj zskvat podrobnj informace o svm
okol. Vtinou se pitaj k postehu a spchy zskan jejich
prostednictvm uruj mnostv detail, kter postava o vn-
JAN JERSON PRCHA
manm objektu zsk. Pat sem dovednosti jako pozorovn,
naslouchn, hldkovn, jemn ich, vidn v eru, est smysl,
Magie, psionika a kouzla do tto kategorie pat
vechny schopnosti, kter pracuj s magickou energi, vnitn
silou, du a podobnmi jevy. Vtina tchto schopnost se lid 13
svt od svta, ale vechny mohou bt pokldny za specifick
dovednosti a mechanismus pouit bude stejn. Nstin magie
a kouzel je obsahem jedn z dalch kapitol.
Speciln dovednosti ve ostatn, co se nevelo jinam.
Me jt o zjmy a konky, neobvykl pedpoklady, utajen
schopnosti a mnoh dal vci. Nkter z nich podrobnji
rozepeme v dal kapitole.
Pouvn dovednost
Princip testovn byl popsn u dve, te si ekneme
nkolik postup, kter se pouvaj pi vyhodnocovn doved-
nost.
Samotn pouit dovednosti plyne z jejho nzvu vaen
pouijete pi pprav veee, boj meem pi pokusu zashnout
protivnka nebo se mu ubrnit, odhad lid ve chvli, kdy se bu-
dete snait zjistit, zda je v spolenk dvryhodn, a tak po-
dobn.
Pbuzn dovednosti
Pote nastvaj, kdy vhodnou dovednost neovldte.
Mte jzdu na koni, ale sedte na velbloudovi. Ovldte stelbu
z pistole a opravu spalovacch motor, ale potebujete spravit revol-
ver.
een je jednoduch vezmete vhodnou pbuznou do-
vednost, jej hodnocen vydlte dvmi (a zaokrouhlte na vy
hodnotu) a pouijete j msto chybjc. Vdy pouijte nej-
vhodnj, nikoliv nejvhodnj dovednost. Nebo kdy pou-
vte nejvhodnj dovednost, alespo to ve he dobe zd-
vodnte.
Bonusy a postihy
jsou opravy zkladn ance. Obecn plat, e kad jen
trochu vznamn vhoda d postav bonus minimln +1,
kad nevhoda dv postih 1. Silnj vhody a nevhody
dvaj vt bonusy nebo postihy.
Opravy za velikost, mnostv, trvn
existuje jednoduch princip, jak pidlit bonus nebo
postih v situaci, kdy slovn hodnocen vhody nebo nevhody
nedv dostaten vodtko. V takovm ppad urme z-
kladn velikost, dobu trvn nebo poet, pi kterm postavy
nedostanou dnou opravu. Za kad zdvojnsoben mno-
stv, velikosti nebo asu dostane opravu +1 nebo 1
(v zvislosti na logice situace).
Abyste se nemuseli namhat s nsobenm nebo dlenm
vtch sel, jsou poloviny a dvojnsobky trochu uprave-
n na adu 1 2 5 10 20 50 100 200 500 100
atd. Vslednou opravu snadno spotete na prstech.
Men obte nastvaj v potn asu, ale opt sta jen
trochu vc zaokrouhlit:
1 sekunda 2 sekundy 5 sekund 10 sekund 20
sekund 1 minuta 2 minuty 5 minut 10 minut 20 mi-
nut 1 hodina 2 hodiny 5 hodin 10 hodin 1 den 2
 dny 5 dn 10 dn 1 msc 2 msce 5 msc 1 rok
2 roky atd.
Pokud mte hodnotu mezi dvma daji z tto ady, pi-
klote se k blimu slu nebo zvate dal okolnosti a na je-
jich zklad rozhodnte. Nad pesnou hodnotou nebdejte
14 dlouho, jednika na vsledku a tak moc nezmn a v ppad
nejasnost urete slo ve prospch hrsk postavy (vs jako
Vyprave ta jednika nevytrhne a hre pot.)
Bonusy nebo postihy za velikost se uplatuj pi pozoro-
vn a pi stelb zde plat, e za kad zmenen velikosti na Zdvojnsoben pedchoz zkuenosti znamen, e odhadnete
polovinu zskv postava postih 1. Zabr-li hlava zhruba
1/8 vky lovka a 1/4 ky, dostane postava pi men na denm ve spotete bonus, piem zklad bude jedno opa-
hlavu cle postih 3 a 2. Pikren postava je zhruba dvakrt
men ne stojc a dostane tedy bonus +1 pi skrvn (co je
to sam, jako kdy dostane pozorovatel postih 1 na jej nale-
zen).
Ne vdy lze tyto postihy eln pout. M-li tonk za-
krytu polovinu tve, pi pozdj identifikaci pouze na zklad
fotografi bude postih urit vt ne -1. Naopak budete-li se
pokouet trefit dlem budovu, je vcelku jedno, zda m na -
ku 10 nebo 18 metr ve druhm ppad nemuste dostat
dn bonus, ani +1.
Obecn plat, e pokud k njak situaci v pravidlech ne-
popsan dochz ve he astji (napklad jednou za dv seze-
n), ml by si Vyprav poznamenat, jak bonusy i postihy
pouil v t kter situaci a v dalm podobnm ppad k nim
pihldnout. Tm si pro tuto situaci vytvo pravidlo, kterm se
pak bude dit.
Pklad: Riel s Nortonem hledaj ve mst svho kamar-
da Darena, ovem nev kde bydl. Vyprav si ekne, e v obci o
50ti lidech (zhruba 10 dom) by takov hledn trvalo pl ho-
diny (tedy potejme 20 minut) zorientovn se, nkolik ot-
zek kolemjdoucm a nalezen sprvnho domu. Dobrodruzi je
ale v mnohem vtm mst, okolo 20 000 lid, nicmn nejsou
nijak zvl omezeni asem. Postih za velikost msta tedy bude
init 8 (klidn potejte na prstech 100, 200, 500, 1 000, 2
000, 5 000, 10 000, 20 000)
Pedpokldaj, e Daren se moc nezmnil a sousted se tedy
na tvrti stedn a ni tdy, co je zhruba polovina msta, a
kad bude hledat ve sv sti, take na jednoho pipad asi
5000 lid, co zna postih 6.
Riel pouije k vyptvn sv slun charisma 6 a orientaci ve
mst 5, Norton na to pjde sudkem a logikou, tedy pouije
inteligenci 7 a znalost msta 3. Riel m zkladn anci 11,
Norton 10. Oba hod Riel m smlu, padne mu 8, co je v-
sledek 3, s postihem za velikost sti msta celkem 3 nespchy.
Norton je na tom lpe, padne mu 5, tedy vsledek 5, s postihem
za velikost sv sti msta m 1 nespch. Tedy za pl hodiny
nic. Za hodinu hledn dostanou oba bonus +1. Bylo by mon
hzet znovu, ale logitj je v tomto ppad pout pvodn hod jednoho nekromanta.
a zvedat postupn vsledek. Norton m tedy 0 spch a do-
slechne se, e Daren tam nkde bydl nev ale kde. Za dal
hodinu u m jistou pedstavu, ve kter tvrti ho hledat (pvod-
nch 5000 lid jednm spchem omezil na 2000). Za dv hodi-
ny omez ptrn na 1000 lid jestlie pedpokldme, e stat v principu ti ppady:
v jednom dom v tto tvrti ije zhruba 20 lid, jedn se o 50
dom, co je jedna ulice. Za pt hodin se Riel s Nortonem sejdou
v hostinci. Riel za tu dobu zskal bonus +3 a tu tedy, e Da-
ren v jeho sti msta nebydl, a Norton se mu pochlub zji-
tnm, e Daren ije na lev stran Osikov ulice, tedy ztra mu-
s projt njakch 20 a 30 dom (asi 500 lid)
Opravy za opakovn innosti v podobn situaci
Podle pravidel, kter jste si doposud peetli, me do-
chzet k paradoxm, kdy postava s nzkou vlastnost i doved-
nost nedoke uspt v situaci, kter v hernm svt nastv
velmi asto (i kdy se mlokdy ve he e). Vytvet pro tyto
situace specializovan dovednosti nen vhodn een.
Pokud se u rozhodnete njakou takovou innost testo-
vat, pidlte postav bonus +1 pi kadm zdvojnsoben
pedchoz zkuenosti s touto situac. Jedn se o ppady, kdy si
postava bude muset zavzat tkaniky potm, rozpomnat se na
detaily svho pokoje, poznvat znm osoby a podobn.
kolikrt postava podobnou situaci u zvldla a postupem uve-
kovn stejn situace.
Pklad: Star Barny je jednoduch lovk (inteligence 3),
kter se o dn ve vesnici nikdy moc nestaral (znalost rodn ves-
nice 1). Kad den ale jde do mstn hospody dt si pivo a kad
den jde dom ve chvli, kdy se jen tak tak doke udret na no-
hou. Takhle to u dl 20 let.
Podvejme se, jak by vypadal test. Barny m slab fyziku
(tlo 4) a znanou vdr (odolnost vi alkoholu 7), vydr tedy
znan mnostv piva (pi postihu za opilost 11 u ztrat v-
dom, pedpokldejme, e se tedy opije jen tak, aby ml postih
10 vtina jinch lid by v takovm stavu nebyla schopn ni-
eho).
Zkladn ance na nalezen domova bude:
+ Inteligence 3
+ znalost vesnice 1
opilost 10
-----------------------
=6
Nyn spotme bonus za to, kolikrt takto el dom, kdy
chod tm kad den v roce (na Vnoce a narozeniny manel-
ky zstv doma):
1 den (0), 2 dny (+1), 5 dn (+2), 10 dn (+3), 1 msc
(+4), 2 msce (+5), 5 msc (+6), 1 rok (+7), 2 roky (+8),
5 let (+9), 10 let (+10), 20 let (+11)
Upraven zkladn ance tedy bude 5 (= -6 +11), co
znamen, e v polovin ppad dojde dom na prvn pokus,
v dalch ppadech bude chvli obtovat u sousedovo dve, tref
jen k zadnmu vchodu, cestou ztrat kle, mlem zalpne psa,
a kdy to nebude k tomu, prost se vysp pod stromem nkde
pobl.
Samozejm bonus za opakovn podobn situace me-
te dvat i v jinm ppad, teba kdy kasa bude pit u tvr-
t trezor toho samho typu, dostane bonus +2. Teoreticky to
me platit i v ppad boje, pokud postava stoj proti bojov-
nkm se identickm bojovm postupem, napklad robotm
s jednoduchou AI nebo nim nemrtvm pochzejcm od
Opravy za neznalost
Pokud postava nezn pslunou dovednost, mohou na-
1) dovednost me zvldnout prakticky kad jedn
se o rzn jednodu dovednosti, vtinou fyzick.
Kad me hodit kmen, i kdy to nikdy pedtm
nezkouel. Pi testovn v tchto ppadech nedosta-
ne postava dn postih. Do tto skupiny tak pat
vechny dovednosti na stupni 0 bez ohledu na n-

TET KAPITOLA TVORBA POSTAVY

 ronost postava m prost jist povdom a me speciln dovednosti, mete speciln dovednost pejmenovat
se pokusit innost provst. na obecnou.
2) Dovednost vyaduje alespo stenou teoretickou A se pozdji dostaneme k potn zkuenost, pamatuj-
ppravu k spnmu pouit jde teba o boj te si, e tento pevod ze speciln na obecnou dovednost je
z uritm typem mechanick zbran, napklad stel- zadarmo sta j jen nkolikrt pout v jinm prosted.
bu z pistole. Lze pedpokldat, e i postava, kter ni-
kdy nedrela zbra v ruce m pedstavu, jak pistoli Pklad 8: Pouijeme jet Riela a jeho nenpadn pohyb 15
uchopit a stisknout spou. Nemus j umt nath- ve mst (5). U se s Nortonem docela dlouho potuluj na ven-
nout. V takovch ppadech pouv postava pouze kov a jeho hr Pavel by si chtl tuto dovednost zmnit na obec-
polovinu pslun vlastnosti, pi kadm dalm po- nj nenpadn pohyb, aby se mohl nepozorovn pohybovat i
kusu zskv bonus +1, a se dovednost dostane do v lese. Zatm kdykoliv opatrn jde po poli nebo v lese, pouv
kategorie 1 a dl j lze zvyovat bnm zpsobem svj nenpadn pohyb ve mst na polovinm hodnocen, tedy
3) Dovednost vyadujc znalost dan problematiky 3. Ovem sta, aby ho spn pouil tikrt (tedy se k nkomu
nsk psmo pro stedoevropana, parciln derivace nepozorovan piblil) a me si potat hodnocen 4. A za
pro lovka s ukonenou zkladn kolou a podobn. dal tyi spn pokusy by si mohl potat hodnocen 5, co je
Pokud postava nem dn dal vodtko, nem smy- to sam, jako kdy z nzvu dovednosti vynech ono ve mst a
sl provdt test, vsledek je automaticky nespn. zbude mu jen nenpadn pohyb. Kdy se mezitm dostane
Pokud njak vodtko existuje (nsk npis je na v- jednou do msta a tie obchz zahradu, nepot to jako spn
vsnm ttu budovy, z jejho vzhledu lze usuzovat na pouit pro ely zmny na obecnou dovednost.
funkci a z toho nsledn na mon vznam npisu,
lovk m k dispozici uebnici matematick analzy), Skldn dovednost
postupuje se jako podle bodu 2. Nkte hri dvaj pednost jedn obecnj dovednosti,
kter svm nzvem bude vyjadovat oblast pouit, napklad
Specializace dovednost ovldn, znalost a oprava me. Tato dovednost m vyjdit,
Pro pouvat dovednost, kter m men monost e postava um s meem dobe bojovat, um rozeznat kvalitn
uplatnn, kdy nauen obecnj dovednosti je stejn nro- zbra od patn a v ppad nutnosti provst zkladn opravy.
n? Jednoduch otzka, jednoduch odpov. Speciln do- V zsady jsou dv monosti, jak postupovat.
vednost m pi pouit proti obecn dovednosti vhodu jed- V prvnm ppad povolte sloit do jedn dovednosti to-
noho spchu navc. Jeden spch navc dostane postava i lik pbuznch poddovednost, kolik je jej hodnocen. Postava
v ppad, e pouv dovednost pmo na speciln ppad, me mt ovldn seker 5 a k tomu si pibrat jejich znalost,
pro kter je urena. Tedy postava s dovednost ,Znalost lesn odhad, opravu a vrobu. Pi skldn se ite logikou odhad
zve potebuje prvn spch na to, aby odliila elmu od vy- drahch kamen a nbytku v jedn dovednosti psob podiv-
sok, zatmco postava s dovednost znalost lesnch elem u n.
se stejnm hodnocenm dovednosti u me prvn spch Druh monost vychz z prvn, ale omezte pouiteln
pout na zjiovn potebn informace o medvdovi, kter- hodnocen prvn dovednost bude mt pln, kad dal o 1
ho vid ped sebou. Pochopiteln pokud se u postav nevysky- mn. V uvedenm ppad bude mt postava jakoby ovldn
tuj dovednosti rzn rovn specializace, nen teba se tmto seker 5, znalost seker 4, odhad seker 3, oprava seker 2 a vro-
krokem zabvat. ba seker 1.
Pokud se ale nechcete zabvat takovmi sloitostmi,
Pklad 7: Herbert je agent, m dovednost sledovn lid skldn dovednost omezte na dv bez dalch komplikac i
(5). N znm Riel m dovednost nenpadn pohyb ve mst sniovn hodnocen.
(5). Charisma maj oba stejn, 6, zkladn ance bude tedy pro
oba 11. Ale protoe Riel je specializovn na msto a Herbert Nevhody, zvislosti
ne, bude mt pi nenpadnm unikn Herbertovi bonus +1 a Pro vyven postavy, doladn charakteru nebo pro vt
tedy zklad 12. zbavu pidvaj nkte hri svm postavm i njak nev-
Kdyby se mu pokouel ztratit na vesnici, Herbert by ml hody. V prv ad je teba ct, e nevhodu s piazenm
stle zklad 11, ale Riel by mohl zapotat jen polovinu ze sv hodnocenm m smysl pouvat pouze v ppad, kdy j hr
specializovan dovednosti, tedy 3, a jeho zklad by byl 9. bude skuten hrt. Vypisovat pt nevhod s pslunm hod-
nocenm a pot se ve he plnovit vyhbat situacm, kdy by
Specializovan dovednost pouit v obecnjm ppad se mohly projevit in jejich tvorbu zbytenou.
(teba znalost koskch nemoc) pouit na zjitn nemoci u Na druhou stranu mnoho hr nepotebuje mt nev-
krvy se pot jako pbuzn a lze tedy pout polovinu jejho hodu vyjdenou pmo, aby j dokzali dobe zahrt. Nicmn
hodnocen. V tomto ppad postava pochopiteln neobdr pokud chtj mt vodtko, jak moc je jejich nevhoda omezuj-
bonus +1 za specializaci. c, lze je do hernho popisu postavy zahrnout.
Hodnocen se pidluje podobn jako u dovednost, pi-
Roziovn dovednost em tak zde m hodnocen 0 (teba sklon k alkoholismu) maj
je jednoduch mte dovednost tich pohyb v lese a chtli svj smysl. V tomto ppad bute ale uvliv pli vysok
byste se umt tie pohybovat i jinde. U dan dovednosti si nevhody mou svobodu jednn postavy velmi omezit,
tedy vete zznam o potu spnch pouit. Na zatku zejmna pokud je nevhod vce. V nkterch hrch me bt
mte obecnou dovednost jakoby na polovinm hodnocen selhn osudn a postava omezovan zvislost dlouho nepe-
speciln dovednosti. Kdy j spn pouijete tolikrt, kolik ije, naopak jinde bude takov zvislost zdrojem zbavy po
je hodnocen obecn dovednosti, mete j o 1 zvit. Ve dlouhou dobu, zvlt kdy Vyprav pizpsob styl hry.
chvli, kdy se hodnota obecn dovednosti vyrovn hodnocen Tabulku monch hodnocen tentokrt vynechm, drte
se spe rozumu a faktu, e nevhoda o stejnm hodnocen

