V!

VOJ A PROGNZY ENERGETIKY VE SV"T", VIZE A CLE STTN ENERGETICK KONCEPCE #R

Energetick$ problm V$voj a prognzy energetiky jako u% sv&tov nebo regionln jsou spojeny s 'e(enm tzv. Energetickho problmu. )e(en energetickho problmu znamen zabezpe*it v souladu s principy udr%itelnho rozvoje optimln mix energetick$ch zdroj+ pro v$robu elekt'iny, dopravu, pr+mysl, vytp&n, ... a to ekonomicky p'ijatelnou cestou. K 'e(en energetickho problmu jsou v%dy zaujmny r+zn p'stupy (ekonomick$, ekologick$, dlouhodob& udr%iteln$..), reln 'e(en energetickho problmu v(ak vy%aduje vyv%en$ p'stup. Energetick$ problm m+%e mt r+zn *asov a geografick ohrani*en. Z hlediska *asovho omezen se pou%vaj nej*ast&ji 3 r+zn *asov obdob, je% v(ak nejsou ost'e odd&lena, jde o : o Krtkodob$ p'stup (nejbli%( roky (5 let) ) o St'edn&dob$ p'stup (10-20 let) o Dlouhodob$ horizont (30-50 a vce let) Geografick ohrani*en energetickho problmu pak omezuje oblast, kde je energetick$ problm 'e(en, nap'klad Sttn energetick koncepce #R je snahou o 'e(en *eskho energetickho problmu.

Krtkodob$ v$hled V tomto *asovm horizontu je t'eba *init konkrtn 'e(en energetickho problmu, jde p'edev(m o uveden do souladu spot'ebu primrn energie s dostupn$mi energetick$mi zdroji. Dle se v tomto obdib klade d+raz na d+slednou racionalizaci spot'eby a na v$zkum a nekonven*nch obnoviteln$ch zdroj+ pou%iteln$ch v dal(ch etapch. Zde jsou uvedeny zp+soby 'e(en energetickho problmu jednotliv$ch geografick$ch oblast v krtkodobm horizontu : o #R : hlavnm kolem v oblasti energetiky je p'prava v$stavby nov$ch energetick$ch zdroj+ o EU : Evropsk unie hled spole*n$ p'stup k 'e(en energ. problmu (European regulatory commision), ve Finsku pokra*uje v$stavba EPR, Rusko buduje JE v #n& o USA : V jadern energetice se uplat,uje prodlu%ovn licenc star(ch elektrren, na po'adu dne je v(ak i zahjen aktivit k v$stavb& nov$ch JE o Dln$ v$chod a Jih : vyu%vaj technologie nkladn& vyvinut v zpadn Evrop& St'edn&dob$ v$hled Tento v$hled zahrnuje del( *asov$ sek a vyzna*uje se v&t( neur*itost. Ve st'edn&dobm v$hledu budou vyu%vny energetick zdroje zalo%en na ov&'en$ch technologich. Typisk$m kolem st'edn&dobho v$hledu je v$stavba novho energetickho zdroje III. generace a rozvoj obnoviteln$ch energetick$ch zdroj+. )e(en energetickho problmu ve st'edn&dobm v$hledu zce souvis s prognzou v$voje spot'eby elekt'iny. Ned se p'edpokldat uplatn&n reaktor+ IV. generace ji% v tomto obdob. Dlouhodob$ v$hled I kdy% je nro*n (ne-li nemo%n) p'edpovdat v$voj v dal(ch 50 letech, je jasn, %e hlavnm kolem tto etapy je p'echod od globlnho energetickho systmu zalo%enm na omezen$ch zsobch fosilnch paliv k trvale zaji(t&nmu systmu, jeho% zkladem budou prakticky nevy*erpateln zdroje energie. Z dlouhodob$ch projekt+ jsou nejzajmav&j( iniciativy GIF a INPRO.

Energetika ve sv&t& )e(en energetickho problmu se v&nuj r+zn dokumenty, ustavujc pro dan$ region nyn&j( energetickou situaci, nasti,ujc prognzy budoucho v$voje a navrhujc r+zn scna'e 'e(en, kter obsahuj doporu*en$ mix zdroj+ v budoucnosti. V Evropsk unii je takov$m dokumentem Zelen kniha z roku 2000. V USA pak vznikla Modr kniha. o Zelen kniha Tento dokument za zab$v zabezpe*enm dodvek energie v Evropsk unii. Zmi,uje se o problmech s ropou, Kjtskm protokolu (sni%ovn emis), liberalizaci trhu i r+stu spot'eby energie. Hlavnm je v(ak boj proti globlnmu oteplovn. Za *elem omezen globlnho oteplovn navrhuje zdvojnsobit podl obnoviteln$ch zdroj+ na celkov spot'eb& (na 12%). Zelen kniha sp(e formuluje problmy a otzky, ale nep'edkld jejich 'e(en. Co se t$k budouc energetick situace v EU, p'edpovd r+st poptvky po elekt'in& u *lensk$ch zem o 2%, u kandidtsk$ch o 3%. Podle tohoto dokumentu vzroste do roku 2030 energetick zvislost na dovozu na 70% ! Podle zelen knihy pat' jadern zdroje (pkr$vajc 35% spot'eby) spole*n& s tuh$mi palivy mezi ne%douc zdroje. Evropsk uhl nen pova%ovno za konkurekceschopn ve srovnn s dovozem. Cle zdvojnsoben podlu obnoviteln$ch zdroj+ i Kjtsk$ protokol jsou v rmci EU ohro%eny. o Modr kniha Vytvo'ena v roce 2001, formuluje energetickou politiku USA v horizontu 20 let. 2. jadern ra podle n&kter$ch odbornk+ nesplnila o*ekvn. V USA bylo v tto dob& 5000 elektrren s v$konem 800GW, p'i*em% se o*ekv vzr+st spot'eby v dal(ch 10 letech o 25%. Tento dokument se nezmi,uje o Kjtskm protokolu a dv p'ednost vyu%it zemnho plynu p'ed uhlm. Co se t$k jadern energetiky, tak JE pokr$vaj 20% pot'eby elekt'iny, p'i*em% jejich po*et bude klesat a %dn nov projekty v$stavby nejsou p'ipraveny. U zemnho plynu se p'edpokld ztrojnsoben mno%stv pot'ebnho k v$rob& elekt'iny v roce 2020. P'esto%e posledn objednvka JE byla ze 70.let, je zmn&na podpora v$uky jadernho in%en$rstv. P'edstava Modr knihy se podstatn& li( od vldnch dokument+ ve prosp&ch JE.

V$voj *esk energetiky V$oj *esk energetiky je poznamenn zsadn zm&nou po roce 1990, kdy na(e energetika p'e(la k tr%n& orientovan energetice. V 90. letech dochz ke sn%en v$(e spot'eby zdroj+ energie. Na(e energetika se p'ibli%uje energetickmu profilu EU. Pokles t&%by tuh$ch paliv. #R disponuje ustlenou dodvkou ropn$ch produkt+, m strategisk zsoby na 90 dn. U zemnho plynu je #R zcela zvisl na dovozu. Od roku 2002 je #R po ro Francii nejv&t( exportr elekt'iny. V devdest$ch letech do(lo k v$znamnmu sn%en zt&%e %ivotnho prost'ed. Tak do(lo k v$razn liberalizaci obchodu s elekt'inu. Nyn je v$roba a dodvka elekt'iny zalo%ena na velk konkurence schopnosti. Kone*n zkaznci maj mo%nost volby dodavatele elekt'iny. Kontrolou tohoto liberalizovanho trhu se zab$v Energetick$ regula*n 'ad, kter$ se sna% zabrnit vzniku monopolu v n&jak oblasti dodvky elekt'iny.

Sttn energetick koncepce #R )e(en *eskho energetickho problmu je p'edm&tem Sttn energetick koncepce. Jde o dokument vytvo'en$ Ministerstvem pr+myslu a obchodu v roce 2004, kter$ byl poslze aktualizovn. Sttn energetick koncepce ve sv vizi konkretizuje sttn priority a stanovuje cle, jich% chce stt doshnout, p'i ovliv,ovn v$voje energetickho hospod'stv ve v$hledu p'(tch 30 let, v podmnkch tr%n& orientovan ekonomiky. Na zklad& anal$z v$voje a sou*asnho stavu energetickho hospod'stv #esk republiky, vyhodnocen pln&n cl+ energetick politiky z roku 2000, s p'ihldnutm k zahrani*nm zku(enostem, postup+m a standard+m Evropsk unie, k zvazk+m #R z mezinrodnch smluv v oblasti energetickho hospod'stv a %ivotnho prost'ed, po zpracovn a vyhodnocen souboru energetick$ch scn'+ mo%nho budoucho v$voje do roku 2030 se aktualizuje Sttn energetick koncepce. Stanovuje se komplexn&j( soubor priorit a dlouhodob$ch cl+, kter bude #esk republika v energetickm hospod'stv sledovat v rmci udr%itelnho rozvoje. K jejich napln&n budou pou%ity vhodn a *inn nstroje a opat'en. P'i volb& priorit, cl+ a souboru nstroj+ Sttn energetick koncepce byla respektovna hlediska energetick, ekologick, ekonomick a sociln. Vizemi Sttn energetick koncepce jsou dosa%en maximln : o Nezvislosti (na cizch zdrojch, na zdrojch z rizikov$ch oblastn, na spolehlivosti dodvek cizch zdroj+) o Bezpe*nost (bezpe*nost zdroj+ v*etn& jadern$ch, spolehlivost dodvek, racionln decentralizace energetick$ch systm+) o Udr%iteln$ rozvoj (Ochrana -P, ekonomick$ a sociln rozvoj) Dle si Sttn energetick koncepce klade hlavn cle : o Maximalizace energetick efektivnosti o Zaji(t&n efektivn v$(e a struktury spot'eby prvotnch energetick$ch zdroj+ o Zaji(t&n maximln (etrnosti k -P o Dokon*en transformace a liberalizace energetickho hospod'stv K napl,ovn cl+ slou% legislativa, sttn programy, v$hledy a koncepce, mediln a dal( opat'en. V rmci energetick koncepce jsou tvo'eny r+zn scn'e v$voje *esk energetiky. Jsou to scn'e : o Zelen$ neblokuje %dn$ zdroj o Bl$ konzervace sou*asnho stavu o #ern$ zalo%en$ na *ernm uhl o #erven$ zalo%en$ na plynu o Modr$ zalo%en$ na jdru a *ernm uhl o -lut$ zalo%en$ na jdru V(echny scn'e Sttn energetick koncepce po*taj s v$namn$m podlem jadern energetiky.

