You are on page 1of 132

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 1

OBSAH I
Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

Duchovn ivot I
P O S E L S T V P R A V O S L A V N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U K R O K U S V AT H O R O S T I S L A V A
I
POU DO SRBSKA I
V N O N P O S E L S T V P O S V T N H O S Y N O D U P R AV O S L AV N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U
I

4
8

SETKN S BOHEM SE ODEHRV V NAEM SRDCI I

14
18
20

D E L E G A C E P R A V O S L A V N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U N A O S L A V C H N A R O Z E N I N P AT R I A R C H Y K I R I L L A
I

24

6 0 . V R O U D L E N A U T O K E FA L I T Y P R AV O S L AV N C R K V I V E S K O S L O V E N S K U
I

32

B H N M P I N E S L B O H AT S T V L S K Y I

13

Slovensko I
L A D O M R O VA 2 0 1 1 I 2 0 1 1
K AT E C H Z A K R O K U R O D I N Y I
V E R N I S V S TAV Y I K O N V B R AT I S L AV I

38
39
41

Krtce I K
ivotn styl I

44

E C H Y A M O R AVA M A J S V I K O N O P I S C E 3 . S T I 3 -

55

Tma I
RUMUNSKO I
R U M U N S K P R AV O S L AV N C R K E V I
P AT R A R C H A D A N I E L I
RUMUNSK ZPISKY I
S TA R E C I O A N N I K I J S I C H A S T R I J S K I
VA H Y O S M RT I I
N V T V A P AT R I A R C H Y D A N I E L A I
P R O J E V Y P I V Y S V C E N N O V H O P R AV O S L AV N H O C H R M U V M O S T
I .
S L O V O A R C H I T E K T K Y TA N Y T Z O U M A S O V I
M I S T R B E N TA : M T E C H R M J A K O P A I C H I C A G O I : ,
P AT R I A R C H A D A N I E L V S E N T U P A R L A M E N T U R I

60
62
68
75
81
86

34

87
88
94
97

Historie I
RUMUNSK ARMDA PI OSVOBOZOVN ESKOSLOVENSKA I

102

D E M O L I C E K R L O V S K H O M S TA M O S T A P E S U N D K A N S K H O K O S T E L A
I

106

Ikony I
N A R O Z E N K R I S TA , 1 6 . S T O L E T I , X V I
KEST PN, 14.15. STOLET I , XIV-XV

108
109

72

Ze zahrani I -
P S U P E S V AT B O H O R O D I C E S E P O K L O N I L O 3 5 0 0 0 0 0 V C C H
I 3 500 000

110

V L A D I M I R J A K U N I N : P I N E S E N O PA S K U B O H O R O D I K Y U K Z A L O S K U T E N H O D N O T Y N A S P O L E N O S T I
I :

116

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I

120

Z redakn poty I
P I J E T D E L E G A C E M S T N C R K E V N O B C E U S E N T O R A A S TA R O S T Y P B R A M I J O S E FA I H K A
I -
MECENI NEDLN KOLY V CHRMU ZESNUT NA OLANECH I I M

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
S V T E K S V AT M U E D N I C E K N N Y L U D M I LY I
P O U T N C E S TA D O S R B S K A K 9 0 . V R O S V C E N S V. G O R A Z D A
I 90- .
O S TAT K Y S VAT L U D M I LY A S VAT H O V C L AVA I
V Y S V C E N K A P L E Z E S N U T P E S V AT B O H O R O D I C E I
SETKN PEDSTAVITEL 7 MSTNCH PRAVOSLAVNCH CRKV I
D E L E G A C E N A O S L AV C H N A R O Z E N I N PAT R I A R C H Y K I R I L L A I
B O S K L I T U R G I E V D E N 6 5 . N A R O Z E N I N PAT R I A R C H Y K I R I L L A I 6 5 -
S L A V N O S T N B O H O S L U B A V C H R M U S V AT H O M I K U L E I
C H R M S V AT L U D M I LY I
S L A V N O S T N A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E V C H R M U S V. M A R I E M A G D A L E N Y A S V. R O S T I S L A V A
I . .
CHRMOV SVTEK V JABLONCI NAD NISOU I . --
NOV CRKEVN OBEC V MUKAOV I
C H R M O V S V T E K S V AT H O A R C H A N D L A M I C H A E L A I
N V T V A P AT R I A R C H Y D A N I E L A I
P AT R I A R C H A D A N I E L V S E N T U I
P S P E S V AT B O H O R O D I C E V C H R M U K R I S TA S P A S I T E L E I
V Y Z N A M E N N D . A . M I Z G U L I N A D E M S V AT C H C Y R I L A A M E T O D J E
I . . A

124
124
128

82

130
6
10
16
23
27
28
30
34
37
96

42
58
59
64
92
100
114

KALININGRADT PTEL V PRAZE I K

118
125

S V AT O V C L A V S K P O U A S V AT L I T U R G I E V C H R M U S V. V C L A V A
I .

126

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 2

PRAV SLOVO I

Foto: Jadran etlk I :

K novmu roku

adoron ns Drce ivota pevd ze starho roku


do roku novho. Nai duchovn otcov srovnvaj as
s pramenem vody vytkajcm z vnosti a opt se
k nmu vracejc. Do vnosti se vrac star rok, a my
se ji nikdy nevrtme. Jako posel vnosti jej zamuje rok novletos 2012.
V ase a prostoru se stdaj dny a msce. Kad den m sv
rno, poledne, veer a noc. Bhem roku meme rozpoznat jaro,
lto, podzim a zimu, i kdy v posledn dob zima splv asto
s jarem a podzim se zimou. V jednom almu se prav, e den po
dni vyn e a noc po noci ukazuje umn. Znamen to, e
kad den nco pedv druhmu dni a takovm zpsobem se
dje i n cel ivot. Proto je dleit, jak hodnoty se v nm
pedvaj ze dne na den nsledujc. Mli bychom se zamyslet,
jak hodnoty si vlastn pedvme? Jsou cenn v och Boch?
Nesou ndech vnosti, nebo to bvaj jenom pomjiv mylenky

ikona 4 /2011


.
,
. , .
, ,
2012 .
. , , .
, , ,
, .
, ,
. ,
. , .
, , , ?
?

?



.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 3

PRAV SLOVO I
a nzory? Naim hlavnm duchovnm kolem, jako pravoslavnch
kesan, je nikdy nezapomnat na vyplnn kadodennho modlitebnho pravidla nvtvu chrmu a snahy init jen dobro svm
blinm.
V evangeliu se pe, jak asto se Je Kristus modlil, jak rd pebval v obecenstv se svm nebeskm Otcem. Kadho vcho
lovka by proto mla modlitba naplovat radost a vnitnm potenm, e me pebvat v obecenstv s Bohem. Pi takov
modlitb si uvdomme, jak ns Bo milost v prbhu loskho
roku ochraovala. Jak nm slovo Bo pomhalo eit asto
i velmi sloit ivotn problmy. Jak jsme se uili kat vroucn
a v hlubokm pesvden: Bu vle Tv.
V novoronm dkvzdn, kdy dkujeme Hospodinu za minul
rok, opakujeme slova proroka Davida: Budu vzdvat chvlu Hospodinu, e je spravedliv, budu zpvat almy jmnu Hospodina,
Boha nejvyho. Vzpomeme si pitom, kolikrt nm u v uplynulm ivot pomohl. Posiloval ns v nemocech, ve chvlch zarmoucen, ivotnch nespch. Posiloval ns svou milost, ochraoval ns svou lskou.
Podkujme proto na prahu novho roku Hospodinu za ve, co
nm daroval: za zdrav, spchy v prci a duchovn poznn.
Splnn naich osobnch pn, za mr, pokojn ivot, kter jsme
mohli provat v na vlasti. Poprosme tak, aby tento rok, do
kterho vstupujeme, byl pokojn nejenom u ns, ale i po celm
svt a aby se v nm naplnila Bo spravedlnost.
Jako milujc dti Otce nebeskho bychom mly dkovat nejenom
za ivotn spchy, ale i za tkosti. Pro lidsk rozum to me
bt nepochopiteln. Nkte na to budou namtat, pro mme dkovat za ivotn tkosti. Vme vak v Bo prozetelnost a lsku.
Bez Bo vle se v naem ivot neme nic stt. Hospodin nikomu nic zlho nepeje: dobe v, co je nm opravdu prospn.
K vnmu ivotu ns vede rznmi cestami, vetn cesty bolesti,
vnjch nespch a zklamn. Vyuuje ns, e nejvtm darem,
pevyujcm vechny lidsk pedstavy, je prv vn ivot. Je
to dar nesrovnateln se vemi ivotnmi spchy, cly a zmry.
Nic ns neme pipravit o Bo lsku: Jsem jist, e ani smrt ani
ivot, ani andl ani mocnosti, ani ptomnost ani budoucnost,
ani dn moc, ani viny ani hlubiny, ani co jinho v celm
tvorstvu nedoke ns odlouit od lsky Bo, kter je v Kristu
Jei, naem Pnu.
Dovolte mi, abych Vs vechny tene IKONY, vrn dti Nebeskho Otce, na potku novho roku milosti Bo srden pozdravil a popl Vm hojnost Boho poehnn v pevnm zdrav
a dobr pohod. Aby se Vm dailo konat dobr dlo, je konte
pro dobro sv, svch rodin a blinch. Nech je V ivot naplnn
radost, pokojem a ulechtilmi mylenkami, kter nehledaj jen
dobro sv, ale usiluj i o dobro druhch. Dej Hospodine, aby na
ns spovala nebesk ztita pesvat Bohorodice, Matky Bo,
vech svatch, zvlt v letonm Roce svatho knete Rostislava,
dky jeho Bohem osvcenmu rozhodnut jsme ped 1150 lety
pijali svtlo Kristova evangelia.

, ,

.
,
. ,
.
.
:
.
, ,
:
. ,
.
, , .
, .

, : ,
.
, , ,
. , ,
, ,
.
,
, .
. , ?
, , .
. : ,
.
, ,
. , ,
,
. ,
, . ,
, , , , ,
, , , ,

, . ( 8, 38:39).

, , ,

.
, ,
,
. , ,
, , ,
,
1150
.

metropolita Krytof

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 4

DUCHOVN IVOT

Poselstv
Pravoslavn crkve v eskch zemch
a na Slovensku k roku svatho

Rostislava
Dstojn otcov, brati a sestry, ven obyvatel esk republiky a Slovensk republiky,
Pravoslavn crkev v eskch zemch a na
Slovensku chov v hlubok ct pamtku
svatho velkomoravskho knete Rostislava, kter pozval v roce 862 na zem
naich dnench stt svat vrozvsty Cyrila a Metodje. Vyhlaujeme proto nadchzejc rok 2012, v nm ped 1150 lety
piputovalo Rostislavovo poselstvo do Konstantinopole a pedalo byzantskmu impertoru Michalu lll. dost o vysln takovch uitel rokem svatho Rostislava.
Pro tento Bohem poehnan in jsme knete Rostislava svatoeili a vloili jeho pamtku do pravoslavnho kalendria jednak na 5. ervenec a zvlt na 28. jen,
kdy si pipomnme dleit krok k ob-

noven politick samostatnosti naich nrod.


Rok svatho Rostislava vyhlaujeme na obdob od jeho svtku 28.jna 2011 do 28.
jna 2012. Obracme se na nae duchovn
a vc, na vechny lidi dobr vle v esk
republice a Slovensk republice, aby v tomto roce byli npomocni v uspodvn
duchovnch i kulturnch udlost (bohosluby, konference, vstavy a podobn),
kter by pipomnly vznam osobnosti
svatho Rostislava.
Svat kne Rostislav zstal v pamti pravoslavn crkve jako moudr vldce, kter
pochopil, e pravdy Bo je mon pijmout
jen ve srozumiteln form. Modlit se k Bohu
m pak prvo kad nrod, kad lovk
ve svm rodnm jazyce. Do Konstantinopole se obrtil pot, kdy mu ze Zpadu nedokzali vyslat kesanskho misione,

, ,
!


, 862
.
2012
1150

III .


-

ikona 4 /2011

5 , , ,
28 ,
.
28 2011
28 2012 .

znalho jazyka naich slovanskch pedk.


V hlavnm mst vchodomsk e
v Konstantinopoli byli na takovou misii pipraveni patriarchou sv. Ftiem svat vrozvstov Cyril a Metodj, kte znali staroslovnsk jazyk, vytvoili pro nj psmo
a peloili do nj evangelium, bohosluebn
texty i zklady mskho prva. Jejich pchod na Velkou Moravu, prvho slovanskho sttu, znamenal naplnn Kristovy
zvti, kterou dal svatm apotolm a jejich
pokraovatelm Jdte ke vem nrodm
a zskvejte mi uednky, ktte je ve jmnu
Otce i Syna i Ducha svatho a ute je, aby
zachovvali vecko, co jsem vm pikzal.
A hle, j jsem s vmi po vecky dny a do
skonn tohoto vku. (Mt 28, 19-20)
Velkm pnm sv. Rostislava bylo, aby sv.
Cyril a Metodj vybudovali pro nae pedky
na Velk Morav samostatnou nrodn crkev. Pestoe se toto Rostislavovo pn nesplnilo, stala se Cyrilometodjsk misie duchovnm i sttotvornm zkladem pro
vechny kesany a vbec vechny obany
v esk republice i Slovensk. Sv. Rostislav
se stal vzorem opravdovho a vrnho
kesana i pkladem moudrho sttnka,
potvrdila to i jeho muednick smrt za
Krista a svj slovansk nrod. Sv. Rostislav
jako zvstovatel Kristova evangelia je dodnes duchovn ptomen odkazu misie sv.

,
,

(, , ),
.

, , .
,
.
,
,
. -

.
, , ,
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 5

DUCHOVN IVOT

Cyrila a Metodje, jej je nae pravoslavn


crkev vrnou pokraovatelkou.
Nech vemohouc Bh ehn kad dobr
iniciativ konan, aby byla vce znm
osobnost sv. Rostislava, jeho sluba Kristovu evangeliu i lidu naich slovanskch
nrod.
Kristus uprosted ns!
Den pamtky sv. Rostislava, 28. jna 2011.
+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
+ Jn,
arcibiskup preovsk a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Tichon,
biskup komrensk,
pomocn biskup pro preovskou eparchii
+ Jchym,
biskup hodonnsk, pomocn biskup
pro olomoucko-brnnskou eparchii

, : , , ,
, , ; ,
.
. (. 28:19-20).
. , .
.
, -

, -

.
.
, ,

. .


. , .

,
, . ,


.
!

. , 28
2011
+ ,
,

+ ,

+ ,
-
+,
-
+ ,
,


+ ,
,
-

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 6

FOTOREPORT

Svtek svat muednice


knny Ludmily
v bazilice svatho Ji
na Praskm hrad
Praha, 27. 9. 2011



, 27.9.2011
Akafist ke sv. muednici knn Ludmile u jejho hrobu v bazilice sv. Ji na
Praskm hrad I .
.

J. B. metropolita Krytof spolu s metropolitnm arcidikonem V. Buukem te vstupn modlitby akafistu I


.

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 7

FOTOREPORT

Vzcn pleitost dotkat se hrobu svtice a naerpat tak duchovn slu I


Uctn ikony sv. muednice Ludmily vcmi I


.

Velk ast duchovnch i vcch dokazuje ctu ke sv. Ludmile I



.

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 8

Ped 90 lety byl v Blehrad vysvcen novomuednk biskup Gorazd II., kter se
podlel na znovuobnoven innosti pravoslavn crkve v echch, na Morav, Slovensku i Podkarpatsk Rusi.
Pi tto pleitosti vladyka Krytof zorganizoval ve dnech 23.27. z 2011 pou po
jeho stopch. Jeho doprovod tvoilo na 50
duchovnch osob i laik z farnost v echch, na Morav i Slovensku.
Poutnci nejprve zavtali do Sremskch Karlovc, kde byli pijati mstnm vladykou
Vasilijem. V prostorch zdejho teologickho semine byla metropolitou Antonijem (Chrapovickm) zaloena Rusk zahranin pravoslavn crkev. Studovalo zde
tak mnoho eskch a moravskch bohoslovc, kte se po nvratu dom postavili
po bok vladyky Gorazda II. pi prci na
jeho pastv. Za vechny pipomeme pozdjho dlouholetho kancle na mstn
crkve o. Jiho Antonna Novka.
Noc poutnci strvili v monastru Krue

Dol, kde vladyka Gorazd II. pijal mnistv.


Nsledujcho dne navtvili monastr Hopovo, kde se stal archimandritou a v odpolednch hodinch piputovali do Blehradu.
Zde se v monastru Rakovica poklonili pamtce nedvno zesnulho patriarchy Pavla.
Pot nsledovala prohldka dosud jet stavenit nejvtho pravoslavnho chrmu
na svt zasvcenho sv. Svovi. Chrm

Pou do

Srbska

90
II, ,
,
.

2327 2011
.
50
, .
,
. ()

.
,

-

ikona 4 /2011

.

. .

, II
.
,
, .


.

. .

101 91 , .
, ,

je budovn na ploe 101 x 91 metr v mstech, kde byly ostatky sv. Svy spleny osmanskmi dobyvateli, kte tak chtli zlomit odpor statench Srb tvocch ivou
hrz jejich expanze do vnitn Evropy.
Stavba byla zahjena ji ped 100 lety a teprve nedvno byly vyzdvieny kupole, osazeny zvony a mramorem byl obloen
vnj pl. Prce na vnitn vzdob jsou
odhadnuty na dalch 10 let. Na jejich pokraovn jsou podny sbrky v Srbsku
i po celm svt, finann ast za Ruskou
federaci pislbil pi sv nvtv i premir
V. V. Putin.
V nedli 25. z pesn na den 90 let po
chirotonii vladyky Gorazda II. byla patriarchou srbskm Irenejem a vladykou Kry-

.
100
, , ,

.
10 .
, - . . .
25 ,
90- ,


. .

.



,
,

.
.
1000 .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:05 PM Strnka 9

DUCHOVN IVOT

tofem slouena v patriarm chrmu sv. Michala liturgie. Pot Jeho Svatost pijala
poutnky ve sv rezidenci. Pi tto pleitosti bylo proneseno mnoho velch slov
o bratrstv pravoslavnch vcch v dalek
minulosti i zcela nedvno, kdy se Srbsko
stalo obt agrese NATO, jej pozstatky
poutnci mohli spatit na vlastn oi. Poutnci tak mli monost navtvit monastrsk tbor pro uprchlky z Kosova. Zde je
kad den podvno bencm na 1000
jdel. Vznikla zde spontnn mylenka
uspodat sbrku na pomoc naim jinm
bratrm, o jejm konn budou teni podrobn informovni.
Z Blehradu zamili poutnci do abace,
kde byli vele pivtni mstnm vladykou
Lavrentijem. Cestou do monastru Sokograd, kde se nachz ekumenick stedisko
Nikolaje Velimirovie se zastavili v crkevn
obci Tri. Zde vladyka vysvtil ndhern
vyezvan lustr a pot pijal pozvn, aby
se spolu s poutnky oberstvil v nedalekm
skanzenu. Po vykonn sv. liturgie 26. 9.
vznikla mezi poutnky spontnn mylenka
uspodat sbrku na pomoc pi dostavb
ekumenickho centra, kter je tak dleit
pro vchovu nrodn identity srbsk mldee ijc v diaspoe. Celkem poutnci vybrali na 450 Euro. Po rozlouen s arelem
stojcm uprosted ndhern prody se

poutnci vydali do poslednho cle sv cesty


k pravoslavnm Srbm v Budapeti. Pohledem se louili s kem mcm tm
13 metr, kter posvtil zesnul patriarcha
Pavel a pot na horu nad monastrem
umstil vrtulnk. Tento k je symbolem
pravoslavn vry nejen pro obyvatele okolnch obc, ale i pro pravoslavn Srby ijc
na druhm behu eky Driny v Bosn
a Hercegovin.

Po vykonn svat liturgie v Budapeti zamil vladyka Krytof s poutnky zpt


dom.
Pat mu velik podkovn za to, e pi
sv nelehk pastv je pamtliv svch pedchdc v ad, pstuje jejich pamtku
a pibliuje jim vcm svch farnost bez
ohledu na nrodnost nebo vichni jsme
dtmi na svat pravoslavn crkve.
Mgr. Zdenk Dragoun


,

.

,
. , ,

. -

,

.


,
, .


450 . , ,
. , 13 ,
.
.

, ,
.

. ,
,
, ,

,

.

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 10

FOTOREPORT

Poutn cesta do Srbska


k 90. vro
svcen
sv. Gorazda
na biskupa
Srbsko, 23.27. 9. 2011

90-

.
, 23 .27.9.2011
J. S. patriarcha Irenej a J. B. metropolita Krytof I

Spolen fotografie s Jeho Svatost patriarchou Irinejem I

10

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 11

FOTOREPORT

U hrobu J. S. patriarchy Pavleho I

Poutnci v Sremskim Karlovci I -

Pivtni poutnk mstnm vladykou Vasilijemi I


Monastr Kruedol, kde byl vladyka Gorazd postien na mnicha I


,

ikona 4 /2011

11

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 12

FOTOREPORT

Patriar katedrla sv. Michala v Blehrad. Otcov zleva: mstn duchovn, archimandrita Kosma, prot. Mgr. Jn Polansk, prot. Ing. Srdjan Jablanovi,
prot. Mgr. Ernest Raptsun, prot. David Dud, prot. Mgr. Oleg Machnv. Otcov zprava: archimandrita Sergij (Ivannikov), prot. Jn Gligani, prot. MUDr.
Ondej Fr. Stehlk, igumen Onufrij (Tomeuk) I . . : , ,
. . , . , . . , . a, . . :
(), . , . - . , ()

Poutnci na srbskm patriarcht I m e

12

ikona 4 /2011

Prot. Mgr. Oleg Machnv te zaambonovou modlitbu ke konci sv. liturgie I


.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 13

FOTOREPORT

Chilandarsk zzran ikona pesvat Bohorodice zvan Trojrunica


v chrmu sv. Michala v Soko Gradu I
, .

Monastr Hopovo, kde byl vladyka Gorazd jmenovn igumenem I


,

Zvren promluva o. Nikolaje po sv. liturgii v chrmu sv. Nikolaje


Velimirovie I .
.

Vladyka Lavrentij I

Nov crkvevn stedisko sv. Nikolaje Velimirovie pobl Soko Gradu I


.

ikona 4 /2011

13

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 14

DUCHOVN IVOT

VNON POSELSTV
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v eskch zemch
a na Slovensku
Draz duchovn otcov, brati a sestry,
KRISTUS SE ROD, OSLAVUJTE HO!
CHRISTOS RADAJETSJA, SLVIT JEGO!
Pejeme Vm i vem lidem dobr vle
krsn proit vnonch svtk. O Vnocch slavme Narozen Pn. Bh se stal
lovkem, jednm z ns. e tak piblil
nebe zemi, to ct vichni lid, kte Vnoce
provaj, jako svtky mru, rodinn pohody a vzjemnho laskavho chovn. Vnon veee, stromeek, ozdoby, drky,
koledy, to jsou jenom symboly t velik
Lsky, kter mezi ns vstoupila a kter ns

chce obnovit. Chce ns ze zlch uinit dobrmi, z neastnch uinit astnmi,


z chudch bohatmi, ovem jinm bohatstvm, ne dv svt. Mli bychom otevt
oi naich srdc a uvtat v nich Boho
Syna, poznat v nm vhonek z vsosti,
jak zpvme ve vnonm troparu, vhonek, kter sice podle proroka Izaje (53,2)
vypuel z vyprahl zem, ale zsk spravedlnost mnohm (53,11).
Vme, e o spravedlnost svho srdce musme tce bojovat, pemhat mnoh pokuen a zl sklony, ale pesto vme, e nakonec je nae spravedlnost Bo dar,

protoe bez Bo lsky a pomoci by nae


sil nestailo a my bychom tu nmahu
snadno a rdi vzdali. Teprve kdy se nm
dostane tohoto daru, pochopme, jak je
vzcn a jak bylo dobr a moudr o nj
v sob bojovat. Souasn je nm lto tch,
kdo tento boj vzdali nebo jej vbec nezaali
a zstali radji zlmi. A tak obdivujeme
velikou dvru Bo v ns lidi: e se neobv, e jeho sestoupen a vtlen vyjde
nadarmo, e svt zstane zl pes jeho
ob.
A ns Vnoce nau dvovat spolu s Nm
v promnu svta. Nebojme se vynaloit
kad na svm mst potebn sil, aby
se svt mnil k lepmu, aby odputn,
ptelstv a lska nebyla pouh slova. Odmnou za to je nm radost, e jsme Bo
dti, snad nkdy bloudc, ale dvujc.
Nadchzejc rok jsme vyhlsili Rokem svatho knete Rostislava. Jako zvstovatel
Kristova evangelia, kter ns nauilo znt
Bo pravdu a dvovat v Bo pomoc, je

, ,
,
! , !


.
. ,
. ,
, ,
, . , , , ,
,
.
, , , ,
, ,
, , , , .



14

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 15

DUCHOVN IVOT
dodnes duchovn ptomen v odkazu cyrilometodjsk misie, jej zstv nae pravoslavn crkev vrnou pokraovatelkou.
Vame si toho a hledejme zpsob, kad
podle svch monost, jak uinit osobu
svatho Rostislava, jeho jsme ped lety

kanonizovali, znmj. Bume npomocni v podn duchovnch i kulturnch


udlost, kter by nm tohoto svtce vce
piblily. Nezapomnejme, e to byl
prv svat kne Rostislav, jen umonil,
aby nai pedkov pijali kesanstv

srozumiteln, ve svm rodnm jazyku.


Dstojn otcov, draz brati a sestry, Vnoce ns znovu a znovu u vit ve vtzstv lsky nad zlobou, jednoty nad nesvrem a vit v pchod Boho krlovstv.
Narodil se Kristus Pn, veselme se,
vdy nm, nm narodil se.
KRISTUS SE ROD, OSLAVUJTE HO!
CHRISTOS RADAJETSJA, SLVIT JEGO!
S arcipastskm poehnnm
+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
+ Jn,
arcibiskup preovsk a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Tichon,
biskup komrensk,
pomocn biskup pro preovskou eparchii
+ Jchym,
biskup hodonnsk, pomocn biskup
pro olomoucko-brnnskou eparchii

, , ,,
, (53:2),
,
(53:11).
,
,
, ,
, ,
,


.
, , .
,
,
,
.
,
, ,
, .

.
,

, ,
. , ,
,
.
. ,

,
- ,

.
,
, , ,
,
, .
,
.
,
,

, .
, ,
,


.
, ...,
, .
, ! , !

+ ,
,

+ ,

+ ,
-
+,
-
+ ,
,


+ ,
,
-

ikona 4 /2011

15

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 16

FOTOREPORT

Ostatky
svat Ludmily
a
svatho Vclava
v hrobce sv. Vclava
Praha, 28. 9. 2011

.
, 28.9.2011
Foto: I. Stelec I : .

Ostatky svatho Vclava a svat Ludmily v katedrle svatho Vta na Praskm hrad I
.

16

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 17

FOTOREPORT

Lebka svatho Vclava I

Otec Vladimr u hrobky svatho Vclava I


.

Lebka svat Ludmily I

ikona 4 /2011

17

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 18

DUCHOVN IVOT

Ve jmnu Otce, Syna a Ducha Svatho.


Kristus se narodil v Betlm. Syn Bo, nekonen, neviditeln, nepochopiteln, piel na zem, stal se lovkem, omezen tlem, jen nese na svch bedrech vechny
tkosti a utrpen tohoto svta. Dnes pichz na svt v Betlmsk jeskyni, odvren a pronsledovan tmto svtem proto, aby lidstvu, a to znamen kadmu
z ns, daroval dv skvl vci, po kterch

lovk vdy touil. Pichz proto, aby dal


lovku Moc a Bohatstv.
Avak Bh vbec nedv moc a bohatstv
v takov podob, po kter tou napklad
Herodes, jeho veker ivotn cl spoval
prv v jejich dosaen. Tento cl upednostoval natolik, e neuetil ani sv
vlastn dti, a kdy uslyel, e na zem piel
skuten krl judsk, velice se ulekl toho,
e pijde o svou pozemskou moc a bohatstv.
Ale bohatstv, kter pin Kristus, to je
podivuhodn bohatstv Vry, je lovku
umouje chodit po vod a hbat horami,
je me uinit lovka takovm, e on
sm se v tomto svt vbec nevid, ale
vid jen samotnho Krista a Boha a ije
jen Jm.
Bh nm pinesl bohatstv lsky, protoe
On sm je Lska. To je ta Lska, kter jde
na k, kter se ukiuje, obtuje se. To je

Bh

nm pinesl bohatstv lsky

lska, kter je pipravena a schopna zvtzit


nad vm, co existuje na tomto svt.
Pn nm dv asn bohatstv smen,
protoe mrn... pijmou zemi za sv ddictv (Mt 5 : 5). A spolu s tm kadmu
lidskmu srdci, otevenmu pro pijet tohoto daru, dv bohatstv podivuhodnho
svta, pedcho vechno mon v tomto
svt, kter me naplnit lovka tak, e
tisce jsou kolem nj spaseny, dle slov ctihodnho Serafima Sarovskho.
Bh nm pinesl bohatstv svho milosrdenstv. Pokud jsme pipraveni ho pijmout, vlv se do naich srdc a in ns
schopnmi odpoutt tm, kdo nm ublil, milovat sv neptele, vdy nikdo na
svt neme milovat sv neptele, krom
opravdovch kesan. Takovto bohatstv
nm daroval Pn.
A jet nm Pn daroval skutenou moc.
k: V mm jmnu budou vymtat dmony, budou mluvit v novch jazycch,
budou brt hady, a kdyby vypili nco jedovatho, nijak jim to neubl; budou
vkldat ruce na nemocn a bude jim
dobe. (Mk 16, 17-18).
Takovou monost Kristus poskytuje kadmu z ns, protoe On nm daroval podivuhodnou moc bt Jeho dtmi. Vem,
kdo v Nj skuten v, dal moc mu bt
absolutn podobn: meme jednat na


.
.
, , , , , , ,

. -

18

ikona 4 /2011

, , , , ,
, . ,
.

, ,
, , ,
.
,
,
, ,
.
, ,
,
,
,
,

.
,
.
, ,
, .
,
, .

, -

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 19

DUCHOVN IVOT
tomto svt tak, jako jednal na tomto svt
Sm Kristus, t Jeho ivotem, hovoit Jeho
slovy, dvat se na svt Jeho oima, vnmat
svt prostednictvm Jeho pocit a Jeho
srdce. Stejn tak i apotol Pavel k, e
v kadm z ns mus bt stejn city, jako

v Jei Kristu. Takovto vci nm daroval...


Ale je zajmav to, e s takovm podivuhodnm bohatstvm, s takovou neobyejnou moc prosme Boha vdy o njak
hlouposti, hledme u Boha njak malikosti, co ve skutenosti zahrnuje prv

hledn moci a bohatstv, ale takovho malikho, pozemskho bohatstv a moci: pozemskho blahobytu, pozemskho spchu, monosti psobit na tomto svt
v souladu se svmi schopnostmi...
Nm se zd, e je to velmi dleit, e to
je sm ivot, e v tom spov smysl ivota
prot ho v klidu, pohodln, vhodn
a poctiv. Mon, e to bude poctiv, ale
ne kesansky, protoe mme velk strach
z chze po vod. Nevme tomu, e meme vymtat dmony a vtzit nad smrt.
teme Evangelium a tyto dky jako by se
ns netkaly, protoe to vbec nen to, co
potebujeme od naeho Boha, a n ivot
vbec nen podobn tomu daru, kter nm
pinesl Kristus.
A dnes Kristus pichz na tento svt a probh rozdvn Jeho dar: skuten moci
v Kristu a skutenho Kristova bohatstv.
Sname se tedy dnes navdy zapomenout
na ty malikosti, jimi naplujeme svj ivot, a budeme opravdu dkladn hledat
skutenou Kristovu moc a skuten Kristovo bohatstv: touhu bt s Kristem, bt
v Kristu a bt samotnm Kristem, kter
nm jsou dnes nabzeny v Jeho pesvtlm
a radostnm Narozen. Amen.
7. ledna 2010
Protojerej Alexij Uminskij

( 5:5).
, ,
, ,
,
,
.

. ,

, ,
,
.
.

. : , , ,
,
, ,
(.16, 17-18).

,
.
:
,
, ,
, ,
. ,
,
.
: , ,
- , -
,
, , ,
: ,
,

, ,
,
,
, , .
, , - ,
.
, ,
. ,
,
,
, .

:
.
,
,

: ,
,

.
.
7 2010 .

ikona 4 /2011

19

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 20

DUCHOVN IVOT

Setkn s Bohem
se odehrv
v naem srdci

Kristus se narodil slavte! Kristus z nebes


vtejte! Kristus na zemi povzneste se!
Opvujte Pna po cel zemi! Tmito slovy
zahjil sv vnon kzn svtitel eho
Bohoslovec a od t doby u po estnct
stolet znj tato slova bhem naich chrmovch bohoslueb a nastoluj stle tyt
otzky: v em spov vznam Kristova narozen pro kadho z ns; jak meme uvtat Krista, jen pichz z nebes; jak se
meme povznst ze zem k nebi; jak meme oslavit Krista svm ivotem?
Mnoh nboenstv, vyznvajc jedinho
Boha, lovku slibuj, e se tm i jinm
zpsobem dotkne Boha, poct Jeho ptomnost a blzkost. Avak dn nboenstv krom kesanstv neumouje poznat
Boha jako bratra, jako ptele. Prostednictvm vtlen Syna Boho, dle slov ctihodnho Simeona Novho Bohoslovce, se stvme syny Boha Otce a bratry Krista. Bh
se vtluje, aby ml monost se s nmi stkat jako rovn s rovnm, aby s nmi sdlel
n osud a proil n ivot, a tak zskal
prvo nm povdt o Sob a o ns tu absolutn pravdu, je nm nemohla bt zjevena
dnm jinm zpsobem. Pravdu o tom,
e zde neexistuje propast, kter by rozdlovala Boha a lovka; neexistuj nepekonateln pekky pro setkn lovka
a Boha mezi tyma oima, tv v tv.

!
!
! ,
! ,
,
:
;
, ;
; ?
,
, ,
,
. ,
, , .

, ,

,
,
. ,
,
, .
,
, ,
, . , , , ;
,
, .
.
,
.
,
.
,
,
,
.
,

, ,

. ,
, ,
,

,
.
, ,
;
, .
.

