You are on page 1of 132

OBSAH I

Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

Duchovn ivot I
5 . V R O I N T R O N I Z A C E M E T R O P O L I T Y K R Y T O F A V P R A S K K AT E D R L E
I
N V T VA M E T R O P O L I T Y K R Y T O FA V A L M AT , K A Z A C H S T N I - ,
A R C I B I S K U P L E O S P O U T N K Y N AV T V I L N A I C R K E V A A S T N I L S E D V O J H O V R O V E V I L M O V
I

4
12

N V T V A S TA R C E I L I J E I

13
20
21

MEZINRODN KONFERENCE 90. VRO PIJET RUSK EMIGRACE V ESKOSLOVENSKU


I 90-

28

DEST VRO ZALOEN CRKEVN OBCE PI CHRMU SVATHO VELIKOMUEDNKA A LITELE PANTELEJMONA VE STRI POD RALSKEM
I

32

P R E Z E N TA C E K N I H Y P R A V O S L A V N P R A H A V M O S K V I

13

Slovensko I
P R A V O S L V N A B O H O S L O V E C K F A K U LTA V P R E O V E M N O V H O D E K A N A
I
IVOTOPIS JNA AFINA I
VZIA, AKM SMEROM SA BUDE UBERA PBF I ()
SLVNOS ACHTYRSKEJ IKONY BOHORODIKY V MIKOLCI I . M
C E L O E PA R C H I L N E S L V N O S T I V M I C H A L O V C I A C H 2 0 1 1 I 2 0 1 1 .
V E R O I A S L V N O S T I S V. P A V L A I : .

34
34
36
39
40
41

Krtce I K
ivotn styl I

46

E C H Y A M O R AVA M A J S V I K O N O P I S C E 2 . S T I 2 -

66

34

Tma I
OPTINSK POUSTEVNA I
CTIHODN AMVROSIJ OPTINSK I A
M O D L I T B A O P T I N S K C H S TA R C I
S C H I A R C H I M A N D R I TA I L I J ( N O Z D R I N ) I C ( )
S TA R E C I L I J O S M Y S L U I V O TA I C
S TA R E C I L I J : M O D L I T B A , T O J E P O T R A V A N A D U E I :

72
82
95
96
98
101

Ikony I
U V E D E N P E S VAT B O H O R O D I C E D O C H R M U , R U S K O , X V. S T O L . I , , X V

108

A P O T O L O V P E T R , PAV E L , O N D E J P R V O Z VA N A J A N B O H O S L O V E C , E C K O , 1 6 . S T O L .
I , , , . XVI

109

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I

72

114

Z redakn poty I
U C T N PA M T K Y O S V O B O D I T E L B N O VA A J E H O R O D K A PA R A U T I S T Y J O S E FA B U B L K A
I

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
5 . V R O I N T R O N I Z A C E M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I
N V T VA M E T R O P O L I T Y K RY T O FA V K A Z A C H S T N U I
ARCIBISKUP LEO Z FINSKA NA NVTV NA CRKVE I
P E D S TA V E N K N I H Y P R A V O S L A V N P R A H A V M O S K V I
N V T V A S TA R C E I L I J E I
MEZINRODN KONFERENCE 90. VRO PIJET RUSK EMIGRACE V ESKOSLOVENSKU
I 90- A
SVTEK IKONY NEEKAN RADOST I
S V AT TA J I N A K T U V R O K Y C A N E C H I
S V AT O J N S K P O U 2 0 1 1 I 2 0 1 1
V Y Z N A M E N A N V C H R M U V E C H S V AT C H Z E M E S K C H I
PIETN AKT NA OLANSKCH HBITOVECH I
D E N V T Z S T V N A V E LV Y S L A N E C T V R U S K F E D E R A C E I
L I T U R G I E V C H R M U S V. N I K O L A J E V K O T E L N I K C H I .
POU DO MIKULIC I
K O N C E RT Y H L A S Y P R AV O S L AV V E S K R E P U B L I C E I
DEN NEZVISLOSTI GRUZIE I
S V C E N R E Z I D E N N K A P L E S V. K R Y T O F A I .
P E D N K A M E T R O P O L I T Y N A S V AT O - T I C H O N O V S K H U M A N I T R N U N I V E R Z I T
I -
O S M D E S T V R O S V C E N C H R M U S V AT H O V C L A V A V B R N
I
PT VRO ASOPISU IKONA I
ODHALEN POMNKU OTCI NIKOLAJI RYKOVOVI I
S V T E K S V. M U E D N K A G O R A Z D A I .
S V C E N K A P L E S V. J A N A K T I T E L E A I VA N A E S K H O I . .
P A N Y C H I D A Z A O B T I L E T E C K K ATA S T R O F Y U J A R O S L A V L E I

120
126
130
8
14
16
22
24
30
42
50
46
61
62
64
70
76
90
92
92

82

96

103
104
110
112
118
124
128

ikona 3 /2011

PRAV SLOVO I




, 1942 . ,
,
.
.

Foto: Jadran etlk I :

tchto dnech vyla nov kniha Velk in mal crkve.


Jak vn chpala sv vlasteneck a kesansk posln
esk pravoslavn crkev pod vedenm biskupa Gorazda
dokzali vc a duchovn v dob heydrichidy v roce
1942. Pot, co eskoslovent vojci splnili kol, poskytla jim pravoslavn crkev v praskm chrmu sv. Cyrila a Metodje v Resslov ulici kryt a pomoc.
Velk in mal crkve je publikace vnovan pamtce pravoslavnch muednk sv. biskupu Gorazdovi, fari Vclavu iklovi,
kaplanu Dr. Vladimru Petkovi, pedsedovi Janu Sonnevendovi.

svtsk ani crkevn zkony, aby atenttnky ukryl.... Biskupovi Gorazdovi bylo nepozen u msko-katolickho prelta znmo, ale pesto se
rozhodl, e prostory pravoslavnho chrmu Cyrila a Metodje poskytne
jako kryt pro parautisty, jeliko v dalm hledn krytu spatoval rostouc nebezpe prozrazen. Prelt nicmn o dosti Jana Sonnevenda
nikomu neekl. Pesto byl dne 3. 7. 1942 ve svm byt zaten gestapem,
protoe neuinil patin oznmen byl odsouzen k trestu smrti. Pl
roku ekal v Berln-Pltzensee na popravu. Pot mu byl trest smrti
dajn na dost K. H. Franka zmnn na 8 let ale. Do konce vlky
byl pak v kznici ve Straubingu. Dokal se konce vlky, ale s podlomenm
zdravm.

Foto TK

Foto TK

Boj v krypt
Nakonec se nalezlo een, jak dostat parautisty ven z Prahy. Ve tvrtek,
18. ervna v rannch hodinch mli bt parautist z chrmu v pohebnm
aut pevezeni po poln cest u blickho hbitova ven z msta. Osud

na Kobylisk stelnici sm, dne 5. z 1942 ve 12. hod. Ze zprvy o poprav vme, e se choval klidn, bez projevu a po soudu 3. z odmtl
podat dost o udlen milosti. Pravdpodobn byla nabdnuta vem tyem odsouzenm, ale bez odezvy. Hlubok klid se zrail na jejich tvch
pi soudu, vynesen rozsudku i na popraviti. Tla svatho vladyky Gorazda, otce Vladimra Peteka a Jana Sonnevenda byla splena, tlo otce
Vclava ikla bylo pedno podle svdectv nmeck zdravotn sestry
k pitv a vdeckmu zkoumn.
Dvanct hlavnch pedstavitel pravoslavn crkevn obce v Praze 2,
z toho pt en a dvek, skonilo tak muednickou smrt a bylo popraveno. Duchovn pedstavitel esk pravoslavn crkve byli deportovni
do Nmecka na nucen prce.
eskopravoslavn obce (crkve) srbsk a caihradsk jurisdikce v Protektortu echy a Morava se tmto rozpoutj, tak znlo opaten -

Nmci se snaili parautisty z krypty vyplavit.

24

ikona 3 /2011

Soud se statenmi pedstaviteli eskoslovenskho pravoslav.

28

,
.
, ,
- , .

.
, -.
90 ,
-

PRAV SLOVO I

PRO SE JIM BHEM OBKLEN NEPODAILO Z KRYPTY UTCT?


PRO MSKO-KATOLICK PRELT SVATOVTSK KAPITULY
ODMTL AZYL PRO PARAUTISTY?
PRO BYLA PRAVOSLAVN CRKEV NACISTY ROZPUTNA
A DAL INNOST ZAKZNA?
KAM ZMIZEL ZABAVEN MAJETEK PRAVOSLAVN CRKVE?
PRO JE I V SOUASNOSTI PRAVOSLAVN CRKEV
NA POKRAJI ZJMU ESKHO STTU, PESTOE ZA SAMOSTATNOST
NA VLASTI PINESLA VELK OBTI?
To jsou pouze nkter z otzek, na kter v knize Velk in mal crkve naleznete odpov.
Kniha obsahuje faksimile 3. vydn z roku 1947 s 19 celostrnkovmi fotografiemi
a seznamem vlastenc popravench za pomoc eskoslovenskm vojkm. Je doplnna
pedmluvou vladyky Krytofa, doslovem publicisty Stanislava Motla a novmi dosud
nepublikovanmi fotografiemi.

VELK IN MAL CRKVE

PRO NAI PARAUTIST HLEDALI POMOC A KRYT PRV


V PRAVOSLAVNM CHRMU?

VELK IN
MAL CRKVE
PRAVDIV PBH O MIMODN STATENOSTI
PRAVOSLAVNCH VCCH

ISBN 978-80-905015-0-8

S PEDMLUVOU METROPOLITY KRYTOFA


9 788090 501508

DOSLOV STANISLAV MOTL

Jej tet pepracovanou podobu vydal sbor starch pravoslavn


crkve v Praze.
Potem nevelkou eskou pravoslavnou crkev k velkmu inu sebeobtovn za lidskou dstojnost a svobodu pivedl prvn jmenovan sv. muednk Gorazd, biskup esk a moravsko-slezsk.
Letos tomu je 90 let, kdy pijal biskupsk svcen v Blehrad
a zapoal proces kanonickho uspodn eskch pravoslavnch
farnost v rmci srbskho patriarchtu. Pestoe knka byla vnovna hlavn dn v roce 1942, obsahuje mnoho dalch daj
o ivot sv. muednka biskupa Gorazda a jeho druh i o posln,
kter m pravoslavn crkev v na spolenosti.
Je vmluvnm dkazem, jak hluboko navazuje na cyrilometodjsk potky kesanstv u ns, jak se vznamn podlela na
znovuzrozen esk i slovensk sttnosti na potku 20. stolet
a ve obtovala pro zachovn vnch etickch hodnot.
Od tetho vydn Velkho inu mal crkve uplynulo mnoho let.
Nen divu, e je tato publikace ji zcela rozebran. Nen vak
dobr zapomnat na hrdinstv vry naich pedchdc. Stle plat
moudr pravidlo: kdo zapomn na minulost, ztrc i budoucnost.
ehnm proto dalmu vydn Velkho inu mal crkve a dkuji
vem, kte jej pipravili a podpoili.
Pi etb knihy meme vichni lpe pochopit a ocenit vznam
dramatickch udlost druh svtov vlky, ale tak si jasn uvdomit hloubku Boho Slova o tom, e nikdo nem vt lsky
ne ten, kdo polo ivot za sv ptele. (J. 15, 13)

. ,
1942 ,
. ,
,
.
,
- ,

.
. ,
. , ,
. -
: , .

,
.


, ,
,
. (. 15:13)

Knihu zskte stejn jako asopis Ikona v pravoslavnch chrmech.

, , .

metropolita Krytof

ikona 3 /2011

DUCHOVN IVOT

5. vro
intronizace
metropolity
Krytofa

v prask katedrle


28
. .
9 2
. -



. -
,

ikona 3 /2011

.




9:30. : , -

V sobotu 28. kvtna 2011 ml katedrln


chrm sv. Cyrila a Metodje v Resslov ul.
9a v Praze 2 nevedn svtek. Pedstaven
katedrly metropolitn protoprebyter ThDr.
Jaroslav uvarsk, Ph.D. v ele zstupu
biskup a duchovnch uvtal Jeho Blaenost metropolitu Krytofa se svatm kem a kvtinami v chrmovch dvech.
Chrmov sbor pod vedenm PhDr. Maria
Christou, Ph.D. zapl Dstojno jest a slavnostn duchovn atmosfra vechny ptomn povznesla k modlitbm.
Svat archijerejsk liturgie s dkvzdnm
u pleitosti 5. vro intronizace Jeho Blaenosti metropolity Krytofa nejvym
pedstavitelem Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku zapoala
v 9:30 hodin. Spolu s metropolitou slouili:
zstupce Konstantinopolskho patriarchtu Jeho Vysokopeosvcenost vladyka
Gregorios, arcibiskup thyatirsk a Velk
Britnie z Londna, vladyka Alexandr, biskup dmirovsk, za Moskevsk patriarcht,
vladyka Serafim, biskup boromsk a otec
avle, kter z poehnn Jeho Svatosti patriarchy a papee Elie II. slou v Praze
pro gruznskou komunitu, dle vladyka Kyprin, vik patriarchy rumunskho Daniele, metropolita Kyril z Varny za Bulharskou pravoslavnou crkev, metropolita
kasandrijsk Nikodymos z ecka dopro-

, ,
, , , - II
, , ,
,
,

,
,
, . , , , ,
.
.


, .

, - ,
- ,
- ,

DUCHOVN IVOT
vzen dikonem Timofejem Kuzanem pochzejcm z ven duchovn rodiny Kuzan ze Slovenska, o. archimandrita Justinos za Albnskou pravoslavnou crkev,
vladyka Abel, arcibiskup lublinsk a cholmsk, vyslanec Jeho Blaenosti polskho
metropolity Sawy, o. archimandrita Zacheus
za Pravoslavnou crkev Ameriky a Kanady.
Vchodn st na crkve reprezentoval
Jeho Peosvcensot vladyka komrensk
Tichon, vik preovsk eparchie.
Ptomni byli t zstupci diplomatickho
sboru v Praze, velvyslanci Bloruska pan
Vasily Markovich, Bulharska pan Martin
Yovchevski, Kypru pan Phaedon Anastasiou, Rumunska pan Daniela Anda Gregore-Gitman, Ruska pan Sergey Borisovich
Kiselev, Srbska pan Maja Mitrovi, Srie
slena Nadra Sayaf a Ukrajiny pan Ivan
Grytsak. Ekumenickou radu crkv reprezentoval bratr Mgr. Michael Moc, biskup
plzesk CSH.
Vznamnmi duchovnmi otci byly zastoupen vechny eparchie na mstn crkve:
Prask metr.prot. ThDr. Jaroslavem uvarskm, Ph,D., Olomoucko-brnnsk
prot. Mgr. Liborem Raclavskm, Preovsk
prot. doc. Alexandrem Capem, CSc. a Michalovsko-koick archimandritou Serafimem. Dle se bohoslueb astnil t o.
tajemnk Posvtnho synodu prot. prof.

ThDr. Milan Gerka, CSc. a mnoz dal duchovn z ech, Moravy Slezska a Slovenska.
Po sv. liturgii byli vladykovi metropolitovi
pedny dary a byla petena blahopn
od pedstavitel jednotlivch crkv jejich
zstupci. Dle vladykovi pily pozdravn
listy od patriarch Alexandrijskho, Antiochijskho, Jeruzalmskho, dle arcibiskup Kyperskho a Athnskho. Vladykovi
tak pogratuloval rektor Pravoslavn svatotichonovsk humanitrn univerzity
v Moskv, prot. Vladimr Vorobjev, kde je
n metropolita profesorem teologie.
Vladyku pozdravil dle Vysokopeosvcen
arcibiskup Jn zvltnm listem, kter peetl o. Alexandr Cap:

- -,
- ,
- ,
- -
.
, .

: - , - .
, . ,
- . ,
.
. (. .
.)
, , .


. ,
, , ,
-

.
-
. ,
.
,
. , :

Bh, nech Vm pomh a Vae srdce a


napluje radost a nadj. Pesvat Bohorodice Panna Marie a Vs provz svoj
mateskou ochranou.
Milovan vladyko, pijmte srden pozdrav nejen ode mne, ale i pozdrav veho
vcho lidu Slovenska. Dar upmn modlitby za Vs a ujitn o na ct.
Z blahopejnho dopisu Jeho Vysokopeosvcenosti arcibiskupa Simeona petenho
o. Liborem Raclavskm vybrme:

Vae Blaenstvo,
dkuji Vm za pozvn na oslavy organizovan pi pleitosti Vaeho jubilea a 5.
vro Va intronizace, kter se uskuten
28. kvtna 2011 v Praze. Je mi velmi lito,
ale mj zdravotn stav mi nedovoluje se
tchto oslav osobn zastnit. V dkovn
modlitb se s Vmi tento den duchovn
spojm.
Peji Vm hojn Bo poehnn pro Vai
pastskou slubu Bohu, naemu Bomu
vcmu lidu a t pro V osobn ivot.
Nech Vs ochrauje a posiluje Hospodin

,
, 5-
, 28 2011 .
,
. .

, , .

, ,
.

.

ikona 3 /2011

DUCHOVN IVOT

, ,
. .
, . :
,
.

,
,
. ,
, ,

ikona 3 /2011

, ,

.
,
,

.

.
: -
,
, ,

.


24 ,
,
, ,
, .
,

.
,
. ,
.
,

.
, . ,

DUCHOVN IVOT

Vae Blaenosti,
dovolte, abych jmnem svm i jmnem
cel pravoslavn Moravy Vm blahopl
k ptmu vro Vaeho uveden na stolec
nejvyho pedstavitele na autokefln
crkve. Nae blahopn je o to srdenj,
e pravoslavn Morava Vs zn, byl jste
dvanct let jejm biskupem. ij zde dti,
kter jste poktil, manelsk pry, kter
jste oddal a spousta Vaich duchovnch
dt, kter jste zpovdal a kter se k Vm
dodnes utkaj jako ke svmu rdci a duchovnmu otci. Za tch dvanct let jste
velmi rozmnoil poet moravskch farnost, zvil poet kn, zaloil v Olomouci Duchovn stedisko pro dlkov studium Pravoslavn bohosloveck fakulty
v Preov. Pozvedl duchovn ivot zavedenm mnohch pout a pravidelnch duchovnch besed. Nelze opominout Vmi
vybudovn dvou monastr: Svatho biskupa-muednka Gorazda v Hrub Vrbce,

kde doasn fungovala i ni bohosloveck kola, a Zesnut pesvat Bohorodice


ve Vilmov, prvch stedisek mniskho
ivota po obnoven pravoslav u ns biskupem Gorazdem. Pi vilmovskm monastru jste zaloil Stedisko vzjemnho
setkvn, krsnou, svtlou a vzdunou budovu s 24 hostinskmi pokoji, kad s vlastnm socilnm zazenm, s knihovnou,
pednkovm slem, kuchyn a jdelnou,
vlastnm parkovitm a zahrdkou. Ikonopisnm atelirem, nebo nkterm sestrm
monastru jste dal monost vykolit se
v eckch kolch na ikonografy. Nen to
zdaleka ve, co jste na Morav vykonal.
Cenme si, e se k nm asto a rd vracte
a pomhte v kritickch momentech.
S radost sledujeme, jak se upevuje autorita na nejmen a nejmlad autokefln
crkve v pravoslavnm svt. Na rozdl od
naich starch sesterskch crkv jsme se
uchrnili rozkol a zachovali jednotu.

Vme, e za tm vm je spousta Va prce


vyadujc peliv ppravy a moudrosti.
Pitom se state vnovat i vdeck prci,
pednte a vydal jste adu knih. Pesto si
zachovvte svou pirozenou laskavost
a skromnost a kadho jste ochoten vyslechnout.
Drah vladyko, pejeme Vm do dalch
let mnoho pastskch spch a neutuchajc zpal pro vc Bo, kter jste zasvtil
svj ivot. A Vm dopeje Pn jet mnoho
let zdrav a elnu a provz Vs svm poehnnm.

, . ,
,

. ,
.

,
,
.

.


,
.
.
!
.

Pi zvrenm polben sv. ke jet


mnoho vcch osobn blahoplo Jeho
Blaenosti a dalo mu kvtiny i jin drky.
Cel katedrla zila radost.
Pidvme se i my s pnm Mnoh a
blah lta!

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

5. vro
intronizace
J. B. metropolity
Krytofa
v prask katedrle
28. 5. 2011
5-


, 28.5.2011
Foto: Pavel Dvok I :

Zstupce Konstantinopolskho patriarchtu J. V. vladyka Gregorios,


arcibiskup thyatirsk a Velk Britnie z Londna, jer. J. Bernek,
J. B. metropolita Krytof I
,
,
. . ,

Pivtn J. B. metropolity Krytofa v chrmovch dvech metropolitnm protopresbyterem ThDr. Jaroslavem uvarskm, Ph.D. I
-

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Zstupce Konstantinopolskho patriarchtu J.V vladyka Gregorios, arcibiskup thyatirsk a Velk Britnie z Londna, J.B. metropolita Krytof a vladyka
Alexandr, biskup dmirovsk, za Moskevsk patriarcht I
, , ,

Vladyka Abel, arcibiskup lublinsk a cholmsk, vladyka Serafim, biskup boromsk, vladyka Kyprin, vik patriarchy rumunskho Daniela, vladyka
Gregorios, arcibiskup thyatirsk a Velk Britnie z Londna, J.B. metropolita Krytof , vladyka Alexandr, biskup dmirovsk, za Moskevsk patriarcht,
metropolita Kyril z Varny, dkan katedrly o. J. uvarsk, o. archimandrita Zachej, o. archimandrita Sergej I ,
, , , , ,
, , ,
, , . , ,
.

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Jeden z moskevskch pveckch sbor I O

J. E. pan Vasily Markovich, velvyslanec Bloruska, pan Marin Jovevski, rada velvyslanectv Bulharska, J. E. pan Ivan Grytsak velvyslanec Ukrajiny, J. E.
pan Sergej Kiselev, velvyslanec Rusk federace, J. E. pan Maja Mitrovi, velvyslankyn Srbska, J. E. pan Daniela Anda Gregore-Gitman, velvyslankyn
Rumunska, J. E. pan Nadra Sayaf, velvyslankyn Syrsk arabsk republiky I - , ,
- , - , - ,
, , - -, , -
,

10

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Slavnostn veee za asti host I

J. E. pan Daniela Anda Grigore-Gitman, velvyslankyn Rumunsk republiky


I -,

J. E. pan Phaedon Ananstasiou, velvyslanec Kypersk republiky I


,

J. E. pan Sergej Borisovi Kiselev, velvyslanec Rusk federace I


,

J. E. pan Ivan Grytsak, velvyslanec Ukrajiny I


,

ikona 3 /2011

11

DUCHOVN IVOT

Na zklad pozvn patriarchy moskevskho a cel Rusi navtvil metropolita


Krytof v doprovodu otce Alexeje Juenka,
pedstavenho Podvorija zastupitelstv
na Pravoslavn crkve v Moskv, ve dnech
6. a 10. kvtna 2011 pravoslavn metropolitn okruh Kazachstnu. Spolu s pti
hierarchy psobcmi v tto oblasti v ele

s metropolitou Astanajskm a Kazaskm


vladykou Alexandrem slouil v nedli en
myronosic archijerejskou sv. liturgii v katedrlnm chrmu Almaty zasvcenmu
Nanebevstoupen Pn. Po bohoslubch
byl vladyka Krytof vyznamenn nejvym crkevnm dem a dostal od metropolity Alexandra soupravu panagi a ke,

Nvtva metropolity Krytofa

v
Almat
K A Z A C H S T N

-


,

6 10 2011

.
,


,
- -

12

ikona 3 /2011


-,
.

,
.
-
-
.

kter maj prvo nosit jen nejvy pedstavitel mstnch pravoslavnch crkv.
Metropolita Krytof kzal na tma en myronosic a pot daroval almatsk katedrle
ikonu svat Ludmily s relikviem.
Tho dne veer oba dva metropolitov
Krytof i Alexandr osobn pozdravili toho
dne vysvcenho mskokatolickho biskupa v Almat Msgre. Jos Luise Mumbijela Sijeru, panlskho pvodu. Nakonec
v pedveer vro ukonen II. svtov
vlky poloili ptomn hierarchov vnec
k Pamtnku osvoboditel.
V dalch dnech pak vladyka Krytof v doprovodu metropolity Alexandra navtvil
pamtihodnosti msta a jeho okol a poktil
dv katechumenky Anastasii a Evu.
Na zvr svho pobytu v Alamat v doprovodu svho hostitele navtvil guberntora
- akima hlavnho msta Kazachstnu pana
Akmaana Smagulovie Jesimova. Dle navtvil nedln kolu, ve kter se vyuuj
jak koln dti, tak i dospl. A vysvtil
v arelu sv. Nikolaje zkladn kmen pro
kazaskou metropolii a duchovn stedisko.
Nvtva v Kazachstnu byla prvn, kterou
vykonal nejvy pedstavitel na mstn
pravoslavn crkve. Pispla k prohlouben
sesterskch vztah s metropoliemi v rmci
Moskevskho patriarchtu.

,
, -
-
. ,

II
-.



, .
- - . ,
,
, .
, . ,
. ,
.


.