TLAKOVODN REAKTORY TYPU VVER

V roce 2007 bylo v provozu celkem 264 tlakovodnch reaktor! (60% v"ech) o celkovm v#konu 250 GWe. N$kolik destek blok! je ve v#stavb$. D se o%ekvat, &e si svou v#sadn pozici udr& je"t$ n$kolik desetilet. Pr!myslov zralosti doshly v 70. letech 20. stolet. Zkladn koncepce tlakovodnch reaktor! je je charakterizovna t$mito rysy o Pou&it obohacenho paliva ve form$ peletek z UO2 o kompaktn uspo'dn AZ o kompenzace p'ebyte%n reaktivity kyselinou boritou o 'zen reaktoru absorp%nmi ty%emi zasouvan#mi shora o dob'e znm tepeln a fyzikln vlastnosti a technologie vody o relativn$ jednoduch# systm chlazen reaktoru o kampa(ov v#m$na paliva o vysok stabilita dan velkou hodnotou zpornho teplotnho koeficientu reaktivity o po&adavky na bezpe%nost ochrann oblka V#hodou JE s tlakovodnmi reaktory jsou velk zku"enosti s jejich projektovnm a provozem, co& se odr& v relativn$ nzk cen$ vyroben elekt'iny. Nev#hodou jsou vy"" po&adavky na obohacen paliva p'i pou&it lehk vody a tak relativn$ nzk %innost TD cyklu (30-34%).

Uspo'dn JE s tlakovodnmi reaktory b#v klasicky dvouokruhov. Primrn okruh se skld z reaktoru a n$kolika chladcch smy%ek a systmu kompenzace objemov#ch zm$n. Ka&d smy%ka propojuje parn genertor, hlavn ob$hov %erpadlo a reaktor. Primrn okruh s tlakovodnm reaktorem je relativn$ jednoduch# a spolehliv#, co& vypl#v z velk podobnosti s klasickou konven"n elektrrnou, tj. Spalovac za'zen je nahrazeno reaktorem. Pra na pohon turbn se vyrb v parnm genertoru, ve kterm se teplo chladiva primrnho okruhu p'edvz reaktoru p'es teplosm$nn trubky ved$ a p'e sekundrnho okruhu elektrrny. Sekundrn (parn) okruh jadern elektrrny v podst$ odpovd klasick#m elektrrnm. P'esto&e se v"echny tlakovodn reaktory maj podobnou koncepci, v zsad$ p'i popisu rozli"ujeme tlakovodn reaktory zpadn koncepce a tlakovodn reaktory v#chodn koncepce, neboli tlakovodn reaktory VVER. Ve sv$t$ bylo v roce 2000 v provozu celkem 47 reaktoru typu VVER. V#voj reaktor! VVER probhal ve srovnn s reaktory zpadn koncepce rozdln$ a o n$kolik let se opozdil. V#voj reaktor! VVER byl zahjen ve srovnn s reaktory zpadn koncepce o 7 let pozd$ji. (prototypy 1957 Shippingport x 1964 VVER-210 SSSR). Jednm z d!vod! je to, &e zrove( s VVER probhal v SSSR v#voj grafitovho reaktoru RBMK. Omezujcm faktorem velikosti komponent byl po&adavek pro dopravu po &eleznici. Koncepce primrnho okruhu vychzela z pou&it horizontlnch PG. Proto&e nebyla k dispozici technologie sva'ovn pro v#stavku plnotlakho hermetickho kontejnmentu, bylo pou&it takov ochrann oblky zablokovno. Tak vznikla rusk tzv. bezkontejnmentov koncepce. Dal"m specifikem v#voje VVER je to, &e nutn konstruk%n zm$ny byly u%in$ny p'i p'echodu z men"ho v#konu (440 MW) na vy"" v#kon (1000MW), zatmco na zpad$ byl nejd've dokon%en v#voj technologie a a& nsledn$ se zvy"oval v#kon. Reaktory VVER existuj v relativn$ velkm mno&stv proveden, nejd!le&it$j"mi zstupci jsou reaktory VVER-440 a VVER-1000, i kdy& i jednotliv verze obou reaktor! vykazuj odli"nosti.

VVER 440 o Palivov tablety jsou umst!ny v palivov"ch ty#ch ze zirkoniov slitiny o dlce 2,5 m. Palivov ty#e jsou uspo$dny v troj%helnho m$&i s rozte# 12,2 mm do palivov"ch #lnk% (kazet). V jedn kazet! je 126 palivov"ch ty#. Palivov" #lnek je opat$en pl'tem ze zirkoniov slitiny. Palivov #lnky jsou uspo$dny v troj%helnkov m$&i v AZ. AZ obsahuje 349 #lnk%. Regula#n systm reaktoru VVER-440 je specifick". Jde o regula#n #lnky, kter" jsou podobn palivov"cm #lnk%m. Regula#nm #lnku jsou regula#n ty#e spojeny s palivov"mi ty#emi. P$i zasouvn absop#n #sti tak zrove( vyj&d z AZ palivov #st. Pou&v se 312 palivov"ch #lnk% a 37 regula#nch #lnk%. Absorp#n #st ty# obsahuje brovanou ocel. Dal'm specifikem tohoto typu je ko' aktivn zny, kter" se ji& v dal' verzi neobjevuje. Tento ko' je dle umstn!n v nosnm vlci AZ, kter" je umst!n v reaktorov ndob!. Specifiky ndoby je hlavn! pou&it dvou prstenc% pro vstup a v"stup chladiva. U reaktoru VVER-440 se pou&v 6 paralelnch smy#ek. o VVER-440 (V-230) reaktor prvn generace, celkem postaveno 17 blok%, 8 odstaveno, velk" tlak na odstaven ostatnch pro nedosta#ujc bezpe#nostn systmy (nemaj kontejnment ani barbot&n v!& a jejich bezpe#nostn koncepce je zalo&ena pouze na systmu s $zen"m vypou't!nm nzkoaktivnho chladiva, pouze jednoduch zlohovn nouzovho chladcho systmu bez pot$ebn separaci a diverzity, pouze jeden Diesel genertor na jeden blok) o VVER-440 (V-213) reaktor druh generace, standardizovan" model odr&ejc zv"'en bezpe#nostn po&adavky (maximln havri je maximln LOCA, lep' zlohovn nouzovho dochlazovn ,...), celkem vyrobeno 18 blok% (4 bloky - Dukovany)

VVER 1000 o V"vojov tendence zvy'ovn v"konu vedla k v"stavb! reaktor% VVER-1000. Op!t existuje n!kolik postupn"ch model% (prototyp V-187, dal' modely V-302 a V-320). Koncepce vychz z reaktoru VVER-440. Podle neuplnho projektu VVER-1000 jsou postaveny i 2 bloky Temelna. Konstrukce palivov"ch ty# a& na dlku (jsou del', 3,55m) odpovd VVER-440. Palivov #lnky v'ak obsahuj vce, 317 ty# s rozte# 12,6 mm. AZ zna pak obsahuje pouze 163 palivov"ch #lnk%. Ka&d" #lnek obsahuje 18 trubi#ek, ve kter"ch se mohou pohybovat absorp#n elementy. Zm!nila se tak koncepce regulace. Do 61 palivov"ch #lnku toti& zaj&d systm klastrov regulace. Palivov #lnky ji& nemaj pl't, opu't!na byla tak koncepce s ko'em aktivn zny, msto toho byl pou&it bo#n pl') aktivn zny. Dle bylo provedeno mnoho dal'ch technologick"ch vylep'en v#etn! novho zp%sobu v"roby hrdel. JE s reaktorem VVER-1000 je provedena ve #ty$smy#kovm uspo$dn. Pou&ity jsou op!t horizontln parogenertory. Reaktory VVER-1000 jsou umst!ny v plnotlak jednoduch oblce tvaru vlce s kulovou kopul.