, : , ,
, ,
, ,


20

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 21

DUCHOVN IVOT
Toto setkn se odehrv v naem srdci.
Kvli tomuto setkn piel Pn na zem,
stal se lovkem a proil lidsk ivot: narodil se v betlmskch jeslikch, prchal
do Egypta, vrtil se do Nazaretu, rostl
v dom tesae, byl poktn, zaal kzat,
putoval po Galilee, Sama a Judee a kzal
o Krlovstv nebeskm, lil lidsk nemoci,
zail utrpen a smrt ukiovnm, vstal
z mrtvch a vstoupil na nebe. To vechno
proto, aby se uskutenilo tajupln setkn,
aby zmizela barira mezi lovkem a Bohem, je byla vybudovna z lidskch hch. Stna, je ns s Bohem od sebe oddlovala, padla, plamenn me se obrac
zpt a Cherubov ustupuj od Stromu ivota, a j se tm z rajskch poten,
zpv se v crkevn psni. Pekka padla
a cherubnsk me, jen pehrazuje cestu
do rje, ustupuje; brna do rje se otevr
a lovk se vrac ke Stromu ivota, ze kterho okus nebesk chlb.
Pbh prvotnho Adamova hchu je pbhem celho lidstva a kadho lovka. Adamv hch se opakuje v kadm z ns, kdy
se odvracme od Boha a heme. Ale Kristus
se tak vtluje pro kadho z ns, a proto
tak Kristovo spasen Adama je tak na
spsou. Spoutan Adam byl osvobozen,
vem vrnm byla darovna svoboda, stoj
v knon, jen se te na veern bohoslub


.

,
,

, : ; ; ; , ? ,
,
, .
, .
,
,
:
, .

. ,
,
.
, ,
. , -

v pedsvtek Kristova narozen. V Kristu se


vem lidem vrac ta bohupodobn svoboda,
o kterou Adam a jeho potomci pili kvli
hchu a odpadnut od Boha.
Svtitel eho Bohoslovec nazv Bohovtlen druhm stvoenm, kdy Bh jako
by znovu stvo lovka, kdy se vtluje
do lidskho tla, druhm setknm lovka a Boha: Existujc zan existovat;
Nestvoen se tvo; Neobsaiteln je obshnut; z Bohatho je ebrk prostednictvm pjet tla, abych se j obohatil Jeho
Bostvm... Co je to za novou tajinu? Zskal
jsem obraz Bo a piel jsem o nj, a on
pijm m tlo, aby spasil obraz a m uinil nesmrtelnm. Podruh se s nmi setkv, to druh setkn je mnohem lep
a ped to prvn.

Ve vtlen Slova dochz, dle slov svatho


Efrma Syrskho, k vmn mezi Bohem
a lovkem: Bh od ns pijm lidskou
podobu a nm daruje Sv Bostv. Prostednictvm vtlen Slova se uskuteuje
zbotn lovka. Slovo se vtlilo, abychom my zbotli, prav svtitel Athanasius Velik. Syn Bo se stal Synem lovka, aby se ze syn lovka stali synov
Bo, ekl svat Ireneus Lyonsk. Zbotn, k nmu byl lovk peduren na
zklad samotnho faktu stvoen, a o n
piel v dsledku prvotnho hchu, je lovku navrceno prostednictvm vtlenho
Slova.
A proto prv v Kristov narozen dochz
k plnmu obnoven lidsk podstaty. Nejen
v tom jedinm narozen, k nmu dolo

, .

. ,
,

,
.
,

.
, ,

ikona 4 /2011

21

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 22

DUCHOVN IVOT


.

, , , , . :

, , ,
. ,
:

22

ikona 4 /2011

ped dvma tisci lety v Betlm, ale i v


tom narozen Krista, je se stle znovu odehrv v naich duch. Ponvad due lovka, to jsou jesliky, z nich Bh in
ndobu pro Sv Bostv a Svj chrm. lovk se v prvotnm hchu pipodobnil nerozumnm hovadm, avak Bh pichz
k padlmu lovku a z jeho due in
msto, kde se odehrv tajupln setkn
mezi Nm a nmi.
Velik zzrak Bohovtlen spov v tom,
e pot co k nmu dolo jednou v djinch,
opakuje se v kadm lovku, kter pichz ke Kristu. V hlubokm nonm tichu
se Slovo Bo vtlilo na zemi: tak se vtluje
v mlenlivch hlubinch na due tam,
kde utich rozum, kde dochzej slova, kde
se rozum lovka setkv s Bohem. Kristus
se narodil na zemi neznm a nepoznan
a jen mudrci z Vchodu a pasti spolu
s andly mu vyli v strety: tak se tie
a pro ostatn nepozorovan rod Kristus
v dui lovka, ta mu vychz vstc, protoe v n svt hvzda, kter vede ke Svtlu.
Tajupln se setkvme s Kristem v modlitb, kdy nhle zjiujeme, e nae modlitba byla pijata a vyslyena, e Bh piel
a vtlil se do ns a naplnil ns Svou ivonosnou ptomnost. Setkvme se s Kristem v Eucharistii, kdy po pijet svtost
Tla a Krve Krista najednou ctme, e nae

vlastn tlo je prodchnut Jeho Boskou


energi a v naich ilch tee Bo Krev.
Setkvme se s Kristem i v jinch crkevnch tajinch, kdy se prostednictvm setkn s Nm obnovujeme a pipravujeme
na vn ivot. Potkvme Krista v naich
blinch, kdy se lovk pro ns najednou
otevr a my meme nahldnout do jeho
nejtajnjch hlubin, kde z obraz bo.
Potkvme Krista v naem vednm ivot,
kdy uprosted hluku najednou slyme
Jeho pivolvajc hlas nebo kdy vidme
Jeho zjevn a nenadl zsah do bhu
djin.
Pesn tak nhle a neekan se Bh
vloil do ivota lid ped dvaceti stoletmi,
kdy dky Svmu narozen zcela zmnil tok
historie. Pesn tak se On stle znovu rod
v duch tisc lid a mn, petv a pemuje cel jejich ivot, z nevcch in
vc, z hnk svat, z hynoucch zachrnn.
A se svtek Narozen Krista stane svtkem
narozen Krista v na dui a naeho znovuzrozen v Kristu. Utichneme pro svt, aby
se v na dui narodilo Bo Slovo a naplnilo
ns Bostvm, Svtlem a posvtnost...

, ,
, .
, ,
,
. ,
, , ,

. , . ,


, .
,



.

, .


,
,
,
, .



. ,

,

9. ledna 2009
Metropolita Ilarion (Alfejev)

9 , 2009
()

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 23

FOTOREPORT

Vysvcen kaple
Zesnut
pesvat
Bohorodice
Branka, 3. 9. 2011

, 3.9.2011

ikona 4 /2011

23

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 24

DUCHOVN IVOT

Delegace Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovenku poblahopla Jeho Svatosti Kirillovi, patriarchovi moskevskmu
a cel Rusi, k 65. narozeninm.
Delegace na mstn autokefln crkve se
na pozvn Jeho Svatosti Kirilla, patriarchy
moskevskho a cel Rusi, zastnila v Moskv oslav jeho 65. narozenin. Tak zde
byla ptomna slavnostnmu pjezdu Psu
pesvat Bohorodice, kter byl u pleitosti
patriarchovch narozenin vbec poprv
zapjen ze Svat hory Athos do Ruska a
prv v Moskv zakonoval svou pou po
tto zemi. Ps pesvat Bohorodice neopout klter Vatopedi na hoe Athos. Do
Ruska byl vjimen zapjen 20. jna a
mezitm se mu ve 14 mstech poklonily
vce ne 2 miliony vcch. V sobotu byl
pevezen do Moskvy, kde zstane do veera 27. listopadu.
Nae delegace byla vedena Jeho Blaenost
metropolitou eskch zem a Slovenska

Krytofem. Dle v delegaci byli arcibiskup


michalovsko-koick Juraj, archimandrita
Serafm, pedstavitel duchovnho zastupitelstv Moskevskho patriarchtu v Karlovch Varech prot. Mgr. Nikolaj Lieuk,
o. archimandrita Sergij (Ivannikov), tajemnk pro vnj vztahy a ekumenu metropolitn rady Mgr. Ondej Chrst, ekonomick tajemnice metropolitn rady Ing.
Tana Stelcov a vydavatel asopisu
Ikona Ing. Igor Stelec.

Oslav narozenin se krom metropolity


Krytofa zastnily i hlavy dalch autokeflnch crkv, nap. gruznsk patriarcha
katolikos Eli II., metropolita Sva varavsk a celho Polska a dal. Oslav se
astnili rovn zstupci diplomatickch
sbor, sttu a veejnho ivota.
esk delegace jmnem cel na mstn
crkve poblahopla Jeho Svatosti Kirillovi
k jeho vznamnmu jubileu a pedala mu
dary. Metropolita Krytof ve svm gratulanm projevu mimo jin ekl: Bh Vs
poehnal mnoha talenty a dn z nich
nezstal skryt. Vnoval jste se cel svj ivot slub crkvi Kristov, hlsn Boho
slova a obran pravoslavnch hodnot
v dnenm sekularizovanm svt ... Dky
sv slub jste si zskal lsku a ctu jako
past nejen mezi svm milionovm stdem, ale tak v celm pravoslavnm svt.
V rmci oslav probhlo na pozvn Jeho
Svatosti Kirilla tak pracovn setkn sedmi

Delegace pravoslavn crkve v eskch


zemch a na Slovensku na oslavch
narozenin patriarchy Kirilla




, , 65-.
,
, ,
65.
,



.


. 20 , 14
. , 19 ,

24

ikona 4 /2011

, 27 .
.
, - ,
,

. , . (-

),

, .
. .
,
, , ,
- II,
. , .



.
, ,
:

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 25

DUCHOVN IVOT
hlav i pedstavitel autokeflnch crkv,
kte vydali spolen prohlen k plnovanmu pravoslavnmu veobecnmu snmu.
Toto prohlen je k dispozici v etin.
Bhem sv nvtvy mla delegace esk
pravoslavn crkve dal bohat program.
Na pozvn J. E. Jozefa Migae, velvyslance
Slovensk republiky, poobdvala ve Slovenskm dom, dle se pak byla poklonit
hrobu Jeho Svatosti patriarchy Alexije II.,
jen v tkch postkomunistickch dobch
vznamn obnovil a rozil psoben
Rusk pravoslavn crkve, navtvila t
duchovn zastupitelstv na mstn pravoslavn crkve, kde poveeela spolu s etnmi hosty a pznivci. Vladyku Krytofa

na duchovnm zastupitelstv v chrmu sv.


Mikule v Kotelnikch vtal zaplnn
chrm v ele s pedstavenm zastupitelstv
o. Mgr. Alexijem Juenkem.
Metropolita Krytof tak spolu s Jeho Svatost Kirillem a dalmi zstupci autokeflnch crkv navtvil prezidenta Rusk federace D. A. Medvdva a pi t pleitosti ho
pozval na slavnostn bohoslubu v chrmu

svatho Mikule na Staromstskm nmst, kter se bude konat ve tvrtek 8. prosince od 9:00 hod., tedy v den, kdy zde bude
prezident RF pobvat na sttn nvtv.
Zmnil tak nadchzejc oslavy 1150 let pchodu svatch slovanskch vrozvst Cyrila a Metodje na Velkou Moravu i nae
plny na oslavy tohoto pro vechny Slovany
tak vznamnho vro.

Komunik ze setkn pedstavitel 7 mstnch pravoslavnch crkv v Moskv u pleitosti 65. vro
narozen patriarchy moskevskho a cel Rusi Kirilla
Dne 21. listopadu se hlavy a pedstavitel
7 mstnch pravoslavnch crkv antiochijsk, rusk, gruznsk, rumunsk, bulharsk, polsk a eskch zem a Slovenska
setkali u pleitosti oslav 65. vro narozen moskevskho patriarchy a cel Rusi
Kirilla.

,
,
,

...
,

,
.


,

.
.
.
,
, , ,

II,
.
-

metropolita filippopolsk Nifon (antiochijsk patriarcht),


metropolita targovistsk Nifon (Rumunsk pravoslavn crkev),
metropolita vidinsk Dometian (Bulharsk pravoslavn crkev).

Tohoto setkn se zastnili:


patriarcha moskevsk a cel Rusi Kirill,
katolikos patriarcha cel Gruzie Eli II.,
metropolita varavsk a celho Polska
Sva,
metropolita eskch zem a Slovenska
Krytof,

Setkn pedchzela bosk liturgie v patriar katedrle Krista Spasitele v Moskv, konan u pleitosti 65. narozenin
patriarchy Kirilla moskevskho a cel
Rusi. Pi n vichni podkovali spolen
Bohu za tuto monost setkn a tak
osobn pozdravili nejvyho pedstavitele Rusk pravoslavn crkve a popli

,
. . ,
,
, . .



. . -

, . , 9:00 8 ,
,

.
1150

.



65-
65- 21 2011

: , , , , , ,
.

:

,
-
II,
,
,

ikona 4 /2011

25

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:06 PM Strnka 26

DUCHOVN IVOT

mu pevn zdrav, dlouh ivot a pomoc


Bo v jeho slub.
Pedstavitel sesterskch mstnch crkv
vchodoevropskho regionu vzjemn
svdili o spolen proit historick zkuenosti. Kad z tchto crkv na sob vce
i mn okusila tlak bezbonch politickch systm. V souasn dob m kad
z nich co do inn s novmi vzvami,
kter by mly nahradit protinboensk
ideologie a s nimi spojenou sekularizaci,
propagandu ideje, e ve je dovoleno,
a kultu konzumnho zpsobu ivota a rozklad morlnch hodnot.
astnci setkn podtrhli dleitost misionskho psoben crkve a vyjdili podporu rozen pastsk sluby a jejho socilnho rozmru v rmci konstruktivn
spoluprce se zdravmi spoleenskmi silami. Ve svm vztahu ke spolenosti crkev

(
),

( ),

( ).

65- ,


.

.


, , : , -

26

ikona 4 /2011

nezapomn na proit pronsledovn


a cen si zskan svobody.
Pedstavitel a zstupci, kte proili tk
historick podmnky, vyjdili solidaritu
s crkvemi Blzkho vchodu a severoafrickho regionu: konstantinopolsk, alexandrijsk, antiochijsk, jeruzalmsk a kypersk. Dle vyjdili svoji hlubokou ast
se vemi kesany, kte dnes provaj
tlak a v nkterch ppadech pronsledovn za vru, jako nap. pravoslavn Srbov
v Kosovu.
astnci setkn zdraznili vznam nedvnch regionlnch setkn pedstavitel
a zstupc mstnch crkv konanch na
Kypru, v Jordnsku a v Konstantinopoli,
na zklad iniciativy hlav tamjch crkv.
Tato setkn pomohla aktivizovat mezipravoslavnou spoluprci ve vci situace kesan na Blzkm vchod a obrtit pozornost svtovho spoleenstv na problmy
diskriminace kesan v tomto regionu.
Pedstavitel a zstupci 7 pravoslavnch
crkv uvtali oiven koncilirnho ivota
crkve v poslednch letech a vyjdili nadji,
e pedsnmovn proces v prav as povede ke konn celopravoslavnho snmu,
na nm mohou bt eeny dleit crkevn otzky. Tento snm by ml bt velmi
pozorn pipraven, nejenom po strnce obsahov, ale t po strnce procedurln.

Na snmu je poteba cenit hlas kad


z mstnch crkv. Z tohoto dvodu je pi
pijmn usnesen nezbytn, jak tomu bylo
i dve, se striktn dret principu konsenzu
jak v procesu pprav, tak i na samotnm
snmu.
astnci setkn zdraznili, e snm by
ml pipravit kompletn odpovdi na vzvy
souasnosti. Snmovn jednn by mlo
v pln me odpovdat dogmatick a kanonick tradici a nevnet njak novosti,
kter by ohroovaly jednotu svat crkve.
Podpisy
21. listopadu 2011

,
.



.

.
, , : , , , ,
, ,
,
.

,
, . -



,

.

,
,
,
.
,
.
.
, ,
,
,
.
,

.

,
.

21 2011

Peklad: J. B. metropolita Krytof,


Mgr. Ondej Chrst

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 27

FOTOREPORT

Setkn pedstavitel
7 mstnch
pravoslavnch
crkv v Kremlu
Moskva, 21. 11. 2011


, 21.11.2011
Foto: S. Vlasov, K. Novotarsky, V. Chodakov I : . ,
. , .

Rezidence J. S. Kirilla, patriarchy moskevskho a cel Rusi I


,

Zstupci pravoslavnch crkv antiochijsk, rusk, gruznsk, rumunsk,


bulharsk, polsk a eskch zem a Slovenska I
, , , , , ,

J. S. a Blaenost Eli II., katolikos-patriarcha cel Gruzie, J. S. Kirill,


patriarcha moskevsk a cel Rusi, J. B. Sva, metropolita varavsk
a celho Polska a J. B. Krytof, metropolita eskch zem a Slovenska I
. . II, - , . . ,
, . . ,
. . ,

J. B. Nifon, metropolita filippopolsk, J. B. Dometian, metropolita vidinsk


a J. V. Juraj, arcibiskup michalovsko-koick I . . ,
, . . , . . ,
-

J. S. Kirill, patriarcha moskevsk a cel Rusi a J. B. Krytof, metropolita


eskch zem a Slovenska I . . ,
, . . ,

ikona 4 /2011

27

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 28

FOTOREPORT

Delegace na oslavch
narozenin
patriarchy Kirilla
Moskva, 18.22. 11. 2011

, 18.22.11.2011
Slavnostn pivtn duchovnmi ped nastoupenou estnou kozckou etou
I

Plet z Prahy leteckm specilem na VIP terminl Vnukovo 3 I VIP- -3

28

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 29

FOTOREPORT

Slavnostn banket k 65. narozeninm J. S. patriarchy Kirilla I


65- . .

Pveck vystoupen I

Vydavatel asopisu Ikona peje J. S. patriarchovi Kirillovi I


. .

Archimandrita Sergij (Ivanikov) a J. B. metropolita Krytof ped hrobem


J. S. patriarchy Alexije II. I () . .
. . II

J. S. patriarcha Kirill a o. Nikolaj z Karlovch Var I


.

ikona 4 /2011

29

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 30

FOTOREPORT

Bosk liturgie v den


65. narozenin
patriarchy Kirilla
v chrmu Krista Spasitele
Moskva, 20. 11. 2011


65-


, 20.11.2011
Foto: S. Vlasov, K. Novotarsky, V. Chodakov I : . ,
. , .

30

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 31

FOTOREPORT

ikona 4 /2011

31

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 32

DUCHOVN IVOT

60. vro udlen autokefality


Pravoslavn crkviv eskoslovensku
Rusk pravoslavn crkev, v osob patriarchy moskevskho a celho Ruska Alexije a celho posvtnho archijerejskho
sboru, na dost crkevnho snmu pravoslavn crkve v eskoslovensku, dv tto
crkvi, kter byla doposud exarchtem
Moskevskho patriarchtu autokefalitu.

Rusk pravoslavn crkev se jednotnm


srdcem modl k nebeskmu arcipasti Hospodinu naemu Jei Kristu, aby dal sv
Bosk poehnn nejmlad seste v rodin autokeflnch pravoslavnch crkv, crkvi v eskoslovensku a aby ji ovnil svou
slvou. Svetlo pravoslvia, 1951, . 10
Tato pamtn slova, je zaznla z st
o. Nikolaje Kolickho, kancle Moskevskho patriarchtu, na slavnostnm zasedn exarchtnho shromdn 8. prosince
1951 v chrmu sv. Cyrila a Metodje, znamenala nov historick milnk v djinch
pravoslavn crkve v eskoslovensku a potek jejho dalho budovn a vvoje.
Pravoslavn crkev v eskch zemch a na
Slovensku si ve tvrtek 8. prosince 2011
pipomnla 60. vro od tohoto slavnostnho okamiku, kdy se stala zcela samostatnou a zodpovdnou za pokraovn cyrilometodjskho odkazu, uchovvn
pravoslavn tradice a duchovn veden sv
pastvy.
Svat liturgie se konala v zaplnnm
chrmu Svatho Mikule na Staromst-

skm nmst, kter byl propjen na tuto


svten udlost od Crkve eskoslovensk
husitsk. K tomuto chrmu se vztahuj potky obnoven pravoslavnho hnut v echch, jemu se roku 1874 podailo chrm
zskat pro vykonvn pravoslavnch bohoslueb za pomoci ruskch duchovnch.
Bohosluby v tomto chrmu probhali a
do roku 1945 a mj. zde byla slouena vbec prvn archijerejsk bohosluba novomuednka Gorazda po nvratu ze svho
biskupskho svcen v Blehrad.
Svatou liturgii slouil Jeho Blaenost Krytof, metropolita eskch zem a Slovenska,
spolen s Jeho Vysokopeosvcenost
Ilarionem, metropolitou volokolamskm,
pedsedou odboru pro vnj vztahy Moskevskho patriarchtu, zstupcem Polsk
pravoslavn crkve biskupem Pajsijem,
hierarchy Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku arcibiskupem michalovsko-koickm Jurajem, biskupem komrenskm Tichonem a Slovenska za
velmi poetn asti duchovnch ze vech
st crkve.



,

,
, ,
.
,


, ,
. , 1951, 10-

,
. , , 8 1951
, .
,

32

ikona 4 /2011

.

, 8 ,
60-
, . ,
.


,


.
, 1874

.
1945 , ,
,

.

,
,
, ,
,
,
,
.
. - . ,

.

. .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 33

DUCHOVN IVOT
Na slavnostn liturgii byli ptomn rovn
pedstavitel jinch kesanskch konfes.
mskokatolickou crkev zastupoval mons.
biskup Vclav Mal, prask biskup CSH
David Tonzar a patriarcha CSH Tom
Butta.
Z pravoslavn hudebn tvorby zaznla liturgie P. I. ajkovskho, kter v podn
moskevskho Synodlnho sboru pipomnla jej premiru pod taktovkou samotnho autora v tomto chrmu roku 1888.
Tmatem kzn, jeho se ujal prof. Milan
Gerka, bylo historick pipomenut vvoje
pravoslav na naem zem, jeho sloit
cesty k udlen autokefality v roce 1951.
O. Gerka ve svm kzn podkoval vem
crkvm, je se podlely na formovn a organizaci pravoslav na historickm zem
dnes ji dvou samostatnch stt eska
a Slovenska crkvi Konstantinopolsk, crkvi Srbsk a Rusk pravoslavn crkvi, kterou vnmme jako svatou Rus, zemi desetitisc muednk za pravoslavnou vru.
Zdraznil pnos misie sv. Cyrila a Metodje pro vechny slovansk nrody a tak
zmnil budovn novodob crkve svatm
novomuednkem Gorazdem, pozdji zavradnm nacisty za schovvn atenttnk na skho protektora. Podtrhl tak
pnos naeho prvnho jednomysln zvolenho metropolity Jelevferije v roce 1951,

,

1888 ,
.
,
. , ,
1951 . .
,

, ,

,
.
.
,

,
,

. .
,

kter pedtm strvil nkolik let ve stalinistickch gulazch.


Po bohoslub zaznly zdravice naich
host; pozdrav metropolity Svy z Polsk
pravoslavn crkve z st biskupa Pajsije,
arcibiskupa preovskho a Slovenska Jna.
Ze zdravice patriarchy moskevskho a cel
Rusi Kirilla, kterou peetl metropolita
Ilarion vybrme: V tchto dnech, Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovenku pastoran peuje o mnohonrodnostn stdo, je ije ve dvou nezvislch
sttech. V jej touze aby se slovo Pn stle
ilo a bylo oslaveno jako u vs (2 Sol 3,1)
svd o pravd svatho pravoslav ped
mnostvm lid, rozvj jej aktvivn misionsk dlo, nboensk vzdlvn a sociln prci. Na zvr pozdravil vechny ptomn biskup CSH David Tonzar.

Svat liturgie se astnila tak cel ada


vzcnch host z ad diplomat a spoleenskho ivota. Po bohoslub se vichni
spolen s vzcnmi hosty odebrali na recepci do hotelu Icon v tradin pravoslavn
budov v ulici V jm na Praze 1.
Na zvr tohoto lnku jet citujme e
metropolity Jelevferije petitnou v asopise Svetlo pravoslvia, po zvolen prvnm
metropolitou autokefln Pravoslavn crkve
v eskoslovensku, mylenky tehdy napsan, zstvaj stle aktuln Jsme ureni k velikmu a posvtnmu dlu: budovn a upevnn Boho domu, kterm je
Kristova svat crkev. Pipomeme si slova
apotola: ,I vy bute ivmi kameny, z nich
se stav duchovn dm! (I Petr 2, 5).
Mgr. Ondej Chrst,
Mgr. Tatiana Fejsakov

1951 ,
,

.
:

,
.

,
:
,
.
, ,
(2 3:1),

,
, .

.

.

Icon, . -1.

,
. , , -
... :
,
.
: ... ,
, ! (I 2:5).
,

ikona 4 /2011

33

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 34

FOTOREPORT

Slavnostn
bohosluba
s liturgi
P. I. ajkovskho
v chrmu svatho Mikule
na Staromstskm nmst
Praha, 8. 12. 2011

c
..


, 8.12.2011

J. P. biskup Pajsij, zstupce Polsk pravoslavn crkve, J. V. Juraj, arcibiskup michalovsko-koick, J. B. Krytof, metropolita eskch zem a Slovenska,
J. V. Ilarion, metropolita volokolamsk, pedseda odboru pro vnj vztahy Moskevskho patriarchtu, J. P. Tichon, biskup komrensk I
, , , -, , , , ,
, ,

34

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 35

FOTOREPORT

Farka CSH, prask biskup CSH D. Tonzar, patriarcha CSH T. Butta,


mons. V. Mal a arcibiskup olomoucko-brnnsk Simeon I
, . , . ,
. . -

Liturgii zpval Synodln sbor Moskevskho patriarchtu I


ikona 4 /2011

35

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 36

      


 

 


 







 
 


 








 


 
 






 
 
 















 
 




 





 









 








 



 

 
 

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&

Nae advoktn kancel pat k menm praskm


kancelm. Advokacii vykonvme v intencch
14 zkona . 85/1996 Sb., o advokacii v platnm znn
ve sdruen, prostednictvm advokt, kte uvaj
spolen obchodn jmno ANDRIS & ANDRIS Advoktn
Kancel.
Poskytujeme komplexn prvn sluby v rozsahu tm
celho prvnho du esk republiky, pedevm vak
v obchodnm, obanskm, trestnm, rodinnm, sprvnm,
stavebnm, konkurznm, stavnm a stavebnm prvu.
Komunikujeme v jazyce eskm, slovenskm, anglickm,
nmeckm a ruskm. Prvn sluby poskytujeme jako
lenov Slovensk advoktn komory i na zem
Slovensk republiky. Souasn zastupovn v esk
i Slovensk republice pin klientm pohodl,
ale i sporu nklad.
Kontakt
ANDRIS & ANDRIS Advoktn Kancel
se sdlem Strojnick 11, 170 00 Praha 7, esk republika
Tel.: +420 220 874 027
Tel.: +420 220 874 028
Fax: +420 220 874 029
E-mail: andris@andris.cz
http:// http://www.andris.cz/

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 37

FOTOREPORT

Chrm
svat Ludmily
Ttn, 29. 9. 2011

, 29.9.2011

ikona 4 /2011

37

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 38

SLOVENSKO

Ke sa povie Ladomirov, mnohm prde


na um miesto, kde stl kedysi monastier.
Avak hlavne mldenkom tto dedinka
pripomna aj nezabudnuten peiu p
zo Stropkova do Ladomirovej, ktor kadorone pripravuj mldenci zo Stropkova.

V sobotu 10. septembra 2011 sme de zaali


skoro rno. Nasadli sme do ut, autobusov
na bicykle, aby sme boli astn na svtej
liturgii a molebnom pred pou v stropkovskom chrme Poloenija rizy Presvjatoj
Bohorodicy. Pre vetkch ptnikov bolo

miestnymi mldenkmi a veriacimi prichystan pohostenie. O povestnej Rusnskej


pohostinnosti sme sa mali monos presvedi i poas celho nho putovania.
Nechbali modlitebn zastavenia pri kroch a kaplnkch. Stli nvtevnci pte
u tuili, e za emetkovcami ns ak oddych a beseda na lke pri kri pod holm
nebom. O. Marin sa s nami podelil o zitky a sksenosti z ptnickho zjazdu
do Ruska - Pskovskej oblasti. O. Jakub nm
zas dal do pozornosti n pozdrav "Slva
Isusu Christu," kde zdraznil, e sa nemme hanbi nm navzjom pozdravova.
alou naou zastvkou bol Vagrinsk pravoslvny chrm. Je asi namieste poznamena, e nm zana by mal :). Ku kru
a ikonm sa v tejto obci priber i zstavy
a spolu smerujeme k ete jednej vagrnskej
zastvke - a to dvoru rodiny Krajakovch,
ktor kadorone pohostia vetkch ptnikov, poskytn im oddych a tak napaj
slov Isusa Christa.
Za spevu Rdujsja presvjataja hlava, archanhelov slava...0 sme sa vydali na po-

sledn etapu naej pte. Pribliujc sa


k ladomirovskemu chrmu nae srdcia,
due i tel naploval zvltny pocit Boej
blahodate, rados i vaka. Pri chrme ns
srdene privtal otec Pavol Kamr a spolu
sme odili na hrob otca archimandritu
Svvu i k hrobom ostatnch mnchov, kde
sme v panachide prosili o upokojenie ich
du. Procesiou sme obili chrm, v ktorom
sa kad z ns poklonil moam (ostatkom) svtho Jna Predteu Krstitea.
svtho vekomuenka Pantelejmona, prepodobnho Jva Poajevskho, svtho
Nekrria Eginskho i iastoke ivotodarnho kra.

Ladomrova
2011

,
, . , ,

, .
, 10- 2011 .,
.
,
,
.

38

ikona 4 /2011

. .

. ,


. .
, .
. , ,

, ,
.
. ,
,
.:)
,
,
,

, .
, ,
...
.
, ,
, .
,
,

. ,
, , ,
.

.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 39

SLOVENSKO
Po krtkom odpoinku u nasledovalo posvtenie vody a bohosluby vsenonho
bdenia. Tto Bohu mil p v neden rno
ukonila svt archijerejsk liturgia a my
unaven telom, no duchovne sa radujc
v Hospodinovi naom Isusovi Christovi
sme sa vracali do svojich domovov.
Chceme sa vemi pekne poakova duchovnm otcom Pavlom Bobakovi i Kamrovi, ich rodinkm, veriacim PCO Ladomirov a PCO Stropkov, mldenkom
za prpravu jedla pre ptnikov i celkov
organizciu pte. Nech ich Boh obdar svojou blahodaou. astnci pte iste zaregistrovali, e poas pte boli rozdvan
keksy. Za ne patr vaka rodine Gulovej
zo Soboa. Nech milostov Boh si spomenie na ich dary i na vetkch dobrodincov
Bratstva pravoslvnej mldee na Slovensku - SYNDESMOS. Nech ich urob hodnmi st na veky pri jeho svtom prestole.
Alexander Haluka
prezident Bratstva pravoslvnej mldee
na Slovensku SYNDESMOS
28. september 2011

Katechza k Roku rodiny


Drah v Christu,
poas tohtoronch augustovch celoeparchilnych slvnost u kpie ikony Klokoovskej Matky Boej, ktor je uloen ako
vek duchovn poklad v pravoslvnom
chrme v Ninej Rybnici, som vyhlsil pre
nau michalovsko-koick eparchiu Rok
rodiny.
Rodina vo svojej tradinej podobe je tmou, o ktorej sa v sasnej postmodernej
spolonosti vea diskutuje. Potrebujeme ju
vbec, alebo mme hada nov, alternatvne formy udskho spolunavania? Je
lska len citovm pohnutm, alebo zo sebou nesie aj zodpovednos? o znamenaj
Boie prikzania a ak je ich vzah k slobodnej vli kadho loveka? Preo sa niektor dobrovone zriekaj manelskho
ivota a stvaj sa mnchmi? Je normlne
a zdrav i sm? Je potrebn a dobr dva
spolonmu ivotu mua a eny oficilnu
formu prostrednctvom cirkevnho soba?
Ako sa pravoslvny kresan pozer na tajomstvo intmneho ivota? Je normlne by
si v manelstve navzjom vern? Mem
sa zbavi nechcenho dieaa? Preo toko

kresanskch rodn kon rozvodom? Ako


je to vbec s rozvodom v pravoslvnej cirkvi? Preo v rodinch dochdza ku generanm krzam a konfliktom? Nad tmito
a podobnmi tmami by sme sa mali poas


, , ,
, .
,
,
,

.
.
, , , .
. ,
. .



28- 2011 .

!


, ,
,
, - .

,
.
?
?
?
?

?


? ?


?
?
?
?
?
, ,
, ,
, -

ikona 4 /2011

39

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 40

SLOVENSKO

Roka rodiny ako miestna cirkev zama


v duchu pravoslvnej svtootcovskej tradcie, ktor nie je przdnym, od kadodennho ivota odtrhnutm moralizovanm,
ale vyjadrenm ivej sksenosti spoloenstva Cirkvi s prtomnosou Zmtvychvstalho Boholoveka - Darcu ivota vo svojom
strede.
Drah, budeme sa teda v nasledujcich mesiacoch spolone stretva prostrednctvom
biskupskch katechz a krtkych biografi
svtch, ktorch ivoty s spt s manelstvom, rodinou a zdieanm sa vo spoloenstve. Vdy v prv nedeu v mesiaci vm
ich v duchovn preta namiesto obvyklej kzne. elm si a iadam naich kazov, aby sa s vami nad textom kadej kate-


.
,
,
, ,
.


.

, , ,

.
,

40

ikona 4 /2011

chzy vdy aspo raz do mesiaca stretvali


aj vo svojich farnostiach v neformlnom
prostred pri kve alebo aji, kde sa budete
ma monos nad tmou, ktorej je katechza venovan, hlbie zamyslie a ako lenovia vekej a posvtnej rodiny Boch det,
teda Christovej Cirkvi, sa navzjom obohati svojimi sksenosami a postrehmi.
Niektor farnosti naich arcidekantov poas Roka rodiny navtvi pre duchovn posilnenie veriacich okrem kpie divotvornej
ikony Presvtej Bohorodiky Preblahoslovenej z Monastiera svtho Pavla na Svtej
Hore Athos aj ikona svtch ruskch knieat Petra a Febrnie z mesta Muroma.
V ikone s uloen iastoky svtch ostatkov tchto patrnov a ochrancov pravo-

,
, ,
,
.

,



,
.

.
- ,

slvneho kresanskho manelstva. N


pravoslvny Nov Klokoov ptnick
chrm v Ninej Rybnici, kde sa nachdza
kpia divotvornej ikony Bohorodiky, bude
pripraven prija ptnikov z jednotlivch
farnost, ktor si elaj obnovi svoje duchovn sily a poprosi o poehnanie pre
svojich blzkych a pre svoje rodiny pri nohch Boej Matky. Praktickm prejavom
duchovnej starostlivosti celho nho eparchilneho cirkevnho spoloenstva o rodinu bude aj modlitba k Presvtej Bohorodike Ochrankyni rodn, ktor bude kaz
ta ponajc dnenm dom na kadej
svtej Liturgii po zaambonovej modlitbe
pred ikonou Matky Boej.
Nech vm vetkm, mladm aj starm,
slobodnm aj tm, ktor sa posvcuj uskutoovanm Boieho krovstva v tajomstve manelstva, ehn n Pn a brat Isus
Christos na prhovor svtch knieat
a manelov Petra a Febrnie Muromskch
a Svojej Matky, ktor v minulosti prejavila
a dodnes prejavuje nm, pravoslvnym
kresanom nielen na Zemplne, svoju milos, lsku a starostlivos cez Svoju divotvorn Klokoovsko-rybnick ikonu.
V Christu V
kyr Juraj
arcibiskup michalovsko-koick
oktber 2011


, ,


M.
, ,
,

.
,
,
,

,

,
, ,
- .

