Академический Документы
Профессиональный Документы
Культура Документы
7 Современные период 21 в нэ
Стандартизированное обучение аюрведе, исследования.
Аюрведическая медицина в России
РАГА в АХС
2- Матсарья-зависть
Корова видит что трава вдали гуще, так кажется
Более всего проникла в нас
5- Бхая- страх
Текст 1б
Текст 2
Тексты 4б-5а
Ашта — восемь
Анга - часть
Тексты 5б-6а
Текст 6б
Текст 7а
Викрита-вышедшая из равновесия.
Викрити- Болезнь
Авикрита — в равновесии
Пракрити — Природный. Вражденная конституция. Здоровье
Викрити Пракрити
(Болезнь) (Здоровье)
Текст 8а
ВПК доши не только в теле, они в природе и везде (капха — весна, питта
— осень...)
ВПК в каждой клетке тела и органе но их локализация ов теле описана в
тексте
Локализация
Прием пищи Возраст Время суток
в теле
дополнительно К в легких Время указано
Капха условно, необходим
принимать расчет
препараты 0-16 лет
после еды
рост
Питта
принимать
препараты во
время еды 16-60 лет
сила
Вата
принимать
препараты до
еды 60-100 лет
сушит
Текст 8б
1 Вишама агни — непостоянный (2+3)— агни при избытке Вата доша (не
значит при пракрити вата)
-нерегулярный аппетит и усвоенеие пищи
-пищеварение сопровождается метеоризмом
Признак — сегодня активное пищеварение, а завтра неактивное без особых
внешних причин, понервничал апетит пропал
2 Тикшна агни — резкий, избыточный — при избытке Питта доша
–повышенный аппетит
–-быстрое усвоение даже больших обьемов пищи
–-пищеварение сопровождается изжогой, жженем, жаждой
3 Манда агни — пассивный, вялый — при избытке Капха доша
–пониженный аппетит, нет желания и голода
–после еды нет сил
Текст 9а
Слабительные и послабляющеи
Слабительные при заболевании
Послабляющие для регулярного употребления, для улучшения состояния
Дехапракрити — природа тела
Тексты 9б-10
1 Шукрану — сперматазоид
2 Дживану — душа (Вабхата не упомянул потому как было очевидно тогда)
3 Андану - яйкеклетка
Доши родителей + судьба=свой тип тела и доши
Если одна доша в 1.5. раза больше другой то это экадоша пракрити
Питта Ватв = Вата Питта итд
ВАТА ДОША
Тексты 11а
1 Рукша — Сухая
Сухое тело, склонность слизистой и кожи к сухости, поверхностный сон
Сухие поверхностные эмоции
Сухость мышления
Сухая лаконичная речь
Простой не украшеный
2 Лагху — Легкая
Легкое тело, худощавое
Маленькая плотность тела
Быстро ест
Легкий на подьем
Быстрая речь
Легко строят и рвут отношения
Внушаемость
Делают правильно что бы потом не переделывать
3 Щита — Холдный
Эмоционально холодный
Бесстрастность, обьективность
Плохое кровоснабжение
Склонность к спазмам
Замерзают, надо теплее одеватся
Для всех
холод меньшн 18 градусов
тепло 18-24
жарко больше 24
4 Кхара - Шероховатая
Кожа шершавая, жесткость
грубоватая, суровая речь
нехватка стабильности
5 Сукшма — Тонкий
Маленькое тело
Быстрота действий
Уточненный, субтильный
В социальном плане незначительный, неважный
Проницательный
Трудно быть на виду
ПИТТА ДОША
Тексты 11б
Воздух
Горький Сладкий Вяжущий
