Вы находитесь на странице: 1из 119

УДК

811.162.3(076.58)(075.8)
ББК 81.2Чеш-923
П64

Р е ц е н з е н т ы:
доктор филологии Л. Яновец (Карлов университет, г. Прага);
кандидат филологических наук, доцент Н. В. Ивашина

Потапова, О. В.
П64 Начинаем изучать чешский язык = Začínáme s češtinou : учеб.-
метод. пособие / О. В. Потапова. – Минск : БГУ, 2011. – 119 с. : ил.
ISBN 978-985-518-321-2.
Пособие по чешскому языку состоит из 20 уроков, в которые вклю­чены
фонетические и лексико-грамматические упражнения, а также тексты и уп­
ражнения на развитие речи.
Предназначено для студентов высших учебных заведений, обучающихся по
специальностям 1-21 05 01 «Белорусская филология (по направлениям)», 1-21 05 02
«Русская филология (по направлениям)», 1-21 05 04 «Славянская филология (по
направлениям)».
УДК 811.162.3(076.58)(075.8)
ББК 81.2Чеш-923

 Потапова О. В., 2011


ISBN 978-985-518-321-2  БГУ, 2011
Предисловие

Пособие предназначено для студентов, начинающих изучать


чешский язык в качестве основной или дополнительной специальности
в вузах Республики Беларусь. Пособие также может быть использовано
на занятиях в рамках ознакомительного курса чешского языка, пре­
дусмотренного учебными планами для студентов специальностей
«Белорусская филология» и «Рус­ская филология».
Теоретической базой пособия стали следующие работы: «Příruční
mluvnice češtiny» (Брно, 1995); B. Havránek, A. Jedlička «Stručná mluv-
nice česká» (Прага, 1993); Ф. Травничек «Грамматика чешского ли­
тературного языка» (М., 1973); Н. В. Ивашина, Б. А. Плотников «Чешский
язык» (Минск, 1985); «Prahová úroveň – čeština jako cizí jazyk» (Страс­
бург, 2001); «Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme
jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme» (Оломоуц, 2002).
Пособие состоит из 20 уроков. Первые 5 уроков знакомят студентов
с чешским алфавитом и основами чешской фонетики. Структура
лексико-грамматического курса основана на программе обучения
чешскому языку и предполагает знакомство с основными категориями
чешской грамматики (род, число, лицо, падеж, вид). В пособии рас­
сматриваются основные типы склонения существительных, склонение
качественных и относительных прилагательных, личных, при­тяжа­
тельных и указательных местоимений, количественных и порядковых
числительных, спряжение глаголов в нас­тоящем, прошедшем и будущем
времени, образование и употребление в речи форм повелительного и
условного наклонения. В каждый из уроков включены тексты, диалоги
и упражнения для развития речи на одну из тем: «Моя комната»,
«Семья», «В магазине», «В городе», «Гардероб», «Профес­сии», «Мой
день», «Погода» и др. В пособие также включены неадапти­рованные
тексты из чешской художественной литературы и периодики. В конце
каждого урока предлагается словарик, в который вошла основная
лексика, используемая на занятиях по данной теме.
Автор выражает благодарность рецензентам – доктору филологии
Л. Яновецу и доценту Н. В. Ивашиной за внимательное прочтение
рукописи и очень ценные советы и рекомендации.
3
Условные сокращения

aj. – a jiné (и другие)


Ak. – akuzativ (винительный падеж)
apod. – a podobné (и тому подобное)
atd. – a tak dále (и так далее)
hovor. – hovorové (разговорное)
jedn.č. – jednotné číslo (единственное число)
m.r. – mužský rod (мужской род)
mn.č. – množné číslo (множественное число)
N. – nominativ (именительный падеж)
než. – neživotné (неодушевленное)
os. – osoba (лицо)
p. – pád (падеж)
pl. – plurál (множественное число)
sg. – singulár (единственное число)
stř.r. – střední rod (средний род)
ž. – životné (одушевленное)
ž.r. – ženský rod (женский род)
Lekce 1

Česká abeceda

A B C Č D Ď E
á bé cé čé dé ďé é

F G H CH I J K
ef gé há chá í jé ká

L M N Ň O P Q
el em en eň ó pé kvé

R Ř S Š T Ť U
er eř es eš té ťé ú

V W X Y Z Ž
vé dvojité vé iks ypsilon zet žet

Fonetika
1. Přízvuk
• kakao, ananas, akademik
oko, okno, voda, lekce, cena, sestra, balkon, koncert, jazyk, beseda, Evro-
pa, Amerika, opera, adresa, amulet, kometa, pracovat, budovat, abeceda,
opereta, republika
• pod stolem, se sestrou
na stole, nad stolem, na lekci, pod vodou, do vody, u okna, u jezera, ve
filmu, na koncert, na operu, na adresu
5
2. Samohlásky krátké: a – o – u – e (ě) – i/y
Samohlásky dlouhé: á – ó – ú/ů – é – í/ý
• a – á
lampa, mapa, maminka
já, má, tvá, máma, dávat, zábava, banán, kavárna, kamarádka, dává,
krásná váza, má známá
• o – ó
on, ona, ono, pokoj, kolo, okolo, pozor, ano
móda, óda, tón, sólo, nóta, gól, glóbus
• u – ú/ů
dub, zub, budu, ucho, ubrus
dům, stůl, kůň, vůz, vůl, Bůh, sůl, domů
úl, úkol, ústa, úmluva, úroda, neúroda (!)
• e – é
ne, den, sen, nebe, nebo, ale, jeden, deset, text, vesele
nést, vést, plést, léto, chléb, mléko, polévka, také, trenér, délka
dě – tě – ně [ďe] – [ťe] – [ňe]
děd, dělat, sedět, tělo, těsto, něco, někdo, Němec, Německo, mně
bě – pě – vě – fě [bje] – [pje] – [vje] – [fje]
oběd, Bělorus, Bělorusko, pěna, pět let, pěkně, na mapě, Věra, svět, med-
věd, v karafě, o Ufě
mě [mňe]
mě, měch, město, náměstí, země, umět, rozumět, devět měst
• i/y – í/ý [i] – [í]

hy, ky, chy, ry


souhlásky tvrdé
dy, ty, ny
ži, ši, či, ři, ji, ci
souhlásky měkké
di, ti, ni
by, fy, ly, my, py, sy, vy, zy
souhlásky obojetné
bi, fi, li, mi, pi, si, vi, zi

chyba, ryba, chytrý, Kyjev, tygr, dým


jih, jít, jíst, jiná, cibule, cizinka, cizinec, tichý, nyní
6
rády – rádi studenty – studenti jeleny – jeleni
mladý – mladí sytý – sytí zelený – zelení

byt – být – bít


myt – mýt – mít
orly – orli – orlí
psy – psi – psí

holuby – holubi – holubí


milý, bílý, cítí, tichý byt, cizí jazyk
3. Dvojhlásky

• ou
mouka, louka, soudce, moucha, poslouchá, dlouhou cestou, se sestrou

• au
auto, sauna, autobus, restaurace, kosmonaut, Austrálie, mňau

• eu
eukalypt, feudál, euforie, eunuch, neutrální
Ale: na¦uka, ne¦umí, ne¦úspěch
4. Souhlásky
• j
já, jazyk, jeden, jih, jezero, jogurt, jsem, jsou, jméno, jmenovat se, jmeniny,
jdu, jdeme

• l
mluvil, fakulta, malé kolo, bílá lampa,
Pan kaplan v kapli plakal.
velmi milý chlapec

• h – g
hrad, holub, hezký, hodiny, váhy, noha, kniha, duha, hotel
guma, generál, gymnasta, hygiena, hygroskopický

• ď – ť Hádě, háďátko
dítě, děti, tělo, loď, ťukat, ťuky ťuk, tichý, je hadí mláďátko.
dívka, děkuji, ti mladí studenti Ale Káťa – děťátko –
je dědovo koťátko!
• ž
život, žízeň, židle, želva, ženy, muži, žába, živý, jižní, žlutý, růžový,
oranžový, důležitý, nádraží, Ženeva
7
• š
škola, sešit, šedý, šaty, kašel, taška, Španěl, Švéd, myš, muž, Tomáš, tužka,
těžký, štěstí, špatný, špinavý, návštěva
• č
čaj, čas, čapka, číslo, Čína, Číňan, večer, černý, čerstvý, červený,
kočka, člověk, cvičení, počítač,
Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty
Čech, Češka, čeština šli do pštrosačárny.

Gramatika
1. Rod substantiv
mužský rod
životné neživotné
tvrdý vzor: pan ø, student ø hrad ø, les ø
měkký vzor muž ø, otec ø stroj ø, pokoj ø
předseda
soudce
ženský rod
tvrdý vzor: žena, kniha
měkký vzor růže, ulice
píseň ø
kost ø
střední rod
tvrdý vzor: okno, město
měkký vzor pole, moře
náměstí

2. Zájmeno ten 3. Číslovka jeden


m.r. ten tento = tenhle (hovor.); tamten m.r. jeden
ž.r. ta tato = tahle (hovor.); tamta ž.r. jedna
stř.r. to toto = tohle (hovor.); tamto stř.r. jedno

4. Sloveso být
(já) jsem (my) jsme nejsem nejsme Ano, jsem student.
(ty) jsi (vy) jste nejsi nejste Ne, nejsem student.
(on) (oni) ! není nejsou
(ona) je (ony) jsou
(ono) (ona)
8
Cvičení
1. Přečtěte zkratky:
ČR, EU, OSN, OBSE, WTO, FF UK, MHD, CD, DVD, IQ, OH, BMW, DPH,
USA, WC, TV
2. Doplňujte ten-ta-to:
… profesor, … žena, … okno, … dům, … škola, … náměstí, … pero, … dívka,
… stůl, … úkol, … mapa, … slovník, … lampa, … jazyk, … auto, … lustr,
… cvičení, … student, … studentka, … pes, … mléko, … pan, … paní
3. Doplňujte jeden, -a, -o:
… kamarád, … kavárna, … den, … město, … sešit, ... holka, ... kluk, … Němec,
… nádraží, … stůl, … obraz, … růže, … pokoj, … kotě, … televizor,
…  televize, … fotografie, … ubrus, … země, … cizinec
4. Tvořte věty:
Tomáš / Hana
Jsem ...
student / studentka
(Nejsem ...)
profesor / profesorka
mladý chlapec / mladá dívka

Můj kamarád je ... muž / žena

?
(Můj kamarád není ...) Čech / Češka
Bělorus / Běloruska

Má kamarádka je ... cizinec / cizinka


(Má kamarádka není ...) z Prahy / z Minsku
doma
na fakultě
Na obrázku je ... v práci
na návštěvě

9
5. Doplňujte správné tvary slovesa být:
(Já) ......... doma. (Ty) ......... student, ......... profesor.
(Oni) ......... na návštěvě. (Já) ......... doma, ......... na návštěvě.
(Ty) ......... student? (On) ......... Čech, ......... Bělorus.
(Vy) ......... Ukrajinci? (My) ......... Češky, ......... cizinky.
(My) ......... studenti. (Vy) ......... na fakultě, ......... doma.
(Ona) ......... z Prahy. (Oni) ......... z Prahy, ......... z Minsku.
To ... mladí studenti. – Dům ... nový. – Kdo ... to? – Co ... to? – Ty ... z Prahy?
Ne, ... z Poděbrad. – Ty ... student? Ne, já ... student. – Jan ... profesor? Ne,
Jan ... profesor. Má maminka … Češka, … Běloruska. Johan a Linda …
Němci. Chléb … čerstvý.

6. Přečtěte dialogy. Přeložte je.


– Ahoj. Jsem Volha. – Kdo je to?
– Jsem Hana. Ahoj! – To je Volha. Je Běloruska. Je
– Těší mě. z Minska.
– Volha... To je zajímavé – Je studentka?
jméno. Odkud jsi? – Ne, není, je profesorka na
– Jsem z Běloruska. Z Min- fakultě.
ska. Ty jsi z Prahy? – A kdo je vedle?
– Ano. Jsem z Prahy. Jsem – To je Tomáš. Je student.
Češka. – Je také Bělorus?
– Ne, Tomáš je Čech. Je
z Prahy.

Text
1. Přečtěte a přeložte:
– Dobrý den!
– Dobrý den!
– Jak se jmenujete?
– Jmenuji se Pavel.
– Jste Čech?
– Ne, nejsem Čech. Jsem cizinec, jsem Bělorus.
– Je to vaše manželka?
– Ano. To je má manželka. Jmenuje se Věra.
– Je také Běloruska?
– Ne, není Běloruska. Je Ruska.
– Velice mě těší.

10
2. Čtěte:
Ahoj! Jmenuji se Alexander. Jsem z  Berlína. Jsem
Němec, ale má manželka je Češka. Jmenuje se Petra.
Jsem inženýr a pracuji v  německé firmě. Manželka
pracuje ve škole. Je učitelka. Žijeme v Jihlavě.

3. Odpovězte na otázky:
– Je Alexander Čech?
– Odkud je?
– Jak se jmenuje jeho manželka?
– Je Češka?
– Kde žijí?
– Jak se jmenujete?
– Odkud jste?
– Jste Čech? (Jste Češka?)
– Je váš otec Bělorus?

Slovní zásoba

Ano.
Ne.  
Dobrý den! muž žena
Dobré ráno! chlapec dívka
Dobrý večer! kluk holka
Ahoj!
kamarád kamarádka
Na shledanou. / Nashle. student studentka
Čau. profesor profesorka
inženýr inženýrka
Prosím. manžel manželka
Děkuji.
Promiň / Promiňte. Bělorus Běloruska
Čech Češka
Jak se jmenuješ? / Jak se jmenujete? Němec Němka
Jmenuji se ... . Ukrajinec Ukrajinka
Jsem ... . cizinec cizinka
Těší mě.
pan Novák paní Nováková
slečna Nováková
Lekce 2

Fonetika
1. Slabikotvorné souhlásky.
• krk, vrch, povrch, prst, první, vrchní, tvrdý, prsa, vrba, chrpa, zrno, Srb,
Srbsko, zrzavý, zrcadlo, bratr, Petr, kmotr, litr, cukr, kufr, svetr
• vlk, vlna, mlha, plný, vlněný, pohodlný, nesl, vedl, vezl, kvetl, četl, rostl
Strč prst skrz krk.
2. Souhláska ř:
• znělá [rž]:
řeka, moře, ořech, čtyři, Jiří, Jiřina, nahoře, dveře, Jindřich, dobře, břeh,
břicho, bříza, dřevo, řvát
• neznělá [rš]:
tvář, keř, malíř, kuchař, kouř, pepř, vepř, kalendář, kancelář, vařte, nekuřte,
přes, před, tři, skříň, křeslo, křída, stříbro, uprostřed, přítel, přísloví,
křížovka
• dobří přátelé, dobří inženýři, staří profesoři, staří malíři, tři křesla, tři
předměty, čtyři kuchaři, čtyři ořechy

Řekl mi jeden Řek, abych mu řekl,


kolik je v Řecku řeckých moří a řek.

Kmotře Petře, nepřepepřete mi toho vepře,


Když mi toho vepře, kmotře Petře, přepepříte,
Tak si toho přepepřeného vepře, kmotře Petře, sníte sám.

Gramatika
1. Rod adjektiv
tvrdý vzor: měkký vzor:
mužský rod bílý (stůl) cizí (stůl) Jaký je?
ženský rod bílá (kniha) cizí (kniha) Jaká je?
střední rod bílé (auto) cizí (auto) Jaké je?
12
2. Posesivní zájmena
mužský ženský střední
rod rod rod
Čí je?
já můj má mé (!) To je moje pivo, ne tvoje.
ty tvůj tvá tvé To je moje káva, ne tvoje.
on, ono jeho
ona její její její
my náš naše naše
vy váš vaše vaše
oni, ony, ona jejich

Cvičení
1. Odpovídejte na otázku ‚Jaké je to?‘, doplňujte vhodné adjektivum podle
vzoru:
Vzor: Jaký je stůl? bíl... Stůl je bílý.
Jaká je učebna? mal... Jaký je student? chytr...
Jaké je okno? čist... Jaký je obraz? hezk...
Jaký je stůl? kulat... Jaké je pero? zelen...
Jaká je lampa? nov... Jaký je strop? bíl...
Jaký je počítač? modern... Jaká je židle? star...
Jaký je profesor? mlad... Jaký je kamarád? hodn...
Jaká je podlaha? hněd... Jaká je kamarádka? hodn...
Jaká je skříň? velk... Jaká je učebnice? dobr...
2. Tvořte věty. Použijte slov v tabulce.
Vzor: Karel IV. je český král.

sportovec malíř
český
švédský skladatel zpěvák
ruský
italský hlavní město kapela
běloruský
anglický jazykovědec herečka
španělský
švýcarský herec spisovatel
americký
rakouský město král
francouzský
spisovatelka modelka

13
Karel IV Honoré L.N. Tolstoj Sarah ABBA
(Čtvrtý) de Balzac Bernhardt

Alfons Mucha Umberto Eco Karel Čapek Paul Gauguin Karel Gott

David Leonardo Robert Ferdinand Petra Němcová


Beckham da Vinci de Niro de Saussure

Vitalij Božena Němcová Praha Barcelona Wolfgang


Ščerbo Amadeus
Mozart

Tvořte podobné věty.


3. Určujte rod, doplňujte posesivní zájmena a vhodná přídavná jména.
Vzor: stůl (já) – Můj stůl je bílý.

jablko (já) pes (vy) moře (my) paní (on)


skříň (ona) kočka (já) slovník (ty) náměstí (my)
učitel (oni) obraz (ona) křeslo (ona) slunce (my)

14
pero (ty) dům (my) pole (oni) fotografie (ty)
květina (ona) mobil (já) myš (já) cizinec (vy)
auto (my) tramvaj (my) manželka (on) tabule (my)
sestra (on) učebnice (ty) tužka (on) sešit (ona)
dítě (oni) město (vy) papír (já) kotě (já)

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Naše učebna
To je naše učebna. Je velká a světlá. Nalevo je okno. Napravo jsou dve-
ře. Podlaha je hnědá, strop je bílý. Vpředu je velká zelená tabule. Na stěně je
hezký obraz a mapa. Vedle je stůl a židle. Stůl je vysoký, židle je nízká. Na
stole je tužka, pero, sešit a slovník. V rohu je velká hnědá skříň.
U tabule je mladý muž. To je náš profesor. Jmenuje se Jindříšek. Je
vysoký a hezký. Vedle je student. To je můj kamarád. Jmenuje se Jiří. Je
velice chytrý student.
2. Odpovězte na otázky:
– Je učebna malá? – Co je na stěně?
– Jaká je? – Co je na stole?
– Co je nalevo? – Kdo je u tabule?
– Co je napravo? – Je Jiří profesor?
3. Rozluštěte křížovku:
Svisle:
1
2
3 4 1.

5 6
7
2.
4.

5.

6.

15
Vodorovně:

2. 3. 4. 6. 7.

4. Spojujte slova ve dvou sloupcích:


Je zelený ... ... jako pomeranč.
Je bílý ... ... jako myš.
Je černý ... ... jako krev.
Je žlutý ... ... jako chrpa.
Je modrý ... ... jako tráva.
Je oranžový ... ... jako sníh.
Je šedý ... ... jako citron.
Je červený ... ... jako uhel.
5. Popište svou učebnu.

Slovní zásoba
Barvy Jaký je?

červená dobrý – špatný velký – malý


oranžová hodný – zlý vysoký – nízký
žlutá hezký – ošklivý dlouhý – krátký
zelená krásný – škaredý široký – úzký
modrá
fialová [fijalová] čistý – špinavý veselý – smutný
bílá tmavý – světlý zajímavý – nudný
černá barevný – bezbarvý chytrý – hloupý
šedá nový – starý mladý – starý
hnědá
růžová

16
Kde je kočka?
zlatá
tady – tam
stříbrná
vpředu – vzadu
tmavomodrá
bleděmodrá (světlemodrá)
nalevo (vlevo) – napravo (vpravo)
nahoře – dole
uprostřed – v rohu (u stěny)
?
vedle
naproti
Lekce 3

Fonetika
1. Souhlásková spojení nn, kk, čč, šš apod.
• nn [n]/[ň]: Anna, cenný, kamenný, denní, týdenní, nástěnný
• kk [k]: měkký, měkkost, měkkýš
• čč [č]: babiččin, Eviččin, kočiččin
• šš [š]: vyšší, tišší, nižší, užší, jednodušší
2. Souhlásková spojení nk, ng
• [ŋ]: skřínka, šunka, banka, linka, venku, maminka, Lenka, Kongo,
Anglie
3. Souhláskové spojení sh
• [zh] a [sch]: shoda, shodit, shořet, na shledanou

Gramatika
1. Substantiva: množné číslo
mužský rod
životné neživotné
tvrdý vzor: student → studenti hrad → hrady (!) dům → domy
měkký vzor muž → muži pokoj → pokoje stolek → stolky pes → psi
ženský rod koberec → koberce
tvrdý vzor: žena → ženy
měkký vzor růže → růže
píseň → písně (!) píseň → písně
kost → kosti
střední rod
tvrdý vzor: okno → okna
měkký vzor pole → pole
náměstí → náměstí

Jen v plurálu se v češtině používají slova: dveře desky brýle


noviny narozeniny hodiny
šaty nůžky Čechy aj.

18
2. Adjektiva: množné číslo
tvrdý vzor: měkký vzor:

mužský rod ž. bílí (psi) cizí (psi) Jací jsou?


než. bílé (stoly) cizí (stoly) Jaké jsou?
ženský rod bílé (knihy) cizí (knihy) Jaké jsou?
střední rod bílá (auta) cizí (auta) Jaká jsou?

3. Zájmena: množné číslo


můj / tvůj náš / váš její jeho jejich

mužský rod ž. mí (psi) naši (psi) její (psi) (psi) (psi)

než. mé (stoly) naše (stoly) její (stoly) (stoly) (stoly)


jeho jejich
ženský rod mé (knihy) naše (knihy) její (knihy) (knihy) (knihy)

střední rod má (auta) naše (auta) její (auta) (auta) (auta)

ten

mužský rod ž. ti (psi)

než. ty (stoly)

ženský rod ty (knihy)

střední rod ta (auta)

4. Sloveso mít
mám máme Máš čas? – Nemám čas.

máš máte Máš volno? – Nemám volno.

má mají Máš štěstí? – Nemám štěstí.

Máš práci? – Nemám práci.

Máš hlad? – Nemám hlad.

Máš žízeň? – Nemám žízeň.

Máš to rád? – Nemám to rád

Jak se máš? – Mám se dobře.

19
Cvičení
1. Napište v plurálu:
Vzor: velká knihovna – To jsou velké knihovny.
domácí úkol laskavá maminka cizí jazyk
telefonní číslo zelená židle černá tabule
anglický slovník bílá káva kyselý citron
červené auto čisté zrcadlo nová radnice
jižní moře krásná dívka moderní kino
hnědý pes váš pokoj horký čaj
velké náměstí české přísloví veselý muž
špinavé okno žlutá tramvaj nové nádraží
stará kniha autobusová stanice tmavá místnost
mladý student starší sestra vysoká hora
jejich skříň tenký sešit pohodlná postel

2. Přečtěte české přísloví. Co znamená?

Bez práce nejsou koláče.