,
-
2011 .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 41

SLOVENSKO

Vernis vstavy ikon v Bratislav


Evropsk Centrum vtvarnch umn,
Tvr svaz vtvarnch umlc Rusk federace a Svtov akademie vd komplexn bezpenosti uspodaly v Bratislav dal vstavu obraz ruskch a ukrajinskch autor.
Vernis vstavy ikonopiseck koly a dlny Nebe na Zemi se uskutenila dne
6. jna 2011 v prostorch spolenosti Aeroflot Cargo. Vstava, kterou opt zorganizoval prof. I. I. Bondarenko s tmem svch
spolupracovnk, potrv do 10. 11. 2011.
O tom, e pedchoz vstavy vzbudily zjem u bratislavsk kulturn veejnosti,
svd m.j. i jmna nkterch astnk.
Namtkou uveme velvyslance Ukrajiny
na Slovensku Jeho Excelenci p. Olega
Havaiho a velvyslance Rakouska Jeho Excelenci dr. Jozefa Markuse Wuketicha, ptomni byli i star poradce (politick zleitosti) Bloruska na Slovensku p. Vladimr
echov, poradce pro otzky kultury a nrodnostnch menin Ukrajiny na Slovensku
p. Vitaliy Usatyi, kulturn ata Rusk federace na Slovensku p. Denis Arsentjev
a prezident Antiteroristick jednoty Ukrajiny prof. Alexander Dichek.
Vtvarn kruhy zastupoval prezident Tvrho svazu vtvarnch umlc Rusk fede-

,

.


6 2011 AeroflotCargo. ,
. . .
,
10.11.2011. , -

race p. Konstantin Chuakov, pedseda Slovensk vtvarn unie akad. mal Pavol
Krl, prezidentka Asociace umleckch
teoretik a historik na Slovensku PhDr.
Dagmar Srnnsk a dal. Na vstav byl
osobn ptomen autor vtiny vystavench
dl a pedstavitel ikonopiseck koly o. Sergij Pavelko z ukrajinskho Nikolajeva.
Mstn pravoslavnou crkev zastupoval
z poven vladyky Krytofa archimandrita
Sergij (Ivannikov), kter po vodnm slov
prof. Bondarenka zasvcen a poutav pohovoil o duchovnm vznamu ikony pro
lovka. O. Sergij, jakoto ataman prask
vyslaneck kozck stanice, picestoval
v doprovodu kozk, jejich uniformy
vzbuzovaly zjem ptomnch. V nefor-

,
. .

-
,
,


,
, ,
. , ,
- - ,
(
)
- ,

- , -

- . .
.
(),
.


. .

mlnch rozhovorech nap. s rakouskm


velvyslancem pak informovali o vzniku
a posln stanice.
Oteven vstavy bylo spojeno i se slavnostnm aktem pedn du obansk statenosti vnovanm Svtovou akademi
vd komplexn bezpenosti Jeho Excelenci
p. Olegu Havaimu. Ten ve svm podkovn zdraznil, e se ze vech svch sil zasad o prohlouben kulturn a duchovn
spoluprce mezi Ukrajinou a Slovenskem.
Hojn navtven vernis byla velikm
manifestem slovansk vzjemnosti. Uvedla
lovka ijcho na potku 3. tiscilet do
pojet ikony jako sousti kadodennho
ivota pravoslavnho kesana. K vstav
byl zpracovn velmi kvalitn katalog, do
nho vodn slovo zpracoval vladyka
Krytof.
Mgr. Zdenk Dragoun

,
. ,

.


, -
. ,

.

. , ,
.

,
.

ikona 4 /2011

41

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 42

FOTOREPORT

Slavnostn archijerejsk
liturgie
v chrmu sv. Marie Magdaleny
a sv. Rostislava
Tachov, 28. 10. 2011

.
.
, 28.10.2011

Kancl adu metropolitn rady prot. Mgr. Josef Hauzar te Poselstv k vyhlen roku sv. knete Rostislava I
. .

42

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:07 PM Strnka 43

FOTOREPORT

J. B. metropolita Krytof vyznamenv kancle adu metropolitn rady


prot. Mgr. Josefa Hauzara prvem noen druhho nprsnho ke I . .

J. B. metropolita Krytof vyznamenv mstnho duchovnho sprvce prot.


Milana Horvta prvem noen mitry I . .
.

Oba vyznamenan o. Horvt z Tachova a o. Hauzar z Marinskch Lzn


I . .

J. B. metropolita Krytof a archimandrita Sergij (Ivannikov) z Prahy I . .


()

Vc v chrmu sv. Marie Magdaleny a sv. Rostislava v Tachov pi


sv. liturgii I . .

ikona 4 /2011

43

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 44

KRTCE

Chrmov svtek v Rakovnku


Kaple svatho Gorazda II. v Rakovnku slavila v nedli 4. z 2011 svj chrmov
svtek. Pozvn pijal tak vladyka metropolita Krytof, kter spolu s otcem Vasilem

erepkem, editelem Nedln koly svat


Ludmily v Praze a almisty Pavlem a Vladislavem slouil sv. archijerejskou liturgii.
Pi slavnostnch bohoslubch zpvali
esky podle npv svatho novomuednka vichni ptomn vc za veden mtuky Iriny Spurn. Vladyka metropolita
kzal o obti svatho novomuednka Gorazda, kterou pinesl za sv spolupracovnky pravoslavn vc i cel esk nrod.
Po ukonen archijerejsk svat liturgie vladyka metropolita Krytof vyznamenal
bratra Ing. Vclava Vohralka, dlouholetho
vrnho lena Hoovick crkevn obce, za
jeho velk dlo pro slvu Bo a prospch
na mstn pravoslavn crkve. Gratulujeme.

Prask Eparchiln rada zasedala


dn zasedn Eparchiln rady v Praze,
kter se sela v plnm potu, se konalo ve
tvrtek 8. z 2011 v Praze. Bylo usneseno,
e na msto zesnulho otce schiarchimandrity Silvestra bude duchovnm sprvcem

krtce


II
4 2011
.
,
,



.

.
,

.

. . ,
,

44

ikona 4 /2011


. .


,
,
8 2011 . ,
,
. -, . .
. .

1

, -.
,

v Pbrami otec Michail Hryha, kter zrov bude duchovnm sprvcem nov ustanoven Pravoslavn crkevn obce v Jablonci nad Nisou Vrkoslavicch. Duchovnm
sprvcem Frdlantu v echch se stane
otec Ivan P. Hadrava. Dle Eparchiln
rada doporuila vysvtit otce dikona Mgr.
Miroslava antina na knze a ustanovit jej
k 1. jnu duchovnm sprvcem nov ustanoven Pravoslavn crkevn obce v Roudnici nad Labem. Souhlasila tak, aby od 1.
jna zaal otec Mgr. Pavel Hempel konat
bohosluby v st nad Labem spolu s otcem Mgr. Evenem ervinskm, kter se
nadle bude vnovat vcm v Mukaov.
Dalm bodem jednn byla situace v crkevn obci Most, kde byl nedvno ustanoven duchovnm sprvcem otec igumen
Izai (ThDr. Igor Slaninka). O. igumen
pednesl psemn pipravenou zprvu o sv
crkevn obci. Mimo jin bylo usneseno pokraovat v naplovn smlouvy o pronjmu
vinice ve svahu nad farn zahradou a s tm
spojench nleitost. lenov rady se t
dozvdli, e otec Izai je ustanoven igumenem Monastru sv. Prokopa Szavskho
v Most zaloenm vladykou metropolitou
Dorotejem. Po poledn pestvce rokovala
ER o dalch aktulnch otzkch tkajcch
se ivota pravoslavnch vcch v echch.

1 --
, .

. ,

(- ). .


.


.
, . . ,
.

,
.



28

.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 45

KRTCE
Svatovclavsk pou a chirotonie
v Litomicch
V den sttnho svtku 28. z se konala
v Litomicch tradin svatovclavsk pou.
Archijerejskou svatou liturgii slouil vladyka
metropolita Krytof spolu s archimandrity
Markem, mstnm duchovnm sprvcem, a
Kosmou z Prahy i dalmi duchovnmi. Vladyka kzal na tma knsk sluby, nebo
tento svten den udlil svatou tajinu knstv otci dikonu Mgr. Miroslavu antinovi.
K duchovensk drze jej pipravil otec Marek, u nho tak bude konat kanonickmi

pravidly urenou praxi. Otec Miroslav je od


1. jna ustanoven duchovnm sprvcem
nov zaloen crkevn obce v Roudnici nad
Labem. Pi svtench bohoslubch i knsk chirotonii zpval vborn pveck sbor.
Na zvr svat liturgie udlil novoknz
vem ptomnm sv prv knsk poehnn. Rodina otce antina nakonec vechny
uctila chutnmi kolky, kter ptomnm
ped chrmem na Vclavskm nmst rozdvalo nkolik z osmi svcencovch dt.
Otci Miroslavovi vyproujeme hojnost Boho poehnn pro jeho knskou slubu.

Pravoslavn na Praskm hrad u hrobu


svat muednice knny Ludmily
V pedveer svtku svat muednice
knny Ludmily podle staroeskho julinskho kalende 28. z 2011 se seli
vc v bazilice svatho Ji na Praskm
hrad, v n se nalz hrob prvn slovansk
muednice. Dv destky duchovnch v ele
s metropolitou Krytofem se pomodlili akafist k jej cti, pi kterm prosili Hospodina
o milost a poehnn na jej svat pmluvy.
Po ukonen bohoslueb, kterch se zastnilo i mnoho destek poutnk z pravoslavnch zem vchodn a jin Evropy,
pijali vc poehnn olejem z lampdy
hoc u ostatk svat knny Ludmily
a mohli se pomodlit pmo u hrobu svtice.
Metropolitn arcidikon otec Vasil zapl
pedstavitelm sttu i vem sprvcm Praskho hradu a ptomnm vcm mnoholet.

Dvact vro nvratu pravoslavnch


ech od ernobylu
Dvact vro nvratu pravoslavnch ech z dnen Ukrajiny si pipomnli vc
11. jna 2011 v chrmu svatho Vclava
v Krupce. Archijerejskou svatou liturgii
s dkvzdnm slouil vladyka metropolita
Krytof spolu s duchovnm sprvcem
v Krupce protojerejem Mgr. Miroslavem



, .
.
,

.
.

, , .
1
, -.
.
.
,
.
.



() 28 2011

, .

,


. ,

,
, ,
.
, .

ikona 4 /2011

45

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 46

KRTCE

Vachatou, archimandritou Markem z Litomic, pedsedou duchovnho soudu,


archimandritou Sergijem z Prahy, protojerejem Mgr. Erastem Raptsunem z Chomutova, jerejem Pavlem Samotovkou z Mlad
Boleslavi, jerejem Mgr. Pavlem Hempelem
z st nad Labem, metropolitn arcidikonem Vasilem Buukem a dikonem Vasilem erepkem, editelem Nedln koly
svat Ludmily v Praze. Pi malm vchodu
vyznamenal vladyka Krytof otce Miroslava
Vachatu prvem noen ke s ozdobami
za jeho pkladnou pastskou slubu. Otec
Miroslav se svou rodinou pat tak k tm,
kte se v devadestch letech minulho
stolet mohli vrtit do sv pvodn vlasti.
Po bohoslubch vladyka metropolita
Krytof vyznamenal zlatmi medailemi
pedsedu sboru starch crkevn obce pplk.
Ing. Vladimra Maenka a bratra prap.
Radka Weingarta. Vladyku metropolitu,
duchovn a ptomn vc pot pozdravil
tak mstostarosta msta Krupky pan Ing.
Zdenk Matou.



11 2011

,
.


, ,
,
, ,

46

ikona 4 /2011

Nakonec otec arcidikon Vasil zazpval


vem oslavencm a ptomnm mnoholet.
Otec Miroslav vechny ptomn pozval na
besedu u peliv pipravenho svtenho
blho stolu.

Zasedn Metropolitn rady v eskch


zemch
Metropolitn rada eskch zem zasedala
v Gorazdov cyrilometodjskm stedisku
duchovnch setkn ve Vilmov ve tvrtek
13. jna 2011. Krom pedepsan agendy
se rada zabvala problematikou souvisejc
s novm zkonem, tkajcm se prvnho
postaven crkv a crkevnch restituc. Rozhodla, e k tomuto tmatu bude svolno
mimodn zasedn, na kterm se za ptomnosti expert a poradc pokus vytit
zkladn teze, je by pomohly pipravit rozumn podmnky pro vyuit vsledk crkevnch restituc. Toto zasedn se bude
konat v Praze 8. 11. 2011. Dle lenov rady
vyslechli zprvy editel Eparchilnch rad.
Za ad metropolitn rady podal zprvu
kancl prot. Mgr. Josef Hauzar, v n se
zmnil o problmech v souvislosti se snenm finannho pspvku na provoz ze
sttnho rozpotu. Za Odbor vnjch
vztah hovoil Mgr. Ondej Chrst a popsal
prbh a vsledky t vznamnch mezinrodnch nvtv na crkve: finskch

, --,
, .
.

.

, .


.
. . ,

.


.

.

poutnk v ele s arcibiskupem Leem,


pedstavitel autokefln Pravoslavn crkve v Americe a nedvnou nvtvu rumunskho patriarchy Daniele, kter spolu
s vladykou metropolitou vysvtil v nedli
9. 10. 2011 chrm pamtnk v Most. Po
ukonen dnho zasedn Metropolitn
rady jeho astnci shldli Komunitn stedisko sv. proroka Jone, kter pro mlad
lidi v obci a okol pipravila Pravoslavn
akademie.

Chrmov svtek v Jablonci nad Nisou


Nov pravoslavn crkevn obec v Jablonci
nad Nisou Vrkoslavice oslavila v ptek
14. jna 2011 svj chrmov svtek Ztity
pesvat Bohorodice. Boskou archijerejskou liturgii slouil vladyka metropolita
Krytof spolu s mstnm duchovnm otcem
Michailem Hryhou, praskm okrunm
protopresbyterem Vasilem Stojkou, prot.
Mgr. Mykolou Onulenkem z esk Lpy,
otcem Mgr. Mykolou Masnjukem z Liberce,
jerejem Mgr. Pavlem Samotovkou z Mlad
Boleslavi, metropolitnm arcidikonem Vasilem Buukem, dikonem Vasilem erepkem, editelem Nedln koly sv. Ludmily
v Praze a dikonem Josefem Brokem
z eleznho Brodu.
Jablonet vc si chrm na pt let propjili u mskokatolick crkve. Velice

-
.
13 2011 .
,
,
,
. , , ,
.
8.11.2011.
.
.
, ,

. ,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 47

KRTCE

krsn upravili jeho interir, postavili ikonostas, vztyili korouhve a umstili zvon.
Chrm nen velk, ale byl zcela zaplnn
vcmi. Po ukonen archijerejsk sv. liturgie se konal tikrt prvod kolem
chrmu za zpvu svtenho troparu, ten
evangeli, kropen svcenou vodou a ehnn. V pravoslavnm chrmu v Jablonci
se budou nadle konat bohosluby pravideln kadou nedli v 10:00 hodin dopoledne na pn vcch.

Komunitn a misijn stedisko svatho


proroka Jone ve Vilmov u Litovle
Slavnostn oteven Komunitnho a misijnho stediska svatho proroka Jone se
konalo 15. jna 2011 ve Vilmov u Litovle.
Zizovatelem tohoto stediska je Pravoslavn akademie, o. s. Udlosti se zastnili
krom hojnho potu mstnch obyvatel
vetn Pravoslavnho monastru Zesnut
pesvat Bohorodice metropolita Krytof,
arcibiskup Simeon, duchovn sprvce
mstn pravoslavn crkevn obce otec Mgr.
Arkadiusz Skribiski, mskokatolick duchovn sprvce pater Mgr. Petr Krajovi,
tajemnice Ekumenick rady v R sestra
Mgr. Sandra Siln, jej manel PhDr. Ji
Siln, editel Ekumenick akademie v Praze, starosta obce pan Ing.Vladimr Huf
a ada dalch estnch host.

:
,

,
9.10.2011 . .

. ,
.

-

. --,
14
2011 .
,
,
.
-,
,

Ve zapoalo modlitbou a posvcenm prostor metropolitou Krytofem, kter t


vechny ptomn pozdravil a podkoval
vem zastnnm za realizaci vznamnho duchovnho zmru. Pot vystoupili
arcibiskup Simeon, starosta obce Ing. Vladimr Huf, PhDr. Ji Siln a Mgr. Roman
Juriga, editel Pravoslavn akademie o. s.,
ve Vilmov, kter zrove celou udlost
moderoval. Vechna vystoupen doplnila
pjemn hudbou dv kesansk skupina
Talitha kumi (Mk. 5, 41).

Komunitn a misijn stedisko m na programu podat : Anglitinu pro zatenky


1x tdn, Zklady prce s potaem - 1x
tdn, Vtvarn krouek - 1x za 14 dn,
Kesanskou kolku, Kavrnu pro maminky s dtmi 1x tdn, Filmov klub
1x msn, Kurz ekologie v teorii a praxi
1x msn, Svtem Bible kurz seznamujc s obsahem a vznamem Knihy
knih 1x za 14 dn. Dal nabdka pota pipojen na s, WiFi internet, koprka,
fotblek a ipky. Monost odpovat, po-

, , .

. .

- . , ,
.
.
-

,
, , .
. --
10:00 .





15 2011
. . ,
,
, ,
,
, -
,
,
- -

ikona 4 /2011

47

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 48

KRTCE

slouchat hudbu, popovdat si, pest si noviny a asopisy nebo si pjit zajmavou
knku.
K dispozici jsou t mn znm nealkoholick npoje, nkolik druh aje a kvy,
domc a bio produkty a produkty frovho
obchodu (Faire trade) ze zem tetho
svta. Pejeme Komunitnmu a misijnmu
stedisku svatho proroka Jone Bo poehnn a vem, kdo jej navtv dobrou pohodu a hlubok duchovn zitky z asti
na programech, kter nabz.

Nov crkevn obec v Mukaov


Nov pravoslavn crkevn obec v Mukaov byla slavnostn ustanovena vladykou
metropolitou Krytofem v sobotu 15. jna
2011 v mstnm mskokatolickm chrmu,
v nm se budou pravideln kadou nedli v 10:00 hodin konat sv. liturgie. Jejm

, - .
. .

,

.
, . .
, -
, , .


(. 5:41).

:

,
, 14
,
,
,

48

ikona 4 /2011

duchovnm sprvcem se stal jerej Mgr. Even ervinsk. Spolu s vladykou metropolitou slouili archijerejskou sv. liturgii
krom otce Evena tak jerej Mgr. Pavel
Hempel, jen se tento msc ujal duchovn
sprvy v st nad Labem, jerej Ing. Igor
Efremukin, duchovn sprvce v Beroun
a metropolitn arcidikon Vasil. Pi bohoslubch pekrsn zpval mal pveck
sbor veden mtukou Natli ervinskou. Pevn vme, e se nov crkevn
obci brzy poda zbudovat tak vlastn
pravoslavn chrm. Vyproujeme tomuto
bohulibmu zmru hojnost Boho poehnn.

Sedmdest vro svcen zkladnho


kamene v elechovicch na Han
V sobotu 15. jna 2011 se konala v chrmu
Svat Trojice v elechovicch mil duchovn slavnost. Vc si spolu s duchovnmi pipomnli sedmdest vro svcen
zkladnho kamene tohoto Boho stnku.
Uinili tak ve veernch hodinch pobonost ke Spasiteli, kterou slouil mstn duchovn sprvce a zrove arcidkan o. mitr.
prot. Mgr. Jn Kako za doprovodu lidovho zpvu vech ptomnch v chrmu.
Otec Jn do pobonosti vloil t ektenii
za vechny zesnul budovatele elechovickho pravoslavnho Boho stnku. Du-

, (,
) 14 .
,
, WiFi,
,
. ,
, , .

, , (Faire trade)
.
,
, , ,
.




15 2011 - , , 10:00 -

chovn slovo pednesl Jeho Vysokopeosvcenost arcibiskup Simeon. Zvlt v nm


pipomenul obtavost stavitel chrmu.
Pedn pozdjho archimandrity Andreje
(Kolomackho) a nkolika obtavch pravoslavnch rodin. Pot ptomn vladyka
metropolita Krytof vyznamenal dem
svatch Cyrila a Metodje zlatou medail
sestru Drahomru Trvnkovou. Rodina
sestry Drahomry mla velk podl na

.
.
,
, --, .
. , .

. ,

.
.


--
15 2011

.


.
,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 49

KRTCE
stavb elechovickho chrmu. Sestra Drahomra jako mlad dvka pomhala pi stavebnch pracch a finann pomohla se
souhlasem rodi tento Bohu mil zmr
uskutenit. Vichni ptomn vetn starostky obce pan Jarmily Stawaritschov nakonec setrvali v ptelsk besed v chrmu,
piem nechyblo ani mal hanck pohotn. Blahopejeme na mnoh a blah
lta!

Osmdest pt narozeniny otce Jana Kivky


V kruhu svch ptel a spolupracovnk
oslavil okrun protopresbyter arcidkan
plukovnk ve vslub mitr. prot. ThDr.
Jan Kivka sv osmdest pt narozeniny
v nedli 16. jna 2011 v chrmu sv. Olgy
ve Frantikovch Lznch. Archijerejskou
svatou liturgii v tento den slouil vladyka
metropolita Krytof s otci duchovnmi: jubilantem otce Janem Kivkou, jer. Mgr. Romanem Mastkem z Ae, jer. Nikolajem Popoviem z Chebu, mstnm duchovnm
sprvcem jer. Mgr. Metodjem V. Koutem
a dikonem Vasilem erepkem, editelem
Nedln koly sv. Ludmily v Praze. Vladyka
metropolita na konci bohoslueb vyznamenal otce Jana dem svatch Cyrila a
Metodje zlatou hvzdou za obtavou
mnoholetou pastskou prci pro slvu
Bo. Dle oslavenci osobn popla sta-


. . .
.

.

.
. ,
()
.


.


. ,
,
,
,

. ,
- , ,
, . !

rostka Frantikovch Lzn pan Ing. Lenka


Malkovsk, vichni ptomn duchovn a
vc, kte naplnili do poslednho msta
chrmovou lo. Pi spolenm slavnostnm
obd pozdravil jubilanta tak kancl
MR mitr. prot. Mgr. Josef Hauzar. Na poest svcenm nejstarho duchovnho na
mstn crkve vyel sbornk, kter obsahuje
krom vodnho slova, ivotopisu a vzpomnek jeho ptel a spolupracovnk tak
vbr z nedlnch kzn otce Jana Kivky
a je k dispozici v sted crkve. Dstojnmu otci Janovi pejeme Bo poehnn
v pevnm zdrav na mnoh a blah lta.

Svat tajina ktu v rodin otce Stefana


Lohoydy
Svatou tajinu ktu tetmu potomku otce
prot. Stefana Lohoydy a mtuky Viktorie
msn Stefanii udlil vladyka metropolita Krytof. Kest se konal v nedli 16. jna
2011 v odpolednch hodinch v chrmu
svatho Vladimra v Marinskch Lznch
za asti mstnho duchovnho sprvce
mitr. prot. Mgr. Josefa Hauzara, kter peetl tak pslun modlitby uvdjc rodiku novho ivota do chrmu. Pejeme
rodin naeho duchovnho sprvce v Lesn
i kmotrm novoktnky hojnost Boho
poehnn a potebnch sil i moudrosti
k vchov novho pokolen.

Posvtn synod zasedal v Preov


Posvtn synod Pravoslavn crkve v eskch zemch se seel na svm dnm zasedn v Preov dne 19. jna 2011.
Krom usnesen tkajcch se internch
crkevnch tmat vyhlsil rok 2012 Rokem
svatho Rostislava. Datem jeho svtku ustanovenho na den 28. jna t.r. V Poselstv se obrtil na vechny duchovn a vc a tak na vechny lidi dobr vle
v esk republice a Slovensk republice,
aby v tomto roce byli npomocni k uspodvn tematickch bohoslueb, konferenc nebo vstav apod., kter by pi-

16 2011
,
. . -
. .
:
, .
. ,
. .



. - . ,
,
.

( ) .
. . -


, ,
, , .

.

.

ikona 4 /2011

49

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 50

KRTCE

pomnaly vznam osobnosti svatho Rostislava.


Dle Posvtn synod pipravil dopis ekumenickmu patriarchovi Jeho Svatosti Bartolomji I., ve kterm jeho lenov projevili
upmnou soustrast k mrt metropolity
rakouskho, exarchy Maarska a Stedn
Evropy Michaila vznamn osobnosti
blzk na mstn crkvi. Poheb vladyky
Michaila se bude konat v pravoslavnm katedrlnm chrmu Svat Trojice ve Vdni,
Fleischmarkt 13, v ter 25. jna 2011 ve
12:30 hodin. Vn pamtka!

Ctihodn Alexij Karpatsk v Praze


V ptek 21. jna 2011 si pipomnli vc
chrmu Zesnut pesvat Bohorodice v Praze
Na Olanech svtek ctihodnho Alexije Karpatskho, kter byl ped nkolika lety svatoeen v Monastru svatho Nikolaje v Ize.
Ctihodn Alexij se v roce 1925 zastnil svcen chrmu Zesnut pesvat Bohorodice
v Praze Na Olanech. V monastru v Ize pijal do mniskho spoleenstv naeho blah
pamti metropolitu Doroteje. Za svou vrnost pravoslav byl svtskmi ady ikanovn a vznn. Dky jeho obtav a nenavn
pastsk prci zvlt v dob mezivlen
oila a upevnila se pravoslavn crkev v tehdej Podkarpatsk Rusi.
Archijerejskou sv. liturgii slouil vladyka
metropolita Krytof spolu s otci archimandritou Sergijem, mstnm duchovnm sprvcem, archimandritou Kosmou, igumenem
Monastru sv. Prokopa v Szavskho v Most, archimandritou Serafmem, duchovnm
v Michalovcch a dikonem Vasilem erepkem, editelem Nedln koly sv. Ludmily
v Praze. Na pmluvy ctihodnho Alexije
upevni, Hospodine, nai svatou Kristovu
pravoslavnou crkev.

Panychida za metropolitu Michaila


Jeho Blaenost metropolita Krytof spolu
s duchovenstvem slouil panychidu v p-

. 16 2011 . . . , ,
.


.





19 2011 . , ,
2012 .
,
28 ..
,

,
, ,

50

ikona 4 /2011

. ., .

,
I,
,
, .

, 13, 25
2011 . 12:30. !


21 2011
,

.
1925

.

.
-

tek 21. jna 2011 v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice v Praze Na Olanech za
vladyku Michaila, metropolitu rakouskho,
exarchu Maarska a Stedn Evropy. Zesnul metropolita Michail byl ptelem na
autokefln crkve, osobn se zastnil svcen vladyky Krytofa a vladyky Jchyma,
intronizace metropolity Nikolaje a dalch
vznamnch udlost v na crkvi, napklad svatoeen novomuednka vladyky
Gorazda.
Vn mu budi pamtka!

Ti vro v Plzni
Plzesk pravoslavn crkevn obec podkovala v nedli 23. jna 2011 za ti jubilea:
ti sta let od zaloen chrmu svat Anny,
edest let, kdy se v nm konaj pravoslavn bohosluby a ticet let od ustanoven blah pamti vladykou metropolitou


. ,
, .

,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 51

KRTCE
Dorotejem svho duchovnho sprvce prot.
Mgr. Jana Polanskho. Archijerejsk bohosluby v tento vron den vykonal vladyka metropolita Krytof, kter jubilanta
otce Jana vyznamenal prvem noen druhho ke s ozdobami. Uinil tak na zklad pn duchovnch a vcch nejenom
jako odmnu za vykonanou pastskou
prci a mimodnou obtavost v oblasti
humanitrn pomoci potebnm doma
i v zahrani, ale t jako podnt do dal
bohulib innosti na vinici Pn. Po ukonen bohoslueb vladyka metropolita daroval crkevn obci ikonu svatho novomuednka Gorazda na pamtku edestho
vro konn pravoslavnch bohoslueb
v tomto poehnanm chrmu. Vron
slavnost pak pokraovala u blho stolu
v nedalek restauraci V sedmm nebi.
Blahopejeme otci Janovi a pejeme mu do
dalch duchovenskch let hojnost Boho
poehnn.

Vstava vnovan ct. Serafimu Virickmu


v Praze
Vernis fotografi ze ivota a odkazu ctihodnho Serafima Virickho se uskutenila
v Ruskm stedisku vdy a kultury v Praze
v pondl 24. jna 2011. Po vodnm slovu
zastupujcho editele stediska pana A. L.
Denikova zazpvali vichni ptomn mod-

, . .
, , ,
, . . , ,
.



21
, , .

,

,
, , .
!
.

, 23 2011
,

litbu Krli nebesk. Na tuto prosbu


o ptomnost Svatho Ducha navzal metropolita Krytof pastskm vystoupenm
vnovanm velkmu poehnn a pomoci,
je maj vc dky svatosti v crkvi. Ctihodn Serafm prostednictvm dar Ducha
svatho pomhal vem svou modlitebn
pmluvou a jasnozivost. Nsledovalo vystoupen o. archimandrity Sergije (Ivannikova) a svtcova pravnuka pana G. A. Muravjova. Vstava je svdectvm o tom, e
svat lid neili jenom v dvn minulosti,
ale jsou stle ptomni v ivot crkve. Cti-

hodn Serafm Virick zemel v roce 1949.


Jednm z jeho jet ijcch pamtnk je
vladyka Simeon, jemu pedpovdl arcibiskupskou slubu v crkvi.

:
,

. .
,

.


,

.


.

.

-

Celosvtov kongres prva v Praze


Celosvtovho kongresu prva Svtov organizace prvnk, kter se kon ve dnech
23. a 28. jna 2011 v Praze, se astnil
t jako pednejc metropolita Krytof.
Ve sv pednce zaazen do kongresovho programu na pondl 24. jna pojednal o zkladech crkevnho prva jako

, .
,


,
24 2011 . - . . .
,
,
.
. .
()
- . . .
,
,
.
1949 .

ikona 4 /2011

51

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 52

KRTCE

umn dobra a rovnosti. Dle se zabval


t vztahem prva a etickch norem. Tuto
st pednky velmi ocenil honorrn prezident Svtov prvnick asociace Franklin
H. Linares z Washingtonu (USA). Zvrem
vladyka Krytof poehnal Kongresu, jeho
clem je utvoit svt ovldanm prvem a
ne silou a nauit vechny zodpovdn eit
spory a konflikty cestou mru a dialogu.

Tachov
Dne 28. jna, v den vzniku samostatnho
eskoslovenskho sttu, navtvil zpadoesk phranin msto Tachov Jeho
Blaenost Krytof, arcibiskup prask
a metropolita eskch zem a Slovenska.
V mstnch chrmu sv. Marie Magdaleny a
sv. Rostislava, kter nae crkev ji 23 let
pouv, slouil vladyka metropolita slavnostn archijerejskou liturgii, aby spolen
s 12 duchovnmi a protodiakonem, oslavili
v tomto baroknm chrmu, jak sttn svtek, tak i sv. Rostislava, knete velkomoravskho. Ped chrmem vtal vladyku metropolitu starosta msta Tachov, Mgr.
Ladislav Mack, novini a regionln televize. Kdy vladyka doel ke vstupnmu
chrmovmu schoditi, vtal jej staroslovanskm zpsobem - chlebem a sol - chrmov starosta br. Josef Ruck a s kytic
v nru Michalka Musilov. V samotnm

, .




, 23
28 2011 ,
. ,
24 ,

chrmu vladyku pivtal prot. Milan Horvt, tachovsk dkan a mstn duchovn
sprvce. Zdraznil vznam sv. Rostislava
pro na crkev, esk stt a slovansk nrody. Pipomnl, e kad pchod vladyky
metropolity do Tachova se vdy nese ve
znamen svtla, radosti a lsky. Poprosil
vladyku o archijerejsk poehnn a vichni vstoupili do chrmu.
Po vstupnch modlitbch a pot, co hypodikoni pomohli vladykovi oblci se do
svtench rouch, zaala svat liturgie v ja-

zyce eskm a crkevnslovanskm. Krom


mstnch vcch z Tachovska, piputovali
i vc z Plzn v ele s plzeskm arcidkanem prot. Janem Polanskm a tak vc
z Prahy a Marinskch Lzn. O malm
vchodu vladyka metropolita vyznamenal
nejprve o. prot. Milana za pnos pro rozvoj
pravoslav na Tachovsku a u pleitosti
jeho 60. narozenin prvem noen mitry.
Nae vyznamenal t o. mitr. prot. Josefa
Hauzara, kancle pravoslavn crkve v eskch zemch, za dlouholetou innost a ob-

.


.
.
().
,
, , ,

.

, , .
,
,

, .

. ,
.
. , .
,

, .
,
.

,
, . ,

.
,
.

, 28 ,
-
, .
.
. ,
23 ,
,
12
,
. , .

52

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 53

KRTCE
tavou prci pro rozkvt pravoslavn crkve
v zpadnch echch a za to, e ped 23
lety prv v tomto kostele slouil prvn pravoslavnou bohoslubu, prvem noen druhho ke s ozdobami. Slavnostn svat
liturgie, kter se zastnili i etn zahranin host, byla pozitivn hodnocena i celou adou nepravoslavnch host. Mstn
mdia oslav sv. Rostislava v Tachov vnovala nsledn tak znanou pozornost.
Slavnostn atmosfra sttnho svtku byla
zavrena skromnm postnm obdem pro
vechny.

Svat Michael v Praze


Chrmov svtek svatho archandla Michaela v Kinskho sadech v Praze oslavili

vc v nedli 6. listopadu 2011. Archijerejskou sv. liturgii slouil metropolita Krytof spolu s mstnm duchovnm sprvcem
otcem Ondejem I. Danciu a dikonem
Vasilem, editelem Nedln koly svat
Ludmily v Praze. Vladyka metropolita pi
tchto svtench bohoslubch otce Ondejem prvem noen zlatho ke. Oslav
chrmovho svtku se zastnili velvyslanci Rumunsk republiky pan Daniela
Anda Grigore-Gitman a Moldavsk republiky pan Stefan Gorda a dal lenov diplomatickch sbor. Po sv. liturgii se konal
prvod kolem chrmu se tenm evangelia.
Metropolita Krytof ve sv promluv zdraznil velikost milosti Bo, kter zpsobila, e se do tohoto svatho chrmu opt

po nkolika stoletch navrtili pravoslavn


vc a vytvoili 6. Pravoslavnou crkevn
obec v Praze s uvnm liturgick rumuntiny. Nakonec duchovn sprvce upodal
pro vechny svten pohotn v nedalekm zmeku Kinskch.

