You are on page 1of 132

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 1

OBSAH I
Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

22

Duchovn ivot I
N V T VA V L A D Y K Y A N T O N I J E Z B U L H A R S K P R AV O S L AV N C R K V E
I
VYSVCEN NOVHO CHRMU V BEROUN I
SVCEN NOV KAPLE V KLADN I .
M E T R O P O L I TA K R Y T O F V S O F I I I
PA S C H L N P O S E L S T V I
P O U D O PA E I
P O U T N C I P E D A L I J E H O V E S V AT O S T I B A R T O L O M J O V I P O S E L S T V S V. R O S T I S L A V A
I .
O F I C I L N N V T VA J E H O B L A E N O S T I S W Y I
VLADYKA KRYTOF SE SETKAL S HEJTMANEM HAKEM I

4
7
12
15
22
32
38
43
50

43

Slovensko I
V C H O VA V K R E S A N S K O M D U C H U A J E J V Z N A M I

Krtce I K
ivotn styl I
3 . M E Z I N R O D N F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S
I III ARCHAION KALLOS
E C H Y A M O R AVA M A J S V I K O N O P I S C E 5 . S T I 5 -

52
56

68
72

Tma I
LOUEN S VLADYKOU SERGIJEM I

78

Historie I
7 0 . V R O AT E N T T U N A R E I N H A R D A H E Y D R I C H A I 7 0 -

88

78

Pravoslavn msta I
C H R M P O V E N S V. K E V T B O E I

98

Ikony I
I K O N A S V AT C H C Y R I L A A M E T O D J E , 2 . P O L O V I N A 1 9 . S T O L E T
I , XIX .

102

Z Z R A K S V. J I S D R A K E M , 1 . P O L O V I N A 1 5 . S T O L E T , G T G , M O S K V A
I , XV ., ,

103

Svtci I
C T I H O D N M A X I M V Y Z N AVA I

104

Ze zahrani I -
M E Z I N R O D N F E S T I VA L A K A D E M I E P R AV O S L AV N H U D B Y I

110

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I

88

114

Z redakn poty I
P R V N A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E V K L AT O V E C H I
DOPIS PEDSEDY SENTU MILANA TCHA I A EA

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
P E D S TA V E N K N I H Y P R O F. V. A L E X E J E V A I . .
VYSVCEN NOVHO CHRMU V BEROUN I
V R O M O N A S T R U S V. V C L A V A A S V. L U D M I LY I . .
SVCEN NOV KAPLE V KLADN I
ARCHIJEREJSK BOSK LITURGIE NA LAZAROVU SOBOTU I
S V. A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E K V T N N E D L E I
S V. L I T U R G I E V E L K H O T V R T K U I
N O N PA S C H L N B O H O S L U B A I
PA S C H L N J I T N B O H O S L U B A I
BOSK LITURGIE SE SVCENM POKRM I
S V. A R C H I J E R E J S K L I T U R G I E V E L K P O N D L I
P O U D O PA E I
P O U T N C I U J E H O V E S V AT O S T I B A R T O L O M J E I
POMAZN NEMOCNCH I
KEST NA BLOU SOBOTU I
N V T VA J E H O B L A E N O S T I S W Y I
P I J E T V E LV Y S L A N C E M R U S K F E D E R A C E V R I
L I T U R G I E N A V E LV Y S L A N E C T V R U S K F E D E R A C E I
P I E T N A K T, O L A N S K H B I T O V Y I ,
DEN VTZSTV I
CHIROTONIE ARCHIMANDRITY SERGIJE I
LOUEN S VLADYKOU SERGIJEM I
D I A K O N S K C H I R O T O N I E O T C E B O R I S L AVA R U D I E I
V E E R U P L E I T O S T I 7 0 . V R O AT E N T T U N A R . H E Y D R I C H A
I 70- .
F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D E B N A K A D E M I E I
N V T VA N O V G O R O D U A S K A N Z E M U I
CHRMOV SVTEK V MOST I .
C Y R I L O M E T O D J S K S L AV N O S T I 2 0 1 2 I 2 0 1 2

124
126
128
130
6
8
10
14
16
18
20
24
26
28
32
34
36
41
42
46
63
64
66
70
76
82
87

98

104

96
108
111
112
120

3. strana oblky: Ikona rodinnho tst, 14. stolet, Byzanc


I 3 << >>, 14 ,
ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 2

PRAV SLOVO I

Foto: Jadran etlk I :

rvn nedli po svat Trojici si pipomnme ve vech naich


mstnch pravoslavnch crkvch nrodn svtce. Jsou mezi
nimi muednci i muednice, vyznavai i vyznavaky, ctihodn otcov i ctihodn matky, kte svou modlitbou
a osobnm pkladem posilovali ve ve a povzneli k Bohu. Svtci
slovanskch nrod maj nkolik spolench rys. Pedn je to
jejich trplivost, se kterou sneli vechna protivenstv, nemoci
a osobn ztrty. Nebouili se, nevytali, neosnovali pomstu, ale
trpliv nesli svj Bohem dan ivotn dl. Ve sv trplivosti se
podobali samotnmu Bohu Stvoiteli nebes i zem, kter ve z lsky
stvoil dobr. Proti emu vak koruna veho stvoen lovk postavil
vysokou hradbu sv pchy. Mnohokrt v djinch lidstvo nectilo
Bo d. Milujc Otec trpl a dodnes trp vechny nae lidsk
vzpoury proti Nmu a jeho svatmu Zkonu. V osob Syna Boho
Jee Krista vidme onu velikou laskavou Bo trplivost.
Nai nrodn slovant svtci se svmu nebeskmu Otci podobali
tm, e dovedli podobn trpliv snet vechna protivenstv osnovan proti nim zlmi lidmi. Pipomeme si jen ivotopis naeho
prvnho kesana Ivana (i Jana) eskho, poustevnka, kter se
tie modlil mnoho desetilet v hlubok jeskyni v dnenm Janu
pod Skalou nedaleko Berouna. Nic zlho nikomu nedlal a pesto
jej lid z nedalekho bvalho keltskho opida kamenovali, jenom
proto, e byl jin, e nebyl pohan, ale Kristv vyznava. Kdy mu
pozdji kne Boivoj utval la, jeho jedin zdroj obivy, neoboil

ikona 2 /2012

. ,
,
,
. .
, ,
, : , ,
, , ,
.
, , , , . .

.
.

.

, ,
.
( ) , ,
, , -- .
, , ,
, , , . , , ,
, ,
, , , . ,
,
, ,
.

. ,
, ,
.
, ,
. ,
.
.
,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 3

PRAV SLOVO I
se na nj s vitkami a nadvkami a nic od nho nechtl nhradou,
jenom, aby mu poslal knze, kter by jej vyzpovdal a podal mu
svat pijmn. S podobnou trplivost se setkvme i v ivotopise
svatho Serafma Srovskho, kter se za ty, je ho surov zbili,
modlil a prosil Hospodina, aby jim to odpustil a nepotal jim to
za hch.
Dalm spolenm rysem slovansk svatosti je hlubok pokora
a oddanost do vle Bo. Vidme ji napklad u svat Ludmily,
kter na hrad Tetn pijala a pohostila sv vrahy. Potom se la za
n modlit do hradn kaple, aby jim Bh odpustil. A kdy ji jejm
vlastnm tkem krtili, porouela se tie do vle Bo. Pokorn
byl tak i zmnn Serafm Srovsk. Hluboce se uklnl ped nvtvnky svho pbytku, a pokud mu sly staily, jim poskytoval
srden pohostinstv. Pokora pin kadmu nim nesrovnateln
pocit radosti. Upmn projevovan pokora dv lovku svobodu
a opravdov tst. Proto ctihodn Serafm Srovsk vechny zdravil
jsavmi slovy: Vstal z mrtvch Kristus! Radosti moje!
Spolu s trplivost a pokorou je u naich slovanskch svtc vdy
ptomn obtav a ve objmajc lska. Lsku k Bohu a k lovku
projevovali svtci neustle. Kad den se s lskou modlili za cel
svt a jeho zachovn, za pzniv poas, za hojnost plod zemskch
a za pokojn asy. Upmnou lsku projevovali ke svm ptelm
i k neptelm. Byli pipraveni se obtovat a obtovali se za sv
blin za sv bratry a sestry. Pineli obti krvav i nekrvav.
V letonm roce to bude 4. z sedmdest let, kdy takovou ob
pinesl novomuednk svat Gorazd, biskup esk a moravskoslezsk. Nevhal, kdy jeho brat duchovn otcov Vclav ikl
a Vladimr Petek spolu s kostelnkem Vclavem Ornestem a pedsedou sboru starch Janem Sonevenndem i leny jejich rodin byli
nacisty zateni, dt svj ivot za n vmnou. Tehdej mocn vak
jeho pn nesplnili. Svatho muednka spolu s ostatnmi podrobili
nelidskmu alovn v pankrck vznici a nakonec vechny popravili. S ctou a s obdiverm vzpomnme na velik projev lsky
ke svm blinm u vladyky muednka Gorazda. Ve svm ivot
naplnil slova Pna Jee Krista, e nikdo nem vt lsku ne
ten, kdo polo ivot za sv ptele(Jan, 15, 13).
Bezesporu obtav lska k Bohu a lovku je tm nejkrsnjm
spolenm rysem svtc naich slovanskch nrod. Jako zn
vzor tto lsky vidme tak svatho Vclava, kter se podle dochovanch slovansky psanch ivotopis nestydl okopvat vinici a lisovat vno k Bosk liturgii, vlastnma rukama pci prosfory nebo
navtvovat chud a bezmocn, kte potebovali pomoci. Podobn
svdectv lsky k Bohu a lovku najdeme u vech naich svtc.
Vichni se podobali v lsce svmu nebeskmu Otci. Nebo Bh
tak miloval svt, e dal svho jedinho Syna, aby dn, kdo v nho
v, nezahynul, ale ml ivot vn (Jan, 3, 16).
Svtci byli i ivotnmi vzory naich pedk. Jejich spolen rysy se
staly postupn charakteristickmi i pro vtinu pravoslavnch slovanskch nrod. Dodnes obdivujeme pslovenou slovanskou
pohostinnost. Setkvme se s jejmi projevy zvlt na vchod od
Prahy a obdivujeme, jak dokou pijmout a pohostit pchoz
i tam, kde nen dn pozemsk bohatstv. irok milujc slovansk
srdce zatm nezahubila dn ideologie nebo filozofie.
Ve svtle odkazu naich nrodnch svtc si meme poloit otzku.
Dokeme se jim podobat? Dokeme bt trpliv jako oni? Dokeme bt pokorn a proto i astn? Mme lsku, kter se doke
obtovat pro druh? Odpov hledejme kad sm. Nestyme se
bt i v dnen spotebn spolenosti, kter chce mt vechno hned
a v nejlep kvalit, lidmi trplivmi a pokornmi. Nakonec vichni
vme, e n ivot je bez projev obtav lsky pust a przdn.
Kdybych mluvil jazyky lidskmi i andlskmi, ale lsku bych neml, jsem jenom dunc kov a zvuc zvon(1 Kor, 13, 1).
metropolita Krytof

, .
.
.
: , !.

.
.
,
,
.
, .

.
,
, -.
,

, , ,
, .
, .
, , .


. -
, ,
(,15,13).

.
, , ,
,

, .
.
.
, , , , (, 3,16)
.
. .
,
,
, .
.

: ?
? ? ,
?
.
,
, .
,
. ,
, -
(1, 13,1).

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 4

DUCHOVN IVOT

Na pozvn Jeho Blaenosti metropolity


Krytofa picestoval v ter 28. nora 2012
Jeho Peosvcenost vladyka Antonij, biskup
konstantinsk, vik Jeho Vysokpeosvcenosti Simeona, exarchy Bulharsk pravoslavn crkve pro Stedn Evropu, v podveernch hodinch do Prahy. Nsledujc den
29. nora spoluslouil s vladykou metropolitou, mstnm duchovnm sprvcem mitr.
prot. Vasilem Stojkou, mitr. prot. Mgr. Jnem Novkem, prot. Mgr. Plamenem Todorovem, arcidikonem Vasilem Buukem,
protodikonem Vasilem erepkem a di-

konem Vitalijiem Pipaem prvn leton sv.


liturgii Pedem posvcench Dar v chrmu
Zvstovn pesvat Bohorodice Na Slupi v
Praze 2. Po sv. liturgii byl vladykou metropolitou obdarovn ikonou sv. Rostislava,
knete velkomoravskho. Odpoledne pak
etl Velik postn knon sv. Ondeje Krtskho v chrmu sv. Nikolaje v Praze 6 Bubeni.
Ve tvrtek 1. bezna v 11:00 se modlil spolu
s metropolitou Krytofem a dalmi duchovnmi panychidu za padl v osvobozeneck
vlce na konci 19. stolet v katedrlnm

chrmu sv. Cyrila a Metodje v Resslov ul.


v Praze 2, kterou vedl prot. Mgr. Plamen
Todorov. Panychidy se astnila tak Jej
Excellence charg affaires bulharskho
velvyslanectv pan Elena Dimitrovova
spolu s kulturn attach pan Gorjanou Lenkovou. Odpoledne se vladyka Antonij spolu
s otcem Plamenem zastnil kulturnho
psma k oslav sttnho svtku ve spoleenskm stedisku Bulharsk republiky. Nvtva pispla k upevnn vztah mezi naimi bratrskmi crkvemi.

Nvtva vladyky

Antonije
z Bulharsk pravoslavn crkve




28.02.2012
, , ,
- -, - .
,
. . , . .
, . , ,
-

ikona 2 /2012

(Na Slupi
-2)
. . , .

.
(Buben , -6).
1.03.2012 11.00
.
(Resslov, -2). ,

19 . .


.

,
.


.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 5

FOTOREPORT

Nvtva
vladyky Antonije
z Bulharsk pravoslavn crkve
Chrm Zvstovn
pesvat Bohorodice, Praha
28. 2. 2012


,
28. 2. 2012

J. P. vladyka Antonij a mitrof. prot. Jn Novk I


. .

J. P. vladyka Antonij, biskup konstantinsk, vik J. V. Simeona, exarchy


Bulharsk pravoslavn crkve pro Stedn Evropu a prot. Plamen Todorov I
, , ,
.

J. B. metropolita Krytof I

Po sv. liturgii byl J. B. metropolitou Krytofem obdarovn ikonou


sv. Rostislava I
.

ikona 4 /2011

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 6

FOTOREPORT

Pedstaven knihy
prof. V. Alexejeva
Pravoslav:
dialogy
a osobnosti
Praha
29. 2.2012

. .
:

29. 2.2012

J. P. vladyka Antonij, biskup konstantinsk, J. B. metropolita Krytof, prof. V. Alexejev, prezident Fondu jednoty pravoslavnch nrod I
, , . . ,

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 7

DUCHOVN IVOT
Dne tetho bezna roku 2012 v ivot velk
pravoslavn rodiny msta Berouna, je le
30 kilometr od Prahy, ale i v ivot vech
vcch eska dolo k vznamn udlosti
- dle pravoslavnho obadu byl vysvcen
chrm Zvstovn pesvat Bohorodice, jeden z stednch chrm msta, kter nm
na pt let poskytli katolci k bezplatnmu
vyuit. Modlitby a obady bhem bohosluby vykonal Jeho Blaenost metropolita
Krytof, po em se slouila liturgie, j se
zastnilo 12 kn z prask eparchie
a mnostv vcch z Berouna i odjinud.
Obyvatel msta se pili podvat na slavnost,
a dokonce i ti, co maj k crkvi daleko, pociovali ve svm srdci stejnou upmnou radost
jako vc pi pohledu na dstojnost, slavnostnost a obadnost tto duchovn udlosti.
Prvn pravoslavn bohosluba v Beroun se
konala 17. dubna roku 2009 v chrmu pi
mstsk nemocnici, co byla tak vjimen
udlost, pihldneme-li k laickosti a k ateismu soudob spolenosti. Pi nemocnici byl
oteven pravoslavn chrm, zasvcen sva-

tm litelm Kosmovi a Daminovi, nezitnkm a divotvorcm. Spolu se svatm litelem Panteleimonem, svatm Krem a Janem a zstupem dalch svatch, kterm se
dostalo zvltnho poehnn lit nemocn,
jsou svat Kosma a Damin nebeskmi patrony medicny, lka a vech nemocnch.
Nemocnice se nachz na kraji msta, a proto
jerej Roman Hajdamaenko na dost vcch usiloval, s poehnnm metropolity
Krytofa, o nalezen msta pro bohosluby v
centru msta. Tento blah in byl korunovn
spchem - podailo se domluvit se s katolky
o vyuit celho chrmu, kter se dokonce
nachzel pmo v centru msta. Velk poklona pat jereji Romanu Hajdamaenkovi
za jeho pastskou innost v Beroun a za
vechno prvn a administrativn jednn
nutn k vyzen potebnch dokument.
Prestol darovala crkevn obec pi olanskm
chrmu Zesnut pesvat Bohorodice, ertvennik - dejvick crkevn obec pi chrmu
Svatho Mikule. Penosn ikonostas
a svcny darovala prask crkevn obec pi

Vysvcen novho chrmu


v Beroun

2012
, 30 ,
, ,
,

.


,
,
12
,
, .

, ,
, , , ,
.
17 2009
,
,

.


, . ,
,
, ,
, , .

, , ,


.
: ,
.

- .
, - .

(. ).

chrmu Zvstovn pesvat Bohorodice (ul.


Na Slupi). Jsou zde i dal pklady milosrdenstv a obtavosti vi berounsk pravoslavn komunit, avak samotn drci prosili
o zachovn anonymity. Takovm zpsobem, stylem od kadho trochu probh
vznik novch crkevnch obc v esku, jako
v dvnch apotolskch dobch, na zklad
nezitnosti a lsky.
Slova dk pat i seste Tan, je pracuje
v metropolii, za pomoc s eenm mnoha
duchovnch kol, tkajcch se ivota
mlad crkevn obce. Je to citliv a pozorn
ena, j crkevn ivot eparchie nen lhostejn, a jakoto pravdymilovn lovk bere
een rznch duchovnch a organizanch
otzek jako svou srden zleitost. Obas
njakou zleitost tak zjevn a hluboce prov, e tyto emoce psob stejnou silou jako
hlubok modlitba. Hluboce se Vm klanme, "mmo Tano".
Mnoho sil vynakld Jeho Blaenost metropolita Krytof obecn, kdy duchovn
vede a d crkevn ivot v eskch zemch
a na Slovensku, ale tak pokud jde o konkrtn organizan a pastsk zleitosti
berounsk pravoslavn obce. Citliv a pozorn arcipastsk pe jako dsledek ivota v Kristu vede k dobrm vsledkm na
poli Bo psobnosti.
protojerej Oleg Machnv
,
. ,
,
.
, ,

, . ,
,
, .
,
.
, .

,
,
-
.

.

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 8

FOTOREPORT

Vysvcen
novho chrmu
v Beroun
Chrm Zvstovn pesvat
Bohorodice
3. 3. 2012

3. 3. 2012

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 9

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:53 AM Strnka 10

FOTOREPORT

Vro monastru
sv. Vclava
a sv. Ludmily
Louky
17. 3. 2012

.
.

17. 3. 2012
Pedstaven monastru matka igumena Valentna I

10

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 11

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

11

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 12

DUCHOVN IVOT

Sobota 23. bezna tohoto roku zape se do


kroniky Pravoslavn crkevn obce v Kladn
zlatmi psmeny. Slunen den pilkal do
Kladna mnoho poutnk z rznch konin
pravoslavnho svta. Hlavnm dvodem jejich nvtvy byla svat archijerejsk liturgie. Na ndvo kaple Jeho Blaenstva Krytofa, arcibiskupa praskho, metropolitu
eskch zem a Slovenska uvtal pedstaven
kladensk crkevn obce jerej Ing. Mgr. Roman Hajdamaenko s duchovnmi Prask
pravoslavn eparchie a ze zahrani: mitr.
prort. Vasyl Stojka prask okrun protopresbyter, mitr. prot. Mgr. Jan Polansk
plzesk okrun protopresbyter, mitr. prot.
Nikolaj Onulenko eskolipsk duchovn,
mitr. prot. Pavel Celi pedstaven chrmu
svatho Mikule v Praze 6, prot. Plamen
Todorov pedstaven bulharsk crkevn
obce v Praze, prot. Michail Hryha du-

chovn sprvce z Jablonce nad Nisou, knz


Even ervinsk duchovn sprvce z Mukaova, knz Mykola Popovy duchovn
sprvce z Chebu a prot. Michail aban
z Ukrajiny, metropolitn arcidikon Vasyl
Buuk, protodiakon Mgr. Vitalij Pipa
z Prahy a protodiakon Vasyl erepko editel nedln koly svatch Vclava a Ludmily v Praze. Mezi vzcnmi hosty tto historick udlosti byl primtor bulharskho
msta s doprovodem, prezident ruskho
vzdlvacho fondu prof. Komkov Sergej
Konstantinovi, Ing. Tatiana Stelcov tajemnice ekonomickho odboru sted na
crkve a mnoz dal vzcn host a poutnci.
Chrm byl peplnn, a proto mnoz zstali
u otevench oken vn kaple a spolu s ostatnmi se vroucn modlili.
Na vod bohosluby vladyka Krytof vykonal svcen kaple svatho proroka Elie

Svcen

petnm osobit modlitby k sesln Ducha Svatho na nov svatostnek a pokropil


ji a vechny ptomn svcenou vodou. Boskou liturgii zpval pravoslavn pveck
sbor z esk Lpy pod taktovkou kladensk
dirigentky Neonily Fleissigov. Po malm
vstupu vladyka metropolita Krytof vyznamenal otce Romana Hajdamaenko prvem
noen zlatho ke. Bhem bohosluby
prot. Mychal Hryha zpovdal vechny zjemce, a proto u svatho Pijmn bylo nejenom hodn dt, ale i dosplch. Ve svm
kzn vladyka metropolita Krytof zdraznil vznam budovn novch pravoslavnch svaty pro poteby pravoslavnch vcch, kte zde nachzej toit od
kadodennch problm a dostvaj pod
stechou chrmu Boho duevn tchu
a tlesn pokoj. Viditelnm dkazem ptomnosti milost Bo a poehnn Jeho Bla-

nov kaple

v
Kladn


23
.


.
.
,
,


,

: . .
, . . , .
.
. , . .

6, .
, .
- . -, ,
-
, ,
, .

12

ikona 2 /2012

-
.
,
,

.
. ,

, .

.

.
. .
.
.
,

, .

, ,
.

,

.

.

,
,
.

,
.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 13

DUCHOVN IVOT

ennosti Krytofa na nae crkevn obce zstala jako jeho osobn dar, starobyl ikona
pesvat Bohorodice, kter nala sv dstojn msto na svatm prestolu. Na zvr
bohosluby metropolitn arcidikon Vasyl
Buuk byl vyzvn metropolitou Krytofem
zazpvat vem ptomnm mnoholet.
Po bohoslub nsledovalo mal oberstven pro duchovenstvo a vzcn hosty
a na ndvo bylo pipraveno postn pohotn pro vechny poutnky.
U svtenho stolu otec Roman podkoval
Pnu Bohu za Jeho hojnou milost, kterou
On sesl na kladenskou crkevn obec.
Zvltn podkovn jmnem kladenskch
pravoslavnch vcch vyjdil pedstaven

crkevn obce vladykovi metropolitovi Krytofu za jeho arcipastsk poehnn k realizaci vstavby kaple svatho proroka Elie
v Kladn. N Bohu mil zmr se podailo
realizovat dky manelm Vladimru a Tatian Milnyenko z Kladna, rodin bratra
Mykolo Lemko z Prahy, bratru Sotiriosovi
Zavalianisovi z Berouna, Danielu Tanneru
z Bratislavy, Denisu Evcycheviu z Moskvy,
rodin Gridinch z Prahy, rodin Slavitovch z Berouna, rodin Vaninch a Palukovch z Kladna a mnohm dalm dobrovolnm pomocnkm. Skuten s pomoc
Bo a obtavch lid se nm podailo vytvoit pekrsn msto k oslaven Boha
v pravoslavnch bohoslubch. Ji te vi-

dme, e nae nov kaple pro cca 50 lid nebude stait pro vechny zjemce o ast na
pravidelnch pravoslavnch bohoslubch,
a proto budeme pokraovat v pestavb
a rozen naich bohosluebnch prostor.
Prosme Hospodina, svatho proroka Elie
patrona na crkevn obce, metropolitu
Krytofa a vechny pravoslavn kesany,
aby i nadle podporovali na snahu zvelebit
kladenskou kapli k vt slv svat pravoslavn crkve.
Tme se na dal modlitebn setkn, kter
se chyst na 2. srpna tohoto roku, v den
chrmovho svtku. Touto cestou Vs srden vechny zveme.
jerej Ing. Mgr. Roman Hajdamaenko,
duchovn sprvce PCO v Kladn

.


,
,
, , ,
, ,
. ,



. ,
50

,
. , -
,



.
, 2- , ,
.
,
.

ikona 2 /2012

13

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 14

FOTOREPORT

Svcen
nov kaple
v Kladn
Pravoslavn kaple
svatho proroka Elie
24. 3. 2012





24. 3. 2012

14

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 15

DUCHOVN IVOT
Na pozvn patriarchy bulharskho Maxima
navtvil vladyka Krytof ve dnech 19. a
23. nora 2012 Sofii. S nejstarm patriarchou pravoslavnho svta Maximem, kter
se letos dov 98. let, jednal o otzkch
vzjemnch duchovnch a kulturnch
vztah. Patriarcha mnohokrt navtvil
Prahu, kter na nho hluboce zapsobila.
S dojetm vzpomnal na pedstavitele tehdy

eskoslovensk ekumeny a vdn pijal pozdravy od duchovnho otce metr. mitr. prot.
ThDr. Jaroslava uvarskho, Ph.D., editele
Prask pravoslavn eparchie a duchovnho
sprvce prask katedrly sv. Cyrila a Metodje, na kterho vzpomn jako na jednoho z velmi obtavch pravoslavnch duchovnch a pedstavitel ekumenickho
hnut.

Metropolita Krytof

v Sofii



19 23
2012 . . ,
98 ,
.
,
.
. -

. . ,
,
. ,

.
, ,
.

Vladyka Krytof bhem svho pobytu navtvil pedsednictvo vldy Bulharska a setkal se s editelem Odboru crkv panem
Emilem Velinovem. Hlavnm tmatem ptelskho rozhovoru byly otzky spojen
s postavenm pravoslavn crkve a ostatnch
crkv v Bulharsku a ppravou oslav 1150.
vro pchodu svatch Cyrila a Metodje
na Moravu a nsledn pijet kesanstv
Slovanskmi nrody, vetn nrodu bulharskho.
Ostatn as sv nvtvy v Sofii vnoval vladyka Krytof akademick pd. Pednel
na Sofijsk universit svatho Klimenta
Ochridskho o Diptych pravoslavn crkve, dle pak o Autokefalit a souasnm
ivot Pravoslavn crkve v eskch zemch
a na Slovensku.
Dle pak se zastnil jako estn host zasedn vdeck rady Teologick fakulty za
pedsednictv jejho dkana prof. Alexandra
Omarchevskho, Ph.D. Sofijsk teologick
fakulta ji del dobu spolupracuje s na
Pravoslavnou bohosloveckou fakultou
v Preov a letos zan vdecky spolupracovat tak s Husitskou teologickou fakultou
UK v Praze. Profesoi a studenti vyjdili
zjem o nae oslavy cyrilometodjskho vro a rdi by picestovali jako poutnci do
Mikulic.

, ,

1150

, .

. . ,
: ,


.

. .. . .