Vladyka Leo, arcibiskup karelsk a celho


Finska, s poutnky picestoval v nedli
14. srpna 2011 na nvtvu na mstn crkve. Prv dny pobval na Morav a pot
v echch. Jeho nvtva vyvrcholila v nedli 21. srpna slavnostn archijerejskou svatou liturgi v katedrlnm chrmu svatch
Cyrila a Metodje v Praze.
Pravoslavn crkevn obec si v pondl
15. srpna 2011 modlitebn pipomnla
osmdest vro posvcen zkladnho kamene svho chrmu spolu s dvactm vrom zaloen Gorazdova cyrilometodjskho stediska duchovnch setkn, na
jeho stavbu poskytla pozemek. Slavnostn
svatou liturgii slouil vladyka metropolita
Krytof spolu s vzcnm hostem na crkve vladykou Lvem, arcibiskupem karelskm a celho Finska, biskupy viki,
komrenskm vladykou Tichonem, hodonnskm vladykou Jchymem, a velkm
potem otc duchovnch z ech a Moravy.
Pi svat liturgii zpvali stdav vc podle
eskch npv svatho novomuednka
vladyky Gorazda a pveck sbor z Finska.
Vladyka metropolita ve svm kzn zmnil
cyrilometodjsk zklady na crkve a v-

znam, kter m v ivot pravoslavnho


kesana chrm. Pipomnl tak hodnotu
Duchovnho stediska, ve kterm se konalo
mnoho dleitch crkevnch setkn a konferenc, a dky pi matek a sester z monastru, kter je jeho soust, svd o ptomnosti pravoslavn vry v na zemi.
Zvrem popl vem ptomnm hojnost
Boho poehnn a radosti z asti na bohoslubch v promodlenm, istm a vdy
peliv vyzdobenm Bom stnku postavenm z lsky k Bohu, Jei Kristu a jeho
pesvat Matce Pann Marii. Po konci bo-

hoslueb dostali archijerejov od vcch


kvtinov dary a vladyka Leo podkoval
za pozvn na tuto duchovn oslavu dvojitho vro do Vilmova.
Nsledoval zpv mnoholet ve fintin
a spolen obd, kter pipravily obtav
vilmovsk monaky pro vechny poutnky
i mstn vc. Pi nm promluvili vladykov viki, biskup komrensk Tichon
a biskup hodonnsk Jchym. Ptomn t
pozdravili starosta Vilmova pan Ing. Vladimr Huf, editel Pravoslavn akademie
bratr Mgr. Roman Juriga a dal.

s poutnky navtvil nai crkev


a astnil se dvojho vro ve Vilmov

Arcibiskup Leo


,
, 14
2011
.
, . 21

.

15 2011


,
.


,
, -,
,
.


. -
,

. ,

. ,
,
,

.
,
,
,

.
,
.
,
.
,
.
- . .
,
.

ikona 3 /2011

13

FOTOREPORT

Nvtva metropolity
Krytofa
v Kazachstnu,
Almata, 8.11. 5. 2011


-, 8.11.5.2011

J. B. metropolita Krytof ehn ikonou esk svtice sv. muednice knny


Ludmily v katedrlnm chrmu Nanebevstoupen Pn v Almat I


-

Vyznamenan J. B. metropolita Krytof pijm z rukou J. B. metropolity Astanajskho a Kazaskho vladyky Alexandra panagie a k I

14

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Ze setkn metropolity Krytofa a jeho doprovodu s primtorem hlavnho msta Almaty panem Akhmetzhanem Yessimovem I
- -

J. B. metropolita Krytof svt zkladn kmen budouc metropolie a duchovnho stediska I


ikona 3 /2011

15

FOTOREPORT

Arcibiskup
Leo z Finska
s poutnky na nvtv
na crkve
esk republika
14. 21. 8. 2011



,

14.21.8.2011
J.V. vladyka Leo, arcibiskup karelsk a celho Finska a J.B. metropolita
Krytof I ,
,

Poutnci ped chrmem Zesnut pesvat Bohorodice v Praze na Olanech I

16

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

J. P. vladyka Tichon, vik komrensk, J. B. metropolita Krytof, J. V. vladyka Lev, arcibiskup karelsk a celho Finska a J. P. vladyka Jchym I
, , , ,
,

Pveck sbor z Finska I

ikona 3 /2011

17

FOTOREPORT

Poutnci ped Monastrem Zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov I

18

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

J.V. vladyka Leo, arcibiskup karelsk a celho Finska a J.B. metropolita Krytof u hrobu schiarchimandrity Silvestra I
, a pa

V hotelu The Icon v Praze I e

V chrmu Zesnut pesvat Bohorodice v Praze na Olanech I


Na zahrad metropolitn rezidence v Praze 6 I


6

ikona 3 /2011

19

DUCHOVN IVOT

Prezentace knihy Pravoslavn Praha v Moskv


Prezentace Pravoslavn Prahy v Moskv
Knihu Pravoslavn Praha prezentoval v Moskv vladyka metropolita Krytof ve stedu
11. kvtna 2011. Udlost se konala u sv. Nikolaje v Kotelnikch na zastupitelstv
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku za asti pedstavitel Moskevskho patriarchtu v ele s metropolitou
volokolmskm Ilarionem, pedstavitel
vldy Rusk federace zastoupen nmstkem ministra zahraninch vc panem Alexejem Leonidoviem Fedotovem, velvys-

lance Slovensk republiky v Moskv pana


Jozefa Migae a kulturnho rady eskho
velvyslanectv. Za nai crkev se prezentace
astnil t vladyka Tichon, biskup komrensk.
Metropolita Krytof tho dne jet pednel na Svatotichonovsk univerzit v Moskv a 12. kvtna spolu s metropolitou
Ilarionem a biskupem Tichonem slouil
v chrmu svatho Nikolaje archijerejskou
sv. liturgii, po kter vyznamenal blzkho
spolupracovnka Moskevsk patriarchie

bratra Leonida Michajlovie Sevasjanova.


Bohosluby se zastnil tak Jeho Excellence velvyslanec esk republiky v Moskv pan PhDr. Petr Kol s chot. Metropolita Ilarion pi tto pleitosti tlumoil
bratrsk pozdravy Jeho Svatosti patriarchy
Kirilla a pogratuloval mu k nadchzejcmu
5. vro intronizace. Moskevsk patriarcht vysl pi tto pleitosti do Prahy delegaci vedenou biskupem dimitrovskm
Alexandrem.


11 2011 .
.

,

- ,

-
.

, .

-
, 12

, -

.

- -
. ,



5-
.

.


20

ikona 3 /2011

DUCHOVN IVOT

Nvtva starce Ilije


Zpovdnk moskevskho patriarchy starec
Ilij navtvil nai crkev ve dnech 3. a 5.
ervna 2011. Svoji duchovn drhu zapoal
v monastru svatho Pantelejmona na
Svat hoe Athosk a pozdji se podlel na
obnov vhlasn Optinsk poustevny.
Starec Ilij navtvil u ns nkolik svch duchovnch dt. V sobotu 4. ervna slouil
Boskou liturgii v chrmu svatch Petra
a Pavla v Karlovch Varech a veer tho
dne zpovdal v chrmu svatho Ji na Velvyslanectv Rusk federace v Praze. Posledn den sv nvtvy se zastnil sv. liturgie konan metropolitou Krytofem
a dalmi duchovnmi v chrmu Zesnut
pesvat Bohorodice Na Olanech. Po bohoslubch ml kzn o vznamu nedle
svatch Otc prvnho veobecnho snmu
a poehnal vcm, kte se jako ji tradin do chrmu neveli a velk st jich
stla ped chrmem. Vladyka metropolita
Krytof podkoval starci Ilijovi za jeho hlubok slova a poehnn. Daroval mu na
pamtku ikonu svat muednice Ludmily

3 5 2011
.
. ,
.

a asopis Ikona vydvan eskm nrodnm fondem kultury a.s., jeho pedstavitel
Ing. Igor Stelec pijal t starcovo poehnn.
Starec Ilij se pot pomodlil u hrobu metropolity Doroteje, kterho osobn znal a pi-

jal pozvn od prask gruznsk komunity


na svten obd. Vladyka metropolita
Krytof vyuil tto pleitosti, aby po otci
Ilijovi a jeho doprovodu, otci jerodikonovi
Iliodorovi, pozdravoval Jeho Svatost patriarchu Kirilla.


. 4

.
,
. .

,


.

.
, ,
,
,

.

.
.
,

, , . . ,
.
, , . , ,
.


ikona 3 /2011

21

FOTOREPORT

Pedstaven knihy
Pravoslavn
Praha
v Moskv, 11. 5. 2011

, 11.5.2011

A. V. Jermolajev - ministr vldy Moskvy, prof. V. Alexejev, prezident Fondu jednoty pravoslavnch nrod, pan A. Fedotov vceministr zahraninch vc
Rusk federace, prot. Alexij Juenko, J. B. metropolita Illarion a J.B. metropolita Krytof I .. - , .
. , , - . , , .
,

22

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

J. P. vladyka Tichon, o. Balaov a o. Igor I , . .

Prof. V. Alexejev, prezident Fondu jednoty pravoslavnch nrod, pan A.


Fedotov vceministr zahraninch vc Rusk federace I .
, , - .
,

Slovensk velvyslanec v Rusk federaci J. E. pan Jozef Miga se vt s J. B.


metropolitou Krytofem I
-

,A. V. Jermolajev - ministr vldy Moskvy, vedouc Oddlen informanch


technologi v Moskv I .. - ,
.

ikona 3 /2011

23

FOTOREPORT

Nvtva
zpovdnka Jeho Svatosti
patriarchy Kyrilla
starce Ilije
esk republika
4. 6. 2011

,



4.6.2011
Zpovdnk J. S. patriarchy Kyrilla staec Ilij I

Doprovod starce Ilji, starec Ilij, jerodikon Iliodor a bratr Nikolaj v chrmu sv. Petra a Pavla v Karlovch Varech I ,
, .

24

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Starec Ilij uprosted vcch chrmu Zesnut pesvat Bohorodice v Praze na Olanech. Vlevo otec prot. Srdjan Jablanovi I
. .

ikona 3 /2011

25

FOTOREPORT

A. Vagin, editel hotelu Elika v Karlovch Varech, starec Ilij, o. Nikolaj v monastru sv. Mikule na Doubsk Hoe u Karlovch Var I . ,
, . .

O. Nikolaj, J.B. vladyka Krytof, starec Ilij a jerodikon Iliodor I . , ,

26

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Starec Ilij uprosted vcch v Karlovch Varech I

O. Nikolaj a starec Ilij I .

Starec Ilij uprosted vcch na schodech chrmu svatho Ji na


velvyslanectv Rusk federace I

ikona 3 /2011

27

DUCHOVN IVOT

V pondl 30. kvtna 2011 od 10:00 hodin


se v Poslaneck snmovn Parlamentu
esk republiky v sle Sttnch akt konala
Mezinrodn konference k 90. vro pijet rusk emigrace v eskoslovensku pod
ztitou pedsedkyn Poslaneck snmovny pan JUDr. Miroslavy Nmcov.
Tmatika i pjemn prosted Poslaneck
snmovny naplnilo sl Sttnch akt astnky konference z ad pravoslavnch i jinoslavnch vcch a dalch zjemc. Jej
pracovn st zahjil Jeho Blaenost metropolita Krytof vodnm slovem, ze kterho uvdme:
Dovolte mi, abych zahjil Mezinrodn
konferenci vnovanou 90. vro pijet
rusk emigrace v eskoslovensku podkovnm pan pedsedkyni Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky Miro-

slav Nmcov za laskav poskytnut ztity a panu kancli snmovny Ing. Petru
Kyntetrovi za uvolnn prestinho slu
Sttnch akt k jejmu konn na dost
poslance pana Jaroslava Foldyny. Podkovn pat t vem, kte se podleli na jej
pprav: pan Iren Rudlov, panu Mgr.
Ondeji Chrstovi a dalm. V neposledn
ad bych rd podkoval vem pednejcm z Rakouska, Slovenska a esk republiky, i Vm vem astnkm konference,
pedn Jeho Peosvcenosti vladykovi Tichonovi, biskupu komrenskmu a bratru
doc. ThDr. Davidu Tondrovi, Th.D., biskupu Crkve eskoslovensk husitsk.
Tma konference je velmi irok. Dotk
se nadasovho rozhodnut mladho sttu
nejenom pijmout, ale zrove poskytnout
potebnou hmotnou pomoc emigrantm

z ruskho impria, kter politick okolnosti


donutily opustit vlast bez ppravy, bez potebnch finannch prostedk, u mnohch bez monosti dostudovat; zskat
stedokolsk i vysokokolsk vzdln.
Meme hovoit o politick atmosfe utvejc spoleensk vdom na potku existence eskoslovenska. Meme hledat piny a cle vedouc k rozhodnut realizovat
tzv. Ruskou akci urenou profesorm,
studentm a sociln slabm kruhm.
V kadm ppad se vdy dopracujeme
k diametrln odlinmu pohledu na Rusko,
ne mme dnes. Le nm toti stle v podvdom letit spojen Sovtskho svazu
s Ruskem. Nen jednoduch pochopit, vt
se, udlat si jasnou pedstavu o Rusku potku 20. stolet. Sovtsk svaz se svoj
ideou diktatury proletaritu a nsilnou

Mezinrodn konference 90. vro pijet


rusk emigrace v eskoslovensku
v Poslaneck snmovn

90-

30 10:00

90-
- -
.


.
, :
, 90- ,

, -
. . -

. , -

28

ikona 3 /2011

: - , -
.
,
, , ,
, , . -
,
.
.

, , ,

, ,
,

. , . , , ,
.

,
, , .
-
.


,
.
.


. ,

,
.

70


. ,

.


-

DUCHOVN IVOT

ateizac spolenosti byl tradinm hodnotm Ruska ciz, asto nepochopiteln. Sovtskou filosofii pijmali jeho obyvatel jen
jako nutn zlo. Vnj asociace sovtskho
reimu s carskm Ruskem umn zakrvaly
rozdln chpn sttn moci. Svatost hluboce vcho a tradinm hodnotm svho
nroda oddanho ruskho lovka se ztrcela v Gulagu a dalch likvidanch tborech. Proto poroben Rusk pravoslavn
crkev dala kesanskmu svtu nejvce muednk bhem 70let existence SSSR od
doby pronsledovn crkve za mskch csa Nerona i Dioklecina a dalch. Nen
divu, e jedinou monost jak si zachrnit
ivot a lidskou dstojnost byla pro mnoh
emigrace.
Nejvt vlna benc z nov utvenho
Sovtskho svazu hledala toit v zemch Stedn a Zpadn Evropy. Stovky
jich speciln pichzely do demokratickho eskoslovenska. Vedla je blzkost
jazykov i duchovn kultury s naimi nrody. Nap vemi politickmi smry se
proto eskoslovensk stt rozhodl uskutenit tzv. Ruskou akci jako projev solidarity s emigranty, kte pro svj pvod
a nzory nemohli t v zemi svch
pedk, protoe pestala bt svobodnou
jak politicky tak i nboensky a duchovn.

90. vro rozhodnut poskytnout azyl


Rusk emigraci v eskoslovensku si s ctou pipomn tak Pravoslavn crkev
v eskch zemch a na Slovensku, protoe
se jednalo o pravoslavn bence, kte duchovn podpoili ustaven na mstn autokefln pravoslavn crkve a jejich potomci jsou dodnes jejmi venmi leny.
T ns tak, e se konference k tomuto
vro kon prv ve stnch Poslaneck
snmovny esk republiky a e jej tma
zajm vechny hlavn politick smry
stejn tak, jako tomu bylo na potku obnoven existence na sttnosti.
Po tomto pivtn vystoupil se svm pspvkem Pravoslav v mezivlenm eskoslovensku: budovn sttu a formovn
crkve o. dikon Mgr. Hanu Nykl, Ph.D.
za Slovansk stav AV R a Filozofickou
fakultu UK. Dle promluvil dkan Pravoslavn bohosloveck fakulty PU v Preov
o. prot. prof. ThDr. Jn afin, Ph.D., na tma
Vznik eurasijskho hnut. Ped pestvkou jet astnci vyslechli sestru Mgr.
Ljubov Bloevskou ze Slovanskho stavu
AV R s pednkou Rut vdci-emigranti
v mezivlenm eskoslovensku.
Pot osvilo citliv vystoupen voklninstrumentlnho souboru Filokallia pod
vedenm PhDr. Maria Christou, Ph.D., a sestry Valentiny indelov s duchovnmi

psnmi. Po nm nsledovala pestvka.


Druhou st konference zahjil osobn pspvek o. jer. prof. DDr. Alexandra Lapina
z Vdesk univerzity Fenomn rusk
emigrace z pohledu vlastn rodinn historie, kter neobyejn zaujal svoj dokumentrn obrazovou vrohodnost. Ptomn dle vyslechli bratra JUDr. Michaila
Dzyubu, zstupce atamana Kozck stanice sv. Trojice v Praze s Osudy kozck
emigrace v eskoslovensku a sestru doc.
Tatjanu Perglerovou, Ph.D., editelku 1. Slovanskho gymnzia v Praze, kter hovoila
o Problematice kolstv a vzdlvn emigrantsk mldee. Na konci vystoupila sestra Mgr. Anastasie Kopivov ze Slovansk
knihovny s pednkou Ddictv Rusk
akce.
Vechny pednky mly vysokou rove
stejn jako i nsledn diskusn pspvky,
kter zahjil bratr PhDr. Alexej Nikolajevi
Kelin, jeden z potomk ruskch emigrant.
Dkujeme vem, kte tuto konferenci
uspodali. Je to poprv, kdy nae pravoslavn crkev vyuila prestin konferenn
prostory v Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky. Z pracovn sti
konference bude vydn sbornk p tajemnka pro vnj vztahy a ekumenu Metropolitn rady bratra Mgr. Ondeje Chrsta.

.
. .
,

,
,
, .
90-


, ,
,
,

. ,



,


.

: . , ,
- .

. . . -
.

- .
-
- . .

. . . DDr.
, -

- . - ,
. ,

. -
,
1- ,
.
.
,
, - ,
. ,
.
.


.

ikona 3 /2011

29

FOTOREPORT

Mezinrodn konference
90. vro pijet
rusk emigrace
v eskoslovensku
v Poslaneck snmovn
Parlamentu R
Praha, 30. 5. 2011

90-



, 30.5.2011

Sttn akta Poslaneck snmovny PR I


Za pedsednickm stolem odleva: bratr JUDr. Michail Dzyuba, sestra Mgr. Ljubov Bloevsk, o. dikon Mgr. Andrej H. Nykl, Ph.D., o. prof. DDr. Alexandr
Lapin, Jeho Peosvcenost vladyka Tichon, biskup komrensk, Jeho Blaenost metropolita Krytof, bratr Mgr. Ondej Chrst, otec dkan prof. ThDr. Jn
afin, a sestry Mgr. Anastasie Kopivov a doc. Tatjana Pergler, Ph.D. I : -
, , . - . , . DDr. ,
, , , ,
- -

30

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Vpravo uprosted J. E. pan Sergiy B. Kiselev, velvyslanec Rusk federace a rada velvyslanectv pan Vladimir Kolmakov. Vlevo za otci duchovnmi
archimandritou Sergijem (Ivannikovem) a prot. MUDr. Vladislavem Dolguinem, o. Oleg a bratr PhDr. Alexej N. Kelin I
- . , - .
() . - . - .

ikona 3 /2011

31

DUCHOVN IVOT

Dest vro zaloen crkevn obce pi chrmu


svatho velikomuednka a litele Pantelejmona
ve Stri pod Ralskem
Svat velikomuednku
a liteli Pantelejmone,
pros za ns Boha
Crkevn obec pi chrmu ve Stri pod Ralskem se dokala svho prvnho desetiletho vro. Chrmov svtek se slavil
9. srpna, v den pamtky svatho velikomuednka a litele Pantelejmona. Kostel
zde byl vybudovn ji ped skoro temi sty
lety, ale na pravoslavn chrm byl vysvcen pomrn nedvno, v roce 2001. Po de-


,

, ,

.
9

set let crkevn obec piln pracovala ke


slv Bo byla kompletn restaurovnabudova chrmu, objednn nov ikonostas,
zkrleno okol chrmu, byl vytvoen sbor
o stlm sloen a rozpis bohoslueb se
ustlil.
V den chrmovho svtku prask arcibiskup, metropolita eskch zem a Slovenska
Jeho Blaenost Krytof slouil boskou liturgii. Spolu s nm slouili mstn duchovn
sprvce chrmu mitroforn protojerej Nikolaj Onulenko, archimandrita Sergij, pro-

tojerej Antonij Drda okrun protopresbyter, protojerej Miroslav Vachata, jerej Roman Gajdamaenko, jerej Igor, dikon Lubomir Bajcura, dikon Vasilij erepko,
hypodikon Nikolaj a hypodikon Alexandr. Mezi vcmi, kte se astnili svten liturgie, byli nejen mstn vc, ale
tak host z Prahy, Mochova, esk Lpy
a z dalch eskch mst a ze sousednch
zem.
Boskou liturgii svm zpvem doprovodil
sbor, jeho psn dodvaly svten bohos-

.
,
2001 .
,
: ,
,

,
, .

,
, . : -




32

ikona 3 /2011

lub zvltn slavnostnost. Sbor v tomto


sloen zpval poprv! K zkladnmu a stlmu sloen sboru, kter tvo mtuka
Svtlana a jej dcery Irina, Anastasija a Marina Onulenko, se pidali zpvci z Ruska
a Norska (Alexej Klepcin, Nadda Basalajeva, Jekatrina Tolkajova, Leonid Larionov).
Svtek byl prodchnut duchovnm zpalem
a velkou radost. Po skonen liturgie se
konal prvod okolo chrmu, po nm Jeho
Blaenost metropolita Krytof pozdravil
duchovn a vechny vc. Dle tradice byli
po bohoslub vichni astnci slavnosti
pozvni k slavnostnmu pohotn ped
chrmem, kter s lskou pipravili vc z
mstn crkevn obce. Nai host, opern
zpvci Alexej Klepcin a Leonid Larionov,
zrove pro vechny uspodali mal koncert a capella, a tak obohatili slavnost naeho chrmu.
K chrmu zasvcenmu svatmu velikomuednkovi pravoslavn ei chovaj obzvltn ctu, vdy Pantelejmon byl litelem duevnch i tlesnch chorob, kter
obas mohou postihnout kadho z ns.
Nech jeho modlitbami a s pomoc Bo
n chrm sl a crkevn obec pi pravoslavnm chrmu ve Stri pod Ralskem
vzkvt!
Nadda Basalajeva


, , , ,
, ,
, , . ,
,
,
, ,

.
,

.
! ,
, ,

( , ,
, ).

. ,
.


, . ,
,

a capella,
.


,
, , -
.

.

ikona 3 /2011

33

SLOVENSKO

Pravoslvna bohosloveck fakulta v Preove

m novho dekana
Voby otvoril predseda Volebnej a Mandtovej komisie pre voby kandidta na dekana Pravoslvnej bohosloveckej fakulty
Preovskej univerzity v Preove ThDr. tefan Pruinsk, PhD. Z 12 oprvnench voliov, lenov Akademickho sentu Pravoslvnej bohosloveckej fakulty Preovskej
univerzity v Preove sa na vobch zastnilo 11 voliov. V urne bolo 11 hlasovacch lstkov, z toho bolo 11 platnch a 0
neplatnch. Predseda VaMK pre voby kandidta na dekana Pravoslvnej bohosloveckej fakulty Preovskej univerzity v Preove

ThDr. tefan Pruinsk, PhD. skontatoval,


e voby prebehli bez ruivch momentov
v slade s ustanoveniami Volebnho poriadku PBF PU v Preove. Na zklade vsledkov volieb predseda VaMK skontatoval, e Akademick sent PBF PU v Preove
da 6. 5. 2011 v tajnch vobch zvolil
prof. ThDr. Jna afina, PhD. za kandidta
na dekana Pravoslvnej bohosloveckej fakulty Preovskej univerzity v Preove. Profesor Jn afin zskal sedem hlasov, docent
tefan ak tri hlasy a profesor Jn Zozuak
dostal jeden hlas.

ivotopis Jna afina


Naroden 28. 11. 1967 v Sobranciach. Zkladn devro dochdzku ukonil
r. 1982 v Jovse, okr. Michalovce. V rokoch
19821986 tudoval na Gymnziu v Sobranciach. V r. 198688 absolvoval vtedy
povinn zkladn vojensk slubu. V oktbri roku 1988, po ukonen zkl. voj. sl.

bol dodatone prijat na Pravoslvnu bohosloveck fakultu, na ktor sa hlsil u


v r. 1986, ale musel narukova do armdy.
Fakultu ukonil s cenou rektora UPJ
r. 1993. Od r. 1994 sa pravidelne zastoval na rznych domcich i medzinrodnch konferencich napr. na konferencii

vo Vilmove (esk republika), venovanej


problematike Pravoslvnej Cirkvi a demokratizanmu procesu, kde vystpil s prednkou na tmu Idea demokracie vo svetle
byzantskej symfnie. V r. 1994 vystpenie
na konferencii v Trebiove, organizovanej
Ministerstvom kultry SR roku 1994 s prednkou Sv. Gorazd I. a ortodoxn kultra.
alej prednkov cyklus v rmci volitench prednok o ruskej religiznej filozofii na Filozofickej fakulte UPJ v roku
1994/95.V roku 1997 bol osloven Husovou vzdelvacou nadciou, priom mi bola
ponknut monos vypracova projekt
z cirkevnch dejn. Kee u predtm som
mal eminentn zujem o otzky schizmy
medzi kresanmi Vchodu a Zpadu, a
hlavne o polemick literatru, ktor rozkol
doprevdzala, vypracoval som projekt nazvan Antiretiky alebo o viere varjagskej.
Tento projekt, ktor u priniesol urit vsledky, doposia neskonil, ukonen bola
zatia len jeho prv as, a preto bude ma
svoje alie pokraovanie. Ide o mimoriadne nron projekt, ktor vyaduje znalosti nielen teologick a kultrno-historick, ale aj religizno-filozofick. V rmci
tohto projektu zatia vyla monografia
Spor o dedistvo. Sv. Gorazd I. medzi Vchodom a Zpadom (205 strn). alia
monografia bola publikovan v PTZ .


t




. 12 ,
, ,

11 . 11
, 11 0 .
,
, ,
.