Poehnn otci Fr. Rodrovi


V pondl 7. listopadu 2011 udlil vladyka
metropolita Krytof arcipastsk poehnn otci Frantiku Rodrovi, duchovnmu
z olomoucko-brnnsk eparchie, kter se
ji del dobu l v nemocnici Praze Kri.
Od arcibiskupa Simeona, kter jej spolu
s metropolitou tak navtvil, pijal svatou
tajinu pomazn olejem nemocnch. Otce
Frantika t pravideln navtvuj nai
obtav prat vc. Vyproujeme od Hospodina Vemohoucho, naeho milujcho
Otce, otci Frantikovi hodn sil k pekonn
nemoci a brzk pln uzdraven.

Svcen prostor Duchovnho stediska


sv. krle Lazara
V pondl 14. listopadu 2011 veer se uskutenilo svcen prostor Duchovnho stediska sv. krle Lazara pro srbsk vc
z 5. pravoslavn crkevn obce v Praze
v Dom nrodnostnch menin ve Vocelov
ul. 3 v Praze 2. Obady s tm spojen vykonal metropolita Krytof spolu s otci du-

. .
60-
.
. . . , , ,
, ,
23
,
. ,
, .
. .
.




6 2011
.

.
,
.

.
- -
,
.
.

,
,

6-
, .



.

.
, 7 2011 ,
,
-
, -

ikona 4 /2011

53

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 54

KRTCE

gramu jednn byla krom tradinch bod,


jako je schvalovn hospodaen, rozpotu
a programu zasedn dcho vboru ERC
v dalm roce, tak volba novho pedsednictva ERC v R na dal dva roky. Kandidti Mgr. Joel Ruml (eskobratrsk crkev
evangelick), Ing. Daniel Fajfr (Crkev bratrsk) a ThMgr. Duan Hejbal (Starokatolick crkev) zskali ve volb nejvc hlas
a stali se tak staronovm pedsednictvem, protoe tuto funkci zastvali ve stejnm sloen ji v pedchozm funknm
obdob. Vladyka Krytof na zvr jednn
daroval novmu pedsednictvu a sekretaritu ikonu svat Trojice, a popl novmu
pedsednictvu hodn spch v nelehkch
asech, kter crkve obecn v dalch letech
ekaj.

chovnmi: archimandritou Sergijem, archimandritou Feofnem, protojerejem Mgr.


Zoranem Drenovacem, protojerejem Mgr.
Olegem Machnvem, jerejem Ing. Igorem
Jefremukinem a duchovnm sprvcem
protojerejem Ing. Srdjanem Jablanoviem.
Vladyka Krytof zrove rozkrojil slvsk
kol otci Srdjanu a jeho rodin mtuce
Vroslav, dcerm Milici a Marii na poest
sv. muednk Kosmy a Damina. Obad
se krom pravoslavnch vcch zastnil
i editel Domu nrodnostnch menin pan
Mgr. Jakub tdro.


-. ,
, .
.
, ,


.


. ,
, 14 2011
,

Valn shromdn ekumenick rady crkv


v Praze
Ve stedu 30. listopadu se vladyka Krytof
spolu s kanclem Josefem Hauzarem a tajemnkem pro vnj vztahy a ekumenu
Ondejem Chrstem astnili Valnho
shromdn Ekumenick rady crkv
(ERC). Valn shromdn, kter je vrcholnm orgnem ERC se konalo v kltee Kapucn v Praze na Hradanech, za asti
zstupc vech lenskch crkv ERC v R
a tak host z mskokatolick crkve a
Crkve adventist sedmho dne. Na pro-

5- . . 3, -2. : ,
, , , .

. .
. .
: , .
, ,
-
.



30



(). -

54

ikona 4 /2011

, ,
- - , . ,
, ,


,

. ( ), .
. ( ) - (
)
,
.


,
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 55

IVOTN STYL

echy a Morava maj sv

ikonopisce

l
3. st

3-

Navazujeme na lnek z minulho sla a pedstavujeme jednotliv ikonopisce.


Jana Baudiov
Narodila se roku 1962 v Praze. Roku 1980
maturovala na praskm gymnziu Na zmeku. V roce 1984 promovala na VZ
v Praze. Roku 1987 vstoupila do pravoslavn crkve. V roce 1990 byla na tmsnm studijnm pobytu v monastru sv.
Kyriaka a Julity v ecku, kde se uila malsk technice eckho ikonografickho
stylu, a tyto poznatky od t doby vyuv
ve svch ikonografickch pracech.
Roku 1996 zakonila studium na Pravoslavn bohosloveck fakult v Preov, detaovan pracovit Olomouc.

oa
1962 . 1980
. 1984
.
1987 . 1990
.
, ,

.
1996
, .
2004
,
- , .

,
.

Jana Baudiov: Bohorodice Jaroslavsk l oa:

ikona 4 /2011

55

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 56

IVOTN STYL

V roce 2004 absolvovala msn studijn


st v Rusku na Ikonopisn kole pi Moskevsk duchovn akademii v Trojicko-Sergijevsk lve, kde se uila technice tradinho ruskho ikonopisnho stylu.
Dlouhodob se vnuje pekladatelsk
a pednkov innosti, zhotovovn pravoslavnch ikon v eckm i ruskm stylu
a jejich vystavovn.

Ikonopisec a jeho dlo


Ikony jsou neopakovateln duchovnm pozadm, kter je utvelo, i svm vtvarnm
stylem. Ikonopisci se dili a d jinmi
motivy a pstupy k umn, ne jsou dnes
bn. Sv sly vkldaj do vyjden skutenosti, kter pesahuje jejich individuln

pohled. Ikony jsou vytvoeny pomoc knonu, kter je spolenm dlem crkevnch
otc a ikonopisc. Proto vyjaduj obecn
crkevn hledisko, zabvajc se smyslem
lidskho ivota. Kanonicky vytvoen
ikona m za kol podat prostednictvm
obrazu tut pravdu o zchran lovka
pro vn ivot v Bohu vem lenm crkve
nap prostorem a asem. Knon pitom

Veejn realizace ikony:


kaple sv. Vclava a Ludmily, Jihlava
(19932011)
Spasitel uprosted andlskch mocnost
nebeskch (1995), kaple Vech svatch
zem esk, esk Budjovice
Archandl Michael (2004), katedrln
chrm sv. Cyrila a Metodje, Praha
Sv. Ludmila (2005), sv. Fotinie Samaritnka (2006), ostatkov ikona sv. Ivana
eskho (2007), kaple sv. Cyrila a Metodje, Olbramovice
Sv. muednci kostnit (2009), monastr
Zesnut pesvat Bohorodice, Vilmov
u Litovle
Sv. Vclav (2010) a sv. Ludmila (2009),
chrm sv. Vclava a Ludmily, Teb
Ostatkov ikony sv. Nestora Letopisce
a Mojseje Ugrina (2011), chrm sv. Vclava a Ludmily, Teb


:
. ,
(19932011)

(1995), ,
,

(2004), . ,

. (2005), . (2006), .
(2007), .
,
. (2009),
,
. (2010) .
(2009), . ,
. , . ,


, ,
. -

56

ikona 4 /2011

Jana Baudiov: Zvstovn pesvat Bohorodici


l oa:

, ,
.
,
.
,

. .


, .
,


. ,

, .
,
, , .

, . , ,
.
.
, -

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 57

IVOTN STYL
nespoutv umlce vnitn, duchovn
nebo umlecky, ale slou jako pomoc pi
ztvrovn hlubokho duchovnho obsahu. To, e ikony dok tak intenzivn
promlouvat k srdci mnohch lid i dnes,
ovem nen jen dlem knonu. Ve vrcholnm obdob ikonopisectv byli autory ikon
pedevm mnii, kte ili hlubokm kontemplativnm ivotem. Meme se do-

konce v souladu s pravoslavnou teologi


vyslovit v tom smyslu, e vidli Bo
slvu. To, co pronikalo jejich due, vkldali do svch dl. Stali se tak vzorem pro
cel dal generace ikonopisc.
Zvltn je tajemstv tvar, roziujc ve
stedovk byzantsk a rusk ikon proporce lidskho tla o duchovn rozmr Boho Krlovstv. Nenachzme zde prost

reprodukovn proporc a krsy pozemskho lovka, jako to znme z renesance,


ale pidn tajemnho "tvrtho", duchovnho rozmru. Lze to vidt i ve zvltnch
gestech a postojch zobrazench svatch.
Podobn, jako starobyl kesansk hudba,
jsou tak ikony ponoeny v hloubce vk,
zjevuj nm cosi z pradvna, co nae oi
mohou vidt jen zde. Zde, na ikon, neexistuje as, nen protiklad mezi souasnost a hlubokou minulost, ve se spojuje
v nepetrit ptomnosti. Ikona je svdectvm, e skuten objevn bv vdy
znovu to, co erp z nejhlubch pramen
Boho stvoen. Zvlt dnenmu lovku sdluje, e neintenzivnj a nejhlub
proit ptomnosti nespov v uvn
toho nejmdnjho i nejmodernjho,
ale v tom okamiku, kdy se lovku poda
duchovn se pipojit k vkovit podstat
svta a uvdomit si ji.
Kesansk umn ve sv ryz podob vyjaduje duchovnost, kter e ty nejzvanj ivotn otzky a podv na n pozitivn odpov. Proto je lid vdy
vyhledvali, byli s nm v dvrnm kontaktu.
email: ikonograf@seznam.cz
tel.: +420 720 58 78 05

Jana Baudiov: Svat Mojsej Ugrin l oa:


.

,
,

,
. .
,
, -

- , ,
. ,
, ,

,
. , , .
, ,
-,
,
,

.


,

.
, .
email: ikonograf@seznam.cz
.: +420 720 58 78 05

ikona 4 /2011

57

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 58

FOTOREPORT

Chrmov
svtek
v Jablonci nad Nisou
14. 10. 2011

. --
14.10.2011

J. B. metropolita Krytof, prot. M. Onulenko, mstn duchovn sprvce


prot. M. Hryha I . . , . . ,
. .

J. B. metropolita Krytof, prot. M. Onulenko, mstn duchovn sprvce


prot. M. Hryha, evangelium dr arcidikon V. Buuk I . .
, . . , .
. , .

J. B. metropolita Krytof ehn svcenou vodou I . .


,

58

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 59

FOTOREPORT

Nov
crkevn obec
v Mukaov
15. 10. 2011


15.10.2011
J. B. metropolita Krytof, tec Vladislav, prot. Mgr. E. ervinsk
I , , .
.

Prot. Mgr. E. ervinsk vt J. B. metropolitu Krytofa, vpravo jer. Mgr.


P. Hempel z st nad Labem I . .
; . .
--

J. B. metropolita Krytof, jer. Mgr. P. Hempel, prot. Mgr. E. ervinsk


I . . , . . , .
.

Jer. Mgr P. Hempel a prot. Mgr. E. ervinsk s dekretem o zaloen nov


crkevn obce a ikonou Pesvat Bohorodice Pojevsk I .
. . .

J. B. metropolita Krytof ehn vcm I . .


ikona 4 /2011

59

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 60

TMA

Dle tradice na zem dnenho Rumunska


kzal apotol Ondej Prvn povolan a
uednci apotola Pavla, je sem pinesli
zrodky kesanstv.
V 5. stolet na zem Rumunska il kesanstv svat Nikita Remesiansk (+431).
Roku 1359 valask vojvoda Nikolaj Alexandr I. doshl od konstantinopolskho
patriarchy poven Crkve na zem Valaska na autonomn metropolii.
Od roku 1885 je Rumunsk crkev autokefln, v roce 1925 byla povena na patriarchii.
Z mnich asket jsou velmi uctvni ctihodn Dimitrij Basarbovsk (13. stolet)
a athosk mnich svat Nicodim Tismnsk
(+ 1406), je byli kanonizovni roku 1955.

Pravoslavn Rumuni obzvlt uctvaj velikho ruskho asketu starce Paisije Velikovskho (+ 1794), kter byl uveden mezi
svat Ruskou pravoslavnou crkv roku
1988, jen po Athosu psobil v Rumunsku
v Njameckm monastru a vznamn
ovlivnil obnovu starobylch mniskch tradic v duchu isichasmu v rumunskch
a ruskch monastrech.
Kanonickm zemm je Rumunsko; pod
jurisdikci Rumunsk pravoslavn crkve
spad tak ada eparchi v Americe (USA
a Kanad), v zpadn a jin Evrop.
Dne 12. z 2007 kolegium voli, sestvajc ze 180 biskup, duchovnch a laik,
zvolilo estm nejvym pedstavitelem
Rumunsk pravoslavn crkve metropolitu
Moldvie a Bukoviny Daniela.
Dne 30. z se v katedrlnm chrmu svatch Konstantina a Heleny apotolm rovnch v Bukureti konala patriar intronizace Jeho Blaenosti Daniela.

Titul nejvyho pedstavitele Crkve zn:


Jeho Blaenost arcibiskup bukuresk,
metropolita Muntenie a Dobrogie, mstodrc trnu Czarie Kapadock a patriarcha Rumunsk.
Sdlo patriarchy se nachz v Bukureti.
Dle oficilnch daj z potku roku 2010
je synod Rumunsk pravoslavn crkve sloen z 53 hierarch: tvo ho patriarcha,
8 metropolit, 11 arcibiskup, 19 eparchilnch biskup, 2 biskupov viki patriarchovi, 12 biskup vik.
Na zem Rumunska v rmci rumunsk patriarchie existuje 15 203 crkevnch jednotek,
vetn 1 patriarho centra, 6 metropoli,
10 arcibiskupstv, 13 biskupstv, 182 archijerejskch mstodritelstv, 11 674 crkevnch obc a 2 poboek (dcein chrmy),
475 monastr, 175 pousteven a 10 exarcht.
Crkvi pat 19 776 crkevnch nemovitost:
1 patriar centrum, 29 biskupskch rezi-

Rumunsk
pravoslavn crkev


,
,
.
V .
(+431). 1359 I

.
1885 , 1925
.
- -

60

ikona 4 /2011

(XIII .) (+ 1406), 1955 .



(+ 1794), 1988 ,

.
;


( ),
.
12 2007 , 180 , ,
.

30

.
:
,
, .
.
2010 ., 53 :
, 8 , 11 , 19 ,
2 ,
12 .
15 203
, : 1 , 6 , 10 , 13 , 182 -

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 61

TMA
denc, 159 center archijerejskch mstodritelstv, 6 262 farnch dom, 13 327 chrmovch hbitov.
V rmci rumunsk patriarchie je oteveno
pro bohosluby a funguje 16 128 bohosluebnch prostor, k nim pat: 64 chrmy,
11 298 farnch chrm, 2 239 fililnch
chrm, 550 monastrskch chrm, 264
hbitovnch chrm, 530 chrm a kapl
ve sttnch institucch (119 v armd a na
ministerstvu vnitra, 42 ve vznicch, 217
v nemocnicch, 76 ve kolch, 76 v stavech sociln pe.)
V Rumunsk pravoslavn crkvi psob
14 578 kn a dikon. 13 787 duchovnch
dostv pplatek k platu ze sttnho rozpotu. Vkov sloen duchovnch je nsledujc: 20 a 30 let 2710; 31 a 40 let
4440; 41 a 50 let 3049; 51 a 60 let
2812; 61 a 70 let 824; nad 70 let 112 duchovnch.
V roce 2009 se ady rumunskch duchovnch rozrostly o 2 archijereje, 467 kn
a dikon, 115 kn zase odelo do dchodu.
rove dosaenho vzdln duchovnch:
270 doktor bohoslov, 226 absolvent
doktorandskho studia, 1 417 absolvent
magisterskho studia, 9 547 absolvent bakalskho studia, 2 012 absolvent semine, 472 jich paraleln studuje na boho-

, 11 674
2 658 ( ), 475
, 175 , 10 .

19 776 :
1 , 29

, 159
, 6 262 ,
13 327 .
16 128 , : 64 , 11 298 , 2 239
, 550 , 264
, 530

(119 - , 42 , 217 , 76 , 76

sloveckch fakultch; 231 z nich m krom


bohoslov vystudovan jet dal vysokokolsk obor.
V centrlnch, eparchilnch, farnch, monastrskch crkevnch strukturch a v archijerejskch mstodritelstvch pracuje
17 258 lid, kte nemaj crkevn hodnost,
z nich 15 435 dostv pplatek k platu ze
sttnho rozpotu (5 757 chrmovch zpvk, 3 513 uklze, 1 486 zvonk, 704 hlda), a 1 843 lid je placeno z vlastnch
zdroj.
Mniskch instituc je 660: 475 monastr
(255 muskch a 220 enskch), 175 pou-

steven (111 muskch, 64 enskch)


a 10 exarcht (6 muskch a 4 ensk),
v nich vede mnisk ivot 8 112 mnich
(2 931 mnich a 5 181 mniek).
V roce 2009 bylo ve farnch chrmech uskutenno 113 466 kt (56 667 ve mstech, 55 319 na vesnici; o 1 962 vce ne
v roce 2008), 69 575 svateb (38 691 ve
mstech, 30 884 na vesnici; o 2 206 mn
ne v roce 2008), 141 416 pohebnch obad (53 387 ve mstech, 88 029 na vesnici; o 4 900 mn ne v roce 2008).

).
14 578 . 13
787 . : 20
30 - 2710; 31 40 4440;
41 50 3049; 51 60
2812; 61 70 824; 70
112 .
2009 .
2 , 467
, 115
.
: 270 ,
226 , 1 417
, 9 547 , 2 012
, 472
; 231
, .
, , ,
17 258 ,
, 15 435
(5 757 , 3 513
, 1 486 , 704 -

), 1 843
.
660 :
475 (255 , 220 ), 175 (111 , 64 ) 10 (6 , 4 ), 8112
(2 931 , 5 181
).
2009 .
113 466
(56 667 , 55 319 ;
1 962 , 2008 .), 69 575 (38 691 , 30 884
; 2 206 , 2008 .),
141 416 (53 387 ,
88 029 ; 4 900 ,
2008 .).
http://www.patriarhia.ro

http://www.patriarhia.ro

ikona 4 /2011

61

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 62

TMA

Patriarcha Daniel
Daniel (Ciobotea) (naroz. 1951), arcibiskup
Bukuresk, metropolita Muntenie a Dobrogie, patriarcha Rumunska.
Obanskm jmnem Ciobotea Dan-Ilije,
narodil se 22. ervence 1951 v obci Dobresti (nyn upa Timi, Rumunsko) jako
tet dt v rodin uitele Alexije a Stely
Cioboteovch. Dostal jmno Dan-Ilije na
poest proroka Elie.

Zkladn kolu ukonil v rodn obci (1958


1962), gymnzium vystudoval v Lepuniku (1962 1966). V roce 1966 zaal studovat na lyceu v Buziasi, studia dokonil
na lyceu ve mst Lugoj (1967 1970).
Vysokokolsk vzdln zskal v Bohosloveckm institutu pi univerzit msta Sibiu
v letech 1970 1974, diplomovou prci obhjil na tma bohoslov Starho zkona. V
letech 1974 1976 pipravoval doktorskou
disertaci v Bohoslovskm institutu pi Bukuresk univerzit pod vedenm profesora a duchovnho Dimitrije Steniloaje.
Mezitm Dan-Ilije pokraoval ve studiu na
fakult protestantsk teologie na univerzit
humanitrnch vd ve trasburku (Francie;
1976 1978) a na fakult katolick teologie
na univerzit ve Freiburgu (Nmecko; 1978
1980). V ervnu 1979 obhjil na univerzit ve trasburku doktorskou disertaci
Rflexion et vie chrtiennes aujourd hui:
Essai sur le rapport entre la thologie et la
spiritualit. Rozenou verzi disertace
pod nzvem Bohoslov a kesansk duchovnost. Vztahy mezi nimi a souasn
stav napsal pro zskn vdeck hodnosti
doktora pravoslavnho bohoslov, tuto di-

sertaci spn obhjil v jnu 1989 v Bohosloveckm institutu pi Bukuresk univerzit.


Dne 6. srpna 1987 byl postien na mnicha
v monastru Sihastria se jmnem Daniel.
Od jna roku 1988 byl protosynkelem. Od
z 1988 do bezna 1990 psobil jako poradce rumunskho patriarchy.

Dne 4. bezna 1990 byl rukopoloen na


biskupa a stal se biskupem vikem Lugojskm v Temevrskm arcibiskupstv.
7. ervna byl zvolen a 1. ervence tho
roku byl ustanoven arcibiskupem Jaskm
a metropolitou Moldavskm a Bukovinskm. Pozdji pedsedal Komisi Posvtnho synodu Rumunsk pravoslavn crkve pro bohoslov a liturgiku, byl


() (Daniel [Ciobotea])
(. 1951), ,
, .
-, 22
1951 (
, ),
. -
.

(1958-1962), (19621966). 1966
,
(1967
1970).

62

ikona 4 /2011

19701974 ,
. 19741976

.
-
(; 19761978)

(; 19781980).
1979

Rflexion et vie chrtiennes aujourd'hui:
Essai sur le rapport entre la thologie et
la spiritualit.

.


1989
.

6 1987

. 1988
. 1988
1990 .
4 1990

. 7 1


.
,

,
.
19911998
, 1990

.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 63

TMA

pedstavitelem Synodln komise pro nboensk vzdln, lenem Nrodn komise pro historick pamtky.
V letech 1991-1998 byl metropolita Daniel
lenem stednho vboru Svtov rady
crkv, od roku 1990 byl lenem prezidia a
stednho vboru Konference evropskch
crkv.
Metropolita Daniel je strjcem mnoha duchovn vzdlvacch a charitativnch poin. Byl zakladatelem fakulty pravoslavnho bohoslov Dumitrua Staniloaea
Jask univerzity v roce 1990, kde od roku
1992 pednel bohoslov. Zaloil tak duchovn semin v monastru Agapia
(1991), ve mst Botosani (1992) a Dorohoi
(1993); kulturn pastsk centrum Svat
Daniel Poustevnk ve mst Durau (1995);
duchovn semin svtitele Basila v Jasch
(1995) a v Piatra Neamt (1996); ekumenick institut svtitele Nikolaje v Jasch

-
.

.
1990 ,
1992 .
(1991),
(1992)
(1993); -

(1995); .
(1995) - (1996);
.
(1997); --

(1997)
. ,
Vestitorul Ortodoxiei Romneti
( ),

(1997); kulturn misionsk institut Trinitas v Jasch (1997) a dal instituce.


Zvlt aktivn rozvjel metropolita Daniel
pravoslavn tisk, zaloil takov periodika
jako Vestitorul Ortodoxiei Romaneti (Vstnk rumunskho pravoslav), Candela
Moldovei (Lampda Moldvie), Teologie i
Via (Bohoslov a ivot). Aktivn tak psobil v oblasti sociln charitativn ve sv
eparchii, v n organizoval diagnostick a
lebn centra a jdelny pro chudobn.
Vznamn je tak psobnost metropolity
Daniela na rznch mezinrodnch setknch, konferencch, seminch, dialozch
a kolokvich. Meme napklad uvst II.
Pedsnmovn vepravoslavnou konferenci

Candela Moldovei ( ), Teologie i Via (


).
- ,
,
.
, , , . II , (1982); VI
, (1983); 7-
, (1991);
,
(1998);

(2001); (2002),
, ,
(2003);
(2003) .

v Chambesi, vcarsko (1982); VI. Valn


shromdn SRC ve Vancouveru, Kanada
(1983); 7. shromdn v Canbee, Austrlie (1991); Mezipravoslavn setkn v Damaku, Srie (1998); Ekumenick setkn
evropskch crkv ve trasburku (2001);
Mezinrodn kongres Crkev a bioetika v
Chambesi (2002), Mezinrodn ekumenick kolokvium Crkev a spolenost v
kltee Praglia u Padovy, Itlie (2003);
Mezinrodn konference Pravoslavn uen
o crkvi v Moskv (2003) a mnoho dalch.
Po zesnut Rumunskho patriarchy Teoctista 30. ervence 2007 na zklad rozhodnut posvtnho synodu Rumunsk pravoslavn crkve byl zvolen zstupcem
Rumunskho patriarchy. Dne 12. z tho
roku byl zvolen novm nejvym pedstavitelem Rumunsk pravoslavn crkve, piem zskal mnohem vce hlas ne dva
dal kandidti metropolita Klusk Bartolomj a biskup Covasny a Harghity
Ioann. Dne 30. z 2007 se v bukureskm katedrlnm chrmu svatch Konstantina a Heleny apotolm rovnch konala patriar intronizace Jeho Blaenosti
Daniela.
Metropolita Daniel je autorem vce ne 500
lnk, vzkum, kzn v rumuntin, z
nich mnoh byla peloena do francouztiny, anglitiny a nminy.

30 2007
.
12 ,

,
. 30 2007

.

500 , ,
,
, .

ikona 4 /2011

63

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 64

FOTOREPORT

Chrmov svtek
svatho
archandla
Michaela
v Kinskho sadech
Praha, 6. 11. 2011


, 6.11.2011
Foto: I. Stelec I : .

Mstn duchovn sprvce otec jer. Mgr. Andrei Ioan Danciu I .

64

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 65

FOTOREPORT

J. B. metropolita Krytof udlil otci Andreiovi prvo noen zlatho ke I . .

Jer. Mgr. Andrei Ioan Danciu, metropolitn dikon V. erepko, J. B.


metropolita Krytof I . ,
. , . .

Metropolitn dikon V. erepko, editel Nedln koly svat Ludmily v Praze


I . ,

ikona 4 /2011

65

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 66

FOTOREPORT

J. E. Daniela Gitman, velvyslankyn Rumunska v R, Gabriel Mares, I. tajemnk, velvyslanectv Rumunska a J. B. metropolita Krytof
I , , , , . .

66

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 67

FOTOREPORT

Oslav chrmovho svtku se zastnili velvyslanci Rumunska pan Daniela Gitman a Moldavsk republiky pan Stefan Gorda a dal lenov
diplomatickch sbor I -
- ,

ikona 4 /2011

67

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 68

Rumunsk
zpisky

, ,
, : -? , ,
, ,
. ? . , ...

,
, , , .
.
.
.
. , - .
,
, . ,

. ,
, , -

68

ikona 4 /2011

, ,
- . .
.
.
( , ) .
300
( 11-
400). 90
. ,
. , .
, ,
,
,

.
, 25 .
,
,
. ,


.

1983 , , ,
, : 1989
.

,
,
.
,
.
,
,
70- .
,
, ,
.
(, , 10
!). .
,

.
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 69

TMA
Kdy se mj ptel dozvdl, e jsem se
vrtil z Rumunska, pekvapen se zeptal:
Coe, odkud? A jak je ta zem, vyprvj,
protoe my tady o Rumunsku vme jen to,
e takov zem existuje, ale u vbec nevme, jak to tam vypad. Jak tam maj nboenstv? Vyprvj. Take vyprvm...
KIOVATKA EVROPY
Rumunsko je evropsk stt, kter se nachz mezi Ukrajinou, Moldvi, Srbskem,
Maarskem a Tureckem. A krom toho je
Rumunsko jednm z nejvce pravoslavnch
stt na svt. Kad, kdo tuto zemi navtv, se o tom me snadno pesvdit.
Hlavn msto je Bukure. Nzev pochz
od slova bucur, co znamen pasteveck. Dle tradice zde prvn osdlen kdysi
zaloil pedstavitel tto profese. Uritou
vesnickost je mon dodnes ctit v hlavnm mst Rumunska, z velk sti zemdlskho sttu. Lid jsou velmi prost obleen, ve srovnn s nimi Moskvan
vypadaj jako ctyhodn man. Nejsou
tam skoro dn mrakodrapy, ale maj tam
velkou tvr, kde najdeme pzemn a jednopatrov domky, ve kterch skuten
bydl lid, a neslou jen jako kancele.
Fasdy jsou oden.
A je tam velk mnostv chrm. Me
jt na jakoukoliv bukureskou ulici a roz-


, :
, ,
,
!
? , .
,
. ,
. ,

,
. ,
, .
:
, , ,
. ,
? ,
,
,
, XVII XVI (
).
,
: ,

hldnout se kolem. Jestli neuvid bisericu (to je rumunsk slovo pro baziliku,
chrm), tak jsi slep. Bukure m ti miliny obyvatel a 300 pravoslavnch chrm
(v Moskv ije 11 milin lid a je tam 400
chrm). Skoro 90 procent obyvatel jsou
pravoslavn. Piem nejen formln, ale
i prakticky. Ale o tom podrobnji dle, zatm se vrame na ulice Bukureti.
Jemn, jednopatrov a trochu provinn
vzezen Bukureti je sem tam narueno
stalinskou architekturou, kter pipomn,
e po celou druhou polovinu 20. stolet se
Rumunsko nachzelo pod nadvldou komunismu. Vichni znaj jmno Nicolae Ceausescu, mocnho dikttora, jen byl
u moci 25 let. Za tu dobu Ceausescu, stejn
jako vichni dikttoi, zanechal vraznou
stopu na architektue hlavnho msta. Napklad grandizn Casa Popolui Dm
lidu se povauje za druhou nejvt budovu na svt. Jeho stavba zaala roku
1983, soudruh Ceausescu zde chtl mt parlament, V komunistick strany, radu ministr a... vlastn sdlo, ale nestihl to: v roce
1989 byl jeho ivot ukonen tragickm
a pro souasn tyrany atypickm zpsobem. Obvykle ti a mrn Rumuni ho nejene svrhli, ale bhem nkolika mlo dn
ho spolu s manelkou soudili a zastelili,
a to vechno vyslali v televizi.

A k tomu Nicolae Ceausescu zvtil svou


rozhodnou rukou hlavn nmst v Bukureti, kter bylo pedtm obklopeno vilami
mstnch mocipn a zahraninch velvyslanc. Vzniklo tak ohromn nmst Uniri,
v jeho stedu se nachz ne pli hezk
fontny, a je lemovno sedmipatrovmi
domy ze 70. let. Po nm se prochz davy
upovdanch nevrazn obleench Rumun, mezi ktermi pobhaj Romov, kterch je v Rumunsku opravdu hodn. Tu
a tam zahldnete prodavae kvtin a nejrznjho zbo (Kup si to, mladku,
vechno za 10 tisc lei!). Kad z nich m
vedle sebe kbl. Obyejn plechov kbl
postaven na dv cihly, kter ma na dn a
na stnch mnostv malikch otvor.
V kblu doutnaj uhlky tak se prodavai
mohou oht.

,

!

, , .
.
, , ,

V CHRMU JAKO DOMA


A ukazuje se, e vichni tito lid: chodci
na bukureskch ulicch, zkaznci obchod a restaurac, ti poulin prodavai
a dokonce Romov ti vichni jsou pravoslavn! Jak vypad jejich crkevn ivot?
Abychom se s nm obeznmili, zajdeme
do jakhokoliv bukureskho chrmu.
Vedle chrmu se nachz budova, kter se
podob obdlnkovmu altnku se temi
stnami bez oken a stechou. Stny jsou

Rumunsk nrod pijal kesanstv velice dvno, bhem prvnch stolet kesansk ry. Prakticky po celou svou historii
byl tento nrod pod n nadvldou Bulhar, Tataro-mongol, ek, Turk... Djiny rumunsk sttnosti nejsou star
ne 150 let. A jestli lid penesl svou vru pes tolik stalet ciz nadvldy a zachoval ji v takovm stavu, jak je mon pozorovat v Rumunsku dnes, tak mon, e toto je ta skuten vra. I
, . - : ,
-, , 150 .
,
, , , , .

ikona 4 /2011

69

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 70

TMA

zdobeny freskami, na kterch jsou vyobrazeni svat, je jsou obzvlt uctvan v


Rumunsku, nebo vjevy z evangeli. Podl
stn stoj stoly s mosaznou deskou, na kterch stoj mnoho svcn, jako u naich panychidnch stolk. A to tak je msto pro
modlitbu, ale nejen za zemel, tak za
iv. Od rna do veera je tu plno: pijde
lovk, zapl svku za iv, dal za
mrtv, pokiuje se a jde si dl. Ptm se,
pro ty svky dali sem ven? Ukzalo se,
e na tom u dvno trvali restaurtoi, kte
se obvali, e se pokod fresky, vdy

. 100-150
, . , ,
: . ,
,
.
, . ,
, - (
, ), -
.
.
.

.
,
-.

: ,
, .
.
,

70

ikona 4 /2011

v Bukureti je opravdu mnoho chrm,


kter byly postaveny v 17., a nkter dokonce v 16. stolet (v nkterch se dokonce
zachovaly nstnn malby).
Je teba ci, e postoj restaurtor je pochopiteln: s takovou nvtvnost chrm,
jakou maj v Rumunsku, by se musely jejich stny restaurovat jednou za pl roku!
Je ptek, pozdn rno, pracovn den.
V chrmu probh liturgie. Nelze ci, e
by bylo plno, ale u ns v Moskv se ne
v kadm chrm sejde tolik lid na nedln
liturgii. Me tam bt tak 100-150 lid, jsou

.
. ,
: ,
. . , ,
:
, .
. , .
, -
. ,
,
, , . . , ,
, . ,

,
. .
, ,

to mui a eny, sta i mlad. Pravda je, e


v pracovn den v chrmu nepotkte dti
ty jsou ve kole. Uvnit v chrmu se Rumuni nerozestavuj tak jako nkdy u ns
mui vpravo, eny vlevo. Zde jsou mui
pevn vpedu a eny stoj vzadu. Pokud
eucharistick knon jet nezaal, lze vidt, e nkdo sed (podl stn stoj zvltn
sedadla na eck zpsob, stasidie), nkdo
kle. Rumuni maj obecn rdi modlitbu
s pokleknutm. Vechny chrmy v Rumunsku maj na podlaze koberce. Bhem eucharistickho knonu s pokleknutm se
vichni modl. Mnoz ped sebou dr ruce
s dlanmi pitisknutmi k sob, co psob
troiku katolicky.
V zadn sti chrmu asto stoj stoly pro
dary jako kolem naich panychidnch
stolk a pro rozdvn vcm posvcenho oleje na vatikch, chleba nakrjenho na kostiky, mouky v malch paprovch scch. Rumuni maj hodn rdi
pomazn olejem. Vdy na liturgii po akafistu nebo veern bohoslub stoj ped
duchovnm lid ve front na pomazn.
V chrmu se Rumuni chovaj velice nenucen. Napklad je zde vem dovoleno chodit po soleji, jak mum, tak i enm.
A kdykoliv. Samozejm e chod na solej
jen v uritch ppadech kdy jdou polbit
ikonu v mstn ad nebo si jdou pro po-

, , , . ,
.
, , . , , - . ,

, ,
, .
.

, . , ,
. , , ?
, ,
.