. -

- , .

ikona 2 /2012

15

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 16

FOTOREPORT

Archijerejsk bosk
liturgie na
Lazarovu sobotu
v den chrmovho svtku
Chrm Zvstovn pesvat
Bohorodice, 7. 4. 2012


, 7. 4. 2012

16

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 17

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

17

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 18

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk
liturgie
Kvtn nedle
Chrm Zesnut pesvat
Bohorodice na Olanech
8. 4. 2012


,
8. 4. 2012

18

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 19

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

19

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 20

FOTOREPORT

Sv. liturgie
Velk tvrtek
a umvn nohou 12 knm
Chrm Zvstovn pesvat
Bohorodice, Praha
12. 4. 2012


12

,
12. 4. 2012

20

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 21

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

21

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 22

DUCHOVN IVOT

PASCHLN POSELSTV
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku
Vstal z mrtvch Kristus!
Vstal z mrtvch Kristus, smrt smrt pekonal a jsoucm ve hrobech, ivot daroval.
Christos voskrse iz mrtvych, smrtiju
smr poprv, i sim vo grobch ivot darovv. (tropar Paschy).
Milovan duchovn otcov, brati a sestry
v Kristu!
Pravoslavn crkev oslavuje v bohoslubch
Kristovu Paschu jako nejvt svtek:
Zmrtvchvstn Syna Boho, naeho Spasitele Jee Krista.
Po svm slavnm vzken se Je Kristus
nsledujcch tyicet dn do Nanebevstoupen zjevoval apotolm, hovoil o Bom
krlovstv a dal jim pkaz: Jdte ke vem

nrodm a zskvejte mi uednky, ktte


je ve jmnu Otce i Syna i Ducha svatho a
ute je, aby zachovvali vecko, co jsem vm
pikzal. A hle, j jsem s vmi po vecky
dny a do skonn tohoto vku. (Mt 28,
19-20; Sk 1,3)
Apotolov po pijet milosti Ducha svatho
v den svat Padestnice zaali s duchovn radost hlsat o vzken Jee Krista a o vem,
eho byli svdky v dob Jeho psoben na
zemi. S nekonenou lskou plnili vechny
pkazy svho Uitele a Vldce pro povznesen vech nrod (Sk 1, 2-9; 2, 1-4,24, 32,38).
Jejich zsluhou se tato zvst dostala do celho svta, kde si nala sv nsledovnky,
kte poslechli hlas Krista Spasitele a dle
pokraovali v dle en svtla a pravdy svatho evangelia.

Takovmi byli i nai vrozvstov svat


apotolm rovn Cyril a Metodj, kte na
zklad prosby sv. Rostislava z roku 862 pili z Byzance Konstantinopole do naich
zem, aby hlsali a piblili zvst o Kristov
vzken i naim pedkm.
Od tto udlosti uplynulo letos 1150 rok,
proto Pravoslavn crkev v eskch zemch
a na Slovensku vyhlsila rok 2012 Rokem
sv. Rostislava a nsledujc rok 2013 by ml
bt Rokem svatch brat Cyrila a Metodje.
Vme, e tyto historick udlosti oslav
cel nae crkev v plnosti a s patinou zodpovdnost a zanech tak odkaz a svdectv
pro budouc pokolen.
Pi tto pleitosti nm dovolte, abychom
Vm vem, otcm duchovnm, i Vm, brati
a sestry, upmn podkovali za projevenou



!
,

!.
,
!

-

22

ikona 2 /2012

: , .
,
,
,
. , ,
: , ,
,
, ;

, . ( 1,3; . 28,19-20)

,
,
.
, , ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 23

DUCHOVN IVOT
oddanost a za vyznn prav vry v Boha a
tm i projeven lsky k pravoslavn crkvi,
kter jste uinili pi poslednm povinnm
stn obyvatel. Bylo to opravdov vyznan
vry v Krista ped svtem ve smyslu slov samotnho Jee Krista: Kad, kdo se ke
mn pizn ped lidmi, k tomu se i j piznm ped svm Otcem v nebi. (Mt 10,32)
Vme, e tento V bohulib in prohloub, zachov a upevn posvtn odkaz

svatch vrozvst Cyrila a Metodje a svatho knete Rostislava.


Milovan!
Pravda Kristova vzken je zkladem naeho vzken z mrtvch a vnho ivota.
Uchovvejme si ve svch srdcch duchovn
hodnoty pravoslavnho kesana spovajc
v modlitb srdce k vemohoucmu Hospodinu Bohu a vem svatm a v upmn lsce
k blnmu; bume vzorem milosrdenstv,

dobroty, trplivosti, bratrstv, souit a vzjemn pomoci, ve ve a lsce, s istm svdomm pistupujme ke svatmu pijmn
Kristovch tajin na odputn hch a v nadji na vn ivot.
Milost Vm vem, pokoj a vn ivot od
Boha Otce, Ducha svatho a naeho vzkenho Pna a Spasitele Jee Krista.
V pravd vstal z mrtvch!
Pascha Kristova 2012
+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
+ Jn,
arcibiskup preovsk a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Tichon,
biskup komrensk,
pomocn biskup pro preovskou eparchii
+ Jchym,
biskup hodonnsk, pomocn biskup
pro olomoucko-brnnskou eparchii

, ,
,
, . ( 1,
2-9; 2, 1-4,24, 32,38).
,
,

.

, 862 .
, ,
.
1150 ,

2012 ,
, 2013
.
,
,

.

,
,
, ,
, ,
,
.
,
: ,
,
(, 10,32). ,
,

,
.
!

.

,
.
, , , . , -



.
,
,

.
!
2012
+ ,
,

+ ,

+ ,
-
+,
-
+ ,
,


+ ,
,
-

ikona 2 /2012

23

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 24

FOTOREPORT

Paschln
bohosluba
Chrm Zesnut pesvat
Bohorodice na Olanech
14. 4. 2012


,
14. 4. 2012

24

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 25

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

25

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 26

FOTOREPORT

Paschln
bohosluba
Chrm sv. Mikule
na Staromstskm nmst
15. 4. 2012

.

15. 4. 2012

26

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 27

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

27

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 28

FOTOREPORT

Paschln bosk liturgie


se svcenm
velikononch
pokrm
Chrm Zvstovn pesvat
Bohorodice, Praha
15. 4. 2012


, , 15. 4. 2012

28

ikona 2 /2012

Diakon Lubomr Bajcura a J. B. metropolita Krytof I


IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 29

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

29

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 30

FOTOREPORT

Sv. archijerejsk
liturgie
Velk pondl
Chrm sv. Nikolaje
v Praze 6-Bubeni
16. 4. 2012

.
6
16. 4. 2012

30

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 31

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

31

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 32

DUCHOVN IVOT

Pou do Pae
Na Velikonon pondl Svtlho tdne se
z vle Pn nae skupina poutnk vypravila
na poutn cestu do Pae, kde jsme pedali
Velikonon poselstv J. B. metropolity Krytofa Arcibiskupovi Komanskmu Gabrielovi, jeho sdlo se nachz v Pai.
Je teba se zmnit, e ve Francii se nachz
po Svat Hoe Athos a Palestin, nejvt
poet kesanskch relikvi. Mezi nejcennj a nejbli srdci kadho kesana pat
tyto:
Kristova trnov koruna
Devo ze Svatho ke a Kristv heb,

Nachov pl Spasitele,
st roucha Pesvat Bohorodice,
st hlavy sv. Jana Ktitele,
Hlava sv. M Magdaleny,
Ostatky sv. Anny, matky Panny Marie,
Ostatky Sv. Genevieve Pask.
V oficilnm prvodci pro poutnky jsme
objevili 23 svatch mst a to jet musme
vzt do vahy, e svho asu byla v rmci
revolunho boje s tmstvm st relikvi
nenvratn zniena, schrnky byly vyrabovny a obsah splen.

Navzdory silnmu deti se nae skupina na


Svtl ter objevila v Pai v Bohosloveckm institutu sv. Sergie (Saint Serge Institut
de Thologie Orthodoxe). Ihned jsme vyhledali vladyku Gabriela, ktermu jsme v ptomnosti student bohoslov pedali poselstv a pozdravy od J. B. metropolity Krytofa.
Pot jsme byli seznmeni s duchovnmi
a mstnmi farnky.
Ve stedu jsme byli na svten liturgii ve
chrmu sv. Sergije Radonskho pi Bohosloveckm institutu. Archijerejskou slubu slouil arcibiskup Komansk Gabriel
spolen s vladykou Antonijem, biskupem
konstantijskm a doprovodu sedmi kn
a za ptomnosti velkho potu vcch.
Bhem bohosluby byl vysvcen na knze
otec Jan Karageorgievi z Bulharska, kter
je v souasn dob studentem Bohosloveckho institutu. Liturgick sluba byla velmi
slavnostn a zanechala v ns pocit skuten
jednoty a sobornosti ve Svatm Duchu.
Tento povznejc pocit ns neopoutl po
celou dobu pobytu ve Francii.
Protojerej Nikolaj Ozolin, znm bohoslovec a past, profesor a tm legendrn
, ,


,
.
,
.
:
,




. ,
. , ,
.


32

ikona 2 /2012


23 , -

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 33

DUCHOVN IVOT
osobnost Bohosloveckho institutu, nm
vnoval svj as a zodpovdl vechny nae
zvdav dotazy.
Arcibiskup Gabriel nm vyel vemon
vstc, podal jednoho z farnk, bratra
Igora, aby ns doprovzel po mst a v ptek, na svtek ikony Bohorodice zvan ivotodrn pramen ns pozval na liturgii do
katedrlnho chrmu sv. Alexandra Nvskho.
Na Svtl ptek jsme byli v chrmu ji od
rna. Hospodin mi prokzal velikou milost
tm, e jsem mohl spoluslouit pi liturgii
a po posvcen vody jsem na poest svtku
ivotodrnho pramene sml pokropit svcenou vodou olt a cel chrm.
Po skonen bohosluby ns vladyka pozval na faru, do dvoupatrov budovy vedle
chrmu, kde nm nabdl mal oberstven.
Takov setkn jsou nezapomenuteln,
protoe ns sbliuj v Duchu Svatm, umouj bli vzjemn poznn a vmnu
zkuenost, napomhaj sjednocen vcch, kte ij v rznch evropskch zemch.
Jeliko jsme na celou cestu mli pouh tyi
dny, nebylo mon navtvit vechna msta,
kter jsme pvodn chtli, ale zato jsme se
potkali s dobrmi lidmi a podili si vzcn
knky pro poutnky v jedinm ruskm
knihkupectv v Pai.

.
, , .
, .

.

,
.

,
. ,
. .
, , ,
,
,

Pochopili jsme, e piblit se ke Spasiteli,


setkat s Kristem meme kdekoliv na zemi,
dokonce i v Pai, pokud o to lovk
upmn usiluje. Dva poutnci z na skupiny
poprv v ivot pili ke zpovdi s pevnm
odhodlnm zmnit svj dosavadn ivot. S
vdomm vlastn nemohoucnosti se obrtili

ke Kristu, pijali jeho peist Tlo a drahocennou Krev bhem Svatho Pijmn.
Zvrem bych chtl jet dodat, e mi Hospodin umonil cestovat se skupinou, v n
prmrn vk byl 22 let.

.
, ,
, ,
,

.

. ,
,

,
, .

,
,
. , ,
, -

.


, ,

.
,
,
,
,
.



. , ,
.
,
, 22 .

protojerej Oleg Machnev

ikona 2 /2012

33

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 34

FOTOREPORT

Pou
do Pae
Francie
18.19. 4. 2012

18.19. 4. 2012

J. P. vladyka Antonij, biskup konstantinsk a J. V. arcibiskup komansk


Gabriel I ,

34

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 35

FOTOREPORT

J. P. vladyka Antonij, biskup konstantinsk a prot. Nikolaj Ozolin, znm


bohoslovec, past a profesor I ,
. , ,

J. V. arcibiskup komansk Gabriel I

ikona 2 /2012

35

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 36

FOTOREPORT

Poutnci u Jeho
Vesvatosti
Bartolomje,
arcibiskupa Konstantinopole,
Novho ma a ekumenickho
patriarchy
Istanbul, 10.14. 5. 2012

,
,

, 10.14. 5. 2012

Audience u Jeho Vesvatosti Bartolomje I

Bohosluba ve Fanaru Jeho Vesvatost Bartolomj a J. B. metropolita Krytof I

36

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 37

FOTOREPORT

Fanar poutnci s generln konzulkou R v Istanbulu PhDr. Irenou Krasnickou I -


Pedn poselstv Sv. Rostislava po 1150 letech I . 1150

ikona 2 /2012

37

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 38

DUCHOVN IVOT

Poutnci Pravoslavn crkve v eskch zemch


a na Slovensku pedali Jeho Vesvatosti
Bartolomjovi historick
poselstv sv. Rostislava po 1150 letech
na nejvy rovni ikonick zobrazen
poselstv pedval metropolita Krytof pmmu nstupci svatho Fotia, Jeho Vesvatosti Bartolomjovi, kter v souasnosti
nos titul arcibiskup konstantinopolsk
Novho ma a ekumenick patriarcha.
Rok 2012 vyhlsila Pravoslavn crkev
v eskch zemch a na Slovensku rokem
sv. Rostislava, aby zdraznila, e bez jeho
aktivn asti by nebylo sv. Cyrila a Metodje ani na sttnosti v dnen podob.
Tento rok pedchz velkm oslavm v roce
ptm, pipomnajcm pchod sv. Cyrila
a Metodje, jejich celosttn zatek je
plnovn na tradin pou na crkve do
Mikulic 25. 5. 2013.
Oficiln pou z poven metropolity
Krytofa vedl arcibiskup michalovsko-koick Ji, kter skupinu v potu 30 poutnk z cel esk a Slovensk republiky

Ve dnech 10.14. kvtna 2012 se konala


pou do Konstantinopole dnenho Istanbulu podan Pravoslavnou crkv v eskch zemch a na Slovensku v tradin spoluprci s obanskm sdruenm svatho
Mikule.
Tuto cestu lze prvem nazvat historickou
a jednou z nejvznamnjch pout na
crkve vbec, nebo jejm hlavnm clem
bylo pipomenout historick pedn poselstv sv. Rostislava konstantinopolskmu
patriarchovi Fotiovi, kter ped 1150 lety
vyslal k byzantskmu csai Michalovi III.
posly s nabdkou uzaven vojenskho
a kulturnho paktu, v jeho rmci dal
o vysln uitel mision pro velkomoravsk lid. Na zklad tto prosby inicioval patriarcha Fotios misii vedenou soluskmi bratry Konstantinem-Cyrilem
a Metodjem. Toto pipomenut probhlo
10 14 2012 ,
,
, .
. ,
,

.
. 1150
III

, - .


- .

: ,
,

, ,
(
) .
2012
. , ,

, .
,
. ,


25.5.2013.


- , , 30
20- .
,

,
.


,
,
,




. 1150
,
38

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 39

DUCHOVN IVOT

provedl zkoutmi tm 20milionovho


msta.
Na letiti ns ji ekala prvodkyn Despina, potomkyn pvodnch ek, tajcch dnes v Istanbulu ji jen nepatrn
zlomek. Prvn veer se nesl v duchu seznamovacm jak mezi poutnky, tak
s konkrtnm mstem pobytu a jeho monostmi, tureckou kuchyn s nekonenm
potem chod a vbec s celkovou atmosfrou tto zem.
Nsledujc den ns ji ekal nabit program. Jelo se do starho msta, kde je nejvt koncentrace byzantskch a osmanskch pamtek. Nejprve jsme pod palbou
otzek a nabdek kninch prvodc a jinch cerepetiek od mstnch prodvajcch zhldli hipodrom, kter kdysi slouil
jako sportovn arna. Nsledn jsme zamili k Modr meit, pochzejc z 16.
stolet, je mla pedt slavn chrm Bo
Moudrosti, a pokraovali dle do sultnova
palce Topkapi, ztlesujcho slu a pokrokovost stedovk Osmansk e. Posledn zastvkou ped obdem byl snad
nejvce oekvan symbol Istanbulu a Byzantsk e, Hagia Sofia chrm Bo
Moudrosti, tm po 10 stolet nejvt
kesansk chrm a tak hlavn centrum
vchodnho kesanstv. V souasnosti tato
vznamn budova neslou bohuel ji ani

jako chrm, ani jako pozdji po pdu byzantsk e meita, ale jako obyejn muzeum. Pesto vak, nebo mon prv
proto, nvtva v tomto historicky duchovn tak silnm mst zanechala v poutncch siln zitky. Dle soudu vech poutnk (ale i objektivnch dkaz vdc)
Modr meita, kterou nechal postavit sultn Ahmed I., nepedila v dnm smru
,,Justininovu Hagiu Sofiu, i kdy to sul-

tn pesn tak zamlel, a postavil ji proto


k porovnn pmo naproti tomuto kesanskmu chrmu.
Po obd nsledoval klenot byzantsk kultury, kter dle mnohch zastnil i samotnou Hagiu Sofiu chrm Chora, v nm
se zachovaly vskutku jedinen historick
fresky, je zobrazuj vjevy mj. apokryfnch
evangeli, ale tak velmi dobe znm ikony
Spasitele a Bohorodice, kter slouily jako
pedobraz nm v dnen dob znmch
byzantskch ikon. Tento chrm pat k nejdleitjm kesanskm pamtkm celho svta a jen mlokomu se chtlo po
prohldce tento duchovn nabit skvost
opustit.
Veer jsme pi prochzce obdivovali krsu
osvtlenho Istanbulu, kterou nkte z ns
zavrili posezenm v tavern pod mostem
a i pes vladykova varovn jsme okusili
mstn vyhlenou specialitu rybiku
v housce.
V sobotu ns ji ekala nvtva Princovch ostrov, je v minulosti pedstavovaly nedobrovoln pobyt ve vyhnanstv,
dnes jsou naopak danm mstem rekreace a tak jedno z mla mst svta, kde
jsou zapovzena auta d se zde pohybovat jen pky i s hojnmi koskmi speenmi. Nejprve jsme vystoupili na ostrov
Chalki, kde jsme pomalu plhali do kopce,

, ,
.
. ,

. ,

, , - .
,
XVI ,
( ) ,
.

, , , ,
. 10
, .
, ,
,
,

. ,
, , .
( ) , I,
,
,

.
, ,
, , , , , ,

. -
.
, ,
.
-

.
, , ,

.

,
, , ,
.
, :


. ,
,


.

,
,



. ,
,
. ,

ikona 2 /2012

39

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:54 AM Strnka 40

DUCHOVN IVOT

40

abychom mohli usednout do lavic mstn


teologick koly a seznmit se tak s jej
histori a dalmi perspektivami jejho fungovn. Na mst ns velmi vele pivtal
jej editel metropolita Elpidophoros, kter
tak na zvr poskytl rozhovor televiznmu tbu, jen ns po celou cestu doprovzel a natel materil pro plnovan
dokumentrn drama o svatch Cyrilu
a Metodjovi. Nsledn jsme se pepravili
na druh ostrov zvan Pringipos, kde na
ns ji ekal bohat obd. Po pokrmu tlesnm jsme se zptky vrtili na pevninu
a mili jsme za potravou duchovn pmo
do centra konstantinopolskho patriarchtu Fanaru na veern bohoslubu, po
n ns patriarchu zastupujc vladyka
Stephanos pijal v rezidennch mstnostech, aby ns pozdravil a pedal vem
poutnkm mal drek.
V odpolednch hodinch piletl do Istanbulu metropolita Krytof, s nm usedli
vichni poutnci ke spolen veei a ptelskmu rozhovoru, zejmna o nadchzejcch
vznamnch udlostech. Na veei nelze zapomenout zejmna ,,dky boulivmu
smlouvn o zvren, pvodn znan pedraen et, kter vak nakonec dopadlo k
finann spokojenosti vech poutnk.
V nedlnch rannch hodinch jsme se vypravili na boskou liturgii, kterou slouil

patriarcha Bartolomj spolen s metropolitou Krytofem. Vichni poutnci se


astnili ji jitn bohosluby, kter tak
na zvr pedsedal n vladyka metropolita Krytof. Krsn liturgie byla zakonena krtkou promluvou metropolity
Krytofa, kter byla dokonce spontnn
ocenna mstnmi nvtvnky eckm
zvolnm axios a potleskem. Metropolita
Krytof v tto promluv zdraznil vznam
sv. Rostislava pro nai zem a velk vznam
na nvtvy pesn 1150 let po prvn nvtv Rostislavovch posl.
Po bohoslub nsledovalo vel pijet
vech poutnk patriarchou Bartolomjem
v trnm sle, kde tak dolo k dlouho
oekvanmu pedn ikonickho zobrazen poselstv sv. Rostislava patriarchovi.
Patriarcha Bartolomj v rozshl zdravici
podkoval metropolitovi Krytofovi a mj.
veejn potvrdil ji dve avizovan zjem
osobn spolu se zstupci vech autokeflnch crkv zahjit pt rok celosttn
oslavy cyrilometodjskho vro na pouti
do Mikulic 25. kvtna 2013. Audienci
byla ptomna i generln konzulka esk
Republiky v Istanbulu PhDr. Irena Krasnick, kter tak pozdravila patriarchu
Bartolomje i metropolitu Krytofa, a tak
poskytla rozhovor naemu filmovmu
tbu.

Odpoledne jsme se pak jet vypravili plni


duchovnch zitk na Bospor a Dardaneli,
inu oddlujc ern a Marmansk moe.
V zvru dne si li nkte poslechnout duchovn koncert v podn eckho sboru z
Patry, jin odpovali nebo vyrazili do ulic
veernho Istanbulu.
Nsledujcho dne jsme jet ped odletem
zavtali na vyhlen istanbulsk bazar koupit njakou orientln pochoutku i suvenr
a pak vzhru pmo na letit a zpt do na
vlasti.
Na zvr je nutn podkovat zejmna metropolitovi Krytofovi a arcibiskupovi Jimu, kte duchovn zattili a vedli nai
pou, a velk dky pat tak vem poutnkm, e i pes nemalou cenu cel pouti
byli ochotni putovat s poselstvm sv. Rostislava a zapsat se tm do novodob historie
na crkve. V neposledn ad pat dky
tak na ikonopisce Sylv Novotn z Olomouce, jej nesmrn krsn ikonick
ztvrnn poselstv sv. Rostislava na runm pape, umstn v run vyrbn
truhle z pravho eskho oechu, vzbuzovalo doslova as a naden mezi vemi
poutnky i naimi vladyky. Dkujeme!



,
,

.
,
, , ,
, . ,
,
( ,
), , , .

,
. ,
.
.
axios
.
-


.
,
1150
.

,
. .

, ,
, ,
, ,

25 2013 .

- ,

.
,

, , . -



, .
, ,
-
,
, ,
.


,
. , , , . .
.
.
,
, , ,
. !

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 41

FOTOREPORT

Pomazn
nemocnch
Katedrln chrm
sv. Cyrila a Metodje
Praha, 11. 4. 2012


.
, 11. 4. 2012

ikona 2 /2012

41

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 42

FOTOREPORT

Kest
na Blou sobotu
Krupka
14. 4. 2012

14. 4. 2012
Prot. Miroslav Vachata, duchovn sprvce v Krupce, pi ktu I .
, ,

lenov krupsk pravoslavn obce I

42

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 43

DUCHOVN IVOT

Oficiln nvtva Jeho Blaenosti Swy, metropolity Varavskho


a celho Polska, v na autokefln Pravoslavn crkvi v eskch zemch a na Slovensku
Ve dnech 25.29. dubna poctil nai crkev
nvtvou nejvy pedstavitel autokefln
Polsk pravoslavn crkve, Jeho Blaenost
Swa. Picestoval v doprovodu mitrof. prot.
Georgije Dorokevie tajemnka metropolitn kancele, jerodikona Pavla Tokajuka asistenta metropolity a Jaroslava
Gonara referenta kancele metropolity.
Po dobu 3 intenzivnch dn nvtvy se
J. B. Swa se svm doprovodem modlil
s mstnmi duchovnmi v naich chrmech
a poznval celou pravoslavnou republiku.
V ptek 26.5. navtvil v doprovodu metropolity Krytofa a tajemnka prot. Jana Novka zpad na republiky, tzv. Pravoslavn
lzesk trojhelnk. Po uvtn v chrmu
v Karlovch Varech mli dle monost si
prohldnout sdlo podvorje Rusk pravoslavn crkve a projt se po krsnch Karlovch Varech. Pot se cel delegace s doprovodem pemstila do Marinskch Lzn,
aby zde byla v chrmu uvtna kanclem
na crkve, prot. Josefem Hauzarem. Po
prohldce chrmu ji na mstn radnici ekal
starosta msta Zdenk Krl, kter tak oficiln pivtal vzcnho hosta. Starosta se
25 29


, .
. .
,
.



.
26.4 .
,
. ,


.

astnil spolenho slavnostnho obda,


kde byli ptomni skoro vichni duchovn
Karlovarskho okrunho protopresbytertu
v ele s nejstarm duchovnm na crkve,
okrunm arcidkanem Janem Kivkou,
kter vladyku Swu tak pozdravil a za-

vzpomnal na setkn v 70. letech, kdy s oficiln nvtvou na crkve navtvil Polsko
a s tehdejm mladm mnichem Swou se
setkal.
Nsledn cel delegace spchala zpt do
Prahy na plnovan setkn s ministryn


,
. .
, .
,


, .

70- ,



.

,


ikona 2 /2012

43

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 44

DUCHOVN IVOT

kultury Alenou Hankovou, kter se vak


na posledn chvli bohuel nekonalo, jeliko
zrovna probhalo neplnovan hlasovn
o dve vld a pan ministryn nemohla
opustit Poslaneckou snmovnu. st delegace pot vyuila monost veern prohldky Prahy, kterou je provedl tajemnk
pro vnj vztahy a ekumenu Ondej Chrst.
Dal den putovn polsk hlavy crkve byl
ji vyhrazen zemi moravsk. Spolu s vladykou Krytofem, tajemnkem Ondejem
Chrstem se delegace vydala nejprve do

. ,
, ,
, . ,

.

.

. .


. .

, . ,
, : - ,

44

ikona 2 /2012

Brna. Ji nkolik dn ped pjezdem tak


vzcn nvtvy v Brn probhaly peliv
ppravy.
Vladyku Swu a Metropolitu Krytofa ped
chrmem sv. Vclava uvtalo nkolik destek
brnnskch vcch, v ele s dtmi v krojch
a s kvtinami, vtal tak tm cel Posvtn
synod na crkve, biskup olomouckobrnnsk Simeon, Jeho Vysokopeosvcenost arcibiskup michalovsko-koick Juraj,
vikrn biskup hodonnsk Jchym a vikrn
biskup komrensk Tichon.

- ,

.
, ,

, ,
. .
.

,

. , ,
,
.

.
,
.

Za zpvu paschlnho troparu Christos Voskrese Vstal Kristus z mrtvch se vladyka


se vemi pivtal a v chrmu byl uvtn mstnmi duchovnmi otcem Josefem Fejskem a otcem Markem Malkem.
Po spolen modlitb v chrmu se ji
vichni biskupov s doprovodem odebrali
do mstn farn budovy, kde mlo probhnout plnovan slavnostn zasedn posvtnho Synodu. Krom omluvenho vladyky
Jna se pi tto historick udlosti seel cel
posvtn synod, aby vladyku Swu oficiln
pozdravil a vyslovil svou lsku k pravoslavn
crkvi v Polsku a ujistil vladyku Swu o naem hlubokm a historickm ptelstv naich crkv. Nsledn mli lenov naeho
posvtnho synodu monost klst vladykovi
Swovi dotazy a z jeho odpovd erpat nov
sly do sv vlastn prce.
Na dotaz o vizi a smovn Polsk pravoslavn crkve vladyka odpovdl, e jedinou
a hlavn viz je Je Kristus, pouze nsledovnm Evangelia meme bt dvryhodn. Tak seznmil nae biskupy s charitativn a sociln innost polsk crkve.
Nae crkev sty vladyky Krytofa podkovala za lsku, kter se nm od tradin
i mstn nejbli Polsk pravoslavn crkve
dostv a vyjdil nadji, e tyto hlubok
dobr vztahy budou pokraovat. Seznmil
tak vladyku Swu se situac na crkve,

,

.