Огонь Питта
доша
Вода
Холодная Влажная Тяжолая
Капхп
доша
Земля
Сводная таблица взаимосвязи дош и вкусов в соответствии с сочетанием
первоэлементов
20% заболеваний врождённые их нельзя излечить 80% болезней можно
избежать
Sūtrasthāna
rāgādi-rogān satatānuṣaktān a-śeṣa-kāya-prasṛtān a-śeṣān |
autsukya-mohā-rati-dāñ jaghāna yo '-pūrva-vaidyāya namo 'stu tasmai || 1 ||
āyuḥ-kāmayamānena dharmārtha-sukha-sādhanam |
āyur-vedopadeśeṣu vidheyaḥ param ādaraḥ || 2 ||
brahmā smṛtvāyuṣo vedaṃ prajāpatim ajigrahat |
so 'śvinau tau sahasrākṣaṃ so 'tri-putrādikān munīn || 3 ||
te 'gniveśādikāṃs te tu pṛthak tantrāṇi tenire |
tebhyo 'ti-viprakīrṇebhyaḥ prāyaḥ sāra-taroccayaḥ || 4 ||
kriyate 'ṣṭāṅga-hṛdayaṃ nāti-saṃkṣepa-vistaram |
kāya-bāla-grahordhvāṅga-śalya-daṃṣṭrā-jarā-vṛṣān || 5 ||
1.5bv nāti-saṃkṣipta-vistṛtam
aṣṭāv aṅgāni tasyāhuś cikitsā yeṣu saṃśritā |
vāyuḥ pittaṃ kaphaś ceti trayo doṣāḥ samāsataḥ || 6 ||
vikṛtā-vikṛtā dehaṃ ghnanti te vartayanti ca |
te vyāpino 'pi hṛn-nābhyor adho-madhyordhva-saṃśrayāḥ || 7 ||
1.7bv ghnanti te vardhayanti ca
vayo-'ho-rātri-bhuktānāṃ te 'nta-madhyādi-gāḥ kramāt |
tair bhaved viṣamas tīkṣṇo mandaś cāgniḥ samaiḥ samaḥ || 8 ||
koṣṭhaḥ krūro mṛdur madhyo madhyaḥ syāt taiḥ samair api |
śukrārtava-sthair janmādau viṣeṇeva viṣa-krimeḥ || 9 ||
taiś ca tisraḥ prakṛtayo hīna-madhyottamāḥ pṛthak |
sama-dhātuḥ samastāsu śreṣṭhā nindyā dvi-doṣa-jāḥ || 10 ||
1.10cv sama-dhātuḥ samais tāsu
tatra rūkṣo laghuḥ śītaḥ kharaḥ sūkṣmaś calo 'nilaḥ |
pittaṃ sa-sneha-tīkṣṇoṣṇaṃ laghu visraṃ saraṃ dravam || 11 ||
snigdhaḥ śīto gurur mandaḥ ślakṣṇo mṛtsnaḥ sthiraḥ kaphaḥ |
saṃsargaḥ saṃnipātaś ca tad-dvi-tri-kṣaya-kopataḥ || 12 ||
rasāsṛṅ-māṃsa-medo-'sthi-majja-śukrāṇi dhātavaḥ |
sapta dūṣyā malā mūtra-śakṛt-svedādayo 'pi ca || 13 ||
vṛddhiḥ samānaiḥ sarveṣāṃ viparītair viparyayaḥ |
rasāḥ svādv-amla-lavaṇa-tiktoṣaṇa-kaṣāyakāḥ || 14 ||
ṣaḍ dravyam āśritās te ca yathā-pūrvaṃ balāvahāḥ |
tatrādyā mārutaṃ ghnanti trayas tiktādayaḥ kapham || 15 ||
kaṣāya-tikta-madhurāḥ pittam anye tu kurvate |
śamanaṃ kopanaṃ svastha-hitaṃ dravyam iti tri-dhā || 16 ||
uṣṇa-śīta-guṇotkarṣāt tatra vīryaṃ dvi-dhā smṛtam |
tri-dhā vipāko dravyasya svādv-amla-kaṭukātmakaḥ || 17 ||
guru-manda-hima-snigdha-ślakṣṇa-sāndra-mṛdu-sthirāḥ |
guṇāḥ sa-sūkṣma-viśadā viṃśatiḥ sa-viparyayāḥ || 18 ||
kālārtha-karmaṇāṃ yogo hīna-mithyāti-mātrakaḥ |
samyag-yogaś ca vijñeyo rogārogyaika-kāraṇam || 19 ||
rogas tu doṣa-vaiṣamyaṃ doṣa-sāmyam a-roga-tā |
nijāgantu-vibhāgena tatra rogā dvi-dhā smṛtāḥ || 20 ||
teṣāṃ kāya-mano-bhedād adhiṣṭhānam api dvi-dhā |
rajas tamaś ca manaso dvau ca doṣāv udāhṛtau || 21 ||
1.21dv 'tra dvau doṣāv udāhṛtau
darśana-sparśana-praśnaiḥ parīkṣeta ca rogiṇam |
rogaṃ nidāna-prāg-rūpa-lakṣaṇopaśayāptibhiḥ || 22 ||
1.22bv saṃparīkṣeta rogiṇam 1.22bv parīkṣetātha rogiṇam
bhūmi-deha-prabhedena deśam āhur iha dvi-dhā |
jāṅgalaṃ vāta-bhūyiṣṭham anūpaṃ tu kapholbaṇam || 23 ||
