You are on page 1of 152

OBSAH I

Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

26

Duchovn ivot I
PA S C H L N P O S E L S T V P O S V T N H O S Y N O D U P R AV O S L AV N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U
I
M E T R O P O L I TA K R Y T O F V N E W Y O R K U I -

4
11

C E N A M E Z I N R O D N H O F O N D U J E D N O T Y P R AV O S L AV N C H N R O D
I

14

P R A V O S L A V N B O H O S L O V E C K F A K U LTA P R E O V S K U N I V E R Z I T Y
I
S E T K N S E K U M E N I C K M P AT R I A R C H O U B A R T O L O M J E M I . I I
O S L AVA 8 5 . N A R O Z E N I N V L A D Y K Y S I M E O N A I 8 5 -
N V T VA M E T R O P O L I T Y V O L O K O L M S K H O I L A R I O N A I

15
20
21
26

Slovensko I
Z O S N U L N A J V Y P R E D S TA V I T E A M E R I C K E J K A R P AT O - R U S K E J P R A V O S L V N E J E P A R C H I E V U S A
I -
PRZDNINOV STRETNUTIE MLDEE V CHOKOVCIACH I
P R O H L E N M E Z I P R AV O S L AV N P P R AV N K O M I S E V C H A M B S Y
I
S TA N I E O B Y V AT E O V, D O M O V A B Y T O V 2 0 1 1 I , 2 0 1 1

50

33
36
37
38

Krtce I K
Na cestch I

42

C H R M K A Z A S K I K O N Y M AT K Y B O V H A V A N I

50

ivotn styl I
E C H Y A M O R AVA M A J S V I K O N O P I S C E I
P U T O V N I K O N O P I S N V S TA V A N A S L O V E N S K U I

60
63

28

Tma I
KYPR I
N V T VA L S K Y A M R U N A K Y P R U I
K Y P E R S K P R AV O S L AV N C R K E V V 2 0 . A 2 1 . S T O L E T
I 20 21

64

ARCIBISKUP MAKARIOS III. (19131977) I III (19131977)

70
75

VECHNO ZL JE K NEMU DOBR ROZHOVOR S JEHO BLAENOST CHRYSOSTOMOSEM II


I - II

84

VOLBA KYPERSKCH ARCIBISKUP: DJINY A SOUASNOST


I :

108

Ikony I
NANEBEVSTOUPEN PN, ECKO, 17. STOLET I , , XVII
S E S T O U P E N S V AT H O D U C H A , R U S K O , 1 4 . S T O L E T . I , , X I V .

114
115

75

Pravoslavn msta I
P R AV O S L AV N C H R M S VAT H O V L A D I M R A V M A R I N S K C H L Z N C H
I .

118

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I Z M U S I

128

Z redakn poty I
D O P I S M E T R O P O L I T Y K R Y T O FA A P R O S B A O N A E M O D L I T B Y Z A J A P O N S K V C A C E L J A P O N S K N R O D
I

I N M E M O R I A M B R AT R A J A N A M AT O U K A Z C R K E V N O B C E V O L O M O U C I
I IN MEMORIAM
U C T N PA M T K Y J I H O D I E N S T B I E R A I
D E J V I C K PA S T I

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
P A S C H A V K AT E D R L N M C H R M U S V. C Y R I L A A M E T O D J E I .
J . B . M E T R O P O L I TA K R Y T O F V U S A I . .
VELK TVRTEK UMVN NOHOU I
K N S K S V C E N O L E K S A N D R A B E LY I I
N V T V A J . V. M E T R O P O L I T Y V O L O K O L M S K H O I L A R I O N A I E . B .
KNSK SVCEN IGORA JEFREMUKINA I
P A S C H A V C H R M U S V AT H O J I V E S V I TA V C H I .
P A S C H A V C H R M U S V. M I K U L E I .
C H R M K A Z A S K I K O N Y M AT K Y B O V H A V A N I
N V T V A M E T R O P O L I E TA M A S S O S A O R E I N I I
Z A S E D N P O S V T N H O S Y N O D U K Y P E R S K P R AV O S L AV N C R K V E
I ,

140
141
143
146
148
150
7
12
16
24
29
34
40
46
56
66

PIJET PREZIDENTEM DEMETRISEM CHRISTOFIASEM I

73
78
94
112

P R O T. P A V E L C E L I B Y L V Y Z N A M E N N P R V E M N O E N M M I T R Y
I .

147

U C T N PA M T K Y B O J O V N K Z A S V O B O D U K Y P R U I
NVTVY METROPOLI, CHRM A MONASTR NA KYPRU I ,

84

94

ikona 2 /2011

PRAV SLOVO I

Foto: Jadran etlk I :

etonho roku uplyne 5 let od vydn prvnho sla asopisu


IKONA. Rd bych proto poblahopl jeho tvrcm i tenm
k tomuto prvmu zaokrouhlenmu vro asopisu, kter
pin pravdiv svdectv o ivot pravoslavn crkve a pravoslavnch kesan u ns i v zahrani. Bhem pti let si asopis
zskal velkou oblibu, jak v crkevnch kruzch v esk republice, tak
i na Slovensku. Avak co je nejdleitj, m tak mnoho pznivc,
kte nejsou pravoslavn vry i nemaj vbec dnou crkevn pslunost. Prv k tmto lidem od potku chce Ikona hovoit. V na
spolenosti toti existuje znan nedostatek informac o pravoslavn
crkvi. Mlokdo v, e pravoslav je kesanstvm vchodu Evropy
a e spolu se zpadnmi kesany- mskmi katolky a evangelickmi
crkvemi vytv na evropskou civilizaci a duchovn identitu.
Slovant vrozvstov, svat Cyril a Metodj, pili z vchodnho kesanskho patriarchtu konstantinopolskho k nm na Moravu. Byli
naimi prvnmi uiteli evangelia ve srozumiteln jazykov form a se
vemi prvky vchodnho pravoslavnho kesanstv. Proto pravoslavn
crkev eskch zem a Slovenska je autentickou pokraovatelkou jejich
misijnho dla: modl se stejnm zpsobem a vyuuje srozumiteln
pravdy Bo. Pravoslav v eskm stt a stt slovenskm je domc
a pvodn kesanskou vrou naich pedk. Svoji sounleitost s naimi stty pravoslavn ei, Slovci a Rusni projevili ast v domcm
odboji proti faismu a pinesli velk obti, na zklad kterch mohly
bt vybudovny oba nae samostatn stty. O tom vem pojednvala
ada lnk uveejnnch v Ikon a k tomu jet doplovala vdy aktuln zprvy ze ivota na mstn crkve. V dnm vtisku Ikony
nikdy nechybly reprodukce skutench ikon. asto si je nai vc
vystihovali a rmovali, nebo ikona, i kdy je jenom reprodukc, pin vcmu lovku mimodn poehnn.
V dnm ppad asopis Ikona nebyl a nen jakousi konkurenc tradinm crkevnm asopism Hlasu pravoslav a Odkazu svatch

ikona 2 /2011


.
, . ,
. , ,
.
.

. ,



.

.

.

:
, , .


. ,
,
, ,
.
, ,

.
.
, ,
,
.

.
, ,
.

, , , ,
, , ,
.
, ,
, ,
, . , ,
,
, ,

.

.

PRAV SLOVO I
Cyrila a Metodje. Pedn nevychz kad msc a nem charakter
rodinnho pravoslavnho asopisu. Jejm hlavnm kolem je vnst
pravdiv vdn o pravoslavn ve do na spolenosti, kter nese
pevn rysy zpadn kesansk kultury, dle pak podporovat nikoliv
vnitn, ale vnj misii pravoslavn crkve v obou sttech.
Myslm, e vichni, kte kad tvrtlet oekvaj novou Ikonu, pej
jejm autorm, aby se jim jejich dlo dailo, jako tomu bylo doposud.
Prosm, modlete se za n a pokud mete, podpote jejich prci duchovn - nmty, nzory i tvr kritikou a tak materiln - finannm
pispnm na jej vydvn.
Spolu s prvm zaokrouhlenm vrom asopisu Ikona dkuji vemohoucmu Bohu za stejn vro zvolen metropolitou eskch zem
a Slovenska. Snm na mstn crkve m zvolil formou losovn v monastrskm chrmu zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov, stejnm
zpsobem jak byl zvolen apotol Matj podle svdectv prv kapitoly
Skutk apotolskch. Byla to volba Boho lidu z vle a milosti Bo.
Po celou dobu m ptilet sluby metropolity jsem ctil podporu, jak
vcch lid, tak i podporu Bo, je mi pomhaly pekonvat problmy, nstrahy a zlomyslnost temnch sil. Osobn se nemm m
chvlit. Poten cle a pedsevzet vtinou zstaly nesplnny. Dlo
crkve se rod pomalu.
Ptilet obdob je velmi krtk, se svmi nejblimi spolupracovnky
z posvtnho synodu a veden vech ty eparch se nm podailo vysvtit a ustanovit ti nov biskupy. Nae crkev nikdy nemla tak
velk poet archierej. Postupn jsme navtvili vechny historick
patriarchty kesanskho vchodu: konstantinopolsk, alexandrijsk,
antiochijsk a jeruzalmsk. Prohloubili jsme nae dlouholet dobr
vztahy s moskevskm, gruznskm, ale i se srbskm, rumunskm
a bulharskm patriarchtem. Oficiln nvtvu jsme vykonali letonho roku tak na Kypru, kde jsme se setkali s velkm pochopenm
k na misijn prci. Velmi inspirativn byla tak leton nvtva New
Yorku, pi n jsme upevnili nae dlouholet svazky s mstnmi pravoslavnmi kesany.
Hlavn dl sluby metropolity se vnoval uskutenn zvru poslednho mstnho snmu, ktermu jsem pedsedal. Z vce ne deseti
usnesen mm radost, e se rozvj prce obou bratrstev pravoslavn
mldee na Slovensku i v esk republice, zlepuje se komunikace
a vzjemn informovanost mezi eparchiemi a naimi vcmi. Mnohokrt se podailo za uplynul obdob dobe reprezentovat pravoslav
ve veejnch sdlovacch prostedcch obou stt. V rmci podpory
mnistv se zbudovalo nkolik dalch monastr nap.: ensk monastr svatch Vclava a Ludmily v Loukch u Sokolova a musk
skit Promnn Pn v Tov u Marinskch Lzn.
Po edesti letech uvn rezidence metropolity v Praze 6, Dlosteleck 7, se rozhodli jej staronov majitel dt na crkvi vpov.
Dky sestersk pomoci rusk pravoslavn crkve a dalch nejmenovanch pomocnk jsme ve velmi krtk dob opustili rezidenci v Dlosteleck ulici a pesthovali se do novho objektu t v Praze 6
v ulici reck 36. Nov rezidence i sdlo sted potebuje nkladnou
rekonstrukci, avak jako rezidence metropolity slou ji od zatku
letonho roku.
Ve uveden je jenom zlomek z toho, co se nm za poslednch pt
let podailo. O tom, co se zatm nepodailo bychom mohli mnoho
pst. Lpe je vak za vechno sklonit pokorn hlavu a modlit se, aby
se ve vem dla vle Bo, aby v naich pnch nebyla na prvnm
mst touha po lidsk slv a ocenn, ale aby ve vem byl osloven
Pn n a Spasitel Je Kristus.
Po pti letech ve slub metropolity dkuji vem svm spolupracovnkm: biskupm, duchovnm a hlavn vcm za Vai lsku a podporu i trplivost k mm slabostem a nedostatkm. Modlete se za m,
abych ml dostatek duchovnch i tlesnch sil a byl hodnm sluebnkem na Bo niv.
metropolita Krytof


, , ,
,
.
.
,
, ,
. . .
.
.
.
.
: , ,
. , ,
, .
,
.
-,

.
,
,
. ,
, , ,
,
.
.
,
,

.
6, . 7,
.
, , , 6, 36.
,
.
,
. , , . , ,
,
,
,
.
, : , ,
,
. ,
.

ikona 2 /2011

DUCHOVN IVOT

Christos voskrese! Voistinu voskrese!


Kristus vstal z mrtvch! V pravd vstal
z mrtvch!
Dstojn otcov, brati a sestry, srden
Vs zdravme se svtkem Vzken Kristova!
Nebo i Kristus jedenkrt za hchy trpl,
spravedliv za nespravedliv, aby ns pivedl k Bohu, umrtven jsa ze strany tla,
ale oiven Duchem (1 Pet 3,18).

Kristus za vechny zemel, aby ti, kte


ivi jsou, ji neili sami sob, ale tomu,
kter za n zemel a z mrtvch vstal
(2 Kor 5,15).
N Pn Je Kristus trpl a vstal z mrtvch z hrobu za cel svt, aby Svou peistou Krv pivedl kadho ke spse. Vstal
z mrtvch, abychom se skrze vru v nj
stali syny Bomi (Gal 3,26, Jan 1,12). Proto
dnes vichni pravoslavn kesan oslavuj
vzkenho Pna, proto je Pascha Kristova

nejvtm kesanskm svtkem. Svtl


paschln radost nm pipomn, e my,
kesan, jsme novm stvoenm v Kristu. A pokud jednou v tomto doasnm ivot zememe, vstaneme pak z mrtvch,
protoe smrt pro ns nen nic jinho ne
doasn spnek, ze kterho procitneme
k vnmu a blaenmu ivotu. Proto je
pro ns paschln den tak radostn.
Dky tomu, e letos svtek paschln slavme podle obou kalend v jednom dni,

Paschln poselstv
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku


!
Kristus vstal z mrtvch! V pravd vstal
z mrtvch!

, ,
!
... ,
,
, ,
,
(1 3:18).
,
,
(2 5:15).

ikona 2 /2011


,
,
.
, , ,
( 3: 26,
1: 12). ,
.
, , ,
.

, ,

, , .
.
,
,
,

.

DUCHOVN IVOT
meme ho provat spolen a v jednomyslnosti, v jednot se vemi pravoslavnmi kesany na celm svt. Dky naim
pastm a vcm se postupn napluje
usnesen poslednho Snmu na Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku o dosaen slaven Paschy vemi
mstnmi pravoslavnmi kesany spolen
podle vchodn paschlie. Mme tud nadji, e n nejvt Svtek budeme takto
svorn oslavovat i v ptch letech, jak to
ostatn i nae posvtn tradice a crkevn
jednota pirozen vyaduj, a jak je slaven
ve vech svtovch pravoslavnch crkvch.
Po mnoh stalet kadoron slav nrody
Vchodu i Zpadu Kristovo Vzken;
kad nrod tuto vznamnou udlost oslavuje po svm. Ve svt pravoslavnm je radost z vry ve Vzken Kristovo provna
nejhloubji, pichz po nkolikatdennm pstu, je plna duchovnho naden
a upmn vry, zcela napluje nae due.
dn jin udlost v ronm kalendnm
cyklu ns tak vrazn nesjednocuje, jeliko
zmrtvchvstal Kristus je pro ns Cestou,
Pravdou a ivotem (Jan 14,6).
Tyto duchovn pocity v ns vychovala
Matka Crkev, je ns po stalet sytila duchovn stravou, posvcovala skrze Tajiny
moc Svatho Ducha, upevovala v jed-

.
, ,
,
, , ,
,
.
, ,

;
.
, ,

, .
,


( 14: 6).

,
, -

not vry a v poznn Syna Boho. Jednu


svatou, veobecnou a apotolskou Crkev
tvo spolen s ostatnmi sesterskmi
crkvemi i nae mstn pravoslavn crkev.
Postupn se u ns vytvej mstn obyeje a zvyklosti, ktermi oslavujeme
Boha, jak je nm to pirozen; to pod-

statn vak mme s ostatnmi sesterskmi


crkvemi spolen, to podstatn vyznvme a oslavujeme stejn jako pravoslavn kesan v jinch zemch, v jednot
vry a lsky s nimi spolen a jednomysln v dnen den volme: Vstal
z mrtvch Kristus!

.
,
.
,
, ;
,
, . , , :
!

,
.
-

.

,
, ,
.

,

. ,
,
. , ,
-
:
, . , ,
? -

ikona 2 /2011

DUCHOVN IVOT

Vldce tohoto svta vak chce nai crkevn jednotu rozbt, chce oslabit jej slu
a autoritu. Vude kolem ns vidme pee
bezbonosti a duchovn smrti. Mnoh se
dnes s ovacemi a s mediln podporou buduje na tchto livch a marnivch zkladech, lid zapomnaj na Boha a na Jeho
pikzn, klan se modlm a hch liv
nazvaj dobrodinm. I v dob nabyt svobody vyznn sl ateizmus a z pamti lid
se vytrc vdom o kesanskch koenech na evropsk civilizace. Lid odpadvaj od Boha, nemodl se, svmi tkmi hchy zasazuj rny Kristu na Jeho
Tle na Jeho Crkvi. Dje se to podle
stle aktulnch slov spisovatele Dostojevskho: ... tam bel zpas s Bohem
a bojitm jsou lidsk srdce. Jak tmto
tlakm meme jako pravoslavn kesan
vzdorovat? Jak meme pemoci klady
odvkho neptele lidskho rodu? Jedin
nekolsajc vrou ve vtzstv Spasitele
nad vemi silami pekla, nebo On sm do
pekla sestoupil a brny pekeln rozlmal.
Touto vrou ili pravoslavn kesan v dobch tlak od komunistick moci, touto
vrou pemhali toky vnjch neptel
crkve i pokusy rozbt crkev zevnit rznmi bludy a rozkoly.
Velk crkevn uitel, svat Jan Damask,
ve svm Paschlnm knonu hlasit vol:

svat Crkev v den Vzken Kristova. A


povstane Bh v srdcch ns vech a a jsou
pekonny neospravedlniteln rozepe,
zloba, nenvist a jakkoliv rznice v naich
rodinch, v naem crkevnm ivot a na
celm svt.
Christos voskrese! Voistinu voskrese!
Vstal z mrtvch Kristus! V pravd vstal
z mrtvch!

Pascha vrnch! Tedy pouze ten, kdo


vrn v ve Spasitele Jee Krista, prov Paschu radostn a jako velk Den. Nebo kdo pevn v v Krista, ten se na Paschu pipravil, postil se, modlil, zpovdal se
s kajcm srdcem a pokorn pistoupil
k pijet svatch Dar. Kdo opravdu v
v Krista, ten pln Jeho pikzn, ten je skutenm kesanem, ten je synem Bom
dle milosti a Pascha je pro nj Svtkem
vech svtk.
Draz otcov, brati a sestry! A povstane
Bh a rozprchnou se jeho neptel! vol

?

, ,
.

, .
,
,
:
! , , , . ,
, , , ,
.
, , ,
, .
, ! !
-

ikona 2 /2011

+ Krytof,
arcibiskup prask
metropolita eskch zem a Slovenska
+ Jn,
arcibiskup preovsk a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Tichon,
biskup komrensk
pomocn biskup pro preovskou eparchii
+ Jchym,
biskup hodonnsk
pomocn biskup
pro olomoucko-brnnskou eparchii

.
, , ,

,
.
!
Kristus vstal z mrtvch! V pravd vstal
z mrtvch!

+ ,
,

+ ,

+ ,
-
+ ,
-
+ ,
,


+ ,
,

-

FOTOREPORT

Pascha v katedrlnm chrmu


sv. Cyrila
a Metodje
v Resslov ulici
24. 4. 2011


.

.
24. 4. 2011

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

10

ikona 2 /2011

DUCHOVN IVOT
Na zklad pozvn prvnho hierarchy
Rusk pravoslavn crkve v zahrani metropolity Hilariona navtvil vladyka Krytof v doprovodu duchovnho otce igumena
Alexandra ve dnech 25. 2. a 1. 3. 2011
USA. Jeho prv kroky na americkm kontinent vedly do newyorsk katedrly
rusk pravoslavn zahranin crkve, je
se nalz v synodlnm dom v Manhatanu. Nsledujc den 26. 2. navtvil monastr ctihodnho Joba Pojevskho v Jordanville asi 4 hodiny vzdlenm od New
Yorku. Krom bohoslueb zde pednel
v mstnm teologickm semini o djinch
a souasnm ivot Pravoslavn crkve
v eskch zemch a na Slovensku. V nedli
masopustn pak slouili archijerejskou sv.
liturgii oba hierarchov spolu s arcibiskupem Justinianem z moskevskho patriarchtu a vikrnm biskupem Jeronmem
v katedrle v New Yorku. Vladyka Krytof
byl p n vyznamenn nejvym ocennm dem pesvat Bohorodice Kursko-korenn prvnho stupn.
Ve veernch hodinch zavtal metropolita
Krytof do chrmu sv. Nikolaje, kter je

dnes sdlem podvorija moskevskho patriarchtu v USA. Setkal se zde krom arcibiskupa Justiniana tak s vladykou Jonem, metropolitou cel Ameriky a Kanady,
nejvym pedstavitelem mstn autokefln pravoslavn crkve.
V pondl pak metropolita Krytof vykonal
v doprovodu svho hostitele metropolity
Hilariona a biskupa Jeronma zdvoilostn
nvtvu u eckho americkho arcibiskupa Dimitrije. Tento hierarcha je pedsedou synodu vech pravoslavnch biskup
v USA. Kanonicky spravuje na 500 farnost
podlhajcch Konstantinopolskmu patriarchtu, pod jeho sprvu pat t karpatsk eparchie vladyky Nikolaje, tradin
velmi sblen s na crkv. Arcibiskup Dimitrij se loni stal estnm doktorem teologie na PBF v Preov, kde vysvtil zkladn
kmen pro jej novou budovu. Toto setkn
mlo velmi ptelskou atmosfru. Arcibiskup Dimitrij svm hostm ukzal tak na
dev psanou ikonu, je zzran pekala
teroristick tok na newyorsk mrakodrapy 1. z 2001. Ikona byla uloena
v eckm pravoslavnm chrmu stojcm

pod mrakodrapy, z nho po toku, krom


tto ikony a znan pokozenho zvonu,
zstaly jen doutnajc trosky. Chrm by
ml bt v brzk budoucnosti znovu vybudovn jako pamtnk.
Odpoledne pak navtvil vladyka Krytof
prestin bohosloveckou fakultu St. Vladimir Seminary, kde mu byl udlen doktort teologie honoris causa. Zrove jej
ptomn metropolita Jon vyznamenal
dem sv. Innokentije, 1. stupn, nejvym vyznamennm Americk autokefln
pravoslavn crkve. Tato vysok ocenn
se metropolitovi Krytofovi dostala za jeho
mnohaletou pastskou slubu a teologick
dlo v rmci psoben mstn pravoslavn
crkve i na mezinrodn rovni.
Nkolikadenn pobyt vladyky Krytofa
v USA pispl k prohlouben vztah mezi
pravoslavnmi jurisdikcemi a utuil ptelstv pravoslavnch v eskch zemch
a na Slovensku s pravoslavnmi bratry a sestrami v Americe.

Metropolita Krytof v New Yorku

-



25 1 2011
.

,
. , 26
,

,
-.
,

.



.

.

,

.
, , .

, ,
.

.
500 , ,
, .

,
.
, - 11
2001 .

,
,
,
, . .
St. Vladimir Seminary,

.
. ,

.




.





.

ikona 2 /2011

11

FOTOREPORT

J. B. metropolita Krytof
v USA
26. 2. 2011

. .

26. 2. 2011

12

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

13

DUCHOVN IVOT

Cena Mezinrodnho fondu jednoty pravoslavnch nrod


Dne 21. ledna 2011 se konalo pedn cen Mezinrodnho fondu jednoty pravoslavnch nrod Za vynikajc innost
v oblasti upevovn jednoty pravoslavnch nrod. Za upevovn a podporu kesanskch hodnot v ivot spolenosti
patriarchy Alexije II. za rok 2010.
Dne 21. ledna 2011 se konalo pedn cen
Mezinrodnho fondu jednoty pravoslavnch nrod Za vynikajc innost v oblasti upevovn jednoty pravoslavnch
nrod. Za upevovn a podporu kesanskch hodnot v ivot spolenosti patriarchy Alexije II. za rok 2010.
Sl crkevnch snm v chrmu Krista
Spasitele, kde se konala ceremonie, je skutenm architektonickm skvostem vzbuzuje pocit otevenosti, sjednocen a svo-

body zrove. Toho dne byla v sle slyet


etina, srbtina a arabtina to spolu hovoili fov diplomatickch mis a pedstavitel mstnch pravoslavnch crkv,
konkrtn helladsk, alexandrijsk, srbsk,
eskch zem a Slovenska, antiochijsk.
ekali na pchod lauret pro rok 2010.
Byli to znm bohoslovec Jeho Blaenost
arcibiskup Nov Justininy a celho Kypru
Chrysostomos II., prezident Ukrajiny V. Janukovy, rusk spisovatel V. Rasputin
a Pravoslavn bohosloveck fakulta Preovsk univerzity vrazn ohnisko bohoslovectv v Evrop. Patriarcha Kirill spolu
s laurety a s prezidentem Fondu profesorem V. Alexejevem vstoupili do slu. Ukzalo se, e prezident Ukrajiny nemohl
dorazit kvli vbuchm, k nim dolo
v Makejevce. Nachzet se v takov okamik se svm nrodem je dleitj ne obdret jakkoliv ocenn, ekl hlava RPC.
Avak a u se laureti cen nachzej kdekoliv, a slou lidem a pravd Bo kdeko-

liv, vechny spojuje to, e pracuj pro blaho


na pravoslavn oikumeny.
Lauretem ceny Fondu se tak stala Bohosloveck fakulta Preovsk univerzity psobc pod ztitou Jeho Blaenosti arcibiskupa praskho, metropolity eskch
zem a Slovenska Krytofa. Tuto cenu Fakulta obdrela za svou prci v oblasti ppravy kdr pro autokefln Pravoslavnou
crkev eskch zem a Slovenska, za svou
misionskou innost a za podporu pravoslavnch hodnot v ivot spolenosti.
Cenu Fondu pevzal dkan pravoslavn Bohosloveck fakulty Preovsk univerzity,
doktor bohoslov profesor Jn Zozuljak,
jen na ceremonii vystoupil s projevem:
Fakulta se stala velice dleitm ohniskem
en pravoslavn duchovnosti a vzdln
ve stedn a vchodn Evrop, v Zakarpat,
a je to jedno ze souasnch center kesanskho bohoslov. Uskuteuje dleitou
misionskou innost a podporuje pravoslavn hodnoty v ivot spolenosti.



21 2011 . "
.
" II 2010 .

, ,
, . , ,
:
, : , , , , .
-2010.
II,
. , .
. . . ,

14

ikona 2 /2011

,
: "

, -
. - ,
,
, ".


,

,
,
.
-

, , ,
:
, ,

. ,
.

DUCHOVN IVOT

Pravoslavn Bohosloveck fakulta Preovsk univerzity


Roku 1950 se z Pravoslavnho duchovnho
semine, zaloenho pro poteby pravoslav v echch a na Slovensku, stala Pravoslavn bohosloveck fakulta, kter byla
penesena do slovenskho msta Preova.
Prvnm dkanem se stal profesor a doktor
bohoslov protojerej Josef Hradil. Dle ve
funkci dkana psobili profesor a doktor
Josef Kulheim, protojerejov Peter Kernaevi, Andrej Michalev, Stefan Pruinsk,
Milan Gerka, Peter Kormank. V souasnosti je dkanem profesor, doktor bohoslov protojerej Jn Zozuljak. Do roku 1990
byla Fakulta samostatnm vzdlvacm
subjektem. Roku 1990 se stala soust univerzity v Koicch.
Dne 1. ledna 1997 byla na zklad rozhodnut Nrodn rady (parlamentu) Slovensk
republiky zaloena Preovsk univerzita,
jej soust se stala Filozofick, Pedagogick, eckokatolick bohosloveck fakulta, a tak Fakulta humanitnch a prodnch vd, sem tak byla pevedena
z Koic Pravoslavn bohosloveck fakulta.
Clem fakulty je pprava duchovnch kdr, vyuujcch nboenskm a etickm
oborm, pracovnk v oblasti pravoslav-

nch socilnch slueb, a tak pracovnk


instituc autokefln Pravoslavn crkve eskch zem a Slovenska.
Fakulta m 9 kateder: biblickch vd, systematickho bohoslov, praktickho bohoslov, crkevnch djin, byzantologie, crkevnho prva, filozofie, zkladnho
bohoslov a socilnch slueb, pedagogiky
a psychologie. Probh zde vzdlvac a vzkumn innost ve vech oblastech bohosloveckch vdomost, a tak v oblasti liturgiky, pravoslavn duchovnosti a misie
Crkve. Studium je ptilet. Lze zde studovat denn, dlkovou a extern formou. Absolventi mohou pokraovat ve vzdlvn
v doktorandskm studiu v oboru pravoslavn bohoslov, po jeho ukonen zskaj
titul doktora filozofie. Fakulta m tak
prvo udlet titul docenta a provdt inauguraci profesor. Tak zde psob semin
pro duchovn. Od roku 1990 m Fakulta
v Olomouci svou poboku.
Fakulta udruje tsn vztahy s bohosloveckmi kolami a fakultami univerzit
z Ruska, ecka, Anglie, USA a jinch zem,
ve spoluprci s ktermi pravideln organizuje vmny student a vyuujcch.

Fakulta hraje vznamnou lohu pi pprav kdr pro autokefln Pravoslavnou


crkev eskch zem a Slovenska, a tak
pro jin pravoslavn crkve ve svt, m
upevuje pravoslavnou celistvost. Stala se
velice vznamnm ohniskem en pravoslavn duchovnosti a vzdln ve stedn
a vchodn Evrop, v Zakarpat, a je jednm
ze souasnch center kesanskho bohoslov. Uskuteuje dleitou misionskou
innost a podporuje pravoslavn hodnoty
v ivot spolenosti.



B 1950 . ,
,

.

.

,
, ,
, ,
. ,
. 1990 . .
1990 .
.
1 1997 .
() , , , -
, ,
.


, , ,
.
9 :
, , , , , ,
,
,
. -

,
,
. 5 . ,
.
, .

.
.
1990 .
.
, , , ,
.



, ,
.


- ,
, .
,
.

ikona 2 /2011

15

FOTOREPORT

Velk tvrtek
umvn nohou
12 knm,
chrm Zvstovn pesvat
Bohorodice, 21. 4. 2011



12 ,

, 21. 4. 2011

16

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

17

FOTOREPORT

18

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

19

DUCHOVN IVOT

Metropolita Krytof se pi sv nvtv Turecka setkal v sobotu 4. dubna 2011 s ekumenickm konstantinopolskm patriarchou Bartolomjem. Patriarcha jej pijal
spolu s kanclem mitr. prot. Mgr. Josefem
Hauzarem ve Fanaru. Hlavnm tmatem

rozhovoru byla pprava oslav 1150. vro


pchodu sv. Cyrila a Metodje na Moravu
a nsledn pijet kesansk vry slovanskmi pedky. Patriarcha Bartolomj pijal
pozvn osobn asti na vronch bohoslubch, kter nae crkev, d-li Bh, pi-

pravuje v rmci tradin pout v arelu mikulickho pamtnku v sobotu 25. kvtna
2013. Dle podal metropolitu Krytofa,
aby tlumoil sv pozdravy a poehnn naim biskupm, duchovenstvu a vcmu
lidu.

Setkn
s ekumenickm patriarchou Bartolomjem I.

I

, 4 ,
. .

20

ikona 2 /2011

1150- .
.
,
, -

,
, 25
2013 .
,
.

DUCHOVN IVOT
Pravoslavn monastr Zesnut svat Bohorodice ve Vilmov hostil v sobotu 12. nora nejvy pedstavitele pravoslavn crkve
v echch i na Slovensku. Nejen oni pijeli
poblahopt k 85. narozeninm arcibiskupovi olomoucko-brnnsk eparchie, kam
je samozejm zahrnuto tak Prostjovsko,
Simeonovi. Bhem slavnostn bohosluby
byl vysvcen na dikona jeho dosavadn
hypodikon Mgr. Oleksandr Belya ThD.,
kter den na to pijal v Brn knsk svcen.
ThDr. Radivoj Jakovljevi. To je obansk
jmno vladyky Simeona, kter od roku
2000 spravuje olomoucko-brnnsko eparchii pravoslavn crkve. I pes docela cize
znjc jmno, kter m srbsk koeny, je
rodilm echem. Vtinu sv knsk
drhy strvil v Marinskch Lznch. V roce
1998 se stal biskupem, pijal jmno Simeon
spojen prv se srbskm pravoslavm,
a o necel dva roky pozdji vystdal na
moravskm stolci souasnho vladyku
Krytofa, kter se stal metropolitou eskch zem a Slovenska.
Pro knsk povoln se vladyka Simeon
rozhodl po absolvovn gymnzia. Jenom
tak mimochodem, v t dob tak inklinoval
ke studiu divadeln reie. Maturoval ale
tsn po vlce a podle svch slov ctil v ten
okamik, e by se ml vnovat nemu

Oslava 85. narozenin vladyky Simeona

85

85-

, 12 ,

. , 85- - (, , )
.
,
,
.