.

,
,
,
. ,
.
, ,

.

,

. , -

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 45

DUCHOVN IVOT
zmnil tak plnovanou odluku crkve od
sttu, kdy ns ek nelehk doba.
Pot byl pro cel posvtn synod mstnm
duchovnm otcem Fejskem uspodn
slavnostn obd, pi kterm vladyka Swa
podkoval za vel pijet v Brn. Pak se ji
cel delegace s doprovodem vydala do Slovanskho arelu v Mikulicch, kde psobili
svat Cyril a Metodj. Zde byli pivtni editelem mikulickho arelu panem Frantikem Synkem, kter nvtvu seznmil
s djinami arelu i cel Velk Moravy.
Vladyku Swu jsme tak spolen seznmili
s plnovanmi oslavami 1150 let pchod
svatch vrozvst na Velkou Moravu, kter
v ptm roce spolu s Jihomoravskm krajem, Mikulickm arelem a dalmi subjekty chystme. Dal cesty vedly do monastru v Hrub Vrbce, kde ji spolu s leny
Bratrstva pravoslavn mldee v ele s prezidentem Martinem Ltalem ekal vladyka
Jchym a spolen jsme slouili veern Bohoslubu.
Vladyka Swa se pak seznmil s innost
monastru a prostednictvm prezidenta
tak s innost mldee, od n tak obdrel
drek v podob pamtn fotografie ze setkn BPM, ktermu nsledn tak poehnal
k vzjemn spoluprci s polskou mlde.
Aby vladyka Swa dkladn poznal prav
ivot na Morav, pozvali jsme ho do tra .

- ,

.


1150- .
-
, .
,
, ,

,
.
, .

, . .

.

dinho vinnho sklpku v Blatnice, nedaleko Hrub Vrbky. Ve sklpku probhla bohat tradin degustace blch a ervench
vn a nsledn typicky moravsk veee.
Nsledujc den v Praze probhlo vyvrcholen cel oficiln nvtvy, a to bohoslubou
na 3. nedli paschln sv. en myronosic
v katedrlnm chrmu sv. Cyrila a Metodje,
pi kter spoluslouila cel ada naich
duchovnch. Metropolita Krytof na zvr
tak vyznamenal Metropolitu Swu dem
I. stupn Svatch Cyrila a Metodje, co je
vbec nejvy vyznamenn na mstn
Pravoslavn crkve. Vladyka Swa na kon-

ci pednesl rozshlou zdravici na crkvi.


Cel oficiln nvtva byla ukonena slavnostnm obdem za asti mnoha zstupc
velvyslanectv a dalch oblast veejnho
a crkevnho ivota.
Vme, e nvtva vladyky Swy, kter je
ji po nkolik destek let znm v celm pravoslavnm svt jako nenavn bojovnk
a zastnce pravoslavn vry, pispla k prohlouben naich vzjemnch vztah a poslila tak pravoslavnou vru v mstech, kde
zanala misie sv. Cyrila a Metodje u slovanskch nrod, v na zemi.
Mgr. Ondej Chrst

,

,
, .

,
.

-,
.
.
.
.
,

.
.



.
, ,

,

, .

, .

ikona 2 /2012

45

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 46

FOTOREPORT

Nvtva
Jeho Blaenosti
Swy,
metropolity Varavskho
a celho Polska
esk republika
25. 29. 4. 2012

,


a
25.29. 4. 2012

J. B. metropolita Swa a J. B. metropolita Krytof I


Metropolitn protopresbyter Jaroslav uvarsk vt oba vladyky I


Vladykov pi vstupu do katedrlnho chrmu I


46

ikona 2 /2012

J. V. arcibiskup michalovsko-koick Juraj I


-

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 47

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

47

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 48

FOTOREPORT

48

Kancl prot. Mgr. Josef Hauzar, J. B. metropolita Swa a J. B. metropolita


Krytof I K . ,

J. V. arcibiskup michalovsko-koick Juraj, archimandrita Serafim,


protojerej Vladimir Abrosimov I -
, ,

J. B. metropolita Swa se podepisuje do pamtn knihy v Marinskch


Lznch I

Vladyka Swa na nvtv residence Pravoslavn crkve v Praze I


ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 49

FOTOREPORT

Uvtn vladyky Swy v Brn ped chrmem sv. Vclava I


. , .

Protopresbyter Jozef Fejsk vt oba vladyky I


J. B. metropolita Swa, J. P. vladyka Jchym na veern Bohoslub


v monastru Hrub Vrbka I

J. B. metropolita Swa s prezidentem BPM Martinem Ltalem I


J. B. metropolita Swa v Mikulickm pamtnku I


J. B. metropolita Swa s editelem Mikulickho arelu panem F. Synkem I


-

Slavnostn obd v Hotelu Praha I

Zasedn posvtnho synodu spolen s vladykou Swou I


ikona 2 /2012

49

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 50

DUCHOVN IVOT

Vladyka Krytof se setkal s hejtmanem JUDr. Michalem Hakem


Na zklad doporuen Metropolitn rady
Pravoslavn crkve v eskch zemch ze dne
10.1. 2012 se rozbhla jednn s Jihomoravskm krajem a dalmi institucemi o monostech spoluprce v rmci 1150. vro
pchodu svatch vrozvst Cyrila a Metodje na Velkou Moravu. Metropolita
Krytof spolu s tajemnkem pro vnj

vztahy a ekumenu Ondejem Chrstem,


kter je za metropolitn radu poven v tto
vci jednat, se setkali s hejtmanem Jihomoravskho kraje a pedsedou asociace kraj
JUDr. Michalem Hakem a tajemnkem
Jihomoravskho kraje pro vnj vztahy
Dr. ekem Absolonem.
V ptelsk pracovn atmosfe se ob strany

shodly, e nadchzejc vro je vzjemnou


absolutn prioritou, kter se mus vnovat
nleit pozornost. Hejtman Haek vyzdvihl
dlouholet vznam tradin pravoslavn
pout do Mikulic, kter ji pat ke kadoronm vznamnm udlostem celho kraje
a nadchzejc vron rok vid jako pleitost, jak Jihomoravsk kraj a zejmna uni-




10.01.2012


1150
.
.
, ,

50

ikona 2 /2012

, ,

.
,
,
.
,
. -


,
,
,

. ,

.
, ,
,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 51

DUCHOVN IVOT

ktn archeologick nalezit v Mikulicch,


nkdej sdlo arcibiskupa Metodje, doma
i celosvtov vznamn zviditelnit, jeliko
ji te je znmo, e pou v ptm roce navtv velik mnostv vznamnch zahraninch host. Pro ob strany je dleit
u pleitosti tohoto vro ukzat, jak vznamnou udlost pchod svatch Cyrila
a Metodje byl a jak vznam tato misie
mla pi formovn naeho nroda, ale i ostatnch slovanskch nrod. Pan hejtman
pislbil absolutn pomoc a podporu ze
strany Jihomoravskho kraje a spolen
s vladykou Krytofem se dohodli na ustanoven pracovn skupiny, kter m vytvoit
pln, jak velk vro v ptm roce dstojn oslavit. V tomto tmu by mlo bt za-

stoupeno i Masarykovo muzeum v Hodonn, je je jako pspvkov organizace Jihomoravskho kraje sprvcem celho arelu
v Mikulicch a kter ji m zpracovan rozshl nvrh oslav v ptm roce, kter se
zamuj nejenom na samotnou pou, ale
maj v plnu i destky akc v prbhu celho
roku. Vladyka Krytof tak pana hejtmana
informoval o zmru vybudovat v arelu
mal chrm v architektue cyrilometodjsk
doby, kter by nejenom v ptm vronm
roce slouil jako centrum a bohosluebn
msto tradin pout. I v tomto zmru meme potat s podporou Jihomoravskho
kraje.
Dal schzku v ir sestav, spolu s hodonnskm duchovnm a dlouholetm orga-

niztorem pout archimandritou Serafimem


a arcidkanem brnnskho okrunho protopresbytertu otcem Jozefem Fejsakem absolvovali Vladyka Krytof a tajemnk Ondej Chrst s pan editelkou Masarykova
Muzea Hodonn Mgr. Irenou Chovankovou a vedoucm pamtnku v Mikulicch
PhDr. Frantikem Synkem.
Opt ve velmi pracovn atmosfe probrali
praktick otzky spojen s vrom i stavbou malho chrmu. Vichni zastnn se
shodli, e tato pracovn setkn budou intenzivn pokraovat tak, abychom vichni
spolu s Jihomoravskm krajem do konce
ervna pipravili konkrtn podobu oslav
v ptm roce.
Mgr. Ondej Chrst

;
, .
,

,

. . ,
, ,
,
,

.

, ,
.

- ,

,
.

.
,
a a -

. ,


. .
..
.
, - . ,


- .

ikona 2 /2012

51

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 52

SLOVENSKO

V sasnosti pod vplyvom konzumnho ivotnho tlu vemi markantne narast individualizmus, autonmia loveka vo
vzahu k Bohu, svetu a k ostatnm uom.
Pozornos pedaggov sa zameriava na to,
aby u det rozvjali tak schopnosti, pomocou ktorch z nich bud siln tvoriv osobnosti spsobil pre ivot v sasnch podmienkach.
Vchova vak me by sprvna iba vtedy,
ak jej cieom je spsa loveka a pocirkevnenie osobnosti. Pocirkevnenie vyjadruje to,
aby lovek dokzal nielen i po kresansky,
ale po kresansky aj myslie. Aby dokzal
prekona neslad medzi rozumom a citom,
telom a duchom, poznanm a vierou; njs
plnos bytia vo svete materilnom a vo svete

duchovnom; nie napravova a formova, ale


posvcova a pretvra osobnos v Duchu a
Lske. Nbonos prinle starmu, padlmu loveku a cirkevnos vyaduje novho
loveka v Christu, obnovenho mocou
Svtho Ducha a nie nbonho, ako boli
pohania a farizeji.
Kresansk vchova nestavia loveka do
centra tohto sveta, aby on sm zaujal miesto
Stvoritea, ale vracia mu jeho skuton pozciu, aby si uvedomoval, e je sasou pozemskej hierarchie. V centre existencie tak
zostva Boh a lovek je Jeho stvorenm, nos
v sebe Jeho obraz a podobu a m svoju udsk dstojnos.
Kresansk vchova m vdy jeden a ten
ist nemenn cie rozvoj detskej due pos-

Vchova v kresanskom duchu a jej vznam



,
, .
,
, .

, .
" - ,
-".
"
, ,
;

52

ikona 2 /2012

; ,
."
, , "
,"
" ," , .
,
,
, ,

. , ,
,
, .

taven na vench duchovnch zkladoch.


Nepodlieha politickm zmenm ani filozofickm vplyvom doby, ale nie je ani odtrhnut od benho ivota. Nepramen z fanatizmu, ale je spt s venmi zkonmi
duchovnho ivota loveka, ktor s obsiahnut v Boch prikzaniach a uen Evanjelia.
V existujcich vchovnch terich vak
nie je sprvne objasnen proces duchovnho formovania, utvrania loveka a jeho
existujca priama svislos s psychickm
a fyzickm vvinom. Z toho vyplva, e vo
vchove by mali by stanoven dva ciele
vchova pre pozemsk a pre ven ivot.
V orthodoxii je toti otzka spsy a venho
ivota ponman v medziach ivota pozemskho, preto by mala vchova osobnosti
spova v procese duchovno mravnho
formovania osobnosti. Teoretick objasnenie a praktick sksenos duchovno mravnho formovania osobnosti sa zkostlivo
zachovvali Pravoslvnou cirkvou, ktor vychdzala zo Svtho Psma, diel svtch otcov a uiteov Cirkvi, prc pravoslvnych
pedaggov. Spomnan diela tvoria skuton zklad pre sprvnu vchovu, ktor
utvrdzuje v srdciach vychovvateov i vychovvanch ven kresansk pravdy a pomocou ktorej sa lovek skutone stva lovekom.


-
.
, , .
, "
", .


. ,

-
.
, -
.
-

, ,
, .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 53

SLOVENSKO
Svt apotol Pavol hovor o tom, e svet
je chor a trp, a s nm aj cel stvorenstvo
je v otroctve skazy. Tieto apotolove slov
by mohli charakterizova dnen konzumn ivotn tl, ktor ovldol svet.
Tto skutonos by mala nabda loveka,
aby sa stal lepm, aby star konzumn
idel nadobudol dynamick perspektvu
namieren k novmu nebu a novej zemi,
kde prebva spravodlivos, ie k duchovnej obnove sveta a loveka. Univerzalizmus stavia loveka do centra existencie
sveta, avak pozemsk poriadok nie je nhodn. lovek, ktor ije na tomto svete,
je povolan svojimi skutkami ri harmniu, a to je jeho najvyou cnosou. Ale
aj s vedomm tejto skutonosti asto kon
sebecky a ziskuchtivo, liapajc po udskej
dstojnosti, a zabda na to, e skuton
blaho v ponman kresana i starovekho
Grka je neoddeliten od kategri, akmi
s krsa, pravda a harmnia. Je ovplyvovan sekularizciou, materializmom i
renm tzv. herzy neudskosti, o ktorej
sa zaalo hovori poas druhej svetovej
vojny a po nej.
V sasnosti svet sli potrebm loveka a
najvyou cnosou dnenej konzumnej spolonosti je schopnos vedie ho vyui a prispsobi svojim vlastnm potrebm. Dnes
je teda dobr to, o je prakticky uiton.

Antropocentrizmus sa men na antroponmiu, ktor prenik celou civilizciou a sasne aj pedagogikou. V minulosti lovek
vystupoval ako element uritho existennho poriadku vo svete, teraz sa dravo sna
presadi ako jeho vlastnk a zkonodarca,
pre ktorho s vzdelanie a vchova akousi
vstupenkou do alieho ivota a zaruenou
cestou k spechu.
o sa tka mravnej oblasti ivota v sasnosti, prevlda tendencia, ktor vedie k individualizmu kad lovek m svoj vlastn
pohad na svet, z oho potom pre neho vyplvaj urit subjektvne normy a zkony
podmieujce (alebo odvodujce) jeho
sprvanie a konanie. asto dochdza k takm situcim, kedy pohorujce a extravagantn sprvanie je akceptovan ako primeran. Sasn egoistick prirodzenos
loveka a existujci poriadok vec v liberlnom humanistickom modeli sveta sa stvaj
normou.
Duchovn ivot tie podlieha individualizcii. Populrne s doktrny, ktor s zaloen na individulnej religiozite charizmatick hnutia, ezoterika a in. A, naopak,
strcaj vplyv konfesie, ktor s zaloen
na tvrdej tradcii, jednotnch dogmch
a spolonch formch bohosluby. V skutonosti je to tok na Cirkev ako prostredie
spsy.

,
, .
,
,
.

, .
,
, ,
, ,
.
,
. ",

Je zrejm, e v tejto hektickej a materialistickej dobe bez pevnch presveden zaloench na ivej viere nie je mon ivotn
,
,
."
, , ,
,

, ,
. , . " ,

".

,

. ,
, . , ,
.
,

,


.

ikona 2 /2012

53

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 54

SLOVENSKO

zdatnos udskej osobnosti a nakoko sa obsah viery a svetonzoru vedecky ned dokza, vznik naptie medzi znalosami (vedenm) a vierou a toto vznikajce naptie
sa kad mysliaci lovek mus snai vyriei
sm. Tto zloit situcia je ete komplikovan tm, e existuje vek mnostvo vierovyznan a nboenskch hnut.
, , -
, ,
( )
.
,

.

.
. , - , . , ,
,
, . .
,
,
,
, -

54

ikona 2 /2012

Hodnoty, ktor boli kedysi pre kresana tak


vznamn, stoja dnes na pokraji jeho zujmu. Obracia sa toti k Bohu asto za elom osobnch zujmov a stavia Ho do pozcie akejsi intitcie, pomocou ktorej by
mohol spene dosiahnu svoje ciele. Zostva na najprimitvnejej rovni rozvoja
svojej due, ... zrovnva individualizmus s
egocentrickm ja, vzbudzuje ilziu uteovania vonkajm progresom namiesto premeny svojho vntra.
Racionlne a intelektulne prostriedky poskytuj sasnmu loveku monosti, ako
prekona krzu morlky, kultry, spoloenskho ivota a duchovnosti. Je to vak skutone to prav rieenie?
Zpadn autori vidia problm v tom, e spoloensk ivot a vchova stratili filozofick
a mravn komponent. Preto sa do uebnch osnov zaleuj hodiny etiky a filozofie, kde sa deom vtepuje, e myslie filozoficky a by mravnm (etickm), je v
ivote vemi uiton a tie je to dleit
pre individulnu ekolgiu osobnosti a pochopitene pre vchovu dobrho mravnho
charakteru.
Mravn vchova z religizneho pohadu
spova v prprave loveka na ven, blaen
ivot. Je to v podstate vchova v duchu
Evanjelia, ivej lsky k Bohu a k blnemu.
Vo vzahu k loveku ako k lenovi spolo , .
,
.
, -
,
.
,
,

. "
,
... "",

".

nosti m za cie dopomc mu dosiahnu


blahobyt a spolonosti vychova aktvneho
a uitonho obana. Takto strune sa d
vyjadri vzjomn sptos pozemskho a
duchovnho ivota a skutonos o tom, e
kresanstvo je prnosom pre spolonos,
pretoe dokonal blahobyt nie je relny bez
vntornho pokoja, spokojnosti due a svedomia.



, ,
. ?
,
,
" ."

, ,
" ()" ,
"
", , ,
.

, . ,
, ,
.
,

.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 55

SLOVENSKO
Boh je konenm cieom duchovnch snh
loveka. A tento cie, e Boh je skuton,
relny, naozaj existuje. Touto realitou sa
kresansk vchova odliuje od inch vchovnch teri, kde vy idel relne neexistuje a nie je nim inm ako len isto
teoretickm modelom, produktom rozumu
a nenaplnench tob. Kresansk vchova
vak vedie k nasledovaniu Christa, je vchovou k Bohu a sasne aj vchovou k pravmu loveenstvu. Mohli by sme to vstine vyjadri aj slovami, ktor pouil
apotol Pavol zanecha starho loveka
a zaleni sa do Christa, druhho Adama,
prija novho loveka.
V sasnosti svet ovlda ideolgia epochy
mohutnho rozvoja vedy a techniky a tie
mnohch spoloenskch zmien (napr. globalizcia), ktor navonok neneguje duchovnos, ale, naopak, vo svojej podstate je
religizna; viera vo vedu, filozofia pokroku
a rozkvetu tvoria mocn pseudoreligizny
systm, ktor imituje vetky zkladn duchovn motvy a hodnoty a verejnos oslovuje takmi idelmi, ktor s najviac podobn kresanskm. Rozdiel spova v tom,
e v plnoch sasnho ivota je predpsan rajskej blaenosti zmeni nebesk
adresu a klesn na zem.
asom, dfajme, lovek dospeje ku mylienke o spoloenskej nezvislosti a tie

, ,
, ..
, .
" ". ,
, , .
, " " , , .

o spoluprci s Bohom a upust od vonkajej


nbonosti.
Nie rehumanizcia, ale reuniverzalizcia
hodnt, nov christianizcia me zachrni udstvo! Je nevyhnutn obrti pozornos
loveka na jeho skutone vntorn du-

chovn ja, aby ivot nadobudol nadindividulny, t.j. veobecno cirkevn, a nakoniec, teonomick zmysel, aby nastalo vazstvo istoty nad hriechom, dobra nad
zlom, svetla nad tmou, pravdy nad lou.
Mgr. Blaena arov, PhD.

,
,
, , .

, ,
,
, ,
, ,
.

,

(, ),
" ",
, ,
. ,
,

,
.
,
"
".
,
, ,
.
"", "
, "
!
" ", ", .. , , ,
", ,
, ,
.
,

ikona 2 /2012

55

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 56

KRTCE

Film Cyril a Metodj


Ve stedu 1. nora 2012 byl na tiskov konferenci metropolitou Krytofem, arcibiskupem kardinlem Dominikem Dukou, reisrem Petrem Nikolaevem, historikem
Jaroslavem ebkem a producentem Viktorem Kritofem oficiln pedstaven pipravovan historick film, spolu s ptidlnm
serilem o vrozvstech, apotolech Slovan, svatch Cyrilu a Metodji. Film
vznik u pleitosti 1150 let vro jejich
pchodu na Velkou Moravu. Je vsledkem
spoluprce Pravoslavn crkve, mskokatolick crkve a produkn spolenosti Three
Brothers, jejich tmy odbornk spolen
ji vce ne rok pipravuj scne jednotlivch dl - jak dokumentrnho dramatu
ve stylu britsk BBC, tak celoveernho
filmu. Zatek naten filmu je plnovn
na kvten tohoto roku. Filmae pivede na
rozmanit msta jak na zem, tak i do
zahrani. V jednn je spoluprce se zahraninmi crkvemi i zahraninmi koproducenty. Vladyka Krytof v souvislosti osla-

vami vro 1150 let pchodu sv. Cyrila


a Metodje zmnil tak nvtvu patriarchy
Bartolomje v roce 2013 i nai pou do Konstantinopole v kvtnu letonho roku u pleitosti roku sv. Rostislava.
Zasedn Crkevnho soudu Prask
pravoslavn eparchie
dn zasedn Crkevnho soudu Prask
pravoslavn eparchie se konalo v pondl
13. nora 2012 v kapli Vech svatch Zem
esk v Praze za pedsednictv o. archimandrity ThDr. Marka, Ph.D. (Krupici). Soud
rozhodl nkolik crkevnch rozvod a jednal o aplikaci jednotnho soudnho du
v ivot Prask pravoslavn eparchie. Zasedn poehnal metropolita Krytof, kter
m za kol schvalovat vechny jeho rozsudky. Dal zasedn soudu se bude konat
15. kvtna.
Blahopn pan Jirskov
Jeho Blaenost metropolita Krytof i letos
poblahopl pan Jiin Jirskov k naroze-

krtce


1.02.2012 . -,
, ,
,
,

,

5 , .
1150-

.

-
Three Brothers,

56

ikona 2 /2012

ninm. Popl j dlouh lta v pln svesti


duevn i tlesn, Bo poehnn pro jej
prci i osobn ivot. Pan Jirskov podkovala a byla velmi potena. Vladyka se
sted svil, e pat k jejm osobnm duchovnm rdcm.




BBC, .
.
,
.
.
, 1150-
. ,

2013.

. .



13.02.2012.


- ().


. ,
. 15 .



. ,
,
. . ,
.


- 24.02.2012
.
.
, .
,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 57

KRTCE
Ministryn spravedlnosti SR na PBF
v Preov
Ministryn spravedlnosti Slovensk republiky doc. Lucia itansk pednela v ptek 24. nora 2012 na Pravoslavn bohosloveck fakult v Preov. Svoji pednku
vnovala postaven prva ve spolenosti.
Pednky se mimo veden fakulty a student zastnil tak vladyka metropolita
Krytof a arcibiskup Jn. Skutenost, e si
pan ministryn pro svou pednku vybrala
na Alma Mater, svd o duchovn i vdeck autorit, kterou m pravoslavn crkev i nae fakulta na Slovensku.
Diminik Duka byl jmenovn kardinlem
Arcibiskup prask a primas esk Dominik
Duka, OP, po svm jmenovn kardinlem
pozval metropolitu Krytofa na slavnostn
bohosluby do katedrly svatho Vta, Vclava a Vojtcha, kter se konaly v sobotu
25. nora 2012. Vladyka Krytof pozvn
pijal a jako estn host se duchovn slavnosti zastnil. Po ukonen bohoslueb
promluvila pan Miroslava Nmcov, pedsedkyn Poslaneck snmovny Parlamentu
R. Pi svm vystoupen vysoko ocenila
duchovn a mravn hodnotu nov jmenovanho kardinla a popla mu za vechny
ptomn multos annus (mnoholet). Nae
sted se k tomuto blahopn pipojuje

a t se na dal spoluprci s nejvt kesanskou crkv v na zemi.


V Khie zemel koptsk patriarcha
enda III.
V Khie zemel 17. bezna ve vku 88 let
patriarcha koptsk orientln pravoslavn
crkve enda III. Egyptsk kesany vedl
vce ne tyi desetilet. enda se v adu
snail mrnit nboensk napt, a byl proto
oblben jak mezi egyptskmi kesany, tak
i mezi vtinovmi muslimy.

., ,
25.02.2012.
,
.

,
.

,
multos annus ().

.

Alma Mater, ,
.

III.
17 88- III. 4- . ,
, -.
III,
,

enda III., kter nosil tradin titul patriarcha alexandrijsk, byl ve sv funkci od
roku 1971 a pro Egypany byl neodmyslitelnou soust politickho a spoleenskho
dn v zemi. Pod jeho vedenm koptsk crkev doshla vynikajc organizace crkevnho vzdlvn na vech rovnch, vyuovnm nboenstv na vech farnostech
ponaje a teologickm kolstvm kone.
Kopti vedeni endou III. tak do mimodn e rozvinuli s nejrznjch socilnch a charitativnch stav a organizac
v celm Egypt a v neposledn ad spn
misijn aktivity po cel Africe. Zemel
koptsk patriarcha vychzel velmi dobe jak
s bvalm prezidentem Mubarakem, tak se
zesnulm ejchem al-Azharu Sajjidem Tantwm, nejvy duchovn autoritou egyptskch muslim. V roce 2001 sklidil mezi
kesany i muslimy v Egypt uznn za sv
rozhodnut, e bez palestinskho vza nikdy
nenavtv Jeruzalm. Naopak v posledn
dob Egypan endovi zazlvali, e se do-

1971 .

.

,

. III

,
, .


,
-, ,
. 2001.
-

ikona 2 /2012

57

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 58

KRTCE

staten razantn nepostavil za revoluci


proti Mubarakovu reimu a neodsoudil zsahy armdy proti kesanskm protestm.
Koptskch kesan je v Egypt asi osm milion, a jsou tak nejvt kesanskou komunitou na Blzkm vchod. Koptsk orientln-pravoslavn crkev pat spolu se
starobylmi orientln-pravoslavnmi crkvemi armnskou, etiopskou, syrskou a indickou do rodiny tzv. pedchalcedonskch
crkv, uznvajcch pouze usnesen prvnch
dvou veobecnch snm.
Prvn Pascha v Mukaov
V poslednch letech v okol Prahy vzniklo
nkolik novch farnost.
Kupkladu v Kladn, Beroun, a v jnu
minulho roku tak v Mukaov.
Starobyl obec Mukaov le na cest z Prahy na Kutnou horu, kousek za any. Dky
malebn prod je toto msto velmi obl-


.
, ,


.

8 ,
. ,
-

58

ikona 2 /2012

beno mezi rekreanty a m vborn spojen


s hlavnm mstem. Necelou plhodinu trv
cesta autem z Prahy, Velkch Popovic, Bchovic, Dube, Uhnvsi. Od stanice metra
Hje jezd nkolik autobus.
V souasnm obdob nejistot stle vce lid
hled cestu k Bohu, a velice ns t, e jim
meme bt nablzku.
Bhem Paschln noci se mukaovsk kostel
naplnil vcmi. Nkte pijeli jet ped
zatkem bohosluby, aby mohli pistoupit
ke zpovdi. O plnoci nhodn kolemjdouc
pekvapen a s divem sledovali proces se
svkami a korouhvemi obchzejc tikrt
kolem kostela. A vbec poprv zaznly
v tomto poehnanm kraji pravoslavn paschln zpvy a modlitby. Pod hvzdnou oblohou se radostn rozeznlo: Christos Voskrs !
Rdi vs uvidme na svat liturgii, kter se
slou kadou nedli v 10 hodin.