, 06.05.2011

,


.
, ,
.


28 1967 .
.
1982 . ,
. 19821986 . , 1986 .
1988 . .
1988 . ,
1986 ., . 1993
.

34

ikona 3 /2011


. 1994
, , ( ),
, .
1994 .
, -

, . I .
, 19941995
. . 1997 .

. .

DUCHOVN IVOT

XXIV. (s. 166255) a jej nzov znie Horlivosou nespene napodobovali Fnesa.
Tto je venovan problematike gnosticizmu 1. a 2. st. Taktie spolupracoval na
rieen projektu VEGA, priom publikoval
prcu nazvan Posledn zpas Byzancie.
Okrem rieenia projektu VNJH sa podieal
na rieen projektu s nzvom Byzantsk
kultra v kontexte eurpskej civilizcie.
V rmci tohto projektu sa zastnil medzinrodnej konferencie v Preove, kde som
vystpil s prednkou Byzantsk intelektuli v renesannej Itlii. Plethon, Bessarion a spor o Platna a Aristotela. Okrem
samotnch prednok sa viackrt zastnil
medzinrodnch konferenci alebo vystpen niekokokrt v televznej diskusnej
relcii Sfry dvern, v Slovenskom rozhlase 1. a pod. V roku 1996 bol pozvan
na medzinrodn konferenciu-seminr,
ktor organizovala Filozofick fakulta UPJ
v spoluprci s VNJH a bola zameran na
problm asu a asovosti vo filozofickom
myslen, predovetkm Martina Heideggera. Na tejto vystpil s prspevkom na
tmu Strun nrt problmu asu v mtickom, filozofickom a teologickom myslen. V tom istom roku som sa zastnil
medzinrodnej konferencie v Lubline (Posko), konanej pri prleitosti 400 rokov
Brest-litovskej nie kde som predniesol

, ,
, ,
, . ,
, , ,

.
,
, -.
. . I
(205 ).

XXIV (. 166255)
.
I II .
,
, .

.

, . ,
.

,

1 . . 1996
-,
,
.
,
.
(),
400- - ,

, . 2006 .

, .
8, -

,
, .
,
, , -, , ,
.
2000
., -
2002 ., -
2005 . 1993 .
1996 . , 1996 .
2003 .
. 2003 .
. 19942001 . . .
,
,
. ,
(17 ) (7 ).

ikona 3 /2011

35

SLOVENSKO

prednku na tmu truktra prvotnej


Cirkvi, nia a teolgia. V r. 2006 som sa
zastnil medzinrodnho stretnutia ldrov
v Moskve, ktor zvolal prezident RF p.
V. Putin pred zasadnutm G8, potom v Dnepropetrovsku na konferencii venovanej
problematike vzahu Cirkvi a ttu v Byzancii, v Prahe s prednkou O hraniciach
Cirkvi. V sasnosti spolupracujem s FF
PU pri rieen projektu Palamizmus teologick, filozofick, spoloensko-politick,
historick, kultrny, umeleck fenomn
a jeho vplyv na slovansk prostredie. Vedeck hodnos PhD. zskal v r. roku 2000.
Vedecko-pedagogick titul docenta r. 2002.
Vedecko-pedagogick titul profesor r. 2005.
Od r. 1993 po r. 1996 pracoval ako odborn
asistent na PBF UPJ. Od 1996 po 2003 ako
vedci katedry Cirkevnch dejn a kresanskej filozofie. Od r. 2003 je garantom programu socilna prca. V rokoch 1994 a
2001 bol fredaktorom asopisu Odkaz
sv. Cyrila a Metda. Je lenom vedeckovskumnch a odbornch orgnov, vborov, komisi, rd, polonost a pod. lenom
vedeckej rady Preovskej univerzity. Vedeckej rady PBF PU. Redaknej rady asopisu Rozmer, ktor je venovan otzkam
sektolgie. Je enat a m dve deti, syna
Jakuba (17. rokov) a dcru Ester (7. rokov).

Vzia, akm smerom sa bude ubera PBF


Nechcel by som by falonm prorokom
alebo naivnm futurolgom, ktor prde s
bombastickmi vziami a skr ne nieo
doke, a zane vies siln rei spojen s
nerelnymi plnmi. Poviem to tak trochu
oficilne a mono diplomaticky: mojim zmerom je nadviaza na najlepie vsledky
fakulty z minulosti, poui sa z chb v
snahe vyvarova sa im a vnies ist nvum
do alieho chodu naej alma mater. Premenen na drobn, predovetkm v prpade onoho nvum to znamen, e sa
vynasnam, aby ortodoxn teolgia i pravoslvne bohoslovie ak chcete, tvorivo reagovala na potreby doby. Svet sa v sasnosti
vyvja mimoriadnou rchlosou. No turbulencie v rovine kultry alebo aj politiky nie
s plne pochopiten mimo teologickho
kontextu. Samozrejme, e niektor s tmito
slovami nebud a ani nemusia shlasi. Avak preniknutie za neraz hrub vrstvu nho vntornho ivota, ktor sa nm tak
asto nedar a je spojen s klamanm seba
samho, viac umouje porozumie tomu,
na o myslm. Zjednoduene povedan,
nae vonkajie prejavy s dsledkami
hlavne nho vntornho ivota. A teda,
kad z ns tak trochu teologizuje, a to u

tm, e si kladie otzku i je Boh alebo nie.


Tto trivilna rovina je vak iba zaiatkom.
Salvator Dal kedysi hovoril, viem e Boh
je, no neverm v Neho. Take vedie, e
Boh je ete neznamen, e lovek je spasen. Psmo vrav, e aj diabli to vedia a
tras sa, no Boha neuctia. Dnes je ale ovea
vm problmom nie to, i lovek uznva
alebo ver, e Boh je, ako to, o si pod po-

jmom Boh predstavuje. Tto otzka vemi


bolestivo a radiklne zasiahla zpadn svet
v ase genercie hippies, teda v esdesiatych a zaiatkom sedemdesiatych rokov
20. st. Mnoh vtedy prekonali to, o znamen viera v Absoltno i v Boha filozofov,
o by sme mohli interpretova aj ako Boha
pochopitenho rozumom, no vntorne ich

()

,
, - ,
.
, , :


, , ,
-. ,
, ,
( ,
) . . ,

36

ikona 3 /2011

, ,
.
, , .

,
, ,
. ,


. , ,
,
. .
- : , ,
. ,
, , . ,
, . ,
, ,
.
, 60- 70-
XX .

,
, ,
.



, -
.
. ,
,
,
,

. , , - ,

,
, ,
,
.

SLOVENSKO
to plne neuspokojovalo. Zdatnej intelektulne sa sce mohli pohrva s rznymi
koncepciami Boha a v istom zmysle nachdza intelektulne alebo duevn uspokojenie, poznvajc rozmanit filozofickoreligizne uenia a predstavy. Lene tento
kabinetn Boh ich nedokzal oslovi bezmedzne. A tak, ke prekonali on pomyselne posledn hranicu intelektulneho
ponmania Boha, ocitli sa v przdnom priestore nebezpenej negcie, kde ich citov
a intuitvna strnka dostvali mnostvo iracionlnych podnetov, na ktor v teolgii
Boha filozofov nedokzali njs odpove.
Nakoniec bol odpoveou tek do sfry
pseudoduchovn, ktor kvzi napalo ich
vntorn ivot novmi zitkami-sksenosami, a oni, ako napsal Mircea Eliade v romne Tajomstvo doktora Honigbergera,
milovali hlposti o tajomstvch zie, o
fakroch a zzrakoch i neakanch stretnutiach v dungli. No nepostihli to, o starozkonne povedan znamen Boh Abrahma, Izka a Jkoba, ktor je Bohom
ivm a osobnm. T vak, ktorm sa to
podarilo, zaali skma tern, kde sa stretval Boh filozofov, povedzme Boh Sokrata,
Platna a Aristotela, s Bohom Abrahma,
Izka a Jkoba. Nu a aj tto tma je u ns
aktulna v sasnosti, len s tm rozdielom,
e dnes u nerieime iba otzku vzahu k

pravde a k sebe navzjom medzi grckou


filozofiou a biblickm zjavenm, ale predovetkm vzahu medzi ortodoxnou teolgiou a inmi religizno-filozofickmi koncepciami, o je pre dobu postmoderny
prznan. Ve ete Arnold Joseph Toynbee
vravieval, e v esdesiatych rokoch dolo
k ukoneniu eurpskej svetovosti a nastala
skutone svetov svetovos. A prve na tejto
pde komunikujcich kultr by som rd
videl aj nau fakultu, ktor by tam nebola
v pozcii pasvneho pozorovatea alebo nezvanho hosa, ale ako tak, ktor me zo
svojej pokladnice mdrosti vynies na
svetlo sveta vea drahokamov, vzcnejch,
ne s tie najvzcnejie. Strune zhrnut,
budem rd, ak sa naej fakulte podar vies
aktvny a trpezliv dialg s neraz nepriateskm postojom okolitho sveta, ktor vo
svojom sklaman i pche nedoke adekvtne vybera to, o je naozaj dobr, hodnotn a krsne a m tendencie vylia z vaniky spolu s vodou aj diea. No takto
loha je nanajv nron. Predovetkm
si vyaduje vborn vestrann prpravu,
ktor sa nezaobde bez snahy a talentu.
A tu povstva pred kolou vna loha o
najkvalitnejieho vzdelania a o najistejej
duchovnej sksenosti. Skbi to urite nebude ahk nie vak nemon. A pokia by
som to mal zhrn do niekokch bodov,

, , ,
,
,
. ,
, ,
, ,
, ,
, . , ,
,


,
, ,
- ,
.
,
60-

.
,
,
,

, , . -

, ,
,
, ,
, ,
.
.
, , .
:

.
,
.
,
,

:
,
. , , ,
. : .
, -

potom by som hadal odpove na otzky,


ako ich svojho asu pribline formuloval
u neboh otec John Meyendorff: Svet nie
je Bosk a potrebuje spsu. Mnoh vedci
a in uenci s tm zaiste nebud shlasi,
no v tomto kozmologickom priestore je potrebn pozna stanovisko oboch strn. alej: lovek je bytos teocentrick. Nejeden
antropolg, psycholg alebo paleontolg
ale maj in nzor. Kresansk teolgia je
christocentrick to je al bod. Aj niektor
z teolgov sa s tm nestotouj, majc
dojem, e tm je upieran monos prejaveniu sa Svtho Ducha, alebo e pneumatolgia je takto odsvan na vedajiu koaj.
Nasleduje otzka, tkajca sa toho, o je
Cirkev. Cirkev je dnes asto vnman ako
jedna z mnohch intitci, za o iastone
meme aj sami. Je to dsledok falovania,
prekrcania dejn, predovetkm dejn teolgie, ale aj jej konkrtneho prejavu v historickom ase. Vnmanie cirkevnho organizmu bolo v starch dobch ovea irie
ako je tomu v niektorch prpadoch dnes,
o om by sa dalo vea hovori. Kadopdne

.

. , ,
,
.
, ,
.
, .

, ,
.

, ,
.
,
, ,
.
-
.
.

ikona 3 /2011

37

SLOVENSKO

38

si musme uvedomi, e ekleziolgia i uenie o Cirkvi je personalistick. lovek sa


nezlieva a nerozpa v akomsi neosobnom
absoltne. To je ale taktie otzka na dlhiu
diskusiu. Potom je to otzka triadologick:
skuton ponmanie Boha je trojin. Pre
mnohch, nielen ateistov i agnostikov, ale
aj prsnych monoteistov ide o tvrdenie,
ktor je pre nich minimlne nelogick a nepravdiv. Avak Boh nie je sptan ani filozofickou nevyhnutnosou ani vlastnosami, ktor mu prisudzuje naa logika.
Tchto p spomnanch bodov zasa musme spoji s troma hlavnmi momentmi
v pravoslvnej teolgii: Po prv pravoslvna teolgia mus by historickou teolgiou. S tm je spojen dkladn tdium
dejn, nielen cirkevnch, no predovetkm
tch. Po druh: spsa prila od idov, no
vo svete sa rozrila v grckom jazyku, lebo
Nov zkon je grckou knihou. Tu povstva otzka vzahu medzi, s Florovskm
povedan, pokresanenm helenizmom
a istm oneskorenm znovuzrodzovanm
hebraizmu. A nakoniec, e teologizova
musme nie kvli nmu osobnmu intelektulnemu poteeniu, naej napanej
zvedavosti, nech by to bolo akokovek
koer, ale kvli venmu ivotu. A v tomto koryte by som rd videl nau fakultu.
Svt Psmo hovor o uoch, ktor ili pred

potopou sveta, takmito slovami:


A videl Hospodin Boh zem, a bola rozpustila, lebo kad telo na zemi viedlo rozpustili ivot... I riekol Hospodin Boh: nebude
mj Duch prebva v tchto uoch naveky,
pretoe s telom (Gen 6, 12-13 v csl. preklade). udia sa stali telom, iba telom. Toto
je hlavn prina stranho Boieho rozhodnutia nad vtedajm loveenstvom!
Ke ta tento rozsoduok, myse sa ti nevdojak obracia k sasnosti: i nehroz po-

dobn rozsudok aj nm? i sa aj sasn


udia nestali iba telom, i nie je vetka ich
pozornos obrten iba k telu a jeho iadostiam? No existuje ete jedno, hrozivejie
otroctvo, ne je otroctvo telu. Je ete Bohu
protivnej hriech, kvli ktormu blahodamilos Boia odstupuje od ud. Je to hriech
samotnho Satana, hriech pchy, ktor sa
nenpadne zakrda do srdca loveka a zana ho mocne riadi. lovek posadnut pchou si nama, e je mdrej, ne in,

e je sksenej a chytrej, viac vid do budcnosti a nikto ho neme oklama, lebo


on vie viac ako vetci ostatn. Takto lovek
nepotrebuje iadnu radu, no naopak, sm
sa kadho sna pouova a radi. Jeho
um sa pre neho nebadatene zatemuje,
a on sa stva slepm nstrojom zlej vle.
Pyn rozum kontruuje, vynachdza
a splieta rznorod terie, prostrednctvom
ktorch by sa dalo ukolsa, uspa svedomie, hoci aj slabo, no vdy mu hovoriace
o Bohu a Jeho svtom zkone. Tu je riedlo,
arciprame vakovakch antikresanskch
leuen, sektantskch pseudomudrovan,
ponajc starmi herzami a koniac sasnosou. A prve tu treba hada kore
postmodernej duchovnosti i jej predchodk, ktorm sa stratila cesta vchodn a tie
sa strcali na cestch zpadnch. A lohou
pravoslvnej bohosloveckej fakulty je napomha vas odhaova duchovn pasce,
ktor striehnu na postmodernho loveka
a prejasova nielen srdce ale aj rozum skutonou mdrosou a pravm poznanm,
lebo ako tame v 9. kapitole knihy Prslov,
konkrtne vo veri 10: Poiatok mdrosti
je bze pred Hospodinom, a pozna Najsvtejieho je rozumnos.
prof. ThDr. Jn afin, Ph.D.
dkan Pravoslavn bohosloveck fakulty
PU v Preov

:
. ,
,
, ,
, , ,
. ,
,
.


: -, . , ,
. -, , ,
.
, ,
. , ,
,
,
,
.
.
,

, :
, , ,

... :
, . ( 6, 12-13 .
). ,
.
! ,
: ? ,
?
, ,
. ,
. , ,
. ,
, ,
, ,
,
, ,
.
, ,

.
,

. ,

,
, ,
,
. ,
, ,
.
,
.

,
, , ,
,
, 9-
, 10- :
- ,
.
,
,

ikona 3 /2011

SLOVENSKO

Slvnos
Achtyrskej
ikony
Bohorodiky
v Mikolci
V sobotu 2. 7. 2011 sa v chrme sv. Trojice
v maarskom Mikolci stretli traja archijereji, chustsk arcibiskup Marek, mukaevsk arcibiskup Feodor a michalovskokoick arcibiskup Juraj, aby spolone
s duchovenstvom a veriacimi z Maarska,
Ukrajiny a Slovenska oslvili svtou liturgiou sviatok Achtyrskej ikony Matky Boej, ktorej kpia sa nachdza v tomto

2 2011 .

, - , ,

chrme. Zrove boli v cerkvi uloen aj


svt ostatky karpatoruskch svtch, ctihodnch Alexija Kabaljuka a Jova Uhoskho a Michalovskho.
Pravoslvna farnos v Mikolci patr do jurisdikcie Moskovskho patriarchtu. Bohosluby sa konaj v maarskom jazyku
jednej z najvznamnejch dominant mesta, v chrme Sv. Trojice na Dek tr 7, ktor
si v 18. storo postavili grcki a macednski kupci na mieste starieho stredovekho
drevenho pravoslvneho chrmu sv. Nauma, iaka sv. Cyrila a Metoda. Chrm je


,
. -

.
.

.

,
, 7,
XVIII
-

postaven v barokovom tle a nachdza


sa v om krsny ikonostas, ktorho vka
je 18 m. Pri chrme sa nachdza aj mzeum so starobylmi ikonami a pravoslvnymi cirkevnmi predmetmi maarskej,
srbskej a grckej proveniencie, ktor sa
vzahuj prevne k zemiu dolnho Zemplna.
Fotografie Lszlo Karpati

, .
,
18 .
, ,
.

. M
ikona 3 /2011

39

SLOVENSKO

Tohtoron slvnosti tyroch eparchilnych ochrncov, sv. Rastislava, knieaa


vekomoravskho, sv. Alexija Ttha, sv.
muenice Heleny zo Sinope a sv. muenka
Pachmia Novho, sa zaali v pondelok
4. jla slvnostnou archijerejskou veerou
s artoklasiou (posvtenm chleba, penice,
vna a oleja) v michalovskom katedrlnom
chrme. Bohoslubm, ktor slilo duchovenstvo michalovskho arcidekantu,

Celoeparchilne
slvnosti
v Michalovciach
2011


2011 .

: . , .
, . .
4 ( , , )
.

40

ikona 3 /2011

predsedal vladyka Feodor, arcibiskup mukaevsk a uhorodsk. Spolu s nm sa pri


veerni modlili aj vladyka Marek, arcibiskup chustsk a vinohradovsk, n vladyka
kyr Juraj, arcibiskup michalovsko-koick,
a vladyka Pajsij, biskup gorlick (Polsko),
ktor sa v zvere bohosluieb obrtil k prtomnm s kzou o vzahu eparchilnych
patrnov k duchovnmu ivotu veriacich
eparchie.
Tohtoron slvnosti boli spojen aj s uloenm sv. ostatkov ctihodnho otca Jova
Uhoskho a Michalovskho (+1985) v michalovskej katedrle. Podkarpatsk starec
Jov v rokoch 192425 vykonval vojensk
slubu v kasrach v Michalovciach, o je

,
, .
, ,
,
-, , (),

.
(+1985) .
1924
1925
,
,
.

, -

vekm Bom poehnanm pre toto mesto,


kee v om prebval oficilne kanonizovan svtec Pravoslvnej Cirkvi. Jeho svt
ostatky daroval naej eparchii vladyka Marek, arcibiskup chustsk a vinohradovsk,
ktor v utorok 5. jla predsedal spolu s vyie uvedenmi archijerejmi a mnostvom
duchovenstva z eparchie a zo zahraniia
slvnostnej svtej liturgii, pri ktorej krsne
spieval zbor michalovskej katedrly pod
vedenm Nadedy Sikovej a Mata Kostika. V svojej kzni vladyka Marek hovoril o osobnosti ctihodnho starca Jova
a pozval veriacich michalovsko-koickej
eparchie v ele so svojm archijerejom kyr
Jurajom na p do Malej Uhoky, do miest,
kde svt starec il a psobil. Po svtej liturgii sa konal sprievod okolo chrmu s ostatkami a ikonou svtch ochrncov eparchie a ctih. Jova, spojen s modlitbami za
ivch i zosnulch veriacich, duchovnch
a archijerejov naej eparchie.

,
5 -
.

.

-


, .

, ,
.

SLOVENSKO
Ve dnech 26.29. 6. 2011 se v severoeckm
mst Veroia, znmm ze Skutk apotolskch jako jedno z mst misijnho psoben
svatho apotola Pavla (Skutky 17, 1114),
konal ji 17. ronk Pavli, slavnost k poct

Apotola nrod, kterch se astn pedstavitel vech mstnch pravoslavnch crkv. Nae crkevn spoleenstv z poven
blaenho metropolity Krytofa zastupoval
arcibiskup michalovsko-koick kyr Juraj.
V nedli 26. 6. se v katedrlnm chrm
Promnn Pn v mst Naousa konala
slavnostn archijerejsk svat liturgie, pi
n bylo do seznam svatch Svat veobecn pravoslavn crkve Kristovy zapsno
1241 obyvatel msta vech vkovch kate-

gori a rznho spoleenskho postaven,


kte v roce 1822, v dob eckho protitureckho povstn, dostali na vbr buto
zci se Krista, pijmout islm a zachovat
si ivot, anebo bt krutm zpsobem popraven. Ani jeden z obyvatel msta se vak
sv vry nezekl, a tak byli vichni pipoteni ke sboru muednk. Tuto vru a pesvden Crkve stvrdil svm podpisem kanonizanho dekretu jmnem na mstn
crkve i vladyka kyr Juraj.
Soust verijskch pavlovskch slavnost
je i nkolikadenn vdeck konference, zabvajc se zkoumnm Pavlovy teologie,
jejm letonm tmatem bylo Duchovn
otcovstv v dle svatho apotola Pavla. Pi
slavnostnm zahjen konference se vladyka Juraj k jejm astnkm obrtil s pozdravnm poselstvm nejvyho pedstavitele na crkve, vladyky metropolity
Krytofa.
Pavlovsk slavnosti vyvrcholily boskou liturgi v den pamtky svatch apotol Petra
a Pavla, kter se konala v katedrlnm
chrmu msta Veroia, kterou spoluslouili
pedstavitel rznch mstnch pravoslav-

nch crkv. V jejm zvru byl vladyka Juraj


spolu s ostatnmi zahraninmi biskupy vyznamenn verijskm metropolitou Pantelejmonem Zlatm kem svatho apotola
Pavla 1. stupn za pnos k prohlubovn
mezipravoslavnch vztah. V podveer tohoto dne se tak konal tradin prvod mstem s ostatky svatch apotol k tzv. Olti
apotola Pavla, kde vladyka kyr Juraj pednesl slavnostn kzn v eckm jazyce.

Veroia slvnosti sv. Pavla


.
26 29 2011 .
,

( 17, 1114),
17- ,
,

.

-
.
26

,
1241
, 1822
, , :
,

, .

,
.


.

, . .

. -


,
.

,
. . I
.

.
,

.

ikona 3 /2011

41

FOTOREPORT

Svtek ikony
Neekan
radost
v Monastru sv. Vclava a Ludmily
Louky u Karlovch Var
14. 5. 2011

.
,

14.5.2011
Zzran ikona staroslovnsky een Neajnaja rdos (Neekan
radost) I -
( )

42

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

O. igumen Onufrij a J. B. metropolita Krytof I .

J. B. metropolita Krytof, a protodikon Nikolaj, archimandrita Benedikt z Ukrajiny, igumen Stefan z Polska a jer. Pavel Samotovka z Mlad Boleslavi I
, , .

ikona 3 /2011

43

FOTOREPORT

Jer. Nikolaj Popovi z Chebu, prot. Oleg Machnv z Klatov, prot. Mgr. Erast Raptsun z Chomutova s igumenem Onufrijem a J. B. metropolita Krytof I
. , . , .

Pedstaven Monastru sv. Vclava a Ludmily v Loukch matka igumena Valentna s pijatmi ostatky sv. moskevskch svtitel Alexije a Petra, vedle n
vpravo o. archimandrita Benedikt z Ukrajiny I . -
. , .

44

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

ten akathistu ped zzranou ikonou pesvat Bohorodice Neekan radost I


O. igumen Onufrij zpovdnk monastru I .

ikona 3 /2011

45

KRTCE

Zesnul o. schiarchimandrita Silvestr (Vajlo)


V nedli 14. srpna t.r. v rannch hodinch
zesnul v Praze ve vku 47 let schiarchimandrita Silvestr (Vajlo), duchovn sprvce
Pravoslavn crkevn obce v Pbrami. Posledn dny ivota strvil v modlitbch ve
sv kelii. Tlo zesnulho se nalz v krypt
chrmu Zesnut pesvat Bohorodice v
Praze. ten z Psma svatho a modlitby
za zesnulho zde konaj duchovn Prask
pravoslavn eparchie. Poheb bude v ter

16. srpna v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice od 9:00 hodin, kdy zapone archijerejsk Bosk liturgie slouen metropolitou Krytofem, archimandritou
Sergijem, archimandritou Kosmou a dalmi duchovnmi. Pot budou nsledovat
pohebn obady a uloen tla zesnulho
do hrobu v pravoslavnm oddlen Olanskch hbitov. Vn pam!

Petropavlovsk slavnosti v Milch 2011


Kadoron se konaj v polovin ervence
na Milch Petropavlovsk slavnosti. Zdej
kostel svatho Petra a Pavla byl toti zasvcen prv tmto dvma patronm.
Ani leton rok nebyl vjimkou. Pesto se
ty leton slavnosti od vech pedchozch
liily. Jejich soust toti mlo bt vysvcen vlajky a praporu obce Mile. Proto
tak byl v tomto roce na slavnosti pozvn
nejvy pedstavitel pravoslavn crkve v
esk republice eparchiln archijerej
Jeho Blaenost doc. ThDr. Krytof, Ph.D.,
arcibiskup prask, kter ml vlajku a prapor vysvtit.

krtce

. ()
, 14 . .,
47 (),
.