, 2000 - . ,
, , .
. 1998
, ,
,
, .

ikona 2 /2011

21

DUCHOVN IVOT

22

smysluplnjmu. Na Karlov univerzit


zaal souasn studovat filozofii a teologii.
asem mi dolo, e prv teologie je to,
emu se chci vnovat, vzpomn. Dnes
m tedy za sebou bohatou duchovn kariru. Je z jeho pohledu zkuenosti a vdomosti snaz zskvat nebo je pedvat?
Nabval jsem vdomosti, abych je pak
mohl rozdvat, k. Jak dodv, asi tm
nejsilnjm obdobm byla nsledn studia
bohoslov v Leningrad, a v ohldnut za
cel ivot i nejastnj. Ze studi v Rusku
se vrtil za est let.
Zrove ale tak piznv, e neml pleitost zroit pln vechno, co mu studia
dala. Po nvratu z Ruska nastoupil jako
uitel na bohosloveck fakult v Preov.
Pvodn jsem se chtl vnovat vuce kesansk morlky, ale okolnosti m njak zavedly k Bibli, nsledn jsem tak spolupracoval na pekladu a ekumenickm
vkladu Bible, pokrauje vladyka Simeon.
Ne byl vysvcen na knze, trvalo dalch
est let, ale jak piznv, dvody byly v
tomto ppad vcelku svtsk. V pravoslavn crkvi plat pravidlo, e pokud se
budouc knz neoen do svho vysvcen,
pak u se oenit nesm. Neml jsem odvahu zstat cel ivot sm, tak jsem se rozhodl sv vysvcen odloit a do chvle,
kdy se oenm, pibliuje svoji dal i-

votn etapu, kter byla zavrena vysvcenm a odchodem z fakulty do farnosti


v Marinskch Lznch, kde strvil celch
dalch 40 let.
Stejn jako na fakult, kde byl zjem prosazovat politicky spolehlivj pedagogy,
s politickou moc musel bojovat tak za
svho psoben v Marinskch Lznch,
kde u ve dvou ppadech byl u tm
odejit. V prvnm ppad do toho ale pilo Prask jaro, ve druhm ppad to bylo
na sklonku roku 1976, kdy se rodila Charta
77 a komunist si u vc museli dt pozor
na dodrovn zkon, k dl vladyka a
dodv: Modlil jsem se k Bohu, aby m
ve farnosti nechal, pokud jsem tam nco
platn. Jinak e jsem pipraven odejt!
V roce 1996 ovdovl, dva roky na to pijal
biskupsk svcen, a jak u bylo zmnno,
dal ivot nsledn spojil s Olomouc
a potamo celou Moravou. Krom duchovn prce byl od zatku 90. let ale tak
v Marinskch Lznch starostou obnovenho Sokola. S smvem, ale tak s hrdost
piznv, e jde o takovou rodinnou tradici. Byli jsme takov sokolsk rodina. Pi
zakldn Sokola Fgnerem a Tyrem bylo
16 ze zakldajcch len z okruhu na rodiny, vysvtluje.
Jak k, jeho srbsk rodov koeny sahaj
a do 12. stolet, kdy jeho rodina pijala

.
,
.
, ,
, ,
-, . .
, ,
, .
.
:
? : ,
. , ,
,
,
.
.
,
, .

-

.

, - ,
, .
,
,
, ,
.
,

,
.

,
, ,
,


, 40 .
, ,
,

,

ikona 2 /2011


.
,

1976 ,
77,
, : ,
,
- . ,
!
1996 ,
,
,
, ,
.

DUCHOVN IVOT

kesanstv. Nejde u pesn urit rok,


kter to byl, ale bylo to na svtek svatho
Mikule. Od t doby je vdy povinnost
nejstarho mue v rodin oslavu tohoto
svtku pro ostatn leny rodiny pipravit.
Tuto tradici jsem u pedal svmu synovci
Zoranovi, spolu s rodinnou ikonou, kterou
dostal u mj otec od mho ddeka. Kolik
ale generac ped tm se ikona ddila, nedoku ct, piznv vladyka Simeon.
Pedevm obdob jeho arcibiskupsk
sluby v Olomouci bylo obdobm pedvn svch ivotnch i duchovnch vdomost a zkuenost hypodikonovi Oleksandru Belyovi, rodku ze Zakarpatsk
Rusi, kter je stle historicky povaovna
za soust nkdejho eskoslovenska
a tak habsburskho mocnstv. Ten po
studich na bohosloveck fakult v Preov
pijel dl prohlubovat svoje duchovn vzdln na Moravu, v polovin ledna pak
obhajoval na Karlov univerzit, kde v necelch 30 letech zskal titul ThD. Symbolicky v den 85. narozenin svho patrona
vladyky Simeona bhem slavnostn bohosluby v sobotu ve Vilmov se stal dikonem a den na to, pijal knsk svcen
v Brn.
Ovem ani ve svm vku vladyka Simeon
nepovauje sv nabvn vdomost za
uzaven. Vnuje se studiu francouztiny,

kter je dalm z jazyk, ktermi se doke


bez problm domluvit. Francouztinu
jsem se uil u na gymnziu, ale byl jsem
lajdk a neuil jsem se ji dostaten, piznv s smvem. Dvodem toho, pro se
jazyku tak intenzivn vnuje je i fakt, e
olomoucko-brnnsk eparchiem m jednu
farnost t ve vcarsku, kam je pozvn
a kde povauje za sprvn vst promluvu
v jazyce, ktermu tam vichni rozum.

,
. ,
,
.
.
16 -
, .
,
XII ,
.
,
,
.

.
, .

, , .



, , - -

, . ,
,
,
, 30
.
,
85-
,
, .
,

.
,
.
,
,
. ,
, -
,
,
,
.

MiH

MiH-

ikona 2 /2011

23

FOTOREPORT

Knsk svcen
Mgr. Oleksandra Belyi ThD.
13. 2. 2011


,

13. 2. 2011

24

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

25

DUCHOVN IVOT

Jeho Vysokopeosvcenost metropolita volokolmsk Ilarion navtvil na zklad pozvn Jeho Blaenosti metropolity Krytofa
nai autokefln pravoslavnou crkev ve
dnech 14. a 16. nora 2011. Vladyka Ilarion je pedsedou adu vnjch crkevnch vztah Moskevskho patriarchtu
a m tak na starosti prohlubovn dobrch
sesterskch vztah mezi Ruskou pravoslavnou crkv a ostatnmi mstnmi pravoslavnmi crkvemi. Metropolita Ilarion je
zrove pednm teologem Rusk pravoslavn crkve a tak hudebnm skladatelem
autorem nkolika skladeb vn hudby,
mezi nimi vynik nap. oratorium Narozen Pn.
V rmci sv nvtvy slouil vzcn host
spolu s metropolitou Krytofem a dalmi
duchovnmi ve svten den 15. nora svatou archijerejskou liturgii v chrmu svatch
Petra a Pavla v Karlovch Varech, kter jsou
sdlem Podvorija Duchovnho zastupitelstv Moskevskho patriarchtu Rusk
pravoslavn crkve. Vysvtil pi n na knze
otce dikona Mgr. Pavla Hempela a pednesl hlubok kzn na tma Setkn lovka s Kristem. Tho dne pak navtvil

nov crkevn sted v Praze 6 v reck


ulici, na jeho nedvnm zakoupen se
osobn podlel. Dle pak navtvil Duchovn stedisko svat Ludmily a seznmil
se s prac nedln koly veden otcem dikonem Vasilijem erepkem.
Veern program nvtvy metropolity Ilariona zapoal setknm s pedsedou Ekumenick rady crkv bratrem synodnm seniorem eskobratrsk crkve evangelick
Mgr. Joelem Rumlem a generln tajemnic
Ekumenick rady crkv sestrou Mgr. Sandrou Zlabovou. Pot nsledovala prezentace eskho pekladu knihy vladyky Ilariona vnovan odkazu Izka Syrskho,
vznamnho duchovnho otce kesanskho vchodu. Prezentace se zastnilo
velk mnostv pozvanch odbornk
teolog a pedstavitel eskho kulturnho
a spoleenskho ivota. Mezi pozvanmi
zstupci diplomatickho sboru byl i nov
velvyslanec Rusk federace v R pan Sergej
Borisovi Kiselev. Bhem prezentace zaznla tak ukzka z Vnonho oratoria
metropolity Ilariona a esky, ecky i staroslovansky zazpval oktet pveckho sboru
pravoslavnho katedrlnho chrmu sva-

tch Cyrila Metodje veden sbormistrem


Mriem Christou.
Po ukonen prezentace vyznamenal metropolita Krytof vzcnho hosta dem
svatho Cyrila a Metodje zlatou hvzdou
za jeho velk pnos pro pravoslavnou teologii a prohlubovn sesterskch vztah
s na crkv i ostatnmi mstnmi pravoslavnmi crkvemi svta.
Ze Slovenska pijel v zastoupen Jeho Vysokopeosvcenosti vladyky Jna, arcibiskupa preovskho a Slovenska, pozdravit
vzcnho hosta vladyka Tichon, biskup
komrensk.
Veer pak ml metropolita Ilarion setkn
s dkanem mskokatolick teologick fakulty Karlovy univerzity P. prof. Th.Lic.
Prokopem Broem, Th.D. a poskytl interview esk televizi do pravidelnho poadu
Kesansk magazn, kter byl vysln
v sobotu 19. 2. v 9:10 hodin na T 2.
Nsledujcho dne se konala tiskov konference vnovan nvtv metropolity Ilariona, kter se zastnilo velk mnostv
novin vetn zstupc esk televize,
eskho rozhlasu a Rdia Proglas. Tho
dne pijala vzcnho hosta pedsedkyn

Nvtva metropolity volokolmskho Ilariona





14 16
.


.

, , , , , .


15
.
,

26

ikona 2 /2011

.


.

6
, .


,
.



.
,
,

.
-,
.

-
. ,

. , ,
,
.

,



.

, -

DUCHOVN IVOT

Poslaneck snmovny Parlamentu esk


republiky pan Miroslava Nmcov a besedovala s nm o loze pravoslavn crkve
ve spolenosti a o aktulnch kolech Snmovny. Setkn se zastnil krom metropolity Ilariona tak metropolita Krytof
a jejich doprovod.
Oficiln nvtva pedsedy adu vnjch
crkevnch vztah Moskevskho patriarchtu metropolity volokolmskho Ilariona
opt prohloubila nae sestersk vztahy
s Ruskou pravoslavnou crkv a zrove
dala znt esk spolenosti, e Rusk pravoslavn crkev m dnes ve svm ele vysoce vzdlan pedstavitele, kte usiluj
o smen jak na poli nboenskm, tak
i nrodnm.

Prbh nvtvy:
14. 2. Uspodal generln konsul Rusk
Federace v Karlovch Varech S. V. erbakov na poest metropolity volokamskho
Ilariona slavnostn veei v mstn restauraci Savoy.
Veee se zastnili zstupce hejtmana
Karlovarskho kraje J. Borko, duchovn Michalovsko-koick eparchie archimandrita
Serafim, pedstaven chrmu Rusk pravoslavn crkve v Karlovch Varech protojerej Nikolaj, len chrmov rady A.N. Rebjonok a lenov delegace OVCS. Pi veei

,
, .

-
, ,
, ,
19 9.10 T 2.
, ,
,
,
.
,
. ,
,
.
-

byla mimo jin pipomenuta role chrmu


jako msta setkvn pravoslavnch vcch. Metropolita Ilarion zdraznil, e ji
dle ne 100 let je Petropavlovsk chrm
nejen mstem modliteb, ale tak crkevn
a kulturn dominantou msta.
15. 2. V den svtku Hromnic, v chrmu
Rusk pravoslavn crkve v Karlovch Varech spolu slouili mi metropolita eskch
zem a Slovenska Krytof a s poehnnm
Jeho Svatosti patriarchy moskevskho

a cel Rusi Kirilla, spolu s nm i metropolita


volokamsk Ilarion.
Na mi byli ptomni generln konsul
Rusk Federace v Karlovch Varech S. V.
erbakov, zstupce hejtmana Karlovarskho kraje J. Borko a mnoho pravoslavnch vcch.
Po skonen me metropolita eskch zem
a Slovenska Krytof pozdravil metropolitu
volokamskho Ilariona, kter ve svm projevu podkoval za pozvn.



,

,

, .

.
15.2.
,


,
.

. . ,
. .

:
14.2.


. . , -
,

,
. . . ,
,
.
,
100
,

ikona 2 /2011

27

DUCHOVN IVOT

Jako pamtku na spolenou modlitbu pedal pedstaven chrmu, otec Nikolaj,


obma metropolitm Ikonu svat Trojice,
zhotovenou eskmi mistry.
15. 2. V praskm pravoslavnm kulturnm centru Ikon probhla s poehnnm
metropolity eskch zem a Slovenska
Krytofa prezentace eskho pekladu
knihy metropolity volokamskho Ilariona
Izk Syrsk a jeho duchovn svt. Poprv
kniha vyla v roce 1998 v rutin a byla
peloena do mnoha jazyk. Nyn vychz
v eskm pekladu. Metropolita eskch
zem a Slovenska Krytof vyznamenal metropolitu volokamskho Ilariona pravoslavnm dem sv. Cyrila a Metodje se zlatou
hvzdou. Jet ped zatkem prezentace
se metropolita Illarion setkal s pedstaviteli
Ekumenick rady crkv, pastorem J. Rumlem a Sandrou Zalabovou.
15. 2. Navtvil pedseda OVCS novou rezidenci metropolity eskch zem a Slovenska. Jeho Blaenost metropolita Krytof
provedl metropolitu Ilariona a leny delegace budovou a vyjdil upmn a srden
podkovn patriarchovi moskevskmu
a cel Rusi Kirillovi za pomoc pi zskn
tohoto domu. Podotknul, e skoro 60 let
ili v pronjmu a a nyn, dky nezitn
pomoci Jeho Blaenosti patriarchy Kirilla
m crkev konen sv vlastn sdlo.


,
.

, ,
.
15.2.





.
1998

.
.

.
.

, . .
15.2.

28

ikona 2 /2011

Potom oba metropolitov navtvili duchovn-kulturn centrum sv. Ludmily, kter


se zizuje s pomoc Rusk pravoslavn crkve. Centrum bude slouit jako platforma
spoluprce duchovnch i veejnosti na
vzdlvacch, socilnch i kulturnch programech. Na pamtku nvtvy centra metropolita Krytof daroval Metropolitovi Ilarionovi Ikonu sv. Vclava eskho.
16. 2. Pedseda OVCS metropolita Ilarion
se v sdle Parlamentu R setkal s pedsedkyn PS PR Miroslavou Nmcovou.
Metropolita Ilarion ujistil M. Nmcovou
o bratrskch vztazch mezi ruskou a eskou pravoslavnou crkv. Byly pipomenuty
tak vzjemn vztahy ruskho a eskho
nroda ve XX. stolet. metropolita Krytof
upozornil na roli eskho sttu v osudu

mnohch ruskch emigrant po roce 1917


a navrhl uspodat pod ztitou pedsedy
PS PR konferenci na toto tma. Na zvr
metropolita Ilarion daroval M. Nmcov
svou knihu Izk Syrsk a jeho duchovn
svt.
16. 2. Skonila nvtva pedsedy OVCS
metropolity volokamskho Ilariona v esk republice. Rno se konala v pravoslavnm kulturnm centru Ikona tiskov konference metropolity volokamskho Ilariona
a Jeho Blaenosti metropolity eskch
zem a Slovenska Krytofa. Byly na n
shrnuty vsledky nvtvy a nastnny perspektivy dal spoluprce Moskevskho patriarchtu a Pravoslavn crkve eskch
zem a Slovenska pi realizaci kulturnch
a vzdlvacch projekt.

.


. ,
60 ,
,
,
, , .
- . , . , .

. .
16.2.

. .
.

XX ,


1917
,
, .
.
.
16.2.

.
-

.



.

FOTOREPORT

Nvtva J. V. metropolity
volokolmskho
Ilariona
14.16. 2. 2011

E. B.

14.16. 2. 2011

J. V. metropolita volokolmsk Ilarion I . .

J. B. metropolita Krytof a J. V. metropolita volokolmsk Ilarion I . .


ikona 2 /2011

29

FOTOREPORT

Velvyslanec Rusk federace J. E. Sergej Borisovi Kiselev a Alexej V. Kolmakov rada vyslanec Rusk federace v R I
. . ,

Archimandrita Sergej (Ivannikov), protojerej Vladimr a protojerej Nikolaj naslouchaj pednce I (),

30

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

J. V. metropolita volokolmsk Ilarion a J. E. Sergej Borisovi Kiselev I . .


Tiskov konference v The Icon Hotel & Lounge I - The Icon Hotel & Lounge

ikona 2 /2011

31

FOTOREPORT

Otec Igor, J. V. metropolita Ilarion, pedsedkyn PSP R M. Nmcov, J. B. metropolita Krytof a kancl MR Mgr. Josef Hauzar I ,
, . ,

Pivtn v Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky I


Pedsedkyn Poslaneck snmovny PR M. Nmcov a J. V. metropolita


Ilarion I .

32

ikona 2 /2011

Generln konsul RF v Karlovch Varech S. V. erbakov a J. V. metropolita


Ilarion I . .

SLOVENSKO

Zosnul najvy predstavite Americkej Karpato-ruskej pravoslvnej eparchie v USA


-
1936 - 2011
Jeho Vysokopreosvietenos vladyka Nikolaj, titulrny metropolita Amissosu, najvy predstavite
Americkej Karpato-ruskej pravoslvnej eparchie
v USA zosnul 13. marca 2011 po dlhom boji s rakovinou vo veku 75 rokov.
Vladyka Nikolaj sa narodil 23. februra 1936 rodiom Anne (Totin) a Andrejovi Smiskovm. Jeho
predkovia emigrovali do USA z Podkarpatskch
obc Kalnk a Ivanovce. Na kaza bol vysvten
11. janura v roku 1959. Jeho prvou farnosou bola
farnos svtho Petra a Paula v Windber, Pensylvnii. Intronizovan na biskupa bol 13. marca 1983.
Posvtnou Synodou Ekumenickho patriarchtu bol
da 24. novembra 1997 zvolen za metropolitu.
Vladyka Nikolaj nikdy nezabdal na rodn kraj svojich rodiov a dosvedoval to aj tm, e pomhal aj
pri vstavbe novch chrmov na Slovensku.
Pohreb hierarchu sa uskutonil v piatok 18. marca
v katedrle Christa Spasitea v Johnstown PA. Veriaci naej cirkvi na ele so svojimi archijerejmi
vyjadruj primn sstras sesterskej cirkvi a modlia sa za pokoj due zosnulho vladyku Nikolaja.
VINAJA JEMU PAMJA!

,
,
- ,
13 2011 75
.
23 1936
() .

. 11 1959
.

, . 13 1983
.
24 1997 .
,
.
, 18 ,
.



.
!

ikona 2 /2011

33

FOTOREPORT

Knsk svcen
diakona Igora Jefremukina
29. 4. 2011



29. 4. 2011

34

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

35

SLOVENSKO

Hospodi Isuse Christe, Syne Boij, pomiluj


ma hrinaho.
Tieto slov zneli na stretnut pravoslvnej
mldee v doch 3. 6. marca 2011 v Chokovciach. Vetci prili s ndejou na zlepenie prpravy paschlneho pstu. Vemi
sme sa teili na naich duchovnch, ktor
nielen svojou prtomnosou, ale aj svojimi
prhovormi nadmieru splnili nae oakvania. Prvou besedou ns privtal otec Seni, ktor nm vysvetlil dleitos dodriavania pstu a prijmania Eucharistie na
ceste k spse. Veer sme mali o to viu
rados, lebo ns navtvil vladyka Juraj,
ktor nm priniesol svt ostatky Arsnia
Kapadckeho. Vladyka Juraj nm rozprval
o jeho ivote, zzrakoch, ktor vykonal.
Na konci zaujmavej besedy, ktor niektorch dojala a k malm slzikm, sme si
vetci s lskou
uctili jeho svt ostatky a prosili vladyku
Juraja o jeho archijerejsk poehnanie.
alou tmou besedy bola hora Atos. My

Przdninov
stretnutie
mldee
v Chokovciach



, , ,
, .
, 36
2011 .
. ,
,

.

36

ikona 2 /2011

mlad sme si tto tmu vyprosili svojimi


otzkami. Zaujalo
ns miesto a ivot mnchov v tichu a modlitbe na skalnatch vrchoch svtej hory
Atos. Svojm slovom ns zaujal otec Bzik,
ke nm povedal, e na tej hore strvil ist
as. V tichu sme povali jeho slov, ktor
nm ptavm spsobom priblili monastiere, ich vznik, ale aj sasnos a zloitos
ivota na tchto miestach.
Akmsi nepsanm zkonom kadho vletu je smiech a rados, o nechbalo ani
poas tchto naich dn. Vekm prekvapenm pre ns bolo, ke nm nai duchovn priniesli
vetko, o sme potrebovali na vrobu ikon,
a tak sme boli pripraven si to aj vyska.
Bolo to strhanie, maovanie, lepenie, vy-

, ,

.
, ,
.
, ,
. ,
,


.
. ,
, ,
.

.
,
. ,
, .
-
,

.
,

tvranie mozaiky a to vetko spojen s vekou radosou pri tejto innosti.


Na miestnej fare, kde sme boli ubytovan,
bolo vea zaujmavch hier a tak sa nikto
z ns poas tchto strvench dn nenudil.
Hrali sme futbal, pky, biliard, hru Slovensko, vytvoren hru aktivity, premenen na
pravoslvne lohy, ktor v nej boli zahrnut.
Rados a smiech nm vystriedal smtok
pri spomienke, e sa nm to kon. Zavenm tohto nho stretnutia bola neden
bohosluba, poas ktorej sme prosili Hospodina Boha,
aby nm poehnal alie takto vesel a
vydaren stretnutia. Chutnm obedom,
ktor nm pripravili mil manelky naich
duchovnch, sme sa rozlili s krsnymi
spomienkami na
dni 3. 6. marca 2011.
Mldenka


, . , ,
,
.
,
,
,
. , , , ,
, , .

,
. ,
,
,
, .
, ,
, 36
2011 .

SLOVENSKO

Prohlen Mezipravoslavn ppravn komise v Chambsy


Ve dnech 22. 26. 2. 2011 se v Pravoslavnm centru Konstantinopolskho patriarchtu v Chambsy u enevy (vcarsko)
konalo zasedn Mezipravoslavn komise
k pprav Velkho a svatho snmu Pravoslavn crkve.
Zasedn pedsedal pedstavitel Ekumenickho patriarchtu, Vysokopeosvcen metropolita pergamsk Jan (Ziziulas), ktermu
pomhal tajemnk Komise k pprav Velkho a svatho snmu Pravoslavn crkve,
Vysokopeosvcen metropolita vcarsk
Jeremi (Konstantinopolsk patriarcht).
Clem prce Mezipravoslavn komise bylo
uzaven zkoumn problematiky autokefality a zpsobu jejho vyhlen spolu se
zkoumnm otzky crkevnch diptych.
Komise vyslechla vodn proslovy Vysokopeosvcenho pedsedy a tajemnka,
a pot pokraovala ve zkoumn otzky
podpisu tomosu o udlen autokefality,
kter zstala nedoeen z pedchzejcho
zasedn. K tmatu probhla obrn diskuse, nepodailo se vak doshnout jednotnho een.
Vzhledem k tomu, e podle v souasnosti
platnho jednacho du Komise sv rozhodnut pijm na zklad konsenzu a ani

jeden z pedloench nvrh nedoshl jednohlasnho pijet, nebylo mon dospt k


jednotnmu spolenmu pohledu na problematiku autokefality a zpsobu jejho udlen, take tato otzka zstv nedoeen.
Komise rovn diskutovala o tmatu crkevnch diptych a zkoumala jeho rzn
kanonick a ekleziologick aspekty, popsala souasnou praxi Pravoslavn crkve
v tto otzce a jednohlasn vyjdila sv
pesvden, e je v budoucnosti nutn sestavit jednotn diptychy Pravoslavn crkve
jako viditeln vyjden jej jednoty.
Komise tak popsala kritria nutn k vepsn mstn crkve do posvtnch diptych
a k uren jejho msta v nich, jak jsou
uplatovna do dnench dn.
Komise zkoumala dost Polsk crkve a Albnsk crkve, aby jim bylo ureno jednotn
msto v posvtnch diptych vech autokeflnch pravoslavnch crkv, kde by Polsk crkev pedchzela Albnsk crkvi. Komise doporuila vnst tuto zmnu do
diptych pravoslavnch crkv.
Komise dle zkoumala tyto dosti:
svat Gruznsk crkve o jej zapsn na
est msto v posvtnch diptych vech
pravoslavnch crkv a



22 26 2011

()
.
, (),
, ( ).


,
.
,
, .


,
.
, , ,

, ,

, .

, ,


.
,
,
.

svat Kypersk crkve o jej zapsn na


vy msto v posvtnch diptych,
a rovn skutenost, e v posvtnch diptych nkterch crkv figuruj mstn crkve, kter nejsou vepravoslavn uznvan
za autokefln.
Komise dospla k zvru, e v dan okamik nen mon dospt k jednotnmu a spolenmu pohledu k tmto otzkm.
+Jan, metropolita pergamsk, pedseda
Nai mstn crkev na setkn zastupoval
vladyka Juraj, arcibiskup michalovsko-koick, kter je i pekladatelem tohoto komunik.



, . .

:



,
,

,
.
,
.
+ , ,


, -,
.

ikona 2 /2011

37

SLOVENSKO

Stanie je tak star ako vyspel civilizcie. Z historickch sprv sa dozvedme


o stan obyvateov spred mnohch tiscro v starovekom Babylone, Egypte, ne,
Palestne, Grcku i Rme. V Eurpe sa objavuj prv stania obyvateov pribline
v polovici 18. storoia. Na zem dnenho
Slovenska sa poklad za zaiatok organizovanho tatistickho zisovania rok 1715,
kedy bol v Uhorsku vykonan celokrajinsk spis obyvatestva. Prv stanie obyvatestva v Uhorsku sa uskutonilo za
vldy Jozefa II. v rokoch 17781785. Historick sprvy o staniach, listiny a zznamy
tohto druhu nm pomhaj lepie pochopi
hospodrsku a socilnu situciu predchdzajcich generci.

Stanie obyvateov, domov a bytov 2011


je akcia mimoriadneho vznamu. Vykon
sa na celom zem Slovenskej republiky
k 21. mju 2011.
Stanie riadi, metodicky usmeruje a koordinuje tatistick rad SR v sinnosti
s prslunmi orgnmi ttnej sprvy, obvodnmi radmi, obcami a vymi zemnmi celkami. Toto tatistick zisovanie
sa tka vetkch obyvateov. Do stania
bud zaraden aj cudzinci, ktor bud
v rozhodujcom okamihu stania na
zem Slovenskej republiky. Ak sa zdria
menej ako 90 dn, poskytn daje len
v obmedzenom rozsahu. Stanie sa alej
vzahuje na kad budovu uren na b-

vanie alebo na in budovu obvan v rozhodujcom okamihu stania a na byty.


Odpoveda na vetky otzky v stacch
tlaivch (A. daje o obyvateovi, B. daje
o byte, C. daje o dome) je teda pre obanov Slovenskej republiky povinnos,
ktor im vyplva zo zkona . 263/2008
Z. z. o stan obyvateov, domov a bytov.
Kad, kto je povinn poskytn daje ...,
ich poskytne plne, sprvne, pravdivo
a vas...
Stac komisri zan od 13. mja 2011
navtevova domcnosti, ktor patria do
ich stacieho obvodu. Poas vkonu innosti je stac komisr povinn preukazova sa osobitnm poverenm, ktor mu
vydal starosta obce alebo prslun orgn

Stanie

obyvateov, domov a bytov

2011

, 2011
, .

,
, , , , .

XVIII .


1715 ,
. II 17781785 . ,
.

38

ikona 2 /2011

,
2011 .

21 2011 .
,

, ,
.
.
,
.
90 ,

.
,

, ,
, .
, ,
(. , . , . ),
,
263/2008
,
. ,
..., , ,
...
13 2011
, . ,


,

SLOVENSKO

ttnej sprvy, ak je stacm komisrom


pre osobitn stac obvod. Stac komisr
odovzd bvajcim lenom domcnosti
stacie tlaiv. Stacie tlaiv bud na
nrodnostne zmieanch zemiach k dispozcii okrem ttneho jazyka aj v jazykoch nrodnostnch menn (maarskom, rmskom, ukrajinskom a rusnskom),
pre slabozrakch a nevidiacich bud vysvetlivky k stacm tlaivm v Braillovom
psme. Stac komisr nevstpi do domcnosti, pokia ho sami nevyzvete. Pou Vs
o spsobe vyplnenia stacch tlav a odpovie na Vae otzky. Ak ste definitvne
rozhodnut vyplni stacie tlaiv elektronicky, informujte o tom stacieho komisra.

Skr ako zanete vyplova stacie tlaiv,


pretajte si vysvetlivky. Mali by Vm pomc zapsa daje plne, sprvne a pravdivo. Stacie tlaiv vypisujte modrm
alebo iernym perom. Stacie tlaiv neskladajte, chrte ich pred pokodenm
a znienm. Po prv raz v histrii si budete
mc vybra, i stacie tlaiv vyplnte v listinnej podobe alebo elektronicky. Elektronick stanie bude mon prostrednctvom
pecilnej internetovej strnky www.scitanie2011.sk, ktor tatistick rad SR zriadi
na tento el. Ak sa definitvne rozhodnete
vyplni stacie tlaiv elektronicky, informujte o tom stacieho komisra.
Sta sa elektronicky umon tzv. identifiktor. Pjde o bezvznamov, nhodne

vygenerovan slo, ktor kadej osobe


doru stac komisr spolu s overovacm
heslom. Elektronick stanie bude
mon len s pouitm tohto jedinenho
identifiktora a overovacieho hesla.
Kad osoba bude ma k dispozcii len jeden identifiktor, s ktorm sa bude mc
prvoplatne sta iba raz.
Po rozhodujcom okamihu stania stac
komisr op navtvi Vau domcnos. Pome vyplni stacie tlaiv osobm,
ktor ho o to poiadaj. Skontroluje vypsan tlaiv a v prpade potreby Vs vyzve, aby ste doplnili alebo spresnili daje.
Stac komisr vyzbiera vyplnen stacie
tlaiv od vetkch osb vo svojom stacom obvode, ktor sa nestali elektronicky.

. .

,
(, ,
),
. ,
. ,
, .

,
.

, .
,
.

. , .
,
.


www.scitanie2011.sk,

.
, .
. ,

.

.
,

.
.
,
,
,
.
,
,
.

39

FOTOREPORT

Pascha
v chrmu sv. Ji ve Svitavch
24. 4. 2011


.
24. 4. 2011

40

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

Duchovn sprvce jerej Ji Kol a dikon o. Mojmr K I .

ikona 2 /2011

41

KRTCE

Knsk svcen v prask katedrle


Knsk svcen udlil v nedli 12. prosince metropolita Krytof otci dikonu Metodji Koutovi v prask katedrle svatch
Cyrila a Metodje. Otec Metodj byl k duchovensk slub pipraven otcem okrunm protopresbyterem Antonijem Drdou.
Po svm dikonskm svcen psob jako
pomocn duchovn ve Frantikovch Lznch. Na zklad doporuen karlovarskho arcidkana o. ThDr. Jana Kivky bude
s Bo pomoc ustanoven na jeho msto duchovnho sprvce ve Frantikovch Lznch. Uveden do tohoto adu vykonal metropolita Krytof v nedli 26. prosince ve
frantikolzeskm chrmu svat Olgy.

abrahamovin. Na zklad dosti jeho spolubratr jej vladyka metropolita Krytof


v den svtku svatho Basila Velikho vyznamenal prvem noen druhho ke. Svtench bohoslueb se astnilo velk mnostv duchovnch i vcch, nkte dokonce

a z dalekho Kypru, kte opakovan zapli


dobrmu pasti Axios a Mnoh lta!
Otec Vasil podkoval vladykovi za toto velik
crkevn vyznamenn a pislbil, e se bude
i nadle snait ze vech sil pracovat pro slvu
a dobro pravoslavn crkve a jejch vcch.

Ocenn pastskho dla otce Vasila


Stojky
Prask okrun protopresbyter mitroforn
protojerej Vasil Stojka, duchovn sprvce 3.
prask pravoslavn crkevn obce pi
chrmu Zvstovn pesvat Bohorodice Na
Slupi v Praze 2, se v pln svesti a sle doil

krtce



12
.
.


.

.

42

ikona 2 /2011

. , , ,
.

26 .




, 3-

2, ,
.

.
.

Svtek Sboru svatho Jana Ktitele


v Rumburku
Pravoslavn vc z esk republiky a ze
Spolkov republiky Nmecko oslavili 20.
ledna svtek Sboru svatho Jana Ktitele

,
.

!
!
,
.



20
.

() 1960
70- , .
,
, .


.

KRTCE
svatou liturgi v Rumburku. Mstn pravoslavn chrm rekonstruoval a vybavil blah
pamti otec archimandrita Andrej (Kolomack) v edestch a sedmdestch letech minulho stolet v est pamtky Stt
svatho Jana Ktitele. Archijerejsk bohosluby toho dne vykonal metropolita Krytof spolu s mstnm duchovnm sprvcem
o. prot. Antonijem Drdou. S liturgickm zpvem pomhal mtuce Dorce tak o. prot.
Mykola Onulenko z esk Lpy. Tho
dne se vladyka Krytof a otec Antonij
zastnili jednn na mstnm stavebnm
ad o povolen budovn pravoslavnho
hbitova v blzkosti chrmu na Strnm
vrchu. Po spnm jednn oba navtvili
starostu msta a sentora Ing. Jaroslava
Sykka a pan mstostarostku Alenu Winterovou a setrvali s nimi v ptelsk besed
tkajc se duchovnch aktivit pravoslavn
crkve a pe o pamtky vznamn pro
kesanskou civilizaci v Evrop.

,


.

.
.
- ,

,
.


, 22 ,
,
. . , -,

(- ).
,
- . -

Dkvzdn za Ukrajinu
V sobotu 22. ledna slavila Ukrajina sttn
svtek vnovan sjednocen sv zem. Archijerejskou sv. liturgii s dkvzdnm za
jednotu Ukrajiny vykonal Jeho Blaenost
metropolita Krytof spolu Jeho Vysokopeosvcenost arcibiskupem Jurajem (Michalovsko-koick eparchie) v chrmu
svatho Mikule v Praze-Bubeni. Bohoslueb se zastnil krom ady duchovnch
tak Jeho Excellence velvyslanec Ukrajiny
pan Ivan Hrycak. Sv. liturgie za Ukrajinu
se konaly tak v dalch chrmech na autokefln crkve v eskch zemch a na Slovensku. Pejeme Ukrajin a ukrajinskmu
nrodu hojnost Boho poehnn na
mnoh a blah lta.