: , ,
,
. , .


.
, .
.

Vro v prask katedrle sv. Cyrila


a Metodje
V nedli 25. bezna 2012 podkoval vladyka
metropolita Krytof v prask katedrle sv.
Cyrila a Metodje za 12 let sluby archijereje
prask eparchie - arcibiskupa praskho a
eskch zem a zrove pedsedy Metropolitn rady pravoslavn crkve eskch zem.
Vladykovi metropolitovi pogratulovali duchovn, velvyslanci pravoslavnch nrod
akreditovanch v Praze a velk mnostv
praskch i mimopraskch vcch, jako
i zahraninch host. Jako prvn blahopl
vladykovi Krytofovi metr. mitr. prot. ThDr.
Jaroslav uvarsk, Ph.D., mstn duchovn
sprvce, kter jej pozdravil a popl mu do
dalch let jeho archijerejsk sluby Bo poehnn, pevn zdrav a hodn moudrosti.
Ke gratulaci se pipojil tak protodikon
doc. Ivan Ivanov z Univerzity Klimenta
Ochridskho v Sofii a tlumoil srden pozdravy od Jeho Svatosti bulharskho patriarchy Maxima. Ptomn vc z Bulharska
pak darovali metropolitovi krsnou ikonu
pesvat Bohorodice.
Jako ji tradin po skonen sv. liturgie vykonal vladyka metropolita s duchovenstvem
doxologii na poest sttnho svtku eck
republiky, jej zaloen se ve k roku 1821.
Tehdy v den svtku Zvstovn pesvat Bohorodice povstali ekov proti nkolika set
,
.
,
.
,
, , , , . Hje
.
, , ,
,
.

.
, .


.
.
!
,

10 .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 59

KRTCE

let trvajc osmansk nadvld. Na konci


bohoslueb vladyka Krytof pozdravil
charg affaires eck hellnsk republiky
pana Georgia Stilianopoulose, velvyslance
Kypersk republiky pana Faedona Anastasiou a ptomn eck vc. Slavnost v katedrle vyvrcholila trojitm zpvem mnoholet vladykovi metropolitovi a eckmu
nrodu.
Tho dne vladyka metropolita uspodal
raut k uvedenm vrom v hotelu ICON,
jeho se zastnili velvyslanci, prat duchovn a jejich nejbli spolupracovnci.
V jeho prbhu vystoupil kypersk velvyslanec pan Phaedon Anastasiou, kter
srden pogratuloval vladykovi Krytofovi
k jeho 12. vro intronizace a dle popl
eckmu nrodu, k nmu pat i Kypan,
milost Bo, pokoru a trplivost zvlt potebnou v dob souasn hospodsk krize.
Kest na Blou sobotu
Krupsk pravoslavn obec pi chrmu sv.
Vclava ji ptm rokem pipravuje katechumeny ke ktu. Stalo se tradic na Blou
sobotu ktt katechumeny vodou v prod
pod irm nebem.
Kadm rokem se v tento den do vesniky
ehlovice v steckm okrese sjdj vc
z pravoslavnch obc v Krupce, st nad Labem, Litomic, Mlad Boleslavi a Milovic.

Zanme vdy kestnm prvodem za


zpvu, pot nsleduj modlitby, posvcen
vody a kest katechumen. Pi tto pleitosti mohou i ostatn vc stvrdit svj kest
a ponoit se do posvcench vod rybnku.
Kad rok nm Bh ehn svou lskou a v
tento den vdy svt slunce a vzduchem pluje
nepopsateln blahoda klidu a pedsvten
radosti.
Cel pravoslavn svt v tento den taj dech

v oekvan poehnn samotnho Hospodina v podob blahodatnho ohn!


Katechumeni, kte v tento den pijali svatou
tajinu ktu, se jdou pipravovat na svou
prvn paschln liturgii, pi n poprv pijmou tlo a krev Pn a stanou se tak plnohodnotnmi leny crkve, plnohodnotnmi
vojny Bo armdy!!!
prot. Mgr. Miroslav Vachata,
duchovn sprvce pro msto Krupka.


.
25.03.2012 . 12- ,

.
, ,
,
.

.
,
. -

.
.
.
.

, 1821 .

,
.
(
) ,
.
.
ICON
, ,
, .


12- . , , ,
, .

. () .


.


, --, , .

, , .
.

, , .
,
,
!
, ,
,
. -
, ,
!!!
. ,
.

ikona 2 /2012

59

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 60

KRTCE

Paschln setkn duchovnch v Lesn


V ptek 27.4. se v odpolednch hodinch konalo setkn duchovnch plzeskho arcidkantu, poradu v prostorch farnho domu
crkevn obce v Lesn s poehnnm J.B. vladyky metropolity Krytofa svolal arcidkan
mitr. prot. Jan Polansk a astnil se j i metropolitn kancl mitr. prot. Josef Hauzar.
Duchovn sprvcov zhodnotili ast vcch na paschlnch bohoslubch, svten
paschln bohosluby byly v arcidkantu
sloueny v Lesn, Milch, Tachov, Hali,
Plzni, Klatovech, Domalicch, Rokycanech,
Pbrami a v Horovskm Tn .
Dle byl projednvn aktuln stav a aktivity
jednotlivch crkevnch obc a misijnch
stedisek, velmi pozitivn byl zhodnocen
vvoj v Hali, kde se podailo zskat do uvn i kryptu. Byla vyjdena poteba intenzivnj pastorace pedevm v Domalicch, kde mme velk mnostv vcch.
Z hlediska dlouhodobch pln byli duchovn informovni o zmru postavit
v Pbrami vlastn mal devn pravoslavn
chrm, kter by ml bt zasvcen pamtce
padlch vojk rud armdy mnohdy
velmi mladm osvoboditelm Pbrami
a irokho okol.
Jednn pokraovalo a bylo konstatovno,
e zvanm tmatem nadle zstv otzka
dalho financovn jednotlivch farnost

27.04.2012
.

.. . .
. .
. .
.

.

: , ,
, , , , ,
, .

. , .
( )
,
.


, ,

60

ikona 2 /2012

a cel crkve, otcov duchovn spolen vyjdili hlubokou ctu a srden podkovn
vem pravoslavnm vcm, kte podporuj jednotliv farnosti a tm se staraj o svoji
milovanou crkev, a u modlitebn, nebo
kad podle svch materilnch monost.
Na konci setkn v Lesn spolen duchovn
navtvili mstn chrm Sv. Mikule, kter
v poslednm obdob prochz rekonstrukc
a popli hostiteli prot. tefanu Lohojdovi
trplivost pi nronch opravch a hojnost
milosti Bo .
V plnm zvru se otcov duchovn pozdravili radostnch zvolnm Christos Vo-


.
,
.

, , , ,

.
.
(),
, .

skrese! a rozjeli se do svch domov - pevn do Tachova, Plzn, Marinskch


Lzn a Rokycan .
prot. D. Dud
Svat tajina ktu v prask katedrle
Ve svtlou sobotu 21. dubna 2012 ktil vladyka metropolita Krytof tymsn Michaelu. Stejn jako rodie, tak i jej kmoti
pochzej z ech a Podkarpatsk Rusi. Blahopejeme rodim a tme se, e budou
svoj dceru vychovvat v kesansk lsce a
povedou ji k duchovnm hodnotm pravoslavn vry.

.


!,
.
. . ().

.
21.04.2012 4- .
,
. ,


.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 61

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:55 AM Strnka 62

02'(51952%(.352(/(=1,&($9/(.<



 














 















   





 



   





 
 





 



 










 









 




 







 

 
 
 










 
 




 
 


 
 


  











 

EXKLUSIVN VVOZCE DO ZEM SNS A UKRAJINY



IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 63

FOTOREPORT

Pijet
velvyslancem Rusk federace v R
J. E. panem
S. B. Kiselevem
svtek sv. Ji Vtznho
Velvyslanectv Rusk federace
6. 5. 2012


. .
.

6. 5. 2012

ikona 2 /2012

63

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 64

FOTOREPORT

Svat archijerejsk
liturgie
Chrm sv. Ji Vtznho
na velvyslanectv Rusk federace
Praha, 6. 5. 2012

, 6. 5. 2012

64

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 65

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

65

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 66

FOTOREPORT

Pietn akt
Olansk hbitovy
Praha, 9. 5. 2012


, 9. 5. 2012

66

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 67

FOTOREPORT

J. E. pan V. M. Markovi, velvyslanec Blorusk republiky v R, J. E. pan S. B. Kiselev, velvyslanec Rusk federace v R, J. E. pan . Gorda, velvyslanec
Moldavsk republiky v R I . , . . ,
.

ikona 2 /2012

67

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 68

IVOTN STYL

3. MEZINRODN FESTIVAL PRAVOSLAVN HUDBY

ARCHAION KALLOS
7.18.10. 2012, Praha, kostel sv. Cyrila a Metodje, Resslova 9a

Krsy hudby vchodnho kesanstv pedstav festival Archaion Kallos


Festival se kon pod ztitou starostky Prahy 2 Mgr. Jany ernochov, velvyslance eck republiky Georgiose Paizise a editele Polskho
institutu v Praze Piotra Drobniaka a s poehnnm a finann podporou Jeho Blaenosti vladyky Krytofa, arcibiskupa praskho a metropolity eskch zem a Slovenska.

PROGRAM:
Koncerty
Vechny koncerty se konaj v chrmu sv. Cyrila a Metodje v Praze,
Resslova 9a
BYZANTSK DUCHOVN HUDBA
8. 10. 2012, 19:30
P. Lambadarios, D. Ionescu a dal
Setkn s byzantskou hymnografi v autentickm podn pednho
rumunskho patriarchlnho sboru.
Patriarchln sbor Tronos
Sbormistr: Mi hai l Buc
LITURGIE SV. JANA ZLATOSTHO
11. 10. 2012, 19:30
Byzantsk chorl, P. esnokov, N. Kedrov, I. Stravinskij a dal
Komentovan koncert pedstav zhudebnn liturgie sv. Jana
Zlatostho podle byzantskch i slovanskch autor.
Sbor chrmu sv. Cyrila a Metodje, ensk sbor Fi loka l l i a
Sbormisti: Va lent ina Shu k lina a Mar ios C hr istou
Slo: Achi l le as C ha ld ai a k is
IRMOLOGION ZE SUPRALU
Vchodn monodie a ran polyfonie v crkevn slovantin
15. 10. 2012, 19:30
Irmologion ze Supralu, znamennyj razpev, dmestvennyj raspev a dal
Skladby z uniktnho rukopisu z polskho Supralu.
Musk sbor B ogd an Onisimow icz
Sbormistr: Marcin Abijski
SETKN VCHODU A ZPADU
18. 10. 2012, 19:30
M. Berezovskij, D. Bortanskij, K. Penderecki, S. Honka, J. Viar a dal
Skladby pravoslavnch autor ovlivnnch zpadn kulturou zazn
vedle dl zpadnch skladatel, kterm bylo vzorem pravoslav.
Sbor C oro Pic c ol lo
Sbormistr: Marek Va l ek

Bohosluba s autentickm byzantskm chorlem


7. 10. 2012, 9:30, chrm sv. Cyrila a Metodje, vstup voln
Liturgie sv. Jana Zlatostho bude slouena za asti pednho rumunskho patriarchlnho sboru Tronos , d Mi hai l Buc

Doprovodn akce
PROJEKCE DOKUMENTRNHO FILMU STAROVRCI RE
ISRKY JANY EVKOV
Bli informace o projekci uveejnme brzo na www.philokallia.com
VSTAVA KESANSK PAMTKY NA SEVERNM KYPRU
8.31. 10. 2012
Rusk stedisko vdy a kultury v Praze, Na Ztorce 16
Bli informace o vstav uveejnme brzo na www.philokallia.com

Pednky
Na vechny pednky je vstup voln
...STAR VNO DO NOVCH MCH...
Spojitost tradice a souasnch kompozinch technik v byzantsk
hudb
10. 10. 2012, 15:30
Seminrn mstnost katedry teorie a djin hudby HAMU,
Malostransk nmst 13
Profesor Achilleas Chaldaiakis z Athn pedn o spojitostech tradice a souasnch kompozinch technik v byzantsk hudb. Pednka bude v anglitin.
IRMOLOGION ZE SUPRALU A RAN RUSK POLYFONIE
15. 10. 2012, 17:00
Polsk institut v Praze, Mal nmst 1 (vchod z Karlovy ulice 27)
Sbormistr Marcin Abijski hovo o vzcnm rukopisu ze Supralu.
Pednka bude v poltin se simultnnm tlumoenm do eskho
jazyka.

SPONZOI:
hlavn msto Praha, Mstsk st Praha 2, Rusk stedisko vdy a kultury, esk pravoslavn crkev, Nadace ivot umlce, Osa Ochrann svaz autorsk,
Kypersk pravoslavn crkev, HAMU, Chrm Zesnut pesvat bohorodice v Praze, V.X.P. s.r.o, Greek transport and logistic, Chrm sv. Michala
v Kinskho zahrad, Nakladatelstv Pavel Mervart.
PARTNEI:
Rumunsk institut v Praze, Polsk institut v Praze, Velvyslanectv ecka, Pravoslavn chrm sv. Cyrila a Metodje, Damaskinos, o.s,
MEDILN PARTNEI:
Ro 3 Vltava, asopis Harmonie, Hudebn rozhledy, asopis Ikona, Radio Proglas, Televize Noe, UNIVERSUM revue esk kesansk akademie,
Unie eskch pveckch sbor
POADATEL:
Filokallia, o.s. Chodsk 14/1499, 120 00 Praha 2, 776 561 698. Dal informace: www.philokallia.com

68

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 69

IVOTN STYL

III

ARCHAION KALLOS
7.-18.10. 2012, , . , 9a

Archaion Kallos
-2 ,
,
, .

.
. 9

8.10.2012, 19:30
. , .
.
Tronos
:
.
11.10.2012, 19:30
, . , . , .


. ,
.
. , Filokallia
:
:


15.10.2012, 19:30
, ,

.
Bogdan Onisimow icz
:

18.10.2012, 19:30
. , . , . , . , .

,

, .
Coro Piccollo
:


7.10.2012, 9:30, . ,
.
Tronos .



;

www.philokallia.com


8.-31.10.2012
, Na Ztorce 16
www.philokallia.com


... ...

10.10.2012,15:30, HAMU
Malostransk nmst 13

. . Profesor Achilleas Chaldaiakis
I

15.10.2012, 17:00, , Mal nmst 1


( 27)
.
.

:
, -2, , , ivot um lce, Osa
, , HAMU, , V.X.P. s.r.o, Greek transport and
logistic, . , Pavel Mervart
:
, , , . , Damaskinos, o.s,
:
3 , Harmonie, Hudebn rozhledy, Ikona-, Proglas, Noe, UNIVERSUM
,
:
Filokallia, o.s. : Chodsk 14/1499, 120 00 Praha-2, 776 561 698. : www.philokallia.com

ikona 2 /2012

69

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 70

FOTOREPORT

Den Vtzstv
Velvyslanectv Rusk federace
v esk republice
9. 5. 2012

9. 5. 2012

70

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 71

FOTOREPORT

J. E. pan S. B. Kiselev, velvyslanec Rusk federace v R a prezident


republiky Vclav Klaus I
. .

ikona 2 /2012

71

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 72

IVOTN STYL

echy a Morava maj sv

ikonopisce

l
5. st

5-

Navazujeme na lnek z minulho sla a pedstavujeme jednotliv ikonopisce.


Iveta Kadlecov
Studia:
Fakulta vtvarnch umn VUT v Brn
(19942000).
Ikonopisn kola pi Moskevsk duchovn
akademii v Trojicko-sergijevsk lve
denn studium (20022005), Rusko.
Ste:
Monastrsk ikonopisn dlna Bodjani
u Novho Sadu, Srbsko (msn pobyty:
1997, 2000, 2002).
Ikonopisn kurz otce Serafima z Moskvy,
Praha (2001).

Ikonopisn kola pi Moskevsk duchovn


akademii v Trojicko-sergijevsk lve msn st (2001), Rusko.
Monastrsk ikonopisn dlna Optina Pusty krtk pobyt s vukou freskov malby
(2004), Rusko.
Ve e j n r e a l i z a c e :
Vladimirsk Bohorodice, kaple v brnnsk onkologick nemocnici, 2000
Svat Kliment, chrm sv. Barbory, Doln
Kounice 2001


:
, ,
(1994-2000).
- , (20022005).
:

, ( 1 : 1997, 2000 2002 ).

, (2001).
- - (2001), .

-
(2004), .
:
- ,
, 2000
- , . ,
, 2001
- , .
, , 2000-2001
- ,

72

ikona 2 /2012

Apotol Filip l
. , , 2002
- , . , . , , 2005
- , .
, , 2006
- , . , , 2006
- ()
. , , 2006

Kristus na trn, chrm sv. Cyrila a Metodje, Perov 20002001


Kristus Pantokrtor a Bohorodice, chrm
sv. Cyrila a Metodje, Perov 2002
Kristus Pantokrtor, chrm sv. Barbory,
monastr sv. Barbory, Rusko 2005
Svat Ludmila, chrm sv. Ji na Praskm
hrad, Praha 2006
Svat Vclav, chrm sv. Vclava, Karlovy
Vary 2006
et svat ostatk, chrm sv. Mikule,
Praha 2006
ast na freskov vzdob, chrm sv. Cyrila a Metodje, Michalovce 2010

- ,
, , 2010
- , . , , 2011
:
- ? 2007
-
-
-
-
:
-
, ,
, 2012
- ,

, 2006
- , . , , 2005
- , ,
, 2002
:
- , :
2006; , -, -- - 2007;
, 2008; ,
, , , 2010; : , ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 73

IVOTN STYL

Bohorodice na trn l
Freskov vzdoba, kaple sv. Zdislavy, Tebechovice pod Orebem 2011
Ve e j n p r e z e n t a c e :
umstn v encyklopedii Who is Who?, 2007
publikace o vstavch
krtk televizn dokumenty
rozhovory v asopisech a novinch
pednkov innost

V s t a v y s a m o s t a t n :
Svtlo ikon a umn kesanskho vchodu, krypta katedrly sv. Petra a Pavla,
Brno 2012
Ikonopisn tvorba, Rusk stedisko vdy
a kultury pi velvyslanectv Ruska, Praha
2006
Umn kesanskho vchodu, kaple sv.
Vclava, Znojmo 2005
Vstava ikon, Husovick dvorek, Brno
2002
V s t a v y s p o l e n :
Vstavy ikon souasnch ikonopisc, ijcch v echch a na Morav: 2006 Tetn; 2007 Praha, Zmek ve ru nad
Szavou, Vesel nad Moravou; 2008 Jesenk, Hradec Krlov; 2010 Praha, Teb, Doln Kounice, Milevsko, Tbor; 2011
Slovensko: Svidnk, Preov, Spisk Nov
Ves, Star ubova, Bardejov; 2012 Bratislava, Praha
Ikona, Galerijn komplex Roloi, Rhodos,
ecko 2006
Soukrom sbrky ikon:
esk republika, Slovensk republika, Nmecko, Rusko, ecko, Srbsko.
Kontakt:
e-mail: iveta.kad@volny.cz
internet: www.pravoslavneikony.cz

, 2011; , - 2012.
- , , , 2006
:
- , , , , , .
:
: iveta.kad @ volny.cz
: www.pravoslavneikony.cz

, ,
.

. , , , ,
,
.
,
,
.

,

Kristus Pantokrtor l

.
, , . ,
.

Vvoj kesanskho umn


Katakomby
Jedny z prvnch kesanskch vyobrazen nalzme pedevm v mskch katakombch,
pochzejcch z prvnch stalet kesanstv.
Zpotku byly jet asto pouvny k vyjden kesansk pravdy nmty z pohansk
mytologie. Postupn s enm kesanstv
pohansk prvky nahradila tmata ryze kesansk, ale stylizace mnohdy zstvala.
V katakombch se tak setkvme s vjevy
ze Starho Zkona, ale objevuj se i prvn
obrazy Panny Marie s Dttem. Meme
zde nalzt symbolick vyjden Krista, jakm je nap. Ryba, Pv, nebo tak Kristus
jako Dobr past.
Upednostuj se frontln figury na plochm pozad, vypracovan uvolnnm, a
impresionistickm stylem. Ran kesan
odmtli idely klasick kultury a nahradili
pohansk charakter a smysl umn vznamem kesanskm.
Mozaiky, fresky
Ikonopisn tradice je v chrmech bohat
rozvinuta v potcch pedevm mozaikovou vzdobou a pozdji i freskou. Ikona
jako samostatn objekt se oddlila a pozdji, obdobn jak tomu bylo i se vznikem
klasickho obrazu.
,
,

,
.
,
, .

.
,
. ,
,
.

,
,
.
,
.
. ,
,

. ,
.

,
,
.

ikona 2 /2012

73

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 74

IVOTN STYL

Fresky mly funkci tak vzdlvac. Ne


vichni lid mohli mt doma Bibli a ne
vichni ji vbec umli pest. Proto zpravidla bvaly na zdech chrmu vyobrazeny
scny ze Starho a Novho Zkona. Velmi
rozen jsou i vjevy ze ivota Bohorodice,
nebo skrze ni piel na svt Spasitel, je tedy
potkem cesty k naemu vykoupen.
Prochzme-li chrmem, zaujme ns zpsob
vzdoby. Mozaiky i fresky pokrvaj tm
vechnu volnou plochu. Vc, kte stoj v
chrmu a astn se liturgie, jsou zcela obklopeni vyobrazenm svatch a jejich ivot.
Jejich mysl se tak pi rozjmn i modlitb
me pmo ubhat prv k nim.

a tak pachtl). cta k nim byla znma ji


ve 2. stolet. Inspirovny byly egyptskmi
obrazy zesnulch, tzv. Fajjmskmi portrty
(z egyptskho msta Fayum), zobrazujcmi
zemelho ne v podob, jakou ml pi smrti,
nbr tak, jak ije ve svt idej. Prvn ikony
pevzaly z Fajjmskch portrt vraz a stylizaci, pozdji se ji vyvjeli samostatn. Pohansk obsah byl nahrazen kesanskm.
Slovo ikona je eckho pvodu. eck slovo
eikon oznauje obraz, portrt. Pvodn tak kesan oznaovali jakkoli umleck zobrazen svatch osob. Postupn se
tento pojem vrazn zil a ji po mnoh
stalet si pod nm obvykle pedstavujeme

Iluminovan rukopisy
Dal ukzkou pedchdce ikonopisnho
projevu jsou tzv. iluminovan rukopisy. Jde
o urit typ ilustrace, pedevm Bible. Objevuj se zde vjevy ze Starho a Novho
Zkona. Setkvme se tak se samostatnm
vyobrazenm Krista a Bohorodice. asto se
ilustruj jednotliv evangelia, tud se objevuje nejastji vyobrazen ty evangelist
Matoue, Marka, Luke a Jana.

Prvn ikona Krista


Crkevn tradice potvrzuje, e prvn ikona
Spasitele vznikla ji za Jeho pozemskho ivota. Je to obraz, kter znme pod nzvem
Rukou nevytvoen obraz Spasitele
(Acheiropoitos), zvan tak Mandylion i
Veraikon to znamen prav, vrn, oven ikona.
Prvn zobrazen Kristovy tve nebylo tedy
vytvoeno lidskou rukou. Podle tradice
otiskl Je za svho pozemskho ivota svou
podobu do pltna jako odpov poselstvu
nemocnho krle Abgara Ukkamy V. z Ede-

Prvn ikony
Prvn ikony byly psny enkaustikou (malsk technologie, pi n se pouv roztavenho barevnho vosku nanenho ttci

74

-
.

,
, .
.

. , : ,
, .

Svat Ambro l



( ,
).
2- .

-
,
. , ,
,

.
, ,
,
.
. "Eikon" "", "".
.

,

, , (), :
, , ,
.
, . , - .
. .
.
, ,
. ,

: .

, ,

ikona 2 /2012

zejmna deskovou malbu vajenou temperou za dodren uritch pravidel (knon),


znzorujc Pna Jee Krista, Matku Bo,
andly, svat nebo rzn biblick udlosti.
Ikona nen malovna, ale psna. Ikona byla
ve svch potcch povaovna za malovan
Slovo Bo. Slouila jako evangelium v obrazech. Tedy uritou teologi vyjdenou
prostednictvm barev.
V potcch bvaly ikony prost a jednoduch. asto postail jeden centrln motiv,
nap. Krista. Bylo to zcela dostaujc, nebo
tak ikona nejlpe slou k pm modlitb:
komunikaci s Kristem. Postupn nabvala
ikona formu sloitj a vpravnou a to
mnohdy z teologickch dvod aby potvrdila nkter teologick nejasnosti.



,

.
" " (Acheiropoi tos), Mandylion Veraikon, - , , .
,
.
,

V () .
. , ,

.
.
,

. ,

, .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 75

IVOTN STYL

Prvn ikona pesvat Bohorodice

Archandl Michael l
ssy (946 po Kristu). Krl prosil o uzdraven
a pl si Jee vidt. Spasitel nemohl pijt,
souhlasil vak se zhotovenm Jeho obrazu,
kter ml pak bt dopraven krli. Mali se
ale nedailo zachytit jeho rysy. Je tedy
vzal pltno, otel si do nho obliej a otisk,
kter na tkanin zstal, poslal krli. Krl
byl uzdraven a pltno s otiskem bylo po nkolik stolet v Edesse s ctou uchovvno
jako ochrana msta.

Svat Ludmila l

,
, ,
.
, , .

Prvn ikona Matky Bo vytvoen lidskou


rukou byla podle starokesansk tradice
napsna svatm evangelistou Lukem.
Bv proto nazvn patronem ikonopisc.
Podle kesansk tradice byla tato prvn rukou psan ikona typem Bohorodice Odigitrie, tedy Ukazatelka Cesty. Matka Bo
zde na lev ruce dr Bosk Dt a pravou
rukou na N ukazuje podle evangelnho
textu: J jsem Cesta, Pravda i ivot. dn
nepichz k Otci ne skrze Mne. (Jan
14,6). Starobyl ikona Odigitrie byla podle
literrnch pramen pinesena z Jeruzalma
do Konstantinopole csaovnou Eudoki, enou Theodosie Mladho, jako dar jeho
matce zbon Pulchrii (+ 453). Stoj za povimnut, e tato prvn lidskou rukou vytvoen ikona vznikla a po svat Padestnici, tedy po sestoupen Ducha Svatho na
apotoly. A skuten, svat crkevn otcov
dosvduj, e bez Svatho Ducha, kter
dv svtlo poznn, bez veden boskou
inspirac, nen mon pst ikony.

Kadm nnosem barvy se plocha ikony


zakrv, ale zrove kadm tmto psanm dotekem i otevr a uvd lovka do
duchovnho ivota svatch, do rozhovoru
s nimi, do modlitby
Pnm ikonopisc je, aby ikona pedvala
toto poselstv a probouzela modlitbu. Ikony
maj slouit lidem a ikonopisec, jen ikonu
pe, je pitom pouhm nstrojem, zprostedkovatelem.

Pohled na ikonu
Pravoslavn ikony vznikaj v rmci danch
knon, jejich prostednictvm se otevr
nekonen prostor tm, kte hledaj.
,
"" "". ,
: " ,
. ,
. "(. 14:6).
"",
,
, (+ 453). ,
,
,
. ,
, , , ,
.

Svat Vclav l
, ,


. ,
, , ,

.



,
, .
, -

Svat Ji l

ikona 2 /2012

75

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 76

FOTOREPORT

Chirotonie
archimandrity
Sergije na biskupa
Kamenskho a Alapjevskho
Katedrln chrm Krista Spasitele
Moskva, 18. 3. 2012





, 18. 3. 2012
Foto: S. Vlasov, K. Novotarskij I : : . , .