3. Změňte podle vzoru:


Vzor: To je můj sešit. – Mám sešit.
To je naše auto. To je jejich česko-anglický slovník.
To je má skříň. To je jeho velký dům.
To je její čaj. To je náš hezký obraz.
To je váš papír. To je vaše pohodlné křeslo.
To je tvé pero. To je naše nové cvičení.

4. Změňte podle vzoru:


Vzor: Mám sešit. – To je můj sešit.
Máte nové kolo. Máš českého kamaráda.
Mají červené pero. Máte hodného psa.
Mám velký psací stůl. Má tmavé pivo.
Máš plán Prahy. Mám skříň na šaty.
Máme hezké zrcadlo. Má moderní mobil.
Máte nový časopis. Mám barevný obrázek.

20
5. Přečtěte dialog. Přeložte ho.
– Ahoj. Jak se máš?
– Dobře. Děkuji. A ty?
– Také dobře. Tomáši, mám jednu prosbu. Máš dnes čas?
– Ano. Dnes mám volno.
– Už nemám doma kávu ani čaj a mám hodně práce. Můžeš mi to
prosím koupit?
– Ano. Samozřejmě.
– Děkuji. Jsi moc hodný.

6. Přečtěte text písničky a přeložte ho:


Narozeninová
Hudba: Jaroslav Uhlíř Originální text: Zdeněk Svěrák

Franta má narozeniny,
my máme přání jediný, Franta = František (jméno)
jediný (hovor.) = jediné
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví, koukni (hovor.) = podívej se
hlavně to zdraví.
Dobré je, že jsi na světě,
koukni, jak rádi máme tě,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj pokoj
Mám dost velký pokoj. Vlevo u stěny
je postel. Vedle je noční stolek. V rohu je
stojací lampa. Na posteli jsou barevné
polštáře a plyšové hračky. Vpravo je psací
stůl, na stole je počítač, stolní lampa, sešity,
tužky a jiné věci. U psacího stolu je židle.
Nad psacím stolem visí polička. Na poličce
jsou učebnice, slovníky, několik knih a
hodiny. V rohu je knihovna. Vedle stojí malá skříňka. Na skříňce je televize
a přehrávač. Na stěně visí hezký kalendář.
Vzadu stojí velká hnědá skříň na šaty a prádlo. Je tady také stolička. Na
podlaze je hnědý koberec. Na koberci sedí můj kocour Mikeš.
21
Naproti je velké okno, na okně jsou žluté záclony. Na parapetu jsou
hezké květiny. Vedle na malém stolku je zrcadlo a skleněná váza.
Můj pokoj je hezký a útulný. Mám ho ráda.

2. Rozluštěte křížovku. Přečtěte a přeložte české přísloví.

19
5 8
16
18
2 7 17
1 4 10
6 9 14 22 23
12 13 21
3 11 , 15 20

1. 2. 3. 4. 5.

6. 7. 8. 9. 10.

11. 12. 13. 14.

15. 16. 17. 18. 19.

20. 21. 22. 23.

22
3. Přepište a doplňte diakritická znaménka:
Muj pokoj je velky a moderni. V rohu vedle steny je pohovka, tam jsou
dva zlute polstare a dve plysove hracky – medved a mys. Vedle je barevna
televize, radio a CD-prehravac. Naproti mam pohodlne kreslo. Vpredu je
okno. U okna je hnedy psaci stul a hneda zidle. Na stole je sedy pocitac,
slovniky a sesity. Napravo jsou nove policky na knihy. Nalevo mam skrin na
saty a pradlo, knihovnu a stojaci lampu. Uprostred pokoje je zeleny koberec.
Vzadu je maly kulaty stolek. Na stolku je telefon a bila vaza. Na stene jsou
obrazy a fotografie.

4. Popište svůj pokoj.

Slovní zásoba
Místnost (pokoj) Nábytek Zařízení pokoje

podlaha stůl rádio


strop stolek přehrávač
stěna židle (ž.r.) počítač
okno stolička televize (ž.r.)
dveře (jen mn.č.) křeslo
houpací křeslo zrcadlo
pohovka = gauč obraz
klíč postel hodiny (jen mn.č.)
zámek skříň (ž.r.) záclony
skříň na šaty koberec
skříň na prádlo
skříňka lustr (m.r.)
knihovna = skříň na knihy lampa
polička stolní lampa
polička na knihy stojací lampa
nástěnná lampa
Číslovky 1–10:
1 – jeden (stůl), jedna (kniha), jedno (auto) 6 – šest
2 – dva (stoly), dvě (knihy / auta) 7 – sedm [sedum]
3 – tři 8 – osm [osum]
4 – čtyři 9 – devět
5 – pět 10 – deset
Lekce 4

Fonetika
1. Střídání samohlásek:
• dům – domy, vůz – vozy, kůň – na koni, dvůr – na dvoře, důl – v dole;
• sníh – na sněhu, vítr – ve větru, květ – kvítek, víra – věřit, míra – měřit;
• most – můstek, krok – krůček, bok – bůček, ostrov – ostrůvek, potok –
potůček;
• zub – zoubek, dub – doubek, kruh – kroužek;
• nést – nesu, vézt – vezu, růst – rostu, žít – žiji, mýt – myji; zahrada –
zahrádka, obraz – obrázek, jméno – jmenuji se
Doplňujte slova podle vzoru:
• dům – domek, dvůr – ..., stůl – ...;
• vůz – vozík, nůž – ..., kůň – ...;
• zub – zoubek, kus – ..., sud – ..., chlup – ...;
• bouda – budka, trouba – ..., houba – ...
2. Ráz:
• v okně [f ¦ okně], v autobuse, v automatu, v Anglii, v Austrálii, v Ostravě,
v učebně;
• z okna [s ¦ okna], z autobusu, z automatu, z Afriky, z Ameriky, z Ostravy,
z učebnice, z Itálie;
• pod  oknem [pot ¦ oknem], pod  autem, pod  autobusem, pod  obrazem,
pod automatem, pod exponátem;
• bez adresy [bes ¦ adresy], bez Adama, bez ubrusu, bez aktovky, bez akcen-
tu, bez alkoholu, bez emoce, bez oblečení;
• nad oknem [nat ¦ oknem], nad obrázkem, nad adresou, nad Ostravou, nad uči-
telem, nad Evropou
24
Gramatika
1. Substantiva: Akuzativ, jednotné číslo
mužský rod
životné neživotné
tvrdý vzor: pan → pana hrad ø, les ø
měkký vzor muž → muže pokoj ø
ženský rod
tvrdý vzor: žena → ženu
měkký vzor růže → růži
píseň ø
kost ø
střední rod
tvrdý vzor: okno
měkký vzor pole
náměstí

2. Adjektiva: Akuzativ, jednotné číslo


tvrdý vzor: měkký vzor:
mužský rod než. bílý (stůl) cizí (stůl)
ž. bílého (psa) cizího (psa)
ženský rod bílou (knihu) cizí (knihu)
střední rod bílé (auto) cizí (auto)

3. Zájmena: Akuzativ, jednotné číslo


můj / tvůj náš / váš její jeho jejich
mužský rod ž. mého (psa) našeho (psa) jejího (psa) (psa) (psa)
než. můj (stůl) náš (stůl) její (stůl) (stůl) (stůl)
jeho jejich
ženský rod mou (knihu) naši (knihu) její (knihu) (knihu) (knihu)
střední rod mé (auto) naše (auto) její (auta) (auto) (auto)

ten
mužský rod ž. toho (psa)
než. ten (stůl)
ženský rod tu (knihu)
střední rod to (auto)

4. Substantiva, adjektiva, zájmena: Akuzativ, množné číslo


mužský rod než. mužský rod ž. (!)
ženský rod Ak. pl. = N. pl. Ak. pl. = Ak. pl. (než.)
střední rod

25
Cvičení
1. Tvořte věty:
Mám dárek pro (tvá maminka, váš přítel, naše přítelkyně, její tatínek, jeho
sestra, tvůj bratr, ten cizinec, naše kamarádka, má teta,
můj strýc).
Mám doma (hodný pes, černá kočka, šedý kocour, africký papoušek,
bílá krysa, malý křeček, veselé morče, stará želva, zlatá
rybka).
Mám ráda (klasická hudba, sport, moderní umění, deštivé počasí,
italská opera, ruský balet, ten italský herec, ta zajímavá
kniha).
Nemám ráda (abstraktní malířství, červená barva, moderní literatura,
těžká práce, pražská architektura, náš učitel, to špinavé
město).
V pokoji máme (velká postel, stará skříň, psací stůl, pohodlná pohovka,
hezký obraz, hnědá židle, velké okno, nový počítač, stojací
lampa).

2. Vyplňte tabulku:
Nominativ sg. Nominativ pl. Akuzativ pl.
To je ... To jsou ... Mám rád(a) ... /
Nemám rád(a) ...
hodný student hodní studenti hodné studenty
černý pes ... ...
bílý orel ... ...
šedý holub ... ...
lední medvěd ... ...
moderní muž ... ...
veselý kamarád ... ...
cizí osel ... ...
hubený cizinec ... ...
stříbrný had ... ...
krásný páv ... ...
zlý pštros ... ...
26
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj kamarád

Můj kamarád se jmenuje Jan Novák. Je Čech. Pro své kamarády je


prostě Honza.
Je dost mladý. Je vysoký a štíhlý. Má krátké černé vlasy. Jeho oči jsou
hnědé, nos je přímý, rty jsou tenké. Zkrátka má hezký obličej. Má rád sport,
a proto má dobré svaly.
Obvykle má na sobě tmavomodré džíny, černé boty a nějaký svetr. Dnes
má zelený pruhovaný svetr a na krku má bledězelený šátek. V ruce drží kvě-
tiny. Jsou bílé a růžové. To jsou květiny pro jeho přítelkyni.
2. Spojujte slova ve dvou sloupcích:
Oči jsou ... ... kulatý.
Nos je ... ... přímý.
Vlasy jsou ... ... dlouhé.
Záda jsou ... ... štíhlá.
Břicho je ... ... hnědé.
Postava je ... ... bílé.
Zuby jsou ... ... zrzavé.
Nohy jsou ... ... velké.
Obličej je ... ... široká.

Je bledý ... ... jako prase.

Je hubený ... ... jako opice.

Je chlupatý ... ... jako vosa.

Je hezký ... ... jako stěna.

Je špinavý ... ... jako obrázek.

Je štíhlá ... ... jako tyč.

27
3. Přečtěte česká přísloví. Co znamenají?
I stěny mají uši. Oko za oko, zub za zub.
Strach má velké oči. Je samá ruka, samá noha.
Lež má krátké nohy. Má obě ruce levé.

4. Popište svého kamaráda nebo nějakou známou osobnost.

Slovní zásoba
Lidské tělo

Hlava Končetiny Trup


obličej ruka (mn.č. ruce) prsa ( jen mn.č.)
čelo noha břicho
oko (mn.č. oči) loket (mn.č. lokty) pás
obočí koleno záda ( jen mn.č.)
ucho (mn.č. uši) rameno
nos prst: palec krk
tvář (ž.r.) ukazováček
ústa ( jen mn.č.) prostředníček pleť (ž.r.)
ret, rty prsteníček chlupy
zub malíček pihy
vlasy nehet (mn.č. nehty) mateřské znaménko
brada
vousy
knír
pravý – levý vlasy: dlouhé / krátké
horní – dolní (ret, končetina) rovné / vlnité / kudrnaté
tmavé / plavé / zrzavé
postava:
hubená – štíhlá – silná / plnoštíhlá holohlavý
vysoká – malá

pleť:
bledá – snědá / opálená
Lekce 5

Fonetika
1. Střídání souhlásek:
• ruka – na ruce, noha – na noze, socha – o soše, hora – na hoře, Olga –
k Olze, Amerika – v Americe, Praha – v Praze, Ankara – v Ankaře,
Jitka – k Jitce, Věra – k Věře;
• Slovák – Slováci, Čech – Češi, kluk – kluci, hoch – hoši, bratr – bratři,
Kazach – Kazaši, profesor – profesoři, inženýr – inženýři;
Doplňujte slova podle vzoru:
• na noze – noha, na ruce – ..., v Praze – ..., o mouše – ..., na Volze – ...,
v řece – ..., o bleše – ..., k sestře – ..., o Olze – ..., o Věře – ..., o Blance –
..., o Barboře – ...;
• vlci – vlk, ptáci – ..., bratři – ..., Češi – ..., doktoři – ..., Poláci – ..., černoši –
..., tygři – ..., dělníci – ....
2. Vokalizace předložek:
• v//ve: … škole, … knize, … městě, … vlaku, … vodě, … třídě, … sešitě,
… filmu;
• z//ze: … fakulty, … školy, … práce, … závodu, … města, … Prahy,
… Slovenska;
• s//se: … bratrem, … sestrou, … mnou, … tebou, … strýcem, … tetou,
… studentem, … chlapcem, … Zuzkou;
• k//ke: … mně, … tobě, … kamarádce, … Petře, … Kateřině, … tetě,
… sestře, … knihovně, … městu, … fakultě

Gramatika
1. Časování sloves: 1. třída
nést
nesu neseme
neseš nesete
nese nesou
29
být – budu (budoucí čas) vézt – vezu růst – rostu téci (téct) – teču
brát – beru vést – vedu číst – čtu péci (péct) – peču
prát – peru krást – kradu psát – píšu obléci (obléct) – obleču
jít – jdu plést – pletu zvát – zvu moci (moct) – mohu
jet – jedu kvést – kvetu lhát – lžu pomoci (pomoct) – pomohu

chápat – chápu otevřít – otevřu moci (moct)


plavat – plavu zavřít – zavřu mohu (můžu) můžeme
plakat – pláču utřít – utřu můžeš můžete
skákat – skáču zemřít – zemřu
může mohou (můžou)
mazat – mažu
ukázat – ukážu
poslat – pošlu
Tvary můžu a můžou jsou hovorové.

2. Budoucí čas sloves nedokonavých

číst
budu číst budeme číst
budeš číst budete číst
bude číst budou číst

Cvičení
1. Doplňujte vhodná slovesa:

30
2. Doplňujte slovesa jet, jít, ukázat, růst, péci, prát, číst, psát, plést, vést,
obléci si, zvát, téci:
Dnes … otec do práce pěšky. Spolu s kamarádkou (já) … do parku.
Večer (my) … do Prahy. Maminka dnes … buchty s tvarohem. V parku …
staré duby a břízy. Cesta z Minsku do Prahy … přes Polsko. Do práce vždy
(já) … metrem. Má sestra … hezké svetry. Komu … ten dopis? Eva … nás
na kávu. Tam … široká řeka. Teta … ubrus. Studenti … domácí úkol. (Vy)
… noviny každý den? Zítra vám (my) … naše město. Vlak … do Prahy.
V sobotu (já) … na návštěvu, … nové hezké šaty.
3. Přeložte česká přísloví:

Kdo lže, ten krade. Kdo maže, ten jede.

4. Tvořte budoucí čas:


Babička plete šálu a rukavice.
Ten strom na zahradě ještě roste, ale květiny vedle stromu už nekvetou.
Holka nepláče.
Pereme oblečení každou sobotu.
Nečtu ten nudný román.
My s maminkou pečeme makový koláč.
V létě plaveš v řece?
Tatínek čte noviny a maminka píše dopis.
=1 je 1
5. Spočítejte:
=2 jsou 2
2 + 1 = 7 – 6 = 1+4= + a / plus
=3 jsou 3
- mínus
5 – 3 = 7 + 3 = 8–5= =4 jsou 4
6 + 1 = 4 – 3 = 3+3= =5 je 5
5 – 3 = 7 – 4 = 9–9=

Text
1. Přečtěte a přeložte:

Mám ráda módu a krásné oblečení, proto ráda čtu módní časopisy a
mám velkou skříň na šaty. Jsou tam sukně, kalhoty a různé halenky. V oddělení
na prádlo jsou trička, kalhotky, ponožky, noční košile a pyžama.
Každý den mám na sobě jiné oblečení. V pondělí je to třeba bílá halenka
a černé široké kalhoty. V úterý mám na sobě šedý vlněný kostým, ve středu –
31
malé černé šaty a barevný šátek. Ve čtvrtek mám na sobě pruhovaný svetr a
dlouhou červenou sukni, v pátek – úzké kostkované kalhoty, košili a vestu.
V sobotu a v neděli mám volno. Obvykle jdu na procházku nebo jedu
někam na výlet a většinou mám na sobě džíny, nějaké tričko nebo rolák a
sportovní boty. Někdy zvu kamarádky na kávu nebo jdu na návštěvu a mám
na sobě krátkou sukni, hezkou halenku a lodičky.

2. Rozluštěte křížovku:

P K Š S A T K Y O V D P

Y O B U N D A Ě B E L O

Ž S A K O B B Č L S A N

A T J N Í O Á E E T K O

M Ý Č Ě L T T P K A A Ž

O M Š A T Y R I O P L K

V R U K A V I C E L H Y

K O Š I L E Č E Ě A O Š

K A L H O T K Y K V T Á

Ž U P A N Š O R T K Y L

S V E T R D Ž Í N Y A A

Opište písmena, která Vám zbyla:

.
Přečtěte české přísloví.
32
Slovní zásoba
Oblečení
svetr bunda kabelka
rolák kabát taška
tričko plášť do deště aktovka
sukně (ž.r.) batoh
kalhoty ( jen mn.č.) šála kufr
džíny ( jen mn.č.) šátek
šaty ( jen mn.č.) rukavice deštník
halenka = blůza čepice
košile (ž.r.) klobouk prsten
noční košile náušnice
pyžamo pásek náramek
pánský oblek kapesník náhrdelník
sako korály
vesta řetízek
kravata přívěsek
dámský kostým
spodní prádlo Obuv hodinky ( jen mn.č.)
podprsenka sluneční brýle ( jen mn.č.)
kalhotky ( jen mn.č.) boty ( jedn.č. bota)
slipy ( jen mn.č.) sportovní boty vlněný
trenýrky ( jen mn.č.) lodičky ( jedn.č. lodička) bavlněný
ponožky ( jedn.č. ponožka) sandály ( jedn.č. sandál) lněný
podkolenky bačkory ( jedn.č. bačkora)
( jedn.č. podkolenka)
punčochy – pruhovaný
( jedn.č. punčocha)
punčochové kalhoty – kostkovaný
(punčocháče hovor.) mít na sobě + Ak.
župan – puntíkovaný
plavky ( jen mn.č.)
dámské plavky
pánské plavky

Dny v týdnu Kdy?


pondělí v pondělí
úterý v úterý
středa ve středu
čtvrtek ve čtvrtek
pátek v pátek
sobota v sobotu
neděle v neděli
Lekce 6

Fonetika
Přejatá slova:
• diktát, aritmetika, organizace, kritika, estetika,
1. di, ti, ni – [dy, ty, ny]
politika, diskuse, digitální, dirigent, monitor,
uniforma, univerzita; 2. -ismus – [-izmus]

• realismus, futurismus, idealismus, 3. -ura – [-úra]


primitivismus; -iv – [-ív]
• architektura, struktura, literatura, brožura, 4. th – [t]
figura, lokomotiva, aktiv, substantivum, 5. x – [ks] / [gz]
adjektivum, infinitiv, definitivní, kolektiv;
6. ia – [ija] io – [ijo]
• Thomas, Beethoven, Thajsko, Athény, Athos,
iu – [iju] ie – [ije]
thriller;
• index, text, reflex, syntax, expres, textil, luxus,
praxe, existence, exotický, exemplář, exhumace;
• fialka, rádio, historie, stipendium, fantazie, unie, stadión, génius, studium,
dieta, dialektologie, biologie, gladiátor;
Ve slovech cizího původu se po h, k, ch, r může psát i
a po c se může psát y
• historie, kilogram, chirurg, cyklus

Gramatika
1. Časování sloves: 2. třída. Budoucí čas sloves dokonavých
tisknout
tisknu tiskneme
tiskneš tisknete
tiskne tisknou

34
sednout si odpočinout + začít – začnu dostat – dostanu
lehnout si usnout vzít – vezmu dostat se – dostanu se
minout zapnout říci (říct) – řeknu zůstat – zůstanu
zvednout vypnout stát se – stanu se přestat – přestanu
zapomenout zamknout vstát – vstanu
2. Substantiva m.r. živ.: Nominativ plurálu
student – studenti
k→c kluk – kluci
-i h, g → z pstruh – pstruzi
ch → š hoch – hoši
r→ř profesor – profesoři

a) slova na -an Američan – Američané, občan – občané


b) slova na -tel učitel – učitelé, spisovatel – spisovatelé,
přítel – přátelé (!)
-é c) slova na -ista turista – turisté, bohemista – bohemisté
d) některá další slova člověk – lidé, soused – sousedé, host – hos-
té, anděl – andělé, Španěl – Španělé, Žid
– Židé

a) jednoslabičné názvy národností Rus – Rusové, Švéd – Švédové


+ Ital – Italové, Arab – Arabové,
Bělorus – Bělorusové
Ale: Čech – Češi, Žid – Židé
b) slova na -a kolega – kolegové,
-ové (kromě slov na -ista) předseda – předsedové
c) cizí slova na -log nebo -zof filolog – filologové, filozof – filozofové
d) názvy některých členů rodiny otec – otcové, syn – synové,
strýc – strýcové, dědeček – dědečkové
Ale: bratr – bratři, bratranec – bratranci
e) některá další slova pán – pánové
Zapamatujte si: otec + matka = rodiče
dědeček + babička = prarodiče
kůň – pl. koně
3. Adjektiva m.r. živ.: Nominativ plurálu
k→c hezký muž – hezcí muži
h, g → z drahý muž – drazí muži
ch → š hluchý muž – hluší muži

r→ř chytrý muž – chytří muži
ský → ští přátelský muž – přátelští muži
cký → čtí sympatický muž – sympatičtí muži

35
4. Přivlastňovací adjektiva

ž.r. + in m.r. + ův (ov-)


Irenin (pes, stůl) Tomášův (pes, stůl)
sg. Irenina (kniha) sg. Tomášova (kniha)
Irenino (auto) Tomášovo (auto)
Irena má ... Irenini (psi) Tomáš má ... Tomášovi (psi)
Ireniny (stoly) Tomášovy (stoly)
pl. pl.
Ireniny (knihy) Tomášovy (knihy)
Irenina (auta) Tomášova (auta)
k → č Katka → Katčin otec → otcův
h, g → ž Olga → Olžin Mirek → Mirkův
ch → š snacha → snašin Pavel → Pavlův
r → ř sestra → sestřin

Cvičení
1. Doplňujte správné tvary sloves:
(Ona – sednout si) na pohovku a (začít) číst zajímavou knihu. (Já – říct) o
tom jenom své sestře. (Zvednout) ten kufr? Marie, (sednout si) na židli nebo na
gauč? (My – přijít) domů a (začít) psát domácí úkol. (Oni – lehnout si) a rychle
(usnout). Jak se (já – dostat) ke stanici metra? Nikam (my – nejít), (zůstat) doma.
(Já – vypnout) počítač a (zapnout) televizi. (Vy – lehnout si) na chvíli a (odpočinout
si) prosím. Kdy (přestat) dělat chyby? Zítra rodiče (dostat) můj dopis.
2. Přeložte česká přísloví:

Co se zvykne, neodvykne.