Vyznamenan duchovn
V rmci Mezinrodn konference hlavnch
vojenskch kaplan konan v Praze slouil
Jeho Blaenost metropolita Krytof spolu
s ji zmnnmi duchovnmi (kaplany)
protopresbyterem Nikolaosem Gourdoupisem a prot. Mgr. Maximem M. vancarou
v ptek 4. nora t.r. sv. archijerejskou liturgii v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice a vyznamenal pi n dva spoluslouc
duchovn. Za neobyejn spnou pastskou slubu i na mezinrodnm poli o.
prot. Mgr. Zorana Drenovace prvem no-



. .

,

, , ( ),

. , 4 2011 ,

.

,
(),
. ,
. -

en zlatho ke s ozdobami a vemi


chvlenho mladho hlavnho kaplana na
pravoslavn crkve o. prot. Mgr. Maxima
M. vancaru prvem noen zlatho ke.
Obma vyznamenanm duchovnm blahopejeme a pejeme mnoh a blah lta!!!

Padestiny otce protojereje Srdjana


Jablanovie
Abrahmoviny oslavil otec protojerej Ing.
Srdjan Jablanovi 17. nora tohoto roku
v rodinnm kruhu a nsledujc den spolu
s duchovnmi a vcmi v chrmu Zesnut
pesvat Bohorodice Na Olanech v Praze
3. Archijerejskou svatou liturgii slouil metropolita Krytof spolu s oslavencem a otci
archimandrity Sergijem (Ivannikovem)
a Serafimem (emjatovskij) a duchovnmi


. .

. .
17 ,

3, .



(), .
(), . , , ,
,
. .
.

.
.
. -

ikona 2 /2011

43

KRTCE

otci prot. MUDr. Vladislavem Dolguinem,


Mgr. Miroslavem Vachatou, Pavlem Samotovkou, Mgr. Metodjem Koutem a protodikonem Vasilem Buukem, dikony Ing.
Igorem Jefremukinem a Vasilem erepkem. Pi malm vchodu vladyka metropolita vyznamenal otce prot. Srdjana zlatm
kem s ozdobami. Dle ocenil vyznamennm v podob zlatho ke duchovenskou prci otce jereje Mgr. Miroslava Vachaty. Po svat liturgii metropolita Krytof
poblahopl oslavenci do dalch let ivota
hojnost Boho poehnn, trplivost a vrnost pastsk slub. K blahopn se pipojili t ptomn otcov duchovn a vc,
kter otec Srdjan poehnal kem. Pi slavnostnm obd jubilantovi osobn pila
popt tak velvyslankyn Srbsk republiky pan Maja Mitrovi. Otci Srdjanovi
pejeme mnoh a blah lta!

Pastsk konference v Praze


Pastsk konference duchovnch sprvc
Prask pravoslavn eparchie se konala za
pedsednictv metropolity Krytofa 10.
nora v Duchovnm stedisku svat knny
Ludmily v Praze. Jejm hlavnm tmatem
bylo stn lidu, dom a byt, kter se m
uskutenit z 25. na 26. bezna v esk republice. Stac formul bude obsahovat
tak daje o crkevn pslunosti. Ptomn
duchovn se proto navzjem informovali
o tom, jakm zpsobem by oslovili sv vc na farnostech, aby sprvn vyplnili tyto
formule. Zvlt ocenili letek k tomuto
elu pipraven tajemnkem MR pro styk
s veejnost a Ekumenou Mgr. Ondejem
Chrstem. Duchovn sprvcov se shodli
na tom, e je velmi dleit jednat osobn
s vcmi a oslovit t sympatizanty s pravoslavnou crkv, je maj monost svm
podpisem vyjdit svj vztah k pravoslav.
Zvrem vyjdili astnci konference
pn sejt se po vyhlen vsledk stn
lidu a zamyslet se nad plody sv duchovensk prce.

Metropolitn rada eskch zem zasedala


dn zasedn Metropolitn rady eskch
zem se konalo ve tvrtek 3. bezna v Gorazdov Cyrilometodjskm stedisku duchovnch setkvn ve Vilmov u Litovle.


, . , , .
- .

!


10
.
, ,

25 26 .

44

ikona 2 /2011


.
, ,
.
,

.
,
, , , .

.


,
3 , - .
, ,
-

Zastnili se jej jej lenov jak za Praskou


tak i za Olomoucko-brnnskou pravoslavnou eparchii. Zasedn pedsedal metropolita Krytof spolu s arcibiskupem Simeonem a biskupem vikem Jchymem. Na
zasedn po peten a prodiskutovn zpisu usnesen z minulho zasedn vystoupil s velmi dleitou prezentac ivota na
Alma Mter v Preov otec protojerej dkan
PBF PU prof. ThDr. Jn Zozuak, Ph.D. Ve
svm vystoupen zdraznil stle se zvyujc vdeckou rove fakulty, na n v souasnosti studuje 550 poslucha. Veden
PBF podle dkanovch slov je pipraveno
otevt detaovan pracovit v Olomouci
na podzim tohoto roku v ppad, e bude
mt k tomuto kolu dnho profesora pravoslavn teologie jako garanta.
Rada dle jednala o u spoluprci s Metropolitn radou Slovenska a podala
kancle o. mitr. prot. Mgr. Josefa Hauzara,
aby tlumoil jejm lenm pozvn na spolen zasedn, je by se mlo uskutenit
ve tvrtek 9. ervna tak ve Vilmov. Toto
zasedn by mohlo bt celodenn s tm, e
vzdlen lenov obou rad mohou ve Vilmov penocovat. Hlavnm tmatem tohoto
spolenho zasedn by mla bt pprava
dalho celocrkevnho snmu.
lenov rady na zvr vyslechli a pijali
zprvy obou editel ad eparchilnch

.

. ,

,
-
,
, ,
.

,
550 . ,
,
,

,
.


,
,
9 -

KRTCE
rad otc mitr. metr. prot. ThDr. Jaroslava
uvarskho, PhD. a prot. Mgr. Libora Raclavskho. Za ad metropolitn rady podal
zprvu otec kancl mitr. prot. Josef Hauzar. Besedu pravoslavn mldee na zasedn reprezentoval jej esk koordintor
d. o. Mgr. Metodj V. Kout z Frantikovch
Lzn s obshlm pspvkem. Podle jeho
slov je mlde pipravena se podlet nejen
na uskutenn celocrkevnch pout, ale
jej prioritou je povzbuzovat mlad lidi
v jednotlivch farnostech k vtmu zapojen do crkevnho ivota. Mlad lid z Bratrstva se chtj podlet na pevozu knih
a dal literatury uren pro vc v Praze
z Monastru v Most ve spoluprci s adem metropolitn rady.
Dal zasedn Metropolitn rady bude
opt ve Vilmov v navrenm termnu
9. 6. 2011 a pokud to bude mon i spolen s Metropolitn radou Slovenska.

sprvcem chrmu Zesnut pesvat Bohorodice na Olanech, otcem mitr. prot. Pavlem Celiem, duchovnm sprvcem
chrmu sv. Nikolajem v Bubeni, igumenem Izaiem z Mostu, prot. Mgr. Erastem
Raptsunem z Chomutova, jer. Mgr. Olegem
Machnvem z Klatov, jer. Pavlem Samotovkou z Mlad Boleslavi, zpovdnkem
monastru igumenem Onufrijem a s protodikonem Vasilem Buukem, dikony
Ing. Igorem Jefremukinem a Vasilem erepkem, editelem prask Nedln koly
sv. Ludmily, slouil metropolita Krytof.
Bohoslueb se astnili poutnci z Prahy,
Karlovch Var, Plzn, Mostu, Chomutova
a dalch naich farnost, jako i matka igu-

mena Nektrie z Abergu a monai Kosma


a Paisij z Tova. Tento svten den vladyka metropolita udlil poehnn noen
mniskho odvu poslunici Olze. Ve svm
kzn pak vladyka Krytof podtrhl vznam muednictv v ivot kesana
a hloubku pokn, jeho pkladem se
v djinch crkve stal tak bratrovrah kne
Boleslav, jemu bylo po vykonanm pokn
odputno. Vichni host byli po ukonen
bohoslueb pozvni matkou igumenou Valentinou ke svten tabuli. Tento zimn
svatovclavsk svtek v Loukch upevnil
vru vech ptomnch a umonil vem potit se ze vzjemnho spoleenstv pravoslavnch brat a sester.

,
, . .


, 9 2011 ,
, , .

, . .
.
,
, , ,
, ,
,
.

.
,
,
,
.

.



.

Svat Vclav v Loukch


Monastr svatch muednk Vclava
a Ludmily v Loukch oslavil ve tvrtek
17. bezna 2011 jeden ze svch chrmovch
svtk: penesen ostatk svatho Vclava
ze Star Boleslavi do Prahy. Svten
archijerejskou svatou liturgii Pedem posvcench Dar spolu s otci duchovnmi
archimandritou Sergijem, duchovnm

.
,

.
.


,

. ,
.

,
. . ,

,


.
, ,
-



,
17 2011 , :
.

,
, , .
, . ,
, ,

, -

ikona 2 /2011

45

FOTOREPORT

Pascha v chrmu
sv. Mikule
na Staromstskm nmst
24. 4. 2011


.

24. 4. 2011

46

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

47

FOTOREPORT

48

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

49

NA CESTCH

Chrm v Havan byl zamlen a budovn jako pamtnk rusko-kubnskho ptelstv,


jako vraz vdku naemu nrodu, kter vznamnou mrou pispl k zachovn Kuby
jakoto samostatnho sttu, k rozvoji jejho hospodskho potencilu.
Metropolita Kirill (od roku 2009 patriarcha moskevsk a cel Rusi)

Chrm
Kazask ikony Matky Bo
v Havan


- ,
, ,
.
( 2009 )


(). .
. -
-.
,

50

ikona 2 /2011

, ,
, ,
. , .
-

Chrm Kazask ikony Matky Bo v Havan je pravoslavnou katedrlou v Havan


(Kuba). Je pod jurisdikc Rusk pravoslavn crkve. Jeho pedstavenm je protojerej Vjaeslav Bain. Chrm byl vybudovn na bezch Havanskho zlivu ve
Star Havan na rohu ulic San Pedro
a Santa Clara.
Chrm stoj na bezch zlivu, v jedn
z pamtkov chrnnch tvrt v historickm centru star Havany a nehled na vkov omezen, nazen mstnm stavebnm dem, se stal jednou z architektonickch dominant hlavnho msta. Organicky
zapad do siluety msta a je dobe vidt
z nkolika mst, zvlt ze strany moe.
Prvn bohosluby na Kub zaali duchovn
Rusk pravoslavn crkve vykonvat v roce
2001. Nejprve se konaly v ruskm obchodnm zastupitelstv, pot na velvyslanectv
a pot v katolickm kostele.
Roku 2003 byl nedaleko od budoucho ruskho chrmu obnoven chrm Svtitele Nikolaje Divotvrce pod jurisdikc konstantinopolskho patriarchtu (pvodn byl
postaven v roce 1950 a zasvcen Konstantinovi a Helen), vysvcen v lednu roku
2004 ekumenickm patriarchou Bartolomjem I. Stavba ruskho pravoslavnho
chrmu byla zahjena 14. listopadu 2004
z iniciativy vdce Kuby Fidela Castra. Ten,

2001 .
, ,
.
2003

( 1950
),
2004
I.

14 2004
, , , - .


() ( 2009 ).
.
,


II. 60--

NA CESTCH
dle svch vzpomnek, navrhl postavit katedrlu Rusk pravoslavn crkve v hlavnm
mst Kuby jako pamtnk rusko-kubnskho ptelstv.

Zkladn kmen vysvtil metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill (Gunajev)


(od r. 2009 patriarcha moskevsk a cel
Rusi). Projekt Kazask katedrly vypracoval rusk architekt Alexej Voroncov. Projekt schvlil oficiln havansk historik Eusebio Leal, jen kvli projednn tto
otzky pijel do Moskvy, kde se tak setkal
s patriarchou Alexijem II. Stavbyvedoucm
byl edestilet kubnsk inenr Pedro
Rodriguez Sanchez.
Stavbu financovaly kubnsk ady. Z 1,5
milin dolar Moskevsk patriarcht zaplatil 245 tisc dolar za rozsdlen obytn
budovy, je stla na mst chrmu.


.
. 1,5
245 ,
.

(, ) .
2008 .
19 2008

() .
,
,

XVII .
,
.
. .
,
,
.

Z Moskvy byly pivezeny jednotliv prvky


chrmov vzdoby (kopule, podlahov
krytina) a bohosluebn pedmty.
Od bezna r. 2008 se v chrmu konaj pravideln bohosluby.
Chrm byl vysvcen 19. jna 2008 metropolitou smolenskm Kirillem (Gunajevem) za ptomnosti hlavy kubnskho
sttu Rala Castra.
Kazask chrm je ptikupolov, byl postaven dle tradice staroruskho stavitelstv,
m zvonici se stanovou stechou ve stylu
17. stolet. Nosn konstrukce chrmu je ze
elezobetonu, stny jsou obloeny cihlami.
Plny Kazaskho chrmu ponkud pipomnaj chrm Zvstovn Panny Marie v
moskevskm Kremlu. Hlavn prostor je
umstn na vysok podest.
Chrm smuje oltn st do ulice, aby
lovk veel, mus vystoupat po jednom
ze dvou schodi a projt otevenm pedchrmm.
Chrm je piblin 30 metr vysok, hlavn
prostor m 18 x 18 metr. Vejde se do
nj 500 vcch.
V chrmu je umstn ikonostas se temi
adami obraz. Hlavn prestol je zasvcen
Kazask ikon Matky Bo.

Vysvcen chrmu
V nedli 19. jna 2008 pedseda Oddlen

30 , 18 18 . 500 .
. .


19 2008

,
,


.

.




.. ,
.. ,
,
, .

pro vnj crkevn vztahy Moskevskho


patriarchtu metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill spolu s arcibiskupem
chustskm a vinogradovskm Markem, arcibiskupem rjazanskm a kasimovskm
Pavlem a biskupem domoddovskm Jevtichijem vykonal svcen chrmu zasvcenho Kazask ikon Matky Bo v Havan.
Obadu se astnil hlava kubnskho sttu
Ral Castro.
Svcen se tak astnila delegace Sttn
dumy Federlnho shromdn Rusk federace v ele s mstopedsedou Dumy
L. K. Sliskojem, dle velvyslanec Ruska na
Kub M. L. Kamynin, hlavn historik Havany Eusebio Leal, rut diplomat s rodinami a mnoho krajan.
Ve svm projevu ped zahjenm bohosluby E. Leal zdraznil, e nyn existuj
v Havan dva symboly rusko-kubnskho
ptelstv. Prvn z nich je pamtnk vojkm internacionalistm a druh rusk
pravoslavn chrm, vybudovan na znamen lsky mezi dvma nrody. Zvlt
poukzal na to, e stavba Kazaskho
chrmu trvala 33 msce podle potu let
pozemskho ivota Krista. Nyn je stavba
u konce a pro kubnsk nrod je to vznamn den, prohlsil hlavn historik
hlavnho msta Kuby.

.
,
- . ,
,
. ,
-

33
. , ,
.

ikona 2 /2011

51

NA CESTCH

Pot zaznl arcipastsk projev metropolity smolenskho a kaliningradskho Kirilla. Dnes je velk den, ekl. Uplynou
roky a desetilet, uplynou stalet, a tento
majesttn a ndhern chrm bude pipomnkou toho, co uinilo nae pokolen, co
udlali politit pedstavitel Kuby a kubnsk nrod jako odpov na lsku
a ob, kterou dv pokolen naich lid ui-

nila svobodn a radostn, aby podpoila


ducha svobody a nezvislosti. Dkujeme,
e si to pamatujete.
Pedseda OVCV se podlil o vzpomnky na
setkn s legendrnm vdcem Kuby Fidelem Castrem, je se uskutenilo ped tymi lety: Byl jsem lidsky ohromen jeho reakc na n nvrh vybudovat v Havan
chrm. Nejene vyjdil souhlas, ale udlal
to s velkou radost.
Vladyka Kirill uvedl slova F. Castra, jen
ekl o chrmu: Vybudujeme pamtnk,


.
, . , , , ,

,
, . ,
.

: -

. ,
.
. ,
: , ,
, ,
, . -

52

ikona 2 /2011

a dle vladyka zdraznil, e chrm zasvcen Kazask ikon Pesvat Bohorodice,


postaven v hlavnm mst Kuby, u je pamtnkem tch, kte vynaloili svoje sly,
aby rozvjeli bilaterln dobr a ptelsk
vztahy. Tento chrm bude dnes inspirovat
mnoho lid v Rusku. Budeme i nadle dlat
to, co dlali nai otcov upmn a s lskou podporovat kubnsk nrod, zdraznil pedseda OVCV, jen nazval Kazask
chrm stekou Svat Rusi na Kub.
Pedseda Oddlen pro vnj crkevn
vztahy Moskevskho patriarchtu metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill
srden podkoval nejvymu pedstaviteli Kuby Ralu Castrovi a prostednictvm
nj celmu kubnskmu nrodu. Poznamenal, e Kuba nen bohatou zem a v souasn dob ped n stoj mnoho hospodskch kol. Metropolita Kirill tak
prohlsil: O to hlub dojem zanechv
skutenost, e kubnsk lid ze svch prostedk vybudoval v Havan rusk chrm.
Zdraznil, e tento ppad je jedinen.
Toto gesto vstoupilo do srdce ruskho lidu
a nebude zapomenuto, pravil arcipast.
Z vyprvn vladyky Kirilla nejsvtj patriarcha moskevsk a cel Rusi Alexij II. litoval, e se neme astnit svcen
chrmu Kazask ikony Matky Bo v Havan. Nejvy pedstavitel Rusk pravo-

slavn crkve podal, aby vydili jeho


upmnou vdnost a projev hlubok cty
Fidelu Castrovi a souasn hlav kubnskho sttu generlu-prezidentovi Ralu
Castrovi.
Nejsvtj patriarcha Alexij udlil crkevn
vyznamenn mnohm z tch, kte pracovali na stavb chrmu. ada z nich byla vyznamenna ped zatkem velkho svcen.
Tak za poskytnut pomoci pi budovn
chrmu Kazask ikony Pesvat Bohorodice v Havan v Republice Kub metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill
udlil pedsedkyni oddlen pro nboen-

. ,
, ,
.



. ,

. ,
, .
,
II ,
.

-
.

.

.
,


.
II .
.
III
.

, :

,
.
,

stv stednho vboru Komunistick


strany Kuby C. Diego Bello d ctihodn
Jefrosinije Moskevsk II. stupn. Hlavn
historik Havany E. Leal byl vyznamenn
dem ctihodnho Daniila Moskevskho
III. stupn.

NA CESTCH
Po vykonn obadu velkho svcen metropolita Kirill vykonal Boskou liturgii v
chrmu zasvcenmu Kazask ikon
Matky Bo v hlavnm mst Kuby.
Bohosluby se astnili zstupce mluvho
Sttn dumy Rusk federace L. K. Sliska,
Velvyslanec Ruska na Kub M. L. Kamynin,
astnci Dn Ruska v zemch Latinsk
Ameriky, zamstnanci diplomatickho zastupitelstv Ruska na Kub a mnoho krajan ijcch na tomto ostrov.
Vechny chrmy se neobrac do minulosti,
ale do budoucnosti, proto s pomoc tohoto
chrmu otevrme novou strnku v rusko
- kubnskch vztazch. K tomu, aby bylo
zachovno a upevovalo se ptelstv mezi
nrody, je nezbytn, aby lid ctili svm
srdcem, e maj k sob blzko, ekl po
Bosk liturgii vladyka Kirill a blahopl
vem ptomnm k velk udlosti v djinch dvou stt.
Dvee tohoto chrmu jsou oteven pro
vechny: pro Rusy, Ukrajince a dal obany ze stt lecch na zem bvalho
Sovtskho Svazu, a samozejm i pro nae
kubnsk bratry a sestry, zdraznil arcipast.
Dle jeho slov Kazask chrm v Havan
bude zastupitelstvm Moskevskho patriarchtu na kubnskm zem. Zde se tak


.
.. ,
.. ,
,
, , .
,
,
. ,

, ,
, ,

.
:
,

, , ,
.

bude konsolidovat sil Rusk crkve o rozvoj spoluprce s jinmi kesanskmi vyznnmi na Kub, jejich pedstavitel v
tento svten den pili, aby sdleli s pravoslavnmi bratry radost z obadu svcen
chrmu.

Dle metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill pipomnl vcm ryvek z Evangelia od apotola Luke, kter toho dne
etli bhem Bosk liturgie. V nm se vyprv o tom, jak Je Kristus piel k mstu
Naim a uvidl pohebn prvod. li pohbt
chlapce, jedinho syna vdovy. O ve ve
svm ivot pila. A to posledn, co j dodvalo nadji, zmizelo jej jedin syn
zemel. Hospodin se nad n slitoval, zvedl
to dt a vdechl do nj nov dech ivota.
To je velk zzrak vzken mrtvho. Ale
pro ns m i obrovsk duchovn a symbolick vznam, ekl vladyka Kirill a vysvt-

, . ,

.

,
.
,
. .
. ,
,
. , .
.

, ,
, : .
,
, -

lil: Kad z ns zail tk asy. Pro jedny


to byla ztrta zdrav, pro jin ztrta kariry i spoleenskho postaven, pro dal
je to chudoba. Kad z ns ve svm ivot
dospl k nejzazmu bodu, kdy nadje
slbne.
Dle nzoru metropolity smolenskho a kaliningradskho Kirilla k tomu dochz nejen
v lidskm ivot, ale i v osudech nrod.
Pro ilustraci pedseda Oddlen pro vnj
crkevn vztahy Moskevskho patriarchtu
uvedl pklad z ruskch djin: na zatku
90. let, po rozpadu Sovtskho svazu, si
mnoz mysleli, e djiny Ruska jsou
u konce. Byli jsme pohroueni do hlubok
politick, hospodsk a kulturn krize.
A mnoho lid ztratilo nadji, pipomnl.
Dnen ten z Evangelia nm vem ukazuje, e Bh m slu vzksit mrtvho. Bh
m slu vzksit nrody a pomoci tm, kdo
se dostali na sv cest do slep uliky,
ekl vladyka Kirill a podotkl, e kdy jsme
zachovali svj nrod, svou zemi, znovu
jsme zskali slu a stali se velkou mocnost.
Dle jeho nzoru se dky tomu dnes po celm Rusku, Ukrajin a bvalm Sovtskm
svazu hromadn otvraj tisce a tisce
chrm.
V tomto chrm se budeme modlit za
Rusko a za Kubu, budeme prosit, aby Hos-

,
.
,
.

, ,
.
: 1990-
, ,
, . , ,
. , .


,
.

ikona 2 /2011

53

NA CESTCH

podin pomohl kubnskmu nrodu pekonat vechny tkosti, se ktermi se setkv. Zdraznil metropolita smolensk
a kaliningradsk Kirill. Arcipast vyjdil
svou soustrast v souvislosti s nedvnmi
hurikny, kter pinesly zrmutek kubn-

skmu nrodu a zpsobily zkzu a obti.


Na zvr vladyka Kirill vyzval krajany, aby
nezapomnali chodit do chrmu Boho.
Dokud zde chrm nestl a vy jste v nedli
rno spali, nebyl to hch. Avak nyn, pokud nebudete kvli spnku chodit do
chrmu, tak to hch bude. Chote a modlete se, mluvte spolu a uvidte, jak se v
ivot zmn k lepmu, pouoval farnky
arcipast.
V den svcen Kazaskho chrmu v Havan jeho pedstaven protojerej Vladimir
Kljujev s poehnnm Nejsvtjho patri-

, ,
,
, ,
, ,

.
,
,
.

, ,
,
,
.

, , .

.
,
.
,
. ,
, ,
,
.

54

ikona 2 /2011

archy moskevskho a cel Rusi Alexije II.


zskal prvo nosit epigonation.
Na pamtku tto uskutenn vznamn
udlosti metropolita smolensk a kaliningradsk Kirill vnoval chrmu ikonu Vzken Krista.
Krom toho jmnem mstopedsedy rusk
vldy, spolupedsedy rusko-kubnsk
mezivldn komise I. I. Seina pedseda
Oddlen pro vnj crkevn vztahy Moskevskho patriarchtu daroval farnosti Kazaskou ikonu Krlovny nebesk, a velvyslanec Ruska na Kub Michail Kamynin
vnoval Kazaskmu chrmu v Havan
ikonu Archistratga Boho Michaela. Diplomatick pedstavitel Rusk federace se
o nm vyjdil, e tento chrm je symbolem zmn, ke kterm dolo v rusko-kubnskch vztazch.
Po konci bohosluby vladyka Kirill na pamtku obadu rozdal vem vcm mal
ikony Matky Bo S skm jablkem.
tvar pro komunikaci OVCV/Patriarcht

konal v Palci revoluce v kubnskm hlavnm mst.


Na zklad rozhodnut patriarchy moskevskho a cel Rusi Alexije II. byl Fidel Castro
vyznamenn dem Slva a est za jeho
velk pnos rozvoji nboensk spoluprce a u pleitosti oteven chrmu,
oznmil metropolita. Hlava kubnskho
sttu Ral Castro byl vyznamenn dem
Svatho blahovrnho knete Daniila Moskevskho prvnho stupn za pomoc a spoluprci pi stavb chrmu ikony Kazask
Matky Bo v kubnskm hlavnm mst.
Bhem mho setkn s Fidelem, kter probhlo ped 4 roky, mi povdl velice jasn,

Fidel Castro se osobn zaslouil o stavbu


chrmu
Vdce kubnsk revoluce Fidel Castro se
osobn velmi zaslouil o stavbu prvnho
chrmu RPC na Kub a v Karibsk oblasti.
To prohlsil metropolita Kirill na obadu
udlen vysokch vyznamenn, kter se

srden a siln slova a podpoil mylenku


stavby chrmu, poznamenal metropolita.
Prv comandante tehdy uril msto a tvr
Havany, kde bude nejlep chrm vybudovat. Prv on dodal k naemu vnmn


II .


.
, -
, - ..


,
.
, ,
- .


.

/.ru




.
,
.

II
" " " ",
.
" " "

NA CESTCH
projektu sv vlastn vnmn, co bylo do
velk mry rozhodujc pro to, e dnes
v Havan meme vidt ndhern ptikopulov chrm, jen se stal duchovnm a
kulturnm centrem, prohlsil patriarcha.
Jmnem patriarchy Alexije a celho ruskho nroda srden podkoval veden karibskho sttu a vem Kubncm za vybudovn ruskho pravoslavnho chrmu
v Havan. My vme, e Kuba zatm jet
nen pli bohatou zem a e mon nebylo
zrovna jednoduch tento chrm postavit.
Ale bylo to vykonno ndhern, velice
rychle, a dnes ve star sti Havany stoj
pekrsn pamtnk rusko-kubnskho ptelstv, pronesl metropolita Kirill.

innost pedstavenho chrmu protojereje


Vjaeslava Baina na Kub
Pi farnosti probhaj kurzy rutiny, konaj
se vstavy fotografi o crkevnm ivot
v Rusku, organizuj se besedy s Kubnci,
kte se zajmaj o ruskou duchovn tradici,
probh duchovn pe o ukrajinsk dti,
kter byly postieny havri ernobylsk
jadern elektrrny a jsou zde na ostrov
na len.
Vstava fotografi Rusk sever byla zahjena v Ruskm dom pi chrmu RPC
v kubnskm hlavnm mst. Byla uspodna za podpory velvyslanectv RF na


".
, 4 , "
, ,
",
.
,
. "

,
,
- , ", - .


"
". " , -
, ,
.
, , - ", -
.

Kub a stala se zkladem pro prvn stlou


vstavu v Latinsk Americe o pravoslavnm Rusku.
Nvtvnci se seznm s 22 pracemi ruskho fotografa Gennadije Smirnova, je vyprv o starobylch chrmech a monastrech Vologdy, Kirillova, Feropontova a
Solovk, a tak Sergijeva Posadu, Dmitrova
a Jaroslavle, sdluje rusk informan agentura Novosti.
V Latinsk Americe jde o prvn stlou vstavu fotografi o ivot Ruska, o pravoslav,
o lidech, kte bydl v na vlasti, ekl ve
svm projevu na oteven vstavy pedstaven chrmu protojerej Vjaeslav Bain. Ten
tak sdlil, e po obnoven bude vstava
zasvcena Moskv a Moskvanm, a tak
moskevskm chrmm a monastrm.
Kubnci chtj vidt Rusko. Projevuj zjem o ve rusk. Napklad nedvno jsme

a a,


, ,
,
,
, ,
.
" " " "
.


.
22
, , ,
, , ,
"".
"
, , ,
", - ,
, -

oteveli tdy pro vuku rutiny, u jsme


naplnili tyi tdy, ale zjem nepolevuje
lid se stle zapisuj, ekl agentue pedstaven chrmu.
Sdlil, e rutin se chod uit dti stednho a starho vku.
Nyn mme ve tdch 60 lid pro Havanu je to hodn, dodal pedstaven.
Oteven fotografick vstavy se zastnil
velvyslanec RF na Kub Michail Kamynin,
velvyslanec Ukrajiny na Kub, rut a ukrajint diplomat, zstupci veejnosti a ruskch krajan.
Rusk dm je kulturnm a vzdlvacm
centrem, je bylo oteveno pi chrmu
RPC. V tomto centru funguje knihovna pravoslavn a studijn literatury v rutin, nedvno byly zahjeny kurzy pro kubnsk
dti, kter chtj hovoit jazykem Pukina
a Tolstho.

.
,
,
,
.
" .
. , , ,
- ", - .
,
.
" 60 -
", - .
,
,
,
.
" " - - , .
,
-,
.

ikona 2 /2011

55

FOTOREPORT

Chrm
Kazask ikony
Matky Bo
v Havan

Foto: Vjaeslav Bain I :

56

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

57

FOTOREPORT

58

ikona 2 /2011

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

59

IVOTN STYL

echy a Morava maj sv

ikonopisce

Mnich Paisij: Bohorodice Oranta l .

60

ikona 2 /2011

IVOTN STYL
Od poloviny devadestch let zaalo na naem zem pracovat nkolik ikonopisc.
Velmi potiteln je, e jsou tu ikonopisci
esk nrodnosti, kte se vyuili v ruskch,
eckch nebo srbskch ikonopisnch kolch a pravoslavnch monastrech. Mme
zde vak tak ikonopisce rumunsk a nyn
i po jednom ikonopisci ruskm, srbskm,
eckm, albnskm a bulharskm. Pracuje
zde mnich Paisij ze skitu Promnn Pn
v Tov, matky Kateina a Feliits z monastru Zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov, mtuky Jana Dorka Drdov a Jana
Baudiov a sestry Ludmila Juzov, Iveta
Kadlecov, Sylva Novotn a Lenka Vlkov.
K nim se nov pipojuj sestra Cvetomira
Cvetkov a brati Cornel Teofil Pop, Dimitrios Bozinis a Stefan Balliu.Vichni tito
ikonopisci povauj za Bo poehnn, e
mohou sv sly vnovat tak krsn vci,
jako je oslava Boha prostednictvm ikon.
Svou prci dlaj z lsky ke Kristu a ikony
miluj. Ikony mnohch z nich ji zdob nkter esk a moravsk pravoslavn
chrmy, nkte z nich pak pracuj pedevm v zahrani. Nai ikonopisci si povauj za est takto slouit Bohu i zbonm
kesanm.
et a moravt ikonopisci se v roce 2006
sdruili ke sv prvn vstav v pamtnm
Tetn, kde muednicky zemela svat


. , , , .
, , ,
, , , .
,
,
,
, , .


,
. ,
,
.
, .
-

knna Ludmila. Nsledovala vstava v Pamtnku hrdin heydrichidy pi pravoslavnm katedrlnm chrmu sv. Cyrila
a Metodje, kter se konala na Svtl tden
roku 2007 a poprv pedstavila tvorbu eskch ikonopisc pravoslavnm vcm.
Tmito vstavami byl zahjen cel etzec
vstav, kter pot postupn navtvily Zmek ve ru nad Szavou, kde byla vstava uspodna laskavou p pan Tamary Kinsk, Festival ruskch film ve
Vesel nad Moravou a Vodn tvrz v Jesenku, kter se po druh svtov vlce stal

bydlitm mnoha eckch rodin. Tento cyklus byl uzaven misijn vstavou v mskokatolick biskupsk rezidenci v Hradci
Krlov, kde byla doprovzena pednkovm seminem a setkala se s velkm zjmem nvtvnk.
Pod patrontem Jeho Blaenosti vladyky
metropolity Krytofa byl v loskm roce na
svtek Zvstovn pesvat Bohorodice zahjen dal cyklus vstav, tentokrt zamen na esk a moravsk pravoslavn
chrmy a crkevn obce. Vstava zapoala
v chrmu Zvstovn pesvat Bohorodici

Jana Baudiov: Mandylion l . ()


, , , - .
.
2006
,
,
.
. ,

2007 -


.
, --,
- ,
-- ,
.
-
,

ikona 2 /2011

61

IVOTN STYL

v Praze Na Slupi a pokraovala v chrmu


sv. Vclava a Ludmily v Tebi a v chrmu
sv. Barbory v Dolnch Kounicch. Vude se
zdaru vstavy vnovali pedevm mstn
kn, za co jim jsou ikonopisci velmi

vdn. Vstavy od ervence pokraovaly


v jinch echch, kde se zdrely a do
z. Ikony tak byly vidny v Milevskm
kltee, kde se o jejich vystaven zasadil
pan pter Berka, v tborskm antikvaritu
Bastion a v nov oteven sobslavsk knihovn, kde byly
zalenny do velmi zajmavho
hradnho prostoru. Posledn
dv vstavy byly pojaty jako
misijn akce tborsk crkevn
obce. Vechny jihoesk vstavy zorganizovala sestra Angelna Vachromjeva. Za jej
obtavost j pat vel dk.
O putovn vstavy projevilo zjem jet nkolik crkevnch
obc, ale z rznch organizanch dvod se nakonec nepodailo je uskutenit.
Vstavy se staly na vech mstech vznamnm misijnm poinem. Proto by ikonopisci
v ptch letech chtli znovu
naim duchovnm a vcm
ikonopisnou vstavu umonit.
Vstava pmo v chrmu vak
nen realizovateln vdy, proto
chceme upozornit tak na
monost domluvy s mstnm

Iveta Kadlecov: archandl Michael l .