.
.


. -

46

ikona 3 /2011

, 16 .
9:00

,
, , .



. !

2011

.

.
.

.

.

-

Potek slavnostn me byl stanoven na


den 17. ervence o dest hodin dopoledn, ale u mnohem asnji se u kostela
schzeli mstn i pespoln vc, zejmna
ze sousednch nmeckch obc. Tyto nmeck obany k Milm pout jist vztah
z minulosti, vtinou se zde narodili oni i
jejich pedkov.
Svten atmosfra byla umocnna okamikem, kdy u kostela zastavil velk ern
automobil, v nm pijel arcibiskup Krytof. Po obadnm oblkn a pevlkn vykroil smrem k svatostnku, ale to u mu
vychzel vstc starosta obce Mile Jan Terela, kter jej s dojetm vtal tradinm pravoslavnm svtenm blm chlebem a sol.
Vtm Vs v na mal obci Mile a jsem
nesmrn poctn tm, e jste k nm po

,
-
,
, .


17 , , .
,

.

,
,
.

,
,
.

,
, , ,
, .
,

KRTCE
roce opt zavtal, zaznlo z st starosty.
Vae nvtva je pro ns skutenou ct,
velmi si vme vaeho ptelskho vztahu
k na obci a zrove vs prosm, abyste
vysvtil nae obecn symboly, a to vlajku
a prapor.
Pot mstn vc pedali metropolitovi
kvtiny a Jeho Blaenost Krytof se svm
typickm vldnm smvem na tvi vstoupil do chrmu.
Prvn st slavnost byla me svat, ji provzely zdumiv a zrove lbezn modlitby a zpvy. Pot probhlo vysvcen
dvou symbol obce - praporu a vlajky.
Po skonen crkevnho obadu nsledovalo
neformln posezen starosty Jana Terely,
mstostarosty Miroslava Pojara a zastupitele Aloise Vvry s metropolitou Krytofem. Na nm se ob strany domluvily, e
v ptm roce uspodaj velk oslavy
svtku svatho Petra a Pavla, jimi pipomenou dvoust vro vysvcen kostela
svatho Petra a Pavla na Milch.
Velmi si vm Va nklonnosti a Vaeho
ptelstv, zakonil rozpravu starosta Jan
Terela. Ji dnes se tm na Vai dal nvtvu na obce.

Na kole za svatm Eliem


Ve stedu 20. ervence 2010 se uskutenil
VIII. ronk duchovn ekologicky spor-

,
:
.

,

.
,


.
.

,
. ,
.
,
.
,
.

tovn akce Na kole za sv. Eliem, kterou


podala Pravoslavn akademie.
Stedn nron trasa mila kolem 70 km
a zanala ve Vilmov vedla kolem vtrnho mlna v Pemyslovicch, dle do
Pten, Vcova, Hamr, pak cyklostezkou
Repeskm lebem do Repech a Protivanova. Na mst se u vtrn elektrrny konala spolen modlitba pod irm nebem.
Po obd vedla zpten cesta pes Jednov
a Konici.

Chrmov svtek v Karlovch Varech


Chrmov svtek v Karlovch Varech svatch apotol Petra a Pavla se slav 12. ervence. Tento den archijerejskou sv. liturgii
slouil metropolita Krytof spolu s kanclem MR otcem mitr. prot. Mgr. Josefem
Hauzarem, duchovnm sprvcem a pedstavitelem Podvorija Moskevskho patriarchtu otcem prot. Mgr. Nikolajem Lieukem a dalmi devti duchovnmi z
esk republiky a Slovenska i ze zahrani.
Chrm svatch Petra a Pavla v Karlovch
Varech je ji nkolik destilet sdlem Podvorija Zastupitelstv Moskevskho patriarchtu a peuje o rusky hovoc pravoslavn kesany. V letonm roce se jeho
pedstavitel stal vedoucm Duchovn-kulturnho stediska Rusk pravoslavn crkve
pi Velvyslanectv Rusk federace v Praze.


, 20 2011 ,
VIII- --
. , .


70 ,

, , , .
.
.

Vme, e se tak bude rozvjet nae dobr


vzjemn spoluprce s nejvt pravoslavnou crkv svta.

Dest vro na Abergu


Dkvzdnm podkovala Hospodinu
matka igumena Nektria (Rhmannov)
za deset let monask sluby na Doubsk
hoe u Karlovch Var v pondl 11. ervence 2011. Tuto bohoslub vykonal metropolita Krytof spolu s otci duchovnmi
pedstavenm Podvoria Moskevskho patriarchtu prot. Nikolajem Lieukem, archimandritou Sergijem, archimandritou
Kosmou a igumenem Izaiem. Vladyka
Krytof v zvru dkvzdn vyznamenal
matku igumenu Nektrii dem sv. Cyrila
a Metodje zlatou medail, za jej obtavou slubu Bohu i lidem v nelehkch pod-

12 .
.
, .
, .


.
- .
,

.


, 11 2011
, - (Rhmannov)

ikona 3 /2011

47

KRTCE

nch osob a pravoslavnch i jinoslavnch


vcch. Matce igumen Nektrii pejeme
hojnost Boho poehnn v pevnm zdrav
na pmluvy pesvat Bohorodice, svatho
Nikolaje Divotvce i svatho Nektrie, jeho jmno pijala pi mniskch postiinch. Mnoh a blah lta!

daili. Ke gratulaci se pipojil tak duchovn


sprvce otec Josef a vc, kte se v hojnm potu zastnili tchto slavnostnch
bohoslueb. Tuto nedli si toti v Marinskch Lznch pipomnali pamtku svatho Vladimra, na jeho poest byl pravoslavn chrm zbudovn.

almist v Marinskch Lznch

mnkch ve skitu monastru sv. Nikolaje.


Za jejho desetiletho psoben na Doubsk hoe (Abergu) se stal malebn devn
monastrsk chrm mstem duchovn tchy pro stovky vcch z esk republiky
i ze zahrani. Matka Nektrie podkovala
vladykovi Krytofovi za vysok ocenn
svho desetiletho psoben a vyjdila
vdnost za podporu, kter se j dostv
ze strany pravoslavnch duchovnch i vcch. Milou a skromnou jubilantku pilo
ten den pozdravit velk mnostv duchov-

.
:

. , ,
.
-
.

. . ()

V nedli 10. ervence 2011 navtvil metropolita Krytof Pravoslavnou crkevn


obec v Marinskch Lznch v doprovodu
hypodikona Alexije a almist Pavla a Nikolaje. Na prahu chrmu svatho Vladimra
vladyku vtal jeho duchovn sprvce mitr.
prot. Mgr. Josef Hauzar, kancl MR v
Praze, spolu s duchovnm sprvcem v Ai
jerejem Romanem Mastkem. Otec Josef
ve svm pivtn zmnil nadchzejc stodest vro zaloen chrmu, na jeho
poest pipravuj mstn vc rekonstrukci
a vybaven zvonice. Nsledovala archijerejsk svat liturgie, pi n metropolita
Krytof udlil chirotesii almisty bratru
Mgr. Eduardu Neupauerovi, Ph.D. V zvru
bohoslueb pak pogratuloval chrmovmu
starostovi a almistovi Ing. Vladimru Tatarinovi k jeho kulatmu ivotnmu jubileu
a udlil mu za mnoholetou obtavou prci
pro slvu Bo a blaho pravoslavnho lidu
d svatch Cyrila a Metodje zlatou me-



.
, .

,
. -

,
,

. !


, 10 2011 ,

.
. . ,
,
.

48

ikona 3 /2011

,
. ,

- .
. .


.
, .
, .


6
.

KRTCE
Posvcen svatho ke v Most
Ve svten den 6. ervence navtvil metropolita Krytof pravoslavnou crkevn
obec v Most. Nejprve slouil archijerejskou sv. liturgii v chrmu Narozen pesvat Bohorodice, kter je zrove hlavnm
chrmem Monastru svatho Prokopa Szavskho zaloenho metropolitou Dorotejem v 90. letech minulho stolet. Vladyka metropolita slavnostn pedal na
konci sv. liturgie novmu igumenu monastru otci Izaii igumensk ezlo. V jeho
osob se tak spojila loha duchovnho
sprvce i pedstavenho monastru.
Po bohoslubch nsledoval crkevn prvod z chrmu ke ki vztyenmu ped
farn budovou. Vladyka metropolita tento
ndhern k vysvtil a uloil do nj spolu
s otcem Izaiem schrnku s prvodnm
dopisem svdcm o tto udlosti. Vichni

, ,
90-
.

.

.
, .
, . : , ,
.

ptomn duchovn spolu s vcmi nakonec k polbili za zpvu: Ki tvmu


klanme se, Pane, a svat vzken tvoje
slavme.

Oslava svtku Cyrila a Metodje v Ronov


V den sttnho svtku 5.ervence 2011 se
ji poest konala v devnm kostele svat
Anny ve Valaskm muzeu v prod v Ronov pod Radhotm poutn pravoslavn
svat liturgie. Slavnostn bohosluby se zastnilo nkolik destek pravoslavnch vcch z moravskch crkevnch obc Perov,
Ostrava-Pustkovec, Brno, Stlky, Olbramovice a dalch. Velmi psobiv a hlubok
kzn pednesl otec Mgr. Libor Raclavsk,
duchovn sprvce Pravoslavn crkevn
obce v Perov, a spoluslouil otec Mgr.
Miroslav Kudla. Svatou zpovd poslouil
poutnkm otec Kliment Petr Koutn ze
Stlek, zatmco o technickou pomoc pi
svat liturgii se staral otec Karel Podrack
z Olbramovic. Zvltn dk si pak bezpochyby zaslou pveck sbor pod vedenm
bratra Jaroslava ernockho z Brna, jeho
krsn zpv podtrhl slavnostn rz cel bohosluby. Zvrem nezbv ne dodat, e
se asi vichni tme na dal v souasnosti
ji tradin poutn svatou liturgii v Ronov, kter se bude konat, d-li Bh, zase
pt rok 5. ervence, do t doby se vak

V nedli 26. ervna 2011, proila tato mal


nov crkevn obec na Tachovsku velk duchovn zitek.
Rok po zaloen zdej crkevn obce sem
zavtal vladyka metropolita Krytof aby posvtil nov prestol a celou kapli v est Narozen sv. Jana Ktitele.
Starosta obce Frantiek urka vladyku pivtal starm slovanskm zpsobem chlebem a sol. Mstn duchovn sprvce prot.
Mgr. Eugen Bako vladyku uvtal spolen
s ostatnmi duchovnmi ped chrmem s
prosbou o archijerejsk modlitby.



,
5 2011 , , --
.
-

,
-, , ,
.
,
,

. .
,

v Ronov setkme jet jednou, a to 5.


z, kdy pi panychid uctme pamtku
otce Petka, kter zemel muednickou
smrt v dob tzv. heydrichidy.

Hale svcen olte a chrmu

ikona 3 /2011

49

FOTOREPORT

Svat
tajina ktu
v chrmu Nejsvtj Trojice
v Rokycanech
11. 6. 2011



11.6.2011
Prot. David Dud I .

Syn Gabriel duchovnho sprvce v Rokycanech otce Davida Dude I


,

Svatou tajinu ktu udlil metropolita Krytof tetmu dtti duchovnho


sprvce v Rokycanech otce Davida Dude I
,

50

ikona 3 /2011

Novoktnce pebr mtuka Rozlie, fot ddeek Dud I


,
, -

FOTOREPORT

Svatojnsk
pou 2011
a kest mal Eliky
Svat Jan pod Skalou
25 6. 2011

2011


25.6.2011
O. Igor Efremuskin a o. Pavel a kmotr I. Stelec I . ,
. .

Vladyka dv svat pijmn I

ikona 3 /2011

51

FOTOREPORT

Elika I

Sestra Kateina, kmotra Tana a maminka Marie I ,

52

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Kmotra T. Stelcov, tatnek otec Mgr. Ing. Roman Hajdamaenko a J.B. metropolita Krytof I . , . .

ikona 3 /2011

53

KRTCE

Ped svatou liturgi vladyka s duchovnmi


posvtil rekonstruovan olt, do kterho
vladyka metropolita vloil ostatky sv. muednka Evena, a zevnit i zvenku cel
chrm. Pot zaznla liturgie sv. Jana Zlatostho v jazyce eskm, kterou vladyka
vykonal na novm antiminsu, kter vladyka datoval dnem 26. ervna 2011 (7519
od stvoen svta).
Za svoji zslunou pastskou slubu pro
rozkvt pravoslavn crkve byl duchovn
sprvce o. Eugen vyznamenn prvem noen epigonatia (duchovnho mee).
Rovn starosta obce obdrel vyznamenn
- pochvaln diplom za nezitnou pomoc
pi oprav a zskn chrmu pro bohosluebn ely, Julie Bakoov obdrela po-


. , , ,
. ,
, ,
, ,
, 5
. ,

5 ,
,
.


, 26 2011 ,
.
,

. .

54

ikona 3 /2011

chvaln diplom za veden crkevnho


zpvu.
Tak br. Michal Polansk z nedalek obce
Branka dostal pochvaln diplom, podobn
jako bohuznm mecen z te obce,
kter byl vyznamenn zlatou medail dem Cyrila a Metodje. Oba za obtavost a
nezitnou prci na zveleben kaple v obci
Branka.
Nedln poas se vydailo a tak slavnost
mohla pokraovat postnm pohotnm v
Milch, kter ve svm domku pro vzcn
hosty pipravila rodina Kopoloviovch.
Zvrem nezbv nic jin ne vem vyznamenanm a ptomnm vcm i hostm popt hojnost Boho poehnn, a
vem Hospodin nahrad stonsobn a
ochrauje je na Mnoh a blah lta!

tojn liturgick zzem. Ped zatkem sv.


archijerejsk liturgie postihl vladyka metropolita Krytof bratra Olega Gridinu na
almistu pro chrm sv. Vavince (Lavrentije) v Kladn. Dle vladyka pi sv. liturgii
udlil svatou tajinu ktu mal Jelizavet
(Elice) dcei otce Romana a mtuky Marie. Po ukonen bohoslueb se konal prvod ke sv. Ki umstnmu na pozemku
bratra Jana Miloslava Pletnka na poest
poustevnka Ivana, kter za svho ivota

Svatojnsk pou
Pou ke svatmu Ivanu eskmu se letos
uskutenila za hojn asti duchovnch i
vcho lidu. Poutnci tradin putovali do
obce Svat Jan pod Skalou pky nebo na
kole i jinmi dopravnmi prostedky. P
prvod ze eleznin stanice Srbsko vedl
otec Mgr. Patrik P. Ludvk z Lankrouna.
Bosk liturgie se tentokrt konala u Svatojnskho pramene, kde duchovn sprvce
pouti otec Mgr. Ing. Roman Hajdamaenko
se svmi spolupracovnky pipravil ds-


-. .

.

, .
,
.
. ,
, 26
2011 (7519
).

.
( ).


. .

stavl podobn ke. Nakonec otec Roman


pozval vechny ptomn na postn pohotn. Otci Romanovi a mtuce Marii k narozen a ktu jejich dceruky, kter dostala
jmno po novomuednici knn Jelizavet: Mnoh lta!

. ,
.
.
,

, .

,

, .
!


.

, .

. .

KRTCE
Svcen svatho prestolu v Chomutov
V chrmu Svatho Ducha v Chomutov byl
ve svten den 13. ervna vysvcen nov
prestol, na jeho zhotoven pispl bratr Viktor Krailo. Svcen vykonal metropolita Krytof spolu s otci duchovnmi: mitr. prot.Mgr.
Vladimrem Jachukem, zpadoeskm
okrunm protopresbyterem, archimandritou ThDr. Markem (Krupicou) z Litomic,
archimandritou Sergijem (Ivannikovem)
z Prahy, igumenem Stefanem z Polska, prot.
Mykolou Onulenkem z esk Lpy, prot.
Mgr. Evenem ervinskm z st nad Labem, jerejem Ivanem P. Hadravou ze eleznho Brodu, jer. Mgr. Miroslavem Vachatou
z Krupky, prot. Mgr. Olegem Machnvem z
Klatov, prot. Vladimrem ejkou z Podboan,
prot. Mykolou Masukem z Liberce a mstnm duchovnm sprvcem prot. Mgr. Ernestem Raptsunem, protodikonem Vasylem
Buukem, metropolitnm dikonem Vasilem
erepkem, editelem Nedln koly sv. Ludmily, dikonem Vitalijem Pipaem, hypodikonem Mgr. Andrejem Vostikovem a almistou Nikolajem ivucem z Prahy. Po
ukonen obadu svcen svatho prestolu,
jeho hlavn st tvo ukldn svatch ostatk muednk, se konala archijerejsk
svat liturgie. Hlubokm a obsanm kznm pi n poslouil otec okrun protopresbyter Mgr. Vladimr Jachuk. Vladyka me-


, . .

.


. . (),
.

, ,
.
.
,

, !



13
,
. -

tropolita nakonec pogratuloval duchovnmu


sprvci otci Ernestovi ke zbudovn novho
olte v chrmu, kter ji nkolik let pat
na mstn pravoslavn crkvi. Metropolitn

protodikon Vasyl Buuk spolu s pveckm


sborem vedenm mtukou Kseni (Oksanou) Raptsunovou a bratrem Ing. Frantikem Fedorem zazpvali Mnoholet.


.
. ,
, -
() ,
()
, , . , .
--,
. ,
.
, . , .
, .
.
, , , . ,
, .

,
,
. -


.

, .
()
. . .

ikona 3 /2011

55

KRTCE

Chrmov svtek prask katedrly


Ji od doby svho vysvcen 28. z 1935
svatm muednkem biskupem Gorazdem
a ruskmi a srbskmi archijereji slav prask katedrla svatch Cyrila a Metodje
chrmov svtek 5. ervence. Letonho
roku slouil tento den sv. archijerejskou liturgii vladyka metropolita Krytof spolu
s pedstavenm katedrly metr. mitr. prot.
ThDr. Jaroslavem uvarskm, Ph.D., otcem
archimandritou Kosmou, prot. Ing. Jim
pem a dalmi duchovnmi. Ve svm kzn vladyka hovoil o vznamu misijnho
dlka svatch vrozvst pro vechny slovansk nrody. Po ukonen bohoslueb
vyznamenal sestru Irenu Rudlovou, kter
psob v Poslaneck snmovn Parlamentu
esk republiky, dem svatch Cyrila a
Metodje zlatou medail. Sestra Irena napklad pomohla v letonm roce uspodat
vystoupen Hlas pravoslav v esk republice a mla velk podl na uspodn
mezinrodn konference k 90. vro pijet rusk emigrace v eskoslovensku. Blahopejeme!

Koncert duchovn hudby v Kadani

msto Kada. Pveck sbor Anonym na


nm zazpval duchovn psn vchodn
i zpadn crkve vnovan liturgickmu
roku. Koncert se konal pod ztitou metropolity Krytofa, kter na nm vystoupil
s vodnm i zvrenm slovem. Zvlt
v nm zdraznil krsnu a mimodnost
liturgickch zpv v rmci blcho se cyrilometodjskho jubilea. Nebo v dob
pchodu svatch vrozvst nebyli kesan rozdleni do jednotlivch crkv.
Tehdy byla jen jedna veobecn apotolsk
crkev. V zvru metropolita podkoval organiztorm koncertu, zvlt pak umleckmu vedoucmu a sbormistrovi Michalovi Novenko.

Poprv v djinch Pravoslavn crkevn


obce v Kadani se konal v chrmu Narozen
pesvat Bohorodice koncert duchovn
hudby. Spolu s crkevn obc jej podalo

Duchovn sprvce prot. Vladislav ejka


spolu s vcmi pozval vladyku metropo-



,
28 1935
,
.
5 .


. . - , - , . . .
-

Vyznamenn v Podboanech

.

. ,

,
.
, ,
90-
.
!



. .
,
.
, .

56

ikona 3 /2011

litu Krytofa v nedli dne 19. ervna 2011


do Podboan, kde jej uvtali srdenmi
slovy spolu s chlebem, sol a kvtinami.
Archijerejsk svat liturgie se konala za
asti mstnch vcch a host. Spolu s
vladykou Krytofem a duchovnm sprvcem slouil tak okrun protopresbyter ze
atce mitr. prot. Mgr. Vladimr Jachuk a
dal duchovn. Zpval pveck sbor z Chomutova za zen bratra Ing. Frantika Fedora. Pi bohoslubch vyznamenal vladyka metropolita mstnho duchovn
sprvce prvem noen zlatho ke s ozdobami. Po ukonen sv. liturgie dle vyznamenal vladyka Krytof ptomnho starostu Podboan bratra Mgr. Bc. Radka
Reindla zlatou medail du svatch Cyrila
a Metodje za dlouholetou plodnou spoluprci msta s na crkevn obc. Otec Vladimr Jachuk pot podrobn popsal, v
em tato spoluprce a pomoc ze strany
msta spovala, a pipomenul, e pan starosta Radek Reindl pochz z rodiny naeho vzcnho ji zesnulho duchovnho
otce prot. Josefa Posnera. Dky svmu starostovi bylo ped lety oteveno v Podboanech jedinen muzeum ech z Volyn,
kte po svm nvratu do vlasti zaloili
mstn pravoslavnou crkevn obec.
Vladyka metropolita spolu s duchovnmi
a vcmi se v Podboanech modlil zvlt


- , .

. ,
, .


, 19 2011 , . , , - .

. . .
.
. . .


. ,

KRTCE

za prezidenta esk republiky Vclava


Klause, kter tento den oslavil sv sedmdest narozeniny.

Modlitby za umuen v roce 1942


V sobotu 18. ervna t.r. slouil vladyka metropolita Krytof svatou liturgii s panychidou v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice
ve Vilmov za vechny obti nacismu.
Tento den v roce 1942 byla zvltnm oddlem SS dobita pravoslavn katedrla
v Praze, ve kter se ukrvali eskoslovent




.
, , ,
-
, , .
.

, .
,
.

1942
, 18 . .,

vojci parautist po splnn bojovho


kolu. V souvislosti s tm byly zatkny,
mueny a popraveny stovky pravoslavnch
ech a Moravan i ostatnch oban, kte
se astnili domcho odboje proti faizmu. esk a moravskoslezsk pravoslavn eparchie byla nacisty zruena, jej
biskup svat muednk Gorazd byl popraven spolu s duchovnmi Vclavem iklem
a ThDr. Vladimrem Petkem a dalmi pravoslavnmi vcmi. Vichni duchovn byli
deportovni na nucen prce do e,
vechny chrmy byly uzaveny a veker
pravoslavn movit majetek byl konfiskovn ve prospch oddl SS. Podobn osud
postihl tak eskoslovenskou jurisdikci
konstantinopolskho patriarchtu, jej
nejvy pedstavitel arcibiskup prask
a celho eskoslovenska vladyka Savvatij
byl deportovn do koncentranho tbora
v Dachau.
Vladyka metropolita pipomnl tuto pohnutou historii eskho pravoslav v chrmu, kter byl v roce 1942 nacisty uzaven,
duchovn sprvce odvleen na nucen
prce a veker movit invent zabaven
vetn stavebnho materilu na farn budovu.
Nakonec vladyka metropolita pipomnl,
e dnenho dne 18. ervna si jeho ven
pedchdce vladyka metropolita Dorotej

.
1942
,
-. ,

,
,

.
, ,
,
- ,
. -

pipomnal den svho nebeskho ochrnce. Vn pam vem muednkm za


svobodu i naemu milovanmu vladykovi
Doroteji.

Kozck stanice v Praze


Kozck stanice Svat Trojice oslavila v nedli 12. ervna 2011 druh vro sv existence. Stanice je organizovna jako nezvisl obansk sdruen, kter se zabv
djinami kozctv a jejich nadasovmi
idely. Jednou z aktivit kozk prask stanice je dobrovoln poadatelsk sluba pi
bohoslubch, procesch a prvodech konanch pravoslavnou crkv v Praze i na jinch mstech v esk republice. Na vronm setkn j za to podkoval metropolita
Krytof a poehnal jej dal Bohu mil innosti.

Svat tajina ktu v Rokycanech


Svatou tajinu ktu udlil metropolita Krytof tetmu dtti duchovnho sprvce v Rokycanech otce Davida Dude. Kest se uskutenil v sobotu 11. ervna 2011 v chrmu
Svat Trojice za hojn asti mstnch vcch, ale i etnch host dokonce i ze Slovenska a Rumunska. Novoktnec dostal
jmno Gabriel podle archandla Gabriela,
kter pesvat Bohorodice pinesl zvst o
narozen Spasitele. Vladyka Krytof ve sv


, ,

.
,
,

, .
, 1942
, , , , .
, 18


. .


, 12 , .

ikona 3 /2011

57

KRTCE

naeho neznmjho pravoslavnho kesana. Gratulujeme otci Davidovi a pejeme


mu, aby na nm a cel jeho rodin spovalo Bo poehnn.

Dest vro v Lesn

promluv po ukonen kestnch obad


zdraznil, e novoktnec se znovu narodil
v Duchu a v Pravd, peel ze smrti do ivota a byl postaven na cestu smujc do
Boho krlovstv. Otec David podkoval
metropolitovi za pijet pozvn a podlil
se s ptomnmi o mylenku, e, kdy je
lovku tko a m njak vn problmy
a starosti, m se podvat do dtsk tve,
kde vdy uvid zi patc istot a radosti
Bo. Dokonce lid nevc, kdy se setkaj
s dtskm smchem a radost, asto zakou
Bo blzkost a stvaj se vcmi. Nakonec
astn otec se svou rodinou a kmotry pozval vechny do mstnho sportovnho
klubu a krlovsky je pohostil. Zajmav
bylo, e klubu vvodil dres Jaromra Jgra,


,

.


