N

A
TI
VA ZPRAVODAJ AZ
R ZD
E OL
LT A
A
(únor 2018)
milí příznivci Alternativy Zdola,

Ú norové vydání naše-

ho Zpravodaje AZ otvírá
úvodník Karla Růžičky o zbro-
rodním obrození píše o otázce
české kultury, a nad tím, jest-
li rok 1989 znamenal v tomto
procenta na bezpečnost
jení a o doporučení NATO dá- ohledu změnu k lepšímu, či karel růžička str.3
vat na obranu nejméně dvě k horšímu. V druhé části rub-
procenta rozpočtu. Dále infor- riky Doporučujeme přinášíme
mujeme o členské schůzi AZ, několik odkazů, které v úno-
která proběhla v druhé polovi- ru hýbaly děním u nás i v celé
ně února v sídle AZ v Praze na Evropě – jednak jde o dosud
Smíchově. Zbyněk Fiala se ve nevyjasněnou vraždu sloven-
ského investigativního
novináře Jána Kuciaka a
zpravodaj-az@seznam.cz jeho partnerky Martiny
Kušnírové, a za druhé o
demonstraci proti jme-
dvou textech zabývá otázkou, nování Zdeňka Ondráčka do
jestli by se do našeho školství komise pro kontrolu GIBS.
měly znovu zavést dílny a pra- Veškeré ohlasy, názory nebo
covní vyučování, a v druhém příspěvky uvítáme na e-mai-
J iž asi 40 let zaznívá na vrcholných orgánech
NATO doporučení, aby vojenské výdaje člen-
ských států dosahovaly úrovně alespoň dvou
materiálu se zamýšlí nad nový- lové adrese zpravodaj-az@ procent hrubého domácího produktu. Někdy zní
mi technologiemi, které napo- seznam.cz nebo info@alterna- důrazně, někdy jen letmo, občas to bývalo opo-
máhají decentralizaci. tivazdola.cz. Přejeme inspira- menuto, jindy jen připomenuto.
Dan Glas pak na závěr ve tivní čtení.
svém seriálu o novodobém ná- Vaše Alternativa Zdola

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 1

 bilancování AZ jak decentralizovat? obsah
karel růžička str.9 zbyněk fi ala str.17 3 Úvodník

8 Doporučujeme

9 Členská schůze AZ

10 Den deskových her

12 Doporučujeme

13 Mikeš už přišel

U plynulý rok činnosti AZ jsme poněkud pole-

vili v tradičních oblastech našeho působení,
jako je participativní rozpočet a družstevnictví,
N ávody k tomu, jak se připravit na změnu,
kterou přinášejí technologické nástroje pro
decentralizaci našeho života. Ke slovu se dostá-
14 Práce v dílnách

ale naopak jsme se zase více zapojili jako spo- vají vizionáři, uvažující o obecní energetice, fi- 17 Karta se obrací
luúčastníci do akcí jiných organizací. Zprávu o nančně výhodném družstevním bydlení, podpo-
činnost jsme projednali 21. února 2018. ře místního trhu s biopotravinami... 20 Národní obrození