.



,

.
,
.
. .
,
. , .
,

- ,

,
.

-

62

ikona 2 /2011

.
. .
,
.

.


.
, , ,
()
.
,

.
-

muzeem, galeri, knihovnou i mstskm


nebo obecnm adem. V jinch echch
byly vstavy v mimocrkevnch prostorch
vyuity k propagaci tborsk crkevn obce,
co by mohlo bt inspirac i pro dal nae
farnosti. V neposledn ad bychom chtli
tak poskytnout naim vcm a dalm
zjemcm pleitost koupit si run psan
ikony. Farnostem nabzme monost objednat si krom jednotlivch ikon i vt
ikonopisn zakzky.
Redakce asopisu IKONA laskav pislbila
postupn podrobnj seznmen ten
s prac jednotlivch ikonopisc. Vtina z ns
m sv internetov strnky, kter jsou k nalezen na www.pravoslavi.cz. Krom toho
byly vydny k minulm vstavm katalogy.
Obsahuj ukzky prac zastnnch ikonopisc s jejich krtkmi vahami o ikon a
s doprovodnm textem uvdjcm do djin
pravoslavn ikonografie. Katalog obsahuje
i kontakty na vechny tyto ikonopisce poskytujc monost objednn ikon. Zjemci
si mohou n katalog objednat na adrese
Jana Baudiov, Masarykovo nm. 4, Jihlava,
586 01, nebo e-mailem na adr. ikonograf@seznam.cz, i telefonicky na . 720 58 78 05.
Cena katalogu je 40,- K + potovn.
za ikonopisce Jana Baudiov


.
,
.

.
,
www.pravoslavi.cz. ,
,
,
, .


.
: Jana Baudi ov, Masarykovo nm. 4, Jihlava, 586 01, ikonograf@seznam.cz,
720 587 805. 40 ,
.
,

IVOTN STYL

Putovn ikonopisn vstava na Slovensku


V letonm roce se uskuten putovn ikonopisn vstava eskch a moravskch ikonopisc po vchodoslovenskch muzech
a galerich. Stane se vrazem jednoty esk
a slovensk pravoslavn crkve a zjmu
obyvatel obou zem o uchovn kontakt.
Ikony budou vystavovat mniky Kateina
a Feliits z monastru Zesnut pesvat
Bohorodice ve Vilmov, mtuky Jana
Dorka Drdov a Jana Baudiov a dal ikonopisci Ludmila Juzov, Iveta Kadlecov,
Sylva Novotn, Cornel Teofil Pop a Lenka
Vlkov. Putovn vstava probhne pod patrontem vladyky metropolity Krytofa a je
sponzorovna Evangelisch-Lutherische Kirche in Bayern. Organizace se ujalo slovensk pravoslavn sdruen Makovica. Ikonopisci doufaj, e se jejich vstava, kde
bude mon ikony tak zakoupit, setk se
zjmem slovenskch pravoslavnch kesan a dalch obyvatel.
Jana Baudiov

Harmonogram vstav:
Svidnk: Mzeum ukrajinskej kultry SNM Svidnk
Preov: Mzeum rusnskej kultry
Spisk Nov Ves: Galria umelcov
Star ubova: Galria provinn dom
Bardejov: arisk muzeum
Snina: Galria Andreja Smolaka
Michalovce: Zemplnske mzeum

14. 4. 2011 cel kvten 2011


erven 2011
ervenec 2011
srpen 2011
z 1. polovina jna 2011
2. polovina jna listopad 2011
prosinec 2011

Jana Dorka Drdov: sv. Jan Bohoslov l . .

:
:
: SNM Svidnik 14. 4. 2011 2011
:
2011
:
2011
:
2011
:
2011
:
2011
:
2011

Sylva Novotn: Bohorodice Vladimirsk


l .

.



. ,

, , ,
.

Evangelisch-Lutherische
Kirche in Bayern.
. ,
,
, .


ikona 2 /2011

63

TMA

Na zklad pozvn Jeho Blaenosti Chrysostoma, arcibiskupa Nov Justiniany a celho Kypru, uskutenil metropolita Krytof
ve dnech 22. 31. ledna t.r. oficiln nvtvu u Kypersk pravoslavn crkve. Doprovzeli jej pi n arcibiskup michalovsko-koick Ji, kancl MR eskch
zem prot. Mgr. Josef Hauzar a vydavatel
asopisu IKONA Ing. Igor Stelec s chot
Tanou, tajemnic hospodskho odboru
MR v Praze.
Kyperskou pravoslavnou crkev zaloil
svat apotol Barnab spolu se sv. apotolem Pavlem v roce 45 po Kristu. Hrob jejho zakladatele se dnes nalz v okupo-

van zn, kde plat stle zkaz konn bohoslueb. Turecko okupuje dv tetiny kyperskho zem od roku 1979 a zatm se
nepodailo najt takov een, aby je pijaly vechny zainteresovan strany. Pravoslavn Kypan vak nepestvaj doufat,
e brzy budou moci svobodn putovat ke
hrobu svatho apotola a zakladatele.
Apotolsk pvod Kypersk pravoslavn
crkve potvrdil vekesansk snm v roce
431, kdy ji prohlsil za prvn autokefln
crkev svta. Velmi pohnut byly djiny
Kypru za as kickch vlek, tureck
nadvldy i britskho protektortu. Kypersk pravoslavn crkev byla vdy na stran

utlaovanho obyvatelstva. Proto dodnes


pov na ostrov velkou autoritu. Jejm
nejznmjm pedstavitelem ve 20. stolet
byl arcibiskup Makarios III. (+1977), kter
se stal tak prvnm prezidentem svobodnho demokratickho sttu.
Po celou dobu pobytu metropolitu Krytofa
osobn doprovzel arcibiskup Chrysostomos II. Pro sv hosty z eskch zem a Slovenska pipravil bohat program. V prv
ad to byly spolen bohosluby 23. 1.
v monastru svatho Neofyta a 30. 1. v katedrlnm chrmu hlavnho msta Lefkosie
(Niksie). Dle host navtvovali jednotliv metropolie Tamasu, Morfu, Limas-

Nvtva lsky a mru na Kypru


II, , 22 31
.
- ,
( ) .
. .
,

.
.
. 45
.. -

64

ikona 2 /2011

, .
1979 ,

, . , ,
,

.

431 ,
.
,

.

.

. XX

(+1977),
.

II.


. ,
23
30 -

TMA

solu, Trimithundosti a Kitiu a tak monastry, z nich nejvznamnjmi byly:


Kikku, Machra, Throodotissa a Stavrovuni.
Vude je ekalo srden pivtn, pohostinstv a krsn upomnkov dary.
Metropolita Krytof s doprovodem ml tak
monost asti na slavnostnm zasedn
kyperskho Posvtnho synodu a informoval hierarchy hostitelsk crkve o ivot
pravoslavnch v obou republikch esk
a Slovensk. Zvlt hovoil o problematice
vztah s eckokatolickou crkv a stavbou
novch pravoslavnch chrm na Slovensku.
Dle byli host z esk a Slovensk republiky pijati kyperskm prezidentem pa-

nem D. Christofiasem a uskutenilo se pracovn setkn s velvyslanci nkolika stt.


Pedn to byli velvyslanci esk republiky
pan Jan Bondy a Slovensk republiky pan
Anna Tureniov, kter se spn vnuje
programu navazovn novch osobnch
vztah mezi kyperskmi eky a Turky.
Vechny sdlovac prostedky denn informovaly o prbhu nvtvy svch hlavnch
zprvch. Nedln bohosluby 30. ledna
penela Kypersk televize i rozhlas v pmm penosu.
Tyto bohosluby pedstavovaly t vyvrcholen nvtvy metropolity Krytofa
na Kypru. Spolen eucharistie vmluvn
demonstrovala jednotu vry, nadje a lsky

Kypersk pravoslavn crkve a Pravoslavn


crkve v eskch zemch a na Slovensku.
Po jejm ukonen arcibiskup Chrysostomos pednesl obshl projev, v nm
mimo jin vysoce hodnotil tradin dobr
vztahy ech a Slovk s Kyprem a nastnil
spolen koly pravoslavn crkve v souasnosti. Na zvr pak vyznamenal metropolitu Krytofa nejvym kyperskm crkevnm vyznamennm dem svatho
Barnabe. Metropolita Krytof pot podkoval svmu hostiteli za vyznamenn
i celkov za poehnan dny strven na
Kypru, tdr dary i pohostinstv a pozval
jej na oficiln nvtvu Pravoslavn crkve
v eskch zem a na Slovensku.


(). : ,
, , , ,
, , .
,

.




.

-
.

. .
, - - ,
.

. 30 .


. , -


. , , ,


.

. , ,
,
, .



.

ikona 2 /2011

65

FOTOREPORT

Nvtva metropolie
Tamassos
a Oreini
katedrla sv. Ji v Deftee
26. 1. 2011


.
26. 1. 2011

66

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

67

FOTOREPORT

68

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

69

Kypersk pravoslavn crkev


v 20. a 21. stolet

20 21
1960 ,
, ,
,
III. ,

,
,
,
.
III,

70

ikona 2 /2011

, , : ,
,
. ,
19721973 , 15 1974
,
- ,
III
,

. 37 %

Kypr zskal nezvislost r. 1960, prvnm prezidentem Kypersk republiky se stal, na


zklad vle lidu, kter byla projevena ve
volbch, arcibiskup Makarios III. Jeho aktivn innost, lska k lidu a velk moudrost
podntily tvr rozvoj rznch aspekt ivota zem, take bhem krtkho asovho obdob Kypr, zemn ne pli velk
stt, byl schopen zaujmout nleit msto
mezi ostatnmi stty svta. Bhem psoben arcibiskupa Makaria III. ve funkci nejvyho pedstavitele Crkve, pot co byli
sesazeni metropolitov pafosk, kitijsk
a kirinejsk kvli nezkonnmu vystoupen proti arcibiskupovi, byly vytvoeny
dv nov metropole: limassolsk, je byla
pvodn soust kitijsk metropole,
a morfosk, kter byla pvodn soust
kirinejsk. Avak crkevn krize z let 1972
1973, sttn pevrat ze dne 15. ervence
1974, pipraven a uskutenn se zahranin podporou, v jeho dsledku byl arcibiskup Makarios III. nucen doasn opustit Kypr, a tak barbarsk tureck agrese,
kter nsledovala vzpt, bohuel pozastavily stoupajc rozvoj ostrova. Okupanti
se zmocnili 37% jeho zem, tetina obyvatel musela opustit rodn msta. Arcibiskup Makarios III. se vrtil na Kypr v prosinci r. 1974. Jeho nvrat dodal lidu vru v
to, e prvo je na jejich stran, a povzbudil

,
.
III
1974 .

. , III
,
,
, , (
)
. , 3
1977 III
.
III
.

.

.

TMA

nrod k znovuzahjen boje za obnovu znienho a za osvobozen sv poroben


zem. Rozdlen ostrova, na jeho osvobozen a rozkvt arcibiskup Makarios III.
vynaloil tolik sil, bolest a zkostliv oekvn nroda, vzpomnky na porobenou
zemi, znesvcen pravoslavnch a nrod-

nch svatyn, lhostejnost jinch stt (kter


nkdy dokonce i podporovaly okupanty)
vi kyperskmu dramatu to ve mlo
velice neblah vliv na arcibiskupa Makaria.
Ml nkolik srdench zchvat, a 3. srpna
r. 1977 vladyka Makarios III. odeel k Pnu.
Nstupcem arcibiskupa Makaria III. byl

zvolen metropolita pafosk Chrysostomos


vrazn osobnost v djinch Kypersk
crkve.
Arcibiskup Chrysostomos byl vlastencem
a velice vzdlanm lovkem. Vykonal
toho mnoho pro vyeen nalhavch problm kyperskho lidu. Bhem psoben
arcibiskupa Chrysostoma ve funkci nejvyho pedstavitele Crkve byla sepsna nov
stava Kypersk pravoslavn crkve, kter
nahradila pedchoz stavu z roku 1914;
byla zaloena Nadace arcibiskupa Makaria
III., rzn kesansk organizace; byla zaloena nov televizn a rdiov stanice Logos; bylo vybudovno mnoho novch
chrm, byly obnoveny starobyl monastry a zaloeny nov; zlepila se rove
vzdlanosti duchovnch a za svou prci zaali bt lpe odmovni.
Avak v roce 2002 zaal mt arcibiskup
Chrysostomos vn zdravotn problmy,
take 17. kvtna 2006 se v Pravoslavnm
centru Ekumenickho patriarchtu v Chambesy (vcarsko) za pedsednictv ekumenickho patriarchy Bartolomje konalo zasedn rozenho Posvtnho synodu
Kypersk pravoslavn crkve za asti pedstavitel Alexandrijsk, Antiochijsk a Jeruzalmsk crkve. Vtinou hlas bylo pijato rozhodnut o tom, e arcibiskupsk
stolec Kypersk pravoslavn crkve bude

, , 1914 ; III, ;
;
, ; , .
2002
, 17 2006
()



,
.

.
5 2006 .

II,
12 2006 . 22
2007 .


. ,
. : ,
, -

, , : , ,
.
. ,
.

TMA

prohlen za uprzdnn. Nov arcibiskup


Kypru byl zvolen 5. listopadu 2006. Stal se
jm metropolita pafosk Chrysostomos II.,
jeho intronizace se konala 12. listopadu
2006. Bval arcibiskup kypersk Chrysostomos skonal 22. prosince 2007.
Za novho nejvyho pedstavitele Kypersk pravoslavn crkve bylo pijato historick rozhodnut o rozen sloen Posvtnho synodu. Byly obnoveny v minulosti
vznamn metropole a episkopstv, a tak
byly zaloeny nov. Mezi nimi byly metropole konstansk a ammochostsk, kykkosk
a tyllirijsk, tamassosk a orinijsk, trimifuntsk, a tak chorepiskopstv: karpasijsk,
arsinojsk, amafuntsk. Pedstaven dvou
stavropigilnch monastr byli uvedeni do
biskupsk hodnosti. Pedstaven monastru Matky Bo Mahera se stal biskupem
lidrskm, a pedstaven monastru svatho
Neofita biskupem chytronskm.

metropolita pafosk Georgij;


metropolita kitijsk Chrysostomos;
metropolita kirinejsk Pavel;
metropolita lymassolsk Athanasios;
metropolita morfosk Neofit;
metropolita konstansk a ammochostsk
Vasilij;
metropolita kykkosk a tyllirijsk Nikifor;
metropolita tamassosk a orinijsk Isaia;
- metropolita trimifuntsk a levkarsk Barnab;
chorepiskop karpasijsk Krytof;
chorepiskop arsinojsk Nektarij;
chorepiskop amafuntsk Nikolaj;
chorepiskop lidrsk Epifanij (pedstaven
monastru Matky Bo Mahera);
chorepiskop chytronsk leontij (pedstaven monastru svatho Neofita);
chorepiskop neapolsk Porfirij;
chorepiskop mesaorijsk Grigorij.

Posvtn synod Kypersk pravoslavn crkve

Na ostrov Kypru ili slovo Bo apotolov Pavel, Barnab a Marek.


Kypersk crkev byla odedvna autokefln.
Zvlt uctvan svat: apotol Barnab
zakladatel Crkve na Kypru; Lazar tydenn, biskup kitionsk; Aristobul jeden
ze 70 apotol, bratr apotola Barnabe;
Titus k apotola Pavla, narodil se ve

Zkladn daje
Posvtn synod Kypersk pravoslavn crkve je nejvym orgnem crkevn sprvy
na Kypru. M na starosti een vech otzek tkajcch se Kypersk crkve. Posvtn
synod zased za pedsednictv Jeho Blaenosti arcibiskupa Nov Justiniany a celho Kypru Chrysostoma II. v nsledujcm
sloen:

.
, .
II :
;
;
;
;
;
;

72

ikona 2 /2011

;
;
;
;
;
;
(
);
( );

.



, .
.
:
- ;
, ;
- 70 ,
; -
, . ; - ,
; ,

mst Pafu, tamt zemel muednickou


smrt; Sergius Pavel msk prokonsul na
ostrov, obrcen na vru apotolem Pavlem; Spiridon, biskup trimifuntsk ( asi
348), jen se astnil I. veobecnho snmu; Epifanius, biskup kypersk ( 403),
znm crkevn spisovatel a obhjce pravoslav.
Odedvna jsou proslul monastry: Stavrovouni (4. stol.), kde se uchovv st
ivotodrnho deva Kristova ke, je
sem pivezla svat Helena apotolm
rovn; Kykkos (Kykkosk) (12. stol.) a Mahersk (13. stol.), zasvcen Pesvat Bohorodici; apotola Barnabe, postaven
na mst hrobu apotola (5. stol.).
Kanonick zem Kypersk republika. Titul nejvyho pedstavitele: Jeho Blaenost
arcibiskup Nov Justiniany a celho Kypru.
Sdlo nejvyho pedstavitele a katedrln
chrm apotola Jana Evangelisty se nachz
v Niksii.
Anatolij urjakov

(+. 348),
I ; , ( 403), .
: (IV .),
,
; ()
(XII .) (XIII .)
; ,
(V .).
-
. :
.

.

special

FOTOREPORT

Zasedn posvtnho synodu


Kypersk pravoslavn crkve
Niksie
25. 1. 2011

25. 1. 2011

ikona 2 /2011

73

FOTOREPORT

74

ikona 2 /2011

special

TMA

Arcibiskup Makarios III.


( 1 9 1 3 1 9 7 7 )
Nejblaenj arcibiskup Nov Justiniany
a celho Kypru Makarios III. (obanskm
jmnem Michail Muskos) se narodil 13.
srpna 1913 v obci Ano Panagija nedaleko
Pathosu. Jeho rodie se jmenovali Chris-

todulos Muskos a Eleni Athanasin. Roku


1926 se Michail stal poslunkem v monastru Matky Bo Kykkosk. Po ukonen
Pankyperskho gymnzia roku 1936 byl
jmenovn rektorem eck koly v Kykkosu,

a pot tajemnkem sprvn rady monastru.


Dne 7. srpna 1938 pijal mnisk postih
se jmnem Makarios a byl rukopoloen na
dikona. Tho roku jakoto stipendista
Kykkoskho monastru odjel studovat na
bohosloveck fakult Atnsk univerzity.
Po ukonen studi v roce 1942 zahjil studia na prvnick fakult, kde studoval a
do osvobozen ecka od nmeck okupace, a pot se nakrtko vrtil na Kypr. Po
nvratu do Atn byl 13. ledna 1946 rukopoloen na presbytera a poven do hodnosti archimandrity v chrmu sv. Iriny, kde
pedtm pt let psobil jako dikon u metropolity Argirokasta Panteleimona. Tho
roku, po obdren stipendia Svtov rady
crkv, odjel do USA, aby zde prohluboval
sv bohosloveck vzdln. Dva roky chodil na pednky na Bostonsk univerzit,
jeho oborem byla sociologie nboenstv.
Dne 8. dubna 1948 byl zvolen metropolitou
kitijskm. Archijerejsk chirotonie se konala 13. ervna. Bhem psoben na kitijskm stolci vyvinul vladyka Makarios
spnou innost: renovoval metropolitn

sdlo v Larnace, zaloil nkolik bratrstev


pro pomoc chudm a povzbuzoval ponen lid. Jakoto pedseda kabinetu etnarchie navtvil v roce 1949 ecko, kde jednal
s krlem, pedsedou vldy a dalmi ednmi osobami o kypersk otzce. Na nvrh
peosvcenho Makaria uspodal Posvtn
synod Kypersk pravoslavn crkve 15.
ledna 1950 veobecn referendum, ve kterm 97 % obyvatel hlasovalo pro pipojen
Kypru k ecku.
Dne 20. jna 1950 byl zvolen arcibiskupem
a etnarchou, stal se tak nstupcem Makaria
II. Ihned po zvolen zaloil Vekyperskou
nrodn organizaci mldee. Pozdji znovu
navtvil ecko, kde se snail pesvdit
eckou vldu, aby se s kyperskou zleitost obrtila na OSN. Po nvratu na Kypr
podal stnost ke Komisi pro nesamosprvn zem OSN na Velkou Britnii,
kter OSN nepedloila zprvu o politick
situaci na Kypru.
V jnu 1952 v New Yorku na 7. zasedn
Valnho shromdn OSN ml projev tkajc se kypersk otzky, se kterou seznmil svtovou veejnost. Po nvratu na Kypr
se v dopise obrtil na guvernra ostrova a

III
( 1 9 1 3 1 9 7 7 )

III
( ) 13
1913
. .
1926 . 1936
, .
7 1938

. .
1942
,
,
. 13
1946
-

,

.
, ,
.

.
8 1948
.
13 . : ,
, ,
.
1949
, - .
15 1950

, 97 %
.
20 1950 ,
II. .
, -

ikona 2 /2011

75

TMA

76

podal ho, aby dodroval prvo nroda


na sebeuren. Odpov guvernra byla
zporn, a arcibiskup odsoudil politiku
Velk Britnie na Kypru. V srpnu r. 1953
se obrtil na generlnho tajemnka OSN
se dost o zaazen na poad jednn
8. zasedn Valnho shromdn OSN
otzky o uplatnn kyperskm nrodem
prva na sebeuren.

Dne 9. bezna 1956 byl posln do vyhnanstv na Seychelsk ostrovy, ponvad jednn s guvernrem o budoucnosti Kypru
nevedla k dohod. Piblin rok po jeho
osvobozen pozvala britsk vlda arcibiskupa Makaria do Londna, kde byla podepsna Londnsk dohoda, je navzala
na Curyskou dohodu. Na zklad tchto
dokument Kypr zskal nezvislost.

Dne 16. srpna 1960, pot co byl Kypr prohlen nezvislm sttem, se arcibiskup
Makarios stal prezidentem. Dne 13. prosince 1959 toti vyhrl volby se 66,29 %
hlas od voli. V noru 1968 byl arcibiskup Makarios znovu zvolen prezidentem
Kypersk republiky.
Dne 8. bezna 1970 dolo k pokusu o atentt na arcibiskupa Makaria bhem jeho nstupu do vrtulnku, kter ho ml pepravit
do monastru Matky Bo Mahersk na panychidu za zstupce velitele Nrodn organizace kyperskch bojovnk (EOKA)
Grigorije Afxentioua. Arcibiskup Makarios
vyvzl bez hony, avak byl zrann pilot
vrtulnku, ktermu se pesto podailo se
strojem pistt na ploin vedle budovy arcibiskupstv.
Arcibiskup Makarios III. pikldal velk vznam svm povinnostem nejvyho pedstavitele Kypersk pravoslavn crkve, byl
tak dleitou osobnost v pravoslavnm
svt. Napklad v beznu 1971 Jeho Blaenost odjel do Keni, kde poloil zkladn
kmen novho duchovnho semine, jeho
stavba, financovan arcibiskupstvm, byla
dokonena roku 1974. Bhem cesty po Keni
arcibiskup Makarios poktil piblin pt
tisc pslunk mstnch nrod.
V noru r. 1973 byl arcibiskup Makarios
potet zvolen prezidentem Kypersk repub-


.


,
.
1952 -
7-
, .
,
. ,
.
1953
8-
.
9 1956 ,
. ,
,
,
, -

.

.
16 1960
,
13 1959
66,29 % .
1968
.
8 1970 -

,


() . , ,

.

ikona 2 /2011

TMA
liky. Dne 7. bezna tho roku se ti metropolitov Kypersk crkve rozhodli zbavit
svho nejvyho pedstavitele duchovn
hodnosti a pevst ho mezi laiky, jeliko
jim Makarios nevyel vstc a nevzdal se
funkce prezidenta. Tento in metropolit
lid odsoudil a neuznali ho ani nejvy
pedstavitel mstnch pravoslavnch crkv. Od 5. do 14. ervence 1973 se v Niksii
konal Velk snm, na kterm bylo rozhodnut metropolit prohleno za nekanonick a neplatn. Peosvcen byli vyzvni,
aby obnovili pvodn kanonick vztah
s arcibiskupem, avak nehled na pesvdovn a domlouvn to odmtli, v dsledku
eho byli zbaveni hodnosti.
Dne 15. ervence 1974 atnsk vojensk
reim uskutenil sttn pevrat, aby mohl
svrhnout prezidenta arcibiskupa Makaria.
Prezident se zachrnil jen zzrakem a dalho dne odjel pes Maltu do Velk Britnie,
a odtud do USA, kde ml projev v Rad
bezpenosti OSN. 20. ervence tho roku
pod zminkou sttnho pevratu vstoupilo
Turecko na Kypr se svou armdou a obsadilo piblin 36% zem Kypersk republiky. 28% ek Kypan bylo vyhnno
z rodnch mst, Turci zabjeli bezbrann
a pchali velkou kodu.
Kypersk arcibiskup Makarios III. zesnul
3. srpna roku 1977.

III

,
. , 1971
,

,

1974 .
.
1973 . 7



,

.

. 5 14 1973
,

.
,

Kypersk arcibiskup Makarios III. zskal


estn doktort na bohosloveckch fakultch Bostonsk a Atnsk univerzity, na
prvnick fakult Keralsk (Indie), Maltsk
a Tessalonick univerzity, na univerzit
v Bogot (Kolumbie) a na Vy kole poli-

tickch vd Pandio (Atny). Byl tak vyznamenn nejvymi vyznamennmi


mnohch Crkv a stt, a tak zlatmi medailemi eckch a zahraninch mst.

, ,
.
15 1974

.

,
, . 20


36 % ,
28 % -
,
.

III 3 1977 .
III

, (),
,
()
(). ,

.

Anatolij urjakov

ikona 2 /2011

77

FOTOREPORT

special

Uctn pamtky
bojovnk za
svobodu Kypru
23.30. 2011




23.30. 1. 2011

Pamtnk Makedonitissa Tomb vojkm, kte byli zabiti pi tureck invazi


Kypru v roce 1974 I ,
1974 , Makedonitissa Tomb

78

ikona 2 /2011

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

79

FOTOREPORT

special

Pamtnk Imprisoned Graves, Niksie I Imprisoned Graves,

Pamtnk 13 bojovnk EOKA, kte padli pi osvobozeneckho boji za osvobozen Kypru z podru Velk Britnie v letech 19551959 I 13
, - 19551959

80

ikona 2 /2011

special

FOTOREPORT

Imprisoned Graves mal hbitov, kter se nachz v centrln vznici v Niksii I Imprisoned Graves ,

Devt z bojovnk bylo obeno Brity, ti byli zabiti v boji a jeden zemel v nemocnici I , ,

ikona 2 /2011

81

FOTOREPORT

82

ikona 2 /2011

special

special

Bronzov socha nrodnho hrdiny Grigorise Afxentioa, kter zemel v roce


1957 v boji proti Britm I
, 1957

FOTOREPORT

Hrobka arcibiskupa Makariose III., vrch Throni, nedaleko kltera Kykkos I


III, ,

U pamtnku arcibiskupa Makariose III., prvnho prezidenta Kypersk republiky I III,

ikona 2 /2011

83

TMA

Vechno zl je k nemu dobr


Rozhovor vydavatele asopisu Ing. Igora Stelce s Jeho Blaenost Chrysostomosem II., arcibiskupem Nov Justininie a celho Kypru
Jeho Blaenost arcibiskup Nov Justiniany a celho Kypru Chrysostomos II. (obanskm jmnem Herodotos Dimitriou) se narodil 10. dubna 1941 v obci
Tala u Pafosu (Kypr). Po ukonen zkladn koly se stal poslunkem v monastru svatho Neofita. Pot byl posln do gymnzia v Pafosu, kter ukonil roku
1963. Dne 3. listopadu tho roku byl rukopoloen na dikona chorepiskopem trimifuntskm, a pot metropolitou nikejskm Georgiem. Po dobu pti let
psobil jako blahoinn monastru. Od r. 1968 do r. 1972 studoval na bohosloveck fakult Atnsk univerzity. Dne 19. jna 1972 byl jednomysln zvolen
pedstavenm monastru svatho Neofita, a pot byl rukopoloen na presbytera a poven do hodnosti archimandrity arcibiskupem Makariou III. Dne
25. nora 1978 byl zvolen metropolitou pafoskm. Archijerejsk chirotonie se konala 26. nora. Bhem svho psoben na pafoskm stolci peosvcen
Chrysostomos horliv podporoval en Evangelia a vynaloil mnoho sil na rst svho stda. Pro innj duchovn pi na nvrh peosvcenho
Chrysostoma jmenoval Posvtn synod chorepiskopa s titulem arsinojsk pro pafoskou metropoli.
Bhem mnoha let vladyka Chrysostomos tsn spolupracoval se svm pedchdcem na arcibiskupskm stolci. Kdy byl pedsedou Posvtnho synodu
bhem nemoci arcibiskupa Chrysostoma I., peosvcen Chrysostomos vystupoval s tvrdou kritikou plnu generlnho tajemnka OSN Kofiho Annana,
tkajcho se kypersk otzky. Stanovisko vladyky Chrysostoma se stalo zkladem pro pslun prohlen Posvtnho synodu Kypersk pravoslavn crkve.
Peosvcen Chrysostomos opakovan zastupoval Kyperskou crkev na nejrznjch mezipravoslavnch a mezikesanskch frech a konferencch.
Dne 5. listopadu 2006 byl peosvcen Chrysostomos zvolen arcibiskupem Nov Justiniany a celho Kypru. Intronizace Jeho Blaenosti se konala
12. listopadu. Jmeniny m arcibiskup Chrysostomos II. 13. listopadu.
Vae blaenosti, kesanstv na Kypru existuje tm dv tiscilet. Mohl byste strun piblit nejvznamnjch udlosti v jeho historii?
Jak dobe vte, kesanstv se u ns objevuje v roce 45 po Kristu s pchodem apotol Barnabe, Pavla a Marka. Zajmav
je, e do tchto udlost u ns zashl samotn svat duch, kter oznmil bratrm
shromdnm v prvotn crkvi, aby zvl
oddlili Barnabe a Pavla pro misi mezi

nrody. Barnab, kter byl Kypan, svm


zpsobem nalhal na Pavla, aby zaali svoji
misi prv Kyprem. Zaali z Antiochie, dopluli do Salamny a potom postupovali a
do msta Pafos. Dostali se do Pafosu, protoe to bylo tehdy hlavn msto ostrova.
Zajmav je, e to byl prv Pafos, kter
byl sprvnm centrem ostrova, a kde sdlila
msk sttn sprva reprezentovna konzulem, kde dolo ke konfliktu kesanstv


-
. .
II,
II (
) 10 1941 , ().
.
, 1963 . 3 , .
. 1968 1972
. 19 1972
,
III. 25 1978 .
26 .
,
.

.

.
I,
.
.

.
5 2006
. 12 .
II 13 .

84

ikona 2 /2011

, .

?
,
45 .. , . ,
, , -

TMA

a pohanstv. Zajmav je, e to se zmiuje


i v Novm zkon, e msk mstodrc
byl lovkem spravedlivm, a proto si dal
zavolat oba dva Apotoly, aby se nco dozvdl o novm nboenstv. Na dvoe
mstodrcho byl lovk Elimas-mag, kterho bysme dnes nazvali poradce vc nboenskch. Ten lovk se snail pesvdit mstodrcho k tomu, aby si nevmal
a nezabval se zvst apotol. Tato skutenost apotola Pavla rozladila a modlil
se, prosil svatho ducha, aby ten lovk
doasn oslepl, protoe sm il tmu kolem sebe. Jeho modlitba byla vyslyena
a k zzranmu oslepen dolo pmo ped
oima mstodrcho, kter se na zklad
toho obrtil a byl poktn. A my, Kypan,
se na zklad tto udlosti pynme tm,
e svat apotol Pavel se projevil skuten
jako apotol prv na Kypru v Pafosu. A
do Pafosu hlavn osobnost misie apotol-

,

. ,
, -
,
.
,
,
.
, . ,
,
, ,
. ,
,
,
,
,
- .