Mezi nejv!znam"j# zm"ny, kter provzely v!voj reaktor$ VVER pat% : o Zvy#ovn jednotkovho v!konu a& na 1000 MWe dal# zvy#ovn v!konu je omezeno p%edev#m mo&nost transportu reaktorov ndoby o Zvy#ovn parametr$ primrnho a sekundrnho okruhu PO 15,7 MPa, SO 6,3 MPa, vedlo ke zv!#en 'innosti o Zdokonalovn konstrukce AZ Zv!#en v!konu od reaktoru VVER-210 na VVER-440 je tm"% dvojnsobn, p%i'em& rozm"ry obou reaktor$ jsou srovnateln. Do#lo k nemu p%edev#m lep#m roz'len"nm AZ. Zaveden brov kompenzace m"lo za d$sledek lep# vyrovnn v!vinu tepla. Dal# zv!#en v!konu reaktoru VVER-1000 do#lo prodlou&enm AZ. Konstruk'n zm"ny tak dovolily postupn" zvy#ovat linern tepeln! v!kon ty' i m"rn! objemov! v!vin tepla. Bezoblkov konstrukce 'lnk$ pak dovoluje lep# promchvn paliva a men# parazitickou absorpci. o V!voj regula'nch systm$ p%echod od pou&it regula'nch 'lnk$ ke klastrov regulaci zjednodu#il a u'inil spolehliv"j# systm regulace o V!voj vnit%nch 'st reaktoru ukzal na mnoho slab!ch mst (nap%klad vibrace, tlou#(ka nosnho vlce, ...). Ty byly technologicky odstran"ny co&, vedlo ke zlep#en vyu&it tepla a ke zlep#en bezpe'nosti a prodlou&en &ivotnosti ndoby. o V!voj ndoby pro#el tak v!vojem. P$vodn" byla pou&ita ocel bez protinerezov pravy. Pozd"ji pak byla p%idna nerezov v!stlka. o Se zvy#ovnm spolehlivosti byl sn&en po'et chladcch smy'ek PO. o Velk!m v!vojem jist" tak pro#li bezpe'nostn systmy. Nejd$le&it"j#m krokem bylo pou&it ochrann oblky. Zm"nou pro#la tak maximln projektov havrie, kterou se stala maximln LOCA. Zv!#en bezpe'nosti bylo dosa&eno zdvojenm bezpe'nostnch systmu s d$razem na redundanci a diverzibilitu. Mezi reaktory VVER t%et generace pat% 2 projekty. VVER-440 (V-318) je pokra'ovn reaktor$ VVER-440 (V-213). V!stavba prvnho bloku v#ak nebyla dokon'ena a s dal# v!stavbou se nepo't. Druh!m projektem je JE s reaktorem VVER-1000 ( V-428). Tyto bloky stav )na. Oba projekty jsou v podstat" pokra'ovnm p%edchozch model$ s d$razem na zv!#en bezpe'nosti a spolehlivosti (dvoupl#(ov oblka,...) Ve finsk elektrrn" Lovissa byl realizovn projekt reaktoru VVER-440, ov#em s mnoha bezpe'nostnmi vylep#enmi. Hlavnm specifikem je pou&it dvoupl#(ov oblky s ledov!m kondenztorem.

TLAKOVODN REAKTORY ZPADN KONCEPCE, SROVNN TLAKOVODNCH REAKTOR! V"CHODN A ZPADN KONCEPCE

V roce 2007 bylo v provozu celkem 264 tlakovodnch reaktor# (60% v$ech) o celkovm v%konu 250 GWe. N&kolik destek blok# je ve v%stavb&. D se o'ekvat, (e si svou v%sadn pozici udr( je$t& n&kolik desetilet. Pr#myslov zralosti doshly v 70. letech 20. stolet. Zkladn koncepce tlakovodnch reaktor# je je charakterizovna t&mito rysy o Pou(it obohacenho paliva ve form& peletek z UO2 o kompaktn uspo)dn AZ o kompenzace p)ebyte'n reaktivity kyselinou boritou o )zen reaktoru absorp'nmi ty'emi zasouvan%mi shora o dob)e znm tepeln a fyzikln vlastnosti a technologie vody o relativn& jednoduch% systm chlazen reaktoru o kampa*ov v%m&na paliva o vysok stabilita dan velkou hodnotou zpornho teplotnho koeficientu reaktivity o po(adavky na bezpe'nost ochrann oblka V%hodou JE s tlakovodnmi reaktory jsou velk zku$enosti s jejich projektovnm a provozem, co( se odr( v relativn& nzk cen& vyroben elekt)iny. Nev%hodou jsou vy$$ po(adavky na obohacen paliva p)i pou(it lehk vody a tak relativn& nzk 'innost TD cyklu (30-34%).

Uspo)dn JE s tlakovodnmi reaktory b%v klasicky dvouokruhov. Primrn okruh se skld z reaktoru a n&kolika chladcch smy'ek a systmu kompenzace objemov%ch zm&n. Ka(d smy'ka propojuje parn genertor, hlavn ob&hov 'erpadlo a reaktor. Primrn okruh s tlakovodnm reaktorem je relativn& jednoduch% a spolehliv%, co( vypl%v z velk podobnosti s klasickou konven$n elektrrnou, tj. Spalovac za)zen je nahrazeno reaktorem. Pra na pohon turbn se vyrb v parnm genertoru, ve kterm se teplo chladiva primrnho okruhu p)edvz reaktoru p)es teplosm&nn trubky ved& a p)e sekundrnho okruhu elektrrny. Sekundrn (parn) okruh jadern elektrrny v podstat& odpovd klasick%m elektrrnm. P)esto(e se v$echny tlakovodn reaktory maj podobnou koncepci, v zsad& p)i popisu rozli$ujeme tlakovodn reaktory zpadn koncepce a tlakovodn reaktory v%chodn koncepce, neboli tlakovodn reaktory VVER. Na v%rob& a v%voji tlakovodnch reaktor# zpadn koncepce se podleli 3 americk firmy : Westinghouse (W), Combustion Engineering (CE) a Babcock-Wilcox (BW). Ostatn v%robci mimo USA v podstat& vychzeli z reaktoru firmy Westinghouse. Njev&t$ produkci reaktor# zaznamenala v 70. letech firma Westinghouse, v 80. a 90. letech pak nejv&t$ produkce dosahuje francouzk% FRAMATOM, kter% byl p#vodn& zalo(en za 'asti Westinghousu, ale postupn& zskal nezvislost. K roku 2000, bylo ve sv&te v provozu p)es 200 tlakovodnch reaktor# zpadn koncepce. Byly provozovny 15 zem&ni, z nich( nejvce reaktor# m&li USA, Francie, Japonsko a N&mecko.

Zkladnmi znaky reaktor! zpadn koncepce jsou : o "tvercov m#$ palivov%ch ty&ek(15x15, 16x16, 17x17) a palivov%ch &lnk! o Vstupy a v%stupy vody z reaktoru v jednom prstenci o Palivov &lnky bez pl't( o Palivov ty&e ze Zirkalloy o Klastrov regulace, sm(s Sn, In, Cd o V%voj k dosa$en vy''ho vyho#en paliva a prodlou$en kampan( na 18, resp. 24 m(sc!. o Vertikln PG WESTINGHOUSE P#es sou&asn% stagnujc v%voj, pat# Westinghouse mezi nejv%znam(j' producenty jadern%ch reaktor! na sv(t(. Stla u prototypu Shippingport v roce 1957. V%voj tlakovodnch reaktor! II. generace vyvrcholil standartizovan%m projektem SNUPPS. V 80.letech zahjila spole&nost Westinghouse v%voj nov koncepce reaktoru III.generace. V sou&asnosti nabz tyto reaktory : AP-600 a AP-1000. Koncepce firmy Westinghouse se prosadila i v zahrani&. Nen tajemstvm, $e Westinghouse byl u zrodu Framatomu. Nejv%znam(j' zahrani&n aktivitou Westinghousu je v%stavba Britsk jadern elektrrny Sizewell B podle modelu SNUPPS. Nejzajmav(j' na tto JE je ochrann oblka, kter se od standardizovanho modelu li'. Jde o n(co mezi dvojitou a jednoduchou oblkou. Je navr$en tak, aby lokalizovala uvoln(n radioaktivn ltky p#i p!soben proces! doprovzejcch maximln projektovou havrii zrove) se zem(t#esenm o sle 6,5 R. COMBUSTION ENGINEERING C-E vyvinula vlastn sp('n% projekt tlakovodnho reaktoru. V 70.letech vypracovala spole&nost standardizovan% projekt System 80, kter% se stal v 80.letech zkladem pro dal' v%voj pokro&ilho tlakovodnho reaktoru APWR. Po stagnaci v%voje v USA se C-E spojila s dal'mi v%robci a p#esunula sv aktivity na dln% v%chod. Firma C-E vyvinula vlastn #e'en palivov%ch &lnk! s regula&nmi klastry. Dal'm typick%m znakem tto firmy je dvousmy&kov uspo#dn se 4 ob(hov%mi &erpadly bez ohledu na v%kon reaktoru. Regula&n &lnky tto firmy pou$valy pouze 4 absorp&n ty&e. Tento systm byl nsledn( nahrazen dvanctiprvkov%m regula&nm souborem , kter% zasahuje do vce palivov%ch &lnk! zrov(). KWU (Siemens) N(meck tlakovodn reaktory byly postaveny spole&nost KWU. V%voj vychz z koncepce Westinghousu. Nejv(t' rozdly reaktor! KWU oproti Westinghousu jsou dvojit% plnotlak% kontejment a primrn ocelov kulov oblka. Zkladem zpado-n(meck standardizovan JE o v%konu 1300 MWe je reaktor Biblis B. FRAMATOM V%stavbu francouzk%ch tlakovodnch reaktor! zaji'*ovala firma Framatom. V%stavba JE probhala ve t#ech v%konov%ch etapch : 900, 1300 a 1500 MWe.