, .
,

. !
!
! !
, !
! ,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 71

TMA

jsem byl vnitn pobouen takovmi, zdlo


se mi, pli uvolnnmi mravy. Ale vypad
to, e jsem to pak pochopil. Jde o to, e
pro tyto lidi chrm nen jen Domem Bom,
ale i jejich vlastnm domovem, kde jsou
zvykl pebvat a ct se tam pohodln
a tuln. A doma se lovk tak ct uvolnn.

ehnn. Uvedu tu typickou situaci. V centru Bukureti stoj chrm pi rumunsk patriarchii. U kon Cherubnsk pse, m
zat Velk vchod. Najednou staenka nemalch proporc se dvma obrovskmi ernmi igelitkami vkro na solej, pistoup
k ikonm, je vis po obou stranch Carskch vrat, polb je a klidn se vrac zpt
do chrmu. Dal pklad. Probh eucha-

ristick knon, v chrmu panuje ctypln


a modlitebn atmosfra, vichni kle. Huben vysok mu stednch let jde na solej,
pistupuje k severnm dvem olte a klepe
na n. ek. Nakonec se dvee otevou
a vyjde knz, ped kterm se mu sklon,
aby dostal poehnn Rumuni neskldaj
ruce jako my, ale nzko sklnj hlavu.
Kdy dostal poehnn, odchz. Nejdv

!
. , ,
,
!
,
,
.
, .

, , , ,
, .
,
. , ,
, . .

, . ,
:
, . ,

. , :
: , .
.


. , .

,

VZKAZ PRO SVATOU PARASKEVU


Je pekvapiv, e rumunsk komunistick
systm prakticky nepronsledoval Pravoslavnou crkev. k se, e je to zsluha
Ceausesca, kter se pr neodhodlal pipravit svj lid o to nejdra o Crkev. I kdy,
mon, e je to zsluha lidu...
Kdy lid pijdou do chrmu, zanou pst
vzkazy, kter si zaslou zvltn popis.
U ns jde obvykle o jednoduch seznam
jmen, avak Rumuni tento seznam jet
dopln svrznou modlitbou, kterou vyjd svmi slovy. Nemohl jsem se udret
a potajmu jsem se podval, o co pros Boha
a Jeho svat rumunt pravoslavn. Pane
Boe! Dkuji Ti za prvn zkouku! Pomoz
mi udlat i ty ostatn! Pesvat Bohorodiko! Pomoz mi s autem, prosm T!
Svat Paraskevo! Pomodli se za to, aby se
co nejdve vrtil dom! Po takovch modlitbch a vzkazech nsleduj obvykl sloupeky se jmny. Kolik je bezprostednosti

.
.
, 100-150,
.
,

. ,
. ,
, . ,
. . ,
, . ,
,
, . ,

ikona 4 /2011

71

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 72

TMA

a vry v takovm, zd se e ne pli kanonickm, ale upmnm vztahu k Bohu a k


Crkvi! Tu bezprostednost jsem pozoroval
i jednou na liturgii, kdy klec ena chytila
a polbila okraj sticharu dikona, jen vyel
doprosted chrmu, aby zpval ektenii.
Liturgii zpvaj vichni, tj. cel chrm.
Vdy liturgie sestv pevn z nemnnch text, snad jen s vjimkou tropar
a kondak, a nen nic pekvapivho na
tom, e lid, kte od narozen chod do
chrmu, znaj celou bohoslubu nazpam.
Pidejte k tomu pirozen hudebn talent
Rumun a dostanete zcela harmonick
zpv v podn nkolika set lid. Pokud jde
o promnliv psn bhem veern i rann
bohosluby, tak ty samozejm zpv chr.
Je zde ctit velmi siln eck vliv. Zpvaj s
inosem, tj. dr se basov zklad, na pozad
nj se propltaj sloit byzantsk melodie. Obecn je v souasnm rumunskm
zpvu jasn slyet propojen dvou tradic:
byzantsk a lidov, mstn. Napklad ektenie se asto zpv veselm a pro rusk
ui srozumitelnjm lidovm npvem.
Mimochodem, pokud jde o ektenie, Rumuni kadou ektenii obvykle zakon

slovy: Modlitbami Bohorodice spas ns,


Spasiteli. To zpvaj vichni ptomn.
ROZHODN OTEC TANASE
V pekladu z rumuntiny znamen Valea
Plopului Dolina topol. Skuten, prv
topoly jsou pokryt horsk svahy v tto
sti Rumunska. V dolch mezi svahy se
schovvaj ped horskm vtrem vesniky,
mezi nimi je i Valea. Pijel jsem tam v nedli, kolem devt rno, abych stihl liturgii.
Vesnice nen velk, m piblin 100-150
dom, na ulicch panuje klid a je tam liduprzdno. Vhled na hlavn ulici je zakonen vysokm chrmem, jen je napolovinu
zahalen do leen. Kdy k nmu dojdu
a zatahm za kliku, je zaveno. Ukazuje
se, e vedle stoj jet jeden chrm zimn.
Je men a je leh ho vytopit. Vchzm dovnit. Na rozdl od chrm v Bukureti je
jednodue zazen. Je tam jen to nejnutnj deisis na ikonostasu, k tomu dv
ikony a dva svcny ped ambonem. Je tam
ale nkolik kachlovch kamen, jejich
dvka jsou oteven, a je tam vidt plpolajc ohe. Nehled na to je v chrmu
stejn zima.

Otec Tanase I

,
. ,
.
,
. ,
, ,
. , ,
, .
, ,
. , , . :

72

ikona 4 /2011

,
. ,
, . ,

,

.
,
, .
,

Bohosluba u probhala a zklamalo m,


e je tam velice mlo lid. Chrm byl prakticky przdn, jen v pravm pednm rohu,
za pec, sedlo na idlch zhruba dvacet
starch lid. Ale kdy jsem se zaposlouchal, pochopil jsem, e probh rann bohosluba. Vdy Rumuni slou veern bohoslubu veer a rann rno ped liturgi.
To znamen, pomyslil jsem si, e lid teprve pijdou. A nemlil jsem se s tm jak
se blila liturgie, chrm se rychle zaploval. Kdy vchzeli, kupovali lid u dve
prosfory, mimochodem jednodln, a svce.
Potom psali sv poetick vzkazy, do nich
balili penze a s prosforou a zaplenou svkou v ruce si stoupali do fronty ped severnmi dvemi olte. Odtud pravideln
vychzel knz, ehnal pchozmu a pijmal dary. I kdy u se prosfory nepeou
doma, je to vlastn proskomidie v pekladu z etiny dar - v akci.
Zaala liturgie. Chrm u je pln lid,
zhruba jich je 200-250. Jet dorazili
star mui a mui stednho vku. Mui
se postavili dopedu na levou stranu. Dval jsem se na n a myslel jsem si: ve
svm volnu jezd na motocyklech a vbec
se nechovaj jako slun chlapci, ale tak
jako ostatn vesnick mlde. Ale pili
na nedln liturgii a pili vas a stoupli
si na msto pro n uren a stoj tam


.
.
, 200-250.
.
,
. : , .
, ,
, .

: , , , , .

.
.
, -. , ,
,
.
, ,
,
.

. , , , -

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 73

TMA

a zpvaj. Nae vesnice si o tom jen mohou nechat zdt...


Liturgii zpvali vichni staenky v tcch,
chlapci, sleny v dnch i dti, jich bylo
v chrmu asi tyicet. Na klirosu je stl
chrmov zpvk a nkolik zhruba desetiletch holiek. Zpvk se jmenoval Kristian. Po slub jsem se ho zeptal, jestli on
cvi s holikami, kter zpvaj v chru.
Ne, to nen moje vc, na to mme dikona, odpovd mi stroze Kristian.
Slouil pedstaven chrmu, otec Tanase,
jen, jak se ukzalo, byl ve skutenosti otec
Nikolae, a Tanase bylo jeho pjmen. Rumuni toti oslovuj knze pjmenm, aby
se to nepletlo. Je to vysok, ernovlas
a dlouhovous knz s dlouhm a peliv
zapletenm copem. Jeho pohyby jsou
rychl, rozhodn a m hlasit hlas. Celkov
psob dojmem velmi energickho lovka.
Otci Nicolaeovi je piblin padest let, je
otcem pti ji dosplch dt. Byl posln
do tto crkevn obce v roce 1980.
Tehdy ve vesnici nebyl vbec dn chrm,
co je pro Rumunsko absurdn. Lze to ale
vysvtlit tm, e v roce 1977, bhem nechvaln proslulho rumunskho zemtesen, kter bylo mon ctit i v Moskv
(mnoz Moskvan si pamatuj, jak se houpaly lustry a ze stropu se sypala omtka),
se ztila vesnick bazilika. Otec Nicolae

byl i tehdy muem inu. Nehled na zkaz


vstavby chrm postupn zaal s obyvateli Valea Plopolui po nocch budovat nov
chrm...
A nakonec Se strachem Bom a vrou
pistupte. Dopedu pechzej eny s nemluvtky, za nimi jako by se tvoila fronta

ke kalichu. Ale velice m pekvapilo, e


po nemluvatech nikdo, ani dospl, ani
vt dti, neli ke svatmu pijmn. Po
bohoslub jsem se zeptal otce Nicolaea,
pro je tomu tak. Ano, mme tu takovto
problm. Lid chod k pijmn zdkakdy,
obvykle tak tyikrt do roka, co je jednou

.
, ,
. .
, .
1980 .

, .
, 1977 ,
,

,
,
.
. ,



.
,
. ,
,
,
.
, . ,
, .
,
,

. ? ,
.
.
,
. ,

. ,
,
. ,

.
:
:
.
,
.

. :
.
.

.
,
. -
, , . , ,
.

,
.

: - - , -
, -
.

Stavitel a pedstaven vech chrm, kter obklopuj vesniku


Valea Plopolui, otec Tanase k: Na tom nejkrsnjm mst
iroko daleko jsme vybudovali chrm na pamtku obt potrat.
Pro Rumunsko je to velmi bolestiv tma, tak a pchoz vid,
jak je krsn n chrm, a pinut je to znovu se zamyslet nad
pekrsnm Bom darem pro lovka nad ivotem. I , :

( ).
, , ,
.

ikona 4 /2011

73

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:08 PM Strnka 74

TMA

bhem kadho pstu. Pro? Dv to tak


nebylo, ped vlkou se chodilo k pijmn
hodn. Ale bhem let, kdy tu vldli komunist, se nco zmnilo.
Po nvratu do Bukureti jsem se na to ptal
mnoha Rumun. Ukzalo se, e ne moc
ast pijmn je veobecn rozen jev.
Je lep chodit k pijmn mn asto,
ne asto a nedstojn - kali jedni. Druz
tvrdili, e prostednictvm pstu mnoz pijmaj skoro kad tden.
A jeden znm mi vyprvl: N knz ve
svm kzn ekl: Vezmte si pklad
z moudrho loupenka. Ten nikdy v ivot
nebyl u pijmn, ale ped smrt se vyzpovdal a byl odmnn Krlovstvm nebeskm. Rumuni se skuten asto a velice
dlouho zpovdaj. To jsem vidl na vlastn
oi ve vech chrmech: davy vcch stojc
ve front na zpov.
Ale vrame se do Valea Plopului. Po bohoslub jsme se li s otcem Nicolaem podvat na ten jeho slavn dtsk domov. li
jsme po vesnick cest, dostali se na druhou stranu nevelkho kopce a peli jsme
do sousednho dolka. Stlo tam pt, est
upravench pzemnch blch domek
s obytnm podkrovm. Kolem je travnat
pole vyuvan jako pastvina. Ped domky
je nevelk fotbalov hit, po kterm s vskotem pobhaj kluci a dvata. Dal oi-

: 1999

Pro vita . , .
, ,

, ,
, . ,
.
,
. -

74

ikona 4 /2011

vidn maj na starost rzn domc prce


nkdo nco nos, nkdo zamet, jeden
zhruba dvanctilet i tinctilet chlapec
tpe dv sekerou s dlouhm toprkem
takov sekery zde maj vichni rolnci.
Otec Nicolae vyprv: v roce 1999 zaloil
asociaci s nzvem Pro vita za narozen a
nenarozen. Narozen to jsou dti, kter
rodie zanechali svmu osudu. Zde u otce
Nicolaea je jich padest holiky a chlapci
ve vku od dvou msc do osmncti let,
pevn, jako vdy, mal Romov. Zde
tak v oddlenm domku bydl dvanct dvek, kter dtsk domov nedvno opustily.
Velice spn pomhaj otci Nicolaeovi
s domcmi pracemi, pracuj na farm i na
poli. A vichni jsou spokojeni: dtsk domov m pjem a potraviny, mlad eny
zase stechu nad hlavou, jdlo a chrm.
Mimochodem, v dtskm domov maj
vlastn chrm i s vlastnm knzem, i kdy
k hlavnmu chrmu je to jen deset minut
pky.
A nenarozen to jsou neastn obti potrat. Na jejich pamtku otec Nicolae postavil na nejkrsnjm vrku v okol pekrsn mal bl chrm. Je to prvn chrm
v Rumunsku postaven na pamtku obt
potrat. U otce Nicolaea bydl i ty eny,
kter se podailo pesvdit, aby na potrat
nely. Jsou to mlad eny s nevydaenm

osobnm ivotem, kter pochzej z rznch st Rumunska. Vidl jsem jednu


z nich, byla tak mladik, e kdy jsem
veel do mstnosti a uvidl tam nkolik dospvajcch dvek, zeptal jsem se otce Nicolaea francouzsky, aby nikdo jin nerozuml, kdo z nich e je ta maminka.
Tahle, ostatn k n jen pily na nvtvu.
A dtko je tady, podvejte, jak je ndhern, je to holika. Mlad maminka u
je tu tyi msce a jet msc tu zstane.
Pak se vrt dom, kde u na ni ek jej
mma, kter u vechno pochopila a ve j
odpustila.
Vracme se z dtskho domova do vesnice.
Prochzme kolem nevelkho chrmu,
o pt dom dl vidme dal chrm, na
konci ulice je vidt jet jeden. Kolik je
jich tu vlastn, v tto vesnici, kter m jen
600 obyvatel!
Ote Nicolae, pro je tu tolik chrm?
To tady stavm j.
Ale pro tolik?
Chpete, lid jsou u ns ln. Vidl jste
sm, e na bohoslub nebylo vc ne 300
lid. A kdy je chrm hned u domu, lid
u nejsou tak ln tam jt. V lt budeme
mt bohosluby postupn v kadm z nich.
Aby do nich vichni chodili.
Fjodor Kostrelev
asopis Nskunyj sad

: ,
, .
, ,
,
.

.


.
.
,
.


. ,
, ,
-,
-,
, ,
. ,
.
, , , .
.
, .
. ,
,
.
, , 600
!
, ?
.
?
, .
,
300 . , .
. .

" "

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 75

TMA

Otec Ioannikij (Balan) byl studnic moudrosti rumunskch svatch a starc. Sbral
jejich ivotopisy a ponauen a ukldal je
do pokladnice svho srdce. Chodilo za nm
mnostv lid mladch i starch, mnich
i laik, lid z msta i z venkova s nadj, e
usly slova spsy od iv studnice rumunsk duchovnosti. Radostn a s vrou upevoval a utoval srdce, oslaben hchy
souasn spolenosti.

O otci Ioannikiji (Balanovi) (19302007)


Dnes se asto k, e vichni velc starci
zesnuli a e je u nem kdo nahradit. Pitom
zapomnaj, e v souasn dob jen zdkakdy lze potkat by jen prostho kesana
se zlatou du. Archimandrita Ioannikij (Balan) byl skutenm sluebnkem bom,
oplvajcm mnostvm talent. Byl to velice
zbon a zkuen mnich, duchovn otec,
hlasatel vnho ivota, spisovatel a historik, vydavatel knih a sbratel vrok souasnch starc, byl zivou svc z nejistho vosku v letech velk tmy ve svt, jen
se nachzel v nevdomosti o Evangeliu.
Otec Ioannikij se narodil 10. nora 1930 ve
Stanici (upa Neamt v Rumunsku) a byl
poktn jmnem Ioann. Jeho rodie, kte
mu chtli zajistit ivot v dostatku, ho poslali na studia na Obchodn vysokou kolu
do msta Roman. Studia otec Ioann ukonil

()
.
,

.
,
,

.

.

() (19302007)
, ,
. ,
. () ,
.
, ,
, , , ,
.
10
1930 (

Starec Ioannikij Sichastrijsk



) .
, ,

. 1949 . 19-
,
, :
, ,
, (. 16: 24).
.


.
,
,

, 60- .
XX . -

ikona 4 /2011

75

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 76

TMA

, , ,
, .
,
, ,
. , , .
.
, 20 .
.


. , , , , . ,
,
, :
(1980), (1981),
(1984 1988), (1992),
(1993),
(1993) (1994), -

76

ikona 4 /2011

v roce 1949. Jeliko due 19letho mladka


touila po vnosti, vstoupil do monastru
Sichastrie a nsledoval tak slovo Bo:
Chce-li nkdo pijt za mnou, a se zekne
sm sebe, vezme svj k a nsleduje m.
(Mt. 16:24). Zde tak pijal mnisk sliby.
Zanedlouho otec Ioannikij proslul mezi
mnohmi jako velk sluebnk Rumunsk
pravoslavn crkve.
Mlad a neohroen, pln misionsk
horlivosti, otec Ioannikij bolestn vnmal
nsledky nazen komunistick vldy, na
zklad nho vichni mnii a mniky
star edesti let museli opustit monastry.
To byla nejvt duchovn katastrofa Rumunska ve 20. stolet. Otec Ioannikij souctil s mnichy a mnikami, kte nemli
jdlo ani obleen a byli vyhnni z monastr do svta, kter jim nerozuml
a neml je rd. Ve svch bsnch oplkaval
osud tch, kte byli nuceni vypt hok
kalich vyhnanc. Ale byl pevn pesvden, e pijde as, kdy je Bh povol zpt
z jejich vyhnanstv.
ady pinutily otce Ioannikije opustit jeho
oblben monastr Sichastria. Byl peveden
do monastru Bystrica, kde strvil 20 let.
Zde byl rukopoloen na knze. Otec Ioannikij zasvtil mnoho asu modlitb a oplakvnm svch hch a hch celho
svta. Ale tak mnoho cestoval po cel

zemi, navtvoval monastry, studoval jejich archivy, hovoil se starci a zskval tak
skuten bohatstv, kter uchovv pravoslavn Rumunsko. V tichu kelije, pi matnm svtle svek, je slab hoely ped
jeho milovanmi ikonami, napsal knihu
Rumunsk paterik (1980), Ohniska rumunskho poustevnictv (1981), Duchovn besedy (1984 a 1988), Pravoslavn prvodce
k Crkvi (1992), Nvod pro pravoslavn rodiny (1993), Otec Paisij Zpovdnk (1993),
Otec Kleopa Zpovdnk (1994), Besedy se
zahraninmi pravoslavnmi bohoslovci
(1994) a mnoh dal. Tak znovu vydal
12 svazk se ivoty svatch biskupa Grigorije (Dascalou; 17651834). Dky sil
otce Ioannikije se zachovalo mnoho ivotopis a pouen svatch a bohabojnch
mnich. Nebylo vak jednoduch najt
jeho knihy, kter byly zapoteb jako sl,
jeliko je komunistick ady zakzaly.
Otec Ioannikij byl zbonm poutnkem.
Prosil o poehnn svat a pil ivou vodu
z pramen Pravoslav ve Svat zemi, na
Svat hoe a ve starodvnch katakombch
v m. Po kad pouti zpod jeho pera vyly stovky strnek se vzpomnkami.
Otec Ioannikij miloval modlitbu a mlen,
co je typick pro skutenho mnicha vedoucho vysoce duchovn ivot. Ve svch
mylenkch vdy pebval se svtci z mi-

(1994) . 12
(; 17651834).


. , , , ,
.

. ,

.
.
,
.
. . , .
, . :

. :

- .
, ,
: ? ,
, , . : , ,
! ,
,
, ,
.
.
-,
, :
.
, .
:

?
!
.


. !
,
! ,
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 77

TMA
nulosti. Ale byl to i dobr kazatel. Jeho kzn lid poslouchali velmi pozorn a tato
kzn pinela dobr ovoce.
Jeho pastsk lska a vldnost byly tchou pro due, je trply nemocemi souasnho svta. Jedno z duchovnch dtek
otce Ioannikije na nj vzpomnalo takto:
Otec Ioannikij vdy velice miloval lidi. Ml
pravidlo nikdy nikoho nenechat v monastru o hladu. Pijel jsem tam se svmi
dtmi a prvn otzka, kterou mi poloil,
byla: Nemte hlad? Bte, moji draz,
a dejte si bor, a potom si promluvme.
Jednou mi ekl: Zavolej m, a jsi kdekoliv,
a j t uslym! A ke konci besedy ns
vdy poslal na hbitov, k hrobu otce
Kleopy, a kal, e on ns sly.
Hlubok porozumn a znalost lidskho
srdce umoovaly otci Ioannikijovi osvobozovat dui z hlubin hchu. Jeden lka
gynekolog, jen mnoho let dlal potraty,
vzpomnal: Ten rok m vn problm
pivedl k prahu otce Ioannikije. Vyzpovdal
jsem se ze svch hch a rozhodl jsem se,
e u potraty dlat nebudu. Otec Ioannikij
se m zeptal:
Skuten u to nechce dlat?
Ano!
B a obr se trplivost.
V ptek jsem ml dlat dal potrat..., ale
jakoby zzrakem nikdo nepiel. Neml

jsem dn pacienty! Ke vem ostatnm lkam chodili na potrat, ale ke mn nepiel nikdo! Pochopil jsem, e to byl vsledek
jeho modliteb a jeho poehnn. A od toho
roku u jsem neudlal ani jeden potrat.
Jeho tvr slova vychzela ze srdce,
plnho lsky k uednkm a poutnkm.
Svat ote Ioannikiji, modli se k Bohu za
ns!
Dle vpovd mnoha jeho duchovnch dtek ml otec Ioannikij dar jasnozivosti.
Jedna z jeho duchovnch dcer za nm pila
spolu se svmi pteli (byl to manelsk
pr), aby j poehnal: nemli toti dti.
Kdy veli do kelije, otec Ioannikij se k nm
otoil a pravil: Draz moji, jak se to starte
o sv kmotry? Popemlejte, co byste pro
n mohli udlat. Velmi je to pekvapilo,
ale nic neekli, a po nvratu dom zjistili,
e jejich kmoti maj vn rodinn pote.
Dal uednice starce psala: Jednou ekl
mn a dvma sestrm, kter byly se mnou:
Ve jmnu Svat Trojice jdte do monastru!. Stran jsme se tomu divily. Pot,
co jsme vstoupily do monastru Svat Trojice, jsme si na to vzpomnly. Po mnoha
letech, kdy byl starec ji vn nemocen,
jsem za nm pjela se dvma mnikami,
aby mi poehnal. Mluvil s nmi proctn
a dal nm odpovdi na vechny nae
otzky, ani bychom je vbec vyslovily...

.
,
. ,
!.
, .
(
), : .
, : ,
?!
,
. ,
, ,
,
.
: ,
: !. . ,
, , .
, , , .
,
,

, :
, ,
,
;
(
),
. ,
,
.
:
, , ,
,
.
,
, , : ,
, ,

, , , ,
.
,

. -

Kdy jsme odchzely, obdaroval ns: mn


dal ikonu svatho Pantelejmona a ekl mi,
e mi svat brzy pome v nemocnici, zanedlouho se to tak stalo; jedna mnika
dostala knihu o stlosti (a tm vyeil jej
problmy), druh daroval knihu o poslunosti. Takovm zpsobem otec Ioannikij
vyeil nae problmy, ani bychom o nich
byly hovoily... Odchzely jsme od nj
a nae srdce nalezla tchu v jeho otcovsk
mrnosti a lsce.
Otec Tudor Cocan psal: Ml velice rd
mlad lidi, a kdy vidl, jak schzej ze

(
). ,
.
:
, ,
: ,
, ,
!.
, :
! !.

. ,
,
.

ikona 4 /2011

77

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 78

TMA

sprvn cesty, jeho srdce krvcelo. Otec


Ioannikij vidl, e stedokolt studenti
jsou obvykle dezorientovan a vysokokolci u jsou vyzrlej, ale mnoz z nich
propadaj zpadnm zlozvykm: drogm,
jze, zvrcen morlce, a pokud se neutvrdili v pravoslavn ve a v Crkvi, dostvaj se do velice nepjemnch situac...
V obdob komunizmu jsme vdli, kdo
jsou nai neptel, avak nyn jsou neptel mnohem nebezpenj, jeliko jsou
skryt.
A do svch poslednch dn otec Ioannikij
pijmal poutnky, kte k nmu chodili pro
slova tchy. Vzcn krut nemoc omezila
jeho duchovn slubu a spisovatelskou innost (v dob jeho mrt byla mnoh jeho
dla nedokonen a nezveejnn). Kdy
se jeho zdravotn stav nhle zhoril, jeho
duchovn dtka se shromdila u jeho
lka. Jedna z ptomnch na to potom
vzpomnala: Byla jsem thotn, a kdy
jsem sedla u lka otce Ioannikije, najednou m napadla takov mylenka: Prosm,
Boe, nenech zemt otce Ioannikije, dokud
nepoehn mmu dtti! V tu chvli zvedl
ruku a poehnal nm, ka: ehnm i dtti! Budi poehnno!
Ped jeho zesnutm nastalo dlouh ticho.
A stal se mrn jako dt, ne se odebral
do Krlovstv nebeskho.


.

.
, ?
, .

.
, ,
,
.
.

-,
, :
,
, ,
. ,
. , ,
, .

, - ,
,
:

78

ikona 4 /2011

Beseda s otcem Ioannikijem


Sichastrijskm
Rozhovor otce s nkolika mladmi lidmi,
kter zde pedkldme, se odehrl nedlouho ped jeho mrtm. Zznam besedy
poskytly mnii z monastru Sichastrie.

Ote Ioannikiji, jak se m lovk kt?


inme pokn, pokud ijeme v pokn.
Uinit pokn znamen odvrtit se od hch a vydat se k Pnu Jei Kristu. Kdy
se zan zbavovat zlozvyku, vedle kterho vdy stoj bel, u jsi vykroil smrem k Jei, ke skuten cest pokn. Pokn je duchovn odvrcen od hchu
smrem ke konn dobra. Tak je to skuten zpov u staikho a laskavho otce
zpovdnka, kdy dl ztovn a k:
U se nebudu opjet nebo Drah ote,
u nebudu heit nebo Kaji se. V tomto
okamiku do tvho srdce vstupuje Kristus
a ozauje t Duch Svat. Pomoc epitimie,
kterou dostane od duchovnho otce, se
duchovn obrozuje a u se nect sm
a oputn. A nesm brt zpov jako rutinu, jako pouh zvyk, ale mus si vroucn
pt usmit se s Bohem a kat si: Chci
zmnit svj ivot, toum po duevnm
klidu. Ten, kdo se kaje ze svch hch,
te svat knihy a postupn se zk uboh
televize, u uinil dleit krok na cest

, . ,
,
-
, .
,
. : ,
!


?
.
,
(- )
. , .
. , ,
, , .
,
. ,
;
, ,
. , .
, -

k pokn. Musme bt pevn pesvdeni,


zda chceme bt s Jeem Kristem nebo
s blem. Nic mezi tm bu jsi s Kristem,
nebo s blem!

Lze pokldat Paschu za velk svtek pokn?


Pascha je spojenm pozemskho a nebeskho svta. Jeden ze svatch otc ekl, e
svt byl stvoen a znovu stvoen (ecky
apokatastasis) nkolikrt. Prvn stvoen
svta to je stvoen nebe, zem a lovka.
Druh vtlen a zmrtvchvstn Pna naeho Jee Krista. Tet apokatastasis, neboli obnova svta, probhne bhem poslednho soudu, kdy pravovrn vstoup do
vnho krlovstv a hnky stihnou
vn muka. A Pascha nen svtkem pokn ale oslava vtzstv ivota nad smrt.
To je mnohem vc ne pokn; je to vtzstv nad blem, nad smrt, nad peklem,
a je to radost naeho spoojen s Kristem.
To nen jen pokn, je to nov stvoen
svta. To je svat Pascha, Kristovo vzken. My vichni jsme dtka vzken: jsme
znovu stvoeni prostednictvm ktu, prostednictvm zpovdi, prostednictvm
svat eucharistie, poehnn knze, prostednictvm etby svatch knih a prostednictvm radosti vzken, pramenc z naich srdc a ze svatho olte Crkve. Nikdy
nepichzejte o tuto jedinenou monost

. : , ,
, , ,

.
.
, ?
.
, , , ,
.
.
;
, .
:
! , :
.
,
,
.
, .
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 79

TMA
vstt z mrtvch spolu s Kristem prostednictvm vzken.

Porate, jakm zpsobem mohou mlad lid bojovat s pokuenm?


Mlad lid mus pravideln chodit do chrmu. Mlad eny mus bt vhodn obleeny
a po ns, kdo vedeme mnisk ivot, nesm chtt, abychom jim kali, jak se maj
oblkat to je povinnost jejich matek a babiek. Mlad by mli st svat knihy. Rodie jim nem dovolit chodit do nonch
podnik; to je svm zpsobem droga, kter
je pivede na psychiatrii. Nezapomnejte
na to, e neexistuje dobr zlo a patn
dobro! A hlavn mus milovat Pravoslavnou Crkev. Mlde se chce bavit, ale souasn druhy zbavy se vbec nepodobaj
tm tradinm, jsou pevzat odjinud. Pokud chcete mt zdrav a krsn dti, nedo-

, ,
,
.
, !
!

, ,
?
.
,
.
, ,
:
. . -
; , .
, .
, .

volte jim chodit na podobn msta. A si


radji hodinku pisp. Bte s nimi na prochzku, bte do monastru, ale nedovolte
jim, aby chodily do mst, kde pebv bel. Nedejte o dlouh vysvtlovn, ale
jednejte! Zmizme, nebo budeme vzkeni! U nen as na dlouh pemlen...

vsledkem nenvisti mezi lidmi. Bomby


a nemoci to je vsledek naich velkch
hch. Ale kdy zmiz lska, nastane konec svta. Snate se pochopit toto tajemstv. V na dob lid nepracuj pro Boha.
Pracuj jen proto, aby naplnili sv bicha.
Odpuste mi!

Ote Ioannikiji, povzte, existuje rozdl mezi lskou


a ctou?

Kdy Marie Magdalna pila k hrobu Jee,


uvidla Ho vzkenho, chtla se Ho dotknout
a polbit Jeho nohy, ale uslyela: Nedotkej se
mne, nebo jsem jet nevystoupil ke svmu
Otci. (J 20:17). Pro?

Lska je bosk. Mezi lskou a ctou existuje velk rozdl, i kdy se vzjemn dopluj. Pohani maj ctu, ale nemaj lsku
ke Kristovi, a ani nechpou, co to je - znaj
jen fyzickou lsku. Lska znamen nesmrtelnost. cta je nco lidskho; po m
smrti zmiz. Avak lska je nesmrteln,
protoe Kristus je lska. Milujte se navzjem v Kristu a budete nesmrteln. V horch
Sichastrie bvalo dve mnoho poustevnk. Nyn jich v horch tak nkolik pebv; dva z nich znm. Dali mi nsledujc
skvlou radu. Otec Kleopa (Ilije) mi jednou
vyprvl: Kdy jsem byl mlad, psl jsem
monastrsk ovce. Jednou jsem potkal
poustevnka a zeptal jsem se ho: Ote,
kdy nastane konec svta? A on mi odpovdl: V, kdy nastane konec svta? A
pestane existovat cesta od jednoho souseda k druhmu. To znamen: a zmiz
lska. Bomby nezpsob konec svta: jsou

.
;
.
. ()
: ,
. -
: ,
?. : , ?

. :
. :
. . ,
.
.
.
. !

,
,
, :
;
(. 20: 17). ?
.
, , , ,
.
, -

Svat otcov to pln nevysvtlili. Nicmn


oni vichni se vyjaduj v tom smyslu, e
smrtelnci, kte neokusili vzken, se nemohou dotkat vzkenho tla Nesmrtelnho. lovk z prsti se neme dotknout
Boha, Jen je Nehasnouc Ohe. lovk
me zemt, me to nepet. Ale je to
i vraz cty k vzkenmu Kristovi. A hn kesan, jen se dotkne ostatk svatho,
me onemocnt nebo se mu nco pihod;
a jestlie m patn mysly, tak od dotyku
svatch ostatk me dojt i k jeho nprav. To vechno ns u, abychom nepistupovali k svatm tajemstvm bez dkladn ppravy. Nkte kaj: Krtce se
vyzpovdm ze svch hch, pijmu oltn svtost a tak budu spasen. Kdo v!
Obas nejsme my, slab a hn lid, pi-

. , .
. , ,
;
,

.
. :
,
. !
, , .
,
,
.
, ,
! ,
;

.
, .

,
, . ? ,
?

ikona 4 /2011

79

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 80

TMA

praveni na svatou eucharistii. Neznme


Psmo svat tak, jako ho znaj sekti, kte
ho potom dle libosti pekrucuj. Dotkaj
se svatho, protoe nevd, co je to svat
ohe! Musme o nejvych vcech pemlet s bzn, protoe nejsme hodni; musme
se dotkat ikon s pohnutm a s vrou. Pokorn porozum tajemstv pokory, tajemstv
Marie Magdalny.

k se, e mnisk ivot je velik zkouka srdce,


ale zrove e je to andlsk pebvn v pozemskm tle. Co je mnisk ivot? Co pinese mladm lidem, kte si pej stt se mnichy?
Mnich je lovk, kter si vybr cestu modlitby, istoty, pokory, mlen a neustlho
pebvn v Kristu prostednictvm modlitby. Teoreticky je toto mnisk ivot. Ve
skutenosti je to trochu jinak. Podvejte,
kad den do naeho monastru pichz
200300 lid a kad z nich pichz se
svmi problmy. A je tu jen nkolik mlo
moudrch a zkuench otc (mlad nepotme). Kvli vem tm pchozm nemaj
as na spnek nebo jdlo a bol je hlava,
jak e problmy lid. My duchovnci jsme
tu jen ti; v jinch monastrech je situace
jet hor. Nedostatek zkuench kn
a duchovnk je veobecn problm. Mnii
jsou lid, kte opustili tento svt, aby slouili Bohu, aby se k Nmu modlili. Modl se

,
, , ,
.
. . ,
, .
200300
, .
( ).
-
,
. , , ; .

.
, ,
, .
, ,
.

,
,
?
(), , :
. , ,

80

ikona 4 /2011

za svou zemi, za sv rodie, za vechny.