-,

.
,
. ,
,
,

sk byl Barnab. A do Pafosu se Pavel


jmenoval avel (Saul). Po nvtv Pafosu
u v novm zkonu nenachzme ani
zmnku o jmnu avel a apotol se nazv
jen Pavel. Po pafoskch udlostech je nejvraznj osobnost apotolsk misie
prv Pavel. To je prvn nejvznamnj
bod historie kypersk crkve, ili jej zrod.
Dalm takovm meznm bodem historie
kypersk crkve bylo 13. stolet, kdy latint
kici dobili zem ostrova. Latinci stranm zpsobem pronsledovali pravoslavn
kesanstv, chtli aby se pravoslavn zekli
sv vry a stali se Latinky. Vyhnali vechny
metropolity z jejich sdel a ta sdla byla obsazena latinskmi biskupy a ze 14 biskup
pravoslavnch umonili psobit pouze ty-

em. Ve snaze ovlivnit ve prospch latinsk


crkve tak mnistv nechali uplit 13 mnich z monastru Kandara. Nrod se vak
vzbouil a zstal pravoslavn udrel si
svoji pravoslavnou vru a do doby, kdy se
jim podailo vyhnat Latinky. Pili samozejm Turci, v t dob kesanm nepekeli, ani se nevmovali kesanm do
jejich zleitost, ale na druhou stranu byl
ivot kesan pod tureckou nadvldou
velmi tk. To byl druh mezn bod, kdy
se zdlo, e kypersk crkev zanikne. Za
dob osmansk nadvldy v roce 1821 se osmant Turci pomstili vrcholnm pedstavitelm kyperskch ek za jejich zdnlivou podporu veeckho povstn, kter
mlo vst k vytvoen samostatnho sttu

.
,
,

. , ,
,
.

.

().

,

. ,
.

XIII ,

.

, ,
. , ,
14
.


13 .

TMA

eckho tm, e nechali obsit a popravit


tehdejho arcibiskupa, vechny metropolity a vznamnj laick pedstavitele tehdejho nroda zde ijcho. Ve dvactm
stolet se tak kypersk crkev postavila do
ela snahy velidovho boje za nezvislost
ostrova, tehdy ji od Velk Britnie, kter
zde vytvoila svoji kolonii. 98 procent obyvatelstva Kypru tehdy hlasovalo za to, aby
se Kypr sjednotil s pevninskm eckm
sttem. Velk Britnie odmtla odvn poadavek nroda a crkev v ele s arcibiskupem Makriem III. samozejm po dohod
s eckou vldou zaala vst a podporovat
nrodn osvobozeneck boj proti Velk
Britnii. Boj za svobodu byl vlastn bojem
protikolonilnm. Lid zde si nepli, aby
nkdo jin o nich rozhodoval, aby uroval
budoucnost obyvatel tto zem. Crkev se
jako opravdov matka sklnla nad nrodem, utovala jej, posilovala ho a pomhala mu udret sv koeny v tto zemi,
kter byla eck od nepamti. Vichni et
obyvatel, vichni et Kypan do jednoho uznvaj, e zsluha na tom, e Kypr
je dodnes eck a kesansk, pat vlun
kypersk crkvi a nikomu jinmu.

Mohli bychom se dozvdt pr fakt o Kypersk


crkvikolik m eparchi, chrm, monastr?
Kypersk crkev m dnes piblin 750 tisc



, ,
, . ,
,
,
, ,
.
,
, . 1821
-
, , ,

,


.
-

86

ikona 2 /2011

,
,
. , , 98 %
. ,
III, ,
,
- .
, , ,
.
, -
, .
, ,
, ,
,
. ,
-, , ,
,
,

.

... , , ?

pravoslavnch kesan, skld se z arcibiskupstv, 9 metropol, 3 biskupstv, meme ci, e m 13 eparchi a v souasnosti
17 biskup. Mme cca 600 farnost a piblin 700 duchovnch kn a zhruba ti
destky monastr.

Kypersk pravoslavn crkev hrla klovou roli


v historii ostrova. Arcibiskup Makarios III. vedl
boj za nezvislost a byl jako hlava crkve zvolen
jeho prvnm presidentem. M crkev i v dnen
dob politickou lohu?
Jak jsem ji ekl, bhem dvou tisc let sv
existence kypersk crkev vedla vysokou
politickou linii, protoe kypersk lid byl
zrove jej pastvou a samozejm, e crkvi lo o to, aby nrod pastva il astn a
spokojen v zemi svch pedk. Aby nikdy
nedolo k situaci, e by si Kypan museli
hledat nkde jinde novou vlast. Kdykoliv
se politici sna o to, aby obyvatel Kypru
ili dobe, kvalitn a spokojen v zemi
svch pedk, tehdy je crkev chvl a podporuje. Kdy se ale zd, e politici dlaj
stupky vi dobyvateli a okupantovi severn sti ostrova a nebo kdy se zd, e
politikovi nejde o dobro sv spolenosti,
tehdy se crkev neboj zvednout svj hlas
a dt najevo svj nesouhlas a sna se dovst svm vlivem vci k dobrmu konci.
Je pravdou, e nm mnohokrt politici -

750
, , , , , 13
17 . 600 ,
750
.

.
III ,
, .

?
,

. ,

, , ,
, -
. ,
-
. , , ,

TMA
kaj, abychom se starali pouze o nboensk zleitosti. My jim kme: Ano, my
se starme o duchovn zleitosti, ale
mimo tyto duchovn zleitosti mme tak
uritou roli obrany nroda, kter je dan
historicky. Politika to je vae vc, ale pokud
jsme pesvdeni o tom, e se nestarte
dobe o tento nrod, e nehjte nrodn
zjmy, tak tehdy se brnme, protoe
chceme psobit tak, aby bylo zajitno, e
nrod zstane a bude spokojen t v zemi
svch pedk. J jsem mnohokrt ekl naim politikm a i samotnmu prezidentovi,
e role ochrnce nrodnch zjm, kterou
crkev mla dlouh vky, bude pokraovat
a rst za doby mho psoben jako hlavy
kypersk crkve a rozhodn nebude ukonena. Vdy i j jsem i obanem tto zem
tak jako vy. A mme-li demokracii a svobodu slova a projevu, tak se budeme k vcem
nrodnch zjm vyjadovat kadodenn
a nikdo nm v tom neme zabrnit. A vm, e velk st nroda s crkv souhlas.

Letos v listopadu oslavte pt vro Va intronizace. Mohl byste zhodnotit toto ptilet obdob
Va sluby v ele kypersk pravoslavn crkve?
Moj prvn snahou bylo vytvoit pln synod
biskup, proto jsem se rozhodl vytvoit
tyi nov metropolie a ti biskupstv. Byla
vytvoena metropole konstantijsk a amo-

,
. ,

,
, , , ,
.
, ,
, . : ,
,
,
.
, ,
, ,
,
,
,

.
,
,
,

, , -

chostsk, kykkosk a tilyrijsk, trimifosk


a metropolie, kde jsme dnes byli - tamask
a oreinijsk. Ti biskupstv biskupstv
karpasijsk, arsinojsk, amatusk. Podailo
se zajistit pro kadou jednotku pjem milionu Eur na rok. A jet jednou velkou
vc, kterou se nm podailo vytvoit, je
centrln pokladna crkve, ze kter jsou
placeni duchovn na crkve. Pokladnu financuje arcibiskupstv pti mil. Eur ron.
Z tohoto balku jsou placeni duchovn i po
celm Kypru nezvisle na sv pslunosti
k danmu biskupstv.Pochopiteln do toho
pispvaj i farnosti po celm Kypru. Kdy
si njak farnost neme dovolit vloit do
toho tolik penz, nebo zaplatit knze, tak
do vci vstupuje tento fond - tato pokladnice, kter dopluje, eho se nedostv.
Tetm tmatem, kter m zajmalo a kter
bylo pro m paliv, bylo vytvoen stavy
kypersk crkve a musm konstatovat, e
od prvnho ledna letonho roku ji plat
nov stava, kterou jsme pijali. Byl jsem
pipraven tak vytvoit teologickou kolu,
pipravil jsem budovu. Pak se zjevil fenomn mezinrodn ekonomick krize a
vzhledem k tomu, emu bylo poteba elit,
jsem se rozhodl vizi koly odloit, i pestoe se mi podailo zskat budovu. Podailo
se mi investovat do jedn eck banky. Kypersk crkev m 25 procent akci tto

banky. Ale te bhem ekonomick krize


jsme ztratili asi osm milion Eur tmto bankovnm dobrodrustvm. Doufm, e krize
bude pekonna a brzy kypersk crkev
zsk vlastn teologickou fakultu. Mezi
mmi plny je tak vytvoen konferennho centra. Protoe vm, e jsme v dob
dialogu a crkev mus kad rok organizovat njak synedrium, aby hovoila s kadm a se vemi. Crkev kypersk by se tak
mla pipravit pomhat zvlt crkvm
blzkho vchodu, kter maj nesmrn
mnostv problm s muslimy. Vytvoili
jsme spoustu komis. Dv komise, kter by
mly zvlt usilovn pracovat podle mho

, .
,
. ,

, ,
, . ,
.

. .
, .
,
. -

, ,
,
, .
,
,
,
, 1
,
.
, .

, ,
,

, ,
. , .
25 % . ,
, -


.

?
,

.
, , ,
.
, , .
. ,
,
-

ikona 2 /2011

87

pn. Prvn bude komise pro mlde


a druh bude komise mezinboenskch
dialog. Tyto dv komise maj obecn pro
Kypr obrovsk vznam. U komism pedsedaj lenov posvtnho synodu a vm,
e se stanou skutenost a zanou vyvjet
innost.

Zakladatel crkve sv. Barnab je pohben na


ostrov, ale monastr se nachz v severn okupovan sti ostrova. Je nm znmo, e pravoslavn chrmy jsou tam plenny a je tam potlaovno prvo kesan na modlitbuKde je mon
pomodlit se ke svatmu Barnabi?
Je smutn, e hrob apotola Barnabe se

. ,

.
-.
, , - ,
.
,
, . . , ,
, .
, . , ,
.
, , .

.
,
. ,

88

ikona 2 /2011

nachz na zem okupovanm tureckmi


vojsky. J u jsem ve pednesl posvtnmu synodu. My jsme se rozhodli, e monastr nebude patit dn eparchii, e
bude stavropigiln a bude podlhat pmo
hlav crkve, i kdy je v souasn dob pod
zborem. Zvolili jsme novho igumena monastru, ij tam ti sta mnii lenov
pvodnho bratrstva monastru. Jet jsme
tam dva pidali, take monastr m te ve
vyhnanstv pt len. A neustle drazn
dm od pti stlch len komise rady
OSN pro bezpenost a vyvjm tlak, aby
tch pt stlch len rady bezpenosti
OSN donutilo tu takzvanou vldu okupo-

...
?
,
, .
.
,
,
,
,
. ,

. ,
.



,
, ,
. , ,
.
,

,
-

vanho zem, aby umonili igumenovi a


lenm bratrstva, aby se usadili v monastru. Do souasn chvle se, bohuel,
snahy mjej s inkem. Chtl bych vystavit
nov katedrln chrm, tm pdem se
uvoln jedna farnost, ze kter bych chtl
uinit metoch okupovanho monastru, ve
kterm se usdl igumen s bratry do t
doby, ne jim bude umonno vrtit se do
svho mateskho monastru. Musm ct,
e neztrcme nadji ani po tch sedmaticeti letech okupace. Protoe jsme peili
400 let pod tureckou okupac a pila
chvle, kdy jsme byli osvobozeni. To je
nae vra, nadje, kter se nikdy nevzdme.
Lska bo nedopust, aby ten monastr
zmizel z tve zem a umon, aby se tam
opt usdlili mnii. My u asi nebudeme
mon t, ale crkev, kter neumr, bude
t. A ten den nvratu bude slavit.

Mon jste mi odpovdl sten i na dal


otzku. Turecko nem zjem o sjednocen ostrova
a chce vytvoit dva samostatn stty. Co me crkev udlat, aby se podporovaly u vztahy vedouc
k sjednocen ostrova?
Pedstavitel Ankary, jak tureck prezident
tak i premir, tureck ministr zahraninch
vc jasn kaj, e chtj na Kypru dva
stty. Zanechali mylenku federace a pohybuj se smrem ke konfederaci. Protoe

,
,
. ,

.
,
400 ,

TMA
dobe vme, e samotn Anglian si nepej rozhodnut, kter by vedlo k svobodnmu mrovmu klidnmu souit eckho
a tureckho obyvatelstva na Kypru, protoe
zde maj vojensk zkladny. A nemaj zjem na tom, aby existovalo een, kter by
bylo dlouhodob, kter by peilo vky.
Pro? Protoe vlda, kter by vzela z takovho een, spolen vlda ek a
Turk na Kypru by zcela jist po jednom,
dvou, tech letech dala njemn za existenci tchto vojenskch zkladen na Kypru.
Proto si Anglian pej een takov, kter
by se okamit rozpadlo, pokud by po nich
bylo poadovan njemn. Vm, e nrod
tou po sprvnm een tto problematiky. Jsem pesvden, e pokud z rozhovor, kter jsou vedeny, vzejde een,
kter nebude dobr, samotn nrod jej odmtne. Zd se, e rozhovory dostaly do takovho stdia, e je nemon, aby bylo
pijato een, kter by obyvatel byli
ochotni akceptovat. Role crkve je takov,
e vyzv Kypany k jaksi nrodn bdlosti, kter by vedla k tomu, e to een,
kter bude pijato, bude funkn a tedy
trvanliv. Vm, e nrod se nachz na
takov rovni nrodn bdlosti, e patn
een nebude pijato v plebiscitu. Kdy
v roce 2004 70 procent nroda eklo v plebiscitu ne, jasn ne Annanovu plnu, v-

, .
, ,
.
,
, , . ,
, , ,
, .

,
.
. , , ?

, , ,
.
. ,
,
,
,
,
.
, , . ?
,
,

m, e v ppadnch dalch plebiscitech


by eklo 96 procent nroda sv ne, pokud
by to nemlo bt trval funkn een.

Podnikl jste jako hlava kypersk pravoslavn crkve


historicky prvn oficiln cestu k papeovi do Vatiknu a k ekumenickmu patriarchovi do Istanbulu. Jak jsou Vae pocity z tchto nvtv a jak
vznamn udlost je to v historii kypersk pravoslavn crkve?
V rmci uritch hranic, kter neplat jenom pro kyperskou crkev, ale i obecn
pro pravoslavnou crkev a kesanstv, jsou
tyto cesty naprosto pirozen a maj sv

,
, , ,

.
,
, , ,
-
. ,
. ,
, ,
, ,
. ,
,
, ,
.
,
, ,
, ,
, . ,

msto. Nejdve jsem jel do Vatiknu, protoe i kdy jsem byl sice dvakrt pozvan
a ml jsem dv pozvn od ekumenickho
patriarchy, pestoTurecko povaovalo moji
ptomnost v Konstantinopoli za neptelsk in, a proto mi neudlilo dvakrt vzum. Nejdve jsem tud musel do Vatiknu, a potom a do Konstantinopole. Ve
Vatiknu jsem jasn chtl dt najevo, o co
kr v nrodnm tmatu Kypru. Kdy jsem
tam jel, prosil jsem papee, aby se obrtil
k evropskm politikm, aby pestali vidt
Turecko jako njak velk trh. Aby se
vichni evropt vdci postavili za idely a

,
. 2004 70 %
, ,
,
,
, 96 % .



.

?
,

,
, . ,
, , -

ikona 2 /2011

89

TMA

urit hodnoty, na kterch je Evropa zaloena, na otzce v problematice lidsk svobody - lidsk volnosti nejenom teoreticky,
ale i velmi prakticky. A ekl jsem mu, e
my, jako crkev, si pejeme ty nejlep
vztahy se vemi i s malmi meninami,
kter zde mme na Kypru, a u to jsou
katolci, Latian nebo Maronit, nebo Armni. Mme vynikajc vztahy. A dal jsem
jim jasn najevo, e dvee arcibiskupskho
veden a m osobn jsou vdycky oteven
a e v em mohu bt npomocen, tak vdy
s radost a s velkou lskou uinm. Nae
vztahy jsou skuten ptelsk a maj-li
problm, tak pichzej a hovome o nm.
Tyto meniny podporujeme, protoe je to
sprvn. U konstantinopolskho patriarchy
jsem prohlsil, e on jako prvn mezi rovnmi m za kol koordinovat vnitn chod
pravoslavn crkve. A v tomto rmci jsme
mu ochotni vdy pomoci a stt mu po
boku. Vm, e vzkaz pochopil a tak vm, e nae vztahy jsou harmonick. Milujeme ekumenick patriarcht, vme si
ho. Uvdomujeme si tkosti, kter m,
protoe ije na neptelskm zem. Vdy
mu budeme pomhat. Ale chceme, abychom mli dobr ptelsk vztahy se vemi
crkvemi, protoe vechny crkve jsou sestry, chceme se vemi na stejn rovni
dobe spolupracovat. Nae crkev si stoj

,

,
.
, .
, . ,
,
- . , ,
,
. , ,
,
,
, ,
, . . , ,
,
.
-

90

ikona 2 /2011

za tm, e nejdve bychom mli bt pravoslavn a potom ekov, nejdve pravoslavn a potom Slovan, nejdve pravoslavn a potom Arabov. Nemli bychom
bt nrodnmi crkvemi nebo zamenmi
pmo na p o njakou nrodnost, to je
patn, hlavn je pravoslav spolen, kter
sdlme. Nae chovn by mlo bt pravoslavn. Na prvnm mst budeme pravoslavn, potom Kypan.
Vm, e jsme dali jasn vzkaz nejen Fanaru, kter snad pochopil, ale i ostatnm
spolubratm.

Kdy jsme u papee, jak vznam mla losk ervnov nvtva papee Benedikta XVI. na Kypru ?
Pape se dostavil na Kypr, aby koordinoval
innost katolk na Stednm vchod.
Kypr byl a je takov ti a klidnj msto,
a tak pozval vechny katolky, kte jsou
v Izraeli, v Libanonu, v Jordnsku, Srii, a
vichni se setkali zde na Kypru. Udlal tady
synod a eili problmy, kter maj tam na
Blzkm vchod. dal jsem ho, aby zakroil u nmeckch orgn, aby nm vrtili
piblin 400 ikon, kter nm nmet okupanti ukradli a obchodnci s ukradenmi
staroitnostmi je prodvali na trzch v Evrop a Americe. Nmeck policie zajala
tureckho zlodje a zabavila mu ikony a
posvtn ndoby. Cel ten ppad je te

, - , . , . ,
, ,
-

u soudu, vhy se naklnj smrem k nm


a zd se, e brzy budeme vechny ikony
a crkevn vybaven mt nazpt. A to znamen, e pape podnikl njak kroky.

Nkte kypert duchovn ped pjezdem papee


projevili jaksi nesouhlas s nvtvou papee tady
na Kypru. Zmnili njak svj postoj a nzor po
ukonen nvtvy papee?
Myslm, e pochopili svoji chybu. Kleriky,
duchovn, kte se zastnili protest, jsem
potrestal. ekl jsem, e u pt nestrpm,
aby nco takovho dlali. Jeden nebo dva

.

. ,
, ,
. .
, ,
,
.
, ,
,

. ,
,
, ,
, , .

- , ,

, .
. , , .
, , , ,
,
.

TMA

biskupov dlali njak jin prohlen,


tak jsem je potom dovedl k tomu, aby se
veejn omluvili pi zasedn synodu. Vm, e dnes nen v kypersk crkvi dn
problm. Chci aby se demokratickm principm dailo a byly povaovny vemi na
Kypru, kleriky i laiky. A my jako oficiln
crkev nemme samozejm vbec v myslu nikdy zradit pravoslav. Naopak usilujeme o to, abychom rove pravoslav
dreli takovou, jakou jsme ji pevzali.

Na Kypru je stle vidt, e zde je velk mnostv


vcch. Jak je souasn situace u mladch lid.
Jak se stav mlde k ve?
Mu ct, e v poslednch letech hodn
mladch lid pichz do chrm. Hodn
jich za nmi chod, komunikuje s nmi.
Podme letn tbory, kter jsou pln mladch a posledn dva roky jsme pipravili
nco jako kolu pro mlad manelsk pry
a maj o ni zjem stovky mladch pr,
aby slyely monost een kadho problmu, se ktermi se prv mlad pry setkvaj. Tito mlad lid jsou nadeni, protoe crkev o n projevila zjem. Aby jim
pomohla pekonat tkosti, se ktermi se
mlad pry bn setkvaj.

My jsme vidli mnoho mldee ze kol. To m


prv navd na dal otzku. Evropsk komise
,
XVI ?
,
.
,
, , , , , ,
. ,
,
.
,
400
,
,
.

.
,
, ,
. ,
- .

uvauje o zruen vuky nboenstv ve kolch.


Jak se pravoslavn kypersk crkev stav k tomuto
kroku?
Jsem pesvden, e bude velmi tk,
aby se nco takovho stalo. Je vyloueno,
aby crkev pijala takovou zmnu ve kole,
kterou by spolenost provedla. Vm, e
by se ozvali samotn rodie, nejenom oficiln crkev, protoe jsem pesvden, e

.

?
, .
, , .
,
, -
.
- ,
,
. ,

. ,

, . , , - . ,

, .
- ,
.
.
?
,
.
,
. , -

znalosti jsou dobr, ale k emu je lovku


vzdln, kdy nem etick zklad. Pak se
to vechno rozmazv, proto je dleit
pracovat na tom, aby ze kol vychzeli
mlad lid, kte budou vzdlan, ale i njakm zpsobem zameni k hodnotm.

Kypersk crkev pijala nedvno novou stavu,


jak pin zmny ?
,

,
, ,
. ,
. ,
,
.

.
.
. ?
, , - . ,
,
. ,
,
,
, ,
,
. ,
,

ikona 2 /2011

91

TMA

stava pinesla zmny nebo uzkonila formou psanou to, co jsme dve eili formou
hlasovn prostou vtinou v synodu. Protoe jedno rozhodnut synodu me bt
na dalm zasedn synodu zrueno, to zvis na nm. Zatmco kdy je nco zapsno
v stav, velmi tko se to d zmnit. Konkrtn se bavme o zven potu metropoli. To bylo uzkonno novou stavou.
Volba arcibiskupa a metropolit. Rozhodli
jsme o tom v synodu, ale pak to bylo dodaten uzkonno i stavou. Ped 25 lety
stt zmnil lnek stavy a odpovdnost
za rodinn vztahy a rodinn svazky pela
z crkve na stt. Rozvod je te sttn zleitost. Soud pro rodinn zleitosti. Zcela
pehldli crkev. Te pichz crkev a v souladu s tm, co stt uzkonil, jak stavu,

tak zkony, nabz duchovn een a vbec


si nevm rozhodnut soudu pro rodinn
zleitosti. Crkev pracuje na svm zem
a stt se zabv svm rozhodm soudem
a crkev dv duchovn rozvody. Konstatuje
znik manelstv, nezvisle na sttnm
soudu. Dv mli prvo sttn advokti napklad chodit na zasedn crkevnho
soudu, kter se zabval tmito zleitostmi, a tam vystupovat a zastupovat jednotliv strany. Dnes jim to v souladu s novou stavou neumoujeme, u to ani
nenazvme crkevnm soudem, ale spe
zazenm pro duchovn npravu a u se
nm nevmuj do tchto ist crkevnch
zleitost. ili novou stavou jsme zavedli
linii, e kr crkev paraleln se sttem
a u se ani jeden nevmuje tomu druhmu

do jeho kompetenc. Proto v den, kdy jsme


tuto stavu pijmali na synodu, jsem pozval prezidenta, zstupce politickch stran,
nejvy sttn zstupce, pedsedu nejvyho soudu, zstupce sdruen prvnk, a
v vodu k problematice jsem je obeznmil
se zmnami, ke kterm dolo v stav a
jasn jsem jim dal najevo, e crkev m zjem kret paraleln se spolenost, se sttem a e tmto kon jakkoliv vmovn
sttu do crkevnch zleitost a crkve do
sttnch zleitost. A dodal jsem, e jsme
zrove uzkonili tak vlastn zastupitelstv
v Bruselu, ti orgny v Evropsk unii, kde
mme kancele a uzkonili jsme tak centrln fond pro vplatu farnho duchovenstva. Hlasovn o stav probh v synodu,
je zde poteba naprost vtiny, aby se
lnky podailo zmnit. Plat od prvnho
ledna letonho roku.

Hospodsk krize zashla cel svt. Jak postihla


hospodsk krize pravoslavnou crkev na Kypru?
Bohuel, krize se vztahuje i na kyperskou
crkev co se ekonomiky te. Dv tetiny
svch pjm jsme ztratili. Vm, e je to
doasn zleitost, vm, e za dva, za ti
roky peskome tyto tkosti. Kdy m vc lovk problm s ekonomickou strnkou svho ivota, urit sv nadje vkld
v Boha. Vechno zl je k nemu dobr.

, , -
.

,
?

,

.


, ().
, -
, . .
.
.
, . 25
, -

92

ikona 2 /2011

.
.
. ,
, , , ,
,

. ,
, . , . , ,
,
,
.
, , ,
, , ,
, -

.
, ,
. ,
, , , , ,
.
,
,
, , , ,
- ,
. , ,
, ,
, .
, ,

, .
1 .

TMA
Obrac se lid v dob hospodsk krize vce
k ve?
Nemyslm, protoe velk st nroda nebyla tou kriz vbec zasaena. Vtinou
byly zasaeny spolenosti a jenom velmi
mlo pracujcch. Vtina sttnch zamstnanc a nebo soukromnci, vtina lid zamstnanch, a u jsou zamstnni ve sttnch i soukromch podnicch, nebyla kriz
dotena. Sttn zabezpeen je na velmi vysok rovni a vbec nebylo sneno. V-

.

?
, , ,
.
. ,
, ,
- . ,
.
- .
,
?
, , -

m, e vydrme, e nrod tuto krizi peije.

Co bych Vm jmnem svm a jmnem redakce


pl. Velmi si vme Vaeho asu a Vaeho pijet.
A Vm jako hlav pravoslavn crkve, Va osob,
i vem pslunkm pravoslavn crkve na Kypru
pejeme jen to dobr a doufm, e nae vztahy
budou jen a jen vzkvtat.

Jenom ten nrodn problm ns t, protoe z druh strany se nen eho bt. N
nrod je zvykl pracovat, je zvykl bt zaten a v historii dokzal, e se doke
vyrovnat s pekkami, kter se ped nm
vyskytuj, velmi dobe. Jenom abychom
peili tento nrodn problm, kter je ped
nmi.

Ty vztahy budou dobr urit vdycky, jenom jedn vci se bojme. Nrodn otzky.

Vte tomu, e vichni pravoslavn lid v echch


a na Slovensku stoj za Vmi.


.
, .

, ,
, ,
.
, .
, ,
.


,
.
, ,
,
.
, . , ,
,
, .
,
.


. .
, -

,
. .

ikona 2 /2011

93

FOTOREPORT

Nvtvy
metropoli,
chrm
a monastr
na Kypru, 23.30. 1. 2011


, 2330. 1. 2011

94

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

95

FOTOREPORT

96

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

97

FOTOREPORT

98

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

99

FOTOREPORT

100

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

101

FOTOREPORT

102

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

103

FOTOREPORT

104

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

105

FOTOREPORT

106

ikona 2 /2011

special

special

FOTOREPORT

ikona 2 /2011

107

TMA

Volba kyperskch arcibiskup:


DJINY A SOUASNOST
Ostrov Kypr byl poctn apotolskm kznm ji v prvnch staletch kesansk epochy. Kyperskou crkev, kter zde vznikla,
pvodn spravovali nezvisl arcibiskupov. III. veobecn snm (r. 431) potvrdil
ve svm 8. pravidle jej prvo na autokefalii.

.
.
III (431 .)
8-
.

Pozdji csa Zenon (474491) nejene potvrdil toto rozhodnut Snmu, ale tak poskytl arcibiskupm Kypru urit privilegia,
je jsou zachovna dodnes: prvo nosit
purpurovou zu a csask ezlo msto obvyklho archijerejskho ezla, prvo podepisovat se na ednch listinch erve-

(474491
.)
,
,
:
, -

nm inkoustem, a tak prvo uvat titulu


nejblaenj. V nsledujcch letech byla
autokefalie Kypersk crkve jet jednou
potvrzena ve 39. pravidle V. a VI. veobecnho snmu (trullskho) (r. 692).
Nehled na ve uveden pravidla snm
se antiochijsk patriarcht i nadle snail
o to, aby Kypr byl zbaven autokefalie: v 5.
stol. takov pokus uinil patriarcha Petr
Gnafeus (stoupenec monofyzitsk hereze),
a r. 1598 patriarcha Joachim.
Od doby kickch vprav a pot, co na
ostrov zaali vldnout katolit krlov z
francouzskho rodu Lusignan, zaala bt
pravoslavn crkevn hierarchie Kypru oslabovna. Poet eparchi se zmenil ze
trncti na tyi.
R. 1260 msk pape Alexandr IV. vydal
bulu, kter urila postaven pravoslavnch
po cel obdob latinsk sprvy ostrova. Na
zklad tohoto dokumentu byla zruena
hodnost pravoslavnho arcibiskupa Kypru;
tyi et biskupov mohli t pouze na
mst, je jim bylo pidleno; jejich volba
se konala po sloen psahy vrnosti a poslunosti latinskm biskupm. R. 1571 se

,
.

39- - () (692 .).

,
: V

( ), 1598 . .

.
.
1260 . IV
,
.
, -

:

108

ikona 2 /2011

TMA
Kypru zmocnili Turci. Tureck paa Kypru
dovolil pravoslavnm odjet do Konstantinopole, kde se jim podailo zskat listinu,
umoujc obnoven normlnho crkevnho ivota na ostrov (mimochodem, doshli toho za velk penze). R. 1572 se v
Konstantinopoli konal Snm, na kterm
byl zvolen a vysvcen arcibiskup a dva biskupov Kypersk crkve. Arcibiskup Kypru
zrove zskal titul millet-bai, co ho inilo odpovdnm za vechny kesansk
obyvatele ostrova ped sultnskou sprvou.
Prv v tomto obdob vzniklo definitivn
vnj uspodn Kypersk pravoslavn
crkve v ele s arcibiskupem, jemu byli
podzeni ti episkopln archijerejov,
kte mli titul metropolity a archimandrity.
Po rusko-tureck vlce z let 1877 1878
Turecko pedalo Kypr Anglii do prozatimn
sprvy. Nov vldci ostrova se zaali vmovat do vnitnch zleitost Kypersk crkve. Nsledn byl r. 1907 zkonodrnou
radou Kypru schvlen zkon o uspodn
crkevn sprvy a volb hierarch, kanonicky nepijateln pro Pravoslavnou crkev.
V beznu r. 1925 Velk Britnie prohlsila
Kypr za svou kolonii, co vyvolalo zintenzivnn boje Kypan za sebeuren svho
ostrova. Bhem povstn r. 1931 Kypan

; ;

.
1571 . .
,
(, ). 1572 .
,
.

-, .

,
,
.
,
: .
- 18771878
.

dobyli a vyplili palc guvernra, ve kterm


mla sdlo anglick koloniln sprva. V reakci na to Anglian poslali do vyhnanstv
z ostrova dva metropolity a pijali zkon,
umoujc ovlivovat volbu arcibiskupa.
Volba arcibiskupa dle stavy Kypersk pravoslavn crkve z roku 1914
Na zklad stavy Kypersk pravoslavn
crkve z roku 1914 se za elem volby arcibiskupa v Niksii v arcibiskupskm sdle
sejde volebn shromdn metropolit a
pomocnch biskup (pokud tac jsou), igu-

men, a v jejich neptomnosti pedstavitel Kykkoskho, Maherskho, Stavrovounijskho a Svatopantelejmonskho


monastru, a tak dvou titulovanch duchovnch z arcibiskupstv a dvou duchovnch sprvc crkevnch obc Niksie (Lefksie) (pokud tac jsou), a 66 zvolench
zstupc, z nich 33 vol arcibiskupsk
okruh, 10 okruh pafosk metropole, 13
kitionsk, 10 kirinejsk. Ze 66 zstupc
jsou 22 duchovn sprvci crkevnch obc,
a 44 laici.

.
. , 1907
.

, .
1925 . ,
.
1931
,
.
, , .
1914
1914 ,

( ),
, : , , -,
(), ( ), 66 , 33
, 10
, 13 , 10 . 66
22 , 44 .
:
.21:
,
25 . .
.22:
, , ,
25 .

(.26)
21 .

ikona 2 /2011

109

TMA

110

stava:
l. 21: Hlavnmi zstupci jsou pravoslavn
ekov, obyvatel ostrova star 25 let. Vol
se v rznch volebnch centrech.
l. 22: Zvltn zstupci to jsou pravoslavn ekov, obyvatel uritch crkevnch obc, mst, krajskch center a obc na
ostrov star 25 let. Jsou voleni tak na
zklad okrunho dopisu (l. 26) a mus
bt star 21 let.
l. 23: Volebn seznamy kandidt starch
21 let z kad crkevn obce pipravuj duchovn kad crkevn obce na zklad tohoto Zkona a schvaluje je biskup. Kad
dva roky se seznamy pezkoumvaj a dopuj.
l. 25: Posvtn synod se vyjaduje k otzkm autority volitel.
l. 26: Okrun dopis, tkajc se schvlen
66 volitel, vydv svcenm nejstar
metropolita Crkve bhem 15 dn od
uprzdnn arcibiskupskho stolce. Pokud
svcenm nejstar metropolita z njakho
dvodu neme vydat okrun dopis, uin
tak nsledujc dle svcen metropolita.
l. 27: Bhem sedmi dn po ukonen postupu pezkumu volitel svcenm nejstar metropolita nebo synod vyhotov dokument - psemn pozvn pro vechny
volitele (l. 20), aby se dostavili 15. den po
uveejnn dokumentu do slu arcibiskup-

stv, aby tak vytvoili volebn shromdn.