76

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 77

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

77

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 78

TMA

Louen

s vladykou Sergijem

Duchovn i vc se rozlouili v nedli 1. dubna 2012 s dlouholetm praskm


duchovnm vladykou Sergijem (Ivannikovem). Vladyka Sergij piel do Prahy
z Jeruzalma, kde slouil v duchovn misi Moskevskho patriarchtu. Nkolik
let byl duchovnm sprvcem pi chrmu sv. Ji a pozdji v 3. Pravoslavn
crkevn obci v Praze. Ped nkolika tdny byl zvolen biskupem Kamenskm
a Alapjevskm na Urale. Archijerejskou chirotonii pijal z rukou Jeho Svatosti
Kirilla, patriarchy moskevskho a cel Rusi, a dalch biskup v patriarm
chrmu Krista Spasitele v Moskv.
S vladykou Sergijem se pilo rozlouit velk mnostv jeho duchovnch
dt a ptel. Vladyka metropolita Krytof vysoce ocenil duchovenskou slubu
vladyky Sergije a vyznamenal jej dem sv. Cyrila a Metodje. Daroval mu
Panagii s pesvatou Bohorodic Iverskou, aby mu pipomnala vznam a slu
modlitby, kterou pinej svatohort monai za cel svt a jeho zachovn.
Vladyku Sergije pozdravil tak o. metr. mitr. prot. ThDr. Jaroslav uvarsk,
Ph.D., editel Prask pravoslavn eparchie, prask okrun protopresbyter
mitr. prot. Vasil Stojka, pedstaven Duchovnho zastupitelstv Moskevskho
patriarchtu v Karlovch Varech mitr. prot. Nikolaj Lieuk, pravoslavn
duchovn sprvce v Hong-Kongu jer. Aleksij Duka a dal.
Blahopejeme vladykovi Sergijovi k jeho biskupsk chirotonii a pejeme mu
hojnost Boho poehnn v jeho arcipastsk slub na Urale.

78

ikona 2 /2012

1 2012
().
,
.

,
-3. 16 2012 . .
.
. ,
.

.
,
, ,
, , .
. . .
, ,
. . ,
. ,
. .

!

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 79

TMA

Dne 18. bezna roku 2012, 3. nedli (nedle Klann ki) Velkho pstu, po Bosk liturgii v katedrlnm chrmu Krista Spasitele nejsvtj patriarcha
moskevsk a cel Rusi Kirill vedl biskupskou chirotonii archimandrity Sergije (Ivannikova), vladyka byl zvolen biskupem kamenskm a alapajevskm.
Po skonen liturgie nejvy pedstavitel Rusk crkve dal ponauen biskupu Sergiji na slubu a odevzdal mu archijerejsk ezlo.

Projev nejsvtjho patriarchy Kirilla u pleitosti pedn archijerejskho ezla


peosvcenmu Sergiji (Ivannikovovi), biskupu kamenskmu a alapajevskmu
Peosvcen biskupe Sergiji!
Vnuknutm nebeskho Utitele prostednictvm rukopoloen ady arcipast jsi
byl uznn hodnm pijet apotolskho
dlu, stt se, stejn jako prvn uednci
Spasitele, pokraovatelem pehojn blahodati, abys kzal Bo krlovstv a uil o Pnu
Jei Kristu se v smlost (viz Sk 28:31).
Dle odvk tradice se nejvy pedstavitel
obrac k nov zvolenmu biskupovi s ponauenm, aby se archijerej mohl dit ponauenm a spravoval tak svou eparchii
spnji, aby mohl s jistotou vst duchovn
a vc skrz boue alu a pokuen, a pitom
si uchoval poehnan klid a jednotu.
V tto dovren udlosti je vidt ruka Stvoitele, Jen t postupn pipravoval na tento
den pomoc zkouek a nejrznjch posluenstv, je ti poslal. Byl jsem svdkem tch
i onch, a proto povauji za dleit ti
o tom povdt v tomto ponauen tob urenm. Narodil ses a vyrostl ve zbon rodin. Od ranho dtstv jsi se seznamoval

se zklady vry, aktivn jsi se astnil crkevnho ivota a dodroval jsi pravoslavn
tradice. Postupn se ve tvm srdci upevovalo pn zasvtit se slub Stvoiteli, a Pn
znajc tajn a znajc ve ped tm, ne se
to stane (Dan 13:42), t pivedl do Moskevsk duchovn koly, kde jsi zskal bohosloveck vzdln a byl vysvcen na knze.
Bhem dlouhch let tv pastsk sluby
v Estonsku, kam jsi byl posln z rozhodnut
crkevnho pedstavenstva, jsi velmi plodn
pracoval, hlavn kvli zachovn jednoty
na Crkve, piem jsi musel pekonvat
sloit vnj okolnosti, je ohroovaly samotnou existenci Rusk crkve v tto zemi.
Staten jsi vzdoroval tmto nebezpenm
vnjm okolnostem a dlal jsi ve pro to,
abys ochrnil sv stdo ped vnj hrozbou
a vnitnmi rozpory. Tak jsi pracoval v oblasti duchovn-mravnho vzdln a vchovy mladho pokolen. Dleitm milnkem ve tvm ivot bylo tvoje jmenovn
lenem Rusk duchovn misie v Jeruzalm,

a pot jmenovn pedstavenm chrmu zasvcenho velkomuednkovi Jmu Vtznmu pi ruskm velvyslanectv v Praze.
Dnes jsi povoln kvli novmu, jet odpovdnjmu posluenstv, je si od tebe vyd vypt vech tvch duevnch a fyzickch sil.
Vdy pamatuj na to, e ve stedu biskupsk
sluby stoj k. A tento k je velice tk.
Neme jt cestou, kter na tebe ek,
a spolhat se pitom jen sm na sebe. Ale
spolhej ve vem na naeho Pna Jee
Krista, nebo dle svdectv svtitele Irineje
Lyonskho my, kte jsme byli dve uschlm stromem, bychom nikdy nemohli poskytovat plody ivota bez blahodatnho

18 2012 , 3- , ,

() .

.


(),
!

, ,
,
,

(. . 28:31).


, , ,
,

, .

, -

. ,
,
.
.
,

.

, ,
(. 13:42),
,

.
, ,
-

,
,

.
,
,
. - .


,
.
,
,

.

ikona 2 /2012

79

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 80

TMA

det shry... Proto je pro ns nezbytn Bo


rosa, abychom neshoeli a nestali se bezplodnmi (svtitel Irinej Lyonsk, 3. kniha
Proti bludm).
Vystoupal jsi na vysok stupe crkevn hierarchick sluby, nebu domliv kvli
svmu novmu postaven, neprahni po pozemsk slv a pochvalch, kter jsou marnost a trpen ducha (Ka 1:14). Velice brzy
to pochop na zklad vlastn archijerejsk
zkuenosti. Msto toho mj neustle na pamti tu obrovskou odpovdnost, kterou
s sebou pin tv souasn hodnost. Pamatuj, e jsi odpovdn samotnmu Bohu
za vc, kte ti byli sveni, za lidsk due,
za jejich mravn a duchovn stav.
Past mus vdt, kam sm smuje a kam
vede sv vc. A aby se nepodobal slepmu
vdci slepch z evangelickho podobenstv
(viz Mt 15:14), aby tv kzn nebylo pouze
m zvuc aneb zvonec znjc (viz 1K
13:1), ale aby bylo pesvdiv a pronikalo
do srdc lid a povzbuzovalo je ke zmnm
v jejich ivot v souladu s Bomi pikznmi, ty sm se mus stt pkladem jejich
horlivho dodrovn. Proto, dle slov svtitele ehoe Bohoslovce, lovk se nejprve
mus oistit sm, a potom u oiovat;
umoudit se, a potom umoudovat; stt se
svtlem, potom osvtlovat; piblit se
k Bohu, potom k Nmu pivdt jin; osvtit
, .
.
,
.
, , , ,
,


,

( . 3-
).

,
,
,
(. 1:14).
.
,
. ,
,
,
.
,
.

80

ikona 2 /2012

se, potom svtit" (svtitel eho Bohoslovec.


Slovo 3). Ale v ivot to dopad tak, e ani
past, ani arcipast nikdy neme ci, e
u doshl dokonalosti a je pipraven vst
ostatn - to se nestv. Pokud to nkdo tvrd,
nachz se v nebezpenm stavu duchovnho klamu. A proto piznvej sv hchy
a svou nedokonalost, smuj k Bohu v pokn a modlitbch a ve za sebou stdo,
kter uvid tvou umnou modlitbu a tvj
vel nboensk cit a bude ti dvovat
a nsledovat t.
Velice dleitm kolem arcipaste je kzat
o Kristovi Ukiovanm a Vzkenm.
A veker biskupsk konn slou tomuto
hlavnmu cli. Pi budovn a obnov chrm
a monastr, pi zakldn nedlnch kol a
farnch vzdlvacch center, pi prci s mlde a pi dobroinnosti mus svdit o Tom,
kdo je cesta, pravda i ivot (J 14:6). A to
svdectv bude o to silnj a psobivj, pokud ve vem bude panovat lska.
Tvou povinnost je peovat o rozvoj crkevn
misie v kamensk a alapajevsk eparchii.

(. . 15:14),
(. 1
. 13:1),
, ,

. ,
, , ;
, ; ,
; ,
; , ( . 3). , , -

Povzbuzuj sv farnky, pokud jde o dobroinn skutky, o ast na charitativnch projektech a akcch, organizuj v jednotlivch
crkevnch obcch centra, kde se dostane
pomoci lidem nemajetnm, sociln slabm
a tm, kte pomoc potebuj. A se ivot
kesanskch crkevnch obc, je jsou ti sveny, stane naplnnm odkazu apotola
Petra: Pedevm vak mjte jedni k druhm horlivou lsku, nebo lska pikryje
mnostv hch. (1Pt 4:8).
M velkou zkuenost s prac s mlde. Pokrauj i na novm mst sv sluby v tto
ulechtil innosti, zorganizuj pslun
vzdlvac programy a akce a dbej na to,
aby byli mlad lid vychovvni v souladu
s vysokmi idely Evangeli, aby urujc
ivotn cle pro mlad pokolen byly tradin
duchovn-mravn hodnoty.
To ve a mnoh dal bude muset uskutenit na zklad konstruktivn spoluprce
s hlavou jekatrinburgsk metropolie peosvcenm Kirillem, kter se nyn astnil
tv biskupsk chirotonie.
A nyn se chop svho ezla - proutku ddictv svho (viz 73:2), berla krlovstv
tvho jesti berla nejupmj ( 44:7)
a poehnej stojcmu zde lidu Bomu,
kter se vroucn a upmn modlil, aby ti
bylo seslno neposkvrnn archijerejstv.
Amen.
,

. , . ,
,

, ,
,
.

.
. ,
, ,
,
(. 14:16).
,
.

.
, , ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 81

TMA

Slovo archimandrity Sergije (Ivannikova) u pleitosti svho jmenovn


biskupem kamenskm a alapajevskm
Vae Svatosti, ven n prvosvtiteli a milostiv ote!
Ven svtitel Bo, bohomoud budovatel Kristovy Crkve!
J, nehodn a hn, se strachem a bzn
se sklnm ped Boskou prozetelnost
a Va volbou a stojm zde ped Vmi jako
ped peistou tv Samotnho Pna.
Spsn strach Bo ns vdy utvrzuje v poslunosti vi ve a svat Crkvi a chrn
ns ped vekerm zlem. A kdo by mi dal
kdla jako holubice, zaletl bych a poodpoinul ( 54:7), kdy ne sm Bh dky
Vaim svatm modlitbm? Zpovdm se
ped Vmi ze sv nemohoucnosti, bojm se
odsouzen, ale nevidm monost, jak bych
mohl odmtnout osud budouc vysok archijerejsk sluby.
Od samho potku svho crkevnho ivota
jsem se dil nadenmi slovy Boho proroka: Aj j, poli mne (Iz 6:8) a slovy proroka pvce alm Davida: Krokov lovka
spravedlivho od Hospodina spravovni bvaj ( 36:23). Nyn se odvauji vzthnout
na sebe slova z Evangeli: ...a zestrne,
vzthne sv ruce a ope t jin a povede
t, kam nechce (J 21:18). Vme a vme,
.
: ,
(1
. 4:8).

.
,
, ,
,
- .


, .

(. . 73:2),
(. . 44:7)
,

. .

e ivot ned lidsk pletichy, nbr vle


prozetelnho Boha.
Po sedmi letech strvench v duchovnch
kolch v monastru ctihodnho Sergije
Radonskho nejene jsem zskal bohosloveck vzdln, ale z celho srdce jsem si
zamiloval svho duchovnho ochrnce. Pro
m, hnka, zn jako velk idel slova jeho
duchovn zvti: Neochvjn setrvvat v
pravoslav, zachovvat jednomyslnost s ostatnmi, mt duevn a tlesnou istotu a nepokryteckou lsku, vyvarovat se patnch a
hanebnch cht, povat jen neopojn
jdlo a npoje, a zvlt se krlit pokorou,
nezapomnat na lsku k poutnkm, vyhbat se rozporm a nepikldat dn vznam cti a slv tohoto ivota, avak msto
toho oekvat odmnu od Boha, nebesk a
vn blaho rozkoe.
Vm, e Bh vyaduje od Svch sloucch
pevnou vru, vnitn istotu, lsku a pokoru.
Ty nejlep sly due a ducha a tlesnou pevnost je nutn pln vynaloit na slubu Bohu
a lidem. A je nutn to dlat ve svt, kde se
vtpuj idely, je odporuj Kristovu zkonu. Bude nutn bojovat i na smrt a zachraovat a lit nemocn lidsk due, jeli-

ko biskupovi jsou sveni lid Pn, a on


bude odpovdati za jejich due (39. apotolsk pravdlo).

Vme, e smrt ani ivot, andl, vrchnosti


ani mocnosti, vci ptomn ani budouc,
vina ani hlubina ani dn jin stvoen
ns nebude moci oddlit od Bo lsky, kter
je v Kristu Jei, naem Pnu ( 8:38-39).
Jakoto sluebnku Slova mi pslu neustle pamatovat na varovn Pn, e
Svmi vlastnmi slovy toti bude ospravedlnn a svmi vlastnmi slovy bude od-

()

,
! !
, ,
,
.

,
. , ?
, (. 54:7),
? -

,
,
.


: ,
, (. 6:8)
- :
(. 36:23).

: ... , , , ,
(. 21:18).
,
, .

,
,
.

:
,
,
,
,

ikona 2 /2012

81

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 82

FOTOREPORT

Louen s duchovm sprvcem


vladykou
Sergijem
Chrm Zesnut pesvat
Bohorodice Na Olanech
1. 4. 2012


,
1. 4. 2012

82

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 83

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

83

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 84

TMA

Vladyka Sergij se s nmi podlil o sv plny,


kter se tkaj organizace a sprvy kamensk eparchie
Dne 12. dubna se Peosvcen Sergij astnil prce Rady editel prmyslovch podnik ve mst Kamensk-Uralskij. Po porad biskup Sergij poskytl krtk rozhovor tiskov mluv starosty msta Jelen
eremt.

souzen (Mt 12:37), a proto je nutn citliv


zachzet s tmto velikm Bom darem.
Dnes sklnm svou hlavu pod vae prvosvtitelsk ruce, a pijmm tak blah jho a
netk bm Kristovo. Odevzdvm se do
vnho a spasitelnho posluenstv svat
Crkve a Va Svatosti. Skrze Vae ruce mi
Pn projevil pze a udlil mi mnisk postih, proto se neustle modlm za Vai Svatost jako za svho obroditele a duchovnho
otce. V mm srdci nikdy neuhasne vdk
vi tdrmu Bohu a Vm za svatou lsku
a dvru ke mn, nehodnmu.
Vs, zde ptomnch Boch svtitel, pokorn prosm, abyste se za mne hnho
pomodlili, aby v mm ivot vdy byla ptomna Bo sla, je je nutn pro vykonn
skutku, pro kter m povolal Bh.
,
, ,

,
, ,
.
,
, ,
.
,
.
, ,
.
,
,
,
(39- ).
, , ,
, , , , , , ,

, (. 8:38-39).
, , ,
(. 12:37)
.

84

ikona 2 /2012

Vae Peosvcenosti, drah vladyko Sergiji,


zaprv bych Vm chtla poblahopt ke jmenovn a k tomu, e jste nastoupil na kamensk stolec, rda bych Vm popla trplivost
a pomoc Bo ve Va arcipastsk slub.
A moje prvn otzka adresovan Vm, jakoto hlav eparchie, bude samozejm znt
nsledovn: jak koly, pokud jde o organizaci
chodu a sprvu eparchie, budete eit pln
nejdve?
Pokud jde o organizan otzky, tak tam je
samozejm nutn nejprve zajistit fungovn
eparchiln sprvy kamensk a alapajevsk
eparchie. Pedevm tam mus bt samostatn budova s kancelemi, oddlenmi a
vm ostatnm, co zabezpe fungovn naich crkevnch slueb. To zajist efektivnj
prci v oblasti duchovn a sociln sluby
Crkve.
No a zadruh to je pro ns nae obvykl
sjednocovn lid, aby mli pocit, e jsou ve
svorn a siln rodin. Sjednocovn lid spojench vrou, lskou, istotou; lid, kte

,
.

.
,
.

.

chtj a mohou slouit na vlasti. Musme


duchovn peovat i o ty, kdo se z nejrznjch dvod, mimo jin i kvli nemoci, nepovauj za plnohodnotn leny spolenosti.
To plat i pro tzv. asociln obany, s tmi
musme pracovat neustle. Zvyujc se poet tchto lid je velk problm souasnosti.
Tetm kolem je projevit uritm zpsobem lsku vi duchovenstvu, je psob
zde v kamensk a alapajevsk oblasti, u zde
zakoenili. Protoe innost pravoslavnho
archijereje spov pedevm v dohledu
nad duchovnmi, nad knmi. Je poteba
pomhat jim, aby si lpe uvdomovali vysok smysl svho posln - bt pastem,
ale tak korigovat ty, kte svj kol nezvldaj. To povaujeme za pednostn kol.
Vechno ostatn jsou bn pracovn problmy, se ktermi se potkaj vichni.

, ,

,
,
,
.



12
-,
- .
,
, ,
,

.
, :
,


?
, ,
. , , , ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 85

TMA

Jak jsou Vae dojmy z prvnch dn pobytu


v Kamensku?
Pro m je tento msc sloen ze samch
velkch zmn. Ovem tou nejvt bylo sthovn z Prahy do Kamenska-Uralskho.
Sthovn z Evropy, je je vce mn spn
a blahobytn, je vechny pitahuje svmi
pomry a zpsobem ivota. I kdy, musm
upmn piznat, e to, co jsem zde spatil,
pro mne nebyla dn novinka vdy jsem
se v Rusku narodil a proil jsem zde mnoho
let, prakticky vt st svho ivota. Je ale
pravda, e pokud jde o ivot zde, mm urit mezery, jeliko jsem posledn lta,
zvlt roky perestrojky, strvil v zahrani.
Ale samozejm jsem sledoval procesy, je
v Rusku probhaly.
Samo o sob zdej poas a proda, zvlt
nyn, kdy pilo jaro, za chvli zanou puet
stromy, vyra zelen trva, navc se bl
Pascha - to ve samozejm napluje dui
radost a nadenm. K tomu bych chtl jet
dodat, e moje sthovn vylo pesn na
Velk pst. V dui kesana v tu dobu obvykle dochz k uritmu neklidu, zpasu:
vnitnmu, duchovnmu, se svtem, se sebou samm, s blem. Zde to vechno do
sebe organicky zapadlo, a nyn, kdy u jsem
si vce mn zvykl na msto, pichz jaro a
radost a Pascha - jde to krsn dohromady.
Take jsem rd a dkuji Bohu a vem dob-

rm lidem, kte m zde mile uvtali a byli


velmi pohostinn.

Biskup Sergij (Ivannikov) se narodil 29.


srpna roku 1957 v rolnick rodin ve vesnici
Troickoje, kter le v Livenskm kraji Orlovsk oblasti. Zklady pravoslavn vry a
rusk zbonosti pevzal od rodi v ranm
dtstv. Velk vliv na jeho nboenskou a
mravn vchovu mli jeho prarodie, kte
se narodili a mld proili v carskm Rusku.
V letech 1964 - 1974 studoval na stedn
kole. V l. 1975 - 1977 absolvoval zkladn
vojenskou slubu. Po zkladn vojensk
slub pracoval krtce jako idi v dopravnm podniku, pot pracoval v chrmu jako

hlda a uklze, pomhal v olti duchovnm.


V roce 1979 vstoupil do Moskevskho duchovnho semine; v roce 1982 se stal studentem Moskevsk duchovn akademie.
V Akademickm Pokrovskm chrmu byl
21. listopadu 1985 rukopoloen na dikona,
a 23. nora 1986 byl tamt vysvcen na
knze.
Roku 1986 ukonil studium na Duchovn
akademii s titulem kandidta bohoslovectv
za prci na tma Homiletick vznam ivota svatch.

. .
- , , , , .
, ,
, ; ,
.
, ,
,
. ,
. -
.
- , , , , .
- , .
,

, , .

.
, .

, .
, ,
, , , -
. ,
,
.

Dkujeme Vm, vladyko Sergiji, za to, e


jste si nael as na rozhovor, pejeme Vm,
aby se ve, co mte v plnu, uskutenilo.
A kamensk eparchii pejeme, aby se nadle
rozvjela jako samostatn jednotka v crkevn
struktue.
Dkuji za tato mil slova, nech Vm Bh
pomh ve Va prci. Ochrauj Vs Bh,
nech ns neopout Bo poehnn.

ivotopis Peosvcenho biskupa Sergije

?

. ,
-.
, ,
. , ,
, ,
- ,
. ,
, ,
, .
, , , .
, ,
, ,
- ,
,
- , ,
. ,
.
,
: , , ,

, , ,
, ,
,
.

. ,

.

ikona 2 /2012

85

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 86

TMA

vnjch crkevnch vztah (adu pro zahranin vztahy patriarchtu).


Dne 5. ledna 2004 byl v Uspenskm chrmu
ve mst Smolensk postien na mnicha se
jmnem Sergij metropolitou smolenskm
a kaliningradskm Kirillem.
Rozhodnutm Posvtnho synodu ze dne
25. bezna 2004 byl jmenovn lenem Rusk
duchovn mise v Jeruzalm. Aktivn se

astnil obnovy chrmu Vech svatch, zazivch v rusk zemi v Gornnskm monastru.
Na Paschu roku 2004 byl z poehnn patriarchy v Trojickm chrmu Rusk duchovn mise arcibiskupem jekatrinburskm a verchoturskm Vikentijem poven
na igumena.
Rozhodnutm Posvtnho synodu ze dne
11. dubna 2006 byl igumen Sergej (Ivannikov) uvolnn z funkce lena Rusk duchovn mise v Jeruzalm a byl jmenovn
duchovnm sprvcem chrmu Svatho velkomuednka Jiho Vtznho pi Velvyslanectv Rusk federace v Praze.
Dne 12. jna 2007 peel k duchovenstvu
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku.
Dne 8. ledna 2008 v chrmu Zesnut pesvat Bohorodice na Olanskm hbitov
v Praze byl arcibiskupem praskm, metropolitou eskch zem a Slovenska Krytofem
poven do hodnosti archimandrity.
Poslze znovu peel do Rusk pravoslavn
crkve. Byl soust duchovenstva Moskevsk eparchie.
Rozhodnutm Posvtnho synodu ze dne
16. bezna 2012 byl zvolen biskupem amenskm a alapajevskm.

25 2004
.

.
2004 .

11 2006 ()



, .
12 2007
.
8 2008 , , ,

.

.
.
16
2012
.

Po ukonen studia na Akademii, v lt


roku 1986 byl posln na pastskou slubu
do Estonsk eparchie, a od 1. nora roku
1987 konkrtn do Pjuchtinskho enskho
monastru, kde psobil do kvtna roku
1992.
Dne 15. dubna roku 1992 byl ustanoven duchovnm sprvcem chrmu Vzken ve
mst Narva s prvem samostatn slouit
chrmov bohosluby. Po celou dobu vedl
Nedln kolu pro dti.
Dne 30. dubna 1995 se stal protojerejem.
Dne 1. ervna roku 2000 byl jmenovn
pedstavenm talinskho Alexandro-Nvskho chrmu.
Na snmu Estonsk pravoslavn crkve
Moskevsk patriarchie dne 27.ervna 2000
byl zvolen lenem Synody EPC MP.
Dne 16. ervence roku 2002 vnosem vldy
Estonsk republiky obdrel obanstv Estonsk republiky za zvltn zsluhy.
Usnesenm Narvsk mstsk rady ze dne
19. ervna 2003 mu byl udlen titul estn
oban msta Narvy.
Od 1. ervna 2003 byl ustanoven sprvcem
chrmu zasvcenho ikon Bo Matky Radosti vech truchlcch ve mst Tallin.
Dne 1. listopadu byl peloen do Moskvy
a registrovn jako zamstnanec Oddlen

() 29
1957,

.
.
, .
19641974 .
19751977
.
, , ,
1979 ; 1982
.
21 1985 ,
23 1986 .
1986

, 1986

, 1 1987

86

ikona 2 /2012

, 1992 .
15 1992
.
.
.
30 1995 .
1 2000 - .
27 2000
.
16 2002

.
19 2003 .
1 2003

. .
1 2003
.
5 2004 .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 87

FOTOREPORT

Diakonsk chirotonie
otce Borislava
Rudie
Chrm Zesnut pesvat
Bohorodice na Olanech
22. 4. 2012


,
22. 4. 2012

ikona 2 /2012

87

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 88

HISTORIE

Hrd a nezlomen
Pokad, kdy se ocitnu v pravoslavnm katedrlnm chrmu sv. Cyrila a Metodje v
prask Resslov ulici a to bv asto
musm na n myslet.
na tch sedm statench, kte tu ped
destkami let svdli svj posledn boj: Adolf
Oplka, Jan Kubi, Jozef Gabk, Josef Valk, Josef Bublk, Jan Hrub, Jaroslav
varcJmna, kter se zapsala do naich
djin.
Myslm ale tak na tveici dalch mu,
jejich jmna lidem ji tolik nekaj. A pece
i oni provali dramatick osudy. A kdy
piel as, dokzali v sob najt tolik odvahy,
aby dali vanc sv ivoty. Protoe to povaovali za svou svatou povinnost. Ve jmnu
sv vlasti. Ve jmnu sv crkve. Pravoslavn
crkve.

A tak si prv zde, v tomto chrmu, vechny


ty staten mue vybavuji. A rovn si snam pedstavit, co se zde tehdy, ve tvrtek
18. ervna 1942, odehrvalo.
Stovky pslunk SS-strnho praporu
Prag provaj svj triumf. Po vce ne
osmi hodinch pemohli konen s pomoc dalch esesman, gestapk, pslunk protektortn policie a nkolika destek
praskch hasi sedm eskoslovenskch
parautist, kte se v pravoslavnm chrmu
ukrvali.
tonci zvtzili teprve pot, co statenm
obrncm dolo stelivo. Posledn nboje
si parautist nechali pro sebe.
A pomysln mlnice gestapa se otela stle
rychleji. Mli v n tentokrt uvznout zejmna ti, kte sedmi mum kryt v chrmu poskytli
Tiaedestilet mu s bohatm blm plnovousem used ke stolu, aby koncipoval ti

70
70. vro atenttu na
Reinharda Heydricha
70-


, .
,
,
...
, ,

; :
, , ,
, , ,
... .
, , ,

.
. , ,
,
,

88

ikona 2 /2012

, .
,
.

, , 18 1942 ,
...