Ote Ioannikiji, co si myslte o sjednocen kesanskch crkv, a hlavn o sjednocen s katolickou


crkv?
Otec Justin (Popovi), velk srbsk bohoslovec, ekl: Ekumenismus to je nejvt
kacstv. My, otec Kleopa a j, jsme ho
navtvovali byl to prost zzrak po
cest na svatou horu Athos. il v enskm
monastru Celie. Pronsledovaly ho ady,
a tak ho duchovnk poslal do tohoto monastru. Byl to jeden z nejvtch bohoslovc na doby. Ekumenism chce
vechny sekty dt do jednoho koe. Pr
chceme sjednocen a dvme vechny
sekty dohromady a kme: Te jsme se
sjednotili. Ale nememe doshnout sjednocen pouze tak, e se budeme vzjemn
objmat. Samozejm, e nejsme neptel,
vme si sebe navzjem, ale j se dm
svm zkonem, a oni tm svm. Mus zde
existovat jednota v dogmatech. Nae dogmata jsou nemnn od dob svatch apotol, a proto ti, kdo zmnili zkon Bo,

Svat odkaz, se mus vrtit k naim dogmatm. Pokud to udlaj, nebude dn


problm nastolit jednotu. A nedojde k dnmu sjednocen pouze na zklad smv i obd. Jezdil jsem s otcem Kleopou do Svat zem. Na hoe Tbor stoj
dva monastry: pravoslavn a katolick
klter. Navtvili jsme je oba a j jsem se
pokioval v obou, protoe na svch chrmech maj tak k. Avak mezi znamenm ke a spolenm slouenm liturgie
existuje obrovsk rozdl. Jeden chud
mnich, otec Augustin, mn ekl: Ote,
jestli chcete, zazpval bych Vm Ave Maria?
Na horu Tbor pijde mlokdo a obas se
ctme velice osamle. Zazpval ndhern
a div neplakal radost. Vidte, maj istou
dui, ale hlavn vinci jsou ti, kte zmnili
nae dogmata. Prost vc jsou dobrmi
lidmi. Byl jsem v Itlii tikrt a musm dosvdit, e mnoz z nich jsou vjimen
lid, avak to neznamen, e se s nimi meme sjednotit. Prostudujte si djiny Veobecnch snm, symbol vry, svat knihy
poslednch stalet a hned bude jasn, kdo
nem pravdu Vatikn, nebo my! Je nutn
vidt pravdu!
Mnika Filimona
Z anglitiny peloil Vasilij Tomainskij

.
. ,
.

.

. , ,
, :
, .
. , ,
, ,
.
.
, ,
,
,
. ,

.
.
. :
. ,
,
.
.
, , : ,
Ave, Maria?
,
.
. ,
, , .
.
: , ,
. , , ,
,
! !

.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 81

vahy
o smrti
Archimandrita Kleopa (Ilije; 19121998), jeden z nejuctvanjch rumunskch starc, je znm v celm
pravoslavnm svt. Do monastru Sihastrie za nm jezdily tisce vcch pro duchovn pomoc. Jeho
kzn, pouen a mravoun slova vedly a posilovaly vrn a vracely na sprvnou cestu pochybujc.
Pedkldme zde tenm jednu ze starcovch vah. I (; 19121998),
, .
. , ,
.
.
, ,
, ,
,
,
,
.
, ,
,
?
,
, ?

? ,
? ,
.
.
, .
, ,
.
.
, :

Vdy pemlejte o smrti, o soudu, o peklu,


o posledn minut v ivot, o Krlovstv
nebeskm, o slv skuten vcch, o konenm rozhodnut v den Poslednho
soudu, protoe to ve ns nut bdt. Sta
si jen pedstavit, e zeme, ale nev kdy,
take jakpak by se lovk nepipravoval na
tuto hodinu?
Kdo me ci, zda se setkme ztra, a
vzejde slunce? Zda se jet uvidme? Zda
jsme si jisti, e se doijeme ztejho dne?
Nememe za to ruit, vdy ivot nemme ve svch rukou. Pijde bolest a utrpen a je konec vemu. Avak pokud peml o smrti, velice to pomh neheit.
A mylenky na smrt jsou tm nejvtm
a nejlepm rdcem, jen by t ml provzet ivotem. Tak prav svat otcov. Svatho
Basila se ptal filosof Eubulos, velk vdec:
Basile, co je podstatou filosofie? V em
spov ta nejvy filosofie? - Neustle
myslet na smrt.
Co ve skutenosti jsme, brati? Prach a popel.
Smrdut zemt ervi. Pozemsk prs. Hrst
zem na dn hrobu. To jsme ve skutenosti. Na co bychom mli bt pyn? Na em
bychom mli tvrdojn trvat? Co jsme stvoili? Mon, e nov slunce na nebi, nov
hvzdy, nov nebesa? Nejvt blznovstv
je povyovn se. Nejvt blznovstv je, e
lovk nechpe, e nen vemocn.

, ?
?
.
, ?
. .
.
. .
? ? ? ,
, , ?
.
, ,
.

. ,
! ? ? ? ? ? ?
? ? ? ?
? ? ?
,
!
, , .
. . ,
.

ikona 4 /2011

81

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 82

TMA

Veer jsi onemocnl a nedoil ses rna.


Odeel jsi, zemel bez pokn a jsi ztracen!
Kde jsou nyn tyrani? Kde jsou csai? Kde
jsou mocn na doby? Kde jsou pert -

hanhov? Kde jsou nt csaov? Kde


jsou turet sultni? Kde jsou staroegypt
farani? Kde jsou francouzt Napoleoni?
Kde jsou rut carov? Kde mt csai?
Kde jsou nmet csai? Kde jsou? Kde?
V hlubinch pekla, pokud neudlali nic
dobrho! A pokud udlali alespo nco

?
: ,
! ,
! !
,
.
!
, .
, ,
- . !
: ,

. ?
. ?
200
, , .
: , 200
. .
: . ,
, , .
, , .
.
! : , .
,
.
.

82

ikona 4 /2011

dobrho, maj tst a peli z jednoho krlovstv do druhho. Pn soud vechny.


Atomov potopa u dve a bhem vteiny
se meme utopit. A potom lovk zjist,
na koho se hnval a na koho se zlobil.
Co On pro ns udlal? V odpov zave
oi a ekne: Posly, j vlastn nevm!
Jen pomyslete, kolik je v tom blznovstv!
Kolik rouhastv! Vykikovali a k nebesm, jak to stoj o hch v alti.
Bda nm! Radi bychom se nemli na tto
zemi narodit, ne kat takov vci. Bda
nm a vem tm, kdo je pevn pesvden
o tom, e bez Boha mohou nco dokzat.
Bda nm! Spasitel ekl: Zstate ve mn
a j ve vs..., nebo beze m nemete dlat nic. Co meme udlat? A najednou
je vemu konec. Ale kam jde? Pokud by
peklo trvalo 200 tisc let, pod by se zdlo,
e je to mlo. Protoe v: Nu co, po
200 tiscch letech se osvobodm. Avak
tam jde o vnost.
Svat Antonn kval svm uednkm:
Vdy pamatujte na vnost. Vdy myslete
na to, e jestli jsi veer vidl zpad slunce,
nebu si jist, e se doije ztka. A pokud
rno uvid vchod slunce, nebu si jist,
e uvid i zpad slunce. Protoe n ivot
nele v naich rukou.
Bda mn! Kniha alm nm k: Boe,
na pd jsi vymil m dny. Vdy kdy

. . ,
, .
, 75 ,
. .
:
, ?
! ,
.
.
, ,
.
, . .
, .

pijde smrt, lovk u neproije ani hodinu


navc.
Tady je jeden pbh. V Persii byl jednou
jeden vldce, kter ml nadeve rd zlato.
Udlal si ze zlata nbytek, cel dm pokryl
zlatem a nbytek ze vzcnho deva hodil
do ohn. Natolik miloval zlato, e nashromdil zlat mince, kter ml v 75 truhlch, natolik byl skoup. A zavedl velk
dan a utiskoval lidi vemi monmi zpsoby. Jeho manelka byla velmi moudr
ena:
Poslechni, k emu potebujeme tolik
zlata?
Ml! Zlato je mocnj, ne cokoli jinho
na svt.
A tento vldce onemocnl tkou nemoc.
Tehdy svolal vechny persk mudrce, aby
zjistil, kolik mu zbv ivota. Byl u nj
tak velice uen filosof a lka, kter se
jmenoval Sindonij. Ten vldci ekl bez
okolk celou pravdu. Vldce se podivil, e
mu nelichotil. Existuj pokrytet a zl lid,
kte lichot: Vae velienstvo bude t
jet mnoho let! Avak tento lka mu ekl
pravdu. Vldce by ho mohl dt popravit,
mohl by ho zniit, ale kdy se pozdji probudil, ekl: Nu co, m pravdu, on mi
vdy k pravdu. Pravda je vdy pronsledovan. Spasitel ekl: Kdy pronsledovali mne, budou pronsledovat i vs.

, , :

! .
, ,
, , :
, ,
. .
: ,
.
,
:
!
. :
, ,
?
, :
,
!
?
, . ,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 83

TMA

A zavolal vldce lkae a filosofy, kte mu


kali: Vae velienstvo bude t jet
mnoho let! A zavolal si Sindonije. A vldce se ho zeptal:
Sindoniji, co pov, budu t?
Ten poloil ruku na vldcovo zpst, aby
mu zmil tep:
Ztra jet ped vchodem slunce zeme!
Jsi si jist?
Ano, jsem si jist. Pokud se to nestane,
a jsem o hlavu krat. Nech m t do
ztka!
Pak se vldce zeptal ostatnch.
Vae velienstvo, kali, ve je v podku, budete t jet dlouho!
Skuten budu t dle, ne ekl Sindonij.
A za kadou hodinu ivota dm truhlu
zlata tomu, kdo mi poskytne jet as i-

. !
.
, ,
, !
,
.
,
! 75 75
! .
:
, !
, , ,
, , ,
. ,
!
:
, ?
,
, .
:
,
, , ,
.
?
:
. , .

vota! S tmi 75 truhlami zlata budu t


o 75 hodin dle! ekl vldce.
A vichni dvoan pravili:
Vae velienstvo, vy budete t jet
dlouho!
Jeden kal, e mu d injekce, dal, e mu
udl mas, dal nco stle opakoval
o lcch, jin zas, e vldce postav na
nohy... A vechno jenom pro to, aby zskali
truhly zlata!
Vldce si znovu vol Sindonije:
Co na to ekne, Sindoniji? A dm ti truhlu zlata, pokud budu t alespo o hodinu
dle, ne jsi mi sliboval.
Sindonij mu odpovdl:
I kdy bys mi dal vechno, nemu ti
poskytnout nic ani hodinu, ani okamik,
vdy ivot neovldme my, ale Bh.
Co mi jet ekne?
U jsem ti povdl, e tvoje lhta vypr
ped vchodem slunce. Pl hodiny ped
vchodem slunce odejde na onen svt.
Jin zatm opakovali:
Vae velienstvo, neposlouchejte Sindonije, dejte nm penze, abychom udlali
vechno, co je v naich silch. Pivezeme
lky odkudkoliv, budeme hledat ve vech
monch zemch...
Vlada byl pipraven vzdt se tch 75 truhel
zlata, jen aby mohl t jet troiku:
Dm Vm truhlu za kadou hodinu! Jen

:
, ,
, ,
.

75
, :
!
, !
75 ? .
?!

aby to nedopadlo tak, jak ekl Sindonij!


Jako kdyby mu zbvalo jet 75 hodin!
Aby lovk mohl rozodovat o svm ivot?!
Poslechni, brate, kdy jde e o pravd,
vycky mluv jenom pravdu. My nerozhodujeme o svm ivot; jak by to mohlo bt
mon: dej mi truhlu zlata a bude t
o hodinu dle?
Ale j, i kdy nevm, kdy zemu, bych
chtl, aby mi Bh poskytl hodinu na po-

, , ,
. ; :

?
, , , ,
!
, ?
,
,

. ,
. , ,
! , !
, , , .

.
, , ,
. ,
5060 . ,
, , , ; , ! , .
.
, ?
.

ikona 4 /2011

83

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 84

TMA

kn! Vid, jak je ivot vzcn? Avak


jestli chce t na vky vk, pl vli Bo,
dej se na pokn a bude t na vky vk.
Pokud ne, ekaj t muka na vky vk.
Ochra ns ped tm, Boe! Chra Bh!
Proto jsem tak ekl, abychom se nespolhali na lidi, chra Bh, a na jejich slova.
Kad lovk je prost hrst przdn zem
na dn hrobu. Zajdi na hbitov a uka mi,
kdo je csa, kdo je vojk, kdo je ministr a
kdo generl. B k tm, kdo zemel ped
50-60 lety. Tam mn uka, kde je archijerejsk mitra, kde csask koruna, kde je
filosofova hl a kde generlsk nivky;
uka mi to, abychom to vidli! Jsme si
rovni s tmi, kte jsou tam. My jsme prachem spolu s nimi. A me mi ct, e to
nen pravda? Nikdy to nebude moci ct.
Toto jsme my! A nebudeme doufat v tento
ivot. Vdy tento ivot klame vechny a
se vemi si pohrv. Pokud v nj bude

! .

. , .
-
,

. ,

,
, .

, ,
, , ,

84

ikona 4 /2011

doufat, ocitne se na dn pekla. Avak pokud v tomto naem tak krtkm ivot nkdo z ns udl alespo njakou malikost
pro spsu due, tak takov lovk je ten
nejmoudej na celm svt. Mme k dispozici velice mlo asu, dokud probh
n ivot, jen je pouze pechodem, krtkm pobytem na tto zemi, meme zskat
vnost vn ivot.
Proto se nesm spolhat ani na toto
smrteln tlo, ani na penze, ani na panovnky, ani na slvu, ani na penze, ani na
bohatstv, ani na emeslo, ani na krsu, ani
na nic jinho. To vechno je pelud. Copak
jsi neslyel, co opvuje Jan z Damaku?
Velkou moudrost!
Vechno je nicotnj ne stn; ve je klamavj ne sny: sta okamik a smrt si
vezme ve. Avak Kriste, jen miluje lidi,
upokoj toho, koho sis vybral, ve svtle Tv
tve a v poten z Tv krsy.

, , , , -
. . ,
? !
;
:
. , , ,
, .
, , . ,
? .
. . -

Tato stichira se zpv pi doprovzen zesnulho do hrobu. Slyel jsi, co v n stoj?


Vechno je nicotnj ne stn; ve je klamavj ne sny: sta okamik a smrt si
vezme ve. Co nutilo svat otce cel ivot
lkt? Pro se postili a prolvali moe slz a
mezi nimi i takov svat mu jako Arsenij
Velik? Nosil v zad kapesnk prolval
tolik slz, e si je musel neustle utrat. Jeho
rozum byl na nebesch! Z o mu vypadaly
asy, bylo mu 70 let a celou dobu trvil na
pouti, a pro? Protoe rozjmal o vnosti.
Jednou za mnou piel lovk, kter se nemohl zbavit jednoho hchu, i kdy u byl
v pokroilm vku, a povd mi:
Ulo mi psn trest, ote: nemohu se
zbavit kouen.
Stare, pesta kouit, vdy se ocitne
v pekle!
Ote, zvykl jsem si a nemohu s tm pestat.
Vdy u jsi star a nev, kdy pijde smrt.
J se chci zbavit toho zlozvyku, jen nevm
jak.
Kdy se neme zbavit zlozvyku, jak
bude moci vydret pekeln ohe?
Pekla se bojm, ale nemohu pestat kouit.
Vedle stl svcen s tlustou svc a j jsem
mu ekl:
Poj bl! Dr prst nad plamenem!


? ,
, ?
: ,
.
! , 70 . ? .
, ,
, :
, :
.
, ,
!
, .
,
.
,
.

,
?
, .
,
:
!
!

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 85

TMA
Au, nemu!
Ne, dr!
Chytil jsem ho za ruku a drel jsem ji nad
svc.
Ote, u nemohu, pl to!
A te si tu svci vezmi, brate! A k tob
pijde belsk touha, zapal svku a dr
nad n ruku. Chce jt do pekla? Tam dn
svky nenajde. Jsou tam rozplen pece,
kter jsou milinkrt havj, ne tato
svka. Dr ruku nad ohnm a vydr, dokud ti nepjde krev, dokud se ti nerozpadnou kosti! Uvidme, jestli po tom jet bude touit.
Dobe, ote, tak to tak udlm. U dn
cigareta do konce ivota.
Nejen to. Pokud t ovldne njak ve,
dr ruku nad ohnm a dr ji tam, dokud si
nevzpomene na pekeln plameny. A dodruj nsledujc pravidlo: ekni Pane Jei a dej ruku nad ohe. Uvidme, zdali
t bude ten hnus jet pitahovat.
Ano, i kdy zapomeneme na tento ohe,
vnmu ohni neuteeme!
Bda nm, jeliko jsme vidli zbyten
slunce nad zem. Copak, brate, mysl si,
e je to vtip? k ti to Kristus, kali ti to
proroci, kali ti to patriarchov, kali ti to
svtci, a pijde z nebes Bh a ekne ti, e
existuje ohe vn. Kde ohe nehasne a
erv neumr! Pijde Bh a ekne, e exis-

tuje ohe vn. Komu jet z ns, brati,


je nutn povdat o Poslednm soudu? Vdy
je psno: Svou mu ruce a nohy a uvrhnou ho do naprost tmy, kde je pl a skpot zub. Copak to je ert?

, !
, !

.
, , !
, !
,
. ? .
,
, .
, ,
! ,
?
, , .
, .
. -
,
. :
.
,
?
, ,
!
,
. , ,
, ? ,
, ,
, ,

.
! ,
. ,
,
? :
,
.
?
! ,
, ,
, ,
, ,
. ,
? , ,
300 ? ,
. ! ? : ,
, . ! : , ,
,
.
? , .
! , !


.
, .

k to Pn! Vysvtlili ti, e existuje peklo,


kde je ern ohe bez svtla, jen je miliardkrt havj ne tento, a nem konce
ani hranic na vky vk, kde se v mukch
nachz erti i hnci. Zn pbh o tom,
co se stalo s mnichem Ondejem? Jen strvil v pekle ti minuty, ale jemu se zdlo,
e ubhlo pes 300 let? Vidl jsi, jak je to
zzrak. Jen si pomyslete! Copak je to ert?
Kdy ti eknou: Bte ode m, proklet,
do vnho ohn. Je to velk pravda!
A dle: Pojte, poehnan mho Otce, pijmte jako dl krlovstv, kter je pro vs
pipraven od zaloen svta.
Slyel jsi? Pro jedny je nachystno Krlovstv, pro druh vn muka. Bh chra!
Vstame a dobe to pochopme! Aby ns
tento uboh ivot neoklamal a nae hn
tlo ns nikdy nedovedlo ke smrti. Toto
tlo je nejlepm ptelem bla, nejlep
ze vech. Vede t k oberstv, pit, pli
dlouhmu spnku, k zbav, k lenosti,
k zhoubnm vnm a k chamtivosti.
Podvej, jak t bel vlee vstc hchu!
Zl a skon spolenk, kter ns neustle

zotrouje, vdy ns pin a vdy hroz nebezpe, e od ns odeene andla Boho.


Je to ten nejvt neptel, kter ns vede
ke smrti a k vnm mukm.
Ale Pn piel se Svm darem a daroval
nm kest a dal nm zbra pokn a zpov, abychom se mohli napravit a mohli
bt spaseni.
Archimandrita Kleopa (Ilije)
Z rumuntiny peloil Vladimir Muchin
Pravoslavie.ru

, ,
, , ,
, .
,
! ,
,

. ,
.

,
,
.
()

.

ikona 4 /2011

85

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 86

TMA

Nvtva
patriarchy
Daniela
Nejvy pedstavitel Rumunsk pravoslavn crkve patriarcha Daniel navtvil
Prahu a Most ve dnech 8. a 10. jna 2011.
Clem jeho nvtvy bylo svcen nov postavenho chrmu Nanebevstoupen Pn
a svatho Valentina s pamtnkem rumunskm vojkm.
Svcen vykonal spolu patriarchou Danielem metropolita Krytof a dal duchovn


8 10 2011 . ,
.


.

.
, 12:00

z Rumunska i esk republiky. Pot byla


slouena prvn sv. archijerejsk liturgie.
Po skonen bohoslueb nsledovala oficiln st, kter zapoala ve 12:00 hod. ped
chrmem u novho pamtnku tisc rumunskch vojk, kde byla po jeho posvcen slouena panychida za vechny, kte
padli na konci druh svtov vlky pi
osvobozovn eskoslovenska. Celho pro-

.

,

.
- .


, ,
.
, -

86

ikona 4 /2011

gramu se astnila tak delegace Rumunskho sttu v ele s velvyslankyn Rumunska v R Jej Excelenc pan Danielou
Gitman.
Chrm byl zbudovn za spoluprce Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku, Magistrtu msta Most, Rumunsk
pravoslavn crkve a Rumunskho sttu.
Nvtva rumunskho patriarchy byla sttn
udlost, nebo v Rumunsku se k pravoslavn crkvi hls velk vtina obyvatel.
V nedli 9. jna ve veernch hodinch
pi slavnostn recepci se patriarcha setkal
s pedstaviteli kesanskch crkv v esk
republice. Pedevm s Mons. ThLic. Dominikem Dukou, arcibiskupem praskm
a primasem eskm (mskokatolick crkev), patriarchou Crkve eskoslovensk
husitsk ThDr. Tomem Buttou, Ph.D.,
1. mstopedsedou Ekumenick rady crkv
v R bratrem Ing. Danielem Fajfrem, M.Th.
(pedsedou Rady Crkve bratrsk) a dalmi
pedstaviteli i z pravoslavn crkve.
V pondl 10. jna pijal v horn komoe
Parlamentu esk republiky patriarchu Daniela sentor JUDr. Miroslav Antl, pedseda
stavn-prvnho vboru Sentu PR v zastoupen pedsedy Sentu PR pana Milana tcha. Po oficilnm pijet ukzal
vzcnmu hostu historick prostory Sentu
Parlamentu R.


.
, 9 ,


. ,

,
(- ), -
,

. .
( )
,
.
, 10 ,

- -
, -
.
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 87

TMA

Projevy pi vysvcen novho pravoslavnho chrmu v Most



.
Slovo metropolity Krytofa
Mil ptel, brati a sestry,
vtme vs v chrmu Nanebevstoupen
Pn a sv. muednka Valentna v Most.
Chrm byl zbudovn na pamtku vech
obt druh svtov vlky, zvlt pak nkolika destek tisc rumunskch vojk padlch na konci vlky na zem bvalho
eskoslovenska. Mnoz si pokldaj otzku, pro tento chrm s pamtnkem stoj
prv v Most, kde dn rumunsk vojk
nepadl. Odpov je prost. Nam myslem nebylo dt vt vhu nktermu z boji druh svtov vlky. Nam myslem
je modlit se za vechny vojky pravoslavn
i nepravoslavn. Hrdiny, kte obtovali
svj ivot za nai svobodu.
Je postaven nad jezerem pokrvajcm pozstatky msta, kter bylo zbouran - muselo zaniknout kvli tb uhl. Znovu vak


, ,

.
.
, , ,
.
,

,
. .
-
. . ,

.
,
,
.

vyrostlo, podobn jako nae zem ponien vlkou a pozdj vldou ateismu, do
nov podoby, je uruje n dnen ivot.
Jedin, co meme pro obti vlky jako
pravoslavn kesan dnes udlat, je modlitba. Proto je pro ns chrm Nanebevstoupen Pn a svatho muednka Valentna
(+298), kter byl mskm legionem na
Dunaji, posvtnm modlitebnm mstem
a pevn vme, e bude i pro vs.

Slovo primtora msta Mostu


Ing. Vlastimila Vozky
Ven a mil,
stojme na prahu novho pravoslavnho
chrmu Nanebevstoupen Pn a svatho
muednka Valentna, kter vyrostl pod
rukama ikovnch rumunskch tesa. Stojme souasn na pomyslnm prahu djinnch epoch, kter byly a jsou osudn

, ,
, ,
,
. ,
.

(+298), ,
, ,
.

. .

,


,
.
,

mstu Most. Pravoslavn chrm byl toti


vybudovn v mstech, kde stvalo pvodn
historick msto Most.
Tato lokalita m v sob obrovsk rozvojov
potencil a pro Mosteany i hlubok historick kontext. Tady stvalo krlovsk
msto, kter muselo ustoupit hndmu
uhl. A tady povstv jako bjn Fnix
z popela znovu, by ve zcela odlin podob. Do tchto mst vedou stle astji
kroky Mostean i turist. Dnes mohou
vedle kostela Nanebevzet Panny Marie,
kter proslul svm uniktnm pesunem,
jen ho zachrnil ped zkzou, navtvit
i kostel pravoslavn. Msto tak nabv
i duchovnho vznamu.
A co popt novmu chrmu? Aby jej navtvovali lid mstn i vzdlen, vc
i bezvrci, lid dobr vle, kte si odtud
odnesou tchu, klid a obdiv nad lidskm
umem a ikovnost lidskch rukou.

.
,
.

,
.
, .
,
,
.
.
,
,
,
,
.
.
?
,
,
, ,
.

ikona 4 /2011

87

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 88

TMA

Slovo architektky Tany Tzoumasov k nov svcenmu pravoslavnmu chrmu


Nanebevstoupen Pn a sv. muednka Valentna v Most
Rumunsk pravoslavn devn kostely
z Maramuree severn Transylvnie jsou
nrodn poklady a iv svdectv schopnost a estetickho ctn, vyjden souladu
a harmonie materilu a duchovn poteby
rumunskho lidu u od prvnch stolet po
pchodu kesanstv na zem dnenho
Rumunska. Nejstar, kter jsou dochovan
dodnes, byly vystavny v XVI. stolet.
Pestoe maj oproti prvnm kesanskm
kamennm bazilikm vrazn drobnj
lidsk mtko, vytv stejn intimn msto
pro motlitbu skromn jako vesnick staven a pln respektuj proporce posvtn
geometrie a jsou zdoben posvtnmi symboly kesanstv, jak to znme z gotickch
a renesannch chrm v Evrop.

Pravoslavn chrm Nanebevstoupen Pn


a sv. muednka Valentna v Most je syntzou vvoje typologie pdorysu devnho pravoslavnho chrmu od XVI. stolet
do stolet XVIII.
Liturgick prostor kostela je utvoen seazenm tradinch mstnost za sebou podl
osy. Osa zan u pedsn a kon v absid
olte.
Pridvor zpra chrmu s vyezvanmi
sloupy nesoucmi stku, kter chrn
vyezvan vstupn dvee do chrmu, bval vybaven jednoduchmi bonmi lavicemi.
Pronaos chrmov peds vnitn
vstupn st byl v pravoslavnm chrmu
tradin uvn jako msto pro ktitelnici

slouc ke kestu novorozeat. asem se


stal mstem urenm enm.
Od centrlnho modlitebnho prostoru
chrmu naosu je vdy architektonicky
oddlen vyezvanmi sloupy nebo pkou s vyezvanmi vnitnmi dvemi. Tradice vel vdy tuto architektonickou formu
oddlen bohat ezbsky vyzdobit, v naem ppad pekrsn vyezvanmi dubovmi sloupy souasn nesoucmi v.
Naos centrln st uren dve mum
symbolizuje zemi a cel vesmr. M v ele
ikonostas, podl bonch stn lavice, kter
podle mry zdoben a poskytovanho pohodl dve oddlovaly vc podle socilnho postaven. Bon absidy jsou odrazem
vlivu zdnch chrmovch staveb na de-


. .




,
.
,
, XVI .
, ,
,
,
, -

88

ikona 4 /2011

, ,
.
. .


XVIXVIII .

.

, ,

.
,

,
.
, .

. ,


,
-

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 89

TMA
vnou architekturu kostel. Pdorys potom
tvo k.
Olt je oddlen od naosu velmi peliv
a bohat ezbsky zdobenm ikonostasem
a je umstn v absid. V olti se nachz
obtn stl prestol, schrnky se svatmi
ostatky, liturgick ndoby a jejich vivkou
zdoben pokrvky a knsk a jhensk
roucha.
V mvala ve vvojov typologii rzn
umstn na podln chrmov ose. V naem ppad je v vystavna nad pronaosem a je nesena mohutnmi trmy a dubovmi sloupy s ezbsky barokn
torzurou zdobenm dkem.
Devn valen klenby nad chrmovou sn
a absidou jsou u ne pdorysn ka
lodi a stejn jako bon absidy se objevily
ve stavbch devnch kostel pozdji
a v XVIII. stolet.
Freska na devn klenb v absid, na kter

je Bohorodice platitera, je provedena tradinm zpsobem na omtku. Vyezvan


ikonostas z lipovho deva je ndhernou
ukzkou toho, e tradice rumunskch ezb tvocch devn krajky jet nevymela.
Devn pravoslavn kostely se umisuj
bu na vrcholku pahorku, na pat kopce
i hory nebo na louce a bvaj obehnny
vysokm devnm plotem prolomenm
monumentln provedenmi vyezvanmi dubovmi brnami. Msto bv jet
v dostaten vzdlenosti oszeno stromy.
Kolem kostela mus bt vdy voln prostor,
kter je vyuvn pi tch obadech, kdy
kostel duchovn a vc obchz. Prostor
kolem kostela bv oszen kvtinami.
Devn vyezvan brna a Troita (ti trojica) to jsou zkladn prvky doplujc
prostor kolem kostel v Maramurei. V naem ppad slou pekrsn vyezvan

, .
,
.
,
, ,
, .

. .
, , .

, ,

,
.
.
, , .

, ,


XVIII .
,
( .) .

,
, .
,
. ,
.

,
, .
.
Troita
( ) , .

Troita -

Troita se stkami jako pamtnk k umstn pamtn desky v rumunskm a eskm jazyce. Takovto kamenn nebo devn Trojice bvaly tradin umsovny
na kiovatkch cest nebo hranicch pozemk - podobn jako u ns zdn a kamenn bo muka, kamenn kky a sochy svatch. Krom kesanskch symbol
najdeme na Trojici nkter vyezvan motivy jako napklad sloup vedouc do
nebe, kter pochzej jet z dob Dk.

.


,

, .
,
,
, , , ,
.

ikona 4 /2011

89

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 90

FOTOREPORT

Nvtva patriarchy
Daniela
esk republika,
8.10. 10. 2011

,
8.10.10.2011

J. B. Daniel, patriarcha celho Rumunska I . . ,

J. B. patriarcha Daniel na velvyslanectv Rumunska v Praze I . .

90

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 91

FOTOREPORT

J. P. biskup Ciprian, J. V. arcibiskup Casian, J. B. patriarcha Daniel a J. B.


metropolita Krytof I . . , . . ,
. . . .

J. P. biskup Ciprian, biskup vik rumunskho patriarchtu I . .


, -

Svat prestol chrmu Nanebevstoupen Pn a sv. muednka Valentna


I

Svcen boch muk pamtnku padlm rumunskm vojkm I


Viorel Badea, sentor pro Rumuny ijc v zahrani, Adrian Lemeni, sttn tajemnk pro crkevn zleitosti, Eugen Tomac, sttn tajemnk Odboru pro
Rumuny ijc v zahrani I , , , ,
, , ,

ikona 4 /2011

91

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 92

FOTOREPORT

Marian Popescu, editel Nrodnho adu pro hrdiny, generlporuk Ion Oprisor, sttn poradce prezidenta Rumunska, Eugen Tomac, sttn tajemnk
Odboru pro Rumuny ijc v zahrani a Gheorghe Tinca, bval velvyslanec Rumunska v Praze I ,
, - , , ,
, ,

Nikolaie Dedulea, pedseda Sdruen Rumun v R, generlporuk Ion Oprisor, sttn poradce prezidenta Rumunska, generlmajor Ilie Stoleru, Nrodn
sdruen vlench vetern, Marian Popescu, editel Nrodnho adu pro hrdiny, Adrian Lemeni, sttn tajemnk pro crkevn zleitosti, Eugen Tomac,
sttn tajemnk Odboru pro Rumuny ijc v zahrani I , - ,
, - , , ,
, , , ,
,

92

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 93

FOTOREPORT

Generlmajor Ilie Stoleru, Nrodn sdruen vlench vetern a generlporuk Victor Dumitrescu, Nrodn sdruen vojenskch pslunk v zloze
a ve vslub I - , - ,

Ing. Vlastimil Vozka, primtor msta Mostu, Ldie ern, oficiln tlumonice, J. E. Daniela Gitman velvyslankyn Rumunska v R I . .
, , , , ,

ikona 4 /2011

93

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 94

TMA

Mistr Benta:

Mte chrm jako Pa i Chicago


Tesask mistr Ilie Ioan Benta a jeho dlna
z rumunskho msteka Brsana v kraji Maramure maj za sebou stavbu sedmadvaceti devnch chrm. Vtinu doma
v Rumunsku, avak jejich originln architektonick chrmy slou tak pravoslavnm vcm v Pai, Chicagu, Caracasu
a nyn i v Most.

Co Vs ke stavb chrm pivedlo?


Je to tradin zleitost, kter k naemu
kraji pat. Je to vc generac, kter si pedvaj zkuenosti. Mme to zkrtka v sob.
J sm jsem urit tet generace v na rodin, kter chrmy stav. A dv to bylo nejsp podobn, ale nikdy jsem se na to neptal.

Mte njakou kolu nebo to je opravdu pedvn


emesla z otce na syna?
Od mala jsem pracoval s tatnkem. Chodil
jsem i do kurz a koly. Ty ale pro tuto
prci nejsou zas tak dleit. Opravdu nejvc jsem se nauil od tty. Ze deva umme
postavit prakticky cokoliv. Dlme pensiony, restaurace, domy. Ale chrm je
vdycky nm zvltn a jedinen. Je radost ho stavt a rozhodn to nejde bez
lsky k tomuto emeslu.

Jak je tedy rozdl mezi bnmi tesai a vmi?


Je to trochu jin. Bn tesa ale urit
nev, jak nae chrmy stavt. Tradice tu
hraje opravdu velkou roli. U ns v Rumunsku je to ale jednoduch pokud nkdo
chce udlat devn chrm, jde za nmi
do Maramuree, protoe tam najde lidi,
kte to um.

A mete prozradit njak speciln fgl nebo dovednost, kterou vy zvldte a jin tesai ne? Mte
njak speciln tajemstv?
To vm opravdu neeknu. Jsou vci, kter
nemete povdt, jsou to pracovn postupy a znalosti, kter se daj jen zddit
a nauit se je mete jen pi vlastn prci.

Jak vlastn prce na vrob chrmu zan?


Je poteba sprvn vybrat devo. Ideln je

.

- ,
,
, .

,
-


.
, , , ,
, , ,
, .

?

. ,
. ,
.
,
. , ,
,
.

94

ikona 4 /2011

- ?
. . , ,
. ,
.
. , , .
-
. ,
, ,
.
?
.
,
.

- ,
, ?
, ,
. ,
,
, , ,
.
, , ?
.
, , .
-
, .
, , ,
. . , , , ,
.

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 95

TMA

dub, ale jeliko stavba jen z nj by byla


velmi drah, pouv se i smrk a jedle.
A i kdyby nkdo chtl stavt jen z dubu,
vhodnch je jen velice mlo. Kdy se devo
sprvn vysu, opracuje, namo, vydr
stavba stovky let. Jen asi po edesti letech
je poteba vymnit indele. Myslm, e
z ns, co v Most chrm stavme, se ale t
vmny u nikdo nedoije.