,
, . -

, ,
,

.


, 19 2011 , . -

58

ikona 3 /2011

Dest vro posvcen svatho prestolu


v est Svat Trojice v chrmu sv. Mikule
v Lesn oslavili vc archijerejskou sv. liturgi. Duchovn sprvce otec prot. Stefan
Lohoyda pozval do Lesn svtitele sv. prestolu metropolitu Krytofa a dal duchovn
otce: kancle mitr. prot. Mgr. Josefa Hauzara z Marinskch Lzn, dkana Milana
Horvta z Tachova a prot. Mgr. Eugena Bakoe z Mil a Hale. Dle o. metropolitnho dikona Vasila erepka, editele
Nedln koly sv. Ludmily v Praze, o. hypodikona Mgr. Andreje Vostikova, tajemnka Metropolitn rady a almistu z chrmu
Zvstovn pesvat Bohorodice Na Slupi
bratra Nikolaje ivuce.
Ped chrmem uvtal tradin metropolitu
Krytofa chlebem a sol kantor bratr Andrej
Sulima a mtuka Viktoria Lohoydov mu
darovala kytici kvt. Za zpvu Jest
vpravd dstojno vichni ptomn vstoupili do chrmu. Svat prestol byl vysvcen
v est Pesvat Trojice a byly do nj vloeny ostatky svatch muednk Evena
(Evgenija) a dalch. Po svm vysvcen se

, , - .

. . .
.
. . .


. ,



.
, , ,
-
, , .
.

stal duchovn oporou lesenskch vcch,


kterm se mezitm podailo zskat cel
chrm sv. Mikule do vlastnictv crkve.
Vladyka metropolita Krytof ve svm kzn vyzdvihl, e se Lesn stala duchovn
matkou dalm nov vzniklm crkevnm
obcm v Milch, Tachov a Hali. Podobn
jako Jeruzalm je duchovn matkou vech
crkv svta, tak je i tachovsk duchovn
obec matkou nov zzench crkevnch
obc, chrm a kapl.
Po ukonen bohoslueb vladyka metropolita daroval duchovnmu sprvci prot.
Stefanu Lohoydovi ikonu sv. muednka

, .
,
.





. . .
: . .

, .
. .
,
. , . ,

KRTCE
Vclava, knete eskho, na pamtku jubilea sv. prestolu s ostatky muednk.
S pozdravy vystoupili tak kancl o. J. Hauzar i otcov duchovn dkan M. Horvt
a E. Bako. Nakonec duchovn sprvce otec
Lohoyda s vcmi pozval hosty na pohotn do mstnho zmku. Pejeme lesensk
crkevn obci, aby nadle byla vrnm
strcem pravoslavn vry na tachovsku
a starostlivou duchovn matkou vem crkevnm obc, kter duchovn zrodila.

Spolen zasedn Metropolitnch rad


eskch zem a Slovenska
Metropolitn rady eskch zem a Slovenska zasedaly spolen 8. a 9. ervna 2011
v Gorazdov cyrilometodjskm stedisku
duchovnch setkn pi Monastru Zesnut
pesvat Bohorodice ve Vilmov u Litovle.
Hlavnm tmatem byly otzky spojen
s ppravou 1150. vro pchodu svatch
vrozvst Cyrila a Metodje na Moravu.
Ptomn lenov Metropolitnch rad v ele
s metropolitou Krytofem, arcibiskupy Simeonem a Jim a vikrnmi biskupy Tichonem a Jchymem vyhlsili celocrkevn
nrodn pou do Mikulic na sobotu 25.
kvtna 2013. Na tuto pou byl pozvn Jeho
Svatost patriarcha konstantinopolsk Bartolomj I., dal slovant pravoslavn patriarchov a pedstavitel nrodnch a mst-

.
,
- ,

.
. ,
() .
, , ,

. .
,

, .
, ,

, .



. . , , . . .

nch pravoslavnch crkv. Metropolitn


rady dle navrhly uspodat celocrkevn
pou tak na Slovensku, a sice nsledujcho dne v nedli 26. kvtna na Dvn spolu
s tmatickou expozic o ivot a dle svatch vrozvst a jejich k. Na podobn
tma doporuila dle uspodat v jubilejnm roce konference a vdeck symposia.
Ze strany Michalovsko-koick eparchie
veden arcibiskupem Jurajem vzela iniciativa uspodat v prvn polovin kvtna
2013 pou tak do Solun do rodit svatch vrozvst a umstit na tamjm
chrmu jim zasvcenm pamtn desku.
Dle podpoila projekt televiznho dokumentu spolen ve spoluprci s mskokatolickou crkv, kter pipravuje nezvisl
tm filmovch umlc ve spoluprci s eskou televiz.
Ve druh a tet sti zasedn lenov Metropolitnch rad rozhodli podat Posvtn
synod, aby rok 2013 vyhlsil rokem svatch
Cyrila a Metodje. Nakonec se Metropolitn
rady zabvaly ppravou dnho mstnho
crkevnho snmu, kter se m konat
v druh polovin jubilejnho roku.

Svat liturgie k sedmdestinm editele


Prask eparchie
Dne 29. kvtna 2011 byla odslouena
v chrmu sv. Cyrila a Metodje v Praze 2.

. .
. . ,

, .




8 9
2011
.
, 1150

. ,


25
2013 .

slavnostn sv. liturgie k sedmdestinm editele Prask pravoslavn eparchie otce


Jaroslava uvarskho. Jeho Blaenost Doc.
ThDr. Krytof, Ph.D. spolu s biskupy, duchovenstvem a jubilantem oslavil vznamn ivotn jubileum ThDr. Jaroslavava
uvarskho, Ph.D.

I,

.


, , 26 ,


. .
- , ,
2013


ikona 3 /2011

59

KRTCE

Archijerejsk vizitace v Chebu


V nedli 15. kvtna 2011 vykonal Jeho Blaenost metropolita Krytof archijerejskou
vizitaci nov zaloen Pravoslavn crkevn
obce v Chebu. Nejprve slouil archijerejskou sv. liturgii v chrmu sv. Vclava, kter
si pravoslavn pjuj od mstn mskokatolick farnosti. Pot besedoval s duchovnm sprvcem otcem Nikolajem Popoviem
a se leny crkevn obce o aktulnch problmech a misijnch kolech v Chebu
a okol. Vizitace se astnil tak n sluebn nejstar pravoslavn duchovn arcidkan mitr. prot. ThDr. Jan Kivka a tajemnk pro vnj vztahy Metropolitn rady
eskch zem br. Mgr. Ondej Chrst.
Chebt pravoslavn vc pipravili pro sv
hosty nedln obd a podle starho slovanskho zvyku symbolicky darovali vladykovi zdoben domc chlb.

jiny, igumenem Stefanem z Polska, igumenem Onufrijem zpovdnkem monastru


a otci duchovnmi prot. Mgr. Erastem Raptsunem z Chomutova, prot. Mgr. Olegem
Machnvem z Klatov, jer. Pavlem Samotovkou z Mlad Boleslavi, jer. Nikolaj Popovi z Chebu a protodikonem Vasilem
Buukem, se astnilo velk mnostv
poutnk z Prahy, host z Karlovch Var

a dalch naich farnost. Na zvr bohoslueb daroval metropolita Krytof monastru ostatky moskevskch svtitel Alexije
(Hermomogena) a Petra. Krom matky igumeny z Louek Valentny, sester Margarity,
Ldie a Olgy se tto udlosti astnila tak
matka igumena Nektrie z Doubsk Hory,
kter si letos pipomn dest vro pijet
sv mnisk schimy.

,
( ), .
.
14 . ,
, , ,
,
. , .
, . ,
.
,
,
.
() .
- , ,
,
- ,

.

Svtek ikony Neajnaja rdos


v Loukch
Ji nkolik let pebv zzran ikona staroslovnsky Neajnaja rdos (Neekan radost) v Monastru sv. Vclava a
Ludmily v Loukch u Karlovch Var. Letonho roku jej svtek pipadl na sobotu
14. kvtna. Na svten archijerejsk sv. liturgii, kterou slouil metropolita Krytof
spolu s archimandritou Benediktem z Ukra-

. , ,
- ,
.

,
2013
.

,
.



29 2011 .
2



.
,

-
.

60

ikona 3 /2011

, 15 2011 ,
.

. , .

.
, . . -
,
.

.

FOTOREPORT

Vyznamenan
v chrmu Vech svatch
zem eskch
Podboany, 19. 6. 2011



, 19.6.2011

Oba vyznamenan duchovn sprvce chrmu otec Vladislav ejka a


starosta msta Mgr. Radek Reindl I :

Starosta msta Mgr. Radek Reindl a J. B. metropolita Krytof I


ikona 3 /2011

61

FOTOREPORT

Pietn akt
na Olanskch hbitovech
Praha
9. 5. 2011

9.5.2011

Pamtnk rudoarmjc v Praze na Olanskch hbitovech I


-

Velvyslanec RF J.E. Sergej Borisovi Kiselev se poklonil u pamtnku obrnc Prahy astnk Praskho povstn I

62

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

O. Sergij s duchovnmi a vcmi ped Pamtnkem rudoarmjc I . -

1. mstopedseda Sentu PR Pemysl Sobotka a pedsedkyn Snmovny


PR Miroslava Nmcov I 1- -

R. Avanesyan, majitel kulturn-obchodnho centra Arbat s dcerou Inessou I


. , -

ikona 3 /2011

63

FOTOREPORT

Den vtzstv
na velvyslanectv Rusk federace
Praha
9. 5. 2011



,
9.5.2011

Velvyslanec RF J. E. Sergej Borisovi Kiselev a prezident R Vclav Klaus I



64

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Slavnostn ppitek I

Vydavatel asopisu Ikona Igor Stelec a prezident R Vclav Klaus I


Dstojnk v. v. F. dek, Da Vtkov, I. Stelec, generl v. v. F. dek,


I. Ivanko I . , , . ,
. , .

Letec RAF, archimandrita Sergij, A. Mienko, o. Vladimr, T. Stelcov I


RAF, , . , . ,
.

Mons. ThLic. Dominik Jaroslav Duka, mskokatolick arcibiskup prask I


. , -

ikona 3 /2011

65

IVOTN STYL

echy a Morava maj sv

ikonopisce

l
2. st

2-

Navazujeme na lnek z minulho sla a pedstavujeme jednotliv ikonopisce.


Mnich Paisij
Narodil se roku 1979 v Makedonii, kde byl
i pravoslavn poktn. V letech 1994-1997
navtvoval Stedn umleckou kolu ve
Skopje a pot tamt absolvoval Fakultu
vtvarnho umn (19971999). Z lsky
k Bohu vstoupil roku 2001 do Cetinjskho
monastru, kde roku 2005 pijal mnistv.
Mezitm se zaal vnovat crkevnmu
umn. V letech 2004-2006 proto vystudoval Fakultu crkevnho umn v Blehrad.
V souasn dob ije v pravoslavnm skitu
Promnn Pn v Tov u Chebu.
Ikona je podle o. Paisije modlitbou ikonopisce. Ikonopisec pomoc malskch prostedk pomh tomu, kdo se modl, probudit duchovn pocity.
kontakt: pajsij@gmail.com


1979 ,
.
19941997
,
(19971999).
2001
, 2005
.
.
20042006 .
.
, . ,
. ,
, .
: pajsij@gmail.com

66

ikona 3 /2011

Mnich Paisij: Svat Jan Zlatost l :

Mnich Paisij: Svat muednice Nadda l


:

Mnich Paisij: Spasitel l :

Sylva Novotn
Narodila se 13.1.1969 ve Zln. Pravoslavnou se stala v roce 1995.
Vystudovala vtvarnou vchovu na Pedagogick fakult Univerzity
Palackho v Olomouci a bakalsk studium djin umn na Filozofick fakult Univerzity Palackho v Olomouci (19881993).
V roce 2004 byla na studijnm pobytu na Ikonopiseck kole pi
Moskevsk duchovn akademii v Trojicko-sergijevsk lve a v ikonopiseck dln monastru Optina Pusty. V souasnosti dlkov
studuje pravoslavnou teologii na Bohosloveck fakult Preovsk
univerzity v Preov. ije a pracuje v Olomouci.
Veejn realizace:
Ikony Bohorodice a Krista Pantokrtora, ikonostas katedrlnho
chrmu sv. Gorazda v Olomouci (2005);
Ikona Bohorodice, sv. Metodje a sv. Gorazda II., monastr
sv. Gorazda, Hrub Vrbka (2008)
Ukiovn, katedrln chrm sv. Gorazda, Olomouc (2010)
Vm si toho, e jsem objevila svt ikon, vizuln realitu, v n se
ctm dobe. K ikonm pistupuji v prvn ad intuitivn, pocitov,
ale za nemn fascinujc povauji jej dal vznamov roviny, symboliku a odraz teologickho mylen. Ponoit se do obrazu samho
je pro m vdy tm hlavnm, ovenm ryzosti ivosti, otzkou
i odpovd. Ikona m pitahuje svou mnohoznanost, doke vyzaovat klid i sret dynamickou energi, je mon s n mluvit i mlet.
Zajm mne jako obraz, kter pozoruji, jak vznik pod mma rukama. Konkrtn ikona, kterou pouiji jako inspiraci, mi umon setkat se zrove vnitn s tmi, kdo se j dotkali dvno pede mnou,
i s tmi, kte jsou na ikon zobrazeni. Je velkm dobrodrustvm
zkoumat, jakmi prostedky bylo dosaeno danho inku. asto

Sylva Novotn: Ukiovn l :

ikona 3 /2011

67

IVOTN STYL

se uke, e tam, kde lovk hledal voln


taenou ru, je pomal, jemn a dlouho
budovan dotek pln koncentrace. Tm se
prce na ikon stv neustlm odkrvnm
rznch tajemstv, v nich historick a existenciln stv se jednm.
www.pravoslavne-ikony.cz
sylva@volomouci.cz

Sylva Novotn: Svat Jan anghajsk a San


Francisk l : C


13 1969 .
1995 .
,

(19881993).
2004 -
.

.
.
:
, . (2005);
, . .
II, . ,
(2008)
, . , (2010)

Sylva Novotn: Svat Ludmila l : C

68

ikona 3 /2011

,
, ,
. , , , ,
, .
, , .
,
,
.
, .
,
,
,
,
, .
,
, .
,
.
www.pravoslavne-ikony.cz
sylva@volomouci.cz

Sylva Novotn: Promnn Pna na hoe Tbor l :


      


 

 


 







 
 


 






 
 


 






 
 
 

















 







 
 




 




 








 



 

 
 

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko


Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

FOTOREPORT

Archijerejsk liturgie v chrmu


sv. Nikolaje
v Kotelnikch
Moskva, 12. 5. 2011


.

, 12.5.2011

J. V. metropolita Illarion, J. B. metropolita Krytof, J. P. vladyka Tichon I ,


,

70

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Chrmov sbor I

esk velvyslanec v Rusk federaci J. E. PhDr. Petr Kol s chot I



-

Vyznamenan Leonid Sevastianov vkonn editel fondu ehoe


Bohoslovce I

ikona 3 /2011

71

TMA

Optinsk
poustevna

Optinsk neboli Optina poustevna je jednm z nejstarch ruskch monastr. Nev


se, kdy pesn byl tento monastr zaloen,
ale podle legend poustevna existovala u
ped tataro-mongolskm vpdem na Rus.
Pedpokld se, e zakladatelem poustevny byl kajcn loupenk, kter se jmenoval Optin. Poustevna se nachzela nedaleko od malho msteka Kozelska.
O Kozelsku jsou zmnky v letopisech jako
o jednom ze starobylch mst, kter se nejvytrvaleji brnila bhem prvnho tataromongolskho vpdu. Msto bylo dobyto
velkou pesilou a pot, co v nm nezstal
jedin obrnce.
Nedochovaly se prakticky dn poznatky
o ivot monastru v tchto dvnch dobch. Avak existuj urit informace o Optinsk poustevn ze 17. stolet. Tehdy tam
psobil jako igumen otec Sergij. Sm monastr sestval pouze z jednoho devnho
chrmu a piblin deseti mnich, kte
ili v jednoduchch kelich. V monastru

, -
.
, ,
,
-.
,

.
. ,
,

- .
,
.

.
XVII .

byl po dlouh lta jen velmi mal poet


mnich, a proto byl v roce 1724 na pkaz
Synody zruen. Oputn monastr byl
zcela zpustoen, avak u po dvou letech
byl opt obnoven.
Nicmn skuten obnova Optinsk poustevny zaala na konci 18. stolet. Roku 1795
obrtil svou pozornost k monastru sm
moskevsk metropolita Platon. Ten tam
vyslal stavitele monacha Iosifa, a po roce
poslunka Psnoskho monastru Avraamije. Monastr byl zcela zpustl a obnovitel museli vynaloit mnoho sil, aby ho

.

,
.
-
1724
.
,
.

72

ikona 3 /2011

dali do podku. Pot co byly pekonny


problmy kadodennho ivota, zaal se
monastr roziovat. Brzy tam vznikla zvonice, nemocnin chrm, nov kelie a zahrada.
Nsledujc etapa vstavby v monastru
zapoala za pedstavenho Moiseje. Prv
bhem obdob jeho psoben byly vybudovny nov chrmy a restaurovny star
budovy. Tak byly postaveny nov obytn
budovy pro mnisk bratrstvo, jdelna, knihovna, mln a dokonce i tovrna na vrobu
stench taek a cihelna. Tak byly vybudovny obrovsk sady a zahrady, schopn
uivit u dost poetn mnisk bratrstvo.
Do naich dn se dochovalo mnoho devnch staveb: chrm Jana Pedchdce,
postaven jet v r. 1822, a domeky, ve
kterch pebvali bhem svch nvtv
Optinsk poustevny proslul rut spisovatel Gogol a Dostojevsk.


XVIII .
1795
.

,
. ,
, .

,
. , ,
.
.

. -

TMA
Rozvoj Optinsk poustevny pokraoval
i nadle. V 60. letech 19. stolet poet mnich doshl 150 lid. Pot co byl monastr
vybaven, mli jeho pedstaven as myslet
i na duchovn zleitosti. U ve stedovku
se tam zaaly vydvat duchovn knihy. Jednm z prvnch autor spis, je vznikly
v Optinsk poustevn, byl mnich Ioann.
Porfirij Gregorov podrobn popsal ivot nkterch vznamnch lid duchovn hodnosti, kte byli njakm zpsobem spojeni
s monastrem.
Tyto knihy mly velk vznam pro lidi,
kte nemohli opustit svj obvykl ivot
a odejt do monastru nebo se stt poutnky. Knihy jim poskytovaly duchovn
vzdln srovnateln s tm, jak by jim
mohli poskytnout proslul starci z monastru.
Avak poutnk pichzelo do Optiny tak
mnoho. Mezi nimi byl i znm spisovatel
F. M. Dostojevsk, jen pozdji vyjdil sv
mylenky a dojmy z nvtvy v romnu
Brati Karamazovi. A prototypem starce
Zosimy se stal starec z Optinskho skytu
Amvrosij. S monastrem byl spojen i dal,
nemn znm spisovatel L. N. Tolstoj.
A jeho rodn sestra byla dokonce pedstavenou enskho monastru, zaloenho
Amvrosijem. V nm starec strvil posledn
rok svho ivota.

, , ,
. ,
.
:
,
1822 , ,
.
. 60- XIX

. ,
,
.
. ,
, .

, .

,
, ,
.

V sovtskm obdob byla odlehl Optinsk


poustevna tie a nenpadn pro vtinu
lid uzavena. Na mst monastru vznikla
pila a zotavovna. Zatm posledn obnova
Optinsk poustevny byla zahjena v roce
1987. Zachoval stavby byly pedny Rusk

pravoslavn crkvi. Rok pot byly obnoveny


bohosluby, nejprve v Naddvenm chrmu, a pot v chrmu Uveden Pesvat Bohorodiky do chrmu. Krom toho byly
zskny svat ostatky ctihodnho starce
Amvrosije. Roku 1996 bylo uvedeno mezi

, .
.
.. ,

.

.
,
.. .
-

ikona 3 /2011

73

TMA

vech starc. Zde uvdme nkter z nich:


jeroschimonach Lev, jeroschimonach Makarij, schiarchimandrita Moisej, jeroschimonach Amvrosij, jeroschimonach Josif,
schiarchimandrita Varsofonij a jeromonachov Anatolij (Zercalov), Anatolij (Potapov) a Nektarij.
V osmnctm stolet proslavil monastr
starec Lev. O nm a o zzranch uzdravench, kter vykonal, se rychle dozvdla
skoro cel zem. Tehdy existovalo velmi
mlo lka, na venkov se lidem o nich
mohlo jen zdt, proto byli jedinou nadj
pro nemocn mastiki a divotvrci. Za
Lvem lid jezdili z rznch st zem a
starec nikomu neodmtl pomoci.
Jednm z nejznmjch optinskch starc
byl otec Amvrosij, obanskm jmnem Ale-

xandr Grenkov. Narodil se v roce 1812 v


Tambovsk gubernii. Otec Amvrosij proslul
jako prorok. Tradovalo se o nm, e zn
veker mylenky a hchy lid. Do skytu
za nm pro pomoc jezdili lid z celho
Ruska. Krom toho byl proslul i jako litel nemocn se po nvtv starce brzy
uzdravovali. Avak lovk musel pesn
dodrovat starcovy pokyny, pokud je nedodrel, mohl pijt na mizinu, onemocnt
a dokonce i zemt. Prv proto Amvrosije
lid poslouchali a vili si ho. Optinsk
poustevna proslula jako msto, kde se
uzdravovala due i tlo, a zstup poutnk
se netenil.
Starec Amvrosij je tak znm jako zakladatel sirotince, kter se nachzel pobl
Optinsk poustevny, a tak Kazanskho


,
.

.

,
.

, .
: ,
,
, , , (), (), .

. ,
,
.
,
, -

.
, .

,
- .
1812 .
. ,
.

. ,
: , , .

svat jet nkolik optinskch starc, a po


4 letech bylo ustanoveno soborn svcen
svtku.
Optinsk poustevna proslula nejen svmi
katedrlami, chrmy a pravoslavnmi relikviemi, ale pedevm svmi obyvateli.
O podivuhodnch starcch a divotvrcch
poustevny dodnes koluj legendy. Prv
dky vlivu starc se Optinsk poustevna
li od tisc jinch monastr, roztrouench po celm Rusku.
Starectv bylo zavedeno v Optinsk poustevn dosti pozd, proto dnes znme jmna

,
.
.

.
.
1987 .
.
, ,
. , . 1996 , 4
.

74

ikona 3 /2011

TMA

Znm je tak optinsk starec Varsonofij.


Jeho osud je tak velmi pozoruhodn. Ped
tm ne se stal mnichem Varsonofijem, byl
Pavel Plichankov lechticem a plukovnkem rusk armdy. Do monastru vstoupil
ve vku 50 let. Varsonofij ml jasnovideck
dar: vyprvl lidem o vech jejich hch
a ivotnch udlostech, piem uvdl
i pesn data. Krom toho proslul svou nezranitelnost nkolikrt zzran unikl
smrti, mimo jin i bhem rusko-japonsk
vlky.
Jednm z vznamnch prorok byl otec
Nktarij. Ten nejen e pedpovdl mnoh
udlosti ze svho vlastnho ivota, ale

i zpustoen monastru ve 20. letech minulho stolet. Kdy byl starec ve vyhnanstv v Cholmich, navtvil ho Georgij ukov, jemu Nktarij pedpovdl pt
velik vtzstv. Svat ostatky starce se nachzej v katedrlnm chrmu monastru.
V souasn dob Optinskou poustevnu navtvuj stle tisce poutnk, kte doufaj
v uzdraven na tchto svatch mstech. Optinsk poustevna je jednm z center duchovnho mniskho ivota v Rusku.

,
,
.
,
. ,
,
.

.
. , , .
50 .
:
,
.
, ,
,
- .


.

,
20- .
,
, .
.

,
. .

Samarsk sttn univerzita, Monastry


v Rusku, Ronkov prce, r. 2009

enskho monastru v amordin, kde


tak starec zemel ve vku 89 let. R. 1988
byl uveden mezi svat, jeho ostatky se nachzej v monastru Uveden Pesvat Bohorodiky do chrmu v Optinsk poustevn a stle konaj zzraky uzdravuj
nevyliteln nemocn.
Legendy koluj i o nsledovnkovi Amvrosije o Iosifovi a jeho zzranm renci.
Podivuhodn je to, e sm starec od dtstv
trpl nejrznjmi nemocemi, ale zrove
mohl uzdravovat ostatn. Jednou se jedna
nemocn ena uzdravila pot, co chvli
drela v rukou jeho renec. Po smrti
starce se nemocn uzdravovali dokonce pi
nvtv jeho hrobu.

, , , .
.
,
.

,
, ,
89 .
1988 ,
, .
- .