.
, ,
- , , ,

.
, .

dopisy. Adresuje je pedsedovi protektortn


vldy dr. Jaroslavu Krejmu, ministru kolstv a nrodn osvty Emanuelu Moravcovi
a rovn adu skho protektora.
Uvdomuje si, co se bude v dalch hodinch a dnech odehrvat. V, e se Nmci
budou mstt nejenom na pravoslavnch duchovnch, ale i na dalch lidech pravoslavnho vyznn. A on za n nese odpovdnost.
Jako jejich vladyka.
Biskup Gorazd v dopisech piznv, e
o krytu parautist vdl. Douf, e kdy
na sebe vezme alespo st viny, zachrn
dal lidi
Jen pamtnk tehdejch udlost me
chpat, co ukrvn parautist znamenalo. A jak atmosfra v na zemi tehdy
vldla.
Od atenttu na zastupujcho skho protektora Reinharda Heydricha 27. kvtna do
18. ervna 1942 byly v protektortu echy
a Morava popraveny u stovky ech.
A hromadn popravy mly pokraovat i v
dalch tdnechV prmru to bylo ptadvacet zavradnch mu a en denn.
Denn prmr zastelench stoupl pak na
sedmdest. Pozdji mly noviny s uveejovnm jmen popravench pestat s odvodnnm, e by to novinm zabralo pli
mnoho msta
Celou zemi ochromil strach.
.
.
,
...
,
.
- , , .
,
. ,
, . ,
.
,
,
,
, ...

, .

.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 89

HISTORIE
A prv tehdy dokzalo nkolik pslunk
pravoslavn crkve najt v sob tu neuvitelnou odvahu a nabdnout v pravoslavnm chrmu v Resslov ulici eskoslovenskm parautistm kryt
Dvm pslunm orgnm svou osobu
k dispozici, psal biskup Gorazd ve svm
dopisu. A chci se podrobit kadmu trestu,
tebas i trestu smrti, jestlie pslun orgny
budou jej povaovat za nutn
Biskup Gorazd, vlastnm jmnem Matj Pavlk, tu, e se jeho ivot napluje. ivot,
kter se neubral ve vyjetch kolejch.
Byl vzdlancem sv doby. Osobnost, kter
pitahovala sympatie i nenvist. Byl tak
lovkem rozpor. Svou drhu duchovnho
zahjil jako mskokatolick knz. Pozdji
pestoupil k eskoslovensk crkvi, aby poslze zaloil eskoslovenskou crkev pravoslavnou.
Biskup Gorazd hledal v peejch asu cestu,
kterou povaoval za nejsprvnj. V roce
1924 ji nael a vydal se po n, provzen tisci
pteli a pznivci
Ve stejn dob, v roce 1942, se zaaly rovn
naplovat ivoty nkolika jeho druh. Fare pravoslavn crkve Aloise ikla, kaplana te crkve ThDr. Vladimra Peteka a
pedsedy nboensk obce a sboru starch
Jana Sonnevenda
Vichni byli postupn zateni, vyslchni,
27 18 1942 .
.
...
.
.

, ,
...
.
,

...

, - , - ,
,
...
, ,
,
. ,
.

, ,

mueni. Pravoslavn crkev byla urena k


likvidaci.
Misti propagandy to vak chtli udlat s
patinou pompou. A tak se rozhodli uspodat velk monstroproces. Chtli zde nleit odsoudit a pokud mono i zostudit
nejenom pravoslavn duchovn, ale crkev
jako takovou.
Tomu vemu pedchzela nkolikatdenn
propagandistick pprava.

Der Neue Tag ze 14. ervence 1942 napsal:


Pavlik-Gorazd vystupuje v tomto chmurnm
ppad jako hrozn postava, lovk naprosto
bez citu odpovdnosti jak ped lidmi i Bohem naprosto nedstojn svho adu
Ve tvrtek 3. z 1942 ve 14 hodin byl ped
stannm soudem v Praze zahjen proces
s biskupem Gorazdem, dr. Vladimrem
Petekem, Janem Sonnevendem a Aloisem
iklem.

, , , . .
, .

,
. 1924 ,
, ...
( 1942 .)
.
:
, -


...
, . .

. .

, ,

,
, .

.
Der Neue Tag 14 1942 . :
-
, , ,
...
3 1942 . 14
, - , .
: .
,
. ,
,

, . ,

. , -.

: -

ikona 2 /2012

89

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 90

HISTORIE

Zpravodaj Nrodn politiky stenografoval


minutu po minut: Petek jde prvn. Je to
mlad mu zkch ramen, plochho hrudnku, velmi huben. M hluboce vpadl oi
a siln vysedl lcn kosti, ern leskl vlasy
m siln piesan a s pinkou uprosted
vysokho ela. Pedseda se te, jak bude
vypovdat, nmecky i esky, Petek odpovd dobrou nminou, e nmecky.
Biskupa Gorazda charakterizuje pisatel tmito slovy: Pavlk je mu drobn postavy,
se staecky pokleslmi rameny. Hlavu s mohutnm plnovousem nese znan kupedu
vysunutou. Tkav se rozhl. Jeho krok je
krtk, nervzn.
Dle se zde uvd, e obalovan psob dojmem vnitnho klidu.
Obalovan se vi sob chovali korektn.
Nikdo z nich neprojevil sebemen snahu
svalovat vinu na druhho. Vypovdali dstojn, s vdomm toho, e vd, co je ek.
Sent vynesl rozsudek v 17:20 hodin. Ve
vech ppadech smrt.
O dva dny pozdji pinej pedn nmeck
a esk noviny obshl lnky o pelen.
Lidov noviny mly titulek Zloin biskupa
Gorazda a spoluvink. Nrodn prce
Svatoukov, jejich heslem bylo slvko
Londn. Nrodn politika na adresu biskupa Gorazda jet uvedla: Bhem len
vyzaovala z nho staeck skonost pra
.
,
, , .
, ;
.

. ,
, .
17:20,

.


.
.

,
. ,
, :

, , ,
.
4 14:35 ,
.

90

ikona 2 /2012

vho mue dvou tv, kter, kdyby mohl,


zaprodal by za svou zchranu i samho
boha.
V ptek 4. z ve 14:35 pohldli biskup Gorazd, Alois ikl a Jan Sonnevend do tve
smrti.
Dr. Vladimr Petek byl popraven o den
pozdji.
Na popraviti skonili rovn nejbli pbuzn Aloise ikla, Jana Sonnevenda, vetn

kostelnka pravoslavnho chrmu Vclava


Ornesta.
Dne 27. z 1942 se v tisku objevila zprva
o tom, e se obce esk pravoslavn crkve
srbsk a caihradsk jurisdikce v protektortu rozpoutj. Pravoslavn duchovn byli
odvleeni na nucen prce do Nmecka.
Historie je ale neprosn. A m spravedliv. A tak dne 20. jna 1945, pouze tedy
ti roky pot, co byl tiskem oznaovn za

-
.
,
,
.
27 1942
,

, .
.
,
. ,
,
,
, 20 1945
in memoriam () .

.

4 1987
...
, ,
. ...
, ,
- , 18-
.

,
, - ...
.
. ,
, ...
18 1942 .

...
, ,
, ( -

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 91

HISTORIE
jednoho z nejvtch zloinc, kter kdy
tato zem na svch bedrech nosila, byl biskup Gorazd in memoriam vyznamenn
eskoslovenskm vlenm kem.
Stejn ocenn bylo udleno i jeho tem popravenm druhm.
A 4. z 1987 byl biskup Gorazd posmrtn
kanonizovn. Stal se svatm
Prostornou chrmovou lod chrmu Cyrila
a Metodje pichzm a k olti. Nkolik
minut tu jen tak stojm. Spousta vc mi jde
hlavou
Vyjdu ven, abych zael do krypty. Do nkdej hrobky, kde se naposled pohbvalo
nkdy v osmnctm stolet. Nyn je zde pamtn s, vyhledvan kadodenn nvtvnky nejenom od ns, ale tak ze zahrani Po lev stran vidm przdn
otvory pro rakve. Na konci chodby je vtrac
oknko. Dole vpravo otvor, kterm se parautist snaili prokopat do ulin stoky
Vtracm otvorem vhnli tonci toho
osudovho rna, 18. ervna 1942, hektolitry
vodyDnes u vak vme, e Jozef Gabk,
Josef Valk, Jan Hrub a Josef varc (Jan
Kubi, Josef Bublk a Adolf Oplka padli
pi bojch na kostelnm kru) nezvolili dobrovolnou smrt teprve pot, co jim hrozilo
utopen. Hladina toti nestoupala podle
pn dobyvatel dost rychle. Nikdy by se
toti nepodailo zaplavit kryptu zcela vo,
) ,
.
,
.
.
, Seven Men at Daybreak

...
.
- .
?
?
, .
,
,
, .

, .
,
, .
.
.

dou. Napklad pi naten britskho filmu


Sedm mu za svitu byla do krypty naputna voda do ve edesti centimetr a
za necel dv hodiny pskov podklad pod
cihlami vodu vsl...
Parautistm doly nboje. Teprve potom
zahynuli. Vlastn rukou.
Co asi v poslednch okamicch provali?
Komu patily jejich posledn mylenky?
Umrali, ale se zbran v ruce.

Biskup Gorazd toto tst neml. Ani jeho


druhov Alois ikl, Vladimr Petek, Jan
Sonnevend.
Pesto i oni dokzali zemt jako hrd, staten a nezlomen.
Mui z mal crkve, kter v dob hrzy
a veobecnho strachu byla schopna tak
velkho a mimodnho inu.
Pat j nae cta.
Historie na n nezapomene.
Stanislav Motl

Mezinrodn prvn dsledky atenttu


eskoslovensko a jeho mezinrodn
smlouvy
Bezpenost eskoslovenska byla zaloena
na systmu spojeneckch smluv. Ji v roce
1920 a 1921 podepsalo smlouvy s Krlovstvm Srb, Chorvat a Slovinc (pozdj
Jugoslvie) a Rumunskem, o rok pozdji se
dotvoil blok tchto t stt nazvan Mal
dohoda. Jednalo se o vojenskou alianci namenou proti Maarsku a zajiujc pomoc
komukoliv ze len v ppad maarskho
toku od zbvajcch signat. (Zkladem
Mal dohody byly dvoustrann vojensk

smlouvy uzaven mezi tmito stty v letech


1920-1921: 14. srpna 1920 eskoslovensko a Jugoslvie, 23. dubna 1921 eskoslovensko a Rumunsko a 7. ervna 1921
Jugoslvie a Rumunsko)
eskoslovensko mlo od 25.1. 1924 podepsanou spojeneckou smlouvu s Franci, kter
garantovala zemn nedotknutelnost republiky pedevm proti ppadnmu toku ze
strany Nmecka nebo Maarska.
Krtce nato, 16. jna 1925, podepsaly eskoslovensko a Francie garann dohodu.
Hovoila o tom, e pi poruen smluv uza-


. 1920 1921

, ( ) ,
.
,

. (

, 1920-1921 : 14
1920 . - , 23 1921 .
, 7 1921 .
).
25 1924 .
, , ,


.
16 1925 ., , ,
,
,
.
,

, .
- 16 1935 - .
1935 , ,
.

,
.
-

ikona 2 /2012

91

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 92

HISTORIE

vench s Nmeckem, si zem poskytnou


pomoc.
Francouzsk pln tzv. vchodnho paktu,
kter by garantoval hranice vchodnch
soused Nmecka, nenael pli porozumn. Torzem uvaovanho paktu se nakonec stala jen francouzsko-sovtsk smlouva
o vzjemn pomoci a po n nsledujc obdobn smlouva eskoslovensko-sovtsk,
podepsan 16. kvtna 1935. Sovtsk svaz
byl od roku 1935 sice smluvn zavzn brnit eskoslovensko, ale jen pokud se do
konfliktu zapoj Francie.
S Velkou Britni nemlo eskoslovensko
dnou pmou smlouvu, ale Velk Britnie
byla podle Locarnskch dohod povinna pomoci Francii. loha odporu proti Nmecku
tedy zvisela jen na Francii a na tom, jak se
zachov jej silnj spojenec, tedy Velk Britnie. Nzory Velk Britnie a Francie se
tedy zsadn liily, pesto nakonec spolen
vyzvaly eskoslovenskou vldu ke vstcnosti k poadavkm sudetskch Nmc.

paci ech a Moravy vldm hlavnch svtovch mocnost. Stal se vdm pedstavitelem eskoslovenskho zahraninho odboje.
s. exilov vlda byla Velkou Britni prozatmn uznna v ervenci 1940, plnho
uznn Bene doshl 18. ervence 1941, kdy
SSSR i Velk Britnie definitivn uznaly eskoslovenskou exilovou vldu.

cie), Adolf Hitler (Nmecko) a Benito Mussolini (Itlie) se dohodli, e eskoslovensko mus do 10. jna postoupit pohranin
zem obvan Nmci (Sudety) Nmecku.
Zstupci eskoslovensk vldy k jednn samotnmu nebyli pizvni. Dne 30. 9. eskoslovensk vlda mnichovsk diktt pijala
v Kolovratskm palci, dnen sdle Sentu
PR a to v Zelenm salnku, kde nyn zased stavn-prvn vbor.
Po pijet mnichovskho dikttu prezident
Edvard Bene dne 5. jna 1938 abdikoval a
22. jna 1938 odletl pravidelnou leteckou
linkou nejdve do Velk Britnie, pozdji
odcestoval do Spojench stt americkch,
kde pednel na univerzit v Chicagu. Po
okupaci eskoslovenska a vyhlen Slovenskho sttu v beznu 1939 pesdlil do
Londna a zaslal protest proti nmeck oku-

Co pedchzelo udlostem, aneb jak


vypadala situace ped atenttem
Situace na podzim 1941 vypadala pro Spojence velmi chmurn. Nmeck tanky se valily na tm dva tisce kilometr dlouh
front do vnitrozem Ruska smrem na Moskvu, padla ukrajinsk metropole Kyjev, Leningrad se ocitl v drtivm obleen, Rud
armda ztratila 70 diviz, 665 000 ruskch


5
1938 . , 22
1938 .
,
, .

1939 .

. .

1940 ..
18
1941 .,

.

,

1941
.

,
,
, 70 , 665 000
,
.
1941 365 000 .
,
,
.
.

Mnichovsk dohoda
Mnichovsk dohoda (oznaovna tak jako
Mnichovsk zrada i Mnichovsk diktt)
byla dojednna 29. z 1938 v Mnichov
a podepsna po plnoci, tj. 30. z 1938.
Zstupci ty zem Neville Chamberlain
(Velk Britnie), douard Daladier (Fran
,
- .
,

.

(

) 29 1938
. ,
, 30 1938 .
(), (),
() () - ,
10 1938 .
, (), .
. 30
1938 . , , , ,
- .

92

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 93

HISTORIE
vojk se ocitlo v zajet, strdn civilist
bylo nepopsateln. Nmeck ponorky v bitv o Atlantik potopili Britm jen na zatku
roku 1941 365 000 tun lodnho prostoru.
Zsobovn Britskch ostrov, osaml garnizony protihitlerovskho odporu bylo m
dl problematitj. Situace na bojiti
v Egypt a Stedomo se dramaticky zhorovala. A as vstupu USA do svtovho konfliktu jet nenastal.
Londn pravideln hodnotil odbojov hnut
v okupovanch zemch. Toto hodnocen
spovalo v ocenn kod zpsobench okupantm. Anglian i Sovti, tce zkoueni
na svch frontch, zaali exilovmu prezidentu Edvardovi Beneovi systematicky
zdrazovat, jak je dleit pro postup
vlky, aby kad nrod vyvinul maximln
vlen sil.
Domc odboj vak utrpl po zsazch gestapa adu krvavch ran a od lta vzlo i spojen s domovem, napklad s radiostanicemi
okruhu Sparta. Zpravodajci londnskho
exilovho ministerstva obrany dospli k zvru, e domc odboj nutn potebuje posilu. Lidskou i materiln. Ji v polovin
roku 1941 ve spoluprci s britskou SOE,
Zvltn operan sprvou, vznikla Zvltn
skupina D. Jej posln? Vbr a vcvik parautist a jejich odesln do Protektortu
echy a Morava. Ppravu a cle operac vo .

.
, . ,

,

,
, .
,
,

, ,
.
,

. 1941
(SOA)
. ?
. -

lili eskoslovent zpravodajci za britsk spoluprce.


Tlak spojenc na exilovou vldu naznaovaly, e se mus stt nco velkho. Nco, co
generl Frantiek Moravec, hlava vojensk
zpravodajsk sluby, charakterizoval slovy
o operaci proveden malmi silami, ale
s velkm efektem, je napome obnoven
eskoslovenska.
Jako cl atenttu se nabzel kolaborant slo
jedna, Emanuel Moravec, nkdej karlovarsk knihkupec, znalec esk problematiky, sttn sekret v adu skho protektora Karl Hermann Frank a Reinhard
Heydrich, policejn generl, f Hlavnho
skho bezpenostnho adu RSHA a
bezpenostn sluby SD. O Heydrichov
osudu se rozhodlo v Londn, nkdy mezi
28. zm a 2. jnem 1941.
Pchod Reinharda Heydricha do Prahy
esk nrod se nikdy nesmil s okupac.
Nacist navc na Protektort echy a Morava sousteovali zvltn pozornost. N
zbrojn prmysl se stal pro okupanty ivotn
dleit a nezbytn pro veden vlky. Byl
tu vak problm. Chtli vymtit siln nrodnostn odbojov hnut, ale zrove nerozltit dlnky a rolnky a tm pokodit vlen sil. Problm tedy spoval v tom,
jak zdecimovat a zterorizovat vechny po
.

, , .
, ,
, ,
,
, ,
.
:
, -
, , -
, ,

.
,
- 28 2
1941 .

.
.
.

tenciln vdce, eliminovat siln jedince,


svst slab a poplst nevdom.
Vyeen tohoto problmu vyadovalo
zvltn sms brutality a lsti. een se ujal
Reinhard Heydrich inteligentn, ctidostiv, lstiv a krut osmaticetilet bval
nmon dstojnk, kter byl pedsedou
konference ve Wannsee, kde se stal architektem holocaustu evropskch id. Reinhard Heydrich byl v nacistick policejn
hierarchii hned druhm muem po Himmlerovi a se sadistickm nadenm dil prostednictvm vyhlazovacch jednotek konen een idovsk otzky na vchodn
front.
Po svm pchodu, dne 27. z 1941 zatkl
ministerskho pedsedu generla Aloise
Elie a druh den 28. z vyhlsil civiln
stav vjimen - stann prvo v protektortu
echy a Morava. Armdn generl Alois
Eli, kter byl pro svou odbojovou innost
popraven jako jedin pedseda vldy v nacisty okupovan Evrop. Od prvn chvle,
kdy pijal jmenovn premirem, neml nejmen iluze o tom, jak skon. asto mluvil
o oprtce, kter ho nemine. Po nstupu do
funkce kolem sebe soustedil v Kolovratskm palci, kde se schzela prvorepublikov i protektortn vlda a kde nyn sdl
Sent PR, pod krycmi funkcemi zpravodajce, kte pracovali pro rozshlou ilegln
:
,

,
. , ,
, , , ,
.

.
, , ,

,
.
,
, ,

.
27 1941
. -
,
.

ikona 2 /2012

93

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 94

HISTORIE

organizaci dvjch eskoslovenskch dstojnk a vojk Obrana nroda. Reinhard


Heydrich nechal ihned zastelit dva vznn
generly, Josefa Blho, velitele odbojov organizace Obrana nroda a Hugo Vojtu, zemskho velitele Obrany nroda v echch,
m odstartoval dlouhou adu poprav pslunk elity nroda i prostch lid.
O osudu ech ml Heydrich jasno, na
pednce pro nmeck policejn elity
v Praze v noru 1942 vypoetl, e 60 a
70 procent nroda bude ponmeno. Jak to
ekl sm Heydrich: Kdy se za nkolik let
zeptte echa v cizin, kde ije, mus odpovdt, e v echch a na otzku, kdo jste,
mus odpovdt, e je sk Nmec! Zbvajc st nroda zamlel dlem zlikvidovat, sten pesthovat.
Po atenttu pily krut represlie. Jakmile
se zprvu o atenttu dozvdl Hitler, nadil
K. H. Frankovi nadil, aby bylo zateno deset tisc ech a aby ti, kte jsou vznni
za politick zloiny, byli ihned popraveni.
Zatkn a popravy zaaly bez prodlen.
Lid byli popravovn bez soudnch proces, asto i bez vyetovn.
Pnos operace Anthropoid neplatnost
Mnichovsk dohody
Hlavn el operace splnila. Nae zem se
staly pedmtem pozornosti celho svta.
, -
, ,
, ,
. ,
. -
,
( ),
,

() .
, , , ,
,


.

:
1942 .
, 60 70

94

ikona 2 /2012

V hodnocen spojenc bylo nae odbojov


hnut rzem posunuto z poslednho msta
na msto prvn. Odstrann Heydricha pokodilo nmeckou vlenou mainrii.
Nikdy se nenael nstupce, kter by se mu
vyrovnal a nahradil ho v nacistick hierarchii.
Pmm dsledkem operace Anthropoid
byla skutenost, e ve stedu 5. srpna 1942
odeslal britsk ministr zahrani Anthony
Eden eskoslovenskmu ministru zahraninch vc Janu Masarykovi dopis, kter
obsahoval mimodn dleit sdlen tkajc se postoje britsk vldy: Vzhledem
k tomu, e Nmecko mysln zniilo ujednn o eskoslovensku z r. 1938, na kterch
vlda Jeho Velienstva ve Spojenm krlovstv byla astna, povauje se vlda Jejho Velienstva za zbavena jakchkoli zvazk v tto vci. Pi konen prav
eskoslovenskch hranic na konci vlky,
nebudou na jej stanovisko mt vliv dn
zmny, kter se staly v tchto vcech jak v
r. 1938, tak pozdji. Teprve tmto aktem,
kter piel zhy po atenttu a krvavch represlich nacist na eskm obyvatelstvu,
zaala povaovat britsk vlda eskoslovensko za suverna a vykonavatele vsostnch prv nad vekerm zemm, kter
bylo pod jeho suverenitou ped Mnichovem.

O necel dva msce pozdji 29. z 1942


signoval za ptomnosti generla Charlese
de Gaulla a pedsedy eskoslovensk exilov
vldy msgre. Jana rmka ministr zahrani
Jan Masaryk prohlen francouzskho Nrodnho vboru, e mnichovskou dohodu
pokld za zcela neplatnou.
Toto stanovisko potvrdilo po vzniku francouzsk prozatmn vldy i spolen prohlen obou exilovch vld 22. srpna 1944,
kter prohlsilo mnichovsk dohody se
vemi jejich nsledky za neplatn hned od
jejich potku (nul et non avenu).
Za neplatnou od samho potku dohodu
uznala 26. z 1944 i Itlie.
Norimbersk soud v 1946 prohlsil Mnichovskou dohodu za neplatnou s tm, e
trp nedostatkem vle, protoe Nmecko v
dob jejho uzaven nemlo v myslu ji dodret.
V letech 19681969 ji konference OSN o
sprvnosti mezinrodnch smluv prohlsila
za neplatnou.
V roce 1973 byla Mnichovsk dohoda ve
vzjemnch vztazch mezi Nmeckou spolkovou republikou a eskoslovenskou socialistickou republikou prohlena praskou
smlouvou za nicotnou a nulitn.
Dne 18. z 1990 se britsk ministersk
pedsedkyn omluvila za britskou ast pi
podpisu Mnichovsk dohody.

. :

, , ,
, , ,
!

, .

. ,
. . ,
, , . .
, .

, 5
1942 .


, ,
: ,
1938 ., , - .

, 1938 .,
.
,

,
,

,
.
, 29 1942 .
-

-

.

.
.
.
,
.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 95

HISTORIE
Zvr
A pipomeme na zvr, jak ohodnotil dopad atenttu velitel eskoslovensk zpravodajsk sluby plk. Frantiek Moravec ve
svch pamtech: Byla to nejvt odbojov

operace v eskch zemch a pedstavuje


dobrou strnku v historii eskoslovenska
za druh svtov vlky. esk nrod by ml
bt na ni hrd. J na ni hrd jsem.
Obrovskm uznnm hrdinstv vech z-

astnnch na dramatu v Resslov ulici byla


slova prezidenta Edvarda Benee, kter po
svm nvratu do vlasti ekl seste dr. Vladimra Peteka Marii: Byl to velk in, o kter
jsem se opel. Vrazem tohoto uznn je
fakt, e parautist i pedstavitel pravoslavn crkve, v ele s biskupem Gorazdem,
byli z poven prezidenta republiky vyznamenni 28. jna 1945 eskoslovenskm
vlenm kem 1939 in memoriam s vmluvnm odvodnnm: Svm mimodnm inem dne 27. kvtna 1942 se zaslouili
o eskoslovensko.
Koncem roku 2011 vyla kniha Velk in
mal crkve, kter je vnovan pamtce pravoslavnch muednk sv. biskupu Gorazdu, fari Vclavu iklovi, kaplanu
Dr. Vladimru Petkovi, pedsedovi Janu
Sonnevendovi. Jak vn chpala sv vlasteneck a kesansk posln esk pravoslavn crkev pod vedenm biskupa Gorazda, dokzali vc a duchovn v dob
heydrichidy v roce 1942. Pot, co eskoslovent vojci splnili kol, poskytla jim
pravoslavn crkev v praskm chrmu sv.
Cyrila a Metodje v Resslov ulici kryt
a pomoc. Knihu zskte stejn jako asopis
Ikona v pravoslavnch chrmech.
Roman Wimmer, fredaktor





,
.

22
1944 .,


(nul et non avenu).
26 1944 .
1946

,
,
.
1968-1969 .
1973 , ,


,
18 1990 .
.

, :
,

. . .
,


,
-
: , .

,

, 28 1945 .

in memoriam () : 27 1942 . .
2011
, :
. ,
, -
, . ,

, 1942
. ,
,
.
. ,
.
, -

ikona 2 /2012

95

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 96

FOTOREPORT

Vzpomnkov veer u pleitosti


70. vro
atenttu
na Reinharda Heydricha
a tragedie Lidic
Praha, 28. 5. 2012

70-


.
, 28. 5. 2012
Pedseda Sentu Parlamentu esk republiky pan Milan tch I

Pedseda Sentu PR pan Milan tch, editel Mdea Kultur JUDr. Ing. Karel Stejskal a fredaktor asopisu Ikona Roman Wimmer I
, Mdea Kultur -

96

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 97

FOTOREPORT

J. B. metropolita Krytof pi proslovu I

Pedseda stavn-prvnho vboru Sentu Parlamentu R, sentor JUDr.


Miroslav Antl I -

ikona 2 /2012

97

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 98

PRAVOSLAVN MSTA

Chrm
v Tboe
Poven sv. Ke


, 20- XX


II.
1942 ( .

. . ),
,
( ).

.
. 1946 -

98

ikona 2 /2012

. .

.
, ,

. ,
, . .
7 1946 ,

. .
, ,

, -

Samotn pravoslavn crkevn obec v Tboe vznikla ve 20. letech 20. stolet jako
jedna z prvnch crkevnch obc hned po
obnoven pravoslavn crkve v echch biskupem Gorazdem II.
A do osudovho roku 1942 (atentt na R.
Heydricha a nsledn ukrvn parautist
v krypt katedrlnho chrmu sv. Cyrila a
Metodje v Resslov ulici v Praze), kdy byla
pravoslavn crkev postavena mimo zkon,
probhaly bohosluby v katolickm kostele
Narozen Panny Marie na nmst Mikule
z Husi (tzv. klterku). Pravoslavn se
tam stdali s vcmi z evangelick crkve.
Pravoslavn usilovali o monost zskn
vlastnch prostor. Roku 1946 byla opravena
pitln kaple sv. Albty a byla pedna do
uvn pravoslavn crkvi. Na oprav a pprav chrmu se aktivn podleli vc crkevn obce. Nvrh ikonostasu a napsn
ikon provedl otec Andrej Kolomack, stavitel chrm. Na svtek Mistra Jana Husa,
den ped vysvcenm chrmu, se konala
pou na nedalek Koz Hrdek. Samotn
vysvcen chrmu na poest svtku Poven sv. Ke probhlo 7.7.1946 a vykonal
ho tehdy jako svou prvn mimopraskou
vizitaci vladyka Jelevferij. Od t doby se zde
konaj pravideln bohosluby.
Chrm je, jak u bylo eeno, bval pitln
kaple Svatho ke, kter byla pvodn za . .
,
285 ( 2010 ),


.