Srovnvme-li tlakovodn reaktory v!chodn a zpdn koncepce, je t"eba podotknout, #e v!voj probhal v ka#dm p"pad$ vlastnm specifick!m zp%sobem. Reaktory VVER za&ly se zpo#d$nm 7 let a jejich v!voj probhal v pln$ jin!ch podmnkch. Zatmco na zpad$ byla nejd"ve dopracovna technologie a a# pot zde byla snaha o zvy'ovn v!konu. V SSSR probhalo zv!'en v!konu zrov$n s konstruk&nmi zm$nami. I po&ty reaktor% jednotliv!ch koncepc jsou dosti odli'n. Zatmco reaktor% zpadn koncepce bylo postaveno p"es 200, tak reaktor% VVER pouze okolo 50. Nicmn$ p"es tyto historick rozdly mezi zpadn a v!chodn koncepc je mo#n srovnat jejich zkladn konstruk&n charakteristiky ve kter!ch se odli'uj : o Palivov tablety : VVER se od americk!ch li' vlcov!m centrlnm otvorem o pr%m$ru 3mm, tento otvor sni#uje namhn a p"edstavuje voln! objem pro vznikl 't$pn produkty. Tablety firmy Westinghouse maj &o&kovit vybrn na &elech, tablety s dutinou se vyskytuj pouze v oblastech ni#'ho tepelnho toku. Palivov! ty& : Ty&e W maj narozdl od VVER na obou koncch ve vzdlenosti 15 cm od okraj% dut tablety vyroben z p"rodnho uranu. Rozdl tak ov'em ve slitinch, znich# jsou vyrobeny ty&e. U W je to Zirkalloy-4, u VVER sov$tsk slitina H-1. Pr%m$rn! linern v!kon ty& je p"ibli#n$ stejn!. M"# : Asi nejpatrn$j'm rozdlem jsou m"#e. VVER maj palivov ty&e uspo"dny v hexagonln m"#i, zatmco americk reaktory pou#vaj &tvercovou m"#. Hexagonln uspo"dn se zd b!t lehce v!hodn$j'. Nev!hodou v'ak je, #e nelze bez prav pou#vat velk americk v!po&etn kdy zam$"en na fyziku reaktor%. Obohacen : pr%m$rn obohacen sov$tsk!ch reaktor% je v$t'. Palivov! &lnek :hlavn odchylka je jin m"#, dle je u VVER nerozebrateln horn koncovka co# znemo#(uje opravu po'kozen!ch &lnk%. )lnek VVER nem lapa& lomk%. Regula&n ty&e : Americk reaktory pou#vaj krom$ absorp&nch element% pln dlky i zkrcen ty&e. Ochrana reaktoru : P"esto#e u star'ch VVER byly pou#vny 4 rovn$ ochrany (nevratn odstaven), co# je samoz"ejm$ p"zniv$j' pro provoz reaktoru, nebo* sni#uje po&et zbyte&n!ch odstaven, byly sov$tsk reaktory kritizovny pro 'patnous fyzickou separaci velkho mno#stv kabel% .. Ndoba : Narozdl od reaktor% VVER jsou u americk!ch reaktor% vstupn a v!stupn hrdla PO umst$ny v jedinm prstenci. Rusk dvouprstencov "e'en je d%sledkem po#adavk% na dopravu. Rusk reaktory tak vykazovaly v$t' nchylnost ke k"ehkmu lomu ndoby.

o o

o o

Zd se, #e nejlep'm p"kladem vyu#it p"ednost ka#d z koncepc je finsk jadern elektrrna Lovissa. Jde sice o reaktory VVER-440, ale bylo provedeno mnoho prav ke spln$n po#adavk% bezpe&nosti podle zpadn koncepce. Oproti klasick koncepci byly reaktory vybaveny ochranou oblkou s ledov!m kondenztorem (americk koncepce), byl zaveden systm nouzovho dochlazovn, jen# se pozd$ji stal sou&st dal'ch reaktor% VVER. Dal'mi novinkami jsou odd$len trasy a kanly elektrickho veden a instrumentace "dcch systm%, vybaven velna na rovni tehdej'ch zpadnch projekt%, v!stavba simultoru velna. Byl vy"e'en i problm k"ehkho lomu ndoby.

VARN REAKTORY

I kdy! je "esk republika orientovna na tlakovodn reaktory, nelze varn reaktory zcela vylou#it z vah o budoucm jadernm zdroji. Varn reaktory jsou ve sv$t$ druh nejroz%&en$j% a vyhnuly se t$!k'm havrim. Navc maj jedno prvenstv, byl to prv$ varn' reaktor, kter' byl jako prvn z reaktor( t&dy zdokonalen'ch lehkovodnch reaktor( (III.generace) uveden do komer#nho provozu (JE Kashiwazaki Japonsko 1996,7) Ji! v prvn fzi rozvoje lehkovodnch reaktor( vznikla my%lenka vyrb$t pru p&mo v aktivn zn$ a zjednodu%it tak system p&enosu tepla v JE. V 50.letech byl v USA zalo!en rozshl' projekt na v'zkumn' program BORAX, kter' m$l osv$tlit d(sledky zm$ny skupensktv vody p&mo v AZ. P(vodn obavy byly vyvrceny praktick'mi zku%enostmi z provozu prvnho experimentlnho reaktoru EBWR (USA, 1956). Pozitivn zku%enosti s prnmi prototypy jadern'ch elektrren s varn'mi reaktory Dresden (USA, 1960) a Kahl (NSR, 1961) vystily v rychl' rozvoj tohoto typu reaktoru. V roce 1999 bylo v provozu 92 varn'ch reaktor(. Pr(m$rn' v'kon se pohyboval okolo 850 MWe na blok. Varn reaktory provozuje 9 zem, hlavn$ USA, Japonsko, )vdsko a N$mecko. Zkladn koncepce varn'ch reaktor( je odli%n od tlakovodnch reaktor( hlavn$ v t$chto rysech : o o o o o Ni!% tlak v PO Jednodu%% PO (bez parogenertor() Spole#n' re!im pravy vody pro reaktor a turbnu Velk' zporn' teplotn koeficient reaktivity Ochrann oblka s potla#enm tlaku

Typick'm p&edstavitelem komer#nho proveden JE s BWR je centrla Dresden-2 (USA, 1970). Jde o reaktor spole#nosti General Electric (GE) u kterho se poda&ilo zm$nou vnit&nho uspo&dn doshnout v'konu 850 MWe. V'kon je tak 4 nsobn' oproti Dresden-1, p&i zv$t%en fyziklnch rozm$r( pouze o 20%. Typick'm znakem tohoto typu reaktoru je Zkladn modul aktivn zny. Je slo!en ze 4 #tvercov'ch palivov'ch #lnk( mezi nimi! je umst$na absorp#n ty# s pr(&ezem tvaru k&!e. Palivov #lnky jsou slo!eny z palivov'ch ty#ek (7x7). Aktivn #st #lnku je vce ne! 4m. Palivov ty#ky jsou oproti PWR siln$j%. V AZ BWR je podstatn$ men% m$rn' v'kon ne! u PWR, za to je v%ak vy%% linern v'kon #lnku. Zajmav je kombinace mechanickho a hydraulickho pohonu regula#nch ty#. Mechanick' pohon slou! p&i &zen reaktoru, hydraulick' p&i havarijnm zasunut. Dal% v'voj BWR od GE sm$&oval ke zv'%en jednotkovho v'konu a ke zdokonalen ochrann oblky. Zv'%enho v'konu bylo dosa!eno zdokonalenm #erpadel a p&idnm palivov'ch ty#(8x8) a #lnk(.

Dal!m v"znamn"m v"robcem varn"ch reaktor# je $vdsko, resp. firma Asea-Atom. Firma postavila 8 reaktor# podle vlastnho nezvislho projektu. Mezi progressivn prvky tto produkce pat% : p%edepjat ochrann oblka s pasivnm systmem potla&en tlaku, pokro&il palivov &lnky a regula&n ty&e s jemn"m posuvem. Provozn zku!enosti se $vdsk"mi reaktory jsou v"born. V"voj vyvrcholil v 70.letech standardizovan"m projektem BWR-75. Krom' ji( zaveden"ch %e!en byly zavedeny dal! inovace : o Vnit%n axiln &erpadla integrovan s ndobou, zm'ny ot&ek pou(vny k %zen reaktivity. o 4 nezvisl a fyzicky odd'len trasy bezp. Systm# o Zdokonalen oblka o Zv"!en v"konu na 1200 MWe Dal! v"voj varn"ch reaktor# p%inesl projekt a v"stavbu zdokonalenho varnho reaktoru ABWR. V"voj byl zahjen pod patronac GE v roce 1978. Pozd'ji se p%idali i odbornci z Asea-Atom. T%et fze projektu zam'%en na zjednodu!!en projektu byla dokon&ena v roce 1985. Realizace se projekt do&kal v letech 1996 a 7 uvedenm do provozu 2 bloku JE Kashiwazaki v Japonsku. Zkladn charakteristiky americko-japonskho ABWR jsou : o o o o Reaktor projektovn na v"kon 1350 MWe AZ slo(ena z 872 palivov"ch &lnk# Pou(ita pouze vnit%n cirkulace chladiva v ndob' Velk pozornost v'novna uspo%dn reaktorov budovy

Mezi zaveden inovace pat% p%edev!m : o o o o o o Zv"!en bezpe&nosti a spolehlivosti Sn(en expozice personlu Sn(en investi&nch nklad# o 20% Zdokonalen p%izp#soben v"konu reaktoru aktuln pot%eb' Zv"!en sou&initele vyu(it na 86%, kampa) 12 m'sc# Zkrcen doby v"stavby na 48 m'sc#

Zdokonalen AZ : o o o o Pou(it mezivrstvy mezi palivem a povlakovou ty& zamezujc interakcm Axiln znovn obohacen paliva Zdokonalen %dcch ty& -> p%i provozu zasunut minimln po&et ty& *zen reaktoru zm'nou hmotnostnho pr#toku chladiva AZ

T!"KOVODN REAKTORY, URYCHLOVA#EM $ZEN TRANSMUTA#N TECHNOLOGIE

Mate%skou zem t&'kovodnch reaktor( je Kanada. Kanadsk) energetick) reaktor CANDU (Canadian Deuterium Uranium) moderovan) a chlazen) t&'kou vodou v horizontlnch tlakov)ch kanlech je jedin) sp&*n) typ umo'+ujc pou'it p%rodnho uranu. Tento reaktor obstl v konkurenci lehkovodnch reaktor( a tvo% zklad kanadskho jadernho programu. V)voj reaktor( CANDU za,al ji' v roce 1945, kdy byl v Kanad& spu*t&n prvn experimentln reaktor ZEEP(Zero Energy Experimental Pile. Po v)stavb& dal*ch experimentlnch reaktor( (NRX a NRU) byly vytvo%eny podmnky pro v)stavbu prvnho mal demonstra,n elektrrny NDP(Nuclear Power Demonstration Station). P(vodn& se m&lo jednat o t&'kovodn reaktor s ndobou tankovho typu, ale b&hem v)voje se p%e*lo k reaktoru s horizontlnmi tlakov)mi kanly. Elektrrna byla spu*t&na v roce 1962 a fungoval a' do roku 1987. Stala se tak zkladem kanadsk)ch t&'kovodnch reaktor( CANDU. V roce 1973 byl sp&*n& spu*t&n posledn blok JE Pickering, ve sv dob& stla tato JE v ,ele sv&tov produkce jadern elektrick energie. Je*t& v roce 1971 svtavba dal* kanadsk elektrrny s reaktory CANDU(Bruce) s o kanadsk reaktory projevily zjem i n&kter dal* zem&, kter zaujala p%edev*m nezvislost na dodvkch obohacenho paliva. Krom& Indie, Pakistnu, J. Korei vystav&lo reaktory Candu tak Rumunsko. Reaktor Candu je jedin) typ reaktoru na sv&t&, situovan) jako horizontln vlec s tlakov)mi kanly. Tato koncepce dovoluje kontinuln v)m&nu paliva za plnho provozu a to z obou stran AZ. Charakteristick)mi rysy reaktor( CANDU jsou : o o o o o o o o o Pou'it p%rodnho uranu Velmi dobr neutronov bilance a mal spot%eba paliva Pou'it drah t&'k vody vy'aduje sni'ovn nik( na minimum Kladn) teplotn koeficient reaktivity chaldiva Kontinuln v)m&na paliva za provozu Ni'* ,innost TD cyklu Pou'it tlakov)ch kanl( msto reaktorov ndoby V)born provozn chrakteristiky Mo'nost adaptace na r(zn palivov cykly