3. Dejte do množného čísla:

Vzor: To je malý kluk. – To jsou malí kluci.


To je nový student. Ten chlapec je tichý.
To je starý kamarád. Ten pták je velký.
To je dobrý otec. Ten český herec je sympatický.
To je italský profesor. Ten policista je přísný.
To je známý člověk. Jaký je váš syn?
To je běloruský spisovatel. Můj strýc je ženatý.
To je anglický kolega. Náš kocour je pruhovaný.
To je americký občan. Váš pes je chytrý.
To je tvůj mladší bratr? Tam je nějaký člověk.
36
To je vysoký muž. To je ten učitel.
To je polský lektor. To není náš soused.
To je starý dědeček. To je můj příbuzný.
V zoologické zahradě je červený vlk, africký lev, lední medvěd, zelený
krokodýl, zlý tygr, starý slon a krásný páv.
4. Tvořte věty:

Vzor: Teta má syna. – To je tetin syn.


Maminka má bratra. Bratr má děti.
Tatínek má bratra. Kolega má bratry.
Teta má babičku. Petr má kamarády.
Bratranec má strýce. Petra má kamarádky.
Maminka má neteř. Jana má přítele.
Sestra má dítě. Jan má přítelkyni.
Synovec má dědečka. Katka má kotě.
Babička má sestru. Lenka má kocoura.
Tatínek má sestry. Jiřina má želvu.
Kamarád má sourozence. Václav má auto.
Kamarádka má rodiče. Tomáš má psa.
Sestra má syny. Renáta má tchyni.

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Radkova rodina
Na fotografii je můj dědeček. Jmenuje se Václav. Je
mu 68 let a je důchodce. Dědeček má tři děti, to jsou má
maminka a dvě její mladší sestry, mé tety. Teta Renáta a
teta Lenka jsou stejně staré, protože jsou dvojčata. Je jim
35 let. Teta Renáta je vdaná a má dvě děti. To jsou můj
bratranec Honza a má sestřenice Hanka.
Má maminka se jmenuje Taťána a je jí 39 let. Maminčin
manžel, můj otec,
se jmenuje Michal. Všimněte si:
Je mu 42 roky. Jmenuje se Václav.
Ta t í n e k n e m á Má maminka se jmenuje Taťána.
sou rozence, je Maminčin manžel, můj otec, se jmenuje Michal.

37
jedináček. Tatínkovi rodiče jsou Slováci a žijí v Bratislavě. Babička se jmenuje
Eva a dědeček se jmenuje Marián.
Já nejsem jedináček, mám staršího bratra. Jmenuje se Tomáš a je mu
19 let. Je student, studuje na Karlově univerzitě dějiny kultury. Není ženatý,
ale má přítelkyni. Bratrova přítelkyně se jmenuje Katka. Je také studentka.
Studují ve stejné skupině.
Mám ještě kocoura. Je moc hodný. Jmenuje se Mikeš a jsou mu 4 roky.
Je můj kamarád.

2. Doplňujte rodokmen:

3. Doplňujte vhodná slova:


Tomáš je … syn. Hanka je … neteř.
Eva je … babička. Tomáš je Renatin … .
Hanka a Honza jsou … vnoučata. Mikeš je … kocour.
… je Tomášova teta. Tomáš je … přítel.
Marián je … manžel. Honza je Radkův … .
Renata a Lenka jsou … sestry. Václav je … tchán.
Eva je Taťánina … . Hanka je … sestřenice.

4. Přečtěte stránku z telefonního seznamu:

38
5. Přečtěte správně číslovky:
Jsem Eva Nováková. – Kolik je vám let? – Je mi 28 let.
Jsi má mladší sestra. – Kolik je mi let? – Je ti 19 let.
To je má teta. – Kolik je jí let? – Je jí 59 let.
To je můj tatínek. – Kolik je mu
let? – Je mu 36 let. Všimněte si:
To jsou dvojčata. – Kolik je jim Je mu 1 (21, 31...) rok.
Jsou mu 2 (3, 4, 22, 23, 24...) roky.
let? – Je jim 11 let. Je mu 5 (6, 7, 8, 9, 10, 11, 25...) let.

6. Změňte podle vzoru:

Vzor: Jmenuji se Marta. (má sestřenice) – Má sestřenice se také jmenuje Marta.

Obleču si zelený svetr. (kamarádka)


Jmenuje se Tomáš. (tvůj bratr)
Sednu si na gauč. (děti)
Jmenují se Eva a Pavel. (mí sourozenci)
Jmenuje se Lenka. (jedna má známá)
Lehneme si na chvíli. (její malá dcera)
Vezmu si kousek dortu. (tatínek a maminka)

7. Jaká je vaše rodina?

8. Přečtěte, obrázky nahraďte slovy:

Pan Janík a jeho rodina

Ten se jmenuje Karel Janík. Má v Praze velký a krásný .

Žije tam také jeho , jmenuje se Eva .................... . Mají spolu a

. se jmenuje Honza. Je mu už 10 let. se jmenuje Hanka.


Je jí 6 let.
39
Každý večer se celá rodina schází ve velkém . je hezký.

Vpředu je velké . Na okně jsou ............ .

Vedle visí .................. . Na něm je písek a nebe. Uprostřed stojí kulatý  .

Nalevo je hnědá ................. , napravo je zelená . Nad pohovkou ............

. Teď .......... .......... hodiny. V rohu je .

Na podlaze je žlutý .......................... .

večer obvykle  , se dívá na  . 


domácí úkol a  kamarádkám.

má  . V létě + + + pojede

na Slovensko. Žije tam pan Novák. To je otec. Pro je ............. . Pro

a je ............... . Pan Novák má  a .

40
Slovní zásoba
Rodina

 
manžel manželka

manželé
otec matka nevlastní matka
(tatínek) (maminka, máma) nevlastní otec

rodiče
syn dcera dítě, jedináček

děti
bratr sestra dvojčata
mladší, starší
sourozenci
dědeček babička svobodný, svobodná

prarodiče ženatý, vdaná


vnuk vnučka rozvedený, rozvedená

vnoučata
strýc teta příbuzný, příbuzná
bratranec sestřenice
synovec neteř
tchán tchyně
zeť snacha

Číslovky 11–99
11 – jedenáct 20 – dvacet 23 – dvacet tři
12 – dvanáct 30 – třicet nebo
13 – třináct 40 – čtyřicet třiadvacet
14 – čtrnáct
15 – patnáct 50 – padesát 75 – sedmdesát pět
16 – šestnáct 60 – šedesát nebo
17 – sedmnáct [sedumnáct] 70 – sedmdesát [sedumdesát] pětasedmdesát
18 – osmnáct [osumnáct] 80 – osmdesát [osumdesát]
19 – devatenáct 90 – devadesát
Lekce 7

Gramatika
1. Časování sloves: 3. třída
pracovat ovat → uj + □
pracuji (u) pracujeme
pracuješ pracujete tvary pracuju a pracujou
pracuje pracují (ou) jsou hovorové

děkovat telefonovat + pít (piji) hrát (hraji)


jmenovat (se) studovat mýt (myji) přát (přeji)
pozdravovat mailovat bít (biji) blahopřát (blahopřeji)
gratulovat sportovat žít (žiji) smát se (směji se)
připravovat (se) existovat šít (šiji)
pamatovat vysvětlovat
zapamatovat si opakovat
potřebovat doplňovat
navštěvovat opravovat
cestovat vypravovat
kupovat pokračovat

2. Tvoření substantiv ženského rodu od substantiv mužského rodu


(přechylování)
a) názvy národností Švéd – Švédka, Angličan – Angličanka
(!) Japonec – Japonka, Polák – Polka
Ale: Turek – Turkyně, Řek – Řekyně
Slovák – Slovenka
+ka b) -(i)sta → -(i)stka turista – turistka, gymnasta – gymnastka
c) další slova učitel – učitelka, student – studentka
k → č: zpěvák – zpěvačka
h, g → ž: filolog – filoložka
ch → š: Čech – Češka

-ník → -nice číšník – číšnice, úředník – úřednice


+ice
Ale: právník – právnička

42
-ec → -kyně sportovec – sportovkyně
-ce → -kyně důchodce – důchodkyně
+yně + ministr – ministryně
přítel – přítelkyně
Ale: herec – herečka

příjmení pan Novák – paní Nováková


+ová
pan Ivanov – paní Ivanovová
Některé české názvy osob jsou substantivovanými adjektivy a tvary žen-
ského rodu tvoří jako adjektiva tvrdého nebo měkkého vzoru:
vrátný – vrátná pan Malý – paní Malá
účetní – účetní pan Krejčí – paní Krejčí
3. Názvy jazyku
-ský → -ština polský – polština,
(-šský → -ština ) kazašský – kazaština
+ina
-cký → -čtina turecký – turečtina, anglický – angličtina
(!) německý – němčina
mateřský jazyk = mateřština
4. Názvy států
+sko/ -ský → -sko polský – Polsko, slovenský – Slovensko
cko -cký → -cko turecký – Turecko, německý – Německo
Ale: – Anglie, Austrálie, Belgie, Velká Británie, Francie, Indie, Itálie,
Makedonie, Moldávie
– Černá Hora, Česká republika, Čína, Litva, Kanada, Ukrajina
– Kazachstán, Uzbekistán apod.
– Spojené státy americké

Cvičení
1. Vyplňujte tabulku:
Nominativ Nominativ přídavné
ženský rod stát jazyk
sg. pl. jméno
Bělorus Bělorusové Běloruska běloruský Bělorusko běloruština
Polák
Slovák Slovenka slovenský
Kazach
Američan
Angličan

43
Bulhar
Rumun
Maďar
Fin
Ir
Ind indický hindština
Číňan
Švéd
Dán
Skot
Francouz
Ital
Srb
Němec
Nor
Čech
Řek

O které jazyky máte zájem? Všimněte si:


O který stát máte zájem? mít zájem + o + Ak.
O kterou kulturu máte zájem? Mám zájem o politiku (tenis, umění).

2. Napište ženský protějšek:


zpěvák sportovec lékař
spisovatel překladatel umělec
novinář manažer číšník
učitel důchodce soudce
úředník notář tlumočník
herec průvodčí účetní
právník ministr průvodce
prodavač lékárník kadeřník

3. Doplňujte správné tvary sloves:


Každý den (já – kupovat) chléb a mléko. V hospodě (my – pít) pivo,
v kavárně (pít) kávu. Vendula (milovat) Prahu. Já (milovat) Minsk. (Já –
děkovat) své kamarádce za novou knihu. Jak se (jmenovat)? (Jmenovat se)
Marek. Sestry (jmenovat se) Jana a Marta. Mí rodiče (žít) na venkově. Jak
dlouho (vy – žít) v Praze? Proč (nepít) černou kávu? Děti (hrát si) na zahradě
a (smát se). (Já – navštěvovat) svou babičku každý rok. Můj bratr často (hrát)
na piano. Otec a syn (hrát) šachy. Ráno (já – pít) čaj nebo kávu. Naše rodina

44
(žít) v Minsku. Váza (spadnout) a (rozbít se). V Čechách (pít) pivo, ve Francii
(pít) víno. V létě (my – žít) u babičky. Pes (žít) u nás už 8 let. Paní Nováková,
(pít) bílou nebo černou kávu? Pan Novák (mít) 2 dcery. (Já – mít) bratra a
sestru, (být) mí sourozenci. V pokoji (být) děti, (mít) hračky. Na hodině češtiny
(my – číst) texty, (psát) diktáty, (vyslovovat) nová slova, (opakovat) gramatiku
a (opravovat) chyby. My všechny (být) ženy a pivo (nepít).
4. Přeložte česká přísloví:

Chybovat je lidské. Konec korunuje dílo.

5. Tvořte věty: Všimněte si:


Fotbalista (pl.) – hrát – fotbal. Hraje fotbal (tenis, šachy).
(Ty) – moct – to – udělat? Hraje na kytaru (na klavír, na housle).
Tatínek – číst – dnešní – noviny.
(Já) – zvát – kamarád – na – pivo.
Nikdy – (já) – nezapomenout – na – svůj – kamarád (pl.).
Marta a Tomáš – jít – na – káva.
Irena – mít – dobrý – kamarádka.
(Ty) – psát – domácí – úkol – každý – den?
Student (pl.) – studovat – francouzský – gramatika.
Profesor – vysvětlovat – nový – látka.
Můj – mladší – sestra – hodně – telefonovat.
(Já) – lehnout si – na – chvíle – a – odpočinout.
(Já) – opakovat – nový – slovo (pl.).
Můj – dítě – dobře – hrát – na – kytara.
Babička – péct – dobrý – buchta (pl.).
Zítra – (my) – jít – na – návštěva.
(Já) – mít – rád – dobrá – kniha (pl.).
Kamarád (pl.) – pít – červený – víno.
Kluk (pl.) – číst – zajímavý – časopis.
Můj – teta – kupovat – nový – krásný – sukně.
(My) – potřebovat – nový – učebnice.

Text
1. Přečtěte a přeložte:

V naší rodině existuje tradice. Můj pradědeček byl lékař, můj dědeček byl také
lékař, známý chirurg. Má babička lékařka nebyla, ale byla lékárnice. Mí rodiče jsou
lékaři a má starší sestra studuje na univerzitě medicínu, bude také lékařka.
45
Já nemám zájem o medicínu. Existují jiná zajímavá povolání, například
podnikatel, manažer, architekt, umělec, právník, učitel. Má přítelkyně Lenka
studuje herectví. Bude divadelní herečka. Její tatínek je novinář. Pracuje na
televizi. Má velký zájem o společenský život a politiku. Lenčin dědeček je
spisovatel, píše knihy pro děti. Lenčina maminka je účetní, pracuje ve velké
firmě. Její práce je velmi složitá a důležitá.
2. Tvořte věty:

3. Přeložte česká přísloví:


Hlad je nejlepší kuchař. Čas je nejlepší lékař.
Hněv je špatný rádce. Cvik je nejlepší učitel.

46
4. Rozluštěte křížovku. Přečtěte a přeložte české přísloví.

3 12
13
9 19
4 8 14 15 20
2 5 11
7 10 17
16 18
1

1. Můj strýc peče chléb, je ... .


2. Má starší sestra pracuje ve velké firmě, organizuje práci šéfa, je ... .
3. Jeden můj známý připravuje programy pro počítače, je ... .
4. Můj mladší bratr pracuje na policii, je ... .
5. Má kamarádka upravuje lidem vlasy, je ... .
6. Má sestřenice pracuje v nemocnici, ale není lékařka, je ... ... .
7. Můj bratranec obsluhuje hosty v kavárně, je ... .
8. Můj dědeček hraje na housle, je ... .
9. Můj otec pracuje u známého zpěváka, organizuje koncerty, je ... .
10. Má babička pracuje v restauraci, vaří obědy, je ... .
11. Můj kamarád pracuje na poště, doručuje dopisy, je ... .
47
12. Ještě jeden můj bratranec pracuje v knihovně, půjčuje knihy a časopisy,
je ... .
13. Má maminka nepracuje, je ... ... ... .
14. Můj bývalý spolužák řídí autobus, je ... .
15. Má mladší sestra pracuje na módních přehlídkách a pro módní časopisy,
bude slavná jako Naomi Campbell, je ... .
16. Má tchyně pracuje u soudu, je ... .
17. Můj soused píše články do novin a časopisů, je ... .
18. Můj tchán pracuje v Akademii věd, je ... .
19. Můj starší bratr má vlastní firmu, je ... .
20. Má sousedka pracuje v obchodě, je ... .

Slovní zásoba
Povolání
architekt listonoš sekretář
automechanik malíř skladatel
básník manažer soudce
číšník ministr spisovatel
dělník modelka sportovec
důstojník notář tlumočník
farmář novinář účetní
herec pekař učitel
houslista podnikatel vysokoškolský učitel
hudebník policista uklízeč
kadeřník právník umělec
knihovník prodavač úředník
krejčí programátor vědec
kuchař průvodce voják
lékárník průvodčí zahradník
lékař překladatel zdravotní sestra
letec řidič zpěvák

***
žena v domácnosti
důchodce
Lekce 8
Gramatika
1. Časování sloves: 4. třída
prosit umět
prosím prosíme umím umíme
prosíš prosíte umíš umíte
prosí prosí umí umějí

mluvit vidět + bát se (bojím se) přicházet zkoušet


vařit slyšet stát (stojím) odcházet rozumět
učit (se) mlčet spát (spím) přijíždět chybět
půjčit běžet odjíždět vracet (se)
končit letět procházet se nacházet se
koupit držet prohlížet si
chodit večeřet
jezdit
těšit se myslit/myslet
vrátit (se) bydlit/bydlet

vědět jíst
vím víme jím jíme
víš víte jíš jíte
ví vědí jí jedí
2. Substantiva: Instrumentál, jednotné číslo množné číslo
mužský rod životné neživotné mužský rod
tvrdý vzor: pán → pánem hrad → hradem pány
měkký vzor muž → mužem pokoj → pokojem muži
ženský rod ženský rod
tvrdý vzor: žena → ženou ženami
měkký vzor růže → růží růžemi
píseň → písní písněmi
kost → kostí kostmi
střední rod střední rod
tvrdý vzor: okno → oknem okny
měkký vzor pole → polem poli
náměstí → náměstím náměstími

49
3. Budoucí čas sloves pohybu

Infinitiv Budoucí čas (1.os. jedn.č.)


jít půjdu
jet pojedu
letět poletím

4. Adjektiva: Instrumentál, jednotné číslo množné číslo


tvrdý vzor: měkký vzor: tvrdý vzor: měkký vzor:
mužský rod než. bílým (stolem, cizím (stolem, bílými cizími
psem) psem) (stoly, (stoly,
ž.
knihami, knihami,
ženský rod bílou (knihou) cizí (knihou) uty) auty)
střední rod bílým (autem) cizím (autem)

Cvičení
1. Dejte slovesa do správných tvarů:
Každý večer (my – chodit) na procházku. (Já – skončit) tu práci zítra večer.
Babička (sedět) v křesle. Před studenty (ležet) knihy a sešity. Učitel (mluvit),
studenti (mlčet) a (psát). (My – studovat) teprve první rok a (neumět) dobře
česky. Naše rodina každý rok (jezdit) k moři. Už (vy – těšit se) na prázdniny?
(Ty – bydlet) s rodiči? Můj bratr nikdy (nejíst) bílý chléb a (nepít) pivo, protože
(držet) dietu. (Já – vědět), že (vy – mít) hlad. Petře, (vědět), kde (být) mé
sešity? (My – nevědět), kde je hlavní pošta. Standa (vědět), že má babička
(žít) na venkově. U okna (stát) mladý muž a (telefonovat). Děti (sedět) u stolu.
Štěňata (být) ještě malá, a proto (nejíst) maso, jen (pít) mléko. (Já – bát se),
že (ztratit se) ve velkém městě. V paláci (bydlet) král a královna. Jak dlouho
(ty – bydlet) na ostrově? (Chybět) mi jeden papír. (Chybět) mi dva papíry. Na
co (vy – myslet)? (Já – zapálit) svíčku a (posadit se) ke stolu. (My – jet) do
obchodu a (nakoupit si) různé užitečné věci.
2. Doplňujte správné tvary substantiv a adjektiv:
Myji se (teplá voda). Do kina půjdu s (kamarádka). Píšu (tužka) a (pero).
Pojedeme (metro) nebo (tramvaj)? Na Slovensko pojedeme (nové auto). Piji
kávu s (mléko) a (cukr). Sejdeme se před (čínská restaurace). Pod (psací stůl)
stojí velká krabice se (staré knihy). Obraz visí nad (křeslo). Zítra se seznámíme
s (čeští spisovatelé). Obchod je mezi (hotel) a (hlavní pošta). Pro mladšího
50
bratra koupím pohádkovou knihu s (pěkné obrázky). Procházíme se (městský
park). Jedeme (hlavní třída). Mezi (skříň) a (postel) je psací stůl. Profesor
mluví s (němečtí studenti). Na stole je váza s (exotické květiny).

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Praha
Praha je hlavní město České republiky. Nachází se tady
sídlo prezidenta a Sněmovna. Jsou tady také jiné důležité úřady:
ministerstva, banky, hlavní pošta, výzkumné ústavy, střední
a vysoké školy.
Praha je město, které je velice zajímavé pro turisty. Jsou
tady krásné historické a architektonické památky. Milovníci
architektury tu naleznou příklady snad všech stavebních stylů –
románské rotundy a baziliku, gotický chrám, renesanční paláce
i secesní veřejné stavby. Dominantu Prahy tvoří Hradčany
s katedrálou svatého Víta. Ve staré části města jsou úzké uličky,
tiché parčíky a malé kostelíky. Celé historické jádro města je
zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Patří sem Vyšehrad, Staré Město včetně Josefova, Malá
Strana, Hradčany a Nové Město. Každý rok sem přijíždí asi
4 000 000 turistů z různých zemí.
Prahou protéká řeka Vltava, která rozděluje město na dvě
části. Na západním břehu jsou Hradčany a Malá Strana, na
východním – Staré Město, Josefov a Vyšehrad. Východní a
západní břehy Vltavy spojuje 18 mostů. Jsou nádherné. Nejstarší
z nich je Karlův most. Je asi půl kilometru dlouhý a 10 metrů
široký. Je známý svými sochami. Z Karlova mostu je vidět
Národní divadlo, stojí přímo na nábřeží.
Staroměstské náměstí je nejstarší jádro města. Tam se
nachází pomník Mistra Jana Husa, chrám Panny Marie před
Týnem a Staroměstská radnice s proslulým orlojem. Josefov je
stará židovská čtvrť. Je známý magickým starým hřbitovem a
svými synagogami: Staronovou, Klausovou či Španělskou.
Když od Staroměstského náměstí půjdeme ulicí Železnou
a pak Rytířskou směrem na jih, dostaneme se na Václavské
náměstí. Dnes je to obchodní a kulturní centrum Prahy.
Najdeme tu banky, hotely, obchody s luxusním oblečením a
restaurace.

51
***
– Dobrý den. Prosím vás, jak se dostanu k divadlu?
– Divadlo není daleko, můžete jet dvě stanice metrem nebo jít pěšky.
– Půjdu pěšky. Kudy mám jít?
– Musíte jít přes most a pak na křižovatce zahněte vpravo, přijdete na
náměstí a uvidíte divadlo. Je to velká žlutá budova se sochami.
– Děkuji.
– Není zač.

2. Čí jména najdeme na plánu Prahy?