Toto pozvn je dorueno alespo osm dn
ped shromdnm. V pozvn se uvede
den v tdnu a hodina. Pokud se dostav
polovina pozvanch volitel, m se za to,
e zasedn doshlo kvra, a ihned zan
fungovat. Pokud nebylo dosaeno 50 %,
odlo se.
l. 28: Kvrum oznamuje pedseda shromdn, jen hovo o smyslu udlosti,
tedy o nadchzejc volb arcibiskupa. Po-

kud vichni souhlas s vlastnostmi a kandidaturou urit osoby, volba se pokld


za ukonenou. Avak pokud se nzory na
uritou osobu rzn, provede se tajn hlasovn pomoc hlasovacch lstk a kad
len shromdn nape na lstek jedno
jmno, kter vybere z kandidatur, je jsou
k dispozici.
Kandidt, kter obdrel nejvt poet
hlas, se povauje za arcibiskupa kyperskho. Pot se Posvtn synod odebere do

.23:
, 21 ,

. .
.25: .
.26:
66 15 .

,
, .
.27:

(.20)
15-
. , ,
. . , -

. 50% , .
.28: ,
, .. .
, .
,
,
.
, , .
, .
,

.

.
1-
. ,
.



, . , . 2005
.

,
18 .
:
)
30;
) ;
)
;
) , , 5 .

.

, 25 .
22
1400
100

ikona 2 /2011

TMA
katedrlnho chrmu, kde se kon akt intronizace, pokud je zvolen duchovn archijerejem. Pokud m ni stupe svcen,
tak arcibiskupsk intronizaci pedchz archijerejsk chirotonie.
Na konci celho procesu volby arcibiskupa
Kypru je vsledek oznmen vld.
Vechny kony, souvisejc s volbou arcibiskupa, se tak provdj svcenm
nejstarho metropolity. Volba metropolity
se neme konat, pokud nen metropolitn
stolec uprzdnn.
Souasn systm volby
kyperskho arcibiskupa
Jak u bylo eeno, systm volby arcibiskupa se mnil podle historickch okolnost. Mohla ho ovlivovat zrove crkevn i politick situace na ostrov. V roce
2005 ml systm volby nsledujc podobu.
Arcibiskupa a metropolitu vol pslunci
Kypersk crkve, mui a eny star 18 let.
Kandidt na arcibiskupa mus:
a) bt neenatm duchovnm starm 30
let;
b) mt ukonenou vy pravoslavnou bohosloveckou kolu;
c) mt dokonal kesansk chovn;
d) mt duchovn hodnost pinejmenm 5 let.

V tajnm hlasovn kad crkevn obec


nebo stedisko vol sv zvltn zstupce.
Zvltn zstupci mus bt leny crkevn
obce, kterou zastupuj, mus to bt pravoslavn ekov star 25 let.
22 dn po svm zvolen se 1400 zvltnch
zstupc z celho Kypru sejde a ze svho
stedu vol 100 hlavnch zstupc (66 laik
a 34 duchovnch).
Hlavn zstupci, spolu s leny Posvtnho
synodu, igumeny monastr a se 6 duchovnmi, je maj vy bohosloveck
vzdln a zastvaj vysok funkce v arcibiskupstv, tvo spolen shromdn, jemu pedsed zstupce patriarchy.
Volebn shromdn zased ve Velkm synodlnm sle arcibiskupstv, aby zvolilo
novho arcibiskupa. Volba se provede
v tajnm hlasovn, dokud nezstane jen
jeden kandidt.
Intronizace nov zvolenho arcibiskupa se
kon bhem 15 dn od jeho zvolen.
Stejnm zpsobem, avak s uritmi odchylkami, se kon volba metropolit. Tyto
rozdly spovaj v nsledujcm:
a) hlasuj pouze obyvatel metropolitnho
okruhu;
b) vol se 50 hlavnch zstupc (33 laik a
17 duchovnch);

c) volebnmu shromdn pedsed arcibiskup.


Pomocn biskupy nevol lid, ale jmenuje
je Posvtn synod na nvrh arcibiskupa
nebo metropolity, kter by chtl mt pomocnho biskupa ve sv metropoli.
Pomocn biskup zskv titul jednoho ze
starobylch, v souasnosti neexistujcch
biskupstv Kypru, jeho kolem je pomhat
arcibiskupovi a metropolitovi v jejich innosti.
Kad metropolita me mt jednoho pomocnho biskupa, arcibiskup - dva.
Souasn vznam
kyperskho arcibiskupa
Osoba arcibiskupa je i nadle vznamn
nejen v crkevnm, ale i v politickm ivot
na Kypru. Dobrm pkladem toho byl ve
20. stolet arcibiskup Makarios (Makarios
III., 19131977). Jeho mimodn vd
schopnosti ztlesnily ta dvn prva, je
mli kypert arcibiskupov.
Skutenost, e pi volb arcibiskupa a archijerej na Kypru je nezbytn ast nroda, skvle ilustruje harmonick vztahy
mezi vcmi a Crkv. Dvn zvyk, e lid
vol spolu s hierarchy svho biskupa, se
odr v souasn praxi Kypersk pravoslavn crkve.
Hierodikon David (Sarsania), Sedmica.ru

, .

, , .

, .

(66 34 ).
,
, 6 , ,
.



.
,
.

15
.
, , . :
) ;
) 50
(33 17 );
) .
,

, -



- ,
.
XX ( III, 19131977 .).
, .
,
, .


.
(), .Ru

ikona 2 /2011

111

FOTOREPORT

special

Pijet
prezidentem
Kypersk republiky
Demetrisem Christofiasem
Niksie, 28. 1. 2011




, 28. 1. 2011
J. B. metropolita Krytof, prezident Demetris Christofias a J. B. arcibiskup
Chrysostomos II. I ,
II

J. B. metropolita Krytof, prezident Demetris Christofias, J. B. arcibiskup Chrysostomos II., J. V. arcibiskup Juraj I
, , II,

112

ikona 2 /2011

special

FOTOREPORT

Velvyslanec esk republiky na Kypru Ing. Jan Bondy s na delegac I . .

Velvyslankyn Slovenska na Kypru PhDr. Anna Tureniov, CSc. s na delegac I

ikona 2 /2011

113

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko


Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

Soukrom dovozn a vvozn spolenost zaloen


soukrommi majiteli rodinou Marjanovi v roce 1991
jako jedna z prvnch spolenost tohoto druhu po roce 1990.


1991
1990 .

Adresa:
K eberku 180/1
Praha 4-Kunratice
PS 148 00
esk republika

Email: info@marextrade.cz
Telefon: +420 244 911 979, 244 911 975
Fax:
+420 244 912 157
http://www.marextrade.cz

PRAVOSLAVN MSTA

Pro cel generace nvtvnk zstv stedem obdivu rusk pravoslavn chrm sv.
Vladimra v Marinskch Lznch, kter je
jednm z mnoha skvost rusk crkevn
architektury rozesetch po cel Evrop
a nejen Evrop. Vude za hranicemi Ruska,
kam se sjdli rut turist k lebnmu,
nebo rekreanmu pobytu, kde se po jnov revoluci usadily tisce uprchlk, kde
se udlo nco vznamnho pro djiny
Rusi, nebo kde se nachzel rusk zastupitelsk ad, vznikaly bhem 19. a potkem 20. stolet krsn pravoslavn chrmy,
je jsou dnes vznamnmi pamtnky
rusk vtvarn kultury. Za zmnku stoj
chrmy v Baden-Badenu, Bad Kissingenu,
Bad Homburgu, Wiesbadenu, Vmaru,
Dranech, Lipsku, Nizze, Vichy i v zpadoeskch lznch.
Marinskolzesk pravoslavn chrm je
nejmladm mezi lzeskmi chrmy karlovarskho kraje. Je postaven na pkr zpadn stran dol, ve kterm se lzesk
msto rozkld, takka na okraji msta.
Z rznch kout msta je vidt jeho kopuli,
tyc se nad vrcholy strom a stech, i jeho
zlat estiramenn k, vrhajc blesky za
slunench dn. Stavba zaujme mkkost
lini, charakteristickou pro slovansk pojet
krsy. Na pdorysu rovnoramennho ke
se zaoblenmi konci se zved kamenn

. .

. ,
,
. ,

, ,
- ,
,
XIX XX
, - . -,
-, -, ,
, , , ,
.
. e .
,
,
.
, ,
,

118

ikona 2 /2011

Pravoslavn chrm
svatho Vladimra
v Marinskch Lznch

.

.
, .

, .

.

, , ,

.

,
.
,

PRAVOSLAVN MSTA

sokl a nad nm lut stny s ervenmi kabincovmi vplnmi a se tukovmi oblouky kolem nich i kolem devti chrmovch oken. Zelen naten plechov
stecha vrchol kruhovitou vikou tvoc
lucernu, jejmi esti lut zasklenmi okny
pad do budovy tepl svtlo za kadho
poas. Turbanovit kopule nad vikou
je jedinou kopul chrmu, krom mal kopulky nad zvonic nad hlavnm vchodem.
K nmu vede dvouramenn kamenn schodit vrouben zdobenou msou. Chrmov vrata vroub rovn tukov oblouk.
V plkruhu nad nimi je zasazeno barevn
okno zobrazujc poprs patrona chrmu.
Po obou stranch vchodu jsou vsazeny do
zdi velk mozaikov obrazy sv. knete Vladimra a jeho babiky sv. Olgy v nstrovskm pojet.
Zkladn kmen byl poloen 24. ervence
1900 vmarskm pravoslavnm knzem
Nikolajem Nikolajeviem Pisarevskm.
Tto udlosti vak pedchzela lta pprav,
sbrky penz na stavbu chrmu, a to sbrky
nikoliv jedin. Mylenka postavit v Marinskch Lznch pravoslavn chrm nen
o mnoho mlad ne samy Marinsk
Lzn. Jejich vznik se datuje do r. 1808,
kdy osada ty devnch a t zdnch
budov, kolem livch pramen v divokm
bainatm dol ovickho potoka, do-

stala z nazen tepelskho opata nzev


Marinsk Lzn. Statut msta vak lzn
obdrely a 29. kvtna 1865, vnosem csae Frantika Josefa I.
Nejmn od r. 1820 (od tohoto roku se dochovaly seznamy host) se mezi nvtvnky zan pravideln objevovat skupina
Rus, kte zde postrdali chrm. Kne
Golicyn proto r. 1825 odevzdv 25.000 rubl na stavbu prvnho kesanskho
chrmu v Marinskch Lznch. Jednalo
se zejm o vsledek sbrky mezi ruskmi
hosty, kte touili mt zde pravoslavn
chrm. Jene nejistota, sta-li na tak velik
kol, je pimla rozit el sbrky, a tak
byly penze pouity na stavbu mskokatolickho kostela Nanebevzet Panny Marie
(1844-48). Vchodn rz architektury tto
neobvykl osmibok stavby, obsahujcch
adu byzantskch prvk, ml snad kostel
piblit srdci jeho pravoslavnch spolubudovatel.
Poet ruskch host se postupn zvyoval,
pijdlo jich o lzesk sezn nkolik
set a tvoili desetinu vech nvtvnk.
Potebu konn pravoslavnch bohoslueb
eili instalovnm penosn kaple v zadnm traktu radnice. Bohosluby pijdl
vykonvat pravoslavn knz s pomocnky
z Vmaru, kde ml sv sdlo pi rusk diplomatick misi. Pesn datum zahjen

pravoslavnch bohoslueb v Marinskch


Lznch nen znmo. Bv uvdn rok
1874, nebo 1880, a dokonce 1882. Kapli zaizuje vmarsk knz, protojerej Vladimr
Semenovi Ladinskij, za finann pomoci
ruskch host, pedevm N.A. Tereenka, kter vnuje 100 rubl na ikonostas
a po dobu esti let dvst zlatch na provoz
a drbu kaple. Poslze byl ustanoven
zvltn vbor, kter od r. 1882 pod
sbrku na vstavbu pravoslavnho chrmu.
Sbrka byla spn. Ji v r. 1890 bylo
v soukrom bance uloeno 25 tisc zlatch.
Jene mezitm banka zkrachovala a po jej
likvidaci zbylo vboru pouhch 483 zlatch a 60 krejcar !
Ani tento nespch leny vboru neodradil. V ele s mstnm lkaem Dr. Janem
Kalinukem se v devadestch letech ustanovuje nov stavebn vbor, kter organizuje v poad ji tet sbrku. Prce vboru se astn i dal marinskolzet
lkai v pesvden, e pravideln bohosluby budou pispvat k pocitu vnitnho
uspokojen pravoslavnch pacient v Marinskch Lznch, co kladn ovlivn prbh jejich lby. Vci se ujm se v svou
mladistvou energi nov vmarsk pravoslavn knz N.N. Pisarevskij, pvodem
z jaroslavsk oblasti, absolvent moskevsk
duchovn akademie z r. 1893. Pi bohos-

.
.

.
, , ,
.

24 1900 . .

.
,
. 1808 .,

, 4-
, ,
,
. , ,
29 1865 .
I.
1820 . (
), ,
.
1825
. 25
. ,

,
. ,
, ,
(1844

1848 .).
,
, , , .

,
, .

. ,

.
.
1874 1880 .
1882 . ,
, , . , , . . , 100


. ,

ikona 2 /2011

119

120

lub v domc kapli v Marinskch Lznch na chrmov svtek sv. Vladimra,


15. ervence 1898 poloil shromdnm
vcm pmou otzku: Je nezbytn poteba postavit v Marinskch Lznch pravoslavn chrm, nebo sta jen zvelebit
domc kapli? Ptomn se vyjdili jednoznan: Je poteba postavit chrm! Marinsk Lzn dky lebnm vlastnostem
svch vod nikdy nepozbudou svho svtovho vznamu. Pravoslavnch je na svt
vce ne sto milion, jist mezi zdejmi

lzeskmi hosty bude dost tch, pro kter


pravoslavn chrm bude duchovnm toitm. A pro rusk nvtvnky bude
chrm navc stediskem, kde se budou
moci schzet a najt ppadnou pomoc
a informace. Sv prohlen doprovodili
ptomn obtavou pomoc finann i organizan. Jet tho dne stavebn vbor
spolu s otcem Nikolajem vybr pro chrm
parcelu na Egerstrasse, sepisuje memorandum a vysl delegaci k tepelskmu
opatu s dost odprodat vyhldnutou par-

1882 . . 1890 .
25 . , ,
,
483 60
!

. ,
- ,
,
.
,
,
,
.
,
, . . ,
.

. 15 1898 .
:
-


?
: !
. , , .
, , ,
,
.
.

,
. ,
. ,
-

ikona 2 /2011

celu vmarskmu pravoslavnmu chrmu


jakoto prvnick osob. Delegace nala u
pedstavench tepelskho kltera, jemu
pvodn patil veker pozemek Marinskch Lzn, pochopen a zskala parcelu
velikosti 300 tverench sh za 13500
zlatch, necelou tvrtinu ceny, za jakou se
v t dob podobn pozemek v Marinskch Lznch prodval. Krtce na to se
o. Nikolaj obrtil k vcm doma i v cizin
s vzvou pispt na stavbu marinskolzeskho chrmu svatho apotolm rovnho Vladimra iitele pravoslav na Rusi
a tak pomoci penst i na zpad onu
perlu, kterou objevil pro Rus sv. Vladimr.
Je velk vc, k ve svm prohlen,
zdit tulek pro sirotky a chud, nemocnici pro trpc tlesnmi neduhy, ale vc
mnohem vt a dleitj je pomoci upevovat duchovn sly, nenechat je zcela
upadnout, nbr zdit pro n lebnici,
ve kter se l kad neduh a kad ved
na lidech. V tto lebnici Bom chrm,
naerp duchovn slu i funkcion i vojk
i lka i uitel, kupec i zemsk initel
a vichni, kdo v cizin hledaj obnovu tlesnch i duchovnch sil. V Rusku je
mnoho dobrch lid schopnch obti pro
dobro a pravdu. A se ozvou na vzvu
k svatmu dlu obnovy duchovnch sil
svch souvrc v cizin.

300
13500 ,

.
.

PRAVOSLAVN MSTA
K vzv byly pipojeny adresy len vboru v rznch mstech Rusi, kam lze poslat pspvky. V Petrohrad to byl vznamn rusk lechtic Illarion Joannovi
Voroncov-Dakov, tehdy pedseda stavebn
komise, v Charkov prvn estn starosta
chrmu plukovnk Petr Petrovi Rykovskij,
v zahrani o. Pisarevskij (tehdy: Weimar,
Akkerwand 25). Sbrek se zastnila ada
marinskolzeskch oban, krom Dr.
Kalinuka, pnov Koli, Hammerstedt,
Halbmeyer aj.
Pspvky se zaaly hrnout doopravdy ze
vech stran, take ji pt podzim roku
1899 se selo tolik prostedk, e mohlo
bt pikroeno k vlastn stavb. Zkladn
kmen poloil 24. ervence 1900 vmarsk
pravoslavn knz Nikolaj Nikolajevi Pisarevskij. Autorem projektu chrmu byl
znm architekt, len Petrohradsk akademie umn, Nikolaj Vladimirovi Sultanov
(1850-1908). Stavba byla svena talentovanmu staviteli Gustavu Wiedermannovi
(+1914) z Frantikovch Lzn, kter sv
schopnosti ji pedtm prokzal vstavbou
vznamnch budov ve Frantikovch Lznch, ale pedevm stavbou tamjho pravoslavnho chrmu sv. Olgy v r. 1889 a karlovarskho pravoslavnho chrmu svatch
apotol Petra a Pavla r. 1897.
Do Sultanovova projektu vnesl G. Wieder-


,

,
. . ,
, , ,


, .
,

. ,
,
, , , , , ,
.
, .


.

,
.

mann jen nepatrn zmny, vynucen pkrost ternu. 8. ervence 1902 byl ji
chrm nejen stavebn dokonen, nbr i
upraven, a konalo se jeho posvcen. V zastoupen petrohradskho metropolity Antonia je vykonal protojerej A.P. Malcev,
kter pozdji popsal chrm i slavnost jeho
posvcen ve sv knize Pravoslavnyje cerkvi i russkije urednija za graniceju
(vyd. R. 1906), spoluslouili kn: proto-

jerej F.N. Kardaevi z Iromu pi Budapeti,


kter na lto dojdl slouit do Frantikovch Lzn, N.N. Rykov z Prahy, obsluhujc v letn sezon Karlovy Vary, N.D.
Udacov z Petrohradu a eck duchovn
otec Pefani z Odessy. Posvcen se zastnil tak rakouskouhersk vyslanec v Petrohrad hrab Ehrental, pedstavitel ruskho velvyslanectv ve Vdni, pedstavitel
msta a mnostv host i oban Marin-

-, ,
,
. ( :
Weimar, Akkerwand 25).
, - ,
, ,
.
,
, ,
1899 .
,
.
24 1900 . . ,
, (18501908).

(+1914), -

.
, 1889 .,
.
, 1897 .

, .
8 1902 .
, , .

. .
,

(.
1906 .). :
. . ,
, . .
,
, . . .
,

ikona 2 /2011

121

PRAVOSLAVN MSTA

skch Lzn. Pi posvcen o. Malcev ekl:


Ti prameny, dvno znm svmi livmi vlastnostmi, bij z ader zem v poehnan Bohmii, a pi dvou z nich, ve
Frantikovch Lznch od r. 1889 a v Karlovch Varech od r. 1897 se u prostraj k
nebi zlat ke a kopule naich rodnch
chrm, pedstavujcch radost a uten
modlcch se, i krsu a velkolepost tchto
mst. A toliko pi tetm z nich, v Marinskch Lznch, se dosud nedostvalo vlastnho chrmu. Pravda, doasn domc
crkev byla zzena zde u v r. 1882 a jet
ped tm sem pijdl duchovn vmarsk
crkve vykonat as od asu nkter crkevn


, ,
. . :
,
,

1889
., 1897 .,

122

ikona 2 /2011

sluby, ale dvj crkev se tsnila v mal


soukrom pronajat mstnosti, naprosto
nepizpsoben k tomuto elu. Na potku kad lebn sezny ji bylo nutno
vdycky sestavovat a na konci sebrat a zapakovat, protoe mstnost pro ni vykzan
musela slouit jinm elm. Byla jakoby
cestovnm starozkonnm svatostnkem,
vystdanm nyn stlm, velkolepm chrmem, dle obrazce chrmu alamounova,
zamnivho sebou nkdy koen stnek.
A m del bv perioda oekvn a m
vce se pihz pekonvat rozlin tkosti
a pekky, tm vt bv radost z toho,
e tento as u te minul, e ruskmu lo-


, ,
. , ,

. , 1882 .,

vku vlastn lska k svatm chrmm


a jeho stl pipravenost obtovat na n,
pemohla vechny trapy a ztroskotn
a pivedla ke zen pamtnku rusk nbonosti a zbonosti.
Ptomn chrm, stejn jako pedchoz cestovn marinskolzesk crkev jsou posvceny svatmu apotolm rovnmu kneti Vladimrovi, osvtiteli Rusi svatm
ktem. A v t okolnosti, e asov dve
pozdvihnut chrm ve Frantikovch Lznch, zasvcen babce velkho knete Vladimra, svat apotolm rovn knn
Olze, pedchzel vytvoen ptomnho,
nelze nevidt i hlubok historick smysl,
nebo i v dle kesanskho osvcen Rusi
byla sv. Olga jakoby svitem kesanstv
ped vchodem krsnho slunka, jejho
vnuka, ozivho u vechnu Rus svtlem
pravoslav. Me bt, e tato idea historick nslednosti nebyla ciz i duchovnmu
pohledu v Bohu spoinuvmu o. protojereji Vladimru Semenovii Ladinskmu, zasvtivmu prvn chrm ve Frantikovch
Lznch sv. Olze a v Marinskch Lznch
sv. Vladimru. Dlo vykonvn bohoslueb, rovn i sbrek na zbudovn chrmu
v Marinskch Lznch, takt jako i ve
Frantikovch Lznch po smrti o. protojereje V.S. Ladinskho pechzelo na jeho
nstupce ve slub ve Vmaru: o. protoje-


,
, ,
,
.
, ,
, ,
.
, , ,
, -
. ,
,
,
,


, .
, -

PRAVOSLAVN MSTA

reje P.P.Rumjanceva (nyn ve Stockholmu),


zvlt vynaloivho nmahu o. N. N. Pisarevskho (nyn v Dranech), o. protojereje F. N. Kardaevie z Ironu, spolen
s jeho spolupracovnky V. I. Rozanovem,
I. A. Smirnovem, vce ne 16 let jezdivm
do Marinskch a Frantikovch Lzn.
Slavnost posvcen byla popsna v nejblim sle lzeskho asopisu Marienbader
Zeitung. Tamt, v sle z 25. 5. 2002 byla
otitna sta o stavb chrmu od Dr. Kalinuka. Chrm sv. Vladimra byl pipsn
vnosem petrohradsk duchovn konsistoe z 16.8.1902 pod . 5176 k pravoslavnmu ruskmu chrmu dranskmu, jakoto jeho fililn chrm, take to byl
nadle o. Pisarevskij, kdo v Marinskch
Lznch v prvnch ltech po posvcen
chrmu sv. Vladimra konal bohosluby.
Cel stavba i s parcelou stla 65 tisc rubl.
V chrmovm suternu bylo zazeno
nkolik pokoj pro knze a slouc, a shromaovac mstnost s knihovnou a trnou. 15. 7. 1902 bylo pi chrmu sv. Vladimra zzeno stejnojmenn Popeitlstvo
sprvn vbor, volen na zatku kad
sezny vemi pravoslavnmi nvtvnky,
kter vedl hospodstv chrmu a skldal
shromdn ty.
Krsa marinskolzeskho chrmu spov nejen ve vzcn a nebn architek-

tue jeho stavby, nbr i v nemn vzcnm jeho vnitnm vybaven. Tvo je
pedevm kolekce ruskch ikon. Nkter
z nich pochzej ze 17. stolet. Zajmav je
ikona vech svatch (obrzkov kalen-

d), na kter jsou ve dvancti tvercch


mscch, vyobrazeni vichni svat, uctvan
ruskou pravoslavnou crkv v t dob.
Jedn se o stroganovskou prci 19. stolet.
Po jejm obvodu jsou miniaturn kopie rus-

, , .
,

,
, ,

. , .
, ,
.
, .
. . ,
. ,
, , . . ,
, , . . .
:
. . . (
), . . .
( ), .

. .
. . ,
. . , 16
.

Marienbader Zeitung. , , 25.05.02, - .
16.8.1902
5176 . , ,
, , .
,
.

65 .
,
.
15 1902 . .
,
,

.


, ,

. , ,
.
XVI .
( ),
,
.
XIX . ,



.
,
, ,
, (Hofjuwelier)
. , ,
,
. -

ikona 2 /2011

123

PRAVOSLAVN MSTA

kch ikon Bohorodice, uprosted se pak


nachz stedn kesansk svtek Kristovo Vzken a vjevy z dalch crkevnch
svtk.
Dle jsou zde krsn kovan, emailem zdoben svcny, lustry a korouhve, zlacen bohosluebn ndoby vzcn kovodln
prce, vesms dary Hofjuweliera Johanna Spitze. Vekermu vnitnmu vybaven chrmu vak vvod majolikov ikonostas, darovan chrmu jeho prvnm
starostou, plukovnkem Petrem Petroviem
Rykovskm. Tento ikonostas vznikl v dln
Spolenosti na vrobu porcelnovch
a fajnsovch vrobk M.S. Kuzncova
v obci Kuzncovo, bval Tversk gubernie. Je spolenm dlem mistr: male-nvrhe Sergije Vasievie Krasnookova,
chemik Ivana Dimitrijevie a Porfirije Andrejevie Pankratovovch, prvn pipravoval emailov barvy, druh majolikov, sochae Nikolaje Vasievie Annenskho
a brusie Semena Ivanovie Ivanova. Kad
barva ikonostasu, kter je een jako pestrobarevn ziv chrmek s kopulemi
a ki, musela bt vypalovna za jin teploty, jednotliv dly tak byly vypalovny
vcekrt. K vzdob bylo hojn pouito
zlata a kobaltu tmav mode dra zlata,
a dalch deseti barev. Dvee uprosted ikonostasu se otevraj pouze bhem bohos-

lueb. Jedinou vjimkou je svtl tden,


tj. tden od velikonon nedle do Tomovy nedle, kdy dvee zstvaj oteveny
po celou dobu. Za nimi se nachz oltn
stl, zvan prestol, se svatostnkem. Ikonostas je vyzdoben ikonami na cnovch
deskch, kter namaloval moskevsk ikonograf Pakov. V r. 1900 byl ikonostas vystaven na svtov vstav v Pai, kde zskal hlavn cenu Grand-prix de France
Velikou cenou Francie, nejvy vyznamenn tto vstavy. Sto let uvn ikonostasu
potvrdilo, co sliboval vrobce: majolikov
ikonostas je trvanlivj, pevnj a snadnji se udruje ne devn. Jeho barvy
z dnes stejn jako ped sto lety. Zachovalo se stejn i ostatn vzcn vybaven
chrmu, a na zvony, darovan I. I. Voroncovem-Dakovem a sladn pr v nevedn
libozvunou zvonkohru, kter byly za
prvn svtov vlky zabaveny pro rakouskouhersk vlen prmysl, a zlacen m
ped ikonostasem, uloupen faisty za
druh svtov vlky.
V roce, kdy byl chrm sv. Vladimra posvcen, navtvilo Marinsk Lzn vce
ne dva a pl tisce ruskch host a tento
poet rok od roku vzrstal, a v r. 1912 doshl 4404 ruskch nvtvnk. Chrm
slouil svmu elu i popeitlstvo fungovalo a k destmu vro posvcen vy-

dalo zvltn brourku Pamjatku titnou v Tiflise, obsahujc hospodsk


a revizn zprvy a stavu popeitlstva.
S vypuknutm 1. svtov vlky ztrcej Marinsk Lzn sv rusk nvtvnky
a v nsledujcm ticetiletm obdob, kdy
Sovtsk Svaz uzavel sv hranice, jen
zdka poet ruskch host peshl sto
osob. O chrm peoval prask pravo-

. .

. -
,

, ,
,
.
,
, ,
. ,
, .
. , . .
2-
(. ),
.
, , .
,

. 1900 .
,
Grand-prix de
France ,
.


, : , , . ,
. ,

, , . .
, , , .
-
,
.
, .
,
,
,
1912 . 4404 .
,
,

, .

PRAVOSLAVN MSTA
slavn biskup Sergij a dohled vykonval
plukovnk Volotkov z Prahy. Doivotnm
kurtorem chrmu byl nkdej starosta
msta Dr. Franz Nadler. Za druh svtov
vlky, kdy chrm vnosem skch ad
pipadl ruskmu exilovmu biskupstv v
Berln, kter byl v crkevnm rozkolu s
ruskou pravoslavnou crkv, pr v Marinskch Lznch sdlil rusk knz, jen byl
faisty zaten a v Karlovch Varech popraven. To je stn svdectv pamtnka, psemn nepodloen. Nicmn se do
chrmu uchlila ada pravoslavnch kn
z Ruska, mezi nimi i Alexandr, biskup polessk.
Po r. 1945, kdy se Marinsk Lzn ocitly
opt na zem eskoslovensk republiky,
se zde vystdalo nkolik ruskch kn.
Nachzeli se zde ne u seznn, nbr celoron, nebo po odsunu Nmc se zsadn zmnila struktura obyvatelstva a pomalu se v Marinskch Lznch vytv
stl pravoslavn farnost. Rozhodujc vznam pro vznik pravoslavn farnosti v Marinskch Lznch mla repatriace eskch
krajan z ukrajinsk Volyn v roce 1947.
Tito ei pijali v 19. stolet na Ukrajin
pravoslavnou vru a zstali ji vrni i po nvratu do vlasti svch pedk. Do Marinskch Lzn a okol se pisthovalo nkolik
set tchto vcch. Od r. 1950 se v chrm

sv. Vladimra ji slou a ke esky, ale


chrmov pveck sbor nadle pedn
krsn staroslovnsk zpvy v harmonizaci
pednch ruskch skladatel. Po r. 1989 se
do farnosti sthuj destky pravoslavnch
vcch z Ukrajiny a Ruska, ale t ze
Srbska a Bulharska, kte zde nalezli nov
domov a poetn tak farnost poslili.
Do roku 1949 zde byl farem Fjodor Demjanovi, v roce 1949 krtce Dimitrij Tkaenko, kter se vrtil z Brazlie a v letech
1950 1959 zde jako duchovn psob prot.
ing. Milutin Jakovljevi (*1894 +1961),
kter organizuje duchovn i administrativn
ivot nov farnosti, zskv farn dm,

kter vak byl po dvou letech vlastnictv


praskm stedm vrcen mstu, a provd r. 1956 za finann podpory sttu prvn
velkou opravu velice zchtral fasdy a
stechy chrmu. Pozdji byla provedena
jet ada dalch oprav exteriru chrmu,
rekonstrukce elektro a vodoinstalace. V r.
1972, kdy zde ji jako duchovn psob o.
ThDr. Radivoj Jakovljevi, kter farnost
pevzal po svm otci, (psobil v Marinskch Lznch v letech 1959-1998, po smrti
mtuky Reny pijal mnistv a pozdji
i biskupsk svcen, dnes psob ve funkci
biskupa olomoucko-brnskho pod jmnem biskup Simeon), se opt rozezvuela

,
,
,
.
,
.
- . , , , , ,
,
.

.
,
,
, .
1945 .,
, .
, ,

ikona 2 /2011

125

zmlkl zvonice jsotem ty zvonk. Sttn


ady tehdy na opravy pisply stkou
skoro pl milionu korun.
V polovin 90. let probhla nron rekonstrukce maleb interiru chrmu a generln oprava vnjho plt z vlastnch
prostedk v hodnot pesahujc 1,5 milionu korun. Nedlo by se tak bez pispn
mstnch vcch a bez lzeskch host,
kte nepestvaj proudit do chrmu a obdivovat tento pamtnk rusk vtvarn kultury. V roce 1999 vystdal biskupa Simona
ve funkci duchovnho sprvce mstn rodk, prot. Mgr. Josef Hauzar.
Jako byl chrm sv. Vladimra ozdobou Marinskch Lzn ped 100 lety, je j i dnes.
Obrysy jeho kopule a stn vtaj nvtvnky z daleka i blzka. I dnes vydv chrm
svdectv o vysplosti ruskho vtvarnho
umn a o hloubce zbonosti a obtavosti
ruskch pravoslavnch kesan. A navc,
i dnes ije modlitbou, bohatstvm duchovnho ivota, zaloenm zde v minulch generacch. Krom pravidelnch bohoslueb,
kter se slou po cel rok, se zde konaj
rovn ktiny, svatby, pohby a jin obady
pravoslavn crkve.
Podle pvodnho pspvku vl. Simeona
a archivnch materil sestavil
o. J. Hauzar

,

,
.
1947 . XIX .

. 1950 .
.
, ,
. 1989 .


,
,
.
1949 .
, 1949 .,
, ,
. 19501959
. -

126

ikona 2 /2011

. . . (*1894 +1961),
, (, ,

). 1956 .,
,

. , . 1972 .,

. - (
1959 1998 ,
,
. - ), .

.
90-

,

, 1,5 .
,


. 1999 .


. .
.
, .
.

- ,

. , ,
,
, .
, , .


. .