JAN JERSON PRCHA

 jako vle postavy prakticky neumouje zvldnout urit situ-
ace bez podstatnho zten. Na druhou stranu se nemuste
obvat, e byste pili o kontrolu nad svou postavou i pi
naprost zvislosti (-10) o zmrech i akcch postavy budete
rozhodovat sami, nicmn innosti nesmujc u uspokojen
zvislosti se vm zejm nepovedou.
16
Nevhody se pouvaj stejnm zpsobem jako doved-
nosti, vzhledem ke svmu zpornmu hodnocen se od vlast-
nost odetaj a pokud jsou vsledkem hodu nespchy, jejich
poet zna postih na vekerou innost, kter nesmuje
k odstrann nelibho stavu. M-li postava njak rezervy,
me jimi postih vykoupit u na zatku.
Pkladem mohou bt fobie (strach z pavouk, ostrch
pedmt, ralok, stsnnch prostor, odpor k vod, cizin-
cm, krysm), zvislosti (na cigaretch, alkoholu, vhrch,
okold), ale tak koktavost, nesmlost, lenost, zvdavost
nebo cokoliv jinho. Dleit je jen urit, jak by mla nevho-
da postavu omezovat. Napklad v ppad zvdavosti pi se-
tkn s mkoliv neobvyklm hr provede test vle mnus
hodnocen zvdavosti, a pokud padnou nespchy, dostane
odpovdajc postih v ppad, e danou neobvyklost dkladn
neprozkoum, bez ohledu na nebezpe. Bude-li postava zv-
dav a k tomu zbabl, v ppad neobvyklch protivnk
zejm neutee pli daleko.
U zvislost je vhodn urit, jak asto mus bt uspokojo-
vna. Pro jednoduchost lze ct, e slab zvislost
s hodnocenm 1 by mla bt uspokojena alespo jednou m-
sn, kad stupe o 1 vy za polovin dobu. Zvislost 5 se
projev jednou denn, velmi siln zvislost 10 vyaduje uspo-
kojen kadch 30 minut. Postihy je vhodn udlovat po dvoj-
nsobnm pekroen zkladn doby, bu 1 za kad zdvoj-
nsoben asu, nebo testem vle mnus hodnocen zvislosti,
piem poet nespch zna postih na vekerou innost.
V tomto ppad odetejte vdy naped rezervy, kter postava
m a po jejich vyerpn pidlte postih snen o poet ztra-
cench rezerv.
ten toho samozejm vyuije hor to pece bt neme. Na
kostkch padne 6 a Pavel se raduje ale jen do t chvle, ne si
uvdom, e celkov vsledek jsou 4 nespchy (zapomnl, e na
vylepen prvnho hodu pouil rezervy). To znamen, e na
vechny akce krom tku ven dostane postih 4, kter sotva n-
jak sn. Pavel se me rozhodnout Riel se boj a pokud se
pust do boje, mohl by zemt. Na druhou stranu sv ptele
prost neopout, a se dje cokoliv. Riel vytas n, zave a vrh-
ne se svm kamardm na pomoc.
Neutrln schopnosti
Posledn vc jsou neutrln schopnosti - nkdy dvaj
vhodu, nkdy nevhodu. Pkladem je teba teplomilnost
(hodnocen zvis na hri) - na odoln vysokm teplotm
bude mt takov postava vhodu, ale v zim stejn velkou ne-
vhodu. Nadmrn tlouka me bt obdobn ppad - v-
hoda pi udren na hladin, odolnost proti derm pst, na
druhou stranu pomalost pi chzi i bhu, zven nronost
pi plhn a skkn a podobn.
Vechny zvislosti a nevhody mohou fungovat jako ne-
utrln schopnosti pit alkoholu me bt dovednost, za kte-
rou postava zskv rezervy, ale pokud je pli dlouho stzli-
v, o rezervy pijde a nastoup abstinenn pznaky (vyjden
postihem).
Neutrln schopnost me bt i rasismus pi jakmko-
liv kontaktu s osobnou z pslun rasy se zapotou postihy,
ale pi boji me postava eliminovat vechny postihy na tok
(nikoliv vak na obranu) a do ve svho rasismu.

Pklad: Riel, Norton a Daren prochzej star dl. Dru-

z dva jmenovan s tm nemaj vt problm, ale Riel nem rd
vlhk a stsnn prostory, kter hroz zcenm. Pavel m
v Rielov denku poznamenno klaustrofobie 3. U ped
vstupem do dolu sv dva kamardy odrazoval a te u dobrch
deset minut remc (Riel, nikoliv Pavel). Nen divu. Se svou vl
5 m jen malou anci, e na nj stsnn prostory nebudou pso-
bit. Prvn test musel provst ped vstupem do dolu, jakmile za-
plil pochode. K jeho smle mu na kostkch padlo 10, nejhor
mon hod. Celkov vsledek byl tedy 8 nespch (= vle 5
klaustrofobie 3 hod 10). est rezerv, kter zskal ze verej
skvlou veei a pjemn strvenou noc jsou pry a stle m po-
stih 2 na jakoukoliv akci. Jedin na tk ven by dn postih
nedostal, ale na orientaci v podzem u ano, a Riel se ztratit ne-
chce. Vyprav to Pavlovi neulehuje, take kdy v jednu chvli
povol vdeva Rielovi pmo nad hlavou, jeho nlada se jet
zhor (dostane dal postih 1). Krom toho za kad dvojn-
sobek asu nad 10 minut dostane dal postih 1.
Po hodin prolzn toho m Riel tak akort dost (jeho po-
stih 3 se zvil na 5 za dvakrt zdvojnsoben asu), a pro-
toe m tlo 5, jen tak tak e neomdlv (z nedostatku vzdu-
chu, samozejm, nikdy by nepiznal, jak moc se boj)
Skupinka se tedy vrac k vchodu a nlada tohot lena dru-
iny se zlepuje s kadm krokem. Ve chvli kdy je vchod pr
metr daleko napadnou Nortona s Darenem njac tvorov. Pro-
toe jde o novou situaci, umon Vyprav Pavlovi nov hod a

TET KAPITOLA TVORBA POSTAVY

 4. SKUPINA POSTAV 17
Nyn mte postavy vytvoen co do vlastnost a schop-
nost, mon jste u rozvrhli i hodnocen. V tto kapitole se Tvorba za pochodu
dozvte, jak vytvoit vzjemn vyven postavy a jak jednotli- Toto je sice asov nejnronj zpsob, zato vak
v schopnosti ve he rozvjet. umouje rozdlit body pmo do potebnch vlastnost a
dovednost. Vyprav ur maximln poet bod jako
Nerovn postavy v pedchozm ppad, ale hri je nerozdluj ped hrou, n-
Pro jednorzov nebo krtkodob hry stejn jako pro br v jejm prbhu. Kdykoliv je teba provst njak test,
specifick tmata (panovnk a jeho druina, superhrdina a jeho hr si na zklad ivotopisu sv postavy ur hodnocen p-
pomocnci) nejsou vyven postavy poteba. Bu by jejich slun vlastnosti a dovednosti, kterou pro tento hod pouije.
prava zabrala pli mnoho asu, po kter je mono hrt, ne- Takto postupn pipisuje hodnocen ke vem schopnostem
bo to z hlediska pbhu ani nen vhodn vetern mus bt sv postavy. Dokud nerozdl vechny body, me hodnocen
nutn zkuenj ne parta novk, kterm vel. dle zvyovat, kdykoliv vlastnost nebo dovednost pouv.
Hodnocen vlastnost a dovednost tedy urete sami a po- V prbhu jedn nebo dvou her tak zsk postavu, kter od-
t ho konzultujte s Vypravem, ppadn ostatnmi hri. povd jak jeho pedstav, tak etnosti pouit rznch doved-
Mete se dohodnout na maximlnch hodnotch nkterch nost ve he.
vlastnost nebo dovednost, aby postavy odpovdaly charakte- Nevhodou je, e Vyprav mus prvnch nkolik her
ru hry, ale jinak nejste nim omezeni. koncipovat vyven, aby mli hri monost vyzkouet svou
V kratch nebo jednorzovch hrch obvykle nedochz postavu v rznorodch situacch.
k vtmu rozvjen postav, proto nen teba vst zznamy o
pouit jednotlivch schopnost. U dlouhodobjch her se Body na vlastnosti a dovednosti
pouv metoda popsan ne u vyrovnanch postav. Pro zatek hry se vm nejsp bude hodit kalkulaka
(nebo vhodn tabulka), protoe poty bod jsou v du sto-
Vyrovnan postavy vek. Nicmn dal rozvjen postavy je o to jednodu a kal-
astjm ppadem je poadavek hr na vyrovnanost kultory u nejsou poteba. Poet bod postavy je soutem
jejich postav. Akoliv svt nen spravedliv, hra by takov bt bod za vlastnosti, dovednosti, nevhody a ppadn dal
mla a limit na celkov schopnosti postav je jednou schopnosti.
z monost, jak toho doshnout. V zsad jsou dv monosti
jak postupovat. Dovednosti
Vechny dovednosti, obecn nebo speciln, sloen i
Bodov limit jednoduch, magick schopnosti a kouzla se potaj stejn.
Vyprav ur maximln mnostv bod, kter hri Hodnocen 1 stoj 1 bod, hodnocen 2 stoj dal dva body,
mohou pout pro vechny vlastnosti a schopnosti svch po- celkem tedy 3, hodnocen 3 stoj dal 3 body, celkem 6, a tak
stav. Pokud hri njak body zbudou, me si je uetit pro dle. Dovednost na hodnocen 10 tedy stoj 55 bod.
pozdj rozvoj sv postavy.
Vlastnosti
Poslen slabch Vlastnost stoj dvojnsobek toho co dovednost, tedy na
Druh monost, o nco jednodu pro hre. Vichni si hodnocen 1 to jsou 2 body, na hodnocen 2 potebujete 6
vytvo sv postavy, zjist ekvivalentn poet bod, a pot po- bod, na hodnocen 3 u 12 bod, a tak dl. Prmrn vlast-
stava s nejnim soutem zsk nejvt vhodu, druh nej- nost s hodnocenm 5 stoj 30 bod, vlastnost s hodnocenm
slab postava o nco men vhodu a tak dl, a nejsilnj 10 je za 110 bod.
postava nedostane dnou vhodu.
Vhody mohou bt rzn, od potu rezerv do zatku, Nevhody
speciln vybaven, kontakty, majetek, a po prost pidlen Nevhody se potaj stejn jako dovednosti, ale protoe
chybjcho mnostv bod do zsoby. Vhody by mly bt maj zporn hodnocen, od celkovho soutu se odetaj.
ekvivalentn jestli e prvn a druh postava li o 5 bod, Nevhoda s hodnocenm 4 pid postav 10 bod
druh s tet o 150 a tet se tvrtou o 300, budou vhody prv-
nch dvou postav tm stejn, tet zsk zhruba tetinu a
Neutrln schopnosti
tvrt nic.
Protoe neutrln schopnosti funguj jako dovednost a
Me se tak stt, e vichni hri maj podobn siln nevhoda najednou, bez ohledu na hodnocen stoj vdy nula
postavy, jen jeden je vraznji pevyuje pak je snaz do- bod.
hodnout se s dotynm hrem, aby nkter schopnosti sv
postavy snil (nebo pidal nevhody) a vyrovnal se tak ostat- Majetek, pvod, kontakty, neptel
nm. Jak jste si u vimli, poet ptel postavy, jej majetek,
spoleensk postaven, zzem a dal podobn vci nejsou