27 Tiráž, kontakty

zavedení školních dílen? slovenské memento mori
zbyněk fi ala str.14 str.12

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 2


Procenta na bezpečnost
Již asi 40 let zaznívá na vrcholných orgánech
NATO doporučení či požadavek, aby vojen-
ské výdaje členských států dosahovaly úrov-
ně alespoň dvou procent hrubého domácího
produktu. Někdy zní důrazně, někdy jen let-
mo, občas to bývalo opomenuto, jindy jen
připomenuto.
K ořeny tohoto nápadu leží ve 2. polovině 70.
let, když pár let předtím došlo k vyrovnání
vojenských sil obou politicko-vojensko-hospo-
dářských bloků, studená válka doznala oteple-
ní, došlo na helsinský proces a na první smlouvy
o kontrole a omezení zbrojení. Skončila vlek-
lá špinavá válka ve Vietnamu, arabsko-izrael-
ské boje byly ztlumeny, válečníci z Biafry utekli
a hledali horko těžko „práci“ jinde v Africe a
válčení středoamerických státečků nemělo pro
zbrojaře a kšeftmany se zbraněmi a střelivem
úvodník
patřičné grády. Sice byly hle-
dány konverzní průmyslové
programy, ale to znamenalo
pro vlastníky a manažery zbro-
jovek tlačit se na trhy zaplněné
jinými, zavedenými firmami.
Dělníkům, technikům a střed-
nímu managementu bylo vcel-
ku jedno, co vyrábějí, zda ka-
nóny, radary, stíhačky, bomby,
nebo auta, televize, hnojiva,
protože jen asi jedno procen-
to z nich bylo tak specializova-
ných na válečné zbraně, že by nikde jinde nena-
šli se svými znalostmi a dovednostmi uplatnění.
Takže vojensko-průmyslový komplex zapřáhl
své politické reprezentanty a byl vymyšlen po-
žadavek 2% HDP na vojenské výdaje. Proč zrov-
na dvě procenta, nikdo nikdy nevysvětlil, ale dá
se předpokládat, že to byla kulatá, tj. mediálně
vhodná cifra blízká přání válečných magnátů,
aby se jejich fabriky zase patřičně rozjely a zis-
ky jim zajistily snový blahobyt nejen osobní, ale
i podnikatelský s dostatkem volných prostředků
na náležitý politický a také ekonomický, mediál-
ní a kulturní vliv.
loutky přešly od slov k činům
Čtyřicetiletý požadavek je nyní opět na stole a je
podpořen mediální kampaní o terorismu, agresi-
vitě Ruska, zločinném režimu v Sýrii, posilování
Číny a migraci. Tentokrát je již doplněn o po-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 3
žadavek, aby na nákup nových
zbraní padla třetina nákladů.
Okatěji dát najevo zájem zbro-
jařů už snad ani nelze. Blábol
o potřebě armádních zbraní
v boji proti terorismu, kterým
se oháněla bushovská a oba-
movská administrativa od pře-
lomu tisíciletí, byl tak trapný,
že vojensko-průmyslový kom-
plex a jeho političtí exponenti
museli po tuctu let nevalných
výsledků přijít s celým terori-
stickým islamistickým státem,
padouchem Bašárem Asadem,
ruskou a čínskou válečnou
hrozbou, Putinovy prsty v ka-
ždé podezřelé akci, protože
jen trochu rozumnému člově-
ku bylo jasné, že proti teroris-
mu se nasazují policejní a tajné
služby, nikoli stíhačky, tanky a
rakety. Pár válek sice proběhlo
či se vleče, jenže Husajnův re-
žim v Iráku a Kaddáfího v Libyi
padly tak rychle, že to žádný
velký kšeft nebyl a větší efekt
byl a je z nich na mediální fron-
tě. Jedinou jistotou je Afghá-
nistán (nepoddajný už přes 150
let) a západní Sahara. Gruzín-
sko-ruská válka o Jižní Osetii
v r. 2008 vypukla bez náleži-
té mediální přípravy a skonči-
la dříve, než se západní main-
stream rozkoukal, takže zase
z toho nic nebylo. Nezapůsobi-
lo to ani na odpor proti radaru
Národní protiraketové obrany
USA a ČR, protože lži, výmysly
a argumenty byly tak slabomy-
slné či nicotné, že to postojem
výrazné většiny Čechů neotřás-
lo. Ani agresívní islamistický Is-
lámský stát v Iráku a Levantě,
jehož jádrem jsou síly Al-Kajdy,
organizace vytvořené USA před
cca 35 lety pro boj proti sovět-
ským vojskům vpadlým do Af-
ghánistánu, a jež se postupně
formoval od konce tisíciletí.
To zprvu nepřinášelo náležitý
efekt. Do doby, než po patu v
Afghánistánu a únavě americké
veřejnosti z vleklé války nebyli
islamističtí fanatici přeskupe-
ni do Sýrie a rozjela se tam za
povzbuzování USA, EU a Izra-
ele už pořádná válka. Když po
několika letech byla ohrožena
existence Asadova syrského re-
žimu a tím i ruské vojenské zá-
kladny v Tartúsu, Rusové, kte-
ří mají ve světě stokrát méně
vojenských základen než USA,
nechtěli o svoji výspu v arab-
ském světě přijít a jali se bránit
na místní poměry poměrně to-
lerantní asadovský režim. Aby
si však Evropané přišli na své,
obstarala jim politika EU a pět
miliard dolarů od vlády USA
bojiště na Ukrajině. To konečně
zapůsobilo a junckeři, merkelo-
vé, schulzové, macronové, so-
botkové, stropničtí a další po-
litické loutky v tomto případě
přešly od slov k činům a vážně
začali plánovat růst vojenských
výdajů jednotlivých států.
pod dvěma procenty
Však již bylo na pováženou.
Dle údajů švédského SIPRI
kupříkladu Belgie, kde NATO
„bydlí“, vydala na armádu přes
dvě procenta HDP naposledy
v r. 1991, v r. 1999 podíl klesl
pod 1,5% a od r. 2011 nepře-
sáhl jedno procento! Podobnou
„drzost“ projevili Dánové a Ni-
zozemci (od r. 2004 pod 1,5%,
v posledních letech 1,1-1,2%),
Španělé (od r. 2003 pod 1,5%,
posledních pět let jen 1,2%),
nemluvě o Lucemburčanech
(od r. 1989 pod jedním pro-
centem, posledních deset let
pod 0,5%). Zbrojaře však „zra-
dili“ i Němci (v tomto tisíciletí
1,4-1,2%) a Italové (v posled-
ním čtvrtstoletí pokles z 2,0
na 1,5%), takže obchody jim
zajišťovala jen Francie (v po-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 4
sledních 15 letech 2,2-2,5%) a
umdlévající Velká Británie (po-
slední dva roky též pod 2,0%),
což „stateční“ Řekové, zbrojící
proti turecké armádě, nemohli
zachránit, byť to značně při-
spělo k jejich zadlužení, eko-
nomické krizi a ztrátě ekono-
mické a politické suverenity (v
r. 2009 ještě 3,2%, od té doby
2,3-2,7%). Jistotu příjmů zbro-
jařů tak znamenají jen američ-
tí daňovníci a tiskárny peněz a
státních dluhopisů – USA v r.
2010 vydaly 4,7%, v l. 2015
a 2016 po 3,3%. Přitom jejich
sousedi na severu směřují na
obranu po r. 2013 jen procen-
tíčko, předtím to bylo okolo
1,2%, a Mexičané se posled-
ních 30 let pohybují mezi 0,4
až 0,7%. Ještě, že je zde „vzor-
ný žák“ Saúdská Arábie, jež
v minulém století rozpočtova-
la na armádu desetinu rozpoč-
tu, pak sice polevila na zhruba
osm procent, ale poslední tři
roky je opět nad desítkou. Izra-
el, který má dostatek reálných
důvodů k obavám, nedosahuje
po r. 2010 ani hranice 6,0%.
Východní zbrojařskou kon-
kurenci živilo Rusko v tomto
století do r. 2011 podíly 3,3-
4,1%, v l. 2012-16 podíly 4,0-
5,3%, Čína oscilovala mezi 1,9
a 2,1%. Indie, která využívá
zbraní z celého světa, vyna-
kládá na obranu okolo 2,5%,
když počátkem století to bylo
o přibližně 0,2 procentního
bodu více. Neutrální Švýcarsko
vydávalo na přelomu tisíciletí
1,0%, od té doby podíl jeho
vojenských výdajů na HDP ne-
ustále klesá, nyní představuje
0,7%. Rakušané byli a jsou na
tom takřka stejně, Švédové za
posledních 20 let sestoupili
z dvou procent na jediné. ČR
v posledních deseti letech vy-
nakládala 0,9-1,2%, konkrét-
ně to v posledních pěti letech
byly 1,6-2,0 mld. USD.
Výdaje USA o řád výš
Těch českých cca 50 mld. Kč
je snad jediné číslo, které čes-
ký mainstream z oblasti vojen-
ských výdajů, českých, unijních,
aliančních i světových, občas
použije. Kolikrát týdně slyší
čeští čtenáři a diváci tzv. ve-
řejnoprávních médií, nemluvě
o korporátních, o ruské hrozbě?
A kolikrát za rok se z nich do-
zví, že vojenské výdaje Ruska v
posledních třech letech stouply
z 60 na 70 mld. USD, zatímco
výdaje USA se pohybovaly nad
600 mld., tj. činily zhruba de-
setkrát více? A že před osmi až
deseti lety byl rozdíl dokonce
i více než 15-násobný? Občan
by pak ještě mohl začít konspi-
rovat, jakou šanci má desetkrát
méně zbrojící stát v případné
válce a jak šílení by museli být
jeho šéfové, aby zaútočili na
USA a jeho spojence. Tím spíše,
že výdaje Francie a Velké Bri-
tánie (po cca 50-55 mld. USD)
se blíží úrovni Ruska, Německo
se pohybuje okolo 40 mld., Itá-
lie do 30 mld., Španělsko k 15
mld., atd. Rusko přitom zao-
stává za Čínou (okolo 200 mld.
USD) a Saúdskou Arábií (60 až
87 mld.) a na záda mu dýchá už
i Indie (55 mld.).
Svět utratil na vojenské výdaje
v r. 2015 bezmála 1,7 bil. dolarů;
ve stálých cenách celosvětové
roční výdaje v posledních deseti
letech kolísaly těsně pod zmíně-
nou hranici v rozmezí zhruba 40
mld. USD. Z celosvětového HDP
ukrajují vojenské výdaje každý
rok přibližně 2,5%.
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 5
 Zdálo by se tudíž, že volání poúspor. Kromě tohoto základu
dvou procentech je oprávně- rozhoduje velikost a tvar území,
né. Pokud by však USA sníži- délka a charakter hranic, reliéf
ly své výdaje na tolik omílaná území a hranic atd. To neuhra-
dvě procenta, celosvětové vý- jete procenty HDP, ale absolutní
daje by klesly o stovky miliard výší nákladů. Nemluvě o vlivu
a hned bychom byli s globál- ekonomické výkonnosti daného
ním průměrem rovněž na dvou státu, která ze dvouprocentní-
procentech, možná i níže. A to ho podílu vojenských nákladů
není vše. na HDP Francie udělá daleko
Jak efektivní je vojenský pakt,vyšší objem prostředků než by
když se na bezpečnostních vý- měla Horní Tramtárie kdesi v
dajích nic neušetří oproti těm, Africe třeba s desetiprocentním
co stojí mimo pakt? podílem. Pokud bychom přepo-
čítali vojenské výdaje na osobu
Jde o kšeft či na čtvereční kilometr území,
Je jasné, že zajištění bezpeč- tak by byly rozdíly přibližně
nosti každého státu bez ohledu následující: USA – skoro 2000 údržbě techniky, o bojové stra-pacifismu, odzbrojení a zrušení
na jeho velikost vyžaduje urči- dolarů/obyv., 65 000 USD/km2, tegii a taktice, nemluvě o mo- armád. Správné, morální, hos-
té jádro nákladů (zdaleka nejde Rusko – 500 USD/obyv, 4200 rálně-volních vlastnostech vojá-
podárné, ale v současnosti, kdy
jen o to, že musíte mít minist- USD/km2, Čína – 140 USD/obyv, ků a vůbec celého obyvatelstva vojensko-průmyslový komplex,
ra obrany, ať už máte armádu 22000 USD/km2, Francie – 900 a mobilizovatelnosti zeměfarmaceutické a energetic-
o 500 nebo 500 000 vojácích), USD/obyv, 100 000 USD/km2, k obraně. Smrsknout problema- ké firmy dosáhly největší kor-
takže státy s menší armádou ČR – 190 USD/obyv., 25 000 tiku bezpečnosti na požadavek porátní moci v dějinách, je to
nemohou těžit z velikostních USD/km2 atd. dvou procent HDP na vojenské z oblasti snů. Je dobře, že ten-
Rozpočtové vý- výdaje má evidentně jiný smy- to postoj řada lidí zastává, že
daje na armádu sl, než proklamovanou bez- zaznívá, avšak pokud nedojde
však nic neříka- pečnost. Kráčí o kšeft. O velkýke společenské katastrofě, při
VOJENSKO-PRŮMYSLOVÝ jí o její kvalitě, o kšeft. O nebezpečný kšeft. A níž se tato korporátní moc ne-
kvalitě její orga- o nebezpečné manévry okolo zdiskredituje tak, že společen-
KOMPLEX DOSÁHL NEJVĚTŠÍ nizace, struktury, tohoto kšeftu. ské vědomí bude na likvidaci
řízení a výcviku, armád a průmyslu válečných
MOCI V DĚJINÁCH. o množství, kva- Největší moc v dějinách zbraní naladěno, tak to bude
litě, použitelnos- Proti cynické válkychtivosti a extrémistický názor nepouži-
ti, spolehlivosti a ziskuchtivosti stojí myšlenka telný v běžné politické evoluci.