Mezi p%ednosti pat% pou'it p%rodnho uranu, nen tak pot%eba obohacovat uran. Dky chlazen te'kou vodu je minimalizovna parazitn absorpce. Dle se py*n tyto reaktory spolehliv)m provozem a velkou hospodrnosti zejmna dky kontinuln v)m&n& paliva. Hlavnm nedostatkem je pot%eba velkho mno'stv t&'k vody, jej' v)roba je ekonomicky nro,n. Ka'd) nov) reaktor vy'aduje asi 0,8 t t&'k vody na 1 instalovan) MWe. V)stavba zvodu na v)robu t&'k vody tvo% asi polovinu nklad( na v)stavbu JE. Tento zvod v*ak m('e po vyroben dostatku t&'k vody pro tuto elektrrnu vyrb&t i pro dal* elektrrny. NI'* TD ,innost je zp(sobena p%edev*m izovlac modertoru od chladiva

Reaktor CANDU sestv z ocelov konstrukce (kalandrie), v n! se nachz t"!k voda. Tlakov kanly se montuj do horizontlnch trubek. Regula#n systm je situovn ve vertikln" umst"n$ch trubkch Sestv se z absorp#nch ty# k rychlmu odstaven a z ty# k tvarovn v$vinu tepla v AZ a z trubek, kter je mo!no zaplnit kapaln$m absorbtorem. Reaktor je umst"n v betonov %acht" zapln"n za provozu oby#ejnou vodou. Bezpe#nostn systmy reaktor& Candu jsou do jist mry obdobn jako u lehkovodnch reaktor&. K bezpe#nostnmu odstaven slou! dva zcela nezvisl systmy. Normln" zasahuj absorp#n ty#e. V p'pad" jejich selhn zasahuje systm nouzovho vst'ikovn gadolinia do modertoru. Dle jsou reaktory vybaveny lehkovodnm nouzov$m dochlazovnm. Nov"j% reaktory Candu se stav"j v samostantn ochrann oblce. K nep'zniv$m bezpe#nostnm aspekt&m pat' kladn$ teplotn koeficient reaktivity chladiva v palivov$h kanlech. Absolutn hodnota tohoto koeficientu je v%ak mal a 'dci systm je vybyven po#ta#em, kter$ je nep'zniv$m d&sledk&m zabrnit. P'i po%kozen ndoby by se t"!k voda promchala s lehkou a systm by se odstavil. Nehroz tedy nebezpe# nekontrolovatelnho rozb"hu %t"pn 'et"zov reakce. V$voj reaktor& CANDU dosp"l a! k navr!en t' standardizovan$ch jednotek o v$konech 300, 600 a 950 MWe. Perspektivy t"chto reaktor& jsou relativn" dobr. Dobr provozn zku%enosti d"laj z t"chto reaktor&, kter obstly v konkurenci LWR, mo!nho kandidta pro jadern$ zdroj zejmna rozvojov$ch zem. Zajmav je hlavn" mo!nost pou!it p'rodnho uranu. Standartizovan jednotka CANDU-950 je poslednm v$vojov$m stdiem. V jednom kanle je 12 palivov$ch #lnk& sestaven$ch ze 37 palivov$ch ty#. Po#et kanl& je 600. Po#tky jadernho rozvoje v (eskoslovensku se nesly ve znamen te!kovodnho jadernho programu. (eskoslovensk varianta t"!kovodnho reaktoru po#tala s plynn$m chladivem oxidem uhli#it$m. P&vodn zm"r vybudovat experimentln za'zen v%ak p'e%el rovnou v konstrukci prototypu JE. T"!kovodn reaktor KS-150 jadern elektrrny A1v Jaslovsk$ch Bohunicch ov%em b"hem provozu prod"lal 2 zva!n havrie a byl odstaven a my%lenka t"!kovodnch reaktor& v (SSR byla opu%t"na. Z dne%nho hlediska ze zd v%ak pozoruhodn jak dokzali #esk v$zkumn stavy, tak'ka bez zahrani#n pomoci vytvo'it !ivotaschopn$ t"!kovodn reaktor. I p'es neusp"ch tohoto programu, usnadnila tato snaha pozd"j% jadern$ v$zkum a orientaci jadern energetiky na LWR. Urychlova#em 'zen transmuta#n technologie ADTT: o mohou v budoucnu vy'e%it otzku vyho'elho paliva o p'em"na radioaktivnch izotop& s dlouhy)m polo#asem rozpadu na izotopy s polo#asemrozpadu 'dov" do sta let, p'padn" na zcela stabiln izotopy o prvn my%lenky na vyu!it transmuta#nch reakc v pr&b"hu 40.letcel 'ada koncepc, mnoh z nich jsou usilovn" rozvjeny, snaha o uveden do komer#nho provozu o obecn schma ADTT prezentovno ji! padesty)ch letech Urychlova# produkuje svazek proton& nebo jiny)ch nabity)ch #stic o energi okolo 1 GeV/nukleon a pokud mo!no co nejvy%%m proudu (stovky mA). Tento svazek dopad na ter# z t"!kho kovu (Pb, Bi, W..), kde nsledn" dochz k t'%tivy)m (spala#nm) reakcm. Ter# je obklopen blanketem, ktery) obsahuje materil, je! chceme transmutovat. V blanketu tedy dochz k tolik ky)!en" p'em"n" dlouho!ijcch izotop& na izotopy krtkodob nebo stabiln. V nej#ast"ji uva!ovany)ch schmatech probh v blanketu krom" transmutac je%t" %t"pen uranu 233 a jeho produkce z thoria 232. V blanketu v%ak m&!e dochzet krom" transmutac i ke %t"pen cel 'ady transuran&,#eho! lze vyu!t.

Sestava ADTT: Reaktor se sestv z ndoby, kter obsahuje v podstat! cely" primrn okruh v#etn! vy"m!nk$ tepla a #erpadel. Toto uspo%dn m nesporn vy"hody, nebo& ve'kery" radioaktivn materil je pevn! uzav%en nejen ve vlastnm primrnm okruhu, ale navc je't! v reaktorov ndob!, tak(e i p%i jakmkoli poru'en t!snosti blanketu nebo vy"m!nk$ tepla neunikne radioaktivita do okol. Otzkami konstrukce transmuta#nho reaktoru nekon# zdaleka nejzva(n!j' #st transmuta#nho systmu. Na primrn okruh s roztaveny"mi solemi mus bezprost%edn! navazovat kontinuln izotopick separace, kter z taveniny odstran ji( transmutovan izotopy tak, aby nedo'lo k jejich op!tovn aktivaci v reaktoru. Po dopln!n taveniny o nov izotopy ur#en k transmutaci, je mo(n taveninu op!t vrtit do primrnho okruhu transmutoru. Cel tato fze je po chemick strnce velmi nro#n a stejn! jako v sou#asny"ch pracovi'tch p%epracujcch vyho%el jadern palivo je t%eba zajistit, aby nemohlo dojt k niku radioaktivity b!hem p%epracovn a izotopick separace. Transmuta#n systm je konstruovn jako trvale podkriticky", co( zna#n! zvy'uje jeho bezpe#nost. P%i jaky"chkoli problmech a vypadnut urychlova#e se cely" systm samovoln! zastavuje a 't!pn reakce se tak nem$(e vymknout kontrole. Jako dal' vy"znamnou p%ednost takovy"chto systm$ lze pova(ovat fakt, (e pracuj za b!(ny"ch tlak$ a nen tak u nich nutn speciln tlakov ndoba. Tm se vy"razn! sni(uje ekonomick nro#nost celho za%zen a zvy'uje bezpe#nost provozu. Praktickmu vyu(it takovy"chto transmuta#nch systm$ v'ak zatm brn zejmna neefektivn! nzky" vy"kon jedn z nejd$le(it!j'ch #st urychlova#e. P%esto(e dky rozli#ny"m vy"zkumny"m aktivitm prod!lala urychlova#ov technika v poslednch desetiletch obrovsky" pokrok, stle je't! svy"mi parametry nevyhovuje po(adavk$m dne'nch ADTT systm$. Vzhledem k technickmu pokroku, zejmna na poli supravodivy"ch magnet$, po#ta#$ a elektroniky, je dosa(en pot%ebny"ch vy"kon$ v brzk dob! vce ne( pravd!podobn. Tm vznikaj nov motivace ke hlub'mu studiu nejen dl#ch problematik transmuta#nch systm$, ale i ke studiu komplexnch technologicky"ch celk$.