JAN JERSON PRCHA

 pravidly nijak limitovny a zvis pouze domluv hre
s Vypravem. Je to z toho dvodu, e zatmco hodnoty
schopnost maj ve he pomrn jednoznan pouit, nelze
vznam tchto doplujcch aspekt vyjdit tak jednodue.
Finann situace postav se me ve he dost mnit, vztah
s pteli i nepteli je zvisl na chovn postavy k nim, pvod
18 a spoleensk postaven se mohou projevovat rznou mrou a
tak dle. Pesto je mon i tyto aspekty bodov vyjdit. Maje-
tek, pvod a postaven mohou bt vytvoeny jako zkladn
nebo variabiln vlastnosti, vztah s pteli lze vyjdit hodnoce-
nm, kter bude slouit jako bonus pi testu a ppadn poet
spch pode potem innost, kter ptel pro postavy vyko-
n, a tak dle. Mte-li s touto st pote nebo vm nco nen stupni 5, kad za 30 bod, celkem 240 zkuenost, a 10 do-
jasn, kontaktujte m a j vm pomu vytvoit njak pravi-
dlo..
Pidlovn bod
Poten mnostv
Poznmka: V dalm textu jsou poity termny zkue-
nosti a body jako popis jedn a t sam vci, toti mno-
stv zkuenostnch bod.
Pimen poet bod do zatku hry se odvj od potu hodnocen 9, nkter budou vy a jin ni. Zrovna tak ne
vlastnost a me specializace dovednost. Obecn plat, e
zanajc a mn zkuen postavy by mly dostat tolik doved-
nost, aby mohly mt vechny vlastnosti a deset dovednost na
hodnocen 5. Pro ve popsan vlastnosti a dovednosti je to
zhruba 400 bod. Pokud hri nemaj s pravidly CPH zkue-
nost, doporuuji zanat s mn body, okolo 350. Je lep,
kdy hri naped zjist, jak dovednosti ve he pouij a kter
nikoliv. Pouvn dovednost se u rznch Vyprav me jen tyi vlastnosti a maximln deset obecnch dovednost,
liit, protoe kad klade draz na nco jinho. Je tak mon
rozdlit pi tvorb postavy pouze st bod, zbytek si nechat
v zloze a doladit hodnocen po nkolika hrch.
Jestlie chcete zanat s mocnjmi postavami, zvyte
poet bod dostupn na zatku hry.
Zkuenosti ve he
Jak jste se doetli ve, v prbhu dlouhodob hry se po-
stavy mohou zlepovat. O zlepovn vlastnost a schopnost
si povme za chvli, te se budeme vnovat pidlovn zkue-
nostnch bod.
Za co se vlastn zkuenosti pidluj? V zsad za dva
druhy innost.
- za dobr npady, spn akce a dosaen uritch
cl, tedy za vkon postavy
- za dobr ztvrnn charakteru, rozvjen pbhu a
ppadn mimohern aktivity, jakou je napklad ve-
den dennku
Mon se vm nelb, e ob tyto skupiny innost jsou
odmovny stejn. Mete namtnou, e velmi dobe zahra-
n strach, pekvapen i zamilovanost by nemaj dn vliv na
to, jak postava zlep svou schopnost opravovat automobily.
Mte samozejm pravdu, takto to smysl nedv.
Nicmn v ppad zkuenost se jedn o jakousi pmou
odmnu pro hre, nikoliv pro postavu. Dobe (zajmav,
proctn, ale i chyte) hrajc hr tmto zpsobem dostv mujte mylen, nikoliv bezeln zabjen.)
monost vce rozvjet svou postavu. Zkuenosti, tedy body
pidlovan Vypravem jsou v tomto ppad pomckou,
hmotnou motivac hr. Samozejm e pokud hri tento
typ motivace nepotebuj, zkuenosti nepouvejte.
TVRT KAPITOLA SKUPINA POSTAV
Pidlovan mnostv zkuenost
Jsou v zsad dva zpsoby jak zkuenosti pidlovat.
Prvn je zaloen na pedem uren rychlosti rozvjen. Dejme
tomu, e hodlte hrt dobrodrustv cel rok jednou tdn a
na konci by postavy mly bt mocn hrdinov, kte budou
schopni svst finln bitvu s obdobn mocnm neptelem.
Na zatku budou mt hri jen prmrn postavy, tedy
vechny vlastnosti a deset dovednost s prmrnm hodnoce-
nm. Na konci by mli mt vlastnosti hrdinsk a nadlidsk a
ticet dovednost a kouzel na obdobnm stupni.
Pro ve navren poet vlastnost je poten mnostv
okolo 400 bod zkuenost. Spotejte si to 8 vlastnost na
vednost na stupni 5, kad za 15 bod, celkem 150 bod,
dohromady 390 zkuenost. Hrdinsk rove zna 8 vlastnos-
t na stupni 9, kad za 90 bod, celkem 720, a 30 dovednost
na stupni 10, kad za 55 bod, celkem 1650 bod. To je do-
hromady skoro 2400 bod. Z toho vidte, e za 50 hernch
sezen mus postavy zskat 2000 zkuenost, co je 40 zkue-
nost na jedno odpoledne.
Samozejm e zanajc postavy nebudou vechny stej-
n, stejn jako hrdinov nebudou mt vechny vlastnosti na
vichni dostanou 40 zkuenost za hern sezen. To ve jsou
jen orientan vpoty, kter me Vyprav provst, aby zjis-
til, jak loudo se postavy budou muset rozvjet.
Mnostv zkuenost pidlovanch za jednotliv iny,
npady a akce pak pizpsob vypotenmu mnostv. Toto
mnostv se pochopiteln bude liit pi rznm potu vlast-
nost i me specializace dovednost jestlie budete pouvat
ppadn budete chtt doshnout za rok jen zkuench postav
(zhruba dvojnsobn mnostv bod ne je poten), vyjde
vm mnostv zkuenost na jedno sezen mnohem ni.
Druh zpsob spov v pevn stanovenm mnostv
bod za urit innosti. Typicky lze postupovat takto. Za ka-
d dobr npad, kter povede k een nebo posune pbh dl
jednu zkuenost. Za skvl npad, kter vznamn zkrt i
zjednodu een dva body.
Za kad stetnut, kterho se postava astn jeden bod
(stetnutm me bt boj, ale i teba filosofick disputace. D-
leit je, aby byl protivnk adekvtn jestli je pli jednodu-
ch, postava se nijak nepou a zkuenost nedostane. Jestli je
pli tk, stetnut skon velmi rychle a postava se opt
pli nepou. V prvn ppad pidlte bod, pokud je protiv-
nk mnohem vce ne postav, ve druhm ppad jo pidlte,
pokud postava doke uritou vznamnou dobu odolvat.
Druh bod pidlte, pokud je postava na vtzn stran a
k vtzstv pispla. Nemus to bt zrovna vyhran boj, ale
teba byl protivnk donucen k stupu, byl zesmnn a po-
dobn. Je vcelku jedno, jestli jsou neptel mrtv nebo zajat,
ppadn se rozutekli. Dal bod pidlte za mimodn vkon,
teba spn boj proti pesile srovnatelnch neptel, dobrou
taktiku, vtzstv bez jedinho krbnut, akoliv postava nem
zbroj, a podobn. (Jak sami vidte, dva dobr npady vydaj za
jeden boj, kter postava peije, na rozdl od protivnk. Od-
Jeden bod pidlte za splnn uritho dlho cle nale-
zen stopy, nik z vzen, polibek od vyvolen a podobn.
Dva body za dosaen vznamnjho cle, jako nalezen
usvdujcho dkazu, nalezen bezpenho krytu i navzn
dvrnho vztahu. Ti a ppadn vce bod pidlte za do-
konen kolu, pokud byl proveden spn. Nezapomete,
e i celkov pln obvykle bv podmnn vykonnm urit
akce, tedy splnnm dlho cle postavy bezpen dopravily Jestlie si hr vede zznam o celkovm mnostv zkue-
unesenou dvku k octi, tedy splnily dl kol, a krom toho j nostnch bod pouitch pro tvorbu postavy, pak mnostv
definitivn zachrnily ze spr nosc, kte se u o nco po- zkuenost pouitch na rozvjen jednodue pipotte
dobnho nepokus (protoe jsou vystraen nebo zaten), tedy k tomuto potu.
splnili hlavn kol. Body za splnn kolu dostvaj vichni,
kte se na nm podleli a pispli k een. Zznam pouit schopnost
Pokud hr pi he rozesmje celou skupinu povedenm Z hlediska hernho svta je teba toto zlepen schopnos-
19
ertem nebo vtipem (kter zapad do hry), odmte ho jed- t zdvodnit. Obvyklm dvodem je ast a spn pouvn
nm bodem, stejn jako za dramatick vstup nebo dobe. nkter dovednosti nebo vlastnosti, podstoupen vcviku, pra-
Jeden bod dejte hri, u kterho jste schopni rozeznat urit videln trnink a podobn. Aby mli hr a Vyprav pehled
charakter jeho postavy (tedy jeho postava se chov podobn o pouvn konkrtnch vlastnost a dovednost, me si je-
jako v minulch hrch. Dva body dejte hri, jeho postava den z nich (vtinou hr) vst zznamy. Nejjednodu je
projevila komplexnj charakter, ppadn ho vlivem udlost udlat si za kad spn proveden test udlat teku k nzvu
ve he trochu posunula (a tento posun se u projevil). Ti a dovednosti nebo vlastnosti zle na vbru hre. Tento
vce bod dejte za opravdu dobr pedveden charakteru po- test by ml mt vznam pro hru, pokud se postava rozhldne
stavy, vyjden hlubch souvislost nebo mylenkovch po- na ulici pedtm, ne zane pechzet, i kdy Vyprav nech
chod (kter by ale nemly bt samoeln a nudn). hre hodit kostkami, postava nezsk dnou teku za sp-
O dalch dvou bodech nechte hlasovat vechny hre n pouit dovednosti pozorovn a postehu. Jestlie si ale pi
jmenujte postavy jednu po druh a nechte vechny vyjdit, takovm rozhlen vimne rychle se blcho automobilu,
zda m postava dostat jeden, dva nebo dn bod. V ppad v nm sed najat vrah, a dky tomu se stihne ukrt, je to
spornho vsledku rozhoduje hr dan postavy. Tm uvidte, spn a dleit pouit schopnosti a hr si me udlat
koho hri mezi sebou hodnot dobe a kdo podle nich pispl teku k postehu nebo pslun dovednosti, nebo jeho po-
mn. U tto kategorie se urit setkte s tm, e si hri na- stava tmto zskala zkuenost s odhalovnm nebezpe (a tuto
vzjem budou pidlovat body, aby udreli ptelstv a netr- zkuenost postavy vyjd Vyprav tm, e postav obvykle
hali partu. Pokud si navzjem pidluj jeden bod, je ve pidl zkuenostn bod)
v podku, pokud si vichni daj dva, mete se ptt pro pi- Pi boji si postava me udlat jednu teku za cel boj,
n. Tety body maj slouit k tomu, aby hri umli ocenit je- pokud vyadila vt mnostv protivnk nebo se jednalo o
den druhho, ale nezachzejte do extrm pi ptrn po d- nron souboj, me si udlat teku jak k dovednosti, tak
vodech ne kad um ct, pro hodnot tak jak hodnot. k vlastnosti (obvykle obratnost nebo tlo).
Pokud postava a tm i hr pe denk nebo i zpisky, Pokud se postava cvi pod vedenm instruktora, hod si
ppadn kresl, odmte je za jedno sezen jednm nebo dv- instruktor na svou dovednost uen a poet spch je poet
ma body (dva body a vc dejte v ppad, e hr denk dopi- teek, kter si cvien postava me pipsat. Kad teka pak
suje a dokresluje doma, take vznik tm literrn dlo.) reprezentuje jeden den strven vcvikem. Mete pout pra-
Jakkoli dal mnostv bod mete pidlit podle sv vidlo, e instruktor mus mt dovednost vy ne k.
libovle, kdy si myslte, e je to vhodn. Pokud se postava u sama, nebo njakou dovednost
Celkov mnostv pidlen tmto zpsobem za jedno procviuje, pidlte j teba jednu nebo dv teky za tden,
sezen bv obvykle 4 10 bod, pi dokonovn dlch st podle intenzity.
pbhu i vce. Opt mete zavst pravidlo, e poet teek zskanch
uenm nebo vcvikem me bt maximln tolik, kolik teek
Rozvjen postav zskala postava prax.
Jak u jsme si ekli, v prbhu dlouhodobj hry se po- Samozejm Vyprav me ct hri aby si napsal teky
stavy budou mn nebo vce mnit a vyvjet, a jde o charak- teba k inteligenci, pokud m jeho postava dobr npady pi
ter, nzory, schopnosti, vlastnosti nebo cokoliv jinho. Te si plnovn, kvli, pokud odolv ntlaku a teba k charisma,
ekneme nco o rozvjen a zapomnn vlastnost a schopnos- pokud nkoho pesvduje, i kdy se nebude proveden dn
t, tedy o zmnu selnch parametr postavy. test schopnost.
Kad dv teky znamenaj jednu rku (je dobr pst si
Zlepovn vlastnost a dovednost teky po dvou pod sebe. Kdy m postava o jednu rku vc,
ne kolik je jej souasn hodnocen vlastnosti i dovednosti,
Postavy se v prbhu asu mohou zlepit v rznch sm-
je to znmka dostatenho pouit a me si (pokud m dost
rech mohou bt rychlej, bystej, odolnj, mohou se na-
volnch zkuenostnch bod) vlastnost nebo dovednost zv-
uit lpe bojovat, mluvit cizm jazykem, chpat napsan text,
it. V ppad e hr chce schopnost zlepit a njak teky
seslat innj kouzlo a tak dl. Vechna tato zlepen lze
mu chyb, me mu Vyprav ct, e postava potebuje tr-
vyjdit zvenm pslunho hodnocen vlastnosti, doved-
nink nebo jet trochu procviovn, nebo prost zven po-
nosti nebo jin schopnosti. seln princip je jednoduch,
vol i tak. Nezapomnejte, e toto je jen jeden ze zpsob jak
hr mus investovat do zlepen dovednosti o jeden stupe
urit, zda je pouit dovednost dostaten. Nkdy me stait
tolik bod zkuenost, kolik je nov hodnocen dovednosti
sudek hre a schvlen Vyprave.
nebo schopnosti. Tedy zlepen ,pleitostn stelby z pistole
(3) na ,mrn pokroilou stelbu z pistole (4) stoj 4 zkue-
nostn body. Zlepen dovednosti achov mistr (9) na acho- Uen novch dovednost
v velmistr (10) stoj 10 bod. Zde je situace pomrn jednoduch, bu se postava m-
Zven vlastnosti o jeden stupe stoj tolik bod, kolik e novou dovednost nauit sama, nebo je poteba uitel. Zs-
je dvojnsobek novho hodnocen. Ke zlepen prmrn kn dovednosti na zkladnm hodnocen stoj 1 bod. Ppad
inteligence (5) na nadprmrnou inteligenci (6) je teba inves- samouen me bt teba tehdy, kdy postava v nouzi peleze
tovat 12 zkuenost. ze a unikne nebezpe hr si me napsat dovednost
,pelzn zdi a dle j rozvjet bnm zpsobem.

JAN JERSON PRCHA

 Jestlie je k vuce poteba uitel, postauje hod na nau- patn srostl kosti, podlomen zdrav, zhoren pohyblivost,
en dovednosti alespo s jednm spchem, aby postava zs- zhoren rozumovch schopnost, cokoliv vs napadne.
kala alespo zklady. Snen vlastnosti lze pomoc zkuenostnch bod zvit
V obou ppadech mus na dovednosti s hodnocenm 1 na pvodn rove a dle rozvjet, take dn postien ne-
investovat 1 zkuenostn bod. mus bt skuten trval. Vyprav nicmn me toto vyut
a poadovat speciln lbu nebo jin procedury, ne bude
20 Zhorovn vlastnost a dovednost mon zvit vlastnost na pvodn hodnocen.
Mon si kte, pro by nkdo svou postavu zhoroval,
kdy nemus. Dvody mou bt rzn postava zsk trval Zvyovn a sniovn nevhod
zrann, hr chce projevit pznaky strnut, zapomnn ne- Posledn vc u vyvjen postavy se tk zmny nevhod
pouvanch dovednost a tak dle. Zde nen teba dn evi- je mon je potlaovat i rozvjet.
dence, pokud si hr mysl, e nkterou dovednost dlouho Potlaovn nevhod je snadn sta zdvodnit, pro
nepouval, ppadn e se postava neudruje v kondici a pro- by se nevhoda mla snit (me jt teba o podstoupenou
to se j zhoruj vlastnosti, a Vyprav takovou zmnu schvl, lbu alergie nebo psychick poruchy, odvykac kry a podob-
me si hr snit hodnocen o jeden, ppadn i vce stup. n), investovat tolik bod, kolik je souasn hodnocen nev-
Zsk za to polovinu bod, kter poteboval na zven, hody, kter se tm o stupe sn.
v tomto ppad zaokrouhleno dol, a kad dovednost se Tedy po spnm nvyku na pavouky a investovn 5ti
pot zvl. Snen dovednosti z 5 na 4 d postav dva vol- bod me postava snit svou ,pokroilou arachnofobii (-5)
n zkuenostn body, snen dvou dovednost z 5 na 4 zna- na mrnj arachnofobii (-4) .
men zisk 4 volnch bod. Pokud si vedete zznam o celko- Nevhody lze i rozvjet, tedy zvyovat, a dvody bvaj
vm mnostv zskanch zkuenostnch bod, snite toto obvykle pomrn jednoduch postava se zvislost nebo
mnostv o tolik, kolik bylo pvodn hodnocen. fbi nic nedl a ta se asem zhoruje. Zhoren nevhody o
V realit hernho svta to teba mle znamenat, e str- jeden stupe d postav tolik bod navc, kolik je nov hod-
nouc hrdina u nebude tak siln a rychl jako dv, ale zato nocen nevhody.
bude moudej, ani by musel zskvat zkuenosti v dalch Tak lze tmto zpsobem zskat dodaten rezervy na z-
dobrodrustvch. chranu postavy, napklad kdy postava spadne do temn jes-
kyn a na vylezen bude potebovat bonus alespo +9, me
Zhorovn jako posledn zchrana si hr napsat nevhodu strach ze tmy (-4), kter mu pid 10
Obas ve he nastane situace, kdy to s postavou vypad bod, z eho 9 pouije na bonus a jeden mu zstane do z-
patn pd (a dopad) z velk vky, tk zrann v souboji, soby. Pt si urit rozmysl, ne zase do njak jeskyn po-
prost smla pi hodu toto a dal situace vedou ke smrti leze.
postavy. Pokud hrajete se zamenm na svt a myslte si, e
kdy m postava zemt, tak zeme, a by jej smrt byla hrdin-
sk nebo zbyten, nen co eit. Jestlie si ale myslte, e je
dleit pbh a dobe rozvinut a propracovan postava by
nemla zemt jen kvli shod nhod nebo patnmu hodu
kostkou, prv sniovn schopnost vm dv pravidlo pro
zchranu.

Naped zvate, zda je alespo trochu pravdpodobn, e

postava peije. To se tk teba pd a zrann boji pet
se d ledacos. Stejn tak lze pet zasypn v sutinch zce-
nho domu, pd do ledovho moe za bouky nebo nepoda-
en skok ped projdjcm vlakem. U pdu do rozhaven
lvy nebo useknut hlavy budete muset vymyslet mnohem
lep zdvodnn, jak se nco takovho d pet, to vak te
nen dleit.
V takov situaci zvis ve na jednom (nyn ji nepovede-
nm) testu. Tak pedpokldm, e hr a ppadn spoluhri
pouili vechny dostupn rezervy, hr se pokusil pevst ne-
spchy na cokoliv jinho ne zrann, ale pesto je vsledek
stle nedostaten. Posledn monost je snit njakou vhod-
nou vlastnost obvykle to bv obratnost i tlo, ale
v ppad proit smrtelnho strachu me jt teba o vli ne-
bo charisma a zskan poet bod pout jako dodaten
bonus k vsledku v pomru 1:1. Jestlie tento bonus dostauje
k tomu, aby postava tak i onak peila, je ve v podku. Po-
kud nesta, mete vlastnost snit opakovan, ppadn sn-
it jinou.
Postava se tak nevyhne utrpnmu zrann, ale peije
dostaten dlouho, ne bude zachrnna (nalezena, vytaena,
obvzna), nebo proke neuvitelnou vdr a doplaz se
sama do bezpe, zrann po ase pestane krvcet a tak dle.
Snen vlastnost v tomto ppad vyjaduje trval nsledky