Dvořákovo nábřeží, Čechův most, Nerudova ulice, Karlovo náměstí, Jung-
mannova ulice, Masarykovo nábřeží, Opletalova ulice, Mánesův most, Jiráskovo
náměstí, Mozartova ulice, Gogolova ulice, Mickiewiczova ulice
3. Přečtěte správně číslovky:
Vltava je dlouhá 430 kilometrů.
V Praze je asi 500 věží.
V Praze bydlí 1 212 097 lidí (r. 2007).
Přes Vltavu vede 18 mostů.
Karlův most zdobí 30 soch.
Katedrála svatého Víta je dlouhá 124 metry.
Karlův most je dlouhý 520 metrů a široký 10 metrů.
Petřínská rozhledna je vysoká 60 metrů, nahoru vede
299 schodů.
Prašná brána je vysoká 65 metrů.
Václavské náměstí je dlouhé 750 metrů a široké
63 metry v horní a 48 metrů v dolní části.
Vstupenka do bludiště stojí 50 korun.
Přestupní jízdenka v Praze stojí 26 korun, jízdenka
na 3 dny (72 hodiny) stojí 330 korun.
K Pražskému Hradu se dostaneme tramvají číslo 23.
4. Napište číslovky slovy:
5, 15, 50, 55, 555;
23, 35, 96, 82; 137, 265, 841, 1 314, 1 968, 2 345, 5 244, 15 624, 682 001,
4 000 528, 1 234 567 890

5. Podívejte se na plán Prahy a vysvětlujte prosím, jak se dostaneme:


• od hlavního nádraží ke Staroměstské radnici?
• od Staroměstského náměstí k Národnímu divadlu?
• od Národního divadla k Pražskému Hradu?
52
6. Rozluštěte křížovku:
1
2 3 4
5
6 7
8
9
10 11 12
13 14
15
16 17 18
19
20 21 22

23 24 25

26
27
28
29

Slovní zásoba
Číslovky 100 – ...
100 – sto (jedno sto) 1 000 – tisíc (jeden tisíc) 1 000 000 – milion (jeden milion)
200 – dvě stě 2 000 – dva tisíce 2–4 miliony
300 – tři sta 3 000 – tři tisíce 5–... milionů
400 – čtyři sta 4 000 – čtyři tisíce
500 – pět set 5 000 – pět tisíc 1 000 000 000 – miliarda
600 – šest set 6 000 – šest tisíc (jedna miliarda)
700 – sedm set 7 000 – sedm tisíc 2–4 miliardy
800 – osm set 8 000 – osm tisíc 5–... miliard
900 – devět set 9 000 – devět tisíc
1 234 567 890 – jedna miliarda dvě stě třicet čtyři miliony pět set šedesát sedm tisíc osm
set devades,át

54
Řadové číslovky
1. – první 11.–19.: -náct → -náctý (jedenáctý)
2. – druhý
3. – třetí 20.–40.: -cet → -cátý (dvacátý)
4. – čtvrtý 50.–90.: -desát → -desátý (padesátý)
5. – pátý
6. – šestý 100. – stý
7. – sedmý 1000. – tisící
8. – osmý 1 000 000 – miliontý
9. – devátý
10. – desátý 21. – dvacátý první; 22. – dvacátý druhý …
0. – nultý 21. – jedenadvacátý; 22. – dvaadvacátý …
Násobné číslovky
1x – jednou Kolikrát týdně máš češtinu? – Dvakrát.
2x – dvakrát
3x – třikrát
4x – čtyřikrát
Město
město x vesnice hlavní město
ve městě x na venkově velkoměsto
Části města Městské budovy Městská doprava
čtvrť radnice autobus
sídliště úřad autobus číslo 100
náměstí pošta trolejbus
ulice banka tramvaj (ž.r.)
třída obchod metro
nábřeží nákupní středisko lanovka
supermarket taxík
škola
park univerzita
parčík knihovna chodník
parkoviště divadlo silnice
hřbitov kino křižovatka
botanická zahrada stadion semafor
zoologická zahrada muzeum (stř.r.) přechod
výstaviště podchod
restaurace zastávka
kavárna
hospoda nádraží
továrna železniční nádraží
nemocnice autobusové nádraží
lékárna letiště
kostel
katedrála
hotel
hrad
palác
věž
Lekce 9

Gramatika
1. Časování sloves: 5. třída
dělat
dělám děláme
děláš děláte
dělá dělají

obědvat čekat hýbat (se) + dát (dám)


snídat dávat říkat ptát se (ptám se)
poslouchat začínat vstávat znát (znám)
dívat se nechat vzpomínat mít (mám)
hledat zpívat trvat

2. Slovesa + prepozice na +Ak.


dívat se na +Ak. čekat na +Ak. ptát se na +Ak.
myslet na +Ak. vzpomínat na +Ak. připravovat se na +Ak.
hrát na +Ak. těšit se na +Ak. zvyknout si na +Ak.

Cvičení
1. Dejte slovesa do správných tvarů:

V kolik hodin (vy – obědvat)? Co (ty – dělat) dnes večer? Toto cvičení
(my – udělat) zítra večer. Kde (obědvat) tví kamarádi? Přednášky (začínat) v
8 hodin, (končit) ve 2. Ráda (já – poslouchat) moderní hudbu. (My – snídat)
obyčejně v 7 hodin ráno, (obědvat) ve 3 hodiny a (večeřet) v 8 hodin večer.
Studenti (ptát se) profesora a pozorně (poslouchat) jeho odpověď. Na hodinách
češtiny (my – mluvit, psát, číst a poslouchat) české písničky. (Já – hledat) svůj
sešit. Už (ty – znát) mého českého kamaráda? Každý večer celá rodina (dívat
se) na televizi. Prázdniny (trvat) 2 měsíce. (My – procházet se) městem, (dívat
se) na památky a (kupovat) dárky pro příbuzné a známé. Studenti (obědvat)
obvykle v menze a (večeřet) doma.V létě každý den (já – sportovat): (běhat),
(plavat) a (cvičit).
56
2. Tvořte věty:
(Já) – čekat – tady – můj – kamarád – .
Občas – (já) – vzpomínat – můj – bývalý – spolužák – .
Už – (my) – těšit se – víkend – .
Můj – kamarádka – dobře – hrát – kytara – .
Co – (vy) – ptát se – ?
Nikdy – (já) – si – nezvyknout – čínský – jídla – .
Kdo – (ty) – teď – myslit – ?
Studenti – připravovat se – těžký – zkouška – .

Text
1. Přečtěte a přeložte:

„Elle“

Všimněte si:
snídat snídám
omeletu
obědvat + Ak. obědvám
grunt (hovor.) = základ polévku
plzeň (hovor.) = plzeňské pivo večeřet večeřím
vždycky (hovor.) = vždy salát
57
2. Máte 400 korun. Co si objednáte v restauraci?
Jídelní lístek
Studené předkrmy Česká klasika
100 g Mozzarella s rajčaty, 85,- 150 g Domácí bramborák 129,-
bazalkou a s uzeným masem,
olivovým olejem sudové zelí 269,-
1 ks Francouzská šunková 115,- Pečená kachna,
bageta (šunka, bramborový knedlík
zelenina, dressing) s opečenou cibulkou,
kysané zelí
Polévky 35,- 100 g 95,-
Kuřecí vývar s masem, 200 Bezmasá jídla 139,-
zeleninou a g Smažený sýr, tatarská
nudlemi 35,- omáčka 39,-
Česneková se sýrem a Rizoto s hříbky, máslem a
bramborami 45,- parmezánem
Hříbková krémová Pečená brambora
polévka se s česnekovo-bylinkovou 29,-
zakysanou omáčkou
smetanou 18,-
600 g 169,- Přílohy
Hlavní jídla Pečené brambory, vařené 39,-
Pečená vepřová brambory, rýže 25,-
500 g marinovaná 149,- Grilovaná rajčata
žebírka s barbecue s bazalkou zapečená se
omáčkou sýrem 69,-
150 g Pečená kuřecí křidélka 145,- Dušená zelenina
150 g s jogurtovo- 129,- Pečivo
bylinkovou 45,-
150 g omáčkou 219,- Dezerty
Plněná krůtí prsa Grilované hrušky na másle 49,-
Smažený vepřový/ s rumem a skořicí
kuřecí řízek podávané se šlehačkou
220 g v trojobalu 185,- Teplý jablečný závin 59,-
200 g Svíčková s topinkami a 185,- s karamelem a
200 g česnekem 165,- šlehačkou
„Žhavá láska“ – horké
Rybí speciality maliny nebo jahody
Grilovaný pstruh s vanilkovou zmrzlinou
Pečený kapr a šlehačkou
s česnekem Palačinka se zmrzlinou,
Smažená treska čokoládou a vaječným
likérem

58
Nápojový lístek
Nealkoholické nápoje Rozlévaná vína
0,3 l Pepsi Cola 27,- 0,1 l Červená vína 18,-
0,3 l Tonic 27,- 0,1 l Bílá vína 18,-
0,2 l Ledový čaj 27,- 0,1 l Růžové víno 32,-
(broskvový, zelený,
citronový) Teplé nápoje
0,3 l Mattoni 20,- Espreso 27,-
0,3 l Bonaqua (perlivá, 25,- Capuccino 36,-
jemně perlivá, Latté 36,-
neperlivá) Turecká káva 20,-
0,4 l Ledová káva se 59,- Irská káva 49,-
zmrzlinou Vídeňská káva 36,-
0,3 l Shake se zmrzlinou 49,- Alžírská káva 49,-
(jahodový, Svařené víno (bílé,
čokoládový, červené) 39,-
banánový) Čaj dle výběru 15,-
0,3 l Džus (pomeranč, 27,- Horká čokoláda 36,-
jablko,
multivitamin,
černý rybíz,
grapefruit, hruška,
ananas, rajče,
jahoda)

Pivo
0,5 l Velkopopovický kozel 26,-
0,3 l černý 16,-

0,5 l Řezané pivo 24,-

3. Tvořte věty:
Vidím (talíř) s (polévka)
(sklenice) s (limonáda)
(šálek) s (káva)
(hrnek) s (čaj)
(láhev) s (sekt)
(chléb) s (máslo)
(miska) s (salát)
(hrnec) s (polévka)
59
Chutná mi / (brambory) s (maso)
nechutná mi (knedlíky) s (omáčka)
(vejce) s (česnek)
(sleď) s (cibule) a (olej)
(sýr) s (plíseň)
(salát) s (kukuřice) a (majonéza)
(káva) s (cukr)
(čaj) s (citron)
(dort) s (krém)
(palačinky) s (tvaroh)
(zmrzlina) s (šlehačka) a (čokoláda)
(polévka) s (kyselá smetana)
(houska) s (marmeláda)
4. Doplňujte vhodná přídavná jména:
Vzor: Cukr je ... . – Cukr je sladký.
Jídlo je … . Káva ... … . Vejce ... … .
Oběd je … . Kakao ... … . Sýr ... … .
Houska je … . Knedlíky ... … . Salám ... … .
Rohlík je … . Brambory ... … . Maso ... … .
Čaj je … . Máslo ... … . Polévka ... … .
5. Názvy národností napište v plurálu a tvořte věty:
Vzor: Američané jedí hamburgery.
Francouz rýže

Arab těstoviny

Číňan ryba

Maďar víno

Čech vepřové
jedí / pijí
Ital čaj s mlékem
(nejedí / nepijí)
Angličan brambory

Bělorus pivo

Slovák guláš

Japonec káva

Chorvat halušky

60
6. Rozluštěte křížovky:

A.

B.

C.

D.

61
7. Čtěte:

Zeleninový salát
Potřebujeme:

Postup:

omyjeme, + nakrájíme spolu s

a . Červenou oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka.

feta nakrájíme na kostky. smícháme s .

Připravíme si zálivku: smísíme s , přidáme a sušený

podle chuti.
62
uvaříme natvrdo. rozložíme na připravené

. Ozdobíme a strouhaným . Při-

dáme nakrájené a .

Dobrou chuť!

8. Dejte slovesa do správných tvarů (1. os. mn.č.):

Dvoubarevná bábovka

Potřebujeme:
130 g (gramů) másla nebo 250 g hrubé mouky
rostlinného tuku ½ (půl) balíčku prášku do
250 g moučkového cukru pečiva
4 vejce 20 g kakaa
1,25 dl (deci) mléka 50 g mletých ořechů

Postup:
Máslo nebo rostlinný tuk a žloutky (umíchat) do pěny, (přidat) mléko,
mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec tuhý sníh ušlehaný z bílku.
Těsto (rozdělit) na dvě části a do jedné (zamíchat) kakao a ořechy. Bábovkovou
formu (vymazat) a (vysypat) moukou, (nalít) do ní nejprve světlé a potom
tmavé těsto, (vložit) do vyhřáté trouby a pomalu (upéct). Dobrou chuť!

9. Napište svůj recept.

Potřebujeme: ...

Postup: ...

63
Slovní zásoba
Jídlo

snídat / nasnídat se – snídaně (ž.r.) Pečivo Polévka


obědvat / naobědvat se – oběd chléb bramborová
večeřet / navečeřet se – večeře (ž.r.) houska česneková
svačit / nasvačit se – svačina rohlík hrachová
obložený chlebíček nudlová
jíst / najíst se, sníst mít hlad bageta rajská
pít / napít se mít žízeň rybí
Zelenina zeleninová
mít chuť na + Ak. brambory,
chutnat sg. brambora Hlavní jídlo
cibule (ž.r.) maso (vepřové, hovězí)
Dobrou chuť! – Nápodobně! česnek kuře
fazole (ž.r.) ryba
Nádobí hlávkový salát kapr
talíř (m.r.) hrášek pstruh
mísa kukuřice losos
nůž + vidlička + lžíce = příbor květák treska
lžička mrkev (ž.r.) těstoviny
šálek okurka knedlíky
hrnek oliva (houskové, ovocné)
sklenice paprika rýže
láhev petrželka bramborová kaše
hrnec rajče (stř.r.), hranolky
pánev (ž.r.) pl. rajčata omáčka
ředkvička párek
Jaký je ...? zelí salám
dobrý šunka
hořký Ovoce salát
kyselý ananas houby
sladký angrešt
slaný banán
horký – teplý – studený broskev
čerstvý – tvrdý (chléb) citron
smažený grapefruit
vařený hroznové víno
dušený hruška
grilovaný jablko
pečený jahoda
syrový mandarinka
meloun
vodní meloun
meruňka
pomeranč

64
Dezerty (moučníky) Nápoje Mléčné výrobky
zmrzlina voda mléko
vanilková minerální voda = minerálka sýr
čokoládová džus = šťáva tvaroh
jahodová káva víno máslo
čokoláda čaj pivo jogurt
šlehačka kakao sekt smetana
džem
dort vejce ocet
zákusek sůl kečup
palačinka pepř olej
koláč hořčice ořech
sušenky cukr
oplatky
Lekce 10

Gramatika
1. Modální slovesa
chtít
chci chceme Chci už jít domů.
chceš chcete Nechceme kouřit.
chce chtějí

moci (moct)
mohu můžeme Mohu už jít domů.
můžeš můžete Nemůžeme kouřit.
může mohou

mít
Mám už jít domů.
– časuje se jako sloveso
Nemáme kouřit?
5. třídy

muset (musit)
Musím už jít domů.
– časuje se jako sloveso
Nemusíme kouřit.
4. třídy

smět
Smím už jít domů?
– časuje se jako sloveso
Nesmíme kouřit.
4. třídy (vzor umět)

2. Skloňování
první pád (nominativ) kdo? co?
druhý pád (genitiv) koho? čeho?
třetí pád (dativ) komu? čemu?
čtvrtý pád (akuzativ) koho? co?
pátý pád (vokativ) oslovení
šestý pád (lokál) (o) kom? (o) čem?
sedmý pád (instrumentál) kým? čím?

66
3. Skloňování milá žena
jedn.č. mn.č.
1.p. milá žena milé ženy
2.p. milé ženy milých žen ø*
3.p. milé ženě* milým ženám
4.p. milou ženu milé ženy
5.p. milá ženo! milé ženy!
6.p. (o) milé ženě* (o) milých ženách
7.p. milou ženou milými ženami
Poznámky: 3.p. a 6.p. jedn.č.: ě se píše jen po d, t, n, b, p, v, f, m (vodě, mapě, cestě)
k → c, h/g → z, ch → š, r → ř
(babičce, Praze, mouše, sestře)
(!) dcera – dceři
2.p. mn.č.:vkladné e (kavárna – kaváren, sestra – sester)
Stejně jako přídavná jména tvrdého vzoru (milý) se
skloňují zájmena můj, tvůj a svůj, a také řadové číslovky
se zakončením -ý (druhý, čtvrtý atd.).

Cvičení
1. Dejte do správných tvarů jednotného čísla:
Dostane to od (má matka, má dobrá babička, tvá teta, manželka, jeho sestra,
má dcera, nová studentka, Vlasta, Zdena, Věra).
Jdeme k/ke (hluboká řeka, široká cesta, stará kavárna, nová jídelna, městská
knihovna, babička, filozofická fakulta, Barbora).
Pozveme také (tvá veselá teta, cizinka, má stará kamarádka, tvá známá Olga,
Eva Nováková).
Žijí v/ve (malá chaloupka, stará vesnička, novostavba, zlatá Praha, Varšava,
Bratislava, Česká republika).
Leží to na (žlutá lavička, hnědá podlaha, malá polička, vysoká stolička, černá
skříňka).
Přijde s/se (dobrá studentka, jeho spolužačka, nová kamarádka Marta, Zdena,
jeho nová známá).
Je to mezi (kavárna a pošta, zahrada a řeka, knihovna a čítárna, Litva a
Ukrajina, Ostrava a Jihlava, Běloruská republika a Čína).
2. Dejte do správných tvarů množného čísla:
Půjdu bez (hnědá taška, černá tužka, má nová kniha, má kamarádka, tvá
sestra).
67
Pošlu to (tvá babička, má malá sestra, profesorka, americká kamarádka, má
známá, tvá dcera).
Máme (zajímavá česká kniha, stará taška, písemná zkouška, teplá šála a
bunda, špatná známka).
Mluvíme o (stará kniha, tvá spolužačka, babička, italská opera, příbuzná,
kočka, exotická želva).
Jedou s/se (jejich babička, má teta, nová kamarádka, tvá sestra, malá dcera,
společná známá).
3. Tvořte 6. pád jednotného čísla, a také 2. a 6. pád množného čísla:
česká kniha, stará babička, podrobná mapa, zajímavá pohádka, malá
sestra, velká továrna, nová sousedka, velká rodina, hezká krajina, zoologická
zahrada, italská kavárna, pěkná dívka, vysoká škola, kožená kabelka, tmavá
barva, modrá chrpa, vysoká palma
4. Tvořte věty podle vzoru:
Vzor: Vstávám v šest hodin. (muset) – Musím vstávat v šest hodin.
Co děláte o víkendu? (chtít)
Jdeš zítra do práce? (muset)
Opakujete to? (moci)
Pospíchám. (muset)
Jedeme do divadla tramvají. (chtít)
Nepřijdu pozdě. (smět)
Petra studuje na vysoké škole. (chtít)
Nekouříme na fakultě. (smět)
Večer udělám domácí úkol. (mít)
Studenti studují češtinu. (chtít)
Přijdeš za dvě hodiny. (mít)
Něco vám řeknu. (chtít)
Letos napíšu diplomovou práci. (muset)

5. Doplňte vhodná modální slovesa, pozitivní nebo negativní, a přeložte:


… nám pomoci. … otevřít okno? … to zkusit. … spěchat. … jet na dovolenou.
… udělat kávu? … se vás na něco zeptat? Myslím, že to … udělat. Jsem rád, že
vás … zase navštívit. … tam jít, ale půjdu tam. Říká, že … zatelefonovat. … to
opakovat ještě jednou? Máte dost času, … pospíchat. … to udělat teď. V pokoji
není světlo, a proto … číst ani psát. Mám tady zůstat, nebo … jít pryč?
68
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Můj den
Ráno vstávám obvykle v půl sedmé. Myji se, čistím si zuby a češu se.
Pak se oblékám a snídám. Za hodinu už jdu na fakultu. Přednášky začínají
ve čtvrt na devět. Do školy jedu metrem a pak ještě jdu pěšky, cesta mi trvá
asi půl hodiny. Denně máme tři až čtyři přednášky. Mezi přednáškami jsou
přestávky, každá trvá deset minut. Po přednáškách jedu domů na oběd. Někdy
zůstávám ve městě a obědvám v menze. Po obědě jdu do knihovny nebo
s kamarádkou na procházku.
Zítra je neděle, nemusím na fakultu ani do knihovny. Budu celý den
odpočívat. Budu si asi číst a dívat se na televizi, určitě bude zajímavý program.
Možná půjdu do kina. Večer chci jít na diskotéku, ale musím ještě zavolat
kamarádce, jestli bude mít čas.
2. Popište, co děláte během dne.
 – ...  – ...
 – ...  – ...
 – ...  – ...
 – ...  – ...
 – ...  – ...
3. Podívejte se na televizní program. Vyberte si z programu pořady nebo filmy,
na které se chcete podívat:
6.00 Teleshopping 13.45 Columbo (18. díl) Kouzelné alibi.
Krimiseriál (USA, 1976)
7.25 Dobrodružství Olivera 15.45 Vítr v palmách
Twista Romantický film (N, 2004)
(7. díl)
7.45 Sylvester a Tweety 17.45 Lovec krokodýlů (14. díl)
Animovaný seriál
8.00 Zprávy 19.00 Zprávy
8.25 Tajemství války 19.30 Sportovní noviny
Vietnam: Skryto pohledům.
Dokument
9.40 Svět 2009 19.40 Počasí
Reportáže ze světa
10.15 Tři vejce do skla 19.45 Hádej, kdo jsem!
TIP Detektivní komedie (1937) Zábavná show
Hrají:
V. Burian, J. Marvan, H. Bušová.
Čb.
11.50 Cestománie: Čína 20.40 Air Force One
Akční thriller (USA/N, 1997)
13.00 Nedělní partie 22.55 Teleshopping
Diskusní pořad

69
Slovní zásoba

Můj den
den – noc vstávat / vstát univerzita
ráno probouzet se / probudit se fakulta
dopoledne sprchovat se / osprchovat se knihovna
poledne mýt se / umýt se menza / jídelna
odpoledne koupat se / vykoupat se přednáška
večer česat se / učesat se seminář
půlnoc čistit si zuby / vyčistit si zuby přestávka
brzo (brzy) – pozdě oblékat se / obléknout se
chodit spát / jít spát
usínat / usnout

Přesný čas
Kolik je hodin? 13:00 Je jedna hodina. V kolik hodin? V jednu hodinu.
14:00 Jsou dvě hodiny. Ve dvě hodiny.
15:00 Jsou tři hodiny. Ve tři hodiny.
16:00 Jsou čtyři hodiny. Ve čtyři hodiny.
17:00 Je pět hodin. V pět hodin.
12:30 Je půl jedné. V půl jedné.
13:30 Je půl druhé. V půl druhé.
14:30 Je půl třetí. V půl třetí.
14:15 Je čtvrt na tři. V čtvrt na tři.
14:45 Je tři čtvrtě na tři. Ve tři čtvrtě na tři.
14:20 Je čtvrt na tři a pět minut. Ve čtvrt na tři a pět minut.
14:25 Je za pět minut půl třetí. Za pět minut půl třetí.

vteřina chvíle
minuta okamžik
čtvrt hodiny (čtvrthodina)
půl hodiny (půlhodina)
hodina

Kdy? Přesně v pět (hodin).