14431444 . .
, , 1930 , : ,
,

, , ,
: ,
,
, , .
, ,
.
,
,
, , , . ()
, , .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 99

PRAVOSLAVN MSTA
svcena sv. Albt. S pilhajcm domem
p. 285 bvalm pitlem tvo jeden
stavebn celek (chrm obdrel sv vlastn
p. a v roce 2010), jen se rozkld na mst
stedovkho pohebit jet pedhusitskho Hradit Vtkovc. Nejstar zmnka
o pitlu pochz z let 1443-1444. K.Thir
ve II. dlu sv knihy Star domy, rodiny tborsk, vydan v roce 1930, pe: Za doby
husitsk mme tu pitl, vedle kolu a dm
proti pitlu dle star tradice slove farou.
Mme tu tedy pohromad budovy, kter
v mstech doby Otakarovsk tvovaly skupinu: kostel se hbitovem okolo, farn budova a kola: ve to bv vdy pohromad,
ne na nmst, jako nyn, nbr stranou.
Tak bylo myslm i v pvodnm Hraditi Vtkovc, a ovem k stavb kostela zde jet
nedolo. Zakladatel Tbora, kte poloen
tch budov z tradice jet mohli dobe znti,
umstili svj pitl a kolu zase v tch mstech, hbitov ovem myslm peloen hned
za msto. stav tento pejali zakladatel Tbora z st nejspe i s jeho fundacemi. pitly v mstech stedovkch stvaly obyejn vn msta, nebo byly ureny pro
pocestn, ebrky (chodce) a nemocn
a spojeny obyejn s kostelkem neb kapl.
V tom, e Tbort vzali stav tento do
msta, vidm patrn mysl, e pitl vce
neml slouiti cizm, nbr domcm chu-

dm. Od stavu tohoto obdrela tato tvr


msta pojmenovn chodcovsk. Kaple
samotn byla postavena na potku 18 st.
K tomuto K. Thir ve sv knize zaznamenv:
R. 1718 kaplika ve pitle nov se stav.
Vcl. Klouzal dal na to 50 zl., z dchodu
dno 30 zl. Byla-li kaple zde ji dve, o tom
zmnky jsem nenael. R. 1777 fundan instrument pozen, kterho dve nebylo,
a vtlen v knize V.obligationum str. 224.
V souasn dob budova chrmu pat mezi
kulturn pamtky historick sti Tbora
a je pravideln zaazovna do objekt
v rmci Dne otevench dve pamtek,
asto i s doprovodnm programem vstavy ikon, prac k Nedln koly, obraz
akademickho male Teodora Buzu - farnka chrmu, pravoslavn literatury, o innosti Pravoslavn akademie ve Vilmov
Konaj se pednky a tak koncerty nap.
za pomoci chrmovho sboru ze umperku,
kter pijal pozvn a vystoupil s pravoslavnmi duchovnmi zpvy. Vem spoluorganiztorm jmenovanm i nejmenovanm
pat velk dk.
Ve 40.50. letech minulho stolet byla v Tboe velk pravoslavn crkevn obec na
svtek svtlho Kristova Vzken Paschu
se v t dob selo kolem 1000 lid, kte
zcela zaplnili i nmstko ped chrmem.
Tehdy uvaovali vc tborsk obce o vy-

, , ()
, , , . , ,
, ,
, .
.
XVIII
. .
: 1718 . . 50 ,
30 . , .
1777 , ,
V. obligatonum . 224.


, ,

, ,
,
, -

, . , , ,
. ,

.
.
4050
.
1000 ,

.
.
,
,

,

. , ,

, ,
.
2000

budovn pravoslavnho chrmu. Byla provedena sbrka a shromdny finann prostedky na tu, zskna potebn povolen,
byl zakoupen i pozemek pro stavbu a dokonce byl i vysvcen zkladn kmen pro
nov chrm, kter se doposud v chrmu
nachz. Bohuel z ble neurench dvod, kdy byla tato stavba nejdve pevedena z prvn etapy povlenho budovn
do druh etapy, se nakonec vstavba samostatnho pravoslavnho chrmu v Tboe neuskutenila.

,
( ) .
2001


(,

, ,
, , ),
, ,
, .
200 , 20 , , ,
, , , , , ,
...

ikona 2 /2012

99

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 100

PRAVOSLAVN MSTA

V roce 2000 byl stvajc chrm nov vymalovn za pomoci farnk z Ukrajiny a za
podpory msta Tbor (jako vlastnka objektu) byla opravena stecha a okapy.
Na Paschu v roce 2001 se opt po dlouh
dob konalo venon bdn a byla vysluhovna non slavnostn paschln sv. liturgie, vetn proces s ikonami a chorukvemi
kolem chrmu (pro zajmavost protoe
chrm, jak ji bylo eeno, je pevn spojen
s budovou bvalho pitlu, ale i dalmi
budovami, pi obchodu chrmu se vdy obchz vlastn cel tvr), co se, s Bo po-

20062007 ,

,
. ,
,
.
.

,
, ,
.

, , , ,
,
-
(
, ).

100

ikona 2 /2012

moc, stalo v tomto chrmu, krom pravidelnch nedlnch sv.liturgi, tradic. V souasn dob se na Paschu schz kolem 200
vcch a nedln sv. liturgie navtvuje pravideln kolem 20 farnk, kte jsou jak ei,
tak i pvodem z Ukrajiny, Ruska, Bloruska,
Moldvie, Kazachstnu, Bulharska, Rumunska,
V roce 20062007 byla s poehnnm vladyky Krytofa, za finann pomoci msta
Tbor, krajskho pamtkovho adu v eskch Budjovicch a silm restaurtora
Zdeka echovskho zrestaurovna chrmov ikona svtku Poven svatho Ke,
kter se nachz nad vchodem do chrmu
a rovn freska sv. Albty na vnj bon
stn.
V souasn dob se pipravuje generln
oprava chrmu, kter by mla, s Bo pomoc, zapot v tomto nebo ptm roce.
V prbhu let byli duchovnmi sprvci tborsk pravoslavn crkevn obce nap. otec
Even Petek, otec Pavel Axman, otec Ji
Hol, obas tu slouil i souasn arcibiskup
Olomoucko-brnnsk Simeon a i vladyka
metropolita Krytof (ovem tehdy ho v Tboe znali a vzpomnaj na nho jako na otce
Radima). Tak otec Vclav Mek, otec Jan
Baudi, kter pijdl jednou msn z Jihlavy a po nm otec Jan Tmal z Jindichova
Hradce, kter je nyn okrunm protopres-

byterem. V souasn dob (od roku 1999)


je duchovnm sprvcem pravoslavn crkevn obce v Tboe jeromonach Pachomij
(Paouk). Otci duchovnmu pomh bratr
Jurij Naumenko, kter, jak vichni doufme,
bude asem postien na tece. Pedsedou
sboru starch je a spolen s Jurijem vede
crkevn zpv sestra Svitlana Hudzenko.
Po pchodu otce Pachomije byla sv. liturgie
vysluhovna nejprve jednou za msc, poz-

,
,
,
, . ( 1999 )
().
, ,
,
.

.



, ,
2010 . 2011 8:30, 15:30
.
(
, , , ...).
,
; -

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 101

PRAVOSLAVN MSTA
dji 2x do msce a pak a do konce roku
2010 pravideln kadou nedli. Od ledna
2011 se kon sv. liturgie kadou nedli od
8:30 hod a v sobotu se slou veern od
15:30 hod. Po jejm skonen je mon vykonat Tajinu pokn-osobn zpov nebo
duchovn konzultaci (i v cizm jazyce rutin, ukrajintin, bulhartin, nmin).
V chrmu je mon vykonat Svtost ktu
a Svtost manelstv, jako i poheb a panychidu za zesnul; v ppad poteby doma
nebo v nemocnici Svtost pomazn nemocnch, osobn zpov a pijet sv. Dar
ve po pedbn dohod s duchovnm.
Pi chrmu je knihovna, audio a videotka
(vetn cizojazynch materil) zamen
na duchovn tmatiku s monost zapjen
(pop. zasln) dom.
Kadou prvn nedli v msci od 12:15 hod
je ten akathist ped ikonou pesv. Bohorodice Kalich, ze kterho nikdy neubv za
lidi s rznmi zvislostmi.
Je snaha, aby alespo jednou do msce (vtinou 3. nedli v msci) se po skonen sv.
liturgie konalo modlitebn ten za rozen
lsky mezi vemi a Nedln kola pro dti
(nboenstv, ten ze ivota svatch, crkevn zpv, uveden do ikonopisectv, run
prce) a dospl (duchovn pednky a besedy na rzn tmata; monost osobn konzultace).

,
.
. ,
- ( )
, (
).
12:15
.
.
,
( 3-
)

(,
, , , ) (
; ).
, , ,
, ,
, ...

Pi chrmu se sna vyvjet svoji innost


Bratrstvo pravoslavn mldee, kter se
krom pomoci pi dn v chrmu podl
mimo jin na organizaci pout po svatch
mstech, besed, vstav, masopustnho karnevalu
Pi chrmu pracuje poboka esk pravoslavn filantropie. Jej innost je zamena
pedevm na prci, sluby a pomoc cizincm. Zrove se sna vykonvat i misijn
innost.
Chrm je, jak ji bylo eeno, zasvcen
svtku Poven svatho Ke, kter se slav
27.9./14.9. V tento den si pipomnme pro
ns, kesany, dleitou udlost: pot, co byl
sv. Helenou, matkou csae Konstantina, nalezen estn a Oivujc K Pn v Jeruzalm, v roce 326 vystoupil patriarcha na
vyven msto a tam vyzdvihl nebo povil
(odtud i nzev svtku Poven) k Spasitele, aby ho vichni mohli vidt.

Na pravu, vybaven a innost chrmu pispvali a pispvaj jak farnci, tak nhodn
nvtvnci a dobrodinci z blzka i daleka,
kterch je bezpoet. Nkte u nejsou mezi
nmi vn jim pamtka, a jmna nkterch jsou znma jen samotnmu Bohu, ale
vichni se snaili a usiluj vnst alespo mal
dl svch prostedk nebo prce na slvu
Bo
PS: Ven teni, prosme o vae modlitby
za pravoslavnou crkevn obec pi chrmu
Poven svatho Ke na pitlskm nmst v Tboe a zrove bychom se rdi
obrtili s prosbou mon, e nkdo mte
njak daje, dobov novinov lnky a fotografie a tak vlastn vzpomnky i informace z vyprvn, kter jsou njakm zpsobem spojeny s pravoslavnm chrmem
nebo pravoslavnou crkevn obc v Tboe?
Pokud ano, budeme rdi, kdy se s nmi
o n podlte

. , , ,
.
, ,
,
27 (14) .
, , . , .
, ,
, 326
,
(
) , .
,
,
,
.

, ,


.
PS: ,



. , -
- ,
,
,
-
? ,
...

ikona 2 /2012

101

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 102

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 103

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 104

Ctihodn Maxim Vyznava

SVTCI

580
.
: , , ,
.

, (611 - 641). ,
( - ),
.
, , , , , "

104

ikona 2 /2012

". 633
, ( 11
), .


. , IV
(451 .) , () , -
() ,

.
, , . , , . -

, 630

: - .
- , - .
,
. ,
.

6 . 638
,
,
, "" " ",

. ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 105

SVTCI

Ctihodn Maxim Vyznava se narodil


v Konstantinopoli okolo roku 580 a vyrostl
ve zbon kesansk rodin. V mld zskal
rozshl vzdln - studoval filozofii, gramatiku, rtoriku, ml prostudovan dla starovkch autor a dokonale ovldal bohosloveckou dialektiku. Kdy ctihodn Maxim
zaal pracovat ve sttn sprv, jeho znalosti
a svdomitost mu umonily stt se hlavnm
tajemnkem csae Herakleia (611-641). Avak ivot u dvora ho til, a proto odeel do
Chrysopolskho monastru (na protjm
behu Bosporu, nyn Scutari), kde pijal
mnisk postih. Dky jeho moudr pokoe
si ho brzy brati oblbili a zvolili ho igumenem monastru, ale i v tto hodnosti, v souladu se svou neobyejnou skromnost, jak
sm kal: "zstval prostm mnichem".
Roku 633 na dost jednoho bohoslovce,
budoucho svtitele jeruzalmskho patriarchy Sofronije (svtek 11. bezna), ctihodn Maxim opout monastr a odjd
do Alexandrie.
Mezitm se tam svat Sofronij proslavil jakoto nesmiiteln odprce monotheletsk
hereze. Pot co IV. veobecn snm (r. 451)
odsoudil monofyzity, vyznvajc jednu
(boskou) pirozenost Pna Jee Krista,
heretici monothelet zavedli uen o jedin
Bosk vli a jedinm (Boskm) konn,
co vedlo k uznn zavrenho monofyzit-

skho bludu. Monotheletismus si zskal


mnoho stoupenc v Armnii, Srii, Egypt.
Hereze, je byla posilovna i nrodnostn
zt, zaala vn ohroovat crkevn jednotu na Vchod. Boj pravoslav s herezemi
byl velice znesnadnn tou skutenost, e
v roce 630 byly na ti patriar stolce na pravoslavnm Vchod dosazeni monofyzit:
Konstantinopolsk Sergij, Antiochijsk
Athanasius, Alexandrijsk Kyros.
Cesta ctihodnho Maxima z Konstantinopole do Alexandrie vedla pes Krtu, kde
byla zahjena jeho kazatelsk drha. Tam
narazil na biskupstv, je se piklnlo k heretickmu uen Severa a Nestoria. V Alexandrii a okol strvil ctihodn Maxim
okolo 6 let. Roku 638 csa Herakleion spolu
s patriarchou Sergiem ve snaze zmenit rozdly ve vyznn vry, vydal edikt Ekthesis
Vyznn vry, jm definitivn naizoval vyznvat uen o jedn vli a dvou pirozenostech Spasitele. Ctihodn Maxim se ve
snaze brnit pravoslav obracel k lidem rznho spoleenskho postaven, a tyto rozhovory mly velk spch. "Nejen duchovn
a vichni biskkupov, ale i lid i vichni svtt panovnci k nmu pocovali nepekonatelnou nklonnost", stoj v legend
o nm.
Na konci roku 638 zemel patriarcha Sergios, a roku 641 csa Herakleios. Na csask

stolec dosedl krut a hrub Konstans II.


(642668), jen oteven stranil monotheletm. Heretici ve zven me toili na
pravoslav. Ctihodn Maxim odeel do Kartga a tam a v jeho okol kzal jet 5 let.
Kdy pijel nstupce patriarchy Sergia patriarcha Pyrrhus, pesvden monotheleta,
jen opustil Konstantinopol kvli dvornm
intrikm, mezi nm a ctihodnm Maximem
dolo v ervnu roku 645 k otevenmu disputu, na kterm Pyrrhus pede vemi piznal svj omyl, a dokonce chtl pedat papei Theodorovi dokument, ve kterm se
bludnho uen psemn zk. Ctihodn
Maxim se spolu s Pyrrhem vydal do ma,
kde pape Theodor pijal pokn bvalho
patriarchy a rehabilitoval ho do jeho hodnosti. Roku 647 se ctihodn Maxim vrtil
do Afriky. Tam se na snmech biskup monotheletismus odsuzoval jakoto hereze.
Roku 648 byl na msto Ekthesis vydn nov
edikt, jen byl sepsn na pkaz Konstantina
konstantinopolskm patriarchou Pavlem
Typos (Vzor vry), jen zakazoval veker
vahy o jedn, jakoto i o dvou vlch, uznvaje dv pirozenosti Pna Jee Krista. Ctihodn Maxim se tedy obrtil na mskho
papee Martina I. (649654), jen vystdal
papee Theodora, a podal ho o to, aby se
o otzce monotheletismu diskutovalo na
vecrkevnm snmu. V jnu roku 649 byl


, . "
, ,

- ", .
638 ,
641 - .
II (642 - 668), .
.

5 .

, - , , 645 ,

.
,

.
647
. . 648
. "" ,

, ,

- "" - " ",
, .


I (649 - 654)
. 649
,
150
37 , .
, . ,
, .
II
, , .
, 654 .

. 656
,

.
: . .

:
.

(+ 13 662 ).
13 ;
. , 21 , 13
.

ikona 2 /2012

105

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:56 AM Strnka 106

SVTCI

106

svoln Laternsk snm, jeho se astnilo


150 zpadnch biskup a 37 pedstavitel
pravoslavnho Vchodu, mezi nimi byl
i ctihodn Maxim Vyznava. Snm odsoudil monotheletismus a na jeho vyznavae,
Sergia, Pavla a Pyrrha, byla uvalena klatba.
Kdy Konstans II. obdrel vyrozumn ze
Snmu, pikzal zatknout papee Martina
i ctihodnho Maxima. Tento rozkaz byl
splnn po pti letech, v roce 654. Ctihodn
Maxim byl obvinn z vlastizrady a byl uvren do ale. Roku 656 byl posln do vyhnanstv do Thrkie, a pot znovu pevezen
do konstantinopolskho ale. Ctihodn
Maxim spolu se svmi dvma muednky
byli krut mueni: kadmu z nich uzli jazyk a usekli pravou ruku. Pot je poslali do
vyhnanstv do Kolchidy. Avak tu Pn uinil
nevslovn zzrak 0 vem se vrtila schopnost mluvit a pst. Ctihodn Maxim pedpovdl svou smrt (+ 13. srpna roku 662).
V eckch prolozch se o datu 13. srpna pe
jako o dni, kdy byly jeho ostatky peneseny
do Konstantinopole; co se mohlo konat
prv na vro skonu ctihodnho Maxima.
Mon e stanoven svtku na 21. ledna souvis s tm, e 13. srpna se slav Ukonen
svtku Promnn Pn. Nad hrobem ctihodnho Maxima se v noci rozsvcely ti
zzran se objevujc svtla a dolo tam

k mnoha uzdravenm. Ctihodn Maxim Vyznava zanechal po sob Crkvi velk bohosloveck ddictv. Jeho exegetick prce
obsahuj vysvtlen obtnch pas z Psma svatho, vklad modlitby Bo a 59. almu, scholia k dlm svatho muednka
Dionisia Areopagity (+ 96; svtek 5. jna)
a svtitele ehoe Bohoslovce (+ 389; svtek
25. ledna). Do exegetiky tak spadaj vysvtlen bohoslueb, nazvan Mystagogie
("vod do tajin").
K dogmatickm pracem ctihodnho Maxima pat: vklad jeho disputu s Pyrrhem,
nkolik traktt a dopisy adresovan rznm osobm. V nich nalezneme vklad pravoslavnho uen o Bosk pirozenosti
a hypostasi, o Bom vtlen a o zbotn
lidsk pirozenosti.
"Ve zbotn nen nic vtvorem prody, psal ctihodn Maxim v dopise svmu pteli
Thallasiovi, - jeliko proda neme pochopit Boha. Pouze Bo milost m schopnost poskytovat zbotn bytostem... lovk (obraz Bo) se pi zbotn stv
podobnm Bohu, raduje se hojnosti veho,
co mu pirozen nle, nebo blahoda Ducha v nm psob a protoe Bh v nm psob" (dopis 22). Ctihodn Maxim byl tak
autorem antropologickch dl. Zkoumal povahu due a jej uvdomle-vlastn byt po


.
.

,
59- , (+
96; 3 )
(+ 389, 25 ).

, ""
(" ").

: , .

,
.
"
, -
, -
. ... ( ) , ,
,

" (
22).
. -

ikona 2 /2012

smrti lovka. K zvlt vznamnm mravnm dlm pat Kapitoly o lsce. Ctihodn
Maxim tak napsal ti hymny v nejlep tradici crkevn hymnografie, kter zan za
svtitele ehoe Bohoslovce. Bohoslov ctihodnho Maxima Vyznavae je zaloen na
duchovn zkuen znalosti velkch otcpoustevnk, vyuv umn dialektiky, je
dovedla k dokonalosti pedkesansk filozofie, a pokraovali v nm a rozvjeli ho ve
svch dlech ctihodn Simeon Nov Bohoslovec (+ 1021; svtek 12. bezna) a svtitel
eho Palama (+ pibl. 1360; svtek 14. listopadu).
www.pravoslavie.ru
Tento lnek vnuji Maksimovi Rudiovi
narozenmu 21.ledna (3. nora) 2012.
Roman Wimmer, fredaktor

.
" ".
, .
, -,
, ,

(+ 1021; 12 ) (+ . 1360; 14 ).
www.pravoslavie.ru
,
21 (3 )
2012
, -

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 107

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko


Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

      




 
 

 







 
 


 








 


 
 






 
 
 

















 
 




 





 









 








 



 

 
 

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 108

FOTOREPORT

Mezinrodn festival
Pravoslavn
hudebn
akademie
Petrohrad
16. 19. 4. 2012

-
16. - 19. 4. 2012
Foto: Vladimr Postnov I :

108

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 109

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

109

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 110

ZE ZAHRANI

Mezinrodn festival Akademie pravoslavn hudby


Mezinrodn festival Akademie pravoslavn
hudby je jedinen akce, je se kon s podporou Ministerstva kultury a administrace
prezidenta Rusk federace. Hudebn vzdlvac zamen festivalu je ureno nejirmu okruhu poslucha z Ruska i ze zahrani. Na programu festivalu jsou koncerty
tch nejlepch mstnch i zahraninch sborovch kolektiv v Petrohrad, Velikm
Novgorodu i na ostrov Valaam, tmatick
jednodenn i vcedenn vlety, pednky
i workshopy, je povedou hlavn odbornci
z Ruska, Ukrajiny, ecka, Srbska, Gruzie
a dalch zem.
Poadatelm, astnkm a hostm festivalu Akademie pravoslavn hudby
Srden zdravm astnky a hosty festivalu
Akademie pravoslavn hudby. Pravoslavn
hudba je velik kulturn oblast, kterou n
nrod pijal spolu s ikonopisem, duchovn

literaturou, architekturou a nejdleitjm


klenotem pravoslavnm nboenstvm.
Pnos svat Rusi do zachovn a rozvoje
duchovn hudby je obrovsk: skladatel, interpreti, sbormisti odpradvna svd ped
svtem o Kristu pomoc svho talentu, sv
irok a bohat due. Toto svdectv pokrauje dodnes. Vae reprezentativn frum
spojuje skladatele a vdce, sbormistry, zpvky, milovnky hudebnho umn z 20 zem
svta. Vem Vm peji inspirativn porozumn hlubokmu smyslu pravoslavnho
umn, abyste se tak seznmili s velkou kulturn tradic bratrskch pravoslavnch nrod. Nech Bh odmn Vai snahu spchem.
Patriarcha moskevsk a cel Rusi Kirill

lostem fra pat interpretace vznamnch


hudebnch dl, workshopy, cyklus pednek o staroruskm pveckm umn, a tak
tematick vlety na svat msta a do muze
Severozpadnho regionu.
Jsem pesvden o tom, e pestr program
festivalu umon astnkm i hostm seznmit se s hudebn tradic Rusk pravoslavn crkve, s velice bohatou histori a kulturou Ruska, navzat tvr i ptelsk
vztahy. Peji Vm mnoho inspirace a spch a ve dobr.
V. Putin

astnkm a hostm festivalu Akademie


pravoslavn hudby
Ven ptel!
Blahopeji Vm k zahjen festivalu na ostrov Valaam. Bude to poprv, co se v Rusku
odehraje natolik velkolep slavnost, j se
zastn pes 300 hudebnk, vdc, spoleenskch i crkevnch initel, student z
nejrznjch zem. K nejdleitjm ud,


- ,

. -
. : -,
, - ,

, , ,
, .


.
,
, , - .

: , ,
,
. .
,
, ,
20 .

,
.
.


!

. ,
300 , , ,
.
-

-,
- .
,
,
,
.
,
.
.


110

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 111

FOTOREPORT

Nvtva
Novgorodu
a skanzemu
Velik Novgorod
17. 4. 2012





17. 4. 2012
Foto: Vladimir Postnov I :

ikona 2 /2012

111

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 112

FOTOREPORT

Chrmov
svtek v Most
Monastrsk svatyn
Nanebevstoupen Pn
a svatho Valentna
24. 5. 2012

.



24. 5. 2012

112

ikona 2 /2012

J. V. arcibiskup Timotej z Aradu a J. B. metropolita Krytof I


IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 113

FOTOREPORT

ikona 2 /2012

113

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 114

KNIHA NA POKRAOVN
D O PESVAT BOHORODICI.

Pokraovn z pedchozho sla

196. Kdo byla Panna Maria?


Panna Maria byla dcera svatch rodi Jchyma a Anny. Jchym
byl z rodu krle Davida, Anna pak z rodu Aronova.
197. Kde ila Panna Maria?

Panna Maria ila naped u svch rodi, nato v jerusalemskm


chrmu, v nm byla vychovna, a pak v msteku Nazaret,
kde archandl Gabriel j zvstoval, e se stane Matkou Syna boho.
198. Jak zvstoval archandl Gabriel Pann Marii toto poselstv?

Archandl Gabriel zvstoval Pann Marii toto poselstv takto:


1. Pozdravil ji slovy: Zdrva bu, milostipln (to jest milost obdaen), Pn s tebou, poehnan ty mezi enami (Luk. 1, 28);
2. ekl j: Nalezla jsi milost u Boha a aj, pone v ivot a porod

syna a nazve jmno jeho Je; ten bude velik a Synem Nejvyho slouti bude;
3. na otzku Panny Marie, kterak se to stane, kdy ona mue
nepoznv, odpovdl j archandl Gabriel: Duch svat sestoup na t, a moc Nejvyho zastn t; proto i to, co se
z tebe svatho narod, slouti bude Syn bo. (Luk. 1,
50-35.)
199. Co odpovdla Panna Maria archandlu Gabrieli?

Panna Maria odpovdla archandlu Gabrieli: Ejhle, jsem sluebnice Pn, stani mi se podle slova tvho. (Luk. 1, 38.)
200. Koho navtvila Panna Maria po zvstovn andlskm?

Pot, co j andl zvstoval poet a narozen Jee, navtvila


Panna Maria svou pbuznou svatou Albtu, kter bydlila v
horch judskch. (Luk. 1, 39-40.)

D) .

196. ?

. , .

( 1:28);
2. : ; ,
, , : .
...
3. , ,
?, :
, ;

( 1:35)

197. ?
, , , , ,
.

114

199. ?
: , ; . ( 1:38)

198. ?

200. ?

:
1. : ,
( )! ; -

, ,
, ,
. ( 1:39)

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 115

KNIHA NA POKRAOVN
* 201. Co vme z Psma svatho o svat Albt?

O svat Albt vme,


1. e byla manelkou knze Zacharie,
2. e Pannu Marii pi jejm pchodu pozdravila slovy: Poehnan ty mezi enami, a poehnan plod ivota tvho.
A odkud mi to, aby pila matka Pna mho ke mn? (Luk.
1, 36-43.)

Panna Maria uloila Pna Jee po jeho narozen do jesl, kter


byly v jeskyni.
207. la Panna Maria z Nazareta sama do Betlma?

Panna Maria nela z Nazareta sama do Betlma, nbr byla doprovzena svatm Josefem, kter tam takt psluel.
* 208. Pro Panna Maria i svat Josef pslueli do Betlma?