, ,
, 2009

ikona 3 /2011

75

FOTOREPORT

Cyrilometodjsk
pou
do Mikulic
21. 5. 2011


21.5.2011

O. archimandrita Sergij (Ivannikov), o. Alexandr (Belya), archimandrita Kosma (Bchl), a protojerejem Alexijem Juenkem, pedstavenm Zastoupen
na mstn pravoslavn crkve pi Moskevskm Patriarchtu I . (), o. (), ()
,

76

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Svatou liturgii slouil metropolita Krytof, spolu s metropolitou Kyrilem z Varny, biskupem Antonnem, vikem bulharsk stedoevropsk metropolie
z Berlna a dalmi duchovnmi I , ,
, ,

Svat liturgie I

ikona 3 /2011

77

FOTOREPORT

Svatou liturgii svm zpvem doprovodil brnnsk chrmov sbor I

almista A. Haluka, prezident Bratstva pravoslvnej mldee na Slovensku


- SYNDESMOS I . ,
-

78

ikona 3 /2011

almista Cyril I K

FOTOREPORT

J. V. vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brnnsk s doprovodem I , -,


Prvod pravoslavnch poutnk I

ikona 3 /2011

79

FOTOREPORT

Vicepremir a ministr financ Bulharsk republiky Simeon Djankov, starosta obce Mikulice Josef Heleic a dal host I -
,

estn host v arelu Pamtnku Mikulice na Hodonnsku I

80

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Vicepremir a ministr financ Bulharsk republiky Simeon Djankov klade


vnec I -

J. B. metropolita Krytof a J. B. metropolita Kyril z Varny I


estn host u pamtnku sv. Cyrila a Metodje v Mikulicch I .

ikona 3 /2011

81

TMA

Ctihodn

Amvrosij
optinsk

82

ikona 3 /2011

V chrmu Uveden Pesvat Bohorodice do


chrmu v Optinsk poustevn se nachz
relikvi s ostatky ctihodnho Amvrosije,
optinskho starce, lovka, jen v 19. stolet vznamn ovlivnil duchovn ivot celho Ruska. K jeho modlitebn pomoci
a pmluv se uchylujeme dodnes. U ostatk starce dochz k zzrakm, lid se
uzdravuj z nemoc, z nich nkter jsou i
nevyliteln.
Ctihodn Amvrosij nebyl biskupem, archimandritou, ba ani igumenem. Byl to prost
jeromonach. Kdy byl smrteln nemocen,
pijal schimu a stal se jeroschimonachem.
V tto hodnosti tak zemel. Pro ty, pro
kter je karirn postup nadeve, to me
bt nepochopiteln: Jak je to mon, takov vznamn starec a byl jen jeromonachem?
O pokoe svatch se velmi trefn vyjdil
moskevsk metropolita Filaret. Ten se jednou astnil bohosluby v Trojicko-sergijevsk lve, kde tehdy bylo ptomno
mnoho archijerej a archimandrit, kte
se tradin oslovuj Vae Vysokopeosvcenosti, Vae Vysokodstojnosti. A tehdy
ped ostatky naeho otce Sergije Radonskho metropolita Filaret pravil: Slym
tady vude sam Vae Vysokopeosvcenosti, Vae Vysokodstojnosti, jen ty, ote,
jsi prost ctihodn.



, ,

XIX .
.
, ,
.
, , , .

, .
.
:
,
?

.
- , , : ,
.
:
, -

TMA
Takov byl i Amvrosij, optinsk starec. S
kadm dokzal mluvit jeho e: Dokzal
pomoci negramotn vesnick en, kter
si stovala na to, e j hynou krty a e
proto ji milostpan vyene z domu. Uml
odpovdt na otzky F. M. Dostojevskho,
L. N. Tolstho a dalch, tch nejvzdlanjch lid dan doby. Vem jsem se stal
vm, abych jakkoli aspo nkter zachrnil (1K 9 : 22). Jeho slova byla prost, vstin a obas obsahovala i laskav humor.
My musme t na zemi tak jako kolo,
kter se ot. To se vdy jednou svou st
dotk zem, ale ostatnmi hned smuje
zase nahoru. My vak, jakmile padneme a
zalehneme na zem, tak ani u vstt nedovedeme". Kde je to prost, tam je na sto
andl, a kde je to sloit, tam nen ani jeden. Nechvstej se, hrachu, e jsi lep
ne fazole, jestli se rozmo, sm pukne.
Pro se lovk nkdy chov patn? - Protoe zapomn, e nad nm stoj Bh.
Kdo si o sob mysl, e nco m, ten o to
pijde. Nejlep ze veho je t prost.
Nelam si hlavu. Modli se k Bohu. Pn se o
vechno postar, jen mus t prost. Netrap se pemlenm o tom, jak a co m
udlat. A se m stt, co se stane prv
to znamen t prost. Je poteba t a
netruchlit, nikoho nesoudit, nikoho netrpit, a vem takovm m cta". t, ne-

, , , .
, .
: , ,
, .
..
.. , .
, (1 .
9, 22). , , :
, ,
, ;
, , .
, ,
.
, ,
.
? , ,
. ,
, . . .
. ,
. , ,
. ,
- . ,
, ,
, .

truchlit, bt se vm spokojen. Nic jinho


v tom nen. Pokud chce mt lsku, konej
skutky lsky, i kdy nejprve bez lsky.
A kdy mu nkdo ekl: Ote, mluvte velice jednodue, starec se usml: Vdy
jsem dvacet let prosil Boha o tuto jednoduchost.
Ctihodn Amvrosij byl v poad tet optinsk starec, k ctihodnch Lva a Makarije, a byl nejznmj a nejproslulej ze
vech optinskch starc. Prv on se stal
prototypem pro starce Zosimu z romnu
Brati Karamazovi a duchovnm uitelem
celho pravoslavnho Ruska. Jak byla
jeho ivotn cesta?
Kdy se hovo o osudech, asto se m na
mysli viditeln bh lidskho ivota. Avak
nesmme zapomnat na duevn drama, je
je vdy dleitj, plnj a hlub ne

vnj ivot lovka. Svat Basil Velik lovka popsal nsledujcmi slovy: lovk
to je neviditeln bytost. V nejvt me
se to vztahuje na duchovn osoby takov
rovn, na jak je ctihodn Amvrosij. Meme vidt osnovu jejich vnjho ivota a
pouze tuit jejich skryt vnitn ivot, jeho
zkladem je modlitebn zpas, neviditeln
ptomnost ped Bohem.
Ze ivotopisnch udlost, je jsou znmy,
meme vytyit urit dleit meznky
jeho strastiplnho ivota. Chlapec se narodil ve vesnici Bolaja Lipovica v Tambovsk gubernii ve zbon rodin Grenkovch,
kte byli tsn spojeni s Crkv: Dda byl

- .

.

,

. - .
,
, .
- : , ,
, :
.

,
,
.
" .
?
, . , ,

.
:

ikona 3 /2011

83

TMA

duchovn, otec Michail Fjodorovi byl kostelnkem. Ped narozenm dtte k ddovi
duchovnmu pijelo tolik host, e rodika musela bt pesthovna do pstnku pro lze, kde tak porodila syna,
kter pi svatm ktu dostal jmno na poest blahovrnho velikho knete Alexandra Nvskho. Pozdji Alexandr Grenkov, kdy u byl starcem, ertoval: Mezi
lidmi jsem se narodil a mezi lidmi stle
iju.
Alexandr byl estm z osmi dt. Vyrstal
jako il, bystr a ikovn dt, v psn rodin ho obas trestali za dtsk neplechy.
Kdy bylo chlapci 12 let, zaal navtvovat
Tambovskou duchovn kolu, kterou ukonil s vynikajcmi vsledky - byl nejlep ze
148 k. V letech 1830 a 1836 studoval
mlad mu v Tambovskm semini. Ml
bystrou a veselou povahu, byl hodn a duchapln. Alexandra mli jeho ptel velmi
rdi. Byl pln sil, talentovan, energick
a ml ped sebou skvlou ivotn cestu,
plnou svtskch radost a hmotnho blahobytu.
Avak cesty Pn jsou nevyzpytateln...
Svtitel Filaret psal: Vevdouc Bh vybr, peduruje od kolbky a povolv
v Jm stanovenou dobu, nevyzpytatelnm
zpsobem spojuje nejrznj okolnosti
s touhou srdce. Pn ve stanoven as pe-

,
.
,
, - .

, : , ,
, . -

84

ikona 3 /2011

psv a vede Sv vyvolen tak, jak by si


nepli, avak tam, kam tou dojt.
V roce 1835 krtce ped dostudovnm semine mlad mu tce onemocnl. Tato
nemoc byla jednou z prvnch etnch chorob, kter starce suovaly cel ivot. Svtitel Ignatij Brjananinov psal: Strvil jsem
cel ivot v nemoci a souen, jak v:
Avak nyn, kdyby nebylo souen, nebylo
by se m spasit. Velk iny nejsou, skuten mnistv nen, uitel nejsou; jen sou-

, ,
, ,
, .
, ,
, : ,
.

. , , ,
.
12
,
148 . 1830
1836
.
, ,
. , , , , ,
.
... :
, ,
,

. -

en vechno nahrazuje. Velk in je spojen s jeitnost; jeitnost je tk v sob


zpozorovat, tm spe oistit se od n; souen je ale oprotno od jeitnosti, a proto
pin lovku bohulib, mimodn
velk skutek, jen posl n prozeteln
Bh na zklad sv vle... Tato prvn
tk nemoc byla dvodem pro to, e
mlad seminarista sloil slib, e v ppad
uzdraven se stane mnichem.
Nicmn po tyi roky se nemohl odhodlat
splnit tento slib, dle jeho slov nemohl se
odhodlat okamit opustit ve svtsk.
Njakou dobu byl domcm uitelem
v jedn statksk rodin, pot pednejcm v Lipeck duchovn kole. Rozhodujc pro nj byla nvtva Trojice-sergijevsk lvry, modlitba u ostatk ctihodnho
Sergije Radonskho. Znm poustevnk
Ilarion, jeho mlad mu na cestch potkal, mu dal otcovskou radu: B do Optiny, potebuj t tam.
Po slzch a modlitbch v lve se mu svtsk ivot a zbavn verky zdly natolik
nepotebn a zbyten, e se rozhodl
spn a tajn odjet do Optiny. Mon e
nechtl, aby pemlouvn ptel a pbu-

, , ,
.
1835 , , , .
, ,
.
:
,
:
. ,
, ;
.

TMA
znch, kte mu pedpovdali skvlou svtskou budoucnost, zviklalo jeho rozhodnost
splnit slib zasvtit svj ivot Bohu.
V Optin se Alexandr stal kem vznamnch starc Lva a Makarije. V roce 1840
pijal mnisk odv, v roce 1842 byl postien na mnicha se jmnem Amvrosij. V
roce 1843 byl rukopoloen na jerodikona,
a v roce 1845 na jeromonacha. Za tmito
strunmi dky se skrv pt let prce,
asketickho ivota a namhav fyzick
diny.
Kdy znm duchovn spisovatel J. Posjeljanin piel o milovanou enu a ptel mu
poradili, aby opustil svtsk ivot a vstoupil do monastru, odpovdl: Rd bych
opustil svtsk ivot, ale v monastru m
polou pracovat do stj. Nevme, jak posluenstv by vykonval, ale sprvn vytuil, e v monastru by se snaili zkrotit
jeho ducha, aby se z nj msto duchovnho
spisovatele stal duchovn dlnk.
Alexandr byl pipraven vykonvat monastrsk prce. Mlad mnich pracoval v pekrn, pekl chleba, vail chmel (drod),
pomhal kuchai. S jeho asnm talentem
a znalost pti jazyk pro nj asi bylo nesnadn stt se pouze pomocnkem kuchae. Tato posluenstv ho vychovvala k
pokoe, trplivosti a schopnosti potlaovat
svou vli.

Ctihodn Lev a Makarij prozrav rozpoznali


v mladkovi budoucho starce a peovali o
jeho duchovn rst. Njakou dobu byl Alexandr kelejnkem starce Lva a jeho tecem,
dky sv prci mohl pravideln chodit za
starcem Makarijem a mohl mu klst otzky
tkajc se duchovnho ivota. Ctihodn Lev
si mladho poslunka velmi oblbil a vldn
ho nazval Saou. Avak z vchovnch d-

; ,
;
, ,
...
,
.

, , .
, . - ,
. ,
, :
, .
,
,
, ,
. ,
, ,

, -

.

. 1840
,
1842
. 1843 , 1845 .
,
, .
.


, :
, . , ,
,
,
.

. , , (), . ,
, , ,
.
, ,
.

vod ped lidmi podroboval zkouce jeho


pokoru. Dlal, jako by se na nj velice hnval. Ale ostatnm o nm kal: Bude z nj
velik lovk. Po smrti starce Lva se jinoch
stal kelejnkem starce Makarije.
Bhem cesty do Kalugy, kam se vydal, aby
byl rukopoloen na jeromonacha, se otec
Amvrosij, vyerpan pstem, siln nachladil a vn onemocnl. Od t doby se ji
nikdy zcela neuzdravil a zdravotn na tom
byl natolik patn, e v roce 1846 se s nm
kvli nemoci u louili. Po cel zbytek ivota sotva chodil, trpl nadmrnm pocenm, take se musel pevlkat nkolikrt
denn, nesnel zimu a prvan, mohl pijmat pouze tekutou stravu v mnostv, je
by sotva stailo pro tlet dt.
Nkolikrt byl na smrteln posteli, ale pokad se zzran, dky Bo blahodati,
vracel k ivotu. Od z 1846 do lta roku
1848 byl zdravotn stav otce Amvrosije natolik vn, e v keliji pijal schimu se zachovnm svho jmna. Avak pro mnoh
absolutn neekan se nemocnmu zaalo
dait lpe. R. 1869 byl jeho zdravotn stav
opt natolik patn, e u prakticky nikdo
nedoufal v jeho uzdraven. Byla pivezena
zzran ikona Kalusk Matky Bo. Po
bohoslub a kelejnm bdn, a pot po
pomazn svatm olejem, se zaalo starcovo zdrav lepit.

,
.

, ,
.
,
. -

ikona 3 /2011

85

TMA

Svat otcov popisuj piblin sedm duchovnch pin nemoc. O jedn z pin
nemoci kaj: Kdy se svat stali svtci,
zavali strzn kvli njakm nedostatkm nebo aby zskali velkou proslulost,
protoe mli schopnost ve trpliv snet.
A Bh nechtl, aby jejich pebyten trplivost zstala nevyuita, proto na n seslal
trze a nemoci.
Ctihodn Lev a Makarij, kte zavdli tradici starectv a rozumov modlitby v mo-


. ,
. :
.

.
, ,
,
.
,

, 1846
.
, ,
, , ,
,
.
,
,
. 1846 . 1848
.
,
.
. 1869 .
-

86

ikona 3 /2011

nastru, se stetvali s nepochopenm, pomluvami a pronsledovnm. Ctihodn


Amvrosij neml takov vnj starosti, ale
zejm dn z optinskch starc nenesl
tak tk k nemoci jako on. Na nm se
naplnila slova: Sla Bo se uskuteuje v
nemoci.
Zvlt dleit pro duchovn rst ctihodnho Amvrosije v danch letech byla spolenost starce Makarije. Nehled na nemoc
otec Amvrosij zstal jako dve v plnm
posluenstv u starce, i z tch nejmench
vc mu skldal ty. S poehnnm starce
Makarije pekldal patristick knihy, napklad pipravil pro tisk spis ebk do
rje od ctihodnho Jana, sinajskho igumena. Dky veden starce se otec Amvrosij
mohl bez velkch pot nauit tomu nejvtmu umn rozumov modlitb.
Jet za ivota starce Makarije a s jeho poehnnm chodili nkte mnii z mniskho bratrstva za otcem Amvrosijem, aby
se mu svovali se svmi mylenkami. Ale
krom mnich otec Makarij poslal za otcem Amvrosijem i sv laick duchovn
dtka. Takovm zpsobem si starec postupn pipravoval dstojnho nstupce.
Starec Makarij zesnul v roce 1860 a po jeho
smrti postupn okolnosti dopadly tak, e
otec Amvrosij byl dosazen na jeho msto.
Starec u sebe v keliji pijmal davy lid, ni-

, . .

.

.
:
, - ,
, . , ,
, .
,
, ,
, ,

koho neodmtal, lid za nm jezdili ze


vech kout zem. Vstval ve tyi nebo v
pt hodin rno, volal k sob kelejnky a
etlo se rann pravidlo. Pot se starec modlil sm. Od devti hodin zanaly nvtvy
nejprve mnich, pot laik. Kolem druh
hodiny mu nosili skrovn jdlo, potom
zhruba hodinu a hodinu a pl zstval o
samot. Dle nsledovala veern bohosluba, po n dl a do noci pijmal nvtvnky. Kolem 11 hodiny se konalo
dlouh veern pravidlo, po nm starec
konen zstval sm, k emu obvykle
nedochzelo ped plnoc. A tak to pokraovalo v prbhu vce ne ticeti let, kdy
den co den starec Amvrosij naploval svj
velik in. Ped otcem Amvrosijem nikdo

.
, , ,
.
:


. , -
,
.

, ,

, .
.
,
,
. , -

ze starc neotvral dvee sv kelije enm.


Avak starec nejen e pijmal mnostv
en a byl jejich duchovnm otcem, ale dokonce zaloil pobl Optinsk poustevny
ensk monastr Kazaskou amordinskou poustevnu, kam ve srovnn s jinmi
enskmi monastry t doby pijmali vce
nemajetnch a nemocnch en. V 90. letech 19. stolet poet mniek doshl 500.
Starec ml dar rozumov modlitby, jasnozivosti, konn zzrak, je znmo mnoho
ppad uzdraven. etn svdectv vyprvj o jeho blahodatnch darech. Jedna
ena z Vorone zabloudila v sedmi verstch od monastru. Nhle k n piel njak staeek v podrjasniku a skufii a svou
hol j ukzal, kterm smrem se m dt.
la tedy tm smrem, ihned spatila monastr a dola k pbytku starce. Vichni,
kdo slyeli jej vyprvn, si mysleli, e lo
o monastrskho hajnho nebo o nkoho
z kelejnk; najednou na zpra vyel kelejnk a hlasit se zeptal: Kde je tu Avdoja
z Vorone? - Moji mil! Vdy j jsem
Avdoja z Vorone! - zvolala vypravka.
Piblin po patncti minutch vyla plac
z domku a vzlykajc odpovdala na otzky,
e ten staeek, kter j ukzal cestu v lese,
nebyl nikdo jin ne sm otec Amvrosij.
Zde je jeden pklad jasnozivosti otce,
kter popsal jist emeslnk: Ml jsem jet

.
. 1860 , ,

.

, , .
,
,
. .
:
, .
,
- .
, . 11 ,
, , .
, , .

.

,

,
,

,
.
90- 19
500 .
,
, ,
.
.

.
- ,
. ,

. , , ,
-
; :
? !
! .
, ,
, ,
, ,
.
, :
.

,

.

.
:

,

. ,
, .
, ,
, .
, . , , - , ,
: , .
,
, . ?
. .
.

: !
...!
. , : ,
! !
!
!

ikona 3 /2011

87

TMA

do Optiny pro penze. Vyrobili jsme tam


ikonostas a za tu prci jsem ml od pedstavenho dostat celkem hodn penz.
Ped odjezdem jsem zael za starcem Amvrosijem pro poehnn na zpten cestu.
Pospchal jsem dom dal den jsem ml
dostat velkou zakzku tak za deset tisc a
zkaznci mli urit dorazit nsledujcho
dne ke mn do K. Lid byla u starce
spousta, jako obvykle. Dozvdl se, e ekm, a prostednictvm svho kelejnka mi
vydil, abych k nmu zael na aj.
Nastal veer a j jsem el k starci. Otec,
andl n, m u sebe zdrel hodn dlouho,
u se skoro setmlo, a on mi povd: Tak,
b s Bohem. Penocuje tady a ehnm
ti, abys ztra el na bohoslubu, a po n
pij ke mn na aj. Co to m znamenat? - myslm si. Ale neml jsem odvahu
odmlouvat. Starec m zdrel ti dny. Bhem veern bohosluby jsem neml na
modlitby ani pomylen hlavou se mi neustle honilo: Tady m svho starce!
Pkn jasnozivec...! Na svj vdlek te
me zapomenout. tvrt den jdu za
starcem a on mi povd: No, u je naase,
abys jel dom! B s Bohem! Bh ti ehnej! A a pijde as, nezapome Bohu podkovat!

. ,
- ...
:
!?
, ? ,
; , ,
.
, , !
. . ,
: , -

88

ikona 3 /2011

Veker zrmutek ze m opadl. Odjel jsem


z Optinsk poustevny a u srdce jsem ctil
lehkost a radost... Pro jenom mi otec ekl:
Nezapome potom podkovat Bohu!?
Dorazil jsem dom a co myslte? Vjedu do
vrat a hned za mnou moji zkaznci, oproti
dohod se toti opozdili o ti dny. Myslm
si tedy, ty mj blahodatn mil stare!
Od t doby uplynulo mnoho asu. Mj
star mistr smrteln onemocnl. Jdu navtvit nemocnho, on se na m podv a
najednou propukne v pl: Odpus mi mj
hch, pane! Vdy j jsem t chtl zavradit. Pamatuje, jak jsi se vracel z Optiny,
ml jsi tehdy ti dny zpodn. Byli jsme
ti a na mj pkaz jsme na tebe ekali ti
noci na cest pod mostem lanili jsme
po penzch, kter jsi dostal v Optin za
ikonostas. U bys t noci nebyl mezi ivmi, ale Bh dky nm modlitbm t
uchrnil ped smrt bez pokn... Odpus
mn, lotrovi! Bh ti odpus, jako ti j odpoutm. V tu chvli mj nemocn zachroptl a zemel. Nech jeho due odpov v pokoji. Byl to velik hch, ale velik
bylo i pokn!
Co se te uzdravovn, tch bylo bezpoet. Ta uzdravovn starec nejrznjm
zpsobem maskoval. Nkdy jako by ertem plcl nkoho rukou po hlav, a nemoc
byla pry. Jednou tec, kter pedtal

modlitby, trpl silnou bolest zub. Najednou ho starec udeil. Ptomnn se pousmli, protoe si mysleli, e se tec zejm
dopustil chyby pi ten. Ve skutenosti ho
pestaly bolet zuby. Nkter eny, kter
starce znaly, se na nj obracely: Ote
Abrosime! Natlu mi, bol m hlava. Nemocn se vdy po nvtv starce uzdra-

! . ,

. , ,
: ,
, .
, -
... , ! ,
. .
. , !
,
.
. , ,
, . , , .
.
, , , , .
. ,
:
! ,
.
, .
" ".

. , , , . :
, ,
. -
!
, . ,
, : ,
! .

, , , .
, , ,
. ,
:
,
, . ,
.

. ,

TMA
vovali, chudm lidem se zanalo v ivot
dait lpe. Pavel Florensk nazval Optinskou poustevnu duchovn lebnou pro rann due.
Duchovn sla starce se nkdy projevovala
ve zcela vjimench situacch. Jednou starec Amvrosij, shrben, oprajc se o hlku,
se odnkud vracel do skytu. Najednou
spatil nsledujc scnu: Na cest stl naloen povoz, vedle nj leel mrtv k a
nad nm plakal rolnk. Ztrta kon ivitele
- znamenala v ivot rolnk skutenou
pohromu! Starec pistoupil k mrtvmu
koni a pomalu ho dokola obeel. Potom
vzal proutek, lehl kon a zakiel na nj:
Vstvej, lenochu! - a k se poslun
zvedl na nohy.
Mnoha lidem se starec Amvrosij zjevoval
na velkou vzdlenost, stejn jako Mikul
Divotvrce, bu aby uzdravoval, nebo aby
pomohl v netst. Nkte, a bylo jich
velmi mlo, mohli spatit, nakolik je siln
modlitebn ptomnost starce ped Bohem.
Zde jsou vzpomnky jedn mniky, duchovn dcery otce Amvrosije, na jeho modlitbu: Starec se zcela napmil, zvedl hlavu
a pozdvihl ruce, jakoby v modlitebnm postoji. V tu chvli se mi zdlo, e jeho chodidla se oddluj od zem. Dvala jsem se
na jeho ozenou hlavu a tv. Pamatuji
si, e strop v keliji jako by nebyl, rozestou-

pil se, a zdlo se, e hlava starce stoup


vzhru. To jsem jasn vidla na vlastn oi.
Za minutu se ke mn otec naklonil, j byla
zkoprnl asem, pokioval m a ekl
nsledujc slova: Pamatuj na to, kam a
t me dovst pokn. Jdi.
Rozvnost a prozravost se u otce Amvrosije snoubily s pekvapivou, ist mateskou nhou srdce, dky n mohl zmrnit i
ten nejvt zrmutek a utit i tu nejtruchlivj dui. Lska a moudrost prv tyto
vlastnosti pitahovaly lidi ke starci. Slova
starce obsahovala moc, zaloenou na blzkosti k Bohu, kter mu daroval vepoznn.
To byla prorock sluba.
Bylo dno, e starcova posledn hodinka
nastala v amordin. Dne 2. ervna 1890
tam jako vdy odjel na lto. Na konci lta
se starec tikrt pokusil o nvrat do Optiny,
avak nebylo to mon kvli patnmu
zdrav. Po roce se nemoc zhorila. Byl pomazn svatm olejem a mnohokrt mu
podvali pijmn. 10. jna 1891 starec tikrt povzdechl, s nmahou se pokioval
a skonal. Rakev se starcovm tlem byla
penesena za podzimnho poprchvn do
Optinsk poustevny, piem ani jedna ze
svek, kter obklopovaly rakev, nezhasla.
Na poheb pijelo okolo 8 tisc lid. 15. jna
bylo starcovo tlo pohbeno na jihovchodn stran katedrlnho chramu Uve-

, ,
.
.
, , , , : ,
. .
,
,
.
.
, ,
. .

.

2 1890 .
.
,
. ,
.
. 10
1891 , ,
, .