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 6

 Určitě je však za stávající situ-
ace kompatibilní s většinovým
politickým vědomím otevřít
diskusi o velikosti nákladů a
jejich použití, o struktuře bez-
pečnostních složek, o množství
a kvalitě zbraní, o výcviku vo-
jáků a obyvatelstva, o vojenské
strategii a doktríně, o smys-
lu zahraničních misí bojových
vojáků, ženistů, zdravotníků a
záchranářů, o vlastnictví zbro-
jovek a zbrojních obchodních
firem (aby se zmenšila zisková
motivace k výrobě a užití zbra-
ní), o registraci zbraní a váleč-
ných zařízení, o podmínkách
vlastnictví zbraní a obchodu
s nimi, o stíhání nelegálního dr-
žení a použití zbraní a obcho-
du s nimi, o náhradě škod na
majetku a zdraví způsobených
zbraněmi výrobci, obchodníky,
prodejci a spolky držitelů zbra-
ní, o mezinárodních souvislos-
tech, vztazích a právu, o ob-
novování mezinárodní důvěry,
o zahraniční ekonomické, soci-
ální a kulturní pomoci a spolu-
práci a o dalších rovinách bez-
pečnosti ČR jako jsou výroba
a zásoby základních životních
potřeb, soběstačnost a nevydí-
ratelnost potravinová, energe-
tická, v důležitém zboží a služ-
bách (dodávky vody, oblečení,
obuv, rozličná elektrotechnika,
stavební materiály; služby ban-
kovní, telekomunikační, do-
pravní, poštovní, internet, od-
padové hospodářství atd.).
Výdaje do kvérů nebo do
občanů?
Pokud česká politická reprezen-
tace podlehne tlaku na zvýšení
výdajů na bezpečnost, tak by
občané měli na vládu tlačit, aby
nebyly tyto prostředky vynalo-
ženy jen na zbraně a armádní
zařízení, navíc patrně zejména
od zahraničních výrobců. Vzhle-
dem ke komplexnosti bezpeč-
nostní problematiky by to byly
do značné míry vyplýtvané pe-
níze. Daleko slabším místem
české bezpečnosti je nicotná
civilní ochrana a hospodářská
závislost na zahraničních vlast-
nících. Obyvatelé (především
muži) by měli absol-
vovat zhruba tří až
šestiměsíční vojen-
s ko - z á c h r a n á ř s ko -
-zdravotnický výcvik
periodicky v dalších
letech (kupř. každých
pět či deset let) ob-
novovaný, přičemž
využit by měl být i
k posílení fyzických schopnos-
tí a k monitoringu a zlepšení
zdraví včetně stravovacích ná-
vyků a životního stylu. Úlohou
poměrně jednoduchou je rozší-
ření a zvětšení státních hmot-
ných rezerv (na území ČR, aby
bylo úplně jasno). Daleko těžší
úlohou už je vytvoření celostát-
ní sítě výrob, služeb a obcho-
du, zajištění základních potřeb
obyvatel, jak na úrovní centra,
tj. vlády a ústředních orgánů,
tak i na bázi místních hospodář-
ských koloběhů vytvořených ve
spolupráci samosprávy a lokál-
ních subjektů (podniky veřejné
správy, soukromé, družstevní,
smíšené), což zvýší odolnost
systému, zejména v případě se-
lhání centra.
Chce-li po nás někdo, ať se více
staráme o svoji bezpečnost a ať
zvýšíme výdaje na ni – tak mu vy-
jděme vstříc a žádejme komplex-
ní přístup k zajištění
bezpečnosti ČR a je-
jích obyvatel. Dostaň-
me vládu a „bezpeč-
nosti“chtivé politiky
pod argumentační
tlak jak věcných po-
žadavků, tak morál-
ních dilemat mezi
výdaji buď do kvérů
anebo do občanů, jejich odborné,
fyzické a morální připravenosti,
do ekonomiky naší země a do její
mezinárodní role.
Karel Růžička
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 7
 doporučujeme
Třicet tisíc prodaných nocleženek a Aktuálně.cz: V regionech si pěstujeme ghetta
devět umrzlých lidí https://video.aktualne.cz/dvtv/v-regionech-si-pestujeme-ghetta-viceleta-gymnazia-nemaji-smy/r~100998fc164711e880d30cc47ab5f122/
https://a2larm.cz/2018/03/tricet-tisic-prodanych-noclezenek-a-devet-umrzlych-lidi/ Promrhali jsme 15 let, máme poslední šanci
Stejně jako každou zimu umírají i letos lidé bez chytit se západního světa, nikdo neuvažuje nad
domova. Charita neřeší příčiny bytové nouze, tím, jak zlepšit stav vzdělávání, konkurence-
chybí především státem garantované dostupné schopnost Česka, která stojí na levné pracovní
bydlení. síle, zmizí do několika let, říká Bohumil Kartous
z organizace EDUin. Dodává, že politici nemají
Soukromé vesmírné závody 2.0 zájem situaci řešit, shodli se jenom na tom, že je
Ondřej Trhoň třeba zvyšovat platy učitelů. Největším handica-
https://a2larm.cz/2018/03/soukrome-vesmirne-zavody-2-0/ pem ve vzdělávání dětí prý jsou jejich nevzdě-
Probíhající objevování vesmíru soukromými laní rodiče.
korporacemi je dobrodružné, přináší ale nejed-
no riziko. Aktuálně.cz: 200 tisíc exekucí v Česku je
protiprávních
Rozhovor Britských listů: Propadnou https://video.aktualne.cz/dvtv/neopravnene-exekuce-dluznici-jsou-systemem-semleti-neveri-ze/r~55f8195a0cf211e8ac3d0cc47ab5f122/
se v důsledku robotizace regiony v ČR Lidé se musí ozvat, systémem už jsou ale se-
do nezaměstnanosti? mletí, vysvětluje expert na exekuční spory Petr
https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=ZYE3zh4p0E0 Němec. Neoprávněné jsou exekuce podle tzv.
„Všechny ekonomické trendy počítají s tím, že Elon Musk, zakladatel kos- rozhodčího nálezu. Podle Němce byli rozhodci
nepřijde zlom.“ Jak to vypadá s digitalizací a mické společnosti SpaceX v těchto sporech ekono-
robotizací v České re- micky závislí na věři-
publice a jaký bude mít telích, kteří jim dáva-
pokračující automati- li práci, a podle toho
zace, například příchod rozhodování vypada-
automobilů bez řidičů, lo. Finanční gramotnost
vliv na českou eko- je v Česku špatná, otázkou ale je, jestli její po-
nomiku především v regionech? O tom hovoří silování něco zlepší, říká. Co chceme o financích
Bohumil Kartous v Rozhovoru Britských listů učit matku, která kvůli nemoci nemůže na týden
s podnikatelem, zastupitelem a publicistou Jiřím do práce a na konci měsíce nemá dost peněz,
Hlavenkou. ptá se Němec.
Bohumil Kartous

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 8

 již šířily do obcí a měst vesměs
bez naší (či Agory CZ) propa-
gace a osvěty. V polovině roku
už běžely či byly nastartovány
v takřka čtvrt stovce obcí, měst
a městských částí. Předvoleb-
ní slibovací čas nahrává tomu,
aby se přidaly další a občanům
se otvírala víčka, že mohou
spolurozhodovat a nést zodpo-
vědnost o tom, co se za peníze
z jejich daní před jejich domy
nebo za humny pořídí. Paroz
má zatím ale výlučně podobu
„grantového schématu“, tak-
že nadále trvá úloha posunout
spoluúčast občanů na vyšší
Shrnout a vyhrnout úroveň. K tomu, aby spolu-
rozhodovali o velkých a stra-
tegických investicích a o roz-
Uplynulý rok činnosti AZ jsme poněkud polevili v tradičních členění celého rozpočtu,
oblastech našeho působení, jako je participativní rozpočet aby komunikace sa-
a družstevnictví, ale naopak jsme se zase více zapojili jako mospráva-občané
spoluúčastníci do akcí jiných organizací a nadále jsme udr- vstoupila do eta-
želi svoji aktivitu v pořádání besed. Tak by se dal stručně py průběžného
shrnout obsah zprávy o činnosti, kterou jsme projednali na procesu i k těm
členské schůzi AZ, z. s., ve středu 21. února 2018. nejzávažnějším
věcem. Určitě
O hledně budoucnosti jsme
se shodli, že jest třeba si
letos vyhrnout rukávy a nejen
mi a nabídnout je kandidátům
do jejich programů.
k tomu mají blíž
na obcích a v měs-
tečkách, kde si to mohou vy-
přidat v našich mnohaletých té- Venkov je nadějí říkat z očí do očí, kde se znají
matech, ale pokusit se je využít Participativní rozpočty a roz- a lépe se tak mohou domluvit
v nadcházející kampani před počty s participativními prvky a kontrolovat. Pokud tam se
podzimními komunálními volba- se v posledních dvou letech podaří zasít a rozvinout nefor-
mální, leč skutečnou přímou
demokracii, tak má venkov ná-
ramnou naději na zdravý roz-
voj bez ohledu na turbulence
v městských kavárnách.
Rozjezd družstevnictví
Rozjeli jsme díky Jirkovi Gu-
thovi web družstevního inku-
bátoru, ale družstevnictví a
ekonomická demokracie nadá-
le stagnují. V ČR, ve světě se
rozvíjí, a to i v srdci kapitalismu
v USA, jak se lze dočíst v pub-
likaci, kterou pomáhá-
me šířit. Zaměstna-
neckou spoluúčast
chceme přibli-
žovat v rámci
zmíněné před-
volební kampa-
ně kandidátům,
aby zvažovali,
jaký efekt může komunálním
podnikům přinést zaintereso-
vanost zaměstnanců na množ-
ství a kvalitě práce, na řízení,
kontrole a na rozdělování vý-
sledků práce.
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 9
 Přednášková činnost a pořá-
dání seminářů (členy) AZ se
odráží v jednotlivých číslech
Zpravodaje a na naší YouTu-
be stránce, takže není třeba ji
zvlášť probírat. Kromě jednot-
livých, uzavřených témat jsme
naplánovali seriál načrtávající
žádoucí moderní národní obro-
zení a formování potřebné vize
naší republiky.

díky podporovatelům
Slušný díl práce jsme odved- vuvztyčení mariánského sloupu
li v boji, žel neúspěšném, proti na Staroměstském náměstí (je
smlouvě CETA, v odmítnutí zno- nyní na magistrátu, zda najde
jiné místo) a na otevření celo-
státní diskuse o využití kruš-
nohorského lithia ve prospěch
zdejších občanů.
Svoji stopu jsme loni zane-
chali také na sportovištích DTJ
Den deskových her
Santoška a spáchali si tam pre- „Zavzpomínat na staré doby – vrátit se do časů dětství?“ Ta-
miéru akce pro děti – drakiády. ková byla atmosféra a současně motivace těch, kteří se sešli
V tomto shrnutí patří nemalý v sobotu 3. února odpoledne v sídle AZ na Smíchově. Zde se
dík těm, kteří naši činnost pra- totiž konal historicky první „Den deskových her“ (resp. – jak
cí, dary, penězi, ale třeba jen i ho nazval nejmenovaný kolega – „den hazardu“).
dobrým slovem a šířením infor-
mací podporují. Ovšem zvláštní
poděkování patří České nadaci
2000 a Honzovi Klánovi, kteří
Ú čel této unikátní akce byl
jasný: oprášit zašlé vzpo-
mínky ze školních škamen, kdy
ských let. Příchozím vyloudil
úsměv na rty již vstupní pohled
na stůl, kde byly připraveny
nám poskytli desítky tisíc ko- jsme při hodinách zeměpisu takové skvosty, jako Dostihy a
run a zajistili nám tak podmín- hrávali nejen „námořní bitvu“ sázky, Ruleta, Domino, Lovci
ky pro klidnou práci. („b5 voda“ – „c3 zásah!“) a pokladů, Poker, Halma, Dáma
Karel Růžička vrátit se tak trochu do dět- nebo další oblíbené karetní hry.
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 10
Z prvních účastníků se vytvořily
dvě skupiny „hazarduchtivých“
nadšenců, kdy jedna zasedla k
prvorepublikové známé hře
„Business“.
Monopoly a další
Tato hra se datuje již do roku
1904, kdy americká ekonom-
ka a producentka stolních her
Elizabeth J. Phillips-Magie
(1866 – 1948) uvedla na ame-
rický trh hru, zvanou Landlor-
d’s Game (Pronajímatelé – spí-
še ale známa jako Hrací dům),
na kterou 5. ledna 1904 získala
patent. Hra měla původně i ja-
kýsi osvětový podtext, protože
se snažila upozornit na chybně
nastavená pravidla v tehdejším
Ricardově zákonu o pronají-
mání a obchodu s pozemky a
pozemkové dani v USA. V poz-
dějších letech společně se svým
manželem hru inovovali (na re-
vidovanou verzi pak získali dal-
ší patent v r. 1924) a ta se stala
masově populární zejména na
amerických středních školách.
Autorem současné podoby je
americký podnikatel Charles
Brace Darrow (1889 – 1967),
který je často mylně považován
za vynálezce této hry. Darrow
hru částečně přepracoval a dal
ji název Monopoly, který ji ná-
sledně proslavil po celém svě-
tě. Na svou verzi získal patent
v roce 1935 a v této době se
jen v USA týdně prodávalo 20
tisíc kusů hry. Od počátku 70.
let 20. století se dokonce řadu
let pořádalo mistrovství světa
v Monopolech a další me-
zinárodní turnaje. Hra
ve 20. století pro-
cházela různými
modifikacemi a
v bývalé ČSSR se
od roku 1978 zača-
la vyrábět její verze
z dostihového světa
„Dostihy a sázky“,
přičemž byl ale za-
chován původní smysl
hry (zdroj Wikipedie).
Neštěstí ve hře, štěstí
v lásce
Ale zpět na Smíchov – ve sku-
pině, kde jsem byl i já, jsme
náruživě kupovali stáje a
trenéry a „rvali“ jsme
se s nemilosrdným pro-
středím dostihového
světa, zatímco ved-
le nás skupina pod
vedením Ilony bo-
jovala ve hře „Lov-
ci pokladů“. V další
části odpoledne se
hrací skupiny různě
modifikovaly; já s Li-
buškou jsme se přenes-
li do Monte Carla a propadli
tvrdému světu rulety, zatím-
co Václav a spol. se nadšeně
pustili do hry Domino (mimo-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 11
chodem tato sada je dědictví
po mém dědečkovi, pochází
z doby kolem r. 1940). První
AZ Den deskových her se na
Smíchově rozhodně vyda-
řil. Ti co zbankrotovali,
se utěšovali známým
rčením „neštěstí ve hře,
štěstí v lásce“
(no budiž) a
ostatní si od-
nášeli pytle
plné dolarů.
Ty bude ov-
šem bohužel
třeba vrátit, ne-
boť shodou okolností opět
3. března v sobotu na Dni her
II. o ně svedeme další urputné
a nelítostné souboje.
Dan Glas
 doporučujeme
A2LARM: Pocity osamělého levičáka na demonstraci proti
komunistovi
https://a2larm.cz/2018/03/pocity-osameleho-levicaka-na-demonstraci-proti-komunistovi/