* 202. Jak odpovdla Panna Maria na pozdrav svat Albty?

Panna Maria odpovdla na pozdrav svat Albty chvalozpvem:


Veleb due m Hospodina, a duch mj zaplesal v Bohu, Spasiteli
mm. (Luk. 1, 46-47.)
Poznmka:
Svat Albta, akoliv byla pbuznou Panny Marie, pece mluvila o Pnu Jei,
tehdy jet nenarozenm, jako o svm Pnu.

* 203. Jak se stalo, e Pn Je se narodil v Betlm, kdy Panna


Maria bydlila v Nazaret?

e Pn Je se narodil v Betlm, stalo se tm, e Panna Maria


kvli stn lidu musila jt z Nazareta do Betlma, kam domovsky
psluela, a tam se Pn Je narodil.
204. Kdo nadil stn lidu?

Stn lidu nadil msk csa Augustus. (Luk. 2, 1-3.)


205. Jak se stalo, e se Pn Je narodil v jeskyni?

e se Pn Je narodil v jeskyni, stalo se tm, e v lidskch pbytcch msteka Betlma nebylo msta, i uchlila se Panna Maria
do blzk jeskyn.
206. Kam uloila Panna Maria Pna Jee po jeho narozen?

* 201.
?
,
1. ,
2. :
,
! ,
? ( 1:42-43)

* 202.
?

: ,
, ... ( 1:46-47)
:
, ,
, ,
.

* 203. , ,
?
,
,
, .

204. ?

. ( 2:1-3)

205. ,
?

Panna Maria i svat Josef pslueli do Betlma, ponvad oba


pochzeli z rodu krle Davida, kter se narodil v Betlm. (1.Sam.
17, 12; 1.Sam. 17, 15.) Rodina ta byla vak v dob Pna Jee
u zchudl.
209. Kdo byl svat Josef?

Svat Josef byl star zbon vdovec, ivc se tesastvm.


210. m byl svat Josef Pann Marii?

Svat Josef byl Pann Marii vzdlenm pbuznm, jeho ochran


byla svena, kdy j zemeli rodie.
*** 211. Jak dolo ke spolenmu bydlen Panny Marie se svatm
Josefem?

Ke spolenmu bydlen se svatm Josefem dolo tm zpsobem,


e svat Josef po svm ovdovn zasnoubil se s Pannou Mari a
pojal ji za manelku, aby vychovvala jeho dti z prvnho manelstv a vedla mu domcnost.
*** 212. Jak se choval svat Josef k Pann Marii?

Svat Josef se choval k Pann Marii s nejvt ctou a byl j oddn


ist a svat jako jej ochrnce.

, ,
, ,
, , .

206.
?

, .

207. ?
,
, ,
.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 116

KNIHA NA POKRAOVN


*** 213. Pro se svat Josef choval k Pann Marii s nejvt ctou?

Svat Josef se choval k Pann Marii s nejvt ctou,


1. protoe po zasnouben s Pannou Mari bylo mu zjeveno, e
psobenm Ducha svatho poala a stala se matkou Syna boho, jeho narozen oekvala;
2. protoe zvlt t po narozen Pna Jee vidl v n enu,
jej due i tlo jsou zrozenm Syna boho posvceny.
214. m byl svat Josef Pnu Jei?

Svat Josef byl Pnu Jei nevlastnm otcem a zbonm i pelivm


pstounem.
*** 215. Mluv Psmo svat o bratrech Pna Jee?

Psmo svat mluv o bratrech Pna Jee, ale to byli brat nevlastn, toti synov svatho Josefa z prvnho manelstv.
*** 216. Odkud vme, e osoby, nazvan v Psm svatm bratmi
Pn, byly dtmi svatho Josefa z prvnho manelstv?

e osoby, nazvan v Psm svatm bratmi Pn, byly dtmi


svatho Josefa z prvnho manelstv, vme ze svatho stnho
podn crkve.
*** 217. Kdo zaznamenal stn podn crkve o synech svatho Josefa z prvnho manelstv?

stn podn crkve o synech svatho Josefa z prvnho manelstv


zaznamenal svat eho Bohoslov ( 389) a svat Cyril Alexandrijsk ( 444).
***218. m Psmo svat naznauje, e brat Pna Jee nebyli
syny Panny Marie?

e brati Pna Jee nebyli syny Panny Marie, naznauje Psmo


svat zprvou, e Pn Je ped svou smrt odporuil svou matku

*** 212. . ?

,
.

*** 213.
?
* 208. ?

, ,
(1 . 17:12; 1 . 17:15).
.

209. ?
,
.

,
1. ,

, ;
2. , ,
,
.

214. ?
,
.

210. ?
. ,
,
.

*** 211. ,
?
-
, , ,
,
.

116

ikona 2 /2012

*** 215.
?

, ,
.

*** 216. , , ,
?
, ,
, ,

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 117

KNIHA NA POKRAOVN

apotolu Janovi, a e tento apotol vzal pesvatou matku k sob,


co nasvduje, e Panna Maria krom Pna Jee jinch vlastnch dt nemla. (Jan 19, 26-27.)
*** 219. Nelze tohoto odporuen Pna Jee vysvtlit tm, e snad
u v t dob vichni jeho brat zemeli?

Tohoto odporuen Pna Jee nelze vysvtlit tm, e snad v t


dob u vichni jeho brati zemeli, nebo
1. v Psm svatm se vypravuje, e po nanebevstoupen Pna Jee
brati jeho byli v Jerusalem a trvali na modlitb spolen s pesvatou Bohorodic, s apotoly a s nktermi enami (Skut. 1, 14);
2. apotol Pavel ve svm list ke Galatskm pe, e v dob, kdy
u psobil jako apotol, tedy nkolik let po smrti, zmrtvchvstn a nanebevstoupen Pna Jee, navtvil Jerusalem
a vidl tam Jakuba, bratra Pn. (Gal. 1, 19.)
*** 220. Pro se tedy nazv Pn Je v Psm svatm (Luk. 2, 7)
prvorozenm synem Panny Marie, kdy jinch vlastnch
syn nemla?

Tebas Panna Maria krom Pna Jee jinch vlastnch syn


nemla, pece Pn Je nazv se zcela sprvn prvorozenm
synem jejm, nebo podle pedpisu idovskho i jedin syn byl
nazvn prvorozenm a musila za nho jakoto prvorozenho
hned po jeho narozen bt pinesena ob, tebas se nevdlo
jet, narod-li se po nm druh nebo dal synov, a jmno prvorozen mu zstalo, i kdy zstal jedin.
221. Jak nazv pravoslavn crkev Pannu Marii?

Pravoslavn crkev nazv Pannu Mari pesvatou Bohorodic,


protoe od n pijal lidskou pirozenost Syn bo, jen jest prav
Bh.
.

*** 217.
?

, ,
, ,
, ( 1:19)


( 389)
( 444).

***218. ,

?
, ,
,

: !.
, , ,
, (
19:26-27)

*** 219.
,
?

, , ,
,
1. :

, ( 1:14);
2. ,

117

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 118

KNIHA NA POKRAOVN

*** 222. Pro nazvme pesvatou Bohorodici vdycky Pannou?

Pesvatou Bohorodici nazvme vdycky Pannou neboli ustavinou Pannou, protoe jej panenstv nebylo porueno ani poetm, ani zrozenm Pna Jee, nebo oboj se stalo zpsobem
nadpirozenm.
* 223. Jak uctv pravoslavn crkev pesvatou Bohorodici?

Pravoslavn crkev uctv pesvatou Bohorodici nade vecko tvorstvo, tedy nejen nad lidi, ale i nad andly, a nazv ji nad cherubny ctnj a nad serafny bez pirovnn slavnj.
Poznmky:
*** I. Starokesansk tradice o vdovstv svatho Josefa je nepmo dosvdovna
t nejstarmi ikonami, na nich bv zobrazovn jako ediv star mu,
kdeto Panna Maria jako mlad dvka.
*** II. Uen crkve msk o ustavinm panenstv pesvat Bohorodice shoduje
se s uenm crkve pravoslavn. V msk crkvi je vak tak svat Josef povaovn za ustavinho panice, a brat Pn jsou povaovni za pbuzn,
pravdpodobn bratrance Pna Jee; odvoduje se to tm, e slova bratr
nebo sestra maj v Psm svatm ir vznam a znamenaj vbec blzk
pbuzn, i kdy to nejsou pmo brati nebo sestry. elem ty evangeli
bylo zachytit podle vnuknut boho hlavn udlosti ze ivota Pna Jee, jako i hlavn obsah jeho uen, ne vak zabvat se popisem rodinnho ivota
svatho Josefa; proto evangelia neobsahuj dnch zprv, z nich by bylo lze
bezpen stanovit, zdali svat Josef byl ustavinm panicem anebo vdovcem.
Nezbv ne pihlet ke starmu stnmu podn, a to jej povauje za vdovce.
*** III. Bohorodic byla Panna Maria nazvna zhy. Kdy nkte zaali tvrdit, e
by se mla nazvat Kristorodic a ne Bohorodic, a kdy z toho nastaly v
crkvi velik spory, rozhodl v roce 431 tet veobecn snm crkevn, e
nzev Bohorodice je sprvn, nebo Pn Je Kristus, tebas se z Panny
Marie narodil jen podle sv lidsk pirozenosti, jest jako osobnost Bohem,
kter se vtlil, a vtlenm nepestal bt Bohem.
IV. Pravoslavn crkev nazv pesvatou Bohorodici tak rychlou pmluvkyn, ponvad se rychle pimluvila za novomanele v Kn Galilejsk, tebas nebyla
od nich o to ani podna, a my doufme, e i za ns se tak ochotn a rychle
pimlouv.

*** 220.
( 2:7), ,
?
,
,
,
.
, ,
, ,
, ,
.

221. ?

, ,
, .

*** 222. ?

,
,
, , .

* 223. ?
, ,

118

ikona 2 /2012

, ,
.
:
*** I.
, , ,
.
*** II.
.
, , , ,
, .
,

,
.
,
,
. , ,
. ,
, .
*** III. .
,
, ,
. 431 , ,
,
, , ,
.
IV.
,
, , ,
.

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 119

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 120

FOTOREPORT

Cyrilometodjsk
slavnosti 2012
Mikulice
26. 5. 2012

2012

26. 5. 2012
Dkan teologick fakulty sofijsk Univerzity sv. Klimenta Ochridskho Prof.
Aleksandar Omarchevski, PhD I
. .

120

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 121

FOTOREPORT

Chrmov sbor ze Stakna na vchodnm Slovensku I ,

J. P. vladyka Jchym, vikrn biskup hodonnsk, J. V. Simeon, arcibiskup olomoucko-brnnsk, J. B. metropolita Krytof a J. V. metropolita varnensk
a velikopreslavsk Kiril a J. P. vladyka Antonij, biskup konstantinsk I , -
, ,

ikona 2 /2012

121

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 122

FOTOREPORT

122

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 123

FOTOREPORT

Viceprezidentka Bulharsk republiky pan Margarita Popova pi projevu ped pamtnkem v Mikulicch I -
x

ikona 2 /2012

123

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 124

Z REDAKN POTY

Dne 5. nora 2012 probhla oslava hned


dvou ptiletch vro, jednak zaloen pravoslavn obce v Klatovech a jednak vysvcen pedstavenho tto obce, otce Olega
Machneva.
Uctt svou pozornost a duchovn podpoit
mladou crkevn obec se rozhodl Jeho Blaenost vladyka Krytof, metropolita eskch
zem a Slovenska. Byla to prvn nvtva
Bohospasnho msta Klatovy nejvym
pedstavitelem mstn pravoslavn crkve
a prvn archijerejsk liturgie v celch djinch msta.
Ped vchodem do chrmu sv. Mikule,
kter je nebeskm ochrncem farnk, Vladyku pivtali starosta msta Mgr. Rudolf
Salvetr, tajemnice Metropolitn rady sestra
Tana, pedstavitel spolenosti Gazprom
v R bratr Alexej s chot Olgou, zstupci
veejnch organizac a podnikatelskch subjekt z esk republiky, Ruska a Nmecka.
Klatovsk kostel sv. Mikule je astm clem vcch ze zahrani, zejmna ze sousednho Nmecka, a proto v tento vznamn den metropolitu Krytofa vtali
vlastnorun upeenm chlebem se sol,
kvtinami a run vyvanmi vrobky nai

brati a sestry mnoha nrodnost z nkolika


zem. Jsme jedinou a svornou rodinou, kter
nen omezen sttnmi hranicemi, ale je
spojena darem vry! Uvtac slova zaznla
ve tech jazycch a rozmanitost a mnohohlasost tohoto uvtn vzdlen pipomnala
evangelick udlosti, kdy lid vtal Spasitele
v netrplivm oekvn a pinel mu jako
dary sv nejlep vrobky.
Vzhledem k tomu, e na Velikonoce roku
2011 na parkovit u chrmu pijela auta ze
sedmi rznch zem, poadatel tak trochu
potali s tm, e i nyn na oslavy ptho vro pijedou host z ciziny a proto se rozhodli, e zhotov metr a pl vysok k, se
kterm nkdo z vcch bude vtat pijdjc hosty na rozcest ke chrmu. Protojerej
Oleg vlastnorun vyezal tento k a povil bratra Mirona, aby s tmto kem ukazoval hostm cestu ke chrmu, co vzbudilo
nemal div nvtvnk a nhodnch cestujcch na silnici ke chrmu sv. Mikule.
Kostel byl zcela zaplnn, vce ne 70 lid se
selo ke spolen modlitb a svten bohoslub, slouen nejvym arcibiskupem,
k asti na stedn svatosti, bosk Eucharistii (mi svat). Zastnit se slavnosti

Prvn archijerejsk liturgie v Klatovech



2012 :


.

, .

,

.
,
,
, ,

,
, , .

,
, -

124

ikona 2 /2012



, , . ,
, !
.
,

,
.
, 2011

, ,
,
, , ,
, .
.
-

a spolu slouit s Vysokopeosvcenm Vladykou pijeli z Prahy protodiakon Vasilij


erepko, arcidiakon Vasilij Buuk, dva hypodiakoni a tec Michail Brich z Plzn. Rovn pijela matuka Valentina - pedstaven
monastru sv. Vclava a Ludmily s dovou
sestrou Olgou.
Na ptho nora pipadaj oslavy pamtky
ruskch novomuednk a kajcnk. Pozoruhodn je, e ped pti lety v monastru
Narozen Pesvat Bohorodice v Most pi
knskm svcen otce Olega Machneva,
prvnho ruskho obana, vysvcenho na
knze za celou dobu existence Pravoslavn
crkve v eskch zemch, Vladyka Krytof
vnoval jemu na pamtku ikonu ruskch
novomuednk a kajcnk.
Po skonen liturgie ptomn vskutku dojal
projev Metropolity, ze kterho byla ctit
upmn pozornost k mlad crkevn obci,
k obyvatelm Klatov, starost naeho arcipaste o ivot farnk a prbh misionskch udlost, kter se prv odehrvaj v
Plzeskm kraji.
Hlubok poklona a upmn slova dk pat pedsedkyni crkevn obce, seste Marii
Pakiv, sestrm Ljubovi Bilisk a Marjan
kirty, milm organiztorkm a poadatelkm vech bohulibch innost na mlad
klatovsk pravoslavn crkevn obce, onoho
mystickho prvku Vry.
.
, 70

,
().

, , ,
. ,
. .

. ,
,
, ,
,
.

,
, ,
-

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 125

o tom, e bdn, modlitba a pst jsou ctnosti


osobn, ale lska je ctnost veobecnou.
Tajemnice Metropolitn rady sestra Tana
rozhodn nen na slavnosti osobou nhodnou, prv ona se postarala a hodn se zaslouila o vznik a registraci crkevn obce
na zatku roku 2007. Bez pehnn ji
nazvme matkou na crkevn obce. Je to
lovk istho srdce, lovk slun a citliv,
kter vnm svou prci v ad Metropolitn rady jako svou eholi. Matuka pedstaven Valentina tehdy, v dnes ji ponkud
vzdlenm roce 2007, pijala otce Olega v
monastru sv. Vclava a Ludmily na bohosluebnou praxi. A tak se stalo, e vlastn
vichni ptomn tak i onak pispli ke spasitelnmu dlu, konanmu v klatovsk far-

nosti, a nikdo nebyl pro ns lovkem cizm


i lhostejnm.
Crkevn slavnost byla vpravd svtkem Svatho Ducha, spolenm svatodunm poinem, spojenm v jednotnm mystickm organizmu. Radostnm a uchvacujcm
pocitem je stav, kdy lovk nev, zda je v
nebi i na zemi. V souasn dob, dob
veobecn sekularizace, je tento pocit, bohuel, vzcn a je teba si vit podobnou
pospolitost a oslavu v lsce!
Ctihodn Metropolita Krytof ped lidmi
podkoval otci Olegovi za to, e se mu bhem pti let sluby podailo dt dohromady
tuto pevnou rodinu, navzat ptelsk
vztahy s vedenm msta a stt se vpravd
milovanm pastem.
Sergej Pernatykin

,
.

, .

, ,

.

: ,
,
.

:

2007
. ,
. , ,
,

. -

2007 .
,
, . .

,
,
. ,
. , , , , .

!


,

,

.

Z REDAKN POTY
Za slavnostn tabuli znly zdravice, zpvalo
se mnoholet, plo se ve nejlep. Jeho Peosvcenost vladyka Krytof vysoce hodnotil
duchovnost, upmnost a srdenost farnk.
Vyslovil obrovskou arcipastskou radost,
e misionsk innost crkve v okresu Klatovy je spn a pin hojnou rodu na
Bom poli.
Protojerej Oleg ve svm projevu citoval
znm slova svatho apotola Pavla o tom,
e nechce stavt na cizm zklad (m
15,20). A vskutku za celou dobu existence
Klatov se zde pravoslavn liturgie neslouila
a nyn s arcipastskm poehnnm se ve
rozvj a zan zde plnohodnotn crkevn
ivot.
Bhem pti let misionstv bylo vykonno
mnoh, ale nejdleitj je, aby kad in
nachzel svou odezvu v lidskch srdcch,
aby vedl k upevnn vry a ke spasen, toto
pesvden vyslovil ve svm projevu protojerej Oleg.
S lskou byl zmnn bratr Alexej ze spolenosti Gazprom, kter aktivn pomhal v
organizaci misionskch poin na poli
Bo slvy. Mezi farnky se oprvnn t
ct za sv lidsk vlastnosti, mezi kter pat
skromnost, trplivost, upmnost, duchovnost v kombinaci s vynikajcmi organizanmi schopnostmi. Bratra Alexeje lze charakterizovat znmm teologickm vrokem
.

,
, ,

, .
, ,
.
,
, . ,

.

:

(. 15.20). , ,
,
, ,
.
, ,
,

ikona 2 /2012

125

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 126

Z REDAKN POTY

126

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 127

NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA



MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 128

RECEPTY

I
Polsko

Francie

Formak

Drbe kotlet

Na 4 porce:
4 fil ze sled (nasolen a koenn); 12 jablka (Antonovka);
12 cibule; 3 vaen vejce; dva krajce blho chleba; 1 sklenice
mlka; 80 g. msla (nebo olivovho oleje); 45 pol. lce citrnov
vy (nebo vinnho octa); sl, ern pep
Fil ze sled namome na hodinu do mlka (pokud je sle pli
slan). Chlb rozmome v mlce a vymakme pebytenou tekutinu. Cibuli oloupeme a nakrjme nadrobno. Sled osume paprovou utrkou, nakrjme na mal kostiky o velikosti pohanky
(nebo ho umeleme na masovm strojku, nebo propasrujeme pes
sto). Vajen loutek nastrouhme na jemnm struhadle (st
dme stranou), opepme, vlijeme zbylou citrnovou vu a rozeteme. Jablko oloupeme, nastrouhme na struhadle, vlijeme citrnovou vu (2 pol. lce), zamchme (aby nezoxidovalo a neztmavlo), noem ho nasekme jet vce najemno. Cibuli a jablko
pidme ke sledi, pidme ve ostatn, rozmarujeme vidlikou
(nebo umeleme na masovm strojku), na tali ze smsi vymodelujeme tvar ryby, posypeme nastrouhanm loutkem a zelenou cibulkou. Podvme s chlebem a vaenm bramborem.

Na 1 porci:
1 kuec prsa s kost; 2 pol. lce mouky a 2 pol. lce strouhanky;
1 vejce; mslo; 1 pol. lce rostlinnho oleje; 1 alotka; sl, ern pep
Na prst tlust kousek msla nechme zmrazit. Kuec prsa (mal
a velk kousek) naklepeme plochou stranou devn paliky na
maso mezi dvma listy pecho papru potenho olejem (zvlt
okrajov sti mus bt tenk), osolme, opepme. Cibuli oloupeme,
nakrjme najemno, polome ji na tu st velkho kusu prsou,
kter je ble ke kosti. Na cibuli dme mslo, pikryjeme ho malm
kouskem prsou a opatrn maso stome do ruliky. Obalme ji
v mouce, pot v ulehanm vejci, pot ve strouhance. Minimln
na hodinu dme do ledniky (aby se trojobal dobe uchytil). Fritujeme 57 minut. Podvme s vaenm hrkem.

4
4 ( ); 1-2 ();
1-2 ; 3 ; ;
1 . ; 80 ( ); 4-5 .
. ( ); ,
1 (
). , . ,
. ,
(
, ). ( ), , , . ,
, (2 . .), (
), .
, ,
( ),
, , .
, .

128

ikona 2 /2012

-
1
1 ; 2 . .
; 1 ; ; 1 . ;
1 ; ,
. (
) ,
, (
), , . ,
, ,
. , ,
. ,
, .
( ).
5-7 . .

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 129

RECEPTY

Rusko

Itlie

Polvka z candta

Fritta s krevetami

Na 4 porce:
1 candt (800 g.); 1 l. kuecho vvaru; 1 mrkev; 100 g. celeru;
100 g. brambor; 2 pol. lce rostlinnho oleje; 100 ml. vodky; svazek
petrelov nat; sl, ern pep

Na 2 porce:
6 vajec; hrst krevet; 3 pol. lce olivovho oleje; kousek msla;
svazek petrelov nat; petka suen pliv papriky; kra z jednoho
citrnu; sl, ern pep

Candta oistme, vykuchme, oddlme hlavu, ocas, ploutve, nakrjme na kousky a dme do vvaru (4 kousky dme stranou),
uvedeme do varu a vame na stednm ohni. Mezitm celer, brambory a mrkev okrbeme a (krom mrkve) je nakrjme na nudliky.
Mrkev vcelku pidme k ryb do vvaru, celer a brambory osmahneme, a tak je pidme do vvaru. Po 15 minutch pidme do
polvky zbvajc 4 kusy ryby, uvedeme ve do varu a vame jet
10 minut. Pot z polvky vyndme mrkev, nakrjme na koleka
na tlustm konci (dme je stranou), zbytek nakrjme na nudliky
a vrtme je do polvky. Polvku sundme z ohn, osolme, opepme, pidme nadrobno nasekan kopr, pilijeme vodku, nechme
stt pod poklikou 10 minut. Rybu polome na tale na koleka
mrkve, zalijeme vvarem a podvme s koprem, zelenou cibulkou
nebo celerovou nat.

Krevety oistme, odstranme steva, oplchneme a osume. Krevety osolme, opepme, pidme suenou plivou papriku, citronovou kru a mslo, ve promchme. Vajka osolme, pdme
petrelovou na, vidlikou je ulehme, pidme krevety a zamchme. Na rozplenou pnev s olejem nalijeme vejce s krevetami,
smame nkolik minut na stednm ohni, piem pnv obas
zateseme, pot je pipravujeme v troub pi teplot 200, dokud
vajka neztuhnou. Frittu nakrjme na kousky, na tali ji zakapeme citrnem a kapkou oleje.


4
1 (800 ); 1 ; 1 ; 100
; 100 ; 2 . . ; 100
; ; ,
, , , , ,
( 4 ),
. ,
, , ,
( ).
, ,
. 15 4 ,
10 .
, , ( ),
. ,
, , ,
, 10 .
,
, .


2
6 ; ; 3 . . ; ; ; ; ; ,
, , , . , , ,
, , . , ,
, , .
, ,
, ,
200C ,
. ,
.

ikona 2 /2012

129

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 130

V tajence si petete bulharsk pslov

POBAVTE SE

130

ikona 2 /2012

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 131

POBAVTE SE

Slovensk pslov: Kdo o kom za zdy mluv, (tajenka)


BISKUP BODLINA DAREBA
DLNK DVKA DOMNA HOLINA
KAMEJ KAMELOT KANYLA
KANA KEUP KNIHA KOBKA
KOKA KOLONKA KOMR
KRAUL KREJCAR KRKA
LEPIDLO LEPORELO LSTEK
MAJONZA MALBA MSTO
MISKA NEHODA NEPTEL
ODTOK OPTIK OTCOVRAH
PAHOREK PASK PPOT POSILA
PRKNO PEPKA RAEN
RESPEKT ROMANCE SBRKA
SESTAVA SDLO SLVRNA
SMETNKA STNOHRA
STELMISTR TSKA TULK
TUNEL VAHA VEJVODA VKEND
ZADEK ZPAS ZLODJEK
T sudoku

Lehk sudoku






































Nejt sudoku





een:
BISKUP BODLINA DAREBA DLNK
DVKA DOMNA HOLINA KAMEJ
KAMELOT KANYLA KANA KEUP
KNIHA KOBKA KOKA KOLONKA
KOMR KRAUL KREJCAR KRKA
LEPIDLO LEPORELO LSTEK MAJONZA MALBA MSTO MISKA
NEHODA NEPTEL ODTOK OPTIK
OTCOVRAH PAHOREK PASK PPOT
POSILA PRKNO PEPKA RAEN
RESPEKT ROMANCE SBRKA SESTAVA
SDLO SLVRNA SMETNKA
STNOHRA STELMISTR TSKA
TULK TUNEL VAHA VEJVODA
VKEND ZADEK ZPAS ZLODJEK
ikona 2 /2012

131

IKONA2-12_sazba 9/10/12 8:57 AM Strnka 132

Objednejte si asopis IKONA


pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci


s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu
pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm esk poty.
V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby. Navc je rozsah
a hmotnost dvoujazyn verze asopisu vrazn vy ne v
roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs stle zdarma, museli
jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn
mete objednvat asopis po jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K. Pklad: Mete si objednat 4 nsledujc sla = zaplatte 4 x 28 K.

, ,
ADISERVIS s.r.o.,
.
. , ,
2008 ,

2007 ., .
, . 28 . :
4- 428 .

Pokud si objednte zasln asopisu,


zskte tyto vhody:

:
100% jistota obdren asopisu.
Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm stt,
100% :
e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
.. , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna slo- .

enka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi platb jako
variabiln symbol a dle pi komunikaci s distributorem v ppad poadavku zmn v odbru asopisu (zmna adresy,
potu odebranch vtisk apod.).

OBJEDNAC LSTEK


( -) , ,
variabilni symbol - ( ,
..)

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:


ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce


asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:


Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.

, .

132

ikona 2 /2012

Vydv
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.,
pod ztitou vladyky Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.
slo 2 / 2012 / ronk VI.
fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
E-mail: redakce@ikonapress.info
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
M: + 420 603 555 603
Jazykov oddlen:
J: Martina Koanov
E-mail: korektury-cj@ikonapress.info
RJ: Tana Luzgina
E-mail: korektury-rj@ikonapress.info
Grafick oddlen:
editel : Milan Sldek
E-mail: grafik@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
editel : Ing. Igor Stelec
E-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzertn oddlen:
E-mail: inzerce@ikonapress.info
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
E-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2, Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Vydavatel:
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
E-mail: cesky@narodnifondkultury.cz
E-mail: czech@natculturefund.com
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost
ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
www.narodnifondkultury.cz
www.natculturefund.com
NFK a.s.