sādhāraṇaṃ sama-malaṃ tri-dhā bhū-deśam ādiśet |
kṣaṇādir vyādhy-avasthā ca kālo bheṣaja-yoga-kṛt || 24 ||
śodhanaṃ śamanaṃ ceti samāsād auṣadhaṃ dvi-dhā |
śarīra-jānāṃ doṣāṇāṃ krameṇa paramauṣadham || 25 ||
vastir vireko vamanaṃ tathā tailaṃ ghṛtaṃ madhu |
dhī-dhairyātmādi-vijñānaṃ mano-doṣauṣadhaṃ param || 26 ||
bhiṣag dravyāṇy upasthātā rogī pāda-catuṣṭayam |
cikitsitasya nirdiṣṭaṃ praty-ekaṃ tac catur-guṇam || 27 ||
dakṣas tīrthātta-śāstrārtho dṛṣṭa-karmā śucir bhiṣak |
bahu-kalpaṃ bahu-guṇaṃ saṃpannaṃ yogyam auṣadham || 28 ||
anuraktaḥ śucir dakṣo buddhi-mān paricārakaḥ |
āḍhyo rogī bhiṣag-vaśyo jñāpakaḥ sat-tva-vān api || 29 ||
sādhyo '-sādhya iti vyādhir dvi-dhā tau tu punar dvi-dhā |
su-sādhyaḥ kṛcchra-sādhyaś ca yāpyo yaś cān-upakramaḥ || 29+(1) ||
sarvauṣadha-kṣame dehe yūnaḥ puṃso jitātmanaḥ |
a-marma-go 'lpa-hetv-agra-rūpa-rūpo 'n-upadravaḥ || 30 ||
a-tulya-dūṣya-deśartu-prakṛtiḥ pāda-saṃpadi |
graheṣv anu-guṇeṣv eka-doṣa-mārgo navaḥ sukhaḥ || 31 ||
śastrādi-sādhanaḥ kṛcchraḥ saṃkare ca tato gadaḥ |
śeṣa-tvād āyuṣo yāpyaḥ pathyābhyāsād viparyaye || 32 ||
an-upakrama eva syāt sthito 'ty-anta-viparyaye |
autsukya-mohā-rati-kṛd dṛṣṭa-riṣṭo 'kṣa-nāśanaḥ || 33 ||
tyajed ārtaṃ bhiṣag-bhūpair dviṣṭaṃ teṣāṃ dviṣaṃ dviṣam |
hīnopakaraṇaṃ vyagram a-vidheyaṃ gatāyuṣam || 34 ||
caṇḍaṃ śokāturaṃ bhīruṃ kṛta-ghnaṃ vaidya-māninam |
tantrasyāsya paraṃ cāto vakṣyate 'dhyāya-saṃgrahaḥ || 35 ||
āyuṣ-kāma-dinartv-īhā-rogān-utpādana-dravāḥ |
anna-jñānānna-saṃrakṣā-mātrā-dravya-rasāśrayāḥ || 36 ||
doṣādi-jñāna-tad-bheda-tac-cikitsā-dvy-upakramāḥ |
śuddhy-ādi-snehana-sveda-rekāsthāpana-nāvanam || 37 ||
dhūma-gaṇḍūṣa-dṛk-seka-tṛpti-yantraka-śastrakam |
sirā-vidhiḥ śalya-vidhiḥ śastra-kṣārāgni-karmikau || 38 ||
1.38cv sirā-vyadhaḥ śalya-vidhiḥ
sūtra-sthānam ime 'dhyāyās triṃśac chārīram ucyate |
garbhāvakrānti-tad-vyāpad-aṅga-marma-vibhāgikam || 39 ||
vikṛtir dūta-jaṃ ṣaṣṭhaṃ nidānaṃ sārvarogikam |
jvarāsṛk-śvāsa-yakṣmādi-madādy-arśo-'tisāriṇām || 40 ||
mūtrāghāta-pramehāṇāṃ vidradhy-ādy-udarasya ca |
pāṇḍu-kuṣṭhānilārtānāṃ vātāsrasya ca ṣo-ḍaśa || 41 ||
cikitsitaṃ jvare rakte kāse śvāse ca yakṣmaṇi |
vamau madātyaye 'rśaḥsu viṣi dvau dvau ca mūtrite || 42 ||
vidradhau gulma-jaṭhara-pāṇḍu-śopha-visarpiṣu |
kuṣṭha-śvitrānila-vyādhi-vātāsreṣu cikitsitam || 43 ||
dvā-viṃśatir ime 'dhyāyāḥ kalpa-siddhir ataḥ param |
kalpo vamer virekasya tat-siddhir vasti-kalpanā || 44 ||
siddhir vasty-āpadāṃ ṣaṣṭho dravya-kalpo 'ta uttaram |
bālopacāre tad-vyādhau tad-grahe dvau ca bhūta-ge || 45 ||
unmāde 'tha smṛti-bhraṃśe dvau dvau vartmasu saṃdhiṣu |
dṛk-tamo-liṅga-nāśeṣu trayo dvau dvau ca sarva-ge || 46 ||
karṇa-nāsā-mukha-śiro-vraṇe bhaṅge bhagandare |
granthy-ādau kṣudra-rogeṣu guhya-roge pṛthag dvayam || 47 ||
viṣe bhujaṅge kīṭeṣu mūṣakeṣu rasāyane |
catvāriṃśo 'n-apatyānām adhyāyo bīja-poṣaṇaḥ || 48 ||
1.48dv adhyāyo bīja-poṣaṇe
ity adhyāya-śataṃ viṃśaṃ ṣaḍbhiḥ sthānair udīritam || 48ū̆ ||