Apolena Rychlíková, Saša Uhlová: Nikdo to za nás neudělá

https://a2larm.cz/2018/03/nikdo-to-za-nas-neudela/
Hlasy kritiků je potřeba rozšířit i o další křídlo – to, které kromě minulosti kritizu-
je dnešní SPD, dnešní komunisty a hlavně dnešního Andreje Babiše. Je třeba ote-
vírat taková témata, jako je kumulace moci a kapitálu, problematizovat Babišovo
predátorské počínání nebo bohatnutí na úkor zaměstnanců jeho firem, přehlížení
xenofobie jeho neformálních spojenců nebo drancování přírody za účelem sou-
kromého zisku. V tom by mohl být úkol levice. I proto by na podobných protes-
tech měla být přítomná a hlásit se o slovo. Nikdo jiný to za nás totiž neudělá.

E. Chmelár: Mám o Slovensko velké obavy Zdeněk Ondráček

https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2018/10-2018/mam-o-slovensko-veke-obavy
„Ešte nestihli zaschnúť čerstvé hroby obetí nezmyselného vraždenia a na Slo-
vensku sa v plnom rozsahu rozpútal mocenský boj, ktorý môže našu vlasť nielen
vyhodiť z trajektórie vysnívaného európskeho jadra, ale odstreliť ju až za súčasnú
Visegrádsku štvorku, kdesi do kultúrneho a geopolitického priestoru Ukrajiny ale-
bo Moldavska. Otvorene poviem, že po včerajších prejavoch prezidenta i premié-
ra a po reakciách na nich som po prvýkrát pocítil strach o budúcnosť tohto štátu.“

ČTK k demonstraci
http://foto3.ctk.cz/foto/index?documentID=41126986&select-continue=1
http://foto3.ctk.cz/foto/document/41165225/3
Se zapálenými svíčkami v rukou se 28. února stovky Slováků shromáždily v centru
Bratislavy na vzpomínkové akci věnované zavražděnému novináři Jánu Kuciakovi
a jeho rovněž zavražděné přítelkyni. Akce začala na náměstí Slovenského národ-
ního povstání, které bylo v roce 1989 místem protikomunistických protestů, poté Ján Kuciak a Martina Kušnírová
se shromáždění lidé vydali na tichý pochod k úřadu vlády.

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 12

 Není všem dnům konec,
aneb Mikeš už přišel
15. února se v Evropském domě, který byl
narván k prasknutí, konala konference k při-
pomenutí nedožitých 65. narozenin Milosla-
va Ransdorfa.
K onference byla nejen příležitostí zavzpomí-
nat, ale předložit také myšlenkové koncep-
ty a knihy, které vykazují určitou návaznost na
myšlení v mnoha ohledech výjimečného Milo-
slava Ransdorfa. Byla to i příležitost seznámit se
s fungováním knihovny, která nese jeho jméno,
a zamyslet se nad pomocí při tomto projektu.
Na konferenci byla tak poprvé veřejnosti před-
stavena i kniha, která se zaobírá tématy vývoje
kapitalismu jako socio-ekonomického systému.
Oba dva autoři, Ilona Švihlíková a Miroslav Te-
jkl uvedli knihu Kapitalismus, socialismus a bu-
doucnost, s podtitulem Mikeš už přišel.
Proti dobývání renty
Kniha analyzuje vývoj kapitálu, tedy zhodnoco-
vacího mechanismu kapitálu v čase a ukazuje,
že v současné době tento mechanismus není
funkční. Přestože autoři používají pojem kapi-
talismus, dnešnímu systému dominuje renta,
která je neodlučně spjata s privilegii pro úzkou
skupinu vyvolených. Právě ta se snaží svá privi-
legia si uchovat a právě tato skupina má největ- Miroslav Tejkl, Ilona Švihlíko-
ší zájem na zachování statu quo. vá a Mikeš
Jak už naznačeno v podtitulu knihy, klíčovou
roli hraje kocourek Mikeš, kterého měla spolu-
autorka ve formě plyšové figurky s sebou. Meta-
fora s kocourkem Mikešem, který „už je doma,
i když přišel odjinud, než se čekalo“, ukazuje,
že úkolem levice není vymýšlet umělé, neživo-
taschopné projekty. Nový zhodnocovací mecha-
nismus, kteří autoři popisují jako „sociál“, už tu
dávno je, ale je zneužíván právě onou privile-
govanou skupinou pro vlastní obohacení, mís-
to aby prospíval široké veřejnosti. Úkolem le-
vice proto není vymýšlet umělé fantasmagorie,
či vytvářet „nového člověka“, ale je podstatně Miloslav Ransdorf
jednodušší: zbavit vládnoucí privilegií, což zna-
mená postavit se jevu dobývání renty a parazi-
tování na široké veřejnosti.
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 13