VYSOKOTEPLOTN REAKTORY (HTGR)

Dlouh historie vysokoteplotnch plynem chlazen!ch reaktor" potvrzuje n#kter jejich v!hody. Nyn jsou op#t objektem zjmu (JAR), nicmn# v historii se neroz$%ily tak jako jin typy (LWR, HWR). Mezi milnky jejich v!roby pat% prvn experimentln reaktor Dragon(GB) &i n#meck experimentln jednotka AVR-15. Prvn protokotypy JE s reaktory HTGR jsou JE Fort. St. Vrain a nem#ck THTR 300. V$echny tyto jednotky jsou v$ak ji' mimo provoz. D"vodem tto stagnace je nedostatek p#nez na v!voj a p%li$ drah! provoz. Potenciln rozvoj t#chto reaktor" spo&v v jejich vyu'it jako zdroj" tepla v pr"maslov!ch technologick!ch procesech Zku$enosti s jejich pou'itm potvrdili jejich potencionln p%ednosti : o Pou'it HTGR jako zdroje tepla pro pr"myslov procesy (v!roba vodku) o Ni'$ ekologick &inky o Bezpe&n#j$ provoz reaktoru (men$ energie akumulovan v PO, tepeln kapacita grafitu) o spora paliva (vy$$ termodyn. &innost, ekonomie paliv. cyklu) o Pou'it parnch turbn s parametry pry jako tepeln elektrrny o Braytonuv cyklus s plynovou turbnou Zkladn koncepce HTGR lze shrnout do nsledujcch bod" : o Pou'it specilnch palivov!ch &lnk" ve form# obalovan!ch &ste&ek o Pou'it hlia jako chladiva o Vysok v!stupn parametry chladiva umo'nujc vyu'it HTGR v pr"mysov!ch procesech o Vysok nroky na 'ru vzdorn materily o Mo'nost pou'it thoriovho palivovho cyklu o Vysok &innost tepelnho cyklu o Vy$$ inherentn bezpe&nost ve srovnn s LWR o Mo'nost integrlnho uspo%dn PO (monolitick koncepce ji' patrn# p%ekonna) o Mo'nost modulovho uspo%dn do mal!ch jednotek V posledn dob# obnoven! zjem, z d"vod" mo'nosti pou'it jako zdroj vysokopotencilnho tepla, ni'$ nroky na v!b#r lokality, v#t$ spornost paliva, mn# radioaktivnho odpadu a spot%ebovan chladc vody. Uniktn vlastnosti HTGR jsou dny p%edev$m pou'itm paliva s obalovan!mi mikro &asticemi, grafitu a hlie a dal$ch komponent odolvajcch vysok!m teplotm Mikro&stice Pou'it obalovan!ch &stic paliva &i mikro&lnk" o pr"m#ru 0,2-0,8 mm. Mal rozm#ry jsou d"le'it z hlediska zm#ny mechanick!ch vlastnost p%i vysok!ch teplotch a vysokm oz%en. Mikro&ste&ky zachovvaj svou geometrii a' do teplot okolo 2000 C. Ani po p%ekro&en tto teploty v$ak nedochz k roztaven, ale k postupnmu po$kozen. Palivo je ve form# povlkan!ch M( homogenn# rozpt!leno v grafitov matrici, kter ur&uje v!born tepeln a mechanick vlastnosti. (stice z UO2 nebo UC jsou opat%eny n#kolika vrstvami povlakovho materilu (pyrolytick! uhlk), kter! znemo')uje nik produkt". Palivov elementy jsou pak vytvo%eny formovnm grafitov matrice s mikro&sticemi do po'adovanho tvaru (koule nebo vle&ky) Udvan maximln teploty se pohybuj okolo 1300 C, ale zkou$ky ukazuj mo'nost i vy$$ch teplot. Podle obsahu d#lme mikor&stice na sm#sn(Th,U), $t#pn(U) a mno'iv(Th). Bylo testovno mnoho druh" mikro&stic, nap%klad Biso (2vrstvy) &i Triso (3 vrstvy). M( Biso vyhovuj HTGR s parnm cyklem. V reaktorech s vy$$ v!stupn teplotou je nutn u't M( Triso. Dal$ v!voj mikro&stic sm#%uje k vylep$ovn jejich vlastnost, r"zn povlakov materily, p%m#si pro zachycen prod"kt", ..

Palivov !lnky v HTGR byly vyvinuty dvou typ" : hexagonln a kulov. Hexagonln palivov !lnky byly pou#ity v experimentnm reaktoru Dragon a byly zkladem americk$ch HTGR. V hexagonlnm palivovm !lnku je naskldno mno#stv prstencovit$ch palivov$ch element". Tyto dut palivov elementy jsou z obou stran obklopeny grafitov$mi trubkami a chlazeny protkajcm heliem uprot%ed palivovho !lnku je otvor umo#&ujc usazen bloku a jeho manipulaci. Bloky jsou naskldny vedle sebe v hexagonln m%#i i nad sebou. N'kter bloky maj a# t%i otvory pro regula!n orgny. Kulov palivov !lnky byly vyinuty v Zpadnm N'mecku. Kulov palivov !lnky maj pr"m'r 60 mm. B'hem jejich v$voje do(lo k %ad' prav, znovn,st%edn odleh!en !st ... Aktivn zna Aktivn zny se rozli(uje podle typu palivov$ch !lnk". Aktivn zna s hexagonlnmi palivov$mi !lnky je tvo%ena n'kolika vrstvami !lnk" nad sebou, p%i!em# 7 grafitov$ch !lnk" tvo% palivov$ modul, jeho# st%edem prochzej regula!n ty!e. AZ se nachz v centrln dutin' betonov reaktorov ndoby. Je obklopena grafitov$m reflektorem a tepeln$m stn'nm. Chladivo (helium) proud shora dol", !m# se sn# tepeln namhn systmu regulace. )st chladiva je pou#ita ke chlazen reflektor" a dal(ch konstruk!nch !st. V p%pad', #e jsou pou#ity kulov palivov !lnky (AVR), je AZ tvo%ena vlcovou grafitovou ndobou s ku#elov$m dnem. Kulov !lnky jsou voln' sypnydo vrstev, jejich# uspo%dn se %d geometri ndoby, rychlost, hmotnost ,.. St'na ndoby p"sob jako reflektor, dal( vrstvu tvo% tepeln stn'n. Chlativo proud op't shora dol", zabranuje se tak vznosu palivov$ch !lnk". V$kon je %zen regula!nmi ty!emi ve st'n' ndoby reflektoru (1cm/s). Havarijn ty!e se zasouvaj p%mo mezi palivov !lnky (30cm/s). Limitn teplota nejnamhan'j(ch grafitov$ch !st je 1050 C. Chlazen heliem neovlivnuje (t'pnou reakci a helium je v#dy plynn. JE s HTGR byly v't(inou vybyvovny ndobou s p%edpjatho betonu s ocelov$mi elementy. V$hodou je #e nehroz k%ehk$ lom a zrov'& nen vy#odovna sekundrn ochrann oblka. Pou#it betonov ndoby vy#aduje minimln rozm'ry otvor" a pr"chod" naru(ujcch betonovou st'nu. PG HTGR pracuj s podtatn' vy((mi teplotami ne# PG reaktoru chlazenho s CO2 a navc jsou vytp'ny hliem, kter m v$hodn'j( vlastnosti. PG mohou odvd't teplo i po zastaven reaktoru a pln tak funkci zlohy nouzovho dochlazovn. Nucen cirkulace helia v HTGR je zaji(*ovna heliov$mi dmychadly. Lze je v(ak tak pou#vat k regulaci v$konu. Dmychadla maj tak nejv't( spot%ebu energie (3-4% hrubho v$konu). Kl!ovou komponentou dmychadel jsou jejich lo#iska. Pou#it klasick$ch olejem mazan$ch lo#isek znamen pronikn olejov$ch par do helia, tento problm lze %e(it slo#it$m systmem ucpvek. Jin$m typem lo#isek jsou lo#iska mazan plynem, u nich je zase problmem jejich nosnost p%i mal$ch ot!kch. Pro modern reaktory se po!t s magnetick$mi lo#isky. Integrln a smy!kov uspo%dn V integrlnm uspo%dn jsou v(echny komponenty umst'ny v betonov ndob', v$hodou je omezen dlky primrnho potrub. Toto uspo%dn bylo pou#ito v AVR-15. Smy!kov uspo%dn naopak pou#vala americk Peach Bottom. Takov koncepce se objevuje i ve studich vyu#it HTGR jako zdroj tepla. Problm niku chladiva v del(m potrub je %e(en pou#itm dvojit$m potrubm,. HTGR maj vy(( bezpe!nost ne# LWR, mezi hlavn rysy inherentn bezpe!nosti pat% :zporn teplotn koef. Reaktivity, vyu#it obalovan$ch !stic (mal$ nik produkt"), grafitov AZ zpomalujc p%echodov procesy, v$hodn vlastnosti helia, men( energie akumulovan v AZ HTGR maj 5 ochrann$ch barier proti niku z%en : palivov jdra, povlaky obalovan$ch !stic, grafitov matice, reaktorov ndoba, ochrann oblka.