TVRT KAPITOLA SKUPINA POSTAV

 5. KONFLIKT
Pro ely tchto pravidel budeme konfliktem rozumt
stetnut dvou a vce postav s rozdlnmi zmry, kter stoj
proti sob jak postavy, tak jejich zmry. Nezle pitom na
zpsobu een konfliktu, vyjednvn se e podobn jako Pi popisu situace pak napklad ekne, e velitel skupiny vydal
boj. Dleit je, e se mus jednat o konflikt, tedy zjem jedn
postavy jde proti zjmu postavy druh. een vak tato para-
metry splovat nemus, a tedy faktick vsledek me znait,
e jedna postava vyhraje a druh prohraje, ale tak e ob po-
stavy prohraj nebo dokonce ob vyhraj.
Pklad: Riel s artefaktem Siranova Oka v kapse vis za
jednu ruku nad hlubokou propast. Nad nm na okraji srzu
stoj sluebnk boha Sirana s meem v ruce, jeho zmrem je
v prv ad vrtit Siranovo oko zpt do chrmu, odkud bylo
ukradeno a v druh ad zabt zlodje, za nj pokld Riela.
Naproti tomu Rielv prvotn zjem je pet, pesnji dostat se
z tto nepjemn situace a odvzt artefakt svmu pteli Arme-
novi, nebo jen tento artefakt pr doke odstranit Armenovo
proklet.
Vznikl konflikt m tyi monosti vsledky:
1) Siranv knz na Riela zato a zabije ho, protoe ten
se neme brnit. Oba tm prohraj Riel v obou ppadech,
protoe bude mrtv a jet nepome pteli, a sluebnk tak, porn). V ppad rovnosti spch zan hr, jeho postava
nebo Oko nezsk a navc zlodje nezabije, nebo Riel Oko
neukradl, co se ale knz te nedozv.
2) Knz Rielovi slb, e ho vythne vmnou za Oko, ale
kdy ho od Riela zsk, stejn domnlho zlodje zabije.
V tomto ppad knz vyhraje a Riel prohraje.
3) Riel knze pesvd, aby mu pomohl vmnou za Oko,
ale ve vhodnm okamiku utee i s artefaktem. Tm vyhraje a
Siranv sluebnk prohraje.
4) Riel knzi vysvtl, e Oko neukradl a e potebuje po-
moct pteli. Knz mu slb pomoc pod podmnkou, e pak pjde
s nm a a bude Armen vylen, vrt se Oko zpt do chrmu.
V tomto ppad vyhraj oba.
een konflikt se pouv v ppadech, kdy proti sob
stoj postava hre a ciz postava, ale i v ppad, kdy prosti
sob stoj dv postavy hr. Stejn dobe je ale mon ho
pout, pokud proti sob stoj dv ciz postavy, piem jedna
nich psob ve prospch hrskch postav a druh v jejich
neprospch. Nicmn druh monost m smysl pouze
v uritch ppadech, napklad kdy postavy mohou konflikt
sledovat nebo kdy chce Vyprav jeho prbh hrm uk-
zat.
Mechanika een konflikt
Samotn een tchto situac se skld z popis zmr a
een a proveden srovnvacho testu. Oba hri ur, jakm
zpsobem hodlaj jejich postavy konflikt eit, tedy si ur, o
co se jejich postava pokus.
V ppad, e na jedn stran v konfliktu stoj vce po-
stav, hr kad z nich se rozhodne, jakm zpsobem ho jeho
postava bude eit. Pokud je vce postav na stran Vyprave,
ml by rozhodnout za kadou zvl bez ohledu na zmry
ostatnch cizch postav (zvlt pokud sv zmry ciz postavy
nemohou znt), ale protoe takov rozhodovn je pomrn
21
nron, me nechat rozhodnout jednu z cizch postav
vtinou vdce nebo dleitou osobu a rozhodnut ostat-
nch cizch postav urit v souladu se zmry hlavn postavy.
rozkaz, kter ostatn postavy uposlechly a podobn.
Pot hri astnc se konfliktu eknou Vypravi sv
zmry a on ur vhodnou dovednost a pslunou vlastnost,
kterou hr (nebo hri) pouij pi testu. Hri pochopiteln
mohou chtt vyut konkrtn schopnost a Vypravi pak sta
j schvlit, ppadn schvlit s omezenm nebo zamtnout.
Dle z popisu situace ur bonusy a postihy pro vechny
zastnn postavy. Pokud njak jev ovlivuje vechny po-
stavy stejn, nen teba se jm zabvat, nicmn v popisu by
ml bt zmnn.
Pot hri provedou test a Vyprav provede tot za
zastnn ciz postavy. Jestlie se konfliktu astn vce cizch
postav, je jednodu za n nehzet a vzt prmrn hod 5.
Pot Vyprav nebo hri popisuj svou innost
s pihldnutm k vsledkm hodu. Jako obvykle se vsledek
d potem spch nebo nespch dosaench v testu. Po-
pisovat zan hr s nejvtm potem spch (nebo nej-
menm potem nespch, pokud jsou vechny vsledky z-
m vy zkladn anci, pokud i ta je stejn, rozhodnte podle
libosti (hodnocen vlastnosti, nhoda, los). Hr, kter je na
ad pope jeden efekt nebo sten vsledek. Nic mu ne-
brn pout vechny spchy na popis jednoho silnho efek-
tu. Po nm popisuje dal hr v poad, ppadn hr posta-
vy, proti kter je akce smovna rozhodnte podle logiky
situace nebo svho uven.
Vechny monosti pevdn nespch na jin efekt a
nakupovn spch za nespchy zstvaj v platnosti jako
pi bnm testovn. Vyprav m monost pout tyto me-
tody u cizch postav pro dosaen zajmavjho popisu nebo
vy vdre, zludnosti i nebezpenosti soupee.
Jestlie se vystdali v popisech vichni hri, dl popisuje
ten, kter m nejvce nepopsanch spch, nebo nejmn
nespch. Konflikt je vyeen ve chvli, kdy vichni hri
popsali vechny spchy i nespchy svch postav (a Vypra-
v popsal ve za ciz postavy).
Hr se me vzdt svho poad v popisu a dostane se
na adu jako posledn. Pokud se hr s nim potem sp-
ch tak vzd svho poad, pijde na adu jako pedposledn a
tak dle. Hr s nejnim potem spch se tedy me vzdt
svho poad, ale pokud tak uinili i vichni ostatn, stejn mu-
s zat. spnj postavy si tedy mohou vybrat, zda pe-
vezmou iniciativu a zanou, nebo nechaj jednat ostatn a pot
zareaguj. Pokud chce hr reagovat mimo sv standardn ne-
bo odloen poad, mus na to vnovat jeden spch.
Pklad: Riel a Daren se prochzej po triti ve mst a
nakupuj. Pesnji Daren nakupuje, zatmco Riel spe sleduje,
zda se nkdo nepokou Darena okrst.
Dvojici sleduje mstn zlodjka Laura. A mlad, nen
dn zatenk a tak si vimne, e thlej z on dvojice sledu-
je svho svalnatho ptele a proto bude skvl cl. Laura po-

JAN JERSON PRCHA

 k, a se okolo Riela bude motat vc lid a nenpadn se pito
s nokem v ruce a myslem uzmout mu vek.
Vyprav Honza se nemus ptt Rielova hre Pavla, jak
je jeho postoj k odcizen vku u pasu, pedpokld, e Riel o
nj nechce pijt. Dle se rozhodne, e akoliv Riel o Laue nev,
Honza si pesto bude hzet a prbh krdee budou popisovat
22 oba dva.
Dle ur situan modifiktory.
Daren v tuto chvli smlouv, take neme pout dnou
dovednost. Krom toho nedv pozor, a tak se mu bude potat
pouze polovina jeho nadprmrnho postehu 6, tedy 3. Krom
toho dostane jet postih -2, protoe se cel akce odehrv za je-
ho zdy nen divu, e jeho ance neho si vimnout je velmi
mal, jeho zklad je 1.
Riel je na tom lpe. Jednak pouv svou slun nauenou
dovednost ,ostraitost 5 a m dobr posteh 7. Nicmn protoe
sice pote oekv, ale nikoliv u sebe, bude se mu posteh po-
tat jen ze t tvrtin. dn velk tragdie, po zaokrouhlen je to
6 plus jeho dovednost a zkladn slo bude 11.
Lara se vyzn, sv obti klame menm divadlem a pi
okrdn se na n mile usmv, proto pouv sv charisma 8
spolu se slunou dovednost kraden 7, co j dv zklad 15.
Pokud by se pokouela krst spe nenpadn, pouila by msto
charismatu zrunost.
Nsleduje oven. Darenv hr David se rozhodne test
vbec neprovdt Daren je prv zabran do smlouvn, ze
kterho se nenech vyruit a tak se rozhodne, e je automaticky
nespn. Vyprav za Laru pouije prmrn hod 5 a jej v-
sledek je tedy 10 spch, Pavel si hod 4 a Riel m tedy 7
spch. A m v zsob rezervy, nebude je pouvat Riel se
njak zvl nesna odhalit zlodje. Pavla tak nenapad, co
by mohl obtovat vmnou za spchy navc.
Vyprav tedy zane popisovat: Zatmco se rozhl po
ppadnch zlodjch, viml sis hezk dvky s krtce stienmi
vlasy v mstskch atech, kter kr k tob, pohled upen na
nco ve sv ruce, mon perk. Ani si nevimla, e j stoj
v cest. Pro sebe si ekne, e toto mal divadlo je za 3 spchy.
Pavel nave: Kdy si j vimnu, ustoupm j z cesty tak,
abych stle vidl na Darena. Tomu popisu odpovdaj 3 sp-
chy, to vak te nen dleit.
Vyprav pokrauje: Dvka si t vimla a na krok od te-
be, polekan vzhldla a jak neikovn dolpla, prakticky ti
padla do nrue. (4 spchy)
Pavel: Pochopiteln j zachytm, aby neskonila na zemi a
pomu j na nohy. (3 spchy)
Vyprav: Dvky se na tebe omluvn usmla, jemn si vy-
manila z tv nrue
Pavel: na chvilku jako bych j nechtl pustit, ale samozej-
m j nechm jt
kdy odchz, jet se na tebe otoila a usmla se zno-
vu. Jet jsi vidl, jak si dala vek pod halenu a pak ti zmizela
v davu, dokon Vyprav. Pitom si v duchu pot 1 spch
na uzmut vku, 1 spch na uloen do obleen a 1 spch na
to, aby mezi sebe a Riela dostala alespo jednoho lovka. Do-
hromady to dv 10 spch.
Pavlovi zbv jeden spch, take scnu dokon: Jen ze
zvyku zkontroluju, zda mm vechny vci na svm mst.
Vyprav: A na vek u pasu ti takhle na prvn pohled
nic nechyb.
Pavel: To je ale zlodjka! Rozbhnu se tm smrem, kte-
rm odchzela. Ale potichu, bez kiku, vydm si to s n sm.
Penen spch
asto se konflikt postav e pomoc nkolika test, kter
smruj vsledek akc v prbhu scny. V takovm ppad je
PT KAPITOLA KONFLIKT
mon penet spchy dosaen na protivnkem do dalho
testu jako bonus, pokud lze jejich vyuit zdvodnit.
Obvyklm ppadem bv teba zrann protivnka je
pirozen, e kdy je jedna z postav zranna na zatku boje,
jej ance na spn tok se sn a ance soupee zv. Kdy
pak bude znovu zranna, me se stt, e u nebude schopna
vyrovnat spchy soupee tm definitivn prohraje.
Naopak se me stt, e v dal akci soupe nejen e
spchy dorovn, ale jet navc zsk dal, take bude mt
opt vhodu.
Jak velk mus bt rozdl spch zle na situaci a va-
ze hr. Minimln rozdl je jeden spch, maximln obvykle
bv 10 + rozdl zkladnch anc postav, tedy takov rozdl,
e i kdyby si prvn postava hodila nejhe a druh nejlpe,
prvn pesto vyhraje. Ve he se nutn rozdl pohybuje mezi
tmito dvma hodnotami.
Penen je jednoduch poet spch dosaen nad
protivnkem (ppadn po odeten nronosti provdn ak-
ce) se pi dalm testu pouije jako bonus.
V ppad e jedna z postava doshla spch a druh
nespch, jednodue spotte rozdl a opt ho pouijte jako
bonus k hodu postav, kter byla spnj, ppadn jako po-
stih postav, kter byla nespn.
Samozejm je mon penet i jin spchy ne ty do-
saen v pedchoz akci. Mete jednodue zapost vhodn
bonusy a postihy, kter se projev v t sprvn akci.
Dal informace naleznete v kapitole o boji.
Pklad: Riel se sna chytit zlodjku Laru, kter mu na-
opak chce utct. V tomto ppad pjde konflikt, v nm Lara
pouije svou obratnost a dovednost nik davem, zatmco
Riel pouije obratnost a polovinu dovednosti atletika (proto-
e na nmst plnm lid neme bet tak rychle jako na voln
ulici, zatmco Lara prv spolh na klikovn mezi lidmi.
Z pedchoz akce dostane bonus +1. Mla sice o 3 spchy vc
ne Riel, ale jeden musela pout na ukraden vku a druh
vnovala na jeho uloen do obleen, aby j nepekel a nemu-
sela ho dret v ruce.
Vyprav by tak mohl nechat Riela provst test na orienta-
ci ve mst, piem by mu dal bonus +1 za to, e je tu druh
den. Naproti tomu Lara tu ije deset let, take jej bonus za
znalost tohoto konkrtnho msta bude +10. Protoe Riel m
souet Inteligence a orientaci ve mst 11 a Lara 9, Vyprav
tento test vynech a Lae d bonus odpovdajc rozdlu. Pe-
hledn srovnno:
Riel Lara
Inteligence 6 inteligence 5
Orientace ve mst 5 znalost msta 4
Doby pobytu v tomto mst +1 znalost rodnho msta (
tedy 10 let pobytu) +10
Celkem 12 celkem 19
Rozdl 7
a tedy Lara dostane na tk bonus +7
Nsleduje vlastn test. Riel s obratnost 7 a polovin atleti-
kou 2 m zklad 9, Lara m obratnost 6 a nik davem 4,
spolu s vypotenm bonusem za znalost msta a ziskem
z minul akce m zklad 17. Rielova ance nen velk, pesnji
ve chvli, kdy Vyprav pouije pro Laru prmrn hod a tak
m 12 spch, je prakticky bez ance. Nicmn Pavel o tom
nev a tak si hod, na kostkch padne nula (no dobe, v tomto
ppad jsme trochu vindlovali, aby pklad mohl pokraovat.
Krom toho potebujeme Riela a Laru seznmit.)
 Ve vsledku m Riel 9 spch a Lara je jen o ti lep.
Pavel jet pouije jednu rezervu a zsk dal spch, m sn odlien rznch typ zbran, monost taktizovn a dal vci.
rozdl na dva spchy.
Pot odehraj akci, ve kter se Lara obratn prodr davem,
zatmco Riel prost b pmo za n a lid mu radji sami pedstavu potebuj podrobnj a nvodnj pravidla.
ustupuj z cesty. Nakonec zahne za roh a na opanm konci
ulika spat Laru, kter se prv chyst pelzt ze. Lara m stavy hr velmi snadno zranny nebo zabity, take Vyprav
mrn nskok, proto v dalm testu dostane bonus +2, co jsou
prv ony dva spchy, kter zskala navc.
Riel m rozhodn v myslu Laru dohonit a v ppad pote-
by klidn poleze pes ze. Vyprav se za Laru rozhodne, e
ona bude dl utkat neekala, e bude tak rychle odhalena a
navc dostala z tak zarputilho mue strach. Pesto j ani nena-
padne, e by mohla svj lup odhodit.
Lara bude potat svou obratnost 6 a pelzn zd 2 (moc
asto pes zdi utkat nemus). Zklad m 8, po odeten pr-
mrnho hodu zsk 3 spchy.
Ne se akce bude eit dl, je teba rozhodnout, zda ze
vbec peleze. Na samotn pelzn potebuje 1 spch. Ze je
tak pomrn vysok, vy ne ona, take nronost vzroste o
+2. A krom toho nen kde se zachytit, nronost +1, celkem
4. Zde vidme, e Vyprav m dv monosti Lara se nahoru
nedostane a Riel j doene, nebo se pes ze dostane, ale
s potemi. Nyn je as zjistit spchy Riela. Opt obratnost a
atletika, tedy zklad 10, ale dostane postih -2 za to, e m La-
ra nskok. (Zde nen vhodn za dva spchy navc z minul ak-
ce dl Lae bonus to e je u zdi rychleji j v pelzn moc ne-
pome. Msto toho tedy dostane jej protivnk stejn velk
postih.) Opraven zklad hodu tedy vychz 8.
Pavelovi na kostch padne 4, co zna 4 spchy. Vypra-
v ho nech zat a Pavel popisuje, jak zrychlil, kdy vid, e
zlodjka je v pasti. Chce se k n dostat dv, ne mu opt zmiz.
Vyprav potvrd, e se Rielovi podailo dobhnout ke zdi a
uke na prstech, e ho to stlo 2 spchy. Mezitm Lara u
vyskoila a pithla se tm nahoru (2 spchy). Riel nathne
ruce a chyt Laru pevn za sukni (3. a 4. spch). Lara na pe-
lezen potebuje celkem 4 spchy. Dva u spotebovala, jeden
zbv, ale to e j Riel dr za sukni j nronost o dal dva
spchy zvyuje. Celkem tedy potebuje 6 spch, ale m jen ti.
een je prost sukn se roztrhne a Rielovi zstane v ruce
velk kus ltky (Lara za to bude mt postih -1 na nenpadnost,
tedy i tk mezi lidmi) Pak jen usly, jak dvky na druh stra-
n dopadla a vykikla jednak si narazila ruku (postih -1 ke
vem akcm touto rukou) a jet upadla, take se bude chvli
zvedat (zdr se jednu akci).
Pro Riela to zna monost dalho testu, ale my mu ho od-
pustme se svou obratnost 7, plhnm po zdi 6 m zklad
13, p prmrnm hodu bude mt 8 spch, 4 potebuje na nebo potebuje vyut jednu dovednost vcekrt, mus rozdlit
pelezen zdi a tyi mu zbudou. Pt dostane za to, e Lara se
teprve zved ze zem. Okamit j chyt, tentokrt za ruku,
ppraven pout njak ze svch chvat. Nicmn neek, e se jeden spch, neme j provst. Tm je zarueno, e lpe vy-
na nj dvka usmje, pistoup k nmu a se slovy Tak jsi m
chytil, feku ho polb.
(Mohli bychom pokraovat testem svdn a charismatu La-
ry proti Rielov vli, jak moc bude vyveden z rovnovhy, ne ho
Lara kopne mezi nohy a zane znovu utkat, ale nechme ho, a
si tento okamik uije.)
Bojov stetnut
V principu se bojov stetnut neli od jinch typ stet
a je mon ho vyeit pomoc standardnch pravidel. Nicmn
mnoho hr poaduje pravidla pro podrobnj een boj,
Dvody jsou obvykle dva.
Prvnm je skutenost, e mlokter hr m zkuenosti
z boje (na rozdl od jinch typ stetnut), take pro lep
Druhm dvodem bv fakt, e pi boji mou bt po- 23
potebuje pravidla, dky kterm budou souboje nebezpen,
ale pitom je postavy peij a dostanou anci jich pet
hodn.
een boj je tak vce odlin od een jinch situac
nkolik postav kon v jednom okamiku sv akce, situace je
mlokdy pehledn, ale hra pitom mus zstat pehledn a
srozumiteln.
Pokud bychom mli pirovnat hru k filmu, pak bojov
stetnut vypad jako zpomalen nebo opakovan zbry jedn
situace naped zbr na hlavn postavu stlejc ze zbran,
pot pohled na zasaen protivnky, ppadn zbr na pomalu
letc stely, kter za sebou zanechvaj zven stopy ve vzdu-
chu
Zavedeme tedy nkolik novch pravidel.
Sledovn akc
V souboji je vhodn, kdy je scna popisovna po ma-
lch asovch secch, kter umouj hrm plnovat jed-
notliv innosti a popisovat je, ani by se popisovan situace
stala nepehlednou. Tyto mal asov seky se obvykle naz-
vaj (bojov) kolo. V CPH se tohoto nzvu budeme dret.
Pitom plat, e bojov kolo odpovd zhruba dvma sekun-
dm, co je as, za kter lze vykonat nkolik jednoduchch
nebo jeden komplexn kon. Samozejm mete as jednoho
kola zmnit podle vlastnho uven, nejkrat akce lze potat
na desetiny sekund nebo naopak na minuty. Opt plat, e
pokud poadujete velmi podrobn popisy, rozdlte dan aso-
v sek na vce kol, naopak pokud preferujete obecnj a vol-
nji pojat popisy, mete do jednoho kola vloit del asov
interval. Dv sekundy pouit v tchto pravidlech jsou vy-
zkouen a doporuen pro stedn rove podrobnosti.
Pouit dovednost
Dal pravidlo k, e v kadm kole me bt (a asto
bv) proveden nov hod na dovednost, piem obvykle ne-
bv mon pout velmi spn hod na tu samou dovednost
z pedchozho kola. Nkter efekty se penej z jednoho
kola do nsledujcho, jin pouze v omezen me, dal se
nepenej vbec.
Nicmn tak plat, e kadou dovednost lze pout
v jednom kole pouze k jednomu testu. Jestlie si hr peje
dosaen spchy mezi vechny akce v samm kole, kter tuto
dovednost vyaduj. Neme-li hr pidlit k nkter akci ani
cvien postavy mohou podniknout jednu sloitou akci nebo
vce jednoduch, zatmco he vycvien postavy mohou
podniknout jen jednodu akce.
Pklad: Daren se pro provokaci dostal do hospodsk
rvaky. Proti nmu stoj dva protivnci. Daren si hod na svou
dovednost boj pstmi jeden spch. Me si vybrat, na kterho
protivnka zato, ale nesth napadnout oba dva. A pokud
zato, nebude se moci brnit.
V ppad, e by ml pt spch, mohl by se obma brnit
a na oba zatoit, piem na jednoho by vedl silnj der.