Školní píle s pilníky
Vrátí se do našich škol práce na záhonech a v dílně, jak to
bývalo obvyklé za „totáče“? Pevně doufám, že ano, s totá-
čem to nemá nic společného. Ale neměl by to být nábor pro
ty, kdo v sobě objeví talent živit se lopatou za minimální
mzdu.
V láda Andreje Babiše chce
prokázat akceschopnost
i v demisi, a tak prší nápady.
K těm dobrým počítám pokus
o návrat k dávné školní praxi,
kdy se děti jednou týdně vy-
pravily do dílen nebo na za-
hrádku a pokoušely se něco
vytvořit vlastníma rukama. Ne
všude se to dařilo, ne každé-
mu se to líbilo, a možná ani
samotný důvod, kvůli kterému
se k tomu dnes vracíme, není ců, a tak až se to promítne i do
nejpřitažlivější. Vypadá to jako posunu v průmyslových provo-
snaha přesvědčit část mladé zech, práci převezmou automa-
generace, aby mávla rukou nad tické linky a lidí bude najednou
vyhlídkami dalšího studia, pro- moc.
tože ve fabrikách chybí obsluha Zítra se to ještě nestane, ale
tahle změna určitě nastane
spousty strojů. Nejsou lidi, křičí
průmysl, něco s tím udělejte! dřív, než děti vylezou z nových
školních dílen. Když je tam bu-
Přichází změna deme připravovat jen k manu-
Jenže lidé tu nejsou kvůli stro- ální práci, měla by zahrnout i
jům, ale stroje jsou tu kvů-
li lidem. Dnešní nedostatek
pracovníků a řemeslníků je pro-
jevem zaostalosti české ekono-
miky, která byla budována na
výhodách laciné práce, jakou
v těch vyspělejších zemích na-
hrazují robotické linky. U nás
se taková technika nevyplatila,
taky proto, že doma něco tako-
vého vznikalo málo a dovoz se
prodražoval nesmyslnou politi-
kou laciné koruny. Navíc je to
jedno, jsme kolonie, nic nám
nepatří. obratné vybírání almužny do
Teď však prožíváme jakési čepice. Zkušenosti ze školní
přechodné období, a když se dílny a zahrady můžou mladé
znovu šlápne vedle, bude ješ- generaci posloužit jen tehdy,
tě hůř. Ano, je konjunktura a pokud budou přípravou na sku-
nejsou lidi. Mzdy jdou nahoru, tečný svět, do kterého vyroste.
to je správné. Koruna posiluje,
to je taky správné. Ale firmy už Krásný nový svět
uvažují, jak se těmto úskalím Věřím, že to bude nádherný
vyhnout i bez dodávek Ukrajin- svět, kterému dnes děti často
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 14
rozumí lépe než my. Je to po-
dobné jako ve výchově infor-
matiky, kde většina kluků a
holek zvládá digitální hračky
lépe než učitel, a proto zlobí
nebo zarytě paří pod lavicí, aby
hodinu nějak přetloukli. Do
onoho nádherného světa, kte-
rý je přichystán pro naše děti,
mi umožnil nahlédnout už před
pěti lety americký autor Chris
Anderson svojí knihou Makers:
The New Industrial Revolution.
Jeho nová průmyslová revoluce
je přitom trochu jiná než Prů-
mysl 4.0, který na sebe častěji
strhává pozornost.
Je to revoluce malých dílen,
které si mohou dovolit vlastní
roboty a 3D tiskárny sestavené
za pár šupů ze stavebnice. Ode-
hrává se to zatím častěji mezi
hobbisty, kteří se sdružují v ga-
rážích nebo opuštěných továr-
nách. Na svých konstrukčních
návrzích volně spolupracují na
síti. Výsledkem práce není vý-
kres nebo prototyp, ale soubor
pro stroj řízený počítačem, je-
hož příkazy tak samy převedou
do hmoty. Bity se přesunou do
atomů. Kdo to sám nezvládne,
pošle to do lepšího stroje v ně-
jakém specializovaném provo-
zu, jaké pro tyto účely vznikají.
Nespokojení vynálezci
Bude tedy obojí, i Průmysl 4.0,
i lokální dílny. To první se mla-
dí jednou naučí ve fabrice, kam
přijdou jako inženýři, to druhé
– i jako lákadlo pro inženýrskou
dráhu – se mohou začít učit ve
škole. Pokud zvládnou nejen
upnout díl do svěráku a šimrat
ho na zádíčkách pilníkem, ale
také programovat a obsluhovat
robotickou vyřezávačku nebo
aditivní obráběč, který si nota
bene sami postaví, dostanou
tak vedle vzdělání i notnou
dávku svobody.
Škola by neměla děti učit, jak
být ukázněným a skromným za-
městnancem, to je naučí život.
3D tiskárna
Měla by je učit, jak být věčně
nespokojeným vynálezcem, i
kdyby vynalézal jen stále lepší
trakař. Měla by je učit odvaze
k výpravám po hrbolaté stezce
mezi nápadem a chlebem. Měla
by je naučit technicky myslet,
a pak myšlenku rozvíjet do ně-
čeho, co lze nejen vyrobit, ale
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 15
taky prodat nebo nabídnout
k dalšímu využití.
Škola by měla děti vodit po
cestách, po kterých chodil Kři-
žík, Škoda, Kolben a Daněk,
techničtí tvůrci a vynálezci,
ze kterých se stali zakladate-
lé oborů a průmyslové moci
Československa vůbec. Jak to
dělali? Jak se objevuje prak-
tická využitelnost fyzikálního
principu a jak se hospodaří
s tvůrčím kapitálem? Jak roz-
vrhnout síly v týmové práci
a zrychlit průchod slepých
uliček, abych se dobral k vý-
sledku, který je k něčemu uži-
tečný? I kdyby to mělo být jen
ptačí krmítko s ochranou před
toulavou kočkou.
Inteligentní škola
Moudrá škola, a s jinou ne-
počítám, by měla učit celému
ekosystému tvůrčí práce, uka-
zovat, co všechno je potřeba
a jak to musí spolupracovat.
K čemu jsou banky, poradenské
firmy, co má dělat obec a na co
jsou spolky a sdružení, aby se
lidem práce líbila a přinášela
plody. Až ze školy odejdou se
závěrečným vysvědčením, po-
mohou nám takový svět budo-
vat jako zanícení občané.
 A spojí se i s těmi, kteří se učili
jinou sadu znalostí na školním
pozemku. Samozřejmě, pokud
jim učitelé dokázali vysvětlit,
v čem spočívá bohatství živé
půdy. Některým dětem možná
školní zahrada nabídne první
příležitost ochutnat skutečné
rajče a zjistit, že je podstatně
lepší než bledý předmět nacpa-
ný spoustou chemie, který se
k nám dováží přes celou Evro-
pu, aby se ničení půdy, příro-
dy a lidského zdraví doplnilo
i dostatečným prosmraděním
vzduchu.
Práce na školním pozemku by
proto měla být doplněna prak-
tickým poznáváním výhod lo-
kálního hospodaření, místního
zpracování místních zdrojů, jak
se to děje ve školách, dodáva-
jících do své vlastní školní ku-
chyně. Tohle zároveň učí rados-
ti z práce. Lekce svobody pak
obsahují základy individuální-
ho či družstevního podnikání,
neboť je lepší být subjektem,
než objektem.
Školní dílny a pozemky by tak
mohly děti naučit, že podnikání
není někoho nápaditě okrást,
ale být užitečný a vytvářet si
pro to prostor. K tomu by se
měly dozvědět, co musí vyža-
dovat od státu a úřadů a co od
obce a dalších součástí spole-
čenského ekosystému, aby to
fungovalo. Když to pak fungo-
vat bude, bude to přát připra-
veným. To poznáme, v obcích a
regionech bude narůstat podíl
české ekonomiky, a tím se zá-
roveň bude snižovat míra naší
koloniální závislosti.
Může to dopadnou jinak
Jistě, jsou tu překážky. Ško-
ly už dávno své dílny použily
na něco jiného. Pokud z nich
vznikla učebna informatiky, nic
se neděje, stačí se posunout
o další kousek s novou tech- ekonomiky“, sem třeba hrnout
nikou. Také pozemky mohou peníze. Školy jsou jen začátek.
některým školám chybět. A Školní dílny a pozemky by
nejen jim. Každá obec by měla tedy měly být přípravou na
nový krásný svět plný nebý-
valých radostí a svobod, které
nám přinášejí nové technologie
a prozření z globalizace. Sa-
mozřejmě, že to může dopad-
nout i jinak a svět, do kterého
ty děti přijdou, bude naprosto
hnusný. Zhnusit jej lze tím, že
se ještě více vyostří závislost
na centrálních dodavatelích
mezd a důchodů, prostě všeho.
Že se ještě víc vyhrotí naše ot-
rocká závislost na koloniálních
poměrech, které od nás chtějí
jen držet hubu a krok a ode-
vzdávat peníze do zahraničí.
Ale tohle by se děti učit nemě-
ly, jinak nebude nikdo, kdo by
mít aktivní zemědělské zázemí, nás z toho vyhrabal.
které slouží něčemu lepšímu, Zbyněk Fiala
než je produkce bionafty a ze-
mědělských dotací. Chybí také
učitelé a odborníci pro nové
disciplíny. Opět, tihle odborníci
chybí taky všude. Jde o rozsáh-
lejší problém než pouhé hes-
lo a reakce na fakt, že nejsou
lidi. Je to historická výzva, je to
příležitost pro vůdce a vizioná-
ře. Tady může vzniknout nový
velký třesk, třesk velké „malé
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 16
Karta se obrací
rovská síla, která vytáhla lidi
z feudálního venkova do měst,
protože dlouhé haly strojů zpo-
čátku propojených jen řemeny
Několik návodů k tomu, jak se připravit na zásadní změnu, potřebovaly taky vytrvalé ruce
kterou přinášejí technologické nástroje pro decentralizaci někdejších nevolníků. Bouřli-
hospodářského i společenského života. vý růst průmyslových center,
budování železnic,
centrál. Když tedy dejme tomu
tu zahraniční podřízenost se-
třeseme, stále zůstane ještě ta
domácí nespravedlnost, a bude
ještě horší, až se horní procen-
to přestane ohlížet na evropské
normy.
Změna proto musí nastat

P na Berounsku,
omalu se začínáme chystat
který chápe po-
na další volební kampaň, a
v mnoha místech sílí naděje, že
třebu propo-
krutý konkurenční
boj, ve kterém vy-
hrávali ti největ-
hlavně doma, u nás i v okolních
zemích, a právě teď vzniká pro
tuto změnu největší šance. Ta
také v komunálních volbách najit všechny ší, probuzení šance se jmenuje decentrali-
podzim – po loňských sněmov- tato snahy odírané pracu- zace. Hlásí, že to, co dříve šlo
ních – zvítězí snaha o zásad-do nějakého jící třídy a boje dělat jen ve velkém, v závislos-
nější změnu. V mnoha městech funkčního za prosazení ti, lze dělat nezávisle v malém,
celku a zva-
a obcích už se na to chystají a z a s t u p i t e l s ké a často lépe. Karta se obrací.
první iniciativní skupiny míří na
žuje podpo- demokracie, to Už se nemusíme tlačit v přelid-
větší podporu občanů tím, že ru i místní všechno cha- něných městech, většina po-
jim dají větší slovo. Osvědčený
měnou. Teď rakterizovalo pulace nemusí být odsouzena
je participativní rozpočet, kdy
hledá odbornou etapu, která po- k roli podřízeného zaměstnan-
občané mohou sami rozhod- pomoc a zkuše- malu končí. Končí, ce. A po nápravě volá i naše
nout o nějaké menší místní in-
nosti, aby včas protože se probudily
vestici. Ale ke slovu se dostáva-
vznikl potřebný pro- jiné síly a starý systém je záro-
jí i vizionáři, uvažující o obecní
jekt. Co je třeba nastudovat? veň vnímán jako hluboce ne-
energetice, finančně výhodnémKdo se u nás podobnými věc- spravedlivý.
družstevním bydlení, podpoře mi zabývá do hloubky? A ne-
místního trhu s biopotravinami
jde jen o nějaké iluze, které z Šance na decentralizaci
nebo zachování místních slu- nás udělají Dona Quijota v boji Je nespravedlivý nejen uvnitř
s větrnými mlýny?
žeb, od kterých chce dát pošta společnosti, kde nahrává jen
Začněme
nebo jiný centrální partner ruce tím posledním, hornímu jednomu procentu,
pryč. o iluze nejde. Je tu změna tren- ale v zemích jako je Česko pů-
du. Ocitáme se na podobném sobí obzvlášť nespravedlivě i
Velký předěl předělu, jako naši předci po z hlediska mezinárodního po-
Měl jsem zajímavý rozhovor s vynálezu parního stroje a vzni- stavení, protože je změnil v ko-
kandidátem na starostu obce ku prvních fabrik. Vznikla ob- loniální doplněk zahraničních