ENERGETICK VYUIT ODPAD NA BZI PYROLZNHO PROCESU V UZAVENM CYKLU V ZAZEN SIMUL TS 500,
ZA SOUASN VROBY ELEKTRICK ENERGIE.
Spolenost SIMUL trust a.s. dovyvinula a odzkouela v roce 2009 zazen SIMUL TS 500 na zpracovn odpadn prye, pneumatik a dopravnkovch ps (napklad dlnch).
Zazen je certifikovno a kapacita zpracovan vstupn hmoty 500kg, celkov denn kapacita zazen je 5000kg.
Zkladnm konceptem zazen je pyrolzn komora s elektrickm nhevem. U tohoto zazen se nenachz kouovod, proces se uskuteuje v uzavenm okruhu. Dlka procesu
je cca 80-90 minut v optimlnm teplotnm rozmez 320 C 350 C. Cel pracovn cyklus je vyjma vloen a vyjmut vstupn vszky zen elektronicky. Provozn teplota uvnit
pyrolzn komory je max. 350 C, pi tto teplot se zan pry pneumatika nebo ps, tepeln rozkldat na pyrolzn plyn, kter je veden ventiltorem do zazen, kde se
zkapalnnm mn na pyrolzn olej, kter je zachycen jmacmi uzavenmi ndremi. Zbytkov plyny se snm vracej zpt do pyrolzn komory, odtud se proces sn a zkapalnn
plyn opakuje. Po ukonen procesu zstv v pyrolzn komoe mnostv pevnch stic s vysokm pomrem uhlku a ocelov kord (v ppad pneumatiky). Tato pevn frakce
uhlkat dr je certifikovanm palivem SIMUL TDU.
Koncovm modulem zazen SIMULTS 500 je energetick modul pro maximlnm vyut pyrolznho oleje, kter vznik bhem procesu pyrolzy a je certifikovanm palivem
SIMUL TPO. V zvislosti na typu zazen SIMUL TS a potu aplikovanch jednotek, lze nastavit genertorov een pro tzv. hnzdo kter svou produkci pokryje provoz
zazen na vrobu 50-400kWh aktulnho vkonu. Zazen se tak stv energeticky nezvislm.
Zazen umouje bezpen zpracovn ekologicky problematickho odpadu na bzi prye, jako jsou pneumatiky, pryov psy, pryov tsnn aj. bez rizika exploze, a to ani by
dochzelo k niku kodlivch kouovch zplodin do prosted. Provozem zazen je dosaeno likvidace odpad na bzi prye za vzniku vyuitelnch surovin a produkt.
Navren een umouje zpracovn odpadn prye v zazen SIMULTS 500 efektivnm a ekologickm zpsobem za souasn vroby elektrick energie. Je proto vhodn i pro
doasn provoz na rznch mstech podle poteby, jako napklad pmo u skldky, u sbrny, pneuservisu, apod.
Bli informace: SIMUL trust a.s., Frdeck 819/44, 73932 Vratimov, Czech Republic

<
L
<
L

z

z

www.simul.cz

info@simul.cz

TECHNOLOGY SOLUTION BY SIMUL TRUST


EQUIPMENT TO ENERGY - PROCESSING USAGE PYROLYTIC
DECOMPOSITION OF RUBBER MATERIALS - TYRES

100 % wt.

20 % ( 5%) wt.
PYROLYTIC COKE - FUEL
SIMUL TUD

SIMUL trust a.s.


2011

SIMUL TS 500

SIMUL trust a.s. 2009 SIMUL TS 500 , (, ). , 500 ,
5000 .
. , . 8090 320C350C. ,
, .
. 350C, ( ) ,
, , -.
, .
( ).
SIMUL TDU.
SIMUL TS 500 ,
SIMUL TPO. SIMUL TS ,
, 50400 ..
.
, , , . . , , .
.
SIMUL TS 500 .
, , , , , , . .
: Frdeck 819/44, 73932 Vratimov, Czech Republic

www.simul.cz

info@simul.cz

KNIHA NA POKRAOVN

Pokraovn z pedchozho sla

DL I.
Vyznn neboli symbol vry

26. Co je nboensk vra?


Nboensk vra je pevn pesvden, e jest Bh, a e jsme
povinni t podle jeho svatho zkona.
27. Je nboensk vra potebn?
Nboensk vra je nevyhnuteln potebn, nebo:
1. Pn Je prohlsil, e kdo neuv, bude odsouzen
(Mar. 16, 16),
2. v list svatho apotola Pavla k idm se prav, e bez vry
nen mono lbit se Bohu. (id. 11, 6.)
28. Sta vit v Boha jen ve svm srdci?
Nesta vit v Boha jen ve svm srdci, nbr je teba vru tak
vyznvat.

29. Komu by se podobal lovk, kter by v Boha vil, ale vru


by nevyznval?
lovk, kter by v Boha vil, ale vru by nevyznval, podobal
by se synu nebo dcei, kte by sice sv rodie znali, ale k nim
se nehlsili, ped lidmi je zaprali a stydli se za n.
30. Jak vyznvme vru?
Vru vyznvme:
1. modlitbou,
2. ast na slubch boch a nboenskch prvodech,
3. ivotem podle vry, hlavn dobrmi skutky,
4. obhajobou vry proti jejm odprcm,
5. t stnm vyznnm vry.
Poznmky:
* 1. Svat apotol Pavel napsal: Srdcem se zajist v ke spravedlnosti
a sty vyznn se dje ke spasen. (m. 10, 10.)
* 2. Nejkrsnj pklad vyznvn vry zanechali nm svat muednci, kte
radji snesli muen a nsilnou smrt, neli by vru zapeli.


26. ?
, ,
.
27. ?
,
1. : ... , ( 16:16),
2. ,
( 11: 6.).
28. ?
,
.

128

ikona 2 /2011

29. , ,
?
, ,
, , , ,
, ,
.
* 30. ?
:
1. ,
2. ,
3. , ,
4. ,
5. .
:
* 1. : , ( 10: 10).
* 2.
,
.

KNIHA NA POKRAOVN
31. Jak zn pravoslavn vyznn vry?
Pravoslavn vyznn vry zn:
1. Vm v jednoho Boha, Otce vemohoucho, Stvoitele nebe
i zem, veho viditelnho i neviditelnho. (1.Moj. 1, 1; Kol. 1,
16.)
2. I v jednoho Pna Jee Krista, Syna Boho, jednorozenho
a z Otce narozenho pede vemi vky; Svtlo ze Svtla, Boha
pravho od Boha pravho, rozenho, nestvoenho, jedn bytosti s Otcem; skrze nho ve uinno jest (Jan 3, 1618; 1.Jan
5, 1; Jan 17, 5; Jan 17, 24; 1.Jan 1, 5; Jan 8, 12; 1.Jan 5, 20;
Jan 10, 30; Jan 1, 3);
3. jen pro ns lidi a pro nae spasen sestoupil s nebe, vtlil
se z Ducha svatho a Marie Panny a lovkem se stal (Jan 3,
17; Jan 6, 38; Luk. 1, 35; Jan 1, 14; 1.Tim. 2, 56);
4. jen za ns ukiovn jest pod Pontskm Piltem, trpl
i pohben jest (Mat. hl. 27);
5. a tetho dne vstal z mrtvch podle Psem (Luk. hl. 24;
Mar. 16, 6; Jan 20 a 21);
6. vstoupil na nebesa, sed na pravici Otce (Luk. 24, 51; Jan 3,
13; id. 10, 12);
7. a zase pijde se slvou soudit ivch i mrtvch, jeho krlovstv nebude konce. (Mat. 16, 27; Mat. 25, 3146).
8. I v Ducha svatho, Pna, oivujcho, jen od Otce pochz
a s Otcem i Synem stejn ctn a slaven jest a mluvil skrze proroky. (Jan 15, 26; . 104, 30; Tit. 5, 5-6; 2.Pet. 1, 21.)
9. I v jednu, svatou, obecnou a apotolskou crkev. (Ef. 5, 23;
Ef. 5, 2527.)
10. Vyznvm jeden kest na odputn hch. (Mat. 28, 19;
Mar. 16, 16.)
11. Oekvm z mrtvch vzken (Jan 6, 54);
12. a ivot vku budoucho. Amen. (Jan 5, 24.)

31. ? :
1. , ,
, (1 1: 1;
1: 16).
2. , , , ;
, , ,
, , ( 3:
1618; 1 5:1; 17: 5; 17: 24; 1 1: 5; 8: 12; 1
5: 20; 10: 30; 1: 3);
3.
,
( 3: 17; 6: 38; 1: 35; 1: 14; 1
2: 5-6);
4. , , ( . 27);
5. ( . 24;
16: 6; 20 21);
6. , ( 24:
51; 3: 13; 10: 12);
7. ,
( 16: 27; 25: 3146).
8. , ,
,
, ( 15: 26; 104: 30;
5: 56; 2 1: 21.).
9. ,
( 5: 23; 5: 2527.).
10.
( 28: 19; 16: 16.).

32. Jak se jet nazv vyznn vry?


Vyznn vry se nazv jet tak symbolem vry neboli strunm souhrnem vry.
33. Jak se dl symbol vry?
Symbol vry se dl na dvanct lnk.
Poznmky:
* I. Pravoslavn vyznn bylo sestaveno a prohleno na prvnm a na druhm
veobecnm snmu crkevnm. Na prvnm snmu veobecnm, kter byl konn v r. 325 ve mst Nicei, byly prohleny I., II., III., IV., V., VI., VII. lnek
a prvn polovina VIII. lnku; na druhm veobecnm snmu crkevnm,
kter byl konn v r. 381 v Caihrad, byla prohlena druh polovina VIII.
lnku a lnky IX., X., XI. a XII. Proto se toto vyznn vry nazv tak vyznnm nicejsko-caihradskm. Vyznn toto bylo sestaveno na zklad veobecn tradice a Psma svatho.
* II. lnek vry nazv se ecky dogma, to jest uen crkve .

Prvn lnek symbolu vry.


34. Jak zn prvn lnek symbolu vry?
Prvn lnek symbolu vry zn: Vm v jednoho Boha, Otce
vemohoucho, Stvoitele nebe i zem, veho viditelnho i neviditelnho.
35. Co vyznvme prvnm lnkem symbolu vry?
Prvnm lnkem symbolu vry vyznvme, e jest jeden Bh,
kter jest pvodcem veho.
A) O BOHU A JEHO VLASTNOSTECH.
36. Kdo jest Bh?
Bh je Stvoitel a Pn nebe i zem.

11. ( 6: 54);
12. . ( 5: 24.).
32. - ?

.
33. ?
().
:
* I.
.
, 325 ,
I, II, III, IV, V, VI, VII VIII ;
, 381 ,
VIII IX, X, XI XII .
-.

.
* II. () - ,
, .

.
34. ?
:
, , ,
.
35. ?
, ,
.

ikona 2 /2011

129

KNIHA NA POKRAOVN

37. Meme Boha vidt?


Boha nememe vidt, nebo jest duch a tlo nem.
Poznmka:
Pn Je ekl: Bh duch jest, a ti, kte se jemu modl, v duchu a v pravd
musej se modlit. (Jan 4, 24.)

38. Kter vlastnosti bo mme si krom neviditelnosti jet


pamatovat?
Krom neviditelnosti mme si pamatovat jet hlavn tyto
vlastnosti bo, e jest:
1. vn a nekonen dokonal,
2. vudyptomn a vevdouc,
3. nejv moudr a vemohouc,
4. nejv svat a spravedliv,
5. nejv dobrotiv a milostiv.

39. Co znamen: Bh je vn?


Bh je vn znamen, e Bh byl vdy, jest a bude vdy.
(. 90, 2.)
40. Co znamen: Bh je nekonen dokonal?
Bh je nekonen dokonal znamen, e m vechny dobr
vlastnosti v me nekonen, a nikdo mu nen roven; (. 145, 3.)
41. Pro kme: Bh je vudyptomn?
kme: Bh je vudyptomn, protoe je vude, na nebi i na
zemi a na kadm mst. (. 139, 7-11.)
42. Pro kme: Bh je vevdouc?
kme: Bh je vevdouc, protoe v vechno, co bylo, jest
a bude, a zn t vechny nae i nejtajnj mylenky. (. 139,
1-6; Jer. 23, 24; id. 4, 13.)
43. Pro kme: Bh je nejv moudr?
kme: Bh je nejv moudr, protoe vecko nejlpe d.
(m. 11, 33.)
44. Pro kme: Bh je vemohouc?
kme: Bh je vemohouc, protoe me uinit ve, co chce.
(1.Moj. 17, 1; Luk. 1, 37.)
45. Pro kme: Bh je nejv svat?
kme: Bh je nejv svat, protoe chce a in jen to, co je
dobr. (3.Moj. 11, 44; 1.Sam. 2, 2.)
46. Pro kme: Bh je spravedliv?
kme: Bh je spravedliv, protoe odmuje dobr a trest
zl podle zsluhy. (. 9, 9; . 119, 142: P. 24, 12; m. 2, 6-11.)

5. ,
39. : ?
, ,
( 90: 2).
40. : ?
, , ,
,
( 145: 3.).
A) .
36. ?
.
37. ?
,
.
:
: ,
( 4: 24).

38. ?
, , ,
, ,
:
1. ,
2. ,
3. ,
4. ,

130

ikona 2 /2011

41. : ?
: , ,
( 139: 7-11).
42. : ?
: ,
, , ,
( 139: 1-6; 23: 24; 4:13).
43. : ?
: ,
( 11: 33).
44. : ?
: ,
, (1 17: 1; 1: 37).
45. : ?
: , ,
, (3 11: 44; 1 2, 2).

KNIHA NA POKRAOVN
47. Pro kme: Bh je nejv dobrotiv?
kme: Bh je nejv dobrotiv, protoe je pln lsky ke svm
tvorm. (Jan 3, 16.)
48. Pro kme: Bh je milostiv?
kme: Bh je milostiv, protoe rd odpout hchy kadmu, kdo in upmn pokn. (. 145, 8-9.)
Poznmky:
I. Nic na svt neme vzniknout samo od sebe, ani lavice, ani dm, ani kl,
ani cokoliv jinho; tm mn mohl vzniknout od sebe cel svt. Lavice je
zhotovena od stolae, dm od stavitele, kl od zmenka; svt pak je stvoen
od Boha. Jako z krsy a elnosti domu inme si sudek o vzdln a dovednosti stavitele, tak ze stvoen boho meme poznvat moudrost a vemohoucnost bo, tebas jeho samho nevidme. Prvem je eeno v almu 14, 1:
k blzen v srdci svm: Nen Boha.
II. Samu podstatu bo lovk poznat nedovede, nebo rozum lidsk na to nesta.
Apotol Pavel prav, e Bh pebv ve svtle nepstupnm. (1.Tim. 6, 16.)
III. V Psmu svatm se nkdy mluv o srdci bom, o jeho och, uch, rukou,
stech, pchodu, odchodu a podobn. To vak nesmme chpat doslova
hmotn, nbr obrazn a duchovn. Srdcem bom je mnna jeho lska,
oima a uima jeho vevdoucnost a vyslchn naich modliteb, rukama
jeho tvoc sla a innost, pchodem jeho mimodn zapsoben na uritm
mst nebo u uritch lid.
IV. i dobe a varuj se zlho i tehdy, kdy t lid nevid, nebo Bh v
o vem.
V. Nezoufej v netst, ale doufej, e ti Bh pome, nebo zn tv utrpen.
VI. Opravdov krsn a ped Bohem hodnotn ije jen ten, kdo pevn v
v Boha a jedn podle vry. Apotol Pavel prav: Spravedliv pak iv z vry
bude. (m. 1, 17.)
VII. Boha nazvme t Pnem neboli Hospodinem.

B) O NEJSVTJ TROJICI.
49. Je vce ne jeden Bh?
Bh je jenom jeden.

46. : ?
: ,
( 9: 9; 119,
142: 24: 12; 2: 6-11).
47. : ?
: ,
( 3: 16).
48. : ?
: ,
,
( 145:8-9).
:
I. : , ,
; ,
. , ,
; . ,
,
, , , . 13: 1
: : .
* II. ,
. ,
... (1 6: 16).
III. ,
, , , , , . , ,
, ,
. ,
, ,

.
IV. , ,
.

50. Kolik je v Bohu osob?


V Bohu jsou ti osoby: Otec, Syn a svat Duch.
51. Je kad osoba v Bohu prav Bh?
Kad osoba v Bohu je prav Bh, nebo kad z nich m
vechny vlastnosti bo.
52. Jsou ti bosk osoby ti bohov?
Ti bosk osoby nejsou ti bohov, ale vechny ti pospolu
jsou jeden Bh.
53. Lze lidskm rozumem pochopit, e Bh Otec a Bh Syn
a Bh svat Duch mohou bt spolen jen jeden Bh?
Ano, lze to pochopit, nebo Bh Otec je nekonen dokonal,
Bh Syn je nekonen dokonal, a Bh svat Duch je nekonen dokonal; a jako v potech ti nekonen sla tvo
spolu jedno nekonen slo, tak i Bh Otec, Bh Syn a Bh
svat Duch jsou jeden Bh.
* 54. Me lovk pochopit vnitn ivot t boskch osob?
lovk neme pochopit vnitn ivot t boskch osob, nebo
lidsk poznn jest ohranieno, zatm co Bh je nekonen
a neme bt obshnut lidskm rozumem.
* 55. Odkud vme, e jsou ti bosk osoby: Otec, Syn a svat
Duch?
e jsou ti bosk osoby: Otec, Syn a svat Duch, vme ze
zjeven boho, obsaenho v Psmu svatm. Ve Starm Zkon
jsou ti bosk osoby jenom naznaeny, v Novm Zkon pak
jsou pmo jmenovny.

V. , , ,
.
VI. - ,
. :
... ( 1: 17).
VII. .

B) .
49. ?
.
50. ?
: , .
51. ?
,
.
52. ?
, .
*** 53. ,
?
, , ,
;
, ,
.

ikona 2 /2011

131

KNIHA NA POKRAOVN

* 56. Jak je jsoucnost t boskch osob ve Starm Zkon naznaena?


Ve Starm Zkon je jsoucnost t boskch osob naznaena
takto:
1. V knize Stvoen (Gen. 1, 26) se vypravuje, e Bh, chtje
stvoit lovka, pravil v mnonm sle: Uime lovka
k obrazu naemu a podle podobenstv naeho;
2. prorok Izai zaznamenv pse andl: Svat, svat,
svat Hospodin zstup. (Iz. 6, 3.)
* 57. Kter jsou hlavn svdectv Novho Zkona o tech boskch osobch?
Hlavn svdectv Novho Zkona o tech boskch osobch
jsou tato:
1. pi ktu Pna Jee Bh Otec vydal svdectv o Synu slovy:
Ty jsi Syn mj mil, a Duch svat se zjevil v podob holubice,
m se nm dostalo zjeven o trojosobnosti bo (Mar. 1, 11;
Luk. 3, 21-22);
2. v evangeliu svatho Matoue jsou uvedena slova, je Pn
Je ekl apotolm: Jdouce, ute vecky nrody, ktce je ve
jmno Otce i Syna i svatho Ducha (Mat. 28, 19);
3. v prvn epitole svatho Jana se prav: Ti jsou, kte vydvaj svdectv na nebi: Otec, Slovo a svat Duch, a tito ti jedno
jsou. (1.Jan. 5, 7.)
Poznmka:
* Druh bosk osoba, to jest Bh Syn, nazv se v Psm svatm asto Slovo:
Na potku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bh. (Jan 1,
1.) Nebo: A Slovo to tlo uinno jest a pebvalo mezi nmi. (Jan 1, 14.)

58. Jak jmenujeme ti bosk osoby spolenm jmnem?


Ti bosk osoby jmenujeme spolenm jmnem nejsvtj
Trojice nebo ,trojjedin Bh.

* 54.
?

, ,
,
.
* 55. , :
, ?
, ,
, .
, .
* 56.
?
:
1. ( 1: 26) , ,
,
: ,
2. :
: , ,
! ! ( 6: 3).
* 57.
?

:
1. : , ...,

132

ikona 2 /2011

* 59. Je vra ve ti bosk osoby potebn?


Vra ve ti bosk osoby je nevyhnuteln potebn, nebo kdyby
nebyla potebn, nebyla by byla zjevena, protoe Bh zjevuje
jen to, co je ke spasen potebn, a ne to, co je zbyten.
* 60. Kdo u ve v Boha, ale ne ve ti bosk osoby?
Ve v Boha, ale ne ve ti bosk osoby u id a mohamedni
(muslimov).
* 61. Me bt kesanem, kdo nev ve ti bosk osoby?
Kdo nev ve ti bosk osoby, neme bt kesanem.
Poznmky:
*** I. Rozum lidsk nechpe mnohch vc ani v prod a ve vesmru,
a Bh, kter stvoil vesmr a produ, jest jet vce, a to nekonen, povznesen
nad rozum lidsk. Apotol Pavel napsal ve svm list k manm: hlubokosti
bohatstv i moudrosti i umn boho! Jak jsou nevyzpytateln soudov jeho
a nevystiiteln cesty jeho! Nebo kdo poznal mysl Pn? (m. 11, 33-34.)
II. Trojjedinost bo meme si do jist mry a nedokonale znzornit zjevem,
kter pedstavuje slunce: kruh okem viditeln, zdroj svtla a tepla; dle trojm
projevem vody, kter se nm jev ve skupenstv tekutm, pevnm (led)
a plynnm (pra).
III. Nejsvtj Trojici oslavujeme a sebe zrove posvcujeme, kdy dlme k.

C) O SVT NEVIDITELNM A VIDITELNM.


62. Kdo stvoil nebe i zemi?
Nebe i zemi stvoil Bh, a proto ho nazvme Stvoitelem.
63. Z eho stvoil Bh nebe i zemi?
Bh stvoil nebe i zemi z nieho.
64. Jak nazvme to, co Bh stvoil?
To, co Bh stvoil, nazvme stvoenm.

,
( 1: 11; 3: 21-22);
2. , :
, ,
... ( 28: 19);
3. :
: , ;
(1 5: 7).
:
* , , : , ,
. ( 1: 1) : , ... ( 1: 14).

58. ?

.
* 59. ?
, ,
, ,
,
, , .
* 60. , ?
, , ().
* 61. ,
?
, ,
.

65. Jak nazvme krtce nebe i zemi a vecko, co je na nebi


i na zemi?
Nebe i zemi a vecko, co je na nebi i na zemi, nazvme krtce
svtem ili vesmrem.
66. Jak svt rozeznvme?
Rozeznvme svt neviditeln ili duchovn, kter nepomj,
a svt viditeln ili hmotn, kter pomj.
67. Pro Bh stvoil svt?
Bh stvoil svt, aby ve, co je na svt, ho oslavovalo a jeho
vli plnilo.
68. Jak peuje Bh o svt?
Bh peuje o svt tm, e jej udruje a d.
69. Jak nazvme pi bo o svt?
Pi bo o svt nazvme Prozetelnost Bo.
Poznmky:
I. O stvoen svta hovo hned prvn vta Psma svatho: Na potku stvoil
Bh nebe a zemi. (Stv. 1, 1.)
II. Spolhejme na bo Prozetelnost; podle slov apotola Pavla Bh nen
daleko od ns, nebo jm ivi jsme, hbeme se a trvme. (Sk 17, 2728.)
III. Uval na Hospodina cestu svou a slo v nj nadji, on zajist vecko
sprav. (. 37, 5.)
IV. Vra v Prozetelnost bo m ns nabdat, abychom sv povinnosti rdi
a vrn plnili. Heil by, kdo by se v dsledku Prozetelnosti bo oddal neinnosti a lenosti. Jsme povinni spolupracovat s Prozetelnost bo.

D) O ANDLCH.

bodnou vli, ale ne tlo, a jsou tedy bytostmi duchovnmi


a nesmrtelnmi.

70. Kte jsou nejpednj tvorov bo?


Nejpednj tvorov bo jsou andl, nebo maj rozum a svo-

71. Jac byli andl, kdy je Bh stvoil?


Andl byli dob, kdy je Bh stvoil.

:
*** I. ,
. , ,
, , .
: ! !
? ? ( 2:
33-34).
II. , ,
, :
, ; , ,
, ()
().
III.
, .

66. ?
, , ,
.

C) .
62. ?
,
.
63. ?
.
64. , ?
, , . .
65. ,
?
, , .

67. ?
, , ,
.
68. ?
, .
69. ?
.
:
I.
: ( 1: 1).
II. ;
, , , ,
( 17: 27-28).
III. , (
36: 5).
IV. ,
. , ,
, . .

D)
70. ?
,
, ,
.

ikona 2 /2011

133

KNIHA NA POKRAOVN

72. Zstali vichni andl dobrmi?


Vichni andl nezstali dobrmi; mnoz zheili tm, e zpynli a nechtli Boha poslouchat. (Job 15, 15; Izai 14, 12-15.)
73. Jak potrestal Bh zl andly?
Zl andly potrestal Bh tm, e je navdy zavrhl. (Luk. 10, 18.)
74. Jak Bh odmnil andly, kte zstali dobrmi?
Andly, kte zstali dobrmi, odmnil Bh vnou blaenost.
75. Jak se k nm chovaj dob andl?
Dob andl ns chrn od zlho, nabdaj ns svmi vnuknutmi k dobru a modl se za ns. (Stv. 19, 1 a nsl.; Zach. 1,
1213; Luk. 1, 817; Sk. 5, 1821; Zjev. 8, 24.)
76. Kte andl zvlt o ns peuj?
Zvlt o ns peuj andl strn ili andl ochrnci.
(. 91, 11; Mat. 18, 10.)
77. Jak se k nm chovaj andl zl?
Andl zl psob nm zlo a svdj ns svmi lstivmi vnuknutmi ke hchu. (Stv. 3, 16; Mat. 4, 311; Mat. 13, 25; Mat.
13, 39.)

Poznmky:
I. Andl pat ke svtu neviditelnmu. Jako ve svt viditelnm jest urit
poad, napklad nerosty, rostliny a ivoichov rznch stup, tak jsou
i mezi andly urit stupn. Andl vyho stupn se nazvaj v Psmu
svatm archandly (1.Sol. 4, 16), z nich nkte jsou uvdni i jmnem, jako
Michael, Rafael a Gabriel. Nejvymi andly jsou cherubni a serafni. (Iz. 6,
2; Iz. 37, 16.) Andlm kme t sly nebo mocnosti nebesk.
II. O kolu andl se prav: Andlm svm pikzal o tob, aby t chrnili
na vech cestch tvch. (. 91, 11.)
III. Kad lovk m svho andla strce. Pn Je ekl: Hlete, abyste nepotupovali dnho z malikch tchto, nebo pravm vm, e andl jejich
v nebi stle hled na tv Otce mho, jen jest v nebesch. (Mat. 18, 10.) Porouejme se proto do ochrany svho andla strce a jednejme podle jeho
vnuknut.
IV. bly nazvme t zlmi duchy. Oni odpadli od Boha i od bo pravdy
a jsou plni li a hchu. Kdy lid miluj le a in zlo, spojuj se s blem
a stvaj se tm v jistm smyslu jeho dtmi. O tom jasn hovo Pn Je k farizejm: Vy z otce bla jste a dosti otce svho chcete initi. On byl vraednk od potku a v pravd nestl; nebo pravdy v nm nen; kdy mluv le,
ze svho vlastnho mluv; nebo lh jest a otec li. (Jan 8, 44.) Varujme se
belskch svod, abychom se nestali otroky hchu. V pokuen se modleme.
Nejvtmu z bl k se satan nebo belzebub. (Luk, 10, 18; Mat. 12, 24.)

E) O LOVKU.

78. Z eho povstalo a co znamen slovo andl?


Slovo andl povstalo z eckho slova angelos a znamen tolik,
co zvstovatel ili posel.

81. Koho stvoil Bh naposled?


Naposled stvoil Bh lovka: mue Adama a enu Evu, kte
jsou naimi prarodii.

79. Jak nazvme zl andly?


Zl andly nazvme bly (dmony).

82. Z eho se skld lovk:


lovk se skld z tla a z nesmrteln due.

71. , ?
, .

78. ?
angelos,
.

72. ?
; ,
( 15: 15;
14: 1215.).
73. ?
, (
10: 18.).
74. , ?
, ,
.
75. ?
,
( 19: 1 .;
1: 1213; 1: 8-17; 5: 1821; 8: 2-4.).
76. ?
- ( 91: 11;
18: 10.).
77. ?

( 3: 16; 4: 311;
13: 25; 13: 39.).

134

80. Z eho pochz a co znamen slovo bel?


Slovo bel pochz z eckho slova diabolos a znamen tolik,
co obelstitel, lh nebo svdce.

ikona 2 /2011

79. ?
().
80. ?
diabolos,
, .
:
I. . ,
, , ,
, . (1 4: 16), , , , , .
( 6: 2; 37: 16).
, .
II. :
... ( 91, 11.).
III. -.
: , ;
, ( 18: 10). - .
IV. .
.
, , , .
: ; .
, . , , (
8: 44). , -

KNIHA NA POKRAOVN

83. Z eho stvoil Bh tlo lovka?


Bh stvoil tlo lovka z prachu zem, to jest z ltek obsaench v zemi. (Stv. 2, 7.)

85. Podle eho Bh stvoil lovka?


Bh stvoil lovka podle obrazu svho a podoby sv. (Stv. 1,
2627.)

84. m bylo oiveno tlo lovka?


Tlo lovka bylo oiveno du, to jest dechnutm bom. (Stv.
2, 7.)

* 86. V em spov obraz bo v lovku?


Obraz bo v lovku spov v tom, e due lidsk jest duch,
jest nesmrteln a m rozum, svobodnou vli i svdom.

Poznmka:
V okamiku smrti due opout tlo.

* 87. V em tkv podoba bo v lovku?


Podoba bo v lovku tkv v tom, e lovk me a m ve
svm ivot se snait stt se Bohu podobnm.
* 88. Jak se me lovk stt Bohu podobnm?
lovk se me stt Bohu podobnm:
1. Kdy usilovn tou po bo dokonalosti, zvlt po svatosti,
spravedlnosti a pravd,
2. kdy dobe uv svch schopnost.
89. m obdail Bh prvn lidi?
Bh obdail prvn lidi nesmrtelnost, svatost a svou pomoc,
aby byli nevinn a moud a ili blaen v rji.
90. Zachovali si prvn lid tyto dary?
Prvn lid si tyto dary nezachovali, nbr jich pozbyli, protoe
zheili neposlunost.
91. m se dopustili prvn lid neposlunosti?
Prvn lid se dopustili neposlunosti tm, e jedli ovoce se
stromu, z nho jst jim Bh zakzal, a tm Boha nesmrn
urazili a od nho se vzdlili.

85. ?
( 1:
2627).
* 86. ?
, , ,
.

. .
( 10: 18; 12: 24.).

E)
81. ?
:
, .
82. ?
.
83. ?
, ,
( 2: 7).
84. ?
,
( 2: 7).
:
.

* 87. ?
,

.
* 88. ?
:
1. ,
, .
2. .
89. ?
,
,
.
90. ?
,
, .
91. ?
,

ikona 2 /2011

135

KNIHA NA POKRAOVN

92. Ml tento prvn hch Adama a Evy zl nsledky jen pro


n samy?
Tento prvn hch Adama a Evy ml zl nsledky nejen pro n
samy, nbr i pro vechny lidi.

97. Pro nazvme prvn hch naich prarodi ddinm?


Prvn hch naich prarodi nazvme ddinm, protoe
jeho nsledky pechzej jako zl ddictv na vechny potomky
Adama a Evy, tedy na vechny lidi.

93. Pro ml prvn hch Adama a Evy zl nsledky pro


vechny lidi?
Prvn hch Adama a Evy ml zl nsledky pro vechny lidi
proto, e Adam a Eva byli koenem, z nho vyrostl strom
vekerho lidstva, a kdy koen se zkazil, zkaen je cel strom
i vechny jeho ratolesti.

98. Zavrhl Bh lidi po prvnm hchu navdy?


Bh nezavrhl lidi po prvnm hchu navdy, nbr slbil jim
Spasitele, kter je ze hchu vysvobod a dobude jim znova
krlovstv boho a vn blaenosti.

94. Kter jsou nsledky prvnho hchu naich prarodi


Adama a Evy?
Nsledky prvnho hchu naich prarodi Adama a Evy jsou:
1. vypuzen z rje,
2. ztrta vn blaenosti,
3. vlda smrti ili ztrta nesmrtelnosti tlesn,
4. zeslaben smyslu pro chpn Boha a boch vc,
5. nklonnost ke zlmu,
6. mnoh utrpen duevn i fyzick.
95. Jak nazvme prvn hch naich prarodi?
Prvn hch naich prarodi nazvme jednak hchem ddinm, jednak hchem prvorodnm.
96. Pro nazvme prvn hch naich prarodi prvorodnm?
Prvn hch naich prarodi nazvme prvorodnm, protoe
to byl vbec prvn hch lid a protoe se z nho jako z pramene
zrodily vechny dal hchy.

, . .
92. ?

, .
93. ?

, ,
,
, , .
* 94.
?

:
1. ,
2. ,
3. , ,
4. ,
5. ,
6. .
95. ?
,
, ,
.

136

ikona 2 /2011

99. Kdo je zaslben Spasitel neboli Vykupitel?


Zaslben Spasitel neboli Vykupitel je Pn Je Kristus.
100. Kdy piel zaslben Spasitel?
Zaslben Spasitel piel, a se naplnil as, to jest, a lid byli
na jeho pchod pipraveni.
Poznmky:
* I. Ponvad lovk je stvoen k obrazu a podob bo, tou kad vc
due lidsk po Bohu a jest nepokojn, dokud nespoine v Bohu.
* II. Jestlie se lovk sna uvat svch schopnost k dobrmu, pipodobuje
se Bohu, a Bh mu pi tom pomh; jestlie vak jich uv ke zlmu, pipodobuje se blu.
*** III. Jsou lid, kte nev, e lovk pozstv z tla a nesmrteln due,
a domnvaj se, e jsou jen vyvinutjm zvetem. To je vak nzor zcela pochyben. Mezi zvaty a lidmi je sice podobnost, pokud bereme v vahu tlesnou strnku, ale po strnce duevn je tu podstatn rozdl. Zvata maj
poznvac innost pouze smyslovou a jsou schopna dojm jen smyslovch,
kter pochzej bu od vnjch pedmt nebo od vnitnho pudu, vztahujcho se k jejich ivotnm potebm. Ona nemaj dnho idelnho nadsmyslnho ivotnho cle a nestaraj se o nic jinho, ne o to, co slou k zachovn
ivota a k ukojen ivotnch pud; ona nejsou schopna zabvat se napklad
eenm poetnch otzek, tenm, psanm, hvzdstvm, zempisem, djepisem, bsnictvm, filosofi, vzkumy vdeckmi, kulturnm pokrokem, mravnost, nboenstvm a neuvauj o smyslu a cli ivota. lovk vak na zklad

* 96.
?