JAN JERSON PRCHA

 (Nicmn jak se dotete v dalch pravidlech, nkter akce jako
opakovan toky nebo toky na vce protivnk lze vce ztit).
Kombinace dovednost
24 Jedno bojov kolo je pomrn krtk doba, pi kter ne-
lze dost dobe vykonat rzn nesouvisejc innosti. Proto
mohou bt pi pouit vce dovednost v jednom kole uplat-
nny rzn postihy k innostem, kter trvaj del dobu a je-
jich vykonn vyaduje vt soustedn. Nkter akce lze
v jednom kole prost zakzat (napklad nen mon souste-
dit se na pesn trefen a pitom se rozhlet po dalch nep-
telch.
Vmna nespch za spchy
V souboji se asto stane, e je velmi podstatn, kdo prvn
ude, vystel, usko a podobn. Rozdl me zviset na jedi-
nm spchu. Pravidlo, e lze popsat sten nespch v-
mnou za jeden sten spch zstv v platnosti a pi ste-
tech ciz postavy s hrskou postavou v nm obvykle nebv
problm. Ten me nastat, kdy dojde k boji mezi dvma
hrskmi postavami hri obvykle chtj doshnout sp-
chu za kadou cenu, piem obma jde o jejich (jedinou) po-
stavu, take mohou mt tendence popsat velk mnostv dl-
ch nespch, jen aby doshli poadovan momentln
pevahy. Vyprav m pitom zten monosti do jejich roz-
hodnut zasahovat, zvlt pokud jsou dl nespchy popi-
sovny obvyklm zpsobem. Pitom se jasn projev, e lep
vhoda hned i za cenu toho, e postava dostane nkdy postih
za nevyuitou nevhodu.
V takovch ppadech m Vyprav ti monosti:
1) psnj hodnocen nevhod mus jt o nevhodu,
kter se projev nejpozdji pt kolo (vhoda hyb
pomoc skoku stranou se v dal akci projev jako
nevhoda le na zemi)
2) nevhoda mus bt popsna jet ped hodem je
mon, e vyuit vhoda nebude postaovat a po-
stava bude pt kolo omezena vlastn zbyten
3) zakzat vmnu nespch (nevhod) za spchy
(vhody)
Prvn dv monosti lze kombinovat.
Pipomnm, e popsan omezen je teba eit pouze v
ppad, kdy se hri sna doshnout rozhodujc pevahy
pomoc vmny a kdy tato pevaha me bt pro jednu
z postav fatln. V ppad, kdy m jedna postava vrazn vce
spch a druh se tak sna jen zmrnit pokozen, nebo kdy
akce postav nepovedou ke smrti jedn z nich, nen teba tento
problm eit.
V podstat jde hlavn o situace, kdy postavy stoj proti
sob s namenmi pistolemi (vzjemn s dkami na krku) a
hri popisuj zakrvcen svho obleen krv protivnka nebo
pokozen nramkovch hodinek pi vstelu zblzka.
Popisy akc
Pi detailnjm een boj nastv situace, kdy maj po-
stavy nkolikrt za sebou vt mnostv spch (nebo ne-
spch). Pi jejich popisu je nutn zvit, kdy vyjaduj nkolik
jednotlivch innost a kdy je vhodnj popis jedn dobe
proveden akce. Napklad pokud postava stoj proti ozbroje-
nmu soupei s przdnma rukama a hr si hod 6 spch
(pesnji pomoc hodu a/nebo vmny doshne o 6 spch
vce ne protivnk), me klidn popsat, jak jednou rukou vy-
PT KAPITOLA KONFLIKT
tas pistoli, druhou zsobnk, vraz ho do zbran, nathne,
nam a vystel.
Kdy bude mt postava zbra pipravenou v ruce a nam-
enou na soupee, je vhodn pi esti spch popsat jeden
pesn zsah do hlavy (kter bude znait vt zrann) ne
est jednotlivch vstel (i kdy est vstel z revolveru za
dv sekundy je stle tyikrt pomalej stelba, ne jak jsou
schopni nejrychlej stelci). Onch est spch ale me bt
popsno jako pevaha nad neptelem vidm zblesk v och,
kdy zvauje, zda stihne vytasit svj kolt, i klamn pohyb pravou ru-
kou, zatmco levakou vytahuje druhou zbra, palcem j natahuje a zve-
d j mm smrem a prv v t chvli namm na jeho zbra a stisk-
nu spou
Naopak v ppad samopalu v ruce me bt stejnch
est spch popsno jako krtk dvka, kdy vechny stely
zashnout svj cl (nebo v ppad dky jako dva seky a bod),
kter se vak v dal fzi budou vyhodnocovat jako jeden tok.
Iniciativa a poad akc
V boji je asto vhodn udeit jako prvn, nebo naopak
pokat na chybu protivnka a zatoit ve vhodn as. Tato
schopnost vhodnho naasovn se obvykle nazv iniciativa.
Nejde o nic sloitho na zatku kola si vichni hri
hod na posteh plus ppadn dovednosti rychl akce, rychl
reakce a dal podobn. Poet spch v tomto testu uruje
poad, ve kterm mou postavy jednat. Vyprav by ml
provst test za ciz postavy, ale je na nm, zda si hod pro ka-
dou zvl, pro vechny jeden hod, kter odete od zklad
jednotlivch postav, zda vezme prmrn hod pro vechny,
nebo dokonce iniciativu nebude urovat vbec prost roz-
hodne, e vechny postavy hr mohou jednat jako prvn,
ppadn e zanou protivnci, napklad kdy jsou hrsk
postavy pekvapeny.
Hod na iniciativu bv modifikovn bnmi veobec-
nmi faktory jako zrann, strach a podobn. Dle je monost
rozliit pipravenost a nepipravenost postav.
Jestlie je postava pln pekvapena, tedy neekala napa-
den, pouijte polovinu postehu a polovinu pslun doved-
nosti. Jestlie postava njak nepjemnosti oekv, ale pesto
je pekvapena (napklad tokem od protivnka, o kterm v-
bec nevdla), potejte polovinu postehu a celou dovednost
na rychlou reakci.
Spc nebo naprosto nepozorn postava pouije jen po-
lovinu postehu a dnou dovednost.
Jak bylo uvedeno, poet spch znamen poad, ve
kterm mohou postavy jednat kdo m vce spch, me
zat jednat, nebo naopak pokat a jednat jako posledn. Hr
s druhm nejvym potem spch jedn jako druh nebo
jako pedposledn.
Samozejm jsou mon dal sloitosti, jako vstupovat
do akc jinch postav nebo vykonvat vce jednoduchch in-
nost po sob, ale to jsou nepli asto pouvan detaily.
Obecn plat, e postava s vtm potem spch si me
vybrat, kdy provede svou akci proti postav s nim potem
spch, a kad spch zna jednu jednoduchou innost,
kterou postava stihne vykonat.
Jestlie postava nem dn spchy, mus svou akci na-
hlsit u na zatku kola. Postava s nejvce nespchy nahlau-
je svou akci jako prvn, po n postava s druhm nejmenm
potem nespch, atd.A v ppad, e m nespchy a chce
nsledn provst jinou akci ne naplnovanou, obdr postih
ve vi potu nespch. Vyprav by ml bt spravedliv a
naplnovat akce svm postavm s nespchy pedtm, ne
zane vyhodnocovat prvnho hre.
 Te si dme pklad:
Pklad: Jak jsem ekli, Daren pote se dvma rvi. Za-
tmco v klidu sedl v mstn tavern a pil pivo, ti dva k nmu
pili a jeden mu stril do ruky, take ns vlenk rozlil sv pit
po stole. O pekvapen u neme bt ani e, zvlt kdy ten
druh prohls Thni pry, otrapo, a oba ekaj, co Daren
udl.
Ten m se svm lepm postehem 6 a jak tak vycvienmi
reflexy (rychl akce 4) prmrn 5 spch. Prvn rv Hank je
docela pomal a m posteh 4. Natst si hod skvle a bude
mt 2 spchy. Druh rv Bert je jet pomalej (posteh 3) a
Vyprav si za nj hod he (6), take bude mt 3 nespchy.
Ne kdokoliv zane, Vyprav si pro sebe ur, e Bert ne-
znanho cizince prat, tedy e se o to pokus.
Daren zan. Rzn postav korbel na stl (1 akce), zved-
ne se a pitom odstr idli (2), kter se zadunnm dopadne na
podlahu, seve pravaku v pst (Coe? Vy myslte e na seven
ruky v pst je teba njak akce? J myslm e to nemusme po-
tat) a ude Berta do brady (3). Dv akce si nech v zloze.
Te je sice na ad Hank, ale odehrn scny bude plynulej,
kdy vyeme Berta pokud ten vbec bude nco dlat. Ten m
dv monosti bu se pokus brnit s postihem -3 a vyerp
svou akci, nebo se brnit nebude a pok si na sv poad, kdy
zkus zatoit podle pvodnho plnu. Vyprav se rozhodne a
pope, e Bert nestihl zareagovat a ani se nepokusil zvednou ru-
ce na obranu (a jeho akce tedy zstv v poad.)
Te u me jednat Hank, prost Darena vezme pst (1).
Jednu akci si uet, ale protoe nem co jinho dlat, stejn mu
propadne. Ale mohl by se teba rychle rozhldnout, zda se nepo-
stavil jet nkdo dal. Opt peskome poad a vyeme Da-
rena ten se rozhodne brnit, akci na to m.
Jako posledn se vye der Berta. Darenovi zbv posledn
akce na obranu, take j vyuije ale i kdyby j neml, nic se
nedje, jak uvidte dl.
Uveden pklad berte stle jako orientan, v zvislosti
na dalch pravidlech se jeho vyznn me zmnit. Nyn si o
nich nco povme.
tok a obrana
Nyn se dostvme k hlavnmu testu celho soubojovho
systmu. Jako obvykle jsou dv monosti, jak ho eit, a jako
obvykle zaneme tou jednodu.
Kombinovan tok a obrana
Ve chvli, kdy dv postavy proti sob bojuj ve rvace,
pstmi, kopy, ale teba i noi (piem m kad postava je-
den), zkrtka ve vech ppadech, kdy je situace pomrn jed-
noduch, postauje u kad postavy jeden test, kter bude
vyjadovat tok a zrove obranu s danm kole.
Ob postavy provedou test na tlo (pokud jde o rvaku,
zpas, krcen, drcen a podobn techniky) nebo obratnost
(vechny styly, kde postavy zachovvaj urit odstup) plus
pslun dovednost. Vsledn poet spch je mra toku a
obrany zrove v tomto kole. M-li tedy jedna postava vce
spch, tok se j povede a ona dostane anci protivnka zra-
nit. Oba hri popisuj prbh kola, chvaty, dery, skoky,
kryty a dal manvry podle potu spch, a nakonec sp-
nj z hr pope poveden tok, kterm se soupei dostal
na ki.
V ppad e ob postavy maj stejn poet spch ne-
dostala v tomto kole ani jedna z nich anci soupee zranit.
Jestlie ob postavy maj nespchy, me bt tok t ne-
JAN JERSON PRCHA
spn, ale tak lze vsledek postat tak, e patn povedenmu
deru se protivnk uhbal tak, a upadl. V kadm ppad by
postava s vce nespchy mla bt postiena v dalm testu.
Tyto souboje bvaj rychlej a ppadn pevaha se
v nich vce projev. Na druhou stranu se hod pouze pro dva
bojujc (nebo pro boj, kter lze rozdlit na dvojice protivn-
k) 25
Rozdlen tok a obrana
Ve vech ostatnch stylech boje, tedy teba se zbran a t-
tem, dvma zbranmi, vrhn, stelba, ale i magick toky se
test provd zvl pro tok a zvl pro obranu, piem je
mono pout dv rzn dovednosti jednu pro tok, druhou
pro obranu.
Jedna z postav tedy provd test na tok pomoc vhodn
vlastnosti (obvykle obratnost) a dovednosti ovldn pslun
zbran, (boj meem, stelba z luku, vrh noe), napaden po-
stava provd test na obranu pomoc vlastnosti (opt obvykle
obratnost) a obrann dovednosti (boj meem, obrana dkou
v lev ruce, kryt ttem, hyb proti vrhacm zbranm, skryt /
zalehnut proti stelnm zbranm, atd.) V ppad, e tok m
vce spch ne obrana, navazuje dal fze, ve kter se zji-
uje zrann utrpn tokem. Jestlie je tok nespn, nebo
m brnc postava stejn i vce spch ne tonk, tok
nebyl spn nezashl s dostatenou razanc, pln minul,
byl vykryt pouijte vhodn popis v zvislosti na rozdlu
spch a stylu boje. Opt pokud tonk i obrnce maj ne-
spchy, mete popsat nevhodu, kter se projev v dalm
testu zaraen mee do zem, ztrta orientace po bezhlavm
toku, pd pi obran, zaseknut zbran.
Dv zbran
Jestlie m postava v rukch dv zbran a pouv dv
dovednosti, me se jednou zbran brnit a druhou toit.
Toho se obvykle vyuv pi boji zbran a ttem, ppadn
meem a dkou v druh ruce.
Me ale tak pout ob zbran k toku, jako napklad
dv pistole nebo dv vrhac dky. V takovm ppad provd
dva testy na tok za kadou zbra zvl a na kadou pouije
vlastn dovednost (obvykle dovednost boj zbran a boj zbra-
n v druh ruce)
Vcensobn toky
Postava me pomoc jedn akce zatoit vcekrt. Jestli-
e m dv zbran, zato kadou zvl a provede dva testy
s pomoc dvou rznch dovednost, piem k druhmu to-
ku bude mt postih -1 (pi toku na jednoho a toho samho
protivnka) nebo -2 pi toku na jinho protivnka. Jestlie
postava nechce toit na soupee, kter to na ni, ale msto
toho hodl napadnou jinho soupee, kter s n nebojuje, do-
poruuji dt j njak slun postih na obranu.
Pi vcensobnm toku jednou a tou samou zbran po-
stava provede pouze jeden test a spchy mezi toky rozdl,
piem kad dal tok obdr postih o 2 vy ne pedcho-
z (postava to opakovan (1) a tou samou zbran (2)) pi
toku na jednoho soupee a dal postih -1 za kadho dalho
soupee. Kad tok pak bude vyhodnocen zvl vetn ho-
du na prraz a tvrdost.
Nicmn jestlie postava pi prvnm toku neuspje, m
na druh postih ve vi rozdlu spch mezi obranou protiv-
nka a svm tokem. Jestlie dle toit nehodl, pot se
tento postih k obran zatoit vcekrt je riskantn, pokud
protivnk prvn tok vykryje, tonk m ztenou pozici pro
dal akce. (A hlavn toto pravidlo zajist, e se o vcensobn
 toky budou astji pokouet jen dob bojovnci, pro ostatn
bude pli riskantn.)
Pravidlo pro vcensobn toky nepopisuje napklad ti
rychl body dkou z bezprostedn blzkosti takov tok
vyete pomoc jednoho testu na tok a ppadn jednoho na
prraz bez rozdlovn spch, jen ho slovn popite jako ti
26 toky.
Vcensobn obrana
Jestlie m postava v ruce dv zbran (tedy i zbra a tt),
me si hodit na obranu kadou zvl pomoc pslun do-
vednosti a brnit se dvma tokm. Me pout ob obrany
proti jednomu toku, nicmn z druh obrany lze pist pou-
ze polovinu spch (i kdy jsou tm spotebovny vechny.
Toto pravidlo je vjimka pro zjednoduen spchy
z rznch akc se toti jinak vbec nestaj)
Postava m postih -1 za kadho dalho protivnka, kte-
r na n v danm kole to. Postih se nat, na prvnho sou-
pee tedy nem dn, na druhho -1, na tetho -2 a na tvr-
tho -3 vc soupe na n bude toit jen obtn.
Kombinace tok a obran
Z pedchozho textu vyplv, e jestlie se postava chce
v jednom kole tou samou zbran brnit i toit (na poad ne-
zvis), provede jeden test na ovldn zbran a spchy z nj
rozdl do libovolnho potu tok a obran, piem zapote
postihy uveden ve. tok a obrana tou samou zbran
v jednom kole nen nijak postiena, pedpokld se, e styl
boje umouje pejt z roku do obrany a naopak, nicmn
m silnj tok, tm hor obrana a naopak.
Obvykle ve fantasy svtech maj protivnci jedno zbra,
kterou pouvaj k obojmu, nebo maj dv zbran, piem se
jednou brn druhou to.
Vliv dalch podmnek
Jak tok, tak obrana mou bt zteny vlivem rznch
jev ero, zrann, nava, nestabiln podklad a mnoh dal.
Nkdy me bt ovlivnn pouze tok vt vzdlenost, po-
hyb tonka a/nebo cle, vhodnj postaven a podobn.
V jinch ppadech je ovlivnn pouze obrnce, napklad je-li
sten zakryt, maskovn, tok probh na vt vzdlenost a
podobn. Pozdji se dozvte, jak podmnky mohou tok a
obranu ovlivovat a jak bonusy i postihy pout. Stejn tak
se dozvte een tok zbranmi s prostorovm inkem,
jako jsou ohniv koule, granty a plamenomety.
Mon jste si vimli, e tok a obrana nejsou ovlivnny
typem zbran.V tchto pravidlech maj zbran nkolik para-
metr, kter v zvislosti na rznch podmnkch uruj posti-
hy (a vjimen i bonusy) na tok i obranu, ale samy o sob
schopnost zsahu a hybu nemn.
Vzdlenost a dostel
V ppad vrhacch a stelnch zbranch zejm narazte
na situaci, kdy bude teba urit, jak daleko vlastn lze uritou
zbran dohodit nebo dostelit, a na jakou vzdlenost lze za-
shnout. Vechny tyto parametry vyjaduje jedna vlastnost
zbran nazvan dostel (u vrhacch zbran dosah)
Dostel je vzdlenost cle v metrech, za kterou zsk
tonk postih -1. Napklad dostel 5 znamen, e za kadch
5 metr zsk stelec postih -1. Cl vzdlen 15 metr tak sice
me zashnout, ale bude mt postih k toku -3.
Dleit je nebazrovat na pesn vzdlenosti metr sem
nebo tam nehraje roli, pokud hr ve zmnnm ppad chce
nechat svou postavu udlat krok dopedu, aby ml vzdlenost
PT KAPITOLA KONFLIKT