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 17

demokracie. Je zmrzačená, je-
-li omezená na pouhou poli-
tickou reprezentaci, musí být
provázena i demokracií eko-
nomickou.
Bavme se tedy o ekonomické
demokracii, o chytrých měs-
tech a regionech, o ekonomice
lokálního cyklu a o prosazení
větší svobody lokální ekono-
miky také ve finanční oblasti.
Mám na stole několik knih,
které pro tato témata nabízejí
velice solidní základy.
Stopy v náboženství
Začněme ekonomickou demo-
kracií, tedy takovou organi-
zací ekonomických subjektů,
která redukuje nerovnosti po-
cházející z vlastnictví a řízení
firem. Řeč je o družstevnictví
a zaměstnaneckém spoluvlast-
nictví s vysokou účastí na roz-
hodování. Návod, jak osedlat
ekonomickou demokracii zpra-
covala skupina dobrovolníků
z České společnosti pro zaměst-
naneckou participaci, známá i
pod starší zkratkou KSLP, jejíž
významný představitel Milan
Valach byl vedoucí osobností
Hnutí za přímou demokracii.
Trochu suchý titul knihy Eko-
nomická demokracie – teorie
a praxe (KSLP – Praha 2016),
je ve skutečnosti výstižný. Na
dvou stech stránek najdeme
jak velice seriózní teoretický
rozbor, tak praktické příklady
ze světa i z české historie.
Docela unikátní je pokus do-
kázat, že to, co dnes vnímáme
jako ekonomickou demokracii,
tedy spolupráce na principech
reciprocity a sdílení, je prvkem
nejstarší lidské zkušenosti. Její
stopy přece najdeme ve všech
velkých světových nábožen-
stvích (Demokratické principy a
formy kooperace ve světových
náboženstvích – s. 35). Velice
výmluvný je pak přehled dvou
tuctů významných osobností,
které se alternativám věnují
(Alternativní filosofie vývoje
John Boik
demokratické společnosti – s.
43 – 108). Probírá se tam kla-
sik Rudolf Steiner i aktuální
Jeremy Corbyn či můj oblíbe-
ný John Boik. Z českých autorů
tam najdeme Jaroslava Vanka
(vynikající světový ekonom pů-
sobící v USA), Naďu Johaniso-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 18
vou, která se u nás tématu vě-
nuje nejdéle, Milana Zeleného
či Ilonu Švihlíkovou.
Chytrá města
Klíčový je systematizující vý-
klad toho, jak je dnes vnímá-
na ekonomická demokracie ve
světě (s. 109 – 143), dále jak
byly některé její prvky apliko-
vány v Česku (s. 144 – 174) a
nakonec, jaké má sociologické
limity. Pokračovat lze literatu-
rou ze seznamu na konci kni-
hy, a je tam toho skutečně po-
žehnaně. Kniha je to úžasná,
leč menšinová a levná, takže
nemusí být všude na pultě, ale
jak slibuje Alternativa Zdola
(http://alternativazdola.cz/),
která trochu pomáhala ve finál-
ní fázi, případným zájemcům ji
dokáže sehnat.
Druhá kniha je podstatně mo-
hutnější, napsal ji početný ko-
lektiv velice osvícených pro-
fesorů ČVUT, který se pokouší
nabídnout co nejaktuálnější
pohled na technologie bydlení
a služeb v „chytrých městech“.
Všechny ty technologie v sobě
nesou i jistý podíl rizika, ale
stejně tak při správném použití
– jak to vidím já, a oni vesměs
také – nabízejí obrovský poten-

Naďa Johanisová
ciál nové svobody (Miroslav
Svítek, Michal Postránecký a
kolektiv: Města budoucnosti,
Nadatur – Praha 2018).
Název bohatě vybavené kni-
hy na křídovém papíře nevy-
stihuje celou šíři tématu, pro-
tože se nejedná jen o chytrá
města (smart cities), ale i chyt-
ré obce a regiony. A nasazení
všech technologií a funkcí vy-
žaduje také vysokou úroveň
demokratické komunikace a
spolupráce. Z mého pohledu
je proto nejcennější třetí část
knihy na stránkách 321 – 361,
obsahující návod pro budová-
ní chytrých měst (s informací
o příslušném odborném sdru-
žení Czech Smart City Cluster).
Ilustruje to pak příkladem ře-
šení ve vídeňském předměstí
Aspern a v dalším textu popi-
suje také laboratoř SynopCity.
com, kde si lze hrát s modely,
s jejichž pomocí lze města bu-
doucnosti navrhovat. Výsledek
takového snažení lze posou-
dit novým měřítkem chytrosti
měst (Smart Prague Index).
Přednosti a slabiny
Když jsme si udělali předsta-
vu o organizačních a techno-
logických možnostech rozvoje
obce a regionu, můžeme se
ponořit do tématu vlastního
hospodaření. Tady je mimořád-
ným zdrojem publikace, která
vznikla jako disertace na ka-
tedře environmentálních studií
Masarykovy univerzity v Brně
(Eva Fraňková: Lokální eko-
nomiky v souvislostech aneb
Produkce a spotřeba zblízka,
Masarykova univerzita, Brno
2015). Tady bych hned na za-
čátku poukázal na nevídaný
soupis české i zahraniční litera-
tury na dvaceti stránkách, tak-
že jde skutečně o referenční
zdroj. Nicméně samotná práce
není bezbřehá a používá na-
opak zajímavou metodu ana-
lýzy šesti významných autorů,
jejichž přístupy pak zatřídila
do tři skupin. Čtenáři to umož-
ňuje projít kritickou argumen-
taci nad přednostmi i slabina-
mi jednotlivých přístupů. To je
dobrá výbava i pro polemiky,
které se nepochybně rozvinou,
až to někdo začne zkoušet na-
vrhovat spoluobčanům.
Na stejné katedře působí i
Naďa Johanisová, jejíž velice
dobrá starší práce obsahuje vý-
klad výhod doplňkové lokální
měny (Naďa Johanisová: Kde
peníze jsou služebníkem, niko-
liv pánem – Výpravy za ekono-
mikou přátelskou k přírodě a
člověku, Stehlík 2008). Pocho-
píme tam především princip
„měnového multiplikátoru“,
který – zjednodušeně – udělá
v místě z jedné stovky tři, když
tam peníze jdou třikrát z ruky
do ruky. Je to dobře a vtipně
napsané, k sehnání nejspíš na
katedře.
Kdo by chtěl trochu odváž-
nější pohled (a nebojí se ang-
ličtiny), ten by měl navštívit
Milan Zelený
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 19
stránky Johna Boika https://
principledsocietiesproject.org/.
Najde tam ucelený výklad sys-
tému lokální ekonomiky, který
je zároveň udržitelný a hlubo-
ce demokratický. Dokonce jsou
tam i nástroje (pochopitelně
elektronické), jak zavést pří-
mou demokracii i do rozhodo-
vání o všech investicích.
Nejméně 100 tisíc obyvatel
Já bych tu však vypíchl jedno
konkrétní zjištění Johna Boika,
které se týká toho, jak velké má
být území, aby v místní ekono-
mice mohly navazovat zdroje a
potřeby na sebe. Jinými slovy,
jak to zařídit, aby bylo za lokál-
ní doplňkovou měnu, kterou by-
chom byli částečně placeni, také
co koupit. On píše, že to vyžadu-
je minimálně 100 tisíc obyvatel,
aby alternativní systém pokrýval
asi 20 procent veškeré ekono-
miky regionu. Z toho je zřejmé,
že prvním krokem každého čes-
kého vizionáře, který se chce do
něčeho podobného pustit, není
jen hledání odborné pomoci, ale
také spojenců, aby byl tento po-
kus dostatečně velký.
A k tomu vám dopomáhej John
Boik a všichni alternativní svatí.
Zbyněk Fiala
 České národní obrození ještě
PO dvou stech letech
Zamyšlení šesté: O české kultuře
My jsme jen (my jsme jen) zpěváci (zpěváci) Zpěváci toulaví
Co máme (co máme) na práci (na práci) To každej moula ví
Štěstí nám doposud (štěstí nám doposud) Do klína nespadlo
Věříme na osud (věříme na osud) Hrajeme divadlo

Zpíváme (zpíváme) na rohu (na rohu) Za sedm šesťáků

Za kilo (za kilo) tvarohu (tvarohu) Za buchtu bez máku
Chodíme na třešně (chodíme na třešně) Cucáme rampouchy
Hrajeme (hrajeme) falešně (falešně) Na křídlo vod mouchy

(Divadlo Semafor, píseň Toulaví zpěváci, ze hry Benefice 1966, text Jiří Suchý, hudba Jiří Šlitr) Matěj Kopecký