Asi v pět (hodin).
Brzo ráno.
Pozdě večer.
V poledne.
O půlnoci.
O přestávce.
Včas.
Lekce 11
Gramatika
1. Skloňování cizí růže
jedn.č. mn.č.
1.p. cizí růže cizí růže
2.p. cizí růže cizích růží*
3.p. cizí růži cizím růžím
4.p. cizí růži cizí růže
5.p. cizí růže cizí růže
6.p. (o) cizí růži (o) cizích růžích
7.p. cizí růží cizími růžemi
Poznámky: 2.p. mn.č.: u substantiv na -ice, -ile – žádná koncovka (ulice – ulic,
košile – košil)
u substantiv na -yně – obě možnosti (přítelkyně – přítelkyň
i přítelkyní)
Stejně jako přídavná jména měkkého vzoru (cizí) se skloňuje
zájmeno její, a také řadové číslovky se zakončením -í (první,
třetí, tisící).
2. Předložky
Lokální
kde? kam? odkud?
u + 2. p. k + 3. p. od + 2. p.
v + 6. p. do + 2. p. z + 2. p.
na + 6. p. na + 4. p.
mezi + 7. p. mezi + 4. p.
před + 7. p. před + 4. p.
kde? blízko + 2. p. kudy? kolem + 2. p.
vedle + 2. p. okolo + 2. p.
naproti + 3.p. (!) podél + 2. p.
Temporální
kdy? v + 4. p. (dny v týdnu: v sobotu)
o + 6. p. (o prázdninách, o dovolené, o přestávce, o půlnoci)
po + 6. p. (po hodině)
za + 4. p. (za hodinu)
před + 7. p. (před hodinou)
odkdy? ... dokdy?
od + 2. p. ......... do + 2. p. (od neděle do středy)
71
3. Slovesa: minulý čas
jedn.č. mn.č.
jsem jsme
jsi dělal, -a, -o jste dělali, -y, -a
– –
2 os. jedn.č.: myl jsi + se → myl ses
myl jsi + si ruce →myl sis ruce
2 os. mn.č. (vykání): myl / myla jste

l-ové tvary: Infinitiv – -t + -l (pracova-t – pracova+l)


á → a, é → e, í → i, ý → y
(psát – psal, nést – nesl, pít – pil, mýt – myl)

Ale: stát – stál všimněte si:


bát se – bál se stát – stál, ale:
hrát – hrál stát se – stal se, vstát – vstal
slovesa 2.třídy: prohlédnout – prohlédl
zahynout – zahynul
zapamatujte si:
mít – měl číst – četl
jít – šel říct – řekl
jet – jel péct – pekl
jíst – jedl moct – mohl
sníst – snědl vzít – vzal
chtít – chtěl začít – začal
otevřít – otevřel přijmout – přijal
zemřít – zemřel zapomenout – zapomněl
4. Slovosled
Tvary pomocného slovesa být jsou nepřízvučné, stojí vždy na druhém místě
ve větě:
Koupila jsem si nový slovník.
Včera jsem si koupila nový slovník.
Nový slovník jsem si koupila včera.

Cvičení
1. Dejte do jednotného čísla:
Žijeme blízko (radnice, restaurace, městská nemocnice, hlavní ulice, malá
vesnice).
Dnes půjdu na návštěvu k/ke (má přítelkyně, moderní zpěvačka, známá
žákyně, Lucie, Julie).
72
Mám (tvá fotografie, nová židle, krásna košile, dlouhá sukně, ideální
postava).
(Marie, Lucie, paní Nováková, slečna Nováková, paní profesorka), kam
jdete?
Petr pracuje v (restaurace, nemocnice), na (hlavní ulice, televize, autobusová
stanice, radnice).
Obchod je mezi (restaurace a radnice, hlavní třída a centrální ulice, nová
nemocnice a hlavní pošta).

2. Dejte do množného čísla:


Koupím několik (fotografie, košile, slepice, krátká sukně, školní tabule).
Stojím naproti (moderní restaurace, nová židle, hezká růže).
Mluvíme o (přítelkyně, stará vesnice, nemocnice, České Budějovice, známá
číšnice).
Zítra se uvidím s / se (má sestřenice, úřednice, bývalá kolegyně, známá
sportovkyně, zahraniční studentka).

3. Slova v závorkách dejte do správných tvarů:


Dlouho je bez (práce). Ke (stanice) metra jdu pěšky. Píšu zprávu (má
přítelkyně). Obývací pokoj je mezi (kuchyně a ložnice). Dnes večer jdeme do
(italská restaurace) na (večeře). Řeknu to jen (má sestřenice). Babička jde do
(kuchyně) pro (lžíce). V (neděle) pojedeme na výlet do (Domažlice – pl.). Rychle
sním (polévka a rýže) a půjdu ven. Večer se často díváme na (televize). Vystupujeme
na (poslední stanice). Za (chvíle) se vrátím na (fakulta). Pozvu (má přítelkyně)
na (výstava). Obědvám řízek a (bramborová kaše). Žijeme v (krásná země).
Mluvíme o (cizí kniha – mn.č.). Místnost je ozdobena (jarní květina). Sejdeme
se vedle (hlavní pošta). V (Čína) je hodně (textilní továrna). Potřebuji (informace)
o všech (poslední konference). Pod (židle) leží kočka. Obchod je v (poslední
stavba) na (hlavní ulice). Od (minulá neděle) do (příští sobota) jsem na (dovolená).
Chceme se přihlásit do (Národní knihovna).

4. Doplňte věty předložkami, slova v závorkách dejte do správných tvarů:


Půjdu tam … (večeře). … (prohlídka) města půjdeme … (restaurace). Vrátím
se domů … (hodina). Obchodní dům je … (hlavní pošta). … (filologická fakulta)
studují studenti … (různé země). Půjdu … (má přítelkyně) … (má kniha). Žiji
… (Jižní Morava) a můj přítel žije … (Praha).
73
5. Tvořte minulý čas (1. os. jedn. č.):
psát hrát těšit se mít
trávit obědvat vypravovat minout
dostat číst zmoknout procházet se
jet žít bát se sedět
jít bydlit začít sednout si
chodit pracovat vědět říci
prosit studovat vzpomenout moci
koupit vrátit se přivézt vypnout

6. Tvořte věty se slovesy z cvičení 5.

7. Tvořte minulý čas:


Trávím dovolenou u moře. Rád čtu detektivní romány.
Ráno koupíme jízdenky. Těšíme se na dovolenou.
Bydlíme v pěkném hotelu. Píšu dopis matce.
Co děláte o víkendu? Jedete k moři?
Jak je v létě na horách? Mladší sestra se bojí zlého psa.
Jedete vlakem? V létě chceme jet do Prahy.
Večer jím kaši. Mám ráda cestování.
Co si koupíš? Ráda se díváš na televize?
Kdy se vrátíš domů? Kamarádka otevře okno.
Máš dovolenou? Kolik stojí ta sukně?
Jdu parkem. Jakou hudbu poslouchají české studentky?
Co piješ ráno? Jakou hudbu poslouchají čeští studenti?

8. Dejte slovesa do správných tvarů minulého času. Dávejte pozor na slovo-


sled:
Včera (já – mít) špatný den
Včera (mít – já) špatný den. (Mít – já) schůzku se svou kamarádkou Martou
na nádraží. (Chtít – my) jet na výlet. Ale Marta (myslet si), že máme schůzku na
autobusovém nádraží a já (myslet si), že je na Hlavním nádraží.
(Přijet – já) včas a (koupit) lístky, pro sebe a pro kamarádku. (Stát – já) na
Hlavním nádraží asi půlhodiny, ale Marta (nepřijít) a mobil také (nebrat). (Bát
se – já), že jí něco (stát se). Nakonec (zazvonit) mobil. (Být) to Marta, (omlouvat
se) a (říkat), že (splést se), a (slíbit), že za čtvrthodiny přijede. (Mít – já) hlad a
(chtít) pít. Tak (jít) do nejbližší restaurace. (Přečíst) jídelní lístek a pak (objednat)
74
kuře a brambory. (Být) v restauraci, (jíst) kuře, (pít) kolu a (myslet) na nepodařený
výlet. Potom chvíli (studovat) češtinu a (psát) zprávy kamarádkám. V rádiu (hrát)
veselá hudba a tak (mít – já) dobrou náladu.
Za hodinu a půl (přijít) Marta. (Otevřít) dveře a moc (smát se). (Říct): „Hanko,
(zapomenout – já), kde (dát si – my) sraz.“ Já (smát se) taky a (říci): „To jsi
celá ty!“

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Kde jsme byli o prázdninách
Včera jsem měla sraz s kamarádkou. Zavolala mi a řekla, že se právě
vrátila z Ameriky, kde byla o prázdninách. Domluvily jsme se, že se sejdeme
v kavárně na hlavním náměstí. Přišla jsem trochu pozdě, kamarádka už na mě
čekala. Objednaly jsme zmrzlinové poháry. (Mám zmrzlinu hrozně ráda.)
Bavily jsme se dlouho, kamarádka vyprávěla o Spojených státech, o lidech,
kteří tam žijí, o jídle, o počasí a o jiných věcech. Kamarádka ráda studuje cizí
jazyky a cestuje. Chtěla zlepšit svou angličtinu a tak se rozhodla, že pojede do
USA a bude tam pracovat v letním táboře. Práce se jí docela líbila. Seznámila se
tam se zajímavými lidmi, hodně se dozvěděla a hlavně pořád mluvila jen anglicky.
Jediná věc, která se kamarádce v Americe nelíbila, bylo jídlo. Vůbec jí nechutnalo.
Byla zvyklá na naši kuchyni.
Já jsem o prázdninách nikam do zahraničí nejela, celé léto jsem strávila
na chatě. Mám ráda takový odpočinek v klidu. Hodně jsem četla, procházela jsem
se po okolí a pomáhala jsem babičce na zahradě. Letos jsme sklidily bohatou
úrodu třešní a uvařily jsme zavařeninu. Mám velice ráda třešňovou zavařeninu.

2. Tvořte věty:
Mám rád/a… / Nemám rád/a… Rád/a … / Nerad/a …
…hudba …poslouchat hudbu
…cestování …cestovat
…diskotéky …chodit na diskotéky
…angličtina …učit se cizí jazyky
…Praha …procházet se po Praze
…hory …jezdit na hory
…dobrá literatura …číst dobrou literaturu

75
Mám rád/a + S
Nemám rád/a + S
Rád/a + V
Nerad/a + V
Studenti – čeština
Má kamarádka – abstraktní malířství
My – spát
Francouzi – smažená žabí stehýnka
Dědeček – heavy metal
Malé děti – chodit k zubaři
Já – nakupovat
Můj přítel – moderní auta
Má sestra a já – mýt nádobí
3. Napište, co máte rádi a co rádi děláte.

Slovní zásoba
Prázdniny
prázdniny o prázdninách
dovolená o dovolené
víkend o víkendu

odpočívat – odpočinout si

cestovat jet k moři


cestovní kancelář jet na hory
cestovní pas jet na chatu

zájezd
výlet
Lekce 12
Gramatika
1. Skloňování: vzory píseň a kost
jedn.č. mn.č. jedn.č. mn.č.
1.p. píseň písně 1.p. kost kosti
2.p. písně písní 2.p. kosti kostí
3.p. písni písním 3.p. kosti kostem
4.p. píseň písně 4.p. kost kosti
5.p. písni! písně! 5.p. kosti! kosti!
6.p. (o) písni (o) písních 6.p. kosti kostech
7.p. písní písněmi 7.p. kostí kostmi
Poznámky: Alternace: píseň → písně
mrkev → mrkve

Jako píseň se skloňují: Jako kost se skloňují:


• téměř všechna slova na -ň: báseň, • všechna slova na -st: radost,
skříň; místnost;
• všechna slova na -ev: láhev, • mnohá slova na -ť, -ď: oběť,
mrkev, pánev; měď;
• mnohá slova na -ř, -ž, -š, -č, -c, -j: • řeč, věc, lež, věž, sůl (2.p.
kancelář, Paříž, Olomouc, soli), myš, moc, noc, obuv;
tramvaj; + jen v plurálu lidé, děti
• některá slova na -l, -ť, -ď: postel,
labuť, síť;
+ jen v plurálu dveře
(Ale: 7.p. dveřmi)
2. Zájmena já, ty, sebe
jedn.č. mn.č. jedn.č. mn.č. jedn.č.
1. p. já my ty vy –
2. p. (mne), mě nás tebe, tě vás sebe, se
3. p. mně, mi nám tobě, ti vám sobě, si
4. p. (mne), mě nás tebe, tě vás sebe, se
5. p. – – – – –
6. p. (o) mně (o) nás (o) tobě (o) vás (o) sobě
7. p. mnou námi tebou vámi sebou
Delší tvary osobních zájmen a zvratného zájmena sebe se používají pouze
po předložkách anebo na začátku věty:
77
Dnes k tobě nepřijdu.
Tobě to neřeknu.
Kratší tvary zájmen jsou příklonkami a přízvuk nemají. Ve větě sto-
jí vždy po prvním přízvučném slovu (nebo výrazu):
Koupím ti sešit.
Zítra ti koupím sešit.
Zítra ráno ti koupím sešit.

Cvičení
1. Slova v závorkách dejte do správných tvarů v singuláru a v plurálu:
Za pět minut jsme byli na (pláž). Bez (tvá pomoc) se neobejdeme. Tatínek
dnes nešel do (práce). Hledala jsem tě v (kancelář) a pak jsem jela do (nemocnice).
Ministerstvo (zahraniční věc) se zúčastní jednání. Vrátím se domů po (půlnoc).
Po (těžká nemoc) jí všechno bez (chuť). Na koncert půjdu se (má neteř). Koupila
jsem vodu s (pomerančová příchuť). Dlouho mluvíme o (důležitá věc). Do polévky
je nutno dát hodně (mrkev) a (cibule). Koupíme 3 (láhev) mléka. Do školy jedu
(tramvaj). Děti rády čtou (báseň – mn.č.). Na večírku budeme zpívat hodně (česká
a slovenská píseň). Leží na (postel) a čte. (Mládež), kam půjdete večer? Můj starší
bratr pracuje jako správce (počítačová síť). Z (Olomouc) jsem odjela přímo do
(Paříž). Maminka se hrozně bojí (myš). Všechno jím bez (sůl), ale s (chuť). Básník
se už do (vlast) nevrátil.

2. Podstatná jména v závorkách postupně doplňujte do vět nejdříve v singuláru,


pak v plurálu.

Chodí bez (kniha, čepice, dcera, žena, duše, řeč, tužka, kočka, žákyně,
kancelář).
Přišli jsme k / ke (teta, stanice, babička, dcera, řeka, voda, opice, kráva, neteř,
loď).
Poslouchá (píseň, hudba, přednáška, řeč, pohádka, hra, pověst, báseň,
sestra).
Dobrý den, (Helena, Marie, teta, Jitka, paní Machová, paní kolegyně)! – pouze
v singuláru!
Sedí na (židle, tráva, lavička, postel, ulice, pláž, přednáška, podlaha,
pohovka).
Stojíme před (kavárna, fakulta, skříň, kuchyně, budova, vesnice, loď, tabule,
propast).
78
3. Odpovězte, použijte prepozice:
Kam? Kde? Odkud?
čínská restaurace .................. .................. ..................
filozofická fakulta .................. .................. ..................
Francie .................. .................. ..................
hory .................. .................. ..................
irská hospoda .................. .................. ..................
Itálie .................. .................. ..................
italská opera .................. .................. ..................
jazyková škola .................. .................. ..................
babička .................. .................. ..................
jižní Morava .................. .................. ..................
Komerční banka .................. .................. ..................
má sestřenice .................. .................. ..................
diskotéka .................. .................. ..................
milá maminka .................. .................. ..................
Národní galerie .................. .................. ..................
nová cukrárna .................. .................. ..................
Ostrava .................. .................. ..................
Paříž .................. .................. ..................
pražská kavárna .................. .................. ..................
Sibiř .................. .................. ..................
starší sestra .................. .................. ..................
Ukrajina .................. .................. ..................
prázdná výloha .................. .................. ..................
Vídeň .................. .................. ..................
vysoká škola .................. .................. ..................
zoologická zahrada .................. .................. ..................
zajímavá výstava .................. .................. ..................
Bukurešť .................. .................. ..................
Varšava .................. .................. ..................

4. Doplňte správné tvary, přeložte pořekadla do ruštiny:


Bez (práce) nejsou koláče.
Jedna vlaštovka jaro (nedělat).
Kdo jinému (jáma) (kopat), sám do ní (padat).
Kdo (mazat), ten (jet).
(Rozumět) tomu jako osel (harfa – 3.p.).
Zabil jsem dvě (moucha) jednou (rána).
79
5. Dejte zájmena do správných tvarů:
Děkuji (ty) za dopis. Nevidím (ty). Jdu Všimněte si:
k (vy). Je (já) 25 let. Jeho přítel (my) píše blahopřát
vždy dlouhé dopisy. Kolik je (ty) let? děkovat
Blahopřeji (ty) k svátku. Má pro (ty) knihu. líbit se + D.
Myslím na (ty). (Já) nezdraví. Na (já) omlouvat se
rozumět
nevzpomíná. On se (já) líbí. Přijdeš ke (já)
volat (= telefonovat)
večer? (Já) nikdo nerozumí. Půjdeš s (my)
do kina? Bydlí naproti (ty). (Vy) se neptá.
Díky (vy) umím teď dobře česky. Vzpomíná k
na (my). Blahopřeji (vy) k narozeninám. díky + D.
Chci se (ty) omluvit. (Ty) nerozumím, ale proti (naproti)
(vy) ano. Přijdu k (vy) večer. Ptá se (ty).
Půjdu k (ty) na návštěvu. Stojí naproti (já). (Vy) se to líbilo? Telefonuji (ty) každý
den. (Ty) to vadí? Ten chlapec (já) pomáhá mýt nádobí. O (ty) jsme nemluvili.
Líbí se (ty) ten obraz? V Praze se (já) nelíbí. Vidíš (já)? Vůbec (ty) nevěřím.
Zdraví (my). Mluvíme o (ty).

6. Doplňte příslušné tvary osobních zájmen já, ty a zájmena sebe:


Uděláš ... černou kávu? Kdy přijedete k ... na návštěvu? Pošleš ... pohled
z Prahy? Kdo ... dal tu učebnici? Půjdeš se ... do kina. Ten člověk rád pracuje jen
pro ... . Lenko, nesu ... ovoce. Ty jsi ... volal? Ty ... voláš? Jsem ráda, že ... vidím.
Zítra ... koupím nový deštník. Řekněte …, kdy přijdete. Přijdu k … odpoledne.
Mají ... rádi. Byl jste u … před týdnem. Ráda ... vidím. Půjčíš … prosím své auto
na víkend? Dostala jsem od … zprávu, které nerozumím. Půjdeš s … na večeři?
Mluvila jsem s … včera. Viděla jsem … v divadle. Budu na … čekat přesně
v sedm. … to neřeknu. Nikdy ... to neřeknu. Mám to vzít s ... ? Pořád se dívají
na ... .

Text
1. Přečtěte a přeložte:
V obchodě
V obchodě ve vedlejší ulici prodávají potraviny. Je to samoobsluha. Mohu
si tam koupit všechno, co potřebuji. Do obchodu s potravinami chodím sko-
ro každý večer po přednáškách.
Nejdříve si u vchodu vezmu košík a pak se jen procházím mezi regály.
Hned u vchodu jsou domácí potřeby (prací prášky, čisticí prostředky toaletní
papír apod.) a stojan s novinami a pohlednicemi. Hned u toho začíná pult

80
s masem a salámy. Naproti stojí velký regál s těstovinami a obilninami.
Najdeme tady rýži, pohanku, krupici a také mouku, sůl a cukr. Až na konci
obchodu jsou regály s pečivem. U okna jsou regály s různými lahvemi, obvykle
si tam vyberu minerální vodu nebo džus. Nejraději mám pomerančový nebo
grapefruitový. Vedle na policích stojí čaje, káva a kakao. Naproti najdeme
cukroví, sušenky, oplatky , čokoládu a bonbony. Uprostřed stojí mrazicí boxy
s různými druhy másla, mražené zeleniny, masa apod. Vedle jsou chladničky
se sýrem, mlékem, tvarohem a různými jogurty. Platím za všechno jen jednou
u pokladny. Občas platím platební kartou, ale někdy také v hotovosti.

2. Dejte text do minulého času.

3. Kde můžeme koupit tyto věci?

kytka pro maminku V papírnictví


ovoce kalendář V obchodě s potravinami
noviny šampon vejce V knihkupectví
mapa České republiky Ve stánku
chléb žvýkačka kaktus V lékárně
učebnice češtiny zubní pasta Na trhu
hovězí jízdenka V drogerii
krém na ruce notes V květinářství

Slovní zásoba
Obchod
obchod = prodejna výloha prodat / prodávat
obchod s + I. regál koupit / kupovat
samoobsluha pult nakupovat = dělat nákupy
stánek pokladna vyprodat
obchodní dům košík je vyprodáno
nákupní centrum vozík prodejní doba
trh účtenka
tržnice zboží potraviny
nákup / nákupy ovoce a zelenina
drahý – levný, laciný papírnictví
sleva, koupit se slevou / peníze drogerie
ve slevě peněženka lékárna
zlevněné zboží platební karta / hotovost knihkupectví
akce antikvariát
reklamace prodavač starožitnosti
reklamovat vadný výrobek pokladní květinářství
fronta, stát ve frontě zákazník hodinářství
Lekce 13
Gramatika
1. Skloňování bílý dům:
jedn.č. mn.č.
1.p. bílý dům bílé domy
2.p. bílého domu* bílých domů
3.p. bílému domu bílým domům
4.p. bílý dům bílé domy
5.p. bílý dome* bílé domy
6.p. (o) bílém domě* (o) bílých domech*
7.p. bílým domem bílými domy
Poznámky: ů → o: dům – domu; í → ě: sníh – sněhu, u slova chléb é → e: chléb – chleba
e v sufixech -ek, -en je vkladné: stolek – stolku, leden – ledna
2.p. jedn.č.: koncovku -a mají
- názvy dnů: dneška, čtvrtka (ale: pátku!)
- názvy měsíců: ledna, února (ale: listopadu!)
- názvy měst se zakončením -ín: Kolín, Berlín, Těšín; -ýn:
Londýn; -ím: Řím; -ov: Lvov, Mnichov, Benešov (+ slova
domov, hřbitov, venkov, ostrov)
- substantiva: les, dvůr, mlýn, sklep, chlév, svět, kostel,
klášter, rybník, potok, dobytek, chléb, sýr, ocet, oves,
národ, tábor, kout, život, oběd, večer, jazyk, zákon
6.p. jedn.č.: koncovku -u mají
- slova se zakončením -k, -g, -h, -ch, -r: na sněhu, na jihu,
v prachu, na severu (ale: jazyk – v jazyce, rok – v roce,
dvůr – na dvoře!)
- přejatá slova: o filmu, v hotelu (ale: na koncertě!)
některá slova mohou mít obě koncovky – -e (lokální význam)
a -u (s prepozicí o): na mostě – o mostu, v sešitě – o sešitu,
v časopise – o časopisu
5.p. jedn.č.: koncovku -u mají
- slova se zakončením -k, -g, -h, -ch, -r: břehu!
6.p. mn.č.: koncovku -ách mají
- deminutiva na -ček, některá slova na -k: o domečkách
(i -cích)
slova se zakončením -k, -g, -h, -ch mají koncovku -ích a
přitom se koná alternace k → c, h/g → z, ch → š:
jazyk – jazycích, břeh – o březích, úspěch – o úspěších +
+ les – o lesích
82
2. Zájmena on – ona – ono
jedn.č. mn.č
m.r. ž.r. stř.r. m.r. ž.r. stř.r.
oni (ž.);
1. p. on ona ono ony ona
ony (než.)
2. p. jeho, ho jí jeho, ho jich
3. p. jemu, mu jí jemu, mu jim
4. p. jeho (jen ž.), ji je, ho je (!)
jej, ho
5. p. – – – –
6. p. (o) něm (o) ní (o) něm (o) nich
7. p. jím jí jím jimi
Delší tvary osobních zájmen a zvratného zájmena sebe se používají pouze po
předložkách anebo na začátku věty.
V předložkových tvarech se na začatku zájmena on – ona – ono vyslovuje a
píše n [ň].