, , ,
.
* 97.
?
, ,
.
98. ?
,
,
.
99. ?

.
100. ?
, ,
, .
:
* I. , ,
.
* II. ,
, , ;

KNIHA NA POKRAOVN
toho, co poznv zrakem, sluchem, ichem a hmatem, tvo si o vem pojmy
a sudky, te, pe, pot, v, srovnv, je inn vdecky, m smysl pro
umleckou krsu i tvorbu; spoleny m se zvaty tlesn ivotn pudy, ale
nad to m svobodnou vli, kterou sv pudy me ovldat; rozeznv dobro a
zlo, tou po pokroku, m schopnost zabvat se nboenstvm, dovede si
volit povoln, zasvtit se urit mylence a pro vytknut idel obtovat i
ivot; tato innost nen tlesn smyslov, nbr vychz pmo z due, kter
sice s tlem je spojena, ale podstatn od nho odlin. Tlo je z hmoty, due
je duch; tlo se nakonec rozpad, due vak neumr. Prvem prav Psmo
svat v knize Kazatel: A navrt se prach (m jest mnno tlo) do zem,
jako byl, duch pak navrt se k Bohu, kter jej dal (Kaz. 12, 7); Pn Je
pravil: Nebojte se tch, kte zabjej tlo, ale dui nemohou zabti. (Mat.
10, 28.)
* IV. Kad lovk je nchyln ke hchu, a tato nchylnost projevuje se ji u
dt, nebo samy od sebe, ani by je tomu kdo uil, dovedou zalhat, nco
ukrst, zlobit se, zarputile vzdorovat, muit zvtka a t jinm zpsobem
heit. Svat apotol Pavel nazv tuto nklonnost ke zlmu zkonem hchu.
Prav o tom: Zalben mm v zkon bom podle vnitnho lovka; ale
vidm jin zkon v dech svch, kter odporuje zkonu mysli m a jm
mne pod zkon hchu, jen jest v dech mch. (m. 7, 22-23.)
*** V. Je znmo, e potomci ddvaj po svch rodich schopnosti, ale t
vady a sklony k uritm vnm; je proto pochopitelno, e prvn hch naich
prarodi, prvn jejich odboj proti Bohu m tak dalekoshl a osudn ddin
nsledky.
VI. Spasitel byl pislben hned po prvnm hchu lid, kdy Bh prohlsil, e
pijde nkdo, kdo pote hlavu bla, to jest, e peme bla, kter svedl
prvn enu Evu. (Stvo. 3, 15.) Toto zaslben bylo uinno znovu t patriarchovi Abrahamu, jemu bylo eeno, e v jednom z potomk jeho poehnni
budou vichni nrodov. (Stvo. 22, 18.) Svat Pavel pak prohlsil, e zaslben
toto bylo splnno v Kristu. (Gal. 3, 16-19.) Pro lidstvo bylo nutn poteba Spasitele, nebo lovk dovede heit, ale nedovede sm od hchu se osvobodit.
*** VII. Ob sousti, z nich se skld lovk, to jest tlo i due se vemi
schopnostmi tlesnmi i duevnmi, jsou hivnami, je Bh podle sv svat
vle dv ve vt nebo men me kadmu lovku. Za hospodaen s
tmito hivnami jsme Bohu zodpovdn. Je na povinnost starat se o tlo i o
dui, piem vak mme vdy dvat pednost dui, nebo je nesmrteln. V
nemoci je teba peovat o len, vyhledat lkae a pedevm dvovat v

,
.
*** III. , ,
, , . .
, , ,
, , ,
.
,
, , . ,
, ; , , , , , ,
, , , , ,
, ,
. , ,
,
, , , , , ,
,
; ,
, ,
;
, , ,
, ,
; -, ,
, , .
, ; , , ,
.
: , ;
, ( 12: 7); :
, ... ( 10: 28.).
* IV. , , , ,
, , - , ,

Boha. Tak je v zjmu zdrav zhodno, abychom dbali istoty a tlo otuovali
rznm zpsobem, hlavn tlesnou prac. O zdrav due peujeme uenm,
to jest cvienm rozumu a pamti, zvlt vak zbonou sebekzn, to jest
nboenskm ivotem a cvienm vle, abychom si s pomoc bo udreli
istotu srdce, smysl pro pravdu a est, varovali se hchu, zachovvali zkon
bo a konali dobro.

, , .

. : ; ,
, ( 7: 22-23).
*** V. ,
, ,
; , ,
.
VI. ,
, , ,
, ( 3: 15). , ,
( 22:
18). ,
( 3: 16-19). ,
, .
*** VII. , ,
, ,

. .
, ,
. ,
, .
,
, .
, , ,
, ,
, , .

ikona 2 /2011

137

AMANDA SEYFRIED

GAEL GARCA BERNAL

VANESSA REDGRAVE

FRANCO NERO

V KINECH
OD 8.7.


"


"









GOU LIMITE
D
RME
T ED
ITIO
N
100 RE
STAU



RAC,
BAR
30
HODN 0 POUKAZ A KAVRE
N
OTA PO
2
ZA 1
UKAZ
100 RE

STAU
RANT
S, BARS
300 2AN
FO
D CA
VOUC
R-1
FS
VOUC
HERS
HERS
WORT
H
150,00
0 CZK


.REH)LVK/H3DSLOORQ/H3DODLV
.DYDOD,/*LDUGLQR0RHYHQSLFN
0RQDUFK8=ODWp+UXN\
3HNOR3LDQR1RELOH&KDWHDX0FHO\
JI N

IKD
YN
NEV
ER P EPLAT
AY F
E PL
N
ULL
PRIC OU CEN
E AG
U
AIN

*3*/LPLWHG*RXUPHW(GLWLRQ

 


/*(
ZZZOLPLWHGJRXUPHWHGLWLRQHX




*RXUPHW3OXV*URXSVUR
89RUOtN_3UDKD%XEHQH
_LQIR#JRXUPHWSOXVHX_ZZZJRXUPHWSOXVHX_ZZZOLPLWHGJRXUPHWHGLWLRQHX

Z REDAKN POTY I

Dopis metropolity Krytofa a prosba o nae modlitby za japonsk vc a cel japonsk nrod
V Praze, dne 16. bezna 2011
Jeho Blaenost Krytof, metropolita eskch zem a Slovenska se jmnem crkve
obrac na Jeho Eminenci Daniela, Metropolitu celho Japonska a arcibiskupa tokijskho s hlubokou ast s pravoslavnmi
vcmi a celm japonskm nrodem pi
udlostech nsledujcch po niivm zemtesen, kter postihlo sever Japonska.
Nae crkev podala mezinrodn organizaci sdruujc pravoslavn charitativn
organizace (http://www.iocc.org/), kter
zaala koordinovat pomoc Japonsku, o nvrh, jak by mohla nae crkev pomoci na-

im spoluvrcm v severnm Japonsku.


ekme na odpov.
Dnes jsme na internetovch strnkch nali
vzvu k modlitbm, kter pila pmo
z Japonska, jin komunikace zatm nebyla
mon.
Peklad zprvy z Japonska, kter prozatm
pros o nae modlitby za japonsk vc
a cel japonsk nrod:

Dopis od pravoslavnch kesan z Japonska


Od tajemnka pro vnj crkevn vztahy Otce Demetriose Tanaky:
Kristus uprosted ns!
hroziv zemtesen zashlo celou vchodn Japonskou dieczi a zdevastovalo cel
msto Sendai, kde se nachz centrum tto diecze a zashlo tm vechny pravoslavn
komunity, kter jsou na pobe Pacificku.
Na pokyn jeho Eminence Daniela, metropolitn rada se sna ji od potench chvl
zskat jakkoliv informace, ale prozatm to nebylo mon, jeliko telefonn a internetov
linky stle nefunguj. Vtina linek je zniena, a ty jedin zbvajc jsou pouvny vhradn sttnmi orgny a armdou pro nalhav ely.
Nicmn vak mme zprvu, e duchovn z msta Sendai, vetn biskupa Seraphima
jsou v podku. Dle zprvy samotnho biskupa Seraphima, vtina crkevnch budov
a chrm na pacifickm pobe je vn pokozena. Nachz se zde 24 chrm, kter



, 16 2011
,


,

,

(http://www.iocc.org/),
,
, . .
,
,

.
,


:

,
.
, -

140

ikona 2 /2011

!
-
, ,
, .
,
- ,
, - -

Z REDAKN POTY I
jsou spravovny 5 duchovnmi. Jeden z tchto pti duchovnch se poheuje. Nemme
dn dal informace o naich vcch z tchto crkevnch obc.
Natst, Katedrla svatho vzken v Tokiu a dal budovy metropolitn rady jsou dky
Bo milosti naprosto v podku.
Jeho Eminence Daniel se vroucn modl ke Kristu, naemu Spasiteli, aby se smiloval za
japonsk pravoslavn vc a za japonsk nrod. Tak atomov elektrrna v oblasti Tohoku, kde jsou nae farnosti, je prv ve velmi kritick situaci.
Prosme vzpomnejte japonsk pravoslavn kesany ve svch modlitbch.
Dal informace poleme, jakmile to bude mon.
V Lsce v Kristu
Otec Demetrios Tanaka
Tajemnk pro vnj crkevn vztahy
Metropolitn rada Svat Autonomn Pravoslavn crkve v Japonsku

IN MEMORIAM
bratra Jana Matouka
z crkevn obce v Olomouci
V pondl 10. ledna 2011 opustil tento pozemsk svt a pravoslavnou crkevn obec
v Olomouci n bratr Jan Matouek v poehnanm vku 93 let. Bratr Jan pracoval
dlouh lta v jejm sboru starch a poval
a do konce ivota v n svho druhu estnho pedsednictv. U v mld se spolu
s rodii zastnil stavby naeho chrmu.
Pamtnci vzpomnaj, e v roce 1938 pro
nai vlast kritickm pln sdlel postoje naeho sv. vladyky Gorazda II. : brnit republiku proti vnjmu nepteli. Po vlce se
opt aktivn zapojil do ivota crkve. Sv
odborn znalosti etnictv uplatoval br.
Jan Matouek v hospodsk sfe na crkve i ve vych crkevnch orgnech
zvlt v dob povlen, kdy esk organizace crkevn a zaveden a osvden
formy pspvk vcch (tzv. dobrovoln
crkevn da) byly vlenmi udlostmi
podlomeny. Pro olomouck vc pedstavoval br. Jan Matouek ivou kontinuitu s
pedvlenm pravoslavm, jeho vznamn pedstavitele v ele se svatm vladykou Gorazdem osobn znal.

IN MEMORIAM

. ,
.
, , ,
, . ,

. 24 , . . .
, ,
, .
,
.
, ,
.
, .
, .



, 10 2011 ,
93

.

.


. ,
1938-,
. II
.
.
.
,


(

ikona 2 /2011

141

Z REDAKN POTY I
Pravoslavn vc i spoluoban jinch vyznn jej znali jako lovka, kter vedl pkladn rodinn ivot a se svou manelkou
vychoval dv dti. Svj profesn ivot Jan
Matouek spojil vhradn s firmou brat
Sigmund a jejmi nstupnmi podniky
a na svou celoivotn pslunost k firm

byl nleit hrd. Jeho takkajc osobn


zlibou a chloubou byla neobyejn rozshl filatelistick sbrka.
Bratr Jan se ped koncem ivota se vemi
usmil a pijal svat Tlo a Krev Pn.
Prot. Petr Novk

Za bratrem Janem Matoukem, crkevnm zpvkem


V duchovnm a crkevnm obrazu zesnulho bratra Jana Matouka by chyblo nco
podstatnho, kdybychom ponechali stranou jeho lsku k pravoslavnmu crkevnmu zpvu, j projevoval v radostn aktivn asti na chrmovch bohoslubch,
dokud mu to zdravotn stav dovoloval. Jeho
otec, rovn Jan, ho pivedl u jako patnctiletho hocha v roce 1933 do olomouckho pravoslavnho crkevnho pveckho
sboru, kter zaloil ve 20. letech minulho
stolet obnovitel eskho pravoslav vladyka
sv. novomuednk Gorazd a jej v t dob
dil sbormistr Karel Fiala. Dky tomu, e
kronika tohoto pveckho tlesa byla zaloena a peliv vedena u od roku 1926, zachovaly se i o obou tenoristech Matoucch otci i synovi se stejnmi kestnmi
jmny Jan podrobn zznamy. Oba patili
mezi nejpilnj leny sboru a k oporm ve

).


,
, , .


,
.

,
. , ,
.


.
.

142

ikona 2 /2011

sv skupin. V t dob olomouck smen


pveck sbor dky aktivit sbormistra Karla
Fialy shromaoval a opatoval znm pravoslavn sborov hudebn skladby eskmi
texty, upravoval je k provozovn v eskm
prosted, rozmnooval a vydval je jak podle hlas, tak v partiturch v postupnch
seitovch edicch, z nich nakonec vznikly
vazbou cenn sbornky. Jsou to hudebn
materily dosud vyhledvan a pouvan.
Tak k nm byla uvdna pravoslavn crkevn sborov tvorba hlavn rusk, ukrajinsk, srbsk, bulharsk, ale i rumunsk
od starch skladatel a po tehdy nejnovj. Nkte se objevili u ns v eskoslovensku v proudu rusk porevolun emigrace.
Oba Matoukov otec a syn proili s olomouckm crkevnm sborem i vrcholy jeho
vvoje konce tictch let a zatkem let

tyictch, kdy se sboru ujal tehdej slista olomouck opery Boris Jevtuenko,
kter ke spoluasti s nm pivedl opern
pvce pan Richterovou a mladho, tehdy
tenoristu, Beno Blachuta jako slisty. Umleck vkony slist i sboru, vedenho zkuenm znalcem pravoslavnho pveckho
umn, zskvaly veobecn uznn kritiky.
Po osvobozen vlasti v kvtnu 1945 po nkolikalet nucen odmlce crkevnho eskho pravoslavnho ivota (perzekuce
crkevnch pedstavitel po tzv. heydrichid v r. 1942), kdy umlkl i pveck sbor
olomouck crkevn obce, dolo k jeho obnoven pod sbormistrem dr. Jaroslavem
Stratilem. Bylo samozejmost, e se do
sboru vrtil i br. Jan Matouek mlad. Zpval v nm ochotn a rd a do st, v nm
se pak vnoval v chrm vce veden zpvu
spolenho, lidovho podle Sbornku sv.
vladyky Gorazda. I zde byly aktivity jak br.
dr. Stratila, tak br. Jana Matouka spolu
s dalmi olomouckmi zpvky vytrval
a velice potebn. Nen pochyb, e ostatn
astnci chrmovho dn upmn jeho
prci oceovali a mnoz dosud na ni vzpomnaj. Zesnul n bratr Jan Matouek si
za svj vztah k crkvi, za prci pro ni i za
lsku k crkevnmu zpvu zaslou n obdiv, ctu, dk a trvalou modlitebn pam.
Prot. Pavel Ale

,


- ,

, , . , ,
1933 .
,
1920- .

. ,
1926 ,
,

. .
,

, -

, .

,
.
, ,
.
.
,
, , .

, ,
.

.
, ,

, 1930- 1940 , ,

.
, -

Z REDAKN POTY I

Uctn pamtky
Jiho Dienstbiera


, .
1945

( 1942 ), ,

. ,
.
,


. .
, . ,

,
.
,

,
.
.



,
14 2011 ,
,

, , .
, .


.

20 1937
.
.
, ,

.
, .
1977
77, 1979 . . .



( 1992 ).
. (19942011),
Commission on Global Governance (1992
2000). 1998 2001 ,
, .


, ,

, .
,
.

ikona 2 /2011

143

Z REDAKN POTY I

V den pohbu 14. ledna 2011 uctil metropolita Krytof poloenm vnce a modlitbou "Ote n" v sdle Sentu Parlamentu
R ve Valdtejnskm palci v Praze pamtku sentora Jiho Dienstbiera, bvalho ministra zahraninch vc a komisae
OSN pro FR Jugoslvii, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko. Zesnul vdy hjil lidsk prva, demokracii a lidskost. Jako
uvliv a nestrann politik se ukzal
zvlt pi een problematiky Kosova.
Sentor PhDr. Ji Dienstbier, Dr. h.c., se
narodil 20. 4. 1937. Po vystudovn Karlovy
univerzity pracoval v eskm rozhlase.
Proti sovtsk okupaci v roce 1968 oteven
vystupoval jak na svm pracoviti, tak pspvky do novin. Byl zhy proputn a pracoval jako topi a vrtn. V roce 1977 podepsal mezi prvnmi Chartu 77 a v roce
1979 se stal jejm mluvm. Nsledn byl

na ti roky uvznn. Vydval samizdatov


tiskoviny.
Po sametov revoluci hned 10. 12. 1989 byl
jmenovn mstopedsedou vldy a ministrem zahraninch vc (do r. 1992). Jeho
dal innost na mezinrodnm poli byla
velmi irok. Byl zakladatelem a pedsedou
Rady pro mezinrodn vztahy (19942011),
len Commission on Global Governance
(19922000). Od r. 1998 do 2001 zvltnm
zpravodajem Komise pro lidsk prva OSN
pro FR Jugoslvii, Bosnu a Hercegovinu
a Chorvatsko.
Byl jmenovn Doctorem honoris causa Burgundsk university v Dijonu a byl hostujcm profesorem ady universit, zvlt
v USA, Anglii a Izraeli. U ns byl vyznamenn Medail TGM 1. stupn a v zahrani
jet dalmi osmi ocennmi.

Dienstbier v T:

Bombardovn Jugoslvie
bylo naprosto nesmysln
Praha - Za naprosto nesmysln oznail zahjen nlet NATO na Jugoslvii ped deseti lety sentor a bval zvltn zpravodaj
OSN Ji Dienstbier. Leteck tok tak odhalil problm dosud nevyeen role Severoatlantick aliance po skonen studen
vlky, ekl Dienstbier ve specilu esk televize vnovanm destmu vro zahjen bombardovn bval Jugoslvie. To
mlo zavst podek v tto balknsk zemi
a zastavit etnick konflikt v jihosrbsk provincii Kosovo. Z operace Spojen sla se
ale Balkn v podstat dodnes podn nevzpamatoval.
Dienstbier pipomnl, e leteck toky
kritizoval jako nesmyslnou akci zaloenou na nesprvnch a dokonce zfalovanch dvodech hned po jejich zahjen.
fka americk delegace pi Komisi pro
lidsk prva v enev mu na to tehdy namtla, e nebyla jin alternativa. Madam,
chcete mi snad ci, e kdy nev svtov
velmoc, co dlat, tak zane hzet bomby? Odpovdl j podle svch slov Dienstbier.

144

ikona 2 /2011

, , ,
-

,
.
.

.
,
,
,
. ,
. ,
,
, ,
? , , .
, , ,
:
, ,
.
, -

Z REDAKN POTY I
Nlety byly podle nj tak jeden z prvnch
velikch pznak toho, co nen dosud vyeeno: jak je vlastn role NATO po skonen studen vlky. NATO se mus nauit,
e nesta jen vyslat nkam vojky, nco
rozbombardovat nebo obsadit, ale mus vdt, jak budovat infrastrukturu zem, jak
zajiovat bezpe - to mus bt komplexn
kol, uvedl sentor. Tento problm vyvrcholil podle nj postupn v Irku a v nespchu v Afghnistnu.
V diskusi, j se zastnil i bval nelnk
Generlnho tbu AR Ji ediv, bval
velitel eskho vojenskho kontingentu
v roce 1997 Zdenk Mach a bval ministr
zahraninch vc Jan Kavan, Dienstbier

dle uvedl, e nlety, kter zashly tak


adu nevojenskch cl a usmrtily mnoho
civilist, zniily i ekonomiku celho Balknu. K vyeen problmu Kosova, kter
bylo pinou toku NATO, ale nepisply.
Za deset let na zem velkm jako Stedoesk kraj se dvma miliony obyvatel
a pes obrovskou mezinrodn ptomnost
se tu nepodailo podle Dienstbiera zajistit
ani bezpenost, ani rozvoj, ani to, kvli

emu se tam dajn lo, tedy zabezpeit


souit etnik. Te se to zavrilo tm, e se
uznala nezvislost Kosova. Nen to ani
stt je to protektort. Nen ani nezvisl,
uvedl Dienstbier. Kde si osobujeme prvo
nkde zabjet, ani jsme schopni splnit to,
kvli emu jsme tam dajn li?, ekl na
zvr.

,

.

, ,
,
, ,
, ,
, , , ,
-

. , . .
,
. - , , , , ?
.
: 24, 24.3.2009

Zdroj: T24, 24.3.2009

, -
, ,
,

,
. , ,
.
,

,
1997
,
, ,
, . ,

ikona 2 /2011

145

Z REDAKN POTY I

DEJVICK PAST
Pn Je Kristus, modlc se v Getsemansk zahrad, je do urit mry podobenstvm pro vechny duchovn a jejich duchovn dtka, nebo ti na sebe berou jejich
hchy. Jak je to velk skutek a kolik si
toho mus prot! (ctihodn Nikon Optinskij)
V souasn dob mnoz znaj pravoslavnou
crkevn obec svtitele Nikolaje v Dejvicch.
V poslednch letech se chrm stal jednm
z nejnavtvovanjch. Mnoho vcch si
cen moudrosti a laskavosti duchovnho
sprvce a jeho fyzick sly, kterou vynaloil
pi zvelebovn svatho chrmu, ve kterm, dle vcch, prakticky bydl. Ve svten dny ho tam najdeme u v est hodin
rno! Tak slou pro mal vc Nedln
koly svat Ludmily. Jak mnoz uhdli,
jmenuje se metr. prot. Pavel Celi.
Otec je velmi skromn lovk, je vesel a
velkodun. S pomoc Bo v sob snoub
laskavost i psnost, prostotu a porozumn
vi vem, kdo ho d o duchovn i obyejnou lidskou pomoc.
Mnohokrt jsme byli svdky toho, e ztlesoval odkaz sv. Serafima Sarovskho:
Zskej klid v dui a kolem tebe budou spa-

seny tisce. Tento odkaz sv. Serafima spov v tom, abychom konen pochopili
smysl svho byt, svho ivota. Abychom
se zamysleli nad tm, pro co ijeme. Vdy
ten klid v dui, to je sm n Pn Je
Kristus a ve bosk. Ve dobr, co me
lovk umisovat a vytvet ve svm srdci
a sv dui.
Dky modlitbm ke Spasiteli a vnitn prci
na sob bylo otci Pavlovi darovno, o daj a po em tou mnoz vc lska k
blinmu. Lska, kter je zkladem kesanskho ivota. Bez n, dle slov apotola
Pavla, kesansk skutky a vechny dobr
skutky ztrcej svj vznam (1K 13: 23,
47). A Svat otcov dopluj, e je to dar
Svatho ducha.
Kolem otce se shromauje mnoho lid,
kte hledaj spsu a kesansk ivot.
A otec svm ivotem a pomoc jednoduchch, duchovn bohatch kzn upevuje vru a vyzv k pokn ped Kristem
Spasitelem. Meme vidt, e bhem
svtk a o nedlch je chrm pln lid. Vidme t, jak se prostednictvm naeho
duchovnho napluj slova Jee Krista:
J jsem ten dobr past. Dobr past

,
,
,
.
!
(. )

.
.
.

, . "".
6 !
.. ,
-. . .

, .
,

.

. -

146

ikona 2 /2011

: " ,
". . , - ,
.
. " ",

. , p
.

. ,
- . ,
. , t ,

(1.13:23,47).
,
.

. , . , , . ,
: "

pokld za ovce svj ivot. (J 10: 1011,


1418, 2730).
Nen to tak dvno, co v crkevn obci dolo
k jedn vznamn udlosti. Na zklad
etnch proseb vcch z Ukrajiny a eska,
adresovanch Jeho Blaenosti metropolitu
Krytofovi, aby otci Pavlu byla udlena
mitra, vladyka souhlasil. Take bhem liturgie dne 9. ledna nejvy pedstavitel
na Crkve vyznamenal otce prvem noen mitry. Toto vyznamenn symbolizuje
trnovou korunu Spasitele. Sbor zazpval
AXIOS HODEN JEST!!! Bhem bohosluby se tak konala chirotonie tece Alexandra elnokova z Kolna, jen byl vysvcen na hypodikona. Vladyka t
vyznamenal prvem noen podrjasniku
bratra Andreje Furtunu, jen je zde nov,
ale jeho si zde ji mnoz oblbili. Bratr
Andrej zpv bas ve sboru tohoto chrmu.
Po skonen liturgie se podal banket.
Jedna rodina zvl pro otce Pavla nachystala drek dort ve tvaru mitry. Na oslav
bylo slyet mnoho blahopn, tak se tam
zpvalo mnoh lta. Mnoh lta, kter
upmn a s lskou dosud znj v naich
srdcch.
Mnoh a blah a astn lta Vm a Va
rodin, drah ote!
Hypodikon Alexandr elnokov (Koln)

:
." (.10:1011, 1418, 2730).
.

"" . (). .
9 ,
l . .
"-"!!!

.
.
,,
.
.
.
,-, . .
. ..., .
, ,
, !
()

Prot. Pavel Celi byl


vyznamenn
prvem noenm mitry
9. 1. 2011


9. 1. 2011

J. B. metropolita Krytof a protojerej Pavel Celi I


Prot. Pavel Celi byl vyznamenn prvem noenm mitry I .


Chirotonie tece A. elnokova z Kolna, kter byl vysvcen na hypodikona I


. ,

ikona 2 /2011

147

RECEPTY

I
ecko

Blorusko

Kleftiko (Lamb Kleftiko)

Kysan zel

Na 2 porce
4 jehn kolnka (pedn); 4 pol. lce olivovho oleje;
0,5 sklenice suchho blho vna; 1 pol. lce vinnho octa;
1 lika medu; oregno; msk kmn; sl; ern pep
Namchejte marindu: k medu pilijeme vno, ocet, pidme msk kmn a oregno, nalehme vidlikou do stavu emulze. Maso
pn nakrjme ke kosti, poteme ho sol, pepem a marindou.
Kad kolnko polome na pec papr (a ten na 2 vrstvy hlinkov
folie), pidme ppadn rajata, cibuli, zeleninovou na a ze vech
stran uzaveme. Pipravujeme v troub pi teplot 200C 20 minut,
pot jet 1,5 hodiny pi teplot 150C. Podvme s citrnem
a zeleninovou nat.

(Lamb Kleftiko)
2
4 (); 4 . . ;
0,5 . ; 1 . . ; 1 . . ;
; ; ,
: , ,
, . , , .

( 2 ), , ,
, . 200 20 , 150
1,5 . ..

148

ikona 2 /2011

Na 12 porce
1 hlvka zel; 1 mrkev; hrst klikve; 1 pol. lce medu;
0,5 liky kmnu; sl
Zel tence nakrouhme, mrkev nastrouhme na struhadle. Zel
promneme rukama, pidme mrkev, kmn, osolme a opepme.
Stny a dno smaltovan (sklenn) ndoby, kde bude probhat
kvaen zel, poteme medem (nen to povinn). Zel dme do
ndoby, upchujeme, pikryjeme ho plochm talem odpovdajcm velikosti ndoby a zatme ho (dme na tal vt sklenici
s vodou). Nechme zel kvasit 35 dn pi pokojov teplot (obas
propichujeme pejl zel a do dna, abychom ho provzdunili),
pot ho pemstme na chladn msto. Podvme jako pedkrm a
dochucujeme ho slunenicovm olejem.


1-2
1 ; 1 ; ; 1 . . ;
0,5 . . ;
, . , , , , . () ,
( ). , ,
, (
). 3-5 ( , ),
. ,
.

RECEPTY

Ukrajina

Gruzie

Ucha (ryb polvka)

Kue kmeruli

Na 34 porce
1 kg okoun; 1 candt; 1,5 cibule; bobkov list; petrelov na;
zelen cibulka; koprov na; sl, ern pep
Ryby zbavme upin a vykuchme. Ryby promyjeme zevnit, ale ne
zven. Hlavy, kosti a ki z okoun, ploutve candta a dal zalijeme
studenou vodou tak, aby pesahovala o dva prsty obsah. Uvedeme
do varu, sundme pnu, sthneme ohe na minimum, pidme neoloupanou a nadrobno nakrjenou cibuli a mrkev, bobkov list, petrelovou a koprovou na, kuliky ernho pepe a vame po dobu
30 minut. Pot vyndme zeleninu a ryb kosti, vvar scedme, uvedeme do varu, pidme fil z candta a okoun, jtra a ml, osolme,
opepme a vame na mrnm ohni 10-15 minut. Potom sundme
z ohn, pidme mrkev, kterou jsme pedtm dali stranou, nakrjenou
na tyinky a zeleninovou na. Pikryjeme poklikou a nechme
10 minut odstt. Podvme s vychlazenou vodkou..

( )
3-4
1 ; 1 ( ); 1,5 ; ;
, , ; ,
. ,
. , , ,
,
2 . , ,
,
, , ,
, 30 .
, , ,
, ( ), ,
10-15 , ,
, ,
, 10 . .

Na 12 porce
1 kue (600 g.); 0,5 pliv papriky; 6 pol. lic peputnho
msla (nebo 2 lce olivovho oleje + 2 lce msla); 12 strouky
esneku; 0,5 sklenice smetany ke lehn (22%); sl, ern pep
Kue omyjeme, rozkrojme podl prsou, rozlome ho a osume.
Papriku nadrobno nakrjme, osolme, opepme, pidme lci
olivovho oleje a touto sms poteme kue ze vech stran. Kue
zatme a smame na litinov pnvi na msle na mrnm ohni
10 minut z kad strany. Kue vyndme, dme stranou tak, aby si
uchovalo teplo. Ve stejn pnvi pipravme omku: nalijeme do
pnve smetanu ke lehn, pidme rozdrcen esnek, osolme,
opepme, vaekou sekrbneme vechny vpeky ze dna pnve,
uvedeme do varu a omku scedme. Podvme s omkou, zeleninovou nat a zeleninou.


1 (600 ); 0,5 ; 6 . .
( 2 + 2 ); 1-2 ;
0,5 . (22%); ,
, , ,
. , , , ,
. ,
10
. , , .
: ,
, , ,
, , .
, .
Zdroj: www.talerka.ru

ikona 2 /2011

149

V tajence si petete eck pslov

POBAVTE SE

150

ikona 2 /2011

POBAVTE SE

Rusk pslov: Me se rozplit, a vytou ti, e ses (tajenka)


BERAN BIDLO BRATR BUVOL
CSAOVNA CVKA CLONA
DEVIACE DUDLK EMIGRACE
FLIE HROMDKA IKONA
INFEKCE KANDIDTKA KNOE
KLIMA KLOAKA KOLEK
KOMPOZICE KONCEPCE KONEC
KOPNA LAGUNA LAKA LTN
MAJONZA MAKRELA MENTOLKA
MOHYLA NKAZA NSKOK
ODHAD OKURKA PARNO PRKO
POPVEK POVDAKA PRCE
PSLOV RABA MSA SANKCE
SEANCE STNICE SLTANINA
SLOVO SPORT STEPINA TONA
TSKA ADOVNA VCEBOJ
VIDLICE VODN ZPALKA
T sudoku

Lehk sudoku






































Nejt sudoku




een:
BERAN BIDLO BRATR BUVOL
CSAOVNA CVKA CLONA
DEVIACE DUDLK EMIGRACE FLIE
HROMDKA IKONA
INFEKCE KANDIDTKA KNOE KLIMA
KLOAKA KOLEK KOMPOZICE
KONCEPCE KONEC KOPNA LAGUNA
LAKA LTN MAJONZA
MAKRELA MENTOLKA MOHYLA
NKAZA NSKOK ODHAD OKURKA
PARNO PRKO POPVEK POVDAKA
PRCE PSLOV RABA MSA
SANKCE SEANCE STNICE SLTANINA
SLOVO SPORT STEPINA TONA
TSKA ADOVNA VCEBOJ VIDLICE
VODN ZPALKA
ikona 2 /2011

151

Objednejte si asopis IKONA


pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci


s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze
manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm
esk poty. V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby.
Navc je rozsah a hmotnost dvoujazyn verze asopisu
vrazn vy ne v roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs
stle zdarma, museli jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn mete objednvat asopis po
jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K. Pklad: Mete si objednat 4 nsledujc
sla = zaplatte 4 x 28 K.

, .
,
. 2008
. ,
2007 .
,
.
.
28 . ,
4 4 x 28 .

Pokud si objednte zasln asopisu,


zskte tyto vhody:

,
:

100% jistota obdren asopisu.


Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm 100% :
stt, e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
. . , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna
sloenka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho
registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi
platb jako variabiln symbol a dle pi komunikaci s di- ( -) ,
stributorem v ppad poadavku zmn v odbru aso- ,
pisu (zmna adresy, potu odebranch vtisk apod.). variabilni
symbol (, ..)

OBJEDNAC LSTEK

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:


ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce


asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:


Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.


, .

152

ikona 2 /2011

Vydv esk nrodn fond kultury a.s.,


pod ztitou Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.

slo 2 / 2011 / ronk V.


fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
Grafika:
Milan Sldek
e-mail: grafik@ikonapress.info
Jazykov korektura:
Martina Koanov
e-mail: korektury@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
Ing. Igor Stelec
e-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Tel.:+420 603 555 603
Distribuce a pedplatn:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
e-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2
Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Webov strnky:
www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
Vydavatel:
esk nrodn fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
office@ikonapress.info
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
+420 603 555 603
NFK a.s.