14 a tedy ni postih, nechte ho ten krok udlat, ale postih
nesniujte. Je to orientan vzdlenost.
Jak hodnoty tedy maj rzn zbran?
Mal vrhac zbran jako noe a sekerky maj prvn ti me-
try bez postihu a pot za kad metr -1. Trefit se na 10 metr
u chce urit vcvik, 20 metr zvldnou jen misti.
Vt vrhac zbran (napklad otpy) a granty maj z-
kladn dosah tolik, kolik in tlo vrhajc postavy. Postava
s tlem 6 m zkladn dosah tchto zbran 6 metr.
Zde je teba ct, e dohodit a trefit se jsou dv odlin vci.
Otp se d dohodit na 50 80 metr, ale trefit se na tuto
vzdlenost do jednoho lovka je velmi obtn. Bn posta-
va s prmrnm vcvikem dohod prv tch 50 metr, ale
tm jist se netref. O otpu je vcelku jedno, kam dopadne,
pro granty nastupuje pravidlo o nepm stelb, kter si po-
peme za chvli.
Luky a praky maj dostel tolik, kolik je jejich niivost.
Pokud je ale tlo (u luk) nebo obratnost (u prak) men ne
je hodnota niivosti, sn se o tu samou hodnostu o dostel.
Kue m dosah tolik, kolik je polovina jej niivosti, tedy
opt je to tolik metr, kolik je potebn hodnocen tla stelce.
Od luk se li tm, e je-li kue nataena, m stle stejn do-
stel, i kdy z n bude stlet slab postava (kter mon bude
muset zakleknout nebo si lehnout, ppadn si j opt teba o
zdku)
Opt je teba ct, e z luku se d dostelit mnohem dl,
n je mon se trefit do lovka, notabene v boji. Nejlep
lukostelci vytvoen podle pravidel (tedy zkladn dostel)
maj na 100 metr 100% anci na zsah nekrytho lovka.
Chcete-li mt luky a/nebo kue jet nebezpenj, zvy-
te jejich dostel na dvojnsobek bu u vech, nebo teba jen
u kompozitnch ppadn dlouhch luk. Mjte ovem na pa-
mti, e hri budou pouvat zbran s vtm dostelem, po-
kud je neomezte jinak. Pot vak budou steln zbran na
otevenm prostoru ultimtn, jak pro postavy hr, tak pro
ciz postavy. Pokud hri trvaj na delch dostelech, pipo-
mete jim, e takovmi zbranmi bude stleno i po nich, a
cizch postav je mnohem vc.
U palnch zbran je dostel sloitj, zvis zejmna na
dlce hlavn a pouitm stelivu, take nem jednoznan
vztah k innosti zbran. Pro jednoduchost jsou dostely roz-
dleny takto:
Mal pistole 3 metry
Pistole 5 metr
Samopaly 10 metr
ton puky 20 metr
Puky a kulomety 50 metr
Pro tyto zbran plat dal pravidla (teba o automatick
stelb), ktermi se te nebudeme zabvat.
Nepm stelba
Pr slov k pouvn grant (ppadn grantomet a ji-
nch vbunch zbran). U tchto zbran me bt dleit,
kam se postava tref, kdy mine svj zamlen cl.
Pravidlo je vcelku jednoduch tato zbran maj zklad-
n odchylku jednu tvrtinu vzdlenosti, na kterou jsou vrhny.
Tedy grant hozen na 20 metr m odchylku 5 metr.
Kad spch dosaen v testu na zsah sniuje odchyl-
ku o jeden metr. 5 a vce spch pi hodu na 20 metr zajist,
e grant dopadne pesn tam kam ml.
Naopak nespchy zna, e odchylka bude vt, kad
nespch j o 1 metr zv.
 Zbv urit smr odchylky. Mete to urit podle uve-
n, hodit na kostce nebo prost nechat vybrat hre.
Prraz a tvrdost
V ppad spnho toku byl zasaen a nsleduje test
na prraz a tvrdost. Test na prraz hz tonk. U chladnch
zbran je pouitou vlastnost tlo, ke ktermu se pit para-
metr zbran zvan niivost. Stejn je tomu u luk a vtch
vrhacch zbran. Niivost prak a mench vrhacch zbran m
zkladn vlastnost obratnost. U ku a planch zbran se pou-
v pouze niivost zbran a dn vlastnost postavy na n
nem pmo vliv. Nicmn tonkova vlastnost tlo omezu-
je maximln niivost zbran, kterou me pout bez postihu.
Hod na tvrdost provd obrnce a jde o souet vlastnosti
tlo s ppadnou odolnost zbroje (nebo obleen). Opt se
nepit dn dovednost niivost zbran i odolnost zbroje
zde zastupuj dovednosti. Nicmn urit dovednosti umo-
uj redukovat ovlivovat niivost a odolnost.
Niivost zbran
Tento parametr zbran udv, schopnost prorazit zbroj,
obleen i ki cle a zpsobit zrann. Vechny tyto jevy jsou
zahrnuty v jednom popisu, ktermu je piazeno slo jako
obvykle na stupnici 1 10. Obecn lze ct, e slab, leh a
mn vkonn zbran maj ni niivost, zatmco inn a
smrtc zbran maj niivost vysokou. Nezle pitom na ma-
terilu ani konstrukci zbran, pdn me bude mt stejnou
niivost jako bitevn sekera a lehk kue bude odpovdat pisto-
li.
Pro postavy je dleit, jakou zbra mou pout. Zde
plat jednoduch pravidlo jednorun me postava pou-
vat bez postihu zbra s takovou hodnotou niivosti, kolik je
jej hodnocen tla. Jestlie pouv zbra obourun, pot
se, jako by mla tlo o 1 vy.
Kue a paln zbran maj niivost rovnou dvojnsobku
hodnocen tla nutn k jejich pouvn.
Jestlie niivost zbran pesahuje tlo postavy, pak m
postava takov postih na tok a obranu touto zbran, kolik
in rozdl mezi potebnm a pouitm hodnocenm tla
Vtinu chladnch pobonch zbran (mee, sekery, kyje)
lze v ppad nutnosti dret v obou rukch. Praky, luky a kue
se potaj jako jednorun nebo dvourun podle niivosti a
tla stelce, ale na jejich pouit jsou vdy teba ob ruce.
Jestlie vak postava pouv tyto zbran a jejich niivost pe-
sahuje dvojnsobek tla, zachz s nimi pomaleji ne se zbra-
nmi, jejich niivost tuto hranici pesahuje.
Pistole a nkter samopaly lze pouvat jednoru nebo
obouru, puky, kulomety, raketomety a dal zbran je nutn
pouvat obouru.
Pklad: Postava s nadprmrnou silou (tlo 6) me jednorun
pout me, sekeru, kyj, luk a prak s niivost a 6, ani by mla postih
k toku a obran. Pokud k jejich ovldn pouije i druhou ruku,
zvldne zbran s niivost 7.
Pistoli s niivost 12 zvldne v jedn ruce, s niivost 14 j u mus
dret obourun. Puku nebo kui mus pouvat obourun, ale do nii-
vosti 12 s n bude zachzet rychleji ne s niivost 13 i 14.
Pokozen
Pokud m tonk v testu na prraz vce spch ne
obrnce v testu tvrdosti, je obrnce postien zrann, vyve-
den z rovnovhy, dezorientovn, m pokozen vybaven a
tak podobn. Kad spch, o kter je prraz vy ne tvr-
JAN JERSON PRCHA
dost zna postih -1, krtkodob (na dal akci) nebo dlouho-
dob (na nkolik dalch scn, dokud nebude eliminovn) a
bu k ke vem testm, nebo jen k nkterm. Z toho vychz
tyi mon kombinace postien, jejich vyjden popisem si
probereme.
Zrann 27
Co vlastn plyne z mechaniky testu na odolnost? Zapo-
tenm tla do tohoto testu je vyjdena skutenost, e v zpalu
boje lze men nebo povrchov zrann ignorovat, protoe
postavu dnm vznamnm zpsobem neovlivn. I
v ppad, e spchy z testu tvrdosti vyrovnvaj neb pesa-
huj spchy z prrazu je postava zranna, ale jedn se o ne-
podstatn odrky, naraeniny, mal rny a jin zrann, na
kter nen teba brt ohled. Pesto vm dal pravidla umou-
j popsat a rozvst i takto mal zrann, kter nkdy mohou
mt vznam, i kdy spe kosmetick.
To sam plat pro ppadn zapinn obleen nebo po-
kozen vc oboj je pouze doasn a lze ho odstranit opr-
enm nebo jednoduchm zkrokem (napklad optovnm
nataenm zvru v rmci nabjen zbran). Nyn nco
k mechanikm.
Polovina ze zpsobenho pokozen (ta vt) by se mla
projevit pmo jako zrann. Polovina z tto poloviny (tedy
tvrtina) by mla bt trval zrann, kter nepjde odstranit
bnm oetenm a kter bude teba vylit. Druh polovina
zrann me bt doasn, kter lze odstranit oetenm a po
zavzn rny se pslun postih odstran.
Vyplv-li to z popisu situace nebo je-li to vhodn, je
mono popsat zrann (trval i doasn) pouze v jedn sti
tla ruka, noha, hlava. Pslun postih se pak pot v pln
vi jen k innostem, kter vyuvaj danou st tla. U nohou
je to napklad bh, plhn, skoky a dal innosti, u rukou
jsou to zejmna veker manuln innosti, boj se zbranmi,
manipulace s pedmty
Zsah do hlavy se v pln me pot pouze na duevn
innosti, vmavost a psychick vlivy.
Ve vech ostatnch ppadech lze z takovho zrann po-
tat pouze polovin postih (zaokrouhleno dol) zrann
v noze tolik nepek pi psan dopisu, prostelen ruka ne-
vad pi bhu.
Jestlie postava utrp vce nemench ran, zhruba kad
druh me bt popsna jako lokln. Jestlie je tok men
na uritou st tla a uspje, pak se jedn pochopiteln o lo-
kln zrann.
Pokozen, znien a ztrta vybaven
Jednu tvrtinu a polovinu ze zpsobenho pokozen
me hr i Vyprav popsat jako ponien vybaven oble-
en, zbran, pedmty na rukch,v kapsch, v batohu. Podle
potu spch me bt pedmt mn i vce pokozen, pl-
n znien nebo ztracen (nkdy sta jen kdy vypadne a posta-
va nebude mt monost ho sebrat). Zvanost pokozen nebo
ztrty pedmtu se projev jednodue kolik spch
z pokozen bylo pevedeno do pokozen / ztrty pedmtu,
tolik bude init postih ve chvli, kdy se ho postava rozhodne
pout / kdy by ho pouila, ale neme.
Tento postih nen vdy zcela jasn, napklad znien ho-
dinek po otci vlastn nedv dn postih postava sice ne-
bude chvli vdt, kolik je hodin, ale nijak zvl j to neomez,
dleitj byl fakt, e lo o drek. V takovm ppad peve-
te postih na ztrtu odpovdajcho mnostv rezerv, nebo ho
piate k vhodnmu testu pi prvn pleitosti. A nebo, jestli
hre napadne jin omezen (teba e postava bude minutu
nevcn zrat na kousky kovu v ruce, zatmco pibhaj dal
 neptel), postih prost vynechte. Ostatn m slouit pouze
k orientaci v ppad, e hr nev, jak by se mlo pokozen
projevit v mechanice systmu.
Ztrta orientace nebo rovnovhy
Jedna tvrtina a polovina z pokozen me bt popsna
28 jako krtkodob nevhody zakopnut, pd na zem, dezorien-
tace, nerozhodnost a zpsobit tak postih na pt akci (tedy
pi hodu na test) dan postavy. Jakmile je postih pouit
v popisu, je odstrann postava nabyla ztracenou rovnovhu,
vyskoila na nohy, identifikovala neptele, rozhodla se jednat
Shrnut projev pokozen
Jestlie hr nechce popsat pokozen jinak, pak spchy
z pokozen zna zrann postavy v pomru jedna k jedn.
toto zrann zpsobuje postihy ke vem innostem a testm
postavy, nen-li uvedeno jinak.
Zrann me bt lokln, pak se v pln vi pot pouze tebovat vyeit zvody na olympid s pesnost na setiny
k nkterm akcm a k ostatnm se pot pouze polovina po-
stihu.
Polovina celkovho i loklnho zrann me bt zrann
doasn, po dostatenm oeten nebo krtkm odpoinku se
postih nepot.
Jedna polovina z celkovho pokozen me bt peve-
dena na pokozen i ztrtu vybaven nebo na zskn krtko-
dob nevhody vyplvajc z naruen rovnovhy, orientace
nebo koncentrace.
Ve vsledku to znamen, e postava npaditho hre
me mt natrvalo pouze tvrtinov postih proti postav hr-
e, kter nebude pokozen nijak zvl popisovat.
Vypravi tento sytm poskytuje velk monosti
v prav vdre cizch postav. Jestlie bude zapotvat
vechny spchy z pokozen jako zrann, budou protivnci
snadno zabiti. Jestlie polovinu zrann zapote jako doas-
nou, protivnci budou rychle vyazeni, ale nikoliv zabiti. Kdy
do vyhodnocen jejich pokozen zahrne i nien vybaven a
ztrtu rovnovhy, mou takov protivnci vydret a tyikrt Pokud nepouvte hod na iniciativu, odette tento spch
vce ne neobvykle.
Tmto zpsobem lze velmi snadno odliit dleit pro-
tivnky od bnch spotebnch neptel a podle poteby bu
nechat protivnky umrat rychleji, nebo naopak pet boj
s nslednm zajetm, vyslchnm, vyjednvnm a ppadn potebnou k ovldn zbran (vdy jednoru, dvourun tasen
pesvdovnm hrskch postav.
Tyto rzn pstupy k pokozen se daj velmi snadno
vyut i v jedn he, ani dojde k naruen uvitelnosti, nebo
naopak jejich povolenm i zkazem lze nastavit nebezpenost
souboj prostm omezenm nkterch projev pokozen pro
hrsk postavy a/nebo ciz postavy. Chtlo by to pklad, e?
Pklad: Hank se nedokzal uhnout a schytal od Darena
der do brady na niivost ml 6 spch, Hank ml 1 ne-
spch na tvrdost. Celkov pokozen bude tedy 7.
Naped vyeme zrann Hank m naraenou elist (1
zrann dlouhodob) a rozkousnut ret a uraen zub (2 do-
asn zrann po rvace si na to d led a ta pr minut mu ani
jedno nebude tak vadit). Krom toho m zakrvcenou koili (-2
na charisma, a to bude vykldat sv podrdn manelce) a
navc musel zatst hlavou, aby pestal vidt hvzdiky (-2 na
nejbli akci, co bude nejsp tok i obrana).
Tak by to vypadalo, kdyby Vyprav pouil vechny mo-
nosti na zmrnn zrann. Protoe je ale Hank ciz postava a
jeho hdka s manelkou se nebude ve he eit, krom toho ne-
chce rvaku protahovat, kdy m Daren stejn navrch, nech
vechno pokozen ve zrann, piem nebude rozliovat mezi
dlouhodobm a doasnm. Hank je tak vn rann (8 zrann,
by je to nekrvcejc a omren) a protoe m tlo jen 7, padne
na podlahu a zstane leet. A Daren odejde, Hankovo zran-
n se po njakm ase sn na polovinu, on se probere a pjde
dom.
Dal akce
Ve strunosti si ekneme nco o dalch akcch, kter
mohou postavy bhem boje provdt.
Pohyb
Zatm nebylo ureno, jak rychle se me postava pohy-
bovat. Zde je situace jednoduch maximln rychlost za kolo
je hodnota obratnosti + dovednosti bh / atletika (nebo jin
vhodn), vsledek vyjde v metrech za kolo.
Tyto hodnoty jsou orientan, prmrn bec (obratnost
5 a bh 5) podle nich ubhne stovku za 20 sekund, zatmco
nejrychlej lovk za 10 sekund. Pokud nhodou budete po-
sekund, upravte si pravidlo pro bh podle libosti. Pro vtinu
ostatnch situac pln postauje.
V boji se postava pohybuje maximln o tolik metr za
kolo, kolik je jej obratnost. Pro ely jinch postih je toto
potno za bh, pi kterm se jet doke orientovat.
Chze postavy je tak rovna jej obratnosti, tentokrt
v kilometrech za hodinu, co vak v oboji u nevyuijete.
Pprava a nabjen zbran
Pprava zbran trv obvykle jedno cel kolo to zahr-
nuje vytaen z pouzdra a sprvn uchopenm, ppadn odji-
tn a nataen zvru u mench planch zbran. Zatoit ne-
bo brnit se je mon a v dalm kole.
Samozejm existuje monost rychlho vytasen a oka-
mitho pouit v jednom kole.
Zde zvid na tom, jak chcete zbran rozliit. V kadm
ppad na vytasen zbran potebuje postava jeden spch na
iniciativu a na jej pouit k toku i obran druh spch.
z prvnho toku nebo obrany touto zbran.
Jestlie chcete rozliit rychlost tasen zbran podle jej
innosti (a tedy zohlednit, e me se tas pomaleji ne dka a
men pistole snze ne brokovnice), vezmte hodnotu tla
nebude rychlej, spe naopak) jako postih k prvnmu pouit
zbran v tomto kole, kter me bt eliminovn pomoc sp-
ch z hodu na iniciativu. m nronj zbra, tm bude mt
vt postih pi rychlm vytaen a bude vyadovat vce cviku,
m-li bt rychle vytaena a pouita bez omezen.
Stejn se e nataen a odjitn, vyhozen (przdnho)
zsobnku, vytaen novho a zaloen do zbran kad ta-
kov innost zabere jednu akci a vyaduje bu odpovdajc
poet spch na iniciativu, nebo kad z nich zpsobuje po-
stih -1 na prvn pouit zbran v danm kole.
Pklad: Kdyby byl Daren z modernho svta a v pestelce
nabjel revolver, provedl by test na zrunost a ovldn revolveru.
Poteboval by 8 spch, aby ho dokzal pebt v jednom kole
mus vyklopit vlec(1) - przdn nbojnice vypadnou samy dky
automatickmu vyhazovn, shnut do kapsy a nabrat hrst n-
boj (2), zasunout pt nboj do komor (3, 4, 5, 6, 7) a za-
klopit vlec zpt (8). Vystelit u nezvldne. Kdyby si hodil je-
t o spch vc, me vystelit, ale vzhledem k tomu, e by mohl
pout jen hodnocen stelby 1, tak se mu to nevyplat a pok
radji na dal kolo.