Otzka 17 Charakteristiky reaktoru II, III a IV generace, srovnn, zkladn principy, poadavky
II generace: - suasn provozovan komern JE PWR, BWR, Candu, VVER, RBMK - dlen nelze brt dogmaticky nap. JETE vychz z projektu II. generace, ale m mnoh rysy III. generace III generace: - pokroil lehkovodn reaktory ALR (6. a 7. blok ABWR Kashiwazaki) - vt mra pasivn bezpenosti, vyuvn pirozench proces msto technickch een - standardizovan konstrukce - jednodu a robustnj konstrukce pro snadnj ovldn a men nchylnost k provoznm potm - sna dostupnost a del provozn doba ivotnost ndoby 60 let, krat doba potebn k vmn paliva, kampa 12 24 msc - ni riziko spojench s tavenm aktivn zny - minimln vliv na ivotn prosted - vy stupe vyhoen paliva, vyuit paliva MOX (nov absorbry) - doporuen systmy NTD ABWR, AP1000, ESBWR, GT-MHR, PBMR, SWR-1000 - EPR - generace III+ - ze souasnho vvoje, psnj poadavky, stedndob vhled 10 15 let IV generace: - dlouhodob horizont 30 50 let - mezinrodn spoluprce s clem vyvinout vhodn projekt - velk stupe inovace, een klovch otzek dlouhodobho charakteru - formulace cl: o schopnost ekonomick konkurence o pimen investin riziko o krtk doba realizace doba od podepsn do sputn do 4 let o nzk pravdpodobnost pokozen AZ o demonstrace odolnosti proti tkm havrim o dn nutnost havarijnho plnovn o princip ALARA o tolerance k selhn lidskho faktoru o pijateln een pro vechny odpady o souhlas veejnosti s komplexnm eenm problmu odpad o minimln tvorba odpad o minimln monost proliferace - Udriteln rozvoj, Odolnost proti en jadernch zbran a fyzick ochrana, Bepenost a spolehlivost, Ekonomika - 20 perspektivnch koncepc ve 4 tdch - vybrno est Rychl chlazen plynem (GFR), Rychl chlazen olovem (LFR), Chlazen roztavenou sol (MSR), Rychl chlazen sodkem (SFR), Chlazen vodou s nadkritickm cyklem (SCWR), S velmi vysokmi teplotami (VHTR) - vychz z pedpokladu vysok spoteby energie ve svt, vysokho podlu jadernch systmna kryt tto spoteby, neelektrick vyuit vysokoteplotnch reaktor - INPRO rusk odezva na americkou iniciativu GIF, 4 scne Ekonomika a globalizace, Ekonomika a heterogenn svt, P a globalizace, P a heterogenn svt

INPRO sleduje GIF s uritm zpodnm, m mandt OSN a IAEA, orientuje se spe na rozvojov zem

THX to kl00buk, za jeho podntn pipomnky vce ve skriptech na JARE dl Reaktory III. a IV. generace, Otzka 19 PBJZ

Otzka 18 Pasivn a aktivn bezpenost jadernch elektrren, pklady inherentn bezpenosti

Pasivn bezpenost: - zaloena na prvcch fungujcch bez pvodu stdavho proudu (zaloen na gravitaci, proudn,) - zlohovn systm a separace tras - ochrann oblka s pasivnm odvodem tepla na bzi cirkulace vzduchu (AP 600) - lapa AZ mimo achtu reaktoru spojen s baznem vmny paliva. Po protaven ztky je korium automaticky zalito chladc vodou - systm umoujc zaplavit AZ v ppad havrie LOCA brovanou vodou (na bzi gravitace a stlaenho dusku) - betonov konstrukce chrnc reaktor ped ltajcmi lomky - systm automatickho sniovn tlaku, pra unik do sprchovch prostor, kde kondenzuje, st me kondenzovat na vnitnm povrchu stny ochrann oblky - chlazen vnjho povrchu ocelov ochrann oblky pirozenou konvekc vzduchu - systm odvodu tepla na zklad pirozen cirkulace do vnitnho baznu vmny paliva Aktivn bezpenost: - potebuj pro svj pohon dodvku energi a k uveden do provozu dc signl - odvod tepla z lapae AZ pomoc cirkuace vody - systm bezpenostnch ty - systm pro havarijn chlazen - systm odvodu zbytkovho tepla VVER III. generace
Bezpenostn funkce 1. Piveden reaktoru do podkritickho stavu a udren tohoto stavu 2. Odvod tepla z reaktoru pes sekundrn okruh 3. Udren zatopen AZ v ppad havrie LOCA Bezpenostn systm Aktivn Pasivn Systm havarijn ochrany reaktoru se Systm rychlho vstikovn bru 121 pracovnmi orgny tykanlov systm havarijnho odvodu tepla pes PG (4x100%) tykanlov systm havarijnho dochlazovn AZ (4x100%) tykanlov systm havarijnho odvodu tepla pes PG (4x33%) - Systm hydroakumultor 1.stupn (4x33%). - Systm hydroakumultor 2.stupn ( 4x33%)

4. Oddlen parogenertoru od hlavnho parovodu 5. Kontrola tlaku v PO

6. Kontrola tlaku v PG a v sekundrnm okruhu 7. Lokalizace radioaktivnch ltek v ochrann oblce

Na kadm PG se nachzej rychloinn uzavrac ventily a ouptka s elektrickm pohonem Pojist ventily na KO, kter mohou pracovat jak na aktivnm tak i na pasivnm principu Rychloinn redukn zazen s odpoutnm pry do atmosfry - tykanlov sprchov systm - Systm izolanch ventil ochrann oblky - Systm filtrace v mezikruhovm prostoru mezi vnjm a vnitnm pltm

Pojistn ventily parogenertor - Dvojit plnotlak ochrann oblka - Systm odstraovn vodku - Systm zalvn roztaven aktivn zny

Inherentn bezpenost: - pirozen bezpenost dan fyziklnmi zkony

zporn teplotn koeficient reaktivity reaktorov ndoba z pededpjatho betonu grafitov AZ zpomalujc pechodov procesy a zachovvajc si integritu i pi vysokch teplotch (HTGR) pouit obalovanch astic zabraujcch niku radioaktivnch produkt (HTGR) pouit He jako teplonosn ltky je vdy v jednofzovm stavu, inertn (HTGR) snen moderanch vlastnost vody s rstem teploty

vce ve skriptech na JARE dly Reaktory II. generace a Reaktory III. a IV. generace

Otzka 19 Pokroil tlakovodn reaktory, pokroil varn reaktory

Pokroil reaktory: - reaktory III. generace - tlakovodn EPR, EP/AP 1000, VVER III. generace (JE 91/99, JE 92) - varn ABWR, ESBWR, SWR 1000, HC BWR EPR: - projekt evropskho tlakovodnho reaktoru od r. 1991, Framatom - z koncepce francouzsk N4 a nmeck APWR Konvoj - realizovn v rmci 5. bloku ve Finsku - vkon 1500 1750 Mwe, souinitel vyuit 87%, ivotnost 60 let, vyhoen 60 GWd/t, kampa 12 24 msc, vyuit MOX, odstvka na vmnu paliva 19 dn/rok, separace systm do 4 nezvislch tras - AZ 241 palivovch lnk, obohacen do 5%, monost 50% MOX st vyhovajc absorbtor Gd2O3, vyhoen 60 MWd/t, tepeln vkon 4270 MWt, reaktivita dlouhodob zena kyselinou boritou, intenzita neutronovho toku aktivac kuliek - reaktorov ndoba na 60 let, hrdla v max. mon vce nad AZ, dvojit vrstva nzkouhlkov nerez oceli na vitn stn - vnitroreaktorov komponenty ko AZ zaven na prub tlakov ndoby, tk reflektor, chladc voda proud do kad kazety 4 otvory, kazety pmo na nosn desce - PO 4 smyky (vertiln PG, obhov erpadlo), zkladn komponenty zvteny, kompenztor objemu konvenn konstrukce, zvten, sprchov systmy do vtv - pomocn systmy kontinuln itn a doplovn chladiva i odplyovac funkci, m tirzn erpadla z nich b vdy jen jedno (nutn redundance) - provozn charakteristiky velk manvrovac schopnosti postupn zmna vkonu v psmu 50 100% je +-5%/min, skokov zmna v psmu 20 - 100% +-10%, zven vkonu o 20% bhem 2 minut, denn provozn cyklus 100-25-100%, zmny vkonu pro regulaci frekvence st +-10% - zmny vyvolan dcm prsonlem i dlkov, bez odstaven vpadek turbny, napjecho erpadla, chybn f-ce jedn vtve dco systmu a stoprocentn vpadek zte - mc a dc systmy I&C poadavek na nezvisl podsystmy, digitln technologie a bn soustky, diverzita - stavebn konstrukce osvden koncept, kontejnment obklopen ochrannmi a pomocnmi budovami, zeslen budov s ohledem na zemtes a vbuch, 4 nsobn redundence nkterch systm, nkter budovy jako bunkry - prevence a zmrovn nsledk tkch havri projektov bezpenostn cle, hloubkov ochrana (prevence vysokotlakho taven AZ, vbuchu vodku v ochrann oblce, parnch vbuch mimo reaktorovou ndobu, interakce roztavenho koria s betonem, dodren limit tlaku a teploty atmosfry kontejnmentu, dvouoblkov uspodn kontejnmentu) - ochrann oblka plnotlak dvouplov, taven AZ zahrnuto do projektov fze, schopnost kontejnemntu vzdorovat inkm vysokotlak havarijn sekvence s tavenm paliva, velk ndr vody ve spodn sti primrnho kontejnmentu nouzov dochlazovn taveniny, vnj bunkr chrn proti vnjm vlivm, pasivn odvod tepla - lapa roztaven AZ na pasivnch principech, spojen kanlem a ztkou s vnitnm baznem vmny paliva, cirkulace vody ve nu lapae - bezpenostn systmy ve 4 nezvislch divizch s jednoduchm a pmm pstupem, 50% symetrie, systm nouzovho zaplavovn tlumc LOCA havrie a zajiujc odvod zbytkovho tepla, stedotlak doplovac systm dodv chladivo do studen vtve

systmu chlazen reaktoru, me bt pouit pro vstikovn roztoku kys. borit pi havrich, zsobnk vody pro vmnu paliva uvnit kontejnmentu jako zdroj vody pro nouzov chlazen AZ, nouzov systm napjen parnch genertor, systm odvodu zbytkovho tepla pedbn bezpenostn hodnocen nesplije nkter kritria finskho STUK, ten ale nevid v podstat dn nepekonateln bezpenostn technick pekky