, ,
, .
8 . 15
- , .
, 15 , 1890
,
,

.
. .
. , . .

. .

den Pesvat Bohorodice do chrmu, po


boku jeho uitele starce Makarije. Prv
na tento den, 15. jna, v roce 1890 starec
Amvrosij stanovil svtek na poest zzran ikony Matky Bo Pomocnice, ped
kterou on sm asto pronel vroucn
modlitby.
Roky plynuly. Ale pina k starcovu hrobu
nezarstala. Pily asy tkch zkouek.
Optinsk poustevna byla uzavena a zpustoena. Kaple na starcov hrob byla vymazna z povrchu zemskho. Avak pamtku na velikho spravedlivho ped
Bohem bylo nemon zniit. Lid nazdabh oznaili msto kaple a zstupy i nadle
chodily za svm uitelem.
V listopadu 1987 byla Optinsk poustevna
navrcena Crkvi. A v ervnu 1988 Mstn
snm Rusk pravoslavn crkve zaadil ctihodnho Amvrosije jako prvnho z optinskch starc mezi svat. V den vro obnovy monastru se z milosti Bo stal
zzrak: V noci po bohoslub v katedrlnm chrmu Uveden Pesvat Bohorodice
do chrmu myrotoila Kazask ikona
Matky Bo, ostatky a ikona ctihodnho
Amvrosije. Ostatky svtce konaly i jin zzraky, pomoc nich ns starec ubezpeuje,
e na ns, hn, nezapomn ve svch
pmluvch ped Pnem nam Jeem
Kristem. Budi mu navky slva, amen.

1987 .
. 1988 .
,
, . , ,
:
,
. ,
,
, ,
.
, .
www.optina.ru

ikona 3 /2011

89

FOTOREPORT

Koncerty
Hlasy pravoslav
v esk
republice
esk republika
24. 28. 5. 2011



24.28.5.2011

Prof. V. Alexejev, prezident Fondu jednoty pravoslavnch nrod, J. E. Sergej Borisovi Kiselev, velvyslanec Rusk federace, J. B. metropolita Krytof I
. , , ,

90

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Komorn chr Sttnho hudebn-pedagogickho institutu M.M. Ippolitova-Ivanova pod vedenm zaslouil umlkyn RF, profesorky G. A. Bogdanovov,
Pveck sbor Moskevskho sttnho institutu hudby A. G. nitke, jeho dirigentkou je zaslouil umlkyn RF, profesorka Jekatrina Naumovov a
Komorn chr Kassika MOFEPN pod vedenm zaslouil umlkyn RF, docentky Moskevsk sttn konzervatoe N.P. Korolevov I K
- . -
.., X .
.. ""
..

ikona 3 /2011

91

FOTOREPORT

Den nezvislosti
Gruzie
Praha, 1. 6. 2011

, 1.6.2011

Velvyslankyn Gruzie J. E. pan Nino Nakashidze I


-

J.E. pan Nino Nakashidze se zstupci gruznskho velvyslanectv I


-

92

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Svcen
rezidenn kaple
sv. Krytofa
v reck ulici
Praha,
29.6.2011


.

, ,
29.6.2011

ikona 3 /2011

93

FOTOREPORT

Ktiny
Benjamina
Chrm svat Olgy,
Frantikovy Lzn
13. 8. 2011

,

13.8.2011
J. B. vladyka Krytof a za nm okrun protopresbyter otec mitr. prot.
ThDr. Jan Kivka I ,
. . -

94

Otec Mastk, kmotra Libue Chrstov a otec Benjamina jer. Metodj Vt


Kout I . , , o
.

Benjamin ped ikonostasem I

J.B. vladyka Krytof a Marta Koutov I


a a a

Kt se sluebnk Bo Benjamin I

ikona 3 /2011

TMA

Modlitba optinskch starc


S VYOBRAZENM OPTINSKCH SVATCH
Je to pozoruhodn modlitba, kter se zvlt dobe hod pro nai dobu, a vytvoili ji starci z Optinsk poustevny monastru, jen se nachz pobl msta
Kozelsk v Kalusk oblasti. Tam v 19. a na potku 20. stolet za starci monastru, duchonosnmi askety, je byli zaazeni mezi svat, pichzeli pro radu,
podporu a tchu lid doslova z celho Ruska. Tato modlitba je napsna jednoduchm a srozumitelnm jazykem a zvlt svoji hloubkou vyjaduje nai vru,
nadji a lsku k Bohu, nai touhu po Jeho pomoci s naimi kadodennmi starostmi, a proto, i kdy nespad do dnho modlitebnho pravidla, se velice
hod pro kadodenn ten.

Pane, dej abych s pokojem v dui pijal ve, co pinese mi nadchzejc den.
Dej, abych se cele odevzdal Tv svat vli.
Po cel den m ve vem ve a posiluj.
A bych dostal jakkoliv zprvy bhem dne, nau mne je pijmout
s pokojnou du a pevnm pesvdenm, e nade vm je tv
svat vle.
Ve vech mch skutcch a slovech ve m mylenky a city.

Ve vech nepedvdanch situacch mi nedej zapomenout, e


vechno je seslno od tebe.
Nau m pmo a rozumn jednat s kadm lenem m rodiny,
abych nikoho nezarmucoval a neroztrpoval.
Pane, dej mi slu penst se pes trapy pichzejcho dne a pes
vechny udlosti, kter pinese.
Ve mou vli a nau m modlit se, vit, doufat v tebe, trpt,
odpoutt a milovat.
Amen.

,
, .
.
.
,
&
, .

.

,
.

, .
,
.
, , &
, , .
.



, -
, 19- 20 , , , ,
. , ,
, , - ,
.

ikona 3 /2011

95

TMA

Schiarchimandrita

Ilij
(Nozdrin)

()

,
1932

,
. , .
,
.
. - -
,
,
. 1942

96

ikona 3 /2011

Obanskm jmnem Alexej Afanasjevi


Nozdrin, narodil se r. 1932 ve vesnici Stanovoj Kolodz v Orlovskm kraji Orlovsk
oblasti, ve zbon rolnick rodin. Jeho
otec se jmenoval Afanasij Ivanovi Nozdrin,
matka Klavdija Vasiljevna. Pi ktu dostal
jmno na poest Alexije, Boho lovka.
Ml ti bratry a sestru. Jeho ddeek Ivan
Nozdrin byl velk pravdomil, kter se nesmil s novmi pomry a byl starostou Pokrovskho chrmu v obci Stanovoj Kolodz.
Roku 1942 zemel jeho ddeek Ivan a zahynul tak jeho otec Afanasij v dsledku
tkho zrann z fronty. Po smrti manela
se jeho matka podruh nevdala a starala se
o dti a o hospodstv.
Alexej byl poktn v chrmu v sousedn
vesnici Lukino. Jak sm pozdji vyprvl,
zaal se modlit ve vku t let. Rodina mu
poskytla jen zkladn duchovn vchovu,
ale on vyrstal jako velice nboensky zamen chlapec a u v dtstv ho nazvali
bom i boskm lovkem. Ve vesnici a
okol je dobe znm ppad z let 1947 48,
kdy byl chlapec okraden; Alexej se se
slzami v och pomodlil ped Kazaskou
ikonou Matky Bo a ihned pot nael na
zemi hork pecen peninho chleba.
Slouil v armd, kde ho starina pemluvil, aby vstoupil do komsomolu. Po nvratu
dom toho hluboce litoval, protoe to po-

vaoval za hch ped Bohem, take okamit splil svj komsomolsk prkaz.
V letech 1955 1958 studoval na stedn
strojrensk kole v Serpuchov. Po konci
studi dostal umstnku pro prci ve mst
Kamyin ve Volgogradsk oblasti. Ve mst
byl jedin oteven chrm, zasvcen Mikuli Divotvrci, kde psobil jako druh
duchovn Ioann Bukotkin, jen se stal
prvnm duchovnkem Alexeje. Ten vedl
s duchovnm mnoho dlouhch rozhovor
a v noci se zaal modlit v kln. Otec Ioann
mu navrhl, aby vstoupil do Saratovskho
duchovnho semine, a pomohl mu to uskutenit, i kdy tm sm velice riskoval.
Po uzaven Saratovskho semine byl
peloen do Leningradskho semine, poslze studoval i v duchovn akademii.
V Leningrad se rozhodl stt se mnichem,
dostal poehnn od otce Ioanna Bukotkina
a byl postien se jmnem Ilian na poest
jednoho ze tyiceti sevastijskch muednk. Postih vykonal metropolita Nikodim
(Rotov), ten ho tak poslze rukopoloil
na jerodikona a jeromonacha.
Bhem pobytu v leningradsk eparchii vykonal mnoho sil v rznch crkevnch
obcch.
Od roku 1966 strvil deset let v Pskovskopeerskm monastru. V roce 1967 si peetl knihu o tehdy jet ne pli znmm

, - .
,
.
.
,
. ,
"," "
".
1947-1948 ,
,
,
.
,
.
, ,
.
1955-1958 .
.
, ,

,
.

,
. ,
.

,
. ,

,
, .
(),
.


.

TMA
ctihodnm Siluanovi Athoskm, co pro
nj bylo dleitm meznkem v jeho duchovnm ivot.
Dne 3. bezna 1976 byl z rozhodnut posvtnho snmu vysln, aby vykonval
mnisk posluenstv na svat Athosk
hoe, v ruskm monastru velikomuednka Pantelejmona. Patil k t hrstce mnich, kte zde pomohli zachovat mnisk
ivot, zachovat spojen monastru s Ruskou pravoslavnou crkv a zabrnit pedn
Pantelejmonovskho monastru ekm,
co se v ecku oekvalo a hodn se tam
o tom mluvilo. Vykonval posluenstv
v monastru ve Starm Russiku, v osamocenm obydl skrytm v horskm dol.
Bhem athoskho obdob bylo otci Ilianovi
tak sveno duchovnictv v Pantelejmonovskm monastru.
Na konci 80. let byl znovu povoln do vlasti
a vysln do obnovujc se Optinsk poustevny jakoto duchovnk mniskho bratrstva. Pijel tam v r. 1989, kdy monastr
jet vypadal jako zarostl ruiny. Brzy zde
pijal postih velkou schimu se jmnem
Ilij na poest dalho ze sevastijskch muednk. Vykroil cestou stareck sluby
v Optin, je trvala 20 let. Jeho etn duchovn dtka, a dokonce i lid, kte mli
monost s nm by jen krtce promluvit,
svdili o rozhodujcm vznamu jeho

1966 . 1967


.
3 1976
, .
,
, ,


.
,
.


.
1980-
. 1989
,
.

.

osobnosti, in a pouen. Ale hledai velkch pravd od nj asto odchzeli s nepochopenm, jeliko se zdlo, e jeho slova
jsou obecn znm pravdy.
Zanedlouho po mstnm snmu v roce 2009
se schiigumen Ilij stal duchovnkem svho
spoluka z duchovn akademie, novzvo-

lenho patriarchy moskevskho a cel Rusi


Kirilla a pesthoval se do Peredlkina, do
exarchtu Trojicko-sergijevsk lvry.
Na Paschu dne 4. dubna 2010 byl uveden
do hodnosti schiarchimandrity v katedrlnm chrmu Krista Spasitele patriarchou
moskevskm a cel Rusi Kirillem.

, 20 . ,
,
,
.
, ..
, .
2009


,

,
, - .
4 2010

.

ikona 3 /2011

97

TMA

Starec Ilij o smyslu ivota


Spolen projekt televizn stanice Sojuz a portlu Pravoslavije i mir. Televizn stanice Sojuz
zaala vyslat poad rozhovor se schiarchimandritou Ilijem (Nozdrinem) o smyslu ivota.
Dnes zahajujeme cyklus besed se schiarchimandritou Ilijem, znmm souasnm duchovnkem,
lovkem, za kterm jezd lid z rznch kout
Ruska pro slova lsky a tchy, pro radu a ponauen. Kdy otec Ilij pipravoval tma besedy,

chtl se vnovat tm nejdleitjm otzkm, tedy


tm, kter nejastji lid pokldaj duchovnmu.
Tmto otzkm se nkdy k vn. Jedna z takovch otzek se tk smyslu ivota. Pro lovk
ije na zemi. Ote, myslm si, e se vs na to lid
ptaj pomrn asto, je to tak?

v blahobytu. Avak kdy nahldneme do


jejich due, me se stt, e navenek neastn lovk m dvakrt tak odolnj
dui ne lovk, kter je navenek astn.
O tom je samozejm tak napsno mnoho
knih.

Ote, eknte, co znamen peovat o dui? Co se


pod tmto pojmem skrv? A co znamen samotn
slovo due?
lovk m dv substance Bo stvoen
a pn, ktermu dal Bh moc. A lovk je

Samozejm. Musme si uvdomit, e a


mme jakkoliv ivotn podmnky, ivotn
okolnosti a a jsou nae monosti v ivot
jakkoliv, nakonec nevyhnuteln tento svt
opoutme. A kdy se nad tm zamyslme,
tak n ivot je pli krtk. A pokud bychom hovoili pouze o dob naeho pebvn na tomto svt, tak je to zcela zbaveno smyslu. Pro? Znte Pukinova slova:
Nhodn a marn dare, ivote, pro byls
mi dn? To znamen, e ve, zrmutek,
raz nebo nemoci lovka jednodue podlamuj, lovk si zan zoufat a mysl si:
Pro iju? Vrt mu to hlavou. Obas si
mysl, e vechno je v ivot kehk, nestabiln, e ivot je kehk.
Samozejm se stv, e lid, kterm se
potstilo, provaj svj ivot navenek

C

.
() .
,
, ,
, ,
.
,
,
.
.
. .
, ,
?

. , ,
-

,
. ,
.
, . ?
: , , ,
?. , ,
, -

98

ikona 3 /2011

,
: ? . ,
, , .
, , -,

. , ,
, , ,
,
, . , , .
, ,
? ?
?
:
,
. ,
.
.

TMA

vk tehdy neporuil pikzn, tak by tak


zstal nesmrteln. U osobnosti je Bh
pedevm osobn. A lovk se du projevuje jako osobnost. To znamen rozumem,
vl, pocity. Bh je samozejm nepostiiteln ve svm byt a nen omezen prostorem ani asem. Avak lovk m jako osobnost omezen.

Ote, obas se pouv vraz smrt due. Me


zemt due lovka, kter je jet naivu? A kdy
se to stv?

to posledn, co Bh stvoil. Vdechl mu


dech ivota do tla. A lovk jako prvn
vyel z rukou Otce byli to nai prarodie
Adam a Eva. Byli ve vjimenm postaven, kter si ani neumme pedstavit ani
jejich duchovn, ani fyzick postaven. lovk byl stvoen pro nesmrtelnost, pro vnost.

Pedpokld se, e lovk byl stvoen k obrazu


a podob Bo. V em se to projevuje?

. , ,
.
, .
, . ?
,
. .
, .
, . , .
,
. : , .
, . , ,
.
. , ,
. , ,
.
.
, .
, ,
? ?
-

Obraz Bo to, e Bh je rozumn a duchovn bytost. A nen tu dn srovnn.


lovk se neme srovnvat s Bohem, ale
Jeho obraz nm byl dn. To znamen, e
Bh stvoil lovka svobodnm, rozumnm a duchovnm. Bo podobu lovk zskv, pokud se zdokonaluje. Pokud je Bh
vedokonal, vemohouc a pln spokojen. Je psno: bute dokonal, jako je dokonal v nebesk Otec. A pokud by lo-

To je smrt v hchu kvli poruen Boho


pikzn. lovk svou du piel o ten
stav, pokud se zpotku bezprostedn stkal s Bohem, tak potom se od nj oddlil,
piel o spojen s Nm. A proto nastala smrt
due. Smrt spovala v tom, e piel o stav,
kter mu byl dn na zatku. Je to tak.
Nyn, podle Novho zkona, kdy ns Spasitel zbavil hchu, proklet a smrti, me
poktn lovk doshnout toho stavu,
kter ho spojuje s Bohem. Kesan prostednictvm modlitby, prostednictvm
stdmosti a mravnho ivota roste a pibliuje se k Bohu. To znamen, e souasn obdob jeho ivota mu dv monost
zskat vn ivot. Ale jeliko se lidsk tlo
stalo smrtelnm kvli hchu, jen pronikl
do podstaty lovka, tak lovk dostal zklady nedokonalosti. Tlo umr. Ale jako
fyzick substance. Avak my vme, e lo-

. , ,
, . .
, ,
. . ,
,
, ,

,
. , , ,
.

. , ,

ikona 3 /2011

99

TMA

tma. Je to projev due jako substance. Pokud lovk ije dnm ivotem, vdy to
zaznamen.

N dnen rozhovor se schiarchimandritou Ilijem


o ivot, o lidsk due a o vnosti zakonme radou pro vechny ty, kdo se sna t s Bohem
podle Boch pikzn a zkon. Ote, rdi bychom slyeli Vae pn.

vk zskv Bo blahoda. I v tlesnch


pozstatcch psob blahoda. Proto my
v Pravoslavn crkvi uchovvme ostatky.

lovk se obrac na svou dui: due moje, due


moje, pro sp? Konec se bl. Vypad to tak, e
tlo a due ij oddlen. Co je mon udlat pro
to, aby ily harmonicky?
Kdy si lovk poran tlo, tak ho to samozejm bol, jeho tlesn podstata je po-

. .
.
,
. -

100

ikona 3 /2011

rann. A due ct tu nemoc. Nemoc


mme velk mnostv. Pechodnch i dlouhotrvajcch nemoc. lovk to vid a vm
si toho. Ale nen vylouena ani nemoc na
due, kdy lovk pociuje velk zrmutek,
kdy mu ubliuj, nebo kdy truchl kvli
smrti blzkch. To u jsou duchovn projevy. Otec Joann Krestjankin o tom hodn
psal, obecn v na literatue je to ast

.
.
: ,
, ? . , .
, ?
, ,
, . .
. , . .
,
,
,
, .
.
, .
.
,
.

, ,
, . ,
.
, ,
, -

Peji si, abychom se vce obraceli k na


ve, abychom byli dostaten odhodlanmi pravoslavnmi lidmi, aby se n ivot dil tmi pikznmi, kter nm dal
Bh v Boskm zjeven, svatm Evangeliu
a v na Rusk pravoslavn crkvi. Tehdy
bude existovat pokraovn naeho sprvnho ivota. A n zrmutek, nemoci, nedostatky naeho ivota a obte se rozplynou, kdy pochopme, e Bh je s nmi.
On je vdy u ns, On nm vdy pome
bhem naeho dnho pravoslavnho
kesanskho ivota. A pak si pestaneme
zoufat, nebudeme si stovat na to, co ns
obas nevyhnuteln trp a suuje. A tehdy
je mon ci: Dky Bohu za vechno, za
smutek i za radost.

,

, .
. , ,
, , ,
. ,

. ,
, . :
, .

TMA

Starec Ilij: Modlitba, to je potrava na due


Spolen projekt televiznho kanlu Sojuz a portlu Pravoslavije i mir (Pravoslav a svt). Nov rozhovor se
schiarchimandritou Ilijem (Nozdrinem), jen byl vysln na televizn stanici Sojuz, probhl na tma modlitby.
Dobr den. Pokraejeme v besed se schiarchimandritou Ilijem o ivot, vnosti a o dui. Tmatem dnenho rozhovoru je modlitba. Co pro
lovka znamen modlitba?
Pokud bych se ml o modlitb vyjdit
strun, je to rozhovor lovka s Bohem.
Je to povznesen rozumu a srdce k Bohu,
je to potrava na due. My vichni udrujeme svj ivot, jak fyzick (co je nae
tlo, pozemsk existence, pokraovn naeho ivota) pomoc chleba a jin potravy,
a ivot duevn pomoc modlitby. Apotolov prosili Boha, aby je nauil modlitb,
a Pn nm dal velice jednoduchou, avak
velmi obsanou a krtkou modlitbu Oten. V n jsou zachyceny hlavn mylenky
naeho vztahu k Bohu, je zde chvalozpv,
vdnost i prosba.

A pro se t modlitb k vzor modlitby?


Vechny nae obvykl modlitby, rann
a veern, nae ast modlitby, byly obvykle sestavovny podle vzoru modlitby
Oten. A nae kadodenn bohosluebn
modlitby, je jsou uvedeny v crkevn s-

tav, v tch hlavnch bodech nepesahuj


rmec modlitby Oten.
Proto je modlitba pedevm na potravou.
lovk se narodil, byl poktn, museli se
o nj starat rodie, aby mohl vyrst po tlesn strnce. Ale pravoslavn kesan
mus zrove vyrst pro vn ivot. A
modlitba je proto zkladn potravou, to je
to, co vytv nae budouc duchovn bohatstv.

Ote, a o co meme prosit v modlitbch?


O co prosme v modlitb? O odputn hch, prosme o naplnn naich poteb
(chlb n vezdej), o nae sjednocen
s Bohem, vyjadujeme svoji vdnost Bohu
a n chvalozpv na Nj. A v modlitbch
pedevm se lovku dostv Bo blahodati, upevnn ve ve, odputn hch.
Je to zapoteb, stejn jako v materiln rovin prosme o chlb n vezdej. Vechno
je nezbytn, i ta materiln strnka, to
vechno vytv n blahobyt. Sm Pn pravil: Pokoj vm. Tento pokoj, jak je eeno,
pevyuje veker rozum. Nejdleitj

je, aby byl pro nai dui. Pokoj, trplivost,


lska k Bohu. Je to upevnn na vry, nadje a lsky. To ve se uskuten, samozejm, prostednictvm modlitby.
Stejn jako rodie vychovvaj sv dt, iv
ho chlebem a vm nezbytnm po fyzick
strnce, tak mus lovk rst i duchovn,
pedevm prostednictvm vztahu k Bohu.
Pokud jsou rodie zbon, vc, nos dt
do Boho chrmu, dostv se mu svatho
pijmn, rodie se modl, a tm vm ho
vychovvaj pod ztitou svat pravoslavn
crkve. A kdy dt s vkem zan vnmat,
vstebv vechno, co potebuje k duchovnmu ivotu.

A mus lovk nco udlat pro to, aby se zaal


modlit? V Oteni pros Boha o odputn svch
hch, to znamen, e mus odpustit tak svmu
blinmu. Co je zapoteb pro to, aby byla modlitba
istou, aby byla vyslyena?
lovk mus mt ist svdom. Proto je eeno: A odpus nm nae hchy, co znamen vechny nae nedostatky. Slibujeme,
e budeme odpoutt svm blinm, kte

:
.
(), , .
. , ,
. .
?
,
.
,
. ,
( , , )
, , .
,
,
.
, ,
.
?
,
( ), ,
. ,

,

.
, ,
. , , , .
,

,
. ,
, .
, ?
? , (
),

101

TMA

juje spolen cl a spolen pn se modlit,


povznst modlitbu k Bohu, tam je zvlt
siln ptomna Bo blahoda, Bo milost.

Rdi bychom slyeli, jak je vae pn, tkajc se


modlitby, protoe obas se lovk spolh pouze
sm na sebe a mon, e peceuje sv sly.

Ote, m vliv msto, kde se modlme, na vsledek


modlitby? Kde je nejlep se modlit?

O tom Bh k: Chce se modlit vejdi do


svho pokojku a pomodli se tajn. A Bh,
kter vid, co je skryto, ti odplat. Ale Bh
dle k: Kde jsou dva nebo ti shromdni ve jmnu mm, tam jsem j uprosted.
Nikam se neschovme ped Bo slvou,
ped jeho velkou moudrost, ped vevidoucm okem Pn. Bh je ptomen na
pouti i v davu lid.
Samozejm v chrmu, kde vechny spo-

Je eeno: Svt le ve zle. A je v nm


mnoho pokuen, lkadel a obav. A vem
je jasn, e toho lovk mus v ivot
hodn zakusit. A je jasn, e lovk je bezmocn a slab na to, aby se vyhnul vemu
nepedvdanmu, nhodnmu a nebezpenmu, co ho me potkat. Proto my, jakoto pravoslavn a vc lid vme, e tu
je Bh, kter ns ochrn, e tu jsou svat
andl strn, ztita krlovny nebesk,
je hjila a chrnila nai vlast ped mnoha
naimi hchy. A jsou tu svat, a svat archandlov, andl, svtitel, svat Mikul, svat apotolov. Oni nm pomhaj,
pokud se modlme, pokud vme, a jsou
vdy pipraveni nm pijt na pomoc, podpoit ns. Proto se musme neustle modlit,
v modlitb vyjadovat prosby a vdnost
Bohu. A Bh je vdy pipraven nm pomoci. Ale Bh vid nae pn, nai vli a
to, e se na Nj obracme. Proto mus bt
cel n ivot tsn spjat s modlitbou.
Bh pedevm chce, aby nae due byla
spasena. Modlitba spas nai dui a pomh nm vdy po cel n ivot.

, ,
. , ,
, , . ,

. , ,
.
: . ,
, .
. ,
, .
, , . , , .
,

,
, ,
. . ,
, ,

. , , ,
.
- ,
?
, ,
. ,
,
?

.
:
, ,
. ,
- ,
. ,
,
. :
. , . ,
, , .
, ,
? ?
:
.
. :
,
.
,
, . , .
, , , ,
,
,
.
, -

, , .
: . , , . ,
. , , , , . , , ,
, ,
, , ,
, .
, ,
, , , . ,
, ,
, .

, , .
. ,
,
.
.
, ,
.
.

nm udlali nco, s m nejsme spokojeni.


Ve je zaloeno na pokoe, nekonen trplivosti a odpoutn tm, kte nm ubliuj.
Je psno: Pn pokorn pijal smrt na ki.
Stejn tak i lovk mus mt v sob pokoru,
jakou ml Spasitel, Bh. Modlitba bv vyslyena v na pokoe, v na lsce k Bohu,
v naem zbonm pn, v nadji.