PT KAPITOLA KONFLIKT
 Samozejm pokud hod mn spch, poda se mu nabt
mn nboj a tak bude nabjet teba dv nebo ti kola. A
jestlie si hod nespch, nboje mu vypadnou z ruky a nachytaj
na sebe blto, take ztrat jedno kolo a v dalm me zat
znovu.
Jestlie nechce riskovat, pouije prmrn hod se svou
slab zrunost 4 a ovldnm revolveru 3 (tedy Daren by ml
ovldn pistol 6, ale z revolveru stl poprv a tak pouije po-
lovinu dovednosti) m zaruen 2 spchy, take bez rizika ho
bude nabjet 4 kola, tedy 8 sekund kdy si pedstavte, jak
nco ukryt za rohem cpe nboje do zbran, zatmco mu kolem
hlavy svit stely, je to jet docela rychl. lovk se zkladn
anc 5 a mn si mus hodit kad kol, nabjen mu bude trvat
o hodn dle a kad druh nboj mu vypadne z ruky nebo se
netref do komory.
O nco sloitj je to se stedovkmi zbranmi z luk
lze sice stlet pomrn rychle, ale v boji jen velmi obtn. U
luku je teba vnovat jedno kolo na vytaen a zaloen pu a
ve druhm kole lze nathnout a vystelit. Vystel tedy jeden
p za 4 sekundy, co je 12 p za minutu to je opt velmi
slun vsledek. Pokud ale niivost luku pesahuje (o jedna)
tlo stelce, potebuje jednu akci navc na nataen a vystel
tedy kad tet kolo.
Praky potebuj jednu akci na nasazen druhho konce
kapsy na prst nebo ty a jednu akci na vloen oblzku i olo-
vn kuliky. Tet akc lze projektil vrhnout. Opt praky pe-
sahujc tlo stelce o 1 potebuj o 1 akc navc.
Kue vyaduj jednu akci na pilpnut tmenu, druhou
na nataen, tet na zaloen pu a tvrtou lze stlet. Ppadn ch navc je ero, tma, mlha, d, nava, nekvalitn zbra,
prvn akc zahknout ttivo za hk na opasku, druhou lpnu-
tm do tmenu nathnout, pak zaloit t a vystelit tyi akce
minimln v kadm ppad. Vhodou ku je, e lze pout i provizornho krytu postavy, a tak dl).
mnohem silnj kui ne kolik odpovd tlu stelce, sta mt
vhodn hever, navijk nebo pku podle nutn sly a typu
kue. O kolik je poadovan tlo pro nataen kue vy ne
tlo stelce, o tolik kol se natahovn prodlou. Bez speciln-
ho zazen pro natahovn opt zvldne stelec jen kui ure-
nou pro tlo o 1 vce, ne m sm a as nataen se o kolo
prodlou.
Nabjen tchto typ zbran lze teoreticky o jedno kolo
zkrtit, ale vyaduje to spn hod na tlo, zrunost nebo
obratnost (podle uven a tak stylu, jakm m bt pprava
zbran urychlena) plus ovldn zbran, a pote spch mus
bt alespo takov, jak je minimln potebn sla pro nata-
en zbran, jinak bude mt stelec opt postih na tok ve vi
rozdlu.
Duevn pokozen
Krtce o duevnm pokozen. Toto pokozen funguje
stejn jako fyzick, ale test odoln se hz s vl a neexistuje
zbroj. Nicmn urit dovednosti nebo drogy mou fungo-
vat podobn jako duevn zbroj a tedy bt piteny kvli pro
tento test.
Nespchy jsou duevnm pokozenm, bu doasnm
(vtina ppad) nebo trvalm setkn s nepedstavitelnou
hrzou, nm velmi odpornm, ppadn jde o nsledek ma-
gickho toku na dui.
Postihy za duevn pokozen se potaj v pln vi ke
vem innostem. Mete vak k fyzickm innostem potat
jen polovin postih v takovm ppad u nich potejte i
polovinu z vlivu strachu popsanho ne.
Strach a obavy
Ve he budete asto potebovat nasimulovat vliv strachu
na postavu. Zkuen hri a Vypravi s tm nemaj problm,
JAN JERSON PRCHA
jejich postavy se kr v koutku, ppadn utkaj, a na boj ne-
maj ani pomylen. Tm mn zkuenm nabzm vodtko, jak
na zklad vlastnost postavy a situaci urit mru strachu.
Jestlie dojde k situaci, kdy bys se postavy mohly zat
bt, (napklad prvn boj, prvn setkn s neznmm neptele,
tma a depresivn prosted, nhl napaden v takovm proste-
d, soustedn palba neptele) nechte vechny zainteresovan 29
postavy sloit test na vli. spchy zna, e postava se nijak
zvl neboj. Nula zna, e se boj, ale strach j neomezuje.
Nespchy pak zna omezujc strach a odetaj se od kad-
ho testu, kter postava provd, krom innost smrujcch ke
vzdlen od zdroje strachu (tedy typicky na bh pry od boje
nikoliv, ale teba na odemen pekejcch dve ano.) Samo-
zejm e se postihy potaj zejmna na tok, a hlavn na
obranu. Postava suovan strachem tedy me bojovat, ale
bude to pro n nebezpenj. Je jen na hri, jak moc bude
riskovat a kdy se rozhodne, e postih je u pli velk a po-
stava se bude snait uprchnout nebo jinak snit postih.
A na vjimen ppad se tok na zdroj strachu nepo-
vauje za pokus o odstrann piny strachu, ale pokud je
pvodce strachu zabit, postih jm zpsoben me zmizet.
(Pesto vak po zoufalm boji s jednm Vetelcem, kdy ze-
mou dv postavy, me objeven dalho Vetelce vzbudit
jet vt strach ne pedtm)
Samozejm jak pvodce strachu, tak schopnost mu odo-
lvat,me bt zvena i snena dalmi faktory. Standardn
hod je nemodifikovan. Faktor vyadujc jeden i vce sp-
pesila (za kad zdvojnsoben potu neptel, kter postava
vid, zvyte nronost o 1), vt poet stel, kter bu do
Bonusy nebo eliminaci postihu me zajistit loknut al-
koholu, aplikace povzbuzujc drogy (lze j piadit vt bo-
nus), zuiv kik, kterm si postava dodv odvahu, kik spo-
lubojovnk (lze kombinovat, pokud ki vichni, budou mt
vichni o 2 spchy vce v testu na strach), spn hod na
velen od spolubojovnka, jeho spchy eliminuj postihy
ostatnch postav v pomru 1:1, seven talismanu a krtk
motlitba a cokoliv dalho vs napadne.
Obvazovn a len zrann
Kdy postavy utrp zrann, asto je vhodn zrann
oetit, tedy poskytnout prvn pomoc. Oproti reln situaci je
postup v tchto hrch pomrn zjednoduen, hlavn proto,
aby postavy peily alespo nkolik boj. Mete samozejm
pitvrdit, ale pipravte se na komplikace ve he.
Rozdlen zrann
Zrann me bt mnoho druh sen, ezn, bodn,
steln, poplen, piduen, poplen, poleptn sami si jist
dovedete doplnit dal druhy. Pro nae ely budeme zrann
zaazovat do dvou skupin ve dvou kategorich.
Prvn je krvc x nekrvc, a druh vydr chvli x vy-
dr dle.
Prvn kategorie je jasn z eho tee krev, to je krvcej-
c. Znovu pipomnm, e drobn odrky tato pravidla pom-
jen, oden koleno me dost krvcet, ale lovk na to neu-
me.
Takt eme pouze vnj krvcen pokud nkdy bude
hrsk postava krvcet vnitn, m dost velk problm a bez
odborn pomoci mon nepeije.
Tedy krvcejc zrann je takov, u kterho hroz vykrv-
cen prstely, seky, body, oteven zlomeniny a dal.
 Pokud nen krvcejc zrann oeteno, kadou hodinu
postava utrp zrann v t sam vi. Kdy vydlte hodinu
velikost zrann, vyjde vm, za jak dlouho postav pibude 1
zrann.
Na oeten krvcen je teba hodit alespo tolik spch,
kolik je hodnota pvodnho zrann. Pokud oetujc nehod
30 dostaten poet spch, odpovdajc st zrann stle kr- vdom pot polovina (setete vechny takov zrann a vy-
vc. Je mon hodit znovu s postihem -1 a doshnout zbva-
jcch spch. Kad pokus o oeten, spn nebo ne, stoj
jeden obvazov materil. Nejsou obvazy nastvaj pote.
Nekrvcejc zrann tak vyaduje oeten, i kdy zpra-
vidla ve form obklad. Kadopdn tato zrann se nezhor,
nejsou-li vas oetena.
Nyn se dostvme ke druh kategorii.
Nkter zrann lze oetenm zmrnit, a u jde o zait me stle bojovat, ale pokud se nkam chce pohnout, jej
rny, piloen obkladu, nprava vymknutho kloubu.
V kapitole o prrazu jste se dozvdli, e a polovina zrann
me bt pevedena na krtkodob.
Toto krtkodob zrann lze odstranit dostatenmi
spchy pi oetovn. U nekrvcejcho zrann je to jedno-
duch kolik je hozeno spch, tolik doasnho zrann lze
odstranit. Hod lze opakovat s postihem -1 za kad opakov-
n, ale zrann mus bt oeteno najednou, tedy vsledkem
jednoho hodu.
Krvcejc zrann je sloitj. Oetovatel mus hodit snait ustoupit, nebo utct.
dostaten poet spch na zastaven krvcen a spchy
hozen v tomto hodu navc lze pout na odstrann a polo-
viny pvodn krvcejcho zrann.
Zrann zpsoben ztrtou krve nelze tmto zpsobem
odstranit.
Vechna zbyl zrann jsou brna jako dlouhodob a mu-
s bt vylena.
Bezvdom a dal efekty
Postava je v bezvdom tehdy, kdy hodnota zrann vy-
rovn pekro hodnotu tla. Nezle na tom, zda je zrann
dlouhodob i krtkodob, star nebo nov, oeten i krv-
cejc. Nicmn ze zrann z ruky nebo nohy se pro ely bez-
dlte dvmi, zaokrouhlete ve prospch hre.)
Jestlie zrann vyrovn nebo pekro obratnost, postava
je vyazena je pi vdom, ale nen schopna pohybu. Zrann
v nohch potejte v pln vi.
Pi dorovnn zrunosti postav vypadne zbra z ruky
(ppadn si mus hodit na ovldn zbran s postihem za zra-
nn, zda zbra udr). Jak asi tute, zde se v pln vi potaj
zrann v ruce.
Jestlie je dorovnn posteh, postava ztrc orientaci
smr se ur nhodn. Krom toho nedoke rozliit ptele a
neptele (na to si ptel mus hodit vce spch ne je postih
dotyn postavy, piem kad kolo zskv bonus +1, a
k novmu hodu, nebo k pvodnmu.)
Dorovnn (nebo pekroen) inteligenci i moudrosti
zna, e postava nen schopn uvaovat me bojovat, ale
neme vykonat jednoduchou akci kad kolo, dn sloitos-
ti.
Pekroen vle zna, e postava ztrc odvahu a bude se
Pot se vdy nejni vlastnost pro projev efektu, je-.li
vlastnost vce, efekty nastupuj vechny najednou. Nkter
postavy padnou na zem, v bezvdom, ale zbra stle svraj
v ruce, jin uteou, kdy zbra neudr, dal rychle ztrc pe-
hled a bojuj proti tomu, kdo stoj nejble, a tak dl.
Popsan efekty opt nejsou dogmatick, ale sp vodt-
kem pro rozlien reakc zrannch postav.

Len Podobn efekty nastvaj v ppad psychick ujmy, teba

Len vyaduje klid a odpoinek. Ne vdy mus jt o klid duevnho pokozen nsledkem strachu, jak bylo popsno
na lku, ale v mnoha ppadech je to jedin monost. Pokud ve. Jen msto bezvdom nastupuje neschopnost pohnout
se o pacienta nkdo star, je ve v podku. Jestli se o sebe jedinm svalem, panick kik, nesmysln pobhn okolo a tak
star sm, obdr na len postih odpovdajc innostem, dl.
kter mus vykonvat. Podrobnj pravidla budou v sekci o
kvalit vybaven. Smrt
Samotn odstrann zrann se ovuje nejlpe po spn- Lze ct, e postavy, zejmna ciz postavy, umraj
ku. Jde o test na tlo mnus celkov utrpn zrann. Oetuj- v okamiku, kdy zrann peshne dvojnsobek tla. Postavy
c osoba si me hodit na svou dovednost oetovn a p- neschopn pohybu, ale jet iv lze oetit nebo dorazit, ne-
padn spchy pidat k testu pacienta (mete jejich vi ptel ponechaj sob napospas zemou na mst, nebo se po
omezit na eliminaci postihu za zrann, postavy s nzkm t- ase zvednou a odplaz, a bu si pt daj pozor, nebo nao-
lem . tedy slabou konstituc - se tak budou lit pomaleji i pak se budou chtt pomstt (zde pipomete hr, e pokud
s mistrovskou p) maj mt povst zabijk, mus st jejich protivnk pet,
Pokud je test na len spn, poet spch uruje aby takovou povst mohli pesvdiv vytvet )
poet dn, ve kterch se zrann sn o 1 po kadm spnku. U vlastnch postav je situace sloitj hri maj mo-
Vyprav me ct, e celodenn odpoinek se pot za dal nost vyut rzn prostedky na zchranu postav, rezervy,
spnek a tak len urychlit. peveden nespch, snen vlastnosti vmnou za spchy
Padnou-li v testu len nespchy, jejich poet k, po na peit, dokonce i podvdn osudu - Vyprav je nech
kolika dnech bude mon test zopakovat. Za kad opakovn vymnit spchy i v ppad, e nemaj co nabdnout (nen co
testu po nespchu m postava bonus +1, dokud nedoshne rozbt, ztratit, jak znevhodnit dal akci) s tm, e jim d pi
spchu, pak bonusy ztrc a pi ppadnm nespchu je mu- jin pleitosti odpovdajc postih. Zrovna tak mohou nep-
s zskvat znovu od zatku. tel brt zajatce, zvlt kdy jsou postavy cenn, maj bohat
ptele nebo maj dleit informace (a protivnci je neum
Vyazen postav zskat od mrtvoly.) Nebo v ppad, e postava jednou ranou
Zatm se o umrn postav hovoilo dost voln a nyn i krvcenm doshla vtho zrann ne je dvojnsobek tla,
pichz na adu otzka, jak velk zrann znamen vyazen ale v tu chvli je u v pi skvlho medika nebo lena pomo-
postavy (naprost dezorientace nebo bezvdom a kdy postava c magie a tedy na oeten bude hozeno dost spch, me
zeme. pesto pet.