3. Slovosled
tvary pomocného kratší tvary osobních kratší tvary osobních
zájmeno
slovesa být: se / si zájmen v dativu: zájmen v akuzativu:
to
jsem, jsi... mi, ti, mu, jí... mě, tě, ho, ji...
1. 2. 3. 4. 5.
Příklonky
Včera jsem si koupila nový slovník, zítra ti ho ukážu. Můžeš mi to
prosím připomenout?

Cvičení
1. Dejte slova v závorkách do správných tvaru jednotného a množného čísla
(pokud je to možné):
Jedeme z/ze (pěkný park, vědecký ústav, Berlín, velký podnik, Minsk, nový
dům, můj byt).
Stojíme u (zelený strom, starý kostel, nový hotel, kulatý stůl, městský hřbitov,
Pražský hrad, velký obchod, široký most, malý rybník).
Jdeme k/ke (nový dům, pražský vlak, starý park, vysoký zelený strom, velký
závod).
Kupuji si (čistý sešit, český časopis, malý dárek, nový kabát, čerstvý rohlík,
pruhovaný svetr).
Bylo to v/ve (blízký les, velký obchod, starý dům, minulý listopad, městský
park, můj byt).
83
Mluvíme o (nový román, pěkný dárek, velký úspěch, starý hrad a zámek).
Letadlo letí nad (zelený les, vysoký dům, Londýn, velký most, starý hrad,
krásný park, hezký rybník).

2. Dejte slova v závorkách do jednotného nebo množného čísla.


Dnes přijede bratr z (jih). Na (kulatý stůl) stojí talíř s (čerstvé rohlíky). Bydlím
v (nový dům). Ve (výtahy) se nesmí kouřit. U (malý stolek) stojí křeslo. Z (Londýn)
do (Moskva) jsme letěli tři hodiny. Do (Minsk) pojedeme (vlak). Byli jste včera
v (městský park)? Byli jste na (dlouhá procházka) v (les)? Zítra půjdu na (koncert).
Byl jsi na (koncert)? Stalo se to v (leden). Vrátím se do (Minsk) druhého (březen).
Od (pátek) do (čtvrtek) mám dovolenou. Ten román jsem přečetla s (velký zájem).
Bydleli jsme v (drahý hotel) na (tropický ostrov). Do (večer) se z (Tábor) nevrátíme.
Polévku jí bez (chléb). V létě chci jet do (Řím, Mnichov, Paříž, Kodaň, Vídeň,
Praha, Madrid a Berlín). Mluvili jsme o (nový francouzský film).

3. Dejte osobní zájmena do správných tvarů:


Znáte (on). Nemůžeme (on) to ukázat. Půjdeme tam dnes bez (ona). Znám
(ona) dobře. Na schůzi byli všichni kromě (on). Půjdeme dnes večer k (oni). Nic
proti (on) nemám. Těšíme se na (oni). Profesor (oni) všechno vysvětlil. S (on) tam
nepůjdu. Dostala jsem od (on) květiny a hezký dárek. Odvezli (ona) do nemocnice,
nebylo (ona) dobře. U dveří stojí mladý muž, vedle (on) sedí mladá paní. V Minsku
je velké krásné nádraží, vedle (ono) se staví budova autobusové stanice. Budu na
tebe čekat u květinářství, najdeš (ono). Viděl jsem na fakultě hezkou dívku, chci
se s (ona) seznámit. V neděli rodiče pojedou k babičce, nechceš jet s (oni). Mám
jednoho dobrého kamaráda, půjčil jsem od (on) auto. Úplně jsem na (on) zapomněl.
Maminka má narozeniny, koupím pro (ona) dárek. (Ona) se líbí Praha, ale (on)
se více líbí Paříž. Studenti už přišli, vidíš (oni)? Koupil jsem si dva velké slovníky,
už jsem (ony) dávno hledal.

4. Podtržené výrazy nahraďte zájmeny. Pokud je třeba, upravte slovosled:


Neznám toho člověka. Zapomněl jsem klíče doma. Dostal jsem od sestry
dopis. Z Prahy jsem kamarádce přivezla hezký dárek. Strávila jsem u babičky
celé prázdniny. Dnes večer budu telefonovat sestře. Ukázala kamarádkám
zahradu. Ukázala kamarádkám zahradu. Nejezdíme k tetě často. Pro přítele to
udělám rád. Pro přátele to udělám rád. Zeptala jsem se kamarádky, kam půjde
večer. V televizním programu jsme našli zajímavý film. Dávno jsem se neviděla
se svým známým a jeho rodinou, příští týden pojedu ke svému známému a jeho
rodině.
84
Text
1. Přečtěte a přeložte:
Jdeme do kina
Zvoní mobil.
– Prosím.
– Ahoj, Hanko. Jak se máš?
– Výborně! Včera jsem udělala poslední zkoušku.
– A jak dopadla?
– Jako vždy dobře, dostala jsem jedničku.
– To jsem ráda. Musíme to nějak oslavit. Víš co? Mám dva lístky do kina
na dnešní večer. Nechceš jít se mnou?
– Jo, právě jsem přemýšlela, co budu dělat večer. A jaký to bude film?
– Vrátné lahve, se Zdeňkem Svěrákem. Jeden můj kamarád už ten film viděl
a moc se mu líbil. Říkal, že to musím vidět. Právě ho dávají v kině Art.
– Svěrákovy filmy se mi také líbí. Kdy si dáme sraz?
– Film začíná v sedm hodin, ale můžeme se sejít trochu dříve. Vedle kina
je velmi dobrá cukrárna, otevřeli ji tam před měsícem, mají dobrou
zmrzlinu a horkou čokoládu.
– Dobře. Tak v půl šesté před cukrárnou?
– Ano. V půl šesté před cukrárnou. Zatím se měj. Ahoj.
– Čau. Uvidíme se večer.

2. Vyberte si něco z nabídky kina Art, odůvodněte svůj výběr:

sobota, 2. listopadu
Název Anotace Začátek Cena
ČARODĚJNÉ animovaný 9:30 25,00 Kč
POHÁDKY Aby bylo jasno, Babička vypráví pohádku,
Franta Nebojsa, Dorotka a drak, Medvídek,
Krtek malířem, O Kanafáskovi  – jak byli
zvědaví
Doba ledová 3: rodinný/komedie 12:00 60,00Kč
Úsvit dinosaurů Hrdinové z prostředí pod bodem mrazu se
vrací a prožívají další neuvěř itelné
dobrodružství. Nová “doba ledová” zavede
hlavní hrdiny i diváky do ohromného
podzemního světa dinosaurů. Je to barevná
krajina plná bujné vegetace, která je ostrým
protipólem mrazivého prostředí z prvních
dvou “dob ledových”. Je to země nebezpečí,
ohromných tvorů, rostlin pojídajících mamuty,
země plná tajemných míst.

85
Miloš Forman:Co dokument 15:00 80,00Kč
tě nezabije..... O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil
Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro
Belgičany a po sametové revoluci vznikl
konečně český dokument Drž se toho snu v
režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše
Formana při jeho putování na kole z Paříže
na MFF v Karlových Varech a právě jízda na
kole tvořila symbolický motiv k jeho životním
a tvůrčím peripetiím...
Holka z města komedie 18:00 65,00Kč
Lucy Hillová je ambiciózní a podnikavá
manažerka žijící v Miami. Miluje své boty,
miluje svá auta a miluje kariérní postup.
Když dostane nabídku na jeden krátkodobý
úkol – neznámo kde – aby restrukturovala
výrobní továrnu, skočí po této možnosti s
vědomím, že má jasné povýšení na dosah
ruky.
Coco Chanel životopisný 20:30 70,00Kč
Malá dívka uprostřed Francie, umístěná v (Sál A)
sirotčinci se svou sestrou, marně čeká kaž-
dou neděli, že se pro ně jejich tatínek vrátí.
Kabaretní zpěvačka s příliš slabým hlasem
stojící před publikem podnapilých vojáků.
Mladá švadlena, jejíž prací je opravovat lemy
v zadní místnosti obchodu venkovského krej-
čího. Rebelka, které konvence tehdejší doby
brání volně dýchat a která se obléká do košil
svých milenců. To je příběh Coco Chanel!
Příběh moderní ženy, která navždy změnila
svět módy, svět žen. 
Nedodržený slib drama 20:30 60,00Kč
Drama skutečného osudu slovenského Žida (Sál B)
Martina Friedmanna za druhé světové války.
Talentovaný fotbalista z rozvětvené rodiny
si zpočátku neuvědomuje blížící se nacistic-
ké nebezpečí a dobrovolně se vydává do
pracovního tábora v Seredi, kde mu kama-
rád Fred zařídil místo ve fotbalovém týmu.
Snímek předkládá příběh mladého muže,
který unikl smrti ne díky svému hrdinství, ale
díky štěstí a fotbalovému talentu.

Slovní zásoba
kino komedie režisér
film drama scenárista
thriller herec
lístek dokument herečka
předprodej animovaný film filmová hvězda
program kin rodinný film hlavní úloha
celovečerní film
dávat film
promítat film
natáčet / natočit film
zfilmovat román
Lekce 14

Gramatika
Skloňování dobrý student:
jedn.č. mn.č.
1.p. dobrý student dobří studenti*
2.p. dobrého studenta dobrých studentů
3.p. dobrému studentovi (u)* dobrým studentům
4.p. dobrého studenta dobré studenty
5.p. dobrý studente*! dobří studenti!
6.p. (o) dobrém studentovi (u)* (o) dobrých studentech*
7.p. dobrým studentem dobrými studenty

Poznámky: e v sufixech -ek, -en, -el je vkladné: tatínek – tatínka, blázen – blázna,
Pavel – Pavla
3. a 6.p. jedn.č.: koncovku -ovi mají
- slova, která se používají samostatně: o studentovi,
o Pavlovi
- poslední slovo v řádě slov, která nazývají jednu osobu:
o studentu Pavlovi, o studentu Pavlu Novákovi, o mém
kamarádu studentu Pavlu Novákovi
- slovo člověk má vždy koncovku -u
5.p. jedn.č.: koncovku -u mají slova se zakončením -k, -g, -h, -ch: kluku!
hochu! + synu! (ale: člověk – člověče! Bůh – Bože!)
1.p. mn.č.: viz lekci 6.
6.p. mn.č.: viz lekci 13.

Cvičení
1. Dejte slova v závorkách do správných tvarů jednotného a množného čísla
(pokud je to možné):

Dáme to (Jan, Karel Novák, Petr Smutný, mladý člověk, pan doktor, můj
bratr Pavel).
87
Dobrý den, (Zdeněk, Karel, Petr, Mirek, pan profesor, milý bratr, drahý syn,
kamarád)!
V té knize se vypravuje o (hoch, Čech, Rus, Nor, profesor, doktor, mladý
Afričan, kapitán, český student).
2. Slova dejte do
a) 6. pádu jedn.č. – Mluvíme o ...
b) 5. pádu jedn.č. – Dobrý den, ...! / Ahoj, ...!
Hana, Petr, teta, maminka, Martin, pán, stůl, slečna, hoch, babička, dědeček,
Milan, člověk, paní učitelka, pan doktor, pan magistr Karel Novák, Mistr Jan
Hus, pan profesor, Zdeněk, Zdenka, kamarádka, holka, Vlasta, pan inženýr
3. Slova dejte do:
a) 1. pádu mn.č. – To jsou…
b) 4. pádu mn.č. – Vidím…
c) 6. pádu mn.č. – Mluvíme o ...

reprezentant, lék, lékárník, hrad, soused, Švéd, hoch, bratr, papír, kabát, věšák,
básník, břeh, ministr, pilot, vrch, knihovník, vlak, brambor, inspektor, Američan,
kamarád, most, dům, žák, kostel, Dán, Čech, stůl
4. Tvořte věty.
(Já) blahopřát bratr Pavel
(My) děkovat rektor mistr Jan Hus
(Ten film) líbit se historik profesor Radomír Novák
(Oni) pomáhat student
(Ty) rozumět strýček a dědeček
(Vy) telefonovat kamarád Vašek
(Já) věřit básník Jaroslav Seifert
(Ona) radit syn a dcera
5. Dejte slova v závorkách do správných tvarů:
Petr šel ven se (jeho pes). Napil se z (můj modrý šálek). Setkávám se často se
(mí bývalí spolužáci). Viděli jsme (pan doktor Janoušek). Přišel k (svůj starý
dědeček). Ztratil jsem (má peněženka). Otec daroval (můj bratr) nové kolo. Jdu
se (můj syn) na procházku po (park). Přítelkyně (můj kamarád) také studuje na
(univerzita). Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád) z (Londýn). (Pan
Novák), co to děláte? V Bělorusku žijí (Bělorus, Rus, Ukrajinec, Tatar, Žid, Polák)
a jiné národy. Matka vypravuje (malý syn) o (nový dětský film). Vedle (katolický
kostel) je pěkný park a socha (Jan Hus). Těším se na (můj kamarád), má přijet v
(sobotu) a zůstane u mne do (pátek). Dám to (můj spolužák). Vyprávěl nám o
(jeho bratři). Koupila jsem sbírku (povídka) (Karel Čapek). (Žák – mn.č.) se bojí
(nový profesor). Od (srpen) do (listopad) jsem byl u (můj známý) v (Řím). Na
88
(malý stolek) vedle (telefon) stojí portrét (můj dědeček). Rád čtu (tvůj dopis), jsou
zajímavé. Sestra nám často píše o (její synové). Profesor jede na konferenci se
(jeho studenti).

6. Dejte věty do množného čísla:


Čekám, až přijde můj kamarád. Zítra přijede známý Američan. Kluk píše
domácí úkol. V  Brně bydlí můj český přítel. Německý student studuje na
univerzitě. Můj mladší bratr večer odjíždí do Prahy. Známý profesor bydlí v novém
domě. Rád se procházím parkem. V zoologické zahradě žije africký lev, lední
medvěd, šedý vlk a amurský tygr. Ještě jsem tam viděl indického slona, nilského
krokodýla a krásného pštrosa. Na konferenci přijede Rus, a také Američan, Fin,
Francouz, Arab a Bělorus. To je známý český politik a vedle je ukrajinský
zpěvák.

Text
1. Přečtěte a přeložte:

Roční období
Jaro
Na jaře je vždy krásné počasí, svítí slunce, příroda se probouzí. Z teplých
zemí se vracejí stěhovaví ptáci. Lidé plánují dovolené a pořád mají dobrou náladu.
Není až tak horko jako v létě, je 15 až 20 stupňů. Na jaro se vždy moc těším. Už
v březnu začíná být tepleji a taje sníh, na stromech se objeví první listí. V dubnu
o víkendech často jezdíme za město, do přírody. Nejraději však mám květen,
protože už všechno kvete a také protože v květnu mám narozeniny.

Léto
V létě je horko, někdy je až 30 stupňů! V červnu studenti ještě mají zkouškové
období a praxi a pak celý červenec a srpen mají prázdniny. Prázdniny si většinou
naplánuji tak, že na pár týdnu jedu s kamarádkami k moři a pak si odpočívám
na chatě. Jediná věc, kterou v létě nemám ráda, jsou bouřky. Hrozně se bojím,
když venku hřmí a blýská se.

Podzim
Na podzim u nás většinou prší, fouká vítr a nebe je zataženo mraky. Lidé si
musí oblékat teplejší oblečení: kabáty, bundy, šály a rukavice, protože je zima.
Na podzim nikdy nevyjdu ven bez deštníku. Podzim ale také má své příjemné
chvíle: častěji se scházíme s kamarády, kupujeme melouny, vzpomínáme na léto
a obdivujeme krásné barvy podzimní přírody.
89
Zima
V zimě většinou sněží. Je zima, teplota je pod nulou. Celý prosinec se
připravujeme na Vánoce a Silvestr: kupujeme dárky pro příbuzné a známé,
plánujeme vánoční oslavu a těšíme se na příjemná překvapení. Po Vánocích máme
ještě dva zimní měsíce – leden a únor. O víkendech často jezdíme za město –
lyžujeme, procházíme se po zimním lese, koulujeme se nebo stavíme sněhuláka.
Pokud zůstaneme ve městě, jdeme na kluziště a bruslíme.
2. Pro které měsíce platí tyto věty?
Je dusno, na obloze není ani obláček.
Venku neprší, jen poprchává.
Zítra je první den prázdnin.
Celou noc hřmělo a blýskalo se.
Vlaštovky odlétají na jih.
V noci sněžilo a od rána prší.
Příští týden jedeme do Turecka, k moři.
Už se prodávají první jarní květiny.

Slovní zásoba
Roční období
Kdy? Jaký?
zima v zimě zimní
jaro na jaře jarní
léto v létě letní
podzim na podzim podzimní

Názvy měsíců
Kdy?
1. leden v lednu
2. únor v únoru
3. březen v březnu
4. duben v dubnu
5. květen v květnu
6. červen v červnu
7. červenec v červenci
8. srpen v srpnu
9. září v září
10. říjen v říjnu
11. listopad v listopadu
12. prosinec v prosinci
Lekce 15

Gramatika
Skloňování cizí stroj, ы:

jedn.č. mn.č.
1.p. cizí stroj, muž cizí stroje, muži*
2.p. cizího stroje, muže cizích strojů, mužů
3.p. cizímu stroji, muži* cizím strojům, mužům
4.p. cizí stroj, cizího muže cizí stroje, muže
5.p. cizí stroji, muži* cizí stroje, muži*
6.p. (o) cizím stroji, muži* (o) cizích strojích, mužích
7.p. cizím strojem, mužem cizími stroji, muži

Poznámky: e v sufixech -ec je vkladné: otec – otce, kopec – kopce


3. a 6.p. jedn.č.: koncovku -ovi mají
- osobní jména, která se používají samostatně: o Tomášovi
- poslední slovo v řadě slov, která nazývají jednu osobu:
o studentu Tomášovi, o studentu Tomáši Rybářovi
5.p. jedn.č.: slova se zakončením -ec mají zakončení -če: otec – otče!
chlapec – chlapče!
1.p. mn.č.: viz lekci 6.

Cvičení
1. Podstatná jména v závorkách doplňujte postupně do vět:
a) v singuláru:
Čekal u (otec, obchod, bratr, přítel, vchod, kostel, strýc, autobus, lékař,
hotel).
Přišel k/ke (ředitel, pokoj, spisovatel, les, básník, strom, kamarád, Jan
Novák, chlapec, Tomáš).
Vidí (bratranec, kluk, dopis, student, bratr, řidič, pokoj, muž, děkan).
Dobrý den, (otec, Petr, pan profesor, kluk, chlapec, Luboš, Radek, pan
ředitel, bratr, syn, Tomáš Hluší).
91
Mluvili o (červenec, lék, čaj, román, profesor, film, kamarád, otec,
spisovatel Karel Čapek).
Vrátil se s/se (návrh, papír, čaj, mobil, rohlík, syn, slovník, talíř, pan Jan
Krejčí).
b) v plurálu:
Stál vedle (strom, cizinec, dům, přístroj, přítel, učitel).
Přišel jsem k/ke (přítel, učitel, chlapec, strýc, Slovák, Ukrajinec).
Dívám se na (pokoj, slovník, muž, přítel, student, pes, otec, bratr,
Němec).
Hledal to v/ve (slovník, pokoj, časopis, les, koš, dopis, denník, obchod,
zápisník).
Stál s/se (přítel, kamarád, voják, známý, student, posluchač, talíř, profesor,
řidič).

2. Výrazy v závorkách dejte do správných tvarů:


V (počítač) mám několik (český film). Čistí si boty (černý krém). Nikdy
neslyšel o (Cyril a Metoděj), (slovanští věrozvěsti). Přišel do (výzkumný ústav)
před (měsíc). Začátkem (prosinec) se slaví den (svatý Mikuláš). U (barokní palác)
potkal (bývalý spolužák). Vyprávěl (zahraniční kamarád) o (letní prázdniny). Po
(svátky) se vrátí domů. Během (semestr) budeme probírat (tvorba) (Miloš Forman).
Tři dny bydleli v (luxusní hotel). V (dětský pokoj) jsme (syn) nenašli. Už dlouho
zápasím s (český pravopis). Včera jsem viděl (známý herec). V (prosinec) pojedeme
k (mí čeští přátelé). Latina, stará řečtina a staroslověnština dlouhá léta byly
(kulturní jazyk) Evropy. Vypil jsem si šálek (ovocný čaj) a snědl jsem kousek
(jahodový dort). Odjel do (Liberec). Od (červenec) do (říjen) budu v Berlíně. Na
(konference) přijede hodně (cizinec).