Vy sm jste jich postavil kolik?

A co esk jdlo, to jste tak okusili? A pivo?

S touto partou jsem jich u postavil sedmadvacet.

A vechny ostatn jsou v Rumunsku?

Pivo nm chutnalo opravdu hodn, i kdy


ho jinak moc nepijeme. Jezdili jsme i v Evrop, v Londn a Americe, ale tak dobr
jako tady jsme jet nikde nemli.

Ne, ne, stavli jsme i v Americe. Te mme


njak objednvky i v Evrop. Ale tento
mosteck je ve va zemi jedin. Nkter
dal stoj i v Pai, Chicagu, Caracasu.

Jet by m zajmalo, co na mosteckm pravoslavnm chrmu bylo pi jeho stavb nejtm


okamikem?

Takov vbr strom si neumm moc pedstavit.


Zkuste ho prosm njak piblit...

Co kte na prosted, kter se pro vae architektonick dlo vybralo?

Teba na indele mus bt hodn rovn


devo bez kaz, sleduj se letokruhy a dal
znaky. lovk, kter je vyrb, je mistr
svho oboru, sm chod a vybr si vzrostl
stromy, z nich pak indele run tpe.

Je to moc dobr msto. Je odsud vidt na


cel msto.

Co se vm v Most lbilo?

Urit dostat v na chrm. Ta se pi transportu s dvma jeby mrn prolomila,


protoe foukal hodn velk vtr a sama
o sob byla dosti tk a hodn vysok
ale ve se upravilo a nakonec je v zcela
v podku. A pak byla docela fuka s tmi
asi padesti tisci indeli na stee.

Lb se nm esk holky (smch). Jsou hezk.

Potebujete na stavbu chrmu plny, nebo to dokete jen podle jednoduchho nrtku?
Mme svho architekta, s nm na pprav
spolupracujeme. Rozum tomu, jak chrmy
stavme. Dleit je ale hlavn kvli adm, protoe stavby mus mt edn povolen. Dokzali bychom ale jist postavit
chrm i bez nvrhu. Vdy ten se asto
mn podle toho, kolik je na stavbu penz.

Kolik takovch chrm, jak te mme v Most,


se nachz ve vaem kraji Maramure?
Podle mne tak 35 a 40, odhaduji.

. ...
,
,
. , , ,
,

.

?
,
.
, . ,
, ,

. , .

, .
, , ?
, 35 40,
.

ikona 4 /2011

95

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 96

TMA

Je pravda, e takov chvatn objekt se d postavit


bez hebk?
Ano, hebky nepouvme. Jen na stee
pro upevnn indel to by pochopiteln
jinak nelo.

Je to pro m tak trochu zhada Prozradte, jak


to provdte?
N zpsob tesask prce je zaloen na
tajemstv. Umme zakldat devn sti
bez hebk a skob, to ano. Pouvme pro
zaklnn kombinaci suchho a mokrho
deva. Trmy jsou do sebe dostaten zaklnny, e se prost nehnou, emu napomh i samotn jejich vha.

Myslte, e vae tesask umn petrv jet dal


generace? Mte sv nstupce?
Stavt chrmy je u ns velmi respektovan
emeslo. Lid maj radost, e nov devn
chrmy stle vznikaj. I proto jsou mlad,
kte se chtj uit. J jsem vzal do uen
est mladk, jsou u m od patncti a vm, e budou pokraovat. Maj k tto prci
ctu a dlaj ji se stejnou lskou jako my
star.
Upraveno ze zdroj:
Lucie Barto, www.homerlive.cz
a Ondej ern, MF Dnes Severn echy

, .

, , .

?

.
?
, , .
- .
, ,
.
, , .
,

?
.
.
?
().
.

, ?
?
, , ,
. ,
, ,
, .

?
, .


,
. , - ,
.
, , .
,
?

96

ikona 4 /2011

... ,
?

. ,
.
.
, ,
, , .
,
?
?

.
, . ,
.
, , ,
.
, , .
:
, www.homerlive.cz
, MF Dnes Severni Cechy

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 97

TMA
Vae Blaenosti patriarcho Danieli,
Vae Blaenosti metropolito Krytofe,
Vae Excelence, pan Danielo Gitman,
ven zstupci rumunsk pravoslavn
crkve,
dovolte mi, abych Vs zde v historicky vznamnm a krsnm Kolovratskm palci
Sentu Parlamentu esk republiky co nejsrdenji pivtal jmnem svm a zejmna jmnem pedsedy Sentu PR pana
Milana tcha, kter se Vaeho pijet nemohl zastnit z pracovnch dvod, kdy
je mimo Prahu a omlouv se s tm, e se
t na osobn setkn pi dal pleitosti.
Dovolte mi, abych stejn srden pivtal
vechny leny Vaeho doprovodu.
Dovolte, abych Vm pedstavil zstupce
Sentu PR. Sentor Tom Kladvko,
mstopedseda Vboru pro zahranin vci,
obranu a bezpenost, tajemnice stavn
prvnho vboru Parlamentu R pan Kvta
Skoup, poradkyn pro zahranin zlei-

tosti Linda Kroupov a mj poradce a asistent Roman Wimmer, mj. fredaktor pravoslavnho asopisu Ikona.
Rumunsk republika je pro nai zemi tradinm historickm partnerem a spojencem.
V obdob mezi prvn a druhou svtovou
vlkou byly Rumunsko a eskoslovensko
leny vojensko-politickho spojenectv tzv.
Mal dohody. Vdycky zdrazuji, e Vae
zem byla jedinm lenem Varavsk
smlouvy, kter se odmtl podlet na okupaci eskoslovenska v roce 1968. A v souasnosti ns spojuje lenstv v NATO
a v Evropsk unii. Nae zem poj blzk
a ptelsk vztahy. Rumunsko kadoron
pitahuje k nvtv tisce naich oban,
kter lk krsa ernomoskho pobe i
karpatskch hor.
Vae Blaenosti patriarcho Danieli,
je mi dobe znmo, e Rumunsk pravoslavn crkev je v dnenm Rumunsku v-

znamnou autoritou. Pravoslav je vyuovno na kolch a je spjato s ivotem vtiny Rumun. Dnen Rumunsko m podle
statistickch daj 21 794 793 obyvatel,
z nich se 86 % hls k pravoslav. Rumunsk pravoslavn crkev je lenem mezinrodnch organizac, zabvajcch se mimo
jin bojem proti bd a chudob, proti nsil
v rodin, respektive domcmu nsil, proti
obchodovn s lidmi, proti zvanmu drogovmu zloinu
I tohle spojuje nae mylen, spolen boj
na stejn front i ns osobn
Kolovratsk palc slouil za prvn republiky jako sdlo eskoslovensk vldy a Zelen salonek od roku 1921 jako zasedac
s ministersk rady. V tomto salonku se
probraly zkony a dleit rozhodnut tehdej vldy. V Zelenm salonku probhaj
napklad i schze mho stavn prvnho vboru Sentu Parlamentu R a tedy
se i nadle projednvaj ty nejdleitj
zkony.

Patriarcha Daniel v Sentu Parlamentu R


Pijet Jeho Blaenosti Daniela, patriarchy Rumunskho, nejvyho pedstavitele Rumunsk pravoslavn crkve, Jeho Blaenosti
vladyky Krytofa, arcibiskupa praskho a metropolity eskch zem a Slovenska a J. E. pan Daniely Gitman, rumunsk velvyslankyn
v R s delegac pedsedou stavn-prvnho vboru Sentu Parlamentu esk republiky sentorem JUDr. Miroslavem Antlem


, , ,
, ,
- , , -
- .
,
,
, -
,

,
,

- ,
c
, ,
.
, -

. .

. , ,
, -
- ,

,
, - .

.
- , . ,

, -

1968 . .
. ,
.
,
,
.
. ,
,
21.794.793 , 86 % .
, ,
, ,

ikona 4 /2011

97

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 98

TMA

, ,
...
,
, .

,
1921
.
.
, ,

, -
.

,
II . 1938
, ,

98

ikona 4 /2011

.
,
.
1939 II

.
, . . , , ,
, , , .



.

, 248 450 , 66495 (, -

),
33241

. 6
(,
, ,
), , .
(,
, ), 10 ,
1722 ,
31 .
,

. . ,

.
-

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 99

TMA
V tomto salonku se odehrla pohnut udlost eskoslovenskch djin, kter pedchzela zatku II. svtov vlky. V roce 1938
zde nae vlda pevzala osudovou listinu o
Mnichovsk dohod, respektive DIKTTU,
z n se dozvdla o zaprodn naeho sttu
evropskmi mocnostmi Velkonmeck i.
Na chodb ped Zelenm salonkem je uloena kopie Mnichovsk dohody, o jej vydn originlu R stle vyjednv se Spolkovou republikou Nmecko. Krtce po tto
ostudn udlosti v roce 1939 zaala II. svtov vlka = nejvt vlen konflikt v djinch lidstva. Nejkrvavj konflikt v novodobch djinch pinesl strdn, bdu
a smrt. Zemely miliny nevinnch obt.
Proto je tak dleit, aby se nezapomnalo
a pedevm mlad generace nabyla zkuenosti s utrpenm, kter konflikt jako
druh svtov vlka pinesl.
Ztrty rumunsk krlovsk armdy pi
osvobozovn eskoslovenska byly obrovsk = na desetitisce padlch rumunskch
hrdin nelze nikdy zapomenout. Rumunsk krlovsk armda nasadila do boj
proti nmeckm a maarskm jednotkm
na zem ech, Moravy a Slovenska 248
450 mu a utrpla 66 495 ztrt (padl, rann, nezvstn), z toho asi 33 241 mladch
rumunskch vojk padlo a byli na zem

eskoslovenska pohbeni. Bhem 6 msc


tkch boj na zem bval tzv. Mal
dohody byla Rumunsk armda nasazena
do strategickch operac v Tatrch (Roava, dol Nitry a Hronu, Zvolen, Bnsk
Bystrica), v dol Vhu, v poho Fatry
a Blch Karpat a v dol Moravy. Pekroili 4 velk eky (Hron, Nitra, Vh a Morava), dobyli a zdolali 10 poho, osvobodili
1 722 lokalit z toho 31 mst a jinch vznamnch mst.
Jsem velmi rd, e jste spolen s metropolitou Krytofem vera v nedli vysvtil
nov budovan monastrsk chrm Nanebevstoupen Pn a sv. Muednka Valentina v Most a odhalil Pamtnk rumunskm pravoslavnm vojkm, kte poloili
sv ivoty pi osvobozovn eskoslovenska na konci druh svtov vlky. Chrm i
pamtnk budou navdy pipomnat naim
obanm hrdinstv rumunskch pravoslavnch vojk, kte bojovali za osvobozen
na vlasti.
V neposledn ad bych chtl podkovat
rumunsk stran, kter finann nklady
na stavbu pravoslavnho chrmu z pevn sti zaplatila.

Vae blaenosti metropolito Krytofe,


dovolte mi, abych ocenil i postoj Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku, kter navazuje na cyrilometodjsk potky kesanstv u ns a vznamn
se podlela na znovuzrozen esk i slovensk sttnosti na potku 20. stolet. Jak
vn chpala sv vlasteneck a kesansk
posln esk pravoslavn crkev pod vedenm biskupa Gorazda, dokzali vc
a duchovn v dob heydrichidy za nmeck okupace v roce 1942. Pot, co eskoslovent vojci splnili kol, poskytla jim
pravoslavn crkev v praskm chrmu sv.
Cyrila a Metodje v Resslov ulici kryt
a pomoc. Mli bychom bt hrd na pravoslavnou crkev, kter prokzala, e miluje
svou vlast nejen slovy, nbr i skutky.
Zcela zvrem bych chtl vyjdit sv poten z Va mil a pnosn nvtvy
esk republiky. Vai nvtvu u ns povauji i za velk pslib dalho rozvoje
esko-rumunskch vztah.
JUDr. Miroslav Antl
Zelen salonek, Sent PR, 10. jna 2011


, .

,
.
,

, - XX . ,
,

1942 . ,

,

. . .
-

, ,
,
.

.

- .

, ,

-
, ,
10 2011

ikona 4 /2011

99

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:09 PM Strnka 100

FOTOREPORT

Patriarcha
Daniel v Sentu
Parlamentu R
Praha, 10. 10. 2011



, 10.10.2011

Foto: M. Vlek, I. Stelec I : . , .

J. B. Daniel, patriarcha celho Rumunska I . . ,

J. B. metropolita Krytof, sentor JUDr. Miroslav Antl, pedseda stavn-prvnho vboru Sentu PR, J. B. patriarcha Daniel, sentor Tom Kladvko,
mstopedseda Vboru pro zahranin vci, obranu a bezpenost I . . , - ,
- , . . , ,
,

100

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 101

FOTOREPORT

Sentor JUDr. Miroslav Antl vt J. B. patriarchu Daniela I - . .

J. P. biskup Ciprian Campineanul, J. E. Daniela Gitman, otec Cristian


Popescu, JUDr. Miroslav Antl I . . ,
. . , ,

Zelen salnek v Kolovratskm palci Sentu PR I


Roman Wimmer, fredaktor asopisu Ikona, sentor Tom Kladvko,


sentor JUDr. Miroslav Antl, tajemnice Kvta Skoup, poradkyn pro
zahrani Mgr. Linda Kroupov I ,
, , -
, ,

J. B. patriarcha Daniel pedv dar I . .

ikona 4 /2011

101

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 102

HISTORIE

Rumunsk armda pi osvobozovn eskoslovenska


Pi osvobozovn eskoslovenska padlo 140 000 vojk Rud armdy, 33 000 vojk rumunsk armdy, 116 pslunk
U.S. Army a 79 pslunk polsk armdy. Z 1. eskoslovenskho armdnho sboru zaloenho v Buzuluku, padlo pi osvobozovn na vlasti pes 3 500 vojk.
Na eskoslovenskm zem bojovaly od
18. prosince 1944, kdy pekroil hranice
90. p pluk, v rmci 2. ukrajinskho
frontu svazky 1. a 4. rumunsk armdy.
Nutno vak zmnit jet 1. rumunskou dobrovolnickou divizi, kter zashla do boj
na Slovensku potkem ledna 1945. Celkem se jednalo o 17 diviz, leteck sbor
(249 letadel), 2. tankov pluk (kombinovan ze 79 tank a samohybnch dl)
a dal tvary s celkovm potem 248 430

vojk. Dvacet rumunskch letek zajiovalo vzdun prostor operujcch rumunskch armd, provdlo taktick a operan
przkum boji a naruovalo eleznin a
silnin komunikace neptele. Ofenzva rumunskch armd se tm vdy tkala
frontlnch tok na nmeck a maarsk
pozice, kter byly ve vtin ppad v nronm hornatm a zalesnnm kraji.
Bhem 6 msc tkch boj na zem
bval tzv. Mal dohody byla Rumunsk


140000 ,
33000 , 116
79 . 1- , , 3500
.

18 1944 ,
2-
90-
1- 4-

102

ikona 4 /2011

. , , 1-
,

1945-. ,
17 , (249
), 2- ( 79 )
248430 .
, -

armda nasazena do strategickch operac


v Tatrch (Roava, dol Nitry a Hronu,
Zvolen, Bnsk Bystrica), v dol Vhu,
v poho Fatry a Blch Karpat a v dol
Moravy. Ob armdy se v sestav 2. ukrajinskho frontu zastnily boj v rmci
Stedoslovensk, Zpadokarpatsk, Bratislavsko-Brnnsk a Prask operace. Rumunsk 4. armda pod velenm sbor. gen.
G. Avramesca, kterho pozdji vystdal
sbor. gen. N. Descalescu, vstoupila na s.
zem v polovin prosince 1944 a postupovala spolen se sovtskou 40. armdou
piblin na smru Roava Jelava
Bansk Bystrica Prievidza Trenn
Uhersk Brod Krom Prostjov. Rumunsk 1. armda pod velenm sbor. gen.
N. Maie, kterho pozdji vystdal sbor.
gen. V. Atanasiu, vstoupila na s. zem
v polovin ledna 1945 a postupovala spolen se sovtskou 53. armdou piblin
na smru Balassagyarmat Zvolen Topolany Pieany Nov Msto nad Vhom Brno Vykov.

,
.

,
.




(,
, , ), ,
, .
2- , , - . 4- . . ,
.
. ,
1944

40-

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 103

HISTORIE

Pekroili 4 velk eky (Hron, Nitra, Vh


a Morava), dobyli a zdolali 10 poho, do
konce vlky osvobodili rumunt vojci
1722 eskoslovenskch obc, z toho
31 mst, a zajali 20 tisc Nmc. Pohyb
obou zmnnch armd se zastavil kolem
12. kvtna 1945, a sice v ppad 1. armdy v prostoru Humpolec-toky-lapanov,
4. armda pak postoupila vce severnji
pes Odranec do prostoru drec-Vepov.
Rumunsk krlovsk armda nasadila do
boj proti nmeckm a maarskm jednotkm na zem ech, Moravy a Slovenska 248 430 mu a utrpla 66 495 ztrt
(padl, rann, nezvstn), co znamenalo
piblin 25% nasazenho stavu. Ztrty rumunsk armdy pi osvobozovn eskoslovenska jsou 33 241 padlch a nezvstnch a 33 254 rannch.

Rumunskou krlovskou armdu v kvtnu


1945 tvoily:
1. rumunsk armda
1. gardov divize
2. sbor (8., 9. a 11. p, 8. jezdeck divize)
4. rumunsk armda
4. sbor (10. a 19. p divize, 3. horsk divize)
6. p divize
6. sbor (3., 18. a 21. p divize, 1. jezdeck
divize)

7. sbor (2. p divize, 9. jezdeck divize a


2. horsk divize)

Obecn popis typick rumunsk pchotn


divize v bojch za osvobozen
eskoslovenska
Typick rumunsk pchotn divize byla organizovna podle nmeckho vzoru, skldala se ze t pluk pchoty, jedn sten

motorizovan przkumn a vzvdn jednotky, jedn protitankov ety (6 x Pak


97/38, 75 mm) jedn zkopov a spojovac
roty a jednoho dlosteleckho pluku (rozdlenho do 4 oddl). Celkem 13 500
17 500 mu.
Kad pluk pchoty se skldal ze dvou prapor (kad prapor ml 3 roty, kad rota
3 ety a kad eta 4 oddly, nebo 40 mu,

. 1-
. . . ,
. . .
,
1945
53-


---
.

(, , ),
10 ,

1722
, 31 ,
20 .

12 1945 , 1-
,
, 4-
,
.


, 248430
66495 (, , ), 25 % . -

ikona 4 /2011

103

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 104

HISTORIE

kad oddl disponoval lehkm kulometem


a minometem re 60 mm typu Brandt),
dle z roty s tkmi zbranmi s temi etami vyzbrojench protitankovmi pukami re 37 mm (kad po 6 kusech
model Bofors 1936) a jedn ety s protitankovmi pukami re 47 mm (Breda/
Schneider/Bohler), roty s tkmi minomety se temi etami kad vyzbrojena
dvma minomety PM nebo Resista re
120. Na rovni praporu operovala tak rota
s tkmi zbranmi (se temi kulometnmi
etami, 4xMGs), protiletadlov eta a protitankov eta (se temi dly).
Hlavn zbran pchoty byla puka model
1924 z esk Zbrojovky (Zbrojovka Brno)
se standardn nbojnic 7.92 mm. Kad
oddl pchoty ml jeden lehk kulomet ZB
model 1930 (esk Zbrojovka) esk nebo
rumunsk vroby (v Copsa Mica-Cugir).
V roce 1941 zaaly bt jednotky vyzbrojovny eskmi samopaly ZB-53 model 1937.
Zbytek byl vybaven rakouskm modelem
1907/1912 Schwarzlose upravenm na nbojnici 7.92 mm. Krom rumunskch grant MAN byly pouvny tak esk granty Kyser.
Jak je zejm, byly rumunsk jednotky
dobe vyzbrojeny modernmi pchotnmi
zbranmi. Nejvt slabinou bylo dlostelectvo. Ve srovnn s nmeckmi divizemi

33241
, 33254 .

1945
:
1-
1-
2- (8-, 9- 11- ,
8- )
4-
4- (10- 19- , 3- )
6-
6- (3-, 18- 21-
, 1- )
7- (2- , 9-
2- )

104

ikona 4 /2011



,
,
(6 Pak 97/38, 75 ), (
). 1350017500 .

(
, ,
, 40 ,
60 Brandt), ,

, -

37 ( Bofors
1936), 47 (Breda/Schneider/Bohler),
,
PM Resista
120.
(
, 4xMGs),
( ).

1924
(
) 7,92
.
ZB 1937

( ). 1941
-

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 105

HISTORIE
disponovaly rumunsk pchotn divize
pouze polovinou jejich palebn sly a v tomto ohledu byly srovnateln se sovtskmi
jednotkami (sovtsk divize mly ale mn
vojk). Dalm nedostatkem byla omezen schopnost pesunu. Transport obstarvali toti vtinou kon.

Run psan dopis generla Stanculescu


pro jeho enu, poslan 1. kvtna 1945
z Vlnova
Vlnov, 1.kvtna 1945
Drah moje Elsolini,
pu Ti trochu ve chvatu, protoe se nachzme v plnm boji a v neustlm postupovn. Prv dnes Moje Divise znovu
prorazila neptelskou frontu a stle postupujeme dl a na konec zem!

ZB-53 1937.
1907/1912 Schwarzlose, 7,92 .
MAN Kyser.
,
.
. , -


( , ,
).
. .

Vm vak, jak jsem neustle vil, e zanedlouho toto utrpen skon. Od Tebe nemm dnou zprvu. J jsem Ti u pleitostn psal, ale nevm, zda jsi dostala
mj dopis. J se mm dobe, ale jsem pod ve vnm napt. ekm s netrplivost, abych se vrtil k Vm, po kterch se
mi tak stran stsk...
V tto oblce Ti poslm 150 000 lei, jako
mj old za msc duben a vyuij ho, jak
mysl, e je nejlpe. Polu Ti ho vas i za
msc kvten.
Doufm, e a skon vlka a my se vrtme dom, vechno se njak uspod
a vrt do starch kolej.

Hodlm koupit dojnici, abych mohl snadnji eit problm kadodenn stravy.
V tomto kraji je velmi pkn proda, ale
kody, kter pin vlka psob vude
al, take o osvobozen nememe jen
mluvit. Mon je to spe osvobozen od
smrti.
ekm na zprvy od Tebe,
lbm T s lskou,
Tvj Nonel
Zdroj: www.worldwar2.ro, osobn archv
Gheorghe Radu Stanculescu

Vydavatelstv a redakce asopisu Ikona, vyjaduje vdnost za vznamn pnos rumunsk


armdy pi osvobozen eskoslovenska od nmeck nacistick okupace. Oceujeme
statenost rumunskch vojk, kte nasazovali, a mnoz tak poloili, sv ivoty v na
zemi vzdlen od jejich domova stovky kilometr. Vzdvme hold vem hrdinm rumunsk armdy, kte bojovali za nai svobodu, za ns, za nai republiku.
S velkou vdnost uctvme pamtku vech naich osvoboditel!
Roman Wimmer
fredaktor


. ,
, ,
. ,
, , .
!
,
-


, 1 1945

, 1 1945
,
,

.

,
...
!!!!...
, ,
.
.
, ,
. ,
. , ,
...
150000
, , , .
.
, ,
, - .

,
.
,
, ,
,
.
, ,
.
,
,

: www.worldwar2.ro,

ikona 4 /2011

105

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 106

HISTORIE

V roce 1964 padlo definitivn rozhodnut o


likvidaci krlovskho msta Most a vyten uhl, kter se pod nm nachzelo.
Souasn bylo rozhodnuto o zchran dkanskho kostela, jako jedinen architektonick pamtky. Uvaovalo se o 11 variantch, napklad jeho plnm rozebrn
i tak ponechn na svm mst na pili
uheln sloje. Nakonec vak zvtzila nejodvnj mylenka, a tou byl pesun
vcelku.

Ped zapoetm vlastnch projektovch


prac byl proveden detailn stavebn historick przkum. V roce 1970 byl vybudovn depozit, kam byl postupn ukldn
demontovan mobili kostela, vetn
hlavnho olte, a ohroen sti interiru.
V roce 1971 byl proveden archeologick
przkum kostela a jeho nejbliho okol.
V roce 1972 byla rozebrna kosteln v,
nebo jej zabezpeen by si vydalo pli
nron pravy a komplikace pi pesunu.

Demolice krlovskho msta Most


a pesun dkanskho kostela
Nov pravoslavn chrm se nachz v tsnm sousedstv dkanskho kostela, jeho
pbh je zapsn do Zlat knihy Guinessovch rekord tiscilet.



,
.
1964
,
. .
11 ,
,

.
.

106

ikona 4 /2011


- .
1970 ,
,
. 1971
. 1972
,

Pot byly zahjeny zabezpeovac prce v


interiru kostela, kter spovaly ve zpevnn klenby nstikem a vyztuen objektu
ocelovou phradovou konstrukc, kter sevela kostel uvnit i zevn a umonila rozloit celou vhu historickho zdiva (9600
tun) na jednotliv transportn vozky. Obvod kostela jistil betonov vnec. Celkov
vha kostela nakonec inila 12 000 tun.
Nejnkladnj st ppravnch prac bylo
vybudovn transportn drhy. Kolejit
bylo vzhledem k velk dopravn vzdlenosti dlouh pouze 160 metr. Za kostelem
bylo pak vdy demontovno a bhem pesunu ptkrt ped kostelem namontovno.
Pod vechny staticky dleit body bylo
na vybudovan kolejit zasunuto 53 transportnch vozk, kter vyrobila koda
Plze. Vozky pracovaly na hydraulickm
principu. Hydraulika ovldala tak tyi
vlon ramena, kter mla kostel thnout,
ppadn brzdit. Prce byly zeny potaem, nebyl ale vylouen manuln zsah.
Veln byl umstn pmo v kostele. Posledn
st projektu bylo vybudovn novch
dvoupatrovch zklad s konstrukc, kter
zaruovala kostelu na novm mst uloen
bez nebezpe nerovnomrnho sesedn.
V roce 1975 se ppravn prce dostaly do
sv zvren fze. Postupnm vybourvnm zdiva a zabetonovnm otvor se u


.
,


,


(9600 ) . . 12000 . . ,
, 160 . ,
,
.

53 ,
koda Plze . . ,
, .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 107

HISTORIE
zem vytvoil elezobetonov ps. Pi betoni se na star obnaen zklady poloil
ve dvou vrstvch plech, m dolo k oddlen objektu od kamennch zklad. Ps
tak umonil vy zaten a usnadnil vsu-

,
. .
,
, .
1975
.


-

nut pomocnch ocelovch nosnk pod


zdivo. Ty penely vhu kostela do ocelov
konstrukce a umonily naloit na ni kostel.
Dne 15. z 1975 zaalo zdvihn a nakldn celho objektu. Samotn pesun byl

.
,
.

.
.
15 1975 .
30 11
50 . , ,

.

.
, 841,1 , 12,3 .

1,2 3,2 . 2,16 . 27 1975
8 52 .

zahjen 30. z v 11 hodin 50 minut. Kostel


byl posunovn na tyech kolejch, zezadu
byl tlaen a zepedu brzdn hydraulickmi
vlci. Vodovhy a elektronick idla sledovala veker pohyby a vkov odchylky
kostela pi cest po nerovnm ternu.
Drha mla obloukov pdorys a byla
dlouh 841,1 m se sklonem 12,3 promile.
Kostel se po n posunoval nepetrit rychlost 1,2 a 3,2 cm za minutu. Prmrn
rychlost pesunu inila 2,16 centimetru za
minutu. Transfer byl ukonen 27. jna 1975
v 8 hodin 52 minuty. V pohybu byl pesn
500 hodin a jednu minutu istho asu.
Na sv souasn msto v sousedstv baroknho pitlu kostel doputoval po sedmadvaceti dnech. Transfer tehdy stl 135 milion korun.
Nezbytn stabilizan a restaurtorsk
prce, po jejich dokonen byl chrm
zpstupnn, trvaly tinct let. Po roce 1989
byl do interiru vrcen pvodn, 17 metr
vysok, barokn olt a kostel byl znovu
vysvcen.
Podle odbornk to byla celosvtov uniktn technick operace. Stejn tst jako
kostel ale nemlo historick msto Most,
kter kvli tb uhl zcela zmizelo. Nahradila ho pak nov vstavba mimo lokality povrchovch dol.

500
.

. 135 .
, ,
. 1989

17 , .
,
.
, : .
.

ikona 4 /2011

107

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 108

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 109

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 110

ZE ZAHRANI

Psu pesvat Bohorodice


se poklonilo 3 500 000 vcch
Jedna z nejvtch kesanskch svtost
putovala po Rusi. Jednalo se o nejmasovj nboenskou akci za poslednch sto
let. Duchovenstvo nazvalo zplavu lid zzrakem.
Archimandrita Efrm a dalch dvacet monach z vatopedskho monastru pivezli

.
.
.

,

. , -

do Ruska velikou svtost, uctvan ps pesvat Bohorodice, kter neopout monastr Vatopedi na hoe Athos. Dky aktivit
Vladimra Jakunina, vedoucho initele
Fondu Ondeje Prvn povolanho, byla
athonsk svtost do Ruska zcela vjimen
zapjena od 20. jna do 28. listopadu

,

20 28
2011 .
16
3
500 000 .
. ,
, , . ,
, . ,

2011. Pi putovn po 16 ruskch mstech


se psu pesvat Bohorodice poklonilo vce
ne 3 500 000 vcch.
Ps se pokld za zzran. Kdo pod nm
projde, uzdrav se, a neplodnm enm
daruje matestv. Je mnoho verz toho, jak
byl zskn ps, kter Bohorodika osobn
spletla z velbloud srsti. Podle jedn z nich
krtce ped svou pozemskou smrt pedala
ho Bohorodice dvma jeruzalmskm vdovm. Jin legenda tvrd, e Jeova matka
darovala tento ps u po sv smrti a Nanebevzet apotolovi Tomi. Po nkolik
stalet byl Ps uloen v Palestin. Teprve
koncem 4. stolet byl pevezen do Konstantinopole. Ps byl nejednou rozdlen. Zachovaly se ti jeho fragmenty. Jeden z nich
se uchovv v Gruzii, druh v katedrle
italskho msta Prata, a tet na Athosu.
Koncem 14. stolet pedal jednu ze zachovalch st psu mnichm z Vatopedskho monastru na hoe Athos srbsk
kne Lazar Chlebeljanovi. Tato Svat
hora je uctvna v celm pravoslavnm


. ,

.
.
IV . . .
,
,
. XIV


.

,
,
.
.


3 500 000
110

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 111

ZE ZAHRANI
svt a pokld se za jeden z dl Bohorodiky, tedy mst na Zemi, kter jsou pod
zvltn ochranou Bo Matky. Od t doby
neopustil ps ani jednou mniskou republiku na Athosu. Vc z rznch zem
mnohokrt prosili mnichy z tohoto monastru, aby jim pjili tuto relikvii, ti vak
byli nestupn: svtost nikdy horu Athos
neopust. Vjimka byla uinna a nyn
a pouze pro Rusko.
U mnohokrt do Moskvy pivezli pravoslavn svtosti, ale poprv za sto let se
shromdil takov zstup. Urit meme
nazvat zzrakem, kdy se takov poet vcch sejde kolem chrmu Krista Spasitele.
Myslm, e svm stnm na mrazu lid
chtj pinst Bohu ob, ekl vedouc
tiskov kancele patriarchy moskevskho
a cel Rusi Vladimir Vigiljanskij.
Lbajce tento ps, modlme se vroucn,
aby nm Bh daroval sly duevn i tlesn.
Modlme se t, aby tento ps, jen byl poprv vynesen z monastru, aby navtvil
Rusko v rozhodujc chvli jeho historie,
pivedl ochranu peist Krlovny nebesk
nad celou svatou Rus, pravil pedstavitel
Rusk crkve patriarcha Kyrill.
To, co se stalo v souvislosti s nvtvou
tto relikvie v na zemi, ukazuje slu Bo
blahodati naemu nrodu, kter do znan
mry jet zstv v neve a stoj, a je


,
:
.

.

,
.
,

formln poktn, daleko od Crkve. Ale


kdy miliony lid pily za touto svtost,
vystly tyiadvacetihodinovou frontu na
mraze a v deti, pak se tm zjevuje sla
svat Rusi, kterou mnoz povaovali za
mrtvou a nenvratn ztracenou, zdraznil
patriarcha Kyrill.
Aby se stotiscov fronta v Moskv, dlouh
est kilometr, pohybovala rychleji, byla
schrnka se svtost postavena na ms-

tek, pod nm vc prochzeli (dle pravoslavnch obyej se nkdy svtosti divotvorn ikony i svat ostatky, uctvaj
tm, e pod nimi vc prochzej nebo si
pod n klekaj). Zatmco dve ke svtosti
pistoupilo piblin 40 lid za minutu, pot
jich bylo 80. Dlka asu strvenho u relikvie nen podstatn. lovk, kter m
srdce oteven, me duchovn odpov
na uctn svtosti obdret ihned; jin se j

. ,

, - .
, ,

. ,
,
,
,
.
, ,
,

, ,
, .
, ,
,
,
.
,
,

,
, (,
, ,
).
40
,
80.
. , ,
;
,
. ,
,
.
, ,

.
. , ,
, , .
,

ikona 4 /2011

111

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 112

ZE ZAHRANI

nedok, ani kdyby tam ekal teba pl


dne. Ped drahocennm psem pesvat
Bohorodice lid ekali kvli svmu vztahu
k Bohu a k Bohorodici, a ta hled na stav
srdce lovka, na jeho vnitn oitn poknm. A Bh na jej pmluvy uzdravuje
dle sv prozetelnosti a s ohledem na to,
co kadmu konkrtnmu lovku duchovn prospv na jeho cest ke spse.
Ke svtosti smovaly dv fronty. Krom
t hlavn byla jet dal, kde mli bez e-

kn vstup invalid, vn nemocn, thotn eny a matky s malikmi dtmi. Ke


cti strnk dohlejcch na podek ve
front slou skutenost, e se je novini
(inkognito) pokoueli podplatit, aby se dostali do chrmu bez ekn, ale neuspli.
Rusk blogy se plnily svdectvmi lid ekajcch ve front. ada lid vyprv, jak s
podivem konstatovali, e nejsou stnm ve
front unaveni a ct stle zvltn radost a
dojet. Jedna babika hovo o sv znm,

kter byla uzdravena v okamiku, kdy na


uctvan ps jenom pohldla. Mladk v rybskm obleku vyprv, e jeho ptel,
kter svtost bohorodinho psu uvidl,
u pak nepoteboval operaci. "Nejsou poteba historky, j jsem ivm pkladem
skutenho uzdraven," tvrd jeden duchovn z archandlsk oblasti. "Pijel jsem,
abych se zbavil bolest v bichu. Ped temi
dny jsem uctil svtost, a od t chvle nic dn bolest."