Část první: O dvě stě let zpět
Pojem česká kultura je nesmírně široké téma,
nacházející se ve stovkách publikací a tisících
článků. Proto se v tomto vydání AZ zpravoda-
je pokusím postihnout pouze určitou výseč této
látky, do které patří mj. české divadlo. Jak jsem
již uváděl v předchozích částech tohoto seriálu,
české národní obrození se v 19. století utvářelo
hlavně ve venkovských oblastech a šířilo se díky
tehdejší generaci buditelů a nadšenců. Dobový
venkovský život si prakticky nebylo možno před-
stavit bez potulných zpěváků, kejklířů, komedi-
antů a kočujících divadelních souborů. Českým,
zcela specifickým typem divadla je divadlo lout-
kové. 24. února tomu bylo 243 let, co se v Lib-
čanech nedaleko Hradce Králové narodil Matěj
Kopecký (1775 – 1847), pozdější slavný loutkář.
K loutkovému divadlu měl blízko, protože i jeho
otec, Johanes Kopecký se zabýval kočovným
loutkovým divadlem. U Matěje ovšem nakonec
rozhodl i krutý osud – po 11 leté službě u voj-
ska se vrátil domů s podlomeným zdravím jako
vojenský vysloužilec – invalida. Po neúspěšné
snaze živit se obchodem si ke krajskému úřadu
v Písku podal žádost o propůjčení jednoroční li-
cence „K provozování mechanických představe-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 20
ní“, o jejíž prodloužení musel poté každoročně hola nebo později Spejbl a Hurvínek. Logickým
žádat.1 Mezi nejpopulárnější dobové „loutkové průvodním jevem celého loutkářského hnutí
kusy umění dramatického“ patřily hry Faust, byly zejména ve 2. polovině 20. století nejrůz-
Don Juan, Jenovéfa, Oldřich a Božena nebo Po- nější divadelní přehlídky a festivaly. Přestože –
svícení v Hudlicích. Matěj Kopecký měl celkem bohužel – doba po roce 1990 nepřála ani tomu-
patnáct dětí, z nichž dospělého věku se dožilo to uměleckému žánru, lze snad dnes již říci, že
jen šest z nich. V rodinné divadelní činnosti poté česká loutkářská tradice nezanikne. Důkazem je
pokračovali synové Josef, Václav a Antonín. např. i to, že v loňském roce se ve východních
V českých zemích se postupně začala rodit uni- Čechách konal již 66. ročník Loutkářské Chru-
kátní loutkářská tradice; kromě Kopeckých dimi, naší nejstarší divadelní přehlídky loutkář-
vznikala i další rodinná divadla, např. Finkové, ských souborů nejen z České republiky, která i
Dubští, Kočkové a jiní.2 Z hlediska výtvarného navzdory nepřízni posledních 25 let stále udává
provedení loutek zde silně působil vliv barok- světový trend této oblasti.
ního umění. Tvůrci dřevěných herců se často
rekrutovali z lidových řezbářů, kteří na zakáz-
ku dodávali plastiky postav svatých do kostelů
a klášterů. Vznikl tak svébytný a originální ar-
tefakt světového významu s označením „česká
loutka“, který zajistil českým zemím a později
Československu zcela po právu mimořádné po-
stavení ve světové kultuře.
České země tak v podobě loutkového divadla
vytvořily ojedinělou a z celosvětového hlediska
mimořádnou uměleckou platformu, která prak-
ticky dodnes nemá v tomto rozsahu ve světě
obdobu. Loutkové umění se poté dále rozvíjelo
celé 19. a 20. století a bylo prezentováno slav-
nými postavičkami jako Kašpárek a Pantáta Škr-
Kromě dřevěných protagonistů se rozvíjelo
1 Bartoš, J.: Loutkářská kronika, Kapitoly z dějin i klasické divadlo se „živými“ herci. Závěrem
loutkářství v českých zemích, Praha 1963 této úvodní části připomeňme hlavní osobnos-
ti české divadelní scény 19. století. Kromě již
2 Česal M.: Kapitoly z historie českého loutkové- zmíněného Josefa K. Tyla, to byli zejména Jan
ho divadla a české školy herectví s loutkou. (25 kapi- Š. Václav Thám (1765 – 1816), dramatik, herec,
tol o českých kočovných marionetářích), Praha, 1988) překladatel a režisér, Václav Kliment Klicpera

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 21

(1792 – 1859), spisovatel a dramatik nebo Jan
Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844), významný
český herec, dramatik, režisér, publicista a pře-
kladatel. O těchto a dalších jménech českého di-
vadla zase někdy příště.
Část druhá: Co přinesla první republika
Jednoznačným fenoménem prvorepublikového
divadelního světa bylo Osvobozené divadlo, je-
hož hlavními pilíři byli Jiří Voskovec, Jan Werich
a Jaroslav Ježek. V knize Šest dýmek Františka
Filipovského vzpomíná tento divadelní bard také
Werich a Voskovec s J. Ježkem
na „Osvobozené“: „Na premiérách v Osvobo-
zeném divadle jsme si také říkali, že kdyby při
představení spadl strop, je po české kultuře. V
hledišti totiž pravidelně sedělo všechno, co patři-
lo ke špičce české kultury - a nejen divadelní. Byli
tam spisovatelé, malíři, sochaři, herci, kritici, mu-
zikanti, skladatelé - jako kdyby ty premiéry orga-
nizoval nějaký všeobecný svaz české kultury.“3
3 Tvrzník, J.: Šest dýmek Františka Filipovského. Praha, 1982
Voskovec, Werich a Ježek vytvořili na svou dobu
zcela unikátní autorskou trojici, která za 15 let
spolupráce vytvořila více než sto mimořádně
úspěšných skladeb. Do úvodní
fáze spolupráce se datuje také
populární píseň Tři strážníci,
kterou Werich později okomen-
toval slovy: „Jedna z prvních
našich písniček s Ježkem byla
Tři strážníci, roku 1928. Ježek
sobě a nám dvěma tento titul
oficiálně udělil. „My tři stráž-
níci si přece rozumíme, veď“,
říkával s nadšeným úsměvem,
kdykoliv jsme v blázinci záku-
lisí nebo nad jeho pianem roz-
řešili vespolek nějaký zmatený
a beznadějný problém, který
ohrožoval premiéru. Tři stráž-
níci, to byla autorská solidarita, svízele řemes-
la, to byly premiérové ovace, fašistické demon-
strace i společný odjezd za oceán. Tři strážníci,
to byl pro nás obraz věrnosti, symbol všeho, oč
jsme se společně pokoušeli.“4 V+W+J za svého
téměř 12 letého působení v Osvobozeném di-
vadle napsali a předvedli 26 her. Tuto řadu za-
hájila svou premiérou dne 19. 4. 1927 hra Vest
pocket revue; představení se konalo tehdy ještě
ve dvoraně Umělecké besedy na Malé straně (v
budově dnes sídlí Divadlo Na prádle). Přestože
V+W to neměli v plánu, hra se nakonec dle ně-
kterých pramenů dočkala 245 repríz. Poslední
4 Jan Werich vzpomíná... vlastně potlach, Me-
lantrich, Praha, 1982
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 22
chystanou hrou byla „Hlava vané první republiky. Posled-
proti Mihuli“. Den před pláno- ním filmem „tří strážníků“
vanou premiérou, 10. listopa- je burcující varovný snímek
du 1938, byla však zřejmě na Svět patří nám (1937, opět
nátlak německé vlády Osvo- Mac Frič), kde V+W již bez
bozenému divadlu odebrána skrupulí prezentují svoje mí-
divadelní licence, což zname- nění o nastupujícím hnědém
nalo jeho zánik. V+W poté nebezpečí. Lze považovat za
odjeli nejprve do Paříže a ná- zázrak, že Osvobozené diva-
sledně i s Ježkem do USA. Zde dlo mohlo ještě další rok po
však životní dráhu jednoho premiéře tohoto filmu exis-
z našich největších moderních tovat.
hudebních skladatelů bohužel Závěrem této části bych
předčasně ukončily celoživot- ještě připomněl osobnost z
ní zdravotní problémy a Ježek opačného pólu českého di-
umírá v pouhých 35 letech. 5
vadelního světa. Dne 26. 2.
Samostatnou kapitolou tvor- 2018 jsme si připomněli 140
by V+W byla kinematografie, let výročí narození jedné z
o kterou, jakožto o nové mo- nejslavnějších českých oper-
derní médium, oba projevili Ema Destinnová ních pěvkyň Emilie Pavlíny
velký zájem. Zatímco první dva Věnceslavy Kittlové, známé pod
filmy (Pudr a benzin, 1931 a Peníze nebo život!, pseudonymem Ema Destinnová. Je zajímavé, že
1932, oba natočil Jindřich Honzl) byly výrazně Destinnová první tři roky své kariéry strávila
inspirovány zámořskými vzory, zejména Buste- v Drážďanech a Berlíně. Velkého zklamání se do-
rem Keatonem, Haroldem Lloydem a Laurelem čkala v roce 1900, kdy konečně přijela do Prahy
a Hardym a film Pudr a benzin byl spíše zázna- na sérii vystoupení, avšak na prvních třech kon-
mem úspěšných skečů z her V+W, pak další dva certech v Národním divadle se jí dostalo velmi
snímky již představují zcela jiný filmový žánr. chladného až záporného ohlasu a její angažmá
Film Hej rup! z roku 1934 režiséra Maca Friče bylo dokonce na čas přerušeno. Až v roce 1908
je silnou sociální kritikou vleklé hospodářské na dalším turné se v Národním divadle konečně
krize a i přes optimistický závěr je zejména pro dočkala nadšených ovací. Po ukončení 1. světo-
mladé generace informačním zdrojem, jak vypa- vé války (během války byla pod policejním do-
dala odvrácená tvář jinak všeobecně vychvalo- zorem a měla zákaz cestovat mimo Rakousko)
opět začala jezdit na koncertní turné po Česko-
5 Pelc, J.: Zpráva o Osvobozeném divadle. Praha 1982 slovensku. Její vystoupení měla obrovský ohlas