PT KAPITOLA KONFLIKT

V jinch ppadech tyto monosti ale pout nejdou po-
stava je obklena protivnka, kte sbraj hlavy, je pli blzko
obrovskho vbuchu, natve Vyprave nesmyslnou akc, ped
kterou j vichni varuj, ale hr si chce prosadit svou co
s tm.
Tyto mrt se daj rozdlit do dvou skupin pijateln a
nepijateln. Pijatelnm mrtm je teba hrdinsk boj, kdy
odvn vlenk zadruje pesilu neptel jen proto, aby
ostatn mohli uprchnout s dleitm pedmtem / informac /
postavou / zachrnit hol ivot. Ve stejn kategorii je mysln
riskovn hre nebo postavy.
Ve druh skupin jsou nesmysln mrt jako uklouznut
na mdle a der do hlavy, pd do propasti po patnm hodu,
smrt po nhodn rn v boji a podobn. Po peten pravidel
pro ovlivovn vsledk testu k takovmto mrtm doufm
dochzet nebude, ledy by to bylo elem hry.
Pevn
Obecn lze ct, e kdy postava zeme a hra m pokra-
ovat, mus si hr vytvoit novou postavu, ppadn pevzt
njakou ciz postavu vedenou do t doby Vypravem. Stane-
li se to u krtkodob hry nebo krtce po zatku dlouhodob
hry, nemus to bt tak velk problm, i kdy ve druhm ppa-
d mon pilo nazmar nkolikahodinov (nebo nkolika-
denn) vytven detail postavy.
Neplnovan smrt postavy po nkolika mscch nebo le-
tech hran je zvan problm, zejmna pokud vechny ostatn
postavy nebo jejich vznamn st peila. V takovm ppad
tm nelze vytvoit adekvtn nhradu, nebo skuten proi-
t udlosti, vztahy a kontakty ostatnch postav prakticky nelze
dohnat vymylenm od stolu. Stejn tak vylepen postava
pizpsoben svtu a prosted se ned vytvoit bez dlouho-
dobjho rozvjen ve he.
Z tchto dvod je mon pout nsledujc postup.
Pokud hra probh ve fantasy nebo naopak velmi pokro-
ilm svt, ppadn pokud se v n vyskytuj alespo trochu
okultn prvky, nemus bt smrt postavy i koncem jej existen-
ce. Zvlt ve fantasy jsou nemrtv, duchov, penosy due,
bosk zsahy, inkarnace a reinkarnace vcelku bnm jevem,
i kdy nemus bt ast a snadno dostupn.
Je tedy mon teba uloit dui mrtv postavy do kame-
ne, pozdji ji penst do sloitjho tla (a teba z n udlat
oivlho golema), penst j do mrtvho tla a vytvoit nemrt-
vho, pomoc magie nebo boh toto nemrtv tlo vrtit zpt
k ivotu a pot ho petransformovat do pvodn podoby, p-
padn penst dui do zvete a s pomoc magie tak vytvoit
lykantropa
V modern a postmodern dob jsou to zase pokusy o vy-
tvoen specilnch vojk, kter se mohou vymknout kontro-
le, pokusy s penenm vdom, klony, holografick kopie,
kyborgov s uloenou osobnost a dal. Pro hre rozvinu-
tch postav me bt hran takovch nestandardnch hrdin
nebo anabze s transformac ptele do pvodn podoby n-
mtem na celou srii dobrodrustv, ani tm utrp uvitelnost
svta.
Pokud tedy dojde k mrt postavy, sednte si s hrem a
nabdnte mu nkolik monost pokraovn, a novou posta-
vou nebo pokusem o vzken star.
Nkdy je mon tento zsah provst bez hrova vdom
popete situaci naznaujc jasnou smrt, ale v dal scn se
JAN JERSON PRCHA
postava probere nezrann a nev, co se j stalo, piem to
nev ani hr. Jen Vyprav v, e to byl tebas zsah boha,
kter bude chtt po postav vykonn velkho kolu, nebo
teba byla oiven klon postavy, kter m dokonit zadan po-
sln, a podobn. asto se k, e RPG jsou omezeny jen fan-
tasi hr, take nenechte svou hru omezovat poznatky
z relnho svta. 31
Vybaven
Pi svch dobrodrustvch budou postavy pouvat rzn
vybaven. Nkter z nich je dleit, jin nikoliv. Nicmn
vechno vybaven me bt popsno nkolika parametry.
Hodnocen
Hodnocen vybaven je universln vlastnost kdy ne-
budete pouvat jin parametry, tento se vm bude hodit vdy.
Hodnocen me u rznch pedmt vyjadovat rzn
vlastnosti, nicmn z hlediska pravidel jde o parametr, kter
odpovd potu spch dosaench ve standardnm testu.
Jestlie tedy chcete pout pedmt, pro kter nemte speciln
pravidla, jeho hodnocen se pouije bu jako vsledek hodu
na spch, nebo proti hodu jin postavy.
Napklad jed s hodnocenm 6 se pot stejn, jako kdy
by si tonk hodil na 6 spch na pokozen cle. Cl prove-
de test na sv tlo a ppadnou odolnost proti jedu a o sp-
chy v nm sn pokozen jedem. Jestlie bude mt stejn ne-
bo vce spch ne je hodnocen jedu, nebude zrann vbec.
Naopak liv injekce s hodnocenm 6 znamen, e po-
stav se vyl 6 zrann, jako by odpovala 6 dn. Neprovd
se dn test proti tomuto hodnocen.
V nkterch ppadech je teba pout hodnocen pi tes-
tu. Pak s hodnocenm vybaven zachzejte jako s dovednost
pitete ho k vhodn vlastnosti a odette hod.
Kvalita
Tento parametr vybaven uruje, jak moc pedmt odol-
v pokozen a opoteben, z jak kvalitnho materilu je vyro-
ben nebo jak je spolehliv. m vy kvalita, tm vce pedmt
vydr, ne se pokod.
Kvalita nezle na materilu ani technologii vroby, i
kdy oboj me mt vliv na dostupnost takovho pedmtu a
tak na dal vlastnosti. N s kvalitou 8 vyroben z oceli vy-
dr stejn jako n s kvalitou 8 vyroben z plastu i ze deva.
Ve druhm ppad pjde ale o velmi tvrd plast a pokud bude
mt tuto kvalitu devn n, nejsp bude vyroben ze specil-
n upravenho a napoutnho deva.
Naopak ocelov n sm o sob mle mt kvalitu i 1
pak to bude nekvalitn vrobek z plechu, kter se rychle ztup
a jet rychleji zrezne, pokud se dv nezlom i nerozpadne
pi prci.
Kvalita se pouv pi testech, zda vybaven snese nepi-
men nebo nevhodn zachzen a zda nebylo pokozeno pi
vystaven tmto vlivm.
Proveden
Toto je asi nejdleitj parametr, kter je u vybaven
pouvn. Proveden zna pouitelnost, snadnost ovldn,
rozmanitost (napklad u nad) ergonomii a tak podobn.
Nkdy splv s pedchozm parametrem, tedy nelze odliit
kvalitu a proveden, nebo to nen poteba.
Tento parametr m zsadn vliv na pouvanou doved-
nost. Zkladn mylenka spov v tom, e lpe vycvien a
 vce zkuen jedinec potebuje ke sv prci kvalitnj nin
nebo pomcky, aby mohl sv umn pln rozvinout. Samo-
zejm si doke poradit i s ne tak dobrmi nstroji a stle to
zvldne lpe ne zatenk, ale jeho potencil nen pln vyu-
it.
Plat, e pro kadou dovednost, pro kterou je teba nja-
32 k nin nebo pomcky, mus mt toto nin a pomcky ale-
spo takov hodnocen, jako je hodnocen dan dovednosti.
Tedy napklad pro boj meem 8 potebuje postava me
s provedenm alespo 8, aby ho mohla pout bez omezen.
Pokud je hodnocen pedmtu vy ne hodnocen do-
vednosti, nic se nedje. Amatr s kvalitnm vybavenm nebude
lep ne se zkladnm, protoe ho stejn neum lpe vyut.
Pokud je proveden vybaven ni ne dovednost, pot
se v testu prmr proveden pedmtu a dovednosti. Tedy
pokud bojovnk s dovednost boj meem 8 dostane do ruky
patn vyven a tk me s provedenm 3, bude se jeho
dovednost potat jen jako 6 (vt polovina z 8 + 3). Napros-
t mistr s dovednost 10 pouvajc vybaven pro zatenka
m dovednost jen nadprmrnou (6). Ten sam mistr pou-
vajc vybaven profesionl (proveden 8) m celkov hodno-
cen dovednosti 9. A v ppad, e pouije mistrovsk nin
(tedy s provedenm 9 i 10) bude moci vyut pln sv schop-
nosti a bude mt dovednost 10.
Toto pravidlo m za nsledek, e postavy postupem asu
potebuj stle lep a lep vybaven, i kdy nemus bt nutn
innj (teba v ppad zbran). Toto zlepovn je nkdy
mon provdt domcmi pravami danho vybaven (nap-
klad zlodj me prbn doplovat do sv sady na otvrn
zmk nov perhky, planetky a dal vymoenosti), ale n-
kdy je prost teba vyrobit nebo zakoupit pedmt nov, kva-
litnj.
Tak je to dobr zpsob, jak zamezit tomu, aby postavy
hned pouvaly zbran protivnk nebo je ve velk prodvaly.
Jestlie toti bn protivnci maj patn vcvik, pak ani jejich
zbran a zbroje nemus bt pli kvalitn a budou tedy pro
zkuenj postavy omezujc
Pouvali-li se pro jednu dovednost vc vc najednou,
potejte nejmen hodnocen ze vech.
Je tak mon, e jeden a ten sam pedmt bude mt
rzn proveden pro rzn pouit. Napklad obleen me
bt uito jako pohodln, nebo reprezentativn, do zimy, do
tepla nebo aby se v nm dalo bhat po stechch. Je jasn, e
splnit vechny parametry narz bude docela obtn (i kdy to
nen vylouen). Proto si u bnho obleen hr (tedy po-
stava) vybere primrn el, a pro ostatn pouit se bude po-
tat pouze polovina z tohoto proveden. V nkterch ppadech
jde ale jedno hodnocen proti druhmu a bude tedy psobit
jako postih.
Pklad: Leonardo da Vinci je mistrem malstv (10).
Maluje svj nejznmj obraz m k dispozici model, kter
nebudeme hodnotit. M sadu ttc s jemnmi ttinkami (pro-
veden 10). M vlastnorun namchan barvy (kvalita 10). M
skvle zpracovan pltno (kvalita 10). Nic mu nebrn namalo-
vat obraz, kter bude ndhern jet za nkolik stolet.
Kdyby ml k dispozici pouze malskou ttku a jet ne
moc kvalitn (proveden pro ely malstv 1), ml by efektivn
dovednost pouze 6 v tu chvli by z nj byl pouze nadprmrn
mazal.
PT KAPITOLA KONFLIKT
Pklad 2: nae znm Lara se na plese pokou za-
ujmout pozornost dleitho mue. Velmi hezky oblkla (aty
hodnocen 8), skvle nalila (kosmetika 7) a vzala si decentn
,nicmn vkusn perky (kvalita 8). Na nohch m boty na vy-
sokm podpatku vytvoen z nkolika emnk, take si j tento
i mnoho jinch mu urit vimne (proveden sexy boty 9).
Vechny sv dovednosti jako spoleensk etiketa 6 (potebn aty
a perky), svdn 7 (aty, boty a lidla) a ladn chze 9 (aty
a boty) me pln vyut. Stejn tak j nebude init pote poma-
l spoleensk tanec.
Pozdji veer se vak situace zmn a Lara bude potebovat
utct, a to rychle. Msto obvyklho niku davem pouije bh 3,
pi kterm j nalen a perky nebudou vadit (stny a rtnku
nem smysl eit, perky jsou decentn, lze tedy pedpokldat, e
jsou dostaten mal, aby pi bhu neskkaly budou mt hod-
nocen 4 pro ely bhu).
S obleenm je to sloit Dlouh sukn nen na rychl bh
moc praktick, ale Eva hrajc Laru si aty popsala jako ele-
gantn jednoduch s vysokm rozparkem, take i zde pjde za-
post polovinu hodnocen pro ely bhu, tedy 4.
Zbvaj boty. Eva se ani nesna Vyprave pesvdit, e se
v takovch botch d sprintovat oba v, e jsou dlan na po-
malou ladnou chzi. V tuto chvli se tedy zapotou jako postih,
a protoe je Vyprav hodn, vezme pouze polovinu jejich hodno-
cen, co znamen -4. Ke sv obratnosti 6 pite nesnen bh
3 a odete 4, protoe nem as si boty zout.
Pokud m pedmt splovat vce kritri najednou, je
mon ho takto vyrobit. Dokonce je mon vyrobit pedmt,
kter bude mt vysokou kvalitu ve vzjemn si odporujcch
parametrech. Pot bude jen dostupnost a cena, o kter si ek-
neme nco v tto chvli.
Ceny
V tchto pravidlech nenajdete dn rozshl cenk
s mnostvm poloek, ani te, ani v budoucnu. Domnvm se
toti, e cena pedmt jednoho druhu se navzjem li mno-
hem vce ne cena rznch pedmt. Tedy ned se ct, e
jdeln souprava je levnj ne hodinky, kdy hodinky lze po-
dit za 100 korun nebo za 50 tisc a jdeln soupravu za 50
korun nebo za 20 tisc.
Krom toho ceny se asto li i u jednoho konkrtnho
typu zbo.
To co zde najdete je metoda, jak ohodnotit rzn ped-
mty.
Naped zvolte zkladn cenu, tedy cenu nejlevnjho do-
stupnho druhu pedmtu, kter lze koupit. Tuto cenu pak
vynsobte kvalitou, provedenm, u zbran prrazem a u zbroj
odolnost, ppadn mrou zdoben (v rozsahu 1 10). Dle
mete cenu vynsobit jet proslulost vrobce (opt 1 10,
ale kvalitn vrobce nemus bt proslul a tedy drah a naopak,
znakov pedmt nemus bt o nic kvalitnj ne bn) a
ppadn jet dostupnost (opt 1 10, m vy, tm je
pedmt vzcnj, vroba vzdlenj, zakzan a podobn).
Jestlie pedmt nem jasn odliitelnou kvalitu a prove-
den, znsobte cenu kvalitou dvakrt.
Ve vsledku vm u jednoho typu pedmtu vyjde rozsah
cen mezi nejlepm a nejhorm 100:1, pokud zahrnete i
vechny ostatn parametry, tak i milion ku jedn (to je ale
opravdu maximum.
Prmrn pedmty budou stt 25x nsobek zkladn ce-
ny (kvalita a proveden 5).
 Tato cena je orientan hodnota, kter se mete pidr-
et. Nicmn dky smlouvn, nlad obchodnka a nutnosti
nkupu se cena me liit klidn o 50% od vypoten, zvlt
u levnjch poloek. Jedin vae starost je sprvn nastavit
zklady. Na to mete jt i opan urte cenu prmrnho
kousku vybaven a tu pak vydlte 25. Zaokrouhlen cena bu-
de zklad pro celou kategorii. 33
Pklad: Ve hernm svt bude prmrn plat 100 md-
nch na den, co bude odpovdat 1 stbrnmu. Zkladn plat
tedy bude 4 mky tolik budou mt ti, co jsou o stupnek
nad naprostmi ebrky.
Nejde o skuten plat, protoe prmrn denn nklady jsou
jen o mlo ni.
Dejme tomu, e takov slun me bude stt deset dennch
vdlk, co je 1000 mdnch. Bude mt niivost 5, kvalitu 5 a
proveden 5. Z toho vychz zklad pro run zbran 8 mdk
tolik bude stt mal nekvalitn rychlereznouc n. Kvalitn
dka s niivost 2 uren profesionlm (kvalita 7, proveden 8)
bude stt piblin 900 mk, tedy bezmla tolik co prmr-
n me.
Zbroj dme 5x dra ne zbran, take zklad 40
mk. Pltov zbroj (odolnost 9), velmi tvrd (kvalita 8) a
pitom pohybliv (proveden 9), zdoben leptnm (zdoben 8)
bude stt 200 000 mdnch. Nicmn denn obrat jejho maji-
tele bude tak vt pjde o vysokho lechtice (kvalita 8,
zapoteme j dvakrt), kter vldne velkmu panstv (rozloha
7). To dv obrat 1800 mdnch cenn, tato zbroj tedy bude
stt tolik jako vnos jeho panstv za tvrt roku a kdy jej maji-
tel pojede na turnaj, asi se dn zadlu ovem zbroj bude mt
hodnou krle.

Toto jsou zkladn pravidla hry as pro hrdiny. M-

ete je libovoln koprovat a roziovat, jen prosm ne-
mte jejich obsah.
Jde o prvn pracovn verzi, proto se v textu mou
vyskytnou chyby a nejasnosti, ppadn jste v nich nena-
li een njak situace ze hry, nebo mte pr otzek.

Uvtm, pokud sv pipomnky, nvrhy, nmty a

nzory zalete na e-mail jerson@centrum.cz Vemi se
budu zabvat a pravidla na jejich zklad upravm, nebo
vm polu odpov pmo.

Uijte si hru.

Jerson

JAN JERSON PRCHA