Nvtva relikvie v Moskv v slech:


V chrmu Krista Spasitele byla vatopedsk svtost 10 dn.
Za tuto dobu ji sem pilo uctt vce ne 800 000 lid.
Ve frontch trvili lid prmrn 23 hodin.
Poutnci z dalch mst sem pijeli 890 autobusy.
Pistaveno sem po cel dlce fronty bylo 580 toalet, 202 vyht
autobusy, 22 mobiln elektrogenertory.
Dle: 132 stnky s pirohy, 17 polnch kuchyn, 24 vdejn msta,
kde zadarmo rozlvali hork aj.
Zdarma bylo poutnkm vydno 101 000 porc aje a 88 000 porc
kae.
Slubu drelo 1 120 strnk a vojk vnitnho vojska.
Slubu zde drelo 23 sanitek s lkaskm osazenstvem, 4 dodaten
lkask skupiny v autobusech a 3 skupiny psychologick pomoci
slouily u chrmu.
O lkaskou pomoc podalo 1507 lid a 105 z nich bylo hospitalizovno. Omrzlch ani zemelch nen.
Prmrn rychlost pohybu fronty byla 77 lid za minutu.
(daje k 28. listopadu, 2 hod. rno)

:

10 .
800 000 .
23 .
890 .
580 ,
202 , 22 .
: 132 , 17 ,
24 , .
101 000 88 000
.
1 120
.
23 , ,
.
1 507 ,
105 .
.
77
.
( 28 , 02:00)
, , ,
, .

,

112

ikona 4 /2011

. ,
,

. , -

,
.

, ,

. , -

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 113

ZE ZAHRANI

Mnoho zzrak se stalo ped naimi zraky


a uzdraveno bylo mnoho nemoc. Pan Natlie, kter u nevidla na jedno oko,
uvedla, e me pot, co uctila drahocenn
ps, dokonce i st. Metropolita Vladimr
vyprvl o divu, kter se ukzal na fotografii. Vyfotografovali monastr (v nm
byl uctvan ps) a na nebi se objevil svteln ps mezi oblaky podobn psu pesvat Bohorodice. Jedna mtuka si stovala na bolesti v bichu a v zdech. Dali j
stuku posvcenou na svtosti bohorodinho psu. Pot jak ekla veker bolesti
pestaly.

,
. ,
.
,
.
,
. ,
, , ,
,
.

Kolik lid se uzdravilo! Neustle mi pichzej zprvy o zzracch a podivuhodnch


kazech, kter se staly v dob, kdy byl ps
pesvat Bohorodice v na zemi, uvedl patriarcha Kyrill a hned pipojil pklad: Slouil jsem v monastru Poet pesvat Bohorodice a mtuka igumena mi sdlila, e
rno pila njak ena s dost, aby byla
poktna. Kdy jsem se otzal, pro tak nalh, prost odpov znla: Postavila jsem
se do fronty k psu pesvat Bohorodice
a byla jsem tce nemocn; dala jsem slib,
e jestli poctm uzdraven, dm se poktt.
Nemoc zmizela. Podobnch ppad je nesmrn mnostv!
Prosme, aby se dotykem pesvat Bohorodice v zemi rusk jet poslila pravoslavn vra, aby se stala hlavnm motivem
naich nejdleitjch in v osobnm, rodinnm a spoleenskm ivot. Uprosme
pesvatou Bohorodici, aby sklonila svou
milost k cel na historick otin a darovala nm vem, co je potebn ke spse
a pro ivot vn, uzavel patriarcha moskevsk a cel Rusi Kyrill.
Kdy relikvii vyprovzel, poznamenal patriarcha Kyrill, e svtost ns opout fyzicky, ale jej pchod zstane v srdci Rus
navky. Nen to nhoda, e tato svtost pila do Ruska prv v tto dob je to doba

neklidu, doba, kdy bel zvlt pokou


lidi, kdy se straj hranice mezi dobrem
a zlem, kdy je snadn uvst lidi do masovho zatemnn mysli. Prv v tento as
navtvila Nebesk Krlovna skrze svj uctvan ps zemi ruskou.
Pedstaven vatopedskho monastru na
Svat Hoe Athon, kde je relikvie opatrovna, prohlsil: Stali jsme se svdky velik
vry ruskho pravoslavnho lidu.

, . ,
, ,
.
.
,
. , , .
!

, ,
,

: ,
,
- , . ,
, :

, .
, , , .
.
!
,


,
, .
,

,
,
.
,
,
,
. ,

,
,

, .


.

, , : .

Roman Wimmer
Zdroj: www.ambon.or.cz


: www.ambon.or.cz

ikona 4 /2011

113

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 114

FOTOREPORT

Ps
pesvat
Bohorodice
v chrmu Krista Spasitele
Moskva, 19. 11. 2011


, 19.11.2011
Foto: S. Vlasov, K. Novotarsky, V. Chodakov I : . ,
. , .

114

Monach z monastru Vatopedi na hoe Athos I


J. S. Kirill, patriarcha moskevsk a cel Rusi I . . ,


J. B. metropolita Krytof se klan psu I . .


J. S. a Blaenost Eli II., katolikos-patriarcha cel Gruzie ped psem I


. . II, -

S. Medvedvov, manelka prezidenta Rusk federace ped psem I


. ,

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 115

FOTOREPORT

ikona 4 /2011

115

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 116

ZE ZAHRANI

Dne 1. prosince 2011 se ve vydavatelstv


Komsomolskaja Pravda konala tiskov konference, jejm tmatem bylo zhodnocen
pinesen psu Bohorodiky do Ruska. Tiskov konference se zastnil pedseda
porunick rady Nadace Ondeje Prvozvanho V. I. Jakunin a biskup solnnogorsk Sergij, pedseda komise pro zleitosti
pinesen relikvi pi patriarchovi moskevskm a cel Rusi.
Vladimir Jakunin sdlil, e mylenka pinst ps Bohorodiky do Ruska nevznikla
nhodou. Nadace Ondeje Prvozvanho,
prohlsil pedseda porunick rady NOP,
iroce spolupracuje s nejrznjmi
vrstvami na spolenosti, astn se
projekt, jim ehn Rusk pravoslavn
crkev, nejsvtj patriarcha Kirill.
V. I. Jakunin vyprvl o tch organizanch
momentech, je pedchzely pinesen relikvie do Ruska. Pro Nadaci to nen prvn
zkuenost s pinesenm relikvi na zem
Rusk pravoslavn crkve. Proto kdy jsme
se obrtili na igumena Jefrema, pedstavenho Vatopedskho monastru, a podali
jsme ho o svolen pivzt ps Bohorodiky

do Ruska s poehnnm nejsvtjho patriarchy, byla reakce na nai dost jednoznan pozitivn. Protoe ns znaj, dvuj nm a vd, e innost Nadace nen
spojen s obchodem ani s vlastn propagac. Nicmn trvalo rok, ne se dohodly
vechny okolnosti. Z organizanho hlediska je to sloit akce. Po pedbnch
jednnch musel uinit rozhodnut Posvtn synod Svat hory Athos a museli
jsme dostat poehnn od ekumenickho
patriarchy. Ob instance n nvrh podpoily. A nakonec jsme mohli uskutenit pinesen relikvie na zem Ruska.
Solnnogorsk biskup Sergij jmnem
Rusk pravoslavn crkve podkoval Nadaci Ondeje Prvozvanho za jej iniciativu
a velk sil, vynaloen k pinesen velice
vznamn relikvie do na zem: My
s vmi a cel spolenost v na zemi jsme
se stali astnky a svdky asnho a pro
mnoh nezvyklho jevu, kter je mon
nazvat duchovn silou naeho nroda.
Vechno, co se odehrvalo vce ne ped
mscem v na zemi, ns nut se nad mnohmi vcmi zamyslet. Vladyka Sergij pi-

Vladimir Jakunin:
Pinesen psu Bohorodiky ukzalo skuten hodnoty na spolenosti

:


1 2011
" " - .
-

.. ,


.
,

. "
, -
, - , , , ". .. , : "

116

ikona 4 /2011

. ,
,
,
. , ,
, ,
, . , ,
. .



.
,
.

".

pomnl slova jednoho televiznho hlasatele


o tom, e pokud se nyn podvme na informan mapu svta, tak na n velmi zeteln vyvstvaj obrazy ze severn Afriky
a Blzkho vchodu, kde se tak shromauje velk mnostv lid. Avak atmosfra
na tchto shromdnch je dle jeho nzoru zcela odlin: dochz tam ke krveprolit a sttnm pevratm. Vyvstv i obraz naich zaocenskch soused, kde
v panice a v oekvn vnonch slev lid


:

,
. ,
, .

,
,
, , .
, ,
: ,
. ,
.
, , ,
,
.
,
.
,
, ,

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 117

ZE ZAHRANI
berou tokem velk nkupn centra. Zde
v Rusku se lid shromauj ve velkm
mnostv a trv mnoho hodin ve front
v mrazu, aby se poklonili relikvii. Vladyka
Sergij souhlasil se zvry televiznho hlasatele o tom, e meme bt na svj nrod
hrd.
V. I. Jakunin odpovdal na dotazy, tkajcho se toho, zda se jet budou vcm
rozdvat mal psy, posvcen na schrn
s psem Bohorodiky, piem vechny vyzval, aby nezapomnali, e to nen nedostatkov zbo sovtskho obdob, kvli ktermu je nutn ihned si stoupnout do fronty.
Je to akce, kter zdrazuje touhu lid pijt, pomodlit se a odnst si s sebou steku
zhmotnn vry. Doshnout na schrnu
nebo polbit ji nebylo to nejdleitj.
V. I. Jakunin vyzval zstupce mdi, aby
nevytveli rozruch kvli tomu, kdo a kde
bude rozdvat mal psy. Zdraznil tak,
e pokud zstanou njak psy, budou
pedny Rusk pravoslavn crkvi a ta
s nimi nalo podle svho. Vladyka Sergij
dal, aby se nezapomnalo na to, e Crkev m tajiny, kter jsou dostupn vdy.
Pokud jde o zzraky, k nim dolo bhem
pinesen psu Bohorodiky do Ruska,
V. I. Jakunin a biskup Sergij se shodli na
tom, e tm nejvtm zzrakem bylo pinesen relikvie do na zem. Avak tak

.. ,
,
.
,
, .
.
..

, .
,
,
, .
, ,
.
,

, ..
,
-
. , , , .

, -.
,
.
.. , -

bylo zaznamenno nemlo zzrak, kter


se staly lidem, je se pili poklonit relikvii.
Pedseda porunick rady NOP vechny
ujistil, e Nadace nevystavovala VIP pozvnky. Byly vystaveny pouze pracovn
propustky pro dobrovolnky, kte dohleli
na frontu. Dle V. I. Jakunina, do Moskvy
jezdili poutnci i z jinch eparchi. Jsou to
lid, kte strvili den a noc v autobuse.
Povaovat tyto lidi za VIP osoby je hodn
velk omyl. A ti, kdo nemohl kvli prci
stt ve front, pijeli na letit k pletu
a odletu psu Bohorodiky.
Vladimir Ivanovi zvlt ocenil dobrou organizaci pinesen relikvie do ruskho hlavnho msta a do Rostova na Donu.
Dle vyjden Vladimira Ivanovie je hlavn
zvr, kter meme uinit z pinesen
psu Bohorodiky do Ruska, e je to jev,
kter si musme uvdomit z hlediska nboenskho i z hlediska politologickho
vznamu. Pinesen psu Bohorodiky
ukzalo, jak jsou skuten zklady a
prav zkladn hodnoty na spolenosti.
Dle statistiky, bhem 40 dn pebvn

.
,
. - . ,
-
,
.

-.
, ,
, ,
,
. .
, 40 16 (-,
, , , , , ,

v Rusku ps Bohorodiky byl vystaven


v 16 mstech (Petrohrad, Jekatrinburg,
Norilsk, Vladivostok, Ussurijsk, Krasnojarsk, ume, Ninij Novgorod, Divjevo,
Saransk, Samara, Volgograd, Rostov na
Donu, Stavropol, Kaliningrad, Moskva).
Psu Bohorodiky se poklonilo 3 500 000
lid (vetn 1015 procent lid, kte stli nkolik hodin, ale byli nuceni frontu opustit).
Delegace NOP a athoskch mnich naltala
nad Ruskem 20 000 km. Bylo vyrobeno
a rozdno 4 000 000 malch ps (z nich
1 300 000 v Moskv), 2 400 000 ikon se
Svatm psem bylo rozdno ve vech mstech dan trasy.
Nejni teplota, pi kter vc stli ve
front, byla -22 stupn Celsia, a byla zaznamenna v Norilsku. Nejvy teplota, pi kter
vc ekali ve front, byla +18 stup
Celsia.
Minimln doba ekn ve front byla 30 minut, maximln doba ekn byla zaznamenna v Moskv, a to 26 hodin. Nejdel
fronta se vytvoila takt v Moskv, mila
6 kilometr, v Petrohradu fronta mila piblin 3 kilometry. V dalch mstech
fronta mila 12 kilometry. Ve mstech
bylo rozdno 30 000 knih Zzraky Svatho
psu a 20 000 brourek s nzvem Pinesen
psu Bohorodiky.

, , ,
, , --,
, , )
3 500 000
( 10-15 ,
, ).

20 000 . 4 000
000
( 1 300 000 ), 2 400 000

.
-22
,
. + 18
,
.

30 , , - 26 . 6 , - 3 . 1-2 .
30 000
20 000 .

ikona 4 /2011

117

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 118

FOTOREPORT

Vyznamenn
Dmitrije
Alexandrovie
Mizgulina
dem svatch Cyrila a Metodje
Praha, 11. 10. 2011

a
a


, 11.10.2011

118

ikona 4 /2011

editel VAS Chanty-Mansijsk banky Dmitrij Alexandrovi Mizgulin


a J. B. metropolita Krytof I -
. .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 119

NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA



MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko


Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

ikona 4 /2011

119

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 120

KNIHA NA POKRAOVN

Pokraovn z pedchozho sla

B) MLD A PSOBEN PNA JEE.


135. Co vme z dtstv Pna Jee?
Z dtstv Pna Jee vme:
1. e pasti ho po jeho narozen v jeskyni navtvili a z nho
se radovali (Luk. 2, 8-18);
2. e osmho dne po svm narozen byl podle zkona idovskho obezn a nazvn Je, jak archandl Gabriel pikzal
(Luk. 2, 21);
3. e tyictho dne po svm narozen byl ve chrm jerusalemskm obtovn, pi em bohabojn staec Simeon vzal ho
na lokty sv a velebil Boha (Luk. 2, 22-32);
4. e pili od vchodu mudrci, klanli se Pnu Jei a obtovali
mu dary: zlato, kadidlo a myrhu (Mat. 2, 11);
5. e Pn Je musel bt ped ukrutnm krlem Herodesem,
kter ho chtl zavradit, odnesen do Egypta, odkud se do vlasti
vrtil a po smrti Herodesov (Mat. 2, 13-23);

B)

135. ?
:
1.
(. 2:8-18);
2.
,
(. 2: 21);
3. ,

(. 2: 22-32);
4. ,
: , (M. 2:11);

120

ikona 4 /2011

6. e jako dt prospval moudrost a milost u Boha i u lid


(Luk. 2, 40).
136. Kde il Pn Je po nvratu z Egypta?
Po nvratu z Egypta il Pn Je ve msteku Nazaret.
137. Co vme o Pnu Jei, kdy mu bylo dvanct let?
Kdy bylo Pnu Jei dvanct let, vme o nm, e vykonal
o velikononch idovskch svtcch s rodii svmi, to jest se
svou matkou Pannou Mari a s nevlastnm otcem svatm Josefem prvn pou do chrmu jerusalemskho a tam udivoval
zkonky svou rozumnost. (Luk. 2, 47.)
138. Co inil Pn Je, kdy povyrostl?
Kdy Pn Je povyrostl, pracoval v dln tesask.
139. Kdy zaal Pn Je veejn psobit?

5.
, ,
(. 2:13-23);
6. , ,
(. 2:40).
136.
?

.
137. ,
?
, ,
,
,

,
. (. 2:47)

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 121

KNIHA NA POKRAOVN
Pn Je zaal veejn psobit, kdy mu bylo ticet let. (Luk.
3, 23.)
140. Co uinil Pn Je, ne zaal veejn psobit?
Ne zaal veejn psobit, odeel Pn Je k ece Jordnu a
dal se v n od svatho Jana Ktitele poktt. (Mat. 3, 13.)
141. Kdo byl svat Jan Ktitel?
Svat Jan Ktitel byl synem knze Zacharie a manelky jeho
Albty, kte nemajce dlouho dt, vyprosili si ho ve st od
Boha. (Luk. 1, 5-25.)
142. K emu byl od Boha povoln svat Jan?
Svat Jan byl od Boha povoln k tomu, aby byl pedchdcem
Pna Jee. (Luk. 1, 13-17.)
* 143. Jakm zpsobem konal svat Jan sv posln?
Svat Jan konal sv posln takto:
1. odeel do samoty k ece Jordnu a il tam velmi psn jako
poustevnk;
2. lidem, kte za nm pichzeli, kzal pokn a ty, kte se
kli a vyznvali sv hchy, ktil v ece Jordn a proto byl nazvn Janem Ktitelem. (Mat. 3, 1-2; Mat. 3, 6.)

* 146. Jak nazval svat Jan Ktitel z vnuknut boho Pna Jee, kdy za nm k Jordnu piel?
Svat Jan Ktitel nazval z vnuknut boho Pna Jee, kdy
za nm k Jordnu piel, Bernkem bom, kter snm hchy
svta. (Jan 1, 29.)
* 147. Jak se zachoval svat Jan Ktitel, kdy ho Pn Je
dal o kest?
Svat Jan Ktitel zdrhal se Pna Jee poktt, ponvad Pn
Je byl bez hchu a nepoteboval pokn ani ktu. (Mat. 3, 14.)
* 148. Pro svat Jan Ktitel pece Pna Jee poktil?
Svat Jan Ktitel poktil Pna Jee z poslunosti k nmu.
(Mat. 3, 15.)
149. Co se stalo pi ktu Pna Jee?
Pi ktu Pna Jee zjevil se Duch svat v podob holubice
a byl slyen hlas Boha Otce: Tento jest ten mj mil Syn,
v nm se mi dobe zalbilo. (Mat. 3, 16-17.)
150. Kam odeel Pn Je, kdy byl poktn?
Pn Je, kdy byl poktn, odeel do samoty na pou
a zstal tam tyicet dn a tyicet noc v psnm postu.
(Mat. 4, 1-2.)

* 144. Jak smlel svat Jan Ktitel o Pnu Jei?


Svat Jan Ktitel smlel o Pnu Jei velmi uctiv a zbon.
* 145. Ktermi slovy projevil svat Jan Ktitel svou zbonou
ctu k Pnu Jei?
Svat Jan Ktitel projevil svou zbonou ctu k Pnu Jei slovy,
e nen hoden ani rozvzat emnky u obuvi jeho. (Jan 1, 27.)

138. , ?
, .
159. ?
,
. (. 3:23)
140. ,
?
,
,
. (. 3:13.)
141. ?

, , ,
. (. 1:5-25.)

* 144. ?
.

142. ?

. (. 1:13-17)

* 145. ?
,
. (. 1:27)

* 143. ?
:
1.
;
2. , , , ,
, , . (. 3:1-2; . 3:6)

* 146.
,
?
,
, ,
. (. 1:29)

ikona 4 /2011

121

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 122

KNIHA NA POKRAOVN

151. Co se stalo Pnu Jei po tyicetidennm postu?


Po tyicetidennm postu byl Pn Je tikrt pokouen od
bla, ale pokad nad blem zvtzil.
152. V em spovalo prvn pokuen, je bylo pipraveno Pnu
Jei?
Prvn pokuen, je bylo pipraveno Pnu Jei, spovalo
v tom, e bel mu ekl: Jsi-li Syn bo, ekni, a z kamen
tohoto chleby jsou. (Mat. 4, 3.)

153. Co odpovdl Pn Je na toto prvn pokuen?


Pn Je odpovdl na toto prvn pokuen: Ne samm chlebem iv bude lovk, ale kadm slovem vychzejcm z st
boch. (Mat. 4, 4.)
154. V em spovalo druh pokuen?
Druh pokuen spovalo v tom, e bel vyvedl Pna Jee
na vrchol chrmu a pravil: Jsi-li Syn bo, vrhni se odtud
dol, vdy je psno `andlm svm d o tob pkaz, aby t
ochrnili, na ruce t vezmou, abys nenarazil nohou svou na
kmen . (Luk. 4, 9-11.)
155. Co odpovdl Pn Je na toto druh pokuen?
Na toto druh pokuen odpovdl Pn Je: Zase psno jest:
Nebude pokouet Pna Boha svho. (Mat. 4, 7.)
156. V em tkvlo tet pokuen?
Tet pokuen tkvlo v tom, e bel ukzal Pnu Jei vecka krlovstv svta a slvu jejich a pravil mu: Toto vecko
tob dm, jestlie padne pede mnou a bude se mi klanti.
(Mat. 4, 8-9.)
*157. Co odpovdl Pn Je na toto tet pokuen?
Pn Je odpovdl na toto tet pokuen: Odejdi, satane,
nebo psno jest: Pnu Bohu svmu klant se bude a jemu
sammu slouit bude. (Mat. 4, 10.)
158. Co uinil Pn Je po pekonn trojho belskho pokuen?
Po pekonn trojho belskho pokuen zaal Pn Je
veejn konat sv posln jako Spasitel svta.
*** 159. Mohl lidstvo od hchu spasit nkter lovk?
dn lovk nemohl lidstvo spasit od hchu, nebo


, .

* 147. , ?
, , ,
,
. (. 3:14)
* 148.
?
, . (. 3:15)

122

152. , ?
,
, , :
, , .
(. 4:3)
153. ?
:
... , ,
. (. 4:4)

149. ?

:
, .
(. 3:16-17)

154. ?
,
:
, , : , ,
. (. 4:9-11)

150. , ?
, ,

. (. 4:1-2)

155.
?
: : .
(. 4:7)

151. ?

156. ?
,

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 123

KNIHA NA POKRAOVN
1. vichni lid rod se ve hchu ddinm a dopoutj se
i osobnch hch,
2. kdo je sm ve hchu, neme spasit ani sama sebe, tm
mn cel lidstvo, i kdyby sebe vce vynikal nad jin lidi.
*** 160. Kdy dn lovk nen schopen spasit ani sebe, eho
bylo poteb, mlo-li lidstvo, upadnuv do kletby hchu, bt spaseno?
Mlo-li lidstvo, upadnuv do kletby hchu, bt spaseno, bylo
poteb, aby sm Bh se snil k lidem a vykonal pro n dlo
spsy.

Pn Je dotvrzoval pravdu svho uen tm, e il bezhn


a inil zzraky.
165. Co jsou zzraky neboli divy?
Zzraky ili divy jsou skutky, kter jsou nad schopnost lidskou,
a kter me konat jen vemohouc Bh a ten, komu Bh takovou moc dal.

*** 161. Byl Pn Je bez hchu?


Pn Je byl bez hchu, nebo
1. pravil svm neptelm: Kdo z vs me mne vinit z hchu? (Jan 8, 46);
2. tak nikdo ho prvem z hchu nevinil.
*** 162. Dosvduj t apotol bezhnost Pna Jee?
T apotol dosvduj bezhnost Pna Jee, jako napklad:
1. apotol Petr pravil, e Kristus hchu neuinil, a e v stech
jeho nen nalezena lest (1.Petr 2, 22):
2. apotol Jan napsal, e v Kristu nen dn hch.
(1.Jan 3, 5.)
163. Jak konal Pn Je sv vykupitelsk posln?
Pn Je konal sv vykupitelsk posln tm zpsobem, e
putoval po sv vlasti a hlsal evangelium ili blahou zvst Novho Zkona.
164. m dotvrzoval Pn Je pravdu svho uen?


: , , ,
. (. 4:8-9)
*157.
?
: , , :
. (. 4:10)
158.
?


.
*** 159. -
?
,
1.
,
2. , , ,
, , ,
.
*** 160. , , , ?
, ,
,
.

*** 161. ?
,
1. : ? (. 8:46);
2. .
*** 162. ?
, , :
1. ,
. (1 2:22):
2. , . (1 3:5)
163.
?

, .
164.
?

, .
165. ?
,

,
.

ikona 4 /2011

123

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 124

Z REDAKN POTY I

Pijet delegace mstn crkevn obce


Meceni Nedln
u sentora a starosty Pbrami Josefa ihka koly svat Ludmily
v Chrmu Zesnut
na Olanech v Praze
Na zatku Vnonho pstu pijal pravoslavnou delegaci mstn crkevn obce ve
sv pracovn starosta Pbrami a sentor
SSD pan MVDr. Josef ihk. S dlouholetm ptelem na crkve jsme v vodu
naeho setkn vzpomnli rovn na zesnulho duchovnho sprvce o. schiarchimandritu Silvestra, dle jsme jednali o dal
spoluprci s vedenm msta a pan starosta
nastnil monost pomoci v rmci pipravovanho mstskho crkevnho fondu pi
opravch chrmu Sv. Prokopa , kter m

crkevn obec vypjen na 10 let od crkve


mskokatolick.
V ptelsk uvolnn atmosfe dle pan
starosta vzpomnal na Zakarpat a Nikolu
uhaje loupenka , nebo jeden z etnk
kterho loupenk pipravil o ivot pochzel z Pbrami. Pan starosta se s nmi rovn podlil o zitky ze svho nedvnho
pobytu na Ukrajin.
V zvru velmi pjemnho setkn jsme
starostovi Pbrami popli ve dobr a podkovali mu za jeho dlouholetou pze.
prot. David Dud,duchovn sprvce

V nedli dne 11. prosince Jeho Blaenost


metropolita Krytof slouil svatou liturgii
v Chrmu Zesnut na Olanech (Praha).
V chrmu byli ptomni nai kaliningradt
ptel, meceni Nedln koly svat Ludmily v Praze protojerej Nikifon (Mlnik),
archimandrita Feofan (Burdlev) a starosta
msta Sovtsk (bval Talzit) Nikolaj Nikolajevi Voiev. Po poehnn Jeho Blaenost metropolitou Krytofem se otec Nikifor obrtil k vcm s e o roli chrmu
v ivot kesana. Pot pozval vladyku Krytofa vysvtit nov ikonostas do Sovtska, v
Kaliningradskm kraji. Metropolita Krytof
podkoval za pomoc Nedln kole a douf
s pomoc Bo picestovat do Sovtsku na
svtek T Svatch.
Dikon Vasilij erepko

M



-


- (SSD) .

. ,
,
-

. ,
10 .

124

ikona 4 /2011

-
,
,
, . -
.


.
. ,

11 , ,

().

,
(), () ( ) . ,
,

. ,
.

. .

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 125

FOTOREPORT

Kaliningradt
ptel
v Praze
11. 12. 2011


11.12.2011
Protojerej Nikifon (Mlnik), J. B. metropolita Krytof, starosta msta
Sovtsk (bval Talzit) Nikolaj Nikolajevi Voiev a archimandrita Feofan
(Burdlev) I (), . . M
, ( )
, ()

Starosta msta Sovtsk (bval Talzit) Nikolaj Nikolajevi Voiev, o. Vladislav (Dolguin), protojerej Nikifon (Mlnik), J. B. metropolita Krytof
I M ( ) , . (), (), . . M

ikona 4 /2011

125

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:10 PM Strnka 126

FOTOREPORT

Svatovclavsk pou
a svat liturgie
v chrmu sv. Vclava
Litomice, 28. 9. 2011

.
, 28.9.2011

Mstn duchovn sprvce archimandrita Marek (Krupica), prot. Mgr. E. ervinsk z Mukaova, jer. I. P. Hadrava z Frdlantu v echch, J. B. metropolita
Krytof, prot. Mgr. M. Vachata z Krupky, jer. Mgr. P. Hempel z st nad Labem I (), .
. . , . . . , . . , . . , .
. . --

126

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 127

FOTOREPORT

Adept svcen piveden otci archimandrity Markem a Kosmou ped svat


prestol a J. B. metropolitu Krytofa I ( )

Vkldnm rukou se od dob svatch apotol pen dar svatho Ducha


na dalho knze I

Chrmov sbor sv. Vclava I .

ikona 4 /2011

127

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 128

RECEPTY

I
Itlie

Francie

Chlebov salt Panzanella

Zavinut omeleta se zelenou nat

Na 4 porce
polovina ciabatty; rzn rajata; 1 erven cibule;
12 hrsti lstk bazalky; 5070 ml olivovho oleje;
23 pol. lce vinnho octa; ern pep, sl
Oschl chlb nalmeme na kousky, vhodn k jdlu. Cibuli nakrjme na koleka, rajata na kostiky, olivy vypeckujeme, ve polome na chlb. Polovinu bazalky rozdrtme v hmodi spolu s
ernm pepem, esnekem a hrubozrnnou sol, smchme s olejem
a octem. Salt polijeme zlivkou (pokud je poteba, pidme jet
olej), pidme ostatn lstky bazalky, ve dobe zamchme a nechme pl hodiny odstt.

128

Na 1 porci
3 vejce; 20 g zmraenho msla; svazek zelen nat (petrelka,
kerblk, estragon); sl, bl pep
Zelenou na nadrobno nakrjme, pidme mslo (nakrjen na kostiky 1x1 cm), zalehme tam vejce, osolme, opepme a lehce nalehme vidlikou. Na silnm ohni zahejeme mslo na pnvi, vlijeme
na ni vajenou sms, vidlikou lehce pejedeme po dnu pnve, abychom rovnomrn rozprosteli mslo a vejce. Kdy budou vajka
nahoe skoro hotov, pehrneme omeletu pomoc 2 vidliek a udlme
ruliku, vidlikou pimkneme okraje a omeletu obrtme. Poteme
trochou msla a ihned podvme.

4
; ; 1 ;
- ; 5070 ;
23 . . ; ,

1
3 ; 20 ;
(, , ); ,

.
, ,
, .
,
, .
( , ),
, , .

, ( 11 ),
, , , .
, ,
,
. ,
2- , ,
. , .

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 129

RECEPTY

vcarsko

Blorusko

Kuec zek se srem

Sle s bramborem a cibul

Na 1 porci
1 kuec prsa; 1 pol. lce nastrouhanho Gruyeru;
2 pol. lce strouhanky; 2 pol. lce olivovho oleje; 1 vejce;
muktov oek; sl, ern pep
Kuec prsa podln rozkrojme na dv sti a mezi dvma kusy
papru na peen maso trochu naklepeme. Lehce nalehme vejce,
nastrouhme sr a smchme ho se strouhankou, mouku ochutme
muktovm okem, sol a pepem. Prsa obalme v mouce, vejci
a strouhance se srem. Na msle je osmame z obou stran
3 minuty z kad strany. Podvme s citrnem a celerem.

Na 2 porce
1 mrn nasolen sle; 24 ran brambory; 1 erven cibule;
stbla kopru; 4 pol. lce hoinho oleje; konopn semnka; sl
Dopedu v hmodi rozdrtme konopn semnka s hrubozrnnou
sol. Uchovvme v dobe uzaven ndob. Ran brambory omyjeme a vame spolu se stonky kopru 1015 minut. Mezitm sled
oistme a pn ho nakrjme na men kousky. Cibuli oloupeme
a nakrjme na tenk koleka. Vechny ingredience dme dohromady: na tal polome brambory nakrjen na pltky, sled, na
sled polome koleka cibule, vechno posypeme konopnou sol
a zalijeme olejem. Podvme k samohonce i k vodce.


1
1 ; 1 . . ; 2 . . ;
2 . . : 1 ; ; ,

,
. ,
, ,
. , , .
3
. .


2
1 ; 2-4 ;
1 ; ; 4 . . ;
;
.
.
, 10-15 .

. . : ,
, ,
, .
.

ikona 4 /2011

129

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 130

V tajence si petete rusk pslov

POBAVTE SE

130

ikona 4 /2011

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 131

POBAVTE SE

Rumunsk pslov: (tajenka)


ASPEKT RKA ERVOTO
SELNICE DRCE DESKA
DIKCE DIODA DOMEK
DYNAMO HEK HAVRAN
HLDKA HOK KNOE KAPLAN
KNEJP KOKOS KOMIKS
KONZUL KOIST KRIKET KRONIKA KOVKA KRKA LANKO
LSKA LKOICE LHKA
MISKA MOTK MOTIV NRAMEK
NROD NVNADA NEROSTOTVRA PRTY PELIKN POCTA
PODKOP POETA POKLUS
POAD PENOSKA PRUKA
PYAMO RAJE SEKAKA
SKUTENOST SLINA SOUTSKA
VODOJEM VOKL VOSKOVKA
VDEK VSTUP VYKUK
T sudoku

Lehk sudoku




















































Nejt sudoku










een:
ASPEKT RKA ERVOTO
SELNICE DRCE DESKA DIKCE
DIODA DOMEK DYNAMO HEK
HAVRAN HLDKA HOK KNOE
KAPLAN KNEJP KOKOS KOMIKS
KONZUL KOIST KRIKET KRONIKA
KOVKA KRKA LANKO LSKA
LKOICE LHKA MISKA MOTK
MOTIV NRAMEK NROD NVNADA
NEROST- OTVRA PRTY PELIKN
POCTA PODKOP POETA POKLUS
POAD PENOSKA PRUKA
PYAMO RAJE SEKAKA
SKUTENOST SLINA SOUTSKA
VODOJEM VOKL VOSKOVKA VDEK
VSTUP VYKUK
ikona 4 /2011

131

IKONA4-11_sazba 1/23/12 5:11 PM Strnka 132

Objednejte si asopis IKONA


pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci


s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze
manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm
esk poty. V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby.
Navc je rozsah a hmotnost dvoujazyn verze asopisu
vrazn vy ne v roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs
stle zdarma, museli jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn mete objednvat asopis po
jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K. Pklad: Mete si objednat 4 nsledujc
sla = zaplatte 4 x 28 K.

, .
,
. 2008
. ,
2007 .
,
.
.
28 . ,
4 4 x 28 .

Pokud si objednte zasln asopisu,


zskte tyto vhody:

,
:

100% jistota obdren asopisu.


Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm 100% :
stt, e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
. . , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna
sloenka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho
registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi
platb jako variabiln symbol a dle pi komunikaci s di- ( -) ,
stributorem v ppad poadavku zmn v odbru aso- ,
pisu (zmna adresy, potu odebranch vtisk apod.). variabilni
symbol (, ..)

OBJEDNAC LSTEK

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:


ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce


asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:


Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.


, .

132

ikona 4 /2011

Vydv esk nrodn fond kultury a.s.,


pod ztitou Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.

slo 4 / 2011 / ronk V.


fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
Grafika:
Milan Sldek
e-mail: grafik@ikonapress.info
Jazykov korektura:
Martina Koanov
e-mail: korektury@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
Ing. Igor Stelec
e-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Tel.:+420 603 555 603
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
e-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2
Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Webov strnky:
www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
Vydavatel:
esk nrodn fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
office@ikonapress.info
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
+420 603 555 603
NFK a.s.