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 23

a srdce obyvatel ČSR si získala i tím, že na závěr
svých koncertů zpívala československou hymnu.
Konec jejího života však nebyl radostný; podob-
ně jako i jiné umělkyně té doby trpěla silnou
obezitou, na jejíž následky také v pouhých 51
letech Ema Destinnová umírá.6
Masarykovo desatero
Opět se vracíme k osobě prvního československé-
ho prezidenta a připomeneme si další část jeho
desatera, obohacené komentářem Prof. PhDr.
Stanislavy Kučerové, CSc., bývalé děkanky Peda-
gogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Cíl čtvrtý: Vyznávejte ideál humanity (lidství,
člověčenství), který se vyvíjí od dob reformace
a renesance. Nepropadejte individualismu, uti-
litarismu, pesimismu, nehledejte nadčlověka.
Chraňte přírodu a ctěte člověka. Zachovávejte
staré přikázání lásky k bližnímu. Co nemáš ty
rád, nečiň druhému.“
Dnes: jsme tu každý sám za sebe. Smysl života
jedince se stále více jeví jako honba za ziskem
a za požitkem. Ideálem se stává bohatství, neo-
mezená spotřeba, povrchní zábava a pochybný
styl života v komerčním šoubyznysu.
Část třetí: Minulost ne tak vzdálená,
zítřky poněkud mlhavé…
Mladá česká demokracie si po roce 1989 si jako
jeden hlavních cílů stanovila zrušení cenzury a
objektivní a úplné informování široké veřejnos-
6 Plevka, B.: Život a umění Emy Destinnové, Pra-
ha, 1994
ti. Dnes musíme konstatovat, že bohužel zůstalo
pouze u tohoto předsevzetí. Jako jeden z aktuál-
ních příkladů můžeme použít nedávné výročí 70
let od únorových událostí roku 1948. V médiích
se strhla doslova mediální masáž, jejímž hlav-
ním cílem bylo zejména u mladé generace po-
sluchačů vyvolat dojem, že rok 1948 znamenal
totální zkázu českého národa a české společnos-
ti ve všech jejích směrech. Za svou osobu s touto
informací rozhodně nemohu souhlasit a své tvr-
zení hned doložím. V letošním osmičkovém roce
si mj. připomínáme i výročí 60 let od památné
světové výstavy EXPO 1958 v Bruselu. Dnes již
není žádným tajemstvím (a ani všemocná mé-
dia na tom nemohou nic změnit), že Českoslo-
vensko na této světové výstavě slavilo doslova
fenomenální úspěch. Za mnoho aktivit právě
z oblasti kultury a umění můžeme jmenovat
např. československý animovaný a loutkový film
(J. Trnka – Dobrý voják Švejk, 1954, K. Zeman –
Vynález zkázy, 1958) nebo sklářský a bižuterní
průmysl, který v této době patřil mezi absolutní
špičku a udával světové módní trendy. Je třeba
jednoznačně zdůraznit, že tento fenomenální
úspěch našich umělců ani nespadl z nebe, ani se
nenarodil ze dne na den; úspěch Českosloven-
ského pavilonu v Bruselu byl výsledkem mnoha-
leté tvrdé práce stovek a možná tisíců lidí celé
poválečné generace. (současně ale také můžeme
připomenout, jak s tímto kulturním dědictvím
nedocenitelné hodnoty naložila nová kapitalis-
tická společnost: objekt Bruselského pavilonu,
který získal v Bruselu Zlatou hvězdu, přenesený
na Výstaviště v Praze Holešovicích, zcela sho-
řel během konání Československé výstavy v r.
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 24
1991) Současné mladé české generaci chci vě-
novat samostatnou část tohoto seriálu; nyní jen
stručné poselství: nenechte si vnutit jakoukoli
myšlenku, která není podložena tvrdými fakty a
argumenty! Naučte se kriticky myslet a stanete
se tak skutečně svobodnými občany. Mějte na
paměti, že pouze pravda, získaná a ověřená tvr-
dou prací, může přinést skutečné poznání.
je zcela výjimečný. S jeho uměleckým partne-
rem Jiřím Šlitrem ho v roce 1957 seznámil Miro-
slav Horníček; další mimořádná osobnost, kte-
rá se stala jedním z pilířů her divadla Semafor.
O úspěšné autorské dvojici S+Š bylo již napsá-

Tatík Klaus a ti druzí

Jak uvedla Doc. PhDr. Věra Beranová na své ne-
dávné přednášce o české kultuře 50. a 60. let,
bylo by velkým omylem domnívat se, že kul-
tura a umění jsou ve 21. století cosi na okra-
ji zájmu, cosi méněcenného a zanedbatelného.
Naopak, kultura zásadním způsobem ovlivňuje
dění v celé společnosti, spoluvytváří atmosféru
a vzorce chování lidí. My, kteří jsme plně zaži-
li období po r. 1990, máme ovšem ještě v živé
paměti zážitek poněkud opačného charakteru –
jeden z prvních projevů Václava Klause po jeho
zvolení premiérem (1992). V tomto památném
proslovu Klaus mj. řekl, že nová česká vláda ne- Ján Roháč
může investovat prostředky do kultury, protože
no mnoho, méně známo je, že tato dvojice byla
na kulturu si čeští občané nejprve musí našetřit.
Bohužel pan Klaus poněkud opomněl občanům vlastně trojicí. Třetím nenápadným členem to-
sdělit to podstatné – totiž že vláda uvedené pro-
hoto uskupení byl režisér Ján Roháč, opět osob-
středky nehodlá investovat nejen do kultury, alenost zcela mimořádného a nenahraditelného
vůbec do ničeho, aby je následně politická mafievýznamu. Také díky neúnavné práci a nápadům
mohla snadno a rychle rozkrást… tohoto tvůrce původem z Nitranského Pravna u
Prievidzi se z divadla Semafor stává v 60. letech
Fenomén Suchý skutečná Mekka československého divadelního
O Jiřím Suchém jsem psal již v minulém čísle světa. Kromě semaforské režie jak pro skupi-
AZ; Suchý se stal skutečným fenoménem doby, nu Suchého – Šlitra, tak Šimka – Grossmanna
žijící legendou; rozsah jeho uměleckých aktivit dále Roháč s dvojící S+Š natočil i úspěšný hu-
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 25
dební film Kdyby tisíc klarinetů (1964), o podi-
vuhodné anomálii, kdy na určitém místě země
se ze zbraní stávají hudební nástroje (napadá
mě pozoruhodná myšlenka, jak by asi reagova-
li obyvatelé celé naší planety, kdyby se dejme
tomu dnes v noci – ve světě plném válečných
konfliktů – všechny zbraně na Zemi proměni-
ly stejně jako v uvedeném filmu). Připomeňme
Jiří Šlitr
také, že Ján Roháč se podílel i na dvou česko-
slovenských kulturních vynálezech. Společně
s Alfrédem Radokem a Vladimírem Svitáčkem v r.
1958 spoluzakládá Laternu Magiku (nový prvek
v umělecké produkci té doby - kombinace filmu
a divadla), která se mj. podílela na již zmíněném
úspěchu Československého pavilonu EXPO 58 a
o několik let později se do kulturní historie opět
zapsal, tentokrát jako spoluautor Kinoautoma-
tu, dalšího československého vynálezu, který 9
let po Bruselu slavil úspěch na světové výstavě
Montreal EXPO 1967. Jakou podivuhodnou hru
života ale osud Jiřímu Suchému nachystal, když
oba jeho partneři umírají předčasně: Jiří Šlitr
odchází dodnes nevyjasněnou smrtí dva dny po
štědrém večeru roku 1969 v pouhých 45 letech
a Ján Roháč umírá uprostřed plného pracovního
nasazení v roce 1980; je mu teprve 48 let …
Část čtvrtá: literární okénko (dnes o
Jiřím Suchém)
Dnešní část seriálu o Novém národním obrození
zakončíme Suchého povídkou z knihy Sto poví-
dek aneb nesplněný plán, která vyšla v naklada-
telství Československý spisovatel v roce 1966.
Střela
T o byla rána! Těsně vám za mejma záda-
ma! Proletěla jsem takovou úzkou chodbou
a ocitla jsem se nad bojištěm. Leskla jsem se
na slunci - jsem totiž mosazná. Bylo mi jasný:
Musím letět furt kupředu a nesmím se – jo, vy-
chýlit. Bylo to zrovna na jaře a byl takovej fajn
vzduch... Jednou mou ségru vystřelili do deště.
Tý se nechtělo! Ale to je osud. Můj osud měl na
hlavě šedivou přilbu. Určil mi směr, a tak jsem
letěla. Byl vám takovej fajn vzduch, slunce svíti-
lo... zkrátka akorát na výlet.
A jak vám letím, tak najednou minu takový-
ho... jak bych to řekla. Moh bejt fešák, ale už se
dlouho neholil a byl samej prach. A něco vám
mně začalo říkat: Holka, patřila jsi jemu. Co teď?
zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 26
 Zpravodaj AZ
Vrátit se? Nejsem bumerang! Letěla jsem dál. (únor 2018)
Byl takovej fajn vzduch... jenomže já musela
pořád myslet na toho - víte, jak moh bejt fešák, Odpovědný
jenomže se neholil. No jak jsem ho minula. Tře- redaktor
ba ho dostala jiná. Jak mě tohle napadlo, začala Michal Černý
jsem žárlit. Něco mě k tomu zaprášenému fe-
šákovi táhlo. Lidi, to bylo hrozný. Já najednou Grafický design a sazba
začala cejtit, že to byl on. A že ho třebas dostala Michal Černý
jiná. Marně jsem si říkala, že na mě jistě ňákej
čeká... Nečekal! Korektury
Ale to už jsem letěla kolem takovýho lesíka jed- Suzana Exnerová
lovýho a poznala jsem, že jsem zabloudila. Víte,
když kulka zabloudí, to prostě prošvihne celej Do tohoto čísla
svůj život. Ale vtom vám za tím lesejkem táhli přispěli:
takovej vozejk a na něm peřiny a šatstvo... a ve-
dle vozejku se batolil takovej malej človíček. Vi- Zbyněk Fiala, Ilona Švihlí-
děla jsem, že mám příležitost. Už jsem byla sice ková, Karel Růžička, Daniel
trochu malátná, ale sebrala jsem všechny síly, Hlediště Laterny Magiky Glas, Kateřina Vojtíšková
jenom abych nezůstala starou pannou. Jenomže
už bylo pozdě. Zdroj fotografií
Akorát jsem cvrnkla o plechovej hrnec – byl www.freeimages.com
přivázanej k tomu vozejku – a svalila jsem se.
Zrovna k nohám toho malýho. On mě tak ne-
ohrabaně sebral ze země a usmál se. Byla jsem
ještě vlažná...

V příštím březnovém vydání AZ Zpravodaje KONTAKTY

se budu zamýšlet nad tématem (nejen) čes-
kého konzumu. Na další setkání se těší autor
seriálu Daniel Glas.
Web: www.alternativazdola.cz
E-mail: info@alternativazdola.cz
Facebook: www.facebook.com/alternativa.zdola
YouTube: kanál AlternativaZdola
Zpravodaj: zpravodaj-az@seznam.cz

zpravodaj AZ / únor 2018 / strana 27