102

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Pednka
J. B. metropolity
Krytofa
na Svato-Tichonovsk
humanitrn univerzit
Moskva, 11. 5. 2011

-
,
, 11.5.2011

ikona 3 /2011

103

FOTOREPORT

Osmdest vro
svcen chrmu
svatho Vclava
Brno, 22. 5. 2011

, 22.5.2011

Chrm svatho Vclava v Brn I

Pivtn J. B. metropolity Krytofa ped chrmem I

104

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Pedstaven chrmu a duchovn sprvce mitrof. prot. Jozef Fejsk vt J. B. metropolitu Krytofa I . .

Dikon Vasilij, J. B. metropolita Krytof, o. Alexej, vpravo archimandrita Mitrofan (imon) z Mukaevsk eparchie I ,
, . , ()

ikona 3 /2011

105

FOTOREPORT

Prot. Libor Raclavsk, editel adu eparchiln rady, J.B. metropolita Krytof, J.V. vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brnnsk, archim. Alexandr
(Belya), prot. Nikolaj Rusi z Preovsk eparchie I . , ,
, , -, . (), .

J. V. vladyka Simeon, J. B. metropolita Krytof daruje brnnskmu chrmu ikonu Pesvat Bohorodice Kazask, vpravo prot. Alexij Juenko a prot.
Jozef Fejsk. I ,
, . .

106

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

ikona 3 /2011

107

FOTOREPORT

Pt vro
asopisu Ikona
Karlovy Vary
30. 6. 2011



30.6.2011

J. B. metropolita Krytof ehn asopisu I


110

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

ikona 3 /2011

111

FOTOREPORT

Odhalen pomnku otci


Nikolaji
Rykovovi
Karlovy Vary
25. 8. 2011


25. 8. 2011

Foto: Alexandr Afanasjev I :

Arcibiskup Marek, vik J.S. patriarchy Kyrilla a J.B. metropolita Krytof I


, ,

Panichydu za otce Nikolaje Rykova slouil vik moskevskho patriarchy arcibiskup Marek I

112

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Duchovn ped odhalenm pomnku I

Pomnk otci protojereji Nikolaji Rykovovi, kter psobil jako pravoslavn duchovn v Praze a v Karlovch Varech na potku 20. stolet odhalil a nsledn
vysvtil arcibiskup Marek I , XX
,

ikona 3 /2011

113

KNIHA NA POKRAOVN
Druh lnek symbolu vry.

Pokraovn z pedchozho sla

O BOHU SYNU, JEI KRISTU.


101. Jak zn druh lnek symbolu vry?
Druh lnek symbolu vry zn:
I v jednoho Pna Jee Krista, Syna boho, jednorozenho,
a z Otce narozenho pede vemi vky; Svtlo ze Svtla, Boha
pravho od Boha pravho, rozenho, nestvoenho, jedn bytosti s Otcem; skrze nho ve uinno jest.
102. Co znamen slovo Je?
Slovo Je znamen: Spasitel neboli Vykupitel.
103. Co znamen slovo Kristus?
Slovo Kristus znamen: (svatm olejem) pomazan.

104. Kte lid bvali ve Starm Zkon svatm olejem pomazni?


Ve Starm Zkon bvali svatm olejem pomazni proroci, veleknzi a krlov.
105. Pro byl t Spasitel nazvn svatm olejem pomazan?
Spasitel byl nazvn svatm olejem pomazan, protoe v sob
soustedil povoln proroka, veleknze i krle.
* 106. Jak konal Pn Je povoln proroka?
Pn Je konal povoln proroka svmi kznmi a proroctvmi.
* 107. Co prorokoval Pn Je?
Pn Je prorokoval mnoh vci, mimo jin na pklad:
1. Sv utrpen, smrt na ki a zmrtvchvstn (Mat. 16, 21;
Mat. 17, 22-23; Mat. 20, 18-19);
2. znien msta Jerusalema. (Luk. 19, 42-44.)

104.
?
,
.

,
101. ?
:
, , , ;
, , ,
, , .
102. ?
: .
103. ?
: ( ) .

114

ikona 3 /2011

105.
?
,
,
.
* 106. ?
.
* 107. ?
,
, :
1. ,

KNIHA NA POKRAOVN
* 108. Jak konal Pn Je povoln veleknze?
Pn Je konal povoln veleknze tm, e ustanovil svat tajiny a e sm jsa svat, sebe sama pinesl Otci nebeskmu v
ob za spsu lid.

Slovy: Boha pravho od Boha pravho, rozenho, nestvoenho vyznvme, e Syn Bo po sv bosk strnce nenle
mezi stvoen bo, nbr je prav Bh, zrozen z Boha Otce.

* 109. Jak konal Pn Je povoln krle?


Pn Je konal povoln krle tm, e ze sv svrchovan moci
vyhlsil Nov Zkon.

*** 115. Co vyznvme slovy: jedn bytosti s Otcem?


Slovy: jedn bytosti s Otcem vyznvme.,
1. e Syn bo je s Bohem Otcem jedna bytost,
2. e jakoto Bh Syn je druhou osobou nejsvtj Trojice.

* 110. Jakm krlem byl Pn Je?


Pn Je byl krlem duchovnm a ne svtskm, nebo pravil:
Krlovstv m nen z tohoto svta. (Jan 18, 36.)

*** 116. Co vyznvme slovy: skrze nho ve uinno jest?


Slovy: skrze nho ve uinno jest vyznvme, e Bh Otec
vecko stvoil skrze svho Syna.

* 111. Co vyznvme slovy i v jednoho Pna Jee Krista?


Slovy: I v jednoho Pna Jee Krista vyznvme, e Je
Kristus je n Pn, to jest prav Bh.
*** 112. Co vyznvme slovy: Syna boho, jednorozenho
a z Otce narozenho pede vemi vky?
Slovy: Syna boho, jednorozenho a z Otce narozenho pede
vemi vky vyznvme:
1. e Pn Je Kristus jest jedinm a pravm Synem bom,
2. e jest narozen z Boha Otce od vnosti ped stvoenm svta,
3. e jest stejn vn, jako Bh Otec.
*** 113. Co vyznvme slovy: Svtlo ze Svtla?
Slovy: Svtlo ze Svtla vyznvme, e Syn bo je zrozen z
Boha Otce, jako se slunen svtlo rod ze slunce.
*** 114. Co vyznvme slovy: Boha pravho od Boha pravho,
rozenho, nestvoenho?

. (. 16:21; M. 17:22-23; M. 20:18-19);


2. . (. 19:42-44)
* 108.
?
,
, ,

.
* 109. ?
,
.
* 110. ?
, ,
: . (. 18:36)
* 111.
?
: , , .
*** 112. : ,
,
?
: , , :
1.
,

2. ,
,
3. , .
*** 113. : ?
: ,
,
.
*** 114. :
, , ?
: , , , ,
, .
*** 115. : ?
:
1. ,
2.
.
*** 116. : ?
,
.

ikona 3 /2011

115

KNIHA NA POKRAOVN

*** 117. Bylo bostv Spasitele pedpovdno ji ve Starm Zkon?


Bostv Spasitele bylo pedpovdno ji ve Starm Zkon,
a to prorokem Izaiem, kter Spasitele nazval Bohem silnm. (Iz. 9, 6.)

ptomn?
Syn bo jakoto Bh je vudyptomn a tedy jest na nebi i na
zemi; pedtm vak na zemi byl neviditeln a pak zjevil se na
n v tle lidskm, co vyjadujeme slovy: sestoupil s nebe.

Poznmky:
*** I. e Bh Otec stvoil svt skrze svho Syna, kter nazvn je t Slovem
bom, vysvt z evangelia sv. Jana, kde se prav: Vecky vci skrze N (to
jest Slovo bo) uinny jsou, a bez nho nic nen uinno, co uinno jest.
(Jan 1, 3.)
* II. Slovy: Krlovstv m nen z tohoto svta, chtl Pn Je upozornit, e
jeho moc krlovsk nen toho rzu, jako moc svtskch panovnk, nbr je
povahy duchovn.
* III. Slovo Kristus je eck peklad idovskho slova Mesi.

122. Co vyznvme slovy: vtlil se z Ducha svatho a Marie


Panny?
Slovy: vtlil se z Ducha svatho a Marie Panny vyznvme,
1. e Syn bo pijal lidsk tlo od Panny Marie psobenm
Ducha svatho,
2. e pijmaje lidsk tlo, byl poat a narodil se bez hchu ddinho.

Tet lnek symbolu vry.


A) JAK SE SYN BO STAL LOVKEM.
118. Jak zn tet lnek symbolu vry?
Tet lnek symbolu vry zn: Jen pro ns lidi a pro nae
spasen sestoupil s nebe, vtlil se z Ducha svatho a Marie
Panny a lovkem se stal.
119. O kom se v symbolu vry prav, e sestoupil s nebe?
Prav se to o Synu bom, to jest o Bohu Synu.
120. Odkud vme, e Syn bo sestoupil s nebe?
e Syn bo sestoupil s nebe, vme z vlastnch slov Pna Jee,
nebo pravil: Sestoupil jsem s nebe. (Jan 6, 38.)
121. Jak sestoupil Syn bo s nebe, kdy jakoto Bh je vudy-

*** 117.
?

, , ,
(. 9:6.).
:
*** I. , ,
, . ,
: ' , '
, ' (. 1:3.).
* II. :
, ,
, .
* III.
.


A)
118. ?
:

, .
119. ,
?
, .
120. , ?
, , , , :
.. ... ( 6:38)

116

ikona 3 /2011

121. ,
?
, ,
, ,
,
: .
122. :
?
:
,
1.
,
2. , ,
.
* 123. : ?
: ,
,
, .
124. , ?
, ,

KNIHA NA POKRAOVN
* 123. Co vyznvme slovy: lovkem se stal?
Slovy: lovkem se stal vyznvme, e Syn bo pijal ne
zdnlivou, nbr opravdovou lidskou pirozenost se vemi jejmi vlastnostmi, krom hchu.
124. Zstal Syn bo Bohem, i kdy se stal lovkem?
Syn bo zstal Bohem, i kdy se stal lovkem; proto ho nazvme Boholovkem, nebo byl Bh a zrove lovk.
* 125. Pro se stal Syn bo lovkem?
Syn bo se stal lovkem, aby lidskou pirozenost, kter prvorodnm hchem byla poruena, opt obnovil, s Bohem spojil,
posvtil a spasil.
126. Kdo jest ten Boholovk?
Ten Boholovk jest Pn Je Kristus.
* 127. Bylo snad ji ve Starm Zkon pedpovdno, e
Spasitel se narod nadpirozenm zpsobem z Panny?
Ji ve Starm Zkon bylo pedpovdno, e Spasitel se narod
nadpirozenm zpsobem z Panny, nebo prorok Izai prohlsil, e se stane znamen od Hospodina neboli zzrak, a to
tak, e Panna pone a porod Syna a nazve jmno jeho Emanuel. (Iz. 7, 14.)
* 128. Co znamen slovo Emanuel?
Slovo Emanuel znamen tolik, co Bh s nmi.
* 129. Pro tato slova proroka Izaie vztahujeme na Pna Jee?
Tato slova proroka Izaie vztahujeme na Pna Jee, protoe
mohou bt jedin na nho vztahovna, nebo jedin o nm,

, .
* 125. ?
, ,
, , , .
126. ?
.
* 127. ,

?
,
,
,
, , ,
. (. 7:14)
* 128. ?
, .
* 129.
?
,
,
,
.

jakoto o Boholovku, mono ci, e piel Bh k nm a byl


s nmi.
130. Kde se narodil Pn Je?
Pn Je se narodil v msteku Betlm, a to v jeskyni, kter
pasti v dob nepohody pouvali jako toit pro sebe i sv
stda.
131. Bylo snad ji ve Starm Zkon pedpovdno, e Spasitel
se narod v Betlm?
Ji ve Starm Zkon bylo pedpovdno, e Spasitel se narod
v Betlm.
* 132. Kter prorok pedpovdl, e Spasitel se narod v Betlm?
e Spasitel se narod v Betlm, pedpovdl prorok Miche,
kter prohlsil, e z Betlma vyjde ten, jeho vchod jest ode
dn vnch. (Mich. 5, 2.)
* 133. Tk se skuten tato pedpov Pna Jee?
Tato pedpov tk se skuten Pna Jee, nebo jen on jako
Syn bo trv ode dn vnch, to jest od vnosti, a nikdo
jin.
*** 134. Vztahovali tak id tuto pedpov proroka
Michee na zaslbenho Spasitele Krista?
Tak id vztahovali tuto pedpov proroka Michee na zaslbenho Spasitele Krista, nebo kdy krl Herodes se tzal
idovskch kn a zkonk, kde se m Kristus narodit, odpovdli mu, e se m narodit v Betlm, a na doklad uvedli
toto proroctv Micheovo. (Mat. 2, 5-6; Jan 7, 42.)

130. ?
, ,

.
131. , ?
,
.
* 132. ,
?
, ,
, ,
, , .
(. 5:2.)
* 133.
?
,
,
, .
*** 134.
?
, , ,
, , , . (. 2:5-6; . 7:42)

ikona 3 /2011

117

FOTOREPORT

Svtek sv. muednka


Gorazda
Praha
4. 9. 2011

4.9.2011

J.B. metropolita Krytof se modl ped pamtn deskou sv. muednka


Gorazda na pankrck vznici I
.

J. B. metropolita Krytof, Mgr. Eva uvarsk, vkonn editelka Nrodnho pamtnku hrdin heydrichidy s dalmi leny delegace I
, , ,

118

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Jer. J. Bernek, J. B. metropolita Krytof, dkan katedrly o. J. uvarsk a jer. E. ervinsk pi panychid na popraviti pedstavitel esk pravoslavn
crkve v Kobylisch I . . , , . .
.

Syn popraven Ludmily Sonnevendov-Ryav MUDr. Jaroslav Ort I


- -

J. B. metropolita Krytof pi rozhovoru s P. Milkem I


.

Delegace pi poloen kvtin u pamtn desky sv. Gorazda na budov


pankrck vznice I
.

ikona 3 /2011

119

Z REDAKN POTY I

Uctn pamtky osvoboditel Bnova


a jeho rodka parautisty Josefa Bublka
Uctn pamtky rumunskch osvoboditel
moravsk obce Bnova se ve stedu 27.
dubna astnil metropolita Krytof. Tohoto
dne v roce 1945 osvobodilo Bnov Krlovsk rumunsk vojsko, kter bojovalo po
boku Rud armdy proti nacistickmu Nmecku a astnilo se tak osvobozovacch
boj v eskoslovensku. Uctn jejich pamtky v Bnov se astnila tak velvyslankyn Rumunsk republiky Jej Excellence pan Daniela Anda Grigore-Gitman,
hejtman zlnskho kraje pan MVDr. Stanislav Mik, starosta obce Bnov Mgr. Zbynk Krl a velk mnostv bnovskch rodk a jejich ptel. Hned po poloen
vnc a zaznn rumunsk sttn hymny
se vladyka metropolita se vemi pomodlil
Ote n, zazpval rumunsky Vnou pam a velikonon tropar Vstal z mrtvch
Kristus. Pot se zastnil pietnho aktu
u Pamtnku obt I. a II. svtov vlky u
mstnho mskokatolickho chrmu. Po
projevech a estn salv se za vechny pomodlil mstn far nadporuk v zloze
Karel Mach.


,
27 ,
.
1945 ,



.

-
-,
- -
,
.


, -

.
-

I II
- .

, .



120

ikona 3 /2011

Z REDAKN POTY I

A. Barnkov, sestra J. Bublka, vladyka Krytof, O. Ronovsk, dcera duchovnho V. ikla.


A. , c . a, , O. , B. a

Od Pamtnku obt se vichni ptomn


odebrali k mstn kole nesouc jmno bnovskho rodka parautisty Josefa Bublka, jen padl v boji 18. ervna 1942 v naem pravoslavnm katedrlnm chrmu sv.
Cyrila a Metodje v Praze. Hejtman zlnskho kraje pan MVDr. Stanislav Mik dal
na poest Josefa Bublka pi vchodu do
koly umstit pamtn desku. Po hejtmanov projevu tuto pamtn desku odhalila
sestra parautisty pan Aneka Barnkov,
rozen Bublkov. Vladyka metropolita
Krytof pak na podn pana starosty
desku posvtil modlitbou vetn velikononho troparu Vstal z mrtvch Kristus.
Obadu se astnila tak dcera umuenho
praskho fare Josefa ikla pan Olga
Ronovsk.
Na zvr uctn pamtky bnovskch osvoboditel a rodka parautisty Josefa Bublka zazpval sbor kolnch dt nkolik
lidovch psn s tmatikou vlky, mru
a rodn moravsk zem.

, , 18
1942 .
.
- -

.
, .
-
,

.


- .


,
.

Omluva

Vydavatelstv a fredaktor asopisu Ikona


se omlouvaj za chybu, kter se objevila
v tiskov verzi asopisu Ikona slo 2/2011,
kde byla na str. 76 myln popsan mapa
Kypersk republiky. Tato chyba vznikla
pevzetm tto mapy z oficilnch zdroj.
V elektronick verzi asopisu je tato chyba
ji odstranna.
Za vznikl nedorozumn se jet jednou
vem naim tenm omlouvme.


,
2/2011 76,
. -
.
.


.

Vydavatelstv
a fredaktor asopisu Ikona

ikona 3 /2011

121

Z REDAKN POTY I

122

ikona 3 /2011

NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA



MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com

FOTOREPORT

Svcen kaple
sv. Jana Ktitele a Ivana eskho
v eleznm Brod
27. 8. 2011

.
.
.
27.8.2011

astnci svcen spolu s duchovnmi ped kapl sv. Jana Ktitele a Ivana eskho I .
.

124

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Dikon Josef Broek, okrun protopresbyter prot. Antonij Vr. Drda, J. B. metropolita Krytof, mstn duchovn sprvce jer. Ivan Hadrava, prot. Zoran
Drenovac, za nm dikon Roman Gapa I , . . ,
, . , . ,

Prot. Zoran Drenovac z Kolna, prot. Antonij Drda, J. B. metropolita Krytof I . , .


ikona 3 /2011

125

RECEPTY

I
Finsko

Japonsko

Krmov polvka z liek

Maguro Butsu

Na 2 porce
4 hrsti erstvch liek; 300 ml kuecho vvaru; 50 ml suchho
ery (nebo blho portskho); 1 cibule; 0,5 polvkov lce mouky;
0,5 sklenice sladk smetany (22%); 2 pol. lce peputnho
msla; hrst list estragonu; sl, pep
Na msle osmahneme houby (pot co se va odpa, smame
jet 3 minuty), pidme nadrobno nakrjenou cibuli a estragon.
Podlijeme vnem, nechme vno vypait, pidme mouku, osmahneme ji spolu s houbami, pomalu pilvme vvar, pivedeme do
varu a vame 10-15 minut. Polvku rozmixujeme, pidme sladkou
smetanu, osolme, opepme a pomalu pivedeme k varu, pot odstavme. Pi podvn pidme do kad porce polvky lci osmaench hub.

Na 1 porci
70 g erstvho tuka; 2 pol. lce sojov omky; 1 lika
prku kenu wasabi; zelen cibulka
Rybu nakrjme na kostky o velikosti 1-2 cm, posypeme nakrjenou cibulkou, zalijeme marindou ze sojov omky a wasabi,
nechme 5 minut odstt. Pi podvn pokapeme sezamovm
olejem.

-
2
4 ; 300 ; 50
( ); 1 ; 0,5 . . ;
0,5 . (22%); 2 . . ;
; ,
C ( , ,
3 ),
. , , ,
, ,
, 10-15 .
, , , ,
, . , .

126

ikona 3 /2011


1
70 . ; 2 . . ; 1 . .
;
1-2 ,
, , 5 . , .

RECEPTY

Rusko

USA

Jtra na smetan

Waldorfsk salt

Na 34 porce
500 g hovzch jater; 2/3 sklenice zakysan smetany; 1 sklenice
masovho vvaru; 1 cibule; 2 pol. lce rozputnho msla;
mouka; sl, bl pep
Jtra oistme, oplchneme, osume, pokrjme na pltky siln 1 cm,
osolme, opepme, osmahneme na msle na silnm ohni, dokud se
nevytvo tenk krusta, pot odstavme. Nadrobno nakrjenou cibulku osmahneme na stednm ohni do zmknut, pidme 1 pol.
lci mouky, minutu smame, pidme vvar. Za neustlho mchn
pivedeme k varu, spolu s jtry pendme do hrnce, na mrnm
ohni vame pod poklikou 10 minut. Pidme smetanu, pomalu
pivedeme k varu, osolme, opepme, po nkolika minutch odstavme. Podvme s bramborem nebo s r.

Na 2 porce
4 hlaviky apkatho celeru; 1 sladk jablko; 6 pol. lic majonzy;
1 pol. lce citrnov vy; hrst vlaskch oech; sl, pep
Celerovou na nakrjme nejprve podln, pot pn na kostky,
z jablka odstranme jadinec a nakrjme ho na kostky (ihned ho
pokapeme citrnovou vou, aby nezhndlo). Oechy osmahneme na such pnvi, rozmlnme v hmodi nebo rozmixujeme.
Ve smchme s majonzou a oechy, osolme a opepme. Waldorfsk salt podvme na saltovch listech.


3-4
500 ; 2/3 . ; 1 . ;
1 ; 2 . . ; ; ,
, , ,
1 , , ,
, .
, 1 . . ,
, . , , ,
10 . ,
, , , .
.


2
4 ; 1 ;
6 . . ; 1 . . ;
; ,
, ,
, (
, ).
, .
, , , .
.

ikona 3 /2011

127

FOTOREPORT

Zdun bohosluba
panychida
za obti
leteck katastrofy u Jaroslavle
Praha, 11. 9. 2011


, 11.9.2011

Bohoslueb se zastnilo nkolik set vcch, mezi nimi byl i patriarcha Crkve eskoslovensk husitsk ThDr. Tom Butta a vynikajc esk hokejista
pravoslavnho vyznn Jaromr Jgr I , -
-

128

ikona 3 /2011

FOTOREPORT

Pln prostranstv ped chrmem Zesnut pesvat Bohorodice na Olanech pi modlitbch za obti vech katastrof a dal zesnul I

ikona 3 /2011

129

V tajence si petete ukrajinsk pslov

POBAVTE SE

130

ikona 3 /2011

POBAVTE SE

Bulharsk pslov: Nikdy pesn nev, kdy najde (tajenka)


ALKOHOL APLAUS BAROKO
BLNA DEBAKL DOKTOR
DOMINO DEVNK IKONA
KAMAE KNOE KAPOTA KAPSA
KARAMEL KARAVANA KIMONO
KLADINA- KLNK KLUBKO
KNREK KOKOS KRESBA KROCAN
KDA KVIEN KVINTETO
LEPORELO NAHOTA NEVRA
OBAVA OKOUN OPORA PANIKA
PATENTKA PEINKA POHLAV
POHOV POHYB POKORA PBOR
RATAN SKLDKA SKOBA
SOUSTO SVOBODA KVRA
TERASA TRAFO TRAMVAJ
TRVN UBIKACE VANDAL
VKEND VSKA VKOP VTLAK
VZESTUP ZVRKA ZTEK
T sudoku

Lehk sudoku







































Nejt sudoku










een:
ALKOHOL APLAUS BAROKO BLNA
DEBAKL DOKTOR DOMINO DEVNK
IKONA- KAMAE KNOE KAPOTA
KAPSA KARAMEL KARAVANA KIMONO KLADINA- KLNK KLUBKO
KNREK KOKOS KRESBA KROCAN
KDA KVIEN KVINTETO LEPORELO
NAHOTA NEVRA OBAVA OKOUN
OPORA PANIKA PATENTKA PEINKA
POHLAV POHOV POHYB POKORA
PBOR RATAN SKLDKA SKOBA
SOUSTO SVOBODA KVRA TERASA
TRAFO TRAMVAJ TRVN UBIKACE
VANDAL VKEND VSKA VKOP
VTLAK VZESTUP ZVRKA ZTEK
ikona 3 /2011

131

Objednejte si asopis IKONA


pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci


s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze
manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm
esk poty. V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby.
Navc je rozsah a hmotnost dvoujazyn verze asopisu
vrazn vy ne v roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs
stle zdarma, museli jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn mete objednvat asopis po
jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K. Pklad: Mete si objednat 4 nsledujc
sla = zaplatte 4 x 28 K.

, .
,
. 2008
. ,
2007 .
,
.
.
28 . ,
4 4 x 28 .

Pokud si objednte zasln asopisu,


zskte tyto vhody:

,
:

100% jistota obdren asopisu.


Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm 100% :
stt, e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
. . , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna
sloenka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho
registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi
platb jako variabiln symbol a dle pi komunikaci s di- ( -) ,
stributorem v ppad poadavku zmn v odbru aso- ,
pisu (zmna adresy, potu odebranch vtisk apod.). variabilni
symbol (, ..)

OBJEDNAC LSTEK

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:


ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce


asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:


Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.


, .

132

ikona 3 /2011

Vydv esk nrodn fond kultury a.s.,


pod ztitou Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.

slo 3 / 2011 / ronk V.


fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
Grafika:
Milan Sldek
e-mail: grafik@ikonapress.info
Jazykov korektura:
Martina Koanov
e-mail: korektury@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
Ing. Igor Stelec
e-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Tel.:+420 603 555 603
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
e-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2
Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Webov strnky:
www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
Vydavatel:
esk nrodn fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
office@ikonapress.info
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
+420 603 555 603
NFK a.s.