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Dny pracovního klidu
Státní svátky
1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu
8. května – Den osvobození (1945)
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. července – Den upálení mistra Jana Husa (1415)
28. září – Den české státnosti
28. října – Den vzniku samostatného československého státu (1918)
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii
92
Ostatní svátky
1. ledna – Nový rok
duben–květen – Velikonoční pondělí
1. května – Svátek práce
24. prosince – Štědrý den
25. prosince – 1.svátek vánoční (Hod Boží)
26. prosince – 2.svátek vánoční (Štěpán)

***
Začátkem července po sobě následují dva státní svátky, které připomínají
osobnosti velkého historického významu nejen pro naši národní kulturu, ale
i pro vývoj našeho jazyka. 5.července je svátek slovanských věrozvěstů – bratří
Cyrila (Konstantina) a Metoděje a 6.července se připomíná upálení mistra
Jana Husa.
Cyril a Metoděj přišli na Moravu z  řecké Soluně roku 863. Kníže
Rastislav předtím požádal byzantského císaře Michala, aby mu poslal učitele
křesťanství, kteří by pravdu vyložili „v řeči srozumitelné“. Bratři byli pro to
poslání mimořádně vhodní. Znali z okolí Soluně slovanský jazyk, byli velmi
vzdělaní a dobře se na misijní cestu připravili. Přeložili evangelium i
bohoslužebné texty a pro Slovany naší země vytvořil sv. Cyril z řecké abecedy
nové písmo, tzv. hlaholici, která respektovala fonetické zvláštnosti slovanského
jazyka. Tím písmem a kulturním jazykem, tzv. staroslověnštinou, jsou psány
naše první písemné památky z konce 9. století. Tento náš první spisovný jazyk
se pak užíval až do počátku 11. století a byl vedle latiny a řečtiny třetím
mezinárodním kulturním jazykem Evropy. Je užitečné si tyto věci
připomenout – na gramotnost národa, starou více než 1130 let, můžeme být
jistě hrdí. Stále totiž platí věta z předzpěvu sv. Cyrila k překladu evangelia:
„Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohou zápolit beze zbraně
s protivníkem našich duší“.
I druhý státní svátek, památka mistra Jana Husa, má vedle hodnot
mravních i stránky, kterými se Husova osobnost významně projevila ve vývoji
češtiny. Nejde tu jen o jeho vlastní jazyk, kterým kultivovaně psal i kázal, o
jeho češtinu bližší tehdejší hovorové řeči. Uvědomujeme si dnes, kdy se často
upozorňuje na zbytečné nadužívání cizích slov, že právě Jan Hus se snažil o
počeštění latinské terminologie tvořením odvozených slov českých a že hájil
čistotu jazyka a káral užívání německých slov zvláště Pražany, kteří říkali
„šorc za zástěrku, mantlík za pláštiek, handtuch za ubrusec“ a mnohé
germanismy další. Některá ta Husem zmiňovaná slova přejatá z němčiny nám
zůstala, nejen např. staré forman, ale i ten populární knedlík (šiška, jak Hus
doporučuje, dnes už říkají jen na Moravě). Také připomeňme, že první návrh
opravy pravopisu diakritickými znaménky namísto spřežek (čárky pro délku
93
a tečky pro měkkost na místě dnešního háčku) je právě od Husa. I přes jeho
autoritu se však ještě dlouho tato navržená oprava neujala a psalo se dál
pravopisem spřežkovým.
Dnes si tedy alespoň uvědomíme, že oba svátky mají své místo i v historii
naší jazykové kultury.
Jaroslava Hlavsová, Povídání o češtině – 2003
2. Které svátky se oslavují ve vaší zemi?
3. Co se stalo v roce...?
1348 vznikla Česká republika
1415 car Petr I. založil město Petrohrad
1492 František Skaryna vydal první knihu ve staroběloruském jazyce
1517 ČR vstoupila do Evropské unie
1703 Krištof Kolumbus objevil Ameriku
1914 byl upálen Jan Hus
1918 Karel IV. založil pražskou univerzitu, první ve střední Evropě
1993 začala první světová válka
2004 vzniklo Československo

Slovní zásoba
Kolikátého je dnes?
Dnes je 1. ledna (prvního ledna).
Dnes je 20. února (dvacátého února).
Dnes je 25. září (dvacátého pátého září).
Dnes je 31. prosince (třicátého prvního prosince).

v roce 1993 (v roce devatenáct set devadesát tři / v roce tisíc devět set devadesát tři)
v roce 2009 (v roce dva tisíce devět)
svátek
státní svátek
den pracovního klidu odpočívat
volno mít volno
oslava oslavovat, slavit
pracovní den pracovat
všední den
Lekce 16

Gramatika
1. Skloňování bílé okno:
jedn.č. mn.č.
1.p. bílé okno bílá okna
2.p. bílého okna bílých oken ø*
3.p. bílému oknu bílým oknům
4.p. bílé okno bílá okna
5.p. bílé okno bílá okna
6.p. (o) bílém okně (o) bílých oknech*
7.p. bílým oknem bílými okny
Poznámky: 6.p. jedn.č. po g, k, ch a někdy r – koncovka -u:
Bělorusko – v Bělorusku, sucho – v suchu
2.p. mn.č. vkladné e: okno - oken; divadlo – divadel

2. Zájmeno náš, váš


jedn.č. mn.č
m.r. ž.r. stř.r. m.r. ž.r. stř.r.
naši (ž.); naše
1. p. náš naše naše naše naše
(než.)
2. p. našeho naší našeho našich
3. p. našemu naší našemu našim
4. p. našeho (ž.); náš
naši naše naše
(než.)
5. p. – – – –
6. p. (o) našem (o) naší (o) (o) našich
našem
7. p. naším naší naším našimi

Cvičení
1. Doplňte do vět slovo město ve správném tvaru:
Naše ... navštěvuje hodně turistů. Ráda se procházím ... . Do ... zbývá 2 km.
Ve ... bydlí více lidí, než na venkově. Četl jsem knihu o italských ... . V neděli

95
jsme jeli na výlet za ... . Ve ... je hodně kaváren a restaurací. Přijeli jsme k nějakému
... . V létě jsme navštívili několik evropských ... . Madrid je hlavní ... Španělska.
Ve ... můžeme jezdit autobusem, tramvají nebo metrem. Kamarád se vrátil
z norského hlavního ... .

2. Podstatná jména středního rodu v závorkách dejte do správného tvaru:


Nad (zrcadlo) visí obraz. V (mé auto) je všechno, co potřebuji. Šli jsme do
(velké divadlo). Zůstali jsme tam do (ráno). Vrátili se k (ráno). Obchod je naproti
(kino). Nemá chuť k (jídlo). Cestující nastoupili do (letadlo). V našem (město) je
mnoho (divadlo). Koupali se v (horské jezero). Před (městské divadlo) je pěkný
park. Dědeček sedí v (měkké křeslo) a čte noviny. Na chatu pojedeme (nové auto).
Pod (staré křeslo) leží pes. V (Polsko) žijí (Polák), v (Maďarsko) (Maďar), v
(Bělorusko) (Bělorus), na (Ukrajina) (Ukrajinec), v (Česká republika) (Čech).
Často dostávám knihy a časopisy z (Německo). Kdy pojedeme do (Bulharsko)?
Z (Brno) se vrátíme v (sobota). V (léto) jezdíme k (velké jezero). Z (Bělorusko)
pojedeme přímo do (Švédsko) a odtud poletíme do (Grónsko).

3. Doplňte přivlastňovací zájmeno a celý výraz dejte do správného tvaru:


(My – babička) je 90 let. Dostal jsem mail od (já – kamarád). (Vy – město)
se mi velmi líbilo. V (my – země) žije hodně cizinců. (Vy – kotě) spadlo s plotu.
Hodně jsem slyšel o (on – manželka). S (vy – nový soused) jsem se už seznámil.
Sestra si koupila nové auto, v létě (ona – auto) pojedeme do Bulharska. To je
dárek pro (ty – dcera). Mám zájem o (vy – kultura). K (my – známí) přijeli
příbuzní. Na (my – fakulta) studují sami dobří studenti. (My – profesor) se líbil
(já – referát). Tatínek odvezl (my – psi) k lékaři. Mluvil jsem s (vy – vedoucí).
Věříme (vy – slova).

Text
1. Přečtěte a přeložte:
O víkendu přijde jarní počasí, bude až 12 stupňů
Ve středu odpoledne začne naše území od severu ovlivňovat frontální systém,
který s sebou přinese oblačnost a další srážky. Na horách by tak v následujících dvou
dnech mohlo napadnout až 30 centimetrů nového sněhu. Novinkám to řekla Dagmar
Honsová z Meteopressu.
25. 2. 2009 16:29
Ve čtvrtek má být zataženo s deštěm, který bude od středních poloh přecházet
ve srážky smíšené, na horách pak sněhové. „Mohlo by napadnout až 15 centimetrů
nového sněhu,“ upozornila Dagmar Honsová. Znovu bude foukat vítr, který může
96
v nárazech dosahovat rychlost až 20 metrů za sekundu, v horských oblastech se
tak mohou tvořit závěje.
Ranní teploty se budou ve čtvrtek pohybovat v intervalu jednoho a minus tří
stupňů Celsia, přes den se rtuť teploměru vyšplhá až k pěti stupňům. V noci a
ráno není vyloučena tvorba náledí. Na horách bude přes den kolem minus jednoho
stupně.
Zatažená obloha vydrží i v pátek, kdy by se ranní teploty měly pohybovat
mezi dvěma a minus dvěma stupni. V případě smíšených srážek, které očekávají
meteorologové v nížinách, mohou vznikat námrazy. Přes den bude mezi jedním
a pěti stupni Celsia. Na horách může znovu napadnout až 15 centimetrů
sněhu.
Sněžení vystřídá obleva
Oblačno bude nejprve i v sobotu, ale v průběhu dne by měla oblačnost
postupně ubývat, tomu budou odpovídat i teploty, které ráno poklesnou na jeden
až minus tři stupně, ale přes den se dostanou na dva až šest.
Neděle již bude polojasná s ranními teplotami od dvou do minus dvou stupňů
Celsia, přičemž se mohou objevit i mlhy. Denní teploty vyšplhají na čtyři až osm
stupňů Celsia, na Moravě může být až 12 stupňů.
Také začátek příštího týdne nabídne polojasnou oblohu a teploty mezi pěti
a deseti stupni. Meteorologové však budou předpověď dále upřesňovat.
Novinky.cz

Předpověď počasí

DEN NOC
-1 až 4°C 2°C
Zataženo s občasným deštěm nebo přeháňkami, od vyšších poloh srážky
smíšené, na horách sněžení. Nejvyšší denní teploty 2 až 6 oC. Mírný západní
vítr 3 až 7  m/s od vyšších poloh s nárazy kolem 15  m/s, na horách až
20 m/s.

Vlhkost: 75 %
Tlak: 1016 hPa
Rekord dne: 15 °C (rok 1990) –19 °C (rok 1827)
Pranostika: V únoru, když slunko hřeje, na jaře se dlouho nerozesměje.

97
2. Co znamenají tyto symboly v předpovědi počasí?

3. Vysvětlete, co znamenají česká přísloví:


Člověk do každého počasí.
Dostat se z deště pod okap.
Kam vítr, tam plášť.

Slovní zásoba
Počasí
podnebí slunce srážky
předpověď počasí nebe déšť Prší.
obloha sníh Sněží.
Venku je hezky. mraky přeháňky
Venku je ošklivo. světlo mlha
Venku je krásně. tma kroupy Padají kroupy.
stín vítr Fouká vítr.
Je teplo. jasno led
Je zima. zataženo náledí
Je horko. bouřka Hřmí.
Je chladno. Blýská se.
Je dusno.
Lekce 17

Gramatika
1. Skloňování cizí pole, náměstí:
jedn.č. mn.č.
1.p. cizí pole, náměstí cizí pole, náměstí
2.p. cizího pole, náměstí cizích polí*, náměstí
3.p. cizímu poli, náměstí cizím polím, náměstím
4.p. cizí pole, náměstí cizí pole, náměstí
5.p. cizí pole, náměstí cizí pole, náměstí
6.p. (o) cizím poli, náměstí (o) cizích polích, náměstích
7.p. cizím polem, náměstím cizími poli, náměstími
Poznámky: 2.p. mn.č. slova se zakončením -iště nemají žádnou koncovku:
hřiště – hřišť, letiště – letišť

2. Zájmeno ten:
jednotné číslo množné číslo
m.r. ž.r. stř.r. m.r. ž.r. stř.r.
ti (živ.)
1.p. ten ta to ty ta
ty (neživ.)
2.p. toho té toho těch
3.p. tomu té tomu těm
ten (neživ.)
4.p. tu to ty ty ta
toho (živ.)
6.p. (o) tom (o) té (o) tom (o) těch
7.p. tím tou tím těmi
Stejně se skloňuje zájmeno onen (onoho, ...) a číslovka jeden ( jednoho, ...).

Všimněte si:
tento: tohoto, tomuto, ...
tenhle: tohohle, tomuhle, ...
tamten: tamtoho, tamtomu, ...

99
Cvičení
1. Slova v závorkách dejte do správných tvarů:
Bydlím na (nové sídliště). V létě zase pojedeme k (jižní moře). Z (hlediště)
nebylo vidět na (jeviště). Z (hlavní nádraží) na (staré letiště) pojedeme (metro).
Před (mistrovství světa) v (hlavní město) postaví několik (moderní hřiště) a 5
(menší výstaviště). Mezi (náměstí) je krásná městská čtvrť se (zajímavé secesní
budovy). Před (hlavní nádraží) jsou 2 (parkoviště), jedno velké a jedno malé.
Budu na tebe čekat na (třetí nástupiště). Mluvili jsme o (počasí) v (září). Opalovat
se na (polední slunce) je nebezpečné. Několik (cizí příjmení) si stále nemohu
zapamatovat. Ve městě slavnostně otevřeli několik (fotbalové hřiště). Jak se
dostanu k (parkoviště)? Procházeli jsme se podél (nábřeží).
2. Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ten:
Bez ... dokumentu se nemůžeme obejít. ... kolegu neznám. O ... studentech
jsme nikdy neslyšeli. Máte zájem o ... sbírku? S ... kolegou jsem se už seznámil.
V ... článcích je mnoho zajímavého. Já do ... obchodů nechodím rád. Z ... zaměstnání
musel odejít. S ... kolegyní jsme byli na konferenci. Do ... restaurace nechodím
často. ... studenti udělali zkoušku. Čekám na ... rozhodnutí. S ... kluky nikam
nepůjdu. ... květiny jsou velmi drahé. Nevěřím ... lidem. Žije v ... ulici. Slyšel
jsem to od ... pána. ... studenty nezná. Slovník jsem půjčil od ... kolegy. Nikdy
jsem ... člověka neviděl. ... člověku jsem poslal mail. Na ... stránce jsou 2 obrázky.
Profesor přednášel o ... českém básníkovi.
3. Do vět ze cvičení 2 doplňte správné tvary ukazovacího zájmena tento.

Text
1. Přečtěte text, přeložte ho:
Zahradníkův rok
Karel Čapek
/Počasí/
S počasím je to totiž zvláštní věc; nikdy to s ním není v pořádku. Počasí
vždycky přestřeluje na jednu nebo na druhou stranu. Teplota se nikdy nestrefí se
stoletým normálem; buď je pět stupňů pod ním, nebo pět stupňů nad ním. Srážek
je buď deset milimetrů pod normál, nebo dvacet milimetrů nad normál; není-li
příliš sucho, je nevyhnutelně příliš mokro.
Mají-li lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí,
jakpak teprve zahradník! Napadne-li málo sněhu, bručí plným právem, že to
nikam nestačí; napadne-li sněhu mnoho, projevuje vážné obavy, že mu to poláme
100
jehličiny a pěnišníky. Není-li sněhu, běduje na zhoubné holomrazy; nastane-li
obleva, klne těm bláznivým větrům, které ji provázejí a mají ten hanebný zvyk,
že mu rozhazují chvojí a jiný kryt po zahradě a snad mu i, hrom do nich! polámou
nějaký ten stromek. Troufá-li si v lednu zasvítit slunce, chytá se zahradník za
hlavu, že mu keře poženou předčasně do mízy. Prší-li, bojí se o své alpinské
kytičky; je-li sucho, myslí s bolestí na své rhododendrony a andromedy. A přece
by nebylo těžko mu vyhovět: Stačilo by mu, kdyby od prvního do posledního
ledna prostě bylo žádná celá, devět desetin stupně pod nulou, sto dvacet sedm
milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno, žádné
nebo mírné větry západních směrů; a bylo by všechno v pořádku. Ale to je to: o
nás zahradníky se nikdo nestará a nikdo se nás neptá, co by mělo být. Proto ten
svět tak vypadá.

/Lidové pranostiky/
Pro nás zahradníky mají rovněž důtklivou platnost lidové pranostiky; my
ještě věříme, že „svatý Matěj ledy seká“, a neučiní-li to, čekáme, že je rozseká
sv. Josef, nebeský sekerník; víme, že „březen, za kamna vlezem“, a věříme i ve
tří ledové muže, v jarní rovnodení, v Medardovo kápě a v jiné takové předpovědi,
ze kterých je zřejmo, že lidé od pradávna mají špatné zkušenosti s počasím.
Nebylo by se co divit, kdyby se říkalo, že „na prvního máje sníh na střeše taje“
nebo že „na svatého Nepomuka umrzne ti nos a ruka“ nebo že „o svatém Petru
a Pavlu zabalme do svých shawlů“, že „na Cyrila, na Metoda zmrzá v studni
voda“ a že na svatého Václava jedna zima přestává a druhá nastává; zkrátka
lidové pranostiky věští nám většinou věci neblahé a pochmurné...
2. Podívejte se do kalendáře, zjistěte, kolikátého se slaví svátek sv. Matěje, sv.
Josefa, Tří králů, sv. Medarda, sv. Petra i Pavla, sv. Václava.

3. Co znamená termín „pranostika“? Přečtěte další lidové pranostiky:


14.2. – Když je na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
12.3. – Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
24.4. – Na svatého Jiří vylézají hady a štíři.
12.6. – Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
26.7. – Svatá Anna – chladna zrána.
11.11. – Martinův sníh a led budou vodičkou hned.
25.12. – Bílé Vánoce, zelené Velikonoce.
Lekce 18

Gramatika
1. Skloňování číslovek dva/dvě, tři, čtyři
1.p. dva/dvě tři čtyři
2.p. dvou tří čtyř
3.p. dvěma třem čtyřem
4.p. dva/dvě tři čtyři
6.p. (o) dvou (o) třech (o) čtyřech
7.p. dvěma třemi čtyřmi

(!) Stejně jako číslovka dva/dvě se skloňuje číslovka oba/obě


2. Množné číslo některých substantiv s významem „část těla“ (duál):
1.p. ruce nohy oči uši
2.p. rukou nohou/noh očí uší
3.p. rukám nohám očím uším
4.p. ruce nohy oči uši
6.p. (o) rukou/rukách (o) nohou/nohách (o) očích (o) uších
7.p. rukama nohama očima ušima

Všimněte si:
7.pád: s těma tvýma modrýma očima
s malýma ručičkama

1.p. kolena ramena prsa


2.p. kolenou/kolen ramenou/ramen prsou
3.p. kolenům ramenům prsům
4.p. kolena ramena prsa
6.p. (o) kolenou/kolenech (o) ramenou/ramenech (o) prsou
7.p. koleny rameny prsy
Rozlišujte:
modré oči (lidské) x mastná oka (v polévce)
velké uši (lidské) x velká ucha (u hrnce)

102
Cvičení
1. Přečtěte číslovky:
Zapomněla jsem klíče u 1 svého známého. Polední přestávka trvá ode 2 do 3
hodin. Kniha vyšla před 2 lety. Do 4 hodin se vrátí. Půjdu tam jen s 1 kamarádem
a 1 kamarádkou. Vodu našli v hloubce 3 metrů. Poměr hlasů byl 3 ku 2. Budu na
tebe čekat od 3 do 4. Přednáška bude od 2 do 3.30. Po 4 minutách se auto zastavilo.
Od 12.30 do 13.00 máme přestávku. Viděl jsem film o 1 hudebníkovi. Hledal
jsem to ve 4 slovnících. Bez 2 minut to trvalo hodinu. Byl mezi 3 nejlepšími
studenty naší skupiny. Ve 2 případech ze 3 se to nepovedlo. Cesta trvá kolem 4
hodin. Na výlet jel se 3 nebo 4 kamarády. Po 2 měsících se vrátil. Do 4 let žil na
venkově. Zítřejší teploty dosáhnou 2 až 4 stupňů. Střídali se po 3 minutách. Zvedl
1 ruku. Závodů se zúčastní sportovci ze 4 zemí. Vrátil se tam po 4 letech. Počítáme
se 2 volnými místy. Byli zachráněni po 2 hodinách. Přišla na oslavu se 2 kamarády.
5 bez 2 jsou 3.

2. Doplňte plurálové tvary:


Na (ruka) máme deset prstů. Otec nesl dítě na (rameno). Dědeček dostal
bolesti do (koleno). Opatrně vzal vázu do (obě – ruka). Dnes jsme byli celý den
na (noha). Babičku silně bolelo na (prso). O chytrém člověku se říká, že má za
(ucho). Ten hrnec bez (ucho) už máme vyhodit. Vrátil se z války bez (ruka).
Stolička stojí na třech (noha). Děti mávaly (ručička). Přivezli nám stůl bez (noha).
Na (ucho) měla hezké náušnice a na (noha) černé lodičky. Smála se (své milé oko).
Na polévce plavou (velké mastné oko). Dítě lezlo pod stůl (koleno). Skladba je
určena pro (čtyři – ruka). Postavil se na váhu (obě – noha). Umím chodit po (ruka).
Pes umí chodit po (zadní noha). Zvoní mi v (ucho). Stál s (ruka) v (kapsa). Díval
se mi přímo do (oko). Na (noha) měl bačkory. Je to pták s (dlouhá noha). Nevěřil
(vlastní oko). Vlasy mu padají do (oko). Ten hrnec má (2 – ucho). Koupil si tašku
s (ucho) ze dřeva. Kolik (noha) mají psi? Kolik (noha) má ten stůl?

3. Zopakujte si časování sloves v přítomnem čase. Všimněte si rozdílů ve význa-


mu slov oči a oka:

Oči a oka
Zdeněk Svěrák & Jaroslav Uhlíř
Když citron (stříknout) do oka,
to (my – vědět), to (my – znát),
(nastat) bolest divoká,
to (my – vědět), to (my – znát).
103
On citron (patřit) do těla,
to (my – vědět), to (my – znát),
však okem se to (nedělat),
to (my – vědět), to (my – znát).

(Nebýt) oko jako oko,


třeba oko kuří,
(nezaplakat), (nezamrkat),
jenom v botě (duřet).

Slečna Ječná byla včera


v malinovém houští,
proto se jí na punčoše
další oko (spouštět).

Když zajíc (přehlídnout) oko,


to (my – vědět), to (my – znát),
tak (sníst) ho na divoko,
to (my – vědět), to (my – znát).

Kdo (dělat) jen tak naoko,


to (my – vědět), to (my – znát),
ten do kapsy (mít) hluboko,
to (my – vědět), to (my – znát).

Když ti holka (padnout) do oka,


to (my – vědět), to (my – znát),
tak (oženit se) do roka,
to (my – vědět), to (my – znát).

A kdo (mít) srdce chytlavý,


to (my – vědět), to (my – znát),
už nikdy ji (nevyplavit),
to (my – vědět), to (my – znát).