BNFL/Westinghouse EP/AP 1000: - konstrukce P a AZ erp a navazuje na skuenosti Westinghousu - dvousmykov AP 1000 a tsmykov EP 1000 odvozeny z AP 600 - AP 1000 m maximum schodnch prvk jako AP 600 urit snen bezp. rezerv - koncepce AP 600 zjednoduen vech systm, pasivn bezpenostn prvky, modulov koncepce, nouzov systmy chlazen a ochrann oblka automatizovny po dobu 3 dn tk havrie nebude nutn zsah personlu, AZ s tvercocou m, kampa 18 msc, reaktivita zen kys. boritou a malmi soubory 12 dcch ty, reflektor z nerezu a vody, PG vertikln, integrln een se dvma HC, HC se zapouzdenmi motory hermeticky uzaven, setrvank z ochuzenho uranu, nouzov systmy a ochrann oblka s maximem pasivnch bezpenostnch prvk, nkolik velkch ndr s borovanou vodou, automatick sniovn tlaku na PO, chlazen vnjho povrchu ocelov ochrann oblky pirozenou konvekc vzduchu - AP 1000 prodlouen AZ a pidn palivovch lnk, souinitel pohotovosti 93 %, mn ne 1 neplnovan vpadek za rok, nen nutn odstvka ani pi ztrt 100% zaten, ivotnost 60 let bez vmny ndoby, ostatn je mono vymnit, brov regulace a vyhovajc absorbtor uvnit AZ, aktivn systmy projektovny tm vhradn pro normln provoz, k iniciaci pasivnch systm je nutn fungujc systm kontroly a zen - EP 1000 pro poteby evropskho trhu, tsmykov, vt prmr reaktorov ndoby ne AP 1000 a vy redundance bezpenostnch systm, dva men hydroakumultory, odvod tepla na zklad pirozen cirkulace do vnitnho baznu vmny paliva JE s reaktory VVER III. generace: - bezpenostn systmy uren ke zmrnn nsledk tkch havri - JE 91/99 s VVER 1000 V428 a V466 projekt ve spoluprci s Finy, v souasnosti realizace v ne, digitln systm kontroly a zen, vy poet regulanch ty, vyhovajc absorbtor, zlon aktivn systm havarijnho odstaven vstikovnm bru, dvojit plnotlak ochrann oblka s aktivnm chlazenm a ventilovanm meziprostorem, 4 nezvisl separovan trasy nouzovho chlazen PO a odvodu zbytkovho tepla, zeslen betonovch konsztrukc uvnit oblky, bazn pro vyhoel palivo na 10 let, lapa AZ, nouzov systm zsobovn napjec vodou, poadavky na autonomii - JE 92 s VVER 1000 V392 pprava pokroilho projektu pro rok 2020, dva monobloky V392, cle jsou ekonomika a zven bezpenosti, poslen odolnosti na selhn lidskho faktoru, max. nezvislost obou blok a dal, aktivn a pasivn systm odvodu zbytkovho tepla pes SO, aktivn systm havarijnho chlazen a pasivn systm zaplaven AZ (hydroakumultory) ABWR (Advanced Boiling Water Reactor): - vvoj od r. 1978 pod patronac GE - zapracovny americk a japonsk zkuenosti, podl se i vdov a Italov - realizace na 2 blocch JE Kashiwazaki prvn jednotky III. generace - projektovn na tepeln vkon 3926 MWt, tj. 1350 Mwe - vlun vnitn cirkulace chladiva v reaktorov ndob, 10 axilnch erpadel

tye s elktricko-hydraulickm pohonem optimln uspodn budovy Hlavn inovace ABWR: zven bezpenosti a spolehlivosti systmu (10x ni vypoten pravdpodobnost pokozen AZ, pi havrii LOCA zstv AZ zaplavena) snen expozice provoznho personlu snen investinch nklad oproti souasnm JE s BWR o 20% zdokonalen manvrovac schopnosti reaktoru (denn zmna vkonu v rozmez 50 100%) prodlouen kampan reaktoru na 12 msc, zkrcen doby potebn na vmnu paliva na 55 dn zkrcen doby potebn na stavbu JE na 48 msc zdokonalen AZ o palivov tye s mezivrstvou mezi tabletami a povlakem o axiln znovn obohacenho paliva a gadolinia o axiln vyrovnan vvin tepla o zdokonalen dc systm s min. potem absorbtor zasunutch v prbhu provozu do AZ o zen reaktoru zmnou hmotnostnho prtoku chladiva AZ Dal vvoj BWR: Projekt SWR-1000 (pvodn Siemens-KWU, nyn Framatom) o velk draz na odolnost vi tkm havrim o pasivn a inherentn bepenostn systmy Projekt EABWR (GE) o vyvinut pro evropsk trh z technologie americkch ABWR o pevn aktivn bezpenostn systmy Projekt ABR II (GE, Hitashi, Toschiba) Projekt ESBWR (GE)

vce ve skriptech na JARE dly Reaktory II. generace a Reaktory III. a IV. generace

Otzka 20 Pehled reaktor IV. generace, vlastnosti a charakteristiky, poadavky na reaktorov systmy IV. generace
IV generace: - dlouhodob horizont 30 50 let - mezinrodn spoluprce s clem vyvinout vhodn projekt - iniciativy GIF (v ele USA) a INPRO (v ele Rusko) GIF: - vznik mezinrodnho tmu expert, od potku tak Francie a Velk Britnie, dle Argentina, Brazlie, Kanada - velk stupe inovace, een klovch otzek dlouhodobho charakteru, vvoj dlouhodobch projekt - prvn krok byla formulace cl: o schopnost ekonomick konkurence o pimen investin riziko o krtk doba realizace doba od podepsn do sputn do 4 let o nzk pravdpodobnost pokozen AZ o demonstrace odolnosti proti tkm havrim o dn nutnost havarijnho plnovn o princip ALARA o tolerance k selhn lidskho faktoru o pijateln een pro vechny odpady o souhlas veejnosti s komplexnm eenm problmu odpad o minimln tvorba odpad o minimln monost proliferace - velk pozornost vnovan odpadm a proliferaci, oekvan upesnn a zmny - velk draz na problm palivovch cykl (potebn vvoj, zklad pro systm hodnocen) transparentn informace a interaktivn dialog - ast veejnosti, klov ast prmyslu v druh fzi - Clov oblasti - Udriteln rozvoj, Odolnost proti en jadernch zbran a fyzick ochrana, Bepenost a spolehlivost, Ekonomika - druh krok formulace nrodnch poadavk lenskch stt GIF - tet krok 20 perspektivnch koncepc ve 4 tdch o Water-cooled systems: -W1 -Integral primary systm,W2 -Simplified BWR, W3 G1 G2 G3 o Gass--coolled ssyssttemss : G1 -PBR open cycle,G2 -PMR open cycle, G3 -VHTR open cycle, Ga coo ed y em G4 G5 G4 -Generic gas with closed cycle G5 -Gas fast reactor CANDU NG, W4 -SCWR, thermal, W5 -SCWR, fast, W6 -High conversion BWR

o Liquid-metal cooled systems: L1 -Na cooled, oxide fuel, L2 -Na cooled, metal fuel, L3 Na cooled, metal fuel, Japan, L4 -Medium Pb/Pb-Bi cooled, US, L5 -Medium Pb/Pb-Bi cooled, L6 -Small Pb/Pb-Bi cooled o Non-classical systems: N1 -Molten salt core, N2 -Gas core, N3 -Molten salt cooled

tvrt krok podle dosaenho skre z udritelnho rozvoje, bezpenosti a spolehlivosti a ekonomiky bylo vybrno est Rychl chlazen plynem (GFR), Rychl chlazen olovem (LFR), Chlazen roztavenou sol (MSR), Rychl chlazen sodkem (SFR), Chlazen vodou s nadkritickm cyklem (SCWR), S velmi vysokmi teplotami (VHTR) vychz z pedpokladu vysok spoteby energie ve svt, vysokho podlu jadernch systmna kryt tto spoteby, neelektrick vyuit vysokoteplotnch reaktor GFR koncepce pochz z 80. let, me tit z postupnho vvoje vysokoteplotnch reaktor, referenn model 288 Mwe, He chladic okruh s vstupn teplotou 850C, pm

cyklus s plynovou turbinou, nejvy hodnocen udritelnho rozvoje, dobr v ekonomice, odolnost proliferaci LFR ti varianty baterie vkonu 50 150 Mwe, modulrn systm 300 400 Mwe a monolytick proveden 1200 Mwe, baterie chlazen pr. konvenc Pb/Pb-Bi, ivotnost 10 30 let, nejvy hodnocen udritelnho rozvoje, dobr v ekonomice a bezpenosti, vborn odolnost proliferaci a fyzick ochrana MSR mal oficiln zjem, odpad vroba P, systm chemick kontinuln separace, nejvy hodnocen udritelnho rozvoje, prmrn v ekonomice, vborn bezpenost a odolnost proliferaci a fyzick ochran SFR konverze mnoivch materil na tpiteln nuklidy a pln recyklace aktinid, dv vkonov varianty, oven koncepce (Super-Phnix) SCWR TD cyklus nad kritickm bodem s innost 44%, zjednoduen koncepce, dv varianty tepeln spektrum s otevenm cyklem a rychl s uzavenm cyklem s pepracovnm VHTR jedin navren jako tepeln reaktor s otevenm palivovm cyklem, vysok vstupn teplota He, termochemick vroba vodku, zplyovn uhl

INPRO - rusk odezva na americkou iniciativu GIF, sleduje GIF s uritm zpodnm, m mandt OSN a IAEA, orientuje se spe na rozvojov zem - dle Nmecko, panlsko, Holandsko, Bulharsko, Argentina, Brazlie, Kanada - 4 scne Ekonomika a globalizace, Ekonomika a heterogenn svt, P a globalizace, P a heterogenn svt - sestv ze 2 fz zjitn poadavk uivatel, vvoj inovativnch technologi - vztahy GIF a INPRO v souasnosti poznamenny politickmi problmy mezi USA a Ruskem - podobnost obou koncepc, metodiky selekce, shoda ve vbru hlavnch smr vzkumu - GIF oslovuje pedevm bohat stty, INPRO zamen na rozvojov zem - GIF hodnocen a vvoj reaktorovch systm vetn palivovch cykl, INPRO vychz ze scn SRES vce ve skriptech na JARE dl Reaktory III. a IV. generace