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Od rána se cítím špatně. Bolí mě celý člověk – hlava, klouby, svaly. Našel
jsem v lékárničce teploměr a změřil jsem si teplotu. Naměřil jsem 38,3.
Chvíli mi bylo teplo a chvíli zima, měl jsem asi zimnici.
104
Nešel jsem na fakultu, ale na pohotovost. V čekárně už bylo několik lidí.
U okýnka jsem se zapsal do evidence pacientů a čekal. Na chodbě seděla
starší paní, kterou bolela hlava, měla asi problémy s tlakem. Vedle mě seděl
chlapec s pořezaným prstem.
Konečně jsem byl na řadě. Lékař se mě zeptal, co mě trápí, prohlédl mě,
poslechl si mé průdušky. Řekl, že mám chřipku. Nařídil mi klidový režim,
dostatek tekutiny a předepsal mi prášky. Pak jsem šel do lékárny pro prášky
a navíc jsem si koupil čaj proti chřipce a nachlazení.
Vrátil jsem se domů, udělal jsem si čaj, vzal jsem si léky a šel jsem si
lehnout. Brzy jsem usnul. Pro mě je spánek nejlepší lékař.

Ústrojí lidského těla

V lidském těle je základní jednotkou buňka. Buňky vytvářejí tkáně, sku-


pina různých tkání tvoří orgán. Každý orgán má své typické složení a funk-
ci. Skupiny orgánů nazýváme soustava orgánů.
Soustavy orgánů našeho těla jsou:
1) soustava opěrná
kost, lebka, čelist, kostra, páteř, žebro, pánev, kloub
2) soustava pohybová
sval, svalstvo
3) soustava oběhová
srdce, žíla, tepna, cévy, krev
4) soustava dýchací
dutina nosní, cesty dýchací, hrtan, průdušnice, průdušky,
plíce
5) soustava trávicí
dutina ústní, jazyk, zuby, jícen, žaludek, játra, střevo (tenké a
tlusté), červovitý výběžek (apendix = slepé střevo)
6) soustava močová
ledviny, močový měchýř
7) centrální nervová soustava
mozek, hřbetní mícha, nervy, čidla chuti, čichu, zraku, sluchu,
dotyku
8) soustava rozmnožovací
pohlavní orgány
9) soustava kožní
pokožka, vlasy, nehty
Všechny soustavy tvoří jednotný celek – organismus.
105
Slovní zásoba
Části těla Zdravotní potíže

hlava kost zdraví uzdravit se


krk páteř nemoc = choroba být nemocný
hrudník plíce být nastydlý
břicho průdušky únava cítit se unavený
ruka žaludek bolest bolet + Ak, + N
noha játra rýma maminku bolí zub
záda srdce kašel tatínka bolí záda
nechuť k jídlu bolí mě v krku
horečka = zvýšená teplota mít horečku
pacient zlomit si + Ak
Zdravotnické služby
lékař léčit (se)
nemocnice
zubař poliklinika držet dietu
gynekolog pohotovost
dětský lékař sanitka pojistit
oční lékař lékárna pojišťovat
chirurg
zdravotní pojištění
zdravotní sestra neschopenka Nemoci
lékárník
vyšetření zápal (zápal plic)
Léky prohlídka záchvat (záchvat bolesti)
kontrola chřipka
tableta předpis = recept na léky angína
prášek otřes mozku
kapky úraz, zranění
sirup zlomenina
injekce
mast
Lekce 19
Gramatika
1. Imperativ
Tvar 2.os.sg. imperativu se tvoří od základu přítomného času (3.os. pl. bez koncovky):
nést: nes-ou → nes říct: řekn-ou → řekn-i
prosit: pros-í → pros začít: začn-ou → začn-i
pracovat: pracuj-í → pracuj
procházet se: procházej-í se → procházej se
Při tom: 1) u sloves 5. třídy -aj → -ej: děla-jí → dělej
2) v jednoslabičném základu se zkrátí samohláska: píš-ou → piš, koup-í → kup
3) d, t, n → ď, ť, ň: bud-ou → buď, zaplat-í → zaplať, stan-ou se → staň se
zapamatujte si:
mít – měj
jít – jdi / pojď
jíst – jez
vědět – věz
odpovědět – odpověz
pomoct – pomoz
stát – stůj
Tvar 2.os.pl. imperativu se tvoří přidáním koncovky -te. Při tom -i- → -e/ě-:
nes-te řekně-te
pros-te začně-te
pracuj-te
procházej-te se
Tvar 1.os.pl. imperativu se tvoří přidáním koncovky -me. Při tom -i- → -e/ě-:
nes-me řekně-me
pros-me začně-me
pracuj-me
procházej-me se
Imperativ pro 3.os. sg. a pl. se tvoří pomocí částice ať a tvaru přítomného času:
ať nese / ať nesou ať řekne / ať řeknou
ať prosí / ať prosí ať začne / ať začnou
ať pracuje / ať pracují
ať se prochází / ať se procházejí
Záporné tvary imperativu se většinou tvoří od nedokonavých sloves:
nedělej
neříkej
107
zapamatujte si:
jít – nechoď
jet – nejezdi
2. Skloňování číslovek od 5 a dále
Číslovky od 5 do 99 ve všech pádech kromě N. a Ak. mají koncovku -i:
bez pěti, k pěti, o pěti, s pěti
(!) devět → devíti
Číslovka sto se skloňuje jako podstatné jméno vzoru město.
Číslovka tisíc se skloňuje jako podstatné jméno vzoru stroj.
Číslovka milion se skloňuje jako podstatné jméno vzoru hrad.
Číslovka miliarda se skloňuje jako podstatné jméno vzoru žena.

Cvičení
1. Tvořte imperativ (2. os. sg. a 2. os. pl.):
připravit se, vrátit se, nechat, doplnit, otevřít, vyhodit, cestovat, vyměnit,
kupovat, nabídnout si, tvořit, číst, zůstat, povědět, sníst, zeptat se, umýt se,
sednout si, posadit se, připomenout, zapamatovat si, spát, cvičit, usmívat se, najít,
všimnout si, půjčit, opravit, ukázat, vzít, přestat, začít, pokračovat
2. Co zakazují tyto obrázky? Tvořte příslušné imperativy.

108
3. Řekněte kamarádce, co musí udělat a co nesmí dělat. Použijte imperativ:
musíš to udělat nesmíš to dělat
probudit se v 6.30 kouřit
umýt se zapomenout na sestřiny narozeniny
učesat se opisovat od sousedů
nasnídat se tykat profesorovi
jít na fakultu nakupovat hodně dárků
udělat zkoušku nechávat okno otevřené
odpovědět na otázku dívat se pozdě na TV
přečíst ten článek jíst hodně sladkostí
uklidit v pokoji pít hodně piva
zavolat mamince hrát na kytaru a hlasitě zpívat
koupit něco k večeři ublížit kamarádkám
pozvat kamarádky na kávu jít pozdě

4. Čtěte číslovky:
Odjel do zahraničí se 2000 dolary. Ke 12 cestujícím se v Praze přidalo ještě
10. Za jízdenku jsem zaplatila bez 25 korun 800. Prodejní doba je od 9.00 do
19.00. Po 22 letech se vrátil do vlasti. Ze 36 míst ve voze bylo obsazeno jen 21.
Nezáleží mi na nějakých 5000 Kč. Slyšel jsi něco o těch 3 000 000 000 Kč? Bez
těch 17 000 dolarů se neobejdeme. Už jsem ti vyprávěl o těch 224 chybách. Jeden
je za 18, druhý bez 2 za 20. Restaurace pracuje do 24 hodin a v sobotu je otevřena
do 2.00.

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Tip na výlet
Český Těšín
Když se po první světové válce řešil spor,
komu připadne slezský Těšín, ukázalo se jako
nejvhodnější vymezit hranici mezi Česko-
Slovenskem a Polskem řekou Olší. Po rozdělení
se Český Těšín mohl pochlubit snad jen
novorenesanční nádražní budovou z  roku
1889. Během následujících patnácti let ale ve
městě vyrostlo mnoho budov v duchu moderní
architektury a na počátku 30. let už měl Český
Těšín tvář reprezentativního města. Daleko

109
více historických památek můžete vidět v polském Těšíně (Cieszyně), jeho
historický střed patří k nejzachovalejším v celém Polsku. Řeku Olši a zároveň
hranici mezi městy i zeměmi překonáte přes železobetonový most Družby
z roku 1953. Most spojuje Hlavní třídu v Českém Těšíně s ulicí Zamkovou
v Cieszyně. Druhou jmenovanou se dostanete až na Zámecký vrch s Loveckým
zámečkem, habsburskou rezidenci z 19. století, a romantickým parkem, v němž
se nachází románská rotunda sv. Mikuláše z poloviny 11. století a obranná
Piastovská věž s krásnou vyhlídkou na město a okolí ze 13. století. (ČD)
2. Která česká města chcete navštítit?
3. Návštěvu kterého běloruského města doporučíte cizincům?
4. Přečtěte si několik reklamních informací Českých drah. Vyberte si to, co se
vám bude hodit:

Cestujte mezi kterýmikoli dvěma krajskými


městy za pouhých 160 Kč!
Nestůjte ve frontě
a kupte si jízdenku v automatu S jízdenkou eLiška, která je určená všem, kdo jsou
držiteli čipové In-karty/Rail plus, můžete vyrazit
Využijte možnosti rychlého nákupu jízdenek třeba z Olomouce do Karlových Varů nebo ze Zlína
pomocí nového automatu na jízdenky (UNIPAJ). do Českých Budějovic za jednotnou cenu 160
P r o n á k u p jíz d e n e k Kč.
dopor uč ujeme použít
Jízdenka platí ve 2. třídě vlaků všech kategorií, v 1.
čipovou In-kartu, kterou
třídě pouze ve spojení s časovým doplatkem do 1.
proměníte v elektronickou
třídy. Platnost jízdenky je vždy do 6.00 hod. dne
peněženku nabitím u pokladní přepážky
následujícího po prvním dnu platnosti.
označené touto samolepkou.
Na kartu si tak vložíte libovolné množství peněz Cenový tip
(maximálně ekvivalent 150 eur v Kč), které
využijete při nákupu jízdenek v  automatu Cenový Z Ostravy do Prahy za 2 hodiny a 59 minut
tip
s bonusem až 6 %. vlakem SuperCity Pendolino – s jízdenkou
Ve vybraných automatech je možná platba také eLiška a místenkou SuperCity již od 260 Kč.
mincemi.
Z Ostravy do Prahy za 2 hodiny a 59 minut vlakem
SuperCity Pendolino – s  jízdenkou eLiška a
místenkou SuperCity již od 260 Kč.

Seznam stanic, mezi kterými lze cestovat


s jízdenkou eLiška
Brno hl.n., Brno-Královo Pole, České Budějovice,
Hradec Králové hl.n., Jihlava, Karlovy Vary, Liberec,
Olomouc hl.n., Ostrava hl.n. Ostrava-Svinov,
Ostrava-Vítkovice, Pardubice hl.n., Plzeň hl.n., Ústí
nad Labem hl.n., Zlín střed, Otrokovice, Praha hl.n.,
Praha Masarykovo n., Praha-Holešovice, Praha-
Smíchov

110
Ještě ti nebylo 26 let?
Cestuj výhodně vlakem
Pro cestující ve věku 15-26 let
nabízíme výhodnou in-kartu/Rail plus
s aplikací in-zákazník za pouhých 330 Kč.

Co získáte s nabídkou in-zákazník na in-kartě/Rail plus:


• Slevu 25 % na jednosměrné a zpáteční jízdenky
• Slevu 25 % na traťové jízdenky a síťové jízdenky KLASIK
• Slevu 25 % na mezinárodní jízdenky a další slevy v mezinárodní přepravě
• Slevu 50 % na místenky
S čipovou in-kartou /Rail plus…
• Můžete zakupovat výhodně jízdenky eLiška pro cesty mezi krajskými městy
na eshop.cd.cz a v automatech na jízdenky
• Můžete platit jako s elektronickou peněženkou (u pokladních přepážek a v
automatech na jízdenky) a získat bonus 3 % za bezhotovostní platbu
• Můžete sledovat stav účtu elektronické peněženky na moje.inkarta.cz
Náš tip
• Získejte bonus až 6 % za nákup jízdenek na Internetu nebo v automatech
při platbě z elektronické peněženky
Kde mohu kartu získat?
• Na eShopu Českých drah na www.eshop.
cd.cz
• v železniční stanici po vyplnění formuláře
Platnost karty je 3 roky (věk 15-26 je rozhodující
při nákupu karty – karta tedy může platit I po
dosažení 26 let).
Bližší informace získáte na stránkách www.cd.cz/
zakaznik, mailem info@cd.cz nebo na tel.
340 122 113

Cestujte výhodně – cestujte vlakem

Slovní zásoba
jízdenka (jednosměrná, zpáteční, mezinárodní, síťová)
místenka
hl.n. = hlavní nádraží
pokladna ČD = České dráhy
pokladní přepážka Kč = koruna česká
automat na jízdenky
zapamatujte si: 1.p. peníze
sleva 2.p. peněz
zlevněný 3.p. penězům
výhodný 4.p. peníze
6.p. (o) penězích
7.p. penězi
Lekce 20
Gramatika
1. Kondicionál
jedn.č. mn.č.
bych bychom
dělal, -a, -o bys dělali, -y, -a byste
by by
2 os. jedn.č.: myl bys + se → myl by ses
myl bys + si ruce →myl by sis ruce
2 os. mn.č. (vykání): myl / myla byste
l-ové tvary: Viz lekci 11.

2. Spojka aby
jedn.č. mn.č.
abych abychom
abys dělal, -a, -o abyste dělali, -y, -a
aby aby

3. Spojka kdyby
jedn.č. mn.č.
kdybych kdybychom
kdybys dělal, -a, -o kdybyste dělali, -y, -a
kdyby kdyby

4. Zájmeno všechen
jednotné číslo množné číslo
m.r. ž.r. stř.r. m.r. ž.r. stř.r.
všichni (ž.)
1.p. všechen všechna všechno všechny všechna
všechny (než.)
2.p. všeho vší všeho všech
3.p. všemu vší všemu všem
všechen (než.) vši /
4.p. všechno všechny všechny všechna
všeho (ž.) všechnu
6.p. (o) všem (o) vší (o) všem (o) všech
7.p. vším vší vším všemi

112
Cvičení
1. Tvořte kondicionál:
čtu, čteme, čtou, dívám se, dívá se, díváte se, píšeš, sportuje, kupujeme, cvi-
číš, vezmou, mluvím, pomůžete, oblékneš si, umyješ se, doporučím, pracuje,
cestujeme, zpívají, chci, musíš, těšíš se, pozvu, ukážeme, pošlete, sedneš si,
lehnete si, zůstanu, připravuješ se, řeknu, zeptáte se

2. Přečtěte text písničky a přeložte ho:

Kdyby prase mělo křídla


Petr Skoumal 
Kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták
vyletěl bych na praseti někam do oblak
uviděl bych Itálii, uviděl bych svět
v Rakousku bych slyšel zvonce
z výšky koukal na Japonce,
a pak bych se zase vrátil, vrátil bych se zpět
Uviděl bych řeku Ganges, uviděl bych Nil
Uviděl bych Madagaskar, chvíli bych tam byl
Kdyby prase zachrochtalo a vzlétlo do oblak
Měl bych všude plno přátel, byl bych slavný cestovatel,
kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták

3. Dokončete věty:
Kdybych se narodil(a) v Africe, ... Kdybych uměl(a) japonsky, ...
Kdybychom zůstali doma, ... Kdybyste nestihli vlak, ...
Kdyby se mi ztratil pas, ... Kdyby neexistoval Internet, ...
Kdybys chtěl přibrat, ... Kdyby prase mělo křídla, ...
Kdybys chtěl zhubnout, ... Kdyby lidé měli křídla, ...

4. Tvořte věty podle vzoru:


Vzor: Řekněte Pavlovi, aby vám řekl (všechno). – Pavle, řekni mi všechno.

Řekněte...
... panu úředníkovi, aby vrátil pasy (všichni 30 studentů).
... Lence, aby vás seznámila s (všichni její známí).
... kolegovi, aby vám pověděl o (všechny události).

113
... příteli, aby odpověděl na (všechny vaše otázky).
... Tomášovi, aby to řekl (všichni jeho známí).
... malému chlapci, aby se nebál (všechno).
... Marii, aby nevěřila (všechno), co jí říkají.
... panu Tučnému, aby odepsal na (všechny maily).
... Zuzce, aby něco udělala s (to všechno).
... Radkovi, aby vám pověděl o (všechno), o čem se dozvěděl.
... Petrovi, aby byl se (všechno) spokojený.
... otci, aby otevřel (všechna okna).
... panu řediteli, aby poděkoval (všichni 4 návštěvníci výstavy).

Text
1. Přečtěte a přeložte:
Má sportování vliv na náš život?
Má vliv, nebo nemá vliv sportování na náš život? Je to vůbec k něčemu?
Pomůže nám to? Ano. Každý sport je něčím výjimečný a působivý. Máme
ho oblíbený a jen tak se ho nevzdáme. Sportování nám dopomáhá ke stavbě
těla a duše.
Sportovat je krásné a hlavně účinné. Musíme sportovat, nebo si vybrat
nějaký sport? Nemusíme!!! Ale měli bychom si vybrat. Určitě chceme vypa-
dat pěkně, mít vypracovanou postavu a sportem také duševně odpočívat a
nechceme snad vypadat tak, že nám bude dělat problém přesunout se z mís-
ta na místo. Mít sport je jako vznášet se mezi vítězi, kteří se snaží zapůsobit.
Ať si vybereme cokoli, záleží to na nás a na našem zdravotním stavu. Být spor-
tovec je jako být začátečník a pak vítěz. Můžeme vyhrávat diplomy a poháry.
K čemu to je? Aby si nás lidé všimli, co v nás je a čeho dokážeme dosáh-
nout. Sport nás změní, jsme silnější a cítíme se krásně a sportovně. Pokud
chcete začít sportovat, zkuste to ihned. Třeba to budete vy, který, se zapíše
do knihy dějin.
(podle www.behame.cz)
2. Seřaďte popis sportu s jeho názvem:

114
Slovní zásoba
sportovec sportovat divák
závodník závodit fanoušek fandit
vítěz vítězit
reprezentant mistrovství
reprezentace olympijské hry (= OH)

Letní sporty Zimní sporty


atletika šerm hokej
gymnastika skoky do vody bruslení
tenis lukostřelba krasobruslení
stolní tenis cyklistika biatlon
plavání badminton lyžování
vzpírání box slalom
veslování zápas
fotbal (= kopaná)
volejbal (= odbíjená)
basketbal (= košíková)
házená
vodní pólo
Источники

www.behame.cz
www.cd.cz
www.cs.wikipedia.org
www.ikea.com
www.lib.rus.ec
www.otto.de
www.photo.peoples.ru
www.zvezdacz.ru
Содержание

3 Предисловие

4 Условные сокращения

5 Lekce 1 Abeceda. Dobrý den, jak se


Fonetika: přízvuk, dlouhé a krátké jmenujete?
samohlásky, dvojhlásky, souhlásky
j, l, h, g, ď, ť, ž, š, č
Gramatika: časování slovesa být,
zájmeno ten, číslovka jeden, rod
substantiv

12 Lekce 2 Fonetika: slabikotvorné souhlásky, Naše učebna


souhláska ř Barvy
Gramatika: Rod adjektiv, posesivní Kde je?
zájmena

18 Lekce 3 Fonetika: souhlásková spojení Můj pokoj


Gramatika: Mn.č. substantiv, Číslovky 1–10
adjektiv a zájmen, sloveso mít

24 Lekce 4 Fonetika: střídání samohlásek, ráz Lidské tělo, popis


Gramatika: Akuzativ sg. substantiv, osoby
adjektiv a zájmen, Akuzativ pl.

29 Lekce 5 Fonetika: střídání souhlásek, Oblečení


vokalizace předložek
Gramatika: časování sloves 1. třídy,
budoucí čas nedokonavých sloves

34 Lekce 6 Fonetika: výslovnost přejatých slov Rodina


Gramatika: časování sloves 2. třídy, Číslovky 11–99
Nominativ pl. m.r. živ.: substantiva a
adjektiva, přivlastňovací adjektiva

117
42 Lekce 7 Gramatika: Gramatika: časování Povolání
sloves 3. třídy, přechylování

49 Lekce 8 Gramatika: Gramatika: časování Město


sloves 4. třídy Číslovky 100-...
Instrumentál substantiv a adjektiv Číslovky 1. -...
Číslovky 1x, 2x, ...

56 Lekce 9 Gramatika: Gramatika: časování Snídaně je grunt


sloves 5. třídy Jídelní lístek
Slovesa + na + Ak.

66 Lekce 10 Gramatika: Skloňování má milá Můj den


žena Dny v týdnu
Modální slovesa Kolik je hodin?
Řadové číslovky

71 Lekce 11 Gramatika: Skloňování cizí růže Kde jsme byli o


Předložky lokální a temporální prázdninách?
Minulý čas sloves Mám rád...

77 Lekce 12 Gramatika: Skloňování píseň a kost V obchodě


Zájmena já, ty, sebe

82 Lekce 13 Gramatika: Skloňování můj bílý Jdeme do kina


dům Přesný čas
Zájmena on, ona, ono

87 Lekce 14 Gramatika: Skloňování dobrý Roční období


student Názvy měsíců

91 Lekce 15 Gramatika: Skloňování cizí stroj, Kolikátého je dnes?


muž Kalendář

95 Lekce 16 Gramatika: Skloňování mé velké Předpověď počasí


okno
Skloňování zájmena náš / váš

99 Lekce 17 Gramatika: Skloňování cizí pole, Karel Čapek


náměstí Zahradníkův rok
Skloňování zájmena ten Lidové pranostiky

118
102 Lekce 18 Gramatika: Skloňování číslovek Zdraví, nemoc
dva/dvě, tři, čtyři
Množné číslo některých substantiv
s významem „část těla“ (duál)

107 Lekce 19 Gramatika: Imperativ Cestování vlakem


Skloňování číslovek pět - ...

112 Lekce 20 Gramatika: Kondicionál, Sport


spojky aby, kdyby
Skloňování zájmena všechen

116 Источники
На обложке: панорама Старого города (Прага)

Учебное издание

Потапова Ольга Васильевна

Začínáme s češtinou

Начинаем изучать чешский язык

Учебно-методическое пособие

На чешском языке

В авторской редакции

Дизайн обложки С. Н. Егоровой


Технический редактор Г. М. Романчук
Компьютерная верстка Т. Я. Холод

Ответственный за выпуск Т. М. Турчиняк

Подписано в печать 05.05.2010. Формат 60×84/16.


Бумага офсетная. Гарнитура Таймс. Печать офсетная.
Усл. печ. л. 6,98. Уч.-изд. л. 6,58. Тираж 100 экз. Зак.

Белорусский государственный университет.


ЛИ № 02330/0494425 от 08.04.2009.
Пр. Независимости, 4, 220030, Минск.

Отпечатано с оригинала-макета заказчика.


Республиканское унитарное предприятие
«Издательский центр Белорусского государственного университета».
ЛП № 02330/0494178 от 03.04.2009.
Ул. Красноармейская, 6, 220030, Минск.

Вам также может понравиться